Agresivní předvolební kampaň je za námi, velkým stranám se podařilo
zmobilizovat o něco více voličů než v letech minulých, což je dobře.
Stálá
voličská základna nepřevlečených komunistů tak neměla velkou šanci získat
zajímavější počet mandátů. Mnohem horší je však stav s převlečenými komunisty.
Duo Paroubek-Sobotka dokázalo naslibovat nemožné a v očích mnoha obyvatel
se stali vysvobozením. Když vyhrají, dávky zůstanou. A že se stát zadluží?
Co je mi po tom.
Program ODS nabídl aspoň trochu akceptovatelné řešení, ač ne zcela ideální.
Snažil se oslovit všechny, kterým dochází, že pracovní místa nevytváří
stát, ale podnikající subjekty. Zrušení registračních pokladen, regulovaného
nájemného, placení nemocenských firmami i nesmyslně složité daňové zákony
jsou jen jedny z řady kroků, které dokáží zdejší podnikatelský trh oživit.
Na druhé straně však stála ČSSD, snažící se odchytit všechny, co stále
věří, že zaměstnanost i osobní bohatství ovlivňuje stát. Musí mít přece
na to svoje „píviště“ a mít kde fandit. Tudíž předvolební sliby typu „postavíme
národní stadion“, „lidé s vysokými příjmy na vás musí vydělávat“, „120
tisíc za třetí dítě“ a další nesmysly prostě musely zaujmout. Kromě toho
je jasné, že Škromach rozhodně neplánoval změnit štědrý sociální systém,
takže současní parazité se dále budou chlubit obligátním „stará, voe, zas
vochcala úřednici a máme dávky i na dopravu“.
Máme se zbavit Moravy?
Nahlédnutí do výsledků voleb jednoznačně ukázalo, kde anální sonda sociálního
systému napáchala největší škody. Zatímco po celých Čechách zvítězila ODS,
případně výsledek byl dost těsný (Ústecký kraj), na Moravě je situace o
poznání horší. Zejména v Moravskoslezském kraji a na Vysočině drtivou většinou
zvítězila ČSSD. Pravda, není to žádné překvapení. Vysoká míra nezaměstnanosti
spolu se štědrými dávkami dávají dostatečně silný důvod k tomu, proč Paroubka
volit.
Podle statistik byla nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji k 30.4.2006
nelichotivých 13,7%, což je u nás druhá nejvyšší. Ještě horších čísel však
dosahuje Ústecký kraj, kde práci hledá celých 14,9% obyvatel. V obou případech
zvítězilo ČSSD, ale drtivým způsobem jen na Moravě. Jedno z možných vysvětlení
by se dalo najít v příčinách nezaměstnanosti. V případě Ústeckého kraje
je veřejným tajemstvím, že statistiky uměle zvyšují lidé přihlášení na
Úřadu práce, ale přitom aktivně vytvářející hodnoty na druhé straně pohraničí.
Teorie volení sociálních autokratů podle výše nezaměstnanosti však naráží
na Vysočinu. Tamních 7,4% je v protifázi s 35% voliči preferujícími ČSSD
před ODS (28% voličů). Zde se však dá chyba hledat v místopředsedkyni Němcové.
Ta se proslavila přenecháním služební Octavie svému synovi a obecně na
veřejnost pronikaly s její existencí spíše negativní zprávy. V předvolební
agitaci mě tato dáma rovněž nepřesvědčila. Oproti ní působil mnohem lépe
Gandalovič, který kandidoval právě za Ústecký kraj. Neúspěch na Vysočině
se dá tedy přisoudit zvolením špatného „lídra“.
Za určitou demagogii by se dala považovat teorie sázející na blízkost
Ústí k západní Evropě, zatímco Moravy k východní. Po osmi letech vládnutí
ČSSD mají v Ústí dojem, že se nám západ vzdaluje, naopak v Ostravě si říkají,
jak se máme dobře a ten velký Paroubek s levobočkem Sobotkou nám luxusní
živobytí zajistí i nadále. V tom případě je vina opět na Němcové, že to
nedokázala dostatečně vysvětlit. Třeba mohla přinést trochu vzruchu do
kulturního života a zorganizovat výstavu „Jak se žije na západě“.
Pokud tedy všechny výše uvedené dojmy shrneme, jako nejproblematičtější
kraj se ukazuje Moravskoslezský. Radikálně uvažující jedinci by tedy mohli
navrhnout, abychom tuto část země v rámci prosperity přenechali sousednímu
Slovensku. Necelý milion zapsaných voličů, z nichž takřka 600 tisíc šlo
volit a 240 tisíc preferovalo socialismus, nemusí vypadat jako nepříjemná
ztráta. Musíme však uvážit, že stát plánuje do nově stavěné automobilky
investovat 2,5 miliardy, stejnou sumu pak ještě rozdělit mezi dodavatele
a dalších 10,5 miliardy dát do dopravní sítě. Vzhledem k tomu, že Czechinvest
tuto nabídku vytvořil za dob vlády ČSSD, dá se spekulovat, že si tato vládní
strana za našich 15,5 miliardy koupila přízeň voličů. Pokud se to podělí
počtem voličů v kraji, jsou to hodně vysoké náklady na jeden hlas. Vzdát
se tohoto kraje je tedy krajně nevýhodné, zvlášť, když je šance alespoň
částečného navrácení investovaných prostředků.
Vzdát se Vysočiny by se rovněž ukázalo jako nanejvýš nevhodné. Sice
35% sympatizantů ČSSD je určitě silným argumentem pro vyřazení tohoto kraje
z ČR, ale nakonec bychom spíše tratili. Rozumná nezaměstnanost a strategické
umístění víceméně uprostřed republiky jsou faktory hovořící pro ponechání
současného stavu. Na mapě by vznikl takový divný patvar, který by v případě
války proti všem dost vadil. Jedinou výhodou vyřazení Vysočiny z mapy ČR
by tedy nejspíš bylo snížení kamionové dopravy, a s tím souvisejícímu řešení
problému na D1.
04.06.2006 catana
Pozn. pro ty, kteří to (zase) nepoznají. Článek obsahuje značný
podíl nadsázky.
Na existenci "socialistického problému" na především severní Moravy
to nemění nic.
V diskusi můžete přemítat o tom, jak "instrumentalizovat" místní
obyvatelstvo,
aby nečekalo, co jim kdo dá a začalo samo jednat. (D-F)