Navazuji tímto na nepříliš intenzivní, ale všudypřítomnou problematiku,
která se táhne diskusemi na DF již dlouhá léta, a to sice problematiku
absence automobilového průmyslu v sousedním Rakousku.
Následující řádky ukáží, že
není dobře dělat si představu o rakouském průmyslu na základě zkušeností
s pěstiteli řepy v sektoru Gmünd-Zwetll-Freistadt, se kterými paradoxně
přicházíme do styku nejčastěji.
Pravda je, že se v Rakousku momentálně nevyrábí žádné sériové osobní
auto pod vlastní značkou. Jinak ovšem je Rakousko významnou zemí, pokud
jde o automobilový průmysl, dokonce si troufám tvrdit, že jen málo z nás
může říci, že nemá v autě nic, co by nějakým způsobem nesouviselo s Rakouskem
a jeho automobilovým průmyslem, už jen kvůli odkazu velkých osobností automobilového
průmyslu jako byl Ferdinand Porsche nebo Rudolf Hruska (oba zjevně Rakušáci
jak poleno).
Automobilový průmysl je v Rakousku druhým největším průmyslovým odvětvím.
V roce 2006 se v Rakousku vyrobilo asi čtvrt milionu aut ročně a automobilový
průmysl zaměstnával 35.000 lidí, čímž se podílel na 11% na celkové přidané
hodnotě rakouského průmyslu. Aktuálně bude počet vyrobených vozidel patrně
nižší, protože výroba Jeepů a Chrysleru Voyager v Magně Steyr byla podle
plánu skončena.
V současné době se v Rakousku vyrábějí následující vozidla:
Mercedes-Benz třídy G (takové to hranaté auto, které setrvává ve výrobě
asi od roku 1980 bez výrazných změn)
Peugeot RCZ
Aston Martin Rapide
Mini Countryman
KTM X-Bow
Všechna kromě KTM se rodí v závodě firmy Magna Steyr. Firma nabízí
výrobu vozidel na zakázku, což je výhodné pro malé série nebo technologicky
náročné výrobky, na které není výhodné stavět jednoúčelovou výrobní linku.
V minulosti "chrlily" výrobní linky Magny Chrysler Voyager, jehož celková
produkce na území Rakouska přesáhla 600.000 ks. Do roku 2010 probíhala
v Magně kompletace Jeepu Commander a Grand Cherokee, který se v Magně vyráběl
od roku 2004. Do roku 2009 pak probíhala výroba Saabu 9-3 Convertible.
Jeepy a Chryslery z Magny byly většinou poháněny dieselovými motory od
italské firmy VM Motori, které více odpovídaly požadavkům evropských zákazníků,
mimochodem jsou to tytéž motory, které se montovaly do Alfy Romeo (2.4
JTD), kde se furt sraly. Tato auta jsou poměrně rozšířena i v ČR,
někdy nesou nápis "made in Austria".
Víceméně z marketingových důvodů Magna propaguje svůj koncept Mila,
který měl demonstrovat schopnosti Magny nejen vyrobit, ale také navrhnout
vlastní automobil. V tomto konceptu Magna zúročila zkušenosti získané při
výrobě a kompletaci hliníkových strukturálních dílů pro Mercedes, pro který
ve finále vyráběla celý skelet karosérie.
KTM v Mattighofenu zaměstnává asi 1500 lidí ve výrobě motocyklů a příslušenství.
Projekt X-Bow konstrukčně koncept Mila připomíná, ale nemá s ním nic společného.
Když jsme už byli ve Steyru, nachází se tam další významná firma, která
má co do činění s automobilovým průmyslem, a to sice motorárna
BMW. Existuje od roku 1979 a v současné době zaměstnává 3600 lidí.
Vyrábějí se tam motory řady N47D (řadový vznětový čtyřválec 1.6 a 2.0),
starší M57D a novější N57 (řadové vznětové šestiválce) a N51-N55 (řadové
zážehové šestiválce o objemu 2.5-3.0 l). Roční produkce činí asi 1,2 milionu
motorů, z čehož je více než polovina vznětových. Kromě toho byla do Steyru
migrována část vývoje dieselové techniky a výrobních procesů. Dá se říci,
že kdo má BMW s dieselovým motorem, s velkou pravděpodobností se jedná
o motor z Rakouska.
Zajímavá motorárna je v Gunskirchenu. Montují se tam pohonné jednotky
Bombardier-Rotax
pro letadla, motocykly, čtyřkolky a malá vozidla. Motory Rotax jsou známy
celosvětově. Roční produkce je zhruba 150.000 jednotek.
Další velkou motorárnu najdeme ve Vídni v městské části Aspern, na ploše
bývalého letiště a jmenuje se Opel
Wien GmbH. Pro příznivce přechylování a překládání místopisných názvů,
Aspern se česky řekne Ošprechy. Od roku 1983 se tam vyrábějí motory Ecotec
pro koncern GM, nyní již v jejich třetí generaci. Najdeme je především
ve vozech Opel, především typech Corsa a Astra. Jedná se o malé tří- a
čtyřválcové pohonné jednotky, včetně nejnovějšího motoru Ecotec Turbo (1.4
LET) s výkonem až 140 koní, který se montuje do Opelu Astra a Chevy Cruze.
Mimochodem se jedná o jednu mála pohonných jednotek na evropském trhu,
které kombinují variabilní časování ventilů a přeplňování. V jiné části
továrny se vyrábějí pěti- a šestistupňové převodovky. Roční kapacita je
asi 700.000 motorů a 1.3 miliónu převodovek, počet zaměstnanců se pohybuje
kolem čísla 1600. Mimochodem, prohlídky závodu pro více jak pět osob jsou
zdarma. Duch starého mocnářství ve Vídni silně žije, když kráčíte po chodbách
administrativní budovy zvané Čtyřválec a čtete jmenovky na dveřích, vidíte
spoustu Sobotků a Bartonků a Dworaku a Nechwatalu.
Ve Vídni najdeme ještě jednu instituci, a dovolím si tvrdit, že se jedná
o organizaci se silným celosvětovým dopadem. Chodí si tam pro rozumy automobilky
i nezávislí dodavatelé. Jmenuje se AVL
neboli Anstalt für Verbrennungsmaschinen List. Firma se 3.000 zaměstnanci
v Rakousku a pobočkami celosvětově je patrně největší inženýrskou kanceláří
v tomto oboru, provádí výzkum a vývoj motorů a testovacích systémů, a to
konkrétně: termodynamika, přenos tepla a hmoty v motoru (sání, výfuk, hlavy
válců), mechanika motoru (písty, ojnice, bloky, ventily, rozvody), simulace
vozidla a pohonného agregátu, testovací a analytické systémy. Populárním
se stalo například zkoumání AVL v oblasti "ladění zvuku" motorů, činnosti
této instituce vděčíme nejen za to, že auta jezdí potichu, ale také dovede
"naladit" zvuk motoru podle očekávání konkrétního zákazníka, dokonce i
v závislosti na lokálních zvyklostech (například asijské ucho je naladěné
na jiné frekvence než evropské). Myslím, že neexistuje motor nebo automobil,
který by AVL nějakým způsobem neovlivnil.
Tolik tedy velmi krátce na téma výroby osobních aut a jejich hlavních
komponent v Rakousku. Zdaleka to není všechno. V Rakousku mají výrobní
závody mnozí velcí dodavatelé automobilového průmyslu: ZF ve Steyru, Lemförder
v Lebringu, Bosch v Halleinu, Magna má více závodů v Rakousku, které se
zabývají výrobou a vývojem vlastních platforem, Mahle a další. Za zmínku
stojí i firma s echt rakouským názvem Zizala, známá spíše jako ZKW, která
vyvíjí a vyrábí světla pro prémiový segment a která si patrně jako první
začala s integrací LED diod do světel, dále výrobci výfuků Remus a Sebring
- kdo by je neznal - a desítky menších firem, na které jsem ve výčtu zapomněl
nebo jsem o nich neslyšel.
Ze spolupráce s rakouskými partnery jsem měl vždy dobrý dojem, což rozhodně
nemohu říci o partnerech japonských (a po tom všem musím říci, že bych
raději jezdil na kole, než bych si koupil japonské auto).
Nepíšu to proto, abych si šplhnul u našeho redakčního monarchisty JJ, který intenzivně hájí tradici rakouského automobilového průmyslu na území bývalé monarchie.
JJovi budu klidně dál s radostí republikánsky nactiutrhat. Jde mi primárně
o to, abychom nežili v klamné představě, že jsme ve středoevropském prostoru jediná
průmyslová země, když máme "tu naší Škodovku", a usínali na neexistujících vavřínech.
11.2.2012 D-FENS
P.S. Rakouského původu je také tato krásná tabulka, která pochází z roku
1993. Od té doby se jistě mnohé změnilo, hlavně v její horní části. Příjemnou
zábavu.