Komentáře ke článku: Efektivnost policie (ze dne 20.03.2011, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Autor se dopustil celkem zasadni logicke chyby v teto otazce:
Kdo normální by za ochranu majetku dal částku o polovinu vyšší, než je hodnota vlastního chráněného majetku?
Ona hodnota chraneneho majetku bude vyrazne, vyrazne vyssi, ta bude v bilionech. Ochrana nas pouze stoji vice, nez jsou skody zpusobene zlocinci... Coz je celkem dobry argument pro zruseni PCR, ovsem nelze tvrdit, ze jsou drazsi, nez je hodnota majetku, ktery chrani. Celkem nas tedy policie a zlocinci stoji nejakych ~60 GKc rocne (ciste pro informaci, stat jako celek nas stoji rocne ~1200 GKc).
|
|
|
Otázka je, o kolik by majetková kriminalita stoupla, kdyby nebyla Policie. Mám dojem, že nijak výrazně.
|
|
|
Ja myslim, ze by dokonce klesla. Tedy pokud by se Policie prestala plest i do reseni sporu mezi pachatelem a poskozenym.
|
|
|
Ona se nějak plete? Brání vám někdo uzavřít registrované partnerství s vrahem a pak nedat souhlas s jeho stíháním?Nebrání a druhý den se můžete partnerství nehcat úředně ukončit.
|
|
|
|
Esli ho taky znásilnil, tak může bejt celkem v pohodě.
|
|
|
To lžete, právě tohle (zranění při dopravní nehodě a odmítnutí souhlasu se stíháním) jsem osobně zažil. Howgh.
|
|
|
§ 30 Svolení poškozeného
(1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.
(2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.
(3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.
|
|
|
Ublížení na zdraví je jedním z trestných činů, u kterých souhlas poškozeného třeba je - samozřejmě pouze v případě že jde o osobu příbuznou či jinak blízkou. §163 trestního řádu.
Samozřejmě že každý člověk je můj bližní tj. osoba blízká :-)
|
|
|
A mám dojem, že pravděpodobnost dopadení a potrestání vliv na míru kriminality má - na rozdíl od samotné sazby trestu, kde je to přinejmenší neprůkazné. Pokusím se dohledat zdroj, byla to nějaká z těch studií, zkoumajících odstrašující účinek trestu smrti.
|
|
|
Mám pocit, že jsem to taky četl. Ale ještě to tam je samozřejmě rozlišený - vraždy, resp. zabití v afektu se to netýká, jedná se opravdu pouze plánované činy
(P.S. Osobně jsem proti zavedení trestu smrti, ale to je věc názoru)
|
|
|
Rýpnu si, podléháte propagandě, že trest smrti má mít odstrašující účinek... to je chybné vnímání prosazované jeho odpůrci. Jak učí historie, trest smrtí je jediná účinná prevence.
|
|
|
Rýpnu si. Vědním oborem, který se zabývá trestáním a jeho účinky je kriminologie příp. penologie, nikoli historie. Ta nás o tom neučí opravdu ničemu.
Ale když vidím, jak si pleteš represi s prevencí, raději otevřu škatulku "Stoupenec trestu smrti" a tam tě hodím.
|
|
|
On to ma obecne v te hlave takove dost pomotane.
|
|
|
To je ovšem argument :-) škatulka nebo dojem.
Jestli chcete popřít, že smrt = 100% prevence recidivy, tak prosím rozveďte své argumenty, které by dokazovaly opak.
|
|
|
Ono jaksi jde o to, aby trest mel preventivni ucinek nejen na pachatele samotneho, ale i na dalsi, kteri by mohli takovy cin zopakovat. A tam je ten ucinek srovnatelny. Proto vidim u trestu smrti positivni pouze moznost vyssi miry zadostiucineni poskozeneho a ekonomicke prinosy oproti dlouhodobemu vezneni (pokud nemame znacnou potrebu nekvalifikovane pracovni sily nekde v dolech, lesich, lomech apod.)
|
|
|
Inu možné je kde co. Ale v daném případě jsem vycházel ze tvrzení zastánců trestu smrti. Například zde:
http://www.prodeathpenalty.com/
http://www.swcollege.com/bef/policy_debates/death_penalty.html (+ uvedené zdroje)
Pokud je prevencí možnost zamezení recidivě u konkrétního pachatele, tak tam s velmi vysokou mírou spolehlivosti poslouží i vězení. Proto když zastánci trestu smrti mluví o prevenci, mají na mysli odstrašení ostatních potenciálních pachatelů.
|
|
|
Ty bohuzel nemas smysl pro verejne popravy na namesti v nedeli odpoledne, za ucasti kolotocaru a prodejcu cukrove vaty.
|
|
|
Vězení neposlouží tak dobře jako poprava. Jednak by to muselo být doživotní vězení, druhak i z kriminálu občas někdo zdrhne a nakonec i když neuteče, může například zavraždit spoluvězně. Tohle všechno v případě popravy odpadá. Pak je tu ještě jedna drobnost a sice, že v případě doživotního vězení toho kriminálníka živí daňoví poplatníci.
|
|
|
Ano, přesně tak, týkalo se to trestu smrti.
Trest smrti podle toho nemá moc velký preventivní účinek, protože vrah nedoufá v mírný trest, ale že nebude dopaden.
(což mi přijde logické, asi málokdo si řekne, že přinejhorším dostane doživotí, takže pohoda)
|
|
|
Otázkou je co s takovým člověkem když nejde převychovat, že? Usmrtit ho může být někdy velmi humání. Za stolet to samé může být zločin. Je vyhledávání a zabíjení teroristů popravou, vraždou, válkou? Můj vztah k trestu smrti je velmi ambivalentní a postaven před otázku zda ano či ne nedokážu odpovědět, to se přiznávám.
|
|
|
Neřekl bych, roote, že to na co upozorňujete je logickou chybou. Je to spíš nepřesnost, mělo tam být "škoda na chráněném majetku". Z kontextu celého odstavce ostatně plyne právě a jenom tato interpretace. Spíš než na logickou chybu jste upozornil na svůj mírný nedostatek schopnosti pochopit nepřesně napsaný text. Za nepřesnost se omlouvám Vám i všem čtenářům.
Zajímavé jsou náznaky některých diskutérů o odrazování potenciálních pachatelů hrozbou dopadení. K tomu bych chtěl vidět slibovaná čísla a jejich interpretaci. Očekávám o dost vyšší úroveň, než obsahuje tato argumentace: "Zákazem prodeje zmrzliny se sníží počet utopených. Víme totiž, že nejvíc utopených je v době nějvětších prodejů zmrzliny."
Osobně považuju za velmi případnou ekonomickou argumentaci, že zločinec považuje okamžitý a jistý přínos ze zločinu za subjektivně hodnotnější, než nejistou škodu z odhalení a postihu někdy v budoucnosti. Tomu by odpovídal i fakt, že zločinci mají nižší IQ, než zbytek populace - viz kniha The bell curve.
|
|
Problém je sloupeček "zjištěných". Policie je motivována mírou objasněnosti případů. A proto přijímá jen lehce zjistitelné případy a nebo ty, které prostě nelze odmítnout. Pochopitelně vraždu pod koberec (jen tak) nezamete, ale u drobnější kriminality je to podstatně horší.
Zkuste jít nahlásit vykradené auto, kradené kolo nebo mobil. Ve všech případech se vás zkusí odbít větou typu, že to nemá cenu hlásit, že pachatele stejně nechytí. Když trváte na svém, tak jsou nepříjemní atd. Bude totiž neobjasněný případ a prémie půjdou dolů.
Takže reálně je to ještě horší, neboť pravděpodobně existuje značný objem nezjištěných deliktů. Některé by asi nebyly nahlášeny nikdy, ale policie jejich počet uměle zvyšuje.
|
|
|
Tak ja nevim, proc porad rikate "hlasit". Podavate trestni oznameni. To muzete ucinit i pisemne a nemusite jej podavat policii, ale statnimu zastupci. Uvidite, ze jednani policie pak bude ponekud jine.
|
|
|
To je preci jasne. Ale opravdu to tak vetsina lidi realne dela? Nebo jde udalost "nahlasit" na policii?
|
|
|
Jít na státní zastupitelství ale "sportovního prudiče policajtů" obere o radost z faktu, že donutí policajty pracovat 8o)
|
|
|
Ale vubec ne. Statni zastupitelstvi to PaChum preda, ovsem uz to nemuzou smest tak snadno ze stolu.
|
|
Jen pridam malicky detail, mluvim z vlastni zkusenosti - hrozba odhaleni trestne cinnosti u me osobne mela velky vliv na to, ze se trestna cinnost nakonec nestala. Resp to asi byla kombinace hrozny odhaleni a pripadneho trestu.
Teda ono to bylo slozitejsi, ale ve zkratce to tak bylo - mel jsem moznost se ucastnit pomerne lukrativnich akci, ale nakonec jsem se jich ucastnit odmitl, z techto duvodu. Moralni duvody v tom nebyly, protoze se povetsinou jednalo o akce vuci statu a podobne (dane, DPH a spol).
Btw pro pripadne zajemce - Ne, nemam zadne kontakty, uz je to tak 10 let:-)))
|
|
|
Jenze v tomhle pripade by vas neodhalila policie, ale financni urad. Policie by to dostala s kompletni dokumentaci a jenom by si odfajfkovala vyreseny pripad.
|
|
|
A jo, to me nenapadlo :-))))
I kdyz, policie do toho urcite zapojuje tyhlety odposlechy a podobne...Takze by se trebas i podilela:-) No nema cenu to resit, jde o princip :-) Totiz ze hrozba odhaleni a trestu obcas i funguje:-)
|
|
|
jenže to je bludný kruh, kdyby nebyly daně a DPH, tak by nemusel být FÚ a policie by to nemusela řešit. Takže vlastně ta hrozba odhalení a trestu zafungovala u státního výmyslu. A možná víc zafungovala nevyslovená hrozba od ostatních nestátních účastníků. :-)
|
|
|
OMG:-) Nemam rad, kdyz se nekdo otaci na slovicku a dela z toho to hlavni:-)
Ale tak tedy jinak - v te dobe jsem mel ruzne moznosti vydat se na drahu zlocince. Napriklad jsem mohl jit krast auta (mel jsem know-how, mel jsem prostredky, mel jsem odberatele, mel jsem naprosto vsechno. Presto jsem se rozhodl, ze pruseru bylo dost a ze tohle proste delat nebudu. A ano, prevazne zafungoval strach z nasledku, i kdyz tam uz nejake moralni problemy byly..
Na druhou stranu, kdyz jsme s klukama na intru chodili Vietnamcum krast hodinky na trziste, brali jsme to jako "sport" a nebali jsme se odhaleni a potrestnai, a to proto, ze pripadny trest byl zcela smesny, a tak jsme ho zcela ignorovali
|
|
|
ale kdeže, mně nejde o točení na slovíčku, jde mi o skutečné důvody. Osobně bych nešla do podvodu, který by byl blbě připravený a dokladem málo ošetřený. Skutečným důvodem by nebyl strach z potrestání, důvodem by byla špatně připravená akce. Přesně to co se tu řeší, člověk spíše zvažuje možnost odhalení než výši trestu. S podmínkou nebo recidivou na krku se samozřejmě celé zvažování posunuje ještě o level dál. A další věc, kterou člověk zvažuje, bývá schopnost ostatních zúčastněných, jsou lidé s kterými by do toho člověk šel a pak jsou lidé s kterými by do toho jeden nešel i kdyby zisk byl nevímjaký. :-)
|
|
|
Možnost odhalení a výše trestu spolu v zásadě úzce souvisej. Čim větší pravděpodobnost odhalení a zároveň čím nepříjemnější trest, tak tím vyšší odstrašující účinek. Vysoký trest + nízká pravděpodobnost odhalení = pramalý efekt, stejně jako vysoká pravděpodobnost odhalení, ale zanedbatelný trest.
Bohužel to komplikuje dost velká skupina lidí, která si ty následky prostě spočítat nedokáže nebo je přesvědčena že navzdory statistice zrovna je osobně určitě nechytnou, protože jspu přesvědčeni, že navzdory faktu, že ukončili základku v sedmý třídě jsou chytřejší než všichni policajti dohromady :)
Většina lidí si ovšem dokáže spočítat, že určitá činnost jim za to riziko nestojí.
|
|
|
takze to funguje jen teoreticky, protoze prakticky na to zlocinci kaslou, bo riziko odhaleni i vyse trestu je jim sumak? tak jak to je?
|
|
|
Ne zcela.
Urcita skupina lidi na to kasle, ale take urcita skupina lidi na to nekasle. Takze diky tomuto systemu se podarilo presvedcit alespon urcitou cast lidi, aby se nestali zlocinci / v zlocinech nepokracovali.
Idealni stav neexistuje - i pokud se za kradez bude strilet na miste, presto bude existovat urcita skupina lidi, co na to bude kaslat. Jen bude mensi, nez dnes.
|
|
|
IMHO to tak není. Podle mého názoru je to tak, že existují tři skupiny pachatelů:
1. Pachatelé, kteří svůj čin provedou v afektu, opilosti apod. - ne nutně ve stavu, který dle TZ vylučuje trestnost, ale prostě bez velkého přemýšlení pod vlivem momentální situace. Těm to skutečně šumák je, protože o následcích nepřemýšlejí vůbec
2. Pachatelé promyšlených a pečlivě připravovaných činů - ti zpravidla "ekonomické úvaze" věnují poměrně dost pozornosti a ty mechanismy u nich budou působit v největší míře.
3. Pachatelé řekněme s omezenými mentálními schopnostmi, kteří sice "ekonomickou úvahu" provedou, ale z nějakého důvodu (vysoké sebevědomí, tísnivá životní situace, obyčejná blbost) neocení dobře potenciální výnosy a potenciální risika. V takové skupině bude odstrašující účinek dost nekonsistentní.
Vše pak bude záležet na struktuře páchaných činů. U vražd a násilí budou asi převažovat pachatelé prvního typu, u velké hospodářské kriminality, loupeží, organisovaných vloupeček, překupnictví apod. typu druhého a drobné rozkrádačky apod. budou mít s vysokou pravděpodobností na svědomí nejspíš pachatelé třetího typu.
|
|
To je docela zábavný, protože zrovna nedávno jsem se s tím setkal na jedné prezentaci :), a to že absolutní množství objasněných tr.činů je prakticky pořád stejný. Už od 80.let, jenže tenkrát jich bylo 3x míň (těch činů cca 120.000 ročně v ČR, ne policajtů těch je víceméně stejně)
|
|
Docela dobře tuhle problematiku popisuje Michael Parenti:
I could demonstrate to you that every single bank robbery, that in every single case, practically. The cost of the police was more than the actually money that robbers took from the bank. ... of course they're defending the banks, of course, because if they didn't stop that bank robbery, regardless of the cost, this could jeopardize the entire banking system. You see there are people who believe the function of the police is to fight crime, and that's not true, the function of the police is social control and protection of property.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Efektivnost policie
|