D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Čin čertovi dobře 2
    Vydáno 15. 02. 2009 (15950 přečtení)

    Konečně si vyzkouším, co to znamená psát na společenskou objednávku.

    Připouštím, že jsem v článku o petičním počinu pana Voborníka nebyl příliš konstruktivní. Spíš mě zaujalo, že se několik tisíc lidí bylo ochotno podepsat pod blábol, než vlastní podstata a cíl petice. Kladl jsem si otázku, jak malou cenu přikládají někteří lidé svému podpisu. Podobně jako v případě smlouvy ani u petice nelze přece říci - s většinou souhlasím a tak jsem to podepsal. Podpis vždy znamená plný a bezvýhradný souhlas úplně se vším. Hácha o tom věděl svoje.

    Pro počin pana Voborníka mám pochopení, dále jej sleduji a myslím si, že pořád je lepší dělat něco špatně, než nedělat vůbec nic, sedět u bedny s lahváčem a nadávat.

    Kdybych se někdy dostal do situace, že bych měl problém s opilci za volantem řešit, pak by v oblasti dopravní legislativy, agendy dopravních přestupků a vyšetřování dopravních nehod  nezůstal kámen na kameni. Také by se změnilo celé pojetí povinného ručení. Pokud by se po mě chtělo pouze vyvinout nátlak, aby ho řešil někdo jiný, byla by situace paradoxně o mnoho složitější. Na začátku je třeba určit rámec celé takové nátlakové akce.

    A. Ideologie

    Je třeba si vybrat, zda pro dosažení cíle (méně opilců za volantem) systém konfrontovat nebo s ním být konformní. Osobně bych systém konfrontoval. Tyhle lokální spolky kamarádíčků kolem radnic rozkládají společnost a její hodnoty, jsou to sice kluby ctihodných přátel v drahých autech a oblecích, ale jinak je to stejná zmrdí sebranka jako ekologisté, aktivisté, anarchisti a jiná podobná pakáž.  Samozřejmě i jiný přístup je možný - je možno ten problém lokálních všemocných elegantně obejít a tvrdit, že lidé jezdí nalití, protože zákony jsou málo přísné. Výsledkem pak bude, že exemplárně potrestají pár chudáků, co večer vypili láhev vína a ráno cestou do práce mají 0,15 promile zbytkového alkoholu, ty prohlásí je za silniční piráty a budou tvrdit, že to tak je správně.

    B. Spojenci

    Konfrontační strategie přináší mnoho slabých spojenců (prostých občanů s holou prdelí). Moc, vliv a IQ se nesčítá, tzn. pokud opatříme milion příznivců a každý z nich má nulovou moc, pak výsledná moc celé skupiny je pořád přibližně nula. Konformní strategie přináší moc, je přijatelná pro vlivné osoby, novináře, politiky a úředníky, kteří záměr podpoří a v určité chvíli jej dokonce převezmou, aby ho zdeformovali do podoby, která jim nejlépe vyhovuje a ze které získají moc a peníze. Například petice proti bodovému systému, kterou v r. 2006 spustil server www.chcetezmenu.cz, měla skoro 20.000 podpisů a systém k ní zůstal víceméně netečný, protože směřovala proti němu. Z toho je vidět, že konformní, chcete-li vlezdoprdelní strategie přináší výsledky rychleji.

    C. Forma a obsah

    Určitě bych zpočátku nevolil seznam užitečných idiotů neboli petici. Petice je něco, co někdo podepíše a tím to pro něj skončí, to podepsal a oni ať se postarají. Pro začátek je vyhovující prostá medializace. Až poté, co se téma dostane do médií, je možno přikročit k petici. Aby jí někdo bral vážně, je třeba, aby počet signatářů byl vyšší než 50.000, protože to představuje zhruba jedno procento voličských preferencí a to už kurvám v kravatách stojí za námahu.

    Pokud jde o petici samotnou, je třeba ji velmi pečlivě formulovat, protože petice představuje obchod. Signatář vkládá svým podpisem do hry svoji důvěru a autor petice svoji důvěryhodnost. Od petičního výboru se očekává, že bude program v petici prosazovat, což u nepovedeného textu vede v chabý výsledek. Pan Voborník vsadil na diletantsky formulovanou petici s tím, že vyvolá pocit urgentnosti a emotivní argumentací přinutí okolí podpořit svůj záměr, což taky není špatné, ale drasticky to snižuje účinnost celé akce. Ani obyčejný kovozemědělec jako já nepochopil přesně, co vlastně chce a když si to přečte právník, tak asi dostane vyrážku. To je neodpustitelná chyba.

    Pořád je ale třeba mít na paměti, kdo je onen často skloňovaný decision maker. Rozhodnutí nedělají politici, dělají ho úředníci, protože politici jsou jen pimprlata byrokratů. Z toho plyne, při konfrontačním stylu není petice vůbec použitelná.

    D. Program

    Pokud by tedy už byla situace tak daleko, pak by po zhruba dvou měsících únavného podsouvání záměru do médií a jalových debat s línými novináři, kteří chtějí všechno dodat na zlatém podnosu, nadešel čas formulovat petici. Už by to nebyla petice jako taková, ale něco jako program nebo smlouva nového hnutí, jehož cílem by bylo nastartovat procesy vedoucí k úbytku ožralců za volantem.

    Patrně by mě nikdy nic nepohnulo k tomu, abych se někde věřejně bil proti opilým řidičům. Ročně způsobí opilí řidiči pár desítek smrtelných nehod. Počet případů, kdy zrakví někoho jiného než sebe nebo idioty, co se vezli s ním, je řádově v jednotlivých případech. Alkohol hraje roli asi v 5% nehod. Je to marginální téma, pouhá špička ledovce. Neumětelství, blbost, nesprávný způsob jízdy nebo nevyhovující konstrukční řešení komunikace je na vině mnohem častěji. Jak bylo zopakováno na tomto webu již vícekráte, odstraněním 20% hlavních příčin zanikne 80% následků.

    Přesto, pokud bych to z nějakého důvodu měl dělat, soustředil bych se na tato východiska:

    - jakkoli je to nepopulární říkat, tvrdím, že naprostá většina řidičů se chová korektně. Ochlastové nebo tzv. silniční piráti jsou výrazně minoritní skupina. Je jich jen pár. Dnes jsem ujel 300km po vlastech českých a nepotkal jsem nikoho, koho bych mohl označit za silničního piráta. Při jízdě po D1 rychlostí 130km/h podle navigace jsem většinou aut předjížděl. Neustálé vyzdvihování "silničních pirátů" je účelově vedenou kampaní, která má vyvolat v slušných a možná trochu bojácných lidech iracionální obavy o život a tím je přimět k bezpříčinnému konformnímu jednání a získat podporu pro další represe. Stejné je to s "dárci orgánů" na motocyklech - ve skutečnosti těch orgánů zase tak mnoho darovat nemusejí. Naštěstí už poměrně početná skupina řidičů chápe tuto manipulaci a kdo s tím začne, toho odmítne.

    - nedávno jsme se dozvěděli, že nějaký sociální demokrat rekonstruoval za státní peníze bordel. Co je příčinou? Že to byl sociální demo krad, nebo že žijeme v systému, který díky existenci přerozdělovacích transferů takové věci umožňuje? Stejné je to s chlastem za volantem. Podle mého názoru chlastají před jízdou jen pitomci, socky, co nemají na taxíka a pak specifická skupina osob, která okolí demonstruje, že díky jejich stykům mohou dovolit cokoli. Problém není existence těchto osob, ale existence klientského a korupčního prostředí na lokální úrovni, ve kterém se propojují výše postavení policisté, podnikatelé a úředníci. Je třeba hledat cesty, jak jim sebrat moc. Například odebrat vyšetřování vážných přestupků městským úřadům obcí s rozšířenou pravomocí (kam bylo předáno v r. 2006), protože ty nepodléhají žádné kontrole, a to ani veřejné ani nějakou kontrolní institucí. Chovají se jako feudálové. Znám mnoho případů, kdy byl "vyzmizen" přestupek na pouhý telefonát nebo za pár tisícovek. Kolik přestupků souvisejících s alkoholem takto zmizelo?

    Podle vyjádření v internetových diskusích, zmiňovaný zubař Révay jezdil nacamraný často. Kdyby ten systém fungoval tak, jak nám Langer tvrdí, že funguje, pravděpodobně by mu už někdo sebral papíry. Žádná nehoda by se nebyla stala.

    - zavádět povinné zkoušky na alkohol je bezesporu nesmysl a podporovat to může jen člověk, který moc nepřemýšlí. Stejně tak je sporná právní fikce, že kdo odmítne zkoušku, ten je ze zákona pod vlivem. Například soudy by takovým lidem mohly ukládat povinnost řídit pouze takové auto, které má instalovaný přístroj podobný zařízení Alcolock.

    - když se vrátíme k Paretovi, bude opět platit, že 20% řidičů najezdí 80% všech kilometrů, která auta ujedou. Pokud tedy někdo horuje pro přísnější postihy a častější kontroly, pak bych měl návrh, kde začít - u řidičů MHD, autobusové dopravy a řidičů kamionů. Přinejmenším v první uvedené skupině se totiž chlastá první liga. Značná rutina při řízení dosud zajišťuje, že i přesto je počet nehod malý a zapatlávací schopnosti manažerů dopravních podniků pak o tom, že se to veřejnost nedozví.

    - za pozornost stojí i metody detekce. Například na Slovensku si výrobci chlastu nebo kdo prosadil, že byla zrušena nulová hranice. Můžeme spekulovat, zda je to dobře nebo špatně, patrně se ukáže, že to nemělo vůbec žádný dopad na bezpečnost dopravy. Zazněly přitom dva argumenty. Jeden byl, že alkohol do 0,3 promile produkuje lidské tělo někdy samo a druhý, že do 0,2 promile nelze obsah alkoholu spolehlivě detekovat. V Čechách jsou patrně jiné podmínky. Kolaborant Vaca v MF Dnes zorganizoval test, ve kterém do přístroje Dräger dýchali řidiči, kteří požili různé pralinky, stříkali si do úst spreje apod. Dräger generoval zarážející procento falešných poplachů, zejména bezprostředně po požití. To, co Vaca identifikoval jako neomylnost přístroje, je ve skutečnosti významnou ukázkou jeho nedostatků a nepochybně toho někdo využije ke zpochybnění takto získaného důkazu.

    - pro zajímavost, řidiči osobních automobilů spáchali v roce 2008 asi 5.300 nehod pod vlivem alkoholu (zhruba každá třicátá dopravní nehoda), ožralí cyklisté 436 (přibližně každá pátá dopravní nehoda zaviněná cyklisty) nehod a podnapilí chodci 203 nehod (každá sedmá nehoda zaviněná chodcem). Vidím zde jistý nepoměr a náznak rizika. Opilý cyklista pravděpodobně nikoho nezabije (i když i takové případy se staly), ale může napomoci tomu, že skončíte v chládku jako spoluviník, takže výsledek je de facto i de iure stejný. Generální pardon pro cyklisty, kteří "smějí" jezdit nalití až do okamžiku, kdy z toho jejich krámu sami spadnou, příliš nechápu a udělám, co se dá, aby pominul. Přijde mi zarážející - ne, přijde mi šokující - že autoři petice cyklisty ze svého záměru vyloučili.

    Celkově mi vychází, že provozovat občanskou iniciativu proti alkoholu za volantem je heroický úkol bez vyhlídek na reálný a měřitelný úspěch. S vyhlídkou na Pyrrhova vítězství podobě zpřísňování zákonů podle vzorce "kdyby to mělo zachránit jen jeden lidský život, tak se to musí zavést". Jsem rád, že jsem se dosud v dopravní problematice angažoval úplně jiným směrem. V širším smyslu je pak oprávněné ptát se, zda občan vůbec může pomáhat systému, chce-li zůstat čestný.


    15.2.2009 D-FENS



    [Akt. známka: 1,36] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 46 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.