Komentáře ke článku: Jak jsem prohrál se zmrdy (ze dne 02.11.2008, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
v takhle zmrdy prolezlé firmě je jedinou možnost úprk, čím rychleji tím lépe. Zmrd nic nedělá a má spoustu volného času na intrikování, podrazy a jiné radosti, tomu nemůže normální člověk vzdorovat.
|
|
|
Když v partě objeví se zmrd,
- a okolí jen civí,
je už všechno na prd
- utíkej pryč jak divý!
|
|
|
no vida, stačí pár zmrdů a z mistra basů je rázem mistr básník a pak že jsou zmrdi k ničemu :-))
|
|
Myslím, že vím, o které fimě píšete.
Před několika lety jsem dostal poměrně velkou zakázku.
Termíny se ohnout nedaly. Přislíbena spolupráce všech zainteresovaných (občas jsem musel na hodinku, dvě odstavit mašinu). Potřesení rukou, kdybyste cokoliv potřeboval blablabla.
Houby s voctem. Všichni do jednoho mě měli v paži. Stroj odstavit nemůžete, sice na něm teď zrovna nikdo nedělá, ale co kdyby náhodou. Vedoucí jednotlivých provozů na mě koukali jako na obtížný hmyz.
Vrcholem bylo, když mě takový polobůh vyrazil z kanclu slovy "počkejte venku, nevidíte, že telefonuju?". Nechal mě tam před tou prosklenou stěnou čumět půl hodiny, přičemž se točil na židli a do telefonu objednával (asi) fitinky stylem "hahaha, ťuťuťu a ňuňuňu". Když doobědnal (asi) fitinky, vystřelil z kanclu (asi aby je osobně převzal), na mojí námitku štěknul "Teď nemám čas, stavte se zítra" a zmizel.
|
|
|
Tak tohle je presne vec ,ktera se me nelibila .Jednak navstevy se zamerne nechavali cekat za tim sklem ,aby si "jako uvedomili" kde je jejich misto a pro koho můžou dělat .Do toho jsem neštoural,stačilo se jen jednou zeptat zda jim to není blbé.Bylo zle.Tak jsem to více nevířil.
A PDA bych nepořizoval,mám vlastní a k ničemu to není .Pohodlnější je skutečně tužka a blok .Stejně tak ve škole,studuji CVUT a laptop k ničemu nepotřebuji natož PDA.Na internet se pak podivam v klidu vecer,když přijdu domu.
|
|
|
Off topic: Já kancl jako takový nemám. Sedím v rohu "mezi svými". A už vím, že je to chyba. Nejen že se kdekdo chce podívat každou chvíli na internet, ještě mi kradou průpisky a nechávají své kafe na mém stole. Ale vážně: Stačí jeden jediný zmrd v kolektivu a hořce litujete, že ho nemůžete nechat (čekat nebo vůbec) někde přede dveřma. Prostě vzdal jsem se (dobrovolně, z vlastní blbosti) "atributů moci". Vlastní kancl, zaheslovaný počítač, výlučný přístup k poště atd. Nyní bych si za tu "demokratičnost" pořádně nafackoval.
No ale aspoň máme hned u režie prima kuřárnu - ten můj hypotetický kancl. ;-)
|
|
Některý věty se tam pěkně kroutěj. Doporučil bych méně vět vedlejších.
Používání blogu a tužky má jistě mnoho výhod. Nejsem závislý na zdroji el. napětí, jsou vždy ve vteřině po ruce; blog se nerozbije a data se neztratí i když mi upadne na zem; dohromady stojí 19,90 atd.
Nicméně člověk soudný a uznalý lehce rozezná, jak je takové počínání ostudné.
|
|
|
Často abslovuju jednání na úrovni techniků a šéfů těch techniků. Každý začíná rituálem: kafe, čaj, sušenky a shánění prodlužováků. Občas působím se svým Nootebookem (za 19.90) jako z jiného světa. Data mám na klíčence a z jednání obdržím zápis. Občas si musím půjčit propisku, ta, jak je známo, se často stává oběživem a obíhá neznámo kde v hloubi mojí kanceláře.
Abych nebyl out, ale in, uvažuju o nákupu výkonného PDA. To bych si nemusel pučovat ani tu propisku.
|
|
|
Souhlas. Tužka a papír je nejmocnější prezentační nástroj technika. Není to sice tak cool a in, ale pokud je třeba rychle načrtnout nějakou skicu... Samozřejmě "vocaď pocaď", schema jaderné elektrárny bych asi takhle neprezentoval ;o)
|
|
|
Skoro denne jednam s ruznymi lidmi. S dodavateli, odberateli, kolegy z reditelstvi, domacimi i zahranicnimi, kolegy "z pole" domacimi i zahranicnimi...
Zezacatku jsem mezi nas stavela na stul NOTAS. Drahou, tezkou, sedivou, blikajici hracku, poskytnutou reditelstvim v ramci programu "cim-vic-to-blika-tim-vic-jsi-managerem". Zirali! To jo....
Kolegove se zajikali autoritou, dodavatelo/odberatele i zavideli...
Oni NECO rikali, ja jsem si NECO tukala do ruznych souboru textovych, kalendarovych, postovnich, excelovych....
Z dob zamestnani v O2 si sice pamatuju, ze NE papir pod pazi, ale NTB urvany z DOKINY cloveka beziciho po chodbe je dukazem vykonnosti, prospesnosti a vyznamu zamestnance ve firme (a kdyz jeste k tomu mluvite slovensky a hromadne firemni spamy uvadite anglicky, jste adeptem...na jakoukoliv pozici). Prece ale - 6 hodin prochazky po chodbach Gammy nemuze vydrzet baterie zadneho notasu, ani toho ze Spanelska, ze ne? Ze oni ti VSE-Bratislavci ziraji do tmaveho monitoru?
...
Preskocim proces "vyzravani" - dnes je to tak, ze se STYDIM postavit mezi sebe a PARTNERA v diskusi prekazku, fyzickou, nepotrebnou. Nepotrebuju si dodavat dulezitost razitkem od reditele. Potrebuju se s tema lidma domluvit. Dohodnout. Jako 1:1, rovny s rovnym, partner s partnerem. Vetsinou to funguje lip, nez autoritativni hra na "pana z Parize". Na vytaseni notasu a uplatnovani natlaku prostrednictvim majetku (vlivu) mne firmou svereneho je vetsinou cas, az kdyz se diskuse dostane na hranici (jeste se mi to nestalo).
Proste - cokoliv, co lezi na stole mezi mnou a partnerem v diskusi, je prekazka, pokud to neni kafe. Ten clovek mi neco rika a ja se mam koukat JINAM, nez na nej? Tukam si neco do notasu, pricemz on nevidi, CO si vlastne zapisuju? To prece samo o sobe je zmrdarnicka, sprostota, umyslne ponizeni partnera v diskusi. Tak se chovali policajti za bolsevika pri vyslesich, ale to byla promyslena hra, vedouci k ponizeni vyslychaneho. Jasne, melo to ucinek - policajtu se lidi bali. A to by jako mel byt vysledek me (spolu)prace sl idmi? Opravdu?
Nemuzu se s tim smirit, nechci delat z partneru trotly...Vezmu papir, tuzku, polozim ho mezi nas, partner vidi, co si zapisuji a muzeme se po celou dobu divat sobe navzajem do tvare. Diskutovat jako rovnocenni partneri, ozbrojeni nazory a zkusenostmi, ne prodluzovakyega (mmch. nekdo tady mluvil o "elani dojmu v cizine, hlavne ve Francii" - zrovna Francie je zeme, kde se na tyhle kramy nehraje; sluzebni auto tam ma jen reditel, poolove auto se objednava mesic predem a notebook dostanou sef parvniho a sef marketingu po 5 letech verne prace pro jednu firmu. Kdyz si to tam prihasi ajtacek z vychodni EU s nejakou technickou novohovadinkou, tak je mozna trochu zmate, trochu nasere, ale kazdopadne bude mezi nimi pusobit jako E.T., protoze zabozrouti resi problemy u zab, ne u notasu a passatu v podzemnich garazich).
Takze - NEURAZIM SVOJE PARTNERY v diskusi tim, ze mzi nas postavim prekazku; NEDODAVAM si AUTORITU technickymi prostredky (nepouzivam afrodisiaka); kdyz se chci s lidmi DOHODNOUT, tak se DOHODNU a nepisu to HD, ale do pameti mozku (staci mi na to).
Po technicke (procedurni) strance: zalozim si na nasi diskusi novy word soubor a pak nam poslu zapis z jednani - proc, kdyz se bavime o tom, jak nam spoluprace dobre funguje? Proc mam hledat problemy, jen proto, abych vedeni dokazala, ze jsem platnym clenem exekuce? Copak "funguje nam to a drobnosti hlasit nemusime, protoze jsme schopni je operativne resit", tzn. to, ze nikam zadne hlaseni neposilam neni moznym a platnym vysledkem moji prace? Proc nemuzu hlasit "bezi to OK a jeste chvili pobezi"? Na to, abych si zapsala tento vysledek, nepotrebuju notas, to si zapamatuju.
Ale budiz, tak potrebuji udelat zapis. Zapisuju, co se reklo do nove zalozeneho souboru, treba na sablone "EDRF_345_FIRMA_zapis_z_jednani". Po jednani to otevru, prepisu vse podle toho, co chci, aby se pustilo dal, smazu to,, co nechci, aby ostatni vedeli. KDyz nekde zapomenu nejake slovo, tak si zadelam na prusvih, anebo jen na ostudu a povest nevzdelaneho hovada, kdyz zmenim treba "dealerky kosmetiky" na "obchodni zastupci", ale soucasne zapomenu zmenit koncovku prisudku. Mam tendenci se drzet zapisu, tedy pouzit neobratne formulace, ktere v rychlosti padly v diskusi.
Kdyz mam veci na papirku, tak si vse necham prijit hlavou a nez je prepisu do zapisu, dokazu promyslet jejich dulezist, vyznam a reseni - a mnohdy je do zapisu vubec nedam, protoze dojdu k tomu, ze jsou to banality (do kterych kazda diskuse zabredne). Pri opisu poznamek z apapiru nebpo hlavy jsou zapisy mnohem presnejsi a k veci, nez kdyz pisu slovo od slova, ktere na porade padlo.
Shrnuji: nosit sebou NTB na jednani s LIDMI je zbytecnost, ktera nejen urazi zucastnene, ale navic komplikuje praci a vede k zastirani skutecnosti.
Kazdy, kdo na tom lpi, pokud neni ajtak (jejich socialni schopnosti nedovoluji technice prisoudit jeji skutecnou vahu), je podle meho soudu nevyvazena osoba a elektronika mu ma dodat ten kus ega, ktery nedorostl. Divaci to poznaji, nedelejte si iluze.
|
|
|
Zalezi na tom. Nekdy muze pri jednani dojit rec treba na tvrda cisla nebo ukazku vzorku nebo neco podobneho - a lepsi je si vsechno vyrikat a ukazat hned za pomoci elektronicke pameti, nez odkladat reseni na pozdeji.
Zkratka a dobre - tak jako vzdy zalezi na situaci.
|
|
|
Presne takhle to delam ja - v brasne s notebookem si nosim papirovy blok a tuzky, ktere vytahuji a pouziji hned, pricemz samotny notebook z te brasny vytahuji pouze v pripade potreby neco ostatnim ukazat prakticky - tzn. mam notebook sice vzdy sebou, ale v drtive vetsine pripadu zustava lezet v brasne pod stolem. Ostatne na poznamky me osobne prijde mnohem praktictejsi ten papirovy blok.
|
|
|
Já nevím, takovou míru idealismu bych chápal u své pětileté dcery, ale Vám asi bude víc, že? V principu pochopitelně není možno nesouhlasit s tím, že stavět mezi sebe a partnera překážku a schovávat se během schůzky za laptopem není zrovna známkou vytříbené společenského chování. JENŽE:
Pracovní schůzka není posezení pro zvané kamarády. Blahopřeji, pokud tomu je u Vás jinak, ale já musí často v práci jednat i s lidmi, které bych označil přinejmenším jako protivníky. Tam se přístup liší a někdy na ten laptop dojít může. Častěji sice používám klasický blok a pero, nicméně ten počítač někdy vytáhnu. Ale třeba při jednání s lidmi, kteří nám něco nabízejí či presentují si poznámky dělám zásadně v jazyce, kterému dotyčný nerozumí - uvolňované informace je třeba mít pod kontrolou a je zbytečné riskovat, že ten druhý se k nějakým dostane nahlédnutím do položeného bloku apod.
Další věc je to, že je nesmysl (a je to i prakticky nemožné), před každou schůzkou tisknout veškeré informace, na které by možná třeba mohla dojít řeč. Pokud dojde řeč na nějakou konkrétní věc, kterou si nepamatuju, je tedy výrazně lepší vytáhnout počítač, věc ověřit, případně společně kouknout na nějakou malůvku či informaci...
Pokud jde o zápisy z jednání a paměť, tak leccos bych si skutečně zapamatoval, ale jednak mi přijde zbytečné držet spoustu detailů v paměti a za druhé se nemohu spolehnout na to, jak je na tom druhá strana. Zápis se shrnutím jednání proto považuji za velmi užitečnou věc. U svých podřízených jsem vždy trval na tom, aby mi například po návratu ze služební cesty posílali detailní hlášení - pokud totiž po jejich odjezdu někdy dojde k nějaké komplikaci, obracejí se partneři na mne. Když mám hlášení, jsem v obraze a mohu část takových připomínek řešit, když nemám, tak jednak vypadám jak blbec a druhak musím otravovat toho kolegu, který tam byl, aby mi podal informace o tom, co se skutečně dělo - zejména s časovým odstupem je to celkem problém. Pro informaci: já zápisy buď přepisuju do počítače (u důležitějších věcí nechávám okomentovat protistranu), ty méně důležité ponechávám v bloku (ty archivuji, mám jich momentálně tuším 17).
No a pochopitelně se může stát, že člověk narazí na zmrda - v takovém případě má jasný zápis z jednání cenu zlata, protože konkrétnost a prokazatelnost patří k nejtěžším zbraním v protizmrdím arsenálu.
|
|
|
Poznamky si delam zasadne v pismu, kteremu protistrana nerozumi, tj. v mem beznem psacim:-)
Zapisy z jednani, ktere pak obe strany odsouhlasi, jsou prece samozrejmost - i mezi pratelsky naladenymi partnery muze dojit k nejake mirne desinterpretaci, ktera pak akorat prinasi prudu.
|
|
|
U nás je to stejné - z každého jednání se vyhotovuje protokol, který se následně rozešle všem účastníkům jednání. Z každé zakázky se pak sepisují pracovní výkazy, kde zákazník podepisuje jak počet hodin a cestovné, strávené našimi lidmi na zakázce, tak odsouhlasuje kroky, které naši lidé na zakázce provedli. Na základě protokolů a pracovních výkazů se provádí fakturace zákazníkovi. Po tom, co nám protokoly několikrát výrazně pomohly ve sporných případech, si na tohle dáváme pozor a vedeme ty zápisy pečlivě. Hlášení ale nepodáváme, jen se provádí shrnutí zakázek a jejich další vývoj na firemních poradách, dokonce ani nepodáváme hlášení, pokud jedeme na interní školení.
|
|
|
Souhlasím s tím, že to může být neosobní, ale stejně se pak budou dohondnuté věci přepisovat do elektronické podoby..
Když má někdo ntbk tak proč by ho nepoužil.
A to vaše pohrdání ajťákama má nějaký reálný důvod ? Jsou opravdu všichni takoví asociálové jak tvrdíte ?
|
|
|
Tak na ten blog urcite pocitac potrebovat budete.
Ale je fakt, ze neni nad klasicky papirovy blok
|
|
|
Beru. Mě to slovo "blok" evokuje samý nehezký věci: Průmyslový blok, psychický blok, nebo nedej bože blokádu zemědělců. :( Na druhou stranu "g" je takový sympatický písmenko a skoro bez využití :(
Jestli jsem češtináře svou osobou zklamal, tak mě to mrzí :°(
|
|
elita naroda, ale cesky to neumi.
takovej slohovej vytvor je vizitkou kazdyho jednotlivce, a podle nej si lze o tom jednotlivci udelat obrazek.
a nedal bych ruku do ohne za to, ze spousta z vas, ktery tady nadavate na zmrdy, jimi sami jste.
|
|
|
Určitě máš pravdu, Švéde. Jak jinak... ;-)
|
|
|
souhlasim, ten clovek proste kulturne nezapadl, vyrostl v male provincni manufakture a nyni musel najednou konzultovat veci s jinymi a to mu neslo pod nos
neni as izmrd, ale je urcite malo vzdelanej prinejmensim ve vseobecne oblasti, dukazem je ten plytky blabol co tu napsal
|
|
No tak čeče, mám to teď naprosto stejný... zmrdi kolem, kteří nechtěj makat a majitel to raději nechce ani vidět :) ... je to trapný!
|
|
Proč nikdy není u podobných článků uvedeno jméno zazmrdované společnosti? Autorovi textu to může být stejně jedno, jedná se jen o komentář a příběh by dostal reálnější obrysy.
Je to snad způsobeno strachem, že dotyčné zmrdy potkáte na nové pracovní pozici? Vždyť i tak předpokládáme, že by tento článek Zmrd četl a patrně by v něm sebe i autora poznal, tak na co ta anonimizace?
|
|
|
přesně tak, jako varování pro ostatní... ;-)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jak jsem prohrál se zmrdy
|