Komentáře ke článku: Obnovitelný zdroj energie (ze dne 02.03.2014, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Souhlasím s tím, že každá koruna nigerijskému chlapci je koruna vyhozená, neb z toho nikdy nic nebude.
Ostatně i Afričtí rolníci si stěžují, že protože potraviny od OSN jsou zadarmo, tak je zlikvidují. Těžko se konkuruje něčemu, co je zdarma...
Další nenasytnou propastí na peníze jsou vojenské koncerny. Naše Casy, Pandury ani pouze pronajaté Grippeny nezastaví nikoho, kdo nách bude chtít "anektovat" a tak je to zcela zbytečné platit.
Ale zkuste si toto říci veřejně...
A zásadním problémem, kam všechny peníze mizí, jsou banky. Banky totiž ne jen požadují peníze, ony je vytváří ze vzduchu a vlastní tyto peníze.
Tedy proto, aby bylo dost peněz (resp. tolik, kolik bude třeba na směnu za zboží s ložby), tak se v prvé řadě a v podstatě musí ukončit největší krádež a zotročování lidí na světě - frakční rezervní bankovnictví.
Pak bude dost peněz i na ten větší urychlovač. Sice mám pochybnosti o Higginsově Bossonu a tvrzení, že všechny částice jsou vlastně bez hmoty a jen ten Higgins jim dává hmotu mi přijde absurdní, ale spíš se tak někam dostaneme, než mlávením se "drahými klacky" (armáda) po hlavách či přenecháním možnsti tvořit peníze z ničeho bankám.
Jinak věda by v prvé řadě a v podstatě také měla být reorganizována, aby se zjevné nesmysly nevydávaly za pravdu jen proto, aby se nemuselo vyhovit moc teorií oknem.
Mám na mysli fakt, že "vysvětlit" vyšší rychlost neutrin než je rychlost světla "uvolněným konektorem" je absurdní vysvětlení. Špatný kontakt může věci leda zastavit/zpomalit a ne zrychlit.
Shodně se také ví, že z explozí Supernov dolétají neutrina o pár minut dřív, než fotony světla, ergo je podle mně bezpečně prokázáno, že pěkných pár teorií je tu na minimálně vratkém (ne-li zcela nesprávném) základě.
Ale faktem je, že tento článek snad přiměje lidi aby se zamysleli nad tím, že nahrazení ropy nebude jen tak a že ropa nám pomalu dochází a tak je dost sebevražedné pohánět ropou např. veliké zaoceánské lodi, jenž vozí výrobky sem a suroviny tam, aby se produkovaly krámy, které často ani nikdo nechce a které jsou navrženy tak, aby se pokazily po čase samy...
A že to generace vodíku z vody asi nevytrhne :)
|
|
|
Ono by spíš bylo hezké, kdyby si každý dělal vědu za svoje prachy nebo za prachy soukromých investorů (kteří by si kurva dobře rozmysleli, jaký výzkum by mohl potenciálně něco přinést). Momentálně se na to, bohužel, jde trochu z jiného konce- dokud mají věrchušky dostatek (uloupených + vygenerovaných) peněz, věda se _musí_ dělat. A tak si třeba nějaký CERN staví pořád větší a větší urychlovače, přičemž za 60 let své existence tato organizace nepřinesla svým nedobrovolným investorům takřka nic. Do toho ještě občas přijde nějaká fraška o překonání C0. Asi si nestáli na kabelu od detektoru, ale od atomových hodin. A že tato generace věří na výrobu energie z vody je asi jedním z důvodů, proč podobné cizopasné spolky mají stálý přísun financí. Nebýt dostatek naivních blbů, kteří si nechají nakecat, že taková "věda" k něčemu je/bude, byl by celý ten monument dávno vyvezený do šrotu a po průchodu pecí by z něj třeba bylo opět něco užitečného.
Že neutrina dolétají o něco dřív by se asi dalo vysvětlit jednoduše- prostředí, kterým musí záblesk proletět není ideální vakuum. Hlavně v mezihvězdném prostoru je pravděpodobné, že se nacházejí stopy plynů. Takže na takové vzdálenosti může klidně rozdíl v rychlosti šíření nějakých pár minut udělat.
|
|
|
Hele tak koukni Danečku. Kdyby si každý dělal vědu za svoje prachy, tak teď nesedíš u počítače a neťukáš do něj ty svoje rádobypravicový kydy. Píšeš něco na internet a kritizuješ CERN že nikdy nic dobrého nepřinesl. Jsi dement, a to tuplovaný. Internet jak ho znáš se narodil v CERNu.
Rozvoj techniky byl na začátku dvacátého století byl spojený se státními zakázkami, a to se zakázkami vojenskými. Byla to válka - ať už ta světová, nebo studená včetně závodů ve vesmíru, která zapříčinila obrovské investice států do výzkumu a vývoje a umožnila v druhé řadě například rozvoj technologie osobních počítačů. Málokterá firma v té době potřebovala počítač pro propočet drah balistických raket a také by se jen "pro dobro věci" nikdo neodhodlal do rozvoje tehdy velmi nákladných strojů tohoto typu investovat. Teprve ve chvíli, kdy strojový čas zlevnil natolik aby si ho mohli dovolit i soukromé firmy došlo k rozvoji sektoru soukromých počítačů včetně těch osobních.
Podobně je to se spoustou technologických inovací posledního jedenapůlstoletí, které každodenně využíváš. Ale kvákej si prosím svojí "pravdu" dál.
|
|
|
Kdybys nekecak, chytroline. Internet je projekt vysokych skol v Los Estados Unidos...a pocitacovy prumysl se dost dobre bez socialistickyho vyzkumu obejde. Takze by sedel u internetu, ake ty bys nejspis chodil po lese a sbiral bylinky a pijavice 8o)
|
|
|
Pokud vím, tak ARPANET byl vojenský projekt na decentralizovanou síť (vznik TCP protokolu). Vojenský projekt = vojenský rozpočet = daně. Takže socialismus jak vyšitý :-D. I Vám pokládám otázku, zda znáte rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem?
|
|
|
Zrovna www, což pro 99 % lidí = internet, opravdu v CERNu vznikl, takže formulace „internet, jak ho znáš“ je docela korektní. Ale kdyby nevznikl tam, vznikl by někde jinde, ony základy pro to už existovaly (gopher, hypercard na Macu apod.)
Co bych Áčkovi vytkl já je to, jak proběhnuvší vývoj automaticky hodnotí jako nejlepší možný či objektivně správný. Je krajně nepravděpodobné, že by se vývoj bez zásahů státu zastavil, takže takové to klasické líčení středověku bez penicilinu je podle mého názoru pitomost. Ano, možná bychom neměli penicilin, ale zase bychom měli jiné věci.
Není to důvod proběhnuvší vývoj za každou cenu zatracovat a idealisovat si alternativní scénáře (zde např. proběhla debata na téma letecká doprava vs lodě či zeppeliny), ale nějakou modlu, ospravedlňující násilné státní zásahy do našich životů bych z něj taky nedělal.
Last but not least: spousta věcí, připisovaných státním programům, např. teflon a suchý zip, které mají být produktem NASA, ve skutečnosti vytvořil privátní sektor.
|
|
|
Mimochodem, pokud se nepletu, tak v CR vznikl internet tak, ze statni instituce - respektive urciti lide v nich - domluvili konektivitu nejakych tusim 64kb a zacal se budovat CESNET, coz opet byla otázka statnich instituci..
A co jsem slysel od nekterych tech lidi, kteří to zarizovali, tak proste bez statniho financovani by nebylo nic.
To, ze dneska v CR je relativne velmi slusne pokryti internetem (a ze ne není, jak kdosi tvrdi, prumerna rychlost pripojeni na 1 pripojku je v CR na svetove spicce) muzeme pripsat docela spolehlive statnim institucim, jako jsou ruzne vysoke skoly a podobne.
Samozrejme, vi buh, co by bylo kdyby - ale je myslim fer rict, jak to bylo skutecne.
|
|
|
Před internetem tu ovšem byl např. FidoNet. Proč myslíš, že by se internet bez státních zásahů nerozšířil, byť třeba o něco později?
Slušnost pokrytí internetem je v českých zemích opravdu velmi relativní. V NL mám i v menším městě optiku až do baráku a na ní 100 Mbit symetricky za ca 40 Euro měsíčně. IPv6 samozřejmostí. V Sudetech mám za stejné peníze 10 Mbit bezdrát a to je na tamní poměry připojení luxusní.
|
|
|
50M symetricky za 550 CZK na měsíc, optika sice neni až do baráku, ale přípojka je asi 50m od něj :P
A to ve městě který má kolem 16k obyvatel...
p.s. V severních sudetech (kousíček od Litvínova) jsou hned dvě přípojky do Německa pro páteřní sítě, doporučil bych najít si jinýho ISP, protože tady v sudetech by připojení k netu mělo bejt relativně kvalitní (pokud teda nebydlíte v totální prdeli)
|
|
|
Ja nerikam, ze by se nerozsiril, snad to z toho mého textu je jasne :-)
Ja jen rikam, ze to, ze se rozsiril do relativne dobre situace, ma zaklady na systémech, které vznikly "diky státu".
A s tim pokrytim - videl jsem před casem (ne prilis davno) nejake tabulky, jak na tom která země na svete je, a CR byla v top 10...
Tak jsem zkusil Google a vypadlo mi z toho v rychlosti například www.novinky.cz/internet-a-pc/266459-cesi-maji-v-prumeru-osmy-nejrychlejsi- internet-na-svete.html
Sice to jsou Novinky, ale jen prejimaji cizi cisla, tak se to dokonce mozna blizi realite :-)
Mimochodem, jak si muzes všimnout, jsou Holandane skutecne před nama :-))
Jinak tyto me texty nemaji mit ten smysl, ze by to bez státu neslo, ale jen to bylo takove upozorneni, ze zrovna v tomhle se udelala "dobra práce", i když na pude "statnich instituci". (Pokud tedy vysokoskolske prostředí bereme jako "statni nstituci", coz asi brat muzeme)
|
|
|
Technická. Existující lodě (spíše tedy loď, v současnosti AFAIK existuje na světě pouze jeden jediný liner, což je velmi smutné) nebo potenciálně možné vzducholodní linky bych oproti stávajícím letadlům velmi zásadně preferoval např. já.
A příčinou docela určitě není to, že by šlo o nějaký "alternativní scénář" -- ostatně ta vzducholodní doprava byla k posledku fakticky státní, obzvláště po oddělení DZR od Luftschiffbau Zeppelin, a co se těch lodí (té lodi) týká, Carnival je sice společnost formálně soukromá, ale upřímně nevěřím, že by cokoli takhle velkého nekolaborovalo se státy způsobem naprosto ukrutným a krajně nemravným (ale pravda, přímé důkazy nemám).
|
|
|
Kdyby si každý dělal vědu za svoje prachy, tak teď nesedíš u počítače a neťukáš do něj ty svoje rádobypravicový kydy.
To rozhodne neni jiste. Nelze zpochybnit, ze vedle projektu verejnych tu existovaly i projekty privatni, v zasade ekvivalentni, nekdy byly o kus napred ony, jindy byly o kus napred projekty verejne.
Firmy sice nepotrebovaly pocitace pro vypocet drah raket, ale potrebovaly je k jinym ucelum, treba k evidenci zakazniku, plateb apod., coz se uz nekdy v 50. letech v nekterych velkych firmach delalo na mainframech (za pouziti dernych stitku apod.), takze tu historii zase tolik neprekrucujte. To, co se delo od 50. let v Silicon Valley, byla veskrze zalezitost soukromeho kapitalu.
|
|
|
Jiste to neni. Pravdepodobne by ale bez existence CERNu ty svoje kydy tukal trochu jinak. Vsechno je to samozrejme otazka coby kdyby.
Osobne samozrejme proti financovani zakladniho vyzkumu z verejnych prostredku nic nemam. Ja jsem treba rad ze je Hubbluv teleskop, ze tu byl Einstein kterej prisel na teorii relativity - taky pracoval na verejnych univerzitach. Ale chapu, ze vy proti tomu neco mato, to chapu, ano, protoze to zatim nic praktickeho asi neprineslo. Otazka je, kolik lidi to inspiruje a prinasi to neco praktickeho sekundarne.
|
|
|
Mr. OneStone by nemohl stejných výsledků dosáhnout třeba na soukromé univerzitě? Každý další argument je slabší a slabší....
|
|
|
Mohl.
Existenci soukromych univerzit / skol tehdy ale nikdo nebranil. Presto neexistovaly.
Tedy pokud by pan Einstein nemohl pracovat ve verejne instituci, asi by se musel zivit nejakou praktictejsi praci. Jist musi kazdy.
A ano, kazdy dalsi argument anarchokapitalistu je slabsi a slabsi.
|
|
|
"Existenci soukromych univerzit / skol tehdy ale nikdo nebranil. Presto neexistovaly. "
Mohu vědět o jakou že to alternativní historii se to jedná?
|
|
|
|
No IBM bylo v situaci, kdy se zachova moralne a pak by nemci jednoduse znarodnili dcerinou spolecnost v nemecku a dal delali to co delali ve vlastni rezii. A nebo se zachovaji trzne a nejak tu dobu (se ziskem) preckaji.
Ostatne je vyrobce pistole zpodpovedny za to, ze s tou pistoli zakaznik nekoho zastreli?
|
|
|
Jojo, webový prohlížeč za pár set miliard EUR, tomu říkám etalon efektivity práce. Ale ve státním sektoru je to asi normální. Že nějaký myslitel bude obhajovat existenci CERNu a bude argumentovat webem (aniž by přitom znal nebo si zjistil rozdíl mezi internetem a webem) jsem docela čekal. Míra výskytu tohoto "argumentu" jen potvrzuje to, co jsem napsal- že výsledky CERNu jsou tristní. A protože jsou tristní, je třeba postavit další urychlovač :-)
Mimochodem, je luxus, že tady máme ten ignore list, demente.
|
|
|
Hubblův teleskop. Jiné teleskopy na zemi. Celá astronomie, teoretická fyzika. To všechno chceme vyhodit pryč protože to nemá praktické důsledky?
|
|
|
Plně s vámi souhlasím. Je hrozně jednoduchý povrchně kritizovat s škatulkovat lidi do krabic podle toho, zda dělají pro státní nebo soukromý sektor.
Faktem je, že téměř ve všech velkých pokrocích měl nějakým způsobem ruku stát. Buď byl vědec přímo zaměstnancem státní instituce a nebo byl vědec "soukromník" (rozuměj zaměstnanec privátní korporace, jehož výzkum byl z velké části financován státem a stál na předchozích objevech z hlav převážně státem placených vědců).
A ano pak je tu pár výjimek - vědci, kteří byli 100% financování soukromníkem. Moc jich není a ty známé případy se až moc zveličují. Je třeba si uvědomit, že být teoretickým fyzikem na začátku 20. století stálo méně peněz než být organickým chemikem nebo fyzikem polovodičů ve 21. století - to jsou obory, které z velké části navazují na objevy těch teoretiků z 1. poloviny 20. století.
I Google vznikl díky grantu od státu. Stát vyvinul jadernou energetiku. Stát pomohl se vznikem Silicon Valley. Ve státních institucích probíhá v podstatě všechen základní výzkum a i většina aplikovaného výzkumu.
Soukromý sektor se stále více zaměřuje jen na poslední kroky (průmyslový výzkum, development a pak hlavně marketing).
Pokud dnes děláte vědu a nejste již (přímo či nepřímo) státem placení (dost nepravděpodobné) pak zcela určitě navazujete na práci předchozích vědců, kteří byli státem placení.
|
|
|
Šíření neutrin skrze prostor hvězdy není zpomaleno. Samotné explozi trvá cesta ven z jádra hvězdy minuty.
Po krachu projektů jako Bell Labs jsou takové CERNy poslední spásou světa před dobou temna. Ale to by o tom někdo musel vědět a ne jen zvracet libertariadské tardí kecy.
|
|
|
Kupodivou, cesta fotonu zo stredu slnka udajne trva vyrazne dlhsie ako minuty .-)
http://www.badastronomy.com/bitesize/solar_system/
http://ds9.ssl.berkeley.edu/lws_gems/2/random.htm
|
|
|
Slyšel jste někdy pojmy základní a aplikovaný výzkum a jaký je mezi nimi rozdíl? Nejsem přítelem socialistického smyšlení na téma daně, ale Váš bohorovný přístup k vědě a výzkumu je druhý extrém. Samozřejmě nepodporuji "takyvýzkumy" na téma gender studies a pod., ale navážet se do CERN může opravdu, zlobte se na mě nebo ne, jenom VOŘECH.
|
|
|
Je rozdil se navazet do CERN a nechtit CERN nedobrovolne platit.
|
|
|
to: root et alii.
Koukám, že libertární ideologie je nadřazena i zkumu fysikálních zákonů všehomíra. Jak jinak.
Krušno sdílet nedobrovolně časoprostor se zaslepenci.
|
|
|
Koukam, ze uz nejste ani schopen rozlisit mezi dvema zminenymi zalezitostmi a zvlaate uz jen utocit. No, taky cesta :-)
Proc si ten CERN neplatite s temi, kteri jsou take presvedceni o jeho potrebnosti, ze sveho a nutite k tomu i ty, co vase presvedceni nesdileji? Neni naopak prave to priznakem zaslepenosti?
|
|
|
Z pohledu financování je výzkum rychlosti neexistující částice na stejné úrovni jako výzkum vztahů mezi pohlavími. Oba jsou financovány z veřejných peněz, Jejich přínos je sporný jako u všeho co není placeno dobrovolně (polemiku na téma dobrovolný už jsem absolvoval a nehodlám opakovat:-)).
|
|
|
I z čistě finančního hlediska srovnávat výzkum částic a uměle vytvořených (pa)věd je zcestné.
Pokládat otázku zda nedobrovolně financovat základní výzkum v CERN pokládám sice za legitimní, ovšem s poukázáním na fakt, že to hraničí s civilizačním cynismem. Svědčí doopravdy o nepochopení rozdílu mezi základním výzkumem a aplikovaným.
|
|
|
To je jen otázka úhlu pohledu. znalost pohybu a rychlosti existujících a neexistujících částic mi kvalitnější soulož nezajistí. Takže bych s tím cynismem brzdil:-).
|
|
|
Tak já si třeba základní i aplikovaný výzkum, je-li veden pro jiné zájmy, než pro zájmy Velkého bratra, klidně zaplatím. Vy a priori předpokládáte, že by CERN nikdo ze svých peněz neplatil. Tak já a celá moje rodina a většina mých známých s největší pravděpodobností ano.
Otázka jiná je třeba platba armády, která následně vyvine GPS, GSM apod. (Jasně - ona nevyvine, vyvinou opět soukromé subjekty, ovšem za státní peníze, takže neřešme.)
Tam už to celkem dost sporné je, protože GPS je věc celkem příjemná, ale vznikla za účelem válečným, tedy za příčinou konání násilí a zla. Její civilní aplikace je pouze jakýmsi vedlejším produktem... navíc takové lety na měsíc byly také v principu politickou, tedy odsouzeníhodnou záležitostí, ale třeba nám umožní dostat trojmocné Helium...
I zločin může jako vedlejší produkt generovat pokrok.
|
|
|
Nehledě na detail ceny systému jako GPS, kterej je někde v G$ a jeho provoz stojí ročně pár M$ :P
|
|
|
Protože je to drahý musí se to platit z daní. To dá rozum.
|
|
|
Zvláštne, že taký vývoj MS Windows, iPhone, Facebook, Google (vyhľadávač) atď atď sú ukrutne drahé (desiatky miliárd dolárov), ale z daní platné byť nemusia.
|
|
|
to: Gofry
Jsou placeny soukromými podnikateli, kteří:
a) byli v pravý čas na pravém místě (klika) a vydělali první milion. (Mimochodem, určitě jste spokojen s cenou a kvalitou Microsoftích produktů).
b) mají dostatečný kapitál k financování dalšího vývoje
c) financují jej s předpokladem násobného až řádového zisku
d) jako bonus navíc nasdílejí vaše data pro NSA; činí to zcela nezištně a na daních vás to nic nestojí - nutně to tedy je v pořádku
|
|
|
K bodu d. mam dotaz.
Predpokladam, ze NSA ta data chce na zaklade nejakych platnych zakonu. (muzeme si o nich myslet co chceme a mozna se ty zákony daji vykladat ruzne, no nepředpokládám, ze by NSA chtěla data na zaklade toho, ze si o ne jen tak rekne komukoliv na ulici a ten s radosti bezi a poskytuje)
Pokud to tak je, tak proc kopes do MS, a nekopes do kohokoliv jiného, kdo te same NSA da nejaka data? A nebo mas dojem, ze NSA bere data pouze od MS?
Pokud je mi znamo, nejaka ta data chteji i u nas v CR prislusnici cas od casu a opravdu je dostanou, neboť to například naridi soud, na zaklade nejakych zakonu. Podle nekoho je to spatne, podle jiného ne, no bylo by pomerne nefer například rict, ze nejaka firma je spatna, protože vydala nejaka data na zaklade soudniho prikazu, a proto je zla zla zla, ne?
a nebo mi něco uniklo?
(ještě jednou - nehodnotim, jestli to je spravne nebo ne, ze existuji takove zákony)
|
|
|
a) S cenou a zejmena kvalitou MS produktu spokojen nejsem a proto je uz dlouhou radu let nepouzivam
|
|
|
Podstatné je, že ani jeden nebyl státní úředník.
|
|
|
a) so what?
b) so what?
c) so what?
d) to je samozřejmě průser, ale pořád je relativně daleko menší průser, když mne někdo šmíruje za své vlastní peníze a při tom, co dělám dobrovolně (jako Facebook nebo jiný Google), než když mne někdo šmíruje násilím, a ještě k tomu mne za to pod pohrůžkou trestu nutí platit (jako státní moc).
|
|
|
a/ až c/:
No tak přece je úplně jasné, oni si to nezaslouží! Obyčejnej slušnej člověk (= autor předchozího příspěvku) to nemá, tak to nemaj mít ani oni!
|
|
|
Zajímavé, že říkáte Google, který
a) nebyl tak drahý v době vzniku
b) vznikl ze státního grantu
Facebook vznikl díky Harvardu, což je polostátní instituce.
MS Win a iPhone vznikly v Silicon Valley, které za svůj vznik také vděčí velkou státu.
Položil snad google kabely? Vymyslel google internet? Vynalezl google tranzistory, optické vlnovody a počítače? Objevil google matematické teorie, na kterých běží jejich algoritmy? Ne. Pouze stavěl na tom, co dříve z velké části postavil (přímo či nepřímo) stát.
|
|
|
1. Konkretne v pripadu s neutriny jsem si nevsiml, ze by veda vydavala nesmysly za pravdu. Pokud si dobre pamatuji, jednalo se asi o 60 ns, pricemz neslo o zadne hlasani 'pravdy', nybrz o zadost o vnejsi prezkoumani. Nakonec se tusim ukazalo, ze nejmene polovina z tech 60 ns bylo na vrub nezapocitani nejakych korekci OTR pro neinercialni system tvoreny rotaci zeme, zbytek potom na neco jineho.
2. Svetlo ze supernov se casto nesiri vakuem, tudiz se pohybuje podsvetelnou rychlosti, a proto neutrina mohou dorazit drive.
3. Spatny kontakt :) Sice nevim nic o spatnem kontaktu, ale v pokud by hypoteticky spatny kontakt zpusobil zpomaleni signalu na merici aparature, potom se merena velicina bude jevit rychlejsi. Takze i spatny kontakt muze veci zrychlit.
|
|
Páni vedci by mohli venovat trochu času štúdiu dôkazov o tom, že je ropa fosílneho pôvodu a že kedy vlastne dôjde? Lebo tie toerie o abiotickom pôvode ropy sú tiež celkom zaujímavé. Pokiaľ by sa časom ukázali pravdivé (časom sa to určite musí vyriešiť), tak zrazu zistíme, že 99,9% dnešných vedcov sú blbečkovia a opice, čo papagájujú po sebe neoverené nezmysly.
|
|
|
Však se studuje... Jenže všechno to (mimochodem celkem drahý) studování neni příliš podporovaný, protože z něj neplyne přímej bakšiš, takže se zatim nedaří dát dohromady dost důkazů jestli tak, či onak :P
|
|
|
Jojo abioGenní původ ropy. Další "pravda / mem" kterou někdo zasel a tisíce majitelů pravdy jí opakují jako mantru.
Samozřejmě, pathy, 99,9% dnešních vědců jsou blbečkové a opice. TY jsi ten inteligentni, TY jsi ten chytrý člověk, co si to přečetl na internetu a tím na to všechno přišel.
NB: Tím neříkám, že ropa může být jiného původu než nefosilního. Nic takového jsem nezkoumal ani to zkoumat nehodlám. Na tom, že jde v konečném důsledku o ložiska uhlíkatých sloučenin pod zemí s uloženou energií, jejichž překotným pálením může docházet ke klimatickým změnám to ale nic nemění.
|
|
|
A nebo ke změnám taky docházet nemusí* a ty bilióny (a tim myslim český bilión) dolarů na stavění "obnovitelných" zdrojů energie které spolehlivě akorát narušujucí stabillitu přenosové sítě mohly být využity jinak :P
*kvůli realativně krátkému období kdy byly teplotní měření zaznamenávána je jaksi dost nemožné určit jestli se jedná o přirozené dlouhodobé cykly, které lidstvo během svojí existence nestihlo zaznamenat nebo to má být způsobeno oním děsivým nárůstem CO2 v atmosféře o 0.00000...1%/století...
|
|
|
Jasně, to je legitimní debata. Jsou opatření směřující proti globálním oteplování přiměřená? Velmi pravděpodobně ne, zřejmě jsou i aberantní - některá nejsou efektivní vůbec, některá vyvolávají sekundární problémy (nedostatek potravy).
S těmi procenty to máte těžké, ono toho CO2 je v atmosféře málo, takžei změna v malých absolutních procentech může být významná. Osobně věřím tomu, že zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vliv na teplo zadržované na planetě má. Do jaké míry nedokážu říct, ani nevím jestli se s tím matička Země nějak sama nepopere... ale rozhodně musím odmítat názory propagované těmahle "lidma co ví", že je to celé nesmysl a nic takového neexistuje.
https://www.wolframalpha.com/input/?i=co2+concentration+air
Ostatně že lidská činnost může mít výrazný vliv na složení atmosféry jsme se v minulosti poučili dostatečně s CFC.
|
|
|
|
No jenom jestli jsme se náhodou nepoučili poněkud nešťastným způsobem:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7332
|
|
|
CFC šlo poměrně jednoduše dokázat (a řešit), navíc v případě CFC se neřešení problému jeho působení zvětšuje geometrickou řadou, mezitim co v případě CO2 by jeho vyšší hladina měla stimulovat růst vegetace (která ho do sebe váže), takže "hokejkové grafy" jsou logicky hovadina, ale i přesto se tahle mantra stále cpe do hlavy i dětem na školách :P
Stejně tak je totální blbost páchat chaos v distribučních sítí el. energie neřízenou instalací a násilným připojení několika GW "obnovitelných" zdrojů, když se pak musí do činnosti uvádět (zavřené!) uhelné a stavět nové plynové elektrátrny kvůli krytí výkyvů...
O vlivu CO2 na klima se zatím nelze ani pořádně dohadovat, ale o vlivu těžkých kovů ve vzduchu (uhelná elektrárna) je snad jasno, to samé platí o popelu a sazích...
|
|
|
|
Jo tak pán věří a my všichni to budeme platit. Hmmmm.
|
|
|
To je takové celkem obvyklé....
|
|
|
Rikas to jako kdybych te k necemu nutil, napriklad neco platit. Nenutim. Vyjadril jsem svuj nazor na problematiku globalniho oteplovani. Takze jeste jednou:
V posledních desetiletích došlo k prokazatelnému nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře. Jedná se o změny malé, ale prokazatelné.
- Hlavním argumentem odpůrců je to, že nárůst koncentrace CO2 povede k většímu zpracování vzdušného CO2 rostlinami a tedy že se to nějak "vykompenzuje". Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu koncentrace, zřejmě byla překročena nějaká mez, do které to rostliny dokáží kompenzovat.
V posledních desetiletích došlo k prokazatelnému nárůstu průměrných teplot na povrchu Země.
- Hlavním argumentem odpůrců je to, že to není pravda, je to o půl stupně a podobně. Hraničí to s duševním onemocněním. Pokud je tak velká část veřejně dostupných informací falešná, nežijeme náhodou v Matrixu?
Tak co Pavlíku, žijeme v Matrixu?
Já si myslím, že ne.
S tím placením - ohledně toho, že opatření vymýšlená vládami jsou většinou špatná až aberantní a využívají globální oteplování jenom jako záminku k tomu, aby dala někomu vydělat jsem už psal něco nahoře. Hlavně jsou neefektivní. Podle mě dojde k samovolné korekci lidského chování v té době, kdy důsledky globálního oteplování začnou významněji ovlivňovat náš život. Což může být taky za desítky let.
Na tom, že ke globálnímu oteplování dochází jeho politické důsledky ale nic nemění.
Bylo by fajn, Pavlíku, kdybyste se naučil odlišovat příčinu a důsledek.
A ještě s tím neustálým stěžováním, že musíte něco platit:
Vy to vidíte tak, že vám stát bere peníze z vašeho výdělku, přitom vy stát vůbec nepotřebujete, nechcete s ním mít nic společného a vůbec.
Já to vidím tak, že stát potřebujete. Vy, já, každý. Do určité míry (kterou můžeme sami ovlivnit) nám stát garantuje způsob života, jaký vedeme. A tím státem myslím i EU. Samozřejmě se můžeme snažit změnit, do jaké míry nám stát do života zasahuje, a máme na to plné právo.
To jenom abyste věděl, jak to vidím já. Chápu, že mě označíte za socialistu, etatistu a buhví co ještě, ale mě to nevadí. Nemusíme mít všichni stejné názory.
|
|
|
Otázka, zda ke globálnímu oteplování dochází, opravdu není rozřešená. Nikdo z enviro-vědců není schopen vysvětlit, proč za posledních 10 let k ŽÁDNÉMU měřitelnému nárůstu teplot nedošlo, přestože nárůst produkce CO2 stále pokračuje. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví, že podíl CO2 v atmošce je důsledek změn v teplotě než jejich příčinou, protože např. v ocánech je navázáno množství plynu, které o několik řádů převyšuje to v atmosféře a to ani nemluvím o produkci člověka.
A co se týká příčin výkyvů teplot, zkuste progůglit třeba teorii slunečních cyklů, přijde mi násobně logičtější!
|
|
|
Dochází ke klimatickým změnám, jenomže k nim dochází od té doby, co planeta existuje. Cyklicky se mění nejen teploty, ale i koncentrace CO2 a to způsobem, který klimatické modely neumí vysvětlit.
AGW je hypotéza, proti které stojí např rovnocenná hypotéza SGW. Ani jednu z nich nelze rozumně ověřit. Klimatický model AGW je v mnoha ohledech podivný. Klima je nelineární systém proto i klimatický model musí býta je nelineární. Na tom panuje shoda i u zastánců AGW.
Pro nelineární systém platí, že f(x+y) není totéž jako f(x) + f(y). Jenomže AGW model údajně na vstupu separuje CO2, které je přirozeného původu a CO2 lidského původu a má je jako dva separátní vstupy do jednoho modelu. Uvnitř modelu se pak CO2 přírodní a CO2 lidské chová zcela jinak. Přirozené CO2 škodí pouze pár let, zatímco lidské CO2 škodí dlouhá desetiletí. Z hlediska modelování by se CO2 přírodní a CO2 lidské na vstupu do modelu mělo sečíst a oddělit je má smysl jedině pokud není CO2 jako CO2.
Že není CO2 jako CO2 zastánci modelu vysvětlují hypotézou o různých izotopech uhlíku a jejich odlišném koloběhu v přírodě, což ale nemají nijak rozumně podloženo.
A takovýchto podivností je u zastánců AGW modelů k nalezení docela dost. Velký vliv na model má albedo, které však neumíme změřit, takže se pouze odhaduje. Albedo kolísá, jeho kolísání představuje potenciální obrovskou zpětnou vazbu, ale v modelu je údajně bráno jako konstanta. To je docela odvážné pojetí modelu.
Klimatologové se dosud neshodli ani na tom, zda vodní pára představuje kladnou zpětnou vazbu (přispívá k oteplení), nebo zápornou zpětnou vazbu (přispívá k ochlazení), což je také docela zásadní faktor pro modelování, protože vodní páry je v atmosféře tolik, že není úplně dobré ignorovat.
Patem zmíněné vázání plynů v oceánech je další velkou neznámou, navíc je to proces s obrovskou časovou konstantou, někteří autoři uvádí časovou konstantu stovky až tisíce let.
Klimatický model startuje v době, kdy se klima celkem prokazatelně a rychle mění, není jasné nakolik je AGW model závislý na počátečních podmínkách. Obhájci modelu jako doklad správnosti modelu dokládají skutečnost, že model dokáže namodelovat minulá data. Takový model umí udělat každý. Správný model umí aspoň trochu extrapolovat data budoucí, (nebo rekonstruovat data minulá na základě nových vstupních informací). Všechny dosud prezentované minulé modely předpovídaly oteplení, které však nenastalo. Vzhledem k tomu jak přesně tyto modely kopírovaly historická data a jak moc netrefily extrapolaci pro současné desetiletí lze tušit že jsou to modely plné šoláchacích konstant, které jsou schopné předpovědět cokoliv, co je alarmisty poptáváno.
|
|
|
No hlavně žijeme na konci doby meziledové-za posledních cca 1,5 M letb bylo celkem 5 velkých dob ledových,v předchozích dobách meziledových bylo ve stř.Evropě ještě tepleji než dnes a hovno se stalo.Takže nějaké keco o globál.oteplování jsou z geol.hlediska zcela mimo mísu,dle mého názoru je to jen způsob,jak vytahat z lidí prachy...
|
|
Naposledy jsem se tak pobavil u článku o hodných kapitalistických protonech, které rakovinu vyléčí na rozdíl od socialistického gamazáření, které rakovinu jenom zpomaluje.
Ale musím autora pochválit. Jestli chtěl dementům přednés rádoby vědecký přehled gymnaziální fyziky a biologie s chybami a "zamachrovat" perfektním vědeckým odůvodněním "pravdy", tak se mu to povedlo a dementi mu na to určitě i skočí. Pokud chce ale machrovat dlouhodobě, měl by si uvědomit rozdíl mezi milionem a miliardou a také to, že když v anglickém textu najdu "bilion" a nerozumím tomu, tak z toho neudělám něco uvěřitelnějšího tím, že místo b napíšu prostě m.
Na tomhle serveru dochází ke koncentraci dementů první kategorie, takzvaných "majitelů pravdy". Jste to vy všichni, kteří sem chodíte a dozvídáte se "pravdy", které "mainstream" neví nebo tu nad nima verbálně onanujete. Vědomí, že "vím" něco, co ostatní ne každého taknějak povznáší. I ten pseudoboj proti mainstreamu. Z tohohle pocitu "majitele pravdy" žily všechny tajné spolky od začátku dějin, zpočátku i ekologické organizace a podobní - teď tu pochodeň přebíráte vy.
Je to podobné jako chemtrails nebo problém očkování, na který jsem narazil nedávno. Mainstream svoje děti nechává očkovat, očkování je taknějak povinné a vůbec. Oproti tomu existují skupinky "majitelů/ek pravdy", které "ví", že očkování je nepotřebné, ničemu nepomáhá a slouží jenom k tomu, aby farmafirmy vydělávaly peníze. Je to samozřejmě píčovina, ale ten charakter té informace zapřičiňuje její šíření. Pokud tu teorii vyznáváš, patříš do klubu lidí, kteří "ví" něco, co ostatní neví a to z tebe samozřejmě dělá exkluzivního jedince.
Stejně je to s ekologií a globálním oteplováním obecně. Globální oteplování existuje, měření ho prokazují. Co není úplně jisté je, do jaké míry je tento nárůst zapříčiněn člověkem ale mainstreamový názor je takový, že pravděpodobnost velkého vlivu lidské činnosti na tyto změny je velká. Pak tu máme "majitele pravdy", kteří ví, že ekologové by měli vylézt na stromy, všechno je to nesmysl protože teplo nemůže narůstat, máme přece zákon o zachování energie. Přečetli si to totiž v učebnici fyziky pro střední školy. Sice neznají rozdíl mezi milionem a miliardou, ale "ví". Autor to demonstruje i poslední "spikleneckou" větou - vědět "proč" je jediný zdroj moci v tomto světě.
Je to samozřejmě celé nesmysl, problém globálního oteplování se týká zvyšování obsahu tepla na planetě uvolňováním z fosilních zdrojů a obnovitelné zdroje energie mají být takové, které využívají energii která k nám z hvězdy aktuálně přichází, a ne ty, které v teplo přeměňují energii uloženou v chemických vazbách v průběhu milionů let.
Ale autor "ví" a dement čtenář "ví" taky.
|
|
|
Je vidět, že majitelem pravdy (dle své vlastní definice) jste zde především vy.
Zde tak nanejvýš dochází ke koncentraci dementů,. kteří se pokouší ověřit si informace dodávané mainstreameme a kteří zpozorní, když zjistí, že to:
a) ověřit nejde
b) že mainstreamé stanovisko ignoruje informace, které se mu nehodí.
Chemtrails považuji za hovadinu, nicméně dalším dvěma oblastem, které jste nakousl, jsem věnoval desítky a možná i stovky hodin ve snaze zjistit kde je pravda - jednou z nich je globání ochlazení/oteplení/změna, druhá oblast je očkování.
Co se týče klimatických změn, tak ty zde probíhaly vždy. Teorie globálních oteplovačů jsou postavené na junk science od samého počátku a čím více se v tom vrtáte, tím více junk science nacházíte. Jejich počítačový model globálního klimatu kulhá na obě nohy, což je stručně a slušně popsáno zde:
http://www.rocketscientistsjournal.com/2009/03/_internal_modeling_mistakes_by.html
(Tím netvrdím, že souhlasím se všemi osmi body, nicméně tam, kde do problematicky aspoň trochu vidím, má autor pravdu).
Teorie AGW stojí nejen totálně "na vodě", ale také na četných podvodech, o kterých u nás v češtině pravidělně informoval pan Kremlik.
Co se týče očkování, tam je to ještě větší zábava. Očkování je riziko, neočkování je taky riziko, takže by člověk čekal, že za očkovací kampaní bude stát riziková analýza. Jenomže ona nestojí, nebo aspoň není k nalezení. A když se ji někdo z dostupných dat pokusí poskládat, tak zjistí že není všechno zlato, co se třpytí.
Člověk by taky čekal, že dvojitě zaslepené studie umožní prokázat jak je to s bezpečností nebo nebezpečností vakcín., Jenomže když se pokusíte najít takové studie, kde by bylo možné porovnat kompletní vakcínu versus skutečné placebo, tak zjistíte, že taková studie se hledá velmi špatně. A není to jen tím, že neumím hledat, velmi podobné problémy při hledání mají i vědci z oboru:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21568886
(článek lze najít na googlu i v PDF).
Naopak, když začnete hledat a pronikat do metodik, tak zjistíte, že studie se dělají podle metodik, které by automobilovému průmyslu umožnily konstatovat, že čínský Landwind je při nárazu stejně bezpečný nebo i bezpečnější, než jiná vozidla na evropském trhu. Což je nepochybně pravda, protože v porovnání s 15 let starým prorezlým Renaultem bude Landwind skutečně srovnatelný, ne-*li lepší. Nicméně lékaři to pak veřejnosti tlumočili tak, že nový Landwind je stejně bezpečný jako jiná auta, třeba i nové BMW.
O tom jak farmaceutický průmysl umí dělat studie psal velmi zajímavě John Virapen, bývalý manažer takové malé bezvýznamné firmy s názvem Elli-Lily - nepochybně ji jako lékař znáte.
O očkování taky zajímavě psala prof. Strunecká ve své knize Varovné signály očkování. Jako na potvoru ta dáma má všechny svoje "doměnky" velmi slušně odzdrojované do velmi seriózních vědeckých časopisů. Proto taky lékařská komunita na její texty zásadně neodpovídá argumenty, ale osobními útoky.
A pomýlenců, kteří se pokoušeli dohledat jak to s (ne)bezpečností očkováním je, přibývá. Zde máte popis zkušenosti, kterou s dostupnými inforacemi udělal toxikolog, tedy člověk, který problematice aspoň trochu rozumí:
http://pouzar.blog.respekt.ihned.cz/c1-61704170-ockovani-jako-manipulativni-ideologie
Hlavně že tu máme majitele pravdy, jako jste vy, kteří aniž by si k tomu cokoliv zjistili, tak si obléknou bílý plášť a do světa bohorovně hlásají, že každý, komu se něco na mainstreamem zcela bezhlavě propagovaném očkování něco nezdá, tak ten je dement.
|
|
|
S něčím souhlasím, s něčím ne. Od Strunecké jsem četl Dobu jedovou a po téhle zkušenosti od ní nic dalšího číst nechci. Kdyby mi nějaký student odevzdal takhle odzdrojovanou diplomku tak ho asi kopnu do prdele. A už v úvodu kapitoly o očkováníí vytáhla tak emotivní příměr, že jsem málem vyletěl ze židle. Ne, tuhle knihu jako objektivní zdroj informací o očkování brát nemůžu. Očkování moc nerozumím, ale argumentační podrazy často poznám.
|
|
|
Ad Strunecká:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154531412
Kdo se ohání takovouhle "kapacitou", nemůže to mít v hlavě úplně vpořádku. Hlavně že ví co je to dvojitě zaslepená studie. Jo on vlastně neví co to je. Jenom ví že to je a že to zní věděcky a kchool. Asi se u Strunecké dočetl, jak si otevřít čakry.
|
|
|
Byly doby, kdy jsem taky Sysifos bral vážně. Bohužel je to banda staříků, kteří neexistenci důkazu vydávají za důkaz neexistence a když argumenty nemají, tak argumentují svou autoritou a počtem titulů. Od bývalých vědců bych čekal serióznější přístup.
Že Strunecká dospěla k celostnímu pohledu na fyziologii člověka mě nepřekvapuje, protože každý na sobě si může vyzkoušet, že na tělesné zdraví má obrovský vliv psychika a věci související.
---
Tuhle se mi stalo, že se příbuzný X vrátil od lékaře s informací, že je na tom hrozně špatně a že okamžitě musí začít brát antibiotika, protože tak hrozný nález v moči MUDRa snad ani nepamatuje. Tak se X ptám, jestli ho něco bolí, nebo se cítí špatně a X odpovídá, že ani náhodou, spíš naopak. Celostní přístup zavelel, že to je nějaká blbost a protože X není MUDr, ani idiot, ale vzděláním přírodovědec, tak nelenil a zavolal do laboratoře, kde se rozbor dělal. A dozvěděl se, že podle jejich záznamů vzorek moči laboratoř dostala po té, co tento vzorek 2 dny někde ležel a tedy že výsledky rozboru v žádném případě nemá brát vážně, natož aby bral antibiotika. ... Jasně, celostní přístup je špatný a jedině MUDR tomu rozumí a dokáže správně interpretovat výsledky rozboru moči.
---
Napsal jsem že když nejsou argumenty, tak lékařská komunita na její texty zásadně neodpovídá argumenty, ale osobními útoky. A vy jste napsal, že kdo argumentuje Struneckou, ten to nemůže mít v hlavě v pořádku. Děkuji zapotvrzení toho, že jsem se nemýlil.
Dovoluji si podotknout, že odborné kvality Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc. muselo během její kariéry posuzovat zatraceně velké množství lidí z jejího oboru, protože jinak by ty tituly neziskala. Kdyby byla blázen, tak by asi nezískala místo vedoucího katedry buněčné fyziologie přírodovědecké fakulty UK. Takže nějaký konkrétní argument by nebyl, pane doktore ?
|
|
|
Je to zvláštní, ale jim ta neexistence důkazu pro odsouzení jaksi nestačí. Oni ten důkaz stále chtějí. Dokonce jsou za něj ochotni zaplatit (paranormální výzva). Já v tomhle nevidím, že by jim to stačilo jako důkaz neexistence.
Ta příhoda ale o celostním přístupu nevypovídá vůbec nic. Je to jen a jen o tom, že jeden doktor udělal chybu. Jasně, ptal jste se ho, jestli ho něco bolí. Jenže ono je dost nebezpečných věcí, které nebolí nebo bolí až pozdě.
Vzhledem k tomu, že se pohybuju v akademickém prostředí, tak mám na zkratky kolem jmen dost skeptický názor. Na rozdíl od západnějších zemí se u nás dělá z titulů jakási modla. Navíc je v akademickém světě dobrým zvykem hodnotit autora podle díla a ne podle počtu titulů. Ne vždycky to takhle funguje, ale výjimky se stále považují za chybu.
|
|
|
Ta příhoda nevypovídá o tom, že jeden doktor udělal chybu.
Ta příhoda je o tom (jestli je vůbec pravdivá), že laboratoř vydala a potvrdila výsledek, o kterém věděla, že je vzhledem k nakládání s materiálem nevalidní. A dostala za to zaplaceno.
|
|
|
No třeba u wobenyzmu tvrdí, že wobenyzm nefunguje. Kdyby tvrdili, že není žádná solidní studie, která by jeho funkčnost prokazovala, tak neřeknu ani popel. Ale oni tvrdí, že nefunguje.
Byl jsem u toho, když se hádalo asi 12 lékařů právě o wobenyzmu. Půlka tvrdila, že nefunguje, druhá půlka ho měla vyzkoušený na sobě - z nich část tvrdila, že si nejsou jistí a část tvrdila, že si jsou zcela jistí, že funguje. Bylo to zábavné.
S těmi zkratkami máte samozřejmě pravdu, ty nedokazují nic, zejména jsou-li z jednoho pracoviště.
Na WoS se nedostanu, reputaci Strunecké na WoS tím pádem nezjistím. Na google scholar vidím, že mnohé její práce mají desítky citací, ovšem jejího kritika prof. Heřt ze Sysifosu na scholar.google hledám téměř marně.
Je zvláštní, že část značně otitulovaných lidí háže špínu na jinou velmi otitulovanou osobu (pár DrSc jsem potkal a nekompetentní v oboru nebyl ani jeden) a nevzmůžou se na jiný proti argument, než že má ve skriptech "čakry".
Na čakry nevěřím, na psychotroniku taky ne, ale vodu mi hledal proutkař-amatér, nezávisle na něm hydrogeolog, který taky používal virguli ... Voda tam byla a byla v hloubce, kterou řekli. Na místech kde vrtat se celkem slušně shodli. Současná věda pro virguli vysvětlení nemá, ale nejsem dost arogantní na to, abych popíral, že šarlatánská metoda hledání vody v praxi prostě funguje. Proutkař byl v lokalitě poprvé v životě, hydrogeolog už v okolí vrtal a lokalitu znal.
|
|
|
No třeba u wobenyzmu tvrdí, že wobenyzm nefunguje. Kdyby tvrdili, že není žádná solidní studie, která by jeho funkčnost prokazovala, tak neřeknu ani popel. Ale oni tvrdí, že nefunguje.
Jo? Vy tvrdíte, že oni tvrdí? Já tvrdím, že oni tvrdí toto:
... na hranici vědecké a alternativní medicíny ... Pro účinnost enzymoterpie svědčí subjektivní tvrzení pacientů ... výsledky vědeckých studií jsou nepřesvědčivé ...
a dokládám to tímto: www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd&pismeno&vyraz=1189077561& heslo=Enzymoterapie
Poznámka: já sám osobně a subjektivně Wobenzym považuji za šarlatánskou nanicdobrou sračku. Ale to je jen a jenom moje soukromá věc.
|
|
|
Já měl na mysli spíš toto:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1168584794
Kromě wobenyzmu tam tepal ještě do Ovosanu. Paradoxně člověk, který na AV dělal studie na myších, ovosan taktéž doporučoval.
Mému okolí se wobenyzm osvědčil.
|
|
|
Tak já těch publikací našel docela dost. Třeba http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0021929094000352 která má citací přes stovku. A nebyla tam sama. Téměř marné hledání si představuju trochu jinak.
Podotýkám, že počet citací je jen hodně orientační údaj. Nechci porovnávat ty dva podle počtu citací. Jen chci vyvrátit to marné hledání.
|
|
|
Tuto jednu, která má přes stovku citací, jsem na google scholar našel také. Avšak ty ostatní, kde byl rovněž autorem J HERT, se však při bližším ohledání ukázaly patřit autorovi plným jménem "Jérôme Hert" ze Sheffieldu. Proto jsem napsal téměř marné hledání, protože jsem našel jen tu jedinou.
Sciencedirect mě coby guesta k vyhledávání nepustí.
|
|
|
Asi to bude rukama. Když tam zadám "autor:J. autor:Heřt" tak na mě vybafne celá stránka heřta a žádný hert tam není.
|
|
|
|
Možná by vás zaujal článek kolegy Čížka: http://www.mineral.cz/view.php?cisloclanku=2003061201
Na druhou stranu jsem četl studie schopnosti proutkařů totálně vyvracející.
Osobně jsem k proutkaření dost skeptický a v praxi ho využívám výjimečně, jako poslední možnost, ale nikomu jeho metody neberu.
Moje úspěšnost bez proutku troufám si tvrdit velmi slušná.
|
|
|
Prozatím se nikomu nepodařilo prokázat, že by proutkař dokázal zjistit vic než co dá náhodné hádání (pokud opravdu neví kde hledat). První proutkař, který něco takového dokáže, shrábne 10kkč od sysifovců a následně milion dolarů od Randiho nadace.
Článek prostuduju detailněji. Na první pohled je tam nepříjemně moc gumových frází jako "výsledky nápadně připomínaly xyz". Jakékoliv dvě věci můžou být nápadně podobné, pokud porovnávající chce, aby se podobaly. Ale kouknu na zdroje, možná budu příjemně překvapený.
|
|
|
Místo pro vrt se hledalo na pozemku o rozloze cca 400 m^2 (50 x 8). Proutkař označil tři místa. O týden později dorazil hydrogeolog, ten využitím virgule označil dvě místa. Tato dvě místa byla méně než 50 cm od dvou míst vytipovaných prvním proutkařem. Na 400 metrovém pozemku mě tato shoda dvou proutkařů překvapila.
Co se týče možnosti vrtat kdekoliv, stejně by se voda našla - na to jsem se hydrogeologa ptal a jeho komentář byl zhruba takový, že v mnoha lokalitách (včetně té mojí) v podstatě ano, nicméně lišit se to může vydatností Rovněž říkal. že jsou lokality, kde stačí vrtat metr vedle, a bude tam sucho. Můj vrt má tři zvodnění, první v cca 16 metrech. Na jiném místě pozemku by prý voda byla už v 8 metrech, ale bylo by tam prý riziko, že v době sucha budu bez vody.
|
|
|
A už některý z těch proutkařů inkasoval ty výše zmíněné peníze?
Virgule prostě a jednoduše "nefunguje" -- v témže smyslu, v němž "nefunguje" léčení přikládáním rukou nebo zázračné rozpoznání vybrané karty ze zamíchaného balíčku. Zkušenosti s "fungující virgulí" patří do přesně téže kategorie, jako zkušenosti se zázračným vyléčením po přiložení ruky na Filipínách nebo s opakovaným spolehlivým uhádnutím zvolené karty na pódiu představení se zkušeným karetním kouzelníkem.
Korektně sestavených dvojitě slepých pokusů odlišit hledání virgulí od naprosté náhody* byla provedena spousta**. Za podmínek předem smluvených s proutkaři a podle jejich názoru takových, že virgule ukáže, co v ní je, v mršce.
A ukázala. Spolehlivě bez výjimky pokaždé***. Výsledky neodlišitelné od náhodného výběru.
___
* Nebo, zvláště při hledání vody, od praktické zkušenosti hledajícího, jež se ovšem neprojevuje skrze zázračný klacek, nýbrž úplně a přesně stejně, jak se v jakémkoli oboru jakémukoli zkušenému odborníkovi jeho dlouholeté zkušenosti vždy projevují.
** Asi dva nebo tři jsem před lety, když jsem si ještě nebyl jist, zda tomuto specifickému šarlatánství věřit nebo ne, organisoval osobně.
*** Nakolik mi je, samozřejmě, známo.
|
|
|
jo.
mimochodem v tuzemských podmínkách není zas až tak moc míst kde by voda tuhle byla a o tři metry vedle nebyla. na druhou stranu, zkušený odborník dokáže vybrat docela slušné místo (třeba aby tam neprosakovala stávající senkrouna a aby se tam dalo nacouvat se soupravou) a mávání šarlatánskou větvičkou mu může u jednodušších jedinců dát zdání důvěryhodnosti. něco jako když banka sídlí v mramorovém paláci a ne likusáku. anebo mu může větvička může pomoct získat čas aby na něj furt nikdo nemluvil a mohl chvilu přemýšlet.
|
|
|
To jsem si kdysi vzal do hlavy, že si udělám na pozemku vrt. Prtože jsem byl mladý a blbý, tak jsem se rozhodl přípravu nepodcenit a pozval jsem proutkaře. Připravil jsem si dřevěné kolíky, hezky označené modrou barvou, chodil s proutkařem po pozemku a zatloukal.
Pak mi to začalo vrtat hlavou, co když je to nějakej nekvalifikovanej lempl? I připravil jsem kolíky s červenými hlavičkami, chodil za druhým proutkařem a zatloukal... Parcela se pomalu už nedala skrze kolíky ani posekat.
A pak přijeli vrtaři.
Šéf party slez z vejtřasky, posunul si čepici a povídá:
"Kde chceš mít ten vrt?"
"No... ty modrý kolíky jsou od proutkaře xxxx a ty červený od yyyyyy, tam by měla bejt voda..."
"Já se tě neptám kde máš nějaký pitomý kolíky, já se tě ptám, kde chceš mít ten vrt?"
"Nooooo..."
"Tak jinak. Kde budou v baráku rozvody, expanzka a tak?"
"Tady za tou zdí".
"Oukej."
Odkrokoval nějakých patnáct - dvacet kroků od zdi.
"Může bejt?"
"Jo".
A začali vrtat.
Když vrtali asi půl hodiny, povídám
"Už se někdy stalo, že jste nenavrtali?"
"Jo, co to dělám, už asi třikrát... Ale tady buď bez obav. Dyť se kolem sebe rozhlídni, kurva! Copa nevidíš kolik je tu všude vody, seš slepej?"
Taky lekce.
|
|
|
U mě první proutkař rozhazoval papírky a pak je zase odstraňoval až tam zbyly tři poslední. Ty tři místa jsem "označil" pohozeným kusem smrkové větve, kusem vápence velkým jako pěst a dalším kamenem, tedy objekty, které se na nepříliš uklizeném pozemku běžne vyskytovaly. Cílem bylo druhému poutkaři poskytovat jen minimální inspiraci. Proto mě překvapilo, když se shodli na dvou lokalitách s přesností do půl metru. Abych minimalizoval svůj vliv, tak jsem seděl na pařezu a koukal.
|
|
|
Můj proutkař byl zároveň hydrogeolog a praktik. Zeptal se, kde to asi chceme, rozhlídnul se a řekl, že tu asi bude těžké nenavrtat, potom to prošel a řekl tady, tady a tady mi to vychází, ale asi to bude všude.
Vrtáme na jaře, tak uvidíme.
|
|
|
U mne se neshodli. Ani na jednom kolíku. A vrt se taky dělal úplně někde jinde.
|
|
|
Člověče, nenatahujte mě, navrtali nakonec?
|
|
|
Jasně že jo. První pramen slabej, druhej dobrej, tak šel ještě hloub pro sichr, až navrtal třetí. Nakonec se to tlačilo ven, až do kapličky jak z artézský studny.
Od té doby jsem nechal už dělat těch vrtů víc. Na pastvinách a tak. A vždycky to bylo tak, že jsem udělal patou důlek do země a řekl "tady". A vždycky se vrtalo dokud se nenavrtalo.
Ono když někde není voda, tak se to už za a) dávno ví a za b) je to fakt vidět.
|
|
|
Já nevím, je to dlouho, 33 let. Na vojně jsem se na odloučené rotě protivzdušné obrany na Svatém Tomáši na Šumavě potkal s proutkařem a od té doby vím, že to není jen o vodě. A samozřejmě to není o virguli. Je to v něm.
Byl to záklaďák jako já, odněkud ze Žďáru, normální kluk, do doby než vzal do ruky klacek,drát... prostě něco ohnutého. My jsme ho nejdřív zkoušeli a pak ho začalo využívat i velení.
Dokázal:
- Najít vodu, samozřejmě
- Najít podzemní prostory. Objevil zbytky chodby vedoucí od Vítkova kamene na Svatý Tomáš.
- Objevit zakopanou láhev v hloubce půl metru a dokázal říct, jestli je plná nebo prázdná.
- Říci s přesností na 10 cm kde je pod dřevěným roštem překrytým plachtou schovaná mince a odlišit ji od podstrčeného zásobníku do SA58.
- Najít vnitřní poškození na dvě třetiny zakopaného betonového bloku, který měl sloužit jako základ pro radiolokátor.. Ten blok se později, při pokusu otestovat to ATSem (pásový tahač), v těch místech zlomil.
- najít elektrické vedení (kabely) zakopané v hloubce skoro metr, přičemž dokázal říci, kde je zdroj, jestli je kabel pod napětím a zda ve vedení teče proud nebo ne. Ověřovalo se zapínáním spotřebičů.
Je pravda, že musel vědět co hledá. On sám říkal, že většinou lze dřevěnou virguli použít jen na vodu, nebo dutiny pod zemí, jinak je potřeba drát. Také se zmiňoval, že někdy je reakce virgule (organismu) tak silná, že to hraničí s poškozením zápěstí nebo loketních kloubů. Snil o kariéře záchranáře - hledače zasypaných. Nic prý není tak jednoduché, jako najít živého tvora, to prý stačí i příložník, a že už nikdy se nedopustí té chyby, aby vzal virguli do rukou na hřbitově.
Dovoluji si tedy tvrdit, že skutečný proutkař není ani tak proutkař jako senzibil a je naprosto funkční.
|
|
|
To je otázka. Nějaká forma mimosmyslového vnímání existuje, podle mých pozorování tím zvířata disponují jistě. Člověk už díky své civilizaci zřejmě v tomto smyslu zdegeneroval a tuto schopnost ztrácí/ztratil. Dobře mu tak. Je nesmysl myslet si, že lze holou opici přemístit do paneláku bez následků.
Ovšem mne vždy zajímaly interakce mezidruhové a v rámci druhu, takže k otázce prostředí, krajiny a předmětů se nedokáži vyjádřit.
Osobně si myslím, že disponovaní člověčí jedinci sice leccos vycítí, ale nedovedou s tím zacházet.
|
|
|
PS: A celé to budou zamlžovat různí matlalové, jako ti moji proutkaři.
Kdysi mi jeden starý veterinář jenom tak mezi řečí upozornil na moje ledviny. Že prý vidí. Já to samozřejmě hodil za hlavu, on pak umřel a za nějaký tři - čtyři roky jsem se nestačil divit. Z ničeho nic kolika. A za rok na druhý ledvině. Naučil jsem od něj diagnostikovat některé problémy skotu od pohledu. Je překvapivé, že na kontrolní vyšetření to v nějakých osmi - devíti případech z deseti sedělo.
|
|
|
Něco podobného funguje na povahy a úmysly lidí. lidí. Mě to moc nejde, ale znám paní, která koukne, řekne a velmi často se trefí.
|
|
|
Paranoiku, zajímalo by mě, co se mu stalo na tom hřbitově, nevíte?
Proč se ptám - protože hrobů je všude náhodně rozseto dost, zejména ve starších částech měst nebo zaniklých osadách. Stačí např. výkop v zámecké zahradě a najde se, nebo i v základech bytového domu najednou kost, atd.. Takže na hrob asi narazí poměrně často. Nehledě na to, že jako hledač zasypaných by pochopitelně nenašel jen živé.
|
|
|
Jak jsem napsal, je to 33 let, bůhví, kde ten chlap je. Pro mne to byla jedna z milionu historek, který vojcl slyší. Ty pokusy byly zajímavější. Tuším, že se zmiňoval, že to mělo vliv přímo na něj a blbě se od toho dalo odtrhnout. Další rozdíl buď nevysvětloval, nebo jsem to zapomněl. Samostatné mrtvé našel, to vím. Samotné hroby tam byly a dokázal říct, kolik jich v tom hrobu je, ale pochopitelně jsme to vyhrabáváním rakví neověřovali.
|
|
|
Može ist skusiť spravit karieru v EZOTV. Pri magoroch akí tam vystupuju by to asi nemuselo byt asi ťažke.
|
|
|
Moment.. takže že napsala skripta na to, jak si otevírat čakry vám přijde adevátní? :D
A teď k tomu celostnímu přístupu: podáváte to takhle:
MUDr. vzal výsledek, zanedbal celostní hledisko, udělal špatnou diagnozu a je to debil. Laboratoř pomohla panu X v jeho celostním objevení a pan X se rozhodl správně na základě principů celostní medicíny.
Ve skutečnosti je to takhle:
Laboratoř vydala a pojišťovně naúčtovala výsledek vyšetření, o kterém vzhledem k manipulaci s materiálem věděla, že je nevalidní. MUDr. na základě toho nevalidního vyšetření udělal špatnou diagnózu, protože nepředpokládal, že laboratoř která za laboratorní vyšetření od pojišťovny dostane 5x víc peněz než on za to, že s pacientem mluví mu dodá nevalidní výsledek. Pan X si zavolal do laboratoře, a vzhledem k tomu že má MUDry obecně za debily (přitom je debil sám) tak nevynadal laboratoři za to, že vydala a jeho pojišťovně naúčtovala vyšetření, o kterém věděla že je nesmyslné a výsledek nevalidní, ale potěšilo ho to, protože MUDr byl "napálen", debil jeden.
Uzavřel bych to slovy zakomplexovaný kretén s potřebou vytahovat se vůbec nevím proč na doktory. Platí jak pro vás, tak pro pana X.
|
|
|
Když MUDRovi přijde výsledek z laboratoře, dle kterého je pacient téměř mrtev na bakteriální infekci a pacient vůbec žádné problémy nejeví, tak by se nad tím výsledkem měl MUDR minimálně aspoň trochu zamyslet.
S jednou laboratoří jsem byl kdysi v kontaktu, vedl ji jeden z mála MUDRů, kterého za debila nepovažuji. I podle jeho slov poměrně značné procento vzorků dorazí bud znehodnocených špatným uskladněním, nebo příliš pozdě na to, aby se ve vzorku ještě něco dalo najít. Sice takto podezřelý vzorek označí, ale i podle jeho vlastních je to zjevně leckerým MUDRům šumafuk.
Co se týče peněz, tak laboratoř pana X informovala, že jako samoplátce by si základní rozbor moči hradil částkou 40 Kč, takže těžko pochybuji, že za "vyšetření" pacienta, zpackané skladování a transport, předepsání zbytečných antibiotik a zinkasování 30 Kč poplatku od pojišťovny lékař dostane 5x méně, tedy 8 Kč. Lékaři si velmi rádi hrají na chudáčky, ale takto špatně na tom opravdu nejsou.
|
|
|
No. Píčovina 1,2,3.
1. Z moči nikdo nepozná jestli je "pacient téměr mrtev na bakteriální infekci". Z močí se pozná, jestli jsou v moči bakterie. Tečka. Takže píčovina, víc si přečtěte, nebo se neserte do věcí, o kterých víte prd.
2. Laboratoře si v naprosté většině organizují odvoz samy. Podezřelý vzorek se nemá nijak označovat, ale vyhodit jako nevyhovující. Existují předpisy, které se musí dodržet.
3. Za 40 Kč je vložení proužku do moči a odečtení výsledku. To je to základní vyšetření, z toho ale žádné bakterie nezjistíte. Průtoková cytometrie je zcela něco jiného.
|
|
|
1. Prd ví v první řadě MUDRa, která předepsala AB s vzsvětlení, že tak hrozné výsledky ještě neviděla a že se AB musí nasadit co nejdříve.
2. Nevím, procesy neznám, nicméně těžko by labortatoř tak ochotně sdělovala, že to podělala, kdyby to byla její vlastní chyba. A odběr si organizuje lékař. Ten neví jak má zařízené odvozy? To snad ne!
3. Dle ceníku pro samoplátce je celá řada rozborů od 15 do 50 Kč, jak to dělají technicky, jev daném případě zcela vedlejší.
|
|
|
Není to krajové?
Pokud vím, praktický lékař odešle pacienta s žádostí popisující požadovaný rozsah vyšetření do odběrného pracoviště soukromé laboratoře, kde pacient odevzdá moč, krev a odvoz zajišťuje laboratoř, proto tam pacient musí být mezi 7:00 a 8:00.
Při rutinních vyšetřeních "pracovní způsobilosti" dělá rozbor moči "proužkem" sestřička neprodleně v ordinaci.
|
|
|
to: Shi
Vidím, že vám k utvrzení ve vašem světonázoru postačí cokoli, třebas i chcanec, který jste ani neviděl..... :)
Vaši větu "2. Nevím, procesy neznám, nicméně ... < závěr > ..." považuji za diagnostickou; po ní už to nemá cenu číst dál.
(Je poněkud laciné, dělat si legraci z vašeho nicku, ale neodolám: asi vám tam chybí poslední písmenko. To říkám já, Kundohlav Smrdutý :))))
|
|
|
Když odběr proběhne v předepsaný čas u lékaře a rozbor se podle slov lékaře provádí v externí soukromé laboratoři, která sdělí, že podle záznamů v jejich systému daný vzorek někde ležel dva dny, tak nemusím detailně znát procesy na to, abych věděl, že:
a) odběr proběhl v ordinaci lékaře, ne v odběrové místnosti,
b) rozbor se nedělal u lékaře v ordinaci, ale v externí laboratoři,
c) někdo musel provést transport, kdo je za to zodpovědný nevím,
d) minimálně jeden člověk v řetězci něco podělal,
e) vzhledem k tomu, že jsem od mnoha lékařů slyšel, že výsledky analýzy nemůže interpretovat expertní systém, ale musí to dělat lékař, který na rozdíl od ES dokáže zohlednit stav konkrétního pacienta, tak bych očekával, že interpretaci výsledků skutečně lékař provede, ale to se v daném případě zjevně nestalo a tedy i lékař to podělal.
Od lékaře šéfujícímu laboratoři vím, jak mnoho let bojoval s tím, že k němu do laboratoře značné množství vzorků dorazilo znehodnocených, že objížděl obvoďáky a snažil se je vzdělávat ohledně odběru a skladování vzorků, že jezdil s transportní službou a sledoval dodržování procesů, aby množství znehodnocených vzorků snížil. Z čehož mohu vydedukovat, že jisté množství "obvoďáků" má mizerné povědomí o tom jak vzorky skladovat. problém zvaný znehodnocený vzorek tedy nebude vzácný jev, ale spíš naopak.
Milý kundohlave, nejste vy také náhodou lékař ?
|
|
|
Tak nevím, cyklíte se ve výseči vlastní omezenosti. Myslím, že k tomu nejde říci o moc více, než co již konstatoval acko tady: www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2014030203& lstkom=543960#kom544264.
Je k smíchu, jak se tady chcete hádát, aniž jste začal tím, čím jste v každém případě měl, to jest klinickým obrazem. Sdělení, kterým jste měl celou story začít je, jaké potíže X k lékaři přivedly. Předpokládám, že nějakou dysurii měl, jinak by nebyl šel k lékaři, lékař by nebyl býval měl důvod indikovat odběr moči a mýval by se nebyl hýbal.
Je pro internetového polovzdělance příznačné, kterak přičítáte všechny myslitelné chyby v řetězci lékaři na počátku, aniž víte, kde ve skutečnosti nastaly. (Vsuvka, neuvádíte, šlo-li o praktického lékaře či specialistu; v dalším textu nadáváte praktikům, ale je to, myslím, celkem jedno, je-li pro vás každý lékař osobním nepřítelem.) Z neúplných faktů, které jste předložil, nelze rozklíčovat, jestli to zapinkal svoz (dva dni někde nechal ležet), nebo to zůstalo 2 dny stát někde na okně (u lékaře ?, v laboratoři ?). Laboratoř, pokud se domnívá, že je vzorek znehodnocen dvoudenním stáním (datum dodání mínus datum odběru), nemá vydávat výsledek; má upozornit odesílajícího lékaře, případně ve spolupráci s ním zjistit, zda a kde se stala chyba. Pokud v dané situaci laboratoř vydá nevalidní výsledek lékaři a mimoto telefonicky též pacientovi, pak sorry: Za sebe mohu říci zodpovědně, že by s danou laboratoří ukončil spolupráci. Uveďme snad ještě, že lékař nemá prakticky žádné mechanismy ke kontrole, jak bylo se vzorky nakládáno podé, co je přebrala svozová služba. Výroky, že je někdo "mrtev na močovou infekci" či zda byl výsledek "tak hrozný že nepamatuji", či jiný, nelze komentovat již proto, že jsou z druhé ruky a jedné strany (od X), zatímco druhou stranu (lékaře) jsme neslyšeli.
Preanalytická fáze (jak se má zacházet se vzorkem mezi odběrem a laboratorním zpracováním) je věda sama o sobě a lékaři jsou v ní školeni. Z z toho, že váš známý biochemik objížděl, lze usoudit, že je nadobyčej pečlivý. Mnohé laboratoře se s tím až tak neserou. Ponejvíce bývá problém ve svozu, ale řada laboratoří (neříkám všechny, ale typicky velké soukromé řetězce) vyšetří vzorek, i kdyby již v horkém létě kvasil a zkumavka ve stojánku nadskakovala (zaplaceno od pojišťovny to totiž laboratoř dostane stejně). O lékařích, zásobujících laboratoře vzorkama, však můžete s vaší znalostí věci usuzovat leda hovno. Procesy neznáte, jak jste sám připustil.
Ad e, Z vašich dosavadních blábolů naprosto neplyne, jakým způsobem jste došel k závěru, že (praktický) lékař neinterpretoval. Rovněž jste neuvedl, co podle vás jiného než doporučení antibiotik (chemoterapeutik) mohl a měl podle platných doporučení (praktický) lékař učinit, jestliže 1. pacient přišel (pravděpodobně) se symptomatologií zánětu močových cest a 2. laboratoř dodala nález leukocyturie + bakteriurie, aniž by současně signalizovala podezření na chybu v preanalytice. Pokud X již nemá potíže, nechápu, proč to nesdělil především lékaři. A pokud X nehodlá doporučené léky užívat, pak nerozumím, proč tedy ten šimpanz k lékaři vůbec lezl.
Zajímavé, článek byl o obnovitelných zdrojích energie, a opět se najde nějaký ingorant, který od původního tématu odbočí k osobním útokům na lékaře (začal jste si vy; viz proti proudu vlákna), aniž by byl schopen udržet věcnou argumentaci. Mentalitu některých lidí a oslí můstky v jejich hlavách asi nikdy nepochopím (naštěstí).
|
|
|
Klinický obraz nedodám, nejsem jeho lékař. Pan X šel původně na pravidelnou kontrolu. Kontroly jsou z důvodu toho, že byl před cca dvěma lety operován.
Operace se zdařila na jedničku s hvězdičkou, na rozdíl od jiných operovaných nemá typické pooperační následky a za to patří chirurgům velký dík.
Bohužel se nezdařila následná pooperační péče. Na pooperačním se lékaři rozhodli ignorovat nápis nad postelí říkající "Alergie na XY". Pacient si dával enormní pozor, aby jeho ne zcela typická alergie byla předem oznámená, takže byla nejen nad postelí, ale byla i ve zdravotnické dokumentaci. Bohužel, jak už to bývá, s přístupem "co může pacoš vědět o svých alergiích" a "jako každý pacoš určitě přehání, hypochondr jeeden" se rozhodli tuto infortmaci nebrat příliš vážně.
V rámci pooperační péče do něj bohužel materiál XY nacpali. Pan X se sice tázal , zda do něj nestrkají XY, ale byl více-méně odbyt s tím, že to nemůže vadit. V důsledku následné neřešené alergické reakce málem zemřel, protože personál odmítl připustit, že se jedná o alergickou reakci. Alergická reakce je obvykel zarudnutí a podráždění, nicméně pan X na XY reaguje netypicky opuchá a to včetně obličeje a dýchacích cest. Lékaři na JIP podávali na tuto alergickou reakci širokospektrální antibiotika a marně se snažili něco vykultivovat. Pan X několikrát upozorňoval, že by mohlo jít o alergickou reakci, ale neuspěl. Když už nemohl mluvit, zkoušeli to i jeho příbuzní. Manželce pana X údajně měl někdo z personálu říct "Pán není opuchlý, pouze má kulatou hlavu." Po 40 letech manželství zřejmě manželka neví, jak vypadá manžel.
Naštěstí se mezi ošetřujícími lékaři po dvou dnech postupného zhorščování stavu našel "slabý článek", který kus materiálu XY z těla nejen že vytáhl, ale dokonce přivolal na pomoc i specialisty z alergo/imuno. Se značným úsilím se jim pana X podařilo sebrat hrobníkovi z lopaty. Bohužel, následky jinak mimořádně zdařilé operace pan X rozchází dodnes, z léků bere tuším že pouze kortikoidy.
Kontrola na kterou se pan X dostavil byla plánovaná, akutní zhoršení stavu se nekonalo, rozbor moči byl tehdy rutinní.
Pan X není šimpanz. Jeho vědecké práce publikované v 70 letech japonci, holanďané američané citovali ještě v letech 2008 a 2009. Pokud se zde někdo uchyluje k osobním útokům, tak jste to vy.
|
|
|
to: Shi (očíslujeme-li odstavce vašeho příspěvku 1-7)
Asi máme rozličné představy o pojmu diskuze. Převážná část Vaší odpověďi (odstavce 1-5) je o něčem zcela jiném, než můj příspěvek, na nějž jste reagoval. Nicméně potvrdil jste předpoklad apriorní protilékařské zaujatosti, kterou se pokoušíte odůvodnit nějakou předchozí negativní zkušeností. (Logika je to podobná, jako že už si nikdy nekoupíte auto, protože se vám kdysi jedno porouchalo.) Příznačné je, že se od vás opět nedozvíme to podstatné, na jaké operaci X byl a na cože to X měl býti alergický. Za daných okolností nemohu jinak, než celou story odložit do kategorie "kdoví jak to bylo", respektive "jedna paní povídala". Chcete-li na tom stavět svou životní filosofii, je to vaše volba. Nicméně případnou další diskusi s vámi vidím v tomto světle jako málo přínosnou.
K odstavci 1+6: sdělení, že šlo o rutinní odběr při plánované kontrole, návazně na 2 roky starou operaci, po níž snad mělý být komplikace (viz 2-5), ilustruje především vaši schopnost vyprávět příběh od konce (a limituje mou zvědavost čekat na případná další pokračování seriálu).
Nu, a pokud při diskusi s lékařem nad močovým nálezem, (jež je podezřelý z močové infekce), není pan X schopen s lékařem komunikovat, že opravdu neměl ani nemá příznaky, močové potíže, teplotu apod. a řeší to následně s vámi, vrací se to celé nazpět k otázce, proč X k lékaři vůbec lezl. Na tuto otázku není odpovědí ani uváděná dřívější publikační činnost (7).
|
|
|
Moje apriorní antilékařská zaujatost je způsobena značným množsvím nedobrých příhod, které jsem zažil na vlastní kůži, a velmi podobných příhod z mi blízkého okolí.
Ano, když bych si koupil auto značky X a pořád by se v něm něco kazilo a lidé z mého okolí by měli podobnou zkušenost, tak udělám závěr, že značka X vyrábí šmejdy. Že je mnoho jiných zákazníků se značkou X spokojeno může být dáno tím, že mají mnohem nižší nároky, případně že nejsou schopni rozpoznat, že něco není jak by mělo být.
Konkrétně např Chevrolet kdysi úspěšně prodával model Cavalier, které mě svými jízdními vlastnostmi přiváděl v úžas. V zatáčkách cse to chovalo spíš jako člun na vodě, než jako automobil, jízdní vlastnosti závisely na otáčkách motoru a sluneční clona před řidičem nešla sklopit, aniž by nedošlo k otočení zpětného zrcátka o cca 30 stupňů. Auto mělo najeto 8 000 mil, tedy tlumiči to nebylo. Ovšem i tento vůz si nepochybně našel spokojené zákazníky.
Pan X se s lékaři komunikovat snažil a snaží, bohužel asi má stejnou zkušenost jako já - značné procento lékařů totálně ignoruje naprosto vše, co pacient říká, protože jako nelékař nic užitečného vědět přeci nemlůže. Že lékař všemu nevěří, to naprosto chápu. Ale že je lékař schopen důsledně ignorovat poskytované informace, to mě fakt štve a pochopit to neumím. A zažil jsem to ve svém okolí několikrát. Změna lékaře pak vedla nejen ke změně způsobu komunikace, ale především ke zlepšení zdravotního stavu.
|
|
|
to: Shi (dodatek)
Omlouvám se ostatním, kteří to případně čtou, že na Shiovy slinty odpovídám na pokračování. Nicméně musím připustit, že vaše (Shi) schopnost vyprávět příběh od konce či na přeskáčku mne vedla k odpovědi na méně podstatné okolostojičnosti a opomněl jsem se vyjádřit k meritu problému.
Pakliže X při rutinní kontrole nejeví příznaky, ale má zánětlivý nález v moči, pak tato diagnostická kategorie se jmenuje "asymptomatická infekce močových cest", případně "asymptomatická leukocyturie-bakteriurie". (Asymptomatický = bezpříznakový. Pozn. Bavíme se o postupu praktického lékaře, tj. stále jsme v bodě, kdy nebylo důvodné podezření na zkreslený laboratorní výsledek). Asymptomatická močová infekce nemusí udělat nic, ale může přejít v infekci symptomatickou (příznakovou), vystoupit z dolních cest močových do ledvinné pánvičky (pyelonefritis) či přejít v otravu krve (urosepse).
Existují doporučení (která se vyvíjejí a jsou podložena trochu tvrdšími daty než JPP) a také klinické diskuse (které neutuchají) zda (případně kdy) se má asymptomatická bakteriurie léčit (ABU) nebo neléčit antibiotiky (chemoterapeutiky). Klinická praxe zvykla indikovat léčbu spíše šířeji, zatímco vývoj doporučených postupů směřoval v poslední době spíše k omezení indikací. Klinická praxe to zpětně reflektuje a je to normální vývoj. Při zvažování zda konkrétnímu pacientovi léčbu doporučit, čili nic, je nutno individuálně zohlednit celé jeho předchorobí, další rizikové faktory atd. Vaše (informačně značně nekompletní) sdělení neobsahuje potřebné údaje, na jejichž základě by se dalo usoudit, že by léčba ABU antibiotiky v daném případě byla nepotřebná. Naopak by mne k opatrnosti vedla v daném případě např. dlouhodobá léčba kortikoidy, kterou uvádíte.
|
|
|
U pana X, jelikož nešlo o akutní stav, bych např. očekával postup podobný tomu, který znám od jiných lidí z okolí - že se pokusí bakterii vykultivovat a nasadí když tak cílená antibiotika, na která daná bakterie není rezistentní. Případně nějaký jiný laikovi aspoň trochu racionálně znějící postup. Pan X je inteligentní, komunikativní a logicky uvažujícím lidem se s ním komunikuej velmi dobře.
Bohužel s přístupem "máme problém", nebudeme přemýšlet a nasadíme antibiotika, když to nezabere, tak nasadíme jiná, a když to taky nezabere, nasadíme další jsem se už taky setkal a bohužel ukázalo se, že nedostatek železa antibiotiky vyřešit nelze.
Já nemám problém s tím, že lékař zvolí postup, kterému nerozumím - jsem v oboru laik a vím to o sobě. Ale mám problém s tím, že lékaři občas nejsou schopni zvolený postup vysvětlit tak, aby to pacientovi dávalo aspoň nějaký smysl. Znám dva biochemiky a oba mi potvrdili že u některých lékařů měli podobný problém s tím, že oni v dané situaci věděli zcela jistě, že daný lékař plácá nesmysly. Já to v takové situaci mohu pouze tušit.
Jak už jsem psal výše - v takovém případě zdravotní stav obvykle rychle zlepší změna lékaře, takže pouze v pacientovi chyba asi nebude.
|
|
|
Znam dva biochemiky, a ti mi potvrdili ... ze lekari obcas placaji nesmysly.
Ja znam dva nadrazaky, a ty mi potvrdili, ze se bavili s nejakym magorem a byl to fakt magor.
To je fakt argument do diskuse, ty ikve tykve :D
|
|
|
Informace o tom, že stejný (opakovaný) rozbor bz stál 40 Kč pochází od laboratoře, pokud se rozborem v této cenové hladině bakterie stanovit nedají tak je pak otázkou proč byla antibiotika na základě rozboru předepsána.
|
|
|
Doba jedová se mi zpracováním jevila podivná až zmatená, nebo spíš neuspořádaná. Varovné signály očkování jsou podle mě napsány podstatně lépe. Celkem rozumně tam vysvětluje, proč některá očkování fungovat mohou a některá fungovat nemohou - což je i odpověď na níže položenou otázku jak je to s očkováním proti chřipce. Strunecká se mi jako autorka do rukou dostala celkem pozdě, názor jsem si udělal mnohem dřív.
Pokud poznáte argumentační podrazy, tak zkuste vzít informace od zastánců očkování od odpůrců očkování a zkuste si začít hledat kde je pravda.
Mimochodem, Strunecká proti očkování apriorně není, pouze klade celkem rozumné otázky, na které zastánci neumí odpovědět.
|
|
|
A tomu ja zase rikam "inzinyr, co tomu vsemu rozumi".
Je naprosty nesmysl srovnavat studie v automobilovem prumyslu a v medicine. Clovek tak nemuze cekat, ze dvojite zaslepene studie umozni prokazat to co pozadujete. Placate picoviny, samozrejme s plnou hubou chytrejch kecu. To, ze znate termin "dvojite zaslepene studie" a ostentativne to tu predvadite neznamena, ze tomu rozumite.
Duvody, proc by byla dvojite zaslepena studie u vakcin blbost jsou:
1. Vakcina neovlivnuje nejaky vnitrni proces v tele cloveka ale sireni externiho patogenu. V pripade, ze bychom v urcite populaci proockovali polovinu jedincu a druhou nechali neockovanou, stejne muzeme cekat pokles nakaz i v neproockovane popupaci, protoze ti nenaockovani budou mit mensi moznost nakazy. Je take mozne, ze kdyz patogenu sebereme cast jeho zivotniho prostredi, nebude se sirit skoro vubec a neodhalime zadny rozdil mezi ockovanou a neockovanou populaci. Dusledkem toho, ze jsme debilove a delame double blind studii tam, kde nema zadny vyznam (protoze jsme si na internetu precetli, ze double blind studie jsou kchool) bude samozrejme falesne negativni vysledek.
2. Vime, ze se jedinec po ockovani urcitou vakcinou s dostatecnou reakci (tj. dostatecnym titrem protilatek) danym patogenem nenakazi. To je overeno experimentalne dostatecne. Pokud tedy chceme zabranit sireni tehle nakazy v populaci nebo na vybrane jedince, snazime se ockovanim vyvolat vznik dostatecneho titru protilatek. Jde o prokazany efekt. To, ze se po ockovani vyskytuji vedlejsi reakce je mozne sledovat, ale rozhodne ne jako double blind studii. Je to ten samy nesmysl, jako kdybych vam rekl, ze vam na horecku dam paralen a vy byste po me chtel double blind studii ohledne toho, jestli paralen opravdu na horecku zabira a jestli nema vetsi nezadouci ucinky nez placebo. Odpoved na vase otazky by byla ano a ne, a pro to ne bych zadnou double blind studii take nepotreboval (natoz pro to ano).
A dost, opet ztracim cas s nekym kdo to stejne neoceni protoze uz si neco na internetu stejne nasel.
|
|
|
to. acko
Ale, že se rozčilujete, se vám divím.
Zdejšímu core přece nejde o fakta, nýbrž o libertální ideologii. Ta je nadřazena jakýmkoliv objektivně zjištěným skutečnostem. Očkování je špatně prostě proto, že ho zdejším myslitelům (či jejich dětem) někdo doporučuje, což je útokem na jejich svaté právo je odmítnout. Bylo by pošetilé za tím hledat cokoli více.
Né že bych to komukoli přál, ale bohužel, ideologickou optiku z očí zdejšího core nesejme nic menšího než vlastní děcko postižené kupř. variolou ...
|
|
|
Jak jsou možný ty každoroční chřipkový epidemie když je dostupný očkování? Proč se to neděje u neštovic? Má nějakou souvislost očkování versus alergie?
|
|
|
Doporučuju se podívat jak vlastně virus chřipky funguje a především jak snadno mutuje...
|
|
|
Začíná to tím, že se vakcíny musí chystat s velkým předstihem, takže se očkuje to, co se naplánovalo. Ale to je jenom první z řady problémů. O tom proč je možné některé nemoci vymýtit pomocí očkování a proč je proti jiným prakticky zbytečné očkovat psala Strunecká ve Varovných signálech a dávalo to smysl.
Očkování vs alergie - o tom se vedou spory. Jedna z hypotéz je, že očkování rozhodí některým lidem imunitní systém natolik, že se u mnohých lidí rozjedou autoimunitní problémy a alergie jsou jen jedním z těchto problémů. V podezření jsou právě adjuvanty a spektrum autoimunitních problémů je velmi široké.
Tento (podle zastánců očkování neexistující problém) má už i svoji zkratku AISA -autoimmune/inflammatory syndrome induced by adjuvants.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23576057
Bohužel výzkum se rozbíhá velmi pomalu, protože když naposledy někdo zkusil nadhodit hypotézu, že by očkování mohlo něco ošklivého způsobit, tak ho brutálně a rychle ukřižovali takovým způsobem, že dnes už dost dobře není možné zjistit kde tehdy byla pravda (Wakefield).
|
|
|
To je roztomila manipulace. Ano, vsichni se rozcilujou, kdyz se jim nekdo opovazi neco "doporucit", jiste... jestli vono to nebude mit neco spolecnyho s tim, ze to doporuceni zni "nech svoje decka naockovat vsim co ti rekneme, nebo ti je sebereme". Jestli ti to prijde v pohode...
|
|
|
Vlastní děcko postižené očkováním taky docela dobře otvírá oči.
Takže proč není k odhledání nějaká seriózní analýza rizik, která by dokládala proč je tak ukrutně nezbytné očkovat mimořádně malé děti proti chorobám, které v prvním roce života dost dobře nemohou dostat ?
Která by objasňovala, proč nelze s mnohým očkováním počkat do okamžiku, kdy je vyvinuta hematoencefalická bariéra ?
|
|
|
Nejsem žádný protiočkovací aktivista, ale vadí mi (v tomto pořadí):
- Povinnost očkování
- Presentace očkování jako nějakého universálního super zázraku a (alespoň mnou vnímaná) neochota zastánců očkování vidět toto pouze jako jeden z faktorů. Prostě očkování je vždy dobro i kdyby padaly trakaře a risiko bylo reálně nula nula nic v důsledku změny životní úrovně, hygieny atd. atd.
V NL očkování povinné není, očkuje se dobrovolně, podstatně selektivněji a v celkové míře podstatně menší než v českých zemích. Žádné morové rány ani nic podobného si z posledních patnácti let nepamatuju.
|
|
|
Očkování dospělých na tetanus je v Holandsku také dobrovolné? Děkuji
|
|
|
|
A tomu já říkám, doktor, co o tom ví kulový, ale schovává se za bílý plášť.
Kdybyste o tom něco věděl, tak byste tušil, že v podezření na závažné nežádoucí účinky není aktivní látka vakcíny (antigen), ale látky doprovodné, konkrétně zejména adjuvanty (dříve na bázi rtuti, dnes často na bázi hliníku) a pak také konzervanty a jiné doprovodné a stabilizační látky.
Onen mnou odkazovaný toxikolog k tomu napsal:
... publikací abstrahovaných na Web of Science, jejichž četbou jsem zabil asi měsíc volných večerů, jsem se dozvěděl mnohé, ovšem k mému uklidnění to nepřispělo. Své závěry jsem shrnul do prezentace, jejíž hlavní body by se daly shrnout následovně:
a) hliník se do vakcín (u nás hexavakcína a očkování proti pneumokokům) přidává kvůli zvýšení a prodloužení jejich účinnosti, přesný biochemický mechanismus, jakým v daném kontextu hliník působí, není ani po 90 letech od prvních experimentů znám
b) hliník je prokazatelně neurotoxický, pokud se dostane do styku s nervovými buňkami, vážně je poškozuje (existují prokazatelné výsledky testů na buněčných kulturách, experimentálních zvířatech i lidech – např. syndrom dialyzační demence)
c) hliník snadněji přestupuje do mozku a déle setrvává v organismu u lidí s poškozenými ledvinami a nevyvinutou hematoencefalickou bariérou (např. kojenec s nevyvinutou ledvinovou pánvičkou)
d) pokud by se veškerý hliník z hexavakcíny dostal do mozku dítěte, jednoznačně by dosáhl neurotoxické koncentrace
e) je jen málo informací o tom, kolik Al se při očkování do mozku dítěte skutečně dostane, je velmi obtížné to odhadnout (spočítat), odhady biologické dostupnosti (tedy poměr koncentrace v místě vpichu a na místě účinku) se v jednotlivých publikacích liší až o několik řádů
.....
Jistě není náhodu, že nejvíce „uklidňující data“ ohledně hliníku ve vakcínách jsem se dočetl v článcích publikovaných v časopise „Vaccine“, což je odborné periodikum Mezinárodní vakcinologické společnosti. Homeopat, potažmo toxikolog, naopak žije z toho, že např. na rizika spojená s výskytem hliníku v očkovacích látkách upozorňuje a nabízí cesty k jejich minimalizaci. Nejvíce znepokojivé články týkající se daného tématu bylo možné nalézt např. v časopisech „Journal of Immunotoxicology“, „Accountability in Research-policies and Quality Assurance“ a „Lupus“. V časopise „Vaccine“ by patrně tyto články hledali možnost publikace jen velice těžko, a to nikoli z důvodu své nízké odborné úrovně, ale z důvodu nevhodně zvoleného způsobu pojednání daného tématu. Odborně se tomuto jevu říká publikační zkreslení (publication bias).
-----
Double blind studií se dá zjišťovat téměř cokoliv, pokud je k dispozici dostatečně velký vzorek lidí a pokud je studie zpracována solidně. Takže by tím šel objektivně hodnotit i ten paralen.
Mimochodem s tím paralenem a tím, že paralen (paracetamol nemá jiné vedlejší účinky než placebo) jste si pěkně naběhl na vidle:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17145598
Aneb dvojitě zaslepená studie potvrzuje hypotézu o interakci mezi paracetamolem a warfarinem. Ale jinak je parlen úplně neškodný, nežádoucí účinky mít nemůže a studii k tomu netřeba. Jo jste lékař, to je opravdu vidět.
|
|
|
Bohužel u vakcím proti chřipce se stále používá báze rtuťová, což je dost problém.
Jinak si myslím, že na očkování nejvíc "protiočkovací lize" vadí ta povinnost. S liberálním vyznáním to nemá společného prakticky nic. Ne vše, co je povinné, musí být a priori špatné. Otázkou je, zda je zákonem daná povinnost dostatečným důvodem k žádoucímu vzorci jednání. Liberálové tvrdí, že sama o sobě nikoli.
Tím se u očkování např. dostáváme k otázce filozofické a právní, zda má stát právo chránit dítě proti jeho vlastním rodičům. Ale to je úplně jiná debata.
Vaše rozohnění proti tomuto webu je sice pěkné a působí dost erudovaně, ale je úplně mimo jeho téma.
|
|
|
No já se k "očkování" dostal tak, že jsem dostal odkaz na videozáznam přednáškz jakési ženské, která tam očkování pomlouvala hrozným způsobem a uváděla skutečnosti, které nemohly být pravda. A tak jsem se jal hledat jak se to s tou pravdou má a nestačil jsem se (podobně jako ten toxikolog) divit.
Za protiočkovací ligu mluvit nemůžu, já principiálně proti očkování jako takovému nejsem. Pouze tvrdím, že bez rizikové analýzy je takový zásah do práv lidí nepřijatelný a tvrdím, že oficiálním zdrojům jako je SUKL se věřit nedá ani nos mezi očima. Kdysi jsem na vlastní oči viděl odpověď od SUKLu na dotaz proč je u nás ještě v lécích pro kojence povolena látka, která již je ve skandinávských zemích zakázaná.
Odpověď tehdy byla jako od lékaře: Zakázaná není, protože není na seznamu zakázaných. A když není na seznamu, tak je bezpečná. Přesně takovou odpověď člověk očekává od státního orgánu, který daný seznam tvoří.
Když na podobných institucích sedí podobní áčkové, kteří (na rozdíl od zbytku světa) dvojitě zaslepené studie k určení přínosu a škodlivosti nepotřebují a zvládají rozhodovat o bezpečnosti a nebezpečnosti pohledem z okna, tak se nemůžeme divit.
|
|
|
S paralenem jsem si nenaběhl ani na vidle ani nikam jinam. Špatně jsem to formuloval. Napsal jsem, že odpovědi na výroku A. zabírá paralen na horečku a B. paralen nemá větší nežádoucí účinky než placebo jsou A. ano B. ne. Tedy výrok B není pravdivý a paralen má samozřejmě větší nežádoucí účinky než placebo. Je to lék.
A ohledně prvního výroku použiju hovenní analogii, protože si o ní říkáte.
Analogie: Řekl jsem, že hovno smrdí a není potřeba to dokazovat žádnou studií. Vy mi předhazujete studii, která dokazuje, že hovno je většinou mazlavé.
Skutečnost: Řekl jsem, že paralen snižuje horečku, a není to potřeba dokazovat žádnou studií. Vy mi předhazujete studii, která dokazuje, že paralen a warfarin interagují.
Chápete? Asi ne, ale to nevadí.
Ad publication bias: jenom další žonglování termíny, který nerozumíte. Publication bias není jenom to co popisujete a není nutně negativní jak to podáváte.
A ohledně té double blind studie, o které tvrdíte že jde "prostě na všechno" je samozřejmě hovadina.
Při prosté observaci toho, co se děje po očkování máme populaci A, která je očkovaná, sledujeme u kolika procent se vyskytnou nežádoucí účinky. Získáváme praktickou informaci, která nám řekne, kolik dětí má po očkování nežádoucí účinky.
Nebo jsme prostě debilové, a napálíme na to double blind studii. Získáme populaci A, která je očkovaná a u které zjistíme úplně to samé jako u prosté observace.
Pak máme populaci B, u které získáme naprosto nahovno infomraci o tom, kolik dětí reaguje nějakým nežádoucím účinkem na injekci vody.
A jako překvapení zjistíme, že počet nežádoucích účinků ve skupině A je větší než ve skupině B. Kdo by se toho nadál.
Plus si na to budeme muset nakoupit otroky. Většina rodičů je dost háklivá na své děti a buď je chtějí nechat naočkovat, nebo ne. Nějaké očkování vodou a pak přeočkování je asi moc lákat nebude. Vzhledem k tomu, že se nám do toho zapojí jenom velmi malá část rodičů, většinou moc nechápajících o co jde s inteligencí rovnou vnější teplotě, dostaneme do toho velmi výrazný selection bias (když. už se tu chcete o těch "biasech" bavit heheee..). Takže opravdu, jediná možnost jak tu studii validně provést je získat někde dostatečně velkou skupinu otroků. To je sice teoreticky možné, otázka je, jestli se výsledky z téhle otročí populace dají přenést například na lidi žijící v pražské kotlině.
Tolik k výhodám double blind studie v tomhle případě. Ale hlavně že víte co je, a že to je "na všechno".
|
|
|
Naopak vědecký důkaz toho, že paralen horečku snižuje, je nejlépe provést pomocí studie, protože jen tak se vyhnete stavu, který panuje u wobenzymu, že se oficiálně neví. Vzhledem k mnohdy nečekaně velkým léčivým účinkům placeba je právě double blind studie jediná cesta, jak si být jednak celkem rozumně jistý, jednak mít tu jistotu kvantifikovanou.
Zjistit kolik nežádoucích účinků je ve skupině A (vakcína) oproti skupině B (voda) je docela žádoucí, protože bez takové informnace prostě nelze bezpečnost vakcíny nijak kvantifikovat. Kdo by se toho nadál. Na jednu stranu vy píšete, že to zjistit nelze, na druhou stranu se taková informace vyskytuje v příbalových letácích. Já v tom shledávám solidní rozpor.
Otroky kupovat netřeba, v první řadě totiž chybí i testy provedené na dospělých, v USA se zcela běžně lidem za účast ve studiích platí a otroci se do studie hlásí dobrovolně. Takže udělat studii o bezpečnosti adjuvantů by šlo, kdyby se jenom trochu chtělo.
|
|
|
Klídek, příroda si to přebere.
Lidstvo prodělalo několik zkušeností, které (ať chceme nebo nechceme) formují názor(y) na vakcinaci.
Třeba: www.stream.cz/slavnedny/10001595-den-kdy-vypukla-spanelska-chripka
(Jinak, za odpověď snad stojí jen ty příbalové letáky. Tam je to o tom, že výrobce se samozřejmě, pochopitelně a důkladně kryje proti všem myslitelným nárokům, které by vůči němu mohly být vzneseny. Tedy uvede všechny možné nežádoucí účinky (včetně těch, jež byly pozorovány jednou a kdo ví, zda vůbec souvisely s podáním léčiva). Je to právo výrobce (svaté na tomto webu), protože farmaceutická firma je přece podnikatel a ten může cokoli. Může třeba i prodávat (a nutit státu) něco, co bychom si sami nekoupili. Může si vymezit kolem sebe zónu právní ochrany: na nežádoucí účinky jsme upozornili, tedy za ně neneseme odpovědnost. Tu s radostí přenecháme lékaři, s ním nechť se vohnout-pacient hádá, my si ponecháme zisk. Výrobce si může "koupit příslušnou legislativu" kolem toho. Neshledávám v tom rozpor, modus operandi zmrdů byl již popsán a pouze se s různými obměnami opakuje.
Nebo, že by ty poslední věty z mého popisu, bylo přece jen přes čáru ?)
|
|
|
ten fenomen "vedet" je, rekl bych, celospolecensky problem a priklady jeho vyskytu mozno najit vsude. Napr. cely narod "vi", ze pan XY je zlocinec, jenom ten soud na to ne a ne prijit. Vysvetleni: i soudce je zlocinec, to prece kazdemu musi byt "jasne" :-)
Zabavne je ptat se tech "vedoucich" na puvod zjisteni. Obvykle znejisti, zacnou se hadat a pak nasrane odchazi. Zatim pro me nejkvalitnejsim zduvodnenim bylo "to prece kazdemu musi byt jasne".
Jestli je na Zemi porad tepleji a tepleji, tak by za to mohlo to spalovani fosilnich paliv. Jejich perioda obnovovani je vsak tak dlouha (muzeme pak mluvit o uhli a rope druhe generace), ze z hlediska naseho byti tyto casem dojdou. Pak by se melo podle vseho zacit ochlazovat :-) Za par generaci bysme o tom mohli mit uz to konecne jasno :-)
|
|
|
Doporučuji rekonstrukci dat ze sondy Vostok:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vostok_420ky_4curves_insolation.jpg
Tam je vidět, že desítky tisíc let zpětně se opakují cykly kdy se mění klima, mění se teplota a mění se koncentrace CO2.
|
|
|
dyt jo. Je dost dobre mozne, ze aktualni casti krivky vyvoje my ted rikame globalni oteplovani
|
|
Autor článku je dement. 600 MJ na kg vody nevznikne ani omylem. Vesmír pravděpodobně ještě ani neviděl hvězdu 1000× hmotnější než Slunce, limit je někde pod 300. Neutronové hvězdy a černé díry vznikají nad cca 3 a 10 ms.
Jinak hustota černých děr se pohybuje od samotných fyzikálních hranic až po hustoty přibližující se dobrému laboratornímu vakuu. Hustota vesmíru řádově odpovídá příslušné ČD, např.
Nevím, co tady takový blábol dělá.
|
|
|
Kde vidíš jakých 600MJ na kg? Je tam 600kJ na gram, to je milionkrát míň.
Ohledně hvězd - článek zmiňuje původní hmotnost hvězdy, ne hmotnost samotné černé díry. Navíc zmiňuje supernovu, po které zbyla černá díra, a to je jen jedna z možností vývoje.
|
|
|
Sorry beru zpět - 600MJ na kg je 600kJ na gram. Ale to číslo by mělo přibližně sedět - na čtyři zreagované díly vodíku?
|
|
|
Jedná se o veličinu zvanou spalné teplo. Pro vodík je její hodnota 142 MJ/kg.
Spálením 1 kg vodíku záskáme 9 kg H2O a právě těch 142 MJ energie. Vodík má atomovou hmotnost 1, kyslík 16. Molekula vody pak 18, jelikož vodíky jsou v ní dva. Takže máme 9 kg produktu (voda) a 142 MJ energie. Na gram produktu (vody) pak vychází 16 kJ.
|
|
|
Rozhodne bych si nedovolil autora takto nazvat. Konkretni cisla jsem moc nekontroloval, ale jinak bych (po rychlem precteni clanku) tento povazoval za to lepsi a presnejsi, co se da ruzne najit.
Mimochodem, autor se zminuje o 1000x vetsi hvezde, nikoliv hmotnejsi, takze najit takove uz zcela nebude problem :)
|
|
|
Článek je v pohodě. Jediné, kde se autor upsal je, že slunce spálí všechen vodík za 7 miliónů let. Správně má být za 7 miliard let, ale to se při žonglování s velkými čísly snadno stane.
|
|
Myslim, ze co do vzniku ropy jsou ve hre dve teorie, ale uvedl jsi jen jednu. Druha rika, ze ropa muze byt abiotickeho puvodu a ze vznika pri teplote vyssi nez 500'C za vysokeho tlaku v hloubce asi 100km, proto ji lze nalezt i tam, kde by vzhledem ke stari a strukture vrstev byt rozhodne nemela. K povrchu je vytlacovana rotaci Zeme.
|
|
|
Mohl bys prosím uvést nějaký zdroj té abiotické teorie, docela bych si něco přečetl. Namátkou by mě zajímal zdroj uhlíku v hloubce 100 km, subdukce? To vytlačování rotací Země, to snad jako technik poznáš, že je naprostá píčovina.
Dovedu si představit biotický vznik ropných uhlovodíků působením bakterií žijících v nevelkých hloubkách (cca do 10 km) v horninových puklinách, imho narozdíl od oceánů i ideální prostředí na vznik života. Za případný odkaz dík.
|
|
|
CO a CO2 ze sopek prokazatelně uniká a vzhledem k tomu, jak se uhlík na tuhle planetu dostal, zákonitě nemůže být všechen na povrchu ;-)
Ohledně bakterií - je tu menší problém slepice a vejce který zatím neni uspokojivě zodpovězenej, jestli bakterie se živý něčím jiný a ropa je jejich nějakým produktem NEBO zda-li se živí ropou (či něčim co obsahuje) :D
|
|
|
Zde se o tom píše:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4680&akce=show2&dev=1
|
|
|
Dík za odkaz, zajímavý článek. Zdrojem uhlíku ve svrchním plášti tedy bude opravdu subdukce, je pak otázkou nakolik to považovat za abiotický vznik, když uhlík pochází z mořských karbonátů. Právě že mi byly známy teorie Mendělejeva, jak píše Honza ZZR, o vzniku ropy na karbidech kovů. Imho ne úplně pravděpodobné v takovém množství, co se ropa na zemi vyskytuje, ale nakonec proč ne. Dále se "abiotickým" vzikem ropy zabýval Thomas Gold, jenže on předpokládal jistou míru spolupůsobení bakterií. Zdroj uhlíku viděl už v prvopočátcích formování planety. Velmi zajímavou recenzi jeho knihy napsal Cílek (ač si o něm někteří myslí, že už se definitivně zbláznil) a Markoš do časopisu Vesmír č.79, 2000.
Skutečně to vypadá, že mechanizmů vzniku ropy může být víc.
|
|
|
Mechanizmů vzniku ropy může být víc. Odhaduji to z toho, že i druhů ropy je víc.
A mechanizmus vzniku asfaltu (a možná i zemního vosku) bych se nebál přidružit.
|
|
|
Ta teorie je znama uz od 19.stol. uhlovodíky vznikají účinkem vody na karbidy ruzných kovu a zadne bakterie tedy nejsou treba. Zdroje si najdi sam. Staci zadat "abioticky puvod ropy". Treba petroleum.cz to ma popsany pekne.
Vytlacovani rotaci Zeme samo o sobe je samozrejme nesmysl, ale vzhledem k mnozstvi to nebude zanedbatelna sila, ktera napomaha prehratym slouceninam a param postupu k povrchu, coz se i diky tomu ukazuje jako cesta nejmensiho odporu. Sice to nedokazu kvantifikovat a pouzivam jen laicky odhad, ale smysl to dava, ne?
|
|
|
Vytlacovani rotaci Zeme samo o sobe je samozrejme nesmysl, ale vzhledem k mnozstvi to nebude zanedbatelna sila, ktera napomaha prehratym slouceninam a param postupu k povrchu, coz se i diky tomu ukazuje jako cesta nejmensiho odporu. Sice to nedokazu kvantifikovat a pouzivam jen laicky odhad, ale smysl to dava, ne?
Naprosto ne.
Nevím sice, čím je vytlačována ropa (ano, jsem jen pouhý teoretik), ale umím si představit například gravitaci a Archimédův zákon. Umím si též představit slapové jevy, které hýbají s podložím, takže někde může někdy ta ropa "vystříknout". Neříkám, že se něco z toho děje, jen že to není z čistě fyzikálního hlediska hloupost.
Vytlačování rotací Země však hloupost je.
|
|
|
Vytlačování rotací Země však hloupost je.
Asi bych nebyl bych až tak kategorický - jen pro ilustraci se mrkněte na technologii odstředivého lití. Uvážíte-li, že ropa je kapalina a zemská kůra není tvořena homogenní krustou bez průduchů... Každopádně odstředivá síla působící na ropu bude působit proti gravitační síle a bude tedy napomáhat případnému pohybu ropy směrem k zemskému povrchu. Nedomnívám se však, že by to měl být stěžejní důvod pro vytlačování ropy směrem k zemskému povrchu.
Pokud by ropa skutečně vznikala abioticky v hloubkách 100+ km, očekával bych, že převládajícím impulsem pro její pronikání do vyšších vrstev zemské kůru bude tlak vyvolaný pohybem tektonických desek. Naopak pro uplatnění Archimedova zákona (těleso ponořené do kapaliny...) nevidím moc příležitostí - ropa je kapalina ponořená do tuhého tělesa ;-)
|
|
|
leda že by "vytlačování rotací země" byl nějaký neumělý popis slapových jevů, které samozřejmě nějaký vliv mít budou (ikdyž směrem dolů bude jejich význam slábnout). jinak bychom měli s rotací země dost problém třeba při polních pracích na záhumenku, kdy by nám vlivem rotace země zákeřně ulítávaly erteple do nebíčka.
|
|
|
jinak bychom měli s rotací země dost problém třeba při polních pracích na záhumenku, kdy by nám vlivem rotace země zákeřně ulítávaly erteple do nebíčka.
:-D
Odstředivá síla vyvolaná rotací Země je podstatně menší, než gravitační síla (gravitační síla na rovníku je asi 300x větší, než odstředivá síla, pokud jsem se někde nepřepočítal). Takže žádný strach, brambory vám neuletí ;-)
|
|
|
Jistě, ty síly působí proti sobě, takže Vám neuletí brambory, ale ani ropa.
|
|
|
to jsem chtěl nějak jemně naznačit.
|
|
|
Erteple mají kořínky, takže neuletí, vy teoretiku!
1:0 pro mi.
|
|
|
Ropa mívala také kořínky, Vy frustráte xD
|
|
|
měla, ale už nemá a nelítá především proto, že je v barelech! Tos nevěděls, ty matlo!!
|
|
|
Jistě, ty síly působí proti sobě, takže Vám neuletí brambory, ale ani ropa.
?
Vždyť jsem Vám to dva posty zpátky napsal:
Každopádně odstředivá síla působící na ropu bude působit proti gravitační síle a bude tedy napomáhat případnému pohybu ropy směrem k zemskému povrchu. Nedomnívám se však, že by to měl být stěžejní důvod pro vytlačování ropy směrem k zemskému povrchu.
Pokud by ropa skutečně vznikala abioticky v hloubkách 100+ km, očekával bych, že převládajícím impulsem pro její pronikání do vyšších vrstev zemské kůru bude tlak vyvolaný pohybem tektonických desek.
|
|
|
zatrápená odstředivka! cucá si to potvora mlsná ropu a hlínu to nechává na pokoji! škandál!
|
|
|
hlínu to nechává na pokoji
Měl jsem příležitost vidět vzorky z vrtů z hloubek přes 1 km. Hlínou bych to rozhodně nenazval ;-)
|
|
|
kilometrové vrtvy neznám.běžně se vyskytuji u maximálně třicetimetrových, a tam nazýváme to co leze ze země obvykle bahno, sračky, svinstvo, bordel a podobně.
|
|
|
kilometrové vrtvy neznám.běžně se vyskytuji u maximálně třicetimetrových, a tam nazýváme to co leze ze země obvykle bahno, sračky, svinstvo, bordel a podobně.
|
|
|
grrr. dvakrát ne! zas tak až zajímavé to nebylo...
|
|
|
běžně se vyskytuji u maximálně třicetimetrových, a tam nazýváme to co leze ze země obvykle bahno, sračky, svinstvo, bordel a podobně.
Jo, když mi vrtali studnu na zahradě, tak to tak bylo. Ale tohle byly vzorky z nějakých hlubinných vrtů při průzkumu ložisek a to byly normálně kamenné válce.
|
|
|
V našej studni od 11 metrov hĺbby začal prevládať jemný štrk s pieskom.
|
|
|
nojo, ale zase když přijde někdo před kým chceme machrovat, tak neříkáme bahno, sračky, svinstvo, bordel, ale třeba sprašová hlína, jílová břidlice a tak podobně.
|
|
|
A nezáleží na lokalitě?
(Pravda, spíš na světadíle a trošičce nadsázky?)
|
|
|
A nezáleží na lokalitě?
Nejsa vrtákem z povolání, nemohu poskytnout relevantní data ;-)
|
|
|
Ale chápete, že to není tak, že by ta odstředivá síla prostě působila na ropu, kterou by tlačila k povrchu, ale všechny ostatní šutry a tak dále tam nechávala ležet? To je totální nesmysl.
"Vytlačování" ropy znamená relativní vytlačování vůči ostatním horninám, které tam jsou někde kolem. Neexistuje nejmenší důvod, proč by měla ta odstředivá síla působit na tu ropu víc než na cokoliv jiného. Když už by něco tu ropu vytlačovalo, pak síla gravitační, která způsobí to, že když bude v té ropě třeba nějaký šutrák, půjde ten šutrák dolu, čímž pádem ta ropa bude relativně výš.... ale odstředivá síla na to vliv nemá.
|
|
|
to není tak, že by ta odstředivá síla prostě působila na ropu, kterou by tlačila k povrchu, ale všechny ostatní šutry a tak dále tam nechávala ležet? To je totální nesmysl.
Mezi chováním tuhého tělesa a kapaliny v důsledku působení síly existuje určitý rozdíl.
Zamyslete se třeba nad situací, kdy je ve skále uzavřená kaverna, z níž vede na povrch píštěl naplněná kapalinou tak, aby píštěl tvořila trubici ve tvaru U; kaverna je naplněna plynem. Budete-li plyn zahřívat, jeho tlak poroste. Důsledky budou dva - zaprvé začne stoupat hladina kapaliny v píštěli, za druhé, a to už není úplně zřejmé, úměrně tlaku v kaverně se stlačí skála kolem kaverny. Zatímco vzestup hladiny kapaliny bude pozorovatelný prostým okem, tvarové změny dutiny byste byl schopen zaregistrovat pouze pomocí velmi citlivých měřidel.
|
|
|
to by bylo jistě velmi zajímavé kdyby se země netočila a pic - najednou by se roztočila. jelikož se točí furt stejně (no dobrá, netočí se furt stejně, trošku se nám potvora zpomaluje), tak to není příliš zajímavé.
já si holt myslím že tu ropu tahá ze země živočišný magnetismus dle pana mesméra.
|
|
|
To sice ano, ale nedomnívám se, že to by byl tak úplně příklad Země.
Myslím, že zemský povrch není nějaká pevná krusta, která by nějak spojitě držela bez ohledu na gravitaci. Vždyť máme nějaké litosférické desky a tak.... bez působení gravitace by se mnedle ta koule prostě rozlétla.
Ostatně existují i teorie o tom, že kdyby obíhal Měsíc na nižší orbitě, došlo by vlivem slapových sil k rozervání povrchu Země. Z toho mi spíše připadá, že bez té gravitace by ta koule moc dlouho nevydržela....
Navíc jsou planety obecně docela kulaté, což mnedle svědčí o tom, že zas tak netvárné nejsou.
|
|
|
Myslím, že zemský povrch není nějaká pevná krusta, která by nějak spojitě držela bez ohledu na gravitaci. Vždyť máme nějaké litosférické desky a tak.... bez působení gravitace by se mnedle ta koule prostě rozlétla.
Myslím, že úlohu gravitace nikde nezpochybňuji, ovšem pointa je, že se zajímáme o děje probíhající uvnitř litosférické desky - silové působení na tuhé těleso (které způsobí pouze jeho deformaci) a na kapalinu uvnitř tohoto tuhého tělesa (u které může dojít i k jejímu pohybu). Silové působení vždy vzniká jako kombinovaný účinek gravitační a odstředivé síly, někdy se mohou přidat i další síly (tlaková síla atd.)
Pokud jde o to rozlétnutí, nezapomeňte na to, že odstředivé zrychlení je také přímo úměrné poloměru rotace, takže pokud byste zvyšoval otáčky Země, tak by podle mého názoru došlo nejprve k odtržení plynného obalu, pak oceánů a až pak by se začaly odtrhávat litosférické desky a astenosféra až k poloměru, na kterém by se gravitační zrychlení vyrovnalo s odstředivým. Zajímavé by mohlo být modelování intenzity gravitačního pole v závislosti na úbytku hmoty Země a zmenšování jejího poloměru :-)
|
|
|
Jasně, já vím, že se zajímáme o děje, které probíhají UVNITŘ litosférické desky.... jenže dokud ta deska není tak nějak festově přišroubovaná k tomu hmotnému (a navíc z části poměrně tekutému) jádru, ovlivnila by odstředivá síla (kdyby gravitační nebyla větší) nejen tu ropu uvnitř litosférické desky, ale také celou tu desku jako celek.
|
|
|
ovlivnila by odstředivá síla (kdyby gravitační nebyla větší) nejen tu ropu uvnitř litosférické desky, ale také celou tu desku jako celek.
Samozřejmě, že ovlivní celou desku. Tuhá část desky se roztahuje (resp. za aktuálního stavu, tedy gravitační zrychlení je cca 300x vyšší, než odstředivé, se méně stlačuje), kapalina je nadlehčována (zase je třeba uvážit, že je nadlehčována cca 300x méně, než přitahována směrem ke středu Země). Oba děje musíte posuzovat ne z pohledu hmotného bodu nebo ideálně tuhého tělesa, ale musíte vzít v úvahu materiálové rozdíly mezi kapalinou a tuhou látkou.
Pro ilustraci si zkuste představit, jak by vypadaly silové poměry v okamžiku, kdy by se odstředivé zrychlení rovnalo gravitačnímu, a jak by to vypadalo v případě, kdy by odstředivé zrychlení bylo o tolik větší, že by překonalo viskozní tření v kapalině, ale nebylo by dost velké na to, aby překonalo vazební síly mezi litosférou a astenosférou.
Kdybyste s tím měl pořád problém, zkuste se nakonec zamyslet nad tím, proč když vyvrtáte do země díru a nalijete do ní vodu, tak tato steče dolů. Pak uvažte, co by se stalo, kdybyste nějakým způsobem eliminoval gravitační sílu (neřešte prozatím jak) a tu vodu do té díry nalil. No a nakonec si představte, že tu gravitační sílu eliminujete pomocí odstředivé síly. Mějte přitom neustále na paměti fakt, že odstředivá síla vzniká vždy, když se hmotné těleso pohybuje po zakřivené dráze, ať už je příčinou zakřivení cokoli. Pokud se Vám to zdá nemožné, najděte si někde popis, jak lze v letadle přes gravitační působení Země dosáhnout beztížného stavu.
|
|
|
OK, kouknul jsem se na technologii odstředivého lití, avšak je tu v té analogii jeden problém.... ty nástroje na sebe působí celkem zanedbatelnou gravitační silou. Ono si samozřejmě lze představit zcela naivně a "prakticky" to, že se něco točí a stříká z toho bahno, jenže to je prostě špatný příklad.
Když budete mít nějaké bahno na ulici, také se nebude vznášet k nebesům odstředivou silou; právě proto, že působí proti té gravitační síle, kterou jste zmínil, a právě tím opačným směrem.... jenže to platí nejen pro tu ropu, ale i pro všechny ostatní věci.
|
|
|
OK, kouknul jsem se na technologii odstředivého lití, avšak je tu v té analogii jeden problém...
Na každé těleso na zemském povrchu na rovníku působí síla, jejíž velikost se rovná součinu hmotnosti tohoto tělesa a rozdílu velikostí gravitačního a odstředivého zrychlení. Nyní zvyšujte úhlovou rychlost rotace. V okamžiku, kdy velikost odstředivého zrychlení bude vyšší, než gravitačního, volně uložené předměty se začnou od zemského povrchu vzdalovat (pokud jsem se někde nesekl, mělo by na to stačit zkrácení doby rotace na cca 84 minut). Při dalším zvyšování rychlosti rotace se začnou vzdalovat i předměty k povrchu upevněné ;-)
Je zřejmé, že rotace Země přispívá k tomu, že se ropa v kapalné formě může pohybovat směrem k povrchu. Za aktuální konfigurace gravitačního zrychlení a rychlosti rotace Země samozřejmě odstředivá síla gravitační sílu nepřekoná (i na rovníku je asi 300x menší), nicméně nelze říci, že by rotace Země na pohyb hypotetické abiotické ropy směrem k zemskému povrchu neměla žádný vliv.
|
|
|
Tak tak...
Ovšem pravda je, ze by někdo třebas mohl rict, ze to je to hlavni, proc se tak deje, ze :-)
Myslim, ze prave o to jde - všichni (dobře, většina z nas) asi chapeme, ze na takovou ropu pusobi vserozlicne sily, ona na ni bude i působit pritazlivost mesice, pritazlivost slunce, a kdesi cosi. Ovšem ani jedna z těchto sil - a ani všechny spolecne, kdyby se secetly - by to porad nedokazaly.
|
|
|
Nesouhlasím ve dvou bodech:
1/ Ta odstředivá síla tu ropu ani "nepomáhá" vytlačovat. Důvodem je totiž to, že působí i na ty ostatní věci. Proces "vytlačování" neznamená pouze pohyb ropy směrem nahoru, znamená to pohyb ropy směrem nahoru, který je relativně rychlejší než pohyb těch ostatních věcí.
2/ Gravitace Měsíce (a teoreticky i gravitace Slunce, jen nevím, jak moc, o tom jsem nikde nečetl) způsobuje slapové jevy, které pohybují i s litosférickými deskami, které už ropu vytlačovat mohou (nevím, zda tomu tak skutečně je, ale principiálně nevidím důvod, proč by nemohlo).
|
|
|
Ale ty se pletes v jedne zasadni věci:
odstrediva sila pusobi na vse...tedy na ropu i na tu horninu. JENZE ta hornina je stavu pevneho a nemůže jen tak z niceho nic kamsi "odtéct".
Jenze ropa je tekuta, ona muze odtéct tou horninou, co by taky rada cestovala spolu s tou ropou, ale nemůže z duvodu toho, ze je to proste latka pevna
Priklad: vezmi si houbu na myti, dej ji na provazek, na jednu stranu "prilep" sklenicku s vodou tak, aby otvor smeroval k te hoube, a pak s tim zacni tocit (zjednodusene receno, snad chapes).
Co se stane? Odstredivou silou ta voda projde tou houbou (mnohem rychleji, nez kdyby se jen "vsakovala") a nakonec z ni asi i odleti, když budes tocit dost rychle. Ale houba neodleti s tou vodou, je pevna a je na pevnem provazku.
|
|
|
To by platilo, kdyby Země byla pevná spojitá koule s dírama, ve kterých je (jen) ropa. Nicméně myslím, že tak to není. Krom toho, že tekutých věcí je tam povícero, tak jsou tam nějaké litosférické desky, které také tak nějak "plavou", ne? Vše to drží pohromadě jen gravitace.... tedy alespoň taková je má představa toho, co je vevnitř Země, možná se pletu.
Ergo tedy ve Tvém příkladu by to odpovídalo spíše tomu, že bys tu houbu nastříhal na kousky.... to by se Ti to pak celé rozletělo do všech stran.
|
|
|
To je ovšem zajimava otázka, na kterou neznam odpověď a budu se ji snazit dostudovat: co PRESNE drzi Zemi pohromadě:-)
Myslim, ze dokud to s jistotou nezjistime, nevyresime tento problém s ropou :-)
Ale fakt jsi mi ted nasadil brouka do hlavy
|
|
|
U pevného homogenního tělesa by platilo, že ho drží pohromadě jednak jeho gravitace a jednak přirozená soudržnost materiálu, tedy technicky vzato vnitřní tření dané látky. Jenomže zemské jádro je pokud vím kapalina (jde o roztavenou směs niklu, železa a dalších podobných kovů, takže to bude kapalina dost značné viskozity, ale pořád kapalina), a dřív byla celá Země taková poněkud rozsolovitá (zemská kůra vznikla tak, že ta koule zvenku dovnitř chladla a tuhla). Takže bych řekl, že to celé minimálně zpočátku skutečně držela pohromadě jenom gravitace, protože horká polotekutá kaše, jíž Země kdysi byla, by jinak těleso neutvořila. Odstředivá síla zemské rotace měla na ten tekutý materiál pozorovatelný vliv, což dnes vidíme na tom, že Země není koule, (vertikální průřez Zemí není kružnice, ale elipsa, takže celá planeta je trochu "rozpláclá" ve směru osy rotace; myslím, že se tomu říká "geoid" nebo tak nějak).
|
|
|
Máš štěstí, že jdu zrovna kolem, protože tomuhle (taky) docela rozumím: Zemi drží pohromadě hlína, protože lepí, to snad pochopí i dítě.
|
|
|
A clovek blbec hleda nejake slozite mechanizmy...
Ja vul :-)))
|
|
|
Přitom je to velmi jednoduché - úplně stačí důsledně aplikovat princip Occamovy břitvy.
|
|
|
A já vůl myslel, že jsou v tom involvovány ty kořínky, co nich byla řeč v té zemědělské části dnešní osvětové přednášky...
|
|
|
Respektive takhle:
Domnívám se, že kdyby nepůsobila gravitace, Země by se v důsledku rotace celá rozlétla na kousky a nezůstala vůbec v celku. Pokud je tento můj předpoklad mylný a zůstala by skutečně v celku, jen by odlétly kapaliny, pak máš pravdu.
|
|
|
Jak jsem psal, tohle musíme nekde zjistit, jak to je...navrhuju, ze kdo to zjisti první, vyhral :-))
Ale fakt je to věc, která me NIKDY nenapadla resit...
No, alespoň k necemu tu ty debaty jsou :-))
|
|
|
No, já mám dvě poměrně zásadní indicie pro to, že ty planety nebudou zas až tak pevné. Jednak existuje teorie (a pokud vím, není to žádný totální blábol), že kdyby měsíc obíhal na nižší orbitě než teď, slapové síly by rozervaly povrch.... a jednak planety jsou obecně kulaté, což znamená, že jsou i tvárné. Ba dokonce Země není úplně kulatá, je na rovníku vypoulená, takže dokonce i ta odstředivá síla má vliv na to, jak se Země zformuje (takže ji formovala).
|
|
|
K té nepevnosti Země, která bude zřejmě skutečně poměrně "měkká" ve srovnání například s Merkurem, který je výrazně menší, hustší a homogennější (pokud vím, tak je z velké části ze železa), velmi výrazně přispívá nerovnoměrné rozložení hmoty v planetě. U jádra je nahňácaná podstatná část hmoty planety, tvořená niklem a železem, která je zároveň nejhomogennější a (po vychladnutí a ztuhnutí) by patrně vypadala zhruba jako Merkur a byla téměř nezničitelná. Svrchní vrstvy, které zbyly na nás lidi, jsou tvořeny materiálem podstatně méně hmotným, nehomogenním a křehkým, který z povrchu utrhnout by asi nebyl problém.
|
|
|
Jo, tak nějak si to též představuji.
|
|
|
Vytlačování podzemní vody odstředivou silou kupodivu dosud nikdo nenavrhl.
Čepadlářská lobby bude velice silná.
Vzdálenost od středu Země je asi o 299 km větší, látka je jednodušší, pozorování je snadné - kolikrát stačí jen odklopit poklop studny.
|
|
|
Vytlačování podzemní vody odstředivou silou kupodivu dosud nikdo nenavrhl.
Čepadlářská lobby bude velice silná.
Tak spíš než na čerpadlářskou lobby bych to viděl na onen malý problém spojený s urychlením rotace Země :-)
|
|
|
Je zřejmé, že rotace Země přispívá k tomu, že se ropa v kapalné formě může pohybovat směrem k povrchu.
Nepřispívá. Ona totiž působí i na ten "povrch".
|
|
|
No, to pozor, to mi prijde spatne.
Logicky - odstrediva sila pusobi na kapalinu, která ma tendenci smerovat "zevnitř"ven", stejne jako pusobi například na hlinu na povrchu, která ma tendenci ulitnout z této planety pryc.
Protože však gravitacni sila je nesrovnatelne vyssi, tak hlina neulitne, stejne jako kapalina nevyleze. OVSEM ta sila, ačkoliv zanedbatelna, tam jiste nejaka pusobi.
Stejne tak se da rict, ze na tu ropu v urcity moment spravneho natoceni Země bude působit gravitacni sila Alfa Centauri - jiste ze bude, ale bude to docela zanedbatelna zalezitost :-)
|
|
|
Ale ona působí nejen na kapaliny, působí i na ten povrch a vůbec všechno. Z povrchu bez gravitace nemá tendenci ulétávat jen kapalina, z povrchu má tendenci ulétávat i ten povrch....
|
|
|
Nepřispívá. Ona totiž působí i na ten "povrch".
Samozřejmě. Rozdíl ve viskozitě, případně v pevnosti v tahu pak způsobí rozdíl v rychlosti pohybu.
|
|
|
To sice nijak nerozporuji, ale stále v tom nevidím, proč by to zrovna mělo vytlačovat ropu. Můžete tedy být konkrétnější?
|
|
|
Můžete tedy být konkrétnější?
Výše uvádím příklad s kavernou ve skále, když tak se na to mrkněte. Nechci zasírat diskusi opakováním již napsaného :-)
|
|
|
Ano, pokud by Země skutečně měla tuto strukturu a byla skutečně tak pevná a šlo by o nějaký pevný jednolitý šutr s dírami, pak byste měl pravdu. Ale myslím, že tomu tak zdaleka není.
|
|
|
šlo by o nějaký pevný jednolitý šutr s dírami
V rámci hypotetického transferu abiotické ropy myslím můžeme poměrně spolehlivě předpokládat, že půjde o pohyb v rámci jedné litosférické desky, kterou lze podle mého názoru poměrně spolehlivě považovat za přiměřeně tuhé těleso.
|
|
|
Myslim, ze imbecil jeste nevyugloval skutecnost, ze z velkych hloubek na povrch se nedostava ani magma, ani mineralka a tedy ani abioticka ropa v mistech pevne struktury, ale prunik litosferou probiha vzdy podel poruch a zlomu.
Treba takovy azbest lze u nas najit ve stenach kamenolomu jako svetle sede zilky. Azbest (osinek) vznika pri vysokych teplotach a vyskytuje se tam, kde kondenzoval na povrchu poruch dostatecne chladneho nadlozi. S abiotickou ropou bych to videl podobne. Diky tlaku par zespodu a faktu, ze kapalina je nestlacitelna, vytvorila si v dostatecne male hloubce (a okolnim tlaku) misto ve vhodnych vrstvach a vytvorila ropne pole , ktere je zespodu dokrmovano dokud se tektonicky neuzavrou "privody z pekla".
Tak nejak si to predstavuju, ale patentovat si to asi nenecham 8o)
|
|
|
Jistě, to předpokládám, ta litosférická deska je přiměřeně tuhé těleso, ale není nijak přiměřeně tuze spojená s jádrem, které je minimálně zvenku takové do jisté míry tekoucí (což celkem vylučuje nějaké zásadní pevné připojení) a to nemluvím o tom, že mezi jádrem a litosférickými deskami je ještě další spousta hmoty.
Takže sice máte na jednu stranu přiměřeně tuhé těleso, ve kterém je ropa, avšak aby mohla být tato ropa vytlačena, muselo by být to tuhé těleso nějak tuze spojeno s jádrem, což není. Výsledkem je tedy to, že kdyby nebylo gravitace, vytlačena bude nejen ropa, ale rovnou celá ta litosférická deska, ve které ropa je.
A bez ohledu na to, jak moc mi bude nadávat ten takzvaný "praktik" (což je takové něžné označení pro člověka, který zde opakovaně projevuje své katastrofální neznalosti základoškolské matematiky, středoškolské fyziky, ekonomie a vědeckých metod a postupů, s čímž se popasoval tak, že nadává těm, kdo ty znalosti mají a machruje tu tím, jaký je to "praktik" a "umí žít", což je v internetové diskusi právě tak šikovné jako neověřitelné), to nic nemění na tom, že vytlačování ropy rotací země je prostě pitomost.
Jeho opakovaně vyjádřené představy o působení odstředivé síly jsou prostě k smíchu, neboť si je "prakticky" představuje na tom, jak se chová roztočená houba namočená do vody. Vy se v tom sice snažíte najít smysl a nepředstavujete si to tak pitomě jako on, nicméně když uvážíte, že asi třetina hmotnosti Země je v jádru, které je zvenku tak nějak polotekuté, musíte vidět, že to prostě nedává smysl.
|
|
|
Libi se mi tva krecovite urputna snaha preklenout naprostou absenci zakladnich znalosti synkretickymi blaboly, ktere oznacujes za "predpoklady", pritom by stacilo znat ucivo sedme tridy zakladky a nemusel bys nic predpokladat, jelikoz bys to bezpecne vedel a mohl s tim dale pracovat.
Ale tve znalosti jsou naprosto neukotvene souvislostmi k zakladum, takze tva zbytecna schopnost nadrasat tuctove hloupou pocitacovou hru pro mlade foreveralony, kterou sis za cizi prachy nechal cerifikovat na srandaskolce (husty anarchokapitalisticky pocin, hejze?), lita jaksi v lufte...a jen obcas ti google hodi lano, abys uplne neulitnul 8o)
Nevim, nevim, jestli neni lepsi uplny blbec, ktery zvladne jen hazet lopatou na stavbe, ale nezvladne ani napsat SMS. Ten si aspon na nic nehraje a nemaskuje se schopnosti psat a srazce s nim se lze vyhnout mnohem snaze nez srazce s tebou.
|
|
|
Ano, přesně tak.... stačilo by znát učivo sedmé třídy základky, ale Vy se snažíte jako velký praktik jej nahradit točením houbou ve vaně. Když jste pak argumentačně zcela bezzubý, produkujete jako blázen příspěvky, ve kterých jen napadáte oponenta, aniž byste v nich napsal byť jen jediné písmenko k věci, o které víte kulové.
Je to úplně stejné jako s tím pravděpodobnostním počtem a otevíráním dveří, který jste též totálně nezvládl, napřed jste se tady choval jako drsný suverén a mě označoval za neschopáka, přičemž když Vám asi dvacet lidí vysvětlilo, že jste úplně mimo, změnil jste svou diskusní strategii na pouhé nadávání a poukazování na to, jak drsný jste praktik.
|
|
|
Jistě, to předpokládám, ta litosférická deska je přiměřeně tuhé těleso, ale není nijak přiměřeně tuze spojená s jádrem... atd.
Obávám se, že není v mých silách vyložit Vám problematiku rozdílných účinků silového působení na tuhé těleso a kapalinu srozumitelněji.
|
|
|
Obávám se, že to ani moc vyložit nejde, protože byste musel vyložit, proč nám ze studen nestříká voda sama od sebe. Ale asi v tom bude mít prsty ta čerpadlářská lobby... ;-)
|
|
|
protože byste musel vyložit, proč nám ze studen nestříká voda sama od sebe
Není to snad zřejmé?
Mějme
a=(2*pi/T)^2*r
pak pro T=86,164*10^3 a r=6,378*10^6 platí, že
a=0,0339
a tedy
a < 9,823
Pokud Vám to připadá nejasné, budete se muset spokojit s vírou ve všemocné prsty čerpadlářské lobby.
|
|
|
Ja myslim, ze vcelku nazorny pokus , jak to cely funguje, muze provest doma i prakticky uplne neschopny matla urzova typu.
Staci vzit do ruky nasaknutou houbu a udelat kruh natazenou pazi. Odstrediva sila neroztrhne houbu, ale voda si najde cestu.
Bohuzel se veci chytil kokot bez znalosti a jeho lizpič, kterej je taky blbej jak tago, takze tezko takove sestave predkladat argumenty.
Faktem je, ze zemska kura pevna, ale porezni a ze v tech hliubkach, kde maji probihat zminene reakce, se slouceniny budou vyskytovat spis ve forme prehratych par o znacnem tlaku, ktere se rozpinaji cestou nejmensiho odporu - tedy k povrchu a s klesajici hloubkou a teplotou kondenzuji. Rotace Zeme pak nanejvys jen castecne odlehci cestu par a nasledne i kondenzatu k povrchu, ale myslim, ze hlavni slovo bude mit tlak a rozpinani vlivem vysoke teploty stejne jako je tomu u magmatu.
Bylo mou chybou spolehat na to, ze diskusi ctou hlavne lidi schopni premyslet, ktery neni treba vodit za rucicku. Frustrati hardcore mne ale vyvedlo z omylu. Priste uz tedy budu ve formulacich peclivejsi pri vedomi toho, co za blbej a nevzdelanej ksindl se tady muze ukazat.
|
|
|
Kokot bez znalostí a jeho lizpič (BTW kam na ty výrazy chodíš? Mimořádný talent na vynalézání inovativních urážek je nějaké regionální specifikum, nebo jde čistě o cvik?) to sice uchopili z poněkud nešťastného konce, nicméně na tom, že vliv odstředivých a slapových sil je buď žádný (kokot+ lizpič+ já) nebo zanedbatelný (ostatní) jsme se vcelku shodli. Pokus s houbou má jednu chybu, a sice že procesy, které probíhají v milionech litrů kapaliny, stlačené v nehomogenní hornině, nejsou dost dobře rekonstruovatelné doma v koupelně už jen proto, že kapaliny v množstvích, v nichž se limitně vůbec mohou vyskytovat s ohledem na objem daného prostředí, se chovají výrazně jinak, než tytéž kapaliny v "laboratorních" objemech (to je například důvod, proč se dlouho nedařilo objasnit mechanismus vzniku "freak waves", které se tvoří za specifických podmínek, z nichž jedna je právě prakticky neomezený objem vody). Navíc v houbě (a nejenom v ní) těžko rekonstruuješ tu kondenzaci, na níž si myslím, že by mohlo něco být, a která, pokud k ní tedy dochází, bude na kinematiku i dynamiku toho procesu mít velmi výrazný vliv, mnohem silnější, než odstředivá síla, která je cca 10x kompenzovaná gravitací.
|
|
|
Já tato pološílená vlákna nečtl zdaleka komplet, takže možná už na to někdo upozornil dříve, ale jen pro jistotu -- pokud se starý Albert nepletl (a to lze v tomto případě předpokládat s docela velkou jistotou), "odstředivá síla" a gravitace je přesně totéž. Nelze je nijak vzájemně odlišit, fungují do posledního detailu přesně stejně.
Takže ona ta "kompensace" jde trochu dál: díky rotaci je prostě gravitace trochu slabší, než by byla bez ní (nebo při pomalejší rotaci); nic více, nic méně. Při analýze čehokoli můžeme rotaci dokonale zanedbat a počítat s menší gravitací, a výsledky budou přesně správné.
(Slapové síly nesouvisí vůbec s rotací jako takovou, ale pouze s tím, že se kolem pohybují nějaká jiná tělesa s vlastní gravitací.)
Zdálo by se to celé poněkud samozřejmé, ale obávám se, že pro ty, kdo si představují, jak rotace vymačkává ropu ze země podobně, jako mávnutí houbou vodu z houby, to tak úplně samozřejmé asi nebude :)
|
|
|
Pokud vím, tak tohle je běžně akceptované zjednodušení. Možná mě opravíte, ale konkrétně se to dělá tak, že gravitační zrychlení by za teoretických "statických" podmínek bylo 10 (nebo třeba 100, 10 000 nebo 1, to už záleží, jak by se ta konstanta nastavila). Jenomže místo 10 je udávaná konstanta 9,81 (takže se s tím pak blbě počítá), přičemž těch "chybějících" 0,19 G je právě "korekce" odstředivých (a s nimi nesouvisejících) slapových sil.
Nebo je to jinak...?
|
|
|
No, s tvrzením, že je tam "běžně akceptované zjednodušení" nelze nesouhlasit, samozřejmě :)
Jinak gravitační zrychlení i rotace jsou různé v různých místech (u rotace je to snad zřejmé, a u g nakonec taky, když si jeden uvědomí, že Země není absolutně homogenní, a gravitace je vytvářena hmotou), takže to zjednodušení je mnohem zásadnější, než nějakých 9.81 :)
|
|
|
A přepočtena ta "ideální" konstanta je (předpokládám) na nulovou výšku nad zemí, tedy na hladinu moře.
Takže kvízová otázka by zněla: Kde budete "nejtěžší", tedy ve smyslu kde na Zemi na Vás bude nejvíce působit gravitace? Podle mého názoru by to mělo být jednoznačně na Antarktidě, protože je to na pólu (tedy minimální nebo nulové působení odstředivé síly), relativně nízko nad hladinou moře, poměrně hodně stranou orbity Měsíce (tzn. nenadzvedává nás jeho gravitace) a přitom tam člověk má pod nohama jakous takous pevninu (tzn. maximalizace blízké hmoty= gravitační síly). Zkusím k tomu schválně dohledat nějaká tvrdá data, dost by mě překvapilo, kdyby takovouhle blbost ještě nikdy nikdo nezkoumal minimálně třeba jako disertační práci:-).
|
|
|
|
Takže ona ta "kompensace" jde trochu dál: díky rotaci je prostě gravitace trochu slabší, než by byla bez ní (nebo při pomalejší rotaci); nic více, nic méně. Při analýze čehokoli můžeme rotaci dokonale zanedbat a počítat s menší gravitací, a výsledky budou přesně správné.
(Zvýraznění jsem provedl sám, abych upozornil, s čím že to vlastně přesně nesouhasím.)
V rámci ropy máš pravdu.
Ale jinak to úplně obecně neplatí, protože ty vektory jdou přesně opačným směrem jen na rovníku, jinak ne; gravitace jde ke středu, odstředivá síla kolmo k ose otáčení.
Když ty dvě síly skládáš, tak na rovníku vyjde ten výsledný vektor ve stejném směru jako gravitace (akorát menší), ale kdekoliv jinde ten výsledný vektor nebude mít stejný směr jako gravitace (i když se změní o fakt málo, vzhledem k tomu, jak obří je gravitace oproti odstředivé síle, tedy alespoň na Zemi).
Jinak proč považuješ toto vlákno za pološílené? Taková debata o základech fyziky.... pološílené na tom možná jsou ty příklady s houbou a podobně.
|
|
|
Ještě je to složitější, protože tohle by krásně platilo na kouli a ještě hladké. Země není ani jedno z toho, takže (dle geoinformatika) se musí např. v blízkosti pohoří počítat s tím, že i pohoří má hmotu a kolmice je ovlivněna i tímto. Při nějakých historických přenosech nadmořské výšky přes Alpy to ve výsledku mělo dělat tuším metry.
A co teprve v jeskyni pod horou, tam na návštěvníky, hrdniny a nestvůry působí gravitace shora i zdola a pán jeskyně by toto měl zohlednit při stanovování váhy předmětů a také bonusem pro skoky. Pokud zalezou moc hluboko, tak ale zase poklesne ta ostředivá síla... no, je to boj.
|
|
|
Samozřejmě. Nicméně o zanedbání těchto drobností byla řeč výše (OC to probíral se SJ Petka). Přesto však, i když uvažujeme Zemi jako dokonalou kouli, je tam ten problém, který uvádím výše.
|
|
|
Já netvrdil, že vliv odstředivých A SLAPOVÝCH sil je žádný.
Tvdím, že vliv odstředivé síly je žádný, zatímco slapové síly potenciálně vliv mít mohou (netvrdím, že mají, ale mohou mít).
|
|
|
Ano, já vím, představujete si to jak Hurvínek válku, případně jako ten pravděpodobnostní počet s tím otevíráním dveří, kde jste měl na začátku také plnou hubu zrovna takových keců, ale pak se ukázalo, že jste úplně mimo.
Nasáknutá houba prostě NENÍ analogií k rotující Zemi ze dvou důvodů:
1/ Mezi houbou a vodou v ní nasáknutou nejsou skoro žádné nezanedbatelné gravitační síly (pochopitelně na sebe gravitací působí, ale nesmírně malou).
2/ Země není porézní jinak pevné těleso. Třetinu její hmotnosti tvoří jádro, které je zvenku v podstatě tekuté a zemská kůra není vzhledem k hmotnostem a silám, ve kterých momentálně počítáme, vůbec pevná, jak stupidně předpokládáte. Zkuste si k té houbě třeba přidělat pár těžkých šutrů, jeden narvat klidně doprostřed, rozerve se Vám jako nic, když ji roztočíte.
|
|
|
Jeje...na tu sazku, kterou jsi zbabral tim, ze ses soustredil na vlastni masturbaci, jsem uz skoro zapomnel. Dik, zes upozornil na ilustrativni pripad, co jsi za obsedantniho kretena 8o)
1) o gravitaci ale vubec nejde, zachvate. Gravitace je odstredivou silou zmensena, takze jakekoli sily pusobici ve smeru zevnitr ven maji "praci snazsi"
2) Zeme, v hloubkach o kterych mluvim (asi 300km) JE diky porucham v litosfere, stykum kontinentalnich desek apod. porezni dost. Kapalne jadro je o tisice km hloubeji...abys si to se svou dusevni nedostatecnosti umel aspon trochu predstavit, zkus si vzpomenout na ucivo zakladni skoly, kde se tvuj mysi mozek mohl dozvedet, jaky je polomer Zeme. Ne, nemusis guglovat hipstere, prozradim ti, ze je to 6.378 km...a zde je rec o poslednich 300 kilometrech, tedy zhruba o poslednich 5% polomeru. Uz teda chapes aspon ramcove, magore, ze potis uplny sracky?
...a s takovym hovadem mam ja ztracet cas?
No, uz ho bylo az az.
Takze utikej splnit dnesni normu postupu lezeni do neci prdele, abys mel pocit, ze nekam patris a nezapomen si pritom stupnout suchankovi na ramena, aby zase on mel pocit, ze umi byt i uzitecnej 8o)
|
|
|
1/ Ano, ale pro všechny objekty. Nejen pro ropu. Lze v rámci korektního zjednodušení předpokládat, že gravitace je odstředivou sílou zmenšena, nicméně je naivní se domnívat, že je zmenšena pro ropu, ale není zmenšena pro nic okolo (vůči čemu má být ta ropa podle Vás relativně vytlačována).
2/ Já ale samozřejmě vůbec nepopírám, že by Země byla porézní. Přečtěte si ještě jednou ten můj odstavec, pak na něj zkuste zareagovat znovu. Teď píšete o něčem, co jsem já vůbec nerozporoval. Když píši, že "Země není porézní jinak penvé těleso", je to něco jiného, než kdybych napsal "Země není porézní". Země samozřejmě porézní je, problém je, že pospolu je držena gravitací, není to Vaše houba v koupelně. Právě proto, že řeč je o posledních 300 kilometrech, jste úplně mimo. Posledních 300 kilometrů by bez působení gravitace ulétlo prostě pryč do prostoru jen vlivem působení odstředivé síly. Komplet posledních 300 kilometrů, pravděpodobně i mnohem víc.
|
|
|
Ze te to bavi...
Jinak jsem nad tim trosku premyslel a s dovolenim budu pokracovat třebas zde, je to tu uz docela slusne roztahane :-)
Tedy:
Prijde mi, ze pravdu mají castecne všichni a nikdo se zatím netrefil zcela presne :-) K te myslence me navedl Kojot, který napsal, ze země prece drzi pohromadě hlinou, neboť hlina lepi.
Ale on to není uplne nesmysl :-)
Totitz: Země sice drzi pohromadě gravitaci, ale ZAROVEN také tim, ze je "slepena" k sobe. Ono by nebylo uplne jednoduche "uvázat za kus litosfericke desky lano a odnest ji ze Země". Sila, která by tomu bránila, by dozajiste byla VYSSI, nez pouze sila gravitacni. Ty casti Země jsou k sobe skutecne "prilepene", nakonec jednoduchy primer by mohl vypadat takto: Vezmi si nejaky gel, napln jim lavor. pak vezmi zelezny plat s ockem uprostřed, at je za co ho zvedat. Nasledne ho zkus zvednout - nepujde to tak lehce, protože se ten ocelovy plat k tomu gelu "prilepi", a potrebna sila bude vyrazne vyssi.
Tedy: Země drzi pohromadě jak gravitaci, tak "slepenim".
Tedy odstrediva sila muze mit urcity vliv na stoupani kapaliny od stredu nahoru. Pokud Země není drzena pohromadě CISTE gravitacni silou, ale castecne je i "slepena / sesroubovana", tak se takova sila projevi. OVSEM - jak velka ta sila je, ze?
Jisti geniove budou tvrdit, ze ta sila je nejaka zasadni, ačkoliv je jasne, ze je to nesmysl. Někdo tu psal, ze gravitacni sila je 300x vyssi, nez ta odstrediva, ale i kdyby to bylo 100x, porad je to pomerne zanedbatelne.
Jako když by vzperac zvedal 100kilovou cinku a prisel k nemu nejaky "pomocnik", co by mu pomohl silou, která by uzvedla 1kg. No, to mu moc nepomohl. Trosku ano, ale troufam si tvrdit, ze k samotnému zvednuti te cinky mu ten pomocnik prilis znatelne nepomohl. No ale nemůžeme zase rict, ze VUBEC - to by taky nebyla pravda:-))
|
|
|
Co se týče toho lepení: Mnedle to bude síla zcela zanedbatelná v porovnání se silami a hmotnostmi, kterými se zabýváme. Už ten fakt, že uprostřed Země máte jádro, které je částečně TEKUTÉ, znamená, že tam to drží skutečně prakticky pouze gravitace. Vzhledem k rychlosti rotace a hmotnostem těch objektů, o kterých mluvíme, si myslím, že nějaké vazební síly "lepivosti hlíny" (ale ono klidně i šutru, v takových relacích už je to celkem putna) jsou zcela zanedbatelné.
Přirovnání s tím vzpěračem je pak sice hezké, ale jak říkám, problém je v tom, že ta odstředivá síla působí na všechny ty objekty a je-li část z nich dokonce tekutá (či polotekutá), Zemi by to prostě roztrhalo jako nic (minimálně na povrchu), takže by odlétly s tou ropou i ty horniny kolem.
A to nemluvím o Honzových představách a tezích, že ta odstředivá síla tu ropu skutečně vytlačuje. My se tu bavíme o tom, zda se na tom nějak minimálně a zanedbatelně podílí, on sem sebevědomě přišel s tezí, že ta ropa je rotací Země vytlačována a obhajuje to svou houbou v koupelně.
|
|
|
ehm, počitadláci,
mi to přijde jako kdybyste se furt točili na čtyráku vysvětlování co to inerciální soustava v popularizaci teorie relativity pro základní školy.jeden umanutě poví nějakej roztomilej blábol o planetě coby ždímačce na ropu a vono vás to přiměje teda k tak ukrutný mnohomluvnosti, že to zastíní i tu pitomost nápadu se ždímačkou.
jinak k meritu, aneb co je pod zemí: to se zas tak moc neví, respektive se to ví tak přibližně stejně jako se ví co je na slunci a uvnitř slunce, jsou to teorie, jakkoli podložené nějakým fyzikálním a matematickým aparátem a nějakým nepřímým měřením. ale průzkumná cesta do nitra země se zatím v praxi odehrává ve velmi směšných hloubkách, páč, málo naplat, zatím není k dispozici ani neomezený rozpočet, ani pohádkové materiály a technologie, a těžko kdy v dohledné době bude. takže se ví poměrně jasně jak to pod zemí vypadá takňák globálně, ale jestli ausgerechnet někde je v nějaké konkrétní hloubce dost uhlíku a vodíku aby tam v tom tlaku a teplotě mohla vznikat ropa, to fakt nikdo netuší, a rozumně se nedá odpovědět jinak než že se to nedá vyloučit.
|
|
|
|
No, tak to bych si netroufl tvrdit. Ta sila "lepeni" naopak muze byt velmi zasadni. Pokud bys udelal ten pokus s gelem a deskou, tak bys dozajiste zjistil, ze ta sila, nutna na prekonani "lepeni" bude dost velka. Samozrejme je ted otázka, nakolik se muze srovnávat lavor s gelem a deska se Zemi :-)
Vezmi si logcky (ale netvrdim, ze mam pravdu, jen si to logicky odvozuju) stav: Mame jadro, to je tak nejak tekute, ci něco, co se tomu blizi. Na to ne placnute "něco" , představme si to jako něco, co se blizi spise pevnemu skupenstvi ("pro ilustraci, ve skutecnosti to asi bude cele jinak, no bhuzel tam ještě nikdo nebyl, aby to omrknul :-))
Pokud to na sobe lezi a budes to chtit "zvednout", tak tim zvednutim by vznikla "dira", která by nemela byt cim vyplnena a tudíž by tam vznikalo "vakuum" (zjednodusene receno).
A uz jen toto vakuum nedovoli zvednout to prilis mnoho, pokud by nebyle necim samozrejme vyplnene.
Vzduch se tam jaksi nemá kudy dostat...takze to moc nezvednes.
(coz je třebas princip takových tech drzaku, co se placnou na sklo, vytlaci se vzduch a oni tam pak drzej)
Takze byt to na me, uzavrel bych to tak, ze nevime presne v jakem to je pomeru, no pusobi tam gravitace, pusobi tam "lepeni" a jiste tam pusobi i další sily.
Tedy na ropu MUZE působit nejaka odstrediva sila, nevime jak velka, no pro ucely vytlaceni ropy na povrch země ji muzeme smele zanedbat.
Samozrejme pokud kdokoliv tvrdi, ze nejaka odstrediva sila nejak zasadne pomaha vytlačovat ropu vzhuru, tak ....tak bych to moc nekomentoval :-)
(Ja tu celou dobu spis jen upresnuju tvůj vyrok, ze to nepusobi VUBEC na myslim realnejsi "pusobi to neznatelne, ale preci jen něco malicko tam bude". Jinak princip je jasny od pocatku, samozrejme)
|
|
|
Jak (ne)přesné je přirovnání s lavorem, si lze představit už na mnohem menších hmotnostech.... představ si, že ta ocelová deska je zavěšená ve vzduchu a na ten lavor pověsíš třeba auto.... odpadne to, že ani nemrkneš (i když bude ta plocha mnohem větší než lavor). A to je pár tun. V případě Země se pohybujeme v hmotnostech o nějakých cca 20 řádů vyšších než v případě toho auta.
|
|
|
Nedavno jsem v TV videl pokus, ze 1 vysavac (takovy docela bezny, zadne monstrum) udrželo auto ve vzduchu prave jen silou toho podtlaku.
ostatne když to hodíš do youtubu, tak to najde spoustu ruznych videi, viz třebas www.youtube.com/watch?v=fVJMTjHK9xE
Pokud bude ta deska a ten gel v prostředí, kdy po oddaleni od sebe tam nebude mit kudy vniknout vzduch, tak je to velmi podobne, zde pouze ten vysavac simuluje prave ten efekt "nemůže tam vzduch"
Takze...1:0 pro me, frustrate :-D
|
|
|
To sice 1:0 pro Tebe, nicméně celá Honzova teorie stojí právě na tom, že Země JE porézní (což skutečně je).
|
|
|
Ona sice porezni je, ale místy zase není :-) Takze cele bloky masy budou nekde v celku a neprostupne a tam se muze uplatnit princip "lepeni" (a podtlaku a podobne), a jinde je to zase cele takove porezni / jsou tam zlomy a diry a kdesi cosi..
Takze stále porad ještě mame pravdu tak nejak oba :-))
Jinak je docela zajimave, kam az se muze dostat debata o rope :-)
Btw s tim luxem to je docela dobry, kdyby se me někdo na to zeptal, jestli to je mozny, nez jsem o tom cokoliv vedel, mel bych tendenci rict, ze to mozne není :-)
|
|
|
Jasně, ale problém je v tom, že když je něco místy pevné, ale občas porézní, tak ta porézní část stačí na to, aby se to pod vlivem té odstředivé síly rozervalo s ohledem na tu obrovskou hmotnost.
|
|
|
Ona sice porezni je, ale místy zase není
Vzpomínám-li si dobře, bavili jsme se o hloubce +100 km.
V této hloubce je očekávána teplota (a tlak) odpovídající prvnímu stupni přeměny hornin včetně rekrystalizace některých nerostů - je možno odhadnout, že část materiálu bude v amorfním stavu, zde by mohl své říci někdo znalý geologie.
Existence pórů a děr je diskutabilní.
Žádné (nyní odhalené) hlubinné vyvřeliny porézní nejsou.
Díry, respektive dutiny, vznikají v mnohem vyšších vrstvách.
|
|
|
.... drží to pohromadě hlína, protože lepí... Jo aha. Já blb si doteď myslel, že (pokud je to Vaše rozhraní plech x gel jakž takž těsné pro vzduch) to drží pohromadě právě atmosferický tlak, možná by to chtělo krapet pogůglit fyziku ze střední školy, tohle je fakt děsnej kec.
|
|
|
Ehm, ted nevim, jestli je to nejaka ironie, no jestli ne, tak skutecne planetu Zemi NEDRZI pohromadě atmosfericky tlak :-))
A nebo mas na mysli "vznikne podtlak, který nedovoli se vzdalit"? Tomu se da klidne dobře rikat "lepeni", však to pisu v uzovovkach - ostatne ted v posledním postu jsem to trosku rozebral :-)
|
|
|
Podle mě je Země inerciální vztažná soustava takže je úplně jedno jestli se točí nebo ne, na vytlačování ropy, respektive na pohyb jednotlivých částic nemá odstředivá síla z rotace Země žádný vliv.
|
|
|
vida, ono to jde napsat stručně a jasně do dvou řádků a není ani třeba podobenství o erteplích. pardon, mě ta teorie přišla tak rozkošně pitomá že jsem usoudil, že se třeba její propagátor chytí za nos když se mu napoví nepřímo o bandorách, ale holt nepovedlo se.
|
|
|
Její propagátor se chytí za nos.... a..... všichni kolem jsou frustráti.
|
|
|
S tim ale nesouhlasim - predstav si, ze by se země tocila 100x rychleji. V tu chvili by se vytlačovala nejen ropa, ale i spousta dalších jinych latek a vse by mělo tendenci odletet do vesmiru, presto by se něco nejspis udrželo a odletelo by jen něco. A o to tu jde - Země drzi pohromadě ne jen pouze gravitaci, ale i jinými zpusoby, a pokud by se překonala sila gravitacni, porad ještě by to nutne nemuselo znamenat rozpad "pevne latky", no na druhou stranu kapalinu nic takto moc nedrzi a kapalina by si klidne odlitla
|
|
|
V okamžiku kdy to nedrží při sobě tak to není inerciální vztažná soustava. Měsíc se točí jak šnek a gravitace je tam šestinová:-).
|
|
|
Tak to jste potom jasný frustrát, no.... xD
|
|
|
A vy byste měl vrátit diplom z matfyzu, zdá se. Země je NEinerciální vztažná soustava, právě kvůli tomu, že rotuje. Nestačím se divit, jak si tady všichni přizvukují, jak to rozčísli...
|
|
|
heh, z pohledu kosmického skutečně země není inerciální soustavou, nicméně, rotuje-li země rovnoměrně a furt, tak opravdu z pohledu zemského ji můžeme za inerciální úspěšně považovat a teorie o tom jak rotace ždímá ropu směle prohlásit za roztomilý blábol.
|
|
|
Zaprvé jsem to nebyl já, kdo tvrdil, že Země je inerciální vztažná soustava a zadruhé se pletete.
Na otázku, zda Země je či není inerciální soustavou, lze odpovědět kladně i záporně v závislosti na tom, co započítáte či zanedbáte (samozřejmě také v závislosti na tom, co je "Země", zda tím myslíte celou tu kouli, nebo nějaké místo na povrchu a podobně).... neinerciální ji může činit třeba dostředivé zrychlení způsobené pohybem kolem Slunce. Faktem ale je, že všechny síly, které by hypoteticky činily povrch Země NEinerciální vztažnou soustavou, jsou nesmírně malé (proto také není ropa vytlačována rotací). Těleso na zemském povrchu, na které nepůsobí žádná síla, podléhá prvnímu Newtonovu zákonu a je v klidu vzhledem k zemskému povrchu.... to je podstatné.
|
|
|
"...a s takovym hovadem mam ja ztracet cas?
No, uz ho bylo az az."
Tak tohle mě nejen pobavilo, ale i poučilo, protože možnost, že Honzu to trollení vlastně obtěžuje a dělá to vyloženě nerad, mě zatím nikdy nenapadla. Asi jako když si člověk, co je už třicet let letecký modelář, jednoho rána položí otázku, proč vlastně ztrácí čas s těma posranejma modýlkama...;-)
|
|
|
Pokud ropa vzniká abioticky v hloubce 100+ km, bude teplá asi 300 °C jen vlivem zemského tepla. A v některých lokalitách ještě teplejší.
Zajímalo by mě, jestli někdo zná a dokáže stručně nastínit chování směsi ulovodíků za této teploty a průvodního tlaku. A jestli je vhodné zanedbat kapilární zdvih.
|
|
|
ano, to je důvod proč se vůbec spekuluje o tom, že by tam mohlo to mazlavé svinstvo partenogenezovatět - co ta kombinace tlaku a teploty udělá, s tím nemáme moc praktických zkušeností.
|
|
|
Podle toho, co jsem cetl, je vysoky tlak a teplota podminkou vzniku uhlovodiku z karbidu kovu. Predpokladam teda, ze vznikle slouceniny budou ve forme plynne a diky ohromnemu tlaku se tak mohoundostat snaze do hloubek, kde kondenzuji a jsou dale tlaceny parami. Vzhledem k jejich konzistenci a zvysene objemove hmotnosti, se pak nejspis projevi i ta odstrediva sila..ale jak moc, to neumim rict.
|
|
|
Další zajímavá otázka by v této souvislosti zněla, jestli zastoupení karbidů v předpokládané hloubce odpovídá alespoň přibližně množství ropy (které v drtivé většině dosud nevytěžených lokalit spíš jenom odhadujeme, takže tahle otázka je fakt oříšek:-). Karbidy sice nejsou nijak extrémně vzácné, nicméně pokud bych je měl porovnat s ostatními v přírodě se relativně běžně vyskytujícími sloučeninami (hlavně oxidy a solemi), tak je jejich výskyt poměrně omezený. Pokud to v hloubkách není výrazně jinak, tak bych řekl, že kvantita výskytu karbidů neodpovídá kvantitě výskytu ropy, jinými slovy, že karbidů nemohlo nikdy být tolik, aby v nich měla původ veškerá ropa.
|
|
|
Jasne bakalari ze skolky na pocitacovy hry... 8o)
Vis hovno, vyjadrujes se jak blondyna, ale hlavni je, zes proti.
|
|
|
Tak silný a vytříbený protiargument jsem si snad ani nezasloužil!
|
|
|
V tomto případě si ho zasloužili buď všichni, nebo nikdo:-).
|
|
|
K povrchu je vytlacovana rotaci Zeme.
Pozice drsného životního praktika Vám zde sluší více, neboť na ní není možné v rámci internetové diskuse v zásadě nic potvrdit či vyvrátit.... do teoretizování se ale raději nepouštějte, tam je situace jiná.
|
|
Videl jsem zcela "seriozni" studii nejakeho eko-institutu, ktery analyzoval dopady zemedelske cinnosti s ohledem na sklenikove plyny. Zjistili, ze takove (nejen) prasatko na tom neni vubec dobre, ze jich za dobu sveho zivota i po nem hromadu vypousti. Zaver mnoha desitek stranek byl, ze chov zvirat neni udrzitelny a lide se musi preorientovat na rostliny a nejake kobylky.
Jedna z casti resila rozklad zivocichu a rostlin (kvuli tomu jsem to vlastne nasel, hledal jsem nejake rady o kompostovani) a byt' to nezaznelo ve zprave otevrene, kompostovani je taky spatne, protoze methan.
Vzdycky si na to vzpomenu kdyz si jdu koupit do Makra maso a nejmensi baleni veprika tam je 2,5kg ...
|
|
Vůbec jsem nepochopil smysl článku. O co jako jde? K čemu se to vyjadřuje a proč? Jaká je pointa?
|
|
|
Zvlastni, ja jsem smysl clanku pochopil. Dava do souvislosti pojem "obnovitelny zdroj energie" a prvni termodynamicky zakon, aby tomu porozumnel i humanista.
|
|
|
Stále nechápu. Chcete tím říct, že Slunce jednou vyhasne a tudíš ani to není obnovitelný zdroj energie? Nebo kde je pointa článku? D-FENS se dal na publikování vědeckých článků a pro začátek zvolil jedno z nejomletějších vědeckých témat? Zkuste mi to vysvětlit jako tříletému dítěti.
|
|
|
Domnivam se, ze pointa clanku je obnovitelny zdroj energie v soucasne dobe uspokojive neexistuje. Slo o to jednoduchym zpusobem shrnout soucasne zdroje energie a naznacit, ze zdroj energie v podstate neexistuje. Jedine co muzeme, je vyuzivat energii uvolnenou (nejcasteji jako mechanickou praci) pri transformacich koncentrovanych forem energie na rozredenejsi formy. Asi by se sluselo s timto zminit i 2. termodynamicky zakon, ktery v tom hraje velkou roli a velice omezujicim faktorem.
Takze, Slunce lze povazovat za obnovitelny zdroj energie, nicmene se domnivam, ze tato energie na urovni Zeme je prilis rozredena na to, aby v dnesni dobe bylo lze povazovat za obnovitelny zdroj energie.
|
|
|
Podle mě ale když už někdo něco píše a druhý to vydává, tak to přece musí mít nějaký smysl. A tenhle článek prostě nic nového nepřináší, žádné nové objevy, nové pohledy na věc, nové názory, prostě vůbec nic. Proto mi je záhadou, proč se tady objevil.
|
|
|
Já to pochopil jako rozpravu nad nesmyslností termínu "obnovitelný zdroj energie"...
|
|
Cholrofyl se nazývá rostlinným barvivem a nikoliv pigmentem, protože je narozdíl od pigmentu rozpustný.
|
|
Ja by som videl prínos CERNu aj v tom že urýchlovač potrebuje rozne špecifické súčiastky, a ich vývoj može može priniesť pokrok aj do iných oblastí.
Napr supravodivé magnety sa použivaju v CERNe aj v ITERi. Predpokladám že tieto dve organizácie tlačia na vývoj supravodičov a na zníženie ich ceny. Masovejšia výroba a zlacnenie supravodičov by znamenalo lepšie a lacnejšie prístroje MRI - zobrazovanie magnetickou rezonanciou.
|
|
|
|
Lacnejšie a lepšie MRI je to, čo je vidieť. Čo už vidieť nie je obrovské množstvo zdrojov spotrebované na výber daní, na políciu, na úradníkov a ich budovy, na čas stratený neproduktívnou prácou týchto úradníkov atď. Máme síce lacnejšie a lepšie MRI, ale za akú cenu? Pritom nejaké MRI by sa celkom iste vyvíjalo aj bez CERNu. Možno by to bolo presne naopak, vďaka vývoju lepšieho MRI by sa objavili teórie, ktoré sa skúmajú v CERNe sami o sebe.
|
|
|
Kdybyste lidem nebral peníze na CERN, spoustu další pitomostí a státní přerozdělovací aparát, třeba by bylo možno postavit MRI do každého špitálu i bez výrazného poklesu jeho ceny. Protože by na to lidé měli.
|
|
|
Toto je velmi pravdivé a naprosto zásadní tvrzení, které platí i daleko obecněji.... bohužel.
|
|
|
Ja si to nemyslim. Nelze pausalne rict, ze bez verejneho financovani zakladniho vyzkumu by se az tak moc nestalo, protoze by nadale existoval vyzkum komercni / aplikovany.
Komercni vyzkum vychazi ve velke casti z vysledku zakladniho vyzkumu. Je pro to asi milion prikladu, jenom je potreba otevrit libertarianske oci a trosku se divat. Argument, ze kdyby k tem objevum nedoslo v ramci zakladniho vyzkumu taky neplati - je to jako s tim internetem. Asi by tu byla jina sit, postavena na jine architekture a vubec.
Ale ta by zrejme vznikla pozdeji, bez podpory statu by se nerozvijela tak rychle, technologie by zrejme nebyly verejne dostupne, tedy by ani pristup na sit tak, jak si ho uzivame dnes.
Ale to jsou vsechno jenom kdyby a spekulace.
Odpozorovana pravda je, ze soukromy sektor mel uplne stejnou sanci vytvorit "internet" tak jako verejny a neudelal to. Naopak, stejne jako v milionu jinych pripadu vyuzil vysledky "zakladniho vyzkumu" financovaneho verejnou instituci a postavil na tom dalsi rozvoj. A tak je to dobre.
|
|
|
Problém je ten že sa fimám akosi moc nechce robiť základný výskum. Napríklad známe súkromné Bell laboratories(tranzistor, CCD, C, Unix,) prepustili pred pár rokmi vačšinu fyzikov a materialových odborníkov len preto aby mohli venovať "ziskovejšiemu" výskumu.
|
|
|
Coz ovsem dokazuje jenom moji tezi, ze bez verejneho financovani by zakladni vyzkum nikdo nedelal.
Liberatariani muzou sice tvrdit, ze by se vetsina veci stejne vynalezla jinak, jindy, mozna trosku pozdeji ale prece.
Je to samozrejme coby-kdyby kravina. Pravdou je, ze by nebyly teleskopy, protoze ty proste zadny penize nevydelavaji, zadna astronomie, zadna teoreticka fyzika, tedy vsechno co nas normalni lidi inspiruje a zene dopredu.
Jestli se nekdo chce zavrit na svym dvorku, na dvere napsat "tady neni zadna EU" a zivit se tim co mu jeho vlastni kravka nadoji, prosim, jeho problem. At si tam shnije.
|
|
|
Nie, to potvrdzuje len to ze vizia dnesnych top managerov siaha len po najblizsiu vysledovku a absolutne sa nestaraju ze co sa bude s firmou diat v buducnosti.
U nas zakladny vyskum zrusili brazilcania asi rok po vzniku Inbevu.
|
|
dotazeni vyroku ideovych nepratel ad absurdum - a tim snaha dokazat jejich pomylenost a nekonecnou moudrost zastancu spravneho smeru.
Zadny "zastance" obnovitelnych energii nebude popirat platnost termodynamickych zakonu. Celej tenhle retardovanej pokus o dukaz vlastni nazorove nadrazenosti nemusel byt, kdyby si autor precetl hned prvni vetu na wiki :
"Renewable energy is generally defined as energy that comes from resources which are naturally replenished on a human timescale"
|
|
Článek je napsán s lehkostí, ten styl se mi líbí, jen je škoda, že autor má poměrně zásadní mezery v (astro)fyzice, což to celé dost kazí (s těmi hvězdami a zejména jejich hmotnostmi se to má o dost jinak než říká článek). Těch nesrovnalostí jsem si tam všiml požehnaně. Myslím, že kdyby hodinu před odesláním článku googlil, mohl mít článek řádově vyšší kvalitu.
Ten popis kytek a fotosyntézy mi přišel OK, ale možná jsou tam podobné chyby, jen je nevidím, protože se v tom nevyznám, třeba to tu okomentuje (nebo už přede mnou okomentoval, to si jdu přečíst teď) někdo jiný.
|
|
|
Máš pravdu, zcela jistě vodík v slunci nevyhoří za 7 milionů let, jak uvádí autor, zde se spletl o několik řádů.
Nicméně mě hodně baví komentáře o nutnosti státního financování vědy a argumentace. Je vidět, že ti pánové mají ještě hodně co studovat. Když jsem byl mladý, nadšený a neinformovaný, taky jsem věřil, že díky NASA máme doma teflonovou pánvičku a suchý zips. A jak je to fantastické a že ty miliardy dolarů za to stály. Až postupem času se člověk dovídá, že to celé bylo trochu jinak, jak je státní financování neskutečně neefektivní a v dnešní době vývoje soukromých nosičů i praktického potvrzení, že jen komerční využití dává každé technologii nejlepší možnost k růstu.
Sem patří i ten internet. Oni kluci jsou mladí, tak už nepamatují jak polostátní Telecom dokázal u nás nástup internetu do domácností zabrzdit snad o pět let proti západu (mluvím o polovině devadesátých let). Naopak jakmile se technologie vymanila ze závislosti na státu (univerzitách), dočlo k bouřlivému rozvoji. To samé o generaci dříve v počítačích - díky nadšencům, co dokázali postavit první domácí počítače mimo univerzity a velké firmy, došlo k nastartování obrovského technologického skoku. Stát s tím neměl nic společného, IBM, INTEL, XEROX byli soukromé firmy, MIT je take privatni univerzita.
Jenže vysvětlujte tohle pořád dokola.
|
|
|
Tak já zas nechci tvrdit, že by stát s těmi výše uvedenými vynálezy, zejména Internetem, neměl "nic společného". Jako u mnoha jiných věcí s tím měl stát společného to, že objevil nějaké základy, přičemž o rozšíření a masovou dostupnost prakticky pro každého se následně postaral soukromý sektor.
Na druhou stranu samozřejmě netvrdím, že kdyby tomu stát ty základy nepoložil, jinak by to neexistovalo. Možná ne přesně ve stávající podobě, možná by to bylo jen něco podobného, ale jsem celkem přesvědčen, že by k těm vynálezům došlo i tak, tedy alespoň k většíně z nich.
Další věc je, že každý vynález má za sebou nějaké náklady obětované příležitosti, takže možná bychom neměli teď suchý zip, ale něco jiného, co dnes neexistuje. Je skutečně těžké říci, co by kdyby. Rozhodně je ale zřejmé, že stát není jedinou výzkumnou silou, výzkum probíhá i beze státu, přičemž kdyby stát nekonfiskoval majetek a nezkoumal za to, lidé by ten majetek použili jinak a mimo jiné zkoumali také, třeba něco jiného.
Každopádně s Vámi naprosto souhlasím v tom, že financování vědy násilně zkonfiskovanými prostředky by nemělo probíhat. I když pomineme všechny praktické aspekty (které mnedle zdaleka nemluví pro financování, ale i kdyby), pořád zbývá fakt, že je to svinstvo.
|
|
|
Internet je pregnantní příklad, dnes se s oblibou tvrdí, že bez armády a univerzit by nevznikl, protože by nebylo Arpanetu a TCP/IP protokolu a dalších nadstaveb.
Jenže to je veliký omyl, předpokládejme, že by ani armáda, ani univerzity nehnuly ani prstem.
Potřebu síťovat a sdílet data měli velké firmy už od poloviny minulého století, s vývojem osobních počítačů a jejich masovým rozšířením rostl tlak na jejich spojování do sítí.
Jakmile by dosáhla penetrace PC určitého bodu, automaticky by vznikla globální síť, pravděpodobně na velice podobném principu jak ji známe dnes. Je nepravděpodobné, že by všichni čučeli do toho svého, síťovku k dispozici a čekali, až pro ně stát ten internet vymyslí.
Když si vezmeme vývoj GSM a mobilního internetu, tam už státy ani armáda nijak nezasahovali a troufám si říct, že ani žádná státní podpora nijak zvlášť vývoj těchto technologií neurychlila.
Ono zbrojení není jediný tahoun pokroku, dnes se mu minimálně vyrovná zábava a hazard. A tohle je zcela mimo podpory státu.
|
|
|
Ale jo, já s Vámi souhlasím. Souhlasím s tím, že i kdyby nezvnikl Arpanet, patrně by někdy nějak stejně vznikla nějaká globální síť podobná Internetu, věřím tomu.
Na druhou stranu je mnedle nefér tvrdit, že s Internetem nemá stát nic společného. To, že by vznikl patrně i bez něj, neznamená, že s tím stát nemá nic společného. Je to jako tvrdit, že vynálezce čehokoliv (či organizace onoho vynálezce sponzorující) nemá nic společného se svým vynálezem, protože bez něj by to stejně objevil někdo jiný. Jo, možná by objevil (a v případě Internetu mi to připadá celkem pravděpodobné), nicméně nestalo se.
|
|
Snaha populárně shrnout poměrně složitá fakta i pro laiky se autorovi nepovedla. Málokdo to umí a vždy ale musí těm složitostem nejdříve do detailu rozumět. Tohle shrnutí je chyb a pitomostí plné (jak už bylo mnohokrát komentováno), takže to spíš vypadá, že ani autor nemá sám ve věcech jasno.
Např.
"Zjistili jsme, že primární zdroj energie v našem vesmíru představují hvězdy, poháněné gravitační silou, související se základní vlastností hmoty - hmotností. Co dál? Co způsobuje hmotnost? A jaká částice vlastně zprostředkuje gravitační interakci hmoty? To nikdo neví."
Hvězdy nepohání gravitace a už vůbec není primárním zdrojem energie. Slunce nám dává využitelnou energii nikoliv gravitací a vyvozovat cokoliv pro OZE na Zemi působením sluneční gravitace je mimo (snad jen přílivové nebo vodní elektrárny).
Hmotnost způsobuje podle nejlepší teorie, kterou máme, Higgsovo pole, takže se zdá, to víme.
"Možná už chápete tu ironii, všechny zdroje energie, které máme, jsou vlastně solární." Nevím, proč autor vynechává jaderně štěpení, když zdlouhavě komentuje fúzi, ale vazebná energie rozhodně solární původ nemá.
Poslední odstavec ve článku je už úplně mimo.
|
|
|
No tak uran i všechny ostatní štěpitelné prvky vznikly při výbuších supernov. Takže i uran má solární původ. Jen to není to naše Slunce.
|
|
|
Hm, nechci být hnidopich, ale když už tu máme tudlenctu populární vědu, tak to tak pojmenovat nejde. Pokud tedy solární nechápete "jako prostě od nějakého z těch světýlek na na nebíčku", tak pojem solární znamená souvislost s naším Sluncem, nikoli obecně s hvězdami, podobně jako pozemské se nevztahuje na všechny planety, třeba Jupiter, ale jen k Zemi. Slunce nám na Zem pro fúzi nebo štěpení nedá ani gram hmoty, navíc ani Slunci podobné hvězdy nikdy uran nevyrobily (pokud se nesrazily s nějakým velkým sousedem). Takže prostě jaderný reaktor nepohání solární energie.
|
|
Autor v článku popisuje biotický vznik ropy a uvádí, že tento proces samozřejmě jde uměle napodobit.
Věděl by někdo o tomto něco víc? Měl jsem za to, že bioticky ropu ještě nikdy nikdo nevyrobil a jde pouze o obecně přijímanou teorii...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Obnovitelný zdroj energie
|