Kdo to řekne první?
Rozhodl jsem se, že to budu já. Soudruzi, zaveďme daň z rychlosti.
Vlastně mě na to přivedl pan
Vaca z MF Dnes objevným sobotním článkem "Osoba
blízká už nepomůže" (internetová verze zde).
Titulek jak kráva hned na první stránce, takže jsem se do toho se zájmem
začetl, abych se dozvěděl, že: (pro přehlednost v tabulkovém uspořádání):
Vaca |
Realita |
Radar vyfotografuje automobil, jehož řidič není na snímku
rozeznat. Řidič řekne úředníkům, že auto řídila osoba blízká a unikne spravedlivému
trestu |
Pokud řidič řekne úřadům, že neví, kdo jeho auto řídil,
nebo odmítne udat jeho totožnost, riskuje již nyní pokutu 5-10.000
Kč. Tak, jak to popisuje p. Vaca, to nefunguje. Problém vzniká v okamžiku,
kdy řidič odmítne úřadům podat výpověď. |
(V budoucnu) se nebude již vyšetřovat, kdo přestupek
spáchal. Za přestupky bude automaticky odpovědný majitel auta. |
V právních státech platí, že provinění musí být prokázáno.
Podle stejného klíče by mohl například vlastník sekerky stíhán za vraždu,
kterou s ní spáchal někdo jiný. |
Nebudou žádné vytáčky možné. Argumentace osobou blízkou
je výmluvou. |
To, co pan Vaca nazývá výmluvou (odepření výpovědi úřadům v případě, že by tím občan způsobil
nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké), je ve skutečnosti jedním ze základních
občanských práv obsaženým i v listině základních práv a svobod. V přestupkové
oblasti platí analogicky. Pan Vaca ale nemůže napsat, že smyslem opatření
je zkrátit občana na jeho základních právech, protože něčím takovým
by velkou podporu pro toto další utažení šroubu v prostředí staronové totality
nezískal. |
Bude se týkat pouze přestupků zaznamenaných automatickými
radary a pokuty budou nižší |
Nikoli, protože není možné rozlišovat přestupky podle
toho, čím byly zjištěny. |
Vlastník automobilu, pokud dostane v novém systému pokutu,
nechť si to vyřeší sám v rodině |
Opět se nabízí analogie se sekerkou, stejným postupem
by například za trestné činy a přestupky členů rodiny odpovídal vždy dědeček,
který by si po návratu z kriminálu to s ostatními členy rodiny vždy
nějak vyřídil. |
Tak to mají všude okolo, například v Holandsku a Francii.
Tam s nikým nediskutují a... |
Většina zemí nic podobného nepřijala. Uvedené dvě představují
výjimku, a i tam je tato úprava široce diskutována. |
V podstatě je to hotová věc a od ledna to bude platit |
Jde o návrh, který nebyl předložen v parlamentu. Jedná
se o (jedno z mnoha) doporučení impotentní expertní komise, o jejíž tristní
činnosti jsme již
referovali. |
Situace
Je evidentní, že státní aparát má problém vést dále svoji dopravně buzerační
kampaň, protože není schopen obstarat dostatek důkazů k obvinění dostatečného
počtu osob a zkasírovat od nich prachy. Je to volbou nevhodné metody buzerování.
V dobách Standy Grosse a jeho spásonosných kampaní žádný problém s buzerací
nebyl a nevím o tom, že by někdo tvrdil, že mu prošlé obinadlo dala do
lékarničky osoba blízká. S rozmachem elektronické buzerace dostala problematika
další rozměr. I prostý občan vytušil, že se s ním hraje nějaká habaďůra
a začal klást odpor, čili využívat práva nevypovídat, čímž se úřady ocitly
ve stavu důkazní nouze. Jistě že by prostá změna metod zpátky na klasický
dozor v terénu vedla k tomu, že by počet prokázaných přestupků opět vzrostl,
ale to by tu nesměly být subjekty jako Czech
Radar a.s. a především městské a obecní úřady, které našly v buzerování
řidičů vydatný finanční zdroj. Jde tu o skutečně velké peníze a tak se
vyplatí hledat a nacházet nestandardní postupy, jako například koupit si
vlastního pisálka a pomocí něho formovat postoje veřejnosti.
Nápad
Osobně už dlouho očekávám, kdy státní aparát začne problém s odepřením
podání vysvětlení nějak řešit a vytvoří příslušné hotfixy. Chovat se odmítavě
ke úředním orgánům, to přece řádný občan v socialistické zemi nedělá. Pokládám
za jisté, že dříve nebo později se něco stane, ale nevím co. Tohle je jedna
z možných variant, jak z toho ven. Na jedné straně se pachatel přestupku
těší určité ochraně, parchant jeden, na druhé je třeba vytahat z něj peníze.
Potřebujeme tedy vymyslet něco, co není přestupek a má to fiskální rozměr.
Takový instrument už tu přece léta máme. Je to daň.
Proboha hlavně, vůbec tady nejde o bezpečnost v silničním provozu. Nikdo
nikdy neprokázal, že by nějaká kamera například v rámci prioritního šikanistického
projektu "Bezpečná města" snížila nehodovost byť o desetinu procenta, zachránila
jeden lidský život nebo jednu zlomenou kost. Jde jen o prachy a skryté
zdanění. Tak ať ho udělají oficiálním! Už tu nebude viník a nějaké trapné
dokazování, ale poplatník. Poplatník může nevypovídat, může dokonce i sprostě
nadávat, ale hlavně musí hezky cálovat.
Jak to bude fungovat
Daň z rychlosti nebude centrální daní, ale lokální. Výběrčí autoritou
bude jako doposud obecní úřad a poplatníkem i plátcem majitel vozidla,
přesně jak zmiňuje vizionář pan Vaca. Obě strany, výběrčí i poplatník,
si budou moci zvolit, kolik budou chtít vybrat respektive platit. Radnice
budou nastavovat míru zdanění volbou dostatečně nesmyslných rychlostních
limitů, například umisťovat radary na třicet
let nepoužívaný vlečkový přejezd nebo snižovat rychlost na 15km/h,
a řidiči zase, kolik chtějí zaplatit (kolikrát se nechají nachytat). V
pozdější fázi rozvinuté demokracie bych sazbu daně rozdělil na paušální
a variabilní část, kdy by se paušál odvozoval od nejvyššího čísla na rychloměru.
Proč? U řidiče s rychlejším autem je větší pravděpodobnost, že bude jezdit
rychle a ohrožovat nás slušné lidi, takže musí více platit.
Možná právem namítnete, že se tak již děje. Ano, jenže je to furt o
nějakých trapných přestupcích, úřady se zdržují nesmyslným dokazováním
viny apod. Správné je to dělat rázně po gottwaldovsku, tedy žádný
sraní a konec cochcárny. Za přestupky s autem odpovídá jeho majitel a odpovědnost
za škody spáchané německými ovčáky ponese Spolková republika Německo. Žijeme
stále ještě ve polosvobodné nesuverénní zemi a právním státě, to hodně
věcí samozřejmě ještě dále komplikuje, ovšem za pár let bude už všechno
jinak a na cestě ke světlým totalitním zítřkům nám budou zářit takové milníky,
jako popsaná rychlostní daň.
Velký myslitel
Zatímco v minulých několika odstavcích jsem si dělal legraci, nyní to
myslím vážně.
Impresário Vaca je skutečně zvláštním prototypem novináře. Česky by
se tomu řeklo lhář. Například již v roce 2004 tvrdil, že antiradary
jsou zakázané a od té doby se toho na jeho přístupu mnoho nezměnilo.
Na tom není nic divného, být pořádnej
zmrd je při psaní do LžiDnes třeba. Překvapuje mě ovšem míra devalvace
novinářské profese na úroveň prostitutky, která se na osobě pana Vacy dá
dobře demonstrovat. Pan Vaca se ve svém svazáckém nadšení pro jiný, lepší
a "spravedlivý" svět vůbec nepozastavil nad tím, zda náhodou určitá část
těch "výmluv na osobu blízkou" náhodou nemá reálný základ (kolikrát jste
za poslední měsíc půjčili auto manželce nebo přítelkyni?), zda "automatickou
vinou majitele vozidla" nebude někdo na svých právech krácen (jak jsme
řekli, bude) a třeba také, zda ty automatické rychlostní kamery vůbec k
něčemu jsou. Jestli někdo někdy vyřkl, že novinář je něco jako hlídací
pes demokracie, tak asi neznal pana Vacu, přítulného slintavého krysaříka.
Ptejme se, co se v naší zemi děje. Pamatuji doby relativně nedávné,
kdy podobné svazácky sráčské články v novinách prostě nebyly. Nenastal
žádný zlom a nikdo nevyhlásil, že od zítřka se budeme všichni chovat jako
bezpáteřní pytle hoven, které mlčky přihlížejí či dokonce adorují omezování
práv občana tu a tamhle. Silně mi to připomíná strukturu odpovědi mých
rodičů na dotaz, který jsem vyslovil asi před patnácti lety. Ptal jsem
se tehdy, jak začala normalizace a odpovědí mi bylo, že v podstatě nijak.
A o to tady právě běží.
23.02.2008 D-FENS