Komentáře ke článku: Aritmetika průběžného penzijního systému – díl první (ze dne 13.03.2011, autor článku: Kilmore)
Přidat nový komentář
|
Zatím jsem taky neslyšel jediného rozumného člověka říkat, že nyní nastavený systém je v pořádku. Ovšem s tím, co nám předkládá vláda, tenhle článek nemá lautr nic společnýho, takže je to jen takové zajímavé ekonomické pojednání o tom, že pokud si budu spořit 28% ze superhrubé mzdy někde, kde budu mít úrok o 4 procenta vyšší než inflaci (a to nevím kde), tak sem za vodou do 100 let mého věku ... lol
Takže buď jde autorovi o to, že pokud by se do důchodů nesral stát, tak si na ně vyděláme sami(a to je v celospolečenském měřítku dost nereálné), a nebo nevím, vo čem to jakože je a nechápu vztah mezi pointou a úvodem. Chtělo by to přidat nějaký stručný názor na to, jak penze řešit dnes a co by třeba Nečas s Kalouskem a spol. měli předložit.
Předkládat to, že bude oddělený soukromý (a samozřejmě povinný) pilíř, kde si každý místo sociálního pojištění bude spořit sám na sebe s očekávaným výnosem cca 1 procento nad inflací, podle mě nic neřeší. Máme tady kostlivce ve skříni a tím jsou lidé, kteří tohle bohužel posledních 30 let nedělali a ty hlady chcípnout asi nenecháme. Přejít na takový systém potřebuje vytvoření speciálního přechodového systému, ale tím rozhodně není návrh, že si budu moci 2-3 % podle své vůle zatím jakože převádět a zaplatím tím vyšší daně a naspořím tak sotva 10 procent toho, co v důchodu utratím za cca 10 let.
Další problém je s těmi 28mi procenty. Číslo vytažené z rukávu, "aby to vyšlo". Dnes jsou odvody ze superhrubé mzdy pod touto rovinou, takže by buď zaměstnavatel nebo zaměstnanec museli odvádět více. Zatížit o něco více zaměstnavatele, tak nám asi fakt všichni zdrhnou do daňových rájů a nebo poroste nezaměstnanost. To už rovnou může zůstat solidarita a prostě a jednoduše se některé výdajové položky (třeba ty na Pandury, Gripeny apod.) přesunou na důchody a je to. Stejně je náš podíl důchodů vůči výdajové složce rozpočtu mnohem nižší, než třeba v Německu. Zatížit lidi je taky docela blbý, ale dejme tomu, že by se nasadil aspoň strop pro ty, co se jim nelíbí ta protiústavní část solidarity. No budiž, proč ne. Dostanou pak měsíčně 13 tisíc a ten zbytek, co budou platit míň, ať si třeba prohrají v kasinu...
Pak je tu problém s dlouhodobě nezaměstnanýma lidma, s nepřizpůsobivýma vovčanama, problémama s trhy (už předpokládat výdělek 1 procento nad inflací je docela masakr, to dá tak leda akciový trh nebo nějaký komodity)... Příjde nějaká hypo-bublina z USA a je taky možný, že si budu 10 let kupovat tak leda rohlíky s máslem... No nevím no, prostě je to jenom taková neaplikovatelná nicneřešící teorie... Tož ... Dobrou noc :)
|
|
|
Výdělek jakékoliv dlouhodobé investice v současnosti vždy konkuruje rotačkám centrálních bank, a je to krutě nerovný souboj - zatímco my vyděláváme v potu tváře, centrální bankéři pouze přepíší pár čísel, a na světě je o bilion dolarů více.
Dokud budou politici "podporovat" ekonomiku tímto způsobem, nelze uvažovat o reálném zisku větším než 0%.
V dávných dobách, kdy ještě neexistovaly fiat money, se předpokládal zisk u nizkorizikových investic někde kolem 5% ročně.
|
|
|
Získat dvě až tři procenta nad inflací není zásadní problém za předpokladu, že se centrální banka nezblázní a bude se držet alespoň svého deklarovaného cíle poklesu kupní síly peněz o dvě procenta ročně. Pak postačí dobrý termínovaný vklad (může nést pět procent nominálně). Šikovně strukturované portfolio zajistí více.
Co se týče cifry 28 procent, není vybraná nijak vyčůraně, měl jsem za to, že to buď aktuálně je, anebo to před časem byla cifra správná. Není-li zcela exaktní, bude výsledek jen marginálně odlišný.
Pokud bez zdůvodnění prohlásíte, že individuální systém bez státních intervencí je v "celospolečenském měřítku dost nereálný", tak jste pochopitelně rozumbrada, kterému nic nemá cenu příliš vysvětlovat. Cílem nebylo přesvědčit bijce Vašeho ražení, kteří si svět bez permanentního okrádání spoluobčanů nedokáží představit, ale vysvětlit většině dnešních mladých lidí, že by se sami dokázali zajistit. Pokud máte obavy o nepřizpůsobivé a dnešní starší lidi, tak se dejte na charitu.
|
|
|
"Získat dvě až tři procenta nad inflací není zásadní problém za předpokladu, že se centrální banka nezblázní a bude se držet alespoň svého deklarovaného cíle poklesu kupní síly peněz o dvě procenta ročně. Pak postačí dobrý termínovaný vklad (může nést pět procent nominálně)."
1. Inflace 2% ročně je docela odvážný předpoklad
2. Termínovaný vklad s 5% nominálně prakticky nedostanete, nad 3% musíte uložit alespoň statisíce.
|
|
|
Však také dnes ČNB drží REPO proklatě nízko!
|
|
|
Mno já se díval na poměr dnešního sociálního pojištění se superhrubou mzdou, takže k hrubé mzdě je to aktuálně 31,5 a ráno se mi to nechtělo cpát do excelu. Tak jako ok, ale viz. níže, ono ani to nemusí stačit.
Ad 2, celospolečenské měřítko - minimálně první příklad počítá s tím, že člověk bude pracovat od 18-ti let do 60-ti a po celou dobu si bude spořit. Navýšení platu v průběu spoření opravdu nemá smysl brát v potaz, možná by tím odpadla má námitka, že je nutno brát v potaz do výpočtu inflace - to není vždy nutné, takže za to se omlouvám.
Co ale invalidní, vdovské, sirotčí důchody, které dnes pobírá několik set tisíc lidí a jsou hrazeny ze stejných peněz? Kdo dnes maká od 18ti (tak leda studenti Práv ze z Plzně)? Co výpadky příspěvku zaměstnavatele při krátkodobé nezaměstnanosti, co ženský, který sou během života 3-5 let na mateřské dovolené ? Co dlouhodobě nezaměstnaní ? Necháme je o hladu, tím pádem se zvýší kriminalita a děcka budeme do škol vozit v pancéřácích bo co ?
Co se týče charity, já proti klasické a ústavní solidaritě nic nemám. To že ji pár pravičáků, co se čumí jen na vlastní peněženky, nemůže vystát, je mi s odpuštěním u prdele. Ať si držkují, narodili se v ČR a buď se budou chovat podle ústavních pořádků, nebo můžou jít třeba za křovákama (kteří si asi i při své jednoduchosti uvědomují nutnost společenské pospolitosti mnohem lépe) nebo emigrovat do té jejich vysněné Jú-es-ej ... Za neústavní se sice dá považovat propad příjmů z 65ti tisíc (v průměru od 18ti do 60ti ?) na třeba 13 tis., ale to se dá řešit jinak (viz. můj koment).
Na konec jedna pohádka, se kterýma se tu roztrhl pytel a využívající teorii ze článku :)
Pan Novák, vyšel kvůli zbytečně dlouhé, leč povinné 9-ti letce na ZŠ pětiletej jazykovej gympl skoro ve 21. No ještě že už zrušili vojnu. Rozhodl se jít dělat vejšku a tam strávil dalších 5-6 let. Studoval, pracovat nemohl. Není z Prahy, ale z malého okresního města a stejně jako cca 90 procent lidí se jej rozhodl neopustit. Prvních 2-3 roky, přestože vysokoškolák, makal na nějakým úřadě za 12 tis. hrubého, to už mu pomalu táhne na 29 :) Pak vod 30ti začíná dělat za tabulkový platy za 16 za neutuchající věrnost státní správě, říká si, že si pořídí dítě a manželku jakbysmet :) Manželka byla mladá, ještě nemakala, studetnka pajdáku v Olmíku, poslední ročník. 25 let. Dítě se jí narodilo až pár měsíců po promoci, takže pohoda, 2 roky s ním byla doma. Do svého důchodového systému nehodila ještě ani kačku. Další rok ji srazilo auto, pohřeb to bylo dojemnej, leč co Novák bez matky a důležitého příjmu, stát je nesolidární, poctivě odvádí 28procent svého platu jen za sebe, manželka nestihla vodvést nic. Takže vdovský příspěvky si může strčit za klobouk, bo sou 0. A to má živit děcko ještě 20 let než aspoň udělá Bc. To samozřejmě taky nemá po nefachčenko matce taky kde sebrat sirotčí důchod. No to je pojeb, tak se na to vysere a hodí si mašli na půdě. Děcko už nedostává sirotčí důchod za matku, tak se k tomu přidal i fotr - bo stát nemá z čeho to platit, když si každej spoří sám, za fotra dostane to něco málo, co stačil uspořit za posledních pět let, ale to je nic moc. Tak na plínky.
Pak skončí v děcáku, je z něj za pár let kriminálník, kterej při loupežným přepadení sejme toho vola, co vymyslel tuhle teorii, protože ho to nějak nasere a protože nemá ani kačku a něměl se o něj kdo postarat, bo si kvůli tomu fotr hodil mašli a matku mu přejel nějakej ódéesák, co přepočítaval za volantem svého Vejrouna za 30MM káčé svůj stotisícovej plat :)
P.S. Je to jen pohádka :)
|
|
|
"Studoval, pracovat nemohl." snad nemyslite vazne.
A jestli se sel dobrovodlne flakat za par korun do statniho sektoru, tak mi ho ani neni lito.
|
|
|
:o) Tak jako lito mi ho taky nebude, ale je nutno si uvedomit, ze predpoklad, ze nekdo nastoupi v 18ti do prace a maka celej zivot, je mimo realitu. V CR je obcas i 10ti procentni nezamestnanost, ne vsichni makaji v Praze, kde je prumer 29 tisic, hodne lidi ve statni sprave nebo v polostatnich podnicich makaji celej zivot, pobirani vdovskeho ci sirotciho nebo invalidniho duchodu neni jen nejaka zanedbatelna vyjimka ze statistik(nereknu presne, ale tusim az pul milionu lidi). Zohlednit materske a studia je taky potreba a pracujicich studentu taky neni 100 procent. Jen sem chtel zahrnout do nejake volnejsi formy lidi, kteri jsou z nejakeho duvodu na statu zavisli, prestoze jeste nejsou v duchodu a to je pripad nejen CR, ale celeho sveta. Ani ta Amerika, kde jsou penze reseny jinak, na tom neni nejak skvele. Pocet lidi bez pojisteni, pocet bezdomovcu, pocet nacerno pracujicich pristehovalcu, kteri jsou dnes koloritem USA a jejichz deti jsou de facto americani, se da u nas prirovnat napr. k vietnamske nebo ukrajinske komunite. Romy se mi zminovat nechce zvlast, protoze jsou zahrnuti i ve vyse vyjmenovanem.
|
|
|
Technická. Dva roky jsem byl ve státním sektoru, jednáct jsem v soukromém. Ani z této perspektivy mi nepřišlo, že jsem se "dobrovolně flákal".
|
|
|
ad pohádka:
No, za prvé je to příklad extrémně chudé rodiny a za druhé dělají hromadu velice nezodpovědných až hazardérských rozhodnutí:
1. Úředník za 12k s vyhlídkou na 16 rozhodně není adekvátní práce pro vysokoškoláka. Jestli vystudoval VŠ se kterou lepší práci nesežene, tak studovat "pro zábavu" je sice fajn, ale takhle chudý člověk si to prostě nemůže dovolit.
2. V době antikoncepce mi připadá velmi nezodpovědné si pořizovat děti v situaci, kdy rodina nemá prakticky co jíst.
3. Standardně by v takové situaci jeho anebo její rodiče "mladým" něco přispěli.
4. Poté co matku přejede auto by pozůstalí dostali odškodnění od řidiče auta (resp. z jeho pojistky).
5. Jelikož celá rodina žije z jediného příjmu, minimálně ten jediný vydělávající by měl mít životní pojistku.
Čili dejme tomu: Při narození dítěte by si oba udělali životní pojistky, na které by on obětoval část spoření na důchod (s tím, že až na tom budou lépe, bude naopak spořit víc), takže by spořil jako když měl 12000 (=3360 měsíčně - poznámka, jelikož by nebylo SP, má ty peníze navíc, tj. neměl by výplatu 12k a 16k, ale 15 360 a 20 480). Tím by mu zbylo dost peněz, aby pro každého pořídil životní pojistku asi tak na 2 miliony.
Poté co matku přejelo auto by rodina dostala 2 miliony z její pojistky plus dejme tomu milion z povinného ručení řidiče, což při jejich dosavadním životním stylu zabezpečí příjmy rodiny na více než 15 let.
Takže otec by klidně mohl dát výpověď na úřadě, pár let se starat o dítě a až začne chodit do školy si najít normálně placenou práci.
|
|
|
ad. pohádka
Ne, to je příklad velmi mírně chudé rodiny. Znám spousty těch, kteří jsou na tom hůře.
1. Když jsem začínal studovat školu, nástěnka proti studijnímu přetékala nabídkami místa. Ve třeťáku jich tam bylo pár. V páťáku byla nástěnka používána k jiným účelům - závěr - výběr školy je vsázka do loterie, někdy jistější, někdy méně jistá. Živím se vystudovaným oborem, ale být změna ostřejší, nemusel jsem.
2. V popsané situaci byla rodina sakra daleko od "nemá co jíst".
3. Pokud žijí a pokud mohou či mají z čeho. Ale jinak s tímto bodem souhlasím.
4. Za současné situace 240.000,- Kč dítě a to samé manžel. Nemajetkové újmy dostávají jednu ránu za druhou, takže na vyšší plnění moc nespoléhat (s novým obč. zák. může být jinak).
5. Pokud na pojistku má. Před chvílí se tu mluvilo tom, že nemají za co jíst, ale na pojistku zřejmě mají :-)
|
|
|
1. To se stát může, přesto úředník za 12000 je dost pod kvalifikací člověka s gymplem a VŠ. Že to třeba musí vzít protože potřebuje alespoň nějakou práci, budiž, ale v "pohádce" měl 5 let na to si najít něco lepšího.
2. OK, to byla nadsázka a i tak možná přehnaná, tak nějak automaticky jsem počítal životní náklady v Praze, jinde by to asi nebylo tak drastické.
Přesto pointa toho bodu platí: Žijí z jednoho podprůměrného příjmu, ona nikdy nepracovala a on si stále hledá lepší práci (doufám, jinak měl jít pracovat hned po gymplu, možná by měl stejné místo a díky tabulkám a odpracovaným rokům i víc peněz). Pořizovat si dítě v takové situaci je dost nezodpovědné.
3. Oba mají VŠ a ani jeden z nich při studiu nepracoval (což je mimochodem taky nezodpovědné), někdo je živit musel.
4. V tom se bohužel tak nevyznám, ale i 480 000 by jim stačilo, je to rodinný příjem na 2,5 roku, pořád by otec mohl zůstat ty 2 roky doma.
5. Vždyť jsem psal kde na to vezme: Má 12000+3360 na důchod. Po zvýšení má 16000+4480 na důchod. Část peněz na důchod obětuje, bude spořit dál jen 3360 a získá 1120 na životní pojistky.
|
|
|
2a) Invalidní, vdovské a sirotčí jsem neuvažoval záměrně, není rozumné do prvního přiblížení cpát výjimky, nadto můžete uvažovat, že sirotčí je vypláceno z těch 3,5 procent, která jsem opomenul. Proti invaliditě a vdovství se lze do značné míry zaručit vlastním přičiněním. Mateřská a občasná nezaměstnanost je vskutku platnou námitkou. Na druhou stranu, nikdo z dnešních mladých lidí nemůže očekávat odchod do penze v 60 letech.
2b) Minimální mzda a práce od osmnácti jsou vcelku logicky související předpoklady. Pokud Vám to připadá být nerealistické, zkuste se podívat na druhou modelovou situaci, anebo si spočtěte libovolnou jinou.
Co se týče charity, byl to jen ironický šleh. Pokud Vás opravdu tak trápí osud té které skupiny populace, nabádal jsem Vás užít VLASTNÍCH peněz k nápravě situace, to je celé.
Váš příkladný příběh je zbytečně rozvláčný. Pan Novák byl lempl a nikdy řádně nepracoval, jeho manželka zemřela, pan Novák se oběsil na zahradě. Jejich tři děti se daly na zločin, anebo prostituci. Jak vidíte, podstatně jsem to zkrátil. Mou smrt prosím přičtěte třeba nějaké pohlavní chorobě získané od dcery pana Nováka, anebo kudle jejího bratra pastevce. A zazvonil zvonec...
|
|
|
No jo, se tu u té pohádky nepoperte, je to příspěvek do diskuse, ne týden připravovanej článek :o)
Já se ještě vrátím k tomu 2a) a 2b) a rozdílu mezi minimální mzdou a 20ti tisíci, záměrným neuvedením vyjímek atp.
Vyjímky jsem uvedl proto, že sem ze článku nabyl dojmu, že bezvýhradně kritizuje průběžný systém a doporučuje spoření soukromé z každého výplaty sám-sobě-sám. To je ovšem extrém z druhé strany popírající podstatu vzniku společnosti a jistou nutnost vzájemné solidarity(důvody tu opravdu nehodlám uvádět, bo jestli tohle někdo nechápe, tak je prostě přesvědčením extrémní pravičák, narcista a s odpuštěním navíc blbec a ať se jde o potřebnosti společenského žití v 21. století učit k těm křovákům).
K tomu všemu byl použit systém výpočtu takový, že někdo bude pracovat 42 let bez přestávky a bude si spořit ze superhrubé mzdy takovou částku, která jemu samotnému by měla vystačit (a k vyobrazení pak slouží poměrně hezké grafy, které ale nejsou pro failery, ženy a nepočítají s provizema pro pojišťovny, což reálně tuhle dobu může zkrátit pro více než polovinu populace až o cca 5 let a to není málo).
Tato částka je uvedena v procentech a má se přibližně rovnat tomu, co je dnes odváděno do sociálního systému zabezpečení státu(ten je již dnes v minusu,. takže to je a bude málo), a který z této částky několik desítek procent odvádí na výše uvedené vyjímky. Suma sumárum dojde k tomu, že celkové odvody jedince budou prostě a jednoduše stejné jen na svou penzi, ale k tomu mu zůstanou daňové náklady do průběžného systému (prostě tady mateřská bude, budou tu invalidi, které nenecháme pochcípat hlady, budou se muset řešit lidi, kteří jsou občas nezaměstnaní a pak prachy mít nebudou, protože by se taky mohlo stát, že by nás z hladu postříleli). Takže dojde fakticky jen ke zvýšení daní na jednotlivce, nastavení určitých stropů, ale to může udělat stát i se systémem průběžným.
U příkladu 2 jsem bohužel dobu spoření předtím neviděl, ovšem na výpočet to podle mě nemá vliv, jen by se hýblo s jedním či druhým procentem. Na to nepotřebuju rozbor, abych věděl, že pokud budu chtít pobírat v důchod po dobu 10ti let stávající hrubý plat, tak na něj za 30 let musím dát třetinu každej měsíc(zjednodušeně bez dobře zpracovaných vlivů úročení). Inflaci brát v potaz není třeba, protože pokud mám odvod vyjádřený procentuelně, tak předpokládám, že se mi hýbe výplata alespoň ve výši inflace směrem nahoru, také pokud se mi za 20 let změní výplata z poměru k průměrné mzdě ze 40ti procent na 70%, tak budu chtít našetřit takovou částku, kde budu pobírat důchod rovnající se třeba 60ti procentům průměrné mzdy(slovy, když teď budu brát 8 000, povýší mě z uklízeče hajzlů na umývače voken zevnitř, budu mít 12 000, tak nebudu chtít na důchod jen 8, ale budu mít třeba 10).
Tož asi tak sem to myslel, že tyhle teorie jsou hezký, maj cosi do sebe, ale v praxi sou úplně stejně nahovno, jako zprasenej průběžnej systém. Peněz bude málo, budeme platit víc, to, že se někomu nechce, to je sice hezký, ale může kdyžtak emigrovat a platit daně jinde ..
|
|
|
Původně jsem psal jeden článek, který se bohužel stal dvoudílným z důvodů webových. Ve druhé části jsou závěry první zobecněny, takže je patrné, jak katastrofální průběžný systém je z hlediska efektivity a že tato vlastnost je pro něj charakteristickou. Zamýšlel jsem ještě rozpracování další sekce, kde by byly zváženy různé tržní (sic!) mechanismy, které by dokázaly snížit průměrnou platbu do systému při zachování délky průměrného zajištění, anebo vypořádat se s "nebezpečím" dlouhověkosti. Nicméně obávám se, že to by bylo již pro nezainteresované publikum příliš nudné. Mluvím o tom proto, abyste nepovažoval jednu (nezobrazenou) rovnici a dva grafy za mou představu o důkladném prozkoumání problému. Bohužel většina Vaší kritiky směřuje především k bodům, které by v důkladné analýze byly zváženy v pozdějších kapitolách... tolikero ke kritice čísel 42, nezahrnutí žen, nemakačenek atp. do úvahy.
1) Pokud zvednete dovody ze superhrubé mzdy, nevylepšíte obraz průběžného systému! Naopak vyjde ve srovnání s individuálním spořením katastrofálněji, jelikož složený úrok pracuje ve prospěch šetřílků.
2) Odhad účinku výjimek, které máte na mysli, žen, invalidů, siroty atp., není zdaleka tak zásadní, jak se domníváte, což za týden uvidíte, neboť ve druhém díle pracuji s modelem zidealizovaného průběžného systému bez těch výjimek. Stále to srovnání s individuálním spořením vyjde katastrofálně.
3) Máte pravdu, že je politicky neprůchodné, abychom průběžný systém zrušili. Ovšem starší lidé měli z textu pouze vyrozumět, že byli sprostě okradeni. To k mladým byl skutečně směřován, a sice jako varování, že pokud nechtějí být takto okradeni také, musí uhájit větší díl své superhrubé mzdy před agresí všech těch Vašich sirotků, vdov a invalidů.
A pak, existuje ještě jedna cesta, jak se průběžného systému zbavit, a sice zakroutit vládě a vysoce postaveným úředníkům krky. A k tomu všem ministrům vlád za posledních dvacet let, aby se ti příští mylně nedomnívali, že demokracie jim zajistí poklidné stáří. Morálně je to perfektně obhajitelné, asi jako zabití lapky, který Vás opakovaně pod pohrůžkami olupuje. A zda je to realistické, to nelze říci, tyto věci se dějí velice, velice rychle.
|
|
|
nevím, jestli to tu dál někdo nepíše, ale 28% je správně. 31,5% je sociální, jenže to celé je na důchod, nemocenskou a státní politiku zaměstnanosti (podpory v nezaměstnanosti). Z toho je 28% na důchodové. S tím že někteří vybraní jedinci platí jen těch 28%.
|
|
|
Jo jo, pak mě to taky trklo, že to je i na nefachčenka... ale mám za to, že do důchodů se nezapočitávají penze a viděl jsem teď info ze staťáku, že poměr penzistů a aktivních populace je 1:1,9, kdežto poměr lidí pobírajících důchod a lidí nepobírajících důchod je 1:2,8 (to jest několik desítek procent lidí pobírá vdovské, sirotčí a invalidní důchody).
|
|
|
sice sem ty strany otocil, ale snad to jde pochopit .o)
|
|
|
"Takže buď jde autorovi o to, že pokud by se do důchodů nesral stát, tak si na ně vyděláme sami(a to je v celospolečenském měřítku dost nereálné)"
Jistěže si na ně v celospolečenském měřítku vyděláme sami. Stát důchody platí ze sociálního pojištění, takže na ně vyděláme už teď.
Problémem je přesný opak: Přestože "v celospolečenském měřítku" by byly důchody vyšší, nějaké procento lidí by z různých důvodů nic neušetřilo. Vzniká pak problém, co s nimi.
Další problém je, že přestože by se absolutně třeba drtivá většina měla lépe, relativně by na tom lépe nebyla.
Příklad: Franta bude mít příjem 8 000, Pepa 12 000. Po změně bude Franta mít 10 000, Pepa 25 000.
Frantovi jeho příjem stoupl o 25%, přesto relativně je daleko chudší než předtím.
Franta nějakou chvíli bude mít radost z peněz navíc, ale pak ho začne štvát, že teď je chudý, zatímco "za starých dobrých časů" byl kolem průměru.
|
|
|
Nenecháme spíše na Frantovi, co by si vybral raději?
|
|
|
Blbý je, že když těch Frantů bude moc, tak se najde nějakej Lojza, kterej jim vysvětlí, že nejlepší bude Pepům sebrat majetek a podřezat krky a tím nastolit ráj, kde nebudou ani chudí, ani bohatí a každému podle jeho potřeb :( S tím je taky potřeba počítat.
|
|
|
Snad jedině že by se Frantové ozbrojili, anebo si najali zbrojnoše z řad Pepíků, kteří by Lojzy na potkání stříleli. Takové uspořádání je vcelku prověřené a mne by vůbec nevadilo Josefovat v řežimu, jehož vrcholní představitelé se strachují ponejvíce o své MAJETKY, ergo necpou se jednomu do velikosti zásobníku na vodu u jeho toalety, nemají zájem na druhu materiálu pytlíku, ve kterém domů tahá nákup, je jim srdečně jedno, jaký je podíl biosložek v jeho nádrži a tak dále.
|
|
Pro dnešní dobu je navýsost příznačné že vyvolených je neskonale víc než povolaných. Autor vkládá i značnou míru přidané hodnoty vlastního nepochopení problému.
Pokud přijmeme dvě základní charakteristiky života na této zemi,
umění dopočítání do jedničky,
neschopnost lidstva uchovávat hodnoty stejně tak jak energii,
pak je možné s určitostí dovodit, že autor pojednává o jiné planetě, nebo jen obyčejně a lidsky zblbnul.
Průběžný systém na rozdíl od všech možných a jiných důchodových systémů splňuje ony dvě základní podmínky charakteristiky života na zemi.
Je možné dopočítat do jedničky, není třeba uchovávat neuchovatelnou hodnotu hodnot.
Zase jedna slepá leč zářná cesta k prosperitě a ráji na zemi pro důchodce.
|
|
mna by zaujimalo ako chce autor zabezbecit 3,75% vynos pri nulovej inflacii pre celu populaciu kazdy rok pocas najblizsich 50rokov :).
|
|
|
1) Nulovou inflaci nikdo nepředpokládá. Na druhou stranu její zajištění by bylo relativně snadné, stačí vypálit jeden barák naproti Prašné bráně.
2) 3.75 je nutno zajistit jen v celkem nepříznivém případě minimální mzdy a zároveň s tím souvisejícího požadavku výplat důchodu ve výši minima. Jakmile výplatní poměr klesá, vše je jinak, viz model druhý, kde stačí JEDINÉ procento (vzhledem k naději na dožití).
3) Tři až čtyři procenta nejsou nerealistická, problém je především ve stávajícím finančním trhu, příliš proregulovaném, nicméně i to lze řešit, a sice vypálením toho baráku naproti Prašné bráně, případně ještě jednoho až dvou dalších po Praze.
4) Je pro Vás problém "celá populace"? Myslím tím, zda považujete tří až čtyřprocentní úrok za dosažitelný pro část populace, zda tedy je ve Všich očích problém v množství šetřílků?
|
|
|
Ta námitka je bohužel validní i když ne možná nejlépe formulovaná. Ona totiž neexistuje jen ona "průběžná a normální" inflace.
Když se podíváte do nedávné české historie, tak 40 až 50 let dlouhé období bez výrazné změny, která zásadně ovlivní měnu najdete naposledy u Rakouska. Ttam sice stát taky zvládl zbankrotovat, ale díly jeho malému vlivu na život lidí a měně kryté zlatem to nemělo pro jeho občany ani zdaleka takové následky jako změny pozdější.
|
|
|
Ano, je to určitě platná kritika. Ovšem je nutné tenhle argument správně použít, a to nikoliv k obhajobě průběžného systému na základě faktu, že finančnímu sektoru u nás nelze příliš věřit a hotovosti také ne. Tentýž stát, který ku*ví měnu a bankovnictví, který tedy je hrubě nedůvěryhodný, má být náhle zázračným garantem jistot, když namísto jeho agentury jménem ČNB uvažujeme tu se jménem ČSSZ? Průběžný systém nás činí vůči státnímu bankrotu ještě zranitelnějšími, přeci jen investiční portfolio lze diverzifikovat, jak z hlediska struktury, tak z hlediska zeměpisného. Co ale dělat proti riziku selhání ČSSZ? Začít chodit k volbám? :)
Na druhou stranu je výtečné, když si lidé uvědomí, že jim úspory pojídají státem delogovaní penězokazci. Gratuloval bych si, kdyby je výše uvedený text k tomu pohnul. A třeba je to pak přiměje i k hledání způsobů, kterak se zloději vyhnout a kterak si ta tři až čtyři procenta zajistit. Já osobně pevně důvěřuji kombinaci vhodně umístěné půdy, drahých kovů, akcií a také pohotových prostředků porůznu v bankách.
|
|
|
V ziadnom pripade som nechcel obhajovat priebezny dochodkovy system. Avsak som velmi skepticky k tymto grafom ktore na cloveka vytiahne kazdy financny poradca. Clanok je pisany v duchu, ze dokazete nahradit priebezny dochodkovy system investicnym. Ale naozaj by som chcel vidiet, ako zabezpecite pre 100% ceskych sporitelov 3,75% zhodnotenie uspor. Pripadne pre celu europu. A pozor 3% nestaci. Musi to byt aspon 3,75 :).
|
|
|
:) Na 3.75 rozhodně nezáleží, konečně je to aproximace (úrok připisovaný jednou ročně, výplaty též jen jednou ročně), bohužel ten vzorec Dfensovi jaksi vypadl, s čímž nemohu nic dělat. Ve druhém dílu (původně jednotného textu) jsem se pokusil o zobecnění, které Vaši nechuť k nadměrným zjednodušením nevyvolá (třebaže opět jsem neměl dostatek vůle ani času to nějak překomplikovat, pak to stejně nikdo nečte).
Zaujímalo by mne, co Vám připadne být nerealistické na představě, že by všichni ekonomicky aktivní lidé si šetřili sami na sebe. Většině lidí vadí představa, že by si JEDNOTLIVEC měl šetřit, protože argumentují tím, že ne všichni mohou. Vy však přicházíte s tím, že nelze zajistit, aby si MASA občanů spořila a zároveň výnos byl slušný. Proč?
|
|
|
Ja sa na to pozeram laickym pohladom. Ak trepem somariny tak ma oprav.
Prva vec. Nevidim problem preco by si ludia nemohli setrit. Lenze setrenie nestaci. Musis mat nejaky vynos vyssi ako inflacia inak z uspor za 40 rokov budes mat realne tak dve tretiny. Ak sa zhodneme na tom ze iba sporit nestaci, tak mozme pristupit k bodu dva.
Bod dva :). Ak chcem ja vynos 5% pri 2% inflacii tak niekto mi tych 5% musi zaplatit. To sa da zabezpecit len dvoma sposobmi. Tolko kolko ja investujem, si niekto iny bude poziciavat alebo mi to v raste akcii zaplati ekonomicky rast. Kedze ale ten prvy sposob nie je splnitelny, tak sa mozem spoliehat len na ekonomicky rast, ktory ale z dlhodobeho hladiska nie je udrzatelny v takej miere aby som tie svoje 3% nad inflaciu dostal kazdy rok pocas doby 40rokov. Nadpriemerne inteligentny jedinec si dokaze investicie riadit sam s peknym vysledkom. Avsak tento dochodkovy system chceme pouzit pre celu populaciu, z ktorej 90% ludi bude niekam posielat peniaze a pritom nebudu tusit do coho investuju. Aby takyto system fungoval a nevyrobil bublinu, nesmie byt povinny a nesmie byt regulovany. Ak nebude regulovany, tak niekto o cast investicii zarucene pride a niekto zase ziska. A ak nebude povinny tak sa zase najdu ludia ktori si setrit nebudu a budu sa spoliehat na stat. Ak bude tato volicska zakladna dostatocne velka, tak zarucene pridu populisticki politici, ktori im tie dochodky daju na ukor vas, ktori si setrite.
|
|
|
Ad inflace, naprostý souhlas, proto jsem se opatrnicky odkazoval na reálný výnos. Na druhou stranu, odstranit inflaci opravdu není žádný problém :) Stačí téměř naprosto vypálit jeden barák v ulici Na příkopech.
Ad bod druhý, rozdělím to na dvě části, jak jste je naznačil.
2a) Většina lidí si spoří, kdo si půjčuje? Možnosti jsou dvě. První a významnější jsou firmy. Druhou pak ti lidé, kteří aktuálně nespoří, můj model nesprávně naznačoval spoření bez sebemenších přerušení, ale to jsem si jen zjednodušoval práci. Například mladí lidé, jejichž příjem je dosud nízký, potřebují zařídit bydlení, firmu atp., aby později ve středním věku šetřili intenzivněji.
2b) Proč by mezi úrokovou mírou a hospodářským růstem měl být přímý vztah? Je pravděpodobné, že upadající (!) ekonomika zažije prudký růst úrokových sazeb, protože právě tento růst daný neochotou spořit by vedl k upřednostnění vyšší okamžité spotřeby a tím k čisté spotřebě kapitálu (továren, zařízení, zásob atp.), tedy právě k tomu úpadku. Naopak, přirozený (ve kterém nemá centrální banka roli) pokles bezrizikových úrokových sazeb není jev negativní, naznačuje vysoké tempo hospodářského růstu, protože lidé jsou ochotni značnou měrou odkládat současnou spotřebu ve prospěch investic. Suma sumárum, vztah úrokové míry a hospodářského růstu je, pokud pomineme intervenci centrální banky, spíše nepřímý.
Neznamená to ale, že na konci jsou spořitelé biti kvůli nízkým výnosům? Výše uvedené grafy jsou v nominálních hodnotách jak bylo řečeno, neuvažují inflaci. Ovšem zároveň neuvažují ani deflaci! Dlouhodobý rychlý růst daný nízkými úrokovými sazbami tedy nebude pro penzisty nijak zásadně výhodný nominálně, ale deflace by jim to měla kompenzovat v reálném vyjádření.
Ad 3) Nesporně namítnete, a budete mít zcela pravdu, že je to ideál bez praktické naděje na realizaci. Naprosto souhlasím s Vaším tvrzením, že by to fungovalo jen v případě NEregulace, především NEexistence centrální banky. Jenže přesně debatu o této instituci a jejím účinku jsem chtěl vyvolat. Průběžný systém přeci nelze hájit jen na základě toho, že ochrání před státem legalizovaným penězokazectvím!
Nemohu si ale odpustit dojem, že "esenci" Vašeho argumentu jsem stále neuchopil a neodpovídám vůbec na Vámi položenou otázku. V tom případě se omlouvám za zdlouhavé mlácení prázdné slámy.
|
|
|
v podstate ste odpovedali v casti 2b. Uz len posledna otazka :), aky by bol vplyv na cesku ekonomiku a menovu politiku, keby kazdy cesky zamestnanec a zivnostnik zacali zrazu odkladat 28% superhrubej mzdy minimalne na 20rokov? Predpokladam, ze sucasny stav je doslovne "priebezny" to znamena, ze rovnaka cast ako sa jeden mesiac vyberie sa nasledujuci mesiac vrati do obehu.
|
|
|
Na měnovou politiku, protože to je POLITIKA, ten vliv asi nikdo neodhadne. Také by mohli tak výrazný nárůst spoření identifikovat jako problém a spustit masivnější monetární expanzi, což je právě důvodem, proč tady tolik lidí se skepticky k individuálnímu spoření vyjadřovalo, a sice že nevěří centrální bance a bojí se o své peníze.
Za předpokladu, že centrální banka to nezhatí, pak vysoká míra úspor se projeví z hlediska firem jako přístupnější úvěry a po čase jako vyšší tempo hospodářského růstu. Účinek tohoto opatření ale bude alespoň zpočátku podstatně snížen potřebou postarat se stávající penzisty, kteří jsou fakticky naprostými žebráky, alespoň v průměru. Tedy v prvopočátku by se nekonala rozhodně žádná revoluce.
|
|
|
Musis mat nejaky vynos vyssi ako inflacia inak z uspor za 40 rokov budes mat realne tak dve tretiny
Po pravde receno staci vynos presne kopirujici inflaci (presne rovny inflaci), aby ti realna hodnota neklesala. Pokud se ti podari vyssi, hodnota ti poroste.
|
|
Skvělý článek a díky za něj; jenom se přimlouvám (díky některým příspěvkům), za určité zjednodušení, t.j. použít ve výkladu vztah mezi budoucí hodnotou (FV), dnešní (PV) a výnosového procenta (IRR) - to už snad někteří jedinci pochopí, samozřejmě zatím bez zápočtu inflace a složeného úroku...:-)
|
|
Muj deda cely zivot pracoval. Byl kolar na vesnici. Prisel o uspory diky menove reforme, prisel o vybaveni diky komancum, les ktery nasadil mu taky sklidili.
Jsem presvedcen ze neni vubec zadna moznost zajistit uchovani nasetrenych hodnot spolehlive a pro vsechny.
Soucasny tlak na penzijni system vidim jako loby male skupiny lidi, kteri ocekavaji ze z nej budou profitovat.
Nemam zadny problem se podilet na spravedlivem prubeznem systemu. Koneckoncu - cim vice maji duchodci, tim vice se ekonomika otaci. Jen socani maji potrebu mit chude volice.
Na soucasnem prubeznem systemu mi vadi velmi mala mira spravedlnosti. Mi rodice makali, jejich duchod tomu neodpovida.
Takze bych byl pro nasledujici upgrade. Zmenit vypocet vyse duchodu. Ovlivneni tremi faktory :
- cim vice doby jsem odpracoval, tim vyssi duchod (mzda je castecne dana schopnostni a pili, castecne nahodou)
- cim vice penez jsem odvedl, tim vyssi duchod (prepocitat dle jednotlivych let a sumy odvodu, aby se eliminovala zmena hodnoty penez)
- cim dele jsem v duchodu, tim mene hraji roli prvni dve slozky (napr. limitne : 120-ti leti duchodci by brali vsichni stejne)
|
|
|
Protože Vašeho děda okradli měnou a pak i o půdu, proto byste nejraději odevzdával třetinu svého příjmu a doufal, že za to něco později dostanete? Zajímavý závěr.
Problém průběžného systému je ten, jak bude patrné v dalším dílu, že žádné plošné zvýšení penzí není vůbec myslitelné. Ani nedoufejte ve vyšší spravedlnost. Jestliže medián je na cca 10,5 tisících a nesmíte spadnout pod minimum ve výši 8 tisíc, pak průběžný systém nedává moc prostoru ke zvýšení penzí těm, kteří odváděli více. Je tam prostě málo peněz a s tím nikdo nic nenadělá, snad jedině nás nechají pomřít dříve, než se k těm penzím dostaneme.
|
|
|
Prubezny system funguje tak, ze ted vam seberou tolik, aby dokazali zaplatit duchodcum to, co jim zrovna slibili. Az budete v duchodu, tak dostanete jen tolik, kolik se povede v te dobe sebrat pracujicim, podeleno poctem duchodcu.
Pokud clovek a) veri, ze prubezny system nebude opusten bez nahrady a b) ze bude schopen pracovat az do naroku na duchod a pak si ten duchod cerpat (cili dozije dlouho), TAK je pro nej prubezny system zarukou, ze nikdy nepadne az uplne dolu. (Na druhou stranu je take zarukou, ze pokud nepouzije nic jineho, tak na tom nebude nikdy nijak slavne). Pokud se clovek povazuje za chudeho a skromneho, tak mu omezeni spotreby ted (nikoli pod miru, kdy by vylozene trpel) muze prijit jako prijatelna protihodnota k tomu, ze nikdy nebude trpet prilis (tedy, budou aspon ty rohliky s maslem, kdyz uz ne sunka). Je to dost pesimisticky pohled na svet, ale u spousty lidi pochopitelny.
|
|
|
Ty záruky jsou zcela falešné. Stávající populační vývoj vylučuje, aby zároveň dostal současný penzista více než naprostou almužnu a aby odešel do penze relativně v nízkém věku. Pokud budou penze slušné, pak je většina národa nedostane (protože zemře dříve). Pokud je má dostat velká část národa, pak zas budou směšně nízké. To je jistota, o kterou nemá cenu příliš stát, zvláště když si dotyčný může šetřit sám, koupit kus půdy, postavit malý domek, vychovat pár nez zcela blbých dětí (což vskutku něco stojí) a něco si odložit stranou, aby měl alespon dvě desetiletí na základní výdaje. Když to dá dohromady s partnerem, tak i minimální mzda, viz článek, k tomu dává šanci. Není TOHLE nepoměrně jistější?
|
|
Současný tristní stav důchodového systému je způsobený tím, že se v 90. letech rozkradl státní majetek, z jehož výnosů právě měla být dotovaná celá sociální sféra, včetně důchodů. Takže tu dnes máme pár desítek miliardářů, pár tisíc multimilionářů a pár milionů lidí, kteří ve stáří pojdou hlady a zimou, pokud se ho vůbec dožijí. Urychlení kolapsu důchodového systému zapřičinilo přelévání přebytků z důchodového systému do deficitního státního rozpočtu (systematicky rozkrádaného výše jmenovanými). Poslední ranou bylo snížení daňových a sociálních odvodů milionářům a tím mnohamiliardový daňový výpadek. Celé věci neprospěly nízké stagnující mzdy, ze kterých je odváděno nízké sociální a důchodové pojištění.
Důvody vedoucí k současné kritické situaci nelze hledat v Paroubkovi, ani v komunistech před rokem 89, ale v období klausova klondajku a jeho pokračování po roce 2006.
Cíle připravované důchodové reformy jsou jednak vybrat od lidí víc peněz a zpátky jim nedat pokud možno nic, tak aby v rozpočtu zbylo hodně financí pro rozkradení vyvolenými mafiány a jejich známými (investice do uměle vytvořených stran TOP09 a VV se mnohonásobně vrátí) při různých státních zakázkách a podobně. S jídlem zkrátka roste hlad. Proč by se měl spokojit s jednou miliardou když může mít dvě.
Dalším cílem je bankovní socializmus v obamovském stylu. Z peněz bohatých dělníků, uklizeček, úředníků dotovat chudé žebrající banky. Ostatně celý ODSácký NERV ze kterého pochází většina současných reforem (čti: tunelů na ovčany) je složený z liberálů z bankovníko sektoru (Sedláček,Kohout) ve stylu kozel-zahradníkem neboli bolševik-privatizátorem (jako za klause). To, že po letech spoření na důchod nedostanou potomci předčasně zesnulého spořitele ani korunu a všechny peníze propadnou bance, nemá v civilizovaném světě obdoby.
|
|
|
|
Já bych nebyl TAK kritický. Socialismus (bankovní i jiný) skutečně má ten účinek na rozložení bohatství, který většina lidí naivně připisuje kapitalismu, a sice že se zvyšuje nerovnost. A současný reformní návrh nelze opravdu vykládat jinak než jako pokus o dvojí zlodějnu.
1) Fondy, budou buď ve správně vyvolených rukou a dosti možná později budou znárodněny.
2) Daně se zvýší.
Kritika je opravdu na místě, protože je to z hlediska parazitů ideální situace.
|
|
Mam jedinou otazku, MUSI clovek jit do duchodu? Nebo muze pracovat, byt zamestnan, dokud ho z prace neodnesou nohama napred?
|
|
|
To bude individuální - stavební dělník asi ne, ale třeba u uhlobarona nevidím překážek.
|
|
|
Špatně jsem se zeptal, MUSÍ ZE ZÁKONA (jakéhokoliv) člověk do důchodu? Nebo je to jeho čistě dobrovolné rozhodnutí?
|
|
|
To je velmi dobrá otázka, to by mě také zajímalo. Může třeba zaměstnavatel uplatnit ukončení pracovního poměru z důvodu důchodového věku zaměstnance? Jak je to u státních zaměstnanců a ozbrojených složek?
|
|
|
Zaměstnanec se sám rozhodne, zda půjde do důchodu a kdy. Zaměstnavatel to nemůže nijak ovlivnit.
|
|
|
Asi tomu rozumíš, zeptám se tě tedy na výklad § 55, odst. 2, a § 56 odst. 1, písm. b).
Laicky bych si to vysvětloval tak, že např. o čtyři roky přetáhnu odchod do důchodu a pak, ejhle, zjistím, že jsem měl nárok na důchod, tak budu chtít ty čtyři roky doplatit zpětně. Je to tak?
|
|
|
ne tak to není. Protože o odchod do důchodu musíš požádat, se sociální správou to řešit a teprve pak vzniká nárok na starobní důchod. Přetáhnout odchod do důchodu nemůžeš, musíš odejít do důchodu.
nároky na invalidní a jiné mohou vzniknout dříve, většinou z toho důvodu, že úřadům všechno trvá.
u bab na úřadech teď vzniká ještě horší možnost. Můžou současně pracovat i pobírat důchod, dříve měly nárok na důchod pouze v případě uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou. To bylo zrušeno, takže úřady teoreticky mohou být plné takových slečen Trixie. ;-)
|
|
|
Dříve byl odchod do důchodu podmíněn ukončením pracovního poměru u zaměstnavatele. To už neplatí? Nebo se to vztahuje jen na báby na úřadech?
|
|
|
moussa má pravdu. Viz. http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4D5F2575-B6DF-40EE-8DCC-124F5409D8F9/0/prirucka_BD_ 2010.pdf, strana 24 a 25.
|
|
|
Neříkám, že nemá, ptám se.
|
|
|
nemusí ukončit pracovní smlouvu.
|
|
|
|
Mimochodem, nepotěšila jsi mě. Dál tedy ve školství a podobných "úřadech" budou sedět báby nad hrobem místo toho, aby se to tam omladilo...
|
|
|
Zaměstnavatel to ovlivnit může, a také to prakticky dělá.
Prostě přiměje zaměstnance důchodového věku, aby se sám rozhodl odejít do důchodu a hned.
Proč to tvrdím?
Viděl jsem ve zprávách počty zaměstnanců, které velké státní podniky letos plánují propustit. Například u ČEZ k tomu bylo dolněno:"Jen odchody do důchodu."
|
|
|
jistě, odpovídala jsem jen na to, jestli je někde v zákonech nějaká možnost, aby zaměstnanec odešel jen z toho důvodu, že dosáhl důchodového věku a zaměstnavatel to chce. Ze zákona zaměstnavatel takovou možnost nemá. Vědět předem o tom může, protože mu to zaměstnanec nahlásí a pak si to také může napsat kamkoliv.
jinak může přimět zaměstnance k čemukoliv, dokonce může zaměstnavatel zaměstnance zabít. Sice to nečiní často, ale určitě se to někdy stalo.
|
|
|
Chápu, ze zákona tedy zaměstnavatel možnost nemá, z praxe ano.
Zabít může i zaměstnanec zaměstnavatele, votem žádná.
|
|
|
ze zákona takovou možnost nemá. Musí se se zaměstnancem dohodnout.
|
|
|
Sorry, ale zrtratil jsem se.
|
|
|
Zůstaneme-li u státního sektoru, jak stát může přinutit daného úředníka k odchodu do důchodu? Tím, že mu jeho práci znechutí...?
|
|
|
jediná možnost ve státním sektoru je organizační změna, jenže ta je u některých pracovních míst prakticky nemožná.
|
|
Údajnou nutnost důchodového zabezpečení chudších okrádáním majetnějších článek vyvrací celkem přesvědčivě, ale socialistická doktrína má v rukávu ještě jedno eso, se kterým se ekonomicky erudovanou argumentací lze vypořádat jen těžko, a tím je údajná nezbytnost solidarity odpovědných s neodpovědnými lemply, kteří neuspoří nic, ani kdyby na to stokrát měli, protože veškeré prostředky, kterými momentálně disponují, prožerou, prochlastají nebo jinak utratí za lebensniveau nad své poměry. V nutnost pomáhat i parasitům z vlastní vůle bohužel dost lidí věří.
Jinak se mi článek dost líbí.
|
|
|
Myslím, že i zde může ekonomie pomoci. Vyjděme z předpokladu, celkem rozumného, že když něco budeme subvencovat, tak toho bude více. A sice když budeme subvencovat lemply, pak bude více lepmplů. Jedině jejich penalizací, tvrdým důrazem na úspěch a bohatství jako na podstatný důkaz kvalit jedince, dojdeme ke společnosti, kde lennosti a neschopnosti bude absolutně méně.
Nakolik je to přesvědčivé?
|
|
|
Porad ale najdes dost lidi, kteri reknou: To je sice hezke a pravda a vubec, ale my je prece nemuzeme nechat pomrit hladem. A budou argumentovat, ze pravo na zivot (lempla) je dulezitejsi nez pravo na majetek (tvuj) bez ohledu na cokoli, protoze (Buh/moralka/kazdy prece vidi/o tom se nebudu bavit/cokoli jineho).
|
|
|
Výborně funguje, namísto pokusů socialisty přesvědčit o nějakém rozumnějším pohledu na svět, požádat je, aby dotyčné opatření financovali ze svého. Nebo lépe, prezentovat jim celý problém například: Tak ty chceš mých xyz Kč, abys dosáhl tohoto svého cíle? Tady to asi nezabere, ale málokdo je ochoten na tohle odpovědět kladně tváří v tvář. A účinky to má i dlouhodobě, alespoň některým začně docházet, jaké jsou praktické dopady jejich teorií. Anebo alespoň začnou chápat, že ve slušné společnosti se zlodějna nevydává za morální akt, že jim to neprojde.
|
|
|
Bohužel většinou nezačnou chápat nic. Transposice kleptokratických praktik do srozumitelnějších a přehlednějších měřítek osobních vztahů je vytáčí a zpravidla ji označí za absurdní.
Kognitivní disonance či doubethink jim čakry nerozhází, na otázku kolik je tři a tři se zeptají "čeho" a ke zlodějině mají neutrální postoj, dokud se nedozví, kdo kradl. Účel světí prostředky, přičemž prostředkem je názor. Vím o čem mluvím, protože výjimečně nadaného představitele této duševní magie mám ve svém okolí, blíž než je mi milo a vedu s ním na podobná themata poměrně často debaty téměř krvavé. Bohužel naprosto zbytečně, protože čím pádnější argumenty použiji, tím dříve následuje přechod od logiky k epilepsii. Ale tím vůbec nechci říci, že takové články, jako jste napsal, nemají smysl. Věřím, že vedle takto extrémně názorově rigidních jedinců existuje pořád ještě nemálo přístupnějších, kterým to může otevřít oči.
|
|
|
strašně nerada, vlastně s krajním odporem ;-), s tebou musím souhlasit. Přechod od logiky k epilepsii je velmi přesné označení.
také takové znám ze svého okolí, někdy mívám pocit, že ani nemohou přiznat nebo nějak pokročit, protože mají obavu, že by se jim zhroutil celý svět nebo něco podobného. Dosud to fungovalo, sice blbě, ale přece, takže není možné, že je to špatně a že by se to mělo dělat jinak. Někdy mívám dojem, že jsou zakleti v nějaké šabloně myšlení a bojí se z ní ven do velkého neznáma. Nejhorší je, že většina z nich není vyloženě hloupá. :-(
|
|
|
Díky tomu překonanému odporu si tvého souhlasu samozřejmě dvojnásob považuji ;-)
Máš pravdu, s inteligencí to moc nesouvisí. Ten mnou zmiňovaný exemplář je profesně velmi erudovanou, na výsluní společenských úspěchů se vyhřívající osobou. Jsem jím natolik fascinován, že kvůli němu (a taky asi proto, že co člověk pochopí, to ho nesere) se pitvám v lidské psýše a objevy si píšu. Už toho mám na knížku ;-).
|
|
|
Ted jste mi vy dva pripomneli konec filmu Cassablanca:
"Myslím, že tohle je začátek krásného přátelství."
(V originale "Louis, I think this is the beginning of a beautiful friendship.")
Uplne mi vrkly slzy do oci. :-)
Kdo z vas je Lojza?
|
|
|
Kecáš. Cynici nepláčou ;-)
|
|
Mám milion CZK, leží mi na účtě za 2,5% p.a., rychle likvidní (14 dní) takže můžu investovat kamkoli. Už se na mě vrhli z banky a zpracovávají na vlastní popud finanční plán. Možná bych tady mohl najít dobrý podnět...nebo aspoň solidní diskuzi jestli milion na investici není málo.
|
|
|
No nevím, o finančním plánu, vytvořeném nějakým mladým a dynamickým poradcem, co je placen z poplatků a ne ze zhodnocení Vašeho majetku bych si asi nic moc pěkného nemyslel.
Dle mého názoru nejlepší co se dá udělat s milonem je porozhlédnout se ve svém okolí po někom, kdo je spolehlivý, dobrý v tom co dělá a potřebuje třeba zainvestovat rozvoj firmy nákupem nových strojů nebo něco takového. U podobného projektu máte nad risikovostí investice mnohonásobně větší kontrolu než u cenných papírů na dnešních finančních trzích.
|
|
|
Ideální je firma v perspektivním oboru, například zabývající se poradenstvím v oblasti dotací EU.
|
|
|
tajně doufám, že tenhle obor záhy přestane být perspektivní.
|
|
|
Taky bych rád doufal ale bohužel mě nějak nenapadá, o co své doufání opřít :-/
|
|
|
já doufám, že dojdou, nebude co rozdělovat, zvláště když přidělení prostředků je podmíněno spolufinancováním. Horší je, že to současně znamená, že nás nejdříve odrbou až na dřeň a teprve potom jim můžeme kopat hrob. :-(
|
|
|
Tak tak. Zrovna tento týden jsem měl s výše zmíněnou osobou rozhovor na související thema. Někde vyčetl, že díky technologickému rozvoji bude (ó hrůzo!) málo práce, načež jsem mu nekonfliktně sdělil (určitě sis všimla, že jsem nekonfliktní), že je to píčovina, protože jednak když se kouknu z okna, vidím všude práce dost, třeba támhleten barák s hnusnou fasádou by určitě potřeboval novou, támhle nejsou posbíraný psí hovna, zkrátka práce je habaděj, kam se podívám, jen je problém, že si ji lidi nemůžou dovolit zaplatit, a to souvísí víc s daněmi než s technologiemi, druhak hladová zeď zbytečných úřednických míst, i firem existujících jen díky zákonem uměle vytvořené poptávce může vést klidně kolem zeměkoule. Oponoval, že to nejde věčně a dřív nebo později nebude práce. Já si myslím taky, že to nejde věčně, akorát jsem toho názoru, že deadline není nezaměstnanost ale pád na hubu. Docela by mě zajímalo, co si o tom myslí někdo ekonomicky gramotnější.
|
|
|
Inu, prace bude tolik, kolik ji kdo bude chtit a kolik si ji najde, kdyz se do toho nebude, s prominutim, srat vime kdo. Technologicky rozvoj umozni jen dalsi rust miry produktivity prace a take jeji delby, coz zvysi cenu nekterych jejich druhu (z cehoz vyplyva, ze teoreticky bude mozne se uzivit za vyrazne kratsi dobu, na druhou stranu to bude znamenat, ze budeme mit vice volnych prostredku a budeme hledat, za bude mozne je utratit... Napadlo by nekoho treba v 19. stoleti, ze budou existovat profese jako pilot, vlekar/udrzba sjezdovky, systemovy inzenyr nebo provozovatel paintballoveho hriste?)
|
|
|
Ano, to jsem taky říkal, ať se podívá, jaký vliv na nezaměstnanost měl technologický rozvoj od dob, kdy Marx strašil lidi, že jim stroje vezmou práci a ať zkusí přijít na to, čím to je. A stejný mechanismus jako ten, který zajistil dost práce dosud, ji pravděpodobně zajistí i do budoucna. Je jasné, že když kvůli zdanění musím několik dní pracovat, abych si mohl koupit jeden den práce stejné hodnoty někoho jiného (a vice versa), poptávku po práci to dramaticky sníží oproti stavu, kdy bych měnil den za den s tím, že produktivita protějšku je v jeho specialisaci výrazně vyšší než moje.
|
|
|
Tady bych to ještě rád doplnil o ten mechanismus - obecně je to přesun práce od té, kterou začnou vytlačovat stroje* k té, kde k vytlačení nedojde - práci tvořivě intelektuální**. To je nejlépe vidět na výzkumu: před průmyslovou revolucí byl výzkum otázkou malých komunit a měl minimální koordinaci. Dnes má většina velkých firem vlastní výzkumná oddělení a jejich velikost roste. Tento mechanismus funguje do nekonečna za předpokladu, že není konečné množství výzkumu (+ ostatních intelektuálních činností, takže i služeb..etc), což mi nepřijde zas tak nereálné.
______________________________________________
*
viz. zemědělství, ve starověku v něm pracovalo přes 90% populace. S růstem produktivity (skrze nástroje a jimi poskytované nové možnosti) se populace přesouvala k jiným činostem. Dnes dělá v zemědělství poměrně malé procento populace, ale o ztrácení práce kvůli strojům se opravdu hovořit nedá.
**
pracovní pojem, neutším, jestli existuje pro tohle nějaký odborný.
|
|
|
Tak to jste byli předem odsouzeni opakovat debatu Malthus&Sismondi versus Ricardo&Say :)
Nejlepší kladivo na malthusovce je otázka, proč vlastně pracují, zda pro tu práci, anebo pro její výsledky. Spousta strojů (mnoho zboží a služeb) v kombinaci s málem práce se zdá být téměř perfektní realizací odvěkého snažení lidstva o dosažení ráje na zemi (jen ty povolné hurisky ještě dodat), takže proč z toho dělat bubáka? Většinou odpověď nemají.
|
|
|
Dobrá, tak si zahraji na ďáblova advokáta sám. Kdyby hypoteticky opravdu uspokojilo poptávku 1 % pracujících (nebo pro tento myšlenkový experiment klidně uvažujme 1 člověka), jaký faktor by nahradil různou produktivitu jednotlivců jako klíč k distribuci bohatství?
|
|
|
To je otázka vskutku hodná klasické školy, ten utkvělý zájem o problém distribuce mám na mysli. Ovšem každý pilný student Carla Mengera ji snadno rozlouskne :) Proč by pracovalo jedno procento? To nedává žádný smysl, neboť každý člověk má nějaké cíle a k jejich dosažení musí vyvinou alespoň nepatrné úsilí, tedy každý pracuje. Nepracovat znamená neexistovat, neboť existence nutně předpokládá volbu mezi různými stavy okolního světa a tím i práci, jak člověk chce přejít od méně uspokojivého k uspokojivějšímu. Takže s distribucí není nikdy problém, protože ani nemůže být odtržena od výroby tak, jak naznačuje Vaše otázka.
|
|
|
Já nemám o problém distribuce utkvělý zájem, jen jsem dotáhl ad absurdum Vámi zmiňovaný model "hodně strojů - málo práce" a pokusil se nalézt odpověď na otázku, zda by mohl znamenat problém či nikoliv. Vaše "málo práce" jsem ale zjevně špatně pochopil jako "pracují jen někteří", zatímco Vy mluvíte o "všichni pracují méně". Tak jako tak jde o hypotetický příklad, měl jsem dojem, že takto byl v dialogu s malthusovci míněn. Z mých předešlých příspěvků je snad jasné, že nedostatku práce se neobávám.
|
|
|
Vaše předešlé příspěvky jsem četl, pochopil jsem tu otázku jako čistě hypotetickou, ovšem natolik se mi líbila, že jsem ji s gustem vzal jakoby vážně.
Někdy ji ale lidé berou opravdu vážně, například si vybavuju román Kurta Vonneguta, jméno myslím je Mechanické piano, kde technologický pokrok vzal většině lidí práci a jen malá menšina "šťastlivců" si ji zachovala. Při čtení jsem vůbec nechápal, proč si hlavní hrdina pořád stěžuje, vždyt měl TOLIK možností, které nám, protože musíme čas ztrácet prací, utíkají. Mohl třeba trávit celé dny čtením klasických autorů a dumat nad tím, proč problém produkce a distribuce ti pitomci od sebe tak vehementně oddělovali. My nebožáci žijící ve světe vzácnosti si takové poklidné, zadumané momenty musíme vybojovat, zvláště vybojovat s družkami, které subtilní teorii neocení, jelikož je dle jejich názoru třeba usilovnějšího nasazení v procesu produkce, přičemž problémy distribuce dokáží s přehledem vyřešit za nás. Snad právě tahle praktická zkušenost klasiky tolik ovlivnila :)
|
|
|
Ze bych si take zahral na dablova advokata? Mame plne automatizovanou vyrobu veskerych statku, mame automatizovanou i jejich distribuci. V restauraci si objednam, do sterbiny ve stole vlozim platebni kartu a robot priveze jidlo. Jiny robot servisuje sebe i ostatni roboty. Jidlo dovazeji robotizovane dodavky. Po netu (samozrejme, spravovanem nejakym systemem s umelou inteligenci) si mohu objedat treba novy dum. Postavi se automaticky, bez zasahu cloveka, jen se mi strhnou nejake penize z uctu. Nemam penize kde vydelat, mohu jen utracet. Muzeme to vylepsit, je tu DPH 99%, z niz se vsem plati socialni davky, aby mohli utracet. DPH se vybira a strhava automaticky pri platbe tou kartou. Vlastne, lidi jsou pak prakticky zbytecni, uz chybi jen vzpoura te umele inteligence... :-)
|
|
|
Jak by se asi na naše životy díval nějaký nebožák původem ze společnosti lovců a sběračů? Například já dnes jsem seděl dopoledne v kanceláři, kde jsem koukal na jakési bílé papíry a občas mluvil do krabiček, někdy vztekle, jindy medově. Očividně jsem nic "nedělal" a rozhodně jsem nevyprodukoval ani pár bobulí, hlíz, neulovil jsem žádné maso, ani vodu jsem nemusel hledat, tekla mi tam ze zdi. A přesto jsem pak klidně šel na oběd, který mi byl donesen až na stůl v množství, jaké jsem si přál. A to samé odpoledne! Chápete, mí drazí kolegové lovci a sběrači, ti lidé vůbec nic nedělají...
|
|
|
Bohatství by nebylo potřeba distribuovat, neboť by neexistovalo. Byl by komunismus.
|
|
|
Přesně naopak, v komunismu se musí (re)distribuovat co nejusilovněji, neboť to je jeho pravým smyslem, a také je to pro ten systém velice palčivá otázka, neboť je onoho bohatství takové množství, až se skoro chce říct chudobství.
|
|
|
Jakoukoliv práci děláte pro výsledek (pohnutky i výsledky mohou být různé to ano), zkuste nějakou vykonat a zjistíte to sám. Dilemata podobného rázu se mi zdají pošetilá.
|
|
|
Rád bych s Vámi souhlasil, velice rád, jsou to určitě pošetilá dilemata. Jenže když si otázku nepoložíte takto, ale jinak, kdy její pravý smysl bude poněkud obtížnější odhalit, pak můžete dojít k přesně opačné odpovědi a pak vytvořit fantasmagorické teoretické systémy postavené na tak hloupé chybě. Nevěříte-li, podívejte se na osmdesát posledních let vývoje makroekonomie. Tam se s nedostatečnou "poptávkou" kalkuluje, jako by se nechumelilo. A běda těm, kteří v duchu ortodoxní a předpotopní doktríny vznesou byť jen nesmělou námitku!
|
|
|
Mohl bych požádat o položení té otázky? Protože jinak nezjistím o čem mluvíte. Nepopírám, že to může být i mou tupostí.
|
|
|
Nebo jsem se já spletl, když jsem myslel, že reagujete na: "Nejlepší kladivo na malthusovce je otázka, proč vlastně pracují, zda pro tu práci, anebo pro její výsledky."
|
|
|
|
Tedy, teď jsem si to přečetl a nevím, kterou otázku máte na mysli Vy?
Moje první reakce byla na Vaši otázku ... "je otázka, proč vlastně pracují, zda pro tu práci, anebo pro její výsledky"
Moje druhá reakce vychází z toho, že nevím co z ní vyplývá když se položí jinak. Ptal jsem se zda mohu požádat o položení té jiné otázky. Ta první mi přišla nesmyslná, protože dilema, které měla řešit mi přišlo pošetilé, možná jsem měl napsat směšné.
|
|
|
Otázkou je, zda Vaše otázka po smyslu původní otázky neztrácí smysl, pokud se předchozí otázka položí jinak, takže je vlastně otázkou, co z ní vyplývá a zda má vůbec smysl otázka po možnosti položení otázky alternativní. Široký výběr otázek diskusi jistě obohatí, kardinální otázkou ovšem pořád zůstává, kolik otázek člověk snese, než mu přeskočí.
|
|
|
Posmíváte si mi proto, že si myslím, že teorie, která je založena na nerespektování fyzikálních zákonu je pošetilá až směšná? Nebo jste opravdu přesvědčen, že populace roste jiným tempem než zdroje obživy? Dokonce takovým rozdílem jak je uvedeno v teori? Lze populaci růst bez zdrojů obživy? Nejsou to "spojené nádoby"?
Už Vám přeskočilo?
A jestli ne, mohu se zeptat zda lze spotřebovat více práce než je vykonáno?:-)
|
|
|
Omlouvám se za žertík, zřejmě nepříliš japný. Nic ve zlém.
|
|
|
Dobře, potom si tedy položte tutéž otázku, jenom v jiném převleku, a sice zda například je nebo není možné, aby agregátní poptávka nedostačovala agregátní nabídce. Za důvod třeba můžere vydávat nadměrnou šetrnost sedláků, jak to dělal Malthus, kteří, namísto aby kupovali luxusnější zboží, blbci futrují své truhličky zlatem, čímž snižují odbyt řemeslníkům, kteří zas nemají na chleba, což zas snižuje odbyt zemědělcům, kteří pak méně nakupují u řemeslníků a tak dále. Tímhle dosti nemožným postupem se můžete dostat k naprosto vadnému závěru, a sice že agregátní poptávka by skutečně mohla být nižší než nabídka, čímž by nastal hospodářský útlum. Přitom je nad slunce jasné, že ti sedláci se nedřeli jen tak pro nic za nic, aby pak mohli produkt uložit ve zlatě, pokud zrovna pohled na tento kov pro ně není odměnou nejvyšší (nic proti tomu). Takže jejich úspory musely být investicí a jako takové nic hospodářství neubraly, jen přispěly k vyšší kapitálové akumulaci na úkor okamžité spotřeby. Jak ale je řeč v agregátech, leckdo došel k závěru opačnému a desítky tisíce stran se pak popsaly koumáním nad teoriemi naprosto vadnými.
|
|
|
Díky za vysvětlení. Makroekonomii považuji za pavědu právě pro agregátní veličiny. S tím se dá krásně čarovat:-).
|
|
|
Neřekl bych, že bída makroekonomie je dána agregáty jako takovými, třebaže jsou zavádějící. Problém je spíše v tom, že "zadání" je tak chybné. Například Quesnay si mohl mylně myslet, že hospodářství je jako krevní oběh, Malthus z toho mohl vyvodit nebezpečí ztráty části krve (peněz) na "neproduktivní" úspory, ale pořád to byli jen fandové více méně neexistující disciplíny, kteří tohle provozovali jako amatérský kouzelník, který občas potěší své přátele a známé nějakým tím drobným trikem. Dnes však máme v této zemi stovky i tisíce lidí, kteří, aby jejich práce měla nějaký smysl, musí předstírat, že fiskální a měnová politika je účinná, že dokáže zmírnit, případně zcela odstranit, to či ono společenské zlo. Můžeme se potom divit, že používají agregátní veličiny, které byly mnohokrát v minulosti rozeznány jako velice nespolehlivé nářadí? Jistěže ne, oni je používají právě proto! Makroekonomie je pavěda, protože makroekonomové jsou svými chlebodárci vedeni k tomu, aby pavědou byla.
|
|
|
nenechat si radit od frikulina, co bydli v panelaku na hypnoteku a prijede sluzebni fobii (tzv. osobni banker).
Fyzicke drahe kovy, aby o nich NIKDO nevedel a byly ulozeny dost hluboko.
http://www.proaurum.de/preisliste.jsp?action=performSearch
|
|
|
Investicni zlato jde kupovat tak, aby o nem NIKDO nevedel?
|
|
|
dal jsem tam odkaz. Do eur15k/1 transakce ano.
Btw, Rolex daytona P. Newman mohou byt "investicnejsi" nez nejaka cihlicka.
|
|
|
Obavam se, ze u rolexek tu investicnost tezko vysvetlite celnikum a bernaku.
Pardon, ale clo a dph pri ukladani penez moc platit nechci.
|
|
|
ani dph (v de) ani clo (do cz) se neplati.
"Oder Sie wickeln das Geschäft bar in einem unserer Handelshäuser in München, Bad Homburg oder Berlin ab.
Bitte beachten Sie: Gemäß den Bestimmungen des Geldwäschegesetzes sind wir verpflichtet, bei Beträgen ab 15.000 EUR Ihre Personalien aufzunehmen. D.h. gültigen Personalausweis oder Reisepass mitbringen!"
zde koncim z bezplatnym poradenstvim, chytremu napovez.
|
|
|
K tomu bych dodal, ze vice mensich investicnich predmetu je lepsich, nez mene vetsich, z duvodu vyssi likvidity, cili ten limit na transakci zase tolik nevadi :-)
|
|
|
Podotek psal o hodinkách a tam má víceméně pravdu. Ty v Evropě prostě bez DPH nepořídite. I když je koupíte od soukromníka, on tu DPH zaplatit musel takže se v jejich ceně bude nadále figurovat.
Řešením je pochopitelně nákup mimo EU, ideálně tam, kde žádnou DPH či sales tax nemají. Pak sice musíte teoreticky daň doplatit na vstupu do EU/ČR, ale kdo to dělá, že... A obávám se, že i takový nákup v Dubaji či kde se trochu prodraží.
|
|
|
Tento dotaz už jsem zde pokládal a nebyl zodpovězen. To jsou jen čeští prodejci investičního zlata takoví vykukové, nebo náhodou totéž platí v Německu? Tj. malým písmem psaná podmínka, že firma zpět vykoupí jen své vlastní zboží. Jiné zlato s mírným snížením ceny, které jak jsem se ptal je 20%.
Jakou máte záruku, že za 20 let bude taková firma existovat? Podle mě z toho žijou, tak hejly lapou a po letech oškubou :-) Na burze můžete nakupovat/prodávat s poplatkem třeba 1,5%, ale tady je to 20%.
|
|
|
Vy, kdybyste mel zlaty dul, byste garantoval vykup zlata? A kdybyste mel dul na uhli, garantoval byste vykup uhli? Kdybyste mel bramborove pole, garantoval byste vykup brambor? Proc je ten, kdo nevykupuje to, co vyrabi, vykukem?
|
|
|
Zlato a i stříbro je dobrý nápad, si myslím (jen bych potřeboval nějaký pořádný trezor), uvažuju ještě o pozemku, nejlépe pole/louka/les a pachtu (to je zase blbě likvidní).
Majetkové poměry přiděleného bankovního poradce nejsou myslím relevantní. Každý může mít dobrý nápad.
|
|
|
hlavne o tom stat vi a elegantne vas vyvlastni, napr. bude postupne zvysovat dan z nemovitosti tak sikovne, ze Vas to nakonec bude stat vic jak jistinu a nervy k tomu.
Ano bez MwSt. v de koupite jen vybrane polozky (napr. ty zlate cihlicky). Hodinky - tj. otazka, zda se dph projevi, kdyz je to tak tezko sledovatelna komodita vsude na svete.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Aritmetika průběžného penzijního systému – díl první
|