Komentáře ke článku: Ad Birds of prey (ze dne 05.12.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Co fakt nechápu, jak může někdo dát za JAKÉHOKOLI fógla sto tisíc korun a víc. Nemluvě už o "zábavě" nad tím, jak dravci "loví" uměle odchované a přirozené reflexy postrádající bažanty (srv. se scénou lovu na Konopišti z "Járy Cimrmana ležícího, spícího").
Tahle společnost je opravdu nemocná.
|
|
|
"Co fakt nechápu, jak může někdo dát za JAKÉHOKOLI fógla sto tisíc korun a víc."
To lze zdůvodnit tím, že tě asi nic nebaví tak, abys za to utratil 100 kkč a nebo těch 100 kkč prostě nemáš.
vidím to ve svým okolí. když jsem koupil motorku, bylo slyšet i názory, ža za to mohla být Fabai fkombíku...když jsem koupil (nijak extra drahý) kabriolet, tak zase, že je to malý a nepraktický a ...blablabla.
Doporučuji prostudovat historii sokolnictví aspoň v tom rámci, od kdy jsou o sokolničení a lovu s pomocí ptáků první zmínky. Co já vím, baví se tak ti-co-na-to-mají už asi 5.000 let - tolik k tomu, že "Tahle společnost je opravdu nemocná."
|
|
|
"To lze zdůvodnit tím"
To si klidně zdůvodněte, jak potřebujete. Motorku chápu, kabriolet chápu... ptáka? Nechápu. Samozřejmě je to tím, že jsem hloupý chudý závistivý buznocyklista. Prokoukli jste mě úplně přesně.
|
|
|
Kde přesně jsem se ve svém příspěvku zmínil o "hloupých, chudých a závisivých buznocyklistech"?
Jak jsi přišel na to, že tě za takového považuju?
Nejsi tak trochu dotýkavý?
Fakt jsi cyklista? 8o)
Máš prostě tak nastavenou měrku, že nerozumíš tomu, že pro někoho nemá cenu ani motorka ani kabriolet, ale zase má rád svého sokola. Je to tvůj názor a já ti ho neberu. Ale i ten sokol má něco do sebe. Kdybys měl někdy takovýho dravce na ruce a prohlídnul bys si ho, tak bys na něj možná nahlížel taky trochu jinak. Já si to zkusil několikrát a proto mám rád "všechno se zahnutým zobákem".
|
|
|
To chápu. Investovat 100.000,- Kč do koníčka (tedy hobby) není nic až tak neobvyklého.
Koupě koně (když jsme u koníčků), fototechniky, zájezdu, motorky, větroně, atd. může vyjít mnohem dráž. Navíc existuje dost lidí, pro které taková částka neznamená víc než trochu si utrhnout od huby po čtvrt roku...
|
|
|
A to si představ, že někteří lidi jsou schopni dát stejné prachy za kousek lepícího papíru, který už jim k ničemu není.
Používalo se to v dobách, kdy se maily posílaly na papíře a platilo se za odeslání každého zvlášť:-D
|
|
|
Naštěstí realita není na tvém chápání nikterak závislá, a tak není nutné brát v potaz zda nějaký pišišvor si něco dokáže nebo nedokáže představit, že neví co to jsou reflexy a že své představy o lovu/honu čerpá z filmu o Cimrmanovi, na základě čehož stanovuje diagnózu celé společnosti.
Fakt jsem se pobavil, díky! :-D
|
|
ad očkování proti vzteklině:
v diskusi pod původním článkem jsem narazil na info o očkování proti vzteklině, které bylo aktuální tak v roce 1980, u tohoto článku je zmínka o jeho bolestivosti. Dříve jsem na to neměl čas, ale teď zkusím uvést nějaké zkušenosti, které jsem si z tohoto zážitku odnesl já.
očkování se dávno neprovádí do dutiny břišní, a nemá tak závažné vedlejší účinky jako kdysi (pro příklad zánět mozkových blan atd.). Popravdě řečeno, během celého očkování jsem měl nejhorší "vedlejší účinky" během podáním zastaralých informací o průběhu léčby.
očkování, které jsem prodělal cca před 5 či 6 lety se provádělo intramuskulárně, v mém případě do ramene. Není to žádné velké vzrůšo, když vám někdo střelí jehlu 3-4 cm hluboko do svalu, ale žádná hrůza to též není. Nejbolestivější byla první aplikace, patrně to bylo způsobeno strachem. Ostatní byly nijaké; prostě injekce. Vedlejší účinky žádné. Vnímání bolesti je silně individuální, ale domnívám se, že s jen trochu schopným personálem, se není čeho bát; nejde o nijak problematickou proceduru. Kdo se nesloží při odběru krve, nesloží se ani zde.
|
|
|
Když už jsme u vztekliny tak vězte, že ji mají i netopýři. Dostat to od nich je podstatně snadnější, než od lišky. I když mají ultrazvukovou navigaci, mohou na vás za tmy vletět a pokousat. Jsou sice chráněný, ale ne vzácný; jsou skoro v každý jeskyni či starý štole. Pokud nějakou tu létající hmyzožravou myš zabijete, rozhodně se zachovejte podle poučení z obou článků.
|
|
|
A co je především nutné zmínit je fakt, že se vzteklina na našem území (kromě zmíněných netopírů) už roky nevyskytuje, takže je konec článku tak trochu mimo.
|
|
|
no možná máš pravdu a možná se nijak zvlášť na našem území nevyskytuje. To neumím ověřit.
V každém případě, pokud bys snad měl super-truper smůlu a očkování kvůli nízké pravděpodobnosti nakažení se nepřijal, je vzteklina neléčitelná pokud se projeví. Pak už ti nabídnou jen morfium atp. abys alespon zemřel v klidu. Tedy osobně bych volil to očkování. Preventivně.
To že je velmi malá šance výhry ve sportce neznamená, že občas někdo nevyhraje.
|
|
|
ad třetí odstavec - to je sice pravda, ale podle toho by ses musel nechat očkovat na všechny nemoci, co se daj. Takovej břišní tyfus se u nás taky skoro nevyskytuje, ale co kdyby. To samý třeba ebola nebo horečka dengue (Jestli se na to vůbec dá očkovat)
IMHO má očkování smysl jen tam, kde hrozí nějaké reálné riziko nakažení. Ono i očkování samo představuje určitou zátěž pro organismus.
|
|
|
čekal jsem, že to někdo zmíní. Samozřejmě, s tím se nedá nesouhlasit. Máš pravdu ve všem. Nicméně:
RIZIKO = míra_pravděpodobnosti_výskytu x cena_kterou_nás_bude_průser_stát.
tedy pokud je pro tebe cena života nekonečně vysoká, pak tě nezajímá, jak moc se u nás nakažená zvířata vyskytují.
Řeknu to takto: já osobně neznám "míra_pravděpodobnosti_výskytu" vztekliny a tedy neumím stanovit velikost rizika, kterému se vystavuji. Tedy pokud mne pokouše zvíře, jiné než sousedův ratl, pak se půjdu radit, co a jak.
|
|
|
po pokousání cizím zvířetem samozřejmě má smysl si tu postexpoziční injekci nechat šoupnout. Preexpoziční očkování má IMHO význam hlavně tam, kde hrozí zvýšené riziko nakažení (třeba u deratizátorů, pracovníků odchytovek a útulků nebo u počítače netopýrů). Pro člověka, kterej se se zvířaty dostane ve styku akorát při venčení čokla nebo ve zverimexu to moc smysl nemá, i když i u něj jisté riziko nakažení taky existuje.
|
|
|
aha. Já se bavil *výhradně* o postexpozičním očkování (de facto jde vždy o očkování, když lék na propouknuvší nemoc neexistuje).
Šance, že mne pokouše nakažené zvíře je taky tak 0,01 a méně a proto jsem hovořil o postexpozičním očkováním jako o preventivním. Což patrně způsobilo naše neporozumění.
možnost, že by se běžný člověk dnešních dnů preventivně očkoval - před pokousáním, mne vůbec nenapadla. (... běžný člověk vidí přírodu v zoo či v tv).
|
|
|
hlavně, že jsme se domluvili. mě zase v první chvíli nenapadlo, že řeč je o postexpozičním očkováním. Zmátla mě tam ta prevence :)
|
|
|
skusenosti s ockovanim mozem potvrdit. moje su este raz tak stare. uz vtedy to bolo tak, ze navetsi problem boli horrorrove info o tom ak to bude. a dotrepat sa kuoli kazdej inekcii do nemocnice na infekcne.
samotna inekcia je s najtensou ihlou aka je, takze to boli ako hodne nasrdeny komar. a aj to potom je dost podobne - trochu to svrbi, trochu to opuchne a druhy den uz o tom obycajne neviete.
|
|
|
Bylo to před, nebo až po ohrožení vzteklinou? Já byl očkován preventivně (před cestou do Ruska) a šlo o standardní očkování (jakkoliv jsem se pak asi den-dva cítil subjektivně lehce mimo). V případě poexpozičního očkování neočkovaného člověka je jiná očkovací látka (resp. vám snad dají i přímo protilátky) která může mít vedlejších účinků trochu víc, a být i nepříjemnější
|
|
|
v mém případě to bylo poněkud šroubované. Byl jsem "děcko" a tak jsem kousnutí nějakým šmejdem nebral vážně, protože šlo jen o povrchní blbost. Tenkrát bych tomu nevěnoval pozornost, kdyby:
Odbočka: Očkování po kousnutí by mělo proběhnout ASAP, ale pokud si dobře vzpomínám, tak *prý* čím později přijdu, tím menší šance na úspěch je (pokud skutečně šlo o nakažené zvíře), ale *prý* pokud přijdu do týdne, pak by ještě neměl být problém. Toto je negarantovaná informace, zšedlá časem.
pes mne kousl a nevěnoval jsem tomu pozornost. Cca za 4dny jsem dostal >39 horečky, nevím dodnes proč a tak jsem nakonec skončil na infekčním. Bolestivost injekce byla minimální, jen je trochu nepříjemné když jehlou překvapený sval sebou párkrát škubne. Další injekce byly no-problemo. V porovnání s jednou zubařkou, která s větou "takový velký chlapec, tohle přece nebolí" zakousla vynaloženým tlakem na zub motor vrtačky, to byla skutečně sranda.
|
|
|
Takovéhle zubařky bych střílel. Jako dorostenec jsem chodil k jedné takové a ta měla podobné kecy, čímž mě přesvědčila, že ta svinská bolest k tomu halt nezbytně patří a přivedla mě k odhodlání příště nehnout brvou, i kdyby se mi měla provrtat do ucha. A tak jsem pak mnoho let i činil. Cca po 20 letech si můj zubař po dovrtání všiml, že mám úplně propocené triko a udiveně se zeptal, jestli to bolelo. Když jsem mu řekl, že ano a že jsem se bolestí málem pochcal, byl překvapen a vysvětlil mi, že když to nedám najevo, tak on to nemůže vědět. Když jsem si uvědomil, kolikrát jsem takhle podstoupil zbytečnou torturu kvůli té čubce, asi bych ji - kdyby už to mezitím nebyla stará baba - vyhledal a provrtal pár zubů stylem á la Marathon Man.
|
|
|
máme stejné zážitky. Košile po zákroku nebyla propocena jen na zádech ale i zepředu :) Prostě správný lékař. Ušetřila možná i 4 minuty a to za to holt stálo :)
|
|
|
u mna to bolo podobne ako u alfonza. t.j. pohryzenie neznamym psom. akurat bez tych horucok a ja som bol u doktora skorej, lebo ma bolo treba trochu zastopkat.
vsetky inekcie boli riesene ambulantne s tym, ze "pre istotu nam tu pol hodinky posedte".
|
|
Ať už měli zmínění holubi jakoukoliv cenu, nemění to fakt, že sokol není uzpůsoben k lovu na zemi. Sokolovití dravci útočí výhradně ze vzduchu. Chovatel holubů je prd ornitolog, jinak by to věděl. Stačilo hodit přes vetřelce kabát nebo jiný kus hadru: oslepený dravec reaguje jako slepice, tedy nijak, a lze ho tímto způsobem bezpečně polapit.
Když tohle všechno vím já, kluk z města, proč to neví chovatel holubů, u kterého je setkání s dravým ptákem mnohonásobně pravděpodobnější? Nebo že by to byl věděl a sokola usmrtil schválně, jako "pomstu" za všechny ztracené holubí šampiony?
|
|
|
Může být pomstou ochrana svého majetku? Kdyby se mu sokol producíroval po střeše nebo po dvorku (dělal by to sokol vůbec?) a on ho "sejmul" tak by to možná pomsta byla, ale takhle? Teorie o chytání dravce plenících holubník (volieru) do kabátu je poučná, stejně jako ta o lapání zmijí vidlicovidým klackem, zkoušel jste to někdy?
|
|
|
Zkoušel jsem to, při odchytu zbloudilé poštolky za účelem opětovného vypuštění ve venkovním prostoru. Metodou pokus-omyl jsem získal následující poznatky, později ověřené v sokolnické literatuře: Dravec zahnaný do kouta si lehá na záda a brání se pařáty (ostré!), případně v této pozici stříká výkaly. Po zakrytí očí ztuhne a nechává sebou manipulovat prakticky libovolně. Pokud mohu soudit, uštknutí nehrozí. :-)
Nevylučuju, že ten pán jednal v představě, že chrání svůj majetek. Říkám jen, že tak jednal zbytečně, ať už z nedostatku znalostí, nebo v zášti.
|
|
|
Možná jen dědek nechtěl experimentovat na úkor svých holubů a příručku sokolnictví v kapesním vydání měl v jiném vaťáku. Také bych se asi zachoval jinak, ale dědkovi vinu nedávám, ten vytuněnej sokol měl holt smůlu, že zaútočil na špatnou kořist. A zášť ta tam byla určitě, však mu to ostatní dědci dají v hospodě pěkně sežrat:-).
|
|
|
Spíše létající vysílačka byla prd sokolovitý dravec, když nevěděla, že má útočit ze vzduchu a nechala se praštit lopatou přes tu kundu chlupatou...
|
|
|
Když sokol blbec vletí do voliéry, holubi jsou z něj pochopitelně vyplesklí a dělají bordel. Majitel se jde podívat, vidí sokola a utluče ho (z libovolného důvodu), přestože sokol v uzavřeném prostoru voliéry nepředstavuje pro holuby hrozbu (není k tomu fyzicky uzpůsoben). Protože majitel neví, jak se sokolem naložit, ptáka umlátí. Sokol na riziko pravděpodobně reagoval tak, že sebou flákl o zem, hrozil pařáty a syčel. Do takového cíle se trefuje lopatou poměrně snadno.
|
|
Musím uznat, že tenhle článek poněkud poopravil můj názor na tento případ, neboť se zdá, že nejenom holubář zdupal, co se dalo, navíc ti holubi byli výrazně cennější, než bych si vůbec byl pomyslel. Nicméně i tak je zde pořád ještě druhý fakt, a sice že sokol je chráněný a tudíž se do něj lopatou co? A tudíž se do něj lopatou mlátit nesmí. Aniž bych polemizoval o tom, zda je to dobře nebo špatně, je to prostě tak a v tomto směru nadále platí, že dědek od samého začátku reagoval nesprávně, a to tak, že zcela. Že to na závěr dojebal k dokonalosti tím, že se prozradil, to je už jenom drobná dohra.
|
|
|
Cituji z komentare k zakonu č. 114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny (Miko L. a kol. C H Beck 2005)
"Nicméně ti jedinci ptáků, kteří pocházejí z odchovu v zajetí a jsou nezaměnitelně označeni či identifikováni a současně jsou evidováni orgánem ochrany přírody ... nejsou považováni za volně žijící a uvedené zákazy pro ně tudíž neplatí"
jde o komentar k § 5a, coz je obecna ochrana volne zijicich druhu ptaku. Tim nechci vyloucit ze neni jedinec daneho druhu chraneny (i kdyz je chovany v zajeti) podle nejakeho jineho ustanoveni, zas tak danou problematiku nesleduji.
|
|
|
IMHO asi bude ještě nějaké jiné ustanovení, protože kdyby tohle byla stoprocentně pravda, tak by kdokoli mohl post hoc tvrdit, že to označení fakt viděl naprosto jasně a že ta značka musela upadnout a že tu jistě někde bude bla bla bla, čímž by ochrana dosti ztrácela na efektivitě. To se neopírá o moje konkrétní znalosti zákonů, to je jen rozumová úvaha. Navíc je otázka, do jaké míry byl tenhle sokol "nezaměnitelně označen", případně evidován. Z dostupných zdrojů vyplývá, že holubář objevil jeho "označení", dá-li se tomu tak říkat, až poté, co z něj naklepal řízky, což by o nějaké viditelné značce nevypovídalo, a evidován příslušnými orgány s velkou pravděpodobností nebyl, tedy přinejmenším ne u nás, pokud fógl i jeho páníček byli Rakušáci. Ale je to fakt těžko říct.
|
|
|
Ono by to spis bylo zajimave z pravni stranky, protoze takhle opravdu oznaceny ptak je nezpusobily predmet TC/prestupku, ale to je asi prilis teorie (proste by to nemohl byt TC proti chranenemu zivocichovi protoze se o chraneneho zivocicha nejednalo, leda pokus... neco jako pokus vrazdy na mrtvole)
A nezapomente ze se jedna o zneni komentare, ne zneni zakona. V praxi to muze chodit (diky neznalosti) uplne jinak. Ale spis byhc tipl, ze se jedna o unikatni pripad a samotny prislusnik sepisujici protokol se bude skrabat propiskou za uchem.
|
|
Kdysi jsem potkana, co nam radil ve sklepe a i kocky se ho baly, ulovil pomoci brankarske hokejky.
Mam se jit udat, nebo se mam rovnou zastrelit?
|
|
|
v poho, zabití zvířete není týrání. Týrání je zvlášť trýznivé zacházení a utýrání je usmrcení zvlášť trýznivým způsobem. Vztahuje se to jen na vyšší živočichy, takže trhání nožiček mouchám týráním není, i když ta moucha z toho zrovna odvázaná nebude. Týrání je navíc jen přestupek, pokud za něj dotyčný nebyl v předchozím roce pravomocně potrestán.
|
|
|
Já jednou zabil potkana, protože byl jen o něco větší než já a navíc byl nějakej nasranej, čímž reálně hrozilo, že utýrá on mě. IMHO jsem splnil podmínky nutné obrany:-)
|
|
|
Nutná obrana proti zvířeti ? Snad krajní nouze, ne ?
|
|
|
Napřed tak, pak onak. Udej se, a pak usnadni orgánům činným v trestním řízení práci tím, že sejdeš dolů na půdu, a tam se zapíchneš provazem, oběsíš na noži a zastřelíš baseballovou pálkou, to vše samozřejmě s rukama spoutanýma za zády. Prostě stejně, jako se ondy zasebevraždil ten kriminalista v Praze:-)
|
|
Ale je tam pár nesrovnalostí.
1) Poslední výskyt vztekliny na našem území byl zaznamenán r. 2002 a ČR byla deklarována jako vztekliny prostý stát ve věstníku OIE Disease Information č. 30 z 23. června 2004
2)Po pokousání neočkovanou kočkou jsem prodělal očkování proti vzteklině. Jedná se o 3 injekce během cca 10 denní hospitalizace (to už nevím přesně) a další 2 injekce v rámci doléčení, kdy je člověk hospitalizován jen přes noc. Není to nijak víc bolestivé ve srovnání s jinou nitrosvalovou injekcí.
Díky Bohu mě o rok minuly staré typy vakcín, které se aplikovaly injekcí přímo do jater, což musela být chuťovka.
|
|
Ale je tam pár nesrovnalostí.
1) Poslední výskyt vztekliny na našem území byl zaznamenán r. 2002 a ČR byla deklarována jako vztekliny prostý stát ve věstníku OIE Disease Information č. 30 z 23. června 2004
2)Po pokousání neočkovanou kočkou jsem prodělal očkování proti vzteklině. Jedná se o 3 injekce během cca 10 denní hospitalizace (to už nevím přesně) a další 2 injekce v rámci doléčení, kdy je člověk hospitalizován jen přes noc. Není to nijak víc bolestivé ve srovnání s jinou nitrosvalovou injekcí.
Díky Bohu mě o rok minuly staré typy vakcín, které se aplikovaly injekcí přímo do jater, což musela být chuťovka.
|
|
|
1) Zhruba tak. Je to sice detail, ale pravděpodobnost nákazy vzteklinou se v současnosti zhruba kryje s výhrou jackpotu ve Sportce.
2) Absolvoval jsem očkování při podezření na vzteklinu v roce 86 (poranění domácím kotětem ne zcela jasného původu v NDR, přičemž v okolí cca 10 km byla lokalizována vzteklá kočka). Týden nebo dva z prázdnin na infekčním. Sovětská vakcína, pod kůži na břiše. Co se bolestivosti týče - reakce na protitetanovku je horší.
|
|
|
Co jsem slyšel, tak průser byla právě ta ruská vakcína. Nežádoucí účinky typu zánětů všeho možného vč. mozkových blan, horeček, nebo v extrémním případě i vypuknutí samotné nemoci (to nevím, jestli náhodou není pomluva, přijde mi to trochu k neuvěření) byly prý u těchhle vakcín zcela běžné. Kromě tohoto zázraku moderní medicíny, jež byl zřejmě technologicky na úrovni konce 19. století, se u nás paralelně používaly i vakcíny, pocházející ze samotné kolébky očkování Francie, které tyto závady údajně nevykazovaly v pozorovatelné míře. Problém tedy evidentně neležel ve stavu technického pokroku jako takového, ale (celkem očekávatelně) spíše v příslušném regionu:-). Podle jakého klíče se rozdělovaly (zřejmě nedostatkové) prémiové západní vakcíny mi není známo, patrně to šlo dost po známostech a štěstí, jako tehdy ostatně všechno.
|
|
|
Slyšel jsem to asi taky, ale tak formou JPP. Odborný tisk lékařský nečtu, neb bych z něj byl pramálo moudrý. Hledat to v důvěryhodných pramenech na internetu nemám čas ani náladu. Popsal jsem jenom ve zkratce zkušenost.
Mně to prostě a jednoduše píchali, žádný zánět ani samotnou vzteklinu jsem neobdržel, trochu to pálilo, jako každá reakce na vakcínu (taky jako do malýho do mně několik let rvali vakcíny proti senné rýmě, díky čemuž mám dneska svatej klid). Jeden den pod kožku na levé straně břucha, druhej den na pravé. Ta reakce byla opravdu (zase říkám: u mne) míň nepříjemná, než třeba u té protitetanovky.
Nejhorší ani tak nebyla ta doba z prázdnin ve špitále, jako fakt, že co se na to infekční (dveře bez kliky a mříže v oknech) doneslo, to nesmělo být odneseno. Zůstalo pro použití dalším pacoušům, nebo muselo být odneseno do kotelny či kam. Drahnou dobu jsem pak sháněl shodný sešitový vydání jakési úžasné žůžo dobrodrůžo knihy :o)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Ad Birds of prey
|