Zařaďte se prosím na základě následujících kritérií.
V souvislosti s panující ústavní krizí po výroku Ústavního soudu o tom,
že vyhlášení předčasných volem po pádu vlády páně Topolánkově je neústavní,
nadávám:
BlueBoard.cz
Pak si sami před sebou a upřímně odpovězte na otázku. Znám ústavu
státu ve kterém žiju? Je-li vaše odpověď záporná, otevřeli jste si následně
tento nejzákladnější právní dokument? Pokud mohu soudit z „diskusí“ na
lži-Dnes, Neviditelném psu i jinde, učinil tak jen málokdo a podle vžitého
národního obyčeje, považují všichni „diskutující“ své „příspěvky“, tedy
to co si oni myslí a příslušné nadávky za obecně platné pravdy, ba
přímo za lidovou moudrost.
Jak typicky české! Kdo má do řiti díru, cítí se oprávněn kecat do kde
čeho.
Já jsem se obtěžoval tím, co měli především udělat páni novináři, kteří
se ovšem omezili pouze na senzační titulky. Otevřel jsem si Ústavu a začal
zkoumat, co že se to podle ní mělo po pádu vlády vlastně dít. Ti
z vás, kteří učinili totéž, nechť na tomto místě laskavě četbu ukončí a
věnují se něčemu zábavnějšímu.
Co tedy Ústava říká o rozpuštění sněmovny? Článek 35 explicitně
vypočítává situace, ve kterých může prezident republiky tuto rozpustit.
Rozpuštění sněmovny na základě vyslovení nedůvěry současné vládě mezi nimi
není, ale našeho případu se za určitých okolností může týkat odstavec
(1) , odrážka a). Cituji:
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě,
jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké
sněmovny,
Tak daleko ovšem ještě ani zdaleka nejsme, protože v této chvíli není
komu důvěru vyslovovat a navíc je tu podmínka, že se musí jednat o vládu,
jejíhož předsedu prezidentovi navrhl předseda sněmovny. Kdy tato situace
nastává? Příslušné odstavce Článku 68 o tom praví:
2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje
ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou
sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru,
postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská
důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády
na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Z toho tedy přímo vyplývá následující. V souladu s Ústavou měl prezident
republiky jmenovat nového předsedu vlády (mohl klidně znovu jmenovat pana
Topolánka, ale i kohokoliv jiného). Pokud by po třiceti dnech vláda
důvěru nezískala, měl se postup opakovat. Pokud by po dalších třiceti dnech
vláda znovu důvěru nezískala, měl dalšího předsedu vlády prezidentovi navrhnout
předseda sněmovny. Pokud by důvěru nezískala ani tato vláda, měl teprve
prezident právo sněmovnu rozpustit a vyhlásit nové volby.
Pokud tedy patříte do skupiny nadávající Ústavnímu soudu, nadáváte neprávem.
Naopak, Ústavní soud byl svým pouhým odročením rozhodnutí značně nedůsledný,
protože jeho právně naprosto čistý výrok měl znít, že přijatý postup přijetím
jednorázového ústavního zákona o zkrácení jednoho, jediného volebního období,
bez předchozích tří pokusů o sestavení vlády je, když ne přímo protiústavní,
tak rozhodně neústavní. Ústavní soud prostě nemohl jednat jinak.
A to nemluvím o tom, že přijetí takového jednorázového ústavního
zákona je naprosto nesystémové. To budeme přijímat ad hoc jednorázové ústavní,
nebo i jiné zákony vždy, když se to někomu bude hodit do krámu v závislosti
na okamžité politické konstelaci? No to budou pěkné “právní jistoty“!
Jestliže ovšem parlament trvale změní Ústavu v tom smyslu, že sněmovna
se může většinou sto dvaceti hlasů rozpustit sama, je to něco jiného. Tohle
už systémovým řešením je. Není mi ovšem jasné, jaký dopad to bude mít na
již podanou stížnost. Žádný zákon, tedy ani změna Ústavy nesmí být retroaktivní.
Ovlivní tedy vůbec tato nově přijatá změna Ústavy to, co nastalo v minulosti,
tedy podání páně Melčákově k Ústavnímu soudu?
Navíc nastane okamžik pravdy. Budou v zájmu státu skutečně kapři ochotni
vypustit si rybník? No uvidíme!
Patříte do skupiny právě poslanci Melčákovi nadávající? Domnívám
se, že rovněž neprávem. Tento svérázný starý pán se rozloučil s poslaneckým
klubem ČSSD a bylo mu šuple, co si o něm budou partajní vejboři myslet.
No a teď řekl celé naší slavné sněmovně a politické reprezentaci vůbec
asi následující. „Pořád máte plnou hubu práva a právního státu, tak alespoň
sami dodržujte ten nejzákladnější právní dokument! Ústavu tohoto státu!“
A zase mu bylo šuple, co si o něm myslí v tomto případě celá sněmovna,
neexistující vláda a prezident.
Já vím, já vím! Ten věčný argument, že poslanci Melčákovi nejde
o nic jiného, než o poslanecké prebendy do konce řádného volebního
období. Moc na tuhle argumentaci nedám, protože, znáte to, podle sebe soudím
tebe. Navíc, svým konáním v této sněmovně si pan Melčák zavírá dveře pro
své případné opětovné zvolení (za koho asi by tento svéráz kandidoval?)
a tedy i k oněm prebendám. Takže tenhle argument stojí na značně chatrných
nohách.
Upozorňuji, že jsem rozený konzervativec a na politické scéně není pro
mne dostatečně pravicová strana, takže nemám ani ten nejmenší důvod fandit
levicovému poslanci Melčákovi. Ale komu čest, tomu čest. Poslanec Melčák
se chová zjevně podle toho, co mu svědomí velí, bez ohledu na partajní
a politické bosse.
Nežádáme snad sami, aby se poslanci právě takto chovali?
Pokud by ovšem po přijetí právně čistého řešení téhle prekérní situace,
do které jsme se díky spojenému úsilí ČSSD, soudruha Hubeného a rudo-zelené
továršč Zůbovoj dostali, vymýšlel pan Melčák další obstrukce, pak
by byla situace jiná. Ale i v tom případě bych měl určitá nepěkná podezření
spíš na pana (doufám již) doktora práv Kalvodu, než na pana Melčáka samotného.
Protože pan před cca. patnácti lety odepsaný politik JUDr. Kalvoda
je tady jediným, kdo může na aféře získat.
S omílaným argumentem, že tahle země potřebuje politickou vládu na mne
nechoďte. Tahle úřednická (spíše technokratická) vláda rozhodně nevede
tuhle zemi o nic hůř, než kterákoliv předchozí politická. Spíš by se dalo
říci, že naopak. V žádném případě by asi tahle vláda nezadlužovala zemi
v době konjunktury, kdy se spíš měly vytvářet rezervy, jako to činily vlády
jisté levicové strany.
Patříte snad do skupiny spílající prezidentovi republiky? Obávám se,
že máte do určité míry pravdu. Zdůrazňuji, že jsem s výjimkou této kauzy
(od prvopočátku) skalním stoupencem páně Klausově. Neměl ale
v této situaci pan prezident říci předsedovi sněmovny něco jako: „Hele
vole, co blbnete? Jakej jednorázovej ústavní zákon? Já zejtra v souladu
s Ústavou jmenuju novýho předsedu vlády. Jestli se vám to nelíbí, nevyslovujte
jeho vládě důvěru!“
Ani pan prezident tedy rozhodně v souladu s Ústavou nejednal!
Nadáváte poslancům jako celku? Máte sice recht, ale sami jsme si je
navolili! A zase, pokud členové parlamentu nejsou schopni dodržovat ani
Ústavu, jak po mně můžou požadovat, abych dodržoval to, co ve sněmovně
vymyslí? Takovýto přístup mně morálně opravňuje k téměř čemukoliv!
Jakže to říkal Karel IV v Noci na Karlštejně? Největší úctu před
zákonem musí mít zákonodárce sám!
Nadáváte politikům z řad České strany sociálně demokratické (b.)?
Tak tady máte pravdu stoprocentně. Tak dlouho se tahle partaj zviditelňovala
pokusy o svržení vlády (s jejichž úspěchem už předem nepočítala a používala
je toliko jako propagandistický nástroj) až jim jistý soudruh Hubený se
soudružkou Zubovou (správně Zubovovou, neb její sovětský soudruh manžel
se nejmenuje Zub, nýbrž Zubov) podrazili nohy a vláda padla.
Zděšení bylo převeliké. Sám soudruh Prasoubek vypadal jako zmoklá slepice
a pospíšil si s prohlášením, že na účasti v příští vládě netrvají. Proč
se tedy opakovaně pokoušeli vládu svrhnout? Jedinou alternativní
odpovědí by bylo, že účelem byla prostá destabilizace státu. V tomto
případě by ovšem ČSSD nepatřila do parlamentu a do vlády, ale před soud!
Pokud se politiků a poslanců ODS týče, pokud mezi ně nepočítáte soudruha
Hubeného, je jejich vinou toliko účast na neústavním jednání našeho
ústavního parlamentu.
Patříte do skupiny nadávající úplně všem? Jste typický Čech a navrhuji
vám kandidaturu do parlamentu nebo do Senátu! Uvidíme, co dokážete.
S pozdravem "levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky"
Váš Katoda
10.9.2009