Protože moje dcera nechodí, zkusili jsme zažádat o přidělení bezbariérového
bytu.
Podmínkou pro přidělení je samozřejmě imobilita a schválení nároku od
Krajského úřadu.
Poté nastává doba čekací, která trvá různě dlouho, podle toho, jak
zasedá komise, která rozděluje bezbariérové byty.
Pokud Vám je takovýto byt přidělen a jste majitelem jiného bytu, musíte
tento do roka prodat, a to prý osobě, která s Vámi není v příbuzenském
poměru. (asi je to pravda, státu odevzdáte 5% daň z prodeje nemovitosti
a byt za vás nemůže pronajímat bohatý strýček, který má daňové přiznání
každý rok v plusu, takže mu zisk z pronájmu nijak nenaruší pobírání sociálních
dávek a prachy vám dá. Byt vám odkáže a kruh se uzavře.)
Při první návštěvě na „sociálce“, v srpnu 2006, jsme si vyzvedli papíry
pro pediatra, který musí vyplnit diagnózy. Když jsem byl vyplněné formuláře
odevzdat, ptal jsem se úřednice v kanceláři č. 1, jak to vypadá s přidělováním,
jak dlouhá je čekací doba a na jiné informace. Paní úřednice mi sdělila,
že se nemusím obávat, protože v novém obytném komplexu na kterém se město
finančně podílelo, je dost volných bezbariérových bytů. Invalidé, kteří
jsou zcela odkázáni na invalidní důchod je prý odmítají, protože se platí
vyšší nájem a čekají na přidělení bytů v klasickém paneláku. (No že by
to snad prošlo?)
Za tři týdny nám přišel dopis z Krajského úřadu, kde nám schválili zařazení
do pořadníku čekatelů. Šel jsem tedy v září jen ze zvědavosti na sociálku,
jestli mi jsou schopni říct, na jakém místě v pořadníku jsme. Úřednice
v kanceláři č. 1 nebyla, tak jsem zaklepal na dveře u kanceláře č.2. Úřednicí
z kanceláře č.2 mi řekla, že ona mi nemůže říct pořadí, protože nemá k
datům přístup. Že se mám zastavit za týden, až se paní z kanceláře č.1
vrátí z dovolené a ta mi řekne něco bližšího. Nějaké byty prý ještě jsou
(kam se poděly, když je většina odmítá?).
Když jsem šel první říjnový týden opět na „výzvědy“, nebyl nikdo ani
v kanceláři č.1, ani v kanceláři č.2. Obrátil jsem se tedy na kancelář
č.3. Paní v kanceláři č.3 mi nebyla schopná už říct nic, kromě toho, že
se na bezbariérový byt čeká roky. Ptal jsem se, jestli aspoň neví, kdy
zasedá komise, která rozhoduje o přidělení. A paní mi dala informaci, po
které jsem litoval, že nejsem státní úředník. „No víte, teď jak byly ty
volby, tak se samozřejmě mění zastupitelstvo města a komise nezasedá. A
protože se od ledna tyto správa bytů přesunuje z městských obvodů na jedno
místo na magistrátu, už nepracujeme a Vy jděte v lednu na magistrát a tam
Vám řeknou co a jak. (Taky bych chtěl být státní zaměstnanec, kde by mým
jediným zaměstnáním na tři měsíce bylo přeposílat lidi na jiný úřad.)
Protože komise do konce roku nezasedala a my jsme nezvládali v domě
bez výtahu nosit dceru do třetího patra, začal jsem shánět byt a vyřizovat
hypotéku.
10.1. 2007 jsem vyrazil na magistrát. Jaké bylo mé překvapení, když
jsem byl ve vrátnici, kde jsem chtěl zjistit do které kanceláře mám jít,
poslán domů, protože sociální odbor ještě nebyl přestěhován. (Oni tam asi
fakt od října seděli a posílali lidi pryč.) 17.1. jsem opět vyrazil na
magistrát, tentokrát jsem se nevyptával vrátného a rovnou jsem začal hledat
kancelář, na které mi cedulka napověděla, že bych mohl uspět v pátrání.
Když jsem vstoupil, zarazil mne velký počet papírových beden, které byly
naskládány po místnosti cca 6x5m asi do výšky jeden a půl metru. Najednou
se zpoza beden vynořil starší pán a ptal se co potřebuju. Řekl jsem mu,
že mám podanou žádost na přidělení bezbariérového bytu a tak se jdu zeptat,
jak to vypadá. Pán mi povídá:“Já jsem tady jenom na brigádě a tady ty bedny
třídím a řadím šanony podle abecedy. A na ty slečny co tu budou sedět,
je teprve vypsaný výběrový řízení“ Tak mu říkám, ať se koukne, kolik tam
je těch žádostí. Pán vytáhl tlustý sešit a povídá že 850. A já na to, že
to je dost. A on že to je jenom písmeno, který začíná moje příjmení. Aha.
Tak jsem si říkal že si ověřím, jestli o mně aspoň ví. Tak pán vzal jména
popořadě a mojí žádost nenašel. Když jsem se ho ptal, kde by mohla být,
nevěděl (samozřejmě, byl to brigádník). Pak jsme při debatě o těžkém údělu
důchodců, kteří si musejí přivydělávat takovouhle prací došli k tomu, že
se koukal do žádostí o přidělení obecních bytů a bezbariéráky ještě ani
nenašel. Odcházel jsem v úžasu. Úřednice sedí tři měsíce za plnej plat
v kanclu a posílají lidi jinam a jejich papíry třídí chudák důchodce, kterej
začal až druhýho ledna. Přitom minimálně dvě úřednice mohly toto třídit
od října a svým nástupkyním to předat. No nic.
Při mé další návštěvě 24.1. jsem již byl úspěšný a dohonil slečnu, která
má přehled o evidenci bezbariéráků. Bylo mi sděleno toto:“Máme dva byty
a žádostí je 49. Vy jste na místě č. 39. Ale to číslo nic neznamená, posuzuje
se to podle zdravotního stavu, takže klidně Vám ten byt přidělí při prvním
zasedání komise.“ „A kdy teda komise zasedá?“ „To nikdo neví, pořád se
nedohodli kdo v ní bude sedět (od voleb!)“
Takže jsem pokus ukončil a sehnal si vlastní byt, sice s výtahem ale
aspoň něco. Budu muset zažádat znovu o bezbariérový byt, protože až bude
mít dcera invalidní vozík (zatím jí vozíme v kočárku), tak do výtahu nezajede.
Samozřejmě musím rok počkat, protože kdyby mi ho zázrakem přidělili již
teď, nebyl bych majitelem mého bytu ani dva roky a platil bych zvýšenou
daň z prodeje nemovitosti.
P.S. Podle tajných informací, které jsem zjistil od nejmenované úřednice,
jsou bezbariérové byty přidělovány především známým úředníků, kteří je
u komise protlačí(s přehnaným zdravotním posudkem). Nebo funguje oblíbená
obálková metoda. Jak si vysvětlit přidělení bytu 2+1 klukovi, kterýmu bylo
nedávno 18 let, studuje (bůhví jestli nepobírá příspěvek na bydlení), přitom
podal žádost teprve v květnu 2007 a v červenci už bydlí. Sice je na vozíku,
ale průběh vyřízení je podezřele rychlý.
P.S.č.2: Komise prý zasedala poprvé v květnu nebo červnu, myslíte že
její členové brali po celou dobu od září nějaký plat?
P.S.č.3: Byl jsem prý měkkej. Měl jsem tvolit cikánskou taktiku a chodit
otravovat každej úřední den a možná by byla moje žádost vyřízena kladně,
abych přestal prudit. To jsou věci.
17.08.2007 Ravel