Komentáře ke článku: Obnovitelné zdroje u Ústavního soudu II: Hledání aktu (ze dne 09.12.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
A co tak napadnout přímo legitimitu onoho zákona. Podle deklarace lidských práv zákon který zvýhodňuje někoho na jiný úkor není legitimní. To bychom rovnou mohli říci, že popravy v 50létech byli právním aktem. Nejsem právník ale etika má být nad zákonem a ne naopak.
|
|
|
Než budete moci napadat legitimitu zákona, tak budete muset splnit všechny formální podmínky pro návrh na zrušení zákonného ustanovení.
V http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf jsem nenašel nic o tom, že je někoho nepřípustné zvýhodňovat, naopak podle článku 25 je zvýhodňováno mateřství a dětství, článek 26 - bezplatné základní vzdělání,
Pokud popravy v 50tých letech probíhaly v souladu s tehdejšími zákony, tak potom byly právním aktem. Etika a zákony v zásadě nijak nesouvisí, viz. např. exekuční excesy, kterých bylo v posledních letech více než dost.
|
|
|
Ano máte pravdu. V deklaraci to přímo není. Někde jsem to četl v citátech při založení USA. Jenže to nemohu zatím dohledat. Nicméně odtržení etiky od zákona vede vždy k exesům. Etika musí býti vždy nadřazena zákonu. Jinak je to špatně. Viz exekuční mafie, zločinci ve vládě.... Pak mohou procházet zákony, které jsou výhodné jen pro někoho.. atd.
|
|
|
Etika nemuze byt nadrazena zakonum (predvidatelnost!), ale mela by byt dulezitym voditkem pri jejich vykladu.
|
|
|
Zákony by měly být v souladu s etikou, jenže v praxi to vypadá, že se od ní čím dál více vzdalují - http://zpravy.idnes.cz/trvaly-pobyt-na-radnici-ma-byt-kratsi-hrozi-navrat-nechtenych- pribuznych-1ly-/domaci.aspx?c=A121207_172459_domaci_hv
|
|
|
Trvaly pobyt je anachronismus zasluhujici zruseni.
|
|
|
Případně přeměnu na institut domovského práva v rámci ořezávání a decentralisace státu, pokud by k něčemu takovému byla vůle.
|
|
|
Asi částečně ano. Nicméně bych přivítal nějakou možnost doručování na nějaké zvolené nebo určené místo (ne nutně fyzické místo), kde by v případě nepřevzetí nastávaly fikce doručení.
|
|
|
Fikce doručení je zhovadilost, která odporuje zdravému rozumu.
|
|
|
Podle mě sice není, ale to je na delší zkušenosti z praxe. Tím nechci říci, že bych fikci neřešil v detailech jinak, než jak jí aktuálně známe, ale to není předmětem debaty.
Ale jistě je možné překopat právní řád více a umožnit, aby se někdo domohl svých práv bez zbytečných průtahů i bez doručení tomu, vůči komu se svých práv domáhá. Také cesta.
Představa, že někdo dluží velké peníze, nebo se odmítá vystěhovat z cizího bytu, atd., a právní následky pro něj nenastanou právě kvůli tomu, že mu vůbec nelze doručit je mi dost nepříjmená.
Pokud se však bavíme v rovině - celý právní systém by měl vypadat úplně jinak - ne pouze: zrušme trvalý pobyt a fikci doručení, tak je možno si představti cokoliv.
|
|
|
U trestných činů stejně fikce neplatí a trvalý pobyt není rozhodující.
Jistě, že mu jde doručit, jen by někdo musel zvednout zadek ze židle a dojít k němu osobně, že?
U vystěhování se z cizího bytu pak fikce doručením nabývá absurdních rozměrů.
|
|
|
Není tak úplně pravda:
doručování obviněnému.
§ 64 (terstní řád)
Doručování do vlastních rukou
(1) Do vlastních rukou se doručuje
a) obviněnému obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu, návrh na potrestání a předvolání,
b) osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí,
c) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(2) Nebyl-li adresát písemnosti, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.
(3) Písemnost se ukládá
a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b) u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje doručovatel státního zastupitelství nebo orgán justiční stráže,
c) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,
d) u orgánu obce, jestliže se doručuje prostřednictvím orgánu obce,
e) u příslušného orgánu policie, jestliže doručuje písemnost sám, anebo ji doručuje soud nebo státní zastupitelství prostřednictvím policejního orgánu.
(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže odesílatel vhození písemnosti do schránky vyloučí. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílateli a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce.
(5) Odstavec 4 se neužije, doručuje-li se
a) obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání, nebo
b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí .
(6) Je-li doručení podle odstavce 4 vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílateli po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne jejího uložení.
§ 64a
Odepření přijetí
(1) Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí.
(2) Uzná-li předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán, který písemnost odeslal, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn.
Krom toho tu máme:
Oddíl druhý
Řízení proti uprchlému
§ 302
Řízení podle ustanovení tohoto oddílu lze konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá.
Takže úplnná vyhýbačka tu také nefunguje....
|
|
|
Proč fikce doručení zrovna u vyklizení bytu nabývá obludných rozměrů? Prostě někdo není doma, když jde pošta, na poštu nezajde a soudnímu doručovateli neotevře, nebo odmítne převzít (i doručení odmítnutí je doručení fikcí).
Prostě akorát nebude přebírat a jinak bude docela normálně žít v tom bytě. Co je na tom obludného?
|
|
|
ad dlhovať peniaze - keď niekomu požičiavam peniaze, je to investícia ako každá iná. Niekedy vyjde, niekedy nevyjde. Každopádne nevidím dôvod, prečo by mala existovať nejaká fikcia doručenia. Z dohody je vždy úplne jasné, aké sankcie vyplývajú z nedodržania, nepotrebujem súd, aby mi to potvrdzoval.
ad odmitanie vysťahovať sa z cudzieho bytu - tiež nechápem čo je za problém. Vysťahujem ho nasilu a je po probléme. Nepotrebujem aby mu súd doručoval nejaký papier.
|
|
|
"Vysťahujem ho nasilu a je po probléme."
Leda ve snu. Naopak vám problém s velkou pravděpodobností přibude, a dost velký.
|
|
|
O tom píšem - keby sme nežili v dnešnom zvrátenom svete, ale v normálnom kde nie sú viac chránení zmrdi než obete, tak by fikcia doručenia kompletne stratila zmysel.
|
|
|
Nepotrebujem súd....
No, v dnešním uspořádání ten soud nebo rozhodce potřebujete v nalézacím řízení a dnes ještě pořád i v exekučním....
|
|
|
K ústavnímu hovnosoudu lze podat stížnost i bez vyčerpání všech procesních prostředků na základě odst. (2) § 75 Zákona o Ústavním soudu: (2) Ústavní soud neodmítne (!!!) přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže
a) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo
b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
Jenže tento bolševický hovnosoud na tento zákon zvysoka kašle a ignoruje skutečnost, že ve výše uvedených případech nesmí stížnost odmítnout (viz vložené tři vykřičníky v citaci zákona). Může si to dovolit, protože nad ním už nikdo nestojí, a tudíž si může dělat - a dělá si - co chce. Co taky čekat od doupěte, kterému vládne bolševik, a kde soudí servilní svazačka, která odsoudila hospodského na deset měsíců natvrdo za výrok, že mu bolševici schůzováním v hospodě odhánějí hosty, a že tam melou samé bláboly.
Před nějakou dobou jsem podával stížnost na neústavnost části jednoho zákona, kde se problém jednoznačně týká poměrně velkého počtu občanů (tedy přesahuje rámec stěžovatele). Odmítnuto! Co se týče odmítnutí stížnosti na sčítání, tak to je silná arogance - ústavní hovnosoud tím drze říká: napřed ti musí být způsobena újma, a pak se teprve suď. Ale občan má právo i na preventivní ochranu před protiústavnostmi. Usnesení či nálezy ustavního zmrdisoudu jsou poměrně často založeny na sofizmatických či blábolivých argumentech (typu: ústavní stížnost se zamítá, protože koza má rohy), a obvykle se jedná o tzv. asistenční rozhodnutí (strčí se to nějakému asistentu-absolventu zesPlzně, a je to. Přece se s tím jeho majestát soudce nebude zabývat.
Absurdní situace je i v případě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ten se vtahuje jen na postup či rozhodnutí správního orgánu. Nevztahuje se ale na politická rozhodnutí, která někomu způsobila škodu. Takže škodu způsobenou hlasováním opičáků (kteří zákony o kterých hlasují často vůbec nečtou a/nebo jim nerozumí) nelze po státu vymáhat na základě žádného zákona. Dost o tom ví majitelé postižení regulací nájemného - zde jde o politický akt, takže na základě výše uvedeného zákona nelze škodu po státu vymáhat. Panuje důvodné podezření, že stát - a je jedno, jestli vládne becherovkový Miloš, průzračný Standa, autistický mimozemšťan Vláďa, namyšlenej buran, velký byrokratický frňák, namodralý Péťa, či v budoucnu oranžový Bohušek - nemá zájem tuto díru napravit. Právě proto, aby nedal občanům nástroj domáhat se škod. Návrh doplnění zákona už byl předložen, ale není vůle. Zde nechť si každý soudný čtenář ráčí povšimnout jedné vlastnosti politiků - když se před volbami vtírají elektorátu, tak jsou svými sliby na straně občanů, po volbách se rychle postaví proti nim.
|
|
|
Připadáš si s tím slovníkem primitiva jako větší chlap?
|
|
Tak tohle je hodne husty...
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Obnovitelné zdroje u Ústavního soudu II: Hledání aktu
|