|
Zajimave a zabavne, diky!
|
|
|
|
Fotky, fotky, fotky ... prosiiim. Ale jinak skvele napsano. Nekdo od drahy by mohl neco podobneho napsat taky :-).
|
|
|
Vynikající článek, se kterým si dal autor práci!
Také bych se přimlouval za více fotografií. Alespoň pro nás, kteří kupříkladu nevíme jak vypadá Rába a zajímá nás to, ale ne zas tolik abychom to předhodili Googlu :-)
|
|
Sakra, to bylo ale dlouhý. Dlouhý, ale zajímavý a poučný článek. Líbilo a díky za něj. Celou tu dobu jsem si tak říkal, jestli je autor řidič, servisák nebo dokonce konstuktér trolejbusů. Nakonec mi vyšel konstruktér, no trochu jsem se seknul, každopádně ne tolik, jako bych se skenul s řidičem:-) (podle stylu psaní jsem po dvou odstavcích usoudil, že IQ autora je o ca 25 bodů vyšší, než IQ nejvybavenějšího trolejbusáka, na kterého jsem kdy narazil:-)))).
|
|
o napatia +300 a -300V by sa mohlo jednat, ak by bol autobus nejako dodatocne napojeny na nulovy potencial zeme (trebars ak by jazdil po kolajniciach, ktore by boli uzemnene). lenze trolejbus ma pneumatiky a tudiz ziadny treti pol nema, preto sa za nulovy potencial povazuje potencial zaporny (ten je obvykle aj vzhladom ku konstrukcii trakcneho transformatora spojeny s nulovym potencialom zeme) a kladny potencial ma voci nemu 600V. S napatiami +300 a -300V nemozno operovat, pretoze ich nie je k comu vztiahnut. Jedine ak by si clovek vyrobil napatovy delic a jeno stred by prehlasil nulovym bodom.
Prehodenie polov nechapem. Vodic spojeny so zemou nema voci nej potencial, preto sa nenazyva zivym (kedze je vodivo spojeny, je medzi nim a zemou ziadny potencial). Polarita by mala byt teda znacena naopak (+ zivy, - zem).
|
|
|
Zivy vodic muze mit oproti zemi nejen kladny, ale i zaporny potencial, tedy valencni elektrony se mohou priskoky pohybovat nejen od zeme, ale i k zemi.
|
|
|
Ano presne tak. V Brne je v jednom 0 a v druhém mínus 600. U tramvají totéž a to je v ČR záležitostí pouze Brna. (a mimochodem valenční elektrony ve skutečnosti putují od - k plusu +)
|
|
|
"S napatiami +300 a -300V nemozno operovat, pretoze ich nie je k comu vztiahnut. Jedine ak by si clovek vyrobil napatovy delic a jeno stred by prehlasil nulovym bodom." Budeš se asi divit, ale z hlediska trolejbusu je vcelku jedno, jestli je na jednom drátu +300V a na druhém -300V nebo třeba +800V a +200V. Vždycky se z pohledu trolejbusu jedná o napětí 600V, jelikož napětí není koneckonců nic jiného, než rozdíl potenciálů.
|
|
|
ved to je jedno a to iste ;) vzdy ide o rozdiel potencialov 600V, blbsie je, ze tych tvrdych 300 nikde nenameram, rovnako ako 800 a 200 (kym si ich nevyrobim).
|
|
|
Já jsem to pochopil tak, že se napětí vztahuje k zemi (k ochranné zemi PE), tj. pokud je uzeměný +, znamená to, že na jedný troleji naměřim 0V a na druhý -600V. A naopak, pokud je uzeměný -, na jedný troleji naměřim 0V a na druhý +600V. Musím ale měřit proti tý ochranný zemi. Pokud se na jedný troleji doměřim -300V a na druhý +300V, může to znamenat například že je použitý trafo se symetrickým vinutím sekundáru a vyvedeným středem a ten je uzeměnej na PE. (Je použitý ss napětí, takže za trafem je ještě usměrňovač, ale to s tím vyvedeným středem by taky platilo.)
Resp. autor článku v píše o neuzeměný soustavě +300V a -300V. Dokud není ani jedna trolej spojená se zemí, nemůžu na nich naměřit žádný napětí - ale v praxi tam nějaký spojení bude (ne nijak tvrdý, ale třeba přes několik desítek kiloohmů), protože u izolovaný soustavy se obvykle hlídá, jestli jsou oba póly dostatečně izolovaný, pokud nejsou, je to poruchovej stav, sice spojení jednoho pólu se zemí nebrání provozu, ale opravit se to musí. No a ten přístroj, co hlídá izolační stav (jmenuje se "hlídač izolačního stavu") už sám o přes sebe spojuje vedení se zemí.
|
|
Vůz 14 Tr umí jezdit i na vlastní vozovou baterii.... pokud máte dost dlouhé a silné kabely.
Jinak k vozu 14 Tr bych dodal jen jedinou věc - proč měnit něco co funguje ? Viz motory, stykače atd.....
Bývalý zkušební technik Škoda Ostrov
P.S. Ondra alias Verusha?
|
|
Článek zajímavej a to hodně! Fakt jsem se pobavil a poučil.
Mám dva dotazy:
1) Když jsem jezdil v Ústí n/L trolejema, tak mi vždycky přesně podle otáček motoru vrčely sluchátka (tehdy ještě walkmana) To tam jsou takový silný ruchy?
2) Jak je možný, že elektromechanik trolejbusů napíše takovýto elaborát bez jediné gramatické chyby? :-)
Ještě jednou díky za skvělej článek..
|
|
|
1) Samozřejmě.... na jeden motor až 400 A.
2) Je..... a kdybys ho znal osobně (a jeho dílo) budeš KOUKAT!
|
|
|
Článek zajímavý je (a to velmi), leč že by v něm nebyly chyby, to je notně odvážné tvrzení. Namátkou třeba kolo je neutrum, takže měnit (či neměnit) lze toliko "je", nikdy "jej" -- a tak dále.
|
|
|
Já věděl, že zase přijde nějaký nervózní bohemista... :-)
Takže zpřesňuji: Za "článek bez chyby" považuji to, že v něm není žádná chyba ve shodě přísudku s podmětem, žádné chybné s/z, apod.
|
|
Moc pěkné, u takhle dobře napsaného článku ani ta délka nevadí.
Mimochodem - v Hong Kongu dodnes jezdí patrové tramvaje tuším ze dvacátých let dvacátého století, v USA některé lokomotivy jezdily bez problémů přes 60 let (jakési elektriky z období okolo WWI)... Není třeba zbavovat se věcí jen proto, že už existují nové a modernější.
|
|
|
V miláně jezdí taky celkem starý tramvaje asi ne z 20tych let min. stoleti,ale u nas takovou uvidíš jen jako atrakci v nějaký svátek.
|
|
|
Takopravuji oni jsou opravdu z 20let min. stoleti - http://www.spvd.cz/?p=svet/it/trolejbusy21/trolejbusy21.html&m=svet/it/menu_it.html
|
|
|
V New Yorku v metru jezdí, nebo do nedávna jezdily vozy značky Westinghouse Electric, které měly původ někdy tuším ve 30. letech minulého století. Nejsem "technik", nicméně, divil jsem se tomu. Kamarád, který tomu hoví a navíc je fanda do "mašinek" všeho druhu mi to vysvětlil: Tyto vozy jsou tak "nezmrdsky" vyrobeny, že se je v podstatě pořád vyplatilo opravovat, nebo i modernizovat. S tím ovšem, že základ, tj. podvozkové části, motory i "karoserie" zůstávaly nezměněny. Řekl bych takový malý zlý sen většiny výrobců automobilů... Jinak, jak jsem koupil, tak prodávám, takže pokud někdo máte jiné informace, tak mi nenadávejte a sem s nimi.
|
|
|
Mám dojem, že to je plus minus tak - a vyřazovalo se to snad ani ne kvůli opotřebovanosti, ale kvůli tomu, že různé trasy metra mají jiné průjezdní profily a MTA chtěla kvůli snazšímu řízené oběhu souprav alespoň částečně kompatibilní materiál (což se jim stejně nepovedlo úplně, protože ty trasy se liší i délou nástupišť).
Jinak další perlička z New Yorku - ještě před pár lety tam ConEd zajišťovala dodávku stejnosměrného elektrického proudu - kvůli stovkám výtahů ze začátku dvacátého století, které byly i po sto letech stále v provozu. Než to před těmi pár roky odstřihli, snažili se přimět lidi k přechodu na nové výtahy (zdražováním DC, dotacemi nových výtahů atd.), ale výsledek byl takový, že většina majitelů budov prostě nakoupila usměrňovače a ty prastaré výtahy používá vesele dál :-)
|
|
|
Tyhle vozy, vyrabene licencne v MMZ, jezdi spokojene i v Praze:-)
|
|
|
"Není třeba zbavovat se věcí jen proto, že už existují nové a modernější."
Tohle by měl někdo důrazně připomenout těm politikům, kteří v současnosti tak vehementně propagují tzv. "šrotovné". Důsledky obzvlášť na tomto webu netřeba více rozebírat.
|
|
|
To by se mělo připomínat nejen propagátorům šrotovného. Bohužel dnešní státem řízené ekonomiky jsou postaveny na dosti pochybně stanovovaném HDP a jeho růstu jako modle.
Takže pak jsme svědky takových absurdit, že živelná pohroma (jako např. povodeň) vede ke zvýšení HDP, protože všichni musí za těžké peníze opravovat domy a infrastrukturu a to se počítá, zatímco úbytek užitku na straně postižených ne (pokud nedochází k výpadku produkce něčeho).
|
|
|
Poděkujte EU. Než na nás začala uvalovat ty své předpisy, jezdily v metru původní eskalátory sice trochu rychleji, ale spolehlivě. A i ty páternostery jsme mohli provozovat, což už dnes lze jen na výjimku. Starší lokomotivy i tramvaje u nás jezdí, ale nikdo se o ně nestará. Třeba osobáky řady 451, zvané žabotlamy, jezdí 40 let bez jediné rekonstrukce a mohly by jezdit dalších 40, kdyby je někdo přestříkal, kitem zalepil prožranou karoserii a vyměnil interier za něco pohodlnějšího, než koženku a dřevotřískové obložení.
|
|
|
Žabotlamy už zachránit nelze..... jsou totálně prožrané, podívejte se jak dopadl v Čerčanech. A navíc by rekonstrukce vyžadovala hlavně výměnu pennsylvánských podvozků a to nikdo nezaplatí. Už ať jsou v muzeu nebo ve šrotu. Byla to krásná vozidla, ale byla navrhována a stavěna na 15 let...
|
|
|
Mně se žabotlama líbí, taky bych byl pro rekonstrukci (dávalo by to větší smysl než Regionova), ale obávám se, že kit a nový interier by to nespravily. Minimálně by to chtělo nějaké civilisované řízení místo toho odporového a nové trakční motory by možná také nebyly od věci.
|
|
|
Proč motory? Konstrukčně se na nich nic nezměnilo přes 20 let a jsou spolehlivé..... jinak souhlasím. S tím tyristorovým řízením .... přečti si na www.prototypy.cz jak to bylo s řadou 460 . .... osudy těch řad se dost prolínají a třeba 452 je výsledek pozdního dokončení 460...
|
|
|
Obávám se, že při tomto způsobu "rekonstrukce" by bylo jen otázkou času, kdy by někdo ze žabotlamu vystoupil podlahou nebo kdy by se tohle - na svou dobu opravdu krásné - vozidlo rozlomilo za jízdy, aniž by k tomu potřebovalo konfrontaci s protijedoucím rychlíkem na Budějice:-((
|
|
|
A dnes jezdi pomaleji, ale taky spolehlive. Snizeni rychlosti mi nevadi (ostatne je vetsi, nez by EU vyzadovala, kdyz jsme u toho).
|
|
Tak to je naprosto bombastický článek. Sice trochu delší, ale má to vtip a švih, a technik si přijde na své. Mňam ;o)
|
|
"alespoň zevrubně"?!?
Toto spojení nějak nedává smysl.
|
|
|
Prosím tě, a nedává to smysl jen nějak nebo úplně? :-D
|
|
Vidno že autor vie o čom píše a určite by vedel písať aj odbornejšie. Práve preto treba vyzdvihnúť, že dokázal komplexne a zároveň pútavo obsiahnúť rozsiahlu tématiku trolejbusu 14TrM do tohto síce dlhšieho, ale rozhodne nie nudného čítania. Síce mám iba obyčajný vodičák skupiny B, nikdy som vec neštudoval a tobôž nerobil v oblasti dopravy, mám o dané veci istý záujem. Nie som však zďaleka typický šotouš. K obsahu článku nemám čo dodať, môžem potvrdiť mýtus o nezničiteľných nárpavach RÁBA. Viem že na vozoch s nápravami HN2 vďaka väčšej zubovej vôle dochádzalo k trhaniu pri rozjazde (pri dobrzdení EDB boli zuby opreté "opačným smerom"), vylámaným zubom v redukciách až po úplné roztrhanie diferenciálov. Jeden nemenovaný odborník na trolejbusy to hodnotí vetou "Kluci, to nemůže jedzdiť, to nemá Rábu." Naráža tým na tých pár kusov ktoré majú nápravy HN2.
Musím sa pochváliť, že sa mi podarilo zajazdiť si s trolejbusom 14Tr v ostrej premávke, konkrétne s vozidlom autoškoly, špeciálne upraveným (sedadlo a pedále pre inštruktora). Nemal som žiadnu teoretickú prípravu, nakoľko už niečo o tom viem. Súčasťou autoškoly je aj vyšší nastavený prítlak zberačov na vedenie, čo zrejme prispelo k tomu že som ani raz nevytrolejil. Trolejbus sa napriek svojej archaickej konštrukcii ovládal s ľahosťou osobnéhu automobilu, čo sa o dobových autobusoch a kamiónoch povedať určite nedá (myslím tým 1970-te, prípadne 1980-te roky). Snáď najväčšou zmenou oproti autu boli rozmery, na prvých metroch som trošku okefoval pravý bok o živý plot a čo som si skúšal zájsť do zastávok tak mierne aj boky pneumatík. Výhybky sme prehadzovali rádiovo v dostatočnom predstihu a nie jazdným prúdom ako v dobách ktoré ešte pamätám, čo som mimoriadne ocenil, lebo toho by som sa bál asi najviac, nakoľko si to vyžaduje sledovanie presnej polohy zberačov za pohybu vozidla. Počas približe dvojhodinovej jazdy krížom-krážom po meste som "napálil" iba jednu sekciu a to tiež iba preto, lebo je kúsok za zjazdovou výhybkou kde bol v mojom smere výpadok a zapípanie som nesprávne vyhodnotil ako sekciu a našlapol. Napriek rozmerom vozidla sa mi s ním manipulovalo dobre v zákrutách a okolo prekážok, v zrkadlách som videl zadné kolesá a aj časť predných. To na osobnom aute nenájdete. V žiadnom prípade som nebol brzdou dopravy, išiel som plynule. Inštruktor mi vyčítal iba držanie volantu a po chvílke som ho držal už správne. Bol to skvelý zážitok a odporúčam ho všetkým. Hoc som zvyknutý na riadenie Matizu, trolejbus Škoda 14Tr mi nerobil problémy a bola zábava využiť odpich pri rozjazde z križovatky. Voz som nešetril, rozjazd na "plný knedlík" je super, ale trolejbus veľmi skoro stratí dych, pri 20 km/h je rozjazd už citelne slabší a od 35 vyššie, keď sa druhý krát šuntuje (viď článok pre vysvetlenie), je akcelerácia už slabá. Mali sme s inštruktorom aj debatu o šuntovacích cievkach a obmedzovači, že ako by sme ho obišli. Ak by trolejbus papal na jazdu aj 600 A, tak by bol iná raketa. Samozrejme živnosť diferáku a nábojových redukcií by vzala za svoje, ale Rába snáď niečo vydrží. Nejazdil som rýchlo, po meste to ani nejde, ale aspoň 40 km/h to bolo, miestami možno aj viac. V úzkych uličkách pomedzi rodinnými domami mimo centra som sa však cítil predsa trochu neisto, hlavne preto lebo sa už zotmelo a pouličné osvetlenie bolo redšie, v zrkadlách som nevidel pre tmu nič, takže som iba dúfal že pri vyberaní ostrých zákrut nevyleziem zadnými kolesami na obrubník ako niektorí profesionálny vodiči čo absolovali zácvik asi s traktorom na ručnom plyne a pri plnej orbe...
Ďakujem autorovi za článok a rád by som si prečítal aj iné, rovnako ľahko a humorne písané "road testy" vozidiel, ktoré pre väčšinu vodičov predstavujú exotiku. Prajem hodne zdaru!
|
|
Ano, toto je text, hodný prostoru D-Fensova. Svižný, poučný, zábavný, napsaný česky a zejména, stvořený se znalostí věci. Milý neregistrovaný autore, staňtež se v době co nejkratší autorem registrovaným a pište dál, umíte to :-)
|
|
Moc pěknej článek. Jen by to chtělo, jak tu už někdo poznamenal, více fotografií :o) Trolejbusem jsem nikdy nejel, tak by mě docela zajímalo jak to vypadá třeba u toho řidiče .
|
|
Dlóóóuhý čtení, ale prakticky jedním dechem! Také jsem nenarazil na žádnou (do očí bijící) chybu, už jenom za sloh plný počet bodů. :o)
Ještě dodám k těm třecím patkám na sběračích-řidiči je nejčastějc mění na konečné, ty "ojeté" rádi zahazují směr trávník, za což jsou strašně vděční údržbáři zeleně, kterým tyto kvádříky udělají v sekačce větší neplechu jak kvalitní kus křemene... (onehdá je jeden posbíral a nejbližšímu trolejbusákovi naházel do kabiny)
|
|
Nádhernej článek, laskomina.DÍKY!!!
|
|
pekne, ale nemohu si odpustit dva ichtylni rypance:
a trakční tlumivky a silové kabeláže, kterou teče tyristorově "nasekaný" proud. Nasekaný = se strmými hranami? (L*di/dt)
není vhodné dobrzdit EDB až do nulové rychlosti a zůstat na tomto pedálu stát, neboť tím je EDB v činnosti i při stání a motorem zbytečně prochází budící proud.
-na jiném místě článku se píše, že EDB nefunguje až do nulové rychlosti
-je-li motor seriový, jak se v článku píše, odkud se ten budící při stání bere?
|
|
|
1) Ten proud je "nasekaný" , pokud by byl článek napsán s detaily tak by to nebyl článek ale manuál k vozu a rozumělo by mu jen pár lidí.
2) V režimu elektrodynamické brzdy se obvod přepojí tak, že proud jde jen do buzení zapojeného mezi + a- a kotva je zapojena natvrdo do brzdového odporníku.
|
|
|
-Z nasekaného napětí udělá tlumivka pilový proud.
-Čili brzda je cize buzená - díky za osvětlení.
(Sám jsem své rýpance označil za ichtylní, jen mě to zarazilo:)
|
|
když jsem jako dítě v 60. letech v Ostrově mával mávátkem v prvomájovém průvodu. Jely v tomto průvodu se zapřáhnutým hřmícím generátorem. Další vzpomínka je, že Škoda Ostrov měla vybudovanou zkušební trať mezi Horním Žďárem, kde byla fabrika, a Jáchymovem. Zde jezdily vyrobené trolejbusy na zkušební jízdu, cestující nahrazeni pytli s pískem. Řidiči nás celkem ochotně brali s sebou. Tenkrát ve Škodovce dělala půlka Ostrova, napíklad můj táta byl vyškolen v balení trolejbusů při vývozu do států s extrémní vlhkostí a teplotami. Nojo, je to už dávno.
|
|
Jak uz zminil nekdo v diskuzi drive, dlouho tomu co jsem cetl takto poucny a vlastne i zabavny clanek na jeden dech.
Trochu se s tim se vynorila i nostalgie z dob kdy jsem se svym benzinovym milackem "klickoval" mezi temito "Kraly Brna". Coby byvaleho Prazaka me naucili ze ne jen Salina si zada respekt.
Za toto skoromne nahlednuti pod poklicku budiz autorovi vyseknuta poklona a povzbuzeni do dalsi tvorby.
|
|
Což takhle rozpoutat diskusi na téma "autobus vs. trolejbus vs. tramvaj"? Kdysi jsem to kdesi nadhodil a byl jsem málem ukamenován obhájci tramvají, kteří především argumentovali přepravní kapacitou. Ke změně názoru, že vlak by neměl jezdit jen tak mezi lidmi, jsem se ale zatím stále nepropracoval.
|
|
|
Zastáncem názoru, že vlak na silnici nepatří jsem se stal při studiu v Brně. Dílem asi prasáckým chováním řidičů šalin a dílem při jízdě uzkými ulicemi, kdy jsem levým zrcátkem škrtal šaliny a zároveň obrušoval disky na pravé straně o obrubníky. Na tramvajovém pásu, prosim, tam ať si jezdí, ale neodděleně od ostatní dopravy v ulicích, které na tento druh dopravy nebyly stavěny...
|
|
|
S tím se člověk po čase sžije. Je to jen otázka zvyku. Šalina má jednu úžasnou vlastnost, že nekličkuje, tak se s ní dá jet v souběhu i na hodně úzkých místech.
|
|
|
Sžít se dá s ledasčím. Ve středověkých městech nebyla kanalizace a splašky se lily jen tak na ulici. Mělo to jednu úžasnou vlstnost, když se nemusely tahat kanalizační trubky, nemělo se co ucpat.
|
|
|
Přesně tak, tramvaj potřebuje koleje, mnohdy vyžaduje samostatný pruh, šíří neodstranitelné vibrace do okolních domů a ta brzdná dráha, no jako u každého jiného vlaku. Do silničního provozu a mezi chodce je to naprosto nevhodné vozidlo.
|
|
|
Ale ta kapacita:-)) Tu porad tak nejak opomijite.
Ja nevim; kdo se nedokaze vyrovnat s tramvaji, nema na silnici co delat on - ne ta tramvaj.
|
|
|
Prasácké chování není zdaleka jen výsadou řidičů šalin, z jejich stanoviště byste to po pár kilometrech viděl jinak. Navíc jsou limitování dalšími okolnostmi, kvůli kterým se chovají na první pohled prasácky. Např. izolované úseky, výhybky, brzdné vlastnosti vozu, hromada lidí uvnitř...
....ostatní dopravy v ulicích, které na tento druh dopravy nebyly stavěny... Zajisté jste tím měl na mysli individuální automobilovou dopravu tak, jak ji známe v dnešní době, že? Šaliny tu jsou několik desítek let a "překážejí" pořád stejně. Na rozdíl od množství aut v ulicích. I kdyby tam ty koleje nebyly, stejně by nebylo místo. Na tento druh dopravy (IAD) opravdu ty ulice nebyly stavěny.
|
|
|
Výmluvy na "úhel pohledu" jsou u šalinářů častým jevem. Bohužel to dle mého není nic než jen pokus obhájit rutinérství a frustraci z blbé práce na směny víkend nevíkend, svátek nesvátek.
Předminulý rok jsem viděl šalinu najet úmyslně (ploužil se 100m skoro rychlostí chůze) do norského motocyklisty, který odbočoval vlevo a čekal na kolejích před šalinou stojící na zastávce. Šalinář se rozjel i když viděl, že neprojede, zachytil motocykl za boční kufr a odhodil ho bokem. Byla to zjevná prasečina, neb vůz jel tak rychle, aby za mohutného zvonění zabrzdil právě tak na lehké pošťouchnutí, ale aby se s největší pravděpodobností nikomu nic nestalo. Soudím tak i z toho, že si šalinář dal načas než vylezl a s rukama v kapsách a lhostejným ksichtem šel postávat k motocyklu ležícímu na boku.
Vinu dostal šalinář, který se rozjel i když viděl překážku na trati. Svědčili proti němu lidi z jeho vozu, kteří stáli vpředu a viděli ven čelním oknem. Motocyklista odbočovat mohl, protože vjel na koleje, když šalina ještě nebyla v dohledu, ale byl na kolejích zablokován souvislou kolonou vozidly před sebou.
|
|
|
Kazuistikaaaaaaaa! Pohodlne se usazuji, ted zase zacne vypraveni ruznych historek o praseni, ktere dokladaji co? Kurinec, milostpane.
Ale zabava to je.
|
|
|
Mám takových historek povícero, dokonce naše rodinná Š 120 dostala v r. 1987 ránu spřáhlem na přední kolo a šalinář pronesl na adresu mého pana otce něco ve smyslu "Díky za den volna, neměl jsi tam bejt...".
To, že šalináři tahle věci dělají ze sportu je veřejným tajemstvím. Netřeba nic dokazovat.
|
|
|
Den volna za tukanec je dnes jen a jen UL.
|
|
|
Si to přečti znova, abys věděl, že den volna zmiňoval kolejový pičus v r. 1987.
Netvrdím nikde, že DNES je za ťukanec den volna...nebo ano?
|
|
|
Vsak taky netvrdim, ze to tvrdis:-) Jen to upresnuju, aby se toho nekdo nechytil. Reakce na diskusni prispevek prece automaticky neznamena nesouhlas.
|
|
|
Úhel pohledu není výmluva, to je fakt. Naopak (nejen) šalináři by mohli tvrdit, že si lidi za volantem vybíjejí frustraci z blbé práce na směny a schválně třeba na šalinách, busech apod., protože "oni jedou autem, tak ty socky natřou". Prostě proto, že když jsou v práci, tak nemají koho "zadřít"... Nebo proto, že jako řidič se cítí být nadřazený té bandě troubů, co jedou hromadnou.
Trouba se najde všude, nejen mezi řidiči šaliny. Věřte tomu, že nehoda jim život komplikuje a nesnaží se bourat. Pokud nestačí toto tvrzení, mohu předložit statistiku zavinění dopravních nehod vozidly MHD (Brno) za minulý rok.
Různé historky o tom, co kdo kdy a kde viděl snad ani nelze brát v podobné diskusi jako vážně míněné...
|
|
Krásný článek. Přečetl jsem ho jedním dechem. Moc děkuji autorovi za zpříjemnění podvečera.
|
|
PARADA !!!!!!
Neni co dodat, skvele, zabavne a zajimave pocteni.
Moc dekuju za clanek.
|
|
Autorovi naozaj dakujem za velmi poucny a dobre napisany clanok, a dufam ze sa niecoho podobneho este dakedy dockame.
Prajem vela uspechov.
|
|
Vsimol som si jednu malickost: ... to, co má vaše auto najeto dopředu, má leckterá čtrnáctka odcouváno ... . Dokaze trolejbus cuvat? Clanok sa mi velmi pacil, casto sa na tychto trolejbusoch vozim aj tu v Ziline.
|
|
|
doporucuju jeste jednou procist clanek...
|
|
Článek jsem přečetl jedním dechem a pak ještě jednou, aby mi něco neušlo. Autorovi díky, super práce.
PS: Chtěl jsem napsat test Pragy V3S, ale laťka je příliš vysoko, než abych se odvážil ...
|
|
Díky moc za poučný, velmi vtipně napsaný a až na drobnosti velmi kvalitně gramaticky zpracovaný článek. Moc rád jsem si ho přečetl a během čtení jsem spekuloval, co asi autor dělá. Mechanika jsem odhadl a tak jsem byl na konci článku potěšen, jednak že jsem se dozvěděl, co autor opravdu dělá a druhak že jsem to uhodl :-)
|
|
Musim rict ze takhle ctivy a zabavny clanek, ktery by zaroven obsahoval tolik informaci, jsem tady snad jeste nevidel.
Precetl jsem to od zacatku do konce bez zastaveni, a to nemam jakykoli zajem o MHD nebo principy fungovani elektriny vyjma jizdy do ustavu a sviceni / vareni.
Snad by jen pomohlo clanek priste rozdelit do vice odstavcu...
|
|
Pokud by někoho zajímal popis tramvaje - konkrétně KT8D5, našel jsem tento zajímavý dokument.
http://www.prazsketramvaje.cz/clanky/priruckaridice_kt8d5.pdf
|
|
Fakt dobrý článek. Díky autorovi.
Jenom jedna "ichtylská" (jak to někdo o kus výš nazval): "V trolejovém vedení je stejnosměrný elektrický proud o nominálním napětí 600 V" - po přečtení této věty jsem se malinko zarazil. Ale budiž, 99% lidí co to tu čte, stejně neví, jaký je rozdíl mezi naptím a proudem... :-)
|
|
Vynikající článek, smekám před autorem ... :-)
|
|
Pěkné, poučné, moc se mi to líbilo.
|
|
Děkuji velmi za tento článek. Musela to být dřina napsat, šak jen přečíst je to dřina. Ale velmi poučné, vtipně napsané, dobré čtení.
Díky.
|
|
Autore, tohle mi nedělejte... Cituji: "Nyní tedy máme zkurvený šroubovák, nablikáno v očích, zarušené rádio a rozstřelený kelímek s kafem a můžeme se věnovat trakčnímu pohonu samotnému." Takhle jsem se už dávno nezasmál ! Více takových článků!
|
|
...ale hodnotím to za 1, protože se to četlo moc dobře, jen já byl první večer nějak moc unavenej 8o)
Hezky napsaný a po lopatě vyložený i pro lamy jako jsem já, kterejm elektřtina nic neříká.
Díky!
|
|
Kdyby to takhle skvele meli haranti v knizkach,tak by je to snad i bavilo,e nelezli ze skol uplne duty.Skvele napsano,a i kdyz ne vsemu uplne rozumim,mohu rict,ze vim,jak trolejbus funguje.Diky.
|
|
úžasný článek na který je třeba najít si čas.
členění do kratších odstavců by mi umožnilo ho dočíst dřív.
|
|
Excelentní článek! Takhle krásně vyprávěl náš učitel na předměty Elektronika a Elektronická zařízení. Bože, ono je to už víc než 20 let.
|
|
|
Mohl bych se optat na jeho jméno či jen na ústav jeho působení ? ... :-))
|
|
|
Omluva za zpoždění - Ing. Jan Musil, SOUE Novovysočanská 280, Praha 9
|
|
Skvělý článek, poučný, díky autorovi za fakta i naprosto báječný pobavení!
|
|
Parádní počtení, sám o trolejbusech moc nevím, některým technickým špekům jsem moc neporozuměl, ale četlo se to pěkně, pochvala autorovi!
|
|
Děkuji za článek, dočetl jsem ho jedním dechem, velmi zajímavý a poučný.
Možná jsem to v diskuzi přehlédl, ale jako aktivnímu elektrikári se mi nezdá informace o 18 článkové baterii a palubním napětí 24V. Předpokládám totiž existenci olověného akumulátoru se jmenovitým napětím 2V/článek. Pokud se jedná o niklokadmiovou baterii, pak při napětí 1,2V/článek dostávám cca 21V.
Tak Ondro, jak to vlastně je ?
Díky za odpověď.
|
|
Jak vlastne tramvaj prehazuje vyhybky? Radiem nebo nejak ve vhodnou chvili kratkodobe zkratuje vedeni? Nebo nejak uplne jinak?
Diky.
|
|
|
Tramvaj nevím, ale trolejbus je přehazuje rádiem, případně některé staré výhybky bez DO proudem 120A sepnutím speciálního odporníku.
|
|
|
Nevim jak v jinych mestech, ale v Brne to funguje zhruba takto: Pred vyhybkou je vedle troleje zavesen izolovany svisly kus dratu, cca 30 cm dlouhy. Podobny kus dratu, tentokrat vsak ve vodorovne poloze, ma namontovana kazda salina (sorry, v Brne tramvaje nejezdi) na pantografu. Draty jsou umisteny tak, aby se pri prujezdu saliny zkrizily. Navic jsou pruzne, takze jsou v kontaktu nekolik sekund. Kdyz se ridic blizi k vyhybce, stiskne a drzi na palubni desce tlacitko odpovidajici smeru, kterym chce jet. Domnivam se, ze k prenosu ridiciho signalu pro servo vyhybky dochazi prave ve chvili, kdy se oba draty krizi.
|
|
|
ja som pocul aj inu teoriu: v bratislave to vraj funguje (alebo fungovalo, teraz je to uz asi tiez na radio) tak, ze pred vyhybkou je kus troleje izolovany a je na nom snimac prudu. elektricka to prejde bud "na volnobeh" - odber ~0, alebo "pod vykonom".
jeden z tychto stavov (neviem presne ktory, ale myslim si, ze "na volnobeh") prehodi vyhybku. s tym, ze vodic ma na palubke gombik, ktory ma zabezpecit taky odber, aby to prehodilo vyhybku.
takze vodic nevoli konkretny smer, ale si vybera, ci chce vyhybku nechat tak, alebo ju chce prehodit
|
|
|
v praglu nam tu z troleji zadne draty nevisi a s salin necouhaj, tak se tu vyhybkly budou prehazovat asi stejnym zpusobem jako v blave.
diky za odpovedi.
|
|
|
Článek byl opravdu poučný, zajímavý a zábavný zároveň, což kdysi bylo na D-Fensu pravidlem, nyní však spíše vzácností. Ani absence odstavců mně od přečtení neodradila. Děkuji autorovi za příjemně strávenou třičtvrtěhodinku, máte můj obdiv.
Do této chvíle jsem netušil, jak složitý trolejbus vlastně je. Vždycky jsem to bral jako monstrum, které "nějak jede na elektriku". Vzato do důsledků, je to technický zázrak.
Velmi rád bych si přečetl podobný článek třeba o tramvaji, letadle, lokomotivě či plavidlu.
V poslední době se úroveň článků na D-Fensu zvyšuje. Nezbývá než dodat - jen tak dál! Sám v brzké době také přispěji.
|
|
Díky všem za pochvalu článku. Bohužel není v mých silách na všechny doplňující dotazy odpovědět, to bych tady byl do zítra. Jsem pomrně překvapen, že se ze článku stal ve statistice nejlépe hodnocený článek absolutně, nejvíce čtený článek za poslední měsíc a současně je to asi nejdelší článek na D-F vůbec. Přiznávám se, že je v článku pár nepřesností někdy i technického charakteru (většinou se jedná o technicky ne příliš čisté formulace), což vzniklo asi proto, že jsem opravdu obyčejný opravář trolejbusů, takže do teorie mám daleko, protože žiju z praxe. Například uprostřed chcíplým trolejbusem zablokované křižovatky není opravdu správná doba na studium odborné literatury a v tomto zaměstnání záhy pochopíte, že znalosti ze školy, třeba to, z čeho se skládá tyristor, jsou z 99 procent k ničemu a že jediné, co je potřeba znát ze školy, je snad ohmův zákon; a to ještě jenom zhruba, protože mám dojem, že ani ten někdy sviňa neplatí.
Za pochvalu slohu a češtiny v článku (někdo to tu nadnášel, jako by snad dělníci neuměli psát :D) děkuji také, budiž vysloveno, že paradoxně z češtiny jsem před maturitou dostal za pět a nepomohly mi ani na jedničku napsané diktáty a slohovky, kterýma jsem vždycky zářil. Dnešní středoškolská čeština je výhradně o literatuře, protože se bláhově předpokládá, že lidi umějí česky už ze základky, takže na konci SŠ to vypadá tak, že všichni umějí vyjmenovat díla kdajakýho spisovatele pozpátku a nepřeskáčku, ale v mejlu vám napíšou vydle, hrábje a oběvit. Ale to by bylo na jiný článek :D
Abyste neměli pocit (vidím že v jistých kruzích jsem už dost "populární" a že mě tu někteří snad i znají), že opravuju trolejbusy, pak přijdu domů kde dělám modýlek trolejbusu a pak o trolejbusech ještě píšu články, tak časem možná napíšu (kdyby byl zájem) třeba i test opravdovýho auta - a to sice Camaro, který teď dávám dohromady a možná to i pojede (ze skály určitě). S pozdravem Ondra.
|
|
|