Komentáře ke článku: Walther PP, pistole z doby kdy byl Walther pojem (ze dne 31.05.2015, autor článku: DanielX)
Přidat nový komentář
|
"Někteří uživatelé tvrdí, že jde lučík vyhnout a opřít o rám, ale ani na jednom Waltheru PP nebo PPK co jsem měl v ruce to nešlo, lučík vždy sklouznul. "
U PPK z r. 1934 mi lučík nedrží, u nového PPK/S už v pohodě.
Jen bych ještě vyzdvihl jednu negativní vlastnost PP/K a to šíleně tuhý odpor spouště v režimu DA.
Pro chlapa v pořádku (díky tomu jsem nosil PPK nabitý a odjištěný), ale většina žen nebude mít šanci to urvat.
Kvůli tomu odporu spouště mi manželka PPK co jsem jí daroval vrátila :-)
|
|
jen bych dodal, že není z konce 30. let, ale ze začátku resp. konce 20. let
|
|
|
IMHO je to překlep, protože o odstavec výš autor uvádí, že existovaly různé výrobní varianty (dohromady asi 20:-), a že cca od začátku války byla sériová výroba v podstatě prostá změn, což je oboje +/- správně.
|
|
Za těch pár ran, co jsem měl možnost si tohohle krasavce vyzkoušet, mi v hlavě opravdu zůstal. Nepamatuju si přesně, jestli to byla PP nebo PPK, ale i přes moje ne úplně malé ruce mi na první perfektně sedla do dlaně, úchop byl jistý, pocitově příjemný, střelba vynikající, téměř bez zpětného rázu a odpor spouště mi taky nepřišel nijak extra silný. Navíc na tom oceňuju, že je to pořád ještě kus nádherné klasické strojařiny, protože - Glockaři prominou - plasťák není žádná pastva pro oči.
Kdybych někdy řešil kvér na stálé nošení, byl by PP horký kandidát (další láska na první pohled byla 1911, to je prostě nádhera přenádherná s absolutně luxusním projevem při výstřelu). pro rýpaly - fullsize Glock sem zkoušel taky a 9x18 je na tu lehkou věc prostě moc silná a jedovatá ráže.
|
|
|
9x18 ne:-). Kdyžtak 9x19, ale ta je na fullsize pistoli typu Glocka tak akorát. Na 26 je to už dost, to je pravda. Pokud je něco hodně na fullsize Glocka, tak je to z vyráběných ráží .357 SIG (která je jedovatá, zase ale má tu výhodu, že u ní aspoň funguje portovaná hlaveň), nebo obecně poněkud děsivá 10 mm Auto (resp. silnější laborace .40 SW).
Jinak chování Glocka se s PP/ PPK nedá moc srovnávat, protože uzamčený systém (Glock) úplně jinak pohlcuje a rozkládá v čase i prostoru síly, působící při výstřelu na ruku. Rána je sice větší, ale rozložená do delšího časového úseku. Naproti tomu neuzamčené pistole jsou takové poněkud jedovatější, ale zase se jen cuknou. Každému vyhovuje něco jiného, já preferuji spíš silnější, ale subjektivně měkčí zákluz systémů s uzamčením. Z devítek (Luger) co znám, se PPčku asi nejvíc blíží Heckler&Koch P7, který využívá brzdění odběrem plynů a je tím pádem neuzamčený.
|
|
|
Není to spíše obráceně - neuzamčený závěr lépe pohlcuje zpětný ráz (protože ten se nemá "do čeho opřít"), zatímco uzamčený kope "tvrději"?
Pocitově mi na Glocku právě neseděla ta strašlivá jedovatá šlupka přímo do zápěstí, bylo to až nepříjemné. U 1911 (která má ovšem mnohem pomalejší střelu, což je půlka úspěchu) to i díky mase železa bylo jen takové "zatlačení". Tomu Glocku by slušelo půl kila hmoty navíc, aby ten kopanec mělo co tlumit (a to jsem si vědom, že 9x19 má jedovatou ránu už ze svojí podstaty).
V 10mm Auto měl kdysi kamarád Jericho, a to byl eda ukrutnej kanon - zepředu díra jak tunel do pekla a samotnej kvér vážil tolik, že po spotřebování munice šel použít jako pěstní klín. Bohužel sem z toho nikdy nestřílel, ale do ruky padla skvěle.
|
|
|
Maximálně jednoduchá odpověď na tuhle otázku by zněla, že ne, ale ono je to jako obvykle poněkud složitější. Vnímaný zpětný ráz má totiž dvě složky:
1) Samotná energie zpětného rázu, definovaná druhým Newtonovým zákonem, víceméně daná výkonem použitého náboje. Vnímat ho můžeme jako rychlou, relativně ostrou ránu (což je dáno tím, že výstřelový děj od zážehu prachu do okamžiku, kdy střela opustí hlaveň, trvá asi 15 ms, za kteroužto dobu se uvolní veškerá vnímaná energie). Uzamčení na něj víceméně nemá vliv, pokud pomineme, že se přes uzamykací prvky přenáší do rámu (resp. do ruky) a tak zde minoritní roli mohou hrát vůle v uložení všeho možného v kombinaci s počínajícím pohybem zpětnorázového celku. Je to ale spíše zanedbatelné.
2) Sekundární štos, který způsobuje závěr v důsledku toho, že při svém dojezdu do zadní úvrati má (někdy poměrně značnou) zbytkovou energii, s níž se opře do rámu a způsobí ráz. Vnímáme to jako možná srovnatelně silné, ale podstatně měkčí zatlačení do ruky (protože závěr se nepohybuje vzad 15 milisekund, ale podstatně déle, jeho střední rychlost je kolem 40 m/s, a tak neuvolní energii tak "naráz"). Na tuto složku rázu má uzamčení pozorovatelný vliv.
Lidská nervová soustava je s ohledem na rychlost výstřelových a povýstřelových dějů opravdu trapně pomalá, takže jen velmi trénovaný střelec dokáže ráz alespoň částečně rozlišit na dva vjemy. Splývá to tedy poněkud dohromady a způsobuje to ne vždycky úplně očekávatelné vnímání chování zbraně.
Obecně se dá říci, že u uzamčených systémů je výrazně větší 1), což je dáno jejich povahou- zpravidla se uzamčení používá s ohledem na dynamickým závěrem již nezvládnutelný výkon, a týká se tedy obecně silnějších nábojů. Naproti tomu 2) je u uzamčených systémů poměrně měkká rána, protože uzamčení pohltí část energie pohybu závěru na svoje vlastní rozhýbání, a kromě toho se uzamčené závěry obvykle pohybují pomaleji. Taky se na "změkčení" tohoto rázu podílí jeho časový odstup od primárního zpětného rázu z bodu 1), který sice střelec přímo nerozliší, ale vnímá ho ve formě rovnoměrnějšího rozložení působení síly v čase. Navíc uzamčené systémy zpravidla bývají součástí větších a tedy celkově těžších zbraní.
Záleží tedy, jestli jste citlivější spíš na krátké, ostré, ale ne tak silné dloubnutí (pak budete jako já preferovat spíše uzamčené systémy s výkonnější municí), anebo jestli vnímáte prostě ráz jako takový (pak budete preferovat co nejslabší náboj, a tedy nepřímo spíše systémy s dynamickými závěry).
Navíc do toho vstupují různé spíše méně podstatné finesy, jako například:
- materiál rámu, neboť plastové rámy obvykle pruží jak gumovej falus a pohltí část energie, která se přes ně přenáší do ruky, což eliminuje zejména část "dvojky"
- samozřejmě hmotnost zbraně
- systém uzamčení, neboť ne všechny uzamykací soustavy vyžadují ke svému rozpohybování stejně energie, poměrně "nenažraná" je například nesená závora u Walthera P.38 a jeho následovníků (vč. Beretty 92)
- geometrie zbraně, protože čím má zbraň hlaveň výš nad osou ruky, tím více "zvedá", na druhou stranu se o to méně opírá do ruky v její podélné ose. To vysvětluje Váš příjemný dojem z 1911, která je díky ose vysoko nad hřbetem ruky "nekopavá, ale pohupuje se", jak o ní kdysi řekl jeden můj kamarád. Glock to má obráceně, ten se skoro nezvedá, ale někam se ta energie podít musí, a poděje se do "radiální" složky vnímaného pohybu.
- a samozřejmě hmotnost zbraně a celkové naladění systému, protože když bude něco mít systém odladěný na silnou munici, tak v tom nejspíš budou péra jak stehno, a ta mohou eliminovat poměrně podstatnou část té přebytečné energie, kterou má závěr při doběhu do zadní úvrati
Jinak fullsize Glock v 9x19 je zcela v pohodě zvládnutelná zbraň. Samozřejmě že chce-li z toho člověk střílet tisíc ran na posezení, tak je lepší 17L, která má vršek o deset deka těžší, takže už se závěr skoro nehýbe a navíc je zbraň těžší a má těžiště víc vpředu, což je taky k dobru, ale i normální 17 je zcela v pohodě. Řekl bych, že to ve Vašem případě bude asi prostě nezvyk, daný tím, že jste se namlsal relativně slabou municí, a 9 mm Luger Vám tím pádem přijde ostrá. Což o to, ona ostrá je, ale ve srovnání s .357 SIG nebo 7,62 Tokarev je to pořád naprosto pohodová a civilizovaná patrona.
|
|
|
Co jsem tak slyšel, tak je to i o tom, že 45 Auto je relativně pomalá ráže, narozdíl od 9mm Para, takže zatímco u pětačtyřicítky je právě zpětný ráz spíše výrazný tlak, tak u 9mm je to ostrý štulec, což podpořeno vyšší hmotností 1911 spolu s její vyšší konstrukcí skončilo tak, jak to skončilo - Glocka sem znechuceně zahodil a šel dokoupit další patrony do Colta (drahé jako prase, musím říct). Nešlo ani tak o to, že bych zpětnák devítky nezvládl, ale když sem mohl vybírat z těch dvou, tak 1911 byla mnohem příjemnější (a nebolelo z ní tak zápěstí).
Vůbec nejlíp se střílelo právě z toho PP (levná munice a luxusní chování zbraně) a z kosy - tam ty náboje (nějaká čína) byly za hubičku, tak sme jich tam vyprskali fakt hodně (až skoro nešlo držet chudáka Kosu holou rukou).
Další věc je čistě subjektivní a tou je můj názor na Glocky jako takové. Abychom si rozumněli, já jim samozřejmě neupírám vynikající spolehlivost a další obecně známé kvality, jenže já nejsem policajt, kterej něco nafasuje a pak jde buzerovat lidi do parku, ale ten kvér se mi taky musí líbit a musím z něj mít dobrej pocit. Glock tohle ani jedno nesplňuje - pro mě osobně to je hnusnej plastovej klumpr, kterej bych nosil jen se sebazapřením. Hezký kvéry jsou pro mě stará 75 (ještě bez těch debilních railů a dalších fíčur), Beretta 92, 1911 - celoocelové klasiky, na kterých je vidět ta strojařina.
|
|
|
Glock (v kompaktním či subkompaktním provedení) je prostě nástroj na sebeobranu a tak je na něj potřeba koukat. Není to dekorace, umělecké dílo, kultovní předmět ani pistole na přesnou mířenou střelbu.
A z tohoto pohledu je prostě ošklivý, ale spolehlivý a lehký Glock (např. 26 nebo 36) lepší, než Beretta 92 s kvantem výčnělků, které se mohou snadno o něco zaseknout nebo velká a těžká 1911, jejíž nošení začne člověka po prvotním nadšení otravovat a postupně od něj upustí.
|
|
|
Dilema jestli plasťák nebo pěknou pistoli s kultivovaným chováním docela dobře řeší Steyr M9:)
|
|
|
JJ: Máte naprostou pravdu. Já bych nošení řešil právě něčím jako je PP (kdybych chtěl nosit furt & fšude] nebo 75 (na občasnou nošenku).
Nejsem si totiž jist, jestli má smysl nosit něco, z čeho mám blbej pocit, nebo spíš zvolit sice objektivně méně chodnej werk, tkerj člověku sedí.
Glocka bych kupoval snad jen kdybych musel nosit imrvére v rámci výkonu povolání (a zároveň ho prakticky nemusel tahat ven z pouzdra), což chvála bohům nemusím.
pelanj: netuším jak moc je vámi doporučovaný kvér kvalitní a uživatelsky přívětivý, ale nelíbí se mi ani trochu :/
|
|
|
Tady je to na obrázku s glockem: http://i6.photobucket.com/albums/y211/kadiindo/003-9.jpg
Glock mi vedle něj připadá jako střílející klacek - ale samozřejmě, dle vkusu každého soudruha. Věci jako lepší úchop a spoušť, minimální zdvih, atd. nemá snad ani cenu zmiňovat:)
Mě se taky dřív vyloženě nelíbil - ale po nějaké době mi ten tvar prostě padnul do oka. Kromě něj se mi líbí docela i Walthery PPQ/PPX, z těch se mi střílelo stejně dobře. Ale jak říkám, dle vkusu...
Z 1911 jsem střílel z originál Colt někdy ze 60. - 70. let - a zase jako taková bomba mi to nepřišlo. Ani luxusnější kousky mě moc neberou. To už radši Sig:)
|
|
|
Z kosy? To jako z 58? Snad jediný upušky která je schopná tě vyhodit ze zornýho pole 4x puškohledu ? No zase když puška letí někam za záda tak se zpětnej ráz do ramene moc neprojevuje.
|
|
|
Pokud je namontován dostatečně potentní kompenzátor, tak se 58 chová zcela v mezích toho, jak se dá od takové zbraně očekávat. Dokonce i dávka je pak zvládnutelná.
|
|
|
58 se obecně řadí mezi to nejhorší a je docela ujetý dohánět špatnou koncepci kompenzátorama a ústovkama když všechny ostatní zbraně se stím /i bez/ opět chovaj mnohem líp.
|
|
|
Má i svoje výhody, například je to jedna z nejmenších a nejlehčích zbraní na daný náboj. Při zachování palebného průměru AK-47 je při prakticky stejně dlouhé hlavni menší a lehčí o kilo až skoro dvě (pokud počítáme AK-47 s frézovaným pouzdrem závěru). Navíc používá lehčí zásobníky, má záchyt závěru a dá se ládovat z pásků. Obecně to není zase taková blbost, záleží spíš na preferencích.
|
|
|
Sa58 svou koncepci odpovida dobe vzniku a danemu naboji, podle me to byla velmi kvalitni utocna puska pro vojaka
strelba davkou v zakladni verzi neni zadna hitparada, ale pri rychlopalbe ji lze pomerne rychle vracet do zamerne
s pazbou v ose hlavne a vhodnym kompenzatorem je konkurenceschopna i dnes
|
|
|
Nepřesný.
Zpětné ráz je dané hybnosťó střele.
( Né energijó, to se enom často plete, mně taky:
www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010090502& lstkom=304695#kom304992 )
Zpětné ráz se přenáší do střelca v čase ve dvóch složkách:
1) plynulé - po výstřelu je pohybem závěru stlačovaná vratná vzpruha, plynule po celé době pohybu.
2) skokové
a) těsně po výstřelu napíná pohyb závěru kromě zmíněné vratné vzpruhy taky úderník
b) dochází k poklesu hlavně a jejímu vodemčení, hlaveň se zastaví a předá svó hybnosť
c) prázdná nábojnica se zastaví vo vyhazovač
d) závěr narazí na doraz
Absolutní hodnota zpetnýho rázu je daná municó,
vnímání zp. rázu pak délkó jeho trvání a rozložením v čase.
|
|
Je mi prostě nesympatický svým okrajem přečnívajícím přes průměr nábojnice, historicky to prý vzniklo, aby bylo možno náboj použít i v revolverech.
Má to za následek špatné rovnání nábojů do zásobníku, ten je dokonce někdy (samopal vz. 61 Škorpion) zakřivený.
Je mi to protivné, zbraň v této ráži bych prostě nechtěl...
|
|
Je to pistole co jsem jako dítě střašně chtěl a když už sem jí mít mohl rychle jsem se z toho vyléčil.
na 15m zásahy jak s čímkoliv jiným na 25m
kousání do ruky
vypadávání zásobníku vlivem vůlí, rázu a opírání prstů o zásobník
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Walther PP, pistole z doby kdy byl Walther pojem
|