Komentáře ke článku: Konflikt mezi účelem a principem (ze dne 17.04.2014, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
|
|
Smyslem článku je zjevně informovat že (a vysvětlit proč) Root považuje přístup p. Hlavatého obecně za nerozumný.
Připadá mi to naprosto srozumitelné a jasné, čemu tam Vy nerozumíte?
|
|
|
Já rozumím sdělení v článku obsaženém, nicméně unikají mi závěry, které by z článku měly vyplývat. Jediný jasný závěr je, že někdy a někomu mohu z pozice šéfa tolerovat více, než někdy jindy někomu jinému, což by blbej neřekl a celkově to poněkud připomíná slavný Cimrmanův postulát že víme vše, totiž že nevíme nic. Navíc některé výchozí body jsou poněkud sporné (zejména tvrzení, že "... rozhodně nepřipadá v úvahu to, že se někdo choval nepoctivě v situaci, kdy je onen poměr pro něj horší, ale naopak se choval poctivě v situaci, kdy je pro něj tento poměr lepší. ...", které by platilo pouze v případě, že by lidé byli vždy chladně a přesně kalkulující stroje a navíc entity bez vnitřní morálky; ani jedno nejsou, jak je správně zdůrazněno o odstavec výše).
|
|
|
OC, nemyslel to Root spise tak, ze nelze pausalizovat?
|
|
|
Tak. A ze i opacny pristup, nez je pristup pana Hlavateho, je zcela legitimni a nekdy muze byt zadouci...
|
|
|
priklanim se k puvodnimu tazateli.
proc na tak chudou myslenku plytvat celym clankem? stacil takto strucny komentar k puvodnimu clanku. trochu mi to pripomina lesteny prd.
|
|
|
Už jsem z Vaší klávesnice četl lepší text, myslím. Ale zvážil jste jistě svá pro a proti a výsledkem je tento článek.
Já bych tak nějak na topinku napsal něco ve smyslu že občas má význam někoho vyrazit za blbost. Obzvláště je-li přínos tohoto kroku vyšší než jeho negativní účinek. Taková situace může nastat když dotyčný hříšník je třeba kandidátem na padáka díky jeho malému užitku, nebo dokonce třeba přímo zápornému užitku... Pak jistě přínos převažuje případné ztráty. Podniku se sníží zátěž a ostatní si třeba častěji rozmyslí nějaké to malé šméčko. Ztrátou ale může být třeba odchod jiného vysoce přínosného pracovníka, který si třeba řekne že na každého jde něco najít a konkurence nabízí víc...
|
|
Když už sem tedy píši -- jinak by mi to asi nestálo za to -- tak jen zaznamenám, že zde s Tebou, Roote, osobně nesouhlasím.
Přesněji řečeno, jsem osobně přesvědčen, že situací, v nichž má smysl „Tvůj“ přístup (tak, jak je vysvětlen v tomto článku), je naprosto mizivé množství -- existují sice, ale jsou enormně výjimečné. Naproti tomu v drtivé většině případů -- a pro drtivou většinu lidí prostě a jednoduše ve všech, s nimiž se reálně setkají -- je podle mého soudu mnohem praktičtější a rozumnější přístup „Hlavatého“, jak byl naznačen v článku odkázaném.
Samozřejmě se mohu mýlit, a samozřejmě poslední odstavec platí bez výhrad v obou směrech :)
|
|
To není jednoduchý rozhodování. Před lety jsem dělal pro soukromou firmu. Ta začínala v devadesátym třetim, já byl snad třetí zaměstnanec, všechno od píky. No, a majitelé, byli tři, měli podobnej názor. "Kdyby dělali v pekárně, budou si brát domů chleba, dělaj na TZB, tak si vezmou kus kabelu, trubku, držák, nosník a podobně." Takže se se služebníma autama jezdilo domů, nikdo nic nekontroloval, firma prosperovala...
A pak se staly dvě věci:
Jeden z realizátorů, bydlící 30 kiláků za Prahou, chtěl na Velikonoční pondělí vodvézt syna na nádraží, že jede zpátky k útvaru. 2,2 promile. Ne, aby si vzal jetou škodifku, kterou vykoupil za pakatel vod firmy. Ne. Vzal si tři tejdny starýho služebního Tranzita za 700 litrů a na zpáteční cestě s nim na jižní spojce šel 3x panna-vorel a vzal s sebou 8m svodidla. 280 tisíc škoda na autě, pojišťovna nedala ani vorla, páč byl vylitej, hasiči si naúčtovali výjezd a komunikace opravu svodidla. Nedosti na tom.
Dál se zjistilo, že další realizátor, tedy střední stupeň řízení, hned po majitelích firmy, má doma kolem baráku čtyřsetmetrovej plot z Hilti nosníků MM-C-36 se žárovym pozinkem! Dohromady víc než 2700m, metr tehdy za 120Káčé. V kotelně měl dva kotle po 40kW, taky je neplatil a na stavbách permanentně 50 mrtvejch duší! Na kolik si dohromady přišel se nezjistilo, přijel ochcáfkou, odešel na vlak a nikdo ho nikdy nežaloval.
Nastala doba kontrol, nic dalšího se nezjistilo a nikdo další nebyl odejit. Takže na základě předchozího: Vyhodit nebo kontrolovat všechny? Zaplombovat nádrže? Dát GPS? Dle mého to byly černé ovce, které by ulítly i za fašistického režimu ve firmě. Nakažlivý to evidentně nebylo. Kdo krást nechce (ty platy tam byly docela dobrý) tak prostě krást nebude. Ty lidi dál jezdili služebákama, začínali v 7, končili v 9 večer a těch pár litrů benzínu se v tom objemu odvedený práce prostě ztratilo. Jediný, co zůstalo bylo, že se všechny auta a náklady do a z firmy vážily.
|
|
|
Dle mého to byly černé ovce, které by ulítly i za fašistického režimu ve firmě. Nakažlivý to evidentně nebylo. Kdo krást nechce (ty platy tam byly docela dobrý) tak prostě krást nebude.
Ano, přesně také to vidím podobně. Primárně nejlepší je na to zaměřit už při výběru zaměstnance a zvolit člověka, jehož morální hodnoty nepodporují či vyučují takové chování. Řešit to pak sledováním zaměstnanců je asi stejné jako možnost nevěry ve vztahu začít stíhat a sledovat partnera. Dle mé zkušenosti je lepší vybrat partnera, který předpoklady pro nevěru nemá.
|
|
|
Korekce.... Primárně nejlepší je na to zaměřit už při výběru zaměstnance a zvolit člověka, jehož morální hodnoty nepodporují či vylučují takové chování.
|
|
Tohle řešili už za Rakouska na eisenbahnu a protože tehdejší byrokrati byli, na rozdíl od našich, na jiném levelu, dospěli k elegantnímu řešení, které v degenerované podobě částečně vydrželo dodnes. Dalo se předpokládat, že osádky lokomotiv budou krást z hytláků uhlí a konduktéři budou vozit rodinné příslušníky na černo. Bylo levnější dát zaměstnancům příděl uhlí zdarma a rodinným příslušníkům režijní jízdenky, než riskovat, že každou chvíli vyhodí draze vyškoleného specialistu. Ovšem nedovedu si představit jaké benefity by musel dostat dnešní vohnout, aby ho už nebavilo přikrádat.
|
|
|
Hezká teorie o tom Rakousku, ale moc pravdivá nebude. Příděly uhlí a režijní jízdenky byly normální součástí benefitů práce na dráze. Zdaleka největšími byly jistota zaměstnání a pense. Představa jak fýra u rakouské dráhy ohrožuje svoji pensi přikrádáním pár kilo uhlí je úsměvná. Ze strany dráhy bylo lepší dát zaměstnanci uhlí, nakoupené za nízké ceny, než mu zvyšovat plat natolik, aby si mohl koupit uhlí za ceny v maloobchodě.
Erární uhlí měli k disposici například i kryptologové z k. u. k. Evidenzbureau, kteří moc příležitostí ke krádežím uhlí nejspíš neměli.
|
|
|
Z hytláku? A kde se tam vzalo?
|
|
|
Ale jo, někdy v nich bývala malá kamínka a kýbl uhlí k nim :-)
|
|
|
Jako vnuk strojvedoucího to musím okomentovat.
Erární uhlí nemělo důvod v předpokládaných krádežích, ale v tom, že dráha nakupovala uhlí podstatně levněji než soukromá osoba a zaměstnanci drah měli uhlí jako určitý benefit, který nestál firmu nic a pro zaměstnance měl velkou hodnotu, nehledě na to, že uhlí k vytápění rodinného domku na celou sezónu bylo asi stejné množství, jako potřebovala lokomotiva z Budějovic do Prahy. U dráhy se kradly jiné věci (mosaz a měděné trubky). Stejné to bylo s režijní jízdenkou, protože i kdyby rodinní příslušníci jezdili jak zjednaní, stejně by projezdili maximálně pár korun, zatímco přínos k motivaci zaměstnance a propagaci železnice byl mnohem větší. Stejné je to s mým mobilním telefonem, kdy firma nakupuje tyto služby asi 10x levněji než běžný jouda a dovolila mi za tentýž tarif realizovat soukromé hovory, což formu nestálo nic a pro mně to má hodnotu např. 500 Kč měsíčně. No a stejné je to i s těmi auty, kdy operativní leasing stojí pořád stejně, bez ohledu na to, zda auto ujede 30 nebo 32 tkm ročně. Tento poslední benefit bůhvíproč vyvolává mezi lidmi obrovské emoce. Nicméně nevím, kde pracují jednotliví diskutující a jaké tam panují poměry, ale v mém zaměstnání by cosi jako jízdy firemním autem na nákup a na chatu byly chápány jako naprosto směšná činnost chorobného šantala, něco jako krádež šroubků v hodnotě pár korun ze skladu, protože tu snad nikdo na tom není tak špatně, aby neměl pár korun na benzín, nehledě na to, že skoro všichni mají lepší soukromá auta než je bílá octavia v dieselu.
|
|
|
ale v mém zaměstnání by cosi jako jízdy firemním autem na nákup a na chatu byly chápány jako naprosto směšná činnost chorobného šantala, něco jako krádež šroubků v hodnotě pár korun ze skladu, protože tu snad nikdo na tom není tak špatně, aby neměl pár korun na benzín, nehledě na to, že skoro všichni mají lepší soukromá auta než je bílá octavia v dieselu.
U nás je to podobné a osobně mi to nestojí za to, že si budu dělat zle ve firmě, když někdo do mě nebo já do někoho vletím či když sen českých rodin nechám stát přes noc venku v Mekce zmrdů a někdo si ho celý půjčí jako zdroj náhradních dílů. Ale tohle je level uvažovaní lidí spíš vysokoškolsky vzdělaných či na manažerských levelech. U dělňasů či laborantů jsem spíše viděl přístup.....Mám auto na víkend, vole a radši tankovat nebudu, abych nebyl spojován s výpisem na tankovací kartě a radši auto vrátím se suchou nádrží. Tady mi přijde ,že by to kontrolu chtělo.
|
|
|
No, s auty tomu moc nerozumím. Ve firmě kde pracuji je pobočka od pobočky přístup jiný. V té Pražské má služební auto snad i hajzlbába, jinde proplácejí soukromá auta, u nás je služební auto asi něco jako nějaký totem, odznak důležitosti či prestiže. Ještě jsem to nerozlouskl. Každopádně km soukromým autem se u nás neproplácejí a služební auto ani nechci.
Kdo potřebuje služebně někam jet a nemá přidělené auto, tak máme referentská vozidla... v často ne zrovna ideálním stavu. Po té co někdo vymyslel že budou všechna auta ofízlována on-line štěnicí jsem usoudil že vlastně jezdit i pracovat tolik nemusím. Abych někdy musel vysvětlovat proč jsem jel tam či onde, jakou rychlostí, ... Souběžně s prudkým poklesem stavebnictví mi k velmi úspěšnému snížení služebních km pomohlo co nejčastější využívání vzdáleného připojení k zákazníkovi. Nyní jezdím ročně cca. 1/10 toho co před ofízlováním aut a přišel jsem o další "benefity" co mi nějak nechybí, typu zdůvodňování proč mám tolik přesčasů, stravování místo levné a slušně vařící závodky po drahých hospodách či bagety na benzínkách, či nezřídka i hladovění, špínu a prach staveb, pozdní příjezdy domů vždy okořeněné vracením auta do firmy a poté papíry a až pak hurá domů...
Jen perlička: Před časem vyrazili garážmistra že už to dost přeháněl, ale auta byla všechna OK a vzali jiného chlapíka, na kterého jsou dost stížnosti a auta teda s vyjímkou nejvyšších managerů OK rozhodně nejsou,...
|
|
ovšem rozhodně nepřipadá v úvahu to, že se někdo choval nepoctivě v situaci, kdy je onen poměr pro něj horší, ale naopak se choval poctivě v situaci, kdy je pro něj tento poměr lepší
Budete se divit (já se také divím), ale v úvahu to připadá. Neumím si to sice moc vysvětlit, ale skutečně existují jedinci, pro které toto neplatí. Netuším, v jakém existují množství, ani nevím, zda jich není naprosto zanedbatelný zlomeček, ale rozhodně takové znám.
Není pro ně problém krást v malém, protože si to sami před sebou nějak omlouvají, ani to vlastně nepovažují za krádež (protože to typicky neprovádějí způsobem, že by někam přišli a něco vzali, spíše se jedná o používání prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům v malém měřítku). Když však mají příležitost ukrást něco velkého, přichází na řadu nějaká zábrana, že "to už je jim blbé" (a to i v případě, že riziko odhalení je ve srovnání s předchozími přečiny naprosto zanedbatelné, ba limitně nulové).
Nepředstírám, že takovému jednání rozumím, ani nepředstírám, že mi připadá nějak logické a už vůbec se asi nemusíme bavit o tom, zda je to správné, nebo není.... pouze jsem vypozoroval, že to existuje.
Jeden konkrétní příklad: Učil jsem ve škole, kde jsem měl kolegyni, která excelovala v takových "malých krádežích" (papíry do tiskárny, tisk pro vlastní potřebu proti vůli zaměstnavatele, fixy, všemožné kancelářské potřeby za drobné).... bylo to až trapné, všeobecně se o tom vědělo (jsem si poměrně jist, že o tom věděla i ředitelka, ale ignorovala to). Jednou se ztratil ze sborovny školní laptop (byl volně k použití učitelů, třeba když někdo neměl svůj, tak na něm mohl pouštět studentům prezentace a tak, protože sice v každé třídě byl projektor, ale nikoliv počítač). Nikdo nevěděl, kdo ho vzal, ba dokonce nikdo nebyl v žádném přímém podezření. Záležitost vyhnila s tím, že se koupí nový. Po více než týdnu přišla dotyčná s tím, že laptop našla ve svém šuplíku, protože si ho tam v roztržitosti dala ještě s dalšími věcmi. Vím jistě, že v době, kdy ten počítač našla, byla v místnosti sama. Nikdo ji neviděl. Počítač už byl prakticky odepsán, ona nebyla v podezření. Vzít počítač z šuplíku, hodit si ho do tašky a odejít, to pro dotyčnou představovalo prakticky nulové riziko. Přesto s počítačem přišla a vrátila ho. Drobné kancelářské potřeby (s daleko menší hodnotou a mnohem větším rizikem odhalení) kradla dál. Zdá se to nemyslné, já osobně to moc nechápu, nicméně je to tak.
|
|
|
To je naprosto normální stav, funguje to de facto všude, nebo alespoň velmi často.
Někde je to dokonce nastaveno tak, že se to pokládá za součást benefitů, prostě všichni ví, že si na dílně na mašinách někdo udělá něco svojeho, pokud je to z odpadového nebo velmi levného materiálu, tak se neřeší ani ten, firemní auta se tiše "půjčují", atd. a pokládá se to za část odměny, platbu za klid ve firmě, atd.. Zejména pokud to jde firmě do nákladů, tak se to často neřeší (jakkoliv skutečnost, že je něco v nákladech neznamená, že to firmu nebolí).
|
|
|
Podobný případ brilantně popsal pan Hašek.
Popsán byl zřízenec, který při doručování peněz nikdy nezpronevěřil/neztratil ani krejcar, ale když jste si ho poslal pro jelito, rozřízl ho, ujedl a slepil inglišflastrem...
|
|
|
No ja teda nevim, ale ze ucitelka "krade" ve skole papir a tuzky, to je opravdu skandal!
Je mozne, ze treba vubec nemela v umyslu ten pocitac ukrast?
|
|
|
Proč píšete slovo krade do uvozovek?
|
|
|
Pripadne si spocitala ex post risika a onen pomer risika vuci zisku ji prisel naopak horsi...
|
|
|
Ex post rizika jsou mnedle celkem nula.
|
|
|
Měl jsem kolegu který si tak jednou? do roka balík papírů do tiskárny bral, veden přesvědčením, že ho "ušetřil". Nevím, že by někdy vzal, nebo ojebal firmu , něco jiného. Měl neuvěřitelný potěšení z toho, že si pomoh a defacto nikomu neublížil, tak jsem mu nesmyslnost jeho "ušetřil" ani nevyvracel. Takže možná je to kategorie lidí kteří neposuzují svoje jednání jako krádež, což by v případě něčeho jiného přes jejich autoalibismus asi neprošlo.
|
|
Měl jsem před několika lety v útvaru kolegu (vohnouta). Poměrně dost služebně jezdil na pracovní cesty a při jeho jízdách se zvedala spotřeba naftové octavie z dlouhodobého průměru 5,5 l na 8 – 9l. A to jezdil vždy předpisově, žádné chvátání. Snažil jsem se na to upozornit nadřízené, ale ty to tenkrát nezajímalo defakto mne poslali do prdele. Čas plynul a po asi dvou letech se začalo na našem útvaru postupně všechno ztrácet (materiál, nářadí, oleje…..). V té době z jiných důvodů proběhl ve firmě audit majetku a následně bylo u tohoto člověka doma nalezeno firemní vybavení za cca 500 tis. A to samé vedení se strašně divilo, jak je to možné.
|
|
|
To mi připomíná, t.č. vykazoval Miroslav Sládek (strana SPR-RSČ) extremně vysokou spotřebu přidělené služební felicie. Ano, kradl benzín, jak jinak.
|
|
Asi tak - budete řešit "krádeže" v řádu desetikorun (telefony, drobné fušky, pár papírů, nebo tak) když ti samí lidé když firmě teče do bot nemají problém dřít 20 hodin v tahu nebo přinesou třeba do firmy vlastní čerpadlo při povodni?
Vše je o vztahu firma/zaměstnanci.
|
|
|
Asi tak. Zaměstnavatel může přímo zaměstnanci dovolit, např. že může volat ze služebního telefonu soukromě, pokud to nebude do ameriky nebo na nějaký erotický linky apod. Nebo naopak mu to zakázat, v každém případě má zaměstnanec předem jasno.
Byl jsem kdysi ve firmě, kde se pro soukromý hovory z pevný linky vyťukával nějakej kód a ústředna to pak uložila a na konci měsíce dotyčný zaměstnanec dostal účet na 5,50 Kč, které firmě zaplatil ;) Teda, já jsem tam přišel už v době, kdy šéf / majitel prohlásil, že to zaměstnanci platit nebudou, páč jsou to stejně jenom drobný a je s tím tolik práce to vybrat, že se to nevyplatí. Povinnost vyťukávat kód pro soukromý hovor ale zůstala.
Další věc - pokud zaměstnanec jezdí na služební cestu firemním autem, je často jednodušší (a firma to buď toleruje nebo to šéf /majitel přímo zaměstnanci navrhne), když místo vracení auta do areálu firmy jede dotyčný autem domů. Zvlášť když vyráží brzo ráno a vrací se pozdě večer, bylo by vracení auta a doprava domů po vlastní ose (MHD, vlastní auto atd.) vopruz, kterej jenom žere čas.
|
|
|
Tady nikdo nepochopil podstatu sdeleni. Podstatou sdeleni je, ze je to prave zamestnavatel, kdo se musi mit moznost naprosto svobodne rozhodnout, co a komu bude tolerovat.
A samozrejme, pokud zamestnavatel s nejakym vyuzivanim svych zdroju pro soukrome ucely svych zamestnancu souhlasi, nejedna se o vyjebavani se zamestnavatelem a je to naprosto v poradku. Je to zhruba stejny rozdil, jako mezi nabidkou "jestli nekdo chce tuhle vec, tak at si ji vezme" a mezi tim, ze nekdo jde, a vec, kterou timto zpusobem nenabizi, odcizi.
|
|
|
Zjednodušeně řečeno, zaměstanvatel by měl mít možnost si vybrat, kdo pro něj bude dělat a do kdy. Asi jako lze kdykoliv vypovědět smlouvu advokátovi a není možné svobodné volbě advokáta bránit.
Ovšem jako podstatu sdělení jsem to ze článku nepochyti ani já.
|
|
|
Vzdyt se to tam, smankote, pise... :-)
|
|
|
Mno tedy pokud mělo být podstatou sdělení v článku výše uvedená hluboká myšlenka o tom, že změstanavatel má právo určit do jaké míry bude sledovat a případně tolerovat jisté "přilepšování" ze strany zaměstnanců, pak se tedy upřímně těším na Váš další článek například o tom že 1+1=2 :)
|
|
|
Vidite, a ono to muze byt i 10 :-)
|
|
|
There are 10 types of people: Those who understand your comment, and those who don't.
|
|
|
No jo, klasický ajťácký protiargument. 2 je 2 ať už je napsaná jako 10 nebo jako II.
|
|
|
Stejně dobře může platit „1+1=1“. Stačí použít Booleovu algebru.
|
|
|
Což o to, ona to může být i 0, uvažujeme-li nějakou algebraickou strukturu nad dvěma prvky se sčítáním definovaným přes modulo 2.
|
|
|
Tady nikdo nepochopil podstatu sdeleni. Podstatou sdeleni je, ze je to prave zamestnavatel, kdo se musi mit moznost naprosto svobodne rozhodnout, co a komu bude tolerovat.
A on jí nemá, nebo co? Nějak jsem ten článek nepobral.
|
|
Výpověď na hodinu za jeden jediný kilometr soukromě najetý a jako služební vykázaný je zcela jistě legitimním postupem. Jen je to prostě pitomost.
|
|
Omlouvam se za "off topic" ale dostal jsem odkaz na neco vylozene pro JJ, roota a dalsi:-D
https://m.youtube.com/watch?v=duIs5Z2TXT4
(youtube, Simpsonovi, 30 sekund)
|
|
|
Hezké, jen by mě zajímalo, zda Německo s Rakouskem si spletl autor, nebo až překladatel (melodie je německá hymna Heil dir im Siegerkranz).
|
|
|
taky anglická...:-))
http://www.youtube.com/watch?v=WIu7HLTDLEI
|
|
|
No jo, skopčáci. Po Velké válce zase ukradli hymnu nám...
|
|
|
Stejne tu hymnu vsichni (Nemci, Anglicane i Rusove) ukradli Lichtenstejnsku, protoze jedina puvodni a spravna verse je tato:
Oben am jungen Rhein
Lehnet sich Liechtenstein
An Alpenhöh'n.
Dies liebe Heimatland,
Das teure Vaterland
Hat Gottes weise Hand
Für uns erseh'n.
:-)
|
|
|
- Now I would like to sing our National Anthem: "My country 'tis of thee, Austria, Hungary, obey your king..."
- Sir, the Archduke is dead.
- The Archduke is dead?
- And the empire is destroyed.
- Then what happened?
- World War I.
- Then what?
- World War II.
- Then what?
- A postwar period.
- Then what?
- The Cold War.
- Then what?
- The European Union.
- The European Union?! Good heavens!
|
|
|
"My Country 'tis of Thee" je jedna z nejznamejsich americkych patriotickych pisni; ma stejnou melodii jako Heil dir im Siegerkranz (a tedy i God Save the King/Queen a Oben am jungen Rhein); jejim zprznenim ma Burns byt jeste vice vykreslen jako zapskla prestarla konzerva.
Prekladatel patrne nechtel sahnout k "Zachovej nam, Hospodine", protoze by to rytmem a delkou nesedelo k videu zpivajiciho Burnse.
|
|
|
radsej nieco hmotnejsie ;-)
http://www.teraz.sk/magazin/vieden-spodky-frantisek-jozef-cisar/81583-clanok.html
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Konflikt mezi účelem a principem
|