Nějakou náhodou jsem se proklikal k celosvětovému výzkumu silniční dopravy,
kde jsou mimo jiné vedeny poměrně zajímavé údaje ohledně nehodovosti a
úmrtí na silnicích. Jelikož jsme často krmeni různě zavádějícími statistikami,
rozhodl jsem se o zpracovaná data podělit. Komplexní závěry nechť si každý
udělá sám.
Do výzkumu přispívá třicítka zemí z celého světa, většina těch evropských,
pak také Japonsko, Korea a USA (ty se na počtech nehod podílí téměř polovinou,
tedy aby bylo vidět, jak statistické údaje olivňují, uvádím i údaje odsud)
a další. Bohužel data jsou z některých zemí neúplná, každý člen se podílí
hodnotami, které sám eviduje. Pokud není řečeno jinak, porovnávána jsou
data za rok 2008 (pokud nebyla data dané země dostupná, pak za rok 2007,
pokud ani ta, země nebyla zahrnuta), u Českých statistik za rok 2009. (Procenta
jsou u všech údajů matematicky zaokrouhlována - tedy při součtu se budou
hodnoty v desetinnách lišit.) Statistiky obsahují mraky neužitečných dat
a balastu, nicméně dovolím si vytrhnout některé údaje z kontextu. (A abych
předešel zbytečným dotazům - Slovensko se výzkumu neúčastní.)
Například zajímavá porovnání úmrtí na silnicích na základě věku (nikoliv
řidiče).
země |
všechny (průměr) |
USA |
ČR |
úmrtí celkem |
83946
|
37261 |
1076 |
0-14 let |
3,3%
|
3,6%
|
1,8%
|
15-17 let |
3,9%
|
4,3%
|
1,3%
|
18-20 let |
7,7%
|
8,6%
|
7,7%
|
21-24 let |
9,4%
|
10,6%
|
10,2%
|
25-64 let |
55,1%
|
57,9% |
60%
|
65 a více let |
20,1%
|
14,8%
|
17,3%
|
Z údajů lze vyčíst, že USA jsou zemí neomezených možností, především
jak zemřít. Zatímco se populačně podíleli necelou třetinou (305M) ze všech
kalkulovaných zemí (950M), naplnili 44% plastových pytlů. Těžko usuzovat,
jelikož nejsou dostupné statistiky věku řidičů, nicméně geronti jsou pravděpodobně
množstvím vytlačeni těmi mladšími. V našich statistikách jsou patrné především
velmi nízké hodnoty úmrtí dětí, nižší hodnoty mají jen Švédsko a Portugalsko,
nicméně druhé věkové rozmezí mají naopak vyšší. Při součtu obou sloupců
mezi hodnocenými zeměmi dominujeme s 3,1%. Dalšími jsou zmíněné Portugalsko
se Švédskem s 3,2 resp. 4,8% a mezi ně se ještě vklínilo Japonsko s 4,6%.
USA se na dětských ztrátách podílí 7,9% a dominující je Nový Zéland se
14,2% (zde je nicméně statistika zkreslena pouze 366 mrtvými). Celkově
se děti podílely 7,1%.
Druhou zajímavostí je dlouhodobá statistika. Celková filozofie silniční
dopravy je stále zvyšující se komfort, kvalita a bezpečnost vozidel, která
by tak měla pokrývat neustále zvyšující se počet řidičů. Dlouhodobá statistika
(za posledních třicet let) ukazuje především snižující se počet úmrtí na
silnicích. Místy jsou zřetelné drobné výkyvy.
Nejexotičtější jsou data především z Řecka, které v osmdesátých letech
zvýšilo počet mrtvých na silnicích o téměř 40% a přestože následuje klesající
tendence, dodnes se snaží pod tyto hodnoty neúspěšně dostat. Při pátrání
po možné příčině jsem objevil, že v Řecku je 37,7% registrovaných vozidel
jednostopých a na základě subjektivních pozorování (na dovolených) odhaduji,
že dost nehod na těchto vehiklech bude fatálních, jelikož jsem snad nezažil
posádku s přilbou. Zde je naopak zajímavé, že například v Itálii je jednostopých
22,7% a zde se naopak počet spotřebovaného dřeva na rakve úspěšně rok od
roku snižuje (za zmíněných 30 let o více než 40%).
Celosvětově se počet úmrtí na silnicích snížilo o téměř 42%, nejhůře
je na tom zmíněné Řecko, kde jsou ještě o 11,5% v plusu. Ztráty se pak
snižují od nejnižších: Israel (3,1%), Korea (9%), Polsko (9,4%) a Česká
Republika (14,7%, nyní sice výrazně snižujeme, ale taktéž jsme v 80. letech
šli s úmrtností hodně nahoru, takže dlouhodobě je číslo nižší). Další je
pak USA (27,1%) a hodnota stoupá až ke Švýcarsku (70,5%). Většina těch
nejhorších států se nachází mezi 40. a 50. rovnoběžkou, kde klima nabízí
široké spektrum teplot a povětrnostních podmínek, které se projevují na
kvalitě silniční sítě a taktéž na nutnosti údržby vozidel. Bohužel ale
ve stejném podnebí se nachází i ty nejlepší: Švýcarsko (70,5%), Německo
(70,3%), Francie (68,3%), Rakousko a Nizozemí (obě 66,1%). Vysvětlení by
tak mohla nabídnout detailní analýza pravidel provozu, kvality údržby sítě,
způsobů prevence a restrikcí v daných zemích.
Další kapitolou je rozdělení úmrtí na chodce (18%) / cyklisty (4,9%)
/ motocyklisty (15,8%) a automobilisty (41,5%). Z tabulkových 83875 úmrtí
se celkem 16566 do žádné zmíněné kolonky nevešlo, což však úřad nijak nekomentuje.
Nejkritičtější pro chodce je situace v Korei (37,4%), Polsku (35%),
Japonsku (32,8%) a Israeli (32,5%). Česká Republika (22,1%) se řadí ještě
za Anglii (22,5%) a Maďarsko (25,2%). Nejméně lumíků má Nizozemí (8,3%),
Nový Zéland (8,5%), Belgie (9,7%), Švédsko (11,3%) a USA (11,8%).
Na kole se asi příliš nevyplatí vyrazit v Nizozemí (21,4%), Japonsku
(16,1%) a Dánsku (13,3%). Nejlepší situace je v Řecku (1%) a špatně na
tom není ani USA (2%). V ČR se cyklisté plní 8,6% uren.
Nejvíce dárců orgánů produkuje Řecko (29,1%) a Švýcarsko (25,8%). Zajímavý
stav je ve Francii, kde motocyklisté tvoří 25,4% mrtvých na silnicích,
přestože pouze 6,7% registrovaných vozidel je jednostopých (průměr je 7,4%).
Vysvětlením může být pravděpodobná oblíbenost Francie zahraničními motocyklisty
jako The Final Destination. Nejlepší situace je v Polsku (4,9%, přitom
i penetrace motorek je pouze 4,2%) a v Kanadě (7,3% při 2,7% registrací).
USA motorkáři plní 14,2% pytlů, při poměru pouze 2,8% registrací. ČR si
jako jedna z mála zemí drží podprůměr (11,4%), přestože registrací máme
více než dvojnásobek průměru (15,6%).
Až na Koreu a Japonsko (kde vládnou pohřbům chodci) je poměrně nejvíce
mrtvých rekrutováno z posádek dvoustopých vozidel. Vedou Nový Zéland (70,5%),
Austrálie (68%) a Irsko (66,7%). Nejméně zmíněné Japonsko (21%) a Korea
(23,9%). USA má 39,2% a ČR 53,3%.
Tabulek a údajů ke zpracování je mnohem více, nicméně úřad se bohužel
baví jen s vyhlášenějšími organizacemi a zájmové skupiny, nedejbože jednotlivce,
ignoruje. Tedy vytěžit by se dalo pravděpodobně mnohem více zajímavých
informací, nicméně budeme si muset dále vystačit pouze s českými statistikami
publikovanými na ministerstvu buzerace.
Zdroje dat sice opět nejsou veřejnosti k dispozici, nicméně na ministerstvu
se někteří evidentně nudí více, takže údajů lze z tabulek a reportů vyčíst
poměrně dost. První zajímavé údaje jsem našel již částečně zpracované.
Kategorizuje automobily do pětiletek a uvádí počet nehod a úmrtí v roce
2009. Přidal jsem sloupec poměru úmrtí k počtu nehod, což vyjadřuje "šanci
na přežití". Zajímalo mne též, jak si vedou řidiči starších aut poměrově
ku počtu registrací, přidal jsem i tento údaj.
Rok výroby |
nehod |
úmrtí |
% úmrtí |
registrací |
% nehod |
05-09 |
11538
|
93
|
0,81%
|
672013
|
1,72%
|
00-04 |
10604 |
110
|
1,04%
|
999415
|
1,06%
|
95-99 |
13243 |
218
|
1,65%
|
1320760
|
1,00%
|
90-94 |
5868
|
82
|
1,40%
|
609786
|
0,96%
|
85-89 |
2042
|
35
|
1,71%
|
366169
|
0,56%
|
80-84 |
256
|
6
|
2,34%
|
125182
|
0,20%
|
před 80 |
222
|
7
|
3,15%
|
311730
|
0,07%
|
Ve statistice ministerstva se uvádí zatřídění podle data první registrace.
Údaj je nicméně pouze pro zajímavost, jelikož do nehod se započítávají
i nákladní a užitkové vozy a především zde figurují i zahraniční majitelé.
V tabulce jsou tedy uvedeny pouze osobní automobily. U těch, díky krizi
klesl počet registrací téměř na polovinu, oproti roku 2008. Oproti tomu
starší auta obsahují též mnoho historických kousků, které však v mnoha
případech vyjedou na silnici jednou za rok. Zřejmé je, že čím novější werk
(až na jeden exces), tím je nižší šance zemřít, ale větší šance havarovat.
To souvisí pravděpodobně s faktem, že nové auto si koupí člověk, který
bude jezdit často, případně firma ze stejného důvodu, zatímco rodinné auto
na nákupy bude staršího data a většinu doby stát v garáži.
Další zajímavé je porovnání nehodovosti osobních automobilů vůči objemovým
třídám. Z údajů nelze zjistit, zda je řidič daného vozu vinen, nicméně
opět lze vyčíst pravděpodobnost přežití.
Obsah motoru |
nehod |
úmrtí |
% úmrtí |
registrací |
% havárie |
do 1 l |
1176
|
20
|
1,70%
|
259949
|
0,45%
|
1,1-1,4 l |
15940
|
178
|
1,12%
|
2012913
|
0,79%
|
1,5-1,9 l |
18068 |
232
|
1,28%
|
1457803
|
1,24%
|
2-3 l |
8399
|
122
|
1,45%
|
640237
|
1,31%
|
nad 3 l |
594
|
7
|
1,18%
|
38606
|
1,54%
|
Tabulka byla zavádějící, jelikož porovnávala poměr usmrcených s celkovým
počtem úmrtí, sloupec jsem tedy upravil pro určení poměru nehod vůči počtu
úmrtí. Nízkým počtem nehod a úmrtí navozovala iluzi, že jsou malá auta
bezpečná, nicméně vyjádřením poměru úmrtí vůči počtu nehod získáváme přesně
opačný efekt. Nízkou pravděpodobnost nutnosti zpopelnění u motorizace do
1,4 l lze přisuzovat nižšímu výkonu, tedy nižší rychlosti a méně fatálním
následkům. Opačný efekt lze pozorovat u vyšších obsahů. Nad 3 l půjde ve
většině případů o luxusnější auta, firemní limuzíny a offroady, kde pravděpodobně
nepůjde o rizikové havárie. Dodatečně jsem provedl analýzu výstupních dat
a spočítal počet registrovaných osobních aut pro jednotlivé obsahy (přesné
intervaly jsou 0-999, 1000-1399, 1400-1899, 1900-2999 a 3000+). Údaje jsou
i pro mne překvapující, tedy čím větší kubatura, tím větší šance to někde
srolovat. Opět, na haváriích se podílí i cizinci, tedy čísla mohou být
zavádějící.
Narozdíl od celosvětových statistik, u nás se vede statistika úmrtí
dle věku řidiče - viníka. Tabulka je nicméně velmi vyrovnaná, nižší čísla
má pouze u řidičů do 20 let a pak v rozmezí 35-44 let. Nejhorší číslo lze
pozorovat u řidičů nad 64 let, kde každá 44. nehoda končí smrtí.
Taktéž se vedou oddělené statistiky pro úmrtí chodců. Zatímco jich pod
koly zemřelo 16 vinou řidičů (nedání přednosti na přechodě) z 949 pokusů
(zbytek byla lehká nebo těžká zranění), 32 chodců zemřelo vlastní vinou
(nedání přednosti, špatný odhad situace či rychlosti) z celkem 1304 nehod.
U druhého ukazatele je též sledován alkohol v krvi chodců, který byl zjištěn
v každém šestém případě. V obou případech šlo o snížení oproti předchozím
rokům.
Opět, statistiky obsahují spoustu nezajímavého balastu, zmatečné jsou
údaje o "nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky" (4454
nehod, 144 fatálních, 3,23%) a "nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky"
(7683 nehod, 90 fatálních, 1,17%) - je v tom vůbec nějaký rozdíl?! Vysoká
úspěšnost (té s kosou) je při vjetí do protisměru (a otáčení) - 3,4%. Zajímavý
údaj je porovnání počtu nehod ve městě (52421 ks, 295 pytlů, 0,56%), mimo
město (22394 ks, 537 fatalit a 2,4%) a na dálnici (2008 ks, 24 mrtvých,
tedy 1,2%).
zdroje dat: IRTAD, MVCR
29.1.2010 Tomáš