Jeden Rom je mrtvý, druhý zraněný a v nemocnici. Policie teprve zahájila
vyšetřování, nemá ještě jediný posudek a nevyslechla svědky, ale romský
aktivista Gorol už má jasno: „On je normálně popravil.“
O Silvestra střílel třiašedesátiletý muž v Tanvaldu na dva Romy. Po
prvotních úkonech je vyšetřován na svobodě. Jeden z Romů je mrtvý a druhý
se střelným zraněním v nemocnici. Oba se podle vyjádření starosty už dříve
dostali do křížku se zákony. Nechme policii v klidu, ať vyšetří, co a zejména
proč se stalo. Mě zaujalo tentokrát něco jiného - aktivistický přístup
k věci Štefana Gorola.
Zatímco za nedávný útok s mačetami prý může tak trochu servírka, a některými
je dokonce zlehčován ve stylu „byla to jen hospodská rvačka“, v případu
z Tanvaldu má Gorol jasno hned. Stihl v rychlosti navštívit místo, kde
se událost stala, promluvil si s členy rodiny Romů a zatímco policie teprve
začíná s vyšetřováním, střelbu na ně ihned označil za popravu. „Nic neměli
v ruce. A pokud by měli, tak by měl (údajně napadený muž) dvakrát vystřelit
do vzduchu a až potřetí třeba do nohy nebo do ruky. A on je normálně popravil,“
prohlásil.
Pane Gorole, dovolím si z druhého konce vnímání situace předjímat, tak
jako jste Vy označil střelbu za popravu, že střelba byla vynucená a ryze
obranná. Kdo z nás má pravdu, případně zda se děj udál ještě jinak, to
nechť rozhodne policie, případně soud. V každém případě však neplatí, že
bezúhonný a netrestaný občan, což je v České republice základní podmínkou
pro legální držení zbraně, je snad povinen při jejím použití nejprve střílet
do vzduchu a pak teprve na cíl, jehož kroky se cítí být ohrožen na životě
nebo zdraví – natož aby pak mířil jen „třeba do nohy nebo do ruky“. Mýlíte
se a bylo by dobré, abyste zbytečně nemátl další případné oběti oprávněné
obranné střelby. Mohl byste je mít na svědomí, kdyby si vzali Vaše slova
k srdci a spoléhali na to, že mají pár vteřin navíc, když se třeba rozhodnou
někoho napadnout. Bez ohledu na to, co si myslíte Vy, rozhoduje výhradně
konkrétní krizová situace o tom, zda bránící se člověk vystřelí do vzduchu
pro výstrahu, nebo zda rovnou zamíří na hruď a dvakrát stiskne spoušť.
Takže ještě jednou, pane Gorole: Jak a proč se událost v Tanvaldu stala,
to nechme na policii a soudech. Zapomeňte však na to, a nešiřte mezi své
soukmenovce bludy, že až bude zase někdo střílet po těch, které aktivisticky
ochraňujete, bude muset střílet dvakrát do vzduchu a teprve pak do nohy
nebo ruky. Nebude. Nic takového neříká nejen zákon, ale ani pud sebezáchovy.
Je totiž lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti - a to bez rozdílu
barvy kůže.
3.1.2012 František Matějka
Článek byl převzat z
blogu autora s jeho laskavým svolením.
Podpořit autora v anketě Bloger roku můžete zde.