podnětem k sepsání tohoto článku pro mne bylo přečtení článku od p.
Xgandalfa: "Cílem
je cesta, část 2. – úvod do projektování"
Abych se od něčeho odpíchl, popíšu nahrubo, jakým způsobem se lze k
zakázce jako zhotovitel dostat.
Řekněme, že máme tyto hlavní zadavatele zakázek:
1. stát
2. kraj (alias stát)
3. města a obce (alias kraj)
4. soukromý sektor (Franta, Pepa, Franta a Pepa spol. s r.o. a tak
podobně)
Použité zkratky:
DSP: dokumentace pro stavební povolení
RDS: realizační dokumentace stavby
TDI: technický dozor investora
Nebudu zde rozebírat další dělení státních zakázek (podlimitní, nadlimitní,
užší řízení apod)., ale jedno je jisté, zakázku musíte buď vysoutěžit anebo
„vysoutěžit“. Na stavebním trhu tedy operují zhotovitelé (uchazeči), kteří
soutěží o zakázky dle nejrůznějších zadávacích kritérií, z nichž v poslední
době nejvýraznějším a rozhodujícím kritériem je právě cena a právě tomuto
kritériu se budu nyní věnovat.
Pokud tedy výhradně nabídková cena určuje, kdože stavbu ze zhotovitelů(uchazečů)
pro investora postaví, funguje na českém stavebním trhu toto:
a) nabídnete-li příliš vysokou nebo středně vysokou nabídkovou cenu
>>zakázku nezískáte.
b) nabídnete -li příliš nízkou nabídkovou cenu, můžete být povinni
zadavateli Vaši cenu zdůvodnit, a pokud zadavatel zdůvodnění neuzná, jste
vyloučeni>> zakázku nezískáte.
Co je nízká nabídková cena zakázky, když se třeba 8 soutěžících z deseti
pohybuje cenou na hranici 40% z projektantské ceny nebudu komentovat (ale
je to stanoveno zákonem- asi jako použítí zimních gum).
Zakázka se dělí na obchodní část (návrh smlouvy o dílo atd) a technickou
část (projektová dokumentace včetně výkazů výměr, samozřejmě slepých).
Čili jako uchazeč (zhotovitel) se ucházíte jednak tím, že vyplníte příslušný
výkaz výměr, z něhož Vám vyplyne výsledná cena (kterou můžete odladit k
obrazu svému) a dále vyplníte návrh smlouvy o dílo případně dodáte další
doklady (reference, výpisy z OR, certifikáty atp.) a celý tento balík pošlete/
dovezete zadavateli v jím určeném termínu.
A teď k věci: základní kámen úrazu totiž spočívá v následujícím:
Uchazeč (budoucí zhotovitel) vyplňuje soutěžní výkaz výměr z projektové
dokumentace ve stupni DSP, a nikde není napsáno, že (není-li vypracování
RDS dáno striktně jako povinnost zhotovitele před realizací) pokud zpracování
RDS ukáže navýšení ceny z důvodů odhalení chyb projektu, způsobených nekompletním
nebo chybným zpracováním DSP, dostane zhotovitel proplaceny vícepráce,
v souvislosti s tímto vzniklé.
V praxi to znamená, že se projekce snaží „vytřískat“ nějaký prachy i
ze zhotovitele (když už investor jim moc nedal), takže projekt slušně řečeno
záměrně dekonkretizuje, případně používá systém ctrl+c, ctrl+v (rozuměj
obšlehnu skladbu stropu nebo konstrukce střechy z projektu baráku od kolegy,
co na tom, že pak nevychází při zpracování RDS nebo realizaci statika -
a pak se to musí řešit dodatečně přídavným zavětrováním- třeba té kce.střechy)
Posledně popsané je způsobeno:
1) dotacemi z veleslavné EU, jejichž finanční objem a na co budou vázány
(bude silnice, bude cyklostezka nebo bude školní bazén) určuje stát (mnohdy
nesmyslně) a zadavatel poté na poslední chvíli „atakuje“ projektanta, že
bazén je sice super, ale potřeboval by nutně, aby mu z dotace na školní
bazén pár švestek zbylo na opravu chodníků před školou (pro které již v
dotaci není prostor, a proto je to třeba nějak zaonačit). Podle toho také
vypadá potom projekt stylu: „stavíme kruháč v Horní Dolní, abychom mohli
spravit chodníky“.
2) snad pohodlností projektantů a možnostmi dnešního projektování na
PC a také třeba jejich vytížením (v některých případech)
3) snahou investorů (zadavatelů), zaplatit za projekt co nejméně a
všechny náklady přenést na budoucího zhotovitele (a to i takové náklady,
které nejsou ve výkazu výměr ani ve smlouvě uvedeny, ale mohl je uchazeč
předpokládat...)
Ale abych se vrátil k tomu, že uchazeč oceňuje do soutěžní nabídky výkaz
výměr z DSP, to je tak:
Rozsah prací na zakázce je popsán výkazem výměr. To je většinou soubor
v excelu. V něm je krycí list (zde je mmj.název stavby, cena stavby, kdo
je projektant projektu atd.) Vedle krycího listu jsou poté listy stavebních
objektů (ucelené tématické části stavby – např.terénní úpravy, elektropřípojka,
přípojka vody apod.). Stavební objekty se člení dále na stavební díly a
tyto pak na položky. Oceňování jednotlivých položek dostává uchazeč cenu
stavebního dílu, poté z dílů cenu objektu a pak celé stavby.
Vtip je v tom, že podle DSP většinou sedí výměry jednotlivých položek
(např.1000m2 balené tl.10cm), ale nesedí vždy specifikace položky nebo
nelze položku/ práci technicky provést (nesoulad mezi technickou zprávou
či výkresy projektu a položkou).
Toto uchazeči řeší tak, že v průběhu termínu, kdy zpracovávají zakázku
mohou vznášet zadavateli doplňující dotazy a odpovědi na tyto dotazy pak
zohledňují ve své nabídkové ceně. Mnohdy je v tom brutální bordel, informace
od zadavatele jsou poskytovány uchazečům nepřesně, zkresleně, pozdě apod.,
zakázky jsou vypisovány na poslední chvíli, termíny jsou velmi krátké na
komplexní prostudování projektu atd. Ovšem, jak je dnešním zvykem, smlouvy
o dílo jsou pak nastaveny pro budoucího zhotovitele velmi tvrdě a za porušení
jakékoliv smluvní povinnosti (např.záměnu konstrukce i když může být kvalitativně
přiměřená té původní, ale je levnější) hrozí budoucímu zhotoviteli nezanedbatelné
finanční sankce. Pokud záměnu investorovi ohlásíte, většinou očekává, že
mu z ní také něco kápne, anebo Vám ji zamítne, že je to moc papírování
(změnové listy pro poskytovatele dotace a podobně).
A není to ve většině případů vůbec tak, jako v článku „Stav silnic –
neschopnost nebo záměr“. Vyvolat mediální a právní exces kolem zakázky
si můžete dovolit, pokud stavíte třeba dálnici za miliardu, ale na u zakázky
na regionální či krajské úrovni, tam Vás poté pověst potížisty předstihne
a máte lidově řečeno utrum.
Po ocenění výkazu DSP, seskládání a podání nabídky a získání zakázky
následuje toto:
uchazeč sepíše smlouvu o dílo, kde je již nalinkováno, že případné vady
projektu nese sám, pokud na ně neupozorní před realizací (považte - nabídku
zpracoval dle DSP, kde je tak akorát technická zpráva, podélný profil a
situačka), RDS radši nedělá (musel by ji totiž zaplatit ze svého a většinou
RDS následnou výstavbu technologicky ani materiálově nezlevní, spíše naopak),
dále je ve většině smluv zakotvena hláška ve smyslu,že zhotovitel NEMÁ
nárok na jakékoliv vícepráce (třeba to dodatečné zavětrovávání střechy
v důsledku fušersky zpracované DSP) ze strany investora a pokud náhodou
investor vícepráce povolí, následuje pod taktovkou TDI důsledné přeměřování
délky okapních svodů, falců, délek kabelů el.instalací a podobných chujovin,
aby se zhotoviteli vykázala „úspora“, proti které se ono zavětrování navíc
započte.
A to nemluvím třeba o splatnostech faktur 90 a více dnů od podpisu
faktury objednatelem a také třeba o položce skládkovného, což není nic
jiného, než pakování se státu přes buzerační zákon. (když je hlína v ulici
pod vozovkou, je to hlína, když ji vykopete kvůli kanalizaci, ejhle – stává
se odpadem, který Vám recyklační centra a obecní skládky velmi rádi uloží
za lidových cca.500,- za tunu . Proč tohleto není dáno již do nabídky jako
pevná cena? (cenu za stavbou vyvolanou přeložku např.vedení NN zadávají
projektanti/zadavatel občas do výkazů pevnou neměnnou cenou za komplet
položku- tj.pro všechny uchazeče je tato položka oceněna stejně, tak proč
ne skládkovné?)
Pokud tedy shrnu výše uvedené napsané, můžete na to aplikovat příměr
jako na párky v Lídlu, pokud budou za kilo bratru 50,-Kč, budou si češi
pochvalovat jak jsou levné, pajšl jim za pár let poděkuje a stejné je to
částečně i ve stavebnictví, budete-li si libovat, kolik že jste na stavbě
ušetřili peněz (v současnosti se zakázky vyhrávají na úrovni 40% z projektantské
ceny projektu-zakázky), musí se to na stavbě projevit, protože za ty peníze
to prostě přesně podle projektu postavit nejde, ale na druhou stranu, záruční
podmínky jsou v dnešní době také velmi tvrdé, nejsou výjimkou záruční doby
na dilo okolo 10-ti let a více, takže omrdat to stylem propadlé dešťáky
na silnici za rok a záruka díla 6let -není řešení, navíc u omrdávky na
stavbě nemůžete nikdy přesně říct, kdy se to vysere a jak bude zákazník
reagovat (není to kurvítko).
Bohužel má stavební sektor tu nevýhodu, že si jej vybrali politici a
média, aby měli na koho ukázat prstem, bohužel i pro to, že se v něm točí
asi největší prachy (automobilky, banky, pojišťovny nikdo takto mediálně
nepere, přitom „požadavky“ na přísnější emise u aut a technické kontroly,
povinnost paušálně platit povinné ručení z vozidla aktuálním způsobem stanovení
ceny pojistného - nevznikají asi taky samy od sebe )
Především je dle mého potřeba nejprve zkvalitnit přípravu celého projektu
a zejména legislativu (schvalovací proces_územko, inž.sítě, dotčení vlastníci
pozemků, technické řešení, vydávání stavebního povolení apod) a poté řešit
samotnou „realizaci“.
…...když do rybníka plného nafty hodíte nové kapry, stejně za chvíli
taky zdechnou.
…...pochybuju že soudný člověk s kloudnou praxí v oboru (a nemyslím
jen řemeslníky a dělníky) chce dělat svoji práci nekvalitně.
Tolik můj pohled na věc
Za rozhašenou strukturu osnovy článku se omlouvám
06.05.2012 Občan P.