Komentáře ke článku: Mají rodiče právo ničit zdraví svých dětí? (ze dne 16.09.2012, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
Autor je pro moznost individualniho vzdelavani, coz raci demonstrovati podobenstvim se stravovanim. V takto dlouhem textu bych cekal misto pitvani trivialit v podobenstvi elaborovani v nekterych dulezitych rysech predstav autorovych zejmena pak:
- Formu vzdelavani - domaci vyuka, vetsi vyber soukromych skol?
- Existovalo by prezkusovani, obecne certifikace? Jak by se resila srovnatelnost vzdelani? Prave nesrovnatelnost vzdelani mi prijde dnes jako problem. Zejmena u megapochybnych vysokych skol.
- Jakych stupnu by se to tykalo? ZS, SS nebo i VS (PhD z University of mum and dad - Faculty of nuclear engineering)
|
|
|
Nechci mluvit za autora, ale myslím, že mu jde zejména o princip. Technikálie jsou malicherným šťouráním...
|
|
|
mame tu uz aj horsie veci ako `povinne skolstvo` - napr. povinne ockovania, povinne plastik-serble na hlavu atd....
|
|
|
tak, tak... povinné očkování na neštovice tu nemoc úplně vyhubilo.hanba.
|
|
|
Zato tu nyní máme lidi nakažené mnohem horšími nemocemi, například komunismus je stále ještě epidemií. Už ani nedoufám, že na něj někdy někdo vymyslí očkovací protilátku.
|
|
|
máloco je horší než pravé neštovice.
|
|
|
Máloco je horší, než nutit lidi nechat se očkovat.
Máloco je horší, než pocit falešného bezpečí, že neštovice se díky očkování již nikdy nevrátí.
|
|
|
Pocit falešného bezpečí je každého věc, tedy věc jeho úvahy a vyhodnocení. Skutečnost, že došlo k podstatnému omezení některých nemocí včetně černých neštovic nebo tetanu (de facto na nulu) je podle mého názoru prokazatelná.
Znám spousta reálně horších věcí než je "pocit" takřka čehokoliv.
Pokud je nemoc přenosná mezi lidmi (a odjinut nepřichází), je samozřejmě nejlépe neočkovanému jedinci (nenesl rizika, následkz a náklady očkování) v proočkované společnosti (ostatní mu vytváří krytí).
|
|
|
to: LeMiserable a LWG
Dovolím si, pánové, vstoupit do vaší kvalitní diskuze s pár epidemiologickými daty.
Pokud jde o tetanus, díky proočkovanosti v ČR jsou v posledních letech jeho výskyty jen raritní (0-4 případy/rok), tj. praktická nula, jak píše LWG. U tetanu není mezilidský přenos a očkování řeší Vyhláška MZ o očkování proti infekčním nemocem č. 537/ 2006 Sb. Pokud má LeMiserable výhrady ke stavu, kdy na tetanus se již téměř neumírá, nechť jde na MZd řešit vyhlášku :-P
Pravé neštovice se mají za celosvětově eradikované (poslední případ 1977). Virus měl být likvidován, potom vlastně že ne, měl být ponechán v několika (nemnoha) vybraných laboratořích ve světě. Očkování proti PN bylo celosvětově ukončeno.
Takže dnes (pár desetiletí po ukončení očkování) PN představují ideální biologickou zbraň, s vysokou kontagiozitou i letalitou (u některých kmenů blížící se 100%). Tento názor jsem zastával i dříve; no, teď už to někdo konečně otevřeně napsal i na wikipedii ( cs.wikipedia.org/wiki/Ne%C5%A1tovice).
Pokud myslíte, že k tomu nedojde, tak jen na okraj: když byla v Africe před časem epidemie Eboly, vystoupil nějaký ruský vojenský lékař, že proti tomu mají sérum a mohli by ho poskytnout. Samozřejmě, USSR neposkytnul nic, a o onom lékaři vícekrát v mediích nebylo slechu. Což není udivující, pouze neplánovaně uniklo potvrzení, že chlapci si s tím v laboratoři nadále hrají. (Jen si nějak neujasnili priority, zda utajení programu, nebo vyzkoušení, jestli jim to sérum bude fungovat ...) Dovolím si tvrdit, že PN jsou jako Bio-ZHN lepší než Ebola: je s nimi snazší manipulace, ty kteří mají jejich nasazení přežít, lze včas očkovat a neztrácejí svou virulenci po několika pasážích na nakažených lidičkách...
Osobně si myslím, že povinné očkování není zločin. Za udržitelný považuji názor, že zločinem proti lidstvu (ve fázi přípravy) bylo plošné ukončení vakcinace proti PN.
|
|
|
Souhlas. A obdiv jak jdete o jámy lvové s tvzením, že něco povinného není zločin.
Také chápu povinné očkování jako "nutnou nepříjemnost" především tam, že jedinec tu nerozhoduje jen o tom, zda by se mohl nakazit on sám (třeba ten tetanus), ale také jestli se stane nebezpečným pro ostatní. Bylo by hezké, kdyby to šlo řešit jinak. Asi nejde.
|
|
|
Jaký by měl být trest za odmítnutí "nutné nepříjemnosti"?
|
|
|
To je věc, ve které nemám osobně jasno. Nevyhýbám se odpovědi, ale zatím jsem k tomu nedošel.
|
|
|
Rozumím. Popravdě si myslím, že na mojí otázku neexistuje rozumná odpověď a to proto, že není rozumná ta povinnost.
|
|
|
Ne. Problém je v tom, že nemám žádnou zkušenost se stanovováním trestů z pozice toho, kdo je má stanovit. O tom, jestli je povinnost rozumná či nikoliv (což je navíc subjektivní kategorie) při stanovování trestu přeci nejde. Ten má nějaké funkce a to ve vazbě na snahu povinnost vynutit, ať je de facto jakákoliv.
Jistě, je tam zpětná vazba - prosazení povinnosti může být fakticky nerealizovatelné, příliš nákladné, politicky nežádoucí, atd. a to by mělo vést ke zrušení povinnosti nebo změně.
|
|
|
O to vcelku ani moc nejde. Pokud do Kocourkova dovalí emigrant s cholerou, je v zájmu společnosti se před ním ochránit a milého návštěvníka očkovat, ať se mu to líbí nebo ne. Z nějakých neznámých důvodů tihle lidé občas z nemocnice zdrhnou, pak je jediný zájem je včas slovit a ozdravit, trest je celkem o ničem.
|
|
|
Emigranta s cholerou si můžete očkovat jak chcete, tam už je očkování houby platné. Navíc pokud mi říkali při očkování, tak speciálně očkování proti choleře nechrání před nakažením, ale zlehčuje průběh choroby.
|
|
|
Žádnej netřeba. Počkal bych, až ten tetanus chytne. Mám s ním jistou osobní zkušenost a jsem si jist, že je to trest nanejvýš dostatečný. :)
|
|
|
tak já jenom technická. na tento i příspěvek lwg:
- já v těchto případech rád připomínám výrok na první hodině už nevím čeho a nevím koho. říkal nám, že při pokusech a jejich srovnávání musejí (!) být vždy ostatní podmínky stejné. a tohle mě napadne pokaždé, když se dneska něco srovnává, protože se to zásadně nedodržuje, čímžto se pro mě výsledek stává nedůvěryhodný či podezřelý. nelze srovnávat výskyty pn pouhým rozdílem výskytu, to je naprostý nesmysl. pn jsou infekční a přenosné. v dřívějších dobách, jakmile to někdo dostal mohlo dojít ihned k epidemii. a to neřeším podmínky prvotní infikace. kolik na to vymřelo královských rodů? problém těchto nemocí a většiny epidemií byl ten, že lidi byli vyčerpaní, nedostatečně vyživovaní, s nízkým standardem osobní hygieny a "kolektivní" (či společenská) hygiena v dnešním smyslu prakticky neexistovala. dneska máme kvalitní zdroje pitné vody, celkem kontrolovanou výrobu a distribuci potravin, veřejné kanalizace, odvoz a likvidaci odpadů apd. v těchto podmínkách je nakažení a zejména přenos a rozvoj do větších rozměrů u podobných nemocí naprosto někde jinde i kdyby to někdo úmyslně rozšířil. srovnávat to tedy absolutně pouhým rozdílem je podle mě demagogie...
|
|
|
Jen škoda, že uváděná epidemiologická fakta nejsou kompletní a tudíž dovozené závěry, že očkování je jediným důvodem likvidace PN je zavádějící.
Takto postupuje medicínsko-politická lobby vždy, když je třeba podstrčit iluzi, že očkování je něco, co nás chrání. Zveřejní se jen to, co se hodí a ti co nesouhlasí jsou standardními postupy umlčeni, neboť stádo vyděšených vohnoutů je vždy silnější.
Očkování je jen čirý obchod se strachem a způsobem jak dojit lidi státním aparátem. Že nefunguje a že škodí lidem je mnohokrát prokázaný fakt, jen se tato fakta nehodí do obchodního plánu a tak se vyrábějí studie s opačnými závěry na zakázku.
Trochu mě zaráží, že zde je tento typ argumentace přijímán.
|
|
|
Cywe, tak to je hustá polívčička. A jak tedy došlo k té eradikaci? To si ten virus řek, že už ho to nebaví, nebo vysublimoval?
|
|
|
Proč mnohokrát?
Stačí jeden důvěryhodný odkaz.
Pak bych třeba na tu protitetanovku za měsíc nešel.
|
|
|
ockovaci latka je vynalezena a prodava se pod nazvem .40 S&W. Problem je, ze se pouziva i kontraockovaci latka 8mm Makarov :-)
|
|
|
|
Možná měl na mysli vojenskou ráři 7,62 tuším Tokarev?
|
|
|
Ockovani nestovic nic nevyhubilo, proste lide dostavali nestovice od krav a kdo dnes denne dela s kravama a jeste je podvyziveny, nema pritup ke slunci a je sedreny ze, nad to mame kanalizaci, zumpy etc. ;-)
Neockuje se proti nestovicim, ale nestovicemi, vestina lidi je dostane a nakazi deti kolem sebe, kdo nemel to stesti ac ockovan nestovice dostane, duvod proc dostane jen plave je ten, ze jine zde jiz nejsou a kdo pak dostane plave uz nedostane prave, ktere by ovsem dnes nebyly smrtelne ani nebezpecne, mame dostatek vitaminu C a D, coz nebyvalo.
Ockovani obecne je k nicemu, jak nam jiz media ukazali pri neucinnoisti se to svede na sptnou vakcinu, ale tak tomu neni. Ockovani je spatna vec, toxikuje telo bud hlinikem, nebo rtuti, ktera je mnohem setrnejsi nez hlinik, kupodivu, nebot rtut telo umi vyloucit, hlink ne, teda umi, rakovinou obalit, ale to neni zrovna zadouci stav.
Dovody proc vymizeli mnohe nemoci jsou hygiena, odborari a blahobyt.
Hygiena spolu s kanalizaci vymitla nestovice, mor, uplavici, choleru, zloutenku a mnoho jinych nemoci.
Odborari zajistili, ze pracujem jen 8 hod, ze ve mestech vyjdou lide na slunicko a nemakaji 16hod a ze mame 2 dny volna + dovolenou, tim padem nam zajitsili vitamin B, ktery se kativuje prave UV zarenim a ohratim slunickem.
Dale je to blahobyt, dostatek vitaminu C a D, ktery si muzem i koupit, ze citron neni vazcnost, ale bezna vec, pijeme juice a vime co je to zdrava strava a tak si uzivame i prirozenych nasich potravin, co jod ziskavame z japonskych a korejskych ras za par drobnych davku z jednoho listu na tyden, pro nekoho na mesic ;-))
Zato z hliniku zde mame autismus, hyperaktivitu, nerizneou garesivitu, zachvaty, alergie (ty jsou i z rtuti, dalsi bezna latka)
V JP prokazali (i ve Svedsku, ale i tam uz to padlo) ze ockovani je skodlive a u deti do 2 let, nez se jim vyvine bilkovinova membrana chranici mozek, je ockovani ZAKAZANO, poto co to zavedli zkokove klesla umrtnost novorozencu, ne postupne, ale strmou carou a okamzite se tim dostali na 1. misto s nejmensi umrtnosti novorozencu, pojistovny to jiz vedi a tak vam pojisti dite az po ockovani +nejaka doba.
Dale zde probyha genocida, kterou na nas provadeji farmaceuticke firmy a neschopni lekari. Teplota se neleci, teplota se vylezi, zistkavaji se tim protilatky. Mnoho nemoc zvaldneme teplem a tak jde mnoho nemoci dokonce vybehat, ja to tak provozoval a ac ted ziji nezdrave, nevim co je to nemoc a kdyz, tak to pres noc vypotim a jsem fit (rozbusit srdce, zrychlit tep a proudeni krve znici i zanet zubu, treba sexem to jde celkem snadno).
Kdyz opravdu onemconcite skutecnou horeckou a nekdo vam da acylpirin, rozredi vam krev a muzetet umrit na vnitrni krvaceni.
takze vazeni, misto chemie zajdete na horske bylinky, papejte vapnik, vitaminy, treba predvakovani vit. C zastavi i HIV, i kdyz teda nevyleci, ale funguje lepe, nez predrazene leky na jeho zastaveni. Rozdrceny koren z papmpelisky ci caj z kvetu a listu leci rakovinu (prokazatelne, vedci dostali prodlouzeni grantu a uz se tim kupa lidi vylecilo, zkouma se na ktere vsechny formy to zabira ). Dale koloidni stribro, nebo stribra zde bylo hodne, ale lide jej vytezili a tak uz ve vode a v pude neni, je treba si jej vyrobit.
No a ted jeste neco, co by likvidovalo hlinik, mozna neco bude, protoze prokazatelne je hlinik umyslne vypousten do ovzdusi, zde pozaduji popravu vsech, co jsou zainteresovani.
|
|
|
Jo! Až se na zahradě o něco škrábnete, tak hlavně papejte hodně céčka.
Já vám ten konec celkem i přeju.
|
|
|
Já si z příspěvku odnáším, že mám vstoupit do odborů, nosit orgonitovou čepici proti hliníku a mnohem víc souložit. To jde, s tím se dá, myslím.
|
|
|
No ... drahý kolego, já se obávám, že hodláš-li nosit čepici proti hliníku, nebude to s tím souložením nijak dramatické. Asi půjdeš výrazně proti většinovému vkusu paní a dívek. :)
|
|
|
takže budeš v orgonitové čepici proti hliníku souložit s odborářkou, abys vyléčil zánět zubů? To by mě nikdy nenapadlo kolik je tady opravdových drsných hrdinů. To bych nedala, raději bych si nechala vytrhat všechny zuby bez umrtvení. :-)
|
|
|
|
Tak ty spodky přes punčochy, to už je docela dost proletářské, myslím :o)) To je sakra doleva...žádný pravicový černý tanga a voholený nohy, tohle je stará dobrá poctivá dělnická záležitost.
|
|
|
Proletářka - neproletářka, v jistých situacích jsem ochoten nehledět na třídní bariéry, neb tyto se prostě mažou a stáváme se poněkud přízemními a ordinérními soukmenovci!
|
|
|
Asi tak. Když jde o zuby, záchranu civilizace apod., ať je třeba z Greenpeace. A i jindy klidně... :o)
|
|
|
Greenpeace!!! Greenpeace???
Ale nakonec proč ne ... když bude zticha ...
|
|
|
Tak jestli to funguje...naposledy jsem se zapouzdřeným zánětem skončil na chirurgii a to bych fakt raději tu odborářku. Nebráním se novým, zajímavým postupům.
|
|
|
|
|
No zrovna u tohohle cecko ani ecko nepomuzou. Ale proc rvat do deti, ktery maji 4 dny treba vakcinu na TBC? To jsou jeste v porodnici. A dalsi ruzne hexa apod. Sorry, kdyz mam dite, ktere se normalne vyviji do dvou let a pak nastoupi regrese a cirou nahodou se to shoduje s datem kdy dostal hexavakcinu... A ze v tom nejsme sami. Statisticka chyba? Ani omylem. A ze se nam tak najednou vyrojili autisti? Lepsi diagnostika? Jen castecne. Hlinik je urcite dobry stavebni material. Ale on je mrska pouzity i jako delici prvek v tech ruznych hexa...
|
|
|
To úplně dává smysl, neočkovat na nemoci, které vylidnily půlku Evropy, protože tu máme teorii, že je o 0,05% více autistů. Jó, to se vyplatí.
|
|
|
No ty procenta nemate dobre. V roce 2000 to bylo 1 z 150 a v roce 2008 1 z 88. (odhady). Nerikam ze vsechny vakciny jsou spatne. Ale spis proc se husti do uplne mrnavejch deti a to i pred vyvinutim imunitniho systemu. A taky proc se spis tlaci vakciny proti vice nemocem zaraz s hlinikem (kdyz teda rtut byla zakazana). Jednoduche vakciny problem s to delici latkou nemaj.
A to autisti jsou jen spicka ledovce. Dalsi nasleduji ruzne ADHD, hyper aktivity...
Ale je mozny, ze celkove jdou lidi do kopru nejen kvuli vakcinam, ale i kvuli srackam ve kterych zijem.
|
|
|
ale jo, jasně, žijeme ve sračkách.
jak se měl fajnově ten středověkej biozemědělec, žádné citrusy, éčka a a vočkování, celej den na čerstvém vzduchu, v noci v zakouřený a vydejchaný mrňavý chýšce kde bylo u země chladno, chudá strava bohatá na mykotoxiny a v pětatřiceti stařec zkroucený degenerativními nemocemi a v padesáti kmet.
ale jo, jasně, autisti a alergici nebyli. ti se totiž nedožili dvou let.
|
|
|
Tak. Sice jich moc nepřežívalo, ale ty co přežili, ty byly teda jako zdravý ... sem tam tubera, kurděje, křivice, svrab a neštovice, ale co už.
|
|
|
mýtus o šťastném divochovi má zatraceně tuhej kořínek. jaké neskonalé štěstí je být furt hladovej, zmrzlej, nevyspalej, uchrchlanej, plnej parazitů a nedoléčenejch boláků.
|
|
|
Nikde jsem nerekl ze stredovek byl zlatej. Lepsi by byl nejakej stred.
|
|
|
rtak obávám se, že v nějakém tom středu právě teď žijeme. na základě osobního pozorování nesčetných náhrobků na hřbitovech jsem vypozoroval, že ještě někdy ve čtyřicátých letech se málokdo dožil víc jak pětašedesáti. Pokud se člověk dožil dospělosti a podařilo se mu nepadnout v nějaký válce za větší slávu habsburského domu, nezastřelil ho Masaryk v průběhu stávky, nebo ho nezachvátil automobil na Karláku, tak se dožil tak 55-65 let.
|
|
|
tak nějak. přes veškeré skuhrání žijeme ve vzácně šťastné době na šťastném místě. v průměru, jistě.
|
|
|
Bohuzel pro me a meho prcka je prumer naprd.
|
|
|
Jo. A nejhorší bylo, když začali vymírat na přeslici. Nejdřív chytíte koutek, do koutku přeslici a už se vezete. To se vám kolikrát z hradu kouřilo, jak vymírali.
|
|
|
jakejpak střed si představujete? severovýchod USA na přelomu 18/19 století? západní pobřeží 20tých let?viktoriánskou anglii? přelom 19/20 století ve středoevropském prostoru? jestli teda trváte na nepovinnosti očkování...
to všechno je fajn do prvního zakašlání.
|
|
|
No vidíte, a přesto přese všecko - přes všechny ty španělské chřipky, cholery a dýmějové mory lidstvo přežilo. Jak je to možné?
|
|
|
nojo, lidstvo přežilo. protože cesta do číny trvala jeden rok a morová ráně trvala cesta z číny do evropy několik desítek let a lokálně na ní vymírala nadpoloviční většina obyvatel. zejména proto. takhle teda na starém světě.
|
|
|
Jojo. A my to hloupě vypnuli a teď si stěžujeme na přelidnění...
|
|
|
Jenže i dnes je to pořád na úrovni JPP. To jen alternáči se v podobných závěrech realizují jako pravdě. Příčiny toho, o čem píšete, zatím nikdo nedokázal.
A nikdo do kopru nejde, pokud budeme uvažovat jako míru desetitisíce let tak se lidé nikdy než dnes lépe neměli.
Ok, tak chtějte samostatné vakcíny, ale zpochybňovat vakcíny jako takové je hodně silná káva.
|
|
|
Opet: Ja nezpochybnuju vakciny en-bloc. Jen lituju, ze jsem nemel vice informaci pred par rokama. Sel bych do jednotlivych vakcin. A sel bych do nich i kdyby byly nepovine, ale pozdejc. Takhle muzu jen doma sledovat co se stalo. Do dvou let normalni prcek a pak jako kdyz utne. A shodou okolnosti se v tom veku dostava hexavakcina.
Rad bych varil z neceho jineho nez z vody. Ale zadne vysvetleni od lekaru neprislo. A ze tech vysetreni bylo...
|
|
|
Korelace ale nemusí být kauzalita.
|
|
|
Nemusí, ale může. A rozhoduje-li se člověk tam, kde důsledkem rozhodnutí je zdraví jeho dětí, dává obecně celkem smysl předpokládat raději tu horší variantu a řídit se podle toho.
Bohužel, v současném etatistickém hnoji je ta horší varianta diktována zákonem (na druhou stranu aspoň dosud, nemýlím-li se příliš, bez sankcí; to ovšem ta prasata chtějí změnit :( )
|
|
|
Vazeny/a,
hlinik je nejcasteji pridavana adjuvans do vsech ockovani. Adjuvans je od toho, aby popichlo imunitni system k reakci na samotny antigen podavany v ockovani. Takze pokud misto hexavakciny date 6 individualnich ockovani, zvysite tim zatez ditete hlinikem 6x.
|
|
|
Jenže i dnes je to pořád na úrovni JPP. To jen alternáči se v podobných závěrech realizují jako pravdě. Příčiny toho, o čem píšete, zatím nikdo nedokázal.
A nikdo do kopru nejde, pokud budeme uvažovat jako míru desetitisíce let tak se lidé nikdy než dnes lépe neměli.
Ok, tak chtějte samostatné vakcíny, ale zpochybňovat vakcíny jako takové je hodně silná káva.
|
|
|
Diky za radu.
Vysel jsem na dvorek a zkusil papat vapnik.
Vecer budu muset vylecit zanet zubu sexem.
Jenom abych po mocnem rozbuseni srdce a zrychleni tepu opravdu neonemocnel skutecnou horeckou. To bych neprezil.
|
|
|
Tak vyleceni zanětu sexem se nepodarilo.
Pomohl pripravek meridol od firmy GABA International, Lörrach, Germany, aplikace 6x denne 3 dny.
|
|
|
Možná jste sex měl také užívat 6x denně po zmíněnou dobu.
|
|
|
Možná tomu jen málo věřil ... (nebo měl taktéž aplikovat sex orálně)
|
|
|
No, při pokračujícím zánětu zubu není prakticky s kým.
|
|
|
|
trestem za adoraci takvané alternativní medicíny by byla procházka po mostě - ovšem navrženém lidovým projektovatelem.
|
|
|
pyramidy a různé chrámy a pevnosti stavěli vždy architekti? a od které doby se tomu dá říkat architekt? ;)
|
|
|
Pyramidy a různé chrámy a pevnosti stavěli vždy architekti, i když se jim říkalo třeba jinak.
Mečíři zase kovali meče, protože to uměli lépe, než stavět různé chrámy.
|
|
|
Kupodivu ano, a dokonce jsou na těch pyramidách často podepsáni...
|
|
|
to: izak
Myslím, že to nemá cenu komentovat. Snad jen, ujasněte si rozdíl mezi pravými a kravskými neštovicemi (klinický, epidemiologický a imunologicko-vakcinační).
|
|
|
Určitě si nechám poradit od někoho, komu zkokově klesá umrtnost a k tomu probyha genocida, přičemž hygiena (spolu s odboráři!) vymítí nemoci.
|
|
|
Buble buble, Izák nezklamal.... čumím na to jak tele na nová vrata.
|
|
|
Asi budu nařknutej z asociálnosti, ale tohle si odpustit nemůžu: Pokud Izáci hodlají vynechat očkování a já něco zásadního nepřehlédl, je to celkem dobrá zpráva, myslím.
|
|
|
No, jo princip. Princip lze vyjadrit v jedne vete. S vykriky typu "Chceme mir, chceme osobni svobodu, akcentujeme jedinecnost kazdeho cloveka ...", ci lepe "chceme konstantni kulatost zeme" bude v obecne rovine souhlasit asi kazdy. Ty technikalie pak jsou schopny udelat z obecne akceptovalne myslenky monstrum, ke kteremu se nikdo nehlasi.
|
|
|
V tomto pripade by ty technikalie byly potreba jen na prechod z monopolu na trzni prostredi, dal uz to nemusi nikdo resit, tak jako dnes nikdo neresi statni distribuci potravin. Nabidka a poptavka se vzdycky nekde potkaji.
|
|
|
Tak tak, pod tohle bych se podepsal.
|
|
|
Rád odpovím; řekl bych, že to není tak podstatné a nechtěl jsem tím článek nafukovat. Nicméně:
- forma vzdělávání: nikoliv VĚTŠÍ výběr soukromých škol, nýbrž ZCELA neregulované soukromé školy a ŽÁDNÉ státní školy; nebo domácí výuka, obojí možné
- přezkušování, certifikace: jistě, opět tržně řešené; byla-li by potřeba porovnání vzdělání (což by asi byla), určitě by vznikly soukromé subjekty na trhu, které by tyto služby poskytovaly - stát do toho nemá co kecat
- týkalo by se to úplně všech stupňů, protože v momentě, kdy by se do toho stát přestal tak blbě montovat, tak by pak ty "stupně" pravděpodobně zanikly tím, že by vznikla spousta škol, která by byla "něco mezi" těmi stupni
|
|
|
Soukromé školy tu máme, nejznámější jsou ty vysoké a jejich kvalita je řekl bych oběcně známá a nevalná. Komerční subjekt chce jen vydělat prodejem svého zboží a to v případě škol nejsou vědomosti studentů, ale kus papíru a písmenka před/za jménem, tak to u nás všichni berou.
To samé certifikace. Budu jednat podle zkušenosti a řeknu ISO - mělo by to říci, že je firma na úrovni a přesto reálně neříká vlastně nic. U nás certifikovaly různé firmy a i o věcech, o kterých víme, že nejsou dobře (z různých důvodů), bylo v závěrečné zprávě pomlčeno nebo jen okrajově zmíněno. Vše tradičně skončilo pár drobnými výtkami a opětovnou kontrolou. A to nás necertifikoval nějaký Franta, ale velké agentury jako TÜV NORD. Opět - jim jde o to prodat papír, nic jiného. Je někdo tak naivní a čeká v tomhle rozdíl?
|
|
|
Ono by to teoreticky fungovat mohlo za předpokladu, že se značně změní i celé fungování a chování společnosti a nebojím se říci, i její složení.
Vždycky byly a budou pokusy systém (ať třeba jen defacto evoluční) napadnout nebo pozměnit ve svůj prospěch, obecně organismy nemají žádný stát a stejně je tam parazitismus velmi rozšířená strategie (a má řadu forem, některé v podstatě splývají se symbiozou, jiné jsou klasickým parazitismem, existují i manipulativní formy a nejvrdší formou jsou parazitoidi).
Myslím, že takový stav je jen těžko dosažitelný a ještě hůře udržitelný. Není totiž třeba jen zlikvidovat současné instituce, právo, změnit pojetí vlastnictví, rozhodování sporů, atd. (a to všechno musí proběhnout víceméně ze široké iniciativy, protože pokud to budeme dělat řízeně, jsme tam, kde jsme byli), ale zároveň je nutno odstranit nebo značně oslabit veškeré tlaky, které zatím společnost dostrkaly tam, kde je (představa, že to udělal "zlý stát, který nikdo nechce"* je naivní a pokud stát má za sebou podporu, tak aby znovu nevzniknul, je nutno tuto podporu likvidavat).
Skepsí k proveditelnosti takových změn a stabilitě výsledného stavu se netajím.
* Uznávám, že celek, vytvářený jedinci může mít konkrétní znaky, které nechce nikdo, i když je (třeba nevědomky) velká část celku vytváří. Přesto jsem přesvědčen, že existence státu jako takového má poměrně rozsáhlou podporu a to i v podobě +- aktuální.
|
|
|
Zase tenhle přiblblej levičáckej argument, kterej se hodí prakticky na všechno, stačí jen změnit pár slov.
Kvalita státních škol u nás (až na výjimky) je taky nevalná, přestože se nás snažil stát přesvědčit už 20 let o opaku. Poslední dobou ale prosakují informace o tom, že školství selhává, všiml jste si? Klesající úroveň vzdělanosti a tak... Jenže prý není problém ve školství, ale v žácích... Divný.
A taky je zvláštní, že státní školy se často chovají úplně stejně jako ten váš komerční subjekt, který chce jen vydělat prodejem zboží, kterým nejsou vědomosti ale jen ty papíry. Abyste to chápal i vy - za příslušnou cenu si koupím diplom jak na soukromé, tak na státní škole. Navíc vzhledem ke kvalitě většiny státních škol na tom vědomostně nemusím být s koupeným diplomem o nic hůř než absolvent.
|
|
|
Pán nemusí být nutně levičák. Jen je poněkud krátkozraké usuzovat na funkčnost soukromého sektoru podle toho, co se tu za posledních 23let uhňácalo. Instituty typu Cambridge nebo University of Chicago mají historii poněkud delší a těžko holt čekat nějaké zázraky jak v soukromém, tak ve státním. Ten státní tu má sice "výhodu" systémové kontinuity na předchozí, leč jak je vidět, střídající se ministři a sezónní vizionáři této "výhody" věru nevyužívají. Nehledě na české speciality alá JUDr.made in Plzeň.
|
|
|
Zase to ohánění se levičáctvím, ještě prosím populismus, rasismus, xenofobii a ekologii. Já nikde nepíšu, že jsou státní školy úplně skvělé, to nikdy nikdo nebyl, není a nebude. Ale když se dívám v práci kolem sebe, tak jsme tam skoro všichni z ČVUT a to jak mezi konstruktéry, tak i ve vedení, kontrolingu či obchodu. Pak pár lidí s VŠE a několik, co si dohonili Bc/Ing někde na VŠFS, jejichž práce není valná, takže asi ani ta škola nebylo Bůh ví co.
Že klesá úroveň absolventů, to nedokážu říct, nevěřím všemu, co si přečtu na Lžidnes a koukám se spíš na sebe než na ostatní. Ale souhlasím, že i ČVUT se dá prolízt dvěma způsoby - něco se naučit, nebo cestou nejmenšího odporu. Ale pořád je tam nutné projít přes pár sít, takže úplný trotl má velmi malou šanci. Že si stěžují zaměstnavatelé je normální, to dělají pořád. Ale co čekají, že jim v Praze nastoupí člověk po 5-6 letech boje s matikou, fyzikou a podobnými za 22 hrubého? Kdo si myslíte, že jim tam půjde? Ti nejlepší jsou už dávno rozebraní a zapracovaní, případně jdou tam, kde se jim dá nejvíc.
Při téhle příležitosti si ještě vzpomínám na ty argumenty, jak je super, že studenti makají. Jak kdo asi. Práce a pořádná škola jsou prostě dvě velmi časově náročné instituce, což při konečné délce dne a mandatorní potřebě spánku prostě nelze kvalitně kombinovat, jedno nebo druhé vždy bude trpět. Jde to jen do určité míry, popř. výběrem méně kvalitní školy.
Co je ve státním problém, to je nadbytečnost některých oborů. I na ČVUT pronikají hrůzy v podobě oborů management, kam chodí Bc. z jiných univerzit a jejich znalosti matematiky jsou slabé. Jenže po dovu letech jsou to "inženýři z ČVUTu" a zaměstnavatel se moc nezajímá o vnitřní uspořádání.
Nicméně že je problém v žácích, to bych i souhlasil, dost jich volí tu cestu nejmenšího odporu - při výběru školy i při studiu. Oni to dělají na začátku téměř všichni, díky stupidním kreditovým systémům lze bez základních předmětů žít i tři roky a zapsat si je čtvrtý. Ten obvyklejší případ je, že se první semestr dá udělat se znalostmi z kvalitní štřední školy a trochou snahy na vrch, většinou se to láme podle studijního plánu v dalších 3 semestrech. Teď jde o to, aby si to student uvědomil a přepnul.
|
|
|
Tenhle argument je tak hrozně moc scestný.... soukromé školy tu sice máme, ale:
1/ Stát jim nakazuje, co musí/smí/nesmí učit.
2/ Stát rozhoduje o jejich otevření, případném uzavření.
3/ Stát vytváří na trhu umělou konkurenci (státní školy), která je dotována z násilím vybraných daní, takže si mohou dovolit nabírat studenty bez toho, aby jim tito něco platili.
4/ Aby soukromé školy vůbec mohly na státem deformovaném trhu přežít, jsou nuceny se uchylovat právě k praktikám, které výše popisujete; když si tu někdo otevře soukromou školu, je proti státní škole v obrovské nevýhodě.
Certifikace úplně totéž. Když tuto roli vykonává stát, znemožňuje tím soukromým subjektům efektivně podnikat a dělat jejich práci dobře, protože prostě nabízí alternativu, za kterou vybere násilím peníze, takže už pak za ní není třeba platit.
Zvolíte-li si totiž na trhu soukromou školu/cerfitikační autoritu, znamená to, že za tutéž službu platíte jednak státu a jednak té soukromé instituci. Proto je taková motivace volit státní, neboť pak platíte jen tomu státu.
Kdyby tu bylo skutečně tržní prostředí ve školství, pak by školy nemohly fungovat na základě toho, že prodávají tituly (a ne dovednosti a vědomosti), protože v takovém případě by pak byly tituly naprosto bezcenné a nevyjadřovaly by vůbec nic, zaměstnavatelé by je začali ignorovat. Školy by pak musely prodávat dovednosti a vědomosti. Je naprosto scestné a skoro až směšné argumentovat tím, že si představíte aktuální prostředí, kde vzdělávání z 95% vlastní stát a 5% soukromé subjekty (to jsem tak odhadl, ta čísla neberte doslova), z čehož uděláte závěr, že pokud by tu bylo 100% soukromých subjektů, vypadaly by tyto jako těch aktuálních 5%.
|
|
|
Já s tímhle nesouhlasím - soukromé školy nestojí za prd kvůli konkurenci státních, to si nalháváte. Stačí si jen vzít, jaké soukromé školy tu máme - samé ekonomky, sociálky, finanční, prostě sračky. Žádná technika, protože tam je ten titul velmi snadno ověřitelný v praxi. Když si vzpomenu na sebe, tak minimálně soukromá škola by minimálně Bc. techniky zvládnou uměla, stejně jsme většinu bakaláře zaplácli matikou, fyzikou a pár odbornejma předmětama, na které ale stačilo PC a běžné vybavení elektrotechnické laboratoře, což jsou tak miliony. A pokud by to mělo úroveň, tak by podle vaší vlastní logiky měla státní školy válcovat i přes v dnešní době obvyklé školné.
Nebo programátoři, tam je to ještě levnější - potřebujete lidi co to učí, PC a tabuli. Matematika je opět stěžejní záležitostí. V ČR to prý nabízí nějaká Unicorn College. A "překvapivě" jsem o žádném programátorovi odtamtud nikdy nečetl (články čtu cíleně), vždy matfyz, FEL.
Kdepak milý pane, soukromé VŠ nestojí za prd kvůli státu, ale kvůli tomu, že jsou zakládány z jiného důvodu než vzdělávat. Tím samozřejmě netvrdím, že ve státních školách je vše ok.
|
|
|
No, zaměřme se na to, že vzniká víceméně to, po čem je poptávka (a samozřejmě i něco jiného a to se snaží prosadit tím, že poptávku vytvoří).
Váš názor na soukromé školy není ojedinělý.
Problém samozřejmě vězí v šablonovité přejímání myšlení "absolvent školy xy přeci musí umět abc", což velmi podporuje stát, ale i mnohé soukromé subjekty, protože je to pro ně jednodušší. Ona představa, že všichni absolventi těch soukromých škol končí ve stádní správě není v praxi realizovatelná, tak velká a neobsazená ta správa zase není.
Proto i výše mluvím o tom, že změna by vyžadovala především změnu tlaků, které formují vzdělávací soustavu, ať jí provozuje kdokoliv. A dostatečné síly pro tuto změnu tu prostě nevidím.
|
|
|
Ach jo, Vy mi zjevně nerozumíte. Zkuste dohlédnout své myšlenky ještě o jeden krok dále.
Já naprosto souhlasím s Vaším argumentem, že soukromé školy nejsou zakládány s cílem vzdělávat, ale s cílem vydělat. A právě teď, v aktuálním (státem zmrveném) prostředí se cíl vydělat a cíl vzdělávat liší. Jenže ve volném trhu by se nelišil.
Teď se "vzdělávat" a "vydělat" liší zejména proto, že stát nabízí jakoby "zadarmo" školy, které nabízí nějaké vzdělání. Soukromý trh může nabízet podobné vzdělání, jenže kdo by si platil navíc za totéž, co může dostat od státu? Kdyby naopak soukromá škola chtěla nabízet něco úplně jiného, než co nabízí stát, nedostala by akreditaci, takže by to vlastně nebyla vysoká škola a nemohla by dávat diplomy. Takže jediné, co na soukromé školy zbývá, je diplomy za peníze.
Vždyť si představte, kdyby tu byly jen soukromé školy, k čemu by jim pak bylo prodávání diplomů za peníze, o něco takového by nikdo neměl zájem, protože ani zaměstnavatelé by pak nepoptávali vysokoškolské vzdělání, když by bylo celkově k ničemu. Kdyby tu státní školy nebyly, prostě by soukromé musely buď začít nabízet vzdělání, nebo by zanikly.
|
|
|
No, ještě v tom dělají dost zmatek nejrůznější úřednícká místa, jež jsou placena podle čistě formálního vzdělání, zatímco skutečná činnost a schopnosti tam na plat vliv nemají.
Samozřejmě i za toto může stát, takže v principu máte naprostou pravdu; doplňuji to jen pro úplnost v tom smyslu, že i kdyby se čistě hypoteticky nějak státní školství zrušilo a ten ostatní etatistický hnůj všude kolem zůstal beze změny, stále by byla po ryze formálních diplomech, nerepresentujících žádné skutečné vzdělání, poptávka nemalá.
|
|
|
Podle mě si s Urzou oba ten skutečný svět idealizujete. Poptávka po pseudotitulech je tu mimo jiné i proto, že je spousta zmrdifirem i v soukromém sektoru, které dají na "mítink, brífink" žvásty bez ohledu na kvalitu produktu či služby, která stojí za tím, a to bohužel i v soukromém sektoru. Stát s tím má pramálo společného, i když souhlasím s tím, že kdyby se odstranila ta tabulková místa, kde se jede na tituly bez ohledu odkud jsou, poptávka po tomto typu "studia" by klesla, nicméně by zcela nevymizela. Prostě jste opět podcenili podíl ovcí ve společnosti.
|
|
|
A k čemu přesně by to takové firmě bylo dobré, nebýt státních intruzí?
Správně -- jen a jenom ke zvýšení nákladů a snížení profitu.
Jistěže nelze nikterak vyloučit, že nějaký konkrétní vlastník by se tomuto specifickému typu charity věnoval prostě proto, že jej to baví, a to bez ohledu na to, kolik by jej to stálo. V tem případku -- proč ne?
A pokud tomu takhle je, tj. pokud skutečně je přirozená poptávka po ryze formálních diplomech, nepodložených jakýmikoli prakticky použitelnými znalostmi, pak je přece správné a žádoucí, aby existovala i odpovídající nabídka, ne? Možnost "koupit si" takový diplom nijak a nikomu neškodí*, takže nelze argumentovat smysluplně proti.
___
* Devalvace diplomů ostatních škol nepřipadá v úvahu, vzhledem k tomu, že je stejně v praxi spolu s diplomem samotným vždy nutné hodnotit i kdo jej vydal.
|
|
|
K čemu by to bylo dobré? Je to dobré ze stejného důvodu, proč si v našich zemích dává prakticky každý na vizitku svoje kompletní tituly. (A proč si kdejaký vohrndíra kupuje větší a dražší a na náklady náročnější auto, než které si může dovolit).
Je to to status symbol, more!
(A kupodivu jsem zjistit, že titul často vyvolává mnohem zdvořilejší jednání).
|
|
|
Já se na to zkouším koukat ze všech stran a jak daleko to jde. Ale vidím to tak, že zamlouváte neschopnost konkurovat volným trhem. Ještě rozvedu ty programátory - o ty je pořád zájem, platy pěkné, na státních VŠ možnosti všelijaké. Ale na trhu, kde je poptávka a řekněme "výrobní náklady" nejsou astronomické není jediná soukromá VŠ, která by do toho šla, ani ten Unicorn s prachama od Kováře, kterej si tím může vychovat vlastní lidi.
Nebo ještě jinak, obecněji - je nedostatek technicky vzdělaných lidí, tzn. existuje poptávka, a neexistuje jediná soukromá VŠ s technickým zaměřením.
Diplomy za peníze na soukromé školy nezbývají, ony si to samy vybraly. Mohly konkurovat buď kvalitou - byla by poptávka minimálně mezi dětmi bohatších a jednu fakultu by to imho v klidu naplnilo, nebo kvantitou. Rozhodly se pro kvantitu. Proto nevěřím, že by to nastala Vaše představa o idylickém nahrazení státních škol soukromými v plném rozsahu. Nevěřím tomu i při pohledu na trhy, které stát nereguluje, nijak do nich nezasahuje (kromě daní) a přesto nefungují - např. telekomunikace, benzínové pumpy.
Na VŠ by to chtělo taky pohlížet z pohledu učitele - to není jen o učení, ale i o věděcké činnosti. Jenže věda už z principu nemůže být výdělečná, je to hodně o zkoušení a tolik se toho neujme v praxi, nebo až s velkým zpožděním, takže ji na soukromých školách nebudou podporovat a jako celek nebude lákat učitele - nižší úroveň výuky. Upozorňuji, že mluvím o vědě, ne o inženýrském výzkumu, to je něco úplně jiného.
V čem stát podle mě naprosto selhává jsou kapacity - všude spousta manažerů, ekonomů a jejich mixů. Přitom vysezený manažer není podle mé zkušenosti nic, vůbec nerozumí problému, nežije v jednotkách - myslí si, že posunout něco o centimetr je strašně lehké, protože běžně používá metry a kilometry. Pak spousta humanistů, učitelů co neučí atp. To jsou vyhozené peníze. Jenže jejich platy nebývají kdovíjaké, takže tam to o "kšeftu" zaplať za vzdělání moc nebude a soukromá škola to nevyřeší. I já jako zatvrzelý praktik uznávám, že pár těhle kecalů se hodí mít.
Jako i já bych si dokázal představit žít v tom idylickém státě, kde mě neoberou o polovinu výplaty a víc a já si na oplátku zaplatím všechny služby a nebude mi nikdo nutit to, co je pro mě prý nejlepší. Ale ve školství tomu nevěřím. Taky by byla nutná jedna podmínka - když by státu ubyly výdaje za VŠ, musel by se logicky vzdát i příjmu z daní, aby to absolventi mohli nějak zaplatit. Věříte tomu? To by se nestalo ani omylem, akorát by byly volné miliardy, které by se nalily do jiné černé díry.
Nicméně se asi shodneme na jedné věci - tenhle stát má milion jiných, mnohem nesmyslnějších výdajů než je (nejen vysoké) školství.
|
|
|
Ale vždyť je to logické a přesně o tom mluvím. Podnikatelé si vždy vyberou to, co je nejméně námahy za co nejvíce peněz. Což je bez zásahu státu to, co lidé skutečně chtějí a potřebují, se zásahy státu je to něco jiného. Kvůli tomu, co tady stát vytvořil za prostředí, je pro soukromé subjekty momentálně nejvýhodnější prodávat dilplomy, ne dávat kvalitní technické vzdělání (viz. můj minulý příspěvek, tam to rozebírám detailně).
Vůbec ale nereagujete na mou námitku, kterou jsem v minulém příspěvku uváděl jako naprosto základní. Psal jsem, že prodávání levných diplomů má smysl v momentálním prostředí. Jenže v momentě, kdy by tu byly jen soukromé školy a všechny by dělaly to, co píšete, neměly by ty diplomy prostě žádnou hodnotu, takže by jim nezbývalo nic jiného než začít vzdělávat.
Dále píšete, že výzkum jako takový se nikdy nevyplatí, což znamená, že bez státu by neexistoval. To je naprosto směšné - chcete říct, že všechny vědecké pokroky a výzkumy v historii lidstva dotoval stát?
A co se týče toho závěru, na kterém se podle Vás shodneme, tak se sice trochu shodujeme, ale jen částečně. Skutečně je fakt, že stát dává peníze na mnoho nesmyslnější věcí než vzdělání, na druhou stranu si myslím, že státní vzdělání přináší dokonce negativní výsledky, protože omezuje svobodné myšlení a ve školách je (povinně) zahrnuta státní propaganda.
|
|
|
Máte pravdu.
Na volném trhu by cíl "vydělat" byl primárním.
Vydělat je účelem existence subjektu na trhu, ať vyrábí diplomy nebo leštidlo na parkety.
Časem se samozřejmě prosadí subjekty vyrábějící leštidlo se silou silanu a vůní citronu.
Kdyby jakákoliv soukromá škola neměla akreditaci, nezaměstnal by její absoventy stát. Nicméně soukromník by mohl, pokud by absolvent vyhovoval jeho požadavkům.
|
|
|
Hlavne je treba si uvedomiť, že dnešná "súkromná vysoká škola" nerovná sa súkromné vzdelávanie.
Skutočné súkromné vzdelávanie vyzerá úplne inak a to napríklad takto:
http://www.root.cz/skoleni/
http://www.skoleniphp.cz/
http://php.vrana.cz/predstavuji-nove-skolitele.php
http://www.gruber.cz/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=18&Itemid=77
http://www.masaze-kurzy.cz/
http://www.dancersclub.cz/
atď. atď.
Tj. intenzívne kurzy zamerané na konkrétny skill, ktorý si zaplatíš a navštevuješ ho popri zamestnaní.
Inými slovami - súkromné vzdelávanie je čosi úplne iné než kdesi drepieť 5 rokov, väčšinu semestru chodiť chlastať a flákať sa a 2x do roka napísať nejaký test/písomku/program a ešte si za to nechať platiť ostatnými ľudmi.
Dnešné "súkromné vysoké školy" bohužiaľ vôbec súkromné nie sú (prakticky všetko im určuje štát) - vyvodzovať teda z ich praktík čokoľvek o skutočných súkromných školách je mimo mísu.
V dnešnej dobe sa človek musí vzdelávať celý život, prakticky každý deň. Školstvo založené na tom, že prvých X rokov sedíš v škole a zvyšných Y rokov až do smrti neotvoríš učebnicu je už minimálne 100 rokov pasé. Bohužiaľ množstvo ľudí si to ešte nestihlo všimnúť.
|
|
|
Bohužiaľ množstvo ľudí si to ešte nestihlo všimnúť.
Tak.
Ale ti, co X let seděli ve škole, mají to následné otvírání učebnic snazší, vyzkoušel jsem to.
|
|
|
Nějak nevím, proč by vedle sebe nemohly být souběžně státní a soukromý vzdělávací sektor, alespoň dočasně. Pokud by někdo volil soukromý sektor, měl by mít nižší daně, aby nesponzoroval zároveň státní školství, to by pro začátek celkem stačilo a čas ukáže, co je funkční. S vizí "bylo-li by potřeba(což by asi bylo) - určitě by vznikly - stupně by pravděpodobně zanikly" atp., s tím se asi do voleb jít nedá, že.
Takhle mi to připomíná jednu vegetariánku, která se u stánku s hamburgry a bagetami domáhala něčeho bez masa a másla. Vysvětlovala, proč maso nejí, leč bylo jí to prt platné, odešla zkroušeně hladová. Dokud nemám moc na výběr, není zrovna chytré nebrat alespoň to, co je k mání. A na výběr už, co se týče školství, trochu je a není důvod si myslet, že to nebude časem ještě lepší, viz.např -
www.unicorncollege.cz/
www.unicorncollege.cz/onas/partnerske-skoly.html a jiné.
|
|
|
To, co navrhujete, sice řeší některé problémy, ale rozhodně ne všechny. Například by musel být soukromý sektor skutečně oprostěn od státních regulací a kontrol. Ale to by patrně nestačilo, neboť je tu ještě pořád ten problém, že tu je možnost "prodávání diplomů", což umožňuje právě opět prostředí vytvořené státem, který v zásadě určuje "hodnotu" těch diplomů (na soukromém trhu by patrně nemělo žádnou hodnotu říct "mám diplom", nýbrž by záleželo na tom, odkud by ten dilom byl a co by říkal - "hodnota" těch dilomů by byla asi stejná, jako je momentálně hodnota libovolného certifikátu o čemkoliv z jakékoliv soukromé instituce - ta hodnota záleží právě na kvalitě té instituce).
|
|
|
Nejsi tohle náhodou ty nebo jenom shoda nicku? http://www.lamer.cz/quote/13954
|
|
|
To jsem já xD
Na druhou stranu nevím, s kým mluvím; my se známe? xD
|
|
|
|
Oh, děkuji za info a představení.
|
|
Osobně si myslím, a to aniž bych tím nějak dával najevo své osobní preference, že jistý rozdíl tam je.
Vzdělání je k fungování ve společnosti zásadní, kdežto výživa dětí není. Člověk, který vydává pouze skřeky a drbe se veřejně na nahých genitáliích, jednak není ovladatelný, druhak může být i společensky nebezpečný, nedají se mu vštípit normy a kdyby takových bylo 50% národa, vedlo by to k anarchii/občanské válce. Navíc tupci se množí rychleji, takže bez tlaku na vzdělání národ zdegeneruje.
Naopak podvyživený nebo jinak neduživý člověk je snadněji ovladatelný a polovina manuálně práceneschopných by pravděpodobně nebyl problém. Nejhorší případy prostě umřou a tak se národ zocelí.
Takže řekněme společenský zájem je odpovědí na vaši otázku.
|
|
|
v podstate som to napisal nizsie - skola tu nie je primarne na vzdelavanie,
ale ako odkladisko pre rodicov `nech mozu makat na tych hore` a zaroven deticky nauci `pravidla mostarny`...
(a v 99% aspon citat a pisat pouzitelne ;o)
|
|
|
No já si myslím, že bez školství prostě lidi zdegenerujou. Vzdělání není řetězová reakce, nestačí nadkritický množství lidí naučit číst a psát a čekat, že se to rozšíří. Proti povinný školní docházce nic nemám.
Každej hnědočech by si hned děti učil doma, jak by to dopadlo ví bůh. Ale myslím, že nedobře.
|
|
|
Vy motáte dvě věci dohromady. Urza kritizuje státní povinnou školní docházku a vy z něj hned děláte likvidátora školství.
Myšlenku s hnědočechy byste měl rozvést. Nějak jsem to nepochopil.
|
|
|
Jistě, já si pochopitelně myslím, že na svobodném trhu by školy normálně existovaly, jen by nebyly tak dementní jako ty státní.
|
|
|
No, jo, jenze deti by pak neumely nazpamet datum narozeni a umrti Petra Bezruce, vyjmenovat tri zastupce prvoustych a zazpivat hymnu EU a nemeli by ani potuchy o tom, co se pred triceti lety tezilo v Sudanu.
|
|
|
|
"Každej hnědočech by si hned děti učil doma, jak by to dopadlo ví bůh. Ale myslím, že nedobře."
To si ani nedovedu predstavit tu hruzu, kdy by se bez statniho dohledu z tech dobre vychovanych, pracovitych a vzdelanych lidi temer pres noc stala banda nevzdelanych asocialnich dobytku s kriminalnimi sklony. Brr. Jeste ze na ne stat dohlizi a je to vsecko v pohode.
|
|
|
|
preco ich nenechat zdegenerovat ked to chcu???
ked uz nie je otazne `nanucovanie dobra`, tak urcite je obrovske plytvanie prostriedkami -> ktore potom napr. chybaju na umoznenie rozvoja talentovanym detom!!!!
p.s.
a to nie je o tom, ze by ti ludia boli `echt sprosti`, oni akurat nemaju zaujem o konkretne informacie (pretoze su podla nich v zivote nanic - co aj vecsinou su ;o)
p.s.2
a ti co maju zaujem, netuzia aby im ho likvidovali nejaki ucitelkovia sputani osnovami a memorovanim jak pred 150 rokmi!
|
|
|
Nerozumím, kde berete přesvěčení, že kdyby děti nechodily do škol, stala by se z nich nebezpečná individua a barbaři. Navíc, i kdyby to tak bylo, nevím, kde berete přesvědčení, že kdyby nebyla povinná školní docházka, že by rodiče své děti do škol neposílali.
|
|
|
No, upřímně, v jisté společenské...jak to říct...entitě děti do škol neposílat moderní už je. Při povinné školní docházce na to stát má páky, nic moc to nefunguje, ale alespoň je snaha. Bez povinné školní docházky nebudou tyhle děti do školy chodit vůbec, s povinnou docházkou a bez kontroly úrovně tam možná chodit trochu budou, ale čtení a psaní do nich nikdo tlouct nebude.
|
|
|
A jaky je vysledek toho jejich soucasneho obcasneho chozeni? Kdyz tam chodit nebudou, tak zustanou negramotni a podle toho se ve spolecnosti zaradi, tam, kde byli odjakziva.
Jelikoz se stat snazi narvat je stuj co stuj mezi normalni deti, jsem jedine pro aby sedely doma a nebrzdily normalni deti ve skole. Kdo nekdy zazil tyto spoluobcany ve skole at uz sam nebo u svych deti, vi o cem mluvim.
|
|
|
Ta jistá společenská entita je tak malá, že je téměř zanedbatelná, přičemž stejně děti této společenské entity dopadnou špatně, jenže díky státním školám jsou mixováni ještě s dalšími, které mohou jako bonus stáhnout ke dnu s sebou.
|
|
|
Ta spolecneska entita rozhodne mala neni. Navic vzhledem k vysoke natalite teto entity bude zanedlouho jejich zastopeni v nejmladsi generaci v radu desitek procent.
V zapadnich zemich take ignoruji muslimsky problem a u nove narozenych deti je jmeno Mohammed a jeho derivaty nejcastejsi v mnoha velkych evropskych mestech (Milan, Frankfurt/Offenbach, Brusel, Amsterdam,...).
|
|
|
Jistě, budeme-li je dále živit, integrovat, starat se o ně, pomáhat jim, bude jejich zastoupení vysoké. Když se na ně vykašleme a necháme je prostě žít po jejich, pak se stane minimálně jedna z následujících možností:
1/ Tyto menšiny se skutečně přizpůsobí a začnou ve společnosti fungovat.
2/ Počty těchto menšin se dramaticky sníží (odejdou jinam, nebudou schopni uživit své dět, nějak pomřou, ....).
Osobně jsem si celkem jist, že by pro drtivou většinu těch menšin nastala první možnost, on je totiž pud sebezáchovy silný.
My se jak dementi snažíme tyto množiny "integrovat" tím, že jim přizpůsobujeme naši společnost a cpeme jim peníze. Pokud bychom toho nechali, ono by jim prostě nezbylo nic jiného než se přizpůsobit, nebo umřít, přičemž v této volbě si skoro každá bytost vybere to přizpůsobení. Pochopitelně lze namítat, že mohou také začít krást a napadat příslušníky majoritní většiny - můj koncept pochopitelně počítá s tím, že legislativa umožní lidem účinnou obranu (pak se bude tato možnost pro dotyčné menšiny v zásadě rovnat smrti).
|
|
|
Pojem legislativa mě překvapil. Tím tak nějak počítáte minimálně se zákonodárnou rolí státu (nebo počítáte se soukromými zákony)?
|
|
|
V předchozím příspěvku jsem nemluvil o ideálním stavu, jaký bych si přál, ale o změnách proti současnému stavu, takže jsem použil slovo legislativa. Psal jsem tak nějak o tom, jak by se měl náš stát vypořádat s problematikou menšin.... kdyby ten stát neexistoval, vůbec by ten příspěvek neměl smysl xD
|
|
|
ad "umožní lidem účinnou obranu". Prislusnici mensiny nejsou hloupi a napadali by pochopitelne, stejne jako dnes, pouze cile se slusnou nadeji na uspech. I dnes je mozne se pri napadeni branit - viz novorocni strilecka.
Souhlas s tim, ze podpora mensin je i za tu cenu zredukovat. Vypalne v podobe socialnich davek, programu a jinym neplodnych opatreni problem dlouhodobe pouze zhorsuje.
|
|
|
... Prislusnici mensiny nejsou hloupi a napadali by pochopitelne, stejne jako dnes, pouze cile se slusnou nadeji na uspech
Tak. Tedy jinými slovy totéž -- čím pravděpodobnější by bylo, že každý dědek má v kapse bróvning, tím by bylo méně násilné kriminality.
Kteroužto hypotézu ostatně excelentně potvrzují statistiky z naprosto všech zemí, kde legislativa tu pravděpodobnost zvýšila (jako třeba na Floridě nebo v Texasu) či snížila (jako třeba v Británii).
Závěr je zřejmý, že?
Bohužel však nikoli legislativcům... :(
|
|
|
Aniz bych znal detaily ceske legislativy, ale zbran muze vlastnit a nosit pro vlastni obranu kazdy, ne? Jak ten pistolnicky dedek, co skolil dva cikany na Silvestra.
By bych jen pro dukladnejsi skoleni, aby se nestalo, ze jeden ze tri cikanu utekl bez uhony.
PS: Sam jsem k porizeni zbrane zatim nedozral, jak jsem zde vicerokrat sdeloval.
|
|
|
Každý ne; možnost vlastnictví zbraně mohou omezit i naprosto banální přestupky bez jakéhokoli materiálního znaku :(
Kromě toho je s ním spojeno poměrně nepříjemné papírování.
Patrně nejhorší je ale etatistická "výchova" prostřednictvím médií, podle níž "zbraně jsou špatné áááno", a ti, kdo je vlastní a nosí, jsou "nějací divní". Legislativa to nepřímo podporuje prostřednictvím takových svinstev, jako že zbraně samy i jejich vlastníci jsou registrováni stejně jako podezřelí recividisté :(
That said, je to u nás stále mnohonásobně méně špatné, než v řadě jiných států Evropy, o tom není sporu.
|
|
|
|
V daném kontextu jsem zcela zjevně mínil zbraň optimální pro obranu; nikoli nejrůznější zbraně pro tuto z různých důvodů a různým způsobem problematické -- byť samozřejmě použitelné, a mnohdy přístupné i pro "nedospělé"* --, od teleskopických obušků přes zbraně perkusní až po dobře vycvičeného psa.
___
* Ten termín je v daném kontextu poněkud absurdní. Palnou zbraň optimální pro sebeobranu zákon povoluje až od 21 let nahoru; v tom věku už je naprostá většina lidí dospělá spoustu let (a naopak, řada jiných zdaleka nikoli).
|
|
|
Je to sice pouze system na dve osoby, ale kdyz tim sel zastrelit clovek pred sto lety, melo by to jit i dnes.
|
|
|
(i) účelem obrany není zastřelení člověka (jakkoli se to velmi často může ukázat jako optimální taktika);
(ii) ovšemže perkusní deringer (a podobné věci) -- jak jsem i výslovně psal -- pro obranu použitelné jsou; jen relativně vůči moderní pistoli nebo revolveru s dostatečným množstvím nevýhod, aby to bylo významně suboptimální;
(iii) jednou z nejvýznamnějších nevýhod je právě to, že to nemusí být systém dostatečný ani na jednu osobu, když se člověk třeba netrefí nebo když je útočník nadopovaný až po uši;
(iv) a navíc odstavec "Patrně nejhorší je ale..." still applies.
Ale na druhou stranu jsem možná dostatečně nezdůraznil, že je samozřejmě daleko lepší perkusní deringer než nic.
Nicméně buďme realističtí: kolik znáš lidí, již běžně nosí na obranu perkusní deringer?
|
|
|
To sice ano, ale zpomalovaci a ranivy ucinek tam je, to by snad mohlo stacit.
V souboji to ani nebbude zrovna dobre, ale rekl bych, ze tam spis vitezi schopnosti a znalost vlastni zbrane, nez fakt, ze muzu vystrilet pet zasobniku za minutu.
Pokud je clovek nadopovany az po usi, pak bude asi potreba .44 Magnum
Na obranu uz jsem videl ruzne veci, v listopadu si asi poridim ten 9mm, nejdriv se ale budu muset lip informovat o jeho vlastnostech. Pak ho budu nosit. Ani ne tak kvuli tomu, ze je to na cerny prach, ale presne mi sedne do kapsy u saka, ktera sice puvodne vznikla pro deringer, dneska se pouziva na mobil (u konfekce jsem na ni nenarazil, pravda), ale porad se do ni pistole vejde.
Ono se to nejak zpozdilo, Rolls Royce asi hned tak nebude, range jsem neprodaval, ale kvuli nejakym zmenam jsem ho vymenou prenechal pritelkyni (lepe receno, muze ho pouzivat a az ji dojde trpelivost a zaskrti me, zdedi ho), divam se ted po necem extravagantnejsim a levnejsim na udrzbu, napriklad nejaky boss hoss z devadesatych let. Jen nevim, jak to sem dopravit.
|
|
|
Praktickych nevyhod noseni zbrane je cela rada. letos jsem musel letet pracovne jenom 4krat. Na letisti je se zbrani pruda. Snad se muze dat aspon do zavazadla, ale pak je amen s cestou s prirucnim zavazadlem (30 minut casoveho zisku).
Nosit zbran v kanclu pri sobe, mit na sobe sako cely den a mit strach, aby mi to zelezo nekdo neukradl... Proste celkove pruda.
|
|
|
Proč sako? Subkompaktní Glocky (a určitě i spousta dalších zbraní) se dají docela pohodlně nosit v kotníkovém pouzdře. Navíc v kanceláři snad není problém hodit gun do šuplete, ne?
|
|
|
Zanedbatelná... hmm, jak kde. Jsou místa (typicky severní Čechy), kde je již dnes běžných třeba 8 kousků ve třídě.
|
|
|
Pěkné, státní škola jako retenční ústav:-) Jenom nechápu, proč kvůli nějakému ksindlu musí být ve stejném ústavu moje dítě?
|
|
|
No tak to už přeci bylo v Džungli před tabulí. "Sedíme na víku od žumpy...". 50. léta v USA...
|
|
|
Chces rict, ze by se teim mohli zacit vyrazovat ze spolecnosti, ze by napriklad zacal o nejake to procento stoupat pocet jedincu z teto"entity", kteri by byli napriklad nevzdelani, nezamestnani, nebo, nedej boze, kriminalnici?
|
|
|
Vzdělání je k fungování ve společnosti zásadní, kdežto výživa dětí není.
Dočetl jsem se o státním organizování dětských ozdravoven (= výkrmen) v ČSR a fungování těchto snad až do padesátých let s válečnou přestávkou.
Pokud je to pravda, tak to vaši tézi vyvrací.
A alegorie použitá v článku se míjí účinkem.
|
|
|
pokračovalo to i potom. Úplně jsem zapomněla, že jsem jako dítě byla v ozdravovně, pokusili se mě tam vykrmit, ale moc se jim to nepovedlo. Pořádali tam soutěž, kdo nejvíc přibral dostal diplom, nevyhrála jsem ani jednou, protože se tam podávala skvělá jídla typu rýžový nákyp a podobné hnusy. Dvouměsíční jarní pobyt v ozdravovně (= výkrmně) Království trochu narušilo, když ze 120 dětí dostalo asi 80 plané neštovice, marodka plná, takže většinu dětí si museli rodiče odvézt domů, bohužel jsem nebyla mezi šťastlivci a neštovice kolem mě prošly aniž by si mě všimly :-(. Program se skládal ze zkrácené výuky, "vybraného" jídla a pobytu a pohybu na čerstvém vzduchu pod dohledem lékaře.
|
|
|
Podvýživa u dětí (malých i velkých) má negativní vliv na inteligenci, kde škody se už nikdy nedají napravit. I proto po první světové Spojené státy rozjely program a jen v naší mladé republice dokrmovaly v určitých letech i několik set tisíc dětí denně.
|
|
Ale ved SKOLA je len podobna pseudoinstitucia ako napr. POLUCIA, SUDY atd...
skola sa tvari ako basta vzdelavania, polucia `pomaha a ochranuje`, na sude sa dovolate spravodlivosti... bla bla bla
ked sa im nieco z vymenovaneho aj podari, tak je to skor vedlajsi nahodny produkt :o(
|
|
Škola je v první řadě úřad a instituce. Ať si myslíme, co chceme, svůj smysl má.
Na druhou stranu je očividné, že ji systém zneužívá. Jednak k prezentaci "systém-kompatibilních" názorů a jednak k účelům systému vyhovujícím.
První tvrzení lze doložit např. na preferenci některých politických i technických názorů před jinými. Další zjevná preference je obecné zvýhodnění pasivně souhlasících studentů.
Druhé tvrzení lze doložit na hromadném snižování kvality výuky nikoli z tajemně konspirativních důvodů, ale prostě proto, že pro systém je výhodné udržet ty hromady mladých na škole, aby nebyli na ulici. Škola totiž prakticky nic nestojí, kdežto mladí na ulici docela dost. Ovšem pak je třeba umožnit "maturitu" i komusi, kdo by jinak byl - možná - dobrým zedníkem, ale nikdy nebude dobrým studentem atd.
Dále je zjevné, že se systém za podmínky zachování předchozích bodů snaží o enormní zlevnění výuky. Stávající systém totiž platí škole za žáka na gymnáziu výrazně více, než za žáka na průmyslové škole. Přitom nákladově je to tak, že na hodinu biologie na gymnázie stačí učitel a vycpaná sova pro celou třídu, kdežto na průmyslovce musíte mít stroje ( které žáci poškozují jak se na nich učí ), musíte mít materiál, který zlikvidují a tak podobně. To samé platí pro učňovské obory a proto jsou také potlačovány.
Mimochodem - v této republice je statisticky cca 500.000 nezaměstnaných a jeden populační ročník je cca 100.000 dětí. Čistě teoreticky pustíte-li je všechny o čtyři roky dříve ze školy ( prakticky dřívější stav ), budete mít 900.000 nezaměstnaných, anebo totéž obráceně - kdyby bylo vše, jak teoreticky má, nemusí pět let ze škol vylézt vůbec nikdo a pořád bude, kde brát zaměstnance. ( prosím nekritizovat za detaily, jde o osvětlení principu )
|
|
|
Njn...v CR je pul milionu nezamestnanych, ale sehnat spolehliveho a pracoviteho zamestnance je ukol nad lidske sily...
To je fakt argument :-)
|
|
|
Vždyť já nemluvím o tom, že by neměly existovat žádné školy. Kritizuji jen státní monopol na vzdělání; ano, Vaše argumenty jsou platné.
|
|
|
Státní monopol na vzdělání? U nás neexistují soukromé a církevní školy?
|
|
|
Existuji. Existuje i domaci vzdelavani. Vse pod plnym statnim dohledem. Osnovy, prezkusovani atd. Navic to nikoho nezbavuje povinnosti platit dane na to statni skolstvi.
|
|
|
Jistě, pod státním monopolem, protože soukromé i církevní školy si nemohou učit, co chtějí, musí učit to, co stát říká, že mají učit. Takže se nejedná o tržní prostředí, ale o státní monopol.
Nehledě na to, že i kdyby tomu tak nebylo, stejně to není tržní prostředí, protože je deformované tím, že většina škol je státních, takže vytváří nepřirozenou konkurenci, která má nefér výhodu způsobenou tím, že je financována z peněz vybraných násilím.
|
|
|
Dodnes jsem žil v bludu, že dnes už u nás může učit kdo chce co chce. Státním monopolem zřejmě myslíte etablovaný systém uznávání dosaženého vzdělání. Pokud vím, nic vám nebrání učit své dítě co chcete, když ho navíc naučíte i to, co chce stát. Nad rámec povinného vzdělání pak můžete realizovat školus jakoukoliv obsahovou náplní, jen holt nebude mít kulaté razítko "škola dle představ ČR". Ale nic Vám nebrání takovou školu provozovat. Nebo se pletu?
Tak proč se tu pořád mele o monopolu?
|
|
|
Říkají Vám něco náklady obětované příležitosti? Pokud ano, konfrontujte s touto znalostí Vaši nesmyslnou odpověď. Pokud ne, napište, poskytnu delší odpověď i s vysvětlením.
|
|
|
Co jsou náklady obětované příležitosti matně tuším. Nicméně nechápu, proč by měla být moje odpověď nesmyslná. Pokud soudíte, že by Vám někdo byl ochoten (dostatečně) platit za Vámi poskytnuté vzdělání, nic Vám neznemožňuje ho poskytnout. Například já jsem se soukromě za úplatu vzdělával u někoho, a protože jsem nepotřeboval žádný papír o dosaženém vzdělání (šlo mi o znalosti nikoliv o papír), tak stát žádným způsobem tomuto nebránil ani do toho nezasahoval.
Prosím napište slíbenou delší odpověď s vysvětlením, rád si přečtu, kde jsem dle Vašeho názoru co opomněl při uvažování o tomto problému.
(Omlouvám se, že diskusi nekontroluji dostatečně často, pokud mi napíšete na mail, budu reagovat rychleji - nicméně je možno samozřejmě dále diskutovat zde se zvýšenou rychlostí, pokud mi do mailu alespoň napíšete, že si mám přečíst reakci ... děkuji za pochopení)
|
|
|
Pochopitelně tedy, nebudete nejspíš schopen konkurovat stávajícímu systému, pokud budete chtít učit ten samý obsah stejnou kvalitou, to samozřejmě každý půjde raději do školy "zadarmo", a nebude Vám platit. Nicméně pokud poskytnete dostatečnou "nadhodnotu" ...
A znovu opakuji, nevím, jak stát brání tomu, abyste kohokoliv učil (téměř) cokoliv, tudíž o monopolu na vzdělávání nemůže být řeč. Že se tím (za současného stavu populace potenciálních zákazníků) neuživíte ale (IMHO) neznamená, že má stát monopol. Učit můžete.
|
|
|
A snad už poslední doplnění - zřejmě se dohadujeme o to, že stát má skutečně monopol, ve smyslu úplné kontroly, nad školským systémem ve smyslu "toto uznáváme jako vzdělávání dle zákonů ČR", tedy například definuje, co je a co není "povinným vzděláváním", co je a co není "vysokoškolské vzdělání" atp. To skutečně má a jestli byla řeč jenom o tomto aspektu, pak jsem pochybil rozšířením "bitevního pole".
Na jakékoliv vzdělávání nad rámec tohoto však dle toho mála co vím už monopol nemá - nikdo není omezen se dále vzdělávat jakýmkoliv způsobem, který uzná za vhodné.
Tj. vzdělání obsahově odpovídající (či velmi převyšující) střední a vysoké škole Vám nikdo poskytnout další osobě nebrání, jen té osobě nebude uznáno stejným způsobem, jako je například uznáván vysokoškolský diplom z, např. náhodně z číselníku, Metropolitní univerzita v Praze, o.p.s.
Nicméně třeba soukromí zaměstnavatelé nejsou povinni řešit nějaký papír, a ti by mohli Vašim absolventům, budou-li dostatečně kvalitní, dávat masově přednost před produkty běžného státosoukromého systému, a věřím, že se Vám pak peníze velmi pohrnou ...
|
|
|
Dobrá, vysvětlím tedy. I když jste si částečně odpověděl už v druhé reakci na můj příspěvek.
Jedná se o to, že pokud stát někoho donutí zaplatit a absolvovat už nějaké vzdělání, přijde dotyčný o čas a prostředky, které by mohl věnovat něčemu jinému, což může být (a typicky také je) lepší vzdělání.
Je to úplně stejné, jako když si chcete koupit například skvělý monitor za 20 tisíc korun, ale někdo Vás násilím donutí koupit si horší monitor za 10 tisíc. Je sice pravda, že máte pořád možnost koupit si ten monitor za 20k, jenže zaprvé už na to nemusíte mít peníze (protože 10k jste už musel dát jinam) a zadruhé k tomu ztratíte motivaci (protože monitor za 10k taky ujde). Tento příklad ještě není tak úplně přesný, protože státní školství funguje spíše tak, že si chcete koupit monitor za 20k a někdo Vás donutí koupit si za 30k monitor v hodnotě 10k. Ale tohle není podstatné pro to, co jsem chtěl vysvětlit.
Další věc pak pochopitelně je, že Vy své dítě sice můžete učit cokoliv NAVÍC, ale co když ho chcete učit něco, co je v protikladu s tím, co chce učit stát? Tam Vám pak situaci přímo komplikuje. Nehledě na to, že pokud dítě stráví tolik času ve státní škole, je potom na každé Vaše další učení více unavené a tak dále. Rozhodně Vám tedy stát to Vaše učení "navíc" výrazně komplikuje, ale i kdyby ne, stejně je tu ten problém, který jsem ilustroval na příkladu s monitory.
|
|
|
Díky za vysvětlení.
Výroku "monopol na vzdělávání" bych přisoudil význam "nedovoluje nikomu jinému vzdělávat", což dle mého názoru neplatí, tedy, platí pouze ve významu "nedovoluje nikomu jinému poskytovat povinné vzdělání". V oblasti povinného vzdělání (ve smyslu zákona) se jedná skutečně o státní monopol.
Když tak jsem jsem k dispozici na silenykrecek(na)seznam cz.
|
|
|
Pardon, nebyl jsem dostatečně precizní při vysvětlování, myslel jsem, že je to jasné, ale je to má chyba, měl jsem se vyjádřit jasněji.... myslel jsem tím pochopitelně to, co tu píšete.
|
|
|
Beru vinu zčásti na sebe, občas bývám v myšlení ne zcela vhodně striktní (někdy až k trollení :/ ).
|
|
Kdyz jsem zacal cist, premyslel jsem, k cemu je to alegorie. Desive je, ze me napadla spousta veci, vzdelani bylo pouze jednou z nich.
|
|
|
|
Sam jsem premyslel nad rozvedenim citatu "Guns kill people and spoons makes Rosie O'Donnell fat!", ale je to prilis depresivni.
|
|
Jednoznačně souhlas!
Na co státní školství a zdravotnictví? Všechno by fungovalo daleko lépe, kdyby se to řešilo čistě soukromě a samozřejmě svobodně. Stát by měl řešit akorát spravedlnost (soudnictví), vnitřní bezpečnost/vymahatelnost spravedlnosti (policie) a vnější bezpečnost (obranu).
Nechci státní školství, zdravotnictví, dopravu, kadeřnictví, whatever. Chci, aby stát umožnil všem fungovat v rámci pár zásad (především právo na obranu/ochranu života a majetku) a zbytek nechal v povolanějších rukou.
Mám dvouletého synka a rozhodně ho nebudu dávat do školky (to teda ani omylem) a pokud budu mít jen trochu možnost, hodlám ho vzdělávat doma sám s manželkou - z osobní zkušenosti vím, že za jeden víkend a po večerech se od rodičů naučí víc, než za týden ve škole s podprůměrnými dětmi, které tu výuku značně brzdí a navíc mu ji možná znechutí...
A teď menší offtopic, čistě pro autora. Sháním na Vás kontakt, mohl bych požádat o mail? Stačí se ozvat na eduard (dot) veleba (at) ideacomplete (dot) cz, důvod kdyžtak vysvětlím osobně, předem díky ;)
|
|
|
No, statni kadernictvi snad ne, ale melo by se kontrolovat, jak ma kdo dlouhe vlasy, poradek musi byt.
Proc statni soudy? Proc statni policii?
|
|
|
Asi jsem ještě nepokročil tak daleko, abych si to dokázal představit bez těchto institucí (byť s místy značně zredukovanými pravomocemi). Kdo pak dokáže spravedlivě rozhodnout spor nebo donutit násilníka od násilí upustit? Ač "pouze" minarchista, rád se nechám od anarchistů poučit, jak by to vlastně fungovalo :)
|
|
|
doporucuji zacit uvazovat pres "soukrome soudy pro obcanskopravni spory" a zajisteni ochrany osob a majetku pres SBS.
|
|
|
soud klidně může bejt soukromej, to chápu. především ve věcech, který chtěj rozsoudit oba dva. ale kdo bude vymáhat platnoast rozsudku soukromého trestního soudu už mi uniká a proč bych se v takovém případě měl sakra vůbec řídit nějakým rozsudkem. Stejně tak si úplně nejsem jistej, jak zajistit nestrannost soukromého komerčního soudu, ani jak mě donutit, abch se dostavil k soudu, o jehož nestrannosti mám pochyby (rozuměj, k tomu soudu, kde jsem si nezaplatil výsledek)
|
|
|
Osobně jsem též dřív souhlasil se státními soudy, policií, obranou, ale tak nějak jsem opustil i od toho. Na mail Vám napíši.
|
|
|
..hmm..tak vás bych za tatínka nechtěla..představa, jak s vámi sdílím od plenek až do čert ví jakého věku (než byste mě možná pustil mezi vrstevníky jestli vůbec) jen vaše názory a váš způsob autoritářské a sobecké výchovy - uzavřená cela - mě úplně vyděsila.. :-(
|
|
|
Nevíme jaké jsou školky v místě pobytu autora příspěvku, třeba je složení dětí nebo personál docela hrůza. U nás pokud vím nejde o vysněný ideál, ale použitelný stav.
Svojí dceru (o pár měsíců starší než zmiňovaný syn) bych naopak ve školce viděl rád co nejdříve. Přirozeně inklinuje k jiným dětem a i když to se svou citlivou povahou bude mít docela těžké, myslím, že jí obouchání v konkurečním prostředí jen prospěje. Je to jako když spadne z prolézačky - musí se to jen regulovat, aby následky zůstaly u poučení.
|
|
|
To nevíme, jaké tam jsou školky, to máte pravdu, ovšem i to se dá řešit. Já jsem s juniorem byla doma do jeho šesti let a přesto jsem ho nechala chodit od 4 let do školky, nejdříve jen na tři hodiny denně za mé asistence a pak jsem prodlužovala čas, který ve školce trávil, býval tam pak i přes oběd a poslední rok, než šel do školy, tam byl už i chvíli odpoledne a už bez mé asistence. A jsem ráda, že jsem ho do školky umístila a že mi školka vyšla vstříc. Naučil se sociální dovednosti v kolektivu vrstevníků, naučil se větší samostatnosti, obouchal se (docela trefný výraz od vás) a hlavně se naučil pohybovat (řešit, zdolávat, vyhodnocovat, promýšlet atp.) v konkurenčním prostředí dětí i jiných dospělých. Nyní je na ZŠ a zatím nosí domů vyznamenání. Nemám pocit, že by mu školka nějak ublížila, naopak. :-)
|
|
|
Inu, ideální způsob odchovu koní je vypustit mláďata po odstavu do jednoho stáda s vrstevníky. Tam se obouchají a získají sociální dovednosti. Ve třech letech je můžete slovit a začít s nimi něco dělat. :))
|
|
|
Nebojte, dětí je v okolí dost a já budu radši, když bude malej chodit na procházky s mámou, než aby ho zavřeli do školky, kde se mu prostě nemůžou věnovat tolik (nebo znáte školku kde je aspoň 1 učitelka na 2 děti?) a kde ho budou indoktrinovat kravinama.
|
|
|
No, moje vzpomínky na školku jsou takové, že jsme tam především komunikovali jako děti mezi sebou. V zásadě si nemyslím, že je třeba aby dítěti někdo pořád stál za zadkem, jsem rád, že starší dceru můžu nechat část doby lítat po dvoře, zahradě a nebo bytě jen s minimálním dohledem nad tím, kde rámcově je a jestli se nepoukouší si nějak velmi těžce ublížit, což bych asi zvládnul i s více dětmi.
Pokud jde o indokrinaci - s tou se bude setkávat pořád a všude, izolace není řešení, řešení je výcvik bojem a příklady. Nebo doma odpojíte inet, zrušíte veškerá média atd.. Šel jsem do školy ještě v sedmdesátých letech, takže trochu vím, co čem mluvím.
|
|
|
Já vůbec nemluvím o izolaci ani o tom, aby stál někdo dítěti za zadkem. Jen si myslím, že školka není jediné místo na světě, kde by si mohlo najít kamarády, navíc když má na něj manželka čas, tak bude lepší, když se mu bude věnovat ona, školku beru především jako mizerné (nebo drahé) odkladiště, aby mohli oba rodiče chodit do práce, což ale není náš případ.
A co se toho dohledu týče, malej už má skoro rozum na to, abychom ho mohli nechat hrát na zahradě na pískovišti a nemuseli ho moc hlídat. Vůbec mi nejde o dohled, ale o to, aby se dítěti někdo, pokud má dítě zájem, adekvátně věnoval a pomáhal mu rozvíjet své schopnosti, k čemuž je potřeba značně individuální přístup, což dokáže splnit málokterá školka (a následně škola, pamatuju si, jak jsem se ve škole na prvním stupni děsně nudil a nechápal, proč se to všechno probírá tak dlouho a pořád dokola a jak je možné, že to půlce spolužáků není ani po desátém zopakování jasné, až teprve víceleté gymnázium mě od té nudy zachránilo).
|
|
|
Já četl pod lavicí knížky a na ostatní jsem sral. Když se mě to učitelky snažily "rozmluvit", tak jsem byl tak otravný, že mě nechaly si číst :-)
|
|
|
:-) ..aha..vy jste génius a navíc neomylný, to jste měl říct hned v úvodu, neomylní géniové, kteří to o sobě veřejně prohlašují a staví se nad všechno a nad všechny mě děsí ještě víc..
|
|
|
To jsem o sobě nikdy neprohlásil a rozhodně se nestavím nad všechno/všechny, ale pochopte, že stačí jeden opravdu blbý spolužák (řekněme IQ pod 80, jeden exemplář se nejspíš v každé třídě na základní škole najde) a bude to zdržovat od výuky i ty vyloženě průměrné, natož ty nadanější děti. A i kdyby to nemělo žádné jiné důsledky, než jen zbytečnou ztrátu času dítěte, tak mi to je stále proti srsti. Není pro dítě lepší aby se za méně času naučilo víc?
|
|
|
Já s vámi nesouhlasím. I kdyby tam bylo x podprůměrných dětí, které vám nevoní, pokud vaše dítě je lepší a je nadané a je schopné a má solidní průpravu, (+ kvalitní výbavu genů) a po pro vývoj psychiky stabilní a klidné zázemí a navíc jako bonus kladné vzory v rodině, nezastaví ho ani kamion dementů..pane kolego, co nevštípíte dítěti do tří let věku (až pěti let věku), to už do něj nedostanete ani heverem.. :-)
|
|
|
Bohužel, není tomu tak. K blbostem se dá přemluvit kdekdo...
|
|
Tady to mas jasne receno:
"Idea, že se lidé mají starat o sebe, je špatná."
Sona Markova, stinova ministrine zdravotnictvi za KSCM, mistopredsedkyne vyboru pro evropske zalezitosti, 16.09. 2012
|
|
|
Je to velmi příznačné, ale obávám se, že tato myšlenka je sdílena takříkajíc napříč celým politickým spektrem dnešních dnů (co se týká mainstreamu) :-)
|
|
|
Ano, ale malokdo to rekne otevrene, strucne a jasne.
Kdyz jsem byl v USA, spousta lidi mela na naraznicich nalepky "Nikdy jsem si nemyslel, ze se mi bude styskat po Nixonovi". Zacinam si rikat, nebylo tu za opozicni smlouvy lip, nez za tehle vlady?
|
|
|
Tak samozřejmě, že je tato myšlenka sdílena takříkajíc napříč celým politickým spektrem dnešních dnů, když se jedná o samé levičáky, jak jsou tam, jeden vedle druhého...
|
|
|
Inu, když to někdo řekne nahlas, je to pořád ještě ten lepší případ, protože to může leckoho praštit přes nos. Oni si to ale myslí prakticky všichni politici, akorát to zabalí do nějakých projevů, které nikdo ani nechápe.
|
|
|
Ano, a ve volbach si pak muzeme vybrat mezi otevrenou levici a zakamuflovanou levici.
|
|
|
to by nebylo tak nejhorší, horší je, že většina lidí/občanů/užitečných blbů skutečně věří tomu, že v současné době nám vládne pravice, protože si to některé podivné strany napsaly na vývěsní štít. A tahle většina nepochybně v příštích volbách zvolí levici.
|
|
|
No, to zvolí každopádně, protože i kdyby náhodou nezvolili ČSSD (což asi zvolí), tak stejně zvolí maximálně tutéž levici co minule.
|
|
|
zatím to vypadá, že spousta troubů chce volit KSČ.
|
|
|
Když se koukám na parlamentní hlasování, KSČ mi momentálně přijde rozumnější než například TOP09 a ODS, neboť KSČ mi přijde trochu víc pravicovější, jsou alespoň zaměření proti EU....
Nevolil bych tedy rozhodě ani jednu z výše zmíněných stran, ale momentální KSČ je mi asi sympatičtější než takzvaná "pravice".
|
|
|
Ono to tak vychazi. Ale ze dvou hlavnich duvodu
1) KSC je z principu v opozici proti tomu, co hlasaji starny, ktere se oznacuji za pravicove a tak se k mnohym zakonum bude stavet. Tedy pokud vlada navrhne kravinu, oni budou proti kravine.
2) Casto hlasuji proti nejake regulaci, ale ne z toho duvodu, ze by ji nechteli. Jen se jim nezda dostatecna.
A jinak jsou relativne proEU, dokrtinu Eurokomunismu prijali uz davno a nijak se ji nezrikaji. Vadi jim EU v soucasne podobe, je malo socialni.
|
|
|
Jsem ten poslední, kdo by komunisty bral vážně, ale zrovna nedávno jsem zaslechl jakousi předvolební debatu a jediný, kdo řekl, že se má šetřit (když prachy nejsou), byl kupodivu zástupce komunistů. Ostatní (napříč zbylými levicovými stranami) blekotali o fondech EU, o hledání zdrojů a o potřebách společnosti.
|
|
|
Kdynych doufal,ze se nekam dostanu, budu chtit, aby na me zbylo. Takhle uvazuje spousta politiku. Jenze to jejich setreni je zvyseni dani a omezeni ruznych vydaju (lepsi lekarska pece a podobne, ale zanechani soucasneho pojisteni)
|
|
|
Oba tyto body mi dávají smysl. Ale já ani neříkal, že půjdu komunisty volit, takže mě to moc netrápí, jen říkám, že kdybych se měl s nějakou stranou v parlamentu ztotožnit (myslím v rámci toho, pro co a proti čemu hlasují, pak to budou asi oni); i když samozřejmě všechno má hrozně daleko k jakýmkoli mým idálům, jen tohle je jim asi nejblíže.
|
|
|
Ano, u volice svobodnych vychazi jako nejblizsi strana prave KSC :-)
|
|
|
Tak Svobodní jsou mi pochopitelně nejblíž, i když ani to ještě nevystihuje úplně můj politický názor, nicméně je volím.
|
|
|
u Svobodných můžeme doufat, že nelžou, u KSČ už doufat nemůžeme, protože lhali tolikrát, že to patří ke koloritu. Lhát a tím se zalíbit lidem je jejich běžná a především osvědčená praktika.
|
|
|
Tak já je neobhajuji a nevolím, jen říkám, že POKUD bych si měl vybrat z parlamentních stran tu, která hlasuje nejpodobněji s tím, jak bych hlasoval já, pak je to KSČ.
A co se týče toho lhaní, tak bych skoro řekl, že TOP09, ODS, ČSSD, VV, na tom budou úplně stejně jako KSČ. Opět se nijak nezastávám KSČ, neříkám, že by to bylo správně, není to důvod je volit, spíš naopak - je to důvod nevolit ty ostatní.
|
|
|
to mě trochu děsí, protože po válce to možná bylo stejné. KSČ vlastně o nic nejde, stačí jim chovat se částečně příčetně a zbytek práce za ně vykonají ostatní bláznivé strany. Jediné co by se komoušům dalo uznat je, že jejich členové nestřídají strany jak na běžícím pásu, ale to může být také tím, že nemají jistotu, jestli by je ostatní strany vzaly za členy. U těch ostatních stran to začíná být opravdu směšné, VV začaly padat na smetiště dějin, takže se akční členové rychle přeorientovali. TOP09 je složena jen z takových "akčních" členů jiných stran. Úplně nerozumím drzosti, s jakou se některé strany nazývají pravicovými, ale možná to není tak absurdní, protože spousta běžných voličů jim to sežere i s navijákem a levicové strany mají žeň. :-(
|
|
|
Ano, to máš pravdu. Jeden by myslel, že horší než KSČ už to být nemůže, ale momentálně nám celý parlament předvádí, že může.... a je tu ještě naštěstí dost lidí, kteří nebudou KSČ volit prostě z přesvědčení, což je fajn, na druhou stranu je zlé, že tito lidé (ti, co se o politiku prakticky nezajímají, jen mají nějaké základní názory utvořené z novin) tam půjdou znovu hodit TOP09, případně ODS a budou mít pocit, jak hrozně pomohli zemi a jak se pravicově rozhodli.
|
|
|
(Jen dodávám, že i já byl před lety úplně stejný, to sice ještě TOP09 neexistovala, ale ODS jsem volil.)
|
|
|
Před lety, pokud těch let je větší množství, ODS prokazatelně byla mnohem méně špatná než dnes.
|
|
|
To sice ano, ale spíše se vyvinuly mé názory k trochu větší svobodě, tehdy jsem ještě věřil státu.
|
|
že zatím je trend přesně opačný. Nejen že zůstane státní školství, ale stát bude čím dál tím víc kecat do všeho co se týká dětí. Co nestačí vymyslet náš stát, s tím přijde Unie. Překvapuje mě, že státní dohled nad stravováním dětí ještě nikdo nevymyslel, protože to je pole neorané z hlediska dalších "daní". Takové dítě by muselo někam docházet na stravování a rodič by byl nucen to zaplatit. Strava by nestála za nic, ale uživil by se na tom nejeden "trafikant". Nakonec snaha už tu byla, myslím ty skoro povinné mléčné svačiny, ovoce do škol a podobně. Až se bude chtít Babiš zbavit svých zásob, které nikdo nebude chtít kupovat, přijde povinné stravování ani nebudeme vědět jak a ještě tomu spousta prostoduchů bude tleskat a dojímat se, jak je ten stát hodný, jak se o nás stará, jak mu děti nejsou lhostejné, hnus! :-(
|
|
|
Na této představě je nejhorší to, že pokud se něco takového zavede, tak příští generace už se na to bude koukat jako na samozřejmost a když se náhodou najde někdo, kdo by to chtěl zrušit, tak přece "bude každému jasné", že to zrušit nejde, protože "by to nefungovalo" a rodiče by nechávali své děti umírat hlady. Přesně tatáž argumentace je tu kolem všeho, co už je zavedené a kontroluje to výhradně stát.
|
|
|
Dovolil bych si zmínit institut školní jídelny. Peklo. Už tam někde matrix loví a připravuje nové europoslance či městské policisty, ve frontě na přídavek, v systému výdeje čaje z menáže atd. O cinknutých výběrových řízeních na catering určitě netřeba diskutovat, to je jasné. Nejhorší je, že si na to občan zvykl a ty nejhorší případy to dokonce požadují...konečná, vymalováno. Tak to dopadne, když dobrou vůli nahradí zvůle.
|
|
Přestože, v jednom z předcházejících komentářů víceméně mluvíte o zániku státu jako subjetku (pokud stát opouští i pole soudní moci, obrany, atd., tak de facto neexistuje), zajímalo by mě, zda předpokládáte prosaditelnost neregulovaného vzdělávání i za existence (redukovaného) státu.
|
|
|
No, jedna věc je, že o tom mluvím a že si myslím, že by to bylo dobré, na druhou stranu naprosto nepředpokládám, že bych se dožil prosaditelnosti čehokoli z toho, o čem píši. Takže ačkoliv by dle mého názoru byla ideální varianta, kdyby stát neexistoval vůbec, přesto si myslím, že je to neprosaditelné a významná redukce státu je taktéž neprosaditelná (a myslím, že rozhodně v následujících desetiletích ani nebude).
Pokud bych ale měl vycházet z předpokladu, že se podařilo stát nějak výrazně zredukovat (alespoň tak chápu Vaši otázku), pak si myslím, že neregulované vzdělání by bylo reálné, možná by to byla i jedna z těch věcí, které by se staly v rámci té redukce státu. Další věc je, že pochybuji, že by se stát chtěl kontroly nad vzděláním vzdát, protože je možné, že pak by začali lidi myslet, což není pro stát žádoucí.
|
|
Individualni vzdelavani je na prvnim stupni mozne jiz nyni. Vyzaduje to posudek z PPP, maturitni vysvedceni domaciho pedagoga a schvaleni reditelem. A dochazi se na prezkouseni.
Dceru s DM1 takto druhym rokem vzdelavame a neni v tom problem.
|
|
|
Realisovatelné to je, sami to provozujeme, ale formulaci "není v tom problém" bych rozhodně nepoužil. Problém je právě v tom že potřebuješ tu kupu lejster a schválení ředitelem, které závisí pouze na jeho libovůli.
|
|
|
Zavzpomínám-li na možnosti vzdělávání a školní osnovy o čtvrt století nazpět...pak ten problém s lejstry je pořád docela pěkný krok fpřed, myslím :o)
|
|
|
Z pohledu jinych aktu, ktere je treba resit s aparatem je to brnkacka. Nicmene mam vyhodu, ze rodice pracuji ve skolstvi (otec inspektor, matka reditelka SPS) takze s reditelem ZS nebyl problem. Ale mas pravdu, ze je to na libovuli a to by se rozhodne zmenit mohlo, v tom souhlasim.
|
|
|
Individuální vzdělání je možné už pár let i na druhém stupni a teprve tam je třeba maturita rodiče.
|
|
|
Po nás to chtěli už na prvním stupni.
|
|
|
Autor ve svých vývodech opomíjí fakt, že státní školu zavedl panovník, shledav, že předchozí model selhal.
Ten předchozí model byl soukromá výuka, převážně vedená rodiči.
Dnes je v některých případech možné se k individuální výuce vrátit, ale ne obecně. Zatím není realizovatelná taková redukce státu, aby si člověk mohl dovolit platit soukromou školu s tím, že nebude platit daně.
Realističtější je asi daňová asignace a státní škola.
|
|
|
Předchozí model nebyla výuka vedená převážně rodiči, ale velmi rozmanitá síť škol, provozovaných obcemi, různými soukromníky i církevními řády. Ze začátku 17. století jsou například dochovány stížnosti pražských protestantských kazatelů na Jesuity, jejichž školy byly tak kvalitní, že tam svoje děti posílaly i českobratrské a luteránské rodiny.
Zavedení povinné školní docházky nebylo dáno selháním předchozího modelu, ale osvícenským idealismem Josefa II (v té době spoluvládce Marie Terezie), který si prostě myslel, že všeobecná vzdělanost je dobrá i kdyby se měla vnutit těm, kteří o ni nestojí. České školství se z toho (a další osvícenských reforem) vzpamatovávalo ca padesát let...
|
|
|
Děkuji za připomínku.
Jak je u Vás zvykem, je věcná a vyčerpávající.
Zařadím ji do své databáze na čestné místo.
Jenom se nemohu rozhodnout, zda před zvolání: " Já vám dám xxxxx! K čemu je panovník?", nebo až za něj..
|
|
|
Tak si tam přidejte ještě "ani ti nejhorší panovníci v českých dějinách nenapáchali tolik škody, jako volení politici" ;-)
|
|
|
To bych mohl, ale nemohu si Vaše tvrzení ani ověřit, ani ho vyvrátit. Zdá se mi příliš poplatné Vaší politické orientaci.
|
|
|
Jistá souvislost tam je, ale já bych spíš řekl, že moje politická orientace je důsledkem toho, co se postupně učím a dozvídám o té historii..
|
|
|
To je snad samozřejmé, ne?
|
|
|
Souhlasím s Vámi v tom, že taková redukce státu, o které mluvím, není realizovatelná (respektive ona by realizovatelná technicky byla, ale není k tomu vůle).
Nesouhlasím v tom, že státní školství bylo zavedeno proto, že předchozí model selhal. Předchozí model fungoval dobře, jen tehdy nebyl tak velký zájem o vzdělání, protože společnost byla celkově chudší a bylo třeba mnohem víc sil na manuální práce. Nemůžete přece tvrdit, že model soukromých škol selhal proto, že v 17. století byla míra vzdělanosti nižší, než je teď.
|
|
|
Žiju v představě, že nový model se zavádí, selže-li model předchozí.
Netvrdím, že selhal model soukromých škol.
Tvrdím, že selhal model pouze soukromých škol pro omezenou klientelu.
Ti osvícenci, zmínění JJ, si to z nějakého důvodu museli myslet.
Když už byli ten císař.
|
|
|
Tak to rozhodně nefunguje. Stát reguluje mnoho odvětví, které fungují dobře i bez státu (a mnohdy tam napáchá svou regulací škody, které pak jakoby řeší). Leckdy začne zasahovat (případně kompletně přebírat) i zcela fungující odvětví, kde prostě žádný problém není.
Příklady regulovaných či zcela státem převzatých odvětví, které bez státu fungovaly bez znatelných problémů:
- vývoj software
- výroba a prodej tabákových výrobků
- výroba a prodej alkoholu
- železnice
- charita nejrůznějších podob
- internetové obchody
- potravinářství
- zemědělství
|
|
|
Tak to rozhodně funguje.
Zejména, když si povšimnete, že věta neobsahuje slovo "stát", je obecná.
V Evropě stát reguloval výrobu a prodej alkoholu prakticky od počátku toho, co by se obchodem dalo nazývat.
O ostatním by se dalo diskutovat, ale nijak se to modelu školy netýká, takže není proč.
|
|
|
Ano, obecně lidé nemají tendence zavádět nové modely, dokud staré fungují. Přesto to stát občas dělá.
Ale pokud se o tom nechcete bavit, pak je těžké o tom diskutovat. To už ta diskuse rovnou může vypadat způsobem "Tak to funguje." "Tak to nefunguje." "Tak to funguje." "Tak to nefunguje." "Tak to funguje." "Tak to nefunguje." "Tak to funguje." "Tak to nefunguje."
Já Vám tu dal několik příkladů, kdy se stát začal montovat do něčeho, co fungovalo dobře i bez státu. Vy na to řeknete, že se o tom nebudeme bavit, protože se to netýká učení, ale dále si trváte na svém bez toho, abyste předložil jakékoliv argumenty.
|
|
|
Zdá se, že jste můj příspěvek nečtl.
Budiž.
Nesouhlasím.
Jako selhání modelu lze z pohledu státu brát snížení daňové výnosnosti (nenaplnění očekávané), snížený dozor nad chováním nepřizpůsobivých jedinců a podobně (něco tak ordinérního, jako získání nebo jen prosté využití krátkodobé převahy politika k osobnímu prospěchu, si ani nedovolím uvést).
Nechci se bavit, jak bylo lze snadno pochopit, o všech těch vašich příkladech, protože na to prostě nemám čas a jinak viz níže.
K té škole: Škola nefungovala z pohledu státu dobře, proto císař zavedl nový model. Co je na tom nepochopitelného, netuším.
Co se týče alkoholu (protože jsem o tom nedávno něco čtl): Stát reguloval trh s alkoholem od počátku. Není tedy vzorek k porovnání.
Pokud to vezmu šířeji: existoval-li stát, nic nemohlo fungovat bez státu.
Proč?
Protože existuje-li stát, zasahuje nějakým způsobem do života občanů. Od berní po brannou povinnost a zase zpátky. Neovlivňuje- li stát občana, pak neexistuje.
A na závěr:nedal jste žádné příklady. Poskytl jste seznam několika pojmů bez slůvka vysvětlení. To není příklad, není se tedy o čem bavit, není to ani argument, tedy jste nepředložil nic.
Nemohl jsem ani trvat na svém.
Také jsem to neučinil.
|
|
|
Vy jste předtím tvrdil, že se zavádí nový model ve chvíli, kdy přestane fungovat předchozí. Ještě jste zdůraznil, že tam nemáte slovo stát, ale píšete to obecně.
A teď z toho tvrzení najednou děláte, že se nový model zavádí, když STÁTU přestane vyhovovat předchozí. V tom s Vámi pochopitelně souhlasím, jenže to, co přestane vyhovovat státu, větišnou nemá nic společného s tím, co vyhovuje občanům.
Co se týče těch "několika pojmů bez vysvětlení", pak očekávám, že o dotyčných tématech (nebo alespoň některých z nich - proto jsem jich psal tolik) něco víte.
Každopádně teď nemá smysl, abych uváděl nějaké další příklady, když Vy napřed řeknete, že nový model se zavádí poté, co selže předchozí (a používáte to jako argument pro státní školy), načež z toho pak uděláte větu, že stát zavádí nový model poté, co jemu nevyhovuje předchozí, což je něco úplně jiného, než že by předchozí model selhal a je to vlastně totožné s tím, co tvrdím já (a kritizuji to), takže to není ani protiargument.
|
|
|
Ano, to opravdu nemá smysl.
A nebo s tím, co si (Vy, nebo kdoholi jiný) myslíte, že vyhovuje občanům.
Můj soused si zavádí každé dva roky nový model automobilu značky Mercedes, protože z jeho hlediska předchozí model selhal.
Každopádně jste napsal obsáhlé odpovědi, poskytl řadu "příkladů" a původní myšlenky mého příspěvku se ani nedotkl.
Slušný úspěch.
|
|
|
Selhal (přestal jezdit) ten Mercedes nebo se mu prostě líbí jiný (novější) model? Ukradl soused co dva roky peníze prostým vesničanům?
|
|
|
Ale no tak, CNN, "selhat" snad není synonymem k "přestat jezdit".
|
|
|
Auto selhalo - nejelo, nenastartovalo
Zbraň selhala - nevystřelila, zasekla se
Windows XP selhaly - spadly, nenaběhly
Nevím přesně jaké by mělo být synonymum pro selhalo, ale vnímám to tak, že něco šlo (fungovalo) a pak selhalo (rozbilo se).
|
|
|
Ano, aby něco fungovalo.
Je-li funkcí auta líbit se majiteli, přestává tuto plnit přesně ve chvíli, kdy se znelíbí.
|
|
|
V uvedeném příkladě je základní funkcí schopnost reprezentovat.
|
|
|
Mé choti, například, selhává stávající kabelka v případě zakoupení nového páru bot (Nebo naopak? Nejsem si jist.) a promptně zavede nový model.
Způsob financování je irelevantní.
Navíc, pokud panovník záváděl nový model čehokoliv, bylo to opravdu z peněz ukradených prostým vesničanům?
|
|
|
No jo to je vlastně také selhání, podstatný rozdíl s fungováním státu je ale ten, že ctěná choť nenutí násilím ke změně kabelky prosté vesničanky. Leda by stát byl majitelem občanů. Je majitelem občanů? Kdo vlastní stát není-li panovníkem?
|
|
|
|
Fajn, díky. Kdo je tedy majitelem státu?
|
|
|
Ti, kdo jím disponují. Neznám je.
|
|
|
Stát majitele v právním slova smyslu nemá, rozhodně ne v ČR právní úpravě.
Ten kdo stát ovládá není jeho majitelem.
|
|
|
Je snad právo vlastnické něčím jiným, než právem disponovat / nakládat dle své vůle s předmětem vlastnictví?
Otázka směřuje k faktickému stavu, nikoli k tomu, co o tom nějaký jouda napíše do zákona.
|
|
|
Financování je v této debatě irelevantní.
Stát, jak jsem zde před časem uvedl, své občany vlastní, i když se tomu mnozí smějí.
Onu skutečnost si připomenu vždy, když náhodou popatřím na svou vojenskou knížku. Nic cennějšího než život totiž nemám.
Stát je vlastníkem sebe sama.
|
|
|
Neselhal, prestal fungovat (jeho funkci muze byt treba kockolapovitost, funkce nemusi byt jen "ma to aspon tri kola, vetsina valcu jede a nepadaji z toho hlavni casti"). Vzdy zalezi na tom, co je onen moment ztraty funkcnosti.
|
|
|
Můžete mi tu "pvůdoní myšlenku" tedy nějak přeformulovat? Já si celou dobu myslel, že původní myšlenka je, že hájít státní školství tím, že tvrdíte, že kdyby to předchozí neselhalo, státní by nebylo zavedeno. Tohoto jsem se výrazně dotkl a celou dobu to tu vyvracím. Vaše základní myšlenka byla jiná?
|
|
|
Týý joo!
Chtěl jste tvrdit, že hájím státní školství tím, že...?
Pokud ano, tak nikoliv, nic nehájím, nikde jsem pro státní školství nehoroval.
Pokud ne, tak Vaši větu nechápu.
Pokud si vlákno znovu přečtu, zjistím, že jste nevyvrátil nic.
Pan JJ mou základní myšlenku pochopil a odpověděl.
To mi stačí.
Z jeho odpovědi vyplývá, že jádrem pudla byla pomýlenost JCV (nebo jak se mu tehdy říkalo) osvícenskými myšlenkami.
S čímž souhlasím.
Na základě svého pomýlení osvícenskými myšlenkami JCV seznalo, že předchozí model selhal a zavedlo nový.
|
|
|
OK, já kritizuji státní školství, Vy napíšete tuto větu:
Autor ve svých vývodech opomíjí fakt, že státní školu zavedl panovník, shledav, že předchozí model selhal.
Tu jste pak upřesnil takto:
Žiju v představě, že nový model se zavádí, selže-li model předchozí.
A následně jste to zas poupravil na toto:
Zejména, když si povšimnete, že věta neobsahuje slovo "stát", je obecná.
A ve finále tvrdíte, že státní školství nehájíte:
Pokud ano, tak nikoliv, nic nehájím, nikde jsem pro státní školství nehoroval.
Na opakonavé otázky, co jste tím tedy vlastně chtěl říct, odpovídáte s povýšenou vyhýbavostí; skoro bych z toho soudil, že vlastně ani nevíte, co jste chtěl říct a jste prostě jen tak z principu v opozici vždy k poslednímu příspěvku, který napíšu.
Ostatně jste do diskuse vstoupil s tím, že státní školu zavedl panovník poté, co předchozí model selhal, přičemž když jsem se proti tomu chvilku hájil, přešel jste zas ke stanovisku, že jste vlastně nemluvil o státu, ale naprosto obecně o zavádění nových modelů, když předchozí selže (ač jste o státu mluvil).
Promiňte, ale napíši-li článek, ve kterém kritizuji státní školství a Vy na to odpovíte komentářem, že státní školství bylo zavedeno proto, že předchozí model selhal, co je to jiného, než obhajoba státního školství? Na druhou stranu ale také tvrdíte, že státní školství nehájíte.
Opravdu to na mě působí tak, že jste vstoupil do diskuse s myšlenkou, kterou jste poté zapomněl a vždy reagujete jen na poslední příspěvek tak, abyste prostě zůstal v opozici k tomu, co říkám.
|
|
|
Přiznám se, že oč Vám jde, netuším zhola.
Nemá cenu se v tom patlat, stačí, když napíšete, kde hájím státní školství. To, že uvádím svůj náhled na fakt, proč bylo něco zavedeno, není adorací téhož,
Co se týče Vaší poslední myšlenky, Váš přehled vět z mých různých příspěvků prokazuje spíše opak.
Znovu připomínám, že JJ to trefil a pokračování diskuze Vaším směrem nemá smysl.
|
|
|
Mezi obhajobou a adorací je rozdíl.
A kde obhajujete státní školství už jsem psal.
Školství může být v zásadě dvojí: státní a soukromé. Žádná další cesta není.
Takže pokud já kritizuji státní školství a obhajuji soukromé, a Vy mi na to napíšete, že státní školství bylo zavedeno proto, že předchozí model (soukromé školství) selhal, co je to jiného než obhajoba státního školství?
|
|
|
Školství může být v zásadě dvojí: státní a soukromé. Žádná další cesta není.
To je Váš katechizmus.
Já tvrdím, že školství může být fpoho smíšené.
Zejména bavíme-li se o realitě, a ne o světlých zítřcích.
Tvrdím, že selhal model pouze soukromých škol pro omezenou klientelu a byl nahrazen modelem smíšeným.
JCV bylo podle JJ vedeno osvícenskou filozofií. Je ovšem velice pravděpodobné, že neméně bylo vedeno konkrétními potřebami státu. Kterými, to jistě víte. (Já se to učil ve státní škole.)
Na závěr se (použitá Ich forma může být matoucí, joo):
Jsem zastáncem státních škol a tvrdím, že jejich provoz je správný a má být zachován.
To neznamená, že bych do nich musel posílat (chtěl posílat) své děti.
Je to už lepší (pochopitelnější)?
|
|
|
No jo, ale co delat s lidma, kteri by chteli dat sve deti do nejake soukrome skoly / ucit si je sami doma / neco podobneho a nechteji na to statni skolstvi davat ze svych penez ani korunu? (proc take, kdyz si plati neco jineho nekde jinde)
|
|
|
Na to je odpověď na začátku vlákna.
I když asi ne dostatečně polopatistická.
|
|
|
Ackoliv chapu, tak nesouhlasim
Nebo spise mozna proto, ze chapu, nesouhlasim
|
|
|
Reálně dosažitelné řešení v horizontu školní docházky svých potomků znáš, nebo tušíš?
|
|
|
Pravda je, ze jelikoz je (nejen) tady drtiva vetsina komunistu a socialistu, tak asi ne...
Coz neznamena, ze nema smysl se neustale snazit o dosazeni idealu, jakkoliv je to vzdalena predstava.
|
|
|
Kompromis mezi státním a soukromým školstvím je totéž jako kompromis mezi pravdou a lží.
Kompromisem mezi pravdou a lží je lež; komrpomisem mezi soukromým a státním školstvím je státní školství.
V momentě, kdy bude školství takzvaně "smíšené", tak stejně budou všichni (i ti, kteří posílají děti do škol soukromých), platit školy státní. Krom toho bude stát stále vytvářet nějaké předpisy, kterými bude svazovat školy soukromé. Navíc budou státní školy vždy deformovat trh a jeho ceny.
Pokud tvrdíte, že momentálně je model školství "smíšený", pak to prostě není pravda. To, že někteří soukromníci mohou vlastnit školy, na které dostávají státní dotace, musí učit to, co stát předepisuje, trh je deformován státními školami, rozhodně není nic jako "smíšený" systém, i když se to tak navenek tváří.
Je to stejné jako tvrdit, že zdravotní pojištění není daň jen proto, že se to jmenuje pojištění a neříká se tomu daň.
|
|
|
Kompromis mezi pravdou a lží není lež, resp. může to být lež, ale nemusí. Pakliže neřeknu celou pravdu, ale pouze část, nejedná se přeci o lhaní. Pouze neřeknu vše... Samozřejmě z neúplných dat nelze vycházet a to, co z nich vyplývá, již lživé být může :o) Hra s neúplnou informací je svinstvo :o)
Ach, ty černobílé pohledy, ty binární vztahy na svět, to je zlo :)
|
|
|
Nerict celou pravdu nerovna se "kompromis mezi pravdou a lzi"
|
|
|
Jak správně poznamenal lojza, neříct vše není totéž jako kompromis mezi pravdou a lží.
Co se týče černobílých pohledů a binárního vidění světa.... víte, když jsem byl malý, rodiče mi často říkali, že svět není černobílý, že existuje "mnoho odstínů šedi" a podobně. Nejsem sice zatím žádný stařec, ale čím jsem starší, tím víc nesouhlasím. Čím jsem starší, tím víc mi připadá, že věci (až na některé velmi vzácné výjimky, kterých je ale vážně opravdu málo) jsou skutečně prostě dobré, nebo špatné, málokdy něco mezi. To, co lidé nazývají tím "něco mezi", jsou většinou prostě špatné věci, které jen mohly být ještě horší.... a pohádky o ne-černobílém světě jsou tu většinou pro ty, kteří si potřebují zdůvodnit, když se chovají jinak, než jim velí svědomí.
|
|
|
Ono je mozne, ze lide proste uz tak nejak jsou vychovani v tom, ze na svete zakonite musi existovat "spatne veci", proste to jinak nejde.
A pokud ty veci jsou moc spatne, tak jsou proste spatne...ale kdyz se stavaji mene spatnyma, zacinaji tito lide rikat : Ono se to ZLEPSUJE.
A je to vlastne pravda - tim, ze se vec stava mene spatnou, se zlepsuje.
Ale tim, ze rekneme "vec se zlepsila" si lide reknou - "Hle, vec se stala dobrou! Vzdyt se ZLEPSILA!"
A je to...
Jinak to same - cim jsem starsi, tim jsem "radikalnejsi" v tom, ze vidim veci bud "dobre" ci "spatne". A jsem ochotny pojmenovat spatnou vec jako spatnou, a to i ve chvili, kdyz je jeste porad mene spatna, nez by mohla byt.
|
|
|
To s tím zlepšováním je zajímavá myšlenka, nikdy jsem o tom tak nepřemýšlel, ale máte pravdu. Napadá mě docela dost příkladů přesně toho, o čem mluvíte.
Jinak nevím, jestli jsem s přibývajícím věkem přímo "radikálnější" (no, v politických názorech asi ano); jen mi připadá, že většina problémů není tak složitá, jak se nám mnozí (zejména politici) snaží namluvit. Přičemž tím složitá nemyslím na pochopení, ale na rozhodnutí (zda je to dobře, či špatně), když už člověk problém pochopí. Většina věcí, která se tváří jako "má to své světlé i stinné stránky", jsou ve skutečnosti špatné věci zabalené do líbivého obalu a zamlžené různými obecnými pravdami.
|
|
|
Ad první věta: není.
Již proto ne, že smíšený model není kompromis, ale koexistence.
V době zavedení státní školy existovaly školy státní i soukromé - někteří občané nechali vzdělávat své potomky soukromými učiteli zcela na státu nezávisle (pravda, četl jsem o tom, dobu jsem nezažil, takže mé znalosti sutiace jsou pouze zprostředkované).
V momentě, kdy bude školství smíšené, bude placení záviset na aktuálních daňových asignacích nebo jiných aktuálních opatřeních daňového systému.
Ano, to možná budou. To ale nic nemění na možnosti existence sokromých škol. Deformace trhu státními školami nepřiměje zodpovědné rodiče posílat děti do státní škioly. Příklad z prostředí tohoto webu: JJ, psal zde o tom.
Každý občan ČR má možnost nastoupit v USA na soukromou školu. Složí-li přijímací zkoušky v požadovaném rozsahu a splní další nutné podmínky, nemusí ani platit školné (zmiňuji USA, protože znám konkrétní příklad). A neslyšel jsem nic o tom, že by na té škole nějaký stát předepisoval obsah učiva.
|
|
|
Tohle je naprosto alibistická odpověď, která naprosto ignoruje fakt, že prostě pokud stát něco učiní na trhu nesmyslně drahým, lidé si to sice mohou stále koupit, ale neznamená to, že je o něco nepřipravuje.
Když dotáhnu Vaši argumentaci do extrému, tak pokud budete dostatečně bohatý, nikdo Vám v zásadě nezabrání vybudovat si někde v tajném podmořském komplexu vesmírnou loď, odletět s ní na Mars, založit si tam vlastní školu a do té posílat své děti. Jen upozorňuji, že tento příklad je záměrně extrémní a ukazuji na něm pouze nesmyslnost Vaší argumentace, o ten příklad samotný nejde.
To, že existují (drahé) cesty, jak se státnímu školství vyhnout, přece neznamená, že vlastně vůbec nevadí, co tu stát ve školství dělá. A argumentace typu: když se vám to nelíbí, můžete to za cenu obrovských komplikací obejít, by se dala použít i k obhájení toho, že dnes přijdu k Vám domů a udělám si tam táborák.... nelíbí se Vám to? Můžete se přece přestěhovat a tím problém řešíte, už nebudu ve Vašem bytě; takže je to vlastně správně a není žádný problém.
A Vaše "koexistence" soukromých a státních škol naprosto zabíjí jakýkoliv trh a je pak úplně jedno, že si nějaká škola říká "soukromá" - stejně o ní stát rozhoduje víc než majitel (stát rozhoduje, co se tam smí a nesmí učit, dokonce může rozhodnout i to, že školu zavře). V tomto případě prostě nelze mluvit o soukromém školství bez ohledu na to, že to tak stát nazývá. Je to opravdu naprosto stejné jako tvrzení, že zdravotní pojištění je pojištění, nikoliv daň, protože stát tomu říká pojištění.
|
|
|
Tohle není alibistické, ale realistické.
Příklad není extrémní, ale jen pitomý, takže mi nic ukázat nemůže.
Nikdy a nikde jsem netvrdil, ani nenaznačil, že vlastně vůbec nevadí, co tu stát ve školství dělá.
Argumentaci typu: když se vám to nelíbí, můžete to za cenu obrovských komplikací obejít jsem nepoužil, pouze jsem uvedl příklad (z praxe, tedy ne z četby nebo z doslechu), který ukazuje možnost koexistence soukromého a státního školství ve státě(když vy tvrdíte, že něco takového není možné), i když jiném, protože tuším, že Vám jde o stát jako instituci bez ohledu na umístění.
Ta mantra o pojištění je hezká, gratuluji, že ji umíte bezpečně opsat.
Nedokazuje ovšem nic.
Potkal jsem, možná i tady na webu, nejsem si jist, pojem "tržní komsomolec". Začínám tušit, co to může být.
|
|
|
Váš stále povýšený postoj bych pochopil, kdybyste se vzmohl na pádnější argumenty než například:
Příklad není extrémní, ale jen pitomý, takže mi nic ukázat nemůže.
Když tedy přistoupím na Váš způsob diskuse, tak Vám teď řeknu, že to, co píšete, je pitomé a Vy jste hlupák. Vy mi řeknete, že to, co píši já, je pitomé a já jsem hlupák. A tak můžeme pokračovat. Nebo jste ochoten se začít bavit normálně?
Na Váš jediný argument, tedy že v USA koexistuje státní a veřejné školství, Vám musím položit následující otázku: Chcete mi tvrdit, že pokud si v USA založím základní, střední, vysokou školu, tak tam můžu učit COKOLIV, způsob výuky může být JAKÝKOLIV, státním regulacím NEPODLÉHÁM a diplomy můžu svým studentům dát JAKÉKOLIV dle SVÝCH KRITÉRIÍ? Odpověď zní pochopitelně NE.... a to je přesně to, proč je Váš argument k ničemu.
Že někde existuje země, kde je školství svobodnější než tady, přece neznamená, že je tam zcela svobodné.
|
|
|
Až použiji stejně pitomý argument, směle na můj styl přistupte.
Nepsal jsem, že to, co píšete, je pitomé, nýbrž jsem ten atribut přiřadil konkrétnímu argumentu.
Tolik k Vašemu chápání diskuze.
Abych to shrnul:
Tvrdíte, že protože kompromis mezi pravdou a lží není možný. není možný kompromis, jak to nazýváte, mezi školstvím státním a soukromým, protože stát křiví trh.
Existuje-li tedy stát, není podle Vás možné soukromé podnikání a neexistuje soukromé vlastnictví, protože i do způsobu využívání soukromého vlastnictví stát kecá.
(Můj předpoklad je, že křivení trhu je základní funkcí státu.)
Včera jsem to vyzkoušel.
Řekl jsem při večerní návštěvě restaurace majiteli soukromé školy, že žádné soukromé školy nemohou v konkurenci státních fungovat, protože není možný kompromis mezi pravdou a lží. Poté jsem řekl staviteli, že žádné soukromé firmy nemohou v podmínkách státní regulace, norem a kontroly fungovat, a tedy že jeho firma, kterou dvacet let piplá, je státní.
Hospodský mezitím přinesl orosené půllitry. Zeptal jsem se ho, jestli mu nevadí, že je zaměstnancem státu, jelikož soukromé podnikání v pohostinství není možné, když ho stát šněruje tolika předpisy (zde na webu se o nich psalo nastotisíckrát).
Dnes píši z pochopitelných důvodů až po obědě a do restaurace stejně nepůjdu, budu si muset najít jinou.
Pokud si dobře vzpomínám, byl jste učitel. Nebo dokonce jste.
Zdá se, že ačkoli kompromis mezi pravdou a lží není možný, v praxi se Vám ho daří sjednávat.
Mně nevadí, že občas je má mzda z kradených peněz.
Ale já zase nejsem věrozvěst.
|
|
|
Ve skutecnosti mas docela pravdu.
Je totiz otazka, co myslis terminy jako "soukrome podnikani", "soukroma skola" a podobne.
Pokud budeme brat soukrome podnikani jako takove, kdy clovek ma absolutni volnost v podnikani a muze si podnikat v cem chce a jak chce (a jsem ochotny samozrejme pripustit cosi jako "az na vyjimky, kdy tim poskodi na zivote, zdravi ci zakladnich pravech jineho cloveka"), potom tu skutecne takove podnikani neni mozne.
Pokud budeme za soukromou skolu povazovat takovou, ktera si bude moct ucit cokoliv, co jeji vedeni uzna za vhodne, potom tu takova skola skutecne mozna neni.
Atd atd. I ten zednik si nemuze ten barak postavit tak, jak by uznal za vhodne, ale je v teto cinnosti VELMI omezovan statem.
Takze spise se jedna o problem definice zakladnich pojmu.
|
|
|
O problém definice základních pojmů se na mé straně rozhodně nejedná. Jasně jsem napsal, a to i v jiných zdejším diskuzích, že se snažím o popis reálných situací v dnešním reálném životě.,
Nejsem filizof, ideologie mě nezajímá.
Některé momenty diskuze o soukromém školství mi připomněly starší diskuze s věrozvěsty křesťanskými nebo vegetariánskými.
|
|
|
Nejsem filizof, ideologie mě nezajímá.
Kdyby stát bral výdělečně činným max. 10% jejich příjmu a tyto prostředky účelně využil (a současně skoncoval s braním půjček), jsem si zcela jist, že tři čtvrtiny zdejších diskutujících by o ideologii ani slůvkem nezavadily.
Jaký účel má popisování reálných situací v reálném životě na tomto webu? Myslíte, že vaši oponenti jsou z horních 100 čili high society? Že reálné situace neznají? Rád nosíte dříví do lesa?
|
|
|
"Myslíte, že vaši oponenti jsou z horních 100 čili high society?"
Ano, z projevů mnohých diskutujících má ten dojem, z Vašich ostatně taky.
Je hezké přemítat o tom, jak krásné by to bývalo bylo, kdyby byl býval byl Hilsner svého "patrona" umlátil holí.
Je hezké vědět, že stát je fuj, ááááno.
Ale to je, ať si myslíte cokoli, zoufale málo.
|
|
|
Málo? Nesouhlasím. Není vůbec špatné mát rozmyšleno, jak by věci měly ideálně vypadat.
|
|
|
Jistě, ale to jsem na mysli neměl.
Pokud diskutujeme ve skupině, která se víceméně shodně na tom, že stát je špatný, áááno, trvám na tom, že tvrdit to a nic jiného je zoufale málo. Zvláště když je většině diskutujících jasné, že stát se možná po zbytek jejich života nejen udrží, ale bohužel ani nezmění.
|
|
|
Ale no tak...jsem hluboce presvedcen, ze stat se menit bude..za meho zivota myslim urcite. A jsem presvedcen, ze se bude menit i pomerne zasadne - viz naprikla snahy o federalizaci EU a podobne - to nas mozna ceka behem nekolika let...A nebo je to minimalne VELMI pravdepodobne, ze se to jeste za nasich zivotu stihne..
Takze uvahy o tom, jak ten stat smerovat jsou jiste potrebne, a jeste potrebnejsi jsou ciny, jinak za chvili zjistime, ze jsme nejaka provincni zeme pod vladou nemecka/francie (napriklad)
|
|
|
Federalizace EU není změna státu, která by ve smyslu diskuze stála za zmínku.
Provinční zemí pod vládou Německa a Francie jsme. A budeme do té doby, než 80 procent tržeb získáme jinde.
|
|
|
Aha, takze masivni vyvozce je provincni zemi vuci tomu, komu dodava. To je ovsem objevne...
|
|
|
Pokud je to takto, potom tedy tvrdim, ze v tomto state soukrome skolstvi neexistuje.
Ano, existuje neco, co se nazyva "soukroma skola", ale to pouze ve vztahu k formalnimu vlastnikovi. Je to stejne, jako "zdravotni pojisteni" v CR neni pojisteni, ale urcita forma dane, a muze se to nazyvat pojisteni trebas 10000000x denne, ale porad to pojisteni neni.
|
|
|
To s tím pojištěním je roztomilé, něco takového jsem ještě neslyšel, to jsi vymyslel sám?
Týýý jooo!
Ty tvrdíš, že vlastník soukromé školy je formální vlastník?
A stejně tak jže e pan Bakala formálním vlastníkem svých podniků?
A ví o tom ten nešťastný muž?
|
|
|
ROFL
Hrajes si na debila, a ani to ti nejde :-))
To s tim pojistenim, to se tu pribiralo uz mnohokrat... (ne, nehodlam hledat citace)
Pokud vlastnik soukrome skoly neni jen formalni vlastnik, potom predpokladam, ze takovy vlastnik si muze urcovat, co se na te skole bude ucit, a stat mu do toho nijak nekeca...Prosil bych kontakt na nejakou takovou skolu, vhodnou pro deti ve veku do 10 let...Predem velmi dekuji.
|
|
|
No nevím...co třeba takový majitel televizní stanice, taky si nemůže vysílat co kdy chce...
|
|
|
Jak uz psal Urza jinde, je to otazka "miry".
Soukroma skola zavisi na vuli majitele jen velmi malo v porovnani s majitelem fabriky na vyrobu bot. I ten majitel fabriky na boty nema zcela svobodne prostredi pro podnikani, ale na stupnici od "zcela svobodne podnikani" po "statni podnik" je relativne hodne na te strane u "svobodne podnikani".
Majitel skoly je spise naopak na druhe strane stupnice.
Rekl bych, ze majitel televizni stanice je nekde v puli.
|
|
|
Zatímco ty si hrát nemnusíš, jsi dítě Štěstěny, máš prostě výhodu.
Ale mně to nevadí.
|
|
|
Inu, neni nad konkretni argumenty:-))
|
|
|
Ano, učil jsem.... nejsem učitel z povolání, jsem programátor, kterýho učení baví, takže jsem jako učitel programování nějaký čas fungoval a plánuji někdy v budoucnu zase, nicméně se živím zejména programováním.
Co se týče toho, že jste můj argument označil za pitomý, nemám vůbec nic proti, pokud byste i vysvětlil, v čem je pitomý. Přistoupíme-li ale na diskusi, kde jeden řekne argument a druhý to zazdí tím, že prohlásí bez dalšího vysvětlování "váš argument je pitomý", nemá taková diskuse moc smysl. Vím, že jste to prohlásil jen o jednom argumentu, ale pokud to budeme brát jako korektní jednání, můžeme to prohlašovat o naprosto všem, co píšeme, a diskuse zcela ztratí smysl.
Tolik k Vašemu chápání logiky.
Co se týče toho, co píšete, pak máte v zásadě pravdu. Vzhledem ke státním regulacím podnikání zde svobodné podnikání možné není. Pokud ale stát do něčeho nezasahuje příliš mnoho a v daném odvětví je například ještě z 25% stát a ze 75% soukromý sektor, lze tomu s trochou nadsázky soukromý sektor a svobodný trh říkat.
Pokud ale v nějakém odvětví máte asi tak 95% stát a 5% soukromý sektor (který je navíc omezovaný státem prakticky ve všem), nelze tomu tak říkat ani náhodou, protože to už s trhen nemá prakticky vůbec nic společného.
Celé, co se Vám snažím říct, je fakt, že jen to, že nějakou školu vlastní soukromník, který je omezený státem tak moc, že mu vlastně stát říká, co musí, smí a nesmí učit a jak musí, smí a nesmí svou školu provozovat, přičemž stát má právo takovou školu kdykoliv zavřít, navíc deformuje trh tolik, že už vlastně nikdo nemá ani tušení, kolik jaké vzdělání stojí/má stát, prostě to není "koexistence soukromého a státního školství".
|
|
|
Mně nezajímá Vaše povolání, ani koníčky, ptal jsem se na něco jiného.
Shledám li argument pitomým, prostě to oznámím. Diskutovat o takovém argumentu nemá smysl, protože by to znamenalo nechat si vnutil "cizí model".
Občas, díky prudké letoře, podlehnu, ale léčím se.
Aha, 25 : 75 je s trochou nadsázky možné, ale kompromis mezi pravdou a lží, který je stejný jako kompromis mezi soukromým a státním, je ze zásady nemožný.
Konečně jsem to pochopil.
Jste si jist, že to, co tvrdíte, platí pro všechny školy?
I v podmínkách ČR?
Kolik vzdělání v soukromém sektoru stojí je spočítatelné, stejně jako kolik stojí skříň.
Kolik vzdělání stát má, není otázka ekonomická, ale politická nebo ideologická.
|
|
|
Ne, neptal jste se na něco jiného. Pokoušel jste se mě nějak neomaleně urážet, zesměšňovat, nebo nevím co. Rozhodně jste se ale na nic neptal.
Kde byla řeč o tom, že na argument musíte přistoupit, nebo oznámit, že je pitomý a není nic mezi? Co takhle oznámit, PROČ je argument podle Vás pitomý? Pouhé prohlášení, že je argument pitomý, není v rozumné diskusi legitimním důvodem pro jeho další neřešení, neboť jak jsem už říkal, mohu pak na každý argument, který mi nejde do krámu, prostě napsat, že je pitomý, čímž vlastně nemusím odpovídat nikdy na žádný argument. Což v zásadě diskusi zabíjí.
Ptáte se mě, zda jsem si jist, zda to, co tvrdím, platí pro všechny školy i v podmínkách ČR. Nevím bohužel přesně, na co se ptáte, tvrdil jsem hodně věcí, prosím, specifikujte, na co se ptáte.
Kolik stojí skříň, je otázka nabídky a poptávky na trhu. Se vzděláním je to stejné. Problém je v tom, že trh se vzděláním je tolik deformován státem, že ceny, které na něm panují, v zásadě vůbec nejsou reálné ceny vzdělávání. Příkladem budiž plat učitele - k tomu, abyste zjistil, kolik vážně stojí vzdělání, potřebujete vědět, jaký plat má mít učitel. Nicméně to, jaký plat má učitel, je určeno pouze nějakou tabulkou, kterou vymysleli úředníci, ne skutečnou nabídkou a poptávkou....
Je to podobné jako když v SSSR museli soudruzi "opisovat" ceny od imperialistů na západě; bez svobodného trhu prostě nelze určit správnou cenu - čím méně je trh svobodný, tím více je cena deformována, když trh svobodný prakticky není (situace kolem vzdělávání), cena určit prakticky nelze.
|
|
|
Urzo, nechci se vám plést do diskuze, ale to s tím opisováním cen za socíku je slušná blbost, nic ve zlém.
|
|
|
Tak diskuse je veřejná, každý názor ocením.
Můžete to nějak rozvést, prosím? Jak jinak je možné v centrálním plánování nastavovat ceny krom způsobu pokus-omyl?
|
|
|
|
|
Z norem. A pak se to upravilo faktorem psí, podle toho, jakej byl politickej zájem.
|
|
|
|
Respektive kde se vezmou normy?
|
|
|
Moudří soudruzi je sestaví na základě zkušeností a předchozích průserů.
|
|
|
Ano, toto jsem myslel tím, když jsem říkal, že v socialismu není možné rozumně stanovit ceny xDD
|
|
|
Jistě, ale současně je to poněkud vzdálené představě, že když něco stálo v Západním Německu 20 DM, tak tady to to opsali na 80 Kčs.
|
|
|
Tak jasně, já to nemyslel až tak doslova. On to psal, tuším, někde Rothbard, přičemž i on to psal tak s nadsázkou.
|
|
|
Urzo, AJR vám to s lehkou nadsázkou již napsal. Ceny se stanovovaly jako nákladové, a následně byly příslušnými úřady poupraveny v souladu s politikou vlády a strany:-)))) .... tj. například základní potraviny měly zápornou daň z obratu. Plus se do toho promítala řada další faktorů, od bártrových obchodů až po objektivní nedostatek deviz, které export nebyl schopen zajistit. Těžko to tady v jednom postu vysvětlovat, navíc bych pro detaily musel už moc vzpomínat, nedej Bože hledat:-).
Jinak ta teorie opisování je debilita, ať je již kohokoli, a to zcela bez nadsázky. Protože abyste mohl od někoho opisovat ceny, tak potřebujete reálný převodní koeficient, který by byl v tomto případě devizový kurz. Který samozřejmě neexistoval. Jo, a rovnou upozorňuju, Bony a klid do toho fakt netahat:-)))))!
|
|
|
Problem ovsem je, ze i ty nakladove ceny byly stanoveny nesmyslne. Napriklad cena prace byla regulovana tabulkovymi mzdami a platovymi tridami (procez nekdo mel vic, nez na kolik by si vydelal, nekdo jiny zase mene) a pokud se naklady vypocitavaly ze subvencovanych nebo naopak nadsazenych vstupu -- inu, ano, pak soudruzi skutecne nemohli znat realne ceny toho, co produkuji. Cili Rothbard v tomhle mel naprostou pravdu.
|
|
|
Já jsem reagoval čistě na to tvrzení, že v SSSR(a potažmo tedy v celém Ost-bloku) ceny opisovali od Západu, což prostě nebylo možné a to tvrzení je nesmyslné, právě díky neexistenci objektivního, tj. volného tržního, devizového kursu.
|
|
|
Pokud vím, kalkulované ceny vycházely z reálných podkladů a plánovači postupovali teoreticky správně, například při zhotovování časových snímků a podobně.
Takovéto ceny se ale na trhu nevyskytovaly z důvodů, které popsal root.
|
|
|
Při stanovování cen v socialismu nelze postupovat "teoreticky správně". Těch důvodů je opravdu hodně, nicméně napíšu ten, který je nejkratší a myslím, že bohatě stačí - znamená to, že ceny každého druhu zboží budou v celé zemi stejné. To rozhodně nebude pro všechny výrobky teoreticky správně, zejména ne v zemi velikosti SSSR, neboť nabída a poptávka jednotlivých druhů zboží se bude místo od místa lišit.
|
|
|
Tak bavíme se o kalkulovaný, anebo tržní ceně?
Jinak, co je tohle zase za buržoazní propagandu, soudruhu? V socialismu jsme věci jako nabídka a poptávka odstranili. Kurva odstranili! My uspokojujeme potřeby obyvatelstva! Takže budeme vyrábět buď tanky anebo hrnce. No spíš ty tanky. Lidi potřebujou tanky. Mysli politicky!
|
|
|
To je pravda, soudruhu, omlouvám se, byl jsem zaslepený a pomýlený xD
Tanky potřebujeme proti imperialistům, samozřejmě.
|
|
|
To je dobře, protože se děsím pomyšlení, kam by tohle poklonkování Západu vedlo. Za chvíli bys mohl chtít třeba vytvářet zisk(!). Máš štěstí soudruhu, že jsi narazil na mne a ne na nějakou svini.
|
|
|
Zisk je nízký a přízemní.
Musíme se vydat cestou Marxismu-Leninismu.
|
|
|
Víte, problém téhle debaty je, že nelze dost dobře míchat dohromady pojmy z tržního a plánovaného hospodářství. Obé je úplně jiný svět. Koncept plánovaného hospodářství prostě zkrachoval a je na smetišti dějin, ačkoli nevylučuji, že se magoři z Brusele jednou pokusí mrtvolu oživit.
Poučením z dob plánovaného hospodářství by pak snad mohlo být, že jakékoli vědecké teorie o fungování čehokoli je nutno podrobit kritickému zkoumání.
|
|
|
jednou pokusí?
To skoro zní, jako kdyby celou dobu dělali něco jiného.
|
|
|
Taky pravda. Ale zatím máme jenom takového kočkopsa a navíc ad hoc, nepodloženého nějakou opravdu solidní vědeckou teorií.
|
|
|
Podpořit nesmysl solidní vědeckou teorií totiž moc dobře nejde. Lze jej podpořit vědeckou teorií, ale nikoliv solidní, jde-li o nesmysl.
Navíc bych řekl, že Brusel se stále tváří (alespoň pro průměrnou veřejnost), že vlastně jakoby o socialismus nejde. Myslím, že potrvá ještě léta, než to veřejně přiznají. Zatím by to ještě třeba mohlo odradit hodně lidí.
|
|
|
To bylo myšleno pochopitelně ironicky.
|
|
|
Možná.... na druhou stranu mi to nepřijde až tak od věci.
Vy nevěříte tomu, že Brusel časem s nějakou takovou pseudoteorií přijde? Myslím teorií, proč by tu měl být socialismus. Zatím ne, ale tak za deset let třeba.
|
|
|
Já o tom dokonce nepochybuji. Jediné co tomu může zabránit je, že budeme dřív nevědecky plajte, než budeme plajte vědecky podloženě.
|
|
|
Obávám se, že ani to tomu nezabrání.... lidé, kteři jsou plajte, naopak nejlépe slyší na volání socialistů; na vině budou podnikatelé, kapitalisti, chamtivci, maximálně možná ještě "ti špatní politici", ale rozhodně ne stát a systém jako takový.
|
|
|
Nerozumíme si. Mínil jsem tím ekonomický kolaps bruselského systému. Pokládám za jisté, že k němu a) dojde (ať už s teorií anebo bez) a že za b) bez něj je zásadní změna téměř nemožná.
Ovšem radost z toho nemám, protože je to už druhý experiment, kterého jsem nucen se účastnit a netroufám si říct co bude potom. Zjevně nic dobrého.
|
|
|
Pro mě je to první, takže jsem ještě celkem v klidu xD
Co bude pak, to je skutečně těžké soudit. V nejlepším případě by to mohlo celé skončit.
|
|
|
by to mohlo celé skončit
Jako že Vogoni konečně dostaví tu dálnici?
|
|
|
Já tak nějak optimisticky doufám v to, že za mnoho desítek let by třeba ani nemuseli přijít Vogoni, nýbrž by mohli lidé obecně dostat rozum (nebo k tomu být donuceni okolnostmi) a přejít na rozumný systém, kde se každý stará sám o sebe.
|
|
|
netroufám si říct co bude potom.
Zdá se, že jiní o tom mají poměrně přesné představy -- zrovna jsem náhodou v jiném diskusním fóru narazil na toto:
... pojal jsem nápad pořídit si pro změnu jednu moderní kalkulačku. Celkem logicky jsem skončil u volby mezi TI-89 Titanium a HP-50g. ...
... Asi bych měl ještě zmínit, že mi ani tak nejde o to, že bych tu kalkulačku nějak aktivně moc využíval. Spíš bych jí chtěl jako reservu ... ve stylu toho, že jí zakonservuju do ocelové schránky, přihodím k ní dvě nebo tři Amazon Kindle čtečky naplněné odbornou literaturou ze všech možných oborů, solárně/kličkovou nabíječku a náhradní baterie a nechám to celé někde odpočívat ...
|
|
|
Od věci není logaritimické pravítko za trámkem na půdě.
|
|
|
Tak já optimisticky doufám, že až do doby kamenné nás to nehodí ... :)
|
|
|
Jaká doba kamenná?
Přečtl jsem mnoho románů žánru sci-fi.
Snad vešech používali astrogátoři logaritmická pravítlka.
Jediný Kurt Vonnegut Jr. dokázall odhadnout vývoj a předpověděl iPad, dostal se prognosticky do dnešní doby, před návrat logaritmických pravítek.
|
|
|
Troufám si tvrdit, že opravdu dobrý astronavigátor to dá z hlavy!
|
|
|
|
:) To máme ještě další discipliny: Hod oštěpem, kopání pastí, loupeže žen, dálkové pochody na sopku pro oheň ...
|
|
|
Dobrej ohoz k tomu luku xD
|
|
|
Protože mám pocit, že Vám tak asi 90% řekne, že komunismus je krásná myšlenka a teoreticky je to všechno hezké, jen to bohužel v praxi nefunguje.
A nepřekvapilo by mě, kdyby třeba 50% lidí souhlasilo s tím, že socialismus/komunismus je super, ale selhal jen kvůli tomu, že tam byli špatní soudruzi.
|
|
|
Tak to bezesporu. Na druhou stranu vědecká teorie centrálního plánování byla špatná už od počátku a mnozí na to upozorňovali už v té době (Mises například). Pro vyvrácení teorie centrálního plánování není třeba zrovna moc důkladné kritické zkoumání, lze to vyvrátit poměrně lehce.... na druhou stranu jde pak spíš o ochotu (respektive neochotu) lidí naslouchat racionálním argumentům.
|
|
|
No, na svobodném trhu se ceny jinak než metodou pokus-omyl nenastavují a nastavit nedají.
Příklad:
Stanovím cenu kalkulací a výrobek nabídnu.
Pokud ho dokáži prodat, mohu se pokusit cenu zvýšit, a to opakovaně do dosažení aktuální tržní ceny. Obvykle však tržní cena kolísá, takže proces je trvalý.
Pokud za kalkulovanou cenu prodat nedokáži, buď skončím, nebo se pokusím snížit náklady a jedu další kolo.
Pokud je to jinak, je příklad?
|
|
|
No ovsem na svobodnem trhu pomerne dobre znam promenne, ktere za socialismu proste nezname, viz Root.
Pokud znam cenu prace, cenu energii, cenu dopravy, cenu materialu...muzu urcit cenu vyrobku v nejake realne vysi, ktera bude podlozena fakty. Coz za socialismu nejde, nebot tam se to "mota v kruhu" a neni od ceho se odpichnout.
|
|
|
No on se ten socializmus taky tady nevzal jen tak, ve vzduchoprazdnu, takze prvni kolo se jelo s trznimi cenami predchoziho rezimu, pak se to postupne upravovalo, takze cely system tak nejak fungoval ackoli nebyl ukotven v trhu, ale jen v iteracich planovacu. Ostatne to, ze po prevratu se az na par vyjimek cenove vztahy prilis nerozhodily (vzajemne pomery - inflaci nepocitam) znaci, ze to v predchozi dobe nebylo zcela vymknuto z kloubu, ale jen tak trochu.
|
|
|
No...nerozhodilo se to "hned".
Ovsem dneska, a to neni od prevratu prilis daleko, se ceny konkretni komodity upravily zcela zasadne - napriklad maslo je dneska VYRAZNE levnejsi, nez bylo za socialismu (samozrejme v prepoctu na prumernou mzdu, ci tak neco). (Vybral jsem komoditu, ktera je pomerne malo ovlivnena vyvojem technologii, nechci psat, ze jsou vyrazne levnejsi auta, protoze tam to muze castecne byt diky obecnemu vyvoji technologii)
Pokud je mi znamo, tak soudruzi hlavne hlidali takove ty zasadni potraviny, aby soudruhy pracujici prilis nenastvali. Proto napriklad pivo se prodavalo pod vyrobni cenou, proste proto, aby lide byli (u)spokojeni...To same pecivo, ceny se drzely umele velmi nizko..
Takze minimalne v oblasti potravin byly ceny urcovany prevazne "politicky", nez podle nejake realne ekonomicke situace. (Pokud vim, tak se o techto vecech komunisti u moci i docela hadali, protoze tam byly tlaky prave na zvysovani cen podle realne ekonomicke situace, a bylo jim to zakazano prave proto, aby se jim nebourili lidi)
|
|
|
Máslo si nepamatuji, ale auta dnes výrazně levnější rozhodně nejsou. Tehdy stál nový vůz střední až vyšší desítky tisíc; dnes stojí střední až vyšší stovky tisíc, což velmi přesně odpovídá.
|
|
|
|
Huh? A to nejsou "střední až vyšší desítky tisíc"?
(Trabant stál cca 35-40, pro úplnost.)
Přidej na konec nulu, a máš přesný obraz současných cen: nejmizernější kraksna něco kolem 300-400, jakžtakž se zamhouřenýma očima použitelná auta nad 500.
|
|
|
Ehm???
Nejmizernejsi kraksna v soucasne dobe stoji 100 000.
A nebudeme doufam brat automobil Skoda 120 (za cca 70 000 v roce 85) jako vzor nejakeho luxusniho auta na urovni auta za 700 000dnes, ze ne?
Ano, srovnal bych skoda 120 a dnesni prumernou Skoda Fabia.
Dostavame se nekam na srovnani 70k tehdy oproti 250k dnes.
|
|
|
Nejmizernejsi kraksna v soucasne dobe stoji 100 000
Leda v bazaru. Zagůgliv zjistil jsem, že se dá koupit Fóbie -- a horší vůz snad opravdu neexistuje, nebo mi něco ušlo? -- již od 224 900.
Naproti tomu uznávám, že je to méně, než jsem si myslel -- žil jsem dosud v domnění, že ta kraksna je cca o 100 K dražší. Dobře vědět, chystám se v dohledné době kupovat auto (samozřejmě nikoli nové, nejsem blázen, ostatně nová použitelná auta se už pěkných pár let až na pár naprostých výjimek jako Gordon nevyrábějí), tak na prodejce trochu přitlačím, že šly ceny dolů :)
|
|
|
www.renault.cz/ceniky/
Pravda, ta Thalia za 99 000 je nejaka akce, ceny v tom ceniku jsou "neakcni", takze proste bezne prumerne.
A co si budem povidat - ta Thalia je tak nejak na urovni te Fabie, v prumeru (nechytat za slova, prosim, beru to opravdu jako nejhrubsi srovnani)
To same asi Clio, kde bych rekl, ze by se to dalo srovnat mozna o neco lepe, nakonec i velikosti..
Jine automobilky nevim, nesleduju to...
|
|
|
a horší vůz snad opravdu neexistuje, nebo mi něco ušlo?
Uslo. Najdi si Skoda CityGo.
|
|
|
Pokud si pamatuji, poslední model Trabanta T601 Universal stál v roce 1982 nebo 1983 (kupoval si ho děda, v Mototechně) 32 000 Kčs a další se již nedovážely.
|
|
|
Půvdně jsem chtěl použít rootův novátorský přístup a sdělit Vám:"Zhodnotil jsem Vaše příspěvky v diskuzním vlákně a došel k názoru, že si žádné argumenty nezasloužíte."
Když tak roztomile žadoníte, udělám výjimku.
Tvrdíte, že stát strká pracky do všeho a soukromé podnikání není možné.
Následně popisujete představu o vydělení člena rodiny mimo stát, což trvale není možné.
Je lhostejné, zda to má být na Marsu, nebo ve sklepě, jak je zvykem v Rakousku, kde proběhl dlouhodobý pokus.
Skutečnost je taková, že dostatečně bohatý člověk může posílat své děti do školy, kde se budou učit tomu, co chce on a jak chce on, i dnes a dokáže vliv státu eliminovat.
Dostatečně bohatý člověk dokáže naopak přimět stát, aby fungoval v jeho prospěch. Nemusí nikam cestovat ani nikam odesílat své děti.
Předpokládáte, že mladý pán Silvermann chodí do státní školy a starý pán přihlíží, jak se bifluje dějiny MDH?
Dalo by se to rozebrat i z jiného pohledu, ale nemám proč tím marnit čas.
__________________
Pozn.: Jméno, použité v argumentu, je zvoleno náhodným výběrem z telefonního seznamu.
Pozn.: Výjimečně jsem použil termín "státní škola" ve významu, jaký razíte Vy.
|
|
|
Doporucil bych mu, aby nebral jmeno me do huby nadarmo...
|
|
|
Pokud někdo vynalezne metodu a pak se diví, že ji jiný na stejném webu připomene, nechová se srozumitelně.
Ostatně, bylo to již druhé připomenutí této objevné metody.
|
|
|
Nikdo se nedivi, jenom je treba si uvedomit, v jakem kontextu toto bylo pouzito mnou... Neboli delaji-li dva totez, neni to totez.
|
|
|
Fakjo!
Praktické použití a citace skutečně totéž není.
|
|
|
S tímto téměř naprosto souhlasím. Až na drobný technický detail - píšete, že dostatečně bohatý člověk dokáže vliv státu eliminovat.... upravil bych to na "téměř eliminovat". Ale jinak naprostou souhlasím.
Nicméně to bohužel není argument. Nemůžete přece obhájit zavedení něčeho pro celou společnost tak, že je vlastně jedno, že je to povinné, protože horních 0,1% se tomu dokáže vyhnout.
|
|
|
Naprosto s Vámi souhlasím.
Až na to, že jsem nikdy a nikde neobhajoval zavedení něčeho, domnívám se, že to "něco" je veřejné školství.
Tvrdil jsem, že něco zavedl panovník, protože shledal, že předchozí model selhal.
Proč si to myslel, doplnil neprodleně JJ.
Celá další diskuze tedy byla zbytečná.
Žijeme v době, kdy selhává (nebo již selhal) model veřejného školství, veřejného zdravotnictví, veřejné sociální péče.
Co mě zaráží, nebo, řečeno současným jazykem, vytáčí, je, že se to právě na tomto webu stále dokola omílá jako novinka tolik let.
Zajímavější je tvar nového modelu a osoba, která ho zavede.
Ne to, jaký model by kdo zavedl před sto léty.
|
|
|
Dobrá, začínáme si asi rozumět. Celý problém byl asi ve větě, že nový model se zavádí, když předchozí selže. Řekl jste ji tu v několika obměnách, s některými souhlasím s jinými ne.
Pokud to podáte tak, že "nový model byl zaveden poté, co předchozí selhal", nesouhlasím. Když na druhou stranu řeknete, že "panovník zavedl nový model, protože z jeho pohledu předchozí selhal", souhlasím.
Z mého pohledu jsou v těch dvou tvrzeních velmi zásadní rozdíly. A to první tvrzení mi připadá jako obhajoba veřejného školství, to druhé nikoliv.
Každopádně se můžeme tedy konečně shodnout na tom, že nikdo z nás neobhajuje státní školství a řešíme pouze to, jaký systém tady bude potom.
Co se týče toho, že se to "omílá jako novinka", tak je to patrně proto, že ač to třeba Vy vidíte, tak mnoho lidí prostě ne. I tady na D-F v diskusích jsou tací, kteří veřejné školství hájí, zdravotní péči také. A v celkové populaci je takových naprosto drtivá většina. Asi proto mají lidé potřebu tady psát o tom, že státní modely selhávají, protože jsou možná frustrováni tím, že jsou obklopeni lidmi, kteří to nevidí, protože to vidět nechtějí. Tak o tom alespoň píšou....
Ohledně nového modelu mám pocit, že jediný smysluplný a fungující model je, pokud se vše ponechá na lidech a nebude jim nikdo nic nařizovat. Prostě kdo chce, si otevře školu, bude v ní učit vše, co mu přijde vhodné a rodiče pak vyberou, do jakých škol chtějí své děti posílat a do jakých ne. Ty, o které není zájem, potom zbankrotují, ty ostatní budou vzkvétat. To je asi jediná nenásilná cesta. Všechno ostatní obsahuje agresivní násilí, což vidím vždy jako špatné.
Osobu, která to zavede, si představit neumím, vlastně si ani vůbec nedokážu představit, jakým způsobem by bylo možné něco takového realizovat, vlastně mi to připadá v nejbližších desetiletích nereálné a jsem si celkem jist, že se něčeho podobného nedožijeme.
|
|
Stav, kdy necháme vzdělávání zcela na každém jednotlivci, resp. na jeho rodičích, je naprosto ideální. Už v minulosti to fungovalo naprosto báječně. Teda když odhlédneme od té nedůležité drobnosti, že většina lidí neuměla psát ani číst. A mohlo to tak fungovat pořád, kdyby ta Marie Terezie nezavedla povinnou školní docházku, nechápu, co jí to napadlo. Proč jí nevyhovovalo, mít za poddané samé tupé burany? Že by v tom nějak figurovala mezinárodní konkurenceschopnost státu? I když, pro hnidopichy, ta docházka tehdy nebyla ještě úplně povinná de iure, spíše prakticky - slovo císařovny a tak...
Co se týká té konkurenceschopnosti, tak je několik cest. Např. ta americká - tzn. soukromé univerzity, mastné školné... Výsledek? Jako u všech takto elitářských systémů - pár špičkových odborníků a většina národa tupí burani.
Pak je tu cesta Říše Levného Šuntu, říkejme jí třeba cesta čínská. Hlavní filozofií je podbízení se nesmyslně nízkou cenou práce i výrobků (často výrazně na úkor kvality), vzdělávací systém pak prakticky stejně elitářský jako ten americký, k tomu přehnaná selektivita vedoucí třeba k sebevraždám méně úspěšných studentů a výsledek: Překvapivě opět většina národa tupí burani.
Nemůžu si pomoct, ale nejlépe z tohoto srovnání pořád vycházejí ty hnusné socialistické státy jako třeba Finsko, kde stát vzdělání opravdu podporuje, investuje do něj a nenapomáhá vytváření zbytečných překážek. Ne, že by se tupé buranstvo nevyskytovalo, ale jeho podíl je značně nižší než v předcházejících příkladech.
On dneska každý hokynář ví všechno nejlíp a stát nepotřebuje, teda do okamžiku, než mu třeba jiný hokynář přestane platit. Strategické myšlení je, bohužel, trochu složitější.
Autora článku za hokynáře nepovažuji, ale s jeho názorem v tomto případě nesouhlasím.
Co se týká domácího vzdělávání, to je dnes i u nás možné, tedy na základních školách. Je to asi lepší možnost než např. malotřídka plná celoročně opálených dětí s naprostým nezájmem o učení a snad by s tím mohlo být méně administrativních překážek pro rodiče, kteří si domácí vzdělávání svých dětí zvolí, ale plošně bych to jako nějakou spásu spíše neviděl.
|
|
|
Tohle už tu asi dvakrát zaznělo. Vaše úvaha je v zásadě následující:
- Soukromé školství před několika sty lety vedlo k tomu, že děti neuměli číst a psát.
- Státní školství teď vede k tomu, že děti umí číst a psát.
Z toho vyplývá, že soukromé školství součastnosti by vedlo k tomu, že děti nebudou umět číst a psát.
To je prostě zcela mylná úvaha. Tehdy prostě dovednost čtení a psaní nebyla tak důležitá jako teď. Mnohem víc lidí muselo manuálně pracovat, mnohem méně lidí se mohlo živit hlavou. Tehdy lidé prostě číst a psát neuměli, protože to nebylo tolik potřeba. V dnešním světě to potřeba je, proto to umí. Ne proto, že by je to učil stát. Stát totiž učí ve školách také mnoho věcí, které potřeba prostě nejsou, a lidé je stejně neumí.
Byla-li společnost před stovkami let složena tak, že třeba 75% lidí pracovalo v zemědělství (číslo jsem si vymyslel), zatímco v dnešní společnosti pracuje v zemědělství třeba 5% lidí (opět jsem si číslo vymyslel), je logické, že jsou pro členy společnosti důležité jiné schopnosti než tehdy.
Lidé mají prostě tendence umět to, co je v dané době potřeba. A to, že prakticky každý umí číst a psát, to není důsledek státního školství, to je důsledek toho, že je to prostě žádoucí a potřebné. Mnoho věcí, které se ve státních školách učí, skoro nikdo neví a nezná, protože to prostě není potřeba.
|
|
|
Váš výklad je dovedení mé úvahy do extrému. A historické souvislosti samozřejmě nepopírám. Přesto si myslím, že úplné vyklizení pole ve vzdělávání obyvatelstva ze strany státu by ke zvýšení počtu negramotných a dalším negativním důsledkům rozhodně vedlo.
Souhlasím s Vámi naopak v tvrzení, že státní (ale i soukromé) školy učí spoustu zbytečností, balastu. Zejména přílišných podrobností, které způsobují, že si žák nepamatuje to důležité - jak na základních školách, tak i na vyšších stupních vzdělávacího systému, hlavně pokud jde o předměty, které nesouvisí s odborným zaměřením školy. Rovněž, a to zejména na nejvyšších stupních vzdělávacího systému, považuji za překonané vyžadovat od studentů sepisování desítek elaborátů jako různé ročníkové nebo i bakalářské a diplomové práce, jejichž témata jsou, snad s výjimkou vyloženě vědeckých oborů, v naprosté většině případů dávno vyčerpaná protože tisíckrát takto povinně a bez přínosu zpracovaná a stejně nakonec tyto práce všichni napíšou v bodech jako přepravní řád v tramvaji. Ale toto je můj názor, uvědomuji si, že dost radikální a nikomu ho nevnucuji. Nic to ale nemění na mém přesvědčení, že stát by měl být garantem a arbitrem vzdělání, jakož i poskytovatelem, i když poskytovatelem ne jediným, samozřejmě.
|
|
|
Jistě, Vaši úvahu jsem dovedl do extrému záměrně, abych tak mohl lépe poukázat na to, s čím nesouhlasím. Kdybych to vysvětloval přímo na tom příspěvku, který jste napsal, bylo by to zbytečně moc psaní. Omlouvám se za zjednodušení bez toho, abych na to upozornil.
S učením balastu souhlasím, na druhou stranu bych to nevyčítal soukromým školám (jak píšete, že to dělají státní i soukromé školy). Ty soukromé školy to dělat musí, protože v zásadě musí učit to, co stát chce, aby učily, nemají moc jinou možnost. Když si založíte soukromou školu, jste státními regulacemi svázán šíleně moc a máte dost malou možnost nějaké variability, nemůžete se moc odlišovat (nebudete-li například po studentech chtít ten balast, neprojdou státní maturitou a podobně).
|
|
|
Rozumím, já jsem zase chtěl upozornit na rizika ponechání vzdělání zcela na libovůli obyvatel. Rovněž jsem uvedl trochu zjednodušený pohled bez vysvětlování příslušných historických souvislostí.
Jistě, ale stále považuji za rozumnější upravit kritéria v těch ohledech, ve kterých jsou ta současná již překonaná, než opustit myšlenku jednotného státního nebo státem uznávaného dohledu nad vzdělávacími institucemi.
|
|
|
Ale proč? Je k tomu nějaký důvod? Vždyť je vždy lepší, když se do něčeho stát nemíchá, než když se míchá....
Jinak co se týče mého dohnání Vaší úvahy do extrému, není to totéž jako historické souvislosti, které jste vynechal. Má argumentace zůstává v jádru stejná bez ohledu na to, jestli je Vaše úvaha dohnána do extrému, či nikoliv (jen v případě, že ten názor nedoženu do extrému, je těžší mé argumenty vysvětlit). Vaše tvrzení se ale ve světle historických souvislostí mění, čímž chci říct, že historické souvislosti sou protiargumentem Vašeho tvrzení (naopak dohnání Vaší úvahy do extrému není nic, co by nějak ovlivňovalo mou argumentaci).
|
|
|
Nu, například protože stát je autorita použitelná pro univerzální vymahatelnost práva a související záležitosti i prakticky, narozdíl třeba od pámbíčka nebo Soukromých Soudů. Že to často dělá blbě, je jiná věc, ale pořád považuji za rozumnější snahu o zlepšení systému než jeho demontáž.
Ano, zcela jistě se shodneme na tom, že schopnost číst a psát nebyla v 18. stol. pro většinu obyvatelstva tak důležitá jako dnes. Ovšem panovnici takový stav nevyhovoval. A to z toho důvodu, že chtěla vládnout státu modernějšímu, který by lépe obstál v konkurenci. Ponechání pokroku v tomto ohledu na libovůli samotných obyvatel zjevně plošně nepřinášelo uspokojivé výsledky, proto do vzdělávání vstoupil stát. Což nesporně pozitivní výsledky přineslo. Skutečnost, že je dnes schopnost číst a psát důležitější než tehdy, je z podstatné části důsledkem právě tohoto rozhodnutí, ke kterému postupně docházelo téměř ve všech zemích světa. Podle mého názoru by opuštění této úpravy bylo krokem zpět. Což ovšem nevylučuje přínos tlaku na změny ve státní vzdělávací soustavě, při rozumném nastavení kritérií a jejich dodržování pak rovněž přínos vzdělávání soukromého.
|
|
|
V tom prvním odstavci nějak šmahem ty soukromé soudy smetáte ze stolu, ale nerozumím úplně proč (?).
No, Vy používáte pořád pojmy jako "krok vpřed", "nepřinášelo uspokojivé výsledky", ale není z toho úplně jasné pro koho. Ony jsou totiž zájmy panovníků většinou odlišné od zájmů lidí. Narážím tím na to, že pokud nějaký stav nevyhovoval panovnici, tak to neznamená, že nevyhovoval lidem.
|
|
|
s velkou pravděpodobností povinná školní docházka spíše zakrývá počty negramotných. Jedna věc je projít základní školou a úplně jiná věc je se tam něco opravdu naučit. Lidí, kteří nejsou schopni psát, je hodně. Například menšina, že posedí ve škole, ještě nemusí nutně znamenat, že se něco naučí.
|
|
|
Ale přesto je pouze díky státnímu školství převážná část menšiny schopná jakž takž číst i psát (pomiňme pravopis) a rovněž alespoň základních počtů. Tak jsou schopni si přečíst, na kterém domě je napsáno "Správa sociálního zabezpečení", na kterém "Večerka - Nápoje", nebo třeba "Herna - VLT". A teď si spočítejte, když všude sami trefí, kolik na jednu učitelku takto většina ušetří za placené průvodce menšin po městě...
|
|
|
To je sporné. Ono to totiž taky znamená, že si přečtou volební lístky a aktivně se účastní anket na Hovínkách.
|
|
|
Myslím, že volební lístky za ně ochotně zakroužkuje a vloží do obálky ten, kdo jim dá tu dvoustovku za vhození do bedýnky. A na to, aby strhli ankety na hovinkách nějak k horšímu, jich tu tolik ještě není, o to se postará většina sama.
|
|
|
tím bych si nebyla tak úplně jistá, pracovnice sociální správy, úřadů práce, policie a podobné úřady si stěžují, že musí za klienty všechno vypisovat. Není to tak dlouho, probíhal jakýsi průzkum a zjistilo se, že valná většina těchto lidí nějak prolezla základní školu a pak desítky let nepotřebovala ani číst ani psát, takže zapomněli i to málo, co se naučili. Už nevím jaká organizace se zabývala tím, že se pokoušela tyhle lidi naučit číst a psát. Řešili problém, že se k tomu nikdo z negramotných nechce přiznat, raději podepíšou všechno než by přiznali, že si to nedokážou přečíst. S velkou pravděpodobností to bude rozšířenější než si umíme představit. Přesné počty nezná nikdo, protože se to schová za to, že všichni musí mít základní školu.
má to i logiku, protože když "vystudujete" základní školu s odřenýma ušima a pak se živíte jako zednický přidavač, skutečně psaní a čtení nijak "netrénujete". Do novin si zabalíte svačinu, zprávy vám řeknou v TV, knihu jste viděl naposledy ve škole, sepisujete si tak možná seznam na nákup a vystačíte s tím, že se naučíte muří nohu jako podpis.
o správě sociálního zabezpečení si řeknou, o večerce a herně taky, na to, aby člověk někam trefil, nepotřebuje umět číst. :-)
|
|
|
Počínaje druhou větou jsem se v předcházejícím příspěvku dopouštěl pokusu o humor. Je mi jasné, že orientace v prostoru zde byla tak nějak dřív než písmo.
Podle mého názoru číst a psát jakž takž dovedou. Jsou o tom i důkazy. Před několika lety mi dal jeden spolumajitel restaurace nižší cenové skupiny přečíst vzkaz psaný na účtence příslušníkem menšiny (pracujícího přesně jako pomocná síla na stavbě) pro příslušníka většiny. Bylo to k popukání, ale smysl jsem pochopil. Dnes se taková komunikace odehrává prostřednictvím mobilního telefonu, což rovněž vyžaduje schopnost čtení, jinak by volaného v seznamu nenašel. Nebo dokonce schopnost vyťukat číslo. A to už je, jak známo, skoro matematika...
|
|
|
(pracujícím, nikoli pracujícího)
|
|
|
vyťukání čísla má sice k matematice daleko, protože čísla se lze naučit jako básničku, ale na druhou stranu by mohla pro děti být větší motivací k učení možnost napsat si SMS nebo psát bláboly na FB, rozhodně by to byla větší motivace než povinná školní docházka.
|
|
|
pracovnice sociální správy, úřadů práce, policie a podobné úřady si stěžují, že musí za klienty všechno vypisovat.
Ano, s tím se potkávám bohužel stále častěji.
Žádost nebo dotazník sestavený negramotným člověkem nedokáži vyplnit a musím požádat o pomoc někoho s funkční negramotností.
Nebo, když se na veřejnosti stydím o pomoc požádat, vyplním formulář po svém a pak ho u okénka rubriku po rubrice opravím za laskavého dohledu příslušné pracovnice.
|
|
|
VŠ vzdělání a více než deset let praxe nepostačovalo na to, abych bez hlubších zamyšlení a částečné nejistoty vyplnil formulář žádosti o rodičovský příspěvek.
|
|
|
srandičky, zrovna dnes jsem byla na úřadě a taky mi ten formulář nebyl jasný, ale to je spíš problém opačný, kdybych neuměla číst, tak tam prostě něco naplácám odhadem a bylo by to. :-)
byla jsem dnes na registru vozidel. Registr šlape jedna báseň, takže jsem za necelé 4 hodiny (slovy čtyři hodiny!!!) vyřídila jednoduchý přepis auta z jedné osoby na druhou. Zarazilo mě, že jsem musela vyplnit do formulářů údaje, které v registru již jsou (typ auta, barva, VIN, SPZ, druh, stáří . . . ). Chápe někdo z vás smysl tohoto počínání? Proč se opisují na papír pro úřad údaje, které má úřad ve své databázi již několik let? Chtěla jsem po registru, aby si u příslušného auta šktrli jméno vlastníka Moussová a místo toho napsali Vopršálková. Neuvěřitelné množství nesmyslných papírů.
asi jediný smysl je v tom, že je možné na to zaměstnat armádu úřednic, nechat vydělat tiskárnu na tisku formulářů a obsadit několik budov. Jiný smysl mě nenapadá.
|
|
|
Ono to není jen čtení a psaní, ale díky školní jídelně pro onu menšinu i možnost naučit se jíst příborem... od exučitelky právě z Merhautky to bylo pro spoustu z nich první setkání s těmito "nástroji".
|
|
|
Tehdy prostě dovednost čtení a psaní nebyla tak důležitá jako teď.
V tom s Vámi naprosto souhlasím. Jenže - ta důležitost čtení a psaní spadla tak nějak z nebe? Není způsobena náhodou tím, že díky zavedení povinné školní docházky vzdělanost lidí vzrůstala, takže mnoho z nich pak dokázalo vymyslet věci, u nichž se zanlost čtení a psaní vyplatila/vyžadovala?
|
|
|
Na základě čeho máte pocit, že v USA je většina národa "tupí burani"? Jedna paní povídala?
Pokud chcete argumentovat "příběhy ze škol", doporučuji vaší pozornosti např. návštěvu ZŠ Merhautova v Brně. Většinu času učitelka ve třídě nevyučuje, ale na střídačku řeší těhotné žákyně nebo návštěvy PČR/MP kteří si jdou pro studenta.
|
|
|
Co učitelka řeší s těhotnými žákyněmi (fakt mě nenapadá, snad omluvenky, ale ty budou stejné jako při angíně)?
|
|
|
Předpokládám, že přerušení studia, individuální studijní plán a podobně, sám jsem dělal třídního, neměl jsem sice žádnou těhotnou, ale zato studenta s rakovinou, který kvůli své nemoci často na nemohl do školy na několik měsíců.... jako třídní můžete udělat buď jen to, co udělat musíte, což stejně stojí nějaký čas, nebo můžete udělat i mnohé navíc, abyste studentovi opravdu pomohl i nad rámec toho, co musíte, to už stojí času docela hodně.
|
|
|
Jo, problematika třídnictví jest mi známou i z vlastní zkušenosti, i když jsem těhotné ve třídě neměl (na základce to nebylo zvykem, na zvláštní kupodivu také ne - a hlavně moje svěřenkyně pravděpodobně ještě neovulovaly, což je celkem spolehlivá ochrana proti nechtěnému otěhotnění).
Ten individuál mě nenapadl. I když na dané škole i proto, že si myslím, že zájem o jeho naplňování bude spíše nulový.
|
|
|
ZŠ je zkratka pro základní školu, tam bývají studenti/studentky obvykle pod 15 let.
|
|
|
To je mi jasné (kromě devítky), ale vzhledem k tomu, že učitelka není policajt, tak toto není její problém.
|
|
|
nooo....není tam komunistickej, rasistickej černoch prezidentem? 8o)
|
|
|
A že jste se nezastal Číňanů...
Samozřejmě nejen v USA. Ale Američané jsou jaksi v té obecné "kultuře" etalonem. Navíc si sám jistě uvědomujete, že za to, co píšete o té brněnské škole, by byla podstatná část ředitelů amerických škol ještě vděčná. Ale to snad opravdu nemusíme rozebírat.
|
|
|
Proc by USA mely byt ve svete nejakou vyjimkou?
A kdyz tak, nepovidala to jedna pani, ale rikali to v Televizi.
|
|
|
Lze umět psát a neumět číst a naopak? To jen na okraj.
Dnes většina populace umí číst i počítat, smutné je, že mnoho z nich nerozumí tomu co si přečetli a nejsou schopni si spočítat úrok z jistiny. Takže tady máme spoustu blbých, ale gramotných ovčanů.
|
|
|
lze. ve středověku běžná vec.
blbost je furt, jen se mění měrka...
|
|
|
Nelze. Pokud umíš číst, umíš i psát. Přinejmenším tiskacím (pokud pominu některé velmi vzácné poruchy). pak ještě existuje sekundární negramotnost, kdy se žák naučil číst a psát písmem, které se následně na daném území přestalo používat.
Ve středověku byla běžná věc, že nikdo neuměl ani číst, ani psát. Gramotných lidí moc nebylo.
|
|
|
mýlíš se dosti značně.
ve středověku to byla běžná věc.
číst a psát nebylo obvyklé a když už někdo s tímhle začal, tak pouze četl. knihy nebo dopisy. pokud potřeboval na dopis odpovědět, šel k písaři a diktoval. tím odpadla nutnost znalosti mluvnice a zacházení (a špinění se) s brkem.
|
|
|
Kvůli technologii byly navíc psaci a tiskaci varianty dosti odlišné. Čtení antikvy a psaní kurentu jsou dovednosti poměrně odlišné.
|
|
|
V mém příspěvku ovšem stálo "psát ani číst", neboť psaní je náročnější než čtení. V praxi, samozřejmě, kdo umí číst, měl by být schopen i psát, ale pokud by se systematicky učil pouze čtení a nikoli psaní, bylo by pro něj psaní velmi těžké, trvalo by mu dlouho a písmo by nevypadalo zrovna esteticky, pokud by se vůbec dalo přečíst. Myslím, že v takovém případě lze hovořit o člověku, který prakticky neumí psát. Je to něco podobného, jako úroveň pasivního porozumění cizímu jazyku a schopnosti aktivně např. sestavit větu. Také může být (a bývá) rozdílná.
|
|
|
nemluve o tom, ze dost pravdepodobne by to co napsal nemuselo byt spravne gramaticky a spousta slov by mohla byt vyrazne zkomolena
|
|
|
Umět psát (aby to dávalo smysl) a neumět číst (stejné písmo) dost dobře nelze...
Naopak to možné víceméně je - ostatně i děti nejprve celkem slušně čtou, ale písemný projev se zdokonaluje až později (a to se od nich vyžaduje)...
U složitějších systémů (čínské písmo) si umím velmi dobře představit člověka (spíše cizince), který si umí přečíst noviny, ale jeho písemný projev bude pro místní záhadou...
|
|
Nedávno jsem se dočetl pro mne novou, překvapující informaci -
kdo nemá dokončeno základní vzdělání, nemůže být podle Zákoníku práce zaměstnán - stačí ho tedy nedokončit a jste do smrti zákonem chráněni před prací.
Tak už trochu více chápu tu motivaci cikánů posílat děti do školy...
|
|
|
jenže základní vzdělání máš dokončeno i když po devíti letech vylezeš z druhý třídy.
|
|
|
Bohužel jste chráněn nikoliv před prací, ale pouze před zaměstnáním (a to ještě pouze legálním).
|
|
Nechci být škarohlíd, ale zatím jsou produkty soukromých škol dost tristní.
|
|
|
Jak kterých. Holt to není zglajchšaltované státní školství a na trhu si najdou místo jak kvalitní ústavy, tak tiskárny na příslušné (většinou beztak hlavně státem vyžadované) papíry o absolvování.
|
|
Pravděpodobně bude velký rozdíl, pokud by soukromé vzdělání při svobodné vůli rodičů mělo fungovat celoplošně, nebo mělo fungovat pro jistý stupeň vzdělání.
Povinná školní docházka v konečném efektu přináší společnosti prospěch, protože ne všichni rodiče jsou "osvícenci" a mají touhu po vzdělání. Někteří rodiče opravdu touží své dítko co nejrychleji vykopnout z domu a nebo nechat pracovat, aby co nejrychleji přineslo domů dávky.
Vámi kritizované standardy jsou poslední záchranou našeho školství. Na základních typech škol je tak napjatý rozpočet, že se mnohde učí z dvanáct let starých učebnic, je fakt že to pak rodiče považují za hlouposti. Nikdo mě nezbaví dojmu, že školství rozumí každý, právě kvůli faktu, že školou přece všichni prošli.
Ve škole se totiž učí pravidelnosti, povinnosti. Mnohé další souvislosti jsou očím skryty, protože nestojí v těžišti vzdělávání. A tak se děti méně a méně trénují paměť, protože proč by někdo odříkával básničky (a připravoval třeba svůj mozek na shromažďování slovní zásoby v cizím jazyce) nebo uměl násobilku, když jsou kalkulačky (o rozvíjení základních matematických představ, rozvíjení logického myšlení ani nemluvě).
Velmi lituji zrušení osnov. Žádný žák neunikl jistému souhrnu znalostí, i když se přestěhoval z konce republiky na druhý. Školy se tolik nemohly přizpůsobit složení obyvatelstva a určité penzum znalostí bylo zajištěno. Proč klesá úroveň? Možná i právě díky tomuto faktu, že se to vlastně nemusí. Při mé návštěvě Británie před deseti lety tam hodně zaváděli národní kurikulum, včetně plošného testování, právě proto, aby zajistili ve všech školách přibližně stejnou kvalitu výuky.
Druhou stranou problému je finanční podhodnocení. Školy jen spotřebovávají peníze a výsledky nikde. Takže ušetřit. Proto je platový postup za dvacet let cca tři tisíce korun. Další ohodnocení se rapidně sníženo, z toho je například letos ještě potřeba dvě procenta povinně ušetřit. Takže celoroční osobní ohodnocení se smrskne třeba na čtyři tisícovky. Někdo má víc, většina nic.
Stav pomůcek a učebnic a vůbec inventáře se zlepšuje pouze díky různým grantům z EU, což bývá i dobrý tunel pro nadřízené úředníky.
Navíc jak by to dopadlo v okrajových nebo vebo vesnických oblastech, kde není a nemůže být konkurence schopnost. Buď se venkov ještě více vylidní a nebo nebude záležet na kvalitě tamních škol, tam prostě tržní prostředí zafungovat nebude moci.
|
|
|
Bohužel, ještě deset let zpátky byli naši žáci hodnoceni jako jedni z nejlepších z hlediska penza znalostí, nedostatky měli v některých jiných směrech. Bohužel u nás to bylo vyloženo tak, že to "biflování" je zlo a tak se zrušilo, a různí kindermanažeři a "odborníci" na vzdělávání na ministerstvu si začali plnit své vlahé sny o vzdělávání.
Místo, aby využili tento potenciál, že to co je vrcholem například matematiky na provinční americké vysoké škole, uměli naši deváťáci, tak co fungovalo se zničilo a nic lepšího natož fungujícího se nevybudovalo.
|
|
|
Jako jedni z nejlepších bývali hodnoceni pečlivě vybraní žáci účastnící se nějakých porovnávacích programů. Průměr šel do háje v humanitních oborech po únoru 1948 a v technických o ca 10-20 let později.
Pokud jde o tu Ameriku, tak to je další legrace: z celého státu se vybere 10 opravdu vysoce nadprůměrných žáků, posadí se do provinční americké školy a pak se všichni bijí v prsa, jak tam excelují a jak to těm primitivům natřeli... V USA daleko víc platí, že existují školy kvalitní a školy slušně řečeno k ničemu.
|
|
|
Nam, kdyz davali mezinarodni testy, tak jsme je odmitli. Dostala je druha trida a vyplnovala je s napovedou ucitelky. Pak si je vzali na dodelani domu. Stejne tak SCIO jako pripravu ke statnim maturitam.
|
|
|
Kulové bylo osnovami zajištěno... Kdo se učit nechtěl, tak se neučil ani za socíku. Spousta lidí se něco nabiflovala jen kvůli zkoušení a po pěti letech neuměla vůbec nic. Další věc byla docela vysoká produkce fachidiotů/ichtylů.
Úroveň klesá dle mého názoru primárně proto, že vymoženosti sociálního státu narušují přímou souvislost mezi vzděláním/vědomostmi/dovednostmi na straně jiné a možností uplatnění a úspěchu na straně druhé. K čemu hard skills, když k pohodlnému životu stačí papír a teplé místečko ve státní správě?
|
|
|
Zcela souhlas. Ja se trebas ucit nechtel (pac jsem nemusel, jsem vcelku "nadprumerne" inteligentni a tak jsem zakladkou proplouval bez uceni se, stredni tak nejak napodobne), a dneska zjistuji, ze z toho, co jsme se biflovali na zakladce neumim tak nejak nic, nepotrebuji k zivotu tak nejak nic...a co se tyce stredni, je to VELMI podobne.
Jasne, kdyz v TV bezi nejaka vedomostni soutez, obvykle bych nebyl za uplneho blba a obcas i neco vim (aniz bych vedel, proc to vim, proste to mam nekde v hlave ze skoly), ale k nejakemu praktickemu zivotu je mi to vcelku na nic.
Nakonec to byl jeden z duvodu, proc jsem nesel na vysokou, protoze jsem se obaval, ze to tam bude pokracovat podobne (vice biflovani, nic moc uzitecneho). A nakonec tohle je pomerne zasadni duvod k memu presvedceni, ze svoje deti chci mit nejprve VYUCENE v nejakem oboru, ktery ma k zivotu smysl, a pak at si klidne udelaji maturitu/vysokou/buh vi co. Samozrejme, pokud by dcera projevila nejaky uzasny talent ja nevim, na chemii, tak asi odpadne ta faze s vyucenim, ale pokud ne, tak to budu preferovat.
Vidim to u sebe - puvodne jsem sel na elektro prumyslovku, a dodnes jsem vdecny osudu, ze jsem z ni byl ve druhaku vyhozen a sel jsem na stredni skolu s maturitou, nebot tam bylo mnohem vice praxe, a zcela uprimne receno - JEDINE ta praxe mi ze skoly k necemu v zivote byla...
Ono ceske skolstvi nejak totiz vubec neklade duraz na nejaka "reseni problemu", proste se to mili zaci naucte na strane 88, a priste si z toho napiseme pisemku...
|
|
|
Zcela souhlas. Škola je úplně k hovnu. Vždyť člověk si cca vystačí s cca.
|
|
|
Přesně podobné teorie jsem slyšel od těch rádoby odborníků.
Asi se to k vám nedoneslo, ale pro řešení problémů ve většině oborech, pokud tedy nejste obchodník s leštěnými prdy, potřebujete celkem dost hluboké a většinou i rozsáhlé jak praktické zkušenosti tak teoretické znalosti.
To vaše "řešení problémů" je nadstavba, kterou schopný člověk zvládne tak jako tak a hlavně je to časově nenáročné. Naproti tomu, pětileté studium VŠ prostě nedoženete kurzem za tři dny.
|
|
|
"Naproti tomu, pětileté studium VŠ prostě nedoženete kurzem za tři dny."
No asi jak u které VŠ. Třeba takový obor "Evropská studia", by se dohnat za tři dny dal. Ale možná se pletu...
|
|
|
Dobre...pojdme se bavit konkretne:
Ja jsem "vyuceny" mechanik elektronik, lidove receno "opravar - slaboproud". Takze jsem se na skole naucil opravovat/stavet zesilovace, radia, ruzne dalsi elektronicke zarizeni, atd atd. Maturita se napriklad zkladala ze 2 casti- teorie a praxe, kde v prakticke casti jsem opravoval televizi, na ktere mistri odborneho vycviku zpusobili 3 ruzne zavady, a dale jsem mel sestrojit nejake jednoduche elektronicke zarizeni (elektronickou "minutku", s moznosti nastaveni spusteni alarmu od 1sekundy do tusim 1 hodiny, s presnosti na 1 sekundu).
Vzhledem k tomu, ze jsem odmaturoval s vyznamenanim, da se rict, ze jsem umel u techto veci jak teorii (1/2 hodinove povidani o jednocipovych mikroprocesorech), tak praxi (jiz zminema oprava TV + stavba el. zarizeni).
Tedy - pokud bych se chtel zivot jako opravar radii a televizi, PROC bych byval potreboval vysokou skolu? Uprimne receno, uz nekde ve druhaku - tretaku jsem na kseft opravoval "vyhorela" autoradia, kazetaky, a podobne. Dokonce jsem si i sam opravoval pocitac(e), jako ze PC (i kdyz pravda, zpocatku to byly PC XT).
Pokud bych se tim chtel zivit, byval jsem mohl, nemel bych s tim nejmensi problem s tim, co jsem umel.
Ja si vsak vybral cestu staveb/oprav PC. Je to vic jak 15 let zpetne, v te dobe tu precejen moc lidi nebylo, co by tyhle veci umeli, takze jsem si tim VELMI slusne vydelal. A opet - k cemu bych pro to potreboval vejsku? Rozebrat mys a prepajet mikrospinac jsem umel, taktez vymenit tam nejaky integrac...
Ano, pokud bych se chtel zivit tim, ze bych rozumel fungovani sitovych prvku a chtel bych umet programovat na nejake vyssi urovni a podobne, potom bych pravdepodobne potreboval vysokou skolu (pokud by me to nekdo proste nenaucil). Ovsem k tomu, abych stavel/opravoval Pc, tahal a zapojoval site...k tomu jsem ZADNOU, opakuji ZADNOU skolu nepotreboval. VSE, co jsem v teto oblasti umel, naucil jsem se sam, mimo skolu. Nakonec, v hodinach vypocetni techniky jsme byli 3 lidi ve tride, co temto vecem rozumeli VYRAZNE vice, jak samotny ucitel, a tak jsme ho to spise ucili my, nez aby neco ucil on nas.
Takze znovu otazka: Opravdu jsem potreboval nejakou vysokou skolu?
|
|
|
Ne že by to, co píšeš, nebyla vůbec pravda, ale mám pár poznámek:
- Ne všichni se chějí živit "jen" jako opraváři rádií a televisorů.
- I ti, kteří se tak živit chtějí, jsou občas donuceni dělat něco jiného, pak se extra znalosti a dovednosti hodí
- V dnešní době opravář je často jen měnič dílů, v autorservisech je to vidět asi ještě výrazněji. Vzdělávání tomu odpovídá. Jak a proč věci opravdu fungují se dozvíš, při troše štěstí, na VŠ. Že to dřív patřilo k učivu na průmce je fakt, ale fakt irelevantní.
- Věci, které se učí na VŠ se můžeš doučit i bez ní, to je pravda. Nicméně s ní to bývá často snazší i když cenou za to je zase nějaké množství nepotřebného balastu (přičemž poměr se liší podle školy).
|
|
|
Faktem je, ze doba pred 20 lety a dnes se zmenila, nerikam nic.
Na druhou stranu - prijde mi, ze velka vetsina lidi se zivi necim, kde je potreba "neco umet" jako ze prakticky, a nikoliv teoreticky.
Ja objizdim diky svemu povolani mraky firem a vidim to, s cim se potykaji. Drtiva vetsina vyrobnich firem zoufale shani svarece, soustruzniky a podobne, coz je klasicka profese, na kterou vysoka skola vazne neni potreba, pritom ja osobne tyto profese povazuji za velmi "seriozni", ba az "prestizni", protoze clovek, ktery je spickovy svarec, proste ma moji uctu...
Jasne, pokud bych chtel rozumet sitim jako Root, tak by mi asi nezbylo, nez jit na vejsku...a nebo bych mohl jit za Rootem a domluvit se s nim, at me to nauci.
A jeste jeden faktor - zda se mi, ze se blizi doba (respektive ona uz tu je pomalu ted), kdy opet bude platit, ze "remeslo ma zlate dno" a umet dobre nejake poctive remeslo bude lepsi, nez mit 3 ekonomicke vejsky. Fakt jsem o tom presvedcen, mozna je to fakt trosku deformace z toho, co vidim v podnikach, ktere navstevuji...
|
|
|
Drtivá většina firem by nesháněla svářeče a soustružníky, kdyby jim dala adekvátní nabídku.
Řemeslo jde ke dnu, i ten kominík dneska neumí postavit komín a živí se vydáváním štemplů. Nemluvě o tom, že základní dělnické profese nahrazuje robotika.
Jediné co je perspektivní je státní správa :-)
|
|
|
Tak jiste...kdyby jim dala napriklad milion na hodinu, asi by to byla motivace k tomu, aby se statni urednici hromadne skolili na svarece..
Ale v dnesni dobe je proste svarecu nedostatek, a presto, ze maji vyrazne nadprumerne platove ohodnoceni, stale ne a ne nejake najit...
|
|
|
což asi nebude takové nadprůměrné ohodnocení, že je to adekvátní místním podmínkám.
Dlouhodobý "nedostatek" je dán podmínkami na trhu. Na nabídkové straně v tom není viděna dlouhodobá perspektiva. Mnoho těchto pozic bylo flexibilně zrušeno a teď je najednou nedostatek.
Za chvíli bude nedostatek kvalifikovaných doktorů a sester, ačkoliv jsou nadprůměrně ohodnoceni. Tipni si proč.
|
|
|
Tipuju, ze tyhle problemy predevsim vytvari stat tim, ze urcuje kolik kde bude jakych ucilist, prumyslovek a podobne, a casto to nema nic spolecneho s realnou situaci na trhu.
Jinak pokud vim, tak podniky, co hledaji odborniky jako svarece ci napriklad soustruzniky, jim nabizeji vyrazne nad lokalnim mzdovym prumerem...
|
|
|
Je to kombinace.
Jakou historii a perspektivu mají ty firmy, které nemůžou sehnat, nabízejí dost na to, aby dotyčný zvládl hypotéku kvůli přestěhování (protože to jinak nejde), jsou ty firmy stabilním partnerem státního školství a naopak ptá se jich z školského odboru vůbec někdo?
Podobný problém vzniká u nezaměstnaných, proto mnoho lidí prostě odejde z oboru a potom je hold nedostatek odborníků.
Stát si v tom nese svůj díl právě v tom, že diriguje (nese zodpovědnost) za školství, v podstatě nepřipustí soukromý sektor za rovných podmínek (stejných a stejně dostupných dotací) a přesto není schopen pragmatického sociálního inženýrství, Ano, pro libertariány zde nepopulární, ale jedná se o pragmatismus ve smyslu když už stát něco dělá, tak ať to má rozumné výsledky a ne řadu objektivních kiksů.
|
|
|
No vidíte, sám jste krásný příklad toho jak to tehdy krásně fungovalo, vše co jste potřeboval vám dalo vyučení. A sám musíte nejlíp vědět, že pokud jste chtěl něčemu porozumět tak jste musel znát i fyzikální podstatu dané věci.
Jiným to dala zase vysoká škola - třeba k řízení jaderného reaktoru nebo i vývoji těch televizí.
|
|
|
Dobre, tak jeste jednou.
Vse, co jsem umel, jsem se naucil JINDE, nez ve skole. Nakonec i to opravovani televizi jsem se naucil praxi, a nikoliv nejakou teorii ve skole.
Jedine, co z te skoly bylo k necemu, byla prave ta praxe, ktera nastesti probihala nekde uplne jinde, nez ve skole, ucili nas tam lidi, co vlastne nebyli vubec ucitele (tehdy to jeste slo, nevim jak dnes) a moc to nepocitam do toho, cemu rikam "skola", ac to bylo formalne jeji soucasti. Napriklad ZCELA identicky obor, ktery jsem nejprve studoval v Liberci na prumyslovce, by me nenaucil VUBEC nic. Doslova, naprosto nic, co bych vyuzil v praxi (ale zase vzpominam s laskou na jednoho vyborneho ucitele, ktery nas ucil pocitat mosty...on sam vedel, ze to v zivote nebudeme potrebovat, tak to umel tak hezky podat s humorem, ze jsme ty mosty nakonec pocitali radi).
Mohu se zeptat, kolik lidi ridi jaderne reaktory a nebo vyviji televize? Bude to celkem 1% cele populace? Vcetne dalsich oboru, jako je vyvoj leku a podobne....Pro ty dozajiste vysoka skola je potreba.
Ale kdyz vidim, co k nam do firmy leze za dementy, co prave prosli nejakou vysokou skolou ekonomickou, jak jsou moudri a prubojni...a pak za 2-3 mesice odejdou, protoze nejsou schopni prodat za 3 mesice to, co ja za tyden...A takovych je DRTIVa vetsina...
A mimochodem - to, co umim, mne povetsinou naucil muj otec, a potom soused, co opravoval za komancu telefonni ustredny. Sve prvni radio jsem si postavil, kdyz mi bylo 7 let (pravda, absolutne primitivni), a kdyz jsem nastupoval na tu skolu, uz jsem v podstate umel zaklady toho, v cem jsem se tam jen zdokonalil diky pristupu k soucastkam a pristrojum, co jsem doma nemel (osciloskop). Kdybych to byl byval doma mel (coz dnes uz neni problem), tak bych tu skolu nepotreboval ani na urovni te praxe
|
|
|
No praxe je součástí výuky u výučních oborů, takže ano, naučil jste se to ve škole. K tomu také výuční obory jsou, kombinují praxi a teorii více než ostatní typy studia, které jsou předpokladem pro například další navazující studium. Teoretická část studia dává právě žákům background pro to vaše řešení problémů. Neříká pouze "pokud na tomto displeji vidíš číslo 1,25 tak spoj červený drátek s modrým", ale učí co je podstatou dané věci, od lidí, kteří věci rozumí (ne všechny děti mají rodiče, kteří rozumí tomu, co chce dítě dělat, často na to nemají ani svým intelektem - nevím, co by jste uměl, kdyby byl váš otec pošťák). Odpovídá na otázku proč, ne jenom je to tak a tak. Protože až tam bude jiné číslo než které říkal soused tak se budete moci zamyslet, proč je tam jiné číslo a jaké to má důsledky. Pokud jste předpokládal, že vám škola bude do puntíku simulovat praxi tak vám někdo lhal. Praxi žádná škola nahradit neumí.
Pokud vám škola nepřinesla vůbec nic tak by jste se měl zkusit zamyslet, jestli bude problém pouze v té škole. Ptejte, co jste pro to udělal vy, ne co vám učitel neřekl nebo nepodal na zlatém podnose. Já dokáži idnetifikovat, co jsem si odnesl ze ZŠ, gymnázia i VŠ ačkoliv nedělám přesně to, co jsem na VŠ vystudoval. Ono totiž například odvození nebo důkaz je v praxi možná k ničemu, ale rozvíjí třeba logiku. Umožňuje naučit pracovat s předpoklady a činit z nich závěry. Pro statistiku/matematiku je například studium teorie nezbytné.
Spíš mě přijde, že nejste schopen dohlédnout, že pro některé má i teoretická část studia přínos.
|
|
|
Ja nemam ucnak, alebrz stredni s maturitou. Jen technicka..
Jinak to, co mi ma ukazovat merak a PROC jsem vedel uz predtim, nez jsem na tu skolu sel. Teda, abych nekecal - VETSINU toho. Napriklad proto, ze jiz v cca 10-11 letech jsem si nasetril na takovou peknou elektronickou stavebnici, kde se soucastky propojovaly dratkama a stavely se z toho vserozlicne zarizeni, od blikatka po radio se zpetnou vazbou. Mimochodem, soucastni byl i operacni zesilovac. Takze kdyz jsem vysel zakladku, docela rozumne jsem vedel, jak co funguje, a umel pocitat pomoci Ohmova zakona, a podobne. Na skole jsem se naucil...premyslim...pravda, naucil jsem se napriklad, proc se dioda chova jako dioda. Ne, ze by mi to k necemu extra bylo to vedet, ale tak dobre, vim to...Rozhodne ale i pred tim jsem umel pouzit diodu, aby delala to, co jsem chtel. Samozrejme pokud bych chtel byt nejaky vedec, co vymysli nove materialy na vyrobu diod, potreboval bych nesrovnatelne vice informaci, i teoretickych. No ale pokud jsem chtel skoncit u toho, ze budu opravovat radia a televize...
A je super, ze vim, ze 1212 byla Zlata bula sicilska. Sice mi to k nicemu neni, ale z nejakeho duvodu to vim. Ok, to jsem schopny priznat skole - slovek se nauci veci, ktere mu v zivote k nicemu nebudou, ale tak ma nejaky "obecny rozhled". Pravda, pokud bych se samovzdelaval nejakou zabavnejsi ci zajimavejsi formou, dokonce bych mozna i vedel, to co vlastne znamena. A rozhodne jsem presvedcen, ze bych mel prehled velmi podobny, ne-li lepsi. Nakonec, jedna z mych prvnich knih, kterou jsem cetl cetl nekdy kdyz mi bylo 6, byla "encyklopedie" pro deti, jmenovalo se to "Uz vim proc". A mel jsem jsete jedu, a ta se jmenovala tusim "Uz vim jak", nebo tak neco...rozhodne jsem napriklad v prvni-druhe tride docela spolehlive vedel, jak funguje parni stroj - myslim tim, ze jsem ROZUMEL tomu, jak funguje parni stroj. A ne, nebylo to diky skole...
Obecne receno : Z cele zakladni skoly pouzivam ucivo, ktere jsem se naucil behem nekolika mesicu. Zbytek sice mozna vim, znam, ale je mi to nanic.
Z cele stredni skoly dneska nepouzivam VUBEC nic, a to doslova, protoze uz se zivim necim jinym. No v dobach, kdy jsme si staveli 100 watove zesilovace, aby nam to na intru pekne hralo, tak jsem pouzival ucivo, ktere jsem se naucil behem nekolika tydnu, zbytek nic.
Btw - psal jsem, ze jsem si v 7 letech postavil prvni radio. Stalo se tak predevsim proto, ze jsem v 7 letech vedel, jak funguji radiove vlny, jak funguji soucastky, ktere jsem pouzil, proc kdyz se placne dioda k radistickym sluchatkam, tak po pripojeni na okap to hraje, a take jsem vedel, proc kdyz pouziju civku a ladici kondenzator, tak budu moct v omezene mire ladit stanice, a take jsem vedel, cim jsem omezeny.
Pravda, vypocitat LC obvod, vypocitat pocet zavitu na feritove tycince a podobne, to jsem se naucil az pozdeji...Tady bych skole priznal cca 1 hodinu.
|
|
|
některé školní znalosti nejsou úplně marné, třeba naučit se rozdíl mezi průměrnou a momentální rychlostí . . . . . :-))
|
|
|
To je mozne...a? Co jsi tim chtela rict?
Nejak jsem to nepochopil, promin
|
|
|
Polož důraz na "řešení problému"!
|
|
|
Ufff...tak to uz nechapu vubec...sorry
Prosim nejak vysvetlit...
|
|
|
Překvapuješ mne. Doteď jsem myslel, že nadprůměrně inteligentním jedincům není třeba nic vysvětlovat. Těm obvykle stačí jenom ťuknout a bývají v obraze,
|
|
|
Pokud neťukneš do ega :o)
|
|
|
Coby provařenej prolhanej, úskočnej a svinskej parchant s šarmem a společenskou grácií filcky prostě nemůžu jinak, je to silnější než já. :)
|
|
|
prostě dívčí idol...chápu, že se toho nechceš vzdát :o)
|
|
|
to nemůže člověk, který se zahazuje s odborářkami pochopit!! ;-)
|
|
|
Nemohu za to, že svůj původ obvykle vyjeví až pak...to jsou ty vaše triky, pravda až nakonec. Známe. :o))
|
|
|
Já myslel, že nejdřív provedou kontrolu zaplacených příspěvků. Přece se nebudou zahazovat jen tak s někým.
|
|
|
Doklady se řeší až potom, ne?
|
|
|
|
třináctileté odborářky?? Chápu, nejsi pověrčivý. :-))
|
|
|
U fousatý vodborářky netřeba ani potom.
|
|
|
No na zaplacený příspěvky jste tady byl cimprlich vy ...
|
|
|
Muj seznam milostnejch úspěchů je prostě ... obrovskej. Nebál bych se říct nadprůměrnej. :)
|
|
|
|
|
Ale tak znas to...nadprumerne inteligentni jedinci obvykle nechapou myslenkove pochody lidi s inteligenci vyrazne nizsi. Ale tak ja to nejak preziju, nakonec uz jsem si pomalu zvykl, ze me texty nekterych lidi pripadaji jako naproste blaboly...
|
|
|
jsem si to tak ňák cca myslela, vlastně jsem si vždycky myslela, že je to přesně naopak. Nadprůměrně inteligentní dokáže pochopit někoho, kdo má inteligenci výrazně nižší, naopak to nefunguje a to teda ani cca.
|
|
|
Ono vlastně vždycky stačí počkat na nějakej ten vlastňák. :))
|
|
|
Přijde mi to jako pokorné přiznání si, jak si stojí. To se cení. Jistý typ coming outu...
|
|
|
No vidis, tak to sis myslela spatne..
Ale nic si z toho nedelej...
|
|
|
Jo, taky se mi to zda. Nadprumerne inteligentni totiz muze mit dojem, ze oststni dosahuji aspon jeho urovne a chvili mu trva, nez se srovna s trpkou realitou. Blb chape vsechno a vsemu rozumi. Ovsem blbe.
|
|
|
Co je trpkého na tom, že ostatní jsou blbější?
|
|
|
To, že se člověk musí snižovat na jejich úroveň a uvědomuje si to ;-)
|
|
|
No, já se takovým snižováním snažím například rozumět svým psům a vůbec se mi to nezdá být trpké, ba naopak, docela mne to baví.
|
|
|
tady si zasouhlasím zase já, lojzovi hodíš kostičku a ani nemusíš říct aport a je to velmi zábavné. ;-)
bez legrace, není to ani trpké ani netrpké, je to prostě tak, někdo je chytřejší někdo hloupější, někdo má lepší analytické schopnosti někdo lepší čich (třeba ten pes), nedá se z toho vyvodit, kdo je lepší a kdo horší a ideální je se domluvit nebo dorozumět.
|
|
|
Ideální je nemít zapotřebí se s někým domlouvat. Ale ano, pokud už tu potřebu někdo má, pak domluvit se je ideálním řešením. ;-)
|
|
|
tak jsem to nemyslela, ani ten nejchytřejší ze všech nežije na pustém ostrově, takže potřeba domluvit se s druhými je nevyhnutelná. Ohromovat pošťáka, naštvanou prodavačku nebo domovnici vybranou mluvou, úchvatnými znalostmi a nepřekonatelnými schopnostmi myšlení, je kontraproduktivní.
kupodivu znám pár opravdu chytrých lidí, kterým to myslí jako málokomu, vzdělaní jsou až hrůza a oni sami to nevidí. Neúspěch v komunikaci s ostaními si často vyloží jako svou vlastní nedostatečnost.
|
|
|
Ano, potřeba domluvit se s ostatními je pro většinu lidí nevyhnutelná.
Ohromovat pošťáka je kontraproduktivní, pokud to neplní svůj účel. Pokud je ovšem účelu - například posílení vlastního chatrného sebevědomí - dosaženo, jde o jednání jednoznačně produktivní.
Jestli svoji výjimečnost nevidí, až tak moc jim to nemyslí. Anebo jen prostě kalkulují s vědomím, že skromnost dobře vypadá.
Neúspěch v komunikaci s ostatními si ovšem vykládají jako vlastní nedostatečnost zcela správně.
|
|
|
Nevím, mne to zas tak moc nebaví. Potřebuju přetlačovanou a vyrovnanější mač. Aspoň ať to váží těch půl tuny, ať jsou handicapy vyrovnaný. Spíš partnera, než podřízenýho.
Vítězství v takovým mači má úplně jinej šmak ... :)
|
|
|
Jasně, dostat půltunového partnera do posice podřízeného, to je jiná satisfakce než tam dostat nedomrle. Ale o tu podřízenost jde pořád, že?
Je to furt o tom samém - na někom si něco dokázat. Na blbovi méně, na chytrákovi víc.
|
|
|
Podřízenost je mrkev, která se houpá na klacku a ideální stav je, když jí ani jeden nikdy neutrhne. Cesta je cíl.
|
|
|
Cesta je cíl - tahle filosofie mi, přiznám se, dlouho imponovala. Jakkoli ale může být z určitého úhlu pohledu relevantní, má význam zhruba podobný jako rčení "kdo si hraje, nezlobí".
Ale dost filosofování, na to muší bejt atmosféra, nálada, klid, čas, koncentrace ... moc podmínek, které nejsou splněny.
|
|
|
Ano, já jsem hodně hravej. :)
|
|
|
Cejtíš se hrozně vosaměle, v tom je ten háček.
|
|
|
Myslím, že ten pocit osamění plyne spíš z potřeby testovat a tříbit své názory, mít korektiv. Jakmile tuto potřebu ztratíš, přestane ti nedostatečnost ostatních vadit.
|
|
|
Spíš to byl vtip.
Neřekl bych že mi to vadí, naopak. Je to pro mne i určitý způsob relaxace. Nadto znam spoustu vesnickejch nevzdělanců, jen průměrně chytrých, zato třeba mají spoustu jiných vlastností a dovedností, pro které si je vážím. Naopak mnohými inteligentními lidmi hluboce pohrdám. Když si potřebuješ korigovat názor, vždy si k tomu najdeš cestu.
|
|
|
Jestli to byl vtip, tak ve značné shodě s realitou, protože vysoce inteligentních lidí, kteří právě z toho důvodu pocitem osamění trpí, pár znám.
Ale jo ... chytrá svině versus blby, ale férovy ... takové tradiční dilema štamgastů vesnických hospod...
|
|
|
Nepopírám, že v sobě osten racionálního jádra měl.
Kaviár se ti přejí a dostaneš chuť na buřta na vyjetým oleji. Zrovna tak nelze žít jenom na debatách o nesmrtelnosti chrousta, ale občas i probrat v hospodě komu se otelila kráva a kdo koho momentálně klátí. Já to mám rád barevný. :)
|
|
|
Když máš ovšem nesmrtelnost chrousta definitivně vyřešenu, můžeš se plně a radostně věnovat tomu, kdo koho momentálně klátí. Vyřešení otázky nesmrtelnosti chrousta ti navíc dá odpověď mj. i na to, jaký má debata o klácení někoho někým, jakož i debaty / úvahy / počiny libovolné jiné, smysl. Barevnosti nic nebrání a vyřešená otázka o nesmrtelnosti chrousta ti přinese klid v duši, ať už při plkání o tom, kdo koho klátí nebo libovolné jiné bohulibé činnosti. A hlavně - ona fundamentální otázka už na tebe nevyskočí pokaždé, když se v životě dostaneš do bodu zlomu.
|
|
|
Já se obávám, že tu nesmrtelnost chrousta asi nikdy nebudeš mít definitivně vyřešenu. To si jenom v určitý fázi myslíš. Ve skutečnosti je spousta proměnných, který v tom semtam udělají bordel. Mít to definitivně vyřešený znamená nemít pochybnosti. A když nemáš pochybnosti, jsi na nejlepší cestě státi se volem. Čímž ovšem neříkám, že se jím nutně stát musíš.
|
|
|
Nemusíš se obávat, vyřešenu ji mám a jsem v té fázi už dost dlouho. Pár let jsem ještě ověřoval, vrtal, testoval v nejextrémnějších polohách ... a platí. Jsem si tím absolutně jist, pochybnosti nemám, jsem velmi vyrovnaným a spokojeným volem. Ty proměnné jsou nepodstatné.
|
|
|
Cítím potřebu napsat, že jsem to myslel v obecné rovině.
Nějak mi to s těmi pochybnostmi nesedí. Podle mýho jsou důležitý pro korekce, Ale otázka je, zda jsou vlastně korekce žádoucí. Možná že ne.
Uff, to jsme to to rozjeli nevhodně vzhledem k hodině a mentálnímu opotřebení. :)
|
|
|
Já vím, žes to myslel v obecné rovině. Ale i kdyby ne - snad sis propůch nemyslel, že bych se mohl urazit?
Jasně, de omnibus dubitandum est... Však nic proti. Dokud nemáš jistotu. Já vím, "mít jistotu", zní ve společnosti, kde sebechvála smrdí, jako "sežrat Šalamaunovo hovno", a vyjádřit to veřejně je neklamným znakem primitivismu a nabubřelosti. Máš dva klíče - modrý a žlutý. Myslíš si, že od dveří je ten žlutý, ale pochybuješ, tak to vyzkoušíš. Pořád pochybuješ, vyzkoušíš znovu... dříve nebo později dojdeš k jistotě, že ten klíč, kterým to jde, je správný. Říkám to proto, že jakkoli jsou pochyby základním předpokladem mentálního vývoje, jejich smysluplnost má své hranice. A nejen u klíčů.
Nu, odůvodnit mentální opotřebení hodinou je rozhodně příjemnější, než věkem ;-)
|
|
|
tak to určitě, já být obchoďák a jezdit v Thalii, tak se cítím hrozně vosaměle. :-))
|
|
|
Právě k tomu mířím. Když si asi jeden uvědomí, že je jedinej chytrej na světě a jinak kolem tebe samý debilové... to musí bejt hroznej pocit. To se jeden musí cejtit hrozně pod psa.
Ještě že to nezažívám, anžto ...
|
|
|
asi to bude ještě horší, přijdeš do školy a zjistíš, že se tam nemáš co naučit! To bych nechtěla zažít! Kolem samý blbci, škola pajdá někde daleko za tvými bohatými zkušenostmi, lidé tě nechápou, když je nějaký hluboce vědomostní kvíz v telce, tak znáš odpověď dřív než položej otázku, to musí být hrozný život! Děkuju nebesům, že jsem obyčejný blb! A to ještě nevíme, jestli není lepší úplně ve všem, třeba když chytne stopu, žádnej pes na něj nemá. Když chytne volant, všichni blednou závistí, když přijde do školy . . . dej pokoj, to je za trest, očistec už na zemi!!
|
|
|
To je těžký, my to můžeme rozebírat jak chceme, ale vždycky to bude jenom cca. Protože to stejně jaživo nemůžem chápat v celým rozsahu. Nanejvýš nějaký ty střípky.
|
|
|
to je jasný, to nedáme i kdybysme se pokrájeli, ale zase i když to nechápeme ani cca a dokonce ani plus minus čtrnáct metrů, protože je to nad naše možnosti, může nám někdo upřít, že jsme taky rádi na světě??? Vždyť přece vždycky byla nějaká tolerance k těm božím hovádkům, to už neplatí? ;-)
|
|
|
Ale tak já doufám, že na utracení přeci jenom nejsme. :)
|
|
|
|
Takže když to shrneme, proto že jste si jak malej hrál s hejblátkama vyvozujete to, že škola tak jak je dnes/bývala je úplně k ničemu. Spíš bych ale řekl že máte dost selektivní pamět, že buď si to neuvědomujete nebo si to nechcete přiznat, ale využíváte daleko více než tu tvrdíte. Ono totiž ve finále ty vaše elektro hejblátka je možná tak jeden rok základů na ZŠ případně nějaký rozvoj na SŠ, jenže máte dalších 10 předmětů skrze 9 a 4 roky. Ale možná máme jenom odlišný přístup ke vzdělání a informacím, já to vždycky bral jako hodnotu (ať už šlo a jakýkoliv předmět), která se mi může hodit třeba v padesáti (kdoví jakou práci a kde budu dělat v tomto věku), ale vás to třeba obtěžuje. Potom chápu váš přístup, ale nechtějte to prosím ordinovat i ostatním.
|
|
|
Ja nerikam, ze me to obtezuje. Jen rikam, ze mi je to pro zivot na nic, nepouzivam to...
Ano, kdyz bezi v TV nejaky soutezni kviz, obvykle nejsem za vola, protoze obcas i neco vim. No super...ale jinak mi to proste je k nicemu.
A predevsim nikomu nic neordinuju...na druhou stranu, proc ostatni ordinuji tedy me? Docela si umim predstavit, ze bych sve deti umel naucit spoustu veci lepe, nez "skola", nektere veci bych je umel naucit, ackoliv se na skole vubec neuci..
Akorat kdyz to budu delat, tak mi budou docela solidne hazeny klacky pod nohy, moje deti se stejne budou nuceny ucit veci, ktere pokladam za zbytecne, nebot z toho budou zkousene..atd atd.
|
|
|
Pokud dcera projeví úžasný talent v oblasti chemie, svěř ji TParanoikovi a jeho crew a můžeš klidně vynechat i tu střední školu ;-) Osatně namíchat ANFO, termit či udělat nitrocelulosu zvládne i dítko průměrné a hodit se to může.
|
|
|
Nevím, ale mě třeba VŠ docela dala infomace, které jsem využil. Trochu jsem měl výhodu, že spoustu informací a způsob myšlení jsem měl z rodiny, ale lecos jsem se tam naučil.
Na rozdíl od většiny zde přítomných nelituji, že jsem na školách všech typů získal (musel získat) širší informace, než jsem později přímo prakticky využil. Myslím, že všeobecný přehled dává možnost dívat se na věci z pohledů analogií a paralel.
|
|
|
Já bych proti jednotným osnovám nic neměl, pokud by byly jen jakýmsi pravidlem, které by určovalo minimální rozsah výuky na daném typu školy. A naopak bych uvítal nějaké pevné podrobnější osnovy, které by si určovala škola sama a které by byly platné během studia žáka/studenta. Dala by se podle toho lépe vybrat dítku škola. Ještě zdůvodním, proč "během studia" a proč "podrobné". Současný stav je bohužel (dle mé zkušenosti) takový, že se během studia mění jak předměty vyučované v jednotlivých ročnících, tak jejich rozsah. Například jednou je v ročníku matematika pět hodin týdně, další rok však ten samý ročník má už jen čtyři hodiny matematiky. S rozsahem je to podobné, jednou se látka vyučuje, pak se její výuka zruší a za pár let se zase zavede. Úplným úletem je, když se následující ročník učí to samé co ten předchozí, protože někdo změnil plány (nebo programy, nebo jak tomu říkají).
|
|
|
A to je špatně? Kdo chtěl tak se učil, kdo nechtěl…jeho boj. Nebo chcete do vzdělávání nekoho nutit?
Počet těchto lidí je v populaci víceméně konstatní a vliv režimu minoritní. Vždyť pěkným příkladem jsou dnes nejen černá ghetta v USA. Kdo nechce tak pořádně dělat nikdy nebude.
|
|
|
"Povinná školní docházka v konečném efektu přináší společnosti prospěch..."
Jen kvůli té společnosti nezapomeňte na člověka, prosím. Občas mám dojem, že právě jeho považují někteří za největší překážku na cestě k opravdovému blahobytu.
|
|
|
Kefalín, tyhle starosti můžete pustit z hlavy... Lidí je na světě jako sraček.
|
|
|
Máte pravdu, překážek na cestě k blahobytné společnosti je ještě opravdu mnoho.
|
|
|
Ano, člověk je zásadní překážka společenského pokroku. Mnoho skvělých myšlenek a teorií o lepším světě, pracně poskládaných v kavárně nad sklenkou absinthu, skončilo na neadaptabilitě člověka. Takový socialismus, komunismus, otrokářství(tam to asi nebyl absinth)zjevně i ta demokracie - bezva teorie a vždycky to skončí na tom lidském faktoru. Člověk nějak ne a ne fungovat v těch mezích, které ten či onen koncept přinesl a někdo jej tak pracně promýšlel, nedej bože realizoval. Pořád to není ono...
|
|
|
Povinná školní docházka v konečném efektu přináší společnosti prospěch, protože ne všichni rodiče jsou "osvícenci" a mají touhu po vzdělání. Někteří rodiče opravdu touží své dítko co nejrychleji vykopnout z domu a nebo nechat pracovat, aby co nejrychleji přineslo domů dávky.
Pokud by ta povinná školní docházka skutečně pomáhala, děti nějak vychovávala a vzdělávala a zanechala v nich skutečně alespoň ty nejzákladnější věci nutné pro život, neměla by tím způsobem během jedné generace zcela odstranit problém, který předestíráte jako důvod, proč musí existovat?
V zásadě mi totiž přijde, že tvrdíte: školní docházka je dobrá k tomu, abychom tu neměli z dětí naprosto ignoratské burany a měla by být povinná proto, že by ignoratští burani v roli rodičů (kteří už si prošli také školní docházkou, která je dobrá k tomu, aby z nich nebyli ignorantští burani) své děti sami o sobě do školy neposlali....
A jinak ano, ve škole se učí pravidelnosti a povinnosti, a jak říkáté, mnohé další věci jsou očím skryty, například to, že reálně se tam učí zejména držet hubu a krok, protože nejsnažší způsob, jak projít 95% českých škol (zejména nižších stupňů) je pasivní souhlas s autoritou a hlavně nikdy nezapojovat mozek, protože kdo moc přemýšlí, riskuje, že bude přemýšlet jinak, než je žádoucí.... viz. prostě když se na VŠ učí pedagogika, neustále je tam zmiňováno, jak je hrozné, když se studenti ptají "k čemu mi to v životě bude", přičemž z této zcela legitimní a logické otázky se tam dělá něco hrozně démonického, že je to hrozné, jak se vůbec mohou studenti takto ptát a že je to vlastně drzost.
|
|
|
Neodstranila by tento důvod, protože inteligence se nepřenáší na základě dědičnosti. Takže nadané dítě podprůměrně inteligentních rodičů nemusí fungovat. Viz hnědočeši. Tam vzdělání není podporováno a věřím tomu, že tímto způsobem se ztratí pár mozků, které pak na druhou stranu umí vymyslet dobrou čórku.
Až zkusíte sám doma vzdělávat své dítě alespoň po první čtyři roky, pak se prosím ozvěte. On ten proces není tak jednoduchý jak vypadá. Nehledě na to, že dítě může mít například hudební talent a vy nikoli, tedy možná promarní možnost stát se druhým božským Kájou. Já asi na rozdíl od Vás přeju nejen dětem z rodin, kde se vzdělanost nosí, ale i těm, kteří jsou v tomto ohledu velmi slabí. Někdy se tomu říká i sociální cítění.
NO a s mozkem - je to samozřejmě problematické. Nevycházím z údivu, co může učit, kdo může učit a jak kastuje děti. Na druhou stranu jsem se snažila dětem vybrat školu s dobrou pověstí a dobrým učitelem. Na blba narazí i tak, ale dostanou dobrý základ a vztah k práci. Nevím na jakém pajdáku jste se vyskytl vy, ale já to slyšela jinak. Pokud se žáci ptají, k čemu mi to v životě bude a vy neumíte odpovědět, pak jste někde udělal chybu. Protože vy jste kompetentní osoba, vy jste ten blb.
Jo a pasivní souhlas s autoritou obzvláště na prvním stupni už se fakt nenosí. Spíš práva dětí, na co vše mají právo. Co jim kdo musí poskytnout, předložit. Že by sami zapojili mozek - to bolí. O povinnostech s právy propojenými se mlčí.
|
|
|
Pročpak se zrovna vlohy pro schopnost resit problémy rozumovymi úkony nededi?
|
|
|
sorry, já si nemůžu zvyknut správně reagovat, koment je úplně vespod. Proto raději zařadím znovu.
Nebyl prokázáno, že by v dna byl gen inteligence, snad jen jeden genom. Oproti původním sedmdesáti procentům se vliv dědičnosti na inteligenci prokázal pouze z třiceti procent. A opět závisí na přístupu k výzkumu. Některé se raději drží 50%. Hodně velký vliv na dědičnost inteligence a chování má totiž prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje - tedy i proces učení.
|
|
|
Ale vždyť Vy si pořád protiřečíte. Teď v tom prvním odstavci o hnědočeších, to je přesně totéž, na co jsem narážel už minule, ale Vy jste mě vůbec neráčila pochopit, protože reagujete na něco úplně jiného (mimochodem, co jste to říkala o tom, jak škola naučí rozlišovat podstatné informace od nepodstatných?). Sama říkáte, že se mezi hnědočechy TEĎ ztrácí ty mozky nadaných dětí - ale zároveň obhajujete povinnou školní docházku argumentem, že kdyby nebyla, tak toto bude dít. Jenže zároveň říkáte, že se to právě děje (ale povinná školní docházka je). Vy obhajujete systém, který je tu už pár stovek let tím, že říkáte, že tu musí být, aby nedocházelo k nějakému jevu, ale v tomtéž příspěvku napíšete, že k tomu jevu dochází (ač už je tu ten systém stovky let).
Jinak mi tu podsouváte v zásadě to, že chci zrušit všechny školy a nechat rodiče pouze vyučovat doma.... to není pravda. Mohla byste to vědět, kdybyste nedělala z článku závěry, které tam nejsou, případně si přečetla komentáře, ve kterých to upřesňuji. Někdy se tomu říká pochopení psaného textu a mám pocit, že jste se tu kasala, jak Vás to ve škole naučili.... no, právě asi ne moc dobře.
|
|
|
dnes se tomu neříká, že si někdo protiřečí. Je to trend poslední doby, obhajovat dosažení něčeho, co není možné, nějakým opatřením. Tady jsou to promarněné talenty, nikdy nedojde k tomu, aby bylo skutečně využito nadání úplně všech nebo talent úplně každého. Není to možné, protože je k tomu třeba spousty dalších vlastností, které škola nedokáže vykřesat. Dokonce ani ten jedinec nedokáže takové vlastnosti u sebe vykřesat. Ale je to dobrý argument pro zachování státního školství (teoreticky, prakticky je to úplně blbý argument). Totéž je v dopravě, snaha o beznehodovost na silnicích, která prakticky vůbec není možná, dovoluje zavádět další a další opatření, nikdy to nebude stačit, protože ideální stav možný není. Pro obhajobu čehokoliv je třeba najít nějaký nedosažitelný stav a tím pořád dokola argumentovat. :-)
|
|
|
Tak jako neříkám, že se to pořád neděje, na druhou stranu to nic nemění na tom, že je to velmi hloupá argumentace.
S tou nehodovostí jsi to řekla moc hezky a také mě to napadlo při psaní toho příspěvku. Pořád přibývají další regulace na silnicích, když se ale člověk podívá na statistiky nehod, je jasné, že tyto regulace nemají efekt. Přesto se už pak nikdy nezruší. Když se zaváděl bodový systém, mluvilo se o snížení nehodovosti. Ta dokonce vzrostla. Nevěřím, že to bylo bodovým systémem, prostě nějaká náhoda, ale ani v následujících letech se nic zásadního nezměnilo. Logické by tedy bylo říci, že bodový systém nesplnil to, co od něj bylo očekáváno a zrušit ho. Nestalo se tak, bodový systém dál existuje a je nadále používán (hloupý argument), že je tu proto, aby zabránil nehodám (i když prokazatelně nebrání).
|
|
|
Tak tak, zase jednou po čase nemohu propásnout příležitost si s tebou trochu zasouhlasit. ;-)
Především je důležité onen kýžený cílový stav ani náznakem nedefinovat. Typicky bezpečí a jistoty, odstranění sociálních nerovností či tebou zmíněný boj proti nehodovosti. Kupříkladu odpověď nějakého socana (z libovolné strany) na otázku, jak se pozná dosažení stavu odstraněné sociální nerovnosti, by mne velmi zajímala. Až bude mít uklízečka skoro takovou mzdu, jako generální ředitel, případně stejnou, či snad vyšší? A o kolik?
|
|
|
Tak prostě vidím věci jinak a nedosahuji vaší úrovně. Mě to nevadí.
Ano, přiznávám se, nečtu všechny komenty. Některá vlákna mě nebaví.
Ano, kasám se, že spoustu věcí jsem se naučila a další spoustu jsem se nenaučila právě ve škole.
Zatím nikdo nevymyslel lepší systém než ten, dát dětem šanci na vzdělání povinnou školní docházkou. A je mi jedno jestli se děje doma nebo ve škole. Protože i domácí vyučování má svoje klady. Zádrhel vidím v tom, že kdyby bylo povinné vzdělávání (nezaměňovat prosím s povinným vzděláním) v rozsahu ZŠ zrušeno, mnoho dětí by nedostalo šanci. Kvůli procesu učení. Hnědočeši za svoji situaci házejí vinu na stát. Ano, souhlasím, co se týče dávek. Ale právně zodpovědní rodiče posílají děti do školy právě jen po tu povinnou dobu a dál nechtějí. Aby mohli uplatnit dávky. Nevysvětlila jsem dostatečně. Sypu si popel na hlavu.
Je mi jedno jakou kdo dokončí školu, Ať si je střední a vysoké školství tržní. To přece povinné ani není. Povinné je to základní. Takže ať se děti vyučují povinně ve škole po dobu základky. A protože stát na vzdělání přispívá, chápu, že si taky určí, co chce učit. Dál už mají ale všichni možností hafo. Pole neorané. Ať do toho všichni jdou, ať zavládne trh. Ten je totiž všemocný..... (ironie)
|
|
|
Promiňte, ale asi Vás ve škole ani nenaučili se pořádně vyjadřovat, protože tento příspěvek nemá tak úplně hlavu a patu. Když to vezmu postupně, tak:
1/ Nikdo nevymyslel lepší systém než povinnou školní docházku? To tam píšete jako fakt. Vzala jste to kde? Vyvozujete to z čeho? Nebo je to takový ten příklad samostatného myšlení, že Vám to povídali na základce, takže to musí být pravda?
2/ Píšete, že kdyby nebylo vzdělávání v rozsahu ZŠ zrušeno, mnoho dětí by nedostalo šanci. Šanci na co? Projít základkou? Proč potom nezavedeme také povinné středoškolské vzdělání? Povinné vysokoškolské? Aby každý dostal šanci. A co šance na jiné věci? Zavedeme i povinné kurzy přežití v divočině? Povinné kurzy pilotování letadel? Sakra, co vlastně děti, které mají skvělý talent řídit letadla a nedostanou nikdy šanci, protože to ani nezkusí? Kdybys uplatnil Vaši argumentaci, obhájím pomocí ní i povinné kurzy/školy na cokoliv, protože co když na to má někdo talent a my mu vezmeme tu šanci?
3/ Co se týče těch dávek, je to nějaký naprosto nesouvisející shluk vět. Za ten jste napsala, že jste to nevysvětlila dostatečně a nasypala si popel na hlavu. Co kdybyste to místo sypání popela vysvětlila dostatečně?
4/ Největší gól je ovšem věta: A protože stát na vzdělání přispívá, chápu, že si taky určí, co chce učit. Stát je totiž kouzelný dědeček s hůlčičkou, který ty zdroje tvoří, z těch pak přispívá a proto si může určovat, co chce učit xDDDD
|
|
|
1) Kde jste přišel k tom, že trh a jeho pravidla vyřeší všechno? To je takový příklad analytického myšlení, že jste na tuhle pravdu přišel, že pravidla trhu jsou jediná spravedlivá? Nebo jste vymyslel jiný systém než je povinná docházka či trh?
2) Píšete, že zodpovědnost za vzdělání nesou rodiče. Takže vy si skutečně myslíte, že zájmem všech rodičů je mít vzdělané dítě? Že chce vždy a jen jeho prospěch? Že by stačilo mít jen tu hrstku vzdělaných lidí, kteří o toto budou dbát, aby tu další většinu drželi ještě ve větším područí? Protože ti ostatní, kteří nestojí o vzdělání měli přece možnost rozhodnout? Kdybych použila vaši argumentaci o trhu na zdravotnictví, to by najednou ubylo pojištěnců. Vždyť ten systém přece v životě nemusíte využít. Protože co když někdo celý život platí zbytečně? A nevzdělanci, jak sám rád uváníte se velmi snadno řídí.
3) CO se týče shluku vět, jsem ráda, že jste pochopil aspoň ten popel na hlavu. Nemám důvod vysvětlovat něco někomu, když o to nestojí.
5) A největším gólem je váš dědeček s hůlčičkou. Protože vy jistě tvoříte podstatné zdroje pro fungování věcí, které vlastně vůbec nepotřebujete a nevyužíváte. Stejně blbě fungují.
PS: Děkuji, že moje děti nezažijí až tak rozdrbané školství, jako je tomu jinde. Protože ještě skutečně může být ve vzdělávání hůř. Ono to tady v Čechách fakt není tak strašné, jak se v tomto článku podává.
|
|
|
K bodu 1:
Trh VZDY vyresi vsechno. VZDYCKY se stav CEHOKOLIV nakonec ustali na zaklade nabidky a poptavky.
Pokud nechame napriklad nabidku a poptavku v oblasti vyroby hrebiku zcela dobrovolne bazi a stat se do toho nebude montovat, vznikne nejaka situace. Rikejme tomu stavu "volny trh" a tento volny trh nastavi cenu hrebiku, urci spotrebu hrebiku, velikosti hrebiku, material, ze ktereho se vyrabeji...
Pokud stat pujde a zreguluje vyrobu hrebiku, OPET je to ZCELA trzni situace. Pouze se nejedna o "volny trh", ale porad je to trh. A OPET se ustali stav, opet se ustali poptavka, nabidka...velikosti, materialy...pouze se to ustali JINAK, nez v pripade "volneho trhu".
Pokud stat vytvori monopolni fabriku, vyrabejici hrebiky a zakaze existenci jinych fabrik na fyboru hrebiku, OPET je to zcela trzni situace. Pouze se vysledek ustali ZCELA jinak, nez v pripade volneho trhu. Ale ustali se...
Trh vzdy dosahne nejlepsiho mozneho stavu, ktery je vyhodny pro co nejvetsi mnozstvi zainteresovanych subjektu. Pokud prodej hrebiku stat zreguluje natolik, ze hrebiky nepujdou legalne sehnat, a presto po nich bude poptavka, vznikne "cerna vyroba" hrebiku...Sice to nebude idealni reseni, ale bude nejlepsi mozne z hlediska celku...
|
|
|
Urza: 1/ Nikdo nevymyslel lepší systém než povinnou školní docházku?
Linka: 1) Kde jste přišel k tom, že trh a jeho pravidla vyřeší všechno?
No to mi poser prsa. Jdu si dát panáka.
|
|
|
|
Německý fekálporno tady?
Jdu si dát panáka.
|
|
|
1/ Promiňte, ale co je toto za výlev? Vy jste napsala, že povinná školní docházka je nejlepší systém, který kdo vymyslel. Já se Vás zeptal, kde jste k tomu přišla a chtěl po Vás, abyste to nějak doložila a Vy vyplodíte nějaký útok proti trhu? To není příklad analytického myšlení, nýbrž toho, že prostě opravdu nezvládáte číst, reagovat, myslet, psát, jste prostě typický výplod českého školství, obávám se, že navíc učíte, takže to přesně sedí s tím vším, jak se dožadujete toho, aby byli učitelé vážení a aby byly požadavky tvrdé - těmi byste ale patrně neprošla, neboť diskuse s Vámi vypadá takto:
Vy: Nikdo nevymyslel lepší systém než A.
Já: Kde jste k tomu přišla? Můžete to nějak doložit?
Vy: A jak jste vy přišel k tomu, že systém B je dokonalý? Nebo jste snad vymyslel něco lepšího než A a B?
Jako opravdu, toto je ukázka totální neschopnosti byť elementární logiky. Zaprvé já neřekl, že trh vyřeší všechno. Vy jste řekla, že povinná školní docházka je nejlepší systém, co kdo vymyslel. Když já po Vás chci, abyste své tvrzení doložila, odpovíte tím, že já mám doložit tvrzení, které jsem neřekl, nebo vymyslet systém lepší, než ten, který kritizuji. Ono jaksi z toho, že bych já nevymyslel lepší systém, vyplývá, že nikdo nikdy nevymyslel lepší systém? OMG....
2/ Zaprvé z mého tvrzení, že zodpovědnost za vzedální dětí nesou rodiče, nijak nevyplývá, že zájmem všech rodičů je mít vzdělané dítě (můžete už konečně zapojit mozek, PROSÍM, tohle je vážně únavné). Co se týče zbytku toho odstavce, mluvíte opět chaoticky, ale opět, jak je Vaším zvykem, VŮBEC NEREAGUJETE na ten argument, který jsem uvedl. Vy jste řekla, že povinná školní docházka být musí, aby KAŽDÝ DOSTAL ŠANCI a neztrácely se talenty. Na to jsem opáčil, že tak by se dalo i obhájit, že povinné kuzry každé pitomosti (např. řízení letadel) být musí, aby KAŽDÝ DOSTAL ŠANCI a neztrácely se talenty. A Vy mi na to argumentujete tím, že volný trh podle Vás není schopen zajistit zdravotnictví?
3/ Já o to stojím, jenže Vy se neumíte vyjádřit. To Vás asi učili ve škole, no....
4/ Je hezké, že Vás naučili v té škole krom kreativního myšlení a rozlišování důležitých a nedůležitých informací také počítat. Bohužel asi nebyli důslední, po trojce následuje čtyřka, pak až pětka.
5/ Opět to nějak nedává smysl. Jaké zdroje? Pro fungování jakých věcí? Co nepotřebuji? Co nevyužívám? Co stejně blbě funguje? WTF?
Madam, nezlobte se, ale tohle je přesně ukázka toho, co ze státního školství padá. Vždyť Vy nejste schopna dát dohromady smysluplný odstavec. Nejste schopna se držet vůbec jakékoliv argumentační linie. Nejste schopna ani nějak myšlenkově uchopit argument protistrany. Pokud mě paměť neklame a Vy skutečně učíte, tak to je přesně ten problém českého školství. Když s Vámi bude student diskutovat, začnete na něj ječet své emoce a pocity, které vůbec nebudou souviset s jeho argumentací. Když pak student zareaguje jako já, nebo někteří další diskutující tady, je samozřejmě drzý (a ano, já uznávám, že se k Vám nechovám slušně a dělám si tady z Vás srandu, a jak jste řekla, dehonestuji Vás.... na druhou stranu se stále alespoň držím nějaké linie argumentů, čehož nějak Vy schopna nejste).
|
|
|
Jedem das seine... Ja myslim, ze se zde ta dama raci dehonestovat tak nejak sama, bez Vaseho pricineni.
|
|
|
Ale houby pane, byste musel zapojit něco jiného než své ego a někdy se i zamyslet, že jsou lidé, kteří mají jiné zkušenosti než vy a vidí věci jinak než vy. Zatím mi tu předvádíte jen výpady vůči mé logice, ale vůbec vám nedochází, jak je trapné, že se snižujete k urážkám. Tím výše vašich argumentů pravdu nezíská na váze.
Netušila jsem, že vedeme učenou a vědeckou diskuzi. Myslela jsem, že jsme tady na trochu jiných stránkách. Omluvte můj omyl a drzost, že si chodím a čtu, co se mi zamane a dávám si do souvislostí, které mi vyhovují. Já vám vaši svobodu opravdu neupírám.
|
|
|
Prazdna (a navic takova urazena) floskule, tedy az na posledni vetu. Svobodu panu Urzovi upirate uz jen tim, ze prosazujete povinnou skolni dochazku a statni skolstvi, placene z dani, tedy i panem Urzou proti jeho vuli.
A ano, urazkami sila argumentu skutecne neziska na vaze. Nicmene vy zneuzivate toho, ze ony prispevky nejake urazky obsahuji, k tomu, abyste se vubec nemusela zabyvat argumenty, co v nich jsou...
|
|
|
Ale vždyť Vy na žádné argumenty vůbec nereagujete. Já s Vámi začal diskutovat ještě slušně, ale když Vy řeknete nějakou kravinu, já Vám ji vyvrátím a Vy mi na to odpovíte nějakou jinou kravinu, která s tím vůbec nesouvisí, tak prostě už nevím, co jiného mám psát.
Běžně tady v diskusích nikoho neurážím; připouštím, že toto není poprvé, už jsem to párkrát udělal, ale uchyluji se k tomu pouze v případě, že protistrana diskuse nějak není vůbec schopna. Celkem bych za jistých okolností přijal Vaši námitku, že se mnou nemíníte diskutovat, když se k Vám nechovám slušně, jenže problém je v tom, že Vy jste se mnou nebyla schopna diskutovat ani na začátku, když jsem slušný ještě byl.
Co se týče toho, že nevedeme učenou a vědecou diskusi, s tím souhlasím. Ale myslel jsem (teda už nějakou dobu si to nemyslím, ale myslel jsem si to na začátku), že vůbec vedeme diskuse. Přičemž diskuse neznamená, že na sebe lidé chrlí své emoce poskládané do náhodných vět, které nedávají smysl, nýbrž to, že se o něčem baví, vznášejí různé argumenty, argumenty proti argumentům a tak dále. Problém je, že Vy něco řeknete, já vznesu argument, Vy ho nepochopíte, tak začnete mluvit o něčem jiném, co zrovna náhodou obsahuje nějaká slova, co jsem v argumentu použil (a je to stejně nezřídka ještě větší blbost než to předtím).
Jinak svobodu mi samozřejmě upíráte. Prosazujete to, abych Vám (a dalším stovkám tisíc lidí) já (a dalších několik milionů lidí) musel platit pod pohrůžkou násilí.
|
|
V podstatě to tak s těmi plány je, nově se tam píší kompetence, kterých má žák dosáhnout. švp je prostě také upravený plán školy. S přihlédnutím k místním podmínkám a thááák. Jenže, 80% rodičů je to jedno. Naleznou se místa, kdy rodiče většinově vzdělání podporují a místa, kde je většinově problém získat prachy na pracovní sešit, protože a) základní školství je přece zdarma, za b) nezbude mi na pivo, cigarety....doplň dle životního stylu.
Mě fakt přijdou k smíchu řeči, že ze základní školy neumím nic - možná znalostně. V AZ kvizu asi neuspějete. Nejvíc si pamatujete prudu. Ale, kde jste se tedy naučil číst a psát? Kde jste se naučil odlišit podstatné, třídit informace, splnit povinnost, i když vás nebaví, kde jste se naučil vyjít s lidmi, kteří vám nesedí? Kde vás přivedli k přemýšlení? Ono to jako samo?
Lidstvu se vyplácí dlouhodobě altruismus. Podporovat vzdělání i u lidí, kteří na první pohled nevypadají vzdělavatelně, nebo i u dětí, které nemají odpovídající zázemí a svoji cestu do života si hledají obtížněji. Nebýt povinné školní docházky, dřu někde na poli....
|
|
|
"Ale, kde jste se tedy naučil číst a psát? Kde jste se naučil odlišit podstatné, třídit informace, splnit povinnost, i když vás nebaví, kde jste se naučil vyjít s lidmi, kteří vám nesedí? Kde vás přivedli k přemýšlení?"
Promiňte, ale v souvislosti s vašimi otázkami se mi rozhodně nevybavuje ZŠ:).
|
|
|
Nemít štěstí na učitelku na prvním stupni, která mne nechávala číst si pod lavicí a třídní na druhém stupni, která to měla totálně na háku, měl bych asi se základkou vážné problémy. Takhle jsem proplul a skutečně potřebné znalosti jsem si většinou zajistil svépomocí.
Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání. - Mark Twain
|
|
|
Cist a psat doma, pocitat (krome nasobeni a deleni, s cimz mi pomohla elektronika) od rodicu a pribuznych, stejne jako literaturu, fyziku a podobne, odlisiovat informace, tam ve skole vazne nic, vetsinou od lidi ze sveho okoli, splnit povinnosti, to doma a pri praci, ve skole jsem se naucil, jak na to jebat a nemit pruser, Jak vyjit s lidmi, kteri mi nesedi? Po skole, kdyz to bylo vazne potreba.
Kde vas privedli k premysleni? Ve skole je naopak nutnost nemyslet!
|
|
|
Ac to nebylo na mne, odpovim na nejake otazky:
Ano, cist a psat jsem se naucil ve skole, respektive ve spolupraci rodice + skola. To same mala nasobilka a takovehle zakladni veci.
Ok ok...sice by mne to mohli naucit rodice sami, ale kdyz uz jsem chodil do te skoly, tak to nechali na ni.
Tridit informace jsem se na skole nenaucil absolutne VUBEC.
Splnit povinnost jsem se na skole nenaucil absolutne vubec, nakonec pokud si pamatuju, neudelal jsem doma temer jediny domaci ukol. Zato jsem se naucil veci ojebavat, naucil jsem se podpis vlastnich rodicu (alespon do te miry, aby to sezrala ucitelka). Vyjit s lidma, kteri mi nesedi, jsem se na skole nenaucil VUBEC. Se spoluzakama jsme se bud kamaradili ci nebavili/prali. Skoro nic mezi tim. S ucitelama jsem povetsinou valcil. Doklada to mimo jine i to, ze od tusim 2 tridy jsem POKAZDE bez vyjimky mel minimalne tridni dutku, ale obvykle reditelskou. V pololeti i na konci, samozrejme.
K premysleni me ROZHODNE neprivedli na skole. Skola po mne nechtela premyslet, ale ucit se veci nazpamet. (mimo vyjimek)
Docela bych doporucoval si poslechnout www.youtube.com/watch?v=MbimiabGF3c , docela vystizne....
Predevsim pasaz "Zakladni skola ti dava, mnohem vic, nez bys tusil - na mou dusi.. Ted vis, kdyz rano vstavas, ze proste mas drzet hubu sklopit hlavu zmizet v davu...." je podle mne esencialni vyjadreni toho, k cemu je skola dobra..
|
|
|
číst, psát a počítat jsem se naučila doma. Navíc to ve škole probíhalo tak, že nám učitelka řekla, co se máme doma naučit (příklad do týdne budete všichni umět malou násobilku, od příštího týdne ji zkouším). K přemýšlení mě přivedli rodiče, škola se to naopak pokusila potlačit svým oblíbeným je to tak, protože je to tak a už se neptej. Nebo to už se takhle dělá dlouho. Splnit povinnosti, třídit informace, atd., totéž všechno mě naučili rodiče, stejně jako to já učím své děti.
obecně škola buď potlačuje odlišování podstatného, třídění informací, přemýšlení, je to vidět na lidech.
co se týká nákupu pomůcek, tam je taky částečně problém ze strany školy, několik let jsem kupovala sadu temper na začátku roku, abych na konci školního roku zjistila, že nebyl čas je použít. Takže jsem je pak přestala kupovat a vysvětlila paní učitelce, že je koupím, až je skutečně budou potřebovat. Pracovní sešity jsou někdy dost drahá záležitost a požadavky učitelů neúměrné. Dcera vloni nějakou učebnici a pracovní sešit za cca 500 Kč s tím, že bude na dva roky, jenže se změnil učitel a ten vyžaduje jiné učebnice, takže dalších 590 Kč. Já to zaplatím, ale radost z toho nemám a dokážu pochopit, že jsou lidé, pro které je to příliš.
|
|
|
" škola buď potlačuje odlišování podstatného, " - vidíš to velmi negativně. Správně se tomu říká začleňování do kolektivu, sociální návyky a tak.
"přemýšlení" - ale fuj, představ si, že by volič přemýšlel, potom by přestaly platit poučky typu pastelkovné a sociální karta do každé rodiny.
ad změna učebnic - to je těžké. Soukromému dodavateli služeb by jsi buď natrhla úsměv nebo se na tom dohodla, takto by mně to vadilo taky. Zavání to jistou nekoncepčností.
|
|
|
Ačkoli číst jsem se naučila doma, psát nikoli. Pravidla do mě nadupala škola s domácí přípravou, s nepříjemnými spolužáky jsem se srovnávala především ve škole, o nadřízených - učitelích - pomlčím, je to totéž v bledě modrém. Vztahu k češtině mě naučila škola - vlastně pár nadšených učitelů, třídit informace, vybrat hlavní znaky jsem se naučila díky škole, povinnost v nejnutnějším minimu jsem se taky naučila vůči škole splnit. Hm, asi jsem z jiného státu.
Pomůcky mého dítěte na 1. stupni se vejde do sumy 300 za rok, přitom většinu materiálu používáme z minulého roku, požadavky další - sešity plus pracáky (včetně nejdražšího kusu na AJ) se vejdou do sumy 400 kč. Ze svého pohledu nemám pocit, že by to někdo s pomůckami přeháněl jak popisujete. Samozřejmě se najdou děti, které zničí během čtvrt roku vše, děti které mají věci dva až tři roky.
Jestli všichni rodiče přistupují ke školství se stejným despektem, jak tady čtu, pak nechápu proč se učitelé objevují na vrcholu žebříčku prestiže, na druhou stranu chápu, proč mají tak mizerný plat.
Ona to všechno vlastně zasupluje rodina.... a škola je ústav na hlídání. hm. katastrofa.
|
|
|
Ach, právě mě napadla jedna docela nepodstatná věc. Pokud máme pocit, že nám školní docházka k ničemu nebyla, pak je i dost možné, že vzdělávání proběhlo tím nejsprávnějším směrem - že jsme si pomohli hlavně sami. V podstatě u dobré pomoci člověk nemá cítit vděk, nemá mít pocit zavázanosti. Má mít pocit, že si pomohl sám....
|
|
|
Ale klid. Rozhodně ten pocit nemají všichni. A to je třeba učitelka v duhý třídě tahala za šísky až zvedali paty z podlahy, anebo je mlátila přes levičku pravítkem, protože správně se píše pravou. Přesto, přese všechno, škola i dala.
|
|
|
Moussa nepřehání. Konkrétně pracovní sešity k výuce jazyků nejsou levná záležitost. A vzhledem k tomu, že se do nich píše a čmárá, tak i jednorázová. A s tou nestabilitou učebnic je to také fakt. Moji dva výrostci už mají slušnou sbírku.
|
|
|
Ono Linko je totiž o tom, že 90% učitelů při zpětném pohledu byli kreténi, a navíc líní. A pokud je takové status quo, pak se nemůžete výsledkům divit.
|
|
|
Co pamatuji, tak z deseti kantorů se dalo říci tak maximálně o třech, že byli v pohodě a rád jsem je viděl třeba na srazu absolventů. 3-4 neutrální, nezájem, nic, prt a ten zbytek těžká negace. Mezi látkou v učebnici a žákem je stěžejní článek právě ten učitel, na něm záleží, jak celou věc přijmu, jestli mě zaujme nebo ne-e, až po těžkou principiální averzi. Alespoň na zakládce mají na formování človíčka učitelé zásadní vliv, na vyšším stupni už je to pak věc odolnosti :o) Kultovní legendou jsou asi staré neurotické pizdy, které dříve či později končí v psychiatrické péči nebo zmrdi, kteří neskutečně rádi projevovali svou nadřazenost nad "blbečky" a co si pamatuji, tak vyvolávání pocitů méněcennosti či existenciálních obav u studentů jako motivace pro lepší výkon nějak nezabíralo, spíše to byly ty další cihly ve zdiTM, které plodily odpor a negaci. Takže se dá říci, že někteří státní zaměstnanci odvedli a vlastně stále odvádí kus pořádné práce na destrukci systému skrze nedůvěru, kterou sami zaseli.
|
|
|
technicky vzato možná jsem z jiného státu, narodila jsem se v ČSSR. :-))
překvapilo mě, že za mých dětí se toho mnoho ve škole nezměnilo. Spíše jako kdyby si učitelé nevšimli, že kolem prošla revoluce. Z ČSSR přetrvával právě ten seznam pomůcek na začátku školního roku, nadiktovali nějaké obaly a pak se zjistilo, že učebnice mají jiné rozměry, tempery už jsem zmiňovala a takových věcí bylo víc. Časem jsem se přizpůsobila a kupovala až když to bylo skutečně potřeba. Moje děti nic neničí, tam byl problém, že právě tempery byly na seznamu každý rok několik let, použity byly možná dvakrát, jednou ve třetí třídě a podruhé v sedmé. Sada temper skutečně nevydrží roky a zničit ji nikdo nemusí.
dítě nejde do školy jen s pomůckami, musí mít bačkory, cvičky, zaplatit obědy, nějaký ten kroužek a když má někdo doma třeba tři děti a matka je s tím třetím na mateřské, tak už to opravdu není taková legrace.
co se týká učitelů, je to kus od kusu. Potkala jsem úžasné i opravdu tragické, stejně v dětství jako v dospělosti u dětí. Mezi žákem a učitelem a podřízeným nadřízeným je podle mého názoru trochu jiný vztah. Jinými slovy, kdyby se ke mně choval některý můj nadřízený jako někteří učitelé v základní škole, tak se otočím na patě a vícekrát by mě tam neviděli.
co se týká školy, jsem zastáncem toho, aby se ve škole vyučovalo, výchovu bych nechala na rodičích. Mě naučili rodiče hodně, já své děti méně, protože nemám tolik trpělivosti. Ale pravidla, vztah k češtině, plnění povinností i když nepříjemných, přemýšlet a nebrat věci tak jak jsou, protože jsou, učím děti já, přesněji podporuji je v tom.
ale to nebylo gro problému, otázka byla, zda je nutné, aby školní docházka byla povinná pro každého. Myslím, že to nutné není. Nepovinná školní docházka a každý by si mohl vybrat, soukromé školy, vyučování doma nebo třeba doma soukromými učiteli a možná pár státních dotovaných škol pro děti, jejichž rodiče nemají vztah ke vzdělání a za školu by neplatili. Možná by bylo průchodnější začít z druhého konce, od vysokých škol, ty by byly výhradně soukromé. Pak střední, ty by mohly být soukromé i částečně státní nebo církevní. Pak teprve zrušení povinné školní docházky a rozbití státního monopolu na základní školy. Pak by měli i učitelé lepší plat a i vyšší prestiž.
|
|
|
Gut, at stát vypíše tendr na (i) značku UK, (ii) nemovitosti UK, (iii) likvidaci zbytnych movitosti typu knihovny a archivy. LeMiserable do knihoven nechodí, dokumenty se dochovaly na netu nebo co s nima jako.
Proc to pisu: čemu se říká "státní", nemusí byt nutne opravdu státem ovládané, ze?
|
|
|
dobře, ať nežeru a podotek může klidně spát UK necháme zatím státu. :-)
jenže jak nechám UK, začnou řvát, že chtěj i ČVUT . . . . co z nich udělat akciovky? Mohla by být knihovna nestátní? Co třeba městská, když už to musí být.
v zásadě s tebou souhlasím, že by čistě teoreticky bylo dobré některé státní záležitosti zachovat, prakticky vím, že to není možné, protože zachováš jedno a nabaluje se to, jak sněhová koule, ten chce zachovat něco dalšího, ten při UK nebo ČVUT vybudovat něco ještě dalšího a už to jede.
(LeMiserable mě nepřekvapuje, jestli se nepletu dal se na víru a ti odjakživa měli představu, že vzdělání a knihovny jsou jejich výsostným právem - trochu blbej vtip, ale nemohla jsem si pomoct, snad mi to někdy LM odpustí)
|
|
|
ad odpuštění - musí...kdyby neodpustil, pak no sky and higway to hell.
|
|
|
|
Už budu hodnej, ať to nemáte tak těžké :o)
|
|
|
Ale tak já bych ho testnul ... kde má ty hranice ... což?
|
|
|
To dělá ten rohatej, myslím...nechci se podílet na klopýtání nevinných dítek...tedy, pokud nebudou trvat na tom odstupném, než se jako naučí s tim materiálnem hospodařit. To bych pak možná zvážil, aspoň se oddělí zrno od plev...
|
|
|
Vždycky jsem mu jeho byznys záviděl. Hned tak každýmu se nepoštěstí mít takhle zábavnej job, jako rohatej.
Svádění nevinejch ... pak pro změnu povinnosti předsedajícího na sjezdu čarodejnic, ... proložíš to posednutím nějaký chuděry ...
|
|
|
...zatemňovat mysl ctihodných spoluobčanů chtíčem a mamonem...jo, výbornej džob. No, nerad bych si taky něco vykoledoval, hned po snídani se pro jistotu postím.
|
|
|
Vem si jenom ty fondy. V podstatě máš neomezenej budget ... chjo. Já si myslim, že seznam mejch podlostí už je tak dlouhej, že bych musel chcípnout hlady, aby to mělo nějakej efekt.
|
|
|
Myslím, že nevinný je člověk jen chvíli, jako malej. Pak se to nějak začne vršit...no, nic na webískové debaty.
|
|
|
Mně například nejde o to, být nevinný. Jen toužím po spáse - tudíž zemřít bez hříchu. Pokud se nějakého dopustím, následuje proces, zakončený svatou zpovědí a pokáním.
Tomuto způsobu života jsem se donedávna smál stejně jako nyní vy. Rozhodně jej nikomu nevnucuji, ani se nikomu nesměji kvůli jinému způsobu života. Dokonce ani svědkům Jehovovým :-).
|
|
|
Tak snad jste našel, co jste hledal, přeji vše dobré.
|
|
|
Vy už byste se hlavně neměl smát vůbec, protože humor bez zlomyslnosti je souloží bez erekce. Zlomyslnost, byť neosobní, jejímž terčem jsou mnohdy pouze imaginární postavy nebo personifikované předměty / zvířata, popřípadně hodnoty, pro jiné svaté, je totiž jumoru podstatou. Takže Vám nezbyde než volba mezi životem ve smutku a životem stráveným sebeoblbováním a kompromisy s vlastním přesvědčením.
|
|
|
Ale fuj ... ty si klidně humor dopřej, to patřilo samozřejmě pod LM.
|
|
|
Pro jistotu se nad tím zamyslím také. Třeba ses uklep freudovsky a něco zajímavého by mi mohlo uniknout...
|
|
|
Slušnýmu člověku knih netřeba. Stačí jedna jediná a tam je všechno, co potřebuje vědět!
|
|
|
|
Tak ono je vlastně nežádoucí, aby byla u kdejakýho analfabeta. To by mohlo bejt sakra kontraproduktivní. Bohatě postačí, když to jeden ostataním potom vysvětlí. Nějakej prověřenej ...
|
|
|
to je fakt, bohatě stačí kalendář kdy co sázet, kdy sklízet, čím hnojit a kdy protrhat nebo prořezat. Jak konzervovat, jak poznat blížící se zimu. Pár veselých povídek k tomu a v kalendáři vyznačené svátky, víc netřeba, s tím se dá přežít. :-)
|
|
|
Trhy! Hlavně je tam kdy a kde bude trh!
|
|
|
trhy, no jo, na ty jsem úplně zapomněla, je třeba prodat, aby bylo na desátek těm co se jen válí v knihách! :-D
|
|
|
No právě! Jako by nestačilo, že musíš na panský, ještě tě dřou z kůže tihleti ... služebníci boží ... :(
|
|
|
Vlastně nic nového, stále stejná píseň, jen v jiné tonině... :o)
|
|
|
Mousso, podoteku: moje výtka se týkala pouze knihovny parlamentní. Samozřejmě proti městským či školním/universitním knihovnám nic nemám.
|
|
|
(vrtim hlavou a divim se)
Parlamentni knihovna neni pro poslance, lec pro vsechny. Jaky je tedy rozdil?
|
|
|
imho zhruba v tom, že buď je to nějak účelná reprezentační a společenská prostora parlamentu, nebo je to vzhledem k nájmům obvyklým v dané lokalitě poněkud luxusní umístění veřejného zařízení náročného na prostor.
Knihovny jsou fajn, když mají dostatečný fond a flexibilní support (třeba inet rozhraní). Ti ynteligenti se rádi pro knihu ohnou, tj. není problém, když není na každém rohu.
|
|
|
Ach jo, a znova se ptam - kdopak asi dava (nejen) ty historicky stenogramy na web? Ze by... Ta zla knihovna...?
|
|
|
K čemu je pralamentu knihovna? Myslel jsem, že choděj akorát do kantýny.
|
|
|
Knihovna je pro nas, abysme videli, jak zlodeji plkaj a hlasujou.
|
|
|
Představa např. ex-poslance Kotta, ať nejsem "aktuální", jak rozjímá v parlamentní knihovně nad vybranými statěmi kvantové fyziky nebo si osvěží Les Misérables, aby účelně vyplnil chvíle mezi logistikou krabic vína a volným časem spolupracovníků je poněkud úsměvná.
|
|
|
Číst a psát mě zkoušeli učit ve škole, nicméně mou velmi těžkou dyslexii a dysgrafii nějak nikdo nepřišel, takže měla učitelka tendenci mé výsledky přisuzovat tomu, že jsem asi dement, což si nebyla schopna srovnat s tím, že v matematice jsem byl nejlepší ze třídy.
Výsledkem tedy bylo, že počítat jsem uměl dávno před nástupem do školy a v matematice jsem byl vždy napřed a myslím, že na ZŠ jsem se nedozvěděl o matematice NIC nového.
Čtení a psaní mě možná trošičku naučili, nicméně stejně drtivou většinu do mě museli dostat rodiče a prarodiče (kteří sice o mých dysfunkcích také zpočátku nevěděli, ale nějak se jim to povedlo).
Třídění informací a přemýšlení bylo to, co mě nejen ve škole neučili, ale co jsem dělal škole NAVZDORY. Zejména na té základce to bylo docela drsné, když jsem věděl něco lépe než učitelka, nebo s ní dokonce zkoušel diskutovat a mít pravdu, bylo to asi to nejhorší, co se dalo udělat.
|
|
|
Kdyz o tom pises, vybavuje se mi z me skolni dochazky, ze jednou (Za tech dohromady 18 let skoly) jedna ucitelka uznala, ze mam pravdu a ona rekla nesmysl. Kdyz o tom nekomu reknu, vetsinou slysim reakce "No, tak to se mi teda nikdy nestalo".
|
|
|
Mě se to stalo taky, pamatuji si to na gymplu.
A občas dokázali říci, že neví. Pamatuji se na konci prvního stupně, zřejmě čtvrtá třída (dál už nás ta paní neměla), jsme šli za třídní s konfliktem, zda fotony jsou hmota nebo ne. Nevěděla a já si tenkrát myslel že ano a dneska už si tak jistý nejsem.
Mimochodem protistrana ve sporu byl pozdější geniální matematik a fyzik, bohužel se v průběhu úspěšného studia uchlastal do stavu, kdy těžko shání jednoduchou manuální práci... Pokud někdo z přítomných zanal Čáryfuka, jak mu prý říkali v hospodách okolo kolejí na Jižním městě, tak to byl on. Dnes troska.
|
|
|
Jsou to velmi vzacne prihody.
Co se tyce priznani "nevim", to parkrat bylo, ale spis nerudne receno. Nekdy to bylo "zjistim".
Ja taky az po nekolika letech dostal papiry na dyslexii a dysgrafii (slozitym procesem se dobrali toho, ze ja sice slovo blbe napisu, ale pak ho spravne prectu) a nevedeli, co s tim, ale kratce na to dostali nejake tabulky z ministerstva, ze me nemaji mit za debila (coz meli) a ze mi maji dat vic casu na opravu diktatu (coz nedali, ale i tak by to bylo jedno, protoze jsem to mohl cist stokrat a tu chybejici slabiku jsem stejne neodhalil).
|
|
|
Jo na tohle "uznání chyby" byly dobrý matikářky (dvě ze tří). Rád na ně vzpomínám. Naopak třídní na gymplu to vždy řešila přechodem na moje "kázeňské problémy".
|
|
|
U nas to byla zastupkyne reditele, co ucila biologii (krvinky prochazeji stenami vlasecnic, odevzdavaji ziviny a zase se vraceji), matematikarka na zs mi do oci rekla, ze jsem debil a ze nemam sanci dostat se na gympl, protoze jsem moc blbej na matiku (matematicky gympl, 79/80 bodu na prijimacky, z matiky na zakladce trojky, spis nekdy ctverky, tam by clovek skutecne nemohl cekat, ze uzna svou chybu)
|
|
|
Zajímavé, mám s učitelkou matematiky zkušenost téměř totožnou a se známkami jakbysmet - trojky, čtyřky. Dost jsem tím tehdy trpěl ale to ti asi nemusím vykládat, protože to znáš sám. Na její omluvu mohu snad říct jen to, že jsem z matiky zpravidla uměl úplné hovno.
|
|
|
No, ja tim netrpel ani tak kvuli skole, jako kvuli tomu, ze s oblibou na tridnich schuzkach vykladala rodicum (a moje mama byla jednou z tech matek, pro ktere bylo slovo ucitelky svate), jak jsou decka blby a jak musi doma vypocitat denne spoustu prikladu, aby mely sanci projit do dalsiho pololeti. Jen drobnou malickosti bylo vypocitani celeho "behouna". Takze jsem treba travil vanocni svatky nad strankami prikladu jako: 17429403826:3749 nebo 27394732678/3749 x 183639/3746294 - 3749237384/367294/84739/737495
No, dneska mamka uznava, ze ucitelka neni povolani, ale diagnoza (soukroma ordinace ji poucila, existuji pacienti a pak zvlastni kategirie ucitelek a inzenyru, clovek by neveril, kolik z nich nedovede pochopit, proc se tlak nemeri v jednotkach, vychazejicich ze soustavy SI, dovede vykladat treba deset minut o zakladnich nevyhodach mereni tlaku trutovym tlakomerem, o odchylkach mereni, ale nedovede pochopit jednoduchou vetu "vyhrnte si rukav, prosim", popripade "sundejte si kosili")
A vysledek se brzy dostavil. Znechutil jsem si v matematice cokoli vys, nez je trojclenka.
Ucitelka matiky na gymplu byla skvela. Zavedla bodovaci system a neumela body spravne scitat, takze jsem mival vic bodu, nez kolik jsem si jich zaslouzil.
|
|
|
Jé, mě taky hnali na ped psych poradnu z těhle důvodů, prý jsem na zvláštní školu (asi třetí třída). Paní doktorka mě vrátila s tím, že po ZŠ výhledově očekává pokračování na gymnáziu, že mám přehled a uvažování a tak. V šesté nebo sedmé třídě mě tam nevím proč hnali znova, zase jsem se vrátil s tím, že nejsem dement a zase směr gympl.
|
|
Kate,
takovou sbírku bych fakticky čekala spíše na středních školách, možná vysokých. Na základkách nemám ten pocit, že by se to dělo. Alespoň v mém nejbližším okolí.
Základky jsou hodně v útlumu, a jejich situaci ve vzdělávání zhorší ještě postupné omezení a rušení zvláštních škol, to kvůli dyskrymynaciji.
Největší bída v současnosti stejně přichází na střední školy, kde je širší nabídka, než poptávka a též vysoké budou poněkud někde jinde.
Zrovna dnes jsem četla článek, ketrý jen zlehka mapuje situaci. Středoškolsky vzdělaných máme hodně, i 60% vysokoškolsky vzdělaných v mladších ročnících zní lákavě. Nikdo však nepřizná, že kdysi měla maturita váhu a dnešní bakaláři mají znalosti maturantů narozených jako husákových dětí.
Nároky na děti klesly. Jak ze stran školy, tak i rodičů. Nemyslím si, že ta skepse školství prospívá.
Gaussovu křivku aplikovanou na rozložení inteligence v obyvatelstvu ani soukromé školství nezachrání. ba naopak se tady musí lehce i zlikvidovat, protože státy, na kterých jsme ekonomicky závislí potřebují KOLONII.
|
|
|
Však také jde o střední - osmiletý gympl:).
|
|
|
to je fakt jiná kategorie...
|
|
To je bašta vás tu číst, jak se tu hádáte kvůli školám a povinné školní docházce a jak byste zrušili státní vysoké školy (a vůbec byste všechno zrušili, což mě pobavilo asi nejvíce) a jak vám nic nevoní a nic není dobré a správné v naší malé zemičce.. :-)
..ovšem mě praštilo vzápětí do očí tohle, cituji: "Vyčlenění financování vysokých škol ze státního rozpočtu a uvalení těchto nákladů na studenty samotné, jak to existuje ve Spojených státech a jak se to rozhodla zavést od letošního roku britská konzervativě-liberálnědemokratická vláda v Anglii (studenti musejí od podzimu 2012 platit v Anglii za vysokoškolské studium až 9000 liber, tedy 270 000 Kč, ročně) vytvořilo byznys pro finanční instituce, poskytující půjčky ke studiu. Jak však ukazují varovné faktory zejména ze Spojených států, zavedení univerzitního školného a půjček na školné vytváří novou dluhovou bublinu na finančních trzích. V současnosti v Anglii (kde do nynějška bylo univerzitní školné 3000 liber ročně), vycházejí studenti z tříletých vysokých škol zadluženi až částkou 30 000 liber ročně."
..hehe, to je masakr :-)
|
|
|
Je bašta Vás tu číst, jak naprosto ignorujete fakt, že státem poskytované služby nevznikají tak, že by nějaký kouzelný dědeček mávl kouzelnou hůlkou a ono to tu ZADARMO bylo. Státy od nás ty peníze násilím vyberou, pak si z nich značnou část nechají, potom za ten zbytek cosi (špatně) udělají.
My, kteří tu křičíme po tom, co všechno by se mělo zrušit a jaké služby by stát neměl poskytovat, pochopitelně nemáme na mysli to, že by se měla jen zrušit ta služba a ponechat stejné zdanění (i když někdy by pomohlo i toto), nýbrž o tom, že by se zrušila ona služba a zdanění by klesalo. Pochopitelně že v případě, kdy donutíte vysokoškoláky, aby si financovali školy, ale daňové zatížení necháte úplně stejné, vzniká problém.
Ono je hrozně snadné sebrat lidem většinu toho, co vydělají, a potom říct, jak soukromý sektor selhává, protože je to moc drahé.
Navíc ve Vašem případě to není ani soukromý sektor, ve Vašem případě jsou to školy, které si napřed zaplatí všichni z daní (i ti, kteří je vůbec nevyužívají), ale poté je ještě jednou zaplatí studenti.
|
|
|
Ano, to máte pravdu, za 22 posledních let je tu špatně skoro všechno, s tím souhlasím :-), a to raději nemluvím o tučných grantech z EU, které skončily vždy úplně jinak a jinde než měly, že? A že vám stát sebere většinu toho co vyděláte? Ano sebere, špatně nastavená ekonomika a neschopnost odpovědných osob za hospodaření a nezodpovědné nakládání s vybranými financemi i poskytnutými dotacemi se vždy odrazí znova a znova i na vaší kapse :-).
|
|
|
Za poslednich 22 let ne. Do haje to, co se obcanskych svobod tyce, zaclo jit s padem druhe Klausovy vlady (s cestnou vyjimkou skonceni povinne presencni vojenske sluzby).
|
|
|
Pane kolego, ona by jim ta vojna pár měsíců neuškodila, podívejte se co z nich roste - srabi, homosexuálové a feťáci :-P
|
|
|
To je vas nazor, nicmene nemeni to nic na tom, ze "kazdej vojak je tak trochu ukradenej", jak rikal Baloun a mel naprostou pravdu, tedy krome toho slova trochu, ono to trochu nebylo. A krast je nemravne.
|
|
|
No, nevím, myslím, že i když homosexuála protáhneme dvouletým výcvikem a půlroční misí, sexulání orientaci nezmění.
Znám dost lidí, co se na vojně naučili kouřit.
Jinak jsem rád, že jsem tam krátce byl, protože co nás nezabije, to nás posílí (pokud nás to nepřizabije). Ale tenkrát mi to tedy moc fajn nepřišlo.
|
|
|
Převýchova homosexuála v čistě mužském prostředí zdá se být poněkud zvláštním nápadem:).
|
|
|
Jo, ale to není nějaká náhoda, selhání lidí. To je vlastnost systému.
|
|
|
Systém tvoří lidé, lidé jsou zodpovědní za špatný nebo dobrý systém, takže vymlouvat se na nějaké "vlastnosti" systému je alibismus nejvyššího zrna :-).
|
|
|
To není "výmluva na vlastnosti", to je jen konstatování, že stát je z principu špatný a nemůže být dobrý.
|
|
|
Pane kolego, stát není ani špatný ani dobrý, stát tvoří lidé, a ti jsou buď dobří nebo špatní :-)..všechno se odvíjí od ideí a z těch vznikají ideologie..a pokud je základní myšlenka špatně interpretována i pochopena nemůže ani budoucí ideologie býti neposkvrněná :-). Žádná ideologie zatím nevyřešila jak skloubit tolik myšlenkově rozdílných lidí, tolik kultur, tolik odlišných intelektů, dokonce ani paskvily, které se vytvářejí skloubením či prolínáním různých ideologických směrů zatím neměly valný úspěch, naopak, vznikají rozsáhlé patologické změny v základních byť dobrých, mravních, společenských a konstruktivně pevných ideách a principech což má za následek rozklad společnosti v hlubším slova smyslu a následné zmatené ideologické bludiště, které roste neuvěřitelnou rychlostí..
:-).
|
|
|
Vidíte, já tvrdím, že stát musí být špatný v každém případě, protože je špatný už z podstaty, bez ohledu na to, jak dobří lidé v něm jsou. Stát je založen na násilí. Nemůže fungovat bez toho, aby stále hrozil násilím všem svým občanům; vybírání daní funguje na tomto principu. Daně jsou prostě krádež a systém, jehož naprosto základním kamenem je právě to, že musí okrádat ty, kteří v něm žijí, je špatný - bez ohledu na to, jak dobří či špatní jsou jeho vládci (či vládce), což ovlivní pouze to, zda bude stát málo špatný, či hodně špatný, nikdy ale nebude dobrý.
Jinak nevím přesně, co myslíte tím, když říkáte, že "žádná ideologie zatím nevyřešila...."; pokud myslíte, že stát to řeší, pak ano, "řeší", například v Sovětském svazu to vyřešili skvěle, to byl jeden z nejsilnějších státních aparátů - a jak skvěle to fungovalo. Že by byl problém v tom, že soudruzi byli špatní lidé, kteří kdyby byli dobří, tak to dopadlo celé jinak?
|
|
|
Víte, nezlobte se, ale když vás čtu domnívám se, že byste možná měl uvažovat o tom, že pro vás např. život někde s divokými domorodci v džungli by byl ideální, akorát nevím, jak byste se srovnal s tím, že i oni mají svůj "stát" v podobě šamana, který je vede a je jejich autoritou, ale tak domorodci možná neplatí daně, nosí mu jen dary, třeba to pro vás bude ta přijatelná forma žití :-).
|
|
|
Nejsem si úplně jist, zda je Vám jasné, o čem mluvím, co nazývám státem. Šamana, kterému DOBROVOLNĚ nosí někdo dary, za stát označit opravdu nelze.
Mluvím o tom, že stát funguje z daní, daně jsou krádež, krádež je zlo, takže stát je zlo.
|
|
|
A kdo dary nenosi, je obetovan:-)
|
|
|
Tak to už pak technicky nejsou dary xD
|
|
|
Stát je možná špatný, ale v celé historii lidstva se zkrátka ukazuje být nejvíce životaschopnou formou organizace společnosti .... a ještě pár let to nebude jiné. Ano, jisté náznaky a pokusy dělat to jinak tu mnohokrát byly, a holt jim vždy nějaký stát "odvedle" dříve či později zakroutil krkem a "začlenil je".
To je jak ten vysněný komunistický model .... je to úplně super, nebe na zemi a učiněný ideál, ale vždy se to nějak posere. Překvapivě vždy díky lidem:-).
|
|
|
Vůbec neoponuji, že stát je nejvíce životaschopná organizace. Bohužel je. Jen tvrdím, že je nemorální a z podstaty špatná.
Komunistický model je něco úplně jiného, ten nefunguje ani teoreticky.
|
|
|
A co když stát tu daň vybere na dobrovolné bázi?
|
|
|
Pak záleží na tom, zda bude své zákony aplikovat i na lidi, kteří stojí mimo. Pokud ne, pouze vybere dobrovolné daně a své zákony a regulace bude aplikovat pouze na plátce daní, pak je to legitimní, ale už to není moc stát, ale spíše komerční firma.
|
|
|
Toto je rozšířená pověra, že za to možó enom lidí.
Uvedu školské příklad:
Gdysi traktory neměly bódu. To ani moc nevadilo, dokáď traktór nenajél na příčné svah a nepřevrátíl se, protože potom rozmačkál traktoristy. Dlóho se říkalo: "Chyba traktoristy".
Potom nekeho napadlo na ten traktór přidělat bódu s trubkovém rámem. Traktory se převracely dál, ale už to nikeho nerozmačkalo.
Nebyla to totiž enom jedna chyba, ale dvě zaráz - chyba traktoristy, že traktór převrátíl, a chyba konstrukce traktoru, že při převrácení rozmačkál řidiča.
Se státem je to vobdoba. Lidí dělajó chyby furt a dělat budó, ale silné sociální stát je zkonstruované tak, že ty jejich chyby zesiluje. Navopak to dobrý zeslabuje a utlumuje.
|
|
|
Ač jsem měl trochu problém příspěvek přečíst, naprosto s ním souhlasím.
|
|
Nevím, v současnosti, se pouze prokázalo že inteligence jako taková nesouvisí s dědičností a myslím, že ani s DNA. Ale to už bych musela pohledat zdroj.
|
|
|
Problém s podobnými studiemi je v tom, že se zároveň od prakticky každé "prokázal" i opak (prostě proto, že lidé dělají chyby a v oborech, které jsou z větší části ještě neprobádané, se střídavě většinou prokazují různé teorie i jejich negace). Něco z toho bude pravda, něco ne, ale nelze si přečíst jeden "chytrý časopis" (v horším případě něco na idnesu) a na základě toho něco tvrdit.
|
|
|
pokud vezmu diplomové práce, ke kterým mám přístup za formu i dnes, musím s vámi souhlasit, pane.
Ale potkat se s vámi fakt nechci.
|
|
|
Nevim, jak se s timhle sdelenim dnes srovnam.
Ale diky za nej, jak jinak.
|
|
|
No, nejsi v tom sám. Odpověď na kvízovou otázku, proč se Linka nechce potkat s Urzou, bude asi tvrdým oříškem pro nejednoho čtenáře.
|
|
|
Dobře děláte, já totiž lidi, kteří se mnou v diskusi nesouhlasí, většinou uvařím a sežeru.
|
|
|
Blbost, vy pane, je jen dehonestujete, že. Některé věci ještě poznám.
|
|
|
Víte, ono to do značné míry závisí na smysluplnosti jejich argumentů. Mnoho lidí už tu se mnou nesouhlasilo; v drtivé většině to vyústí v plodnou (i kdyz někdy poněkud vyčerpávající) diskusi, neboť lidi, kteří jsou schopni logické argumentace, nemám důvod jakýmkoli způsobem dehonestovat. K něčemu takovému jsem přistoupil za ta léta diskusí tady asi tak dvakrát až čtyřikrát, kdyz protistrana prostě není schopna porozumět psanému textu, vyjádřit své myšlenky, porozumět elementární logice, nebo alespoň udržet nějakou linii rozhovoru. Vy jste mi ještě k tomu všemu nahrála tím, že kolem svých příspěvků, které postrádají cokoliv krom Vašich emocí, pocitů a nálad, dokonce je z nich patrné, že ani argumenty protistrany nejste schopna zpracovat jinak než pocity, čemuž odpovídají Vaše reakce, vysvětlujete, jak Vás ve škole naučili myslet a rozlišovat podstatné informace od nepodstatných (nepopírám, že to patrně umíte v nějakých prototypových textech, na kterých se to ve škole učí, ale v běžné diskusi -nejen se mnou- naprosto selháváte).
Na druhou stranu připouštím, že jsem si některé poznámky mohl odpustit. Pokud se Vás něco z toho, co jsem napsal, nějak osobně dotklo, omlouvám se, nebylo to úmyslem.
|
|
Ano, dávám vám za pravdu a emotivností svých příspěvků jsem si vědoma. Většinou je mi odpuštěno, protože se nepohybuji na forech, kde je většinově zastoupeno opačné pohlaví, to, které přemýšlí spíše analytickým přístupem. Snad proto se zkusím znovu vyjádřit tak, abyste měl šanci mi porozumět. Nikoli kvůli Vám, ale kvůli sobě.
Povinná školní docházka zvedla vzdělanostní úroveň obyvatelstva díky Marii Terezii. Vzdělanější obyvatelstvo ovlivnilo pak i pokrok v hospodářství. Tento krok napodobila spousta dalších zemí. Ano, v tomto historizujícím pohledu vidím povinnost školní docházky za dostatečně zdůvodněnou. Protože nároky průmyslu na vzdělaného pracovníka spíše stoupají.
Co si vyvozuju z vašeho článku i následné diskuze je problém ve formě školství, jakou u nás máme. Dobré školství může pomoci celému hospodářství země. Když se ohlédnu do nedávné historie, fakt, že Japonsko přepracovalo po druhé světové válce svůj systém školství, že do něj nalilo spoustu peněz úzce souvisí s hospodářským úspěchem o patnáct dvacet let později.
Srovnám li japonský a náš systém školství vychází mi podstatné rozdíly. Především výdaje na žáka v Japonsku, Kanadě jsou nesrovnatelné s těmi našimi,ať už se jedné o veřejnou (zdarma) školu či školu soukromou. Učitelé prochází dost náročným sítem, tedy nemůže se stát, jako u nás, že jde studovat, natož učit člověk, který o tuto profesi nemá žádný zájem. Učitelem, například v Japonsku, se stává po čtyřech letech studia a následně praxi, po které musí složit místní zkoušky. U těch dost zájemců neprojde.
Učitelské povolání je velmi vážené. A podpora státu je dost výrazná. Každá učebnice je v oběhu pouze čtyři roky, pak musí být přepracována a doplněna o aktuální informace. Srovnám-li se současným stavem, kdy slouží učebnice 12 let staré a musí, protože nejsou peníze na nákup nových...
Nové učebnice vytváří cca čtyři nebo pět institucí. Čímž je zaručena jejich kvalita.
Možná i proto jsou veřejné instituce výsledky srovnatelné s těmi soukromými.
I u nás existují alternativní typy škol, které si mohou rodiče zvolit. Ale díky nízkým dotacím a hospodařením škol na hraně udržitelnosti, záleží pouze na zřizovateli, kolik dalších peněz do školy nasype. Zatímco soukromé školy tady musí občan zacvakat, ať už platí daně nebo nikoli. V tomto vidím pozici soukromých škol jako ztíženou. Další zátěží, která ovlivňuje počet a kvalitu soukromých škol, jsou tradice. Ano , většině rodičů stačila tradiční státní škola, pro jejich děti bude stačit taky. Nemají proto tak velký zájem o tuto službu.
Myslím si, že tento článek by nemohl vzniknout, kdyby ona "veřejná jídelna" byla opravdu kvalitním nástrojem. A já se obávám, že to bez dalších peněz opravdu nepůjde. Čas učitele není vůbec vzácný, pokud opět porovnám - český učitel kopíruje, dozírá a vybírá peníze, ošetřuje, organizuje úklid při nevolnosti, stará se o zdravotně oslabeného žáka, protože v budově se nenajde uklizečka, ani zdravotník. Prostě dělá v rámci svého pracovního času úkony, na které vůbec nemusel studovat. V jiných systémech existují asistenti (Nebo rodičovská výpomoc.) učitele, kteří takto učiteli pomáhají a ten se pak více může věnovat kvalitní přípravě a nebo individuálnímu přístupu.
Myslím, že problém není v povinném vzdělávání (učení opravdu není základní potřebou, kterou chce každý jedinec naplnit, protože jinak by zemřel), jako spíše v jeho organizaci.
|
|
|
Promiňte, nejsem autor, ale na tohle se nedá nereagovat. Každý stát by měl mít nastaveny své priority. Pokud mají Japonci za prioritu rozkvět hospodářství, pak jim přeji hodně zdaru a následně se otočím jiným směrem.
Jestli vás netrkne už to, že ta země je vzdálená desetitisíce kilometrů, pak vám to sdělím jasněji: Japonsko má za sebou ouplně jiný historický a kulturní vývoj a jeho obyvatelé se díky tomu dají přirovnat k mravencům (a celá země k mraveništi). Tudíž pokládám za logické, že v tamních podmínkách panuje všeobecná důvěra ve vládní politiku, a tak jsou domorodci (koukám, nejen oni) přesvědčeni o vysoké kvalitě jejich školství.
Jakkoliv můžeme na Japonsku obdivovat technickou vyspělost, přebírání jejich kulturních zvyklostí bychom se měli vyvarovat.
Anebo jinak - jste-li smířená s tím, že zvýšení kvality našeho školského systému se neobejde bez zvýšeného přísunu financí, říkám: Jděte do toho - odevzdávejte veškeré své příjmy ministerstvu školství (ze startu byste mohla zkusit platit jednu konkrétní školu)! Avšak POZOR - nenuťte k tomu, prosím, ostatní! A to ani, když vyhrajete volby.
|
|
|
Ale tohle skutečně nemám na mysli. Kulturně a politicky je náš stát opravdu jinde. Položím tedy zásadní otázku, kterou jste nastínil - k jakým prioritám směřuje naše země? K samostatnosti? To asi těžko, pozoruji velkou závislost a provázanost našeho hospodářství s těmi jinými. Obávám se, že myšlenka hospodářské soběstačnosti pro náš stát bude považována za kacířskou.
Mě spíš oslovil systém, jakým Japonci podporují kvalitu své výuky, jak ovlivňují kvalitu učitelského stavu. Nemyslím si, že je to ideál. Nahlídla jsem i do jiných systémů, britského, amerického systému a švědského školství. Mají opravdu jiné zaměření a jiný styl. CO vidím jako nejpalčivější oblast je právě stejné jako problém v USA. Jak se zbavit učitele, který je příšerný. A tady vidím jeden střípek k řešení. Prostě ho do školství ani nepustit.
Peníze nejsou jediným problémem, ale v současnosti tím největším. A nemyslím si, že by jich plynulo málo, ale neskončí u žáka, skončí v kapse na ministerstvu a v podstatě kdekoli jinde. Ale tento problém nemá jen školství. Pro vlády nebylo toto ministerstvo nikdy ministerstvem klíčovým. Proto máme spousty vydavatelů učebnic, ve kterých se chyby opravují postupně, které se objevují v různých podobách, vydávají se příšerně dlouho, než se v nich nějaká aktualizace objeví. Můžeme být rádi, že v nich nefigurují družstevníci.... A tady je problém. Opět bychom se mohli inspirovat.
Školství stejně jako zdravotnictví má svá specifika. Potřebujeme je, protože se lidstvu vyplácí altruismus a určité nezištné chování. A v obou oborech dochází i k mrhání peněz. Ve zdravotnictví lítají ještě mnohem vyšší částky.
Tento článek byl ovšem zaměřen na povinnost zúčastnit se tohoto systému. A tady se já opravdu stavím na stranu povinnosti.
|
|
|
Opravdu žasnu, jak může někdo ve své plamenné obhajobě státního školství a kritice soukromého školství napsat toto:
Peníze nejsou jediným problémem, ale v současnosti tím největším. A nemyslím si, že by jich plynulo málo, ale neskončí u žáka, skončí v kapse na ministerstvu a v podstatě kdekoli jinde. Ale tento problém nemá jen školství.
Nenapadlo Vás, že ono by to takhle mohlo být právě tím, že toto je vlastnost toho státního školství? Nenapadlo Vás třeba, že to není náhoda, ale je to vlastnost toho systému? V soukromém a neregulovaném tržním školství se nic takového prostě nestane. Ve státním se to bude vždy -více či méně- dít.
A mimochodem, můžete mi říct jediný důvod, v čem by bylo dobré, abychom měli samostatné hospodářství (jako myslím ČR)? Můžete mi říct jedinou výhodu? Protože nevýhod je mnoho, zejména pak neefektivita a nutnost státních zásahů (tedy opět násilí proti lidem). Každopádně když už chcete samostatnost státu, proč neudělat rovnou samostatnost měst? Ulic? Domů? Jednotlivců? Ano, protože by to znamenalo návrat na stromy. Čím menší je ta samostatná jednotka, tím menší je celková efektivita, neboť nedochází k dělbě práce (nebo k ní dochází méně). Čím větší je ona samostatná jednotka, k tím větší dělbě práce (= specializaci) dochází, což přináší efektivitu.
|
|
|
"Ano, protože by to znamenalo návrat na stromy. Čím menší je ta samostatná jednotka, tím menší je celková efektivita, neboť nedochází k dělbě práce (nebo k ní dochází méně). Čím větší je ona samostatná jednotka, k tím větší dělbě práce (= specializaci) dochází, což přináší efektivitu."
Což je sice pravda, nicméně efektivita (přesněji produktivita) společnosti je faktorem lidskou spokojenost jen velmi málo ovlivňujícím. Naopak svoboda, postupně omezovaná v důsledku stále vyšší a vyšší proorganisovanosti společnosti a honby za produktivitou je faktorem velmi podstatným.
|
|
|
Souhlasím. Jen nevidím souvislost se národní soběstačností?
|
|
|
Souvisí to tak, že čím víc lidí zahrnuje správní celek, tím méně pocitu sounáležitosti, tedy vzájemné slušnosti, ohleduplnosti, ochoty ke kooperaci ... a vůbec všeho, co s pocitem sounáležitosti souvisí a co, předpokládám, není nutno upřesňovat.
A naopak - tím více lhostejnosti, odcizení, bezohlednosti ... a především volání po nápravě tohoto stavu prostřednictvím silné ruky, tedy omezení svobody.
Z hlediska velikosti správních celků (tedy možností dělby práce) je svoboda v nepřímé úměře k potenciálu efektivity. Já upřednostňuji svobodu, byť na úkor efektivity, toť vše.
|
|
|
Tady mi ale přijde, že vycházíte z toho, že lidé spolupracují kvůli nějakému altruismu (pokud to dobře chápu; jestli ne, opravte mě). Jenže já jsem si skoro jist, že lidé spolupracují zejména proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by byli tak moc hodní a laskavý.
|
|
|
Už jsme se o tom spolu před časem bavili. Altruismus tak, jak jej většina lidí chápe, tedy jako nezištné chování (tedy nikoli chování, nepřinášející zisk, ale chování, které není ziskem motivováno), neexistuje. Mezi altruismem a egoismem není kvalitativní, anobrž toliko kvantitativní rozdíl. Neboli - jde o různé kvantity téže kvality, nikoli o sémantická oposita.
Dohodneme-li se na tomto jediném smysluplném významu pojmu, pak altruismus může být stejně tak dobrým důvodem ke spolupráci s ostatními, jako egoismus.
Podařilo se mi najít tu někdejší debatu, jen jsem si teď všiml, že jsem tam místo "kvantitativní" chybně použil "kvalitativní", ale z kontextu je snad zřejmé, jak je to míněno:
www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010101705& lstkom=310811&style=oldschool#kom311274
|
|
|
Já to myslel trochu jinak. Nemluvil jsem teď o zisku v podobě dobrého pocitu z toho, že někomu pomáhám, ale o tom, že lidé spolupracují proto, že se jim to hodí i osobně a materiálně. Příkladem mohou být všechny dobrovolné transakce, smlouvy, obchody, které jsou uzavírány proto, že obě strany zbohatnou.
|
|
|
Aha. S tím nemám důvod nesouhlasit, jen mi není jasné, co z mého příspěvku výše ve Vás vyvolalo dojem takového nesouhlasu.
|
|
|
No, Vy jste psal, že čím větší správní celek, tím méně ochoty ke kooperaci. Jenže s tím já nesouhlasím, protože si myslím, že lidé chtějí primárně kooperovat ne proto, že by chtěli pomáhat druhým, ale proto, že chtějí pomáhat hlavně sobě (a myslím tím přímo, ne skrze dobrý pocit z altruismu).
|
|
|
Už Vám rozumím.
Kooperaci se daří v prostředí důvěry. Čímž není řečeno, že v prostředí odcizených vztahů není žádná; zredukuje se na handlování z ruky do ruky, nebo je její efektivita decimována nadměrnou administrativně-právní zátěží.
Čili ve větším správním celku je více příležitosti pro dělbu práce, což produktivitu podporuje, na druhou stranu psychologické aspekty atomizované společnosti (s absentujícím pocitem sounáležitosti) jsou její brzdou.
Zda a do jaké míry se oba vlivy vzájemně kompensují, si netroufám odhadovat.
|
|
|
Vidíte, děkuji Vám za tuhle připomínku, tak jsem nad tím nikdy nepřemýšlel.
Na druhou stranu se tento argument patrně nemůže týkat sounáležitosti v rámci jednoho národa/státu. To už je moc velký celek, nemyslíte? Jinými slovy, tento argument se podle mého názoru nedá použít k posilování národní soběstačnosti. Souhlasíte?
|
|
|
Myslím, že pokud ano, tak velmi málo (viz narcismus malých diferencí, už jsem se tu o tom zmiňoval. Jen si teď nevzpomenu na autora, ale když zagůglujete, určitě něco najdete).
Jsem toho názoru, že nejintensivnější byl pocit sounáležitosti v tlupách a jak se lidé sdružovali do čím dál větších komunit, postupně mizel, spolu s ohleduplností, soucitem... až k dnešnímu tristnímu stavu.
Ale do jaké míry - a zdali - může být pocit sounáležitosti ovlivněn rámcem národa / státu si netroufám odhadnout, musel bych o tom dost dlouho přemýšlet. Ale vlastenectví medle není v tomto ohledu úplně zanedbatelným aspektem.
|
|
|
Je to velmi zajímavý náhled na věc, na druhou stranu, když o tom přemýšlím, tak bohužel ten pocit sounáležitosti vyžaduje opravdu malé skupiny (jak říkáte, třeba tlupy), u velkých společností už to nehraje moc roli. Myslím tím, že když máte tlupu o řádově desítkách členů, pocit sounáležitosti je tam velmi silný, ještě vesnice o stovkách lidí je OK, ale někde na hranici tisíců už se to velmi snižuje, přičemž v milionech už je to opravdu málo a sounáležitost se společností o milionu, deseti milionech, sto milionech, nebo miliardě lidí, už je prakticky stejná - téměř žádná. Naopak ale dělba práce a specializace zvyšuje efektivitu společnosti s její velikostí, přičemž bych neřekl, že je to nějak výrazně omezeno počtem lidí - řekl bych, že z hlediska specializace, dělby práce, tržního prostředí, konkurence a možnosti poskytování služeb, je pořád výrazný rozdíl, zda má komunita milion lidí, deset milionů, sto milionů, nebo miliardu.
|
|
|
No... ale co pocit sounáležitosti (nebo cokoli to bylo; zkuste nalézt lepší název) kupříkladu při mobilizaci v osmatřicátém?
|
|
|
Dobrý příklad sdílení společného zájmu (kteréžto sousloví nabízím jako alternativu k "pocitu sounáležitosti", bude-li pro Vás přijatelnější).
Zdá se tedy, že rámec národa / státu ještě není dost velký, aby schopnost lidí sdílet společný zájem zcela vytěsnil.
|
|
|
Tak nějak, ano.
Stran té terminologie, já Vám nevím. Poněkud se obávám, že ty pojmy "pocit sounáležitosti" a "společný zájem" jsou velmi odlišné. Samozřejmě ne zcela disjunktní; mám nicméně nepříjemný dojem, že "pocit sounáležitosti" se projevuje mnohdy i proti společnému zájmu; a naopak, až příliš často se nedostaví tam, kde společný zájem jednoznačně existuje.
|
|
|
|
Pastí zde je definice "zájmu", samozřejmě. Pocítím-li např. potřebu se během týdne ufetovat, jest heroin "mým zájmem" nebo nikoli?
Nicméně s vědomím zmíněné nejistoty lze za příklady sounáležitosti nepodpořené zájmem prohlásit např. skupinky fotbalových fanoušků nebo ty, kdo po roce 1930 v Německu podporovali nacismus nebo po roce 1940 u nás komunismus.
Nedostatek sounáležitost při společném zájmu (opět samozřejmě s vědomím zmíněné nejistoty)? Všude kolem nás, na každém kroku -- "cyklisté by měli mít SPZ" apod. :(
|
|
|
Když jsem psal o tom zájmu, napadlo mne, že bych možná měl připojit do závorky "včetně domnělého, samozřejmě". Ale ubral jsem na důkladnosti ve prospěch srozumitelnosti a jednoduchosti. Problém se správným odhadem mívám v hledání této přiměřenosti dost často. Mea culpa. Tedy - včetně domnělého. Hovoříme-li o motivech lidského jednání, je to, co si lidi myslí, mnohem důležitější, než realita nebo pravda, samozřejmě.
Pokud máte na mysli sounáležitost v rámci skupiny fotbalových fanoušků a zájem v témže rámci, pak nevidím mezi sounáležitostí a zájmem rozpor. A nevidím ho ani u dalších dvou příkladů, pokud respektujeme zásadu ceteris paribus, tedy vždy hodnotíme stejný rámec pro sounáležitost i zájem. A znovu připomínám: to, že jsou lidé omylní a mohou se plést jak se sounáležitostí, tak i se zájmy, s tím nesouvisí.
Není mi jasné, považujete-li v posledním příkladu za referenční skupinu cyklisty nebo ty, již je chtějí označkovat.
Pokud cyklisty, rozpor mezi sounáležitostí a zájmy nevidím - SPZ nechtějí, protože by byli identifikovatelní a budou se za svůj zájem pravděpodobně bít jako skupina, která vnímá vzájemnou sounáležitost.
Pokud ostatní, platí to samé v opačném gardu.
|
|
|
Jak už jsem psal -- jindy, omlouvám se, moc práce.
Jen v rychlosti a nedůkladně, bez rozboru: tvrdím, že je v zájmu všech (až na velmi nepatrnou skupinu inherentních grázlů a sviní), aby cyklisté neměli SPZ. Totéž platí o automobilistech, samozřejmě; rozdíl mezi "o svinstvu se zatím jen hovoří" a "ke svinstvu už došlo" jest irelevantní.
|
|
|
Zaujat meritem úvahy, tomuto jsem nevěnoval pozornost. Samozřejmě, máte pravdu.
Zbytek můžeme nechat na jindy, nebo se na něj vykašlat. Diskuse níže o dobrovolnosti se mi zdá být mnohem zajímavější, těším se na ni.
|
|
|
Ano.
Menší míra důvěry, založené na osobních vztazích může být u velkých celků nahrazena větší mírou důvěry v řád či respekt k pravidlům. Každý řád či pravidlo je ale nutně zároveň omezením svobody. V tomto případě prosím "omezení svobody" bez negativních konotací - nechci píchat do vosího hnízda, ale v jisté míře je imho lidem prospěšné.
|
|
|
|
Všem, kteří chtějí participovat na výhodách členství v libovolné komunitě / společnosti.
|
|
|
To nebude tak jednoduché. Na detailní debatu už žel nyní nemám pokdy, leč zdůraznil bych rozdíl mezi "plnou svobodou, v jejímž rámci dobrovolně omezím své chování proto, abych participoval na výhodách členství v té či oné komunitě" na straně jedné -- a na druhé straně, "násilným omezením svobody, spojeným s mnohdy velmi sporným příslibem výhod".
|
|
|
Pojem "dobrovolnost" nemám pro účely hlubších úvah příliš v oblibě, respektive nepoužívám ho vůbec, protože ho nedokážu ohraničit.
Žel, právě tento pojem patří v libertariánské doktríně k těm fundamentálním. Což je dle mého názoru jednou z jejích největších chyb.
|
|
|
Jindy, omlouvám se, moc práce. Zkuste se s tím prosím při vhodné příležitosti připomenout tak cca za týden dva.
Hm, snad jen -- pro začátek si zkuste sám v sobě vymezit rozdíly mezi "jde nás šest lidí horami; soudím -- lhostejno, zda právem nebo ne! --, že mám více sil než ostatní, i naložím si na hřbet více nákladu než ostatní" a "jde nás šest lidí horami; ostatních pět je -- lhostejno, zda právem nebo ne! -- přesvědčeno, že mám více sil než ostatní, a tedy vyhlásí, že nepovleku-li já více nákladu než ostatní, shodí mne při prvé příležitosti do propasti".
(Pozn.: v tuto chvíli nehodnotím, co a proč je správné a co nikoli; k tomu se -- možná -- dostaneme později.)
Až budu mít více pokdy na detailní debatu, můžeme se od tohoto odpíchnout směrem k hledání dalších nuancí.
|
|
|
Mohl bych odpovědět hned, protože názor mám poměrně jasný. Ale také raději počkám na jindy, až budete mít více času a bude naděje dotáhnout debatu do konce, resp. k nějakému smysluplnému výstupu. A až vyřešíme "dobrovolnost", můžeme se pustit do podobně neohraničeného pojmu "násilí" nebo do "přirozených práv", či prostě "přirozenosti" jako takové. ;-)
|
|
|
Napíšu to radši hned, protože začínat v jiné diskusi zase od začátku by bylo škoda. Můžeme ostatně pokračovat v tomto vlákně i za ten týden dva, až budete mít čas.
S dobrovolností se to má podle mého názoru tak, že je pouhým vyjádřením míry tlaku, pod nímž se rozhodujeme. A jako u každé míry – s měnící se intensitou tlaku, tedy mírou dobrovolnosti rozhodnutí, nemění se kvalita, nýbrž pouze kvantita. Nedobrovolností či donucením nazýváme jen stav, kdy rozhodnutí činíme pod tlakem značným. A mezi nepatrným a značným tlakem existuje kontinuum, nikoli ostrá hranice. Je tedy zřejmé, že - podobně jako u altruismu a egoismu - nemůže jít o oposita, resp. oposita jsou to asi taková, jako "málo vody" a "hodně vody".
Pokusím se ilustrovat na příkladech s horolezci:
Vaše krajní příklady navozují dojem, že rozhodování nosiče se v obou případech principiálně liší (jednou dobrovolné, podruhé nedobrovolné). Neliší, jen míra tlaku je různá. V obou případech sleduje maximalisaci vlastního užitku (nebo minimalisaci vlastních ztrát, což je meritorně totéž, jen jiná hodnota na téže ose.) V prvním kalkuluje s výhodností chování, které zohledňuje zájmy druhých, ať už přímo (můžu se dostat do situace, kdy budu sám potřebovat jejich pomoc) nebo skrze mravní imperativy, které nejsou ničím jiným, než obdobným kalkulem, jen ne tak přímočarým, ale skrze obecná, naučená a osvědčená rozhodovací schemata. (Ale tohle jsem si možná mohl odpustit, neboť od nikoho neočekávám souhlas s tímto názorem a jeho vysvětlování by posunulo úvahu úplně jiným směrem. Pro účel diskuse o dobrovolnosti bohatě postačí předpoklad, že se rozhodl dělat nosiče, protože to považoval z jakéhokoli důvodu za (potenciálně) výhodné.)
Ve druhém případě se rozhodnutí řídí naprosto stejným vzorcem, jen s jinou proměnnou – tlak na rozhodování je v situaci, kdy ve hře je let ze skály jistě větší, než když v sázce je „pouze“ reciproční vstřícnost ostatních.
Jistě bychom mohli najít množství dalších příkladů, které by neexistenci jasné hranice mezi dobrovolností a nedobrovolností ilustrovaly ještě lépe. Namátkou, abych se držel situace na horách a nošení zavazadel: ostatní vznesou požadavek, abych nesl dvojnásobek, protože jsem silnější. Motivovat mě můžou třeba tím, že mi v opačném případě nepůjčí nůž / otvírák na konzervy, který jsem si zapomněl vzít s sebou a bez kterého pravděpodobně zemru hlady. Předpokládám, že zde se už názory na míru ne/dobrovolnosti rozhodnutí dělat ostatním mulu začnou u různých lidí rozcházet.
Zkusím ještě jiný, obecnější příklad: je rozhodnutí podřídit se tlaku (úmyslně se vyhýbám pojmu „násilí“, neb je stejně elastický, jako „dobrovolnost“), kdy ve hře je můj život, nedobrovolné?
Jářku, že nikoli. Bezpočet příkladů z dávné i nedávné historie nade vší pochybnost dokazuje, že rozhodnout se lze i nepodřízení se tlaku, a to i za cenu obětování vlastního života. Lze si snad představit lepší důkaz dobrovolnosti takového rozhodnutí?
|
|
|
Můžu si to shrnout "po svém"? Tedy prve je motivace vnitřní, pak vnější a pak je ten nedobrovolný tlak vnějších okolností - tedy strach, trest? D8 se to vůbec takhle pojmout?
|
|
|
Aha, o tohle jde. Já, přiznám se, čekal nějakou hlubší myšlénku, jež mne doposavad míjela. Toto jeví se mi (a) samozřejmým, (b) irelevantním.
Samozřejmé jest, že každé rozhodnutí je inherentně "dobrovolnou" volbou mezi alternativami, jež jsou k dispozici vzhledem k vnějším podmínkám. Vždy* je těch alternativ více, a opět samozřejmě škála od extrému "je jich spousta a nikdo se mne nesnaží přimět k některé z nich" po extrém "je jich málo, a vnější síly jejich relativní užitek pro mne svévolně a významně mění" existuje plynulá škála. Ano. Máte naprostou pravdu a je tomu tak. Jen je to tak nějak... samozřejmé.
Dále pak je zvykem volby poblíž prvého ze zmíněných extrémů (dobrým příkladem je třeba "rozhodnu se nést více, než poměrný díl zátěže" nebo "pošlu příspěvek na to či ono, třeba LEXu nebo Lince na knihy") nazývat "dobrovolné". Volby poblíž druhého z nich, specificky v případě, kdy vnější síly jejich relativní užitek pro mne svévolně mění silovým znevýhodněním většiny z nich** ("platit daně nebo jít bručet jako Thoreau", "na papíře bude váš podpis nebo váš mozek" apod.) nazývat "vynucené".
"Málo vody" je poušť a jí podobné; "hodně vody" je moře a jemu podobné; ve vhodném kontextu to lze považovat za velmi smysluplná oposita, a to, že existují polopouště, stepi, ... , deštné pralesy, bažiny a tak dále je sice naprostá pravda, leč na věci zhola nic nemění.
___
* Přinejmenším mne nenapadá protipříklad; i pokud někdo takový zkonstruovat dokáže, bude téměř jistě zcela umělý, naprosto okrajový a pro diskusi tedy nepodstatný.
** Jakkoli totiž z hlediska teorie her samotné není zásadního rozdílu mezi tím, když někdo svévolně jednu z voleb zvýhodní a ostatní ponechá, či naopak, jednu z voleb nemění a ostatní znevýhodní, z hlediska reálného života je to naprosto monstrózní rozdíl. Jen srovnejte "půjdeš-li hrát v pornofilmu, dostaneš sto milionů dolarů" s "nepůjdeš-li hrát v pornofilmu, postřílíme ti rodinu". Obecně je zvykem za "vynucené" považovat pouze případy druhého typu.
|
|
|
Ano, je to samozřejmé, jednoduché, banální.
Ano, je zvykem volby pod menším tlakem nazývat dobrovolnými, pod tlakem větším vynucenými.
Smyslem mé úvahy nebylo hodnocení zvyků, ale poukázat na neexistenci jasné hranice mezi pojmy "dobrovolně" a "nedobrovolně".
Což je pro komunikaci na úrovni takového toho domácího žvýkání zcela zbytečné, pro hlubší filosofickou úvahu podstatné. Je jen Vaší volbou, chcete-li libertariánské myšlénky obhajovat na úrovni onoho domácího žvýkání nebo v hlubší a pregnantnější filosofické rovině.
Ano, "málo vody" a "hodně vody" lze ve vhodném kontextu považovat za oposita. Problémem je právě ten vhodný kontext, podobně jako u (ne)dobrovolnosti.
|
|
|
Ach jo :(
Jasná hranice není třeba; stačí jasný rozdíl, a ten samozřejmě existuje. Nejisté je, kde přesně je ona hranice na té čáře; to však není zapotřebí, neboť jisté a jasné je, že je někde mezi dobrovolností a vynucením.
Stejně tak, jako není třeba definovat jak přesně moc vody už je moc a jak přesně málo vody je už málo na to, aby bylo zřejmé, že existuje jasný rozdíl mezi pouští a mořem.
Vhodným kontextem byla právě výše uvedená debata.
|
|
|
Ano, existuje jasný rozdíl ... který každý vidí jinak. Například nezanedbatelná část uvědomělé populace tvrdí, že systém povinného zdravotního pojištění je projevem solidarity s méně majetnými. Troufám si tvrdit, že "dobrovolnost" je inherentním znakem solidarity.
Pokud libovolná doktrína pracuje s pojmem "dobrovolnosti" jako s jedním ze základních předpokladů a s pojmem "nedobrovolnosti" jako podstatnou vadou, pak určení hranice mezi oběma polohami způsobem "někde mezi" považuji za hrubě nedostatečné.
Je-li dobrovolnost fundamentálním principem, nemůže být otázka na její rozpoznávací atributy zodpovězena "jak kdy", či "podle kontextu", abych užil Vašich slov.
Všimněte si prosím paralely s rétorikou světlonošů všeho druhu: "nejdůležitější je dobrovol... pardon, dobro pro lidi. Co je to dobro, víme my." Vždy záleží na kontextu. Jak jinak.
|
|
|
Ještě to zkusím úplně polopatě: těžko můžete před kýmkoli svéprávným úspěšně obhájit doktrínu postavenou na dobrovolnosti, pokud Vám nevadí skutečnost, že jako dobrovolné můžete vnímat to, co on vnímá jako hrubě nedobrovolné. A vice versa.
Pro ukázkový příklad není nutno chodit daleko: nebylo to ve zdejších diskusích jedinkrát, kdy nějaký arcizmrd tvrdil, že placení daní je dobrovolné, protože stěžovatel za to může levně jezdit tramvají, což se mu vyplatí. Kdyby se nevyplatilo, odstěhoval by se přece na Borneo.
Což už snad kurvafix i Vás donutí pochopit, že jako dobrovolné může každý soudruh vnímat úplně, ale úplně něco jiného.
Ono to „ve jménu dobra“ už se tak trochu profláklo a i těm ducha mdlého už docvaklo, že „dobro“ se dá šířit ohněm a mečem, případně nějakou tou genocidou či věšením třídních nepřátel.
Je fakt, že ve jménu „dobrovolnosti“ se zatím nestalo skoro nic, protože žádná ideologie s touto korouhví se zatím neprosadila. Je tedy i možné, že rozplizlé kontury pojmu si ti blbější ani neuvědomí tak, jak si již ráčili po všech zažitých hrůzách uvědomit u onoho „dobra“. Takže verbujte, propagujte. Pokud Vám stačí ti blbější ... i když pravda, je jich dost.
Snažím se představit si možnou tvář takového dobrovolností vyfutrovaného světa. A v duchu slyším bachaře v kamenolomu, jak svobodnému a šťastnému ovčanovi dobrovolně oznamuje, že je jen jeho dobrovolným rozhodnutím, chce-li dobrovolně splnit normu a nedostat dobrovolně karabáčem, nebo zvolí dobrovolně jinak. Máme přece kurva tudlecten ... systém založenej na dobrovolnosti, no né?
Méně expresivní příklad z reálu: podle jedněch se můžete zcela dobrovolně rozhodnout mezi vzděláváním svých dětí na státních nebo soukromých školách. Podle druhých se zcela dobrovolně rozhodovat v této věci nemůžete, anžto jste povinen část peněz, které byste do kvalitního vzdělání dětí mohl investovat, odevzdat na vzdělávání státní. Kellnerovi to bude zřejmě u prdele, jiný se trochu omezí, aby mohl zaplatit dvakrát. Další se ale bude možná muset ve prospěch vzdělání svých dětí omezit velmi zřetelně, a pro účel této úvahy můžeme klidně uvažovat i případ, kdy omezení bude znamenat hlad. Je rozhodnutí spokojit se se vzděláváním státním dobrovolné? Jsem si jist, že rodiče z jednotlivých příkladů by Vám odpověděli naprosto různě. A docela by mě zajímalo, jak byste jim chtěl vysvětlit, že "stačí jasný rozdíl, a ten samozřejmě existuje."
Předpokládám, že výčet dalších z tisíců možných příkladů, kdy obsah pojmu „dobrovolnost“ vnímá každý jinak (tedy co jeden považuje za zcela dobrovolné, pro druhého je jasně nedobrovolné), by Vás urážel.
Příklady, kdy jsou oba rozhodující se v objektivně naprosto stejné situaci, jen možná ztráta / zisk má pro každého jinou subjektivní hodnotu, už Vám to snad ani komplikovat nebudu.
Ach jo. :-(
|
|
|
Ale no tak.
Posunujete (existující, leč zde irelevantní) problém jinam.
Není problém s pojmem dobrovolnost ani s tím, že je podstatný (a to bylo relevantní pro danou diskusi).
Naproti tomu v některých případech je problém s tím, že není jednoznačně zřejmé, zda je lze označit za "dobrovolné" nebo nikoli (což pro tuto konkrétní diskusi relevantní nebylo; pro jinou být může).
(a) Každý* se shodne na tom, že rozhodnutí, zda své peníze přesahující částku nutnou pro zajištění základních potřeb projím, propiji, uložím, investuji nebo věnuji na charitu je dobrovolné.
(b) Každý* se shodne na tom, že odevzdávám-li peníze pod namířenou zbraní, jde o rozhodnutí vynucené (jakkoli mám samozřejmě alternativu neodevzdat nic, nechat se odstřelit, a obrat až co mrtvola).
Zajisté existují situace, v nichž se budou náhledy lišit -- např. platba na veřejné osvětlení, jež spolu se sousedy budeme užívat, je velmi blízko (a) -- ale přec jen trochu, malinko posunuta směrem k (b). Platba daní je velmi blízko (b), ale přec jen trochu, malinko posunuta směrem k (a). Lze vymyslet spoustu dalších, ještě spornějších příkladů.
Relativizuje to nějak sám pojem "dobrovolnost"?
Vůbec ne. Naprosto pro jakýkoli pojem** lze nalézt situace, v nichž nebude zřejmé, zda jej lze s jistotou aplikovat, a různí lidé se na jeho interpretaci neshodnou. Což o pojmu samotném nevypovídá nic***; znamená to pouze, že ony situace jsou problematické.
___
* Snad až na nepatrné množství bláznů, jež nehraje roli.
** Vyjma matematických termínů v rámci formálních teorií, ovšem to je zde nepodstatné.
*** Jen pro jistotu a pro úplnost, ovšemže různé pojmy jsou definovány s různou přesností. Žádný** není zcela přesný; skoro žádný není absolutně rozmlžen tak, aby si jej úplně každý vykládal po svém. Pojem "dobrovolnosti" patří mezi ty relativně přesnější -- rozhodně např. přesnější než třeba "altruismus", "totalita", "svoboda", "pravda" apod.
|
|
|
Nebo zkráceně:
- k diskusi je třeba pojmů
- žádný pojem není zcela přesný
- obvykle to však není problém
- máte-li pocit, že ano, můžete samozřejmě vyvolat vedlejší diskusi o přesnější definici pro daný účel, nic proti tomu.
Nabyl jsem ale (možná mylného) dojmu, že protestujete vůbec proti jakémukoli užívání pojmu, který v libovolném kontextu není definován naprosto přesně a objektivně, tak, že v žádném z kontextů nemůže nastat sebemenší neshoda stran jeho interpretace.
Je-li tomu vskutku tak, nečiníte moudře -- neboť v takovém případě je diskuse nemožná, neboť takový pojem prostě a jednoduše neexistuje.
|
|
|
S tímto povětšinou souhlasím.
Nedělám to vždy. Protestuji jen v takových případech, kdy jsem přesvědčen, že vágnost či neexistence definice pojmu ohrožuje logickou podstatu myšlenky.
Jak výše píšu, jde o míru rozmlženosti a možné dopady této na výsledek úvahy.
|
|
|
Budiž tedy; dejme tomu, že se mýlím, a pojem "dobrovolnost" není dostatečně zřejmý pro účel dané debaty.
Pak si jej, prosím, nahraďte významem "situace, v níž není významná většina alternativ, zkoumanému subjektu dostupných, zatížena významnou negativní vahou, svévolně na ně naloženou někým jiným".
Stačí (pro daný účel) takto, nebo je třeba pro Vás precizovat dále? Nutno definovat "významnou většinu", "významnou negativní váhu", "svévolně" apod., nebo zde Vám již postačí intuitivní interpretace?
(Problém je, že bez ohledu na míru, v níž pojem precizujeme, mimo matematické formální systémy vždy nutná míra intuitivní interpretace zůstane vždy netriviální; může se Vám to klidně nelíbit -- já z toho, jako matematik, také nejsem na větvi -- ale to je tak asi vše, co se s tím dá dělat; jest to inherentní součástí světa a hovoru mezi různými lidmi s jejich různými pohledy na svět a různými interpretacemi.)
|
|
|
(Nadbytečné "vždy" prosím škrťte sami, zároveň pracuji, a tomuto věnuji jen omezenou pozornost.)
|
|
|
Jen s tím probůh nikdo nic nedělejte. Bez intuitivní interpretace by zmizela ze světa spousta srandy.
|
|
|
Ta intuitivní a přibližně sdílená interpretace má tu výhodu, že se k ní můžeš za účelem frivolního pindání vždycky vrátit.
Máš-li ovšem od čeho. Aby zas nezmizelo ze světa vše krom frivolního pindání. On takový hodnotový žebřík postavený pouze na laškovnosti svého majitele by mohl být i docela k pláči.
|
|
|
Otázka je, zda je pro hovory o nesmrtelnosti jsoucna nutno konstruovat nějaký extra pojmový aparát. Podle mého postačí, když se diskutující shodnou, píšící uvede výsvětlivku, záleží-li mu na echtovní jednoznačnosti.
|
|
|
("jsoucna" nebo "chrousta"?)
|
|
|
"Jsoucna" jsem dal záměrně, neboť jsem se snažil zkonstruovat neprůstřelný pojmový nesmysl. :)
|
|
|
Je jen věcí vkusu, jak si hovory o nesmrtelnosti jsoucna představuješ a co od nich očekáváš.
Někdo pro echtovní jednoznačnost potřebuje vysvětlivku, jiný vysvětlivky vysvětlivek. A někdo další třeba tolik vysvětlování, že by web zkolaboval.
Na druhou stranu jsou i tací, kteří pro echtovní jednoznačnost žádné vysvětlivky nepotřebují, ba mnohdy ani myšlenky.
|
|
|
Pro jistotu (od jisté doby začínám být paranidní) - to není narážka na tebe. Nicméně mnoho nicků mi na mysli vytanulo.
|
|
|
("Nick", masculinum odpovídající femininu "nicka" ;))
|
|
|
:-))
Toho jsem asi nezaregistroval; nečtu všechno, povětšinou spíš známé nicky. Ale teď už ho určitě nepřehlédnu.
|
|
|
Vybral jsem si nekonfliktní interpretaci. ;)
Ale i kdyby byla, nestřílí se z toho. Občas nějakou rozdáš, tak holt občas musíš umět i nějakou koupit zpátky. :)
|
|
|
Jsi podivín ... já si zásadně vybírám tu konfliktní. Třeba takové "ach jo" mi vrazí žluč až do krku.
A vůbec - filosofie nekonfliktnosti je mi z duše protivná, neb "konflikt" není sprosté slovo, ale conditio sine qua non každé změny, včetně té mentálně - vývojové.
Nekonfliktnost... Jak jsi vůbec mohl něco takového vypustit z huby? Ty se chceš hádat, viď?
|
|
|
|
Kruci, jasně že jo!
Inu, jistá dávka vzrušení před usnutím není na závadu, ať už je jeho původ jakýkoli. ;)
|
|
|
Tak já už zaplatím a půjdu. Dobrou noc, pánové!
|
|
|
Zrovna ti píšu mail, tak za pět minut ho pošlu, tak ještě vteřinku (vlastně pět minut) vydrž, prosím tě.
A už půjdu taky na kutě, neb za kuropění vyrážím na cesty daleké. (Jen doufám, že zítra nebude kuropět moc brzo.)
Takže dobrou pánové, dnes mne velice těšilo. ;-)
|
|
|
dobrou pánové
Do něčeho podobného i Vám!
|
|
|
Každopádně nějakou rozsáhlejší debatu to tady vylučuje už z důvodu, že vlákno se vbrzku rozpadne na spoustu nesouvislých fragmentů.
|
|
|
Je mi to už hrozně trapné, ale precisovat dále je to nutno. Z bláta jest zapotřebí vypálit pevné a zvonivé cihly, ze kterých lze poté postavit kvalitní stavbu, jež se nerozmáčí při první přeháňce.
Ale uznávám, že většině případných čtenářů by mohla ona precisace přivodit vyrážku, pročež jsem smířen se zabalením této diskuse.
Já vím, že to vypadá možná šíleně ... ale jsem přesvědčen, že vytvořit vnitřně konsistentní pojmový aparát, v rámci něhož nezůstane pro intuitivní interpretaci místo, lze.
|
|
|
Nu... stran oněch zvonivých cihel, spousta generací velmi dobře (mnohdy, obávám se, lépe než my nyní) žila v domech z vepřovic :)
Osobně mám za to, že v podstatě nelze -- resp. ano, samozřejmě lze, libovolná formální teorie je takovým aparátem; nebude pak ale dostatečně široce přijímán.
Naprosto věřím, že pokud bychom tomu věnovali dostatek času (který já nyní, upřímně řečeno, nemám), dokážeme sestavit pro libovolný konkrétní pojem definici, již za dostatečně přesnou uznáte Vy, pan AJR, dejme tomu ještě třeba pánové DFENS, Root, JJ, já... případně ještě několik dalších, nechť prosím nikdo necítí úkorně, že jsem se o něm nezmínil, opravdu zároveň pracuji.
Jak velká šance je, že touž definici za smysluplnou zároveň přijmou kupříkladu Praetorian, Jan ZZR, podotek, xgandalf, pivko, Caleb, Ygorek či ex.ante? Jak velká šance je, že přinejmenším někteří ze zmíněných, byť i třeba prohlásili, že ji přijímají, v praxi neužívali pojmů způsobem, jenž je s ní v příkrém kontrastu?
|
|
|
Otázka shody je pouze věcí dobré vůle.
Když jsme si s kámošem cizelovali pojmový aparát, samozřejmě nastaly situace, kdy řekl "ne, pod tímhle pojmem si já představuji něco jiného". Neviděl jsem žádný problém v tom mu vyhovět a pro to, co si pod oním pojmem představuji já, nalézt výraz jiný. Vždyť je úplně jedno, jestli si pod pojmem hodinky budeme představovat gumovou obuv a pod pojmem holinky časostroj. Důležité je jen to, abychom pojem užívali přesně a vždy ho řadili ke stejnému obsahu.
_______
Jen malá výtka stran etikety - první skupině jmenovaných jste se omluvil za případnou nekompletnost, u druhé jste zřejmě opoměl...
Mmch - na příležitost zanesouhlasit si s Ygorkem si zaboha nevzpomenu.
|
|
|
|
(V druhé skupině by spíše mohli tací jako xgandalf či pivko protestovat proti zahrnutí, než někdo proti nezahrnutí, n'est ce pas?)
|
|
|
Netroufám si odhadovat, co si kdo považuje za čest ;-)
|
|
|
Well, řekněme to tak, že na názoru a dobré vůli těch, kdo si za čest považují zahrnutí do oné skupiny, mi nijak zásadně nesejde, i nepociťuji potřebu vůči nim etiketu dodržovat tak důsledně, jako vůči jiným ;)
|
|
|
No. To mi trošku připomíná, jak jsem se za komunistů mořil s cvičebnicí esperanta.
Zní to naprosto šíleně, nikoli jenom možná. Jako skoro každá dobrá myšlenka dovedená do extrému. A počkám si na užívání konsistentního pojmového aparátu něžným pohlavím, ta představa mne začala bavit. To by byla pro nový konsistentní pojmový aparát vskutku zkouška ohněm.
|
|
|
(Esperanto! To mi připomnělo pana Harrisona, jenž už žel mezi námi není, potažmo pana Jamese Bolivara DiGrize, jenž v jistém smyslu mezi námi bude vždy.)
|
|
|
Obávám se, že to čekání nebude nejkratší.....
|
|
|
Máte pravdu, že zcela přesně definovaný pojmový aparát lze vytvořit pro účel vlastní úvahy, ale zřejmě nikoli pro účely komunikace s druhými.
I když ... znám člověka, se kterým se mi to během deseti let do značné míry (ne do té, jako pro účely vlastních úvah) povedlo.
Ale tady se už budu snažit brzdit, když už jste si dal práci mi to tak pěkně vysvětlit. ;-)
|
|
|
Tedy ... pravdu máte samozřejmě jen v tom, co jste napsal, ne v tom, co jsem doplnil ;-)
|
|
|
Tak nějak.
Každý z nás si může vytvořit vlastní pojmový aparát; u těch, s nimiž dlouhodobě komunikuje, není zásadní problém sestavit "slovník" (případně upravit aparát tak, aby fungoval intersubjektivně).
Ale pro běžné webové (hospodské, kavárenské, ...) diskuse je to problém.
Tak či onak, sranda to je, byla a bude, takže, pane AJR, soudím, že v tomto směru můžete být zcela klidný. Pokud Vám nevadí smích místy poněkud hořký, samozřejmě.
|
|
|
|
To z toho vyjdou ještě dobře. Osobně bych to kvalifikoval jako škůdcovství, sabotáž a rozvracení národního hospodářství. A pokud by byli pinglové nejméně dva, pak je to mimo pochybnost teroristická organizace. Je s podivem, že tyhle paragrafy ještě nemáme. Nechci ukazovat prstem na soudruhy nahoře, ale poněkud zaspali dobu, zdá se. :(
|
|
|
Myslím, že s pojmem "dobrovolnost" problém je. Zejména proto, že je podstatný.
"problém s tím, že není jednoznačně zřejmé, zda je lze označit za "dobrovolné" nebo nikoli" považuji právě z důvodu výše uvedeného pro účel této diskuse za relevantní.
Vámi pečlivě zvolené příklady a) a b) ilustrují takovou míru obecné shody, že marginalisují názory jiné. Jen blázen by mohl nesouhlasit...
Zkusme tedy doplnit příklad c), vybraný bez oné pečlivosti:
Každý* se shodne na tom, že svobodné volby (politiků, a s nimi i míry státních ingerencí do soukromí, výše daní, silničních pravidel, míry svobody...) jsou dobrovolným rozhodnutím většiny občanů. A to přestože ví, že tato většina si uvědomuje omezení svého rozhodování na velmi omezenou volbu mezi zly, jakož i to, že na základě deformovaných informací - v nezanedbatelné míře kontrolovaných státem - je dobrovolnost rozhodování značně omezena. Podle stejného klíče, jako když chudáka se zavázanýma očima vyzvu, aby se dobrovolně rozhodl mezi mojí pravou a levou rukou, přičemž v pravé mám kvér a v levé klacek.
Případně jednodušší příklad d), kdy většina lidí soudí, že svinské daně platí podnikatelé dobrovolně, protože i jejich rozhodnutí podnikat je dobrovolné. Pokud se nepletu, měli jsme možnost už seznámit se s tímto zmrdím názorem dokonce i ve zdejších diskusích. Na Hovinkách bude, předpokládám, silně převažovat.
"Vůbec ne. Naprosto pro jakýkoli pojem** lze nalézt situace, v nichž nebude zřejmé, zda jej lze s jistotou aplikovat, a různí lidé se na jeho interpretaci neshodnou. Což o pojmu samotném nevypovídá nic***; znamená to pouze, že ony situace jsou problematické."
Naprostý souhlas. Sama ne_zcela_absolutní_jistota při aplikaci skutečně nevypovídá o pojmu samotném vůbec nic, protože se týká pojmů všech.
Smysl má proto pouze otázka míry oné (ne)jistoty, protože ta je u různých pojmů různá.
Vaše příklady směřují k prokázání tvrzení, že "Pojem "dobrovolnosti" patří mezi ty relativně přesnější".
Svoje (d, c) jsem použil k prokázání tvrzení opačného.
_______
* Snad až na nepatrné množství bláznů, jež nehraje roli.
|
|
|
Do značné míry mám dojem, že odpovědí na toto je mé již dříve napsané 27.09.2012 00:57:05 :)
Stran těch voleb -- a jen pro jistotu explicitně zdůrazňuji, že je to dokonale jiný problém než ten, který jsme až dosud řešili! -- je chybka trochu jinde, jde o odstranění osobní odpovědnosti za volbu. Vámi zmíněný klíč (onen chudák se zavázanýma očima) není pro problém kdemohkradcie významý (jakkoli určitou roli zde samozřejmě také má). Podstatné zde je to, že pánové František a Rudolf, již oba vaří pivo, rozhodují o omezení kladeném na vína (a tak dále, a tak podobně, ad infinitum).
|
|
|
Představte si, že napadlo a že mě to pěkně štve. Zatím jsem však nepřišla na to, jakým způsobem to změnit. Protože každá změna zatím přinesla ještě větší průser.
|
|
|
Mohu se jen prosim zeptat, o jakych zmenach se tu mluvi?
Samozrejme, pokud v systemu statniho skolstvi zmenime ten ci onen parametr, bude to ve finale porad tak nejak porad stejne stat za .....
A o zadnych jinych zmenach nevim, ze by se dely.
Tuhle jsem videl u jednoho reditele jednoho z opravdu velkych vyrobnich podniku na zdi pred jeho ocima citat... Byl od pana Polreicha a znel:
Na zmenach je nejhorsi to, ze je to potom jiny...
Coz je absolutne esencialni vyjadreni toho, jak tu v tyhle republice (a obecne asi i jinde) lide premysleji. Nez aby se neco zmenilo, a klidne i s velkou pravdepodobnosti k lepsimu, tak to radsi ne...Ono by to pak bylo jiny, nez jsme ted zvykli...a vlastne si nejsme jisti, jake by to bylo..a lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese...Nic menit nebudem...
|
|
|
Ano, Linka je typickým příkladem člověka, který neustále hájí stát, odmítá trh (protože.... proč vlastně? Krom emocionálních výlevů a ironie žádný důvod neposkytla), nicméně sama si všimla toho, že stát je ze své podstaty neefektivní, nicméně místo toho, aby se posunula o krok dál, pořád řeší, jak udělat efektivním něco, co prostě ze své přirozenosti efektivní být nemůže.
|
|
|
Ach jo.... je to VLASTNOST SYSTÉMU, ne nějaká anomálie, ne selhání lidí, je to prostě vlastnost státu - je neefektivní. Více či méně. Vy pořád přemýšlíte, jak to změnit v rámci toho systému, ale cokoliv vymyslíte, bude k ničemu, protože z principu toho, jak ten systém vůbec funguje, je to jeho vlastností. Ať uděláte jakákoliv opatření, pořád to bude jen v rámci toho systému, nepřekonáte jeho přirozené vlastnosti.
Nenapadlo Vás, že řešení je právě vůbec školství do toho systému nezapojovat? Protože ač máte pořád nějaké ironické poznámky na trh, tak co mu nelze upří, je fakt, že k takovým neefektivitám na trhu prostě nedochází; ve státu (jakémkoliv a jakkoliv nastaveném) už z principu ano.
|
|
|
Školství stejně jako zdravotnictví má svá specifika. Potřebujeme je, protože se lidstvu vyplácí altruismus a určité nezištné chování.
Nesmysl. To, ze poslu deti studovat, to neni altruismus a nezistnost, to je investice. Ona je do jiste miry investice poslat studovat i sousedovy deti, tedy pokud o studium maji zajem a existuje realna sance na uspesne absolvovani studia.
Krome toho, ten vas cintat, co jsem uvedl kursivou, neobsahuje dukaz vubec niceho, je to prazdne provolani ve stylu "Plany revansistu zhati nasi vepri boubelati". Pruser je, pokud takovym zpusobem argumentujete pred svymi zaky, neucite je pak logickemu postupu axiom -> vyrok -> vyrok -> vyrok, ale ucite je vytvaret nesmyslne postulaty z niceho a k jejich obhajobe pouzivat naprosto prazdne povsechne pseudoargumenty. A diky vami propagovane povinnosti se podobne sracky dostavaji do hlav vetsine populace, s vyjimkou onoho miziveho procenta, jemuz intelekt umoznuje timhle prohlednout a to take vetsinou az v dospelosti; to je jednim z dlouhodobych hnacich mechanismu zrudneho systemu, ktery potrebuje nemyslici ovce, prijimajici prazdna provolani, ke sve existenci.
|
|
|
Ano, toto se jí snažím vysvětlit už docela dlouho, protože všechny její příspěvky jsou jen plné nějakých emocionálních provolání, které nereagují prakticky na nic, nevysvětlují v zásadě nic a do diskuse vlastně ani nepatří, jen vyjadřují jakési emocionální postoje autorky.
Jsem rád, že nejsem sám, kdo si všiml. A jsem také rád, že jí to říkáte ještě poměrně slušně, třeba to od Vás lépe přijme, já už tak slušný nejsem.
|
|
|
Dobře, je investice poslat studovat i sousedovy děti. Fajn. A kdo rozhodne, že se vám chce? Kdo rozhodne, ve velmi nízkém věku, že je zde šance, aby studium řádně dokončili? Tam je tolik proměnných...
|
|
|
Promenna je jen jedna. Rozhodnout by mel ten, kdo na to da penize. Svoje penize, ktere musel svou praci nebo svou inteligenci vydelat.
|
|
|
Blbý je, roote, že já ve své zkušenosti vidím, že mnohdy to nejsou ochotni ani udělat rodiče. A dítě mladšího školního věku tuhle záležitost ve všech souvislostech opravdu neuvidí.
|
|
|
V tomhle s Vami souhlasim. Pokud rodicum na diteti nezalezi, ma dite smulu. Ma ji tak jako tak a vyroste z nej s velkou pravdepodobnosti nevzdelany (nevzdelatelny) pitomec a grazl, nezavisle na tom, zda ho nutime chodit do skoly ci nikoli. Akorat pokud ho do te skoly nutime chodit, stoji nas to vsechny mnohem vic.
|
|
|
Takhle jednoduché to není. I když.... urza má asi pravdu pokud je tento výrok pravdivý, jsem já nevzdělaný pitomec a grázl. A vás to stojí peníze a čas.
|
|
|
Vasim rodicum snad na Vas vubec nezalezelo?
|
|
|
A samozrejme, je tam pouzit pojem "s velkou pravdepodobnosti", coz rozhodne neznamena "v kazdem pripade".
|
|
|
Nezamyslela jste se někdy nad tím, zda by nebylo lepší mít ve třídě jen děti těch rodičů, kteří opravdu stojí o to, abyste je něco naučila? Nepovinná školní docházka a placení za ni by to zajistily poměrně spolehlivě.
A možná, ale to je jen takový vedlejší efekt, by pak ty výsledky byly i pro zbytek daleko lepší motivací ke vzdělávání než to, že je k tomu nutí stát...
Mně prostě Váš přísup připadá strašně rovnostářský - radši budeme mizerně vzdělávat všechny i proti jejich vůli, než bycho připustili, aby někdo spadl až na úplné dno a ostatním dopřáli vzdělání kvalitní.
Mimochodem - můžete se pokusit o nějaký kvalifikovaný odhad toho, kolik lidí z Vašeho okolí (a třeba z okruhu Vašich žáků a jejich rodičů) by své děti do školy neposílalo, kdyby to nebylo povinné? Já takových znám minimálně - jednu či dvě rodiny (a ani u nich si nejsem zcela jist).
|
|
|
O tomhle budu hodně přemýšlet. Protože to, že něco chtějí rodiče se nemusí shodovat s tím, co chtějí děti. Spolupracující rodič, který dbá na vzdělání svého dítka je opravdu rozdíl.
Ano ve vzdělání dětí jsem rovnostářská, protože cca do 15-let nemají prostředky na to svobodně a samy se rozhodnout. Pak už je to opravdu na nich a jejich rodičích. A tady budu stát na straně soukromého vzdělávání. I když se obávám, že kvůli nezájmu by mohly zaniknout školy s jistým uplatněním na trhu. Prodavači leštěných prdů táhnou.
U mnohých rodin je kromě povinnosti ještě jeden aspekt. Škola je pro ně hlídací službou. Ale máte pravdu, těch, kterým nezáleží na vzdělání je ve třídě tak 1 - 2 kusy.
|
|
|
Ehm ehm...pane boze ...
Prodavaci lestenych prdu tahnou PROTO, ze STAT na toto vytvari POPTAVKU.
Musim vas ujistit, ze v praxi drtiva vetsina zamestnavatelu NECHCE zamestnance, co vysli 3 uzasne vysoke skoly, ale nejsou schopni ani pracovat, ani se ucit nove veci, ani byt spolehlivi...atd.
Ovsem stat cpe lidem odmala do hlavy, ze vysokoskolaci maji vyssi prumerne platy, ze bez stredni skoly je clovek uplna nula, kdo nema maturitu, jakoby nebyl...A potom stat jde a zamestna stovky tisic nemakacenku a dementu, udela z nich statni zamestnance...
Takze to co kritizujete, je jen a jen vysledek toho statniho skolstvi a statniho planovani.
Ono pokud by ti "prodavaci lestenych prdu" nenasli po skole prilis uplatneni, tak by takova skola vydrzela par let, mozna...pak by se mezi lidma rozkriklo, ze je to skola na hovno, a sli by se radsi ucit necim, cim se v zivote uzivej...
A pro vase info - jiz nekolik let jednam rocne s nekolika stovkama reditelu a jednatelu ruznych firem, od velkych po male. Takze mam docela reprezentativni vzorek...
|
|
|
No dobře, jste rovnostářská a chcete, aby děti do těch patnácti do školy chodit musely. Dle mého soudu je to z principu špatně, ale budiž, to teď neřešme.
Dejme tomu, že tím získáte nějakou šanci na ně působit. Jste opravdu schopná změnit jejich přístup ke vzdělání a vědomostem natolik, aby to převážilo vliv rodičů a pro ty děti to opravdu byl nějaký přínos? Nebo je jediným reálným ekfektem to, že plýtávte svým časem a energií, což odnesou ty děti, které by se jinak mohly naučit víc?
A i kdyby se Vám to v nějakém procentu případů opravdu povedlo, máte právo rozhodovat o tom, že nadaní se naučí méně, jen aby se někdo, kdo na to dlabe, naučil alespoň něco?
Nebylo by lepší opravdu výrazně zvýšit diferenciaci škol (ovšem přes poptávku, ne z moci ouřední), tak aby se lemplové naučili za pár let jen číst a psát (užitečnost čehož snad nezpochybňují ani ti rodičové, kteří jinak na vzdělání pečou) a těm, kdo o to stojí, se mohlo dostat vzdělání lepšího?
Last but not least: nebylo byl lepší věnovat se více vzdělávání dospělých (či alespoň dospělejších), kteří už zpravidla mají docela jasno stran motivace a toho, co se chtějí a nechtějí naučit?
|
|
|
To si musíte rozhodnout sama, zda si radši koupíte novou knihu, půjdete se ožrat do hospody, nebo přispějete sousedovi na vzdělání jeho dětí.
Mimochodem, ono vzdělání není jen o tom, dát sousedovi peníze, můžete se angažovat jinak, třeba financovat či jinak podporovat nějaký zájmový kroužek, pomáhat dětem s doučováním či učením něčeho, co dobře umíte...
|
|
|
Jaké "priority země" zase sakra? Priority ať si každý stanovuje sám a sám ať se je také snaží naplňovat. Stát je tu od toho, aby své občany chránil před těmi, kdo by jim do toho chtěli kecat. Občané nejsou majetkem státu, aby za ně rozhodoval co mají a nemají chtít. Soběstačnost jako zlaté tele je samozřejmě pitomost, stačí se podívat do Severní Koreje. Důležité je aby lidem bylo umožněno svobodně využívat jejich podnikavosti a konkurečních výhod (česky: aby se jim do všeho nes..l stát)
Ad mizerný učitel: a kdo bude určovat jak dobrý je učitel když nezíská možnost to ukázat? Nějaká komise moudrých úředníků na základě známek ze školy?
Učebnice pěkně jednotné, státem schválené a z jednoho nakladatelství jako SPN neblahé paměti. Jo, ti určitě budou updatovat rychle a fungovat efektivně v porovnání s těmi hnusnými kapitalistickými vydřiduchy. Pokud jde o družstevníky, tak mně to přijde úplně na stejné úrovni jako ty debility, co se dnes pořád ještě vykládají o první republice a habsburském útlaku.
Nějaká specifika má každý obor lidské činnosti. Pokud si vezmeme Maslowovu pyramidu, tak daleko víc než doktory potřebujeme třeba pekaře nebo provozovatele vodovodů. Alespoň já tedy chodím na nákup potravin častěji než k doktorovi. Navíc právě státní zásahy přirozený altruismus dokonale ničí.
Já už pár let docela dobře vidím do holandského školství a musím říct, že nejlepší na něm je právě ta rozmanitost a to, jak málo se do něj zatím stát cpe. Doufám, že to vydrží než mi vystudují všechny děti.
|
|
|
jj -ani nevíte, jak rychle jde poznat dobrý a blbý učitel. Když nevycházíte se svými kolegy lidsky, jak lze očekávat, že on bude vycházet se svými žáky? A takových exotů na každém pracovišti najdete...
To jako mám být ráda, že naše vláda nastavuje takové podmínky, že zahraniční podniky tuto zemi mají pouze za levnou pracovní sílu, dovolí si tu věci, které by jim v mateřské zemi neprošly? Zisk nezůstává zde, na příkladech bank lze krásně vidět jak soukromé instituci platíme jak mourovatí, protože v domovské zemi ztrácí zisky a nějak je potřeba tu jejich díru zalátat našimi penězi?
Nemluvila jsem o učebnicích jednotných, to ani náhodou. ALe o tom, že nyní jsou ve školách zastaralé, nejsou aktualizovány pravidelně a jsou v nich chyby. Jednou z příčin může být pravě ona rozmanitost. Protože kvalitní autory abyste pohledal.
Ano potřebujeme kvalitní řemeslníky. A víte vy vůbec, že každý student teď touží po maturitě? Učební obory strádají na nedostatek žáků. Zůstávají tam takoví grázlíci...
Proč to je? Jedním z důvodů je demografie. Na střední školy jde teď minimum žáků, proto se bere na maturitní obor každá duše. To, že jej nezvládne a po prvním ročníku odchází, aby začala první ročník zase jinde... Školám to vyhovuje, dostanou kačku na žáka.
|
|
|
Vy mate fakt divne uvazovani..
"Ja vim, ze tak, jak je to dnes, je to spatne, ze vsech stran. Ale hlavne to nesmime nejak radikalne zmenit...."
|
|
|
Vy jste opravdu velmi snadno zpracovatelna. Mne tu treba nikdo za levnou pracovni silu, pana JJ taky ne, ze treba Vas ano, to povazujeme za Vasi soukromou vec... Do zisku Vam take nic neni, zisk se deli soukromym osobam a co ty s nim udelaji, to je opet jen a pouze jejich soukroma zalezitost, stejne, jako to, zac Vy utratite sve prijmy. Za bankovni sluzby zadne horentni sumy neplatim, v zasade mam vse zadarmo a jeste oni kazdy mesic plati neco mne. Takze placete jen nad vlastni neschopnosti.
Demografie muze byt jednim z duvodu, ovsem pokud by rodice zaku za studium platili, asi by tenhle model az tak rozsireny nebyl, ze.
|
|
|
Nevím roote, tohle nejsem schopná odhadnout. Já se totiž celou dobu snažila vidět věci ne ze svého pohledu, ale v širších souvislostech. Tedy pravda, za bankovní poplatky taky neplatím, což ale neznamená, že to v jiných bankách takto nefunguje, že...
|
|
|
A on nekdo nekoho nuti mit ucet v te bance, kde to "takto nefunguje"? Pokud ne, je to svobodna volba kazdeho a nechapu, co s tim tedy mate za problem...
|
|
|
To, že na tomto světě nejsem sama, že v podstatě za špatná rozhodování jiných lidí můžu také platit.....
|
|
|
Zrovna v tomhle pripade prave nemusite. Ale ano, za spatne rozhodovani jinych lidi platime neustale, zejmena za jejich spatne rozhodovani pri vhazovani volebnich listku do uren (proti cemuz ovsem, zda se, neprotestujete).
|
|
|
Prosím Vás na ty širší souvislosti se snad radši vykašlete.
Nechci Vás sosobně urazit a rozhodně nechci tvrdit, že je to Váš případ, ale jsem poměrně alergický na lidi, kteří se nejsou schopni rozumně postarat o sebe a své bezprostřední okolí, ale přitom překypují nápady na to, jak řešit problémy světa, typicky tím, že někomu jinému něco vnutí, protože on je přece moc hloupý na to, aby to chápal sám.
|
|
|
Tak. Bankovní služby se v postatě platit nemusí, chce to jen trochu hledat na trhu.
|
|
|
No jo, ale ty proste nezapadas. Mas male auto (na zadnich sedadlech neprepravis moc piva, sedadla sama nemaji vlastni dvere, o velikosti kufru nemluve. Auto sem tam ani nema strechu. Ve volnem case chodis v monterkach a spodnim pradle, jak by rekl JJ. Zlaty retez okolo krku taky nemas. Proti promovanemu psychologovi, mgr. Jirine Kudlakove jsi proste socka. Jsi mimo kategorie a budes odstranen, abys nekazil prujem, pardon, prumer.
|
|
|
To je fakt. A zatimco ostatni se jedou dnes projet do Berouna a zpatky, ja se radeji zitra projedu 1000 km.
|
|
|
|
Když lidsky nevycházíte se svými kolegy, může to být zapřičiněno například tím, že Vaši kolegové jsou banda takových Linek, které nejsou schopny ničeho než ječení svých pocitů....
Vzhledem k tomu, že většina učitelů jsou nějací zakomplexovaní ztroskotanci, kteří nebyli schopni vystudovat odborné cosi, tak šli raději studovat učitelství téhož, tak pak typicky ti dobří učitelé (kteří jsou v menšině), kteří skutečně něco naučí a se studenty vychází, často nevychází právě s kolektivem slepic okolo.
|
|
|
Vy jste opravdu úžasný, jak na základě pár řádek jste schopen ohodnotit práci jiných lidí. Vás je pro tuto diskuzi škoda. Tak by mě opravdu zajímalo, kdy a kde jsem vám stoupla na kuří oko, že tu takto ječíte. A myslím si, že to vím. :)
|
|
|
Ano? Víte? Skutečně? Tak schválně. Také Vás napadlo, že jste mi stoupla na kuří oko tím, že nemám svobodu nic Vám neplatit, ale že prostě musím odevzdávat peníze proto, aby bylo na platy takových jako jste Vy, kteří ještě řvou, že je to málo?
|
|
|
Otázka je, co je to "vycházet lidsky". Dokud jsem dělal s kolegou ve sdružení, tak když on neměl nervy na klienta, se kterým bylo hrozné jednání, tak jsem si ho vzal já a většinou jsem s ním "vyšel", i když mě to někdy stálo dost přemáhání.
Takže jestli je "lidsky vycházím" něco jako "nenechám se zatáhnout do konfliktu", tak to bude známkou (ne dostačující) dobrého učitele, jestli je to "sympatizujeme spolu a jsem fajn parta", tak to hodně záleží na tom, jací jsou v té partě ti ostatní.
|
|
|
Pokud nevychazite s kolegy uciteli, znamena to, ze je bud chyba na vasi, na jejich, nebo na obou stranach.
Vzhledem k vete "kazdy student touzi po maturite", coz je nebetycna pitomost, to docela ujasnuje situaci.
|
|
|
NO kolegy můžete mít různé. A s některými to fakt nejde, viz kolega, či snad bývalý kolega urza?
Aha, opravuji. Většina studentů a jejich rodičů touží po maturitě. PO práci v kanclu, která je taková jednoduchá. Víš, jak se nadře dělník?
|
|
|
Pracovala jste nekdy v kanclu? Nesla jste nekdy skutecnou odpovednost za obtizne rozhodovani? Pokud ne, jak muzete neco takoveho tvrdit?
|
|
|
Právě proto, že vím jak je to obtížné. Pracovat v kanceláři. Jenže jsme opět u rodičů. U nich převládají, stejně jako u mě, emoce. V době , kdy rozhodují o dalším vzdělávání svých dětí, budou většinou uvažovat stejným způsobem jako tady vám předvádím já. Emocionálně a podle zkušeností. Kolikrát já jsem slyšela, dej Pepíčka studovat, makat k lince může vždycky. Opravdu se nadře jen dělník. To ty papaláši tam nahoře. Ti mají peníze jen za to, že sedí v kanclu.
Proto mi nevadí tady s vámi diskutovat. Právě proto, že se aspoň snažím pochopit argumenty pro zrušení povinnosti.
Možná to i mě něčím obohatí. Třeba sílou postavit se té nebetyčné drzosti urážet někoho jiného jen proto, že ho nechápu a že je emocionální. Jsem zvědavá, kolikrát si to tady ještě přečtu.
|
|
|
Tak nebudte emocionalni :-) Uvedomte si, ze problem neni v tom, ze by vas treba pan Urza nechapal. On rozumi tomu, co si myslite, ale on jaksi za pomoci o uroven vyssi signalni soustavy chape, ze to je nepravdive, iracionalni zjednoduseni.
Nicmene pokud rodice chteji, aby Pepicek sel studovat jen proto, aby se nenadrel coby delnik, pak by asi meli byt ochotni za jeho studium take platit a neni tedy co resit...
|
|
|
Skoro nikod netouzi po maturite. Skoro kazdy touzi po dobrem uplatneni v nejakem oboru (lekar, instalater, realitni makler, hostinsky, knihar...), ale bohuzel maturita je bud podminkou, nebo velkym usnadnenim vykonu techto cinnosti, ackoli je bez vyjimky k prdu.
|
|
|
To si právě myslím, že je špatné. Proč by pekař měl potřebovat maturitu? Odborné zkoušky? Ano, ty chápu, ale proč by musel excelovat v češtině, v jazyce, v matematice. Když bude dobrý, najde si na účetnictví, prodej a nebo reklamu jiné lidi....
|
|
|
Protoze to milovany stat nastavil tak, ze pokud pekar(kadernice, puskar...) bude skvele vyuceny, jeho vyrobky a sluzby zadane a bude chtit mit praxi, bude muset leta cekat. Pokud se bakalar ekoerotismu rozhodne, ze se dalkove vyuci pekarem, bude rok zametat drobky pod peci (vlasy na podlaze) a muze si otevrit praxi. Ale mam dojem, ze ani ten rok cekat nemusi. Protoze maturita a vejska (jakehokoli druhu) zkracuji dobu, potrebnou pro praxi v oboru.
|
|
|
Tak teď už Vás vůbec nechápu - na jedné straně tu brojíte za povinné vzdělávání a vynášíte důležitost vzdělanosti, na straně druhé tvrdíte, že většina lidí(?) to vzdělání zase tak moc nepotřebuje.
Já, ač odpůrce povinné školní docházky, naopak tvrdím, že i skladník si může přečíst Vergilia v originále* a ani klepmíř či instalatér by nemuseli být zcela mimo pokud jde o psaní i/y a měli by si být schopni spočítat některé základní věci od financí po elementární fysiku. Je to dobré například k tomu, že člověk pak tak snadno nenaletí různým podvodníkům (podomním prodejcům, politikům a jiné verbeži).
__
* Konkrétně tento příklad ze svého okolí neznám, ale několik velmi chytrých a sečtělých např. tesařů či ladičů pian ano.
|
|
|
JJ bylo to ironicky, lehce. Víte. České školství se opravdu posunulo, to co jsem musela umět pro dosažení maturity já, to teď supluje BC. Taky si nemyslím, že znalost jazyka, matematiky a nebo mateřštiny nějak výrazně ublíží začínajícím řemeslníkům.
|
|
|
Rychle jde možná poznat ten úplně nejhorší odpad. Drtivá většina učitelů bude hodnocena kladně i záporně podle toho, kdo je bude hodnotit. Třeba já jsem si na gymplu i VŠ pochvaloval ty učitele, které většina mých spolužáků ráda neměla (protože po nich něco chtěli).
Co si zahraniční firmy dovolují v ČR a co by jim u nich doma neprošlo? A není to náhodou tak, že kdyby si některé věci dovolit nemohly (jako například chtít po zaměstnancích aby pracovali nebo zvyšovat platy jen když se firmě daří, fuj), tak sbalí krám, přesunou se někam úplně jinam a jejich čeští zaměstnanci utřou hubu úplně.
Pokud jde o to jaké vláda nastavuje podmínky, tak ano, trefila jste hřebík na hlavičku - kdyby se vláda na nějaké nastavování podmínek úplně vykašlala, nabídka by se přizpůsobila skutečné poptávce. Nestalo by se tak ze dne na den, ale pořád lepší než huráakce ministerstva, založené na různých bruselských vlhkých snech o žádoucím procentu těch či oněch v populaci. Dnes prý vláda podporuje výchovu zaměstnanců do montoven (opravdu? jak se to srovná s tím, co píšete o tom, že každý jde studovat?). Jenže úplně stejný průser to bude, pokud bude vláda "podporovat" IT, biotechnologie či libovolný jiný obor.
Zajímavé je, že v oblastech vzdělávání, do kterých se stát s..e minimálně (odborné věci, neškolní vzdělávání) problém s nedostatkem a špatnou kvalitou učebnic neexistuje. Na psaní učebnic pro ZŠ se většina schopných a soudných autorů vykašle. A víte proč? Protože teoreticky sice už není potřeba schválení ministerstva, ale na učebnice jsou zákonem kladené další požadavky. Většina ředitelů si tedy nechce pálit prsty a riskovat výdaje za učebnice, které může ministerský úředník v podstatě kdykoli "zakázat"* s tím, že nesplňují ony parametry. Vybírá tedy dál jen mezi těmi ouředně schválenými s pár výjimkami u všeobecně uznávaných učebnic např. jazyků.
Když touží někdo po maturitě, nechť studuje obor s maturitou. Problém vidím jen v tom, že ho pak musím živit z daní, když se nebude schopen uživit sám. Pokud by tento polštář neexistoval, studenti by si sakra rozmýšleli, kam půjdou.
Další věc, která obrovským způsobem deformuje pracovní trh a školství je přebujelá státní správa, která generuje neskutečnou poptávku po imbecilech s papírem a těmto pak umožňuje vcelku pohodovou existenci na účet těch, co blbí a líní nejsou. Proč by se někdo průměrně či lehce podprůměrně chytrý učil řemeslu, když stejné nebo větší prachy dostane ve státním za posedávání v kanclu a bezpracné škodění ostatním lidem?
Proč to je? Protože tu kačku na žáka dostanou školy od státu a ne přímo od toho žáka či jeho rodičů. O tom, že státní školy jsou protežovány a dostanou těch kaček podstatně víc raději nemlvuit. Stejně jako o tom, že buzerační pozornosti školského úřadu se i méně placené soukromé a církevní školy těší stejně jako by státu patřily.
Last but not least: problémem českého školství, vyplývajícím z obrovských zásahů státu, je i téměř totální zglajchšaltování. Škola se snaží vyhovět všem a neurazit nikoho. Oproti tomu v NL je obrovský výběr od škol v podstatě socialistických po ortodoxně kalvinistické, kam Vám dítě nevezmou pokud máte doma TV, máte jinou barvu auta než černou nebo doma čtete ze "špatného" překladu Bible.
____
* Třeba já neznám lepší učebnici středoevropských dějin než Pekařovy Dějiny naší říše. Zkuste si podle toho oficiálně učit.
|
|
|
víte proč se vám na ty učebnice vykašle? Protože je není za co koupit, pane.....
|
|
|
Nojo, ja jsem vedel, ze to na Vas JJ napsal prilis dlouhe a ze se tim proto nebudete zodpovedne zabyvat... Takze to zkuste znovu, zadne utrkovite reakce, ale zamyslet se nad tim jako nad celkem. Hloupa nejste, jenom ten mozek nepouzivate a nechavate se nesmyslne ovlivnovat primitivnimi emocemi, tak na tom zkuste zapracovat, prospeje to predevsim Vam...
|
|
|
zase jsme u urážek, ponecháte mi prosím právo na některé věci, třeba jen prozatím, nereagovat? Třeba proto, že nedosahuji takové úrovně abych je nemohla vystřelit od boku? JO a předhodit emocionální osobě argument, aby nereagovala emocionálně, to je docela sranda. Emoce jsou pudy, vždy tam budou a kromě vaší žádosti s tím problém v reálném životě nemám.....
|
|
|
U jakych urazek? Ja vas prece neurazim, ja se vam snazim pomoci vyuzivat schopnosti, ktere mate, ale nevyuzivate. Ze jsem tvrdy, to je pravda, to zjevne potrebujete, abyste si uvedomila, jak se veci maji. A ze si myslite, ze v tim v realnem zivote nemate problem, no, ehm, kdybyste s tim v realnem zivote nemela problem, tak tu nebudete psat to, co tu pisete.
Problem to zpusobuje, jen Vy si neuvedomujete, ze ten problem zpusobuje prave tohle a podvedome to svadite na ostatni (ano, treba na ten trh, to jsou take vsichni ostatni). Ja vim, ze to nepriznate, to by bylo prilis jednoduche a nez skutecne pochopite a priznate si, ze to, co Vam rikam, je pravda, bude Vas to stat jeste znacny vnitrni boj (ktery mozna ani nikdy neabsolvujete a dozijete svuj zivot ve svem stavajicim presvedceni, pricemz si ani neuvedomite, o co vsechno jste se tim pripravila), ale bohuzel je to holy fakt.
|
|
|
Och, já zapomněla na diskuzní čistotu. Původně jsem myslela, že se diskutuje pouze nad obsahem, teď vidím svůj omyl, ona je přitom hutně zpracována i osobnost pisatele. :) No to jsem tedy opomněla podobným způsobem argumentovat. Přemýšlím, jestli mi stojí za to, tento pohled zapracovat do mých diskuzních dovedností.
|
|
|
Inu, kdyz pisatel poskuytne ostatnim tak krasny vhled do sveho uvazovani, jako jste poskytla Vy, neni duvod nevest debatu primo se zpusobem, jakym uvazuje... Podotykam, ze tim nikterak neargumentuji proti Vam, naopak.
|
|
|
Snažím se přizpůsobit, ale nemám šanci se s vámi někde "potkat", pokud i vy svým čistě analytickým přístupem nepřijdete na nějakou křižovatku. A myslím, že se nepouštím do žádného kritizování kvalit pisatelů, pokud si o to někdo vyloženě neřekl.
Dokonce jsem tak domýšlivá, že prohlásím, že kdyby moje slova pro Vás nebyla jistou výzvou, nereagoval byste.
|
|
|
Ano, s tim, ze je to vyzva, mate pravdu. Ustupovat nebudu, od principu nejde ustoupit. Schvalne, co myslite, ze vznikne, kdyz udelam kompromis mezi pravdou a lzi?
|
|
|
Já jsem nemyslela kompromis mezi pravdou a lží a to víte. Já myslela třeba místo urážek, že to nevidím, mi to třeba předžvejknout :D:D To je to místo na křižovatce. Ano, váš pohled chápu. Právě díky tomu, že jste to udělal. Vidím, natolik blbá nejsem, že někde kompromis udělat nejde. Jen rychlý řez. I k tomuhle mě dovedla tato diskuze.
|
|
|
No vsak ja se vas prece nesnazim urazet... A pokud mi to nekde ujede, tak aspon muzete videt, ze je tu i ona emotivni stranka veci, po ktere tak volate :-)
|
|
|
To není tak docela pravda. Nota bene dnes v době e-booků a čteček za pár korun.
Problém s penězi je řešitelný skoro všude, i když je mi jasné, že ředitel malé vesnické školy je bude dávat dohromady podstatně komplikovaněji než ředitel elitní školy v bohatém městě.
Větší problém je v tom, že většina ředitelů nebude riskovat utracení peněz za něco nového. Někteří proto, že jsou to líní idoiti, kteří to chtějí doklepat do pense v klídku, hlavně žádné změny a hlavně se nepodepisovat pod něco, co by se někomu mohlo nelíbit. Jiní zase proto, že nechtějí riskovat to, že jim to ministerstvo zakáže a utracené peníze budou v podstatě vyhozené oknem.
Řešením by mohla být třeba škola, kde se děti od 4/5 do 6/7 let naučí výborně anglicky* a pak bude výuka komplet v angličtině, ve které je výběr učebnic pro všechny obory obrovský. Zkuste si něco takového nadnést na MŠ nebo nějakém školském úřadě. Speciálně pro Vás ještě zdůrazňuji, že tento přístup nevidím jako jediný možný a rozhodně ho nechci nikomu vnucovat proti jeho vůli.
___
* V praxi ověřeno, že to jde. Naše děti se takhle během necelých 3 let naučily výborně holandsky, to samé jejich spolužáci z jiných států.
|
|
|
JJ - no budu naprosto upřímná, chtěl jsem do třídy docela dobrou učebnici od frause na matematiku. Celá sada pro žáky, učebky, pracovní sešit a možná i sada na elearning, asi i s pomůckami přijde asi na patnáct tisíc. Tedy pokud si najdu sponzora. Mezi rodiči se nenašel. Takže postupuju svépomocí. Protože si myslím, že obsahuje dobré náměty, jak učit děti matematicky myslet. Takže čtečky za pár kaček mi přijdou jako utopie.
|
|
|
Tak ono je logicke, ze pokud nejprve stat cloveku ukradne minimalne polovinu toho, co si vydela, nekomu klidne i 70-80%, tak ten clovek nema chut jeste z toho mala, co mu zbyde, neco dobrovolne platit...
Nehlede na to, ze ctecky dneska stoji opravdu par korun...A kdo hleda, najde...
|
|
|
Svému dítěti byste ji na vzdělání koupil? Ochota nestačí.
Open gate je příkladem soukromé školy, kde ke vzdělání jako k investici přikračují. A vedle sebe jsou tedy žáci, kteří jsou nadaní a ze soukromého fondu jim školné a pomůcky "někdo" uhradí, a žáci, do jejichž vzdělání investují a mohou investovat rodiče. Jenže je to škola jediná. Proč jich není více? Proč není víc lidí angažovaných takto pomoci reformovat školství? Obávám se, že se jim nechce dvojitě platit. A taky proč by to dělali, když jim to teď nic nenese.
|
|
|
BOZE BOZE, do cehos tu dusi dal...
Opakuji znova, pro jistotu budu psat pomalu....
V dnesni dobe stat ukradne vetsine lidi (vam ne, pravda, vy jste pak ten prijemce, bez urazky) minimalne polovinu toho, co si vydelaji. Nekterym ukradne i vice, kdyz se to secte, udela to klidne 70, ba i 80%.
Takze nekdo vytvori nejakou hodnotu, udela nejakou praci...na kterou jsou naklady 100 000kc. A ten clovek misto toho, aby si mohl za 100 000 poridit jine zbozi ci sluzby, odevzda statu napriklad 70 000kc, a tak bu zbyde 30 000.
Ano, je logicke, ze v takovem pripade tento clovek nema duvod a casto ani moznost zaplatit za "skolni pomucky". Zvlast kdyz vi, ze ten stat mu predtim zrovna na tyto skolni pomucky ukradl jeho penize. Takze se citi - pomerne logicky - v pozici, kdy uz si ty pomucky zaplatil a nevidi duvod, proc by je mel platit znovu.
A - opakuji - toto cele je zpusobeno PRAVE tim, ze skolstvi (a nejen skolstvi) ridi a financuje stat.
Je to fakt jednoduche.
Nechte tomu cloveku z jeho 100 000 trebas....90 000, a uvidite, jak bude rad platit pomucky jak divej...a nejen ty.
|
|
|
Je to sice zvláštní, protože Linka čte D-F už rozhodně nějakou dobu (myslím, že už před rokem jsem ji tu viděl diskutovat), nicméně mám pocit, že ona tohle vůbec nějak nepojala.... myslím vůbec tu souvislost, že stát bere lidem peníze. Vždyť ona tu pořád vykřikuje, že nám nebere naši svobodu, ale zároveň se dožaduje více peněz a povinné školní docházky. Skoro mám pocit, že prostě nějak vůbec nevidí nějakou souvislost mezi tím, co stát dává, co bere, odkud to bere, jakým způsobem to bere a tak dále....
|
|
|
Ano, tyhle diry v chapani ekonomickych souvislosti pozoruji take. Ale neni jine cesty, nez trpelive vysvetlovat. Dokonce i Challengera a Acko jsme za tech par let nekam posunuli :-)
|
|
|
Njn..
ted nam prijela navsteva z Havirova...rodice manzelky. Otec byval docela slusny "notorik", bez urazky, proste jako kazdy druhy moravak, co nema problem dat flasku vodky za den a je v pohode...
Snazil jsem se jim vysvetlit, proc se vyrabi nacerno alkohol, nepochopeno. Vysvetloval jsem jim, ze se nemusej bat jit si koupit flasku vodky do Tesca, protoze tam je miziva pravdepodobnost, ze by ten alkohol kupovali v barelech a rozlevali si ho do flasek...
Argument : V TV rikali, ze vetsina tech co jsou mrtvi to koupili v KAMENNEM OBCHODE, takze proste prestaneme kupovat radsi veskerej alkohol, protoze to muze byt vsude...
(To se jim to machruje, kdyz maj doma zasoby, co jsem jim nakoupil pred casem k ruznym udalostem, jen ode me maji doma tak 10 litru ruzne whisky a podobne)
Uvidime, az dojdou zasoby, a az v TV prohlasej, ze uz je vse ok a uz nic nehrozi.
Predpokladam, ze pak proste budou kupovat chlast zase klidne u rakosniku pod mostem, hlavne, ze bude o 5,67kc levnejsi...
A neda se s tim NIC udelat...proste nic, je to marny, je to marny, je to marny...
|
|
|
Jiste, pozarni sirenu take neukecas, aby prestala houkat a kazdemu je jasne, ze je iracionalni se o to pokouset... Kde nic neni, ani cert nebere.
|
|
|
Přičtěte i mě, za což vám děkuji! Velmi si cením vzdělávacích schopností hardcore přispěvatelů.
P.S. Byť u mě tehdy ty díry rozhodně nenabývaly rozměrů Macochy :-).
|
|
|
Pět Vám klidně dám.
Přidá se někdo?
|
|
|
Bacha na to, urvu vám ruku, loni jsem marně ve svém okolí hledala někoho, kdo by mi za tři tisíce něco koupil 24 kusů Ronji pro mimočítankovou četbu..... :)
|
|
|
Bez urážky, ale to tedy Vaše okolí není nic moc, nebo to neumíte správně podat ;-)
Kontakt na mě máte v mailu.
|
|
|
... Přidá se někdo?
Jistěže. Dejte vědět, co a nač je aktuálně potřeba, pár korun se tu a tam případně i najde...
|
|
|
Děkuji za nabídky. Zpracovávám. Ty jo... Moje okolí už mě zná, reklamní předměty, už mi nasyslili :D:D:D
|
|
|
A kdo stanovil, ze nejlepsi remeslnik je z masovyho ucnaku bez maturity? Pohledme treba do Rajchu. Da se to delat i jinak, a rekl bych, ze prakticteji i uzitecneji.
|
|
|
Ve zkratce odpovím na Vaše argumenty, nicméně si myslím, že to není ani moc podstatné (co považuji za podstatné napíšu poté):
1/ Jak víte, že povinná skolní docházka ovlivnila pokrok v hospodářství? Protože pokud to soudíte z toho, že po zavedení školní docházky došlo k hospodářskému pokroku, musela byste ještě doložit, že jinak k němu nedochází (nebo dochází výrazně pomaleji). Nicméně vzhledem k tomu, že žijeme na podstatě vyšší životní úrovni než před několika sty lety, bude takové dokazování patrně nemožné. Nicméně tady opět narážíme na Vaše limity pochopení toho, že pokud stále dochází k nějakému jevu, Vy pak něco uděláte, k tomu jevu dochází dál a Vy to něco prohlásíte za příčinu toho jevu, může to být nesmysl. Je to podobné jako tvrdit, že voda teče dolů z kopce, protože jsem měl dnes k obědu tatarák; a dokazoval bych to způsobem: jen si někam nalijte vodu a sledujte, kam poteče.
2/ Výdaje na žáky zde jsou menší než výdaje v jiných zemích, které jsou bohatší. No nepovídejte, vážně?
3/ Vážené učitelské povolání jsou kecy, které tady milují všichni špatní učitelé, kteří se cítí nedocenění (dobrý učitel většinou nemá důvod si stěžovat, protože se mu práce daří, studenti jej poslouchají a tak dále). Na druhou stranu přesně ti, co o tom tak pořád mluví, by tím sítem většinou neprošli. Ostatně je to podobné jako prohlášení, že když učebnici vytváří čtyři až pět institucí, je tato kvalitní.... na to není nějak už co dodat. To jsou takové řeči typu "bylo prokázáno", "odborníci ověřili", ....
4/ Zatímco soukromé školy tady musí občan zacvakat, ať už platí daně nebo nikoli. To je zas skvost. Není to náhodou spíše tak, že soukromé škole MŮŽE platit ten, kdo tam chce chodit (poslat tam své dítě); naopak státní školu musí platit každý bez ohledu na to, zda jejích služeb využívá.
Nicméně hlavní námitkou k tomu, co píšete, je to, že Vaše argumenty jsou VŠECHNY a POUZE utilitaristické. Konkrétně řešíte jen to, co je efektivní, kam by se mělo dávat více peněz, dokonce i ty jídelny berete jako OK, pokud by do nich šlo více peněz.
Hlavní otázka je tu ale dle mého názoru MORÁLNÍ. Jak řekl Larry Flint: víte, názor, to je něco jako díra do zadku; každej má nějakej. A teď dojdete k tomu, že je tu jedna Linka, která si myslí tohle, pak je tu další X učitelů, kteří si myslí něco podobného, ale každý trochu něco jiného, ale pak je tu také Urza, který si myslí něco úplně jiného a dalších mnoho lidí, kteří si myslí něco mezi, případně cosi úplně mimo dosah našich úvah....
Kde Vy berete MORÁLNÍ právo prohlásit, že Vás názor je správný a NUTIT NÁSILÍM lidi k tomu, aby jej respektovali? Posílejte si své děti, do jaké školy chcete, ale neschvalujte používání násilí proti lidem, kteří mají jiný názor!
Pořád se oháníte tím, jak má být ve školství více peněz a podobně. Ty peníze ale musí někdo vydělat. A následně jsou tětmo lidem ty peníze sebrány pod pohrůžkou násilí; tohle je podle Vás správně?
|
|
|
jenom k poslednimu odstavci, zkusim se vzit do uvazovani madam Linky a odpovedet, jak to asi podvedome citi. "Jiste, ze to je spravne. Je to spravne proto, ze *ja* mohu delat svoji praci a dostat za ni zaplaceno mnohem vice, nez kolik by za ni pri jejich kvalitach byl kdy ochoten kdo dobrovolne zaplatit". Tohle ovsem nikdy neprizna a to dokonce ani sama sobe.
|
|
|
Ale houby, mě by bohatě stačily stejné prachy, jen kdybych si nemusela kupovat pomůcky, pro svoji základní práci, protože holt nejsou peníze. Třeba úžasnou červenou propisku :D:D:D Pokud bych nemusela dělat práce, které z výchovným procesem opravdu nesouvisejí. A snažit se věci měnit penězi opravdu nestačí.
|
|
|
Naopak. Snazit se menit veci penezi naprosto postacuje. Kdyz za neco platim, mohu si diktovat podminky a mohu argumentovat tim, ze platit prestanu. Pokud platim hodne, mohu si diktovat hodne. Penezi se toho da zmenit skutecne hodne...
|
|
|
Fajn, tohle chápu. Děje se na Vás bezpráví. Tak si o tu tužku písemně požádejte. Papíru se v stádním sektoru všichni bojí. Pokud Vám jí nedají, neopravujte písemky červenou barvou. Nedají-li Vám jinou, fajn, neopravujte písemky. Oznamte to zaměstanvateli písemně.
Můžete přijít o osoh, pokud u Vás ještě jsou. Možná i o další prachy. Takže si vyberte, zda propiska a prachy, nebo vlastní hrdost. Pokud za této situace dostanete padáka, žalujte.
|
|
|
Tohle byla nadsázka, otázka pomůcek je složitější. Pro to, abych měla ve třídě dataprojektor s notebookem jsem se upsala evropské unii na nějakých 72 šablon. Asi díky svým emocím soucítím s řediteli škol, kteří opravdu za poslední léta mají kolonky utáhnutější. A červená mi nedělá problém, beru to jako sponzorský dar. Fakt mě štvou ty černé díry. Aspoň nějakým způsobem do Čech přitáhnu peníze, které se Bruselu platí.
|
|
|
Že by ty "černé díry" byly přímo esenciální vlastností státu jako takového, to Vás nenapadlo?
|
|
|
4) Soukromé školy dostávají dotace na vzdělávání stejně jako ty státní. Platíme je tedy opět všichni plátci daně. Plus tedy rodič ještě zaplatí školné. Pokud si vezmete dítě do domácího vzdělávání, od instituce nezískáte nic, v podstatě jen podporu, hodnocení. Daně na provoz škol opět platíte.
Nikdy nikomu bych si násilím nedovolila nutit svoje názory. Respekt jako takový patří jakékoli osobě. Každá osoba má tady právo být. Má právo vyjádřit svoje názory, ať už se mi líbí nebo ne. Nikdy bych si nedovolila (sama kvůli sobě) osočit vás stejným způsobem, jako vy to děláte mě. Tady vám někteří ještě tleskají. I vy volíte, tedy dáváte najevo svým hlasem, co se vám líbí nebo ne a ať chcete nebo ne se přizpůsobujete většině. Je dobře, že se ozýváte a chcete změny. Jen takoví lidé posunují společnost a její fungování. Já bych na to vaše řvaní a argumenty povahu neměla.
Jen na rozdíl od vás vidím věci filozoficky. Zastřelte mě proto u nejbližšího rohu. Omlaťte mi o hlavu jak nedůstojné je se mnou diskutovat. Tak proč se tak znásilňujete? Že by EGO?
|
|
|
Vím, že soukromé školy dostávají dotace na vzdělání. Nechápu ale, co to má jakkoliv co dělat a čímkoliv, o čem jsme se bavili. Jinak na ostatní argumenty raději neodpovídáte, protože prostě.... co?
Nikdy nikomu bych si násilím nedovolila nutit svoje názory. Respekt jako takový patří jakékoli osobě. Každá osoba má tady právo být. Má právo vyjádřit svoje názory, ať už se mi líbí nebo ne. Nikdy bych si nedovolila (sama kvůli sobě) osočit vás stejným způsobem, jako vy to děláte mě. Tady vám někteří ještě tleskají. I vy volíte, tedy dáváte najevo svým hlasem, co se vám líbí nebo ne a ať chcete nebo ne se přizpůsobujete většině. Je dobře, že se ozýváte a chcete změny. Jen takoví lidé posunují společnost a její fungování. Já bych na to vaše řvaní a argumenty povahu neměla.
Vidíte.... Vy byste si nikdy nedovolila násilím něco nutit. Přesto mě násilím obíráte o peníze, které vydělávám tím způsobem, že uspokojuji potřeby zákazníků, kteří mi ty peníze platit CHTĚJÍ a musím z nich živit Vás, která poskytujete služby, o které nikdo nemá zájem, nicméně je přijímat MUSÍ.
Takže Vy sice "nikomu nic nenutíte", "všechny respektujete", ale jen do té míry, dokud Vás budou proti jejich vůli platit. Chápete ten rozdíl? Já se k Vám nechovám slušně v diskusi, já Vás dostatečně nerespektuji, ale zas na rozdíl od Vás víc než polovinu roku pracuji na to, aby z toho bylo na platy takových jako jste Vy!
Celkem Vám věřím, že na mé řvaní nemáte povahu. Na druhou stranu na mé argumenty nemáte spíše mozek.... evidentně ani na jejich zpracování. Ani na uvědomování si nějakých souvislostí. Je hezké, že vidíte věci filosoficky. Ale to nic nemění na tom, že Vy žijete z peněz, které byly násilím ukradeny jiným.
|
|
|
Já myslím, že MORÁLNÍ právo se zásadně bere z vlastního přesvědčení (ať k němu jedinec došle sám, nebo ho někdo naprogramoval).
Lidí, kteří jsou ochotni říci - tohle je podle mě jedinné správné řešení, ale připouštím, že z pohledu jiných lidí nebo objektivní reality nemusím mít pravdu - tak těch je fakt málo.
A ještě: Spousta lidí připouští použití násilí ke splnění nějakých cílů. Násilí je prostředek jako každý jiný - po zvážení nákladů, šancí na výsledek, atd. ho používá kde kdo - dva stejným směrem mířící samečci na venkovské zábavě, vymahači dluhů nebo například supervelmoci. Například tady se několikráte mluvilo (v jiných diskusích) o prosazení anarchokapitalismu silou a fyzické likvidaci odpůrců.
|
|
|
Ono záleží, zda jde o obranné násilí, nebo útoční násilí.
Jinak já neříkám, že mé řešení je "správné", já říkám, že mé řešení je morální. Nemorálnost státu lze dokázat docela snadno, například: sám dělá věci, za které ostatní postihuje a perzekuuje a prohlašuje tyto věci za špatné.
|
|
|
Ono záleží, zda jde o obranné násilí, nebo útoční násilí
Proto objektiviste (v tomto bode rozumne) definuji svobodu minimalisticky jako neiniciaci nasili. Pokud nasili iniciuje nekdo jiny, je pochopitelne zadouci se mu branit.
|
|
|
Princip neagrese (NAP), souhlasím.
|
|
|
"sám dělá věci, za které ostatní postihuje a perzekuuje a prohlašuje tyto věci za špatné."
Takto nám popisovali v dějinách státu a práva pozici - tuším ranně středověkého suveréna - nevázanost vlastním právem.
De facto k tomuto inklinuje kde kdo, kdo získá moc. Počínaje misterem na dílně a výše všude. Viděl jsem toho neurekom.
|
|
|
S tím souhlasím, nicméně bych neřekl, že tím se to omlouvá (nepodsouvám Vám, že Vy jste to tím říci chtěl).
|
|
|
Povinná školní docházka zvedla vzdělanostní úroveň obyvatelstva díky Marii Terezii. Vzdělanější obyvatelstvo ovlivnilo pak i pokrok v hospodářství. Tento krok napodobila spousta dalších zemí. Ano, v tomto historizujícím pohledu vidím povinnost školní docházky za dostatečně zdůvodněnou. Protože nároky průmyslu na vzdělaného pracovníka spíše stoupají.
Opravdu? Nebyl to tehdy naopak neskutecny pruser? Co se trochu dovzdelat v historii?
Myslím, že problém není v povinném vzdělávání (učení opravdu není základní potřebou, kterou chce každý jedinec naplnit, protože jinak by zemřel), jako spíše v jeho organizaci.
Problem je primarne v tom, ze je nekdo zaroven tak blby a zaroven tak drzy (coz spolu mimochodem souvisi), ze si dovoluje rozhodovat za rodice, co je pro nej a pro jeho dite nejlepsi.
|
|
|
Roote, vy to vidíte jako průser. Já nikoli. Jen JINÝ pohled, který vám přece nestojí za ty urážky, ne?
I rodiče mají právo volby. Pravda stále se musí pohybovat v určitých mantinelech. Ale mantinely tu přece byly vždy? Někdy byly tak drastické, že šlo i o život. Rodiče v současnosti mohou zvolit domácí výuku na prvním stupni, mohou zvolit z několika typů alternativních škol, mohou volit soukromé nebo státní instituce. Ano, je to málo, zvlášť když vám na vzdělání záleží. Ale vím také, že pro své děti nikdy nezajistím takové vzdělání, aby si ve svém životě uměly poradit v každé situaci, která je potká. Což neznamená, že se o to nebudu snažit.
|
|
|
Aha, takze vseobecny propad vzdelanosti po zavedeni povinne skolni dochazky podle vas pruser nebyl? A co to tedy bylo?
Rodice maji pravo volby. Ano. Takove omezene. Bud deti poslou na statni skolu a budou neprimo platit statni skolu, nebo deti poslou na soukromou skolu a budou platit jak neprimo statni, tak i primo soukromou skolu. Nebo deti budou ucit doma a budou porad neprimo platit statni skolu, pripadne si deti neporidi a taky porad budou neprimo platit statni skolu. To je fakt fajn volba :-)
|
|
|
A to je to co nefunguje a co je potřeba také změnit.
|
|
|
Dobre, takze se shodneme na tom, ze jsme nasli nefunkcni statni zasah do trhu se vzdelanim (coz je v ekonomicke terminologii to same, co jsem napsal v predchozim prispevku).
|
|
|
Vy se ale pořád bráníte tím, že máte JINÝ pohled než my. Rozdíl je v tom, že náš pohled spočívá v tom, že Vás necháme napokoji a nic od Vás nechceme. Váš pohled spočívá v tom, že Vám my musíme platit naše peníze proto, že jste řekla, že je to správně. Pak je logické, že reagujeme trochu nabroušeně.
Když potkáte zloděje ve svém domě, budete také myslet filosoficky? Budete si říkat, že má jen jiný pohled na věc, takže má v zásadě právo Vás vykrást? Jenže rozdíl mezi tím, co by dělal ten zloděj ve Vašem baráku a tím názorem, který tady prosazujete, je pouze technický. Pointou obojího je, že někdo okrádá další osobu a hrozně se diví, že té se to nelíbí.
|
|
|
Blbý je že já se dobrovolně účastním na systému pojištění školního, zdravotního a fízlovského a možná i jiných. Možná jen pro dobrý pocit, že mi zdravotnictví nakonec zachrání nemocného příbuzného, na jehož léčbu by nikdo z nás neměl, že mi vzdělá nějakého úžasného kamaráda, který bude fakt úspěšný. A který možná najde toho smrada, který mi ukradl kolo. A že mi čtyřikrát pomůže zachránit střechu nad hlavou, dvakrát při požáru a dvakrát při povodni.
To je asi dost podstatný rozdíl v pohledu, že.
|
|
|
Ano, jenže Vaše peníze pocházejí právě z platu, který dostáváte od lidí, kterým byly tyto peníze ukradeny. To vážně není o rozdílném pohledu. Vy to vážně nevidíte?
|
|
|
Můj manžel moji práci platí ze svých daní. A to dost přesně. Na důchodce rodiče už mu nezbude :D:D:D Kdyby jste mě neupozornil, nepřišla bych na to.
|
|
|
"Kdyby jste" ??? Ale fuj, Frau Lehrerin...
|
|
|
Jazyk český paní učitelka evidentně neučí. Jakýpak to asi bude předmět?
|
|
|
ano chyba, vím o ní... bohužel edit tady nelze...
|
|
|
Ne, takto to BOHUŽEL počítat nelze. Bylo by krásné, kdyby si každý mohl vybrat, co bude ze svých daní platit (on už by to pak ani nebyl stát); ale ono to pak nevychází, například by nemuselo zbýt na ty učebnice, o kterých jste tu psala, jak je to s nimi zlé. Realita je ale taková, že musíme platit všichni vše, co politici chtějí, takže BOHUŽEL Vaši práci neplatí manžel ze svých daní, ale platí ji miliony lidí, každý trošičku.
|
|
|
Kdybyste mi toto nesdělil, tak bych na tenhle fakt skutečně nikdy nepřišla ... :D:D:D:D:D:D
|
|
|
Aha, takže jsme se ve výsledku dostali k tomu, že inteligentním argumentem na námitku, že Váš plat, i všechny ty peníze pro školy, kterých se tu dožadujete, pocházejí z krádeží, je několik ironických poznámek a řada smajlíků.... dobrá tedy.
|
|
|
Vida, konečně jsi po několika hodinách házení hrachu na zeď rozpoznal trolla :-).
|
|
|
Tak na jejim miste byste asi nedokazal rici nic nejak zasadne jineho...
|
|
|
Tak to záleží, co přesně znamená "na jejím místě".
I já jsem učil, učit zas plánuji, sice nechci být učitelem na plný úvazek, ale baví mě to, takže to chci dělat, bohužel to není bez státních peněz možné (i soukromé školy dostávají od státu velké dotace).
Nejsem sice úplně ve stejné pozici jako Linka, protože daně, které jsem státu odvedl z výdělků, které jsem získal v soukromém sektoru, převyšují plat, který jsem si vydělal jako učitel v sektoru státním, což ale nemění nic na tom, že i já jsem pobíral plat z nakradených peněz.
Není mi to milé, ale přiznávám to, dělal jsem to (a dělat zas budu) prostě proto, že mě to učení opravdu baví. Na druhou stranu bych byl velmi rád, kdyby tu byly podmínky jiné (pochopitelně tím nemyslím takové ty nářky na málo učebnic a zlobivé studenty, ale jiné ve smyslu soukromého školství nezávislém na státu, kde bych mohl učit čistě za peníze, které zaplatí rodiče dětí, které učím).
|
|
|
Ze srdce Vám přeju, abyste tu Vaši doměnku se zachraňováním drahou léčbou nemusela podrobit praktickému testu. Právě u takových věcí (rakovina, RS) se Vám totiž docela pravděpodobně stane, že Vás státní zdravotnictví pošle do háje nebo dotyčného nechá nejdříve zmrzačit, než na péči uvolní peníze. Kromě toho se stát s..e do zdravotnictví takovým způsobem, že některé způsoby léčby Vám zakáže i kdbyste si je stokrát chtěla hradit sama...
Co mne opravdu extrémně znechutilo bylo to, jak všechna ta pravidla, která stojí odhadem minimálně desítky životů ročně, jdou stranou když jde o pár imbecilů, (při)otrávených laciným chlastem (a většina se navíc otrávila v době, když už se o problému vědělo).
|
|
|
Bohužel, mám příbuznou, které krabička za 250 kkč zachraňuje život.
|
|
|
No vidite. A myslite, ze kdyby nemusela platit zdravotni pojisteni, tak ze by na takovou krabicku nemohla hrave nasetreno?
|
|
|
Ponuka sa este doplnujuca teoria, vlastne tri:
absencia statnych kradezi (a.k.a. dane) -> viac penazi vo vrecku -> moznost viac investovat do svojho zdravia ci uz priamo, alebo formou kvalitneho poistenia -> vyssi dopyt po "liecivych krabickach" -> ich nizsia cena vzhladom k masovej vyrobe
vyssi dopyt po liecivych krabickach -> vacsia konkurencia vyrobcov -> este nizsia cena + pripadne inovacie
absencia statnych kradezi -> neostalo by na uradnicke buzeracie, europrojekty, cyklocesty, MHD, mnoho ludi by nemuselo siahat po diesloch, na ktorych vidia len nizku spotrebu (co by vzhladom k ich emisiam mohlo prispiet k znizovaniu vyskytu rakoviny)
Vo vsetkych pripadoch - win win. Naozaj nechapem utkvele predstavy o tom, ako by sa svet zrutil bez statu.
|
|
|
Good point :-).
Ten stát bych zase tak nehanil, ale nemusel by se montovat do zdravotnictví (a do zemědělství, průmyslu, vnitřní bezpečnosti, školství... - vlastně, s mírnou nadsázkou řečeno, by stačil panovník, ministr financí s pár úředníčky a armádní generál s pár úředníčky + legislativa, kterou pojme útlá brožurka velikosti A5).
|
|
|
|
To raději necháme na jinou diskusi :-).
|
|
|
Dobře, připouštím, je to komplikovanější téma.
|
|
|
Krabička za 250 tisíc ještě není taková tragedie, tu zvládne nějak splatit ještě v podstatě každý, resp. se na to složí rodina a pár přátel.
Problémy nastávají u věcí chronických, kde potřebujete třeba 30 tisíc každý měsíc. To jsou věci, u kterých by člověk čekal, že bude plnit pojišťovna a bohužel to jsou věci, u kterých Vás pojišťovna nejčastěji pošle do háje.
|
|
|
Och, zapomněla jsem napsat, že měsíčně.
|
|
|
OK. V tom případě gratuluju k tomu, že se ona příbuzná vešla do kolonek a parametrů zdravotní pojišťovny a ministerstva zdravotnictví. My máme v příbuzenstvu holku s RS, ta se do kolonek nevešla a státní zdravotnictví by asi začala zajímat až poté, co by skončila na vozejku...
|
|
|
Ano, jsem vděčná za každý den, co tu je. Hrozilo, za pana Ratha, že by to nebylo. Aby bylo na paralen pro masy voličů.
S vámi cítím, řešení nemám. Slyšela jsem jen o dobrých účincích konopí, které je ovšem státem zakázáno. Tady si tu hlavu asi taky někdy ukroutím.
|
|
|
Blbost a drzost nesouvisí nutně.
Znám velmi chytré lidi, schopné dosahovat svých cílů nebetyčnou drzostí, při které jiní tak maximálně otevřou hubu překvapením a raději couvnou než by čekali, co přijde potom.
Opět jako výše. Drzost je jen prostředek.
A mimochodem otázka do diskuse, co je to vlastně drzost. Už jsem se setkal s mnoha pojetími.
|
|
|
Drzost je když blb prosazuje svůj názor.
|
|
|
Aha. Svoboda slova podle podle inteligenčního cenzu. Jste na správném webu?
|
|
|
V CNNPRG definici (se kterou v zádsadě souhlasím) je nutno rozebrat ještě další slovo, a sice "prosazovat". Podle mě jde o novotvar, který přišel společně s demokracií a všeobecným hlasovacím právem. Ergo blb svůj názor prosazuje například pomocí hlasování. A to už je přeci jen za hranicemi svobodného slova.
|
|
|
Ne. Prosazovat je možno silou (zbraní, ekonomickou silou...), propagandou, atd..
Zatím jsem považoval pojem drzost za ekvivalent "přestřelení" - tj. formou nebo obsahem se ocitnout za hranicí, která se v místě a čase považuje za přiměřenou. Za drzost může být někdy považován např. i rozumný návrh špatně podaný.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Mají rodiče právo ničit zdraví svých dětí?
|