Fenoménu Škoda Octavia jsem se začal „věnovat“ až poté, co jsem si přečetl
pár článků na dfens-cz.com a hlavně okamžikem nabytí auta. Do té doby jsem
sociální skupinu řidičů Octavie zmiňovaných na d-f řadil do skupiny tunerů.
Slovníkem na dfensovi spíše votunerů.
Pro začátek začnu trochou apologetiky a sebehany. Řidiče octavie nevhazuji
do jednoho pytle a rozumím individuálním důvodům každého člověka který
si ji koupí. Někdo ji má jako dříče, jiný jako nástavec na penis, berušku
k mazlení, anebo auto, které je z jeho pohledu praktické, užitečné atd.
Sám vlastním VW Sharan 2.0 tdi, megasystému PD o výkonu 103 kw. Nejsem
votuner. Auto není čiplé, nepotřebuji mít brutální zátah vocpoda, nejezdím
za 5,545453 – 6,3232 (podle toho jak moc fouká vítr, aerodynamika tohohle
autíčka není jeho silnou stránkou) – podobnou spotřebu mi cpali borci na
vw forum. Nemám připitomělé samolepy, koncovky výfuků a kdovíco. Hlavně
nejsem technicky vzdělaný v oblasti aut.
Mám černá skla – v rámci zákona – a to z toho důvodu, že v autě vozím
materiál značné hodnoty. Je lepší když takový matroš není vidět. Koncentrace
deméterů v našem městě není nízká a nenechavci jsou i jinde. V ČR jezdím
průměrně za 8.4, v pohodě i za 12 a když se kousnu, tak brouček jel i 6,9.
V zahraničí za 9 l/100km. Zkrátka podle toho jakej jsem lempl. Na borce
z vw forum tedy nemám. Zato mám brutální nálepku, která umožňuje ostatním
řidičům zařadit mě do určité skupiny osob – vlastně dvou. Cyklista s logem
benzina říká, že jezdím na kole a logo benzina, kam jezdím tankovat (jsem
patriot, PKN Orlen není z mateřské země, ale tradiční značka benzina ano)
a hlavně jsem si přečetl níže uvedenou studii a jal se jí věřit. Ne vše
je v našich rukou a udělat si kritický názor na některé věci vyžaduje znalosti
a technické prostředky, kterými nedisponuji. Na šeellll ze zásady nejezdím
v důsledku oné studie (odkaz uveden níže) a taky protože mě nasrali. Chtěl
jsem si na wapce umýt kola – 2 kusy řádně zasrané, peněz by za to měli
stejně, jako když jde někdo mýt malé auto. Otevírací hodiny napovídaly,
že tam jsem správně, nicméně se na mě vysraly a to i po plamenné diskusi.
Wapku prostě nezapli. Mé nasrání mě dotáhlo tak daleko, že na cestě z GER
k Rozvadovu, kdy mi indikátor dojezdu ukazoval výdrž paliva na 10km jsem
po 5 ujetých km odmítl tankovat na šeeellllu a jel jsem radši na benzínu
na Přimdě – dalších 7km, abych tam zjistil že maj zavřeno. Chrochták se
vzepřel, já kousnul a nějak jsem dojeli na šeeelll a natankovali. Hrůza.
Takže zpět k votunerům. Tito se z mého pohledu(do té doby nemotoristy
a účastníka silničního provozu coby cyklisty) setkávali na několika exkluzivních
lokalitách – benzina šelll (maj tam kvalitní naftu/benzin neee – což dokazují
empirické studie – propaganda,
realita),
můžeš tam vodchytit bičis, jejichž vyhlídky na budoucnost kopírují proroctví
kněžny Libuše – je to u cesty na pracák/je to cestou z místní sorbonny
OuSíííPííí/zmíněná koncentrace deméterů – koeficienty se doplňují, matematicky
správné znaménko by tedy bylo to pro násobení. Dále se srazy konaly na
slepých silnících za městem, které využívali k závodům na čtvrmíle atp.
Oblíbená lokace je samosebou místní diskotéka, čím víc „rychlejch aut“
a „votunerů“ tím exkluzivnější. Akce typu víkendového srazu na letišti
za městem byla vrcholem roku.
Nově, z pohledu motoristy, jsem nijak nestudoval poměrné zastoupení
značek u votunerů a ani jsem se nepokoušel dělat korelační analýzu mezi
fenomény votuningu, inteligence a způsobu řízení/zacházení s vozidlem,
používané značky vozu atd.
Články na D-F o oktáviích jsem četl s radostí a vždy jsem se parádně
nasmál. Pokaždé jsem tam totiž viděl některého z lidí, které znám/potkávám.
Navíc jsme s kamarádem měli užásnou zábavu z toho, když jsme zahlédli adepta,
který přesně zapadal do popisu onoho „oktávka tajp mén“ nebo nově „homo
octavianus augustus“.
Tento týden se však stalo 3x a dost.
Příběh první: si to valim se šaránkem po Radlické v Prahe. Silnice volná
– auta přede mnou i za mnou, ale ne vedle mě. Zprava autobusák na zastávce
háže blinkr vlevo. Říkám si: zkus se vcítit do jeho role. Jezdí po městě
s korábem, zastavuje každých 20 sekund a nějací debilové ho blokují atd.
Normální člověk ho pustí – obzvláště na 4 proudovce.
Tou dobou jsem však větřil ve zpětném zrcátku borce v oktávce. Ten očividně
nedisponoval predikcí plynulosti provozu a různými manévry jezdil zleva
doprava a zpět. Ale pořád byl za mnou – a to jsem měl tempovat na 55. Takže
autobus, ke kterému se řítím odbočuje a borec v oktávce aspiruje na označení
„homo octavianus augustus“ - začne předvádět předjížděcí manévr. Šáránek
je ale větší a průbojnější, má radši autobusáka a hlavně sám sebe – nechce
brzdit tam, kde to není nutné. Takže následovalo, co následovat muselo.
Levej blinkr, levá, klakson, plynulé předjetí vozu vw sharan autobusem
karosa, spokojenost dvou řidičů a nasrání jednoho zmrda. Octavianus augustus
podřazuje a vehementně gestikuluje.
Příběh druhý: jedu k bankomatu, zaparkuji a tam stojí luxusní votunerský
kousek, který se nacházel ve fázi 1. Šáde Octavia I, černý íčko. To není
diagnóza sama o sobě, pouze technická vlastnost vozidla. Co bylo hlavní,
byla ta roura jako kráva položená příčně a na ní kolmo čtyři laufy z kterých
musely šlehat plameny. Normální člověk tohle neudělá – to už je diagnóza
i technický stav vozidla.
Příběh 3: Rychlá želva je prima služba, kterou jsem využil v sobotu
ráno. S řidičem jsem se zakecal. Došlo na auta. Prohodil jsem nějakou poznámku
o borcovi, který měl Imprezu STI a o tom, že to nejspíš používal jako berličku
pro své ego.
Řidič želvy, v tu chvíli i řidič šaránka – mladík kolem 26 říká: to
byste mě urazil. Já mám oc-, to se na sebe s kámošem podiváme a víme co
přijde: Já mám octávku. Se sportovníma tlumičema, podvozkem, vospojlerovanou,
koncovku na vejfuku. Tak řikám: jo jedničkový ereso jo? Nééééé. 1.9 tédéíčko
– nevim kolik řikal, že to mělo kilowat v základu, ale čiplou na 110kw.
A dám s tim na čtvrtmíle sprintu i bávo trojkový 2.5 benzín převrtaný na
2.9. To má zátah vocpoda jak prase voe, to by ses posral, vod 12 ctovek.
Tak dvojkovou jóó? To néé, to je jedničková, ale ta jede brutálně, řikám,
že dám to bávo ve sprintu voe. No a co motor, tak má aspoň málo km když
mu takhle dáváš viď. Nééé to sem čipoval na 160 000 a najel 15 000 a super.
A těm kilometrům věříš, že jo? Stočený to asi nejni, i gdyž možná jo. To
nevíš. A co gumy? Přenést tu sílu na silnici v takovým autě jim musí dát
dobře za uši co? To jóó no.
Zkrátka a dobře se jednalo o prototyp toho chalana, kterého tady někteří
popisují. Po zaplacení jsem se začal pekelně smát. Co jiného máte v takovéhle
situaci dělat, když se vám tohle stane v jednom týdnu.
07.03.2010 Petr86