Komentáře ke článku: Investování I.: Inflation – The Gate of Hell (ze dne 17.11.2012, autor článku: janabok)
Přidat nový komentář
|
V jedne pekne starsi knizce, venovane vyroci zalozeni komunisticke strany, jsem cetl hezky clanek o tom, jak delnici trpeli, kdyz prisla deflace. Budi to v cloveku dojem, ze kdyz nekdo nepovolany ma vic penez, nez kolik potrebuje na nakup chleba, nebo se jakkoli zadluzi, automaticky se dostane do pruseru. Asi, jako kdyz hodim pres plot skolky rucni granat.
|
|
|
Lec pravda jest, ze za deflace v 30 letech delnici trpeli. Ty dalsi vyvody v knize budou ponekud mene nezpochybnitelne, zejmena s historickym odstupem.
|
|
|
To je hlavně důsledek zmatené terminologie. Bylo by zhádno důsledně rozlišovat mezi deflací a růstem kupní síly peněžní jednotky. Deflace je skutečně nepříjemnou záležitostí, jelikož je důsledkem zhroucení bankovního sektoru, anebo alespoň výrazné kontrakce ze strany bank. K růstu kupní síly peněžní jednotky však dochází i tehdy, roste-li peněžní zásoba pomaleji než výstup hospodářství, což očividně nijak hrozivou událostí není. Pokud obojí zmatečně zařadíme po kolonku "deflace", pak schopnost tohoto zásadního rozlišení ztrácíme.
Obráceně to platí i pro inflaci a pokles kupní síly peněžní jednotky, kde inflace exaktně vzato označuje konání bank, které pokles kupní síly peněžní jednotky může způsobit a obvykle způsobuje. Zde je výhoda rozlišení obou pojmů v tom, že se monetární expanze nezašudlá pod kolonku (blíže nevysvětlený) pokles kupní síly peněz, ale místo toho se ukáže prstem na zdroj toho všeho.
|
|
Boze. Budou se sem napriste davat i prispevky vesmirnych lidi?
Kdyz si nekdo ani nenamaha zjistit pravy vyznam slov, ktera pouziva a jeste o tom pise clanky, na cizi blogy, to uz chce znacnou miru zabednenosti.
Zajimavy je, ze cim vic ma kdo v hlave nasrano, tim zarytejsi a aktivnejsi je v sireni tech svych jedinych pravd, co ziskal od svych guru.
Autorka by si mela aspon precist, co je to inflace, co je smyslem jejiho cilovani, jake ze to sazby vyhlasuje CNB. Pro zacatek by to mohlo stacit, je to na kazde wiki.
|
|
|
|
Tak treba fakt, ze nizsi urokove sazby zvysuji poptavku po zbozi a sluzbach a vyssi poptavka pak umoznuje rust cen techto statku (cili inflaci), asi nepopres.
|
|
|
Nezda se ti, ze jsi par kroku preskocil?
Je to na stejne urovni jako to, ze nakup naboju na tvoje posledni strileni zpusobuje narust zlocinu spachanych legalne nabitou zbrani.
inflaci zpusobujou daleko vice uplne jine faktory...
(ale je pravda, ze tvoje agumentace je asi o 1000000% sofisikovanejsi nez argumentace autorky nebo toho zoufalce na F nize).
|
|
|
Inflaci zpusobuje nekolik ruznych faktoru, tohle muze byt uplne klidne jeden z nich.
|
|
|
Pokud je, pak zprostredkovane v nekolika urovnich a velmi malo. Aby to bylo jak pises, pak by CNB musela vydat kreditni stravenky a ty rozdat chudine na dlouhou splatnost, jinak to neni prilis realne.
Na druhou stranu - pravdepodone je to naopak, protoze snizeni sazeb primo zvysuje investice a tim zefektivnuje (a tedy zlevnuje) vyrobu, mj. tim, ze snizuje naklady na obsluhu dluhu. Takze to pusobi proti inflaci. Co Ty na to? ;-)
|
|
|
Pozor, to už by byla moc vysoká úroveň agregace.
Snížení úrokových sazeb by mělo, pokud si odmyslíme jiné změny, zvýšit objem M1-3. Ty peníze se totiž musí do systému dostat skrze komerční banky, alespoň tedy zatím. V "nejhorším" případě se stane jen to, že komerční banky odmítnou spolupracovat a své peněžní substituty nevytvoří.
|
|
|
Tak odmitnou spolupracovat. Jde o to, o jake sazbe se bavime, zeano. Pokud CNB drzi 2TRepo a lombardni sazbu na minimech, drzi, pripadne zvysuje mnozstvi penez v obehu (podle politiky operaci s nakupem CP). Ale snizuje miru, podkterou bnky predtim urok nedavaly, protoze se jim spis vyplatilo nakoupit dluhopisy na Repo. Dusledek - zlevneni investicnich penez (narust M1 a M2).
Kde konkretne vidite ten rozpor? Ze je to hodne zjednodusene souhlas, ale zhruba na stejne urovni, jako uvedl root v opacnem pripadu.
|
|
|
Neberu Vaše výše naznačené vysvětlení, třebaže se shodneme na skutečnosti růstu objemu různě definovaných peněz v hospodářství. Představa, že výrobní náklady determinují ceny, je přinejmenším příliš zjednodušená. Nové peníze vytvořené jako úvěry některým podnikům mohou mít tři následující účinky (v reálném světě se pochopitelně vyskytující spíše společně, odděleny jsou pro přehlednost):
a) Při nezměněné ceně vzroste produkce. Nicméně aby mohla vzrůst produkce výstupu, musí být pořízeno více vstupů, což způsobí růst (sic!) cen na trzích faktorů.
b) Nezmění se cena produktů úvěrovaných firem, ani jejich objemy produkce, vzroste však jejich zisk. To se ovšem následně musí projevit jako růst (sic!) ceny vlastnického titulu, kupříkladu růst ceny akcií daného podniku.
c) (Vámi preferovaná alternativa) Ceny produktů úvěrovaných firem poklesnou, vliv na objem produkce nebude žádný, nebo jen zanedbatelný, tétéž platí pro ziskovost firmy. Je ovšem jasné, že toto není konec celého procesu, jelikož nižší cena odpovídá vyššímu poptávanému množství. Ergo situace c) musí nakonec dospět k a), případně také b), to kdyby firma neakomodovala vyšší poptávané množství odpovídajícím růstem produkce.
Suma sumárum, důsledkem monetární expanze bude a) nebo b), přičemž obojí představuje růst cen, tedy musí klesat kupní síla peněžní jednotky. Spolu s tím dojde ke změně kapitálové struktury hospodářství a redistribuci bohatství.
|
|
|
Samotna obsluha dluhu jaksi inflaci nezpusobuje, ta uz byla zpusobena tim, ze ty pujcene penize stat pustil do ekonomiky. Co muze zpusobovat inflaci, to je zdaneni, typicky zdaneni spotreby, jimz se ta obsluha dluhu financuje, ale to uz s tim, o cem se bavime, moc nesouvisi.
Snizeni sazeb investice indukuje. Bohuzel dost casto zejmena ty spatne. Tim se pak vytvari cyklus, alespon podle ABCT. A jak sam vis, kde je cyklus, tam se krvaci, plati to nejen v gynekologii, i v ekonomii :-) Jakmile padne prvni banka nebo prvni vetsi zamestnavatel, prijde nekdo, kdo to zacne uvolnenim monetarni (nebo dokonce i menove) politiky sanovat, cimz zase pousti do ekonomiky prachy a vytvari inflaci (a taky dluh). Ne, nizke urokove sazby skutecne jsou cesta do pekel, zpusobily svetovou hospodarskou krisi ve 30. letech a zpusobily neprimo i soucasne obtize. CB by mela zcela prestat penize pujcovat a necht je pujcuji jen ti, kteri je skutecne maji a nevytvareji z niceho, pak se nam ustali i prirozena urokova sazba, ktera zasadne omezi vznik cyklu (a muj odhad je, ze se ta prirozena urokova sazba na mezibankovnim ustali nekde kolem 5 % p.a.). Sice pak nebudeme mit pri boomu prekotny hospodarsky rust, ale takovy rust je nezdravy a o kolik se vyroste nad skutecnou trzni potrebu, o tolik se posleze musi zase spadnout.
|
|
|
On stat zna nejakou jinou cestu obsluhy uroku, nez metodu "hele, vytiskneme jeste tri avie penez..."? Ja myslel, ze tohle je jeden ze stezejnich duvodu, proc lidi kupuji ty petidolarove mince za 180 dolaru kus...
|
|
|
Muzu se zeptat na to odhad 5% přirozený IR - kde se vzal a za druhy z jakého důvodu jsou ty nízký sazby cestou do pekel, resp proč vysoké nikoliv?
|
|
|
Rekneme ze tech 5 % je zhruba uroven, kterou ocekava rozumny vlastnik penez za vklad s nizkym risikem a vysokou likviditou, ktery vi, ze na trhu jsou i dalsi vlastnici, kteri mu v poskuytovani uveru konkuruji. Rozhodne to neni nejake dogma nebo svaty gral.
Vyssi sazby zpusobuji, ze se investuje jen do toho, co skutecne dava smysl, ne za kazdou cenu, aby vlastnik penez zabranil ztratam plynoucim z inflace, coz vyrazne omezuje vznik bublin a BC obecne.
|
|
|
Tak inflace je, pokud vim, stale zmena cenove hladiny. Obsluha dluhu jetvujnaklad, kterej si, predpokladam, promitnes do ceny, pokud nejsi altruista a to zpusobi co? Narust ceny, v globalu pohyb cenove hladiny. Zdaneni je zcela samozrejme dalsi faktor (a mnohem vyznamnejsi).
V tom druhem odstavci je to zas dojmologie. Ty investicni penize si berou soukrome subjekty za ucelem nastartovani byznysu, bankypujcuji za ucelem vydelku. Ty tedka rikas, ze kdyz jsou uroky moc levne, tak rikas, ze primarnim zajmem bank je dat prachy kazdemu joudovi a riskovat krach a subjekty, co si berou pujcky odkomercnich bank (soukrome firmy) nemaji zadny jiny zajem, nez prachy rozprcat a zkrachovat. To je dost velka kravina, nemyslis?
Samzorejme neco jineho je, pokud stat nuti banky do toho, aby davali pujcky subjektum, kteri to nikdy nesplati. Treba tim, ze se za ne "zaruci". Ale to snad nijak neosuvisi s urokovou mirou, nebo ano?
Naproti tomu - sazby CNB jsou sazby kratkodobych "uveru", ktere si mezi sebou berou komercni banky a CNB (je jich vic, viz: www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/). CNB tim rozhodne nerika, ze pujcuje levne prachy, ale to, jake minimalni uroky se vyplati komercnim bankam davat svym zakaznikum. Kdyz je to niz, radeji vyuzije szby CNB. Snizeni na soucasnych 0.25 jen rika, ze banky mohou pujcovat za co chteji, protoze stat jim proda dluhopisy "jen" za 0,25% p.a. Takze opatrne s tema odhadama 5% p.a. a tak. V soucasne dobe jsou daleko nizsi a pritom nic nenutity banky si stanovit urok vyssi dle uvazeni.
|
|
|
Víte blbě (nepřekvapí od Vás nikterak).
Inflace je primárně tisk dalších a dalších peněz; změna cenové hladiny pak je pouze (neodvratným) důsledkem.
Dokonce Vám ocituji slovník (PSJČ):
inflace, -e f. hosp. nemírné vydávání oběživa, snižování hodnoty peněžní jednotky (op. deflace). Musíme kolkovat své bankovky, abychom zabránili inflaci bankovek nehodnotných. Mas. Přen. Románů chrlí se do světa velké spousty. Tedy inflace románové produkce záplava. Götz
A SSJČ:
inflace, -e ž. (z lat. zákl.) ekon. znehodnocení, znehodnocování peněz např. zvýšeným vydáváním oběživa (op. deflace): i. přivodila růst cen; přen. i. titulů záplava; inflační příd. (op. deflační): i. politika; i. peníze; → přísl. inflačně: i. stoupat
|
|
|
Mam k tomu psat nejaky komentar, nebo si racite nalezt relevantni ekonomickou definici sam?
Komentar podobneho stylu nepřekvapil od Vás nikterak.
PS: Uz to, ze ste me donutil porusit okazalou ignoraci Vaseho trollovani je uspech
|
|
|
Ekonomickou definicí míníte něco jako Inflation is always and everywhere a monetary phenomenon in the sense that it is and can be produced only by a more rapid increase in the quantity of money than in output?
To se mi jeví v perfektní shodě s tím, co jsem psal já; v naprostém rozporu s tím, co píšete Vy.
Vaše trolování ráčím ponechat bez odpovědi.
|
|
|
Tak tohle uz neni definice ani nahodou.
|
|
|
Výborně, z této diskuse jsem se dozvěděl, že každý má jiný názor na znění definice inflace. Také k něčemu dobré :-). Děkuji.
|
|
|
Dobra analyza lec naopak. Ve 30 letech slo o kryti zlatem, tedy neslo penize nevazt na objem kovu. Aby se vyrovnaly svetove rozdily zpusobene presunem kovu, doslo ke zvyseni sazeb, nikoli snizeni. Coz krizi spustilo, pak prohloubilo a nakonec ucinilo vleklou.
|
|
|
"Doslo ke zvyseni sazeb" -- ano. Protoze ty sazby byly predtim jake, Halik? Prece nizke. Levny dolar v obdobi konjukntury spustil zbesily a neoduvodneny rust, ktery skoncil v okamziku, kdy USA saturovaly sve evropske exportni trhy.
|
|
|
Musite myslet jak? Politicky, Tronik, politicky. Sazby byly odvozeny od politickeho pozadavku fixniho kurzu. Takze zcela odpovidaly pozadavku.
Ze dneska vime (tedy az na ten Eurospolek) ze fixni kurzy vedou k vetsim nerovnovaham, je jiz pouze historicke zkoumani dalsi slepe ulicky.
|
|
- Inflace vůbec nemusí být nutně jen peněžním jevem
- Pokud není inflace neočekávaná, tak státu nic nepřináší
- Vláda rozhodně peníze netiskne
- Státní instituce se vůbec inflaci zabraňovat nesnaží a to ani rétoricky, naopak jasně říkají, že cílují mírnou inflaci; např. u ČNB či ECB je tento cíl i kvantitativně specifikován
- metodologie výpočtu inflace je samozřejmě dostupná
- "nesmysly" typu cenový index od statistických úřadů jsou "kupodivu" v soukromém sektoru využívány velmi často (např. inflační doložka)
|
|
ten levičáky jistě nezvedne ze židle… :-)
|
|
autor/ka je uplne mimo. vlada netiskne penize, ani neridi inflaci. vlada ma fiskalni ukoly. monetarni ukoly jsou na centralni bance. je smesny, kdyz kazdej trotl pise o tisteni penez, systemu castecnych rezerv apod., a pritom vubec netusi ktera bije...
vzkaz pro autora/ku: nerozumim botanice ani pocitacum. ale to jeste neznamena, ze o nich budu psat na dfens:)).
|
|
|
Centrálna banka má vládou určené úlohy, je regulovaná zákonmi, ktoré vydáva vláda. Centrálna banka je plne v područí vlády, aj keď oficiálne je nezávislá. Všetko v každom štáte je riadené zákonmy, ktoré vydáva vláda. Nezávislosť centrálnej banky je rozprávka pre tých, ktorí ešte veria na ježíška, mikuláša a podobné vymyslené historky.
|
|
|
Já s Vámi v podstatě souhlasím, v principu to vidím stejně a podle mého názoru máte koncepčně pravdu.
Nicméně formulace jako "vláda vydává zákony" bych si dovolil považovat za krajně nešťastné. Naznačují, že o systému současného světa moc nevíte. Nedokážete si asi ani představit, jak Vám to závidím!
|
|
|
Zvláštne ako všetci, ktorí "vedia ako to funguje", sa o svoje znalosti nikdy nepodelia. Asi to až také horúce nebude ;-)
|
|
|
Ne. Zvláštní je něco jiného.
Kdybyste ovšem místo ve všech použil v některých, bylo by to něco jiného, ale zase by ztratil smysl váš vývod.
|
|
|
Dobre, tak inak: "Všetci ktorí mali potrebu niečo také tvrdiť mne" ;-)
|
|
Inflace bezesporu JE peněžní jev a růst cen je jejím důsledkem. Zaměňování důsledku a příčiny je ovšem obvyklým jevem zvláště u mainstreamových ekonomů. Autorka snad jen opominula největšího hybatele inflace - komerční banky, které díky částečným rezervám emitují násobně více peněz, než by zvládly rotačky.
Vláda a ČNB se ovšem taky činí, nikoli ovšem primitivním tiskem papírků, nýbrž sofistikovaněji přes vládní dluhopisy. Vláda vydá dluhopisy, banky je nakoupí a obratem použijí jako kolaterál u Centrální banky. A penízky jsou na světě :-)
Taky bych připodotkl, že důsledkem inflace není jen znehodnocení úspor, nýbrž i cyklický vývoj ekonomik. Bez inflace by nebylo boomů ani krizí.
|
|
|
Ale jo, boomu i krizi by bylo, ovsem jen oborovych.
|
|
|
Jo, jistě, já měl na mysli hospodářství jako celek. Zánik kovářů, kolářů či pasířů těžko svádět na inflaci :-)
|
|
|
Nejen. I v prostredi bez inflace muzete saturovat poptavku a dalsi nabidka vam ji uz nezvysi (dejme tomu, ze se pohybujete v oboru, kde se elasticita poptavky zacne projevovat az pri cene, ktera je pod vasimi vyrobnimi naklady).
|
|
|
Ze na to reagujes. Pan tomu nasadil korunu hned prvni vetou. Zcela vazne tvrdit, ze vzrust cen dusledkem inflace, to by si jeden cvnknul do textilu smichy. Teda jestli to nebyla nejaka obvzlate vydarena legrace, kterou sem nepochopil.
|
|
|
To, že jste nepochopil, není nic divného. Bylo by totiž potřeba něco málo nastudovat - minimálně z dějepisu (Španělsko, Francie) a ještě lépe něco z ekonomie :-)
|
|
|
|
A uz je to tu zas, cekal sem, kdo tu kravinu zase omele. A copak asi tak, kefalin, se rozumi pod pojmem inflace zhruba poslednich nekolislk desetileti? To je totiz hned pod tim. A tim je casova zmena cenove hladiny.
Argument, ktery se predvadi na mises.cz a podobnych je asi jako byste prisel na auto.cz a zacal tvrdit, ze slovo Vuz bylo puvodne mysleno jako volsky potah, tedy je u nej nutno zkoumat kvalitu loukoti a vysku kozliku.
Takze ano, trvam na tom, ze autor puvodniho prispevku ma uplne vymleto a vy ste se k nemu v jeho trapnosti pridal. Gratuluji.
|
|
|
Musis ovsem uznat, ze pri nezvysovani penezni zasoby ti cenova hladina neporoste tolik, jako kdyz ji zvysovat budes...
|
|
|
Jsou to faktory, ktere spolu s urcitym casovym odstupem souvisi. Tech faktoru, co ovlivnuji cenovou hladinu je vice a diky tomu, ze v ekonomii vsechno se vsim souvisi, tak zmenou menove baze ovlivnujes i ty ostatni faktory. Ty mohou vest k tomu, ze cenovou hladinu snizeji. Takze tvuj vyrok neni pravdivy za vsech okolnosti. Ale ano, neuvazene operace s menovou bazi vedou k pohybu cenove hladiny velmi snadno.
|
|
|
Když tedy odhlédnu od faktu, že jste zřejměl neměl sílu si to souvětí přečíst do konce, potom by zřejmě nebylo od věci, než začnete psát plamenné vulgaritami nasycené odsudky, popřemýšlet, v jakém kontextu byl onen termín zmíněn autorem původního příspěvku. Možná by potom vyšlo najevo, že autorovo tvrzení je správné a logicky konzistentní. Mne též nepohoršuje, pokud někdo použije dělení na pravici a levici v původním významu.
|
|
|
Nemel pravdu ani v jednom jedinem souveti, ktere napsal. A to ani v historickem, ani vsoucasnem kontextu veci. Za temi "odsudky" si stale stojim.
|
|
|
No vidíte a já se domnívám, že měl pravdu v podstatě ve všem. Snad tedy pouze s rootovou výhradou asi takhle:
Bez inflace by nebylo boomů ani krizí, jak je známe dnes.
|
|
|
A podle ceho tak usuzujete? Mate dojem, nebo mate k dispozici vysvetleni z mises.cz? Jine vysvetleni, predpokladam, mit k dispozici nebudete...
|
|
|
Usuzuji tak podle závěrů, které jsem učinil na základě literatury, kterou jsem studoval. Především tedy stěžejní Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel od Ludwiga von Misese. To je ovšem, předpokládám, taky špatně.
|
|
|
Jen tak trochu mimo mísu - někteří považují ekonomii za pavědu, jiní, imho serióznější, za jistý druh sociologie.
Fascinuje mně, jak dokážeme mlátit po hlavě lžičkou kvůli v podstatě banálním definicím, aniž se diskutující pokusí o nějakou ucelenou myšlenku.
Pojem peněžní inflace něco znamená, ale sám o sobě není ničím. Jestli má smysl jakákoliv debata, je potřeba říct, co je cílem modelu (zlato je ok, inflace fuj) a naopak.
Když se vrátím k té sociologii a jiným vědám, nějak si nemůžu vzpomenout na systém, který by se makro i mikroskopicky choval lineárně. Typická dynamika je v nějakých vlnách, které "odpovídají" krizím a boomům. Pokusit se řešit krizi silou (fixace) nebo jinou silou (inflace) bez souvislosti s meritem věci (a to nejsou peněžní ukazatele) mně přijde jako čůrání proti větru. Ale jinak přeji velkým bankám (Evropa, FED) s mnoha moudrými ekonomy hodně štěstí, ono třeba budou mít mokré jenom boty.
Pár let zpět byla tzv. asijská krize z přehřátí a já nevím čeho - nějak se tváříme, že to nesouvisí.
|
|
|
Dnes je moderní říkat si liberál a být přitom kolektivista jak poleno. Levice a pravice měly původně úplně jiné významy a být "pravičák" nebylo zrovna něco s čím bych se chlubil. Nemíním přistupovat na něčí překrucování. Je za tím vždy jen snaha o zmatení a zakrytí pravdy.
Sranda ale je, že i kdybych měl opravdu slabou chvíli a přistoupil na tyto žabomyší války, tak je to v důsledku jedno. S větším množství peněz budou ceny VŽDY VYŠŠÍ než v situaci bez peněžní expanze (samozřejmě ceteris paribus, bez změny nabídky a/nebo poptávky). Ceny mohou dokonce klesat, pokud bude expanze dostatečně malá, ale VŽDY méně než v situaci bez ní. A na tom se nezmění nic, ať už si inflaci definujeme jakkoliv.
|
|
|
|
Hele, chlubit se muze, cim chce...
|
|
|
Ba i nechlubit, samozřejmě. Aniž bych komukoli však toto právo chtěl jakkoli upírat, trvám na tom, že "tím a tím bych se nechlubil" je neoddiskutovatelně vžitým a široce užívaným eufemismem pro "to a to je docela hodně špatné" :)
|
|
|
To nic, ja se jen pokousel vnest drobny zmatek do diskuze, nejak moc to tu zacinalo davat smysl...
|
|
|
Vesele vnášej, já zas běžím pracovat, sem juknu zase za pár hodin :)
|
|
|
Jo, to nejde, zatimco ty vesele pracujes, ja budu muset tvrde spat! navic svlou politickou cinnost a osvetu ma za sebou, byl jsem setkani 800 neonacistu, jejichz pocet jsem svym prichodem ze o 2-3% doplnil, nasledne se sel najist a vytvoril frontu u stanku delnicke strany privatyrsko bukanyrske. Tam me vyhnali za pomoci horicich polen, , nacez jsem vyhledal azyl v asijskem bistru.
Jsem ten posledni, co buce nejake sosce vysvetovtar, ze kdyz nenco chce, at si na to vydela a neskerma jinde, a v pripade stretu zajmu se dohodne (dohody, prodim, po seste hodine rano.
|
|
|
Jen poznamka.
Koukl jsem i na odkaz. Ale dle meho nazoru to nepodava jasne. Ja to chapu takto:
- V obdobi francouzske revoluce si jedni sedli napravo a druzi nalevo. To rikam pro ty, kteri si mysli ze levice ma neco spolecneho ze srdcem.
- levice byli ti co chteli zmenu = temer kapitaliste, pravice ti co chteli zachovat feudalni rad.
- z tohoto historickeho pohledu jsou aktualni pravice komuniste. Meli jsme 40 let socialismu a oni ho chteji zachovat.
- moderni chapani pravice a levice je odlisne. Pravice rika - at si kazdy poradi sam. Levice - at se o nas stat postara.
- rozhodne si novinari nejsou schopni ujasnit, co mysli pojmem levice a pravice. Z moderniho pohledu je extremni pravice libertan (ale o tom nikdy nevite - jelikoz rika at si dela kazdy co chce, nema potrebu se zverejnit), na druhem miste anarchiste, kteri rikaji temer to same. Ale nedomysleli myslenku do konce. Extremni levice jsou nacionaliste - kteri rikaji jak vsechno dokazi ridit nejlepe. Vcetne toho kdo ma narok zit. Hned za nimi komuniste se svym utopickym centralnim rizenim (= vsichni se budeme mit stejne spatne)
- na aristokracii je spatne to, ze neni zadna metoda, jak zachovat schopne aristokraty. Jsou to totiz jen obycejni lide. Libila by se mi myslenka osviceneho monarchy. Tesne pred tim ale bude vynalezeno perpetum mobile.
Principialne jsme bohuzel odkazani na to, ze nekdo, kdo se vysplha do vedeni spolecnosti, musi byt z podstaty obrovska svine. A je jedno jestli za socialismu nebo ted.
A tohle uz je mimo poznamku:
- dokud ma stat co sypat do koryt, vzdy vyhravaji svine u koryta
- proto je dobre sve zdanene penize nenechavat znovu zdanit. A neumoznit jim z tech dani zit. Priklad: jdu prezout gumy (ve vynucenem terminu, jeste ted by letni byly lepsi), tak reknu v pneuservisu: v zadnem pripade nechci uctenku.
|
|
|
Fajn post. Díky za vysvětlení levice a pravice.
Mám jen něco k té aristokracii. Myslím že dnes již metody jak aristokracii zachovat schopnou existuji. Chce to nejdříve definovat co taková schopná aristokracie je, jaké bude pole jejich působnosti, pravomoci, atd. Z toho by vyplynula kritéria a pak by dle těchto kritérií bylo jasné kdo tou aristokracií je a kdo nikoliv. Inspiraci lze najít třeba v kastovním systému s jistými úpravami. Způsob hodnocení kvalit či nekvalit jedince lze nastavit při dnešních možnostech a stavu poznání velmi precizně. Základy příslušnosti k dané kastě by byl dán testy schopností, osobnosti a nebál bych se přidat i genetické/zdravotní hledisko. U hraničních osob by mohlo hrát roli například to jaký mají přístup, snahu a výsledky.
|
|
Trochu OT, ale nemělo by to být spíše "The Gate to Hell" podle vzoru "Stairway to Heaven"?
|
|
|
Treba u highway to hell predpokladas, ze tam tim smerem vede a na jeho okraji konci. Brana je v tomto pripade minena jako soucast pekla, tedy cesky "brana pekelna".
|
|
je sice teoreticky pravda, prakticky to trochu naráží na skutečnost. Snad mi někdo ten rozdíl vysvětlí. Není to tak dávno (vloni) jsem zjišťovala co a jak s inflací u nás. ČNB má za úkol "cílovat" inflaci na nějaký průměr 2,2%, protože tak poručila EU. ČNB se to moc nedařilo a inflace pořád kulhala někde kolem 1,8%. V průměru se nakonec s oroseným čelem dostali někam na 2%.
jak je to možné? Všichni levicoví politici měli juchat, že může být inflace vyšší a banka měla tisknout peníze, jak o život, aby dostála úkolům z EU? Jak je možné, že výsledky vypadaly tak, že se ČNB orosila, protože nebyla schopna tu inflaci vyhnat trochu výš? Dokáže mi to někdo vysvětlit?
|
|
|
ČNB nemá nad inflací bezprostřední moc. Neví, že má natisknout 4 miliard Kč (příklad), rozházet to vrtulníkem po Václaváku a bude inflace na beton 2.2%.
Inflaci cíluje pomocí matematického modelu, odvozeného z předchozích kroků centrální banky, a následného vývoje ekonomiky a inflace (tzv. reakční funkce centrální banky).
Model na základě minulosti nedokáže předpovídat budoucnost. Okolnosti se můžou změnit (komereční banky nebudou přidávat peníze do oběhu dostatečně, obchodníci díky konkurenčnímu boji nebudou zdražovat, ucpe se ropovod...).
Kroky ČNB dopadnou na inflaci s určitým zpoždením, které ten model odhaduje, ale občas to fakt nevyjde.
Navíc je inflace (i cílovaná) měřená CPI , takže na její růst/pokles má vliv i cena potravin, nárust energetických dotací, směrnice na kulatost okurek atd., ČNB nemůže za vše.
|
|
|
CNB ma za cil udrzovat cenovou stabilitu, viz ustava. To si preklopila na technicky cil inflace 2%, plus minus jedno procento. Na EU je v tomto zcela nezavisla.
Nicmene se ukazuje, ze ve vyvinutych ekonomikach prumerna mira inflace okolo 2% odpovida cenove stabilite. Takze ty 2% si stanovila tez ECB i jine banky.
|
|
|
On je to dost nad lidský úkol "cílovat" (to je patvar) na určité % míry inflace.
cenová hladina (t) - cenová hladina (t -1)
míra inflace = -------------------------------------------------------- . 100 [ % ]
cenová hladina (t -1)
(t) je nějaký časový úsek, většinou rok
Tak a teď potřebuješ znát ty cenové hladiny, tam je metodika výpočtu poměrně dost složitá a navíc se mění složení a váha spotřebního koše (spotřební koš je něco jako utilizované výdaje na domácnosti za zboží a služby - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2012/$File/spot_kos2012.pdf + manuál jak k tomu dospět http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2012. pdf).
Můžeme směle tvrdit, že míra inflace je závislá pouze a jen na změně cen zboží a služeb obsažených ve spotřebním koši. Dále můžeme směle tvrdit, že vyšší míru inflace způsobuje nárůst cenové hladiny spotřebního koše.
Takže aby bylo možno "cílovat" určitou míru inflace musíš zajistit nárůst cenové hladiny vzhledem k předchozímu období (prostě musí zboží a služby ve spotřebním koši zdražit - pozor na váhu jednotlivých položek abys nepřestřelila:-)). A teď jak zajistit aby zboží a služby (ty obsažené ve spotřebním koši) zdražily a jen o určité procento? Naliješ do systému více paliva - pustíš do oběhu více peněz - co se stane je že lidé by měli (a to není úplně zcela jisté, protože lidé jsou neposlušní a mají vlastní mozek) začít více utrácet (nakupovat více zboží a služeb), zvětší se poptávka a ceny porostou. No a nejjednodušší je snížit úrokovou sazbu, protože pak je vyšší ochota si půjčovat (a utrácet) než spořit a neutrácet.
|
|
Ono je také důležité, jakou spotřebu hodlám realizovat. Např. pokud spořím na auto, inflaci nemusím pocítit vůbec. Spořím-li na stavební práce nebo nemovitosti, mohu zažívat deflaci.
V našem městě je celkem dost práce. Přesto za poslední cca. 4 roky zlevnily rodinné domy (velmi zhruba) o 20 -30%, tedy kdo držel prachy a šetřil na barák, měl řekněme reálně 1,5% procenta ze spořícího účtu + 5 - 7% z deflace, plus úsporu za to, že spořil a nepůjčil si to.
Pokud někdo touží po zlatých špercích a spořil na ně, zažil inflaci velmi krutou.
Jinak článek mi připadá poněkud neiformovaně napsaný.
|
|
|
Hodně záleží v jak dlouhém období se na vývoj cen nemovitostí (a i dalších statků) díváte. Pokud Vám připadá, že nemovistosti za poslední tři roky zlevnily, nezapomínejte, že je to jen částečná korekce prudkého růstu cen z předchozích let.
|
|
|
To beru v úvahu. Ale v tom časovém období je to prostě tak. Znám člověka, který cíleně čeká na r. 2014, kdy (nejen on) čeká velký pád stavebnictví na hubu. No a pak bude stavět.
|
|
Znovu bych připomněl, že jistá mimoběžnost aktuální diskuse pramení ze zmatení pojmů, kdy je celkem jasný obecný termín "inflace" v peněžní oblasti zaměňován s růstem cenové hladiny nějakého (arbitrárně !) určeného spotřebního koše.
Pak je prakticky nemožné dobrat se příčin jevů.
K pohybům cen dochází vždy, když se změní poměr masy statků (zboží a služeb) na trhu vůči množství směnného ekvivalentu. K tomu může dojít z mnoha příčin (válka, neúroda, tisk peněz na jedné straně, zvýšení produktivity, nalezení substitutů na druhé straně). Z toho vyplývá, že inflace je jen jednou z možných příčin cenového růstu (a deflace jednou z možných příčin poklesu.
K zaměňování těchto pojmů začalo docházet ve 30. - 40. letech 20. století pod vlivem keynesiánců a dalších propagátorů státního zadlužování, protože vládní deficity jsou už od dob Římské říše financovány výhradně novými penězi. Nezakrytý tisk peněz byl ovšem obtížně prosaditelný, německá hyperinflace byla ještě v živé paměti.
Připomněl bych, že ve spotřebním koši nejsou nijak zohledněny pohyby cen např. drahých kovů nebo akcií a finančních derivátů, kam se ovšem inflační peníze přelévají v první řadě.
|
|
|
predevsim jde o to, ze autor/ka nevi ktera bije. vlade prisuzuje ulohu monetarni, vcetne "tisknuti penez". deni ohledne inflace ma vypozorovanou z rychliku, ale ma pocit, ze se musi s temi zvasty podelit s ostatnimi.
kazdopadne presouvani penez do akcii a dalsich instrumentu ma nekolik duvodu. a uz vubec se inflacni penize neprelevaji "jako prvni" do akcii. ta veta totiz vlastne ani nedava smysl. cenu akcii ovlivnujou urokovy miry a dalsi aspekty, ale rozhodne je pripadnej rust (ale nemusi byt vzdy) cen akcii pouze DUSLEDEK zvysovani inflace!
|
|
|
Autorka ví, která bije, jistě lépe než ten, kdo ani nerozpozná v centrální bance jednu z podřízených agentur státu, jejíž čelní představitelé jsou jmenováni čelnými představiteli exekutivy. Rozlišení na fiskální a monetární politiku je čistě technicko-administrativní detail bez většího významu.
|
|
|
centralni banka je na vlade nezavisla. cleny bankovni rady dosazuje prezident. ten moc exekutivni neni. o zadnej detail se nejedna. jednou z hlavnich uloh centralni banky je cenova a menova stabilita. coz rozhodne neni jednou z klicovych uloh exekutivnich organu statu - vlady, PS, apod.
|
|
|
|
Jistě, válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.
1) Centrální banka má být nezávislá, teoreticky, ale v praxi se neobejde bez státu (jeho zákonů), jelikož jinak by ji trh semlel, a stát se neobejde bez ni, jelikož potřebuje financovat svůj dluh.
2) Prezident je součástí exekutivy z definice pojmu, u nás je to snad znejasněno tím, že se maskuje jako kladeč věnců, maskot a neúnavný apologetik režimu (třebaže ne nutně jako apologetik konkrétních vládců).
3) Stabilita kupní peněžní jednotky v podání centrální banky znamená, přinejlepším, ochotu k znehodnocovat tempem dvě procenta ročně, tedy během 35 let Vám ukrást pohou polovinu kupní síly Vašich peněz. Jelikož čas od času dojde k nějaké té hospodářské krizi, s jejímž výskytem tato ctihodná instituce nemá skutečně nic co do činění, musí se důkladně stimulovat, takže inflace snadno vyskočí na tempo dvojnásobné, což odpovídá ztrátě poloviny hodnoty nějakého balíku peněz za pouhých 17 let.
|
|
|
Účelem článku rozhodně nebylo přít se o definici inflace.
Přesto trvám na tom, že inflace je peněžním jevem.
Bláboly o "cílování inflace", "vyhlašování" úrokových sazeb ČNB a úvah o tom, zda je inflace ve výši 2% nebo jiná (doplň si sám) přínosná, pokládám za stejně smysluplné, jako diskusi o tom, kolik pracovních míst vláda vytvořila, či jak je vhodná regulace cen a pod.
Fígly komerčních bank, spočívajících v částečných rezervách, nákupy vládních dluhopisů bankami, boomy a následné vznikající krize byly opravdu úmyslně opomenuty - už by to nebyl článek, ale kniha, či zdlouhavé čtení. Přesto díky za doplňující připomínky.
Ani třetí díl (vydá-li ho D-Fens), týkající se dluhopisů, nezmiňuje princip a smysl nákupů vládních dluhopisů z pohledu finančních institucí.
Smyslem článku opravdu nebylo nic jiného, než sdělit, že inflaci (nikdo jiný!) způsobuje vždy vláda/Stát a že její dopad na smrtelníky... je vždy smrtící...
|
|
|
Pokud "Smyslem článku opravdu nebylo nic jiného, než sdělit, že inflaci (nikdo jiný!) způsobuje vždy vláda/Stát a že její dopad na smrtelníky... je vždy smrtící..." pak jest mozno konstatovat ze
a) tvrzeni neplati, jsou i jine zdroj inflace (zejmena v kratkodobem horizontu)
b) v Japonsku ci za velke deprese by se radeji vetsina lidi nechala ozivit mensi inflaci nez byla mucena k smrti deflaci.
|
|
|
Yeah, deflace je peklo. Tak si zkuste přečíst článek, ve kterém i hoši z Fedu přiznali pravdu.
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=atkeson%20kehoe%20deflation&source=web&cd=2& ved=0CDUQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.minneapolisfed.org%2Fresearch%2Fsr%2Fsr331.pdf& ei=eEepUNvwNbOO4gT1koGoCg&usg=AFQjCNHplOVyt2r-QBlyqviWl9_c7Rb2xw&cad=rja
|
|
|
|
Lepsi je ta pozdejsi verze v AER. Ale co "priznali"? Ze nejsou schopni statisticky prokazat kauzalni vazbu deprese-deflace. Ciste logicky to ovsem neznamena, ze takova neexistuje (jak znamo existenci jevu prokazeme mnohem snadneji nez neexistenci jevu).
Ohledne zaveru clanku, vubec neberou v potaz vladni politiky, kurzove ci menove rezimy, inflacni ocekavani atd...jinak hezke cviceni na 150 let dlouhe casove rade, ale realnou menovou politku podle toho nikdo delat nebude. Ostatne, FED se tim dnes take neridi, ze.
A to radeji nehovorim o tom, ze vzdalena historicka data vzikaji na zaklade aproximaci a modelu, tedy jde o odhady, nikoliv vysledky mereni.
|
|
|
Prostě se Vám ten závěr nelíbí, a tak zpochybňujete, zda jejich empirická falsifikace je skutečně logicky relevantní, napadáte kvalitu jejich dat a poněkud nečestně i jejich metodu. Oč těžší byste to měl, kdybyste měl říci exaktně, v čem jejich data jsou vadná, v čem jejich metoda není dostatečně kvalitní a proč ten výsledek není dostatečně silný k napadení hypotézy, že existuje vazba mezi růstem kupní síly peněžní jednotky a poklesem produktu hospodářství.
Já osobně mám z toho jejich článku hrozivou srandu, a to pro jeho závěr i pro identitu jeho autorů. Že tu vazbu nebudou moci najít, to bylo samozřejmé, jelikož celé její teoretické zdůvodnění je nádherně blbé. Kdyby nic jiného, plete se zde dohromady růst kupní síly peněžní jednotky v důsledku zhroucení bankovního systému (nutně doprovázený depresí) a růst kupní síly peněžní jednotky daný její vcelku fixovanou zásobou a současným růstem výstupu.
|
|
|
1. Data jsou prevzata z dalsiho clanku, nikoliv ze statistickeho uradu. Jsou tedy upravovana. Neverim, ze jsou upravovana jako data pro hokejkovy graf, ale jsou s chybou mereni. I nahodna chyba mereni (nezamyslena) nezavisle (nikoliv zavisle) promenne znamena ze:
2. Chyba mereni vede k nepouzitelnosti odhadu i jejich testovani, je nutna metoda GMM ci IV (coz dost dobre nejde vzhledem k tomu, ze stejna kritikz pak bude i na pomocne IV promenne, ale treba by neco slo vymyslet, jak to obejit)
3. Nezahrnuti dalsich kontrolnich promennych (politika, kurz atd.) vede k vychylenosti odhadu.
Pokud mate staistiku, vice co znamena ze odhad je nekonzistentni a vychyleny, coz je dusledek prave popsaneho, pokud ne, tak prelozeno do cestiny to znamena ze vysledky i testy jsou neplatne a nevi se, ani kterym smerem to je cele ulitle. Na matematickem dukazu, ktery najdete v kterekoliv pokrocilejsi ucebnici statistiky a regresi nic necestneho nevidim.
Proto muj zaver: hezke cviceni, ale nikoliv dukaz (kdyz vam prisel naprosto zasadni argument nemoznosti falsifikace prilis logicky).
Uvedene body jsou obecna kritika metody a dukaz, proc je vadna, bez ohledu na to, co se zkouma. Kdyby slo o dlohovekost krys se stejnou metodou, bude kritika stejna a zaver taktez.
|
|
|
Z falsifikace si moc nedělám, jelikož Popperovu "Logiku vědeckého bádání" jsem přečetl, znám Quinea, Lakatose, Kuhna a některé další, takže jsem si nemohl nepovšimnout problémů falsifikacionismu a skutečnosti, že je dávno na smetišti a že si o tom cvrlikají vrabci na střeše. Kdybych na to ale snad zapomněl, pak bych se divil Vašemu užití slova "dokázat". Vždyť právě kdybychom vyznávali Popperovu představu vědy, důkaz je holá nemožnost! Oni naopak jistou hypotézu vyvrátili.
ad 1, 2) Data ze statistického úřadu snad nejsou zatížena chybou? Kdybychom chtěli data bezvadná, tak můžeme hodit ručník do ringu, protože nejsou prakticky nikdy k dispozici. Tohle je argument poněkud příliš univerzální, chtělo by to pochopitelně zkusit ověřit jejich postup na případných "lepších" datech, na to ovšem čas samozřejmě nemáme.
ad 3) Další proměnné zahrnout nemuseli, neboť hypotéza zní, že jakmile pozorujeme růst kupní síly, musíme zároveň pozorovat i hospodářskou depresi bezpodmínečně. Je to pochopitelná blbost, viz již výše, jelikož růst kupní síly byl velice často vyvolán růstem produktu hospodářství, což nějak nelze pozorovat zároveň s jeho poklesem.
|
|
|
Kdo chce, tak se vzdelava. Proc vase vyvody jsou chybne se lze docist v kterkoliv zakladni ucebnici statistiky ci ekonometrie. Doporucuji toto:
Anděl J. (1985). Matematická statistika.
Pokud vladnete cizim jazykem, staci wiki
http://en.wikipedia.org/wiki/Omitted-variable_bias
http://en.wikipedia.org/wiki/Errors-in-variables_models
Q.E.D.
|
|
|
a) jiné zdroje inflace??? - na rovinu přiznávám, že jsem dokonale rozhozena...:)))
b) deflaci - vznik, příčinu, krátce a výstižně popsal pan Kilmore Trotter... je to někde nahoře.
|
|
|
Mohli bychom skutečně uvažovat, že dojde ke skokovému snížení produktu hospodářství, které sníží kupní sílu peněžní jednotky. Alternativně by lidé mohli od peněz utéci, ztratili by ochotu je držet, což by opět snížilo jejich kupní sílu, kupříkladu v očekávání pádu meteoritu slibujícího vyhladit veškerý život na planetě. Stěží tak ale vysvětlit soustavnou (!) ztrátu kupní síly peněžní jednotky, v jejím případě je vždy a všude viníkem centrální banka.
|
|
|
musím Vám, bohužel, oponovat: pravděpodobnost, že meteorit zničí obavatelstvo, je lživá...protože Evropská Unie je to pravým štěstím...
|
|
Nebudem sa rozpisovať o tom, či má autorka pravdu, či sa trafila do terminológie, či správne postavila pareto možných príčin inflácie, ani nič podobné. Bod G tohto problému vidím niekde úplne inde.
Ak kritizujeme ten a onen jav v spoločnosti, ako napr politiku, korupciu, voľby, tlač peňazí a pod, tak kritizujeme vlastne výsledok súčtu výberov všetkých jej členov vrátane seba samých a to nedáva zmysel. To, že je to tak a onak, je len prejav stavu jednotlivcov, nie príčina problému. Zas to máme prehodené...
Takže k peniazom: FED, BIS, ECB, alebo kľudne CNB....písmenka označujúce inštitúcie, ktorým sme dali, resp ponechávame mandát robiť to, čo robia. Buďto priamo, ak sme napr na úrovni, kde to môžme ovplyvniť, alebo svojou pasivitou, obmedzenosťou, nepochopením, bla bla. Znova - my všetci umožňujeme, aby mohli robiť to, čo robia.
Nemusíme používať papieriky akýchsi pomätených idiotov, môžme si vytvoriť vlastnú menu/meny. Väčšine ešte stále nedochádza, že môžme zmeniť čokoľvek chceme, čokoľvek vo svojich životoch okamžite teraz a začať používaním inej meny je v dnešnej fraške monetárneho systému výborný nápad. Zadajte si do vyhľadávača "Wörgl Experiment", alebo nejaký iný príklad z tej hromady.
Peniaze sú srandovné a aj kríza je srandovná, len spoločenská indoktrinácia nám to neumožňuje vidieť. Žiadna kríza nieje. Pomer REÁLNEHO dopytu po službách a tovare a REÁLNEJ ponuky služieb a tovaru sa nezmenil zo dňa na deň. Len nám akosi hapruje výmenný systém ovládaný pár samozvanými tupcami, ktorí žijú v presvedčení, že sú nepostradateľnými guvernantmi Zeme. Niesu, ale ak im to budeme žrať...no my im to vlastne žerieme, že? ;)
|
|
Definovat inflaci jako růst "cenové hladiny" je sviňárna. Pokud cenová hladina rostla např. o 2%, člověk by si na první pohled řekl, že nás (vlastníky peněz) teda centrální banka, potažmo stát okradl o 2%. Jenže oni nás okradli o víc! Při konstantním množství peněz dlouhodobě cenová hladina klesá (o tolik, co ekonomika roste). Okradli nás tedy o 2 + (o kolik by ceny šly dolů bez manipulací s penězi).
Míra okrádání tedy neodpovídá míře růstu nějaké cenové hladiny. Míra okládání odpovídá zcela přesně míře růstu peněz, bez ohledu na to, jestli a jak rostou ceny. Je to jednoduché - to co natiskli, o to nás okradli.
|
|
|
Velmi dobrá úvaha, kterou bohužel málokdo je schopen ocenit.
|
|
|
Velmi hloupá úvaha. Když by šly ceny dolů, tak by se mnohem více vyplatilo přesouvat spotřebu do budoucnosti, čili by klesla agregátní poptávka a tedy i produkce, snížil by disponibilní příjem domácností, další snížení poptávky... Deflační spirála se tomu říká. Nehledě na to, že byste omezil i růst potenciálního HDP. Kdo by asi tak investoval do projektů s relativně malou mírou návratnosti, když by stačilo nechat peníze pod slamníkem, aby vydělávaly "samy"?
|
|
|
Myslím, že už jsem o té kravině někde něco slyšel a jen jsem se chechtal. Předpokládám, že také rozumíte fotbalu a souložení.
|
|
|
|
To by bylo na dlouhou debatu.
1. S tou spirálou to není tak žhavé. Lidi nemůžou odložit do budoucnosti třeba jídlo nebo koupi nového vozu na místo nepojízdného vraku.
2. Kromě množství peněz ovlivňuje jejich kupní sílu i jejich "rychlost". Ta odpovídá poptávce po penězích a je daná důvěrou lidí v to, zda či jak moc si peníze udrží hodnotu. Pokud rychlost zůstane stejná, tak konstantní množství peněz nepůsobí změnu v úrokové míře. Utratí se stejně peněz za víc levnějšího zboží. Příjmy a výdaje tedy zůstanou stejné.
3. Spotřeba není motorem ekonomiky. Spotřeba znamená prožírání. Čím méně spotřeby tím lépe. Ekonomie je přece věda o tom, jak se chovat za situace, kdy jsou "zdroje" vzácné. Spotřebou je činíme ještě vzácnějšími.
4. Co zůstane pod slamníkem se neprožere. V rámci debaty o důchodovém zajištění by se skoncování s inflací mohlo uvažovat jako seriózní varianta.
5. Do projektů s malou mírou návratnosti je správné neinvestovat.
|
|
|
1) Jídlo ne, auto ano. No a?
2) Hloupost, kupní síla stokoruny je pořád sto korun bez ohledu na to, jestli mi poslední týden ležela v peněžence, nebo se mezitím třikrát otočila.
3) Ekonomie je věda o maximalizaci užitku za daných omezujících podmínek. Kdyby nebyla spotřeba, tak zdroje nejsou vzácné. Kdyby nebyla spotřeba, tak ekonomika ani neexistuje.
4) Co zůstane pod slamníkem, tak se nerozmnoží. Ze spotřeby si na důchod ušetřím vajíčko. Je lepší nechat ho pod slamníkem, nebo ho půjčit někomu, kdo mi za něj vrátí tři?
5) Proč? Kdo určuje, co je správné?
|
|
|
ad 1 později
ad 2: Zda se dvakrát rychleji utratí dané množství nebo se stejně rychle utratí dvojnásobné, nikdo nepozná. Celková útrata je stejná, tlak na pohyb cen tedy také stejný.
ad 3: Kdyby nebyla spotřeba, tak všichni dosáhli nirvány, nic nepotřebují a jsou spokojení. Tedy jsme ve stavu maximálního blahobytu. Pokud naopak vše spotřebujeme, čeká nás rychlá smrt (udušením, žízní, vyberte si)
ad 4: Ok, jen říkám, že se to neprožere. Ne, že to je nejlepší strategie.
ad 5: Je to lepší jak pro individuálního investora, tak pro "společenský blahobyt", protože síly se napřou tam, kde jsou nejvíce třeba.
|
|
|
Ještě k té spirále.
Vážně si myslíte, že někdo na rok přestane jezdit autem jenom kvůli tomu, že po tom roce si jej pořídí cca o 5% levněji?
Proč nefunguje spirála už dnes, proč lidi s nákupy nečekají až jim vzroste reálná mzda?
Kromě toho pokud by opravdu lidi začali míň utrácet, a to jak na spotřebu tak na investice, (tedy za konstantního množství peněz by se snížila rychlost peněz), tak to vyvolá další pokles cen, tedy zvýšení kupní síly peněz. Jenže tím se zvýší poměr toho, co mají lidé naspořeno vůči tomu, kolik prožírají, což zpětně motivuje k vyšší útratě ("mám dost peněz, co bych si neužil"), čímž se nám systém vyrovnává.
|
|
|
1) Ano, myslím. Dokud nepopřete, že úspory jsou funkcí úrokové míry, tak je tomu tak. Deflační spirála nefunguje, protože není deflace. Když příjdu o práci, protože můj zaměstnavatel krachne z důvodu menších tržeb a následné neschopnosti splácení úvěru, tak i když budu mít úspory, tak stejně útratu nezvýším.
2) Tady vůbec nerozumím, co tím chcete říct. To jako že když rohlík stál korunu a kupoval jsem na snídani dva, tak když bude stát padesátník, tak budu kupovat čtyři?
3) Ekonomie v naprosté většině případu pracuje s axiomem, že s rostoucí spotřebou užitek neklesá.
5) Jak definujete společenský blahobyt? Když se síly nenapřou nikam a peníze leží pod slamníkem, tak jsme v optimu?
|
|
|
1) Ok, nemá cenu se přít o subjektivních preferencích. Jak to souvisí s úrokovou mírou? Že pokud je vysoká, tak místo ježdění autem je lepší peníze na rok uložit do banky? To ale platí bez ohledu na pohyb cen. Čímž se dostáváme k tomu, že dnes stát peníze nejen "tiskne", ale i manipuluje úrokovou mírou. Kdyby nemanipuloval a třeba by ty natištěné peníze shazovali z helikoptéry, tak by to vedlo k nárůstu úrokové míry v peněžních ústavech.
Argument s reálnou mzdou beru zpět, protože spíš záleží na celkovém majetku, nejen na výši jeho přírůstku. K čemuž jste se nevyjádřil.
Pokud bude konstantní množství peněz a konstantní rychlost, tak zůstanou stejné i tržby, čili žádné extra problémy se splácením úvěrů. Je možné, že pokud by se za dnešního stavu zastavil "tisk" peněz, tak by lidé začali peníze víc držet a rychlost by se snížila. A to by byla jednorázová záležitost.
2) Mě překvapuje, že tu mám vysvětlovat rychlost peněz. Myslel jsem, že je to celkem nekontroverzní věc, spíš bych čekal odpor ze strany zavilých Rothbardovců. Ale budiž. Porovnejme následující scénáře.
a: Na začátku má A 0 peněz, B 1 peníz. B si koupí od A za 1p housku. A si za 1p koupí od B rohlík.
b: Na začátku má A 0 peněz, B 1 peníz. B si koupí od A za 1p housku. A si za 1p koupí od B rohlík. B si koupí od A za 1p housku. A si za 1p koupí od B rohlík.
c: Na začátku má A 0 peněz, B 2 peníze. B si koupí od A za 2p dvě housky. A si za 2p koupí od B dva rohlíky.
Případ b se od a liší dvojnásobnou rychlostí peněz. Případ c se od a liší dvojnásobným množstvím peněz. V případech b, c je celková útrata stejná, a to dvojnásobná oproti případu a.
Zatím jsem předpokládal, že rohlíků i housek je dost a stojí pořád stejně. Pokud by ale např. existoval jen jeden rohlík a jedna houska, tak dojde k tomu, že v případech b a c poskočí cena nahoru, aby se trh "vyčistil". Čili by se za 2p dal sehnat 1 rohlík, případně 1 houska, kupní síla by tedy byla oproti případu a poloviční.
Jasně, že to je umělý případ a dva lidi by vůbec nemuseli používat peníze, atp.
3) Z hlediska člověka, který má potřeby, které může uspokojit spotřebou, tak platí, že čím víc jich uspokojí, tím lépe pro něj. Ale to nic nemění na tom, co jsem psal. Bytost, která nemá žádné potřeby, a tedy nic nespotřebovává, žije automaticky v blahobytu (dostatku).
5) To se dost dobře nedá definovat. Ale pokud např. vše zůstane stejné, ale přibude třeba aut nebo rohlíků, tak se blahobyt zvýšil.
Když se síly nikam nenapřou, tak si někdo může odpočinout - nemusí pracovat. Volný čas je pro většinu lidí skvělá věc. Ale tady jde spíš o to, zda je lepší síly napřít na to, co nese málo, nebo na to, co nese hodně.
|
|
|
K poslední větě: nikdo a tak o je správně. Naopak inflační prostředí velmi přispívá k neefektivní alokaci investic, protože i investice do hloupostí jsou často lepší, než držet hotovost.
Už několikrát tu byl zmíněn obor výpočetní techniky - ceny dlouhodobě klesají, kvalita roste. To, za co dnes dáte 10 tisíc Kč bude za rok stát třeba 7, nebo i méně. Kdyby platilo to, co píšete, tak celý obor zbankrotuje.
HDP je mi ukradený. Takových nicneříkajících ukazatelů si vymyslím za hodinu deset nebo i víc.
|
|
|
duvod proc roste IT je, ze je to relativne mladej obor, kterej muze kracet milovymi kroky kupredu. roste v nem produktivita prace, posouvaji se technologie. to se o nekterych jinych oborech cinnosti rict moc neda
|
|
|
Taky to muze byt naopak -- obor roste, protoze v nem masivne klesaji ceny, je velmi snadne trh pri stagnaci saturovat a tedy cely obor, aby mohl zit, potrebuje rozvoj a zasadni inovace.
|
|
|
"inflační prostředí velmi přispívá k neefektivní alokaci investic, protože i investice do hloupostí jsou často lepší, než držet hotovost."
Já se obávám, že je to ještě horší. Je to taková moje dojmologie, tak mi to třeba nekdo potvrdí, či vyvrátí. Politika inflacionismu dost možná zničila smysl akciových, komoditních a jiných burz. Zatímco dříve se na těchto místech investovalo (akci nesly dividendy, komodity se prodávaly průmyslníkům, investory zajímal zisk), dnes se tam pouze pojišťuje proti inflaci, tedy spekuluje. Což je dokonale absurdní - by definition by to měly být peníze, kam se ukládá hodnota. Pojistit proti inflaci je relativně jednoduché, stačí vrazit peníze do něčeho, co roste výrazně pomaleji než množství peněz. Pojišťovači proti inflaci ale konkurenčním tlakem vytěsňují skutečné investory. Paradoxem pak může být, že titíž lidé, co nám nařizují inflaci, si stěžují na to, že trhy jsou jen velké kasino.
|
|
|
Proč je to správně a kdo určuje, co je správně? Neefektivita investic při neočekávané inflaci, při správných inflačních očekávání je to jedno. Kdo rozhoduje, co je a co není hloupost?
Psal jsem někde, že spotřeba totálně ustane?
To je sice hezký, máte na to bezpochyby právo, ale... No a co? Protože někomu jsou ukradený třeba zlomky a nic mu neříkají, tak to snad dokazuje jejich neužitečnost?
|
|
|
IT prumysl ci vyroba elektroniky navic nejsou zasazeny ztak masivnimi statnimi zasahy jako treba automobilovy ci zbrojni prumysl, proto jde vyvoj kupredu a ceny klesaji.
|
|
|
Deflační spirálou straší každý roduvěrný Keynesiánec. Problém je v tom, že ji ještě nikdo neviděl v chodu. Zatímco pár hezky rozjetých hyperinflačních rotaček ano.
"Růst potenciálního HDP" je taky jen modla. Když uvážíte co všechno se do HDP počítá, tak pokles způsobený menším utrácením za zboží dovezené z Číny je vlastně žádoucí. Ale to je na delší diskusi. A pokud někdo uvažuje jen v intencích agregátů a HDP a nevidí za mlhou makro-ekonomie podstatu lidského jednání, tak ani ta diskuse k ničemu nepovede.
|
|
|
Deflační spirálu že nikdo neviděl? Jsou obory, kde je trvalá deflace už desítky let. Elektronika, komunikace, posledních pár let automobily... A děje se něco zvláštního?
Kdyby se to samé dělo s cenama rohlíků, stavebních prací, nemovitostí, lidi v oboru i spotřebitelé by tak uvažovali, a fungovalo by to stejně.
Že to bude za rok-dva-pět levnější než teď? Že by kvůli tomu lidé nekupovali? Pitomost, kdo se toho obává - je snad už deset let bez počítače, a čeká na lepší model za míň peněz?
MOžná to vede k nějakému drobnému odkládání spotřeby. Že to ovšem poškozuje ekonomiku je blábol. Odkládání spotřeby vede k šetření zdrojů: když si počítač koupím jednou za 6 let místo za 4, dojde k úspoře zdrojů: surovin a lidské práce.
Postupující technologií a efektivnější dělbou práce je přece jasné, že se bude produkovat stále více věcí, stále rychleji prodávat, při +- stejném množství komoditních peněz (např. zlata) v oběhu. V podmínkách dostatečně pevné měny (komoditních peněz, např. zlata) je tedy deflace přirozený stav. Že pisatelé, čtenáři a překvapivě i studenti ekonomie neznají nic jiného, než stále znehodnocovanou nekrytou papírovou měnu, to je ovšem smutný stav současného ekonomického vzdělání:-(
|
|
|
I kdybych nakrásně přistoupil na to, že někdo něco ještě neviděl, tak to snad nějak zmenšuje poteciální problém? Totální atomovou válku taky ještě nikdo nikdy neviděl... Co jako říká existence hyperinflace o optimalitě deflace? Potenciální HDP není žádná modla. Je to prostě normální koncept, který říká, že když bude deset chlapů a budou mít deset lopat, tak potenciálně udělají víc práce, než deset chlapů s jednou lopatou. Asi tak.
|
|
Myslím, že většina diskutujících se tu zamotala do takové terminilogické pasti.
Slovo inflace je totiž takové "přetížené" a používá se pro mnoho významů. Ve svém zcela původním významu je to přesně to, co popisuje článek. Inflace ve svém původním slova smyslu je skutečně čistě peněžním jevem.
Druhá věc je, že se to slovo pak začalo používat i pro jiné věci, takže dnes už se tím myslí leccos, například růst cenové hladiny a mnoho dalších věcí. Původní význam slova inflace je přesně takový, jak je popisován v článku.
Co se týče toho, kdo tiskne peníze a podobně, je to pochopitelně ve skutečnoti mnohem složitější, článek to výrazně zjednodušuje, je v něm mnoho chybných informací, nicméně myslím, že vystihuje podstatu. Jeho nosná myšlenka je správná a pravdivá.... pochopitelně je tam mnoho věcí, na kterých můžeme autora "nachytat na švestkách", nicméně v zásadě a v podstatných věcech má pravdu.
|
|
Nezlobte se na mě, ale tenhle článek je více méně pěkný blábol. Soudím minimálně podle úryvku "inflace je ve výši 3% (vztaženo k čemu?, vypočtené z čeho?)"...Pisatel má o tomto tématu zřejmě povědomí jen z wikipedie nebo z novinových článků...Chtělo by to alespoň základní ekonomické vzdělání, doporučuji si vyhledat něco o magickém čtyřúhelníku...
|
|
na internetu si stáhněte dokument Peníze jako dluh (Money as debth), kde je celá problematika vysvětlena od počátku obchodování lidí a přijdete na to že peníze opravdu nemají dlouhodobě hodnotu, bohužel je zde i popsáno že současný systém založený na dluhu a jeho obsluze je dlouhodobě neudržitelný a dojde k něčemu co si hlavně bankéři a politici nedokážou ani představit
|
|
Docela by mne zajimal nazor na tohle video http://www.youtube.com/watch?v=tj2s6vzErqY&list=UL zda-li je to pravda nebo je to jen jeho taktika jak prodat sve produkty (knihy, dvd, sebe). Pokud nastane krize jako ve 30.letech (horsi) jak se pred ni pojistit? Zminuje se tam o Federation tower v Moskve ktera zustan jen dirou ale ta budova je stale ve vystavbe. Jeste jsem cet o nejake jeho katastroficke prognoze ktera se nevyplnila.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Investování I.: Inflation – The Gate of Hell
|