James Dewey Watson se narodil v roce 1928 v Chicagu. Lidem, kteří si
něco pamatují ze středoškolské biologie, bude jeho jméno známé z naprosto
profláknuté dvojice Watson a Crick, kteří v roce 1953 objasnili (spíše
než objevili) strukturu dvoušroubovice DNA, což byl objev pro biologii
a všechny návazné obory včetně medicíny tak přelomový, jako pro fyziku
použití matematické analýzy Newtonem nebo objasnění vzájemného vztahu velikosti
úhlů a stran v trojúhelníku Pythagorem.
Do té doby byla genetika věda o tom, jak zkřížit co modrého s červeným
aby to bylo opravdu fialové. Ne, to jsem přehnal, ale převládající názor
byl ten, že geny jsou tvořeny proteiny, které se replikují, a že DNA je
jenom taková ta kostra, která je v tom podporuje. Díky možnosti přenosu
genů si v roce 1982 lidé s cukrovkou mohli místo prasečího inzulinu poprvé
začít píchat „lidský“ inzulín vytvářený bakteriemi E. coli. V roce 2003
byl „přečten“ soubor lidských genů. Bohužel je nějaká na genetický profil
vázaná léčba nádorů je ještě hudbou budoucnosti, ale význam toho objevu
z roku 1953 je myslím ilustrován dostatečně. Dovolím si malou osobní vsuvku
– nevěřím tomu, že se lidstvo nějak „samo“ posunuje dál a dál ve svém technologicko-vědeckém
vývoji. Ten ohromný neustále se zrychlující vývoj, který vidíme kolem sebe,
není poháněn nějakou ohromnou bezejmennou masou lidí, jsou to jednotlivé,
relativně malé skupiny vědců a technologů, které rozvíjejí jak biologické
tak technologické a fyzikální poznání. Z odhadovaných sedmi miliard lidí
na Zemi to budou pouhé desítky tisíc, a i to jsem možná přehnal. Čas od
času se vyskytne zvlášť nadaný jednotlivec nebo skupina lidí, která změní
vývoj poznání poměrně skokově, a mezi tyhle lidi Watson rozhodně patří.
Nobelova cena následovala v roce 1962, příjemci byli Watson, Crick a Maurice
Wilkins – Watsonovi bylo v té době 34 let (v době objevu 25 let, PhD získal
ve 22 letech). Watson samozřejmě neusnul na vavřínech, v posledních letech
pracoval v různých řídících pozicích v Cold Spring Harbor Laboratory. Skončit
musel v roce 2007 poté, co se v rozhovoru vyjádřil proti všeobecně přijímané
teorii o intelektuální rovnosti jednotlivých ras. Jedním dechem s předchozím
musím hned dodat, že ve stejném rozhovoru odmítl rasovou diskriminaci.
Politická korektnost ale zvítězila, Watson byl označen za rasistu a odsunut
někam do ústraní, v roce 2008 o události řekl, že se necítí jako rasista,
nikdy jím nebyl a že to byla nejhorší věc v jeho životě.
Co vlastně řekl? Když Nature publikovalo zprávu o jeho odvolání,
uvedlo jako důvod následující vyjádření:
The 79-year-old said he was “inherently gloomy about the prospect
of Africa” because “all our social policies are based on the fact that
their intelligence is the same as ours — whereas all the testing says not
really”.
Pod tímhle článkem v Nature je mimochodem velmi podnětná diskuse o argumentech,
které Watson uvedl. Další pokračování přepisu rozhovoru:
His hope is that everyone is equal, but he counters that “people
who have to deal with black employees find this not true”. He says that
you should not discriminate on the basis of colour, because “there are
many people of colour who are very talented, but don’t promote them when
they haven’t succeeded at the lower level”. He writes that “there is no
firm reason to anticipate that the intellectual capacities of peoples geographically
separated in their evolution should prove to have evolved identically.
Our wanting to reserve equal powers of reason as some universal heritage
of humanity will not be enough to make it so”.
Má pravdu, nebo nemá pravdu, když říká, že není žádný důvod předpokládat,
že populace vyvíjející se v různých podmínkách by měli mít stejnou inteligenci?
Asi ano, a naše empirická zkušenost s cikánskou populací tomu rozhodně
napovídá. Empirii by se ale nemělo věřit bezmezně, musíme si uvědomit,
že u cikánů docházelo po dlouhá staletí k vyřazování těch relativně schopnějších
z komunity a jejich začleňování do většinové populace, hnědost kůže se
po pár generacích rozředí tak, že není prakticky poznat, což nám z velké
míry bere možnost zjistit, jak ta populace vypadala před „spolupobytem“
v Evropě, slabší inteligence současných cikánů, pokud ji přijmeme jako
předpokládaný fakt může být pouhým důsledkem negativní selekce. Na druhou
stranu, pokud máme jasný důkaz toho, že vývoj v různém prostředí způsobuje
různé zbarvení kůže a u černochů třeba lepší fyzickou výkonnost, není důvod
si myslet, že by to s inteligencí mohlo být jinak. Problém je v tom, že
když budete tvrdit, že běloši prostě v průměru běhají hůře, než černoši,
nikdo vám do rasistů nadávat nebude, když ale budete hodnotit mentální
schopnosti té které rasy, už to zavání průserem. Prostě o některých věcech
se otevřeně nemluví.
V jednom neměl Watson tak úplně pravdu, a to v tom tvrzení, že veškeré
testování prokazuje, že afričani / černoši mají inteligenci nižší než běloši.
Tedy pravdu – vše je zpochybnitelné, ale problém je s metodou, jakou se
to dá zjistit. I kdyby podle inteligenčních testů používaných v euro-americko-asijské
civilizaci (dále jen naše civilizace) vycházeli afričtí černoši hůře, je
to proto, že si v dětství hráli maximálně tak s klackem a mičudou a že
se od školky neučili rozpoznat čtvereček od kolečka a trojúhelník od kosočtverce?
Nebo je to proto, že se jejich mozek vyvíjí od začátku jinak, s horším
vybavením pro řešení problémů typu který trojúhelník patří k téhle řadě?
Problém s testováním IQ je obecný, kdybychom se mohli vrátit v čase a dát
naše testy populaci v českých zemích před třemi sty lety, a chtěli z výsledků
dovozovat genetické vlohy k inteligenci, dospěli bychom asi k závěru, že
se za těch 300 let s naším genomem stalo něco úžasného, protože se za pár
generací z naprostých blbců stali géniové (vše relativně).
Řekli jsme A, kdy kriticky posuzujeme metody, o které se opíráme ve
svých tvrzeních, ale řekněme i B, protože výsledky studií existují. Kdo
se podívá na odkaz na Nature nahoře, najde v diskuzi pod tím spoustu odkazů
na články o průměrné inteligenci jednotlivých ras, hmotnosti mozku apod.
od diskutujícího, který se před politicky korektními odsuzovači snažil
Watsona hájit. Z některých z nich vyplývá mimo jiné to, že nejvyšší inteligenci
by měla mít východoasijská populace, byť rozdíl mezi prostřední bílou rasou
a černochy je větší. Další články hovoří pro to, že tyhle rozdíly mají
určitou genetickou komponentu, včetně korelace s průměrnou hmotností mozku.
Jsou tedy asiati nadlidi, bílá rasa takový ten prostřední balast a černoši
genetický odpad? I tak by se výsledky výše zmíněných studií daly interpretovat,
pokud by se toho chytil nějaký správně zapálený žlutý fanatik s IQ 80.
Údaje o průměru populace totiž neříkají nic o jednotlivci. I proto se Watson
ve svém otevřeném vyjádření vyslovuje proti diskriminaci na základě rasy.
Každý, kdo ví, jak vypadá Gaussova křivka, si jistě uvědomí, že i černoch
může být geniální a chytřejší než 99% bílé populace. Takhle to zní hrozně
zle („i (dokonce) černoch“), ale to „dokonce i“ je tam jen kvůli tomu,
že to jaksi odporuje té představě blbého černocha, kterou v nás vyvolává
údaj o nižší průměrné inteligenci jeho rasy. Watson byl veřejně označen
za rasistu, jsem asi taky rasista, v politicko-korektním pohledu na věc.
Nemám žádný důvod věřit, že rasy lišící se vnějším vzhledem mají stejné
kognitivní schopnosti. Myslím si, že třeba Izraelci a Japonci jsou v průměru
inteligentnější než Češi, a taky že Češi jsou inteligentnější než Arabové
a černoši. Zároveň ale taky nemám důvod si myslet, že každý černoch musí
být hloupější než já.
Ale teď se vrátím k té empirické zkušenosti, týká se to naší situace
a cikánů u nás. Vídám spoustu cikánů, kteří žijí desetiletí z invalidního
důchodu a k doktoru přijdou, až když jim hrozí posudková komise, tedy v
tom mezidobí je nic moc netrápí. Na druhou stranu vídám i malé množství
cikánů, kteří opravdu poctivě pracují, a to přes vážné zdravotní obtíže.
Shrnu to celé dohromady – cikánská populace je podle mě v průměru nesrovnatelně
méně inteligentní než česká, většina cikánů krade, nejsou schopni se nic
naučit a jejich příchylnost k práci je velmi nízká, také si myslím, že
je to dáno z velké míry geneticky a žádná převýchova, školka zadarmo jeden
rok před školou nebo zvláštní programy výhod na tom nic nezmění. To je
můj pohled na cikánské etnikum jako takové, a nehodlám na něm nic měnit.
Zároveň vím, že jsou cikáni, kteří jsou naprosto mimo tenhle mnou definovaný
průměr, a rozhodně jim nepřeju nic zlého, proto se také snažím předem nikoho
nesoudit (nediskriminovat), poctivý cikán to má v Čechách už takhle dost
těžké, z obou stran rasového konfliktu.
Watson řekl, nemělo by se diskriminovat, i hodně barevných jsou talentovaní
lidé, ale pokud neuspějí, nepovyšoval bych je (moje pozn.: asi by je nepovyšoval
jenom proto, že jsou černí). Trošku to převrátím k Petru Machovi a jeho
boji proti diskriminačním zákonům. Kdyby tu někdo navrhoval nějaké výrazné
zvýhodňování „diskriminované“ populace, chápal bych, že proti tomu chce
bojovat. Přidal bych se k němu. Přikazovat někomu 20 procent cikánů ve
firmě jestli chce veřejné zakázky, to bych šel střílet. Když ale brojí
proti antidiskriminačním zákonům, nechápu to, a to opravdu nejsem žádný
příznivce cikánů jako národa. Respektive chápu jeho vybájený předpoklad,
že když se lidem a korporacím dá ta krása svoboda a povolí se jim zakazovat
vstup do podniků (a autobusů - abych se vztáhnul k tomu neautorizovanému
rozhovoru) lidem na základě rasy, vzniknou jiné podniky, které budou provozovat
jiní lidé a jiné korporace a ty budou naopak profitovat z toho, že k nim
ty rasy zakázané jinde budou smět. A všichni si budou svobodně dělat, co
chtějí. Je to hezká pohádka, ale nikdy by to tak nefungovalo, člověk je
poměrně sobecké a v průměru velmi hloupé a zlé zvíře a celé by to vyústilo
ve velkou řadu nespravedlnosti. Vzhledem k tomu, jak malá cikánská populace
je, by to nevedlo k ničemu jinému, než že by rázem cikáni nesměli prakticky
nikam, protože nepouštět k sobě do obchodu / autobusu / kina cikány paušálně
by byla velká konkurenční výhoda, kdo by taky s nima chtěl být v jedné
místnosti, nehledě na problém vedlejšího sedadla v autobusu. Cikáni nemají
a nebudou mít takovou kupní sílu, aby pro ně vznikaly zvláštní podniky.
Chceme vůbec podniky zvlášť, tedy segregaci, byť na základě rozhodnutí
soukromých vlastníků? Svoboda cestovat, chodit do kina, do obchodu, takové
ty normální věci, co všichni děláme, by byla pro cikány brzo ta tam. Nicméně
teorie o tom, k čemu by to všechno vedlo (můžu to tu jak pablb vyarmagedonovat
až k ghettům a plynovým komorám), jsou taky jen pohádky a nechci je tady
rozvádět, protože by to bylo jen plácání, člověk ví vlastně prd co by se
stalo. Koneckonců kdo chce diskriminovat dneska, už diskriminuje, je to
jeho věc a nic proti tomu nemam, pokud je natolik s prominutím blbej, že
do papíru z pracáku napíše „něchcy ju je to cygoška“, může si za problémy
konečně sám.
Můj finální argument zní, že poskytnutí toho luxusu svobody diskriminovat
paušálně na základě rasy ve velkém a otevřeně by do velké míry omezilo
svobodu cikánů a asi i jiných ras a to mi prostě nepřijde vůbec fér, tahle
výměna svobody „nás“ za svobodu někoho jiného. Už kvůli tomu, že odchylky
od průměru prostě z definice věci existují a spousta (opravdu spousta,
slušní cikáni nejsou tak vidět) lidí by se dočkala zacházení, které si
nezaslouží.