S posunem času na letní, který nám podobně jako občanky a odklízení
sněhu na obecním pozemku nadělil známý sociálně demokratický vizionář Hitler,
se mi začalo více stávat, že jezdím domů za světla. Vídám na ulicích úplně
cizí lidi a při pohledu na jejich tváře musím přemýšlet o tom, do jaké
hrozné pasti je dostal moderní sociální stát.
Vidím lidi, jak nakupují, a hned mě napadne, že v dohledné době nebudou
moci tolik nakupovat, protože jim stát sebere více než polovinu jejich
veškerých příjmů na daních. Stát to bude muset udělat, protože hospodaří
s rostoucím deficitem, a na tuto skutečnost neumí moderní sociální stát
reagovat jinak, než že okrade ty, které ještě okrást může. Lidé paradoxně
hledají zastání proti státu opět u státu, v podpoře prohloubení různých
forem dozoru, dohledu, zákonných norem, úřadů, auditů a kontrol. Jsou v
pasti, protože tento komplikovaný a neúčinný systém stojí jen další peníze,
které si úředníci vezmou z jejich daní. .
To, co bude následovat dále, bude bitva a o zdroje. Ti, kdo mají například
pěkný dům nebo nové auto, dosáhli určitého relativního blahobytu, nyní
ho drží a vlastně tak brání získat blahobyt těm, kdo ho nemají. Bude třeba
to "nějak vyřešit". Do vzniklé války s "bohatými", kteří musí "projevit
solidaritu" tím, že jim stát legálně ukradne část majetku, se i obyčejní
lidé budou muset nějak zapojit a budou se muset umět se k těmhle svinstvům
nějak postavit. Ne každý unese toto morální dilema, já bych například nemohl
žít s tím, že politik je zmrd, kterého si skrze volební akt najímám, aby
štrachal jiným lidem v peněženkách. Možná sežerou nějaká antidepresiva,
jejichž spotřeba v moderních sociálních státech je tradičně vysoká, a pak
už jim ani nepřijde, že jsou v pasti.
Když jsme u toho dluhu, na každou z těch hlav, co vidím, podle našich
politiků připadá asi 125 000 Kč dluhu. Aktuální stav lze zjistit zde.
Politici brzy těmto lidem řeknou, podívejte se, máme dluh a musíme ho splácet,
takže vám sebereme peníze. Musíte se obětovat, abychom měli zdravé státní
finance. Ten dluh však není dluhem pana Nováka, ani pana Lívance, ani slečny
Kropáčkové, protože nejspíš ani jeden z nich nedal politikům mandát, aby
si půjčovali. Takže je to jejich dluh, oni si ho udělali. Jenže oni se
k němu neznají, jako by stál mimo ně, a ještě ho drze používají k ovládání
veřejnosti. Vy byste chtěl opravené silnice? No to ale nemůžete chtít,
my máme přece dluh! Musíte se uskrovnit, víc platit a když se budete léta
nechávat disciplinovaně dojit, tak my postavíme cyklostezky za desítky
miliónů a spektakulární dálniční nadjezdy vypadající jako kulisy ze Startreku,
a pak možná jednou opravíme, ano, ty podělané silnice, ať konečně dáte
pokoj. Je to past.
Vidím staršího pána nasedat do omšelé Felicie a je mi jasné, že do roka
a do dne svým autem bude moci cestovat pouze po části silniční sítě, protože
zelení zmrdi vyhlásí ve městech ekozóny, městské mýto a budou regulovat
a omezovat, aby toho nebožáka donutili cestovat drahou a neefektivní MHD,
na kterou mají jejich spřátelené firmy monopol. Dívám se na to, jak ztěžka
usedá do svého lehce rezavějícího vozu a přemýšlím o tom, zda ví, co ho
čeká. A zda s tím souhlasil a zda dal někdy nějakému politikovi mandát,
aby ho připravil o jediný ekonomicky únosný prostředek mobility, který
má. Přípravy těchto regulací probíhají skrytě, v kancelářích ministerstev,
a provádějí je lidé, které nikdo nikdy nevolil. Média, která jsou ochotna
provádět rozsáhlé analýzy, jakou měla Agáta Hanychová podprsenku, kupodivu
o této bezprecedentní sadě regulací nepíšou. Po volbách se o tom ale jistě
dozvíme, těmi typicky povrchními větami typu "1. ledna budete možná muset
sešrotovat vaše auto". Je to past.
Doufám, že nikdo z těch lidí, které potkávám, není nějak vážně nemocen.
Nebo jejich děti. Protože pak bychom se museli dočíst, že na náročnou léčbu
nejsou peníze, protože zdravotní pojišťovna musela proplácet vohnoutům
recepty na paralen na třicet korun.
Před Sorbonnou ve Štítného ulici, zvláštní školou, speciální školou,
praktickou školou nebo jak se tomu teď smí říkat, v pravé poledne postávají
zvláštní (ale ne speciální a vůbec už ne praktičtí) mladí lidé, ponejvíce
rómského původu. Koukají na mně, když se snažím zaparkovat, a v jejich
pohledech je zvláštní prázdno. Imbecila většinou poznám spolehlivě, narozdíl
od fízla a teplajzníka, a tak si říkám, kolik nadaných dětí asi nemůže
získat odpovídající vzdělání proto, že se "společnost" pokouší vzdělávat
oligofreniky. Vzdělání je přece v moderní společnosti právo.
Když přijedu k pumpě tankovat, vidím na počítadle, za kolik tankoval
předchozí zákazník. Jsou to fascinující částky. 199 Kč. Tři sta korun padesát
haléřů. Jak daleko dojede osobní auto za 199 Kč? Asi 90km? Má vůbec význam
jezdit k pumpě pro šest a půl litru benzínu? Asi se zdá lidem benzín drahý.
Janotovo zvýšení spotřebních daní mělo pouze za následek, že se na nich
v celkové sumě vybralo méně, protože část prodejců a zákazníků zvolila
ilegální nebo legální formu daňového úniku, tedy například tankují v cizině
nebo si opatří cigára bez kolku. Ing. Janota je mezi lidem populární, ačkoli
má v hlavě nasráno a ačkoli celý život dělal jen státního úředníka, je
to prý "odborník". Odborník na to, jak napakovat fiskál a přibrzdit ekonomiku?
Neuvěřitelné, jak se někdo může nechat nachytat do pasti.
Dál taky potkávám podnikatele řekněme Kozla. Jeho taktikou je uplácet
pracovníky ve velkých firmách na nižších manažerských pozicích, kteří mohou
sami rozhodovat o malých zakázkách. Z těchto mnoha malých zakázek žije
jeho firma. Nedávno to Kozel vylepšil o další zmrdí systém, který nejen
že donutí malé dodavatele velkých firem stát se automaticky Kozlovým zákazníkem,
ale ještě k tomu si musejí najmout Kozlova známého jako konzultanta a platit
ještě tohoto parazita. Je to naprosto dokonalé a nedá se to napadnout,
protože ve své podstatě všichni se rozhodli skoro dobrovolně, že to takto
budou praktikovat. Kozel nedávno vylepšil svůj vozový park tak, že by s
tím na tuningsrazech všem vytřel zrak. Všechny Kozlovy automobily, jak
jeho vlastní, tak celé té povedené familie, tak služební auta v jeho firmě,
mají na zadním nárazníku veliký nápis, že podporují TOP09. Jsou mezi lidé,
kteří si myslí, že budou volit TOP09, protože její představitelé ještě
nejsou tak okoukaní a tak zkorumpovaní. Ve skutečnosti je TOP09 extrakt
z druhořadých úplatkářů jako Kozel, ale pro toho, kdo je v pasti, je i
zatuchlý prd svěžím vánkem.
Lidé věnují pozornost předvolební kampani a často mluví o tom, koho
budou volit. Je to pro ně důležité. Většinou se jedná o to, zda si vybrat
mezi oranžovou sociální demokracií nebo modrou sociální demokracií, a pár
těch maxirebelů, co budou volit zkorumpované veličiny z TOP09. Dobrá zpráva
je ta, že si mohou ušetřit přemýšlení. Pokud si hodlají vybírat na této
množině, pak je úplně jedno, kterou z těchto tří stran budou volit. Mohou
klidně lístky naházet do prázdného odpadkového koše a losovat
jako v Karlových Varech. Výsledek bude ten samý, protože ti vyžírkové
nezmění své návyky jen proto, že si teď říkají TOP09, že mají nové logo
se srdíčkem nebo ještě oranžovější plakáty. Jejich kvality dopodrobna známe,
oni spoluvytvořili zvláštní systém dělby moci a zvláštní pravidla, která
v něm platí. Jedno pravidlo je, že politické strany nejsou politické strany,
tedy institucionalizovaní nositelé myšlenek svých členů, ale agentury,
které zajišťují lokálním lobby kšefty. Druhé by mohlo být, že se zákonodárná
moc propojila s výkonnou a výkonná moc provádí tvorbu a schvalování zákonů.
Za normálních okolností je tohle znakem totality. Zhruba tři čtvrtiny všech
zákonů předložených do parlamentu jsou návrhy vládní, vypracované centrálními
úřady, jako jsou ministerstva. Poslanci jsou z valné části také zastupci
výkonné moci, bývalí úředníci, starostové nebo rovnou členové vlády. Poslanci
navíc jen skutečně výjimečně vědí, o čem hlasují, a počet zamítnutých vládních
návrhů je velice nízký. Role poslanců spočívá prakticky v tom, zákon odhlasovat,
případně ho občas mohou lehce změnit. Tento systém poběží dál přinejmenším
tak dlouho, dokud budou na těch židlích sedět stejní lidé, a protože obě
sociální demokracie i knížecí kleptostrana mají na kandidátkách stejné
lidi, bude výsledný efekt stejný. Je to taky past.
Rád bych těm lidem, co je potkávám, nějak pomohl z pasti ven, ale bohužel
nemám jak a tak se na ně jen tak dívám. Někdy si připadám, jako bych už
v této zemi nežil, jako bych šel kolem domu, kde jsem se narodil, ale který
už je prodaný a patří dávno někomu jinému. Zmrdi mi sebrali moji zemi.
A tak jsem se ocitl v pasti i já.
03.04.2010 D-FENS