Úvodem připomenu slova
zmr. Karolíny Píče, která řekla něco v tom smyslu, že dokud nepůjde
někdo významný sedět, lid nebude přesvědčený, že to s tím bojem s korupcí
myslíme tamto vážně.
Asi to tak nakonec i funguje. Lid žertuje na účet hejtmana, který celý neštastný
nosil v krabici od vína sedm mega (a jak se teprve cítí ten, kdo tam našel
místo sedmi mega víno!). Lid se ovšem na nic neptá. Sedm miliónů je ve skutečnosti jako
když se řekne nic, ve srovnání s tím, co se už rozkradlo nebo rozkrádá
právě teď. Co kníže Pavel z Hluboké a jeho dotační přerozdělovna? Co Rathův
stranický soudruh Palas a jeho penzionek za čtyřicet mega? Paroubek, nejúspěšnější
spisovatel zeměkoule? Nic, protože nyní jsou zraky napřeny na Ratha. Různí
Dalikové, Bartákové, Babišové a další by měli stanovit rozpis služeb a
nosit Rathovi do vězení každý týden buchty, protože pro ně nevědomky udělal
takovou službu, jako nikdo nikdy. Z přítmí je posadil do tmy.
Mohou dál krást, protože teď se bude mnoho týdnů řešit Rath.
Dokonce myslím, že jsou všichni rádi, že se Ratha zbavili. I ten jeho harém. Rath svým budováním
pseudokomunismu ve středních Čechách a poněkud radikálními socialistickými
názory narušoval koncepci postupného ideového sbližování ČSSD a ODS. Také
nebyl úplně blbý, což pro některé funkcionáře ČSSD musela být špatná zpráva.
Pro všechny je z praktických důvodů lepší, že zmizel v base.
Celé mi to připadá jako jedno velké pokrytectví. Mluví se o prachách
v krabici od vína a Rathovo komickém vysvětlení, že mu to prostě někdo
dal. Nemluví se o podstatě věci, proč ty prachy vůbec musel dostat.
Nikdo se neptá, jak je vůbec možné, že kraj řídí nemocnice. Že kraj
opravuje zámek. Že kraj organizuje dopravu. Vždyť tohle je samo o sobě
perverzní! Nemocnici by měl řídit její vlastník, ať už fyzická nebo právnická
osoba. Zámek by měl opravovat jeho majitel. Kdo se bude jak dopravovat,
by měli především určovat cestující a nakupovat dopravní výkony podle svých
potřeb. Najednou by nebylo potřeba úplatků a provizí, zmanipulovaných výběrových
řízení a jako protipatření sofistikované kontrolní metody, komplikované
zákony a morální
kodexy, které jsou k smíchu.
Dostáváme se zde k tomu, že se pomalu příblížil okamžik, že řadového občana
brzy přestane tématika "boje s korupcí" zajímat.
Boj s korupcí nikam nevede a ani vést nemůže. Je to chytání kočky za
ocas v tmavé místnosti. Situace nemá východisko. Demokratická většina vyžaduje
větší vliv státu, potažmo EU. Tím také požaduje více Rathů, více Palasů,
Paroubků, Dalíků, Bartáků a všech podobných, nepřímo požaduje, aby se víc
kradlo. Dokonce jsou ochotni to tolerovat, akceptují korupci jako okrajový
jev výměnou za obrovské dobrodiní, které přerozdělováním stát koná. Na
druhé straně ale chce, aby tito jejich zástupci neprováděli to, co odjakživa
silný vliv státu provází, totiž korupci a rozkrádání v rámci přerozdělovacího
procesu. To jsou přece naprosto protichůdné požadavky. Boj s korupcí se
provádí, především orálně, již zhruba deset let, aniž by byl znát jakýkoli
výsledek. Jako volební téma jej nadnesl Miloš Zeman. Ten také jasně definoval,
jak se to bude dělat, totiž jako slavičí paštika. Na vagón paštiky jeden
slavík. Na tomto konceptu se dosud nemuselo nic měnit, roli slavíka má
nyní Rath.
Dále, pokud dělá "rathovné", tedy objem financí, které se v rámci přerozdělovacího
procesu rozkradou, například 10% (myslím skutečně jen rozkradou, nikoli
legálně utratí za nepotřebné neužitečné věci), pak existuje zhruba stejně
velká komunita, kterou živí korupce jako svého druhu průmysl. Nemusí to
být jen kníže Pavel a jeho rodina, ale všichni lidé, kteří mají profit
z knížete Pavla, jeho přátel a přátel jeho přátel, což může být už třeba
půl Hluboké nad Vltavou. Samozřejmě tito lidé nemají žádný zájem na tom,
aby se přestalo krást. Brzy se z nich stane relevantní politická síla,
které korupce buď nebude vadit, nebo na ní budou existenčně závislí.
20.05.2012 D-FENS