Pro pořízení tohoto italského výrobku mě motivoval zejména diskomfort
při nošení své do té doby nejmenší zbraně vhodné pro sebeobranu - CZ 75B
- nejčastěji umístěné v etuji přes rameno.
Samotné etuje jsem se chtěl nákupem menší zbraně taktéž zbavit pro její
zřejmé nevýhody – lze ji někde zapomenout, může být vykradena, stržena
z ramene atd. Navíc, design etuje spol. Dasta je pro nezaměnitelný a případný
informovaný útočník se tomu přizpůsobí (v lepším případě tak, že se půjde
realizovat jinam). Hmotnost CZ 75 pak způsobovala, že jsem etuji se zbraní
nosil střídavě napravo i nalevo, (zbraň pak někdy i ve vnitřním holstru)
což lze z hlediska sebeobranného použití těžko považovat za ideální.
Pohnutka ke koupi malé zbraně byla zřejmá – mít něco menšího, lehčího,
nositelného stále na stejném místě – ve vnitřním pouzdru vpravo vpředu
na opasku. Po cca roce poměrně málo intenzivního hledání jsem narazil právě
na Berettu 9000s v ráži 9x19mm a pořídil si ji s tím, že pokud někdo vyrábí
zbraně od 16 stol., ví co dělá.
Beretta 9000s má z vrchu široce otevřený závěr (Obr.1) běžně používaný
u modelů této značky s několika výjimkami od r. 1915, který je v tomto
případě uzamčen nikoli kyvnou závorou (jako u modelu 92), ale výstupky
na hlavni v úrovni nábojové komory směřujícími do stran (Obr.2). Toto řešení,
jakkoli je funkční, má za následek značnou šířku zbraně zhoršenou dále
masivní vypouštěcí pákou kohoutu, která je jako jediný ovládací prvek oboustranná.
Vypuštění kohoutu se realizuje zatlačením páky nahoru (!), což je vzhledem
k mechanice lidské ruky lepší a bezpečnější provést palcem nestřílející
ruky.
Kohout po uvolnění dopadne na blokovaný zápalník ničím nebrzděn s výrazným
kovovým bouchnutím. Celé mi to po čase začalo vadit, proto vypouštění kohoutu
realizuji raději „postaru“ – stisknutím spouště a spuštěním kohoutu palcem.
Vypouštěcí páka kohoutu je v nejširším místě poměrně ostrá, to začíná být
dobře vidět na holstru Dasta 212, a překáží při ovládání záchytu závěru
(pistoli je nutné v ruce pootočit do strany). Samotný záchyt závěru je
naopak malý, podobný jako u Glocku. Celkově to působí tak, že se konstruktér
nemohl rozhodnout, jestli ovládací prvky udělá velké a neergonomické nebo
malé a neergonomické.
Zajímavou inovací je schod v ústí zásobníkové šachty (obr. 3), který
občas překáží při vkládání zásobníku, zejména pak při jeho vložení „obloukem“,
které má v případě povystrčení prvního náboje v zásobníku tento náboj zatlačit
zpět o přední stranu zásobníkové šachty. Při nácviku taktického přebití
se mi podařilo vyrazit si takto zásobník z ruky. Nakonec jsem se s tím
naučil pracovat, každopádně přebíjet ve stresové situaci bych opravdu nechtěl.
Další nedostatek je malá odolnost povrchové úpravy hlavně, která na
rozdíl od závěru vypadá po ca 1 roce nošení a vystřílení zhruba 1000 nábojů
omšele.
Při přípravě zbraně ke střelbě poté, co se podaří vložit zásobník,
čeká střelce další výzva. Zbraň má vedení závěru uvnitř rámu a z tohoto
důvodu nízkou výšku závěru. Tuto nevýhodu obvykle zbrojovky kompenzují
dostatečně dimenzovanými úchopovými plochami vzadu a příp. i vpředu na
závěru. V Gardone val Trompia to vymysleli jinak – přední část závěru je
hladká a zkosená v ostrém úhlu a drážky vzadu jsou nízké a ostré. To vše
v kombinaci s tvrdou vratnou pružinou obvyklou u (sub)kompaktů činí z natahování
Beretty masochistický zážitek končící výjimečně i poraněnou kůží na prstu
nebo vzpříčeným nábojem. Zejména dámy, které měly možnost tuto operaci
vyzkoušet, si ji nemohly vynachválit.
Samotná střelba je přes výrazný a ostrý zpětný ráz dobře zvládnutelná.
Mířidla jsou zvýrazněná bílou tečkou, muška je kovová, plastové hledí je
nošením viditelně ohlazené a viklá se. Střelci s menší rukou bude vadit
tloušťka zbraně a zřejmě každému pak nevýrazná textura na rámu, kvůli které
pistole ve zpocené ruce klouže. Naopak povedená je vyklápěcí botka jednoho
ze dvou zásobníků dodávaných s pistolí, která umožňuje držení zbraně čtyřmi
prsty. Jedno neobvyklé řešení si pak výrobce schoval i sem. Nábojnice pistole
nevyhazuje jako obvykle doprava, ale vysokým obloukem dozadu. Situace je
lepší při použití nábojů se silnější laborací, nábojnice potom dopadají
až za střelce a ne mu shora na hlavu, do obličeje nebo na rameno.
Při střelbě se také projevuje nejsilnější stránka zbraně - pistole je
naprosto spolehlivá jak s továrním střelivem (náboje S&B, GECO, Magtech,
Fiocchi, Remington s hmotností střely od 6,5g do 9g) tak i s přebíjenými
náboji Limit Z. To je také jediný důvod, proč jsem se ji dosud nezbavil.
Další Berettu si nejspíš odpustím, Px4 Storm Compact se mi sice líbí, ale
za aktuálních 25.500 Kč jsou na trhu lepší nabídky.
22.03.2015 Porta