D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Dobrou chuť 2
    Vydáno 18. 03. 2012 (11683 přečtení)

    Nezlobte se na mě, ale musím jasně, otevřeně a příkře říct: Stesky, že se prodávají sračky, nejsou nic jiného než levičácké fňukání. Lidi fňukají, že chtějí tu nejlepší kvalitu, ale hlavně levně. Za dražší potraviny si připlácet nechtějí a kvalitu jim proto má hlídat stát, skrze různé speciální instituce. Není tedy divu, že se tyto instituce namnožili a nyní, když jim vysychá cecík, honem dokazují, jak jsou užitečné.

    To, že se prodávají šunty a dreky, je normální a logické. Děje se tak od nepaměti a netýká se to jen potravin. Volný trh nabízí cokoliv, co má potenciál být směněno. Kupodivu je to i plesnivý salám. A na kupujícím záleží, zda o danou věc projeví zájem a na směnu přistoupí. Pokud koupí zmetek, šunt, prošlé zboží, získá za své peníze nejen nižší hodnotu, než čekal, ale také zkušenost, že byl napálen. To by ho mělo v budoucnu donutit k ostražitosti a vyhnutí se takovému obchodu. Jakmile tato zkušenost penetruje trh, nekvalitní zboží ja automaticky vytlačeno z trhu jako neprodejné.

    Jenže takhle už to nefunguje, jsme důvěřiví jako malé děti, svítí nám očička, když vidíme 50% SLEVA. No nekupte to, když je to tak laciné!

    A napálení důvěřivci pak místo toho, aby se zastyděli, jak byli hloupí, se hlasitě dožadují omezení trhu direktivou někoho shora.

    Máte dojem, že kvalita a pestrost potravin klesá? Omyl, nikdy nebyl větší výběr potravin. A jejich kvalita se samozřejmě liší podle výrobce, složení a ceny.
    A teď si to projděme z mého pohledu 40 letého konzumenta:

    Rohlíky, chleba – v obchodě kupuju to samé pečivo jako za socíku, přestože po revoluci někteří nadšenci tvrdili, že francouzské bagety svou kvalitou naše rohlíky vytlačí z trhu během pár let. Nestalo se tak. Ať už se do těsta Šumavského bochníku přidává cokoliv, jeho standardní chlebovou chuť to nekazí. To, že nevydrží týden, není vada, prodejen potravin je víc než dost a starý chleba je pořád dobrý na topinky, nebo pro morčata. Pokud chci lepší chleba, koupím jej v pekárně, nebo si upeču doma. Opět platí, náklady na domácí chleba (hlavně čas na výrobu), jsou nesrovnatelné s nákupem chleba hotového. Proto je irelevantní se prsit tím, že doma si peču luxusní chlebík, jaký profesionální pekaři neumí.

    Méko, máslo, jogurt – humbuk kolem mlékomatů pomalu utichl a tyto strojky začínají být poněkud ošuntělé a opuštěné. Mlíčko přímo od krávy je pro netrénovaný organizmus slušně řečeno nevhodné. Lidi si zvykli za těch dvacet let na odstředěnou bledou bílou tekutinu, která sice s mlékem moc společného nemá, ale je bez chuti a zápachu, navíc pasterovaná a vůči lidskému organismu neutrální. Čerstvé mléko z kravského cecíku není nějaká extra pochoutka a pokud nejste telátko, ani vám není určena. Možná, že někdo z vás si na něm pošmákne, ale já radši plzeňskou dvanáctku.

    Máslo je zajímavá věc, dá se totiž poměrně lehce vyrobit doma. Nevěříte? Kupte si dvě velké smetany na šlehání bez přísad proti přešlehání a pak je šlehejte v mixeru až se vám srazí. V plátýnku nechte vykapat a vymačkejte. A hotovo, cena stejná jak v obchodě aspoň víte z čeho to máte. Kupodivu chuťově je to nachlup stejné, pokud se vám bude zdát nesrovnatelně lahodnější, jde o placebo efekt homemade produktu.

    Podobně se dá doma dělat jogurt. Stačí mít jogurtovač, koupit dobrý bílý jogurt (požívám bílou Hollandii) a litr normálního mléka z flašky. Bez míchání, ohřívání, jen nakydat a rozlít do skleniček a druhý den máte víc než litr opravdového jogurtu za lepší cenu než v obchodě. Pokud použiji krabicové mléko, výsledek bude odpovídat tomu, jak daleko má obsah krabice k mléku. Pokud nechci originál jogurt, můžu si v Kaufu koupit za stejnou cenu kelímek obarvené hovězí želatiny. To sice není jogurt, ale možná to má blahodárný vliv na klouby, složení GS-chondro nebude o moc jiné. A zase, jogurt je jen jogurt, BIO, BIFIDUS ani ACTIVE na věci nic nemění.

    Maso – zde je situace velice nepřehledná, spotřebitel se opravdu musí naučit kde, co a za kolik má nakupovat. Před 25 lety byl v masně k vidění jen řezník za pultem, šiška salámu na háku a pár kuřet v mražáku, lepší maso leželo pod pultem. O výběru se nedalo mluvit, bralo se co bylo a podle toho se vařilo. Koupit hovězí svíčkovou z mladého býka, jediné maso vhodné na opravdový steak, byla utopie. Dnes za ni sice dáte kolem 600/kg, ale můžete si ji dopřát.

    Já mám problém spíš s tím, že vyžaduju maso zralé, odleželé, tak aby bylo ihned vhodné k vaření. Ve snaze po absolutní čerstvosti, se každý chlubí tím, že obsah jeho chlaďáku včera ještě kvokal, chrochtal nebo mučel. To je špatně! Proces zrání masa je těžké doma napodobit a datum porážky často není k nalezení. Pokud koupíte hovězí na guláš, čichnete k němu a nic necítíte, je to špatně, maso je příliš čestvé a i po třech hodinách vaření bude tuhé.

    Ovoce, zelenina – dostupnost a sortiment je dostatečný, cena je praktický příklad trhu. Doporučuju jako názornou pomůcku pro výuku ekonomické gramotnosti dětí. Vzácné, mimosezónní, čerstvé, či jinak speciální ovoce je nekřesťansky drahé, naopak jablka v balení po 2kg jsou k dispozici za průměrné ceny. A každý den máte možnost koupit něco v akci za polovic, protože to přezrálo, zvadlo, je toho plný sklad… Zde je také největší možnost samozásobení, případně koupě sezónního zboží mimo hypermarkety.

    Nápoje – sirup JUGO-ORANŽ, Kofola i Kombajnérka (ta žlutá bublinková limonáda) naštěstí přežily nástup Coca-Coly a Spritu. Voda z kohoutku je k pití pořád, nejen levná, ale i zdravá. Čím tvrdší, tím líp, jsou v ní totiž rozpuštěné zajímavé minerály, které vás chrání před infarktem i osteoporózou. Nevěříte? Čtěte.

    V mléce je sice víc vápníku, ale zkuste si spočítat kolik vypijete za den mléka a kolik obyčejné vody. Nicméně na internetu se dají najít pitomosti o tom, že tvrdá voda ucpává póry a doporučuje se pít destilku a hlavně šťávy z BIO farem.

    Cévy Vám ucpe sádlo, písek budete čurat, pokud budete pít málo, nebo jen minerálky, ale z obyčejné vody strach mít nemusíte. Hlavně pít aspoň tolik, aby trubky byli pořádně propláchnuté, pak se nezanáší ani odpad ve dřezu, ani močovody. Směju se, když vidím plné vozíky balených vod a minerálek. No ale ať si každý pije co chce.

    Platíme za potraviny příliš? Ano i ne. Nacpat si teřich je naše přirozenost a s tím, jak nám  přibylo volného času, máme taky mnohem víc času, kdy nemáme nic jiného na práci, než špekulovat, co dobrého by jsme snědli. Navíc to nešťastné pořekadlo – láska prochází žaludkem. Nechápu proč se v romantických filmech nejprve pár spolu nadlábne v restauraci při svíčkách a pak se vášnivě vrhají do postele. S plným břichem? To já mám spíš pocit jako z  filmu Velká žranice, tam je ke konci taky postelová scéna, ale moc romantická není, snad pro flatulofily.

    Jak známo, mírně lačný samec, vida samici, neváhá , zatímco přežrané zvíře se svalí do stínu a chrápe. Toho, ať vědomě, nebo nevědomky zneužívají manželky a nelení si svoje manžílky spořádaně vykrmit. Pak je přejdou roupy a zadýchají se i bez výkonu. Jako bonus,  s postavou Homera Simpsona, se zmenší i šance na to, že by skórovali mimo domácí hřiště.

    Mít hlad je dnes pomalu choroba a pod pojmem půst si většina lidí představí jeden den bez masa a chlastu. Ale jen představí, praktikovat to v žádném případě nehodlá. Zkuste celý den nejíst. Nic, pít jen vodu. Zjistíte, že se nepotřebujete povzbuzovat kofeinem, či nikotinem, budete mít nečekaně energie i bez Be-be sušenek a večer se vám natolik vytříbí chuť, že představa chleba s máslem a smaženého vajíčka přebije všechny ostatní pudy.

    Není divu, že populace po padesátém roce života byla a je značně zchátralá. Cévy zanešené tukem, větší polovina trpí obezitou, přetížené velké klouby opotřebované, k tomu alkohol, tabák a odpor k aktivnímu pohybu. Kupodivu tento trend pomáhá asi nejvíc zvrátit zdražování potravin. Vysoká cena potravin nás nutí vybírat si a omezovat se. Mírně hladový člověk se paradoxně dožívá delšího věku, než ten, co se soustavně přejídá.

    Pamatujte, včechno zlé je k něčemu dobré. Na finální otázku s článku Dobrou chuť, jestli se s tím dá něco dělat, odpovídám. Ano dá, používat vlastní zdravý rozum, a pokud nejste bio-farmář samozásobitel, chodit dál do obchodu, jinak zhebnete hladem!


    18.03.2012 Tanguero


    [Akt. známka: 1,65] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 354 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.