Komentáře ke článku: O autech na naftu (ze dne 13.09.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Mě zas smrdí benzín a vadí na silnicích motorky.
|
|
|
Mne treba smrdi kopr. No a?
|
|
|
A pises o tom slint o 2000 slovech? Ne. O to tu bezi....
|
|
|
Dvoutaktni motorky urcite smrdi. Nicmene... Dnes jsem sel kolem noveho, nastartovaneho passata, stojiciho na miste. Ze je dieselovy, to jsem poznal velice rychle podle toho kyseleho NOx smradu... Zlate motorky.
|
|
|
Vnimani smradu je subjektivni a sebehnusnejsi smrad sam o sobe zdravi neohrozuje. Horsi budou ty saze. Verim ale tomu, ze podobne jako se skoncovalo s olovnatym benzinem, tak se dojde k nejakemu reseni, kdy i s diesleu pofrci jen para a nejake oxidy. Dokud na to jezdily jen nakladaky a par nadsencu, tak to nebylo proc resit.
|
|
|
Ano, ten katalyzator na mocovinu. Bohuzel misto toho se u osobnich aut mnohem casteji pouzivaji ty uchylne DPF.
|
|
|
No vida. Ted uz staci jedno kulaty razitko v Bruseli a budem mit mocovinovy katalizator povinne i na cerpadle na vodu.
|
|
|
Pěkná ptákovina, tyhle katalyzátory jsou ve všech nových kamionech co mají tuším Euro 3. A když jim chcánky dojdou, mají od ECU sestřelenej výkon dokud to nedoplní.
|
|
|
ako mozu kamionistovi dojst chcanky?
|
|
|
Jednoduše je nedotankuje a dojde mu to, co je v nádrži.
Jinak pokud opravdu nevíte, která bije, tak v tomto kontextu chcanky = močovina = AdBlue
|
|
|
|
Pokud vím, tak ten systém na močovinu (ad blue ?) nemá vliv na saze (pevné částice), ale na oxidy dusíku (asi ty jedované..)...
|
|
|
NOx-y částečně katalyzátorem projdou kvůli reakční rovnováze(možná trošku kvůli kinetice). Rovnováha reakce se u větších aut posouvá vstřikováním látky s dusíkem v záporným oxidačním stupni(většinou močovina nebo amoniak) - vstřikuje se do katalyzátoru.
|
|
|
Kdysi kdesi jsem narazil na studii porovnávající obsah škodlivin výfukových plynů dvoudobého a čtyřdobého zážehového motoru a dvoutakt z toho překvapivě vyšel velmi dobře, jen to teď jako na potvoru nemohu najít.
U dvoutaktu spíše vadí mastný namodralý kouř vznikající mazáním mastnou směsí, což ovšem platí pro motorky provozované ve strejcovském režim "prdla-prdla"; při vyšších otáčkách a prohřátém motoru zpravidla z výfuku nevychází žádný viditelný kouř, neb olej se stačí spalovat, zvláště pak u strojů vybavených dávkovacím čerpadlem, které odměřuje množství oleje v závislosti na otáčkách a zatížení motoru. Ale i zde hodně záleží na uživateli. Studený 2T pochopitelně hulí vždy; ostatně i ze studeného 4T motoru také lezou různé smrady a "mňamky", než se řádně prohřeje.
Leč shoduji se Vámi, že ve srovnání s dieselem lze jakýkoliv zážehový motor označit za voňavku.
|
|
|
Bych te opravil - dvoutaktni motorky VONI :-)))
|
|
|
Ale jezdíte za tři na sto, že jo? :)
|
|
Mam takovy poznatek, a docela by me zajimalo nejake odborne vysvetleni...
Totiz: Kdyz jsem jeste bylel "na vesnici", meli jsme kotel na uhli. A kdyz se stalo, ze kotel byl pekelne rozpaleny, a vyrostoval se popel, ten zhavy, a clovek pobliz toho dychal, citil, jak mu do plic vnika takovy podivny...nevim co, neco skodliveho, paliveho, cloveka to dusilo, drazdilo ke kasli...Nevim, jestli to byly horke mikroskopicke kousky popela, nebo nejake latky...
A bohuzel, VELMI podobny pocit mam, pokud jedu za leckterym TDI. Uplne stejny pocit...Samozrejme v mensi intenzite...Co to je? Nevi nekdo ?
A jinak, co se tyce dieselu, a nakonec i tech slavnych TDI - nejhorsi ze vseho je, ze z toho opravdu je tuna bordelu :-( Je to krasne videt, kdyz si nejake auto jede po rovince, ridic moc nemusi slapat na plyn...tak je klid, zdanlive se nic nedeje...A pak prijde kopec, ridic na to slapne, a nezridka se stane, ze pres ten oblak dymu skoro neni videt. A taktez neridka se stava, ze prede mnou jede nejake TDI a to ma CERNY cely zadek auta od toho, jak mu to mohutne dymi....Horsi jak kdejaka Karosa :-(
Fakt nechapu, jake hovado si koupi takove auto :-(
|
|
|
Pokud to bylo cítit na jazyku jako pevné částice, byly to saze. Pokud to byl jen dráždivý zápach, tak NOx-y čili oxidy dusíku, ty jsou kategorizovány jako "dráždivé", což přesně odpovídá popisu. NOx-y totiž vznikají při veškerých spalovacích procesech a jejich produkce víceméně roste s teplotou. Vznikají přímou syntézou N2 + 02 -> NOx. Tahle reakce, přestože se při ní uvolňuje teplo, má strašně vysokou aktivační energii a probíhá teda až při vysokých teplotách.
|
|
|
Vím přesně o čem mluvíte, v rozumné míře mi to dokonce voní :-)
Každopádně pro mě byla vždy etalonem smradu na silnici Avie. Teď, když třeba projdu za nastartovaným autobusem s euro5 a kdoví co ještě tak mě to vyloženě dáví (cítím z toho jed nebo co) a s láskou vzpomínám na Avii, kterou člověk dnes už skoro nepotká.
|
|
|
kyselina sirova a dusicna, resp. oxidy techto prvku. po kontaktu s vodou na sliznicich se meni na kyseliny.
kdyz jsem vybiral takhle popel, tak jsem si bral respirator, ale nebylo to skoro nic platny. jen jsem se tolik nenadychal toho prachu.
|
|
Len technicka k spomenutemu linku na zaver:
- pokial viem, za antidiesel.eu stoji ceske obcianske zdruzenie Ptacek. Je to v kontaktoch.
- veterne elektrarne a hustoeko dizajn stranky, propagacia elektromobilov (a pouzivanie flashu s 5 sekundovymi prechodovymi efektmi) su na vrazdu
- otvoreny list zaslany ministerstvu je strukturou na smiech (napriek niekokym dobrym, no nerozvinutym argumentom), posudte sami http://www.antidiesel.eu/cz/file/Proc_existuje_norma_Euro.pdf
Z celej veci mam taky dojem, ze sa niekto "spravodlivo nasral pre dobru vec", no nevybral si velmi vhodny sposob prezentacie. V casti "pre odbornikov" sa nachadza pravda - medializacia ohladom CO2 je bullshit a na nebezpecne emisie NOx sa kasle. Avsak slova "vyvijet tlak na bruselskou administrativu" v uvode stranky su.. eh.. ved viete.
|
|
Navíc stát podporuje diesly výrazně nižší spotřební daní uvalenou na naftu.
|
|
|
to je na tom najubohejsie:
-bud je to `dan za energiu`, nafta jej obsahuje viac a teda ma byt viac zdanena....
-alebo dan za negativne externality, ktore nafta produkuje viac a teda by mala byt viac zdanena
|
|
Nevím zda je moje úvaha úplně správná, nejsem v tomto oboru odborník, ale mám ten pocit že skutečná výrobní hodnota nafty je ve skutečnosti mnohem vyšší, než benzínu a že tu nivelizaci cen nám tady vytváří stát se svojí spotřební daní, která prakticky nivelizuje cenu a je pro benzín vyšší než pro naftu o cca 2 kč.
|
|
Docela by mě zajímal zdroj informací, že diesel produkuje yperit a fosgen?? Zdá se mi zvláště u yperitu vzhledem k poměrně složitému molekulovému skeletu dosti nepravděpodobné, že by vznikal nedokonalým hořením. Navíc je v naftě zanedbatelný podíl síry, takže s tím yperitem to bude spíš nějakej úlet. U fosgenu zase pochybuju z toho důvodu, že je na jeho vznik potřeba chlor a nejlépe ve vyšším oxidačním stavu, což je opět pro naftu dosti netypický prvek.
Pokud vím tak vznikají mikro a nanočástice sazí což je převážně uhlík, trochu vodíku a nějakej prdeček kyslíku. Proto se u nejnovější emisní normy nařídil pro diesly filtr pevných částic, ovšem ohledně jeho účinnosti nemám bližší info. Jinak tyhle částice zcela určitě nesmrdí, protože pevná látka smrdět nemůže - smrdí její výpary kdyžtak.
Co se týká smradu, tak ten je především kvůli NOx-ům - dieslový motor pracuje při vyšších teplotách, takže jich oproti benzínu vzniká větší množství a část jich přes katalyzátor z termodynamických/kinetických důvodů projde.
|
|
|
Pevné látky rozhodně smrdí, zvlášť když jsou ve formě částic tak malých, že nejdou ani vidět :P
Námět na DIY pokus pro každého - zkuste projít mrakem prachu třeba hlíny, rozhodně něco ucítíte(ve smyslu pachu)...
Ad. bojové látky - autor narážel na fakt, že od(resp. pod) určité velikosti částic mohou látky procházet nejen skrze sliznice ale i kůži (jako třeba molekula methanolu, který prochází kůží celkem obstojně)
|
|
|
Asi jsem to teda nepochopil s těma plynama.
Ale smrad u "sazočástic" z výfuku se mi nezdá. Pevná látka smrdí, pokud hodně sublimuje, jinak nesmrdí. Nanočástice je definovaná jako částice s aspoň jedním rozměrem pod 100 nm. Pokud tomu vyhovují všechny rozměry, jde o 0D nanočástici u které bych to pronikání kůží celkem bral.
Nicméně nevěřím tomu, že diesel takové částice produkuje, protože jsou extrémně nestabilní a velmi rychle tvoří aglomeráty. Saze z výfuku budou spíš 2D a u nich se mi ten smrad nezdá, přestože to nemůžu tvrdit na 100%. Nicméně tohle je v tomto tématu celkem nedůležité, protože v plicích dělají bordel i mikročástice a je potřeba je odfiltrovat. Každopádně nejde porovnávat izolovanou molekulu a nanočástici v tomto ohledu.
|
|
|
Ty nejmenší částice, které projdou filtrem škodí víc v krvi a následně i mozku než v plicích - plíce je prostě pustí dál do oběhu. Někde jsem dokonce četl, že v tomto mají výhodu kuřáci, kteří mají v plicích hlenový film fungující jako filtr i na tyhle mikročástice, takže se to sviňstvo vykašle ven aniž by se to dostalo do krve. Co je na tom pravdy nevím, ten článek zpětně nějak nemůžu dohledat :-(
|
|
|
Pokud prochází filtrem v nezanedbatelném množství, je to průser který b y seměl řešit. Brojení proti dieslům v osobácích je celkem zcestné, když na naftu jezdí kamiony s trojnásobnou spotřebou. Pro těžké stroje je prostě diesel mnohem vhodnější. Jako cestu vidím vychytání produkce částic - buď v rámci motoru nebo pak filtrem. Chápu, že odfiltrovat nanočástice klasickým filtrem je dost problém, na ty by byl asi potřeba spíš nějaký sorpční systém...
|
|
|
Měl jsem na mysli teda produkci zmíněných nanočástic.
|
|
|
Ad kamióny ap. - to jsou "průmyslové" stroje, jejich provozní, údržbový režim a vytíženost je s OA poněkud nesrovnatelný.
viz též EURO5
ad filtrování - adBlue ap. ale v OA to bude vždy problém, jednak s provozní teplotou (ani tri-kat benzínu nenaběhne okamžitě), jednak s údržbou a jejími náklady.
Zcestné je jet si koupit cigarety do obchodu vzdáleného 100m jakýmkoliv autem, rýt zahrádku bagrem a pro poskakování po městě (trasa do 10km) si koupit nízkoobjemový turbo diesel s filtrem částic nejlépe se start-stop systémem.
|
|
|
Ad blue pomáhá hlavně s NOx, ale nanočástice sazí to stejně úplně nevyklepe. Kdybych si já dnes kupoval osobáka, spíš bys to byl LPG nebo CNG benzín, ale před cca sedmi let nazpět měly nafťáky vzhledem k jízdním vlastnostem versus spotřeba navrch. Rodiče mají traktůrek ochcávku 1.9 TDI 66kW u něhož je spotřeba při relativní pile do 6,5l a při lehké noze o litr míň.
V CNG vidím dosti silnej potenciál.
|
|
|
CNG má dvě nevýhody: dost omezená (zatím) distribuční síť a výrazně menší (cca 1/3 až 1/2) dojezd než u LPG nebo benzínu. (Doufám, že zas někdo napíše, že je přece možné si pořídit vlastní čerpačku...)
|
|
|
Tak nic nemá pouze výhody. U CNG je problém, že je oproti LPG za normálních teplot nezkapalnitelný, takže se v nádrži vyskytuje v plynné fázi a pouze se hoooodně stlačuje. Tenhle problém by vyřešila v podstatě pouze hustější síť čerpaček a nebo míchání CNG(z cca 98% methan) s plynem co má vyšší kritickou teplotu(což by asi pokurvilo ekonomičnost tohoto paliva), takže zbývají ty čerpačky. Problémy s přehříváním hlav, které se vyskytovaly se dnes řeší vstřikováním chladícího média do směsi na vstupu do válce.
(Ještě mě napadá takovej hybrid, co by chemicky fungoval, ale v praxi těžko říct - napouštění benzínu zemním plynem, kterej je v benzínu rozpustnej - jezdilo by se v podstatě na mix benál sycený metanem)
|
|
|
Tak mohlo by byt auto na LNG, akorat to by vyzadovalo dvouplastovou nadrz, to co unikne do prostoru mezi plasti proste postupne poustet do ssani. Jenze kam dat ty (navic tlustostenne) flasky, to je problem, on je to ostatne problem i s tenkostennymi na LPG. Pak to konci rozhodnutimi typu "poridime Suburban na plyn, protoze tam je dost mista na lahve" apod.
|
|
|
Kolik je v ČR čerpacích stanic na LNG?
|
|
|
Predpokladam, ze ani jedna.
|
|
|
To je všechnno hrozně drahý. CNG, GPL, LNG...
Po odečtení daní, které na tato nesmyslně nazvaná "alternativní paliva" nejsou uplatněna, ale na benzin ano, je benzin stále nejlevnější a nejčistší, tedy i "nejalternativnější".
Jediný problém představuje stát.
|
|
|
Jasně, jenže tyhle dvě nevýhody jsou dost podstatné a ten "potenciál" dost snižujou.
|
|
|
Taky vyrazne snizuje vykon. Vzpominam si, ze jsem jednou nahodou jel nekym nejakym sluzebnim autem z plynarny a byla to dost hruza.
|
|
|
To už dnes není pravda, díky vstřikování chladícího sajrajtu, kterej má na motor stejnej efekt jako intercooler je výkonový rozdíl minimální(taky je potřeba samostatná řj pro vstřikovač plynu) - známej si nechal auto přeměřit na dyno před a po instalaci LPG a byl tam v maximálním výkonu rozdíl cca 5k.
Ten výkonovej rozdíl byl při primitivních instalacích LPG, kdy bylo pro krmení benzínu a plynu stejný zařízení(jednobodové vstřiky bez zpětné vazby/karbec), dneska je už tenhle problém vychytaný.
|
|
|
Mel jsem za to, ze je zjevne, ze se bavime o metanu, tedy o CNG, kde ten vykonovy rozdil skutecne znat je i u soucasnych prestaveb... LPG je v pohode.
|
|
|
Bavíme se spíš o obojím, protože je to podobné, ale neuvedl jsem důležitou informaci - mám na mysli pouze CNG z prvovýroby a ne dodělávky, protože ty jsou u CNG drahé a ekonomický přínos je v hajzlu! Navíc se pak nevyužije vyšší oktanové číslo CNG oproti benálu.
|
|
|
Podle katalogových údajů Fiatu je to tak 10% (77k na benzín, 70k na CNG).
|
|
|
s TDI pro rozumný jízdní režim nemám problém. Pro "cesťáky" ideální volba. Mám s nimi problém ve Fabii v trojhrnku určenou především jako městské vozítko. Tady asi spor nebude.
ad LPG/CNG - imho jsou perspektivní palivové články, jediné co tomu brání je technologie sorbce vodíku do zásobníků. Potom také bude vyřešen problém co se zbytečnou a drahou elektrikou z větrníků a solárek.
CNG jako alternativu nafty pro MHD vítám. Pro OA je dojezd velký limit, mít více vozů - viz. šikanování parkovacími zónami, není na to prostor.
|
|
|
palivové články se kvůli drahým katalyzátorům čím dál tím víc jeví jako slepá kolej, skladování vodíku se dá obejít použitím jiného oxidovatelného paliva - palivový článek může fungovat na základě jakékoliv redoxní reakce
V dnešní době se spíš intenzivně zkoumají rychlonabíjetelné kapacitory, ale ty jsou teprve ve stádiu zrodu.
Ovšem jestli jsou pravdivé zvěsti ohledně nových gigantických nalezištích ropy v US a nalezištích břidlicového plynu, dá se očekávat comeback fosilních paliv a články a podobné fíčury opět ztratí na významu(pokud se do čela neprotlačí uměle politicky jako fotovoltaika).
|
|
|
Vývoj kapacitorů i sorbčních zásobníků má podobného "jmenovatele" a to jsou nanotechnologie.
Cena katalyzátorů - no, jak bych to lidově řekl ... kolik procent platiny, iridia nebo jiných vzácných kovů potřebuje k fungování živý organismus. Je to jenom otázka vhodné "biotechnologie", ne na to jít hrubou silou. Nemluvě o tom, že dlouhodobě lze cenu počítat ne z hodnoty katalyzátorového kovu, ale z ceny jeho recyklace.
Pokuď fosilní, tak možná "vařená" na základě nějakých genetických modifikací pro biotechnologie. Ale to je obojí mimo mísu. Buď na to není infrastruktura, nebo produkční technologie.
Zatím bych se spokojil s rozumným použitím toho co máme (vždyť na fosilních palivech má evropa 100% ekonomickou rezervu a problém není), a počkal až dozrají technologické možnosti, místo toho, aby se nějakým hloupým způsobem plýtvalo alá biopaliva (hned s tím cokoliv udělat).
|
|
|
|
Ono s zásobami ropy je to jako se zásobami zlata.
Má je kde kdo. Ale tu lagunu s rtutí a kyanidem na svém dvorku nechce nikdo. Zde jsem v hodnocení potenciálu konzervativní, zvláště s přihlédnutím k reálné moci ekopošuků.
|
|
...takových let se tu provolává sláva individuální automobilové dopravě, a na lidi, kteří ji nechtějí mít za barákem, se tu kouká jako div ne na vrahy - a pak takovýhle článek dostane 1.2 :-) Já už jsem delší dobu měl pocit, že ta auta smrdí nějak jinak, než si je pamatuju z dětství.
|
|
|
Auta smrdí jinak, protože škoda 120 měla karburátor a neměla katalyzátor, wartburg a trabant jezdil na mastnou směs. Dneska mají všechny benzíny vstřikování, lambda sondu a katalyzátor. (Proč smrdí jinak i diesely, o tom pojednává článek.)
|
|
Protože mám obdobný názor na naftové motory v osobních autech, snažil jsem se vždy pro soukromé účely používat auto s atmosférickým benzínovým motorem. Služební auto jsem musel mít naftové. Samozřejmě, že jsem viděl obrovský rozdíl ve spotřebě PODLE ÚDAJŮ PALUBNÍHO POČÍTAČE. Ale protože služebák měl kouzelnou kartičku, díky které se dalo tankovat stále, nikdy jsem jeho spotřebu skutečně nepočítal. Před rokem jsem ale ze zaměstnání odešel, začal jsem podnikat a pořídil jsem si suto s dvoulitrovým benzínem. Palubní počítač ukazoval spotřebu o cca 2,5 litru na 100 km vyšší. TDI 6,7 oproti současným 9. Ale vypozoroval jsem, že při stejném jízdním režimu, kdy jezdím stejné trasy, jako dříve, ujedu na nádrž stejných 700 kilometrů, jako dříve. Takže jsem se šel podívat na staré účtenky a ejhle! Výsledek je, že u TDI jsem po 700 km tankoval zhruba 55 litrů, což odpovídá 7,8 l/100 km (Rozdíl oproti PP +16%). Dnes mám o chlup větší nádrž, takže tankuji v průměru 61 litrů, což odpovídá 8,7l/100 km (rozdíl oproti PP -3,4%). Takže reálný rozdíl ve spotřebě není ani litr na 100KM!!!!
Porovnávané vozy - Škoda Superb 2,0 TDI (měl jsem oba - PD i CR) a proti tomu Honda Accord Tourer 2,0i (opět máme dva, takže se nejedná o náhodu).
|
|
Já bych v tom zas takový složitosti nehledal. V Evropě v minulé dekádě byla volba u většiny automobilek postavena tak, že si kupující mohl vybrat mezi malobjemovým atmosférickým benzínem, co moc nejel a turbodieselem co jel (přinejmenším subjektivně) lépe. A navíc za levnější naftu. Za takové situace mi taková volba přijde poměrně racionální a to zejména ve střední třídě, kde bývá vyšší nájezd, v nižší střední je to na hraně a do malých aut to byla podle mě pitomost i tehdy, protože tam ty malé atmosférické benzíny zpravidla svou silou plně dostačují a zas tak moc se s nima nenajede.
To se teď začíná měnit, ekonomicky se diesel vyplatí už málokomu a moderní turbobenzíny jedou o dost lépe než srovnatelné turbodiesely. Očekávám tedy, že kyvadlo se překlopí zase opačným směrem, akorát to holt bude nějakou dobu trvat. Za sebe jsem si jist, že další auto bude opět s benzínovým motorem.
|
|
Jo, když je daň na naftu nižší než na benzín. Zlaté Švýcarsko. A taky jsou diesely o dost hlučnější.
|
|
|
- no to je objev
- švýcarsko je země na hovno v důležitějších věcech
- kecy v kleci
|
|
Celá argumentace je založená na tom, že benzíňák nesmrdí, což je dost subjektivní. Na světě je stejný problém když je něčeho moc, jako když je něčeho nedostatek. Vzpomeňte si, jaká byla hustota provozu před pár desítkami let. Jediné východisko bych viděl v šetrnějším využívání zdrojů, jenže v době manažerských cílů typu růstu za každou cenu a hladu po penězích asi nezačne každý sám od sebe.. Nebyla by to totiž ta pohodlnější cesta.
|
|
Pravda a nic než pravda. Tuhle jsem stál u křižovatky a čekal – pozoroval jsem, kolik osobních aut je naftových. Překvapila mě ta katastrofální většina. Dýchat jsem se moc neodvažoval.
Pod všechny argumenty proti dieslovým osobákům se podepisuju. Snad bych ještě dodal jejich citlivost na kvalitu nafty. Takže naftu jedině v podobě V8 do terénního RR nebo Toyoty.
|
|
|
Je-li to vůz primárně do terénu nebo na expedice, pak ano. Ale to RR bývá naprosto výjimečně; stejně tak současné Kojoty.
Je-li to vůz s poměrem užití 50 (nebo více) % silnice, 50 (nebo méně) % terén a expedice, pak je diesel také ubersvinstvo, a chce to benzin z důvodů ve článku popsaných.
|
|
|
Pamatuju si, že kdysi dávno jste takhle přesvědčoval i mě (tedy spíš "přesvědčoval", určitě nemáte potřebu někoho do něčeho nutit; také padly řeči okolo RR a polemizovali jsme, zda dieselový nebo ne). Musím uznat, že jste měl a máte pravdu, ono skutečně jen velmi málo terénních aut jezdí primárně v terénu (a tudíž ten diesel v sobě neobhájí, a to i přesto, že benzín spolyká paliva o něco víc). Oni ho totiž ve skutečnosti moc neobhájí ani ta auta přísně terénní - nafta má být skutečně jen pro velké stroje (=> režim provozu atd).
Tedy (dnes již) bezvýhradně souhlasím.
|
|
|
Auto, které do terénu patří, je lepší v dieselu. I když odpory moderních CR turbodieseů klesají, pořád tam máte nejméně 16 : 1, zatímco u benziňáků jen do 12 : 1. tedy u astmatiků, turbobenziny mají dokonce do 9 : 1.
A to při sjezdu z kopce může být otázka bytí či nebytí.
Ale kolik aut jezdí soustavně v těžkém terénu? 2 %? A koli se prodá ropáků? 50 %?
To nebude terénem, to bude něčím jiným...
|
|
|
Technická: nemám to nastudované teoreticky, zato mám vyzkoušené brzdění motorem (samozřejmě benzinovým!) v docela hodně prudkých a ne úplně krátkých sjezdech, a to v docela dost těžkém autě.
Například toto a mnoho jiných podobných: xnet.eurosignal.cz/okoun/ter02.jpg.
Nikdy nebyl ani nejmenší problém. Brzdí to krásně. Přibržďování je třeba jen naprosto výjimečně, spíše přišlapávám plyn.
|
|
|
Pokud se bavíme o skutečně těžkém opravdickém terénu, tak je benzin k prdu. Tam fakt potřebujete ideálně astmatickýho, ale lze brát i přeplňovanýho diesela. Jeho "traktoroidnost" prostě nenahradíte, i když použijete u benzinu různý pomaloběžky a podobně. Tady pomůže jen osobní zkušenost, tu nelze v tomto případě nahradit.
Prostě těžký terén je dominantou nafta, ale opakuji otázku: kolika procent prodaných aut se to týká? Vsadím se, že to bude do 5 %.
|
|
|
Já bych tuhle a támhle pár osobních zkušeností s dovolením měl. A znám docela dost lidí, kteří mají ještě daleko bohatší.
A dovolím si tvrdit, že s formulací pokud se bavíme o skutečně těžkém opravdickém terénu, tak je benzin k prdu plácáte donebevolající pitomosti.
Pokud byste namísto toho tvrdil, že se do těžkého terénu diesel hodí lépe, pak by to byla jiná; on zde vhodnější skutečně je (jak už jsem ostatně výslovně psal na začátku vlákna) -- nicméně je lepší jen o málo a z hlediska jízdních vlastností je rozdíl zanedbatelný (mnohdy nulový); hlavní výhoda dieselu v těžkém terénu je to, že ani při tom nejhorším pádu s kopce mezi balvany a kdovíco to nemůže bouchnout.
|
|
ale ty nano sračky u konce. to je neskutečná časovaná bomba. nejde o pár pšouků z aut, ale že většina výrob, pokud to jde přechází na nanotechnologie. nejenže je sporná nezávadnost určitých produktů, ale zejména ta paseka při výrobě. třeba v havrani je podnik na hliníkové hlavy a takovej nanohliník, to je taky pochoutka. mnohem horší než nějaké nanomolekuly síry či čeho z nafty. stejně tak odsiřování a záchyt škodlivin v elektrárnách. zachycují jen hrubý bordel a ten nejjemnější "popílek" jde ven. s tím, že mám dojem a myslím, že správný, že tomu přizpůsobili technologie, takže tak jde do vzduchu velká část pevných částic. a to jsou velká kvanta a spalují tam větší svinstva než naftu. nehledě na to, že roman (a jemu podobní), aby si zvýšil bonusy, tam byl schopnej pálit i mrtvoly, takže bych rád věděl, co se v těch elektrárnách všechno pálí. kaly budou asi to nejčistější...
|
|
|
No nechme chvilku stranou nanosračky, avšak to co jste napsal vy jsou naprosté MAKROsračky. Pokud tématu ani zbla nerozumíte, což si po přečtení vašeho příspěvku troufnu tvrdit, tak o něm nerozumujte. Dopadnete pak stejně jako Kačena Žvak při rozmluvách o biomase...
|
|
|
no jasně. potrefená husa nebo někdo, kdo si nechá nabulíkovat cokoliv...
|
|
|
no, já nerad popichuji, ale nano jsou v podstatě jakékoliv jednoduché molekuly. Např. kuchyňská sůl.
Vidět spiknutí proti lidu a gayi v jakémkoliv průmyslovém podnikání vyžaduje opravdu jistou formu erudice. Já ji pracovně říkám ekopošuk, ale nedejte se zviklat či odradit.
|
|
|
aha, tak to je pro mě novinka. pro mě je nanotechnologie to, kde se pracuje s něčím nepatrné velikosti, jak naznačuje předpona nano. nebavím se o molekulách, to může říct nevím jakej pošuk, ale o částicích "hmoty" v těchto nano velikostech...
|
|
|
Mě by skutečně jen zajímalo jestli vůbec o nanotechnologiích vítě něco víc než píšou hovinky CZ, protože ten úvodník by přesně takoví informovanosti odpovídal.
Například co si mám představit pod pojmem nanohliník, to má být materiál nanostrukturovaný hliník nebo snad nějaké nanočástice?
|
|
|
nevadí mi nanotechnologie obecně, ale především nano-odpad z části těchto technologií. nanohliník není terminus technicus, bavím se o přesných technologiích např. zpracování kovů, kdy vznikají nanočástice, případně mikročástice apd. běžně nezachytitelné, respektive neřešené, které samozřejmě ve srovnání s většími částicemi se snadněji rozptylují ve vzduchu i do prostoru, těžko se zachytávají, při vdechnutí pronikají lehce hluboko do těla, případně do tkání. opravdové nanočástice jsou potom už ze své podstaty velmi nebezpečné. ddt se mohlo zakázat, nechalo se to vyhnít atd. až bude problém s tímto nepřekročitelný a bude se muset řešit, bude to už dost pozdě. ale takových věcí by se našlo...
|
|
|
DDT je vysoce kontroverzní látka, poněvadž taky zachránila miliony životů. Dokonce se tu a tam o jeho zákazu debatuje, přestože je prokazatelně perzistentní a může způsobovat mutace.
To zpracování kovů je zrovna dosti střela vedle, protože tam nevznikají nanočástice ale nanostruktura metodou Top-Down.
Riziko úniku nanočástic je u aplikací jako například plnění plastů nanoplnivy. Ale tady je to jako se vším, pokud je dodržena správná technologie, tak jsou rizika eliminována, protože u všech zaváděných technologií se řeší toxikologické a ekologické aspekty.
|
|
|
kovový prach pod jedno mikro sice je toxický a proniká do tkání, ale vyjma ušlechtilých kovů, kam hliník opravdu nepatří, je odbouratelný navázáním na "něco". Hliník je naopak velmi dobrá hračka do pyro směsí.
úlomky nanostruktur jsou nebezpečné v případě např. uhlíku, ale to je problém, který se řeší i u zpracování konvenčních kompozitů, pracovníci provozů s vláknitým sklem by mohli vyprávět, kam vede nedodržování technologické kázně.
"by se mělo zakázat" - klasické volání po návratu na stromy. Je potřeba řešit "dopady" v rámci zavádění do produkční zralosti. Trochu mně to připomíná boj o šumavského a tatranského brouka - spousta zbytečného a neracionálního humbuku.
|
|
|
nevím, jaké máte zdroje, ale zrovna hliník se považuje za velmi toxický. obecně nanočástice zrovna kovů jsou velmi nebezpečné v porovnání s jinými právě i proto, že jsou většinou velmi chemicky či jinak stálé, tvrdé či ostré apd. navíc tělo není pouze biologický stroj, ale současně s tím i biochemický s projevy elektrickými či magnetickými. takže si dovedete představit (snad), že i v tomto směru zrovna kovy mohou škodit. přestože je toto téma potlačované, už i tam existují průzkumy, respektive zjištění, že nanočástice jsou velmi nebezpečné...
|
|
|
Ježkovy zraky. Cokolif navíc je velmi nebezpečné. Evoluce nás vybavila mechanismy, které slouží k "neutralizaci" cizích částic. Něco jde lépe, něco hůře, vždy otázka míry (vřele doporučuji méně populární, ale exaktní podání v podobě učebnic pro VŠ). Oxidy hliníku jsou standardní prach (např. safír), oxiduje prakticky okamžitě.
Ale pazourkem lovit mamuty kvůli tomu nehodlám. Znovu opakuji, že dopady technologií se zkoumají, srovnávat aktuální stav s 50-tými léty, kdy se mnoho sloučenin a postupů teprve vyvíjelo je těžce mimo mísu. V současné době je to jenom otázka, jestli společnost dovolí levnější "špinavé" technologie (čína, vietnam ap.) nebo neee (euroatlantický prostor).
K nanočásticím si prosím přidejte jakoukoliv soudobou technologii, počínaje elektřinou přes energetiku konče potravinářstvím (=chem. průmysl).
Auta - u každého rizika je potřeba také hodnotit, kolik toho přinese. A jestliže "nano" kapacitor nebo sorbent mně umožní rovnoceně nahradit lokální spalování fosilních paliv nebo extrémně nestabilní lithiové accu, tak i za cenu technologie alá výroba polovodičů se to prostě vyplatí.
|
|
|
ježkovi oči! :D vy se bavíte o prachu, já o nanočásticích. ty při jejich velikostech volně procházejí tělem, buňkami apd. ano, evoluce nás připravila na ledascos, bohužel ne na lidské vynálezy. s učebnicemi na mě nechoďte, když jste chodil do školy, tak se jelo asi na děrné štítky. nebezpečí nanočástit je právě v tom, že tělo je proti nim prakticky bezbranné. jako byste chtěl cedníkem přelívat vodu. tělo je maximálně vnímá a pak je možná izoluje, kdy jsou pak ohniskem neustálého dráždění, které může mít fatální následky. nejčastěji se dostávají do plic a už je zdokomunetováno dostatek úmrtí, kdy se nanočástice "zapouzdřili" v plicích a docházelo tak k nepřetržitému dráždění IS, které vedlo tak maximálně k vodě na plicích. je to obdoba azbestu, jenže mnohem horší a univerzální v tom, že nebezpečné jsou nanočástice především velikostí, jedno z čeho. stejně tak kapaliny, kupříkladu nátěrové hmoty, pokud se dělají nanotechnologií, to je taky chuťovka. ale nebudu vás strašit. jestli se to někdy uspokojivě vyřeší budu sám rád. jenom si to řešení nedovedu ani představit, natož aby se prosadilo...
|
|
|
? procházet můžou, ale maximálně tak buněčnou membránou, zbytek je nesmysl.
Zapouzdření v plicích se říká silikóza, vcelku známá věc. Na zapouzdření, což je jedna z obranných reakcí musí být částice detekovatelná. Azbestové vlákno je prach, obyčejný prach, podobné vlastnosti má skelné a uhlíkové vlákno, že Vám nevadí (ale to není nanotechnologie, že).
Nerozumím tomu, kde se mají ony volné "nanočástice" brát. Buď jsou součástí systému a mají nějaké vlastnosti, jsou nějak stabilní a vázané, nebo se jedná o klasický oděr (prach). Prekurzory (ano, ony nanočástice) se najdou během výroby, obvykle v uzavřeném systému, jenom blázen by je pracně vytvářel aby je potom ztrácel, ale ve finálním výrobku jsou jednotlivě na figu borovou.
Zkusil bych opravdu učebnice .. strašíte mně, ale zoufalým nepochopením jak věci fungují. Ještě mně postrašte atomem a já končím.
|
|
|
Jinak - zlobí mně to, protože i díky takovým fóbistům a ekopošukům i z "mých daní" se místo nátěru fasád "nanobarvou TiO", což by mělo jak efekt faktický, tak i sekundární (reference, veřejná podpora), kupují rozkošné betonové rakve, pardon truhlíky.
Stejně tak dotuji solární elektrárny, což je totální ekologický nesmysl, pouze "problém" je nekontrolovaně exportován do číny. Ale genové inženýrství je riziko, takže odpad na směs jednodušších uhlovodíků, to je špatně.
|
|
|
tam kde dochází k velmi sofistikovanému opracování kovů v přesnostech o kterých se bavíme, se musí produkovat i obdobně mikroskopický odpad, což je logické...
|
|
|
jo a ještě hahaha k tomu dodržování technologické kázně a povolování výrob. povolení se kupuje či získá jinou korupcí. technologie se předvede při povolování, ale potom už se může praxe podstatně lišit od teorie. zvláště když správné postupy stojí čas a peníze. kdyby tomu tak nebylo, nestěhovaly by se tyto technologie z vyspělých zemí, kde je většinou netrpí a nepovolují, viz zrovna ten nemak...
|
|
...nebo rovnou zakázat! Nebo ne?
"...protože co je za nim, to ho nesere..."
|
|
Ja nechapem prečo si firmy radšej nekupuju auta na LPG. LPG je menej zdanene, a hlavne neviem si predstaviť kradnuť LPG z nadrže.
|
|
|
dej pokoj... lidi, vyprdněte se na LPG, dyť když nás bude na plyn jezdit hodně, hnedka nám to pořádně zdaněj a čim pak budu živit ten svuj osmiválec?
|
|
|
|
proto všude tvrdím, že na LPG to nejezdí dobře.
|
|
|
Nešlo by nějaké palivo vyrábět třeba z poslanců a podobného ksindlu? ;-)
|
|
|
MEŘO, jistě. Vyžraný jsou na to dost.
|
|
|
Chomouty a zapřáhnout? Kdyby byl pořádný bič...
|
|
|
Asi jo, s menší úpravou - viz. Soylent Green s Charletonem Hestonem.
|
|
Jste demagog a z hlediska chemie nevzdělaný jedinec. Srovnávat nanočástice s vámi uvedenými bojovými plyny je naprostá pitomost ať už co do účinku nebo průniku do organismu. Fosgen je látka víceméně plynná pronikající do organismu plícemi, které také efektivně likviduje dle rovnice COCl2+H2O->CO2+2HCl. HCl je kyselina solná, která není k dýchání právě vhodná a plíce hezky naleptává až k nepotřebě. Yperit je složitější ulpívavá lipofilní tekutina, která protože je tekutinou, se z podstaty neskládá z nanočástic, ale jednotlivých molekul. Protože je lipofilní tak bez problémů proniká pokožkou stejně jako např. benzín:). K ušetřeným penězům: to že nevíte za co jste je vydal nikterak nesnižuje jejich hodnotu. Využil jste je na nákup statků, které pro vás měly vyšší součtovou hodnotu než statek původní tj. cigarety, nikdo vám je nesebral. Váš argument je tedy irelevantní. Doporuču přečíst neco o liberální ekonomické teorii.
|
|
Kdo má rád naftu, smrdí mu benzín a naopak. Já mám rád naftu a myslím, že benzín patří do motorky a sekačky. Prostě se mi _líbí_ průběh výkonu, momentu a i zvuk nafťáku, ale nedělám kvůli tomu nějaký hysterický výkřiky. Nehledám za každou cenu argumenty proti lidem co se líbí benzín. Někdy leze humus z obout typů motorů, otázka je proč v konkrétním případě. Nejsem si jistej, jestli katalyzátory a filtry, EGR a nižší komprese vždy pomáhaj. Mám pocit, že tyhle věci sice zníží obsah nějaký škodliviny, ale vždy za cenu vyšší spotřeby a tedy vyššího objemu výfukových plynů a tedy i škodlivin. Po čase asi některý tyhle eko-technologie přestanou v motoru fungovat a zbude jen ten negativní efekt.
Taky jezdím na motorce a občas mi nase*e nějakej smraďoch nebo náklaďák co cáká mlhu bordelu, to je holt život.
|
|
|
Neni to spis tak, ze vam vyhovuje prubeh vykonu a momentu turbomotoru nez to, ze to je naftak? Nebo by vam vyhovoval i prubeh momentu atmosferickeho dieselu?
|
|
|
Mám jak starej komůrkovej diesel tak i novej turbodiesel. Oba maj něco do sebe. Ten bez turba maká v nízkých otáčkách, takovej vytrvalej dříč. S turbem to má v určitým spektru otáček špičku, která je celkem fajn, s větším obsahem by to ale bylo lepší. Nejvíc by se mi líbil asi šestiválec většího objemu. Z nějakýho divnýho důvodu se mi líbí i ten zvuk detonací staršího motoru s vysokou kompresí. Co se mi na moderním motoru nelíbí je dvouhmotový setrvačník, připadá mi to jak kdyby byl motor ke kolům připojenej gumovou hřídelí.
|
|
|
Starej komůrkovej diesel má do sebe následující: nemá prakticky žádný výkon, ukrutně smrdí, kvrdlá celým autem jak trampolína, umožňuje dosáhnout neuvěřitelně příšerných jízdních vlastností, každý 3 roky mu praskne hlava, každých 5 let odejde vstřikovací čerpadlo, musí se neustále čistit trysky (pravda, zvládne malé dítě)...
Proti gusti žádný dišputát, jezděte si čím chcete, ale pokoušet se hledat ve Vašem iracionálním postoji nějaké objektivní plusy mi připadá dost svérázné.
Oproti stejně nevýkonnému benzinu je to prostě pro 98 % obyvatelstva hnus.
|
|
|
Ne všechny staré komůrkové diesely byly vyrobeny v Itálii - zrovna to praskání hlav se zdá být jejich krajovou specialitou...
|
|
|
Jasně, a proto němcům ty hlavy praskají dodnes ;-)
|
|
|
No žádnej závodník to není, to máte pravdu, ale jinak nemůžu souhlasit. Těch 50kW celkem stačí, na pohyb mezi městy a občas po městě je to OK. Na dálnici nic moc, ale myslím že limit je spíš v podvozku. Najezdil jsem s tím 200Mm, jsem třetí majitel a kupoval jsem to s 70Mm, takže celkem minimálně 270Mm. Kromě oleje, filtrů, řemenu a kladky jsem na motoru nic neměnil. Startuje na první kompresi. Vyditelně nečoudí ani studenej. Spotřeba cca 4.5l. Na pátej převodovej stupeň můžu jet 40-150km/h. Dunění motoru mi vyhovuje víc než kvílení benzíňáku.
|
|
|
Najezdím cca 45 - 55K km /rok a je pravda, že mne mé předchozí ošklivé a velké SUV v benzínu , co žere děti i s Pražskými matkami, sežralo pomalu taky. Rozdíl oproti nynějšímu dieselu je na palivu cca 50K zdejších peněz ročně. Což není úplně málo i při dražších servisních nákladech dieselu a pozici živnostníka.
Až se mi povede zklidnit svůj život na 10-15K najetých km/rok, samozřejmě se opět vrátím k benzínu, o tom žádná.
|
|
|
SUV žere všechno, od kočárků po zásoby ropy, o tom žádná. Ale když holt jste tak špatně vybaven od přírody, že jej musíte mít... Taková Panda 1.2 žere podtstaně méně než SUV v dieselu a nežere nikoho.
|
|
|
A kupodivu njinak vyrazne nesmrdi, ale necucham k tomu, je to skodovka, je to dost hrozne jinymi vlastnostmi nez smradem, ale rozhodne nevoni, to rikam rovnou, ale v dnesni dobre vlastnit auto?! Eh, to jsi zaspal, dneska se auta pronajimaji, je to vyrazne levnejsi nez auto vlastnit.
|
|
|
A teda nevim jak v cine s tou naftou, ale treba na zelandu jeste loni (nevim jestli taky letos nezmagorili) bylo provozovat osobni dizl velmi velmi narocne.
|
|
|
... nicmene stejne tohle moc neuznavam, daleko vhodnejsi motivace by byla, kdyz uz mame ty mega dane, ty dane na benzin snizit.
|
|
Asi tak, do auta patri benzin, nafta se leje do traktoru. Az Ferrari udela diesel, zvazim to. Jen si myslim, ze ta navratnost je jeste v delsim horizontu kdyz si kupujete nove auto, vim ze jsem to kdysi pocital a vysla mi navratnost po cca 100 tis. km. Smradu je z toho hodne, ale to bych prekous. Co bych na naftovym aute neprekous je ze to nejdede a nejde do otacek, nic se nevyrovna tomu kdyz pospichate nebo se jen bavite jizdou a drzite benzinovy motor v 6-7 tis otacek, to je k nezaplaceni, na vsechno ostatni je tady ochcavka.
|
|
|
No vidíte, a konstruktéři WRC motorů se snaží o pravý opak: dostat co nejvíc výkonu do co nejnižšího spektra otáček.
Buď jsou hloupí, nebo jste něco nepochopil...
|
|
..nejen nafťáky (a nejen ty co jezdí na řízky).. ale i ty mopedy co smrdí jak bolavá zadel.. já mám 15 let starej benziňák a jsem za to rád..
|
|
|
No jo, jenze prumerny diesel spali za svych 200 000 km zivotnosti k deseti litrum na sto kilometru, zatimco prumerny moped (skutr), kterych je nepomerne min, spali za vych 10 000 km asi 2 - 3 litry na sto.
|
|
Za CR nemůže ani tak Bosch, ale hlavně Fiat. Pracovali na tom od první Cromy někdy z roku 1986.
Posedlost dieselovými motory nepřichází ani tak z Německa, jako spíše z jihu Evropy, zejména z Francie a Itálie.
Yperit a podobné sračky nemají s naftovými motory nic společného.
ALE teď k myšlence článku: NAFTA JE PRŮSER, KTERÝ ÚPROKAZATELNĚ ZABÍJÍ!
V důsledku všemžných politických tlaků jsem se dostali k systému CR 4. generace, který již pracuje s tak velkými tlaky, že pevné částice těmito motory produkované jsou nehlídatelné.
Čím vyšší vstřikovací tlaky nafty do válců, tím homogennější směs, tím lepší hoření, vyšší účinnost, nižší spotřeba a vyšší výkon...ALE také tím menší částečky pevných částic. Z Avie byly pevné částice tak velké, že končily svoji pouť lidským oraganismem kdesi v krku. CR první generace (UniJet) šel do průdušek, druhá generace do průdušnic a od třetí generace - tedy EURO4 - rovnou do plic!!! A stačí poměrně malá expozice plic těmito sračkami a vzniká RAKOVINA PLIC. Ne z kouření, ale CommonRailu! Tomu má zabránit FILTR PEVNÝCH ČÁSTIC, což je taková drahá a žravá legrace umístěná ve výfuku, která zpětně snižuje výkon, zvyšuje spotřebu paliva a když se zaplní (cca 70-150 000 km) je třeba jej vyměnit. Cena? Od 7 000 do 70 000 Kč. legrace? Přejde. V EU leží zákon o tom, že odstaranění nebo nahrazení DPF filtru bude trestný čin s velmi vysokými sazbami. Již 2 roky...
Současná CommonRail auta jsou provozně nejdražší, co může být. Krom běžných neduhů nafťáků v podobě vysokých sevisních výdajů od poloviční životnosti ramen přední nápravy po vstřikovací čerpadla v ceně půlky nového auta je DPF činí i neupotřebitelnými.
Je někdy dobré vystrčit nos z té naší socialistiko-fašistické Evropy a podívat se kolem. Hrůza, krom Evropy se kolem žádný boom dieselových motorů nekoná! Žádná neevropská země nečiní to, co EU: nezvýhodňuje nesmyslně životu nebezpečné diesely proti téměř neškodným benzinovým motorům! Naopak!
V minulém století to byla vždy Evropa, kdo vyvolal nejhorší války v dějinách lidstva. Války, které se pak rozšířily téměř po celé planetě (s pár výjimkami).
Jsem rád, že naftové šílenství se zatím z Evropy nerozšířilo...
|
|
|
Naprosto souhlasím. Evropa se v rámci nesmyslného boje proti tomu plynu, který dýchají kytky, zamořuje čím dál škodlivějšími sazemi z dieselů. Celosvětově se pak vyvíjejí miniaturní benzínové motůrky s turbem, které už jaksi z podstaty prd vydrží, takže je třeba nejlépe dát celé auto do šrotu a pořídit si nově vyrobené, což je taky nesmírně ekologické. Jako alternativa jsou protěžovány drahé hybridy, které už podruhé nikdo nechce, nebo elektromobily sice s mizivým dojezdem, ale na levnou elektřinu. No a až se na ní povede nalákat dost oveček, tak se ten proud hezky zdraží, ne moc, asi jenom tak na úroveň toho benzínu...
|
|
|
S těmi "benzinovými motůrky s turbem, co prd vydrží" jděte už někam. Tak si nějaký T-Jet vyzkoušejte.
Já osobně tvrdím, že "turbo ničím nenahradíš".
Ano, je pravda, že životnost turbodmychadla je limitní a žádné levné komerční turbo nevydrží celou životnost auta. Ale v době, kdy to turbo stojí míň než sada předních ramen, mi tyhle nářky přijdou úplně mimo. Tak holt po 200 000 km vyměním turbo nebo ho nechám repásnout a dalších 150-200 000 km mám klid.
Přední ramena na Passatech nebo Audinách s podélným motorem se mění po 30-50 000 km, a taky nikdo neskučí. Naopak, idioti si libujou, jak je to "šénkchár".
Asi sem hodím nějaký článek a hlavně nějaká srovnání v grafech (jde-li to), která jasně prokáží, že 2.0 litru atmosféra-astmatik je sračka proti dobře udělanýmu 1.4 T-jet.
Svět turbomotorů fakt nezačíná a nekončí praskajícími řetězy TSI...
|
|
|
Hmmm mě v Peugeotu 5008 motor 1.6THP zdechlo turbo při 60 tisících... Drahá sranda...
|
|
|
To je přesně to, co jsem měl na mysli. 60 000 km je sice opravdu dost málo, ale to turbo Garrett 1544V stojí nějakých maximáááálně 20 000 Kč, repase vyjde na polovic, takže žádná extra drahá záležitost to není (v porovnání s ostatními servisními výdaji dnešních aut).
Jo v době, kdy stála turba kolem 60-80 000 Kč to bylo o jiných penězích, ale takhle...
|
|
|
maximáááálně 20 000 Kč, za které by mohl jet člověk třeba na hezkou dovolenou, kdyby měl 2.0 atmosféru. Nevím jaké ostatní servisní výdaje myslíš, za 250.000km s 2.0i v Mazdě z roku 2003 si vyžádal motor 1x čištění klapky, 2x výměna svíček (+- 2x 2.500,-), 16x výměna oleje+filtrů (16x1.600,-), to vychází dohromady na něco kolem 30.000,- Kč. Kdybych k tomu měl připočíst 80.000,- (resp.4x maximáááálně 20.000,-), tak bych ten krám radši hodil ze skály. Ono i kdyby to bylo jen 2x, tak to překročí všechny ostatní výdaje dohromady, nechápu proč takovej průser zlehčuješ jako kdyby šlo o dolití vody do ostřikovačů...
|
|
|
Protoze co jinyho zbejva?
|
|
|
Normální kvalitní turbo při normálním režimu by mělo přežít min. 150 000 km. Ono přežije samozřejmě víc, ale pak už ty tlaky nejsou to, co by být měly.
Ano, může se stát, že to nevydrží. A nemusí to být jen řidičem, byť často je to právě jím. Pokud turbo odejde po 60 000, je to prostě špatně, ale je to závada jako jakákoli jiná, ne? Speciálně na M6 2.3 astma jsem viděl několik GO motoru do 100 000 km, o předchozích Mullerech a podobných ani nemluvě. Na straně druhý, všechny M6 MPS měly turbo v háji do 100 000 km. někde udělali soudruzi chybu...
Mimochodem, rameno spodní na tu M6 2.0 je něco přes 3000 Kč + rameno horní za 6000 Kč, to je s tyčkou stabiláku nějakých 10 litrů na jednu stranu = na celou přední nápravu 20 000 Kč... to turbo je opravdu v tomto případě levnější než jedna sada předních ramen... přesně jak jsem psal...
Nechci bagatelizovat, ale jenom upozorňuju, že to fakt nejsou nějak strašný rány (čelní sklo je na tu M6 za kolik? Za 12? Jezdí to na 17" kolech s jednou gumou za 5000?) ve srovnání s cenou ostatních dílů, které se řeší mnohem častěji (ramena tady v Praze řešíme do 60 000 km).
|
|
|
BTW neznám vůbec nikoho komu by dlouhodobě vydržela repase turba. Možná je to tím, že většina těch lidí co znám má stejný auto s fiatím 20v motorem a TB28, ale když to někomu vydrželo přes 20.000km tak už je to prakticky šťastlivec. Možná na masových autech typu TDI 77kW s tím je víc zkušeností a výdrž repase bude rozumná, nevím, ale já bych do toho nešel.
|
|
|
Co třeba já? Nechávám turba repasovat běžně již několik let (nejméně 10, nevím přesně). Asi tady narážímě na klasický problém "když dva dělají totéž, není to totéž. Píši-li repase, mám na mysli skutečnou repasi a ne matlaninu typu Český Lanciaklub. Ono turbo, který se točí 85 000/min. totiž tak nějak potřebuje vyvážit... Pokud není turbínová část popraskaná a turbo nebylo zadřený nebo jinak zničený, není žádný problém ho nechat zrepasovat.
Ano, zprasků jsem viděl v životě víc než dost, ale všechny mají stejného jmenovatele: snahu ušetřit. Pokud zákazníka zajímá jen cena repase, nemůže se divit, že výsledek tomu odpovídá.
Řádně zrepasovaný turbo má téměř životnost novýho. Téměř proto, že se časem může stát - v závislosti od typu toho turba - že ta zadní komora kolem WasteGate ventilu popraská. U moderních maličkých komerčních turbodmychadel je to poměrně aktuální záležitost. Některé typy - např. třeba KKK 80105 i 80162 na TSI - na to bohužel trpí, a třeba již po cca 80 000 km se tam ty praskliny vyskytují (a třeba na 160 000 taky ne -tam často nejvíc záleží na řidiči). Dá se to samozřejmě i vařit, ale pak ta životnost bývá zhruba poloviční oproti novému (páč to časem stejně popraská vedle).
|
|
|
Já osobně tvrdím, že "turbo ničím nenahradíš".
Ale jiste, ze nahradim. Takovych osm litru kubatury v Corvette zadne turbo nepotrebuje.
|
|
|
Technicka poznamka: Corvette moze mat podla verzie objem 6.2 litra (motor LS3) alebo 7.0 litrov (motor LS7 vo verzii Z06). Existuje dokonca aj preplnana verzia. Treba ale dodat, ze ta je preplnana slusnym sposobom - kompresorom (motor LS9 vo verzii ZR1).
V10 8.0 bola specialita Dodge Vipera, ktory uz bohuzial nie je medzi nami. Ma sa vsak vratit ako SRT Viper na buduci rok.
|
|
|
věcná: jel jste s tím někdy?
|
|
|
Myslel jsem pochopitelne bigblock Vortec 8100 (coz V8 je). Ze se do Corvette nedaval seriove, to je pravda, nicmene stejne tak je pravda, ze v neseriovych vozech ci v domacich upravach se objevil...
|
|
|
to je stejný jako bys řekl, že bys eRko bral jen s tři a půl litrovým V8 a na poznámku, že V8 do Rka škodiffka nemontovala bys řekl, že jsi viděl jedno Rko s dobastleným motorem z 613ky... (já ho viděl a jede jak drak)
8o)
|
|
|
Nene. Kdyby takove auto produkoval a prodaval oficialni tuner (ve stylu Alpiny, Hirsche, Brabusu nebo v ceskych podminkach 80. let treba Metalexu), pak bych s takovym autem problem nemel.
|
|
|
Erm, koho a proč by mělo zajímat takové nesmyslné prdítko jako "2.0 litru atmosféra"?!?
Normální civilisovaný motor do běžného auta na denní jezdění je V8 někde plusmínus kolem pěti litrů. Pokud někdo chce sporťák nebo extra výkon, ať už proto, že je potřebuje, nebo proto, že mu dělají radost, pak samozřejmě více.
|
|
|
No takové požadavky se ovšem příliš neprotínají s nabídkou na evropském trhu.
|
|
|
Však také trh s automobily ani zdaleka není volným trhem; státní intruze jsou v něm ukrutné na všech možných a nemožných úrovních :(
Takže není divu, že vybrat si slušné auto je už dnes skoro stejně problematické, jako vybrat si slušnou partaj u voleb...
|
|
|
No vidíte, a já si myslím pravý opak. Tak perfektní auta jako Lancer Evo IX nebo Impreza STi N14 se v historii lidstva nikdy nedaly koupit. A jsou tak lacino k mání...
|
|
|
Ani jedním z toho jsem nejel, takže jízdní vlastnosti posoudit nemohu. Podle obrázků na webu jsou obě hnusné jak prdel, nicméně zde samozřejmě lze argumentovat, že je to in the eye of the beholder.
Každopádně ať tak nebo tak, jisté je, že ještě před pár desítkami let si na trhu automobilů mohl každý vybrat to, co považoval za vhodné. Dnes tomu tak vinou dementních státních intruzí není; chci-li např. vůz s jednoduchým atmosférickým motorem bez zbytečné elektroniky, neexistuje vůbec nic; chci-li V8 či V12 kolem pěti litrů nebo více, je toho jen velmi velmi málo; chci-li vůz s hezkou karosérií, který nevypadá úplně stejně jako 99 % ostatní produkce, je toho také naprosté minimum :(
A to ani nemluvím o případu, že bych chtěl např. toto www.futureclassicsnj.com/Cars/72eldodsfrt.jpg :(
|
|
|
Impreza WRX STI, do te jsem se tak tak vlezl, mista na nohy asi jako tady motoburg.com/17262-renault-alpine-a110.html, mozna o trochu vic, v alpine jsem se musel zout. Tatuv kolega mel tuhle Imprezu, po par desitkach tisic mu to zacalo odchazet. Mysivbusi neodhadnu. To neznam
|
|
|
Řekl bych, že zrovna vy dva se v tomhle nikdy nemůžete shodnout :o)
|
|
|
Přesně proč bychom se neměli shodnout na tom, že je správné, aby stát nijak nekecal výrobcům do nabídky, takže by si ten, kdo chce turbo půllitr s [doplň 1500 zcela nesrozumitelných TLA] a se vzhledem Fabie kombi, jej mohl stejně snadno pořídit, jako by si ten, kdo chce atmosférický osmilitr bez elektroniky a s parohy na dva metry dlouhé haubně mohl pořídit právě ten?
|
|
|
Ano, přesně tak, ač se neshodneme na výběru konkrétního vozu, shodneme se rozhodně na tom, že jakékoli omezování volného trhu ze strany státu je neakceptovatelné, pokud nejde o základní hlediska ochrany přírody (řekněme, že používání katalyzátorů à la US Federal '83 zpochybňovat nebudu, protože je pravda, že výrazně redukuje skutečně zdraví škodlivé látky. To platí do Euro2, pak už ne).
|
|
|
Když potřebuju sporťák, tak poslední, co budu řešit, je nějaký pětilitrový osmiválec. To bych si zasportoval leda tak já, ale auto těžko. Sporťák musí mít nějakou hmotnost a rozměry a to už ten motor sám o sobě nesplní. Naprosto jalová volba. To už je v podstatě jako ten ropák.
Ale samozřejmě, proti gustu, žádný dišputát.
|
|
|
Takze se pouzije nejaka uchylarna, ktera bude stejne velka, stejne tezka (protoze kvuli vyssim tlakum je zapotrebi vetsi tloustka kovovych casti), ale bude mit o par litru min a bude vydavat zvuk, jako rozbity sici stroj?
Co je adekvatni nahrazkou americkeho sportaku s sestilitrovym motorem? Aby to vydrzelo stejne a melo to stejne vlastnosti.
|
|
|
Jenže já právě NECHCI stejné vlastnosti jako má nějaká 5.0 V8!!! Já chci brutální výkon při malých rozměrech, co nejnižší hmotnosti a za co nejméně nákladů!
Takový motor Mitsubishi 4B11T by tak nějak mohl odpovídat mým představám.
Ale motor auto nedělá, jde samozřejmě zejména o perfektní transmise, které by to chtělo vzít spolu s tím motorem.
|
|
|
Dobre, pokud ale je zakladni vlastnosti motoru, aby byl maly a lehky, pak zvysovani kompresniho pomeru moc nepomuze, protoze narusta hmota, aby ten motor vydrzel (pokud se nedostaneme do extremnich rovin aut, ktera na silnice nikdy nevyjedou).
Pokud chceme auto, ktere najede tak 20 -50 tisic a pak se sesere, tak stejne tak dobre muzeme pouzit lehke a nevhodne slitiny pri konstrukci motoru, co ma objem 5 litru a docilime toho sameho.
|
|
|
Dneska jsme u přeplňovaných motorů u kompresního poměru kolem 8-9 : 1 a plnicího tlaku kolem 1-1,2 baru. Ty motory jsou poměrně laciné, fungují celkem slušně, jsou malé a sice jsou těžší než jejich astmatické ekvivalenty, ale v poměru výkon/hmotnost jsou na tom velmi dobře.
Základním problémem turbobenzinu je teplo. To je jeho jediná - zato sakra podstatná - nevýhoda proti jakémukoli astmatikovi nebo turobropákovi.
Co se týká vlastností, nákladů, životnosti atd., to je jen věc konkrétní konstrukce a účelu.
|
|
|
No, takze atmosfericky petilitr je stejne tezky, jako turbo trilitr, dejme tomu, maji stejny vykon pri stejne vydrzi.
Jeden se ale hur chladi a sesira se na nem vic soucastek.
|
|
|
Výdrž rozhodně stejná nebude, leda by ta atmosféra byla nějak ukrutně a nesmyslně zprasená. Obecně platí, že čím vyšší provozní tlaky a čím složitější systém, tím menší výdrž; tomu se tak nějak z principu těžko vyhnout.
|
|
|
Proto je tam to "dejme tomu".
|
|
|
"dejme tomu" teda zarovná i rozdíl atakující 100%? Něco jako Lojzovo "cca"?
...dobré vědět!
8o)
|
|
|
Koukam, ze okolo mne uz vznikaji urban legendy...Tak to jsem to dotahl fakt daleko, to je super:-))
|
|
|
To jsou stoletý mýty. Opět se odívejte do rally. Atmosféráky mají asi 3x vyšší úmrtnost než turba. Tlaky nevadí tolik jako otáčky (kmitání).
U víceválců velkých objemů si všimněte, jak prudce klesá litrový výkon s přibývajícím objemem. Je to dáno právě kmitáním, které je daleko vražednější (speciálně druhá harmonická), než tlaky. U turbomotorů se často kmity řeší protiběžnými vyvažováky, u atmosférických motorů je to ale velký odpor a tím pádem bývá vyvážení klikového mechanismu věnována vyšší pozornost = delší takt = vyšší cena...
Žijete v zajetí starých mýtů.
staré dvoulitry Fiat/lancia nakroutí 500 000 km, když na to přijde. Životnost není problém, pokud počítáte s tím, že prostě v průběhu času jednou za 200 000 km repásnete nebo vyměníte turbo.
|
|
|
Sice možná žiji v zajetí starých mýtů; zároveň ale žiji (jak osobně, tak v mnohem větším měřítku prostřednictvím mnoha známých) s pár velkoobjemovými atmosférickými motory, jež před generálkou šlapou stále bez nejmenšího problému, a to po době a nájezdu, za který jsou stejně stará turboprdítka dávno nejen po generálce, ale také na vrakovišti.
Nevylučuji, že ve specifickém prostředí "rally" je tomu z nějakého důvodu jinak; to mne ale zajímá stejně málo jako třeba prostředí F1. Tam, kde jezdím, tomu je bez nejmenší pochyby tak, jak píši (potvrzuje to (a) logika, (b) statistika, jež dokládá, že logika nic podstatného nepřehlíží).
|
|
|
řeč byla o sporťáku kam PM navrhoval pětilitrový ingot, protože asi nepochopil, že sportovní vůz nejezdí jen rovně, ale měl by také sem tam zatočit a to, pokud možno, na menším poloměru než kloubový ikarus.
pokud nebudu počítat exoty na které lze jen těžko dosáhnout, pak je limitní hmotnost někde u 1500kg (kolik váží V8 5,0? 400kg?) celkový hmotnosti sériovky se silným motorem, což vylučuje montáž něčeho většího než je 3,0 benzin, protože ten lze naladit na vysoký výkon. nikdo také nepředpokládá, že bude takový vůz jezdit v zimě v létě do bezvědomí a poslouží třem generacím na odpolední výlety stejně jako na stěhování ledničky.
|
|
|
Lehce doopravím - u velkých vrtání klesá litrový výkon z prosté poučky, že výkon je přímo úměrný objemu, ztráty hmotnosti akcelerujících součástí, pro ztráty teplem je podstatný povrch válce. Hmotnost dílu ale s vrtáním pro stejné otáčky neroste lineárně, ale s druhou nebo třetí mocninou.
Jakýmsi dobře vyřešeným optimem výkon/ztráty a pevnost materiálu je objem válce 125-250ccm.
Ano, problém víceválců jsou torzní kmity, ale ten je problematický od V12.
Úmrtnost atmosfér/turbo na soudobém rallye je pro silniční provoz irelevantní, ty turbomotory bez restriktoru mají potenciál na 600k+, to je potom jiná sranda (a že bývávala).
|
|
|
Neni nahodou I6 a prakticky kazdy dalsi vicevalcovy motor (pokud si odmyslime opravdu perversni zrudnosti typu W7, W11 apod.) naopak prirozene stabilni? Litrovy vykon s pribyvajicim objemem sice u nekterych motoru (ameriky) klesa, zejmena z duvodu pouzivani levne vyrobni technologie, ale ani to uz dnes neni az tak docela pravda (navic ty americke velke motory i tu dodatecnou montaz turba ci kompresoru docela dobre snaseji).
|
|
|
Děkuji, vyzkoušel jsem. Proti T-Jetům rozumného objemu např. v bravu vůbec nic nemám. Je to motor pro řidiče, kteří preferují sportovnější jízdu a pro ty ostatní se model prodává i s atmosférickými motory. On zase ne každý vyznává sportovní jízdu, někomu stačí dojet tak nějak v pohodě z bodu A do B a nebýt při tom brzdou provozu. Dlouhodobě pak bez zbytečných nákladů způsobených dílem, který sice z motoru dělá "moderní agregát", ale mnoho řidičů ho při svém způsobu jízdy ani pořádně nevyužije. Těmi "motůrky" jsem myslel hlavně různé ty tříválce kolem litru, které už dnes automobilky nabízejí, nebo se chystají nabízet, jako základní motorizaci i do modelů střední třídy. Abych vyjádřil hlavní myšlenku svého příspěvku - mně nevadí, že se tyto motůrky vyrábějí, ale že k nim v rámci modelové řady přestávají existovat čtyřválcové atmosférické alternativy.
|
|
|
Já se ale ani nedivím. bez toho turba to totiž nefunguje. ekologické předpisy jsou šílené. Podívejte se například na motor 2.0 TwinSpark: s Euro1 raketa, s Euro 2 docela dobrý, s Euro3 sračka... astmatikama fakt cesta nevede. osobně se spíš divím, jak je možné, že současná turbovlna nepřišla již před 15-20 lety.
|
|
|
Zde si dovolím zaspekulovat, že to, co se považovalo za raketu v době, když platila Euro 1, by dneska asi neobstálo ani kdyby ty regulace nebyly. Ony se ty nároky pořád zvyšujou a pokrok jde (i když někde deformovaně právě kvůli těm regulacím) taky pořád dopředu.
|
|
|
Čím a jak je definována "raketa"? Zrychlením z místa? Maximální rychlostí? Ještě nějak jinak?
|
|
|
No, řekl bych že vysoké zrychlení po startu, po krátké době vyhoří, funguje i bez kyslíku....
|
|
|
neznám hoření (prudké okysličování), které funguje bez kyslíku. myslels možná bez okolního kyslíku, protože kyslík si každá raketa veze s sebou buď čistý nebo vázaný v palivu.
|
|
|
Ok, máte pravdu, bylo myšleno i bez atmosférického kyslíku, samozřejmě, u nadsázek se s tím tak nedefinuji.
Přemýšlím, zda by bylo možno zkonstruhovat raketu na principu jiné reakce, ale i kdyby, tak ta by zase logicky nevyhořela. Tak jo, dostal jste mě.
|
|
|
Řekl bych, že raketu lze vytvořit na principu jakékoliv exotermické reakce*, ale dle mého názoru logicky musí "vyhořet" každá, po spotřebování látek, které v ní zastupují palivo a okysličovadlo...
* Záleží na definici rakety, autonomní reaktivní pohon měla třeba dětská plastová raketka, do které se nalila voda a hustilkou napumpoval vzduch - létala min. 20 m vysoko...
|
|
|
Připravím nějaký článek, kde budou konkrétní grafy.
Tam bude jasně vidět, jak okamžitý výkon motoru klesá v závislosti na emisní normě.
Bohužel ale mám podrobnější údaje jen k motorům Fiat/Alfa/Lancia, takže článek bude opět tendenční.
|
|
|
noooo...není to pravidlem úplně všude.
- VW Golf I (1974-1984) se prodával s 1,1 o výkonu 37 kW a hmotností 802 kg
- Škodiffka uvedla v r. 2002 Fóbyji s motorem 1,0 o výkonu 37 kW a hmotností 1.060 kg.
|
|
|
"Zde si dovolím zaspekulovat, že to, co se považovalo za raketu v době, když platila Euro 1, by dneska asi neobstálo ani kdyby ty regulace nebyly. Ony se ty nároky pořád zvyšujou a pokrok jde (i když někde deformovaně právě kvůli těm regulacím) taky pořád dopředu."
Nerozumíme si. Zatímco jeden motor měl v době platnosti emisní normy Euro1 max. výkon 162 koní na 5750/min. s velmi dobrým průběhem výkonu ve středním pásmu otáček, tentýž motor měl o pár let později díky normě Euro2 již jen 155 koní při 5850/min. s obstojným průběhem výkonu ve středním pásmu otáček.
O dalších pár let později vyrobený tentýž motor podle normy Euro3 již sotva zvládnul 144 koní při 6000/min. a měl vysloveně vykastrovaný průběh výkonu ve středním pásmu otáček.
Ten motor se v průběhu času nikoli vývojem zlepšoval, jak dogmaticky předpokládáte, ale naopak fakticky výrazně zhoršoval.
To ostatně postihuje všechny astmatické motory a proto hodně zákazníků přešlo k turbodieselům. Současné atmosférické motory, aby splňovaly evropské emisní normy, de facto bazírující pouze na nesmyslné produkci sodovkového plynu, jsou jak vykastrovaný obecní býk.
Část zákazníků prot, aby měla výkon tam, kde jej potřebuje, přechází na turboropáky, druhá část na turbobenziny.
Přeplňování turbodmychadlem má totiž jedno obrovské pozitivum: výkon tvoří pouze v okamžiku zátěže. mohou tedy snáz projít testy, které předepisují využití jen části jejich výkonového potenciálu.
|
|
|
Děkuji za další excelentní doklad toho, kterak státní intruze (a jenom státní intruze) nebetyčně kurví autoprůmysl -- což jsem psal dávno v jiném vláknu, a je zábavné, že právě Vy jste tam s mým názorem polemisoval :)
|
|
|
Proč mají emisní normy (http://en.wikipedia.org/wiki/European_emission_standards) taky limity PČ také pro benzínový motory (od EURO5) když tam vlastně PČ nevznikají?
|
|
|
Protože normotvůrci z Brusele jsou absolventi sociologie, politologie, etnologie, kulturně-sociální antropologie a podobných zhůvěřilostí, kteří nerozeznají kombinačky od šroubováku. Techniků je naproti tomu málo, takže pracují v oboru a nemusí si špinit karmu prací v exekutivě Uhnije...
|
|
Ja mám v tomto veľmi rozporuplný názor... Poviem to takto, mňa celkovo autá vyrobené po roku 2005 nezaujímajú a mám ich úplne na háku... Mám Peugeot 405 GRD - Hladký diesel. Vybral som si ho preto, pretože sa jedná o jedny z najspoľahlivejších motorov, ktoré boli kedy vyrobené. A vo svojej dobe boli asi spoľahlivejšie, ako súdobé benzíňaky... Jednoduché mechanické čerpadlo, možnosť jazdiť na čokoľvek aspoň troška horľavé a mazľavé, žiadna dvojhmota, žiadne EGR, žiadne zapaľovanie, žiadne starosti so sviečkami, obrovské kilometrové nájazdy a pritom je to až prekvapivo živé. Tu sa dá jednoznačne povedať, že je to motor s veľmi nízkymi TCO, spotreba 4,5-5l je len taký príjemný bonus k tomu všetkému. Kto by nadával: "starý lenivý cárach, už to presne vidím, ako sa snaží vyšriabať do kopca a za ním je 3km kolóna" nech ide do piče! To auto má 51kW a 120Nm pri hmotnosti niečo málo cez tonu. Uvedomte si, že najrzošírenejšie autá sú Fabie HTP s výkonmi 40-51kW a hmotnosťou o dva metráky väčšou (a celkom logicky sa ten motor montuje aj do combi)...
No každopádne s autorom aj čiastočne súhlasím. S príchodom technológií common rail, PD a podobne, dieslaky stratili svoju výhodu, totiž nízke TCO. To, čo majteľ ušetrí na nafte, väčšinou dá naspäť do opráv kokotín ako sú dvojhmotový zotrvačník, piezoelektrické vstrekovače a pod.
Realita je taká, že v súčastnosti (z áut vyroených po roku 1999) by som dal radšej prednosť benzíňaku prerobenému na LPG alebo niečomu ako XM s motorom 2.1 12V TD s klasickým mechanickým čerpadlom.
Inak ešte odbočím čo sa týka toho veleúžasného Common Rail: Motory Tatra dokážu plniť emisnú normu EURO5 a pritom stále len s jednoduchým mechanickým čerpadlom :)
|
|
|
|
Pozor, len na niektorých typoch, pri 1.9 hladkom myslím, že len na type 147, každopádne nieje veľký problém ho odpojiť.
|
|
Předevčírem jsem se vrátil z korejského Busanu. Asi 4 miliony lidí, páteřní komunikace ve městě mají většinou 4 až 6 pruhů v jednom směru a i tak jsou ve špičce zasekané. Když jsem se pohyboval poblíž, cítil jsem takový zvláštní pocit. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že _tam není smrad_ a _že tam není hluk_. Většina aut se pohybovala prakticky neslyšně. Asi nejběžnější motorizací byly atmosferické velkoobjemové šestiválce.
Navíc, možná máme tendenci se na korejskou techniku dívat skrz prsty, ale to, co se teď děje v Evropě - malá autíčka krmená naftou - mi tam najednou připadalo docela směšné. Dobrých 30% vozového parku tvořily vozy Ssang Yong Chairman, podrobnosti zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/SsangYong_Chairman
Menší podíl pak tvořily vozy Renault-Samsung SM5, případně SM7. Pak občas nějaká Hyundai Sonata. Z evropských vozů jsem během týdne potkal 1 Audi, 2 Mercedesy a 1 Peugeot. Asi by si to tam koupil jen blázen.
Co se pohodlí týče, vyzkoušel jsem Chairmana a SM5 jako vozy taxislužby. Pohodlný posez, spousta místa, velmi tichý chod. Hnidopich možná namítne, že zrovna ten Chairman je postavený na bázi Mercedesu - no a? Těží z technologie, kterou jsme si my sami vymysleli a následně zavrhli, o to je to horší...
|
|
|
kedze asiati nie su vzrastom prilis velki, tak by ma celkom zaujimali dovody preco je to tak ako hovorite. Vzhladom na to, ze Busan ma 3,6miliona obyvatelov tak sa dovod zda byt celkom jasny. Auto tam nie je preferovany dopravny prostriedok. Nasledne predpokladam, ze cena samotneho motora a cena pohonnych hmot je marginalna oproti ostatnym nakladom na dopravu autom - parkovanie, dan kazde 3 mesiace, cena registracie 10%-20% z porizovaci ceny, cas straveny za volantom(ak je vacsi v porovnani s metrom) atd. Su to len udaje z internetu, takze budem rad ak mi moje predpoklady vyvratite. Staci trebars aj cenou toho taxiku ktorym ste sa viezli.
|
|
chci se zeptat jestli nemate nahodou zkusenost s nasledujicim vylepsenim dieselu?
http://en.emulsionpower.com/products/stable-emulsion/
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek O autech na naftu
|