Test elektromobilu STROMOS. „Tankování“ ze zásuvky, přízračně tichá
jízda, syndrom potápěče.
Představa auta, které jen potichu proplouvá okolo čerpacích stanic,
kde ceny za pohonné hmoty rostou přímo před očima, vypadá určitě lákavě.
Pojďme se na jedno takové auto podívat blíž. Po týdenním testování elektromobilu
v běžném provozu se s vámi rád podělím o získané dojmy a zkušenosti.
Nejprve si prosvištíme základní údaje doplněné několika takřka uměleckými
obrázky a potom se vrhneme na podrobnosti:
Komu tvar karoserie připomíná produkt firmy Suzuki nebo Opel, ten se
nemýlí. Elektromobil STROMOS vznikl zcela zjevně přestavbou ze Suzuki Splash
nebo Opel Agila. Výbava je opravdu jen základní - auto bez centrálního
zámku a s kompletními "švihadly" jsem už dlouho neřídil. Chybějící akustické
varování při vystupování z auta, že zůstala zapnutá světla, je u elektromobilu
zarážející.
Vnitřek auta je taky z velké části shodný s originálním modelem. Jedna
z věcí, kterou ve variantě se spalovacím motorem nenajdete, je informační
display o stavu baterie na střední konzoli, ke kterému se dostaneme později.
Na druhou stranu chybí otáčkoměr, který je u Suzuki proveden jako malý
budík trčící z palubní desky mezi tachometrem a výstupy ventilace. Překvapením
je pětistupňové manuální řazení, které ale zase pomáhá překonat rozpaky,
jak se s takovým elektromobilem vlastně jezdí. Jednoduše – stejně jako
s „normálním“ autem. Zastrčím klíč do startéru na obyklém místě, nastartuju,
zařadím rychlost a jedu. Ale zpět k interieru: Kulaté E uprostřed volantu
je logo firmy German E-Cars, která STROMOS vyrábí.
Podle údajů výrobce má motor max. výkon 56 kW a max. točivý moment
140 Nm. Při minimální (pohotovostní) hmotnosti 1300 kg to sice stačí na
udržení tempa s okolním provozem, do sedadla to ale nezaboří. Elektronicky
regulovaná max. rychlost je 120 km/h. Vedle motoru je běžná baterie na
12V, ktera zjevně slouží k napájení palubních přístrojů a zařízení.
Hlavní baterie zabírá velkou část už tak dost sporého zavazadlového
prostoru v zadní části auta. Má kapacitu 19,2 kW/h. Při udávané průměrné
spotřebě 15 až 20 kWh / 100 km vychází průměrný dojezd právě okolo těch
100 km (výrobce uvádí 80 až 120).
Protože STROMOS není hybrid, ale 100% elektromobil, je informace o
zbývající energii (dojezdu) velmi důležitá. Display zobrazuje stav nabití
baterie v procentech a (odhadovaný!) dojezd v kilometrech. Tlačítkem vlevo
se přepíná na zobrazení dalších parametrů.
Je to aktualní napětí ve voltech a proud v amperech, znovu stav nabití
baterie v procentech a teplota baterie. Napětí klesá při velké zátěži až
na 300 V. Zátěž je při plně sešlápnutém plynovém pedálu až 180 A. Teplota
baterie ovlivňuje její kapacitu, proto se taky baterie při nižších venkovních
teplotách během nabíjení i po nabití „přihřívá“. Display tedy ukazuje např.
teplotu 23 stupňů, i když venkovní teplota byla v okamžiku pořízení fotografie
okolo 10 stupňů.
Nabíjet se dá buďto na veřejné „čerpací stanici“, k tomu slouží oranžový
kabel, nebo doma „ze zásuvky“ pomocí červeného kabelu.
Doma nebo v garáži si můžete auto připojit na obyčejnou zásuvku (220
– 230 V). Dobíjecí proud je 13 A, doba potřebná k dobití z 0 na 100% je
zhruba 6 hodin. K tomu určený červený kabel je přerušen „černou krabičkou“
se spínačem, které pravděpodobně vděčíme za to, že po připojení auta nemusíme
běžet k rozvodné desce znovu nahodit pojistky. K autu se kabel připojuje
do zásuvky pod „víčkem nádrže“. To se otvírá nenápadnou páčkou u sedadla
řidiče. Nabíjení je možné jen při zavřených dveřích řidiče. Nabíjecí kabel
jde z auta vytáhnout jen při otevřených dveřích řidiče – ochrana proti
multikulturnímu obohacení nějakým ekologicky neuvědomělým spoluobčanem.
A samozřejmě se s autem nedá odjet, pokud je k němu připojený kabel, takže
byste na youtube marně hledali záběry elektromobilu, za kterým po ulici
vlaje jeho dobíjecí kabel, nejlépe i s kusem zdi garáže.
Velmi zřídka, většinou jako součást nějakého reklamního nebo výzkumného
projektu, můžete narazit na veřejnou „zásuvku“. Pokud vám pasuje koncovka
kabelu a máte oprávnění, můžete se „přikonektit“ a svou věčně hladovou
baterii dobít. Já jsem spolu s klíčkem od auta dostal čipovou kartu s „předplatným“
a seznam dobíjecích stanic. Dobíjí se proudem 40 A při napětí 360 – 400
V. Dobití z 0 na 100% potom trvá necelé 2 hodiny. Pro zahájení a ukončení
dobíjení je třeba mávnout kartou před čtečkou, během dobíjení nejde kabel
ze stanice odpojit. Ostatní blbuvzdorné parametry jsou stejné jako u dobíjení
doma.
Zvu vás teď na malou fiktivní projížďku. Nastupujeme do auta, klíček
otočíme z polohy 1 do 2, display ukáže nápis STROMOS VÁS VÍTÁ, následovaný
nápisem SEŠLÁPNOUT BRZDU A NASTARTOVAT. Nastartujeme podržením klíčku v
poloze 3 na asi 1 sekundu, ovšem místo klasického zvuku startéru je pořád
jen ticho. Potom display ukáže nápis STROMOS PŘIPRAVEN K JÍZDĚ a je čas
zařadit rychlost, šlápnout na plyn a rozjet se. To celé se odehraje za
naprostého ticha, které působí napoprvé až přízračně. Pokud auto stojí,
je možné řadit bez sešlápnutí spojky, protože motor zjevně nemá žádné volnoběžné
otáčky. Motor tím pádem taky nejde „chcípnout“, takže při brždění a zastavení
se na spojku šlapat nemusí, aby se co nejvíc energie rekuperovalo zpět
do akumulátoru. Rekuperaci signalizuje display zobrazením znaménka + před
hodnotou proudu v ampérech.
Takže jsme se rozjeli, zařadili dvojku a pohybujeme se po parkovišti
směrem k silnici. Protože STROMOS není vybaven žádným generátorem umělého
hluku, je třeba mít na paměti, že pokud nás kolemjdoucí osoby přímo nevidí,
uvědomí si naši přítomnost, až budeme těsně u nich. Na druhou stranu přitahuje
STROMOS udivené pohledy lidí, kteří ho sice už z dálky vidí, ale postrádají
odpovídající zvuky. Na silnici na to můžeme dupnout (sice se nic moc nestane,
ale dupnout na to můžeme) a rozjet se na povolených 49,99 km/h. O pár set
metrů dál je na semaforech červená, takže dobrzdíme stále se zařazenou
trojkou, dokud se auto nezastaví. Tím pošleme pár watíků zpátky do baterie.
Potom bez spojky přeřadíme na jedničku a čekáme na zelenou. Na obchvatu
se rozjedeme na cestovní rychlost okolo 90 km/h. Už někde od 40 km/h je
s přízračným tichem konec, protože začínají být slyšet pneumatiky a taky
aerodynamický hluk karoserie.
Máme před sebou asi 30 kilometrů a display ukazuje stav baterie 35%
a dojezd 42 km. To by mělo stačit, pokud ten kousek po dálnici nebudeme
moc hýřit. Na dálnici je lepší se držet v pravém pruhu mezi kamiony s tempem
90 km/h, protože každé předjíždění se zrychlením na 120, následované hbitým
uvolněním levého pruhu rychlejším autům a zařazením do další mezery, stojí
vydatnou porci energie. Domů dojíždíme s baterií na 4% a dojezdem 5 km.
Tak to klaplo. Připojíme kabel a necháme STROMOS odpočívat. Za každou hodinu
nabíjení se zvětší dojezd o 15 km, takže můžeme hned po večeři zajet do
cca 3 kilometry vzdáleného supermarketu nakoupit všechny ty věci, na které
jsme zapomněli, nebo vyzvednout potomka z jeho zájmové činnosti. Do rána
se potom akumulátor plně nabije a elektromobil bude připraven na další
den plný dobrodružství. Na dobrodružství může ostatně dojít vzápětí, pokud
použijeme prodlužovací kabel s bubnem, který úplně ho nerozmotáme, přestože
to požaduje výrobce v návodu k použítí (13 A je 13 A), nebo pokud nezatáhneme
ruční brzdu. Elektromotor se totiž protočí i se zařazenou rychlostí a auto
by nám mohlo odrolovat přes náves do rybníka. A German E-Cars asi nepatří
k našemo podniko Katoda Olomóc.
Pro zajímavost si porovnáme benzínovou a elektrickou variantu, tedy
Suzuki SPLASH 1.0 a German E-Cars STROMOS. Nejprve základní data dle výrobců:
· Délka x šířka x výška, rozvor (mm)
SPLASH - 3.715 x 1.680 x 1.590, 2.360
STROMOS - 3.730 x 1.680 x 1.590, 2.360
· Hmotnost pohotovostní / maximální (kg)
SPLASH - 1.050 / 1.485
STROMOS - 1.304 / 1.635
(Elektromotor s akumulátorem má o 250 kg víc než benzínový motor s
nádrží a výfukem? Wow!)
· Motor - objem (cm3), max. výkon (kW), max. točivý moment (Nm)
SPLASH - 996, 48, 90
STROMOS - ?, 56, 140
(Ten točivý moment jsem při rychlostech nad 20 km/h marně hledal)
· Max. rychlost (km/h), zrychlení z 0 na 100 km/h
SPLASH - 160, 14,7 sekund
STROMOS - 120, 20 sekund (můj odhad, oficiální údaj jsem nenašel)
· Spotřeba (kombinovaná), emise CO2
SPLASH - 5,1 l/100km / 119 g/km
STROMOS - 20 kWh/100km / 0 g/km
(Žádné CO2 - o.k., výfuk STROMOS nemá a k těm 119 g/km u benzínu taky
nejsou připočtené emise nutné pro jeho výrobu a dopravu. Osobně mě tenhle
údaj nezajímá a globální oteplenci mi můžou být i s jejich povykem ukradení.)
A teď to přijde:
· Cena (základní verze - doporučení výrobce, kurz 1 EUR = 24,5 Kč)
SPLASH - 10.000 EUR / 245.000 Kč
STROMOS - 42.000 EUR / 1.029.000 Kč
Až se proberete z mdlob, zkusíme spočítat provozní náklady na 100 kilometrů.
Těch 5,1 litru benzínu (95 oktanů) přijde podle současných cen zhruba na
7,65 EUR / 187,5 Kč. Těch 20 kWh potom přijde asi tak na 4 EUR / 98 Kč.
To je ale hodnota čisté energie, beze ztrát při dobíjení/samovybíjení atd.
Každopádně ten rozdíl cca 3,65 EUR / 89,5 Kč znamená, že bych musel při
současných cenách energií ujet skoro 880.000 kilometrů, aby se rozdíl v
ceně vyrovnal a taky se mi nepodařilo zjistit, jakou ma použitý akumulátor
životnost. Každopádně se dá elektromobil s takovou cenou a dojezdem považovat
spíš za drahou hračku, než za solidní dopravní prostředek. Na druhou stranu
ale musím uznat, že "fun factor" jízdy se STROMOSem je velký, navzdory
skoro neexistujícímu zrychlení a značně spartánské základní výbavě.
Vhodné využití vidím jen ve speciálních případech, jako je popojíždění
po areálu nejakého podniku (Katoda Olomóc) nebo třeba v historickém centru
nějakého města. V privátním sektoru pak jen jako druhé auto do rodiny.
Jako přibližovadlo do práce a na nákupy v blízkém okolí. Nebo pro podobné
přesuny s delšími přestávkami a mezi místy, kde a kdy je možné dobít baterii.
A to v případě, že další generace přinese méně omračující cenu a větší
dojezd.
Podobně jako potápěč pod vodou kontroluje stav své láhve se vzduchem
(Bohumile, bomba s kyslíkem se neříká), kontoluje řidič elektromobilu neustále
podvědomě stav baterie a i své jízdy plánuje tak, aby někde nezůstal trčet
a mezi jízdami bylo dost času na dobití. Jinak by nezbylo než zazvonit
někomu u dveří a použít otázku z názvu tohoto článku.
Trochu to připomíná počátky automobilismu, kdy se dal benzín koupit
v plechovce v lékárně. Podobně je nutné se dívat i na tyhle první krůčky
v oblasti elektromobilů a jen budoucnost ukáže, jestli a jak se bude tenhle
typ automobilu vyvíjet. Když si představíte situaci, kdy se ve všední den
mezi 8:30 a 9:00 nebo 17:30 a 18:00 spustí dobíjení desetitisíců elektromobilů,
jejichž řidiči zrovna dorazili do práce nebo odpoledne domů, to celé napájené
ze sítě, ve které je nezanedbatelná část solárních a větrných elektráren,
znamenají elektromobily docela pestrý balík problémů k vyřešení.
Zdroje:
http://www.german-e-cars.de/fileadmin/user_upload/Download/GEC_Preisliste-Stromos_2010.pdf
http://www.suzuki-auto.de/auto/live/modelle/splash/splash/techndaten.html
20.03.2011 Mike