Když mohou komunisté pořádat seance k úmrtí komunistického předáka Jana
Švermy a odhalovat mu sochy, nebrání nám nic připomenout si událost, která
se stala před šedesáti lety, přesně 8.11.1944.
Toho dne zahynul major luftwaffe, vynikající pilot a taktik, odvážný
bojovník Walther
Nowotny.
Nowotnyho kauze jsme se na D-FENSovi jednou věnovali.
Nowotny se narodil 7. prosince 1920 v městečku Gmünd na česko-rakouských
hranicích. Jako velmi mladý vynikal nezvyklou zručností v opravách motorů.
Po maturitě se dobrovolně přihlásil k Luftwaffe. Na začátku roku 1941 je
Nowotny u JG54 a s ní se
ocitá na východní frontě. Zpočátku létá na Bf-109 a je v něm také jednou
sestřelen. V roce 1943 je jednotka přezbrojena na "butcher´s bird"
Fw-190, který Nowotnymu zřejmě přirostl k srdci. Většinu vítězných letů
absolvoval v roji s piloty Schnörrerem,
Döbelem a Rademacherem, díky dobré sehranosti patří jejich formace k velmi
efektivním. Svoje působení na východní frontě ukončuje Nowotny s 255 sestřely
na kontě a je převelen do školy stíhačů (Jagdfliegerschule 101) ve francouzském
Pau, kterážto činnost jej asi příliš neuspokojovala, protože ji vykonával
pouze krátce. V září 1944 velí JG 104, která se právě přeškoluje na proudové
Me-262. Následně je mu přidělen úkol vést tzv. Kommando Nowotny, experimentální
jednotku dislokovanou na severoněmeckých letištích Achmer a Hesepe, která
měla za úkol stanovit taktiku použití natolik odlišné zbraně, jako byla
hypermoderní stíhačka Me-262.
8.11.1944 se události vyvinuly asi takto. Letiště Achmer a Hesepe v
severním Německu se nacházely poblíž příletových tras amerických bombardovacích
svazů. Bylo možné sledovat americké čtyřmotoráky v různých letových hladinách.
"Kommando Nowotny", vyslala proti útočníkům dvě dvojice proudových stíhaček
Me-262. Bojová akce se pro německou stranu nevyvinula dobře. Jedna Me-262
byla při útoku sestřelena a pilot druhé musel vyskočit. To byl první faktor,
který přispěl k Nowotnyho rozhodnutí letět. Nowotny se dále dlouhodobě
nacházel pod tlakem svých nadřízených, kteří nechápali tragickou situaci
leteckých stíhacích jednotek na podzim roku 1944 a vytýkali jejich velitelům
malou efektivitu a především nízkou odhodlanost k boji. Padala dokonce
slova o zbabělosti a defétismu. Toho listopadového dne zřejmě Nowotnyho
pohár trpělivosti přetekl. Údajně dojel svým osobním autem na letištní
plochu, usedl do svého stroje (Me-262A-1a "bílá 8") a chtěje ukázat, že
ještě umí sestřelovat nepřátelská letadla, vyroloval na plochu. Na letišti
se přináchazel na kontrole major Galland, legenda to německých stíhačů,
který se snažil Nowotnymu zabránit ve vzletu. Marně.
Další dění bylo otázkou několika minut. Nowotny posunul plynové páky
obou motorů Jumo-004 nadoraz a rychle dosáhnul letové výšky nepřátelských
strojů. Dosáhl svého 258. a posledního vítězství nad nespecifikovaným čtyřmotorovým
bombardérem, zřejmě B-17 nebo B-24. Nowotny se odpoutal od formace bombardérů
a rádiem ohlásil závadu na motoru (slovy: "Scheiße, Scheiße, mein Triebwerk",
"doprdele, moje turbína") a pak následoval pád Me-262 k zemi. Pozorovatelé
z Hesepe zaznamenali na Nowotnyho letounu jednu hořící pohonnou jednotku
a následný výbuch. Nowotny se údajně snažil z letounu vyskočit, ale pokus
o opuštění letadla se mu nevydařil a v troskách proudové stíhačky nalezl
smrt.
Popravdě řečeno nevím, co by mohlo vést Nowotnyho jako důstojníka de
facto v pozici velitele Gruppe, aby se sám vrhal do takového dobrodružství.
Muselo mu být přece už díky rozsáhlým zkušenostem z leteckých bojů jasné,
že se i přes nespornou převahu Me-262 nad čímkoli, co byli schopni spojenci
vyslat do vzduchu, nemá šanci prosadit se proti formaci bombardérů se silnou
obrannou výzbrojí a stíhacím doprovodem. I u jiných profesionálních bojových
pilotů však můžeme zaznamenat určitý stav selhání pudu sebezáchovy, vedoucí
k fatální chybě (viz např. Josef František).
Sestřelení Nowotnyho si dodnes nárokují různé strany. Například se o
jeho sestřelení přetahují piloti doprovodných amerických stíhaček Mustang
s piloty britských Tempestů a Spitfirů XIV, jiné prameny tvrdí, že se stal
obětí obranné palby střelců s 12,7mm kulomety ve věžích bombardérů. Dále
připadá v úvahu technická závada na motorech stroje.
Nowotny nenašel ani po smrti dostatek klidu. Poslední známou iniciativou
jsou trapné scénky kolem Nowotnyho čestného hrobu (nepříliš přesný překlad.
Původní slovo zní Heldengrab - hrob hrdiny) na vídeňském hřbitově, kdy
ultralevice požadovala postupně jeho odstranění, zamezení přístupu k němu
a nakonec na dušičky blokovali k němu přístupovou cestu. Současný stav
celé záležitosti je mi neznámý, ale jméno vojáka Nowotnyho bylo bráno do
úst v krajně nechutných politických souvislostech. Hovořilo se o nacistickém
letci (Nazi-Flieger) a celou tuto diskusi jsem až potud pokládal za přinejmenším
nechutnou, zcela odpovídající ubohé úrovni myšlení příznivců ultralevice
v Rakousku i jinde na světě.
Těžko soudit, jakým morálním dilematům byl Nowotny sám vystaven. Faktem
je, že byl voják, nikoli politik, byl tedy pouze nástrojem nacionálně socialistické
politiky.
Pořád i nadále platí, že Walter Nowotny byl excelentní a odvážný pilot,
a jako takový si zaslouží úctu stejně jako každý jiný voják kterékoli jiné
bojující strany, který přinesl nejvyšší obět pro svoji zemi, bez ohledu
na to, jaká hovada ji právě vedla. Jednoduché morální soudy, vztahující
se k vysokým vojenským vyznamenáním, která byla Nowotnymu udělena, která
tak často používají demagogové z řad ultralevice, nejsou možné bez širšího
pochopení celé situace, která v roce 1944 v Německy nastávala. Americké
a britské bombardovací letectvo se vzpamatovalo z rány, kterou dostalo
na začátku roku 1944 při pokusu bombardovat Berlín a od června 1944 ničilo
německá města tempem 2,5 velkoměsta měsíčně. Jednalo se přitom o kobercové
strategické bombardování, dnešními terminologií bychom mohli hovořit o
leteckém terorismu. Bombardování nesledovalo kromě plošného zničení žádné
taktické cíle, jednalo se pouze o akt násilí na civilním obyvatelstvu,
stejný, jaký se v menším měřítku praktikoval už od roku 1941 (Londýn, Coventry,
Berlín). Především američtí historikové to dodnes nehodlají připustit a
plácají něco o "bombardování dopravních uzlů a křižovatek pomocí radaru",
což je v podstatě to samé (přesnost tehdejších radarových zaměřovacích
systémů byla asi 5km). Při náletu na Drážďany v únoru 1945 zahynulo asi
200.000 lidí (třikrát více než v Nagasaki nebo dvakrát více než v Hirošimě),
možná ještě více, protože počet uprchlíků z Rudou armádou obsazovaného
východního Pruska nacházejících se aktuálně ve městě nikdo nespočítal.
Korigujte mé vnímání spravedlnosti v diskusi, ale za takové situace chápu
jako morální jednání letět a sestřelovat, bez ohledu na to, jaké znaky
moje letadlo má namalované na křídlech.
Vítězná strana má vždy tu výhodu, že má možnost přizpůsobovat dějiny
ve svůj prospěch, díky čemuž je americké bombardování jen jednou z mnoha
kapitol, o kterých se už nikdy nedozvíme všechno. Jako další případ poslouží
řádění Rudé armády na území Polska. Bylo široce aplikovanou politikou spálené
země, která byla zcela srovnatelná s tím, co prováděly Einsatzgruppen SS
lokálně na území Ruska a Ukrajiny. Nebo neskutečná vlna násilí rudoarmějců
na civilistech na území Německa, podporovaná toletantností nejvyššího vedení
a provokativními letáky komunistického škrabala Ilji Erenburga, vedla k
tomu, že v Magdeburgu stály ženy frontu na skok z mostu, aby unikly znásilnění
a smrti.
Vezmu-li v úvahu všechny okolnosti, připadá mi zabývání se Nowotnyho
morálkou případně čestným hrobem jako projev maximálního pokrytectví.
Dodatek 1: Nowotny a České Budějovice
Pokouším se zjistit, zda je pravda, že Nowotny chodil do školy v Českých
Budějovicích. Příležitostně bývá tento fakt v Nowotnyho životopise zmiňován.
Může někdo tento údaj potvrdit, případně doplnit, o jakou školu se jednalo?
Dodatek 2: Nowotnyho mašiny v 1:72
Nevím o tom, že by byl k mání model Nowotnyho stodevítky. Podla data
se muselo jednat o verzi 109 E, F, případně rané verze G. Nowotnyho Focke-Wulf
Fw 190A-4 vydala asi před dvěma lety pražská firma pana Tomáše Hypra Admiral
pod názvem FW
190A-4 JaBo. Ještě bývá občas k dostání za nějakých Kč 300,-. Obsahuje
obtiskovou verzi Fw 190 "bílá 10" tehdy Staffelkapitana Nowotnyho v kombinaci
dvou odstínů zelené a bílé se žlutými doplňky. Model je průměrný a hodnotným
jej pro mě učinila právě tato varianta. Kdo nehodlá použít Fw-190 od Admirala,
může obtisky oplodnit tentýž model od Tamyie například. Nowotny dále létal
s verzí A-6. Me-262 je modelářsky vděčné téma. Bílou 8 nabízel před asi
třemi roky Revell.
Nyní ji už nenabízí, ale postavit ji není problém, stačí si obstarat obtiskovou
sadu nebo stačí číslice 8. Stavebnice Me-262 od Revellu je cenově výhodná,
kvalitní a sežene se k ní řada aftermarket
sad, například celá nová příď s odkrytými lafetami 4 kanónů MK-108,
čímž se zároveň koriguje největší nedostatek této stavebnice, totiž podvozková
šachta menší než příďové kolo. Doporučení pro případné stavitele - předek
se musí vážně brutálně vycpat olovem, případně ještě přední části motorů,
jinak model přepadává dozadu.
Dodatek 3: Cesta do Epe
Až bude čas, zřejmě až mě zmrdi dostanou a vykopnou, chystám se do Epe.
V místě, kde Nowotny crashnul, je údajně malý pomníček. Byla by velká náhoda,
kdyby už někdo ze čtenářů webu na tomto místě byl, ale proč to nezkusit.
Zná někdo ze čtenářů tato místa a může mi poskytnout detailnější zeměpisná
fakta?
21.11.2004 D-FENS