Bylo úterý 22.5.2012 a novinářská dvojice Roman Švidrnoch - Martin Vokáč
se rozhodla, že nám vymyje mozek. Asi se už zase něco chystá a je třeba
připravit veřejnost na další vlnu utahování šroubu v rámci doktríny silničního
fašismu.
Článek na internetu nenajdete, ale byl v deníku DNES na
stranách 1, 4 a 5, protože byl velmi rozsáhlý a třídílný.
Zejména motoristického
ignoranta Švidrnocha není třeba dlouze představovat. Je samzřejmě zcela
konformním motoristickým novinářem. Jeho výplody můžete nejčastěji číst
v příloze Mladé Fronty zvané Auto, ale někdy ho nechají něco napsat i na
titulku, když zrovna žralok nesežere učitelku a žádného politika nenachytají
krást. Největší dojem na mně udělal jeho praktický návod zapínat klimatizaci
pouze při jizdě s kopce, což prý podle Švidrnocha přináší úsporu paliva.
Jinak miluji Švidrnochovy recenze na vozy Škoda, končící bez výjimky zjištěním,
že se jedná o výborné, osobité a hodnotné vozy, které kombinují dostatek
místa s vhodně tvarovaným volantem a dostatkem odkládacích ploch. Ovšem
tentokrát dvojice novnářů našla nového nepřítele - automobily zvané SUV.
Co dělají SUV? Žerou děti? Ne, něco horšího, jsou nebezpečná. Začíná to
argumentem, cituji:
Zároveň jsou auta s velkým objemem motoru nebezpečná, loni zavinila
o třetinu víc smrtelných nehod než loni.
Tak jsem se podíval do policejních statistik a vozidla se zdvihovým objemem nad 3 litry se v roce
2011 podílela na celých 6 (slovy šesti) smrtelných nehodách, což je 1,2% z celkového
počtu dopravních nehod s následkem smrti. V roce 2010 jich bylo rovněž 6. Každopádně, i kdyby
počet nehod "způsobených auty s velkým objemem motoru" (správně "způsobných
řidiči aut s velkým zdvihovým objemem motoru") narostl o třetinu (a on
nenarostl, ale kdyby), pak by se jednalo o celé dvě nehody. Pro informaci,
známý etalon bezpečnosti a ukázněné jízdy Fabia
HTP spadá do kategorie, za kterou stojí 177 smrtelných nehod. Nicméně
neexistuje žádná statistika, kolik nehod způsobily SUV, protože policie
nemá takovou rozlišovací schopnost a i údaj o 1,2% dopravních nehod zaviněných
vozy s velkým zdvihovým objemem je třeba brát s rezervou.
Dále nám oba novináři předestřou spektakulární pokus. Před SUV Audi
Q7 a limuzínu A6 téže značky je postaveno zhruba do vzdálenosti jednoho
metru od přední části dítě. Za pomoci fotky pořizované ze zadního sedadla
(!) se má dokázat, že z SUV je dítě hůře vidět, respektive že zmizí za
předkem vozidla. To je samozřejmě také sporné, protože vyšší předek zčásti
nebo zcela kompenzuje vyšší posaz řidiče v SUV, ale především celá ta naaranžovaná
situace je vadná. Dítě se nachází asi metr před vozidlem. Pokud tom dojde
tak daleko a vznikne situace, že se metr před jedoucím SUV ocitne dítě,
něco je moc špatně a není to auto. Asi se dítě nerozhlédlo a vstoupilo
přímo před jedoucí automobil. V takové situaci je už celkem jedno, zda
se srazí s SUV nebo etalonem bezpečnosti a ukázněné jízdy, protože tohle
je prostě špatné a nezmění na tom nic, zda mu řidič vidí jen hlavu nebo hlavu a kus ramen.
SUV jsou samozřejmě nebezpečná také proto, protože se o nich hovoří v souvislosti s dopravními
nehodami. Zmiňována je zejména nehoda Dary Rolins, která v SUV srazila
motocyklistu poté, co vyjel do protisměru. Nehoda by dopadla stejně, kdyby
jela čímkoli jiným. Dále SUV figurovalo v nehodě Deany Jakubiskové, ale
tam ještě není vyšetřování u konce a tak nikdo neposoudí, a ani Švidrnoch
s Vokáčem neposoudí, jak dalece se na uvedené situaci podílela řidička.
Zapomnělo se ovšem na Janouška a jeho dovednou variaci na herní tituly Carmaggedon a Vietcong. Asi už redakce dostala příkaz shora o Mazánkovi
nepsat.
SUV kromě toho, že jsou nebezpečná, jsou také špatná. Hledají se důvody,
proč si lidé taková auta kupují, když jsou tak nebezpečná. Pohon čtyř kol
to prý není, stejně to některá nemají a i když ano, tak na tom stejně mají
silniční gumy, takže to nepotřebují. A kdyby to potřebovali, tak obyčejná
auta to taky mají. Vyšší posez za volantem to taky není, protože Ford Fjúžn
ho má taky a přesto si ho nekoupili. Kvůli bezpečnosti to také není, protože
SUV mají špatná hodnocení v testech Euro NCAP (zde se projevuje absolutní
neznalost autorů, pokud jde o metodiku hodnocení výsledků testů, není prostě
hvězdička jako hvězdička a probíhající změna metodiky činí výsledky Euro
NCAP čím dál méně transparentní, až bych skoro řekl nevěrohodné). Vzápětí
to ale autoři popřou, když popisují test, kdy ADAC nechal srazit SUV Audi
Q7 a FIATa 500, přičemž posádka FIATu byla mrtvá. O jaká
hrůza, beruška nevydržela srážku s lokomotivou, kdo by to čekal.
Je to nádherná ukázka vytržení fakt z kontextu a jejich zasazení zase
do jiného kontextu. Problém tohoto testu spočíval v tom, že na posádku
FIATu působilo příliš velké přetížení, jinak řečeno, narazili natvrdo.
Nezabila je deformace jejich vozu, ale ne-deformace vozu jiného. Teoreticky
mrtvé byly i "děti" na zadních sedačkách, aniž se vůz v tom místě výrazně
deformoval. Stalo se tak proto, že Q7 byla optimalizována pro testy Euro
NCAP extrémně tuhými nosníky v přední části (úspěšně - *****), které ovšem
energii nepohtily (pro Švidrnocha a ostatní ignoranty, auta jsou teď už
asi dvacet let stavěna tak, aby energii při nárazu proměnila v plastickou
deformaci, narozdíl od staršího přístupu, který velel deformaci minimalizovat).
Nosníky obou vozidel byly navíc v takové vzájemné poloze, kdy se příčné nosníky
FIATu dostaly pod nosníky Audi, které tak FIATa "zašláplo do země". Příčinou
fatálních následků crash testu obou aut tedy byla - kupodivu - snaha vyhovět
kritériím zase jiného crash testu. ADAC tehdy vznesl
požadavek, aby se prováděly crash testy auto vs. auto oficiálně a popdořil tak nepřímo to, co je už léta zřejmé - že vypovídací schopnost crash testů ENCAP je malá až žádná. Je
to komplikovaná záležitost, ale věci takové bývají. Je to také známá záležitost a hodně se
o ní psalo, nemůžete to neznat, pokud jste odborným žurnalistou v celostátním
deníku.
Nebylo by mnohem rozumnější vrátit se k normálním autům?, ptají
se autoři na konci druhého dílu článku.
Škoda že nevím, co je normální auto. Stříbrná Octavia kombi f tédéíčku,
sen českých rodin?
Třetí díl článku obsahuje určitý sebedestruktivní mechanismus, kdy je
za účelem poukázat na rostoucí a všudypřítomnou hrozbu předkládáno, že
počet registrovaných SUV prudce roste (z 1 745 v roce 2004 na 22 421 v roce
2011), ale jak je známo z obecně dostupných pramenů, počet smrtelných dopravních
nehod od roku 2004 klesá (s výjimkou rokuů 2006 a 2007, kdy jejich počet
vzrostl kvůli zavedení bodového systému). Pokud by tedy SUV byla takovým
nebezpečím, jak autoři tvrdí nebo se snaží vyvolat dojem, pak by jistě
tento trend nemohl nastat. Myslím, že sebepopírání je v žurnalistice inovativním
přístupem. Nebylo by rozumnější se vrátit k normálním novinám?
Jak jste asi postřehli, pořád se ještě autoři nezvládli vypořádat s
otázkou, proč si lidé ta auta vlastně kupují, když jsou ve všech ohledech
tak hrozná. Na to je povolán v samotném závěru trilogie odborník na slovo
vzatý, totiž dopravní psycholog Martin Kořán. Se jménem tohoto pána jsme
se již setkali v souvislosti s posudkem, lépe řečeno "posudkem" na "piráta"
Lacinu, kdy Kořán
opakovaně selhal po profesionální stránce. Kořán nalezl vysvětlení,
Kořán totiž nalezne jakékoli vysvětlení čehokoli, hlavně když bude v novinách nebo v televizi: "Poukazují na sociální
status majitelů. Každý si hned uvědomí: tady jede někdo, kdo na to má."
(Asi nezapadám do Kořánovy analytické skupiny pojmenované "každý". Já když
to vidím, tak mě občas napadne, že tady jede někdo, kdo má malej ocásek.)
Kořán se dopustil ještě další zajímavé expertízy, trochu mimo jeho obor,
ale to mu nedělá problém. "Několikrát jsem se setkal s případy, kdy robustní
zrcátka vysokých sportovních vozů vážně poranila hlavu člověku stojícímu
na přechodu." Jak obskurní představa, když pomineme, že na přechodu nemá
nikdo stát. Zrcátka se konstruují a dokonce i zkouší na to, aby se sklopila
dříve, nežli se sama poškodí, o těžkém zranění něčí hlavy ani nemluvě.
Zkusil jsem Google.
Někdy najdete dopravní experty i tam, kde byste je nehledali. K SUV
měla potřebu se vyjádřit i módní návrhářka Beáta Rajská. Ta v závěru článku
sděluje, že bývá na řidičky SUV vulgární, protože SUV je hračka, kterou
jim pořídili manželé a oni si s ní neumějí hrát. Jak krásné poselství.
Nelíbí se mi něčí auto a tak se budu chovat jako kráva.
K poslednímu dílu článku je připojen ještě "informační" sloupek obsahující
"hodnotná" technická fakta, připomínající zmatené recenze z humoristické
přílohy Auto. V tomto infoboxu jsou popsány zajímavé věci, například zařízení
zvané "přídavná redukční převodovka do těžkého terénu", jejiž "řazení se
přizpůsobí odlišnostem jízdy v terénu". Wow, zní to jako reklama na ten
prací prostředek, co v pračce sám lokalizuje fleky. SUV "mají pohon zadních
kol připojitelný až v případě potřeby". Dále k lepšímu vymezení nepřítele
jsou SUV rozdělena na "velká SUV" a "kompaktní a malá SUV", jako je VW
Tiguan a Škoda Yeti (i výrobci malých SUV mohou být velkými inzerenty).
Tak.
Aby bylo jasno, SUV považuji za slepou větev vývoje automobilu a na
řidiče SUV hledím spíše s despektem. O nějakém jejich speciálním sociálním
statutu ani ň. Nicméně je to jejich rozhodnutí, když se rozhodnou přepravovat
takovým krámem a jsem ten poslední, kdo by jim ho bral. Někteří vyhledávají
dominanci a superioritu (které v tom autě stejně nenajdou), jiným se to
prostě jen líbí, pro jiné je to způsob, jak ustát hrbolaté ulice, jejichž
opravy zanedbaly města a stát. Pro jiné je to praktické z důvodu snadného
nastupování a vystupování, někdo vyhledává možnost táhnout přívěs, možná
se dokonce najde někdo, kdo SUV skutečně upotřebí jako sportovně-užitkové
vozidlo. V dnešní době, kdy rumunské SUV stojí jako dámská kabelka a jsou
na něj pořadníky, ego-potenciál SUV neúprosně vyprchává. Spíše vnímám jiný
fenomén, a to sice dýchavičné low-cost SUV, neschopné udržet ani průměrné
tempo provozu. Představte si například Škodu Yeti 1.2 TSi s jízdními koly na střeše.
I když SUV komunita může budit někdy rozpaky s jejich někdy nepochopitelnými
potřebami, dílo obou pisálků je něco tak zoufalého, že to nemůže vyvážit
ani ochranný rám s navařenými bodáky.
Článek je patrně jednou z prvních salv palebné
přípravy pro legislativní opatření, které nějakým způsobem "zreguluje"
taková hříšná nebezpečná vozidla vozidla. Vždyť není důvod si je kupovat!
Příslušná zajistí, aby si lidé kupovali pouze auta normální, přičemž
o normálnosti vašeho požadavku rozhodne nějaký úředník, uliční výbor nebo
pověřenec ÚAMK. Nebo nějaká nová daň by se na ně dala napařit. A když ne...
a šířit psychózu mezi lidem a vyvolávat strach z neexistujícího nepřítele
taky není k zahození. Stresovanému stádu se lepší poroučí.
23.5.2012 D-FENS