K mé lítosti se i ve svém blízkém okolí setkávám s příběhy, ze
kterých je mi smutno a které svědčí o tom, do jaké situace se slušní lidé
nechají o své dobré vůli vmanévrovat. Například.
Starší člověk, podnikatel zvyklý řešit konflikty prakticky denně, zaplatí
strážníkovi městské policie na místě pokutu za bagatelní přestupek, porušení
jakéhosi zákazu, který vznikl pouze proto, že se nějakému úředníkovi zachtělo
tam umístit značku, aby byl náš svět ještě lépe regulovaný. Druhý den se
mu to rozleží, jede se tam podívat a zjistí, že dopravní značení je nesmyslné
a v místě, kde měl porušit domnělý zákaz, už zákaz neplatí.
Mladá dáma ve věku osmadvaceti let, inteligentní a výřečná, neumí nic
lepšího než zaplatit policistovi na místě pokutu 2500 Kč proto, že měla
domněle závadu na vozidle. Navíc se ještě před policajty podělá a sama
jim poskytne výpověď proti sobě, bez této výpovědi by přestupek vůbec nebylo
možno prokázat.
Student zaplatí na místě pokutu ve výši 2000 Kč jen proto, že mu policie
lže do očí a ubezpečuje ho, že "mu žádné body do karty nezapíše". Body
mu následně zapsal městský úřad a ne do karty, ale do databáze.
Starší pán, takovej poctivej strejda, co celej život makal jako idiot
ve fabrice, si dal po obědě dvanáctku pivo. On byl vůbec divnej, ale vyléčili
ho a teď už je normální. Myslel si třeba , že se obyčejnej člověk nemá
zajímat o zákony, protože ty maj našprtaný jen lumpové a jejich advokáti.
Nebo že zákony porušují jen lumpové a stát je na ně málo přísnej. Nicméně
sám se dostal do situace, že studoval zákony a sháněl právní pomoc, a stačilo
k tomu jedno pivo a dialog s fízlama. Tenhle strejc si přečet Aha, jak
je všechno v prdeli, zanadával na silniční piráty, po obědě si zchrupnul
a pak vyjel na ryby. Zastavili ho policajti a dali mu dejchnout. Krabička
ukázala 0,2 promile, což je jako by se řeklo nic. To je na mezi rozlišovací
schopnosti toho měřidla nebo dokonce pod ní, to měřidlo je navíc hračka
s ledkama a displejem, která původně nebyla ani zkonstruovaná na to, aby
se podle ní mohla vyměřit nějaká sankce. Ve smyslu metodiky MDČR, které
správní orgány dosud používají, je to i oficiálně "na bezpečné straně".
Toho pitomce nenapadlo nic lepšího než říct policajtům, že si dal jen jedno
pivko. Z vágního důkazu ve formě podlimitního měření, což by správní orgán
odložil natošup, vlastní výpovědí vyrobil závažný přestupek - přiznal se,
že před jízdou pil. Co s takovým volem? Ten si tu pokutu zasloužil!
Co udělali tito neštastníci špatně?
Porušili pravidla.
Ne pravidla silničního provozu, ale pravidla pro komunikaci s policisty
a strážníky (dále pouze souhrnně policajty). Jaká že to jsou?
1. S policajty se nebavíme.
2. S policajty nic neřešíme na místě.
Už jsem to připomínal několikrát, dokonce je o tom moc hezký
článek na Autowebu, ale přesto bych mlátil hlavou o stěnu, když vidím,
do jakých problémů se lidé vlastním přičiněním a vlastní dobrotou dostanou.
Kdo chce být s policajtem kamarád? Kdo si myslí, že to s ním nějak vydiskutuje
a pan policajt se ustrne nad jeho přesvědčivostí a nechá ho na pokoji?
Kdo je takový vůl, že dobrovolně přistoupí na výrazně nerovné podmínky
při projednávání svého domnělého přestupku, sám sebe napráská a sám sebe
zbaví možnosti se odvolat?
Jsou lidé, kteří si mysleli, že to dali. Chvíli diskutovali s policajtem,
on byl přátelský a plný pochopení, já vám žádný body nedám, nějakou pokutu
vám dát musím, to jistě chápete, co třeba pět stovek? Udělali to dvakrát,
třikrát, pětkrát, mysleli, že jsou master, a pak těm lidem přišel papír,
že mají přinést řidičák na úřad a rok jezdit sockou, protože přestupek
byl zaznamenán, body také a "díky" "geniálnímu" bodovému systému nebyl
o tom řidič nijak vyrozuměn. Nepochopili, jak to funguje. Pan policajt
si prostě potřeboval udělat čárku, aby počet odhalených přestupků byl dostatečný.
Vězte následující.
Policajti jsou trénovaní pro nejrůznější situace. Vědí, jak se chovat,
když s nimi diskutujete, když jim kladete odpor, když jim vyhrožujete,
když jim lezete do zadku. Policajti také lžou lidem přímo do očí. Uváději
lidi v omyl, viz výše uvedený trik "body vám nezaznamenám". Svými nadřízenými
jsou odměňováni za to, kolik vyberou pokut a jak "bonitní" přestupky odhalí,
v případě strážníků dokonce vybírají pokuty do rozpočtu, ze kterého je
hrazena jejich mzda a odměny. Aby toho dosáhli, schovávají se za stromy,
v křoví nebo pod
maskovací sítí jako děti, které hrají slepou bábu. Jezdí záměrně pomalu
neoznačenými vozidly, které mají na palubě měřič rychlosti, a když je někdo
předjede, dají mu pokutu. Policajti jsou školení a vzájemně se zdokonalují
v tom, jak přimět podezřelého ke "správné" odpovědi. Pokud je to třeba,
dezinterpretují zákon ve svůj prospěch, uvádějí různá neexistující právní
ustanovení, zákony a vyhlášky jen proto, aby vyvinuli na podezřelého nátlak
a ten udělal, co oni potřebují. Zavedli různá zjednodušení ve své činnosti,
které podrývají právní jistotu kohokoli z nás, když například předsunutá
hlídka s radarem hlásí svým kolegům, komu naměřili vyšší rychlost, říkají
jen "modrá fabie". Byla to ta vaše modrá fabie, nebo nějaká z těch třech
okolo? Jistá firma Bruna Agency, která se specializuje na právní ochranu
řidičů, na své tiskovce v jednom pražském hotelu nedávno oznámila, že většina
pokut uložených v blokovém řízení je nezákonných. Ze stejného zdroje
také pochází informace, že policisté dodatečně
pozměňovali pokutové bloky, což policie později sama přiznala. Objevila
se informace, že policisté vybírali od řidičů pokuty za rychlost, aniž
by ji vůbec změřili, a řidiči jim ty pokuty skutečně zaplatili, aniž
se zajímali, co mají policisté proti nim za důkazy.
Že jsou to ojedinělé excesy, které kazí jméno těch policajtů, kteří
jsou poctiví a z nich jako takových nelze vyvozovat obecný závěr? Možná
ano, možná ne, ale každopádně se ty excesy staly, aniž by byla zavedena
nějaká protiopatření - takže se budou ještě opakovat. Budete také hrát
hru, ve které je vítěz předem dán? Nastoupili byste do ringu do proti profesionálovi,
který již dvacet let boxuje? Jak vysoké šance budete mít? Přitom stačí
jediné, vlastně dvojí.
Nebavit se s policajty a nic neřešit na místě.
Platí to pro Policii České republiky a zvláště pro policie obecní a
městské. Zatímco PČR je pod dohledem kontrolních orgánů, její příslušníci
musejí mít předepsané vzdělání a výcvik, projít vstupními testy. Přesto
všechno občas povážlivě uklouznou. Městské policie nemají kontrolní orgán,
resp. kontrolním orgánem je ten, kdo je zřídil, tedy obec. Takový dohled
je nanejvýš formální a ve většině měst naprosto nefunkční. Strážníky se
stávají lidé, kteří se nedokázali uživit rukama ani hlavou. Někdy jsou
inteligenčně pod normálem nebo charakterově vadní. Chcete se u takových
poskoků systému dovolávat nějakého práva? Být k nim vstřícní a jako projev
vstřícnosti uznat nějakou svoji chybu, která se dost možná vůbec nestala?
Já za sebe říkám: Nikdy!
V podstatě jsou tři možnosti, jak vyřešit přestupek na místě:
- zaplatit pokutu hotově
- převzít pokutový blok (jeho část B) a složenku, což je užitečné v
případě, když řidič nemá s sebou peníze
- nesouhlasit s řešením přestupku na místě
První dvě možnosti znamenají, že není cesta zpátky. Neexistuje řádný
opravný prostředek. "Řešení přestupku na místě" formou peněžní pokuty nebo
vydání pokutového bloku je zrychlené vydání pravomocného rozhodnutí, během
něhož jste pod větším nebo menším tlakem, nemáte právo na obhájce, nemáte
právo seznámit se důkazy, jste pod časovým tlakem. Jste jako nahý v trní.
Zaplatit pokutu panu policajtovi na místě není povinností ze zákona,
jak si mnoho lidí myslí. Předpokladem pro vyřešení přestupku pokutou na
místě je:
- přestupek nelze vyřešit domluvou
- řidič s vyřešením přestupku na místě souhlasí
- přestupek je spolehlivě zjištěn (tedy např. není pochyb o osobě řidiče)
V případě, že tak učinite, policajt vyhotoví nějaký záznam o přestupku.
Jeho forma není jednoznačně daná, ale většinou se jedná o nějaký předtištěný
formulář. I v této fázi máte právo se k přestupku vyjadřovat. Iniciativa
"muže zákona" však v této fázi většinou ochabne, z honu na pokuty se stala
úřední povinnost, která ho zdržuje a přidělává mu práci.
Tento papír doputuje na příslušný odbor úřadu s rozšířenou působností,
kde jako první úkon správního řízení předvolají řidiče - nebo provozovatele
vozidla, pokud totožnost řidiče nebyla zjištěna - k "projednání přestupku".
Pokud se rozhodnete neřešit přestupek na místě, získáváte následující
výhody:
- "schodová moudrost", ex post vás napadne něco, co je pro celý případ
klíčové a na co byste si při instantním projednání nevzpomněli
- můžete si předem nastudovat zákony a rozhodnutí v obdobných případech,
seznámit se s opravnými prostředky a jejich použitím
- můžete vyhledat právní pomoc a dokonce vzít právníka s sebou na úřad
- můžete pověřit jinou osobu zastupováním ve správním řízení, tato
osoba nemusí být vůbec z ČR
- můžete navrhovat důkazy pro svoji obhajobu a správní orgán je povinen
se jimi zabývat, což je v případě "řešení na místě" naprosto iluzorní
- celá kauza může prekludovat do ztracena, správní orgán řízení možná
vůbec nezahájí, protože je to málo aktraktivní (rozuměj - na pokutě by
nevydělal dost), je zavalen jinou prací nebo policie něco zpacká při opatřování
důkazů. Pokud řízení zahájí, může vhodnou kombinací aktivity a pasivity
na straně podezřelého nastat situace, že nelze do roka od skutku pravomocně
rozhodnout
- správní orgán se musí zabývat nejen tím, co se stalo a kdo to spáchal,
ale v jaké míře se to stalo a přihlédnout ke všem okolnostem, mimojiné
také k osobě přestupce. To je při projednání na místě také iluzorní, o
výši sankce zpravidla rozhodují příkazy policajtových nadřízených a míra
vzájemných sympatií a animozity
- i když prohrajete, což se může stát, získáte zkušenost, jak to celé
funguje a tu využijete příště nebo ji využijí vaši příbuzní a známí, a
příště je vyndaj
Má to ovšem taky nevýhody:
- je to časově náročnější. Zpravidla musíte někam na úřad.
- je to finančně náročnější, protože správní orgán požaduje náhradu
nákladů ve výši 1000 Kč a může požadovat ještě náklady další, například
na různé posudky
- udělená finanční sankce může (ale nemusí) být vyšší než sankce, která
by přicházela v úvahu na místě
Neříkám, že vás správní orgán nemůže ojebat. Také to dělají a také
se to stává. Například rozhodnou příkazem a využijí fikci doručení, ale
vůbec vám to ani neodešlou. Vy nepodáte odpor proti příkazu, protože o
něm vůbec nevíte, a nezaplatíte pokutu, protože o ní taky nevíte. Jste
pak fpiči. Jednoho dne přijde třeba exekutor a bude chtít třeba padesát
tisíc. I takové případy se staly a takový pohled mají oni na právo a spravedlnost.
Většinou se to stalo různým kverulantům a potížistům, prostě se jim pomstili.
To jen na okraj pro ty, kdo si myslí, že úřad vždy hraje fér a oni by taky
měli k panu úředníkovi a panu policajtovi být fér. Ale pořád je riziko
problémů řádově menší, než když přistoupíte na legální vydírání zvané "řešení
přestupku na místě".
Za zmínku stojí i to druhé pravidlo, "s policajty se nebavíme". Většina
otázek, co položí, slouží jen k tomu, aby vás do něčeho uvrtali nebo získali
nějakou výhodu. Třeba taková ta zcela nevinná, co se už moc nepoužívá -
"pane řidiči, víte, proč jsme vás zastavili?" To uvrhne zaručeně každého
do defenzívy a začne si přeříkávat svoje hříchy za posledních padesát kilometrů.
Je to potřeba, tahle sebereflexe? Prostě to nechme bez komentáře. Nebo
jiná policajtská průpovídka - "Pane řidiči, předložte mi doklady nutné
k řízení vozidla." Hodně lidí neví, co to je a tak dá policajtovi řidičák
a občanku. Zupáckej policajt vypění - "pane řidiči, vy nevíte, jaké doklady
jsou nutné k řízení vozidla?". A už jste v defenzívě, nevěděl jste něco,
co byste věděl měl. Nač si to komplikovat? Nemusím se přece bavit s každým
vometákem, třeba s popelářem, metařem, závozníkem z hovnocucu nebo jinými
zaměstnanci komunálu. Oni obtěžují slušné lidi, vy nemáte důvod se jakkoli
rehabilitovat. Problém je ten, že díky pravidelnému ovlivňování veřejnosti
médii existuje čím dál početnější skupina lidí, kteří si myslí, že již
sama jízda autem je potenciální zločin.
Ještě úplně něco jiného, spíše jako námět k přemýšlení, pokud máte nějaké
morální dilema. Na sklonku druhé světové války při protiofenzívě v Ardenách
se jedna americká jednotka dostala do obklíčení wehrmachtem. Němci poslali
za velícím důstojníkem vyjednavače a chtěli po něm, aby se vzdal. Dotyčný
americký důstojník pronesl pouze slovo "Hovno". Samozřejmě to byla urážka
důstojníka wehrmachtu a německé armády jako celku, což bylo tehdy odsouzeníhodné,
ale můžeme mu to mít za zlé? Asi ne.
Nebavte se s nimi a nic neřešte na místě. Výjimka je jedna - pokud je
navrhovaná pokuta dostatečně malá na to, aby to ospravedlnilo ztrátu času,
a nejsou za to body. Což je typicky nesprávné parkování s pokutou v řádu
stovek.
Co mě na tom úplně nejvíc sere? Některé přestupky, většinou ty vážné,
nelze ze zákona řešit pokutou na místě. Na místě nelze uložit zákaz činnosti.
Zákonodárce to moc dobře věděl. Věděl, že tento způsob řešení přestupků
lze snadno zneužít a postavení obou stran bude zřejmě nerovné. Osobně jsem
pro to, aby policajt neměl vůbec právo po někom požadovat pokutu. Dokud
toto právo má, bude jej v nějaké míře zneužívat a budou trvat snahy jej
finančně motivovat výší vybraných pokut. Myslím, že tendence aparátu bude
přesně opačná, protože si z pokut čím dál více dělá zdroj příjmu a s tím,
že se vyberou, dopředu počítá, takže se budou dále pokoušet "motivovat"
lidi, aby platili víc pokut na místě, například zvýšením té tisícovkové
"náhrady nákladů" na několikanásobek. Ale jak to bude ve skutečnosti, záleží
především na nás.
Ještě jednou opakuji, nebavte se s nimi a nic neřešte na místě.
20.04.2011 D-FENS
Tohle je obsah mé hospodské přednášky na téma "jak nedostat pokutu",
kterou jsem uskutečnil v únoru.
Její obsah posluchače natolik zaujal, že prý by stálo za to "hodit
to na papír".
Učinil jsem tak.