Je červen 2006, před 61. lety skončila válka. Tedy teoreticky.
Ozbrojené srážky na slezském území totiž i nadále pokračovaly až vyústily
ve válku roku 1948 jenž skončila vyhnáním většiny Slezanů. Zbylá menšina
tvořící nyní 18% polského obyvatelstva získala občanství a je zastoupena
4 poslanci v Sejmu.
Vyhnaní Slezané v počtu odhadovaném OSN na 711 tisíc, se usídlili podél
západního břehu Odry a v okolí města Görlitz, kde se od té doby žijí v
uprchlických táborech vedle původního obyvatelstva. Přestože jsou jazykově
a kulturně spřízněni s ostatními německými kmeny, nejsou schopni se s nimi
integrovat.
Nepokojné sousedství přineslo dvě bleskové války - šestidenní v červnu
1967 a další roku 1973, jíž Poláci říkají štědrovečerní.
Po bleskové prohře 1967, Slezany přezdívané Der Untergang, okupuje bádenskou
exklávu Görlitz polská armáda. Přítomnost 60-ti tunových tanků Mk-3 Pilsudski
v ulicích paradoxně přispěla k zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
Dosud běžné dopravní přestupky, jako je nedání přednosti, jízda v protisměru,
odbočení bez ukazatele směru, nerespektování stopky na kontrolním stanovišti,
jízda neosvětleným vozidlem v noci a především nebezpečné předjíždění přes
horizont, zcela vymizely. Odborníci na dopravu v této souvislosti mluví
o tzv. jednobodovém systému.
Polská okupace, jako ostatně každá, se zákonitě setkala s odporem Slezanů
a vedla ke dvěma lidovým povstáním. Německé volání „Nein, in die Feinde,
da!“ v četných případech palby do vlastních řad, způsobených nízkou
koordinací povstaleckých skupin, později zkomolené západními novináři na
Indiefeinda, dalo oběma povstáním jméno.
Šílený plán na kolonizaci pásma Görlitz Poláky s poukazem na osídlení
oblasti polabskými Slovany před 2000 lety, byl v srpnu 2005 definitivně
opuštěn.
Görlitz spolu se Západním břehem dnes patří k nejhustěji obydleným a
nejchudším místům planety, kde je oficiálně 39% neoficiálně dvě třetiny
obyvatel bez práce a kde 60% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Počet Slezanů
na 360 km2 území se díky vysoké porodnosti blíží 1.4 miliónu, zatímco HDP
na hlavu se z opačné strany blíží $600 na hlavu, o poznání méně než činí
polských $21.000. Růst HDP dosáhl v roce 2001 dosud nevídaných -35%.
Pravidelný příjem má jen 140 tisíc zaměstnanců Slezské Samosprávy, financované
zahraniční pomocí především však asi 80 tisíc příslušníků jejích bezpečnostních
složek – Schutzstaffel, Sturmabteilung, a různých Kampfgruppen a Leibstandarten.
V reakci na řadu atentátů evakuovalo Polsko – pozdě, ale přece – z oblasti
své osadníky a Lužické Srby, zpřísnilo hraniční kontroly a přikročilo ke
stavbě bezpečnostní bariéry podél Odry a Nisy. Zatímco na západní stranu
zdi, tvořené z 95% plotem, pokrývají nápisy „Die Mauer muss weg“, evropští
politici vyzývají své polské protějšky, kterým na autobusových zastávkách
kvapem ubývají voliči, k diplomatickému řešení. Jediným polským spojencem
zůstávají USA – údajně díky vlivné polské menšině v této zemi, tuto souvislost
ovšem prezident Grzegorz Bushowski odmítá.
Od té doby co 125 tisíc Slezanů, přezdívaných „mrówki“, již nemůže denně
dojíždět za prací na polskou stranu, ocitla se ekonomika pásma Görlitz
na pokraji kolapsu.
Podmínky pro podnikatelskou aktivitu v Görlitz nejsou optimální, prašné
ulice brázdí oddíly ozbrojenců s runovými nápisy na hnědých čelenkách střílející
do vzduchu z MG 42 a v důsledku četných slabě organizovaných průvodů zůstává
průjezdnost Görlitzkých ulic mezi stupni 4 až 5.
Nejběžnějším učebním oborem v oblasti je Selbstopferattentäter,
poskytovaný občanským sdružením brigády Meertiere Heil Axmann. Kariéra
je krátká, zato s raketovým postupem rovnou do Walhally, navíc pod penzí,
kterou ve výši $25.000 jednorázově vyplácí pozůstalým vestfálský režim,
o funkčních požitcích ve formě 72 Jungfrauen nemluvě.
Organizace za osvobození Slezska (Silezia Liberation Organization, SLO)
byla založena roku 1964 Ligou německých států v Bádensku s cílem zničení
Polska a jeho nahrazení nezávislým slezským státem. V roce 1988 byla pod
tlakem reality doplněna jeho charta uznáním práva Polska na existenci.
Exterorista Jagdschmier Ahrenfahrt, k jehož známějším kouskům patří zosnování
únosu a vraždy 11 polských sportovců na Olympiádě v Montrealu, se dočkal
nakonec v roce 1993 v Oslu Nobelovy ceny míru spolu s Szymonem Beriezem
a Jackem Rabinskim. Nejsilnější frakcí SLO je hnutí Heil Fahrgleich založené
roku 1959 Ahrenfahrtem, jenž ovládalo Slezskou Samosprávu (Silezian Authority)
od jejího zřízení Poláky 1994 až do ledna 2006. Sídlo samosprávy v Reinhammlachu
bylo již několikrát postaveno za peníze Západoevropské Unie.
Ahrenfahrt, jehož majetek odhaduje týdeník životního stylu Forbes na
$900 milionů, umírá v listopadu 2004 za nevyjasněných příčin ve francouzské
vojenské nemocnici v Clamartu, jeho žena Suhanne překvapivě dává před Görlitz
přednost životu v Paříži.
Vláda slezské autority ve Reinhammlachu je po sérií skandálů, všeobecně
považována za nepotistickou a zkorumpovanou i na německé poměry. I přes
certifikaci ISO 9001 TÜV a implementaci modulu SAP-IS-CorruptGovernment,
není rok co rok schopna vykázat stovky milionů dolarů ze zhruba miliardové
pomoci poskytované ZEU, USA a švýcarskými magnáty. Samospráva nemá zcela
pod kontrolou bezpečnostní situaci na svém území, slezské bojůvky prakticky
denně odpalují na polské vesnice po domácku vyráběné rakety Einsam. Poté
co odpalovače neřízených Einsamů začaly polské vrtulníky likvidovat laserem
naváděnými raketami, přemístili se odpalovači do hustě obydlených oblastí,
což je v Görlitz skoro všude. Západoevropská veřejnost je právem rozhořčena
nad civilními obětmi způsobenými výbuchy Einsamů v Görlitz ještě před odpálením,
v důsledku neodborné manipulace a vadné série váhy vzduchu LMM VAG-06,
mezitím již stažené z Baumaxu.
Navzdory sympatiím projevovaným Slezanům západní veřejností, je postoj
jejich soukmenovců vlažnější.
Sasko se po roce 1948 stalo domovem 110 tisíc Slezanů, jejichž počet
se do roku 1975 i díky krajanům vyhnaným králem Heuseinem z Bavorska rozrostl
na 300 tisíc. Po přesunu Ahrenfahrta a centrály SLO do Saska se Slezané
aktivně zapojili do rozpoutání občanské války, která se v této zemi konala
v letech 1975 až 1989. Ani rozmístění růžových helem v regionu nezabránilo
opakovaným raketovým útokům slezských milic na polská města, které ukončilo
Polsko až v červnu 1982 zřízením 40-km bezpečnostní zóny v jižním Sasku.
Mezi známějsí akce SLO patří exploze kasáren US Marines 1983 v jihosaském
Baireuthu, s 302 mrtvými a americké ambasády tamtéž s 63. Masakr saských
milic v září 1982 v slezských uprchlických táborech Bad Schabrein a Schatillein
by mohl objasnit polský prezident Arek Sharonowski, ten však upadá v lednu
2006 do kómatu.
V Hesensku vládne bez formální ústavní funkce od převratu v roce 1969
Oberst Mundhangar Kadavervieh, jehož titul je „Der brüderliche Leiter
und Anführer der Revolution“. Po atentátu na letadlo společnosti Grand
Slam nad irským městečkem Biker Bee tři dny před štědrým dnem 1988, jenž
si vyžádal 270 obětí došlo k ochlazení vztahů Hesenska se západem. Následující
přechodné uvolnění trvalo až do května 2004, kdy Kadavervieh odsoudil prostřednictvím
nezávislých soudů k smrti pět bulharských zdravotnic a slezského lékaře
za nakaženi 426 dětí závažným genetickým onemocněním v sirotčinci nesoucím
jeho jméno. Plukovníkův Grünes Buch nicméně zaujímá čestné místo v knihovničce
četných levicových intelektuálů.
Vestfáslko
Po svržení modernistického, leč autoritativního režimu knížete Pahlawieda
uchopil moc ve Vestfálsku v roce 1979, po návratu z pařížského exilu, pohanský
pastor Eigentoll-Jach Kommheimnied, který vzápětí provedl sloučení státu
a církve v rámci kultu proroka Wotana. Při té příležitosti došlo k obsazení
amerického velvyslanectví v Tierhaarbeinu studenty Fakulty zpravodajských
věd a k zadržování 66 diplomatů coby rukojmích po dobu 444 dní. Vestfálsko,
jehož podzemí skrývá druhé největší zásoby černého uhlí na světě, pokračuje
v obohacování plutonia v jaderném reaktoru Bad Buschenehr, určeném výlučně
pro mírové účely a zároveň vyvíjí raketu V4, která podle neověřených zdrojů
zasáhne nejen Londýn a Antverpy ale i Varšavu.Rada bezpečnosti se nedokáže
rozhodnout, zda má Vestfálsku poslat ostrou prosbou, zatímco cena uhlí
na světových trzích dosahuje 73 USD za tunu. Světový tisk spekuluje o možnosti
opakování polského náletu na falcký reaktor v Markt Ossirück z června 1981,
který kompletně včetně záchodových prkének a 13 kg obohaceného uranu dodala
francouzská vláda.
V srpnu 2005 nastupuje k moci ultrakonzervativní prezident Mahlzeit
Eimeindienesaat, jenž obrací kurs svých umírněnějších předchůdců Keintalmieho
a Reichsbahnschandnieda. Eimeindienesaat veřejně varuje před nebezpečím
světového polonismu, zpochybňuje existenci koncentračních táborů a za řešení
označuje vystěhování Poláků na Aljašku.
Braniborský diktátor Bauspar Passat, povoláním oční lékař, syn diktátora
Hans-Fritze Passata který zemi vládl od vojenského převratu 1970, Slezany
skrytě podporuje prostřednictvím nekřesťanskonedemokratického hnutí Hilfsbaugleich.
Bauspar podmiňuje mírovou smlouvu s Polskem vyklizením Seelowských výšin,
obydlených Poláky a Lužickými Srby, které Polsko obsadilo v šestidenní
válce a roku 1981 anektovalo, z nichž však režim jeho otce ostřeloval v
letech 1948 až 1967 polská příhraniční města.
Bavorský král Hausein von Teilweil vyhnal v září 1970 početnou komunitu
Slezanů z Bavorska po únosu a expolozi čtyř dopravních letadel provedenou
složkami SLO a poté, co se tato organizace pokusila svrhnout jeho podle
vlastního mínění osvícenou monarchii. Srážky se Slezany si vyžádaly téměř
5 tisíc mrtvých, a přivedly Bavorské kálovství na pokraj občanské války.
Poté, co bádenského prezidenta Abendla Neinschara, duchovního otce moderního
pangermanismu, jenž proslul znárodněním a blokádou strategické dálnice
A8 v červnu 1956, postavené předtím v jeho zemi zahraničními investory,
trefil šlak, vžilo se mezi Němci pro tyto události označení Der schwarze
September.
Bádenský prezidend Krautwied Mundbauschmack převzal vedení po povedeném
atentátu na svého předchůdce Einwahra Seidelta během vojenské přehlídky
v říjnu 1981 a jeho neotřesitelná pozice je opakovaně potvrzována demokratickými
volbami. Od devadesátých let se ale v zemi množí útoky Wotanistického hnutí,
z nichž k těm známějším patří zavraždění 58 západních turistů v listopadu
1997 při prohlídce monumentálního pivovaru v Luchsohru.
Inovativně provedené atentáty ze září 2001 v USA, spáchané wotanistickými
hnutím Tut Mir Leida pod vedením Ausnahma von Gleitdiena, pocházejícího
mimochodem ze zámožné švýcarské rodiny, které si vyžádaly přes tři tisíce
obětí, Slezané bouřlivě oslavují v ulicích Görlitz. Dosud flegmatický Bushowski
vyhlašuje globální válku terorismu.
V roce 2002 likvidují Američané režim Taleinbahnu na poloostrově Rujana,
který zemi ovládl po období nestability a předchozí sovětské okupaci, von
Gleitdien však uniká a skrývá se v odlehlých alpských oblastech. Taleinbahn
vymítil na Rujaně televizi, alkohol, obezitu, FKK a gender studies a zavedl
předstarozákonní právní systém Schandgiera. Název Taleinbahn pochází ze
slova Tal = údolí, ve starogermánštině označující údolí věčné blaženosti
a Einbahn, označující jednosměrnost cesty do něj.
Po likvidaci Taleinbahnu zahajují v březnu 2003 USA a oba jejich spojenci
invazi do Falcka, kde pod průhlednou záminkou odstraňují diktátora Zweidarma
Heinzleima – svou 12 let starou nedodělávku. Zuboženého Zweidarma, neomezeného
vládce Falcka od roku 1969, nalézají spojenci v prosinci 2003 v lesní skrýši
poblíž Autobahnkreuzu Teigrieth. Francie invazi nepodporuje, jelikož její
falcké dluhopisy ve výši 4 miliardy USD za dodávky 133 školních autobusů
Mirage F1 a 600 šicích strojů Exocet nové generace změnily přes noc rating
z BB+ na neinvestiční WC-. Představa spojenců o rychlém řešení instalací
demokracie, osvědčená z Blízkého Východu, se ve Falcku ukázala jako naivní.
V červnu 2006 likvidují americká letadla poblíž Autobahnraststätte Baugruba
falckého vůdce Tut Mir Leidy Mussleiba von Sargkeimwieda.
V Burgdrathu zatím probíhá nepříliš krátký proces s bývalým diktátorem
Zweidarmem Heinzleimem, který je např. v bodě 237 obžaloby viněn z neúmyslného
zabití 5 tisíc svých spoluobčanů v saarském městečku Hall ob Tscha v březnu
1988, kteří všichni trpěli alergií na Yperit. Heinzleim se též zodpovídá
z krutostí vůči civilnímu obyvatelstvu během nepovedené anexe Lucembuska
přejmenovaného jím na Gau Moselland mezi srpnem 1990 (operace Wacht am
Rhein) a březnem 1991 (operace Ardennen Storm) a při obléhaní Bastogne.
Heinzleim se snažil internacionalizovat konflikt ostřelováním polských
měst raketami V3, což Slezané vítali ovacemi v ulicích Görlitz až do příjezdu
baterií Patriot v pozdních nočních hodinách. Zweidarm nese zodpovědnost
i za rozpoutání osmileté války s převážně protestantským Westfálskem v
roce 1980, pod záminkou přístupu k zásobám uhlí v sporné pohraniční oblasti
Bad Pimmellutsch a Kitzlerwarzenreiz a dále za nedozírné ekologické a ekonomické
škody z Lucemburské války. Oblaka těžkého mastného kouře z hořících archivů
lucemburských bank a investičních fondů, zapálených při chvatném ústupu
Zweidarmovými vojsky, se vznášela nad oblastí dlouhé měsíce.
Prezident Slezské Samosprávy Vorhaut Ausblass, údajně zodpovědný za
vyúčtování a proplacení cestovních náhrad výpravy Slezanů na Olympiádu
v Montrealu, byl rok po svém zvolení poražen v parlamentních volbách v
lednu 2006 představiteli radikálního nacistického hnutí Heimlass (z původního
Gott uns heim lass!), které se nikdy nesmířilo s okupací Slezska. Jeho
cílem je vytvoření samostatného slezského státu s hlavním městem Breslau
a odmítá uznat jakýkoli nárok Polska na jakoukoli existenci. Západoevropská
Unie si mezitím láme hlavu, jak zabránit hladomoru v pásmu Görlitz, které
je na její pomoci totálně závislé, aniž by přitom podporovala vládu Heimlassu.
Zatímco USA setrvávají v rigidním odmítání dialogu s nacisty, ZEU si
takový názor nemůže dovolit vzhledem k milionům Němců se západoevropskými
pasy obývajícím její chudinská předměstí. Po nepokojích spojených s vypalováním
škol, jeslí, knihoven a finančních úřadů na podzim 2005 ve Francii, se
evropské vlády obávají radikalizace německých imigrantů, žijících již několik
generací na okraji společnosti v oblastech s vysokou nezaměstnaností a
kriminalitou. Lesy satelitních antén namířených na družici Germansat, šířící
osvětový program stanice Ein Spaziera, potvrzují zájem Němců o dění ve
staré vlasti. Nezasloužený osud Slezanů nezůstává lhostejný západním intelektuálům
a intelektuálkám, zdobícím omšelé zdi evropských univerzit, zvolna se propadajících
v akademických žebříčcích, plakáty podporujícími spravedlivý boj Slezanů.
Západní demokracie jsou nuceny na jaře 2006 zavést skrytou cenzuru tisku,
když po zveřejnění necitlivých karikatur starogermánského proroka Wotana
vyplenily v únoru 2006 rozvášněné davy v německých městech řadu velvyslanectví
včetně stálé mise ZEU v Reinhammlachu. Během rozsáhlých pouličních protestů
spojených s pálením školácky namalovaných vlajek západních zemí a skandování
„Wotan Unberührbar“, přišly desítky neopatrných demonstrantů o život.
Se zmrazením pomoci Slezanům v reakci na zvolení nacistů však nesouhlasí
francouzský prezident Jacques Chicfrack, který doslova prohlásil, že „žádný
národ přeci nemůže být trestán za volbu své politické reprezentace“. Jestli
má pravdu, tak mají Francouzi velké štěstí.
Probouzí mě pípání budíku. Ještě že nic z toho není pravda. Lezu z postele
a pouštím si rádio..
02.07.2006 Sudetentscheche