Lze si jen stěží přestavit na světě věc, nebo vůbec něco, o čem se dá
říct doslova, že je dokonalé.
On už samotný význam slova svědčí o tom,
že se jedná svým původním významem spíše o věci, které jsou již skončené,
hotové, nebo tak něco. Pravému významu slova „dokonalé“ se spíš více blíží
význam slova „ideální“.
Jednoho dne mne tudíž napadla myšlenka hledat kolem sebe něco, o čem
opravdu můžeme říci, že je to již dokonalé (budu toto slovo používat v
textu nadále). Myslel jsem přitom na věci spíše technické, ale pokusím
se na závěr zamyslet i nad věcmi „netechnickými“. Tato myšlenka mne napadla
nejspíše po shlédnutí jednoho dokumentárního pořadu o možném využití neuronových
kmenových buněk pro odstraňování přerušení míchy v důsledku úrazů. Stručně
řečeno, v dokumentu ukazovali potkana, kterému přefikli míchu v délce několika
milimetrů, takže ochrnul na obě zadní končetiny. Následně mu na toto místo
voperovali syntetickou tkáň (takovou síť), na které byly naočkovány neuronové
kmenové buňky. Ty se začaly vesele množit až vyplnili chybějící míchu a
propojily neurony na obou oddělených koncích. Mozek poté začal metodou
pokus-omyl zjišťovat, že nervové spojení do zadní části těla znovu funguje,
spojení jsou sice přeházená, ale on mozek si v tom za nějaký ten týden
udělal pořádek a potkan začal znovu hýbat končetinami a kupodivu i zase
chodit. Připadalo mi to fantastické, i když není nikde psáno, že to bude
takhle fungovat i u člověka. Ještě asi není zřejmé, že to bude fungovat
v okamžiku, kdy se pokusí spojit dva konce, které již byly odděleny mnoho
let, nicméně domnívám se, že by tudy mohla vést cesta k pomoci lidem, kteří
jsou po úrazech míchy ochrnutí. Vize krásná, uvidíme, jaká bude praxe lékařům
držím palce.
V této souvislosti mne totiž napadlo, že toto je ve své podstatě „dokonalá“
technologie. Do místa, které je porušeno, nebo tam chybí se vloží buňky,
které mají tu schopnost, že to, co tam chybí tam jednoduše doroste skoro
tak, jak to bylo před úrazem/zraněním. Cítím, že zcela dokonalá tato technologie
jistě není, ale pro naši úvahu je to příklad dostačující.
Jsou však samozřejmě i jiné oblasti lidské činnosti, ve kterých můžeme
hledat něco, co by se mohlo považovat za již dokonalé, respektive už jen
těžko vylepšitelné, o což bych se zde rád pokusil. Je mi jasné, že v tomto
okamžiku by se mohl kdokoliv zeptat, respektive namítnout: No jo, ale začátkem
devatenáctého století taky tvrdili, že po vynálezu parního stroje byly
již všechny důležité vynálezy na světě a nic dalšího revolučního nemůže
lidstvo čekat. Sami víme, že se tehdejší prognostikové těžce mýlili. Na
světlo boží postupně přicházely vynálezy, které naprosto změnili vnímání
světa a vůbec lidstvo samotné. Spalovací motory, atomová bomba, objev hlubin
vesmíru, lékařství, genetiky, počítačů, i internetu. I přes toto varování
z minulosti zkusme predikovat dokonalost jistých technologií, které jsou
již teď k dispozici, nebo se o nich mluví.
Je těžké o něčem konkrétním psát, námětů je tolik, kolik je oborů lidské
činnosti. Mohl bych nejspíše začít u oboru, ve kterém pracuji a kde bych
teoreticky měl mít představu, co by mohlo být považováno za dokonalé. Nicméně
myslím si, že obor mé činnosti je dosti specifický (chemie) a asi Vaši
fantazii moc nevybičuje a proto bych toto pole velmi rád opustil a šel
na to z jiného směru. Jelikož píši článek pro tento server, jest dlužno
přemýšlet spíše o tématech, které by byly čtenářské obci co nejbližší.
Celkem rozsáhlý prostor je zde věnován automobilismu a tak bych chtěl mé
úvahy rovněž směřovat tímto směrem, i když mé znalosti v tomto směru nejsou
nic extra. Jak by jsme si mohli v tomto okamžiku představovat dokonalé
automobily, resp. dokonalý systém přepravy osob a nákladů?
Na prvním místě je si asi potřeba uvědomit, že hromadná doprava nemůže
nikdy nahradit dopravu osobní. Zájmy kohokoliv na hromadné dopravě se vždy
budou bít se zájmem jedince na svobodný pohyb, nezávisle na jakýchkoliv
řádech a omezeních, proto uvažujme o dokonalosti obého. Třetí položkou
je přeprava nákladů. Začněme s obecnými tezemi.
Na přepravu čehokoliv je potřeba energie. Je zřejmé, že dokonalá doprava
bude vlastnit dokonalý zdroj energie. Co by mohlo být dokonalým zdrojem
energie pro dopravu? Uvažujme o vodíkových spalovacích motorech a o elektromobilech.
V obojím případě by byla energie na výrobu tohoto paliva získávána termonukleárně.
Co se týče vodíkových spalovacích motorů je potřeba říci, že se jedná stále
o tepelný stroj, jehož účinnost je omezena principy Carnotova cyklu. Provoz
takovýchto motorů je vždy spojen se značnými ztrátami v podobě tepelné
energie. Z tohoto pohledu se elektromobily jeví jako mnohem hospodárnější.
Zbývá sice ještě vyřešit problém s akumulací elektrické energie do celkem
malého prostoru, ale domnívám se, že tento problém se nejspíš brzy vyřeší.
Řešením zdroje elektřiny mohou být palivové články (např.http://www.infoway.cz/art.asp?id=1088).
Máme tedy zdroj pohybu a pro něj teoreticky nevyčerpatelný zdroj energie
(termonukleární syntézu). Co takhle cesty, po kterých se budeme pohybovat.
No, ono je asi se potřeba zamyslet, zda se budeme vůbec pohybovat my osobně.
Lze si docela úspěšně představit systém řízení vozu, který bude v sobě
integrovat kamery, které budou „hlídat“ situaci kolem vozu, elektronickou
mapu světa a cest, určitě nebude problém zaměstnat taky polohové systémy
(GPS) a k tomu přimíchat trochu on-line informací z reálného provozu na
cestě typu: kde jsou zácpy, kde jsou uzavírky, kudy by se tam dalo dojet
za nejkratší dobu a zda náhodou nechci jet po cestě, kde je velmi krásná
scenérie. Dokážu si v blízké budoucnosti představit auta, která budou jezdit
sama. Myslím, že ve filmu „Demolition Men“, nebo „Minority Report“ jsme
takovouto ukázku již viděli (no, ono tam bylo více futuristických vizí,
ale o tom snad až jindy). Myslím, že to byl docela věrný obraz reálné budoucnosti
a to ne zase tak vzdálené. Představa toho, že potáceje se z večírku sednu
plechový do svého auta a řeknu „domů“ a auto mě skutečně chrápajícího doveze
bezpečně do garáže, je dle mne zcela reálná a blízká.
Na tomto serveru se vůbec v mnohých článcích vyskytují statě, které
se futuristických vizí lehce či těžce dotýkají (narážky na Matrix apod.),
přičemž mi v mnohých případech připadají velmi realistické.
V blízkou „dokonalost“ aut stran pohonu, systémů řízení a bezpečnosti
docela věřím. Vrtá mi však v hlavě jedna věc a to je dokonalost kontaktu
s vozovkou, respektive vozovka vůbec. Denně je do ovzduší emitováno tisíce
tun prachu, jehož původ je v pneumatikách. Inhalujeme ho a tím si celkem
slušně poškozujeme plíce. Frakce tohoto prachu lze počítat do tzv. respirabilního
prachu, který proniká hluboko do plic a poškozuje naše zdraví. Jak tedy
budou technici řešit dotažení automobilů k dokonalosti v tomto směru? Nemyslím
si, že bude v lidských silách zbudovat všude cesty na principu magnetických
polštářů tak, aby se auto fyzicky nedotýkalo vozovky. Co myslíte? Jaké
bude řešení tohoto problému? Nové konstrukce pneumatik s velmi nízkou obrušivostí?
Adhese je však taky nutná a ta jde v nepřímé úměře s dlouhou životností.
Jiný materiál na pneumatiky? Nevím…
Co se týče dopravy hromadné, tam je situace s dotažením systému k dokonalosti
asi podobná. Zdroje energie jsou tytéž, systém řízení hromadné dopravy
bude zajisté taky doveden do vysokého stádia dokonalosti. Jak ale bude
vypadat fyzicky samotná hromadná doprava budoucnosti? To si věru nedokážu
pořádně představit. Že by to byla dráha? Hustá síť železnic, propojující
každé město, každou vesnici? Bude „metro“ všude, tedy i meziměstské a vedoucí
takřka do všech končin? Nebo bude systém hromadné dopravy nadále tvořen
kombinací dráhy a autobusů?
U přepravy nákladní se budou nejspíše plynule prolínat zkušenosti/prostředky
jak z osobní, tak i hromadné dopravy, dle charakteru nákladu (dokud nebudeme
umět věci teleportovat), systém řízení bude asi podobný. Co ale nové způsoby
dopravy nákladů, které jsou dnes buď neekonomické, nebo z nějakého důvodu
nerealizovatelné, nebo třeba již dávno přežité a čekají na svou renesanci!
Co třeba doprava velmi těžkých a rozměrných nákladů vzducholoděmi? Že by
nějaké hybridy mezi letadlem a vzducholodí? Bude někdy ještě vůbec „rehabilitována“
takováto doprava? Dovedl bych si představit, že s novými dopravními tepnami
(např. dálnicemi) budou souběžně budovány rovněž dopravní „kanály“ nějakého
nového typu, něco ve stylu potrubní pošty. Nebo je takovýto druh pneumatické
dopravy drobných nákladů, odolných proti vibracím a drobným nárazům definitivně
mrtvý?
Co myslíte?
Zakončím slovy klasika – prokazatelně největšího Čecha – Járy Cimrmana,
který vymyslel dopravu pošty pomocí dělostřeleckých granátů… …výhodou bylo,
že zakázka byla vždy takřka ihned na místě určení, nevýhodou bylo, že adresátů
postupně ubývalo… ?
27.2.2005 Samson