Poslední týdny se na mě ze všech mediálních stran valila jakási Hanča
a Tonča. Jedná se o dvě dospělé ženy v jejich mid-dvaceti. Nevím tedy,
proč média, nejčastěji iDnes, Novinky a Blesk, tedy spíše média v uvozovkách,
používají tyto familiérní a infantilní tvary jmen u dvou dospělých žen,
které dva roky nakládali mírumilovní islámští kluci s turbanama, dokud
pro ně přestaly být obě atraktivní (doslova).
Nebudu tu mudrovat nad tím, kam obě měly a neměly jezdit. Já kupříkladu
nemám tolik odvahy do takových zemí jezdit a Pákistánu bych se při cestě
Asii určitě vyhnul. Spíš mě zaráží, že když se někde píše v souvislosti
s majiteli zmíněných v uvozovkách médií, nevidím jména jako Babša, Křéťa
a Tkáčisko, ale Babiš, Křetínský a Tkáč. O premiérovi se také nikdo z nich
nezmiňuje jako o Bohušovi, prezident také není označován jako Mejla či
Tuzemánek. Nevidím tedy jediný důvod, proč by se dvě dospělé oběti únosu
primitivy v zemi třetího světa měly označovat Hanča a Tonča.
Na základě toho pak kdejaký obtloustlý buran v kdysi bílém, nyní žlutém
tílku, může dostat pocit, že Hanča a Tonča jsou dvě holky vod sousedů.
Bohužel svůj názor na to, jak by těm holkám ještě naplácal a podobně mu
nestačí ventilovat jen u podobně vohnoutích stvoření za barákem v hospodě
u píva, ale v dnešní digitální době ho musí přes internet pustit i za hranice
sídliště a může to pak skončit třeba u mě doma v počítači. Když k tomu
připočtu ještě konvoj, Ukrajinu a další "zásadní" zprávy z poslední doby,
tak mám pocit, že v internetových diskuzích nikdy nebylo od vohnoutů nablitěji.
12.04.2015 John H