Komentáře ke článku: 300: Návrat árijského filmu (ze dne 28.03.2007, autor článku: Sandstorm)
Přidat nový komentář
|
Vyborny film...asi zatim nejlepsi, co jsem letos videl. Je to takove starodavne Sin City ( koneckoncu steji autori ). Znam spostu lidi, co odchazi z tohoto filmu zhnuseni, ale nemuzu za to, ze si neprecetli, ze to je prepis comixu a cekali vypravu a podivanou jako byl napr LOTR.
|
|
Vyborny komentar, vyborny film!
|
|
|
Ten film je vážně úžasná podívaná, pokud nečekáte nějakou historickou přesnost a berete ho, jak je - jako zfilmovaný komiks. Já jsem tam teda žádnou "árijskou myšlenku" nezaznamenala, prostě jsem si jen užívala ty vizuální orgie :-))
|
|
Jdu na to v nedeli,vcetne pritelkyne,milujici spise zanr typu Kamenak :-)))) To bude docela sranda,uz se tesim na reakce po filmu:-)) ale dostal jsem na to klasicky tim,ze jsem ji rekl,ze by se ji to nelibilo a ze pujdu sam s brachou,ze by to nepochopila...Predpokladam reakce po filmu,ze se ji to nelibilo a ze to nepochopila a bude mi za to nadavat,proc jsem ji na to tahal:-))) mimochodem,Sin City bylo absolutne uzasne,a to nejsem nejaky zazrany ctenar komixu...Ocekavam od tohoto podobny vizualni zazitek,spojeni film+komix mi prijde skutecne uzasne
|
|
|
tak ja jsem sla na film v roli milujici pritelkyne.. odchazeli jsme oba s pritelem az po skonceni filmu a oba s otevrenou pusou. vytecne, rozkosne, vizualni blaho. a clanek me svym pozitivnim pojetim velmi potesil :)
|
|
|
na sin city mám názor zcela opačný, přeceňovaná nuda bez atmosféry. ale názory jsou od toho, aby se různily :o)
|
|
|
Ten příběh s Marvem se mi líbil; tuším že to byl ten první.
|
|
tsi woe, sledovat to za střízliva, to musí být strašná sračka :o))) nebyla tam taky nějaká reinkarnace vašeka havla nebo aspoň nějaký teplý voják, co dezertoval a smilnil s nepříteelem ? poslendí roky už nějak nemám sílu na tyhle věci chodit do kina, ale když mám dostatečně cynickou náladu, otevřu si plzničku, dám dlouhej kouř a pak sleduju, jak komparzisté navlečení v kosstýmech zvířat imitují zvířaata neboo si ke sledován pusttím reggae a nechávám se omámit "divokými kousky" kaskadérů a jejich naznačenými údery (bez dodatečně dodaného zvukového efektu to vypadá zvllášť směšně), no a zejména si pak vychutnávám, když na obzoru středověké bitvy projede výletní autobus nebo zůstane na mrtvému bojovníkovi bota addidas, případdně náramkové hodinky :o) - stačí přece, že režiisér, obvykle zbohatlý žid z holllywoodu přepracuje historii takk, aaby se líbila americkému divákkovi, který si potrpí na výpravný doják, kdee se odvaha, fyzická krása a primitivní emoce blbců transponují do osudů nejlépee známých historických postav, které mluvví, bože dpusť, anglicky, no a nějakký ten asiat nebo blaack man na zpestření taky není k zahození, že :o))
díky za prima evokaci pekla, i když - ssnad pro těch 1000 slonů by see to možná vyplatilo vidět :o)))))
|
|
|
Určitá dávka cynismu a ... fantazijní ostražitosti ... je zapotřebí v reálném světě, protože v něm se zpravidla pod něčím velkolepým skrývá přízemní snaha něco prodat resp. něco vnutit. Mj. i proto je trvalá mentální přítomnost v tomto světě psychicky škodlivá. Tento film nemůžeš sledovat z tohoto světa, stejně jako jiné fantasy příběhy. Ty nejsou pitomé, akorát nestojí na logice tohoto světa, platí v nich jiné zákonitosti.
Film 300 jsi evidentně z tohoto světa sledoval, a proto se ani nedivím tomu, cos napsal. Je to totiž správné. Stejně tak je správné vnímat ten film jinak z jiného světa.
|
|
|
no, když komix, tak aspoň futurama, ne ? :o) s filmem 300 to mám stejný jako s vratnejma lahvema, raději si spustím na přemýšlení něco od švankmajera nebo lost skeleton of cadavra a když sračku, tak jedině "crazy dava tape part 2" - znáš ? to je sestřih nejstrašnějších sraček ze všech amerických filmů za posledních několik desítek let prošpikovanej hustým pornem a satanismem v podání bílého heterosexuálního tlustoprda (libovej ocránce tradičních bílých hodnot) natočený jako domácí video. má to zákaz promítání ve většině zemí a neznám nic, co by spolehlivěji vymazalo člověku harddisk :o)))
|
|
|
Nemáš to někde k sosnutí? Tohle vypadá jako ideální vzpružovač po telefonátu přátelsky naladěného zákazníka. Popřípadně se můžeme sejít příští týden v Praze, dát pivko a ty bys mi to předal jako kontraband :-).
|
|
|
Ty truhlíku, kreslený seriál není totéž, co komiks.
|
|
|
copak, teče ti mlíko po bradě a už dáváš rady dospělým ? komix jsou z pohledu malých dětí obrázky, z pohledu dospělých pak i žití života na způsob povrchní koláže, ale ještě si pár let počkej, není kam spěchat :o)
|
|
|
Text tohoto komentáře byl přesunut do chlívku, jelikož porušoval publikační pravidla.
|
|
|
"Text tohoto komentáře byl přesunut do chlívku, jelikož porušoval publikační pravidla."
JAK? >o(
|
|
|
Zjevně tím, že poukazoval na to, že se aleff mýlí.
|
|
|
|
Chlivek vubec sleduji poslednich par tydnu se zajmem
|
|
|
No, teply vojak co smilnil s nepritelem tam asi nebude.. oni si totiz pokud vim v nekomiksove Sparte vojaci zcela vystacili mezi sebou ;)
|
|
|
Presne tak - v tom filme ma zdegenerovany humus nahradit predstavu antickej uslachtilosti.
Tvrdit o produkte podliakov odrazajucom barbarskost svojich tvorcov, ze je to "arijsky film", znamena byt mentalne nedonoseny.
V Sparte by ta, Sandstorm, hodili do priepasti, a dobre by spravili. Si hrbaty - aj ked len mentalne. Si neschopny hlupak.
|
|
|
Poměr argumentů a urážek v tvém komentáři odráží nikoli mou lidskou kvalitu, ale tu tvou. Napiš svůj vlastní článek (je-li zajímavé téma, může jich být víc - viz třeba CzechTek), vynech osobní útoky a rozeber film z jiného úhlu. Anebo skoč z té skály sám.
|
|
na film se těším, mám řeckou historii moc rád, ale dnešní dobu vidím spíš jako konec římského impéria,- samá travestie, lidé na armádu plivají, barbaři uvnitř impéria a hordy na hranicích, slabé vlády...
Jenom bych rád věděl, kolik zdejších čtenářů by se opravdu zvedlo a šlo bránit svůj domov. Vesměs civilkáři....
|
|
|
Analogie mezi pozdnim imperiem a dnesni zapadni civilizaci je opravdu obzvlaste rozsahla a ponekud znepokojiva.
Jen by me zajimalo, co bude tim novym krestanstvim, ktere to definitivne dorazi a z trosek si postavi vlastni hegemonii. Snad ne ekologisti :-)
|
|
|
kdepak ekologie, ta zblbne jen slabe, neplodne line a bohate. Bude to islam, neni mozne to nevidet.
|
|
|
Islám je nenávistná totalitní ideologie, která slušného člověka zblbnout nemůže. Proto se taky šířil hlavně násilím.
|
|
|
Je to trochu jinak. V samotnem Koranu sice jsou naznaky nasili (prikaz k zabiti toho, kdo zapre Allaha apod.), ale podobne veci jsou ve Starem zakone taky. Problem je, ze Koran je nedopsany, spousta veci se da vykladat mnoha ruznymi zpusoby a vetsina (nejen) militantnich muslimu jej ostatne vubec necetla. Tvrdit o nem, ze je nenavistny, je nepresne. Ano, je padly na hlavu, jsou to predstavy jednoho sebestredneho trotla, co se prohlasil za proroka, aniz by mu kdy jake proroctvi vyslo, ale o tom, ze by jeho podstatou byla nenavist, se hovorit neda.
|
|
|
No prave, ryba jako vzdy smrdi od hlavy a samotna postava "proroka" Mohameda nesnese dukladnejsi zkoumani.
Ono se totiz v dusledku ukaze, ze to byl proste negramotny pedofilni (Aisa) loupeznik, ktery v prorockem abrahamovskem monoteismu uvidel vhodnou mocenskou franzicu.
Nic vic, nic min.
|
|
|
Korán není "nedopsaný". Korán ve svých počátcích ani napsán nebyl. Jedná se vlastně o pásmo na sebe volně navazujících pasáží, které jsou z dílny několika autorů včetně proroka Mohameda. Monopol na uchovávání (ústní) a výklad těchto textů měla úzká vrstva kněží. K sepsání a redakci textů došlo až více než 100 letech a i kolem toho bylo poměrně dost sporů. Až nám teda příště budeš vysvětlovat korán...
Údajné příspěvky samotného proroka jsou poměrně zajímavé -jeho schopnost měnit názory, popírat své výroky a reagovat poiuze na aktuání témata mi silně připomíná mentalitu dnešního arabského světa.
|
|
|
Nejen arabského. Na vaši poslední větu bych nachytal 9 českých politiků z 10. Pro politika není horší komplikace, než volič s pamětí :)
|
|
|
plesko, jak muze byt neco, jako historicky dokument, at uz na nej nahlizis jakymkoliv prizmatem, napsano ve svych pocatcich(tj. pocatcich deju samotnych)?
zacala se bible sepisovat zjevenim/darovanim desatera, jakozto zakladniho postulatu krestanstva?
|
|
|
Problem vidim spis v tom, ze v islamu chybi jedna zakladni "rozhodci" interpretacni autorita. Ktera by delala svou politiku, nebot s tim jde ruku v ruce i odpovednost...
|
|
|
něco jako svatá stolice u katolíků? :o)
upřímně řečeno, myslím, že všechna náboženství jsou potentiálně nebezpečná. zatemňují rozumový úsudek ve jménu nezpochybnitelných pravd a lze jich jednoduše zneužít k získávání moci nad ovečkami s vymytými mozky.
už jenom to, že ve jménu náboženství lze vraždit nasvědčuje tomu, že je zatíženo základní systémovou chybou.
|
|
|
Ono lze vrazdit i ve jmenu ateismu nebo cisteho rozumu.
|
|
|
Islam je defacto jen dalsi odnozi toho abrahamovskeho modelu, do ktereho patri i krestanstvi. Tak nejak si myslim, ze tahle forma uz na zapade nema prilis nadeji na uchyceni.
Krestanstvi puvodne rovnez mirilo predevsim na slabe a chude. Jeho momentalni upadek je zpusoben prave tim, ze se porad snazi naplnovat duchovni potreby rimskeho nevolnika a odmitlo se prizpusobit dobe. Proto se mu dari tam, kde ty podminky odpovidaji tomu co nabizi- tedy v Africe, J. Americe, Indii (tam mene diky silne domaci tradici) atp.
Co zblbne Evropana?
|
|
|
Evropana zblbla vira v demokracii a socialisticke nabozenstvi ;) Myslim, ze nic dalsiho snad uz nehrozi.
|
|
|
nebo v libertariánství. To máte jedno, ideologie jak ideologie. Ideologie se pozná podle toho, že je dogmatická, což libertriánství stejně jako socialismus splňuje do puntíku.
|
|
|
O ideologii by se jednalo, kdyby si dotycny nechal vymyt hlavu a prijal hromadu dogmat bez potreby prokazovani jejich platnosti a uvazovani nad nimi. Nevim jak Hnedka, ale ja ke svym nazorum dospel sam v dobe, kdy jsem o existenci Liberalniho institutu, Hayeka, Rothbarda, Hoppeho, Misese a dalsich nemel ani tuseni...
|
|
|
Kašli na něj. Ideologie = soustava myšlenek, názorů, teorií i představ obvykle představující náhled na svět nebo společnost. O dogmatismu tam není ani slovo.
|
|
|
Kašli na Roota.. 100x mě přesvědčil, že nemá v hlavě srovnaný alespoň minimálně konsistentní systém hodnot. To, že se hrdě prohlašuje za libertariána mě přesvědčilo jenom o tom, že tahle (libertariánská) teorie dokáže přitáhnout na svojí stranu nepříliš inteligentní testosteron-nevybité programátory a podobné zjevy.
Nehodlám tu hodnotit libertariánskou teorii, ta mi může být celkem blízká. Nicméně lidi, kteří si tu na její zastánce vyloženě _hrají_, bych za partnery v diskusi nepovažoval.
|
|
|
Nemysli si, já taky ve 100%ní libertariánství nevěřím; už proto, že nikdo z nich není schopen vysvětlit jeho ústavní základ. Bylo by možná reálné, kdyby najednou začal bod 0, kdy je pro každého dost půdy a kdy skutečně záleží na každém, kterou si najde, osídlí, obdělá...
|
|
|
Nepříliš inteligentní testosteron-nevybité programátory?
Něco na tom bude,
já jsem typický nepříliš inteligentní programátor a dokud jsem všechen testosteron nevystřílel, tak jsem byl libertarián.
Nyní, když jsem prakticky všechny zásoby "vybil", jsem konvertoval k anarchokomunismu :-)
|
|
|
|
To je naopak jedna z mala veci, ktere nas jeste muzou zachranit :-)
|
|
|
Civilkari jsou nepouzitelny, to je jasny jak facka. Ten kdo na vojne byl, tak nejspis taky. Vim to z vlastni zkusenosti, na vojne jsem byl (zaplatpambu az po revoluci takze jenom na rok). Problem je, ze za ten rok jsme se vojenskemu vycviku doopravdy venovali tak mesic, buh vi jestli. Zbytek doby spocival v buzeraci lampasaku, zasivarne, ubijeni casu vymyslenim hovadin, zametanim buzerplacu atd., kdo byl na vojne vi o cem je rec. Vojenska zakladni sluzba v podani nasi slavne armady nemohla nikoho na realny vojensky konflikt pripravit, takze tady bych se po civilkarich ani nevozil...
|
|
|
No já na vojně taky byl, dokonce jako 27 letý a viděl jsem hodně.
Většina mladejch kluků se fakt rychle chytla a zkusila všechno "ojebat", do života ideální zvyk.Ale všichni věděli bez nějaké masáže, že budou kdyžtak tuhle zem bránit, Pateticky řečeno, oni brali tu přísahu ne jako kecy, ale jako fakt. Taky rozhodně nikomu nevadilo střílet. Pak záleží na veliteli, viděl jsem oba protipóly, toho za kterým se jde kamkoliv, i toho, co se střílí do zad.
Jinak ale vím, že např. práníci si jednotně brali modrou s tím, že oni teda nikdy na žádnou vojnu nepůjdou, nejsou tak blbí, že...prostě se dohodnou kdykoliv s každým. Nemám iluzi, že takhle přemýšlela většina VŠ. Tak se nedivím, že jsem tak snadno poručíkem v záloze:)
|
|
|
A kdy ze jste to byl na te vojne? Jestli to bylo jeste za totalu, tak bych i veril tomu, ze dost velka cast vojaku v ZVS brala tu prisahu vazne. V dobe studene valky, kdy komousi neustale mleli o udrzeni miru a o tom jak je zapad imperialistickej a vubec celkove fuj, tak se nedivim ze mladej kluk tyhle masazi lehko podlehnul.
Ja byl na vojne az pomerne dlouho po revoluci, takze uplne jina doba, jiny lidi, jiny mysleni... Prisahu a vsechny tyhle veci okolo jsme brali vylozene jako formalitu. A i kdyby se clovek chtel s tou vojenskou sluzbou ztotoznit, tak to moc neslo - ta realita byla proste uplne jina. Napr. vetsina lampasaku k nam mela takovy pristup, ze jsme pro ne jenom nutne zlo a nejradsi by se bez nas uplne obesli, ale protoze jsme tam museli byt, tak to teda holt s nama museli vydrzet. V takovehle atmosfere se proste neda s tou vojenskou sluzbou identifikovat, protoze clovek si tam pripada jako devaty kolo u vozu...
|
|
|
Dovolím si s Vámi nesouhlasit - byl jsem na vojně 1985/1986 a "velká většina" z nás brala vynucený slib věrnosti socialistické vlasti za naprostou nehoráznost. Za komunistickou ideologii se nikomu bojovat nechtělo. Nedělám si ale iluze o tom, že by to nyní mohlo být lepší ...
|
|
|
Ten muj komentar berte pouze jako domnenku. V polovine 80.let kdy jste byl na vojne Vy, jsem ja jak se rika jeste tahal kacera. Takze si nedovolim tvrdit, ze to tehdy bylo tak a tak.
|
|
|
|
tak já se přiznám: )
byl jsem na vojně až v orce 2002, odklízeli se povodně, velitelé byli většinou lidé z misí, text přísahy až na pasáž o nasazení v jiné zemi nikomu nepřipadal složitý, a cvičení jsme si (většinou) užívali, teda jako řidiči...kdyby to bylo placený jako min. mzda, tak to nebylo tak špatný...Tu přísahu bych tak nepitval, psal jsem o patetičnoszi, ale většina kluků se prostě shodla, že klidně střílet doma budou...nic víc.
Pokud si ale přečtete všechny odkazy vyvolané tímto flamem, tak pochopíte, jaký rozdíl jsme od Thermopyl ušli:) ne ne tady se nikdo bránit nebude:) a když už někdo bojovat bude, třeba v Anglii, tak ho po vítězství třeba pod zámiunkou, že za to bral prachy dáme zašít. Po 50 letech to budeme bagatelizovat, třeba vytáhneme argument, že on chtěl napadnout ty druhé a obrátíme znamínka a bude klid:)
|
|
|
"...kdyby to bylo placený jako min. mzda, tak to nebylo tak špatný..."
Presne tak, mluvite mi z duse. Takovej civilkar mel ve ctyry hodiny padla, kdyz si to zaridil sikovne tak mel rok a pul pohodovy civilky a jeste za to dostaval penize, o kterych se nam zakladakum na vojne ani nesnilo. Ve srovnani s tim my na vojne: jedna sluzba za druhou, buzerace od lampasaku, vychazky jenom obcas (nastesti vychazky do 7 do rana takze se aspon dalo odjet domu). A za to vsechno cca 500Kc mesicne co jsem dostaval jako svobodnik. To bylo neskutecne ponizujici ve srovnani s civilkarema :-(
|
|
|
Malý dotaz: Proč jste nešel na civilku, když to tam bylo tak super? Vybrat si mohl každý. Já si vybral civilku ne kvůli té "pohodě", jak říkáte, ale jen proto, že jsem mohl pracovat načerno. Táta byl nemocný a někdo musel platit nájem. Plat na cvs stál za prd. Bral jsem 2200, z toho mi strhávali 500 za obědy a doma jsem jenom nájem a služby platil přes pět tisíc. Zkoušel jsem oběhnout nějaké úřady a nikde se se mnou nebavili, protože jsem oficiálně nebyl "občan", nýbrž "voják". Tak jsem začal pracovat načerno. Na civilce jsem skončil v pět a v šest jsem měl nástup na nějakou akci - zpravidla galavečeře, nebo raut. Ten i s úklidem končil okolo třetí ráno a v sedm jsem zase musel být v práci. Když jsem začal být unavený, hodil jsem se na cvs marod a chodil dál jen na akce. Vydělával jsem okolo patnácti tisíc.
Civilku jsem měl ve škole pro mentálně retardované děti a byl jsem tam méně, než ty děti.
Abych pravdu řekl, kdybych nepotřeboval vydělávat, odkroutil bych si raději rok vojny.
A k těm penězům.
Průměrný civilkářský plat byl okolo 2000 korun. Žold byl 500, jak jste uvedl. To za 6 měsíců činí rozdíl 9000 korun. To je méně, než jeden měsíční plat v normální práci. Takže zatímco vy jste měsíc po vojně už hákoval za normální peníze, já ještě 6 měsíců šaškoval za usrané 2000. Toliko k těm "ponižujícím" penězům na vojně.
|
|
|
až na to, že já jsem šel z práce na podzimní turnus- takže žádné vánoční prémie, únik na platu obrovský, nájemné na byt činilo 4 tisíce.Kdybych neměl naspořeno, byl bych bezdomovec.
Proč jsem tam šel?
No je to článek o Thermopylách TAKŽE:
ŠEL JSEM TAM PROTO, ŽE NEPOVAŽUJI PŘÍSLUŠNOST K ZEMI JEN ZA DŮVOD NĚCO VYŽRAT A UŽÍT SI, NECHCI SE VYHÝBAT POVINNOSTI, KDYŽ TAKY BERU VÝHODY.
|
|
|
Já šel taky na podzim a navíc jsem neměl nic naspořeno.
Kromě toho jsem reagoval na stesky toho člověka předtím, jak se civilkáři oproti chudákům záklaďákům měli fajnově.
A ta poslední věta je naprostá zhovadilost. O jaké povinnosti mluvíte? Povinnost nechat se zbytečně buzerovat? Dnes už není středověk a profesionální armáda je za všech okolností lepší než banda záklaďáků, kterým beztak po pěti letech po skončení vojny naroste pivní vana a z vojny si akorát pamatují, jak šůrovali hajzly a šikanovali zobáky. Díky Bohu, že tato zvrácenost skončila. Povinnost odevzdat státu rok, nebo dva života je nesmyslná. Obzvlášť když stát nezajímá, jestli třeba za ten rok nepřijde ten člověk o byt apod. Dost na tom, kolik si od nás vybere na daních.
Když to tak čtu, přijde mi, jako když děláte z nouze ctnost, stejně jako většina těch záklaďáků, kteří "se slzou v oku" vzpomínají, jak to na vojně bylo super.
Osobně závidím lidem, kteří si zvládli obstarat modrou.
|
|
|
Ja si furt nemuzu pomoct, ale me ta vojna prijde docela prinosna (i kdyz zbytecne dlouha). Clovek si najde nektery svoje hranice, zjisti, ze za jistych okolnosti nad nim muze mit moc kdejakej debil (A bude se pouci a dokaze si to zaridit tak, aby mel nakonec sam navrch, nebo holt ne), o schopnostech zachazeni se zbranema, vybusnimama, vojenskou technikou atd a znalosti jejich ucinku nemluve. Oproti tomu stoji samozrejme mnoho negativ, ale ja si nestezuju. Ostatne, moje vojna byla od bezny zakladacky flakandy ponekud odlisna, ale: vojak se stara, vojak ma.
|
|
|
Proč mám pocit, že kdyby vojna byla dobrovolná, zely by kasárna prázdnotou? Možná proto, že to přijde přínosné jen pár jedincům.
|
|
|
Ale ona v současné době vojna dobrovolná je a a že by armáda měla nedostatek lidí, toho jsem si nevšiml - ani v NL ani v CZ...
|
|
|
Zaměňovat profesionální armádu s vojnou by mě ani nenapadlo.
|
|
|
no to je právě tím,že nemusí být vojna jako "vojna", to co se z toho v tomhle státě udělalo byla většinou parodie a švejkování.
Ale já mluvím hlavně o něčem, jak znovu zdůrazňuji u článku o Thermopylách, tak trochu dnes podceňovaném- o ochotě střílet v případě potřeby a obraně.
Myslíte že těch 300 mužů nevědělo, že jde umřít, určitě ano, tušili, že ani nezvítězí, ale prostě šli, nikdo nelehl doma s nemocí. V historii najdete dost příkladů, kdy se láme odvaha a ta rozhoduje. Chtěl jsem si tak trochu otestovat, zda se s tím zrovna na tomto servru počítá, a nezklamal jsem se. Poslouchat Landu (já ho třeba nemusím) a počítat s něčím jsou dvě různé věci.
|
|
|
otázka je, jestli jste v tom okamžiku, kdy se láme odvaha schopen rozeznat fakta od propagandy. neboť patos, mávání vlajkama a argumenty o tom, že "se jen brání" zpravidla při verbování používají obě strany válečného konfliktu.
|
|
|
Plně souhlasím. Příměr dnešní vojny ke starověku je tak trochu mimo, protože něco jiného je bojovat za malou společnost, kde se +/- se všemi znáš a kde ti je dobře, a bojovat za zájmy, kterým ani nerozumíš popř. které nesdílíš, což je logický důsledek příslušnosti k větším státním celkům.
|
|
|
"Osobně závidím lidem, kteří si zvládli obstarat modrou."
Já teda ne, spíš je mi z nich blivno. Nějak jsem si nedokázal sám sebe představit, jak se před nějakým doktorem poníženě plazím, aby mi napsal modrou. To jsem fakt šel radši na rok do army.
|
|
|
Na otroctví nemění nic ani jeho omezení na dobu určitou. A ponížené plazení nebylo třeba, úplatky už vůbec ne. Alespoň těsně před a po roce 2000.
|
|
|
Třeba to nemuselo být ponížené plazení, ale normální kšeft, kdy jeden zaplatí a druhý poskyne službu. V obchodě se taky necítím poníženě, když platím za maso.
|
|
|
Sice to asi vyzní divně, ale já jsem radši bral tu vojnu, než abych musel lézt do zadku nějakému doktorovi nebo ještě hůř lampasákovi kvůli modré knížce. Prostě tak jsem to tenkrát cítil a za tím si stojím. Howgh.
|
|
|
Asi měsíc po odvodu jsem potkal jednoho kamaráda a ten, když slyšel, že mě odvedli, tak se chytal za hlavu. Proč jsem mu prý nezavolal. Stačilo zajít za známým lampasákem s flaškou skotské.
To mi jako ponížené plazení nepřijde.
Každému, co jeho jest. Já zelené mozky nemusím. Kdyby to mělo nějaký smysl, tak by mi to tak nevadilo. Kdyby tady společnost fungovala, jako například ve Švýcarsku, taky by mi to tolik nevadilo. Ale skákat, jak nějaký zelený mozek píská, aniž by k tomu byl jakýkoliv, alespoň trochu rozumný důvod, nemám zájem.
|
|
|
"ŠEL JSEM TAM PROTO, ŽE NEPOVAŽUJI PŘÍSLUŠNOST K ZEMI JEN ZA DŮVOD NĚCO VYŽRAT A UŽÍT SI, NECHCI SE VYHÝBAT POVINNOSTI, KDYŽ TAKY BERU VÝHODY."
A ti civilkáři, kteří pracovali třeba na LDN (léčebna dlouhodobě nemocných), nepomohli vposledku zemi třeba i víc?
|
|
|
Jj. Civliní SLUŽBA, vojenská SLUŽBA ... osobně soudím, že by každý měl povinně nějaký čas sloužit, než začne kariéru a bude mít pod sebou lidi, nebo se bude muset starat o rodinu atd. Je to poučné, člověk se pak na věci dívá jiným pohledem.
|
|
|
Poučné a rozumné to v obecné rovině jistě je, ale proč to dělat povinné nebo dokonce přikazovat jakou formou a kde si to člověk má odbýt? Co když někdo při práci či při studiu vede nějaké kroužky, dělá jako dobrovolník v nějaké charitativní organisaci, církvi apod?
|
|
|
Sloužit komu? ;o) Nehledě na to, že u každého rozumného oboru člověk zpravidla začíná na služební úrovni administrativního poskoka, neboť samotné VŠ vzdělání nestačí. To, že se někdo stane manažerem hned po obdržení diplomu, je problém dotyčeného zaměstnavatele a ne společnosti.
|
|
|
Sandstorm! Vy nevíte, komu sloužit?
Tak já vám to povím, Sandstorm.
Vlasti, Sandstorm! Vlasti se slouží.
Tak a teď si vemte kartáček na zuby a jděte vytřít hajzl zevnitř, aby jste si zapamatoval, komu tím sloužíte!
|
|
|
možná pomohli, protože se chtěli něčemu vyhnout, to je zajímavé, někdy se prostě vyplodí dobro jako alternativní produkt:)
já jsem to schválně vyvolal, protože mě zajímala reakce v kontextu na Thermopyly a předchozí články o "vlastenectví".
|
|
|
Ona motivace vyhnout se vojně nemusí tak úplně souviset s neochotou udělat něco pro vlastní zemi. Ostatně to psal už Bukowski: "Na válce by mi nevadilo ani tak to, že bych musel nesmyslně zabíjet nebo se dát zabít...Nechtěl jsem spát v kasárnách s bandou zdravých růžolících amerických hochů, dobře živených, prdících a masturbujících..., kteří jsou posedlí sexem, fotbalem a basseballem a se kterými bych se musel kamarádit, ožírat na vycházkách, ležet na zádech a poslouchat spousty ubohých, průhledných sprostých vtipů..."
A vlastenectví přece nespočívá jen v tom běhat s kvérem po lese...
|
|
|
Přesně tak. Navíc jsem od kamaráda, který si nezařídil modrou, slyšel něco ve smyslu: "Ty si možná myslíš, že víš, jací existují blbci. Ale já ti můžu říct, že teprve na vojně uvidíš, čemu všemu se říká člověk."
Vojna mohla být užitečná pro zanedbané puberťáky, kteří se teprve tam naučili skládat si oblečení do skříněk a čistit si zuby. Neznám totiž nikoho, kdo by se z vojny nevrátil v horší fyzické kondici, než když nastupoval. O té mentální ani nemluvě.
|
|
|
souhlas. "vojna dělá z chlapců chlapy" mi přijde jako obzvláště idiotská fráze.
|
|
|
Na vysvětlenou: vzal jsem všechna pro a proti a ta vojna mi prostě vyšla jako menší zlo. Při rozhodování pochopitelně hrála důležitou roli délka služby - rozdíl 6 měsíců byl dost významný argument ve prospěch vojny.
Vy jste si civilku zvolil z existenčních důvodů, protože jste se potřeboval nějak uživit a ještě jste přitom musel podporovat rodinu, tudíž Vaše volba byla pochopitelná.
Netvrdím že každý civilkář měl pohodu. Ti kdo pracovali v nemocnicích, domovech důchodců apod. si určitě "užili", s těmi bych rozhodně neměnil.
Jenže naopak dost velká část lidí šla na civilku kvůli tomu, že z toho koukala zašívárna. Ze svého okolí znám pár lidí kteří se na civilce určitě nepředřeli a tu pohodu rozhodně měli - v knihovně, v nemocnici v kanclu atd. A právě vůči nim mi přišlo postavení záklaďáků dost nespravedlivé.
|
|
|
Stejně tak znám záklaďáky, kteří si vojnu odbyli také v kanclu jako ajťáci a pařili tam celý rok hry. A vůči nim bych se jako CVS mohl také cítit nespravedlivě.
|
|
|
... a proto jen blb šel do těchto ponižujících podmínek když nemusel.
|
|
|
Je to sice vůči hlavnímu tématu renderovaných tygrů a slonů dost off-topic, ale zajímavé off-topic:)
Když dovolíte, můj názor na věrnost nějakým přísahám:
Na vojně jsem byl zkraje 80. let a můj poznatek byl takový, že té masáži podlehli asi tak 2 jedinci z 35 - zuřiví straníci, přičemž míra jejich oddanosti Straně byla krásně nepřímo úměrná jejich IQ. U zhruba třetiny bych tipoval, že byli natolik inteligentní, že by se v případě ostrého konfliktu zachovali podle stupně nepřehlednosti operativně tak, aby prostě vyvázli se zdravou kůží - tedy model jednání takový, jaký v přirozeném výběru asi nejlíp zaručuje přežití. Zbytek by se nejspíš dal vláčet protichůdnými emocemi a strachem.
Je potřeba říct, že typický mladý záklaďák/povolanec je (všude v armádách) zpravidla 16-22 letý vyvalenec, který nemá rozvinutou souhru zkušeností, vlastního uvažování a kritického hodnocení mezi slyšeným a skutečným. Pětadvacetiletý odvedenec je už pro armády dost problematický a třicetiletý je už nepoužitelný. Vybavuje se mi známý skeč Bolka Polívky: "Na ztéééč!" - " Na srááát!!"
V komunistické armádě byl mladý jedinec ovládán ne nějakým pocitem závazku, ale prostě strachem. Měl strach nenastoupit na vojnu, protože se daly čekat represe nejen vůči jeho osobě, měl strach na vojně odepřít poslušnost, protože slyšel kolované hrůzné historky o "Sabinovu". K té přísaze bych rád řekl, že i tady platilo a platí: vynucená přísaha není žádná přísaha, necítil jsme se jí vázán tenkrát a necítil bych se ani teď. Na začátku roku 1981 se u nás přetřásala možnost použití v rámci internacionální pomoci proti stávkujícím Polákům; naštěstí se nekonala, ale kdyby nás tam nahnali, nejednalo by se o žádné závazky vůči "přísaze", ale o obyčejný strach z politické policie v zádech. Zvlášť za nějakého toho stanného práva.
Formulace tehdejší přísahy mimochodem obsahovala výrazy jako "věrnost dělnické třídě pod vedením Komunistické...blabla" atd., a byl jsem několikrát svědkem komentování přísahy tehdejšími(!) lampasy a zejména staršími praporčíky: " no jó, dřív se přísahalu lidu, teď už se lidu neslouží...". No comment.
S vojenskou přísahou se málokdy a málokde člověk identifikuje, pokud se nejedná o markantní ohrožení toho, čemu rozumí a co je ochoten bránit. Zjevné je to u partyzánských hnutí a zhruba bych to přirovnal k reakci osazenstva vosího nebo ještě líp sršního hnízda na narušení integrity onoho hnízda :)
Za vysedávání na světnicích politické výchovy člověk sotva získal pocit rozvzteklení na nějakého domnělého agresora.
Co je ovšem příznačné, dlouhá řada těch komunistických parchantů se stejnou výmluvností strašila po převratu se stejným zaujetím i zrcadlově obráceně.
Je paradoxem, že spousta zmetků, absolventů komunistických gymnázií a různě "vysokých" učilišť, kteří mockrát prokazatelně museli vyslovit věrnost bolševikovi (Topolánek...), později bez problémů přešla na druhou stranu a studovala na vojenských institucích na druhé straně. Příkladem je ex-náčelník generálního štábu Štefka (před měsícem práskl do bot při první zmínce o Kavanovi a Gripenech).
Ukazuje to princip přísah a armád ve světě vůbec a velice mi to pomohlo se v těch "přísahách" orientovat.
Armádu v dnešním pojetí občan nepotřebuje, je to součást hry v systému Velkého Bratra.
Navíc doporučuju sledovat vývoj kauz okolo korupcí v armádě a přidružených institucích, včetně vlád.
|
|
|
to je velmi rozumný pohled, osobně jsem absolvoval základní vojenskou službu v letech 1995-96. Byl to rok života, který byl svým způsobem unikání, brali jsme vojnu jako těžkou buzeraci už z toho důvodu, že jsme na vojně byli z ročníku 4. Zpětně vojnu vidím jako brutální švějkování z naší strany a ze strany velitelů to byla spíš defnzíva - něco, jak splnit literu zákona a bandu odbojných doktůrků moc nenasrat, což se jim moc nepodařilo, protože v témže roce jsme poprvé přišli o vojenské důstojnické hodnosti (z důvodu snižování stavů důstojnického sboru), což nás zbavilo výsad jako například o půl čtvrté padla nebo chození v civilu. Na druhé straně já jsem prostě na výše uvedených výsadách trval, civil jsem nosil, z kasína jsem odcházel kdy se mi zachtělo a nebyla síla, která by mě donutila dělat něco jiného. Rozcvičku jsem absolvoval za celou vojnu 1x, druhý den po nástupu. Potom jsem tak zašvejkoval (raději nebudu říkat jak), že si nucení na rozcvičku velitelé rychle rozmysleli a už nikdy mě k ničemu nenutili. Byli kluci, co brali vojnu poctivě, zažil jsem i dobré zážitky se střílením s orientačními závody, byli lidi, co byli střílením fascinováni. Svým způsobem to byla sranda. Myslím, že vojenskou službu s válkou nelze abslutně srovnávat. Tolik k zážitkům z vojny v dobách "porevolučních".
Z Vašeho zápisku vidím jako klíčovou větu: "Co je ovšem příznačné, dlouhá řada těch komunistických parchantů se stejnou výmluvností strašila po převratu se stejným zaujetím i zrcadlově obráceně."
|
|
|
Domovinu nemam, nic branit nebudu, ale domov ten si ubranim...
|
|
Podle mého nejlepší film roku, kam se bude hrabat nějaký Spiderman 3 nebo Piráti 3. Intelektuálně nenáročná (jemně řečeno) podívaná, která ale člověka přiková ke gauči.
|
|
Tak´s mě postavil před dilema. Přečíst si ten článek a nechat si vyzradit děj ještě před filmem, nebo to nechat na potom. Jenže jsem neodolal. Dobrý článek.
Jen jako dodatek dodám, že v Iránu se nelíbil a už kvůli němu vznesli protestní nótu. Prý z Iránců (kteří byli součástí perské říše) dělá zvířata.
|
|
|
|
To nerozporuju, jen jsem podotknul, že si stěžujou, no.
|
|
|
Iran...potrefena husa, co jineho.
|
|
|
Sanstorm, pytas sa, co, ak nie zvierata, su Iranci?
Iranci su Arijci.
Skutocni Arijci, na rozdiel od teba, nedonoseneho potratu.
|
|
|
A to je jako nějaké plus, být "Árijec"?
|
|
|
No, kdyz tak vidim, jak se kdekjake obyvatelstvo tretiho sveta snazi nacpat do zemi, ktere vybudovaly narody, ktere by pod pojem "arijska rasa" v zasade spadaly, tak to asi plus bude.
Akorat, ze ty zeme se s timto prirustkem moc dlouho v kategorii "dobre misto k ziti" neudrzi.
|
|
|
Nu, hlavne ze Iranci maj s Persanama spolecneho asi tolik, jako my s Markomany :-)
Hlavne, ze se v prubehu islamske revoluce od pohanske minulosti distancovali. Najednou, kdyz se kvuli tomu muzou urazit, se jim to hodi a jsou na ni naramne hrdi. No comment.
|
|
|
Íránci jsou na svou perskou minulost jsou patřičně hrdí. Onen distanc je asi na stejné úrovni, jako kdyby sis o každém čechovi myslel, že chce být se Sovětským svazem až na věčné časy, protože to tehdy oficiální vláda razila.
|
|
|
Hm, tady je nutno rozlisit, kdo proti tomu filmu ve skutecnosti protestuje. Neni to lid (ktery ten film jeste ani nevidel), je to v prvni rade prave ta oficialni islamska vlada.
Lid az v druhe rade po patricne vladni masazi.
|
|
|
Já jen že podle vlády soudíš celý národ. Ostatně, rád bych se zeptal, kolikrát jsi v Íránu byl, že tak dobře víš, jaká tam je nebo není masáž.
|
|
|
No, vysmazena DVDcka uz pry v Iranu pilne obihaji ;-)
A asi to s tim distancovanim nemysleji az tak vazne, protoze pokud vim, tak pamatky nechavaji na pokoji, koneckoncu jsou predislamske...
|
|
|
Jistě, že to nemyslí vážně. Jsou na perskou minulost fakt hrdí. A návštěvu Persepole mohu jedině doporučit. Je to úžasné místo. I když taky utrpělo islámským fanatismem - zákazem zobrazování živých bytostí. Naštěstí ty části soch či rytin, co byly pod pískem, se uchovaly včetně obličejů.
Mně jen naprdlo, že nějakej chytrák podle blba ve vládě hodnotí celej národ. U nás se taky za komančů likvidovaly kostely (třeba přeměnou na armádní sklad) a nikdo soudný z nás nedělá národ antikristů.
|
|
|
Ne? A na tos prisel kde? Pokud vim, tak nase zeme je oznacovana za naprosto ateistickou, a vhodnou k obraceni na viru, stejne jako kdysi africke staty.
|
|
|
Ano, ateistickou, protože lidé nevěří v Boha, ne stát antikristů, protože se tu likvidovaly kostely.
|
|
|
Pro abrahamovska nabozenstvi libovolne denominace je zamenovani nevericich s pohunky satanovymi bezny postup, tedy neni nutno nijak ostre rozclenovat. Oni ten rozdil stejne nevnimaji.
|
|
|
A jsme opět u těch generalizací. Kdo je to "oni"? Já ten rozdíl vnímám a ve svém okolí nevím o nikom, kdo by to zaměňoval.
|
|
|
Coz je dano prave Tvym pobytem v zemi antikristu :-)
Kolik mas ve svem okoli superprotestantskych televiznich kazatelu, popr. muslimskych teokratickych ideologu? :o). On by stacil i nejaky vyhranenejsi katolicky knez. Kdo nejde s nami, jde proti nam, a ateista je logicky sluzebnik dabla. Ateismus jako vynalez satanuv je skutecne pomerne oblibeny koncept, ktery obcas lita i z ust oficialnich predstavitelu...
Tedy ze to neni v nasem okoli bezny jev muzeme povazovat za sve stesti a vitezstvi zdraveho rozumu v nasi kotline, nikoliv za dukaz neexistence bigotnich hovad.
|
|
|
Ono to zhusta bývá i naopak - kolik nenávisti a zášti vůči katolíkům vyvolá třeba zmínka o církevních restitucích
|
|
|
Jestli mě někdo přijde obrazet na víru, obrátím ho já naruby. :-P
|
|
|
Rikam-li "Iranci se urazeji", myslim tim vladu, podobne jako kdyz se rekne "Cina zmrazila rozhovory", nemysli se tim rybari na Jang-c-Tiang.
Pred par dny jsem mel tu cest cist clanek jednoho iranskeho reportera snad pro BBC nebo CNN (nepamatuji si presne) ktery byl prekvapive ambivalentni a spise se klonil k opravnenosti iranskych protestu (tedy zadna imperialisticka propaganda, autor byl iranec). Zarazejici bylo, ze presto ze ten film jeste nikdo nevidel se 300 prave na zaklade vladnich prohlaseni stalo verejnym tematem cislo 1 a narod se po dlouhe dobe na necem (udajne) jednohlasne shodnul.
Nedelam si iluze, nakolik islamskemu rezimu doopravdy lezi na srdci povest zanikle pohanske rise, a nakolik se jedna o vhodny nastroj masaze narodni hrdosti prosteho lidu, ktery to snad narozdil od vlady muze myslet doopravdy vazne. V Iranu byl kamarad a rikal moc zajimave veci (mladi Iranci jim na to dost pecou, zamykaji se ve sklepe a pousteji si Beatles atp., verejne by to nikdo nepriznal ale delaji to vsichni), proto me neprekvapuje, ze se rezim chyta kazde prilezitosti sjednotit lid a posilit svou pozici vytvorenim sebeabsurdnejsiho vnejsiho nepritele.
|
|
|
Rikam-li "Iranci se urazeji", myslim tim vladu, podobne jako kdyz se rekne "Cina zmrazila rozhovory", nemysli se tim rybari na Jang-c-Tiang.
Dementní přirovnání. Protože jedná-li někde Čína (aby mohla rozhovory zmrazit), asi to není rybář od Jang-c-Tiangu, ale vláda. Čili je logické, že v takovém případě je řeč o vládě. Zatímco předmět tvého příspěvku není íránská vláda, ale Íránci. Viz první věta a poté jen zájmeno.
Nechci se dohadovat o pitomostech, vadí mi, když ze mně někdo dělá blbce.
|
|
|
Prvni cast byla etnicka kritika opravnenosti jakehokoliv odvolavani se na Perskou risi (jelikoz se Iranem mezi tim prohnali Mongolove, Turci a Arabove, dosti opravnena) kymkoliv, tedy vcetne prosteho lidu. To jen tak na okraj, merit veci lezi v necem jinem, a to prave v politice.
Druha cast je o vladni politice- tedy vyhraneni vuci pohanske minulosti v prubehu islamske revoluce a posleze jeji pouziti jako paky na city lidu, kdyz se to najednou z politickych duvodu v soucasnosti hodi.
Je-li rec o odsuzujicich prohlasenich a protestech, je evidentni, ze je rec o iranske vlade a ne o teheranskych pekarich a kvetinarich, kteri samozrejme nic takoveho nedelaji a ani delat nemuzou. Primer s Jang-c je tedy na miste.
|
|
|
Hloupost, co to tady plácáš, kam podle tebe odesli puvodni Persane? Ty zmizeli? Je jasne, ze po 2000 letech se populace nějak vyvinula, ale na rozdíl od tvé vskutku dementní paralely s Markomany a Čechy v oblasti Íránu k žádnémů stěhování národů nedošlo a pokud se tamtudy někdy někdo "prohnal", tak si maximálně tak zajistil vládu nad původními obyvateli a pak se do nich pomalu asimiloval. Oficiální jazyk Íránu není íránština, ale pořád perština, který kromě písma nemá s arabštinou nic společného, navíc se Persie přejmenovala na Írán ( ve snaze zdůraznit árijský původ jejích obyvatel - http://en.wikipedia.org/wiki/Aryan ) až někdy kolem roku 1935.
Ad islámská revoluce: velmi suspektně nevíš o čem tady mluvíš. Íránci si na svojí odlišnost od arabů jak v původu, tak v náboženství, velmi potrpí.
|
|
|
Takze kdyz uz jsme u te nevedomosti o cem kdo vlastne mluvi:
Persane z Iranu zmizeli tamtez, kam Piktove z Britanie. Kulturni a etnicke asimilaci se v dlouhodobem meritku a obzvlaste ve svetle opakovanych okupaci a invazi proste nelze vyhnout a o dve tri obri imigracni vlny pozdeji uz je navaznost tezko k dohledani (a je vic veci sebeidentifikace, nez objektivni realitou, coz je v pohode). Totez plati o puvodnim etniku v genetickem smyslu, o cemz od zacatku mluvim. Vsadim se s tebou o flasku bechera, ze kdybych vytahl pet Irancu a pet Saudu a postavil je vedle sebe, nepoznas kdo je kdo.
Ze se nekdo kdo je z 46% arab, z 16% turek. z 8% mongol, z 10% ind a z 20% persan citi byt persanem jednoduse je totez, jako kdyz je u nas nekdo hrdy na sve keltske predky. Nacionalismus a sebevymezeni, nic vic, nic min. Kdyby se zacal handrkovat sever Evropy s jihem, zrucni demagogove by zacali masirovat tyto pocity treba tim, ze "rimska arogance se opet rozmaha Evropou" a "povstante, potomci udatnych Keltu a Germanu". To, co dela iranska vlada kdyz masiruje obyvatelstvo skrzeva Persany a bitvu u Thermopyl je totez.
Druha cast je uz vedle uplne, protoze pochopitelne zamenujes araby a islam.
|
|
|
A. Tak s tema 5 irancema a 5 saudama se ponekud mylis.. i z osobni zkusenosti.
B. Persanu bylo proti Piktum nepomerne vice (jak vidis i z tohohle filmu, milioooooooony), takova pristehovalecka vlna, aby je rozmelnila na 20% se proste v Iranu nikdy nevyskytla, stehovani narodu tam proste nebylo, a obyvatelstvo zustalo prakticky puvodni. Smir se s tim.
|
|
|
A: Oukej, pokud se problematikou hloubeji zabyvas a poznal bys je, beru. Jsem vsak presvedcen, ze drtiva vetsina lidi by rozdil nevidela. Pak bysme jeste mohli zkusit vyssi divci a rozpoznavat iranky a saudky :-). V burkach, samozrejme :-)
B: Persanu bylo vice nez Piktu, nicmene Mongolu, Arabu a Turku bylo rovnez vic nez Sasu a Normanu :-). Jsem smiren s tim, ze z podstaty veci nelze s odstupem 2500 let mluvit o totoznosti kultury a etnika jinak nez v romantickych intencich :-).
|
|
|
Hmmm. tak to asi Cinane a Japonci taky nejsou ti sami lide :) Jsi cisty internetovy teoretik, kvakas tady svoje vymysly misto abys zapatral v odborne literature, ktera geneticky porovnava populace na blizkem vychode. Bohuzel zjistis, ze dnesni Iranci nemaji ani s Turky, ani Araby nic moc spolecneho. Zjevne zjistis, ze ani turecky mluvici obyvatele v oblasti toho s turky nic moc spolecneho nemaji a jejich rec je tedy spis dusledkem poturecteni puvodniho perskeho obyvatelstva.
Napr.:
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/abstract/110485882/ABSTRACT?CRETRY=1&SRETRY=0
dalsi si to najdi sam, teoretiku. Google Scholar nebo PubMed ti urcite pomuzou.
|
|
Často odcházím z kina s dojmem, že kdybych tam nebyl, tak se nic nestalo. Tuny zbytečných dialogů, nesmyslných scén, citových vyslintávání atd.
Tenhle film rozhodně není pro každého. A je tomu dobře. Vzhledem k tomu, že jsem byl filmem Sin City nadšen, tak jsem byl na další zpracování Millerovského comicsu hodně zvědavý. A tímto filmem jsem byl opětovně velmi příjemně potěšen.
Doporučuji předtím, než se ale rozhodnete jít nebo někoho brát sebou na tento film, shlédněte nějaký trailer k tomuto filmu. Je to jeden z mála trailerů, kdy si lze opravdu solidně utvořit představu o tom, co vás ve filmu 300:Bitva u Termopil čeká a buď tam po shlédnutí traileru ani nepůjdete, nebo vám nebude kazit dobrý dojem z tohoto filmu někdo, koho to vůbec neoslovilo.
|
|
Co je na tomto filmu arijskeho? Cernovlasi rekove, obyvajici spartu? No nic, to je detail. A co tohle: ...následující milostná scéna mezi Leonidasem a jeho ženou... ? Myslim, ze film je vynikajikaci a prijde mi jako vysmech vychodni mystice. Sledujte filmy z japonska, pak si pustte tohle. Objevite necekane!
|
|
|
Ad árijci: Mýlíš se, stejně jako většina lidí, která vychází ze zjednodušeného německého modelu. Árijských ras je několik a třeba takový Gobineau naznačil, že jich bylo sedm a že každá z nich stála za vznikem velké starověké civilizace - tedy včetně "indických" Árjů nebo Egypťanů. Blond vlasy + modré oči jsou jen velmi úzkou rasovou skupinou, početně příliš slabou na to, aby mohla být považována za silnou rasu sama o sobě, neboť se do historie nijak zvlášť nezapsala, alespoň pokud vím. (Ani Vikingové nebyly většinou takto vybarvení.)
Ad milostná scéna: To jsem nepochopil.
|
|
|
Starorectinu jesm na skole nemel, ale jak se sklonuje leonidas? Jiste, naciste ucili jeste zajimavejsi veci, napriklad ze japonci (po uzavreni spojencetvi) maji arijskou krev, nejlepsi hned po nordicke rase. Italove taky.
|
|
|
Nad tím "Leonidasem" jsem hodně přemýšlel. Samozřejmě že vím, jak se to skloňuje, a tedy že máš pravdu. Ale mě tam ten "Leonid" prostě neseděl; komouši zasraný, všechno zkurví ;o) Nakonec jsem to opravil na správný gramatický tvar, ale furt mi to přijde hnusý.
|
|
|
Taky byste se mohl rozpomenout na jeste starsi sklonovani podle vzoru starosta - takze scena LeonidY a jeho zeny ;-)
|
|
|
Starorectinu jsem ve skole mel (resp. mam) a musim rict ze nevim :-)
Ona vetsina techto problemu vznika az v cestine, ktera to slovo samozrejme sklonuje jinak, nez rectina.
Vzhledem k tomu, ze Hades je taky bez Hadu bych vsak aplikoval standardni latinske vypousteni s (Sirius bez Siria). Leonid zni blbe, ale co se da delat. Preci jen u Thermopyl nebojoval Breznev.
Co se mi ovsem na filmu velmi libilo bylo pouziti mnoha frazi, ktere skutecne tehdy padly. Treba to s temi sipy a bojem ve stinu. Spartsky lakonicky humor byl prosluly.
|
|
|
Škoda jen, že tam není nejznámější hláška ze Sparty:
Když Xerxovi poslové požadovali na Athéňanech a Sparťanech "zemi a vodu", tak je Athéňané podle jedné verze ukamenovali a podle druhé shodili ze skály, zatímco Sparťané je hodili do studny s typicky lakonickou poznámkou, ať si tam tu "vodu a zemi vezmou sami".
|
|
|
Jo, to ve filmu bylo taky, nez tam vyslance Leonidas skopnul, rekl neco jako ze "tam dole najdou obojiho dost".
|
|
|
Tohle bylo krome filmu a komixu i v realu :-)
|
|
|
hehe, tak me napada, to bylo dosti kratkozraky reseni...rozkladajici se mrtvola(y) ve zdroji pitne vody pro cele mesto... XD
jinak videl jsem jen trailer (zatim) a do kina budu muset :)
|
|
|
To je pak asi vytahli...:-)
|
|
|
podle měj je najznámější "Molon labe" a týká se zbraní...
|
|
|
Mno, kdyz se tak koukneme na civilizacni uspesnost, tak belosi a Vychodoasijci si rozhodne vedou lepe, ne?
Evropani jsou geneticky roztrideni na severni a jizni vetev - coz jedna hypoteza vysvetluje tak, ze s postupem posledni doby ledove se puvodne jednotna populace rozdelila na dve, ktere byly pak temi ledy od sebe oddelene. Po globalnim otepleni se zase do te Evropy nastehovali zpet, ale uz rozliseni. Zajimave je, ze v tomto deleni jsou Slovani a Germani oboji severni vetev.
http://genetics.plosjournals.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1371/journal.pgen.0020143
More impressively, the analyses all showed consistent clustering of the Italian and Spanish participant sets from the participant sets of other European ancestry including those of western, central, eastern, and Scandinavian European ancestry
http://www.journals.uchicago.edu/AJHG/journal/issues/v80n5/44466/44466.html
The results reveal the presence of several significant axes of stratification , most prominently in a northern-southeastern trend, but also along an east-west axis.
|
|
|
... Vikingové nebyli ... Ehm.
|
|
|
Ad Gobineau - jedna z árijských ras podle něho byli i asyřané, společně se všemi íránskými civilizacemi :) vůbec jeho teorie zahrnující do árijců mexičany, číňany a podobné mi přijde nádherná..
|
|
Nekdo v tom videl jakysi nacisticky ideal, coz zas vubec neladi s temi poznamkami o svobode a lidskem rozumu, ktere Leonidas pronasi. Vic nez co jineho to pripomina dort, ktery upekla Kocicka s Pejskem. Spousta namakanych svalousu, nejaky ten temny nepritel, kecy o svobode a rozumu a temnote mysticismu...
Doporucuji spis precist si neco o skutecne Sparte, nez ztracet cas tou americkou slataninou. Byla to fascinujici spolecnost (fascinace neznamena souhlas), nic podobneho v dejinach snad nikde jinde neexistovalo.
|
|
|
Nejrůznější režimy proklamovaly sebe sama jako stojící na rozumu (ve smyslu, že objektivně nemůže existovat lepší) a usilující o svobodu. Nevidím v tom žádný rozpor. Navíc míra svobody je relativní vzhledem k době a vzhledem k ostatním civilizacím.
O vztahu filmu ke skutečné Spartě jsem napsal v úvodu článku.
Těžko můžeš obviňovat autora za nedodržení úplně jiného žánru než který autor sledoval. Asi jako není nejlepší kritizovat autora tragédie za to, že ses nezasmál.
|
|
|
Je celkem jedno, co o sobe ty rezimy rikaly. Realita je, jde-li o svobodu, jasne viditelna. Kdyz si puvodne zhruba deset tisic lidi rozparceluje kus zeme, zotroci si lidi z okoli a stravi svuj zivot jako vojaci, aby svou dominanci udrzeli, tezko hovorit o svobode. Nemam rad relativismus. Ta spolecnost vsak byla fascinujici. Odsuzuje ji ale fakt, ze nezanechala nic, co by o ni vypravelo jinak, nez jak ji videli jeji nepratele, kteri knihy psali a jejichz civilizace nakonec vedla neprimo k te nasi.
Navrhl jsem jen dalsi pohled na ten film, a sice ze jde o priserny gulas. Neberu jej vazne, jako zpracovani komiksu se mi to libilo, jako cokoliv jineho ne. Nic vic.
|
|
Uvažování nad nějakými paralelami nechám těm, které to baví. Spíš se musím kysele ušklíbnout nad tím, že skoro u každého filmu, který zhlédnu, se posléze vynoří davy rejpalů, kteří jsou v některých případech schopni podle jedné scény na 100% určit, že režisér je homosexuál (Freud se obrací v hrobě, aby mohl zatleskat) popřípadě v ní najít odkaz na vztah Bushe s Putinem (například).
Nic proti autorovi tohoto článku, jehož analýza patří k těm lepším, ale téměř na každou větu se mi chce odpovědět 'NO A CO?!' :-)
Jinak je to výborný komix, který jsem naštěstí četl předtím než jsem viděl film a výborný film, který jsem naštěstí viděl poté, co jsem četl komix. Tím pádem člověk ocení veškeré detaily, kterých by si - pokud by byl ochuzen o kreslenou formu - neměl šanci všimnout.
Smekám
|
|
1. Odkdy byli staroveci persane muslimove?
2. Odkdy nebyli staroveci persane "arijci"?
3. Odkdy rekove v cele se Sasou M. nenapadali vsechno okolo, jakmile se jim povedlo jakztakz se sjednotit?
|
|
|
Od té doby, co
1. autor nenapsal, že byli Peršané muslimové a sparťané árijci, neboť
2. film ani tento článek neměl se skutečnou historií nic společného, což
3. autor v úvodu článku uvedl, nehledě na to, že
4. Alexandr Makedonský žil v době cca 80 let po řecko-perských válkách.
5. ;o)))
|
|
Rovnou řeknu, že jsem 300: ani neviděl ani to nemám v úmyslu, takže asi nemám právo vyslovovat se k ději nebo uměleckému zpracování díla (dokonce ani nevím, jestli se tu o dílu nebo o umění dá mluvit).
Takže jen obecně mimo konkrétní film a jeho kvality:
Sandstorme, jestli vyvozujeme analogie podle díla, které jak výslovně podotýkáte, je z "jiného světa", pak i ty analogie budou dobré pro nějaký svět mimo, určitě vhodnější než pro náš problematický reálný svět. Považoval bych za výjimečně vhodné, kdybychom si (pokud míníme prožít svoje životy v reálném světě...) odvozovali analogie z našeho světa a z naší historie a z naší dobré znalosti historie.
Asi by bylo dobré zdůraznit, KDO 300: natočil, KDY ho natočil a PROČ ho natočil. Pak už docela samo vyplyne, jak ho natočil a proč ho "musel" natočit takhle.
Je celkem evidentní, že Írán leží jistému státu dlouho těžce v žaludku a že mu (sám dobře nachápu proč) působí žaludeční vřed. Dehonestace protivníka pomocí propagandy (a proč ne za pomoci celuloidu) je běžnou metodou "náhradního bití v prsa" právě tak jako celuloidová oslava vlastních hrdinů, zvlášť když se v reálu jaksi nekonala tak, jak měla. Už jsem viděl dost fantastických filmů, které opěvovaly vietnamská vítězství a po 1990 dokonce Kuvajtská vítězství. Myslím že to u specifických (a početných) filmových diváků zabíralo, tím spíš by měl zabrat 300:, přinejmenším v takovém poměru, v jakém je množství znalců starověké historie k pamětníkům Války v Zálivu...
Nevím, do jaké míry je můj názor kacířský, ale myslím že slátaniny typu 300: v konečném výsledku poslouží "peršanům", proti kterým je celá ta náhradní realita namířena. Proč? Protože nás ("Řeky", tj. Euro-Američany) uspí a uspokojí v pocitu, že "oni" jsou ti zákeřní, neobratní, primitivní, nesoudržní, nekulturní, méněcenní. Hlupák, který se šťastně směje "tvrzení", že hlupákem je nepřítel, je hlupákem o to větším...
Sandstorme, asociace "Střet řecké (evropské) civilizace rozumu a svobody s fanatismem a despocií Blízkého východu je dnes stejně aktuální jako v roce 480 př. n. l. Jen je třeba si to přiznat." je kurevsky křehká, nemyslíte? Stačí poukázat na evropskou civilizaci rozumu u Verdunu v roce 1916 nebo v Dunkerque 1944, případně na realityshow v kterémkoli posledním roce. Naše civilizace rozumu se rozpadá a utápí v bahně, myslím, docela bez konfrontace s Peršany.
Je docela chimérou ztožňovat se v únicích ke komiksům s nějakým Leonid(as)em, když se nacházíme mezi Topolánky, Rumsfeldy, Jágry, Vladky z vily nebo Michaely Jacksony. Britští buzíci si můžou vybrat americkou studentku jako dárkyni (za peníze), uměle ji oplodnit a dát donosit americké černošce (za peníze) Takto vzniklé "dítě" pak můžou vychovávat. Tady nejde o žádnou zradu idejí nebo o kupčení s nájezdníky, to je krásný rozpad "civilizace rozumu" zevnitř, bez jakéhokoliv tlaku Peršanů. Za početní slabost a morální dekadenci si Západ může sám, obávám se že i bez zrady levicových intelektuálů.
Vypadá to, že se západní kultura prostě přežila. Vaše odpověď na výrok, že Íránci jsou zvířata: "a co jsou?" dostává docela opačný význam (to je vlídnější varianta, než kdybych napsal, že vaše odpověď je úplně pitomá:) ).
Mám trošku obavu, že komiks 300: bude u části publika vnímán ne jako apel, ale jako oslava (neexistující) dominance Západu nad (neexistující) slabostí "Peršanů". Což pomůže zase jenom Peršanům. Peršané samozřejmě nejsou slabí a posilují s každým novým evropským degenerátem a s každým barelem ropy prodaným evropským degenerátům.
Obávám se, že zatímco západní "kulturní člověk" bloudí v kinech nebo u TV v únicích před realitou, případně o dotyčných únicích vznešeně žvaní v diskusích, Peršané den za dnem pracují na svém vzrůstu. Kupují si nebo kradou naše technologie, zvelebují za naše dolary svoji zemi a staví si za naše dolary svoji armádu. Podobně, velice podobně jako Čína....
Člověk, který se směje "ručníkářům" v Rijádu nebo "zvířatům" v Teheránu, obávám se, není nic než pablb z Kocourkova... Jednoho dne bude strašně a naposledy překvapený; aby se probral, musel by vidět něco úplně jiného než komiksový 300:.
Árijský film nepomohl Tisícileté říši a nepomůže ani dnešní post-Evropě.
Obávám se, že čas trávený u filmu je vůbec z hlediska "vítězství" dokonale promarněný.
|
|
|
Je potěšující potkat někoho, kdo uvažuje a ještě to dokáže sdělit.
Co se filmů a odvozených analogií týče, nedávno jsem absovoval kompletní Star Trek: nic poučnějšího, co se týče naší (americké) civilizace, asi být nemůže.
|
|
|
Všech deset celovečerních filmů a šest seriálů, z nichž některé mají skoro 200 dílů? A v jakém smyslu jste se poučil? Fakt by mne to zajímalo. Aby nedošlo k mýlce, jsem jeden z trekových fanoušků.
|
|
|
Všech deset filmů, Star Trek a Star Trek - Next Generation.
Víc se v předmětném čase snad dalo půjčit, ale ne vydržet.
Pokud kladete druhou otázku, asi si nerozumíme.
Jste fanoušek pasivní, nebo na Parkonu pobíháte ze sálu do sálu s ostře broušeným batlechem?
|
|
|
Sežeňte si ještě DS9, to je taky pěkné. Je mi jasné i to poučení, ale obávám se, že dneska už frčí jiné věci. Bylo by mi to jedno, kdyby tím pádem nezanikl fenomén jako takový. Obávám se, že 11. celovečerák, který bude letos režírovat autor LOST, bude už pro mne jiný šálek kávy. Žijte dlouho a blaze. :-)
|
|
|
DS9 zahrnuji k ST možná chybně, ale zato automaticky. Kam vlastně zmizeli Ferengové? Při jejich povaze musel být na každé vesmírné lodi nejméně jeden!
|
|
|
Myšlenkou, některými členy tvůrčího týmu, dějovou linií, herci z TNG, kteří v některých dílech DS9 hrají sami sebe, atd. Hned na začátku třeba Siska uvádí do funkce šéfa stanice za Federaci Picard.
|
|
|
Takový dotaz: Vy se na DS9 v češtině vydržíte dívat? Mně ten dubbing přijde tak neskonale hnusný, že déle než 5 minut prostě nevydržím. Přitom v originále se na to koukat dá bez problémů. NG je česky namluvená řekněme přijatelně a Voyager v porovnání s dnešním standardem velmi dobře. Zajímalo by mne, jestli jsem jediný, kdo má vůči české versi DS9 takový odpor :-)
|
|
|
Pokud vím, tak ve zdejší televizi šly jenom první tři sezony, přehazovala si to Nova s Primou, takže dabing zbylých čtyř nikdy neexistoval. A pokud jde o mne - napsal jsem snad někde, že se na to dívám v češtině?
|
|
|
Že se na to díváte v češtině jste nikde nenapsal, ale předpokládám, že jste to viděl i v češtině a zajímal by mne Váš názor - mně ten dubbing opravdu přišel kromobyčejně odporný.
|
|
|
Popravdě řečeno, já už si ho nepamatuji, takže nevím.
|
|
|
Souhlas, na DS9 se skutečně vyplatí dívat v originále. I když třeba Sisko mi celkem vyhovoval, ale jako celek mi přišel DS9 jako nejhůře nadabovaná série.
TNG měl sice dobrý (možná i výborný) dabing, ale kdo jednou uslyší hlas Patricka Stewarta v originále, tak už není cesty zpět :o)
Voyager mi přišel možná i lepší s dabingem (Janeway v originále mi nějak nesedla - ale to je možná zvykem, jelikož jsem originál viděl až po shlédnutí celé první série s dabingem)
TOS raději nehodnotím, protože jsem odrostl na dabovaných filmech z této série (Wrath of Khan a hlavně The Voyage Home) a na dabing všech hlavních postav nedám dopustit :o)
No a poslední sérii - ST Enterprise - ještě v ČR nevysílali (nebo si toho nejsem vědom, protože TV poslední dva roky v podstatě nezapínám), ale po čyřech sezónách bych si už stejně asi na dabing nezvyknul. Mimochodem Enterprise vřele doporučuji - přistupoval jsem k ní skepticky (odehrává se v době ještě před TOS, takže místo tažného paprsku tažné lano a podobné legrácky :o)), ale po několikerém shlédnutí si dovoluji tvrdit, že i přes předčasné ukončení (fenomén Star Treku už asi opravdu dohořívá :-/) je pro mě asi nejlepší sérií.
|
|
|
Jo jo, Enterprise znám, zrovna čekám až dorazí z Amazonu další balíček s DVD :-) Co se týče kvality, tak pokud už bych se musel vyjádřit, váhal bych mezi Voyagerem a Enterprise.
Jestli fenomen ST dohořívá je otázkou, mně spíš přijde, že se to celé v čase pohybuje nahoru a dolů a závislost mezi sledovaností seriálů a "vším okolo" je dosti volná. TOS byla také zastavena kůli ratingu, ale přesto právě její poularity byla základem všech dalších seriálů a filmů, o "zlidovění" nemluvě - narážky na ST (a většinou právě TOS) najdete ve spoustě knih, filmů a seriálů.
|
|
|
Na AXN, myslím ovšem, že ne všechny čtyři sezony. Viděl jsem jen pár dílů, už mi to nic neříkalo. Fenomén Treku pro mne asi bohužel skončil v roce 2003 s filmem Nemesis. Možná se ještě chytím u knížek, ale pochybuji, protože to málo, co jsem zatím měl v ruce, bylo dost hrozné. Ale ještě jsem to nezabalil - před několika dny jsem si koupil Imzadi II, takže uvidíme. :-)))))
|
|
|
Mimo jiné jsem viděl to, co šlo na Primě, a to bylo okouzlující: "Volám Bridže!" "Bridži!" atd. Tomu se přece nedá odolat.
Sežeňte mi Serže.
|
|
|
Též se přidávám k LOJRově otázce... Viděl jste celý komplet (včetně nejnovější série ST:Enterprise), nebo mluvíte o "klasické sérii"?
A ještě dodám tip na seriál, který mě zasáhl ještě o trochu více, i když z trochu jiných důvodů - battlestar galactica (ne původní série, ale nová).
|
|
|
Per partes jsem viděl všechno, co šlo v ČR v TV a dalo se půjčit, najednou jen to, co popisuji výše.
Obdobné, šířeji pojaté akce s Twin Peaks, jsem se bál zúčastnit.
Pokud někdo v budoucnu uspořádá Mouchy.....
|
|
|
Jestli tomu dobře rozumím, tak jste se zúčastnil nějakého sletu (CONu) trekkies a potažmo promítacího maratónu (hledal jsem v předchozím příspěvku, ale nevyčetl jsem to z toho a možná jsem dnes trochu natvrdlý :o))?
Pokud ano, tak máte můj obdiv. Já si už ověřil, že delší promítání než 5 hodin nevydržím.
V případě zájmu mohu poreferovat o nejnovější sérii (jak jsem zmínil - ST:Enterprise), ale to už by bylo asi lepší po e-mailu, ať nejsme příliš OT.
|
|
|
Star trek, mayovka novověku :o) Koukal jsem se na už za socíku, kdy to ještě dávali na němcích a kapitánem nebyl plešoun Picard. Mhm, nevym jeslti je třeba vidět víc než jednu sérii ...
|
|
|
Není. Právě to byl smysl mého příspěvku.
|
|
|
tak zřejmě na původní seriál - The Original series. Ve Státech byl neporovnatelně úspěšnější ten další - The Next generation. Ten dostal celou sérii cen Emy, takže když už jenom jeden seriál, tak rozhodně spíš TNG, než TOS.
|
|
|
Mayovka novověku je celkem přesné přirovnání :o) Jestli je třeba vidět víc než jednu sérii? To záleží na tom, jestli máte rád Mayovky ;o)
Ale vzhledem k tomu, že jste viděl pravděpodobně TOS, tak bych si netroufnul tvrdit, že nemá smysl vidět další série. Kdybych seřadil podle mého skromného názoru kvalitu sérií (myšlenka, zpracování, obsazení) tak by to dopadlo asi takto:
1) ST: Enterprise
2) ST: TNG
3) ST: DS9 (hlavně kvůli sezónám 3 a výše, první dvě sezóny nic moc)
4) ST: Voyager
5) ST: TOS (the original series)
|
|
|
No, viděl jsem jeste serie s Picadem, imho android delta byl opravdu vymakaná postava a castecne pak gender-right multikulti serii s kapitankou v hlavni roli, jejim nervnim muzskym zastupcem a frikulindou sedmou z devíti. Vzhledem k tomu, ze se serie zvrhla ze sci-fi a obecneho moralizovani na rozpor mezi muzskym (spatnym) a zenskym (dobrym) pristupem k reseni problemu, uz jsem se na to vyprd. A taky jsem tou dobou prestal sledovat televizi :o)
|
|
|
Jo, 7o9 a její astrometrika, nebo jak tomu říkali. A ta tepláková souprava!
Jenže když dojdou nápady, technika nezachrání nic, a ten fantastický účes taky ne.
Je zajímavé, že prakticky nikdo nepochopil, co jsem diskusním příspěvkem chtěl říci. Na druhou stranu jsem se ujistil, že ST nenatočili jen kvůli mě. Takže W9 a kormidlo doprava?
|
|
|
Nevim co je astrometrika, ale měla pěkný kozy. :o))
|
|
|
Musím nesouhlasit. Podle mého názoru to je způsobeno tím, že jsi film neviděl, a také tvým typickým pesimismem ;o)
1) Nemyslím si, že se ve vztahu k reálnému musí dělat analogie jen z reálného a vice versa. Tak například Pán Prstenů byl mnohokrát interpretován jako boj svobodných západních národů proti Sovětskému svazu a Mordor byl skutečně postaven na podobných základech. Je otázkou, zda to starý pán Tolkien skutečně tak zamýšlel, ale nelze přehlédnout, že ve většině fantasy světech zlo pochází s východu a jihu, kteréžto oblasti se vyznačují fanatismem, exotikou a krutostí.
2) Ten příklad s dehonestací kulhá na obě nohy. Jednak Američané mají troufám si říct nulovou příbuznost se starověkou Spartou, a tudíž by ani průměrný americký divák nepovažoval Sparťany za své předky.
3) Peršané nebyli ve filmu vylíčeni jako vokurky a tudíž nelze na film nahlížet jako na důvod našeho usnutí na vavřínech. Naopak, Peršané představovali obrovskou hrozbu, disponovali výraznější početní převahou, silnými jednotkami (např. Immortals) a byli schopni podplatit spartské náboženské i politické vůdce. Tomu neříkám "nepřátelé pro srandu".
4) Ad civilizace rozumu: Tehdy to skutečně civilizace rozumu byla, alespoň ve srovnání se všemi ostatními. Nikde jsem nenapsal, že od té doby docházelo k úpadku, to je přeci evidentní. Za hlavní důvody považuju (i) vytvoření větších státních celků, které vždy znamenají omezení demokracie a svobody a (ii) převážení monoteistických náboženství a ty mají - ve srovnání s polyteismem - nesrovnatelně menší racionální základ, neboť stojí na dogmatech a nenávisti. Film netvrdí, co jsme teď, ale pouze hodně idealizovanou formou říká, kým jsme byli. Jestli ti z tohoto srovnání vyplývá nějaký důvod k falešné hrdosti a líné spokojenosti ...
5) Spartský systém zabíjení slabších je jeden extrém. Současná evropská adorace a protěžování slabosti je druhý extrém. A možná proto je rozdíl mezi výsledky rovněž extrémní ;o) Tolik v rakci na Topolánky, Bursíky, buzny co se nechávají oplodnit černoškou (nebo jak jsi to napsal) atd.
6) Ani film samotný ani moje recenze a asociace v ní obsažené nijak nepopírají, že východní svět představuje pro naši civilizaci obrovskou hrozbu. Označení za "zvířata" nebylo výrazem falešného pocitu nadřazenosti, ale právě důsledke uvědomění si této hrozby. Stojíme proti zvířatům, která chytře nahlodávají naši společnost zevnitř, která chytře podporují její slabé stránky a která se na druhou stranu nezdráhá vyhodit do povětří např. vlak plný nevinných lidí.
7) Nechtěl jsem recenzi rozmělnit do dvou žánrů; striktně jsem se soustředil pouze na film samotný a těch pár asociací ořezal na minimum spíš ve snaze povzbudit přemýšlení než vyslovit kategorický názor. Ovšem když jsi to nakousl, napíšu, jaký apel podle mého názoru film sděluje:
Tehdejší Sparťané stáli proti technologicky a finančně silnější civilizaci, která měla i výraznou početní převahu a hlubší kulturní minulost. Přesto se jí postavili, aby své hodnoty uhájili. My to dnes máme mnohem jednodušší: Nemusíme přicházet o údy v soutěsce plné hnijících mrtvol, nemusíme holýma rukama stavět opevnění atd. Jsme skutečně technologicky i ekonomicky na vyšší úrovni. Stačí nám velmi málo - uvědomit si naše původní hodnoty, odvrhnout zdegenerované efory v našich parlamentech, jejichž ústy mluví páté kolony našich nepřátel a přestat plivat na ty, kteří za nás třeba nějakou tu krev prolijí. Ve srovnání s našimi předky nemusíme přinášet žádné velké oběti, přesto se jako celek neustále zdráháme přinést byř i tu nejmenší.
|
|
|
Amen. Ač je to zvláštní, i já jsem ono "poselství" filmu vnímal víceméně stejně. Možná je to ovlivněno i seriálem The Unit, který nyní sleduji - pro většinu mých známých je to jen US propaganda (ono i hodnocení na csfd je vypovídající :o)), ale osobně můžu seriál doporučit všem, kteří se zajímají o speciální jednotky a jejich zázemí (a nejsou AntiAmi samozřejmě :o)
|
|
|
"Stačí nám velmi málo - uvědomit si naše původní hodnoty..."
Ale kterépak to jsou?
|
|
|
Peršané rozhodně nebyli na civilizační úrovní tehdejších řeckých polis. Jejich hlavním záměrem bylo ovládnout maloasijské pobřeží a neuvěřitelně bohaté, vyspělé a obchodně zdatné řecké osady.
Úspěšná obrana řeckých států spočívala v tom, že nebezpečí bylo tentokrát tak koncentrované (Xerxés nebyl žádný blbec), že překonalo tradiční řevnivost drobných městských států a jejich zájmových svazů.
Řekové (kteří leccos převzali od Féničanů) byli jednoznačně kulturně nejvyspělejším fenoménem antického světa té doby. Xerxés se jim mohl postavit jen díky kvantitě, která za ním stála, protože se mu podařilo navázat na dílo svých předchůdců (např. Dareia, který byl poražen u Marathónu) a dokončit sjednocení a konsolidaci perské říše. Řekové byli navíc silně xenofobní vůči cizím vlivům, byli silně orientovaní na svoji kulturu a považovali se za vrchol tehdejšího světa - všechny ostatní považovali za "póvl".
Zajímavým faktem, který potvrzuje relativně malou soudržnost Řeků je i to, že v perském vojsku byl nezanedbatelný počet řeckých žoldnéřů.
To jen pár faktů na upřesnění, protože jak jsem si všiml, všichni se pohybují spíše v symbolické rovině...
|
|
|
Myslím, že to, co tvrdíte, platí hlavně pro období athénského národního spolku a o zlatém věku po řecko-perských válkách. Dórská kultura ve Spartě založená na oligarchii asi 6000 "rovných" zdaleka tak vyspělá nebyla...
|
|
|
...teda námořního spolku...:-)))
|
|
|
Jojo, ty hodnoty...
ale kterepak? To se mimochodem pta v Evrope kdekdo.
Blairovi NewNew Labour by taky radi sjednocovali multietnicky folk hodnotama, ale zatim se nedostali dal, nez k pokusum o definici moderni Britishness. Protoze vsak zaroven stara expanzivni kolonialni Britishness je ocividne fuj, myslim, ze zustane pouze u pokusu.
Francouzska socialisticka kandidatka na prezidenta zasla az tak daleko, ze na mitinku nechava hrat Marseillaisu misto Internacionaly, coz ovsem asi tezko pomuze utvrdit francouzske hodnoty v zemi, ktera zakaze charitu s tradicni veprovou polevkou a cervenym vinem jako "vylucujici" a potencialne rasistickou.
Nemci? Pote, co loni diskutovali zcela vazne nad tim, zda si nemeckej Volk smi dovolit mavat na zapasech statni vlajkou a jestli z toho mavani nepovede rovna cesta k novemu holocaustu...
A my? Pote, co si kazdejch par let pliveme na vlastni historii, pravda, pokazde trochu z jineho uhlu, co lze cekat? Pokazde se postavi nejaky ten spasitel a zacne kazat ze komunismus, nebo kapitalismus, nebo Pravdaalaska nebudou moci byt uspesne nastoleny, dokud nevymrou momentalne pritomne generace, poskvrnene predchozimi dejinnymi omyly.
|
|
|
Sandstorme, když mě vidíte jako pesimistu, no tak asi pesimista budu, i když já si tak teda nepřipadám... "ač zcela suchý, jsem vlastně úplně mokrý" :)
Vy nesouhlasíte se mnou, já zase s vámi. I tak vás respektuju, protože máte svůj názor a dokážete shánět argumenty pro jeho obhajobu. Já vidím řadu věcí jinak než vy, takže vy zas asi nepřesvědčíte mě.
Dávám vašemu článku za tři; výborný mi nepřipadá, chválit se mi vaše vidění dějin a asociací taky nechce... ale dobrý článek to je, řekl bych, rozhodně si to myslím spíš, než že článek je pouze dostatečný :)
|
|
|
ono to za řecko-perských válek bylo spíš naopak. Peršané za krále Dáreia byli ta vyspělá civilizace disponující na tu dobu úžasnou infrastrukturou (jinak by tak velkou říši ani nešlo ovládat, byli zde silnice strážní věže se systémem "včasného varování", systém pevností apod., kvetl obchod), Persie byla relativně volným svazkem satrapií mnoha národů od Egejského moře až po Indii a od Kavkazu až po Nil, které se od sebe velmi lišily, poddaných perskému králi - něco jako dnešní EU :-))). Sparta byla spolkem zaostalých vidláků s neuvěřitelně krutým režimem, kteří se specializovali prakticky jen na boj, v zemi v podstatě byla permanentní válka a když byl zrovna mír, tak "plnoprávní" sparťané decimovali vesnice heilótů, protože se báli jejich povstání - většinou mladí sparťané vtrhli do vesnice, vytáhli 3 nejstatnější heilóty, které před zraky ostatních exemplárně popravili, aby ostatní věděli, kdo je tady pánem. Láska k hodnotám Sparty u některých příznivců tzv. pravice se mi zdá také velmi logická s ohledem na ostatní charakteristiky této skupiny.
Řecko-perské války měly původ v nespokojenosti maloasijských řeků poddaných perskému králi, protože perský král Dáreios I podporoval féničany a jižní národy, kteří byli pracovitější a přinášeli říši větší zisky, takže veškerý obchod byl přesměrován právě tam a maloasijští řekové utřeli hubu, jejich města chudla, což mělo za následek napětí. Toho využili řekové spojených s Athénami a Spartou (kteří proti Persii utvořili jakousi účelovou alianci). Války začaly tak, že král (tyran) Aristagoras z Mílétu (z toho stejného byl i jistý Thálés, který prý později vymyslel jednu geometrickou poučku), se chtěl zavděčit Dáreiovi a dobýt pro něj ostrov Naxos, jeho vojska však byla poražena, což by normálně mělo za následek jeho potrestání, Aristagorás tedy ve strachu zdrhnul do balkánské části Řecka, odkud zorganizoval povstání maloasijských řeckých měst proti Dáreiovi, což Dáreios, chtěl-li zůstat králem a měly-li ho ostatní satrapie poslouchat, nemohl nechat bez odezvy. V prvním období výpravy se mu dařilo a maloasijaká města získal zpět a vtrhnul i do balkánské části Řecka, kde byl úspěšný do té doby, než mu bouře zničila polovinu loďstva a polovinu vojáků. Dáreios podnícen těmito událostmi zorganizoval další armádu, předtím však poslal posly to řeckých oblastí - ve Spartě hodili posly do studny a řekli ať si vodu vezmou sami, v Athénách je hodili z Akropole, ale ostatní státy jako Makedonie či Thessálie se podrobily bez boje, nelze tedy říct, že by byl Dáreios tak úplně neúspěšný.
U Marathónu peršané doplatili na své šetřílkovství, protože jejich vojevůdci (prý) nezapojili do bitvy své výborné jezdectvo a všechny Nesmrtelné, podcenili soupeře, na druhé straně byl vynikající vojevůdce (z Athén) Mitiladés. Po této prohře byla Persie otřesena, došlo zde k řadě vzpour, které byly potlačeny až za několik let, kdy Dáreiův syn Xerxes zorganizoval druhou výpravu, ještě větší, než Dáreiova - celá armáda měla přes 5 milionů vojáků, což je skoro víc, než měli naráz němci v WWII. Zde především Řekové měli neuvěřitelné štěstí, protože výpravu provázely četná nepřízeň počasí a katastrofy, 2 bouře, které výrazně perskou armádu zdecimovaly (Xerxes nechal napráskat Helléspontu 30 000 ran bičem, to je známá historka), tak výrazně posílily šance řeků na vítězství. Byl zde ještě jeden rozdíl mezi řeky a peršany, který nakonec rozhodl - především v bitvě u Salamíny - perští námořníci neuměli plavat, když se loď potopila, zemřeli narozdíl od řeků, kteří námořníky z potopených triér uměli recyklovat. Thermopyly byly ze strategického vojenského hlediska vcelku nevýznamná událost, která o několik dnů zdržela perskou armádu, pro Řeky to byla ovšem obrovská psychologická vzpruha, která jim výrazně pomoha nakonec peršany porazit, dodnes není jasnějšího příkladu sebeobětování až do konce - paralely můžeme mít různé, měl nejlogičtější připadá paralela se sebevražednými atentátníky v současném arabském světě.
Zde je jasně vidět, jak na lidi působí motivace. Hesla o tom, že naše pravda a láska zvítězí nad nepřítelovou lží a nenávistí měly oba tábory stejné, jsou to jenom prázné žvásty, stejně jako jsou prázdné žvásty o nadřazenosti hodnot a civilizace, což výsledek řecko-perských válek názorně prokázal. Pro libertariánské příznivce hodnot současného amerického impéria by Thermopyly jakož i další osud Xerxovy výpravy měly být spíš závažným mementem. O vítězství ne vždy rozhoduje jen technická vyspělost a "civilizační nadřazenost", i když se to tak mohlo Xerxovi zdát stejně jako se může zdát dnešním libertariánům, že mají vrch. Zdání klame. V souvislosti s řecko-perskými válkami je také zajímavý osud řeckého vládce Themistokla, který sice porazil perskou armádu, posléze byl však z Athén ostrakizován (obhájci pravdy a lásky podplacenými ze Sparty - stavěl totiž zdi mezi Athénami a pístavem Píreus, což se Spartě nelíbilo - to se následně v peloponésém konfliktu Athénám ukázalo jako velmi prozíravé rozhodnutí). Themistokles byl poté poddaným perského krále, toho stejného krále, co ho předtím porazil.
Ještě lepšími příklady jsou tažení perského krále Dáreia do Skýthie (kde předkové buď Atilly nebo Čingischána (??) dali peršanům taky pěkně na prdel - srv. Napoleonovo tažení do Ruska, kde Kutuzov použil velmi úspěšně stejnou strategii) nebo dobývání ostrova Rhodos roku 1522 sultánem Sulejmanem I a jeho následné obléhání Johanitů vedných Jeanem de Valette na Maltě roku 1565, tam měl Sulejman převahu "pouze" 10:1.
Film jsem neviděl a jak tak čtu tuhle recenzi, asi si počkám, až bude DVD za dvacku ve výprodeji.
|
|
|
Tohle mohlo vyjít jako samostatný článek. Perfektní počtení a co mi na různé detaily paměť sahá (nemám takový přehled, abych věděl vše, co zde padlo), tak je to pravda.
Nebýt zbytečných a přijde mi násilných narážek na pravičáky, bylo by to za jedna.
|
|
|
všichni "pravičáci" nejsou stejní. Lze mezi nimi najít 2 základní křídla - libertariánské, které zdůrazňuje především ekonomickou svobodu, svobodnou směnu, pokud se to nepřehání do extrémů (sociální darwinimus), jak zde předvádějí nekteří, nejsou jejich nápady a kritika úplně od věci, ve většině názorů jsem s nimi zajedno, ovšem ta desetina extrémů je pro mě zcela nepřijatelná. Typickými představiteli této skupiny jsou na zdejším webu 2 - přispivatel s nickem "root" a přispivatel "hnědka", vzdáleně bych k nim zařadil i "JJ", kromě jeho přílišné adorace USA, ta už je typická spíš pro tu druhou skupinu. Jejich postoje považuji sice mnohdy za extrémní, ale plně legitimní.
Druhé křídlo představuje lidi, které bych pracovně nazval "jestřábi", kteří především pasou po dominanci na základě své příslušnosti ke "kultuře", která je nadřazená jiným kultrám a na základě této konstrukce jsou pak dovoleny jakékoli prasárny, z důvodu preventivní pacifikace kultur, které jsou "postavené na nenávisti", což příslušníci této větve dokládají poněkud primitivními konstrukcemi a jednoduchými precedenty vytrženými z kontextu (například pokud chceme odsoudit arabského sebevražedného atentátníka, musíme nejprve vysvětlit pohnutku, která ho k takovému činu vede). Pohnutky a postoje "jestřábů" jsou také zčásti legitimní - například obrana vlastní kultury před cizími vlivy, zabránění nadměrného přílivu přistěhovalců, kosmopolitní tým může být mezi (některými) vysokoškoláky, kteří mají všichni stejné postoje ať už vyrostli kdekoli, ale ne mezi méně vzdělanými lidmi, tam dochází ke značným třecím plochám - každá vláda by to měla zohlednit. Většina postojů "jestřábů" jsou však náckoidně-revanšistické žvásty, což dokumentuje i kladný postoj například ke Spartskému systému - buď je to neznalost nebo úmyslná adorace s předpokládáním neznalosti druhého.
Konflikty na blízkém východě trvají desetiletí až staletí a jsou způsobeny necitlivými zásahy jak v období otomanského impéria tak v období následné britské dominance a později dominance americké. Je třeba úsměvné přečíst si na kuvajtských stránkách dějiny Kuvajtu jako starobylé republiky, která byla ovšem uměle vytvořena jako kolonie Britů v roce 1928 kvůli přístupu k ropě. Je to něco, jako kdyby zde američané osamostatnili Hodonínsko, to by se zbytku republiky taky moc nelíbilo. A ještě volat halelujá při tom,když USA tuto oblast bezostyšně vykrádají a podporují tam neuvěřitelně tvrdé režimy, které jim jdou na ruku a znemožňují tak arabům vlastní emncipaci. Slyšel jste například o tom, jak se žije v Saudské Arábii, kromě toho, že tam místní král pro vybrané oborníky ze západu (mimo jiné pro lékaře, nabídka padla nepřímo i mně, do SAE) staví výstavní městečka jako skleníky před tím, co se děje venku. Asi jinak ta situace vypadá zevnitř skleníku a jinak zvenčí. Na BV panují obrovské rozdíly - například mezi Katarem, Bahrajnem, Ománem, Íránem, Jordánskem nebo SA, házet všechny araby (nebo Peršany v Íránu) do jednoho pytle je ukázka opravdu velkého blbství. Na situaci BV nemůžeme nahlížet našimi měřítky, mentalita těch lidí je prostě jiná, což je názorně vidět na tom, co se dnes děje v Iráku. 650 000 mrtvých, snad 3 miliony uprchlíků, to je výsledek tzv. "importu demokracie", což ovšem není ničím jiným než pokus o ovládnutí ropných nalezišť.
A pak se nemáte rozčilovat nad tím, když někdo hovoří o tom, že arabská kultura je postavena na nenávisti - jasně, ta nenávist ovšem není kulturního původu a má své logické kořeny jenže ne v Islámu nýbrž v exploataci jejich zemí pomocí imperiální politiky. Jako když někoho bezdůvodně nakopete do prdele a pak se divíte, že vás nemá rád. A protože vás nemá rád, tak ho do té prdele nakopete preventivně znovu a tak pořád dokola, dokud jednoho dne nenakope on vás. Tuhle jestřábí představu nadřazenosti já prostě nesdílím a ani ji nepovažuji za něco legitimního.
|
|
|
Jasne, a proto se v Iraku arabove mydli mezi sebou :))))))) ty pocty mrtvol a uprchliku jsou zpusobeny JEJICH blbosti, JEJICH krvelacnosti, JEJICH neschopnosti se domluvit, JEJICH tmarstvim a fanatizmem. Nevsiml jsem si, ze by po okupaci rekneme Nemecka Americany a Rusy najednou doslo k vybuchu nasili, ktery by zmensilo nemeckou populaci o 10% ;) Je nutny pochopit jednu vec: spousta arabu je zaslepena fanatizmem asi tak jako byli kdysi nasi predkove, co chteli za kazdou cenu dobyt Svatou zemi. My jsme se jejich fanatizmu casem zbavili. Neznamena to ale, ze budeme zavirat oci a povazovat se za puvodce vseho zla. Iracani dostali sanci zit komfortnejsim zpusobem - vyuziti muzeme videt na vlastni oci. Nechteji. Pro ne je rozhodujici, jaky druh islamu vyznava jejich soused.
Nedelejme si iluze, existujou urcity hranice, ke kterym je mozny byt tolerantni. Hranice jsou tvoreny kulturni urovni naroda. Tolerance arabu a obecne muslimu je velmi nizka. Nase je zas velmi vysoka. Ale konflikt uz davno probiha - radsi vidim, ze se mydli mezi sebou uvnitr iraku, nez kdyz padaji mrakodrapy v New Yorku nebo bouchaji vlaky v Madridu.
|
|
|
no to je právě to, že srovnáváte nesrovnatelné. Němci a okupační velmoci si byli kulturně blízcí, tudíž okupanti nezasahovali tolik do zvyklostí Němců a proto mezi nimi nevznikaly takové třecí plochy. Okupace Německa nebo Japonska byla také motivována poněku jinými věcmi. Současná nestydatá okupace Iráku je motivována snahou dosadit do čela Iráku loutkovou (tzv. demokratickou) vládu, která bude poslušně plnit příkazy Washingtonu, prodávat ropu pod cenou a výhradně za dolar, na nějakém dodržování lidských práv nebo zvyklostí místních lidí jim moc nesejde, hlavně jde o to, aby americké spoečnosti ovládly ropná pole. Není tedy se čemu divit, že vzniká odpor a že vzniká na základě toho, co je místním arabům svaté a dobře známé, to znamená Islám, ovšem Islám je jenom design a marketink, nikoli příčina. Co se týče vraždění iráčanl vzájemně mezi sebou tak to je nadmíru jasné - Husajn jako tyran sunitského původu potlačoval v zemi šíty, kteří nyní jsou nakloněni americkým zájmům daleko více (zbavili je Saddáma). To, co v Iráku nyní je, je regulérní guerilová válka. Povstalci nemůžou vraždit dobře opevněné a vyzbrojené američany, tak budou vraždit iráčany, kteří američanům poskytují nutné zázemí a logistickou podporu, budou se v zemi snažit vyvolat chaos, což si vyžádá další náklady a nakonec američané odejdou protože se jim v zemi zůstávat nevyplatí (podobně jako britům v Indii) a to nemluvím o americjkém veřejném mínění - cokoli se v Iráku stane jde na vrub odpovědnosti okupační správy. Scénář podobného typu se již odehrál v sousedním Afghánistánu, jak se zdá, soudruzi se prostě nepoučili. Teroristé (resp. bojovníci za svobodu) dodržují přesně principy guerilové války, které definoval například CheGuevara - to znamená, že útoky nesmí být vedeny proti vládnoucím elitám ale proti obyčejným lidem podporujícím režim, což tyto lidi nakonec povede ke ztrátě loajality k vládnoucím elitám, protože tyto lidé od elit očekávají přijatelné podmínky k životu, tam je těžiště stability každé společnosti, pokud lůza nebude spokojená vládce se musí obávat, to už věděli římští císařové. Hněv lůzy nepůjde proti teroristům (to se američané velmi mýlí), kdežto proti vládě. Pokud budou mít guerilly dostatek sil a prostředků k válce tato strategie nemůže neuspět. (což asi mají a hádejte odkud je asi mají? Mimo jiné od libertaeriánsky smýšlejících soudruhů z amerického vojensko-průmyslového komplexu, kteří chtějí co, Halík? Přece vydělávat. Taky samozřejmě z Ruska a taky za peníze zemí jako Írán a světe div se i některé elity v Saudské Arábii přispějí odkud byl třeba Ussáma bin Ládin, přece ze Saudské Arábie, tam mají elity totiž podobné smýšlení jako teroristé a kdo drží u moci teokratický režim v SA? No a teď se ještě podívejte na personální propojení vlády a některých amerických koncernů a pak si řekněte, kdo platí ty astronomické výdaje - američtí daňoví poplatníci, kteří hrajou roli hejla, co se pěkně oškube jako v autobazaru :-)). Všude na světě je to stejné, i v USA mají své politické zmrdy) Bojovat proti geurillám je jako chytat kouř holýma rukama, tam se pravděpodobně nelze nadít větších úspěchů, přestože v Iráku nyní platí v podstatě stanné právo, lidé po 20 hodině nemůžu na ulici, to je pane horší než za Saddáma - a tento pocit v lidech je přesně to, co teroristé vyvolat chtějí.
Po odchodu američanů to teprve začne masakr a Irák se přemění v brutální režim možná teokratický, protože ti budou jediní, kdo bude mít dostatečnou autoritu, aby v zemi udržel jakž takž klid. To bude celý výsledek celého slavného "importu demokracie" pomocí oceli a ochuzeného uranu, pár milionů lidí zařve a pár zmrdů si na tom namastí kapsu a celé to zatáhnou daňoví poplatníci z tzv. civilizovaného světa. Lidi prostě musíte nechat, ať si věci dělají podle sebe a nemůžete je nutit, to je stará pravda, ovšem někteří lidi jsou nepoučitelní. Co se týče popadaných mrakodrapů a vybouchlých vlaků, tak to je pouze důsledek nikoli příčina. Myslím, že kdyby neexistovali arabští teroristé, musel by si je soudruh GWB najmout. Ostatně většina teroristů se rekrutuje právě z přistěhovalců, a přistěhovalců bude tím víc, čím víc se to na blízkém východě bude mydlit. Takže podobné konstrukce jsou totálně mimo mísu, jako že když se budou mydlit tam, nebudou se mydlit tady, to je pěkná kravina, kde jste na takovou blbost přišel?
|
|
|
Zeptejte se treba stareho Niznanskeho, jak se spravne bojuje proti guerillam. Ono to jde, jenom se nesmi resit takove veci, jako habeas corpus a prorez je znacny.
|
|
|
copak Nižňanský, takové Peru nebo Kolumbie, to je taky docela masakr, vensičani si můžou vybrat - buď teror vládních vojáků nebo teror ultralevicových partyzánů. Přesto by bez logistické podpory mezi obyvatelstvem asi neexistovali...
|
|
|
Američané a Japonci si také byli kulturně blízcí?
Nějaké argumenty ohledně toho prodeje ropy pod cenou by nebyly? Toho, že by irácká ropná pole ovládaly americké firmy jsem si také nevšiml.
|
|
|
Japonsko, než se vzdalo, se pěkně dostalo na kolena a zažilo 2 jaderné exploze. Ani dnes nemají američany nijak extra v lásce, víte kdo byl přítomen referendu v Trokavci? Japonská TV se přišla podívat, jistě to může být proto, že na Okinawě jsou vztahy plné pravdy a lásky. Co se týče infrastruktury a ekonomického vývoje, ten zažilo Japonsko už před válkou. Spolupracovník mé matky má v Japonsku bratra, co se tam oženil. Japonsko rozhodně není vzorem nějakého individualismu a svobody, spíše se lidé "obětují pro blaho celku", je zde podobná mentalita jako v Číně, jeden by řekl "postavená na despocii a nenávisti". Skoro není většího nacionalisty než Japonec, pokud máte dítě s Japonkou, dostane japonské občanství teprve po Vaší smrti a to je ještě zkoumá kdovíco.
BTW: a kdo je dnes ovládá (tedy ta ropná pole), že by okupační vláda dosazená kým? A kdo dostává provozní zakázky na těch ropných polích? Že by ruské nebo české firmy? Pche! Jestlipak víte, ve které firmě pracovala Condolleeza Rais než se dostala do vlády?
|
|
|
Jo jo, o japonském a čínském rasismu něco taky vím. Zajímavé je, že u nich se to považuje za kulturní svébytnost a vůbec se o tom zpravidla mluví jen v samých positivních termínech.
Provozní zakázky dostává kde kdo. Že ty, které jsou placeny americkými daňovými poplatníky v rámci zahraniční pomoci, dostávají přednostně americké firmy, je poměrně logické. Nehledě na to, že jsou to americké firmy (včetně všemi nenáviděného Haliburtonu), které mají v oblasti těžařských technologií náskok před zbytkem světa. Když budete chtít někam převézt poškozenou loď, ponorku nebo ropnou plošinu, taky skončíte nejspíš u firmy Smit v Rotterdamu a když budete chtít převézt někam rychle letecky 100 tunový kus nákladu, půjdete na Ukrajinu k firmě Antonov - protože některé věci prostě nikdo jiný neumí.
Condi Rice šéfovala na Stanford university a seděla v několika správních radách... A co má být? To Vám tak hýbe žlučí, že jednou z nich byl Chevron?
|
|
|
levicackej nafoukanej dochtor zase napsal prispevek plnej blbosti.
jako typickej levota se ntentokrat zastava arabu.
|
|
|
Asi se musíte o službách hodně nudit, Challengere!
Ne, teď vážně, docela si Vás vážím, za obecný přehled a jistou názorovou kontinuitu (navíc matka je taky lékařka), ale tady se jasně prokazuje, že nikdo není vševědoucí. Je hezké, jak jste naformuloval tento dojemný příběh, který má jen jednu chybu. Neopírá se o faktografické údaje. Vím, že dějiny se mají líčit jako příběh,ale tohle je přímo epos ve stylu historiografie 19. stol. Smutné je, že to na méně informované jedince může udělat dojem.
To co jste napsal je zčásti Vaše fabulace a zčásti papouškování nekritických interpretací historických pramenů.
Prostě se nesnažte být internetovou celebritou a nepište blbosti!
|
|
|
co konkrétně je na tom špatně?
|
|
|
Konkrétně špatně na tom je všechno a nic. Ve škole jste byl jistě pilný student, slohovku také umíte, ale to nestačí. Já taky můžu poznat symptomy a odhadnout chorobu, ale diagnóza to nebude, prostě na to nemám odbornost.
Jak jsem již napsal, je to směs přejatých informací a Vaší fabulace a hypotéz. Číselné údaje jako 300 a 5 mil. je nutné brát s obrovskou rezervou, v podstatě není zřejmé ani jak k bitvě došlo atd. To o čem se tady bavíme už není bitva u Thermopyl - reálná událost, ale druhý život, který tato reálná událost začala vést a který s tím, jak ve skutečnosti vypadala vůbec nesouvisí. Bitva u Thermopyl byla legendou už v antice a tak na ní bylo i pohlíženo. Byla to symbolická událost a hodnotit ji v té podobě, jak se nám zachovala je jako zkoumat a vysvětlovat trojskou válku. Spíš je zajímavé dívat se na to proč, kde a kdy ta legenda vznikla - navíc obsahuje nádherné topoi, které je pro antické příběy typické. Malá hrstka proti obrovské přesile, prohra v důsleku zrady atd. Co mi to jen připomíná - třeby husity? Doporučuji dílo P. Čorneje Tajemství českých kronik, zvláště pasáž o bitvě na Vítkově.
|
|
|
a co vás na tom tak štve? každý ví, že nejsem historik a že obsah příspěvku je syntézou faktů a hypotéz, to je jasné, nejsme na sjezdu historiků, takže se nemusíte cítit uražen, pokud Vy sám se tím zabýváte profesionálně, protože kromě tohoto fóra moje "fabulace" nikde jinde nezazní. Asi nikdo nevykope kostry z mořského dna u Salamíny, že jim neudělá analýzu stáří metodou C14 a že jim neudělá analýzu stop DNA (pokud tam nějaké od té doby zbyly). Mimochodem, kdybych tímto způsobem argumentoval v diskusi jako doktor, pak se na mě snese sprška nadávek, že jsem arogantní doktůrek, co se nadřazuje nad chudáky pacienty, no co, já to beru spíš jako výraz psychické projekce od takto agresivních jedinců. Zdroj, ze kterého jsem čerpal, uvádí Hérodota (u každého čísla pochopitelně citace není) jako primární zdroj a uvádí také to, co říkáte - že čísla jsou nejistá a Hérodotos asi trochu přeháněl. Ale jiné zdroje k dispozici asi nejsou, takže nevím, proč bych tomu prostě jako laik nemohl věřit a nemohl to citovat, popřípadě nemohl říct vlastní názor, nemyslím, že bych fakta nějak extra překrucoval.
Ve svých fabulacích vycházím například z toho, že pokud někdo vládne velké říši, musí mít prostředky jak ji ovládat, což znamená především logistické mechanismy, způsob předávání informací, musí mít vymyšleny sankce a taky pro jednotlivé části říše musí být výhodné spolu koexistovat. Jinak tak velkou říši není možné mocensky udržet, ani pomocí nejkrutější despocie. Na tom se asi shodneme. Vycházím z toho, že ve starověku mohla cesta z jednoho konce Persie na druhý trvat třeba půl roku, kdyby nebyla infrastruktura a to by znamenalo, že by perští králové mohli maximálně města pustošit, ale nemohli by je v žádném případě ovládat nebo dokonce postavit z těchto měst armádu.
My se bavíme o odkazu Thermopyl, nebo o Spartě, pak se jako historik jistě shodnete na výroku - "Střet řecké (evropské) civilizace rozumu a svobody s fanatismem a despocií Blízkého východu je dnes stejně aktuální jako v roce 480 př. n. l. Jen je třeba si to přiznat. ", to já prostě považuji za nesmysl. Svůj výrok o Spartě a vidlácích, který vás zřejmě pobouřil, stavím na tom, co se ví o Spartském uspořádání společnosti, podle mého názoru krutosti a způsob života prostě neumožňovaly žádný významný kulturní vývoj narozdíl od Athén, což je patrné i v dnešní společnosti, rozvoj je možný pouze tam, kde lidé nežijí v permanentním strachu, podle mého jsou lidi biologicky tisíce let už stejní.
Co se týče významu Thermopyl, podle mě nelze oddělovat reálné události a legendy, poněvadž kdyby nebyla pro Řeky reálná událost tak důležitá, těžko by z ní mohla být legenda. V době starého Řecka ten, kdo znal bojové umění, kdo využil terénní výhody, ten mohl vkutku odolávat velmi významné přesile, peršané tenkrát neměli ani dělostřelectvo, ani letectvo ani atomovku, Johanité se na Rhodu bránili Sulejmanovi snad ve 600 jedinců (+obyvatelé města) a kolik bylo těch turků? 50 000? Nechce se mi to hledat.
Jinak onen ideál sebeobětování byl využit a zneužit mnohokrát. Samotná interpretace záleží na tom, kdo byl vítěz a kdo poražený. Básnili o tom nacisti, komunisti a kdoví kdo ještě.
|
|
|
1. Vím, že historik nejste a taky nevyžaduji, aby se k tématu vyjadřovali pouze školení historici. Je zřejmé, že ačkoliv jste z jiného oboru, tak disponujete poměrně slušnými znalostmi (schopnostmi vyhledat informace). Proto taky diskutuji s vámi a ne s někým jiným zde.
2. Nezáleží na tom, kde se vyjadřujete, ale jak. Ano, toto je pouze diskuze pod relativně čtivým článkem (vzhledem k tomu, co zde bylo v poslední době publikováno). Přesto si myslím, že by argumenty měly mít úroveň a člověk by si je měl obhájit. Mě na Vašich příspěvcích nic neštve, já nejsem primitiv, který se vůči Vám bude vyhraňovat jen pro to, že nejste "správný pravicový" jehovista. Nelíbil se mi přístup Vašeho podávání informací - v podstatě jste to vylíčil tak, jako by jste tam stál. Tak jsem se ozval, protože mi přislo, že nepřipouštíte pochyby o své verzi.
3. Odstavec 2 - naprosto souhlasím. Kdysi jsem se zabýval strukturou státních útvarů raného středověku (což zdánlivě nesouvisí) a mohu potvrdit, že mechanismy jak udržet konzistentní státní útvar byly v té době velmi omezené.
4. Na jakýkoliv názor na Spartu máte právo. Není mým úkolem Vám ho vytvářet nebo vyvracet. Opět bych jen podotkl, že názory se často mění, pokud se člověk vymaní ze zavedených klišé, které v nás budovala "pan´čelka na dějepis".
5. Můj názor je, že reálné události a legendy je třeba rozdělovat velmi důsledně. Historie je učitelkou života a tuto svou roli splní nejlépe, pokud postavíme do protikladu reálné události a jejich "druhý život" v různých druzích propagandy. Pak tady lidé nebudou plácat něco o střetu civilizací, který je aktuální i pro dnešek.
|
|
|
Dosti slusne prasite historii, coz je, jak se zda, prostym dusledkem prani, prani najit v dejinach prave to, co byste tam rad nasel. Navic je to cele nekonzistentni s vasimi nazory o neco nize. Manipulujete. Sparta byla sverazem, klidne se da rict i spolkem krutych vidlaku, ovsem zbytek reckeho sveta byl na patricne civilizacni vysi. Podobne je tomu s vasimi komentari na tema Reku v Male Asii a Fenicanu, Rekum se totiz darilo osidlovat Stredozemi a Atheny budovaly svou namorni risi. Zde proste jen nahravate Persanum, delate z nich dobraky v protikladu s beznou (nijak moc lepsi) verzi tehoz pribehu nahravajiciho protistrane.
Prave Persane byli nepochybne tvurci skutecneho imperia a jako kazde (kazde, tedy i ta soucasna, jak vam moc vadi) imperium usilovali o expanzi sveho vlivu i nevybiravymi metodami, preci jen majitel okovane hole nemusi s bezbrannym prilis vyjednavat. Persie se rozpinala smerem na zapad svou vahou, mistni rozmisky mohly vec jen urcyhlit, poslouzit jak zaminka. Rikat, ze Rekove si mohli za valku sami, protoze nekteri z nich byli lini a revoltovali, to je skutecne "odvazny vyklad".
Xerxova invazni armada nemohla citat pet milionu muzu proste proto, ze je to ocividna kravina. A jestli tohle berete vazne, tak asi verite i v Astara Serana. Nemohl jsem uverit, ze jste tu blbost napsal, jde o nesmysl, ktery vymysleli sami Rekove. Pritom je jasne, ze takovou armadu Recko nemohlo v te dobe udrzet, zasobovani by nebylo zvladnutelne. Vydelte tech pet milionu deseti a jeste budete bezpecne nadsazovat. Zajdete si do knihovny a nenajdete tam jedineho historika, ktery by vetsi cisla povazoval za realisticka.
Ze Spartanu nelze udelat nejakou analogii sebevrazedne atentatniky. Slo o celou jejich filozofii, zvitezit nebo zemrit, na ktere staveli svou odstrasujici silu a ohromnou tvrdost v bitvach. Od tvrde vychovane vojenske elity nelze nic jineho cekat. Rikat tomu terorismus by znamenalo zoancovat za teroristickou skoro kazdou bojeschopnou armadu.
Zbytek a zvlaste to povidani o libertarianech v USA nechme stranou, snad jen s poznamkou, ze libertariani nejsou konzervativci, nezacali s valkou, valku obecne odmitaji spis nez konzervy a vy vsecko mixujete zas dohromady a jste zas nepresny docela stejnym zpusobem, aby se vam to hodilo do kramu.
Drzte se prosim sveho kopyta, k historii pristupujete jak Daniken. Zavery mate a pak je treba vzit realitu a ohnout ji podle formy.
O necelych sto let pozdeji po skonceni recko-perskych valek se totiz ta banda "vidlaku" sebrala, vyvratila Persii a jeji civilizace pak vyvoj v tech koncinach na stovky let ovlivnila, nemluve o dojmu, kteri ti balici delali na Rimany a skrze ne na cely zapadni svet jeste o tisicileti pozdeji, kdy vetsina Evropy vskutku zaostala byla.
|
|
|
"Hérodotos zmiňuje, že celá perská armáda včetně posádek lodí, vozatajů a jízdy měla 5 283 200 mužů, z toho 1 700 000 pěšáků".
Hérodotos nebyl historik? Osobně to číslo považuji rovněž za ohromující, právě proto jsem ho tam napsal, jinak nejsem historik a měl byste vědět, že si čísla obvykle z prstu nevycucávám, nemám to zapotřebí. Tehdejší osídlení v Evropě bylo mnohem menší než dnes, nicméně středověké armády běžně čítaly stovky tisíc mužů, vzhledem k rozloze perského impéria to čistě teoreticky možné bylo, když se dostal Čingischán na sever Indie, nechal tam prý za jediný týden popravit kolem 100 000 lidí, což mě taky připadá skoro jako nemožné s prostředky, které měli k dispozici. Ale můžete svá data ověřená exaktními důkazy sdělit, aniž byste kohokoli napadal a urážel. Ostatně na smyslu příspěvku to nic nemění - 5 mega nebo 500 tisíc, to je jedno.
O tom, že Peršané byli tvůrci impéria, není pochyb. Nicméně právě proto byli vyspělejší než tehdejší řekové (asi ne o moc), řekové byli rozdrobení a částečně s Persií de facto kolaborovali - samozřejmě nedobrovolně, chtěli si zachránit krk. Nicméně v příspěvku je věc postavená tak, že hodní řekové, ctitelé hodnot a nositelé civilizace byli napadeni zlými barbary z východu, splečností postavenou na nenávisti a fundamentalismu - v té době byla Persie vyspělejší (protože úspěšnější), přesto prohrála. Boje se skutečně začaly odehrávat v malé Asii povstáním řeckých maloasijských měst - myslím, že to sám víte nebo pro vás není problém dohledat zdroj - opět nepodstatný detail. Smysl mého příspěvku byl tedy ten, že hodnocení dnešní situace a dnešní paralely s antickým světem jaxi neplatí - a postavil jsem to v opačném gardu, vy jste to pochopil tak, že "straním" peršanům, což je prostě totální hovadina, co bych z toho měl. Smysl příspěvku byl ten, že každé impérium jednou zanikne a že i pro impérium platí přísloví kdo s čím zachází, tím také schází. Čili civilizace tak, jak jí rozumí autor - to jest početná technologicky vyspělá společnost - nejen že nemá právo díky své převaze nakopávat prdel někomu slabšímu, ale že i v pragmatické rovině se jí to nemusí vyplatit. A už vůbec by nikdo neměl papouškovat nesmysly o společnosti postavené na násilí a nenávisti. Kdyby ten, kldo tohle papouškuje, musel žít v Gaza city a byl občanem druhé kategorie, bude nenávidět a bojovat taky. Tohle většinou říkají vidláci, co byli nejdál v Chorvatsku a o zemi, o které s despektem mluví, nevědí vůbec nic.
Co se týče těch libertariánů - o tom už byla řeč. Válku odmítá každý, ovšem za mír bojuje všemi dostupnými prostředky. Komouši válku taky odmítali, taky byli pro demokracii zářné zítřky. To mají s některými libertariány společné. Je třeba rozlišovat libertariánství salónní (to jest to, co se hovoří na internetových diskusích) a reálné (čili reálné činy politiků, reálně vyhlížející režimy, reálná svoboda a právo přeměněná ve zboží).
|
|
|
Co se týče těch počtů.
Je známou pravdou, že si vojáci, důstojníci i hostorici spoustu faktů přibarvují. Kupříkladu jak sovětští, tak němečtí důstojníci uváděli mnohem větší počty ztrát nepřítele, než byla skutečnost. A tak tomu mohlo klidně být i s těmi Peršany.
Hérodotos byl řecký historik a data o perské armádě sbíral zřejmě převážně od řeckých vojáků. Takže bych to bral s rezervou. Asi jako když chlap ženské řekne kolik ho má ne délku a ona si automaticky odečte tři centimentry. ;-)
|
|
|
Jasně, to je pravda. Ale jiný pramen nemáme a nemáme jak zjistit, jestli si Hérodotos počty nadsadil a jak moc si je nadsadil. Můžeme se jen domnívat, jak to bylo a předpokládat falšování motivované nacionalismem. Už jen samotný přesun pětimilionové armády po svých muselo být něco nepředstavitelného. A to, zda jich bylo tolik nebo ne je celkem vedlejší. Pravdou je, že rozloha i ekonomická síla obou soupeřů (převžující ekonomickou silou bylo tehdy zemedělství) byla nesouměřitelná.
|
|
|
Nesoumeritelna? Zalezi na metode mereni. V absolutni sume snad. Ovsem kdyz se treba podivate na Napoleonovo italske tazeni (muj oblibeny priklad), uvidite, jak armada podstatne slabsi porazi silnejsiho protivnika, protoze v konkretnim case na danem miste dovede shromazdit rozhodujici silu. Vas priklad, Cingischan, byl tez velmi obratnym uzivatelem teze taktiky.
Problemem imperii je to, ze jsou velika a svou gigantickou silu nekdy nedovedou shromazdit na spravnem miste vcas a dosahnout rozhodujici prevahy. To bylo zvlaste dulezite v dobe, kdy jakykoliv transport materialu byl prilis narocny. To plati dodnes. Sila je funkci dostupnych zdroju a moznosti jejich prepravy. Tedy sila Persie nemusela nutne byt vubec vyssi nez sila Reku, kteri bojovali doma a meli kratke zasobovaci trasy. Pro Persii navic kazde tazeni predstavovalo ohromne usili, ohromne zdroje potrebne k shromazdeni sil a jejich presunu.
Skocim snad az prilis odvazne jinam, kde muzete rici vice. Konecne i mnohobunecny organismus musi resit takove problemy, prenos informaci a transport materialu. Nejsou problemy v teto oblasti od jistych rozmeru zcela neresitelne? Neziji snad jednotlive casti velkeho mnohobunecneho organismu v relativnim nedostatku (zivin, pripadne prebytku zplodin) ve srovnani s bunkami mensich organismu? Ve vysledku by se to muselo projevit jako prodlouzeni casu odezvy na jakykoliv podnet a nizsim "vykonem" (treba svalu). Je to cirou spekulaci?
|
|
|
Ad čísla v historii - zejména počty vojsk
Na konkrétní počty zapomeňte. Protože:
1. Mnoho antických autorů se nám zachovalo pouze oklikou přes islámský svět nebo se dochovalo zlomkovitě v různých opisech středověkých pramenů. Proto se v jejich dílech vyskytuje mnoho chyb. Navíc v dřívějši historiografii nebylo zvykem něco ověřovat. prostě to napsala autorita a tedy to musí být pravda. Díla se navíc kopírovala - tj. autor zaznamenal nějakou událost podle vzoru jiného - známějšího - díla. Realita šla stranou.
2. Počty nejsou důležité, je jedno, jestli autor uvádí 50 000, 100 000, 500 000 nebo 1 000 000 - znamená to "hodně". Nedovedu si představit prostředky, jak by někdo ověřil počet neřátelských vojáků - v lepším případě autor vycházel z odhadu očitého svědka nebo staršího pramene, v horším to prostě nastřelil podle výsledku nebo svých preferencí.
3. Mnohá čísla mají symbolickou hodnotu - to už my teď nevnímáme. Všimněte si, jak se to v starších pramenech hemží 3, 7, 12 a jejich násobky.
4. A na konec máme oblíbené topoi - prostě obránců a spravedlivých byla vždy "hrdinná přesila", agresorů "zbabělá přesila" a pokud nás někdo porazil, bylo to minimálně 10:1.
|
|
|
Neco jako "eka, eka, mamuti"?
|
|
|
Ano, přesně tak. Pokud se jadnalo o mamuty, tak Kopčem neměl dostatečné prostředky a čas, jak blíže kvantifkovat jejich počet. Navíc se vzhledem k slibným budoucím benefitům, nezabývyt se podrobnou analýzou situace a neprezentoval vedení tlupy konkrétní situaci v oblasti mamutího trhu v powerpointu. Stačila krátká osobní schůzka, na které sdělil jasný mesidž.
V protikladu k tomu měl třeba Mamutík, když prováděl konkrétní obchodní transakce, kde byly znalost přesných dat klíčovou dovedností, údaje naprosto přesné. Takže "tuká, tuká, hek, hek" znamená "dva sobi je dost".
Stačí?
|
|
|
Verte, ze mi bylo okamzite jasne, odkud jste to nesmyslne cislo vytahl, viz ta veta o reckem prehaneni. Podivejte, ten Hippokrates, nebyl take lekar? Vsichni modernejsi (rekneme posledni dve staleti) historici se shoduji, ze to mozne neni.
Stotisicova armada, to bylo na antiku neco neskutecneho. Rimane takove mnozstvi jednotek treba shromazdili jen v nekolika malo bitvach. Cela armada imperia, rekneme za Augusta, cinila rekneme nejakych tricet legii, ktere nemohly presahnout i s pomocnymi jednotkami 15 tisic muzu. Jestli tedy dobre pocitam, celemu rimskemu imperiu stacilo pro udrzovani rozsahlych hranic mene nez tech 500 tisic muzu. Ostatne uz Gibbon tomuto velmi nizkemu cislu venuje znacnou pozornost a srovnava to se soudobymi armadami (konec 18.stoleti, pochopitelne), mnohem vetsimi. Melo vas varovat uz i to srovnani s Nemeckem za druhe svetove valky. Ostatne cela populace Recka v dobe recko-perskych valek nemohla presahovat 12-15 milionu lidicek. Cast z nich jeste k tomu s Persany kolaborovala, tedy rekneme 12 milionu, ovsem v celem Recku!!! Petimilionova perska armada jaksi nema smyslu, jak ocividne. Ta zeme by ji neuzivila a ani neexistovala dopravni sit schopna tolik potravin dodat na bojiste.
Srovnani s Mongoly pouzivejte jen opatrne. Predne dokonce i ve vrcholnem stredoveku mela nektera evropska mesta stovku tisic obyvatel, nemluve o Indii, proti niz jsme tehdy byli drnohryzy. Stotisicova armada a stovka tisic civilistu je podstatny rozdil, ostatne jak v Recku. Co vic, mongolska armada byla velmi zvlastni, v podstate zasobovani nepotrebovala. Vzdyt to byli kocovnici! K zivotu jim stacila step a to, co ukoristili. Z hlediska mobility, treninku, veleni a discipliny nebylo ve sve dobe lepsich, nemluve o teto zasadni vyhodne, temer nepotrebe nejake te logistiky. Je to proto zcela nesrovnatelny priklad a konecne take duvod, proc s ohledem na tehdejsi hustotu populace svet Cingise, jde-li o rozsah rezniciny, kterou rozpoutal, nikdo neprekonal.
Vtip je v tom, ze ve skutecnosti to byli Rekove, ktere lze pocitat za nositele civilizace. Priklad Mongolu ukazuje, ze nejakou tu risi stluce dohromady i banda barbaru. Persie obsahovala stara civilizacni centra, tedy nemohlo jit o tak primitivni spolecnost, nicmene byla to zas dalsi rise v rade, nic zajimaveho. Rekove vsak vykresali ze sve politicke nejednoty cosi noveho, anebo alespon ty jiskry dovedli rozfoukat a zalozit svym zpusobem pozar. Cela pozdejsi evropska historie neni nez ohlizenim se zpet na jedno velike imperium a jednu kulturu (byt nikoliv stejne provenience), i kdyz vim, ze bych za tuhle vetu dostal po hlave od rady lidi (ale to uz za slovo stredovek a dalsi popularni a nesmyslne terminy). Vskutku neni treba fantazirovat, aby clovek v Persii videl rezim nepochybne nebezpecny reckemu svetu a kulture v dobe jejiho vrcholu. Jak ukazuje priklad Rima, jednotne svetove imperium neni mistem, kde by se nejvice darilo vedam a umeni, byt tomu mnozi neuveri. Chaos reckeho sveta byl presne tou hodnotou, ktera musela byt zachovana co nejdele, aby nam zustalo co nejvice. A proto dnes lze s klidem v srdci rict, ze Rekove byli nositeli civilizace a byli napadeni nebezpecnou despotickou risi. Pravda, znicili se o chvili pozdeji sami, nicmene ta chvile byla 80 let, klicovych let.
Jde-li o vase vyvody tykajici se soucasne politiky, zadaji si upresneni urcitou perspektivou. Imperia zanikaji vzdycky, to je nepochybne, a imperia se vzdycky v dobach sve sily snazi vnucovat ostatnim, mnohdy i nasilne, sve predstavy o spravnem usporadani potravniho retezce. Pokud vam vadi jedno konkretni imperium, vezte, ze cas jeho hegemonie se blizi svemu konci, vyvstavaji mu novi rivalove. Ovsem smutnou realitou tohoto sveta je, ze ty nove rise se budou chovat zcela stejne, spis vsak jeste bezohledneji (z nejakeho duvodu Anglosasove vetsinou vladli nejlepsim ze spatnych zpusobu). Imperialni arogance je cosi jako prirodni zakon. Rozcilujete se kvuli silne jaderne interakci?
Jde-li o libertariany, nebyl jsem pochopen. Je treba rozlisovat a navic jeste k tomu brat ta rozliseni jen s rezervou. Vezmeme treba komunismus. Nekteri komuniste se povazuji za internacionalisty, jini zas horuji pro nase domaci zaprdene teplicko. Kdo z nich je vice komunistou, komunistou ve vlastnim smyslu terminu komunismus? Tezko rict. Proto je treba pracovat s oznacenimi velmi obezretne. Nicmene lze snad rici, ze ti, kterym vy rikate libertariani, jsou velmi silnymi pacifisty, totiz ve vsem tom jejich nadseni pro svobodny trh se odvody a valka (prvni je poruseni prav jednoho kazdeho odvedeneho a druhe slouzi expanzi statu a vysavani prostredku z kapes obcanu) proste nevyjimaji dobre. To spise konzervativec dovede obhajit ve jmenu svobody nejakou tu vojenskou kampan. A konecne liberal (tedy po americku levicak) jde spis proti konzervativci, i kdyz nekdy si myslim, ze v tom neni ani trochu skutecneho presvedceni.
Myslim, ze pro sve nazory berle v podobe historie nepotrebujete, anebo byste alespon potrebovat nemel. V takovych debatach vetsinou dejiny slouzi jak klacek, kterym ma dostat oponent pres hubu, nejde tedy o cistotu obrazu. A navic se da v historii, stejne jako v Bibli, najit proste cokoliv.
|
|
|
Moment - Hippokrates nebo Herodotos?
|
|
|
Asi je to matouci, mela to byt narazka na fakt, ze dnesni lekari neleci podle antickych postupu, stejne jako dnesni historik nemusi brat vazne ocividny zvast, ktery si jeho davny predchudce dovoliv napsat. Neni treba dnes brat za absolutni autoritu v nejake veci Herodota, kdyz selsky rozum a jina znama fakta jasne rikaji, ze tomu tak byt proste nemohlo.
|
|
|
Odkud čerpáte své vědomosti?
Já sice vím, že co vykladač historie, to názor, ale kupříkladu vámi uvedený "fakt" s šetřílkovstvím peršanů v bitvě u Marathonu mi přijde trochu přiskříplý. Jestli ona ta prohra nebyla zapřičiněna tím, že peršané v době útoku řeků zrovna nakládali část armády na lodě, které měly doplout do Athén a zatímco u Marathonu byl mezi armádami pat, měly tyto oddíly obsadit město.
Já osobně si myslím, že důvodů perských porážek napříč početní přesile bylo několik:
1. Nedisciplovanost
2. Nejednotnost
3. Nemotivovanost
4. Národní rozdíly
5. Kvantita na úkor kvality
Perská říše byla veliká a sestávala z mnoha zemí. Jako, jak jste uvedl, dnešní EU. Stejně tak jejich armáda, aby byla veliká, musela být sestavena z armád mnoha různých členských zemí. A stejně jako EU, i Perská říše musela mít své národnostní rozmíšky, pitvání se v drobnostech, názorové rozdíly apod. Tedy celková neefektivita. A v bitvách s perfektně vycvičenými, motivovanými a jednotnými řeky se to zákonitě projevilo.
Řekové sice také v mnoha ohledech jednotní nebyli, což se projevovalo na jejich vzájemném válčení, avšak v případě vnějšího nepřítele se vzácně shodli. A důležitý je výsledek.
Ostatně, čísla hovoří za vše. Perské ztráty u Marathonu - 5400 mužů, řecké - 192 mužů.
Bitva u Platají byla v tomto ohledu ještě markantnější.
A navíc, peršané se díky nedostatečnému výcviku rozbíjeli o řecké falangy v nesmyslných výpadech jednotlivců. Při malém nezdaru prchali bezhlavě z boje. Což dělají v podstatě dodnes. Každý si jistě dobře vzpomene na statisíce zajatců ve válce v Perském zálivu. Stačilo aby se někde objevily Abramsy a tisíce vojáků zvedaly bez boje ruce nad hlavu. Prostě neumí válčit.
Marathon:
antika.avonet.cz/article.php?ID=1392
|
|
|
V které válce v Perském zálivu zvedaly statisíce Íránců ruce nad hlavu před Abramsy? Nějak jsem to tehdy nepostřehl.
|
|
|
Nevidím nikde ve svém příspěvku slovo Iránci ve spojení s Abramsy. Kromě toho mám dojem, že válka v Perském zálivu se týkala Iráku.
|
|
|
ach tak, pro vás zřejmě peršani=iráčani? nebo obecně ne-řekové? nebo všichni obyvatelé zemí Perského zálivu? :)
Ve válce v Perském zálivu skutečně bojovali Peršani (Íránci) s Iráčany, a to v krvavém konfliktu 1981-88. Ať už obě strany uměly válčit nebo ne, stálo to celkem údajně 1 500 000 životů a už tehdy, ještě jako mladý chlapec, ve věku zhruba iráckých odvedenců, jsem si při těch roky trvajících TV šotech s 25000 mrtvými po každé bezejmenné ofenzívě říkal, komu taková válka vlastně prospívá? Tu válku nevyhrál ani Irák, ani Írán, ale snad jen výrobci zbraní. Abramsy tam tenkrát asi nebyly, ale F-4 a F-14 na íránské straně, MiGy a chemické zbraně na irácké straně.
(V téhle souvislosti (kromě amerických letounů dodávaných už od éry Nixona Íránu) není nezajímavé, že se Saddámem Husajnem jednal jistý Donald Rumsfeld...)
Peršani asi v té době dokázali vést hůř technickou válku a doháněli to lidskými zdroji, Iráčani zase byli přes Sýrii zadobře se sovětskou říší a nerozpakovali se použít nějaké ty bojové plyny nebo vypuštěnou přehradu, čert vem nějaké civilní obyvatelstvo.
Analogie se Spartou mi tu celkem uniká, konflikty v oblasti dodnes vidím zhruba tak, že se tzv. třetí svět navzájem v dobře přiživovaných konfliktech vysiluje, za potměšilého ponoukání jistými velmocemi. Pokud si to třetí svět občas ve chvílích mezi nesmyslným válčením uvědomí, není se divit, když občas namíří svou zlobu na skutečného původce zla.
Opakuju, bez Západu a jeho technologické a obchodní spolupráce by se "Peršani" dodnes mlátili klacky, v nejlepším případě okovanými. Otázkou je, jestli (vlivem bezuzdné obchodní vášně Západu s jakoukoliv komoditou) nezačne jednoho dne platit (nejen pro dodavatele štěpného materiálu): čím kdo zachází, tím taky schází...
I když Rumsfeld už tou dobou bude dávno patřit minulosti.
zdroje: http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10363.html
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_1166.html
|
|
|
Válka v Perském zálivu. Rok 1991. USA vs. Irák.
Součástí perské říše byl jak dnešní Irán, tak i dnešní Irák. Pokud se pletu, opravte mě.
|
|
|
|
Ano, podle té mapky jsou "Peršani" Egypťané, Pakistánci, Turci, Palestinci a nejspíš i Židi :) možná i mně nebo vám obíhá v řečišti pár kapek perské krve...
Z války, kterou zmiňujete (zásah USA za účelem obnovení ropné funkce Kuwaitu) by každy, nejen Peršani (ať už mají aktuální hranici kdekoliv) musel vyjít jako horší "bojovník", to je přece zřejmé. Proti Saddámovi v roce 1991 byla část arabského světa, východní blok, který by ho podržel, se právě v čele s Ruskem hroutil, a na straně USA byl bez větší mediální práce celý Západ. Samozřejmě měl na něj žízeň i tehdejší islámský režim ve vedlejší Persii/Íránu. Nemohlo to pro Irák (dle vás pro "Peršany") dopadnout jinak. Ty Abramsy tehdy fakt vítězily jednoznačně.
Dneska je už zase situace jiná. "Peršani" (v vašem širším pojetí) si svoje skóre začali upravovat 11/9/2001 a problematická pozice Západu je rok od roku problematičtější. Rumsfeld byl odsunut mezi dějinný odpad, přesto válka (ovšem v jiné formě než za účasti Abramsů) peršanů proti Západu pokračuje dál. Osobně jsem docela zvědav na americké argumenty, až budou za rok Irák "předávat" a neslavně odcházet.
Není úplně zřejmá role Ruska, ještě prekérnější je pozice Číny. Jasné jsou jen kroky Izraele, na který se mimochodem neustále poněkud neprávem zapomíná, dnešní Xerxes totiž nehodlá útočit na Řecko, zatímco Židům slibuje vymazání z mapy.
Obchodně-zbrojním obojakým postojům Západu se nedá říkat věrolomnost, v byznysu totiž žádná věrnost neplatí; přesto jsou šance Západu i přes jeho usilovnou plastičnost spojenectví čím dál problematičtější. O tom ostatně pojednává i tahle diskuse na jiných místech.
|
|
|
To, že se pozice západu komplikuje není zapříčiněno ničím jiným, než opět salonními levičáky po celém světě, kteří mají potřebu se vyjádřit, i když se jich to netýká. Je to podobný scénář, jako Vietnam. Můžu mít perfektní armádu, ale nemůžu vyhrát, když nemám podporu doma.
Každopádně i v té poslední válce v Iráku nepředvedli Iráčani v boji nic. Spojenci je prostě převálcovali. Jediné, co jim tam teď z vojenského hlediska komplikuje život je partyzánský boj, vedený fanatiky.
Avšak už na příkladu Řecka, Říma, ale i dnešních USA lze vidět ten markantní rozdíl mezi perfektně vycvičenou, profesionální a motivovanou armádou a armádou odvedenců, vedenou do boje pomocí bičů.
|
|
|
V tom Vietnamu americti boys moc motivovani nebyli - valka se tahladlouho, Vietnam byl dosti daleko od rodnych USA, nez aby to citili osobne, jako valku proti osklivym agresorum za rodnou zem...pry byly dost vazne problemy s drogami...a myslim, ze v Iraku to dopadne podobne.
|
|
|
Problémy s vojáky ve Vietnamu byly, ale nebyly nijak výrazně větší než za ostatních válek jako například WWII a v Koreji. Opravdovým problémem bylo domácí "mírové hnutí". Američané z toho konfliktu vycouvali v době, kdy ho mohli čistě vojensky snadno vyhrát. Místo toho se ale na spojence vykašlali a nechali ho napospas komoušům :-(
|
|
|
No - mirove hnuti - kdyz uz bych napr. mela syna v armade, tak bych ho nevidela zrovna rada ve Vietnamu nebo v Iraku. Kdyz uz, tak aspon na hranicich vlastni zeme nebo aspon Evropy.
A opravdu myslite, ze to tam ve Vietnamu mohli vyhrat? Jako ze by se tam po vitezstvi rozhostil klid, mir a poradek? Asi tak, jako ted v Iraku?
|
|
|
Mohli vyhrát válku a zabránit komoušům v obsazení Jižního Vietnamu, podobně jako to udělali v Koreji, nejspíš i zlikvidovat severovietnamský režim (to v Koreji mohli taky, ale pod tlakem šli na obnovení předválečného uspořádání). O klidu, míru a pořádku jsem nic nepsal. Možné to bylo, jisté pochopitelně nikoli.
V okamžiku, kdy budete muset bojoat na hranicích vlastní země už je to boužel dost v řiti.
|
|
|
A za predpokladu, ze by ve Vietnamu po "uspesne" vojenske akci ten mir a poradek nenastal, tak k cemu to vlastne cele melo byt? Komuniste Vietnam nakonec stejne obsadili - a nic tak dramatickeho se nestalo, tusim, ze snad neutrpela ani bezpecnost USA, nebo snad jo?
|
|
|
V Koreji mohli zlikvidovat severokorejský režim a Dwight Eisenhower měl dokonce i plán. Plánoval použití asi padesáti atomových bomb, svržených na klíčová města Severní Koreji. Ale jinak neměli šanci. Po zapojení Číny a Ruska jim došly síly.
|
|
|
|
Mám trochu jiné představy o "čistě vojensky snadno vyhrát". Američani právě vycouvali, když to nejenom marketingově (propagandisticky) ale i vojensky nezvládali.
|
|
|
A to je dobre nebo spatne?
|
|
|
|
No já nepovažuji za vítězství to, že danou zemi vymažeš ze světa, včetně civilistů a všeho živého v dané zemi se nacházejícího. K tomu by při nepodepsání příměří muselo nevyhnutelně dojít. Američané prostě nevěděli jak dál tak začali jednoduše zabíjet (nálety i chem zbraněmi) hromadně civilisty (nevinné a neozbrojené) a čekali, kdy představitelům země dojde trpělivost. Ano, tomuto neříkám vítězství, tomuto neříkám vojensky zvládat - tomuhle já říkám genocida.
|
|
|
Ale pendrek, k excesům pochopitelně docházelo, nikdo nebude tvrdit, že se US armed forces ve Vietnamu chovaly jako nedělní škola na výletě, ale odhalené přestupky byly trestány a k žádnému hromadnému či dokonce systematickému zabíjení nevinných a neozbrojených civilistů ze strany USA nedocházelo. Je pravda, že docházelo k vyřizování účtů mezi severními a jižními Vietnamci, ale tam měli v teroru proti civilnímu obyvatelstvu navrch jednoznačně komunisté.
K žádnému známému úmyslnému použití chemických zbraní ve Vietnamu nedošlo. Používaly se pouze defolianty, o kterých se v té době myslelo, že nemají negativní účinky na lidi a teprve s odstupem času se zjistilo, že to jsou pěkná svinstva. Podobně se kdysi používaly třeba olověné vodovodní trubky a nikdo v tom nehledá spiknutí na vyvraždění celých měst.
|
|
|
Dlouho jsem se ostýchal, ale nakonec se přece jen zeptám. Protože šíře ani houbka mých znalostí se nevyrovnají tvým, musím si leccos doplnit.
Tak tedy prosím:
1) Co je to chemická zbraň?
2) Co je to defoliant?
3) Co je to úmyslné použití?
4) Pokud sem taháš olověné vodovodní trubky, dokážeš odhadnout, kolik procent (do)dnes provozovaných vodovodních přípojek je z olověných trubek a jak to ovlivňuje život v celých městech? A abychom sem nelákali levičáky ani jiné komunisty, tak v Německu, dříve Západním. A jaký to má vztah k diskutované genocidě, nebo k "mírnější" likvidaci části genu, respektive proč to vůbec zmiňuješ?
|
|
|
To mi zní, jako sovětská propaganda. Skutečnost byla mnohem prozaičtější. Co se týče genocidy, tak té se dopouštěli spíše sami vietnamci. Američané, jak napsal JJ měli pár excesů, které vycházeli spíše z psychického stavu vojáků. Ti byli pod neustálým napětím a tak se občas stalo, že jim vytekli nervy. A ano i US Army občas tyto excesy kryla, třeba jako v případě té vesnice (teď si nevzpomenu, jak se jmenovala).
|
|
|
Ta vesnice zmasakrovaná americkou armádou se jmenuje My-lai. Jestli jde při vraždění civilistů o selhání jednotlivců nebo o chybu systému, který nedokáže kontrolovat jednotlivce, je námět na další diskusi. (V níž bychom mohli zabrousit až třeba k Třetí říši a k jednotlivcům, kteří se "nemohli upamatovat" na plynové komory pro židovské etnikum.)
Co je důležité:
Pro dnešní svět mnohonásobně pokrytý mediální pozorností ale nabývá každé zdánlivě okrajové selhání jednotlivce obrovských rozměrů "díky" efektivitě propagandy. Co dělal sovětský voják v Afghanistánu, se nikdo nedozvěděl. Jestli ale skupina amerických vojáků v roce 2005, kteří "byli pod psychickým tlakem a vytekly jim nervy" znásilní a pak zavraždí se zbytkem rodiny 14 letou Iráčanku, je to ze strategického hlediska postavené na roveň úspěšné ofenzívě protivníka. Svět je mediálně obrovsky provázaný, vojenské operace probíhají (i s incidenty individuálních barbarů) takřka v přímém přenosu. Okoralé publikum navíc zajímají ty excesy daleko víc než týdny trvající rutinní bezpečnostní kontroly a prozaické procesy.
Vojenská velení jednotlivých soupeřících stran mají navíc pochopitelnou tendenci svoje excesy skrývat nebo aspoň bagatelizovat a protivníkova propagandisticky nafouknout a prodat.
Armádní velení si nemůže dovolit osoby angažované v excesech moc radikálně trestat, protože by si tím odrazovalo osoby dosud nepotrestané, musí v nich naopak vzbudit dojem, že za nimi stojí "v dobrém i ve zlém". Proto ty mírné tresty (ve srovnání s vraždami nebo znásilněními na vlastním území,v době míru. Tuhle praxi používala už SS v generálním gouvernementu a ve "Slobodném štátě". Dokonce na to existovaly příslušné výnosy velení, pouze se neoznamovaly plošně vojsku, aby přespříliš nezesurovělo.)
Pokud jde o Vietnam, za mimořádně výstižnou otázku pokládám "A za predpokladu, ze by ve Vietnamu po "uspesne" vojenske akci ten mir a poradek nenastal, tak k cemu to vlastne cele melo byt?" o něco výše.
Analogie se současným Irákem je den ze dne užší.
Srovnání záměrného plošného použití defoliantu s rozvodem pitné vody trubkami z olova je prostě humorné, k tomu není co dodat.
|
|
|
No jo, My-Lai. Já pořád hledal May-Li. :-)
|
|
|
A furt mi na tu otazku nikdo neodpovedel.
V pripade obsazeneho Nemecka po WWII se nastesti neprosadily nazory zaslapat ho ekonomicky do zeme (patrne taky paradoxne diky sovetske htrozbe). I s temi Japonci to celkem vyslo... i kdyz si naoktrojovane hodnoty prizpusobili, jak ostatne cinivali odevzdy.
Ale vsechny dalsi pokusy dopadly a dopadaji dost blbe, protoze mistni obyvatelstvo asi neni to spravne obyvatelstvo. Vietnam spadl pod Severany, ale ted uz jde nejspis svou vlastni cestou, mozna podobnou cinske...kdo vi...
Somalci, obstastneni dalsi humanitarni invazi, vlaceli mrtvoly osvoboditelu po ulicich (patrne z vdecnosti) a pokud vim, tak tam doted neni dobre misto k zivotu. Proto taky tvori Somalci nhemalou cast zadatelu o azyl v EU (doposud slusne a evropsky homogenni Finsko by mohlo vypravet) i USA, kde hbite vyuzivaji mistni multikulti posedlosti.
O humanitarnim trestani Srbska za "agresi" vuci islamskym gangsterskym Kosovcum lepe nemluvit...
...a posledni humanitarni invaze do Iraku taky zrovna neni prikladem uspesneho nastolovani demokracie a lidskych prav vukol...
|
|
|
Skutečně, sovětská propaganda, žádná genocida..
Jenom si nemohu vzpomenout, který sovětský představitel tehdy prohlásil:" Vybombardujeme je do doby kamenné." K tomu se pak přidružilo použití napalmu a chemických zbraní.
To je jeden exces nebo tři nebo pár ?
Vždycky jsem si myslel, že je to velmocenský přístup k problému.
|
|
|
Že by se chemické zbraně a napalm běžně používaly proti civilnímu obyvatelstvu?
A jinak, řeči se vedou a voda teče, znáš to.
|
|
|
Hned jsem si říkal, že ta fotka z My Lai je aranžovaná, žádný napalm, nic, a ti američtí vojáci v pozadí jsou převlečení Vietnamci, nakonec to děvče přežilo a dokonce nedávno ve světlech ramp a vrčení kamer prohlásilo, že odpouští, nebo tak něco.
A ta nedávná aféra s AO, rezidui a poškozením zdraví nejen domorodců, ale i nedomorodých aplikátorů (aplikačů ?), to je jistě jen ta sovětská propaganda (přestože CCCP již tehdy neexistoval).
Znám to, voda teče, psi štěkají a karavana kráčí dál, kaňonem černým kolem bílých skal. Svět je tak jednoduchý....
Hlavně jedno nevím: jak plošně letecky aplikovanými chemikáliemi na rozloze tisíců kilometrů čtverečních nezasáhnout civilní obyvatelstvo. Ale třeba prostého vidláka poučíš.
|
|
|
Na to se dá říci jen to, že je škoda, že tě američané ve válce ve Vietnamu neměli za vojenského poradce.
|
|
|
Tak teď jsi mi to skutečně důkladně vysvětlil. Na to jsem krátký.
Jak tvá reakce ale souvisí s mým příspěvkem? Dokážeš to nějak prostému vidláku vysvětlit?
Vzhledem k tomu, že jsem to nezažil a ty máš patrně přesné informace, ještě jednou:
Ta ženská, co v americké televizi prohlásila, že odpouští, byla nebo nebyla tou holkou na fotografii z My-Lai?
Byl za My-Lai nižší velící důstojník v USA odsouzen nebo nebyl?
Nálety byly nebo nebyly?
Prohlášení o vybombardování někoho do doby kamenné bylo nebo nebylo?
Napalm použit byl nebo nebyl?
AO velkoplošně použit byl nebo nebyl?
Problémy s rezidui AO v půdě ve Vietnamu (a jejich následná distribuce v potravním řetězci), v organismu lidí na obou stranách fronty jsou nebo nejsou?
|
|
|
Máš to dost popletené a zjevně ti chybí základní informace o vietnamské válce.
1) Ta slavná fotka nahé holčičky vůbec nesouvisí s My-Lai. Fotka byla pořízena v roce 1972 u vesnice Trang Bang, což byla vesnice v jižním Vietnamu. Na vesnici útočily síly Viet Congu a letoun jihovietnamského letectva omylem shodil napalm na civilisty. Nešlo o válečný zločin, ale o "friendly fire" nehodu. Navíc v něm nebyli zapojeni Američané.
2) Za My-Lai byl v USA odsouzen velitel čety, i když si odseděl jen tři roky. My-Lai byl klasický válečný zločin, kdy vojákům v protipartyzánském boji prostě "rupne v bedně".
3) Nálety na severní Vietnam byly. Bohužel příliš opatrné a slabé, a to hlavně za prezidenta Johnsona (operace Rolling Thunder). Hlavní příčinou náletů byly ovšem útoky z severu.
4) Vybombardování do doby kamenné - ano, ale je to třeba vidět v kontextu, kdo koho napadnul.
5) Napalm použit byl a jeho použití bylo zcela v souladu s válečnými konvencemi.
6) Agent Orange použit byl. Nebylo to správné, ale v té době nebyly známy jeho vedlejší efekty.
|
|
|
Možná to mám dost popletené, o vietnamskou válku se nijak specielně nezajímám.
1) Skutečně to mohl být omyl. Američané tehdy předmětnou loklaitu nechali napospas a probíhal tam boj mezi regulérními armádami podporovanými z jedné strany partyzány.
2) Ano.
3) Hlavní příčinou náletů byla účast USA ve válce na druhém konci světa. Alespoň tak se to lze dočíst.
4) Ano. Jako Drážďany, Hirošima atd. Ale to už se tu diskutovalo loni.
5) Jak jinak. Jak se zajistí, že napalm a bílý fosfor poškodí jen nepřítele, zatímco vesničany poschovávané v domcích a keřích nechá nedotčeny?
6) AO byl v USA schválen pro zemědělské užití tuším v roce 1964. Rozhodně nebyl schválen k postříkání (údajně) 3181 vesnic v jižním Vietnamu.
|
|
|
Genocida byla, nebo nebyla? Co hromadné hroby, jako třeba v Kosovu? Zbyly tam po američanech, nebo nezbyly? Jsou kromě My-Lai známy další případy vyvraždění vesnic, nebo ne? Byl to tedy jen exces, nebo genocida? Byl AO používán jako defoliant (látka způsobující odlistění) nebo to byl chemický útok na obyvatele? Vědělo se tehdy o druhotných problémech s AO? Prohlášení o vybombardování bylo stoprocentně myšleno vážně?
Má reakce s tím souvisí velmi úzce. Každá válka s sebou nese rizika menších i větších selhání na obou stranách konfliktu. Špatný odhad, přemíra sebevědomí, nedostatečná pružnost atd. To všechno zapřičiňuje menší, nebo větší chyby. Ne nadarmo se říká, že po bitvě je každý generál. Proto bych si přál, abys mohl ve válce ve Vietnamu působit na americké straně, jako vojenský poradce, protože při tvém velení by jistě k takovým chybám nedocházelo.
|
|
|
1) Kosovo leží jen kousek vedle, ale přece jenom vedle. Souvislost s Vietnamem mi uniká.
2) Nevím. Ty to víš?
3) Tady se naskýtá otázka, co víš o herbicidech. Pravda, defoliant, to je politicky korektnější a taky to líp zní, tak nějak neškodně. Problém reziduí znám byl, následující vlna paniky o otrávené půdě a vodě v zemích socialistického tábora v první polovině sedmdesátých let, hnutí Brontosaurus, Přežijeme rok 2000, to všechno následovalo předcházejí podobnou vlnu na Západě, když vešlo ve veřejnou známost, jaké účinky ty látky vlastně mají.
4) Že by pan prezident tehdy žertoval? Pokud vím, jsi první, který tuto možnost otevřel. Gratuluji.
Tvůj druhý odstavec opět nechápu.
Programové použití chemických zbraní letecky (samozřejmě, i pozemně) aplikovaných na tisících kilometrech čtverečních, plošné bombardování (údajně bylo ve Vietnamu použito více materiálu, než ve WWII, ale to mohou být tendenční odhady), to jsou menší nebo větší chyby?
Pokud, jak soudím z posledního souvětí tvé reakce, mě chceš prostě jenom zesměšnit, posluž si. Mně je to jedno.
|
|
|
V Kosovu byla prokazatelná genocida. V Srbsku také. Našly se tam totiž hromadné hroby. Stejně jako po nacistech. Považuji tedy hromadné hroby za jeden z atributů genocidy. O hromadných hrobech ve Vietnamu jsem nikdy nic nečetl. Proto jsem se ptal, zda máš o hromadných hrobech ve Vietnamu nějaké informace.
Já vím pouze i My-Lai, což byl prokazatelný exces několika zmagořených vojáků a ač to armáda kryla, nedá se to ani při velké fantazii považovat za genocidu národa.
Co se týče bombardování. Při spojeneckém bombardování Evropy zemřely statisíce civilních obyvatel. V Hirošimě a Nagasaki také zemřely statisíce obyvatel. Ty všechny země chtěli spojenci vyhladit? Dá se tomu říkat genocida? Anebo je to normální válečný akt?
Co se týče defoliantů, tak si myslím, že ani jeden z nás nemůže stoprocentně dokázat pravý důvod jejich použití. Ty tvrdíš, že primární cíl byli lidé, mě se to zdá postavené na hlavu. Ač možná byly v sedmdesátých letech známy druhotné účinky na lidi, je také pravdou, že v armádě vládne jistá setrvačnost, co se týče zbraní. V době, kdy seriozní vědci varovali před nukleární zimou, ani USA ani SSSR na tato varování nedaly a obě strany ještě dlouho poté plánovaly prevetnivní úder pomocí nukleárních zbraní. Jsou to prostě arogantní magoři. A na vyhlazení lidí existuje spousta spolehlivějších a účinějších přípravků jak chemického, tak biologického původu, než defolianty.
Tvůj problém je, že tehdejší válku ve Vietnamu posuzuješ dnešní optikou, jakou se posuzují dnešní konflikty. Konflikty, které jsou pod drobnohledem médií a kde je každá zabitá irácká rodina propírána v médiích a na internetu hned druhý den po tom, co se to stalo. Kdybys touto optikou posuzoval válečné konflikty, které proběhly před tisíci lety, musel by sis zákonitě myslet, že byli lidé tehdy zvířata. Když si třeba vezmeš takovou normální věc, jako že se ranění v bitvě ošetřují, a to i ranění nepřítele, tak jeden z prvních, kdo toto ve své armádě zavedl byl až Filip Makedonský (myslím), který platil svým lékařům za každého zachráněného vojáka. Do té doby se ranění na obou stranách dobíjeli.
A co se týče toho, jak říkáš zesměšnění, tak to neber tak vážně. Nechtěl jsem tě zesměšnit, jen jsem ti chtěl naznačit, že mluvíš o něčem, o čem nemáš potřebné znalosti, ovlivněn médii a levicovým smýšlením, které je v módě, zatímco realita je všem našim představám nahony vzdálená. Jako ten salónní mudrlant, který "ochraňuje" ohrožená zvířata a přírodu za každou cenu, ale jen do té doby, než stane tváří v tvář jednomu s posledních exemplářů tygra usurijského s puškou v ruce. (zase nadsázka)
|
|
|
AO byl použit pro odlistění džungle, kde se schovávali vojáci Vietcongu - s těmi si US Army přestávala vědět rady a proto byla každá metoda slibující zefektivnění dobrá. Vedlejším efektem bylo ničení zemědělských ploch a tím pádem ohrožení civilních obyvatel hladomorem, ale to se dá odůvodnit argumentem, že vesničani partyzány podporovali a byli proto "přáteli nepřítele". Kdo chce, může hledat analogie s Fallúdžou, kdo nechce, nemusí.
O spojeneckém bombardování Německa na konci války, speciálně Drážďan, se bývalí piloti US a RAF vyjádřili "...asi to, co jsme dělali, byla genocida...". Viděl jsem to v dokumentu BBC.
Existuje jistý fenomén, párkrát jsem si toho všiml, že mladý účastník dotyčné operace o smyslu operace a o svých postojích nepochybuje; po čase se ale jeho hodnocení posouvá a nezřídka i obrací.
V roce 1995 jsem neočekávaně mluvil s českým veteránem z války v Zálivu, oslovil mě úplně nečekaně a nesouvisle začal vyprávět o svých zdravotních problémech a o nezájmu okolí. Měl jsem tehdy u sebe videokameru (Sony8), ale zareagoval jsem pozdě a dost neprofesioálně, mám jen maličký neprůkazný fragment... :-(((
O vypořádání a "ohodnocení" amerických veteránů, kteří prášili Agent Orange, o jejich postižených nebo žádných dětech by nejlíp povyprávěli (zbývající) veteráni...
|
|
|
1) Pokud někoho spálím napalmem, netřeba ho pohřbívat.
Pokud někomu defoliuji životní prostředí včetně zemědělských plodin na plože cca 24 000 km2 (udává se 3181 vesnic, 21 - 3,6 M obyvatel), není to genocida.
Pokud někdo nezemře hned, ale až děti a vnuci, není to genocida. Jsou to jen přehmaty, excesy a postranní efekty.
2) Můj osobní salónně levičácký názor je, že ničení civilního obyvatelstva mimo frontu není normálním válečným aktem. Ať zavelel Attila nebo Stalin. Pokud je možné libovolně likvidovat civilní obyvatelstvo, je 11/9 normálním válečným aktem a ne teroristickou akcí (za kterou jsem 11/9 až dosud považoval).
3) Primárním cílem byli lidé, jak už to ve válce je. Sekundární účinky jsou armádě lhostejné. Příklad: obrovským překvapením pro velící složky US Army byl fakt, že vojáci v padesátých letech odmítli naklusat do terénu vyčištěného jaderným výbuchem. Zda se tak dělo i s vojáky RA jsem nedohledal.
Pokud jde o ty defolianty, AO je tuším TCDD, který lze použít k zahubení úplně všeho. V jižním Vietnamu se používal rozpuštěný v bezínu nebo naftě, v první fázi (do roku 1971) 19M galonů. Aplikace ropných látek do přírody je v tomto případě vedlejší nepatrnou škodou. Úlety do okolí (Thajsko, Kambodža) také.
4) Válku ve Vietnamu mohu posuzovat jen svou optikou, stejně jak každou jinou válku, ve které jsem nebyl. To je můj problém.
Zákonitě si myslím, že lidé jsou zvířata. Stačí velmi málo, aby se to projevilo, viz tebou zmíněné Kosovo.
5) Zajímalo by mě, která z mých námitek nebo myšlenek v předmětných příspěvcích byla levicová a proč. Já to nedokážu odhalit.
|
|
|
Ale shodneme se tedy na tom, že co válka, to nějaká malá, nebo větší genocida - viděno tvou optikou.
Můžeme říci, že válka je obecně svinstvo. Ať se podíváš na kteroukoliv válku, nejvíce to vždy odsíralo civilní obyvatelstvo.
V tom případě tedy buď prohlásíme každou válku, kde umírají civilové, za genocidu, anebo prohlásíme genocidou jen tu válku, kde prokazatelně šlo o cílené vyhlazení civilního obyvatelstva, nebo jeho části, a to ať už sofistikovanými metodami (chemie, bio apod.), anebo primitivními metodami (kulka do hlavy, umlácení klackem...).
Viděno tvou optikou - válka ve Vietnamu byla genocidou, a to jak na straně americké armády, tak na obou vietnamských stranách. I ten Vietkong totiž vyhlazoval civilní obyvatelstvo.
Viděno mou optikou - válka ve Vietnamu byla normální válka a obrovské ztráty na civilním obyvatelstvu byly zapříčiněny normální bezohledností obou armád i Vietkongu. To až od války v Perském zálivu je každé prdnutí vojáků pod drobnohledem médií.
Avšak tvrdím, že o cílenou genocidu (neboli vyhlazení obyvatelstva) nešlo.
Kupříkladu to tvoje masivní bombardování severu mělo pouze zastavit postup severovietnamců.
Cituji z Wikipedie:
30. března zaútočilo 15 divizí, teď už převážně VLA, na jih ze všech stran – tedy z Kambodže, Laosu jako i přes demilitarizovanou zónu (hranici obou Vietnamů, na které se do té doby nebojovalo). Útok hlavně díky masivnímu nasazení tanků postupoval poměrně úspěšně. Jednotky ARVN, které bránily demilitarizovanou zónu, byly poraženy. 29. dubna padlo do rukou komunistů po těžkých bojích strategické město Quang Tri, největší jihovietnamské město ležící severně od Hue. Po jeho pádu se po cestě č. 1 hrnuli do zdánlivého bezpečí k Hue tisíce civilistů utíkajících před boji. VLA ale cestu přeťala a začala ji po celé délce ostřelovat. Při masakru zahynulo okolo 2000 civilistů.
Američané nebyli ochotni nečinně přihlížet postupu komunistů. Okamžitě po počátku ofenzívy spustili nejintenzivnější bombardování Severního Vietnamu za celou válku. Nálety byly vedeny poprvé opravdu efektivně a bez omezení. Ruku v ruce s tím byly přímo podporovány i jednotky ARVN. Tak se postupně komunistická ofenzíva zpomalovala, až se nakonec zastavila. Jihovietnamci nejistě, ale přece jen přešli do protiútoku a osvobodili zpět většinu země. Quang Tri znovu osvobodili 14. září. Ofenzíva stála komunisty 100 000 padlých, Jižní Vietnam postrádal 40 000 vojáků.
V průběhu intenzivní letecké války nad Severním Vietnamem se znovu rozpoutaly masové protesty proti válce. V tomto období byly při jednom z náletů jihovietnamského letectva omylem shozeny bomby na civilní obyvatelstvo. Známé záběry popálených a vystrašených dětí vybíhajících ze zasažené osady se staly jedněmi ze smutných obrazů války.
Konec citátu.
Co se mě týče, jde pouze o úhel pohledu. Nic víc.
|
|
|
Teď v tom mám opravdu hokej. Zajímalo by mě, kdo to do té Wikipedie psal.
Jak cituješ, vojsko komunistů je v Jižním Vietnamu, kde na frontě bojuje s ARVN. USA nepřihlížejí nečinně a spustí nejintenzivnější bombardování Severního Vietnamu, tedy za frontou, efektivně a bez omezení.
Při ostřelování silnice č.1 v oblasti, kterou vojska USA vyklidila, skutečně jihovietnamské letectvo shodilo napalmové a fosforové bomby na vlastní vesnici. Nevím proč, měl jsem tu fotku v paměti přiřazenu k My-Lai, chyba.
Lze se také dočíst, že kromě AO použily USA AW a AB specielně k ničení rýže, kupodivu ale i v deltě Mekongu, kde tím utrpělo jihovietnamské venkovské obyvatelstvo, a tomu rozumím ze všeho nejméně. Nejspíše je to tím, že USA vedly svou válku proti komunismu, ve které je, jako asi obvykle, "mimochodné" škody způsobené obyvatelstvu bráněného spojence nezajímaly.
Vojáci z Austrálie a Nového Zélandu zasažení ve Vietnamu AO byli svými vládami finančně odškodněni.
Jde o úhel pohledu - dokážu uplatnit jen úhel vidláka, který nemá mocenské ambice a jeho život je obvykle započítán mezi postranní škody, zcela zanedbatelné. Možná je to nechutně levicové, ale je mi to jedno.
|
|
|
Tak, správně. Hokej v tom mají všichni a není historika, který by skutečnost nepřibarvil svými ideologickými názory.
Víš přeci, že k nám v padesátých letech američané nasadili mandelinku bramborovou, aby zničili naše hospodářství.
Úhel pohledu. Jen úhel pohledu.
|
|
|
Čemu z té Wikipedie nerozumíš? Je to velmi stručný popis tzv. Velikonoční ofenzívy z roku 1972. V té době již bylo ve Vietnamu jen málo amerických vojáků, a proto severovietnamská armáda (PAVN) vpadla na území jižního Vietnamu. ARVN byla nucena ustupovat, ale díky americkým leteckým útokům (ať již šlo o přímou taktickou podporu ARVN nebo strategické nálety na Hanoi, Haiphong a další cíle) se podařilo ofenzívu zastavit a zatlačit PAVN zpět. Co je na tom nejasného?
Cílem Agent Orange bylo hlavně zničit džungli, aby se v ní příslušníci Viet Congu nemohli ukrývat. A občas i úrodu, aby se Viet Congu zhoršila možnost zásobování. Nikdo nechtěl zabíjet vesničany. Existoval projekt tzv. strategických vesnic, kdy se lidé z malých vesnic sestěhovali do jedné velké, která se dala lépe bránit.
|
|
|
Nejasné je mi to celé. Vynechám-li bombardování severních oblastní a hlavně měst daleko za frontou, která byla jižně (nezobrazuje-li se mi mapa obráceně), tedy:
Cílem AO nebylo nic, chemická látka nemá cílů.
AO bylo "krycí" označení látky, aby ji dokázal manipulovat i četby neschopný odvedenec a aby se nevyděsil případný znalec. Kromě toho se používal AW a AB, látky s nižší toxicitou.
AO, abychom drželi lajnu, byl v USA léta zkoušen a v roce 1964 schválen k použití jako totální herbicid, což je buď politicky nekorektní nebo vojensky neeufemistický název pro tolik oblíbený defoliant.
Použití totálního herbicidu na předmětné ploše v doloženém množství musí být nejasné každému člověku nezabývajícímu se genocidou.
Nido nechtěl zabíjet vesničany plošně letecky aplikovanou látkou, která byla deklarována jako prudký jed a podle toho se také v zemi původu manipulovala a skladovala. Hustý.
Vojenský výsledek je omračující: půl století po použití se v džungli stále nemohou ukrývat partyzáni, ale ani ptactvo nebeské, které by případně chválilo Hospodina, protože džungle není jen odlistěna, džungle není vůbec a tím pádem na vhodných svazích není ani půda. Naštěstí existují odolné druhy zejména trav, které dokáží ochránit půdu před totální degradací a odnosem z celé zasažené plochy.
Použití AW a AB na likvidaci produkce rýže nemělo tak výrazný dlohodobý účinek, pouze se projevuje na dětech (je to předmětem zkoumání).
Otázkou je, proč byly tyto látky použity, jak některé prameny uvádějí, také v deltě Mekongu, což se na severu býti nezdá.
Co mi z toho logicky vychází? (A to je to, čemu nerozumím nebo se bojím rozumět.)
USA vedou nemilosrdnou krutou válku za své životní zájmy v celém světě (obdoba Limes Romanorum). Za lidská práva, proti komunismu, proti terorismu, proti držitelům jimi samými dodaného anthraxu, proti výrobcům zbraní, které jen oni sami kdy použili. V této válce neberou ohled na spojence, s případnými doprovodnými škodami se prostě počítá. Naše armáda a náš stát jsou tak malé, že by do počtu nepodstatných doprovodných škod nebyly snad ani zahrnuty. Samozřejmě, nikdo nechce zabíjet vesničany. Oni zemřou sami tak nějak mimochodem, a třeba ani ne hned.
Kontrolní dotaz: a není snad Praha jenom nepodstatnou vesnicí ve světě, kde opravdová města mají více obyvatel než jakési Česko, existuje-li vůbec?
|
|
|
Problém je bohužel trochu hlubší, než aby ho bylo možno narychlo spláchnout poukazem na "všechno perfektní, jen salónní levičáci nám podrážejí nohy".
V Iráku (Iráku, žádní vaši Peršani) především Američani neměli a nemají žádné svoje národní zájmy, byť se to Rumsfeld a přidružená klika snaží na všechny strany "prokázat". Západ měl nechat celý Přední Východ buď živořit s jejich velbloudy, nebo obchodovat navzájem mezi sebou s datlemi a neměl se kompromitovat s obchodem s nimi, nebo dokonce srát horem dolem letouny a zbraňové systémy tu Saddámovi, tu Saddámovým protivníkům. To za prvé.
Za druhé, současná americká armáda není ani zdaleka perfektní. Perfektní jsou možná úzké výseče sofistikovaných systémů, navádění střel nebo komunikační technika. Jenom s tím se ale nedají zakončit úspěšně operace, kterým říkáte "jediné, co jim ještě komplikuje život". To, co jim teď komplikuje život, je naopak to zásadní. USA umí válku začít, oslnit svět technologiemi, neumí pak ale z konfliktu odejít. Americký voják je za pár týdnů opačné, nepřátelské straně světa dezorientovaný, skutečnost je úplně jiná, než mu propaganda před odjezdem líčila. Máte informace, kolik sebevražd už bylo mezi US troops v Iráku? Pokud jde o fanatiky, je to podobné jako s Izraelity v Libanonu nebo hlavně v Palestině: s každým civilistou, zabitým "omylem", s každým excesem US vojáků (mučení, znásilňování, ponižování, fotografování vězňů atd) se fanatici generují geometrickou řadou. Nedivím se jim, při jejich mentalitě. Nemají na rozdíl od Evropana už moc co ztratit, můžou už jen získat mučednický konec při akci, před kterou se ani obrněný US voják nemůže moc bránit. US vojska z Iráku odejdou, a bude to odchod neslavný. Salónní levičáci v tom sehrají jen zástupnou roli.
To, že Američani s "perfektně vycvičenou" a profesionální armádou a celým systémem si dali udělat díru do Pentagonu svým vlastním civilním letadlem za pomoci chlapce s nožem, je taky vinou salónních levičáků?
Znova opakuju, dokud bude Západ provozovat svůj hanebný, obojetný přístup k "nepřátelským" režimům, nemůže v žádném soupeření uspět. Když obchod, tak obchod, když bojkot, tak bojkot (úplný) a pak eventulní konfrontace. Nelze s někým bojovat a současně mu v noci oklikou prodávat zbraně. Nikam to nevede.
|
|
|
Ja bych se klonila k verzi "když obchod, tak obchod" - ale to by zrejme bylo moc primocare. Ale patrne je to to, co ted zkousi Cina v Africe - zadny obchod typu "my vam zaplatime ale budem koukat jestli to nerozkradete a jestli to nepouzijete na nejakou technologii vyssi nez sustainable motyka a hak". Proste "vy mate suroviny, my je chcem a zaplatime a co s tim vase vlady udelaji to uz neni nas problem".
A salonni, nebo mozna ne tak docela salonni levicaci (a mozna ani ne levicaci...) ideologicky podrazeji nohy spis v domacich zapadnich zemich, nez v techto zastupnych valecnych konfliktech.
|
|
|
Ad 1)
Tak bol mnohokrát interpretovaný zle :) V predhovore k Pánovi prsteňov sám Tolkien hovorí, že niektorí ľudia prirovnávajú vojnu o prsteň k WWII a hovorí tiež, že síce bol ovplyvnený udalosťami, ale určite to nieje žiadna alegória na udalosti, ktoré sa stali. Teda učite to nieje alegória na boj so ZSSR.
Nebol by som si ani tak istý počtom fantasy knihami, kde vystupuje zlo z východu, možné to ale je.
|
|
|
Co píšeš, je dost tvrdý, ale v podstatě pravdivý. Film jsem taky neviděl, ale první věc, která mě napadla, byla hodně podobná, a to, že zase nějaký příslušník vyvoleného národa vytvoří v Hollywoodu slátaninu, která u prostoduché části diváků vyvolá dojem, jak "my" jsme ti skvělí a "oni" ti blbí, zoufalí, zbabělí atd. Takže to je asi klasická hollywoodská sračka.
Ovšem současnou perskou armádu bych nepřeceňoval, je technologicky dost zaostalá a ten jejich jaderný a reketový program se taky dost přeceňuje - úmyslně, aby se líp získávaly dolárky na další zbrojení.
|
|
|
Věc je vlastně o dost složitější a zároveň velmi jednoduchá v principu :)
V současnosti denně nastolované téma "Persie", dokonce už i ve filmovém "umění", jak je vidět, má jednoho společného jmenovatele. Stejného jmenovatele, který viděl před pár lety vedlejší Irák jako velice nebezpečnou říši, ohrožující všechny kolem sebe široko daleko, a který v současnosti už jen hledá přijatelnou záminku, jak z Iráku odejít, aby přitom nebylo moc vidět, že odchází se staženým ocasem. Z proklamovaných cílů a z uváděné záminky totiž nezbylo skoro nic. Z exportu demokracie ani z udělení lekce teroristům. Teroristé nebudou po odchodu USA z Iráku slabší, než byli, obávám se, že budou naopak drzejší... Irák je dneska bolestivé téma, a tak se z heroických slátanin, kterak po Bagdádu jezdí (!) po ulici F-16, staly pro jistotu opatrné analogie s Perskou říší.
Vámi uváděný princip - "dolárky na zbrojení" - je pravdivý, ale není bohužel jediný. To je ta "složitá" část problému. Zápas civilizací bohužel nevyhráváme a nejspíš, jak to vidím, ho prohráváme a ta prohra už před nějakým časem začala.
Nejde přitom o žádnou pátou kolonu, jak se domnívá Sandstorm, nejde o cizí agresivitu, ale o naši slabost. Ne slabost ve smyslu vojenské konfrontace, ale o slabost kulturní nebo obecně duchovní.
Západ je po bradu v duchovní sračce svého vlastního konzumu a každou chvíli si té sračky lokne. Čím dál častěji. Dáváme se korumpovat obchodem s nedemokratickými režimy, přispíváme tak k jejich růstu a vyzbrojování, zaprodáváme svoje pracovní příležitosti, technologický um (kde je mu konec...) a výrobní kapacity za levný čínský šmejd, který velice ochotně nakupujeme. Vyměňujeme úsilí o dosažení nějakého (libovolného) cíle za kšeft a za zahánění nudy. Za zírání na video. Jak před čtvrtstoletím (!) napsal ve svém eseji velice výstižně Zdeněk Kopal:
"...Dějiny však ukazují, že civilizace, jež podlehnou tomuto způsobu života, dlouho neobstojí v soutěži s těmi, které nudě nepropadly a nespokojí se s tím, žít ze své minulé slávy, ale touží po dobytí nových vavřínů".
To zamyšlení je tak kvalitní a nadčasové, že si snad dám práci s jeho kompletním přepsáním :)))
To, že si Peršané nebo "třetí svět" obecně dávají záležet na "dobytí nových vavřínů", není žádná pátá kolona, žádná jejich zákeřnost, ale prostě: naše slabost, naše zhovadilost. Naším nepřítelem není žádný Xerxes nebo Ahmadinedžád, jak se nám někdo víc nebo míň podprahově snaží vsunout, ale naše vlastní duševní smrt.
Co děláme my osobně pro vítězství (vůbec tím nemyslím vojenskou konfrontaci) naší tzv. civilizace? verbálně útočíme na Írán a konzumujeme fantasy sračky. Unikáme před realitou.
To, jak subtilně a nenápadně prohráváme, se dá hezky v mikroměřítku pozorovat na našem soužití s čínskou a vietnamskou komunitou během posledních deseti let. Kde byli ti malí vysmívaní trhovci včera, kde jsou dneska. Kam jsme ušli jako národ za 15 let "transformace" a kam oni? Vinohrady patří vietnamským prodavačům zeleniny a potravin, v kamenných domech. Česká lůza ty domy z 19. století sprejuje a chodníky před nimi osírají čoklové rodičů české lůzy. Chovají se Vietnamci jako pátá kolona nebo se chováme my jako idioti???
TV Nova na nás za deset let odvysílala takové hory US kinematografických sraček, že v součtu prozíraných "člověkoroků" by to vydalo na sto bitev u Thermopyl. K tomu nás nenutila žádná pátá kolona, žádná infiltrace, tím nás naopak zahrnul náš "spojenec". Tak se taky ukazuje "síla" naší kultury.
Přední Východ trvale bohatne svým obchodem s ropou s námi. Elektroniku a IT ovládá už dneska Dálný Východ. Co děláme my?
Rajcujeme se v hodnocení, kolik kdo viděl "startreků".
Ty fantasy Thermopyly uvidíme takřka bez výjimky na plazmách MADE IN CHINA. Hezký paradox.
Pomůže nám, když si pustíme na gauči "moralistní komiks"? Tedy: ještě ti vnímavější z nás (Sandstorm). Západní většina se podívá, co dělají Vyvolení...
|
|
|
No, popsáno je to hezky, ale ono je to možná trochu přirozený proces. Společnost dostatku (až hojnosti) se těžko bude bičovat k nějakým výkonům, když je v základních potřebách plně saturována. Tím nechci říct, že je to v pořádku - ale kdo s tím pohne? (Jde-li to vůbec...)
|
|
|
Proč s tím hýbat? Po práci legraci, to bych neměnil. Horší je, že někdo z nedostatku činnosti začíná zlobit a vymýšlet si kraviny. Tomu bych naopak nějakou pořádnou práci přidělil, když to nezvládá ;o) Nejhorší je člověk mentálně setrvávající v realitě, který není plně vytížen - pak vznikají takové skvosty jako naši politici nebo Henryk Lahola ;o)
|
|
|
Paráda, měl jsem rozepsaný komentář a blbec jsem si ho smazal. Tak podruhé, bohužel o dost heslovitější.
Naše slabost a "jejich" agresivita nejsou navzájem se vylučující, ale naopak navzájem se podmiňující. Většina přistěhovalců má mentalitu divokého psa: Ukaž mu slabost a vyvoláš jen agresi a pohrdání. Pak tě bude "mrdat", protože se cítí být silnějším psem.
Únik z reality je nejlepší formou, jak se popasovat sám se sebou a s tím vopruzem kolem. Na použitých prostředcích pak záleží, jestli se sebe uděláš trosku nebo jestli si skutečně zpříjemníš život. Setrvávání v realitě naopak silně omezuje možnosti sebeuspokojení (neexistuje nikdo, kdo by nechtěl uspokojit sám sebe) a právě takoví lidé jsou nejzranitelnější a nejovladatelnější. Jedná se o logické vyústění civilizačního vývoje, nikoli o specifikum evropské slabosti - srovnej třeba Japonsko a zejména Koreu.
Problémem není duševní zábava (ta nestojí skoro nic), ale zábava materiální, materiální konzum. První je únikem z reality, který může přispět ke smíření s ní, druhý je snahou realitu měnit resp. vyvolat pocit, že je měněna. Levné padělky drahých značek z Číny a ochota směnit svou svobodu za sociální dávky na další konzum rozhodně nejsou podmíněny snahou o duševní únik z reality. Setrvávání v realitě a snaha o sebeuspokojení v ní pak logicky vede k expanzi, jejíž udržitelnost je limitována vlastními zdroji a potřebami těch ostatních. Duševní únik z reality a vlastní kreativita je *bez hranic*.
Pochopitelně spíš záleží na jednotlivci. Někdo skutečně sleduje příběh a dospěje akorát k tomu, že "ty voe, jim dali na prdel mamrdům a viděls tu hlavu jak mu ulítla pyčo", ovšem tohle nepovažuju za únik z reality ;o)
Srovnání pracovitých vietnamských obchodníků s průměrným českým póvlem sice neuškodí, ale není fair. Je to jako srovnávat vietnamský póvl s např. českými vývojáři v Silicon Valley, a že tam není jen jeden.
|
|
|
Taky by šlo srovnávat 19. století: přičinlivé Čechy a vídeňský póvl...
|
|
|
zatímco váš článek i některé navazující komentáře byly celkem logicky stavěné, v tomhle vašem textu se dost obtížně orientuju.
Duševní zábava, materiální zábava, blablabla... já vnímám prostě evropskou duchovní realitu jako celek (a českou navrch...), ať se jedná o zábavu takovou nebo makovou, o civilizační hodnoty, porodnost, vzdělanost, ekonomiku, rodinu... to všechno jde dosti rychle do prdele ve jménu konzumu a oné zábavy. Nejde o čínské padělky značkového zboží, jde už vesměs o čínskou produkci jako takovou, většinou už bez možnosti alternativy. DVD, foťák nebo PC si už jiný téměř nekoupíte. Není německé rádio nebo itlaský počítač, a když ano, je uvnitř z čínských komponentů.
Srovnání s vietnamským póvlem je trefné, zatímco Češi se etablují do Dalíků a do taxíkářů, američtí Vietnamci obsazují ty pozice vývojářů v Silicon Valley:)) informujte se o východní imigraci do elektronického vývoje v kalifornii. Vietnam využívá amerického "nákupu mozků" a svérázně tak vrací Američanům americkou agresi. Jednoho dne barevní "Američani" přečíslí populaci těch "Yankee"...
|
|
|
Vždyť píšu, že jsem si původní komentář smazal :o(
Reagoval jsem na tvůj komentář o "úniku z reality" a jeho spojení se slabostí a úpadkem. Vzhledem k tomu, že jsem stoupencem úniku z reality, potřeboval jsem se proti tomu ozvat.
Podle mne jde o to, být schopni uhájit si své hranice a na potřebu této schopnosti nezapomenout. Stejně jako mi může být jedno, kolik dětí má soused a jestli si umí přivrtat poličku, avšak pouze dokud mi jeho spratci nezačnou lézt okny do mého bytu, protože jim je doma těsno.
Můj problém je možná v tom, že nevnímám život jako soutěž, takže se neumím vcítit do myšlenky výrobních a porodních závodů. Nevidím problém v tom, že Číňané vyrábí obrazovky. Přestanou je vyrábět, popř. nám je odmítnout dodávat? Začneme si je vyrábět sami, akorát že už nebudou tak levné a tedy i dostupné. (Však pokud padne režim v Číně a už se tedy nebude jednat o fašistický režim využívající otrockou práci, tak stoupne i cena té čínské práce.) Že se nám nerodí tolik dětí? No, pokud by se zachtělo i starým umírat (j/k), tak se kvalita života výrazně zvýší ;o)
Neřekl bych, že hodnoty jdou do prdele ve jménu zábavy. Jdou do prdele ve jménu hlouposti, krátkozrakosti a především absence sebevědomí. Zábava s tím nemá moc co dělat. Naše hodnoty nejvíc pošlapávají naši vlastní politici (každého, kdo ty hodnoty vyznává, označí za xenofoba, rasistu, nácka a vůbec žumpu) a ti jsou voleni výměnou za přísliby materiálního blahobytu, nikoli za příslib zábavy. (Hehe, už vidím, jak Langer tvoří fantasy světy a Paroubek jak programuje počítačovou hru ;o)
Na tom se otáčím proto, že podle mě házíš veškerou zábavu (ušlechtilou a kreativní spolu s tupou a konzumní) do jednoho pytle, z čehož mi logicky vyplývá apel: "Nebavte se, nefantazírujte a radši se starejte, jestli jste dali slepicím". A jestli mi něco přijde jako ryze české ... ;o)
Místo ekonomických a porodních závodů bych se spíš zaměřil na skutečnost, že stát apatii a nesvobodu přímo podporuje, neboť je pro něj výhodná. Z toho pramení úpadek hodnot, relativizace dobra a zla (zlo je vykládáno jako chyba těch ostatních), plivání na vlastní hodnoty a adorace oportunismu, nijakosti, globální vykořeněnosti a prázdnoty. S takovými lidmi je pak úplně jedno, jaké je HDP a porodnost, naopak, čím víc prázdných půllitrů, tím snadněji se v nich tekutina uchytí.
|
|
|
A je to problém jen našich civilizačních hodnot? Když se podíváte do historie, Vlaši z chudých alpských údolí k nám ve středověku i raném novověku chodili za prací jako zedníci, kameníci, umělci...To samé Češi masově do Vídně v 19. století. Dnes Ukrajinci k nám...Nesignalizuje to spíš to, že po dosažení určité materiální úrovně se místo přičinlivosti dostaví zákonitě konzum?
|
|
|
Ano... ano! a proto se geografická poloha centra kultury na Zemi v průběhu věků periodicky stěhuje :))
problémem odcházejících civilizací pak možná bude, že nechtějí svůj čas odchodu pochopit... to se ostatně v "malém" stává i leckterým např. prezidentům...
zkrátka: každý chvilku tahá pilku. Proč by 22. nebo 23. století nemělo být epochou Afričanů nebo kýho čerta?
Člověk by neměl být tak časově a místně sebestředný. Za časů rozkvětu velkých starověkých říší nebylo nesmyslnější myšlenky, že nějaké bílé plemeno bude dominovat světu pomocí Windows Vista a že ono jednou samozřejmě vyšumí na smetišti :)
V té "naší" části historie je pořád aktuální příměr o zániku Atlandity... když už se Sandstormovi jeví jako tolik potřebné úprky k fantasy(ii).
|
|
|
Na Atlanditu jsem se ještě neměl čas podívat, ale moc se na to těším. Zatím vím akorát to, že tak byla údajně označovaná Kréta, kterou kdysi dávno měla spláchnout až stometrová tsunami po výbuchu Krakatoi. V jiných pověstech je vykreslována jako kontinent někde mezi UK a Kanadou, nicméně to s tou Krétou je přijímáno jako pravděpodobnější. V každém případě všechny pověsti označují za příčinu konce Atlantidy přírodní katastrofu, nikoli její společenský úpadek.
|
|
|
To ovšem trochu mixujete několik věcí dohromady. Krakatoa měla údajně spláchnout jakousi indonéskou "atlantidu" podle teorie nějakého brazilského oceánologa. Kréta by jaksi nebyla při cestě a pokud ano, ta tsunami by toho musela cestou z Jihočínského moře vyrubat trochu víc...
Nevím, na co se chcete podívat vy, já jsem měl na mysli tu báji podle Platóna, který naopak zánik Atlantidy připisuje mravní zpustlosti :)
Vlastně je to právě jen alegorie na civilizaci, která se rozložila vnitřně.
Při pohledu na Jiřího Krampola nebo na Slávka Bouru si říkám, že o nic jiného než o vítězství nějakých Peršanů snad ani neusilujeme...
|
|
|
Podívat jsem se chtěl na Encyklopedii Atlantidy, která by - podle mého zběžného pečlivého náhledu - měla shrnout a utřídit báje o ní. Půjčím v knihovně, v nejhorším nedočtu a vrátím. Ale dnes mi oznámili splnění rezevrace Konce doby ledové, to je zase nějakých 600 stran plus mám rozpařené NWN 2, a to se ještě budu příští týden stěhovat ;o)
|
|
|
Se zánikem krétské kultury se tuším mluví spíše o výbuchu Théry (Santorini), nebo o sérii zemětřesení v dané oblasti, které měly srovnat se zemí třeba i biblické Jericho
|
|
|
Kdyz vam na dva mesice v Evrope prestane fungovat elektrika, budete na tom uplne stejne jako Minojci na Krete. S nejvetsi pravdepodobnosti sopka Kretu nesmetla, ale moralne rozlozila.
|
|
|
Húúúú, stý. A stý prvý taky.
Zdeněk Kopat měl samozřejmě pravdu, jenomže popsal proces, který je zákonitý, ireverzibilní. Pro vítězství naší civilizace nemůžeme udělat nic. Už bylo.
V žádném případě se nechováme jako idioti. Chováme se tak, jak musíme, a nedokážeme to ovlivnit. Domnívám se, že vývojová křivka civilizace má jednu standardní "rovnici" a my se holt nacházíme na sestupné větvi, jenom ten koeficient je neobvykle velký.
Naše společnost je/byla založena na nějakých hodnotách, jejich "hodnota" se momentálně blíží k nule, byly pokrokáři a osvícenci postupně kráceny a kráceny. Kultura se rozpadla a prakticky neexistuje, funguje již jenom recyklační linka.
Vietnamci se chovají je normální gründeři, takže jejich děti, případně vnuci, již na tom budou stejně. Nakonec, není jenom prostě veselé, když žačka vietnamského původu na otázku učitelky, na jaké filmy se dívá v televizi, odpoví bezelstně:"Sex a akční".
Rozhodně se nerajcujeme startreky, buď jsi původní narážku nepochopil, nebo jsi to neviděl, ta diskuse okolo bylo takové osvěžující OT, nic víc.
Co se týče plasmy, mám jenom krevní a radši se na ni nedívám.
|
|
|
ze zanik civilizace by mel fungovat tak rychle. Konecnkoncu, generace co prezila WWII, mela jeste sve zakladni hodnoty docela v poradku, co se normalniho pracovniho i rodinneho zivota tyka. Ten hodnotovy zlom kolem 60. let, spojovany s generaci anrozenou po valce je prilis strmy. Jo, nedik, frankfurtska skolo a jeji vyznavaci naroda vyvoleneho...
|
|
|
Film i clanek maji jedinou, ale o to palcivejsi chybu - po celou dobu by tam v prostredku obrazu melo pokud mozno kriklavou barvou blikat :"BASED ON FRANK MILLER COMIC BOOK", aby, s prominutim, blbci a ignoranti nepsali prispevky jako ten, na kterej prave reaguju. NIKDE tam neni receny, ze to takhle fakt bylo a ze je to realny. Film se +- docela presne drzi predlohy, dejem i stylem, co jste hergot cekali? S timhle pristupem bych mohl z fleku odsoudit 99,9999% celosvetovy filmovy produkce.
Pred nejakou dobou jsem byl parkrat na zvedavci, ale ono i to celosvetovy zidovsky spiknuti prestane byt nakonec vtipny, tim spis, ze tam nejspis budou i paka, co to mysli vazne. Cim dal tim vic mi pripada, ze podobny lidi zacinaji chodit i sem.
|
|
|
Velmi spravna poznamka.
Navic pro intose je tezky odolat pokuseni zase jenou nekde prohlasit, ze Hollywood toci sracky a vubec americani sou vypatlani nebo vrazi a nebo nejlepe vypatlani vrazi. To je ted nejmodernejsi stanovisko a kazdy spravny frikulin ho musi neustale zaujimat. Takze to z nedostaku jine prilezitosti napise sem.
Nejdojemnejsi jsou pripady, taky se tu onehda jeden zvecnil, kteri v zemi americkeho brouka stravili treba i nekolik mesicu a vratili se nedotceni. Pritom prumerne vnimavemu cloveku musi by po trochu delsim pobytu venku jasne, ze co je ceske, je sice hezke, ale neda se rict, ze je to uplne nejkrasnejsi. Takze prohlaseni nekoho, kdo pochazi ze zeme krale Kamenaka tretiho, ze nejaky film je 'klasicka hollywoodska sracka', je velmi usmevne.
|
|
|
Mondo, unika ti ten podstatny fakt, ze prece Pentagon primo na pokyn GWB nechal zfilmovat ten komiks, aby se emericky vohnouti nechali nalejt do US Army s vidinou, ze brzo budou jako taky sekat hlavy tem Persanum. Nebo do Greek army, tejkonc nevim... intelektualove, pls help!!!
:-)))
|
|
Mám dojem, že zcela naopak - v době, kdy jsme obklopení Paroubky, Vladky a Michaelem Jacksonem má smysl hledat vzory jako Leonidas.
|
|
|
Skoda, ze nejdou znamkovat prispevky v diskusi, tenhle by dostal 1*.
|
|
Kdo jste jeste nevideli, nevahejte, co tomuhle filmu nikdo uprit nemuze, je uzasna vizualni stranka. Necekejte na DVD, tohle chce velke platno.
Co me ale prekvapilo vic: sel jsem na to jako na comicsovy film, cili jsem se tesil na pastvu pro oci a nic vic. Jenomze, kdyz dej filmu prevypravite (tj oprostite ho od fantastickch detailu), zjistite, ze je historicky verneji nez vetsina "serioznich" historickych velkofilmu. Proste zakladni fakta sedi.
Jinak se mi taky vemi libilo naddimenzovani slonu a nosorozcu, podle me to krasne vypovida o vnimani tehdejsich lidi, kteri o takovych velikych zviratech nic nevedeli a pri stretu nebo pozdejsim vypraveni se jim zdala prirozene daleko mohutnejsi a hrozivejsi. To same plati i o Xerxovi. Ale postrehu mam mnohem vic, mozna nekdy "jednodussi" film dava mnohem vic podnetu pro premysleni...
Sandstorme, diky za recenzi
|
|
|
Ad naddimenzovaná zvířata - možná v tom hraje roli i fakt, že tehdejší lidé byli mnohem menšího vzrůstu. Podívejte se v muzeu na vojenské uniformy třebas i z druhé světové - průměrná výška vojáka cca 165-170cm. Trochu dál do historie na hradech - středověká brnění dnes vypadají směšně malá - průměrná výška kolem 160 cm. Tehdy to byli dospělí chlapi, dneska by to sedlo nějakému patnáctiletému... Ale to jen tak na okraj...
|
|
|
Bohužel Vás musím zklamat, lidé v antice byli minimálně stejně vysocí nebo vyšší než obyvatelé středověké Evropy. Jev tj. stále vyšší vzrůst, který popisujete se v antropologii nazývá sekundární akcelerace a je záležitostí posledních 100 let.
Nehledejte v tom nějakou vědu, co je větší, vypadá efektněji a hrozivěji na plátně. Prostě olifanti...
|
|
|
Sekulární, ne sekundární, právě kvůli těm posledním 100 rokům.
|
|
|
Taky chci Sandstromvi poděkovat za zajímavou recenzi, vzal mi slova z úst. Dobrá práce. Uvažoval jsem, že nějakou napíšu, ale mám smůlu:-)
|
|
Asi se se spoustou zde diskutujících neshodnu, ale dle mého názoru je 300 typické hollywoodské béčko par excelence.
Neuvidíte nic, co byste už minimálně třikrát neviděli v jiných filmech (přemýšlím, kde všude jsem již viděl záběr na ženu s dítětem v obilném poli...). Kdyby byly všechny zpomalené záběry puštěné normální rychlostí, tak by film netrval ani polovinu své doby. Bojové scény jsou sice velmi efektní, ale natočené všechny podle jedné šablony. Zcela pomíjím historické nepřesnosti (beru film spíše jako pohádku) a samořejmě spoustu nedotažených věcí. Dokonalost se skrývá v detailu. Jak je možné, že Leonidas má plomby a na bojujících neulpívá krev? Taky mě překvapilo, že hlavní bad ass je dvoumetrový buzerant. Topornost postav, dějové nedokonalosti, strojené dialogy a královna, ze které se vyklube blbá kurva jsou už jenom posledním bobkem na téhle hromadě exkrementů. Lituji peněz a času stráveného v kině a lituji i své ušní bubínky, protože tolik křiku jsem ve filmu už dlouho nezažil (možná snad v Die Blechtrommel :)).
Resumé: Film je evidentně točený hlavně na efekt. Hlavní myšlenka je sice silná, ale její potenciál není dobře využit. Nicméně pokud vás baví neustále se opakující klišé a záběry na rotující useknuté hlavy, pak si film užijete. Plaťte za takovéhle kraviny a stoprocentně se dočkáte dalšího vývaru ze stokrát převařeného kusu masa. Dobrou chuť.
|
|
|
Nu, je to názor. Jenom si tedy musím povzdechnout. Když už tedy je to jen americká sračka (zvláštní, jak je vše americká sračka) a česká sračka a francouzská sračka, jaké filmy nejsou sračka? Z jaké země ne? Z německa, lůna seriálů jako Kobra 11 a Komisař Rex? Já doufám, že konečně se mezi diskutujícími najde někdo, kdo začne točit a nebudou to sračky. Přinejmenším česká kinematografie to potřebuje jako prase drbání.
|
|
|
To si pleteš. Je americká sračka a evropský film. První je propaganda na vymytí mozků hamburgerových debilů, zatímco druhé je osvětová činnost pro kulturní a sofistikované obecenstvo ;o)
|
|
|
ono je to malinko jinak.
americká sračka není sračka sama o sobě.sračka je kvůli americe.
tam se totiž ve filmu nesmí ukázat kozy,protože víra,ale zase se smí objevit spousta násilí protože zábava.
ovšem nesmí to být moc krvavé,protože rodinná zábava.
evropský film je dílem kopie amerického a dílem něco intelektuálského za dotace.
jen vyjímečně se objeví něco,z čeho se nezvedá žaludek.
já byl naposledy v kině na boratovi a bavil jsem se :-)
|
|
|
Ale prdlajs, s tou Amerikou je to trochu jinak. Ve filmu si tam pochopitelně můžete ukazovat naprosto co chcete. Jen pak film dostane příslušný rating (kde hraje roli nejen sex, ale i to násilí) a od něj se odvíjí spousta dalších záležitostí, ve výsledku pak často i zisk.
Tj. máte-li na to a chcete v tom utápět peníze, klidně si v Americe točte nejtvrdší porno. Jen se připravte na to, že až to Vaše dílko dostane NC-17 nebo žádný rating, nebude ho promítat žádné větší kino, neuvede ho žádná televise, které záleží na dobré pověsti, když to přeženete, začne spousta lidí bojkotovat Vaše ostatní produkty atd. a Vy na tom proděláte.
Dalo by se diskutovat o tom, jak MPAA ty ratingy uděluje a o tom, jak se výrobci snaží za každou cenu dostat PG místo PG-13 apod, ale v principu je to založeno na tom, že diváci rating uznávají a řídí se jím (aniž jim to někdo vnucuje) při svobodném rozhodování o tom, na jaký film jít do kina, jaký film koupit na DVD apod.
|
|
|
tohle jsem chtěl napsat také,ale byl jsem líný.
tak jsem to zestručnil :-)
prostě se teď kvůli penězům točí hlavně filmy,na které může celá rodina.
tak ten film nesmí nikoho urazit,nesmí tam bejt sex,násilí pouze sterilní ale zato ho smí být hodně.
jsou vyjímky.... ale výsledek je ten,že se není na co koukat.
|
|
|
" ale výsledek je ten,že se není na co koukat."
Inu jste menšinový a tím pádem málo zajímavý divák a negenerujete zajímavou poptávku. Ale já jsem na tom podobně a žít se s tím dá :-)
|
|
|
Tedy ja mam dojem, ze sexem se nesetri, stejne jako nasilim, ale ze jaksi chybi ta kostra pribehu mezi tim ;-)))
tedy prinejmensim takova, kterou by bolo mozno brat vazne.
Ale jestli vam vazne chybi sex na platne, tak snad abyste navstivil nejaky ten umelectejsi festival. Kdyz prezijete psychologicke sondy do hloubi duse konajicich, tak tam zas naopak zadne sexualni tabu nesmi zustat neprolomeno.
|
|
|
Jde o komiks, však jsem milovníkům reality doporučil, aby na něj nechodili. Nebo jsi někde viděl komiksového hrdinu, jak dostal chřipku, jak mu ujelo metro apod., pokud to nebylo zásadně důležité pro děj? ;o)
Já zase nemám rád filmy, ve kterých jednonohý portugalský lyžař řeší svůj komplikovaný citový vztah k čínské dceři žijící v Norsku jako prostitutka a který se odehrává v jedné místnosti beze slov. Intoušským sračkám zase nechci čas věnovat já.
|
|
|
Také příliš nemusím intoušské filmy. A dokonce mám ty komixové poměrně v lásce, třeba Sin City bylo naprosto úchvatné, ale 300 je opravdu film dělaný pro masy připomíná mi současnou popovou hudbu. Pop je pop i když se zpívá o tak silném tématu jako je třeba láska ;) Snad chápete, co tím chci říct.
To, že jste schopen nalézt v takovém filmu hlubší sdělení a souvislosti je dobré, ale obávám se, že jsou ve filmu obsažena spíše mimochodem a záměrem tvůrců bylo něco zcela jiného...
|
|
|
Ale pak třeba existují filmy, které se rozhodně násilných scén neodříkají, ale neunavuje to - např. Ghost Dog - Cesta samuraje...
|
|
|
Musím říct, že tento film řadím k těm když už ne nejhorším, tak alespoň k těm hodně špatným. Na konci jsem měl pocit, že jsem celý den dělal vrátného v nějaké fabrice - uválený, uzívaný, s touhou všechno to zaspat ;o)
|
|
|
Jasně, v tom případě chápu Vaši kladnou odezvu na 300...
|
|
|
Jarmush nikam nespěchá, používá nenásilný a jemný situační humor a pečlivě staví děj. Možná proto mohou jeho filmy občas nudit a musíte na ně mít náladu. Fajnšmekr však dílka jako Noc na Zemi, Ghost Dog či Dead Man ocení právě pro jejich sdělení. Zpravidla jsou to filmy nad kterými po shlédnutí ještě nějakou dobu přemýšlíte a které mají takovou sílu, že jsou schopné vámi pohnout.
|
|
|
Mně se třeba moc líbil K-PAX, považuji ho za jeden z nejlepších. Právě pro tu "sílu", o které mluvíš, o takové lahůdky jako např. hra se světlem a vůbec celkové působení. (Herecké výkony netřeba zmiňovat.)
Možná jde o nedorozumění: Ghost Dog je ten wannabe kriptický film o negrovi, co si hraje na samuraje? Už je to dávno, možná jsem to s něčím zaměnil...
|
|
|
Asi nezaměnil - jen se Vám možná spletlo vyznění - on to Jarmusch nemyslel zas tak vážně. Něco podobného jako třeba Twin Peaks (seriál, nikoli film): tvůrce se nebojí sám sebe (resp. své dílo) "shodit" - zkrátka nechybí odstup a nadhled
|
|
|
|
Asi jsem se s tím filmem nesetkal ve správný čas ve správném duševním rozpoložení ;o)
|
|
Doporučuji k přečtení od Stevena Pressfielda Ohnivé brány - rovněž o bitvě u Thermopyl (Ohnivých bran).
|
|
|
Pravda, velmi slušné i když poněkud uplakané a ke konci mi to přišlo trošku jako červená knihovna.
|
|
Udatní rekové bránící svou zemi na pozadí lásky a zrady!
TO SI MOHLI ODPUSTIT - PRIBLBLEJ HOLYWOOD
300 sPARTANU Z 1962, TO JSTE PANOVE BYLI JESTE NA HOUBACH, JE MNOPHEM LEPSI FILM, A MISTO KOMPUTRU TAM HRALA V THERMOPYLACH CELA RECKA ARMADA
Vystupuje tisíc slonů!
TISIC MALUVEK SLONU!
Považuji za důležité nejprve svůj článek vymezit: Film, ostatně jako každé umělecké dílo, působí na každého různě a každý si při jeho sledování vyvolává jiné asociace.
U ME VYVOLAL PRUJEM
uměleckého díla není postaveno jen na racionálních argumentech,
NENI JEN ROZUM
Svým článkem jen chci upozornit na jedinečný zážitek, který tento film nabízí
JAKO MIT POBLITE ZADA
z roku 1962, The 300 Spartans (režie: Rudolph Maté), který byl často interpretován jako alegorie studené války a vítězství nekomunistických sil v řecké občanské válce.
NO TAKY TAM HODNE KYDAJ O SVOBODE, PRAVDA JE ZE O SVOBODU NESLO, SLO O SPARTU, SPARTU KDE NA JEDNOHO SPARTANA PRIPADALO 7 HELOTU - OTROKU A KDE TEDA SPARTANUM NEZBYVALO NEZ BYT SOUSTAVNE VE STREHU A PORAD CVICIT BOJOVANI, CO KDYBY SE 7 KRAT POCETNEJSI OTROCI VZBOURILI
Milovníkům reality mohu rovnou doporučit, aby na film nechodili,
POZDE HOCHU, JSA MILOVNIK STAREHO RECKA A VUBEC POVSECHNY STAROMILEC JSEM TOHLE SEZRLAL I Z NAVIAKEM
Mladí chlapci jsou od útlého dětství vedeni k válečnému umění, nelítostnosti, neústupnosti a odvaze.
ZACATEK ALE NEBYL SPATNEJ, TA TVRDOST, TO BYLA VYCHOVA, FILM ZACINAL NADEJNE, I ME UPOUTAL, TO BYLO OK UDELANY
Film neobsahuje hluchá místa (zvlášť jsem ocenil absenci citovek; dokonce i loučení Leonida se svou ženou je laciných citových výlevů prosté),
NAOPAK, FILM MA SPOUSTU HLUCHYCH MIST, A TO HLAVNE V MISTECH KDE UKAZUJE POLITICKOU POSLUSNOST A KOREKTNOST, TEDY VSE CO SE TYKA KRALOVNY - KDYBY SE TO VYSTRIHALO TAK BY FILMU NEUBYLO, NAOPAK.
Asociace 1: Střet řecké (evropské) civilizace rozumu a svobody s fanatismem a despocií Blízkého východu je dnes stejně aktuální jako v roce 480 př. n. l. Jen je třeba si to přiznat.
DNES SENAT SPOJENYCH STATU ODHLASOVAL ZE DO ROKA A DO DNE ODTAHNEME Z IRAKU, TUDIS JSME TO PRJELI JAK TI SEDLACI U CHLUMCE. CO JE TREBA SI PRIZNAT ZE SE TEZKO BUDE AMERICKYM VOJAKUM VYSVETLOVAT PROC MAJI ZEMRIT ZA CHYBU. JEN ABY NEDOSLO KE VZPOURE, TOHO JSEM SE NEJVIC BAL.
Asociace 2: Ve zdegenerovaných mniších jsem viděl současné levicové intelektuály
JAKO SENAT A HOUSE OF REPRESENTATIVES (SHRNUTE KONGESS) SPOJENYCH STATU? DEMOKRATICKY ZVOLENY KONGRESS?
V obecné rovině pak lze hovořit o zradě idejí, na nichž stojí jejich civilizace, výměnou za osobní zisk a falešné sliby pokojného soužití s nájezdníky.
USTUP Z MESOPOTAMIE JAKSI PAR DNI PO OTEVRENI FILMU? AUTOR RIKA ZE FILM JE TEDY PRAVICOVA PROPAGANDA?
Asociace 3: V současném společenském klimatu by byl Ephialtes přijat na základě pozitivní diskriminace a o něco vyšší procentuální kvóta by byla určena ženám
A CO PORTRET SPARTSKE KRALOVNY?
pomocí a notebooky pro vojáky perského třetího světa.
AUTORE, DO ROKA A DO DNE TE OCEKAVAM ZE NASTOUPIS V MEZOPOTAMII, NEJDRIV ZACNES S IRAKEM A PAK S IRANEM
Bez pochopení a přijetí tohoto žánru pak bude spíš divák přemýšlet například nad tím, proč přední řady obou oddílů neprotekly po zemi do moře, když tlak několika set vojáků zepředu i zezadu nemůže lidské tělo vydržet.
AHA,NEZNALOST HISTORIE, TAK AUTORE, FANANX FUNGOVALA TAK ZE VOJACI OPRAVDU TLACILI ZE ZADU NA SVE BOJOVNIKY V PRVNICH RADACH A OPRAVDU SLO O TLAK, ALE NE NECO CO SE DA SPOCITAT HUDRAULICKYMI ZAKONY.
Místo toho se musí plně oddat romantizujícímu pohledu na choreograficky dokonale sehrané spartské válečníky, jejich nadšení z boje připomínající severské Vikingy a heroické individuální výkony.
BITVA JE HISTORICKA, LEPE VYZBROJENI A VYCVICENI SPARTANI S LEPSIMI ZBRANEI LEHCE ROZTRHALI SPORE OPANCEROVANE PERSKE VOJAKY
Na závěr bych rád každému doporučil, aby si film prožil sám,
A VZAL SI SEBOU TEN PYTLIK CO SE ROZDAVA V LETADLECH
Jako závěr nabízím současnému evropskému názorovému mainstreamu zamyšlení nad Leonidovým filmovým výrokem: "A new age has come, an age of freedom. And all will know that three hundred Spartans gave their last breath to defend it."
COPAK EVROPSKY, ALE CO REKNES AMIKUM KTERI BY RADI PRYC Z MESOPOTAMIE?
|
|
|
No, vidím, že se ti film nelíbil ;o) Jen jsem chtěl upřesnit ten úvod (ten příběh lásky a zrady a tisíc slonů) - to byl takový malý hint pro znalce Zeměplochy (díl tuším že desátý: Pohyblivé obrázky). Neměl s recenzí nic společného.
|
|
|
znalec zeměplochy zareagoval úsměvem :-)
|
|
|
Se Zemeplochou jsem skoncila po Podivnem regimentu.
|
|
|
Přesně! Jako by smrtí Joshe Kirbyho ztratila Zeměplocha své kouzlo. Přišlo mi, že opustila své fantasy-barbarské kořeny a vrhá se směrem k jakési modernizaci.
(Nedávno jsem se dočetl, že se autoři snažili procpat střelný prach do AD&D, už tak ho dost zamořili novými povoláními typu ninja a samurai. Hnus, velebnosti, tahle modernizace.)
|
|
|
Tak posmrtna Night Watch je jeste docela dobra - casto nad ni premyslim o tom, jak bych si asi popovidala se svym o 30 let mladsim ja...pokud si vzpominam, tak to bylo celkem dost idealisticke ja...
Ale ta politicka korektnost ted Zemeplochou prosakuje jak jed.
|
|
|
Fakt? A čem třeba? Já měl za to, že se Pratchett prostě vypsal, však to je taky obdivuhodné, kolik skvělých dílů má za sebou. Že za tím bude ta zločinná ideologie, to by mě nenapadlo ...
|
|
|
U tech poslednich ankh-morporskych knizek mi to tak vazne pripada. Multietnicka policie, padousi staromilci chtejici sesadit Vetinariho v Truth. Regiment ani nezminuju, Thud - no taky s tim vsemirovym zaverem je to takove jakesi umele...
|
|
|
Jo, první, co jsem si řekla, když jsem četla úvod, bylo "ááá, tady čte někdo Pratchetta"... A jsou to skutečně Pohyblivé obrázky, jedna z těch opravdu hoooodně povedených Zeměploch.
(I když pravda, já mám nejradši až ty poslední... Pravdu, Buch!, Svobodnej národ, Zaslanou poštu atp.)
|
|
|
Aha, takze vy zacinate, kde ja uz koncim, protoze mi to definitivne vypadlo z voka.
|
|
|
Jo, to ja neznam takovyhle veci, Zemeplochy a tak. A Pohyblive Obrazky, co to je? Film jsem videl v originale a v IMAX, rikal jsem si ze kdyz konecne neco zajimavyho v kine (posledne jsem videl Farenheit - ale to jsem sel do kina abych citlil jak bude reagovat publikum, Americke publikum v kinech zpravidla reaguje vic spontalne, obcas jsou jeho reakce zajimavjejsi nez fil, co to rikam, ne obcas, ale skoro vzdycky, jednou jsem zazil jak uprostred filmu bylo neco z leva,nejaka levicova veta a kinem se ozvalo mohutne "bullshit", ne "BULLSHIT" , jako protest a hadani se s filmeme, pochopitlene se kino rozchechtalo.
Ja Recko zeru, komix a to co tady rikas neznam, ale cet jsem Herodota o Perskych Valkach, uzasne liceni, i tu Bitvu u Platey, neskutecne, skvela kniha, v Thermopylacha a u Marathonu jsem byl, i v Delfach a ve Sparte (opravdu tam nic moc neni) a pochopitlene jsem prilakavan k Recku.
Tak se nediv ze me film sklamal.
Pokud jde o tvuj clanek, ten se neda napadnout, jelikoz jsi chytre zacal tim ze pises o svych pocitech a na to mas opravdu monopol. Jen bych chtel dodat ze to svinstvo ce toed US, GB, a jejich vazalove delaji je svinstvo protoze se deje v Mesopotamii a ne v Thermopylach. Vojak v cizi uniforme je okupant! Co se deje v Evrope nevim, je ale hezke jestli uz prestala civlizovat a okupovat svet, nechtel bych znova muset nastoupit v Yorktownu proti cervenokabatnikum Evropskym okupantum.
|
|
|
Film vás zklamal, protože jste nepochopil, že nevycházel z reality. A taky to nikdo netvrdil. Film šel do kin s tím, že jeho předlohou je komix. Fakt, že nečtete komix a vyžadujete striktně dobové reálie neznamená, že byl ten film špatný. Měl atmosféru, měl děj a byl poutavý. Na to, jak to bylo ve skutečnosti sere pes na náves. Mě to třeba zajímá (jako celé antické období) a proto si o tom rád přečtu. Jiného to nezajímá a přesto se u filmu bavil.
A co se týče té reality - klidně si někde seženu film 300 sparťanů z roku 1962 - vsadím se totiž, že ani tento film nebyl točen přesně tak, jak to tehdy bylo. Každý film je totiž poplatný době, ve které byl natočen. Historický film, natočený ve třicátých letech je poplatný třicátým letům. Mluví se v něm, jako v tehdejší společnosti, lidé v něm dokonce nosí i účesy, jako v tehdejší společnosti. Vyjadřování, gesta i skutky - to všechno se přizpůsobuje době vzniku. Viděl jsem nějaký historický film natočený v sedmdesátých letech a když tam rytíři sundali helmy, málem jsem spadl ze židle. Všichni měli pejzy, jako Elvis.
Nesmíte to brát tak vážně.
|
|
|
Film me zkalmal, no vis, ja moc ten holywood nezeru, a tak jsem se neinformoval, az po filmu jsem se dozvedel ze to komix. ja hledal vymluvu proc jit do kyna, a jako stary Spartan jsem slysel 300 a supky do kina. Dik za vysvetleni, vam vsem, ze je to komix. Jen me to meli rict predtim. no nic, dejou se horsi veci nez film.
Hlavne me tam ale nastvala ta zenska,, opravdu, politicky korektni komisazri zase zapracovali.
A jasne ze souhlasim ze 300 Spartanu je taky polatny dobe, mas uplne pravdu, jsou to porjekce dnesni doby.
Ale spis me rekni na co mam jit do kina, vzdyt jsou to samy blbosti, ja se nudim.
A nevykej mi ;-) Je fakt ze uz brousim pate pneumatiky a vykani ;-(
Kdyz tak me muzes oslovovat Vase Velicenstvo, koneckoncu si vsimni jaky mam nick ;-)
|
|
|
No tak v tom případě doporučuji novou komedii o Mr. Beanovi jak jel na dovolenou do Francie. Vsadím se, že si pak ještě rád zchladíš žáhu na 300 a hluboce se tomu filmu omluvíš. :-))
Ale ano, dá se říci, že v kině nic pro opravdové fajnšmekry nedávají. Když namátkou mrknu do programu:
Černé vánoce: Další pseudohoror typu vyvražďovačka, u kterého se snad nebojí ani malé děti.
Prázdniny pana Beana: tak o tom jsem už mluvil. Neexistují snad nudnější komedie, než celovečeráky s Rowanem Atkinsonem.
Vlajky našich otců: Citovka typu veteráni se vrátili z války a tak nějak nemohou zapadnout. Spousta balastu a emocionálních výlevů. Možná trochu moralizování, že válka je špatná.
Škola svádění: Teenagerská komedie. Další komentář netřeba.
Babel: Moralizování - jak je špatné, že se lidé nedokáží domluvit a jaké to přináší osobní tragedie. Řekl bych, že to bude něco jako film Crash.
Královna: Teda natočit životopisný film žijící a aktivně působící osoby mi přijde zvrácené. Navíc mám pocit, že jde spíše o to, nalít trochu starosvětského patriotismu do anglických hlav.
Goyovy přízraky: Formanův lehký podprůměr s lacinou megalomanskou hudbou. Dá se na to koukat, ale žádná bomba.
No a tak dále. Filmy jsou poplatné publiku. Na některé se dá koukat, na jiné nikoliv. Každopádně mi to přijde lepší, než pseudointelektuální filmy, o kterých si levicová mládež vykládá v čajovnách za mohutného pokuřování opia.
|
|
|
Kralovna neni o nalevani nejakeho patriotismu, ale je to cistokrevna reklama na stranu pracujicich. Lepsi nazev by byl "Kterak Blair zachranil kralovstvi"
|
|
|
Libilo se mi 300 Spartanu z 1962, ale to asi vy znalci ;-) komixu neznate (holt jina generace ;-( - ale kdyz uz se o tom bavime, me se jako jeden s mych vubec nejoblibenejsich filmu libilo Sedm Samuraju, - dokazal by si, Sandsotne, ten film rozebrat se stejnyho ideologickyho hlediska?
|
|
|
To za našich mladých let byly jiné filmy. Ne ty vaše sračky, jedna jak druhá. I ti herci uměli lépe hrát. Jojo, za našich mladých let jsme se uměli bavit lépe, než vy mladí.
Hehe, jako bych slyšel svou babičku.
Zajímavé je, jak se v každé generaci najde spousta rejpalů, kteří musí za všech okolností kritizovat mladší generaci. Bylo tomu sice i v době, když oni byli mladí - to zase tehdejší dědkové a báby kritizovali je - ale stejně si musí rýpnout.
Kde tohle se v těch lidech bere, to mi nikdo nevysvětlí.
|
|
|
jsou to protichůdně postupující faktory a kdo chce, může se kdekoliv v možném průsečíku najít.
Na jedné straně byla dokonalost počátku, prvotní Stvoření, nezatížené odchylkami, mutacemi, násobícími se chybami a degradacemi formy.
Na druhé straně byla primitivnost verze 1.0, se všemi nevychytanými chybami a na samém začátku procesu zdokonalování.
První Křovák měl absolutně čistý vzduch, všechna naleziště drahých kovů, minerálů, to všechno v koncentrované formě. Musel si ale pro rozdělání ohně doběhnout 500 km k nejbližší sopce.
Vy si nalistujete všechna díla Dostojevského (nebo všechny Startreky) ve svém šuplíku s DVD, ale s tou vodou a s ložisky mědi nebo zlata je to horší.
Přitom stačí jen nechat každého dvacetiletého SEPSAT JEHO VYZNÁNÍ a v šedesáti mu to omlátit o hlavu :)
Slyšel jste někdy o entropii?
Podle druhé věty termodynamiky skončí vesmír v tepelné smrti a v tom okamžiku ustanou hádky dědků a vnuků. Všechno bude jedno.
|
|
|
Dostojevskij vyšel na DVD?
|
|
|
nevím, bylo to míněno metaforicky, jako cesta, kterou vnuci ušli od dědků píšících husím brkem. E-knihy, celé dílo Dostojevského, by se pravděpodobně ve formátu .pdf hravě vešly na CD. DVD by bylo zbytečně velké.
|
|
|
1. Bavíme se tu o filmech
2. Napsal jste: Vy si nalistujete všechna díla Dostojevského ve svém šuplíku s DVD
Z toho jsem usoudil, že na DVD vyšly filmové verze některých Dostojevského děl. Žádná metafora.
|
|
|
Bavíme se tu o nejen o filmech, ale o všem možném, o asociacích, které ty filmy vyvolávají, o kvalitách tehdejších i současných civilizací, aspoň já to tak vnímám. Jestli tím překračuju něčí schopnost vidět svět jinak než skrz hollywoodský scénář, tož se hluboce kaju a omlouvám.
Jestli trváte na Dostojevském na plátně, tak třeba finský Zločin a trest se dá sehnat na DVD, o jinou adaptaci se pokusil Joseph Sargent, ale kritika ho dost umyla, že na Dostojevského nestačí...
Osobně bych hodně váhal, jestli na sebe pustit hollywoodskou variantu před tištěnou klasikou. Samozřejmě uznávám, že jsem v tom konzervativní a že vůbec nezapadám mezi dnešní moderní západní "kulturu", které je bližší komiksový vývar a a která si knihy, když už, kupuje jako dekoraci:)
Ostatním se omlouvám za tu off-topic odbočku.
|
|
|
Ale ne. To byla jen asociace. Mluvil jste o DVD a Dostojevském. Tudíž jste asociativně dával Dostojevského dohromady s DVD. Dostojevského mám rád a rád bych shlédl i jeho díla, která byla zfilmována. Proto jsem se zeptal. Nic víc za tím nehledejte.
|
|
|
Možná jsem se měl přesněji vyjadřovat, uznávám. DVD je pro mě daleko častěji jako pracovní pojem pro nosič dat, DVD ve smyslu filmové dílo nebo "dílo" na té placce se v mé domácnosti vyskytuje v asi deseti exemplářích.
Dostojevskij je ovšem krajní příklad, myslím že v současnosti nehrozí záplavou na DVD v tom druhém významu.
Podobně jako se na tomhle fóru rojí zastánci spartské kultury proti perskému barbarství, přičemž z helénské i perské kultury znají jen slupku nebo ani to ne...
Za zmíněného Zdeňka Kopala se na gymnáziích učila kromě latiny i starořečtina; podívejte se na gymnázia dneska.
Studenti se učí Microsoft Office a účastní se besed s Lucí Bílou nebo Vieweghem.
|
|
|
Co se týče těch gymnázií, tak to vcelku chápu. Sice nechápu proč zrovna MS Office, ale každopádně je to z praktického hlediska pro ty lidi do budoucna použitelnější, než latina, nebo starořečtina.
Ovšem k čemu jim bude Bílá s Vieweghem, to mě nenapadá.
|
|
|
Proč právě Office?
Microsoftové produkty v gymnáziích jsou malým fakáčkem směrem ke státní správě, k zákonům a vyhláškám, a velkým marketingovým mistrovstvím Microsoftu.
Z části absolventů gymnázií se stanou noví zmrdíci ve státní správě a v různých lokálních samosprávách, kam si přitáhnou svoje excelové tabulky, serouce tak na direktivy o povinnosti používat ve styku s občany "otevřené" nekomerční formáty. Nevím, jestli to firmu Microsoft něco ve vztahu ke školství stálo, ale každopádně má tak pojištěnu nadvládu svého zprzněného "impéria" na věčné časy.
Proč Viewegh a Bílá? Pan ředitel populisticky zaboduje u studentů mnohem víc, než s nějakou latinou. Kdyby se náhodou ukázalo, že pan ředitel je problematický ekonomicky nebo odborně, hlas lidu (i nedospělého) jej podrží. A hlas lidu, hlas boží...
Kopalovi nejspíš starořečtina taky v praxi moc užitečná nebyla, ale jeho generaci dokázalo tehdejší gymnázium vtisknout takovou porci vzdělanosti, kulturnosti a všeobecného rozhledu (navrch, k "účelovým" předmětům jako geometrie, matematika nebo němčina), že ještě jako gymnazista mohl publikovat v evropských vědeckých časopisech a prodejem vlastní knihy si financovat astronomickou výpravu do Japonska (...). Tehdejší gymnázium Kopalovi i přes "odvádění" ke starořečtině dalo takové základy, že se mohl jako odborník účastnit na přípravě programu Apollo (a to dost prestižním způsobem). Rád bych viděl, k čemu budou použitelní dnešní studenti gymnázií i s jejich Officem.
|
|
|
Co se týče nadvlády Microsoftu, tak ta je zpochybnitelná. Naše firma přechází na Open Office a světe div se, uživatelům to nijak nevadí. Prostě dostanou místo Wordu Writer, ono to vypadá podobně, má to podobné funkce, tak to prostě používají.
Použitelnost Office (ale spíš obecně informačních technologií) je dnes stejná, jako schopnost číst a psát. Je to nezbytné minimum pro budoucí život. Zatímco programů, jako Appolo je pár a dávají tedy možnost jen pár jedincům, tak praktický život, zaměstnání apod. se týká většiny lidí. Kdo chce být výjimečný, ať se učí výjimečné věci, jako je starořečtina, nebo latina, se kterými se bude moci účastnit prestižních projektů. Ostatním zbývá ten Office.
|
|
|
Mluvíme každý o něčem jiném. Ta starořečtina je dneska a byla i tehdy jen akademickou ozdůbkou. Nebyla podmínkou pro vstup ke kariéře, byla něčím jako figurkou na chladiči. Značkový vůz by podal skvělý výkon i bez ní. Byl na to dimenzován a mlě dobré konstruktéry.
O názoru, že program Apollo byl jen okrajovou záležitostí pro pár vyvolených, by se dalo polemizovat.
Apollo bylo dost významné na to, aby Kennedymu stálo za vyhlášení "cíle desetiletí" pro americký národ. Měsíční program zaměstnal stovky tisíc kvalifikovaných lidí, akceleroval technologii, motivoval národ a zvedl (na rozdíl od Vietnamu) obrovsky domácí i mezinárodní prestiž USA. Špičkových odborníků jako Kopal byly samozřejmě desítky nebo stovky, ale nadprůměrných byla pořád armáda. Mně osobně úspěch programu Apollo dodnes imponuje právě tak, jako mě deprimuje dnešní úpadek americké společnosti. Impozantní byl nejen program Apollo, ale celý kosmický program tehdejší éry. Snad víte, jakým měřítkem se zhodnocovaly tehdejší investice do vesmírných technologií při "pozemském" využití...
To, že vaše firma přechází k Open Office je sympatické a rád bych viděl prasečkáře z Microsoftu tam, kam patří, ale myslím že to zatím nehrozí. A co se týče těch direktiv "závazných" pro státní správu, je to na samostatné téma. Jaká bude budoucnost, to ukazují právě ta gymnázia.
|
|
|
No jo, a zase se najdou rejpalove co berou muj prispevek jako rejpalstvi!
Ja sem byl prilakanej Sandstromovou anaylzou, geopolitiku, ani ne tak Holywoodem. Fakt je ze film ze me udelal obdivovatele Perzanu, ona totiz doba Dariuse a Xerxese byla zlata doba Persanu.
ale snad si neber osobne kdyz nadavam na film, to si prece nemuzes brat jakou utok na tvoji generaci, to by bylo paranoidni, spis si to ber ze jsem ti doporucil neco jinyho, zajimavyho. Ted me dluzis naopak ty nejake doporuceni, me nudi ty "vase" ;-) dnesni filmy ale nudi me i ty stare filmy.
|
|
|
Tak za Abbasovcu to tam taky nemeli nejhorsi.
|
|
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1393
|
|
300 proti miliónom. Boj proti etatizmu :)
|
|
Recti spojenci neutekli. Udajne je poslal pryc sam Leonidas, kdyz se ukazalo, ze Persani nasli cestu okolo prusmyku a bitva je ztracena. Spartan nikdy neustupuje, zato "normalni" clovek muze :-)
|
|
Film je prostě komiks na plátně se vším všudy - stilizovaný atd. s realitou té doby nemá co dělat. Srovnávat myšlení, kulturu starověku a hledat asociace s dnešním světem je nesmyslné a velmi ošidné.
K srovnávání starověké perské říše a řecka - je třeba si uvědomit, že persie byla konglomerát kulturně, technicky a ekonomicky absolutně nesouměřitelných oblastí (Egypt, Mezopotámie versus stepní oblasti), kdežto řecko a jeho kolonie byly kulturně poměrně homogenní. Co se týče vojenské a technické vyspělosti - většinu řeckých vojsk té doby tvořily těžkooděnci (dalo by se říci tanky té doby) vycvičení bojovat a manévrovat v tvaru, kdežto velkou většinu perských vojsk tvořili lehkooděnci s podřadnou výzbrojí, bez výcviku a v horším fyzickém stavu a vzhledem ke svému původu (nesvobodní rolníci) s nižší morálkou a motivací - jednalo se klasický poměr kvalita versus kvantita. V případě Sparty byla ta kvalita extrémní (výcvik, disciplína,motivace atd) na jakoukoliv dobu - srovnávat lze snad pouze s raně novověkými švýcary, mongoly ev. japonskými samuraji před definitivním vítězstvím tokugawů).
K tématu dnešní Íránci versus staří peršané. Není zdraví prospěšné říct ˇIránci", že je arab, jejich jazyk s arabštinou a turečtinou nemá co dělat (fársí) a ehm jejich fyziognomie je jiná (samozřejmě k mísení došlo, ale není tak markantní jako třeba v řecku, kde minimálně část příchozího obyvatelstva byli vysocí modroocí blonďáci a jak vypadají dnes) - stačí porovnat ženskou část, rozdíly jsou markantní.
Co se týče filmových adptací komiksu, nedávno jsem zhlédl francouský Immortial a ten se mi tedy líbil daleko více.
|
|
Výbornej film, jen sem se v kině divil jak se někteří lulini nemístně smáli.
Jinak si myslím že Xerxes byl dobrým prototypem transvestity :)
|
|
|
Teda já když viděl Xerxese, tak jsem se docela ušklíb taky, protože přesně takhle si představuju prototyp salónního buzeranta ...
|
|
|
Další pohled na tohleto dílo:
http://www.rozhlas.cz/kultura/film/ _zprava/335106?sector=13
Co mě v recenzi zaujalo, je termín "východní dekadence".
Při pohledu na evropské buzíky v reality šou a na ekonomický vývoj Dálného východu získává výraz východní dekadence ten správný šmrnc :)))
|
|
Čekal jsem, že se někdo proti filmu ozve, ale thle překonává všechny moje představy trojnásobně :o)
http://www.blisty.cz/2007/4/18/ art33904.html
|
|
|
Njn, intoušek. Třeba má taky hubu plnou boláků; podplacení perským zlatem nepředpokládám, užiteční idioti jednají bez nároku na odměnu ;o)
|
|
|
Co bys chtěl, aby vypadlo z takového materiálu jako je toto:
Vít Zdrálek
...je studentem FF UK.
nar. 1981
1996-1999 Gymnázium Ostrov
1999-2004 Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové (dějepis-hudební výchova)
2001-dosud Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (hudební věda)
2005-2006 University of Pretoria, mezinárodní student (etnomuzikologie, kulturní antropologie, historie)
...ethnohudební vědec. Muhehe - takový u nás žerem 8o)
Tohle je přesně jeden z případů, kdy je píč slabej na prsa a tak je z něj hudební vědec. Spíš ho politujme...chudáka.
|
|
|
FF UK - Projekty podané k podpoře z prostředků specifického výzkumu v r. 2007Hudebně populární kultura a formování identit černého obyvatelstva v post-apartheidní Jižní Africe s přihlédnutím k roli hnutí tzv. afrických původních církví...hlavní řešitel: Vít Zdrálek.
Vzhledem k tomu, že tento pablb přednáší na různých tmářských mecheche (viz www.ruzenec.cz), tak předpokládám, že na filmu tu partičku levičáckejch a křesťanskejch krypto-homosexuálů rozladily ty nahatý ženský a docela dobře zmáknutá jebačka hnedka na začátku 8o)
|
|
|
Prostě stát zaplatí konverzi křováckých tanců do mp3, aby Zdrálek mohl napsat, že bílí jsou rasisti a že apartheid nebyl *správný*.
|
|
|
Myslím, že mu zaplatí spíš letenku bombarďákem do JAR, kde bude tento postgraduální "badatel" provádět "výzkum"...no a až se dostatečně opálí, uvidí slona, žirafu a pořádně si umeje svůj zpocenej zadek v moři, tak pojede dom a za dva tejdny sesmolí výtah z několika publikací a článků v National Geographic, kterej pak předloží k uvěření.
Toto je budoucnost Evropy - chudák, kterej neumí ani zatopit v kamnech a výstřel z pušky mu vykloubí rameno...a do kina chodí s partou kamarádů místo aby šel s nějakou holkou 8o)
|
|
|
Naprostý souhlas, až na to poslední. Já do kina chodím spíš s kámošem než s holkou. V opačném případě bych 300 ani neviděl, protože bych na to svou přítelkyni nedostal; dost možná bych ani neviděl posledního Rockyho a i u Gladiatora si zakrývala oči. Je takový ten typ "Pýcha a předsudek" nebo "Úsměv Mony Lisy", u kterých ji raději nechám samotnou a pařím nějakou gamesu.
|
|
|
Nahodou, Gladiator byl moc peknej. A Pychu a predsudek si radsi prectu - ja na ty adaptace klasiků moc neverim.
|
|
|
Ještě musím reagovat na "společnost" v kině.
U nás doma to bylo naopak. Musela sem přítele přesvědčovat, aby se mnou šel.
Nakonec sem ho ale přesvědčila a film jsme viděli spolu. Samozřejmě by raději viděl něco "realističtějšího", ale hold smůla.
Ještě, že se mnou nešla spolužačka - krčila by se pod sedačkou po prvních 5 minutách:) a já bych dostala seřváno, že utratila 70 Kč za takovou p******u
|
|
Souhlas ... viděl jsem před necelou hodinou v multikině (mimo mě tam bylo ještě hafo lidí, takže dohromady 6) a film jsem si celkem užíval. Očekával jsem komiksovou nadsazenost ala SinCity a té se mi vrchovatě dostalo. Také jsem ve filmu nemohl neminout jisté narážky typu "lidský západ" vs. "ty bestie z východu" a ona rasová čistota filmu zmíňěná autorem byla a je taky zatraceně zjevná - divil bych se, že by se proti tomu ještě někdo někde neozval! Prostě celý film na mě působil dokonale neamericky, což považuji po tom, co lze vidět v jiných "blockbusterech" za velký klad. Takže dojem pozitivní. Vizuální maso, stejně jako komix ... a musím přiznat, že když peršané odpoutali to vraždící divnomonstum ze řetězu a to se vrhlo na sparťany, měl jsem chvíly i docela podivný pocit v zádech, ne nepodobný strachu, což se mně už docela dlouho nestalo ... taktéž až erotická scéna se sfetovaným orákulem je povedná ...
|
|
Naprosto sdílím názor s autorem článku... Výborné postřehy a i nápady jak přirovnat historii k současnosti.
Upřímně řečeno se ale musím přiznat, že to, že jde o comixové zpracování se dovídám až nyní. Na film jsem šla s naprostou nevědomostí a s "obrazem" své oblíbené scény z traileru "This is madness!".... "Madness? This is SPARTA!!!!"
Ovšem po shlédnutí tohoto filmu na velkoplošném plátně sem si zamilovala i jiné scény. Orákulum, bitvy, ale hlavně anglický dabing.
Jako každý film, zvláště pak historický, byl tento chvílemi přehnaně nereálný. Immortalové jako zrůdy, manželka Leonida jakož to svobodná žena, peršané na koních, skoky do dálky a absolutně nejvíc mě dorazil Xerxes, který vypadal, že se právě vrátil z techno akce. Cool pearcing. Ale stejně to stálo za to!
Na závěr: na tenhle film nebudu jen vzpomínat. Půjdu si ho prostě koupit!;)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek 300: Návrat árijského filmu
|