Se zájmem jsem přečetl JJ-ův článek zde.
Jelikož už dlouho nosím v hlavě myšlenku na podobný článek, myslím, že
je na čase zveřejnit jej právě teď.
Musím příznat, že spousta zmíněných souvislostí zejména kolem výstavby
a historického vývoje cyklostezek mi zatím byla utajena, jelikož jsem se
po těchto faktech cíleně nepídil. S původním článkem nechci polemizovat,
či nesouhlasit. Chci přinést trochu jiný pohled, méně konkrétní, co se
čísel týče. Chci přinést mou zkušenost s holandskými cyklisty, cyklostezkami
a celým cyklosystémem, fakta, která jsem si sám vyvodil z nesčetných diskuzí
s lidmi v mém okolí.
Abych vysvětlil ještě jeden fakt - proč má můj článek v názvu onen pohled
sedláka. JJ mluví v ve svém článku hodně o Amsterdamu. Já bych chtěl mluvit
o městečku v Severním Brabantsku - Eindhovenu. A jelikož Eindhoven byl
v době, než do něj přišel průmysl zemědělskou oblastí, někteří lidé ze
severu (Včetně Amsterdamu) považují obyvatele Eindhovenu za sedláky (viz
posměšně podané zvolání "boeren" - sedláci). Nevím do jaké míry je jih
nizozemí specifický proti severu v oblasti cyklodopravy, popravdě nemohu
srovnat, jelikož jsem vždy žil pouze v Eindhovenu a znám důvěrně zejména
jeho okolí.
Počty lidí na kole
Dokola v čechách slyším, že v Holandsku na kole jezdí každý. Je to pravda,
ale i není. Každý Holanďan má kolo. Každý na něm čas od času jezdí. Málokteří
jezdí pouze na kole, přičemž ani nevlastní auto. Z mého osobního pohledu
- v naší firmě dojíždí pravidelně odhadem asi 50 lidí, tj. cca 10%. V případě
dobrého počasí se toto číslo zvýší asi na dvojnásobek. Poznat to jde podle
několika volných míst na parkovišti, zatímco kolárna je přeplněná. Většina
lidí tedy vlastní jak auto, tak kolo a používá jedno nebo druhé dle potřeby.
Proč tedy nejezdí všichni na kolech? Zejména dojezdová oblast k zaměstnání
je větší než v Čechách. Kolem Eindhovenu zasahuje zčásti až do Belgie.
Většina lidí do práce dojíždí přes 20 km. Úplně normální je, když někdo
jezdí 50 i více km. Rekordmanem je myslím kolega, který dojíždí denně z
Bruselu, tj. nějakých 140 km. Vzhledem k husté a kvalitní dálniční síti
je cesta autem na tyto vzdálenosti výhodná a poměrně rychlá. Těžko někdo
pojede denně třeba 50 km tam a totéž zpět na kole. I když ve výjimečných
případech bych se tomu u některých exotů možná ani nedivil. Rozhodně to
však není pravidlem. Pokud už dojíždí na kole, většina lidí jezdí trasy
do max cca 20 km tam a totéž zpět. Tato čísla nejsou ničím podložena, pouze
jsem je za poměrně dlouhou dobu vypozoroval zejména diskuzí s mými spolupracovníky.
Absence MHD
Budu teď chvíli srovnávat Eindhoven s Brnem, kde jsem předtím docela
dlouho žil (Ačkoli je Brno o kousek větší město). Pokud porovnáme oba systémy
MHD, má Brno neskutečně víc propracovanou síť. V Eindhovenu nejezdí tramvaje
(šaliny), pouze busy. S tím by nebyl zase takový problém. Problém je, že
v Eindhovenu je hvězdicová struktura MHD, takže pokud chci kamkoli dojet,
musím nejdříve na hlavní nádraží, kde přesednu. To znamená, že pokud bych
nutně potřeboval dojet busem třeba jen o pár ulic dál, vždy pojedu přes
hlavní nádráží. A to se vyplatí. Busy jezdí v nejmenší frekvenci cca jednou
za 10 minut. V Brně jezdí šaliny ve špičce cca co tři až pět minut. Noční
busy, které navíc pokrývají i oblast přilehlých obcí? To je v Eindhovenu
nemožné. V noci prostě MHD nejezdí.
Důležitá otázka je nasnadě - Je špatná MHD příčina, nebo důsledek zvýšeného
pohybu na kole? Ani holanďani v tom nemají jasno. Ptal jsem se několika
desítek lidí a dostal jsem obě odpovědi. Někdo říká - Na co MHD, když máme
kola? Druzí tvrdí - Než blbou MHD, tak musíme jet na kolech. Doteďka sám
nevím, kde je pravda, proto tuto otázku nechám nezodpovězenou.
Sebemrskačství
Zdá se vám jízda na kole v dešti, nebo v -15°C sebemrskačstvím? Mě osobně
taky. Většině nizozemců však ne. Na kole jezdí od mala a mají naučené,
že kolo je prakticky jedinou možností dopravy.
Teď trochu odbočím. Někdy si všimněte, že na holandském záchodě (i nově
postaveném) teče jen studená voda. Středoevropanovi to příjde jako sebemrskačství,
Holanďan se s vámi bude do krve hádat, že na záchodě přece není teplá voda
potřeba. Chorobná spořivost tohoto národa (pouze v některých aspektech)
a přesvědčení, že holandský postoj k životu a jejich hodnoty jsou jediné
správné vám nedají moc prostoru k diskuzi o axiomech jako je studená voda
na záchodech. Stejně axiomaticky je však vnímáná cesta na kole. Lidé nejsou
zvyklí přemýšlet o tom, jestli je jízda na kole výhodná, nebo není, spíše
se stále sami utvrzují v tom, že je to to nejlepší na světě. Ačkoli to
nám může připadat jako zbytečné sebemrskačství, jsou tak šťastni, jsou
na to zvyklí a brát jim to nebudu. Nejsem si však jist úspěchem aplikace
sebemrskačství na český národ zhýčkaný v zimě topícími auty, případně MHD.
To, co je v Čechách nemyslitelné, tedy vyjet v šíleném počasí na kole,
to je pro Holanďany pouze naučený tanec oblékání do nepromokavých hader
a několika vrstev rukavic, kukel a kulichů - není výjimkou, že jedou v
jedné ruce s deštníkem, který drží před sebou tak, že naprosto nemají šanci
vidět před sebe a jsou pro provoz okolo dost nebezpeční. O tom ale až dále.
Upřednostnění cyklistiky
JJ zmiňuje jeden fakt, se kterým bych si dovolil nesouhlasit, a sice,
že stát neupřednostňuje cyklisty. V zimě je například dobře vidět, že nejdříve
se sníh odklízí z cyklostezek, až následně ze silnic.
Existuje dále něco, co bych nazval natvrdo presumpcí viny - Pokud dojde
ke střetu cyklista-auto, ve velkém počtu případů automaticky je viníkem
řidič automobilu. Ačkoli to někdy vůbec nedává smysl, je viníkem řidič,
i když třeba nic špatného neudělal. Výjimkou je velmi hrubé porušení pravidel
z pohledu cyklisty - Třeba pokud bude mít velmi vysokou hladinu alkoholu
v krvi a pojede přitom v noci na červenou křižovatkou neosvětlen (jak si
povíme dále, není tento příklad žádnou výjimečnou situací).
Co se provozních nákladů týče, většina zaměstnavatelů vám umožní si
koupit kolo, které pak odepíšete z daní. U nás ve firmě to znamená, že
si můžete pořídit jednou za 3 roky kolo do 750EUR. Podepisujete zaměstnavateli
papír, kde se zavazujete, že na kole budete dojíždět alespoň 80% cest do
práce a z práce. Popravdě na to pak každý sere. Reálně i při dobré vůli
se dá na kole podle počasí jezdit cca 20-50% času. Více jezdí pouze hardcore
sebemrskači zmínění výše.
Naopak auto podléhá extra dani (BPM). Z toho vyplývá, že auta jsou v
Nizozemí drahá. Aby se ale pojistili proti dovozu levných aut ze zahraničí,
platí se BPM zpětně i pro dovezená auta mladší 100 měsíců. BPM se vypočítává
z odhadní ceny auta na základě typu vozu, výbavy, motorizace a jiných parametrů.
Existují na to webové kalkulačky, kde si spočítáte, kolik za dané auto
zaplatíte při dovozu. Pro vaši informaci BPM dělá u nového auta přibližně
mezi 20-30% jeho ceny. Když jsem se díval na jeden vůz z roku 2008, který
sám o sobě stál 12 000EUR, daň i po té době činila cca 2000EUR. A to se
vyplatí. Při vývozu auta se naopak dá o BPM požádat zpět.
Kromě daně BPM se platí silniční daň. Ta je levnější pro benzín, než
pro diesel, je určená ještě několik dalšími faktory a pro mé současné auto
dělá 31EUR/měsíc. Některá malá a "ekologická" auta jsou pak od silniční
daně osvobozena.
Povinné ručení pak pro můj vůz dělá cca 50EUR/měsíc.
Benzín patří v Nizozemí k nejdražším v evropě (momentálně jsem viděl
1,70-1,80EUR/litr), nafta je trochu levnější, než benzín (vychází na 1,40-1,50EUR/litr).
Takže máte na výběr - buď si z daní odepíšete kolo a máte prakticky
nulové náklady na provoz, nebo musíte zaplatit BPM a potom odvádět do státní
pokladny silniční daň, daň z PHM a platit pojišťovně ne zrovna levné povinné
ručení a PHM. K tomu ona presumpce viny uplatněná na řidiče. Vidíte v tom
snad úmysl neházet řidičům klacky pod nohy a nedarovat nic cyklistům zadarmo?
Jak se jezdí v Nizozemí
V této kapitole jsou shrnuty mé osobní postřehy jak mě se jako řidiči
jezdí v Nizozemí plném cyklistů. Ve zkratce - Musel jsem si hodně zvykat.
Tady to patří cyklistům (a "bromfietserům "- skútrům s omezenou
rychlostí do 25 km/h). Cyklista má vždy pravdu, vždy je v právu. Tito skútristi
nemají povinnost nosit helmu, poznáte je podle modré poznávací značky.
Dost často mají vykuchaný restriktor, takže jezdí odhadem asi 60 km/h na
cyklostezce. To vám jako řidiči může udělat čáru přes rozpočet, kdy odhadujete,
jakou kdo jede rychlostí, protože jim musíte dávat skoro vždy přednost.
Cyklisté nedodržují veškerá silniční pravidla, jezdí na červenou, nedávají
přednost v jízdě, jezdí po chodnících, jezdí bez osvětlení, jezdí bez držení,
píšou smsky apod. Pokud někdo pravidla dodržuje, je to většinou starší
generace. Mladá generace vyrostla v supermany. Dokonce i starší Holanďani
si stěžují, že mladší cyklisti si neváží svých životů a že jezdí jako prasata.
Zákon nad nimi drží ochrannou ruku, tak jsou asi nesmrtelní.
Cyklisté nemají povinnost nosit helmu. Jejich kola musí splnit pouze
dvě podmínky, a sice že mají předepsané odrazky, nebo pláště s reflexním
kroužkem a osvětlení. Velká část kol je v dost špatném technickém stavu.
Jednou jsem jel na kole od mé známé a musel jsem konstatovat, že od svým
asi 6 let, kdy jsem si za pomocí dědy začal opravovat své dětské kolo jsem
nikdy nedovolil, aby mé kolo bylo v tak zbědovaném stavu. Kola se zde navíc
dost kradou, zejména ta lepší a dražší, proto někteří jezdí cíleně na tom
nejhorším, co lze sehnat, jen, aby o kolo nepřišli.
Většina cyklistů bere však kolo jako dopravní prostředek. Sportovců
v dresu a na závodních kolech jsem tu za rok a půl viděl asi tolik jako
v Čechách za jeden letní měsíc.
Jako chodec jsem se naučil se pořád kolem sebe dívat. Holandští cyklisté
neradi brzdí a neradi sundávají nohy z pedálů. Není problém, aby několik
centimentrů kolem vás prohučel skútr v šedesátikilimetrové rychlosti, nebo
cyklista, který se vám snaží za každou cenu vyhnout, jen aby nemusel brzdit.
A to jak na cyklostezce, tak třeba na chodníku, nebo pěší zóně. Cyklostezky
jsou ve městě většinou značeny červeným dlážděním, nebo červenou barvou.
Jako chodci okamžitě víte, že jste na nepřátelském území a že si musíte
dávat extra pozor.
Co se kolizí cyklista-auto, cyklista-chodec, cyklista-cyklista, je jich
hodně každý den. Dokonce jsem někde četl, že jen mezi dětmi na základní
škole je přes 1000 z nich ročně hospitalizováno kvůli úrazům na kole. Bohužel
zdroj teďka nemůžu dohledat.
Závěr
Stejně jako podotýká JJ, pokud se řekne A, musí se říci i B. To, že
tady cyklistika funguje obnáší spoustu zprvu neviditelných omezení a historických
předpokladů a osobně se domnívám, že slepé přenášení pouze vybraných aspektů
do jiné země, a to včetně České republiky je totální nesmysl.
08.06.2013 1110101011