Komentáře ke článku: Cílem je cesta, část 2. – úvod do projektování (ze dne 01.04.2012, autor článku: xgandalf)
Přidat nový komentář
|
Perfektní, poučné a přehledné.
Pokračování bych vřele rád uvítal. Hlavně témata jako zklidňování dopravy, bezpečnost by tady mohla způsobit rozruch.
:-)
|
|
|
OK, budu se snažit pokračovat spíš se zaměřením na intravilánový komunikace a dopravní inženýrství, pravdou je, že tam je to podstatně zajímavější a nemálo věcí je tam na diskuzi (nejenom v oblasti zklidňování a bezpečnosti).
|
|
|
Není ze zákona povinnost mít stupeň DSPS? Mám totiž tušení, že např. energetické firmy (E.ON, ČEZ) to u svých staveb (rozvodny) mít musí.
|
|
|
Pouze u některých staveb.
§ 121 Stavebního zákona
(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa41a), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu.
Prakticky se ale DSPS dost často provádí tak (pokud se tam doopravdy neudělaly větší změny), že se vezme DPS(RDS), pár věcí se vymaže, mírně se přepíše zpráva a vydá se jako DSPS. Pokud projektant ví, že pracuje s rozumnou firmou, tak si to může lajsnout.
|
|
|
tak ono pokud nějaké zásadnější změny nenastaly, tak DSPS=DPS
|
|
|
To není tak úplně pravda. Konkrétně u liniových staveb se DSPS má řešit korektně tak, že se pošle geodet, který novou stavbu celou zaměří a tohle zaměření zakreslené do původního stavu se potom vydává jako DSPS. Pochopitelně, je tam pak krásně vidět, když si to člověk podloží s původním návrhem, jak moc to souhlasí nebo spíš nesouhlasí. Ale často se to opravdu dělá tak, jak jste napsal, tj. vezme se DPS a udělá se z toho DSPS.
|
|
Taky se přimlouvám za pokračování :)
|
|
- místní komunikace sběrné (MO – funkční skupina C)
nebylo mysleno 'mistni komunikace obsluzne'?
jinak za 1. :-)
|
|
|
Oops, moje chyba - mám tam ty sběrný dvakrát, C je opravdu obslužné.
|
|
Můžete se za tu historku zaručit? Já totiž to stejné (krom následné basy) slyšel od svého dědy, takže by mě zajímalo kdo kecá. :-)
|
|
|
Ono je to tím, že dříve existoval jediný podnik v oboru a sice Telekomunikační montáže nebo-li montážka, z jejíž řad se rekrutuje většina majitelů a členů managementu dnešních SLP firem v Pze a okolí. No a tam se toho událo hodně.
Historku jsem slyšel též.
|
|
|
To nebude ono, děda dělat u vodáren. :-D
|
|
|
A co Správa dálkových kabelů?
|
|
|
Bohužel nemůžu - jak jsem od kolegy nakoupil, tak zase prodávám. Pravda, má to trochu nádech urban legend.
Mimo jiné se mi v téhle souvislosti vybavují historky našeho profesora na mostní konstrukce, kterému při stavbě mostu přijeli na stavbu vojáci s tím, že musí do mostu vyvrtat díry, aby tam mohli umístit v případě krize a postupu kapitalistických vojsk nálože. Trvalo mu hodně dlouho, než jim vysvětlil, že vrtat do předpjaté mostovky díry na nálože asi dost dobře nejde..:-)) Ovšem zase, nakolik to je pravda a nakolik nás houpal, nejsem schopen posoudit.
|
|
|
Čistě pro zajímavost, jak člověk za deset minut zjistí, kde přesně byl přerušen >tisícikilometrový kabel?:)
|
|
|
Přítomností konfidenta?:-)
|
|
|
Snadno, reflektometrem. Ukáže vzdálenost od místa měření k místu poruchy, přesnost bývá v metrech. Pak už stačí jen vzít mapu. Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Time-domain_reflectometer
|
|
|
Mereni vzdalenosti laserem funguje asi na podobnem principu, zejo?
|
|
|
Měření vzdáleností laserem funguje trochu jinak - dálkoměr má laser který umí pracovat na dvou nebo třech frekvencích tak aby se dal výpočtem dobře pro rozsah měřených délek určit počet celých amplitud a z fázového posunu doměrek. Myslím že se pošle během jednoho měření několik pulzů, laser je pořád jen jeden. Samozřejmě se měří dohromady vzdálenost tam i zpět a úplně nakonec se přičte konstanta, fiktivní vzdálenost přijímače od osy dálkoměru a vzdálenost uražená uvnitř odrazného hranolu.
Pokud jsem se v něčem seknul, prosím o opravu, předmět Aplikovaná optika jsem měl jestli dobře počítám před nějakými 15 lety a rozebranou totálku jsem viděl naposled před cca 11 lety.
|
|
|
Reaguji sám na sebe, ty dvě frekvence laseru jsou blbost, je to jen dvojí (trojí) různě modulovaná vlna.
|
|
|
No nevím, jestli se jedná o stejný případ, ale někdy v roce 1961-62 (to si již přesně nepamatuji) se stavělo sídliště Hloubětín a součásti stavby byla rekonstrukce Poděbradské ulice. V místě cca 300-400 m od křížení s Kbelskou ve směru ven z Prahy došlo k překopání kabelu. Obrněný transportér tam nepřijel, ale policajtů a vojáků tam bylo mraky. Pak nám řekli, že to je PT kabel Praha-Moskva.
Nejhezčí na tom bylo to, že k té díře postavili hlídku vojáka od VS (to byli ti co měli fialové čepice) a když jsem se tam šel podívat druhý den, to tam již makala parta dělníků a techniků, ale ten voják tam pořád hlídal. Jestli za to někoho zavřeli to nevím, já jsem nebyl účastník, pouze jsem v tom prostoru byl pracovně ale pro jinou firmu. Celá akce trvala 3 dny včetně úpravy povrchu a vojenské hlídky.
|
|
|
...přijeli na stavbu vojáci s tím...
A není to, než oprvadu historka pro pobavení?
Znám to trochu jinak: "stálé technické zařízení" se do mostní konstrukce umísťovalo v projektu a nechávalo schvalovat tuším na KVUSS, jinak nebylo možné dostat stavební povolení.
(Nezažil jsem, znám to z vyprávění.)
|
|
|
Nevím zda je historka pravdivá. Na střední jsme probírali mj. navrhy telefonních vedení, učitel-praktik nám vyprávěl jak to fungovalo za komunistů. Když se mělo pokládat např. telefonní vedení, navrhlo se s ohledem a povoleními vůči ostatní ing. sítím. Pak se celý projekt zanesl ministerstvo války, kde dost často řekli takto to nemůžete mít, ale už neprozradili kde je vedení možné mít. Takže se museli projekty několikrát předělávat neb armada kvuli utajeni nerekla nic konkretního (nevím jak je to dnes asi to v určité míře bude taky fungovat). Většinou se jednalo právě o vojenské komunikační sítě.
Tím jsem se chtěl dostat k tomu, že někde něco překopnout nebylo zas tak složité, když nikdo nevěděl, že to tam je :-) I bych věřil policejním autům a vojsku, tenkrát to mohl být slušný problem, ale hlavní spoj Praha Moskva nevim nevim :-)
|
|
|
Spíše než že v Kremlu zuřil Brežněv to bylo tak, že se dévéťák z kasina nemohl dovolat do army a tím se zjistilo, že někde něco nefunguje.
|
|
|
Ten kabel existuje/existoval. To samé se stalo v polovině 80. let v Mistrovicích nedaleko Jablonného. Tam ovšem překopli "krajský" kabel, ale o metr dál měli pečlivě očištěný dálkový kabel. Jaké měli štěstí je informovali VB, kteří se vmžiku objevili.
|
|
Mě by zajímalo téma Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS), zejména vzhledem k souvislosti zprasené D1/D47 kolem Ostravy.
|
|
|
Jooo, to mě taky. Jenže příslušná dokumentace včetně předchozích stupňů bude nejspíš předložená jako důkaz příslušného soudního řízení (tedy měla by být), takže veškeré informace o ní nebudou jenom tak snadno k dispozici. Mimochodem, v těchhle věcech bývá většinou projektant mimo, protože technologické záležitosti typu materiálu do podloží mají nějaké normové hodnoty, které evidentně nebyly v těchto případech dodržené (a můžeme se bavit o tom, z jakého důvodu a kdo na tom nese vinu).
|
|
|
Dohadují se i ŘSD a Eurovia (zhotovitel?) že ŘSD řeklo, že chce mít dálnici na navážce bordelu. Vnést světlo do tohoto případu by měla smlouva o dílo či technicko ekonomické zadání stavby.
|
|
|
Ne, to je trochu jinak. Ono v tom je zmatek. Obecně to, že bude použitá struska, bylo opravdu ŘSD deklarovaný už i ve smlouvě a v dokumentaci to bylo dle mých informací taky. To ostatně není nic neobvyklýho, struska lze za určitých specifických podmínek použít celkem bez problému (s přihlédnutím k faktu, že struska je prostě objemově nestálá).
Problém je ve dvou věcech – jednak se Eurovia a ŘSD dohadují o tom, že charakteristiky použité strusky neodpovídají požadavkům z původní dokumentace. Eurovia tvrdí, že dostala předepsáno, kde ji má odebírat, ŘSD tvrdí pravej opak, tj. že si Eurovia měla strusku otestovat a zajistit takovou strusku, která by vyhověla. Druhý problém je v tom, kde a v jakém objemu se měla struska použít – opět, jsou tu dvě protichůdný stanoviska – Eurovia tvrdí, že od ŘSD dostala příkaz na použití většího množství strusky, než je v dokumentaci, ŘSD to popírá. Mimochodem, ani smlouva o dílo, ani technicko-ekonomická analýza stavby nepomůže, protože Eurovia se svého času vyjádřila, že tyto pokyny dostala od ŘSD dodatečně v průběhu stavby.
Obě strany navíc mlžej, takže vykutat z toho hodnověrný informace je opravdu hodně těžký. O nějakém posuzování toho, kdo za to může, ani nemluvě. To už není technická záležitost (tj. příčina i následek jsou evidentní), ale spíš právní. Vezmu-li to čistě dojmově, tak to nejspíš skončí většinově na krku Eurovii, protože její stávající obhajoba vyznívá v duchu „ale vždyť ono tam vlastně těch nedodělků/vad zase tolik není“ – jenže to, co je nedodělek nebo vada, je poměrně jasně stanovený v normách (max. odchylky, tolerance, únosnosti apod.). Kdyby Eurovia měla jasný důkaz o tom, že za to může ŘSD, tak ho nejspíš velice rychle vytáhla už na začátku.
|
|
|
Mě nejde ani tak o to, zda-li je struska vhodná či ne, ale určení, kdo vydal jaký příkaz. Přece o tom musí být někde záznam - ať už je to mejl, schůzka investora a realizátora (zápis z jednání), stavební deník, SoD event. TEZ. A bohužel to vypadá, že toto ani jedna strana nemá.
|
|
|
Eurovia tvrdila, že má "pokyn" k tomu, aby použila strusku ve větší míře a odjinud - nicméně zatím jsou to pouze slova pana mluvčího.
V každém případě je to celkem prostý, v případě, že žádný písemný podklad nebude, tak to mělo být uděláno podle dokumentace - což nebylo, to je jedna z mála věcí, na které se ŘSD a Eurovia shodnou. ŘSD žádný příkaz nepotřebuje, stačí mu, když dokáže, že nebyla dodržená dokumentace a to by podle všeho neměl být problém. Uvidíme, co z toho vyleze, jak říkám, dle mého názoru je v tom Eurovia až po uši - pokud nemají nějaký trumf v rukávu. Ale pak to celkem postrádá logiku, proč ho už dávno nevytáhli.
|
|
|
Opravdu je možné, že by byli tak pitomí a tohle udělali bez papíru v ruce? Mně se to zdá jako opravdu velmi hloupý způsob jak si trochu přilepšit. Vždyť je to tak jasně ověřitelné, proč si to radši nepřirazili na nějakých vágně definovaných a dokumentovaných vícepracech?
|
|
|
To byste se divil. Ono je nutný si uvědomit, jakým způsobem fungovalo hospodaření ŘSD v minulosti - na základě toho, jak se ŘSD ve stylu mrtvého brouka stavělo k různým závadám, reklamacím a podobných věcem, tak mohli na Eurovii dojít k závěru, že "ono se to neposere". Nojo, jenže ten kurs ŘSD se s nástupem Bárty poněkud změnil (a ne že ne) a najednou začíná ŘSD po takových věcech docela tvrdě jít.
Mimochodem, s oněma vágně definovanejma a dokumentovanýma vícepracema už to taky není teď tak jednoduchý. Dokonce i ten stát si to trochu začal hlídat a dost často k tomu přistupuje v duchu "nabídková cena a ani haléř navíc". (něco podobného jsem už slyšel od více zástupců různých firem)
|
|
|
Přístup "ono se to neposere" je ve stavebnictví častým způsobem, jak si nedělat ve firmě problémy (nebýt za kverulanta, co trvá detailech, nebo chce moc lidí/peněz/materiálu, nebo nedejbože je přesvědčen o tom, že cílem je kromně zisku i dílo v použitelném stavu). Viz. též hesla "po nás potopa", "soudit se jim nevyplatí", "operativní změna", "vyřešíme dodatkem" a "potom se dohodnem".
|
|
|
Pán je stavař, že se tak dobře vyzná?...:-)))
|
|
|
To máte pravdu. Lidem to dojde až jde z tlustýho do tenkejch.
Nejlépe tak cca. rok po předání stavby, když se na vás obrátí generální dodavatel, že má od stavebníka reklamaci na to či ono. A že to vidí na sankce za nesplnění díla (konec nároku na zádržné), na sankce za pozdní odstranění vady díla (ofiko canc dorazil asi po měsíci co to spustil stavebník) a veliké další bubu. Takto to zkusil jeden stavebník (obchodní řetězec) resp. generální dodavatel hodit na firmu kde jsem pracoval. Po roce už nikdo neví proč a jak bylo to či ono a zda jde o náš průser, nebo o způsob dodatečného "zlevnění" stavby.
Nastoupili šéfíci na mě jak to a proč to, a že se budu podílet, ... . Tak jsem sfoukl prach ze stavebního deníku a listoval, až jsem si našel o co šlo. Spravil to jeden telefon a slib že jestli náhodou nemají příslušnou stránku SD, tak jim ji okopíruji a pošlu. Dodatečné zlevňování se nekonalo. Tedy alespoň ze strany firmy, kde jsem pracoval.
|
|
|
s tim souhlasím, ten "pokyn" musí být něčím krytý a ne "Pepa říkal, že......" :-)
|
|
pěkný zajímavý článek, taky se přimlouvám za pokračování.
|
|
Ode mne za 1!
Já mám rozepsaný opravy jednotlivých poruch a provádění zařízení okolo silnic, takže to asi proložím před Tvým dalším pokračováním, abys se na to mohl odvolat. Souhlasíš, nebo to uděláme opačně?
|
|
|
Chtěl bych teď vzít úplně základní principy projektování, takže stručně intenzity, kapacity, úroveň kvality dopravy, trasa/osa/niveleta, šířkové uspořádání, něco málo o křižovatkách (který by potom asi stály za samostatnej článek, lahůdky typu turbo okružní křižovatky nebo problematika světelných signalizací není úplně nezajímavá). Jsou to základní pojmy, ale jestli se tu chceme trochu vážněji bavit třeba o bezpečnosti, návrhových prvcích a zklidňování, tak to určitě není na škodu.
Jak já to vidím, tak bych nejdřív dal spíš tyhle základy, protože přinejmenším z hlediska vybavení PK budeš operovat s pojmama šířkovýho uspořádání, rozhledových poměrů atp. Nicméně bych to přizpůsobil nějakýmu časovýmu harmonogramu, ten svůj článek jsem chtěl mít napsanej tak do konce týdne a předpokládal jsem, že by vyšel zase po týdnu, tj. od včerejška za 14 dní. Jak to vidíš ty časově? (přece jenom to máš zaměřený spíš technologicky, takže ta návaznost tam nemusí být tak striktní)
|
|
|
ok, počkám na tvoje články a svezu se pak zase já na tobě, tak se prosím rozepiš podrobnějc 8o)
|
|
|
Světelné signaizace, řadiče, detekce... jééé, mé mládí. Okolo roku 2000 jsem tohle dělal se švagrem při zjednosměrňování Smíchova, stavbě Mrázovky atd. Když si vzpomenu na originál papírovou dokumentaci od Barandovskýho mostu se zákresem všech inž. sítí v jednom výkrese, tak se tomu směju dodnes.
|
|
|
Já spíš světelnou signalizaci z hlediska dopravně inženýrských, z hlediska technologickýho to pro mě jako dopraváka příliš zajímavý není. Resp. je to natolik specializovaná záležitost, že se tím opravdu zabývají profíci an danou oblast a na rovinu - to fakt nejsem..:-))
Mrázovka?? Tam máme na svědomí ten most mezi Mrázovkou a Strahovským tunelem.
|
|
podle meho, v PPP je jasne urceno, kdo a za jakych podminek bude danou investici provozovat a za jakych podminek, v jakem stavu a kdy ji preda do rukou organizaci zastupujici stat (RSD).
Pro doplneni bych uvedl, ze existuje neco jako "zmena projektove dokumentace v prubehu vystavby", ktera v podstate vytvari rozdil mezi DPS a DSPS. Tento termin je dulezity zvlaste v dnesni dobe, kdy se objevily informace o otevreni tendru na opravu D1, kdy RSD pozaduje min. 10ti letou zaruku (!) a, coz je pro nas temat dulezitejsi, deklaruje ZERO budget na zmeny v prubehu vystavby.
Zmeny v prubehu vystavby byly jednim z hlavnich zdroju prijmu stavebnich firem, zkracene lze rici, ze vetsina firem vstupujicich do tendru podsekla cenu tendrovaneho reseni a nasledne pres vypracovani DPS, popripade prez zmeny v prubehu vystavby se snazila postavit neco uplne jineho, ale za viteznou cenu...
pokud by kolega xgandalf toto tema mohl do sveho clanku doplnit, bylo by to zajiste prinosne pro celkove pochopeni jednani firem a ve finale i puvodu mnoha "zazracnych" reseni, viz dalnice na smetisti...
|
|
|
Ve smlouvě PPP už ano, nicméně tu jeden čas byla diskuze právě o těch podmínkách a technickém stavu.
Co se změny PD týká, tak máte pravdu, ale pouze do jisté míry - tenhle stupeň PD vzniká pouze při zjištění značných změn během stavby a měl by být odsouhlasen jak stavebníkem, tak investorem. V každém případě se tahle dokumentace dělá možná méně často, než si myslíte. K vyúčtování víceprací totiž stavebník žádnou změnovou PD nepotřebuje. Za sebe můžu konstatovat, že za cca 10 let jsem se k něčemu takovému dostal asi pouze dvakrát. Zato jsem se hoooodně často setkal s tím, že na stavbě bylo postavený něco úplně jiného, než bylo nakreslené v projektu. Do článku jsem proto tuhle dokumentaci neuváděl, protože s ní nemám prakticky žádné zkušenosti - upřímně řečeno ale netuším, jak to probíhá u monstrstaveb typu dálnice D47/D1 apod., protože tyhle projekty dělá pár vyvolených projekčních firem (Pragoprojekt, Sudop atd.)
Ohledně informací D1 jsem na to taky koukal, nicméně ono nulové navýšení se netýká pouze víceprací, ale také inflace.
Se zárukou je to větší sranda. Jenom ze srandy jsem porovnával katalogové tloušťky vozovek u nás a v Německu. Rozdíl je vcelku zásadní. U nás je třeba tloušťka vozovky 60cm, v Německu 110cm. Rozdíl není ani tak ve svrchních stmelených vrstvách(viz Honzův článek), ale v podkladu a ochranný vrstvě. V Německu máte prostě podsyp pod konstrukcí vozovky ze ŠD například 50cm, to u nás vůbec není. Mimochodem, všímněte si, že většina problémů na komunikacích nejsou problémy stmelených vrstev, ať už asfaltových nebo cementobetonových. Problémy jsou většinou v únosnosti a charakteristikách podloží - proto dochází k deformacím a následně ke znehodnocení i stmelených vrstev(koleje, zvlnění, výškové posuny CB desek apod.). Krok se zvýšením záruky proto vítám, dle mého by měla být záruka u všech komunikací na deset let (pro informaci, minimální délka životnosti bez větších oprav se uvažuje 20let). Otázkou do diskuze je, jak moc bude stát ochoten podmínky vyplývající ze záruky uplatňovat. Dřív se mu do toho moc nechtělo, poslední dobou se to trochu pohnulo, tak uvidíme.
|
|
Chlálím a nemohu se dočkat pokračování.
|
|
Chválím článek, moc hezky napsáno. Někteří (třeba mistr ZZR) by ho měli studovat každý den před spaním :)
|
|
Protoze se uz nejaky cas nepohybuji po stavbach v CR, informace o zmenach v projektech v prubehu vystavby mam prevazne od kolegu stavaru, nebo od projektantu... asi se ke me dostavaji pouze "velke" pripady ;)
Na nasich stavbach, a specialne na te aktualni, ktera je PPP, je zmena v projektech celekm bezna, ale procedura tzv. ROM - Request Of Modification je zvlaste v PPP nehorazny opruz. Jak jste napsal, musi to prejit pres vsechny svate, vcetne budouciho operatora, ktery nema nejmensi potuchy o tom, jestli zlepseni plane cementem mu ve finale neuskodi a tak zada o expertyzu, nez to podepise... Oficialne teto procedure podlehaji pouze zmeny dotykajici se dokumentace pro stavebni povoleni, ale dozor si prosadil, ze procedura ROM je aplikovana i na drobne zmeny v dokumentaci pro realizaci.
Co se tyce zaruky, tak to je u nas ozehavy problem. Na nasem projektu se uznava pouze tzv. bankovni garance vykonatelnosti oprav v dobe zaruky. V nasem pripade je to okolo 10% ceny projektu - z te zaruky se plati bance 0.7-1.5% rocne. V pripade, ze RSD bude postupovat podobne, firmy soutezici 800 mio. useky na D1 musi pocitat s temito naklady jako s fixem, coz muze delat pri rozumne rentabilite (7%) az 15% z ocekavaneho profitu... rozumna firma si tu zvysenou zaruku nauctuje, zbytek to opomine a bude stavet, dokud budou penize... viz COVEC v PL, srbove na dalnici Sofie - GR hranice...
Mamte pravdu, ze vetsina aktualnich problemu ceskych silnic (mluvme o I. tridach a vyse) je ve vetsine pripadu z pricin jinych, nez nizke kvality stmelenych vrstev. Ono se na vetsich stavbach snad uz ani nenavrhuje podle katalogu, ale katalog slouzi spis jako voditko, projektant je nucen to spocitat na zaklade interesu aktualne nejsilnejsiho lobingu :) Napr. pokud ma zhotovitel pobliz betonarku a nepovede se mu prosadit rovnou VB kryt (coz je krome dalnice zatim problem), tak alespon navrhne silnejsi konstrukci pod asfaltove vrstvy s tim,ze usetri na asfaltu... naopak, pokud potrebuje uzivit 2 obalovny v okoli, pujde na 24cm asfaltem stmelenych vrstev...
Nekde jsem cetl, ze Francouzi na svem zkusebnim polygonu odzkouseli, ze trvale podelne deformace vrstev krytu - koleje - maji puvod v ca. 11-13 cm hloubce podkladni nestmelene vrstvy. Toto je bezne zname a presto pri opravach je bezne, ze se koleje pouze odfrezuji a polozi se novy obrus, v lepsim pripade i lozna. Deformace se tak objevi opet nejpozdeji do pul roku, vse zalezi na intenzite dopravy... ale hlavne ze je cerno, ze? hlavne pred volbama... ale to je namet na jiny clanek :)
Co se tyce nemeckych stavebnich postupu, tak si nejsem jist tim, ze bychom si z nich meli brat bezkriticky priklad. Jejich zvyklosti ve vystavbe se znacne lisi od regionu a jsou modifikovany mistnima podminkama. Na nasich projektech pracuji i nemecke pracovni skupiny a nemohu rici, ze by byli jako pracovnici neco extra... Nemci maji v zasade vyhodu v primarne stalych predpisech, ktere jsou proverene lety -ZTV, ale zaroven jsou pravidelne aktualizovany. Aktualizace predpisu probiha takrka neustale a je do ni zapojeno velke mnozstvi firem. Jak sami rikaji: Opis zustava, tabulky se meni :)
Co se tyka zaruky 10 let, nedovedu si to dost dobre predstavit, zvlaste pak u asfaltovych krytu. Umite si predstavit navrh asfaltove konstrukce na 10 let? Projektanti budou nuceni i na I.tridach navrhovat do podkladu vrstvy s VMT (btw: Polakum se to ted docela vymstilo, ukazalo se, ze asfalt 20/30 ve VMT jaksi nebyl pripraven na nekolikadenni mrazy -30C a pricne praskliny tim vznikle v podkladech se prokopirovaly v poctu znacne vetsim nez malym do krytu - a to prosim na vsech loni a predloni budovanych dalnicich s asfaltovym krytem). Dale nebude vubec jednoduche ziskat 10ti letou zaruku na vetsinu "technicke vybaveni komunikaci", co bude se zarukou, pokud dojde po 7 letech k vymene cehosi? prodlouzi se na vymeneny element zaruka o dalsich 10 let?
Tim, ze RSD neproplati viceprace si na sebe sije bic. Projekty budou muset byt dokonale pripraveny, coz je do dnes zasadni problem. Co se stane, pokud nebudou uplne doreseny majetkove pomery pozemku, nebo se v prubehu vystavby ozvou ekoteroristi, ze by chteli o 2km vice protihlukovych sten, nez je v projektu? protoze zrovna zahnizdil Hlusec? Bud se priprava protahne o dalsi roky, nebo to riziko RSD prenese na zhotovitele a porad si jak umis!
Silnice se opravdu projektuji na 20let, ale to se tyka nasypu, prostoroveho usporadani a podobne, mosty jsou navrhovany na 100-150let, naopak u stmelenych asfaltovych vrstvev se zivotnost predpoklada ca. 7 let
|
|
|
... samozrejme to byla reakce na prispevek kolegy xgandalfa
|
|
|
Dovolím si zareagovat průběžně..:-))
Z mého pohledu projektanta je opravdu většina změn provedená bez jakékoliv změnové dokumentace. V některých případech se to řeší zápisem do stavebního deníku, v některých případech ani tím ne a stavba si dle libosti udělá, co chce. Když jsem s projektováním začínal, tak jsem naivně žil v představě, že projekty jsou od toho, aby se podle nich stavělo. Už jsem vyrostl. Ale jak povídám, já se pohybuju opravu primárně v problematice místních komunikací, jsem ochoten věřit tomu, že u dálnic to je něco jiného.
Z hlediska poruch a například kolejí. Osobně se domnívám, že naprostá většina poruch je opravdu způsobená problémy v podloží komunikace. Katalogové listy (které se paradoxně používají i u větších staveb, tedy uvažujete-li silnici I. třídy jako větší stavbu) jsou z tohoto hlediska v pořádku, navazující normy na jednotlivé vrstvy jsou taky v pořádku. Tak kde je problém? No problém je v tom, že na pláni jsou jasně definované požadavky primárně na únosnost a rovinnatost. Přičemž je to taky místo, kde se to nejčastěji šulí a navíc ono nejde dost dobře dělat zkoušky v každém místě. Němci to vyřešili tou nejjednodušší metodou a prohlásili:
"OK, tak holt celá aktivní zóna bude ze ŠD - sice to bude drahý, ale podloží budeme mít v pohodě".
Typický příklad uvedu. Hlavně u menších staveb se člověk setkává s tím, že nemá IG průzkum, takže v podstatě neví, na čem staví. V dokumentaci je potom uvedeno a nakresleno, že pod úrovní pláně se provede min. 30cm sanace resp. zlepšení ŠD a že toto určení a rozsah určí geolog stavby. Nojo, jenže praxe je taková, že ve většině případů se žádná sanace neprovede. A to i na místech, kde je naprosto jasný, že to nemohlo vyjít.
Spojte si to s tím, že investorovi se nechce platit autorský dozor a vyleze z toho, co vyleze. Už jsme se naučili ignorovat časté dotazy ze staveb, které leckdy suverénně staví podle DSP a diví se, že jim to nehraje.
Jenom ke kolejím krátkou noticku - ono existují dva typy "kolejí" - ten první typ se na povrchu v příčném profilu projevuje opravdu jasně ohraničeným promáčknutím vozovky a v tomhle případě je problém v podkladních vrstvách a vysokém dopravním zatížení. Druhý typ se projevuje jako poněkud nepravidelné zvlnění vozovky v příčném profilu a v tomto konkrétním případě je evidentně na vině nevyhovující podloží komunikace. (paradoxně, oba dva typy se nazývají kolejemi)
Německé stavební postupy nemůžu příliš posuzovat, zkušenosti s nimi nemám. Já se pohyboval v Německu na straně projektanta a nutno říct, že tam mají definovaný v předpisech každý prd. Přísloví tohodle typu jsem tam neslyšel, zato tam říkali něco v duchu "My máme všechno v předpisu. A co v nich není, tak jsme jenom nestačili vydat"...:-)))
Teď k záruce - dle mého je ta problematika záměrně zjednodušená. Tvrdit jednoduše, že dávat záruku na deset let na celou stavbu, je technický nesmysl. Čili je nutné vymezit, čeho přesně se ta záruka bude týkat.
Když bych to rozebral postupně
- pláň+ochranná vrstva+podkladní vrstvy - bez problému deset let, pláň by klidně měla snést i dvacet
- kryt - tady máte pravdu, omezení u krytu (hlavně u obrusu) je tam max. na oněch 7 let, pak se musí odfrézovat a přetáhnout znova (neplatí pochopitelně pro CB vozovky)
- vybavení PK - zdi, propustky, mosty - v podstatě tyhle všechny konstrukce by měly komunikaci bez problému přežít
- bezpečnostní a vodící zařízení - deset let by neměl být problém, jedinou vyjímkou je vodorovné DZ
Rámcově vzato tam hapruje hlavně ten kryt. Mimochodem, dost to podporuje moji teorii, že na zatížené vícepruhové komunikace je asfalt vražda - tam prostě patří cementový beton (i když bych měl z hlediska mýho zaměření spíš mluvit ve prospěch asfaltu). Najednou by se totiž zjistilo, že ony ekonomické propočty při správně dodržované údržbě vycházejí u těchto komunikací velice silně ve prospěch CB. Samozřejmě se domnívám, že to, co teď od ŘSD zaznělo, je takový výkřik do tmy v duchu "Už se nenecháme tak ojebávat". Podmínky toho, na co a jak dlouhá záruka se bude vztahovat, musí být definovány s ohledem na přirozenou životnost jednotlivých konstrukcí. To samé platí s víceprácema, zase bych spíše předpokládal, že se bude jednat o vícepráce, které vznikly v důsledku pochybení stavebníka. (dost těžko bude ŘSD obhajovat, že nevykoupilo pozemky, nebo že má dodatečné požadavky v průběhu stavby, že???).
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Cílem je cesta, část 2. – úvod do projektování
|