Minulý týden jsme se dozvěděli, že automobilka Škoda dodala Policii
České republiky sedm
vozidel Škoda Superb za účelem cit. "stíhání dálničních pirátů". Akce
byla mediálně zužitkována a dozvěděli jsme se o ní ze všech kanálů, samozřejmě
kanálů zpravodajských.
Policie převzala sedm vozidel, upravených za účelem buzerování zejména
na dálnicích, přímo v zákaznickém centru Škody Auto. Na fotografiích pózují
představitelé policie spolu s představiteli prodeje Škody. Škoda poskytla
policii na tento nákup slevu.
A já se zeptám a otázku směřuji k běžným motoristům? Nevadí vám to?
Jistě nevnímám nijak negativně běžné dodávky běžných vozidel běžným
útvarům policie, protože ty alespoň občas cosi dělají pro bezpečí běžného
občana, občas najdou nějakého pachatele něčeho (třeba když tam debil
nechá ohmataný obal od bagety) a občas shromáždí důkazy o trestné činnosti
s přijatelným procentem procesních chyb. Musí se handrkovat se smažkama
a bezďákama a kdejakou verbeží a ať si ty svoje škodárny teda užijou. Hypoteticky
by mě mělo ještě těšit, že používají vozidla tuzemské výroby, ale ve vozidle
značky Škoda toho mnoho českého není a tak je to vlastně úplně jedno.
Policejní honění, tedy pronásledování jiných vozidel za použití dobrodružných a nebezepčných metod, ovšem pokládám
za velmi kontroverzní aktivitu. Jako první se nabízí otázka, proč vlastně
ještě potřebují vozidla na stíhání dálničních pirátů. Policie praktikuje
honění za pomoci silných aut, poprvé Passatů, již od roku 2009. Pravidelně
nás představitelé policie ubezpečují, že tato činnost je efektivní a účinná.
Nač tedy nyní, téměř pět let od zahájení tohoto spásného programu, potřebují
další honící automobily? To ještě všechny ty piráty nechytili? A kolik
jich vlastně chytili? A co se dělo potom, když je chytili? Na tyto otázky
nikdo od roku 2009 uspokojivě neodpověděl, pouze nám pan Tržil vysvětlil,
že Passaty jsou správně, protože jsou správně.
Dále se vnucuje celá řada úvah směřující ke zjištění, že policie zde
bojuje proti rychlé bezohledné jízdě tím, že její příslušníci praktikují
rychlou bezohlednou jízdu. Těžko lze takové postupy nazvat bezpečnostní
činností, jedná se spíše o demonstraci síly ve stylu "my můžem". Za dobu
existence "honících" programů způsobili policisté zapojení do tohoto programu
několik nehod, z toho informace
o jedné smrtelné nehodé unikla na veřejnost, jiné vážné nehody se nepochybně
podařilo úspěšně zapatlat. Tohle honění většinou skončí nějak špatně, buď nabourá honěný nebo honící, většinou to narazí ještě do dalších lidí a věcí, a pochybuji tedy, že bilance těch pochytaných
pirátů na straně jedné a problémů zaviněných přemotivovanými uniformovanými
závodníky ex offo bude nakonec pozitivní.
Do třetí kategorie argumentů hovořících proti tomuto způsobu policejní
práce vstupují zprávy o záměrných provokacích, které řídíči Passatů provádějí
ve snaze různě "namotivovat" řidiče k překročení rychlosti. Vůbec pokládám
zásadně špatné, že je běžná dopravní policie oprávněna pracovat v skrytu,
tedy například v neoznačených vozidlech, a vadný je i způsob financování,
kdy resort financí "přiklepl" ministerstvu vnitra prostředky
na zakoupení "stíhacích", výstižněji buzeračních passatů za předpokladu,
že na
sebe vydělají.
Je třeba samozřejmě mít na paměti propagandistický rozměr celé akce,
kvůli kterému to policie a potažmo stát vůbec dělá a který je opřen právě
o mechanismus "občane, koukej, co my všechno můžem". Zatímco se tedy mluví
o úsporách a deficitech, policie si pořizuje luxusní automobily a dovádí
s nimi po dálnicích, přičemž celé čtyři roky nikdo nezhodnotil, k čemu
to vlastně celé je. Z celé aktivity mají radost nanejvýš policisté, protože
se mohou za peníze daňového poplatníka vydovádět a nějakého vidláka v uniformě
jistě velmi namotivuje auto za dva milióny a barevná světýlka s romantickým
názvem Raptor.
Každá firma, Škodu Auto nevyjímaje, by měla zvážit, zda se na takových
programech hodlá podílet, protože tohle za hranou reality demokratických
zemí a zavání praktikami osvícených vůdců, jako je Lukašenko nebo Mugabe.
Na moje nákupní rozhodování to sice nemá vliv, protože bych si žádné auto
od Škody stejně nekoupil z důvodů ubohého marketingu, zoufalého designu,
technické a morální zastaralosti a nekonečné nudy již v základní výbavě,
ale dovedu si představit, že něco podobného by mně jako zákazníka spolehlivě
odradilo, abych na Škodu v souvislosti s koupí nového auta byť jen pomyslel.
Sice možná zástupci Škody Auto uvažují v krátkodobém horizontu tak, že
kmenový zákazník, který je ochoten utratit peníze za něco tak děsivého
jako Fabia II, Superb nebo Roomster to stejně nemá v hlavě v pořádku a podpora
dopravně-fašistických programů mu nebude vadit, když mu nevadí ani ta předražená troska, ale z dlouhodobého výhledu
spatřuji bratříčkování se státem a policií zvláště za kritické pro dobré
jméno firmy. Matka Kraft durch Freude, pardon, Volkswagen, o tom už ví
svoje.
Snad tedy marketingoví specialisté ze Škody vědí, co činí, když se zapojují
se do těch jejích tažení, které nemají vůbec nic společného s pořádkem
ani bezpečím. Zhruba mi to připomíná jednu starší událost ve firmě Hyundai
Fischer v Českých Budějovicích. Měl jsem tehdy nějaké technické problémy
s nákupní taškou TSI a protože se mi nelíbil přístup prodejce k řešení
celého problému, byl jsem napůl rozhodnut říci mu, ať si ten zázrak strčí
v záruce do prdele. Tím vznikala otázka, čím se budu komutovat a zamířil
jsem do Hyundai Fischer, abych se podíval na i40. Před autosalónem se ovšem
dělo něco mimořádného - probíhalo předání
dvou vozidel i20 Městské policii České Budějovice. To vše probíhalo
za přítomnosti lokálních médií, obecního opicajta v nažehlené uniformě
a devótně se tvářího pracovníka firmy. Otočil jsem se a odešel, protože
nehodlám kupovat auto u firmy, která má takto ostudné zákazníky. To byla
moje první a nadobro poslední návštěva u firmy Hyundai Fischer, snad jim
městská policie ten obrat nějak vykompenzuje.
14.12.2013 D-FENS