D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Rootova reforma zastupitelské demokracie
    Vydáno 30. 01. 2005 (9130 přečtení)

    Každý z nás dnes a denně naráží na nevýhody současného zřízení, zvaného zastupitelská či parlamentní demokracie. Existuje nějaký způsob, jak neduhy toho zřízení léčit? Dnes se pokusím nastínit svoji vizi, jak na to.

    Moc parlamentu

    Již Mark Twain před více než sto padesáti lety napsal památnou větu "It could probably be shown by facts and figures that there is no distinctly native American criminal class except Congress", volně přeloženo "V Americe není žádná významná domorodá skupina zločinců s výjimkou Kongresu". Chtěl tím patrně vyjádřit myšlenku, že každá skupina lidí či každý člověk, který získá moc, této moci s velkou pravděpodobností začne využívat ve svůj vlastní prospěch a prospěch celku bude považovat až za druhořadý. Česká poslanecká sněmovna pochopitelně není výjimkou a prohlášení Marka Twaina na ni velmi přiléhavě pasuje.

    V parlamentní demokracii je právě parlament tou složkou, která disponuje prakticky neomezenou mocí. To je často dosti pochybně regulováno rozdělením zákonodárné moci mezi dvě komory parlamentu, které mají odlišné kompetence, avšak dolní komora parlamentu (u nás Poslanecká sněmovna) je obvykle výrazně mocnější, než horní komora (u nás Senát). Parlament vládne pomocí zákonů celému státu. I kdyby 10 199 831 občanů s novým návrhem ústavního zákona nesouhlasilo, stačí, aby souhlasilo 120 poslanců a 49 senátorů a nové závazné pravidlo je platné. U méně významných zákonů (které však parlamentu může zrušit Ústavní soud), postačuje nadpolovniční většina hlasů všech přítomných poslanců a senátorů (přičemž obě komory jsou podle Ústavy usnášeníschopné, sejde-li se nejméně třetina zastupitelů), tedy v krajním případě postačuje souhlas 34 poslanců a 14 senátorů, či 101 poslanců, pokud Senát dotyčný návrh zákona vrátí. Ve volbách každý občan disponuje rovným volebním právem a tak, nezávisle na tom, zda občan do státní kasy přinese ročně dva tisíce, sto tisíc nebo zda z této kasy naopak prostředky odčerpává, má hlas každého občana stejnou váhu. Voliči nemají žádnou možnost svého zastupitele odvolat nebo mu jinak vyjádřit nedůvěru.

    K čemu tyto skutečnosti vedou?

    1. Zákonodárci sledují své vlastní zájmy - paradoxně ještě nejméně škodlivý stav. Vše stále nějak funguje, poslanci a senátoři si zvyšují mzdy, které zdaleka neodpovídají odvedené práci, čas od času se skupina poslanců nechá přímo či nepřímo zkorumpovat některou lobby a prosadí zákon, který této lobby na úkor ostatních hraje do karet (příkladem mohou být aktivity OSA). Sice žádná sláva, ale občané i hospodářství tohle nějak ustojí.
    2. Zákonodárci prosazují zájmy jedné skupiny na úkor skupiny jiné - tento stav je horší a je příčinou ekonomických potíží daného státu. Existuje početná skupina občanů, na tomto serveru označované jako vohnouti, kteří ze svých ekonomických obtíží neviní primárně svoji vlastní neschopnost, ale stát a naopak z úspěchu jiných viní také stát. Rovné volební právo dává vohnoutovi stejné právo si zvolit svého zákonodárce, jako komukoli jinému. Toto právo náleží i dlouhodobě nezaměstnaným osobám, které pobírají od státu sociální dávky. Zákonodárci zastupující tyto skupiny občanů pak prosazují socialistickou politiku, jejíž důsledky jsou pro hospodářství dotyčné země zhoubnější, než přemnožené kobylky nebo bombardování.
    3. Zákonodárcem se často stane osoba nekompetentní, neboť i volič je často nekompetentní a rozhoduje-li se pouze podle úsměvů politiků či poprsí političek při volební kampani, pak výsledek jeho rozhodnutí jasně odpovídá. Nekompetentní poslanci přijímají přihlouplé zákony, které působí zbytečné potíže všem. Z toho důvodu si nejedna firma musela vyběhat potvrzení od Ministerstva životního prostředí, že obaly od určitých druhů zboží nejsou obaly ve smyslu Zákona o obalech.

    Omezení všeobecného volebního práva

    Omezení všeobecného volebního práva může pochopitelně vést ke kýženému cíli. Ale otázka zní "komu omezit a jak omezit". Historie zná mnoho způsobů, ať již způsoby známé jako majetkový census (volí pouze občané, kteří mají nějaký majetek), daň ze zápisu do volebního seznamu, volební právo podle původu (stavovská demokracie), podle gramotnosti apod. Každý tento způsob má své přednosti a zápory. Největší zápor všech uvedených metod je v mezinárodní kritice takového opatření.

    Existuje však jedna metoda, kterou považuji za efektivní. Tato metoda předem nevylučuje nikoho a je postavena na dobrovolnosti a na principu něco za něco a jako taková tedy nebude přijímána všeobecně negativně. Rootem navrhovaný způsob je jednoduchý a férový - každý žadatel o sociální dávky se po dobu, po kterou bude tyto dávky pobírat, dobrovolně vzdává volebního práva, což stvrdí svým podpisem na žádosti o přidělení sociálních dávek. Ke vzdání se volebního práva není nucen - pouze nezíská nárok na sociální dávky. Zde pochopitelně sociální dávkou nejsou myšleny krátkodobé podpory vyplácené v nezaměstnanosti úřadem práce, ale dávky vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení. Za další účelné omezení považuji omezení volebního práva osob ve výkonu trestu, osob, kterým je výkon trestu podmíněně odložen či jsou z výkonu trestu podmínečně propuštěni a osob, které byly pravomocně odsouzeny a tresty ještě nebyly nevykonány (dotyčný ještě nebyl povolán k nástupu do výkonu trestu, ještě neodpracoval stanovený počet hodin veřejně prospěšných prací či v případě peněžitého trestu tento ještě neuhradil). Kontrola může být snadná, získá-li volební komise možnost dotázat se v databázi ČSSZ a Rejstříku trestů podle konkrétní osoby a ještě snazší, budou-li volby probíhat elektronicky. Očekávaným výsledkem těchto opatření je, že politický dialog nebude již veden v hlavní linii mezi socialisty (či komunisty) a zbytkem politické scény, ale mezi konzervativci a liberály.

    Více přímé demokracie

    Obecně problémem je, že občan nenalezne politickou stranu, s níž by mohl zcela souhlasit, vždy najde něco, s čím souhlasit nebude a co bude tato politická strana prosazovat proti jeho zájmům (jako příklad uvedu ODS a návrhy zákonů z pera poslance Petra Plevy, které mne narozdíl od drtivé většiny návrhů zákonů z dílny ODS dokáží vždy spolehlivě zvednout ze židle). Občan je tak nucen trvale volit nejmenší zlo, což jeho důvěru k politikům, ani loyalitu ke státnímu zřízení rozhodně neprohlubuje.

    Omezení volebního práva osob pobírajících sociální dávky či osob odsouzených pro trestné činy tedy nevyřeší všechny neduhy zastupitelské demokracie. Výrazně účinnějším prostředkem je omezení moci parlamentů. Nikoli způsobem, který předvádí EU, ale přímo hlasováním občanů. Přímá demokracie se sice v dějinách ukázala býti značně neefektivní, avšak důvody nebyly v samotné myšlence přímé demokracie, ale v absenci efektivních komunikačních kanálů. Soudobé informační technologie tuto bariéru dokáží překonat.

    Co navrhuji? Návrh je jednoduchý - jako se přihlašujeme k internetovému bankovnictví, budeme se přihlašovat k systému elektronickéh referenda. Každý občan s platným volebním právem zde získá svůj účet, zajištěný cerifikátem, jménem a heslem. Občan není vůči provozovateli systému anonymní, avšak provozovateli systému je stanovena povinnost zachovat mlčenlivost před všemi ostatními orgány státní správy (včetně orgánů činných v trestním řízení) o aktivitách občana v tomto systému. Každý zákon je před projednáváním v parlamentu po dobu dvou měsíců zveřejněn v tomto informačním systému a každý občan, který úspěšně absolvuje test o obsahu tohoto zákona (s minimem 90% správných odpovědí), má právo o zákonu hlasovat v elektronickém referendu. Pokud se hlasování zúčastní minimálně 20% oprávněných voličů, je výsledek tohoto hlasování závazný a zákon vstupuje v platnost. Běžné zákony mohou být, obdobně jako v parlamentu, přijaty nadpoloviční většinou účastnivších se voličů, ústavní zákony pak třípětinovou většinou. Pokud občan v testu z obsahu daného zákona neuspěje, může jej po dvou týdnech opakovat. Provozovatel systému nesmí žádným způsobem archivovat informace, které mohou vést ke zjištění, jak který občan v daném referendu skutečně hlasoval (zda pro, proti či zda se hlasování zdržel).

    Možná se mne zeptáte, proč ten test, když poslanci často také nevědí, o čem hlasují - tedy právě proto, aby byl vyloučen vliv nekompetentních osob. Pokud se celý systém osvědčí, pak by mohl znamenat i soumrak existence klasických zastupitelských sborů. Další příhodný dotaz zní "Nemá-li občan zájem o účast ve volbách jednou za pár let, proč by měl být ochoten hlasovat o každém zákonu?" Právě proto, že ve volbách se volí pro voliče abstraktní politické programy, kdežto tento systém naopak řeší konkrétní problémy, s nimiž se občan setkává. Navíc volby probíhají po dobu dvou dní a je nezbytné se dostavit do volební místonosti, v elektronickém systému je možné po dobu dvou měsíců hlasovat kdykoli a odkudkoli.

    Volené funkce budiž čestné

    Aby politika již nadále nebyla výtahem k bohatství a moci, neměli by poslanci a ministři pobírat mzdu, případně mohou pobírat symbolickou mzdu ve výši životního minima. Atraktivita politických funkcí pro různé zlatokopy se tím sníží a hlavně - o věci veřejné se konečně začnou starat lidé, kteří již prokázali, že se dokáží postarat alespoň sami o sebe a svoji funkci budou vykonávat, protože mají skutečný zájem sloužit společnosti. Lidé, kteří píší články pro radost, to dělají kvalitněji, než lidé, kteří se tím živí. Lidé, kteří píší software proto, že je to baví, obvykle vytvářejí lepší software, než ti, kteří se tím živí. Sex zadarmo je prý také lepší, než sex za peníze (z vlastní zkušenosti to potvrdit nemohu, nikdy jsem za to neplatil ani nedostal zaplaceno). Věřím tomu, že kdyby D-FENSovi někdo nabídl, že mu bude za provozovaní tohoto webu platit, jeho kvalita se postupem času výrazně zhorší. A také věřím tomu, že budou-li lidé dělat politiku proto, že ji chtějí dělat a nikoli proto, že to přináší peníze a moc, budou i výsledky jejich práce lepší. A v poslední řadě toto opatření přinese i nemalé úspory mzdových nákladů.

    Jak tyto věci prosadit

    Kromě oblíbené metody jistého Mustafy Kemala, známého spíše pod pseudonymem Atatürk, spočívající v prosazování zákonů v tureckém parlamentu pomocí kulometu umístěného na ochozu zasedací místnosti, autor nezná žádnou jinou, podobně rychlou a podobně efektivní metodu, jak výše uvedené věci do českého právního řádu prosadit. Patrně by bylo možné na politické scéně nalézt subjekt, který by souhlasil s uvedeným způsobem omezení všeobecného volebního práva a je také pravděpodobné, že tento subjekt vyhraje volby v červnu příštího roku. S dalšími uvedenými body bohužel nebude souhlasit žádná politická strana, zastoupená v parlamentu, protože kapři si svůj rybník sami nevypustí. Jistou možností návrh ústavního zákona (přítomní právnici by se mohli pokusit takový návrh vypracovat) a petice za vyhlášení referenda o tomto ústavním zákonu. Další možností je založení nové politické strany "na jedno použití", která bude uvedené záležitosti (a pouze uvedené záležitosti, bez ohledu na další politické názory účastníků) prosazovat.

    To jsou legitimní (záměrně nepoužívám slovo legální) možnosti. Pak existují samozřejmě ještě možnosti, které jsou legitimní méně. Od ekonomického oslabování státu zdaňováním příjmů v jiných domicilech a tím odřezávání stávajícího systému od zdrojů peněz, na nichž je zvláště stát s velkou mírou přerozdělování životně závislý, přes dočasný odchod špičkových zaměstnanců do zahraničí až po zcela otevřené projevy občanské neposlušnosti, za které samozřejmě hrozí zcela konkrétní postihy, pokud se těchto projevů nezúčastní nadkritické množství občanů.

    V každém případě pro organizovaný odpor je nezbytné vytvoření centra koordinujícího tento odpor, ať už se použijí jakékoli metody. Toto centrum musí mít k dispozici kanály, jimiž dokáže oslovit širokou veřejnost a nesmí vzbuzovat nedůvěru u stále se bolestivě rodící české střední třídy. Pro jakýkoli způsob prosazení uvedených principů do českého právního řádu je nezbytné jedno - oslovit ono nadkritické množství obyvatel tohoto státu. Očekávám v diskusi náměty k tomuto tématu. Většina z nás zde má práci, která nás značně vytěžuje a kromě ní nám zbývá jen velmi málo času. Bohužel dokud budeme strkat hlavu do písku, nechávat o našich penězích rozhodovat profesionální politiky, které víc zajímá úplatek, než to, jestli například ta silnice už konečně přestane být děravá a my budeme maximálně diskutovat na Internetu o tom, co je špatně, budou se věci měnit leda k horšímu. A to ať v roce 2006 zvolíme kohokoli.

    Související články:
    Zákazem zakazovačů ku svobodě? (24.11.2015)
    Propaganda Finanční správy ČR (22.11.2015)
    Svoboda slova? (09.08.2015)
    Není anarchista jako anarchista (01.08.2015)
    Babiš, chčijící muž z lidu! (14.06.2015)
    O pedofilii a pedofilech (29.04.2015)
    Zóna a kyvadlo (25.10.2014)
    Posedlost absolutně bezpečným světem (18.10.2014)
    Dilema (02.10.2014)
    Senátorčina vyšpulená prdel; i to je demokracie! (27.09.2014)
    Zahalené muslimky v českých školách (27.08.2014)
    Rozevírání příjmových nůžek je špatné, protože je špatné (06.05.2014)
    Konflikt mezi účelem a principem (17.04.2014)
    Zakažte bazény, topí se v nich děti! (06.03.2014)
    Hodný, zlý a odpočívající (18.12.2013)
    Teď, když máte, co jste chtěli… (22.11.2013)
    Polemika s (ne)Svobodnými (23.10.2013)
    Skutečně potřebují památky státní ochranu? (08.08.2013)
    PR manipulátory ‒ aneb vakcína proti mediálním kampaním (24.06.2013)
    Definice pravice a levice (13.02.2013)
    Prachy (zatím) (bohužel) jsou... (09.09.2012)
    Světlé zítřky (26.02.2012)
    I'll cross the stream, I have a dream (08.12.2011)
    Dělostřelecká příprava (31.10.2011)
    Znárodnění člověka (04.10.2011)
    Zdanění hazardu (01.07.2011)
    Zroody a co s nimi (11.06.2011)
    Opravdu nechcete, aby vaše životy patřily vám? (19.05.2011)
    Pohádka o panu Novákovi a jeho krásném domku (02.03.2011)
    Jerry Pournelle: Poslední zkouška (02.09.2010)
    Rootova libertariánská prodlužovačka (18.01.2008)
    Proč tady hájíš zájmy velkokapitálu? (02.10.2007)
    Co není vidět (20.09.2007)
    Opravdu asociální rovná daň? (02.09.2007)
    Čeká nás povinné úrazové pojištění (07.08.2007)
    Krásný nový svět papírových peněz I. (28.05.2007)
    Мeждyнapoдный Дeнь Женщин (08.03.2007)
    Sportem ku národní rentě (06.02.2007)
    Sračka: Bowling for Columbine (05.11.2006)
    Analýza bolševismu v Čechách (19.03.2006)
    Že prý moderní otroctví (05.03.2006)
    O objektivismu (28.11.2005)
    Máme nižší daně, hurááááá! (26.10.2005)
    Jak na ně (02.10.2005)
    Letní zprávy (19.07.2005)
    Volební program (24.06.2005)
    Nacismus, křižovatky a vzestup světového zmrdstva (10.06.2005)
    Filipika proti Vyzyvateli (16.01.2005)
    Proč to vlastně musíme změnit? (09.01.2005)
    Balada o pravicových a levicových lvech (09.01.2005)
    Sobec není blbec (14.12.2004)
    Co dělá levice špatně aneb proč socialismus nemůže fungovat (12.12.2004)

    [Akt. známka: 1,71] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Root | Komentářů: 187 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.