Před časem jsem zde psal článek
o parkování poblíž jedné velké pražské křižovatky a efektivitě strážníků.
Sliboval jsem také pokračování ohledně nedalekého veselého přechodu pro
chodce. Nuže tady je, a co čert nechtěl, tentokrát v tom mají svoji roli
policisté.
K sepsání níže uvedeného podnětu k prošetření na Policii ČR, Magistrát
hl. m. Prahy a Technickou správu komunikací hl. m. Prahy mě přiměl dlouho
trvající stav na křižovatce Na Ohradě, která až příliš často způsobuje
konfliktní a nebezpečné situace. Poslední kapkou však bylo zarážející jednání
příslušníka Policie ČR, které stojí za pozornost a třeba bude alespoň impulsem
k vystrčení hlav z písku. Cílem mého podnětu není poukazovat na nedostatky
konkrétního policisty (on by to stejně nejspíš popřel), ale výzva k přemýšlení
a většímu respektu mezi řidiči, chodci a tvůrci pravidel.
Podrobnosti si můžete přečíst níže, k zarážejícímu chování policisty
snad jen malé shrnutí: poté, co policista svou bezohlednou jízdou ohrozil
chodce na přechodu přecházející na zelenou a vozem se střetl s jedním z nich,
snažil se chodce křivě obvinit z toho, že vlastně šel na červenou (jako
by ho to opravňovalo k jeho případnému sražení). Po konfrontaci s dalšími
svědky policista prohlásil, že tedy ok, a že se vlastně nic nestalo. Ale
stalo…
Vážená paní, vážený pane,
na základě nedávného incidentu na přechodu pro chodce v ulici Jana
Želivského u křižovatky Na Ohradě v Praze 3 (střet policejního vozu s chodcem
přecházejícím na zelenou), kterým vyvrcholil dlouhodobě neuspokojivý stav
bezpečnosti chodců na této křižovatce, Vás vyzývám k prošetření této situace
a sjednání nápravy, a zároveň podávám stížnost na jednání zúčastněného
policisty.
Dne 29.4.2014 ve 23:00 jsem (po vyčkání na signál „Volno“ a jeho
rozsvícení) přecházel na přechodu pro chodce přes ulici Jana Želivského
u křižovatky Na Ohradě v Praze 3 směrem od hotelu Vítkov k domu č.p. 1686.
Ve stejném okamžiku odbočovalo z ulice Koněvova směrem z centra vpravo do
ulice Jana Želivského služební vozidlo Policie ČR (bez zapnutých modrých
výstražných světel), přičemž křižovalo uvedený přechod pro chodce. Přestože
jsou řidiči v tomto místě varováni signálem „Signál žlutého světla ve tvaru
chodce“ a jsou povinni dát chodcům přednost, řidič policejního vozu, který
by v dodržování dopravních předpisů především měl jít příkladem, tuto povinnost
nerespektoval. Svojí jízdou, jejíž rychlost ani přes přibližující se chodce
nesnížil, policista i. č. 321362 ohrozil přecházející chodce, přičemž došlo
také k mému střetu s tímto vozem.
Střet se naštěstí odehrál bez zranění a policista, i po mém slovním
upozornění, vůz za přechodem zastavil. Při následné diskuzi pak policista
i. č. 321362, který vůz řídil, prohlásil, že se domníval, že jdu „na červenou“
a že žlutého signálu ve tvaru chodce si nevšiml. Jak toto prohlášení ospravedlňuje
ohrožení chodce na přechodu je mi záhadou. K mému návrhu na konfrontaci
se záznamem z palubní kamery pak uvedl, že jeho vozidlo takovou kamerou
není vybaveno. Spolujezdkyní ve služebním policejním vozidle byla policistka
i. č. 319739, která se však k situaci nijak nevyjádřila. Na moji výzvu ke
sdělení služebních identifikačních čísel mě policista vyzval k prokázání
totožnosti, což jsem také učinil a policista o tom zapsal záznam. Incidentu
byl přítomen minimálně jeden další svědek, který přechod přecházel ve stejném
okamžiku a přítomným policistům potvrdil výše uvedené skutečnosti.
Výše popsaná událost pouze ilustruje celkovou velmi vysokou nebezpečnost
tohoto přechodu, na kterém se podobné incidenty stávají velice často –
jsem jejich svědkem dnes a denně. Jádrem problému je dle mého názoru nesmyslné
a nebezpečné časování světelné signalizace v kombinaci s obecně velmi hustým
provoz vozidel i chodců na této křižovatce. Nastavení časování dává řidičům
odbočujícím z ulice Koněvova směrem z centra doprava do ulice Jana Želivského
signál „Volno“ několik sekund před tím, než dostanou signál „Volno“ chodci
na křižovaném přechodu pro chodce, který je však vzdálen až 40 m od semaforu
pro odbočující vozidla. To má za následek, že chodci dostanou signál „Volno“
a tedy mohou vstoupit do vozovky v okamžiku, kdy již první odbočující vozidla
– v tu chvíli již obvykle poměrně vysokou rychlostí – tento přechod míjejí,
čímž pravidelně nastávají velice nebezpečné situace. Ačkoliv jsou řidiči
s předstihem varováni signálem „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“,
který je umístěn pro tento směr v zatáčce cca 10 m před přechodem, může
pro ně být matoucí, že ještě těsně před jejich příjezdem (minimálně toho
prvního z nich, ale ti další se často bohužel orientují podle řidičů před
nimi) mají chodci stále ještě signál „Stůj!“, a tak pokračují v jízdě, čímž
ohrožují chodce snažící se přejít vozovku na signál „Volno“. Z výše uvedeného
příkladu je patrné, že stejně bezohledně a nebezpečně si zde bohužel počínají
i policisté. Pokud už některý, obvykle místně znalý, řidič zastaví vozidlo
před přechodem ještě v okamžiku, kdy chodci mají signál „Stůj!“ (ačkoliv
bliká varovný „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“), je obvykle ostatními
řidiči vytrouben či objížděn.
Tento přechod pro chodce, řízený světelnými signály, je tak paradoxně
mnohem nebezpečnější, než přechod neřízený.
Považuji za malý zázrak, že zde ještě, dle mých informací, nedošlo
k vážnějšímu zranění, nehodlám ovšem čekat, až se tak stane mě či mému nedávno
narozenému synovi. Na drtivé většině křižovatek je signál pro odbočení
synchronizován se signálem „Volno“ pro chodce tak, aby chodci mohli bezpečně
vkročit do křižovatky, aniž by je odbočující vozidla ohrožovala. Nechápu,
proč tomu tak není zde.
Věřím ale, že těmto situacím a nedorozuměním lze celkem jednoduše
předejít a dosáhnout respektujícího soužití chodců i řidičů. Některá doporučení
uvádím níže. Obecně lze k této lokalitě dodat, že se jedná o velice rozsáhlou
křižovatku a důležitý dopravní uzel, který kombinuje velice hustý provoz
automobilů, autobusů MHD, tramvají ve třech směrech, ale i mnoha chodců.
Vzdálenost mezi hranicemi křižovatky a délka přechodů pro chodce je zde
neobvykle velká a standardní vyklízecí časy pro bezpečné dokončení úkonu
zde nejsou dostačující. Zejména během dopravních špiček se pak nutnost
použít tuto křižovatku – ať už jako řidič či jako chodec – jeví jako skutečné
peklo. O to víc by ale měla být tato lokalita a řešení jejích problémů
v hledáčku kompetentních orgánů. Tato situace již přetrvává mnoho a mnoho
let, ačkoliv jsem na ni i osobně několikrát upozorňoval (TSK Praha a ÚMČ
Praha 3 22.4.2011, MP Praha 8.6.2013, TSK Praha 28.8.2013), bohužel však
bez výrazných dopadů. Velice Vám doporučuji si tyto přechody několikrát
osobně projít a následně křižovatku projet také jako řidič, abyste se se
situací seznámili na vlastní kůži (a to možná i doslova).
Z výše uvedených důvodů proto navrhuji následující úpravy:
1. Nastavení časování signálu „Volno“ pro odbočování až po signálu
„Volno“ pro chodce –
provoz v tomto odbočovacím směru naštěstí alespoň není tak hustý
jako v jiných směrech, tudíž ani zkrácení doby signálu „Volno“ pro odbočení
by nemělo mít zásadní vliv na plynulost provozu.
2. Ideálně pak nastavení signálu „Volno“ pro chodce exkluzivně,
tedy bez možnosti střetu s odbočujícím vozidlem (z jakéhokoliv směru).
3. Doplnění světelné signalizace pro odbočování vpravo o „Signál
žlutého světla ve tvaru chodce“ přímo na stejný semafor.
4. Pravidelný dozor policistů u tohoto přechodu.
5. Nastavení delších vyklízecích časů pro všechny směry zejména
v dopravních špičkách.
6. Provedení dalších stavebně technických úprav křižovatky, aby
byla zvýšena bezpečnost chodců v této lokalitě.
Závěrem si dovolím ještě jednu poznámku. Uvedený problém s nebezpečným
přechodem není zdaleka jediným trnem v patě této křižovatky. Jako nesmyslné
se jeví například také nastavení časování signálu „Volno“ na přechodu pro
chodce přes ulici Pod Krejcárkem, tedy na opačné straně křižovatky. Tento
přechod je rozdělen na dvě části, přičemž najednou ho lze přejít jen jedním
směrem (a to si člověk ještě musí hodně pospíšit). Ve směru do centra však
bude chodec zastaven na prakticky neexistujícím ostrůvku v zatáčce mezi
tramvajovými kolejemi a třemi jízdními pruhy, ačkoliv vozidla ve všech
směrech mají signál „Stůj“ ještě velmi dlouhou dobu, za kterou lze prokazatelně
bezpečně a s časovou rezervou přejít až na druhou stranu.
Věřím, že popsaný incident s policisty, k němuž tímto dávám podnět
na přezkum, spolu s dalšími výše uvedenými fakty podnítí zájem kompetentních
orgánů o řešení tohoto problému a zajištění větší bezpečnosti provozu,
chodce i řidiče.
S pozdravem
Forrest
Přílohy: Horní pohled na křižovatku Na Ohradě (vlevo ulice Koněvova,
vpravo Jana Želivského)
Pohled z místa řidiče odbočujícího vozidla (předmětný přechod vzadu v dálce)
Horní pohled na křižovatku Na Ohradě (vlevo ulice Koněvova, vpravo Jana
Želivského)
Pohled z místa řidiče odbočujícího vozidla (předmětný přechod vzadu
v dálce)