D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Ecce homo Paroubek
    Vydáno 03. 08. 2005 (7670 přečtení)

    V současné době je událostí číslo 1 policejní zásah na technoparty. To však rozhodně neznamená, že bychom měli nechat zapadnout další průšvihy či excesy, které se naší skvělé černorůžové vládě v posledních týdnech podařily.


    Causa Příplata

    Český podnikatel František Příplata svého času chtěl pomoci Třineckým železárnám privatizovat v Rumunsku železárnu Tepra. Kdyby věděl, do čeho jde, asi by ho tento hloupý nápad rychle přešel. Našinec, který si Rumuna představuje jako přihlouplého a dobromyslného vesničana z filmu Tajemný hrad v Karpatech s Milošem Bergerem alias Kopeckým v hlavní roli, by byl velmi překvapen. Obecně čím tužší komunistický režim v dané konkrétní zemi vládl, tím byla dotyčná země chudší a tím lépe se v nich daří korupci a organizovanému zločinu. Rumunsko mělo svého Ceaucesca, kterého sice Rumuni v prosinci 1989 dokázali i odsoudit k smrti a popravit (na ten televizní přenos si ještě živě vzpomínám). Pan Příplata byl v Rumunsku přijat se všemi poctami, nicméně všichni jej považovali za západního imperialistu, kterého je nezbytné připravit o peníze a nic mu nedat.

    Vzhledem k tomu, že autor tohoto textu má jistý majetkový vztah k jedné společnosti v Rumunsku, pár týdnů v nejcivilizovanější části ono státu (tedy v hlavním městě Bukurešti) pobyl a jednání s managementem této společnosti se čas od času i účastní, tento pocit zná. Postupem času se ostří vybrousila a podařilo se onu společnost postavit na nohy, nicméně z počátku zájmem managementu nebylo, aby jimi řízená společnost prosperovala a dostávala know-how, ale aby byly uvolněny pouze další peníze na provoz. Následovaly pokusy o nákup luxusních služebních automobilů, stanovení velmi nadprůměrných platů (chtít za nekvalitní řízení firmy 3000 EUR měsíčně, když průměrná mzda v zemi byla 150 EUR a průměrná mzda ve firmě cca 400 EUR mi přišlo jako velmi nestoudné), snaha o pronájem luxusních kanceláří apod. Ne že bych podobné věci neviděl i u novopečených ředitelů organizačních složek cizích firem v ČR. Časem jsme se s některými rumunskými zaměstnanci rozešli, jiní dostali rozum a teď se nemají rozhodně špatně a společnost prosperuje, ale takové pokusy zde byly.

    Pan Příplata se s tím musel setkat též. Akorát šlo o více peněz v ještě chudší oblasti (železárna se nalézala v městě Iasi při hranicích s Moldávií). Nový majitel chtěl po svých zaměstnancích také nějakou tu práci a pár set nadbytečných zaměstnanců propustil. V roce 2000 došlo v železárnách k nepokojům, způsobeným tím, že nový management najal soukromou bezpečnostní agenturu, aby zabránila krádežím v továrně. Zaměstnanci továrny použili proti bezpečnostní agentuře násilí a protože měli početní převahu, zvítězili. Během nepokojů dva zaměstnanci oné bezpečnostní agentury usmrtili odborového předáka Virgila Sahleanuho, který měl mnoho nepřátel a věděl o velkých rozkrádačkách v železárnách a také o tom, kdo za nimi stojí. Mezi tím nahradila pravicovou vládu vláda levicová. Rumunský prokurátor Ciofu, patrně na objednávku svých nadřízených, obvinil Příplatu, který ovšem v té době již se železárnami neměl nic společného, z toho, že si vraždu odborového předáka objednal. Zájmem nové levicové rumunské vlády tehdy byla diskreditace zahraničních investorů. Dále byl František Příplata obviněn i z ošizení rumunského státu. Privatizace železárny byla zrušena. Příplata byl řadu týdnů držen ve vyšetřovací vazbě, jejíž podmínky se podle jeho výpovědi až příliš podobaly vyšetřovacím vazbám československé Státní bezpečnosti z 50. let. Po několika měsících byl pro špatný zdravotní stav propuštěn, posléze opět zatčen a uvězněn, celkem strávil ve vazbě rok. Posléze byl propuštěn s tím, že nesmí opustit Rumunsko a letos začátkem června byl odsouzen k 8 letům vězení, které by si díky různým rumunským špecifikám musel odsedět v Rumunsku.

    Pan Příplata udělal jedinou rozumnou věc - minulý týden z Rumunska uprchl. Podle mého názoru tak učinil pozdě, měl utéci výrazně dříve. Možná doufal ve vítězství práva a spravedlnosti. Že je to logické řešení celého problému, je jasné snad každému, až na jednoho člověka. Tím člověkem je bývalý kněz a disident, muž, který řídí resort organizovaně a jak se zatím zdá, tak také beztrestně páchající bez právního důvodu násilnosti na civilních obyvatelích tohoto i jiných států - ano, správně, ministr vnitra František Bublan, jenž považuje útěk muže s podlomeným zdravím, který by s největší pravděpodobností rumunské kriminály neopustil živý a který je v tom s pravděpodobností blížící se jistotě, nevinně, za nešťastný. To, že by v cizím kriminále zemřel nevinný český občan, však za nešťastné patrně nepovažuje. Je skvělé, když občan vidí, jak mnoho toho pro něj česká vláda je schopna udělat, i když se jedná o takhle zjevný případ. Soudruhu ministře, chce se mi z vás zvracet.

    Zpoplatnění dálničních obchvatů měst

    Další skvělou novinku pro nás připravilo ministerstvo dopravy klerikála Šimonovského. To novelizovalo vyhlášku o zpoplatnění dálničních úseků a to tak, že nyní budete potřebovat dálniční známky i na řadě úseků, které doposud byly bez poplatku. Jde o oba úseky pražského okruhu R1, teprve před pár lety postavený obchvat Olomouce a pár krátkých úseků v krajích, kde doposud jiné dálnice či rychlostní silnice nejsou, jako je obchvat Tábora, úsek Ústí nad Labem - Teplice, obchvat Chebu a tah Ostava - Frýdek Místek. Naopak neplacený úsek u Brna byl prodloužen až ke sjezdu Kývalka na 182. km D1.

    Celé se to dá shrnout do tvrzení, že obyvatelé Bosonoh u Brna křičeli dostatečně nahlas, že po silnici II/602, vedoucí obcí, jezdí příliš mnoho vozidel, jejichž provozovatelé nechtějí utrácet za dálniční známky a potřebují se dostat na silnici I/23 Brno - České Budějovice. Naopak tam, kde takovou výsadu, jako je okruh odvádějící tranzitní dopravu, považovali za samozřejmost, tuto výsadu zrušili. Ne všude, Plzni, Berounu a Mladé Boleslavi toto privilegium bylo zatím ponecháno, patrně proto, aby se proti ministerstvu dopravy nepostavilo příliš měst najednou. Pokud to projde, pak při další novelizaci vyhlášky bude zrušeno i toto.

    Obyvatelé dálničně příliš nerozvinutých krajů, kde jim postavili prvních pět či deset kilometů krátkou dálnici či rychlostní silnici, si asi kvůli tomuto kousku dálniční známku kupovat nebudou, zejména když přihlédneme k faktu, že jde o ekonomicky slabší regiony ČR. Takže obchvat Tábora či Chebu opět využijí jen ti, kdo jezdí po celé republice a zbytek provozu, nyní úspěšně odvedeného z center měst, se do nich opět vrátí. Těch pět či deset kilometrů moderní komunikace pro ně nebude takovým přínosem, aby obětovali 900 Kč každý rok za jeho používání. Totéž platí pro Ostravsko a pro krátký úsek Ústí - Teplice.

    Jako obyvatel Prahy ze stejného důvodu pochopitelně nesouhlasím ani se zpoplatněním obchvatu hlavního města. Sám po dálnicích nejezdím soukromě prakticky vůbec, často po nich jezdím soukromým autem služebně. Ovšem celoroční dálniční známku mi finanční úřad jako výdaj neuzná a účetní neakceptuje, neboť bych ji mohl používat i pro soukromé jízdy. Tak si na každou služební cestu po dálnici za 200 Kč kupuji známku patnáctidenní, kterou finanční úřad akceptuje, i když je to dražší. Zajímavé je, že koupě slovenské celoroční dálniční známky je finančním úřadem akceptována též. Skutečnost, že mohu pro soukromé jízdy používat i patnáctidenní dálniční známku, finančnímu úřadu také nevadí. Po R1 však občas soukromě jezdím. Dálniční známku si na tento úsek ovšem nekoupím už z principu a asi nebudu sám, budu tedy jezdit jinudy. Účelnost takové komunikace, budované jako obchvat, mající za úkol odvést dopravu z obytných částí města, je pak pochopitelně diskutabilní. Obyvatelé městských částí, zatížených provozem, stejně jako řidiči, určitě pak žádnou koaliční stranu v dalších volbách volit nebudou, což by nebylo tak špatné, pokud by nebyla značná pravděpodobnost, že budou volit KSČM.

    O CzechTekku tu už bylo napsáno víc, než je zdrávo, proto se k němu vyjadřovat nebudu. Můj názor celkem přesně trefil Patrick Zandl ve svých článcích na toto téma na svém weblogu Marigold a ostatně i D-FENS. A proč jmenuji na záčátku textu premiéra Paroubka, když kritizuji jeho ministry? Protože on za jejich činnost nese sice bohužel ne trestní, ale přinejmenším politickou odpovědnost.


    (c) 2005, Root. Všechna práva vyhrazena. Neoprávněné šíření e-mailem nebo zveřejnění textu na jiných serverech se zapovídá.


    [Akt. známka: 1,30] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Root | Komentářů: 33 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.