Za necelý rok se "voni" změní na "veřejnost", "lidi" na "voliče" a všichni
pocítíme na našich zádech teplý dech píárových agentur, které nás budou
přesvědčovat, že volat tyhle nebo tamty je jedině správné a jedině odpovědné,
protože jedině oni nás správně a odpovědně okradou. Je proto třeba připomenout
voličskou strategii "shit hits the fan" (SHTF), o které se explicitně nehovoří,
ale přesto existuje.
SHTF je proces, ve kterém se v přijatelně krátkém čase podaří přivést
celou zemi cugrunt a hodit hovno do větráku. Praktickým východiskem takové
situace je státní bankrot nebo občanská válka. Nevím, zda SHTF je validní
strategie a zda by se tím nenapáchalo víc škody než užitku, ale někdy mívám
v návalu skepse nad sociálním státem pocit, že ano a dokonce jedině. Někdy
to prostě zajde tak daleko, že je to třeba nechat padnout na hubu. Rád
bych zůstal optimistou a věřil, že se to dá ještě opravit, dělám vše proto,
aby to tak bylo, ale nelze přehlížet signály nasvědčující opaku. Evidentně
existuje příliš mnoho lidí, které ovládla jejich zpupnost a heslo "yes
we can". Yes my můžem namnožit bohatství tím, že ho rozdělíme mezi víc
lidí. Yes my se můžem válet a prachy získáme tím, že se zavede progresívní
daň. Yes my můžeme tisknout prachy, yes my můžeme krást lidem prachy z
banky anebo ještě lépe dříve než je do banky vůbec donesou, yes my můžeme
donekončena ohlodávat už tak ohlodaný koláč občanských svobod. Yes my můžeme
dělat co chceme, a po nás potopa.
Představme si, co by se v této zemi dělo, kdyby se například ministrem
dopravy stal někdo schopný a současně s takovou mírou nadhledu, aby se
nezahrabal v malicherných sporech a nenechal se ovládnout úřednictvem.
To by byla hotová katastrofa. Centrální orgány zkoncetrovaly do svých rukou
už tolik moci a mají tak rozsáhlé nástroje k jejímu vymáhání, že po pár
letech by nejen řízení auta, ale i jeho vlastnictví bylo nějaký obzvlášt
závažný správní delikt s pokutou odpovídající průměrnému příjmu do konce
života. Částečně je to vidět již nyní na ministerstvu vnitra, jehož volksminister
Kubice není vysloveně neschopný (což se mimojiné projevilo tím, že se fízlováním
dokázal slušně uživit i bez státu). Jak hezky utahuje Kubice šroub. Nebo
vedení, záměrně neříkám vláda, Třetí říše. Až na výjimky schopní lidé.
A jak jim to šlapalo. Až se z komína hulilo.
Neschopnost vedení země je paradoxně faktorem, který nás chrání od nejhorší
diktatury a navíc reálně přispívá k SHTF.
Pro toho, kdo už se rozhodl a nabyl přesvědčení, že jinak než SHTF to
nepůjde, identifikoval jsem dva subjekty, které mohou SHTF scénář výrazně
urychlit:
1. Česká strana sociálně demokratická + strana pitomých opčanů Zemanovci
Hlavní nevýhodou politprostitutů z ODS a TOP09 je, že nejsou úplně neschopní.
Oni jsou jen skoro úplně neschopní. Dokonce je mezi nimi několik vysloveně
inteligentních jedinců, kteří bůhvíproč ještě nesbalili krám někam jinam,
třeba takovej Kubera. To má za následek, že nevedou zem do prdele přímo,
ale tak nějak klikatě, přičemž v některých úsecích pomyslné trajektorie
to snad nevypadá až tak zle. Realita je patrná jen z pohledu na výchozí
a koncový bod. U ČSSD a její gerontní odnože je tento nedostatek zcela
odstraněn; všichni do jednoho jsou blbí. Pokud proto nastartovat skutečnou
SHTF kampaň, tak jedině s nima. Když vidím debily jako Štěch, Urban nebo
Falbr, tak si říkám, že tihle to prostě musí dokázat, i kdyby nechtěli.
Nesmíme například zapomenout, že to byl vyjebanej sociální myslitel kastelán
Špidla, který budoucím generacím prakticky zajistil nesplnění maastrichtských
kritérií a díky němu nemusíme teď platit europapírkama. Hodnoceno podle
činů a ne podle slov, strčili Špidla s Paroubkem všechny český euroskepitky
do kapsy. Nejnovější výroky prezidenstkého ožralce v Rakousku nasvědčují,
že si i v oblasti zahraniční politiky budeme muset držet klobouky. Udivující
výroky Bohuslava Sobotky a pohled na stínovou vládu, která připomíná nějaký
důchodcovský zájezd na předváděcí akci s předraženými hrnci, dává ty nejlepší
vyhlídky. ČSSD je prémiovou volbou pro SHTF softcore, které má rádo svůj
klid a které by dopřálo státní bankrot, ale do občanské války nebo apokalypsy
ve stylu filmu Potomci lidí se jim zatím nechce.
2. Úsvit přímé demokracie
Zástupce ředitele zeměkoule Okamura založil hnutí Úsvit přímé demokracie.
Banálně znějící zpráva na první pohled asi nikoho nezaujala, ale příznivci
hardcore SHTF by měli zpozornět. Zcizení podnikatelského konceptu Víta
Bárty je favoritní volbou pro ty příznivce SHTF, kteří preferují hardcore
verzi, tedy občanskou válku. Buřtožrout vnímá politika především jako grázla,
kterého si o volbách najímá, aby šátral jiným lidem v peněženkách. Poslední
dobou ale nemá k politikovi dobrý vztah, protože si politkurva začala nechávat
moc velkou část kořisti. Hledají se jiné cesty, jak okrást ty, které ještě
okrást lze, ale nepoužívat na to politiky, kteří jsou drazí, navíc protivní
a v poměru k neustále se tenčícímu lupu je jejich overhead nepřijatelně
vysoký.
Přímá demokracie je ten správnej cajk k vyvolání studené občanské války.
Například internetová referenda by byla zcela vyhovující. Tak koho okrademe
dneska? Lidi s příjmem nad 100 tisíc měsíčně? Chovatele slepic? Vysokoškoláky?
Lidi co mají víc než jedno auto? Jednoho dne to dojde do bodu, kdy dojdou
zdroje, tedy nebude dost lidí, kteří se nechají okrást, protože utečou.
Anebo už je nebude okrást o co. Anebo se okradení začnou bránit.
Například možnost internetových referend by samozřejmě za pár let proměnila
buřtožrouta ve zvíře a přímou demokracii na nástroj prvotřídní tyranie,
protože jakoukoli menšinovou skupinu lze přehlasovat a vnutit jí svou vůli,
byť většinou jediného hlasu. Je potom jen otázkou času, kdy si to cílové
skupiny nenechají líbit a sáhnou k protiopatřením, a podle mně to může
dopadnout jen jediným způsobem. Nakupujte náboje a věci, do kterých se
strkají.
K tomu, aby Úsvit hovna ve větráku skutečně ozářil naší světlou cestu
do temnot a dovedl nás tam zkratkou, by bylo třeba involvovat další myslitele
na poli přímé demokracie. Navrhuji Slávka Popelku, spoluautora buřtožroutského
manifestu Holešovská výzva, a disidenta Radima Smetanu, který je dosud
v rebelském inkubátoru a jehož chvíle ještě přijde.
Existují ještě další politické strany, které se tváří, že by také zvládly
SHTF snadno a rychle, ale nejsou tak věrohodné jako výše uvedené. Buď by
zemi nedovedly do prdele dost rychle, nebo by jí tam nedovedly vůbec, nebo
existují jen za nějakým účelem, jako například jako mucholapka na lidi
se specifickými názory řízená BIS.
Na konci SHTF je každopádně restart. Sice se stane, že nepřijede autobus
MHD, Baník už neodehraje svůj další vzrušující zápas, TV Nova neodvysílá
další díl OVRZ, v Lidlu už nebudou žádné slevy, žádné zboží, možná nebude
ani Lidl, vytratí se některé atributy, bez kterých si nyní nedovedeme život
představit, ale naše životy budou probíhat dál, stejně jako předtím budeme
ráno vstávat, budeme chodit čůrat, nebe bude modré a země kulatá. To životaschopné
bude žít a života neschopné zemře. Raději neřešme jak zemře. Mohlo by to
fungovat.
4.5.2013 D-FENS