Auto mám nové, ale jezdím nejraději vlakem nebo metrem. Je to pohodlnější
a mohu si dělat na PC svoji práci. Jinak auto nezavrhuji, protože vlakem
spoustu věcí neodnesu a vlak nejede všude.
Nicméně, i kdybych byl fanatickým odpůrcem individuální dopravy, který
v osobním autě vidí jen zlo, i kdybych chodil jen pěšky nebo používal hromadnou
dopravu, přesto by se mě to, co dělají cyklisté, muselo hnusit. Snad to
bude znít jako fráze, ale poslední cyklojízdou cyklofašité konečně ukázali,
co v nich je. Že jim nevadí jen auta, ale i autobusy, tramvaje, metro, a
jak to tak vypadá, tak i chodci. Cyklofašité prostě zbytku populace vyhlásili
válku a to, co se odehrávalo v dubnu na pražských silnicích, ale i trávnících,
chodnících a také v metru to jasně dokazuje. Bezohledná, sebestředná individua.
Necelých 2 000 hlupáků (0,24%) na několik hodin dokázalo, s požehnáním úřadů,
téměř zablokovat město, které má 1 250 000 obyvatel (100%). Nemluvě o tom,
že se dostavily i posily ze Středočeského kraje, mnozí natolik drzí, že
kola přivezli - autem.
Jelo se za dobrého počasí na silnicích (a také po chodnících a trávnících)
bez toho, že by jim „škodil, najížděl na ně nebo je vytlačoval“ jakýkoliv
pirát v autě, náklaďáku nebo v autobuse. Výsledek? V prázdném, suchém a dobře
osvětleném tříproudém tunelu dokázalo 1 600 cyklistů za 20 minut způsobit
dvě nehody, ke kterým musela přijet záchranná služba. O dalších desítkách
drobnějších kolizí organizátor taktně pomlčel. A kdyby venku pršelo? Raději
nedomýšlet. A to by se chtěli cyklisté podílet na pražské dopravě 10%.
Ale to zřejmě nestačilo. Po drtivé kritice ze všech stran (a dokonce
i z vlastních řad) byl sice chvíli klid, ale po dvou měsících cykloteroristé
zas začínají zvedat hlavu a řádit v ulicích měst. Co s tím?
Především, říci na plno pravdu. Fakta:
Výroba motorových dopravních prostředků (+ navazující průmysl) se podílí
na HDP 27%. Většina aut, autobusů, vlaků a součástí k nim jde na export.
Netvrdím, že by nás to mělo uvádět ve výbuch nadšení, je to dost velká
závislost na jednom odvětví, ale, jsou to prachy. Miliardy, či spíše stovky
miliard. Kdo nám je dá jen tak? Dále jdou do státního rozpočtu desítky
miliard za daně z paliv a trakční elektřiny, desítky miliard DPH z prodaných
dopravních prostředků. Naproti tomu, prodej kol vytvoří tak malou část
peněz, že se ve statistikách ani neuvádí.
Cyklistika je nejpomalejší, nejméně výkonný a nejméně spolehlivý druh
dopravy. Výkonnost cyklistiky je velice závislá na počasí a na členitosti
terénu. V zimě jsou cyklostezky a cyklokoridory téměř prázdné. Jde tedy
o sezonní a lokální záležitost. V konečném důsledku je nejméně ekologická
(ve městě značně zdržuje dopravu), jezdit na kole po veřejných komunikacích
není příliš zdravé a ve velkých městech je to přímo škodlivé (exhalace,
prach, přízemní ozon a podobné lahůdky pro naše zdraví). Je nejméně bezpečná.
Pokud počet mrtvých porovnáme s ujetými kilometry, je cyklistika suverénně
nejhorší v počtu zaviněných úmrtí v dopravě. Drtivá většina cyklistů (+/-
80%) nedodržuje základní dopravní předpisy, jako je zákaz jízdy na červenou
nebo zákaz jízdy po chodníku, je velice bezohledná a agresivní vůči slabším
osobám, zejména starým lidem a dětem. Minimálně polovina cyklistů jezdí
za snížené viditelnosti se špatným nebo žádným osvětlením.
Celoročně se na republikové osobní dopravě podílí jednou desetinnou
procenta, na nákladní je to nula. Přesto ročně „vygeneruje“ 29 mrtvých,
tj. 5,8 % z celkového počtu, ale… pokud to přepočítáme na procenta podílu
v dopravě, jsou cyklisté 4 600 (!!!!!!!!) krát rizikovější než ostatní účastníci
silničního provozu, včetně silniční nákladní přepravy, (tranzit 9 000 000
kamionů ročně) kde mají cyklisté podíl nula. Do onoho 0,1 % „cyklopodílu“
raději nebudu počítat, kolik toho ročně přepraví vlaky (176 000 000 cestujících
– 45 km/osoba) a metro (583 000 000). Bylo by to ještě menší číslo.
A výsledek? Nulová sebereflexe, neustálé stěžování, neustále natahování
nenasytných rukou po penězích, dezinformace
a lhaní, neustále se stupňující agresivita především vůči chodcům. Když
si přečtete některé rady na oficiálních cyklistických webových stránkách,
nestačíte se divit. O diskuzích se raději nebudu ani zmiňovat. Tolik ublíženosti
a křivd soustředěné na jednou místě, to hravě trumfne i Zeď Nářků v Izraeli.
Jak dlouho si to necháme líbit?
Myslím, že našel čas toto vše zarazit. Apelovat na zákonodárce a politiky,
aby cyklistiku konečně postavili na roveň ostatní dopravy a to i v postihování
těch nejzávažnějších přestupků. Donutit místní zastupitele, aby vyhnali
cyklisty z chodníků, kde ohrožují především děti a staré lidi a kde se cyklofašisté
začínají nebezpečně zabydlovat (od čeho máme MP, že?), donutit PČR, aby
pokutovala jízdu na červenou a jízdu pod vlivem alkoholu stejně nekompromisně
jako u řidičů. Nechat přehodnotit sci-fi plány na podporu cyklistiky, jejichž
nereálnost nám ukázala ona spanilá jízda cyklistů v Praze.
Myslím si, že na to máme právo. Nerad bych, aby to „bez problémů fungovalo“
jako třeba v Německu nebo Rakousku.
Chodče, uhni, nebo tě srazím. Řidiči, šlápni na brzdu, já jsem Pán
Cyklista, já jedu. Kdo byl třeba v Berlíně, ví velice dobře, o čem je řeč.
06.07.2015 TomTom