Než se dostanu k tomu, čemu jsem se věnovat chtěl, tak se s vámi
podělím o hrůznou 411 show z nedávna.
Výpadovka z Thomadorfu na Včelnou. Hlavním aktérem show bylo zeleňoučké
Polo novějšího typu jedoucí po Lidické třídě tachometrických 45 km/h (true
ground speed 40km/h). Asi si pan řidič, uvědomělý občan zhruba mého věku
myslel, že ho za to pan policajt pochválí. Bylo mi to jedno. Jel jsem v
řádném odstupu za ním (pomalu jedoucí auta vnímám jako nebezpečná a držím
se od nich dál) a lízal si zmrzlinu. V dalším dějství dramatu ignorovalo
hovado chodce na přechodu, ale stále jelo 45km/h. Nu což, dodržovat rychlost
je přece hlavní! To ale ještě nebylo vše. Polo jsem dostihl ještě před
tabulí "konec obce" a hned jej pro jistotu oprášil. Takového blba je lépe
mít za sebou. Když jsem jej předjížděl zhruba rychlostí 70km/h, šlápl na
plyn, aby mi to znepříjemnil. I s tím jsem se vypořádal a tak mě zezadu
vyblikal dálkovými. Pochopil jsem, že jsem se předjížděcím manévrem dotkl
jeho hodnot a tak jsem ho ani nevybrzdil, jak to podobným obsedantům za
odměnu dělám. Tím to ovšem také ještě neskončilo. Na Včelné byly stažené
závory a u nich stála stará škodovka s pohonem na LPG. Jak tyto vozy rády
činí, škodovka se nechytla na první pokus. Její řidič déle startoval a
já čekal, až se mu to povede, což trvalo ne déle než deset sekund. 411konformní
řidič Pola to nevydržel a jal se nás oba objíždět. Napadlo mě něco ve stylu
"no ty ses snad posr...!", protože ono místo není nijak zvlášť přehledné.
Ještě než jsem to formuloval do konce, tak se z protisměru objevil jiný
automobil a následovalo ukrutné brzdění. Snad jen díky pohotové reakci
řidiče fabie v protisměru nedošlo k čelní srážce. Podtrženo, sečteno: 411fan
udělal během sedmi minut tři prasárny - chybné jednání na přechodu, komplikování
předjížděcího manévru jiným, nebezpečné objíždění. Ale nikde nepřekročil
maximální povolenou rychlost. Byl to prostě vzor pro novou dobu, jinak
ovšem debil a nebezpečné hovado.
Minulý týden zažila Česká Republika asi největší nehodu v dějinách automobilového
provozu na svém území. Ve sněhové vánici hromadně havarovalo poblíž Humpolce
116 aut (při podružných událostech okolo a na objízdných komunikacích se
toto číslo navýšilo na necelé dvě stovky). Došlo ke dvěma těžkým zraněním
a desítkám lehčích. Na dálnici zůstaly uvězněny tisíce posádek. Není účelem
tohoto článku řešit, jaká příčina k nehodě vedla. Nejspíš přítomní řidiči
nedovedli odhadnout brzdnou dráhu nebo zvětšit rozestup s ohledem na špatnou
viditelnost, a není se čemu divit, protože takové dovednosti po řidičích
nikdo nevyžaduje. Současná doktrína je nastavena tak, že kdo jede do sto
třiceti, ten jede zcela bezpečně a kdo jede sto třicet jedna, to je pirát
silnic.
Nejkurióznější vysvětlení nehody přinesl expert Hanzelka z MDČR: Nehodu
prý způsobil předjíždějící
kamión. Asi jeho řidič přesvědčil řidiče aut za ním, aby do něj narazili.
Ministr Řebíček, který vystavěl svoji strategii na kombinaci okázalé
nečinnosti a se skrytým rozšiřovaním buzeračních programů svého předchůdce
Šimonovského, vzkázal dolů veřejnosti, že to nijak zásadně řešit nebude.
Skoro jsem zvolal třikrát sláva, když nedovede pomoci, tak ať aspoň neškodí.
Pak si Řebíček uvědomil, že volby začínají ťukat na dveře a ústy pana Hanzelky
formuloval, že se koupí za tři giga jakési kouzelné tabule, které budou
signalizovat, že je vánice. Řidič už nebude muset koukat kolem sebe a reagovat
na to, co vidí. Prostě přijede k tabuli a na ní si přečte, co má dělat.
To je ale prima, jak se o nás ten stát stará. Už vidím před svýma očima
solarizovanou a silanizovanou dámu vztekající se u svodidel před červeným
Yarisem, že nabourala, přestože na ceduli nebylo vysvíceno varování, že
hrozí nehoda.
Ono je to asi tak. Kde se hodně buzeruje, tam se málo myslí, a kde
se málo myslí, tam se hodně bourá. Ministerstvo dopravy, Centrum dopravního
výzkumu, Besip a podobné spolky recyklovaných úředníků a policajtů jsou
"institucionálně" neschopné chápat proces vedoucí k bezpečné jízdě a jejich
nápravná opatření jsou vždy ze své podstaty kontraproduktivní. Výsledkem
je klesající bezpečnost na našich silnicích, nárůst počtu úmrtí (i přes
zlepšující se kvalitu komunikací a aut na nich) a události, jako ta z minulého
týdne. Podle všeho nás další podobné čekají a budou se stávat čím dál častěji
a více a tak dlouho, dokud se něco nezmění, protože pořád budeme narážet
na to samé: Řídit konformně neznamená řídit bezpečně.
Je na čase pohřbít rychlostní doktrínu a umožnit řidičům, aby se soustředili
na jiné a podstatně důležitější věci. Například na vnímání rizika, hodnocení
viditelnosti a vlastností povrchu vozovky, rozpoznávání záměrů ostatních
okolo a naopak transparentnost vlastního chování směrem k ostatním nebo
ovládání automobilu za kritických situací. Tohle jsou pojmy, které jsou
zásadní, ale z úst českých "odborníků na bezpečnost provozu" o nich neslyšíme.
Co však od nich uslyšíme spolehlivě, je blábolení o rychlosti a zaměňování
pojmů přiměřená a povolená. Měli bychom je ve vlastním zájmu zpráskat holí.
Ačkoli MDČR je ultrakonzervativní a s jeho současným vedením z něj
pravděpodobně nic užitečného nevypadne, z ciziny pronikají do Kocourkova
zprávy, že se vyplácí nechat to na řidičích samotných. Zatímco v Kocourkově
jsou dopravní značky vnímány jako všelék a Řebíčkova panacea na problém
dálnice D1 (informační cedule) je v podstatě zase než to samé, myšlenka
odstraňování dopravních značek dorazila ze západní Evropy do Polska. V
městě Nowa
Sol rezignovali na striktní regulaci značkami, hodili je do šrotu a
nechali řidiče, ať si to vyřeší mezi sebou a používají vlastní květáky.
Výsledkem byl pokles počtu nehod, což asi málokoho překvapí. Samozřejmě,
v Kocourkově nemají podobná řešení moc velkou šanci na uplatnění, protože
značky představují prostředek moci lokálních úřadů nad občany a o tento
prostředek by náhle přišli. Navíc by se ukázalo, že jejich dosavadní opatření
byla k ničemu, dokonce že byla úplně špatná, z čehož by mohl někdo vyvodit
správný závěr, že tato armáda lokálních buzerantů zatěžkává svoje židle
zbytečně.
Ale do té doby to budeme muset vydržet s těmi cedulemi a hlavně nezapomeňte... bodový systém nás ochrání, halelúja!
23.03.2008 D-FENS