Komentáře ke článku: IQ test národa aneb Kalouskovy dluhopisy (ze dne 09.10.2011, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
no když jsem viděl prvně úroky a vůbec, tak jsem se rozesmál. Po chvíli mi došlo že to není nic jiného než státem posvěcená pračka na peníze. Nic víc a nic míň...
|
|
|
muzete mi prosim vysvetlit, jak to muze fungovat jako pracka? asi mi neco uniklo. dekuji
|
|
|
Jo. Taky sem se rozesmal. A pak me teda trosku polilo horko, kdyz mi doslo, ze zaplaceni tech uroku si nezaplati jen ten vohnout ve forme zvysenych dani, ale ze to zaplatim i ja.
Nakupem statnich dluhopisu vlastne obcan rika "ano, chci, abyste mi i nadale zvysovali dane".
|
|
Přesněji řečeno:
a) stabilita systému mi nepřipadá dostatečná na budování úspor na dobu pěti let. Stavko jsem obnovil jen proto, že roční úložka není tak velká, abych nějak extrémně brečel, až (pokud) o ní přijdu.
c) výnos je nezajímavý vzhledem k inflaci.
d) dlužník může výrazně manipulovat hodnotu měny, ve které bude splácet - tak to by snad bral jen magor.
|
|
|
Pekne receno. Me duvody, proc do toho nejit, jsou v zasade ty same.
|
|
|
off topic:
Uz se v Pha tesite na vylepsene smirovani v metru s automatickym rozpoznavanim ?
http://www.lidovky.cz/zastal-se-okradanych-skoncil-se-zlomeninami-fmf-/ln_domov.asp? c=A111009_165233_ln_domov_mev
http://www.lidovky.cz/nekolikrat-znasilnil-divku-v-pruchodu-policie-ho-ted-dopadla- p55-/ln_domov.asp?c=A111008_153957_ln_domov_sk
Za chvili prijde zlom a rozhovory s "osobnostmi" o nezbytnosti s tim neco delat.
|
|
|
Do metra lezu jen naprosto výjimečně; nicméně činím-li tak, mívám obvykle na hlavě klobouk (co se šmírování týká) a pod sakem Glocka (co se týká těch grázlů).
|
|
|
o to nejde. Probehlo, ze je tam nejaky offset, ktery chteji protlacit. Ma to drobny problem - MHD Praha by se musela trochu vic zadluzit a investice potrebuje jinde.
A protoze metro je pro rychly pohyb v Pha nezbytne, bude to mit opravdu extra smirovaci potencial. Komusi tam rozbili usta v souvislosti s nevhodnymi dotazy na radnici a nejakym spisem ABL. Nevim, ale prijde mi i linkovane "neskodne" uniky informaci v techto souvislostech za velmi vazne.
|
|
|
- dto
- mně na tom fascinuje likvidita (obchodovatelnost) v porovnání se standadními dluhopisy. Fakt kauf.
|
|
|
Mě spíš překvapilo využití známé korunové finty.
|
|
|
No dobře, ale proč se tedy ty dluhopisy vyprodaly za pár dní? To je fakt mezi námi tolik blbců?
|
|
|
Ještě výrazně víc, ale většina jich na to nemá...
|
|
|
jak proste, watsone. vzhledem k lepsimu uroceni nez na trhu pro institucionalni investory...
|
|
|
Lepsi uroceni se v pohode smazne zvysenou inflaci. Tu inflaci ridi ten zmrd, co tem lidem ti dluhopisy prodava. Takze jenom debil se muze domnivat, ze mu ty dluhopisy prodava proto, aby vydelal debil a ne zmrd.
|
|
|
ok, pripustme, ze vlada svymi legislativnimi kroky s urcitou setrvacnosti nastavuje makroekonomicke promenne. ale pak tu mame CNB, ktera je na vlade nezavisla (zaplat pambu), a ktera dokaze celkem efektivne inflaci udrzet na uzde. pokud se domnivate, ze je v CR nebezpeci vysoke inflace, vzpomente si na me za 5 let. pokud bude inflace opravdu vysoka, uznam, ze jste mel pravdu. v tuto chvili jsem naprosto presvedcen, ze nam ve strednedobem horizontu vysoka inflace v zadnem pripade nehrozi! neni pro to zadny racionalni argument...
|
|
|
Tou inflací máte na mysli růst objemu oběživa, nebo růst cenového indexu? Je v tom totiž dost značný rozdíl.
|
|
|
samozrejme rust indexu. rust obeziva jeste neznamena inflaci, vite pane?
|
|
|
Stejný IQ test je důchodová reforma, jinak známé též jako zvýšení daní. To zase bude údivu, až se vybere mnohem méně, než MF čeká.
Tahle vláda expertů (chemik na financích, asi dopravák na zemědělství, zloději všude), rozpočtové odpovědnosti (stamiliardové sekery každý rok), jakož i vlády předchozí a celá EU mě přiměla k jedné změně - začal jsem chápat lidi, kteří rezignují a budou volit komunisty. Nemám z toho radost, ale chápu je. Když je někomu 40-50, 20-25 let maká a podívá se kolem sebe, tak už asi opravdu nemá sílu. Stačí si položit jednoduchou otázku: co se tu zlepšilo za těch 22 let? Nic, za co by se dalo poděkovat politikům. Bohužel volby dopadnou opět podle klíče debilové volí ČSSD, debilové snažící se vypadat chytře ODS/TOP09, důchodci a rezignovaní KSČ, nasraným a zoufalým pro jistotu zakážou Dělnickou stranu, která by na severu mohla něco urvat. Skupina inteligentních je tak malá, že bude převálcována systémem, který jejich hlasy vymaže/přerozdělí a současné strany zvýhodní prachama, aby měli na další nekonečné kampaně.
|
|
vcelku jedno zda-li dluhopisy koupí lidé za své úspory nebo banky a fondy za ty sané úspory .
Avšak celé tohle divadýlko bude mít několik dalších levelů, ke kterým ovce již nebudou připuštěny ... Např. napadá mne ideální pračka na peníze nebo mutiplikace těcho peněz stažených od lidí a jiná kouzla Kalouskovic Boys .
|
|
D-Fens nenapsal svůj příspěvek špatně, prakticky se vším je třeba souhlasit, je samozřejmé, že nejlepší by bylo, kdyby si stát nepůjčoval. Jenže to je jev nezávislý na naší vůli a čistě deterministický, krom pár výjimek se tak děje všude na světě a demokratická realita a volební cyklus přirozeně toto podporuje. V podstatě zopakoval argumenty, které nasvémblogu uveřejnil jistý Matějka - nejsou v zásadě nepravdivé ale pouze, pokud je člověk vytrhne z kontextu. V článku se nezmiňují 2 základní momenty, které jsou pro naši úvahu klíčové:
1) missed opportunity cost.
Jistě si nebudu státní dluhopisy kupovat za peníze, které potřebuji na nájem, protitutky nebo cigarety a alkohol - naopak obětuji peníze, o kterých vím, že je v průběhu výpůjční doby nebudu potřebovat. Pokud se týče úrokové míry, takpokud dobře počítám u 5 leté varianty je to 2.61% úroků, což je více než 2,5%,pokud by mi ty peníze ležely na termínovaném vkladu, což je zhruba stejně rziková investice, nedostanu v čekoprasečáku ani 2%, čili když srovnám missed opportunity cost, vycházejí dluhopisy stále lépe,dokonce 0,11% bodu nad uvedenou hranicí 2,5% inflace, což sice není nic moc a někdomůže namítnout, že svoji tisícovku by raději investovaldo zlata nebo komoditních derivátů, protožese dá vyvařit víc, nicméně tyto investice jsou zatíženy násobně vyšší mírou rizika a lze říct, že mainstreamový nezkušený investor téměř vždy prodělá. Čili z tohoto pohledu se to tak špatné nezdá, pokud člověk přijme fakt, že stát si stejně půjčí ať tak či onak.
2) multiplikační efekt bankovních úvěrů
Znalcům zřejmě nemusím vysvětlovat, kde jinde by si půjčil stát, kdybysi nepůjčil od ovčanů. Od kterých institucí by si soudruh Kradlousek půjčil??? Přece od bankozmrdů. Když si půjčí od normálního ovčana, tak normální ovčan udělá to, že otevře kasičku, vytáhne prašule a dá je pod příslibem splacení + úroku soudruhu Kradlouskovi. Což ovšem znamená, že semainstreamový ovčan vzdá toho, aby ty prachy vpříštích letech utratil. Tudíž se množství peněz v ekonomice nezmění, což resultuje v nižší inflaci a tím pádem také k profitu ostatních ovčanů - myslím, že těch 10 mld je sice v M3 měnovém agregátu jako kapka v moři, ale na nějaké té setince procenta inflace by to mít vliv mohlo. Kdyby si totiž soudruh Kradlousek půjčil od bankozmrdů, tak by bankozmrdi zakouzlili nad klávesnicí počítače a na základě systému částečných rezerv s 2% PMR by vykouzlili 9 miliard 800 milionů Kč, které nikdy předtím neexistovaly a které by uvolnily do oběhu, čímž by pochopitelně došlo ke zvýšení měnové báze a a vyšší inflaci, čímž by nás soudruh Kradlousek spolu s bankozmrdy okradl 2x (vlastně 3x - poprvé tak, že si ty peníze použije naupevění svémoci, podruhé tak,že vracet je budeme ze svých daní a do třetice tak, že zvyšující se státní dluh poslouží jako základ proinflačních sil) včetně těch, kteří si žádné úvěry nevzali a dluhopisy nenakupovali. Zde tedy ostrouhají banky.
V souvislosti s výše uvedeným je nutné se také ptát, proč ostrouhaly banky a proč se soudruh Kradlousek k tomuto kroku rozhodl. Vžijme se do pozice soudruha Kradlouska: půjčovat si může v podstatě neomezeně, ze svéhoto vracet nebude a ještě je tak drzý, že zneužije dluh, který sám udělal, aby posílal složenky na úhradu státního dluhu důchodkyni, která z toho utrpěla psychický šok a musela (opět nikoli za peníze soudruha Kradlouska) vyhledat pomoc psychiatrů. Banky předtím soudruhu Kradlouskovi ochotně půjčovaly, tak proč naráz taková změna? Jeden z možných výkladů je i ten, že banky díky snížené důvěryhodnosti české ekonomiky zvýšily úroky nad obvyklou míru, která byla rozhodně vyšší,než 2.61% p.a., protože kdyby banky půjčilysoudruhu Kradlouskovi na 2.61%, určitě by se nenamáhal s emisí dluhopisů obyvatelstvu. Z čehož vyplývá, že podobný čin může být do jisté míry indikátorem, že v brzké době se počítá s tím, že dojde v ekonomice státu z nějakého důvodu ke změnám ne příliš žádoucím způsbem. Co totiž D-Fens nezmínil a je rovněž nutné brát v potaz, je to, že totiž stát vůbec nemusí dostát svým závazkům a věřitelé z řad ovčanů budou nakonec rádi, že jim soudruh Kradlousek zaplatí aspoň něco ze svých peněz. U soudruha Kradlouska stačí schválit zákon, že tyto peníze podléhají zvláštnímu zdanění nebo dodatečně měnit dobu splatnosti - ono už se to vohnoutům nějak vysvětlí, například tím, že se "zjednodušuje a zpřehledňuje" daňový systém, "vyrovnávají se nespravedlnosti", "chrání se daňový poplatník" jako v případě stavebního spoření nebo stravenek, kdy část tupých vohnoutů ve vidině, že se ublíží jejich sousedovi, nadšeně soudruhu Kradlouskovi tleskala.
Tož tak. Je tedy správné, že stát nabízí dluhopisy ovčanům? Pokud si už stát musí půjčit, tak ano, když to srovnáme s jinými možnostmi, které soudruh Kradlousek má. Úplně nejlepší by bylo, kdyby si ty dluhopisy museli povinněkoupit jeho voliči. Koupit tyto dluhopisy? Toť otázka. v dnešní nejisté době pro člověka, který má peníze a nevyzná se v investování je to asi věc spíše výhodnější, na druhé straně, kdyžbude hodně zle se státem má investor jistotu, že své peníze nikdy neuvidí a nic nevysoudí, což v jiných případech se teoreticky může domoci aspoň nějaké satisfakce. Šance, že byse tak stalo, je ovšem relativně malá.
|
|
|
Ponekud nesouhlasim s primarni motivaci a dusledcich stazeni penez z kapes ovcanu a jejich zabetonovani na x let.
Stat to zkusil, jestli si pujci levneji nez na trhu, vyse a podminky emise tomu odpovidaji. Nehledal bych v tom neco vetsiho, objem je smesny.
Stazeni penez - v optimalnim pripade by byly tyto penize pouzity k podnikani, v horsim by je dotycni prodelali nebo utratili koncovou spotrebou. Stat tyto penize spotrebuje (proji) na ruzne neinvesticni veci jako platy ap., v horsim pripade castecne pujdou jako profit ze statnich zakazek.
Myslel jsem si, ze multiplikace castecnymi rezervami se uplatnuje na strane vkladu, nikoliv pujcek.
Mas nejakou ideu, proc jsou stravenky a stavebko spravne, krome toho, ze je to pro spoustu lidi vyhodne (= doplati na to ti ostatni poplatnici)?
|
|
|
jste ekonom?
ad 1) Jistěže stát nejdříve vypustí testovací balónek v podobě maléhomnožství obligací a čeká, jak zareagují ovčani. Zaměstná PR agenturu a zaplatí novinářské vonuce, které budou tvrdit, jak je vše vynikající a že obligace jdou na dračku. další emise bude za 2,40% pa s dobou splatnosti na 5 let a vohnouti zase koupí.
Zda je to jenom odpovědnost soudruha Kradlouska, který sesnaží si vypůjčit co nejlevněji a ušetřit peníze DP nebo zdamá soudruh Kradlousek informace (což úředpokládám, že má informace lepší než většina smrtelníků) a předpokládá, že vbudoucnu už státní dluhopisy ČR nebudou banky kupovat za nízký úrok a proto si počíná proaktivně, protože spenězi ovčanů si může dělat co chce a libovolně menit podmínky - to vše jsou jen spekulace. Ani jeden z nás nemá důkaz,má jen nějaký názor - vy si nechte svůj a já si nechám svůj - já mmch. netvrdím, že to tak je, jen tvrdím, že je to "jedna z možných interpretací", kterou je třeba brát v úvahu. Vy tvrdíte, že je to nepravděpodobné, na což máte právo, kdybyste řekl proč si to myslíte, že soudruh Kradlousek nebude dál pokračovat v emisích dluhopisů občanům, protože u bank ty peníze půjčí sice na vyšší úrok alesnadnoa rychle, ocenil bych to.
ad 2) asi vítecosi o multiplikačním efektu - jistěže banka musí mít nejprve peníze vkladatelů, aby mohla půjčovat ve schematu částečných rezerv. Ale ty peníze se uvolní do oběhu až půjčkou. Můžete namítat, že když si nepůjčí stát, půjčí si někdo jiný, Ale přece jenom státní dluh je ten nejvýraznější komponentou celkového zadlužení - zvlášť v době recese, kdy si moc lidí nepůjčuje, řekl bych. Co se týče účelu peněz, je to úplně šumák - stát jich sice přerozdělí bez toho aniž by vytvořil hodnoty, aleti ostatní už peníze jaksi utratí nebo investují (i když si myslím, že třeba to, že platí zdravotnictví a školství rozhodně jakési hodnoty vytváří, a jak ukázaly akce nedávno minulé,spousta různých vohnoutů, kteří simyslí, že jim to myslí správně pravicově politicky, bere jaksi za samozřejmost, že jim stát bude poskytovat některé služby tím, že páchá ekonomické i skutečné násilí na některých profesích - ono řada zdejších fachidiotů by asi hodně řvala, kdyby zjistila, že základní škola kam dají svoji ratolest,stojí 8000 EUR ročně. Když by měli tuhle zkušenost, možná by se jejich názory na české státní školství hóóódně poopravily - čímž, abychom si rozuměli, české státní školství neobhajuji, to má své mouchy v efektivitě ale zase když se podíváme, kolik to vohnouta stojí a co vohnout od školství požaduje, nelze se divit - vohnout dostává přesně to, co si platí.
Co se týče stravenek, to jste mě špatně pochopil - já vůbec neobhajuji stravenky nebo SS jako něco vyloženě obecně dobrého. Já jen uvedené dávám za příklad, jak stát dodržuje své sliby a zákony, které sám zavedl a jak, kdykoli se mu to hodí, je připraven nejen zákony změnit ale špiní ty investory, kteří podle předchozích pravidel investovali, když jejich bohulibý počit propagandisticky vydává za parazitismus.
Stavebko nebo stravenky nejsou ani dobře, ani špatně - jsou dobré pro někoho, kdo uvedené instrumenty používá na snížení svého daňového základu. Ostatní daňové poplatníky to ani nepoškozuje ani nezvýhodňuje, každý má příležitost vzdát se spotřeby a zavést si stavebko nebo přesvědčit svého zaměstnavatele, aby mu dával část výplaty formou stravenek, protože tak vydělá. Stejně tak to platí i propenzijní připojištění.
Pokud máte pocit, že doplácíte, tak proč si to stavebko taky nedáte, na trhu přece není v tomto ohledu žádný limit kromě občanství, každý občan ČR to může udělat podle zákona? Tohle je zase ukázka typicky Matějkovského myšlení: soudruh Matějka, na orální úrovni pravičák každým coulem, dehonestuje ty lidi, kteří zcela pravicově a individualisticky snižují svůj daňový základ a investují své prostředky - je sám sice pravičák, ale pokud se týče části jeho argumentace je extrémně levicová až komunistická - žádný investor přece nemusí hledět veřejného blaha nebo prostředků daňových poplatníků, jen svého vlastního prospěchu, což taky většina lidí dělá. Já si taky hledím výhradně svého, nejsem komouš. Pokud stát s těmito lidmi uzavřel kontrakt za nějakých podmínek, pak se uprostřed nemůže sebrat a říct, že kontrakt neplatí a soudruh Matějka by měl jako správný pravičák trvat především na tom, aby stát splnil to, co sám stanovil a nikoli po komunisticku účelově dehonestovat investory. Pokud se ptáte, jestli mělo stavebko vznikout, resp. jestli ho měla poslankyně za ODS Marvanová navrhnout - ano neměla. Stavebko vzniklo v době, kdy plnilo účel nárazníku inflace, kdy si půjčovali a dluhy nevraceli jen vyvolení soudruzi, co měli v bance známé po politické linii. Ti dluhy nevraceli a pak si je z ČKA koupili za zlomek ceny. Říkalo se tomu klausův bankovní socialismus a sloužilo tok vytvoření novodobé finanční oligarchie zlodějů - morální důsledky tohoto kroku nesečekoprasečák ještě dnes. Teď je to z hlediska státu nástroj víceméně překonaný, protože bankovní socialismus ani ČKA už nemáme, nicméně nato měli soudruzi jako Kradlousek myslet dřív. Jistěže může podporu SS zrušit ale těm, co ho mají, retroaktivně už ne.
|
|
|
nejsem ekonom, slusne receno jsem programator, vzdelanim elektrikar.
Mam stavebko, resp. ted uz ne, mel jsem do ted, osobni profit je uz nezajimavy. "Dostavam" stravenky. Hypoteku nemam. Presto si myslim, ze takoveto danove nebo dotacni popudy jsou principielne hodne spatne a odserou je krom nejbohatsich (kterym je to egal) ti nejslabsi, coz je sorta lidi tesne nad minimalkou - davky male, mzda mizerna. Asi tak.
"sliby a zákony" - castecny souhlas, B-ckovy rating mame/meli jsme proc ? Asi kvuli nejakym rizikum investic ... Kazdopadne zpetna zmena je podpasovka na kterou se asi tezko najde vlidne slovo.
|
|
|
> jste ekonom?
Ne nejsem a co Ty ? :):):)
|
|
|
Díky, asi z celého DF začnu sledovat jen články o autech (ovšem ne ty, které jsou ve skutečnosti o cyklistech) a vaše komentáře. Velmi pěkně napsáno!
|
|
|
ještě by to chtělo rozebrat strukturu věřitelů. dost těžko to bude většina lidí z ruky do huby. na to to zas není tak malá částka. kdoví, co ještě vyplave na povrch. taky by si to mohli koupit různí bakalové, kellnerové apd. a kalousek měl eso v rukávě. například zavedení extra daně apd. jako záminka k soudu či arbitráži apd. aby z toho nebyly solární panely. navíc mi přišlo do mailu, že snad údajně ty dluhopisy mají nastvenu úrokovou míru, která není pevná a přibývá v čase, tedy že kalouskovi dluhy bude splácet zejména další vláda. pokud se tohle stane pravidlem a vlády budou vydávat obligace, aby namydlili schody vládě po nich, tak to se máme na co těšit. to už je opravdu někdo zralý na psychiatra a svou naprostou ztrátu soudnosti si vybíjí devastováním svěřeného majetku...
|
|
|
bod 1) nesouhlas. Viz třeba http://www.metunion.eu/wp-content/uploads/urokovy_sazebnik_od_201101011.pdf
bod 2) souhlas
|
|
|
ad 1 - platí to, co jsem řekl - vyšší výnosy, vyšší riziko. Na risk assessment nejsemškolen, možná že u té kampeličky je stejný jako u státních obligací, ale moc tomu nevěřím. Jsou i lepší příležitosti k investování, ale s vyšší mírou rizika. I zde je vyšší riziko než u státních dluhopisů. Druhá věc samozřejmě je poměr riziko/benefit - jistě asi lepší u té kampeličky. Ale takových kampeliček, které slibovaly velké úroky už tady bylo za pětku futrál, bohužel.
|
|
|
Otázka na tělo je, má smysl měnit korunu na jinou měnu, frank nebo libru ? Že padne eurozóna je mi jasné od roku 2004.Takovej bordel nemůže vydržet.Že pád eura potopí korunu je doufám všem jasné.
|
|
|
Měl bych obavu, že jmenované měny ovlivní pád eura rovněž velmi výrazně. Zkuste juan, tam si to komunisti pohlídaj, nebo třeba australskej dolar. :-)
|
|
|
Odkdy bankéř zakouzlí nad klávesnicí počítače a vykouzlí 10 mld. jen tak? Že by si banky nevedly podvojné účetnictví? Že by už nebyla ze zákona jediným emitentem české měmy ČNB?
Ne, že by mezi bankéři nebyli zmrdi, ale zkuste si osvěžit základy bankovnictví nebo alespoň prosím buďte zdrženlivý v těchto soudech a hypotézách.
Jinak tyto státní dluhopisy jsou výhodné zejména pro stát:
- úroková sazba nabízená za dluhopisy je poměrně nízká. Nesleduji specificky české dluhopisy, ale v kontextu evropských až rekordně nízká. Myslím, že u běžných finančních ústavů by takovou sazbu měli problém udat, přeci jen pokud by tyto dluhopisy chtěla koupit banka, která za 5letý fixovaný vklad vyplácí vkladateli třeba 2.5% úrok a tyhle peníze dá do těchto dluhopisů, tak banka opravdu moc nevydělá, pokud vůbec pokryje své náklady (srovnejte - běžná retail banka může půjčit tytéž vklady jako podniktelský úvěr za 6% nebo třeba spotřebitelský za 9% plus poplatky)
- banky a zejména penzijní fondy bohužel tohle de facto nakupovat musí, a to buď proto, že jim nic jiného neumožňuje zákon (penzijní fondy), nebo kvůli regulacím typu Basel II (BTW proto je taky takový problém snížení ratingu evropských států/státních dluhopisů - ani ne tak to, že by nebyly splaceny, ale tím, že spadly do nižšího ratingu, musí banky dle Basel II skokově držet daleko větší rezervy pro kapitálovou přiměřenost - nebo by jim byla podle evropských směrnic odebrána licence, s čímž soudruzi autoři těchto regulací moc nepočítali :-) Alternativou třeba pro penzijní fondy je pak držet hotovost, což ale moc nevydělá :-)
Řadovým ovčanům bych nicméně držet tyto dluhopisy držet nedoporučoval: Měli by velmi zvažovat uzavírat smlouvu s někým, kdo může měnit pravidla hry.
|
|
|
Odkdy? Od té doby, co platí systém částečných rezerv. Jak jinak by se dala vysvětlit inflace v ekonomice, jejíž produkce každoročně stoupá, než že neúměrně stoupá množství peněz v měnových agregátech? A jak jinak se dá vysvětlit ekonomický cyklus než tak, že dochází k nejdříve díky systému čr kměnové expanzi a následně k deflaci díky řetězovému nesplácení těchto půjček, které je z hlediska normální lidské logiky nevyhnutelné? A jak vysvětlíte, že dříve,než se systém č.r. zavedl, žádný ekonomický cyklus neexistoval? Já myslím, že je to zcela jasné - typicky jich asi 2-5% natiskne Česká národní banka a zbytek se vytvoří tzv."multiplikačním efektem" (PMR ćnb 2%), což není nic jiného, než "kouzlení" nad počítačovou klávesnicí, jelikož bankapůjčuje a sbírá úroky z peněz, které nikdy předtím neměla. Účetně to sedí - když odečteme závazky na úvěrových účtech od vkladů na běžných účtech, tak díky tomu, že ČNB tiskne ty HPM. Na to stačí běžná středoškolská matematika: http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional_reserve_banking
Popravdě řečeno, taky bych si rád takhle zakouzlil: žena by si u mě uložila 20 000 na účet a já bych jí půjčil milión, do účetní knihy bych napsal milión mínus na úvěrový účet a na běžný účet milion plus a všechnoby mi v knihách perfektně sedělo, na vkladech bych měl víc než na úvěrových účtech. A ona by mi to splácela, když by nesplácela,no tak nic - vyhlásím bankrot, stát se o mě postará a já jsem fpohodě. A ten dluh? No co s ním, pořesuneme ho do konsolidační agentury, já budu účetně očištěn a moje žena si od té konsolidační agentury ten dluh koupí třeba za těch 20 000.
Není bez zajímavosti, že když v roce1997 padl bankovní socialismus soudruha Klause, protožekoruna hrozila býti ne úplně konvertibilní a PMR byly zvýšeny na 50%.Najednou se vyplácel úrok na termínovaných depozitech kolem 10% p.a. Já myslím, že to mělo poměrně úzkou souvislost.
Čili si myslím, že neudělám velkou chybu, když si za svojí terminologií (bankkozmrdi, vykouzlit neexistující peníze atd.) budu klidně stát. I když pravda, expertem na bankovnictví nejsem (a abych pochopil tenhle podvod ani být příliš nemusím). Ještě jsem nepoznal experta na bankovnictví, který by mi tenhle "moral hazard" dokázal tak nějak srozumitelně ospravedlnit.
S poslední vaší větou 100% souhlasím.
|
|
|
OK, díky za link, už rozumím, jak to myslíte.
Máte částečně pravdu, i když trvám na tom, že vykouzlit jen tak 10mld. prostě nejde (přiznám se, dělám v bance, i když ne přímo v treasury... ale tak jednoduché to opravdu není, zmrd nezmrd :-) Nakonec zmiňuje to i odkazovaný článek.
V příkladu s manželkou nemáte pravdu - v knihách by vám to nesedělo. Ten milión musíte naúčtovat oproti pasívům - a na to těch 20000 nestačí, do mínusu jít nelze - to by vám ČNB zavřela krám. Buď byste měl vlastní kapitál, nebo jiné vklady, oproti kterým byste mohl zaúčtovat (ale OK, kdybyste byl banka, tak byste je třeba měl...).
Spíš než o penězích a měnových agregátech je to o řízení rizik, závazků a pohledávek a taky o odpovědnosti. PMR jsou jen taková náplast (i když účinná), ale je špatná v tom, že nezohledňuje individuální odpovědnost jednotlivých ústavů - nezodpovědná banka je na tom stejně jako zodpovědná.
Lépe to řeší kapitálová přiměřenost a rizikově vážená aktiva (viz Basel II/III), ale taky to má dvě slabiny (a bude zajímavé sledovat, jak se to vyvine):
- rizika hodnotí sama banka (a musí přesvědčit regulátora že správně) nebo (což je tím pádem obvyklejší) použije "renomovanou" agenturu, kterou regulátor uznává (Moodys apod.). Problém je, že ty agentury jsou za své služby placeny zrovna těmi bankami, takže se může stát, že názor těchto agentur na některá aktiva může být "náhodou" zkreslený (notabene když přesná metodika, jak dospět ke konkrétnímu ratingu, je obchodním tajemstvím agentur - nebo jsem aspoň neviděl zveřejněný způsob, jak k čemu došly).
- i přes výše uvedené nevýhody to bylo OK do doby, než agentury začaly sundávat rating zejména evropským státům. Což samo o sobě nevadí, ale najednou se z dluhopisů typu AAA (na které nemusí banka držet žádné rezervy) staly třeba nějaké BB-, na které musí držet třeba 50% rezerv. A to už je docela dost - proto musely a musí evropské banky buď rekapitalizovat (což akcionář nese značně nelibě) nebo se dluhopisů zbavit (což snižuje jejich cenu a hlavně se špatně udávají nové, což se nelíbí evropskému politikovi žijícímu na dluh). A co na to evropský politik? Správně, vytvoří si vlastní, evropskou agenturu, která bude rizika zejména evropských států hodnotit jaksi politicky korektně a všichni budou mít na pár let po problému - banky nemusí posílit kapitál, politik udá své dluhopisy. Než to celé praskne.
Docela mě baví sledovat, co vyhraje: úplatnost soukromých agentur nebo politická korektnost státních agentur. Nemaje jiné volby, vnímám pořád bezpečnější to první, ale jak znám Evropu, tak se dopracujeme k tomu druhému.
No a řešení? Stačila by:
- majetkové ručení či trestní odpovědnost zodpovědných osob v bance (samozřejmě to má své mouchy, ale to bychom pak koukali na konzervativnost bank a předcházení rizik :-))
- přímá kontrola klientem, co banka s jeho penězi dělá (v určitých rysech to už je třeba u investičních fondů) - např. při zřízení BÚ nebo depozit nařídím bance, co s penězi může dělat a co za to chci - takže třeba nepůjčovat nikam (a dostanu za to 0% úrok), půjčovat jen subjektům s ratingem X, státní dluhopisy, půjčovat jen na zajištěné úvěry, apod. Pak by se daly zrušit prapodivná opatření jako pojištění vkladů, PMR, nakonec i kapitálová přiměřenost. To by v tom byl ale pořádek, kdyby si ale ovčan rozhodoval o tom, co banka s jeho penězi může dělat :-)))
Ještě co se týče hospodářských cyklů - někteří je vysvětlují měnovou expanzí apod., já bych si ale tolik jistý nebyl. Nakonec podívejte se na USA - bylo tady QE1, QE2, chystá se QE3 a... nic. Podle mého názoru možná cyklus ovlivňují, velkou (možná hlavní) roli na cykly ale má psychika lidí a jejich stádovitost (něco z toho zkoumá behaviorální ekonomika, rozhodně doporučuji se na některé dílka z tohoto oboru podívat). Jednoduše řečeno, lidi už jsou takoví, lidský mozek je nedokonalý.
Např. všichni věří, že Čína "pojede", má budoucnost, věří tomu Číňani i svět, všichni tam přesouvají výrobu (protože to dělají všichni) - kdo tam není jako by nebyl - a nějaké rizika? No asi nějaké jsou, ale když tam všichni vyrábějí, tak se přeci nemůžou mýlit, kašleme na to. Čína roste, nikde žádný problém (a ano, expanzivní úvěrová politka :-). No tak tady máme boom v Číně. Až najednou... třeba čínská vláda prohlásí všechny podniky za majetek vlády a hotovo. Bum. (Nakonec, Čína je komunistická a bylo by to v souladu i s dnes proklamovanou doktrínou). Na a pak bude keců - jak je to možné, jak si to mohli dovolit, blablabla... (a ano, tohle samo o sobě není hospodářský cyklus, ale podobné šoky ho způsobují/ovlivňují, někdy více, někdy méně, směrem nahoru i dolů).
A tak můžeme najít různé cykly, bubliny a propady v historii nespočet. Třeba tulipány v 16. století v Holandsku - za některé cibule se měnily i domy. Celé to fungovalo mnoho let, až tak nějak najednou se zjistilo, že to jsou vlastně jen kytky - to bylo sebevražd.
Nebo třeba období renesance v Itálii - OK, tam se rozvinulo i bankovnictví, ale zase žádná měnová expanze, vše kryté zlatem :-)
Prostě cykly byly, jsou a budou, dokud lidé budou takoví, jací jsou - a to je snad to jediné, co se nemění nebo jen hodně pomalu. Informační technologie a některé další věci (třeba nehmotné peníze) je možná jen urychlují.
No, jsem se nějak rozepsal. Omlouvám se za záchvat grafomanství. Sečteno a podtrženo, máte pravdu, ale ne celou :-) Není to tak jednoduché a vždycky existují souvislosti...
|
|
|
Bych rád něco doplnil k ekonomickému cyklu.
Co všechno způsobuje business cycle se neví a kdo to jednou dá dohromady, dostane minimálně nobelovku. Momentálně nejlepší teorií jsou externí šoky, po kterých následuje přizpůsobení, které kvůli "imperfekcím" trhů časově dlouhé a cyklické. Tohle je více-méně matematicky dokázané a v praxi vyzkoušené (inflation targeting u centrálních bank), ale fit není 100 % a co se děje v těch zbylých procentech nikdo netuší. Co všechno ten šok může být je ale nekonečný seznam, jestli je nějaký endogenní mechanismus, který cyklus způsobuje se taky neví - celé modelování je založené na Granger causalitě (Xt umožňuje predikovat Yt+1), která není moc dobrá na vysvětlování jevů (ale na lepší způsob se zatím nepřišlo). Časově se business cycle datuje do starého Říma.
|
|
|
hmm, pripada mi to jako pokus vysvetlit prichod mamutich stad kolektivnim modlenim celeho kmene ;-)
Koincidence neimplikuje kauzalitu.
|
|
|
To všichni zúčastnění samozřejmě vědí, ale nic lepšího se zatím nevymyslelo. A zrovna koincidence není takový problém - statisticky se dá vyeliminovat. Problém je obrácená kauzalita /lidé mají dopoledne deštníky -> odpoledne prší/, hlavně když je několika vzájemně napropojovaných jevů.
|
|
|
Problém je obrácená kauzalita /lidé mají dopoledne deštníky -> odpoledne prší...
To není žádná obrácená kauzalita* to je zcela normální a přirozená predikce. Ovšem je to příznačné zejména pro makroekonomii (pavědu - pouze můj osobní nerozporovatelný názor), že lze přítomností deštníku spustit déšť.
* definování kauzalit při práci s agregátními veličinami (zejména hrubým produktem) je čiré bláznovství...
|
|
|
Myslím, že to funguje přesně obráceně - když si ráno vezmeš do práce deštník, můžeš se téměř 100% spolehnout, že odpoledne pršet nebude tj. žes ho s sebou tahal zbytečně ;)
|
|
|
platí to od té doby, co banky nepůjčují své peníze, ale cizí. což bylo zpočátku děláno s rozumem, později regulováno. dnešní pravidla ohledně vlastní kapitálové přiměřenosti a částečných rezerv společně s poměrně vysokými úroky a rozvinutým bankovním trhem znamenají, že banky půjčí každému, kdo si řekne a splní elementární podmínky (od té doby, co tu fungují exekuce to znamená, že prakticky každému). navíc je to dvojsečné. teoreticky v začátcích bankovnictví, po runu na banku, tato mohla dostát závazkům, ale pak už zpravidla neměla dostatek kapitálu na půjčování, což mohlo být důvodem k bankrotu. dneska není banka, která by mohla dostát alespoň zčásti svým závazkům. proto ta panika kolem krize. při dnešní koncentraci kapitálu, může mít pád jedné banky dominový, naprosto devastující dopad na ostatní. čímž by se ovšem pouze obnažil dlouhodobý problém, kterého příčinou je morální hazard a neskutečná hrabivost, kdy jsou rezervy považovány za zahálející kapitál...
|
|
|
ještě bych chtěl dodat, že třetí a ne nepodstatnou podmínkou, respektive podnětem k nafukování úvěrové bubliny, bylo nepochybně postupné, plíživé, ale v dnešní době už ala big brother navýšení podílu bezhotovostního platebního styku, kdy v současné době je podíl plateb uskutečňovaný v hotovosti zanedbatelný (i díky legislativě). tedy peníze ani při půjčování příliš neopouštějí banky (nebo ne na dlouho) a banky už dávno pod tlakem akcionářů ztratily pud sebezáchovy...
|
|
Jestliže mají občané dlouhodobě na účtech v bankách uložen více, než bilion korun, proč by neměli nakoupit Kalouskovy dluhopisy, které v pětileté variantě inflaci pokryjí a jsou výhodnější, než drtivá většina termínovaných vkladů? Protože ty peníze lze investovat výhodněji? Ale oni je NECHTĚJÍ investovat výhodněji. Kdyby chtěli, neležely by prostředky na účtech a termínovaných vkladech. Co přesně je na tom vohnoutského?
A že jim to stát bude platit z toho, co opět vybere od občanů? Je to snad jejich problém? Stát by si ty peníze klidně sehnal jinde, v zahraničí, nebo od českých bank, právě z oněch úspor. Vybrat by pak od občanů musel více.
Osobně nemám zapotřebí využívat podobné "investice", ale nevím, proč by měla o těchto lidech říkat něco negativního. Že je tu riziko nesplacení? Ano, to je tu vždy a dovolím si tvrdit, že pokud by k takové situaci došlo, devět z deseti "investičních expertů" v diskuzích přijde o všechno.
|
|
|
Jak již někde zaznělo, investovat do produktu, jehož výnos závisí od toho, jak úspěšně dlužník okrade někoho jiného (ergo včetně mne), mi přijde poněkud nemorální…
|
|
Kamerový systém, byť šmíruje na každém rohu, musím pochválit, protože před měsícem se nám náš 91 letý děda rozhodl, že vyrazí na procházku směr Pražská tržnice. Díky kameře na každém rohu jsme ho našli 4 bloky od domu.
|
|
|
A dáte-li kameru do ložnice své 16leté dcery, najdete i otce svého vnoučete! Samé výhody.... oh, wait...
|
|
|
No vzdyt uz prokazal, ze chce, aby se mu stat staral o rodinu, tak kameru ano a nejlepe, aby otcem byl statni urednik, statni organ, ci neco jineho, statniho.
|
|
|
šel k Vietnamcům nebo juknout na holky u tyče ? jinak, pokud volba zní ´buď kamery nebo ztracený děda´, tak snad raději děda na delším vodítku...
|
|
|
Kamaratovi ukradli skuter z namestia, sledovaneho kamerami, cca 100m od sidla mestskej policie. Ani straznici, ani kamery nic nevideli...
|
|
|
U meho pracoviste je trafika, kterou pravidelne vykradaji, na vedlejsi budove je kamera, ktera by to bez problemu mohla pohlidat a MP sidli v budove hned za tim - jenze kamera neustale miri na vzdalenejsi placene parkoviste ... proc asi?
|
|
|
To snad nemyslíte vážně ? Voláte-li BigBrothera na dědouška, jehož jste vy neuhlídal, přijde BigBro jednou na vás ...
Jinak, do Kalouskopisů bych nešel ani za nic. Manželce říkám, už nějaký čas, ať vytáhne prachy ze všech fondů, kam je zatím (na radu své sestry z banky) nastrkala, a raději nechť koupí Au a zašije ho do slamníku. Je blbé, že na to zatím nechce moc slyšet...
|
|
|
Au už dost dlouho není nic moc investice. Cena je nafouknutá ukrutně nahoru, bohužel (samozřejmě, především vinou toho, že ostatní investiční možnosti jsou také vcelku dost napytel).
|
|
|
je otazkou do jakych fondu to dala. u nekterych je imho mene ztratove drzet, nez v dobe, kdy v US se rozprodava kde co a skupuje cokolif Au, menit "mezinarodni" akcie za Au.
Ja vim, ze zlato je tady popularni ale jeho cena je dost virtualni. Jako technologicky kov je imho trochu predrazene. A jako platidlo bude fungovat jenom do okamziku, dokud ho "spekulanti" budou akceptovat, jinak je to zajimave nerezavejici tezitko na stravenky :-)
|
|
Vohnout Pepa/Jozko si kupi novy uplne skvely XXL plazmovy TV na splatky od Quattra (alebo ako sa to vola v Cechach). Na pivo minie viac ako pocital, takze nema na splatky - vezme si supervyhodny uver od Providentu. Nema na splatky Providentu, tak si vezme uver od PoHotovosti. A ked nema ani na ten, pozicia si od miestneho uzernika (lichvare) Kolomana.
Kde to skonci? Pochopitelne nejakou variantou osobneho bankrotu, exekuciou a podobne. Ale ked to iste robi stat s miliardami, zrejme je to uplne v poriadku...
|
|
Já se také divím, že se to tak rychle prodalo.Vždyť naše země funguje takhle:
Všude možně se doslechneme, že ta a ta země - samozřejmĚ i ČR - se dohodla na snižování deficitů. Často to je prezentováno s velkou pompou. Je to ale skutečně důvod k oslavě? Není, ani náhodou.
Země vlastně s velkou slávou oznamují, že o něco málo zpomalí další a další půjčování. Představte si, jak by asi reagovala banka, kdyby k ní přišel pan Čech (který je naštěstí výrazně méně zadlužen než jeho vzdálený příbuzný obývající pláže Středozemního moře) s žádostí o další úvěr.
Pan Čech si léta jen půjčuje další a další peníze a ještě nevrátil ani vindru (pouze platí úroky) a řekl: „Milá banko, jak asi víš, můj roční příjem je relativně stabilní a je o něco málo více než 1 milión korun. Vím, že na nezajištěných spotřebitelských úvěrech ti dlužím přibližně 1,5 miliónu Kč. Nějaký majetek mám, ale prodávat ho nechci. Protože vidíme, do jakých problémů se dostali naši vzdálení příbuzní, po dlouhých hádkách s manželkou jsme se rozhodli doma šetřit. Ne že bychom něco splatili, to ne, zas tak moc šetřit nehodláme. Plánujeme, že si příští rok nepůjčím na financování svého života 135 tisíc, jak jsem naplánoval pro letošek, ale jenom 106 tisíc. Z toho více než polovina této částky padne na úroky z dřívějších půjček.“
Banka zajásá, jako odpovědně se p. Čech chová a s radostí mu poskytne další spotřebitelský úvěr, opět bez zajištění. Přesně takhle se ale chovají prakticky všechny vyspělé země a všechny banky a investoři nakupující obligace.
No a naši drobní střadatelé se mohou přetrhnout, aby panu Čechovi půjčili...
|
|
|
Jste si opravdu jist, že ti, kdo se mohli přetrhnout, byli drobní střadatelé?
Já neměl čas (a upřímně ani chuť) si to dohledávat osobně, ale podle informací, jež mám z druhé ruky, ta lejstra šla sice, pravda, na dračku, ale převážně po zakázkách za mega a víc.
Je-li tomu skutečně tak, může si každý sám za sebe zapřemýšlet, co to nejspíše tak asi indikuje.
|
|
|
Tuhle informaci nemám. Pokud je to tak, tak se mohli přetrhnout střední střadatelé.
Docela by mě zajímal průměr a medián velikosti objednávek.
|
|
|
|
investice nad mega nic nedokazuje. lidi maji spoustu penez na sporicich uctech. ale souhlasim, ze hlavni poptavka byla logicky z rad institucionalu. pak mi prijde jakejkoliv radobyvtipnej komentar dfense a spol jako trefa mimo terc...
|
|
|
tahle tranše nebyla určena pro institucionální investory
|
|
|
pardon, myslel jsem neziskovky apod.
|
|
Technicka: podle udaju CSOB byla prumerna castka jedne objednavky dluhopisu cca 6 mega Kc. Tak teda nevim, jestli takovymi prostredky disponuji zrovna prumerni vohnouti...
|
|
Docela mne fascinuje jak i na tomto blogu (kde se pohybují poměrně přemýšliví lidé) dokonce včetně samotného gurua D-fense všichni podlehli Kalouskovic marketingu, že jako dluhopisy jsou pro drobné střádaly a pro domácnosti. Mno podívám-li se na nějaká čísla z počátku obchodování kdy bylo upsáno něco kolem 10 mld káčé je velmi zajímavý "průměrný" úpis někde okolo 8 milionů na toho "drobného střádala" či na tu jednu domácnost. Nevím jak vy, ale já opravdu nemyslím, že drobný střádal co doma obrátí každou stovku má někde 8 mega na nákup dluhopisů....
A jak to tedy asi je. Pro toho drobného střádala, kde počítám s kapitálem do 1 mil kč, je na trhu spusta výhodnějších nebo minimálně pohodlnějších možností s tím, že vklad do této výše je ze zákona pojištěný. Jiná situace je pokud si chce prašule uskladnit takovej Standa Grosů. Je sice naprosto geniální investor, nicméně investice do akcií může být ošidná, vklad několika set milionů káčé do banky je v dnešní době nejistý v jakékoliv zemi a v téměř jakékoliv bance a v jakékoliv měně. No tož Kalous zabil dvě mouchy jednou ranou .... naplní státní kasu (zdroje jsou) a zároveň připraví pro sebe a pro celou oligarchii která ho platí výtečnou investici jejíž jistinou není samozřejmě nikdo jiný než daňový poplatník.
Daňové dluhopisy tedy slouží oligarchii jako pojistka nakradených prašulí pro případ finančního krachu, který je IMHO prakticky na spadnutí do několika málo let.
Takže taková malá "druhokrádež" ........
|
|
Nejvic me zarazi, ze nekdo je vubec ochotnej nakupovat pochybne zbozi od takoveho neduveryhodneho zmrda, jako je stat. Na to ja bych teda zaludek nemel, to bych pak klidne mohl kupovat i autoradia a telefony od cikanu v hospode a mnout si ruce, jak "sem usetril".
V obou pripadech to totiz dopadne stejne - budu za tezky prachy muset stejne kupovat nove autoradio a jeste zacvakat rozmlacene bocni okynko u sveho auta. A to se rozhodne vyplati!
|
|
|
Pochop že to kupují vohnouti co skočí páně Kradouskovi na špek a dělají mu tím tolik potřenbné křoví pro jeho kámoše, kteří dojí a dojí tenhle stát, ale potřebují nějaké bezpečné úložiště nakradených hodnot. A to státní dluhopisy jsou, páč pokud by náhodou došlo ke krachu finančního systému daňoví poplatníci potřebnou hodnotu dodají.
|
|
to si děláš srandu. nejdříve si zjisti, kolik se souhrně vyplatí za sociální dávky apd. i kdyby všichni fixlovali, o čemž pochybuju, tak by mě zajímalo kolik se za to postaví kilometrů dálnic. každý, kdo má oči, vidí, že rozpočet jde do háje, protože se krade čím dál tím víc. už i za bílého dne. a právě proto se to krásně ukazuje u téhle vlády. na udržování "sociálního státu" jde čím dál tím míň. vzhledem k tomu, že to je almužna, stejně to pak příjemci utratí prakticky všechno a za nutné věci. takže se nažerou zase obchodníci, čez, plynárny, majitelé bytů (a stát na dph, spotřební dani). takže ty náklady nejsou tak velké. zato všechny možné dotace, veřejné zakázky, ale i skryté platby, to je to, co dusí tenhle stát. stokrát radši dám "sockám" na chleba, než když bude platit ten zasranej zákon o financování politických stran a ty ostatní s tím spojené, když už jenom tím tyto strany (s minimálním členstvem) rozežírají tento stát. když si k tomu připočtu bobtnající správu se zvyšujícími se náklady je to pohroma. i bez letadel, pandurů, židovských nemocnic a dálnic, tunelování českých drah, pražského dopravního podniku a jiných zmrdovin...
|
|
|
Ano, sociální stát. Sosači ze státního cecku si vylepšují sociální situaci (ať je jakákoli). A když už jste nenavrhnul řešení problému, který popisujete, já něco mám: Je třeba zastavit stát....a restart! A kdy? Ve správný čas, až nastane ta pravá chvíle, až okolnosti budou příznivé - pak uvidíme světlo na konci tunelu (sir Humphrey Appleby).
|
|
Jak je vidět i parní stroj, nebo elektronková televize se dá v dnešní době prodat (fakt jsme asi národ průměrně inteligentních šimpanzů). Jak to že se teda prodalo tolik toho bordelu?! To tu žije tolik bohatých tupců (asi ano)? Má někdo odpověď?
|
|
|
A četl jste ponejprv, nebo hned odhodlane zacal psát?
|
|
nechce být pesimista, ale viděl bych to v následujících letech na slušnou inflační spirálu...minimálně v eurozóně (my ještě budeme socanům líbat prdele za včasné zdevastování ekonomiky tak, že nebylo možno přijmout euro...). pokud jde o ceny energií, slyšel jsem tupolánka v televizi říkat cosi o tom, že až proud bude tak drahý, že rozsvítit žárovku bude luxus, tak...ač je dle mého názoru zmrd a blb, tady bych s ním souhlasil. ceny energií půjdou nahoru o více, než 10%. těch faktorů, které to ovlivňují, je v případěě energií docela dost. už jsem ho propagoval v jiné diskusi, ale gerald celente předpověděl všechny ekonomicky významné záležitosti za posledních 30let (vč. krize)
http://www.trendsresearch.com/
těch 100USD/rok za jeho práci rozhodně stojí
|
|
D-fensi článek úplně mimo! Mimo fyzických osob mohly nakupovat i neziskovky a občanská sdružení, což je velice velice velice nestandardní. Které neziskovky a občanská sdružení mají peníze na to, aby mohly za pár mega koupit dluhopisy a mít v nich hotovost roky zapikolovanou? No ty společnosti, kterým posílají příspěvky herní firmy, a u nichž se zhusta nekontroluje, kde, v jaké "dobročinnosti" ty peníze skončí. Všechny ty pračky malých domů z hazardu. A herní firmy, ty Kalouska milují a naopak!
O obě emise se podělilo 37 000 zájemců, přičemž 90 % dluhopisů koupilo 3000 zájemců. A tyhle výsledky jsou jenom díky druhé 10 mld. emisi, z té první to čouhalo ještě víc (zde 90 % bralo 300 investorů!!!).
Navíc, ona to není vůbec špatná investice, pětileté dluhopisy jso obvykle cca na úrok 1,9 %, tohle díky osvobození od daně z příjmu vychází na utěšených 3,1. No nekupte to...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek IQ test národa aneb Kalouskovy dluhopisy
|