D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Veřejnoprávní mindfuck pro děti
    Vydáno 22. 02. 2009 (13464 přečtení)

    D-FENSe čtu poměrně dlouho. Za tu dobu se zde vyskytly desítky článků a ve světě i u nás se udály tisíce událostí, které by stály za polemiku, článek či komentář z mé strany, a přesto jsem se nikdy nedonutil k tomu napsat něco souvislejšího a prezentovat tak svůj názor.

    Co jsem ovšem právě shlédl na ČT1, to už mě donutilo.

    Čistě náhodou jsem shlédl epizodu z francouzského seriálu „Byla jednou jedna planeta“. Pamětníci si jistě vzpomenou na legendární seriál „Byl jednou jeden život“, který u nás nedávno vyšel na DVD, a který vynikajícím způsobem prezentuje fungování lidského těla v poutavé formě pro děti i dospělé. Toto je – dnešním newspeakem – jeho sequel, ovšem místo lidského těla tvoří zápletku jednotlivých epizod současné globální problémy. Dnešní epizoda se jmenovala Fair Trade- „Spravedlivý obchod“.

    Nejprve bych se rád velmi krátce zamyslel nad samotným termínem „Spravedlivý obchod“. Měl jsem vždy za to, že spravedlivý je každý obchod, který je podstoupen zcela dobrovolně oběmi stranami směny. Stejně tak věřím tomu, že svéprávný člověk nepodstoupí dobrovolně obchod (směnu), pokud mu z toho nepoplyne nějaký užitek. Velmi pěkně to shrnul David Friedman: ”Existují v zásadě tři způsoby jak přimět jiného, aby napomohl dosažení mých cílů: láska, násilí a směna”. Ponechme ovšem stranou mé názory a krátce vysvětleme ten termín tak, jak je v dnešním světě používán.

    Spravedlivý obchod - cituji z wiki- je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží docílit především poskytováním „férových“ obchodních podmínek pro zapojené výrobce, důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích. Fair Trade tak poskytuje konkrétním lidem v rozvojových zemích šanci vymanit se z bludného kruhu bídy vlastními silami a žít důstojný život. Odkupní cena surovin (např. káva, banány, bavlna) je nastavena na určitou úroveň a nepodléhá výkyvům trhu. Fair Trade současně dává spotřebitelům jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit alternativní ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za odpovídající cenu.

    Tento článek nemá být polemikou se smysluplností „Fair trade“, jejím účelem, výsledky a budoucností. Já osobně proti tomu nic nemám, dokud mi není nakupování těchto věcí  někým vnuceno (což chvála Bohu zatím není).

    Omlouvám se za trošku rozsáhlejší úvod, ale byl potřeba pro pochopení děje. Teď už k samotnému pořadu. Díl začíná návštěvou dvou malých dívek (samozřejmě rasově vyvážený pořad- tedy jedna blonďatá běloška a jedna černoška, pardon Afro-američanka) tzv. Ethno shopu. Ano, to jsou ty krámky které smrdí vonnými tyčinkami na 100 metrů okolo, kde pracují mladí nadějní intelektuálové s dredy a kde svetr z Tibetu zn. hand-made stojí pomalu jako svetr od firmy Dunhill. Kolik z té ceny se dostane do rukou toho Tibeťana (pokud přijmeme za fakt, že to je opravdu ručně dělané v Tibetu) nevím a je mi to celkem putna. Zpět k příběhu:  V tomto krámku se dívky od prodavačky dozví, co je Fair trade, jak to údajně funguje a jdou se s tím pochlubit celé nadšené domů. Domov v jejich podání vypadá následovně: V křesle sedí starý a moudrý bělovlasý dědeček (v předešlém seriálu nosič kyslíku, který fungoval jako vypravěč), pak jsou zde tyto dívenky, dva grázlíci a další 2-3 osoby jako křoví. Dívenky se pochlubí, co se dozvěděli a začnou se dít věci. Dědeček se rozvypráví o historii kapitalismu, jak v 18. století byl rozdíl mezi bohatým a chudým světem 3:1. Zde následuje animace bílého průmyslníka (asi?) v kvádru na jedné straně a třikrát menšího otrhaného černocha na straně druhé. A dědeček pokračuje: v roce 1950 (data nejsou až tak důležitá) ten rozdíl byl 1:6 – běloch v animaci roste, černoušek se naopak zmenšuje a takto pokračuje až do dneška. Výsledkem je běloch přes celou obrazovku který už už zvedá podrážku, aby zašlápl nebohého černouška, který už je asi 50krát menší, tj. má velikost mobilu. Zmíněné dívenky se málem rozpláčou a celé to působí tak, že hnusní bílí kapitalisté rostou a rostou, zatímco chudí odrbaní černoušci se zmenšují a zmenšují. Uvědomme si prosím, že toto je pořad pro děti, které z toho nemají rozum. Ty nepochopí, že to není tak jak ukazuje animace a vypráví moudrý děda, ale že svojí pílí a úsilím roste bílý kapitalista rychleji než nebohý černoušek, ale absolutně rostou oba. Dětem asi nemůžeme dát tento článek nastudovat.

    Tak, po dědově mindfucku přijde z jeho strany nabídka dětem, že je pošle svojí ufounskou lodí přímo do srdce nějaké rozvojovky (bohužel jsem nechytl jaké) podívat se na vlastní oči, jak to funguje. Děti to berou, a tak šup do rozvojovky. Zde se dostávají na farmu chudého pěstitele kávy, který se svojí velmi početnou rodinou (jak jinak) na svém políčku pěstuje kávu. Říkejme mu třeba Pedro. Za pár vteřin se na plantáž přihrčí velký krásný jeep, z něj vystoupí kapitalista a chlubí se Pedrovi svým novým autem „s klimatizací a GPS“, zkrátka slovy D-FENSe „f plný palbě pyčo“. Kapitalista má agresivní mluvu, ostré rysy (jediný ze všech postav), vyceněné zuby a celkově působí od pohledu jako mix bandity a homosexuálního kovboje. V pořadu pro děti ideálně vykreslené zlo. Hned poté zlý kapitalista sdělí Pedrovi smutnou zprávu - kvůli velké nadúrodě ve světě a následnému poklesu cen kávy na světových trzích od něj letos nemůže vykupovat za takové ceny jako dřív a nabízí mu o třetinu nižší cenu. Pedro a naši návštěvníci jsou zdrceni. Kapitalista nicméně vyhrožuje, že to Pedro stejně musí přijmout, protože nemá jak jinak dostat kávu do města než jeho náklaďákem a posléze odjíždí a nechává Pedrovi čas na rozmyšlenou. Pedro je ještě více zničen. V tu chvíli vstoupí do hry jako Deus Ex Machina naši hrdí pionýři a nabídnou Pedrovi zapojit se do Fair trade a řešit svou imobilitu tzv. mikroúvěrem od banky na nákup svého náklaďáku. Samozřejmě musí opustit umělé hnojení (podmínka Fair trade asi) a následuje záběr na fujky fujky sudy po hnojivech, z kterých div neprýští radioaktivní tekutiny, a kterých se Pedro musí ekologicky zbavit, chce- li vstoupit do Fair trade bratrstva. Pedro radostně přijímá nabídku a všichni jsou veselí.

    Mezitím ovšem zlý kapitalista v hospodě verbuje gorily, aby mu pomohly „přemluvit“ Pedra, aby nevymýšlel píčoviny a prodával dál kapitalistovi. Zlý kapitalista přijde po chvíli zase na ranč a chce vědět co a jak. Pedro vítězoslavně stáhne plachtu ze svého nového náklaďáku na úvěr (takhle rychle by to nevyřídila ani Česká) a neodpustí si hlášku „sice tam nemám klimatizaci a GPS, ale na převoz kávy to stačí“. Kapitalista se rozčílí a povolá gorily. Ty se už už chystají zaútočit, když v tom naši hrdí francouzští pionýři vezmou sudy s fujky fujky hnojivy a začnou je házet po gorilách. Ti jsou těmi sudy shozeni do nějaké rokle a scéna končí pohledem na rokli, na jejímž dně se válejí potrestaní bandité a rozbité sudy s chemickými hnojivy. Tady dle mého názoru soudruzi z Francie udělali chybu, protože ekoapel z předchozích scén, kdy pionýři vyfakovali Pedra za používání chemických hnojiv, protože nejsou eko-friendly dostal v této scéně na prdel. Sudy místo poklidného dřímání vedle stodoly skončily v rokli rozbité a rozházené po desítkách metrů zeleně. Buď to soudruzi nedomysleli, nebo doufají že děti jsou blbé a nedojde jim ta ekologická škoda, kvůli jaké by se i Bursík budil ze spaní. Zhrzený kapitalista naštvaně nasedá do svého Jeepu a odjíždí. Hned poté, co je Pedro s početnou rodinou zachráněn a čekají ho jen světlé zítřky naše výprava nasedá zpět do ufounské lodě a letí zpět domů. Celý příběh končí tam kde začal, tedy apelem moudrého dědečka, kde zazní doslova – a to jsem si musel zapsat – „Nestačí být solidární v myšlenkách milé děti. Dělejte kampaň, vyprávějte o Fair trade kamarádům, pište o tom ve škole a hlavně si uvědomte, že i naši zemědělci mnohdy i přes státní podpory přežívají s obtížemi! “  Ano, dědeček mluví o francouzských zemědělcích, kteří mají zemědělské dotace a kvóty zdaleka nejvyšší v EU. Toto finální vyznění příběhu mně naprosto vyrazilo dech. Už dlouho jsem neviděl podobně tendenční a podprahově geniálně vykreslený pořad. Srovnat se to snad dá jen s filmy Michaela Moora. Ale ty jsou určené dospělému publiku, které si už může udělat nějaký svůj názor a mělo by umět o předkládaném materiálu přemýšlet. Toto ovšem nelze říct o pěti, šestiletých dětech.

    Vzhledem k tomu, že pořad běží v čas, kdy je většina normálních lidí ještě v práci nebo na cestě z ní a nemůžou tak dětem případně dovysvětlit souvislosti, vzhledem k tomu, že to běží na veřejnoprávním kanále (pro mnoho lidí punc kvality), vzhledem k tomu, že jde o produkci stejného studia jako byl geniální a nepolitický „Byl jednou jeden život“ a člověk by absolutně nečekal multi-kulti, ekologickou a antikapitalistickou agitku v jednom 3in1 multipacku berte toto – milí rodičové - jako výstrahu a doporučení, resp. nedoporučení tohoto paskvilu. Je možné, že tento díl byl nepovedený a jiné jsou lepší, ale upřímně bych radši svému dítěti pustil Ramba, než podobnou agitku. Vysvětlit malému dítěti, že střílet rákosníky se nemá je totiž nepoměrně jednodušší než mu složitě vysvětlovat, co je na tomto výše zmíněném pořadu špatně.

    Jediný pozitivní fakt je snad ten, že jsem se ujistil, že nejsme jediný národ, co dělá velmi hloupé, levicové a pro výchovu dítěte naprosto nevhodné pohádky. Ale o tom zase jindy, bude-li zájem.


    19.02.2009 Johnny10


    [Akt. známka: 1,19] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 243 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.