Hned na úvod se zeptejme, co je to vlastně ten fašismus. Ano, v užším
avšak nikoliv nutně přesném pojetí se jedná o politický systém, který se
vyznačuje fyzickou likvidací opozice, potlačováním svobody slova a zaštiťující
se navenek jakýmysi nacionalistickými idejemi.
Potud tento význam slova
bezezbytku naplňuje jak Musoliniho režim v Itálii, tak Hitlerovo řádění
v Německu a během jeho turné po Evropě 1939 až 1945. Jenomže já nepovažuji
výše uvedený popis za úplný minimálně bez toho, aby bylo uvedo, že fašismus
je především nástrojem zkonstruovaným za účelem ovládání myslí a jednání
mas nemnoha sdruženími jednotlivců, chcete-li korporacemi, jež celkově
ovládají vesměs opět jednotlivci. Považuji tuto definici fašismu za silně
nadřazenou všem ostatním. Není tu jistá souvislost s chováním výkonných
orgánů EU a análně poslušných nohsledných aparátů v členských zemích?
Odpověď většiny spořádaných voličů by byla naprosto jednoznačná - poslali
by mě na vyšetření do Bohnic, případně rovnou do onoho nepříjemného místa
kde končí záda. Nicméně míním v této úvaze pokračovat. Pokud je v Evropě
fašismus, nehledejme konkrétní lidi, na které lze ukázat prstem. Fašismus
měl dostatek času se poučit ze svých chyb. Měl také dostatek času aby využil
krátké paměti národů a dostatek času na to, aby v myslích Evropanů poněkud
pozměnil dějiny nebo přinejmenším jejich výklad. Nehledejme proto Musoliniho
a Hitlera. Fašisté dokonce možná ani nebudou hrát na vaši vlasteneckou
notu, svět se totiž od třicátých let dost změnil. Dnes v Evropě málokdo
zažil nedobrovolný půst, málokdo musí pro svou obživu dřít do úmoru a málokdo
si vzpomene, jaké to bylo, když nesměl veřejně vyjádřit svůj názor. Protože
trávíme stále více času mimopracovními aktivitami, vracíme se během relaxace
do přírody a začínáme si uvědomovat její změny, které jsme dříve neviděli.
A protože jsme si zvykli na náš relativně snadný a pohodlný způsob života,
máme strach z toho, že bychom jej museli z nějakého důvodu změnit. Nejúčinnějšími
zbraněmi fašismu proto nejspíš bude soucit s méně šťastnými a schopnými
bližními a enviromentalismus. A pokud to nebude stačit, je tu strach ze
změny "západního" životního stylu.
K čemu budou fašistickým státům tyto nástroje? Nezapomínejme, že fašismus
sám je nástrojem pro kontrolu lidí. Aby bylo možno mít masy lidí pod kontrolou,
je třeba je přimět dodržovat co nejpřísnější pravidla nebo zákony. Aby
byla kontrola zda jsou tato pravidla dodržována, je třeba lidi sledovat
pokud možno na každém kroku. A nakonec, aby byla jistota, že lidé skutečně
tato pravidla začnou dodržovat, je třeba v nich vyvolat strach ze sankcí.
A nejlepší bude, zvolí-li si zavedení výše zmíněného lidé sami. K tomu
dobře poslouží přehnaný soucit s neschopnými, defektními a "utlačovanými",
obavy o životní prostředí a strach, který bude větší než strach ze života
pod hrozbou sankcí na každém kroku, tedy například z "importovaného" životního
stylu, konkrétně se mluví o vlivu islámu. Nic z toho samozřejmě není samo
o sobě špatné, ovšem nikoliv v míře v jaké se to dnes prosazuje. Co když
fašismus stále využívá rasismu a xenofobie ve svůj prospěch? Co když je
tak rafinovaný, že se snaží v širokém obyvatelstvu pod rouškou "pozitivní
diskriminace" a různým přístupem zákona k hodnocení občanů různé barvy
pleti vyvolat nenávist a strach? Nebude pak obyvatelstvo povolnější k implementaci
fízlovacích systémů do svého života už čistě jen z toho důvodu, aby se
ukázalo kdo ve skutečnosti škodí společnosti v naději, že se snad politikům
otevřou oči? Nemohl by i onen strach z údajné rozpínavosti muslimského
světa být záměrně mediálně vyvolaný? Není snad nápadné, že prakticky žádné
protesty muslimů proti nějakému (lhostejno jakému) činu "západního" světa
nemají původ v politicky relativně stabilních tradičně muslimských zemích
jako jsou Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Kuvajt a podobně, ale spíše na
území Evropy, případně v nějakém málo stabilním státě, který je ovšem ve
stavu v jakém se z politického hlediska nachází i vinou "západního" světa?
Jak z by z nevysloveného mohl profitovat eurofašismus? Jednoduše. Strach
ze změny životního stylu, zde z násilného přechodu na islám, volá po sjednocení,
boji proti společnému nepříteli a další implementaci jednotných názorů
a fízlovacích systémů, což je bráno jako menší zlo mající zachránit demokracii
(chápu, že chceme bránit demokracii, ale že by se dala bránit za užití
antidemokratických prostředků...?) a židovsko-křesťanskou tradici údajně
"našeho světa", která se ovšem ve své historii dopustila v míře větší než
velké snad všech myslitelných zločinů, bezpráví a ukrutností včetně genocidy
národů, o kterých muslimský svět dodnes nemá ani tušení.
Vezměte prosím tuto úvahu pouze jako předloženou hypotézu, sám nejsem
přesvědčen že to tak musí být. Nabízím ji spíše jako alternativu k zde
se vyskytujícím názorům. A abych předešel dohadům - ano - jsem značně protikřesťansky
založený, ovšem protimuslimsky také. Tato dvě náboženství mají jedno společné
- stejně jako starý judaismus ze kterého vznikla, byla vymyšlena s jediným
záměrem, umožnit korporacím ovládat myšlení a jednání mas lidí...
24.08.2010 Jersey