... pro cikánské dítě, jak nasrat co nejvíce slušných
lidí na frekventované silniční komunikaci
Můj příspěvek je tradičně psán v prudkém nasrání a proto se sluší malé
varování na úvod:
Tento příspěvek je poněkud obsáhlejší, takže doporučuji jen pro pevné
nervy. Příspěvek obsahuje sprostá slova, politicky nekorektní a xenofobní
fakta. Pokud to nejste schopni zkousnout, jděte radši na hamburger do McKačera.
V rámci fér-plej označuji všechny účastníky popisovaných událostí a praktik
jako cikány,
z velké části využívaje většinový systém. Nevidím důvod proč ne, když jsme
My, politicky nekorektní označováni souhrnně jako „gádžo“. (Majkl
Džeksn se nepočítá. Sice je bez barvy a bez nosní přepážky, ale nemá to
od narození …)
Tento manuál jsem tradičně opsal od života.
Bohužel jsem se stal obětí popisovaných skutečností pasivně a ve dvou
případech i aktivně. Tedy k věci.
Již víme z minulých D-FENSových článků, cikáni neexistují, jsou jen
Rómové a tedy máme právo si o neexistujících pohádkových bytostech myslet
co chceme. Nyní si tedy zkusíme krok za krokem probrat, jak nasrat co nejvíce
gádžů bez toho aniž by se nám něco zlého přihodilo a zároveň jak přijít
k nějaké té tuzemské měně.
Tedy k vlastnímu manuálu
Hlava #1 – Příprava
Přípravu již v samém začátku není radno podceňovat. Jak Nás historie
učí, je třeba pečlivě zvolit terén a prostředky. Jak jsme měli možnost
se poučit z pohnutých dějin naší rodiny, špatně zvolený terén se pro Nás
může stát pastí.
Jak víme, od strýce Ujvára, který trpělivě číhal v setmělém podchodu
na konečné nočního autobusu č.505, či od tety Ester z Hlavního nádraží,
může se nám stát nemilá příhoda v našem normálním pracovním procesu. Gádžo
se projeví jako politicky nekorektní rasista. Místo toho, aby Nám v
klidu odevzdal peněženku, cigarety, hodinky, ošacení a nechal si mírumilovně
přerazit čelist a pár žeber, dá přes držku On nám. (* viz. Poznámka č.1).
Tato situace však pro naše potřeby není ideální. Proto již od samého počátku
je třeba sestavit tým podobně smýšlejících. Početní převaha Nám sice zajistí
fyzickou převahu, ale ještě nemusí být rozhodujícím faktorem. Zejména,
když gádžo mohou mít u sebe přesilu v podobě krátké palné ruční zbraně,
jejíž kapacita munice může převýšit počet členů Naší obchodní společnosti.
(*viz Poznámka č.1)
V tomto manuálu Nám jde především o technickou stránku věci a i když
umlátíme gádža lešenářskou trubkou - a následně ho obviníme z rasově motivovaného
činu – může se nám stát, že extrémisti z řad místních gádžů nebudou smýšlet
stejně jako Státní zastupitelství ČR. Hlavním problémem je zde teplota,
podnebí a roční období. Proto se Nám může nedopatřením stát, že Nás tímto
rasistickým a zvrhlým způsobem napadne i příslušník jiného státu, který
zdejší zákony vůbec nezná. I když bosá hlava dnes neznamená nutně nepřátelství,
mohou se tyto důsledky čase projevit při dovolené v Anglii či Kanadě. To
pro Nás není žádoucí. Zahraniční státy jsou vůči Nám lépe vybaveni a tedy
je třeba zvolit chytřejší strategii. Proto zachováme sice početní převahu,
i vybavení krátkou čepelovou zbraní, ale zvolíme jinou možnost (viz poznámka
č.2).
Poznámka č.1:
Toto odsouzeníhodné jednání mu později vrátíme pomocí právníků a platných
zákonů ČR, ale o tom se dočteme na jiném místě tohoto manuálu.
Poznámka č.2:
Nůž můžeme později využít v debatě s přáteli stejného etnika v drobné
rozepři, například, kdo je čí zkurvysyn, nebo koho byla ta pětikoruna,
než ji ztratil.
Krátkou čepelovou zbraň lze získat bezplatně drobnou krádeží, například
na tržnici, kde sice nejsou gádžové, ale pro Naše potřeby to postačí. Situace
z trestního postihu Nám nehrozí, jak jsme si již vysvětlili výše a početní
převaha Nám zajistí vhodné finanční vyrovnání. Protože tato obchodní transakce
je pro Nás výhodná, opakujeme ji dokud početní převaha poskytovatele nepřevýší
Naší nákupní sílu. Pokud Ano, obviníme je z rasismu a diskriminace. Následně
pak vyhrožujeme právníky, neboť na rozdíl od Nás, jsou příslušníci jiných
etnik v tomto státě ilegálně a bez veškerých práv. Transparentně toto používáme
i v zahraničí, i když Nám to není většinou nic platné.
Výběr terénu
Dalším krokem v přípravě je tedy výběr území, vhodného k Našim finančním
i akčním transakcím. Zde platí zásadní poučka:
SC=BF / SG
Kde je :
SC – počet členů naší obchodně-marketingové
společnosti
BF – bezpečnostní faktor. Tedy vyloučení nadkritické hodnoty slušných
lidí a Státních orgánů činných v trestním řízení. Toto je třeba brát na
zřetel neboť by se opominutím tohoto faktoru mohlo množství našeho společenstva
snížit na hodnotu 0.
SG - počet gádžů vhodných k Našim obchodním
záměrům
Takto popsán obchodní vzorec nám dává tedy jasný návod k výsledku. Je
třeba lapit gádža do pasti legální formou bez možnosti se nějak aktivně
bránit. Zásadní poučka zní: Gádžové jsou bohatí v každé situaci
a pokud ne, jsou to „rásystyckyzkurvysyni, pyčo“ – viz odkaz
„Komunikace“.
Ideální stav je tedy pro Nás situace, kdy gádžo je lapen v situaci,
nemá možnost nijak aktivně zasáhnout do naší činnosti a zároveň ho náš
realizační tým početně převyšuje. Odpověď je na snadě – je to kolona motorových
vozidel (kárytypyčone? - překlad pro mladší členy komunity..)
Zde gádžo uvízne v koloně, svítí mu červená a tedy má minimální
šanci nějak ovlivnit naše bohulibé počínání.
Výběr prostředků
Abychom mohli dosáhnout maximálního nasrání slušných lidí, je třeba
zvolit vhodné prostředky. K tomuto kroku bohatě postačí inspirovat se americkými
akčními filmy z videopůjčovny. Posečkáme, až nás opustí záchvat smíchu,
neboť samozřejmě nejsme tak hloupí, abychom něco vraceli. Zaměříme se zejména
na scény, kdy automobily projíždějí mycí linkou. Nebojte se – zde se nejedná
o hygienu, ani o službu gádžům. Jak jsme si vysvětlili již v úvodu
je primárním účelem nasrat co nejvíce gádžů, s co možná nejmenší
námahou a v co možno nejkratším čase. Proto zejména pečlivě pozorujeme
mycí prostředky a vodu. Pro většinu z Nás je tento pohled skutečnou premiérou,
proto doporučujeme tyto drastické scény sledovat postupně, zhruba s hodinovými
intervaly. Slabším povahám dodáváme jistoty slovy „To néniprotebety
pyčo ne ?“, popřípadě je konejšíme mezi těmito nervy drásajícími scénami
výčepní lihovinou. Dále ujistíme rodiče, že nepřemýšlíme o hygieně vlastní
osoby a poté, co si ošetříme roztržený ret začneme shánět nezbytné rekvizity.
Znovu ujistíme otce, že se sami mýt nehodláme, vyslechneme se souhlasem
argumentaci že voda je drahá a nezbylo by na alkohol a vyrazíme zpět do
terénu.
Stěrku na přední sklo získáme poměrně snadno. Buď prostě odlomíme stěrače
z nejbližšího auta, nebo posečkáme momentu nepozornosti staré Voráčkové.
V momentě, kdy domovnice Voráčková odhazuje lopatou odpadky před domovním
vchodem, které jsme v rámci hygieny bytu vyhodili z okna, vymáčkneme jí
okénko od záchodu a zakoupíme si tak gumovou stěrku.
Pozor! Je důležité nepožadovat po domovnici stvrzenku, neboť by mohla
rozeznat vlastní majetek a to také není pro naše podnikání žádoucí.
Zbývá teď jen výběr chemikálií. Pokud jsme ještě naivní, pokusíme se
čistící prostředky nalézt doma. Po zevrubném průzkumu najdeme pouze ocet
a tři měsíce starý mošt strýce Ujvára. Strýc si mošt zakoupil v domnění
že se jedná o kvalitní ovocné víno a po otevření, kdy zjistil svůj přehmat
ho zanechal otevřený na kamnech. Nemáme mu to za zlé, neboť chápeme, že
čeština v tomto státě není důležitá a schopnost číst není nezbytně nutný
předpoklad pro pohodlný život. Obojí sebereme, neboť nám to pomůže k namíchání
bohatší směsi k opruzování gádžů.
Pokud se Nám při předchozím nákupu u domovnice nepodařilo sehnat i Savo,
nebo Jar, musíme si mýdelný základ opatřit jiným způsobem. Ideální pro
naše účely jsou veřejné záchodky. Zde si za pár korun můžeme do přinesených
nádob napumpovat tekutého mýdla kolik potřebujeme. Důsledně však dbáme
na to, aby se mýdlo nedostalo do kontaktu s kůží, neboť víme, že chemikálie
jsou škodlivé. Pokud se nám podaří načerpat mýdla více, prodáme jí členům
našeho realizačního týmu za směšnou cenu 20Kč/0,2 l.
V tuto chvíli již máme vše co potřebujeme a můžeme nyní přejít k vlastní
akci.
Zopakujme si tedy před další lekcí důležitá základní fakta:
- Jsme vždy ti diskriminovaní a máme právo na to žít jako gádžové.
Máme právo na své specifikum a příslušnost. Bez ohledu kde jsme, bez dalších
požadavků na Naši komunitu, nebo zařazení. Pokud někdo cekne, je to rasista
a diskriminátor, naší vznešené kultury, plné vzájemného pochopení, tolerance
a hluboké historie (Ujvár nám povídal před spaním, co se mu stalo na Borech,
když tam seděl za dvojnásobnou loupežnou vraždu ..)
- Naše obchodně-politické zájmy a zásady jsou slučitelné se zájmy vlády
ČR a EU.
- Každý kdo to neuznává a neplatí, je rasista a diskriminátor. Je třeba
na něj podat žalobu.
Hlava #2 – Komunikace
Když jsme si popsali základní prvky přípravy, zaměříme se nyní na komunikaci
a celkovou image. Vhodné oblečení a vystupování je totiž pro Nás stejně
důležité jako bod 1 a proto ho nesmíme podceňovat.
Nejprve je třeba zvolit vhodné oblečení. Je důležité celkově splynout
s naším realizačním týmem a zároveň dát najevo svoje společenské postavení.
Protože jsme nezletilí, avšak plnohodnotní členové Naší komunity, nemusíme
se přetvařovat. Na to máme dost času, do doby dospělosti, kdy si návyk
nepracovat osvojíme natolik dobře, že ho ani nebude třeba zastírat. Zvolíme
proto kombinaci v následujícím pořadí:
- Moderní čapka : 499,-
- Značkový nátělník : 799.-
- Kalhoty – kapsáče : 1499.- (po slevě)
- Značkové ponožky : 299,- (za ks)
- Značkové boty . 2799 .-
- Výrazné hodinky : (cena neuvedena, původní vlastník se o ní nestačil
zmínit)
- Zlatý řetěz na krk : (cena dle váhy a počtu kusů cca 700,- Kč za
1 g. Zde je třeba zařadit sílu a množství řetězu v dostatečném poměru,
abychom v případě možností mohli umlátit i středně těžkého vola zdrhnuvšího
z jatek.)
- Zlaté a stříbrné prsteny : (cena dle váhy a počtu kusů cca 700,-
Kč za 1 g.)
- Batůžek : 699,-
Ceny jsou uvedeny bez DPH, neboť daně ze zásady neplatíme. Daně a povinné
odvody jsou jen pro gádžo, kteří mají peněz dost.
Touto citlivě zvolenou kombinací dostatečně demonstrujeme naší sociální
krizi a nedostatek finančních prostředku, kvůli kterým Nás gádžové nutí
k ponižujícím a rasově-diskriminačním činnostem, jako je třeba práce, nebo
čekání ve frontě na sociální dávky.
Zásadní poučka však zní: za žádných okolností nesmíme nosit cokoliv
neznačkového!
Termín „sociálně slabá skupina“ se Nás týká jen jednou do měsíce a proto
není třeba se tím znepokojovat. Neznačkové a jinak podezřelé zboží je jen
pro gádžo, protože ti na to mají peněz dost.
Čapku si nasadíme ve šviháckém úhlu, abychom byli IN. I když působíme
dojmem obecního blba, který neví jak nasadit čepici správně, nenecháme
se tím rozladit. Spustíme ještě kalhoty na půl žerdě na znamení smutku
s naší žalostnou sociální situací a jsme připraveni se vrhnout do víru
obchodního dění.
Nyní je vhodná doba se zmínit o komunikaci. Správná komunikace Nám dodá
společenského lesku a nezastupitelné hodnoty ve společenském žebříčku České
republiky.
Nejprve si probereme několik základních frází.
Gádžo |
Debile, hnuse, rasistická svině, univerzální označení pro oběť krevní
msty |
TyPyčo |
Dobrý den, Skutečně, Neříkejte, univerzální oslovení či fráze na úvod
konverzace |
CóPyčo |
Dobrý den, běžná fráze k odpovědi na pozdrav. |
PyčoNe? |
Doopravdy, vskutku, jsem si jist, jistý, neoddiskutovatelný fakt. |
TakurvaPyčo |
Řidička motorového vozidla |
TenKryplne? |
Řidič-senior |
TohoZmrdaTam |
Řidič motorového vozidla střední třídy |
TenčurákTyPyčoNe? |
Řidič firemního vozidla |
TenGádžo |
Řidič motorového vozidla vyšší třídy. Zde je třeba zdůraznit poněkud
umírněnější postup. Tito klienti většinou mají svůj vůz umytý a tedy projevují
negativní reakce na Náš běžný pracovní postup. Zpravidla jsou také vybaveni
i účinnou obranou, jako je třeba bodyguard, který by mohl působit problémy
(viz. Výše) popřípadě pomocí mobilního telefonu mohou dočasně způsobit
přerušení Naší obchodní činnosti. |
BáchaVole |
člen motocyklového gangu. POZOR! Je třeba se mu vyhnout obloukem, neboť
i když je to gádžo, je schopen a ochoten Nás odkopat až na další světelnou
křižovatku. V extrémních případech (pokusíme se mu umatlat motocykl, či
hledí přilby) nedokáže ocenit Náš reálný přínos pro globální společnost
a rozmázne Nám hlavu brokovnicí. |
A nyní si probereme celé věty.
CóDěélášTyčuráku!
-Omlouvám se Vám, neměl jsem stát ve středním proudu vozovky.
ChcípniGádžo, hajzlezkurvysynu!
-Mrzí mne, že o Naše služby nemáte zájem.
TójevšechnoTy Zmrde?
-Možná by jste měl ještě zvážit Vaši finanční protihodnotu, zejména,
když jsme
v přesile, máte nový lak a všichni máme klíče.
DidoPyčiTyčuraku!
-Vidím, že si nepřejete abychom Vám umatlali přední sklo vozu naší
speciální směsí.
ChcípniTyKurvoRasistickáGádžo
-Je mi líto, že mi nemůžete dát trochu vody.
DržHubutyčurákuKurva!
-Jejda, skutečně jsem uprostřed čtyřproudové silniční komunikace a
padla zelená ?
CóMáštyčuráku ?
-Omlouvám se za hluk a troubení, které jsme právě způsobili. Již se
to nebude opakovat.
Jak zde vidíme, komunikace je snadná a každý jí porozumí. Nesmíme se
nechat zmást rasistickou diktaturou. Gádžo časem sami porozumí jak
našim potřebám, tak naší kultuře. Proto fráze opakujeme při každé příležitosti
a vhodné situaci.
Zásadní poučka však zní:
Při komunikaci s novináři, právníky a policisty vynecháme úvodní frázi
(tyPyčo). Dáme tím najevo co si o nich myslíme a zároveň zdůrazníme
svoji nadřazenost a plošné vítězství nad gádžo všeobecně. Víme,
že jsou to v podstatě jen otravné formy života, které mají smysl života
pouze v hromadění Našeho budoucího majetku. To jim však nesmíme dát najevo,
neboť nejsou na skutečnou pravdu ještě připraveni.
Zopakujme si tedy před další lekcí důležitá základní fakta:
- Jsme vždy ti diskriminovaní a máme právo na to žít jako gádžové.
- Máme právo na své specifikum a příslušnost. Bez ohledu kde jsme,
bez dalších požadavků na Naši komunitu, nebo zařazení. Pokud někdo cekne,
je to rasista a diskriminátor, naší vznešené kultury, plné vzájemného pochopení,
tolerance a hluboké historie (Ujvár nám povídal před spaním, co se mu stalo
na Borech, když tam seděl za dvojnásobnou loupežnou vraždu ..)
- Naše obchodně-politické zájmy a zásady jsou slučitelné se zájmy vlády
ČR a EU.
- Každý kdo to neuznává a neplatí, je rasista a diskriminátor. Je třeba
na něj podat žalobu.
Hlava #3 – Vlastní realizace
Protože jsme pilně nastudovali předchozí lekce, je pro Nás vlastní realizace
už pouhou hračkou. Pro vlastní realizaci si vyhlédneme frekventovanou křižovatku,
nejlépe roh na kterém je z obou stran světelná signalizace. Zásadně nevolíme
méně než tříproudovou komunikaci – při menším počtu jízdních pruhů je naše
šance na nasrání gádžo mnohem méně efektivní. Barvou na semaforu
se nedáme znepokojit – gádžové zastaví, nebo uhnou. Pokud ne, použijeme
znalosti z předchozí lekce o komunikaci. Také se nedáme zmást jejich negativními
rekcemi, jako například troubení, odmítavé posunky či zvýšení hlasu. Sami
víme co je pro jejich přední skla nejlepší a proto hurá na ně. Masitou
slinou ještě zvýšíme pěnivý efekt naší chemické směsi a pokusíme se co
nejrychleji (pokud možno ještě na jedoucí vozidlo) namatlat náš produkt
na auto.
Pozor! Zásadně pracujeme v týmu! Ideální počet týmu jsou 3-4 osoby.
Zatím, co první člen týmu matlá přední sklo, druhý a třetí člen tvoří zálohu.
Druhý člen je nezbytný, kdyby se gádžovi nechtělo platit - označí
ho člen týmu kovem pro pozdější snazší identifikaci. Třetí člen týmu pohledem
zjistí, zda gádžo nemá na zadním sedadle něco, co by se nám mohlo
hodit a nemá zamčený interiér vozidla. Pokud je odemčeno, uplatníme obchodní
vzorec, který jsme si vysvětlili už u staré Voráčkové. Gádžo nás pronásledovat
nebude – jednak ještě nezaplatil za zamatlání skla, což mu hlasitě připomeneme
a jednak proto, že troubení ostatních řidičů ho donutí opustit křižovatku.
Čtvrtý člen týmu je pak připraven se stěrkou setřít nanesený blivajs pryč,
aby sklo bylo poté uvedeno alespoň do částečně průhledného stavu. Čtyřproudová
komunikační tepna je pouze pro Nás a nikoliv pro motorová vozidla. Gádžo
musí pochopit, že mu děláme laskavost naší přítomností a tedy odcházíme
ze středu vozovky pouze s krajní nechutí, což dáme hlasitě najevo.
Pokud Nás vyruší Darmošlap (příslušník Městské policie) hlasitě
s ním diskutujeme. Razantně popřeme vlastnictví chemie, i možnost identifikace
ostatních členů realizačního týmu. Zároveň poukážeme na svá občanská práva,
svobodu pohybu a shromažďování. Poté obviníme příslušníka z rasismu a diskriminace.
Necháme si od něj přečíst služební číslo, které si zapamatujeme. Kvůli
rasistickému gádžo se přece nebudeme učit číst. Číslo sdělíme později
rodině a necháme si vysvětlit, jak s touto informací naložit. Toto je však
krajní situace – drtivá většina Darmošlapů se vytrvale dívá jinam a tedy
nijak zasáhnout nemůže. Pokud se Nás snaží vyrušit nějaký gádžo z okolních
administrativních budov, omluvíme se. (viz odstavec „Komunikace“)
Zopakujme si tedy naposledy důležitá základní fakta:
- Jsme vždy ti diskriminovaní a máme právo na to žít jako gádžové.
- Máme právo na své specifikum a příslušnost. Bez ohledu kde jsme,
bez dalších požadavků na Naši komunitu, nebo zařazení. Pokud někdo cekne,
je to rasista a diskriminátor, naší vznešené kultury, plné vzájemného pochopení,
tolerance a hluboké historie (Ujvár nám povídal před spaním, co se mu stalo
na Borech, když tam seděl za dvojnásobnou loupežnou vraždu ..)
- Naše obchodně-politické zájmy a zásady jsou slučitelné se zájmy vlády
ČR a EU.
- Každý kdo to neuznává a neplatí, je rasista a diskriminátor. Je třeba
na něj podat žalobu.
Tak a to je v kostce asi vše. Věřím, že tato základní rukověť bude časem
rozvinuta do brilantní formy.
Poznámka Autora pod čarou:
Pevně doufám, že tuto Rukověť vezme za vlastní Ministerstvo práce a
sociálních věcí. Doufám, že zohlední postupy a popisy uplatňované v praxi
jako další návod pro ještě větší zlepšení životní situace cikánů v Praze,
hodí na to ISO 9001/2000, sestaví patřičnou vládní a parlamentní komisi
a přestane mne srát žvástama o pomoci sociálně slabším a specifickým etnickým
skupinám. Také doufám, výměnou za tento manuál mi MF dovolí odpočet části
daní – částečně za duševní výplod a částečně za čerpání nemocenské, protože
očekávám, že tento manuál nezůstane bez odezvy. Předpokládám, že ho také
otisknou všechna „Rómská“ periodika i pořad „Romale“ v TV.
Autor zároveň odmítá jakékoliv plácání o rasismu – mluví se zde o jedné
konkrétní skupině - a s rasou, barvou, povoláním, nebo stranické příslušnosti
to nemá absolutně nic společného. Možná byl mezi aktéry, inspirující k
napsání tohoto článku i nějaký nebarevný zmetek, bydlící blízko Uhelných
skladů, ale podle řeči jsem ho nebyl schopen zřetelně odlišit. Pokud s
tím mají cikáni problém ať si to srovnají sami mezi sebou ve stylu Cosa
Nostra a neserou ostatní. Buď jsou České státní příslušnosti a pak ať se
podle toho chovají, nebo jsou tu jen hosty. Pak ovšem nemají nárok na nic
z Našich daní. Článek je brán z „jedné vody načisto“ – nejsem politik.
Nechápu rozdíl, mezi tím, když mne trefí do zadku „hodný ředitel“ Telecomu
pistolí, nebo mi nasype broky do auta „zlý“ afroameričan od Hell´s Angels.
Stejným způsobem nechápu, proč se neměří všem stejným metrem ? Solidarita
? To asi ne - když politici o cikány tolik stojí, proč nemají alespoň jednu
rodinu v každé své vile ?
Pokud základní slušnost není dána výchovou, je správné ji vynucovat
?
Pokud to zvládnou ostatní občané, mělo by se jedné skupině obyvatel
vše prominout protože „mají svoje specifika“ ?
Na závěrem bych asi citoval Jana Krause z mého oblíbeného pořadu „u
Nás spíš člověk potřebuje zbrojní pas a prášky na nervy …“
Bohužel, tak nějak to asi bude …