Komentáře ke článku: Bída českého vysokého školství v obrazech II (ze dne 21.12.2011, autor článku: Smrtihlav)
Přidat nový komentář
|
|
|
tim patrne reagujete na praci: Genderová studia - Tělo a tělesnost v díle Fridy Kahlo z pohledu genderové teorie Iris Marion Young :-D
Me docela rozsekala prace z roku 2008 Bajerová, Jarmila roz. Horáková: Genderová analýza časopisu Zahrádkář a Můj dům
|
|
|
|
Až budete zlobit, vím, čím vás postraším: Turoňová, Lucie,
Fil. fakulta, Bakalářská práce: Vznik, význam a funkce bonusových materiálů (pomocí rozboru DVD Pána prstenů a King Konga).
|
|
Možná lehce offtopic, ale i tak - s autorovou tezí o zbytečnosti některých oborů sice souhlasím (jako asi každý rozumný člověk - když studovat, tak za svoje), ale tento článek je přesně důvodem, proč by studentské práce být veřejné neměly.
Kromě faktu, že veřejné diplomky teoreticky svádějí k opisování (to je věcí každého studenta, hon na plagiatory ovšem na některých školách nabývá McCarthyovských rozměrů), rovněž myslím, že zveřejňování celých prací takto je zcela zbytečné, protože svádí k hodnocení prací studentů i lidmi, kteří jsou k tomu jednak totálně nepovolaní, kteří jsou rýpalové nebo prostě blbí. Navíc problém, který se může zdát v rámci určité fakulty jako stěžejní (např. určité odpovědnosti v právu) se laikovi může zdát jako zcela zbytečný atd. - viz efekt "chleba levnější nebude".
|
|
|
Já naopak nevidím žádný důvod, proč by práce neměly být přístupné.
Proti opisování funguje na MU slušný systém Theses. Bohužel spousta jiných VŠ, zejména těch soukromých, se do něj nechce zapojit (Proč? Peníze to asi nebudou, protože je to bezplatné).
A co se týče toho druhého, tak hodnocení kdejakých niemandů !bez argumentů! může být každému u zadnice. Svoji prácí deklaruji, že si vysokoškolský titul zasloužím a kdokoliv se může o tom přesvědčit. Snad trochu problematické by to mohlo být v prácích, kde se pracuje s "citlivými údaji" (kdosi argumentoval zejména technickými obory a krádežemi z Číny :-)), ale jak citlivé ony údaje jsou, když si je dovolím použít pro svojí práci, kterou si přečtou (někde teda ani to ne) vedoucí i oponent?
Skutečně, ten boj proti transparentnosti jsem v tomto nikdy nepochopil. Jestli si něco neuvědomuji, tak prosím napište.
|
|
|
Nezlobte se, ale na slovo "transparentnost" jsem alergický. To je jako říct "údaje všech pacientů by měly být veřejné, ať je to transparentní" - proč? Není žádný důvod. Proč potřebujete "transparentní" diplomky - máte pocit, že jako někdo, kdo daný obor ani fakultu nestudoval je nějak ohodnotíte?
Dám Vám protipříklad ze života: slečna, říkejme jí třeba Adéla, napsala diplomku. Diplomka nebyla tak špatná, nebyla ani skvělá, u oponenta prošla a tím to pro ní haslo. Diplomka byla ovšem zveřejněna. Toho se chytil pan třeba Bořivoj, který neměl Adélu vůbec rád z osobních důvodů a na svůj blog napsal sice dementní, ale přesto kritiku její veřejné diplomové práce a obvinil jí z plagiatorství. Mezitím paní Adéla šla hledat místo a jeden zaměstnavatel si jí prostě vygooglil (kdo z nás to nedělá, že), narazil na blog a i když té kritice nerozuměl, zaškatulkoval si jí jako "problémovou" a nevzal jí.
Detaily příběhu neznám a ani nechci, ale myšlenka, že by někdo bez jakéhokoliv vzdělání volně četl moje práce se mi prostě nelíbí.
|
|
|
Příklad je to sice hezký, avšak - chtěla by slečna Adéla pracovat o Bořivoje, který takto povrchně soudí? Já myslím, že je to pod její úroveň :).
Ne, nechci z toho dělat šaškárnu. Myslím si, že pozitiva (odebírání titulů, vliv strachu z provalení podvodu, vizitka úrovně fakult,...) z této "transparentnosti" značně převyšují negativa (případy typu Adély, kterých se ale nedomnívám, že by bylo (je) tolik).
|
|
|
Jo... to říkali i o bodovém systému, že... no nic.
|
|
|
důvod je ten, že adéla napsala práci, která prošla oponenturou člověka, který o praxi nikdy ani nezavadil...hledala flek, zaměstnavatel se podívá na její diplomku, diplomka je o hovně/má věcné chyby -> adélu nevezme, protože je neschopná. bohužel, výsledky studia na VŠ už nejsou na úrovni vysvědčení ze základní nebo střední školy, ale jsou jakousi nápovědou o tom, jaký ten člověk asi je absolvent. jestli je snaživej a něco se naučí nebo je to kripl, kterej to obšlehne.
ano, adéla doplatila na to, že někomu nedala, ten se nasral, pomluvil ji pod pravým jménem a ona se s ním proto ani nesoudila. jaký díl viny na tom má? půlku? míň než půlku?
voják se stará - voják má (a nebo nemá)
8o)
|
|
|
|
Taky me to napadlo. Ale vzhledem k tomu, ze dotyna slecna okopirovala Svatasovu praci "i s chlupama", tak neodpovida ta dementni kritika ...
Mimochodem: Kdyby se ta dama ukazala u me, tak ji take slusne vyprovodim. Pokud ji nevynesu v zubech.
|
|
|
Ne jde o jiný případ (ten můj se týkal tuším pajdy).
|
|
|
> máte pocit, že jako někdo, kdo daný obor ani fakultu nestudoval je nějak ohodnotíte?
Ano. Ale nikoli, pocit - mám jistotu, že je NĚJAK ohodnotím. Jsem-li uznávaný (například jako nadmravenec ve skupince mravenců, tedy nemusí jít o nic podloženého titulem), pak to NĚJAKÉ hodnocení něco dá i ostatním. V opačném případě jsem si prostě udělal radost sám sobě. To je špatně? Víte - přijměte ten fakt, že naše argumentační síla je dána i jistými kvalitami a svobodný přístup k informací je svým způsobem základem k rovnoprávnosti. Zbytek je pak už na nás, jestli na tom dokážeme stavět. Vy se bojíte, že ta hloupá nula, co nemá titul bude mít přístup k pracím gigantů, co dělají gender studies? A že bude těm hodným lidiškám rozkopávat nefér způsobem bábovičky Ale no tak...
A mimochodem, ona inteligence i moudrost nejsou dány glejtem, podívejte se do dějin i kolem sebe. Když zjednoduším to, co tu tvrdíte, pak mi vychází, že ty práce by měly být dostupné jen těm, kdo tím mlýnkem sami prošli. Kdykoli se někdo o něco podobného pokoušel - vedlo to pouze k degeneraci a stagnaci. Jakpak asi dopadly například ty rody, co se křížily jen mezi sebou, protože chtěly zachovat čistotu krve...? ;-)
|
|
|
Kazdy by mel psat svou diplomku tak, aby byla publikovatelna jako vedecka prace. Pokud na to nekdo sere, dobre mu tak a hanba jeho skole.
|
|
|
Tak tohle zase trochu přeháníte, ne? Při vší úctě, tohle bych zcela určitě prohlásil o disertačce, ale dělat z diplomky "vědeckou práci" (ať už si pod tím představujete cokoliv), tj. dle mého názoru práci, která má nějaký nový přínos v daném oboru, je poněkud přepísknutý požadavek.
|
|
|
No, ještě před par lety tomu tak bylo. I kdyby to z hlediska vedy byla věc rekneme pomocná, typu katalogizace primárních pramenu, ověření dílčí hypotézy atd.
Tema zkratka muselo mít právo na existenci.
|
|
|
|
A kde jste to studoval? Protože ještě v době, kdy jsem dělal diplomku já (cca 10 let zpátky), tak nic takového neplatilo a mezi mými známými z jiných škol taky ne.
Ano, práce musela mít svoje náležitosti, včetně zpracování pramenů, jakéhosi nového návrhu, ověření realizovatelnosti apod. Ale ruku na srdce - že by to mělo nějaký reálný vědecký přínos, o tom si může nechat člověk zdát. Už třeba jenom proto, že bych si nikdy nedovolil použít zdrojová data naměřená studentem (a většina mých kolegů taky ne, přinejmenším bez pořádného ověření) - člověk nemá jistotu, že ony hodnoty jsou opravdu relevantní.
|
|
|
Je tomu právě naopak, poznatek z praxe. Diplomkám se dá věřit, studenti málokdy fláknou měření, protože ještě mají strach. Věřit hodnotám z paperu je naivní. Ještě tak Japonsko, USA, někdy UK, papery z Indie, Číny jsou plny imaginárních čísel.
|
|
|
To jsme si trochu nerozuměli - nejde ani tak o to, že bych se bál toho, že si to student vymyslel - přece jenom u většiny prací mám už dopředu poměrně hrubý odhad, jak by to +/- mělo vyjít. Spíš jde o to, že student prostě nemá dostatek zkušeností v dané problematice, takže se může poměrně lehce splést a netrkne ho to do oka, když to vyjde jinak, než má. (navíc konkrétně v technických oborech i relativně malá odchylka vlivem chyby během měření může znamenat průšvih).
|
|
|
Ještě k tématům - například na technických školách se s oblibou zadávají hypotetické příklady řešení různých technických problémů. Má tohle téma právo na existenci, když je jisté, že se to nebude nikdy nikde realizovat?
|
|
|
Nevím. Něco jiného je třeba studie pevnosti skříně hypotetické tramvaje, něco jiného je pokusná aplikace uměle inteligence do tramvaje:) a něco jiného je namatlat posedmdesate zadané provedeni převodovky, kde se meni jen různé číselné ukazatele zadání a nejdůležitější znalosti je vědet, kdo ten stejny problém řešil před dvěma lety:)
|
|
|
Tak zase nedokážu říct, jak náročný mají diplomky na FS, ale to bych řekl, že je trochu podceňujete. Teda co se diplomek týká, věřím tomu (a možná naivně), že podobný zadání se mohou vyskytovat v nějakém předmětu, ale u diplomky by to měla být trochu jiná liga.
Typickej příklad diplomky, na kterou budu psát teď oponentskej posudek:
Variantní posouzení křižovatky (schválně nebudu jmenovat)
Zhruba obsah : ve formě studie realizovatelnosti navrhnout variantní řešení křižovatky, in-situ provést měření intenzit a následně jednotlivé varianty v modelovém softwaru posoudit na kapacity. Pomocí multikriteriálního hodnocení provést srovnání křižovatek a vybrat nejvhodnější variantu řešení.
Čert ví, vědecký dopad to nemá žádný, ale podle mého je to typický příklad z praxe, se kterým se může dotyčný potom celkem jednoduše setkat.
|
|
|
OK, rozumím a opravuju se: diplomka by měla splňovat kritéria vědecké nebo výzkumné prace.
Udělat analýzu křižovatky, vyhledávací studii vedeni liniove stavby (treba jen z dilciho pohledu) atd. je věc, kterou beru jako přínosnou, ukazující samostatnost při řešení problému, proste v pohode, i když Veda s velkým V se asi neposune ani o milimetr.
Mne spis lezou krkem kompilace z kompilaci nebo nesmyslne vedena dotaznikova kvazisetreni pod heslem "student prokázal orientaci v problematice, rozsahem splňuje, citacni aparát nechybí".
To by si před lety vysloužilo posměch i jako prace v ramci svoč. Dneska je to cesta k titulu...
|
|
|
Není to přepísknutý požadavek.
Vůbec se nechci prsit, ale i moje bakalářka (a to hlavně díky vedoucímu práce) byla v daném oboru vcelku novým přínosem a krokem v poznání "proč tomu tak je"
(a o humanitní obor se nejedná, prosím pěkně).
Už v bakalářském studiu se v mém případě jednalo o vědecký experiment.
Školy jsou různé a obory obzlášť.
|
|
|
Promiňte, ač věřím, že Vaše bakalářka byla jistě zajímavá a její vědecký přínos tam být mohl, tak čistě z principu něco takového není prakticky možné v širším měřítku na úrovni bakalářských a diplomových prací. A to ani na technických oborech.
Úroveň diplomové práce (o BP se ani nezmiňuji, na technice mi bakalář přijde jako zvrácenost) by neměla vykazovat nějaký nový přínos nebo vědecký poznatek (i když pochopitelně může). DP má být na takové úrovni, aby student prokázal, že se v dané problematice orientuje dostatečně na to, aby byl schopen svoje znalosti použít v praxi a byl schopen samostatně zpracovat dané zadání. Nechci tím tvrdit, že student vyleze a je z něj například dokonalej projektant, to ani omylem, ale přinejmenším musí prokázat, že dokáže vyplodit hmatatelný výsledek, který snese objektivní kritiku.
|
|
|
Na technice...
Otázkou možná je, do kterého směru byste jen tak - z hlavy - zahrnul chov zvířat a zootechniku obecně...technika není jen vut!
(v mém studijním oboru předměty ryze technického rázu - chemie, matematika, statistika, genetika, meteorologie,...ale i předměty týkající se chování zvířat, předměty skýtající ryze exaktní poznatky týkající se živočišné produkce atd.)
Asi Bůh tomu chtěl, že ČZU, svého času VŠZ, je škola technického rázu.
Věřte nebo ne - už moje BP se vážně zabývala problémem, který sice oslovuje úzkou skupinu specialistů, ale přinesla opravdu nové poznatky.
Vám to možná bude k hovnu, neboť žádný nový zdroj energie, nebo tak něco, jsem neobjevil.
Ale pro ne nedůležitou skupinu odborníků v oboru jsme udělali dost a já jsem na to náležitě pyšnej.
A "Bůh tomu chtěl" podruhé :-)) - druhým rokem se pokouším - na poměrně velkou dálku :-)) - dostudovat zbytek a pokračovat dipolomkou...
|
|
|
Nejspíš se jedná o techniku, dle mého názoru - rozhodně to není humanitní zaměření..:-))
A opakuji ještě jednou - já netvrdím, že diplomka (potažmo bakalářka) nemůže přinést něco nového. Já jenom tvrdím, že to není jejím primárním úkolem. Jejím primárním úkolem je ověřit schopnost studenta pracovat samostatně bez nějakého většího zasahování (vynechme vedoucího DP, který má mít spíš poradní hlas)
Co se týká rozdělení na bakalářské a magisterské studium - na většině technických škol je to s prominutím čirý nesmysl - bakalář z technické školy je ve většině případů jakýsi mezistupeň, který skvěle zapomněl to, co se naučil případně na střední škole (třeba průmyslovce) a zároveň ještě neumí dost na to, aby byl schopen samostatné činnosti. (pravda, tady mluvím hlavně o zkušenostech z ČVUT, VUT a STU). Nádherně se to ukazuje na faktu, že zástupci odborných firem odmítli držitele těchto titulů vůbec zaměstnávat s tím, že si počkají radši na hotové inženýry.
|
|
|
Teď už souhlasím.
I z těcch důvodů, které popisujete, jsem se po letech (a fakt celkem na stará kolena) rozhodl ve studiu pokračovat. Motivem není problém se zaměstnáním, motivem je mi fakt, že Bc. mi najednou je nějak málo :-))
|
|
|
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit že jsou firmy které nezajímají tituly, ale užitečné znalosti. Je pravda že bakalář zní špatně (před vámi se raději ani nezmiňovat o existenci něčeho jako je titul DiS). Nicméně ani ing není záruka použitelnosti v praxi. Vidím to na některých svých cvičících - doktorandech. Pozn. jedná se o technický obor.
|
|
|
Samozřejmě že ano - jenže na to dotyčný nemusí mít bakaláře, stačí průmyslovka. Je to daný částečně určitou strukturou studia, kdy ony úzce zaměřené odborné předměty jsou až v posledních semestrech. Čert vem titul, někdy mám pocit, že čím vyšší titul, tím méně se dotyčnej orientuje v praktické problematice a věnuje se spíš akademické sféře, ale Bc. je opravdu titul na prd.*
*Je to daný taky tím, jak se většina škol vyrovnala s přechodem na strukturované studium. Prostě a jednoduše "usekli" studium po čtvrtém ročníku a narvali tam bakalářskou práci.
|
|
|
No a teď si představte, že někdo, kdo třeba vůbec nerozumí fyzice, může si díky internetu přečíst všechno učení např, Einsteina...
Což takhle určit obory, kterým "většina nerozumí, ale mohla by do toho kecat", a nějak je zablokovat?
|
|
|
Co se týče systémů pro detekci plagiarismu, dobrý obchodní model má Turnitin, který inkasuje od obou stran. Profesoři si mohou za peníze otestovat, jestli je práce plagiát, a studenti si za peníze mohou ověřit, zda práce projde testem na plagiáty a text včas přeformulovat, aby se na to nepřišlo :)
|
|
|
Tohle umí na Masárně odevzdej.cz. A zadarmo.
|
|
|
Nejak tam nevidim, v tom vasem vyctu, duvody, proc by teda ty prace meli byt neverjne. At si je klidne kdejakej posuk hodnoti jak chce.
|
|
|
Tomuhle argumentu nerozumím.
Mám za to, že diplomky jsou veřejné jaksi z principu, resp. i před elektronickými verzemi student jeden výtisk diplomky nechával univerzitě a bylo možné si ho vypůjčit v knihovně příslušné katedry.
Že to reálně dělali maximálně studenti hledající materiály pro své vlastní diplomky není argument.
Že to podporuje získávání informací z těch diplomek je jen dobře, podle mě smysl vědeckých prací je aby z nich někdo získal nějaké nové informace.
K opisování si nemyslím že to svádí, vzhledem k tomu že zveřejnění diplomek zároveň umožňuje snadno zjistit která diplomka byla opsaná.
Že si diplomku může přečíst i někdo kdo danému oboru nerozumí je divný argument. Budeme utajovat vědecké publikace a zprávy o nových objevech jen proto, aby si to náhodou nepřečetl někdo kdo to "nedokáže ocenit"?
|
|
V zásadě s myšlenkou článku souhlasím, ale přijde mi, že použité "důkazní materiály" o tom, jak je školství v háji, nejsou úplně košer - i práce s velmi debilním názvem může být kvalitně zpracovaná a přínosná, jenom podle názvu bych diplomky nehodnotila. Jako ilustrace může být pár takových názvů ok, jako stěžejní informační hodnota článku ne. Sorry, slabé.
|
|
|
Je pravda, ze nazev nemusi byt uplne vypovidajici, ale zase v nekterych pripadech je to az absurdni. A nejde prece jen o ty nazvy, co ty samotne obory? I z techto duvodu jsem ukoncil studium na ESF MU. Vsude mraky lidi, naprosto neosobni pristup, jen honba za titulem - o praktickem vyuziti nejakych vedomosti nemuze byt moc ani rec (cest par vyjimkam). Sice mi to uz ted zacina byt lito, clovek se citi jako z horsi spolecnosti, v dnesni dobe, ale moje presvedceni to proste nevydrzelo a motivace s casem klesala az na dno. Nejhorsi je, ze vysoke skoly vychovavaji eurohujery, dokonce i ty ekonomicke, kde bych to cekal nejmin, a levicove intelektualy. Kdyby si skoly platil kazdy sam a nebyly placene z dani (a vsude nebyla loga EU...), mozna by se tam nehrnul kazdy, kdo sotva udelal maturitu.
|
|
|
on ten článek ale není o názvech. pointa je v něčem jiným.
|
|
Předpokládám, že autor textu má technické vzdělání.
Dle mého názoru je problematické u netechnických oborů ukázat nějaký velký přínos.
Spíše problém je něco jiného.
Příčinou je dlouhodobá politická strategie ČR zvýšit procento jedinců s vysokoškolským diplomem.
Nasypali jsme či ještě sypeme x miliard do zvýšení vzdělanosti národa, což je velmi dobrý nápad. Problém je, že naši politici do ČR přilákali pobídkami výrobní části firem, ale ne už jejich výzkumná či vývojová oddělení. Díky tomu se stává, že i velmi kvalifikovaný člověk zde nenalezne zaměstnání.
|
|
|
"Velmi kvalifikovaný člověk" v oboru genderová studia nebo aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek je totiž ve výzkumných a vývojových odděleních nadnárodních firem věru nedostatkovým artiklem.
|
|
|
"Velmi kvalifikovaný člověk" v oboru genderová studia nebo aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek je totiž ve výzkumných a vývojových odděleních nadnárodních firem věru nedostatkovým artiklem.
Zapomněl jsem uvést, že samozřejmě příslušného oboru, kde firma podniká. Chápu, že v ČR přes kamarádsofty se to moc nenosí, ale osobně to považuji se samozřejmost....
|
|
|
No jo, ale můžete mi sdělit jméno nějaké firmy, kde se uplatní některý z absolventů oborů jmenovaných v článku. Tedy, uplatní na jiné posici než "operátor montážní linky".
|
|
|
Ale zajisté. Namátkou třeba:
Národní ekonomická rada vlády
Bezpečnostní rada státu
Legislativní rada vlády
Výbor pro Evropskou unii
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny
Rada vlády pro lidská práva
Rada vlády pro národnostní menšiny
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky
Vládní dislokační komise
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Rada vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů
Poradní a pracovní orgány, jejichž činnost nezajišťuje Úřad vlády ČR:
Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii(zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Rada vlády pro udržitelný rozvoj(zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí)
Rada pro zdraví a životní prostředí(zabezpečuje Ministerstvo zdravotnictví)
Rada hospodářské a sociální dohody(zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci(zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace(zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu(zabezpečuje Ministerstvo dopravy)
Národní koordinační skupina pro digitální vysílání(zabezpečuje Ministerstvo vnitra)
Česká komise pro UNESCO(zabezpečuje Ministerstvo zahraničních věcí)
Ústřední povodňová komise(zabezpečuje Ministerstvo životního prostředí)
Rada České republiky pro jakost(zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Komise pro narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi(zabezpečuje Ministerstvo kultury)
Rada vlády pro obnovu území postiženého povodněmi(zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj)
Komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v České republice(zabezpečuje Ministerstvo zdravotnictví)
Rada vlády pro informační společnost(zabezpečuje Ministerstvo vnitra) Komise pro narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi(zabezpečuje Ministerstvo kultury)
Komise pro rozvoj Brdska(zabezpečuje Ministerstvo financí)
|
|
|
Mno, nevím, výše zmíněné organisace se mi nezdají zrovna jako soukromé firmy... ;)
|
|
|
A Vy myslíte, že někoho z absolventů Vámi uvedených oborů napadlo jen na vteřinu dělat u soukromníka?
|
|
|
Ne, ale ten pán výše něco takového naznačoval. A jeden student níže má dokonce pocit, že se o něj zahraniční firmy ještě poperou. :)
|
|
|
Pravdu díte - také jsem nad kolegou Radkem lehce pozvedl obočí ;-)
|
|
|
Parafrázoval bych:
"A Vy myslíte, že někoho z absolventů Vámi uvedených oborů napadlo jen na vteřinu dělat...?"
:-D
|
|
|
Pane inzenyre, divil byste se.
Je to o přístupu ke vzdělanosti obecně: zda ji chci brát jen a pouze jako přípravu na budoucí povoláni, nebo jako hodnotu samu o sobě.
|
|
|
Ano, sire Humphrey, neni nad klasicke vzdelani.
|
|
|
To si nemyslim, Baldricku. Kazde vdelani je dobre, pokud ho bereme vazne a ne jen jako sprtaci seznam otazek ke zkousce.
|
|
|
Ne dekuji, hranolky nechci.
Vzdelani je dobre, pokud z nej neco uzitecneho vzejde.
To je ovsem s tvou zivotni filozofii neslucitlne, coz plne chapu.
|
|
|
Teď už bychom si ale všichni měli jen odpovědět na to, PRO KOHO a K ČEMU je dobré. Protože "je dobré" platí vždy.
I ten Mengele byl myslím docela spokojený s tím, že jeho práce se mu stala koníčkem, ne?
|
|
|
Fujtajxl, proč mi ještě k tomu všemu připomínáte zvrhlíka Mengeleho? Tohle je jednoznačně nejnechutnější týden roku! Snad mě svatý Štěpán vrátí do klidu.
|
|
|
Vskutku netuším, proč mne oslovujete "pane inženýre".
K druhému odstavci nemohu než neodkázat na příspěvek pana JJ o něco níže.
|
|
|
Jistěže uplatnění najdou, jen je jejich školami produkované množství mnohonásobně větší, než přirozená poptávka po těchto oborech, takže končí na pozicích poněkud odlišných, než původně zamýšleli. Zato třeba elektrotechniků či strojařů (kvalitních) začíná býti pomálu, což se projevuje i na jejich ohodnocení. Myslím, že současný stav dobře vystihuje vtip, který je vlastně už realitou:
Jaký je rozdíl mezi dostudovanými vysokoškoláky?
Absolvent přírodních věd se ptá: "Proč to funguje?"
Absolvent techniky: "Jak to funguje?"
Absolvent ekonomiky: "Kolik to stojí?"
Absolvent humanitních věd: "Chcete k tomu hranolky?"
|
|
|
http://s8.postimage.org/t8jr50olf/taistapraca.jpg
asi tak...
|
|
|
> Dle mého názoru je problematické u netechnických oborů ukázat nějaký velký přínos.
Ale vůbec ne. Je tu spousta velmi kvalitních lidí s netechnickým vzděláním, jejichž přínos nikdo nezpochybňuje. Problém nastane až tehdy, pokud vyprodukujeme 30x více sociologů, než potřebujeme. A to je přesně to, co se právě děje.
> Nasypali jsme či ještě sypeme x miliard do zvýšení vzdělanosti národa, což je velmi dobrý nápad.
A sypeme je skutečně do vzdělanosti národa, nebo do produkce otitulovaných nýmandů? Víte. já se nechci hádat, osobně je mi to jedno, ale je docela tristní mít pohovory s desítkami uchazečů o jednu pozici (v podstatě netechnickou) a zjistit, že z deseti uchazečů je pět nepoužitelných a ten zbytek jsou Bulhaři, Rumuni, Ukrajinci... protože oni se fakt něco i naučili a nemají pocit, že vlastnictví glejtu z nich dělá nadlidi.
> Předpokládám, že autor textu má technické vzdělání.
Musíte mít silný žaludek, pokud už v první větě v podstatě útočíte ad hominem, jakkoli to není až tak zřejmé. Odpovím stejně - kolik asi tak myslíte, že musíme mít technicky vzdělaných lidí, aby uživili produkci FSS na pracáku?
|
|
|
Musíte mít silný žaludek, pokud už v první větě v podstatě útočíte ad hominem, jakkoli to není až tak zřejmé. Odpovím stejně - kolik asi tak myslíte, že musíme mít technicky vzdělaných lidí, aby uživili produkci FSS na pracáku?[/]
Tato věta nebyla myšlena jako útok. Je to pouze popisné konstatování. U některých lidí s technickým vzděláním pozoruji jakýsi despekt k oborům netechnickým.
Ale vůbec ne. Je tu spousta velmi kvalitních lidí s netechnickým vzděláním, jejichž přínos nikdo nezpochybňuje. Problém nastane až tehdy, pokud vyprodukujeme 30x více sociologů, než potřebujeme. A to je přesně to, co se právě děje.
To je samozřejmě problém i některých technických oborů.
A sypeme je skutečně do vzdělanosti národa, nebo do produkce otitulovaných nýmandů? Víte. já se nechci hádat, osobně je mi to jedno, ale je docela tristní mít pohovory s desítkami uchazečů o jednu pozici (v podstatě netechnickou) a zjistit
Nerad bych něco zde bral jako hádku. Je přeci normální mít mírně jiné zkušenosti. Dost se kritizuje kvalita produkce vyokých škol. Na druhou stranu v praxi je dost pracovních pozici, kde není potřeba ani polovina mozku a oceňují se jiné vlastnosti (např. rychlost, přečlivost, sociální inteligence).
|
|
|
Musíte mít silný žaludek, pokud už v první větě v podstatě útočíte ad hominem, jakkoli to není až tak zřejmé. Odpovím stejně - kolik asi tak myslíte, že musíme mít technicky vzdělaných lidí, aby uživili produkci FSS na pracáku?
Tato věta nebyla myšlena jako útok. Je to pouze popisné konstatování. U některých lidí s technickým vzděláním pozoruji jakýsi despekt k oborům netechnickým.
Ale vůbec ne. Je tu spousta velmi kvalitních lidí s netechnickým vzděláním, jejichž přínos nikdo nezpochybňuje. Problém nastane až tehdy, pokud vyprodukujeme 30x více sociologů, než potřebujeme. A to je přesně to, co se právě děje.
To je samozřejmě problém i některých technických oborů.
A sypeme je skutečně do vzdělanosti národa, nebo do produkce otitulovaných nýmandů? Víte. já se nechci hádat, osobně je mi to jedno, ale je docela tristní mít pohovory s desítkami uchazečů o jednu pozici (v podstatě netechnickou)
Nerad bych něco zde bral jako hádku. Je přeci normální mít mírně jiné zkušenosti. Dost se kritizuje kvalita produkce vyokých škol. Na druhou stranu v praxi je dost pracovních pozici, kde není potřeba ani polovina mozku a oceňují se jiné vlastnosti (např. rychlost, přečlivost, sociální inteligence).
|
|
Chápu to správně, že autor uznává spíše přírodovědní obory a humanitní ne?
A že z vysokých škol mají vypadávat pouze atomoví inženýři, konstruktéři raketoplánů, skvělí stavaři, skvělí hydrologové a geometři, teoretičtí fyzikové, lékaři a na pedagogických fakultách povolit opět pouze přírodovědní obory, jako učitelství matematiky, fyziky, výpočetní techniky, apod.?
|
|
|
To víte, pro buržoázní pavědy holt není místo... :)
|
|
|
Ať si každý studuje co chce. Třeba sexuální chování hlemýžďů. Ale ať studuje za svoje a pro následné "uplatnění v praxi" si najde soukromého mecenáše.
|
|
|
|
Jak jste se mohl dočíst někde v druhé polovině článku, autor připouští určitou užitečnost tradičním humanitním oborům jako jsou historie nebo filologie, ovšem zhruba v desetinových kapacitách oproti současnému stavu, s čímž lze souhlasit.
|
|
|
Ne, nechápete to správně. Chcete i vysvětlit proč, nebo si to zkusíte ještě jednou promyslet sám?
|
|
"Studenti FSpS kromě „velkého“ doktorátu také rádi skládají zkoušky rigózní pro získání doktorátu „malého“, v tomto případě PhDr., tj. doktor filosofie. To je dnes celkově ojedinělý jev, neboť ti, kdož spějí k vědecké kariéře, ať už v jakémkoli oboru, preferují mezinárodně uznávané PhD."
Velký a maly doktorát přece nemají společného vůbec nic. PhDr. je něco jako lepší Mgr., nic víc. Navíc se divím, proc by titul mel tankovat kohokoli mimo akademickou sféru, ale budiž.
|
|
|
Co přesně se snažíte v komentáři sdělit? Nevím, na co mám reagovat. Ani jsem nepsal že mají něco společného (i když je to slovíčkaření, navíc v praxi, když už někdo chce i rigoros, se napíše dizertace a pošle i na rigirosu, dělají to všichni, takže mají kurva společného, ale to je jedno), ani jsem nepsal že je to něco víc než lepší Mgr, ani jsem nepsal proč by měl tankovat kohokoli mimo etc. Takže já prostě nevím co se ptáte a jak vám odpovědět.
|
|
|
Z toho si nic nedelej. To se u vyseexponovaneho humanitniho vzdelance stava vetsine lidi.
|
|
|
Proc byste mel odpovidat? Muj komentar prece nemusi nutne znamenat polemiku se clankem, jen podiveni nad tim, ze nekoho zajimaji male doktoraty.
|
|
Škoda, že zajímavý článek shazuje agitka v předposledním odstavci.
Na druhou stranu pozitivní, že tam ani jednou není zmíněn Havel - v tuhle dobu fakt potěší :-)
|
|
BTW Vaclav Linkov-to je ten, co jako kandidat na rektora MU,mel dojem ze univerzita nijak nechrani svuj vzdusny prostor? http://www.rect.muni.cz/AKTUALITY/linkov-program.htm Skoro se stydim za to, ze jsem take absolvoval VS, ponevadz s exoty jako tento jsem dnes na jednom hnoji.....
|
|
|
Jo, to je ten Václav Linkov. Nenazvala bych ho kandidátem na rektora, protože to zdaleka není jediná věc, do které se pustil. Namátkou tuším kandidoval na ředitele České televize :) Recesista, se kterým být na jednom hnoji není až taková ostuda.
Větší sranda je možná spíš s případy jako Dariusz Sieczkowski nebo Patricia Odleváková - ale exoti se najdou všude, i v mnohem menších skupinách lidí, než je počet VŠ studentů (i než desetina současného počtu VŠ studentů, což je, řekněme, odhad rozumného počtu).
|
|
|
Tak zrovna ta práce Václava Linkova mi (po pouhém přečtení názvu) přišla jako zajímavá - zkoumat podle čeho se v IM komunikaci dá poznat, že protistrana lže. Práci jsem ale nečetl.
Ohledně těch exotů - ta univerzita má nějakých 35-40k studentů, takže je dost pravděpodobné, že se mezi nimi najde několik géniů, několik bláznů a asi sem tam i nějaký vrah.
|
|
|
Já jsem se při čtení toho programu královsky bavil. :)
|
|
|
Tak pravda , je se tehdy take zasmal. Jo a pokud nekdo duma nad uplatnenim absolventu ruznych oskurnich oboru, jednou jsem se bavil se studentem religionistiky. Na jednoduchou otazku, co hodla po skole delat, nejak nedokazal odpovedet. Coz je pochopitelne v prvaku, nikoliv v zaverecnem rocniku. Myslim tedy, toto je dalsi obor, produkujici uchazece o zamestnani maximalne tak v "Nesehnuti" EPS a podobnych dojickach dotaci.
|
|
|
Vás smysl pro humor asi zcela minul, že?
|
|
|
Co se ti na tom programu jako nelíbí? Právo první noci a chránění vzdušnýho prostoru ti nepřijde jako něco, za co stojí bojovat?
|
|
|
Takovyhle kecalky mam nejradeji. VL vystudoval odbornou matematiku a diplomku delal u jisteho doc. Polaka, u ktereho by valna vetsina vselijakych internetovych pisalku neabsolvovala ani jeden predmet, protoze blbce fakt nemel rad (a oni pak nemeli radi jeho, takze ma dost spatnou povest). Co jsem se ted dival do jeho diplomky, bohuzel neni verejna, je prilis stara, vsadil bych docela hodne, ze byste uz na treti strane textu vubec netusil, ktera bije. Krome te matiky ma bc. z politologie a mgr. z psychologie, kde si pak udelal i ten doktorat. Behem studia svymi pracemi ziskaval ceny v ruznych soutezich a napriklad uz v roce 2002 prednasel v Bukuresti, proc je euro zlo. A ano, krome toho kandidoval na reditele CT, rektora MU, aji na papeze se jim do Vatikanu nabidl. Ne ze by to byl uplne muj styl, ale pokud ho nekdo chce soudit jenom podle toho, nejsem si uplne jisty, kdo je vlastne exot a kdo se ma vic stydet za to sdileni spolecneho hnoje.
Zejmena jsem si teda myslel, ze obzvlast na tomhle webu je VL trochu znamejsi postava, kdyz vyhral u Evropskeho soudu nad CR ve sporu o svobodu vyjadrovani (http://wintr.webz.cz/dokumenty/linkov.pdf).
|
|
Jako student právě zmíněné FSS si ji dovolím hájit. Ač lze souhlasit s tím, že honba za široce "vysokoškolsky vzdělanou" populací se nutně musí projevit na kvalitě, tak FSS jako fakulta přínosná rozhodně je. Sám studuji kombinaci Bezpečnostních a strategických studií a Mezinárodních vztahů a o uplatnění se nebojím, ty možnosti jsou nejen ve státní ale i v soukromé či akademické sféře. Moje kombinace patří v rámci fakulty mezi ty "tvrdé vědy" oproti třeba enviro nebo genderu, tam bych ten obor hájit nechtěl, protože do něj až tak nevidím, na to by se tu musel objevit zástupce z jejich řad.
|
|
|
Upřímně by mě zajímalo, jaká soukromá firma by o Vaši specializaci mohla mít zájem... (tedy na jiné posici než je výše zmíněný "manager fritovacího hrnce")
|
|
|
Ale jo, dovedu si představit privátní firmy, u kterých by se uchytit mohl. Finanční instituce, velké stavební firmy, specialisované na infrastrukturu, zpracovatelský a těžební průmysl...
Pravda je samozřejmě to, že v privátní sféře je těch míst jen zlomek v porovnání se sférou veřejnou a často jsou to místa, kde je podmínkou nějaká zkušenost ve státním.
|
|
|
Namátkou během 5 minut s googlem
http://www.stratfor.com/careers#adp
http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do?categoryId=9025265&contentId=7058306
http://www.jobflo.com/jobs/ExNovo/37629
|
|
|
Ach so, netušil jsem, že míříte tak daleko a vysoko.
A pokud máte tříletou zkušenost ve vojenském zpravodajství, není důvod to nebrat.
|
|
|
Umíte anglicky alespoň na takové úrovni jako já (žádnej zázrak, toliko B1, FCE doufám napřesrok)?????
|
|
|
Státnice hotovy, CAE v plánu, beztoho bych si sem takové nabídky ani nedovolil dávat.
Jinak pravda, že ty pozice, které jsem napsal už jsou dost výběrové nicméně malý je ten, kdo si klade malé cíle ... Je to zkrátka ukázka nevěřícím, že i v soukromé sféře existuje uplatnění, přestože ve státní je možnost uplatnění nepochybně širší.
|
|
|
Tak v tom případě nechápu, proč jsem speciálně tu poslední pozici dáváte - tohle je job pro starý kofry, ne pro absolventy. Pokud tu ambici máte, držím Vám palce, ať se podaří. Ale ubezpečuji Vás, že jenom Vaše škola k tomu fakt stačit nebude. BTW: Mohu se zeptat na Vaši dosavadní praxi?
CV sem dávat nemusíte, stačí délka, druh a vlastník firmy a pozice.
|
|
No a? Jakoby to na technickych skolach vypadalo jinak, namatkou si vzpominam na "aferu" s Kaluzovou diplomkou nebo Spokojenst zakazniku v tescu z VSE...
|
|
Autor neni první ani poslední kdo si myslí, že obory kterejm nerozumí jsou k ničemu. Já osobně považuju asi tak 95 procent veškerejch VŠ oborů jako nevyužitelný. Co z toho pro mě vyplývá? NESTUDUJU je. Co z toho vyplývá pro autora? Zakáže je. Ve jménu liberalismu, mazej devatenáctiletej fracku studovat jen tu školu, která se MNĚ líbí.
|
|
|
Zakázat? Za mne mohu říci jen: Určitě ne! Ale neplatit je ze společného rozpočtu a to samozřejmě zcela všechny obory vč. těch technických. Oni by si studenti (resp. rodiče) rychle rozmysleli tvrdě platit za obory se kterými najdou uplatnění maximálně u McDonalda ...
|
|
|
Ve kterém odstavci jste se dočetl něco o zakazování? Autor jen píše, že každý vysokoškolský student má hledat sponzora svého vzdělávání kdekoli jinde, než v eráru.
|
|
|
Dobrá, uznávám že slovem "zakázat" jsem vložil autorovi do úst něco co neřekl a to se nedělá. Za to se omlouvám.
Místo toho ono sloveso nahrazuji termínem "zrušit". Protože vyloučit některé vědní obory z veřejného financování a jiné nechat by znamenalo faktické zrušení těch nefinancovaných. A co se týče možnosti "nic nefinancovat z eráru", ta je podle mě u vědy a výzkumu (což VŠ je) naprosto zcestná. A důvody pro to nejsou nijak idealistický, ale čistě ekonomický. Investice do vědy je natolik nejistá, že se jí soukromej sektor nikdy nebude dopouštět v takový míře, v jaký to dělá stát. A přestože jen uvažovat o pozitivech státních vlivů se na těhle stránkách rovná kacířství, zrovna věda je krásnej případ, kde pozitivní externality dalece přesahujou čistou výnosnost. (Jeden případ za všechny - bude firma investovat miliony do technologie, kterou pak ostatní můžou za pár šupů obšlehnout a vesele těžit ze zisku? Nebude. Znamená to že by ta technologie byla špatná pro danou firmu, jiné firmy, zákazníky, kohokoli? Neznamená).
A teď mě sežerte.
|
|
|
Rikam si, jak je mozne, ze v dobach, kdy stat nic nefinancoval, vzniklo tolik zasadnich vynalezu, zilo tolik vyznacnych vedcu, na jejichz pracech se dodnes stavi...
Zvlastni...
|
|
|
upřesni dobu a vynálezy, o kterejch mluvíš
|
|
|
Nějak si ne a ne vzpomenout, že by bratři Veverkové byli nějak dotování státní institucí. Též Edison, Marconi, Bell, Fleming, Otto, Diesel, Lumierové... pokud se podíváme na obecnou vědu, tak je pravda, že ta bývá většinou výhradně věcí státu a státních institucí a dost dobře si neumím představit, že by tomu bylo jinak, protože silně pochybuji, že by soukromý investor lil peníze do něčeho, co nikdo neví, zda k něčemu někdy bude (a 90 % taky asi nikdy k ničemu nebude). Ale obecná věda tvoří z celkového objemu jen malou část, řekl bych skoro bezvýznamnou vzhledem k poměru zastoupení, nikoli vzhledem k významu jako takovému. Ale vývoj táhnou soukromé zdroje.
Pravda, je tu jedna obrovská a zásadní výjimka, a tou je vývoj vojenský. Ten obvykle bývá státní, resp. v důsledku financovaný z veřejných zdrojů, i když jej realizují soukromé korporace. A je pravda, že vojenský vývoj neskutečně táhne svět kupředu. Ale upřímně řečeno nevím, zda máme nad touto skutečností jásat nebo plakat...
|
|
|
Není právě v tomhle jádro pudla? Stát je totiž nepřekonatelný právě ve schopnosti vyždímat z lidí peníze a soustředěně je někam nasypat - velmi často právě do vojenského vývoje, neboť tam tuší jistou objektivní potřebu: když to rozkrademe úplně všecko, tak si to prostě neuhájíme....
Ten vývoj samotný pak můžou klidně realizovat soukromé korporace - ostatně i v tom CCCP ty nejlepší projekty letadel či tanků vznikly ze soutěžení několika konstrukčních kanceláří...
V předindustriální éře autoři převratných objevů a vynálezů (i třeba uměleckých děl - nemyslím tím zdobené kanony) také měli přísun finančních prostředků zajištěn - buď byli sami bohatí, nebo byli navázáni na mecenáše, kteří vůči nim vystupovali stejně jako ten stát... A v industriální společnosti úspěšný vynález, dobře patentově a komerčně ošetřený, přináší zdroje pro další bádání (Edison, Gates atd.)...
|
|
|
Je tu ještě jedna věc - s tím výzkumem je to trochu komplikovanější, je nutný si uvědomit, že existuje cosi jako základní výzkum a aplikovaný výzkum.
Základní výzkum nemá nějaký konkrétní výstup (rozuměj konkrétní produkt), je směřovaný spíše v širším záběru na pochopení základních vztahů a problémů v dané problematice.
Aplikovaný výzkum je v podstatě výzkum, jež je směřován na určitý výstup, tj. jeho výsledkem je buď nějaké zařízení, technologie, výrobní postup apod.
Fígl je v tom, že:
1) Není možné tyhle dvě fáze od sebe oddělit. Aplikovaný výzkum totiž staví na poznatcích z výzkumu základního.
2) Firmy se vcelku logicky zaměřují především na aplikovaný výzkum, tj. očekávají nějaký reálný výsledek.
3) Je paradoxem, že základní výzkum je většinou podstatně dražší a delší než výzkum aplikovaný a navíc dost často skončí jako "fail". U aplikovaného výzkumu se už ví, za čím se jde a zhruba se ví, na čem stavět - u základního výzkumu je oblast natolik široká a výsledky natolik nepředvídatelný, že do toho soukromý sektor peníze prostě vrážet nechce a nebude.
Např. v ČR se jako "motivace" zavedla třeba u grantů TAČR povinnost spoluúčasti firmy min. 30% z požadované částky. Jako motivace to funguje jenom někdy, i při oněch třiceti procentech se na něčem takovém dokáže firma docela pěkně přiživit. Vím dokonce o jedné "firmě", která se nezabývá něčím jiným, než že s různými dalšími státními subjekty podává přihlášky, na grantech neudělá prakticky nic a shrábne část dotací. Business model v ČR..:-//
|
|
Strana svobodnych ovsem s kapem z budejic (dfenzem) jse spolek neonacistu co tuto stranicku posila do prdele.
|
|
|
|
|
Á, pan Hrebenar nás poctil návštěvou... :)
|
|
viz. "Baslarová, Iva: Publikum soap opery Ordinace v růžové zahradě a jeho genderová vztahování se: etnografická studie."
Pracoval jsem nějaký čas s její sestrou, takže jsem měl info z první ruky. IB je příkladem toho, jak lze z hov... uplácat kariéru a získat finance na nesmyslné studie. Tento člověk je pro společnost ryzí náklad, ovšem, ona má názor přesně opačný.
http://www.muni.cz/people/65296/cv
http://www.advojka.cz/autori/iva-baslarova
http://www.afo.cz/index.php?seo_url=archiv-46-hoste
|
|
|
I ty bonzáčku
Pěkné Vánoce
|
|
|
Tvůrci programu Ženská práva jsou lidská práva sociálně-ekologického hnutí Nesehnutí provedli genderovou analýzu rozpočtu města Brna. Vyplynulo z ní, že město s podporou rovných příležitostí žen a mužů takřka nepočítá
http://www.denikreferendum.cz/clanek/12159-nesehnuti-brno-je-mesto-sportovcu-a-rodin- nikoli-vsak-zen
|
|
|
"Ženská práva jsou lidská práva"?
To je zvláštní...
Pokud jsou ženy lidmi, stačí hovořit pouze o lidských právech.
Pokud ženy lidmi nejsou, pak ženská práva nemohou být lidskými právy.
Pokud jsou ženy lidmi jen částečně, jsou ženská práva jen částí lidských práv.
A pokud jsou ženy lidmi v nějakém nerovném postavení vůči ostatním (tedy mužům), jsou ženská práva právy antidiskriminačními vůči právům mužským, nikoli lidskými.
Pod pojmem "Ženská práva jsou lidská práva" si nějak neumím nic představit.
Kde dělám chybu?
|
|
|
|
Ano, ženská práva jsou lidská práva. Jádrem sdělení je to, že žencká je koneckonců taky člověk. Což, řekněme si na rovinu, má něco do sebe.
|
|
Podle mého názoru není snahou a cílem zvýšit životní úroveň těch nešťastníků a nešťastnic. Cílem je odvést lidi od skutečné práce a ... vytvořit tak uměle prostor pro imigranty. Stejně to funguje v Norsku, ač není členem Eu. Prostě posuneme na pomyslném společenském žebříčku všechny lidi o dva stupně nahoru a dole tak vytvoříme nasávací podtlak pro dělnické profese. Ruku v ruce s "rozvojem" vysokého školství totiž jde likvidace učňovského a odborného školství. Odborné střední školy se pořád slučují, optimalizují, přizpůsobují až zcela zaniknou. Výsledkem bude opět mediální masáž o tom jak nás imigranti přijeli zachránit, když tyto profese "nechtějí češi dělat" , ikdyž předtím je stovky let dělali.
|
|
|
Kdyby alespoň přibylo tímto krokem k početnějšímu houfu vzdělanců. Přibyde pouze houf nezaměstna(tel)ných magistrů na sociálce, kteří budou odmítat šáhnout na manuální práci a životní úroveň půjde pěkně v prdel.
|
|
|
Ano s tímhle mám pěknou zkušenost. Můj bratranec se s dělníka s maturitou vypracoval na majitele prosperující pekárny. Tu pekárnu by dnes nikdy neměl, protože kdyby se narodil později, uměl by zapnout počítač, ovšem nikoliv soustruh nebo frézu. Na tom blbém soustruhu si bratranec dovede mj zčásti udělat náhradní díly ke strojům v pekárně a drží tak provozní náklady pod konkurencí. A prosperuje.
No a tento člověk se po letech strávených v montérkách (a s balíkem peněz v kapse) potkal s práci hledající magistrou... která právě opustila brány těch současných fakult... Na dotaz do umí, slečna povýšeně oznámila "Já su magistra".
Prostě dítě s vygumovanou hlavou, které si myslí že je předurčeno k sezením za PC. Ta prostě nic v provozu dělat nebude, nemá o to snahu a ani to neumí.
|
|
|
Já bych, soudruzi, tydlety takzvaný vzdělance, co studují za peníze naší, dělnické třídy, poslal makat na pár let do dolů, ať poznají, co je to skutečná práce. Pryč s buržoazními pavědami!
|
|
|
No, to je blbosť. Běžte se zeptat těch, co zaměstnávají sezónní dělníky, třeba, jak moc se jim tam češi hlásí. Obdobně to bylo například v Německu před lety.
|
|
|
taky sem v N a Rak před lety dělal. Hlásilo se jim hodně Poláků. Pak to ovšem jejich úřady zakázali.
|
|
|
další "bonus" šířky současného vysokého školství je, že :
1. mladí lidé jsou drženi mimo konkurenční pracovní trh, nesetkávají se s realitou, která by je mohla radikalizovat, aby si šli za svým=generační revolta jaksi chybí, v 23-25 už je ta špička ulomená
2. rodiče spálí peníze ve stamilonovém businessu soukromých VŠ
|
|
|
Tento nazor mi vyrazil dech svou pravdivosti. Celkove pozoruji, ze mladi lide dost "drzej hubu".
|
|
Já bych to nehrotil. Prostě je nějaká evropská směrnice chce vzdělané evropany a Češi jsou prostě zvyklí poslouchat. Nakonec proběhlo cca před dvěma lety tiskem, že jsme v přijímání inovací asi 2 na světě po Finech(??), takže klasicky dohnat a předehnat. Nakonec tu bylo na 15Mio obyvatel asi tak stejně členů komunistické strany jako v řádově lidnatějším CCCP.
Si představte že jste 50 letá úřednice na Městském úřadě a najednou na tu práci, co už děláte 15 let musíte mít bakaláře, tak co asi uděláte?? Jdete na nějakou přátelskou a prostupnou školu, spálíte 150.000 za školný a jste Bc, třeba Andragogiky, nebo úplnej favorit "Evropská Hospodářský Studia", nemluvě o "Sociální a Masové komunikaci"
|
|
Vzpomínám si na diplomku z FSpS. Nevím její název, ale úkolem bylo zjistit náklady na sportovní vybavení amatérského sportovce a profesionálního sportovce. Šlo o cca 80 stránek plků a závěrem bylo že "Profesionální sportovci utratí mnohem více peněz za své vybavení než sportovci amatéři."
Tedy, to muselo dát práci toto vyzkoumat, málej jsem úžasem spadl ze židle. Jinak práce obhájena, udělel titul Mgr.
|
|
|
A nie je v podstate jedno ze o com ta praca je? Ucelom je zrejme zistit ci dotycny student dokaze spracovat nejaku temu. That's all. Napokon aj tie praktickejsie diplomovky po case uz nemaju co povedat (teda, drviva vacsina z nich). Napriklad ja som dostal pred 22 rokmi za ulohu skonstruovat zariadenie pripajajuce zataz na siet s digitalne nastavitelnym fazovym posunom oproti nule. Samozrejme, z dostupnej suciastkovej zakladne. Prototyp odovzdany, praca napisana a obhajena, titul ing. udeleny. No a technologia je dnes uplne inde a praca je kdesi zapadnuta prachom v archivoch FEI TUKE...
|
|
|
Důležitá je ta část "pred 22 rokmi". V té době určitě byly i jiné nároky, co je dnes primitivní, bylo dřív složité vzhledem k nedostatku technologií.
Podle mě by diplomová práce měla obsahovat nějaký vlastní přínos k "vědě". Dávat vysokoškolské tituly za to, že student umí zkopírovat text z gůglu a použít nějaké formátování ve wordu je trochu málo ne? Navíc toto je práce na úrovni veřejného průzkumu někde na fejsbůku.
|
|
|
Sakra, dejte s tím už pokoj. Diplomová práce má obsahovat přínos vědě? A jinak jste s prominutím zdravej? Chcete mi snad tvrdit, že všichni, kdo vylezou z VŠ, mají být vědci, nebo se něčím takovým zabývat? V závěru máte samozřejmě pravdu, ale pletete si diplomovou práci s prací disertační.
Teď budu kopírovat z jiného svého příspěvku:
"Úroveň diplomové práce by neměla vykazovat nějaký nový přínos nebo vědecký poznatek (i když pochopitelně může). DP má být na takové úrovni, aby student prokázal, že se v dané problematice orientuje dostatečně na to, aby byl schopen svoje znalosti použít v praxi a byl schopen samostatně zpracovat dané zadání.
Opravdu by mě extrémně zajímalo, kde jste přišel k tomu názoru, že všechny diplomky by měly mít nějaký vědecký přínos. S tímhle tempem by jsme totiž byli vývojářským a vědeckým rájem, protože tenhle "úzus" neplatí prakticky nikde ve světě (nechme stranou pár špičkových "výběrových" univerzit)
|
|
|
Co jsem dělal diplomku na stavárně, tak až na pár vyjímek (který stejně většinou pokračovali za titulem PhD), tak všichni měli nějakej projekt, kterejch se dělaj všude stovky. Prostě barák stojí na základech, má čtyři stěny, okna, dveře, střechu a je akorát na vás jak to poskládáte. Předpokládám, že na ostatních technických oborech to bude podobné.
Spíš mám obavu, že bude klesat úroveň prací disertačních, aspoň co mám informace od kamarádů, kteří zůstali v akademické sféře, tak se na na doktorské studium bere stále více lidí...
|
|
|
Jistě že to bude hodně podobné - hodně záleží pochopitelně na vedoucím DP, ale je nutný si uvědomit, že DP by měl být jakýsi individuální projekt, který student vypracuje sám bez cizí pomoci, aby tím prokázal, zda je toho schopen.
K dizertačkám - to je bohužel smutná pravda, k tomu už postupně dochází. Samozřejmě problém je pořád jeden a tentýž jako u běžného studia, a to jsou peníze. Za každého doktoranda dostává škola (katedra) peníze, za každý doktorský titul rovněž. Navíc se jedná o levnou "pracovní sílu", ať už se jedná o výuku, výzkum, nebo třeba sepisování učebnic.
Ještě čistě obecně k celkovému snižování kvality absolventů VŠ. Je nutný si uvědomit, že hlavní příčina, která k tomu dle mého názoru vedla, byla změna financování VŠ vzhledem k počtu studentů. Momentální systém je založený na tom, že škola dostává peníze na studenta/semestr. Takže je asi vcelku pochopitelný přístup, kdy se školy brání studenty vyhazovat, protože by přišly o peníze. Navíc náš čeká další změna, o které nikdo neví, jak to vlastně dopadne. Někdo nahoře (ne, Bůh to fakt nebyl) usoudil, že intelektuálů s titulem Ing. už máme dost a že přece není problém mít titul Bc. Přeloženo do češtiny - na magisterské studium bude moct pokračovat max. polovina (spíš ještě o něco míň) studentů, kteří složí bakaláře. Problém je s těma bakalářema, protože je hodně škol, kde je tenhle titul prakticky nepoužitelný.
|
|
|
Už 5 let se pohybuji v akademické sféře a snažím se dokončit titul PhD. Obor elektrotechnologie, výzkumný projekt pro soukromou firmu.
Narazil jsme na tři hlavní problémy:
1) Nedostatek informací ze základního výzkumu. Každý chce aplikaci, okamžitě výsledky a finanční zhodnocení do roka a do dne. Nikdo za sto let pořádně neví jak ty baterky, které se všude používají vlastně fungují, zatím mám cca 10 různých popisů z rúzných zdrojů.
Systematický výzkum, který je nutný abych zjistil co dělám, proč to dělám a jak to dělat lépe je běh na dlouhou trať -min.5let, ale to nikdo nechce slyšet a všichni nadávají proč jsem neodevzdal po třech letech blábol jak je zvykem.
2) Doktorandi jsou otroci. Mám tolik povinností absolvovat kurzy, které mi nic nepřinesou, musím vypisovat spousty grantů, které mají malou šanci na úspěch a když tak je z toho zase zbytečná práce navíc bez odpovídajícího honoráře. Musím odučit určitý počet hodin. Musím publikovat vědecké práce dřív než dokončím experimenty a vyhodnotím výsledky, jinak vyhazov ze školy, úroveň tomu potom odpovídá. Nezbývá čas věnovat se naplno výzkumné činnosti.
3) Tristní nedostatek peněz pro studenty. Univerzita se sice topí ve finanční podpoře, ale peníze jsou okamžitě přelévány od vedoucích špiček do soukromých firem přes různé projekty. Jak mám samostatně přežít z 6500Kč ve velkém městě? koleje stojí 2500Kč a z toho zbytku člověk fakt nevyžije.
Výsledek: Mladý akademický pracovník tahá na brigádě radiátory místo aby posunoval svět o kousek dál. Daňoví poplatníci platí nehorázné peníze na podporu vědy a výzkumu, staví se nová centra za stamiliony a jsou popsány tisíce stran na granty a jiné plané sliby. Reálné výsledky nikde nic.
Ad placené školství: To půjde ještě víc do kopru, protože ty penize studenti někde musí vzít, dnes je ještě dost kluků, které ta technika baví a zajímá. Kdo chce zaměstnávat inženýry, kteří mají nejvíc zkušeností se sháněním brigád a opisováním u zkoušek, pokud se jim po práci podaří nezaspat?
|
|
|
Osobně za sebe musím konstatovat, že jsem měl kliku, faktem je, že na naší katedře na stavárně ty poměry fungují trochu jinak, ale mám dost informací od známých, kteří popisují něco podobného, jako Vy.
Vezmu-li to bodově:
ad 1) Základní výzkum je prostě problém - škola sama o sobě si ho nemůže dovolit, protože je extrémně drahej, časově náročnej a nemá zarušenost výsledků. Jediná možnost je uspět s tím v nějakém grantu, ale pokud jsem informován, tak úspěšnost získání grantu hlavně u technických oborů z hlediska základního výzkumu není nijak vysoká. Na druhou stranu chápu, proč dotyční nadávají - je to zaviněno "geniálním" systémem hodnocení výzkumné činnosti, která je měřena počtem výstupů - nikoliv jejich kvalitou. Takže si můžete sepisovat doslova desítky blábolů, za které dostanete body, za které jdou prachy, že?
ad 2) Uvědomte si, že z oněch grantů je financován částečně provoz katedry - opět, systém je nastaven blbě, prakticky bez grantů se katedra neuživí (týká se hlavně menších kateder), úspěšnost se neměří dosažením celkového výsledku, ale tím, kolikrát a jak často publikujete. Hovadina? Samozřejmě, ale tak to prostě je. Grantů se podává hodně, protože úspěšnost není zase tak vysoká a když jich podáte pět, tak se třeba dva chytnou. (mimochodem, je to zajímavý, když já podám grant, tak jako řešitel disponuju spolu s ostatníma s penězma)
Vím o několika grantech, nejenom z naší školy, kde výsledkem bylo s prominutím zkurvení stávající funkční metody na metodu nefunkční, načež dotyční dostali další grant na to, aby danou metodu upravili. Vrcholem z poslední doby je pro mě informace, že jistý zpracovatel grantů, který měl několik grantů na jednotlivé metody posouzení jistých parametrů (přičemž pro každou metodu vydal samostatné TP) bude nyní dělat to, že všechny vydané TP sjednotí do jedněch velkých TP. Pochopitelně v rámci grantu a pochopitelně při tom (doufejme) opraví chyby, které nasekal v předchozích publikacích.
ad 3) Univerzita se topí ve finanční podpoře? Kde to studujete, hele? Protože moje informace konkrétně z ČVUT tomu moc neodpovídají, přinejmenším na stavárně ne (ovšem nedokážu posoudit, jak to chodí na elektru).
Když to srovnám s námi - stipendium jsem měl zhruba stejný, ale doktorandi u nás můžou normálně pracovat kdekoliv jinde na částečný úvazek, přičemž se jim katedra snaží vyjít vstříc, co se rozvrhu týká. Ne, že by to dle mých informací fungovalo na všech katedrách, ale na části určitě. S čímž už se relativně vyžít dá.
Placené školství v našem systému je prostě momentálně nereálné. Co se onoho částečného placení týká, tak motivační efekt tam vidím prakticky nulový, změny, které jsem popsal o něco výš, navíc ten systém zdeformují ještě víc. Trochu zvrhle jsem zvědavej, jak to dopadne, protože je konec roku a zatím ani vedení fakulty ještě neví, jak to bude příští rok řešené z hlediska zkoušek, z hlediska financí a z hlediska VV(věda a výzkum).
|
|
|
doktorandi u nás můžou normálně pracovat kdekoliv jinde na částečný úvazek, přičemž se jim katedra snaží vyjít vstříc
U nás je také taková snaha, ale vše je samozřejmě neoficiální. Čili pokud je vedoucí ústavu nebo školitel pako, tak máš utrum. Navíc také sehnat částečný úvazek není úplná lahoda. Šance je spíše v akademickém či výzkumném prostředí, ale běžné firmy moc zájem nemají. Mě se to třeba povedlo i s tím, že zřejmě je o mě zájem i po ukončení doktorátu, ale třeba kamarád už cca rok shání a stále se mu nic nepovedlo dotáhnout do konce.
Placené školství v našem systému je prostě momentálně nereálné.
No školství ani tak ne, i když až uchzeči a jejich rodiče prásknou do stolu pěstí a začnou se opravdu důrazně ptát, jaké úplatnění budou uchazeči mít, tak se spoustě akademickým pracovníkům opotí čelo a budou muset začít myslet i na studenty. Kde bude opravdu problém, jsou firmy. Vzhledem k investicím do vzdělání a odloženému vstupu do ekonomicky aktivnímu vstupu, budou od firem požadovat odpovídající plat a na to je připraveno opravdu minimum firem...
|
|
|
Pane kolego, nejste u Šourala a Mařenky v Brně? :-)
|
|
|
"Sakra, dejte s tím už pokoj. Diplomová práce má obsahovat přínos vědě? A jinak jste s prominutím zdravej? Chcete mi snad tvrdit, že všichni, kdo vylezou z VŠ, mají být vědci, nebo se něčím takovým zabývat?" - Právě proto jsem to slově "vědě", dal to uvozovok, no vidím, že to nezabralo. Netvrdím, že každý tvůrce DP musí být laureát Nobelovky! Tvrdím, že DP by měla být nějak náročná, jenže dnešní "náročnost" DP je tak na úrovni práce na nějaké střední kopáčské škole!
|
|
|
Tak proč to nenapíšete rovnou?..:-))
|
|
Nevím co autor studoval, ale předpokládám, že matfyz nebo chemii - z okruhů mých známých ze školy jsem totiž vysledoval, že valná většina těchto lidí neuznává jiné vysokoškolské vzdělání něž právě toto.
Ke článku: dané problematice nerozumíte a co je hlavní, práce jednotlivých absolventuů nedokážete využít v praxi, jinak by jste nenapsal takový blábol.
Souhlasím, že tlak na zvýšení počtu vystudovaných je, ale je to spíše snížením kritérií pro přijetí.
Pokud jsou tyto obory k ničemu nejspíše souhlasíte s tím, že vám nebude vadit, když se budou (spíše nebudou) stavit nekvalitní cyklostezky, vaše dítě bude na fotbale trénovat pouze zapálený rodič, který po něm bude v 5 letech řvát ať si drží pravé křídlo, budete číst články podobné těmto (od lidí co vůbec neví), atd.
Přínos těch prací je jednoúčelový (objednávka, poptávka), ale i globální. Mnoho takových veřejných prací, které sledovaly vývoj chování obyvatel, případně skupiny, jsem já využil ve prospěch svého podnikání - můžu říct že úspěšně. Pokud toto neumíte nebo vás to ani nenapadlo, neříkejte, že jsou na hovno.
Ano, rozhodčí je zarážející obor, ale netroufám si hodnotit - nevým co je výstupem.
|
|
|
Dovolím si v něčem kontrovat.
Souhlasím, že tlak na zvýšení počtu vystudovaných je, ale je to spíše snížením kritérií pro přijetí.
Ano, kritéria pro přijetí se snižují - ale zároveň se i snižuje náročnost celého studia a tak, že poměrně radikálně.
Jak mi chcete třeba vysvětlit, že když jsem já před deseti lety ukončoval VŠ, tak nás končilo na katedře šest. Teď končí cca 40 lidí. Přičemž počet nastupujících je stále stejný (pro upřesnění, na ostatních katedrách a fakultách je hodně podobný vývoj). Vidím dvě možnosti - buď došlo k radikálnímu zvýšení inteligence, pilnosti a svědomitosti studentů (ve skutečnosti ale vidím při testech pravý opak), nebo došlo ke snížení požadavků na studenty (což naopak pozoruju celkem zřetelně).
Abych Vás glosoval : dané problematice nerozumíte, jinak byste nenapsal takový blábol.
K závěru:
Přínos těch prací je jednoúčelový (objednávka, poptávka), ale i globální. Mnoho takových veřejných prací, které sledovaly vývoj chování obyvatel, případně skupiny, jsem já využil ve prospěch svého podnikání - můžu říct že úspěšně.
Co je to mnoho? Tím chci říct, jedna otázka je právo na existenci oboru jako takového, věc druhá je počet absolventů v daném oboru. A když vezmu absolventy - kolik z nich se doopravdy věnuje tomu, co vystudovalo (ať už v soukromé, nebo ve státní sféře) a kolik z nich prostě skončí na jakémkoliv administrativním platzu, kde by stejnou práci bez problému udělal středoškolák.
|
|
|
Tak ono už ve starém Egyptě se (dle dochovaných záznamů) říkalo, jak ta dnešní generace stojí za hovno, to že za nás... :-))
Neviděl bych to tak černě, pane.
Když srovnám dobu svého bakalářského studia před x lety s dneškem, nemám vyloženě pocit, že dostudovat vejšku najednou může každej debil.
Ano - školy se v zájmu plusových čísel v kolonce "zisk" snaží leckdy až moc, ale studovat dnes prosté je snažší - třeba i díky internetu. Možná i proto je větší úspěšnost.
(hovořím pouze za svou školu a obor - netvrdím, že jinde to může být jinak).
|
|
|
Zase tak tragicky to nevidím - já nechci ani náhodou házet všechny do jednoho pytle, protože člověk pozná, že někteří studenti mají opravdu zájem a baví je to, o tom žádná. Akorát se zvýšil počet těch studentů, kteří to berou prakticky jako povinnost (včetně předmětů, ze kterých budou dělat obhajobu).
Před x lety žádné bakalářské studium na vysokých školách odborného zaměření nebylo (pardon, byl tam jeden obor o 60 lidech, zbytek byl magisterský).Určitě se shodnu s Vámi na tom, že dnes je to studium o něco snažší díky internetu a počítačům osobně (i když předělávat podesáté výkres člověka opravdu donutí si zapamatovat, jak to má skutečně vypadat...:-)) ). Jenže hlavní snížení nároků proběhlo v předmětech, kde počítače až tak nedominujou - matematika, stavební mechanika, mosty apod. Tj. u zkoušky stejně ten dotyčný musí být schopen příklady vypočítat a někdy i nakreslit bez počítače.
Opravdu si například nepamatuju, že bych pravidelně chodil na zkoušky "prostě to zkusit" a navíc to ještě vyučujícímu klidně přiznat. (co si má člověk pomyslet o studentovi, kterej se po zadání testu zvedne a se slovy "tak tohle jako fakt ne" odkráčí z místnosti?).
|
|
|
Že by to nedal ani náhodou a má lepší náplň pro následující hodinu?
Ale vážně - typnu, že si o něm myslíme oba to samé.
|
|
|
Drzost studentů možná ano - v tom si určitě rozumět můžeme, ale když třeba venku před fakultou na cigáru poslouchám mladé deňáky, jak se baví o ojebání zkoušejícího...často vzpomínám i na svou střední a vzpomínám v tom smyslu, že jsme asi nebyli jiní.
Jinak - v bakalářském jsem měl např. matematiku, v magisterském mám - překvapivě - matematiku. Není určitě snažší. To samé můžu říct o genetice, anatomii i fyziologii - to jsou vědy, které se prakticky desítky let nemění a rozhodně se nedá říct, že by najednou i zkouška z těchto předmětů byla lehčí...nevím, jak u mostů, ale pokrok v objevech kolem živočišné říše asi nedostál takových změn, kdy by mohl jeden říct: "dneska ty mladý to maj mnohem lehčí"...
(opět - v tom, že požadavky škol se možná snižují, se nepřu).
|
|
Právě jsem si vzpomněl na ty humanisty, co stáli vedle nádrží s kaprama s transprentem, že vánoce jsou svátky lásky a ne krve :o)
Majzl jsem totiž kapra paličkou, a čekám až dokrvácí. Dodržuje tu ještě někdo thrrrrradice, nebo je to tu samej humanistickej citlivka? :D
|
|
|
vrrrahu...no, dost keců, jdu vzít štípačky a ostříhat ploutve, hlava už je pryč a pilka omytá...a pustím si k tomu Kubišku:P
|
|
|
Ploutve se s dovolením vyřezávají nožem ven i s lůžkem, bo je plné drobných kostiček. Ploutef hřbetní se pak ořízne z obou stran až ke kosti a vytrhne se po vzoru Predátora ven.
Já mám puštěné koledy :)
|
|
|
nj, rozhazovační pražáci, prej i s lůžkem...a to maso s tou spoustou kostiček se jako vyhodí kočce, nebo jak?:)...mě jednou přinesl kamarád živýho kapra na místo, kde byl jen tupej nůž, kladivo, štípačky a pilka na železo...poradil jsem si a od té doby udržuji tradici:)
|
|
|
Vono se to stejně neda s tema kostma žrat. Jo, normálně to dostávaly kočky, ted to asi dá nějakej vágus. :o)
|
|
|
nedá, no:)...tak dík za tipy:)
|
|
|
Vidím, že jsi jeden z mála, co si na to umí zajít. Jenom doplním, že podobně jako s ploutví hřbetní je nutno naložit i s ploutví řitní.
Mimochodem, měli jsme řízky z amura a je to vynikající.
Samozřejmě, likvidovali jsme zásoby mých loveckých úspěchů. Rybář a myslivec přece nebude kupovat ryby.
|
|
|
Bejvávalo, teď jsem rybář v záloze :) Ale proutek grafiťák a naviják Shimano jsou připraveni. Řitní ploutev řeším až na talíři, vcelku mi nepřekáží.
|
|
|
Majznout kapra paličkou do kebule nedokážu, bo jsem měkkýš. A kdybych to dokázal, asi by mě na něj přešla chuť. Musel bych ho leda zastřelit, to bych snad zvládnul. Nebo by mě ten kapr musel nějakým způsobem dost nasrat, to by taky šlo. Ale umlátit paličkou nevinnou rybu, na to muší být nátura. Koneckonců - každý ví, že kdo nemá rád kapry, nemá rád lidi.
|
|
|
Aha, huuuumanista :)
Já mám třeba kapry rád, a proto jim dopřeju rychlou smrt v nejlepším věku :D
|
|
|
jo, to je zajímavý případ univerzální lásky. ať jeden sype do krmítka ptákům anebo vidí v srně pouze pobíhající guláš, pořád je to o veliké lásce ke zvířatům.
|
|
|
Tak jistě. A navíc je třeba doma čas od času něco zabít pro výstrahu, aby si žencký uvědomily, že ty cákance krve na stropě, stěnách a podlaze jsou vlastně jen nepatrný problém, v porovnání například s tím, že kdyby moc remcaly, tak by třeba mohly být taky jejich :D
|
|
|
jako že v každém programátorovi dříme kus pořádnýho Dextra ? tak vo tom žádná... :o)
|
|
|
Tak já jdu na to, gourmetské orgie začínají. Přeji vám, chlapi, šťastnou a veselou vánoční žranici.
|
|
|
Komu nebude ráno blbě, ten se večer pořádně nenajed :o)
|
|
|
Aj Tobě, až do bezvědomí.
|
|
|
Podařilo se, sotva dýši. Miluji vánoce.
|
|
|
taky sem byl měkkejš...než mi došlo, že je to vostuda, že maso je zdravý a že než to nechat na ostatních, je lépe zvíře rychle usmrtit vlastnoručně...definitivně mě v tomhle utvrdil pohled na naší mámu, jak klofe několik předlouhých okamžiků sekerou do slepice a ta ne a ne se s tou hlavou, potažmo s životem rozloučit...chce to odhodit ostych a probudit v sobě lovce:)
btw: živočišstvo mám rád a nejvíc mi na tom zabíjení vadí, že si nejsem jistej, jestli to dokážu instantně...ale to chce praxi, jinak to nejde...
|
|
|
|
tak já jsem objednával přes net tradiční hovězí buritos, nějakou pizzu, italský salát atd., abych měl navařeno, leč dnes nevaří, takže jsem začal řešit, co tradičního uplácám sám a pak zabušil soused a přinesl salát a kapra. takže tradiční to nakonec mám, ale jinak je třeba říct, že chlapci s káděma na kapry to maj postavený na chodníku blízko vozovky, takže když ta vycákaná voda zmrzne, dost ohrožují bezpečnost na silnicích. takže já bych to ve městě zakázal a pokutoval. navíc jeden kaprodealer si položil podběrák tak šikovně do silnice, že jsem mu ho včera na Pankráci málem přejel. takže z hlediska humanity nevím, z hlediska bezpečnosti je to celé na hranici zákona.
|
|
|
Já bych to bez milosti střílel...žádnej soud, žádná porota - hnedka na popravu :)))
|
|
|
asi tak. šidí na váze, při práci pijí alkohol, ohledy na okolí 0,00nic...dvě dávky.
|
|
|
U nas na jizni Morave se v nasi rodine na Stedry vecer jedly vzdy veprove rizky s videnskym salatem a zachoval jsem to i po presunu sem na sever Cech ... s humanismem ci citlivosti to ovsem spolecneho nema nic ... navic ja ryby obecne nerad, takze mi to vyhovuje i jinak ;-)
|
|
|
Separatisti ... :O)
Dávám si na tvoje zdraví jednoho panáka po večeři :D
|
|
|
Do ted si deti rozdelovaly darky, az ted jsem si taky nalil ... na zdravi :-)
|
|
A proč já se mořím s překladačem XQuery do C++, když se dneska dávají diplomy za Ordinaci v růžové zahradě? xDDDD
|
|
Vážený pane,
obdivuji Vaši odvahu napsat tyto dva články, které myslím pasují jako pověstný Jandákův hrnec na prdel. Mohu kdykoliv odpřísáhnout před soudem, že 4 z 15 studentů přírodovědné větve MU (nebudu blíže specifikovat) neovládali trojčlenku. Takže asi tak.
|
|
|
A tak já nevím...pokud např. 4 z 15 geologů nebo molekulárních biologů neumí trojčlenku, je to docela v normě, protože ji při studiu nepotřebovali, je to jejich věc.
Co se týče odpřísáhnutí přes soudem, tak pokud máte na mysli "Justici ČR, s.r.o.", tak to jste pro to odpřísáhnutí zvolil pěkně zvrácený důraz, to budu spíše věřit slovům Romské věštkyně, než vaší přísaze před soudem.
|
|
|
Také nevím... jestliže geolog nebo molekulární biolog při svém studiu nepotřeboval trojčlenku, nebylo s tím studiem něco v pořádku. Rozhodně bych za takové studium žádal vrátit školné...
|
|
|
Takové ty hlášky "nedá dohromady trojčlenku" jsou takové ty pregnantnosti, aby všichni viděli. Když chce někdo o někom říct, že neumí počty, tak zvolí nejjednoduší nějakou operaci a prohlásí, že ji dotyčný neumí, aby tím vyjádřil status quo. A co je tak nejjednodušší v matematice? Sčítání říct nemůže, to by mu nikdo nevěřil. Tak řekne tzv. trojčlenku. Co může být jednoduššího než sestavení rovnice. To se probírá (nebo alespoň já jsem to probíral) v čtvrté a páte třídě základní školy a příklady tohoto typu byly základem matematické části přijímaček na osmiletý gympl. Čili všichni tuší, že trojčlenku umí každý (samozřejmě příslušník zatím majority), ale zní to hrozně krutě, von jako neumí trojčlenku. Je to asi jako "neumí do pěti napočítat", přičemž bychom někoho takového blbě hledali.
Ale zpět k problému. Napsal jste jinou nervy drásající větu, nebylo s tím studiem něco v pořádku. Rozhodně bych za takové studium žádal vrátit školné.... OK. Uveďte mi laskavě nějaký příklad, kdy potřebuje molekulární biolog nebo geolog při svém studiu trojčlenku. Ale co při studiu, řekněme i při své praxi. Nestojím o obecné bláboly, chci příklad. Ukážu vám jak vypadá příklad. Tohle
https://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2012/Bi4020
je předmět, kterým jsem před nějakými těmi lety úspěšně prošel. Ne, že by to byl můj obor studia, ale mol. biologie mne bavila na gymplu, tohle byl náročností nejobávanější předmět ze všech vyučovaných molbio, a tak mi to přišlo jako príma čelenž a předmět jsem si zapsal. Na zkoušku jsem se musel učit týden. Nelituju, protože si toho hrozně moc pamatuju dodnes. Na té stránce uvidíte "osnovu". V ní jsou nadpisy kapitol. Podívejte se na zmiňovanou problematiku a napište mi jeden příklad tročlenky, bez které se molekulární biolog nehne, to jak při studiu, tak při své praxi v nějakém labu.
Geologii si musíte najít sám. O té vím asi jako o gender studies. Těším se na příklad.
|
|
|
K prvnímu odstavci: máte naprostou pravdu... Přesně tak je třeba rozumět mému tvrzení o kvalite studia a vracení školného. Chtěl jsem tím (asi blbě) naznačit, že se mi zdá problematické provozovat studium vyšších stupňů bez splnění jistých vstupních předpokladů.
Mmch. nevěřím na teorii, že stačí naučit se to, co budu potřebovat - domnívám se, že bez trochu širšího záběru se v tom pak budu dost plácat...
Konkrétně: jsem moc rád, že nerozumíte geologii. Já taky ne...
Molekulární biologii nerozumím taktéž, ale molekulární biolog musel absolvovat kromě stejnojmenného předmětu též další předměty stejnojmenného oboru, kde je jistě i nějaká biofyzika a biochemie...
No a v laboratoři (troufám si říct nejen chemické) se bez trojčlenky neobejde nikdo...
Ano, je to nadsázka - oba přece víme, že v reálu tu trojčlenku (třeba při ředění reagencií) každý používá úplně automaticky...
Ale to nic nemění na tom, že se ve výuce až příliš často naráží na drobný problém, že není na čem stavět a musí se napřed zpevňovat základy - a to je také jeden z důvodů neutěšeného stavu VŠ...
|
|
|
Nebyli to geologové, ale lidé, kteří budou trojčlenku potřebovat každý den. Tak jsem si halt na cvikách zařval "vypadni!" a oni se to do příště radši doučili.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Bída českého vysokého školství v obrazech II
|