O novele zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále „ZoSP“),
zavádějící tzv. „objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“ za vybrané
dopravní přestupky, toho bylo napsáno již mnoho, stejně jako o metodách,
jak se s „výzvou k uhrazení určené částky“ od úřadu, popřípadě se samotným
správním deliktem, vypořádat (viz např. články na D-FENS zde
a zde).
O jedné metodě, jak nutnost zaplatit výpalné poslat do věčných lovišť,
zatím řeč nebyla. Je jí využití doručení fikcí.
Pokud vás úřad obešle s výzvou k uhrazení určené částky, jelikož vaše
vozidlo bylo „automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy“
zachyceno při něčem, co zdánlivě může připomínat naplnění formálního znaku
přestupku, případně někde špatně parkovalo (§ 125f odst. 2 písm. a) ZoSP),
můžete buď do 15 dnů zaplatit, výzvu ignorovat a neudělat nic (pak vám
ovšem jako provozovateli hrozí zahájení řízení o uložení pokuty za správní
delikt) nebo sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku.
Sdělení údajů řidiče má několik standardních variant: nejpoužívanějšího
cizince, osobu pohřešovanou či hledanou, osobu zemřelou, osobu smyšlenou
apod. Všechny tyto varianty mají své výhody i nevýhody, jejichž rozbor
by vydal na samostatný článek. Mně ovšem v tuto chvíli jde výhradně o dosud
neprobíranou variantu „doručení fikcí“.
Takže: co následuje, pokud úřadu sdělíte totožnost řidiče, ať už jakoukoliv?
Podle dosavadních zkušeností se zdá, že ve většině případů již nenásleduje
nic. Občas ale ano. Konkrétně Magistrát Praha uvedenému „pachateli“ někdy
posílá dopis, v němž mu sděluje, že byl provozovatelem vozidla označen
jako řidič, v čem měl spočívat přestupek, a rovněž mu umožňuje uvést své
osobní údaje v pasáži začínající větou: „Uvedeného protiprávního jednání
jsem si vědom, a proto uvádím údaje potřebné k určení mé totožnosti (údaje
vyplnit čitelně hůlkovým písmem).“ Zde má řidič vyplnit kolonky jméno a
příjmení, narozen, bytem, dne, podpis řidiče. Po vyplnění sebeudavačského
elaborátu ho odesílá poštou zpět na úřad. Následně je o pokutě rozhodnuto
příkazem podle § 150 správního řádu http://www.sbirkazakonu.info/spravni-rad/prikaz.html.
Úřad řidiči písemnosti v případě jejich fyzického nepřevzetí doručuje
fikcí, což znamená, že pošta nechá dopis 10 dní uležet a poté ho hodí do
schránky; dopis se každopádně posledním dnem lhůty považuje za doručený,
i když ho adresát fyzicky nepřevzal. (§
24 odst. 1 správního řádu). Vtip je v tom, že takto lze doručovat na
jakékoliv, i smyšlené jméno. Jediné, co k tomu potřebujete, je platná adresa
a poštovní schránka se jmenovkou. Nic víc. Na rozdíl od fyzického doručení
totiž nikdo nikomu neukazuje občanku ani nic nepodepisuje. Pokud vám tedy
výše uvedená žebračenka ohledně „uhrazení určené částky“ přijde, lze použít
následující postup:
Vymyslíte si jméno a datum narození řidiče. Je lepší vyprodukovat na
první pohled cizokrajně znějící jméno, protože u českého by se úřad mohl
v kombinaci s datem narození pokusit o lustraci řidiče v registru obyvatel
a zjistit, že dotyčný neexistuje, což je drobná komplikace. U takového
Kurta Svensona nebo Ibrahima al Džalláha tento problém odpadá. Dále uvedete
svou poštovní adresu, papír za Kurta (zůstaňme u tohoto jména) podepíšete
a odešlete zpět, jak si úředník a spravedlnost žádá. A samozřejmě nezapomenete
na to hlavní – nalepit na svou poštovní schránku jméno piráta, který jezdí
vaším autem. To je vše, nyní již nezbývá než čekat, zda bude viník obeslán.
Pokud ano, pošta bude Kurtovi doručovat psaní z úřadu. Jelikož ho nezastihne
a zásilku mu nepředá, hodí do schránky výzvu s poučením, že si může dopis
do 10 dnů vyzvednout atd. Kurt bude výzvu logicky ignorovat, takže pošta
po uplynutí lhůty vhodí dopis do schránky, kterou s Kurtem sdílíte. Schránku
vyberete, dopis otevřete, pěkně vyplníte Kurtovy osobní údaje a přiznání,
že tím pirátem silnic je skutečně on, jeho jménem to podepíšete a pošlete
zpět na úřad.
V tuto chvíli pro vás jako provozovatele celá věc končí a jste z toho
venku. Jak je to možné? Protože § 125 odst. 4 ZoSP říká, že „Obecní úřad
obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná,
pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a a)
nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti
odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o přestupku
zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“
V tomto případě úřad ví, proti komu má vést řízení a jelikož se řidič přiznal,
bylo mu spáchání přestupku také prokázáno (způsobem a v míře dostačující
k uložení pokuty příkazem; vydání příkazu přitom může být prvním úkonem
v řízení).
Úřad následně pošle pokutu příkazem. Vy můžete hned po odeslání identifikačních
údajů jmenovku pachatele ze schránky sundat, takže pošta by měla dopis
vrátit úřadu s tím, že adresát je neznámý (schránka s tímto jménem tam
není, není komu doručovat, a to ani fikcí). Případně – a to bych udělal
já – ještě můžete počkat a nechat fikcí doručit i příkaz. Možná se zasmějete
při četbě toho, kolik Kurt za svůj přestupek vyfasoval a jak úřad potrestal
člověka, který nikdy neexistoval. Pokud navíc Kurt ve lhůtě do 8 dnů nepodá
odpor – a to on zcela jistě neudělá – příkaz nabývá právní moci.
Úřad se z něj pak patrně pokusí pokutu vymáhat, ale opět – není komu
a kam doručovat, a hlavně to už není váš problém a nemusí vás to zajímat.
Ze skutečnosti, že Kurt nezaplatil, pro vás nic nevyplývá.
Jedinou případnou slabinu této metody vidím v tom, že je vhodná spíš
pro obyvatele paneláků nebo činžovních domů. Určitě bych si fiktivního
Kurta fiktivně nenastěhoval do svého rodinného domu. Důvod je jednoduchý:
eventuální exekuce. Fakticky vzato by se to sice stát nemělo, ale docela
dobře si dokážu představit, že v tomto absurdistánu bude uvalena exekuce
na neexistujícího člověka a majetek půjdou zabavovat na adresu, kde nikdy
nebydlel – a to, bohužel, na vaší. V případě paneláku toto nehrozí, tam
ať si exekutor klidně zkoumá 50 poštovních schránek nebo obchází byty a
hledá neexistujícího Kurta.
Jména lze pochopitelně donekonečna obměňovat, případně používat stále
stejného pachatele až do chvíle, kdy je uznán vinným. Pak stačí jméno na
schránce nahradit někým dalším, začít úřadu sdělovat nové jméno a jede
se dál.
Je možné, že tato metoda má nějaké zásadní slabiny, které jsem nedomyslel,
nebo se naopak dá ještě významně vylepšit, pozměnit apod. Případné podněty
uvítám v diskusi pod článkem.
11.04.2014 -es-