Je zajímavé, že čím větší je nezaměstnanost, tím víc si firmy stěžují,
že si musí vystačit se špatnými, nekvalitními zaměstnanci. Je to zajímavý
jev (a podobný objev učinil už sir Humphrey před třiceti lety).
Jako chápu, že není potřeba mít kvalitní zaměstnance, protože nejde
v první řadě o produkt, nebo o službu, ale o to, vydělat peníze. Proč by
měli novináři umět psát česky? Myslíte, že nějaký čtenář Novinek je přestal
číst jen kvůli tomu, že novináři jsou z Číny a Indie? U nás máme obchodní
centrum a na reklamním poutači je chyba. Myslíte si, že kvůli tomu, že
zaměstnanec reklamní agentury neumí česky, nebyla tato oslovena touto zakázkou?
Nebo že její produkt byl následně odmítnut? Proč by? Správně usoudili,
že kvůli tomu o zákazníky nepřijdou. A že by si toto selhání vynutilo vyhození
daného zaměstnance a pro nové zaměstnance by byla vyžadována znalost čtení
a psaní? O tom dost pochybuji.
Objevil se tu článek o
nezaměstnanosti.
Problém s prací je opět ten, jestli chce dotyčný pracovat a nebo vydělávat
peníze. Opravdu nepochybuji, že pro toho, kdo pracuje zdarma, jen pro vlastní
uspokojení, je práce dost. Ale obchodu: Já nabízím tohle a chci za to tolik
× já chci tohle a nabízím za to tolik, toho na uživení moc není. Proto
se řemeslníci nechávají posledních 5 let ve velkém zaměstnávat. Mají víc
peněz za méně práce a navíc neparazitují na společnosti
Nerad píšu článek o článku, ale tento mi velmi pomohl uvědomit a ujasnit
si některé věci.
První je, že člověka není schopno uživit 10 procent lidí v populaci,
kteří jsou příčetní, mají představu o ceně věcí a jisté nároky na kvalitu
provedení a služeb. A dělat pro 10 procent a 90 procent zároveň, to nejde:
Tak tady máte nabídku, je 3× dražší, než pro Lojzu, protože vy jste rozumný
člověk... To by urazilo vás, Lojzu, i mě.
Druhá je, že lidé z tohoto článku kupodivu nejsou nezaměstnaní, ale
pracují. Problém je možná v tom, že zaměstnavatelé, nebo jimi pověřené
osoby, si instinktivně vyberou ve 100% případů ty nejhorší možné zaměstnance
ze všech přihlášených (já ani vy nejsme výjimkou). Pokud někoho na pracovním
pohovoru odmítnou, je moc dobrý a řekl si málo. A výše jsme si ukázali,
že chyby a vady vlastně nevadí...
A třetí věc, tu jsem použil v nadpisu:
"Kohn, nechtěj koupit vagon svíček? Za dvě koruny kus. Normálně stojí
dvanáct."
"Ale dyť ty svíčky nemaj knoty!"
"Poslouchaj , Kohn, chtěj svítit nebo prodávat?"
Takže otázka na závěr, chcete udělat pro zákazníka dobrou práci a nebo
neumřít hlady?
P.S.:
Je jasné, že za revizi je víc, než za opravu. Revize být musí a papírování
je opravdu vždy dražší, než účelná práce. Lidem prostě musíte dávat cenu
nikoli tržní, ale pocitovou (jejich pocit, ne váš) a "vyměnit takovou blbost,
co byste za to nechtěl," že. (Jo a když o tomhle píšu, u nás se to řeší
tak, že se voda v trubce před a za ventilem zmrazí pomocí svorek chlazených
ze sněhového hasícího přístroje a nemusí se vypouštět).
30.11.2014 barkas.b.bozi