Komentáře ke článku: Krásný nový svět papírových peněz I. (ze dne 28.05.2007, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Nevim, ale prijde mi to nejake strasne dlooooouhe. Necetl jsem to moc daleko, ale v prvnich nekolika odstavcich je slozite vysvetleno, ze penize jsou jen prostredkem smeny zbozi, jejich ciselna hodnota je irelevantni (na rohlik za jeden cesky camrlik vydelavam stejne dlouho, jako na rohlik, ktery bude stat po nejake dobe camrliku 8000). To snad vsichni vime a Vohnout tomu stejne neveri, pac v sedesatym patym stalo kafe 4.50 a ted stoji 4.90 (Standard) a i jiny veci se kufefsky zdrazily. Pivo! A co Chleba! Dyt stoji nekolikrat vic... Nevim, pro koho je clanek urcen, jdu cist dal, snad se k necemu prokousu...
|
|
Tohle je opravdu perla. Skvělé gratruluji. Teprve až při těchto úvahách a závěrech je možné odhalit SKUTEČNÉ jádro a SKUTEČNOU podstatu mnoha problémů zde diskutovaných.
Podstatou je stát jako takový. Jedno zda islámský, fašistický nebo demokratický. Přitom základním zdrojem moci státu jsou daně a měna.
|
|
|
Ještě doplním,
... článek je perfektní a s velkou částí souhlasím, nicméně závěr je zcela mylný a optimistický. Při krachu a krizi v žádném případě nedochází k oslabování státu, ale naopak k jeho posilování. (myslím, že Argentina je tak trochu podobný příklad) Navíc obvyklým očistným kataklyzmatem bývá válka. Válka je nástrojem státu pro velký úklid. V poslední době se válka vyvážela mimo Evropský kontinent, nebo na jeho okraj, ale při skutečně velké krizi se snadno vrátí.
Mediální masáž prováděná již mnoho desetiletí nikdy nedovolí mase vnímat stát v takovém úhlu, v jakém je nahlížen v tomto článku. NIKDY. Krize nekrize. Naopak, v případě krize budou likvidovány poslední zbytky nezávislých lidí.
Nebýt toho, že historicky umožnil americký kontinet utvořit přistěhovalcům na dlouhou dobu velmi slabý stát, byla by už Zeměkoule dávno v orwellovské době. Očistný vliv amerického kontinentu je ale již dávno vyčerpán. Teď buď objevíme cesty do vesmíru na jinou planetu, kde se americký proces zopakuje, nebo upadneme na dlouhá staletí do temna.
|
|
|
To je, myslím, taky příliš odvážné. Jediné, co se teoretikům v téhle oblasti podařilo prokázat, je fakt, že ekonomický vývoj určitého společenství v době krize přímo závisí na jeho ekonomické kultuře - jde o známé Hofstedeho, nebo Trompenaarosvy indexy.
Takže platí spíš to, že společnosti s vysokým indexem feminity, vzdáleností mocenských pozic a vysokým indexem vztahu k nejistotě tíhnou k posílení státu (který se postará) a oproti tomu společnosti jako je USA, s vysokým indexem MAS nízkým UAI a PDI se začnou starat víc o sebe a stát minimalizují.
V ČR je zvlášť UAI hodně vysoký (cca 70) spolu s nízkou maskulinitou, takže: ať žije sociální rozbujelý stát!
Ale jinak pěkné shrnutí, člověk by si ty věci ze školy měl čas od času zopakovat :-)
|
|
Jen by mne zajímalo KDO a JAK kontroluje centrální banky, potažmo státy?Komu se zpovídají?Jak lze zabránit tomu že jeden stát/centrální banka emituje mnohem více peněz než "přizná" a tím poškodí ostatní státy/banky?Což mne přivádí na myšlenku že vytisknout mnoho mnohomoců např. USD a dát je do oběhu by byl mnohem účinnější "teroristický čin" než sebevíc oddělaných amíků na poušti. Přitom realizace (alespoň co se týče dolaru) nemusí být tak složitá, nevíte někdo zda-li se již něco podobného v praxi použilo?
|
|
|
Dolar je celosvetove nejfalsovanejsi mena. Zabit nekolik amiku na pousti je akt demotivujici americke vohnouty k dalsim cinum. a falsovat menu, aby se dosahlo poskozeni statu, to se dela odjakziva. Nemci za WWII na to dokonce zamestnavali desitky nejsikovnejsich zidu v lagrech.
|
|
|
Stejně tak angličané (spojenci) tiskli říšské marky jak o život ...
|
|
|
Musite si uvedomit, ze existuje rozdil mezi penezi a obezivem. To, co drzite v rukou, je obezivo. Dneska je toho realne par procent. Naprosta vetsina penez (prez 90%) fyzicky neexistuje, je v elektronicke podobe na bankovnich uctech.
Centralni banka netvori penize, pouze nastavuje pravidla, za jakych komercni banka penize muze vytvaret. Tvorba penez probiha pomoci tvorby uveru, zanik penez pomoci splaceni uveru. Je to hodne moc komplexni problematika. Dobra literatura na tohle tema je od Jilka - myslim ze se jmenuje neco jako Centralni bankovnictvi.
On obecne hodne malokdo vi, co se vlastne deje v bankovni sfere, jak konkretne fungujou ty mechanizmy... je to docela narez.
|
|
|
No ja nevim, ale mam pocit ze jeste ucinnejsi zpusob jak zlikvidovat dolar by bylo zacit obchodovat s ropou i v euro...
|
|
|
Několik pokusí už tu bylo (Iranská ropná euroburza).
Je však třeba si uvědomit, že dollar nemá dominantní postavení jen díky tomu, že za něj šejkové prodávaj ropu.
Nad vodou dollar drží například ještě Čína s ohromným množstvím amerických dluhopisů.
|
|
|
A jak to s ni dopadlo? A jestli se zacne obchodovat (petro)euro, cinani nebudou mit duvod drzet si jen dolary, myslim ze to pak pomalu rozdeli na 2 poloviny...
|
|
|
CB peníze ve skutečnosti přímo netiskne, jejich množství kontroluje pomocí TZV OMO(open market operations) a sama neví kolik nových penez vytvořila. To kolik penez CB vytvoří záleží jen na tom, kolik si komerční banky za danou urokovou sazbu pujčí, tzn CB to sama vůbec nemůže ovlivnit. To kolik penez banka vytvořila zjistí pomocí indikátorů inflace(index spotřebitelských cen) a promárně podle těchto indikátorů se řídí při stanovování urokových sazeb.
Nové peníze se v praxi do oběhu dostávají takto: CB -> komerční banky -> akcie -> firmy.
|
|
Velmi zajímavé. Děkuji. Těším se pokračování
|
|
- centrální banka NESMÍ poskytovat vládě úvěr, jinak řečeno nemůže jí natisknout peníze
- centrální banka NEBUDE zvyšovat inflaci; většina CB má ústavou dán úkol udržování stabilní cenové hladiny. Ta je definována tzv. inflačním cílem, který je pro ECB dvě a méně procent
- centrální banka NEPRODUKUJE zadarmo peníze pro spolek spikleneckých mocipánů. V realitě CB nastaví úrokovou sazbu, která se posléze promítne do komerční ceny úvěrů, za kterou si peníze může půjčit každý
- při stabilní a očekávané inflaci, kterou ECB stejně jako třeba ČNB bezpochyby zajišťuje, k žádnému přerozdělování nedochází
- naopak k přerozdělování dochází v případě zlata, protože samozřejmě není nikde dáno, že cena výroby suroviny zlata se rovná hodnotě zlata jako měny
- zlato navíc nemá stálou hodnotu, jeho hodnota kolísá více než hodnota stabilní papírové měny
- nelze zajistit, že zásoba zlata poroste stejně rychle jako reálný důchod. Argument, že cenová hladina se přizpůsobí je jen teoretický, ve skutečnosti je na trhu spoustu rigidit, které pokles cen a mezd nedovolí. Viz průběh velké krize v ČSR kvůli zlatému standardu
- dovolím si tvrdit, že ani dolar, ani eurozóna zatím nesměřují k velkému krachu... případně by to chtělo nějaký ten předpokládaný termín velkého zhroucení zveřejnit, jak to činí kupříkladu Strážná Věž...
|
|
|
"zlato navíc nemá stálou hodnotu, jeho hodnota kolísá více než hodnota stabilní papírové měny"
O ostatnich vecech polemisovat nebudu, ale neni vami uvedena veta neco jako "vrteti psem"? Kolisa cena zlata, nebo kolisa cena papirovych penez? Tvorba cen je samozrejme nedokonala a opozdena, takze zmenu hodnoty penez tak, jak realne probiha, bezny spotrebitel nevidi.
|
|
|
Není. Za stejné množství si každý rok koupíte pouze o něco málo menší množství spotřebního koše než rok předchozí. Pokud se CB dobře trefí do inflačního cíle, tak dokonce dopředu víte o kolik méně. Oproti tomu cena zlata kolísá mnohem více, čili za kilo zlata si jeden rok koupíte určitou část spotřebního koše a další rok třeba to samé a nebo taky půlku.
Změnu hodnoty peněz běžný spotřebitel samozřejmě vidí, když chce, od toho se publikuje index spotřebitelských cen. (inflace)
|
|
|
Nejde tady náhodou o rozdíl mezi dlouhodobými a krátkodobými změnami ceny?
|
|
|
Moc nerozumím otázce, cena zlata kolísá krátkodobě i dlouhodobě...
|
|
|
Jistě, ale krátkodobě kolísá v porovnání s měnou mnohem víc, kdežto dlouhodobě cca nastejno, ne-li méně (lépe: zhruba v korelaci s objevenými či očekávanými zásobami zlata celkem). Nebo ne?
|
|
|
Tam kromě nabídkové strany (ty naleziště) hraje roli poptávková strana. Zlato je normální komodita jako každá jiná a jeho cena se tak řídí zákonem nabídky a poptávky. Když - jak tu někdo říkal - se najde levnější náhrada zlata pro elektrotechniku, tak prakticky ze dne na den jeho cena klesne. Nejen cena peněžní, ale i cena relativní vůči ostatním komoditám.
|
|
|
Právě že ne. Pokud vezmeme za standard uzavírkové ceny jednotlivých 31.12. několika let po zpátku, vypadá to takto:
1910 20.67
1920 20.67
1930 20.67
1940 34.50
1950 40.25
1960 36.50
1970 37.60
1980 641.20
1990 423.80
2000 272.15
2005 513.00
Přestože bychom mohli proložit trendovou čáru mezi rok 1910 a 2005 a tvrdit, že vztah mezi inflací a cenou zlata je daný, úseky mezi těmito dvěma body tomu nenasvědčují. Každopádně zatím nelze jednoznačně rozhodnout. V problému se kříží tolik různých vlivů provázaných navzájem, že prostě není dostatek údajů pro seriózní závěr(jakkoliv se sto let zdá být dostatek času).
Článek obecně vypichuje nedostatky měnové politiky řízené centrálními bankami, ovšem nese jisté znaky nebezpečného fundamentalismu. Fakt, že oproti autorovi je M.Friedman levičák, ještě nic neznamená, ovšem záměrné překroucení mechanismu vzniku peněz už je poněkud alarmující. Podobné názory zde v Česku prezentuje Liberální institut, jehož dominantní tváří je jistý předlistopadový "politruk" nejmenované univerzity. Obrázek si tedy udělejte. Ač tedy předestřené názory a myšlenky vypadají zajímavě, chce to zdravý odstup a hlavně hezky pravicově přemýšlet vlastní hlavou.
|
|
|
ještě noticka, ta data o cenách zlata jsou z http://en.wikipedia.org/wiki/Gold_as_an_investment
|
|
|
Tvorba cen neni dokonala. Tedy zmena hodnoty penez se neprojevi okamzite na cenach zbozi a sluzeb, mimo jine proto, ze zbozi lze skladovat, existuje jista setrvacnost atd. atd. Proto argument o vrteni psem zustava - jak volatilni je cena penez muzete nazorne videt treba ve FOREXu.
Nicmene stabilni cenova hladina a inflace, to prece nejde dohromady. Stabilni je stabilni, "stabilni" neznamena "rostouci". Inflace je kradezi. To, ze vas rok predem informuji, ze vam z penezenky vezmu 1000 Kc, neznamena, ze se nebude jednat o kradez. Naopak, ceny v systemu s pevnou menou by mely klesat, protoze roste produktivita prace (jiste, casto i pridana hodnota vyrobku, ale pak uz nelze hovorit o rustu ceny).
|
|
|
Stabilní cenová hladina ve smyslu cílů CB znamená stabilní inflaci. Mírná inflace má oproti nulové inflaci výhody - umožňuje mírnit důsledky rigidit, umožňuje větší flexibilitu reálných úroků... Uznávám, že lingvisticky v tom rozdíl je. Krádeží je neočekávaná inflace, protože v peněžence máte jen likviditu nutnou na každodenní život. Peníze, co máte v bance s očekávanou inflací počítají.
|
|
|
Peníze, co máte v bance s očekávanou inflací počítají.
Ano? Znate vyse urokovych sazeb? Tusite, vubec ze jsou *POD* mirou oficialne zmerenou inflace?
Mírná inflace má oproti nulové inflaci výhody - umožňuje mírnit důsledky rigidit, umožňuje větší flexibilitu reálných úroků...
Mirna kradez ma oproti nulove kradezi take jiste vyhody, treba ty, ze lakotny skrblik je pripraven o majetek, ktery prece muze spolecnost vyuzit lepe. Podobna logika.
Takze jeste jednou - kdyz vam rok predem sdelim, ze vam vykradu byt, prestava byt kradez objektivne spatna? Nebude naplnena skutkova podstata takoveho cinu? Prestava v tu chvili kradez byt kradezi?
|
|
|
On vas nekdo nuti drzet vetsi obnosy v bance nerku-li na beznem ucte? Jaky vam banka da urok je veci smlouvy mezi vami a bankou. Jestli se vam urok nelibi, kupte si za penize akcie nebo treba zlate cihly.
|
|
|
Prectete si to, co pise oponent - tady neni rec o tom, jestli nekdo je ci neni povinnen mit penize v bance, ale ze uroceni penez v bance s inflaci jiz pocita. Jinak samozrejme mate plnou pravdu, ale to neni predmetem sporu.
|
|
|
- Já říkám, že úroky v bance aktuální inflaci zohledňují. Vůbec nikde jsem neprohlásil, že úroky na běžných účtech inflaci musí převyšovat. Musíte si uvědomit, že vedení účtu a služby s ním spojené je servis, který musíte nějak zaplatit. Pokud o tento servis nestojíte, tak si ho nekupujte a Vaše hodnoty si uložte klidně do zlata. Nebo do čehokoliv jiného, to je Vaše věc. Každopádně některým z nás ostatních peníze značně usnadňují život a části tržního úroku se rád vzdám už jen za to, že si kdekoliv můžu jít k bankomatu, popř. rovnou zaplatit kartou.
- nevím, proč pořád operujete s nějakou krádeží. Já říkám, že očekávaná inflace krádeží NENÍ, takže Vaše analogie je úplně mimo. Prostě když všichni vědí, že bude inflace 3%, tak za stejné zboží zaplatíte o tři procenta víc, za stejnou práci dostanete o tři procenta víc a smluvní reálný (klidně tedy záporný) úrok bude nominálně navýšen o tři procenta. Kdo Vám co krade?
|
|
|
Musíte si uvědomit, že vedení účtu a služby s ním spojené je servis, který musíte nějak zaplatit.
Ano, proto platim poplatky za vedeni tohoto uctu. Co ma servis banky mit spolecneho s inflaci, to vazne netusim.
Kdo Vám co krade?
Co treba realnou hodnotu penez v me penezence? Nominalni hodnota je irelevantni, to, co mne zajima, je realna hodnota. Tu penize diky inflaci ztraci. Aneb: "Já říkám, že očekávaná inflace krádeží JE". Kdyby CB dalsi nekryte penize nevydala, nic bych neztratil.
|
|
|
- Jsou poplatky fixní a mimoto ještě i marginální. Dejme tomu, že máme na trhu reálný úrok 2%. Inflace další 2%. Nominální úrok tedy 4 procenta. V bance za to, že Vám Vaše peníze dají kdykoliv k dispozici, že Vám Vaše peníze pošlou tam kam si přejete, že... si jako poplatek naúčtujou třeba 2,5%. Plus 2 procenta inflace, takže dostanete 1,5%. To je méně než inflace, ale žádná zlodějina. Prostě nic není zadarmo...
- V peněžence máte peněz minimum a ano, jejich hodnota se sníží, ale není to krádež, jen platíte za využívání bankovek a vůbec celého měnového systému. Když se Vám to nelíbí, můžete lidi kolem sebe přesvědčovat, aby s Váma obchodovali barterově. Já osobně teda raději při současné inflaci využiju peněz. Úplně dobrovolně.
|
|
|
Smesujete bezne a vkladove ucty. Vkladovy ucet je pronajem penez bance na zadany cas. Pokud za to plati mene, nez je inflace, je samozrejme moje chyba, ze s tim souhlasim, o tom neni sporu, ale rozhodne se neda rici, ze by v tom byla "zohlednena inflace".
|
|
|
Samozřejmě, že je. Na trhu je nějaký reálný úrok a k tomu se prostě přičte inflace a dostanu nominál. Čili, zjednodušeně řečeno, když bude reálný úrok 1%, tak při dvouprocentní inflaci bude smlouva znít na tři procenta, při pětiprocentní inflaci na šest procent atd...
|
|
|
A k te druhe casti - vidite, zlate mince by v me penezence hodnotu neztracely, pokud by tezba zlata stoupala pomaleji, nez rust ekonomiky, pak by jejich cena dokonce rostla (vynechme mechanicke opotrebeni minci, rekneme, ze mam kvalitni penezenku, ktera mechanickemu opotrebeni minci dokaze zabranit).
|
|
|
Nějak jste zapomněl na možnost, že těžba zlata bude stoupat rychleji, což bezpochyby bude, pokud náklady na těžbu budou menší než hodnota zlata jako měny. Nehledě na to, že poptávka po měnovém zlatu by byla taková, že byste se pak za počítače asi nedoplatil...
|
|
|
I kdyz tezba zlata bude stoupat rychleji, vzdy to ma limity, narozdil od tisku nekrytych penez.
To s tim pocitacem je nesmysl, ne ze by se zlato obcas v elektrotechnice nepouzivalo, ale lze se bez nej pomerne snadno (az na nejake extremni aplikace) obejit.
|
|
|
Tisk peněz je kontrolován, i když teoreticky samozřejmě můžu natisknout prakticky neomezené množství peněz, tak se to samozřejmě neděje a peněz je tolik, aby byla ekonomika v nějaké rovnováze. To u zlata nedocílíte.
I když se obejdete bez zlata, budete muset použít jiné věci a zvýšená poptávka po tomto substitutu povede k zvýšení jeho ceny potažmo počítačů. Úplně zbytečně.
|
|
|
Rekneme, ze cena uvedeneho substitutu (napriklad medi) je oproti zlatu zanedbatelna. Bude-li zlato drazsi, mame (pokud bych zanedbal technickou stranku veci a zabyval se jen tou ekonomickou) naopak sanci, ze se v te elektronice zlato nebude muset diky vyvolanym investicim do vyzkumu (soukromym, samozrejme) v teto oblasti vyskytovat vubec a tedy to muze vest naopak ke snizeni ceny ;-)
U zlata to samozrejme docilim mnohem lepe, protoze krome slibu centralni banky existuje jeste nezbytna draha komodita, ktera pripadny rozlet banky v tvorbe dalsich penez brzdi. Na prikladu s Forexem jsem dale ukazal, ze i cena penez se trvale meni a ze to je na vnitrnim trhu, tedy tam, kde se ona mena pouziva, irelevantni.
Nicmene, ja vam papirovou menu neberu. Jen chci, aby me nikdo nebranil v pouzivani nejake jine meny, navazane na zlato. Nejlepe na tomtez uzemi. Uvidime, kterou menu si spotrebitel vybere - zda vasi inflacni, nebo mou deflacni.
|
|
|
Já Vám zlato taky neberu. Pokud vím, tak na LibInstu jste si s ním dokonce obchodovali. Když najdete další lidi, co daj přednost zlatu, tak klidně. Pokud mě do toho nebudete nutit;-)
|
|
|
Nulová inflace je možná jen v systému s pevnou měnou(např zlato).
V systému s měkými penězi by se dala nulová inflace dosáhnout jen pomocí extremě vysokých urokových sazeb, což by vyvolalo feroxovou spekulativní manii na danou měnu, velké zhodnocení měny, z toho plynoucí umělé poškození zahraničního obchodu dané země a začátek deflační spirály.
Pokud se vám nelíbí, že vám stát za rok vezme část penez(respektive sníží jejich kupní sílu), máte vždy možnost investovat je do něčeho co si uchovává hodnotu (kovy, nemovitosti) a to pak zpětně směnit za peníze v momentu kdy je budete chtít utratit.
|
|
|
Priklad s bytem je nesmysl (pokud nechci pouzit termin ucelova demagogie).
Kdyz vam reknu, ze voda, co jste si natocil do vany a schovavate se vypari, tak to je relevantnejsi priklad. Muzete ji ovsem zmrazit v nepropustnem obalu, zabalit od igelitu apod. - vynalozite jiste usili, ale voda zustane. Pro pomalejsi: analogie investovani.
Kdyz se vam paruje voda ze sklenice, take nekricite kradez.
|
|
|
zeptejte se japoncu jestli by chteli vyssi inflaci...
zda se mi, ze nevite o cem mluvite.
|
|
|
Nemam ekonomicke vzdelani, proto me uvahy a zavery mohou byt mylne. Nicmene mam jiny (laicky nazor) a rad bych reagoval. Vse je psano 'bez naroku na presnost'.
Centralni banka vlade skutecne primo netiskne penize, nicmene pujcuje penize jinym subjektum a tim multiplikuje objem financi a roztaci spiralu inflace. Toto se deje ostatne u jakehokoliv pujcovani penez z toho co je ulozeno v bankach. A stat z toho samozrejme tezi. Stejne jako banky a dalsi.
K cilovani inflace ... nemam cas, vzdelani, ani dostupne informace k tomu, abych sve trvrzeni dolozil, nicmene z meho pohledu je inflace MNOHEM vyssi nez oficialni, resp. planovana. Mohu to rozepsat kdyztak vic. Rad bych na toto tema s nekym zasvecenym diskutoval.
Pokud jde o cenu zlata, toto jsem take povrchne zkoumal - a jasne mi vychazi, ze i pres vykyvy je z dlouhodobeho hlediska zlato pomerne stabilni. Staci si srovnat grafy vyvoje zlata/usd, usd/czk, usd/eur, inflace v CR.
Proc si myslite, ze EMU (ci US) nesmeruje ke krachu? Pozadovat vypocet 'kdy to krachne' je podle meho nazoru alibisticky protiargument.
----------------------
Mimochodem:
finance.yahoo.com/q/bc?t=5y&s=EURUSD%3DX&l=off&z=m&q=l&c=BRKB
|
|
|
"Nemam ekonomicke vzdelani, proto me uvahy a zavery mohou byt mylne."
Technicka: to na sobe vubec nezavisi. Tve zavery nemusi byt mylne, protoze ci prestoze ekonomicke vzdelani nemas, stejne jako mohou byt mylne, i kdybys jej mel (Keynes budiz prikladem).
|
|
|
V čem zásadním se konkrétně Keynes mýlil?
|
|
|
|
|
- CB rozhodně neroztáčí spirálu inflace; důkaz budiž prostá realita a data. Naopak, z ústavy musí ČNB zajistit stabilní inflaci. Určitý růst peněžní zásoby je třeba, protože roste reálný HDP. Pokud by růst peněz v ekonomice hrozil působit inflačně, ČNB prostě zvedne sazby, tím pádem se bude půjčovat méně a jsme opět v rovnováze. Jinak ČNB je na vládě z Ústavy nezávislá.
- Váš pohled je jen subjektivní pocit, ve skutečnosti je to právě naopak. Za posledních 5 let byla skutečná inflace VŽDY pod oficiálním inflačním cílem. Abyste viděl, že nekecám, tak na http://www.cnb.cz/cz/menova_politika/cilovani.html#inflacni_cile jsou ty cíle a na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
je pak roční míra inflace, tak můžete posoudit sám. Stejně tak poslední údaj pro EMU je 1,9%, čili i zde je inflační cíl ECB 2% a méně splněn.
- zlato není dlouhodobě stabilní, na http://www.nma.org/enumerate/gold/gold.htm uvidíte, že v roce 1976 stálo 124,74 dolarů za unci a v roce 1980 už 615 dolarů. 4x víc. Za dva roky pak bylo zpět na 376. Zatímco u koruny (dolaru, eura...) tak zhruba víte, co za ni zítra, za rok... dostanete, u zlata můžete narazit. Například se může stát, že na komoditní burze cena stoupne a na jeden rohlík bude místo gramu potřeba jen půl gramu. Jelikož však asi nesledujete každodenní pohyby drahých kovů, tak zítra půjdete a v dobré vůli za rohlík dáte ten gram, i když byste za něj vlastně měl dostat rohlíky dva.
- otázka spíš zní, proč bych si to myslet měl. Fed jako americká CB funguje od roku 1913 a při vší úctě se mi nezdá, že by se US ekonomika hroutila. Naopak zlatý standard tu v historii už byl a nevydržel. Nemyslím si, že je to až tak alibistický protiargument (byť samozřejmě trochu nadnesený je), protože v ekonomii by závěry měly být činěny až po analýze a analýza by měla popsat i dynamiku procesu. A zatím jsem neviděl jediný model, který by předpovídal krach EMU...
|
|
|
- proč by růst HDP měl vyvolávat potřebu většího množství peněz?
- A nejsou náhodou 70léta obdobím silné inflace dolaru, způsobené právě tím, že si nechala vláda natisknout nadměrné množství dolarů pro financování vietnamské války?
|
|
|
- Cíl monetární politiky je udržet stabilní inflaci, protože nestabilní či vysoká inflace je nákladná. Reálný HDP stále roste, čili při stabilní cenové zásobě by logicky muselo docházet k poklesu cenové hladiny a ta by tak nebyla stabilní. Nehledě na to, že kvůli spoustám rigidit je potřebný pokles cenové hladiny v reálu skoro neuskutečnitelný.
- Ne. Válka samozřejmě vytváří inflační tlaky, bezpochyby, ale určitě ne tak, že si vláda nechá natisknout peníze. Inflace sedmdesátých let (a šlo by polemizovat o hodnocení "silná" - průměrně ani ne dvojciferná, ale budiž...) byla mimo jiné způsobena ropnými šoky a je patrná i v Evropě, která neválčila.
|
|
|
průměrná rozhodně nebyla. Během deseti let z roku 1970 do roku 1980 klesla hodota dolaru na míň než polovinu.
|
|
|
Byla. Stačí umět počítat. K tomu, aby za deset let klesla hodnota na polovinu stačí průměrná inflace něco málo nad 7%. 7 je jednociferné číslo...
|
|
|
Cože? Jký umět počítat doprdele? Kdo se tady pře o to, jestli je jednociferná nebo ne? Di se léčit.
Když za deset let klesne hodnota na polovinu, je to nadprůměrná inflace, když jindy za deset let klesne tak o čtvrtinu...
|
|
|
Já jsem napsal: "průměrně ani ne dvojciferná", na což reakce byla, že to teda rozhodně ne s argumentem, že za deset let byla hodnota poloviční. Tak jsem podotknul, že "průměrně ani ne dvojciferná" inflace se s polovičním poklesem hodnoty nevylučuje. Takže buď je třeba umět počítat, nebo číst, nejlépe obojí.
|
|
|
A nepomohlo by třeba vázat měnu na více věcí, než jenom zlato (v nějakém daném poměru), čímž se statisticky vzato krátkodobé výkyvy téměř eliminují?
|
|
|
To si moc dobře nedovedu představit jak by to mohlo fungovat? Ještě před zlatým standardem byly peníze vázané na zlato a stříbro. Jenže když cena stříbra klesla, tak vláda byla nucená vykupovat stříbro nad skutečnou cenou. Takže se to muselo zrušit.
|
|
|
Jestlize mam system zalozen na komodite X a Y, kde mezi nimi existuje pevny pomer ze Y je koeficient krat X, pak to je de facto zalozeno jen na X ne?
|
|
|
Ne, neexistoval by pevný poměr mezi X a Y, jejich poměr by se měnil. Ale protože by bylo taky U, V, W,Z, Fň,... tak by výkyv jednoho (oproti jiným, třebas úplně mimo U-Fň, třebas včetně) byl v celkovém měřítku malý, případně dokonce např. pokles jednoho vyrovnaný vzestupem druhého (oproti ostatním komoditám).
Takže by např. byla stanovena povinnost vyplatit za 1000 jednotek najednou 1g zlata + 2g stříbra + 10 kg ropy + ... - a ne že bych si vybral, co že teda chci. Díky tomu by to zároveň nutně neznamenalo, že v tentýž okamžik musí být všude na celém trhu cena zlata a stříbra 2:1.
|
|
|
Prosim, nezatahujte do systemu zadne povinnosti. Jak vsichni vime, povinne veci nejen ze obvykle funguji spatne a draho, ale taky kolem nich vznikaji ruzne predem neodhadnutelne, ale obvykle silne skodlive, side-efekty.
Jinak bimetalismus mate probran primo v odkazu na Rothbarda samotneho, doporucuji precist.
|
|
|
Tolik nesmyslů na jednom místě jsem už dlouho neviděl. To lze vysvětlit jen jedním způsobem: Studujete ekonomii, kde Vám vymývají mozek těmihle nesmysly.
Článek (i Plzeň) mají v principu pravdu. Ke zvyšování peněz v oběhu není jiný důvod, než snaha o vybírání skryté daně z úspor.
Co se inflačních čísel centrálních bank týče, řeknu jen dvě slova: "core rate" (v češtině asi jádrová inflace?).
V současnosti bohužel už neexistují žádní ekonomové, ale jen opakovači naučených nesmyslných frází. To je nejlépe vidět na hlavních ekonomech různých bank, kteří vystupují v televizi a přitom nemají o skutečné ekonomii ani ponětí.
|
|
|
Aaaaajeeee, pomatenci y libsinstu dorazili.
Ted jsi nam to tu vysvetlil - zadni ekonomove vlastne neexistuji, vsechno jsou to jen opakovaci nesmyslnych frazi.
Zato na libinstu jsou ti nejosvicenejsi liberalove, kteri odhalili to spiknuti "privilegovanych obcanu" a podobne chujoviny.
Vis, kdybysis obcas precetl i neco malo literatury, ktera obsahuje ne dogmata, ale dukazy a data, mozna bys ze sebe nedelal takoveho hlupaka.
Muzes zacit treba zde:
eldar.cz/hade/polly_foto/Ekonomika_makro.doc , na strane 6 a dalsich dostanes odpovedi na tve pomatene teorie (to plati i pro "plzen"). I kdyz - nedelam si iluze, z bys to pochopil. Pravdepodobne se dozvime zase neco o nesmyslech a mozna se dockame i odkazu na libinst, coz?
|
|
|
Tak nám tu raši vysvětli v čem jsme pomatení. Nebudu to hledat v padesáti stránkovým dokumentu. Na to nemam ani čas, ani náladu.
|
|
|
Co se Vašeho hodnocení Liberálního Institutu týče, tak s Vámi plně souhlasím a kdybych nebyl slušně vychovaný, použil bych asi ještě horší termín než pomatenci. To ovšem nemění nic na tom, že převzatý článek má v zásadě pravdu.
|
|
|
- Ano, studuju ekonomii. Ne, mozek nám nikdo nevymývá, naopak se nás snaží učit přemýšlet. Díky tomu pak v diskusi nemusím používat trapné argumenty typu 1 a 4 ve Vašem příspěvku.
- Ke zvyšování peněz v oběhu je důvod, jak jsem už popsal výše. Nevím, co máte na mysli skrytou daní z úspor. Nominální úrok je součet reálného úroku a očekávané inflace. Očekávaná inflace je veřejný údaj a je tak už v úrocích vašich úspor zakomponována.
- A co jako? Co tato dvě slova přináší do diskuse? Některé CB core rate používají, ale třeba ČNB ne, ta cíluje celkovou inflaci. Každopádně jde jen o metodologii. A pokud jde o "inflační čísla CB", tak upozorňuju, že inflaci počítá statistický úřad a CB s těmito čísly jen pracuje.
- Viz odpověď 1. Brilantní argumentace, smekám...
|
|
|
výše jste nic nevysvětlil, jen jste uvedl nezdůvodněné tvrzení že inflace je žádoucí.
Skrytou daní z úspor myslí to, že každá inflace všem lidem snižuje množství úspor.
Já si myslim že má celkem pravdu. Ekonomie totiž není zrovna uznávaný obor, takže ten kdo má na víc jde radši studovat nějakou technickou školu.
|
|
|
- OK, vysvětlím. Nominální mzdy jsou nepružné, zkuste zaměstnancům snížit číslo na výplatní pásce. Problém je, že prostě reálné mzdy někdy klesat musejí. Mírná inflace tedy zajistí, že je trh práce flexibilnější - i když nominální mzdy zůstanou netknuté, reálné se sníží. Se zvyšováním reálných mezd taky není problém, prostě nominálně přidáte současnou inflaci.
- Výkon ekonomiky závisí na reálném úroku. Reálný úrok je nominální úrok minus inflace. Minimální nominální úrok je samozřejmě nula. Při nulové inflace tak můžeme dosáhnout minimálně nulového reálného úroku. Při inflaci 2% však máme k dispozici o 2% větší interval.
- to je právě nesmysl, tento efekt má jen neočekávaná inflace. Očekávaná inflace je díky racionálním expektacím v úroku zakomponovaná.
- máte asi pravdu, že ekonomie moc uznávaná není, minimálně tu v diskusi rozhodně ekonomie proti ideologickému šarlatánství prohrává. Pokud jde o narážku na mé schopnosti, tak víte jak praví klasik: "Pokud Vám dojdou argumenty, nezoufejte. Vždycky ještě můžete začít nadávat!"
|
|
|
Jo, musí klesnout mzdy, tak by holt musely snížit mzdy. nevidim rozdíl mezi tim, jestli mi nekdo sníží plat o 10%, nebo jestli si za nynější plat koupim o 10% míň.
Výkon ekonomiky těžko může záviset na nějakém úroku. Výkon ekonomiky závisí na tom, kolik se toho vyrobí a koupí.
A co se týče úroku, nechápu, k čemu je mi nějakej 2% interval?
To neni nesmysl, to by musela přidávat podle inflace na konto peníze. Ona to snad nějaká banka dělá? Jestli ne, meleš sračky.
|
|
|
- Rozdíl mezi tím není, ale reálně pokles mezd neprosadíte.
- výkon ekonomiky samozřejmě na reálném úroku závisí, to je fakt, protože investice jsou funkcí úroku a nezanedbatelná část HDP
- protože úrok je nástroj měnové politiky, tak analogicky závisí na tom, jestli volantem můžete otočit o 20 nebo o 90 stupňů
- samozřejmě, že úrok, kterým vám banka úspory úročí závisí na inflaci, takže v podstatě máte pravdu, že banka vám dáva prachy na konto v závislosti na inflaci
|
|
|
-proč byc měl něco prosazovat? To si vyřeší trh.
-takže nebýt inflace, tak se nebude investovat? Ale notak...
-Já ale žádným volantem točit nechci. nevidim důvod, proč bych měl některý lidi okrádat na úkor jiných
-zeptám se kolik je inflace, a kolik mi dá banka úrok?
|
|
|
- nevyřeší, jak jsem se snažil vysvětlit, mzda kvůli rigiditám prostě na rovnovážnou úroveň neklesne
- Bude, říkal někdo, že nebude?
- No jo, vy se chcete vézt...
- Inflace je cca 2,5 procenta, nominální úrok závisí na bance a produktu.
|
|
|
Ale ona by samozřejmě klesla, kdyby jí zaměstnavatel nebyl schopen zaplatit. Nebo co by se jako podle vás stalo?
Já se nechci vézt. Nechci být ovládán, ale ani nechci ovládat ostatní.
Tak, a teď mi ukaž banku, kde dostanu aspoň těch 2.5%
|
|
|
- Stane se to, co se děje v reálu a sice to, že mzdy prostě neklesnou a generuje se tak nedobrovolná nezaměstnanost. Viz Škoda MB - snažší je odejít pryč, než byť třeba jen prosadit "rozumné" platy...
- OK, beru, ale to je pak už filozofická otázka. Jako ekonom můžu maximálně dokázat, že někdy je kooperace efektivnější než individualismus. Extremni příklad je třeba obrana. Když se milion lidí postaví s flintama ke svým barákům a budou se bránit solo, tak je to mnohem míň efektivní, než když se vás dáte, postavíte pevnosti, nakoupíte techniku a budete koordinovaní. Jasně, přijdeš o svobodu a budeš muset poslouchat rozkazy. Něco za něco...
- Proč? Já jsem nikde neřekl, že reálnej úrok musí být větší než nula... Proste nominální úrok = reálný úrok + inflace.
|
|
|
To s tou obranou je diskutabilní. V určitých situacích to pravda být může, ale rozhodně ne vždy. Třeba Japonci ve WWII měli daleko větší strach z případného vylodění na území USA než z boje proti americké armádě a loďstvu. A právě kvůli tomu, že v USA je skoro v každém domě nějaká ta zbraň a odzbrojit tamnější obyvatelstvo není zase tak easy.
|
|
|
No tak za WW2 to bylo přesně naopak, USA měly strach z vylodění v Japonsku, nicméně každopádně boj do poslední kulky, jak plánovala japonská junta, osobně nepovažuju za efektivní obranu, to už je zoufalost...
|
|
|
Decentralizovaná obrana je velmi efektivní.
1941 - Finsko - malé tlupy místních vyzbrojené noži a znalostí terénu zahánějí Rudou armádu, ta se s ostudou pakuje, skoro zapomenutá ruská agrese
4.1945 - Berlín, boj v ulicích s malými skupinkami SS, Wehrmachtu a Volkssturmu se Rudé armádě podařilo zlomit za cenu enormních ztrát
8.1945 - Japonce se podařilo zastrašit atomovými bombami, ženy a děti se masově zacvičovaly v sebevražedných útocích, kdyby se USA měly v Japonsku vylodit, byl by to neskutečný masakr
1971 - Vietnam - strategie Vietcongu byla založená na decentralizovaných útocích
1985 - Afghánistán - decentralizovaná obrana donutila rusáky to sbalit, nepřítel byl všude a nikde, takže se proti němu nedalo efektivně podniknout protiútok
2007 - Irák - ozbrojené síly USA se setkávájí s decentralizovaným odporem a teprve hledají metody, jak to řešit
Naopak v dějinách selhaly obranné strategie založené na pevnostech, obranných liniích, obranné frontě...
|
|
|
Já psal koordinovaná.
- Finsko: tam byla obrana vysoce koordinovaná, ty skupinky neútočili jen tak na vlastní pěst, ale třeba najednou znehybnili celou kolonu koordinovaným útokem na začátku a na konci, pak konvoj rozsekali a likvidovali postupně. Úspěch Finů je přičítán právě této Mannerheimově taktice.
- Berlín: jasně, ale já pod efektivní obranou myslím ochranu života a majetku a nikoli působení co největších ztrát nepříteli za každou cenu
- viz Berlín. Na různých ostrovech pak měli skoro (a někdy doslova) 100% ztráty. A stejně je neubránili...
- Afgh. Byl všude a nikde, ale ne náhodou, bylo to řízené.
|
|
|
Srovnání s válkou je hovadina. Tim, že lidi okrádáte inflací, nejsou víc organizovaní než kdybyste je neokrádal.
No právě, a pokud je reálný úrok nižší než nula, jsem okrádán, nebo je to skrytá daň (což je vlastně to samý)
A dostali jsme se zase na začátek...
|
|
|
- já nesrovnávám inflaci s válkou abych dokázal, že pak budou lidi víc organizovaní, já jsem na příkladu obrany dokazoval, že v některých případech je koordinace efektivnější, než čistý individualismus. Tak je tomu i v případě monetární politiky.
- reálný úrok v bance je výnos minus cena, kterou banka účtuje za svoje služby. Jestliže reálný výnos na kapitálovém trhu jsou 2% a za svoje služby chce banka 2,5%, no tak pak holt dostanete minus pul procenta na reálném úroku. Takže nechápu, co kdo krade, nechápu, kde se co daní. Každopádně, jestli myslíš, že je to předražené, tak si ty služby prostě nekupuj... Vůbec nikdo nikoho nenutí mít prachy na účtu v bance, klidně si je ulož do obligací, akcií, nebo je investuj rovnou do nějaké výroby. A nebo, dyť si klidně můžeš koupit i to uctívané zlato! S tím si obchodovat na LibInstu a s dalšíma lidma, co ho od tebe budou za platby akceptovat. A všichni společně se pak můžete smát nám blbcům, co se necháváme okrádat a kterým každou chvíli hrozí kolosální krach systému...
|
|
|
kecykecy kecy
-příklad s válkou by byl vhodný spíš na srovnání plánované vs neplánované hospodářství. Ne na to, že mě někdo okrádá inflací.
-samozřejmě že mě nikdo nenutí mít peníze v bance. Jenže problém je, že když je budu mít doma v šuplíku BUDU OKRÁDÁN STEJNĚ!!!
|
|
|
- na to by prave vubec vhodny nebyl, protoze planovane hospodarstvi je nesrovnatelne mene efektivni, nez neplanovane.
- nejses okradan, penize tam mas dobrovolne a DOPREDU vis za jakych podminek, protoze CB ohlasuje, kolik bude inflace. Okraden bys byl, kdyby nekdo tyto deklarovane podminky porusil a inflace by byla neocekavana, jenze to se nedeje. Vis do ceho jdes a zaroven do toho jit nemusis, klidne si do supliku strc misto penez to zlato.
|
|
|
-ono by to plánované bylo nesrovnatelně efektivnější než neplánované, ale to by to museli dělat schopný lidi, ne jako to bylo.
-je to neymysl a ty to víš:
1. já jsem do ničeho takovýho dobrovolně nešel. Bylo mi to dáno jako jediná možnost.
2. Zlato má tu chybu, že kvůli zmrdům co si chtí snadno přijít k penězům je cena zlata vysoce nestálá. Tedy nesymsl. Navíc měnit si zlato za peníze pokažý když du nakoupit je taky nesmysl.
|
|
|
Ten systém je tak složitý, že ani sebeschopnější člověk není schopen podchytit všechny parametry a alespoň trochu se přiblížit výsledku tržní samoregulace.
Ad 2 - dnes asi nikdo nepředpokládá, že by se při běžném platebním styku zlato používalo fysicky, nebo alespoň ne ve velkém měřítku. Klidně by bylo možno používat platební karty (nebo i bankovky/poukázky na určité množství zlata).
|
|
|
- No a hlavne je nemozny shromazdit vsechny lidsky preference. Uz jen proto, ze sam ted nedokazu rict, jestli za rok budu chtit kostkovanou nebo prouzkovanou kosili.
- Ale dyt spousta lidi ma majetek v akciich, obligacich, obrazech, uhelnych dolech...
|
|
|
- A ví snad soukromá firma co bude kdo chtít za rok? Taky ne.
- A? Samozřejmě, hodnota spousta věcí neklesá, ale hodnota peněz ano, a zcela zbytečně.
|
|
|
Sal Oppenheim - uložte si alespoň 300 000 EURO a dosáhnete na bezpečnou a téměř zaručenou sazbu 15% p.a. + osobního bankéře, který Vám bude neustále k dispozici na telefonu a nejméně jednou měsíčně i osobně.
U "českých" bank sice stačí nižší počáteční vklad, ovšem i služby jsou poněkud chudší, stejně jako dosahované výnosy.
|
|
|
Zvyšování peněz v oběhu už za mě oddiskutoval Root, takže tento argument považuji za vyvrácený (Komentář ze dne: 29.05.2007 07:24:50)
Tato dvě slova ukazují banky přistižené při manipulaci s nepoučenou veřejností za pomoci nesmyslných čísel, které nemají žádnou souvislost s realitou, jako je např. "core rate". To ukazuje účel dnešní ekonomie, který se posunul od vědeckého zkoumání jevů do oblasti psychologické války s nepoučenou většinou.
Součástí této války jsou ekonomové bank a různí bankovní analytici, kteří jsou ve skutečnosti součástí marketingu banky. Na to, aby byl ekomnom vždy a za všech okolností "positivní" žádné skutečné vzdělání nepotřebuje. Naopak, vzdělání v takové situaci škodí, protože zahrát optimismus je vždy těžší než prostě optimistou být. Současná ekonomie je souhrnem dávno vyvrácených lží, které se ovšem stále beze studu používají.
Nechci tu z toho udělat učebnici ekonomie a tak pouze doporučím knihu Debunking Economics , Steve Keen.
|
|
|
- Root nic nevyvrátil, viz má reakce na tento příspěvek. Jestliže mám jeden den rohlík a mám korunu, pak je cena rohlíku koruna. Jestliže druhý den mám dva rohlíky, tak potřebuju dvě koruny, aby rohlík mohl stát pořád korunu.
- Vaše paranoidní představy o psychologických válkách asi nevyvrátím. Já studuji ekonomické teorie a za pět let jsem neměl ani semestr psychologie. Naopak matematiky, statistiky, ekonometrie... jsem měl semestrů víc, než je počet prstů na obou rukou. Konkrétně "core rate", pokud už se někde používá, tak je jasně reálně definovaná a každý si definici může najít a přečíst.
- jestli je ekonomie souborem vyvrácených lží, pak patrně můžete taky vyvrátit, že jedna a jedna jsou dvě...
|
|
|
Takže kvůli Vaší utkvělé představě, že rohlík má stát vždy korunu a nikdy jinak budeme "vrtěti psem"? Což o to, šlo by to, ale nějak nevidím ten užitek. Také bychom mohli zavést měnu podloženou rohlíkem...
Ale teď vážně. Vaše úloha, jako budoucího ekonoma, spočívá v roli "užitečného idiota" (to není nadávka, ale termín který se tu vžil a jehož autorem je paradoxně asi V. I. Lenin)
> Já studuji ekonomické teorie a za pět let jsem neměl ani semestr psychologie
Samozřejmě, hodiny psychologie se vyučují v centrálních bankách. Jinak o matematice na VŠE mám své mínění. Pokud se chcete naučit matematiku, studujte jadernou fyziku nebo aspoň matfyz.
"Core rate" je sice definovaná, i když né zcela jasně, ale její význam je stejný jako třeba cena automobilu bez motoru a brzd. Každý kdo potřebuje koupit automobil ji tedy oprávněně ignoruje a dává přednost kompletní ceně vozu.
> pak patrně můžete taky vyvrátit, že jedna a jedna jsou dvě...
Ano, to by se dalo zařídit. Ne vždy je 1+1=2. Pokud jste měl tolik matematiky jak uvádíte, tak to jistě víte, ale to už je spíše v rovině humoru.
|
|
|
- Má představa není, že rohlík musí nutně stát stále korunu (stabilní hladinu tu uctívají jiní), ale chci vědět, že jestli je dnes rohlík za korunu, tak zitra bude taky víceméně za korunu. Jinak ceny ztrácí svou informační hodnotu.
- Máte pravdu, komunisti všeobecně ekonomy moc nemusí. Pro mě je to spíš pocta.
- O matematice na VŠE mám taky své mínění. U nás ji učí lidi z matfyzu. Zrovna pozítří tam dělám zk. ze statistiky...
- core inflation je víceméně interní nástroj CB. K indexu spotřebitelských cen se samozřejmě dostanete taky.
|
|
|
Učí lidi z matfyzu, ale neučí tě to, co učí na matfyzu...
|
|
|
A jak víte, co nás učí? Víte vůbec, co studuju, když o tom tak zasvěceně mluvíte? A jaký vztah to má k diskusi? Hodnota vašeho příspěvku je úplně nulová, vůbec nic neřeší...
|
|
|
Sorry, ale co se uci za matematiku na VSE vi kdekdo ...
Podivejte se do "Jarnika".Nerozumite tomu co tam pise? Bezte si treba prolistovat skripta MFF UK. Pokud ani jim nebudete rozumet, tak skripta FEL CVUT. Pokud ani tem neporozumite, tak strojarnu na CVUT. A pokud i zde "budete mimo", tak vite, ze studujete VSE ;-).
|
|
|
Tak jeste jednou: ja nedelam VSE a nemam s ni ani cokoliv spolecnyho.
Jarnika neznam, to priznavam, ale ze skript MFF UK jsem se ucil na nektere zkousky. Takze snad ten FEL a FS uz kontrolovat nemusim... :-)
|
|
|
za core rate (jádrovou inflaci) se velmi často považuje inflace očištěná od vlivu cen energií a ropy.
|
|
|
Nemam ted cas se tim zabyvat celym, takze zase vam vyvratim jen jednu ideu:
Určitý růst peněžní zásoby je třeba, protože roste reálný HDP.
Na toto Rothbard odpovida zhruba takto:
A jaká by nabídka peněz „měla“ být? Postupně se objevila řada kritérií. Říkalo se, že by se množství peněz mělo měnit podle počtu obyvatel, podle „rozsahu obchodu“, podle „množství vyrobeného zboží“, tak, aby byla udržena „konstantní cenová hladina“ apod. Jen málokdo navrhoval, aby i toto rozhodnutí bylo ponecháno na
trhu. Peníze se ale jedním zásadním způsobem od ostatních komodit liší a pochopení tohoto rozdílu je klíčem k porozumění měnovým otázkám. Zvyšuje-li se nabídka jakéhokoli jiného zboží, je to pro společnost prospěšné. Je to důvod k radosti. Větší množství spotřebních statků znamená vyšší životní úroveň veřejnosti. Větší množství kapitálových statků znamená udržení či zvýšení životní úrovně v budoucnosti. Objev nové, úrodné půdy nebo přírodních
zdrojů je také příslibem nárůstu současné či budoucí životní úrovně.
Jak je to ale s penězi? Zvyšuje nárůst množství peněz také
užitek širokých vrstev společnosti? Spotřební statky jsou spotřebiteli spotřebovávány. Kapitálové statky a přírodní zdroje jsou spotřebovávány při výrobě spotřebních statků. Peníze ale spotřebovávány nejsou. Jejich funkcí je hrát
úlohu prostředku směny, tj. umožnit zboží a službám přesouvat se rychleji od jednoho člověka k druhému. Při všech těchto směnách se k vyjádření cen používá peněz. Směňuje-li se televizor za tři unce zlata, říkáme, že jeho „cena“ je tři unce. V jakémkoli okamžiku jsou
všechna zboží v ekonomice směňována za jisté poměry ke zlatu čili ceny. Již jsme si ukázali, že peníze (zlato) jsou společným jmenovatelem všech cen. Jak je to ale se samotnými penězi? Mají také nějakou „cenu“? Jelikož cena je jednoduše směnným poměrem, zcela zřejmě cenu mají. V případě peněz je ale jejich „cenou“ soubor nekonečného množství směnných poměrů ke všem možným zbožím
na trhu.
Předpokládejme tedy, že televizor stojí tři unce zlata, auto
šedesát uncí, bochník chleba 1/100 unce a hodina právních služeb poskytnutých panem Novákem jednu unci. Cena peněz pak bude souborem možných směn. Jedna unce zlata bude mít „cenu“ bua 1/3 televizoru, 1/60 automobilu, 100 bochníků chleba nebo 1 hodinu služeb pana Nováka atd. Cena peněz je tedy „kupní silou“ peněžní jednotky – v tomto případě unce zlata. Říká nám, co lze za jednu
unci zlata koupit, stejně jako peněžní cena televize nám říká, kolik peněz můžeme získat prodejem televize. Co určuje cenu peněz? Totéž co určuje všechny ostatní ceny na
trhu – starodávný, byť stále platný zákon: „nabídka a poptávka“.
Všichni víme, že když vzroste nabídka ořechů, jejich cena má tendenci klesat. Vzroste-li poptávka po ořeších, cena poroste. Totéž platí i pro peníze. Nárůst nabídky peněz povede ke snížení jejich „ceny“; nárůst poptávky po penězích povede k jejímu nárůstu. Co je to ale poptávka po penězích? V případě ořechů všichni vědí, co celková poptávka znamená. Lze ji chápat jako vztah mezi cenou ořechů a jejich celkovým množstvím, které mají lidé zájem při této ceně mít v zásobě. Při poklesu ceny ořechů se toto množství zvyšuje
(lidé poptávají dodatečné ořechy), v opačném případě se poptávané množství snižuje (lidé jsou ochotni se části svých zásob ořechů vzdát a směnit je za něco jiného). Obdobně je tomu i v případě peněz. Celková poptávka po penězích je vztahem mezi jejich cenou, tj. kupní silou dané peněžní jednotky, a jejich množstvím, které mají lidé zájem při této jejich ceně držet. Při poklesu ceny peněz se toto celkové poptávané množství zvyšuje (lidé poptávají dodatečné
peníze výměnou za zboží), v opačném případě se toto množství snižuje (lidé se části svých peněžních zůstatků vzdávají). Poptávané množství všech lidí ve společnosti však musí jak v případě ořechů, tak v případě peněz, v každém okamžiku odpovídat jejich celkové „nabídce“, tj. jejich celkové zásobě. Tím, co tuto rovnost zaručuje, je právě cena.
K čemu poté dojde v situaci, když nabídka zlata vzroste a poptávka po penězích zůstane neměnná? „Cena peněz“ klesne, tj. sníží se kupní síla peněžní jednotky ve vztahu ke všem ostatním statkům. Unce zlata bude mít nyní nižší hodnotu než 100 bochníků chleba, 1/3 televizoru atd. Jestliže naopak dojde k poklesu nabídky zlata, kupní síla zlaté unce vzroste.
K čemu povede změna nabídky peněz? Po vzoru Davida Huma, jednoho z prvních ekonomů, si můžeme položit otázku, co se stane, když se nějaký dobrý skřítek vloudí do kapes, peněženek a bankovních trezorů a přes noc zdvojnásobí nabídku peněz. V našem případě
tedy záhadně zdvojnásobí nabídku zlata. Budeme proto dvakrát bohatší? Samozřejmě, že nebudeme. Bohatství lidí je představováno zvyšováním množství statků a tomuto procesu brání existence vzácnosti zdrojů – půdy, práce a kapitálu. Znásobení množství mincí nové zdroje nevytvoří. Možná, že se budeme na chvilku cítit dvakrát bohatší, ale je zřejmé, že se pouze naředila nabídka peněz.
Tím, jak lidé své nové bohatství začnou chvatem utrácet, dojde
zhruba ke zdvojnásobení cen – nebo přinejmenším k růstu cen do té doby, dokud nedojde k uspokojení poptávky, a lidé se nepřestanou snažit vyměnit peníze za existující zboží.
Vidíme tedy, že zatímco nárůst nabídky peněz (podobně jako
nárůst nabídky jakéhokoli jiného zboží) vede k poklesu ceny, tato změna na rozdíl od změny nabídky jiných statků nepřináší společnosti žádný prospěch. Společnost nezbohatla. Zatímco nové spotřební či kapitálové statky zvyšují životní úroveň, nové peníze pouze způsobují nárůst cen, tj. ředí svou kupní sílu. Tato záhada je způsobena
tím, že peníze jsou užitečné pouze kvůli své směnné hodnotě.
Ostatní zboží přinášejí různý „skutečný“ užitek, takže nárůst jejich nabídky více uspokojuje přání spotřebitelů. Peníze jsou ale používány kvůli snadnější možnosti uskutečnění budoucí směny. Jejich užitek spočívá v jejich směnné hodnotě, tj. v „kupní síle“. Poznání, že nárůst peněz nepředstavuje nárůst blahobytu společnosti, pramení z jedinečného používání peněz jako prostředku směny.
Nárůst peněžní zásoby tedy pouze oslabuje užitečnost každé
unce zlata. Naopak pokles nabídky peněz zvyšuje moc každé zlaté unce konat svou práci. Tím jsme došli k překvapujícímu poznání, podle něhož nezáleží na tom, jak velká je nabídka peněz. Žádná velikost nabídky není lepší než jiná velikost nabídky peněz. Svobodný trh se jednoduše přizpůsobí změnám kupní síly, tj. užitečnosti
jednotky zlata. Není vůbec žádný důvod zasahovat do fungování trhu a snažit se měnit nabídku peněz, kterou určil trh.
V tomto okamžiku mohou zaznít námitky státních plánovačů
v měnové oblasti typu: „Dobrá, ale jestliže nemá smysl zvyšovat nabídku peněz, nepředstavuje těžba zlata plýtvání zdroji? Neměla by se vláda snažit držet nabídku peněz neměnnou a zakázat těžbu nového zlata?“ Tento argument připadá možná přijatelný těm, kteří nemají žádné principiální výhrady proti státním zásahům, ale pro zastánce svobodného podnikání je to argument nepřesvědčivý. Tato výhrada nicméně opomíjí jednu důležitou věc. Zlato není pouze
penězi, ale je nevyhnutelně také komoditou. Nárůst nabídky zlata nemusí přinést žádný prospěch v měnové oblasti, ale přináší pozitivní efekty v neměnové oblasti, např. zvyšuje nabídku zlata používaného ve spotřebě (na šperky, při práci zubaře atd.) a ve výrobě (v průmyslu). Těžba zlata proto plýtvání zdroji společnosti vůbec nepředstavuje.
Můžeme tedy učinit závěr, že je nejlepší ponechat na trhu, aby rozhodl o velikosti nabídky peněz, stejně jako tak činí u ostatního zboží. Kromě obecných morálních a ekonomických výhod, jež má svoboda oproti donucení, nebude žádná nařízená velikost nabídky peněz fungovat lépe než velikost jiná a svobodný trh rozhodne o produkci zlata podle jeho relativní schopnosti uspokojovat přání spotřebitelů v porovnání s ostatními produktivními užitími.
|
|
|
Jo, v teorii se samozřejmě kolísající hodnota zlata promítne no jeho směnné hodnoty vůči ostatním komoditám. Ale fakt budete každý den sledovat aktuální hodnotu zlata, abyste náhodou za rohlík nezaplatil víc? A v obchodech budou neustále měnit cenovky podle současného kurzu zlata na trhu? Nehledě na to, že ceny a zvlášť relativní ceny mají nezastupitelnou roli nosiče informací, kterou každodenní cenovou fluktuací zničíte. A co za to všechno dostanete oproti současnému stavu?
|
|
|
Budu vas parafrazovat:
Ale fakt budete každý den sledovat aktuální hodnotu penez, abyste náhodou za rohlík nezaplatil víc? A v obchodech budou neustále měnit cenovky podle současného kurzu penez na trhu?
Jsou to naprosto identicke dotazy. Je-li zlato uznano jako mena, v zasade se nic nemeni, stejne jako se nemeni ceny v obchode, kdyz kurs CZK - GBP klesne ci stoupne o 10% (ano, i to preceneni znamena jisty naklad, ktery je nutne vzit v uvahu). Nicmene:
1. se zlatem nehrozi hyperinflace (dokud se ho nenaucite vyrabet prumyslove v jadernem reaktoru, dobre, ale i tam budete mit jisty naklad na vyrobu gramu zlata, ktery bude podstatne odlisny od nakladu na tisk jedne bankovky ve velkych seriich)
2. se zlatem je jen velmi obtizne predstavitelna likvidace jeho hodnoty ve stylu menove reformy z roku 1953
|
|
|
a co říkají tvoji věrozěstové o deflační ekonomice? pověz nám...
|
|
|
Nejsou to dva naprosto identické dotazy. Je zde informační asymetrie, obchodník může vědět víc než Vy a na této informaci vydělat.
ad 1) nehrozí, ale ta nehrozí ani teď, pokud se dělá rozumná monetární politika. Stejně jako nezavřem atomovky, které bezpochyby při nesprávném zacházení můžou bouchnout...
ad 2) taky pravda, ale ani měnová reforma a la 53 nehrozí. V atomovkách taky a priori nepočítáte ze sabotáží, i když nastat může...
|
|
|
ad1,
Porovnejte zlato: hyperinflace nehrozi tak nejak protoze to neni technicky mozne.. A nekryte penize: nehrozi, POKUD se dela nejaka politika. Takze je tam na prvni pohled riziko, ze POKUD bude politika blba, tak pujde mena do kopru, coz se zlatu nestane
ad2,Ze nam nehrozi reforma ala 53 TED, neznamena ze nam nemuze hrozit za deset let. U zlata nam nehrozi NIKDY
|
|
|
Panejo, to je argumentace teda...
Tak teda budem chodit jen pěšky, páč tam smrtelná nehoda NIKDY nehrozí, zatímco u ježdění auty nehrozí POUZE za předpokladu, že se dodržují nějaká pravidla. A to, že se dodržují teď neznamená, že se budou dodržovat za deset let.
|
|
|
Jenže auta nám všem jaksi přinášejí nesporné výhody...
|
|
|
Peníze nám všem taky přinášejí nesporné výhody. Jinak jsme mohli zůstat u barteru.
|
|
|
Jiste. Nabizi se ovsem otazka, zda by nam komoditni penize neprinasely ty same, nebo jeste vyssi, vyhody, jako stavajici penize papirove.
|
|
|
Samozřejmě že přinášely, ale správná otázka zní "Výhody komu?". Papírové peníze mají jednu nespornou výhodu, kterou žádné komoditní peníze nemají. Ten kdo peníze tiskne, má zároveň neustále ruku ve Vaší kapse a může si kdykoli nabrat peněz, kolik se mu zachce. Systém ne náhodou jakoby ušitý na míru zlodějům.
Pokud přepadnete člověka a ukradnete mu třeba jen 5% jeho úspor, tak Vás zavřou. Pokud uděláte totéž jako zákonný vlastník tiskařského lisu na peníze tj. centrální banka, je vše vpořádku a nikdo se ani nediví.
Takhle se projevují ty abstraktní matematické problémy ekonomie v praxi.
P.S.: Je to asi poprvé, co jsem s Rootem ve shodě, ale co se dá dělat ;-)
|
|
|
To je úplný nesmysl. Podle Vás si teda pár vyvolených chodí do ČNB pro čerstvě natištěné peníze? A už asi po sté opakuju, že ČNB netiskne peníze jak si zamane, ale pouze podle potřeb ekonomiky, přičemž se musí trefovat do definovaného inflačního cíle.
|
|
|
Ano, obrazne receno, si chodi do CNB par vyvolenych pro cerstve vytistene penize. Chcete seznam tech vyvolenych?
|
|
|
|
Česká exportní banka, a.s.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
HYPO stavební spořitelna a.s.
Hypoteční banka, a.s.
J&T BANKA, a.s.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
BAWAG Bank CZ a.s.
Citibank a.s.
Česká spořitelna, a.s.
Československá obchodní banka, a.s
eBanka, a.s.
GE Money Bank, a.s.
HVB Bank Czech Republic a.s.
IC Banka, a.s.
Komerční banka, a.s.
PPF banka a.s.
Raiffeisenbank a. s.
Raiffeisen stavební spořitelna a.s.
Volksbank CZ, a.s.
Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.
Wüstenrot hypoteční banka a.s.
Živnostenská banka, a.s.
ABN AMRO Bank N.V.
Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka
CALYON S.A., organizační složka
COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka
Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika
ING Bank N. V.
HSBC Bank plc - pobočka Praha
Oberbank AG pobočka Česká republika
PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika
Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod
Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
|
|
|
Každá jedna z nich za půjčky platí...
|
|
|
Ano, plati za pujcky novych nekrytych penez. Coz ovsem na faktu, ze dostavaji pouzivaji nove vydane penize jako prvni, tedy jeste v dobe, kdy na penize maji na trhu "starou" hodnotu, nic nemeni.
|
|
|
Zacyklil jste se. Hodnota je při stabilní a očekávané inflaci známá, čili banka nemá šanci nikoho překvapit. Když Vám banka nabídne prachy na 4% a víte, že bude 3% inflace, tak máte všechny info. Naopak, banka bude muset platit třeba 3,5% centrální bance, tak jak na tom tak moc vydělá? Nevydělá, protože máne konkurenční prostředí a konkurent nabídne cenu nižší, bude-li prostor. Jako na každém jiném trhu.
|
|
|
A cim to, ze ta "stabilni" inflace je kazdy rok jina a CNB ma jen jakousi idelani nikdy nenaplnenou predstavu jaka by mela byt?
|
|
|
Protože ekonomika není uzavřený systém, stále dochází k poptávkovým a nabídkovým šokům, které monetární politikou s horizontem jeden a půl až dva roky nelze vyhladit. Asi jako předpověď počasí taky nikdy nedá stoprocentní předpověď...
|
|
|
Aha, takze cenova hladina nelze udrzet, protoze trh. Takze CB ma moznost regulovat trh jen tim, jak moc bude tisknout bankovek. A jsme presne tam, kde jsme byli na zacatku.
|
|
|
Vůbec ne. Už jen proto, že CB nereguluje trh tiskem bankovek, ale nastavením úrokových měr. A hladina víceméně udržet jde, až na malé fluktuace.
|
|
|
Nastavovanim urokovych mer jde maximalne tak generovat hospodarske cykly, tedy konjunktury a zejmena krise. Coz centralni banky take rady delaji.
|
|
|
Ano, jde. Ale kterej idiot by dobrovolně generoval nové cykly? Každá CB se snaží cykly vyhladit.
|
|
|
Kazdy zasah CB, tedy kazda zmena urokovych sazeb, generuje nejakym zpusobem cyklus. Hledejte "Austrian theory of the business cycle"
|
|
|
No, díky, ale s Rakušanama už jsem se nějak seznámil a myslím, že jsou mimo. Už jenom proto, že jako základ metodologie mají zásadní odmítání jakékoliv matematizace.
|
|
|
Nechci se do toho zbytečně míchat, protože když se dva perou, tak se třetí směje, ale tohle už není k smíchu.
Nekryté peníze?
Všichni tu mluví o penězích, ale nikdo nehodlá jednoduše říct, co to vlastně je. Naznačil to tady jeden, když řekl, že peníze jsou půjčky. Abychom přesně pochopili, co to znamená, hlavně liberál Root aby to konečně pochopil a kryticky se podíval na tu ideologii, která mu učarovala, tak si musíme jednoduše říct, jak se to děje:
Příjde do komerční banky (s malým "k") pan Novák a řekne: "Dejte mi peníze!"
Bankéř se ho zeptá: "Máš práci?", popřípadě "Dělá na tebe někdo?" (to v případě zaměstnavatele).
Novák řekne: "Ano, dělám jak šroub osm hodin denně vole".
Bankéř řekne: "Tady mi to podepiš, že mi budeš část své práce pravidelně měsíčně odvádět."
Bankéř poté zvýší číslo v počítači u políčka "Novák" a čísla o všech "Novácích" pravidelně posílá emisní bance. V emisní bance se sejde rada hlav pomazaných a rozhoduje, co s těmi dlužními úpisy dále udělá a také o tom, kolik papírků bankovek na jejich základě nechá natisknout a jaká čísla bude publikovat ve svých zprávách.
Ty papírove peníze nejsou vždy apriori nekryté. V normálně fungujícím státě jsou kryté milióny slibů různých Nováků a majitelů podniků (kteří mají pracovní smlouvy se svými Nováky). Jsou to sliby, že budou pracovat. Co jiného je dluh než slib, že budeš pracovat? (pokud už máš odpracováno a výsledek své práce materializován do hmotného statku, který plně sytí tvé potřeby, tak si přece půjčovat nebudeš, že?)
To, co liberálové intuitivně cítí, my přesně víme. Dnešní měny spějí do pekel ne proto, že by nebyly "kryté", ale proto, že jsou kryté prací slíbenou, že bude vykonána stále dále a dále v budoucnosti. Kdysi, u zlatého standardu byla měna krytá prací již vykonanou při získávání zlata - tedy prací minulou. Dvacáté století přineslo masivní krýtí prací budoucí.
Příjde-li katastrofa, která zamezí většímu množství lidí pracovat a plnit své závazky, které slíbili, tak vypukne měnová krize nevídaných rozměrů.
|
|
|
Technická poznámka: Kryté slibem = nekryté!
Však víme o co jde, jen někteří studenti ekonomie v tom mají ještě guláš :-))
|
|
|
Hele, postav mi barák za tenhle kus šutru, slibuju, že ti za něj za dva roky dam tři auta.
|
|
|
A jak asi funguje hypotéka?
|
|
|
Ano, na to jsem odpovídal
|
|
|
Paráda, takže uznáváte, že systém funguje:-)
|
|
|
Ale ano, funguje. Ale jen pokud budu uznávat, že šutr má hodnotu jednoho baráku nebo tří aut. Pokdu řeknu "tři auta? to si ten šutr radši nech", hodnota šutru okamžitě klesne na nulu.
|
|
|
OK, ale peníze ti každý naprosto v pohodě vezme, takže není žádnej důvod dělat nějaký revoluce a měnit systém efektivně fungující ke spokojenosti (skoro) všech...
|
|
|
Asi máme každej znás naprosto odlišnou představu o efektivně fungujícím systému...
Například ve státu se pořád na něco nedostává a ten nedostatek pořád všechno brzdí. To neni moc efektivní.
Tim neřikam že zlato by to odstranilo, ale aspoň by to znemožnilo takový zadlužování.
|
|
|
Ale já vůbec nechci tvrdit, že celej stát je efektivní, od toho je zatraceně daleko... Já jsem mluvil jen o té měně.
|
|
|
Mozna Krtku, ze zacinas chapat socialni rozmer liberterianu - proste v jejich systemu ani ta chudoba nema tolik moznosti bujet... :-)
|
|
|
Jsou to naprosto odlišné dotazy. Pokud nebudu vědět, kolik normálně stojí rohlík, tak třeba za něj dam 50kč. Pokud nebudu vědět kolik stojí rohlík, dam za něj 5g zlata. Naprosto identická situace.
Jediné nevýhody (bohužel myslím docela velké) které vidím ve zlatě je složitější bankovnictví a nutnost přepravovat zlato a kontrolovat jestli banka skutečně má dané množství.
|
|
|
Akorát že u peněz víte kolik stojí rohlík a víte, kolik bude stát zítra a proto nikdy v praxi za rohlík těch padesát korun nedáte. Právě v této informaci je ta úžasná výhoda peněz.
|
|
|
No a u zlatych penez tomu snad ma byt jinak?
|
|
|
Samozřejmě, už jsem tu na datech dokázal, že hodnota zlata vůči ostatním komoditám není stálá ani v krátkém horizontu.
|
|
|
Nedokazal. Stale jeste existuje varianta, ze pouze hodnota penez vuci zlatu neni stala.
|
|
|
Dokázal. Ve vašem případě by tak v čase měnové ohodnocení spotřebního koše muselo být stejné, jako měnové ohodnocení zlata. Když se podíváte na data, uvidíte, že tomu tak rozhodně není.
|
|
|
Jakeho spotrebniho kose? Uz jen definovat spotrebni kos je nemozne, vzdycky tam budou obrovske chyby mereni. Naproti tomu pokud nechame ceny stanovovat trh, tak se dokazi vyporadat i s tim, ze bude volatilni hodnota penez (i kdyz ani to nebude tak horke, jak se nam snazite naznacit).
|
|
|
Myslím, že toto slovíčkaření nemá moc smysl. Spotřební koš sestavuje a udržuje statistický úřad. Ideální určitě není, ale to nic nemění na tom, že oba dobře víme, že zlato jako uchovatel hodnoty je mnohem volatilnější než peníze. Rozhodně přesněji uhodnu, co si za deset let koupíte za euro, než za kilo zlata.
|
|
|
tak za deset let nemas sanci ani urcit jestli jeste Euro bude platit narozdil od zlata
|
|
|
Euro je pro zúčastněné Nashovo equilibrium. Aby tedy padlo, musely by se nějak zásadně změnit podmínky. Jako např.?
|
|
|
Jako třeba krach státních důchodových a sociálních systémů? Vítězství nějaké ultralevicové bandy ve volbách a následně výrazné zhoršení hospodářské situace jednoho či více států? Nebo naopak vítězství nějaké pravicové strany a vystoupení některé z dojných krav EU z měnové unie? Koukal jsem před časem na nějaký výzkum a pro znovuzavedení guldenu bylo v NL dost lidí - včetně těch, kteří ho nijak aktivně nepožadují, ale nevadilo by jim, to byla pohodlná většina.
|
|
|
Hm a jaká je asi pravděpodobnost těchto katastrofických scénářů? A i kdyby čistě teoreticky Holandsko vystoupilo, tak pořád zbývá dalších 12 států, kde Eurem zaplatíte... Nehledě teda na to, že průzkumy veřejného mínění nejsou podle mě zrovna relevantní argumenty...
|
|
|
Neznate paysec od hellomobile?pry je to nejaka novinka.
|
|
|
Ja mam uplne nejradsi Ceskou korunu. Ty ostatni meny furt meni kurzy, ale koruna je furt koruna :-)
Coz takhle si predstavit stat v hrube generalizaci jako hru. ve hre je treba sto zetonku, ktere obihaji a lide si za ne kupuji domecky.
Ve zlatem standardu to bude porad tech sto zetonku, kdezto s nekrytymi penezi si jeden z hracu(banker) bude zetonky do hry pridavat, kdykoli to uzna za vhodne a diky tomu bohatnout. ktery system je podle vas lepsi?
|
|
|
Cena zlata je tak nestálá právě proto, že už s ním není podložené nic. Kolísá tak právě proto, že naprostou většinu trhu se zlatem tvoří spekulanti. Kdyby bylo zlato použité jako normální měna, tak by se jeho hodnota zcela přirozeně ustálila.
|
|
|
- CB rozhodně neroztáčí spirálu inflace
Toto tvrzeni je myslim nepravdive, protoze CB pujcuje penize a zvysuje jejich objem.
- "Určitý růst peněžní zásoby je třeba, protože roste reálný HDP"
Proc? Nevidim k tomu jediny duvod.
- "Váš pohled je jen subjektivní pocit"
Ty linky samozrejme znam a mira inflace je neco jineho nez realna inflace (nebo snad ne?).
- ad stabilita zlata: tady souhlasim, tech 10 let mi tam moc nehraje do me argumentace. NEumim odpovedet.
- ad FED: proc zlaty standard nevydrzel? Proc by nemohl fungovat? Jaky je duvod pro NEkryte bankovky?
|
|
|
- "Určitý růst peněžní zásoby je třeba, protože roste reálný HDP"
To je tak - lidi pořád chtějí vydělávat víc a víc, a ještě k tomu se pořád množí, takže se počet peněz v ekonomice musí průběžně zvyšovat. Bývávaly pokusy s konstantní peněžní bází, ale selhaly, protože když někdo vymyslí nějakej super produkt a stane se z něj milionář, zbytek ekonomiky nesníží automaticky svoje mzdy.
A jaký je důvod pro nekryté bankovky? Jednoduchý - jednoho hezkého rána roku 2007 se nám třeba celá globální ekonomika zesere, a banky potom vyexekutorujou majetky obyčejných pracovitých lidí, a stanou se tak ještě bohatší a mocnější. Je to fakt jednoduchý - akorát lidi tomu nevěří dokud to fakt nepřijde.
|
|
|
Myslite, ze ten milionar ty sve miliony bude doma susit v kredenci? :-) Nebude, vymeni je za nejake statky ci sluzby a tim je vrati zpet do obehu.
|
|
|
aha, milionář tedy není ten, kdo má milióny, ale ten, kdo má barák a káru za milióny, a na účtu jenom 2 litry. Nevím nevím Roote, ale něco mi v tom nesedí.
|
|
|
Hehe, definice slova milionar, to jsem netusil, ze bude az tak veselo.
Auto a barak neni likvidni ulozeni penez. Barak je mozna rozumne, lec malo likvidni ulozeni penez, auto neni ulozenim penez (az na zanedbatelne vyjimky) vubec zadnym, auto je spotreba. Nicmene clovek, ktery se svymi penezi pracuje (ocekavejme, ze dotycny sve penize nevyhral v loterii, ale ze si je vydelal a tedy s nimi umi hospodarit), vi, ze je vhodne mit penize ulozene v nejak ziskove forme. Mit je ulozene primo ve forme penez je mozna prijemne likvidni (i kdyz jak kdy a jak kde), ale vubec to neni ziskove - naopak, diky inflaci je to prodelecne. Bude tedy patrne ty miliony drzet ve forme nejakych cennych papiru, ktere budou predstavovat nejakou formu pouziteho kapitalu (smenka, dluhopis, akcie, certifikat, warrant atd.). V takovem pripade ovsem ty penize nikde nelezi - v takovem pripade se ty penize vratily opet do ekonomiky a pracuji. Dokonce i kdyz je vlozim do banky na terminovany vklad ci sporici ucet, budou pracovat. A v bankovnictvi castecnych reserv budou pracovat i tehdy, budu-li je drzet na uctu beznem (zde nekomentuji, zda je to tak dobre nebo ne, to je na jinou debatu).
|
|
|
To je právě omyl, Kdyby se někdo stal milionářem, samozřejmě by se snížily mzdy a ceny. (postupně, nikdo se milionářem nestane za pár dní)
|
|
|
- pokud s růstem peněžní zásoby zároveň roste objem reálných statků, pak se inflace nezvyšuje. Jak už jsem říkal, podívejte se na data a uvidíte, že inflace je stabilní a rozhodně se nepohybuje v žádné spirále. To je prostě fakt.
- viz výše, pokud roste objem reálných statků (jakože roste) a chceme mít stabilní inflaci (jakože chceme), pak musí růst peněžní zásoba
- inflace je prostě míra růstu cenové hladiny. Některé indexy jsou počítány třeba bez daní a regulovaných cen, ale to je víceméně jen operativní problém.
|
|
|
Aha, v tom je problém, vy předpokládáte, že inflaci chceme. Ale to říká kdo?
|
|
|
|
Ustava rika neco o inflaci? Nebo hovori jen o te stabilni cenove hladine?
|
|
|
Ústava ČR nehovoří o stabilní cenové HLADINĚ, Ústava ČR říká o ČNB toto: "Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu" Jde o cenovou stabilitu a v současné době je cenová stabilita definována inflačním cílem 3%. O výhodách mírné stabilní inflace oproti stabilní hladině tu již řeč byla.
|
|
|
A jaky ze je rozdil mezi cenovou stabilitou a stabilni cenovou hladinou. Kdo definoval inflacni cil 3%? Centralni banka? Proc nedefinovala 300%? Vzdyt to je prece totez? A budou-li vsichni vedet, ze inflace bude 300%, tak to podle vasi logiky take bude v poradku a vlastne cenova stabilita podle vas take bude zachovana - tohle je uz jenom rozdil v cislech. V historii existovaly i zeme v okamzicich, kdy by pro ne inflace 300% rocne oproti tomu, co se tam delo, znamenala vyraznou cenovou stabilitu.
Tedy cena je stabilni, pokud se nehybe. Pokud se hybe, neni stabilni, ale pohybliva.
|
|
|
Cenová stabilita říká, že se ceny chovají stabilně. Stabilní hladina říká, že se chovají stabilně tak, že se nehýbou. Inflační cíl definuje skutečně ČNB na základě tzv. Loss function, která dává dohromady náklady a výhody inflace. Minimalizací této funkce (derivací podle inflace) dostanete optimální míru inflace. Inflace 300% tak není optimální proto, že výhod se dosáhne při daleko nižší míře a pouze by rostly (navíc nelineárně) náklady. Nic složitého.
|
|
|
A co přesně považujete za výhody inflace? Rozkrádání úspor důchodcům? Motivaci nespořit jako v USA?
Jako Krtek říkám: Ježkovy voči!
|
|
|
Cituju sám sebe:
"Nominální mzdy jsou nepružné, zkuste zaměstnancům snížit číslo na výplatní pásce. Problém je, že prostě reálné mzdy někdy klesat musejí. Mírná inflace tedy zajistí, že je trh práce flexibilnější - i když nominální mzdy zůstanou netknuté, reálné se sníží. Se zvyšováním reálných mezd taky není problém, prostě nominálně přidáte současnou inflaci.
- Výkon ekonomiky závisí na reálném úroku. Reálný úrok je nominální úrok minus inflace. Minimální nominální úrok je samozřejmě nula. Při nulové inflace tak můžeme dosáhnout minimálně nulového reálného úroku. Při inflaci 2% však máme k dispozici o 2% větší interval."
|
|
|
"zkuste zaměstnancům snížit číslo na výplatní pásce"
pokud za sebou nebudou mit priserny zakonik prace, nevidim v tom problem.
|
|
|
Jenže oni mají, to je prostě fakt. Až mít nebudou a bude tu flexibilní prostředí, tak třeba bude optimální inflace jiná, to je docela dobře možný.
|
|
|
No vidíte, že jsme se nakonec k té psychologické válce dostali a ani to nebolelo :-)) Takže než by ekonom řekl nepříjemnou pravdu, raději bude lhát a přizpůsobí zbytek systému.
Jsem rád, že jste nakonec potvrdil to co říkám od začátku. Současná ekonomie nemá s vědou co dělat. Je to pouze snaha zakrýt a zamlžit pravdu tak, aby to běžný člověk neprohlédl, což má pak ovšem za následek chybná rozhodnutí lidí zúčastněných v tomto systému.
|
|
|
"Proc si myslite, ze EMU (ci US) nesmeruje ke krachu? Pozadovat vypocet 'kdy to krachne' je podle meho nazoru alibisticky protiargument."
To je špatná otázka, otázkou spíš je, proč by
EMU nebo USA měla směřovat ke krachu.
|
|
|
To prece mate vysvetleno v tom clanku...
|
|
|
Přesně tak, tenhle komentář shrnuje v podstatě všechno co bych článku sám vytknul.
Ad zlato: Je potřeba rozlišovat tržní a přirozenou hodnotu. Přirozená hodnta zlata je dána tím, kolik práce/kapitálu je třeba vynaložit na jeho produkci, tžní cena pak stavem poptávky a nabídky. Díky tomu, že se zlato v posledních pár letech stalo velmi oblíbených spekulativním instrumentem, se tržní cena od přirozené ceny markantně odchýlila.
|
|
|
Nevite jakym zpusobem si komercni banky ty "prvni"
cerstve penize od CNB pujcuji ? Musi neco zastavit,
svoje nebo cizi akcie, dluhopisy ? Dekuji.
|
|
Těším se na pokračování, dopište ho ať je jakkoliv dlouhé.
K otázce "ceny" zlata a papírových peněz z pohledu laika (možný výklad=blba), který nechodil do školky s Keynesem, ale s Herrmanovou :
už si nepamatuju jak to bylo přesně, ale na bankovkách mého mládí bylo něco jako, že bankovky jsou kryty prací našeho socialistického lidu (t.j. dělníků, rolníků a pracující inteligence). Raděj bych v kapse nosil stříbrnou pajdu a zlatou "Boženu" než papírek ze spešl papírmaše a z něčeho jen o něco lepšího než laserová tiskárna OKI, který je navíc připodložen prací naší politické reprezentace.
CauP
|
|
|
To byla nahrazka za drivejsi kryti zlatem. Ale jaka kvalitni...
|
|
|
Nebyla, I dnes je oficiálně udávděno, že měna je kryta výkonem dané ekonomiky.
|
|
- centrální banka NESMÍ poskytovat vládě úvěr, jinak řečeno nemůže jí natisknout peníze
LEŽ jako věž. V odkaze je stav oběživa od roku 2002 (mimochodem dlouhodobější statistika za rok 2002 spadá do kategorie "zahlazené stopy" a lze ji jen těžko najít)
http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/menova_bankovni_stat/harm_stat_data/harm_ ms_cs.htm#M_LEVELS
oběživo vzrostlo o 100 miliard, kdo ho asi natiskl, kdyř ne ČNB? Multiplikačním efekem půjček bankovního systému pak přibylo v oběhu 700 miliard agregátu M3 a to jen za posledních 5 let.
- centrální banka NEBUDE zvyšovat inflaci; většina CB má ústavou dán úkol udržování stabilní cenové hladiny. Ta je definována tzv. inflačním cílem, který je pro ECB dvě a méně procent
nebuďte směšný inflační cíl na základě zcela smyšlených a manipulovaných statistik. Moje osobní reálná inflace přesahuje desítky procent ročně, jak mi jinak vysvětlíte, že za posledních 20 let vydělávám 20x tolik a moje životní úroveň spíše klesá než roste.
- centrální banka NEPRODUKUJE zadarmo peníze pro spolek spikleneckých mocipánů.
banka možná přímo ne, ale uskupení stát, banky produkuje prostřednicvím státního dluhu neuvěřitelné množství nových peněz pro mocipány. Kdyby bylo oběživo kryté zlatem, stát by si prostě NEMOHL půjčit za určitou hranici. Slavná Kaplického knihovna je typicka ukázka, jak se doposud neexistující peníze vytvoří prostřednicvím státního dluhu, a pak se přerozdělí okruhu známých (architekti, stavební firmy, servisní firmy, úředníci beroucí desátky za to že k penězovodu pustili vyvolené)
- zlato navíc nemá stálou hodnotu, jeho hodnota kolísá více než hodnota stabilní papírové měny
a větší nesmysl než o zlatě jste prostě nemohl napsat. Hodnotu zlata měříte právě těmi oběživy, jejichž objem se zvyšuje jako na běžicím páse. Navíc spolek centrálních bank drtil trh zlata celá desetiletí nejen trestuhodně levnými zápujčkami VYBRANÝM spekulantům (operace půjčka za skoro nulové procento -> prodej zlata -> držení měny za vysoké procento a posléze návrat zlata), plus výprodejem zlata ze státních zásob.
Polopravdivá argumentace mne ujišťuje o tom, že jste přímo nebo nepřímo součástí klanu. Dobře placený úředník, zaměstnanec banky, akademik na státní univerzitě atak podobně ....
|
|
|
1) Nesmysl, michate dohromady naprosto nesouvisejici veci - ktere nejen ze mezi sebou nesouviseji, ale nesoviseji ani s nosnym tematem, o kterem se snazite mluvit. Multiplikacni efekt nefunguje tak, ze by se jeste nekde v neznamu penize "rozsedmili". Nastudujte si alespon zaklady fungovani bankovniho sektoru.
2) Dolozte, jedinou vec, ktera je na nektere statistice smyslena a zmanipulovana. Ale to asi nehrozi, kdyz ani nevite, jakym spuzobem definovat inflaci. Najdete si alespon to na netu, proboha....
3) Kecy, statni vydaje nemaji s formou meny nic spolecneho. Naprosto nesmyslne.
4) Blbost. Zlato je komodita jako kazda jina a jeho cena zavisi na podminkach tezby, mezinarodni politicke situaci, poptavky a asi milionu dalsich veci, z nichz velka vetsina je kdyz uz ne neodhadnutelnych, tak alespon neovlivnitelnych.
Zapujckama zlata CNB "vybranym spekulantum" ste tomu definitivne nasadil korunu. Nemam slov.
Nesmyslna argumentace z vasi strany me ujistuje o tom, ze neznate ani zaklady, takze vase prispevky nelze brat vazne.
|
|
|
1) Obává se že multiplikační efekt funguje přesně tak. A není to "neznámo", oba dobře víme, jak to probíhá. Závěr je ten, že bance stačí vydat jen málo oběživa, aby se skutečné množství "peněz" schopných generovat poptávku zhruba zdesateronásobilo (záleží na více parametrech)
2) Dokládám například toto .... první manipulace probíhá přes zboží dovážené z Asie, je mu přidělen v koši nesmyslně velký podíl a toto zboží tak snižuje inflaci, přitom prudce klesá kvalita a na to se při výběru koše nehledí. Další manipulace potraviny. Cena plnotučného mléka, uzenin obsahujích více jak dejme tomu 70% masa atakdále roste mnohem více, než ukazují potravinové statistiky, které berou v úvahu hromadu ošizených náhražek.
Podíl ceny nemovitostí a nájmů ve spotřebním koši je zcela nereálný (neberou se černé nájmy, není zohledněný správný poměr ceny bydlení ke zbytku) Takže člověk, který staví vlastní dům v přiměřené kvalitě, nenakupující v lidlu a neobklopující se nesmyslnou elektronikou z Východu má osobní inflaci řádově vyšší než je oficiální statistika.
3) Myslíte? Myslíte, že 800 mil dluhů nevygenerovalo peníze? Kdyby si je stát nepůjčil, asi namítnete, že by si je půjčil někdo jiný, ale kdo a na co? Podniky i spotřebitelé jsou na rozdíl od státu limitováni ekonomickou realitou. Jak potom vysvětlíte že například válečné státní výdaje vždy vedly k velké inflaci a znehodnocení měny (Německo, USA ....)
4) To není zápůjčka zlata ČNB, mluvím obecně o centrálních bankách a leasing rates (netržních). Snažím se ukázat, že když se centrální banky na celém světě rozhodly rozprodávat zlaté rezervy, tak to nutně muselo trh brutálně ovlivnit. To už prostě nebyl trh. Státy rozhodly, že lidem dají bezcenné peníze a zlato vypustí na trh. Závěr celé této šarády příjde až v budoucnu.
Nějaké základy mám bez obav. Nosné téma je, že stát a jím ovládaný bankovní systém je v dlouhém běhu zdrojem zla. To popsal samotný příspěvek a já se snažím to obhajovat, nebo rozvádět. Nesmysl to není, jako každodenní účastník trhu (spotřebitel) vidím svět zcela jinak, než ho vidí statistiky státu a ČNB.
|
|
|
1) Hloupost. Multiplikativni efekt se tyka zcela jineho jevu, nez mate na mysli. Jedinou souvislost to ma s tim, ze ho CB pouziva/la pri monetarni expanzi. Jenze ten druhotny efekt, kdy se vysledek znasobi uz probiha ciste v komercni sfere narustem investic, takze zadne tisknuti.
2) Absolutni nesmysl. od A do Z. Prosim, prectete si neco o kriteriich vyberu zbozi do spotrebitelskeho kose a nasledne neco o trhu potravin. Budete asi prekvapen. Posledni veta s osobni inflaci je snad uz vrchol. Radeji no comment.
3) Pokud se stat zadluzuje, tak si skutecne "pujcuje". Zjistete si, co znamenaji slova jako vladni obligaci, statni dluhopisy, atp.
Hyperinflace po valkach vznika diky naproste devastaci veskerych vyrobnich faktoru.
4) Coby, kdyby. Nesmysl. Neexistuje jediny rozumny duvod, proc by to byt jedina CB udelala, natoz vsechny na celem svete. Tedy krome zidozednarskeho spiknuty, vesmirnych lidi a podobnych ptakovin, o kterych pisou psychopati z libinstu, ale ty maji k realite asi stejne blizko jako je z prahy k proxime centauri. Neverte jim a studujte.
No, zatim to moc nevypada. Posledni veta je ponekud mimo. Ja jsem taky ucastnik trhu a myslim si, ze statistiky jsou realite velmi blizko.
|
|
|
Muzu selskym rozumem teda rict, ze zlato a nemovitosti jsou skutecny jmeni, penize jsou uver. Kdyz by prisel nejaky kolosalni pruser, tak je tedy jasny, ze do kopru pujdou papirky s Kajou, Bozkou a relativne bezpecny mi zustanou cihlicky od Maple nebo jiny, a cinzak.
|
|
|
No, jenže právě proto se při kolosálním průseru ještě musí provést ta válka. Činžák se rozmlátí, zlaté cihličky poztrácí, případně se různí lidé proženou komínem a jejich majetech přerozdělí. Všechno jsme tu už měli či sem tam i ještě máme..
|
|
|
Ale to ano. Ale hyperinflace po valce je zpusobena tim, ze vyrobni podniky jsou zniceny, dopravni cesty taktez a vyrobni sila byla vystrilena na fronte. A kde nic neni, ani smrt nebere, takze kdyz je nedostatek zradla, pak muzes mit treba tunu zlata nebo 10.000.000 v papirkach a je ti to prd platny, nebo si za to koupis trochu jidla. Naopak mala pekarna, ktera je treba v soucasnych podminkach investice tak na uziveni se promeni ve zlaty dul, protoze svoji produkci budes prodavat za megapenize. Po par letech se treba zase ta tuna zlata dostane na svoji puvodni hodnotu vuci jinym beznym komoditam - ale to plati i o penezich.
To, o cem mluvis je devalvace meny - tedy neco trosku jineho, ackoliv to spolu kauzalne souvisi.
Muze samozrjme dojit k necemu takovemu jako v 50. letech udelali komousi, ze vsechno zavreli a ze dne na den devalvovali korunu o rady, coz melo jediny cil a to okrast obcany o uspory, protoze veskere vyrobni kapacity ridil stat. V tomto pripade se ti drzeni nejake komodity typu zlato, atd. vyplati.
Nicmene nezijeme v komunismu a uz kolega tu rikal primer k atomovym elektrarnam - za jistych velmi specifickych podminek muzou byt nebezpecne, ale ty podminky jsou dosti nepravdepodobne na to, aby se nam jejich provoz vyplatil.
Drzenim zlata se (krom vsech nepopiratelnych vyhod) navic vystavujes vsem neprijemnostem, ktere s tim souvisi, vcetne neodhadnutelneho smenneho kurzu v budoucnu, takze za gram zlata, ktery ma napr. dnes cenu jednoho smazaku s pivem v prumerne restauraci si za rok koupis treba veceri o peti chodech v luxusni restauraci, nebo treba jen housku se sodovkou - ten vyvoj je odhadnutelny zhruba jako cena ropy nebo kurzy men - a tam moc jistot nemas.
|
|
|
Ano, u toho gramu zlata budouci hodnotu neznas, ale muze se menit obema smery. U papirovych penez mas jednu jistotu - a sice tu jistotu, ze jejich hodnota v budoucnu bude uz jen nizsi (ok, pomineme-li prodej neplatnych bankovek pro sberatelske ucely).
|
|
|
Super, takže jste konečně uznal, že peníze ti oproti zlatu přinášejí jistotu. O což jde - jinak se vytratí jejich funkce nositele informace, jak ji popisuje už Hayek. Zlato se může měnit oběma směry, to je fakt, ale většina lidí nedrží měnu kvůli spekulaci...
|
|
|
Vidim ve vasi argumentaci trochu zmatek. Znicena infrastruktura, vystrilena pracovni sila je ten samy extrem jako ze prijde komunismus, coz jsou dva protipoly vasi argumentace nasledne protimluv. Ale ja to napriklad vidim tak, ze menova reforma prijde s prechodem na euro. Neni nic snazsiho jak trochu priskrtit a navic legalne masy lidi s masivnimi uspory aby si ta masa brala vice uvery. Mozna se to nestane, ale ja se obavam ze ano a na zlato s klidem sazim jako na zpestreni majetku. Vnimam ho jako jmeni, stejne jako nemovitosti, jenom jsem se chtel zeptat jestli to vnimam spravne. Srovnavani zlata a ropy nelze, nebot ropa se vycerpa auta budou tedy jezdit na neco jineho, ale zlato je mnoho let vzacna komodita, ktera take svym zpusobem take ubyva ale vzacnost je vicemene historicka. Ostatni argumenty co by kdyby, je vec nazoru. A pokud trochu odbocim dostal jsem se k tomu zauverovat jednu pekarnu, podotykam, ze ze soukromych zdroju ne z zadne banky a nepral bych vam videt tu realitu, ze to skutecne zadna super investice neni, ale za podminek, ktere jste nastinil mozna ano. Pri nich ale budu resit naprosto stejna rizika, jako pri drzeni zlata, budu resit napriklad to, aby mi ji par ostrych hochu z cernyho trhu nevybililo nebo platit vypalne za "ochranu" pred jinymi ostrymi hochy. V chaosu, ktery zpravidla po takove udalosti byva zbohatnou jen ty nejostrejsi. Ale skutecne, tam jsem se nechtel dostat, nebot to je polemika, souvislost s devalvaci a jmenim mi staci. Dekuji.
|
|
|
Ad1) nevím jestli bankovní multiplikátor je roven zrovna sedmi, ale právě takhle to funguje.
Franta si vydělá 7 000,- Kč , v případě, že si je nechá v peněžence, řetěz končí a k žádnému rozsedmení nedochází, pokud si je ale uloží do banky na běžný účet, banka si 500,- Kč nechá v trezoru jako rezervu a 6500,- půjčí Tondovi.
Franta si myslí (a i tak jednáte) jako by měl 7000,- Kč (pochopitelně, jelikož banka slíbila, že mu peníze kdykoliv na požádání vydá) , jenže Tonda si taky myslí, že má 6500,- Kč a co čert nechtěl, taky si je uloží na účet. Banka nechá 500,- v trezoru a půjčí 6000,- Pepíkovi........... atd.
Najednou tu máme 14 lidí, kteří mají na účtech 52 500,- Kč.
Nevěříte? Domluvte se s lidma, kteří mají běžné účty v jedné bance, že vyberete všechny peníze z běžných účtů. Banka nebude mít dostatek peněz aby vás vyplatila.
říká se tomu "bankovnictví s částečně krytými rezervami" a funguje to jenom proto, že v případě, kdy se lidé rozhodnou vybrat svoje peníze ve většín než obvyklém množství (na což mají právo , na rozdíl od klasických půjček, kdy musíte počkat do splatnosti) centrální banka spustí tiskařské lisy a natiskne peníze (otevře trezory a půjčí bance již natištěné peníze). Pokud by to totiž centrální banka neudělala , příslušná banka by ztratila důvěru klientů a všichni by si chtěli svoje peníze vybrat najednou. Banka by je nemohla vyplatit a tudíž by musela vyhlásit bankrot.
Se zlatem to jde dělat taky, ale v menší míře, protože nelze na požádání vyrobit zlato, musí si banka dělat mnohem větší rezervy.
|
|
|
Ano, protoze banka je taktez trzni subjekt a nechavat si penize v trezoru je ekonomicky nesmysl, takze krome povinnych rezerv, ktere jsou tam prave pro tyto pripady (ale neverim, ze kdyz vy se domluvite se svymi prateli, z enejakou banku polozite ;-)) veskere sve prostredky investuje (pujcuje) do dalsich subjektu a tim vydelava za vas na vase uroky. Kdyby to nedelala, zkrachovala by pri prvni vyplate uroku.
To, co popisujete jen run na banku a pokud by se takto rozhodli vsichni spekulatni nebo majitele uctu nejake banky, neprestoji to zadna - ani komercni, ani centralni. Kazda zkrachuje. A pokud uz by k tomu doslo, zadna banka to nejakym vasim poblaznenym "tiskem penez" resit nebude.
To, jestli jsou bankovky kryte zlatem nebo ne v tomto pripade nema smysl, protoze banka neni primarne drzitelem bohatstvi, ale trznim subjektem, ktery na jedne strane kapital prijima a na druhe ho pujcuje.
Nectete ten libinst. Blbne vam hlavu :(
|
|
|
Dobre, a nemyslis, ze by nebylo od veci, aby klientovi bylo pri otevreni bezneho uctu receno, ze vstupuje do hry typu letadlo (jiz bankovnictvi castecnych reserv v jistem smyslu je) se vsemi risiky, co z toho vyplyvaji? A nemyslis, ze by nebylo od veci, aby zakaznik mel pravo volby mezi skutecnym depositnim bankovnictvim a bankovnictvim castecnych reserv?
Banka, ktera je skutecne depositni, tedy ktera ma v tresorech dostatek zlata, aby dokazala opravnene pozadavky svych veritelu pokryt, nebude runem na banku poskozena - ano, vyprazdni se jeji tresory, ale nezkrachuje na tom. Stav bude odpovidat tomu, ze se vyprazdni skladove prostory nebo stavu, kdy precerpavaci elektrarna vypusti vsechnu vodu ze sve nadrze.
|
|
|
ano, a takhle bankovnictvi zacinalo ... Byly doby, kdy se za uschovu majetku (zlata) platilo. Dneska, jestli chcete od banky urok, musite se penez docasne vzdat.
BTW - domnivam se, ze diskutovat s 'ekonomy' je ztrata casu.
|
|
|
Ale on to sazmorejme vi, pokud neni uplne retardovanej.
Bankovni depozit muzes vyuzit i dnes a schovat si tam prome za me treba zlato. Ale za jeho uschovu budes pouze platit a nic vydelavat - v tom ti ani dnes nikdo nebrani, pokud jsi dostatecny masochista a nemas sve penize rad. Pak samozrejme plati tve tvrzeni, ze tento system nemuze byt runem na banku poskozen.
POkud chces neco malo vydelat, tak bud investujes kapital sam a pak mas samozrejme vyssi zisk nez v bance, nebo to nechas na te bance a pak holt z toho zisku te bance nechas podstatnou cast. Diky tomu, ze banka disponuje kapitalem mnoha malych investoru, tak rozklada svoje riziko a tvije penizky jsou daleko vice v bezpeci, nez kdyz investujes sam, protoze tam se ti muze snadno stat, ze prodelas kalhoty.
Pokud bys chtel vydelavat pres banku a ta se chovala trzne, tak investuje veskery kapital, ktery ji lide dodaji - do koruny, protoze jen investovany kapital ji vydelava. Problem by nastal, kdyz se vetsi skupina lidi rozhodne, ze si chce vklady vybrat - banka zadne penize nema, protoze je investovala a nema z ceho vyplacet, takze hrozej problemy - proto se zavedl institut povinnych rezerv. Pro tento princip je naprosto irelevnantni, jestli je platidlo papir, zlato nebo treba sloni kly. Pokud nevyuzivas pouze depozit (tedy velky trezor), ale chces od banky zhodnoceni sve investice, pak se banka musi chovat trzne, cili tak, jak jsem nahore popsal, cili podle tveho "letadlo". Argument, ze je toto chovani zpusobeno "systemem castecnych rezerv" je zprominutim megakravina. Je to ciste trzni princip, takze bys naopak mel byt rad...
|
|
|
Pokud jsou povinne reservy vymahany centralni bankou a jejich nedodrzovani hrozi odnetim licence, pak je to, nezlob se na mne, vsechno mozne, ale trzni princip rozhodne ne.
|
|
|
- oběživo vzrostlo, multiplikační efekt funguje, no a co? Jak to jako dokazuje, že lžu ohledně zákazu poskytování úvěrů vládě???
- nejsem směšný, narozdíl od Váse nepoužívám subjektivní pocity, ale objektivní a reálná data. To že tato data popírají Vaše argumenty není moje chyba a nečiní mě kvůli tomu směšným.
- státní dluh a jeho použití nemá s CB nic společného, opět jste někde úplně mimo
- CB nepůjčuje VYBRANÝM spekulantům, nýbrž VŠEM subjektům ochotným zaplatit nastavenou úrokovou míru. Navíc nechápu mechanismus, del kterého by půjčky CB ovlivňovaly trh se zlatem...
Jo a ty paranoidní představy plné mocipánů, spiklenců, klanů (co ještě třeba vrahů z Wall Streetu?) jsou fakt vtipné. Nejsem ani úředník, ani zaměstnanec banky, pravdu máte jen s tou universitou a to ještě poloviční, páč nejsem akademik, ale pouhopouhý student...
|
|
|
1) neříkám že lžete ohledně poskytování úvěrů, lžete, nebo raději abych obrousil hrany řeknu "mýlíte se" ve větě "nemůže jí natisknout peníze" a na stavu oběživa dokladuji, že peníze se čile tisknou. Ani Vy ai pan Q na to nereagujete. Co víc! CNB nepůjčí sice peníze vládě přímo, ale na půjčce vládě vydělají SOUKROMÉ banky. A to už je přesně ten mechanismus, který popisuje článek.
2) Ujel jsem (omluva) nejste směšný, slovem směšný jsem spíše chtěl snížit váhu vládních statistik, v tomto případě inflace.
3) Státní dluh má mnoho společného s inflací a multiplikačním efektem. Multiplikační efekt je shora omezen "schopností si půjčit" Proto se multiplikační efekt na určité úrovni zastaví. Bohužel schopnost (a lačnost) státu si půjčit je mnohonásobně vyšší než u jiných ekonomických subjektů. Bez státu by prostě rozdíl mezi M1 a M3 byl výrazně nižší. Tady je podle mne jasný vliv na zvyšování peněz v oběhu (a jejich znehodnocování) Zlatý standard by dokázal státy držet na uzdě ostatně o tom se v článku mluví.
4) Centrální banky (ne ČNB) půjčují zlato na SPEKULATIVNÍ účely (spekulaci jsem popsa jindel) půjčují je za směšné úrokové sazby. Tomu kdo si mohl zlato půjčit to umožňovalo po mnohá léta generovat bezpracný zisk. Já bych byl kupříkladu také ochoten si zapůjčit zlato za 0,2% p.a. (!!), obratem ho prodat pojistit se forwardem proti růstu ceny zlata a ještě vydělat na uložení takto vzniklé fianční částky do obligací. Buďte si jist, že mne ani Vám ani mnohým jiným nebude nikdy zlato za podobnou sazbu zapůjčeno. Resp. nebude nikdy zapůjčeno za žádnou sazbu
4) Nejsou to paranoidní představy a nejde vůbec o spiklence. Jde o popis fungování systému, který ničí většinu na úkor menšiny, která je u zdrojů.
5) Ok uhodl jsem akademické prosředí. Těší mne že jste student. Zcela jistě se Váš názor bude ještě vyvíjet. Za nějaký čas se mnou možná budete i souhlasit, možná budete ještě více nesouhlasit uvidíme.
|
|
|
- Hrany brousit nemusíte, nelžu ani se v tomto bodě nemýlím. CB nesmí vládě poskytovat úvěr a ani, opakuju, ani vládě nemůže na požádání tisknout peníze. CB proto vládu financovat nemůže, jak chybně tvrdí původní článek. To že se peníze tisknout a oběživo roste, je věc úplně jiná a nikdy jsem ji nezpochybnil. Jen argumentuju, že v současné podobě, kdy je stabilní inflace, na tom není nic špatného. To, že soukromé subjekty na půjčkách vládě vydělávají je nesporné (jinak by to samozřejmě nedělaly), ale to je věc fiskální a nikoliv monetární politiky. Tím netvrdím, že vládní dluh je správná věc, tím jen konstatuji, že o tom článek ani diskuse vůbec není.
- zpochybňovat statisttiky ve vyspělých zemích je už hodně chabý argument, no ale když nevěříte vládě, tak se podívejte na statistiky Eurostatu, FMI, OECD, WB, OSN... Kupodivu všechny dávají víceméně stejná data. Že by světové spiknutí?
- státní dluh má na inflaci vliv, ale CB má nástroj na udržení inflace stabilní
- jo, USA a EU, kde má centrální bankovnictví asi největší tradici, jsou už úplně zničené, to vidí každý. Vždyť už Marx předpovídal, že systém menšiny kapitalistů, jež drží zdroje nakonec zničí většinu proletářů. Tak se nedivte...
- myslím, že mé osobní charakteristiky jsou z hlediska argumentů irelevantní
|
|
|
Spiknutí?
Eurostat,OSN,WB... vidim same nadnarodni organizace zijici z penez statu. Neprekvapi proto ze jejich statistiky budou zhruba stejne jako ty statni z kterych vychazeji.
Chtelo by to porovnavat s nejakymi skutecne nezavislymi daty, jsou-li vubec takova
To je podobne jako tvrzeni, ze podle policejnich statistik se min krade a overit si pak na statistikach ministerstva vnitra, ze to sedi a navic mrknout a overit si to na statistikach Eu, ktere vznikly z tech dat co jim CR poslala a mit to za overene z vice zdroju :-)
|
|
Pan Jörg Guido Hülsmann - mladý a nadějný darmožrout žijící z práce francouzského lidu - a ze sponzorských darů institutu Ludwiga Misese (to byl ten, kdo napsal převratné pojednání o tom, že by se v ekonomii neměly užívat vědecké metody, čímž založil takzvanou "Rakouskou školu"),
tak tento pan Hülsmann je natolik aktivní, že nesedí a nelelkuje (což by klidně mohl, nikdo by si na té univerzitě ani nevšiml), nýbrž píše stati.
O čemže to tu píše?
O penězích. Rakouská škola neví a odmítá vědět, co to peníze přesně jsou, viz Hayek "Soukromé peníze" kapitola 10 "Problémy s definicí peněz". To jí však vůbec nebrání v tom, aby o nich zeširoka mluvila.
Tak se třeba mluví o "množství peněz" nebo o "papírových penězích", které mohou být "nekryté".
???
Pak tu máme "cenové rozpětí mezi cenou nákupní a prodejní", což je velmi pikantní, protože tí "úspěšní" ho mají "větší". Či-li, úspěšný ho má větší, to víme, to je triviální, ale jak toho dosáhne, na to se "Rakouské školy" raději neptat.
"Od Rothbarda se dozvídáme ..." - od Rothbarda se především nedozvídáme nic nového, podobně jako se nedozvíme nic nového od Friedmana, neboť to jsou oba eklektiční žvanilové dávající dohromady stovky let staré poučky a publikující je v novém kabátě jako novodobou apologetiku primitivního měšťáckého kapitalismu konce 18. století.
Friedmanův "monetarismus" není ničím jiným, než bublinou žvástů nafouklou kolem tři sta let starého pravidla, že "státní autorita musí dbát na to, aby peněz bylo v oběhu akorát, ani ne více, ani ne méně" (akorát tolik, aby zprostředkovaly směnu zboží a služeb, a platby).
Pan Ševčík předvedl - a to musí každý uznat - značnou sociální inteligenci tím, že po té, co byl v prosinci 1989 poměrně vysokým komunistou, v únoru 1990 začal zakládat Liberální institut.
Gratuluji hoši, vybrali jste si ty pravé vzory! Jen tak dál!
|
|
|
Člověče že vám tohle stojí zato?
Jinak mimochodem analýzou použitých slov soudím ... vysokoškolský darmožrout, žijící z mých daní. Plus Vám evidentně šlápl někde na kuří oko někdo z kolegů vyznávajících trošku jinou filozofii.
triviální, eklektičtí, apologetiku
Mám za to, že institut Ludwiga Misese nepoužívá k vykrmování "darmožroutů státních peněz! Jsem si témětř jist, kým jste krmen Vy. Slovník, arogance a celková koncepce Vašeho příspěvku mne nenechávají na pochybách
|
|
|
Spravne, na ty, co pouzivaji cizi slova a povysuji se nad nas, obycejne chlapky, si musime posvitit!
Clovece, vy uplne bezvadne ukazujete, jak se diskutovat nema. Kaslete na to, co vas predrecnik pise - zato se pekne obujete do jeho osoby, aniz byste o ni cokoli vedel.
|
|
|
Promiňte, co můj předřečník píše? Na co se v jeho textu dá reagovat?
Darmožrout, Bublina žvástů, Primitivní měšťácký kapitalismus, plus nesmyslný výlev na Ševčíka
Já o jeho osobě nic nevím, jen jsem si ji soukromě někam zařadil podle jejího projevu a toto stanovisko jsem se rozhodl sdílet v kometáři. To je vše.
|
|
|
Vskutku děsivá především diskuze.
Hülsman podle toho co jsem vygoogloval až na takovou sra*ku nevypadá, a Uni Angers už vůbec ne, ale článek je sbastlený hustoslint.
Kapitola 6. a 7. předpovídající zánik Eura je originálnost za každou cenu hodná pana profesora [VK] - v článku popsané problémy se dnes týkají především dolaru.
Místo nudného vlastivědo-dějepisu v 1. polovině by se slušelo zmínit třeba:
1. Definici poptávky po penězích
2. Fisherovu teorii
3. Cambridgskou teorii
4. Keynesiánskou teorii
5. Friedmanovu teorii
Prošel jsem si 3 příspěvky obsahující řetězec "peněžní zásoba", tímto zdravím OSe, Challengera, Roota a také Vás, zbytek mrdám a odcházím na freefoto.cz
O nekompetentnosti neregistrovaného vojína, chci říci autora svědčí neschopnost provést z uvedeného výcuc.
|
|
Není to z mé hlavy,ale je to zajímavé.
Válka za záchranu dolaru
Americkou vládu nyní čeká test upřímnosti
Americký dolar byl déle než čtvrtstoletí, v letech 1944 až 1971, “kryt” zlatem. V praxi to znamenalo, že americká vláda byla zavázána nakupovat a prodávat zlato za předem stanovenou fixní cenu. Vlády jiných zemí se chovaly podobně, přičemž měnové kursy těchto zemí byly vzájemně fixní. Když v roce 1971 rozhodl prezident Nixon o zrušení zlatého standardu, systém fixních měnových kursů se začal rozpadat. V domácích podmínkách byl dolar “úřední” měnou, která byla kryta pouze zákonným závazkem, že bude přijat jako prostředek splácení dluhů. V mezinárodním měřítku pochopitelně žádná “úřední” měna neexistuje a nikdo by nepřijal měnu, za kterou by nebylo možné koupit nějakou hodnotnou komoditu.
Zčernalé zlato.
Vlivem působení ropného kartelu OPEC vzrostly v roce 1973 ceny ropy čtyřnásobně. Za ropu se však stále platilo dolary, což pochopitelně vedlo i k růstu poptávky po této měně. Od té doby byl americký dolar de facto kryt ropou místo zlata. Americká vláda přitom tuto ropu vůbec nemusela vlastnit. Jestliže je možné platit dolary za ropu dodávanou zeměmi OPEC, pak země, které potřebují ropu dovážet (tedy zejména vyspělé státy), budou dolary akceptovat při placení za jimi exportované zboží. A každý, kdo bude od těchto exportérů nakupovat, bude poptávat dolary.
Tento řetězec pokračuje dál a dál a v konečném důsledku vede k tomu, že americký dolar se stal preferovanou světovou měnou. Dovozci musí mít zásoby dolarů pro úhradu faktur a centrální banky zase musí držet dolarové devizové rezervy, aby bránily své měny před eventuálními útoky spekulantů. Pokud chtějí rozvojové země získat kapitál, musí si půjčit právě dolary. Pro obsluhu vzniklého dluhu musí vyvážet zboží, za které opět inkasují americkou měnu.
V dolarech jsou denominovány přibližně dvě třetiny světových měnových rezerv, ve stejné měně probíhají čtyři pětiny měnových transakcí, polovina exportu a všechny půjčky poskytované Mezinárodním měnovým fondem. Vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory vyvolávají poptávku po dolaru - a tím vedou i k jeho zhodnocení - jsou i země OPEC ochotnější přijímat platby v dolarech. A tak se dostáváme opět na začátek našeho pomyslného kruhu.
Výsledkem je systém, ve kterém mohou Spojené státy vyvážet dolary, které lze vyrábět prakticky zadarmo, a na oplátku získat skutečné zboží a služby. Tyto dolary navíc nevyvolávají inflaci, protože obíhají mimo americkou ekonomiku. Když už se z nich stanou devizové rezervy, mohou být investovány pouze do amerických aktiv. Tento trvalý příliv zahraničních investic (na kapitálovém účtu platební bilance) povzbuzuje americký akciový trh a trh s nemovitostmi a umožňuje Spojeným státům žít s obrovským deficitem obchodní bilance (na běžném účtu platební bilance), aniž by byl dolar znehodnocen. Americké dovozy nyní převyšují vývozy téměř o polovinu, což představuje pět procent HDP. Zahraniční zadluženost USA se pohybuje okolo 60 procent jejich ročního HDP.
Hrozící kdyby.
Pokud by se OPEC rozhodl, že přestane obchodovat v dolarech ve prospěch nějaké jiné měny, výše uvedený proces by začal fungovat opačně. Spojené státy by již nemohly vyvážet papírové dolary za reálné zboží a služby. Firmy a centrální banky by se zbavily dolarových rezerv, což by vedlo k velkému poklesu hodnoty této měny. Konverze dolarových rezerv by vyvolala prodej aktiv, ve kterých byly tyto dolary investovány, na což by silně zareagoval akciový trh a trh s nemovitostmi. Investoři, kteří koupili americké nemovitosti a akcie s pomocí půjček, by vyhlásili bankrot. Některé americké banky by je pod tíhou špatných úvěrů následovaly. Nově vyvázané dolary by bylo možné utratit pouze za americké zboží a služby, což by vedlo k jejich odlivu ze země (a k následnému snížení životní úrovně). Přebytek dolarů v ekonomice by pak způsobil velkou inflaci. Příliv zahraničních investic by se zastavil, a Spojené státy by tak již nebyly schopné financovat obchodní deficit, ale musely by začít více vyvážet, aby byly schopné zaplatit za vlastní dovozy a také obsloužit svůj vysoký zahraniční dluh. Kromě toho by potřebovaly vytvořit dostatečné rezervy nové globální měny, ať už jí bude cokoliv.
Evropa vrací úder.
Jedenáct evropských zemí v roce 1999 přistoupilo ke společné zúčtovací měně euru. Řecko se přidalo o rok později a 1. ledna 2002 byly „staré“ měny úplně staženy z oběhu. Tímto krokem byla završena největší měnová reforma v historii. Eurozóna již nyní vykazuje větší podíl na světovém obchodu než USA. Dováží například více ropy než Američané a je hlavním obchodním partnerem pro země Blízkého východu. Úrokové sazby na euro jsou vyšší než na dolar, ale eurozóna přitom nemá vysoké zahraniční zadlužení nebo obchodní deficit. Výše uvedené faktory vedou k rostoucí důvěře v euro. Nejspíše právě proto přistoupila Čína k částečné konverzi svých měnových rezerv z dolarů na euro, Korejská lidově demokratická republika začala dolar úplně bojkotovat a v zahraničním obchodě nyní používá výhradě euro.
Silné euro navíc podporuje rozšíření Evropské unie a vyvíjí tlak na Dánsko, Švédsko a Velkou Británii, aby přistoupily ke společné měně. Na sklonku roku 2002 bylo s platností od května 2004 přijato do Evropské unie dalších deset zemí. Tím vznikne společný trh o síle 450 milionů spotřebitelů, který bude cílovým územím pro více než polovinu ropné produkce zemí OPEC.
Shrnuto a podtrženo, jediným argumentem pro preferenci dolaru před eurem je právě možnost nákupu ropy za americkou měnu.
Tento argument se však netýká členských zemí OPEC, z jejichž pohledu by naopak mělo smysl převést do poloviny roku 2004 své rezervy do společné měny. Kdyby poté začal OPEC uvádět ceny ropy v evropské měně, vzrostla by poptávka po ní, což by následně vedlo k velkému zhodnocení měnových rezerv euro. Tyto úvahy se však v amerických médiích neobjevují.
Zlotřilé státy.
První členskou zemí OPEC, která přestala být k dolaru loajální, byl Írán, který o prodeji ropy za euro mluví již od roku 1999. Americký prezident George W. Bush v lednu 2002 jmenoval Írán jako jeden ze států osy zla i přesto, že tato země má demokratické tendence. Spojené státy by ovšem měly tyto tendence ocenit a podpořit, alespoň pokud se hodlají držet hodnot, které prosazují. Írán se však nenechal odradit a během roku 2002 převedl většinu svých měnových rezerv na euro. Návrh na prodej ropy za společnou evropskou měnu nyní zvažuje íránská centrální banka a parlament. Nechme se překvapit, zda si Američané najdou záminku pro svržení mladé íránské demokracie a nahradí ji diktaturou, která bude - shodou okolností - dávat přednost dolaru před eurem.
Dalším provinilcem byla Venezuela. V roce 2000 svolal venezuelský prezident Hugo Chávez konferenci o budoucnosti fosilních paliv a obnovitelných energetických zdrojů. Výsledky diskusí v září roku 2000 prezentoval na summitu zemí OPEC. Jeho doporučením bylo vytvořit moderní elektronický barterový systém, který by členským zemím umožnil přímou směnu ropy za potřebné zboží a služby, aniž by při obchodu musela být použita jakákoliv měna. Tento systém by představoval největší výhody pro chudší země OPEC, které nedisponují velkými měnovými rezervami. Chávez udělal třináct takovýchto obchodů. Při jednom z nich zaplatila Kuba za ropu tak, že zajišťovala zdravotní služby ve venezuelských vesnicích. V dubnu 2002 se Chávez stal obětí puče.
Bushova administrativa tento vývoj přivítala stejně jako novináři v řadě amerických novin. Převrat však trval jen dva dny a objevily se důkazy, že za ním byla americká vláda.
Třetím a nejvýraznějším odpůrcem všemocného dolaru byl právě Irák. Saddám v říjnu roku 2000 oznámil, že irácká ropa bude počínaje 6. listopadem prodávána za eura a ne za dolary. Krátce poté Saddám převedl celý desetimiliardový rezervní fond programu „ropa za potraviny“ z dolarů do eur. Americká média o těchto událostech neinformovala.
Prezident George W. Bush nás ujišťuje, že irácká ropa patří iráckému lidu. Každé aktivum oceněné v dolarech je však alespoň zčásti americké, protože přispívá k udržení poptávky po dolarech, což Americe umožňuje vyvážet více dolarů a nazpět dostávat více zboží a služeb. Americká upřímnost teď projde zajímavým testem: bude nová irácká vláda i nadále obchodovat ropu za eura?
Zdroj:Gavin R. Putland
University of Queensland, Brisbane, Austrálie
|
|
|
Hm, to že dolar je v současnosti krytý ropou a dalšími loupeživými výdobytky US army a dolarové diplomacie je všeobecně známo už asi 50 let...:-)))...stejně to nestačí, jak se zdá...
|
|
|
Všeobecně známo mezi kým? Je jedna věc vědět fůru věcí, druhá je umět si je dát do souvislostí. Nejsem blbec,alespoň to někteří nezainteresovaní občas naznačí(ha ha), ale některé věci si prostě normální člověk bez podrobného studování problematiky neuvědomí. Že za vším podstatným, co se ve světě šustne, je boj o nadvládu nad surovinami a energetickými zdroji, to je celkem jasné, ale fígle s měnama apod., to je jiné kafe. Všem, kterým jsem jen zopakoval malou násobilku se tímto omlouvám, ostatní, třeba jako já, když jsem to poprvé četl, mají třeba další námět k zamyšlení.
|
|
|
myslím, že jedno nevylučuje druhé, reaguji pouze na část příspěvku výše. Fígli s měnou okrádá estabishment především vlastní obyvatelstvo. Fígle v mezinárodní politice, tzv. boj za svobodu a demokracii má zase za účel okrást jiné. Vyvolat v zemi nepokoje prostřednictvím placené opozice a médií a nastolit poslušnou loutkovou vládu a když už se obyvatelstvo moc cuká, vlítnout tam s armádou pod nějakou bezpečnostní záminkou, kterou navíc nedotáhnu ani tak daleko, že v cílové zemi ani ty ZHN nestačím nainstalovat. A pak postupovat podle metody sub 1. Vláda pak bude za "rozumnou" cenu prodávat ropu za což jí zase vláda imperiální velmopci zajistí koryta na časy věčné. Slova "Somozo may be the son of a bitch but he is our son of a bitch" jsou myslím klasickou ukázkou této politiky. Nyní to odnese naše republika s americkým radarem na věčné časy a nikdy jinak (Topolanek may be the son of a bitch but he is our son of a bitch). Vondra si holt dřívější sponzoring musí nějak zasloužit... Už do toho začínáme taky padat, není to ani 20 let, co ze země odešel poslední Rusák. Všude kolem nás je to vidět - oranžová revoluce a růžová revoluce z jejíchž aktérů se vyklubali ještě větší zloději než z Klause (je fakt, že na balkánské poměry je Klaus ubohý břídil, když se podíváme na privatizaci v Rusku, to bylo teprve maso). Myslím, že to je druhý aspekt, vedle kterého je byrokratizace EU naprosto nezajímavou záležitostí....
|
|
Moje znalosti o světové ekonomice sou povrchní, tak se chci jenom zeptat:
Nemělo by hrát roli vedle "nadprodukce peněz" - jakožto oslabování vlastní měny také "nadprodukce zboží", respektive jeho vývoz do ostatních zemí, která zase peníze všeho druhu do danýho státu přináší?
Nedělo se to i v německu a nemělo to taky vliv na dominanci bundesbank nad těma ostatníma?
|
|
|
For je v tom, ze kdyz Americe dojdou penize, proste si pritiskne dalsi, cimz sama ma vice penez, ale paradoxne zpusobi inflaci u vsech zemi, ktere jakymkoli zpusobem menu US dolaru pouzivaji. Napriklad ovlivni ceny ropy na blizkem vychode.
Stejny nerovny vztah je mezi statem produkujicim bankovky a jeho obcany, tyto bankovky pouzivajicimi. Kdyz si statni aparat bude chtit postavit zlatou uredni budovu a natiskne si vice penez, odnesou to lide, kteri tyto penize pouzivaji, protoze nahle klesne realna hodnota toho, co drzi v ruce.
Je to takove okradeni shora. :o)
|
|
|
Nesmysl. Kdyz si statni aparat bude chtit postavit zlatou uredni budovu, tak si NENATISKNE vubec zadne penize, protoze NESMI. Nejen ze centralni banka vlade nesmi natisknout penize, ona mu nesmi ani pujcit a dokonce si ani nesmi primo koupit jeho cenne papiry.
|
|
|
|
- "Hucul je zločinec, vraždí malé dětičky!"
- "To je nesmysl, Hucul by neublížil ani mouše..."
- "Zatím."
...
|
|
|
Ale natiskne. A nebylo by to poprvý. Ale ono je to natisknutí někdy pro dobro státu.
|
|
|
Nebylo to poprvy, to je fakt. Ale prave na zaklade techto zkusenosti uz to dnes nejde.
|
|
|
je vidět, že tvoje doména jsou spíše rodidla, jejich funkce, obřízka nebo soullož teplého psa, ale peníze ti asi do ruky moc nepatří, viď ?
takže jen informativně:
problém dolaru je, že kreditní ekonomika usa je příliš vázaná na produkci ropy a zemního plynu, které mají na měnu velký vliv, neboť sii usaa silou vynucuje obchodvání v usd. ke zneehodnocování dolaru dále významně přisspívá taková drobnost, a to, že see veelmi snadno padělají. vzoory bankovek postrádají moderní ochraanné prvky, a tak každá správná země třetího světa má tiskárnu, která dokáže vyprodukovat potřebný baallák dolarů, za které se naakoupí zbraaně a tyto peeníze se pak dostávvají do oběhu. to způsobujee, že ne všechny bankovky jsou kryté, a protože jich je nekrytých v oběhu více než malé množství, zvyšuje to nestabilitu celého ekonomického systému usaa.
pro zajímavost - v čr byla firma victoria security printing, která disponovala teechnologií k tisku falsifikátů nerozeznatelných od origginálu, svého času ji koupil myslím viiktor kožený a podle neoficiálních informací se tato ttiskárna s profi vybavením podílela na tisku falsifikátů usd :o)
|
|
|
Co že se stalo s tím připravovaným prodejem íránské ropy za Eura? Nějak z toho sešlo, ne? A přitom jsem si nevšiml, že by USA srovnaly Teherán se zemí (a to Ahmádineřád provokuje záležitostmi výrazně těžšího kalibru).
S tím tiskem dolarů máš technicky pravdu i když novější bankovky už jsou relativně bezpečné. Ono tisknout lze leccos, třeba technologii pro neautorisovaný tisk bankovek se všemi ochrannými prvky, které používají české koruny, je možno pořídit za ca 400 milionů Kč. Pochybuju ale o tom, že by v současné době někdo ve větším měřítku soustavně tiskl falešné dolary - ono to není moc easy hlavně organisačně.
|
|
|
http://www.globalresearch.ca/index.php?context=viewArticle&code=COR20070412&articleId=5370
|
|
|
to není otázkou organizace, ale spíše schopnosti tisku na papír identický s papírem bankovek. přidávají se do něj i staré hadry a složení papíru je jedním z velkých tajemství, taakže nestačí mít jen technologii tisku, ale je nutná i propracovaná technologie výroby papíru. něterý vojebávky se proto soustředily na částečnou falsifikaci, tj. předělávku nižších hodnot na vyšší.
a zajímalo by mě, v čem jsou "nové" usd odlišné od "starých" / jaké by dle tebe měly být odlišnosti v ochranných znacích, když se nic neměnilo - pamatuji-li se dobře, tak se jejich desiign za posledních několik desítek let neměnil a i když o tom již byly mnohé diskuse, neochopil jsem, proč k upgrade nedošlo.
jinak co se týká íránu a €, tak zkus sledovat dění a třeba se dočkáš :o).
|
|
|
Jo, papír a dokonalé předlohy jsou jedním z problémů při padělání.
Poslední změna USD bankovek byla někdy v letech 2004-2005. Přibyly tam nějaké proužky, zvětšoval se vodotisk (na první pohled uvidíš posunutý portrét) atd.
|
|
|
no, ale snad uznáš, že to jsou jen kosmetické šolichy a ne slutečně razantní zvýšení bezpečnosti ochranných znaků bankovek. € je oproti usd o dost dál - min. v kontaminaci kokainem / nedávno jseem četl, že v UK dělali průzkum na 46 různých lokalitách, kde vzorkovali výskyt kokainu na € bankovkách a zjistili, že 100% bankovek nejrůznějších hodnot bylo kontaminováno množstvím odpovídajícím přímému použití bankovky coby přenosové trasy mezi zrcátkem/kartou a nosní dírkou :o)))) kam se na nás sere amerika.
|
|
|
Musím tě zklamat, ale to falšování má na pokles dolaru zanedbatelný vliv.
Cash USD v prosinci 2006 bylo celosvětově 80 miliard (plus ty falsifikáty), peněžní zádoba v US byla asi 7 triliónů, tj asi 90x více.
Falsifikáty obíhaj skoro odděleně v dolarizovaných ekonomikách a do US se dostanou hlavně, když si je tam přiveze Borat nebo narkomafie.
|
|
|
co se divíš, že írán neobchoduje za eura? kdyby ti někdo vyhrožoval atomovkou, taky bys ustoupil...
|
|
Tak tohle je fakt hodně dobrý článek. Dík. Těším se na slíbené pokračování... ;-)
|
|
ale mohlo to být kratší - je to dlouhé i na mě :-))). Jinak je v tomto kontextu dobré podívat se na hodnoty inflace u nás od roku 1990 až dodnes, zvláštní pozornost je pak třeba věnovat letům 1994-98.
Dále je potřeba se podívat na soudruhy v LI, koho tu celou dobu ve svých prohlášeních protěžují a například na soudruha Petra Macha z CEP, který v pořadu Události Komentáře celkem bez uzardění prohlásil, že za krach Klausova bankovního socialismu mohla centrální banka, protože "ekonomika byla zvyklá na zvyšování peněžní zásoby" - jinými slovy, krach Klausova bankovního socialismu byl proto, že soudruzi už v roce 1997 nemohli krást, protože CB vedená tehdejším deux ex machina spolupracovníkem StB Tošovským už odmítla dále tisknout další peníze.
Prostě soudruzi z LI se vyznačují tím, že něco jiného píšou do traktátů ale jinak se chovají, požádají-li je média o PR stanovisko (tedy tzv. "odborné" stanovisko).
|
|
|
No, zrovna Mach je asi jeden z tech rozumnejsich makroekonomu, ktere mame, navic diky svemu veku neni zatizen nejakou komunistickou minulosti.
Ale to je vedlejsi. Myslel jsem, ze pro vas je dulezity nazor a ne to, kdo jej rika.
(Mimochodem, mam takovy dojem, ze ode mne mate v mailu nejakou zpravu ohledne trochu jineho tematu, jejiz prijeti jste patrne jeste nezaznamenal).
|
|
|
Petr Mach a rozumný makroekonom jo??? :-))))
No vlastně máte pravdu, jeho "grafovou metodu" s kolegy opravdu obdivujem.
Načrtnout graf teplot z Klementina a vyvodit z toho, že globální oteplování je nesmysl, wau!
Anebo posledně, jak nakreslil graf GDP v EMU a vyčetl z něj, že Euro škodí růstu, to jsme všichni čuměli. něco takového fakt u nás nikdo nedokáže!!!
|
|
|
Inu, kdyz si to do toho grafu nakreslite a vedle si date Britanii, tak uvidite celkem zrejmy rozdil v trendech. Jasne, neni to exaktni vedecka metoda, ale videt to z toho je celkem jasne.
|
|
|
No jasně, je to vidět:-))) Akorát to musíte správně interpretovat: protože každý ví, že jak GB, tak Švédsko i Dánsko, které v tom grafu jsou, totiž mají krále a graf tam jasně dokazuje, že monarchie má pozitivní vliv na hospodářský růst. Víte? To chce ten správný vědecký postup, ne nějaké analýzy, testování hypotéz a podobné nesmysly - prostě mrknu a vidím! :-)))
|
|
|
No jasne, vite proc maji vcely med, vidte? :-)
|
|
|
Nevím, ale nepochybuju, že Liberální Institut spolu s Petrem Machem na to mají nějakou "vědeckou" teorii. Každý ví, že jsou tam odborníci na ekonomii, klimatologii, biologii ("spalme uhlí, když tu je, pomůžeme tím stromečkům") a vůbec na všechny obory lidské činnosti. ;-)))
|
|
|
Sorry, Roote, za následující vulgarismy. Názor je důležitý, avšak vždy je třeba názor posuzovat v kontextu dalších vyřčených názorů, zda jsou konzistentní, ne odděleně od ostatních. Podle D-F zmrdologie je to základní diagnostický nástroj na rozpoznání zmrda, činím tedy vše v nejlepším vědomí podle moudrých rad. Jako občanovi je Vám to na nic, protože podobné praktiky jsou vlastní každé vládě - u nás tato kritéria nejvíce splňuje vláda Václava Klause, kdy byla inflace každoročně dvouciferná. Mach měl ještě tu drzost to v TV před zraky milionů diváků obhajovat. Ostatně - posuďte sám, dal jsem si tu práci a vyhledal jsem to pro vás, jak squělý je to ekonom:
www.ceskatelevize.cz/vysilani/1096898594-udalosti-komentare/31813.html? from=20
Zejména doporučuji věnovat pozornost těmto slovům: "já osobně vidím tu hlavní příčinu v tom, že tehdy došlo k zásadní změně v měnové politice, né ani tak v tom smyslu, že by se na počátku krize nějak zvyšovaly úrokové sazby, ale že najednou přestala peněžní zásoba růst tím tempem, na který ta ekonomika byla zvyklá. Peněžní zásoba v době fixního kurzu v době přílivu kapitálu rostla tempem 20% ročně (!!!) a na to byly nastaveny všechny prognózy, makroekonomické prognózy a konečně i rozpočet a rok 1997 a najednou když ...."
Dále doporučuji Vaší pozornosti tento graf: www.euroekonom.cz/grafy-html/inflace.html
Je zajímavé, že za vlády orálně pravicového tlučhuby soudruha Klause byla inflace kolem 10-20%, zatímco za vlády keynesiána a levicového soudruha Zemana byla inflace maximálně 4% ročně, v roce 2003 dokonce jen 0,1%. Daně se za Klause prakticky nesnižovaly, za socanů došlo ke snížení korporátních daní z 39 na současných 24%, DPH z 23 na 19% - je pravda, že část položek padla do 19% sazby. Jediné, co muselo logicky narůst byly dluhy, které jsou nyní na státní úrovni asi 700 mld, na úrovni celého veřejného sektoru (včetně krajů ovládaných ODS, Prahy atd. - 10^12 Kč). Z toho ovšem sanace dluhů z Klausova bankovního socialismu přišla odhadem na 400-600 miliard. Za Klause se prostě zhaslo a co si kdo ukrad, to nyní má. Kdybyste se jako pravicově smýšlející občan měl držet svých zásad, koho byste na základě těchto exaktních poznatků musel volit? Problém je, že většina takzvaně pravicově smýšlejícíh občanů pouze nenávidí chudé lidi, čímž se tzv. cítí býti pravicovými, protože jejich hlavní motivací je, aby viděli jiné lidi lízat zem, jinak je jim úcta k majetku - například k úsporám - šum a fuk.Což je doloženo právě hlasitým pochvalným hýkáním na adresu Klausova bankovního socialismu. No bodejť, pro spoustu zlodějů to byla zlatá doba. Co naplat, že soudruh klaus díky této inflaci vytuneloval úspory milionů občanů, kteří potom tu zem skutečně lízali. Co naplat, že za soudruha Klause byla DPH 23%, korporátní daň 39% a efektivní zdanění FO kolem 40%, rozhodující bylo, že pár zmrdů dostalo úvěry, které nemuseli splácet a pár zbohatlíků díky nulové činnosti úřadů nic platit nemuseli, pro naše pravicové voliče přece není důležité, co kdo dělá nýbrž jaké píčoviny vypouští z huby. Když si člověk čte některá vyjádření lidí a lobistů poplatných ODS, pak větší lidský odpad by člověk těžko pohledal. Na panu Machovi je z hlediska lidské fyziognomie charakteristická jeho hypomimie a projev svědčící o suspektní emocionální oploštělosti, onoho pána samozřejmě neznám, ale kdesi v hlavě mi u takových lidí svítí červená kontrolka: "bacha - zmrd". neříkám, že je to exaktní zkoumání, jen takový povšechný dojem někoho, kdo denně potká desítky lidí různé úrovně, se kterými musí jednat. Dále bych Vaší pozornosti měl doporučit projev soudruha Kočárníka ve stejném pořadu a jeho současnou pozici...
|
|
|
"Peněžní zásoba v době fixního kurzu v době přílivu kapitálu rostla tempem 20% ročně"
Pokud s prilivem kapitalu rostla i penezni zasoba a to o tolik, aby to vyrovnalo ten priliv kapitalu, pak by to bylo jeste celkem ok, ne? Totez by nastalo ve svete komoditnich penez, kdyz by se sem vozily plne nakladni vagony zlata. Tam problem nevidim.
Nicmene poukazujete na neco jineho - odpovednou osobou je sef centralni banky, protoze vlady v Evrope se maximalne snazi predstirat, ze je na nich CB nezavisla (protoze maji zajem presvedcit volice, ze nemohou pouzit rotacku k reseni svych financnich problemu, i kdyz na ty rotacky nakonec vzdycky take dojde) - samozrejme, ze to tak zcela neni, ale ve chvili, kdy tomu tak neni, je situace uz celkem extremni. Tedy odpovednost lezi v rukou Tosovskeho, za Tumy se pak CB chovala ponekud jinak.
|
|
|
v době přílivu kapitálu, na tom snad záleží? Peněžní zásoba je, pokud vím, množství peněz v oběhu - tedy množství korun českých v ekonomice. Dejme tomu, že někdo zde investoval miliardu německých marek. Takže CB vytiskla peníze a ty mu vyměnila za německé marky. Co se stalo s markami, ty se zničily? To je dobrý vtip, co říkáte, na co tisknout nové "stvrzenky na zlato", když máte ty staré? Čili mám tomu rozumět tak, že když soudruh Klaus, co vypouští z huby bláboly, které se vám líbí, tiskne poukázky, tak je to dobře, zatímco když levicový soudruh vybírá daně, je to špatně? Několikanásobné zdanění vašich úspor každoročně o 20% vám nevadí? Tedy 67% zdanění v průběhu 5 let, aniž vám někdo prezentuje jakýkoli zákonný rámec na základě kterého to dělá? To myslíte vážně, že s tím nemáte probém?
Správně je to tak, že pokud zde Němec vymění miliardu marek, aby si tady koupil fabriku, má mu banka dát za to české koruny a miliardu marek nabídnout na devizovém trhu, což bezpochyby, pokud se operace mnohonásobně opakuje, povede k poklesu ceny marky proti české koruně. Pokud naopak bude převládat nákup marek českým vohnoutem, aby si mohl nakoupit tak nezbytné komodity jako friťák nebo novou televizi v Německu, povede to ke zvýšení ceny německé marky. Ke zvyšování peněžní zásoby není absolutně důvod, ledaže by vybraní soudruzi chtěli provést ekonomickou restrukturalizaci společnosti - tedy některé své kamarády nechat zbohatnout na úkor zbytku té společnosti -což se taky - za vydatného pochvalného hýkání některých pravicových voličů - stalo. Co za lidi se tehdy dostalo k penězům, víme všichni, dnes se jim říká lumpenburžuazie nebo taky prasečkáři, slovo podnikatel nebo manager ještě stále zůstává synonymem slov hajzl a podvodník. A taky to tak zůstane, to jsou šrámy, které se nikdy nezahojí. Právě díky modrému šmejdu a jeho kámošům. Nechte na hlavě, patřil sem taky mezi ty blbce, co je volili. Ale už nikdy víc. Co se týče odpovědnosti Tošovského, bývalého spolupracovníka StB, ta je samozřejmě rovněž nezpochybnitelná, nicméně bez politické objednávky by to nebylo a myslím, že Klaus, Tošovský a další šmejd Kočárník je jedna banda zločinců, která si vzájemně hrála do karet. Ve 04/1997 hodila ČNB zpátečku, protože zvyšující se počet peněz v oběhu se pochopitelně musel odrazit v devizovém hospodářství a v hyperpoptávce po zahraničních měnách - zvl. když naše "restrukturalizovaná" ekonomika pod vedením lumpů - kamarádů z ODS - nic pořádného neprodukovala. To se taky stalo a pád české měny by byl samozřejmě na vrub ČNB, takže soudruh Tošovský hodil zpátečku aby do toho namočil všechny a soudruh Klaus s pak v TV strašně divil - já to považuji za klasický konec všech zmrdích počinů i včetně toho, že se pak jednotliví zmrdi vzájemně přou o to, kdo za ten průser může.
Osobně si myslím, že tenhle megaprůser, je srovnatelný s měnovou reformou československých komunistů z roku 1953 a měl také naprosto stejný důvod - totiž vytvoření nových elit, které však se samy o své výsadní postavení nezasloužily vlastní prací. Přesně jak bylo řečeno v tomto příspevku. Proto ted lobying soudruhů z LI ve prospěch ODS a psaní podobných leckdy pravdivých pojednání na internetu považuji za nádhernou ukázku zmrdství.
|
|
Skvělý článek, už aby tu bylo slíbené pokračování. Malá trocha do mlýna http://www.volny.cz/l_kopecky/conspiracy/FED/Obsah.htm
|
|
A ještě http://www.volny.cz/l_kopecky/conspiracy/fed.htm
|
|
Nekryté peníze jsou zvláštním druhem peněz, jejichž oběh vynucuje stát (fiat money). Vyznačují se například tím, že nemohou být použity k žádnému jinému účelu než k nepřímé směně. Není to nic jiného než množství abstraktních, symbolických jednotek. V důsledku této vlastnosti není možné, aby vznikly spontánně na trhu.
AUTOR SI MYSLÍ, ŽE TADY EXISTUJE NĚCO JAKO NEKRYTÉ PENÍZE. TO JE ALE NESMYSL. VŠECHNY PENÍZE, AŤ JIŽ PAPÍROVÉ ČI BANKOVNÍ JSOU VŽDY KRYTÉ.
Všechny dnešní národní měny jsou příklady nekrytých peněz, které jsou nabízeny svými producenty ve formě bankovek či vkladů na viděnou vytvářených centrální bankou – přičemž v případě vkladů na viděnou samozřejmě nehraje roli, jakou formou s nimi majitel disponuje
PENÍZE JSOU ALE VŽDY ÚVĚROVÝM VZTAHEM A JAKO TAKOVÉ JSOU VŽDY KRYTY DLUŽNÍKEM (EMITENTEM)
Nejjasnějším příkladem jsou peníze bankovní, tedy běžné bankovní účty. Každý může nakupovat pouhým převodem části zůstatku svého účtu na prodávajícího. Tento zůstatek (peníze) je aktivem svého držitele ovšem zároveň i závazkem (o stejné výši) banky. Bankovní peníze tak reprezentují jistou formu vztahu mezi bankou a jejím klientem.
Dalším příkladem jsou peníze státní (bankovky, mince, likvidita na účtech u centrální banky). I zde zřejmě platí, že tyto peníze jsou na jedné straně aktivem jejich držitele a zároveň závazkem jejich emitenta (státu) o stejné výši. I pro státní peníze tak platí, že jsou jistým druhem vztahu mezi jednotlivcem a státem.
Peníze, které dnes používáme nejběžněji jsou tedy vždy vztahem věřitel-dlužník, čili vztahem úvěrovým. A neexistuje žádný jiný způsob jakým takový vztah může vzniknout než poskytnutím úvěru.
PENÍZE TEDY NEJSOU KOMODITOU
Množství nekrytých peněz může být dále libovolně zvýšeno, protože není vázáno na žádné fyzické množství.
ÚVĚR JAKO TAKOVÝ NEMŮŽE NIKDO LIBOVOLNĚ ZVÝŠIT, ALE JE JEJ PŘESNĚ TOLIK, KOLIK JE HO EKONOMICKÉ SUBJEKTY POTŘEBUJÍ A NAPOSKYTUJÍ.
Nehmotný charakter nekrytých peněz se nejjasněji projeví na účtech, které vede centrální banka. Zaúčtované částky se mohou změnit jednoduchým zápisem.
ZAJÍMALO BY MNE, CO VÍ ROTHBARD O ÚČETNICTVÍ. POJEM "LIBOVOLNĚ ZAÚČTOVAT" JE ASI TAK STEJNĚ TREFNÝ JAKO "SKÁKAT LIBOVOLNĚ VYSOKO NEHLEDĚ NA GRAVITACI"
|
|
|
"PENÍZE JSOU ALE VŽDY ÚVĚROVÝM VZTAHEM A JAKO TAKOVÉ JSOU VŽDY KRYTY DLUŽNÍKEM (EMITENTEM)"
Krytím peněz já osobně rozumím závazek emitenta vyměnit peníze na požádání (a bez dalších podmínek) za nějakou komoditu (třeba zrovna zlato) *a schopnost tomuto závazku dostát*.
Mám-li tedy tunu zlata, ale vydám peníze v takovém množství, že se tím zavážu na požádání vyměnit je za tuny dvě, tak polovina těch peněz prostě kryta není, protože vzpomenou-li si najednou všichni držitelé peněz, nebudu svému závazku schopen dostát.
Peníze, kryté nějakým závazkem, který dlužník může, ale nemusí být schopen splnit, je potřeba považovat minimálně za pouze částečně kryté.
|
|
|
Krytím peněz já osobně rozumím závazek emitenta vyměnit peníze na požádání (a bez dalších podmínek) za nějakou komoditu (třeba zrovna zlato) *a schopnost tomuto závazku dostát*.
schopnost závazkům dostát je schopností vydat za jeden typ pohledávky (bankovní zůstatek) jiný typ pohledávky (směnku, šek, pohledávku za jinou bankou, bankovku)
Penize NIKDY nebyly POUKÁZKOU NA KOMODITU
POUKÁZKA je něco jako lístek v šatně - taky neočekáváš, že kabát, kterej si tam necháš šatnářka nikomu nepůjčí. tzn. že jako taková je pouze potvrzením vlastnictví nějaké konkrétní věci.
Ale úvěr (PENÍZE) je věc jiná. Je to základní vlastnost ekonomiky - když něco někomu prodám, nečekam od něj ZLATO, ale čekam, že mi jako protihodnotu dodá něco, za co si budu moc koupit něco někde jinde - nejlépe svoji pohledávku za bankou (převod na účet), nebo třeba směnku, kterou budu moc uplatnit například v bance (eskont), nebo například nákupem u nějakého jinému subjektu, který si bude od původního kupce někdy v budoucnosti něco kupovat.
Když ti pošle zaměstnavatel peníze na účet, převede pouze svoji pohledávku za bankou na tebe (perfektně to funguje)
Když si vybereš peníze v ATM, vyměníš svoji pohledávku za bankou za pohledávku banky za státem (bankovku)
Když si koupíš boty kartou, vyměníš svoji pohledávku za bankou, nebo státem za boty
Když si převedeš peníze z jedné banky do druhé banky, vyměníš pohledávku za jednou bankou za pohledávku za jinou bankou
Kde je krytí? Jediný co tě zajímá je jestli si všichni rozumíme. Zlato je každýmu někde
Peníze JSOU vždy kryty bonitou svého emitenta.
Když prodáš něco na směnku cikánovi, taky nemůžeš čekat, že si za to koupíš víc než cikánovo babičku
Když si prodáš něco na směnku GE, můžes si bejt stoprocentně jistej, že máš stoprocentní ekvivalent toho cos prodal
Proto prodáváš - úvěruješ- pouze kvalitní dlužníky. Nekvalitnímu dlužníkovi prodáš na úvěr pouze za vysoký úrok.
Od toho taky úrok je
Když si přišel v 19 století se stodolarovou bankovkou emitovanou vesnickou bankou v Utahu (v té době nebyl takový rozdíl mezi bankovkami a směnkami) do velké banky v NewYorku, taky si nemoh čekat, že ti na účet připíšou 100 dolarů, ale částku sníženou o úvěrové riziko - diskont
|
|
|
Penize NIKDY nebyly POUKÁZKOU NA KOMODITU
Vážený ?, trochu si prostudujte historii, než budete kecat nesmysly. Dolary byly po víc jak dvě lstoletí pouze náhrada za zlato. Byla stanovený poměr, v jakém se daly dolary vyměnit za zlato a naopak. Až v minulém století se kdosi rozhodl, že to už tak dál nebude. Od té doby hodnota dolaru klesá.
|
|
|
Vážený, studoval jsem historii peněz od Mezopotámie přes středověk až po současnost.
A říkám Vám, na úvěr se vesele obchodovalo již před více jak 4000 lety (doporučuju rozbor Hamurabiho zákoníku a klínového písma)
bankovnictví také funguje tisíce let od jižní Ameriky až po Čínu
První mince však byla vyražena až někdy 600 let před Kristem
Krytí peněz zlatem je fikce, kterou si vymyslela skupina ekonomů kolem Ricarda na počátku 19 století. V praxi to bylo aplikováno lordem Peelem, který byl naštěstí tak omezený, že nepovažoval depozita za peníze a díky tomu nezruinoval anglickou ekonomiku
Bagehot, Walter: Lombard Street: A Description of the Money Market
Bisschop, W. R. 1896 (2001). The Rise of the London Money Market, 1640 to 1826, Batoche
Books Limited, Ontario
Blomquist, Thomas W. 1971. Commercial association in thirteenth-century Lucca, Business
History Review
Chown, J. 2003. A history of monetary unions, Routledge, London
Cramp, A. B. 1962. Two Views on Money, Lloyd’s Bank Review
Crick, F. W. 1927. The genesis of bank deposits, Economica, , 20, 191-202
Cook, R.M. 1958. Speculation on the origins of coinage. Historia. 7:257-62
Dalton, George 1982. Barter, Journal of Economic Issues
Davies, G. 1994. A History of Money from Ancient Times to the Present Day. Cardiff: University of Wales Press.
Davies, G. 1996. Credit: 6,000 years old and still evolving vigorously, Business Credit. New York
Davies, G. – Davies, R. 1998. A comparative chronology of money Part 1: From the origins of agriculture to the industrial revolution, Journal of Management History. Bradford
Davies, G. – Davies, R. 1998. A comparative chronology of money Part 2: From the Industrial Revolution to the present day, Journal of Management History. Bradford
Dunbar, C. F. 1891, 1922. The theory and history of banking, Putman, New York
Edwards, James Don 1960. Early Bookkeeping and its Development into Accounting, Business History Review
Fullarton, John. [1845] 1969. On the Regulation of Currencies. 2d ed. New York: Augustus M. Kelley.
Hawtrey, R. G. 1919. Currency and credit, Longmans, London
Kaldor, N. 1982. The Scourge of Monetarism, Oxford, Oxford University Press
Kohn, Meir 1999. Finance Before Industrial Revolution: An Introduction, Dartmouth College, Working Paper 99-01
Kohn, Meir 1999. Early Deposit Banking, Dartmouth College, Working Paper 99-03
Kohn, Meir 1999. Bills of Exchange and the Money Market to 1600, Dartmouth College, Working Paper 99-04
Kohn, Meir 1999. Merchant Banking in the Medieval and Early Modern Economy, Dartmouth College, Working Paper 99-05
Kohn, Meir 2001. Payments and the Development of Finance in Pre-Industrial Europe, Dartmouth College, Working Paper 01-15
DOPORUČUJI PŘEČÍST
|
|
|
Bylo by neco na tohle tema online? Docela by me zajimalo jak teda vznikly penize, pokud jejich vznik z komodity neobjasnuje regresivni teorem...
|
|
|
On-line (nepočítam JSTOR) toho moc neni, ale kdyžtak pošlu nějaký svý texty, nebo vyrobim článek pro D-F.
Jinak je třeba hodně důkladně hledat. Doporučuju články
Mitchell-Innes, Alfred 1913. What is money?, Banking Law Journal
Mitchell-Innes, Alfred 1914. The Credit Theory of Money, Banking Law Journal
pro začátek - asi už nebudou online, takže kdyžtak pošlu na mail
|
|
|
Jinak, peníze vzniknou třeba i tak, že někomu za něco slíbim dát 1000EURo. Prostě sem vytvořil 1000EURo. Záleží jenom na mé bonitě a důvěryhodnosti, jestli bude za tento můj slib vůbec někdo ochoten něco dát. Zřejmě když budu banka, tak i zboží za 1000EURo. Podle stupně realizovatelnosti (úvěrového rizika) takového mého slibu (když nejsem banka) bude ohodnoceno i zboží, které já za takový svůj příslib mohu dostat.
A takhle vznikali peníze - čili úvěrové vztahy - od nepaměti
je to prosté. To, že nás mainstreamová ekonomie a neorakušáci (ne historie) učí něco jiného pouze svědčí o pomatenosti a naprosté odloučenosti od reality většiny představitelů této pa"vědy"
|
|
|
To je zajímavé, že to vymysleli na začátku 19 století, když byl dolar už od svého vzniku (1792) podložený zlatem. To asi měli stroj času, viďte?
|
|
|
Fakt? Chci historický důkaz. A technický popis toho, jak to fungovalo
Morgan, H. Wayne, 1956. The origins and establishment of the First Bank of the United States, Business History Review
Michener, Ron. 2003. "Money in the American Colonies". EH.Net Encyclopedia, edited by Robert Whaples. June 9, 2003.
Hildreth, Richard 1837 (2001). The History of Banks, Boston: Milliard, Gray & Company.
Thayer 1953. The Land-Bank System in the American Colonies.
Hamilton, Alexander, 1790. Report on a National Bank (1790), vol. iii., p. 128, of Lodge's edition of Hamilton's Works.
Howard, Earl Dean 1906. Profits on bank deposits, Journal of Accountancy
|
|
|
Prostě tak, že byly ražené přímo z daného kovu.
|
|
|
Byly ražené přímo ze zlata či stříbra.
The Coinage Act of 1792
|
|
|
Nebaví mě bavit se s lidma, který si přečtou neorakouský fanatiky (schvalně zmiňuji jen neorakušáky, protože Hayek, Mises i další o penězích věděli daleko víc než ti noví) a hned trvdí, že znaj historii peněz
Ano, učebnice ekonomie sou plný neoklasických blábolů. Nikoho nikdy nenapadne si je ověřit a pak tady machruje "znalostí" historie
btw. Americký dolary byly emitovány v poměru k držbě zlata a státních dluhopisů bankou. Ale pouze asi dvacet let na konci 19. století. Mimojiné to způsobovalo každoroční finanční krizi v době, kdy farmáři ze středozápadu sklízeli úrody a potřebovali větší objem hotovosti. Ten však banky (kvůli debilům typu Peela) nemohli naemitovat a tudíž jí bylo nedostatek (ekvivalentně v mimo sezónu to bylo naopak). Nejhorší krize se udála v roce 1906 a vedlo k ustavení fedu
něco podobnýho zkoušel Volcker podle idiotskejch teorií pana Friedmana a dopadlo to totálním rozkolísánim úrokových sazeb v Americe mezi lety 1979 a 1982
|
|
|
Dolary byly podložené zlatem (a ze začátku i stříbrem) už od svého vzniku, ne jen pár let na konci 20století. První dolary byly ražené přímo z daného kovu, buď zlata nebo stříbra stanovené hmotnosti.
|
|
|
První dolary byly ražené přímo z daného kovu, buď zlata nebo stříbra stanovené hmotnosti.
a to máš odkuď? Proč by to asi dělali?
tonoucí se sténa chytá, ale tady jde o FAKTA, jestli chceš můžeme si dopodrobna projít historie amerického peněžního systému a to nejen po získání nezávislosti ale i před ní.
|
|
|
|
Plzeň má pravdu, USA používaly nejprve bimetalický standard (zlato a stříbro v poměru 1:15) a později zlatý standard.
|
|
|
TO ALE NEZNAMENÁ, ŽE BYLY KRYTY KOVEM
Ano, část amerických mincí byla opravdu ražena ze stříbra, ale položte si otázku: Kolik stříbra jste si koupili za jeden stříbrný dolar, ekvivalent stříbra obsaženého v minci? Ani smykem. Koupili jste si za to o mnoho více, protože jinak by se komukoliv vyplatilo daný dolar roztavit a prodat takto získané stříbro.
OVŠEM TO CO BYLO DŮLEŽITÉ NA STŘÍBRNÉ MINCI NEBYLO STŘÍBRO SAMÉ, ALE INFORMACE, KTEROU DANÁ MINCE NESLA. JINÝMI SLOVY: POTVRZENÍ TOHO, ŽE DLUŽNÍK STÁT V DANÉM VZTAHU JE BONITNÍ ČI NIKOLIV (dnes již nepotřebujeme razit informaci o státním závazku do stříbra, stačí nám obyčejný papír, a věřte tomu, že materiál, ze kterého je daný doklad zhotoven je druhotného významu, důležitá je informace, kterou daný materiál nese)
Zlaté krytí je fikce, jelikož bankovní úvěry - PENÍZE - byly vždy emitovány nikoliv podle množství zlata v ekonomice, ALE PODLE TOHO, KOLIK JICH BONITNÍ KLIENTI POTŘEBOVALI
|
|
|
Nejsem od fochu, ale domnívám se, že i v době zlatého (metalického) standardu nebylo ani oběživo natož peněžní zásoba rezervována 1:1 zlatem, tj. množství zlata v zásobách se nerovnalo přesně součtu oběživa M0 či peněžní zásoby Mx.
Kdyba nastal hypotetický run na měnu a všichni by chtěli měnit 100% peněžní zásoby na kov, tak by to nestačilo.
Šlo spíš o záruku, že suverén nebude zvyšovat penšžní zásobu (tisknout) až se budou hory zelenat.
|
|
|
Kecáte naprostý nesmysly:
1. nebyla část, ale všechny.
2. nikomu by se nevyplatilo tavit stříbro, protože mince byly daleko praktičtější.
Položte si vy otázku:
Nebyl by člověk, co by prodával stříbro za menší cenu než hodnotu mincí které z něj mohly být vyraženě, naprostý hlupák?
myslím si, že jste dostatečně prokázal svojí hloupost, tak by bylo docela dobrý tuhle debatu skončit, co říkáte?
|
|
|
tedy oprava, abyste mě nechytal za slovo, tedy byly ražené buď ze stříbra nebo ze zlata. (a centy a půlcenty z mědi)
|
|
|
přečtěte si můj poslední příspěvek ještě jednou a pak si běžte nafackovat
|
|
|
Můžete být konkrétní?
Proč by sakra někdo tavil mince, které mají hodnotu jako stříbro, když stříbro se musí vážit atd a je velice nepraktické na platby, narozdíl od mincí, které mají pevně stanovenou hmotnost a tím i hodnotu?
Proč by někdo prodával stříbro za nižší hodnotu než mají mince z něj, když by tak získal míň než kdyby si z něj nechal vyrazit mince?
|
|
|
K tavení mincí v americké historii opravdu docházelo. Bylo to způsobeno tím, že na rozdíl od volného trhu s materiály, kde se vzájemná cena obou kovů vyvíjela, v mincích poměr dán pevně (15:1 a později 16:1) - v takové situaci se Vám téměř vždy vyplatí mince z jednoho kovu roztavit. Začátkem 19. století takhle zmizely z oběhu skoro všechny zlaté mince, v šedesátých letech 20. století se zase tavily mince stříbrné - a to v takové míře, že to muselo být zakázáno.
|
|
|
Je pravda, že aby to fungovalo na 100%, tak by takový systém musel být na celém světě, nebo alespoň ve většině.
|
|
|
Nejsem expert, historii neznam, ale otocte to:
Kolik je cena (pro zjednoduseni) celostribrne mince? Cena to stribra PLUS cena vyrazeni (+ garance, ze jsem vas neobral). Logicky ji nikdo nebude prodavat za cenu toho stribra.
Protiargument jste si dodal sam ;) minci jste ziskal komfort (hodnotu), a divite se, ze ji nekdo chce zaplatit.
To jen tak naokraj. Mam zato (a root by mne urcite podporil), ze cena je hodnota, kterou je protistrana ochotna zaplatit. A nedostatkem duvery (tehdy) se neohanejte, kdyz mohly existovat dluzni upisy, tak ta duvera byt musela.
|
|
|
ražba byla zdarma.
...
And be it further enacted, That it shall be lawful for any person or persons to bring to the said mint gold and silver bullion, in order to their being coined; and that the bullion so brought shall be there assayed and coined as speedily as may be after the receipt thereof, and that FREE OF EXPENSE to the person or persons by whom the same shall have been brought.
...
|
|
|
Ano v CR je zdravotnictvi take zdarma.
|
|
|
|
Tedy polopate: Tu razbu nekdo zaplatit musi. Paklize ji neplati ten kdo si kov necha zmincovat, tak ji musi zaplatit nekdo jiny.
|
|
|
No to pochopitelně. A co jako? Co je do toho člověku, kterej má ze zákona právo nechat si z kovu vyrazit mince? Nic. Takže co to má společného s tématem?
|
|
|
To tak možná v nouzi.
Kdyby po mě chtěl někdo stříbro pod cenou, tak bych byl přece debil, kdybych si místo toho radši nezašel do banky...
|
|
|
pozor, ony maj větší hodnotu než stříbro v nich obsažené, jinak je lidi hned začnou tavit. Už sem to říkal, když si za 100korunovou bankovku nekoupim ani papír velikosti 100korunové bankovky, použiji jej na zcela jiný účel než nakupování - například ten, že jej spálím
To, co někdo nazývá FORGERY, je přesně popis toho, co jsem zde napsal
|
|
|
Ale měly. Protože když si přines stříbro do banky, tak ti z něj udělali mince. Tehdejší měna bylo defakto zlao a stříbro, jen pro praktičnost "vytvarované" do mincí.
|
|
|
1. Ze stříbra a zlata byly raženy veškeré mince s výjimkou těch nejdrobnějších.
2. K tavení mincí na stříbro opravdu čas od času docházelo protože problémem bimetalického standardu byl fixní poměrn zlato:stříbro. Na druhé straně také bylo možné nechat si vyrazit mince z vlastního doneseného kovu.
|
|
|
ad "Penize NIKDY nebyly POUKÁZKOU NA KOMODITU" mam (prave teraz v ruke) 5rublovu bankovlu, ktora pameta mikulasa posledneho. je na neja napisane, ze narodna banka meni bankovky za zlato. bez ohranicenia sumy.
1rubel==1/15 imperiala, obsahuje 17,424 dielov cisteho zlata.
mne to pripada ako dost jasny pripad poukazky na komoditu.
|
|
|
a znáš někoho, kdo to někdy zkusil realizovat?
|
|
|
|
dojít do banky a chtít za ní zlato?
|
|
|
Nevím jak v komunistických zemích, ale vsadím se že kdyby něco takovýho odmítli třeba v USA, tak by z toho byl pěknej bordel. Tedy klidně se vsadím, že alespoň tam to normálně šlo.
|
|
|
ta bankovka pameta mikulas posledneho. takze vydavajuca banka neexistuje asi 90 rokov. takze logicky nemozem (pre rypalov: skoro urcite) poznat nikoho, kto to skusal.
|
|
|
Mimochodem, něco podobného bylo napsáno na bankovkách emitovaných českým komunistickým režimem "tato bankovka je kryta zlatem" či co. A hle, ukaž mi někoho, komu se podařilo kdz dojít do SBČS a obdržet ya svoji bankovku zlato.
Pánové, přání u Vás určuje myšlenku (a realituú
|
|
|
Jistě, ale tam je nutné brát v potaz onen "komunistický režim" který tvrdil že lidé mají práva, která vůbec neměli...
|
|
|
to samé bylo i na dalších měnách
ale jinak, vo to vůbec nejde - rozdíl mezi bankovnkou a mincí NEEXISTUJE
když hodnota bankovky klesne pod hodnotu papíru z ní vyrobeného, tak je také ekonomické ji spálit a aspoň se ohřát
stejně tak mince - jako potvrzení státního závazku. Když hodnota mince klesne pod hodnotu kovu v obsaženého, vyplatí se minci roztavit a takto získaný kov směnit na trhu za adekvátní hodnotu
například v Číně se nikdy mince nerazili z drahých kovů.
naopak první mince, která byla kdy vyražena - na řeckém ostrově Lydos cca 600 BC - měla nesčetněkrát vyšší hodnotu než zlato v ní obsažené.
ve středověké Evropě bylo zcela běžné, že například směnný kurz dvou identických mincí - z hlediska obsahu kovu - vyražených různými panovníky pohyboval podle toho, jaké bylo zrovna úvěrové riziko spojené s daným emitentem
ještě jednou, důležitá je informace o tom kdo je dlužník, kterou daná věc - bankovka, mince, směnka - nese, nikoliv materiál ze kterého je vyrobena
1000korunovou směnku, kterou vystaví dva odlišní lidé budou také subjekty na trhu oceňovat odlišně a v případě, že hodnota závazku obsaženého na jedné z nich, klesne pod hodnotu papíru, pak je výhodnější směnku spálit
stejně tak, kdybych informaci o vzniku mého závazku vyrazil do drahého kovu
|
|
|
Pokud má kdokoliv možnost nechat si z daného kovu vyrazit mince, pak mají mince hodnotu kovu v ní obsažené. Tyhle vaše kecy jsou sice hezké, ale platí pouze tehdy, pokud mince či bankovky jsou podložené pouze důvěrou v jejich hodnotu, jako je tomu dnes.
|
|
|
Blbost.
1) mincovna razi zadarmo? kde?
2) Hodnota je cena. Cena je hodnota, kterou je (nekdo) ochoten zaplatit. Ferrari ma mensi hodnotu Oktavka , protoze je (doufam) lehci? Kde?
|
|
|
1) přečtěte si coinage act of 1792. Tehdy se razilo zadarmo až nepamatuju do jakýho roku.
2) Pokud lze stříbro/zlato v stanoveném poměru vyměnit za měnu a naopak, tak logicky je jejich hodnota totožná.
|
|
|
neurážejte, prosím. Vím, že Vám stavím logickými argumenty na hlavu Vaše vidění světa, ale to je tak vždycky, když neorakušák potká člověka z praxe a ještě k tomu někoho kdo ze své vůle přednáší teorii a historii peněz na univerzitě :)
|
|
|
Právě že ty vaše argumenty jsou naprosto nelogické, protože je vidíte na vašem pokřiveném vnímání reality, kdy nemáte žádnou představu jak měna fungovala před víc než zhruba stoletím.
Neorakušák? Já sem čech jak poleno.
|
|
|
je dost rozdiel, ked je na bankovke napisne:
"bankovka je kryta X" - t.j. niekde mame X, ale nikto nevie kolko a nedame.
a
"tieto bankovky menime v neobmedzenom mnozstve za X v kurze Y" t.j. niekde mame komoditu X, je jej minimalne Y na kazdu menovu jednotku a ked chces, vymenime
|
|
|
to prvé je BANKOVKA - ČILI DLUŽNÍ ÚPIS, která svým prohlášením lže
to druhé POUKÁZKA
a to je kur.a rozdíl
|
|
|
ked uz chceme slovickarit:
-tomu prvemu teraz hovoria "bilet gosudarstvenogo banka"
-tomu druhemu hovorili "kreditnyj bilet gosudarstvenogo banka"
mozno sa len casom skratil nazov. pre mna ako viacmenej laika su obidva pripady bankovky - papierik za ktory si mozem v obchode nieco kupit. akurat ze ten druhy vydavala seriozna banka, takze som si ho mohol v tej banke vymenit za "relanu hodnotu".
|
|
D-FENSi, Ekoteroristu Bursíka tady kritizuješ (s tim souhlasim), ale další fanatiky tu klidně necháš publikovat svoje žvásty.
Tomu nerozumim
|
|
|
Kdyby byly penize kryte zlatem, tak by jen asi tezko byl u nas k dnesnimu dni dluh na osobu ve vysi jejiho rocniho prijmu :-) Zijeme diky politikum, ktere volime a nasi kratkozrakosti na dluh a jeste se najdou lide, kteri tomu tleskaji. Ci deti to asi zaplati?
|
|
|
No ono je to těžké, když i někteří politici vytrubují do světa takové pitomosti, jako že stát nemusí splácet dluhy apod.
|
|
|
Ted me napadlo, je statni dluh v papirovych penezich ci jenom minusove cislo na ucte, nebo stat ruci nemovitostmi, komoditami apod.? Protoze v prvnich dvou pripadech by nam stacil pad meny a je po dluzich - splatit nejakou tu miliardu Eur, za ktere si v obchode po krachu pak koupite leda jizdni kolo by bylo fajn :-D
P.S. Hovno tomu rozumim, jenom spekuluji
|
|
Konecne clanek, co ma hlavu a patu. Ale pochybuji, ze pro prumerneho vohnouta stravitelny. Odhadem 81,972% zdejsich ctenaru nedocetlo. :o)
|
|
|
To bude tím, že to není redakční materiál, ale je oprásklý odjinud:-P
|
|
|
Jo?
A v čem je tedy pointa?
Zanikne Euro?
Zavedem konkurenční měny?
Já tam patu ani hlavu nevidím a to jsem nadprůměrný vohnout....
|
|
|
Pointa uvahy se nerovna navrhu reseni. Clovek se s uvahou nemusi ztotoznit, ale presto ji oceni. Nasla jsem tam spoustu noveho a pochopila nektere veci, ktere mi drive unikaly. V problematice jsem laik. Pokud mas jako nadprumerny vohnout jiny nazor, opravdu bych si ho tu rada precetla, protoze by mi byl prinosem.
|
|
ja tomu vubec nerozumim, ale presto mam k diskusi par postrehu:
- lidi se porad nemnozi. naopak nas az na lonsky rok trvale ubyva. zvysovat mnozstvi penez by tedy zrejme nemelo byt treba.
- volatilni je nejaky moderni vyraz? celkem chapu vyznam anglickeho volatile, ale proc to zavadet do cestiny?
|
|
to je strašný blábol a demagogie.
On prvni stanoví špatnou hypotézu o tisknutí peněz. Ta je celá blbě. To, že stát rychle vydá peníze mu nic nepřinese protože stát rohlíky nekupuje a musí je aspoň naoko regulerně utratit. A tedy již první soukromý příjemce přijíma peníze v nové zprůměrované hodnotě.
Navíc zde zcela pomíji různou produktivitu v různých oblastech a v různých zemích díky které může vůbec existovat obchod.
Velké soukromé banky disponující obrovským množstvím prostředku začaly zneuživat základní pravidla trhu k borcení měn a spekulativnímu skupování jinak zdravé měny. Proto byly zavedený tyto měnové instituce nezávislé na státu.
To s tim množstvím peněz je také blbost, protože ekonomika počítá jen s obíhajícími penězmi a tak jen panika obyvatel k spoření či utrácení dokáže zbytečně hýbat reálnou cenou peněz. Centrální banky tak jen brzdí a pouštějí tento proces k omezení spekulací a inflace a další paniky. Díky tomu se jim podařilo zmenšit cenové vlny (to se i nějak jmenuje) a od černého pátku v New Yorku jsme tu další kritický pád cen neměli ! Tato pohoda je právě zásluhou centrálních bank a řízení měny. Ovšem věřit tomu, že tyto instituce jsou všemocné je blbost. Když nebude stát tvořit hodnotu k obchodování půjde měna do kytek i kdyby se v CB postavili na hlavu.
Ve zbýtku už autor pláca lži se lži a vznikají megalži, které lze označit jedině za blbost, protože tam už se není se čeho chytit. Například:
"
A protože bylo produkováno více francouzských franků než marek a více marek než švýcarských franků, měnila se podle toho různě i hodnota národních měn. Tak vznikly výkyvy ve směnném kurzu
"
Jiná síla měn je samozřejmě daná produktivitou a tím, že francouzi hovno dělaj a ještě to hovno dělají neefektivně, to nemá nic společného s kurzem - prostě francouz vydělá méně a platí víc za to samé. Je to jen o produktivitě a kupní síle - jak prosté milý Watsone
... dál tu blbost nečtu, autor už si akorát slinta na košili ...
Martin
|
|
|
A hlavně, bankovek je v ekonomice přesně tolik, kolik jich lidé chtěj a potřebují
STÁT DNES NEMÁ ŽÁDNOU MOŽNOST VYTISKNOUT BANKOVKY (své závazky) A PUSTIT JE DO OBĚHU
TUTO FORMU STÁTNÍHO ZÁVAZKU MUSÍ NEJDŘÍVE NĚKDO AKCEPTOVAT.
Když stát vytiskne bankovky, jsou to pouhopouhé potištěné papírky. Stejně jako je mnou vypsaná směnka naprosto bezcenná dokud ji budu nosit v kapse
Do oběhu se dostanou tak, že například lidé potřebují více hotovosti. Vybírají si ji tedy ze svých účtů. Aby banky mohly dostát této poptávce (třeba před Vánocemi) musí jít do centrální banky a tam si BANKOVKY KOUPIT ZA ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH U CENTRÁLNÍ BANKY - LIKVIDITU
Jedna forma státního závazku (účty komerčních bank u centrální banky) se tak změní na druhou formu státního závazku (bankovky). JINAK TO NEJDE
Když pak bankovky nejsou tolik třeba, začnou se sbíhat v komerčních bankách. Bankám na straně aktiv roste položka "hotovost (pohledávky za státem)" a na straně závazků položka "běžné účty klientů". Protože bankovky jsou jediným neúročeným závazkem státu, snaží se jich banky co nejdříve zbavit. Naloží je tedy do obrněných vozů sekjúrity grupfóór a odvezou do centrální banky. Ta si jednoduše odepíše jednu položku svých závazků (bankovky) a o stejnou částku zvýší jinou položku svých závazků (účty komerčních bank u centrální banky)
Příště Vám povim jak to je s určováním úrokové míry centrální bankou
|
|
|
"Do oběhu se dostanou tak, že například lidé potřebují více hotovosti. Vybírají si ji tedy ze svých účtů. Aby banky mohly dostát této poptávce (třeba před Vánocemi) musí jít do centrální banky a tam si BANKOVKY KOUPIT ZA ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH U CENTRÁLNÍ BANKY - LIKVIDITU".
Otazka:
Jakym zpusobem nabyvaji banky onu LIKVIDITU u statni banky ? Slibem ? Musi dodat nejake cenne papiry ?
Dekuji.
|
|
|
Likviditu banky nabívají následovně:
1. převodem mezi sebou
2. nákupem od centrální banky
2a. nákupem za hotovost
2b. půjčením si od centrální banky - tzv. repo operace, kdy banka jako kolaterál použije státní dluhopisy
Cenou, kterou za nákup 2b komenrční banky platí je tzv. repo sazba (jinými slovy úrok za vypůjčenou likviditu). To je sazba, od které se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice. Je to v podstatě to jediné, co centrální banka může ovlivnit (krátký konec výnosové křivky).
Chce-li CB dosáhnout přesné repo míry (chce) musí proklamovat, že kdykoliv komukoliv (komerčním bankám) půjčí právě za tuto sazbu. Jinak by si banky musely půjčovat mezi sebou navzájem (i to dělají) a CB by ztratila možnost tuto sazbu držet (zezhora). Tomuto mechanismu se říká OPERACE DODÁVÁNÍ LIKVIDITY.
Opakem jsou tzv. OPERACE STAHOVÁNÍ LIKVIDITY. Těmi CB dosáhne toho, že kdykoliv bude mít někdo přebytek likvidity, koupí ji (půjčí si ji) od něj právě za tu samou repo sazbu jako by ji sama byla ochotna půjčit.
Tak CB dosáhne stabilní úrokové míry na krátkodobá depozita u CB (likviditu) a odtuď zafixuje i mezibankovní depositní míru (v našm případě PRIBOR)
|
|
|
Dekuji, dekuji.Takze to s tim "tisknutim" penez neni tak jednoduche.
|
|
|
Jedna ze zdejších oblíbených hlášek, "Doomsaying je v módě".
Podobně jako "Doomsaying ekologů" mi tohle přijde jako "Doomsaying ekonomů". Na základě "zčásti pravdivých" argumentů se sestaví děsivá konstrukce, protože děsivé konstrukce jsou populární.
Na druhou stranu:
Myšlenku, že veškerá inflace je "dílo temných sil", krádež a přerozdělení peněz některým skupinám, bych zas neviděl tak žhavě. Bez nějakého vnějšího zásahu nebude inflace nula, ale vlivem očekávání se bude držet na podobné hodnotě jako doteď. Inflace nemusí být zrovna dílem centrální banky nebo vlády.
Navíc centrální banka není přímo ovládaná vládou a má svoje vlastní pravidla a nemůže jednoduše "tisknout peníze pro vládu".
To, že Brusel nebude mít žádné možnosti krotit inflační politiku jednotlivých vlád bych taky neviděl tak černě, v poslední době právě v téhle oblasti Brusel dost přitvrdil.
Že by výkonnost firmy nehrála žádnou roli na akciovém trhu, to si taky nemyslím. Navíc dneska jsou akciové trhy globální, takže by se to vpodstatě muselo projevovat po celém světě, ne jen v USA.
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Krásný nový svět papírových peněz I.
|