D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Fukušima
    (ze dne 20.05.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:28:50     Reagovat
    Autor: Marty - Marty
    Titulek:Skvely clanek
    Skvely clanek, davam za 1.

    Jen bych jeste doplnil, ze jak jsem tak vnimal hysterii Nemcu kolem jadra, zacinal jsem dostavat stale silici dojem, ze Fukusima lezi nekde pobliz Frankfurtu nad Mohanem...

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:38:05     Reagovat
    Autor: liskar - liskar
    Titulek:Re: Skvely clanek
    Vskutku? Já to se sebezapřením dočetl po větu "V palivových článkoch sa nahromadilo veľké množstvo xenónu135" a dál už to nemělo smysl číst...

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:40:57     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Skvely clanek

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:47:38     Reagovat
    Autor: liskar - liskar
    Titulek:Re: Re: Re: Skvely clanek
    Vim, co je Xenon135.
    Jak se ten nebohy xeno dostane dovnitr _palivoveho clanku_, jak pise autor?

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 22:00:32     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    Kde dochazi k reakci? V reaktoru. V nem jsou ony palivove clanky, sestavajici z jednotlivych tyci. Cili tam proste vznikne stepnou reakci...

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 22:11:04     Reagovat
    Autor: liskar - liskar
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    OK, uznavam. Jdu tedy docist ten clanek... ;-)

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 15:13:38     Reagovat
    Autor: Jirik - Jirik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    takhle se nechat nachytat s kalhotami u kolen... a jeste rootem :) a nechat si otriskat o hlavu info z wikipedie... no blbej den, co?

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 20:54:22     Reagovat
    Autor: liskar - liskar
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    Inu, neni kazdy den posviceni... ;-)

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 22:11:55     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    V reaktoru je prý kromě článků i něco jiného, takže lze štěpnou reakci zpomalit, aniž by se s článkem hnulo.

     
    Komentář ze dne: 20.05.2012 23:34:45     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    A dokonce je tam i chladici voda, to jsou veci, co? Nicmene i prosty vidlak by mohl vedet, ze veta "nekde je neco" rozhodne nevylucuje fakt, ze na tom miste muze byt jeste neco dalsiho.

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 13:26:08     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    Mluví se o xenonové otravě reaktoru, ne?
    (Mluvilo se o ní i jako o jedné z příčin ČB havárie ve starších článcích.)
    Vidlákovi nebylo jasné, zda Xe vzniká v kazetách nebo nádobě, protože jinak předešlé příspěvky nemůže pochopit.
    Předpokádá se, že Xe vzniká v nádobě.
    Je to tak, nebo ne?

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 08:48:49     Reagovat
    Autor: sojka - sojka
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Skvely clanek
    Chudak xenon tam mohol byt dodany kuzelnikom pripadne takto:

    Dále, během štěpení vznikají nová jádra, štěpné produkty (podrobněji uváděné výše), z nichž některá silně absorbují neutrony - nahromadění produktů štěpení v palivových článcích tak může rovněž snižovat reaktivitu. Vytvoří-li se takové neutrony absorbující zplodiny ve větším množství, porušují neutronovou rovnováhu v reaktoru (snižují k) - říkáme, že dochází k tzv. otravě reaktoru neutronovým jedem. Otrava reaktoru se kvantifikuje poměrem tepelných neutronů absorbovaných ve štěpném produktu ("jedu") ku počtu neutronů absorbovaných v palivu. Pro otravu reaktoru má největší význam nuklid 135Xe ("xenonová otrava"), částečně i 149Sm. Při štěpení 235U vzniká sice přímo 135Xe jen v nepatrném množství (0,3%), ale v množství cca 6% vzniká štěpný produkt 135Te a 135I, jejichž rozpad b probíhá podle řady: 135Te(30s.)® 135I(6,7hod.)® 135Xe(9,2hod.)® 135Cs(2,6.106let)® 135Ba(stab.). 135Xe má neobyčejně vysoký účinný průřez pro absorbci neutronů 3,5.106 barnů (téměř dokonalý absorbátor neutronů!). Při normálním provozu reaktoru je výskyt 135Xe a 135I v rovnováze, probíhající štěpná reakce neustále produkuje nový 135I, který se částečně mění na 135Xe a ten pak na 135Cs, častěji se však absorbcí neutronu mění na stabilní 136Xe (neutronové transmutační spalování 135Xe). 135Cs ani 136Xe neutrony téměř neabsorbují a dynamiku štěpné reakce neovlivňují. Při podstatném snížení výkonu reaktoru nebo jeho odstavení je však rovnováha narušena a v reaktoru se začíná hromadit 135Xe, na nějž se s poločasem 6,7hod. stále přeměňuje již vytvořený 135I. Tato "xenonová otrava" pak způsobí, že reaktor pak po několik hodin není schopen znovu začít pracovat, než se 135Xe rozpadne *). Tato doba, po kterou není možno reaktor znovu spustit, se někdy nazývá "jódová jáma" (po zastavení štěpné reakce již v reaktoru nevzniká další 135I, ale rozpadem na xenon jód postupně ubývá, koncentrace neutronového jedu 135Xe nejdříve roste a pak radioaktivním rozpadem postupně klesá, dokud není dosaženo stavu, v němž je možno reaktor opět spustit, provozovat a regulovat).

    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:48:02     Reagovat
    Autor: zden?k - zdesu
    Titulek:kvalitní informace
    na osel.cz od pana Wagnera. Srovnání Černobylu s Fukušimou je jeho posledním článkem s opravdu velkou informační hodnotou (tu má celá jeho serie článků)
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=6247

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 15:20:53     Reagovat
    Autor: Pat Bateman - georgetown
    Titulek:Re: kvalitní informace
    OSEL pravidelně pročítám v podstatě jenom kvůli sérii článků o Fukušimě, moc zajímavé ...

    Komentář ze dne: 20.05.2012 21:53:07     Reagovat
    Autor: Sōryū - Hiryū
    Titulek:Zajímavý článek
    ohledně Černobylu je zde včetně diskuze pod ním.

    proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020303

    Komentář ze dne: 20.05.2012 23:29:40     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Ode zdi ke zdi
    Protijaderní aktivisté jsou mi velmi protivní, ale připadá mi, že se autor v zápalu boje dopouští opačného extrému. Nejlépe je to patrné na adoraci reaktorů RBMK (černobylský typ).

    Nelze popřít, že jaderná energie má při určitém použití (ať již chybném či úmyslném) potenciál způsobit obrovské nevratné a provozovatelem (či pojišťovnou) nenahraditelné škody. Proto je požadavek potenciálně dotčené veřejnosti na minimalizaci pravděpodobnosti, že dojde k havárii, zcela legitimní. Předmětem debaty potom zůstává, jaká pravděpodobnost je přijatelná a jaké náklady jsou přijatelné na její snížení.

    Reaktor typu RBMK se svým kladným dutinovým koeficientem má k inherentně bezpečnému reaktoru hodně daleko a nelze se divit, že jej mnoho lidí nepovažuje za bezpečný. Oproti jiným konstrukcím vlastně postrádá významnou bezpečnostní pojistku a člověk se musí více spoléhat na jeho obsluhu, že tato neprovede nějakou blbost jako třeba v Černobylu.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 06:45:47     Reagovat
    Autor: ScooterMarty - guttata
    Titulek:Re: Ode zdi ke zdi
    Ano, ale autor RBMK zas tak moc neadoroval. Napsal jen, že Černobylská tragédie vznikla chybou obsluhy a zmínil výhody RBMK. Principiální vlastnosti reaktoru nepopíral...
    Jinak super článek, dávám 1. Mluví mi z duše...

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 18:33:15     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Principiální vlastnosti reaktoru nepopíral...
    Ano, on je ani nezmiňoval. Ale polopravda je občas horší než nepravda.

    Svalováním viny za havárii výhradně na obsluhu a zamlčením až popíráním principiální nebezpečnosti reaktorů RBMK prokazuje autor jaderné energetice medvědí službu. Selhání lidského faktoru totiž nastává relativně často a argument "podobné selhání může nastat znovu" je celkem silný. Tvrzení, že reaktor RBMK byl bezpečný a že současné reaktory resp. systémy JE jsou bezpečné, pak snadno vede ke zkratce "jaderné elektrárny jsou bezpečné jako ta černobylská" a to asi není cílem.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 08:56:44     Reagovat
    Autor: sojka - sojka
    Titulek:Re: Ode zdi ke zdi
    Autor rozhodne nechcel tvrdit, ze Cernobylsky reaktor je svetlo buducnosti (preto som niekde v clanku dodal, ze reaktor by urcite presiel upravami) akurat nepovazujem za spravne, ze zlyhanie obsluhy bolo pretransformovane na zlyhanie navrhu reaktoru. Tento system mi pripada ako keby ste dali soferovat kamion 12 rocnemu dietatu, ktore nevie o riadeni nic. Ono dieta nasledne sposobi mohutnu dopravnu nehodu a ako reakciu na tuto udalost prestanete vyrabat dany typ kamionu pretoze potencionalne moze sposobit rozsiahle skody miesto toho aby ste pokarhali neskuseneho vodica.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 18:03:11     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Zde se asi neshodneme. Dle mého názoru je velmi významnou vadou návrhu, že selhání obsluhy může relativně snadno vést k havárii s obrovskými následky. A pokud existují konstrukce jiné, výrazně "blbuvzdornější", potom zatracení takto vadného návrhu je na místě.
    Analogie s dítětem, které neumí řídit a způsobí kamionem škodu, je dost nepřesná. Přesnější by byla analogie se situací, kdy pilotovi, který prošel pouze nějakým rychlokurzem (a nebo třeba unavenému), svěříte letadlo s poněkud problematickými letovými vlastnostmi, nutíte jej létat za špatného počasí a on pak způsobí havárii, na které mají velmi významný podíl právě letové vlastnosti stroje.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 23:02:36     Reagovat
    Autor: Fifík - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Důležitý je říct, že největší výhodou těchto reaktorů bylo, že byly extrémně jednoduché na stavbu. Byly to jen svařené trubky okolo nichž se nacpaly palivové tyče a to uměl udělat i nejblbší svářeč (resp. svářečka, chlapů tehdy v SSSR bylo pomálu).
    A když to fungovalo, tak nebyl vůbec důvod to odstavovat. Fungovalo to jen do doby, než se k tomu postavil blb.
    Pak se vymyslely Vodo-Vodnie-ER (Temelin a Dukovany), které už mají kontejnment a dvojí oběh vody - právě kvůli faktoru "coby kdyby".
    Taky si neběžíte koupit nové auto, když zjistíte, že stejné auto, řízené ožralým blbcem se po nárazu do stromu slisovalo na velikost kreditní karty,..

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 12:49:43     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Prosim te, ukaz mi nejaky slozity (mozna i jednoduchy) stroj, kde "selhani obsluhy" nemuze v zadnem pripade zpusobit "havarii". Nejak si ted nemuzu nic vybavit...Nakonec, chybou obsluhy uhelne elektrarny muze dojit take k obrovske havarii....

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 13:05:10     Reagovat
    Autor: t.t. - jouda
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Myslím, že je-li libovolné zařízení vybaveno vstupní brankou pro lidský faktor, lze jej automaticky považovat na potencionálně nebezpečné.

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 21:40:59     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Záměrně jsem svůj příspěvek, na který reaguješ, napsal tak, jak jsem ho napsal. Psal jsem "relativně snadno způsobit" a "havárii s obrovskými následky". Nic o tom, že "selhání obsluhy" nesmí v žádném případě způsobit "havárii" nepsal. Kromě toho, zatracení nějaké konstrukce jsem podmiňoval existencí výrazně bezpečnějších alternativ.

    Moc si nedovedu představit havárii uhelné elektrárny, která by měla následky na okolí alespoň trochu srovnatelné s velkou jadernou havárií. Nejhorší, co mě napadá, by asi mohlo být protržení hráze kalové nádrže vhodně umístěné nad městem. Taková konfigurace ale nebude moc obvyklá a ani protržení hráze nejspíše nebude důsledkem jednorázového selhání.

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 15:45:51     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    V případě uhelných elektráren ovšem netřeba havárie -- negativní následky, jež má jejich běžný provoz, jsou mnohem horší, než negativní následky všech jaderných havarií (a klidně možno přičíst i zkoušky jaderných zbraní a nic to na věci nezmění) dohromady.

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 23:53:36     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    To samozřejmě nikdo nepopírá, jen to nebylo předmětem debaty.
    Bohužel(?) lidé se při rozhodování většinou neřídí pouze očekávanou výší škody či zisku, ale vysoce pravděpodobnou možnost malé škody tolerují spíše než úměrně méně pravděpodobnou možnost vysoké škody.

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 15:24:34     Reagovat
    Autor: Jirik - Jirik
    Titulek:Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    doporucuji clanek Fail "safe" : http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2012020501

    cim vice "pod kontrolou" a blbuvzdorne, tim nebezpecnejsi...



     
    Komentář ze dne: 24.05.2012 00:06:46     Reagovat
    Autor: skeptik_1 - skeptik_1
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Pěkný článek. Má takovou drobnou vadu, že D-FENS v něm ukazuje nebezpečnost inherentní bezpečnosti na příkladu havárie reaktoru, který byl vše, jen ne inherentně bezpečný, a na příkladu havárie letadla, přičemž letadlo inherentně bezpečné být ani nemůže. (Rozumíme-li inherentní bezpečností to, že zařízení je bezpečné díky své fyzikální podstatě, ne až díky dodatečným opatřením.)

    To možná může platit v určitých specifických případech, ale obecně rozhodně ne. Spíše půjde o selektivní vnímání, protože i když bude nehod méně, ty, které nastanou, budou v bezpečnějším prostředí působit kontrastněji.

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 00:07:26     Reagovat
    Autor: mlb - mlb
    Titulek:Re: Re: Ode zdi ke zdi
    skeptik_1 ale ma pravdu, dopustas sa opacneho extremu, az prilis horlivo obhajujes niektore veci a navyse tam mas nepresnosti.

    Ad dizajn - niektore veci boli skutocne zle. Napriklad kladny dutinovy koeficient nie je sam o sebe az taka priserna vec (ma ho napriklad aj CANDU, ktory taktiez umoznuje vymenu paliva za chodu), ale napriklad riadiace tyce jazdili v kvapaline co spolu so servami znamenalo velmi pomaly zasun a mali grafitove konce (grafit = moderator, pri pociatku zasuvania narast reaktivity). Az po nehode sa vymenili serva, tyce zacali jazdit v plyne, zvysil sa ich pocet, atd.

    Ad zlyhanie obsluhy zvalovane na dizajn - ale ono zlyhanie obsluhy je sucastou "dizajnu". Dizajn reaktora bol totiz statnym tajomstvom (asi aj preto, ze vymena paliva za chodu je velmi prospesna pre produkciu plutonia na zbrane), obsluha niektore veci ani nesmela vediet, o chybach v dizajne sa u autorov v Kurcatovskom institute aj vedelo, ale nesmelo sa o nich hovorit a operatori nesmeli vediet o predchadzajucich nehodach. Napriklad niektore problemy s dizajnom riadiacich tyci sa objavili este pred 86-tym v Ignaline, ale nic sa sa tym nerobilo. Az ked na druhe vyrocie Cernobylskej nehody nahral Valerij Legasov z Kurcatovskeho institutu a komisie vysetrujucej nehodu pasku a obesil sa, tak sa to pohlo a robili sa upravy.

    V tvojom prirovnani s autami je to ako keby statny dopravny podnik najimal vodicov trolejbusov s vodicakom B, nezaskolil ich na trolejbus a zakazal by im rozpravat sa o obsluhe pedalov. Jeden vodic by tak na prvej jazde preslapol "spojku" (co je v skutocnosti pneumaticka brzda) a cestujuci by si nabili kokosy. Druhy vodic by brzdil "normalnou brzdou" (co je v skutocnosti EDB) a nedobrzdil by. Dalsi dvaja vodici by sa stazovali na rozpadajuce sa brzdy mimo ich bezpecneho opotrebenia (~reaktor v jodovej jame), ale veduci zmeny by im nariadil ist...


    Dalej - nechapem tvoje vzlyky v clanku nad tym, ze ak by lud nerozhodoval o RBMK, tak by sa pouzival do dnes a pripomienku v tomto prispevku, ze reaktor by presiel upravami.

    Ako som naznacoval vyssie, tie upravy prebehli a:
    - bloky Cernobylu odstavovali 1991, 1996 a 2000 (pricom posledny odstaveny bol treti, ktory mal s havarovanym stvrtym dokonca spolocnu strojovnu; teda strojovna bola jedna velka hala pre vsetky bloky, ale 1 a 2 a potom 3 a 4 mali tusim niektore zariadenia blizsie, ci co to),
    - Litovci odstavili Ignalinu az v 2009 (kvoli buzeracii EU pri vstupe),
    - v Rusku bezia RBMK dodnes (Kursk, Leningrad, Smolensk).

    Dalej na dizajne RBMK bol zalozeny dizajn MKER, vymena paliva, atd. mu ostala. Sice sa staval prototyp a v sucasnosti sa do jeho stavby nejako nehrnu, ale proste RBMK nie je taky zabity, ako to z clanku vyznieva.


    A este k clanku - dobre, Japonci trochu spanikarili, elektrarne zatial nestartuju a media informuju ako o armagedone. Avsak stale to nema na najkolosalnejsiu hovadinu v historii jadrovej energetiky, ktoru predviedli juzni susedia. V Rakusku bola komplet postavena a dokoncena BWR elektraren, ale pred zavezenim paliva si trotli v referende odhlasovali zakaz atomovej energie a este sa to dostalo aj do ustavy (ze to bol nastroj politickeho boja je druha vec). A kedze namiesto slapania na bicykloch s dynamami tu elektrinu potrebovali a kedze uz mali postavene aj vedenia a dalsiu infrastrukturu, tak kusok od dotycnej jadrovej postavili tepelnu, ktora odvtedy rocne chrli tony uranu a dalsieho svinstva do ovzdusia (lebo uran je prirodzene v uhli sice v stopovych mnozstvach, ale taka tepelna elektraren zerie stovky tisic ton uhlia rocne).

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 14:01:01     Reagovat
    Autor: Gale - Gale
    Titulek:Re: Ode zdi ke zdi
    Tady je kdyžtak něco málo o dřívějších průserech s reaktory typu RBMK:
    www.pavrda.cz/cernobyl/jak_jsme_pripravovali.html

    Ne že bych je chtěl prohlašovat za bezpečné, ale přístup provozovatele má IMHO na jejich pověsti lví podíl.

    pro autora: Škoda že jste nezmínil - Fukušimě výrazně podobnější - havárii v elektrárně Three Mile Island. Ale to by pak asi bylo na úplně jiné zamyšlení ;)

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 15:24:17     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Ode zdi ke zdi
    Dovolím si citovat z knížky "reality jaderné energetiky" od B.Švejdy. Je jistě otázka, nakolik je věrohodný popis předpisů - zdali operátoři s plným vědomím pracovali v zakázaných stavech, nebo zda byly předpisy vytvořeny a publikovány až ex-post; stejně tak může být úsměvná snaha vykreslit jako zlé operátory, kteří ale mohli jednat nikoli svévolně, ale pod politickým nátlakem. Na každý pád je to IMHO zajímavý doplněk ostatních pramenů (snad jsem se nepřepsal):

    Ve 14:00 byl odpojen systém havarijního chlazení v souladu s programem experimentus cílem zamezit falešnému zapůsobení systému. Již tento krok znameal porušení bezpečnostních předpisů; systém mohl zmírnit následky destrukce aktivní zóny. Další snižování výkonu pak bylo na žádost energetického dispečinku pozastaveno na téměř 9 hodin. Po celou tuto dobu byl systém havarijního chlazení odpojen, což dostatečně výmluvně svědčí o postoji provozního personálu k dodržování provozních předpisů.

    Ve 23:10 bylo zahájeno opětovné snižování výkonu k cílové hodnotě 700 až 100 MWt; teké tento krok byl v souladu s programem činností - hladina výkonu byla volena nad minimální povolenou úroveň provozního výkonu. Došlo však přitom vlastně k hlavní příčině dalšího běhu událostí, když po přepnutí řízení reaktoru z lokálního systému na globální nebyl dodržen požadavek na udržení výkonu na dané hladině v důsledku chyby operátora, který nedokázal kompenzovat vliv vznikajících parních dutin v chladivu. Výkon reaktoru prudce klesl pod minimální povolenou úroveň 700 Mwt. K této situaci došlo již 26. dubna v 0:28, kdy výkon poklesl dokonce až na úroveň 30 MWt. Za této situace bylo možné zvýšit výkon reaktoru pouze ručním vysunutím regulačních tyčí; tak se také podařilo stabilizovat reaktor na výkonové hladině 200 MWt, při které je však provozování reaktoru výslovně zakázáno.

    V režimu výkonu pod 700 MWt je již vztah mezi základními veličinami silně nelineární, což činí řízení výkonu a průtoku napájecí vody velmi obtížným. Poloha řídících tyčí je z hlediska citlivosti odezvy velmi významná - čím větší počet těchto tyčí je vytažen z aktivní zóny, tím citlivější je reaktor na jakékoli změny - vzájemný vztah tlaku, průtoku chladiva a objemu páry je natolik provázaný, že tyto parametry zásadně ovlivňují zásahy řídícího systému. V důsledku nízkého výkonu reaktoru byly byla odezva na tyto zásahy stále citlivější.

    Operátoři se však rozhodli pokračovat v experimentu i při zakázaném režimuu. Manipulací a připojením záložních cirkulačních čerpadel se snažili připravit podmínky k závěrečné fázi pokusu i když se projevovaly potíže s regulací reaktoru. Odpojení havarijních signálů od od hladiny a tlaku v separátorech v 01:19 představovalo další svévolné porušení provozních předpisů. Prudké snížení průtoku vody v 01:22 také nebylo v pořádku a vedlo k nežádoucím změnám reaktivity.

    Ještě než se obsluha rozhodla k odpojení druhého turbogenerátoru a tedy k vlastnímu vyvrcholení celého programu experimentu, nechala si z počítače vytisknout rozložení neutronového toku, stejně tak i pozice řídících tyčí. Bylo potvrzeno, že provozní zásoba reaktivity činila polovinu minimální dovolené hodnoty - provozní zásoba odpovídá 30 tyčím ruční regulace, přičemž při 15 je nutno reaktor havarijně odstavit, ale v daném případě byla zásoba pouhých 6 či 8 tyčí v aktivní zóně!

    V tom momentu měli operátoři okamžitě odstavit reaktor, namísto toho se však z naprosto nepochopitelných důvodů rozhodli v experimentu pokračovat. Aby měli možnost celou konečnou fázi pokusu ještě zopakovat, dopustili se posledního hrubého prohřešku a odpojili havarijní ochranu související s výpadkem druhého turbogenerátoru. Tato havarijní ochrana mohla ještě i při existujícím krajně nežádoucím nahromadění problematických stavů reaktor spolehlivě odstavit. V pozdějším kritickém okamžiku byly však do automatiky havarijní ochrany zapojeny jen signály od převýšení výkonu a dovolené periody, což bylo - jak se ukázalo za chvíli - zcela nedostatečné; projekt s tak nepravděpodobnou situací a selháním lidského faktoru v takovém rozsahu vůbec nepočítal.

    Další průběh událostí byl pouze otázkou vteřin a jeho rekonstrukce vychází ze závěrů matematického modelování přechodového procesu



    Komentář ze dne: 21.05.2012 11:17:02     Reagovat
    Autor: despota - jano despota
    Titulek:nech len odstavia
    Nemci chcú odstaviť všetky reaktory? Fajn, na území ČR a SR treba postaviť ďaľšie a potom predávať nemcom elektrinu za drahé prachy.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 12:38:34     Reagovat
    Autor: sojka - sojka
    Titulek:Re: nech len odstavia
    Na pravo v jadrovej energetike ani zdaleka nie som odbornik takze tento prispevok treba brat skor ako subjektivny pohlad nez fakt, na ktorom sa da stavat. Ale podla toho co viem Vami navrhnuty pristup zrejme nebude az tak jednoducho realizovatelny koli politike EU. Jednou z podmienok vstupu Slovenska do EU bolo odstavenie reaktorov v Jaslovskych Bohuniciach v ramci regulacii a na tomto bode si Europa zakladala az do sialeneho rozmeru, ktory sa ukazal pocas plynovej krizy ked Rusko zastavilo dodavky plynu cez Ukrajinu. Staronovy premier Fico vtedy vyhasil, ze ak sa dodavky do urciteho casu neobnovia kasle na celu vstupnu zmluvu a reaktory opat spusti, lebo zima sa blizi a nehodla nechat svojich ludi v zime mrznut (co bolo jedno z jeho nevela rozhodnuti, ktore schvalujem). Ci by si za svojim stal aj keby skutocne prislo na lamanie chleba je otazne pretoze je znamy ako europsky lizac prdeli a Europe toto jeho vyhlasenie samozrejme neuslo. Ich reakcia bola taka, ze ak si chcem pustit nase elektrarne tak mozeme, ale bude to znamenat automaticke vylucenie Slovenska z Eurozony pre porusenie vstupnych podmienok! A to bola krizova situacia ked slo ludom doslova o zivot (zimy v severnych castiach Slovenska dokazu byt krute). Ak nam Europa zatrhla jadro v takej prekernej situacii domnievam sa, ze za "mierovych" okolnosti nam to uz tym duplom nedovoli.

     
    Komentář ze dne: 21.05.2012 14:27:04     Reagovat
    Autor: Marty - Marty
    Titulek:Re: Re: nech len odstavia
    Fico (nebo nekdo kolem neho) velice dobre vedel, v jakem stavu je blok V1/B po ukonceni cinnosti. Blok nechali dojet k odstavce na konci roku kampani, ktera byla o polovinu delsi nez kampan standartni. Koncem roku uz byl udajne dkokonce problem vyzdimat z reaktoru aspon 300 MW. Rozjet ten reaktor po odstavce by trvalo pri nejlepsi vuli nekolik tydnu a Robertkovi bylo jasne, ze do te doby bude plynova krize davno vyresena. Takze ty reci o znovuspusteni V1 byly akorat tak gesto pro jeho jednodussi volice - neco na styl JA SE NEBOJIM ANI EU.

    Evropa se vubec nestavi proti budovani jadernych zdroju. Na Slovensku bez problemu stavi dalsi dva bloky elektrarny Mochovce a momentalne probihaji studie na vyuziti infrastruktury JE Jaslovske Bohunice stavbou dalsi dvojice reaktoru vedle odstaveneho bloku V1.

    A mimochodem - lidi, zacnete konecne rozlisovat mezi Evropskou unii, Evropskym hospodarskym prostorem a Eurozonou.

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 12:09:39     Reagovat
    Autor: Mrk - Mrk
    Titulek:Re: nech len odstavia
    jsem stejného názoru
    okamžitě začít stavět 2-3 nové JE, za 20 let, až půjdou do provozu, to bude naše "černé zlato".

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 13:23:22     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: nech len odstavia
    Jaké "naše" zlato zase? Mě z toho vynechte. Klidně si tu jaderku postavte a inkasujte si z ní zisky. Ale učiňte tak prosím laskavě za své peníze (a případně peníze podobně smýšlejících, se kterými si založíte firmu). Bez státních záruk za půjčky, bez dotací, bez garantovaných odběrů státními organisacemi...

    Komentář ze dne: 21.05.2012 13:55:59     Reagovat
    Autor: AKA the A - AKA the A
    Titulek:čerpadla ve Fukušimě
    Bylo by vhodnější říci, že voda zaplavila dieselové generátory, které čerpadla napájely, čerpadlům samotným by voda nejspíš vůbec nevadila...

    A pro ty, kteří odmítají srovnávat Fukušimu a Černobyl:

    Společné naopak mají dost, experiment který prováděli v Černobylu měl umožnit řešit to, co nastarovalo události ve Fukušimě - ztrátu napájení zvenčí (jaká ironie, když se jedná o elektrárnu...), jedinnej rozdíl byl v tom, že mezitím co Japonské dieselgenerátory naběhly přesně jak měly a tudíž nebyl nikdy žádný důvod hledat alternativy, spolehlivost a rychlost stratu sovětských generátorů byla přinejmenšim diskutabilní, proto vůbec ten experiment, v jádru (neúmyslný vtip :D) to vůbec nebyl špatný nápad...

    Černobyl a Fukušima mají něco společného, především však nekompetentní vedení...

    p.s. Během provádění experimentu v Černobylu naopak operátoři měli výhrady k metodám vedoucího(konkrétně snížení výkonu pod stabilní mez a následné okamžité nastartování rektoru úplným vytažením regulačních tyčí), jen si kvůli jeho postavení netroufli mu v tom zabránit...

    Komentář ze dne: 21.05.2012 15:39:42     Reagovat
    Autor: dup - dup
    Titulek:černobyl
    Havárie Černobylu i následky a současný stav jsou velice pěkně popsané na blogu jedné dívčiny z Kyjeva.

    www.elenafilatova.com/index_cz.html

    Komentář ze dne: 21.05.2012 18:37:14     Reagovat
    Autor: Joker - Joker
    Titulek:
    "fatálne zlyhanie personálu a operovanie nedostatočne vzdelaných ľudí zhodili na jadrovú energetiku, nebezpečný typ reaktoru a vôbec"
    Což je ovšem z velké části pravda.

    Pokud nesprávná obsluha způsobí smrt personálu, výbuch, požár a podobně, dá se argumentovat, že k tomu nemají pouštět idioty.
    Pokud nesprávná obsluha způsobí jadernou havárii globálních rozměrů, tak to prostě není bezpečná technologie.

    Navíc když v Černobylu prakticky do poslední chvíle netušili, že mají nějaký problém.
    Jinak ale můj názor je, že příčinou havárie v Černobylu byl socialismus; Prostě bez odrbávání předpisů nešlo fungovat a oni jen neodhadli, které předpisy mohou odrbat.

    Ovšem Fukušima je podle mě naopak ukázka, že jaderná energetika může být relativně bezpečná: I přes nejhorší zemětřesení v historii a následně tsunami nedošlo hned k velké jaderné havárii.
    Počet obětí zemětřesení a tsunami: Skoro 16 tisíc.
    Počet obětí havárie jaderné elektrárny: 0.

    Komentář ze dne: 22.05.2012 14:39:18     Reagovat
    Autor: Hugos - Neregistrovaný
    Titulek:
    Většina z vás o stavu ve Fukušimě ví houby, ale jste přesvědčení, že už je vše v pohodě. Média neinformují, tak je asi všechno vpořádku, že? To už si nepamatujete, jak od začátku mlžili a lhali o stavu reaktorů? Myslíte, že to nedělají dál? Je víc než rok po havárii a ještě není ani plán na vyzvednutí paliva z poškozených reaktorů! http://www.shimbun.denki.or.jp/en/news/20120427_02.html
    Na poškozené konstrukci 4. bloku ve výšce 30 m je (popraskaný) bazén s 1500 novými palivovými tyčemi, ze kterého uniká chladící směs - pokud se s ním něco stane - například se rozpadne, tak to bude hodně velký celosvětový průšvih.Kromě toho radioaktivita z Fukušimy stále uniká... Problém je v tom, že toto nikdo nepředpokládal (anebo pokud ano, tak držel hubu). Takové události se budou stávat i dál a narůstajícím počtem jaderných elektráren riziko globálního průšvihu roste. Nehledě na to, že není a v blízkých desetiletích zřejmě ani nebude vyřešena likvidace vyhořelého paliva. Proto si myslím, že je rozumnější postupný útlum jaderné energetiky (nemluvím o jaderné fúzi).

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 17:51:35     Reagovat
    Autor: Marty... - Marty...
    Titulek:Re:
    Na poškozené konstrukci 4. bloku ve výšce 30 m je (popraskaný) bazén s 1500 novými palivovými tyčemi

    Pokud jsou tyče nové, tak nehrozí nic. V případě vyhořelého paliva je riziko lokální kontaminace, rozhodně ne celosvětový průšvih

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 18:06:14     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re:
    Nevyplašte to. Třeba nám to napíše ještě něco o chemtrails.

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 18:10:30     Reagovat
    Autor: mimi - gh0st
    Titulek:Re: Re: Re:
    :-D :-D :-D To mi nedělej - teď mám zeblitej stůl od kafe!

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 18:13:10     Reagovat
    Autor: PM - petrmaly
    Titulek:Re: Re: Re:
    No prave, chemtrails muzou za zhrouceni WTC, protoze samotne palivo by pochopitelne konstrukci nezahralo natolik, aby ztratila pevnost, ale prave pritomnost velkeho mnozstvi chemikalii pro tvorbu chemtrails na palubach letadel zvysila teplotu plamenu a konstrukce povolila. Ja nechapu, proc to vsichni ignoruji.

     
    Komentář ze dne: 22.05.2012 23:25:15     Reagovat
    Autor: tokamak - tokamak
    Titulek:Re:
    Likvidacia vyhoreneho paliva je vyriesena jeho prepracovanim na nove palivove clanky, je to cenna energeticka surovina a nie odpad, ako si mnohi myslia.

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 03:25:07     Reagovat
    Autor: sojka - sojka
    Titulek:Re:
    Tento prispevok obsahuje tolko hluposti, ze ani neviem na co mam reagovat ako prve. Tak to skusme pekne po rade:

    1 - media o stave radioaktivity informuju akurat bombastickost titulkov uz vyhorela. japonske denniky vsak nadalej monitoruju uroven radiacie a aj keby nie tak treba podotknut, ze prirodzena radioaktivita Japonska je nizsia ako v Europe a jej uroven len tesne lizla Europsku prirodnu aj tesne po havarii. V sucasnej dobe je vsetko viac ako v poriadku dokonca ja v samotnom meste Fukushima (ak teda nebyvate niekde za humnami elektrarne).

    2 - To co je v dnesnej dobe povazovane za jadrovy odpad bude moct byt pouzite ako palivo buducu generaciu reaktorov - odporucam dohladat co je to ADTT (Accelerator Driven Transmutation Technologies). Takze ano, plan na likvadaciu odpadu existuje. Dokonca ja v pripade, ze by stiepenie jadra bolo nahradene fuziou (TOKOMAKy) tak je planovane dokoncit vsetky prace na reaktoroch ADTT len z toho dovodu, ze budu moct byt pouzite ako "spalovna" jadroveho odpadu. (ktory mimochodom az taky velke problem nie je, lebo objemovo ho nie je velke mnozstvo a este stale sa vsetok uchovava priamo v budovach elektrarni v bazenoch s tazkou vodou)

     
    Komentář ze dne: 23.05.2012 11:14:11     Reagovat
    Autor: Rs. - Rs.
    Titulek:Re: Re:
    obecně vzato jsou dva faktory, které zabijí štěpnou jadernou energetiku.
    - průměrný volič, který je na tom s kvalifikací na technologie asi tak jako to co spadne ze stromu, když se zatřepe.
    Je velmi jednoduché v něm vyvolat fóbie a je to pro část lidí výhodné.
    - každá "velká" energetika je v podstatě státní a direktivně řízená (přirozené monopoly), ale svěřit strategické velení populistům je průser. Takže politický tlak na správné technologie (ty obnovitelné) nám bude muset nejprve nevratně rozesrat krajinu podobně jako neodsířené tepelné za socíku, abychom pochopili, že cesta tudy nevede.

    držím palce a jsem rád, že se najde někdo, kdo je ochotný popularizovat.

     
    Komentář ze dne: 24.05.2012 23:36:10     Reagovat
    Autor: 809Kocur - 809Kocur
    Titulek:Re: Re: Re:
    Média píšou a informují. Na stránkách WNA byl svého času každodenní report z Fukušimy. Jenže to by průměrný český novinář musel umět nadprůměrně anglicky a také vědět něco o daném oboru, aby tyto informace mohl převzít do česky psaného článku.
    Průměrný český čtenář zároveň nedokáže vyhledat informace jinde, než kam je zvyklý chodit pro "krmi" z černé kroniky, a jít třeba na Osla, kde o havárii informoval p. Vladimír Wagner z katedry jaderné fyziky. (njn pro věšinu takzvaných obyčených lidí jenom jakýsi vědátor)
    Z toho potom vyplývá to, že průměrně neinformovaný ovčánek stráví víc času nadáváním a vymýšlením hypotéz, jak že to vlastně (ne)bylo, než hledáním informací.
    Pokud mu začnete ládovat složité popisy, tak uteče. Viz příklad na začátku diskuze, kde p.t. prispěvatel si byl jistý že se v palivovém článku Xenon objevit nemůže.

    Pro zasmání: Ve své době byl šířen následující názor:
    Do uhelky vozíme dva vlaky denně, do jaderky jenom dva ročně. Jaderná elektrárna je podvod, spalováním uranu se sice může vyrobit víc páry než pálením uhlí, ale rozhodně ne tolikrát víc!!!

     
    Komentář ze dne: 24.05.2012 23:39:32     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Toto samo o sobě špatné nikterak není.

    Špatné je, že Vámi popsaný vohnout má volební právo.

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.