Toto není primárně recenze akčního filmu, byť stručný popis děje se
tu objeví, ale především připomenutí a vzpomínka na chlapíka, který svým
koulím dělal čest a je dodnes nejen místní legendou.
Tedy, místní míněno
Tennessee a okolí - příběh tedy není z Čech ani z Moravy a kdo film nezná,
nepočte si tady o statečném Jeníkovi, který bohatým bral a chudým dával...protože
poslední kluci s gulema opustili Československo roku....eh, no nic, prostě
se dozvíme něco o životě legendárního amerického šerifa jménem Buford
Pusser.
Nejprve pár slov o
filmu z roku 2004, který je remakem filmového hitu
z roku 1973. První verze o legendárním šerifovi se dočkala pro velký
úspěch dvou pokračování - v
roce 1975 a 1977.
K nejstaršímu filmu bych pro ty, co odkazy ignorují, zmínil mj.celkem zábavné
info, že " film má rating PG-13, přičemž je mu dovoleno užít slovo fuck
více než jednou...", což je zjevně podmínka pro udělení ratingu PG-13...Trochu
Hlava XXII. (nasosáno z webu csfd.cz, díky). Stručný obsah děje nikterak
zásadní akční podívané zmíním spíše za "zásluhy" - na jeho konci je totiž
věnování a zmínka o skutečně žijícím Bufordu Pusserovi, který se stal pro
film předlohou a bez které bych asi nejen já o existenci tohoto zajímavého
chlapíka vůbec neměl ponětí. A to by byla docela škoda.
Tedy - hlavní můví
hírou, člen elitní vojenské jednotky Chris, zvaný Rock (skála), se
vrací do rodného městečka. Městečko se ovšem nenachází ve stavu, v jakém
jej kdysi opouštěl. Městu vládne drogová mafie a jeho bývalý kamarád, nyní
majitel kasina, stojí v čele fšech lokálních špatností. Zavřel továrnu,
která byla dříve obživou místních, zkorumpoval policii, bývalé Skálovo
děfče je strip tanečnicí v jeho kasinu a vůbec to jeho dřívější kamarád
celé pořádně podělal. Nabídne sice Skálovi nějaké ty požitky zdarma, ale
Skála odmítá a celé přivítání rodným městečkem končí slušnou rvačkou. Hromadných
bitek je ve filmu celá řada, při jedné je Skála téměř připraven o život,
neb ještě není takticky zcela v obraze, leč poté, co přežije téměř jistou
vlastní smrt, se odhodlá město vyčistit. K tomu mu mj.poslouží nefalšovaná
dřevěná hool, dřevěný trám tak odhadem 120x10x10(cm), který si vezme namísto
střelné zbraně, aby nebyl zkorumpovanou policií zatčen pro užití hole hromové
ještě dříve než to doopravdy začne bejt ve městě hustý. Tato hool má historický
kontext, originální Buford používal pro boj s gangstery dřevěnou pálku
na kriket, dnes k dostání kopie
s razítkem "pravosti" za 15 USD v šerifově muzeu, no comment...
Filmový Skála se posléze také stane místním šerifem, město očistí od
zlořádu, kamaráda z dětství odešle do míst, odkud již není návratu a dojde
i na oživení fztahu s pokleslou dífkou, která je v závěru filmu již od
svého hříchu tak nějak očištěna. Jeden z pěkných momentů je, když po svém
zvolení šerifem propustí Skála celý zkorumpovaný policejní sbor a založí
si svůj. Ajnžto je zkorumpovaná policie a radnice častým filmovým motivem,
asi si i v Americe užívají s poldama a ouřadama svoje radosti. Inspirativní...Ve
filmu mně docela bavil herecký výkon záporňáka Hamiltona (Neal McDonough)
a zábavný Skálův parťák Ray (Johnny Knoxville). Na rozdíl od nových Bondovek
s D.Craigem u Kráčející skály pravděpodobně neusnete a občas je to i docela
ftipné, jinak dobře odvedený průměr, řekl bych.
A nyní ke skutečné postavě šerifa Buforda
Pussera. Narozen roku 1937 v Tennessee. Po absolvování Adamsville High
School v roce 1956 nastoupil do armády. Z důvodu astma propuštěn. Přesto
vynikal ve sportech - fotbal, košíková, byl profesionální zápasník. V roce
1959 se oženil, roku 1961 se s manželkou a třemi dětmi vrací from Chicago
to rodný Adamsville a roku 1962 se stává hlasováním šéfem policejního sboru,
čímž ve funkci vystřídá svého již dosluhujícího otce. Od tohoto momentu
se začne odvíjet příběh neohroženého bojovníka s podsvětím, který Buforda
proslaví i po jeho smrti v roce 1974.
Výčet některých zajímavostí z Bufordovy praxe - osmkrát postřelen,
semdkrát pobodán. v souboji porazil šest týpků najednou - tři šli rovnou
do vězení, tři nejprve do špitálu. prorazil čelní okno jedoucího kcháru
a zpacifikoval týpka, co ho chtěl přejet. bylo na něho spácháno mnoho atentátů,
při jednom z nich zavražděna jeho žena + poškozena Bufordova čelist, což
je patrné na většině fotografií. mj.jezdil v Corvettě, (to se počítá) a
nakonec v ní i zemřel, pravděpodobně to byl jeden z mnoha pokusů jej odstranit
mafii z cesty.
Dílčí epizody z jeho kariery bojovníka s podsvětím určitě stojí za to,
leč volně k prostudování nejsou, zato je možné si na Bufordových webofkách
zakoupit některou z knih o jeho životě, případně kuchařku oblíbených receptů
pozůstalých příbuzných a kamarádů, případně čepici nebo aspoň přívěšek
na klíče včetně již zmíněné hole s razítkem, což mne tak nějak přivádí
k zamyšlení, zdali občas Bufordova origo hool nerotuje ve vitríně, když
maká i "po smrti" na své pozůstalé a jak je to vůbec s těmi "tradičními"
hodnotami ...
Buford bojoval s tím, co tehdejší mafii zajímalo - pašování alkoholu
v době prohibice, prostituce a hazard. Vezmu to odzadu. Hazard má celkem
každý soudný moderní člověk v pr..eli. Koho to baví, ať si dá, jinak absolutní
nezájem. S prostitucí je to vlastně totéž. Byla tu i za dob Ježíše Krista,
viz.Bible a příběh s prostitutkou (kdos bez viny , hoď kamenem, že...),
je tu teď a pokud se něco nezlomí, asi tu ještě pár století bude. Jediné,
kde zásah státu očekávám, když už tedy stát kasíruje svoje daňové výpalné,
že zasáhne v případě únosů dívek, které to dělat nechtějí, jsou někde násilím
drženy bez dokladů atd.a zde je akce organizovaných státních milicí na
místě. Jinak vo ničem. Poslední věc je ta prohibice. No, už dlouho se tak
nějak ví, že stát někdy prohlašuje za zlé to, co je dobré nebo prostě zlé
není a za dobré prohlašuje to, co je v důsledku pro lid velmi, velmi špatné.
Prohibice byla samozřejmě píčovina a výdělek podsvětí za její výrobu a
pašování po zásluze vysoký. Dá se říci, že Buford bojoval za "tradiční"
hodnoty, nazval bych to "za Ameriku čistou a neposkvrněnou", tak nějak
křesťansky nekompromisní, což asi odpovídalo době, (období 1.republiky
a sladkomedové reklamy na navlékač jehel jsou možné o tomtéž) , dělal to
dobře, určitě si to i užíval a jeho odvaze a výsledkům čest. Nicméně ta
sádrová, šťastná evil-less vize, se kterou tak zdatně pracují na svých
dobových reklamních předmětech některé kchompenýz jako Coca
Cola (a mnohé
jiné
mi poněkud svírá vnitřnosti a asi celkem zákonitě je společenskou protivahou
Buforda namátkou takový James
Dean, Hells Angels
apod. O podsvětí nemluvím, to je svět sám pro sebe a nezajímá mně, nicméně
v případě prohibice je namístě otázka, zdali bylo "podsvětí" podsvětím
anebo jen šikovní obchodníci reagovali na potřebu obyvatel nabídkou své
vlastní whisky and bourbon atd. Podobně jako zlý zlý vekslák "uměl" bony,
pokud pracující ofčí poctivec zatoužil proměnit několik platů z Kolbenky
za jedny imperialistické Riflevoe a džískuvoeftůzu. Tedy se jedná o velmi
relativní pojmy. Pro mně osobně je Buford hustotýpek nejhrubšího zrna s
nějakou tou výhradou. Ne tak pro otevřené násilí, ale že když se do toho
jednou dal, už nepovolil. Nemusel, neměl to zapotřebí, ale nevzdal to a
pořád stál proti neviditelné přesile. Mockrát to schytal, přišel o ženu,
ale nepřestal. Takovou dávku prostě každý neustojí. Byť s některými ideály,
které hájil, prostě nejde souhlasit. Buford ovšem naprosto zaručeně nekoresponduje
s nesmírrrně tajuplnými lidskými bytostmi, jejichž niterrrný rrrozměrrr
je neměřitelný ehmchrchelch a divuplně rrroztodivný, že...a zaručeně nepociťoval
neznámou bázeň před prrrrapodivnými tajemstvími věčnosti, že. Asi dělal,
co mu velelo svědomí a to ihned a nekompromisně a to se počítá. Prostě
statečný chlapík. Mám za to, že to, co se asi může odehrávat v nitru takového
člověka, má nakonec k pradávným tajemstvím a neuchopitelné podstatě lidství
(TM) mnohem blíže, než aktuální impotentní filosofie korektnosti a všeobjímajícího
chápání.
Poslední filmový Skála se na rozdíl od prvního filmu od původních příhod
šerifa Buforda poněkud vzdálil, byl upgradován na aktuální zlořády - celkem
neřeší hazard a šlapky, alkáč už vůbec ne, ale vyhraňuje se proti drogám,
korupci v řadách policie i státní správy. Možná tiché přání autorů, aby
se objevil v hlubinách Matrixu nový Buford Pusser a zevnitř jej po "Pusserovsku"
dřevěnou holí pročistil. Když už to po demograticku moc nejde. Otázka tedy
zní, kolik chlapů s gulema a vlastním přesvědčením je aktuálně k dispozici
a kde bydlí, protože když dojde na lámání chleba, nakonec nehumánně a zcela
primitivně rozhodují počty holí a odhodlání je použít, jak lze aktuálně
sledovat například v severní Africe, že...emhchchrchl...
Šerif Pusser je
ve svém kraji oblíben , trailer k prvnímu filmu Walking
tall.
06.03.2011 t.t. jouda