Komentáře ke článku: Zbraně a společnost (ze dne 12.04.2015, autor článku: DanielX)
Přidat nový komentář
|
Já se, ve svém okolí, taky s negativníma reakcema nesetkávám, a myslím, že zatímco menšina pablbů ječí, většině společnosti po UB docházejí souvislosti. Nápad pozvat okolí na střelnici je dobrej a zkusím ho taky zrealizovat. Moji polovičku už jsem vytáhl, ale až do (jejího) zbrojáku jsme to (prozatím) nedotáhli, ale nehci tlak na pilu přehnat :-) Kolega z práce je zdechlej se naučit na testy na ZP; švagr je jednou posral a následně řídil pod vlivem > 1 promile (jako kdysi ernie), takže má na 5 let reálně dištanc. No co, musím najít další lidi.
|
|
Pravdivý článek. Poněkud mi připomněl pár mých známých, kteří jsou trekkies (nebo teď už spíš asi byli, je to určitě přes 10 let, co se naposled účastnili Trek-conu). Já jsem tedy ten poslední, kdo by někoho soudil nebo nedej bože někomu něco zakazoval. Můj volnej čas to není a dokud mě to nějak neobtěžuje nebo neohrožuje, tak ať se každej baví, jak uzná za vhodné. Ovšem vždycky, když si na tyhle své kamarády vzpomenu, tak mě znovu a znovu fascinuje, jak jsem kdysi kvůli střílení do papírových lupičů byl za úchyla před partou, která se ve volném čase bavila převlékáním za Klingony, Ferengy a Vulkánce a ještě se přitom zvládla pohádat, co je lepší. Je fakt, že to už se dneska nestane, dneska by ten Klingon asi vadil spíš...
|
|
|
|
Myslím, že v původní verzi té repliky to bylo "Live long and prosper", do češtiny to poměrně přesně přeložili jako "Žij dlouho a blaze".
Ale ne že by na tom záleželo:-).
|
|
|
První je používáno výhradně k vítání (a ne tak často), druhé je univerzálnější. K'plah!
|
|
|
Aha, tak to jsem nevěděl, tolik času jsem s trekkery zase nestrávil. Děkuju za objasnění:-).
|
|
Souhlasím v plném rozsahu :-)
S vyloženě negativní reakcí jsem se ještě nesetkal, ale už jsem vzal na střelnici tolik lidí od nás z města, co si to chtěli zkusit, že by to naplnilo standardní autobus :-)
Výhodou je, že i náš majitel má ZP, takže ani ve firmě nemám nejmenší problém.
Myslím, že spousta lidí má ze zbraní takový vnitřní strach, ale když jim tu zbraň ukážete, co to vlastně dělá, jak to funguje a jak se z toho střílí, tak se na té střelnici pak každý baví.
|
|
jako v podstatě všechno. Když jsem si pořídil svou jí první pistoli (75semicompakt) bylo to málem na rozvod. Nicméně si žena zvykla, pak si i párkrát vystřelila, ale nebylo to ono, tak jsem si půjčil menší zbraŃ, co jí sedla do ruky a najednou to šlo. Dneska se k malorážní pistoli ani nedostanu, protože když jsme na střelnici, tak jí nechce dát z ruky. No a holky od mala s pistolema rostly. Jedna je zvukoplachá, takže střelbu nijak nevyhledává, nicméně umí se železem zacházet na úrovni poučeného laika a opravdu si "nesedne na prdel". když by jí někdo chtěl ohromit vlastnictvím nějakého železa. Zbytek rodiny umí se železem lépe, protože je to baví.
Bonusem je, že od mala se učily se zbraněma zacházet a to včetně bezpečnosti. Tím si myslím, že se dost podstatně eliminuje případné riziko postřelení z blbosti.
A ano, osvěta do okolí a zase osvěta a osvěta a osvěta........je to, co může výrazně napomoci.
|
|
|
Ženy jsou nevyzpytatelné, mám to přesně naopak. Teď už v podstatě nestřílím (daleko na střelnici a dost jiných starostí), ale kdysi jsem s sebou vzal nynější manželku a půjčil jí malorážkovou pistoli na začátek. Nic moc komentáře. Pak vzala do ruky devítku a prohlásila, že to je něco jiného, že už tu malorážku nechce.
|
|
|
Co naplat, co baba, to originál :-) Hlavně že se toho nebojí a ví, jak to vzít do ruky.
|
|
Chce to trpělivost, trpělivost, trpělivost...
Každý z nás je formován prostředím, ve kterém vyrůstal. Nás, kteří dospívali v "pražském intelektuálním milieu" 80. let je dost. K dobrému tónu patřil třeba Dylan, Mišík, Lennon... a pacifismus. Make love, not war. Všechny zbraně jsou špatné, čím méně jich bude, tím lépe.
Trvalo mi velmi dlouho, než jsem byl ochoten pochopit, že zbraně v rukou slušných lidí jsou nejúčinnější cestou, jak zabránit zlu pocházejícímu ze zbraní těch neslušných.
Musel jsem popřít emocionální impuls z dospívání, který nás každého formuje téměř doživotně. Dneska sice zbraň nemám, ale hájím je, kde se dá.
Vydržte prosím i u té dnešní "sluníčkové" generace. "Jak jste blbí!" chce se mi křičet, když slyším jejich naivní argumenty. Ale vztek není argument. Ani jeden racionální článek. Co je zažrané léty pobytu v určitém prostředí, se nedá odstranit přes noc. Proto prosím o trpělivost, trpělivost, trpělivost...
|
|
|
Chodit si zastřílet na střelnici je prostě neškodné hobby.
Jenže pak máte plno idiotů, kteří si pořizují kvér, aby ho mohli vytáhnout na kohokoliv, kdo je urazí. Znám takové případy.
Moje osobní zkušenost z USA je ještě děsivější. Tam mi někteří nadšenci do zbraní přiznali, že doufají, že se jim někdy naskytne příležitost někoho beztrestně zastřelit (např. když se jim omylem zatoulá na pozemek).
|
|
|
No, tak jsou to magoři, já takového neznám ani jednoho a to znám lidí se zbraněmi celkem dost.
Magoři se vyskytují v libovolné skupině lidí.
Vy jste to tu myšlenku ale nedopsal...
|
|
|
Tohle se mi nějak nezdá. Nepřeháníte maličko? Já sám ZP mám a v mém okolí neznám nikoho kdo by se zbraní machroval nebo mluvil o tom, jak by chtěl někoho odprásknout.
A k tomu USA ... trpím dojmem, že tam se Castle doctrine vztahuje jen na dům ne na jeho pozemek a ještě k tomu jen v některých státech.
Mám z Vás pocit, že jste tak trošku Andersen a právě nám tu vyprávíte pohádky.
|
|
|
V USA je to jak kde. Obecně nejbenevolentnější úprava stanoví castle doctrine i pro soukromý pozemek, a pak to je tuším kombinace minimálně 50 kroků od vyznačené (!) hranice pozemku, nebo minimálně 5 kroků za dveřmi ohraničené nemovitosti, přičemž toto se nevztahuje na kuchyni, kde to je buď víc kroků, anebo platí zase pro změnu časový limit. Existuje dokonce i varianta, která castle doctrine pro kuchyni nepřipouští vůbec, což je pozůstatek jakési viktoriánské myšlenky, postavené na tom, že když vagabund vleze do kuchyně, ukradne tam kus chleba a hned zase zdrhne, tak je nepřípustné ho za to zabít (což bych docela bral, má to svoji logiku).
|
|
|
Nikoho takového neznám, pokud pominu případy, které znám z vyprávění. Samozřejmě i mezi střelci se najdu dementi, jako ostatně všude, ale střelečtí dementi jsou obvykle poněkud atypické případy dementů. Konkrétně namachrovanej frajer, co si pořídil zbraň, protože ho má malýho, a nemůže se dočkat, až si střelí do živýho, čímž konečně všem okolo ukáže, jakej je Old Shatterhand, je podle mě tvor, který dávno vyhynul a jeho existence přetrvává už jenom v mýtech. Doby, kdy legálně držená zbraň prodlužovala péro o 10-12 cm, jsou totiž tak 20 let stará historie. Samozřejmě se vyskytne blbeček, co má toho úplně nejvíc nejvytuněnějšího Glocka na této planetě, ale jsou to těžce minoritní případy a navíc lidi, se kterými se vesměs nikdo normální nebaví, a tak se vždycky semknou tři nebo čtyři dohromady a vytváří takové ostrůvky nafrajeřenosti, které si žijou svým vlastním životem a když někdo z nich zrovna nezapomene náboj v komoře a nestřelí si v klubovně pod nohy (stalo se:-), tak víceméně nikoho nezajímají.
|
|
|
Jestli to není narážka na článek co zveřejnila nějaká antigun organizace o chlápkovi co nosí zbraň a těší se až ho někdo v baru urazí a bude moci konflikt vyostřit. Problém je, že ten rozhovor byl uveřejněn na webu onion.com, který se na takovéto mystifikace specializuje a jedná se o čistokrevnou smyšlenku...
|
|
|
Dokonce ani hoax jsem na toto téma za léta nezaznamenal ani jeden:-) (teda kromě tohohle, o kterém teď slyším poprvé).
|
|
|
|
Chápu správně, že jste právě ausgerechnet Massada Ayooba označil za kokota?
|
|
|
Chapete naprosto spatne, ale moje chyba, mel jsem si dat vice prace s popiskem.
Odkazy jsou na clanky popisujici pocity casti ozbrojene verejnosti "A" k jine skupine ozbrojenych obcanu "B". Potiz je v tom, ze "B" se dozaduje svych ustavnich prav na otevrene noseni zbrane dost problematickym zpusobem, ktery se s velkou pravdepodobnosti muze obratit proti vsem strelcum.
Jedna se o medvedi sluzbu par kokotu, proti ktere je jeste obtiznejsi obrana nez proti zakazovacum.
|
|
|
Neznám JEDINÉHO člověka, který vlastní, střílí a nosí zbraň, který by ji na veřejnnosti ukazoval, vytahoval nebo někomu vyhrožoval. Všichni střelci, které znám si jsou naprosto dobře vědomi případných negativních následků takové činnosti.
|
|
Když už plácáme ty floskule z USA tak jakej je autorův názor na dostupnost zbraní a ozbrojenost čs občanů v roce 1945. Jako příklad blahodárného vlivu si můžem vzít třeba takové lidové milice.
|
|
|
Toto pozoruhodné téma tady již bylo diskutováno několikrát. Vtip je v tom, že ten název je zavádějící, samozřejmě zcela záměrně. Ve skutečnosti byly LM mnohem více milice, než cokoli lidového. Princip funkce nespočíval v nějakém "státem hrazeném vyzbrojení průměrného vzorku obyvatelstva", LM byly zcela plnohodnotná státní ozbrojená složka, tvořená předem pečlivě vybranými jednotlivci, absolvujícími výcvik a s ním spojený brainwashing zajišťující, že kádrově prověřený soudruh milicionář nevyvine nějakou kádrově neprověřenou myšlenkovou aktivitu. Takže to není žádný "bouchačky v rukou řadového obyvatelstva", ve skutečnosti je to prostě sekundární armáda.
|
|
|
Ale to až v pozdější době. Bavme se o roce 1945-1948 kdy státní ozbrojený složky ani nekontrolovaly hranice, v době kdy se tady válely bouchačky po zcivilněnym wermachtu, době kdy budoucí únorovej milicionář s chlapama z hospody teprv ustrašeně vyndaval pušky z převrácenýho vagonu.
|
|
|
Tehdy se u nás nedělo nic tak nečekaného, tedy co se střelných zbraní týče. Ve vnitrozemí se situace uklidnila vcelku rychle. V pohraničí, kde se již tradičně žije poměrně drsně, to bylo horší. Přece jenom tu bylo plno Němců, ještě dva roky po válce se po pohraničních lesích potloukaly celkem početné skupiny aktivních Wehrwolfů a jiných obzvláště fanatických nacistů, a do toho samozřejmě probíhaly tradiční boje o to, kdo toho ukradne víc (akorát že tehdy se neříkalo "ukrást", nýbrž "zabavit kolaborantům"). Zkrátka to byla docela divočina, protože byly prostředky, příležitost i důvod. Nestřílelo se ale zase o tolik víc, než by odpovídalo faktu, že nějakou tu parabelu nebo Walther P.38 měl tehdy pod postelí schovanou každej desetiletej kluk. Ozbrojené složky toho účastny být mohly a nemusely, a nevím o tom, že by po odsunu Němců páchaly nějaká mimořádně neobvyklá zvěrstva. Taky to ještě nebyly ty "politicky angažované" ozbrojené sbory, které známe z dob pozdějších.
|
|
|
akorát vznikl totalitní režim kterej se ve svých plýnkách opřel o ty "kluky s waltrama" což se podle gunnáboženství z USA přece nemělo nikdy stát! Kluci s waltrama ho měli rozstřílet na sračky a né založit.
|
|
|
Chlapci s waltrami akosi prehrali vojnu. A v prípade vačšieho pruseru by si určite červena armada nenechala zobrať kus dobyteho uzemia.
|
|
|
Totalitní režim se pokud vím opřel o dvě zásadní věci:
1) Šéfíčkové se tak domluvili, takže ČSR prostě byla na nesprávné straně demarkační linie. Jestli za to mohl fakt, že Churchill byl měkkej a Stalin tvrdej, skutečnost, že Edvard Beneš byl všech zmrdů futrál a kolaborant z povolání, co udělal vždy co bylo nejlepší pro něj, nebo skutečnost, že to tak chtěli židobolševičtí vládci této planety, je vedlejší. Prostě Američani Prahu neosvobodili, i když při postupu "podle plánu" by v ní byli o dva dny dřív, než Rusové.
2) Vládl tady strach z Němců a z něj plynoucí "orientace na východ", protože si nikdo neuvědomil (resp. nikdo nevěřil těm, co si uvědomili), že to je vyhánění čerta ďáblem. Komunisti navíc získali slušné renomé coby aktivní odbojáři.
O nějaký "kluky s Waltrama" se režim možná začal částečně opírat o pár let později. Jednak musel napřed být nastolen, pak musel (nejenom) kluky s Waltrama patřičně ideologicky zpracovat, a taky potřeboval čas na to, aby ty Walthery sebral všem ostatním. Rok 1948 byl sotva začátek.
|
|
Ja sel na osvetu takto
Uvodem: jsme výrobní fabrika - chemička - o 300 zaměstnancích a funguje u nás jakýsi systém interního vzdělávání, kdy zaměstnanci - odbroníci ve svých oborech - školí jiné zaměstnance.
Nazýváme to systém "interních lektorů" a jelikož jsem jeden z nich (školím firemní informační systémy), tak jsme v rámci rozvoje lektorských dovedností dostali za úkol vybrat si libovolné téma mimo náš obor a na toto téma vypsat ve firmě školení.
No abych to zkrátil. Do poslední chvíle jsem svoje téma tajil, abych si pak vychutnal ten les otevřených úst :) ) Školil jsem firemní zaměstnance v "základech zacházení se střelnou zbraní". ...počínaje legislativním rámcem, právní úpravou, technickými věcmi... až po praktickou ukázku včetně "osahání si" a sušení (ano, ostrou střelbu jsem vynechal..přeci jen..školící centrum máme nově zkolaudováno :) ). Na závěr jsem ještě všem rozposlal dokument "Mýty a fakta o zbraních".
Vážení, celá akce měla naprosto nečekaný úspěch. Mladí, staří, chlapi z linek, holky z kanclů..všichni se zájmem sledovali, dotazy nebraly konce a na sáhnutí si na zbraň se stála fronta. A přestože jsem v úvodu nabídnul možnost, že kdo se na téma "necítí" tak může odejít, tak neodešel nikdo.
Obecně se tu o mne ví, že střílím. V kanclu mi visí terč a na zdi, mezi všemi možnými IT certifikáty, je i osvědčení o absolvování zbrojířského kurzu, na chodbě je výstavka delaborovaných nábojů a do práce chodím v maskáčích, ale nikdy, ani náznakem, nedal nikdo najevo, že by to byl problém.
V pracovním řádu též máme zákaz vnášení.. :)
|
|
|
|
http://www.mobilita-plzen.cz/dotaznik
omlouvam se za spam, ale na tomhle mi moc zalezi .. kdyz o tom nikdo normalni nebude vedet tak bude vysledkem hlasovani ze auta nemaji byt nikde a za zadnych okolnosti, jako je to vetsinou u techhle dotazniku.
|
|
|
Odhlasovano v petrolheadim stylu
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Zbraně a společnost
|