D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Automobilky a obrat
    Vydáno 19. 03. 2006 (14155 přečtení)

    Článek o vztahu automobilek a zákazníka mě zaujal. Chápal jsem ho jako prostředek k rozpoutání širší diskuse o tom, kam to celé povede, a víceméně to i tak fungovalo, když vynechám stesky majitelů vozů s OHC ohledně rozvodových řemenů a podobná okrajová témata.

    Předně: V dnešní době existují tři základní požadavky na produkt, které je nutno splnit, aby se produkt dobře prodával:

    - musí přinášet uživateli pohodlí, tzn. přebírat některé funkce, které by jinak musel jeho uživatel zajistit vlastní hlavou nebo rukama. V případě auta jde například o elektrické stahování oken nebo parkovací senzory.

    - musí uživatele bavit. Vzniká cosi jako built-in entertainment, kdy řidič neřídí auto proto, že by se musel dostat z místa A do bodu B, ale proto, aby se pobavil a rozveselil. Požitek z jízdy je dále násoben požitky během jízdy, tedy například audiosoustavou, specifickou vůní (Citroen) nebo provedením interiéru.

    - musí být symbolem něčeho, čím by zákazník sám rád byl nebo se alespoň tak vidí. Auto už tedy není prostředkem k transportu, ale k posilování vlastní image, nebo dokonce service packem, který doinstaluje svému majiteli fíčury, které mu od přírody nebyly dány, případně zaplátuje díry, které má uživatelova osobnost. Pokud vás tedy někde předjede Octavia s masívním křídlem a agresívním vzhledem tuningového muscle caru, pokuste se podívat přes černé fólie, zda uvnitř nesedí rachitický skrček s porouchaným egem, který si nainstalovat tuningový patch.

    Jaký je obraz zákazníka v takovémto zrcadle? V podstatě zde vidíme narcistní individuum, které spotřebává své finanční kredity na to, aby nemuselo nic dělat, nemuselo myslet, neustále samo sebe rozmazlovalo, oddávalo se nekončící zábavě a sem tam přeleštilo svoje ego. Překvapení? Jistě ne. Tohle je obraz evropské civilizace takové, jakou ji mediální marketing chce mít. Členové frikulínského klubu jsou totiž současně ideálními spotřebiteli.

    Tato (uměle vytvářená) mentalita má celou řadu důsledků, z nichž mnohé přesahují hranice automobilního průmyslu.

    Jak autor první části článku správně postřehl, základní vzor chování automobilek (ekonomové prominou špatnou terminologii) je:

    zisk = obrat - náklady

    Cestou k dosahování velkých zisků je tedy zvýšit obrat a současně snížit náklady. Budeme se zabývat hlavně tím prvním.

    Životnost automobilu je asi osm let nebo 240.000km. Pak se sice naráz nerozpadne, ale náklady na jeho opravy začnou zatěžovat jeho majitele natolik, aby se auta rád zbavil. Pokud se automobilkám podaří vytvořit dojem, že tři roky staré auto je beznadějně zastaralé a je třeba jej nahradit jiným, pak zvýšily svůj obrat o 150%.

    Slouží k tomu systém různých faceliftů, které se dají provést za životnost platformy jednou až dvakrát. Životnost nástrojů na lisování plechů je zhruba milión cyklů, nástrojů na plastové díly zhruba také tolik, přičemž většina nejprodávanějších vozů se vyrábí v objemech kolem tří set tisíc kusů za rok. Po třech letech produkce průměrného vozu je výrobní hardware beztak zralé do šrotu. Vývojové náklady na toto lehké vzhledové vytunění nejsou příliš velké a dá se to prodávat jako zcela nové auto. Kdyby to nestačilo, tak existuje ještě systém modelových roků. Každý rok se na autech něco malého změní, což zpravidla stačí k tomu, aby se automobil celý následující rok mohl nazývat novým. Tak jsme tu měli nový Opel Corsa se změněnou maskou (na úrovni platformy šest let starý), teď tu máme nový Seat Ibiza (čtyři roky od SOP se změnil přední nárazník) a tak dále. Cílem je opět vzbudit dojem, že ten, kdo má dva roky staré auto, má něco beznadějně out.

    Vzniká obrovský tlak na spotřebitele. To, co bylo ještě včera novým autem, už dnes není novým autem, je to výběhový model, který byl nahrazen jiným pokročilejším, většinou ale technicky úplně stejným. Peníze a majetek obecně představují kritérium, které, jak poznamenal kdysi Aleff, prověří morální integritu každého z nás. Pro určitou skupinu lidí představuje vlastnictví starého modelu auta nepřekonatelné společenské faux-pas a není pro ně přijatelné.

    Obrat není něco, co přirozeně vzniká, je to veličina, kterou lze řídit. Zdrojem tlaku je jednak P.R. samotných automobilek, ale také mediální scéna, která je závislá na finančních zdrojích a ty jsou zase než u výrobců a prodejců. Mám zato, že v Čechách neexistuje motoristický časopis, který by byl na nich nezávislý, snad kromě pár tuningových magazínů a nezávislých webů. Všechny recenze nových i "nových" aut vyznívají proto pozitivně s důrazem na zlepšení provedená od posledního "nového" modelu, který měl pozitivní recenze zase loni a tak dále. Dále se v nezávislých periodikách dočteme, jak komu zase za poslední rok stouply prodeje, vzrostla kvalita a tak dále, přičemž tento trend trvá již roky. O problémech s odbytem nebo kvalitou se dozvíme jen málokdy a většina čtenářů se ani nepozastaví nad tím, že tady něco neodpovídá přírodním zákonům.

    Dalším faktorem je technologie plánované životnosti. Kdyby mělo auto vydržet provozuschopné patnáct let, byla by to pro automobilky jistě špatná zpráva. Proto zde máme auta sestavená z komponent, které mají životnost danou omezeným počtem cyklů. Tyto komponenty nejsou samy o sobě opravitelné, jsou vyměnitelné jen jako celek (pokud vůbec), a na jejich výměnu je zapotřebí speciální vybavení, čímž je spolehlivě zajištěno, že cena oprav dostatečně brzo dosáhne pořizovací hodnoty nového vozu.

    Je zřejmé, že většina spotřebitelů nemůže tento extenzívní růst financovat, prostě nevydělávají tolik peněz, aby si mohli dovolit každé dva roky poslední výkřik techniky. Proto je třeba zajistit, aby n+1 mutace nebyly o moc dražší než mutace n-té. Toho se dosahuje liposukcí ve všech místech dodavatelského řetězce. O metodách snižování nákladů si povíme v příštím dílu článku.

    Uvedené mechanismy tvoří řetězec, na jehož konci jsou např. tyto důsledky:

    - více lidí si může dovolit nové nebo aspoň zánovní auto. Nedá se ovšem říct, že zakoupení nového vozu je po technické nějaká extrémní výhra, protože získaná hodnota vyjádřená technickými ukazateli je v případě mainstreamu srovnatelná s dobou před osmi lety. Pokud někdo mění například trojkového Golfa z r. 1997 za Fabii z roku 2006, rozhodně si nepolepšil, udělal by lépe, kdyby Golfa dal opravit.

    - více lidí má práci v automobilkách nebo u jejich dodavatelů. Kvůli liposukci se ale mají co ohánět, aby si vydělali na chléb vezdejší. Kdo nemá rád hardcore a nebaví ho vztekat se dvanáct hodin denně v práci se zmrdama a vohnoutama, dá jistě přednost uklidňující osmihodinové dřině ve státní správě.

    - nástává cosi jako vohnoutizace na všech úrovních. Zákazníci dostanou za své peníze vohnoutí plechovky, které sice zvenčí budí dojem luxusního vozu, ale pod švindlchromovým kabátem je vyrabovaná pixla. Na straně státu, v zájmu udržení příznivé kvóty nezaměstnaných a záměru vybudovat středoevropský Detroit pumpují se peníze do kapes soukromých subjektů, díky čemuž musí zase šetřit jinde, zpravidla zase na vohnoutech, kteří se pak radikalizují a do čela společnosti se dostávají ještě větší vohnouti, kteří opět zatáhnou za socialistické páky. Většina evropských automobilek jsou v podstatě socialistické podniky, které politici a odbory používají jako nástroj své sociální politiky, pes žere psa a oficiálně se tomu říká "trvalá prosperita".

    - součástí vohnoutizace je i to, že nové vohnoutí plechovky přejímají některé funkce řidiče. Proměna řidiče z pána situace na přepravované zavazadlo nebo funkční mrtvolu na palubě tím začala. Těžko se hledá hranice, kdy různá elektronická kurvítka dělají život lehčí (jízdu bezpečnější) a kdy se jedná o zbytečnost, kterou pouze automobilky vnutily zákazníkovi s cílem zvyšovat si obrat svými mimořádně výhodnými produktovými balíčky.

    - designéři se předhání v tom, jak navrhnout ještě atraktivnější plechovku, aby uspokojili frustrovaného metrosexuála, protože to je reálně jediná skupina obyvatel, která má dost peněz na to, aby si pořizovala stále nové lifestyle ikony. Ostatním uživatelům se takové auto sice moc nelíbí, ale nakonec podlehnou a také si ho koupí, namísto aby řekli "to je ošklivé a já to nechci". Jedna úzká skupina spotřebitelů tedy vnucuje svůj vkus většině a komu se to nelíbí, je zapšklý lůzr a chrapoun. Měřítkem společenské prestiže se stávají podružné znaky, jako například rozsah výbavy automobilu nebo šířka pneumatik, což vede k redukci lidského charakteru na technická data plechovky, kterou si koupil.

    Přetnout řetězec hry v letadlo, do kterého je zapojeno ještě mnohem více subjektů, než jsem vyjmenoval, není v podstatě možné, stejně jako není možné dosáhnout toho, aby česká populace neprováděla 70% nákupů v supermarketech nebo nejedla syntetické párky za 36 Kč/kilogram. Na jedné straně máme běžného člověka se všemi každodenními starostmi nacházejícího se poblíž vrcholu Gaussovy křivky, který je konfrontován se staronovými marketingovými triky a neví, jak si s nimi poradit. Na druhé straně fronty stojí inteligentní marketingový profesionál, který už ví, co a jak. Svobodná volba je za takových okolností iluzorní záležitost.

    Pokud jezdíte v autě, které má jen tři hvězdičky v crash testu NCAP, neznamená to, že vám jde o život. Palubní deska z měkčených plastů je dobrá tehdy, pokud v autě chcete souložit v nějaké nestandardní pozici, jinak si ty "kvalitní plasty" na tomto místě neužijete. Okénka se dají stejně dobře stahovat rukou a ještě si procvičíte zápěstí. Centrální zamykání lze do libovolného vozu doinstalovat za pět tisíc, kdo je šikovný, zvládne to doma. Minulé dvě generace řidičů jezdily vozy bez klimatizace, aniž by se to na nich nějak podepsalo. ABS, ASR a podobné zkratky mají pro zákazníka význam, pokud ví aspoň rámcově, co znamenají. Pokud máte šest let staré auto, pak bude ještě minimálně dalších šest let jezdit. A tak dále, v duchu boje muže proti muži, kdy hlavní zbraní je rozum.


    15.03.2006 D-FENS



    [Akt. známka: 1,31] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 159 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.