|
Stále nechápu obsesi pohádkami a projektování uvědomělého pravičáka do nich. Jako, jednou vtipný, ale kolikátej slint tady na DF už byl o Krakonošovi (kterej je mi více méně u prdele) publikován? Asi okurková sezona.
|
|
|
Btw, nadhled jsem v diskusi postrádal spíše od Krakonošobijců.
|
|
|
Voni to vašnosto nechápou? To je prostě kult pohádka! A ta diskuse k předchozímu článku je IMHO taková odlehčená, mozkobouřící, nikoliv obsedantní. Doufám, že jim onikání nevadí jako tykání... :-)
|
|
|
Mnohem "zajímavější" jsou cikánské pohádky. Tam se teprve člověk dozví věci :-D
|
|
|
|
Zdravím všechny čtenáře. Krakonošská pohádka byl můj první příspěvek zde. I když čtu tento web dost dlouho a v podstatě každý článek, nepamatuju si na další podobný článek co by zmiňoval pohádku.
Můj příspěvek měl asi mnoho chyb, ale hodně mě překvapilo jaká diskuse se rozvinula. A jak se i čtenáři zde mezi sebou dokáží hodně nevybíravě posílat někam. Asi je to běžné i tady, původně jsem myslel že se tohle děje spíš na idnesu nebo novinkách.
Ale nevadí, každopádně děkuju za publikování, příště to snad vylepším.
Hezkej rok 2014, JiKo.
|
|
|
Je to Krkonošská pohádka a ne Krakonošská. :-)
|
|
|
Tady je (na rozdíl od Novinek a iDnes) holt svoboda projevu ... ;-)
|
|
Skvělej článek. D-Fens v plný síle, ironie, humor a nadhled, to se mi líbí.
Jen mně jako hnidopicha napadá - není kníže Pavel spíš jihočeský než východočeský kmotr? A potom věta "Ti následně pochopí podstatu celého záměru a někdo o tom uvědomí Trautenberka (Anče, bezpilotní sojka nebo sporadicky zoufalý Hajný), dostaví se Krakonoš a zatočí s ním." - nemělo tam být spíš, že uvědomí Krakonoše?
|
|
|
|
|
V klidu.. Jak se říká u nás v Sudetech: Kein Problem :)
|
|
|
Ale jo, tenhleten článek psal D-Fens... Je to volaké zmetene... :-)
|
|
.....ale musím uznat, že DFensův článek je vtipnej. Snad se jen nedočkám zákazů - což není paranoia, ale reálná hrozba. Žádnýmu dítěti bych nedovolil koukat se na pokrokovou pohádku ála Princ a princ.
|
|
|
V dobách kdysi dávných jsem viděl pohádku, která začínala slovy "Jsem hrdinný sovětsý tank". Zkus zapřemýšlet, jak by pohádka tohoto ražení zapůsobila na tvé ratolesti a myslím, že změníš názor...
|
|
|
To vážně? Nevzpomenete si na jméno, prosím?
|
|
|
Přesné jméno pohádky si už nevybavím, ale taky si to pamatuju. Byl to jakýsi komunistický blábol o tanku č. 23, co (údajně) vjel první do Prahy při jejím osvobozování Sovětskou armádou.
|
|
|
Díky, zkusím najít, protože tohle mě vážně zaujalo....
|
|
|
Koukněte po čítankách pro 3. nebo 4. třídu ZŠ, používaných v letech 1980-1985. Už tehdy jako děti jsme si z toho dělali legraci, protože slavný tank č. 23 toho času na soklu na Smíchově, byl typ, který nebyl nikdy ve druhé světové válce bojově nasazen. (Oproti tomu například v HK byl vystaven skutečně v bojích použitý T34-85.)
|
|
|
Omlouvám se, na Smíchově byl IS2. Takže jsme se chechtali neprávem...
|
|
|
tak úplně neprávem ne. IS2 sice bojoval, ale Gončarenko zařval v T34.
Jinak potvrzuju, tu povídku vyprávěnou z pohledu tanku si pamatuju, i když pochybuju, že začínala "Jsem hrdinný sovětský tank" Tak prvoplánově blbí komouši obvykle nebývali a mám natný pocit, že odhalení vypravěče jako tanku bylo až na konci povídky.
|
|
|
Vyrobili mě na Uralu z tvrdé sibiřské oceli. Když jsem sjížděl z pásu, nasedli do mne dělníci ve vojenských stejnokrojích a vyjeli jsme na ulici. Děti nám mávaly na šťastnou cestu, staří vojáci na mne házeli stříbrné mince na šťastný návrat. Projel jsem velkou sovětskou zemi. Bojoval jsem u Orla, probil jsem se až do Berlína.
Už jsme oslavovali mir a ja odpočíval, když tu přišel rozkaz, abychom spěchali na pomoc Praze. Byla to zlá cesta. V Krušných horách stály záseky a překážky, šplhal jsem se cestami, kudy steží projde človek. Fašisté kladli zoufalý odpor, ale nás nezastavili. Moje osádka několik dní a nocí vůbec nespala, nejedla, ani na umytí neměla čas. Když jsme si proklestili cestu horami, byli jsme už v Čechách. Jak mě tu vítali!
Jel jsem v čele celého sledu. Mým velitelem byl gardový poručík komsomolec Ivan Gončarenko, odvážný a statečný voják. Někde cestou se k nam přidal Čech Zdeněk se samopalem. Ukazoval nám cestu. Můj velitel, mechanik a Zdeněk seděli ve věži tanku. V dálce před námi se rozlévala slabá růžová záře. Jak jsme se blížili, rudla a sílila. "Praha hoři!" vykřikl Zdeněk. Můj velitel dal rozkaz: "Plným plynem vpřed! Vasjo, šlápni na to!"
Pádil jsem nocí a za svítání jsme byli v Praze. Nikdo nás tu ješťe nečekal, nikoho nenapadlo, že bychom mohli tak rychle dorazit až od Berlína. Dojeli jsme k nějakému mostu. Fašisté tam útočili. Zneškodnili jsme je a postupovali k barikádě. Obránci nehnutě stáli a po tvářích jim tekly slzy. "Proč jste nestříleli?" ptal se jich můj velitel. A tu ukázali své zbraně: byly prázdné. Neměli už náboje. Spěchal jsem dál. V pražských ulicích se ještě střílelo.
Vjeli jsme na náměstí; zdálo se, že je opuštěné, jeden dům hořel. Můj velitel zvedl příklop a vysunul se z věže. Tu se však rozlehla palba. Ze sklepního okna vylétla proti mne pancéřová pěst. Náš střelec, který se opozdil a zůstal venku, tam vrhl granát. Musel jsem střelce chránit svou hrudí, protože fašisté do něho začali pálit. Bojoval jsem tu sám, moji kamarádi, tanky, zůstali někde vzadu. Teď Němci přitáhli proti mne dokonce rychlopalné dělo, ale jsem Sibiřan a ničeho se neleknu. Pustil jsem se do boje s dělem a vyřadil jsem je jediným vystřelem. Viděl jsem, kolik pancéřových pěstí se roztrhlo o můj pancíř. Vystřelil jsem poslední granát. A tu jsem začal hořet.
Teprve později jsem se dověděl, že v tomto boji v prvých dnech míru padl i můj velitel komsomolec Gončarenko, i mechanik komunista Mjagkov.
Zůstal jsem se svým velitelem a s našimi padlými navždy ve vaší zlaté Praze. Postavili jste mě na vysoký žulový podstavec. Jsem zvláštní pomník, a já to vím. Lidé mě mají rádi. Mým hrdinům nosí květiny, ukazují mě dětem a vyprávějí o květnových dnech. Jako před lety rozkvéta kolem mne zjara šeřík, město je stále krásnější, i mír je stále krásnějši a dražší, mír, který jsem přivezl Praze i já, uralský tank č. 23.
|
|
|
Tak voni Italove dosli az do Krusnohori... rise Rimska si dala repete... no, komanci se fakt s fakty moc nemalovali.
|
|
|
Tak hlavně Prahu osvobozovali Vlasovci, že. A ti mj. neměli na tancích ty debilní hvězdy, nýbrž AFAIK trikolóry.
|
|
|
Vlasovci toho zas tak moc neosvobozovali. Malá část ROA po určitou dobu vojensky podporovala povstání, ve snaze vylepšit si kádrový profil v očích Spojenců (po jistém váhání a vyjednávání ze strany ČNR, navíc se jednalo o soukromou aktivitu gen. Buňačenka, který tím šel proti Vlasovovým rozkazům). Jejich pomoc byla v jisté fázi povstání velmi důležitá, dost možná i klíčová, zejména proto, že měli těžké zbraně, které povstalcům chyběly (třeba dělostřelci majora Hubanova), ale rozhodně se nedá říct, že by Prahu osvobodili. Pravdě mnohem bližší je to, že se Praha (resp, Pražané, aby mě zas nějakej ichtyl netahal za slovo) osvobodila sama. Rusové pak přijeli v podstatě k hotovému.
btw, Vlasovci na tancích debilní hvězdy neměli, protože neměli ani ty tanky. Debilní hvězdy neměli na tancích (a už vůbec ne na helmách) ani ti druzí Rusáci, kteří je tam začali matlat až po válce. Jediný, kdo měl na tancích debilní hvězdy byli západní spojenci.
|
|
zde měl taky výborný rozbor. Moc pěkně napsáno/popsáno. Jen tak dál!
|
|
....posral smichy v MHD cestou na pivo.....
|
|
|
To je ta úroveň cestování v MHD…tam by nás chtěli automatoni dohnat? :D
|
|
|
Třeba šel na pivo pěšky, do prostředku MHD si chtěl odskočit na velkou...
...a nestihl to.
Aneb blbo*mat dosáhl "svého" :-).
|
|
|
...normalne chodim radeji pesky (kdyz nemohu autem) , ale vypeceni kamaradi vybrali hospodu na opacnem konci naseho mestecka. Nestihal jsem (do knajpy je treba chodit vcas), tak jsem risknul bus - letos podruhe. Diky DFENSove clanku vysledek uz znate. :oD
|
|
|
Díky? Von je snad ještě rád, že se tam posral, no to mě podrž :D
|
|
Jsem rád, že se po čase zase vrátilo téma zmrdologie
|
|
off-topic poznámka: místo "závadné" říkají naši experti na světový terorismus a extrémismus termín "závadové". Kupříkladu: závadové myšlení, závadový diskurs, závadová propagace a závadové popírání.
Je potřeba tuto neologistickou strukturu od našich fízlích soudruhů (kterou mimochodem používala i tzv. II. správa StB za komunismu) převzít. Zatímco dříve estébáčtí fízlové docela normálně fízlovali, dnes vybudovali průmysl se stamilionovým obratem a množstvím teplých flíčků.
Prosím o přesné vyjadřování...:-)))
|
|
|
Jo jo, a místo "vyslechnout" říkají "vytěžit", všechno možné "realizují", hlavně teda "realizují úkony". Až to na mně jednou přijde, napíšu sem článek (z vlastní zkušenosti) o fízlčeštině. V duchu přísloví "Podle hvizdu poznáš pizdu" lze poznat podle vyjadřování i policajta...
|
|
|
to by bylo od vás velmi pěkné - pokud Vás mohu hezky poprosit, tak Vás prosím...:-))), vlastní zkušenosti zatím nemám a poznat newspeak fízlů by nám všem jistě prospělo.
|
|
|
"Vyslechnout" znamená "realizovat výslech", což je* úkon upravený zákonem a má svá přesná pravidla. "Vytěžit" je mnohem širší pojem...
* No dobře, tak "měl by být"...
|
|
|
Provádět realizaci = někoho zatknout. Ano to je newspeak bradáčovce Šlachty.
|
|
|
Ustanovit, ztotožnit a realizovat!
|
|
|
Nejen policistů: výživný je i zavedený legislativismus "zákon se zrušuje" namísto "ruší".
|
|
|
Ruší se podvratné vysílačky...
Slyšel jste někdy o slovesném vidu? Jak by to znělo v minulém čase? "Zákon byl rušen" místo "byl rušen" - a jak dlouho to prosím trbvalo? A podařilo se to vůbec?
|
|
|
Eh, pardon - ruka rychlejší než myšlenka: místo "byl Zrušen"...
|
|
|
Hm, pravda, gramaticky jsem se na to nedíval a nezkoumal to, jen mne to uhodilo do očí. Zjevně neprávem.
Tak dík.
|
|
|
Slova "zrušuje" a "ruší" mají tentýž vid, a sice nedokonavý. Dokonavý vid má "zruší".
|
|
O naprosté intelektuální upadlosti kdysi mocného ostrovního národa svědčí nejen to, že si vůbec někdo dovolí takové ptákoviny na půdě parlamentu řešit, ale hlavně to, že lid takové zástupce do parlamentu opakovaně volí.
Být paní Creaghovou, nestarám se o genderové vyrovnání mašinky Tomáše, ale o to, až za dvě generace dojde k přejmenování Spojeného Království na Spojené Anglické Emiráty, tak aby její vnučka mohla v burce chodit alespoň do školy, natož aby mohla dělat strojvůdkyni.
|
|
|
Ale kdež. Muslimové močí vsedě všichni včetně mužů, takže jsou naopak gender-friendly.
|
|
|
Pani Creaghova ma mindrak z nedostatku veproveho, ktere se brzy v UK stane top1 na cernem trhu.
|
|
jak jsme napřed. Jediný naše štěstí, že se ve starém večerníčkovém seriálu objevuje Anče, která odmlouvá zaměstnavateli, vybírá si ženicha a vůbec je tak nějak dostatečně emancipovaná. Jinak by byl konec s takovými pohádkami a Krakonoš by se musel přejmenovat na Krakonošku, Trautenberk na Trautenberku, z hajného by byla hajná a z Kuby by byla aktivistka a měla by dotované bombarďáky s bobrem. A ani sojka by to neměla lehký, protože by musela začít plkat o gender nesmyslech a neměla by čas donášet Krakonošce.
|
|
|
Mne na Krkonošské pohádce spíš zaujala typologie postav a jejich vizuální ztvárnění.
Krakonoš, to je Fidel Castro, který vždy hájí zájmy svých oddaných. (Dříve jsem se chybně domníval, že jde o Lidového milicionáře.)
Sojka, to je neúnavný je agent STB.
Anče, to je taková mladá Jiřina Švorcová – angažovaná komunistka, sama definující svá práva.
Kuba, to je mladý a nezkušený kandidát komunistické strany, kterého je třeba teprve naučit, jak zatočit s buržoazií. V některých dílech to vypadá, že má dokonce s buržoazií soucit!
Hajnej, to je pochybující nestraník, kterého stíhají rány osudu. Ale pokud se přikloní ke správné Straně, vše se v dobré obrátí.
Podoba buržousta Trautenberka je pak bezpochyby zesměšněním šlechty. Konkrétně Františka Oldřicha Kinského. Milicionář Krakonoš ale vždy přijde včas, a s buržoustem zatočí.
P. S.: František Oldřich Kinský se většiny zabavených statků nikdy nedomohl, na rozdíl od jiných. Jaký vliv na verdikt soudu asi měla Krkonošská pohádka?
|
|
|
Trautenberk není buržoust, Trautenberk je šlechtic :-)
Aneb, jak zaznělo v Černých baronech:
"Omyl, soudruhu majore, já nejsem buržuj, já jsem feudál. Buržoazie je náš společný nepřítel."
|
|
Já si snad ty večerníčky stáhnu; viděl jsem cca jeden díl, když mi bylo asi pět, jinak jsem v aktuálně probíraném D-F tématu krutě neznalý.
|
|
|
K jinak výbornému textu jen krátká a nepodstatná připomínka k autorově exkursům do kérkonoštiny, speciálně pak do mérklouskýho dyjálektu, na kerej si autoři Poudaček pokoušej hrát - je Anče, v druhym pádě Ančete, ve třetim Ančeti nebo ve stažený varijantě Ančeť. Jináč oušem dobrý. Zmérdum zmar!
|
|
|
co to je za dyjálekt? To je něco jako v Dérškově péršelo na dřeuený pérkýnko? :-)
|
|
A prosím rozeberte Pyšnou princeznu - jak přilby vojáků Půlnočního království s jedním rohem symbolizují zmanipulované státní zakázky (Peníze na druhý rozkradli rádci)
|
|
|
A hlavně jak je král Miroslav nezodpovědný zmrd, protože žije skromně.
|
|
|
Nevěřím, že to někdy zakážou. Mezi pohádkami jsou prostě nesmrtelné perly, třeba i výborný Pekařův císař a Císařův pekař, které ze světa (snad) nikdy nezmizí.
Vliv pohádek se zřejmě přehání, když si někdo myslí, že nějak radikálně můžou ovlivnit výchovu. Pokud by to skutečně tak bylo, tak by ze mě musela být bezcitná zrůda, co se ve volném čase baví týráním zvířat a přejíždění spoluobčanů autem, protože když jsem v dětství koukal na obrazovku, většinou tam běžel Tom a Jerry, nebo GTA. :)
|
|
Podle mě je tahle pohádka úžasně nadčasová. V osobě Trautenberka naprosto vystihuje, proč se během devadesátých let stala ze slova podnikatel prakticky nadávka. Krásně je tam vystižená osobnost bývalého vexláka či drobného šmelináře, keťase, ze kterého se najednou po 89. stal pan podnikatel. Nicméně staré manýry mu zůstaly. Není schopen korektně vést svoji firmu a proto se pohybuje neustále na hraně či za hranou zákona. Své zaměstnance (Anče, Kuba, hajnej) terorizuje a šikanuje přesně tak, jak to dělají novodobí podnikatelé a nutí je podílet se na jeho ilegálních aktivitách.
Krakonoš tam zastupuje stát (policii a justici), který odhaluje a spravedlivě trestá jeho ilegální šmelinu a ochraňuje osoby s nevýhodnou pozicí na trhu práce (zaměstnance). Tedy dělá to, co by náš stát správně dělat měl, ale naprosto v tomto selhává.
|
|
|
Tady větším příležitost se třeba dozvědět něco, co mi vrtá hlavou už řadu let.... třeba mi to povíte xD
Kdo že je "šmelinář" a co že je ta "ilegální šmelina", co je na ní špatného a proč by měla být trestána? Toto slovo používali již moji rodiče (často to říkali i mně, když jsem si jako malý přivydělával kupováním a prodejem sběratelských kartiček a dalších předmětů), ale nikdy mi nebyli schopni na výše uvedené otázky odpovědět, tak se třeba něco dozvím od Vás.
|
|
|
Víte jak byl ve Vrchní prchni ten majitel toho hotelu, co svoje zákazníky šidil třeba mícháním masa toulavých psů do guláše? Tak něco takového si pod tím představuju já. :)
|
|
|
Označení "keťas", se používalo v dobách všeobecného nedostatku zboží a jídla pro civilní sektor / stát situaci reguloval přídělovým systémem/. Keťas byl ten, který na černo prodával své nadměrné zásoby, získané většinou díky "kontaktům" s vojenskou či státní správou nebo ulíváním /ukrádáním/ produktů při výrobě na které se podílel, za nekolikanásobné vyšší ceny než bylo obvyklé. Mno a ti kdo takovou příležitost neměli, tyto "lidumily" označovali "keťas".
|
|
|
To není úplně přesné Jasnosti. Takový keťas nám může i zlovolně křečkovat, aniž by prodával, čistě z nenávisti k lidu. Naproti tomu šmelinář uznává pouze trch.
|
|
|
No moment! A co ty tajný podzemní sklady plny nejjemnejsich anglických látek, co zlolajni burzousti nechali radši zplesnivet? Stejnak si je pořídili za peníze delnicky třídy, a ta je taky vyhmatla. Filmový týdeník tak 47-8.
|
|
|
No taky na ně dopadla po zásluze pěst dělnický třídy!
Ale to byli přeci keťasové, ne?
|
|
|
Smelinari. Za druhý světový a dal dycinky smelinari. Lovili je ostatně i Rychlý šípy
|
|
|
Nojo, vypadá to podle literatury, že máš pravdu. Die Kette. Nějak jsem si to spojil s rozvracečema lidovědemogratickýho zřízení.
|
|
|
Když vy moc čtete noviny a sledujete filmové týdeníky. To jednoho musí poznamenat.
|
|
|
To ja dostal dutku za to, ze v hodine obcanske nauky pri konstatovani ucitele, ze Bata namisto rozdani vadnych bot lidem je radeji spalil, aby nesnizil cenu tech ostatnich, jsem kontroval s tim, ze totez delaji v Barumu, kde pracuje moje babicka. Bylo to tedy opacne, ucitel vykladal historicka fakta a presto ja jsem byl spatnej.
|
|
|
Zajímavé. Mne doma učili, že keťasové byli třeba krejčí či obchodníci, kterým když pracující lid znárodnil dílnu či obchody, oni si ulili své skladové zásoby k sobě a tato odporná sabotáž pětiletky byla odhalena až při domovní prohlídce.
|
|
|
Ketas (wwI), resp. smelinar (wwII) jest osoba, která v době rozpadu běžné tržní distribuce (živelní pohroma, válečný stav) zneužívá nouze civilního obyvatelstva, případně se na jejím vyvolání sama podílí. Zboží pak poskytuje za vyderačských podmínek, což vyvolává nenávist vydíraných.
Vy nectete treba Vancuru nebo Zapotockeho?:)
|
|
|
Takže někdo, kdo dokáže upokojit poptávku lépe než stát, který to sere a tak na něj kydá špínu.
|
|
|
Problém je že často uspokojovali "poptávku" roznymi podvodmi a krádežami požadovaného tovaru, ktorý potom draho predávali.
Prídelový systém sa asi používal z dosť rozumného dovodu. Bez prídelového systému by asi bohatší vykúpili všetky potraviny, robili si skryté zásoby(x % by zhnilo alebo pokazilo sa v skladoch), vyšponovalo by to cenu(niečo ako investičná bublina) a vo výsledku by viac ludí zomrelo od hladu ako v systéme keď každy niečo málo dostal.
|
|
|
http://www.mises.cz/clanky/obhajoba-neobhajitelneho-spekulant-280.aspx
|
|
|
Tam někdo něco nakupuje. Ketasi většinou brali podíl za zpracování, klasicky ve mlýně.
|
|
|
Voni jsou, vasnosti, opravdu stejne uctyhodnym pitomcem, jako byl tenhleten plukovnik Bedrich Kraus von Zillergut, neracej se na mne za to konstatovani zlobit.
Vykupuji nam bohatsi vsechny potraviny ted? Nevykupuji. Proc ne? Protoze jich je hodne, kdezto tehdy jich bylo malo? Kolik je to malo a kolik je to hodne? Kdo o tom ma rozhodnout? Neni lepsi, kdyz o tom nechame rozhodnout vsechny, kdo tu komoditu vyrabeji a poptavaji, prostou dohodou o cene, kterou tito provadeji pokazde, kdyz uzaviraji nejakou transakci (tedy treba kdyz si v Lidlu kupujete salam a levne pivo)?
|
|
|
Ja som hlavne myslel situacie keď niekto vyhlasi v mediach že bude niečo zlé a ludia spravia masovú hurá akciu a začnu masovo všetko skupovať. Nedávno sa kvoli EU museli zvačšovať klietky pre slepice, najskor vajcia ludia vykupili, potom boli vajcia 2krát predražene a nakoniec sa to nejako stabilizovalo. Ja sa len pýtam či to nešlo bez tej hysterie a cenových špekulácii.
|
|
|
Dvakrát předražené vůči čemu? Vůči státní maloobchodní ceně?
|
|
|
Proti cenám v místě obvyklým*), případně ve známém okolí realizovaným.
Každý si prostě pro pět vajec na týden těch 100 km nepojede.
Ale cenu srovnat dokáže, to zase jo.
____________
*) Zde srovnáno s cenou před začátkem a po skončení "vlny", která byla tak krátká, že si vzpomněl i antoušek.
|
|
|
Urcite by to slo...například tak, ze bychom lidem zakazali nakupovat vajíčka. Teda vlastne, každému cloveku bychom dali listek, na kterem by bylo napsano, ze si muze koupit za tento listek max 5 vajec. Listky by byly na pridel 1x mesicne. Vyrobci vajíček to pak proplati stat.
Coz je zcela logicke, ne? Prece nejaci dementni lidi nebudou sami rozhodovat o tom, kolik si nakoupej vajíček, a ještě k tomu za kolik si je nakoupej. Takhle bychom ten komunismus nevybudovali nikdy, kdyby tu byla takova cochcarna...
Ja osobne bych nechal na prodejcích CEHOKOLIV, at si prodavaji zboží za podmínek, jake chteji, a nechal bych na nakupujících, aby si nakupovali co chteji a za kolik uznají za vhodne.
|
|
|
Lenže hysteria spôsobila že chvilu neboli vajcia vobec lebo ludia hystericky reagovala (Výrobcovia mali vyše rok času sa pripraviť na nové nariadenie).
Skor je otázkou či aj obchodníci nevytvorili zdanlivý "nedostatok vajec" aby potom mohli zvýšiť cenu. POchybujem že ludia zrazu výrazne zvýšili spotrebu vajec.
Jediné štastie je že vajcia su tovar ktorý sa nedá moc dlho skladovať.
Prečo ma to serie ? Lebo kvoli nejakým magorom(EU, obchodníci, zakazníci) neboli vajcia
|
|
|
Ale "boli" vajcia. Jen trh nasel v danem miste a case prijatelnou cenu, ktera se Vam moc nelibila.
|
|
|
Prosim, kdy a kde ze to nebyly vejce?
Ja si na nic takového nepamatuji
|
|
|
Ale jo, tesne po revoluci vyletela na chvili jejich cena snad 6x. Ruzni zlatokopove se na tom pokouseli (neuspesne) vydelat, par jim skoncilo rozkraple vejce na hlave a nakonec se cena zase vratila nekam mezi 1 - 2 Kcs a ani to prilis dlouho netrvalo.
Ale i tak, nikde neni psano, ze vejce nesmi stat 6, 12 nebo 137 Kc, za urcitych okolnosti.
|
|
|
Tehdy, když dokonce Babica ve svém pořadu řekl:"Když nemáte vejce, tak je tam nedávejte."
Bylo to před pár měsíci, když naši producenti vajec přešli na větší klece, zatímco Poláci to měli na háku.
Polská vejce byla k dostání, ovšem cena vyskočila asi na pětinásobek, návrat zpět trval asi čtvrt roku (ale protože vejce v maloobchodě nekupuji, nevím to přesně).
|
|
|
Nebyl problém v tom, že kdo nesplňoval normu, nesměl vyvážet přes hranice, což Polákům mohlo být jedno, protože vyráběli víc jak jejich trh spotřeboval, zatímco my ne?
|
|
|
Ja teda něco takového slysim poprvé v zivote. Kupuju vejce v beznych maloobchodech a nezazil jsem co pamatuju, ze by nejak nebyly...Jo, občas nestaly 2 koruny kus, ale 5 korun kus (velmi kratkou dobu), ale byly porad. Divne.
|
|
|
|
oni jim to pak pěkně vrátili s pozemkama na stavbu města Trala :) (jak to bylo v originále si bohužel nepamatuju). A ještě měli tu drzost dát zbytek prachů Dawsonský všeobecný nemocnici. :)
Ty povídky o Smoke Bellewovi jsou skvělý
|
|
|
|
Nemáte k tomu náhodou překlad? Je to přeci jen vyšší dívčí oproti běžné angličtině, se kterou se normálně setkávám, tak bych se do toho musel trochu zanořit abych to řádně vstřebal a, no, sežralo by to dost času.
|
|
|
London by se měl dát jako e-kniha sehnat docela slušně; já jej ale v češtině mám pouze na papíře.
Obě povídky, o nichž zde šla řeč, mohou být v různých sbírkách; já je mám ve sbírce "Smoke a Shorty", vydané někdy v 30. letech.
|
|
|
Vy jste někde kousek od Brna, že? Mohu zapůjčit vydání z roku 1988 se skvělými Kulhánkovými ilustracemi.
Popřípadě toto vydání koukám je aktuálně na Aukru: http://aukro.cz/show_item.php?item=3798936591
|
|
|
Trvalý pobyt, nicméně jsem dlouhodobě ve městě hlavním.
|
|
|
Tak, pro poslech v autě jsem si právě stáhl:
http://www.uloz.to/xR16udJ/jack-london-pozieraci-medvedieho-masa-mp3
|
|
|
Nemluvil jsem nahodou o zhrouceni ci omezeni bezne distribuce, potazmo svobodneho pohybu obyvatelstva, a tim padem i tisni?
Ono je hezke, ze nejaky dej ex post deskribujeme jako trzni; to ovsem neznamena, ze jeho ucastnici jej museji vnimat jako mravny se vsemi dusledky, ktere to nakonec obnasi (mala opratecka pro svini mlynare, az prijdou povalecne zmatky).
JInak pokud jsem ze vzpominek soucasniku pochopil, ne kazdou transakci na cernem trhu povazovali za smelinu, ba naopak, cerny trh vnimali pozitivne, pokud nekdo nezacal zneuzivat pres miru prave te tisne.
|
|
|
Přesně pane, byli dva mlynáři v kraji, řekněme v době "protektorátu čechy a morava". Oba dokázali, s mírným rizikem, odsypávat z regulovaných dodávak okupační správě. Jeden, řekněme se sociálním cítěním, "přebytky" rozděloval za mírně vyšší cenu, obsahující "rizikovou" přirážku mezi lidi, kteří byli důvěryhodní a potřební. Druhý rozděloval čistě tržně. Kolík máš, co máš, kolik dáš? Mno a tomu se mezi lidmi říkalo "keťas". A pamatovali si i další generace.
|
|
|
Co to je „běžná distribuce“? To je snad pořád stejný trh, někde něco nejde, tak se hledají alternativy, a obchodníci je najdou, tak to má přece i být.
Co to je přes míru? Co je míra? Kdo to určí? Vy nebo nějaké jiné politbyro nebo kdo?
|
|
|
Obchodnici je ve valecnem hospodarstvi uspokojive nalezt nemusi.
Namitku s mirou jsem predpokladal, byt ne tak debilni. O primerenosti jste nikdy neslysel? O cenach obvyklych a primerenych? Miru urcuje nalada v danem miste a case; za delsi provaz tahne ten, kdo ma faktickou moc. Pripadne tisen ohrozujici na zivote, kupr. smrti hlady nebo zimou. Je rozdil mezi trzni ceniu a vydiranim lidi, kteri uz v zasade nemaji co ztratit. Zoufali lide delaji zoufale veci a obeseni mlynari ve svych vypalenych mlynech pozde pochopili, jak nalezani primerenosti funguje.
|
|
|
Pokud se za danou cenu prodává, asi je to v pořádku.
Obhajujete vnešenými řečmi obyčejné loupení a vraždění.
|
|
|
Přídělovej systém se používá když realně hrozí otevřenej boj o zdroje a chrání jak pracháče tak chudáky.Dnešnim metrosexualum to možná příjde jako pitomost ale třeba v obleženym Sarajevu by rychle změnili názor.
|
|
|
Šmelinář je závistivé označení používané osobou A pro osobu B v případech, kdy osoba B nalezne a dokáže využít ziskovou příležitost (obvykle způsobenou nedokonalou distribucí zboží) dříve a lépe než osoba A.
Ilegální šmelina je pak takový způsob uspokojování přání zákazníků, který nerespektuje státem vyhlášené regulace (ba mnohdy jde přímo proti nim a tím jejich dopad zmírňuje) a tím podrývá důvěru lidu v schopnosti centrálního řízení a neomylnost strany a vlády.
Keťas je téměř synonymum pro šmelináře, drobný rozdíl je v tom, že zatímco se šmelinář orientuje spíše na rychloobrátkové komodity a využívá rozdíly v místní ceně a dostupnosti komodity, keťas disponuje rovněž skladovacími kapacitami, díky kterým dokáže vykrývat nerovnoměrnosti nabídky a poptávky rovněž v čase (typicky sezónní výkyvy nebo pokrytí problémů způsobených neúrodou / nadúrodou v určitém roce).
|
|
|
zajímalo by mě, jaké staré manýry zůstaly vekslákům. Můžete to nějak rozvést? Korektně vést firmu neberu, protože to už dnes téměř není možné a prakticky všechny firmy se musí pohybovat na hraně zákona. Že by veksláci šikanovali bezdůvodně lidi pod sebou, o tom nic nevím. Ale třeba se nějaké zajímavé informace dozvím od vás.
|
|
|
Momenták.
"Korektně vést firmu" přece v současnosti je synonymum pojmu "pohybovat se na hraně zákona"?
(Jasně, shodneme se; asi to není třeba rozebírat. Ale prostě jsem nedokázal odolat ;))
|
|
|
Ach jo.
Ty Krkonošské sračky jsou "pohádkami" asi tak jako dosud nevydaný "Mein Kampft fur Kinder " ... Je to esence tehdejší bolševické propagandy, za kterou by se ani Pepa Goeblessů nemusel stydět ...
Pokud to tak nevnímáte, je mi Vás opravdu hodně líto ...
|
|
Bájo článek, skvěle jsem se bavil, obzvláště u bezpilotních dronů. Mimochodem epizoda Jak T. vystrojil hostinu pro štěpanického barona mne opravdu zaskočila, viděl jsem ji asi před měsícem, pěknej hajzl ten Krakonoš.
|
|
Na konci Pekařova císaře nebo Císařova pekaře, já si je pletu, prostě na konci druhého dílu, je moc hezká scénka. Tlustý alchymista Scotta alias Lojza(?) Skoták ze Žižkova běží takovou typicky středověkou uličkou a volá "Lidičky, honem, Matěje Kotrbu chtějí mučit". No a než by alergik dvakrát kýchl, běží tou uličkou strašná spousta lidí, kteří chvátají, aby jim z té podívané něco neuteklo.
|
|
Původní článek - komentáře - nový článek - komentáře...cik...cak
Článek (sic prvotina) slabý, souhlas s DF, že někteří komentátoři se pomátli, teď DF článek (snad jen o něco zkušenější) dokáže někoho v mhd přivést k toaletní potřebě a nakonec mám z komentářů pocit devótnosti. A i ten DF býval tak nějak lepší. Cítím divnou příchuť.
|
|
|