Vážený můj pane vedoucí,
dovoluji si vás touto cestou požádat o malou laskavost, která sice bude
znamenat určité zvýšení mých cestovních nákladů, ale benefit z takto vynaložených
peněz bude mnohokrát vyšší než vložená částka. Troufám si tvrdit, že výnos
z této malé finanční obětiny mnohonásobně přesáhne výnos z termínovaného
vkladu v průměrné české bance, nehledě na banku Union.
Rád bych, abych na služebních cestách autem mimo území republiky
nemusel řídit sám, ale mohl si najmout
osobní auto s řidičem.
Zdůvodnění :
Zjistil jsem, že pravidla silničního provozu - ne ta psaná, ale ta skutečná
- se v tuzemsku a ve vyspělých zemích diametrálně liší. V čem?
Zatímco ve většině evropských zemí je aspoň občas dodržována vyhláška,
především co se pravidel přednosti v jízdě, zastavování na červenou nebo
u přechodů pro chodce, povolených rychlostí v obci i mimo ni apod. jakž
takž dodržují, v Čechách se tak neděje.
Zatímco ve většině evropských zemí je jízda ve stavu podnapilosti důvodem
k okamžitému odebrání řidičské licence, je to samé v Čechách prohřešek,
který kromě popotahování s úplatnými úředníky má jen ten dopad, že se tím
přistižený může chlubit na mejdanech, jakej je pašák.
Zatímco ve většině evropských zemí je dodržování pravidel bráno jako
samozřejmost a kdo je nedodržuje, je za bílou vránu a někdy i černou ovci,
je to v Čechách právě naopak.
Zatímco většině evropských zemí mne neustále neohrožují pubertální bandité
s fóliemi na sklech v autech diskutabilního technického stavu olepených
pofidérními tuningovými doplňky, případně zamindrákovaní kokoti ve velkých
off-roadech s trubkovými rámy vpředu (asi musejí mít velký auto, protože
mají malý ... něco jinýho), nebo brunátní strýcové v nablýskaných feliciích,
jejichž kilometrické konto narůstá jen o nedělích a když už vyjedou, tak
se musí předvést. V Čechách se tak děje pořád.
Zatímco ve většině evropských zemí jsou silnice konstruované tak, aby
samy o sobě nebyly příčinou dopravních nehod, nerovnosti na nich se opravují
a dopravní značení nepostrádá elementární logiku, připomíná jízda po tuzemských
silnicích dynamické testy odolnosti podvozku.
Zatímco ve většině evropských zemí je možné na silnici potkat silniční
hlídku i zimě při minusových teplotách, v Čechách ulehají dopravní policisté
k zimnímu spánku s prvními mrazíky a procitají až tehdy, je-li možno pobývat
venku jen v košili a placaté čepici.
Zatímco ... a tak dále.
Je očividné, že celý problém "přepravit se automobilem z místa A do
místa B" je v zemích se základy civilizovanosti uchopen zcela jinak než
v zemi české. Zde totiž nejde vůbec o to, dostat se z východiska do
cíle cesty do nejrychleji, nejplynuleji, nejbezpečněji nebo nejlevněji.
Tady jde o to, silou svého ega porazit jiná ega, všem jim ukázat, že jsem
já ten největší střihoun, drsoň a kruťák - přičemž jde samozřejmě bokem
nejen silniční vyhláška, ale i elementární zákony fyziky a logiky.
Úkol dne na českých silnicích tedy zní : jezdit jako prase.
Jistě uznáte, že okamžité přepnutí z normálního do prasečího řidičského
módu není jednoduché a vyžaduje od jednotlivce zvláštní schopnosti, které
já nemám. Dochází pak k nesmyslným nedorozuměním, jako když jsem například
nedávno jízdou rychlostí 100km/h brzdil silniční provoz od hraničního přechodu
Furth im Wald až do Klatov, kde mi po projetí dvacet centimetrů hlubokého
a metr širokého výmolu konečně došlo, že už jsem ve své domovině.
Přepnutí je přitom nutností, protože v civilizovaných zemích se dopravní
přestupky trestají.
Jinak řečeno, nejsem dostatečně flexibilní k tomu, abych se na pár metrech
asfaltu změnil ze slušného člověka ve zkurvysyna nebo ze zkurvysyna na
slušného člověka. Záleží, jakým směrem jedete. Tato ztuhlost vede k tomu,
že buď jezdím na českých silnicích jako slušný člověk a jsem za hlupáka,
nebo jezdím v cizině jako prase, což tam s ohledem na mé SPZ a CZ v oválku
beztak nikoho nepřekvapuje.
Doufám tedy, že jsem Vám své motivy dostatečně objasnil.
Pokud nebudu řídit mimo území ČR já, ale někdo jiný, mohu zůstat natrvalo
přepnutý v módu silničního prasete, ve kterém zde celá řada řidičů zůstává
celoživotně, a dál svoje prasečí návyky zdokonalovat, až budu dokonalým
prasetem.
Přepnutí vyžaduje velmi rychle realizovat dalekosáhlou změnu v myšlení,
něco jako nahrání nového operačního systému, ale hlavně mě přepínání sem
a tam vzdaluje od primárního cíle, totiž být za volantem přinejmenším takové
prase jako některé sportovní nebo umělecké celebrity. Vzpomeňme v poslední
době třeba na pana Hapku, z minulosti na pány Bartošku nebo Šimůnka.
Pro vás poplynou z nové organizace pracovních cest následující výhody
:
+ až upořádají rychle množící se
silniční prasata holocaust na zbylé slušné řidiče a vyhladí je, tak já
u toho nebudu a desítky až stovky tisíc korun, které do mně firma investovala
formou různých školení a seminářů, nepřijdou vniveč
+ pokud bych jezdil s autem s logem
firmy v cizině jako prase, utrpí tím image naší firmy. Předpokládám zde,
že naše firma nemá vepřovou image, v opačném případě bych mohl nabídnout,
že budu s označeným autem jezdit v tuzemsku.
Samozřejmě že nový způsob s sebou nese jisté nevýhody, zejména zvýšení
nákladů o plat řidiče, ale vzhledem k nastíněným výhodám je považuji -
jak by řekl prezident Bush - za kolaterální.
Popsaný způsob organizace služebních cest by se samozřejmě týkal pouze
cest do těchto zemí :
- Německo, zejména západní polovina
- Švýcarsko
- Rakousko
Zatímco u níže uvedených zemí není řidič zapotřebí, protože tam vládnou
podobné poměry jako u nás.
- Ukrajina
- Rumunsko
- Itálie
- a cokoli od Kyjeva na východ.
Dále bych si dovolil požádat, zdali bych pro udržení prasečí zdatnosti
nemohl jezdit z jednání na Moravě po D1 až do Prahy, tam kolem celého města
a zase zpátky, a to zejména v pátek odpoledne. Pokud mi i tohle slíbíte,
budu schopen nabídnout školení pro další referenty v základech prasácké
jízdy, k čemuž se naše služební vozy Octavia TDi náramně hodí. Mohu rovněž
pořádat základní kurzy pro zahraniční kolegy v základech umění jezdit jako
prase, aby se na českých silnicích necítili tak blbě a neměli tak strašně
vyvalený oči, když vystupují na našem firemním parkovišti ze svých BMW.
Už jsem připravil materiál pro několik prvních lekcí, s jejichž stručnou
charakteristikou bych Vás nyní seznámil.
1. lekce : červenější už nebude aneb moderní pojetí jízdy přes světelné
křižovatky. Bonus : hra "na oslnivé prase" - svícení zadními mlhovkami
a dálkovými světly
2. lekce : čára není zeď (o předjíždění v nepřehledných úsecích)
3. lekce : přestavba auta na prasostroj (instalace 100W žárovek H4
dopředu, lepení fólií na skla, vrtání děr do výfuků...)
4. lekce : couvání na ťukačku a praktická ukázka toho, že lze zaparkovat
do díry menší než je délka auta.
5. lekce : jak uchopit současně cigaretu, mobil, řadící páku a páčku
směrovek a přitom ještě ladit rádio s praktickým nácvikem cvrnkání vajglů
z oken
Doufám tedy, že Vám budoucnost silničních prasat leží na srdci stejně
jako mě a očekávám k tomuto návrhu Vaše stanovisko.
01.03.2003 D-FENS