Komentáře ke článku: Sloupek Dušana Jasánka (ze dne 27.12.2007, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Vždycky, když vidím sloupek tohoto jinocha, přemýšlím, co je asi zač, jestli opravdu nejsou lidi a nebo jestli fakt je dotyčný takový magor. Ale srovnání s D.J. je trefné, ano to je přesně ono.
Jinak nesouhlasím s tím, že se na místech, kde jsou avizovány radary, nebude moc vybírat, protože v kolonách se té 50tky nedosáhne. Zrovna u Budvaru to problém nebude (vím,o čem píšu) a vzhledem k tomu, že je avizováno i sledování vjezdu do křižovatky na červenou, akvapark bude.
|
|
|
Kdo se bude efektivně bránit, tomu budou moci radary i s paní popelovou leda vylízat pr*el.
Jinak s tím sledováním červené docela souhlasím, to má určitě větší význam než posr*ný radary, jen bude třeba definovat další generální výjimku pro řidiče MHD, jinak se budou po třech týdnech muset dopravovat cestující sami. Jízda bez ohledu na signál semaforu je doménou trolejbusů.
|
|
|
Trolejbusů, autobusů a dodám: dlouhých líných náklaďáků, zejména ve směru Strakonická - Pražská (doleva na Prahu)
|
|
|
Mám pocit, že na téhle křižovatce bude nějak idiotsky vyřešený časování semaforů - vždycky když tam jsem, mám už zelenou a pravidelně to flákne do křižovatky ještě opozdilec, který mě zdržuje a který by tam neměl už co dělat.
|
|
|
Já bych neřekl - jezdím tamtudy docela často a co jsem vypozoroval, vypadalo na to, že šoféři kamionů spíš už nechtěli brzdit, tak na to šlápli a vjeli do křižovatky těsně před červenou nebo těsně po červené. Je jim to fuk, protože policie akorát buzeruje s botičkama v uličkách kolem Lannovky, místo aby tohle nějak řešila a malá auta v pudu sebezáchovy raději zastaví.
|
|
Jezisi, to je ale debil. No ale nebojte se: Vypise se a zahy prejde do celostatni pusobnosti bud materinskeho deniku, nebo ho mozna - nebot ksicht ma asi krasny - zmermomocni naka telka.
P. S.: Vazne je mu kolem 27? Ja bych tipoval min. Pak by totiz byla jeste mozna proverena varianta: zvlceni a sebesrovnani se v prislusnych pivnicich.
|
|
|
V roce 2005 to po skončení vysoké školy přitáhlo do Thomadorfu z Pardubic. Požehnej Bůh tento štastný den! Upřednostnil bych jeho uvedení do vily ve Vyvolených III, spolu s transsexuálem, homosexuálem a metrosexuálem.
|
|
|
Treba to ma jenom bakalare. Pak bych veril v uchvaceni nakou budejovickou plnostehlou devou a nasledny uprk k nam do Prahy, kde pozna, VO COM JE ZIVOT. Cheche.
|
|
|
d-f: 'Upřednostnil bych jeho uvedení do vily ve Vyvolených III, spolu s transsexuálem, homosexuálem a metrosexuálem.'
jo ještě bych jim k tomu přidala alespoň jedno emo..
.. vtipně napsaný, vanička, ve který by se moh' vycachtat jeden malej sráč je přehnaná 8) a úředník posuzující hranatost stavby mě taky moc rozchechtal..
|
|
Osoba, vyskytujici se pod pseudonymem Dusan Jasanek v Cernych Baronech, uz neni mezi zivymi nekdy od roku 1990. Vi se o nem tolik, ze se stihl stat hned po textilni revoluci mluvcim nejakeho ministra nebo dokonce snad predsedy federalni vlady a za per mesicu jej trefil slak. Konkretni jmeno se mi bohuzel nepodarilo dohledat, ale pracuje se na tom.
|
|
|
Marcel Jansen. Umrel na embolii v prosinci 1989, tedy bezprostredne po plysi. Byval mluvci vlady CSR.
|
|
tuším, že tady je část tvorby toho hošana:
http://budejce.blog.cz/
|
|
|
dík
mega: http://budejce.blog.cz/0610/svatba
kripl
|
|
|
Krindipindi... To je fakt hovado. Jakto, ze se takovym stvorenim u vas tak dari?
|
|
|
Já nevím... asi je to tím Temelínem. Musím si obalit hlavu alobalem, aby mě to taky nepostihlo.
|
|
|
No, ta otazka nebyla jen tak - nic proti nikomu, ale fce TakToChci = TakhleToBezneChodi / NeNechodi je u Jihocechu dost priznacna... Moravaci to maji jinak, rekneme TakToChci = TakhleToDelame / MyToDelameJinak...
|
|
|
Pro Jihočechy jsou typické tyto vlastnosti:
- zásadně neudělat nikdy nic navíc, než je požadováno
(tzn. když někdo přijede do servisu, že chce vyměnit olej, vyměníme mu olej, ale nedolejeme mu vodu, i když mu chybí, protože si o to neřekl)
- všechno musí být hlavně v pohodě
(uplatnit jakoukoli sebevíce oprávněnou připomínku sebeslušnejším tónem je invektiva. Např. sdělení "Promiňte, ale ta rajčata jsou nahnilá, já je nechci" nevede k odpovědi "Pardon, já vám dám jiná", ale "Co byste v tomhle ročním období chtěl?" nebo "Proto sou taky ve slevě".)
- spěchá se proto, aby se pak mohlo čekat, a proto my nikam nespěcháme
(pokud si domluvíte řemeslníka na středu 12:00, přijede ve čtvrtek v 18:00, aniž by se omluvil. Má se to za normální. Je proto lepší si jej domluvit na úterý 7:00)
Kdo si na tohle zvykne a naučí se to obcházet nebo dokonce využívat, může tu žít štastně
|
|
|
Ano, a dodám vnitřní (příp. i vnější, jak se JČům dovolí) pocit: "Co chce? Co si vymejšlí? Takhle je to přece normálníííííí!"
|
|
|
No, dlouho nebude. Teď je ještě slavnější než byl - a odhaduji, že se s tímhle nevinným ksichtíkem stane za chvíli obětí choutek nějakého násilnického gaye....:-))
|
|
|
Root cause found
http://budejce.blog.cz/0702
|
|
|
Ne že bych nějak chtěl bránit náš kraj, "Štífa" je opravdu Nr.1, ale svého času něco podobného pod jménem, tuším, Dana Čírtková fungovalo na Vysočině v Jihlavských listech, čítával jsem to u tchýně
|
|
|
Dana Čírtková je nějakým produktem entitity jménem Andrej Čírtek (znáte z A-K-T-U-A-L-I-Tytyty)?
|
|
|
měl by místo článků do novin začít psát kroniku červených střevíčků...
|
|
No, je zajímavé, jak návštěva kurvy dovede člověka nabít invencí..
http://budejce.blog.cz/0704/budejcke-prostitutky
|
|
tim se ten clanek trochu zbytecne zazdil. Chytrym to dojde tak jako tak a pro ty ostatni je to stejne marna snaha. Jinak jsme se dobre pobavil.
|
|
|
Mně i ten poslední odstavec sedí. Akorát nevím, jsa teď středočech, jestli mám být rád, že takového vola píšícího do novin jsem tady zatím neobjevil, nebo být smutný z toho, že se nepobavím při čtení podobných výplodů ... Díky, tohle se četlo zatraceně dobře :-)
|
|
|
Ten samy vtip muze mit nekolik ruznych a pritom stejnych point - a kazdemu se bude libit jina.
|
|
|
Ale jo, takovych je... jen se to holt v tom vetsim provozu setre.
|
|
Take znam podobneho (teda ma cerny vlasy a bryle).Je to pan PECINKA (krestnim tusim Pavel) a vydava sve bolsevicke clanky v Rovnosti!
|
|
Dfensi, komentuji tu pouze vyjimecne a u toho i zustane, nicmene receno Vasimi slovy, ted jste zase zvedl tlak me. Bez ohledu na to, co si vybajil lokalni pisalek Stifter, nebylo od veci, vyuzit google a nektera nepravdiva tvrzeni, zejmena stran udajne kolaborace Adolfa Schwarzenberga, dale udaju o Alzbete Pezold rozene Schwarzenberg a jejich "nehoraznych naroku" si overit. Nekonvenovaly by s Vasim videnim situace.
A jak je to s tim "Rod žije už léta na dluh, sekera je zaťata milardy hluboko"? To jste jen tak varil z vody, abyste doilustroval hamizne, avsak grosem smrdici feudaly, nebo mate nejaky dukaz?
Pro onen odlisny pohled lze jit napr. sem:
http://www.virtually.cz/art.php?art=14859
|
|
|
Vy máte pravdu v jednom bodě, v tom jsem se spletl. S nacisty spolupracovala orlická větev (mmj. si "půjčovali" vězně z nápravného tábora v Letech na stavbu silnice a lesní práce), v případě hlubocké větve Heinrich von Schwarzenberg spolupráci s nacisty odmítl. Co se dělo mezi příchodem nacistů a příchodem Heinricha v roce 1940, už nám asi nikdo nepoví, skutečností ovšem je, že až Heinrichův postoj byl důvodem k převzetí velké části majetku větve nacisty.
V roce 2004 dlužila rakouská část rodu asi 6mld. euro. Zkuste hledat-
Požadavky paní Pezold samozřejmě jsou nehorázné, stejně jako jsou nehorázné požadavky landmanšaftu, protože oba subjekty požadují prolomení restituční hranice, která vznikla platným legislativním procesem v naší zemi.
|
|
|
Z toho, co je mi známo, tak bratranec Adolfa Jindřich skončil v Buchenwaldu a pak snad v Linci. Nucená správa byla od srpna 1940 na celém panství této rodové větve. Nejsem si jist tím, že Adolf neměl čs. občanství. Po skončení WWI se stal důstojníkem čs. armády a před vypuknutím WWII byl důstojníkem v záloze.
Mě připadá nehorázný vznik zákona (Lex Schwarzenberg) a zejména to, co při jeho návrhu zaznělo "aby majetek takového rozsahu zůstal v rukou jednotlivce".
|
|
|
Hele s platným legislativním procesem jdi k šípku. Tím vznikly třeba i Norimberské zákony, v ČSR pak třeba update TZ, zavádějící trestné činy nedovoleného opuštění republiky, poškozování zájmů republiky v cizině či ohrožení devisového hospodářství. Konec konců i dementní čtyřistajedenáctka. Osobně se mi zvedá žaludek už při pohledu na seznam podpisů pod tím zákonem.
Tobě opravdu nepřijde divné to, že stát si může jen tak vydat zákon specificky namířený proti jednomu konkrétnímu člověku či rodině, ktetří se prostě z nějakého důvodu znelíbili těm, co jsou zrovna u vesla? Kde je sakra nějaká spravedlnost a rovnost lidí před zákonem? Všimni si, že v tom zákoně se stát ani nenamáhal zabavení majetku nějak odůvodnit. Prostě jen "My jsme stát a vy máte ode dneška <censored>."
Co se dělo do roku 1940? Víceméně nic. Říše vítězila na všech frontách, deportace byly v nedohlednu, stejně jako nějaký větší odpor proti okupaci, v Protektorátu si skoro každý hleděl svého, jen si většina lidí dávala o něco větší pozor na pusu, než za první republiky. Schwarzenberg nejpíš jen držel hubu a krok - jako miliony ostatních.
Vězeňské práce využívaly nejrůznější firmy za první republiky, za okupace, za socíku i dnes. Je sice rozdíl mezi používáním vězňů z KZL v uranových dolech a dnešním lepením pytlíků ve věznici s dozorem, ale sám fakt, že si půjčovali pracovní sílu z nápravného tábora, neznamená mnoho.
|
|
|
Fajn, tak ať to Elisabeth von Pezold rozporuje u ustavního soudu a když jí tam nevyhoví, může se obrátit na nějakou mezinárodní soudní instituci s tím, že v ČR je v platnosti diskriminační zákon. Nebo může požadovat přezkoumání postupu českých soudů v jejím případě.
Pořád ještě platí, že každý zákon je tak dobrý, jako doba, ve které vzniká (platí i pro 411, který vznikl za vlády ČSSD). Protože už v roce 1938 přestalo existovat právní prostředí, vznikl Lex Schwarzenberg takový, jaký je. Pozadí jeho vzniku neznám, zajímavé ovšem je, že se dotýká pouze hlubocké větve, zatímco větev orlická jím dotčena nebyla (a proto se Karl von Schwarzenberg dostal po revoluci ke svému majetku bez větších komplikací, když vynecháme žalobu komunisty Krupauera). Pouze spekuluji, ale možná tu sehrálo svoji roli, že Adolf von Schwarzenberg měl pouze německé občanství.
Hranice pro restituce (svázaná se znárodněním) vznikla oproti tomu v (kvasi)svobodné zemi po listopadu 1989 a celkem mě irituje, že místo aby Pezoldová napadla pro ní nepohodlný prekomunistický zákon, pokouší se podobně jako Bernd Posselt dosáhnout vzniku samotného nároku.
Docela by mně zajímalo, jak se budou naše děti za 50 let dívat na zákony vzniklé v naší době, které se možná z jejich pohledu budou vyznačovat tím samým (jedni druhým něco brali, třeba na mechanismem "konfiskace", ale mechanismem "ekologické povolenky").
|
|
|
Ano, tomu, že se nobrátila na Ústavní soud taky moc nerozumím. Jestli není v rozporu s Ústavou tohle, tak co potom ano? I když na druhé straně, podržel-li ÚS Benešovy dekrety...
Přesné pozadí také neznám, nicméně z toho, jak probíhaly konfiskace a znárodňování v té době se mi jako pravděpodobný jeví to, že byl prostě zájem vládnoucích stran, resp. jejich lokálních představitelů na zabavení (u komunistů z ideologických důvodů, o nár. soc. je zase známo, že se rádi přiživovali jako národní správci, a drobky na uplácení voličů by se hodily všem). Na Schwarzenberga se ale nenašlo nic takového, aby bylo možno majetek vyvlastnit podle Benešových dekretů (a to je co říct, při jejich gumovosti a tom, jak se tehdy praktikovala revoluční spravedlnost) a tak se musel udělat extra zákon. Z čehož vyplývá, že nejspíš neměl jen německé občanství - v takovém případě by dekrety stačily.
Mimochodem to blbnutí okolo občanství moc nechápu. První republika byla známa tím, že po vzoru Rakouska-Uherska v ní na občanství moc nezáleželo a bez větších problémů v ní dlouhá léta normálně žili, pracovali a podnikali lidé z nejrůznějších zemí bez toho, že by měli československé občanství.
Mimochodem - už za první republiky byly zrušeny šlechtické tituly. Dá se tedy mj. argumentovat tím, že 2 ze 3 osob specifikovaných v §1 odst. 2 v době vydání zákona vlastně neexistovaly. Velmi pochybuju o tom, že majetek byl zapsán na jména včetně knížecích titulů.
P.S. Jodel prošel tuším v roce 1953 bez problémů denacifikací, přesto nebyl ani posmrtně rehabilitován a rozsudek nad ním nebyl odvolán. To asi k té poválečné spravedlnosti a možnostem s tím něco dělat.
|
|
Něco takového má právo psát do novin? Nebo vůbec právo na existenci?
|
|
|
co znamená slovo "právo"? máš ty "právo" takhle psát? Slovo "právo" je abstraktní pojem a není ničím podloženo. Toto slovo neznamená nic jiného než: dej mi, co chci, abych měl důkaz, že jsem silnější než ty.
|
|
|
Štifter má nejen právo, ale dokonce morální povinnost psát co nejvíc, protože z toho pravidelně usuzuji na myšlenkové pochody nepřátel z druhé strany fronty :)
|
|
Teď trošku něco jistě kontroverzního... Myslíš, D-FENSI, že byli z atentátu lidi v Ležákách a Lidicích nějak zvlášť odvázání, když se na to koukneme z druhé strany? Z recenze, kterou jsi sem nalinkoval, mám pocit, že ten čin byl důležitý proto, aby Němci nevyhráli válku (anebo aspoň, kdyby ji vyhráli, aby Heydrich neudělal se Slovany to stejné, co s Židy). A že Britové na základě atentátu odvolali podpis pod Mnichovem? To brzy... Proboha, nejsem ani fašoun ani komouš ani kolaborant, já si jen kladu otázky...
|
|
|
Myslím, že rozhodnutí o tom, co by se stalo s námi Slovany, nebylo pouze na Heydrichovi. Ten zastával spíše umírněný přístup, hodlal zde pouze vládnout a využívat průmyslový potenciál země pro zásobování SS. Proto byl taky uvnitř NSDAP kritizován - jednak že je moc pragmatický a málo ideologický, jednak proto, že skoro všechen průmyslový potenciál protektorátu alokoval pro SS.
Na druhou stranu, jak uvádí Šulc ve své knize, mu už byl protektorát malej a šilhal po pozici protektora ve Francii, kde by jistě sehrál s odbojem podobnou hru jako s odbojovým hnutím českým. Význam francouzského odboje pro invazi nikdo nepodceňuje, pravděpodobně by válka byla o pár měsíců nebo i let delší. Osobně si myslím, že Benešovo rozhodnutí odpravit Heydricha přineslo plus v bilanci druhé světové války, ale znamenalo výrazné mínus pro český odboj a nevinné lidi, co to odnesli behěm heydrichiády.
Mimochodem, nejbrutálnější pasáž Šulcovy knihy je, když jeden z poraněných atentátníků utíká z místa činu a Češi z kolemjedoucí tramvaje se ho snaží zadržet.
|
|
|
No, s tím zadržením. Je vidět, že STH nejsou doménou jenom naší doby... Ale je třeba na to nahlížet zase tak, že prostě lidi z té tramvaje neměli šajn o politickém spiknutí, jen prostě chtěli zastavit zločince, který střílel...
|
|
|
"zločince, který střílel"?!?
Proboha, kde to žijem (jsme žili, a dnes je hůř) :(((
|
|
|
Nemluvě o těch babách, co nahlásily, že nějaká holka odvedla od obchodu kolo, jež tam nechal nějaký chlap...
A stran Anglie, on to Šulc popisuje medle velmi přesně -- proč by proboha měla Anglie brát nějak moc v úvahu exilovou vládu země, která
- si Němce pozvala sama;
- při jejich příchodu se naprosto nijak nebránila;
- a po jejich příchodu pilně pracovala, aby měl wehrmacht dostatek účinných zbraní.
|
|
|
Pozvala sama? Nebylo to trochu jinak? Ceskoslovensko dostalo sice na vyber, ale trosku zvlastnim zpusobem. To je jako kdyby chlap chytil v parku holku, polozil ji nuz na krk a rekl: Bud mi ho vykouris, nebo ti podriznu krk. Ano, holka taky dostala na vyber, pri koureni se nebranila, ale pilne pracovala...
|
|
|
Jistě, lze diskutovat o tom, co by bylo horší nebo lepší, nicméně neoddiskutovatelný fakt je, že
(a) Mnichov Beneš podepsal, ač nemusel;
(b) Protektorát Hácha podepsal, ač nemusel.
Bez ohledu na to, k čemu to vedlo nebo nevedlo.
Ona se ta Tvá holka ostatně také může bránit. Ba i účinně ubránit, což bylo mnohokrát v praxi prokázáno* Jistě, není pochyb, že tím riskuje -- ale to je právě ono: pokud si vybere neriskovat, a raději se poddat, je to její volba. My si tehdy vybrali neriskovat a ztratit tím čest, a hořce za to platíme dosud, a ještě dlouho budeme :((((
______
* A protože žijeme kde žijeme -- mezi příčiny kteréhožto marasmu kromě jiného s významnou rolí patří i to debilní Benešovo rozhodnutí Mnichov přijmout! -- byla za to nejméně jedna zavřena :(
|
|
|
Pro úplnost bych dodal, že Hácha byl ve výrazně horší situaci, než Beneš, a jeho rozhodnutí je pro mne daleko pochopitelnější.
|
|
|
Pokud mne me znalosti dejepisu neklamou v Mnichove rozhodli o nas bez nas a jen nam to predlozili jako hotovou vec. Pokud bychom se tomu vzepreli a byla valka, mozna bychom nakej ten patek vydrzeli, treba i dyl nez Polsko, vzhledem k silam jen mel wehrmacht na plan "Grün" vycleneny. Jenze, co pak? Kdo by nam pomohl? Anglie a Francie, jez nas v Mnichove zradili? Sovetsky svaz, kteremu nestacilo, ze nedavno uzurpoval pobaltske staty, ale delal si, pod rouskou internacionalni pomoci, zalusk i dale na zapad?
Ad prirovnani s holkou: co kdyby na Vas nabehl v parku chlapik pres dva metry, 100 kilo+ s nozem, co byste delal? Co kdyby nemel jen nuz, ale i pistoli?
|
|
|
Vrchním velitelem, který nařídil armádě neklást odpor, byl Beneš a nikdo jiný. Co si ostatní kde dohodli, bylo vcelku irelevantní. Na otázku "co pak?":
1. Pravděpodobně by se podařilo zachovat alespoň část čs. armády jako organisovanou sílu se spořádaným ústupem do Rumunska.
2. ČSR by nemohla fungovat jako jedna velká zbrojovka pro Wehrmacht.
3. Českoslovenští občané by za WWII byli považováni za regulérní válečné zajatce a ne za zrádce Říše. Nutno říct, že i když technicky k tomu Němce nic nezavazovalo, zacházeli se zajatými Čechy stejně, jako s ostatními příslušníky armád, ve kterých tito bojovali (tj. na Západě celkem slušně, na Východě nic moc, ale ne hůř, než třeba s Rusy).
|
|
|
Pocitam, ze pri pripadne obrane Ceskoslovenska a pote, co by nemci zjistili, ze tenhle narod bude potreba zlomit, dopadlo by Ceskoslovensko podobne jako pozdeji Rotterdam. Totalne srovnan se zemi (mimochodem AZ PO podepsani kapitulace a klidu zbrani), desetitisice mrtvych behem par hodin, muzi, zeny, deti... Jen tak, aby narod dostal na pametnou, ze NARODNIMU SOCIALISMU SE NEODPORUJE.
|
|
|
1. V roce 1938 měla Luftwaffe značný nedostatek letecké munice. Těžkých (na tu dobu - 500kg) pum bylo málo, Ju 87B, které je byly schopny nést ještě méně (do He 111 se dala dát maximálně 250kg puma).
2. S tím Rotterdamem jste trochu vedle...
- V době přípravy a zahájení náletu se ve městě nacházely bojové jednotky. Skrývání se mezi civilisty je dle válečného práva zakázáno. Ty jednotky nejprve odmítly německé výzvy ke kapitulaci či odchodu a Němci nařídili nálet.
- Když *tyto jednotky* kapitulovaly (nikoli holandská armáda jako celek, ta ukončila boje až po náletu), Němci se pokusili rozjetý nálet zastavit, ale kvůli technickým problémům se to nepodařilo a část letadel odbombradovala.
- Mrtvých bylo "jen" přibližně 800, nikoli desetitisíce. V desetitisících se pohybovaly počty lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou.
- Ačkoli Rotterdam byl jedním z prvních velkých náletů na město, naprosto se nedá srovnávat s Coventry nebo Hamburgem.
|
|
|
Tech 800 lidi je docela zajimave cislo, hlavne pri pohledu na panorama mesta, napadne pripominajiciho pozdejsi Drazdany.
http://www.historylearningsite.co.uk/fileadmin/historyLearningSite/holland.jpg
Moc se mi taky nechce verit, ze letectvu "selhala technika".
Ano, jednalo se o armadu ve meste, nikoli o tu Holandskou, vim. kapitulaci taky podepsal velitel obrany mesta.
|
|
|
S náletem na Rotterdam má JJ pravdu. Opravdu zahynulo asi 1000 lidí, těch 20 000 mrtvých byl výmysl spojenecké propagandy. A opravdu šlo o regulérní taktický nálet v kombinaci se selháním komunikace. Více informací např. http://en.wikipedia.org/wiki/Bombing_of_Rotterdam
|
|
|
http://www.tweede-wereldoorlog.org/bombardement-op-rotterdam.html
"Schmidt had de Duitse luchtmacht opdracht gegeven het bombardement uit te stellen wegens overgave-onderhandelingen."
Schmidt (velitel výsadkářů, kteří přistáli u Rotterdamu, pozn. JJ) přikázal Luftwaffe odložit bombardování kvůli probíhajícím jednáním o kapitulaci.
"De vliegtuigen zouden hun bombardement niet uitvoeren als vanaf het Noorder Eiland rode lichtkogels zouden worden afgevuurd."
Letadla měla přerušit nálet, pokud budou z Noorder Eiland vystřeleny červené světlice.
"Kapitein Backer, die met twee Duitse soldaten terug werd gestuurd om het ultimatum te overhandigen zag slechts een paar minuten later de Duitse vliegtuigen aan komen. Rode lichtkogels werden afgeschoten.
Een deel van de Duitse vliegtuigen draaiden om en brak de aanval af...
Het grootste deel echter niet.."
Kapitán Backer, který byl se dvěma německými vojáky poslán zpět aby předal ultimatum viděl už po několika minutách přilétající německá letadla. Červené světlice byly vystřeleny. Část německých letadle se otočila a přerušila nálet. Většina však ne...
Co se týče fotek, tak ony se obvykle presentují jen ty nejpůsobivější. Ve skutečnosti byla ale totálně zničená oblast poměrně malá - ca 3-4 km čtverečné - pravdou je, že šlo o centrum a zástavba v holandských městech je výrazně hustší, než je tomu třeba v Německu nebo ČR.
|
|
|
Dobre, nebudeme se divat na fotky, ale na mapu
http://matt.terapad.com/resources/2278/assets/images/west%208/West8_Brandgrens_night. gif Na wiki je jeste lepsi obrazek, nez ten, na ktery jsem dal link ja. Nicmene dival jsem se na dokument, kde byly letecke zabery. Vypadalo to neskutecne.
Vsude nachazim informace o asi tisicovce mrtvych. Mimochodem, tech bez domova bylo asi 80 000 jen v Rotterdamu. takze zniceno tolik domu, ale nalet lidi prezili? Inu, dobre. Oni si je pak Nemci podali v otevrene krajine. Stejne se tomu nechce verit...
Nemecke bombardery nemely vysilacky? Takova fatalni chyba? Ve srovnani s dokonalou profesionalitou postupu beneluxem je to nesmysl.
|
|
|
Tak se Vy pro změnu podívejte, kolik % rozlohy Rotterdamu ten Váš obrázek pokrývá. Je to Noordereiland, Rijnhaven a vlevo nahoře je vidět kus kolejiště Rotterdam Centraal. Celá ta oblast je ca 2x2 km, což potvrzuje to, co jsem psal já. Mimochodem, znám to tam slušně, máme v té oblasti kancelář.
http://maps.google.com/maps?f=q&hl=en&geocode=&time=&date=&ttype=&q=rotterdam&ie=UTF8& ll=51.919497,4.488688&spn=0.032821,0.056477&z=14&om=1
Ano, lidé to přežili. Část utekla už předem na venkov, část byla v krytech, kromě toho ta oblast opravdu není zase tak velká. Jaké "podali v otevřené krajině zase"?! To nebyly žádné einsatzgruppen - němečtí vojáci se v Holandsku až na výjimky (přísně trestané) chovali velice slušně. Scéna ze Soldaat van Oranje, kde si němečtí parašutisté při pochodu na Leiden kupují u maníka s cisternou mléko, není vůbec vymyšlená.. Holt Arisch Broedervolk (ono ani v Protektorátu nebylo stížností na chování *vojáků Wehrmachtu* zase tak moc).
Německé bombardéry samozřejmě radiostanice měly. Stejně jako britští výsadkáři u Arnhemu o čtyři roky později... Pochopte, že v té době "radiostanice" neznamenalo VHF ručku s PLL syntésou, na které si naladíte libovolnou frekvenci kdykoli se Vám zamane a kterou můžete dle libosti házet o zem nebo ji máchat ve vodě. Nesmysl to není, je to zase jen Vaše neznalost tématu.
|
|
|
Podali v otevrene krajine - Nemci meli takovou roztomilou strategii - vybombardovat co nejvic mest, mestecek a osad, coz vyzene civilisty na ustup a pak je palbou z letadel hnat urcitym smerem. Uprchlici tak zablokuji silnice, kde zbrzdi Britske a Francouzske jednotky. V Holandsku se to prilis nepouzivalo, pravda, leda na hranicich, ale v Belgii se to velmi osvedcilo.
Primo v Rotterdamu? Skvele, co takhle promluvit si s pametniky?
Na to, by se odvolalo bombardovani, ted jiz vlastniho, mesta nebylo potreba nic jineho, nez tehdy Nemci vlastnena technika.
|
|
|
Možná Vás to překvapí, ale i v Holandsku je bombardování Rotterdamu vnímáno jako sice tragická, ale pořád víceméně nehoda a souhra nešťastných okolností, než jako nějaký plánovaný vyhlazovací nálet proti civilnímu obyvatelstvu. Nevím o jediném holandském pramenu, který by zpochybňoval to, že se Němci sami pokoušeli nálet zastavit.
O technice si něco zjistěte, za současného stavu Vašich vědomostí nemá další diskuse s Vámi na toto téma valného smyslu. te. Ještě o čtyři roky později se britští výsadkáři se svým vybavením (podstatně modernějším, než německé z roku 1940) nedovolali ani z Oosterbeeku do Arnhemu! Tehdejší přenosné radiostanice byly velmi zranitelné a nepříliš spolehlivé, často schopné pracovat pouze s několika konkrétními frekvencemi.
Útoky na civilní uprchlíky na cestách byly zakázány. Pokud se mezi nimi ukrývali vojáci, holt měli uprchlíci smůlu, ale nebyla to primárně vina pilotů Luftwaffe.
|
|
|
Nejvíce škod při náletu na Rotterdam nezpůsobily bomby, ale následný velký požár. Uvědomte si, že nálet provedlo pouze 60 středních bombardérů. Při pozdějším bombardování Německa nasazovali Spojenci stovky těžkých bombardérů, ale jen zcela výjimečně se jim podařilo zabít 20 000 lidí při jednom náletu. K tomu musela být mimořádná souhra okolností (nalezení cíle, shození pum na správné místo ve správný čas, neschopnost protiletecké obrany, neschopnost uhasit požáry, možnost opakovat nálet v následující dny). Toto se podařilo jen v Hamburku a Drážďanech.
Německé bombardéry měly vysílačky, jenže pochybuji, že na stejné frekvenci, jako němečtí pěšáci. Zpráva tedy musela jít od vojáků v Rotterdamu někam na velitelství armády, odtud někam k Luftwaffe a odtud k posádkám bombardérů. Ve skutečnosti těch kroků bylo asi mnohem víc. I dnes se stávají incidenty, kdy kvůli špatné komunikaci letadla napadnou vlastní vojáky. A to máme nesrovnatelně pokročilejší techniku.
|
|
|
1 Spořádaný ústup do Rumunska? Přes Slovensko a Podkarpatskou Rus s jejich komunikacemi a blízkostí Maďarska a Polska? Dost fantastické..
Další věc je ta, že diskutujeme o září 1938. V Evropě je zatím větší válka v nedohlednu, akorát ti nesvědomití Češi si dovolili svým bláhovým odporem ohrozit evropský mír. To znamená, že Rumunsko by mělo co vysvětlovat nejen Německu a jeho spojencům, nýbrž i Francii a GB.
2.Jistěže by jako zbrojovka fungovala. Stejně jako ostatní okupované země. Nevím, kde se bere ten mýtus, že ten, kdo se bránil, pak pro Reich nemusel pracovat. Němci by si zajisté dávali velký pozor, aby nebombardovali Škodovku a další velké budoucí zdroje pro jejich armádu. I kdyby se nějaké destrukce z naší strany podařily (na to by ale asi nebyl čas), tak přinejmenším vysoce kvalifikovaná prac. síla by zůstala.
3. Náckové o represáliích vůči zajatcům uvažovali, ale pak stačilo jemné Churchillovo upozornění, že Británie taky nějaké Němce zajala a jak vy k Čechům, tak my k těm vašim...
|
|
|
Klamou.
(a) v Mnichově o nás nikdo rozhodnout jaksi z principu nemohl, právě proto, že tam nebyl náš zástupce, který by to rozhodnutí přijal. Rozhodl až Beneš -- a rozhodl špatně (tj. rozhodl se doporučení Mnichova přijmout.
(b) Anglie nás nezradila vůbec, ani v tom nejširším myslitelném významu toho pojmu.
(c) Francie nás de facto také nezradila, ovšem pravda je, že oficiálně prohlásila, že kdybychom se Německu postavili, pak (v rozporu se smlouvou) nám nepomůže. My to ovšem neučinili, takže lze jen spekulovat o tom, co by kdyby. Já osobně se spíše domnívám, že pokud by opravdu na lámání chleba došlo, Francie (a pak i Anglie) by Německo spíše napadly. Jelikož to Beneš nezkusil, neexistuje způsob, jak zjistit, zda se mýlím nebo ne...
(d) v příčestí minulém se v tomto případě píše tvrdé y.
(e) Sověti nám pomoci nemohli, a kdyby mohli, pak samozřejmě nechtěli. Ostatně s Hitlerem byli tehdy ti nejlepší kamarádi, jak záhy potvrdil pakt Molotov-Ribbentrop. Existuje navíc řada dokladů (ne zcela průkazných!) toho, že si Stalin Hitlera do značné míry vypěstoval sám a úmyslně, aby byl tím volem, který pro něj přeorá Evropu a umožní mu ji obsadit.
Nemohu říci s jistotou, co bych dělal; člověk to předem nikdy neví. Soudě však podle (a) toho, co se o sobě domnívám, (b) dosavadních krisových situací, do nichž jsem se dostal, bych se patrně bránil*, a domnívám se, že nikoli zcela bez šance na úspěch.
___
* Pokud by nebylo možné utéci, samozřejmě.
|
|
|
Sovetsky svaz opakovane nabidl vojenskou pomoc Ceskoslovensku a nepochybuji o tom, ze by si ruda armada nejakymi predcozimi dohodami s Nemeckem vytrela prdel, kdyby mohla bez odporu dojet az do Prahy "na pomoc" Ceskoslovensku a ziskat tim nehoraznou strategickou vyhodu pri vyjednavani o rozdeleni Evropy (pred nevyhnutelnou valkou mezi nacky a sovety).
Benes byl jednim z nejschopnejsich politiku predvalecneho obdobi a je jasne, ze kdyby videl realnou sanci na obranu zeme, tak by nevahal a Mnichov nepodepsal. Jenze v te chvili nebyl spoleh na zapadni demokracie a pohranicni pevnosti by nejspis vydrzely par tydnu, pak by dopadly stejne, jako ty ve Francii. Ono kdyz neni motivace branit se, sebelepsi beton nepomuze. A vybombardovana Praha, v jejich troskach lezici mrtve zeny a deti obrancu, to na motivaci neprida.
|
|
|
Bolševik tehdy především do Prahy dojet nemohl, neboť neměl kudy. A Rudou armádou z roku 1939 by si, když už na tom nepěkném idiomu trváte, pohodlně, snadno a s gustem "vytřeli" snad i ti Rumuni -- zcela jednoznačně naprosto nebylo v jejích silách dojet do Prahy, i kdyby ji o to Praha požádala (což by byla pitomost a nesmysl) a ona se o to pokusit chtěla (což nechtěla). Opakovaná nabídka vojenské pomoci bylo jen zcela směšné politické gesto na podporu komunistů a na nic jiného -- a všichni to už tehdy velmi dobře věděli.
Motivaci jsme ("my" v tomto kontextu znamená převažující názor většiny národa a speciálně armády) tehdy měli dobrou, a i tu Prahu jsme byli ochotni riskovat (ostatně by to byl nesrovnatelně menší průšvih než to, co nám přineslo přijetí Mnichova). Beneš byl výtečný politik pro čas míru, kdy by mohl v klidu jednat s dalšími výtečnými politiky. Pro jednání s bezskrupulózními grázly však stavěn žel nebyl ani docela málo, a projevilo se to podvakráte -- jednou s Adolfem, podruhé s Klémou.
|
|
|
O tech rumunech bych si dovolil pochybovat, staci se podivat na valku SSSR - Finsko a to finove meli dokonale zbrane, bezvadnou moralku a krome poctu muzu meli ve vsech smerech navrch. Stejne ztratili kus uzemi.Ruda Armada mela ztraty asi petinasobne, coz sice na jednu stranu vypada jako jeji nechhopnost, ale na druhou stranu - pri valce s Risi ten pomer nebyl mensi a stejne se RA projevila jako silny nepritel.
Motivace by byla, ale tu meli Norove, Holandani, Belgicane, Polaci, mnozi Francouzi... A ac obdivuji silu Ceskoslovenske armady, neverim, ze by se ubranila.
|
|
|
Finové sice měli vysokou morálku a vybavení do zimy, ale v ničem dalším už navrch neměli. Žádné dokonalé finské zbraně neexistovaly (i když samopal Suomi nebyl špatný). Finské tanky se počítaly max. na desítky, zatímco ruské na tisíce. Pro letectvo platí to samé.
|
|
|
Ze zbrani bych pripomel Lahti, protitankovou pusku s nevybusnymi naboji. http://www.buildyourownak.com/lahti.jpg , ktera byla prave na likvidaci tech ruskych tanku.
12 naboju, dobry dostrel... No, nechtel bych s tim strilet, asi to dost kope.
|
|
|
Jenže během Zimní války se na frontu dostalo jen pár kusů - http://en.wikipedia.org/wiki/Lahti_L-39
|
|
|
Finskou výhodou byly přírodní podmínky, dost nevýhodné pro nějakou razantnější ofenzívu, a potom hlavně mezinárodní podpora a naděje na zásah velmocí, což nakonec brzdilo Stalina, který si nechtěl pokazit skvělou situaci, kdy přihlíží, jak se imperialisti na vzájem perou. .
|
|
|
Že šlo ze strany SSSR o gesta, o tom není sporu. Na druhou stranu s tou neschopností si nejsem tak jist. Třeba Žukov tou dobou Japoncům zatápěl docela slušně. Schopnost vynutit si průchod Rumunskem či Polskem bych tedy Rudé armádě té doby asi neupíral.
|
|
|
Gesto? V SSSR si byli dobre vedomi nemeckeho strachu z valky na dvou frontach a tohle by si troufli.
|
|
|
A ze se tedy po te proklamaci tak bratrsky rozdelili s Nemci o Polsko, na Katynsky les take doporucuji nezapominat. Proc bychom meli dopadnout jinak, nez dopadli Polaci?
|
|
|
Vždyť se s Říší bratříčkovali celá třicátá léta... Asi by si dokázali vynutit průchod nějakých jednotek do ČSR přes Polsko či Rumunsko, ale v boji proti Říši by nebyli moc platní...
|
|
|
At by se delo cokoli, nenapada me nic jineho, co by melo min strasne nasledky pro Ceskoslovensko. Budy bychom skoncili jako Polsko - rozdeleni mezi SSSR A Nemecko (ne podle predchozi dohody, ale podle toho, jak by na sebe Hitler a Stalin dovedli cenit zuby v tu danou chvili), patrne s nejakymi drobnejsimi prestrelkami, nebo by tudy prosla regulerni fronta. V obou pripadech bychom byli porazeni diktatorskym rezimem.
|
|
|
> V obou pripadech bychom byli porazeni diktatorskym rezimem
Jistě, to bychom byli. Ale na naši morálku -- a na naši dlouhodobou historii -- by to zdaleka nemělo tak strašlivý a devastující dopad, jaký mělo to, že jsme se k tomu diktátorovi přilísali sami a dobrovolně. Dvakrát.
|
|
|
A nemeli bychom zase mindrak z toho, ze jsme byli porazeni Nemci, Kterym jsme o nejakou dobu driv skupovali majetek, nemovitosti, Nemci, ktere jsme povazovali za narod porazenych chudaku?
Nepodepsalo se na mentalite naroda vic 40 let bolsevismu, nez udalost, kterou si pamatuji leda tak dnesni osmdesatnici?
|
|
|
Tohle opravdu nemá úroveň. Opravdu velmi prosím, nastudujte si něco málo. Pro začátek doporučuji alespoň:
Pavel Tigrid - Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu + v této knize zmíněnou literaturu.
případně "Špion, jemuž nevěřili" od Františka Moravce.
Kde jinde, než v Benešově mnichovském mindráku má podle Vás původ obrovský vzrůst vlivu komunistů na ČSR? Kdo už v roce 1943 lezl Stalinovi do <censored>? A kdo naservíroval ČSR komoušům v roce 1948?
|
|
|
Vy vycházíte z knihy "Špion, jemuž nevěřili"? Z knihy, jejíž přesnost je mírně řečeno sporná, v některých případech přímo otřesná? Z knihy, z níž, bohužel, čerpalo i Tigridovo zmíněné dílo?
K poslednímu odstavci - ten mnichovský mindrák nepramení ani tak z toho, že se nekladl odpor, nýbrž z toho, že nás zklamal Západ, což se brala jako zrada demokratů. Takže se hledal nový spojenec pro zajištění bezpečnosti. Že se hledal blbě, to dnes víme taky, ale tehdy se pod dojmem velice nepříjemných zážitků myslelo především na bezpečnost proti Německu. A hledal by se v každém případě, ať bychom se v roce 1938 bránili nebo ne.
P.S. Benešovy možnosti v únoru 1938 by mě také docela zajímaly. Jakože lid stál neochvějně a aktivně na principech antikomunismu a svobody, jen ten Beneš zas učinil svévolné rozhodnutí?
|
|
|
Moravce rozhodně neberu jako 100% spolehlivý pramen, ale některé vztahy a události v londýnském exilu sedí i při porovnání třeba s Drtinovými pamětmi a jinými zdroji.
Nebyl-li Beneš v roce 1941 nebo 1942 schopen pochopit rozdíl mezi Anglií v čele s Chamberlainem a Anglií v čele s Churchillem a věřil-li místo toho více Stalinovi, měl vyhledat psychiatra.
|
|
|
Je to mimo soutěž, ale docela by mě zajímalo, které pasáže "Moravcova" dílka vztahující se k diskutovanému tématu považujete za vypovídající.
Nejen psychiatr, nýbrž kdokoliv se základním vzděláním by Benešovi potvrdil, že Churchill nebude stát v čele na věčné časy. Až šokující Churchillova prohra bezprostředně po vítězné válce to pak potvrdila.
A kromě toho, a´t by se na Prahu chtělo táhnout ze západu či jihu, pořád bylo nutno přejít říšskoněmecké území, čili bylo už v těch letech vysoce pravděpodobné, že se k nám nejdřív dostrane Rudá armáda. A báťuška Stalin zrovna neproslul nějakým úzkostlivým respektem k sebeurčení národů. Ignorovat znamenalo říkat si o osud polské vlády v Londýně, která po odhalení katyňského masakru pochopitelně se Stalinem nejednala, takže si vožď bez problémů sestavil vládu vlastní. Představa, že by rudý diktátor čekal na to, jestli pro sovětizaci dostane povolení příslušných orgánů zdá se mi poněkud fantaskní.
|
|
|
V roce 1943 lezli Stalinovi do censored vsichni. Jinak to ani neslo.
Sfery vlivu byly rozdeleny bez ohledu na to, jaky papir podepsal Benes pred valkou. Kdyby probehlo vylodeni spojencu jinde a jinak, mozna, ze bychom se dostali do "zapadni zony".
Vzrust vlivu komousu bych spis pripsal na vrub principu "nepritel meho nepritele je mym pritelem", tedy jednomu z nejdebilnejsich principu, podle kterych se lidi ridi.
|
|
|
Proboha, jestli přijetí Mnichova nazýváte přílísáváním se.....Jako by Beneš prosil Francouze a Brity na kolenou, aby zpunktovali Mnichov a pak u nás propukly divoké oslavy, že je pohraničí odtržené.... Mnichovská dohoda sama znamenala strašlivé dilema, jestli přijmout nebo nepřijmout, váhalo se do poslední chvíle , probíraly se všechny možnosti.
Právě proto, že v paměti obyvatelstva zůstává to odhodlání bránit se a nakonec bolestná akceptace faktu, že kamarádi demokrati se na nás vykašlali a dokonce nám bylo dosti bez obalu řečeno, že budeme označeni za rušitele míru a Hitler nebude mít žádné problému obsadit celou ČSR místo "jen" pohraničí, tak bych neváhal označit ony "devastující následky" za sice populární, leč nedoložené klišé, jehož interpreti se zřejmě domnívají, že všechny ostatní státy byly po celou dobu nacismu a komunismu nepřetržitě jako jeden muž a žena v odboji, jenom my jsme hnusná výjimka.
|
|
|
Já dost silně pochybuji, že by Sovětský svaz vojensky pomohl ČSR. Německo a Sovětský svaz byli až do roku 1941 de facto spojenci, kromě známého paktu o neútočení kvetla obchodní a vojenská spolupráce obou zemí. O Polsko se bratrsky podělili, v dobových novinách bylo možno najít fotky německých a sovětských vojáků, jak se k sobě tulí na demarkační linii. Letec a tehdy poručík Hlaďo zaznamenal v roce 1939 po emigraci ze Slovenska na nějakém moskevském letišti několik stíhaček B-534, protože Rusko žádné od ČSR nekoupilo, dodali jim je Němci z válečné kořisti, buď za účelem zkoumání, nebo KGB pro provokační akce. Báťuška Stalin, když nastartovala operace Barbarossa, asi týden nevycházel, kalil a měl depresi z toho, že jej jeho přítel Hitler podrazil. Velmoci jak známo nemají své přátele ani nepřátele, ale jen své zájmy, to platí ostatně dodnes.
Dovedl bych ty úvahy ještě dál a přidám další spekulaci, že operace Barbarossa nebyl plán na obsazení Ruska, ale pokus o preventivní úder, protože Sovětský svaz mocně zbrojil a bylo než otázkou času, kdy zahájí vlastní teritoriální válku.
|
|
|
O tomhle nepochybuji a klicova je prave ta veta "nemaji sve pratele ani nepratele, ale jen sve zajmy". Stalin (Strycek "Joe") jiste touzil co nejdriv dostat sve vojaky co nejblize Nemecku, aby si obhajil ony teritorialni zajmy. nemusel by tak ziskat jen dohodnutou cast Polska, ale mohl by vyjednavat i o nasem uzemi.
Pri operaci Barbarossa sice zaspal, ale jeho vojaci ne a strategie spalene zeme fungovala dokonale. Vojsko se stahovalo az se nakonec nashromazdili vojaci (a civiliste, muzeme-li pouzit tento termin v WWII) v takovem poctu, ze uz znamenali pro nacisty problem a neproniknutelnou barieru. Diametralne odlisna strategie od te, kterou pouzivali staty v Evrope (Soustredeni sily na hranicich, tahle strategie nemela proti bleskove valce sanci).
|
|
|
Proboha, neco si o tom nastudujte. Strategii spalene zeme pouzily ustupujici jednotky nemecke, ruske jednotky v jednactyricatem se v zasade jen vzdavaly - vicemene az do okamziku, kdy за нами толко Москва.
|
|
|
Spalenou zemi pouzili Rusove. Co slo odnest, bylo odneseno, co odnest neslo, to bylo spaleno, jakmile se Nemci dostali na dohled. Ano, Nemci pri ustupu taky palili, ale spis likvidovali zbytky civilniho obyvatelstva.
|
|
|
Ano? A na Ukrajine a v Belorusku tedy Nemci v prvnich dnech valky nezabirali prakticky neposkozena mesta? To bude nejaky alternativni dejepis, ktery jeste neznam...
|
|
|
Ježkovy voči zjistěte si o té historii něco...
1. Podívejte se na mapu. Použít jako nástupní prostor pro velký útok území ze 3 stran obklíčené nepřítelem je opravdu debilita non plus ultra. Pro útok na Říši bylo nutno zbavit se buďto Polska nebo na druhém konci Rumunska a Maďarska.
2. S tím stahováním to rozhodně nebylo tak slavné. Rudá armáda přišla o obrovská kvanta materiálu (což horko těžko nahrazovali dodávkami z L&L). Ztráty na lidech byly taky obrovské a museli je nahrazovat přísunem jednotek z Dálného východu. V letech 1941 a 1942 SSSR udržel frontu jen proto, že Japonci dodrželi pakt o neútočení, který podepsali poté, co jim napráskal Žukov.
|
|
|
Nerikam, ze by jim patrilo cele Ceskoslovensko, ale po ustupcich jineho druhu treba jen uzemi dnesniho Slovenska (+ Podk. R.) I to je vyhoda. a s kusem Polska ne zrovna zanedbatelna.
Sovetsky svaz prisel o kvanta materialu, o drtivou vetsinu prumyslu, o zemedelskou plochu, obyvatele... Vsak ano, ale z cele tehle "ztracene oblasti" stahl vojaky a to, co stacili pobrat, diky cemuz se dala postavit hraz proti postupujicim Nemcum (hluboko ve vnitrozemi, par desitek kilometru od Moskvy, Na okraji Leningradu, pozdeji v centru Stalingradu...) Ano, prisli o hodne, ale naakumulovani vojska v klicovych oblastech + podpora z cele zeme pomohla zastavit Wermacht.
|
|
|
Podívejte se na mapu. Použít jako nástupní prostor pro velký útok území ze 3 stran obklíčené nepřítelem je opravdu debilita non plus ultra. Pro útok na Říši bylo nutno zbavit se buďto Polska nebo na druhém konci Rumunska a Maďarska.
Pokud se nepritel dozvi, ze chystas velky utok, muze to byt naopak zmeneno ve vyhodu. Hranice pak je dlouha a obrance je v nevyhode, pokud nevi, kde k utoku dojde (za patricne simulace priprav utoku na vice ruznych mistech) a musi proto sve sily rozdelit...
|
|
|
- z čeho čerpáte víru, že by západní velmoci Německo spíše napadly? V obou zemích byl Mnichov přijat s jásotem, do nové války se chtělo málokomu, zvlášt ne s motivací, že opovážliví Češi se vykašlali na naše dobře míněné rady.
A k vašemu poslednímu odstavci - zkuste si představit, že se nerozhodujete za sebe, nýbrž i za jiné, na které následky vašeho odporu dopadnou s věškerou tvrdostí...
|
|
|
"následky vašeho odporu"?!?
No to snad ne. Právě -- a jen a jenom -- vinou takto stupidních názorů mohli a mohou diktátoři diktátorovat.
Domníváte se snad také, že vyhlazení Lidic lze klást za vinu Gabčíkovi s Kubišem?!?
|
|
|
Díky za milá slova. Takže pro upřesnění - atentát na Heydricha plně schvaluji, neboť likvidace jednoho z nejschopnějších mužů Říše byla nezanedbatelným příspěvkem k vítězství v právě probíhající válce + specielně pro nás znamenala uznání předmnichovských hranic. Je to kruté říci, ale i za cenu následných represálií to byl správný a potřebný čin.
Stejně tak bych plně akceptoval, kdyby na podzim 1938 alespoň Francie šla do války. Samozřejmě bychom to byli my, kteří by zachytili první nápor včetně těžkých ztrát mezi civilisty, ale byla by tu naděje - nikoliv jistota, ale naděje - konečného vítězství.
Ale tvrdím a budu tvrdit, že v případě, jaký na podzim 1938 nastal, může člověk podstoupit boj, dopadnou-li následky jen na něho, je nemorální do toho zatahovat druhé, zvláště pak civilisty. V takovém případě neklást odpor není hanbou.
|
|
|
A co anglicka cembrlejnova rucicka, podepisujici v mnichove pro kamarada adolfa cosi o sudetech? Jak jsme se asi meli branit v tricatemdevatem, kdyz nase pohranici s opevnenim prodali ti kluci usati politicti v roce 1938 za chvilku miru?
|
|
|
Chamberlain byl trotl par excellence, o tom není sporu. Nicméně podepsat mohl co chtěl, jak chtěl, kdy chtěl, a komu chtěl -- pro ČR se to stalo závazným jen a jenom tím, že to podepsal Beneš.
A právě (a pouze) Beneš je ten kluk ušatý politický, který hloupě a nesmyslně prodal naše opevnění, ač nemusel.
___
A jen pro úplnost: je dnes tak nějak v módě říkat, že Velká Británie nás tehdy "zradila", což je lež jako věž. Je to mírně sporné v případě žábožroutů, již nás sice také nezradili (neboť jsme se bohužel před Němci posrali sami a nedali jsme jim k tomu ani příležitost), nicméně je pravda, že oficiálně prohlásili, že pokud by k válce došlo, pak že oni by smlouvu s námi nedodrželi. S Británií jsme však žádnou takovou smlouvu neměli.
|
|
|
Beneš byl diktátor? A čemu říkáte "nemusel". I když je fakt, že potká-li vás v noci pět chlápků, obstoupí vás a šestý (pilně se zaučující junior) vám bleskurychle sebere peněženku, tak se také můžete bránit (popisuji svoji zkušenost okradeného, a přiznám se, že - očividně zdemoralizován Mnichovem - jsem se také na místě nebránil, zatracenej Beneš)
|
|
|
Beneš byl od reality odtržený ichtyl a později zmrd par excellence. V daném kontextu byl ale vrchním velitelem armády a mohl dát příkaz k obraně. Oproti tomu je přinejmenším velmi sporné, zda mohl z titulu své funkce obejít Národní shromáždění a Mnichov přijmout. Osobně zastávám názor, že tím Ústavu porušil.
A nesmíme ani zapomínat na to, že Beneš byl jedním z tvůrců a horlivým propagátorem uspořádání Evropy po první světové válce, které bylo jedním z hlavních faktorů, které umožnily vzestup nacismu. Kromě toho měl Beneš velký podíl na mizerných vztazích s Polskem a o nějaké vylepšení vztahů s Maďarskem se za celou dobu první republiky snad vůbec nepokusil (spoléhaje místo toho na Malou dohodu).
|
|
|
Sakra, tohle jsem cetl v nejakem bolsevickem naucnem slovniku.
|
|
|
Nevím, takovou literaturu nečtu. Máte kromě tohoto výkřiku ještě nějaké jiné argumenty? Benešova činnost mezi válkami je velmi dobře zdokumentována. Upnul všechny svoje naděje k versailesskému systému a Společnosti národů a když se to pak složilo jako domeček z karet, zůstal na to čumět s otevřenými ústy.
|
|
|
Ona i takova literatura nezaskodi. Neni to nejaky vykrik, jen me zarazilo, ze tohle se tu na skolach vtloukalo detem do hlavy o Benesovi. A Masaryk strilel do delniku.
Za Benese se stavelo opevneni, organizovala se armada, probihala priprava na konflikt.
A k cemu mel upirat svoje nadeje? jak by se JJ choval na jeho miste?
|
|
|
Nene, tohle nemám ze školy. To je názor vytvořený dlouhodobě četbou různé historické literatury a studiem dobových materiálů.
Beneš byl známý tím, že už jako ministr zahraničí byl posedlý tím, aby ČSR náhodou Hiltera něčím neurazila. Navenek sice německé stížnosti odmítal, ale jinak vyvíjel nátlak na sdělovací prostředky a umělce. Pamětníci vzpomínali například na jeho intervence u V+W stran některých jejich her...
Plán výstavby opevnění byl vypracován ještě za Masaryka. A i tam Beneš neustále projevoval obavy jen aby si to někdo v Říši nevykládal špatně. Přípravu na obranu řídilo primárně MNO.
K čemu měl upírat naděje? No na podzim roku 38 už asi jen k tomu, že Němcům blitzkrieg nepůjde tak dobře, jak si mysleli a že se Anglie a Francie přece jen proberou. Dlouhodobě především neměl připustit to, že se ČSR pro většinu lidí ve Francii a Anglii stala "tím malým divným státem, co pořád dělá problémy" - Německá propaganda měla veřejné mínění v těchto státech takříkajíc "na háku", zatímco československá nedělala v podstatě nic.
ALE PŘEDEVŠÍM: Měl se za první světové války věnovat učení na universitě a ne rozbíjení Rakouska-Uherska. Což ostatně platí i pro tatíčka Masaryka. Oba pánové by nám tím nejspíš ušetřili poměrně dost starostí.
|
|
|
S tou propagandou musim souhlasit, tam to bylo naprosto strasne. Neznam presnou citaci, ale tusim, ze Chamberlain rekl: "nevim, proc bychom meli jit do valky kvuli nejakemu statu, o kterem ani nevim, kde je".
On je taky problem s tim, ze cokoli, co rise mohla pouzit, taky pouzila - a to snyd vysvetluje onu snahu "risi nenastvat", tedy presneji receno, nedat ji zamniku, aby se mohla chovat nastvane. Opevneni se zacalo stavet uz za Masaryka, ale nejvetsi a nejsilenjsi pevnosti byly postaveny az za Benese (napriklad Hanicka se tak jmenuje na pamatku Benesovy manzelky.)
Ackoli rozbiti Rakouska-Uherska nebylo v mnoha smerech dobrym tahem, Budme za to radi. Republika byla potreba.
|
|
|
Ackoli rozbiti Rakouska-Uherska nebylo v mnoha smerech dobrym tahem, Budme za to radi. Republika byla potreba
Sodoma Gomora a k čemu?! :-O
Dám lahev Pálavy 92 za seznam pěti dlouhodobě fungujících republik (řekněme alespoň 150 až 200 let). Já osobně vím o dvou stále existujících a když připočtu dávnější historii, najdu další dvě.
|
|
|
Temi starsimi je minen Rim a ??? Atheny?
Z tech modernich Svycarsko, USA, Island.
|
|
|
Řím zajisté, Athény považuji za (příležitostně konstituční) monarchii. Měl jsem na mysli Republiku sedmi provincií i když fakticky vzato to byla spíše konfederace městských monarchií - Stadhouder byl sice oficiálně pouze nejvyšším úředníkem, zodpovídajícím se stavům, ale de facto většina z nich měla posici a moc, srovnatelné třeba s vládci malých německých států té doby.
Island je nezávislou republikou někdy od konce druhé světové války...
|
|
|
Atheny maji k republice mnohem bliz, nez se zda. Idea republiky, je v tom, ze svobodni lide maji pravo a moralni povinnost podilet se na politickem zivote zeme.
Naprosta nezavislost Islandu je od roku 1944. Ale pokud povazujeme Island do te doby za ne nezavisly a tudiz ne za republiku, pak nejsme republikou ani my. A Velka Britanie neni monarchii, jsme v EU.
Republikou by se teoreticky dala nazvat i Janovska republika. Kdybychom hledali to, co se dovede obejit bez monarchy, pak treba Hanza.
|
|
|
Dám lahev Pálavy 92 za seznam pěti dlouhodobě fungujících republik (řekněme alespoň 150 až 200 let).
Tak schvalne: Benatky, Dubrovnik, San Marino, Svycarsko, Spojene staty.
|
|
|
No dobře, tyhle městské pidistáty jsem sice na mysli neměl, ale technicky vzato máš pravdu. Takže až budeš příště u nás, tak se o tu lahev přihlaš.
Nicméně mám za to, že potřeba uchylovat se k takovýmto pidistátečkům do značné míry potvrzuje moje tvrzení o tom, že monarchie je z dlouhodobého hlediska zřízením lepším a životaschopnějším :-)
|
|
|
Benatska republika nebyla zase takovym pidistatem, mela v dobe nejvetsiho rozmachu pres dva miliony obyvatel a rozlohu zhruba jako CR (70 000 sq.km) a znicil ji az Napoleon (ale jeste v dobe, kdy nebyl jeste ani prvnim konsulem, tedy byla znicena jinou republikou) a vydrzela skoro 1000 let.
Dubrovnicka republika take nebyla uplne mala, sahala od Peljesacu az po Prevlaku (poloostrov zasahujici do Boky Kotorske), tj. nejakych 30000 sq.km (to je uz celkem srovnatelne treba s Belgii).
Takze pidistatecek tam zbyva jen jeden.
|
|
|
Zase blábolíte. Všechny tvrze čs. opevnění (Orel, Šibenice, Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam, Hanička, Skutina, Dobrošov, Stachelberg - uff, doufám, že mám všechny, za pořadí od východu neručím) nesou geografická jména. V případě Haničky po osadě na silnici mezi Rokytnicí a Bartošovicemi.
http://www.mapy.cz/#x=137846912@y=136333952@z=13@mm=TP@sa=s@st=s@ssq=Hanička@sss=1@ ssp=126653349_124585857_144446373_143886209
|
|
|
Jo, uznavam, v tomhle jsem se zmylil. www.hanicka.cz
|
|
|
Nedala by se snaha omezit protiněmecká vystoupení považovat za úsilí zamezující tomu, aby ČSR mohla být líčena jako provokující zdroj neklidu?
Co se propagandy týče, možná se dalo udělat více, jenže o výsledcích pochybuji. Jestliže se na západě chce věřit tomu, že další válka nemusí být, tak se bude věřit jak výkřikům o nesnesitellném postavení s. Němců, tak prohlášení, že sudety jsou poslední německý požadavek v Evropě.
A Masaryk+Beneš coby dva lumpové rozbíjející šťastné a harmonické soustátí? Nebylo to spíše tak, že monarchie přestala plnit své poslání být záštitou malých národů a a místo toho se dostala do vleku jedné z velmocí? Pokusy císaře Karla vyvázat se z nesmyslné války narazily na tvrdý odpor jeho německy mluvících poddaných, kteří od té chvíle považovali vládnoucí pár za zrádce. Čím více němečtí Rakušané toužili po větším sepětí s Německem, tím větší odpor to vyvolávalo u dalších národů R-U a výslůedek byl nevyhnutelný.
|
|
|
Mnichov přijala vláda. Beneš nemohl ani armádě velet o své suverénní vůli, ač nominálně její vrchní velitel.
K druhému odstavci - první věta je sic nekompromisně obviňující, leč poněkud nekonkrétní, není s čím polemizovat. Takže hned k té druhé - vina ohledně vztahů s Polskem je oboustranná, leč polské plukovníky by asi neuspokojila nic jiného než odstoupení celého Těšínska, pak se špatné hledá řešení. Totéž Maďarsko-nem nem soha, Horní Uhry jsou pořád naše, těžko najít kompromis.
Případné reakce až ráno, limit příspěvků mi radí zalézt pod duchnu :-))
|
|
|
1. Těžko to bude vyčítat, když jí to "pozvání" horlivě doporučovala a pomáhala sestavit "zvací dopis".
2. Nebráněný příchod pod hrozbou kobercového náletu na Prahu, když neexistuje naděje na jeho odvrácení, lze těžko kritizovat jinde než v hrdinském comixu.
3. Pro Reich se pilně pracovalo ve všech okupovaných zemích, dobrovolnost a ochotu okupant nepotřebuje.
|
|
|
Heydrich zadnou funkci protektora ve Francii nepotreboval (byt o ni uvazoval), pro lepsi predstavu je vhodne si uvedomit, kdo Heydrich byl uz pred tim, nez se stal zastupujicim reichsprotektorem - primarne byl velitelem RSHA, pod ktery spadaly SD, GeStaPo a SiPo, byl druhym muzem SS, vsichni vime, ze Himmler sice SS oficialne ridil, ovsem utapel se v nesmyslech a opijel se pohadkami (viz Wavelsburg apod.), skutecnym technologem moci v Allgemeine SS byl prave Heydrich. Post ve Francii by pro nej nebyl nicim jinym, nez jen dalsi epizodou na ceste nahoru - mel nevyrizene ucty s Göringem a to byl IMHO dalsi Heydrichuv cil. No a dovedu si predstavit, na ktere strane by stal 20.7.1944 - za podpory RSHA a SS by se prevrat povedl, ovsem novym vudcem Nemecka by pak ovsem nebyl ani Rommel, ani Beck, ani Fromm, Stauffenberg uz vubec ne (kdo vi, zda by dokonce nebyl popraven za vlastizradu pro zachovani zdani legitimity), ale prave Heydrich.
|
|
Já bych na toho hermafrodita nahlížel přeci jen mírněji. Třeba tu práci dělá jen pro peníze a je mu tedy jedno, pod čím je podepsaný.
Už jen ten logický rozpor: Na jedné straně mu vadí hranaté supermarkety, kde leží rohlíky vedle pneumatik, na druhé straně by chtěl neméně hranatý akvapark, kde vedle sebe plavou nejrůznější hnusy, proti kterým je pneumatika s rohlíkem docela dobrou sváčou.
Problém tkví v tom, že dotyčný není novinářem, nýbrž komentátorem. Komentátoři prezentují především své názory a z logiky věci a z teorie rovnosti počtu názorů a řitních otvorů vyplývá, že s většinou komentátorů člověk nesouhlasí. Dále je možné tvrdit, že dlouhodobě nemůže existovat dobrý komentátor ve špatném periodiku, tedy hledat dobrého komentátora v MF DNES ...
|
|
|
Imho pod články bude taky. Je mladej, je blbej - neví která bije. Časem se ukáže jesli za něco stojí. To že vyšly takovýhle kydy je chyba šéfredaktora, ten mu to měl hodit na hlavu.
|
|
|
Ač se deklaruje coby pravicový, poskytne místo i názorům jiných, kupříkladu Klubu českého pohraničí. Stát by neměl vracet co lid jednou znárodnil, zvláště ne šlechticům. Nějaký studentíček, co ještě rukama nemakal, nám nebude rozvracet budování obchodů pro pracující. A zákony na silnicích? Ty je přece třeba nahlížet optikou třídní spravedlnosti!
|
|
Ve třetím sloupku ještě chybí vohnoutí obava: „Jak se proboha můžou všichni uživit?“ Ta mi taky vždycky roztahuje koutky...:)
Překvapuje mě D-Fensův postoj v prvním odstavci. Hájit zájmy státu proti jednotlivci a ještě pro ně hledat oporu v zákoně?! Být autorem někdo jiný, sklidil by od místních strážců pořádku minimálně zo pár hovad, pitomců nebo zbrusu nového cejchu STH.
|
|
|
no to mě právě vadí. Pezold stát nenapadá. Pezold chce jen obejít Lex Schwarzenberg
|
|
|
Taktéž mě to překvapuje, zdejší vohnouti musí být zmateni do jaké řitě mají lézt. V každém druhém článku se tu absolutní vlastnické právo vzývá jako etalon demokracie a teď se tu hájí bolševické zákony a postupy.
No jinak ale souhlasím, morálně tyto rody nemají nárok vůbec na nic vzhledem k tomu jak jejich poděděný majetek jejich předchůdci získali.
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Sloupek Dušana Jasánka
|