D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Mediální potraty
    (ze dne 08.06.2014, autor článku: Yanek)

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 08.06.2014 22:55:58     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Má to za potřebí
    Má "někdo v Iránu" za potřebí unášet letadlo, když ho lze koupit a vybavit jakýmkoliv odpovídačem?

    Krom toho, pokud vím od člověka, který lety plánoval, palivo na cestu nepočítají piloti (může to být ajrolinky od ajrolinek jinak).

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:01:04     Reagovat
    Autor: CzechDave - viktora
    Titulek:Re: Má to za potřebí
    Proč kupovat letadlo za 50 milionů dolarů či kolik to dneska stojí? Taková koupě určitě neunikne pozornosti, je zadokumentovaná a letadlo je snáze dohledatelné.

    Únos letadla i s jeho překopáním na stealth terror machine vyjde na desetinu :-).

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:07:23     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Má to za potřebí
    Ale dreck, dopravních letadel je na světě jako s...ek. Kdyby Íránci chtěli něco takového spáchat, prostě použijí jedno, které už mají. Riskovat prozrazení dlouhodobým schováváním nějakého uneseného letadla je pitomost.

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:44:34     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Opatřit si starší letadlo, třeba i velké a poměrně těžké, není problém. Zcela legálně to dovede kdejaká filmová hvězda, společnost, obchodující s toaleťákem, nebo třeba rocková kapela (vzpomeňme na Lynyrdy, jimž se provozování "kapelního" Covairu 300 stalo z velké části osudným). Bavíme-li se o nelegálních postupech, spočívajících v tom, že se někde v Jižní Africe prohrábne šrotoviště a nějaký zachovalejší vrak se uschopní k poslednímu letu, tak jsou možnosti téměř neomezené.

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:13:16     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Má to za potřebí
    Plánování tankování je docela věda - třeba KLM letadla na linkách do Londýna tankuje ráno „po špunt“. Sice tím o něco zvýší spotřebu, ale v NL je palivo levnější než v UK a kromě toho jim to umožňuje snížit náklady na handling a zkrátit čas na zemi před zpátečním letem.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 08:47:23     Reagovat
    Autor: Icebear - Icebear
    Titulek:Re: Re: Má to za potřebí
    To koukám jako blázen. Já žiju v představě, že tankování je plně v kompetenci kapitána, který ssám počítá množství paliva a za výpočet nese plnou zodpovědnost a provádí jej s ohledem nejen na délku letu, ale také na obsazení/zatížení letadla, meteorologickou předpověď a hustotu provozu v cílové destinaci, aby v případě nutnosti mohl udělat pár okruhů, než dostane povolení k přistání.
    Taky žiju v představě, že přistát s větším množstvím palia v nádržích, než povoluje bezpečnostní limit je velkej, ale opravdu velkej problém, kterej by kapitána popř. i prvního důstojníka mohl stát kariéru. Několikrát jsem slyšel i četl o tom, že letadlo, které se po startu muselo z technických důvodů vrátit zpátky na letiště, vždy nejříve muselo vypustit nádrže. Proto mě teď docela vyvádí z rovnováhy, když tady čtu, že tankování plánuje nějakej vořežprut na zemi, kterej v tom ěru nesedí a neručí za svoje výpočty vlastním krkem a nebo, že holanďani tankují letadla jako nějakej pitomej autobus, aby společnost ušetřila. Sic to dokonale podtrhuje legendy o nebetyčné lakotě holanďanů, nemyslím si, že je něco takového možné. Aspoň doufám.
    Není mezi čtěnáři nějaký dopravní pilot, který by to uvedl na prvou míru?
    JInak jsem si v článku všimnul jedné faktické chyby: Autor píše o zmizelém Boeingu 747, ale ve skutečnosti zmizel 777. Zda údaje o doletu a rychlosti, o níž autor píše sedí na 747 nebo 777 jsem neověřoval, na to jsem moc línej.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 09:51:55     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Máte to tu popsané na víc místech - kapitán samozřejmě za palivo ručí, ale výpočet pouze ověřuje a případně koriguje.

    Ono „po špunt“ berte s reservou - možná to není fysicky plná nádrž, ale množství, které zaručí respektování maximální povolené přistávací hmotosti. Každopádně netankuje se tam zdaleka před každým jednotlivým letem.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 10:14:17     Reagovat
    Autor: Icebear - Icebear
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Jo, díky, jak jsem četl dál, tak jsem to našel.

    Stejně by mě ale zajímalo, jak je to s tím množstvím paliva v nádržích při přisání. Moje bývalá přítelkyně, která dlouhá léta pracovala u BA (možná ještě pracuje, delší dobu jsme se neviděli) mi tvrdila, že kapitán prostě nesmí sednout s větším množstvím než je udaný bezpečnostní limit, protože kdyby k nečemu došlo, tak to omezí požár atd. Pokud má v nádržích víc, musí to prý vypustit, což je samozřejmě problém, ale údajně mnohem menší problém, než kdyby sednul s palivem nad limit. Nebo, že by to byl nějaký speciální bezpečnostní předpis, který by platil pouze u British Airways?

    To D-Fense opravdu nečte jedinej dopravní pilot, který by to uvedl na pravou míru??

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 10:45:07     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Při přistání nesmí pilot překročit maximální povolenou přistávací hmotnost (MLW). Pokud je to spočítané s ohledem na tento fakt, není problém.

    Příklad: u B737-700 je MTOW 60,5 tuny a MLW 58 tun. Pokud tedy letadlo vzlétá s akutální TOW třeba 55 tun, může v pohodě přistát po jednom okruhu okolo letiště bez jakýchkoli následků (a to dokonce i administrativních).

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 14:32:00     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Ani ta MLW nie je nejaka kamenna stena. Pri pristati nad MLW sa musi prejst overweight landing checklist a ked je lietadlo OK, moze sa lietat dalej. Pamatam si incident ked 762ER patriaca Malevu vzlietla na cestu do NYC a nedosla este ani po slovenske hranice, ked lietadlo zacalo indikovat poziar v nakladovom priestore. Otocili sa a bez nejakych dlhych ceremonii pristali v Budapesti. Poplach bol falosny. Lietadlo o dva dni letelo znova.
    Pristali bez vypustania paliva, pretoze po zverejneni vysledkov vysetrovania nehody SR111 Boeing vydal direktivu na zaklade ktorej sa ma v pripade poziaru, alebo len podozrenia ze na palube moze byt poziar pristat a hotovo.

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:33:14     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Má to za potřebí
    Tahle pasáž článku mi taky přišla přitažená za vlasy, protože jsem si vzpomněl na jiné zajímavé letecké téma, totiž starouš Escobar a inovativní způsoby transferu koksu z Jižní Ameriky do USA. Jedna z osvědčených metod spočívá v tom, že se v USA koupí letadlo, co už NTSB nepovolil ani sešrotovat a každý se ho tím pádem rád zbaví. Typicky to bývají starý olítaný DC-9, kteréžto letadlo stojí tolik peněz, že průměrný narkobaron musí kolikrát obětovat celé týdenní kapesné. Taková mašina zpravidla sotva letí a celé je to poněkud sebevražedný počin, ale piloti, kteří jsou drogovými barony placeni v pro vlastní spotřebu určených naturáliích, takové detaily neřeší. Po přeletu hranic se letadlo zcela legálně napíše na b. koně a následně někam zašije, jakože "na servis", který spočívá ve vyřazení nebo přímo demontáži odpovídače, zapisovače letových údajů a letového záznamníku v uvedeném pořadí, kterážto citlivá operace vyžaduje především velký štípačky. Takto upravené letadlo se pak naloží koksem, zvedne se ze země jakože přelet na jiný servis, ovšem ve skutečnosti se v "pod radarem" se nalézající letové hladině přeletí hranice s USA a na domluveném místě se to křápne do pouště někde v Texasu, kde se letadlo vyloží a matroš rozveze pomocí náklaďáků. Obvykle se na to přijde teprve v okamžiku, kdy Walker, Texas ranger objeví na svém oblíbeném šmajchlovacím místečku vrak letadla, které nikomu nechybí. Když to jde mezi USA a Kolumbií, tak nevidím zásadní důvod, proč by totéž (jenom s o něco letuschopnějšími stroji vzhledem k větším vzdálenostem) nemělo jít mezi USA a Íránem.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:07:27     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Má to za potřebí
    Problem je v tom ze to s tym koksom ani nefunguje. Nie medzi Kolumbiou a USA.Prilis vela radarov po trase - aj nad Mexickym zalivom.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:16:54     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Těžko říct. Možná že tento postup fungoval prvních pár měsíců, a pak bylo nutné ho nějak výrazně modifikovat, například podplacením letové kontroly nebo nějakými jinými cheaty netechnického rázu. Každopádně jsou zdokumentovány řádově nízké desítky případů, kdy se takhle dostat drogy na území USA buď úspěšně povedlo, nebo k tmu mnoho nechybělo (přičemž některé ty pokusy dojely na opravdu stupidní chyby, například přistání na dohled od dálnice, přistání, po němž nezbylo z letadla nic krom díry v zemi, volby příliš zchátralého letadla, které těch 100 km do vnitrozemí prostě nedalo, apod.).

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:22:34     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Podplatenie ATC viacerych statov by stalo nemale peniaze - a ze tych statov po ceste je...
    Pocul som skor o preprave koksu tymto sposobom do Afriky s konecnym cielom v EU. Nad atlantikom skutocne nie su ziadbe radary. A taka DC8 co ma slusny dolet, uvezie toho neskutocne vela a je uz prestavana na cargo sa da kupit (relative povedane) za babku

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:37:26     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Ono by asi teoreticky stačilo podplatit ATC někde v Hondurasu nebo na nějakém podobném místě, kde by to až takový balík nestálo, aby byl let "legitimizován" na začátku své trasy. IMHO jim v zásadě stačí se nenápadně dostat dost blízko k hranici, kterou pak letadlo "přeskočí" během řádově minut, a než někdo stihne podniknout efektivní protiopatření (=vyslat F15), tak už je DC9 dávno na zemi (a tím pádem z pohledu ATC nezaměřitelné). Letová kontrola nezjistí úplně hned a úplně přesně, kde letadlo spadlo, a pohraniční stráž se na místo taky nedostane okamžitě, dohromady to může trvat pár hodin, a to na vyložení mašiny může stačit...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:50:09     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    DC 9 s rozumnym nakladom vam z oblasti Medelinu do odlahlych oblasti Texasu nedoleti ani keby letela legalne. A co sa ATC tyka - nie je to len Honduras - je to Panama, Nikaragua, USA (z Kajmanskych ostrovov) Mexiko, Kuba. Drahe.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:50:43     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    DC 9 s rozumnym nakladom vam z oblasti Medelinu do odlahlych oblasti Texasu nedoleti ani keby letela legalne. A co sa ATC tyka - nie je to len Honduras - je to Panama, Nikaragua, USA (z Kajmanskych ostrovov) Mexiko, Kuba. Drahe.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 12:42:37     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Drogy mají poměrně příjemný podíl cena/hmotnost a naopak třeba marihuana má poměrně malou hustotu, i když se slisuje. Takže ten rozumný náklad nebude moc těžký. Když připočtete fakt, že z letadla můžete vyházet vše, co není bezprostředně nezbytné k provedení letu, nejspíš by ten dolet šel pořešit.

    Nicméně dnes se to asi moc nepoužívá, protože je to příliš nápadné. Kromě toho radarového dohledu mj. proto, že podobné věci půjdou celkem snadno vystopovat podle dodávek paliva - do proudového letadla ho nekoupíte u běžné pumpy a neodvezete v kanystru na motorce. DC-9 taky asi jen tak nevzlétne z upravené louky v horách a letiště budou pod dohledem...

    Co vím, tak dřív to byla oblíbená cesta, ale používaly se spíš vrtulové DC-3.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 09:33:18     Reagovat
    Autor: Icebear - Icebear
    Titulek:Re: Re: Má to za potřebí
    :-D
    Tak takhle nějak si představuju, že by to mohlo vypadat, kdyby se Hurvínek s Máničkou rozhodli, že budou pašovat kokain.
    Zpříjemnil jste mi den, díky. :-)

     
    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:50:38     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:Re: Má to za potřebí
    "Plánování paliva na cestu", což je mmch. ne až tak jednoduchý proces, je ve finále výlučně v kompetenci pilotů, resp. cpt. letu. Alespoň v civilním sektoru na 100% .

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 10:08:15     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Má to za potřebí
    Ne úplně. Kapitán je zodpovědný za bezpečné provedení letu, tedy mj. i za to, že bude mít dost paliva. Při přebírání letadla tedy výpočtem ověřuje, že má palivo po dané zatížení a naplánovanou dráhu a podpisem přebírá zodpovědnost. Není to ale tak, že by kapitán prováděl vlastní výpočty a rozhodování o tom, kolik paliva a kde se do letadla natankuje.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:09:55     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Ano, postup je ten, že prvotní výpočet provádí u standardních aerolinek příslušné odd. pro přípravu letů.

    Posádka při převzetí éra to však musí po nich stejně znovu celé přepočítat (jednak jako kontrola a pak eliminace maléru typu jak někde v Kanadě(?) natankovali palivo v librách místo v kg a pak si pěkně zaplachtili přes třetinu Atlantiku a plácli s tím na Azory, které jsou širokodaleko jediný kus pevniny s letištěm ).
    Dle aktuální meteo situace a d.(+ vnitřních pravidel firmy) si posádka může ještě přidat rezervu , stejně jako cpt. má právo na tzv. "Cpt fuel".
    V každém případě za výsledné palivo je plně odpovědna posádka. No a jestli vedení firmy usoudí, že má i na let cca 4000 km dlouhý (1500 km v článku je údaj silně podstřelený) natankovat po špunty, pak je to prostě pracovní příkaz jako každý jiný, ve kterém hned hledat konspiraci je asi dost pitomost ...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 12:53:00     Reagovat
    Autor: Houmes - Houmes
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Jenom menší korekce, Kanaďani skutečně natankovali ve špatných jednotkách, jenže nepráskli s tím na Azorech, ale na jednom malém uzavřeném letišti, kde v tu chvíli zrovna probíhaly závody dragsterů nebo nějaká jiná místní kratochvíle. Že se nerozbili, byla zásluha jednoho z pilotů, který neváhal použít plachtařské triky s B767. Stačí zagůglit "Gimli glider".

    Plachťáka z Azor zradila závada na společné části palivové soustavy a měli z prdele vrtuli, že zrovna letěli kolem letiště.

    Ale jinak je pravda jak bylo již několikrát psáno, že palivo kapitán už dostává spočítáno, kontroluje vlastním výpočtem a případně bere něco navíc na sebe. Ve škole nás učili, že paliva a strachu není na palubě nikdy dost ;-)

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 13:58:13     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Má to za potřebí
    Díky za opravu, zmotal jsem 2 případy..

    Ty Azory byly vlastně o tom, že jim prdla nějaká hadice, hlásilo jim to porušení centráže a tak v manuálu hbitě nalistovali příslušnou kapitolu pročež i zbytek paliva hbitě přečerpali do té děravé sekce ... Na Azory se dostali díky náhodě, že je předtím o pár set km odklonili na jih kvůli přecpanému koridoru, jinak se naposledy v životě vykoupali ...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:57:53     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Má to za potřebí
    Autor by sa mal v prvom rade pozriet na mapu. Boeing 777-200ER (to je chybajuce lietadlo, nie 747) s nakladom "par desitek tun neceho" zapadne pobrezie USA z Iranu nedosiahne, aj keby letel najkratsou, polarnou trasou. O dosiahnuti zapadneho pobrezia tou krkolomnou trasou co popisal bez pristatia a tankovania nemoze ani snivat. Vychodne pobrezie je v dosahu - ale len pri lete ponad Europu.

    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:16:16     Reagovat
    Autor: Babula01 - Babula01
    Titulek:Ne
    V článku jsou strašný blbosti..Namátkou průmysl na donbase stavěli angličané

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 22:01:50     Reagovat
    Autor: sswed - sswed
    Titulek:Re: Ne
    Jsou to hrozný nesmysly. Nejvíc mě pobavil obligátní obrat na téma tištění peněz a jeho dopady. Autor je takovej brouk Pytlík. Plná pusa řečí, ale samý kraviny.
    Zřejmě je to nějakej milovník rurálního funkcionalismu...

    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:16:36     Reagovat
    Autor: Petzold - Petzold
    Titulek:
    Článek skvělý. Jen neboj autore,na zvracení není jen tobě.

    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:22:04     Reagovat
    Autor: Babula01 - Babula01
    Titulek:
    Ani ten Ivano-Frankovsk nebyl rumunský,autor z toho článku udělal typického konspiračního kočkopsa.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:15:29     Reagovat
    Autor: Paranoik - Kachna
    Titulek:Re:
    Opravdu?
    http://www.ostu.ru/personal/nikolaev/east_eur1682.gif

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 09:51:14     Reagovat
    Autor: Babula01 - Babula01
    Titulek:Re: Re:
    No,dyt i na téhle mapě je to město na území polsko-litevské unie (byť na mapě není vyznačen).
    Tohle byl nejslabší Jankův článek.Asi si to splet s městem černivci,tam bych mu to tvrzení tak nějak i uznal.Ale to že industrál na donbase budovali hlavně rudí,to už moc pravda není

    Komentář ze dne: 08.06.2014 23:37:43     Reagovat
    Autor: Field - Field
    Titulek:Jak pejsek s kočičkou vařili dort..
    ... aneb takhle vypadá článek, když autor vlastně neví, o čem by chtěl psát dřív. Ale důležité je, že má na všechno názor.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:16:16     Reagovat
    Autor: ... - ...
    Titulek:Bezte s tim na AC24
    Takze to mame zidy, "Krym nikdy nebyl ukrajinsky", FED a "fasisticke revolucni tribunaly". Clovek si skoro pripada, ze omylem otevrel diskuzi na idnesu.

    Ja jsem furt doufal, ze sem tu Ukrajinu nikdo tahat nezacne, a tak dlouho se darilo... a prask. Autore, doufam ze na vas jsou osetrovatele hodni - a priste se prosim drzte Discussionspeed.nl a netahejte tyhle sracky mezi slusny lidi.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:25:59     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Bezte s tim na AC24
    Ne že by autor neměl v ničem pravdu, ale celkově nic moc, tak 25 %, aneb jednoznačně nejslabší Yankův článek ever. Jednak je to opravdu z velké části paranoidní nesmysl (kdybych chtěl být hodně shovívavý, tak bych napsal "tvrzení, která nelze přesvědčivě prokázat ani vyvrátit"), a jednak jsem měl chvílemi jisté potíže se v tom vůbec orientovat, protože takový příval myšlenek, z nichž ani jednu nemohu akceptovat coby apriori pravdivou ve stylu "nevím jestli nekecá, ale všechno ostatní smysl dává, tak proč by zrovna tady kecal" na mě byl prostě moc. Myšlenka na myšlence, někdy vzájemně ne úplně navazující, a každou je nutné třikrát obrátit v dlani, aby čtenář přesně věděl, jestli dává smysl alespoň zčásti, to je velmi unavující kombinace...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:50:04     Reagovat
    Autor: ... - ...
    Titulek:Re: Re: Bezte s tim na AC24
    No, ja jsem clanek prestal vnimat nekde na zacatku, kdyz jsem se docetl, ze cesky banky vlastnej Nemci a nemecky vlastnej Zidi. Pak uz jsem to prolitl a hledal klicovy slova jako "fasistickej Majdan".

    A "Ne že by autor neměl v ničem pravdu" se da rict snad o cemkoliv...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:58:04     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Bezte s tim na AC24
    No, ale zrovna ta informace, u které jste přestal číst, je nad průměr článku, protože je pravdivá z nějakých 50 %:-).

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:59:53     Reagovat
    Autor: moussa - Janík
    Titulek:Re: Re: Bezte s tim na AC24
    článek mě moc nezaujal, protože je takový zmatečný. Co mě zaujalo, je tvrzení, že něco nelze přesvědčivě dokázat ani vyvrátit. To je nesmysl, protože něco může být a nelze to přesvědčivě dokázat ani vyvrátit z toho prostého důvodu, že nemáme dostatek informací.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:47:35     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Bezte s tim na AC24
    Ovšem že spoustu těch tvrzení nelze spolehlivě přesvědčit ani vyvrátit pouze kvůli nedostatku alespoň trochu ověřitelných informací, ale to se taky počítá:-). Vlastně je to téměř jediná možná příčina tohoto stavu...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 12:26:14     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Bezte s tim na AC24
    To může snad v praxi platit o novinářských (des)informacích toho typu, z nichž je složen ten mediální potrat, u nějž právě diskutujeme.

    Nicméně zcela obecně dokonce lze s matematickou jistotou dokázat, že v libovolném* vyjadřovacím systému, který je dost silný na to, aby hovořil o prostých počtech na úrovni prvého stupně škol základních, nutně musí existovat tvrzení, jež jsou pravdivá, ale nedokazatelná (a symetricky také tvrzení, jež jsou nepravdivá, ale nevyvratitelná).
    ___
    * Tedy... ještě musí být konsistentní. Ale to není podstatné, protože v nekonsistentním systému lze dokázat i vyvrátit naprosto cokoli.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:06:49     Reagovat
    Autor: Paranoik - Kachna
    Titulek:Re: Bezte s tim na AC24
    Krym byl ukrajinský až do roku 1954, kdy ho Nikita Chruščov převedl pod správu Kyjeva. Předtím byl od roku 1783 součástí Ruského carského impéria. Opravdu se domníváte, že by Rusko dopustilo, aby ho Nová Evropská Ukrajina poskytla NATO? Pokud ano, jste blb.
    Že se Porošenko narodil jako Walzman je ověřitelná informace. Doporučuji si rovnou najít senam Kličkových sponzorů v jeho politické kampani. Moc jim to v těch kaftanech sluší.
    Pak si nalistujte nějaká videa z Ukrajiny (Kyjeva). Tedy, ne ta z naší Vaší televize.
    A závěrem se zamyslete nad funkcí FEDu a nad tím, co se stane, když východ přejde na zlatý rubl míst petrodolaru.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:14:51     Reagovat
    Autor: ... - ...
    Titulek:Re: Re: Bezte s tim na AC24
    Netusim na koho reagujete, ale na me evidentne ne.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:19:23     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Bezte s tim na AC24
    Jestli jsou někde k nalezení nějací sponzoři v kaftanech, tak jsou to buď nějaký ublafaný nuly, nebo bílí koně, nebo fejk jako prase, nebo provokace, resp. manipulace, kdy je něco záměrně šité příliš hrubou nití. Každopádně to s realitou nemá nic společného. Princip fungování těchto organismů, bez ohledu na to, jaká skupina mocných je ve finále tvoří a využívá, spočívá právě v tom, že je nikdo nevidí, případně vidí jen to, co má vidět, a když už je někdo vidí, tak to nelze věrohodně doložit (= medializovat). Mechanismy k tomu využívané jsou léty praxe dovedené takřka k dokonalosti, ostatně to chlapci nedělají prvně.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:01:17     Reagovat
    Autor: pk202 - pk202
    Titulek:Re: Re: Bezte s tim na AC24
    Naposledy , pokud vím, chtěl za ropu platit nečím jiný Saddám...no a jak dopadnul.......ovšem Putin je trochu jiný kafe....

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 01:41:13     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Bezte s tim na AC24
    BRICS pokud vím nedávno skutečně implementoval místo plateb v dolarech implementaci vedení čtvrtletních přehledů obchodu a doplatky vzájemných rozdílů salda ve zlatě. Nad to si chtějí zavést vlastní měnu a nějak vůbec nevím, proč by jim to nemělo vyjít…dohromady jsou to země, kterým Státy nic nemůžou.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:25:00     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Blabol....
    Dočetl jsem to jen po "komu patří banky (až na dvě němcům).
    Blábol. PPF skupina patří Kellnerovi, Česká spořitelna pod rakouskou Erste group, Komerčka je francouzská Societe General a ČSOB je od belgické KBC.
    Pod němce padá česká pobočka Deutsche bank a to je tak všechno.
    Autor je tedy buď debil, co si neumí ověřit fakta a nebo si autor myslí (spíš doufá), že debil je čtenář.
    Nevím, která varianta je horší...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 08:46:14     Reagovat
    Autor: Russian - Zippo
    Titulek:Re: Blabol....
    Autor je jednoznačně debil. Je tak hustě alternativní oproti mainstreamu až se mu podařilo vytvořit článek, ze kterého dejchá smradlavý zápach dob minulých.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 13:15:51     Reagovat
    Autor: RomanL - RomanL
    Titulek:Re: Blabol....
    No, a tak je to v tom článku se vším... :-P

    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:38:08     Reagovat
    Autor: Centurion - Centurion
    Titulek:
    Je samozřejmě naprostý nesmysl tvrdit, že by radary ŘLP unesený Boeing neviděly. Existuje jednak sekundární radar, který přijímá informace z transpondérů letadel a dále primární radar, který postaru vysílá radiové vlny, jejichž odrazy se objevují na obrazovce na zemi. Používají se oba najednou, třeba i pro případy selhání transpondéru nebo systému, který spravuje jejich signály. Je pravda, že někde v neobydlených oblastech nebo nad oceány pokrytí není, ale nad obydlenými oblastmi, kde by teroristé chtěli zakročit, je.

    Vypnutí odpovídače se provede otočením přepínače tohoto panelu (http://www.oaviao.com/avioes/boeing/b_777/fd_b777_usa/nav/atc.php) v pravém dolním rohu z pozice TA/RA (kde by měl za letu být - znamená to zapnutý TCAS, tedy varování před kolizí, do pozice STBY - tedy standby. Je to otázka dvou sekund.

    Tankování většího množství paliva bylo proto, že v je údajně v Pekingu A-1 palivo příliš drahé a je tedy úspornější natankovat ještě v Kuala-Lumpur.

    Ta telemetrie, kterou B777 vysílá do Seattlu není až tak úplně kompletní. Sleduje systémy letadla a zapisuje, kdy nastaly různé vady na stroji (něco jako výpis z řídící jednotky auta). Černá skříňka má více informací. Že byl transpondér letounu vypnut dříve, než letadlo havarovalo (zhruba o těch 7 hodin) je asi jasné, ale zbylé systémy se vypnuly pravděpodobně při havárii.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:46:07     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re:
    Nedá se radar "podletět"? Na civilní (tzn. proti rušení nepříliš odolné) radary to přinejmenším kdysi docela fungovalo. Když je aktivní odpovídač, tak samozřejmě není co podlétávat, ale z hlediska rádiového provozu úplně pasivní letadlo, jehož pilot ví, co dělá, by radaru pokud vím uniknout mohlo, pokud by se o to cíleně snažilo a nikdo po něm přímo nepátral v předem zhruba známé oblasti...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 00:59:43     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Radar sa podletiet da - ale za cenu dramaticky znizeneho doletu. Spotreba paliva v malych vyskach je enoromna.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:11:14     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re:
    Tak jistě, provozování velkého dopravního letadla, konstruovaného pro lety v hladinách 100 000 stop, v režimu letu 200 metrů nad terénem asi není z technického hlediska úplně ideální, nicméně je to způsob, a jakmile je způsob, tak to ostatní jsou než technikálie. Například mě napadá, jestli nelze nějak navodit situaci, kdy se stačí z radaru ztratit jen na chvíli...

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:38:26     Reagovat
    Autor: mike8 - mike8
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    V zasade existuji 2+1 zakladni omezeni pro bezny primarni prehledovy radary. Nevidi skrz teren (tzn udoli atp.), nevidi za horizont a nesleduji nizky vysky, protoze spousta ruseni a falesnejch odrazu. Takze teoreticky pri znalosti rozmisteni radaru by to slo. Problem bude v siti radaru pvo, pripadne nebezpeci nejakyho zatoulanyho awacsu, coz pri preletu nejakyho vetsiho slanyho rybnika je nebezpeci celkem realny, bo amikum se furt nekde potloukaj nejaky letadlovky a pochybuju ze by musulmani meli realtime prehled o jejich pohybu. To samy plati o nejakym nahodnym cviceni pvo v nejaky neobvykly lokalite. Suma sumarum, bud to sebou fakt nekde placlo do louze, nebo moc dobre vedi kde to zkoncilo a jen to nechtej pustit. A dopravaky fakt nelitaj ve 100k ft :)

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:38:36     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    No, pokial naozaj nemate stealth lietadlo, tak sa stratit aktivnemu radaru naozaj da len zostupom do malej vysky. A to trva z beznej letovej hladiny aj pri havarijnom zostupe minuty. Pocas tej doby ste pre primarny radar viditelny a jeho obsluha spekuluje ze preco nemate zapnuty transponder.
    PS: 77E je certifikovany do max vysky 43k stop. Este ani Concorde nedostupal ne 100k - bezne lietal v 60k.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 01:59:59     Reagovat
    Autor: Tom - Neregistrovaný
    Titulek:
    Bože, jenom ne další hefty o nesplatitelných dluzích"!!

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 13:37:53     Reagovat
    Autor: Challenger - Challenger
    Titulek:Re:
    a jsou ty dluhy splatitelné nebo ne? Mně osobně to připadá vcelku konzistentní - pokud se některé dluhy čistě teoreticky splatí, pak klesne množství peněz v ekonomice, což redukuje možnost splatit další dluhy, pokud nesplácení dluhů a ekonomické problémy omezí lidi vy vypůjčování nastane něco jako "měnová imploze" s deflací (která by spořivým byla odměnou za spoření, ale většinu vohnoutů by uvedla v poměrně masivní katastrofu), na což banky, respektive ČNB zareaguje snižováním úrokovým měr a pokud tento nástroj selže (což v prasečáku selhal) má pak na výběr z několika možností, v zásadě ze 2 - buďto QE nebo nebo devalvaci měny. Soudruzi z ČNB evidentně vzali za svoji tu druýhou možnost, anžto při té první možnosti se prašuly musejí do ekonomiky nějak nasypat, většinou tak, že se podpoří nějaký velký krachující podnik, například banka nebo tak něco, čímž dojde ke gigantickému morálnímu hazardu. Ono se dá říct, že devalvace koruny není opět nic jiného, než druh QE, anžto soudruzi Singrovci té devalvace technicky dosáhli tak, že natiskli 200 miliard a uvedli je do oběhu, jenže v zahraničí a stáhli do svých treezorů za to eura, což je lepší, než dělat QE přímo - taky není komu, protože bankoprasečí sektor se díky enormním poplatkům má u nás dobře aniž by musel sáhnout ke strategii rizikového půjčování. Sanace dluhů státu nebo přímo ekonomických podniků půjčováním si peněz natisklých přímo CB se zdá optikou ekonomiky Zimbabwe daleko větší průser.
    Z pohledu agregátního jsou dluhy skutečně nesplatitelné, respektive ty ekonomické subjekty, které nemají patřičnou výkonnost nebo nedokážou reagovat na změny na trhu, je prostě nesplatí a dojde k jejich insolvenci a likvidaci. Kontinuální inflace je pak trestem za spoření a investice, pakliže se tyto investice nedějí na dluh a zároveň je to inflace, která usnadňuje splácení dluhů.
    Do toho se v době krize ještě plete stát, kterému klesají daňové příjmy, což kompenzuje tím, že zvyšuje po kalouskovsku daně, což je v době krize obzvláště dobrý nápad.
    Je těžko říct, proč soudruh Singr tu koňuru vlastně zlevnil, když podle televizních keců krize končí a čelíme už jen zářným zítřkům a ničemu jinému. Jistě můžeme spekulovat, co by se dělo, kdyby nastala deflace, která by odměnila všechny spořivé a odpovědné občany. Ale protože v demokracii na na spořivé a odpovědné občany nebere ohled, protože parazitních vohnoutů je bohužel většina, tak se prostě upřednostní parazitní vohnouti. Pakliže zájem parazitních vohnoutů na klidném splácení, klídečku a leháru v politice převáží, převáží také poškozování drobných střadatelů prostřednictvím devalvace.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 07:07:48     Reagovat
    Autor: 8-P - osmpé
    Titulek:Re:
    Oni ty dluhy jsou splatitelne, jenze kdyby se vsechny najednou splatily, zbylo by nam v ekonomice sotva desetina penez co koluji dnes. A protoze zadnej pekar nezlevni housky na desetinu ceny - ostatne ani dvacetniky uz na to nemame - no, tak by se poptavka a dodavka dostala do neresitelne matematicke situace.

    Ovsem - jeste je zde moznost ze by pri splaceni vsech dluhu pekari skutecne zlevnili. Na to ale nikdo neceka, a proto se radsi tiskne, aby nikdo zlevnovat nemusel...

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 07:33:56     Reagovat
    Autor: Princ Krason - princkrason
    Titulek:Jistě, že nejsou
    Pokud u uzavřeného systému věřím, že energie přidaná kouzelníkem zvenší se vrátí zpět plus úroky, jsem objevitelem zázraku. Celé "kouzlo" má však prosté vysvětlení. Systém není uzavřený, ale absorbuje do sebe dříve neúčastněné prvky. Tím roste a umožňuje přesouvat energii od neinformovaných k zasvěceným ve formě úroků. Pokud již není kam růst, nebo prvky ze systému aktivně vystoupí, tak se systém zadrhne. A tam jsou kouzelníci dnes a pokouší se představení zachránit.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 08:44:12     Reagovat
    Autor: Russian - Zippo
    Titulek:Velký žid
    Tak už je to tady zas. Vždycky jsem si říkal, jak se mohlo stát, že někdo dostal nápad vozit lidi prasečákama do plynových komor a navíc ho ještě dokázal prostadit a realizovat. Ale už se zas tolik nedivím.
    Fakt by mě zajímalo, kde se pořád berou ty antisemité, kteří sledují, kdo je Žid a kdo ne, a podle toho na koleni bastlí nějaké pseudo konspirační teorie.
    10 milionů a takhle dokážou ovládat svět. Autor musí mít hodně těžkej život, když na každém kroku cejtí, jak ho nějakej pejzatej vykořisťuje a škodí mu.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 09:06:17     Reagovat
    Autor: Vzdalenosti - PSX
    Titulek:
    Z Kuala Lumpur do Pekingu to neni 1500km jak pise autor ale cca 4000km - staci se podivat na mapu. Oni ale neleti primo ale koridory takze o neco vic plus rezerva.

    Myslim ze cely clanek jsou naproste kraviny vycucane z pristu stejne jako tech 1500km

    Komentář ze dne: 09.06.2014 09:19:34     Reagovat
    Autor: lojza - lojza
    Titulek:Hmm
    Jako dobry, jo..zidi tam jsou, zli americani tam jsou, všechno dobry...ale postradam tam Bilderberg a především NWO, bez toho je to takove nemastne, neslane...
    Ale davam 4 za snahu...

    Komentář ze dne: 09.06.2014 09:28:04     Reagovat
    Autor: mhafan - mhafan
    Titulek:hypotezy
    Se zajmem jsem si precetl autorovy hypotezy o "pravdive podstate" nekolika soucasnych problemu. Autor kritizuje media za to, ze publikuji sracky (manipulace, propagandu apod), ale nechteji videt tu pravdu.

    Mam za to, ze media publikuji informace, ktere jsou alespon castecne podlozeny - svedkem, pisemnym dokumentem, vlastnim pozorovanim reportera apod. Ve vysledku muzou byt informace malo vyzivne, ale na vic proste nejsou podklady. Taky bysme mohli pridat hypotezu, ze v tom novinari "jedou" taky :-)

    Je tu ovsem vzdy nejaka situace, mnozstvi objektivnich podkladu a potreba neco divakovi sdelit. Nejkrasnejsi to byva ve volebnich dnech, kdy je nutno vyplnit cekani na secteni hlasu nejakym povidanim. V televizi defiluji znalci/odbornici/politologove/komentagori a snazi se tipnout, na kolik to za hodinku komise sectou :-) Divate se na ty porady? :-)

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:44:08     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: hypotezy
    Média publikují informace podle osvědčených pravidel, která definoval již doktor Goebbels, tedy "100 x opakovaná lež se stává pravdou" a "dobrá lež obsahuje okolo 70 % pravdy". V žádném případě za to není (primárně) odpovědná nějaká konspirace, to jsou prostě pravidla moštárny. Průměrný novinář je prodejný, líný, blbý nebo všechno dohromady, a nechat se někým koupit a rovnou si od něj nechat vypracovávat podklady, které pak stylisticky upraví a podepíše, je jednak pohodlnější a jednak výnosnější, než vyvozovat nějakou investigativní činnost (v případě investigativní činnosti, zaměřené na různé mafie, lokálně významné sponzory politiků apod. to také výrazně méně škodí zdraví). S výjimkou totálně nemainstremových a navíc obvykle úzce tématicky zaměřených médií typu Střelecké revue to platí zcela obecně.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 13:43:02     Reagovat
    Autor: mhafan - mhafan
    Titulek:Re: Re: hypotezy
    ano, bohuzel vas popis vyzniva jako pravdepodobny a uveritelny.

    Jenom mi reknete: pokud by Strelecka revue (ktere, zda se, verite) publikovala o hospodarske krizi a obecnejsich tematech, tak to jejich podani budete brat vic vazne nez napr. od idnes.cz? ;-)

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 13:55:32     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: hypotezy
    Nemohu mluvit za pana SJP, ale já zcela jistě.

    Tedy, abychom si rozuměli: nebudu je brát příliš vážně v absolutním měření; ale rozhodně je budu brát relativně mnohem vážněji, než v lžidnesu.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 14:03:17     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Re: hypotezy
    Děkuji za výstižné shrnutí, lépe bych to nenapsal.

     
    Komentář ze dne: 09.06.2014 14:41:12     Reagovat
    Autor: mhafan - mhafan
    Titulek:Re: Re: Re: Re: hypotezy
    budu si muset ten platek taky opatrit ;-)

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:34:38     Reagovat
    Autor: SJ - Petka
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: hypotezy
    Doporučuji, je to jedna z mála věcí, co se v dnešní době ještě při troše dobrý vůle dá číst. Neříkám, že některému autorovi občas něco neujede, ale aspoň to není jako Zbraně&Náboje, kde v průměru 3 z 10 stránek jsou reklama na nějakou kravinu a zbytek jsou články, jejichž odborná úroveň je občas slušně řečeno dubiózní...

    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:26:46     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:
    Tohle se fakt nepovedlo. To je jak ze Zvědavce.

    Já jenom takovou drobnost. Víte, on Stát Izrael má s rusama momentálně nejlepší vztahy v historii. Zhruba od tý doby, co Izraelci rusáky pochválili, jak si hezky udělali pořádek v Čečně.

    Komentář ze dne: 09.06.2014 11:42:19     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:Zajímavé
    že podobné fantasmagorické teorie slýchávám zpravidla od lidí, kteří byli nějak exponováni před r. 89 (snb,rozvědčíci,pzo, stb, partaj).
    Kupodivu i od těch, co se poté stejně dostali ke slušnému lizu a logicky by měli být velmi rádi, že kandelábry zůstaly pro tentokrát osiřelé a oni by dnes měli ze všeho nejvíc raději mlčet ...

    Komentář ze dne: 09.06.2014 21:15:56     Reagovat
    Autor: Míra Kuička - Neregistrovaný
    Titulek:Odpovídač sekundárního radaru
    A nestačí všechny na palubě prostě vypnout do polohy off ?
    No pokud alespoň tušíte koik jich na palubě je...

    Komentář ze dne: 10.06.2014 08:10:29     Reagovat
    Autor: Host - Neregistrovaný
    Titulek:
    Kvalitní článek. Jen tak dál, autore. Konečně si tu člověk přečte i něco jiného, než konspirační teorie o zlých socialistech, krvelačném sociálním státu a hodných kapitalistech a lidumilných korporacích, kterým na srdci neleží nic jiného, než blaho lidstva. Konečně něco z reality.

    Jen je škoda těch několika faktických nepřesností, na kterých se budou vozit zdejší hnidopichové a odkazovat autora k doktoru Chocholouškovi, jak je to tu zvykem.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:25:10     Reagovat
    Autor: Ghany - Ghany
    Titulek:Re:
    Cože?
    V roce 1938 ve městě Rosswel, nacházející se nedaleko města Liberec, přistál létající talíř se třemi návštěvníky z jiné planety. Německý císař Adolf Hitler, tedy okamžitě rozběhl akci k zajištění technologie z vesmírného plavidla pro německý lid. Tato akce vešla do dějin jako Mnichovská dohoda.

    Tohle obsahuje taky pár faktických nepřesností takže předpokládám, že je to taky kvalitní článek :))

    Komentář ze dne: 10.06.2014 11:43:52     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:ach jo
    Ach jo, nesmysl na nesmyslu. Ani nevím, odkud mám začít s vyvracením.

    Nesplatitelné dluhy jsou totální pitomost; kde lidé na ty blbosti chodí? Banka nestojí stranou od celé ekonomiky, víme? Když někomu půjčí peníze (lhostejno, zda je vytvořili, nebo zda je měli) a naúčtují si za ně úrok, je to prostě poplatek za tu půjčku.
    Nějací pomatenci pak rádi tvrdí, že ty úroky nepůjdou nikdy splatit, protože jsou to jako peníze "za nic" a takové kecy. Co se na ty úroky podívat jako na normální platbu za službu (půjčku)? Nebo chcete tvrdit, že peníze, které platíme za služby "nikdy nepůjdou splatit"?
    Když zaplatíte muzikantovi za to, že Vám zahraje, programátorovi za to, že Vám něco naprogramuje, lehké děvě za to, že Vám zatancuje nahá, nebo učiteli za to, že Vás či Vaše dítko něco naučí, též mu dáváte peníze, aniž on jakékoliv peníze vytvořil. Řeší se snad kolem toho pitomosti, že ty peníze "budou někde chybět a nikdy je nepůjde splatit"? Přitom je to úplně stejné. Někdo pro Vás něco udělá, třeba Vám uvaří jídlo.... Vy to jídlo sníte, takže už dále neexistuje. Dáte mu peníze. Obáváte se snad, že když jste zaplatili "za nic" (respektive za něco, co jste nějakou dobu užíval, ale už to dále neexistuje), zmizí peníze z ekonomiky?
    Tento nesmyslný model vzniká jen proto, že lidé z nějakého důvodu vylučují banky z ekonomiky a předpokládají, že ty banky stojí někde "mimo". Ale tak to není. Není to tak, že platíte úroky bankám, které stojí stranou a ty peníze už se do ekonomiky nikdy nedostanou. Ty peníze jsou k něčemu využity, nakonec jsou třeba rozděleny akcionářům, nebo se za ně nakupují nové budovy a věci, které ta banka využívá, platí se z nich platy zaměstnancům..... a tím se ty peníze dostávají zpět do ekonomiky, protože ti lidé je zas utrácejí.... a dostanou se tak i k těm dlužníkům.

    Zkuste ostatně chvíli předpokládat, že stranou ekonomikou stojí třeba pekaři. Pak každý chleba, kterou koupíte a sníte, podle Vaší teorie způsobuje, že "mizí" peníze, protože jdou k pekařům a v ekonomice je těch peněz méně. Za předpokladu, že je ten pekař nikdy neutratí, je to fakt. Jenže to se neděje.

    Typický koloběh peněz vypadá třeba takto:
    1/ Banka má 1000, podnikatel 0, zbytek lidí třeba taky 1000.
    2/ Banka půjčí podnikateli 100 s 10 % úrokem, takže banka má 900, podnikatel 100 (a dluží bance 110), ostatní mají pořád 1000.
    3/ Podnikatel za 100 nakoupí od někoho třeba železo, kovadlinu a výheň, takže banka má 900, podnikatel 0 (a dluží bance 110), ostatní lidi mají v součtu 1100.
    4/ Podnikatel ukove třeba hřebíky, ale peníze zůstávají stejné, takže banka 900, podnikatel 0 (a dluh 110 bance), ostatní 1100.
    5/ Podnikatel hřebíky prodá někomu z těch ostatních lidí za 120, takže banka 900, podnikatel 120 (a dluh 110), ostatní 980.
    6/ Podnikatel splatí bance dluh, takže banka má 1010, podnikatel 10, ostatní 980 (a hřebíky místo železa). V tomto momentě si můžeme všimnout, že všichni na tom vydělali, vypadá to sice magicky, ale je tomu tak, všichni mají věci o vyšší hodnotě, než předtím.... celá magie spočívá v tom, že podnikatel do toho vložil nějakou práci.
    7/ Ředitel banky si z platu koupí žvejkačky za 10 u někoho z těch ostatních lidí, takže banka má zase 1000, podnikatel 10, ostatní 990.
    8/ Podnikatel si koupí taky žvejkačky, takže jsme na tom jako v bodu 1/, tedy banka má 1000, podnikatel 0, ostatní 1000, akorát ostatní mají hřebíky místo železa, nemají žvejkačky, které má ředitel banky a podnikatel. Prakticky proběhl výměnný obchod, ty peníze byly jen prostředníky....
    Když si banky samy peníze vytvářejí z ničeho, nemění se na celém modelu vůbec nic, jen tam můžeme přidat bod 0/ banka má 0, podnikatel 0, ostatní 1000, banka si vytiskne 1000 z ničeho, takže banka má 1000, podnikatel 0, ostatní 1000.
    Což pochopitelně není férový krok, banka tímto krokem prakticky okradla ty ostatní, protož hodnota jejich peněz klesne na polovinu, přičemž ta banka tuto hodnotu získá "za nic" a "jen tak". Je to svinstvo, ale rozhodně to nezpůsobí žádné "nesplatitelné dluhy", to je totální píčovina.

    Dále ČNB podle Vás tiskne peněz jen málo a: "V současné době ČNB vydáváním peněz s bídou kryje inflaci."
    Ona jaksi inflace vzniká tím, že se do ekonomiky přilévají peníze, víme? Podle původní definice to dokonce inflace přímo je.... tj. navýšení peněžní zásoby o 10 % == inflace 10 %. Dnes již jsme "in" a za inflaci označujeme nárůst cen, který počítáme z nějakých dementních košů.... pak neplatí přímo by definition že navýšení peněžní zásoby o 10 % je přímo rovné 10 % inflaci, nýbrž že když zvýšíme počet peněz o 10 %, ceny vzrostou přibližně o něco jako 10 % (je to proces postupný, ceny různých statků stoupají různě, ale cca dojdeme k těm 10 %).

    Ergo pokud by ČNB vydávala tolik peněz, kolik je inflace, znamenalo by to, že vydává cca všechny peníze. Pokud ji "s bídou kryje", pak v tom případě "s bídu vydává skoro vše". Ona ČNB není žádný "bojovník proti inflaci", prostě uvolňování nových peněz tu inflaci způsobuje.
    Že většinu peněz přímo k lidem uvolňují komerční banky je samozřejmě pravda, nicméně ony to také nemohou dělat neomezeně, mají na to velmi přesná pravidla, kolik mohou napůjčovat.
    V konečném důsledku to znamená, že do toho ČNB mluví daleko víc, než byste, pane autore, očekával (ačkoliv ty peníze půjčují banky komerční).

    Spiknutí Židů no comment, to je taková kravina, že fakt nevím, co dodat. Proč by Źidi zrovna měli držet spolu a plánovat ovládnutí světa? Nebojíte se, že totéž chtějí třeba taky černoši? Nebo zrzci? Proč by, zatraceně, býti Židem mělo znamenat, že jsem automaticky v nějakém spiknutí?

    Ohledně letadla nejsem sice odborník, ale přijde mi to neuvěřitelná blbost.... to je skutečně tak málo letadel, aby se muselo jedno takto komplikovaně krást? Letadel existují mraky; a jsem-li terorista, chci být především nenápadný, což asi úplně nezahrnuje ukradení letadla i s pasažéry a jeho následné schovávání kdesi. Mám-li dost peněz na takové akce, asi si budu moci pořídit i nějaké staré vyřazené letadlo, které ještě zvládne jeden let.
    O Zemanových plánech a Ukrajině toho mnoho nevím, ale ve světle těch ostatních brilantních zjištní článku, které jsou jedno větší blbost než druhá, očekávám, že i tato část na tom bude podobně.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 18:12:26     Reagovat
    Autor: Host - Neregistrovaný
    Titulek:Re: ach jo
    Píčoviny tu šíříte bohužel vy, Urzo. Jeden by předpokládal, že když tu píšete seriál ekonomických článků, každý v rozsahu průměrného projevu Fidela Castra, tak budete znát alespoň základy účetnictví má dáty/ dal. Bez toho nepochopíte ani bankovní systém Částečných rezerv.

    Celý vtip spočívá v tom, že banka „vyrobila“ a tím dala do oběhu peníze pouze na tu půjčku, ale nikoliv už na úrok. Ty peníze prostě v oběhu nejsou. A řeší se to dalšími půjčkami, což je vytloukání klínu ještě větším klínem. Připomíná to hru Černý petr, kdy se lidé snaží jej zbavit tím, že vytahují peníze na splacení úroku z dalších nešťastníku, ale nakonec prostě ten Černý petr někomu v rukách zůstane. Ať již formou inflací znehodnocených úspor či jinou.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:09:47     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re: Re: ach jo
    S ohledem na to, ze zrovna delam vyvoj na hlavni ucetni knize naseho systemu, troufam si tvrdit, ze nejake zaklady ucetnictvi mam; nejsem sice zadny ucetni mag, ale ma dati/dal jeste zvladam.

    A ted sok pro Vas, ktery sice mozna chapete ucetnictvi, ale unikaji Vam i zaklady ekonomie: jsou to dva UPLNE ODLISNE obory (byt s mirnym presahem). Zatimco ucetnictvi ma za ukol popis nejake ekonomiky, ekonomie zkouma jeji zakonitosti a lidske chovani. Z hlediska jednotlive transakce pak ucetnictvi resi, jak ji evidovat, zatimco ekonomie zejmena zkouma, proc ona transakce vubec probehla, pripadne jake jsou jeji dusledky. Ergo otazku, kterou se zabyvame, ucetnictvi nema vubec za ukol zodpovidat; ekonomie ano.

    A ted uz k Vasi nesmyslne namitce: Banka vytvori penize, ktere pak chce zpet, ale k nim take urok, na ktery uz penize nevytvori, takze "ty penize v ekonomice proste nejsou" (to v uvozovkach mimochodem povazuji za jednu z nejhloupejsich a zacinam na ni byt haklivy).
    Tento urok lze samozrejme vnimat jako platbu za sluzbu. A ted si predstavte, ze banka poskytuje i jine placene sluzby; za poplatek Vam treba pujci bezpecnostni schranku, kvuli cemuz nepochybne zadne penize tez netiskne - taky jde podle Vas o penize, ktere "proste nejsou v ekonomice"? Nebo tohle je jine? V cem? Ze o tom neni spousta "cool" videi na Youtube?
    A co kdyz uschovnu provozuje nejen banka, ale i nadrazi!! Tolik penez za tolik sluzeb nemuzeme nikdy zaplatit! Oh, wait, leda by ty penize obihaly porad dokola a za jednu korunu bylo mozne postupne nakoupit vice sluzeb! To sice bezne vidime v kazdonennim zivote, ale pro uroky to neplati, protoze to bylo ve fak' chytrym a drsne alternativnim videu na Youtube!
    Az to pochopite, za domaci ukol vymyslete, jak to presne souvisi s deflaci krytych men....

    Myslim, ze az prijedu domu, napisu o tom clanek, nebudu-li moc unaven.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:25:52     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:Re: Re: ach jo
    Měl jsem dojem, že Urza to vysvětlil dostatečně polopaticky ..
    Úrok není nic jiného než obchodní marže jako u jakékoli jiné služby či výrobku - podle Vás když pekař vyrobí housku za 2,- a prodá za 2,50,- tak ten padesátník není pak v oběhu?? Odvážná to myšlenka ... :-)
    Peníze a služby spolu s úroky a poplatky za všechno možné i nemožné s tím spojené nejsou pro banku nic jiného než pro pekaře ty housky v prodejní ceně .

    Banka/pekař mají zhruba tyto zdroje
    a)ve vkladech (pekař ve vložené prvotní investici)
    b)ve vlastním majetku (pekař v baráku pekárny a jejím vybavení)
    c) půjčuje si na mezibankovních trhu (pekař třeba v rodině nebo u nějaké té banky)
    d) v investicích do jiných nástrojů (typicky dluhopisy) apod.(to pekař pravda většinou nedělá ale kdyby ano, v účetnictví to bude opět figurovat jako "majetek" jeho firmy)

    Součet těch zdrojů pak jaksi z principu nesmí přesáhnout hodnotu pohledávek za poskytnuté úvěry + provozní režie banky ( u pekaře faktury vydané by měly převyšovat faktury přijaté spolu hodnotu skladu mouky +náklady na provoz té pekárny).
    Pokud přesahují, banka/pekař jsou prostě plajtle .. Pekař končí, banka však zpravidla dostane od eráru nějakou tu dotaci protože sociální "spravedlnost" a příští volby ..

    Ve výsledovce banky ( ale i každé jiné firmy, která má např. již fakturované dodávky avšak dosud neuhrazené) pak jsou samozřejmě i ty úroky (u firmy marže).

    Můžeme samozřejmě diskutovat o kvalitě jak poskytnutých úvěrů (tedy budoucích výnosů) tak o kvalitě portfolia vykazovaného majetku té které banky, stejně jako o cash flow a přiměřenosti závazků jakékoli jiné nebankovní firmy typu pekaře ale to je asi tak všechno ...

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:41:34     Reagovat
    Autor: robotron - Neregistrovaný
    Titulek:Re: ach jo
    Kouzelnym krokem, zarucujicim stabilitu prohlasovaneho, je "7/ Ředitel banky si z platu koupí žvejkačky za 10 u někoho z těch ostatních lidí, takže banka má zase 1000, podnikatel 10, ostatní 990."

    V tomto kroku je zretelne videt, ze banker si za urok koupil nejakou hmotnou, nepenezni hodnotu, ktera musela byt v drzeni ostatnich "lidi" k dispozici. Tj. bud nejaka surovina, nebo produkt prace. Pro zaruceni vyvazenosti kolobehu podle Urziho scenare jsou tedy potreba dve podminky v souhre:

    1. vznikajici/tezene hodnoty (zvejkacky)

    2. *chut a vule* bankere si je za dostatecnou cenu koupit

    Pokud nenastane 1 && 2, pak jsou uroky v sume nesplatitelne. V pripade dlouhodobe nechuti (2.) je pak samozrejme mozne, ze drzitele penez vymeknou => inflace. A nebo, ze si nekdo penize natiskne. Nebo zustanou "dluhy nesplacene".

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 23:32:22     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re: Re: ach jo
    Ano, dovolil jsem si předpokládat, že společnost vytváří nějaké hodnoty (mimochodem to nemusí být hodnoty ve smyslu těžení surovin; on si ten ředitel nemusí kupovat žvýkačky, může si koupit i práci/službu, když si zaplatí striptýz, není třeba žádné těžby), což je předpoklad splněný asi tak dlouho, co lidstvo lidstvem stojí. Rozhodně je ta podmínka splněna déle, než vůbec existují peníze.... skutečně nemůžeme tuto podmínku vynechat a prostě mlčky předpokládat, že se bude nadále dít to, co se děje již tisíce let a neexistuje žádný rozumný důvod, proč by se to dít přestalo a když už by náhodou přestalo, tak naše civilizace skončí?

    A ten "ředitel banky" byl samozřejmě jen jeden z mnoha příkladů lidí, kteří to mohli udělat!
    Mohlo se také jednat o všechny akcionáře či majitele všech bank, všechny zaměstnance jakékoliv banky, případně majitelé či zaměstnanci libovolné firmy, která pro tu banku něco dělá (od mytí oken přes stavbu kanceláří až po výrobu aut).
    Byl to modelový příklad, proto jsem jej podal zjednodušený v naději, že to bude jasné.... evidentně jsem to trochu přecenil.
    Takže zároveň ještě dodávám, že ta čísla jsou čistě ilustrativní a nemají vztah k ceně produktů prodávaných a kupovaných, které jsem též jen tak střílel od boku, neboť předpokládám, že třeba i k ukování hřebíků bude potřeba více než kovadlina, výheň a železo.

    Komentář ze dne: 10.06.2014 14:50:51     Reagovat
    Autor: Kundohlav Smrdutý - Kundohlav Smrdutý
    Titulek:Eintopf
    Celý ten článek mi připomíná eintopf Pejska a Kočičky, lehce paranoidně opepřený. Více komentovat nemám potřebu.

    Komentář ze dne: 10.06.2014 15:09:43     Reagovat
    Autor: vojta - Neregistrovaný
    Titulek:z ničeho
    Pozor na jednu věc. Banka sice peníze "vytvoří" virtuálně - elektronicky, ale vždy jsou na jedné straně aktiva, na druhé pasiva. Na straně aktiv sice dostanete voňavé masaryky, ale na straně druhé jako pasivum vzniká v bance vůči vám pohledávka a vy musíte ty peníze plus úrok splatit. Banka potom vydělá na rozdílu vráceno - půjčeno. To je úplně jednoduché. A když nesplatíte, banka o ty peníze reálně přijde. A kdyby lidé splatili všechny své dluhy, bankovní sektor by nezkrachoval, jen by v ten okamžik neměl žádné tržby.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 15:16:42     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: z ničeho
    Nejde to splatit všechno, úroky jsou větší, než kolik je peněz v oběhu, tímto se vlastně vyrábí to oběživo uměle z ničeho.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 15:23:34     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: z ničeho
    Šmarjá, kdyby to nebylo o dva příspěvky výš detailně rozebrané... www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2014060805& lstkom=558145#kom558145

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 15:53:37     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: z ničeho
    Jenže podstatou frakčního bankovnictví je, že na začátku není nějakých 1000 fixních peněz, která má (třeba jen částečně) banka, ale banka má 10 a půjčí 1000+úrok, přičemž se uživatelé měny nesmí dozvědět, kolik peněz reálně existuje a jak jich přibývá, aby viděli, jakou mají hodnotu. Urzův příklad tedy nesedí na reálný stav, kdy je měna kryta zákonem (nařízení ji používat) a důvěrou leda tak do výše toho, že je v oběhu dokud ji lidi nechtějí tak moc, že by režim do nich musel střílet, aby ji i nadále používali.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 16:11:27     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re: z ničeho
    Fiat money je samozřejmě pitomost, ve spojení s mandatorním užíváním státní měny pak prostě a jednoduše svinstvo, o tom není ani nejmenšího sporu.

    Ale prostě není pravda, že „Nejde to splatit všechno...” Jde.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:44:06     Reagovat
    Autor: Hook - Hook
    Titulek:Re: Re: Re: Re: z ničeho
    Banka, ktera ma 10, nemuze pujcit vic jak 10. Jak by se to uctovalo? Muze si tech 1000 tak max pujcit treba od CB.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:14:56     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: z ničeho
    I timto scenarem se v tom komentari zabyvam, je to tam jako bod 0/.

    Komentář ze dne: 10.06.2014 16:27:11     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:
    AD palivo v letadle.

    Slyšel jsem o tom mluvit pilota ČSA v TV a říkal pár zajímavých věcí.

    - existuje předpis kolik paliva smí mít letadlo v nádržích, když kde na přistání. Nebylo to moc. Něco jako 4 tuny, přičemž spotřebu to letadlo má třeba 3 tuny na hodinu.

    - každá tuna nákladu navíc se projeví zvýšením spotřeby o cca 700kg paliva na hodinu.

    To vede k tomu, že množství paliva, které se tankuje se dost přesně vypočítává a navíc berou opravdu málo. Jednak se většina paliva navíc spotřebuje jen proto že tam je a druhak by letadlo v cílové destinaci muselo kroužit, dokud by přebytečné palivo nespálilo. Jinak nesmí na přistání.

    Právě z tohoto důvodu jsem vždy v informacích o ztraceném Boeingu věnoval pozornost tomu, kolik měli paliva, ale nevybavuji si, že bych někdy někde postřehl informaci, že měli plnou. zajímalo by mě, kde autor k této informaci přišel.

    Pokud by skutečně měli výrazně více paliva, než kolik měli mít na plánovanou trasu, tak by to byl jednoznačně důkaz toho, že akce byla plánována už před odletem a taky by to byl zřejmě důkaz, že pilot, nebo piloti měli na zemi komplice.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 16:50:49     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re:
    Nejde to tay vypustit aby se to nemuselo propalovat?

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:06:02     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Da sa to na vacsine widebodies a na niektorych NB od Boeinga. Airbus serie 320 vypustanie paliva nema, nakolko je schopny pristatia pri MTOW ( a zda sa mi ze to iste plati pre Bombardiery a Embraery). Pre Airbus 330 je system vypustania paliva objednatelne prislusenstvo.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 18:45:54     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re:
    Ze 737 leda vyhazet nad Nebusicemi v kanystrech nouzovym vychodem...

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:02:27     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Trocha infa navyse
    Boeing 777-200ER s motormi RR (stratene lietadlo) ma maximum zero fuel weight 195 ton. Maximum landing weight je 208.6 tony. Cize aj v pripade ze je nalozene na maximum - co sa stava velmi zriedkavo - moze pristat s 13 tonami paliva v nadrziach. Co je zasoba na necele dve hodiny pri normovanej spotrebe 6.7 t/hod. Ze kolko paliva tam naozaj je, je na leteckej spolocnosti.

    Plnu nadrz urcite nemali. 77E v 268t MTOW verzii ma vacsie nadrze ako nosnost.

    Vacsie mnozstvo paliva nie je problem, hlavne pri lahsom zatazeni. Ktosi tu uz spominal ze tzv. fuel tankering je bezna vec pri destinaciach kde palivo je bud drahe, nekvalitne, pripadne oboje. Ale pokial dobre viem, toto nie je ten pripad. Podla vsetkeho boli natankovani na 3300 mil letu. Vzdialenost KUL-PEK je 2700 mil, takze toho paliva tam tak mimoriadne vela nebolo.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:10:06     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re:
    Bjorn Nydalen, druhý pilot B737
    1. Jediná situace, kdy je větší množství paliva na škodu: pokud dojde k požáru.
    2. Tři nejzbytečnější věci pilota: Délka dráhy za tebou, vteřina, která právě uplynula a - palivo které jsi spotřeboval.
    Ještě před pár lety nikoho moc nezajímalo, kolik paliva si vlastně kapitán na let objedná. Jasně, každá hmotnost navíc se počítá a každá tuna stojí nějaké peníze, ale palivo navíc zkrátka nikdy nebylo téma.
    Pak jedna chytrá partička přišla na to, že když se vynásobí nepatrné číslo obrovským, tak výsledek je – docela vysoké číslo! Takže nás poučili, že když při každém letu nepovezeme navíc pět set kilo, ale jen sto, ušetří se na jednom skoku – možná až dvacet dolarů! Řeknete si – co to je pro takovou aerolinku, dvacka! Jenže chyba hoši, když to vynásobíte počtem letů za den, za měsíc, za rok… docela pěkná sumička!
    A tak jsem vymyslel perfektní plán, jak uspořit dalších pár pěkných milionů na palivu. Spotřeba motoru se sice počítá v tunách za hodinu, ale přesto je známo, že podtlakové splachování záchodu krátkodobě zatíží kompresor v motoru, který tak spotřebuje asi necelý litr paliva na vykompenzování okamžitého pokles přetlaku. Skoro jeden litr na jedno spláchnutí! A tak jsem vedení firmy napsal, ať cestující vyzvou k návštěvě toalety ještě před nástupem do letadla. I kdyby poklesly návštěvy toalet za letu třeba jen o čtvrtinu, když to vynásobíte… a to není všechno! Spočítejte si, o kolik jsou cestující lehčí, když jsou prázdní! Pár kilo? No ale vynásobte to…
    Banda propukla v hluboký pivní smích.
    „Jestlipak ti na to něco napsali?“
    „Ne, a za pár měsíců mne z té aerolinky vyhodili“.
    Lars Peter Grandvik, kapitán B737
    Někteří lidé si skutečně tohle téma o minimálním palivu vzali za své a začali jej vehementně prosazovat. Dokonce založili databázi, nebo spíš něco jako hitparádu – žebříček se jmény kapitánů, podle toho kolik paliva navíc sebou vozí. Aspirantem na první příčku byl u nás jeden borec, podivín jménem Sultenvik. Copiloti si stěžovali, že na briefingu před letem je schopný se s nimi pohádat o padesát kilo paliva navíc a pokud mohl, plnil téměř vždycky pouze předepsané minimum z provozního letového plánu. Říkali jsme si, tenhle chlapík jednou narazí, pozná co je to strach a pak už si bude letadlo plnit rozumně. Narazil, ale údajně se nepoučil.
    Všichni víme, že v Londýně na Heathrow je velký provoz, a tak si bereme paliva výrazně víc, než by odpovídalo délce té linky. Pokud tam nedorazíte zrovna ve tři ráno, tak budete vyčkávat, a to minimálně na dvou místech. Rozestupy na přiblížení jsou pak 2,5 námořních mil, což je zatraceně málo a tak stačí malá chybka a je z toho go around. Náš kapitán Sultenvik tam vyrazil s minimem, jak byl zvyklý. Přiletěl nad kanál a dostal vyčkávání. Pak dál, nad městem další holding. Obdržel předpokládaný čas přiblížení, a rozhodl se, že tedy nepoletí na záložní letiště, což by už normálně měl. Nechali ho dál vyčkávat. Pak začal pálit vypočítanou konečnou zásobu paliva a musel vyhlásit nouzi. Přistál, a když dojel na stojánku, v nádržích bylo 1 100 kilo. Z normálních okolností dvacet pět minut do smrti. Nebo jeden go around a deset minut letu.
    No a nedávno jsem ho zas slyšel, jak na briefingu přesvědčuje nějakého copilota, že na Atény přece není potřeba žádné záložní letiště, protože jsou tam dvě nezávislé dráhy.
    Tentokrát se žádný smích neozval. Všichni vědí, jaké to je, být zavěšen ve vyčkávacím obrazci, nejlépe se zimním večerem po dlouhé, únavné lince. Kličkovat mezi těžkými sněhovými mraky a říkat si jak je dobře, že jsme si vzali tunu navíc, protože bez ní bychom už nejspíš byli na cestě na zálohu. Příhody s podivínským kapitánem šetřílkem se mohou zdát jako úsměvné taškařice, kdyby ovšem nesedělo vzadu tolik nevinných cestujících. A není to tak dlouho, co u nás podobný chlapík zastával funkci šéfa typu.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:20:39     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Ja tu hlasku o troch nazbytocnejsich veciach poznam trocha inak, ale nuz co. Tuto su podobne hlasky:
    www.airliners.net/aviation-forums/aviation_polls/read.main/100217/

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:37:18     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re:
    Některý pobavily. :)

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 17:13:04     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re:
    Buď jste blbě poslouchal, nebo ten pilot extrémně zjednodušoval, protože věděl, kdo na to bude koukat...

    Množství paliva v nádržích může být omezeno vnitřním předpisem letecké společnosti, ale zákon ani výrobce nic takového neurčují. Ti předepisují pouze maximální povolenou přistávací hmotnost a minimální povinnou reservu (minimal arrival fuel). Kroužení nebo vypouštění se nařizuje pouze tehdy, pokud je aktuální hmotnost (tj. startovní minus spotřeba) vyšší, než nejvyšší povolená přistávací. Nějaký malý commuter jet ale většinou vzlétá s hmotností menší, než je nejvyšší povolená přistávací, takže může klidně přistát hned po vzletu.

    Spotřeba letadla se v různých režimech letu diametrálně liší. Říct, že tuna navíc = 700 kg/h navíc ve spotřebě je pitomost. Třeba 737-300SP se 25.000 liber nákladu bere při stoupání kolem 3.000 liber paliva na čtvrt hodiny, při letu v cestovní výšce kolem 5.000 liber na hodinu, při klesání cca 500 na čtvrt hodiny.

    Celý výpočet je docela složitý, protože celková spotřeba závisí na profilu letu, počtu změn výšky, očekávaném vyčkávání před navedením na přistání atd. No a last but not least do toho vstupují ty ceny, takže se klidně může vyplatit spálit o 500 kg paliva víc, pokud se náklady na to palivo ušetří někde jinde.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:47:31     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Myslim ze to s tym dopadom hmotnosti na spotrebu mysleli za ustaleneho letu v bezvetri. Ale aj tak 700 kg sa mi vidi prehnane. Keby to tak bolo, daleko by sme nedoleteli. To cislo je skor okolo 150kg paliva na tonu zvysenej hmotnosti.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:56:22     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re:
    každá tuna nákladu navíc se projeví zvýšením spotřeby o cca 700kg paliva na hodinu.
    Toto se zdá být celkem přehnané, protože i tuna paliva je tuna nákladu.... každá taková tuna by zvyšovala spotřebu i sama na sebe.
    Takže máte v letadle třeba 10 tun paliva, přidáte 1 tunu, nicméně jen to, že jste si tam tu tunu nesl, Vás za první dvě hodiny letu stálo 1,4 tuny paliva xD

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 20:57:54     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re:
    Ono to dost mozna plati, ale jen po tu dobu, po kterou stoupate na nejakou vicemene konstantni letovou hladinu...

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:06:12     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re: Re: Re:
    Jo, tomu klidně věřím.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:01:59     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Ono to je velmi podobne, akurat tie cisla su nizsie. Ale aj tak to znamena ze ULH lety su neekonomicke, pretoze potrebuju palivo len na to aby si niesli palivo.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:05:35     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:Re: Re: Re:
    Tak pochopitelně to musí být "podobné, jen ta čísla nižší". Každý let si nese část paliva jen na to, aby mohl nést to ostatní palivo; jen by bylo dost divné, kdyby se to začalo lámat někdy po necelé hoďce a půl letu.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:07:56     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Ano, bolo by to divne. Realne cislo pre konkretne lietadlo som spomenul vyssie.

     
    Komentář ze dne: 10.06.2014 21:09:37     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Aha, tak to lietadlo som tam nespomenul. Je to A330-300 na 4600 km misii.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 10:12:24     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Re:
    Ano.

    Tak to bylo myšleno.

    Ale vy to vztahujete na hodinu letu, ale on to myslel na celou dobu letu.

    Právě proto říkal, že nést velkou rezervu paliva není vhodné, protože když si veme 10 tun paliva navíc, tak na konci letu z té rezervy navíc zbudou 3 tuny, protože 7 tun paliva se spálí navíc jen proto, že byl letoun po celou dobu letu zatížen 10 tunami zbytečného nákladu navíc.

    Samozřejmě netuším jaké vzdálenosti a tedy doby letu v tom příkladu figurovali a ani to neříkal.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 14:34:40     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re:
    Nie. 7 ton paliva sa kvoli extra 10 tonam paliva nespali. Pozrite moj post vyssie.


     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 16:27:31     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/214411058080319- hyde-park

    Od cca času 29:00 mluví pilot 737 o palivu.

    Boeing 737 plně naložený 51tun. Maximální povolená přistávací hmotnost 55tun.
    Pokud prý přistane těžší, tak musí letadlo prohlédnout technici a nemůže letět znovu.
    Zda je to předpis aerolinek, výrobce, nebo čí neříká.

    Taky tam mluví o těch 700kg spálených z tuny jen proto že tam je, ale prý to slyšel a nerozumím mu přesně u jakého letadla že to má být.

    Zmiňuje tam ještě jeden údaj a to 4%, tak nevím nevím.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 16:28:21     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/214411058080319

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 16:47:20     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Mate to tam nejake pomiesane. MTOW (najvyssia vzletova hmotnost) je vzdy vyssia ako MLW (maximalna pristavacia hmotnost). Vy tam mate MLW>MTOW. Navyse, o ktorej 737 sa bavime? 737-800, co je dnes najbeznejsi typ, ma MTOW udavanu niekde v rozsahu 71-79 ton a MLW okolo 63 ton.
    Overweight landing checklist spominam inde.
    Video si pozriem az budem moct.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 17:03:19     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Mám dojem, že nějaký STOL Pilatus měl MLW vyšší než MTOW, ale to jsou opravdu rarity jako např. An-2, která oficiálně ani fakticky nemá stall speed.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 17:25:28     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ono těch situací, kdy letadlo odstartuje, letí a při přistání je těžší, než při startu asi moc nebude :)

    Když pominu pár exotických technických řešení nabírání nákladu za letu (návratové moduly z koosmu atd), tak jediné možnosti jak cestou ztěžknout co mě napadají je dotankovat za letu, nebo nabrat námrazu.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 17:28:40     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Já předpokládám, že u toho STOLu to bude vedlejší efekt posílení podvozku kvůli provozu na nezpevněných letištích.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 17:18:15     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Prdlajs.

    Koukněte na to video.

    Neříkám (a on tam neříká) že by měl MTOW 51tun.
    On tam říká, že naložené letadlo s pasažery má 51 tun (myšleno BEZ PALIVA) a že MLW má 55tun.

    Tím pádem že by neměl mít při přistání víc, jak 4tuny paliva.

    O MTOW se nezmiňuje a samozřejmě bude vyšší.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 18:41:25     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ono je dobre vyjadrovat sa presne ze? To "mysleno bez paliva" sa vo vasom predchadzajucom poste nenachadza.
    Tu by inak bolo zaujimave sa opytat nejakeho pilota kolkokrat za zivot startoval s nakladom bliziacim sa MZFW.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 11:34:28     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re:
    No u proudových motorů je to samozřejmě mnohem méně, ale u kapalných raketových to tak nějak může být, proto je hrozný problém a zoufale neefektivní dostat na vysokou orbitu těžké věci. Vzpomeňme na Saturn V, který pro náklad 120 tun na nízkou oběžnou dráhu potřeboval 2830 tun toho zbytku.

    Můžete si vyzkoušet obojí v Kerbal Space Program. Přihřeju si polívčičku diit.cz/clanek/kerbal-space-program-ksp-recenze

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 10:06:39     Reagovat
    Autor: Icebear - Icebear
    Titulek:Re:
    Nechci vyvolávat zbyteční spory, ale tu informaci, o omezení maxinálního množství paliva při přistání mám v podstatě stejnou, byť z úplně jiného zdroje.

    Kolega JJ mě přsvědčuje, že takový předpis neexistuje a kapitán je limitován pouze hodnotou MLW, nicméně si nemyslím, že případě havárie jsou 2 nebo 3 tuny kufrů nebo carga totéž co 2 nebo 3 tuny vysoce hořlavého kerosinu. Netvrdím, že se nemohu mýlit nebo že to omezení, o kterém jsem tady již psal, nemohlo být nějakou interní směrnicí British Airways, ale rád bych to mšl potvrzeno nebo vyvráceno od někoho, kdo se tétáním na dopravních érech skutečně živí.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 14:50:43     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re:
    Mali sme tu takeho co sa tym zivi, ale uz tu nepise. Takze sa musite uspokojit s tym co piseme my. Alebo sa zaregistrovat na pprune a spytat sa tam.
    K tej hmotnosti: Cim menej paliva v pripade nudzoveho pristatia je dobry napad nielen kvoli moznemu poziaru ale aj kvoli tomu, ze pri nizsej hmotnosti je pristavacia rychlost nizsia. Vsetci vieme ake vyhody to prinasa. Vynimku tvoria pripady poziaru na palube, ked sa ma pristavat co najskor. Keby Zimmerman a Low nesli vypustat palivo, 229 ludi sa nemuselo nedobrovolne vykupat v St. Margaret's Bay.
    To ze BA ma nejaky pevny limit paliva pri pristati mi pripada nepravdepodobne. Ono totiz nijake dva lety nie su rovnake a vypocet paliva na cestu by bol velmi obtiazny. Na druhej strane vieme aj to ze BA robi veci trocha inak ako ostatne letecke spolocnosti. Prikladom je 747 ktorej vypadol motor asi hodinu po starte z LAS a oni miesto navratu (alebo pristatia na nejakom vhodnom letisku, ktorych mali po ceste hafo) pokracovali v lete ponad Atlantik s 3 funkcnymi motormi. Co sice nie je nelegalne ale je to neobvykle.

    Komentář ze dne: 11.06.2014 08:58:08     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Když už jsme u těch letadel
    Můj "oblíbený" zdroj přinesl zajímavou zprávu (nemám pochopitelně placený přístup, ale úvod stačí)

    http://www.osud.cz/zahada-letu-mh370-trva-podle-experta-na-tajne-sluzby-ho-sestrelili- raketou-cinane-22

    Netušíte někdo proč je (kritickým signálem - pro útok raketou - je výpadek funkce ACARS nad oceánem)?

    Také by mě zajímalo, co může pilot dopravího letadla dělat, když zjistí (jak?) že proti němu byla odpálena raketa. Pokud nemá izraelské oslňovátko tepelných raket, tak si myslím, že může akorát čekat. Změny směru, výšky a rychlosti, které by potřeboval, pochopitelně nedá (snad kromě extrémně zpomalené rakety na konci dostřelu a to ještě sotva).

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 10:22:23     Reagovat
    Autor: Priba - Priba
    Titulek:Re: Když už jsme u těch letadel
    Civillní letadlo může na raketu opravdu jen čekat a nic s tím nenadělá.

    Pokud by nějakému státu vstoupilo do vzdušného prostoru neohlášené letadlo s vypnutým odpovídačem a navíc třeba mimo letové koridory, tak stejně bývalo i za studené války zvykem, že se vyslala stíhačka na vizuální identifikaci cíle.

    Stíhačka se pak na místě obvykle pokusí zjistit co má letadlo na zproblém a bud ho vyvede ze vzdušného prostoru státu, nebo ho donutí přistát.

    Nicméně třeba rusům se za velmi podobné situace podařilo během studené války civilní letadlo sestřelit.
    Letadlo se na špatném kurzu přimotalo do oblasti, kde američané opakovaně provokovali rusy narušováním jejich vzdušného protoru a pilota stíhačky, kterého tam vyslali se nikdo nezeptal, zda to není civilní cíl. Pilota taky nenapadlo to proaktivně říct velení a tak dostal rozkaz k sestřelení.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 10:43:33     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    1. Američané neprovokovali SSSR narušováním vzdušného prostoru. Provokovali lety těsně za hranicí tohoto prostoru při kterých sbírali „signal intelligence“ , což není nic proti ničemu a Rusáci to dělali taky při pravidelných letech mezi Ruskem a Kubou podél východního pobřeží USA. Kromě toho americká letadla létala okolo Kurilských ostrovů, jejichž status je řekněme sporný a sovětská/ruská svrchovanost nad nimi velmi pochybná.

    2. Pilot stíhačky hlásil, že vidí rozsvícená okna a blikající navigační světla.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 11:00:02     Reagovat
    Autor: martinus26 - martinus26
    Titulek:Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Pán JJ, o zostrelení U2 nad ZSSR ste nepočuli ? U2 čistou náhodou preletelo ponad Kazachstan, a ked bolo nad dnečným Ruskom tak ho zostrelili, pilot prežil a po nejakom čase ho vmenili za špiona. U2 popri tom odfotilo Pleseck a Bajkonur, takže to rozhodne nebolo náhodne zatúlané lietadlo. Takže trvdiť že USA neprovokovali ZSSR špionážnyni letmi je klamstvo.

    USA už raz zostrelili civilne iránske lietadlo s 270 ludmi, ktoré letelo v iranskom vzdušnom priestore ponad nejakú americkú fregatu v Hormuzskom prielive, fregata to vyhodnotila ako utok (niektoré zdroje uvazdaju že sa plavila v iranskych vodách). Otazne je či sa nestalo znova niečo podobné.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 11:49:01     Reagovat
    Autor: pivak - pivak
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    A ono to U2 letelo po stejne trase jako KAL007? A letelo tam aspon priblizne (+/- 10 let) ve stejne dobe?

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 11:57:57     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Pokud vím, tak se mluvilo o RC-130, ne o U2. Letělo tam ten samý nebo předchozí den jako KAL007 a na trase, ke KAL007 paralelní (vně vzdušného prostoru SSSR). Co jsem četl, tak někdo z dálněvýchodní PVOS dostal krátce předtím pořádný pojeb z Moskvy a tak když se objevil KAL007, někomu ruplo v kouli.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:01:39     Reagovat
    Autor: malleus - malleus
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Na wiki je to docela dobře - http://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Korean_Air_007 letělo ten samý den, protože se chystala zkouška raket.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:06:05     Reagovat
    Autor: pivak - pivak
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Ja vim, taky nechapu proc martinus26 vytahoval incident starsi o 23 let, ktery se navic odehral o par tisic kilometru vedle. :-) A po nemz byly prave lety nad SSSR ukonceny jako prilis nebezpecne.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:14:06     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Nicméně společným jmenovatelem Martinusových případů je to, že o sestřelu se vzpětí vědělo.

    U2 byl špionážní let, není třeba řešit více. Iránský letoun byl sestřelen chybou velení amerického křižníku, podle některých vyprovokovanou současnými lety jiných iránských letadel a časovým tlakem. KAL 007 byl něco velmi podobného, i když chyběl prvek představy přímého ohrožení.

    Diskutovaný případ se stal v mezinárodních vodách, minimálně tam byl ztracen kontakt. Oblast je zjevně podstaně méně horká (ale nemusím mít všechny informace). No a v neposlední řadě chybí nějaké ty trosky na místě a to se na místě hledalo, jde o frekventovanou oblast, relativně blízko pevniny. Potobnosti případů to moc nenapovídá.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:26:26     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    No nevím, tam se taky pošťuchuje každej s každým. Aktuálně se Vietnam připravuje na válku s Čínou…

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:41:44     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Nebýt posledního kočkování těchto dvou států, řekl bych, že příprava by měla spočívat v útěku, štěstí přeci stojí při silnějších batalionech.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:44:14     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Mno, Vietnamci si docela věří www.viet.cz/clanky/103-konflikt-cina-vietnam

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:30:57     Reagovat
    Autor: martinus26 - martinus26
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Myslíte si že ak by niektora vojenská lod zostrelila lietadlo s vypnutým odpovedačom ďaleko od pevniny nad hlbokým oceánom, nemohli by sa to snažiť zatajiť ked zistili že to bolo civilné lietadlo a dufať že sa v dohladnej nič nenájde ?

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:45:09     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Snažit by se mohli, ale risiko provalení je obrovské. Ona ostrá PLŘS (a ostatně ani cvičná) není náboj do pušky, který následně koupíte ve Wall Martu za pár centů a nacpete do sumky místo toho vystřeleného.

    Kromě toho tyhle věci si kapitán lodi opravdu nemůže střílet jen tak z plezírku kdekoli a kdykoli ho napadne.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 16:16:48     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    + o odpalu rázem ví stovky lidí na palubě. Jistě všichni neví na co se střílelo, ale časová shoda napoví.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:45:55     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Teoreticky to možné je. Ovšem:

    a) Proč by to dělali (letoun byl vysoko, v mezinárodních vodách)?
    b) Po letounu na hladině zůstane většinou dost bordel. V oblasti se hledalo. To přímo nic neznamená, ale nepřímo to mluví proti.
    c) Oblast je frekventovaná. Odpal rakety, exploze, trosky... Jistě, nikdo si všimnout nemusel, ale....

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:33:21     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Nebyly ukončeny. Na Blackbirdy bylo vypáleno přes 1000 S-75, S-200.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:40:17     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Opravdu? Ve kterých letech? (Předpokládám, že ani jedna trefa, že.. )

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:46:20     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Bez jediného zásahu a je to souhrn za celou operační kariéru SR-71. Je od toho ovšem nutné odečíst neznámý počet raket korejců, arabů a dalších spřátelených zemí.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:52:28     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    No já to právě bral včetně blízkého východu a Vietnamu. Protože když se tohle odečte, zbývá jen Čína (a teoreticky SSSR, ale nevím o tom, že by SR-71 létaly přímo přes jeho území). A pak by mi těch tisíc přišlo docela hodně.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 13:07:58     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Já to tam také započítávám. S jistotou víme jediné. Oficiálně nad SSSR nelétaly, ovšem indicií opaku je tolik a natolik silných, že je není možné pominout.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 23:17:22     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Pokud vím, traduje se, že průzkumné lety nad SSSR skončily nikoli pro sestřel U2, nýbrž proto, že měl Chruščov prohlásit, že ještě jeden průzkumný let nad územím SSSR a sovětské bombardéry vybombardují základnu, ze které ten narušitel vzlétl.

    A v takovém klima provokovat si nikdo nelízl.

    SR-71, pokud se nepletu, měl právě proto speciální optoelektronické vybavení na to, aby snímkoval při letu paralelně s hranicemi ale bez jejich narušení cíle v hloubce vnitrozemí.

     
    Komentář ze dne: 12.06.2014 00:08:10     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Chruščova už nebrali vážně snad ani sami rusové. Co by tam u hranic probůh furt dokola fotil? S kapacitou 240 000km za hodinu a bočním dosahem v rozumném rozlišení okolo 100km? (Pokud se tedy bavíme o CA-990, nebo CIA/Itek) S dostupem zřejmě >30km a limitní rychlostí patrně >M4? Jasné rozhodnutí o pokračování v programu přišlo poté, co nebyli ze snímků z družic schopni rozhodnout, zda ty nové instalace v pobaltí jsou raketové základny anebo ne.

    Neboli snad chceš věřit tomu, že USAF používalo absolutně nejdražší a nejsofistikovanější zbraňový systém, jaký kdy mělo jenom k provokacím PVO? A zůstalo bez informací o zámyslech rusů? Vždyť to nedává smysl.

    A pokud se týká navádění těch Migů, tak se jasně mluví o navádění na vstřícném kursu, jinak to nebylo možné ani teoreticky.

    Ačkoli mám k tomu verku Flight Manual, přesto je dodnes jak o výkonech, tak o misích ticho po pěšině... Přitom vyřazený zbraňový systém... trochu divný, ne?

    IMHO (syntéza):
    1. Jak se postupně zlepšovaly schopnosti družic, mohly postupně přebírat průzkumnou roli a převzít mise. Jiná situace v roce 1970 a v roce 1985. Plus SU-27 a MIG-31, to už bylo nutné brát trochu vážně. Foxbata ne a S-200 taky ne.
    2. USAF vyvádělo úplně stejný blbosti, jako NAVY s ponorkama. Je zajímavý, že informační embargo uvalili jak rusové, tak američani rukou nerozdílnou, takže se to všechno dodnes tahá z členů posádek, a to na obou stranách fronty.
    3. Až se to uvolní, budeš se divit. Já se nedožiju, ale ty možná jo. To bude ještě dlouho hodně politicky citlivá otázka, skoro jako Pearl Harbor. :)

     
    Komentář ze dne: 12.06.2014 00:27:42     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch leta
    Jo a kdyby to neprokec Johnson, tak jsme to možná měli za UFO dodneška. :)

     
    Komentář ze dne: 12.06.2014 00:48:32     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch leta
    Jo a ještě jsem si uvědomil pár věcí:

    Soudruha magora Nikitu Sergejeviče poslali ostatní soudruzi do penze v roce 1964. Údajně první Habu přišly na Kadenu někdy na jaře 68. To by se teda soudruh Chruščov musel nejdřív transformovat z politický mrtvoly zpátky na aparátčíka, aby mohl američanům vybombardovat ty základny. A to by se zase asi soudruhu Brežňěvovi vůbec nelíbilo..

    No a těch cca tm pět set úředních protestů do Washingtonu proti přeletům neznámých letadel, nebo ty profláklé ELINTy v sedmdesátých letech, kdy se nechávali od rusů a číňanů zaměřovat, to všechno snad už ani radši nebudem pitvat.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 13:30:17     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Samozřejmě, po sestřelení Powerse probíhaly v USA divoké diskuse jak dál a družicová lobby tlačila na jejich zastavení. Ovšem rozlišovací schopnosti tehdejších družic záhy přinesly tvrdé vystřízlivění a bylo jisté, že družice pilotované prostředky v dohledné době nenahradí. Takže jedinou reálnou změnou byl přesun pilotovaných průzkumných prostředků od CIA k USAF.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 19:35:05     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Nerad ruším oslavné ódy, ale tady:

    http://www.valka.cz/clanek_12803.html

    sestřeluje ČSLA jeden SR-71 za druhým (a následně porazí pozemní síly D, F, část USARMY, zapálí Michov do ohnivé bouře, bombarduje letiště Ch.D. v Paříži, připraví Luftwafe o všechny stroje, atd. Kdo to nečetl, o hodně přišel :-)

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 20:34:19     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Zaby v mliku hadr, ano.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 21:00:01     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Tanková bitva na Strážným? Chudinky tamní pracovnice... Autor asi nelízal houbičky, ale rovnou ropuchu.

    Vím o případech, kdy se v rámci PVOS pokoušeli navádět na SR-71 naše MiGy-23. Rozhon, vystoupat na maximální dostup a dostat ho na radar. Pochopitelně neúspěšně, posádky SR-71 tam nechrápaly a neseděly jako kachny. Stejně dopadly i pokusy s MiGem-25 u spřátelených armád. Na obranu ruské techniky ovšem dlužno dodat, že o nic lépe si při simulacích nevedl ani F-15.

    Habu byl prostě proklatě rychlej a tak uletěl úplně všemu. A čemu náhodou neuletěl, to v řídkém vzduchu vymanévroval.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:50:25     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Já jsem viděl čísla ještě vvyšší. Moc se mi to nezdá, ale je pravda, že SR-71 operovaly i nad arabskými státy a při disciplíně tamních operátorů bych se moc nedivil, pokud by na Blackbirda pálili ze všeho, co bylo zrovna na odpalovacím zařízení schopno letu. Pak by ta tisícovka úplně nereálná být nemusela.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 13:28:12     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Cover72 píše u FA-18 něco ve smyslu, že nad Irákem bylo na skupinu těchto letounů odpáleno na slepo (bez zaměření, protože rušení) tuším asi 70 raket. Při takovém přístupu to hezky přibývá.

    Jeslti si tedy Jerevansky nepletu autora, dílo, typ letounu, počet raket a okolnosti :-)

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 23:19:15     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Mám dopjem, že jich bylo 30 nebo tak nějak, ale nemám teď čas to hledat, protože utíkám na vlak ;-)

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:20:09     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    (Určitě RC-130? Měl jsem za to, že se jednalo o jednu z těch úprav B707, tedy proudový čtyřmotorák, který byl charakteristikou s B747 dosti podobný.)

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 12:28:32     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    B747 pozná od libovolného jiného letadla i moje šestiletá dcera.

    Ale je možné, že to byla RC-135...

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 18:56:34     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Skutecne dokaze rozeznat B747 od E-4A?

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 19:03:26     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Tam by asi záleželo na úhlu pohledu. Zespoda nejspíš ne. Ale jinak je ten druhý hrb na E-4 docela charakteristický.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 19:04:35     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    Ten prave na versi A neni.

     
    Komentář ze dne: 11.06.2014 21:29:19     Reagovat
    Autor: jízlivec - jízlivec
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Když už jsme u těch letadel
    S prominutím, E4 rozhodně NENÍ jiné letadlo než B747...

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.