Nedávno jsem měl možnost pár dní používat Škodu Citigo, a tak se s vámi
podělím o své dojmy. Na úvod bych uvedl snad to, že najezdím přes 50tkm
ročně, z toho většinu Superbem a větším MPV. Výrobky Skoda Motor Werke
nevyhledávám, ale už jsem osedlal snad všechny modely v různých motorizacích,
většinou nedobrovolně jako služební auta. S malými auty v posledních letech
nepřijdu uživatelsky moc do styku, ale před lety jsem najezdil něco Peugeotem
106 a Smartem ForTwo. Tolik na úvod k mému úhlu pohledu.
První dojmy
Citigo je samozřejmě prcek, ale zas ne úplně nejmenší. Pokud ho zaparkujete
vedle Yarise, tak uvidíte, že má skoro stejné rozměry i tvar. Jedná se
o malé levné auto, které je samozřejmě plné kompromisů. Koncern se vydal
cestou nabídnout přední dvojici pasažérů dojem o třídu vyššího auta, ale
za cenu skrovného místa vzadu (o minimalistickém kufru nemluvě). Městochod
tak považuju spíš za 2+2 než plnohodnotně čtyřmístný vůz.
Filosofií auta byla zjevně jednoduchost a minimální výrobní náklady.
Pokud do něj sednete z dnešní běžné automobilové konfekce, tak si uvědomíte,
co všechno zde není… Například kdy jste naposledy seděli v autě, které
na páčkách pod volantem nemělo žádné ovládací prvky? Celkově se tak nějak
vrátíte do roku 1995…
Můj kousek byl v nějaké střední výbavě, oproti provedení „social edition“
jsem z příplatkové výbavy zaznamenal manuální klimatizaci, rádio s CD,
el. okna vpředu a centrál. Zadní okna byla pevná.
Interiér
Městochod preferuje na rozdíl od jiných malých aut prostor v přední
řadě na úkor cestujích vzadu. Místa vpředu je opravdu dost (aspoň v podélném
směru a na výšku), pocitově rozhodně víc než ve Fabii. Docela by mně zajímalo
srovnání s Audi TT nebo VW New Beetle, které mají prostor rozdělený podobně.
S mými skoro 190 cm výšky jsem měl dost prostoru nad hlavou a ani sedadlo
řidiče nemusím mít vzadu až na doraz. Pokud ovšem má za mnou ještě někdo
sedět, tak už je pozice za volantem na hranici komfortu, ale aspoň tu řidiče
do kolene nic netlačí jako ve Fabii. U třídveřové verze jsou bezpečnostní
pásy logicky uchycené hodně vzadu, takže si člověk skoro vykloubí rameno,
než na ně dosáhne. Vůbec netuším, jak si pro pás sáhnou menší lidé, kteří
musí mít sedadlo blíže u volantu.
Interiér je strohý a chudý, auto působí dojmem lépe vybaveného golfového
vozíku. Z interiéru čiší katování kostů, kromě sedadel a části palubky
je všechno maximálně jednoduché. Nejhůře zpracované jsou asi výplně a madla
dveří. Vnitřní zpětné zrcátko působí lacině a nestojí za moc. Materiály
sedadel, středový panel a volant působí ale vcelku kvalitně. Pokud Citigo
chápete jako věc na přesouvání z bodu A do bodu B, tak je vše naprosto
dostačující. Na druhou stranu tu nečekejte nic, na čem by vaše oko spočinulo
s radostí.
K sedadlům nemám ergonomické připomínky, pouze integrovaná opěrka hlavy
nemusí vyhovovat každému. Přední sedadla se dají po odblokování aretační
páčky polohovat proti pružině nebo posouvat, nic víc nečekejte. Sedadla
ale nemají polohovou paměť, ani to u řidiče, což je otravné. Pokud na zadních
sedadlech převážíte třeba tašku nebo kabát, tak musíte po každém nasednutí
sedadlo znovu seřizovat. Nakonec jsem to dělal tak, že jsem si na zadní
sedadlo sahal pro věci raději skrze třetí dveře vzadu.
Budíky před řidičem jsou minimalistické, je zde rychloměr, otáčkoměr
a palivoměr a miniaturní zeleně podsvícený displej s počítadlem kilometrů.
Podsvícení budíků nejde regulovat a ve dne stojí za prd, i když nesvítí
slunce.
Odkládacích prostorů není moc, kapsy ve dveřích, dva držáky nápojů,
cosi ve spodní části středového panelu. Schránka před spolujezdcem je malá,
stejně tak jako kapsy ve dveřích.
Zavazadelník
Kufr po otevření působí dojmem, že je navržený na tři igelitky z Lidlu.
Zdání ale klame, naskládáte do něj docela dost, třeba 15 balíků nápojových
kartonů. Říká se, že rozměry kufru jsou navržené na basu piv, ale to jsem
nezkoušel. V kufru žádný organizační systém není, protože není dost prostotu,
aby šlo něco přepažovat nebo organizovat. Kufr je poměrně hluboký, dvojité
dno by možná nebyl špatný nápad. Po stranách najdete háčky na zavěšení
tašek – docela milé.
Vstupní otvor je malý. Zadní sedadla jdou sklápět (ale jen opěrák),
což vytvoří velký schod. Městochod nemá posuvná zadní sedadla (jako některá
jiná malá auta), takže variabilita je minimální. Zkrátka nic pro chalupáře,
ale na týdenní nákup to stačí.
Motor
Vlastně ani nevím, jaký benzínový motor mně bzučel pod kapotou, ale
psali na něm MPI a v techničku bylo 44kW. Autu uděloval přiměřenou dynamiku,
a pokud jsem jel sám, tak byla jízda i docela svižná. Na dálnici se projevoval
lépe, než taková 1.4 TDI (která hučí jako vysavač) nebo 1.2 HTP (která
nehučí a nejede).
Jízdní vlastnosti
Nečekal jsem zázraky a tak mne Citigo docela překvapilo. Stabilita auta
je dobrá, limitující jsou hlavně ve městě malá kolečka a úzké gumy. U leckterého
kanálu nebo obrubníku si musíte dobře rozmyslet, zda jej přejedete…
Na dálnici jsem najezdil většinu kilometrů. Cestovní rychlost kolem
140 km/h (tachometrových) je naprosto použitelná, auto je v mezích svých
rozměrů přiměřeně stabilní. Vyšší hlučnost asi nikoho nepřekvapí, ale stále
lze ještě telefonovat přes hands-free. Při tachometrové rychlosti kolem
160 km/h (reálně odhaduji tak 130-140, ale podle GPS jsem to neměřil) auto
ještě docela sedí a neplave, ale motor i podvozek jsou už na konci svých
možností. Možná se na stabilitě příznivě podepisuje i překvapivě velká
hmotnost kolem jedné tuny (čekal jsem tak 700kg).
Co naopak zklamalo, je chování auta při brždění. Stačí nepatrně intenzivněji
přibrzdit třeba ze 120 na 80 a auto jde na čumák a máte pocit, že se vás
(neexistující) zadek snaží předběhnout. Tohle šlo nastavit určitě lépe.
Jeden den jsem jezdil i po sněhu. ABS zasahuje poměrně brzo, úzká pneumatiky
snadno ztratí přilnavost. Moje auto mělo nějaké řízení trakce (nebo už
všechna nová auta musí mít povinně ESP?) takže i rozjezdy pod plynem nečinily
vůbec žádné potíže. Moc nevím, jak bych měl zkusit ráno po vyjetí „utrhnout“,
podle rad některých zde citovaných „dopravních expertů“. Asi na to mají
dopravní experti nějaký fígl, o který se s námi zapomněli podělit.
Auto se na sněhu a ledu chová předvídatelně a i po neuklizené silnici
lze v 10cm sněhu jet rozumně kolem 80 km/h (pochopitelně v přímém směru).
S trochou opatrnosti jde i předjíždět řidičky, které jedou „bezpečně“ kolem
30 km/h s o dvě třídy lepšími vozy. V přetáčivém smyku (parkování do protisměru
přes ručku) je auto docela dobře řiditelné plynem. Na sněhu si lze tedy
užít i trochu zábavy, což jsem párkrát vyzkoušel, protože blbnout s dvoutunovým
naftovým sedanem nebo MPV to jaksi není ono…
K citlivosti řízení si nic nepamatuju, tak asi byla normální. Určitě
to nebylo asijsky přeposilované.
Podtrženo, sečteno: podvozek je docela jistý a stabilní, řazení přesné,
ale žádnou zábavu nečekejte. Městošlap nemá ambice být více než jen přibližovadlo.
Spotřeba
Na jednu nádrž jsem ujel cca 550km v režimu město a dálnice 120-140
km/h (tachometrových), což dává spotřebu kolem 6 l/100km. To je ok, čekal
jsem víc.
Co se mně líbilo
Dost prostoru na předních sedadlech
Vhodný motor
Dobré jízdní vlastnosti
Auto je použitelné i na dálnici
Citigo překvapivě dobře svítí
Co mi vadilo
V autě je v noci tma jako v hrobě, protože miniaturní display a pár
podsvětlených tlačítek nedokáže iluminovat interiér vozu. Pokud vám spadne
PETka na podlahu, tak ji nemáte šanci najít. Jako přípatkou výbavu doporučuju
objednat dvě diody po palubovku nebo nějakou simply clever baterku.
Dát na černou výplň dveří černé kličky a ještě na neobvyklé místo, to
není taky moc simply clever. První dny budete potmě otvírání dveří neustále
hledat.
Zadní plato (nebo spíš lišta?) se nezvedá ani nepokládá s víkem kufru.
Než si na to zvyknete, tak ji budete zapomínat ve zvednuté poloze, kdy
potom nic nevidíte ve zpětném zrcátku. To taky není simply clever. Jako
dodatečnou výbavu tedy silně doporučuji klacek nebo koště, abyste plato
mohli položit z místa řidiče – jinak následuje sekvence: zabrzdit, odpoutat,
otevřít dveře, vystoupit, obejít auto, otevřít kufr, sklopit plato, zavřít
kufr, obejít auto, nastoupit, zavřít dveře, připoutat se, odbrzdit, nerozčilovat
se a uklidnit se.
Držák na nápoje máte vpředu pod palubovkou až někde u pedálů, takže
do něj dosáhnou pouze majitelé dlouhých rukou nebo krátkých nohou.
Stěrače jsou hodně mizerné a dělají často velký hluk, přestože se zdají
být kvalitní a přední sklo je prakticky ploché.
V autě nejsou hodiny (aspoň ve výbavě, se kterou jsem jezdil)
Shrnutí
Městochod mne docela příjemně překvapil, je to přibližovadlo použitelné
nejen do města, ale i na dálnici. Kromě Superbu MkI je to asi jediná škodovka,
u které si umím představit, že bych si ji koupil domů. Auto mně osobně
dává větší smysl než třeba taková Fabia a je sním příjemnější svezení než
s podmotorizovanými většími vozy. Tím ovšem neříkám, že za stejné peníze
nedostanete jinde lepší nebo větší auto… Jo, a pokud si rozhodnete koupit
Citigo, tak si nezapomeňte pořídit tu baterku a klacek.
15.02.2014 Dopamin