Komentáře ke článku: Botostroj n.p. (ze dne 14.04.2013, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Nevím zda je soukromé školství škodlivé obecně, ale povím Vám o nějaké soukromé VŠ s Komenským v názvu. Měl jsem na návštěvě kamaráda, který mi pověděl o jeho znímém, který je vyučený číšník bez maturity a nedávno také promovaný mgr. Prý počítal že jej "studium" vyjde na 100, ale že prý dvě ze tří zkoušek dělal v "extra-speciálních termínech s příspěvkem" tak jej to prý vyšlo na 300...
Asi se pravidla změnila a může se na VŠ rovnou po základnce, nebo je to fuk...
|
|
|
Súkromná firma (tj. napr. škola) ti na trhu dodá to, čo zákazník žiada. Ak zákazník žiada titul bez toho, aby sa musel učiť, tak súkromná firma mu to dodá.
Štát vytvoril dopyt po tituloch bez ohľadu na ich pôvod - nemá totiž ako inak ohodnotiť svojich zamestnancov (ako sa pozná dobrý úradník napr. daňového úradu od toho zlého?). Je len prirodzené, že firmy k tomuto dopytu vytvoria ponuku, pretože im to prinesie zisk.
|
|
|
Ano, to máte pravdu. Jen s jakým dopadem jak na celé školství, tak i a to myslím hlavně na školství soukromé. Takové podnikatelské záměry dělají soukromému školství medvědí skužbu. Myslíte že mají takové "ústavy" v ceně i poškození renomé i ostatním soukromým školám a kompenzace pro ně? (upřesňuji že mám na mysli kompenzace pro školy, které se pokoušejí skutečně vzdělávat, ne jen dodávat tolik žádané tituly)
Asi ano, stát... ale vlastně počkejte, netáhne se náhodou vyšší společenský status vzdělaných osob již někdy minimálně od RU? A to byla monarchie, jestli se nepletu. A snad to v té době mělo i opodstatnění.
Pracuji ve velké nadnárodní soukromé firmě a tam se na tituly sakra hledí. Kdybych si titul koupil jako ten číšník + samozřejmě zahrál divadýlko jak je studium náročné, tak mám na platu a v případě ročních prémií (jako ing jsem na takovém místě již 3 roky mohl být) ty peníze dávno zpět a v případě ročních prémií i za o dost méně než rok... A teď bych měl umořenu značnou část hypotéky... Řekl bych slušná motivace si něco takového zaplatit, no ne?
Bohužel pro mne, co je mu to blbé a je tedy "hloupější co nebere", to nepřichází v úvahu.
|
|
|
Ja taky pracuju v (pravda, ne nijak obri) nadnarodni firme s pobockama po celym svete a na tituly se u nas opravdu nehraje ani v nejmensim. Teda ano, pri hledani novych lidi v nabidkach byva mezi pozadavkama VS vzdelani - nicmene ja ho nemam, vyberovy rizeni jsem tenkrat vyhral a nikdo se o mem chybejicim vzdelani ani slovem nezminil.
|
|
|
No, o tom to myslím je. Již delší dobu jsou v inzerátech naprosto nesmyslné požadavky na zájemce o příslušnou pozici. Vrchol jež mi uvízl byl konkurz na uklízečku s VŠ, několika jazyky na úrovni rodilého mluvčí, práce na PC, ... Je to již 7 let, tak jestli trend pokračuje, tak jistě ještě přibyla znalost hry na několik hudebních nástrojů, chůze po vodě, ...
Když jsem dal výpověď v minulé firmě a začal se rozhlížet po jiné práci v oboru, tak jsem koukal jak "tele na nové vrata". Náhodně mě upozornil na jednu pozici jeden známý a tam tedy byl požadavek VŠ nebo SŠ. Zkusil jsem to a vyšlo to. Ale co jsem zkusil před tím, tak téměř nikoho nezajímalo co umím a mám za sebou, ale papíry, diplomy a tak.
I v minulé práci na stejné pozici platili zkušenějším SŠ méně než absolventům VŠ. Mě přidali na rozumný peníz až po svatbě... a pak když jsem odcházel. To byly 3 nové platové výměry ve čtyřech dnech.... No, jo ale taky nejsem vyděrač a mé zásady a rozhodnutí se nedají koupit.
Já vím že ke své škodě.
Nedávno jsem se o tom opět přesvědčil u mobilního operátora při jednání o rozumnějším tarifu pro ženu. Při odchodu z prodejny toho operátora jsem málem hodil šavli sám ze sebe, že jsem podlehl a přistoupil na oblíbenou vydírací hru...
Naštěstí se nedávno ve firmě kde pracuji někdo probudil a spustil akci zaměstnaneckého benefitu s několika SIM pro rodinné příslušníky s cenami jako má firma a tak si operátor mé ženy může trhnout.
|
|
|
Otazka zni, zda ty inzeraty nevypadaji tak jak vypadaji jen proto, aby dotycny nemel obtize s vysvetlovanim Uradu prace, proc nevzal ten odpad, co mu tam poslali a jestli to nahodou neni diskriminace na zaklade veku, puvodu, pohlavi, vzhledu nebo schopnosti.
|
|
|
Je to možné. To zaměstnavatel nuceně musí hledat lidi přes ouřad?
|
|
|
Ne, ale podle nejakeho nesmyslu by mel nahlasovat, ze ma volne konkretni pracovni misto nejprve uradu.
|
|
|
Ono uz neplati, ze zamestnavatel MUSEL shanet zamestnance přes urad, a dokonce bylo "nezakonne" je nabirat na zaklade inzeratu?Je to par let, docela si to pamatuju...všichni na to srali a asi to teda zkrachovalo ta myslenka, nebo ja nevim, ale rozhodne si pamatuju, ze něco takového fungovalo, pac to nase vedeni resilo, jak najit nejake nove zamestnance a z pracaku chodili lidi, co nebyli schopni tu praci vykonávat...
|
|
|
Tyhle opičárny tuším platí hlavně či pouze pro větší zaměstnavatele (podobně jako povinné kvóty pro invalidy apod.).
|
|
|
platí to pro všechny zaměstnavatele. Dříve to bylo tak, že byla povinnost nahlásit volné místo a obsadit ho někým z ÚP, to bylo zrušeno. Dnes je povinnost nahlásit volné místo a potom ohlásit, když je zaplněno. Jsou na to i termíny - myslím do 8 dnů.
skoro nikdo to nedělá. Někteří se poučili, když jim úřad práce někoho poslal. Úřad práce to zatím nijak neřeší, protože není v jejich možnostech donutit zaměstnavatele a vnutit jim libovolného kandidáta.
možná má někdo zkušenosti lepší, ale já jsem zažila když poslali ženu na mytí nádobí, ta chodila do práce zcela nahodile. Když došla, pracovala, ale nikdo nikdy nevěděl, kdy přijde. Každé ráno byla chvilka napětí, zda dorazí nebo zda bude muset někdo jiný nastoupit za ni. Horší bylo, že byl hrozný problém se jí zbavit. Až musel dojít majitel firmy na ÚP a seřvat je, že takhle opravdu ne, ať si ji vezmou zpátky a už nikdy mu nikoho neposílaj. Úřednice z ÚP ho totiž přesvědčovaly, že to není tak zlý, když občas přijde, tak co by ji vyhazoval a ať to s ní ještě zkusí. On řval, že to zkouší půl roku a už na to nemá nervy.
těžko se těm zaměstnavatelům může člověk divit a jestli úřednice seřvalo několik zaměstnavatelů, tak nemají odvahu tlačit na pilu.
|
|
|
a to by na státní škole možné nebylo? A pokud nebylo tak proč? Za peníze je možné pořídit cokoliv a systémy státních škol nebudou zase tak neprůstřelné.
(s tou maturitou tomu moc nevěřím, protože by soukromá škola riskovala, že přijde o akreditaci. A ani k tomu není důvod, protože i maturitní vysvědčení se dá koupit.)
|
|
|
Nevím jak dnes a pravdou je že mám jen tu maturu. A ač jsem chodil na školu, kde někteří z vyšších ročníků tvrdili že "ať děláš co děláš, tuhle školu uděláš" tak realita vypadala tak, že jsme měli docela dost propadlíků či těch co maturitu neudělali..., nebo také těch co ze školy odešli či byli vyhozeni.
Samozřejmě, více středních škol jsem neabsolvoval a také doba se mění...
|
|
|
a že jsem tak smělá, kdy přesně byla ta báječná doba, kdy státní školství bylo prostě bezva. A od kdy nastal ten sestup. Za komoušů darmo mluvit, protože tam se hledělo na dělnické původy a stranickou příslušnost rodičů. Na VŠ se vyučoval marxleninismus, takže nic. Po revoluci jedna změna za druhou, koncepce veškerá žádná a tudíž i složitější vyhodnocení. Ale stejně jako za komoušů i teď po revoluci se v podstatě ví jaká škola je lepší a jaká horší. U středních škol, respektive gymnázií byly dokonce nějaké přehledy v tištěné podobě (v době, kdy šla dcera na střední jsem věděla, která škola je dobrá a která je horší. I učitelé na ZŠ měli přehled.).
|
|
|
Jó pani, to bévalo téhdá ... no kdy, okolo teho plyšáku.
To se sice hledělo, ale i přesto že několika kvalitním jedincům bylo znemožněno studovat co chtěli a naproti tomu několika jedincům studijních kvalit nevalných, zato však dětiček prominentů režimu, tak se domnívám (a ne sám) že celková kvalita produktů tehdejšího školství byla mnohem vyšší.
Jasně, většina si otlačila pozadí o kousek více, než bylo nutno na ideologické nalejvárně.
Ví? Já bych spíše řekl že spíše spekuluje na úrovni agentůry jpp. Žádný rozumný/relevantní žebříček škol jsem neviděl. Dal jsem dítě na údajně lepší základní školu vezdejší a když juknu těch pět let zpět, tak si nejsem jist, že tomu tak je. Zato si jsem jist úplně, že dávám kolem litru/měsíčně, který na ostatních ZŠ rodiče necálujou... A u středních, tam s vyjímkou vysoce hodnoceného gymplu (a také spíše agentura jpp) žádné další údaje nemám. Ale třeba se za ty 4 roky něco vyloupne.
|
|
|
Ano...to se může stát, ale buď to budou občasní jednotlivci (a to samé se jistě děje u některých vyvolených jednotlivců i na státních školách), nebo to bude pravidlo a bude to všeobecně známo. A zeptám se Vás, až budete potřebovat někoho s perfektní znalostí práva...najmete si toho co získal titul v Plzni v letech 2000-2010 ? ....samozřejmě že ne a nebo si ho důkladně proklepnete. No a na takovou školu asi ani studenti nebudou příliš hrnout, takže to dopadne jako s jakoukoliv fabrikou co produkuje šmejdy......
|
|
|
A já se zeptám také: "Opravdu se domníváte, že na Plzeň za chvíli nesedne prach a na ten prach hromada dalších Plzní, Komenských, .... a že si všichni si budou vézt seznamy a věřit tomu že jen medializované aféry jsou ty jediné, které se staly?"
Jak se to "proklepání" dělá? Já nemaje žádné fízlovací vzdělání či praxi to neumím. Musím se spoléhat jen na reference a těch se mi pro všechny případy/profese většinou nedostává. Takže mi většinou zbývá jen dojem/odhad...
|
|
|
Proklepání zpravidla není problém pokud najímáte někoho v oboru, o kterém sám něco víte. Pokud budu já najímat někoho do IT, budu si schopen uchazeče prověřit velmi dobře. Až pokud si budu najímat třeba zahradníka či doktora, budu se více spoléhat na ty reference atd.
|
|
|
To máte samozřejmě pravdu. Pokud půjde o můj obor či o obor příbuzný, pak jistě. Jenže je tolik oborů a ne u všech právě lze nastudovat aspoň tolik, abych něco dokázal zhodnotit, nehledě na obory, kde se těžko dá stát s bičem a sledovat prováděné páce/služby, atd. ostřížím zrakem. Správně jste uvedl třeba doktory... toho zahradníka si po lehké průpravě ohlídám, toho doktora těžko, třeba když jsem v narkóze...
OT: Děkuji, na třetí pokus(nový iPAD) to zabralo. Dva předchozí bohužel byly s již změněným a v záloze uloženým heslem....
|
|
|
Rozdavani titulu neni zdaleka jenom ceska specialita. Vybiral jsem si k sobe do laborky studenty z jedne nejmenovane australske university. U toho prvniho jsem pouzil meritka, na ktere jsem byl zvykly z CZ technicke skoly - tj. ze kdyz byl schopny dostat se az do 4. rocniku s mirne nadprumernymi znamkami, nemuze by uplny blb. Byl. Dodnes nechapu, jak mohl delat zkousky z kvantove fyziky, kdyz neznal uplne zaklady a byl navic tak zdechly.
U druheho studenta jsem byl velmi opatrny a peclive jsem proveroval co umi a jake jsou jeho konkretni vysledky ve studiu. Ten druhy student byl vyborny!
Sveril jsem se se svym zjistenim australanum a bylo mi receno, ze titul v zasade dostane temer kazdy, ale ze se pak zaroven bere ohled na studijni vysledky. Tj. dejme tomu prumernou znamku. V AU se zda se system ustalil na techto parametrech. Pocitam, ze u nas to bude to same. Firmy zacnou kaslat na to ze dotycny ma titul a budou proverovat, co fakticky uchazec umi. Ja uz to tak delam. Nebojim se dat uchazecum pri pohovoru pisemku :-)
|
|
|
Asi máte minimálně u studentů pravdu. Jak se to dělá u lidí 20 let po škole?
|
|
|
Lidi 20 let po skole nemaji potrebu nekde zadat o praci. A pokud ano, jsou neschopni.
|
|
|
To není tak úplně pravda. Stačí aby takový člověk pracoval ve firmě, kerá třeba následkem zazmrdování skončí.
|
|
|
V tom případě se ale o důvodu konce firmy v oboru všeobecně ví a o dobré lidi (navíc s 20 lety zkušeností) se konkurence popere.
Skutečný odborník s praxí si nemusí hledat práci, práce si najde jeho.
|
|
|
Třeba o takové textiláky s praxí by se i teď určitě spousta firem popralo.
|
|
|
:D
To je tedy výrok roku...
Já jsem v době změny zaměstnavatele hledal (pravda asi měsíc) a po nástupu do současné firmy za mnou ještě několik let chodili lidé od z oboru od konkurence, že by o mne stáli..., ale pokud jste technik, zabýváte se svou technikou, pak se nestanete odborníkem pěstováním vztahů a děláním si píárka... To jste pak známý tlučhuba, ale ne odborník. Ale pravdou je že vím i ve svém oboru o lidech co jsou bráni za odborníky, ale jsou jen tlučhubové... a daří se jim.
|
|
|
U cloveka s 20. lety praxe v oboru bych uz nejake pismenka u jmena vubec neresil. Ja beru VS jako jako instituci, ktera ma absolventa naucit ziskavat informace a pracovat s nimi. Ma byt schopny resit problemy a dohledat informace, ktere potrebuje. Aby to fungovalo efektivne, je treba ziskat dostatecny prehled o tom, co existuje a kde "patrat". Tyto schopnosti lze ziskat na vs (a ziskat titul) nebo v praxi (reference). Jsou samozrejme obory, kde je jenom praxe nestaci (napr. medicina), ale je spousta oboru, kde podle me je praxe dostatecna nahrada vs.
|
|
|
To se mi zdá jako rozumný názor, vidím to velmi podobně. Jen s dovětkem, že v době informačních technologií už to není o umění získat informace(pokud nezačne intenzivní cenzura internetu), ale spíše o umění jejich selekce na relevantní a bláboly. Vzhledem k tomu že dnes je spíše informační přetlak plný balastu a šumu...
Ano, jistě jsou zatím obory, jež svá know-how až tak volně nesdílí a proto je nutné absolvovat v případě zájmu jejich studium v nějaké instituci. Protože onen výstupní papír je řekněme svého druhu vstupenka/řidičák do příslušného oborového světa.
Na jednom takovém "řidičáku" pro druhé občas participuji. Posledně neprošli závěrečným testem s velmi mírnými požadavky (alespoň 50%) dva kousci, z nichž jeden se honosí titulem ing.
A to už kolega kurz ořezal na úplné minimum co se musí (materiály, které mohou účastníci volně používat i u zkoušek dozbrojil "nápovědou") a závěrečný test se několik dní v různých obměnách dělá několik dní předem a v každém tom dnu s několika opakováními.... Prostě to dá snad i lehce cvičená opice a přesto..., no nic.
|
|
GAČR a TAČR vynechám, to je zhůvěřilost. RIV je další nesmysl, který má podivná pravidla a navíc zvyšuje byrokracii. Ale EU to žádá a EU to chce, protože si dala za cíl podporu V a V. :-)
AV podle mých informací prodělečná není, naopak bojuje s tím, že o většinu příjmů ji připraví stát. AV se celkem úspěšně zbavila některých pseudovědeckých oborů.
obecně by se školství mělo zbavit státního diktátu a postupně přejít na soukromou bázi. Nejdříve VŠ, potom SŠ a nakonec i ZŠ. Aby šok nebyl tak velký. A především by měla být zrušena povinná školní docházka. Nezajišťuje nic a ještě způsobuje, že musíme platit vzdělávání někomu, kdo o něj vůbec nestojí. Projde školou aniž by na něj vzdělání mělo sebenepatrnější vliv, ale daňový poplatník musí zaplatit všechny náklady na provoz. Pak by se dalo zrušit celé MŠMT a ušetřilo by se. Pokud by tedy nějaký blb nerozhodl o tom, že peníze z kapitoly MŠMT nutně potřebuje třeba Ministerstvo pro místní rozvoj nebo podobná zvrhlost. Nadto by bylo možné zrušit všechny školské odbory na ÚSC.
|
|
|
Tomu tvrzení o AV nejsem zatím ochoten příliš věřit, neboť kdyby tomu tak bylo, pak by prvním zájmem dotčené instituce bylo se od cecku státního odpojit a přejít do nějaké kvazi-soukromé formy existence. Oni už by pro to nějaké ty argumenty dohledali. Protože naopak jsou spokojeně tam, kde jsou, pochybuji o jejich kladném výnosu.
|
|
|
Vezměte si nejlepší ústav Akademie: UOCHB. Díky prodeji svých IP zaplatí státu cca 200 mil. Kč ročně na daních. A od státu dostane cca 200 mil. Kč v rámci rozpočtu AV ČR.
UOCHB vydělává obrovské peníze, které si díkybohu může nechat na svůj další rozvoj (lidé, vybavení, teď nová budova apod). Ale protože je zřizovatelem AV (viz zakládací listina), tak se UOCHB nikdy neosamostatní.
|
|
|
S těmi daněmi to platný argument není, neboť čistě neutrální pozice vůči státu je pořád o kus lepší než pozice toho, kdo je čistým daňovým plátcem. Jinak ale výborná zpráva, bylo by fajn hochy odstřihnout docela a nechat jet po vlastním prkně.
|
|
|
odstřihnout jak? Nechat je začínat na zelené louce? Nebo jim nechat majetek plus nějaký výnos z patentů a práv? Protože i kdyby se dnes odstřihli, tak výnos z jejich předchozí činnosti dál poplyne státu, takže žádný důvod se trhat.
|
|
|
Klidně jim na cestu dát i jeden dva rozpočty do tlumoku, ale ať už jdou se svým bádáním za cizí do řiti.
|
|
|
Já také ne. Už jen proto, že AV si kousek za Prahou realisuje projekt BIOCEV, na který má jít mimo dotace 0,8 mld.Kč. O kus dál je ELI + HILASE - mimo dotace cca 1,3 mld.Kč. To je jen investice, kolik bude stát provoz, o tom se mlčí. A že vícenáklady budou a na ně dotace nebude, je všem asi také jasné.
|
|
|
To by mě také zajímalo. Očekávám podobný scénář jako ve Španělsku, kde vybudovali velká centra a teď tam nikdo není, protože není na provoz a samo centrum si na sebe nevydělá.
Navíc ty granty z EU na nové ústavy vyžadují samofinancování po jisté době a může se stát, že se budou peníze vracet.
|
|
|
Zatím je to sluníčkový. Ale co jsem se o tom bavil s kamarádem (kdysi dělal také ve výzkumu), tak největší problém budou lidi. Jen BIOCEV jich má zaměstnat 600 (dejme tomu, že zkoumat bude třetina). Úvaha je prý taková, že se budou vracet ti, co odešli za hranice. Dost se tomu smál.
Tady už je také jedno takové povedené dílko - Technopark Pardubice. Tam se jeden čas mluvilo i o exekuci.
Jo naplánovalo se bádání a nikdo bádat nechce:).
|
|
|
problém je v rozdělení peněz. Je hromádka provozních, hromádka mzdových a hromádka investičních. Provozní nejsou, mzdové nejsou, investiční jsou a je třeba je utratit, protože někde kolem státu běžela informace, že investovat je bezva, tak se tedy investuje. :-(
v EU/Bruselu je to trochu lepší tam jsou jen dvojí provozní včetně mzdových a investiční. Ale taky nic moc. Taky jim někdo navrkal, že investovat je bezva pro ekonomiku, tak se tedy investuje.
|
|
|
proč by měla být GAČR zhůvěřilost?
Slyšela jste někdy o základním výzkumu?
|
|
|
To je ta věc, která si na sebe nevydělá.
|
|
|
o základním výzkumu jsem slyšela, myslíte, že bez GAČR by to nešlo? A myslíte, že bez hodin se zastaví čas?
|
|
|
Já bych si dovolil rozdělit otázku GA ČR a TA ČR na dvě samostatné diskuse,protože obě grantovky jsou zcela odlišné, i když sídlí ve stejné budově.
Situace v GAČR je taková, že můžete podat jediný grant ročně a šance je hluboko pod 20%, tudíž smůla. Ale je to jediná možnost, jak získat peníze na základní výzkum.
Co mě trápí a co mě taky kromě výšeuvedého a dalších věcí donutilo odejít z Čech, je fakt, že vedení GAČR je Matějů, což je podle mého názoru zmrd non plus ultra. O to více nechápu, proč tam sedí Höschl a donedávna také slušný člověk Gaš.
TAČR je stejná blbost jako MPO granty. Plýtvání peněz.
|
|
|
Ty jo, co vam ten Mateju tak strasneho provedl? :-)
|
|
|
Zaujala mne Vaše pasáž o AV. O jaké pseudovědecké obory míníte? Mě přijde že minimálně jeden tam stále je a má relativně nový ... obor. Já mám na mysli konkrétně Sociologický ústav AV a ten nový obor je Gender.
http://www.soc.cas.cz/
Podívejte jak jse genderově vyvážený a od posledně se docela rozrostly. Radost pohledět:
http://www.soc.cas.cz/departments/cz/4/42/Gender-sociologie.html
|
|
|
máte pravdu, vycházela jsem z toho co bylo dříve, kdy se AV pokusila přesně takových pseudooborů zbavit a nechat si opravdu jen vědu. Částečně se jim to povedlo, ale koukám, že už jsou zase na cestě zpět.
|
|
|
No, já jsem toho názoru, že dokud mají na takovéto "taky vědy" tak jsou zbytečně předotovaní...
|
|
|
jsou, předotovaných resortů je, vlastně asi všechny. Jenže kdo dnes dobrovolně řekne, nám už nic nedávejte my máme dost? Každý raději vymyslí nebo obhájí další nesmyslnou pseudočinnost.
stejně jako ministři, nikdo z nich neřekne, mám zbytečně plný úřad lidí k ničemu, propustím je, přestanu s blbostmi a prostředky ze své kapitoly vrátím do SR. To nikdo neudělá už jen z toho důvodu, že by si pod sebou podřezal větev a také proto, že je mu jasné, že po takových penězích radostně skočí někdo jiný.
|
|
|
To je nový mančaft do něčeho ve stylu Pirelli kalendáře?
|
|
|
|
Když se trochu poodhalí a naaranžují...
|
|
|
Poodhaleny již zcela jistě byly - vzadu na lebkách během lobotomického zákroku (doufám, že TO nikdo nevyfotografoval)
|
|
|
Spíš ve stylu volebního kalendáře veverek, ale ani na ten myslím nedosahuji, co si matně pamatuji.
|
|
"Dle ČSÚ k roku 2010 téměř studovalo na vysokých školách téměř 400 tisíc osob, což odpovídá 27 procentům populace mezi dvacátým a devětadvacátým rokem. Jelikož studium výrazně prodlužuje, anebo doktorské studijní programy navštěvuje, pouze menšina, pak se blížíme ještě mnohem většímu podílu studentů vůči celkové populaci mezi dvacátým a čtyřiadvacátým rokem věku."
vs
"Hrozí, že zanedlouho začnou univerzity navštěvovat lidé podprůměrné inteligence (kterých je kupodivu celá polovina populace) nikoliv jako výjimky, ale jako pravidlo."
Vzhledem k předpokladu z prvního odstavce je ovšem druhý odstavec nikoli riziko ale realita.
|
|
|
To v tom tedy nevidím, ani prakticky se mi to nezdá být ještě obvyklé. Ale blíží se to, bezesporu.
|
|
|
Je potřeba si uvědomit, že pokud rozložení inteligence jedinců znázorníte Gaussovou křivkou, vezmete v potaz informaci že zhruba 44 % lidí ve věku 20-24 let studuje VŠ, pak to neznamená, že stačí udělat čáru oddělující 44 % vpravo od těch 56 % vlevo, a prohlásíte že "ti vpravo studují VŠ". Tak to prostě není.
Navíc lze předpokládat, že i část těch kteří jsou v těch "zbývajících" 56 % tu VŠ zkoušelo studovat.
|
|
|
Aha, tak v spor je tedy pouze o interpretaci "nikoliv jako výjimky, ale jako pravidlo". Pořád ještě drtivá většina studentů alespoň od druhého semestru a dále patří mezi těch chytřejších padesát procent.
Kde jste prosím vzal cifru 44? Já jsem přávě dohledal pouze těch 27 procent mezi 20-29 léty. V duchu jsem ČSÚ proklínal, neboť se mi zdálo, že tenhle způsob podání zlé noviny je od nich cílený. Spíš jsem ale jen špatně pátral, zdá se.
|
|
|
Já si pamatoval nějaký údaj s tím, že tam bylo přímo uvedeno 20-24 let, takže do google:
"20-24 let" studují vysokou školu site:czso.cz
Dostanu se do dokumentu kde je počet osob 20-24 i počet osob studujících. A koukám že pro 2010 to je skoro 47 %.
Co je ovšem docela brutalitka je podívat se na ten poměr:
2003: 211,8 / 755,7 = 28,0 %
2004: 230,1 / 725,7 = 31,7 %
2005: 244,2 / 702,2 = 34,7 %
...
2008: 304,2 / 702,3 = 43,3 %
2009: 313,5 / 705,4 = 44,4 %
2010: 325,1 / 697,3 = 46,6 %
Lze předpokládat, že v roce 2012 už bylo 50 % pokořeno...
|
|
|
Ono to asi teď na chvíli bude růst pomaleji, jelikož počty studentů jsou už tak vysoké, že se to konečně začalo omezovat i byrokraticky. Další výrazný růst příjde tehdy, až poklesne počet studentů v daném populačním ročníku při stejných absolutních počtech přijatých, na něž jsou nastaveny rozpočty fakult.
Jinak z vlastní zkušenosti mohu říci, že důsledek je přesně ten, který by se dal očekávat. Co jsem při svém studiu někdy kolem toho roku 2003 dělal s kolegy já, to dnes bývá pro studenty neřešitelný rébus (a my jsme zas koukali, co šlo v devadesátých létech). Dnes jsem na druhé straně barikády a rok od roku musíme snižovat standardy...už ani nemohu po žácích třetího ročníku chtít, aby uměli číst anglický text.
|
|
|
Tak zase netřeba sklouzávat k tomu výroku z nějaké egyptské desky 2000 let př. n. l. Ono to sice svádí k tomu hodnotit výuku na základě toho, jak málo toho dnešní mladý ví o nějakém bzumbukulu, zatím co vy jste se musel učit podstatně víc, a váš děda je v bzumbukulu úplně kovanej, ale realita je taková, že během vašeho studia se o žumbobambo sotva někdo zmínil jako o horké novince, a váš děda o tom samozřejmě za studií nemohl ani slyšet.
Ono to samozřejmě sklouzává k tomu, že člověk toho ví čím dál míň o čím dál víc věcech, ale fakt taky je že dnes se daleko víc řeší materiály, je potřeba řešit částečně často i nějaké prolínání s ekonomií, právem...
|
|
|
Výše uvedená angličtina mi nepřipadne být ničím neužitečným, nebo nadměrným detailem.
|
|
|
To ovšem není o "snižování laťky" ani o rozšiřování záběru, ale čistě a jen o bezpáteřnosti kantorů, kteří to nechávají prolézat.
Stačí se podívat na jakoukoli zahraniční konferenci kde přednáší čeští studenti technických škol. Přestože valná většina z nich má angličtinu od 7. třídy ZŠ, na konferencích dokáží sotva odkoktat co si připravili, a na dovolenou jedou s cestovkou protože po těch 3+4+5 letech škol s angličtinou si neumí ani objednat jídlo.
|
|
|
Uplný pitomce bych protáhl vejškou pro jistotu dvakrát. Civilizace má jistý nároky na občany a ty prachy se daj brát jako prevence blbosti. Jeden blbec dnes dokáže spáchat mnohem víc škody jak za Marie Terezie a to už tenkrát věděli že je třeba je nějak řešit.
|
|
|
Uplný pitomce bych protáhl vejškou pro jistotu dvakrát.
Nemám nic proti.... pochopitelně za předpokladu, že jim to zaplatíte a přesvědčíte je, aby tam dobrovolně šli.
Civilizace má jistý nároky na občany a ty prachy se daj brát jako prevence blbosti.
Je-li někdo úplný pitomec, tak:
1/ těžkou vejškou neproleze ani jednou (prostě nedá zkoušky).
2/ lehkou vejškou může prolejzat kolikrát chce a zůstane pitomcem.
Toť můj názor. Proto bych žádné blbce ničím neprotahoval a už vůbec nic jim neplatil; na druhou stranu máte-li jiný, klidně to proveďte, nechcete-li po mně, abych se na tom podílel.
|
|
|
Idealy jsou pěkná věc ale tam venku čeká džungle a hradby jsou hodně tenký.
|
|
|
Nevím, o jakých hradbách mluvíte.
|
|
|
Protože si asi nevytáhl zadek z Evropy. Představ si třeba kulturu Chánova na 70% republiky a 2% Urzů filozofujících nad vínem někde za třímetrovou betonovou zdí. A co teprv nová generace Urzů s hodnotovym žebříčkem formovanym mezi těmi 70%.
|
|
|
Pokud protáhnete obyvatele Chánova 2x vysokou školou, dosáhne inteligence Urzy?
|
|
|
Ja nevim, ale me ten ustepacny stripek "agentury byly schopné dopravit člověka do kosmu i na Měsíc, třebaže to bylo zhola zbytečné a tytéž peníze by bývaly přinesly mnohem větší užitek v jiných odvětvích" prijde jako cista provokace, ktera ve skutecnosti neni myslena vazne.
Temer kazdy, kdo ma do prdele diru, vi, ze z kosmickeho vyzkumu vzesel teflon. Nyni jsem se dozvedel, ze to tak neni, zato jsem se dozvedel toto: http://en.wikipedia.org/wiki/NASA_spin-off_technologies
Jinak s clankem castecne souhlasim, ale tenhle kec me teda vazne prinutil reagovat.
|
|
|
Je to pochopitelně blábol - vedlejších dopadů vesmírného programu je spoustu, což zřejmě autor v rozohnění poněkud pozapomněl..:-))
Stejně tak nejde např. v základním výzkumu kvanitifikovat výsledky na základě krátkodobých ekonomických ukazatelů (tj. otázka "a vydělá si to na sebe?" je naprosto mimo), protože reálné dopady jsou až ve výzkumu aplikovaném (který ale z toho základního vychází).
|
|
|
Jé, třeba pohádka o tom, jak NASA vděčíme za teflon a suché zipy tu už dlouho nebyla.
Ano, někteří soukormí investoři budou požadovat okamžitý zisk a preferovat aplikační výzkum, ale jiní zase budou investovat do výzkumu základního, kde je menší pravděpodobnost úspěchu, ale zase vyšší potenciální zisk. Nehledě na to, že pokud nebude základní výzkum financovat vláda z nakradených peněz, budou základní výzkum (muset) financovat i ti, kteří chtějí krátkodobě vydělat (aby měli na čem stavět).
|
|
|
Tady ovšem narážíme na výzkum vyvolaný potřebou a výzkum pro budoucí potřebu. Řada materiálů pro kosmický program měla v začátcích nulový význam pro běžné aplikace a jejich vývoj byl vyvolán právě specifiky kosmických aplikací - a my si prostě nemůžeme být jisti, že by se někde vývoj ubíral stejným směrem bez tohohle požadavku.
Když půjdeme úplně do základů, tak bez německého kosmického programu nemáme ani americký a ruský program (oba stavěly na základě nemeckých výzkumů a V-2), a napadlo by vůbec někoho budovat rakety, když se v civilním životě prakticky k ničemu nehodí? A jsou kurevsky drahé - program V-2 stál německo takové množství prostředků, že by se dal považovat za jeden z důvodů jejich porážky. Stejně tak nosiče se nevyvíjely jen tak pro radost kosmonautů. ale jejich sekundárním účelem byla doprava hlavic na nepřítele.
Každá technika potřebuje pro to, aby se rozšířila, kromě toho kdo jí vymyslí i toho, kdo jí bude potřebovat. Hezký nápad byl papinův hrnec, jenže v době, kdy ho vyvinul, ho nikdo nechtěl.
|
|
|
Ano a kdyby se do toho ne...l stát, tak dnes třeba nemáme komunikační družice, ale zato jsme mohli například mít optické komunikační sítě o dvacet let dřív. Nebo jsme dnes místo pár zapíchnutých vlaječek na Měsíci mohli mít lék proti rakovině.
|
|
|
Hlavne ne lek proti rakovine. To uz by davno cela Euroamericka civilizace ekonomicky padla. Ackoliv, to je mozna to, co vlastne chcete, ze. Aby z popela povstaly nove, lepsi formy samospravy.
Obecne nejsem priznivcem prehnaneho badani v medicine. Lidi je jako sr...no hodne. Jsou podle me dulezitejsi odvetvi kam lit prachy, primarne vyreseni energeticke otazky. Ale to je muj soukromy nazor...
|
|
|
Tedy, nesouhlasím s vaším názorem ohledně sraček, ale sdílím s vámi skepsi ohledně přehnaného vývoje léků. Teď si trochu zapřeháním, ale skoro mi připadá, že na každý nově objevený lék připadnou dvě nově objevené nemoci.
Navíc spousta léků má natolik závažné vedlejší účinky, že jejich celkový přínos je diskutabilní.
Když už někam "lít" veřejné prachy, tak IMHO ne jinam, než do armády.
|
|
|
Ach jo. To byl jen příklad. Taky to mohlo být něco úplně jiného, co ani jednoho z nás nenapdane.
Proč by měla civilisace ekonomicky padat kvůli výzkumu léků? Pokud se do toho nebudou s..t státy a přesměrovávat do tohoto oboru peníze, které tam lidé dobrovolně nedají, nevidím v tom problém.
|
|
|
Krutoprisnej hustak, koukam. Vzhledem k tomu, jak moc jsou nadorova onemocneni rozsirena, tak je spise jen otazkou casu, kdy si mantru "lidi je na svete jako sracek", budes moct vychutnat na vlastni kuzi. Preju ti dlouhou a nerusenou zabavu!
|
|
|
Mlc, exote. Sam jsi tu pred nedavnem sermoval zeleninou, tak aspon zachovej tvar.
|
|
|
a tebe se to dotklo, protože ses v tom poznal? jé, to mě nemrzí...ani trochu 8o)
|
|
|
to je odvážné tvrzení. Zastáváte tento názor i ohledně svých blízkých a známých? Totiž lidí je jak sraček a rakovinu netřeba léčit? A ti blízcí a známí o tom vědí? Měl byste jim to říct, aby pak věděli, jak se zachovat, kdybyste si náhodou vytáh černýho petra vy. :-)
|
|
|
Vážně? Kdo mluví o teflonu, já ho nezmiňoval. Viz výše odkaz kolegy, mrkněte se třeba na tu blbou wikipedii – fakticky Vám to nestačí?
Vy toho jinak o základním výzkumu moc nevíte, není-liž pravda? Problém základního výzkumu z hlediska nějakého hodnocení je, že:
- dost dobře nemůžete kvantifikovat přínosy a potencionální rizika, protože se pohybujete v oblasti, kde dost dobře nemůžete výzkum zacílit – tj. máte jistou oblast, ve které se pohybujete, ale ta oblast je natolik komplexní, že nejste dost dobře schopen kvalifikovaně posoudit, co a zda z toho něco vypadne
- už vůbec nejste schopen časově stanovit rámec – můžete mít super objev v základním výzkumu, ke kterýmu např. ale technologie ještě vůbec nedospěla, nebo společnost k němu nedospěla (viz klonování)
- vůbec mám takový trochu dojem, že spíš si pletete různé úrovně aplikovaného výzkumu, než základní a aplikovaný výzkum
Jinak nějak nechápu, vůči čemu máte výhrady. Nepíšu nic o tom, že základní výzkum je nebo měl by být doménou státu. Zpětně hodnotit vesmírný program jako „zhola zbytečné“ bylo od autora s prominutím pitomé, oba dva nejspíš tušíme, že to napsal jenom proto, že něco takovýho podnikl stát a ne soukromník. Jestli autor napíše, že to bylo „zhola zbytečné“, tak bych ho tímto požádal o jakousi relevantní analýzu, proč to bylo zhola zbytečné, případně že případné benefity značně převýšily náklady do toho vložené. (což je pochopitelně hypotetickej nesmysl, ale tím spíš bych se podobných komentářů o zbytečnosti zdržel)
|
|
|
Za teflon se omlouvám, já jen že ten je jeden z nejčastějích příkladů. Ta stránka je dost zavádějící, protože většina tam uvedených věcí nemá nic společného s objevy a základním vývojem, ale spíše s využitím a „pokračovacím vývojem“. Tj. například LEDky byly vyvinuty v padesátých letech, během let šedesátých byly komerčně dostupné a NASA pouze přispěla k jejich širšímu využití a zadotovala některá vylepšení. Podobně infračervená zařízení pro měření teploty a další tam uváděné věci. Část těch záležitostí navíc NASA řešila v rámci vojenských programů pro armádu atd.
Ano, já toho o základním výzkumu moc nevím. Uředník či politik, který rozhoduje o financování základního výzkumu dnes je na tom lépe? Že je něco složité znamená, že se to musí dotovat? Už jsem tu několikrát psal, že základní výzkum má sice nízkou pravděpodobnost objevu něčeho snadno zpeněžitelného, ale na druhé straně pokud se to povede, potenciální zisky jsou velké. Pokud budou chtít badatelé bádat a seženou si na to soukromé mecenáše, nechť bádají.
K čemu je dobré narvat enormní prostředy k vývoji něčeho, co bude sto let čekat na uplatnění? Není lepší utratit ty peníze za řešení našich aktuálních problémů a super hyper vynálezy přenechat našim potomkům, kteří je budou umět i využít?
Vesmírný program bych neoznačil jako „naprosto zbtečný“, ale spíše jako utrácení peněz, které mohly být s vysokou pravděpodobností (samozřejmě ne se 100% jistotou) utraceny daleko efektivněji.
|
|
|
Tj. například LEDky byly vyvinuty v padesátých letech, během let šedesátých byly komerčně dostupné a NASA pouze přispěla k jejich širšímu využití a zadotovala některá vylepšení. Podobně infračervená zařízení pro měření teploty a další tam uváděné věci. Část těch záležitostí navíc NASA řešila v rámci vojenských programů pro armádu atd.
Jistě – to je obecně problém veškerých technologií, že jejich vývoj je povětšinou kontinuální, takže určit jejich pravý prvopočátek je problém – vcelku jsem tím jenom chtěl říct, že přínosy vesmírného programu tu jsou a nejsou bagalizovatelné.
Abych řekl pravdu, tak ta diskuze je je taková dosti hypotetická. V tomhle okamžiku se bavíme prakticky o fiktivní situaci, která by nastala v okamžiku, kdy by stát do výzkumu nezasahoval vůbec (potažmo by vůbec neexistoval). Jak by se potom jednotlivé instituce chovaly v otázce výzkumu, zda by došlo k většímu rozvoji, nebo naopak útlumu, je opravdu silně diskutabilní a domnívám se, že na to není nikdo schopnej odpovědět. Tj. srovnávát fiktivní scénář s realitou za podmínek, kdy si vůbec nedokážeme představit dopady takového scénáře, dost dobře nejde.
K čemu je dobré narvat enormní prostředy k vývoji něčeho, co bude sto let čekat na super hyper vynálezy přenechat našim potomkům, kteří je budou umět i využít?
Ano, to je typickej problém – problém, kterej ale nemůžete postihnout. Vztáhneme to k onomu vesmírnému programu, OK? Vývoj vesmírného programu vedl k obrovským skokům nejenom ve výzkumu, ale i v technice jako takové (některé technologie lze provádět a zkoumat za stavu beztíže, materiálové inženýrství, vývoj letadel apod.). Obrovský problém vesmírného programu nebyl v jeho realizovatelnosti a paradoxně ani ve finanční náročnosti – v kontinuálním pohledu je vcelku zřejmý, že tenhle výzkum a jeho dopady se poměrně rychle přenášely do praxe (z hlediska časového např. do cca 10-15 let), ale spíše z hlediska politického a hlediska psychologického. Pokusím se to trochu rozvést. Vesmírný výzkum byl tlačen zejména v období studené války. Po jejím skončení tento víceméně „politický“ konflikt skončil (na obou stranách, ale z různých důvodů) a tím skončil i tlak na vesmírný výzkum jakožto „záležitost strategické důležitosti“. Přitom je zcela zřejmé z předpokladů, které NASA zveřejnila, jak by tento výzkum mohl pokračovat (za předpokladu stejné rychlosti vývoje) a jaké by měl předpokládané přínosy. Jenže všechny tyhle předpoklady jsou pouze jakési hypotetické náhledy, jak by to asi mohlo vypadat. Když to napíšu zjednodušeně – kdyby vesmírný výzkum pokračoval, tak jsme mohli např. dnes mít bezpečný a čistý zdroj energie místo jádra – nebo by taky mohla být Země zdevastovaná jaderným konfliktem. Prostě nevíme, ani nemůžeme vědět. U výzkumu (zejména u toho základního) může bez problému nastat to, že „čirou náhodou“ kápnete na něco, co třeba s problematikou nemá vůbec nic společného – ale bude to znamenat obrovský průlom, který naprosto může změnit situaci.
Vesmírný program bych neoznačil jako „naprosto zbtečný“, ale spíše jako utrácení peněz, které mohly být s vysokou pravděpodobností (samozřejmě ne se 100% jistotou) utraceny daleko efektivněji.
No, mohly a nemusely být – opravdu v oblasti výzkumu, jeho dopadů/přínosů/negativ to nemá smysl příliš hodnotit. Prakticky vždycky jde všechno udělat o něco líp, ne? Mimochodem, v tomhle duchu pokládám slovíčko „efektivnost“ za poněkud kontraproduktivní, protože o jaké efektivitě se vlastně bavíme? A jak ji měřit a srovnávat?
|
|
|
Autor si pochopitelně byl vědom "faktů", které zde kupříkladu i Vy hájíte, jednoduše je odsunul stranou jako nesmysly. Podnikatelé jsou schopni ocenit nejen krátkodobý, ale stejně tak i dlouhodobý přínos. Že poslat člověka do kosmu jim jako přínosné nepřipadlo, to není jejich chybou, ale důkazem jejich rozumu, jak zde JJ dokládá.
|
|
|
Jak se to má správně dělat se lze dočíst např. v (mimochodem výtečné) povídce Muž, který prodal Měsíc (The Man Who Sold the Moon) od R. A. Heinleina. Vřele doporučuji.
Pro ochutnání úryvek:
... Harriman byl doveden do kanceláře prezidenta společnosti Moka-Coka („Naše Moka chytne každýho cvoka“ – „Pijte koku – to je, panečku, lift!“) Zastavil se ve dveřích, nějakých dvacet stop od prezidentova psacího stolu, a rychle si na klopu připevnil asi dva palce široký knoflík.
Patterson Griggs k němu zvedl hlavu. „Ale; to je opravdu čest, D.D. Pojďte dál a...“ náhle se zarazil a jeho výraz se změnil. „Proč nosíte tohle?“ vybuchl. „To se mne snažíte rozčílit?“ „Tohle“ byla ona dvoupalcová placka. Harriman ji sundal z klopy a strčil si ji do kapsy. Byla to reklamní placka jasně žluté barvy; přes ni byl černými písmeny vytištěn znak 6+, obchodní značka jediného vážného konkurenta společnosti Moka-Coka.
„Ne,“ opáčil Harriman, „ačkoli vám nevyčítám, že jste se rozčílil. Jak jsem tak viděl, nosí tyhle hloupé placky dobrá polovina školáků. Ale přišel jsem vám dát přátelskou radu, ne vás hloupě rozčilovat.“
„Co tím myslíte?“
„Když jsem se ve dveřích zastavil, abych si připíchl tu placku na klopu, měla právě tentýž rozměr – alespoň z vašeho pohledu – jako Měsíc v úplňku, když se na něj díváte večer ze zahrady. Nečinilo vám potíže přečíst, co na té placce je, že ne? Já to dobře vím; ječel jste na mě ještě dřív, než jsem stačil udělat první krok dovnitř.“
„A co s tím?“
„Jak by vám bylo – a jaký dopad by to mělo na vaše obchody – kdyby to „šest plus“ zdobilo místo dětských svetrů měsíční kotouč?“
Griggs si to nechal projít hlavou a pak potřásl hlavou. „D.D., nedělejte hloupé vtipy. Mám dneska těžký den.“
„Já to myslím vážně. Jak jste možná zaslechl mezi lidmi, stojím za tou chystanou výpravou na Měsíc. Mezi námi, Pate, je to docela nákladný podnik, dokonce i pro mne. Před pár dny za mnou přišel nějaký chlapík – nebudete se zlobit, když o jménech pomlčím? Dovedete si to jistě představit. Tak tenhle chlapík zastupoval svého klienta, který ode mne chtěl koupit práva na reklamní využití Měsíce. Věděl, že náš úspěch není zcela zaručen; povídal ale, že jeho klient je to riziko ochoten podstoupit.
Zpočátku jsem nechápal, o čem to mluví; připadalo mi to příliš neuvěřitelné. Pak jsem si myslel, že si ze mne střílí. Potom jsem byl chvíli v šoku. Podívejte...“ Harriman vytáhl velký list papíru a rozložil jej na Griggsově stole. „Všimněte si, že pomocná zařízení jsou rozmístěna kolem středu Měsíce – nebo toho místa, jež se z našeho pozemského pohledu středem jeví. Osmnáct raket plných výbušnin vyrazí do osmnácti směrů – jako paprsky kola, ale poletí do pečlivě vypočítaných vzdáleností. Pak narazí do povrchu Měsíce a pyrotechnické bomby, které nesou, explodují, přičemž rozmetají jemně mletý černý uhlík do pečlivě vypočítaného směru i vzdálenosti. Jak jistě víte; Pate, na Měsíci není vzduch – a jemný prášek se dá vrhat na velkou vzdálenost stejně snadno jak třeba oštěp. A tady je výsledek celé operace.“ Obrátil papír; nacházela se tam velká a jasná fotografie Měsíce. Přes ni byl velký, silnými čarami vyvedený symbol z temné černi: 6+.
„Takže odtud vítr vane – ti hajzlové!“
„Ne, ne, to jsem neřekl! Je to však dobrá ilustrace toho, o čem jsem mluvil. Šest plus jsou jen dva jednoduché symboly, které se dají snadno namalovat na měsíční kotouč.“
Griggs zíral na ten gigantický reklamní štít. „Nevěřím, že to bude fungovat!“
„Seriózní pyrotechnická firma se zaručila, že bude – za předpokladu, že dokážu na místo dopravit její materiál. Koneckonců, Pate, doprava na dlouhé vzdálenosti nevyžaduje na Měsíci ani pyrotechnické rakety. I vy sám byste tam dokázal hodit baseballovým míčkem několik mil daleko – pochopte, je tam velmi nízká gravitace.“
„To lidé nikdy nepřipustí. Je to svatokrádež!“
Harriman posmutněl. „Kéž byste měl pravdu. Ale jak vidíte, lidé si zvykli i na reklamní nápisy na obloze – i na videoreklamy.“
Griggs si skousl ret. „Pak opravdu nevím, proč jste přišel za mnou,“ vybuchl. „Moc dobře víte, že název mé firmy se na tváři Měsíce objevit nemůže. Písmena by byla příliš malá, než aby se dala přečíst.“
Harriman přikývl. „A to je přesně ten důvod, proč jsem přišel za vámi. Pate, ani mně se ten obchod nelíbí – nepřenesu ho přes srdce. Dělá se mi nanic, jen když si pomyslím, že nějaký ničema chce udělat z Měsíce reklamní tabuli. Jenže ti lumpové se nějak dozvěděli, že jsme ve finanční tísni. Přišli za mnou ve chvíli, kdy si byli jisti, že jim budu muset naslouchat.
Vypoklonkoval jsem je. Slíbil jsem jim odpověď ve čtvrtek. Pak jsem šel domů a strávil nad tím bezesnou noc. Někdy k ránu jsem si vzpomněl na vás.“
„Na mne?“
„Na vás. Na vás a vaši společnost. Koneckonců, prodáváte dobré výrobky a potřebujete pro ně dobrou, slušnou reklamu. Napadlo mne, že jsou i jiné způsoby, jak propagačně využít Měsíc, aniž by ho člověk musel poskvrnit nápisy. Co kdyby si řekněme vaše společnost koupila tutéž licenci, ale veřejně by slíbila, že ji nikdy nepoužije?
|
|
|
Promiňte, ale oba dva nejspíš dobře víme, že velký rozvoj vesmírného programu stejně jako myšlenky „první člověk ve Vesmíru/na měsící“ vzešly spíše z politických důvodů, že? Navíc nechápu, co myslíte „fakta, které hájím“. Zkuste schválně rozebrat můj příspěvek a trochu to rozebrat, protože jaksi nevidím nic, vůči čemu se chcete vymezit.
- vedlejší dopady vesmírného programu existují a je jich hodně – FAKT
- základní výzkum nelze kvantifikovat na základě krátkodobých ekonomických ukazatelů – FAKT
- reálné dopady jsou ve výzkumu aplikovaném – FAKT
- označení autorova výroku jako „blábol“ – jaksi na základě čeho se tak autor rozhodl? Má snad nějakou cost-benefit analýzu, která shrnuje náklady a vzešlé benefity, potažmo jejich finanční přínos? Nebo je autor jasnovidec, který prostě VÍ, že to bylo „zhola zbytečné“? Mám trochu techničtější myšlení, takže mám ve zvyku se spíš rozhodovat a vykládat věci na základě jakýchsi relevantních faktů (které můžou být pochopitelně zpochybnitelné, ale pak by dotyčný měl mít protiargumenty). Argumentace v duchu "udělal to stát=automaticky špatně" je prostě zaslepenost - ale totální.
Nikde nic nepíšu o tom, že se soukromé firmy nemůžou věnovat
základnímu výzkumu – ve skutečnosti se mu v některých oblastech věnují (i když je pravdou, že většinou spíše až v trochu pokročilejším stádiu a i tehdy jsou podporované státem). Hypotetický scénář, co by se stalo, kdyby tu stát nebyl a všechno bylo soukromé můžeme brát jako hardcore sci-fi, ale rozhodně nemůžete předvídat, jak by se situace vyvíjela (naivní iluze, že by se každej choval racionálně a ekonomicky, je asi trochu mimo mísu, ne?)
Cynicky bych mohl psát o tom, že nejvíce objevů a výzkumu bylo provedeno v době válek, který vedou spíš státy, než jednotlivci, ale to víte nejspíš sám...:-))
|
|
|
- kosmický výzkum něco stál a to něco by přineslo jinde více užitku, FAKT
- základní výzkum je eufemismem pro výzkum, který se neumí zaplatit, jeho financování z daní je proto škodlivé, jelikož odvádí prostředky z využití mnohem důležitějších, FAKT
- mnoho základního výzkumu nemá využití vůbec žádné, tedy řeč je spíše o reálných nedopadech, FAKT
- analýzu o cizích penězích nedělám, nechávám to na dotyčných, a jsem silně alregický na ty, kdo do cizích kapes takto šmatají
Výroky o tom, jak je důležité podporovat základní výzkum, to je pouhá propaganda skupin, které z toho žijí. Aby to bylo jasné, stačí si položit otázku, KOLIK toho základního výzkumu vlastně má být státem financovaného, a pokusit se poctivě na ni odpovědět.
|
|
|
kosmický výzkum něco stál a to něco by přineslo jinde více užitku, FAKT
Kde jinde a jak více?
základní výzkum je eufemismem pro výzkum, který se neumí zaplatit, jeho financování z daní je proto škodlivé, jelikož odvádí prostředky z využití mnohem důležitějších, FAKT
A zase - co jsou to ty "mnohem důležitější věci"? Nasycení hladovějících? Světový mír? Ekologickej dvoutakt? Tank do každé domácnosti?
mnoho základního výzkumu nemá využití vůbec žádné, tedy řeč je spíše o reálných nedopadech, FAKT
Tady to mi připomnělo, jak si s kamarádem občas děláme srandu, že by se v CERNu mohli konečně vy*rat na kvarky a podobný nesmysly a vyzkoumat ten hyperpohon, páč já už vážně chci postavit ten Star Destroyer (on chce zase Enterprise, ale to je nepodstatný).
Jenže zatímco nám obyčejným plebejcům se může zdát bádání po počátcích vesmíru v tuhle chvíli mimo mísu a plýtvání peněz, tak fakt nedovedu říct, jestli se za pár stovek let nebude o těch vědátorech učit jako o prvních pionýrech v oblasti techniky, díky který se naši prapotomci můžou holit strojkem s fůzní baterií.
Stejně tak je historie plná vynálezů, na který autoři vynaložili mrtě peněz (svejch či cizích) a který leží v zaprášených regálech archivů a třeba čekají na své znovuobjevení (konktétně teď někdo po x-té oprášil princip dvoutaktního dieselu s protiběžnými válci).
|
|
|
Dulezitejsi veci jsou ty veci, do kterych by dotycny obcan sve penize vlozil, kdyby nebyl nucen financovat onen vyzkum. Pokud by byl kosmicky vyzkum tak extremne dulezity, pak by asi lide byli ochotni jej dobrovolne financovat z vlastnich zdroju...
|
|
|
No, vzhledem k tomu, jak obrovskou podporu měl program Apollo a další u americké veřejnosti, tak zrovna tady bych řekl, že můžeme mluvit i o určité přenesené dobrovolnosti (tj . daně sice odevzdávám povinně, ale líbí se mi, jak je používaj).
Mimochodem, kosmickej program umožnil americe - mimo jiných - porazit a uzbrojit SSSR (tj. jeden z nejhorších režimů na planetě). To mi přijde jako docela dobře vynaložený prachy.
Včera jsem začal koukat na jeden dokument o státem (New York) budovaným díle, který - světe div se - bylo užitečný, měli z něj prospěch všichni, a slouží do dnešních dnů.
|
|
|
Ony samozrejme z dani mohou byt obcas financovany i uzitecne veci, pokud je vsak po takovych vecech poptavka, neni duvodu, proc by nemohly byt financovany komercne nebo z daru, namisto toho, aby je nekdo musel financovat z donuceni. To v tom nevidite to neskutecne svinstvo?
(mimochodem, co to je za dilo, ze z neho maji prospech "vsichni"? a jste si skutecne jist, ze ten prospech z nej maji vsichni, nebo jste jen neco prehledl?)
|
|
|
Erie Canal
en.wikipedia.org/wiki/Erie_Canal
Jestli z něj teda měli prospěch ÚPLNĚ všichni nemůžu vědět, páč už to je moc dávno (třebas tam byl naopak nějakej zálesák, kterýho neskutečně nakrknul), ale řekl bych, že jeho užitečnost je bez debaty a u každého díla bude nakonec někdo, koho bude z nějakýho důvodu eklovat.
Pokud jde o svinstvo - stávají se horší věci. My se v tomhle neshodnem, ale já si dovedu představit situaci, kdy "obecné blaho" převáží nad zájmy jednotlivce (s plným pochopením pro utpení toho dotčeného).
HonzaZZR v příspěvku níže řekl bych uhodil hřebíček na hlavičku - spoustě lidí je hrozná spousta věcí šumák a nevidí důvod ke zlepšení. Nechápou, že běžné věci, které používají, vznikaly v potu tváře a za vynaložení nesmírných prostředků a přijít za nima, že bych po nich chtěl přispět na to a to, tak mě poženou. Z tohohle pohledu je dokonce dobře, že se bohatství koncentruje v rukou pár lidí, protože je jednodušší ukecat pár mecenášů než s pokladničkou obcházet jednotlivé domácnosti.
Mě totiž přijde, že vidíte absolutně svobodný svět, kde nikdo nikoho k ničemu nenutí, trochu idealisticky. Totiž i ten soukromník, který si ty náklady dobře spočítá, je schopnej dělat věci, který ostatním zničí život (zamořit přírodní zdroje odpadama, stáčet do flašek chcanky místo pití etc.) a to stejně bezskrupulózně jako nejzkorumpovanější politik - čistě pro zisk nebo prostě proto že může. Pokud bychom neměli politiku, kam by se ta skupina bezpáteřních hajzlů poděla?
|
|
|
Svět, kde nikoho nikdo k ničemu nenutí, je skutečně fiktivní, pokud si ho představujete tak nějak sluníčkově. Má to ale dobrý smysl, když si to představíte jako svět s dobře definovanými vlastnickými právy, po nichž lidé nedovolí své bližní šlapat (a říkat tomu třeba daně).
Takže do flašek lze stáčet chcanky, ale nelze bránit konkurenci, aby na to poukazovala, a zákazníků přikázat, aby to pili. Anebo lze někde udělat smradlavou a špinavou skládku, ale nelze to udělat tam, kde smrad a špína překáží majitelům sousedních pozemků. Že dneska tohle všecko dosti jde, je problémem špatně definovaných vlastnických práv a rozhodně ne volného trhu, jak si to leckdo představuje. To nám jen říkají ti, kdo by na volném trhu neměli místo, nebo by snad museli opravdu pracovat.
|
|
|
Jestli z něj teda měli prospěch ÚPLNĚ všichni nemůžu vědět, páč už to je moc dávno (třebas tam byl naopak nějakej zálesák, kterýho neskutečně nakrknul), ale řekl bych, že jeho užitečnost je bez debaty a u každého díla bude nakonec někdo, koho bude z nějakýho důvodu eklovat.
Prave, ze to bez debaty neni. Resp. pro jake procento lidi to podle vas je "užitečnost bez debaty", aby to ospravedlnitelne, ze takove dilo, porizene z dani, nekoho jineho poskodi.
Nechápou, že běžné věci, které používají, vznikaly v potu tváře a za vynaložení nesmírných prostředků a přijít za nima, že bych po nich chtěl přispět na to a to, tak mě poženou.
A od toho je tu prece trh, aby tohle financovani zajistil. Pokud oni vam neprispeji, vy jim sluzbu ci vyrobek proste nedodate, vyzkum, ktery k poskytovani dane sluzby ci vyrobku potrebujete, hradite vy z trzeb.
Hajzl tohle udelat muze. Ale dela se to hur, kdyz dotycny zije s vedomim, ze ho za to kazdy muze odprasknout, ze mu muze jedovate pesticidy navozit na jeho zahradku nebo ze po nem mohou na ulici ostatni hazet hovna a zadna policie ho pred nimi chranit nebude. Musel by si sam platit drahou a pomerne silnou ochranku a to uz s rozpocetem zisku z tech svinaren zahybe. Druha vec je, ze verejnost chcanky misto piti prestane kupovat ihned, co se to rozkrikne... Zkratka podcenujete schopnost neregulovaneho trhu resit problemy.
|
|
|
při pohledu na plné parkoviště u lidlu si říkám, že jsi až přílišný optimista. kolik lidí má zájem na nějakým výzkumu, když si mohou koupit sojový párky, chcanky stočený do pivních lahví a večer čumět z půl metru na zrnící, černobílej Merkur, kde dávaj fotbal? hovadům tohle stačí. zvykli si na lepší, ale klidně by se k tomu za rok dva vrátili a nic by je netlačilo. no a sám si odpověz, jestli k tomuhle přežívání potřebují nějakej výzkum v kosmíru, cyklotron, jadernou fůzi a spol.
|
|
|
Nepotrebujou. Ale pak neni duvod je nutit to financovat, ze?
|
|
|
kosmický výzkum něco stál a to něco by přineslo jinde více užitku, FAKT
Prokažte to – nejste schopen měřit míru užitku, když nevíte jak – cost/benefit analýza tady nemůže příliš fungovat, takže jak srovnáte dva scénáře, z nichž jeden je navíc natvrdo hypotetický?
základní výzkum je eufemismem pro výzkum, který se neumí zaplatit, jeho financování z daní je proto škodlivé, jelikož odvádí prostředky z využití mnohem důležitějších, FAKT
Promiňte, ale to je opravdu nebetyčný blábol – jednak evidentně nevíte, co to základní výzkum je, druhak se základnímu výzkumu věnují i soukromé subjekty, takže nějak nepobírám, když je tu opakovaně tvrzeno, že soukromník je super-mega efektivní, jak je možný, že vráží peníze do něčeho, co se dle Vašich slov „neumí zaplatit“. Kromě toho viz kolega nade mnou – co to jsou ty důležitější věci?
mnoho základního výzkumu nemá využití vůbec žádné, tedy řeč je spíše o reálných nedopadech, FAKT
Tak o tom nepochybuju, jenže to platí obecně o výzkumu, nejenom o základním. Rozdílná je akorát míra využitelnosti a míra rizika. Jaksi to, že je určité procento, které nenajde uplatnění, je Váš argument pro odsouzení záklaního výzkumu jako zbytečného? Máte fascinující logiku.
analýzu o cizích penězích nedělám, nechávám to na dotyčných, a jsem silně alregický na ty, kdo do cizích kapes takto šmatají
Přeložím Vaši větu do libozvučné češtiny, abych to upřesnil pro ostatní. Stejně jako autor víte kulový o tom, jaký přínosy a v jaký míře měl a má vesmírný program. Dost těžko tedy můžete tvrdit výše uvedené citáty, když nemáte srovnání. Trochu Vám to hapruje, ne?
Výroky o tom, jak je důležité podporovat základní výzkum, to je pouhá propaganda skupin, které z toho žijí. Aby to bylo jasné, stačí si položit otázku, KOLIK toho základního výzkumu vlastně má být státem financovaného, a pokusit se poctivě na ni odpovědět.
Ale no tak – opravdu Vás překvapuje, že výzkumné ústavy žijí z výzkumu? A že tedy propagují oblast, ve které se pohybují. Kromě toho ta druhá věta je v podstatě lichá – mám-li na ni odpovědět za stávajícího stavu, tak klidně řeknu „co nejvíce“, protože narozdíl od jiných vyloženě ztrátových oblastí, kde ty peníze opravdu zahučí bez jakéhokoliv dopadu, tak v oblasti základního výzkumu (potažmo výzkumu obecně) jsou s určitou mírou rizika uložené zjevné přínosy. (oprostím se od čistě hypotetických scénářů, kdy stát neexistuje – srovnávali bysme zase nesrovnatelné, z čehož nic nemůže vzejít).
|
|
|
Tak tedy znovu a pomaleji.
1) Cost-benefit analýza není potíží, jestliže ji za sebe necháte udělat majitele prostředků, o jejichž vynaložení je řeč. Ten si v hlavě srovná hypotetické scénáře a rozhodne. Jakožto nezúčastnění pozorovatelé pak pouze objektivně konstatujeme, že se rozhodl tak nebo jinak, sami nekalkulujeme vůbec nic. Tedy veskrze snadné a neproblematické. Pokusy o intersubjektivní srovnávání užitku, které byste ode mne rád, jsou totální kravina a takovými věcmi si nebudu znečišťovat klávesnici.
Obráceně platí, že pokud se za dotyčného člověka rozhodl někdo jiný, MUSELO jít o ztrátu užitku, protože smyslem té intervence bylo změnit původní vzorec, podle něhož byly peníze spotřebiteli utráceny (což se promítalo do ponikatelských rozhodnutí včetně těch, která se výzkumu).
2) Soukromník je super-mega-efektivní, obecně to platí a výjimky nás nezajímají, protože přichází o své peníze. To, co se pod heslem základní výzkum financuje ze státního, je to, co by soukromníci nefinancovali, ergo nerentabilní. Výjimky jsou opět možné, ale bude jich asi jako sněhových vloček v pekle.
3) Právě proto, že základní výzkum je nadmíru rizikové počínání, je nutno nechat jej na soukromém sektoru a nikoliv v rukou byrokratů, kteří z principu své činnosti nemají šanci to řídit racionálně. Co se týče humanitních disciplín, zde je situace ještě zajímavější, a sice státem financovaný výzkum zde nejen není užitečný, ale je nutně kontraproduktivní. Kupříkladu dobrá ekonomická teorie musí nutně zpochybňovat funkčnost mnoha schémat státní intervence (anything goes není žádná věda). Státem financovaný výzkum zde proto není žádoucí, neboť státem placení výzkumníci jsou zaujatí. Kdo z nich například dokáže objektivně popsat logiku a důsledky fungování centrální banky?
4) Veskrze hypotetická je představa, že pokud se dá více peněz na vědu, tak se jinde výdaje sníží. Je to navíc k smíchu! Každý přeci ví, že se výdaje téměř nikde a nikdy neškrtají, zato se více zadlužujeme a daně rostou. Podporou "co nejvíce základního výzkumu" na úkor ostatních rozpočtových kapitol tedy žijete v naprosté iluzi. Naopak je realistické proti státním výdajům kdekoliv brojit a poukazovat na jejich nesmyslnost, neboť jedině delegitimizací státu a jeho počínání můžeme alespoň zastavit, či zpomalit jeho bobtnání. Buďte poctivý a přiznejte barvu, stejně zde stěží někoho oblbnete.
|
|
|
že pokud se za dotyčného člověka rozhodl někdo jiný, MUSELO jít o ztrátu užitku
Pomíjíte jedu základní skutečnost: vlády mimo jiné existují PRÁVĚ PROTO, aby rozhodovaly za občany - ti s tím mimochodem počítají.
Idea je asi taková, že státní úředník je občany placený zaměstnanec, kterého si najímají za účelem správy určitých statků a evidence určitých skutečností, na kterých se předtím dohodnou, že by nebylo špatné je spravovat či evidovat. To že se stát zvrhnul do toho co máme teď je jiná debata.
Kosmický program měl, jak už jsem říkal, širokou podporu mezi veřejností, tudíž je užití peněz vybraných na daních k jeho financování poměrně obhajitelné (obdoba kupříkladu vybudování mostu u nás). Naopak jistě existovaly vládní akce, které tu podporu neměly a tudíž byly dělány veřejnosti navzdory (dodávání Stingerů afgáncům - u nás dávky pro flákače), jejich financování je tedy obhájitelné mnohem hůře.
|
|
|
Zaujala mne ta formulace: "idea je taková." Čí je ta idea, kde jste to slyšel, proč se domníváte, že je tomu tak? Ptal se skutečně někdo těch občanů, zda tohle nebo tamto potřebují, anebo se jim skrytě nebo otevřeně vyhrožovalo násilím a kriminálem, když nezaplatí daně a nebudou poslouchat úředníky?
Podobně si kladu otázku, zda když osm nebo devět lidí v místnosti tak nějak s určitou formou krádeže bude souhlasit, což vydáváte za opodstatnění kosmického programu, zda skutečně je to skutečně morálně obhajitelné, anebo mne taháte za fusekli.
Nejsem si ale jistý, jestli má smyslu o tom s Vámi debatovat, protože nakonec se stejně jen rozčílíte nad mou nechápavostí a prohlásíte, že tak to prostě je, takže pokud se mi to nelíbí, tak se mohu odstěhovat do jiné země. A možná dodáte, že pokud ne, tak bych si měl jako protistátní živel jít sednout.
|
|
|
ad 1)
Pokusy o intersubjektivní srovnávání užitku, které byste ode mne rád, jsou totální kravina a takovými věcmi si nebudu znečišťovat klávesnici.
Pak mi prosím hodně podrobně a postupně po bodech popište, jak jste došel k názoru "kosmický výzkum něco stál a to něco by přineslo jinde více užitku, FAKT". Když
a) Nejste schopen definovat užitek a míru užitku
b) Nejste ochoten (a ani nemůžete) provést jakékoliv srovnání dvou variant na stejném základě
c) Jak jste sám napsal, jste nezúčastněný pozorovatel, který objektivně konstatuje, jak se kdo rozhodl, ale sám nic nekalkulujete. Jak potom můžete vědět (když jak jste sám napsal, nic nekalkulujete, apriori nic nevíte), že scénář A přinese více užitku, než scénář B.
Víte, mám dojem, že se nějak posunuje vývoj slov. Nevím, jak u Vás, ale když někdo u mě konstatuje FAKTA, tak konstatuje dle mého názoru něco, co má čímsi podložené (čímsi hmatatelným a ověřitelným) a na základě těchto pokladů tvoří jakýsi závěr (tj. FAKT je, že 2>1 - ale fakt není, že rýže je chutnější, než brambory, to je už názor). Vy tu prezentujete jakýsi svůj názor a vydáváte ho za fakt. Což by mi ani tak nevadilo (dělá to plno lidí, nejste vyjímkou), co mě poněkud irituje je, že potom s přehledem napíšete, že si s nějakým dokazováním faktu nebudete zněčišťovat klávesnici.
Závěr bodu jedna je potom čistě ideologická poučka - opět, podobné poučky se vyskytují v prakticky každé ideologii, aby dokázaly její naprostou převahu. Nemůžete mixovat ideologii a fakta, to nemůže s prominutím fungovat.
ad 2) Opět - netahejte sem ideologii. Faktem je, že jste se do toho zapletl - buď se tedy základní výzkum neumí zaplatit (s čímž osobně nesouhlasím), nebo není soukromník super-mega-efektivní. Obojí dvojí možné není. Navíc zase děláte naprosto zásadní chybu - Vy totiž absolutně nevíte, jestli by to soukromníci financovali, nebo ne - jediné co víme je, že to financuje stát, ergo to soukromníci financovat nemusí. V obráceném případě, kdy by to stát nefinancoval, tak nemůžete vědět, jestli by se soukromník rozhodl to financovat.
ad 3) Proboha, co to sem zase taháte - diskuze je o tom, jestli má základní výzkum svoje opodstatnění a jestli měl vesmírný výzkum svoje benefity. Záměrně se vyhýbám tomu, abych rozváděl starou diskuzi o tom, jestli je stát přínosnej nebo není a Vy to sem stejně vytáhnete. To opravdu neumíte diskutovat na věcné bázi a začít to vždycky rozebírat tak, aby to vyplynulo v tu pitomou diskuzi, kdy na sebe dvě strany pokřikují a ani jedna není schopná pochopit tu druhou? A tak je to vždycky, i když nejenom s Vámi. Napíšu o tom, že statisticky vzato je mezi rychlostí a nehodovostí přímá úměra - vrz, během dvou odpovědí je to o tom, že chci snižovat max. povolenou rychlost a že jako zlej stát, žejo. Napíšu faktickou poznámku o tom, že placené parkování je momentálně jedna z regulačních dopravních metod - s jistotou rovnou jistotě Vám můžu garantovat, že se diskuze zvrhne v duchu "nikdo nás nemá právo omezovat, nedej bože zavádět placený parkování, autor je fachidiot a vůbec tomu nerozumí atd. atd.". Sakra, nehledejte tam něco, co není a bavme se o daném tématu bez toho, aby jsme to stáčeli pořád na tu stejnou, nudnou a pitomou diskuzi.
ad 4) Víte, to není jenom otázka o tom, kolik má být státem financováno - to má být dle mého názoru o tom, kolik má být financováno. V obou otázkách prostě automaticky odpovím co nejvíc, protože se domnívám, že v tomhle případě se jedná o vratnou investici jako celek. A zase, tu diskuzi o tom, jestli státní nebo soukromý, sem zatahujete Vy, ne já. Jste vůbec schopen něco racionálně zhodnotit bez toho, abyste tam okamžitě přifařil myšlenku, že když je to ze státního rozpočtu, tak je to automaticky blbý (i kdyby to bylo stokrát geniální) ?
|
|
|
Cynicky bych mohl psát o tom, že nejvíce objevů a výzkumu bylo provedeno v době válek
Nemohl, alespon o tech objevech ne. To, co se provadelo v prubehu valek, byl prave aplikovany vyzkum a jeste spise vyvoj, toho, co se oznacuje za zakladni vyzkum, se v prubehu valek delo pomalu -- a plati to pro Civil war, Great war i WWII, i konkretni pripady mohu uvest, treba radar, stepnou reakci, proudovy motor, raketu -- principy toho vseho byly znamy uz ve 30. letech, jen to nebylo dotazene do konce, protoze pred valkou jaksi neexistoval investor pro aplikovany vyzkum a zejmena pak pro vyvoj neceho praktickeho, co by onu technologii vyuzivalo.
|
|
"Ostatně státem financované agentury byly schopné dopravit člověka do kosmu i na Měsíc, třebaže to bylo zhola zbytečné a tytéž peníze by bývaly přinesly mnohem větší užitek v jiných odvětvích."
Milý pane, nejprve se podívejte, co bylo díky kosmickému programu vyvinuto za materiály a v jakých "jiných odvětvích" se tyto mateiály nyní používají (HEPA filtry jsou ta nejjednodušší - a všudypřítomná - aplikace), rovněž užitek vynaložených peněz je velmi obtížné měřit, poněvadž co pro jednoho může být rozumná investice může je druhého vyhazování peněz do kanálu, a stejně tak je velmi těžké dělat předpoklady, jak by kosmický výzkum vypadal, kdyby se do něj NASA nevložila. Je dost dobře možné, že by se do programu takovýchto rozměrů žádná soukromá společnost nepustila (už z důvodu vysoké finanční náročnosti s nejistým horizontem návratnosti), nebo by se rozvoj ubíral naprosto jinou cestou.
Občas je totiž nutné pro dobro budoucích generací riskovat a investovat nemalé finanční prostředky a píli celého národa - riskli to Rusové s Transsibiřskou magistrálou, nebo třeba španělé když financovali výlet jednoho prdlýho blázna na konec světa, kde pak objevil čirou náhodou nový světadíl (a nakonec z toho měli prd, protože sever jim zabrala anglie s francií a po vyrabování zlata z jihu jim nic nezůstalo).
Kosmický program nebyl nic jiného než prestižní záležitost v souboji dvou velmocí, takové poměřování pindíků ve velkém - a dělají to i soukromé firmy, kupříkladu takový Veyron je toho zářnou ukázkou. Občas se prostě vyplatí mít něco největší a nejlepší, už jen proto, že to dělá dojem na kamarády i ty co nás rádi nemaj.
|
|
|
rovněž užitek vynaložených peněz je velmi obtížné měřit, poněvadž co pro jednoho může být rozumná investice může je druhého vyhazování peněz do kanálu
Ano a přesně proto nikdo nemá mít právo rozhodovat o penězích toho druhého proti jeho vůli.
Konkrétně HEPA filtry nemají s kosmickým programem nic společného, byť uznávám, že byly vyvinuty z veřejných peněz v rámci projektu Manhattan.
nebo by se rozvoj ubíral naprosto jinou cestou.
Aha. A ta cesta, kterou se to ubíralo je jediná správná, protože CharlieV to napsal.
Kosmický program nebyl nic jiného než prestižní záležitost v souboji dvou velmocí, takové poměřování pindíků ve velkém - a dělají to i soukromé firmy, kupříkladu takový Veyron je toho zářnou ukázkou.
To je asi jediné, v čem s Vámi souhlasím. Jen si prosím račte uvědomit drobný detail: Peníze na kosmický program státy prostě lidem ukradly, zatímco aby měl Volkswagen na vývoj Veyronu, musel nejprve vyrobit a prodat spoustu aut, která si lidé za své peníze dobrovolně koupili.
|
|
|
A ta cesta, kterou se to ubíralo je jediná správná, protože CharlieV to napsal.
Ne, není to jediná správná cesta, ale mě zrovna tenhle směr nevadí - kosmickou techniku mám rád, je to taková pěkná koncentrace obrovského množství práce a umu do jediný věci, která je navíc velká, hezky vypadá a při startu dělá spoustu čmoudu a rámusu :)
http://www.youtube.com/watch?v=0Z5t84Ktt_k
Jinak ty rychlejší optický kabely by se mi taky líbily, o tom žádná, a ideálně až do baráku.
Ano a přesně proto nikdo nemá mít právo rozhodovat o penězích toho druhého proti jeho vůli.
Souhlas, jenže v tomhle sem realista - vlády občanům braly peníze od tý chvíle, kdy na to měly jen trochu možnosti a moc, a na tomhle se nic nezmění. Je pár oblastí, kterou by vláda měla pokrývat (obrana kupříkladu) a takovéhle projekty jsou myslím jedna z věcí, kde peníze z daní nevidím jako vyloženě proplýtvané.
Mmch jak děláte tu kurzívu?
|
|
|
Ne, není to jediná správná cesta, ale mě zrovna tenhle směr nevadí - kosmickou techniku mám rád, je to taková pěkná koncentrace obrovského množství práce a umu do jediný věci, která je navíc velká, hezky vypadá a při startu dělá spoustu čmoudu a rámusu :)
A kde máte jistotu, že by soukromníci nedělali rámus a čmoud taky, navíc třeba i levněji, rychleji a častěji? :)
Ano a přesně proto nikdo nemá mít právo rozhodovat o penězích toho druhého proti jeho vůli.
Zrovna jsem před chvílí dočetl článek na Novinkách, jak chce EK nařizovat tvar kamionů, ty armády inženýrů v automobilkách holt potřebují ukázat, jak se to má správně dělat, protože komisaři došli k názoru, že se tak ušetří palivo a zachrání životy - www.novinky.cz/ekonomika/299166-kabiny-nakladaku-maji-byt-zaoblene- zada-brusel.html
Kurzívu uděláte pomocí [male i]text[/male i].
|
|
|
A kde máte jistotu, že by soukromníci nedělali rámus a čmoud taky, navíc třeba i levněji, rychleji a častěji?
Neřešil jsem kdo to objednával, ale kterým směrem se vývoj ubíral. Ono koneckonců ty rakety vyráběli soukromníci - NASA si jednotlivé konstrukční celky objednávala. Pod čí hlavičkou probíhala finální montáž na Mysu nevím.
I soukromníci umí dělat velký a hezký věci, o tom žádná, třebas www.youtube.com/watch?v=q_0xifuTqVA
Mimochodem na YTB je hezký dokument o firmě, která vyráběla ten obří pásobej dopravník - dělají mimo jiné i bagry (taky hodně velký).
Že je v bruselu banda vymaštěnců, tak o tom tu nemusíme diskutovat. Respektive, oni blbí nejsou, jen prostě sledujou svoje vlastní zájmy (tj. posilování svojí moci).
|
|
|
Možná by se vývoj ubíral stejným směrem, jen rychleji, kdyby měly soukromé firmy volné pole působnosti.
|
|
|
|
Nojo, ale kolik je na vasej strane Atlantiku malych kruhovych objezdu? Velkych tam par je, to ano, ale uchylny evropsky minikruhak tam k videni neni, cili velikost vozidel nepredstavuje takovy problem.
|
|
|
Touche. Male nie su vobec, a tych velkych je par. Lenze, pozrime sa na to z opacnej strany - su vsetky tie kruhace naozaj nutne?
|
|
|
Odhaduji, že 80-90 % z nich je kompletně k ničemu, zcela bez ohledu na velikost. Jsou jen dva důvody, proč se dělají:
(a) je to módní a "zklidňuje to dopravu" (čti: sere to řidiče), což samo o sobě je ještě módnější;
(b) stavební firma (a skrze ni všichni, kdo na procesu participují) si namaže kapsu ze svinsky nakradených peněz.
Poznámka: Vaše strana Atlantiku se nepočítá, protože tam už v 30. letech vypadaly cisternové vozy takto: media-cache-ec4.pinterest.com/upload/106327241172479591_nQ9tv8rL_c. jpg :)
|
|
|
|
Nejlepší kruháky mají asi v Kingdom of Condom. Takový kruhák vznikne následovně:
- vezmete normální, spíše menší, křižovatku dvou normálních, spíše užších, silnic;
- doprostřed dáte betonový květináč o průměru cca 2";
- vjezdy osadíte značkami "kruhový objezd"...
- ... nebo taky ne, šak to mají poznat řidiči z toho, že je tam ten kyblík, žejo?
Tisíce děkovných dopisů. Měl jsem dojem, že se někdo zbláznil.
Když tam ten kyblík nebyl (někdy to řešívají jen bílým flekem), jezdil jsem (bez ohledu na případnou ne/přítomnost značek) normálně přes -- ostatně stejně, jako všichni místní; ale když tam je, je to blbé :/ Proto je tam, hádám, dávají...
|
|
|
Moje zkušenosti z UK jsou výrazně odlišné:
1. Malé kruháky se namalují na silnici, ale květináč uprostřed jsem tam neviděl. Vlastně jsem ho neviděl jinde než v Kocourkově - a většinou tam není ani ten květináč, ale jen pár betonový bloků, co se používají při uzavírkách silnic.
2. Daleko častější jsou v UK kruháky zvíci celého bloku nebo alespoň velikosti dejvického kulaťáku. Například zde:
goo.gl/maps/MPuy6
goo.gl/maps/Abel8
3. Většina větších kruháků má civilisované nájezdy a sjezdy po tečně, což je pro české projektanty oficiálně nežádoucí, jak tu před časem potvrdil xg:
goo.gl/maps/7dwZL
goo.gl/maps/zdLat
goo.gl/maps/30I8Z
|
|
|
Hm, rozdíl může být
(a) v tom, že já tam jezdil před pár lety, věci se mohly změnit;
(b) v tom, že já preferuji malé okresky a dálnicím se vyhýbám, seč mohu.
Nebo nějaká kombinace obojího.
|
|
|
Já tam trávím několik týdnů každý rok posledních ca 12 let, byť poslední dobou většinou jen v Londýně a okolí. Naposledy jsem tam byl před dvěma týdny střílet (Essex, Northmaptonshire).
S kruháky tam nikdy nebyl nejmenší problém. I na přechody pro koně na dálnici si člověk zvvykne poměrně rychle. Jen ty radary se jim snad množí dělením, protože letos jsem snad neprojížděl sebemenší dírou, kde by alespoň jeden nebyl.
|
|
|
Přechod pro kobyly se mi nevybavuje žádný (zato bažanti a jiné slepice bez přechodu pod koly ano), což bude asi důsledkem (b), a radary jen decentně, což pro změnu bude důsledkem hlavně (a) a trochu (b).
Jinak ale s těmi radary je to velmi smutné. Ještě nedávno fungoval odkaz www.speedcam.co.uk/gatso2.htm se spoustou fotek krásně ohořelých radarů.... zdá se, že Kingdom of Condom na cestě k Báječnému Novému Světu výrazně postoupilo, neboť ani ten odkaz už nechodí -- a podle toho, co píšeš, ani ty radary většinou nejsou spálené :(
|
|
|
P.S. (c) odlišná situace v různých hrabstvích? Já jezdil hlavně po Walesu, pak na sever od Londýna a finálně Lake District. Jinde to tak projeté nemám.
|
|
|
Je to možné. Já jezdím po tom Essexu, okolo Cambridge a v Northamptonshire a pak nahoře u Newcastle na anglicko-skotském pomezí a až nahoru do Faslane apod. Největší problém bývá to, že kruhák není označený a je opravdu jen vymalovaný na silnici, takže pokud si člověk nedá pozor, mohou nastat problémy s dáváním přednosti.
|
|
|
Accutron, Moonwatch - taky nic společného s NASA?
Kosmický program jako strategické soupeření, je jenom důsledek společenské objednávky (vůle většiny). Přijde mně, jako fantaskní si myslet, že stejný vstupní soubor "jedinců" nevyprodukuje podobné výsledky. Tj. tím že je se "neokradou" kvůli kosmu, že to nenahradí nějakou podobně užitečnou věcí, třeba regulace klimatu. Vaše (Tvoje) úvaha o "neokrádání" má matrixovský základ ve smyslu "pocit volby", ale nějak nereflektuje to slovo "pocit", které je v protikladu s "skutečnou volbou".
Čistě ziskem motivovaný (racionální) podnikatel v žádném případě se nebude zabývat nesmyslným základním, ale ani aplikovaným výzkumem. Prostě ofejkuje něčí práci. Myslím si, že reálných příkladů máme spousty a to, co nějakým způsobem udržuje rovnováhu, jsou bohužel byrokratické překážky a přerozdělování.
Stejně tak jakmile dostatečně silný hráč dosáhne pole-position, stane se stejně pragmaticky "neinovativním" jako konkurence (tags google, android, chrome)
|
|
|
Celou noc jste přemýšlel a došel jste k závěru, že trh tedy ne?
|
|
|
"Moonwatch" jsou běžné Speedmastery, které NASA kupovala v normálním hodinářství a to, že je používá zjistila firma Omega až z publikovaných fotografií. Jméno dostaly až dodatečně, když to Omega začala používat v marketingu. S Accutrony je to podobné - komerční technologie vyvíjená v padesátých letech a teprve po dokončení vývoje si NASA objednala palubní hodiny na tomto principu.
Tenkrát holt ještě i ve státních organisacích bylo pár lid, kteří neměli v hlavě nadefekováno. Dnes by na to vyhlásili mnohaletý vývojový program a jedny ty hodinky by i bez výdajů na vývoj stály víc než Lange 31.
Kopírování něčí práce zase tak racionální není. Sice odpadne část(!!) nákladů na R&D ale on reverse engineering taky není zadarmo a hlavně to znamená zpoždění při vstupu na trh. Podívej se třeba na trh s tablety. Apple investoval, pár let mu ten trh v podstatě patřil a i dnes má v některých věcech velmi dobře zpeněžitelný náskok.
|
|
Tenhle článek je naprosto úžasný. Mluví mi z duše a vůbec formuluje skvělé myšlenky.
Co se týče toho tolik probíraného kosmického výzkumu, tak ten mně osobně přináší docela velký subjektivní nefinanční užitek (rád o tom čtu, rád jsem tím fascinován a tak). Přesto s autorem samozřejmě souhlasím, krom toho, že ta hrstka věcí, která přitom byla mimochodem vyvinuta pro běžné použití, stála neuvěřitelný balík peněz, tak hlavně a především to nebylo financováno dobrovolně, takže jsem proti (ač kosmický výzkum je zrovna ten směr, kterým bych peníze určitě vynaložil, kdybych souhlasil s přerozdělováním a mohl o tom rozhodovat).
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Botostroj n.p.
|