Přemýšlel jsem, proč je mi pořád tak mizerně. Nespravuje to sex, alkohol,
sport, sexuální abstinence, abstinence celková a ani ležení na gauči a
nacpávání se čímkoliv.
Než se mi rozsvítilo. Jsem vychovaný k tomu abych
nebyl šťasný. A jak jsem se tak rozhlížel a vyptával, tak je to symptom
i mnoha ostatních lidí.
Otázka: Proč by nás někdo takhle vychovával?
Protože šťastný a spokojený člověk je pro společnost k ničemu. Spokojený
člověk nic nepotřebuje a kdybychom byli spokojení a šťastní, tak nic nekupujeme
a kdybychom nic nekupovali, svět by spadl na držku.
Otázka: Jak to udělali?
Stačí vyjít do ulic a rozhlédnout se. Neujdete deset metrů, abyste neviděli
nějakou reklamu. Všude na plakátech jsou krásní lidé s krásnými věcmi a
službami. Jo a nejsou staří, to hlavně. A za nimi další a další a znova
ti samí dokola. To už není reklama, ale dril. Pak přijdeme domů a necháme
se namasírovat od televize. Ten super účet, co se platí sám, ty bomba šminky,
tu dovolenou na Havaji . . . . Opakování je matka gumování mozku.
Ironická poznámka: To jako že reklama je zlo, jo?
Jde o to, že někdo něco vyrábí. Dejme tomu že venkovská pekárna vyrábí
tvrdý chleba pro králíky. Nechá na to udělat mega reklamní kampaň s billboardy
v polích a nálepkama na vidle. Taky zaplatí pár lidem co maj králíky, aby
do kamery řekli: „ Je to super!“ „Moji králíci rostou o 5% rychleji než
vaši králíci.“ „Jsem šťastná!“, a nechá to vysílat místní rozhlas. Za pár
dní 90% venkovských králíků žere jenom tvrdý chleba. A to je zase dobrý
námět na reklamu, kde se bude tvrdit že 90% chovatelů používá jen náš tvrdý
chleba. A vy ostatní jste lůzři, protože ho nekupujete. A to vás žere tak,
že jdete a koupíte to . . . a takhle pořád dokola. Teď už si jen představte
místo buranů sebe, místo králíků a chleba třeba LCD televizi a DVD plejr.
A už vás maj, jste šťastní . . . . . . na měsíc . . . . . . . . . . . .
týden . . . . . . . . . prostě chvíli . . . . . . . ????????
Tohle nepíšu, abych hlásal návrat k duchovním hodnotám, ani kvůli ekologii.
Prostě mě dožírá, jak si nás různé firmičky ochočují na koupěchtivé ovce.
A daří se jim to. Je mi blbě z toho, jak mi pořád někdo VNUCUJE, co je
nebo není in a správné. Agresivní reklamní taktiku každého zmrda co podceňuje
moje IQ, beru jako urážku.
Na závěr pár příkladů, jak je gumování mozků efektivní.
Úvěry s RPSN tak vysokým, že je zaplatíte dvakrát. Koupíte si za to
nepotřebnou kravinu, o které vás stejně akorát televize nebo jiná média
přesvědčila, že ji chcete. Nová Scháde Phabia. Auto tak škaredé (v bílé
mi při pohledu zepředu připomíná hlavu dopravního policisty v čepici) a
nekonkurenceschopné, že mu museli natočit i reklamní film, kde nás přesvědčují
mladí manželé kolikže legrace s ní zažijeme. Mě na ní nejvíce baví design
zádě, který je pravděpodobně převzatý z jiného dopravního prostředku –
z osla. Četl jsem i několik velice podrobných testů, plných odborných termínů
jako „V oranžové metalíze jí to sluší“, „S motorem tdi nadchne
i víkendového sportovce (ještě aby ne, za 460 papouchů)“ a podobné
žvásty.A prodává se, zázrak. Lidi holt dají na „rady odborníků“.
Vyfetlá Kejt Mozz dělá reklamu na makeup, který skryje stopy po užívání
drog. A v Hypernuevě se můžete nechat bombardovat sloganem z lcd panelů,
že je čas objevit kouzlo vánoc nákupem. Paráda.
Reklama vyplňuje bílá místa našeho rozumu jasně definovanými příkazy
ke koupi. Potřebujeme to?
03.01.2008 -Janec-