D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * 22.00: Zavřít a do postýlky
    Vydáno 14. 08. 2011 (11910 přečtení)

    Autor Smety nakousl téma svévolných zákazů vyřčených zastupitelstvy měst a obcí. Budu v tématu pokračovat, abych naznačil, kam až králičí nora vede.

    Snaha opatrovatelského státu ochránit své konzumenty ode všeho zlého má analogii i na místní úrovni. Každou chvíli se dozvídáme, jak obec vydala vyhlášku zakazující kouřit, pít alkohol, flatulovat na ulicích, souložit nahlas, lít olej na smažení do kanálu a podobně. Představitelé obcí celkem správně pochopili, že nad jejich svéráznou normotvorbou neexistuje kontrola, což se neprojevuje jen nesmyslnými dopravními značkami a radary v křoví, ale také těmito excesy.

    Někdy jim to ne projde, někdy s tím narazí u ústavního soudu. Někdy se najde občan, který tuhle buzeraci odmítne trpět. Metody na rozmetání obecní vyhlášky jsou v podstatě dvojí. Jednou je důsledné využívání zásady, že při omezení práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Existuje něco jako princip přiměřenosti, není tedy možné kvůli pofidérnímu klidu několika ptáků vzácných asi jako kropenatá slepice zakázat přístup lidí do mnoha kilometrů čtverečních lesa. Druhá metoda spočívá v tom, že obec může uplatňovat svoji autoritu jen v případech, kdy na ní stát takový výkon správy zákonem přenesl. Obec tedy například nemůže v některých ohledech konat svévolně. Právě tato druhá zásada prožívá v posledních letech značnou inflaci.

    Donedávna nemohly obce páchat dobro regulací otevírací doby pohostinských zařízení, jako restaurací, stánků s občerstvením, cukráren a kaváren. Právo majitelů těchto podniků vykonávat podnikatelskou činnost, které je mmj. dáno ústavou, bylo vnímáno jako silnější nežli právo obcí regulovat na svém území různé věci, třeba chov slepic a králíků. Podle ústavy, zákon může stanovit jen podmínky pro výkon určitých druhů živností (například že svářeč nebude dělat gynekologa), ale nemůže nikomu nařizovat, od kolika do kolika hodin bude podnikat.

    Představitelé města Břeclavi usoudili, že dost bylo liberální cochcárny, kdy si každý podnikal se svým majetkem, tedy hospodou, stánkem nebo kavárnou jak se mu zlíbilo. 25 z 27 zastupitelů města Břeclavi odhlasovalo 19. listopadu 2008 vyhlášku, kterou se stanovil konec provozní doby pohostinských zařízení v obytné zástavbě na 22:00 v pracovní dny a neděli a 24:00 v sobotu. Tato regulace se vztahovala nejen na hospody, pajzly a putyky, ale také na restaurace, kavárny, fasfoody, cukrárny a další. Dodržování vyhlášky zajistí městská policie. Pokuta činí až 200 000 Kč. Rada města si vyhradila právo ukládat výjimky z této vyhlášky výjimky a tyto výjimky rušit.

    Důvod k této regulaci popsalo město Břeclav takto:

     (1) Jednou z elementárních funkcí, které je obec povinna vykonávat pro své občany, je zabezpečování veřejného pořádku v obci. Veřejná moc je povinna chránit nejen svobodu jedince, jeho zdraví a majetek, ale také veřejný pořádek a dobré mravy.

     (2) Předmětem a cílem této vyhlášky je regulace nežádoucích důsledků provozování hostinských činností v nočních hodinách, tedy činností, které významným způsobem zasahují do práva občanů na fyzické i duševní zdraví a pohodu jejich bydlení.

    Zejména mě zaujala formulace "právo na fyzické a duševní zdraví". Obdivuji se břeclavským zastupitelům, všem 25 ze 27, že byli ochotni pro takovou pitomost zvedat ruku. A když jsme u toho fyzického a psychického zdraví: Vracíte se v noci ze služební cesty a chcete se najíst? Měli jste odpolední směnu? Tak máte smůlu.

    Ústavní oud je mimořádně flexibilní instituce. Její dovednosti v ohýbání práva jsou mimořádné. Prakticky všechno, pod čím je podepsán jistý Rychetský, je výkladní skříní pokrouceného práva. Zde pokroutil měrou vrchovatou právo provozovat podnikatelskou činnost a také pokroutil právo obcí regulovat činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy. Jak asi tušíte, podnikajícím jednotlivcům práva ubral a obcím práva přidal. Jak to mohl udělat? Jak mohl plauzibilním způsobem odůvodnit takovou blbost, jako že hostinská činnost (sama o sobě) zasahuje do práva občanů na fyzické a duševní zdraví?

    - obce mají právo tvořit vlastní normy, pokud je to v zájmu občanů a na obce byla přenesena pravomoc v těchto věcech rozhodovat, bla bla, všichni známe. Vyhlášky smějí vydávat jen v zákonem stanovených případech, viz § 10 zákona o obcích, a tam nic o regulaci podnikání nestojí. Jak si s tím poradil ústavní oud? Řekl: Obce už se naučily omezovat práva svých občanů vyhláškami a ÚS není tak často zatěžován zplodinami jejich normotvorby (jen asi tak třikrát pětkrát do měsíce - pozn. DF), a proto není třeba rigidně trvat na tom, že obce mohou vydávat vyhlášky jen v oblastech, které jim zákon stanoví. Prostě stačí, když rozhodování věcně spadá do pravomocí obce.

    - dál bylo třeba se vypořádat se s tím, že samotným provozováním hostinské činnosti není narušen veřejný pořádek. Zní to logicky. To dělá jen malá část hostů pohostinství, tedy ti, kdo nepřiměřeně pijí. Většina hostů se pouze nají nebo rozumně napije a jde si po svém. Ale i když se zlískají jak hovado a zpívají pak Die Fahne hoch, pořád za jejich stav nemůže majitel hospody, ale oni sami. Jak na to jít? I zde si ústav páně Rychetského poradil. Vzal jako mustr nedávné rozhodnutí o tom, že obce jsou oprávněny regulovat požívání alkoholu na veřejných prostranstvích (tento rozhodovací akt má stejnou chybu, samo pití alkoholu na veřejném prostranství nikomu nemůže vadit, opíjení se snad už ano) a prohlásil, že pokud bylo OK regulovat popíjení na veřejnosti jako předpolí opíjení se, pak je také únosné regulovat hostinskou činnost jako předpolí opileckého řádění.

    Nevím, zda soudci Rychetského ústavního oudu vědí, jakého džina vypustili z láhve a jaký nástroj to obcím, většinou nakaženým klientelismem a korupcí, do rukou dali, a to včetně pravomoci udělovat výjimky. Města a obce také již tento nástroj identifikovala a začala jej vylepšovat. Některá města dodala fíčuru, že o výjimku lze požádat, pokud hostinský vyhoví nějakému obskurnímu požadavku, např. rozšíří do okolí své provozovny městský kamerový systém. I město České Budějovice proaktivně přikročilo k regulaci, do které zahrnulo nejen hospody, pajzly a knajpy, ale také "hladová okna", pizzerie, večerky, kavárny a prakticky všechny provozovny, kde můžete dostat jídlo bez ohledu na to, zda tam dostanete taky alkohol nebo zda se tam někdo někdy vůbec opil, a když už se opil, zda se skutečně opil tam nebo se opil ještě před desátou někde jinde.

    V podstatě lze stejnou logikou prohlásit, že by obce měly regulovat sex, protože pohlavní akt je nepochybně předpolím vzniku opilců, deviantů a násilníků všeho druhu. Vyhláškou by se dalo nařídit, že pohlavní styk je možný pouze bez výměny tělních tekutin nebo se ženami prokazatelně po klimakteriu, kontroluje městská policie, pokuta 2.000.000 Kč.

    Dobrá zpráva je, že zastupitelé Břeclavi udělali při jejich tvorbě ráje na zemi chybu. Regulaci měli ještě vymezit územně, což oni udělali pouze formálně, tedy vymezili ji veškerým zastavěným územím města. To podle zákona nejde a na tohle omezení ústvaní oud nenašel workaround. Kvůli tomu ústavní oud neposoudil čtvrtý a nejdůležitější aspekt vyhlášky, totiž její přiměřenost. To umožní všem budoucím kritikům takové vyhlášky ji opět úspěšně napadnout.

    Závěrem bych se zamyslel nad dvěma body.

    Těžko si dovedu představit, k jakému prototypu občana se obce takovými vyhláškami obracejí. Zřejmě se vychází z předpokladu, že běžný občan přijde ve dvě z práce a v deset večer je dávno pod duchnou. Takto pracují možná úředníci a vohnouti. Vůbec už pak nedovedu pochopit snahu uplatňovat stejný metr na hospody pro cikány na straně jedné a například internetové kavárny. To přímo zavání porušením principu přiměřenosti.

    Nevím jak jste na tom vy, ale já se málokdy dostanu z hospody před desátou, a to se tam nechodím opíjet, ale s přáteli nebo obchodními partnery najíst a pobavit. Není to proto, že bych vyhledával noční život nebo byl tak zhýralý, ale proto, že prostě bývám někdy dlouho v práci a prostě to tak časově vyjde. Cestou z těchto zařízení se mi ojediněle stávalo, že jsem narazil na nějaká hlučná nebo nepřátelská individua, ale nikdy jsem to nevnímal jako problém. Prostě, pokud se někdo rozhodne bydlet v centru města, kde je hodně restaurací, pak čerpá výhody z polohy takového bydliště (například právě blízkost restaurací), ale také nevýhody, ke kterým může patřit společenský ruch kolem takových míst. Stěžovat si může sám sobě nebo se odstěhovat do lesa, kde si patrně zase bude stěžovat na  nedostatečnou "občanskou vybavenost".

    Dále bych připomněl skutečnost, kterou soud ve svých úvahách zcela pominul. Obce mají již nyní dostatečnou pravomoc i nástroje k tomu, aby se vypořádaly s případným buzením veřejného pohoršení nebo  rušením nočního klidu. Města vytvořila početné, drahé a dobře vybavené sbory strážníků, kteří se pod hlavičkou městských policií mají věnovat pořádkové službě (což ony většinou nedělají). Celý problém tedy nestojí tak, že obce nemají dostatečné prostředky k ochraně zájmů těch občanů, kteří se chtějí klidně vyspat, ale tak, že obce a jejich představitelé chtějí další pravomoc k těm, co už mají a které už nyní připomínají obecní zřízení ve středověku.

    Doporučuji si celý spisek vyhledat a v nějakém globálně otepleném deštivém letním odpoledni prostudovat pečlivěji než já. Najdete ho jako NÁLEZ Ústavního soudu ČR ze dne 2. 11. 2010, Obecně závazná vyhláška města Břeclav; pravomoc obce ke stanovení zavíracích nočních hodin hostinců, restaurací a barů sp. zn. Pl. ÚS 28/09-1, Publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 368/2010 Sb. Při jeho čtení vám dojde, jak se realizuje eroze práva v demokratickém systému. Tedy ne co ji vyvolává, ale jak se to technicky provádí a jaká argumentace se k tomu používá. Je to jako virus. Ke cti Rychteckého oudu je nutno dodat, že soudkyně Ivana Janů a Michaela Židlická formulovaly odlišná stanoviska k tomuto rozhodnutí a v nich mimojiné a možná mimoděk ukázaly na účelovost tohoto rozhodnutí, argumentační nedostatky, které jej provázejí a pojmenovaly některé z hlavních problémů koroze práva a jeho rozpad na pseudoprávo.


    12.08.2011 D-FENS
     
     


    [Akt. známka: 1,30] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 121 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.