Přestože mě za dosavadní život nepostihlo fanouškovské nadšení, natož
jeho militantní projevy, dokážu leccos tolerovat.
Ať už dresíkáře vyvěšující si na auto symboly svého oblíbeného klubu či nadšené fanynky oblečené do
klubových barev prožívající každý nevydařený zápas. Ve své podstatě se
to příliš neliší zasvěcené debaty nás ostatních o čemkoliv jiném, snad
jen těch emocí je tam více. Ovšem to, co se děje na severovýchodě naší
republiky mě pravidelně dokáže doslova katapultovat ze židle.
Zatímco represivní složky našeho státního útvaru s chutí pokutují psi,
že chodí na ulici bez vodítka, nastražují radary na dlouhé přehledné úseky
a kašlou na místa, kde je nízká rychlost opravdu potřeba, celkem bez velkých
problémů tolerují chování „fanoušků“ Baníku. Nedokážu posoudit, zdali je
to dáno unikajícím radonem z poddolované krajiny či prostě jen velkou koncentrací
zmrdů, že v těchto končinách si pod pojmem fandit sportu představují zdemolovat
cokoliv, co nepřipomíná klubové barvy. Do jisté míry se tento přístup dá
brát jako rasistický projev. Kdo nesdílí naše představy, dostane na budku.
Televize sice příliš často záběry z projevů fanoušků tvořených přerozenými
synky lidové milice nepřináší, a pokud ano, jde jen o slabý odvar. Příjezd
příznivců Baníků totiž znamená pro pořádkové oddíly přibližně totéž, co
očekávaný vpád okupačních vojsk. Bohužel jen s tím rozdílem, že zatímco
na nezvanou armádu lze použít ostrou munici, naši spoluobčani mohou být
tak maximálně odděleni od davu, a teprve když někoho přizabijí, být příslušným
policistou pokáráni.
Jedním z dalších záseků do pochybnosti o funkčnosti tohoto státu byl
článek, v němž si jeden z baníkovců postěžoval, že tentokrát jich bylo
málo a museli za vlak do Prahy platit. Průvodčí se jich nebál, a tak za
jízdenku Ostrava-Praha hrdinně požadoval 30 Kč, tedy přibližně tolik, co
tady stojí dvě jízdenky hromadnou dopravou. Baníkovec bezpochyby zapomněl
zalitovat nad nespravedlností doprovázejících policistů, kteří jim alespoň
zpočátku znemožnili daný vlak zdemolovat. Aspoň že se našla skupinka železničářů
s transparenty propagující Spartu, jinak by si totiž ani nemohl po nich
hodit nějakým přiměřeně velkým šutrem. Udát se to ve vlaku, jistě by agresor
nepohrdl ani sedačkou či tyčí na držení cestujících jako přiměřenou zbraní.
Všechny tyto projevy vedou k jednoznačnému závěru, že státní orgány
posuzují stoupence Baníku za zvířectvo. Ve vlaku se dopravují zadarmo či
za zlomek běžné ceny, na nádraží musí být doprovázeni aby po cestě neudělali
nějakou škodu nic netušícímu chodci či si nevzali na paškál nějakou nemovitost.
Obdobně jako zvířata mají nulovou trestní odpovědnost (za zvířata však
zodpovídá majitel) a vztahuje se na ně jen ochranná ruka zákona. Takže
zatímco tahle banda zmrdů ničí co ji přijde pod ruku, represivním složkám
nezbývá, než je občas polít studenou vodou z cisterny či v případě ohrožení
po nich hodit slzný granát. To však s rizikem hrozby trestního stíhání.
Osobně by se mi zamlouvala představa, kdy by po nejagresivnějších jedincích
pořádkové jednotky mohli střílet ostrými náboji. To však jde proti současné
legislativě. Proto bych hlasoval alespoň pro méně drastické řešení inspirující
se ve světě zvířat. Problematické jedince zklidnit uspávací střelou a dodávkou
odvézt do vhodné klece, kde by byli očipováni pro snazší identifikaci.
Pravda, na to nejrůznější zmrdi z řad ochránců lidských práv mohou namítat,
že odchycený jedinec je sám o sobě jako beránek a tudíž takové zacházení
odporuje jeho lidské důstojnosti. Na to se řešení hledá o něco problematičtěji,
ale přesto existuje. Obléknout příslušného zastánce práv do dresu Sparty
a v nestřežený okamžik předhodit stádu těchto „beránků“.
Stále jsem však nenašel nebo snad raději nehledal odpověď na to, kdo
platí řádění těchto omezenců. Kdo zafinancuje opravu nebo spíše rekonstrukci
vlaku, obrovské policejní manévry, zničené stadiony a další zbytečné výdaje.
Temné zákoutí šedé kůry mozkové mi napovídá, že to budeme my, jakožto daňoví
poplatníci a zákazníci pojišťoven. Takže namísto zlepšení silniční sítě
se můžeme jen dívat na to, jak nový asfaltový povrch je vyměněn za řádění
bandy omezenců, jejichž jediným cílem je vyvolat pouliční válku, ať už
Baník prohraje nebo ne. Stálo by proto za to najít nástroj, jak všechny
tyhle jedince pochytat, a dokud nevydělají na zaplacení všech škod, které
způsobili, tak je nepustit na svobodu. Mám dojem, že pak bychom byli mezinárodní
organizací na ochranu lidských práv označeny za otrokářský stát, což je
mi upřímně fuk. Ovšem to Špidlík nedopustí, tudíž se nabízí jiné řešení.
Trochu upravit sportovní zápasy Baníku. Hráče rozsadit do tribuny, na plochu
nahnat všechny zmrdy co je hojně propagují, rozdat jim nože a nechat je,
ať se pobijí. Úkolem policie by bylo dohlížet pouze na to, aby se do uzavřeného
prostranství nedostal někdo nepatřičný.
18.5.2004 Catana