... aneb o logice a inteligenci retardorky Motlové.
Článek pod titulkem „Parazitování na sociálním systému. Byznys, který
prožívá zlaté časy“ z pera retardorky Žanety Motlové naleznete zde
. Co z něj vyplývá? Podnikatelská entita, která se rozhodne ubytovat, cituji:
„....sociálně slabé rodiny, nejčastěji Romy... dostane peníze na každého
ubytovaného....“.
Od koho tyto peníze dostane? Paní Motlová míní, že: „...Část peněz
ubytovatelům zaplatí sociální odbor, část úřad práce....“. Paní či
slečna Motlová se samozřejmě (účelově) mýlí. Ty peníze nezaplatí ani sociální
odbor, ani úřad práce, ale daňový poplatník, který každý den mezi pátou
až osmou vypruží do zaměstnání, aby mu tatíček stát posléze odebral značnou
část jeho příjmu na daních a takzvaném sociálním a zdravotním pojištění
a následně značnou část z takto získaných peněz přerozdělil „sociálně
slabým rodinám, nejčastěji Romům“ .
Trpce úsměvným výsledkem tohoto státního pečovatelství na náš účet byl
krátký šot v České televizi. Jakási škola učila budoucí cikánské hospodyňky
hospodařit. Samo o sobě záslužná činnost. Jakési deseti, či dvanáctileté
holčičce vysvětlovali, kolik si asi může vydělat, když nezíská žádnou kvalifikaci,
kolik stojí nájemné, kolik asi vydá za potraviny, ošacení a tak dál. Nakonec
se jí zeptali, jak by s takovým příjmem vyšla. Odpověď mne skutečně dostala.
To nevinné děcko bryskně odpovědělo, že kromě příjmu si samozřejmě půjde
pro „davki“.
Úplným výsměchem pak je, že část těchto peněz je přerozdělována prostřednictvím
úřadu práce!
Ale vraťme se k jádru věci. Tatíček stát nastaví věci následovně. Podnikatelům
řekne : „Ubytujete-li sociálně slabé rodiny, nejčastěji Romy, přispěju
vám takovou a takovou částkou z peněz daňových nevolníků na každou postel!“
Podnikatel podniká, aby vydělal. Je to podnikatel, nikoliv dobročinná
organizace i když se proslýchá, že v našich podmínkách lze mnohdy vydělat
více na takzvané „dobročinnosti“ než na podnikání. Podnikatel tedy jedná
zcela racionálně a legálně v rámci mantinelů a pravidel nastavených státem.
Když to ale udělá, je retardorkou Motlovou nazván parazitem, protože: „...Za
pětičlennou rodinu totiž majitel ubytovny získá téměř dvacet tisíc měsíčně....“.
Co už ale paní retardorka nedodává je, že z tohoto hrubého příjmu zaplatí
pan podnikatel :
1. Opět daně státu
2. Pojištění budovy, kde permanentně hrozí požár, vyplavení, ucpání
odpadů, atd
3. Údržbu budovy, která je kromě výše uvedeného permanentně devastována
jejími uživateli. Uvádět odkazy na fotografie celých čtvrtí kompletně zdevastovaných
svými obyvateli by bylo nošením dříví do lesa.
V článku ovšem naleznete i další perly. „Myslela jsem, že podpora
na bydlení má pomoct lidem v nouzi, ale peníze jdou do kapsy těm, kteří
to nepotřebují, míní Marie Dvořáková“.
Zajímavé! Podle názoru dotyčné paní pan podnikatel peníze přece nepotřebuje,
parazit jeden! Co myslíte, chodil bych do práce, kdybych nepotřeboval peníze?
Z čirého nadšení a třeba proto, abych mohl státu radostně platit daně?
Ale útlak „sociálně slabých rodin, nejčastěji Romů“ nezná mezí.
Opět cituji „...Úřady často peníze posílají přímo majitelům ubytoven......
Plátce jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb....".
Proč jen to ty zlé úřady dělají? Snad si dokonce ti prožluklí rasisté
nemyslí, že kdyby dotyčný příplatek na bydlení poslali přímo těm „sociálně
slabým rodinám, nejčastěji Romům“, že by namísto úhrady nájemného byly
dotyčné peníze prolity hrdlem nebo zmizely by v hracích automatech? No
to snad ne! To by bylo na stížnost u Ústavního soudu pro rasovou diskriminaci!
Mám svou vlastní zkušenost s jednou cikánskou rodinou, kterou jsem již
před léty letoucími popsal zde.
Dovolte, abych citoval sebe samého:
Naprosto charakteristický byl odchod dotyčných z bytu. Placením nájemného
se rodina samozřejmě nezatěžovala. Bylo zjevné, že zcela programově, protože
separátně platila nějakým způsobem elektřinu. Nakonec byt vyměnili za menší.
Dotyčný (bílý) zoufalec bydlící se dvěma dětmi v garsoniéře musel doplatit
Cikánovu dlužnou částku na nájemném a vysolit mu dalších osmdesát tisíc
na ruku (za výměnu obecního bytu). Jak jsem se později úplně náhodou dověděl,
je to postup u Cikánů zcela běžný.
Neshrneme si to? Na základě pravidel nastavených státem začaly určité
podnikatelské subjekty poskytovat ubytování „sociálně slabým rodinám,
nejčastěji Romům“, při čemž tatíček stát převádí přímo těmto podnikatelským
subjektům peněžní částky z našich daní, poskytované jako příspěvek na bydlení.
Stát tak činí proto, aby namísto úhrady za bydlení nebyla tato podpora
dotyčnými „sociálně slabými“, prochlastána popřípadě prohrána v hracích
automatech.
Navíc „...musí ubytovaní ještě zvlášť platit také za další služby...!"
To už přestává všechno! Vy jste snad někdy za nějaké další služby platili?
Je dost dobře možné, že úhrnná částka za bydlení (platba samotných nájemníků
plus příspěvek daňových poplatníků) je vyšší než „v místě obvyklá“. S vysokou
mírou pravděpodobnosti tomu bude proto, že náklady na údržbu dotyčných
objektů budou rovněž vyšší než je „ v místě obvyklé“.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuje retardorka Žaneta Motlová
za parazity dotyčné poskytovatele ubytování, kteří přece peníze nepotřebují
a nikoliv ty, kdo bydlí za naše peníze.
Leč dosti již, tatíček stát chystá nápravu. Bez ohledu na výši nákladů
administrativně nařídí, že úhrnné nájemné nesmí převýšit částku „v místě
obvyklou“ a „...v budoucnu maximální hranici doplatku na bydlení stanoví
zákon.“ Rozumějte, doplatkem se rozumí rozdíl mezi celkovým nájmem
a tím, co za příslušného „sociálně slabého“ zaplatíte vy. Tedy to, co platí
ubytovaný. O průměrné výši tohoto rozdílu se retardorka Motlová v celém
článku jaksi opomněla zmínit ačkoliv je to právě tahle informace, která
by mne velmi, velmi zajímala. Jediné co je z článku jisté, je fakt, že
nás tahle sranda stojí cca 800 milionů ročně na daních. Snadno si z toho
spočtete, že jednoho každého z nás, včetně starců nemluvňat stojí cikánské
bydlení 80Kč ročně. Vzhledem k tomu, že práce schopného obyvatelstva je
zhruba jedna třetina, platí na tyto účely každý práce schopný ročně cca
240Kč. A to vše v době, kdy je pro všechny ostatní jakákoliv regulace nájemného
rušena.
Z nás snad nikdy nikdo ten komunismus nevytluče. Stát nastaví pravidla
podle kterých přesýpá peníze jedněch do kapes druhých. Realita ho již poučila,
že pošle-li naše peníze těm „potřebným“ přímo, budou tyto užity na vše
možné, jen ne na to, k čemu jsou určeny. Takže je posílá těm, kdo tuhle
službu, v tomto případě ubytování, poskytuje. V souladu s naším „komunismem
v myšlení“ jsou ovšem podle retardorky Motlové za parazity, lumpy, gaunery
(zkráceně „vykořisťovatele“) považováni oni podnikatelé bydlení poskytující.
Na rozdíl od paní Motlové se patrně zeptáte, co se stane po uzákonění
oné maximální výše doplatku (rozdílu mezi tím co platíte vy a celkovým
nájemným) a příslušní podnikatelé si spočítají, že po zaplacení výše uvedeného
(tedy daně + pojistné+údržba+případné další výdaje) se podnikání nevyplácí,
protože náklady jsou příliš vysoké a dosahují, popřípadě přesahují výši
příjmů. Odpověď je nasnadě. Podnikatelskou činnost ukončí a následovat
bude tohle:
01.12.2011 Katoda