Komentáře ke článku: Perforace první dámy (ze dne 22.12.2014, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Jsem pro zorganizovat tuhle prdel. Pripomina mi to monty-pythonovskou soutez o vola vyssich vrstev.
|
|
Díky za vtipný článek, pobavil jste mě.
Jen připomínka:
"Však také první hry feministického šachu trvaly několik dnů a stejně z 99% končily remízou. Proto došlo ke změně pravidel. Cílem není první dámu umatovat, ale vyhodit ji jako každou jinou figurku."
Tohle by asi moc nepomohlo, neboť "umatovat" znamená dostat do takové pozice, že v příštím tahu vítěze by došlo ke klasickému "vyhození" bez ohledu na tah poraženého. Šachová partie končí matem, neboť se předpokládá, že bude-li moci vítěz "vyhodit" krále, udělá to; hra je tedy ukončena o dva zbytečné tahy dříve.
|
|
|
Nechci ze sebe dělat znalce šachu, ale podle pravidel, podle nichž jsem tuto hru kdysi hrával (naposledy asi před deseti lety) soupeř v případě, že ohrozil krále a je na tahu, krále vzít přímo musí, a pokud to neudělá, tak vyhrává soupeř. Logika tohoto postupu vychází patrně z předpokladu, že přehlédnout něco tak zásadního, jako je šach králi, je stejně hrubá chyba jako neuvědomit si, že můj vlastní král je ohrožen.
|
|
|
To imho neni presne.
Ve skutecnosti je to tak, ze pokud jeden hrac dostal sach, tedy ma primo ohrozeneho krale, nesmi udelat jiny tah nez takovy, kterym se tohoto ohrozeni zbavi. Pokud takovy tah udelat nemuze, prohral.
Rozhodne neni mozne "prehlednout", ze muj kral je "napaden", ostatne i proto v tu chvili, kdy mi souper napadne krale, musi slovne zahlasit "sach".
|
|
|
Gentleman navíc při hře upozorní soupeře i na fakt, že svým tahem ohrozil soupeřovu dámu, a to slůvkem garde.
|
|
|
Nemluvě o tom, že každý, kdo nahrál pár stovek her, něco takového prostě nepřehlédne.
|
|
|
Kecáš. Drž se svých jedniček a nul a do šachu se nepouštěj. Je vidět, že ses nikdy neúčastnil blicáku.
|
|
|
A to kdyz se clovek nikdy neucastnil "blicaku", tak by tedy nemel hrat sachy?
Asi se nad tim budu muset tedy zamyslet, prostoze jsem zadny blicak v zivote take nehral :-((
|
|
|
To ne, ale těžko může komentovat něco, o čem nic neví
|
|
|
Mas dojem, ze Urza nevi NIC o sachu?
A nebo ja?
Pripadne podotazka: Muze sachista - amater neco komentovat, kdyz to mozna sachistovi - profikovi prijde trebas i smesne?
Pak bychom se ovsem dostali k otazce, co kdo vubec muze komentovat. Vzhledem k tomu, ze nikdo nevi nic o jakekoliv veci 100% mozneho, potom bychom mohli dojit k zaveru, ze nikdo nesmi komentovat nic...
|
|
|
Podstata byla následující: když něco neví, tak ať o tom nepíše. Tvářit se, že tomu rozumí, a přitom píše nesmysly.
Prostě to dělá jak slivovicovej Zeman: Mluví o něčem, velmi přesvědčivě, ale přitom kecá. A ještě se snaží poučovat (Zeman).
|
|
|
Zaprvé se svých jedniček a nul držím.
Zadruhé jsem se do šachu pouštěl, pouštím a kupodivu Vás nežádám o schválení.
Zatřetí máte pravdu, bleskový šach jsem nikdy neshledával smysluplným, nemluvě o tom, že o něm zde řeč nebyla.
A konečně začtvrté si nevybavuji, že bych Vám nabízel tykání, nemluvě o tom, že není důvod, abyste se projevoval jako osel.
|
|
|
Bleskový šach shledávají smysluplným jiní, neb se v něm například koná mistrovství republiky. Ti by Vám, Vaše ctihodnosti, také mohli popovídat, jak se to s těmi bleskovými partiemi má.
|
|
|
Samozřejmě nevím, jak jste dobrý hráč. Nicméně v blickách se přehlédne ledacos :-) Od toho tam to pravidlo o nemožňáku koneckonců je.
|
|
|
Ano, máte pravdu, bleskový šach jsem nikdy neměl potřebu zkusit, působí to na mě tak, že se tímto stylem hry znehodnocuje vše zajímavé, co v té hře je. Ale je to jen můj názor.
|
|
|
Garde se říká jen ve filmu, a to ještě jen některým. Žádnej sachista to ve vážný partii nikdy neřekne.
|
|
|
:-( Tak potom to cely zivot delam blbe :-((
Ale tak je otazka, jak definujeme "sachistu", no...
|
|
|
Nikdo kdo má elo to neřekne
|
|
|
Nehlede na to, ze v nekterych partiich by se oba protivnici znacne nakecali.
BTW: Prehraval jsem si onehda par partii z mistrovstvi a prijde mi to nejake nemastne neslane. Hlavne Anand. Je to takovy ten styl, kdy oba mistri nejdriv pul hodiny hypnotizuji sachovnici bez jedineho tahu a potom bily prohlasi: "Navrhuju remizu".
|
|
|
Kde jsou ty doby, kdy klidné vody turnajů čeřil Tal se svými počítačově nekorektními oběťmi:).
|
|
|
Jo. To byl peknej divocak. :-)
|
|
|
Dovolím si tedy taky poznámku. Šach jsem hrával před lety jen na "okresní" úrovni (lze-li tedy o úrovni hovořit). A pravidelně šach v posledních letech ani nesleduji.
Ale na partie posledního mistrovství jsem se kouknul taky. Překvapily mě dvě věci, jak Carlsen s bílými striktně hraje furt dokola stejný a navíc asi to nejprovařenější zahájení (tuším španělku) a jak mu Anand opakovaně žral výměnu královen s cílem znemožnit černému rošádu. Je ale možné, že jsem jen hře černého prostě nerozuměl...
|
|
|
Jo, taky jsem si vsiml a na tohle tema bylo napsanejch tuny komentaru, vetsinou se navzajem vyvracejicich. :-) My obycejni smrtelnici jim do pochodu v makovicich nevidime.
Ja jsem jen zauvazoval o tom, ze mistrovska trida v nejakem sportu predstavuje ty nejlepsi vykony a nejlepsi podivanou, at uz je to fotbal nebo atletika nebo fenomenalni 147ky Ronnieho O'Sullivana.
Ale tyhle partie me teda ani nezvedly ze zidle ani mi neprastily dolni celisti o hrudni kos.
|
|
|
No, nevidíme. Já tedy určitě ne. Podceňujíc si myslím, že to prostě tak Anand hrát chtěl..
Ještě mi přišlo, že hráli docela "staré bělidlo", ale ono to při tom přehrávání partií možná jenom tak vypadá. Celkově - nenadchlo. Carlsen byl s bílými dravější a vyhrál zaslouženě. Na tu bídu... :-)
147? Mám rád tuhle s vyplácáným Davisem: https://www.youtube.com/watch?v=CgnAIsPY8hA
|
|
|
No, pekny oldies. Ty vohozy, ty patky a ty TV kamery. :-)
A ta podivana, presne to sem mel na mysli.
|
|
|
Ta výměna dam a spousta tahů po ní je součást teorie (berlínská varianta španělky). Za černého jde o solidní zahájení s velkou šancí na remízu, takže proti silnějšímu soupeři rozumná volba.
|
|
|
Kdysi jsem si také myslel že vrcholový člověk v nějaké disciplíně musí předvést koncert, něco úžasného.
Občas jsem koukal na Judo a nějak mne to nebralo. Samé taktizování a minimum akce. V mých očích šlo spíše než o Judo o pošťuchování v divných oblečcích.
Názor jsem změnil když jsem se kdysi ocitl na nějaké soutěži mlaďochů od žáků po tuším dorost.
To byla paráda.
Ruku do ohně za to nedám, ale přijde mi že se to týká asi mnoha dalších disciplín.
|
|
|
To je pravda, on by konec partie správně měl nastat už v okamžiku, kdy soupeř šach neohlásí, protože ho sám nezaznamenal, tedy o tah dříve. Akorát mám pocit (i když si nejsem úplně jist), že existuje nějaká moderní verze pravidel, podle nichž je to jenom faux pas.
|
|
|
To je nesmysl, protože:
1/ Hlášení šachu není povinné (opět bráno z pravidel Mezinárodní šachové federace, obecně nejsou žádné "moderní" a "nemoderní" verze pravidel, klasické šachy mají prostě jasně daná pravidla, která se nemění; samozřejmě existují asi nějací lidé, kteří si vytvářejí alternativní pravidla, ale turnaje se hrají vždy podle jedněch a všichni hráči, kteří se předem nedomluví na ničem jiném, hrají též podle jedněch).
2/ Nejedná-li se o hru, kde se jeden či oba hráči šachy hrát teprve učí, nějaké "přehlédnutí" či "nezaznamenání" je nereálné. Ta hra není o tom, abyste udělal něco, co soupeř "přehlédne", je to spíše o myšlení dopředu a strategii, situaci na šachovnici v daném tahu (tj. co je ohroženo) oba hráči prostě znají, není-li jeden z nich totální začátečník.
3/ Je-li král v šachu (což oba hráči prostě vědí, nejedná-li se o naprosté začátečníky), je třeba s tím něco udělat; tah, který situaci neřeší, není přípustný (chce-li to někdo vzdát, samozřejmě může).
4/ Neohlášení šachu není faux pas; dělá se to, je to zvykem, ale celkem zbytečným zvykem, protože to oba hráči stejně vědí. Navíc i kdybych si představil, že bych sledoval hru dvou lidí, kteří se to učí, přičemž na šach nějak "zapomenou" a hrají dál, rozhodně bych neřešil, kdo "vyhrál", protože to nedává smysl, vrátil bych partii do toho momentu, kdy šach nastal a dotyční by s tím měli něco dělat.
Když hrajete šachy, o dění na šachovnici máte přehled, víte, co se tam děje; budu-li s Vámi hrát a někdo nám strčí do stolu a všechny figurky spadnou, dokážu je rozhodně postavit zpět na šachovnici přesně tak, jak tam byly; paměť mám naprosto mizernou, kdybyste totéž udělal třeba v dámě, kameny zpátky neposkládám, protože tu hru skoro nehraju.
Jenže každý, kdo šachy hraje (a není naprostý začátečních), vnímá tu šachovnici takovým způsobem, že je vyloučeno, aby mu nějaké ohrožení krále "ušlo"; šachisté znají stav té partie, celkem každý (i ti, kdo nemají postřeh a paměť) jsou schopni rekonstruovat aktuální stav šachovnice v každý okamžik hry, většina z nich i včetně celé historie všech tahů.
|
|
|
Vždycky mě pobavi, když o šachách píše někdo, kdo je nehraje. To se hned pozná. Spousta vět, ale o ničem. U tebe standard.
|
|
|
|
Hlášení šachu není povinné. Pokud někdo přehlédne šach a zahraje něco jiného, je to nemožný tah. V bleskové partii to znamená prohru.
V nebleskové prohraje podle nových pravidel při druhém nemožném tahu v partii, dříve to bylo při třetím. Pokud se na to přijde dodatečně, vrací se partie dozadu do poslední známé přípustné pozice. Rozhodčí pak řeší návrat hodin.
|
|
|
V nebleskové prohraje podle nových pravidel při druhém nemožném tahu v partii, dříve to bylo při třetím. Pokud se na to přijde dodatečně, vrací se partie dozadu do poslední známé přípustné pozice. Rozhodčí pak řeší návrat hodin.
Vy jste tohle někdy viděl?
Jinak máte samozřejmě pravdu, s příspěvkem souhlas.
|
|
|
Krále vzít nelze, pouze vyšachovat do té míry, že je z toho mat (tj. král je šachován a nemá kam utéct).
|
|
|
Nevím, podle jakých pravidel jste hrál, ale rozhodně to pravidla schválená Mezinárodní šachovou federací, což jsou ty, podle kterých se hrají turnaje a podobně.
Podle těchto pravidel (prostě normálních pravidel šachu, těch, která se berou celosvětově za standard) se do takové situace vůbec nemůže nikdo dostat.
Jde o to, že pokud hráč A "ohrozil" krále hráče B, pak jsou pouze následující možnosti:
1/ Hráč B je v šachu, musí situaci řešit.
2/ Hráč B dostal mat, situaci nemůže řešit, hra končí.
Dostanete-li šach, nemůžete podle pravidel udělat žádný jiný tah, který by situaci neřešil. Prostě to nejde, zkuste si zahrát třeba s libovolným šachovým počítačem, jakmile jste v šachu, nedovolí Vám udělat nic jiného než táhnout tak, abyste v šachu nebyl; není-li to možné, situace je automaticky vyhodnocena jako šach mat.
To, co píšete o "neuvědomit si, že byl vlastní král ohrožen", případně o "přehlédnutí ohrožení krále soupeřova" je prakticky vyloučeno. Kdokoliv hraje šachy alespoň na nějaké minimální úrovni (fakt to nemusí být profík, ani špičkový amatér, stačí lidé, kteří mají nahráto pár stovek her), něco takového prostě nepřehlédne.
Ono vůbec ač si možná lidé myslí, že šachy jsou o "přehlédnutí", tak nejsou.... je to o strategii. Oba hráči si uvědomují, co se děje, jen s tím ne vždy lze něco udělat. Stejně jako se nestává, že někdo přijde o figuru proto, že by se "přehlédl"; taková hra by ani neměla moc smysl.
|
|
|
Tsss....me se stava, ze o neco prijdu, protoze si neceho nevsimnu, docela bezne :-) Stejne tak se mi bezne stava, ze bych mohl neco ziskat, ale nevsimnu si toho, ze muzu neco zadarmo vzit :-))
To se nam amaterum stava docela bezne :-))
|
|
|
Vážně? Kolik her jsi v životě odehrál?
|
|
|
Tezko rict, nevim, ale kdyz to vezmu chronologicky - ve veku 5-8 let jsem to hral skoro az "zavodne", takze v te dobe to byly asi stovky her, pak spise prilezitostne, pak na vojne rekneme stovka her, pak zase prilezitostne az dodnes - nekdy odehraju za tyden 10 her, nekdy zadnou..
Ale u me je to spise ovlivnene mojim problemem s kratkodobou pameti (v radu sekund). Mam docela casto stavy, kdy napriklad chci neco udelat, otocim se a uz nevim, ze jsem to udelat chtel. Pak si na to vzpomenu trebas za minutu, ale v radu drobnych sekund mam obcas problemy, a tro pouze u nejakych trivialnich ukonu. Takze si myslim, ze me to dela problem i tom sachu, kdy si situace mozna i vsichnu, ale "zapomenu na to", a uvedomim si to klidne jeste ve chvili, kdy souper jeste neudelal tah, ale uz je pozde.
Asi by to zlepsilo, kdybych hral 100 her mesicne, ci tak neco, tak by se mi ty situace vice zautomatizovaly.
|
|
|
Zajímavé, díky za zkušenost, docela mě to překvapuje.
|
|
|
Krále vzít nesmíš. V blicce je to nemožný tah, ve vážné nebo rapidu nepřípustný tah.
|
|
Díky, moc jsem se pobavil!
Ale on nás ten humor přejde, vsadím se, že v takovém Švédsku, kde na univerzitě učí oficiálně "kundí aktivistka", kde musíte i při projektu zkoumání třeba výskytu hmyzu začlenit gender prvek, kde vymysleli neutrální zájmeno a v reklamě nesmí být chlapec se zbraní a dívky s fénem, nýbrž naopak, neb bouráme stereotpy, tak tam si dovedu představit, že se něco podobného v hlavě kundí aktivistky rodit může. A před 20, 30 lety se taky řada věcí, které jsou dnes běžné, jevila jako absurdní a nemožná.
Tak, na feministické šachy, ať je nějaká prdel!
|
|
|
Nic proti debilitě kundího aktivismu, ale s tím neutrálním zájmenem to je mediální dezinterpretace. Ono se tam vytvořilo samo od sebe přirozeně ještě před vznikem těch gendrových sraček. S norštinou a dánštinou je to tuším podobně. No a pokud vím, tak nějaké ženské a mužské rody nerozlišuje ani finština a estonština, a ty jsou z úplně jiné jazykové rodiny.
|
|
|
Snad úplně všechny jazyky mají neutrální zájmeno. Přinejmenším určitě všechny, jež znám.
Kupříkladu v češtině je to „on“ (jako „člověk, libovolného pohlaví“), v angličtině je to “he” (as “man, regardless of his sex“), atd.
Smutný fakt, že spousta nedouků, hlupáků a jiných novinářů to neví, na tom faktu zhola nic nemění.
|
|
|
V matematickych velmi rigoroznich textech o strategicke analyze chovani jedince (tzn pohlavne neurceneho) najdete velmi casto zajmeno she namisto he. Uz jsem i videl disputace mezi klasiky, zda-li je spravne nepohlavniho agenta nazyvat on nebo ona :-)
|
|
|
Ja som si všimol, že sa dosť často používa aj "they" aby sa nemuselo he/she.
|
|
|
Hm....
takže: ON se švédsky řekne HAN, ONA pak HON a neutrálně - ONO DET/DEN.
Genderisté vymysleli zcela bezpohlavní HEN. Jako by v češtině vymysleli třeba ONE, nebo OND. Jde o umělý konstrukt, nikoli o přirozenou schopnost každého jazyka vyjadřovat se neutrálně.
Třeba v 70. letech ve Švédsku úředně zrušili vykání a tykání.
K zájmenům z pera lingvisty žijícího ve Švédsku Jaroslava Suka:
" Trochu švédské jazykovědy
Švédština má dva gramatické rody: neutrum a utrum neboli reale (det a den). Gramatický rod reale vznikl sjednocením mužského a ženského rodu, střední rod zůstal. Se sémantikou má málo společného, vždyť ani v češtině nemá žádný významový smysl ženský rod ve slově „tužka“, střední ve slově „pero“ nebo mužský ve slově „brk“.
Švédština má však vedle toho také tři sémantické rody, podobně jako v angličtině je loď she (ona) a zvíře it (to), pokud to není domácí miláček, pak je he nebo she. Švédština má tedy tři sémantické (tedy významové, nikoli gramatické) rody, mužský, ženský a střední, které se projevují hlavně v zájmenech: han, hon a det/den.
Asi před pěti lety jsem v jednom populárním lingvistickém časopisu, jenž se věnuje švédskému jazyku, zmínil, že by se měl nějak vyřešit problém, kdy se píše han/hon, obdoba našeho dotazníkového „kde jste byl (byla)“. Genderoví koumáci (spíše koumačky) se toho chytili a vzniklo zájmeno „hen“, obdoba zájmena „den“ (utrum).
Potíž je v tom, že v mnoha nářečích je „hen“ obdobou nepřímého tvaru „henne“ (nepřímého pádu ženského zájmena hon). Není ani vyřešena otázka genitivu nového zájmena (mužské zájmeno han má genitiv hans, ženské zájmeno hon má genitiv hennes). Jsou tedy i jiní, kteří navrhují „hön“."
Tož, asi tolik k oněm faktům, soudruhu.
|
|
|
Dostala se mi do ruky knížka pro děti, jejíž autorka Kateřina Janouch vyrůstala ve Švédsku. Tam taky vyšla poprvé. Má to být vyprávění pro starší sourozence o celém tom procesu, jak se na světě octne mladší brácha nebo sestra.
Zcela mě dostala už pasáž ze začátku knihy:
Tatínek má spoustu semínek na rozdávání, ale on je chce dát jenom té jedné jediné mamince. I on moc touží po děťátku. Po maličké holčičce, se kterou by mohl hrát fotbal, a po chlapečkovi, se kterým by mohl na zeď malovat duhu.
|
|
|
Nechápu, proč jsou ještě figurky černé a bílé ..., proč nejsou duhové?
Šachy jsou fuj, bílí si vždy začnou a pak se diví.
Ty věže mi připomínají Temelín, prosím nahradit.
Hrací pole budou růžová a zelená.
Jezdec je cyklista, také jede rovně a pak hop sem ...
|
|
|
Jezdec je cyklista ;)
Pobavilo, díky
|
|
|
Pod jezdce, pardon cyklistu, bude při každém tahu s ním potřeba namalovat přechod pro chodce do kratší nožičky toho "L".
|
|
|
....se synem malovat duhu. Duha je smybol čeho? Ano, tzv LGBT. A holčička hrající fotbal nemusí, ale může naznačit, že se zajímá o jiné holčičky. Pokrokový otec má pokrokové děti, kteří ho nezahanbí zpátečnickou heterosexualitou a genderovými stereotypy. Ale jinak by to možná v této zemi pokroku a sociálních jistot nevydali.....Bleju.
|
|
|
Kopaná je docela tradičním dívčím sportem v US, zase bych v tom nehledal dementní pitomosti. Třeba Německo nebo Švédsko nemá špatné fotbalistky, takže to tam může bejt podobný. BTW i v South Parku Cartman řekl, že duhy jsou fajn, duhy jsou dobrý. Je teda Cartman někdo, kdo podporuje LGBT? Nemyslím si.
Zase je potřeba bejt rozumnej a ne přehanně paranoidní...
|
|
Strelec je v anglickej terminológii bishop - biskup - to okrem šovinizmu samozrejme zahrá aj na protikresťanské cítenie, ktoré je ideologicky vhodné u radikálneho feminizmu...
Ale jednotka za pekné vyjadrenie klasiky typu "republikánske šachy" - hrajú sa bez krála a královnej, prípadne "socialistické šachy" - len pešiaci - a čo je skutočne dokonalé: "rasovo desegregované šachy" - súperi majú rovnako bielych a čiernych figúrok.
|
|
|
On i ten "střelec" evokuje jména jako Lanza, Breivik. Mnohem lepší bude nahradit figurku nečím mnohem přípustnějším - třeba matkou s kočárkem.
|
|
považují čtenáři za nejakou legraci, když je psán na základě dlouhodobě známých skutečností.
A zatím italská armáda vesele přilévá olej do ohně.:
https://twitter.com/ItalianNavy/status/547401642102906880
|
|
Asi se to, co autor píše, nedá brát v čemkoli vážně. Odhlédnu-li od poněkud dementního stylu humoru a-la Novoty, který, pravda, mnoho bezmozků dokáže skvěle pobavit, je to článek plný blábolů, o šachách samotných nemluvě.
Právě kvůli takovýmto hloupým a názorově prázdným, zato urážkami nabitým článkům, získávají všeliké pozitivní diskriminační snahy silnou podporu od tupounů prahnoucích po sociálním inženýringu, coby božském žezlu na ovládané masy.
Nemyslím, že jeden článek na tomto webu cokoli změní ať tak nebo onak, ale být příslušník kterékoli haněné menšiny, asi bych to cítil jako zcela zbytečné a hloupé urážení bez zjevného příčiny a o autorovi bych smýšlel neuctivě.
Autorovi samotnému bych pak doporučil alespoň několik minut upřímného studia současného feminismu a snad pochopí, že je úplně mimo a příště napíše něco, za co bych ho mohl respektovat.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Perforace první dámy
|