Komentáře ke článku: Film: Rush (Rivalové) (ze dne 13.10.2013, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Film jsem neviděl, ale po dlouhé době si do kina cestu najdu.
Pokud má někdo zájem něco si přečíst o Laudově uvažování, stojí za přečtení útlá knížečka Mé roky s Ferrari. Samozřejmě je to také zkreslené, ale alespoň přímo Nikim. Výhodou je, že je napsaná poměrně krátce po jeho působení v týmu a "myšlenkové pochody" nejsou zkreslené senilitou. :)
Pokud se dá mluvit o nějakém Laudově rivalovi ve smyslu, že by se až nesnášeli, byl by to nejspíš Reutemann.
|
|
|
Tu knížku jsem si koupil jako šestiletý (ehm...vyškemral jsem jí u rodičů) a úplně jí hlatal :) Někde jí ještě mám.
|
|
|
Přesně tak, mimochodem ona knížka nabízí mnoho zajímavějších námětů na dobrý film, doporučuji zaměřit se na Laudovy komentáře ohledně osazenstva skleňáku a hlavně skutečnost, že - ač si o Laudovi můžeme myslet cokoli a hromada špíny, kterou tam leje na ostatní byla prokazatelně nepravdivá - většina jeho predikcí ohledně toho, kdo kde a jak skončí, včetně celého FIATu, až neuvěřitelně vyšla.
Možná byl Lauda ve skutečnosti mnohem lepším psychologickým věštcem, než závodníkem.
|
|
Jako malý jsem na ORF hltal F1. Tehdá to byly ještě závody se vším všudy.
A duely: namátkou mě napadá třeba souboj Mansella s Prostem v 300+ kolo na kolo, bez sentimentu a s plným rizikem.
Závodníci, kteří jeli hlavně na sebe, s nějakou týmovou režií a strategiema z boxů by je tehdá poslali do prdele.
Senna, kterej jel naplno tak, že mu před koncem došel benzin. Mohl taktizovat, ale nemohl: nechtěl dát míň, než bylo v jeho silách.
Ještě v první dekádě jsem se ze setrvačnosti díval. Teď už ne. Je to jen prezentace sponzorů, nesmyslná pravidla a omezení (neulich museli trochu povolit, protože i druhořadé série by byly rychlejší než F1...)
Ekologické turbo 1,6 čtyřválce (jo, vím, v 80. letech měly 1,5 l i 1500 koní...)
Ferrari LaFerrari, McLaren P1, Porsche 918, Koenigsegg Agera....nejen tyto silniční auta mají vyšší výkon, než monopost F1. Pochopitelně, váží víc, ale....
Jezdci jsou už de facto loutky stájí a sponzorů.
Škoda, doby, o kterých je Rush jsou pryč. \Totéž rallye, i když ta mě baví víc. Nicméně, mostra skupiny B, to byla podívaná! A piloti bozi, kteří byli každou minutu jednou nohou v hrobě. Dnes je to neekologické a nezodpovědné, navíc se šíří myšlenky rallye zakázat úplně. Naposledy se s tím vytasil ultrazmrd a feťák JXD v Reflexu. Fuj.
|
|
|
|
Nádhera.... škoda, že Gilles se nakonec zabil.....jeho syn už takový koule neměl.
|
|
|
A co teprve duely v rámci jedný stáje!
http://www.youtube.com/watch?v=75_hIBU_Zmg
|
|
|
voni i dnešní jezdci (někteří) mají koule (Alonso, Raikonnen, Webber), ale tým je velmi často v rámci týmové režie nebo PR "kastruje". Třeba Perez v McLarenu se fakt nebojí ani všech mistrů světa dohromady. Jasně, občas mu to nevyjde, ale aspoň odhalí bezpohlavnost "mistra světa" (z podfuku) Buttona, který se do rádia rozpláče.
|
|
|
Smažka JXD před asi půl rokem v Reflexu ventiloval, jak objevil Ameriku – totiž usoudil, že z neustálého kouření trávy je tak trochu mimo a proto bude nejzodpovědnější, když přestane řídit auto a půjde na magistrát vrátit řidičák. Napsal o tom jakési vyznání nebo reportáž... No, děs!
|
|
|
Jo, tu sračku jsem čet. Takže smažka Doležal nemůže řídit, ergo, zakažme rallye, pak i auta, ke štěstí stačí joint, ne? Zmrd.
Mimochodem, jeho výplod je zde:
http://www.reflex.cz/clanek/komentare/52034/jiri-x-dolezal-rallye-by-se-mely-zakazat. html
|
|
|
Přitom ganja za volantem není medle tak nebezpečná, jako alkohol: www.youtube.com/watch?v=dw1HavgoK9E.
Sám jsem si to vyzkoušel před pár lety, kdy jsem snědl čtvrtku "kouzelné bábovky" (nechtěl jsem, aby se zkazila - jinak se takovým věcem vyhýbám) a hodinu nato mě neinformovaný kamarád cyklista vyzval k jízdě k rybníku. Patnáctikilometrovou trasu jsme jeli půldruhé hodiny, ale to proto, že jsme měli kvůli mým záchvatům smíchu nucené přestávky :-). Avšak, pokud si pamatuji, vnímání se mi tehdy dokonce mírně zlepšilo!
Ale U JXD po dvaceti letech těžkého hulení už tento efekt už asi nefunguje.
|
|
|
"Alkohol za volantem" není především nebezpečný vůbec nijak.
Za volantem je nebezpečný nezodpovědný blbec, a to zcela bez ohledu na to, co má nebo nemá v krvi.
Naopak odpovědný soudný člověk do určité hranice intoxikace (čímkoli) jede spíše bezpečněji než normálně, protože si intoxikaci uvědomuje, a je výjimečně pozorný, jede pomaleji a opatrněji -- a tím nejen vyrovná, ale naopak ještě převáží negativní efekt intoxikace na reakční dobu apod. Má-li toho v sobě více, za volant prostě a jednoduše nevleze (a to zcela bez ohledu na jakýkoli zákon).
Případná otázka "a kolik je ta hranice?" je nesmyslná -- pro každého je různá v různou dobu a v různých situacích; každý ji pozná sám na sobě, ale je problematické ji poznat na druhém. Pro většinu populace po většinu doby se pohybuje zhruba někde kolem 1 promile alkoholu, nicméně výkyvy na obě strany jsou velmi běžné, směrodatná odchylka je značná.
|
|
|
Máte samozřejmě pravdu.
Co se týče alkoholu, mně na rapidní snížení pozornosti stačí i půl promile. Ale já jsem specifický případ.
|
|
|
"Senna, kterej jel naplno tak, že mu před koncem došel benzin. Mohl taktizovat, ale nemohl: nechtěl dát míň, než bylo v jeho silách."
Nemohl, Senna jezdit pomaleji neumel. Jel vzdy naplno, program "setrim gumy" mu v hlave chybel. F1 (a ani zadne jine zavodni auto a vlastne ani silnicni, pokud chci jet na hrane) nelze ridit vedome, pouze podvedome. Pokud v podvedomi chybi neco jako program "tak a ted pojedu o sekundu na kolo pomaleji, protoze tady, tady a tady zabrzdim o par metru driv a zatacku projedu o par km/h pomaleji", tak to lze pouze zvorat - vedoma snaha jet pomaleji vede k bouracce (Monaco 1988), protoze vedome nelze jet "pomaleji", ale pouze "krokem" (brano z pohledu rychlosti F1).
|
|
|
jsou řekněme dva mezníky v povaze jezdců... taktici a srdcaři (nazvěte si to každý jak chcete), přičemž každý se přibližuje k jednomu či druhému pólu. Nejvíc taktici jsou Prost, Lauda, Fangio, v dnešní době Button a srdcaři Peterson, Rindt, Villeneuve, Senna, Bellof. Všimněte si, která skupina přežívá.
|
|
|
Senna měl kromě toho vynikajícího "podvědomého" řízení ještě přednost jednoho z nejlepších analytiků chování vozu. Asi se až tek extrémně nekamarádil s mechaniky, jako údajně Schumacher, ale dokázal přesně popsat, co autu chybí a co potřebuje. Což s těch dalších střelců ostatní moc neuměli - Peterson byl v tomhle zcela jistě prakticky nepoužitelný a na Villeneuva bych si taky nevsadil. Tohle je, oproti Sennovi, hodně zbrzdilo. Prostě dejte mi auto, já z něj dostanu nemožný, ale když se chová blbě, nevím proč.
V dnešní době už jsou tyhle schopnosti asi dost upozaděné - telemetrie.
|
|
|
Schopnost "citit" auto je dulezita i dnes. Telemetrie neni nic nez vysledek nastaveni auta, nicmene to nastaveni a co to s autem udela je porad zalezitosti komunikace mezi jezdcem a mechaniky. Stopky nelzou, ale telo ano a prestoze se ti muze zdat auto hure ovladatelne (a ani ne vsude, treba jen v urcite casti trati), budes rychlejsi. Pokud jsi schopen tohle odfiltrovat (a Senna toho dle vseho schopny byl, stejne jako Sumak) a dokazes to rict mechanikovi, budes lepsi i dnes. Nedokazat popsat co je potreba s autem udelat je i v dobe telemetrie handicap.
|
|
|
nesouhlasím. Tělo je důležitější než si myslíš. Dle tvé teorie by pak existovalo univerzální ideální nastavení, se kterým by každý jezdec byl nejrychlejší, což ale v reálu není. Každý jezdec má svůj styl, který mu sedí. Proto přichází ke slovu tělo a pocity z řízení, které se různí.
|
|
|
:-) Takze ty se mnou nesouhlasis, ale pak pises to stejne? S cim teda nesouhlasis?:-)
V ramci stylu, ktery ti sedi muzes byt rychlejsi, i kdyzs mel dojem, ze se s autem peres. Zatimco kdyz se ti jede krasne a pripadas si rychlej, muzes nevericne zirat na stopky co se jako stalo. Proto je schopnost citit auto dulezita, ale to uz jsem psal.
|
|
|
Blbe jsem cetl a odepsal drive, nez jsem si to precetl poradne. Co jsem ti vycital nize, jsem sam provedl, tak se omlouvam.:-) S cim ale ne uplne souhlasim je to prani se s autem. S tim se nemuzes prat, protoze tim generujes chyby a nezridka nicis gumy (v dnesni F1 obzvlast)
|
|
|
Prani se s autem je potreba brat s nadsazkou. Zajed s autem na okruh, trochu si hraj s nastavenim (tvrdost tlumicu, tlak v pneu - zvlast na slickach) a pak to poznas sam.
|
|
|
Mam jistou zkusenost. A s tou jistou nadsazkou to pak jo. Ostatne spousta sporu je zbytecnyc a vychazi z ruznych interpretaci podobneho. No nakonec se doberem shody :-)
|
|
|
Holt diskuse se nijak netvari a pod napsanym si kazdy muze predstavit uplne neco jineho. Takze jo, moznou shodu taky nevylucuju:-)
|
|
|
Ale uměli. Senna nebyl zdaleka jeden z mála. Byť byl bezpochyby velmi schopný, rozhodně byla spousta jezdců schopna s mechaniky vyvíjet a ladit auto. A telemetrie není všemocná. Pomůže, řekne, kde jsou rezervy, ale vždycky je důležitá pozice jezdce, který s mechaniky dokáže auto naladit. A to samozřejmě platí dodnes a role jezdce je nezastupitelná. Kdo si k autu nedokáže nic říct, nemůže mít výsledky.
|
|
|
Od každého pilota musí jít nějaká odezva. Jde o to jaká. Peterson v tomhle fakt nestál za moc a výsledky měl. Villeneuve byl extrémně dobrý, ale ne v diagnostice a v tom, že by si řekl, co chce s autem udělat. V dnešní době je pilot sednu-jedu (samozřejmě to je trochu přehnané, ale také žádný diagnostik "nastavte mi to takhle na tuhle trať, protože..") Raikonnen. A že mu jinak fandím... I v souvislosti se současnou "pneumatikářskou" politikou, nastavováním "modu" motoru, nastavováním balancu brzd během závodu podle pokynů inženýrů prostě tahle přímá odezva pilota ztratila na své prioritě. Rozhodně proti sedmdesátkám.
Ostatně jsem před pár lety četl rozhovor snad s nějakým inženýrem z Williamsu, nebo McL, kdy se k těm názorům pilotů i vyjádřil mírně ve smyslu, že je nemůže brát vždy úplně vážně. Ano, zpětná vazba pilota, ale "nemůže to brát jako svaté slovo, protože telemetrie a tam to vidí".
Já jim ten význam odezvy pilota neberu, ale rozhodně už není prioritní.
|
|
|
S rozdelenim nesouhlasim, auto se neridi srdcem, ale hlavou. Staci se podivat, co o svem rizeni rekli primo jezdci, asi by ti Senna sam vzal docela iluze o tom udajnem "srdcarstvi".
|
|
|
nazvi si to jak chceš, osobně tomu říkám srdcařství, tzn. že srdce převládá nad hlavou. A tam řadím i Sennu a no tom si trvám.
|
|
|
k těm iluzím o Sennovi. Máš na mysli jeho přepnutí se do jiného stavu vědomí při řízení závodního auta? jeho častá tvrzení, že při jízdě je s ním bůh? Pokud to pro tebe znamená jízda hlavou a nikoliv srdcem, pak se můžeme bavit do nekonečna a nikdy se neshodneme.
|
|
|
To asi ne, pokud "jinemu stavu vedomi" budes rikat "rizeni srdcem". Asi jako kdyby "jina barva" byla "utery".
|
|
|
Beres-li srdce pouze jako organ k cerpani krve, pak at je treba blue monday :-) Jo, boha musis mi v srdci.
|
|
|
To nic nemeni na tom, ze Senna auto srdcem neridil. Lip to umel vyjadrit napr. Jackie Stewart, ktery jezdil stejne, jen to nepricital nicemu nadprirozenemu (a ani Senna nemluvil jen o bohu, i kdyz chapu, proc zrovna tyhle citace jsou znamejsi a medialne atraktivnejsi).
|
|
|
Stewarta bych nedaval do jedne urovne se Sennou. Mentalne byli kazdej nekde jinde. Stewart jezdil predevsim hlavou... Snad vyjma Slajfy 1968, kde rovnez popisoval jisty posunuty stav vedomi
|
|
|
Ten posunuty stav vedomi ale neni nic jineho nez rizeni podvedome, zatimco vedoma cast ma cas se koukat kolem sebe a vsimat si, co se s autem a s okolim deje a dle toho (podvedome) reagovat. Stewart primo rikal, ze pri rizeni (nebo zavode?) je vzdy vse krasne zpomalene a jakmile se na nej veci hrnou rychle, znamena to, ze se nesoustredi a ze je z formy.
|
|
|
Se Stewartem to tak citil i jeho spolujezdec ve dvoumistem aute. Ten mokry zavod ale popsal jako velmi nestandardni. Kazdopadne jak jsem psal, Stewart byl od Senny odlisny a nesrovnaval bych je. To spis s Rindtem.
|
|
|
Ja se na to divam jinak. Nesrovnavam Sennu se Stewartem coby ridice, ale to, jak sve rizeni popisuji a co z toho vyplyva. Co se dnes uci (a co se sportovci - zvlast v individualnich disciplinach - uci uz davno) tehdy moc zname nebylo, schopnost jet rychle s autem byla jeste relativne nedavno pripisovana vsemu moznemu a tomu odpovidal i status jezdcu. Zatimco kdyz atlet zabehne/skoci/hodi rekord, vetsina lidi ma pristup "vic trenoval nez ostatni a mozna ma vetsi talent", u jizdy autem to byla casto malem magie a kdo dokazal zkrotit 1500 koni byl hrdina. Dnes uz to vsechno rozebrala psychologie a velka cast tajemna je pryc, asi jako kdyz sveho casu nekdo veril na ruzna bozstva a pak se prislo na to, ze blesk je vlastne vcelku nudna fyzika.
Ze v tom mokrem zavode (a jestli se nepletu tak navic se zlomenou rukou?) zazival neco vic je spis spojenim danych okolnosti - ja treba od Stewarta na konto toho konkretniho zavodu nic necetl, ale jak videt, neni to v rozporu s tim, co rekl o rizeni obecne a spis tomu davaji tajemny nadech tehdejsi okolnosti). Navic tak, jak Senna nebo Stewart ridil kazdy, kdo se nekdy dostal v F1 na vrchol. Jen driv byly mezi jezdci vetsi rozdily, protoze se moc nevedelo, jak to funguje a nebyl zadny specialni trenink a slo se na to stylem "nekdo ma a nekdo nema".
Samozrejme je potreba mit talent a potrebne schopnosti i dnes, ale rozhodne to neni tak, ze ti nahore meli vzdycky i ten nejvetsi talent. Casto prave ti s nejlepsim talentem na vrchol nedosahnou, protoze i diky tomu talentu se sice relativne snadno vypracuji skrze zakladni serie, ale pak je porazi nekdo, kdo sice v tech zakladnich seriich az takova hvezda od prirody nebyl, ale o to vic musel makat.
|
|
|
Takto jsem to s tím Sennou myslel.
A propos, kdyby se v Imole nezabil, kariéra Schumachera by nebyla tak zářná jako byla, se vším respektem k němu.
Mimochodem, dokážete si představit, že by třeba Prostovi nebo Sennovi, nebo komukoliv jinému tehdy někdo z boxů zahlásil, že nemá útočit, že má zpomalit, šetřit, nechat stájového kolegu vyhrát?
A kolikrát vyhrál Schumacher díky režii? Barichello by mohl vyprávět.
|
|
|
V tom Monaku Senna naboural prave proto, ze mu "zpomal" rekli uz asi 3x. Tak to zkusil a byl v bariere.
Takze Senna i spousty dalsich uz davno slychali o tom, ze maji zpomalit/setrit auto/atd. Odhadovat, jak dlouho funguje tymova rezie si netroufam, z tohoto uhlu jsem minulost nikdy neresil, ale jinak je to davno normalni.
Podle me F1 skoncila ve chvili, kdy se povolily vymeny pneu a tankovani a nahoru sli manazeri jako Brawn a strategie se z jezdce presunula do boxu, jezdec uz ji pak jen vykonaval. Ochazejici pneu a dochazejici benzin, to byla podivana mnohem zajimavejsi, jezdci mohli zavod ovlivnit mnohem vic.
Nicmene naroky na jezdce vyrazne vzrostly ve smeru psychiky, ono mit v hlave tech programu vic neni zadna sranda. Bylo by zajimave mit moznost dnes videt Sennu - me by neprekvapilo, kdyby mistra nikdy nevyhral.
|
|
Na otázku, komu ve filmu by měl správný D-Fensák fandit, odpovídá tento dokument, odhalující Nikiho skandální sklony k zyklistice: www.youtube.com/watch?v=4GDrfHFTF_4 (čas videa 26:00 - hned vzápětí Lauda říká, že se mu Hunt moc líbí :-D).
|
|
|
Nicméně i na Hunta se něco nešlo. Uvádí to ve filmu samotný Lauda - spatřil Hunta, jak jede na kole s prázdnou pneumatikou.
To ovšem nemůže být pravda, neboť zyklistika prodlužuje život a pokud jezdil Hunt na kole, nemohl umřít na infarkt ve 45 letech. Takže buď neumřel, nebo na kole nejel a Lauda si to vymyslel, aby maskoval svoje skutky, nebo informace o vlivu zyklistiky na délku lidského života není pravdivá.
|
|
|
..na kole s prázdnu pneumatikou.
To mi připomíná anekdotu a chlápkovi, jak vejde do baru a poručí si půl litru mléka.
Několik přítomných drsných týpků vyprskne.
"...do špinavý sklenice." dodá zákazník.
Smích ustane, vystřídán uznalým pokyvováním
|
|
|
Hunt skutecne jezdil na kole. Mimo jine 2 dny pred svou smrti prijel na kole z domova ve Wimledonu do BBC, komentovat GP Canady 1993.
Take se traduje na pohreb (nemuzu uz dohledat koho) dorazil na kole a ve velmi dobre nalade ...
|
|
|
Niki byl především vášnivý motorkář. Měl krosku, se kterou řádil po kopcích.... a taky otočil traktor přes boudu. Takže podezříváním ho z cykloušství mu křivdíte :-)
|
|
Film nenatacel Holywood a nemá s tim NIC, ale opravdu vůbec nic spolecneho.
Film byl také oproti "klasickym holywoodskym filmum" vyrazne levnejsi a pry je az divne, ze to vůbec za ty penzie slo natocit.
Mimochodem jedna rezenze od člověka, který filmy recenzuje obvykle pomerne "svým" zpusobem:
www.fffilm.name/2013/10/recenze-rivalove-rush-90.html
|
|
|
Jo Fuka rulezz.
Ale nesouhlasím s jeho závěrem. 70tý léta už byly v pohodě. Ale konec třícátých let, to muselo být něco. 500HP V12-V16 s kompresorem, 850 kg, třecí tlumiče, něco jako brzdy, něco jako pneumatiky. To museli být magoři.
|
|
|
:-) A co teprve ve starověku, jak gladiátoři kroužili v těch vozíkách tažených koňmi, soupeř přeskočil na jejich vozík a tlačil jim hlavu k ostnatému zakončení nápravy. To byli magoři!
|
|
|
V podstatě se zlepšuje jen technologie, zájmy diváka jsou stejné
|
|
|
No on tam má Fuka jako "expertní výcvik" příklad z třiasedmdesátého ze Zandvoortu, ale možná ještě lepší by byl příklad z roku 1977 v JAR. I by to bylo bližší časově.
|
|
|
|
|
Hlavně ta první pomoc řidiči Ferrari stojí za to. Položí ho na zem, poplácá ho po rameni a jde hasit auto. To se může stát jen v Japonsku.
|
|
|
To položení na záda mělo ještě nepříjemný důsledek v tom, že rozteklá helma se mu částečně zapekla do obličeje. Se závoděním musel kvůli zdravotním následkům nehody skončit, nicméně po plastikách vypadá minimálně v obličeji relativně dobře:
http://www.youtube.com/watch?v=9wSMHj6VCzw
|
|
|
Myslel jsem časově blíž k tomu filmu. A hlavně pokud se jednalo o ten expertní výcvik... http://www.youtube.com/watch?v=CuyU_vYIXl0
|
|
|
Tak havárku jsem kdysi viděl, podrobnosti jsem ale nezkoumal. To postarání se o pilota Ferrari je tristní, tam není co řešit.... :-/
|
|
|
70-léta v pohodě vůbec nebyly. I v 70. tkách byly auta přemotorované na mizerném podvozku, s bubnovými brzdami a v kokpitu ze všech stran obklopen benzínem v nijak zabezpečené nádrži. To vo pohodě fakt nebylo. Co je však nesporné, že až do enormního nárůstu bezpečnosti F1 si jezdci byli vědomi toho, že zubatá s něma vyjebe kdykoliv a podle toho se chovali i k sobě na trati (většinou, vyjma magorů typu Bandiniho nebo de Cesarise) nebo měli hlubokou úctu před absolutní hranou. Čím hloubš do minulosti, tím více respektu k sobě jezdci chovali a nejmarkantnější to bylo právě v těch 30tých letech. Tam to fungovalo dokonce tak, že se nekonaly žádné divoké předjížděcí manévry jako třeba vybržďování do zatáček. Jednak byli okruhy úzké a nebylo místo, auto mělo brzdy "jen jako", a pak ta auta měla děsně vysoko těžiště a při smyku šla často přes boudu, kdy jezdec obvykle vypadl a pak jen záleželo, zda-li se octne ve stejném místě jako ta bouda. V tom případě měl smolíka.
|
|
|
ty bubnové brzdy beru zpět, jsem se nechal unést a zabředl až do mých oblíbených šedesátek :-)
|
|
|
Tohle malovani si minulosti na ruzovo fungovalo vzdycky, nejeden norb v "sedmdesatkach" zehral na nudu a litoval, ze uz nejsou ty huste "tricitky" nebo "padesatky". Technika jde dopredu a jednou takovy norb bude zehrat na ten fantastickej zacatek jednavacatyho stoleti, protoze mu to v roce 2030 bude pripadat jako nuda, zatimco minulost bude provonena benzinem a nebezpecim.
Docela by me zajimalo, jak vypada ta "hluboka ucta", cim se to meri a jak je poznat, ze dnes uz neni takova jaka byvala? Myslis si, ze nekdo chce zkusit ve 300 trefit zed nebo si mysli, ze to jako bude v pohode? "Uctu k hrane" ma kazdy, kdo na ni nekdy jel, samozrejme krome vyjimek bezmozku, ale ti maji obvykle kratkou zivotnost, at uz faktickou nebo prenesene (v profi motorsportu obvykle problem po urcite dobe najit sponzory a na amaterske urovni zase nemaji porad na opravu zniceneho naradi).
|
|
|
Kde jsem psal co o tom, že jsou dnešní F1 nuda? Podsouváš mi svoje dedukce.
Snížená úcta k hraně je okem viditelná a zřejmá. Dnešní F1 odpouští chyby a lze to vidět při každém přenosu F1 x-krát za závod.
|
|
|
Necekal jsem, ze budes takhle slovickarit, pointou nebylo slovo "nuda", ale stesky po zelenejsi minulosti. Nebylo zamerem ti cokoliv podsouvat.
Snizena ucta k hrane je tedy viditelna a zrejma v cem? Z toho, ze "F1 odpousti chyby" (coz by samo o sobe bylo na delsi diskusi) to nijak nevyplyva.
|
|
|
pro tebe je to slovíčkaření, pro mě naprosté nepochopení toho co jsem psal. Nelkám tady nad starými časy, to mi jen ty podsouváš a to se mi hrubě nelíbí.
|
|
|
Pro me je vyzneni tveho prispevku truchleni po starych casech. Pokud to tak neni, fajn, neni treba dal to resit.
Nicmene to ale nijak nemeni onu uctu k hrane a jak se projevuje, odpoved me porad zajima.
|
|
|
Stare casy jsou passe. Naopak F1 v poslednich cca 8 letech je mnohem lepe koukatelna co se predjizdecich manevru tyka. Priznavam, ze mam rad 60 a 70 leta, 80 uz min a Schumacherovu eru skoro vubec, ale nikde nikomu necpu, jak to bylo tehdy lepsi.
Dnesni okruhy F1 odpousti jezdecke chyby, coz mi snad nechces rozporovat. Asfaltove zony zpusobi, ze pokud prekrocis hranu, vyjedes sice z trate, ale v klidu a pohode se vratis zpet s minimalni ztratou. Drive jsi zustal v kaceru a jeste drive dokonce i strom, takze jezdec aby dosahl hrany si musel sakra verit. Dnesni F1 je odlisna. Na druhou stranu je narocnejsi na rychlost reakci. Casu k rozhodovani dnes maji mnohem min.
|
|
|
Já jen čekám na dobu, kdy se F1 pojede ve virtuální realitě, protože jinak by to přece bylo strašně nebezpečné, a někdo napíše, že staré časy jsou passé, takhle je to mnohem bezpečnější, a navíc je to mnohem náročnější na rychlost reakcí.
Co se mne týká, já zcela jistě a bez nejmenších pochyb považuji "staré časy" za lepší. V 70. letech jsem F1 sledoval, opravdu mne to zajímalo. Dnes to považuji za nekonečnou nudu a už se tomu spíše vyhýbám. A je-li mi (v kontextu automobilového sportu) něco opravdu líto, tak to, že jsem jej nemohl sledovat v 30. letech, jež -- nakolik mohu podle dostupných dokladů soudit -- byla ještě nekonečně lepší, než ta 70., jež pamatuji.
|
|
|
Vyvoj nezastavis. A bezpecnost je ke skode veci. To se shodneme. Ovsem, ze by dnesni F1 byla vetsi nuda nez drive? To jeodvazne tvrzeni.
|
|
|
Ano, pokrok a průjem nezastavíš.
(Mně dnes nudná připadá, ale to je samozřejmě subjektivní.)
|
|
|
No asi tak tak odvážný nebude, protože já to už dávno taky nesleduju. Z výše zmíněných důvodů.
|
|
|
Hele ja te fakt nechapu. Nejdriv se rozcilujes, ze jsem tvuj prispevek pochopil tak, ze mas radsi starsi F1 nez tu dnesni a byl ohen na strese, ted najednou pises to stejne. Ze to nikomu necpes na tom vyzneni nic nemeni (ani jsem zadny "cpani to nekomu" nekomentoval, protoze jsem ho tam nevidel).
Nicmene pokud jde o hranu, pak mezi "dnesni F1 odpousti chyby" a "dnesni okruhy F1 odpousti chyby" je rozdil vpravde diametralni. K jezdeni na hrane si musi verit uplne stejne i dnes, protoze ackoliv nasledky jejiho prekroceni muzou byt daleko mensi nez kdyz to Farina hodil do lesa, nelze bez jezdeni na hrane vyhrat. Psychicky je sice tezsi jezdit na mestskem okruhu nebo na ovalu se svodidly par cm od kol nez kdyz se jede na modernim okruhu s kilometrovymi unikovymi zonami, ale ten zbytek je stejny a je to jen o hlave. Pokud pri rizeni myslis na to, jak to do tech svodidel nechces napalit, nejspis to do nich napalis, casteji ale budes jen pomalej. Budes-li mit trenera (a toho maji dnes v F1 prepokladam vsichni), pak se budes ucit, jak se soustredit na jizdu a jet tak, jako kdyby tam zadna zed nebyla (pro jizdu je to jedno, ty ji stejne nechces trefit a zatacku chces projet stovkou bez ohledu na to, jestli je za ni zed nebo fotbalove hriste).
Cas k rozhodovani podle me u zavodnich aut nebyl nikdy. Problem je totiz v tom, ze pri jizde na hrane je jedno, jestli jedes 100 nebo 200, ani v jednom pripade nejsi schopen reagovat jinak nez podvedome. Problematika je samozrejme slozitejsi, ale v zasade se z pohledu ridice tolik nezmenilo, protoze podvedomi je i ve 300 km/h rychlejsi nez auto. Co se zmenilo jsou naroky na fyzicke schopnosti - clovek musi byt schopen ty korekce delat extremne jemne a presne, podle me se F1 dostava do situace, kde se blizi limitu prave tech schopnosti fyzickych a clovek podle me narazi spis na to, ze sice vi, co ma udelat, ale nebude schopen to udelat dostatecne rychle a jemne. Vlastni rozhodnuti na podvedome urovni ale problem nebude.
|
|
|
Nepsal jsi o tom, ze mam neco radsi, nybrz ze si styskam po starych dobrych casech a to jsi zkratka vedle. Vykonstruoval jsi problem, ktery neni a rypes se v tom. A ze mam rad starou F1? Asi jako mam rad prvovalecna letadla. Libi se mi, mam to rad ale nenarikam jak to tehdy bylo lepsi.
S hranou se nemuzeme shodnout a hraje v tom roli tebou neustale deklarovane podvedomi. Muzes mit treneru kolik chces, ale stromy okolo silnice nevymazes. I dnes stale plati asfalt a obrubnik jako zavodni draha. Dostanes-li se za ni, prekrocils hranu (uznavam ze ne 100% vzdy). Prekroceni ve vetsi mire drive znamenalo smyk, kacer, svodidlo, strom... Dnes je to asfaltova zona, smyk, obcas svodidlo bez fatalnich nasledku. A v podvedomi tohle je. Muzes s tim nesouhlasit, muzes o tom polemizovat, ale to je asi tak vse, co se proti tomu da delat. :-)
|
|
|
Spis ty si muzes o tom udajne "mnou deklarovanem podvedomi" myslet co chces, ale to je tak vsechno co proti tomu muzes delat ;-)
V podvedomi je to, co si tam naprogramujes. Pokud si do podvedomi naprogramujes stromy a strach, ze do nich vletis, tak mas pravdu, ze te to bude ovlivnovat negativne. Kdyz jsem psal o trenerovi, tak jsem mel na mysli nejen stranku fyzickou, ale predevsim stranku psychickou (coz jsem asi nenapsal dost jasne, pritom je to podstatne). Na mestskem okruhu/ovalu vyhrava ten, ktery dokaze jet tak, jako kdyby tam zadna zed nebyla. Psychicky trenink se prave zameruje na odbouravani negativnich myslenek (tady je zed, kdyz to zvoram, jsem tuhej) a jejich nahrazovani myslenkami pozitivnimi (takhle zatacka se da jet kilo a ze je tam zed na tom nic nemeni, zvladnu to tedy projet kilem). Nestaci si samozrejme rict "to dam", zas tak jednoduche to neni, ale protoze to ani nelze udelat vedome (nemuzes se ritit k zatacce s tim, ze budes na tachometru kontrolovat jestli je tam kilo a pritom se bojis, ze to neklapne a trefis zed), je potreba mit tu zatacku "projetou" podvedome.
|
|
|
|
Ono asi insideri museli byt zdeseni i když se divali na Apollo 13, presto to byl vyborny film, zakladajici se na skutecnych událostech.
Je potřeba si uvědomit, ze se jedna o klasicky film, nikoliv autenticky dokument.
|
|
|
Jak rikam, zatim jsem nevidel (Rush) nicmene argumenty autora recenze mi prijdou smysluplne ... zejmena ta pasaz, kde delaji z Hunta idiota.
|
|
|
Ja bych autorovi recenze doporucoval, aby vůbec nechodil na filmy, zalozene na skutecnych událostech, protože z principu to VZDY bude vice ci méně jinak.
Jako pokud by se někdo podival na Titanic (film) a prohlásil, ze je to kravina z duvodu, ze to cele bylo uplne jinak, tak co bychom si o nem mysleli, ze....Co by cekal, ze se bude divat na vernou rekonstrukci udalosti?
To same jakykoliv film na motivy skutecnych udalosti.
Ono jaksi z principu toho, ze se jedna o film, který ma omezenou delku, je nutne občas udelat nejakou "filmařskou zkratku", nekde pridat vice dramatizace, a podobne...Myslim, ze kdo chce dokument, necht se diva na videa, natocena při závodech v te době a bude mu fajn.
Mimo to, velmi často se mi stalo, ze "delat z nekoho idiota" videl někdo, a ja ne, a naopak. Autor recenze si cosi mysli, film se mu strefil/nestrefil do jeho nalad, a i on zvelicuje nektere věci a jiné upozaduje. Rozhodne ta recenze není 100% objektivni, protože, samozrejme, ZADNA recenze není nikdy 100% objektivni.
Autor se tedy dopousti presne toho, co vycita filmu :-))
|
|
|
To je sice pravda, pokud se nebude reziser chlubit v tisku s tim, jak je to cele faktograficky spravne a jaka piplacka byla to cele sesumirovat, pote herci, jak jeden travil hromadu casu s Niki Laudou, aby se naucil i mluvit jako on a pochopil o co slo a druhy, ktery nacetl o Huntovi vsechno mozne, aby ho co nejrealneji ztvarnil. To cele je pak na prd, kdyz herci, kteri umi verne zahrat existujici osoby jsou nuceni ke scenari, ktery misty v absolutnim rozporu s velmi znamou skutecnosti.
|
|
|
No, nicméně, zrovna Titanic (film) je skutečně donebevolající kravina mj. také z toho důvodu, že to bylo celé jinak :)
Dobré srovnání je třeba excelentní film Apollo 13, jež není kravina ani docela málo, protože skutečnost upravuje rozumně a smysluplným způsobem, a filmařské zkratky používá tam, kde dávají smysl. Na rozdíl (kupříkladu) od Titaniku.
|
|
|
On ten Hunt pry idiot docela byl. Neznal jsem, nemuzu potvrdit, ale docetl jsem se to v nejakych rozhovorech v souvislosti s Petersonovou nehodou. Ale to clovek musi brat s rezervou. Kazdopadne s Laudou meli dobre vztahy a je-li to ve filmu jinak, je to spatne.
To jestli na Slajfe jinak pomalovane auto ci rok starou kombinezu, to jsou detaily, ktere lze snadno prejit
|
|
|
Člověk ani nemusí být insider v nějakém vesmírném programu, aby se u Apolla 13 podivoval nad tím, jak se dostupná kapacita baterií udává v ampérech ;-)
|
|
|
Jezisi:-) Ja ten film videl uz davno, a priznam se, ze jen 1x a na tohle si nepamatuji (ačkoliv jakožto elektromechanik bych si toho jiste mel všimnout:-))
|
|
|
Jistě, to je špatně (je tam toho špatně víc).
Podstatné však je, že -- kupříkladu na rozdíl od srdceryvných scén z Titanicu, kde jsou nebozí chudí zamčeni za mřížemi a tedy nemohou k záchranným člunům a podobných sraček -- to nevadí a kvalitu filmu jako (a) diváckého zážitku, (b) poučení o historii to nijak nesnižuje.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Film: Rush (Rivalové)
|