Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Trh práce (ze dne 11.07.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
..naprosto sedí..(taky zkušenost) .. dávám za 1 ..
|
|
Umíte-li slušně programovat v .NET/C# a nejste-li obecně tupý tak třeba i ano. Jako cvičení si dohledejte moje kontaktní informace a ozvěte se, uvidíme, zda z toho něco bude.
|
|
|
Dalo by se to pochopit i tak, že hledáte opět zcela "hotového" člověka .. kterým bohužel nejsem. V sharpu sice dělám, nicméně jako samouk pravděpodobně na jiné úrovni, než je v komerční sféře zvykem. Proto se ani o práci programátora neucházím (možná leda analytika, konzultanta či podpory). Místo vyhledávání kontaktních údajů k nicku, kterým začíná snad desetina příspěvků na forech, bych se tedy raději zavěnoval rozesílání životopisů na potencionální místa.
|
|
|
Já hledám lidí několik. Kromě kodérů i někoho na vedení projektu a podobné věci (tam je nutno vidět podřízeným do karet ale excelentní kodér člověk být nemusí)... Dohledat kontakt na mne je velmi snadné, ale jak myslíte.
|
|
|
To vis, kdo chce neco dokazat, ten si cestu najde. Kdo ne, najde si vymluvu. Jako v tomto pripade...
|
|
|
Kdyby bylo součástí práce dotyčného vyhledávání údajů p lidech (na netu), byla by taková podmínka pochopitelná. Pokud JJ hledá programátora něbo vedoucího projektu, je taková podmínka poněkud mimo mísu.
|
|
|
Vyjimecne bych se JJ zastal, jeho postup vidim naopak velmi spravny. Chce proste za zamestnance myslici aktivni bytost a ne vohnouta.
|
|
|
Ja myslim, ze je tato podminka naprosto spravna a pokud uchazec tuto podminku neakceptuje jako v tomto pripade tak jde o dum dal.
Aneb svobodna dohoda mezi subjekty.
P.S. no je to pitomost, ale nevidim duvod proc by me to melo drazdit :)
|
|
|
Chci člověka, co umí samostatně myslet a řešit problémy - ne idiota, kterému musím vše do detailů připravit, donést až pod nos a pak to po něm do posledního detailu kontrolovat. Pokud nezvládne ani takový jednoduchý úkol, nemá cenu se s ním bavit. Pokud je to "pod jeho úroveň" případně ví předem, že by u mě neuspěl, tak je pravděpodobnost toho, že by mi k něčemu byl, velmi nízká.
Jestli se Vám tohle zdá úchylné, tak pokud byste byl u nějakého reálného mnou vedeného přijímacího pohovoru, asi by Vás ranila mrtvice :-D
|
|
|
S největší pravděpodobností byste se dozvěděl několik nicneříkajích diplomatických odpovědí na otázky týkající se věcí, po kterých vám nic není :)
|
|
|
A vy byste se pak nedockal ze strany potencialniho zamestnavatele vubec niceho :-)
|
|
|
Inu, takový je život. Musel by si najít jinou ovci :)
|
|
|
Takovy pohovor bych rad nekdy absolvoval...tedy ne ze bych hledal misto, ale bylo by to aspon osvezeni mit sefa ktery reaguje na logicke argumenty a je schopen se z podrizenym bavit a ne jen diktovat co chce ;))
(ale abych nebyl uplne nepsravedlivy, muj sef uz obcas takovy je, jen to dalo hodne prace ;))
|
|
|
Zvláštní.... mě na zjištění JJ-ova jména a kontaktního mailu.....ro.st stačilo cca 30 vteřin (a to díky pomalýmu netu :-)
|
|
|
Jak padlo na jiném serveru ... "neumět si hodit do googlu něco, co neznám, to hraničí s neexistencí práva na život"
Tedy k předchozím - není to tak, že bych to nezkusil (ba co víc, tato detektivní činnost mě baví a kontaktování JJe se v tomto ohledu skutečně nedá považovat za výzvu), nicméně jak jsem nakousl, programování pravděpodobně nebude obor, kterým bych se uživil, pakliže si mě firma nevychová téměr od nuly.
Jinak JJovi (tedy snad tomu správnému) jsem již (díky druhému postu) psal a jsem vážně zvědav, kam se dostaneme. Pakliže nám to ovšem geografické pozice umožní.
|
|
|
No nevím, kam jste psal, ale zatím nic nedorazilo. Uvidíme, zda se jen mail někde fláká, nebo se budete muset zasnažit trochu víc.
|
|
|
Zajímavej způsob, jak si masírovat ego.
Kdysi mě chtel na VŠ vykostit matikář. Zadal křivku a nechal mě počítat určitým integrálem plochu pod ní. Po deseti minutách, kde se mi to jak substitucí, tak per partes prodlužovalo a větvilo, jsem to vzdal. Vysvětlil mi, že jsem idiot, protože když to tady přehodim a tuhle rozdělim, dostanu ÚPLNĚ JASNOU rovnici kružnice. Bylo to snadný, když mi to řekl.
Když máš informace, co druhej nemá, snadno se to machruje. Mít takovýho šéfa je sen asi každýho zaměstnance, hádám.
|
|
|
"Já za to, že jsem blbý a líný, přece nemohu!", to jste tím rozborem chtěl říci? To je sice asi fakt, ale na věci to nic nemění :)
|
|
|
Ne, to jsem opravdu říct nechtěl :-)
Chtěl jsem tím něžně naznačit, že člověk může zvládnout jen postup, který mu někdo ukáže, ke kterému si přečte návod nebo který si může z dostupných informací odvodit, ale tam je pak zásadní, jestli ho napadne ta správná myšlenka.
Pravděpodobně je hledání bosse jménem JJ otázkou pilné mravenčí práce, čtení fór a spousty hodin, přičemž nevím, jestli je to zásadní pro "manažera". Jestli je to ovšem otázka nějakého fíglu, to, že na něj nepřijdu, ještě neznamená, že jsem dement, nebo lenoch, ačkoliv člověku, který ho má zvládnutý, přijde jednoduchý jak facka. Pro mě jako pro zaměstnavatele je odjakživa zásadní, jestli když ten postup ukážu, zvládne ho zaměstnanec bezchybně a opakovaně po první ukázce. Když ho to napadne samotnýho, je to velkej bonus, ale takovýho člověka napadá pak samotnýho spousta jiných věcí a to taky není vždycky dobře. Navíc je těch lidí málo a dělaj pro jiný kapacity.
Stává se celkem často, že hledám něco, co nevím, jak vypadá, jak by to mělo přesně fungovat a ani nevím, jestli se to dělá, přičemž to nakonec většinou nějak vymyslíme, ale v týmu. Být na to sám je vždycky problém.
|
|
|
Ale já měl na mysli tu integraci.
|
|
|
No původně jsem naznačoval, že když někdo na něco nepřijde, nemusí být hloupý a líný, ale evidentně si myslíte, že při dost usilovném přemýšlení byste sám vymyslel obecnou teorii relativity, a já vás při tom rád nechám.
|
|
|
Na druhou stranu co by to udělalo s tvým egem, kdybys to fakt po dvou řádcích zabalil, zkusil jinak a vyřešil? Dobrej šéf by měl umět pochválit i naopak, ale na druhou stranu by to samé měl snést od zaměstnanců (ovšem s kapkou respektu). Právě když se nedaří, je třeba zkusit nahlížet alternativně. Konkrétně třeba JJe jsem projel googlem a nestačil se divit. Našel jsem JJ elektro, JJ autobazar, JJ autopůjčovnu, JJ autodopravu, z osob pak JJ cyklobuznu, JJ dýdžeje, JJ programátora, JJ admina a mraky dalších. Takže taky jsem mohl napsat, že na to seru, že je to přesně jak jsem předpokládal (i s těmi 90% výsledků odkazujících na přitakání ve forech). Jinak toto považuji za zajímavý způsob otestování přemýšlení nad alternativními postupy.
|
|
|
JJ tu nedávno postnul jpeg, kterým na sebe napráskal co mohl. :)
|
|
|
Nezvanim, zjistuji z fora co nejvice informaci (je jich tu dost) a hledam...
|
|
|
však jsem psal už před půl dne, že mail poslán .. jelikož se asi někde vypařily trubky (včera se zase pro změnu providerovi usmažil nějakej router, takže půl dne nejel net :/), psal jsem mu na ICQ .. ovšem pakliže je jeho .. v tom případě toto vlákno hodnotím jako epic fail ;)
|
|
|
Na identitu JJe jsem narazil nahodou, kdyz na nejakem foru prezentoval realie zde zname pod svym obcanskym jmenem:-) Nijak zvlast ji nechrani, ani neroztrubuje do sveta. Sympaticke.
|
|
|
Ego by asi přerostlo únosné meze, protože bych jednak byl jediný ze třídy a pak - na cestovním ruchu většinou se podle mě mají víc hodit tři jazyky než precizní znalost analytické geometrie. A zkráceně - na ten správnej fígl jsem prostě nepřišel, protože ... mě to prostě nenapadlo a seznam možností jsem měl momentálně vyčerpán. Asi nejsem bedna.
Nikdy jsem jako zaměstnavatel nikomu nevyčetl nic, co udělal špatně, když jsem mu předtím nevysvětlil, jak to má dělat. Od toho je on podřízený a já nadřízený, abych mu to bezchybně vysvětlil/předvedl a on to bezchybně pováděl na základě mých instrukcí. Pokud čekáš od zaměstnanců iniciativu, jsi podle mě buď jen snílek, nebo prostě blázen.
|
|
|
me prijde iniciativa od zamestnancu jako naprosto normalni vec. Pokud clovek neni iniciativni, je jen "plnic" a nikam to nedotahne, ale pokud vim ze muzu prispet svou kapkou do mlyna i necim jinym co nemam napsany na papire tak proc ne? A nezamenovat iniciativu a karierismus.
|
|
|
Je spousta pracovních pozic, kde se od Tebe nečeká iniciativa a inovace, ale perfektní plnění zadaných úkolů, kteréžto Tě posune v kariéře výš, případně se posun neočekává a proběhne křížovou metodou při přestupu do jiné firmy. Za všechny bych rád jmenoval práci účetního, tam by asi pokus o kreativní postup nemusel dopadnout dobře.
|
|
|
Znam pana JJ jiz dlouha leta jako cloveka, ktery je schopen vyvinout velke usili za jedinym cilem - aby nemusel pracovat. Jiste to potvrdi - vzdycky na to byl velmi hrdy.
Tedy, on vzdy dokazal drit jako mezek na necem, co ho zajimalo, ci jeste lepe, bavilo - ale predstava, ze by sam dokazal naplnit svoje kriteria, ktera chce klast na jine: "Chci člověka, co umí samostatně myslet a řešit problémy - ne idiota, kterému musím vše do detailů připravit, donést až pod nos a pak to po něm do posledního detailu kontrolovat." na ukolu zadanem nekym jinym a to osm hodin denne, to u me vzbuzuje pobaveny usmev.
Co umi vyborne, to je vyuzivat lidi okolo sebe ke shora uvedenemu cili - a to i sve pratele a zname, pokud mu to dovoli. Jak to musi vypadat se zamestnanci, kteri jsou mu podrizeni, se bojim domyslet. Kazdopadne, mily Paranoiku, k nemu nechtejte nastoupit jako zamestnanec, nema li se Vas nickname stat i Vasi diagnozou... :-/
|
|
|
Hm, pro pana JJ jsem již několikrát pracoval, byť, pravda, v posici smluvní, nikoli zaměstnanecké. Problém to nikdy nebyl...
...ale teď si vlastně uvědomuji, že mne nezřídka -- zvláště jde-li řeč o státu a jeho moci -- lidé označují za paranoika. It figures!
|
|
|
Já JJ znám taky dýl než tejden a pracoval jsem pro něj na základě ústní dohody, kterou porušil de facto vždy tím, že DAL VÍCE NEŽ BYLO SMLUVENO, nikdy nezapoměl poprosit i když šlo o maličkost, vždy se radoval, když se dílo podařilo a pokaždé poděkoval za spolupráci.
Požadavky na samostatně myslící podřízené má každý, kdo někdy vedl pseudokolektiv fachidiotů...a proto ví proč to chce.
V případě, že JJ dělal něco do čeho jsem měl co mluvit, prokázal velkou schopnost samostatně se s problémem vypořádat, takže svá kriteria, která tu byla uvedena, plnit umí.
No a ukaž mi někoho, kdo se s nadšením ztrhá do bězvědomí na věci, která ho nebaví, ba dokonce ho až sere...nikdo takovej snad neexistuje.
Nesouhlasím tedy s žádným tvým hodnocením.
|
|
|
Ze JJ "vyuziva" vsechny okolo, to je celkem pravda. Druha vec ovsem je, ze se s nimi dokaze dohodnout tak, ze to je vyhodne i pro ne a tak na to ti ostatni celkem ochotne pristupuji. Cili zrovna tohle bych mu nevytykal.
|
|
|
Je fakt, že pro JJ jsem vykonával a stále vykonávám nějaké práce. Jako šéf je jaksi komplikovanější než šéfové, pod kterými jsem zatím pracoval, ale začínám si zvykat. Pracovat pro něj beru jako drsnou, ale užitečnou školu, tím spíše, že u něj mám šanci se naučit a vyzkoušet si skutečně zajímavé věci nejen ve svém oboru.
Když nad tím tak přemýšlím, JJ mě využívá s mým plným vědomím a mým souhlasem, ale vždy mi to dokázal něčím zajímavým vynahradit. Je to zvláštní člověk, ale má můj respekt a jsem rád, že jsem ho poznal - i s těmi jeho chybami.
|
|
|
WTH, kdo je JJ? Vypadá to, že ho tady všichni znaj a drtivá většína pro něj-u něj pracovala. Já chci taky do klubu!
|
|
|
Inu s tím úsilím to je do značné míry pravda - snažím se jednat efektivně a radši přemýšlím, než dřu. Udřít se jak vůl tam, kde to nemá smysl, jen proto, abych mohl mávat odpracovanými hodinami, to mě opravdu nikdy nebralo.
Pokud jde o toho mezka u věcí, které člověka baví a zajímají, tak na tom je něco nenormálního? Takhle se chová asi tak 90% lidí, které znám a já také. Existují i věci, které rád nemám, ale dělám je na slušné úrovni, pokud mi za to někdo přiměřeně zaplatí.
Úkoly zadané někým jiným řeším pořád, někdy čtyři hodiny denně, někdy šestnáct, jak to přijde. Ani po lidech, kteří pro mne pracují, nepožaduju práci od osmi do pěti.
Pokud jde o zaměstnance, tak někteří se tu vyskytují a třeba si uleví a já se dozvím, jaká jsem svině :-) Ale moje teamy měly vždy minimální fluktuaci, takže to nejspíš zase taková hrůza nebude. Nevedu si statistiku, ale většina lidí, které jsem najal, pro nás stále pracuje - v některých případech už 10 či 11 let.
|
|
|
ac s vami casto nesouhlasim, klobouk dolu pred vami. sice nevim kdo jste, nehodlam ani po tom patrat, ale kdokoliv sleduje vase prispevky, vi ze jste ve vsem tezkej argumentacni souper. a sef budete asi dobrej:)
|
|
|
jak to tady tak čtu, budu si na tebe muset dávat pozor, abys mě nepřivázal řetězem a nenutil pracovat 10 či 11 let v kuse. ;-)
|
|
|
já sice JJ neznám dlouhá léta, ale kritizovat to, že se někdo zbytečně nedře jako blázen, se mi zdá divné. Nedělá to většina z nás? Ono je hezký jen tak vlastníma rukama překopat celou zahradu, ale proč, když to není nutné nebo když se dá použít nějaký stroj?
JJ umí samostatně myslet a i řešit problémy, takže to zcela logicky požaduje i po druhých.
využívat lidi může, ale jen potud, pokud mu to dovolí, víc ne. I ti druzí jsou dospělí a mohou si za sebe rozhodovat.
|
|
|
Potvrzuji jednoduchost hledani, rekneme, ze jsem si na 99% jisty. (mail jsem taky odeslal, ac jsem k tomu nebyl vyzvan, snad to nikoho neurazi.)
Na druhou stranu, kdo z vas zde vystupuje pod tajnou identitou a uzkostlive si ji chrani? Nemyslim si, ze bych nebyl nejak slozite dohledatelny.
|
|
Nabídla bych jenom názor z druhé strany barikády. Tak nějak náhodou jsem se ocitla v pozici personalistky, dneska už docela velké firmy. Vykašli se na personální agentury a pracák. Normální firma, která se snaží investovat na správný místo určitě nebude rvát peníze do zmrdoprojektů jako jsou persální agentury a servery. Jsou fakt drahý, odezva mizerná a to už se ani nezmiňuju o kvalitě uchazečů. Osobně se mi nelíp osvědčili uchazeči na doporučení známých nebo současných zaměstnanců. Zaměstnance už znám a vím, co od něj čekat. Obvykle předpokládám, že by se nezaručil za nějakého vychcánka a nemakačenka, uchazeč se zase snaží neudělat kámošovi ostudu. Setkala jsem se s názory, že prý to je typický protekcionismus, ale co, když to funguje k oboustranné spokojenosti. Je fakt, že šéf je pes a nikomu nic nedá zadarmo, makat se musí dost a zmrdi se u nás dlouho nezdrží. Výsledkem je neustálý nedostatek zaměstnanců a bohužel, ne všichni zaměstnanci mají nezaměstnané známé. Tak už to nějak u schopných lidí co něco umí (alespoň rozšířit sloupec v excelu) bývá. Takže mým druhým nejoblíbenějším zdrojem lidí jsou zaslané životopisy. Prostě si je pěkně syslím pár měsíců a když se najednou objeví nová volná pozice, projedu si je a oslovím lidi, který se mi předtím nikam nehodili, ale teď by mohli. Takže když to shrnu, prolez weby všech firem v oboru, který znáš a rozešli životopisy. I když nikoho zrovna nehledají, neznamená to, že za týden nebudou. Pokud personalista není totální pako, tak si životopis schová pro pozdější potřebu. Určitě neklesej na duchu když se nikdo neozývá, nemusí to znamenat, že nemají zájem. Inteligentních lidí co chtějí dělat je na trhu práce bolestně málo. Věř mi!
|
|
|
K tomu mám jen jediný dotaz ... kde sídlíte? :)
|
|
|
Setkala jsem se s názory, že prý to je typický protekcionismus, ale co, když to funguje k oboustranné spokojenosti.
Tohle myslíš opravdu vážně? Můžeš mi vysvětlit, co je na tom výhodného pro kvalitní uchazeče, kteří známosti nemají?
Asi nejlépe tohle charakterizuje výrok ohledně Toskánské aféry - Politkům nepřijde divné, že zadávají státní zakázky svým kamárádům. Oni to považují za naprosto normální a nechápou, že ostatní podnikatelé, kteří známosti nemají, jsou diskriminováni.
|
|
|
No Marty myslim ze trochu michas jabka a hrusky. Kdyz politik dohodi statni zakazku kamosovi a spolecne pumpnou rozpocet, tak to je asi neco jineho nez kdyz personalista shani kvalitniho pracovnika (napr programatora, apod.) a da na doporuceni znameho. Zatim nejlepsi programatori, co jsme meli na ruzne prace byli na doporuceni znamych.
Pracovnici hlasici se na nase firemni inzeraty to uz je ponekud horsi. A nejhorsi jsou nabidky pracovnich agentur. Nekdy nechapu za co chteji ty agentury penize.
|
|
|
Tady pumpuje personalista a jeho kamarád měsíčně o peníze firmu....kde je rozdíl?
|
|
|
to jste vedle.. personalista a potencionalni zamestnanec se vubec znat nemusi - jde jen o doporuceni jineho zamestnance, jehoz vykony uz personalista zna
proc by se nejaka firma nechala pumpovat o penize nechapu
|
|
|
Pokud se bavíme o státní zakázku, tak si představme situaci, kdy máme tři subjekty zadavatele, který ovlivňuje výběr výtěze a dvě firmy (A a B), které jsou schopny provést danou činnost ve stejné kvalitě a ceně. Rozdíl je jediný. Firma A má přes známosti, kamarády či doporučení vazbu na zadavatele. Firma B toto nemá.
Při výběru zaměstnance máme personalistu (v této situaci je to on, kdo vybere nového uchazeče) a uchazeče A a uchazeče B. Oba jsou stejně kvalitní. Uchazeč A má přes známé, na doporučení či jak to nazveme může prezentovat své schopnosti. Uchazeč B tuto možnost nemá.
Možná je vada na mojí straně, ale stále nevidím rozdíl.
Ohledně pumpovaní. Stejně firma stejně jako uchazeč potřebuje peníze, aby v prvním případě pokryla své živtoní náklady. Zadavatel a personalista hodnocen za splnění úkolu.
Bavme se otevřeně. Já prostě respektuji, že jak firma, tak i odpovědný pracovník postupují metodou nejmenšího odporu a postup přes známosti je výhodný pro ně a možná pro člověka, který vazbu na personalistu má. Rozhodně není výhodné pro obě strany tedy pro firmu a všechny uchazeče o zaměstnání. Přiznám se, že jsem věděl, že toto je jeden z pilířů, ale co mi po příchodu do praxe naprosto vyrazilo dech bylo, že nikomu z vohnoutů, kteří toto aplikují, daný postup něpřijde divný a dokonce to obhajují.
Rád si poslechnu jiné názoru.....děkuji
|
|
|
ano tak nejak to funguje - pokud byste si vybiral firmu ktera by neco mela delat pro vas a narazite na dve, ktere se zdaji byt ekvivalentni, pricemz na jednu mate pozitivni reference od znameho/znamych, kterou vyberete?
se statni zakazkou to nesrovnavejte - tam jde o cizi penize, ktere si zadavatel nemusel vydelat a podle toho to vypada - narozdil od soukrome firmy, ktera si nemuze dovolit svoje penize jentak rozhazovat kamaradickum..
opet opakuji ze nejde nutne o vazbu na personalistu!
jake obe strany? berte to tak ze ten kdo plati si vybira - jsou to jeho penize a neexistuje zadny narok na pohovor nebo zamestnani.. tento postup proste funguje.
Ve firme kde ja pracuju se tak najima vetsina zamestnancu (recruiteri (resp. talent aquisition managers nebo jak tomu ti amici rikaji) vzdy posilaji interni obeznik s novymi pozicemi, kde cekaji problemy s obsazenim), protoze to ma obrovskou uspesnost (takto nabrani lide u firmy zustavaji a osvedcuji se, tudiz je oboustranna spokojenost). Kde v tom vidite vohnoutismus?
|
|
|
berte to tak ze ten kdo plati si vybira - jsou to jeho penize
Toto platí pracovní poměru. Při výběru nikoliv. Zde je určena strana, která si vybírá, pouze na základě nabídky a poptávky na pracovním trhu.
Ve firme kde ja pracuju se tak najima vetsina zamestnancu (recruiteri (resp. talent aquisition managers nebo jak tomu ti amici rikaji) vzdy posilaji interni obeznik s novymi pozicemi, kde cekaji problemy s obsazenim), protoze to ma obrovskou uspesnost (takto nabrani lide u firmy zustavaji a osvedcuji se, tudiz je oboustranna spokojenost). Kde v tom vidite vohnoutismus?
Podívej, já chápu, že to pro firmu výhodné a pro firmu daný systém funguje dobře.
Kde vidím vohnoutismus? Opravdu nekokážeš pochopit, že uchazeč, který podobné vazby nemá, je diskriminován?
|
|
|
jeste snad jen - v zadnem pripade to ale neznamena ze bez znamosti nemate sanci - doporuceni hraje nejakou roli vetsinou az ve finalnim vyberu a pokud vsechny ostatni rozdrtite schopnostmi a hodite se do tymu, neni problem
|
|
|
Bože, kvůli takovýhle krávě pitomý já nemám pořádnou práci.
Inteligentních lidí co chtějí dělat je na trhu práce právě dost a dost, nicméně především právě díky personalistům a úplně pitomým zaměstnavatelům, kteří personalisty zaměstnávaj vůbec nemaj možnost se jakkoliv prosadit (samozřejmě na záčátku je státní moc, ta může za všechno, ale teď to zjednodušuju).
Protože personalista je jen pitomej byrokrat. Jasný důkaz byrokratizace firem, viz Mises: Byrokracie.
To bych teda chtěl sakra vidět výstupy těch skupin kamarádičků.
|
|
|
no nadavat si muzete jak chcete, ale nic to nemeni na tom ze slecna/pani ma pravdu .. najimani na doporuceni stavajicich zamestnancu ma obrovskou uspesnost, proto to tak firmy delaji (a dokonce v pripade uspesneho doporuceni jim za to plati)
svuj neuspech muzete svadet na personalisty, ale k nicemu vam to neni (druha vec je kolik skutecnych recruiteru jste uz potkal, ne kazdy kdo si tak rika jim je)
|
|
|
Kolik jsem jich poznal? Mnoho. Vsechno to jsou uplny pitomci. Nevahaj pro sve zakladni pracovni postupy dokonce i lhat(!), chovat se jako estébák u vyslechu atd. Zakl. postupy jsou, ze zcela chybne odmitaji uchazece s kritickym myslenim (naprosto nejdulezitejsi vec a oni ji odmitaji!!!), dale redukuji osobnost, dovednosti a potencial uchazece na par radku v nakym hadru, ktery se jmenuje "ha ha ha, ho ho ho" strukturovany zivotopis.
Tento zpusob vyberu zamestnance se navic stal jakousi obecnou normou, podle ktere se ridi i nepersonalista, takze na tom ujizdej vlastne uz vsichni.
Nejhorsi je, ze kdyby ti lidi aspon trochu cetli a netyka se to jen personalistiky, tak by se treba i dozvedeli, ze v rade pripadu naplni jejich prace je HOVNO, takze dochazi jen ke ztratam. Jenomze ono prd. Prectou si jen to, co jim trh donese na podnose az k hubě, nic víc a pak to takhle vypada.
|
|
|
Nepopírám, že podobní personalisté existují, ale nezdá se mi, že by takových byla většina, naopak znám některé velice dobré.
Možná zkusím sepsat článek o tom, jak ty pohovory vypadají z druhé strany a pár zajímavých příhodách z tohoto oboru u nás ve firmě.
|
|
|
No vy žijete v Nizozemsku, ne? Docela bych tomu i věřil. Ačkoliv jsme tento systém převzali ze západních zemí, u nás dostal jakousi banánovskou podobu.
|
|
|
Ano, je pravda, že moje zkušenosti jsou převážně z jiných států než ČR. Nikoli ale výhradně z NL.
|
|
|
Bohužel výberových řízení dle normálních pravidle je naprostá menšina.
Ono se lze uchazečům o zaměstnání těžko divit, že hrají dosti nefer, když se se je zaměstnavatelé posuzují podle bydliště nebo kladou otázky ohledně partnerského života či plánování rodiny. Vůbec se nedivím, že moje spolužačky z VŠ, které třeba za rok či dva plánují rodinu, na otázku ohledně možnosti těhotenství v následujících dvou, třech letech odpovídají negativně. Neříkám, že je to správné, ale co s takto deformovaným systémem..... Zajímavé je, že tento styl přístupu se pak proti firmě obrátí tím, že nečekaně půjde daná slečna na mateřskou, byť se to dalo řešit s předstihem...
|
|
|
No v daném případě mi primárně přijde nefér to, že někdo se uchází o nějaké místo s tím, že ho hodlá zastávat pouze dva či tři roky a tváří se, jako že to tak rozhodně není.
Jak k tomu přijde ten další v pořadí, který je kvůli někomu takovému odmítnut? Jak k tomu přijde zaměstnavatel, který zaplatí za nábor, zaučení apod. a pak má smůlu (a po x letech se mu na krk pověsí z mateřské se navrátivší ženská, která je x měsíců pro práci nepoužitelná)?
Já vím, že jsem hnusný šovinista, ale zaměstnavatel není zaopatřovací ústav.
|
|
|
Nemyslím, že jsi šovinista. Jenom volíš přístup, kdy maximalizuješ svůj zisk (nemyšleno finančně) bez ohledu na druhou stranu. Tak se chová většina zaměstnavatelů.
Podívej já tu nemluvím o slepici typu, tak zkušební doba za mnou, můžu otěhotnět. Bavím se tu o holkách z VŠ, které daný obor baví a rády rády do třiceti pořešili děti s tím, aby to mělo nejmenší újmu pro zaměstnavatele i pro jejich rodinu.
Myslím, že pokud jsou obě strany ochotné, tak se dá vymyslet řešení. Jak bys se třeba stavěl k práci na půl úvazku během mateřské dovolené?
Neříkej mi, že bys chtěl někoho postavit před tak kruté rozhodnutí buď kariéra nebo děti?
|
|
|
Ano, pokud ze mne uchazečka nebude dělat vola a řekne to na rovinu, dá se leccos vymyslet - pochopitelně pouze pokud jinak vyhovuje požadavkům a alternativní řešení je oboustranně přijatelné.
Že děti se "pořeší bez toho aby to nemělo nejmenší újmu pro zaměstnavatele" je nereálná iluse. Ale někdy ta újma může stát za to.
|
|
|
Že děti se "pořeší bez toho aby to nemělo nejmenší újmu pro zaměstnavatele" je nereálná iluse.
Já jsem ale nepsal, že zaměstnavatel nebude mít žádné problémy. Uvedl jsem, že oboustranou spoluprácí se dají minimalizovat.
|
|
|
ono to není tak snadné, když přijde někdo s kritickým myšlením, tak si většinou představuje, že to tam všichni dělají úplně špatně a on to tam rozsvítí. Nerozsvítí, většinou neví, co a proč se dělá a těžko může jako nezúčastněný, který zrovna přišel z ulice, co a kde je špatně.
jak byste vybíral zaměstnance vy? Když ne podle životopisu a pohovoru? Výběr vhodného zaměstnance je velmi složitá věc a k přehmatu může dojít jako nic. Jenže takový přehmat se firmě prodraží. Takže jaký máte nápad?
|
|
|
Osobně fanaticky nenávidím otázku "jaký přínos pro nás představujete?". Jak to mohu vědět? Dokážu si zjistit o dané firmě nějaké informace, ale už vím jen mlhavě o tom, jaké tam jsou pracovní procesy, hierarchie, co konkrétně řeší za problémy atd. Mohu se samozřejmě na detaily vyptat při pohovoru, ale pořád nejsem informovaný natolik, abych dokázal kvalifikovaně odpovědět na tuhle blbou otázku bez rizika, že se blamuju. Moje odpověď samozřejmě zní "přináším neotřelý pohled na pracovní problémy a svěží vítr do jejich řešení". Na blbou otázku blbou odpověď.
|
|
|
Vidíš, na to jsem se Tě zapomněl zeptat :-)
Tak si tu otázku představ jako "proč bychom měli zaměstnat a platit právě Vás?".
|
|
|
Protoze v tom co delam jsem fakt dobry a umim ty a ty veci. Navic jsem ochotny a schopny se ucit nove veci a aplikovat znalosti i z jinych oboru na praci kterou delam. V predchozich zamestnanich jsem delal to a to, byli tam se mnou spokojeni, tady jsou kontakty, kde se na me muzete poptat.
|
|
|
Zapomněl ses zeptat proto, že mě už pár let znáš a víš, co ode mne čekat. Měl jsem tedy to nejlepší doporučení v podobě Tvých zkušeností se mnou :-). Koneckonců, sám ses několikrát vyjádřil v tom smyslu, že s blbcem bys neztrácel čas.
Ta otázka je pořád klišé, které IMHO značí jen to, že dotyčný personalista nečetl konkrétní CV. Není lepší spíš požádat o předvedení konkrétních znalostí, které jsou pro danou pozici zapotřebí, než nutit uchazeče vymýšlet si klišé na otázky, které jsou samy o sobě také klišé?
|
|
|
nebo: proc chcete pracovat zrovna pro nas? :) to jsem vzdycky premyslel jestli jim rict po pravde ze zadny zvlastni duvod zatim nemam (ano znam sice firemni filozofii, ok filosofii:), znam samochvalu z webu, ale to vsechno se muze velmi lisit od reality) a at se me zeptaji po par mesicich; a nebo si vymyslet nejake pseudoduvody, zatim jsem sel s pravdou ven (vcetne zavorky) a posledne (a doufam nadlouho naposled) to klaplo:)
|
|
|
Ja vzdycky odpovidal po pravde, ze mi ta nabizena prace prijde jako zajimava, ze se chci naucit neco noveho a myslim, ze tady by se mi mohlo libit. V nekterych pripadech jsem taky rekl, ze mam i par jinych nabidek a tak se chci dozvedet vic, nez se rozhodnu (a podrobil vyslechu je, samozrejme), vitezi jsem par v druhem kole rekl, ze me zaujal nejvic :)
|
|
|
"Přináším neotřelý pohled na pracovní problémy a svěží vítr do jejich řešení."
To je dobrý :-D. Ale to je právě ono. Musel bych si dát alespoň 100 ran bičem, kdybych tuhle větu vyslovil. Úplně nesnáším přetvářku a všechny ty fráze, který se k ní vážou.
|
|
|
svěží vítr jsem udělala včera a doteď mám zpřeházený papíry. :-)
tak zkuste vymyslet nějakou jinou odpověď, něco příčetnýho bez přetvářky. Něco ve smyslu, že se vám organizace tak líbí, že tam určitě budete pracovat jako drak.
|
|
|
To jsou všechno zbytečný kecy. Existuje jen jedna odpověď, kterou může mladý managor vyslovit: Protože jsem nejlepší. :p
|
|
|
Ano, přemýšlel jsem o tom.
1. Základem je si uvědomit, že každá práce obnáší činnost, nikoliv pouze mletí pantem (mletí pantem platí pouze pro úzkou část profesí). Takže je nutné ověřit, jak dobře bude uchazeč činnost vykonávat a jak efektivně.
2. Za druhé je nutné si uvědomit, že uchazeč, jehož momentální znalosti a dovednosti jsou blíže požadavkům na danou pozici, nemusí být nutně lepší volbou, než uchazeč, který toho umí momentálně méně. Aneb zde jde o potenciál (tvůrčí myšlení, schopnost se samostatně učit neotřelé postupy atd.). Ten nelze ověřit tím, že personalista přijme cár papíru a pokecá si s uchazečem u pohovoru. Ten se ověří jedině prací, nijak jinak.
3. A za třetí je nutné si uvědomit nesmyslnost toho, požadovat praxi nebo určité vzdělání u jednoduchých anebo speciálních pozic. Např. budu-li chtít přijmout elektrikáře, je ještě ok, bude-li mít elektro vzdělání. Budu-li chtít přijmout někoho na nějakou specifickou technickou pozici, požadovat technické vzdělání je nesmysl. Co je technické vzdělání? Je to něco konkrétního? Nikoliv. Požadovat poté praxi u pozice, kterou se, s nadsázkou řečeno, naučí např. za 14 dní i cvičená opice je taky pitomost. Mnohem důležitější než praxe je zde povaha a potenciál uchazeče (např. kvůli postupu do budoucna).
A nyní:
1. Zásadní nesmysl se dělá už na začátku. Personalista přijme životopisy od uchazečů, přičemž část uchazečů vyřadí z výběrového řízení. Čili personalista rozhodne o postupu a nepostupu uchazeče pouze podle cáru papíru, aniž by uchazeče např. viděl apod. Navíc zde personalista nemůže vědět, zda-li uchazeč v životopisu lže anebo ne, takže už v prvním kole může dostat přednost zmrd před slušným člověkem!
2. Je-li bezpodmínečně nutné, aby měl uchazeč praxi, musí se ověřit, že praxi má, už při výběrovém řízení. Odevzdáním např. kopie prac. smlouvy z předchozího zaměstnání apod. Zde se předpokládá, že jde např. o řemeslnickou činnost a je-li skutečně pro zaměstnavatele velmi obtížné, uchazeče prakticky vyzkoušet (to by jinak mělo přednost). Co je zásadní: v případě praktické zkoušky v místě pracoviště rozhodně nevystavit uchazeče práci, odejít a pak se vyptávat pracovního kolektivu, jak to uchzeči šlo. Zásadní blbost. Vždy dát jen na svůj vlastní dojem!
3. Veškeré prac. činnosti, jenž se vykonávají v sedě a max. za pomocí PC (nebo alespoň z nějaké části vykonávané jen za pomocí PC, tužky, papíru apod., nikoliv tedy nějakého specifického stroje apod.) jsou kouzelné v tom, že je možné vypracovat zadání úkolů pro domácí vypracování uchazečem. Pochopitelně rozumně časově omezeném. Správná reakce každého dobrého personalisty by měla být taková, že každému uchazeči, od kterého přijme životopis, pošle zadání těchto úkolů. Opět platí, dělat to takhle tehdy, je-li skutečně pro zaměstnavatele velmi obtížné, uchazeče prakticky v místě pracoviště vyzkoušet (to by jinak mělo opět přednost). Obtížnost úkolů by byla spíše těžká, úkoly, na které by personalista nestačil, by vypracoval budoucí nadřízený uchazeče.
Takže asi tak. O přijímání uchazečů pro vedoucí pozice jsem moc nepřemýšlel, tam by hrál velkou roli asi především bod 2.
|
|
|
1. jak se dá snadno ověřit, jak dobře a jak efektivně bude uchazeč činnost vykonávat?
2. vždycky je lepší vzít někoho, kdo má k požadavkům nejblíže. Vzít někoho, kdo se to bude teprve učit, je trochu riziko. Pokud to sám neumí, těžko si dokáže představit, jestli to zvládne. Ověřit prací vidím jako komplikované, ověřuje se ve zkušební době a ani to někdy nestačí.
3. povaha a potenciál se také těžko zjišťuje.
1. ale z čeho jiného by měl personalista vycházet, když se mu přihlásí osmdesát lidí, takže když si je prohlídne, může se spoléhat jedině na dojem, intuici nebo něco takového. Když někdo v životopisu lže, časem se na to stejně přijde a pak bude vyřazen tak jako tak. Pokud tedy lže v zásadních věcech.
2. kopie pracovní smlouvy také nic neřeší, mohl být někde zaměstnán a nadělat víc škody než užitku. Praktická zkouška je také nesmysl, ten člověk vám něco předvede, ale to ještě o jeho pracovním nasazení nemusí nic vypovídat.
3. vypracování úkolů by zase musel někdo kontrolovat, navíc je to u některých druhů práce opravdu složité.
uznávám, že otázky při pohovorech jsou většinou hloupé, ale je vlastně už dán systém otázek a dokonce i existuje několik návodů, jak vhodně odpovídat. Je to vlastně k ničemu, ale dobrých personalistů je hrozně málo a kandidáti na pracovní pozice většinou nemají napsáno na čele jací jsou.
vymyslel jste dost komplikovaný postup, personalistů by muselo být ve firmě několik, kdo by je platil. To všechno se dá nahradit zkušební dobou. Ideální by bylo, kdyby si zaměstnance vybíral vždy příslušný nadřízený, protože ten ví nejlépe co přesně bude požadovat a co práce obnáší. Problém je, že většina z nich na to nemá čas a hlavně je to poměrně únavné.
|
|
|
Tedy Mousso, asi bych od Vás čekal lepší odpověď. Tohle je jako: Když se se nechce, tak to nejde. To je ale jasné.
1. Prací. Jedině prací. Jak jsem psal, během výběrového řízení. Jasně, nemusí to být ideální, ale je to lepší než odevzdání cáru a pokec. Tam se nezjistí nic.
2. Tady si odporujete druhým bodem 2. Tak je ta praxe k něčemu anebo ne :-)? Druhý možný požadavek je vzdělání, ale obecně to je buď celé k ničemu anebo je k použití naprosté minimum věcí. Navíc není už vůbec zaručeno, projde-li někdo vzdělávacím procesem, zda-li bude mít také něco v hlavě. To se týká i dalších dovedností. To musí uchazeč pouze a jenom předvést, když řekne jenom, že má/umí, je to k ničemu. V tomhle případě je tedy ústní ověření znalostí dobré, ale jen částečně.
3., druhý 2. Vhodnou zkouškou by potenciál, možná omezeně, ale šel zjistit. Povaha: Když uchazeč doloží praxi uvedenou v životopisu, zjistí se alespoň, že nelže. Alespoň něco. O to taky jde, hlavně zjistit, jestli nelže, pokud praxe není tak podstatná (v tom případě by šlo právě pohodlně i lhát).
Druhý 1. 80 lidí se určitě nehlásí tak často, že. Ale jinak chápu, že to je problém, který způsobuje státní moc a její neuvážené kroky způsobující útlum volného trhu. Ale jinak bych velké množství uchazečů řešil tak, že bych sestavil prac. zkoušku, a ušetřil bych čas, že bych vynechal studování životopisu a pohovor, o přijetí by rozhodla jen ta zkouška. Dojem (tzv. první předpokládám) a intuice je věštění z křišťálové koule. Prostě k ničemu.
Druhý 3. Viz druhý 1. Někdy by zkouška mohla mít podobu testu inteligence, nemusela by kopírovat pracovní náplň. Rozhodně by to ale byla praktická zkouška, žádný IQ test či podobné blbosti.
|
|
|
já vás chápu, ale musíte si uvědomit, že vy jste ten, kdo chce práci, personalista už práci má.
praxe je důležitá (jsou i případy, kdy na tom nezáleží), ale pracovní smlouva prokazuje jen to, že ten člověk byl po nějakou dobu kdesi zaměstnán, to nemusí znamenat nic. Základ je, že ten člověk svou práci umí, ale to nestačí, musí vyjít s kolektivem, nedělat ve firmě revoluci, musí na něj být spolehnutí, měl by umět zapojit mozek, nekrást a neflákat se na nemocenské, je toho spousta.
uznávám, že některé otázky personalistů jsou opravdu hloupé, oni si tak trochu uměle vymysleli obor, asi aby se bývalí pamáci měli kde upíchnout. Jenže na takový rozbor nebude žádný personalista zvědavý, i on pracuje, protože potřebuje jíst a platit nájem, na nějakého "pravdičkář", který mu to otluče o hlavu, není zvědavý. Takže to vychází tak půl na půl, když je blbý personalista, tak do firmy nenastoupit, na druhou stranu částečně se přizpůsobit.
praktická zkouška nepřinese nic dobrého, když to zadáte na doma, nikdy nemáte jistotu, že s tím kandidátovi někdo nepomáhal, když ho budete zkoušet ve firmě, může jít o člověka, kterého zkoušky nervují, ale jinak funguje skvěle. Je to stejné jako u pohovoru, někdo je tak nervozní, že zakopne už ve dveřích, sedne si mimo židli, mektá jak retard.
zkuste si sám sebe představit na druhé straně stolu, vybral byste cvoka, kverulanta nebo fluktuanta? Nebo podle čeho byste se řídil? Nemáte rok času, musíte ho vybrat dřív, začnou vám lézt na nervy bajkaři, lháři a cvoci. Časem začnete podezírat každého a máte osypky pokaždé, když slyšíte, že někdo hledá práci. Úplně stejně se osypete, když musíte někoho na práci sehnat.
pokud hledáte práci, vyhoďte si z hlavy, že se někdo bude přizpůsobovat vám, čím dříve se přizpůsobíte vy, tím lépe.
|
|
|
Ale jo, máte pravdu, píšete upřímně. Jenomže já se neumím přizpůsobit, rozumným věcem ano, ale demenci ne. Ok, počkám si na liberalismus, na dobu, kdy o schopné zaměstnance bude nouze, kdy si jich zaměstnavatelé budou vážit, neboť, pokud ne, konkurence je převálcuje. Kdy všichni netáhla budou mít smůlu, protože ztráty, které vytvoří budou pro firmu tak akorát smrtící. Já myslím, že se dočkám. Do té doby budu dělat ty nejobyčejnější práce. Co naplat.
|
|
|
nevim co mate namysli pod pojmem kriticke mysleni, kazdopadne bud firme s takovym recruiterem vyhovuje to co on produkuje, tzn hleda takove zamestnance a osvedcuje se to, nebo se to neosvedcuje a firma upada, konkurence roste, a nebo ji to nevyhovuje (tzn novacci brzo odchazeji - at uz z jejich vule nebo je firma musi vyhodit) a pak ho vymeni nebo zkrachuje
kazdopadne se mi nechce verit ze mate takovou smulu - mozna kdybyste byl konkretnejsi v tom co jste zazil at si udelame obrazek jestli je opravdu chyba na jejich strane
proc tu vasi osobnost, dovednosti a potencial neuvedete v tom zivotopisu? ad vyslech - oni se ale musi ptat, to si myslite ze nekam naklusete a kazdy okamzite prozri vasi genialitu? nehlede na to ze ulohou recruitera neni ani tak zjistitovat vase profesni dovednosti (ty si proklepnou jini), jako spis vasi osobnost, psychiku, rizika z toho plynouci a jestli se jim vubec hodite k ostatnim do tymu jako clovek, popr. vam nabidnou treba jinou pozici atd..
|
|
|
Takze ja se kuprikladu hlasim :) Zatim kazde zamestnani jsem ziskal na zaklade osobniho doporuceni. V kazdem zamestnani se mnou byli spokojeni a nektere nabidky zamestnani jsem musel s diky odmitat, protoze jsem jen jeden clovek a neumim se rozctvrtit. Ze neslo jen o osobni stranku veci dovozuji i z toho, ze nekolik tech zamestnani byly zacinajici firmy, kde to doporuceni daval primo majitel a zamestnancu bylo jen par, takze bylo videt, kolik kdo fakt udela. Z kazde prace jsem odchazel "za lepsim", nikoli kvuli tomu, ze by me nekdo k odchodu tlacil. (BTW: To "lepsi" nezridka bylo i zajimavejsi napln a vetsi moznost uceni se i za cenu nizsiho platu). Ted se vykoristuju sam, ale ale vim, ze bych se do kazde z tech praci mohl vratit a byl bych vitanou pomoci. A nejsem zadny manazer, to mi nikdy neslo a nebavilo me to (mel jsem moznost si to vyzkouset, kdyz se "povysovalo", po case jsem se radsi vratil ke sve puvodni praci - coz byl asi jediny pripad, kdy jsem se "ne zcela osvedcil" - proste mi to nesedelo).
Takze i ten postup s osobnim doporucenim muze (ackoli nemusi) prinaset vyznamne vyhody.
Jako jeden z "vystupu tech skupin kamaradicku" bych mohl uvest firmu tvorenou vyhradne temito, ktera dobre prosperovala az do doby, kdy se jednotlivi clenove zmohli na bydleni dle svych predstav, rozestehovali se po cele republice a zakazniky si rozdelili mezi sebe. Pokud vim, i ostatnim se dari dobre a jako OSVC dodavaji stejnym lidem stejnou praci, co jsme predtim dodavali jako firma - vzhledem ke krizi a nadbytku lidi ochotnych pracovat se mi zda dlouholete udrzovani smlouvy s OSVC jako docela nepochybny dukaz spokojenosti s vykonem :)
(Teda v mem pripade ta smlouva je pouze ustni, ja jim posilam faktury, oni je ochotne plati, veci co pro ne pisu a udrzuju ucim jejich zamestnance a maji je i se zdrojaky, nicmene nikdy neuvazovali o tom, me nekym nahradit, neb by je to vyslo nejspis podstatne draz a nemeli by jistotu, ze se novy dodavatel osvedci aspon zcasti tak dobre jako ja. Predtim jich par vystridali, takze srovnani jakesi maji. Muj vendor-lock funguje na principu "nikdo jiny se o vas za srovnatelnou castku tak dobre nepostara")
|
|
v článku je zmíněn detail, který mě zaujal. Když šéf řekne udělej to, zaměstnanec se zeptá proč, existuje jednoduchá odpověď, protože jsem to řekl a protože jsem šéf.
opravdu autor neudělá nic, dokud mu šéf nevysvětlí a nezdůvodní? Třeba šlo o nějakou specifickou situaci, přesto se mi to zdá velmi zvláštní, předkládat podřízenému přesné zdůvodnění a čekat jestli to podřízený schválí nebo odmítne.
|
|
|
..no inteligentní šéf, řekne většinou svému zaměstnanci proč to po něm chce a co má být výstup, neb lze předpokládat, že zaměstnanec může vědět (ale nemusí) lehčí a lepší metodu jak k tomu dojít.. než tím, že bezhlavě splní úkol i kdyby to mělo trvat 100x déle...
|
|
|
On inteligentní zaměstnavatel přeci většinou potřebuje, aby zaměstnanec vyřešil nějaký problém, ne? Tedy zadává "potřebuji vyřešit to a to a výsledkem by mělo být to a to za takovou a takovou dobu při takovém a takovém rozpočtu a máš k dispozici to a to".
Problém je, že se v tuto chvíli již bavíme prakticky výhradně o šéfovi v roli majitele podniku.
Nezažil jsem v životě managera-zaměstnance, který by byl schopen tímto způsobem zajišťovat řešení problémů a koordinovat tato dílčí řešení. To by se nestal zaměstnancem-managerem, ale majitelem nebo OSVČ, ne?
Na druhé straně je málo zaměstnanců, kteří by schopni na základě takového příkazu problém skutečně zdárně vyřešit. To by se titož i oni stali majitelem firmy nebo OSVČ a nikoli zaměstnanci.
Hlavní proud je pak ten, že neschopní zaměstnanci-manageři najímají neschopné závisláky, kteří jim podlézají a nepředstavují pro ně profesní ohrožení (že by se - nedej Bože - ukázalo, že jsou schopnější cokoli zvládat lépe a tím se stát výkonnějšími zvladateli) a výsledkem je obecná přezaměstnanost při totální neschopnosti vyřešit jakýkoli problém. Ta pak vrcholí tím, že zaměstnanci nestíhají vykazovat důvody, proč nemohou cokoli vyřešit, načež je třeba doplňovat týmy o další alibisty, kteří budou vykazovat jak moc se všichni snažili a proč to všechno nešlo. A tak vrší excelovské tabulky a powerpointové prezentace pro vykazování, co to vlastně neudělali.
Ale prolomit to jde. Předvedl to jistý kanadský dottore v jisté přesocializované dojné krávě: udělal jsi v posledních 3 měsících alespoň 2 tabulky v Excelu nebo alespoň 2 PowerPointové prezentace? Tak máš padáka! výsledek? Téměř tři čtvrtě miliardy Euro za jediný rok...
|
|
|
Osobně bych po takové odpovědi začal hledat jiné místo (pokud by nešlo šéfa nějak odstřelit).
Nedokáži si představit pracovat na něčem a nevědět proč. Velmi živě si dokáži představit lidi, kteří pracují pod arogantním šéfem. Budou to jen zoufalci, kteří vědí, že se jinde neupíchnou, lidi bez schopnosti vlastního úsudku a myšlení vůbec, budou dělat hromady chyb, jelikož se budou bát zeptat se na upřesnění zadání, jejich sebevědomí bude na dně, šéfa budou pochopitelně nenávidět, ale přesto mu budou podlézat...prostě nejhorší možní zaměstnanci.
|
|
|
upřesnění zadání je něco jiného, autor píše, že když mu někdo řekl "udělej", nikdy neřekne OK, ale vždycky řekne proč. Tak já zkusím jinou odpověď, za tuhle práci tě platíme, i to je málo?
|
|
|
..hele.. kolikrát já jsem se zeptal hned na poprvé proč? .. a pak když jsem se dozvěděl, (na co to potřebuje) jakou chujovinu tak chce šéf řešit..tak šla udělat skoro pokaždé elegantněji jinak a mnohem rychleji a v některých přápadech jsme ho dokonce vyvedli z omylu, že to nemusí dělat vůbec ..či že je to absolutně neproviditelné .. on šéf je taky jenom člověk, a když toho má moc, tak taky blbne..
|
|
|
nevím, moje zkušenost je, že nejvíc se ptaj ty největší netáhla, protože když to nemusí udělat teď, třeba nebude muset nikdy. Jestli má šéf pod sebou dvacet takových jako ty, to aby se šel oběsit.
|
|
|
..myslíš ? .. dám příklad.. šéf: "potřebuju tady do toho výkresu patra domalovat popisky.. tady je vobrázek ".. (dodá BMP sken patra budovy) .. já: "a proč ?" ..šéf: "protože je potřeba aktualizovat požární plán toho patra" já:" ale není to lepší vzít z autocadu od staařů a vypnout pár vrstev, než to ručně malovat do bitmapy?" ..šéf:" aha.. no asi je.. udělej to jak chceš, hlavně ať to vypadá takhle" ..já:"o.k." .. .chápeš, kam by vedlo TUPÉ poslouchání rozkazů? :-) .. (vojnu na tebe děvče) ..
|
|
|
a nestačilo by se zeptat, jestli to můžu udělat tak a tak než nutit šéfa vysvětlovat, proč zadává podřízeným práci? Marně čekám, kdy nastane varianta, že podřízený řekne, že má práce až nad hlavu a zeptá se kolik na to má času. Zdá se, že podřízený má prd co napráci a jen se snaží se vyvlíct. Ale to je samozřejmě jen můj názor, asi mi chybí zkušenosti z vojny. Zato mi nechybí zkušenost, že mimořádně líným zaměstnancům musí člověk vysvětlovat a div se nepokrájet, když naruší jejich nicnedělání nějakým požadavkem.
|
|
|
...a co ti brání je vyhodit ? .. :-)
|
|
|
Zakonik prace, politika ve firme, kamaradsofty a podobny, souvislosti, ktery "ty dole" tezko uvidi. Ptat se proc a rikat, jak je to lepsi udelat, je sice pekna vec, ale sefa to nezajima, repsektive melo by ho to zajimat pouze po nezbytnou dobu. Sef chce vysledek ne prubeh. Casto me pri tehle peripetiich napadalo, ze "ty dole" maj uvazovani zamereny na prubeh kdesto ty nahore na vysledek. Vite co je totiz pri vedeni lidi nejvetsi voser? Ze musite vysvetlovat lidem, ktery tu praci delaj denne, jak to maj udelat. Vodite je za rucicku, jako ve skolce. Misto abyste se mohl spolehnout na to, ze prinesou vysledek. Ma to jeden straslivej hacek, kterej kdyz sedite vysoko, vam dava pekne zabrat. Musite jim porad videt do karet a to pak sedite v praci od nevidim do nevidim, protoze musite nejenom kontrolovat jestli to udelali dobre, ale jeste se vzdelavat v kazdy z oblasti, ktera pod vas spada, aby nejakej takovejhle kverulant neco neposral, protoze treba nema vzdelani v regulich, ktery firma musi splnovat. Pak prijdete domu a mate toho tak akorat...coz vam na osobnim zivote prilis neprida. Ale ani schopnosti videt lidem do karet vas nezachrani, jsem uz taky na pracaku... :D Jste totiz nepohodlnej.
|
|
|
Už mi to nedá, Mousso!
Tady již moc nepíšu, vody se tu točí stále kolem dokola, ale takhle diskuze zapomíná na jednu věc:
On může být šéf taky blb a práce podřízeného může být určena do stoupy dřív, než byla započata!
A "proč?" začínám se ptát i já - a je mi standardně odpovídáno: "protože jste za to placen!" a následně jde celá práce do prd... ... stoupy.
Je to dokonalý způsob, jak otrávit podřízeného a naznačit mu, kdo je tady nadřízeným (čti: zmrdem).
Tak to v našem Ústavu chodí už přes půl roku a dokonce uvažuji o "humorném" popisu situace pro tenhle web. Budu na to mít asi dost času - zatím jsem si na začátku prázdnin pořídil infarkt a i když mi nic není, budu mít delší nemocenskou, pak dovolenou a pak asi půjdu rovnou do penze. Před půl rokem by byla pro mě tahle situace osobní prohrou, teď už je to docela slušné řešení situace. Jsou i jiné Ústavy a stále potřebují šílené Kocoury... ;-)
|
|
|
já to sice chápu a trochu soucítím. Na druhé straně, třeba konkrétně váš ústav, je tam nějaký šéf, který má nebo by měl mít nějakou představu jak by měl celý ústav vypadat, koncepci kudy se bude ubírat, jak to všechno vyladit s finančními možnostmi. Dost dobře nebude fungovat, když mu kdejaký podřízený bude do jeho představ mluvit. Celé se to rozpadne. Je hezké si s podřízenými pohovořit, zamyslet se nad jejich nápady, ale pokud takové nápady nejsou kompatibilní s jeho celkovou představou, není možné takové nápady realizovat.
jiná věc je, že ten šéf prostě může být špatný, ale i tak je podřízený bez nároku. Realizovat představy všech podřízených možné není, že jsou podřízení placeni za práci je fakt, dokonce i kdyby se pak měla zahodit.
je to drsné, omlouvám se, protože zřejmě máš k ústavu vztah a nelíbí se ti to, na druhou stranu by tímhle způsobem nikdy nedošlo k žádné změně. Otázka je jestli je změna k lepšímu nebo horšímu a pak taky jestli na to budou peníze. :-(
|
|
|
Je to trochu (dost) jinak, Mousso.
Nejsem ve sporu s největším, vlastně ani nevím, zda je v Ústavu nebo jinde v Evropě. Já to vlastně ani nepoznám. Když se občas potkáme, uctivě se pozdravíme a to je vše. Nic osobního - ze žádné strany.
Nikdo mi (zatím) nejde po krku, ale bohužel vidím prozatímní výsledky "změny" a ty jsou bez legrace tristní. Kromě rozmr...ých souborů, přibylo rozličných "poraděnků z Prahe", většinou v upnutých džínách, narostlo množství hezkých mladých dam, perfektně učesaných a navoněných, které pobíhají po chodbách ředitelství Ústavu sem a tam s barevnými fascikly a pilně rozesílají maily (s datem příštího měsíce) o věcech, po kterých "málokomu máloco" a mnohým vůbec nic...
...ale už to nebudu rozvádět. Mohu Tě Mousso ujistit, že "mít představu" je pro úspěšné vedení jakéhokoliv Ústavu zatraceně (u nás se říká "kurevsky") málo.
Ke "změně" totiž už došlo, čekáme už jen na meziroční finanční výsledek (pokud nebude přísně tajný) a na reakci provozovatele - který bude po lokálních volbách. Příkaz doby přece zněl ušetřit 20M. K VI/2010 jsme ve stavu +18M. (Prý, já to nepočítal.)
Návštěvnost klesla a klesá i nadále. Nelze totiž inscenovat kousky podle svého srdce. Nelze inscenovat kousky, na které nemám sólisty (dostali totiž padáka) a musím si je za drahý peníz najímat zvenku. A nejde tu o hauptky, ale o druhou garnituru.
Prostě vše je od pohledu naprosto stejné, jak to občas popisuje na "Neviditelném psovi" autor "Moby Dick". Když si to tam občas čtu, nemám problém s asociacema. Naskakuje to samo, ať chci nebo nechci.
To, že největší neposlouchá své podřízené nepovažuji za nesprávné. Má přece svou ideu. O.K. Jenom aby ty výsledky byly aspoň trochu lepší, než na jeho předchozích dvou štacích. Zatím to vypadá, že nejen podruhé, ale dokonce potřetí do stejné řeky...
On ten Ústav je příliš drahá a snadno poškoditelná hračka i pro tak velké hochy...
==============
Ale abych zůstal aspoň trochu u tématu: Jistě že šéf NEMUSÍ vysvětlovat, proč je třeba udělat to nebo ono. Ale pokud je toho SCHOPEN, jsou na tom všichni zůčastnění lépe...
|
|
|
to není důležité, jestli jsi ve sporu přímo s ním nebo s jeho představou nebo možná nepředstavou, jak to bude fungovat. Může být kdekoliv, jen zákon padajícího ehm, funguje.
chápu i to, že je to drahá hračka, v tomhle případě je šéf zřizovatel a ten to tak chtěl, je to smutný, ale asi těžko se to dá nějak zvrátit, jedině kdyby si zřizovatel uvědomil, že udělal chybu, jenže jestli jste v plusu, tak k tomu těžko dojde, hlavní je dnes šetřit, ať to stojí, co to stojí. :-(
ve svém příspěvku jsem měla na mysli jiné situace, tohle je úplně jiný případ. Jenže bohužel žádné světlo na obzoru, tma, úplně všude. Pokud budete mít štěstí, tak další bude někdo příčetný, kdo se pokusí ústav alespoň částečně postavit na nohy, pokud dojde ke změně. Velmi nadějný ústav, bude ho škoda.
|
|
|
Jo, máš, tentokrát bohužel, opět pravdu.
Ale Vasil a jeho "vize" mi vadí mnohonásobně méně, než ta jeho kamarila. Ty pilné, úhledné (a neskutečně "neinformované") úřednice, a vysoce poučeně se tvářící noví (sub)ředitelé ve vypasovaných džínách - a možná nejvíce ti, co se udrželi a "obrodili". Ví, že jsou spolupachateli obrovské pitomosti, ale tváří se, že je všechno tak, jak má být, prostě teď teprve budujeme "světlé zítřky".
Já, ačkoliv nemám reálný vliv na běh věcí příštích, mám taky pocit, že jsem se sprostě zaprodal. Jenže není tu žádné náměstí, abych vyřval, že král je nahý. Nikdo neposlouchá.
***
Ano Mousso, mám nejspíše k tomuto Ústavu citový vztah. Zabudoval jsem do něj 40 roků své práce a vztekání. Moje máma se tu prozpívala až k důchodu, táta tady kdysi dávno založil tradici mého řemesla, moje žena mi pomáhala 33 roky držet laťku v patřičné výšce. (Jen ten náš kluk býval doma po večerech sám. )
Vycvičil jsem tvrdě svého nástupce a myslím, že kdyby se cokoliv stalo, skočí po něm ihned jakýkoliv jiný podobný ústav. Je to třída kluk. A baví ho to.
Opravdu bych to měl brát ryze racionálně?? Kdokoliv může dělat cokoliv? Hodit to za hlavu a užívat si od 1/1/2011 "zaslouženého odpočinku"??
A oprava nakonec: Měli jsme ušetřit proti plánu 20M, máme do poloviny června přešvihnuto 18M - proti původním plánu. Celkem tedy -38M. Ale je to z třetí ruky, takže prosím pěkně, s rezervou...
|
|
|
ještě vydrž, třeba se to změní, nebo se vymění lidé na radnici, nikdy nevíš. Jeden můj kolega kdysi říkal, o jednom opravdu blbým šéfovi, takovejch kreténů já už jsem tu viděl a kde je jim konec, já jsem tu pořád. A měl pravdu, jen to někdy chce trochu trpělivosti. :-)
|
|
|
Hele mousso, to asi děláš s nějakejma pásákama, ne? Šéf samozřejmě - v optimálním případě - řekne udělej toto a toto, má to takový účel a smysl. Jeho podřízený, což bývá odborník v danné oblasti, totiž práci spoludotváří a dokáže jí udělat lépe, efektivněji atd. Pokud ho prostým příkazem posune do role robota, tak ho demotivuje. Samozřejmě pokud příkaz zní: přeházej hromadu písku vocaď sem, tak tam žádné vysvětlovaní obvykle není třeba. Ale je vhodné dodat: ty debilové to sem vysypali blbě, bo tu budeme muset zítra kopat.
|
|
|
|
Jestli to můžu udělat tak a tak se můžu ptát až v okamžiku kdy vím, co má být cílem snažení. Když vezmu příklad z praxe, když jsem byl ještě takhle naivní ... šéf přišel, že potřebuje vyfiltrovat odběratele, kteří za loňský rok odebrali za x. Když se skript vytvořil, přišel, jak to má z reportu dostat do excelu?! Jak se vytvořil export, přišel, že potřebuje totéž vytvořit pro předloňský rok. Takže se přidal parametr pro filtr určitého roku. A pak přišel, že by potřeboval ta data v excelu setřídit tak, aby se ty prodeje jednotlivých firem v jednotlivých letech dostaly vedle sebe. A pak z toho udělá hezky tabulku kde jsou vidět meziroční poklesy / navýšení odběrů jednotlivých zákazníků. Takže nad tímto strávili dva lidi řádově den, přitom skript existuje už několik let a jeho výstup se přikládá k roční uzávěrce (hodnocení), kterou šéf podepisuje. Kdyby hned při první komunikaci přišel a řekl "potřebuju vyjet meziroční změnu odběrů firem", odpověď je po minutě "stačí spustit skript 357". To pravidlo, kdy má šéf vždycky pravdu by MOHLO platit jedině v situaci, kdy si prošel místy, kterým šéfuje, nikoliv kdy byl dosazen a neví, čemu vlastně šéfuje.
S tím také souvisí i zmíněný časový management. Opět z praxe: Dva lidé, stejná práce. Jeden má na stole haldy papírů, pořád nadává že nestíhá, bere denně dvě hodiny přesčasů a vyhrabe se z toho leda v okurkové sezoně. Druhý má na stole čisto, dvě hodiny denně počítá pavouky na stropě. Přijde šéf s nějakou specialitkou a komu ji asi dá? A když se těchto opakujících se specialitek nastřádá tak, že zaplní nejen ty dvě hodiny počítání pavouků, přijde antiokurková sezona a šéf si začne stěžovat na jeho neschopnost, protože buď nemá svoje reporty, nebo není hotová "normální" práce. V tomto okamžiku jsem se zmohl jen na to, ať mi tedy určí priority a podle těch se pojede.
Ale aby to nevyznělo tak, že nechci dělat. Jde o to, že pracovní vztah beru jako oboustranný obchod. Firma získává odborníka, který vykoná práci jak nejlépe dovede, a zaměstnanec získává mzdu, která by měla nějak kopírovat jeho snahu a výsledky. Když však sám udělá inventuru čítající řádově 20 hodin přesčasů a prémie za její precizní provedení se rozdělí mezi všech deset lidí v kanceláři, když šéfa po operaci na dva měsíce plně nahradí tím, že se věnuje jeho práci a tu svou dělá po večerech a víkendech tak, že i protistrany posílají pochvalné dopisy o tom, jak se situace "s novým vedením" zlepšila, přičemž se za snahu dočká poplácání po zádech a ústní pochvaly, tak nějak mi uchází, proč vlastně v takových podmínkách taky nemít bordel na stole a nechodit na přesčasy hrát hry. Ovšem nemusí jít jen o finanční ohodnocení, spokojenosti zaměstnance se dá dosáhnout zůznými způsoby. Nicméně žádný z nich NIKDY NEBUDE obsahovat frázi "udělej to, protože jsem to řekla!"
|
|
|
jestli šéf má nebo nemá pravdu, nebylo předmětem diskuze a ani to nijak nesouvisí. Dokonce nikde nebyla ani zmínka o tom, že je šéf dobrý, může být špatný. Pak může zaměstnanec odejít jinam, kde bude šéf lepší, kde budou dbát o tak velkou spokojenost zaměstnanců, že donutí šéfa detailně každému jednomu vysvětlit svoje záměry.
|
|
|
Ono totiz zalezi na tom, co a proc ten sef chce.
kdyz zada kopacovi vykopat diru 2x3 metry tady, tak otazka proc je vetsinou nemistna.
Kdyz zada urcitym zpusobem zpracovat urcita data, tak odpoved na otazku proc muze vest a casto i vede ke znacne uspore casu a lepsim vysledkum (musi byt data v radcich, nebo sloupeccich, protoze se to automaticky zpracovava jinde, nebo je to jedno a zadavatel tam napsal smer jen jako priklad - pak by sla pouzit tahle uz davno hotova sestava, co to dela kolmo)
Svym zpusobem se taky vzdycky pri zadani pozadavku ptam "proc" i kdyz treba jinymi slovy, protoze to zadani casto neobsahuje a pokud srazim kufry a splnim ho doslovne, tak tim pridelam spoustu prace nejen sobe, ale i dalsim. U nekterych ukolu projit to "proc" trvalo dele, nez nasledne vlastni reseni problemu a zakaznik byl velice spokojen, protoze dostal to, co skutecne potreboval, nikoli to, co naivne zadal. A samozrejme odpoved "protoze je predpis, ktery to vyzaduje takhle blbe", nebo "protoze klient na tom trva takto" je platna a kompletni odpoved v nekterych pripadech. Ale podle moji zkusenosti veci, ktere byly naprogramovany "takhle, protoze na tom klient trva", se vetsinou pozdeji opakovane predelavaly prave na zaklade pozadavku toho klienta a nezridka to konvergovalo k puvodnimu alternativnimu reseni - pravda az po dlouhe anabazi, kdy s tim byly nejruznejsi problemy, prave proto, ze to splnovalo zadani doslova.
Proste jsou pozice, kde je lepsi misto "udelej tohle takhle" zadat "poterbujeme takovyto vysledek, protoze tohle" - a samozrejme na te pozici nesmi sedet vohnout, ale schopny clovek, na ktereho je mozno delegovat cast zodpovednosti.
Pokud by mel sef kazdemu zadavat praci vcetne navodu na reseni a jedineho spravneho postupu, tak by si to mohl na mnoha mistech rovnou hodit. Sef by mel byt schopny rozdelit ukol na primerene casti a ty delegovat prislusnym lidem a koordinovat je, nikoli resit vsechno sam primym dirigovanim robotickych loutek.
(ano, kdyz si vezmu taxika, tak taky spis reknu "specham na urad v ulici XY nez zavrou" a beru, ze mi taxikar rekne "tak to mozna mate rychlejsi, kdyz vas vyhodim za rohem v YZ a dojdete to pesky, protoze tam jsou nechutne jednosmerky a zacpa", nez abych mu rikal "rovne, na svetlech doprava, pak doleva a nezapomente dat prednost v jizde ...")
|
|
|
myslím, že už jsem to rozebrala dost, ale dobře. Zaujalo mě, že autor napsal, že nikdy neřekne OK, ale vždycky řekne proč. Jiná věc je upřesnit výstup nebo požadavek. A ani to není nutné vždy.
s taxikářem je to přesně tak, ale vždy je možné mu diktovat, že pojedeme přes půl Prahy, protože proto, platím a chci to a jemu se to může zdát jako sebevětší blbost. I když, nějak si nemůžu vzpomenout, kdy jsem naposledy viděla taxikáře, který by upřednostnil kratší trasu. :-)
|
|
|
AAA naprosto běžně. Alespoň tedy podle mé zkušenosti.
|
|
|
Jak rikam, strasne zalezi na jakem miste clovek dela :)
Kdyz se tak zamyslim nad svou praci jako OSVC, tak muzu zadani prakticky rozdelit do dvou skupin:
- "to a to se rozbilo a je to potreba rozchodit" = zjisti si sam, co se tam stalo, stanov si postup a ohlas se s vysledkem (vetsinou porucha HW (nebo nekorektni vypnuti) a nasledne problemy)
- "slo by udelat tohleto a tamhleto?" = vytahnout z nich PROC to tak potrebuji a najit na to vhodny nastroj/postup - cim dal tim casteji se ukazuje, ze to uz v systemu nekde je a oni byli proskoleni a zapomeli to, nebo jim nedoslo, ze se to da udelat z toho, co maji a znaji. Casto taky je soucasti zadani jak to udelat, nebo jak to ma pak vypadat, pricemz se vetsinou ukaze, ze na tom az tak presne nesejde a je lepsi pristup jiny. Cili typicky se "proc?" ptam velice casto.
U taxikaru mam asi stesti, ale i kdyz si zadavam jen cil, tak cesta je bud stejna, jakou bych volil sam, nebo kratsi/rychlejsi. A samozrejme, ze bych mohl jit i cestou "ja chci takhle" a slo by to, akorat bych si tim vetsinou spis uskodil nez pomohl. Nicmene slo spis o ilustraci, kdy clovek skutecne vetsinou zadava jen cil, nikoli cestu.
|
|
Řekl bych, že v oficiálních nabídkách práce se nachází z 90% odpad (ala "obchodní zástupce - prostitut", apod.) a veškeré instituce sloužící k zaměstnávání lidí jsou dobré převážně k tomu, že zaměstnají vlastní zaměstnance. Kdo umí v době internetu počítat do pěti, tak se "oficiální databází" prohrabe sám..
Loňský rok jsem řešil tak, že jsem měl stabilní příjem z 2/3 úvazku ve školství a do toho živnost (obchod na netu), která by mě ovšem sama o sobě neuživila.. Dohromady jsem měl tak 15 K čistýho měsíčně.. Žádná hitparáda, ale i takto se dá fungovat..
Rok se s rokem sešel, a škola vypadá ohroženě (demografický propad, zaměstnán na dobu určitou), tak taky hledám a moje dojmy jsou dost obdobné. Bez konexí, popř. větší specializace typu programátor v PHP a pod je to dost prekérní ... I když má člověk rozhled a je vcelku učenlivý, firmy jsou většinou zakonzervované, postupují cestou nejmenšího odporu a hledají hotové kusy, či loajální otroky ...
|
|
Mám podobnou zkušenost s ÚP i personálními agenturami, bohužel tak nějak to opravdu je. ÚP každého kdo má aspoň maturitu naprosto neřeší (což je imho ok, obden zkontrolovat web pracáku a rozeslat životopisy by takový měl umět i bez referentky). S agenturami mám lepší zkušenost, nic kloudného z nich sice nevypadlo, ale aspoň v tom neměli bordel a občas mě na nějaký ten pohovor poslali. Zklamalo mě, kolik zaměstnavatelů po tom co k nim jedete 50 kilometrů na pohovor není schopno poslat ani mail že vybrali někoho jiného a neozvou se vůbec. Jinak doporučuji kouknout na stránky firem z okolí, ve kterých by eventuelně šlo pracovat, mívají sekci "volná místa", popř. poslat životopis přestože zrovna nikoho nehledají - za týden třeba budou a většina personalistek životopisy (které nejsou zcela mimo mísu) nemaže. Lhát do životopisu je pro mne morálně nepřijatelné, ale doporučuju napsat si tam každé i jednodenní školení nebo certifikát, po doplnění těchto (v podstatě zbytečných) jsem byl zván na pohovor častěji. Věřím, autore, že nakonec dopadneš jako já a budeš se muset ze dne na den rozhodovat mezi třemi pracovními místy :-) Jenom teď to vstávání...človek odvykne.
|
|
Zrovna ten "specialista v automotive" znamená většinou cvičenou opici u pásu nebo ještěrkáře...
|
|
Co se týče personálek - mám podobnou zkušenost, na druhé straně stolu většinou 20-leté holky, které netuší která bije, nulová pracovní zkušenost, naučených pár frází a jinak prázdno...
Na druhé straně - postavit to na pohovoru tak, že z předchozí firmy jsem odešel, protože to tam byl samý zmrd a debil, který neví co chce a proč to chce, majitel je neschopný a dávali mi hloupé úkoly, které jsem odmítal plnit, je dost hustý přístup na pohovor.
Osobně: pokud bych měl na pohovoru před sebou takového borce, tak bych ho nevzal. Z vlastní zkušenosti (z jedné i druhé strany stolu) - nemyslím, si, že každý hledá hotového člověka, každý se musí na novém místě zapracovat a kopec věcí naučit. A důležitý je přístup. Mistr světa, který ví všechno nejlépe? Všichni okolo byli debilové? Sorry, nemám zájem, protože si nejsem jistej, jestli podobný přístup "já vám teď řeknu, jak to všechno děláte blbě" dotyčný nezaujímá vždy a všude z principu. Možná, že ne, ale co když ano? Díky, nehodlám to riskovat.
Ano, šéf může být prvotřídní zmrd (osobně jsem zažil, je to mazec), ale rozhodně nedoporučuju na pohovoru podávat výše uvedeným stylem.
|
|
|
Tak pokud jde o mě, tak jak je to v článku jsem to skutečně neprezentoval. A vlastně s personální agenturou to neberu příliš jako pohovor, takže si můžu dovolit trošku víc. Ve firmě, pokud bych chtěl prezentovat, co dělají blbě, tak to nebudu dělat v první pracovní den, alébrž v době kdy o tom skutečně něco vím a když řeknu "děláte to blbě" (spíše tedy "nebylo by lepší to dělat takto?", dokážu nabídnout alternativní řešení a obhájit jej. Na druhou stranu ano, pokud někdo tupě celej život vykonává cizí příkazy, aniž by do své práce zavedl i jen minimum invence a iniciativy, nemám problém ho označit za neschopnýho dementa, i když svou práci takto tupě dělá spolehlivě.
|
|
Pravda je, že dobrého personalistu aby člověk pohledal. zas tak moc jich není, a tak ve většině případů tuto práci vykonávají lidé, kteří zvládají maximálně administrativní stránku věci.
K personálním agenturám: mám za to, že na trhu je jich zbytečně moc. Pokud nějaká významnější firma na svém webu inzeruje volné místo, pravděpodobně identický text jejího vlastního inzerátu najdete v databázi všech personálek ve městě - jen s tím rozdílem, že personálka odmaže kontaktní údaje a nahradí je údaji vlastními.
Z mé vlastní zkušenosti plyne, že pokud zareagujete na 50 volnách míst inzerovaných personálními agenturami, dá se počítat s max.5 případy, kdy vám alespoň dojde zpět mail, že si vás zařadili do databáze a máte čekat.Ve zbylých 45 případech po vaší reakci zavládne ticho a ani snaha věci trochu rozhýbat třeba telefonátem nebo pokusem o schůzku nikam moc nevede.
Počet volných míst v posledních letech klesá - například u nás v krajském městě v posledním roce několik celostátně působících personálek sbalilo kufry a zmizelo z regionu. Protože prakticky není co nabízet. Ovšem že by se tím nějak změnil přístup těch, co zbyly, se říct nedá.
Ještě pár poznatků z působení ve větší firmě, která prakticky každý týden vyvěšovala na pracák a net další volná místa: pokud je místo jakkoliv zajímavé, i na průměrnou THP pozici reagovaly stovky lidí. Přístup personálního oddělení pak byl stylem "prvních 10 si pozveme na pohovor a ty další CV už ani nebudem číst". Faktem ale je, že z 100% uchazečů bylo cca 90% naprostý "odpad", snažící se prorazit buď s pomocí křečovité image anebo šlo o zoufalce, u nichž již personálky rezignovaly a posílají je prostě kamkoliv, jen aby se jich zbavily. Často od známých slyším, že navzdory statisícům nezaměstnaných je šance nabrat kvalitního člověka mizivá. Právě na této úspěšnosti se ale značně podepisuje fakt, že většina personalistů jsou pouhé administrativní síly, které nezvládají onu funkci síta třídícího uchazeče na použitelné a nepoužitelné. Vedoucí oddělení se pak při pohovoru s pozvanými uchazeči někdy nestačí divit, co mu to ta bába z personálního proboha poslala za materiál :)
Z mé vlastní zkušenosti, ovšem ne v této zemi - nejkratší pracovní pohovor, co jsem zažil:
Potenciální šéf: "Chcete dělat tuto práci"? Já: "Ano". - "Zvládnete ji?" Já: "Ano". Šéf: "OK, zítra nastupujete". To se ovšem odehrálo v zemi, kde úspěšně funguje institut zkušební/výpovědní lhůty v délce 1 týdne. Takže i kdyby vybral špatně, do týdne by se mě v pohodě zbavil. A i pro mě to byla dostatečně silná motivace, abych nezklamal. Něco podobného bych rád viděl i v této zemi, ale to je bohužel utopie.
|
|
|
V ČR lze sjednat zkušební lhůtu v délce tři měsíce, kdy obě strany mohou dát výpověď bez udání důvodu s okamžitou platností.
|
|
|
(jen technická, v tomto případě se nedává výpověď, ale pracovní poměr se ukončuje ve zkušební době.)
|
|
není to pravidlo, ale ve většině případů, s kterými jsem se setkal, je problémem také to, že personalista firmy/administrátor personálky nedokáže specifikovat nabízené místo. V oblibě je do popisu práce nacpat úplně všechno (již jsem se setkal i s inzerátem na místo uklízečky na půl úvazku s požadavkem na plynulou angličtinu+ruštinu+francouzštinu), aniž by to člověk skutečně potřeboval. Uchazeč pročítající si podobně "předimenzované" inzeráty pak může získat pocit "to hledaj manažera, na to nemám". Sám vím, že pokud se mi povedlo úspěšně navodit u personalisty dojem, že vše požadované mám v malíčku, následná práce z 50% sestávala z činnosti neuváděné a ten zbytek byl ve srovnání s původním náborovým inzerátem také někde jinde. Že by ale tato taktika "napíšem tam úplně všechno, aby se nám ozvali jen ti nejlepší" přinášela ovoce, jsem si nevšiml. Lidi to akorát naučí umněji předstírat, což v důsledku pro zaměstnavatele může znamenat problém, ještě umocněný zákoníkem práce.
Co pak chybí prakticky úplně, je otestování praktických schopností uchazeče ještě před přijetím do pracovního poměru. Dnes např.každý inzeruje, že hledá člověka, který umí "pokročile" ovládat třeba Excel.A pak se bez prověření nabere někdo, kdo si ani neumí seřadit data. Zažil jsem jedinou čestnou výjimku a tou byl pohovor v ČEZu. Tam si mě proklepli tak, že jsem z pohovoru odcházel totálně propocen. Drsná, ale velmi cenná zkušenost.
|
|
|
No vlastně někde jsem četl, že agentury skutečně sbírají kontakty na lidi s nadstandardními vědomistmi a ty pak nabízí na manažerské pozice, které se veřejně nenabízí. Jinak předimenzovávat je dneska celkem móda = aspoň se neozve tolik lidí. Jedna známá hledala holku do trafiky, kde potřebovala jen nervy a zvládnout většinu dne ve stoje. Ozvaly se takový kvanta lidí i po termínu, že to skutečně nebyla schopna číst. Prošla prvních pár, vybrala nejlepší na pokec a zbytek smazala. Přestože si na začátku říkala, že hezky individuálně odpoví všem.
|
|
odpovídám: nechci!
celý článek na mě dělá dojem, že se nechcete nic naučit, příkazy neplníte, pouze pátráte potom proč by jste to měl udělat apod. to by mě nebavilo vás nečím pověřit a pak trávit čas vysvětlováním proč to chci udělat.... děkuji, nechci.
|
|
Programovani pro me neni skriptovani excelovych tabulek a vyjimani udaju z SQL databazi... To zvlada muj osmilety synovec ve treti tride zakladky.. "Jsem vysoce inteligentni.." me vubec prijde tezce nepristojny... Pripomina mi to docela moc vohnoutovstvi IT techniku... Prisla by mi trochu v tomhle kritice na vsechno kolem clanku sebekriticka skromnost na miste... Jakze jste dlouho evidovan na pracovnim urade? Ja se zivim uz deset let jako silnoproudy elektrikar s paragrafem 7, i kdyz jsem primarnim zamerenim IT technik... Bohudik mam IT jako konicek a za tech par let mi doslo, ze mi to jako zaliba a fetish dava mnohem vic, nez kdybych se tim mel zivit... Jsem asi alien, ale silnoproud me zivi (svym zpusobem je to adrenalinova zabava) a po praci se venuju svemu konicku... Tehda to byla jedina moznost, jak nezbankrotovat, jelikoz byla jedina volna pozice prave v tomto oboru po trech mesicich na prac. urade... Vzal bych ze zoufalstvi asi i misto sadrokartonare... Vam financni situace nekaze vzit co se da. Me bohuzel ano. Za ta leta jsem si zvykl a k memu prekvapeni si jako schopny elektrikar dokazu vydelat vic, nez jako IT technik ve statnim podniku... Howgh...
P.S.: Pisi v Inet prohlizeci na playstation 3, takze me omluvte za hacky a carky, jsem logovany jako american z Church Street v New Yorku... 8)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Trh práce
|
|
|