D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Ski
    Vydáno 23. 11. 2008 (11977 přečtení)

    Motivován článkem o novinkách na našich sjezdovkách jsem se rozhodl toto téma trochu rozšířit.

    Přece jen se venku zkracuje den, prodlužují se fronty před pneuservisy a svítící rampouchy nad supermarkety též nenechají nikoho na pochybách. Ano, zima je tu! Někteří tiše doufají, že pod stromečkem najdou kromě oříšků a jablíček i ski. Jiní začínají teoretickou přípravu na archeo-výpravu do sklepa, jejíž cílem je objev lyží. Rád bych se pokusil být nápomocen jak ve výběru hardware, tak ve výběru destinace:

    Hardware se dělí na nezbytně nutný, na HW užitečný a na lifestyle HW. Mezi naprosto nezbytný hardware se jednoznačně řadí nějaký druh prkna upevněný k noze. Velká část populace volí sjezdové lyže. Dnes nejčastěji carvingové. Další v pořadí jsou běžky a snowboard. Záměrně vynechávám exotičtější prostředky pro pohyb po sněhu jako jsou sněžnice, skokanské lyže, sáňky nebo sněžné skůtry. Asi největší chybou, kterou pozoruji i ve svém okolí je přesvědčení, že lyže dělaj lyžaře. Tedy čím dražší raceravery, tím líp. Ono to platí obráceně. Pokud závodíte, tak na funcarverech nevyhrajete. Ale koupě ostrých závodních slalomek vás od lyžování spíš odradí, než motivuje. Sám jsem vloni vyzkoušel na mírném svahu a čerstvém sněhu  měkčí lyže a byl jsem nadšený.

    V první fázi tedy doporučuji zdravou dávku sebereflexe a zhodnocení svých schopností. Není nic smutnějšího, než potkat metrákovou vílu almárku, jak na závodních běžkách a v botech na skating válcuje pozadím v elasťácích mladé smrčky.

    Ve druhé fázi je třeba mít hodně štěstí. Vstoupíte totiž v obchodní kontakt s prodavačem. Pozor na řeči typu: „Tohlencto sou závodní slalomky, pane! Ty sou celý z karbonu! Pro vás za deset tisíc i se závodním vázáním...“ Chápu, že prodavač si chce vydělat, ale taky by se vás měl pokusit nenasrat, aby příště vaše kroky vedly znovu k němu. Je obecně známo, že až na vyjímky karbon patří u lyží spíše do nižších kategorií a nápis „race“ neudělá závoďák ani z Ochcáfky TDI.

    Stručně řečeno: Top modely bývají sendvičové konstrukce, kde má hlavní slovo dřevo a titanal – prostě prkno a plech. Nejlevnější modely mívají CAP konstrukci vyplněnou grafitovou pěnou. Pokud tedy uvážíme, že na lyže jezdíme když je hezky a sjezdovka je upravená, nemá cenu brát si tvrdé závodní slalomky určené na vymrzlý slalomový svah. Ani obřačky na louku za vsí nejsou optimální. Navíc závodní lyže mívají velice tenké hrany, takže při intenzivnějším ježdění (a samozřejmě broušení) vydrží tak maximálně dvě sezóny. Stejně tak i boty by měly být pevné a při nákleku by se neměly rozšklebovat jak punkerovy půllitry, ale na druhou stranu v nich chceme vydržet celý den. Trocha pohodlí neuškodí. Dost pomůže, pokud si před začátkem zimní sezóny párkrát omačkáte nohy třeba při čtení DF. Zní to jako klišé, ale seřízené vázání je opravdu důležité. Určitě to potvrdí ti, kteří zažili sundavání lyžáku z nohy se spirálovou zlomeninou. Já jsem zatím o tento zážitek ochuzen.  Pokud vám po naměření vaší váhy a šířky tibie vyjde hodnota vypínací síly okolo devíti, kupte si vázání alespoň s hodnotou deset. Časem se může vázání unavit, nebo váš skill stoupne a pak se bude často stávat, že k dolní stanici přiběhnete jen v přezkáčích. Dnes je situace v českých obchodech bohužel malinko podobná situaci v autobazaru. Prý existují solidní ale já je neviděl.

    U běžek stojí za zvážení, zda chcete chodit po lese, běhat ve stopě, nebo bruslit. Jen pozor na to, že širší backcountry běžky se nevejdou do strojové stopy. V případě běžek existují dva nesmiřitelné tábory. Konzervativní milovníci modrého Swixu V40 Blue Extra a takzvaní šupináči. Rozdíl hledejte na spodní straně běžky. Buď si nastudujete teorii mazání skluzným a stoupacím voskem a povezete ssebou vosky (případně i klistr) pro různou teplotu, nebo budete mazat stejně jako sjezdové lyže a ve střední části budete mít tulení pás nebo šupiny. Oproti klasickým běžkám je třeba u protismyku volit správnou tuhost lyže, aby nedrhl a dát pozor na kameny. Protismyk se totiž nedá opravovat. Myslím, že hlavně pro pohyb v přírodě vítězí šupiny. Jen z jara si pro jistotu přibalte klistr.

    Pro sportovce trpící Alzheimerovo chorobou slouží voskovací stroje přímo na sjezdovce

    V další fázi přicházejí na řadu hůlky, brýle, přilba a pod. Tedy HW užitečný. Hůlky kupujte lehké a líbivé, dnes slouží především k bodání do lidí, odstrkování ve frontě a k opírání se při provozování zewlingu. Přilbu a brýle kupujte najednou. Brýle by měly pasovat jak na xicht, tak do helmy. Za brýle se dá utratit spousta peněz. Absurdnost takové investice si ale uvědomíte až ve chvíli, kdy vás vezme přes úsměv kotva nebo slalomová tyč. Takže doporučuji se držet tak někde okolo 1k.

    Do Lifestylové kategorie patří zbylé oblečení. Takže výběr nigga-bundy, čepice s čírem nebo soblíma parůžkama nechám na vás.

    Poněkud jiná situace nastává v případě snowboardu, kdy samotné prkno někteří jedinci přesouvají do kategorie Lifestyle HW. A podle toho vypadá i jejich chování na svahu. Tím se ale dostáváme k další kapitole:

    Ve výběru terénu nalezneme analogii s výběrem lyží. Lyžování na Plateau Rosa, nemusí být jednoznačně lepší, než vlek u vás za domem. Často se mi stane, že začátkem sezóny narazím na menší areál, kam ještě nedorazil nápor lyžařů. Za loňský rok můžu jmenovat třeba Mitterdorf na Šumavě nebo Mladé Buky v Krkonoších. Volte proto podle situace, počasí a požadavků. Někdy opravdu i míň může znamenat víc.

    Nejsmutnější moment, tedy nákup jízdenky, si můžeme zpříjemnit vyžádáním bezdotykové jízdenky (obvykle proti malé záloze). V zahraničí celkem běžná věc, v Čechách na vás budou koukat jako na trotla. Světlou vyjímkou budiž třeba Horní Mísečky, kde používají pouze bezdotykové jízdenky. V lepším případě jdeme na vlek, v horším do fronty. Během nástupu na vlek dojde k první „mezirasové“ konfrontaci. Nerudnější pohůnci dbající na bezpečnost provozu vás budou napomínat, že máte tvořit dvojice, případně na někoho, kdo si dovolil přijít bez partnera, počkat. Je to trochu absurdní situace, protože jste zaplatili stejně jako ti, kteří dvojici tvoří nebo snowboardisti, kteří ve dvojici jezdit neumí.  Další konfrontace s menšinou (snowboarďáci) nastane při vystupování z vleku. Na rozdíl od běžného lyžaře se velká část snow-gangstaz svalí bez varování přímo vám pod nohy. Z části si to žádá snb-culture a zčásti se jedná o neschopnost souvislé jízdy. Moment, kdy jde veškerá sranda stranou ovšem nastává ve chvíli, kdy překližky (snb-nigga gang) otisknou své black asses uprostřed sjedovky, nejlépe pod horizontem. Pro „fakt vostrýho týpka na snowbiči“ totiž jiný místo na sjezdovce neexistuje – nejni přece nějakej přizdisráč! Zde existují v zásadě dvě řešení: Symptomatické a kauzální. Buď zkrátka máte víc rozumu a před horizontem si dáte pozor a pokusíte se nikoho nesetnout hranou lyže, nebo se pokusíte pedagogicky působit. Tuto metodu rozpracoval můj kamarád, kdy vždy jeden lyžař brzdí prudce nad horizontem a druhý vyhodnocuje dopad pedagogické činnosti. Samotné vás asi napadne úskalí této metody. Přesto bývá poměrně účinná.


    Na sjezdovce nemusíte potkat jen rolbu.


    Lyžování může končit různě. Běžkař konečně najde cestu z lesa, případně i zaparkované auto, závodník jde sklidit tyče, snowboardista začne cítit chlad a vlhko na řiti a rekreační lyžař pálení steheních svalů. Následně nasedneme do přepravního prostředku, nebo se zúčastníme, stále více populárního, „Apre Ski“. S tímto druhem zábavy někteří začínají paradoxně ještě před nákupem skipasu, něteří je následují v poledne a zbytek se sejde pod obřím slunečníkem odpoledne. O co jde? Zpravidla pod desetimetrovým slunečníkem či u baru přímo na sjezdovce se scházejí „zewleři“, kteří zjišťují že Schnaps se konzumuje mnohem lépe, než technický sníh po špatně provedeném oblouku. Neklamným rozlišovacím znakem je hudba. V tuzemsku nejčastěji narazíte na Majkla Davida, Mumuland a pod., v alpských zemích vás nejčastěji čeká jeden z hitů DJ Oetziho. Třeba nezapomenutelný Anton aus Tirol.

    Doufám, že jsem zkušené lyžaře navnadil na nadcházející sezónu, začátečníkům trochu poradil a nerozhodnutým malinko přiblížil situaci.



    22.11.2008 LRR


    [Akt. známka: 1,58] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 397 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.