Jak se tak už někdy stává, občas se někdo rozvede, naštve a přenese
své negativní emoce k bývalé partnerce na celé ženské pokolení, napíše
o tom článek a pošle ho na D-FENS. A já, jak už to tak bývá, přicházím
s polemikou proti takovým generalizacím.
Na rozdíl od případů dementního bezmozka, který vyplodil článek Zhouba
tradičního systému - emancipace žen, na který jsem reagoval příspěvkem
Zhouba
tradičního systému - demence mužů, nebo frustrovaného moralisty, jenž
sepsal Pokrytectví
ve společnosti, kterému jsem odpověděl článkem Pokrytectví
v článku o pokrytectví ve společnosti, nebudu tentokrát psát v tak
útočném duchu, neboť si o autorovi textu, na který reaguji, nemyslím nic
špatného (jako o předchozích dvou); pouze se domnívám, že v důsledku "blbé
nálady", které ho po rozvodu postihla, příliš generalizuje.
Mezi lidmi jsou nejrůznější exempláře morálně, eticky, emočně i inteligenčně
různých jedinců. Některé můžeme pro jejich kvality obdivovat, jinými kvůli
jejich nedostatkům pohrdat. Autor měl tu smůlu, že se setkal s mnoha ženami,
které pravděpodobně vykazovaly různé kombinace morálních a inteligenčních
deficitů. Jaké jsou jeho zkušenosti s muži, v článku uvedeno není. Předpokládejme,
že lepší. Mé životní zkušenosti jsou v zásadě obrácené; všichni mí skuteční
přátelé (nemyslím teď nějaké kamarády a známé, se kterými pokecáte, případně
si sem tam pomůžete, ale lidi, na které se můžete obrátit kdykoliv s čímkoliv)
jsou a vždy byly jen a pouze ženy, s muži jsem si nikdy tolik nerozuměl;
navíc když mám s někým skutečný problém a hluboké neshody hraničící s naprostým
pohrdáním a/nebo nenávistí (což se mi v životě stalo jen párkrát), vždy
se jednalo o muže. To ale není důvod k tomu, abych psal články o tom, že
muži jsou obecně hovada a může za to nějaké hnutí maskulinistů, EU a já
nevím co ještě (jen tak pro pořádek - s antidiskriminačními zákony EU velmi
ostře nesouhlasím; nejen s těmi o ženách, ale se všemi antidiskriminačními
zákony o jakékoliv skupině lidí a vlastně ani nezáleží, zda je vydala EU,
nebo někdo jiný).
V komentářích se lze dočíst, že měl autor smůlu, že narazil na takové
mrchy. Já si ale myslím, že při počtu lidí, které za celý život potkáme,
se nejedná o smůlu, ale spíše o naši povahu a preference výběru. Autor
článku prostě v životě přichází do styku (což ale vetšinou není náhoda,
to je skoro vždy otázkou osobních preferencí) s ženami, které mu v mnohých
zásadních věcech nevyhovují. Já to mám zas obráceně, obklopuji se ženami,
se kterými si velmi rozumím, a muži, se kterými méně (a ano, připouštím,
může to být i tím, že nekonečné "chlapské" hospodské debaty o fotbalu,
autech, "kundičkách" a zábava podobného typu mě neuvěřitelně nudí, zato
mluvení o nějakém problému pořád dokola bez toho, aby se to nějakým způsobem
posouvalo k řešení, mi sice nepřipadá nijak skvělé, ale jsem schopen se
toho i aktivně účastnit, když vidím, že to někomu pomáhá). Rozhodně to
ale není důvod k nějakému hledání objektivních příčin v celospolečenském
měřítku.
Celkově si umím představit, že "zapálené feministky" budou asi v průměru
hloupější, agresivnější, nepříjemnější a půjde s nimi asi hůře vyjít. Na
druhou stranu si myslím, že jejich působení na psychiku průměrné ženy se
blíží nule. A i u těch "zapálených feministek" je otázkou, zda z nich krávy
dělá ten feminismus.... osobně bych řekl, že ne. Myslím si, že už takové
byly předtím a právě z toho důvodu se z nich staly feministky (krom toho,
že mi to připadá logické, tak takové dvě i znám).
V poslední době (myšleno velké desítky let) došlo k emancipaci žen.
Mám za to, že je to dobře, dokud to probíhá samo na základě svobodných
rozhodnutí jedinců. Špatné to začne být v momentě, kdy k tomu začne někdo
lidi násilím nutit (třeba vytvářením různých antidiskriminačních zákonů).
Z tohoto pohledu jsou špatně všechny snahy feministických spolků o nátlaky
na nejrůznější politické skupiny ve jménu "rovnoprávnosti". Rozhodně ale
není špatně, když si Marie, Jana, Katka a Michaela řeknou, že jejich životní
priority jsou jiné než stát za plotnou; a definitivně je od jejich případného
partnera velmi dementní nadávat na "ten zasranej feminismus", protože to
mají buď respektovat, nebo si najít jinou partnerku.
Problém s kritiky "feminismu" je, že se mezi nimi vyskytují v zásadě
dvě skupiny lidí. Jedni jsou rozumní a slušní lidé, kterým se jen nelíbí,
že jim někdo chce (na společenské úrovni) násilím vnucovat nějakou rovnoprávnost
směrnicemi EU o tom, kde musí být obsaženo 40% žen. Druzí jsou veskrze
dementi, kterým se nelíbí, že ta jejich vyvolená není domácí puťka (ač
si ji vybrali sami) a snaží se ji proti její vůli předělat, přičemž když
se na ně pak dotyčná vykašle, viní z toho "feminismus". Je občas těžké
mezi těmito typy kritiků rozlišovat.
Nemyslím si, že by autor článku, na který reaguji, byl nějaký retard
(jako autoři těch článků, na které jsem reagoval dříve), spíš se jeví jako
nešťastný chlap, kterému se zrovna v životě nedaří. Nemyslím si ale, že
je na základě toho "fér" vůči ženám obecně psát nějaké generalizující odsudky.
Píšete tam o zodpovědnosti například.... co já vidím ve svém okolí, tak
zejména ve vztazích mi připadá, že ženy jsou zodpovědné a férové, muži
nezodpovědní, prolhaní; přesto na základě takového zdání není možné dělat
závěry pro celou společnost a hledat nějaké hlubokosáhlé společenské příčiny.
Dále je tam ještě jedna faktická věc, se kterou nesouhlasím: autor píše,
že podpora partnera ve vztahu je "dobrovolná", jakoby to bylo "něco navíc".
Osobně považuji oboustrannou podporu partnerů ve vztahu za naprosto samozřejmou
a "povinnou". Výsledkem ale není úsudek, že autor se mýlí a já to vím dobře.
Jen je vhodné se na tom shodnout s partnerkou. Určitě budou takové, které
budou podporu považovat za "něco navíc" a "dobrovolného", ale také takové,
kterým bude připadat vzájemná podpora partnerů ve vztahu jako naprosto
samozřejmá a jako jeden ze základních kamenů takového vztahu. Obojí je
OK, pokud se na tom oba dohodnou. Co už přestává být rozumné, je se na
tom nedohodnout, ale pak z ničeho nic začít tu "svou" pravdu prohlašovat
za něco lepšího.
Závěrem bych rád podotkl, že na všechny podobné články nereaguji proto,
že bych chtěl nějak "šířit feminismus ve společnosti". Spíše mi vadí, když
někdo generalizuje tímto způsobem a na základě toho, že mu něco nevyjde
s jednou (nebo několika) konkrétními ženami, začne vymýšlet dalekosáhlé
konstrukce a hledat důsledky ve společnosti, místo aby přijal své chyby
(mimochodem, to je něco o té zodpovědnosti, která údajně chybí ženám).
27.01.2013 Urza