V tomto článku si povíme něco o mimořádně podlém útoku zmrdů či
spíš zmrdic na fungování firem a jejich vnitřní prostředí. Taktika může
vést k rychlému rozvrácení malých firem až nadnárodních koncernů, úpadkem
autority vedoucího, jeho ztráty kontroly nad lidmi, věcmi, prostorem a
nakonec i samotného nad sebou, devastací firemního majetku a každopádně
ochromením chodu firmy na mnoho hodin až týdnů.
Taktika se jmenuje "návštěva zasloužilé matky s harantem". Pro osoby
činné v IT, jedná se o kombinaci trojana a DoS útoku. Vypadá to tak, že
bývalá kolegyně, která se například někdy před rokem zapomněla s human
resource managerem při outdoor teambuildingu někde v křoví, přijde navštívit
své někdejší spolupracovnice, nyní v roli zasloužilé matky. Díky materiálnímu
nesoudnímu "narovnání" s dárcem bičíkovců je vybavena featurami, které
exkolegyním imponují a pociťuje nad nimi určitou převahu, která je navíc
umocněna tím, že ony chodí trapně do háku za pár švestek, zatímco ona tráví
čas posedáváním po kavárnách v nákupních centrech, opékáním v soláriích,
hydratováním pokožky a na kurzech feng-šui. Její hlavní triumf a prostředek
dominance nad bezdětnými exkolegyněmi je však harant. Harant je to, co
vzápětí rozdělí babinec na dvě skupiny: ty, co mají a ty, co nemají. Návštěva
zasloužilé matky také vítaně naruší bežný stereotyp spočívající v rozboru
hodnotných seriálů jako Ovrz
nebo Ulice a ještě dále sníží produktivitu firmy jako celku na úroveň albánské
balírny cigaret, což budou muset ty slušné nedrbavé bezdětné pracovnice
o přesčasech nahnat.
Návštěva zasloužilé matky má zpravidla tento průběh:
- upřímné přivítání. Dámy, které si předtím nemohly přijít na jméno,
se nyní vítají a objímají se jako vilné lesby. Chválí si vzájemně různé
atributy. Pro věci neznalé neinsidery je třeba překladový slovník. Například
"tobě ta mateřská svědčí" znamená "ta má ale velkou prdel", "vypadá dobře"
znamená "má vrásky jako suchá švestka" apod.
- líčení zážitků z porodnice (u větších harantů od lékařů): Většinou
to připomíná volné převyprávění filmu Vetřelec I.
- líčení, jak to mám jako matka těžký
- vychvalování haranta: Jsou vzývány pozitivní vlastnosti haranta.
A že jich je. Například hmotnost a rozměry (poněkud to připomíná dialogy
podroušených rybářů) nebo frekvence a kvalita stolice. Harant je zpravidla
hodnocen jako nadprůměrně vyvinuté, geniální až zázračné dítě.
- šišlání na haranta, hledání podobností s maminkou a tatínkem (ovšem
pokud je tatínek ožehavým tématem, případně je tatínkem polovina mužského
osazenstva diskoklubu v Kozošukách, se téma přeskakuje a pouze se šišlá)
- ovariastorming, kde se jednotlivé účastnice seance zpovídají z toho,
"kdy do toho taky praští". Také se probírají případy právě nepřítomných
kolegyň, které ještě neotěhotněly a hledají se různé příčiny, proč (vona
je lesba, vona je singl, ten její je impotent, buzerant apod.)
- boob milk show. Mimořádně brutální záležitost. Moderní matka už nekojí
někde v skrytu. To je mentalita minulého století, šovinistického pokrytectví
a genderového útlaku. Nyní je in bez ostychu vyvalit vemeno na veřejnosti,
třeba v kavárně. Tak proč to neudělat v práci.
- odchod zasloužilé matky, naštěstí i s harantem, předtím vysoce upřímné
loučení ("rádi tě zase uvidíme") a doomsaying ("já se zase někdy stavím")
- úklid a náprava škod
- afterparty, kde pozůstalé dámy široce diskutují to, co právě viděly
a slyšely (naprostý socky, oblečení vodVjetnamců(R), neznačkový kočárek, úplně dementní
dítě, se šišatou hlavou, má jednu nohu kratší přesně jako ten její vometák,
to její nemožný voblečení, velká prdel, plandavý kozy apod.)
Návštěva zasloužilé matky bezprostředně ochromí firmu na den až dva.
Následky se však táhnou podstatně déle. Některé exempláře si vzpomenou
na jejich primární úlohu matky, nacházejí se ve stavu útlumu mysli a vyhotovují
Schindlerovy seznamy použitelných samců, kteří by byli byť za cenu pohoštění,
několika svíček a láhve alkoholu ochotni jim nasmrkat do gramofonu. Stahují
se z internetu programy na výpočty plodných a neplodných dnů. Probíhají
různé drobné workshopy, které zaberou denně jednu až sedm hodin a diskutují
se různé postupy, jak dosáhnout toho, "abysme mohli bejt v klidu na mateřský
jako ona".
Větší haranti jsou schopni napáchat významné škody na firemním majetku.
Začne to například vcelku neškodnou větou "Bloučíntu, nechceš čokoládičku?".
Broučínek samozřejmě čokoládičku chce, stejně tak by chtěl solvinu, homokinetické
klouby nebo plovací vestu, protože broučínek chce zásadně všechno. Jakmile
ji dostane, začne rozpatlávat čokoládu s mimořádnou porcí mlééééka po všem,
co vidí, podobně jako činí Méďa Brumík s jeho perníkovým letadlem.
Nezúčastněný gender nestabilní přihlížející z řad osazenstva firmy prochází
následujícími fázemi:
1. Marné naděje. Člověk doufá, že je předškolní harant vychovaný, to
je ale velký omyl. Dítě zasloužilé matky není nikdy vychované. Je nekorektní
říkat, že je to blbý zpovykaný fracek, dnes se tomu říká, že je hyperaktivní.
2. Předstírané porozumění. Některým osobám se parchant tropící alotrie
může zdát roztomilý. Trvá to však pouze řádově minuty.
3. Nevyslovená přání. Kéž by mu ta kopírka chtěla utrhnout hnátu. Mít
tak Glocka jednadvacítku.
4. Rise of Herodes. Dříve nebo později musí slušný člověk povstat a
zarazit to řádění. Pokud tak učiní, riskuje velký problém. Vůbec nemá cenu
vysvětlovat zasloužilé matce, že její fracíček nesmí rozsypávat toner z
kopírky po podlaze, namáčet do toho prsty a obtiskovat je na stěny. V jejích
očích si dítě právě hraje na detektiva ze seriálu Kriminálka L.A. a jakýkoli
zásah do tohoto procesu je omezováním jeho rodící se kreativity a svébytného
vývoje. Okamžitě je to postaveno do roviny, že nemáte rád děti. Můžete
být klidně násilník, úchyl nebo defraudant, to společnost zasloužilých
matek toleruje, ale jakmile se odmítnete devótně podvolit vůli jejich fracínka,
je ukázáno prstem a vynesen ortel: On nemá rád děti. Najednou jste
certifikovaný vyvrhel a tohle vám už nikdo neodpáře. Kdybyste se choval
k matce a dítěti hrubě, bylo by to špatné, vy jste ale dítěti a matce nepodlézal
a to je naprosto nejhorší.
A proto jsem vyvinul metodu, která vede k omezení řádění zdivočelých
podkurevčat a zapuzení jejich matek. K jejímu vysvětlení je však třeba
nakročit poněkud zeširoka.
Zasloužilé matky ve spolupráci s některými bezkoulými trubci dosáhly
povážlivých úspěchů pokud jde o preventivní zajišťování bezpečnosti svých
dětí. Tuto úlohu zcela nesobecky vnímají nikoli jako jejich vlastní, za
bezpečnost a správný vývoj jejich dítěte je zpravidla zodpovědná celá společnost
a matka má pouze koordinační roli. Pokud mají možnost volby, zda poučit
vlastní dítě, aby nejedlo hračky nebo napsat poslanci dopis o ftalátech
v zelenofialových Pokémonech z Kauflandu, volí to druhé. Stačí se jen podívat
kolem sebe. Zdivočelé matky si prosazují
vytyčování obytných zón, zpomalovacích prahů, přechodů s ostrůvky, přitom
by stačilo, aby naučili svoje haranty přecházet bezpečně přes cestu a rozhlížet
se, zda něco nejede. Mladí cyklisté připomínají jakési stříbřité roboty
s objemnými chrániči a helmami, zatímco nám rodiče pouze vysvětlili - když
budeš na kole jezdit nešikovně, natlučeš si. Což jsme zpravila hned šli
vyzkoušet. Dnešní doba je halt jiná.
Zasloužilé matky raději organizují jiným lidem život, místo aby zorganizovaly
svůj vlastní. To je klíčové poznání.
Na tomto poznání je také založena PostHerodes doktrína. Staví na tom,
že celý svět kolem nás je plný různých nástrah, které na fracínka číhají.
Nemusíte pracovat v továrně na granáty, aby to pro vaši firmu platilo taky.
Zasloužilou matku je třeba z firmy vykázat z bezpečnostních důvodů.
Člověk si kolikrát ani neuvědomí, jaká rizika číhají na dítě byť v obyčejné
kanceláři! Elektrické zásuvky nemají záslepky, to může být velice nebezpečné,
protože se z dítěte může stát spotřebič. Skartovačka může pohltit dětskou
ručku a zajistit, že fracínek už na nikoho a nikdy nehodí finger. A tak
dále. Prostě je to svět pro malé dítě nevhodný, protože nebyl na to postavený,
zvláště když je malý génius hyperaktivní! Je třeba, aby se celé komando
v zájmu vlastní bezpečnosti přesunulo do nějakého Kinderlageru v
nákupním centru, označeného eufemisticky dětský koutek.
Samozřejmě, zasloužilá matka tomu také nemusí věřit. Pak přichází PostHerodes
fáze II. Je třeba zasloužilou matku hrubě obvinit, že dostatečně nedbá
na bezpečnost svého potomka. Třeba už jen to, že nezodpovědní řidiči
zabíjejí
cyklisty jak na běžícím pásu a ona se schválně trajdá venku! Zasloužilá
matka pochopí, že jsou její vlastní zbraně obráceny proti ní, argumenty
typu "co by se tady asi mohlo stát?" je třeba odsoudit jako lehkomyslné
a moderní matky nehodné. Svět je přece tak nebezpečný, plný nástrah a šovinistické
hrubé síly a agresivity! Co když to tady za chvíli všechno teroristé vyhodí
do vzduchu? Oblíbený argument "je třeba to udělat, i kdyby to mělo zachránit
jen jeden lidský život" zde také může najít uplatnění. Muž, který se takto
horentně zasazuje o bezpečnost malého fracka, je pak vnímán buď jako citlivý
nebo zženštilý, v krajním případě jako buzna, což je v dnešní společnosti
spíše ceněno, narozdíl od hrubiána, který pronese něco tak genderově necitlivého
jako "tady nemají děti co pohledávat, takže si to holky vyřešte po práci
někde u kafe".
S pozdravem Herodes 4ever!
10.4.2008 D-FENS