Komentáře ke článku: Fuck and conquer (ze dne 13.04.2008, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
holka se přijde do práce pochlubit děckem a pan autor je z toho štajf :-)
já nevím,holek v práci moc nemám.ale znám podobný akce.třeba přijde bejvalej pracovník,pochlubí se novým fárem... osazenstvo kanceláře se s tím jde pomazlit na parking,šišlá nad tím,následně se dohaduje,kde na to vzal,serfuje po netu,prohlíží parametry.
je to to samý.akorát u těch chlapů nejde argumentovat vemenem a podkurevčetem :-)
|
|
|
Pochlubit novým fárem? Kde děláš, prosím tě? Za celou dobu jsem v žádné práci nezažil, aby bývalý kolega dorazil machrovat s novou Fóbijí. Je to dáno zejména tím, že konfekční vozy jsou si podobné a rok od roku člověk spíše zívá než aby zkoumal stroj.
Proto tuhle tvou reakci šacuju jen na mizerný pokus zastat se "maminek". Ale co čekat od někoho s ženskou duší a ženskou logikou, že?
|
|
|
neurážej ženskou logiku a ženskou duši!!
|
|
|
Mělo tam být pro lepší pochopení asi spíš: "od muže s ženskou duší a ženskou logikou".
To je už více jako název diagnózy, takže tak je to třeba chápat. S ženskou duší a ženskou logikou u žen to tedy nemá nic moc společného.
8o)
|
|
|
Ženskou duši (a hlavně logiku) urazit NELZE! Mám lety ověřeno, že je to nemožné, protože tyto artefakty jsou naprosto neuchopitelné a pro běžného chlapa naprosto nepochopitelné. Je to něco podobného, jako urazit nějakou hodně vymakanou matematickou teorii. Prý to ale dobře umí sňatkoví podvodníci....
S ženami (skutečnými, nikoliv seriálovými) se žije těžce, přetěžce - a bez nich to taky stojí za málo. Ale soužití JE možné, pokud se nesnažíte pochopit ženskou logiku a postupujete ryze empiricky - tohle nemělo špatnou reakci, tohle se smí, tohle mělo zase za následek bouřku, takže raději ne a hlavně nedělat onohle - hrozí ničivá erupce.
Po 32 letech s jednou ženou vím, o čem mluvím. A to nepočítám ty tři grácie, kterým velím v podniku.
Tam je nejpodstatnější vytrvalým způsobem (leč s veškerou citlivostí a "šarmem" ) podkopávat autoritu té kolegyně, která právě získala nad ostatními "morální převahu". Např. se úspěšně rozvedla.
Zanedbáním této povinnosti šéfa by mohlo mít za následek slučování nespokojených proti spokojené za nenápadného leč masívního použití mužských elementů (čti chlapů) v kolektivu.
|
|
|
asi takhle, chlap se musí cítit jako pán tvorstva, jinak by se mu zhroutil celý svět a šel by se oběsit na půdu, jak může získat pocit uspokojení, že to všechno zvládá, aha?? no pochopitelně jedině tak, že mu ženská bude klást překážky (tohle se smí, tohle se tohle mělo za následek bouřku, atd.), on je zdolá a bude mu fajn, vlastně to neděláme pro sebe, ale pro vás!! Zjednodušeně řečeno, my (holky) pomůžeme chlapům s jejich břevnem a oni nám na oplátku pomohou s naším zanedbatelným klacíkem ;-)
|
|
|
Ale já nepsal o významu ženského pokolení nebo o jeho zásluhách. To bych si nikdy nedovolil.
Já jenom o nemožnosti pochopení - tedy skutečného, rozumového. Já mám ženský rád a dokážu se s nimi většinou domluvit - přestože jim (někdy /často) vůbec, ale vůbec nerozumím...
Ostatně - chlapům taky někdy vůbec, ale vůbec... ;-)
|
|
|
No, asi je to přesná ukázka ženské logiky.
Jsem tomu rád: právě jsem poznal, že jsem chlap, nebo mám alespoň mužskou logiku.
Proč? Z toho odstavce jsem nepochopil ani zbla. Děkuji.
Pokud se chlap musí cítit jako pán tvorstva, jak se musí cítit muž?
|
|
|
myslím, že teď jsi dal na prdel logice obecně, pokud nerozumíš tomu co jsem napsala, tak to přece ještě neznamená, že máš mužskou nebo vůbec nějakou logiku.
to co jsem původně psala, měl být vtip.
|
|
|
Pokud má logika prdel, budiž jí to obecně přáno.
Pokud jsem dal logice na prdel, musím nějakou mít a jelikož se v diskuzích opakuje ženská/mužská, pak z toho logicky vyplývá, že když ženskou nemám, mám mužskou...A dost.
Možná. Ale vzhledem k tomu, že nemám logiku.....
A navíc je mi to u prdele.
A hele:"U prdele logiky."
To ještě použiju, děkuji.
|
|
|
No, to jsi tomu fakt dala "na prdel" Mousso. Vydráždila jsi nám Ygorka, který asi přehlédl smajlíka na konci sentence.
Ono logiky jsou fakt různé. Na stejnou situaci jinak reaguje umělec, jinak inženýr a jinak třeba PhDr., byť jsou ze stejného křesťansko-židovského kadlubu - jako my (téměř) všichni.
Sledoval jsem dneska dopoledne (takřka pasívně) diskuzi mezi jedním uměleckým šéfem a mým IT specialistou. Přátelé - to tedy byla opravdu hustá, ale velmi hustá sranda. Snad Číňan s Eskymákem by si rozuměli líp. Spotřeboval jsem spoustu energie na to, abych se nerozchechtal.
A my tady o ženské a mužské logice....
|
|
|
Týýjoo, hustý! A já měl za to, že moje reakce byly přesně v duchu moussina příspěvku a že byly tak jasné, že smajlíka netřeba. Nu což, skončil jsem u prdele logiky a dobře mi tak.
Ale pozor, nikoli u prdele logiky polské, tu fakt nesnáším. I designově mi byla téíčka bližší, tak nějak mužnější, logicky....
------------------
O.T.1) Pokud jsi zmínil moussu, vypadá to, že nemáme nekompatibilní logiku, ale smysl pro humor. A to je možná ještě horší.
O.T.2) Umělecký šéf, to opravdu existuje? Já myslel, že to je postava z pohádky. I když, řídit některé kolektivy musí být skutečným uměním, to zase jo, to chápu.
|
|
|
Ad MM (OT) 1: Minout se ve smyslu pro humor není zase tak strašné. Mám horší úchylku: Mnoho věcí, které jiní myslí (nejspíš) smrtelně vážně mi připadá jako dost sarkastický humor. Takže už raději nereaguji, bych nenarazil..
Ad NN 2: Umělecký šéf je skutečný, oficiální titul. Stát se uměleckým šéfem není zas tak obtížné. Horší to bývá s životností. Na to, aby to jeden vydržel, musí být zkušený a praxí ostřílená psycholog (parapsycholog), nejlépe otec rozsáhlé hádavé rodiny - to je ta praxe. Navíc se schopností předvídat zdánlivě nepředvídatelné reakce subret a jiných "tenorů", z nichž každému bylo ublíženo, není doceněn a kolegové mu házejí klacky pod nohy. (A ještě navádějí garderobiérky, aby mu dávaly malé boty!) Tohle ukočírovat, to chce fakt celého chlapa. (A flegmatika k tomu.) Průměrná životnost šéfa je většinou stěží 2-3 roky. Nicméně náhradníků je připravených kupodivu vždycky dost.
Ale už dost, jinak tu napíši celý článek o umělcích. Pracuji s nimi celých dlouhých 40 let a už se těším, že to jednou skončí. Navíc - moje funkce je ve své pravé podstatě "Překladatel z umělečtiny do techničtiny a zase zpět" - tedy krom toho, že bych měl jakž takž slyšet.
Ale jak známo: Zpěvák bez hlasu, činoherec s vadou řeči, chromý baleťák, muzikant bez smyslu pro rytmus, dirigent stižený tancem sv. Víta a režisér, který si nic nepamatuje - to jsou ti praví hrdinové umění.
Mít předpoklady, talent a píli - to potom dokáže každý ňouma...
|
|
|
Článek o umělcích, ten tady vážně chybí. Byla by to milá przerwa v hromadě spotřebního zboží o čtyřech kolech.
Možná bych přehodnotil i svůj postoj k dění na vsi: Přijeli umělci z Prahy*). Odjíždím.
----------------------
*) Samozřejmě zástupný název, kdo ještě nebyl v Jaroměřicích, nepochopí.
|
|
|
ProBoha, co to je zas za trendykosermulitikutlikorektni oznaceni to vase krestansko-zidovsky...?
Vzdyt se vzdycky rikalo krestanske nebo nanejvys krestansko-helenske (koreny, kultura atd.), ne?
Ach jo, abyste se z toho Velkeho Israele ne.....li.
|
|
|
spíš aby ty ses z toho obávaného Velkého Israele ne....l
:-)
křesťansko-židovský znamená,že starý zákon máme společný
(arabové nám říkají lidé knihy)
chápeš? to není žádný multikulturní označení,to je terminus technicus.
|
|
|
já psal o fábii? lidi se chlubí čímkoliv,co si koupí.
a nebyl to pokus zastat se maminek,spíš podotknutí,že netřeba tepat do matek,když chlapi jsou lautr ti samí.
a děkuji za pochvalu,na ženské duši a logice nevidím nic špatného :-)
|
|
|
Šacuješ jistě správně, ale ne dost hluboko. Někdo může mít ženkou logiku, ženskou duši a třeba ještě smysl pro humor, ne? Alespoň občas.
On je smasl or humor poslední dobou nějak nedostatkový, nebo se opět mýlím?
|
|
|
Smyslu pro humor je furt stejně, jen se z toho vytrácí vtip.
|
|
|
No, já tedy slyše například diskuse vo novejch prurech, jak jim chodí třpatka, jak vytáhli tim novym vlascem kolík ze dna, jak jim to fáro frčí, jak málo/moc chlastá ... to je většínou diskuse v hovně. Diskuse o mimoši je alespoň porovnávání se standardem a vyměňování důležitých zkušeností.
|
|
|
Nejsem expert na duše a logiku, nicméně jsem si poměrně jist tím, že se nedělí na mužské a ženské.
|
|
|
D-FENS asi spíš mluví o jedné aféře o mostu přes Malši v Budějkách. :) Je fakt, že s D-FENSem celkem souhlasím. Jak se ohradíte proti dítěti před matkou, jste ten špatný vy i kdyby si dítě mělo hrát se zásuvkou pod porudem. Tohle už jsem taky viděl.
|
|
|
když si hraje se zásuvkou pod PROUDEM, obvykle si už nehraje, ale řve ;)
|
|
|
Nechytej mě za slovo. :D Bylo myšleno, když to dítě napomeneš, že se chystá s hřebíkem nebo kovovou propiskou k zásuvce. :D Jak jsem to psal v rychlosti, tak jsem se překlepl. Ano, pod PROUDEM. :)
|
|
|
Omyl. Já si pamatuju, že když jsem sáhnul na nějak blbě uzemněný nebo probíjející teplomet (ten starej hliníkovej s keramickým jádrem), tak jsem nevydal ani hlásku a moje snaha se pustit přišla vniveč. Leda mi tak lezly oči z důlků. Je to dáno tím, že se svaly proudem prostě sepnou a pustit se ne a ne...
|
|
|
Zaprvé, nezažil jsem, aby se všichni chlapi zvedli a šli něco očumovat, natoř aby to vydrželi hodinu. Když je ale člověk na pracovišti jediný chlap, ženské zdrhnou a máte dělat práci za pět lidí, tak je to naprd. Jo kdyby to byla práce, která počká, ale ony se zdekují, když má člověk tři různé tasky, na které má časový limit a do toho mu vyskakují rudé hlášky typu: "server xxx.yy.zz does not respond, please contact TTTT immediately!!! " Když to člověk nějak zvládne a dokončí se zpožděním jeden úkol, tak pak musí sedět ještě čtvrt hodiny na telefonu a vysvětlovat, proč, že ten soubor dorazil pět minut po limitu, že to druhé straně udělalo bordel v procesech, tak to má hlavu jako před výbuchem.
|
|
|
V takovou chvíli je dobré okolí ukázat vztyčený prostředník, protože nikdo nemá povinnost trpět cizí, zmrdské chování. Pokud se někde něco opozdio a informace na které je vás normálně 5 najednou řešíš sám, pak nemá cenu pokoušet se překročit vlastní stín. Pokud se něco velmi posere a půjdou po něčím krku, je dohledatelné, jak kdo pracoval a u které stanice se nehnula ani myš. Proč být za blbce kvůli někomu jinému a žehlit jeho zmrdismus, aby se na něj nepřišlo, ne?
|
|
Hm, jak již můj nick napovídá, můj vztah k dětem je kladný...:-)
Mám rád chytré a milé děti. Musím říct, že většina mých přátel jsou moderní a inteligentní lidi a mají děti naprosto v pohodě. Ujařmený a milý.
Pokud mě něčí děti obtěžují, neváhám to rodičům sdělit. Kdekoli, v hospodě, v divadle, kdekoli. Obvykle mě rodiče sjedou nenávistným pohledem, ale nestává se, že by protestovali.
V práci se fracínci řeší převážně mezi sekretářkami. Je mi v podstatě jedno, jestli sekret jednou za půl roku počvaňhá s podobnou krůtou a pořeší replikanty. Řešil bych až ve chvíli, kdyby díky flinku zanedbala něco pracovního pro mě, že...
|
|
DF prostě asi nemá děti rád. Nemůžu si pomoct, ale již používané termíny jako "harant", "fracínek" či "podkurevče" (patrně od slova podsvinče) jsou dost výmluvné.
Dále asi nemá rád maminky, což myslím tento článek dává dostatečně na jevo. Mě třeba přijde docela pochopitelné, že se mamina jde pochlubit bývalým kolegyním a kolegům, jaké má hezké děťátko Popřípadě že občas někdo nemá jinou možnost, než vzít předškolní či čerstvě školní dítě do práce a drobeček není z kanclíku příliš odvázaný.
Nemít rád děti je zcela legitimní a neodsuzuji to. Problém pouze je, že když je takhle nebudeme mít rádi všichni, tak vymřeme. A nahradí nás ti, kteří děti mají.....
|
|
|
No já mám děti tři, ale musím do značné míry souhlasit s D-FENSem. Takové ty bláboly na téma jídlo, vyměšování a podoba s různými členy rodiny (třeba u pětidenního dítěte :-O) mne také dokážou nadzvednout, podobně jako vynucování si různých speciálních "práv" jen z toho titulu, že někdo má dítě.
Chce-li se mamina chlubit, má si kolegyně pozvat domů nebo s nimi někam zajít, ne oxidovat na pracovišti.
|
|
|
No, když je nějaká slepice důležitá, tak je celkem jedno, jesli děti má nebo ne. Například jsem byl nucen spolupracovat s jednou krávou, kterou si v D-Fensem popsané situaci dovedu velice plasticky představit, ačkoliv děti nemá (a doufám že ani nebude, takové entity by se množit neměly). Problém ale nebude v tom, že má dítě, ale že je to kráva.
Proč by se nemohla v práci mamina kolegům pochlubit, jaké má pěkné děcko? Pokud všichni dělají, to co mají, a například si tu hodinu napracují, nevidím v tom problém. Daleko větší problém vidím v tom, když si má x velice zaměstnaných lidí domluvit něco o víkendu....
|
|
|
pochlubit se může, ale ruku na srdce, kolik lidí v práci je zvědavých na cizí dítě? nebo dokonce uchvácených z krásy a inteligence něčího dítěte? nebo ty se chodíš radostně dívat na nové přírůstky??
|
|
|
To je zvláštní, vždycky jsem si myslel, že ženský (respektive velkou část z nich) děti prostě zajímaj. Něco jako zbraně, nebo rychlý auto či motorka u chlapa.
Nechápu, ale snažím se v rámci lidské slušnosti respektovat, pokud mě to sere přes míru, ohradím se.
|
|
|
v jistém smyslu máš pravdu, ženský zajímají děti, v první řadě vlastní a v druhé řadě ty cizí a většinou jen pro srovnání, že ty jejich vlastní jsou prostě nejbáječnější, nejkrásnější a nejchytřejší.
Nic proti tomu, kdyby člověk vlastní děti neměl rád, musel by je zabít, protože někdy je to tak vyčerpávající, že to hraničí se zhroucením, které nemá daleko k šílenství. Všechno jim obětuješ, všechno jim dáš a někdy máš pocit, že jejich jediným smyslem života je tvoje zničení, ale pak to zase přejde, protože je máš rád neb jsou tvoje :-).
Jediný důvod proč by někoho mělo zajímat cizí mládě? Protože si většina lidí myslí, že ženský by mělo zajímat? To je možná důvod, proč některé vyvíjejí zájem o děti jiných.
Osobně jsem byla mockrát svědkem toho jak se některé zajímaly o cizí mládě, skoro se u toho roztekly a namazaly na chleba a pak dítě i matku pomluvily, že jsem nestačila zírat.
|
|
|
Reakce kterou popisuješ se netýká jenom replikantů...několikrát jsem si všiml ženského kolektivu, kde se pomluví jakákoli návštěva, pokud není mužského pohlaví. To se pomlouvá jenom někdy.
Ženská vždycky.
|
|
|
Ten poslední odstavec mi připomíná jeden starý šermířský vtip: "Sejde se takhle v hospodě třicet šermířů a nikoho nepomlouvaj". Podle mé zkušenosti lze pak slovo "šermíř" zaměňovat téměř do aleluja, a výrok neztrácí na platnosti :-)
|
|
|
Ano, pravdu díš.
Ale nejsilnější v oboru jsou větší ženské kolektivy - např dámský pěvecký sbor opery. Matinka mě jako "malého replikanta" "odkládala" do dámské šatny, vždy, když šla na jeviště - a to pro mě byla skvělá škola o falešnosti tohoto pohlaví. V mužské šatně by to ale bylo asi podobné... ;-)
|
|
|
No nevím, ale mne víc zaujme mimino, než přiblbá zbraň. Mimiňák je zvláštní tvor, žije v jiné realitě a je docela sranda snažit se s ním domluvit. Zbraně jsou pro debily, ledaže se by jednalo o pěkný meč nebo zajímavou halapartnu, ale ty jsem ještě u nikoho neviděl.
Za autem se otočím, ale za život jsem to udělal asi pětkrát, protože audiny, meďoury a báva vypovídají akorát o movitosti majitele, ne o kráse vozu. Za jedním lowriderem jsem se ale kdysi otočil tak, až jsem se málem vyboural; pěkný auto je holt pěkný auto.
|
|
|
teď mě tak napadlo (i když to patří pod článek o htp), že by se dalo s úspěchem využít marketingové heslo "nemusí být velký, stačí, když je dlouhý a tlustý" v kontextu fotografie škoda fobia 1,2htp combi :o)
|
|
|
čéče to seš lepší než já.... já v cizích miminech krásu nenajdu.když je to vlastní tak to jo :-) to je hnedle jinej level
|
|
|
Mne tedy děti tak do plus minus jednoho roku neberou vůbec, ať už jsou moje nebo cizí. Kolem toho jednoho roku už začíná být občas legrace s tím, jak prcek zkoumá okolí a učí se, někdy po druhém roce s nimi už začíná být možná nějaká alespoň trochu smysluplná komunikace. Ale co s tím, když to jen leží někde zabalené a umí jen řvát a smrdět? ;-)
|
|
|
tak to moje děti byly lepší...ty se uměly i usmívat ,-)
|
|
|
Jo, ta nase nejmensi se taky rada usmiva temer od narozeni ... doufam, ze ji ta stastna povaha vydrzi po cely zivot ;-)
|
|
|
Neser!
Zbraně nejsou pro debily. Debilovi naopak do ruky v žádným případě zbraň nepatří.
Mám zbraně rád, leta je sbírám a sportovně střílím. Nesouvisí to s taháním kvérů u sebe i když jdeš na hajzl. Pěkná zbraň je krásná věc, pěkný a funkční řemeslný a důvtipný výtvor. Chytání asfaltových holubů na střelnici považuji za skvostnou zábavu.
Několik zajímavých chladných zbraní vlastním též.
|
|
|
Sandstorme, tak teda dik za toho debila :-( Ja mam strelne zbrane rad, vetsina pistoli se mi libi (kdyz to teda neni nejaky plastak) a libi se mi na nich ta technicka dokonalost (typicky treba 1911ka), to skloubeni kovu a dreva, bavi mne to rozebirat a cistit (uz o neco mene mne bavi z toho strilet). Btw pistoli nosim na verejnosti minimalne, pouze v pripade, ze opravdu ocekavam pripadne problemy, prestoze mam pravo ji nosit temer (viz zakon) kdykoli a krome strelnice mezi streleckymi prateli se s ni nikde nevytahuji a uz vubec s ni vubec nikde nemachruji (jen nejblizsi pratele vedi, ze vlastnim zbran), takze to snad nebudes povazovat za prodlouzeni meho ega jak mivaji nekteri zaryti odpurci zbrani ve zvyku ;-)
PS: Hodlam si ted take koupit velke auto, ovsem ani to nekupuji kvuli prodlouzeni sveho pindika, ale z praktickeho hlediska - ta moje mila spolehliva skatulka je uz proste prilis tesna na moji velkou rodinu - 2 dospele plus 4 deti do ni proste najednou nenacpu stejne jako si vzdy musim vybrat jestli dat do kufru tasky nebo kocar, protoze oboje nejde :-( Z cehoz lze tak trochu odvodit, ze mam velice rad i deti a zrovna ted je obdobi, kdy se nase nejmensi mimino uz pokousi komunikovat i chodit a je s nim pritom fakt sranda :-)
Ale pro Sandstorma jsem holt jen obycejny debil, kteremu se libi priblble zbrane :-( No snad to nejak preziju ;-)
|
|
|
no čéče mně se zbraně taky líbí,ale domů mi to nesmí.a se čtyřmi dětmi bych si dal bacha,nikdy nevíš,co zvídavé dítě provede.
já vím,o čem mluvím,jednou jsem pomáhal uklízet po sebevrahovi,byl to chlap v pohodě,pravda,trochu trpěl depresemi.měl legálně drženou zbraň a tak ji použil.
a řeknu ti,že se mi o tom úklidu někdy i zdává.
neříkám,že seš debil.ale podle mého názoru vlastnictví zbraně nebezpečí nesnižuje,ale zvyšuje.
|
|
|
No pokud bude dite tak dobre, ze se vloupa do trezoru kde jsou zbrane ulozene, bude mit jiste i dost rozumu na bezpecnou manipulaci s nimi ;-)
Ale vazneji - osobne jsem priznivec spise toho naucit deti bezpecnemu zachazeni se zbrani nez tabuizaci zbrani jako takovych, ktera vede jen do pekel ala Sanstorm ;-)
|
|
|
Pro Sandstorma jsi někdo, kdo mu skočil na špek; schválně jsem čekal, kdo se chytí ;o)
Trochu vážně jsem to ale přeci jenom myslel: Jestli se někdo v kanceláři vytahuje s kvérem stejně tak jako jiný s miminem nebo autem, je divnej (ale ani v tomhle případě bych neužil slovo "debil".)
|
|
|
Sandstorme, ne že bych z toho měl nějaký ujímání, ale ten Tvůj špek spočíval v tom, že jsi naznačil, že zbraně se líbí debilům....:-D
Kreativní, nicméně trochu laciné, n'cest pas?
Podobně dobrej špek by mohl být: "Všichni advokáti jsou ksindl!... ;-)
|
|
|
Občas se s iFosem takhle pozlobíme, np.
Na druhou stranu, když píšeš, že zbraně se líbí chlapům nebo co, tak si podobné kategorické tvrzení snad mohu dovolit taky, no ne?
|
|
|
Ano, jistě. A advokáti jsou ksindl, abys věděl... :-))
|
|
|
To asi jo, já nevím. V pátek jdu složit slib a po něm mě "bez zbytečného odkladu" Komora zapíše do seznamu advokátů, čímž se teprve advokátem stanu. A úak už to platit nebude, protože minimálně já ksindl nejsem ;o)
|
|
|
taky bys mně mohl zadarmo poradit jak na ně.... v rámci rozcvičky
|
|
|
Možná nejseš, já nevím. Nicméně, pokud si můžeš dovolit.....:-D
Gratuluji.
|
|
|
OT: myslím, že se mi v životě ještě nikdy nestalo, abych za své peníze dostal tak malou protihodnotu, jako v případě advokátního slibu. význam aktu je podobný jako u promoce (tedy žádný), ale promoce je narozdíl od tohohle zadarmo.
|
|
|
No jo, ale zase kdo se může chlubit tím, že si dal bagetu za 4.000 ;o)
|
|
|
Mě teda děcka vůbec nezajímaj a fakt nerozumim tomu, když se ženská jde pochlubit svým děckem na bývalé pracoviště. To si snad myslí, že je to každej zvědavej nebo se chce cejtit důležitě? Jestli už má potřebu svoje děcko ukázat bývalým kolegyním/kolegům, tak ať si s nima dá sraz mimo pracoviště.
|
|
|
Pokud by porodila některá moje oblíbená kolegyně, tak ano, byl bych docela zvědavý. Pokud by se přihnala s děckem výše zmíněná slepice, patrně bych se tou dobou snažil na pracovišti vůbec nebýt. A to i v případě, že by se přihnala bez děcka :-)
|
|
|
zvědavý na co? jak vypadá její dítě? ze slušnosti nebo vážně?
u nás poslední dobou porodily tři, jedna z nich se byla ukázat už několikrát (to je ta z těch oslav), ta druhá ještě ani jednou, ta třetí si tam byla dvakrát pro nějaké papíry, vždycky bez dítěte. Ta první byla vždycky taková slepice kropenatá, ty druhé dvě byly vždycky v normě.
|
|
|
Zvědavý? No a jak! Třeba na to, komu je podobný ;-)
|
|
|
Shackallovo "moje oblíbená kolegyně" mělo tento význam? ;-)
|
|
|
V posledním roce se stalo, že většina chytrejch/hodnejch/pěknejch holek z mého okoloí porodila nějaké to dítě. Byl jsem se podívat na všechny, ale spíš než na děcko jsem se zajímal v podstatě o to, jak se má máma, neb to děcko je pro mě cizí člověk, připadají mi všechy stejná a dokud nebude mít vlastní rozum, nebude ho možno respektovat více než respektuji třeba kamarádova psa. Na malého člověka se teda podívám asi se stejným zaujetím jako na malé lední medvědy, kteří teď jsou v brněnské ZOO, přičemž memíčci se mí líbí víc než pomačkaný a většinou všelijak volezlý mimino.
Se smutkem v duši jsem odcházel od některých, které začaly jevit velmi silné příznaky tzv. pipinismu, přičemž u jiných po něm nebylo ani památky a chovali se úplně stejně jako před porodem/těhotenstvím.
Na cizích dětech do +/- 8 let věku tedy není pro mne nic zajímavýho.
|
|
|
Pokud vezmene v potaz, že první mateřství je vstup do zcela neprobádaných vod (z praktického hlediska) je diskuse se zkušenými na téma jídlo, vyměšování především u pětidenního dítěte zcela logickým vyhledáváním potřebných informací. Diskuse o podobě s různými členy rodiny je zcela klíčová kvůli řekněme ritualizovaném začlenění dítěte do rodiny, a ujištění manžela, a různě vzdálených příbuzných o tom, že je to skutečně jejich krev. Nehledě na to, je to jedank nová hračka, která se musí vychválit a jednak o čem se asi tak s čerstvou maminou bavit? Jakej byl porod? Esli je jiště furt bolí vercak? Jak jí teče mlíko? Chm.
|
|
|
já jsem ve většinově mužském kolektivu a kolik jim to žere slyším imrvére :-)
|
|
|
Jednoznačný souhlas, jakákoliv nepracovní návštěva na pracovišti nemá co dělat.Když se chce chlubit, ať se sejdou v době pracovního volna. Kdyby si prodavačka v bejbyšopu řešila něco osobního byť jen s mobilem u ucha, tak jí stáhnou z kůže, ale flákat se v práci díky "chlubícím návštěvám" je normální...
|
|
|
tuhle argumentaci "ani sekundu pracovní doby nazmar" taky miluju. zejména vzhledem k čase vložení vašeho příspěvku je navíc mimořádně úsměvná - nebo že byste makal noční?
ne, že bych byl z toho nadšenej, když by mi někdo přivedl šklíbáka do kanclu a ten by mi tam řval a dělal bordel. zas na druhou stranu, pokud to bude v rozumných mezích, nevidím důvod, proč to netolerovat. lidi nejsou stroje a tu mámu navíc třebas ta firma ráda za čas vezme zpátky - pokud předtím pracovala dobře a bude mít chuť se vrátit - pořád lepší, než zkoušet někoho novýho a zapracovávat ho.
|
|
|
trochu směšuješ víc věcí dohromady, pokud chceš vzít matku zpátky, což je lepší než někoho novýho, tak je podmínkou, že jí musíš umožnit chodit do kanclu předvádět šklíbáka?? bez toho to nejde?
pochopitelně máš v některých věcech pravdu, ale sloučit je nebo podmiňovat je mimo.
|
|
|
DF neodsuzuje maminky jako třídu, DF odsuzuje "maminky", které nemají soudnost a myslí si, že je a jejich produkty každý musí obdivovat za jakoukoliv cenu. Taková "maminka" je i v naší třídě na vysoké - jeden čas s sebou na přednášky tahala i svoji několikaměsíční dceru. To, že z přednášek sama nic neměla, protože se musela neustále věnovat dítěti, by tak nevadilo; mnohem více vadilo dítě, které svými skřeky rušilo profesora při výkladu a nás ostatní ze soustředění. V konečném součtu z výkladu neměl prakticky nikdo nic. Mnohem snadnější by pro onu "maminku" bylo domluvit se s některým z kolegů, nechat si přednášku nahrát na diktafon, případně natočit videokamerou a pak si to v klidu doma prohlédnout. Nebo si dítě naplánovat na dobu po studiích - končíme všichni příští rok.
Nemám nic proti maminkám a jejich dětem, pokud negativně nezasahují do mého života. Ochotně pomáhám s kočárky do autobusu / vlaku, rád si s takovou maminou popovídám o strastech a slastech života s malým capartem, ale bytostně nesnáším "matky", které přitáhnou někam svého rozjíveného parchanta a automaticky očekávají, že se nad ním budu rozplývat, zatímco parchant buď ječí, jako kdyby ho na nože brali, nebo soustředěně likviduje vybavení bytu / kanceláře, přestože mu nepatří. Když pak dám najevo svůj názor, že by se to dítě mělo uklidnit, případně uklidit z dosahu drahých věcí, jsem prohlášen za nepřítele. Přesně tak, jak napsal DF: jsem prohlášen za nepřítele malých dětí, což je dneska horší, než být označen za pedofila.
Nevymřeme, ani si nemyslím, že valná většina lidí nemá ráda děti jaksi ze sportu. Rozlišujme prosím. Valná většina lidí nemá ráda neovladatelné haranty s nekritickými matkami, které jejich neovladatelnost vydávají za jejich přednost a náš nedostatek. Pakliže si budou matky (a také otcové, neb netýká se to jen a jen matek) uvědomovat i možné negativní dopady chování svého a svých dětí na veřejnosti / návštěvě / kdekoliv mimo domov a zachovají se podle toho, pak bude lépe. Dá se toho dosáhnout, aniž by se musely matky s dětmi zavírat do hradů na sedmero západů. Jen to chce soudnost a ohled na ostatní - a také trochu sebeobětování. Nebudu chodit s dítětem, které ještě "nemá rozum" chodit například koncerty nebo na přednášky, že?
|
|
|
"Nebudu chodit s dítětem, které ještě "nemá rozum" chodit například koncerty nebo na přednášky, že?"
Přesně tak - zcela souhlasím. Drobný problém pouze je, že ten harant potřebuje do určitého věku dohled 24 hodin denně :-(
|
|
|
Příčina -> Následek
Existuje něco jako antikoncepce a plán. rodičovství. To druhé bych u VŠ předpokládal... :-) ale to není polemika. To jen tak na okraj věci.
|
|
|
Pokud děcko nevydrží bejt zticha tak dlouho, aby nerušilo na výstavě, při prohlídce s výkladem či na pohřbu, pak s ním zůstanu doma a dotčenou akci si připíšu do kolonky "O co jsem kvůli děcku přišel". Pocit, že "mám právo...(libovolně doplňit)...i s dítětem" a předpokládat automatické, široké pochopení od vyrušovanho okolí, je pro mne zmrdismus nejtvrdšího kalibru. Klidně jsem pak za asociála, ale od prohlídky Karlštejna v poklusu kvůli blbky parchantům jsem v tomhle dost neústupnej. Dokonce jsem jednou žádal o výměnu lístku na další kolo prohlídky, protože z 1/3 té započaté jsem neměl lautr nic. A bylo mi vyhověno, protože paní říkala, že přesně ví, co mám na mysli.
A není to ani tak o dětech, který za to nemůžou, jako o rodičích.
|
|
|
+1 !!
Děti mám, pokud s nima někam jdu tak se musejí chovat slušně, pokud se stane (jednou se stalo) že bych je nedokázal udržet "v lati" tak se omluvím a okamžitě vypadnu.
Pokud by mý dítě svým chováním obtěžovalo ostatní, musel bych se hanbou propadnout. Nechápu, jak může někdo zastávat jinej přístup.
|
|
|
Já jsem zase zažil dement-diče na prohlídce Rábí. Věž pět pater vysoká a hrdý otec tam nese po dřevěných schodech s jednoduchým zábradlím dítě 1-2 roky za krkem...
To, že dítě otravuje tak, že není slyšet výklad jsem taky zažil, lístek jsem vrátit ještě nechtěl (byla dovolená a nechtěl jsem si kazit den, který jinak byl tak pěkný), ale příště to přesně takhle udělám.
|
|
|
koukám, že je to podobný jako s těma autama - kromě několika ctnostných přispivatelů do diskusí jsou všichni bezohllední čuráci :o))
ovšem nést dítě za krk, to je fuckt nářez. na takoovýho kreténaa bych snad zavolal sociálku, ať mu t dítě odeeberou a daají do výchovy někomu svéprávnému. třeba si to hovado ani neumí představit, že kdyby mu v tom krku něco křusloo, tak jednak zmrzačí člověka a jednak si půjde sednout do lochu.
|
|
|
Ale von ho nenes za krk, ale za krkem, tj. jako na ramenou (doufám).
|
|
|
Jo, normálně se tomu říká "na ramenou", ale to dítě bylo tak malý, že mu fakt sedělo za krkem. Nechtěl jsem si ani domýšlet, co by se stalo, kdyby ztratil rovnováhu nebo zakopnul, s dítětem co je tak malý, že se ani pořádně nedrží.
|
|
|
No to se stávaj horší věci, domácí videa jsou plný těch povedenejch skečů, kdy chlap nese dítě za krkem a projde dveřma tak, že se špunt praští vo futra. Některý lidi maj snad v hlavě piliny ;)
|
|
|
Riziko takového chování chápu. Co nechápu je tvá reakce.
Proč jsi "nechtěl ani domyslet"?
Bylo to tvé dítě?
Dělá se ti špatně při pohledu na krev?
Bál ses, že by prohlídka byla přerušena a tím bys měl zkažený zážitek, neb bys se ten den na tu věž asi už nepodíval? (Toho bych se bál já)
Tohle fakt nechápu...a proto podobné "starosty o cizí věci" posílám bez přípravy do prdele, protože pokud nehrozí reálné nebezpečí a pičus si pouze řekne svou mantru "co kdyby", tak mi to přijde extrémně vlezlé, cítím se pod dohledem...a častokrát je to navíc osoba, která sama vykazuje potřebu zvýšeného dohledu, protože upozorňuje na nějaké riziko a sama například stojí v polovině jízdního pruhu apod.
|
|
|
Souhlasím. D_Fens nemá rád děti zcela určitě a nemá rád ani maminky. Ovšem, a to bych zde zvláště podtrhl, v přesně definovaných situacích. D_Fensem popisovaný styl je ale příznačný pro sféru služeb, matky kancelářské, ne?
Živě si přestavuji, jak maminka přiveze děťátko do kravína a pustí ho s kočárkem po škrabáku, aby si ho kolegyně prohlédly ;-)
A nebo jak tatínek s nastavajicym havyřem sfara na osme patro, ni? Bo by si kurňa měl zavčas tež na zbyjak sahnut, ni?
Nemůžu si pomoct, ale již používané termíny jako "harant", "fracínek" či "podkurevče" (patrně od slova podsvinče) jsou dost výmluvné a mimořádně výstižné.
|
|
|
Já mu naopak rozumím.
Mé okolí pochopilo, že role rozplývače nad 'milááškem' mi dvakrát nejde. Když smrádě dostane dvakrát po tlamě, že tam udělal to, nebo jinde něco jiného, matce následně asertivně oznámím, že ten server, do kterého její parchant právě strká ruce, má na panelu 220, většinou je to jejich poslední konfrontace se mnou, a jsme za to všichni vděční.
Věřím, že jsme na tom stejně povahově, více nás hřeje, že ten přírodní dřevěný stůl přežil bez malůvek voskovkama, než že si jejich podkurevče mohlo užít zábavy.
Nějakou dobu jsem pátral, co za tím vším stojí, a jsou to rodiče. Nepomůže bít málo, středně, nebo moc. Parchant získá charakterové vlastnosti jeho vychovatelů. Děti mých příbuzných jsou nebe a dudy. Jedni jsou jako z pohádky, i přes věk klidní, dostanou-li pastelky, vyptají si papír, etc., na druhou stranu tu máme jedince, kteří na návštěvě bez zaváhání začnou lovit z akvárka rybičky a pouštět na tobogánu. A tehdy mi náboj sám skáče do komory.
Nejsem rodičem a vlastně ani nechci, jak se říká, nejlepší antikoncepce je dostat děti na hlídání, u mě to funguje spolehlivě. Nicméně, leta přibývají a já i sám sobě bych rád dokázal, že moje dítě (či děti) nebude(ou) podobného ražení, jako ti hajzli, které znám.
|
|
Ha ha...ze čtyř prvních reakcí jsou dvě opoziční, pohoršlivé, ba skoro odmítavé. Gratuluji - to je lepší skóre než u mého článku podobného ražení 8o)
Zítra Tě zejména "bezkoulí" hoši poplivou, zatímco realistky a slušně vychovaná děvčata to +/- odkejvnou. Trubci v takových případech uraženě bzučí, protože nemlich stejnou, v článku popsanou maminu mají doma. O svou vůli, vlastní názor, racionální uvažování přišli už 3. měsíc těhotenství a teď už jedou jen na stažený "mateřský firmware". Co se jejich štěně vylíhlo, zahodili i poslední zbytky slušného chování, protože správné je pochopitelně jen to, co je dobré pro jejich šklebáka.
Je príma, že Komenského termín "podkurevče" zažívá takovou renesanci 8o)
|
|
|
Termín "podkurevče" je ještě o něco starší než z doby Komenského a označoval nemanželské dítě.
|
|
|
Co já vím, tak Komenský tím také označoval nemanželské děti...a v tom tvaru "podkurevče" se u něj to slovo vyskytlo jako první. Tedy aspoň co já vím. Ale na tom asi tolik nesejde. Důležité je, že to není nic nově vzniklého z averze k dětem.
Vzhledem k tomu, že výraz "kurva" je dnes chápán spíše jako charakter mužů i žen, dostává "podkurevče" vemi specifický význam docela rozdílný od původního, renesančního.
|
|
|
Pane, mě to nepohoršuje. Troufnu si tvrdit, že na těchto stránkách ani není nic, co by mě pohoršilo. Když se chci pohoršit, chodím na jiné weby.
Jak už jednou říkám - když někdo děti nesnáší (nechce????), OK, je to jeho názor a může o něm psát do aleluja. No a my, co máme děti rádi a ač je třeba nemáme, tak je chceme (a v článku popsaná situace nám pranic nevadí) s ním pak nebudeme souhlasit a začneme diskutovat. A já osobně se přitom obejdu bez nějakého napadání oponentů ohledně varlat nebo absence vlastního názoru.
Jinak mě dost děsí stav, kdy spoustu vzdělaných, schopných inteligentních atd lidí děti nemá - a spoustu z nich už je mít ani nebude - a na druhou stranu se nám tu rozmnožuje kdejakej biologickej odpad. Byť u nás ta situace zatím není tak markantní jako třeba v Nizozemí :-(
|
|
|
Vole,
není to o dětech, ale o rodičích! Zejména ti-co-mají-děti-rádi jsou velmi často těmi, kteří ostatním s jejich dětma lezou na nervy.
Návštěvy dětí jsem v práci zažil několikrát a jen jednou to bylo nutné, protože matka neměla hlídání, vzala papíry a hned šla. Ostatní návštěvy batohem hraček spojené s dvojhodinovým kafíčkováním probíhaly velmi podobně jako je popsáno. Sralymě ze dvou hlavních důvodů - nebyl klid na práci, výstupy z daného oddělení, které jsem potřeboval (vydané/přijaté faktury pro zjištění ekonomické bilance stavby) měly častokrát zpoždění do druhého dne a tak mě "matka s dítětem" zdržovala v práci.
Nelíbilo se mi to ani jako spolupracovníkovi, jako majitel bych takto "pracující" oddělení donutil vzít si půlden volna.
|
|
|
To oddělení odvádí nějaké výstupy. Kancelář není pásová výroba od do. Ergo kladívko, pokud ti lidé udělají to co mají v požadovaném termínu a kvalitě, tak ať si tam blbnou s mimiňákem jak dlouho chtějí.
|
|
|
Neumíš číst? Jasně jsem napsal, že jednak nebyl klid na práci - a při hledání rezerv či zažehlování průserů v řádech statisíců je třeba klid, to mi věř...a druhak se zpožďovaly výstupy - vytříděné faktury, které jsem si pro svou práci vyžádal a jejich nápní práce bylo mimo jiné mi ty faktury hledat, nachystat a pak po zpracování zase roztřídit a založit. Nic z toho v takový den nebylo včas a tak mi to zbylo do druhého dne nehotový. Kdybych byl bonzák a hajzl, měl bych to jednodušší. Takhle jsem se "musel" podřídit kdákavýmu kolektivu.
Ať teda "mimiňáka" raději nabodnou dole břichem na plot - líto mi ho fakt že nebude.
|
|
|
Takže u Vás ve Skanska všichni vohnouti a slepice makali jako šrouby, nikdo se s nikým nevybavoval o kravinách, výstupy chodily zásadně v předstihu, kafíčko se popíjelo pouze s jednou rukou na klávesnici a místo oběda se chodilo naproti pro bagetu, která byla následně konzumována za chůze.
A pak se objevilo to strašné mimino.......
|
|
|
:-) no musela to být hrůza hrůz
ještě teď se o té strašné události lidem zdává
|
|
|
Nepracoval jsem vždy jen pro Skanska...a ani teď už pro ni nepracuju. Popisovaná příhoda se neodehrála ve Skansce, ale v jiné stavební firmě.
Ale je to asi tak, jak říkáš - v brněnské Skansce pracovali všichni (tedy i vohnouti a slepice) tak, aby byla práce hotová a nezavdali kontrolingu podnět k nějakým otázkám. Stejně tak si odpípli čipem vstup a východ z chodby na které pracovali - tedy bylo možno dohledat, kdy a kam dotyčný po baráku šel a jak dlouho tam byl.
Ve Skansce jsem asi pro tohle zřízení mimino neviděl nikdy.
|
|
my máme v práci jednu "zasloužilou", která se chodí s fakanem chlubit pouze tehdy, když je nějaká oslava. Je to nesmírně praktické, protože tam se sejdou skoro všichni a konkurence žádná, protože to ještě žádnou zasloužilou matku nenapadlo. Oslava začne zhruba v šest a v sedm večer dorazí zasloužilá matka. Byla tam dvakrát, potřetí nevím, protože to už jsem se nezúčastnila já. Matka s fakanem a i s manželem (zřejmě se chtěla pochlubit oběma) vydrželi zhruba do půl dvanácté. Když jsem slyšela, že tentokrát se na rozdíl od jiných oslav nekouří neb tam bude dítě, nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Dítě trávilo hezký večer mezi popíjecími dospělými, lezlo po podlaze, kde chodí všichni v botách, nejspíš si pak olízalo ručky, což výrazně přispělo k získání zvýšené imunity. Prostě vhodnější prostředí pro malé dítě by člověk pohledal, moc mě mrzí, že jsem o něco tak přínosného připravila vlastní děti. :-))
|
|
|
Dobrou alternativou je také vodění dítěte do hospody či do kavárny :-)
|
|
..já s D-Fensem souhlasím.. (obzvláště s tou "bold" větou na konci).. Navíc nechápu, proč mají zasloužilé matky nutkání se svýma harantama chlubit všude okolo.. Narození dítěte je čistě soukromá věc a nemusí o tom vědět v domech 4 bloky kolem a všichni v práci od uklizečky až po ředitele.. Tady to "opruzování" s harantem na pracovišti moc dobře znám, a nebýt už tak nerudnej IT technik (který je zalezlý v kanceláři se zataženými žaluziemi a co má skoro pořád zavřené dveře), tak bych si vytrpěl "vopruz" návštěvu dovu matek taky..
|
|
|
Ze stejného důvodu, proč se kdejakej píčus chlubí svojí vytuněnou károu.
|
|
metoda dobra (jen se nemuzu ubranit myslence, ze ne tak originalni, nicmene i pouhe jeji opraseni je zasluzny cin).
Jen k te hyperaktivite - bohuzel, hyperaktivita u deti existuje, proste urcite procento deti (stejne, jako nekdo muze mit aktivitu utlumenou) ma aktivitu zvysenou a nic se s tim nenadela - pokud nechcete dite dopovat sedativy. Sir Winston Spencer Churchill byl jako dite a pozdeji mladik take hyperaktivni - ucitele ve skole ale nebyli blbci a tak mu rekli, aby pred kazdou hodinou obehl skolu. To ho zklidnilo a problem byl vyresen. proste hyperaktivita je vrozena a nekdo ji trpi (ja napriklad trpim hyperaktivitou me pritelkyne, ktera se projevuje v rychlych pohybech a nechtene likvidaci meho majetku).
Potiz je v tom, ze zaslouzile matky zneuzivaji * pojem hyperaktivita k omluve chovani svych parchantu a vzhledem k tomu, jak to spolecnost vnima, uz nikdo neuveri, ze dite, ktere je skutecne hyperaktivni, neni jen rozmazleny parchant (hlavne pokud jeho rodice jsou slusni lide a nezkousi prosadit si svou tezi jekotem).
* stejne tak je v marketingu vniman pojem celulitida - coz je dost hnusne onemocneni s centimetr hlubokymi jamami v kuzi. Dnes se ale "celulitida" rika vsemu i proste nakrabacene kuzi.
|
|
|
akorát, že skutečně hyperaktivní je tak 1 ze 100 dětí, které tak jejich rodiče označují. těch 99 jsou akorát prostě nevychování.
|
|
|
Ano, zdá se, že v některých lokalitách je hyperaktivních devět maminek z deseti, a tam bych hledal jádro pudla.
|
|
|
Asi tak. Já sám jsem vyrostl v době, která pojem "hyperaktivní dítě" neznala, ale podle mojí mámy jsem do této kategorie zapadal - hlavně proto, že jsem někam pořád mazal - z ničeho nic se zvednul z pískoviště a vyrazil libovolným směrem, na koupališti vysmahnul z brouzdaliště směr hloubka apod. přitom jsem se ale nedožadoval žádné pozornosti, hrál jsem si sám, bavil se sám. Kolegyně mi nedávno říkala, že ani to není hyperaktivita, ale "syndrom cikánského dítěte". Což mě pobavilo :-D
|
|
|
To mi něco připomíná. ;) Naši chtěli několikrát volat policii, protože jsem najednou zmizela neznámo kam. Jednou jsem se sebrala a odcupitala jsem za paní, které mě občas hlídávala. Po půl hodině, kdy za mnou nikdo nedorazil, jí došlo, že asi všechno nebude v pořádku. Problém byl, že už od velmi nízkého věku pro mě takové věci jako plot naprosto nebyly překážkou.
|
|
|
Heh, to nás neposedných bylo asi víc :-). Já - coby mašinkami praštěný - jsem měl už ve čtyřech tendenci samostatně cestovat vlakem. S tátou jsem se chodíval koukat na vláčky a občas jsem se mu ztratil a odjel nejbližším vlakem, hlavně když tam byla první třída s křesílky. Ten žlutý pruh nad okny jsem dokázal rozpoznat z velké dálky. Jenže na našem domovském nádraží si mne později už zapamatovali a jakmile mne viděli, že se sám batolím směrem k vlaku, už mne naháněli. Děda, který mne občas dostal na hlídání, by mohl vyprávět, kolik si se mnou zažil infarktových situací. Na základce v první a druhé třídě jsem nosil pravidelně poznámky "je nezvladatelný, vyrušuje o vyučování běháním po lavicích" apod... Zklidnil jsem se vlastně až někdy v pubertě :-).
|
|
|
Já obvykle dostával za poznámky nařezáno, s jednou výjimkou.
Dostal jsem poznámku "Vyrušuje v hodinách", což mé rodiče rozsekalo tak, že seděli u stolu a tekly jim slzy smíchu....
|
|
|
jak vidmo, bylo nás více v tom samém klubu. já zase zkoušel chytnout rybičku v jezírku, ale ujela mi noha - řev přivábil rodiče, kteří mě vytáhli a dali osušit do kuchyně, abych nenastydl. když o mě nebylo půl hodiny slyšet, přišli mě zkontrolovat - právě včas. zrovna jsem dodělal z dřívek minipagodu pod pecí a chystal se škrtnout :o), jindy jsem zkoušel na půdě plamenomet vlastní výroby, který měl zlikvidovat sršní hnízdo - to byl otec více bledý než obvykle - největší prdel ale nastala, když padlo rozhodnutí "zkulturnit" i druhou polovinu zahrady. padlo na to několik čepelí v sekačce, ale ty úprky před rozzuřenýma sršněma a vosama si pamatuju ještě teď :o)
|
|
|
Krátká citace z deníku bratra Anarchisty, který psal, když robotoval v Irsku...:"Vrahem je pokazde zahradnik.
Pametliv tohoto hesla, uchopil jsem zrucne sekacku znacky Hoover a pustil se do boje s vsetecnou irskou vegetaci.
Pribyla nam totiz posila, Irka s nevyslovitelnym jmenem, tudiz pro mne i nezapamatovatelnym. Vypada ponekud prostoduse, ale konim rozumi a nos nahoru nema. Tedy nemusel jsem se dnes starat o kobylky, nechal irku, aby se rozkoukala v pro ni nove praci a sam vyrazil sekat travnik. Lany tu jsou, ze by clovek nedohledl, tristni mista jsou vsak pouze okolo domu nasich chlebodarcu, prijezdova cesta a lemy Aren.
K dispozici jsem mel ctvero sekacek, na ktere kdosi vtipny pripsal anglicky jaro leto podzim zima. Popadl jsem Hoover, neb jde o zajimavou technologii- sekacka plovouci na vzduchovem polstari, urcena k sekani svahu (a prijezdova cesta k Marlton stad je jeden veliky svah), bezkoleckova. Vzduchovy polstar vytvari jedna vrtule, ktera nese i sece zaroven. I plahocil jsem se po svahu a rozmachoval se zbesile Hooverem, dokud mily Hoover nepodklesl a nesedl na travnik. V mziku jsem zjistil proc. Najel jsem totiz na diru. A to ne ledajakou. Vosi hnizdo.
A zacaly se dit veci. Vosy jsou totiz chytrejsi nez hosi, jak nas pan Polacek ucil, a diry si vetsinou buduji oboustrane pruchozi.
Na jedne z der sedel muj Hoover a tlacil dovnitr hektolitry vzduchu. Krtinec po me leve ruce se ponejprv neklidne zachvel, pak pukl coby Vesuv a pocal chrlit zlutocerne magma. Rozespale vosy se ponejprv zformovaly do zretelneho napisu "nedik", z nehoz znel bojovy murmur jak z armady pochodujici na Barad dur, pak zaujaly bojovou formaci a nez to vsechno stihly, mohly se kochat uz jen krasnym pohledem na ma vzdalujici se zada."
Nuže, jak vidno - s dotěrným hmyzem prostě bojuješ naprosto všude...
|
|
|
"...ja napriklad trpim hyperaktivitou me pritelkyne, ktera se projevuje v rychlych pohybech a nechtene likvidaci meho majetku..."
Tím u přítelkyně trpím taky. Soukromě tomu neříkám hyperaktivita, ale "syndrom utrženého wagónu" :-D
|
|
|
ten problém je trochu složitější, hyperaktivita je skutečně diagnoza. Hyperaktivita neznamená, že je dítě trochu "živější", většina dětí je živějších, ale s hyperaktivitou to nemá nic společného a na hyperaktivitu nezabírá "trochu se proběhnout", dokonce nezabírá ani "trochu víc se proběhnout". V podstatě na to není lék a je jen dobře, že tím trpí jen malé procento dětí. Hyperaktivnímu dítěti nepomůže před každou hodinou oběhnout školu.
|
|
|
Hyperaktivita, zajímavé. Tento zmrdský název tu není dlouho. Podle mých skromných zkušeností to je původně ošklivá mozková disfunkce projevující se neschopností soustředění, a to se fyzickou aktivitou věru přebít nedá. Ledaže se dítě unaví až k apatii...
Je ale možná "hyperaktivita" druhotná? Implementovaná vhodnou výchovou typu:"Papej, Jeníčku, podívej, autíčko, hele, žížala Júlinka, koníček dělá ihaha.." v rámci dopravení jedné lžičky kaše do dětských úst? Atd.
|
|
|
nevím, ale to asi ne, protože pokud takové podněty překročí určitou mez, dítě je přestane vnímat. Při dopravě lžičky s kašičkou už se nepoužívá staré dobré "okolo pece, okolo pece, šup do pece"? :-)
Druhotná se údajně dá vypěstovat neustálým spěchem, pokud spěcháme a pořád nutíme dítě ke spěchu, pak prý už téměř doživotně pořád někam spěchá, protože si to nějak zažije.
Na vlastních replikantech jsem to nezkoušela, obětavě jsem s nimi půlhodiny postála nad každým vajglem nebo kamínkem, který jsme potkali, dokonce jsem počkala i když se po třech krocích rozhodli vrátit se zpět k vajglu a znovu si ho důkladně prohlédnout :-).
|
|
|
Okolo pece? Tedy ne:"Za maminku, za tatínka..."? Asi je to krajové..
O té druhotné právě nic moc nevím, nejsem odborník a laikovi přístupný střízlivý rozbor jsem dosud nepotkal. Jenom se domnívám, že kdyby se u všech dnes označovaných hyperaktivními jednalo skutečně o onu prvotní poruchu soustředění, znamenalo by to v době, kdy začnou řídit auta, tramvaje, letadla, elektrárny značnou redukci počtu obyvatel.
A nikoli ochutnat? Asi taky krajové...:-)
|
|
|
"za maminku, za tatínka . . " nedává smysl?? proč za ně? oni nejedí? ale nebude to krajové :-)
možná ani žádný střízlivý rozbor neexistuje, nejspíš je trochu sporné, co to vlastně je, většina dětí má spoustu energie, což je normální, jen se to někdy nedá vydržet. Časem se projeví "únava materiálu" a člověk se srovná. Když jsem byla malá přemlouvala jsem tátu, aby si se mnou hrál, v neděli po obědě říkal, dobře, budeme si hrát na medvěda v zimě, jako dítě jsem nechápala, že někdo jde spát dobrovolně, dneska bych na medvěda v zimě hrála furt ;-).
hyperaktivita se tlumí léky a u dětí zvláštní péčí, ale nevím, jestli z toho děti nevyrostou, jestli opravdu hyperaktivita vydrží, porucha soustředění zůstane, hyperaktivita asi ne.
pojídání vajglů není krajové, nevím proč, ale moje děti venku nic nepojídaly, zato kamarádky syn byl prakticky živ jen z vajglů a šutrů :-))
|
|
|
Za maminku, za tatinka... To smysl dava za predpodkadu, ze ta kase je hnusna a dite je potreba donutit, aby ji jedlo - "mysli na ty, na kterych ti zalezi a snaz se jim udelat radost". Neco jako "nastav zadek a mysli na Anglii"
|
|
|
Hmm, to mě krmili se slabikářem. "Co je tohle za písmenko? Ááá..." Celkem brzo jsem rozpoznal většinu písmen v abecedě, tedy hlavně ta, při kterých se nejvíc otevírá pusa :-D
|
|
|
Smysl? A proč? Možná to není krajové, jen zastaralé. V rodinném "archivu" ležel ještě nedávno Reportér. Na obálce bylo zříti dítě s bryndáčkem a lžičkou čehosi přilétající z prostoru.. Vtipný text zněl:"Za Svobodu, za Dubčeka, za Černíka..."
|
|
Podle mých výzkumů panuje přímá úměra mezi frackovitostí děťátka a výší alimentů, příp. celkovým součtem inkasovaných soc.dávek - to v případě, že se zasloužilá matka (dále jen ZM) vydá na cestu finanční nezávislosti spíše cestou kvantity, nežli kvality. Kvalitou se rozumí nechat se zbouchnout předem vybraným a v dífčím kolektivu pečlivě prokonzultovaným ňoumou - nejlépe zahraničním managerem, který je v zemi jen krátký čas a je schopen se zamilovat i do cikánské šlapky na Václaváku v domnění, že nalezl tu nejúchvatnější mulatku na zeměkouli, kdy lesk v jejích hlubokých černých očích (podmíněný kvalitou jeho obleku, šrajtoflí s dvaceti pěti kreditkami a panákem s "holkama" na-ex před akcí) zaměňuje ve své naivní mysli za nezměrnou hloubku její duše a samu moudrost vesmíru (ověřeno v praxi). Pravé terno pro zmrdici je např. pokrevný dědic rodinné švýcarské firmy, kde potencionální budoucí ZM chvíli pracovně roznášela kávu a vobčas se zdržela s dědicem přesčas. Pak se výše alimentů může pohybovat i v řádu statisíc.(ověřeno v praxi) Pak se jedná o skutečnou hi-end ZM. Cestou kvantity se vydávají spíše low-end ZM a děti se obvykle nazývají Esmeralda, Dežo nebo Aranka (krát 5 - 10pcs). V obou případech je malý fracík rodinným stříbrem a je prakticky nedotknutelný. Takže mu projde i nakopání ZM do zadnice, za což by ho každý normální táta při nejmenším zavřel na hodinku do špajzu, aby si malý agresor ujasnil své místo fkolektivu. Leč ZM si to nemůže se zdrojem své "volnosti" rozházet, tudíž se nechá i nakopat do té ZM zadnice(ověřeno v praxi) a je schopna to přejít s komentářem: "jak je ten kluk plnej energie". Malý fracík je v tom vlastně celkem nevinně, páč se mu jen nedostává adekvátní zpětné vazby na jeho "skotačení". Je prostě pro ZM příliš cenný. Takže je-li ZM opatřena něčím jako manžel, partner nebo prostě ten, koho ještě baví to celé platit a ten onen se rozhodne dát malému fracíkovi správnou zpětnou vazbu, je okamžitě obviněn ZM z nemístné hrubosti a nedostatku citu, který je podle ZM dán faktem, že jej nosila a rodila Ona a On by se neměl do Jejího laskavého vztahu s malým, ale čím dál větším hajzlíkem, plést (ověřeno v praxi). Někdy to přeroste i v naprostou absurditu, kdy vládne celé rodině malý, leč svých neomezených možností si již plně vědomý spratek, ZM tančí, jak malej sultán píská a On pomalu vyklidil pole. Pokud někdo malého smrada v akci okřikne, např. "cizí stará bába" v MHD, ZM to považuje za útok na svou osobu a na svůj nedotknutelný poklad a tváří se jako ublížená pizda, svého tyrana je ochotna i hlasitě bránit a celý pavztah se ještě více "utužuje" (to asi viděl v MHD každý), namísto aby dala za pravdu té staré paní, která už malého hajzlíka nedokázala vydýchat. Mládenec, který ještě v tomto momentě nevyklidil pole (a skříň s věcmi ZM), má zaděláno asi na dost zoufalej zbytek života, protože o něj zmrdici ani vlastně nikdy nešlo a víceméně již jen překáží. (se domnívám..., já jí tu skříň včas vyklidil za dveře...:-) Pánové, klídek. ZM si svého mstitele vychovává sama a mnohé jí bude časem vráceno i s úroky. Jen mně štve, že ty děti byly na začátku stejné jako ostatní a jen ignoranství ZM zapříčinilo, že z nich časem vyroste nová generace zmrdů, příp.chovanců psychiatrické léčebny, páč mezi normálními lidmi se svou neotesanou povahou prostě nemohou obstát. Howgh.
|
|
Drtiva vetsina rodicu v mem okoli vychovava deti normalne (tj. po staru), ale je cim dal vetsi "moda" (a rekl bych, ze hlavne ve velkych mestech) nechat decka rust jak drivi v lese a jedina "vychova" spociva maximalne v tom, ze diteti rodice mirnym hlasem reknou at neco nedela (pripadne to doplni komentarem jak je chytre/sikovne, cimz i tu minimalni snahu dite usmernit opet uplne anuluji) a dal to neresi (nedavno jsem byl s nasi prostredni dcerou u detske doktorky a pri cekani jsem mel moznost takovou maminu s takovym frackem pozorovat). Pro takove rodice je nepredstavitelne i zvyseni hlasu, natoz placnuti pres prdel - coz ostatne chce zakazat a trestat ministrine Dzamila. Jak takova "vychova" dopada je videt napriklad v Nemecku, kde s tim "nepotlacovanim osobnosti deti" zacali driv a dnes je nemecko plne nezvladnutelnych vztekajicich se fracku neznajicich mantinely, coz si samozrejme odnaseji i do dospelosti :-(
|
|
Původně jsem hodlal napsat, že d-f stvořil kolosální píčovinu, ale pokud na podobné akci skutečně padla věta "abysme mohli bejt v klidu na mateřský jako ona" pak je zcela možné, že je článek realistický a d-f sídlí na dracovišti plném plnohodnotných pipin. Mě se to naštěstí vyhnulo, mám inteligentní kolektiv. Klid na mateřský, chacha :o)
|
|
|
tvá nenávist vůči okolí a zřejmě i vůči ženám (matkám) je patologická, podle mne jsi obyčejný primitiv, který má nějaký VELKÝ problém, nebudu zkoumat jaký, ale říkám si že je dobře že si vyléváš to své vnitřní zlo a nenávist vůči lidem, kteří si dovolí tě rušit v kanceláři, zde na internetu
najdi si psychiatra, protože JSI případ zralý na léčbu
|
|
|
IMHO by si měl psychiatra najít povoláním psycholog. Huuustýýý.
Zvlášť, když psycholog neví, že zaměstnavatel má právo požadovat za své peníze práci.
|
|
|
Musím se zasmát z duše, neb co osobně znám D-Fense, nemůžete se více mýlit. Spíše jste to Vy, kdo je zralý na léčbu, považujete-li bezdůvodné rušení někoho v kanceláři za normální a tolerovatelné. Říkám Vám, že kdyby se popsaný případ stal mně, letí mamina i s obtížným harantem ze dveří mé kanceláře jako kometa. DF se ještě choval slušně, ač měl plné právo se tak nechovat.
|
|
|
takovejch psychologů jsou v diskusích na novinky.cz stovky ... a my si je tu dáváme k snídani :o)
pro začátek by třeba neškodilo naučit se číst. myslím, že d-fens nikde nenapsal, že nemá rád matky jako takové a děti jako takové. popsal jistou konkrétní situaci, a IMHO to neudělal špatně.
takže své rozbory si strčte za klobouk, na novinky.cz, případně s nima naplňte nějaký ten grantový projekt, ať to zase můžeme všichni zaplatit.
|
|
|
Hm, děkuji za kvalitní odborný názor. Příště před D-FENSem děti a manželku radši zamknu. Zatím je sice nesežral, ale jeden nikdy neví...
|
|
|
|
hahahahahahah ... vole :))))))
|
|
|
Why not? Doporučuji ho ovšem ještě před tím znásilnit a pak pomalu zaživa opékat na mírném ohni, aby měl takový večírek to správné nivó. Aneb kde markýz de Sade končí, já začínám :-D)
|
|
|
To nebude nepravidelny ctenar webu, psycholog, ale zrejme nekdo, kdo zadal do seznamoveho vyhledavace "fuck" a v navalu literarniho zajmu se zacetl...
|
|
|
jestli ty jseš povoláním psycholog, tak já jsem ornitolog. Právě jsem se byl vyčůrat, takže jsem si prohloubil odbornou kvalifikaci
mimochodem oceňuji mimořádnou erudovanost anamnézy.
|
|
|
No - zdá se, že sis byl vylejt zase trochu vnitřního zla...:-))
|
|
Můj dávný kolega (takto špičkový, leč poněkud prdlý fyzik) byl jednou takovou matkou-návštěvnicí s hyperaktivním (=nevychovaným) frackem osočen, že nemá rád děti. Zamyslel se a pravil: "Děti mám celkem rád, ale tohle dítě, to mě nepříčetně sere."
|
|
No, excesů všeho druhu je všude dost. Ale ke konkrétnímu problému:
a) vadí to zaměstnavateli? Pak by mohl něco udělat s tím, že mu po firmě trajdá kdo nemá a nadřízený těch drbajících ženštin to tak nechá. Pokud na to nadřízený nestačí, není člověk na svém místě.
b) Na pár pracovištích jsem byl svědkem podobných návštěv. Vesměsn nebyly tak destruktivní jako výše popsaná, ani tak rozsáhlé. Především šlo o děti trvalých partnerů, možná se toto stává, pokud je potomek zplozen někým z vedení společnosti, jak výše popsáno. Oproti mé zkušenosti autor silně přehání nebo ve firmě není něco zásadního v pořádku.
c) Proti kojení dětí na veřejnosti nic nemám, když to nevadí dotyčné. Nevím v čem je problém, když společnost (včetně mě) běžně toleruje hluboké výstřihy, průsvitné blůzky a minisukně délky širšího pásku.
Celkově si myslím, že DF má s matkami /ev. dětmi/ nezvykle špatné zkušenosti a doslova pro ně nemá dobré slovo, ani omluvu, už sama jejich existence, není-li skrývána, mu vadí. Většina matek které znám, se chová docela rozumně. To, že je na své dítě hrdá a má snahu ho vychválit, je podle mě normální a nepřekračuje-li to rozumné meze, ať si dopřeje. Fotky z dovolené, nové auto, nebo nového partnera, to všechno má spousta lidí potřebu prezentovat a pokud se to někomu nelíbí, může je slušně odmítnout. Neslušnost prezentace začíná v okamžiku, kdy je toto odmítnutí ignorováno nebo přímo napadáno.
|
|
|
Mam podobny nazor.
Pri cteni nekterych clanku (a tento spada do teto kategorie) mi pripada, ze snad ziju v naprosto odlisne realite. . Vzhledem ke svemu veku a odpracovanym letum :-) jsem par navstev cerstvych maminek na pracovisti zazil a nikdy to neprobihalo tak tragicky, jak popisuje D-F.Vetsinou pri odchodu na materskou bylo nastavajici mamince receno "A prijd se nam pochlubit!", takze neni divu, ze dotycna se "pochlubit" skutecne prisla. Navic navstevy byly predem domluveny pres telefon ci mail, aby treba nedoslo k nejakemu casovemu konfliktu.
Ze se lide radi chlubi i "chlubi", je vec zrejma. Nekdo se potrebuje "ukazat" se svym super-autem, jiny dovolenou v exotickych koncinach, dalsi treba s tim, kolik osukal zenskejch a nekdo zase, ze mu vyrostly obrovsky kedlubny. Z toho vseho mi ale "chlubeni se" vlastnim ditetem prijde asi nejprirozenejsi.
|
|
|
no však... co už by člověk z toho života měl,kdyby se nemohl ani pochlubit :-)
a nosit 9 měsíců dítě a porodit ho je kurevsky obtížnější než chytit kapra nebo vypěstovat kedluben.
a dokonce i obtížnější,než někoho ošukat :-)
|
|
|
No ono to třeba přítomným chlapákům asi nepřijde, ale to že se narodí zdravé hezké dítě není tak úplně samozřejmost, ale docela úspěch. Například našim první dítě umřelo těsně po porodu.......
|
|
|
Upřímnou soustrast, kamarádovi se to stalo také.
Lidé jsou druh, který se rozmnožuje špatně, jenom civilizace dokázala posunout populaci nahoru.
Problém začíná prenatální mortalitou, která je tuším asi 66% (ta skripta si už nepamatuji, nebyla moje). Jen koncepcí se zhroutí asi 16%, největší problém jsou chromozomální chyby na začátku gastrulace (ony ty procesy neběží tak bezchybně, jak by se z učebnic biologie pro střední školy mohlo zdát). Takže nakonec se asi o 50% teoretických šancí na mládě ani nedovíme (ani počet chyb v zahnízdění vajíčka není tak malý). Na pozdní aborty připadá asi 10%, nebo o něco méně, tak nějak.
To by nemuselo být tak problematické, ale jako na potvoru uvolňují naše samičky při ovulaci málo vajíček s cílem počít pouze jedno mládě, před nástupem hormonální antikoncepce, která trochu posunula křivku připadal prý vícečetný prorod na více ne 100 sólových porodů. Má to smysl, protože lidé rodí v poměru ke svému tělu obrovská mláďata i na savce, prý dokonce největší na světě (v poměru, malý plejtváček obrovský váží tuším 3,5 tuny, ale přesně si nejsem jist. Nicméně maminka váží 100 tun i více, cca 100 kg gorila má mládě někde okolo 1-1,5 kg). U lidí cca. 60 kg matka rodí dítě okolo 3 kg, které má obrovskou hlavu a špatně prochází porodníma cestama (které se údajně evolučně uzavírají, jak na ně tlačí hmontost vnitřních orgánů lidských samic, které začaly chodit po dvou a už se toho z různých důvodů nemohou zbavit). Úmtrnost při porodech je u lidí údajně také velmi vysoká v porovnání s jinýmmi druhy, úmrtnost rozených mláďat při porodu rovněž (vzpomínám na záznamy v rodinné bibli své babičky, její sourozenci vstupovali na svět se ztrátami někde okolo 25%, pamatuji-li si dobře, ale to mohl být extrém).
Narozené mládě není, jak u savců obvyklé, plně vyvinuté a je dlouhodobě závislé na matce a jak u primátů běžné, ani se samo nehne, u lidí po dlouhou dobu.
Jen díky vymoženostem civilizace nemusíme mít mraky dětí (a tím extrémně vyčerpávat matky, riskující bez civilizace smrt s každým těhotenstvím) a čekat, které z dětí dostane nějakou strašlivou chorobu a umře (jako třeba zápal plic, zánět slepého střeva, salmoneu a mraky dalších). Viděl jsem místa, kde tato pravidla neplatí. Domorodec vám řekne, že když dítě umře malé, tak to nevadí, budou mít další, žije se tam rychle, bez lékařů, na bylinkách. Takže zmrd sem, vohnout tam, máme se nádherně. Řešíme otázky, jestli HTP je nebo není schopno někam dojet po dálnici a podobné zásadní myšlenky, sledujeme, kolik budeme platit za recept na antibiotika. Fajn námět do diskuse. Víme co jsou antibiotika, jsme na tom dobře.
|
|
|
Krásný komentář.
Už jsme o tom s ženou přemýšleli. Obě děti máme narozeny císařským řezem, ten první porod byl opravdu náročný. Rodit takhle před 100 lety, žena by to nepřežila.
A s tím zplozením potomka to není zase tak jednoduché. Někomu se to podaří hned (třeby my - obě nechtěné :-)) někdo se snaží i mnoho let. Vono je to sám harant, fracek, podkurevče, ale až si pánové v pětatřiceti vzpomenete, že by to chtělo zplodit potomka, aby jste se ještě nějakého vlastního dočkali...
|
|
|
já osobně docela nerozumím tomu,že spousta lidí má názor,že rodiče by neměly svými dětmi obtěžovat okolí.
já jsem jen blbeček z vesnice.
pamatuji si,že jsme velice brzy začali obtěžovat své okolí.lítali jsme po dědině,řvali jak blbí,maminky nás tahaly s sebou do obchodu a dokonce i do kostela.kradli jsme ovoce a zeleninu,lezli po stromech a lámali je,lezli do kravína a zkoušeli odvahu dotknout se krávy.
obtěžovali jsme každého,kdo se jen namanul.
tím jsme si vytvářeli sociální dovednosti,učili se vycházet s okolím.
okolí to myslím tolerovalo,protože to jinak nejde.
a tady si spousta lidí lidí myslí,že když už se teda to dítě narodí,tak mají rodiče zajistit,aby nikoho neobtěžovalo a do společnosti vypustit už hotového,vychovaného jedince....
|
|
|
To je neco jineho. Proti tomu, co popisujes se podle me nikdo neohrazuje. Vyrvavani na navsi se s vrestenim hladoveho miminka v autobuse, restauraci nebo proste nekde v uzavrene mistnosti neda srovnavat, i kdyby sis tenkrat hlasivky strhal.
Protoze mi to celkem vadi, okamzite jsem v takove situaci vlastniho sviste popadl a upaloval nekam ven, kde nehrozilo, ze lidem okolo z toho jekotu vypadaji plomby.
A o tom to podle me je. Zbytecne neobtezovat.
Jsou urcite situace, kdy se tomu vyhnout neda, ale v takovem pripade ma clovek zaujmout spis omluvny postoj (sorry, taky mi to vadi, ale momentalne s tim nemuzu nic udelat) a ne jeste podrazdene vyskakovat, kdyz ho nekdo upozorni, ze obtezuje.
|
|
|
já myslím,že pomocí dítěte nikdo schválně neobtěžuje,ono to ječení není příjemné ani tomu rodiči.
a že rodič někdy podrážděně vyskakuje,když ho malej drban rozčílí? tak už to na světě chodí :-))
já myslím,že s tím už se holt musí počítat,že malé děti ječí.
(ale zase musíme doufat,že se o nás postarají,až se budeme pochcávat)
|
|
|
Jo, to my jsme jako malí všechno dělali taky. Ale dřív byla taková krutá doba, že když nás někdo nachytal "na švestkách", tak nás seřezal, dotáhl za ucho domů, a tam byl další nářez od rodičů. Zkus si to na nějakého spratka dneska, ty hlavo. To je to, o čem tu je řeč...
|
|
|
a co tím chceš říct,ty hlavo?
klidně to rozveď....
máš na mysli něco jako:jo za komunistů,to byly děti vychovaný?a co za komunistů... to za první republiky....
a co za první republiky,to za rakouska,to byly děti.
|
|
|
Hlava to vidí naprosto správně, aniž by se musel(a) rozvádět.
Žijeme v době kdy:
"Promiňte laskavě, mladá paní, že jsem umístil okna do ulice a způsobil tak Vašemu Patrickovi trauma. Ano, chápu, že se vyděsil, když se kámen neodrazil. Ano, nechám to na své náklady zasklít a nalepím fólii proti tříštění, spolehněte se. Myslím, že sociálku můžeme pro dnešek snad vynechat, ne?
Tady máš, Patricku, čokoládu, je belgická, neboj se. Ano, spolehněte se, mladá paní, již se to nestane, jestě jednou se omlouvám, tady je ten kámen, ano, krev jsem umyl důkladně, jistě, Vanishem, jak jinak."
|
|
|
čéče já vím,že má pravdu.spíš jsem očekával náznak nějakého řešení.
nadávání na zkaženost mládeže je běžné,co svět světem stojí.
samozřejmě že doba je zlá,v rodinách samý jedináček,kapitalismus žádá spoustu práce atd atd.
ale kudy kam?
|
|
|
Ty snad máš problémy s chápáním čteného. Četls vůbec článek? Problém není ve zkažených dětech, ale primárně ve zmrdských rodičích. Příkladů už je v téhle diskusi nepočítaně.
|
|
|
já nevím,já to chápal tak,že seš šla jedna paní pochlubit na svoje pracoviště dítětem.
(beztoho jí řekli,zastav se holka a přines nám ho ukázat)
a pana d-f to sralo
|
|
|
Tak tos měl z toho článku přečíst víc, než jen první odstavec...
|
|
|
Mam zato, ze ta otazka je i odpovedi. Kazdy svoji cestou.
|
|
|
Taky jsem vyrustal na vesnici, ale k tomu cos napsal par pripominek:
- Je krapet rozdil rvat na mezi u kravina a rvat na prohlidce Karlstejna. Jenomze dnesni doba prinasi situace, se kterymi jsme my jako decka konfrontovani nebyli. My rodice by totiz ani ve snu nenapadlo brat mne jako trileteho treba na koncert nebo prohlidku hradu. Na hrad se slo ze skoly kdyz mi bylo 10 a ucitelka srovnala kazdeho, kdo vyrusoval...
- To vytvareni socialnich dovednosti a vazeb bylo taky trochu jine. Tehdy stacilo aby KTERYKOLI dospely zvednul hlas a byli jsme odkazani do patricnych mezi. Zkuste dneska rict cizimu diteti aby vam nervalo pod balkonem... Totez s tim obtezovanim sousedu. Jako decka jsme se bali neco provest, protoze na nas dohlizela "cela ves" a kazdy dospely to mohl rict rodicum. A kdyz prisel soused se stiznosti, ze jsme mu s brachou otrhali hrusky tak tata souseda nevyrazil se dveri s krikem "co si to dovolujes obvinovat meho milovaneho synacka", ale zcela logicky vzal bejkovec a vysvetlil brachovi i mne, ze krast se nema...
Je sranda, ze po kazdem takovemto clanku na D-F se vyroji spousta lidi, kteri se pusti do autora jak nenavidi deti, ale vubec si pritom neuvedomi, ze ten clanek je HLAVNE O RODICICH. O rodicich - zmrdech naprosto neschopnych sebareflexe, o rodicich kteri si mysli, ze dite je pro ne univerzalni poukazkou na pachani jeste vetsich zmrdstev. O rodicich, kteri z deti vychovavaji sve zmrdi kopie uz od utleho detstvi.
Jak to jen napsat abys pochopil? Jsou slusni rodice normalnich deti. Rodice pro ktere je normalni ze s triletym prckem jdou nekam na hriste nebo do lesa a prohlidku hradu si nechaji na dobu kdy z toho dite neco i bude mit (treba az bude chodit do skoly). Jsou rodice kteri si odpusti pivo kdyz jsou s ditetem a v hospode se kouri, rodice kteri si nechaji zajit chut na koncert nebo jinou akci. A pak jsou zmrdi, kteri chteji zit tak jako by dite ani nemeli (hospody, navstevy hradu a koncertu) a svyho parchanta zneuzivaji jako poukazku na vyhody a toleranci okoli. Jako modelovy priklad at poslouzi treba pizda, ktera si jde sednout do restaurace s kamoskami a sve podkurevce nechava lezt po cele hospode, otravovat lidi a kdyz ji nekdo pozada aby si dite vzala k sobe tak jeste zacne na celou hospodu rvat "co si to dovolujeme omezovat jeji prava"...
|
|
|
Přesně tak. Na vesnici byla vzdycky nejedna babka, co sledovala cvrkot a jak viděla lotrovinu, hned jsme dostali pojeb a samozřejmě se to v zápětí dostalo k rodičům. Tam víceméně každý dohlížel na všechny děti. Proto jsme alotria vyváděli zpravidla někde stranou. Společnost je ale v současné době příliš atomizovaná, takže málokdo odkáže děti do příslušných mezí.
Co se týče fakanů lezoucích po hospodě, pokud si je rodiče drží alespoň trochu na uzdě, nešť. Ale všechno má svoje meze.
Na rovinu říkám, že mateřská je opruz nejvyššího stupně, větší vymejvárna mozků než vojna, a chápu, když si rodič někam zajde i s dítětem a alespoň trochu vypne. Nicméně, měl by volit místa, která jsou na to alespoň částečně zařízena a určena. Na druhou stranu, problém je v tom, že je jich příliš málo.
|
|
|
ve sporu samozřejmě nejsme.záleží to na rodičích.rodičům samozřejmě nic nebrání v jakékoliv situaci zasáhnout.
ovšem pizda s podkurevčetem v restauraci je samozřejmě hloupej příklad.
dítě si holt chce prohlídnout prostředí.matka ho může uvázat nebo zmlátit,aby klidně sedělo,nebo ho nechat projít.
riziko toho že dítě bude otravovat nebo začne ječet existuje pořád,to je to,co mám na mysli.
pokud by matka chtěla toto riziko eliminovat,nesměla by tam jít.
(mně taky v restauraci vadí když děti ječí.taky mi vadí,když se tam předvádějí dospělí)
|
|
|
...pokud by matka chtěla toto riziko eliminovat,nesměla by tam jít. ...
A jsme u jadra pudla. Jsou proste normalni rodice (a je jich nastesti vetsina), kteri do te restaurace proste s malym ditetem nepolezou, protoze vedi ze to neni prostredi pro dite idealni at uz kvuli znecistenemu prostredi nebo kvuli tomu ze by jejich dite nekoho mohlo obtezovat. Tak si holt kamosky pozvou k sobe domu, misto toceneho si daji lahvove a do seznamu "o co jsem prisel kdyz jsem se rozhodl mit dite" pripisou dalsi radek.
A pak jsou zmrdirodice, kteri povazuji za normalni vzit dite do zakourene knajpy protoze "snad nebudou kvuli decku sedet uz jen doma kdyz se chteji bavit" a za naprostou samozrejmost povazuji, ze cela hospoda bude z jejich sklibaka stestim bez sebe a ostatni hoste budou nadseni jakze jim to maly milacek sikovne vylil to pivo do klina.
A pak jsou jeste zmrdice kategorie XXXL (temer vyhradne zenske kterym materska vyplachla mozek), ktere vemou decko do restaurace a pak jeci na ostatni hosty "snad tu nebudete kourit, nevidite ze je tady DITE", vrchnimu vynadaji ze je spinava podlaha a jejich milacek se pri lezeni po ctyrech zaspinil a kdyz jejich zlosyn nahodou prevrati stul tak to cele dorazi tim, ze poslou stiznost na neupevnene stoly.
|
|
|
ehm já psal do restaurace,na oběd či na večeři,né si vožrat držku do putyky
|
|
|
Asi takhle: Pokud vím, že mám hodné dítě, které posadím, dám do ruky plyšáka a ten si jej bude hodinu mačkat v ručičkách, klidně s ním na oběd do restaurace zajdu. Pokud mám doma trošku živější dítě, které se bude nudit a buď lítat po celé restauraci nebo sice sedět, ale řvát a vztekat se, tak si ten oběd odpustím. To slušný rodič z toho nemůže mít nic, protože se prostě stydí a je mu to trapné. Rodič zmrd - tomu je to na háku, že jeho dítě převrátí lokál vzhůru nohama.
My jsme se jednou stavovali se starším klukem (tehdy 2 a půl roku) v jedné turistické chatě na hotovku oběd a během té půlhodinky zařvala asi jen jedna sklenička (z našeho stolu). Někdy zajdem do pizzerie na zahrádku, je tam i pískoviště a to se s dětmi dá ve slušnosti zvládnout.
Jinak opravdu jít s dětmi na oběd nebo večeři do restaurace - to si můžu jen napsat do toho sešitku "o co jsem díky dětem přišel".
Jinak samozřejmě chci zajít občas do společnosti. Buď si domluvíme hlídání nebo se sejdeme s přáteli u někoho na zahradě, domluvíme nějaký společný výlet, atd. Naštěstí je spousta možností...
|
|
|
Tak. Nechápu, proč by rodiče s dítětem nemohli zajít na oběd do slušné restauračky, občas to vidím a není s tím problém. Samozřejmě mám-li nezvladatelné dítě, chovám se podle toho (také nemám problém se psem za plotem, pokud to není uřvaná agresivní bestie, vykakující metr a půl vysoko - když si občas štěkne, patří to k psovi, je to v pořádku). Mám dojem, že se tu vytváří představa, že dítě má být izolováno, v té izolaci být vychováno včentě sociálních vazeb a potom být vypuštěno ven. Což asi těžko může fungovat.
S dětmi jsou problémy, byly s každým z nás a to prostě patří k života běhu. Nepřekračují-li rozumnou mez, jsou to prostě neposedná mláďata, která musí občas dostat přes čenich, abych věděla, co nedělat, ale ne tak často, aby nezvlčela a kousala do všeho, nebo se z nich nestali ušlápnutí chudinkové. Chvála (odměna) a peskování jsou základem výchovy mláďat, ta lidská nevyjímaje.
|
|
|
"To vytvareni socialnich dovednosti a vazeb bylo taky trochu jine. Tehdy stacilo aby KTERYKOLI dospely zvednul hlas a byli jsme odkazani do patricnych mezi. Zkuste dneska rict cizimu diteti aby vam nervalo pod balkonem... Totez s tim obtezovanim sousedu. Jako decka jsme se bali neco provest, protoze na nas dohlizela "cela ves" a kazdy dospely to mohl rict rodicum. A kdyz prisel soused se stiznosti, ze jsme mu s brachou otrhali hrusky tak tata souseda nevyrazil se dveri s krikem "co si to dovolujes obvinovat meho milovaneho synacka", ale zcela logicky vzal bejkovec a vysvetlil brachovi i mne, ze krast se nema..."
To není nic nového. Podobné stesky padaly už na Foru Romanu za dob Julia Caesara :-)
|
|
|
To není nic nového. Podobné stesky padaly už na Foru Romanu za dob Julia Caesara :-)
Přesně tak. A zakrátko měli nejen po žížalkách, ale i po říši.
|
|
Moje draholevnoblizkodaleka polovicka jest asistentkou na jiste ZS. Ma tam na starosti jisteho klucinu, kteremu je neco kolem deseti jahru. Kloucek je proste typickej prusvihar a "zlobil". Polovicka studujici specialni pedagogiku si jeho problem prehodnotila jako problem v rodine ... a svete div se... na tridnich schuzkach se objevila jeho draha bog momma a ta s mohutnym hlasem zvolala neco ve smyslu "ja sem psi psycholog a ja vim jak se o svyho kluka dobre starat a vina je na skole" ... a samozrejme ze u ni zadna chyba neni ...
a tak to tam jde porad ... za veshcno muzou ucitele a skola ... ale rodice sou bez viny ...
dokonce jeden parchant na ni zavolal svoji matku ze mu dala poznamku a "revne" promluvila do duse ... za to ze zacal kopat svoji spoluzacku :) ...
ale tehlech historek slycham doma denne aspon dve tri ...
a co se tyce zaslouzilejch matek? FUCK THEM, mam s takovouhle svini jednu moc neprijemnou zkusenost z bejvalyho zamestnani ... prisla se podivat s tim svym zmetkem a kdyz sem si chtel o svoji volnou dvacetiminutovku v klidu posedet v odpocivarne ... tak priklusala a zacala tam to decko krmit .. ale nez zacla tak mne chtela vystipat ven ... coz samozrejme nefungovalo .. tak priklusala pro sefa ... a ten mne ze svyho postu vyhodil ven .. ze tam nemam co delat a at du makat ..
|
|
|
Máte prima šéfa... :-( No, ne každý je přesvědčen, že právo těchhle matek-přebalovaček je nadřazeno právu těch ostatních kolem.
Měl jste potajnu tu „busy“ pampersku šoupnout šéfovi do koše v kanclu... třeba by příště změnil názor.
|
|
Tak já zažívám něco dost podobného - rozvedena tchýně si na stará kolena pořídila přírůstek.
Minule jsme si museli celkem dost ostře vyříkat, že ač jsem ochotný její rozmazlené tříroční dítě tolerovat (po nutnou dobu návštěvy), tak pouze do té meze, dokud nezačne svými aktivitami nabourávat můj plán a moje zájmy.
Věřím tomu, že mít tchýni a zaslouženou matku v jednom je jedna z nejděsivějších kombinací.
No a před nedávnem jsem se dozvěděl, že se chystají přijet v létě na týden "na dovolenou". Když vezmu v potaz to, že taková zasloužilá matka dovede rozvrátit firmu, tak jsem tedy zvědavý, zda to opravdu mé ( jinak dost pevné ) nervy vydrží.
|
|
...děti a prdy člověk snese jen vlastní. ;o)
|
|
...a docela mne rozesmál. Jsem otec dvou dětí - starší má 3 a půl a mladší 2 roky. Po přečtení článku a komentářů si dovolím pár poznámek.
Hyperaktivní děti - ano, často je tento pojem zneužíván pro rozmazlené fracky. Na druhou stranu - jeden den mám dojetím málem slzy v očích, jak děti krásně poslouchají a druhý den bych jim nejradši zakroutil krkem. Známe jedny rodiče, kteří se Davídkovi opravdu věnují, malují si s ním (na papír), čtou pohádky, atd. a přesto je Davídek postrach okolí, který dělá naprosto nepředvídatelné věci, bije ostatní děti atd. Sem tam chytne i nějakou facku a nepomůže to. Můj kluk taky občas něco provede a hned utíká pryč, protože ví, že bude výprask. Někdo má dítě, které člověk posadí a za dvě hodiny jej tam najde, někdo má holt smůlu a pořád přemýšlí, co ten jeho fracek zase provede. Nesouhlasím s tím, že vždy je vina jen na rodičích a jejich výchově.
Žít s dětmi - vzít předškolní dítě na prohlídku Karlštejna je opravdu zmrdismus nejvyššího levelu. Stejně tak nechápu, proč se někdo s dvouletým harantem trmácí na dovolenou k moři. My děti musíme brát sebou na nákupy, protože babičky zrovna nepřekypují hlídací aktivitou a nějak to provést musíme. V "našem" hypermarketu, kam jezdíme zhruba jednou za měsíc, máme vychytané sobotní dopoledne jako nejlepší dobu, kdy bychom mohli obtěžovat svou přítomností nejméně lidí. Ostatní běžné nákupy provádíme tak, že sedím s dětma v autě a žena proletí obchod. Cestování veřejnou dopravou je docela dobrodružství, já jezdím autem, ale manželka občas nějaký ten autobus nebo vlak použije. V autobuse je zcela běžné, že jí nikdo nepomůže s kočárkem a když jeli bez kočárku, tak je řidič seřval, že pomalu nastupují. Vlak je v tomto případě mnohem lepší - za děti se neplatí a průvodčí zatím vždy ochotně pomohl s kočárkem. Já jel vlakem s rodinou jednou. Jeden kluk seděl mámě na klíně, druhý o půl hlavy menší mně na klíně. Přišel žoviální průvodčí a na celý vagón zařval: "Tato, cos dělal!?" Lidi se řehtali, já červený až na prdeli...
Jinak spousta lidí bere jako samozřejmost, že děti musíte táhnout všude sebou. Když manželka promovala, já s tehdy devítiměsíčním Vojtou jezdil venku s kočárkem. Všichni se hrozně divili, že jsem s ním uvnitř nebyl, že tam byla spousta dětí a "taky nebyli potichu".
Párkrát za sezónu sedneme někam na pivo na zahrádku, vybíráme přitom podniky, které mají vlastní dětské hřiště. Tam se mi ještě nestalo, že by po nás někdo škaredě shlídal, když se tam děti prohání na plastových odrážedlech.
Zajímavé to bývá na dětském hřišti, když se tam sejdou matky - zmrdice. To se odsud radši klidím. Tyto matky svým dětem zásadně neberou žádné hračky, zato si nezapomenou vzít cigarety a kafe. To potom jejich děti neustále postávají u mých a neustále škemrají o nějakou hračku. I když hezky prosí, mé lakomé (nevím kde se to v nich vzalo...) děti zásadně nic nepůjčí, tak chodí za mnou, potom za maminkou, ta po mne škaredě shlíží a já vypadám, jak ten největší asociál, protože jsem svému dítěti nevyrval hračku z ruky a nedal ji jejich dětem.
Přilba na kolo - je dnes povinná ze zákona do 18 let věku. Samozřejmě hodný stát zase myslel za nás rodiče. Já teda ještě neviděl policajta, který by řešil haranta bez helmy na kole. Zato jsem viděl pád z kola a harantovi helma uletěla z hlavy. Média masírují dokonale, teď je na řadě helma na lyže. Vždy po nějaké nehodě lyžaře nám nezapomenou napsat, že kdyby měl přilbu... Už je tím zblblá i má matka. Když jsem v 16 letech vyrážel na polorozpadlém horokole do lesa, tak tolik neotravovala s přilbou jak teď, když mi táhne na 30 a sedlám podstatně bezpečnější stroj.
Maminkovské drby - jsou matky, jako např. má manželka, které se rády podívají i na cizí miminko (taky nechápu, co na tom vidí). Má žena si pamatuje porodní míry a váhy celého okolí, já si často nevzpomenu ani na jméno. Taky už jsem několikrát seřval svou ženu, když na procházce někoho potká a zaparkují s kočárkem přes celý chodník. Jít ale s miminem otravovat do práce, to je krásně popsáno v článku. Jinak s dětmi chodíme (i já, jeden z mála otců) do mateřského centra, kde se právě neustále probírá kdo jak kaká, jak kdo vyšel z plinek, jak se končilo s dudlem a samé takové užitečné informace. Když se tam rozvede taková debata, radši jdu za dětma. Pro chlapa nebo matku neprožívající své mateřství to opravdu není.
Závěrem bych chtěl říct, že mne pohladí u srdce tolerantnost okolí. Když mé děti něco provedou a já se pokorně červený omlouvám, zatím vždy se mi dostalo úsměvu a věty "to nic, nic se nestalo". Já jsem se po pořízení dětí také stal ke zlobivým harantům tolerantnější a ozývám se, až mi opravdu téměř serou na hlavu. Ale takovým těm opravdovým fakanům matek - zmrdic se snažím obloukem vyhnout...
|
|
|
Je vidět, že víš, co píšeš. Není nad osobní zkušenost.
|
|
|
No, já beru dítě nakupovat vcelku bez problémů. Chce to pár triků, a je klid. Stejně tak cestování. Někdy ale - to prostě nevyjde. Pak halt musí okolí nějakou dobu tolerovat řev mimouše. Nechcípnu hlady a nevystoupím v polovně cesty jen proto, aby byli všich vokolo f pohodě pyčo. Děti a jejich projevy patří k životu a nezbývá než jejich projevy do určité míry tolerovat.
A diskuse na téma trávení ... no, pokud se vám jednou stane, že mimino dostane srajdu, že má tejden průjem každou hodinu a doktorka to má f pyči a odbude to výtěrem doporučením na mrkev a kapičkama nahovno, tak pak kurva rychle sháníte informace i preventivně (šlo o alergii na bílkovinu kravského mléka, která vyskočila po očkování - zcela jasné symptomy, detailně popsané, doktorka to ovšem neznala, když už jsem se na to nemohl koukat, koupil jsem hypoalergenní mlíko, result: bleskové zlepšení během 24 hodin, dítě mělo průjem jen jednou za 4 hodiny, postupně si to sedalo). Je to totiž pěkně na levačku, dívat se, jak vám vaše vlastní dítě malátní a strádá.
Proto se diskutuje o kojení, jídle, plenkách, mluvení atd, protože jde zpravidla o první dítě a tedy každý zjišťuje, zda se to jeho vyvíjí v pořádku a jak se vyhnout eventuálním průserům, případně ošklivým průserům.
Nikdo nechce přijít o dítě (výjimky samozřejmě existují).
|
|
|
promiň, ale jsi směšný, dětský doktor je debil, který ničemu nerozumí a ty laik jsi schopen problém řešit? symptomy jasné, detailně popsané? v zájmu svých dětí se zamysli hlavou, protože to co ty vidíš poprvé, vidí dětský doktor po stopadesáté (nejméně), i kdyby byl úplný blb, pořád má možnost vidět podstatně víc variant než ty. Diskutovat můžeš s doktorem, jestli si je jistý, vysvětlit mu příznaky a já nevím co ještě, ale diskutovat s ostatními, kteří mají první, maximálně druhé dítě a vědí stejné nic jako ty, je opravdu na levačku. Všichni dohromady víte úplně velký hovno a jestli kolektiv na pískovišti je to tvoje jediná jistota, že nepřijdeš o dítě, pak jsi neskutečně naivní a hloupý.
Možná ostatním nezbývá nic jiného než tolerovat projevy dětí a možná to k životu patří, ale fakt je ten, že můžeš těžko posoudit jak se někdo zrovna dnes vyspal, jak těžký má za sebou den a jestli je opravdu povinen tolerovat hlasité projevy cizího dítěte, jen z toho důvodu abys nechcípl hlady. Uvědom si, že do tvého hladu nemusí být nikomu nic.
|
|
|
S kolegou celkem souhlasím. V mateřském centru se vyskytuji v podstatě každý týden a ty pravidelné matky tam docela znám. Když tam člověk slyší, co vše doktoři přešli mávnutím ruky a větou "to se spraví", člověku až kolikrát zatrne. A to já jsem jeden z těch, co hned všechno "nesežere", ale chvíli přemýšlí o tom, co zrovna slyšel. Ta výměna poznatků mezi zkušenými rodiči je opravdu k nezaplacení.
|
|
|
Dovoluji si nesouhlasit. Dětský doktor není vždy debil, ale o jedné doktorce z menšího města na pomezí Vysočiny a Pardubicka to mohu říci s naprostou jistotou. Když jsme k ní přivezli prvního synka - tehdy půlročního - s úpornými průjmy, neveděla tato dáma nic lepšího, než zakázat manželce ho kojit, protože prý její mléko může mít na průjem zhoršující vliv. Inu může, ale ne v případě campylobakteriozy, kterou diagnostikovali o den později v Motole, kam jsme polomrtvé dítě přivezli. Už mu selhávaly ledviny a tamní lékařský personál se o oné dotyčné lékařce vyjádřil různými hovězími výrazy a to v mé přítomnosti.
Tedy důvěřuj, ale prověřuj. Kolektivu na pískovišti nepřikládám důležitost. Když jdu venčit kluky, tak si zalezu někam na kraj hřiště a něco si čtu.
|
|
|
Na základě svých zkušeností s doktory můžu v klidu říct, že ne nevýznamná část z nich nad diagnózou příliš nepřemýšlí, a diagnostikuje to, co bývá nejběžnější. Od rozličných kolektivů se často dozvím zajímavé a podstatné věci, protože jim jde skutečně o jejich vlastní, děti. Doktorům nikoliv. Ostatně moji diagnózu (a léčbu) následně potvrdilo specializované vyšetření u odborné dětské lékařky, která se tomu oboru věnuje tělem i duší. Nadto dodávám, že moje vzdělání je do určité míry lékařské, nikoliv ale v oblasti humánní medicíny, takže si dokážu dát dost věcí dohromady.
Pravda, nikomu nemusí být do mého hladu nic. Na druhou stranu, kdo se bude pokoušet nechat mě zajít hlady, tomu ustřelim palici.
|
|
|
Díky za kvalitní příspěvek!
|
|
|
Klobouk dolů, že jste nešel na promoci své ženy. Těch ignorantů, kteří to udělali, aby 3-leté uřvané nudící se dítě (!!!!!) vidělo maminku promovat, je tolik!!!!! Fakt hrůza. Je to neskutečná ignorance. A ono jim to ani nepřijde blbý.
Jinak při nakupování bych byl velmi tolerantní, protože nákupy se dělat musejí. Tak se tím nestresujte, oni to vydrží.
A cestování není jednoduché taky, ale přiznám se, že děti ve vlaku řvoucí v mém okolí řeším presunutím do jiného kupé, resp. jízdou v 1. třídě.
Jinak s textem souhlasím.
|
|
Jedna moje známá má synovce. Občas si jej "půjčuje" na víkendy a tak. Taky je hyperaktivní prej. Jednou takhle svou hyperaktivitu projevoval blbnutím na sedačce, vedle které byl masivní květináč s nějakým malým stromem. Známá synovce upozornila na to, že ať nespadne na ten květináč. Milý synovec tak nějak nedbal rady a šup... za chvíli se válel vedle květináče a řval, že si nabil prdel o onu keramiku. K synovcově překvapení (zřejmě očekával litování) následovalo nařezání na prdel, takže vedle jelita od květináče měl ještě jelito od ruky.
Jinak o tom kojení na veřejnosti. To eště de. Počkejte, až bude matka v rámci tolerance, kterou nám zde zavedou gender fašos, v kavárně fracka, který zrovna vypudil své chutné sekrety, přebalovat...
|
|
Jedna vec: Zenska s capartem nema na pracovisti co delat. Deti mam rad a jsem toho nazoru, ze mit potomka je obrovsky dar. Nicmene..... Nektere zeny, maji uroven a vi co se slusi a patri a jine nikoliv.
Jsou profese a okolnosti, kde popisovany problem vubec nemuze nastat i kdyz si do prace vemu pul familije a jsou profese i okolnosti kde takovy cin zpusobi pohromu. Pro mne jsou vzpominky, kdy jsem se dostal jako dite na par desitek minut k "tatkovi do tovarny" naprosto zasadni zalezitosti. Videt vsechny ty slozite stroje v obrovske hale a ruzne lidicky kmitat sem a tam...to cloveka hodne zformuje do budoucna :)***.... I kdyz pro mne to byl vrcholny zazitek tak nepochybuju o tom, ze jsem se tam vyskytl jen z duvodu "akutni hlidaci nouze". Neco jineho je pak pritroubla pipka nebo kokot, ktery bere sve deti nebo jineho rodinneho prislusnika jako prostredek k ziskani lepsiho PR na pracovisti.
Naprosto nerozumim tomu kdy treba na pracovisti s vysokym stupnem utajeni cajda neci novy zenich, nevesta ci bohaty strycek. Normalni clovek, chtejice ukazat noveho clena rodiny svym kolegum ci pratelum usporada proste slusnou party treba u sebe doma, kde si kazdy kdo je zvedavy muze novy prirustek radne prohlednout. Je klid a nemusi nikdo nikoho tahat nekam kde nema co delat a kde nemusi nikoho krome Zuzy z personalniho zajimat.
Ja bych se nechal asi vystrelit z dela, nez si v praci ziskavat obdiv timhle primitivne zistnym zpusobem!
*** Bohuzel, tato skutecnost mne zformovala do pomerne nepraktickeho formatu, kdy si clovek zazije ciste teoretickou rovnici VZDELANI = PENIZE. S touto vidinou se pak vrha na studia vselijakych obtiznych oboru, aby posleze zjistil ze ten Tonda ze zakladky mel sice z matiky jen same ctverky ale dnes se ma ze vsech spoluzaku nejlepe, protoze je sikovny instalater s firmickou o x lidech. Rovnez Evzen z prumyslovky sice dodnes netusi co to je Fe3C diagram a kde napsat tvrde y, ale dnes si diky sve sikovnosti jezdi v kchuul kcharu. Zato nejlepsi student z rocniku, ktery vyhral x celostatnich olympiad ve vsem moznem se par let bude vyplacet ze stipendia, ktere pobiral na VS jako student od podniku, ktery mu po absolvovani c cervenym diplomem nabidl 14 000,- hrubeho....
|
|
|
z některých názorů, aby se jeden fuckt posral ..
z principu se na pracovišti něčí replikant nemá vyskytovat, ale lidi nejsou roboti nebo shluk nějakých binárních kódů. když budu pracovat v galvanovně nebo v odmašťovně, tak tam asi nebudu vodit vlastní dítě, ne ? když ale nněkdo dělá v kanceláři a lidi se vzájemně o svých dětech baví, co je špatnýho na tom zastavit se na chvilku v době dovolený ?? aspoň u nás (firma cca. 5 tis- lidí) je to vnímaný jako běžná věc.
no a tvůj kalich hořkosti na závěr celkem jasně dotváří, v jakým zoufalství se zřejmě nacházíš / ani dělnický původ ani červený diplom nepomáhá a tak je nutno těm schopnějším a šikovnějším závidět, že ano :o)) no, užij si to a s dětmi nespěchej, abys je dědičně nezatížil.
|
|
|
:)
"z principu se na pracovišti něčí replikant nemá vyskytovat, ale lidi nejsou roboti nebo shluk nějakých binárních kódů. ...."
=
Jsou profese a okolnosti, kde popisovany problem vubec nemuze nastat i kdyz si do prace vemu pul familije a jsou profese i okolnosti kde takovy cin zpusobi pohromu.
Na vezi rizeni leteckeho provozu bys asi tezko strpel neciho prcka s chuti zmacknout si ten cudlik tam vpravo :)))
Nedavno se mi pri projizdce na kole prihodilo videt bagr, ktery na prvni pohled bagroval sam. Kabina prazdna a bagr zhruba jednou za minutu hrabl trosku do zeme a nabral a vysypal bokem trochu hliny. Bagrista "strelec" stal opodal, seldujice svuj stroj se startkou v koutku a kecal s kolegou. Nejprve jsem premyslel jakym zpusobem je ta hydraulika na tech novych CATech rizena, ze dokaze bagr opakovat sekvenci i bez strojnika a jak by vypadal takovy zpetnovazebni obvod....:))) Na kobylku problemu mne uvedla az skutecnost, kdy bagr poskocil o metr dopredu a uvnitr kabiny se mihla vespod detska ksiltofka..... Bagristuv petilety syn nedosahl na pedaly a joysticky zaroven :)))))
no a tvůj kalich hořkosti na závěr celkem jasně dotváří....
-->
Muj kalich horkosti nedotvari celkem jasne nic. Sebereflexe s byvalymy spoluzaky je bezna vec a pro posouzeni schopnosti generovat prostredky nad uroven hladiny preziti je to vhodna metoda. Schopnejsim a sikovnejsim nezavidim, naopak jejich uspechy obdivuji a motivuji mne jako maloco.
|
|
Sranda ale nechápu:
1/ dfense přinesli na Zem mimozemšťané
2/ Ffens s matkou byli zavření osaměni osmnáct let v hradu s vodním příkopem a pak dfense vzorně vychovaného jak mluvit s dospělými vypustili ven. Jak se chovat se naučil na cvičných robotech.
Jako zábava výborný, ale logika žádná.
|
|
Tak si myslím, že D-FENS a jeho názorově spříznění kamarádi by se měli zavázat k celoživotnímu celibátu. I při těch nejdůslednějších antikoncepčních opatřeních existuje nepatrné riziko , že nějaký nedisciplinovaný bičíkovec omylem dosáhne cíle , a vznik haranta by zřejmě byl pro tyto jedince životní tragédií. Považte, vždyť by třeba museli nastávající matku odvézt do porodnice, a zameškali by možná i dvě hodiny pracovní doby. A ekonomiku musíme, až my sami vymřeme,přistěhovalcům z Asie a Afriky předat v pořádku,nebo ne??????
|
|
|
Kdyz se tenkrat Ivan vratil ze sveta do sve rodne zemljanky, nakreslil v rohu na zem kruh a prohlasil, ze odted se bude srat jen tady, musel si jiste vyslechnout podobne plky, jako jste, tetko, racila napsat vy a jedinec Dot o patro vys. A taky toho zase az tak moc nechtel, ze ano.
|
|
|
Jistě že slyšel, protože se chodilo do lesa a ne do zemljanky :-)
|
|
|
Trochu rozvedu. Oč je návštěva "fakana" rušivější než návšteva komise z finančáku? Obojí ruší v soustředení. Že komise z finančáku nestrká propisky do zásuvek? No propisky v zásuvkách a rozházený toner nejsou starost d-fensova, ale té maminy ať si to ohlídá a nahradí. Dfens má zkrátka jen alergii na "fakany".
|
|
Jediný Open Space jakožto model pracoviště, který jsem zažil byla montážní hala, kde jsem coby dělník řešil problémy poněkud jiných charakterů, než zasloužilou matku. Po letech už vím jakou cenu má vlastní klimatizovaná kancelář. Nicméně, článek je to dobrý. provokativní ...
|
|
D-F je již tradičně argumentačně naprosto mimo. Jako obyčejná námezdní síla nepochopil, že jediným, kdo si může určovat pravidla (tedy i návštěvy matek s dětmi) ve firmě je vlastník, který je případně zastupovám manažerem na příslušné úrovni.
Pokud tedy D-F takovýmto managerem není, pak musí sklopit uši a smutně šoupat nohama. Případně manažerovi zkusit situaci bonznout a pokusit se ho získat na svou stranu.
Pokud takovýmto managerem je, pak měl vydat příslušný pokyn/zákaz a nechat matku i s dítětem vyvést ochrankou.
Že ani jednu z možností neudělal? Tak na co si sakra stěžuje? Sám na sebe, že nemá koule a neozve se?
Ono je to jako s nekuřáky - přesně zde na tomto webu je nekuřákům spíláno, proč sakra lezou do těch hospod, když se tam kouří. A na co si sakra stěžují, o kouřením má přeci rozhodovat pouze majitel. A proč tedy raději nesedí doma, nechodí do nekuřáckých objektů a nebo si takový nekuřácký podnik nezaloží sami...
Nechť tedy D-F dá výpověď a nechá se zaměstnat firmou, kde taková zpupnost jako návštěva zaměstnance t.č. na mateřské dovolené na pracovišti je důvodem k vyhazovu. Jistě takovou ve svém okolí najde. A pokud ne, tak má smůlu a může sedět doma. Nebo si takovou firmu založit. Jistě bude prosperovat, vždyť firma, kde nebuide docházet k prostojům díky takovýmto návštěvám bude mít přeci velkou konkurenční výhodu oproti zamatkovaným firmám. /*
I když na druhou stranu jeden rozdíl zde vidím - zatímco kouření má pouze negativní dopady (snad kromě, ehm, "požitku" drogově závislého), rozmnožování národa (resp. alespoň zachování četnosti) má výhody. Což by vlastenec a národovec D-F měl uznat. V rámci boje proti multi-kulti by tedy měl mohutnými ovacemi vítat každou návštěvu českého občanánka na pracovišti.
Já osobně pracuji ve firmě, kde jsou muži/ženy půl na půl a průměrný věk je lehce přes třicet. Z toho lze odvodit, že matek je dost a jejich návštěvy jsou frekventované. Já a ni nikdo jiný, co já vím, s tím neměl problém.
A ještě jeden nápad: D-F, možná bys o tom měl napsat svému poslanci :-)))
----------------------
/* Nebo se pletu a firmy tvořené podobnými věčně nasranýmy egocentriky by zanikly v hádkách? :-)))
|
|
|
Tož jsem si tě přečetl, Džou a dovol abych se zeptal:
- máš asi tak 27 let?
- jsi čerstvě ženatý?
- jsi nekuřák?
- patříš mezi "mladé vlčáky", kteří by rádi povýšili ve firmě?
- a moc ti to nejde?
Zkus odpovědět poctivě - hlavně sobě.
A pokud najdeš odvahu i na tento web. O nic nejde, jen o můj, přiznávám, že matný dojem, který se mi rýsuje pod tvým příspěvkem. Pokud se pletu ve většině bodů, dobře mi tak.
|
|
|
v tomhle případě je vhodnější ponechat nebožáka jeho osudu. joe se zde vymezuje zpravidla jen lvůli tomu, že jinak jeho názor nikoho nezajímá. proto se snaží vždy formulovat svoje provokoace tak, aby v nich bylo obsaženo i jeho vlastní ponížení, což slabší povahy naláká k reakci a joe pak má erekci a pocit, že někam patří :o)
|
|
|
Co to má být za neumělý osobní výpad? Argumentace, pane, argumentace, to je to o co tady stojíme...
Mimochodem, ve dvou odhadech se minul úplně a ve dvou trochu.
A rovnou zareaguju i na chudáka bájivého lhavce aleffka: tak co ty Barone Prášile, už jsi dal dohromady nějakou věrohodnou teorii jak uštípnout štípačkama prst kapesnímu zloději přes kapsu kabátu? Jestli ne, tak zase zmizni do nory...
|
|
|
milý joe, všichni zde chápeme, jak byl k tobě život krutý, že ti nadělil jen mindráky a komplex méněcennosti, inu není se co divit - když tvůj táta fetoval a máma pracovala v uranovém dole, takk z toho nemohlo vzejít nic jiného než ty sám :D.
|
|
|
WTF, joe "mám malý, ehm, průměrně dlouhý penis," na tyto strany stále ještě dochází? :o)
|
|
|
|
Chhhaaachááá. To je je přesně vono. Mindrákem z malýho pera to začíná, onanií na netových fórech to pokračuje, a takhle to končí. Tyhle stránky jsem este neznal. Good shot.
|
|
zajimavy je taky technologicky presah. byl jsem na vecirku kde byly 4 rodiny s malymi detmi. o prude kterou damy vytvarely netreba mluvit (viz clanek) ale jak mely vsechny takove ty elektronicke chuvicky, tak se jim michaly signaly. Takze co 5 minut nekdo vystartoval zjistit jestli se bovatko nedusi. celkem zabavne.
Tak me napada, ze je vlastne vrcholne podivne ze ma generace prezila bez vsech tehle picovinek az do dneska. Fakt me to udivuje.
|
|
Boze, JAK jen souhlasim!
Haranti v praci=zlo.
Osobne jako nejvezsi zlo vnimam to, kdyz se vyskyt haranta v praci opakuje proto, ze jedna ci vice matek v podniku primo pracuji.
Pred nekolika dny oslavila jsem odchod kolegyne, jez si haranta do haku tahala FURT s tim, ze ma chudinka narocnou praci a manzel taky, atd atd, PLUS vnimala strasne ukorne, ze JA z haranta neskacu radosti.
Harant se behem meho zamestnani ve firme znacne zvetsil, je to hlucny tlusty fakan, ktery si (celkem logicky) chce hrat. Zatimco ja chodim do prace pracovat - a pokud si hodlam dat pauzu, tak ji NEMINIM stravit hranim si s cizim harantem, ale napriklad hranim piskvorek, pojidanim ovoce a podobne. Tech kecu zduvodnujicich naprosto nevhodne casto privadeneho haranta! Tech prerusenyhc myslenkovych toku, ztracenych minut (a to sem se pak na haranta uz mracila a on mi SKORO prestal opruzovat u stolu se svyma hrackama), a hlavne stresu, fuj.
(jeji nastupkyne je sice mene druzna a vesela a coby nove se ji musi furt neco vysvetlovat, ale RADA to za minuly stav vymenim. uffff)
|
|
|
PS jeste vych rada dodala, ze autorovo "on nema rad deti" dotahla ona zaslouzila matka k dokonalosti tim, ze mi rekla, ze NEMAM RADA NIC ZIVEHO. moc mile.
(taky mam rada "to pochopis, az budes mit deti", po tricitce nahrazene "to nechapes, protoze nemas deti").
a na uplny zaver bych pridala zkusenost s tim, ze podobne veci uz vyvadeji i muzi. jeden z kolegu se od chvile, kdy jeho partnerka otehotnela, zacal zabyvat v podstate pouze plodem, vaginou, kozama atd, a verbalne, pismem i obrazem spamoval okoli udaji, ktere se tohoto tykaly. ach, stasti otcove. proc si nekdo mysli, ze chci videt jeho nekolikatydenni plod na ultrazvuku? neni to muj pribuzny, ani kamos. ultrazvuk me zajima v pripade, ze je muj vlastni, tj. ze me neco boli (pokud bych nkdy zabrezla, pak bych tez sledovala plod, ale NECPALA HO OSTATNIM, jesismarjajosefe)
|
|
|
nu ano, svět je plný paradoxů. celkem mě udivuje, že tvá kolegyně v průběhu svého působení na pracovišti tak nějak nevyhynula. skoro bych řekl, že v nastolených podmínkách vzájemného přátelství a porozumění se dožila překvapivě vysokého věku, i když musela čelit nejednomu protivenství, které trefně pojmenovala slovy, že nemáš ráda nic živého :D, jeden by řekl, ře to musela být pěkná <|>, ale není kunda jako kunda, např. wikipedia uvádí, že kunda je malé přístavní město v Estonsku ( cs.wikipedia.org/wiki/Kunda) - a pak věřte wikipedii :D
|
|
dvema haranty a naprosto zastavam nazor, skoda rany, ktera padne vedle. To posledni co bych delal, je chodit se s nima nekam chlubit. :-D Nic mene temer vsichni kolegove uz tu v kanclu byli a uprimne. Je mi to uplne jedno. Vsechny deti jsou de-facto stejny a obcas je ma clovek rad a obcas by je prerazil vejpul. Nebyli jsme jini. Clanek dobrej, ale nelze brat vsechno smrtelne vazne.
Jo a s tim autem ci motorkou jsem to zazil asi 4x. Vzdycky nekdo prisel s novym vehiklem, tak jsme nabehli na parkoviste a masirovali dotycnymu ego. Vesmes proto, ze to byla dobra zaminka to jit rovnou prodiskutovat na pivo a nebo si venku aspon zapalit.
|
|
jsou u nás od jisté doby návštěvy dětí striktně zakázané. Bylo hrozné, když tam dítě začalo brečet a to v tu chvíli bylo soustředění v trapu... teď je tam klid
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Fuck and conquer
|