Komentáře ke článku: Píčusové, ekologie a Česká televize. (ze dne 27.02.2005, autor článku: Katoda)
Přidat nový komentář
|
Do kamene a temi kameny do hlav tech ekotupcu tesat!
|
|
|
Vzhledem k délce článku bych doporučoval písmenko po písmenku jim na zadnice celý to článek vypálit. Po třetím odstavci byste nenašli zapálenější příznivce jaderné energie....
|
|
|
Perfektni napad! Nestavime se s prenosnym ohnistem na nejakem ekosletu? :-D
|
|
nejvic me rozesmalo "Co podle nich oxidací uhlíku v biomase obsaženého vlastně vzniká, se autoři neobtěžovali divákům vysvětlit. Patrně vitamín C" :)
nicmene dle meho je to v cr televize stale nejlepsi z nejhorsich (i kdyz je treba ji posuzovat jinak, protoze to je televize "verejnopravni" - at uz to znamena cokoli, plynou z toho "konsesionarke" poplatky (at uz to slovo na "k" znamena cokoli).
|
|
|
|
To je sice pravda ze CO2 vznika, ale pokud se nepletu tak si ho biomasa pri fotosynteze zase stahne do sebe, coz je ta zminivana 0, a rozhodne lepsi palit kytky, nez uhlovodiky pro ktere je rozhodne mnoho lepsich zpusobu vyuziti .....
|
|
|
V našich klimatických podmínkách se právě pleteš.Ostatně článek upozorńuje na skutečnost,že autoři ekologického (!) pořadu v ČT nemají ponětí o základech chemie a fyziky-alespoń já si tedy takhle "veřejnou službu" opravdu nepředstavuji.Pokud jde o ono spalování uhlovodíků,doporučuji zamyslet se nad způsobem dopravy oné biomasy do příslušné elektrárny-že by koňské potahy?Navíc ona biomasa "natáhne" z půdy,kde vyrostla,všechny fujtajbly,kterými tato půda byla znečištěna.Při následném hoření se tedy do ovzduší neuvolňuje jen CO2,nýbrž i dioxiny,těžké kovy a ostatně i samotným autorem zmińované oxidy dusíku.
|
|
|
V nasich klimatickych podminkach tedy biomasa vznika jak? Zakladni fyzikalni zakony snad zatim plati i u nas, ne?
|
|
|
sprosto povedane:
rastliny robia dve veci:
1)fotosynteza, kde "jedia" co2 a to, noo ... vylucuju kyslik
2)normalne "dychanie", kde z kysliku robia naspet co2
zalezi od mnozstva svetla, ci prevlada produkcia kysliku, alebo co2. preto je napriklad nie celkom zdrave spat v miestnosti s vela rastlinami - je tam v noci "vydychany" vzduch.
ak sa nemylim, tak v nasich zemepisnych sirkach nula k nule pojde. tj vsetok vyrobeny kislik rastliny vydychaju
|
|
|
Ano, ale o produkci kysliku rec nejde. Rec je o vyrovnane bilanci CO2 pohlceneho pri rustu a CO2 uvolneneho prii spalovani. Vzhledem k tomu, ze rostliny sva tela "buduji" prave ze vzdusneho CO2, pohlcuji ho i v nasich zemepisnych sirkach.
|
|
|
obavam sa, ze rastliny "rastu" za pouzitia akehokolvek C. rastlina pocas rastu spotrebuje x C02 (fotosynteza) a zaroven vyluci y CO2 (dychanie). pri jej spaleni sa vyluci znova x CO2. takze vysledok nieje 0, ale y CO2.
na nulu sa da dostat bud ak je y==0 (to ale asi tazko), alebo ak sa rastlina nejako zbavi casti C, ktory ziskala z CO2, takze pri paleni nevznikne x CO2, ale menej
toto su data zo stredoskolskej biologie stare 10+rokov, takze mozno sa mi nieco pomiesalo. rad sa necham poucit
|
|
|
Tose mi nezdá! Rostlina ten uhlík přece nevyrábí (jediný zdroj je CO2). Takže výsledek spálení není x, ale x-y. O biologii něco vím, ale tohle je věc selského rozumu.
|
|
|
...nedivím se, že více studentů ze SR jezdí studovat sem, než naopak...
|
|
|
Ale to se seredne mylite, kdepak by se vzal uhlik v tele rostliny? Plati zakon o zachovani hmoty a energie, takze ta bilance je pozitivni vzdycky.
Urcite bych se nebranil lokalnim vytopnam (myslim teplarny) fungujicim v kombinovanem rezimu (teplo - elektrina), ktere by plnily nasledujici funkce:
- vyuziti krajiny z hlediska hospodarskeho (zde chte nechte musite zcela s politikou EU dotovat farmare a lepsi produkce biohmoty, nebo treba konopi pro technicke ucely, nez nadprodukce potravin)
- nahrada lokalnich topenist provozovanych dnes na uhli nebo LTO tam kde neni zaveden plyn
Lokalni vytopny proto, aby biohmota s nizkou loznou hmotnosti nebyla transportovana z velke dalky.
|
|
|
"Ale to se seredne mylite, kdepak by se vzal uhlik v tele rostliny" z puody by to neslo?
so zvyskom suhlasim
|
|
|
NE!!!!! z půdy by to nešlo - většina rostlin není heterotrofní, ale autotrofní a C si bere (v přirozených podmínkách - kultury "in vitro" vynecháme) z plynného CO2. Z půdy bere ostatní prvky. V půdě ani pořádně žádný C není (vyjma biomasy), takže by neměla ani z čeho brát.
|
|
|
Základní fyzikální zákony?Které?Ty si snad myslíš,že tvoje tvrzení v tom smyslu,že veškerý CO2 vzniklý při spalování si rostoucí biomasa stáhne zpět při fotosyntéze je "základní fyzikální zákon?Proč to v našich klimatických podmínkách neplatí?Protože biomasa neroste tak rychle,aby spotřeba CO2 při probíhající fotosyntéze byla tak velká.Co ty těžké kovy,oxidy dusíku a dioxiny?Taky se spotřebují při fotosyntéze?A ty uhlovodíky spalované při transportu biomasy do příslušné elektrárny?
|
|
|
Myslim zakony zachovani hmoty a energie... Kytka si proste svoje telo buduje ze vzdusneho uhliku vazanim do slozitejsich sloucenin, energii dodava slunce. Pri spalovani se oxidaci slouceniny stepi za uvolnovani energie ve forme tepla. Rikam neco spatne? Ja myslim, ze se tu smesuje celkova bilance vzdusneho kysliku, ktera ale s vazanim CO2 neni ekvivalentni.
Tezke kovy etc. zustanou v popelu. Transport beru jako podruznou zalezitost - mluvime o malem akcnim radiu a vykonu prislusneho kotle. Srovnal bych to s beznou zemedelskou vyrobou.
|
|
|
to jako kytky rozlišují, jestli CO2, který právě letí kolem, vznikl dýcháním, spalováním jiné kytky a nebo spalováním uhlí? Není to trochu blbost? Něco jako to zařízení do zásuvky, co nedávno letělo v Rakousku, které filtrovalo elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách? :-)))
|
|
|
Ne, jde o celkovou bilanci. Vezmete si to jakoby obracene - co z biomasy spalim, ta sama biomasa v casove kratkem obdobi do sebe "natahla".
|
|
|
A ted je otazka - co fotosyntezou dokaze z vice CO2 vyrobit O2? Stabilni funkcni vzrostly les, ktery nepokacim a necham ho plnit svoji funkci, nebo nejake bambusove pole ci rychle rostouci topoly, ktere budu kacet kazdych pet let za ucelem spaleni? Dalsi dotaz - co energie, ktera je potrebna na ususeni te biomasy? Ono zive drevo je vlhke a hori fakt blbe. Vidim zde prilis veliky "overhead". Z toho pohledu muze byt ponechani funkcniho lesa a spalovani kvalitniho antracitu pro prostredi mnohem mensi zatezi. Ackoli kazde spalovani je v soucasnosti spatne.
|
|
|
Ono jako biomasu muzeme brat i odpad ze zpracovani toho vzrostleho lesa... Naklady na suseni bych jako velky problem nevidel - takovy stoh slamy se ususi sam a jak pekne hori:-) Kazdopadne biomasa je samozrejme jen doplnkovy zdroj (treba i pro vesnicke/malomestske vytopny) a skoda kazde kapky, kterou jde vyuzit.
|
|
|
Jinak vice CO2 pohlti rostliny, ktere rychle rostou, byt jejich drevo neni nijak zvlast kvalitni. Jehlicnany se svymi pomalymi prirustky to nebudou. Tuna susiny je tuna susiny, to se osalit neda.
|
|
|
Zoologicka zahrada v Heidelbergu vytapi svoje teraria spalovanim susenych hrosich a slonich hoven. Mistni podotekove spekuluji o moznosti nahradit timto zdrojem energie vsechny jaderne elektrarny v EU. Je potreba sehnat jeste trochu slonu a je to tutovka.
|
|
Teda, Katodo, mluvis mi absolutne z duse!!! Uz jsem sem chtel po diskusni show u toho clanku o reklame na Mountfield prestat tento web sledovat (a zde pritomny clanek o Drazdanech je prvni od DFENSe, ktery se mi doslova nelibi), ale tohle stoji za to!
I ja pracuji v letectvi, videl jsem navrh 26R a velice casto vidim tu dost zoufalou situaci na letisti, kdy se rocne prekracuje kapacita o nejakej milion lidi. Jine reseni nez prave stavbu nove drahy (a s tim spojenou vystavbu vysokorychlostnich pojizdecek - snad se to nekdy povede) proste nevidim. Jsem divnej takze pristavajici letadlo je pro me rajska hudba, ale chapu starousedliky, kteri se do oblasti okolo LKPR pristehovali drive, nez se letiste takto rozrostlo. Lide v novych koloniich ale nemaji me slitovani - absolutne stejna situace je totiz v Londyne, Frankfurtu, ci v Parizi: lide si koupi vyhodne levny pozemek u letiste a nasledne proti letistni vystavbe organizuji protesty. Je to absurdni a bohuzel je to jasny zneuziti obcansky spolecnosti.
Jinak by nebylo od veci pripomenout, ze draha 13 je v noci pro odletajici traffic uzavrena prave z duvodu hluku, a ze staci jeden pohled na letecke mapy letiste a kazdemu dojde, ze protihlukova opatreni nejsou brana na lehkou miru.
Takze diky Katodo. Vynikajici clanek!
|
|
|
Sorry, mam na mysli 24R samozrejme.
|
|
|
O problému letištního hluku byl i román Artura Haileye Letiště. Jenže tam s těmi protestovači velice elegantně vymetl šéf letiště Mel Bakersfield. Tady to bude asi horší...
|
|
|
Take me hned napadl Hailey...
Bydlim v Repich a kdyz seda jakekoliv letadlo, rad se kouknu. Kdyz je to 747, jsem jeste radeji. A kdyz startuje (coz neni zrovna casto, vzhledem ke smeru vetru a asi i s ohledem na zastavenou plochu - prazsky "Meadwood"), poslechnu si ho s naprostym nadsenim nad krasou te masiny (ac US nemam rad, tohle letadlo se jim fakt povedlo).
Mimochodem, pokud se dobre pamatuji, tak Ceska sprava letist nechala zdarma vymenit vsem obyvatelum na pristavaci ose drah vymenit okna za protihlukova.
|
|
|
747ka ted na Ruzyni lita? V lete lital 747 Korean Air, ale pote byl nahrazen A330, nebo A340 (uz si nepamatuju). Jinak i me pri spatreni 747 (zejmena ve verzi -400) zahreje u srdce :-).
|
|
|
Jasně, v neděli kolem 12:30-13:30 China Air Cargo
http://fotky.plachow.com/fotky/ruzne/ruzyne_02_2005/230.jpg.xhtml
|
|
|
Jasne, obcas ji pouzivaji na cisteni ranwayi od snehu. teda ona spis obcas ten snich uklidi za ne, ze? ;-)))
Stalo se letos, myslim v lednu. Nejaky, snad asiat s cargem, kolik s tim pres zakaz placnul na zem a pri panickem brzdeni zpetnym tahem vycistli drahu.
|
|
|
Ja musim rici, ze osobne bych namisto navysovani kapacity ruzynskeho letiste radeji videl, kdyby rada letu startovala z naprosto nevyuzivaneho letiste Bozi dar u Milovic. Nedaleko vedou dve dalnice (R10 a D11), dve dvoukolejne elektrifikovane zeleznice, zprovozneni rychleho spojeni s Prahou a po vystavbe ruzynske rychlodrahy by se tedy mohlo obejit bez enormnich nakladu. Londyn, Moskva, Berlin, Pariz, New York - tam vsude maji vice nez jedno mezinarodni verejne letiste.
|
|
|
S těmi Milovicemi souhlas. Ono ostatně i z takových Pardubic je to do centra Prahy stejně daleko jako třeba z Gatwicku do Westminsteru a vlakem se to dá už dnes pořídit okolo hodiny (což odpovídá časově cestě LHR-centrum když člověk nejede LH Expressem). Hlavní železniční koridor tam vede ca 500m od letiště.
Někde jsem ale četl, že rozšiřiování Ruzyně vyjde podstatně levněji - nejde jen o možnosti začleněnění současné infrastruktury, ale i o spojené papírování. Hromada bumážek potřebných k výstavbě další rwy nebo i terminálu na Ruzyni bude podstatně menší než hromada bumážek, potřebných k otevření nového veřejného mezinárodního letiště.
|
|
|
JJ: souhlas s Pardubicema. Tady není potřeba nic otvírat, letiště tu je, stačilo by rozšířit terminál, pojížděčky a stojánky (kvůli pojížděčkám tu např. nemůžou přistát B747 protože se nevejdou kolama a mám pocit že i 737 neb by tahaly motory nad travou).
|
|
|
Pokud vím, tak v létě v Pardubicích B737 charterových společností poměrně běžně přistávají. S těmi 747 by to problém nebyl - ty by se prostě dál odbavovaly v Praze (a když na to přijde i tam je 747 poměrně řídkým jevem).
Problémem Pardubic je ovšem poloha v zastavěné oblasti, která značně komplikuje případné rozšíření (hlavně stavbu další dráhy, protože seriosní letiště nemůže IMHO dlouhodobě vystačit s jednou).
No ale místní načálstvo bude spíš než tohle dál rozvíjet své fantasie o přístavu a splavněném Labi.
|
|
|
Panove!,
ono to neni tak lehke jak se o tom mluvi :-).
1. pulka Pardubic je armadni letiste a pokud se nepletu tak o rizeni letoveho provozu se dokonce v Pardubicich staraji plne vojaci. Pokud by doslo ke zmene statutu pradubickeho letiste, muselo by se tam nastehovat ceske Rizeni letoveho provozu a to by (spolu s nutnosti vybavit letiste nejmodernejsi technikou) nebylo jednoduche.
2. Neni jednoduche udelat z regionalniho letiste letiste celostatni. Priklad: zanedbatelna kapacita terminalu, neexistujici pristrojovy navadeci system na pristani (ILS) a tak dale, a tak dale.
3. Milovice jsou fantasmagorie. Udelat z toho letiste by stalo miliardy - kdo tam kdy byl vi o cem mluvim.
Proste a jednoduse - vyvoj Ruzyne je nejlepsim resenim, protoze rozsiruje stavajici kapacity a vyuziva technologickych moznosti (moznost pristani az do CAT III, ILS na drahach 24 a 31, ILS/DME na draze 31), ktere jsou idealni.
|
|
|
A opet blbe, ILS/DME (resp.LLZ/DME) je na draze 06. Pokud to Katoda cte, tak je velike nebezpeci, ze by se mohl usklibnout nad velkymi nepresnostmi :-).
|
|
|
Ale on snad nikdo netvrdí, že "upgrade" letiště je legrace na pár týdnů. Nicméně když se podívám třeba na takový Luton a jeho rozvoj v posledních pár letech. Nikdo asi seriosně netvrdí, že by se např. ty Pardubice měly stát konkurencí pro Ruzyňské letiště - spíš jde o to, že by mohly být jeho dobrým doplňkem. Poměrně realistické by IMHO bylo přestěhovat tam větší část charterového provozu, případně část provozu ve špičkách.
1. Ano, Pardubice jsou zatím stále letiště se smíšeným provozem, řízeným AČR. To byl donedávna sousední Hradec také. O tom, že by se tam muselo fysicky nastěhovat ŘLP si nejsem úplně jistý - mám dojem, že pozemní provoz si řídí provozovatel letiště a ostatní služby by nemusely sídlit přímo na letišti.
2. Ano, kapacita terminálu v Pardubicích je nula nula nic, pokud bych se to terminálem vůbec odvážil nazvat ;-) Na druhé straně třeba Rotterdam je na tom velmi podobně a i výše zmíněný Luton začínal velmi skromně. Už dlouho jsem tam nebyl (létám občas v HK), ale mám dojem, že ILS v Pardubicích bylo.
3. Pokud to nepůjde z mých daní a někdo bude mít opačný názor, ať to s Milovicemi klidně zkusí :-)
|
|
|
Luton znam dobre, kousek odamtud (St.Albans - o stanici vlaku blize k Londynu) mame pribuzne ke kterym jezdim kazdy rok na dovolenou. To letiste se, podle me, neda s Pardubicemi srovnat - uz tim, ze je primo spojeno s Londynem pres vlaky firmy Thameslink Trains, coz Pardubice nejsou a cesta do Prahy z Pardubic trva mnohem dele. Pokud by se nad Pardubicemi uvazovalo, musela by se za miliardy a miliardy postavit dokonala infrastruktura.
ad 1. O pozemni kontrolu (pro letouny na frekvence GROUND) se vzdy stara RLP. Stejne jako o vezni sluzby. Ty na LKPD momentalne nahrazuji vojaci. V pripade zvyseni civilniho provozu by se tam musel stoprocentne RLP nastehovat. To by stalo prachy.
2. Ano, kolega rika, ze LKPD skutecne ma ILS na draze 27. To me prekvapilo :-)
|
|
|
Mně Thameslink a české IC vlaky mezi Pardubicemi a Prahou přijdou srovnatelné - jak kvalitou tak časem cesty. Pochopitelně by v Pardubicích ty vlaky musely stavět někde hned u letiště.
|
|
Zkuste nekdo vysvetlit zaklady fyziky nekomu v TV (radiu, novinach, proste v mediich). Nepochodite, mozna se navic dockate prekvapeni v podobe: "No jo, fyzika za komancu... A pak to tady ma vypadat..." S tim navrhem vyse o tesani do kamene nesouhlasim (zbytecny hluk:-), ale s vypalenim do prdeli tzv. "zelenym" souhlasim...:-), tam by to byla hudba...:-)))
|
|
|
Dej pokoj, mně bohatě stačí když se pokouším vysvětlit drahé polovičce základy kinematiky a principy odrazu světla v zrcadlech pokaždé, když sedá za volant :-D
Vysvětlovat cokoli českým novinářům nebo různým aktivistům je házení perel sviním.
|
|
je vážně dobré řešení, jen co já pamatuju, skloňuje se dlouho. Kdyby jen pořád nespotřebovávala víc energie, než vyrobí :-((
Bydlím v jednom z míst na dráze k Ruzyni a musím říct, že občas je to velmi únavné, když vám nad hlavou cca tak 1x za 2,5 minuty vzlétá burácející letadlo. A obávám se, že bude hůř...
|
|
|
myslim, ze lepsi cas ako 2.5 minuty asi neurobia. ale to obcas moze byt casom problem
|
|
|
poridte si protiletadlove delo
|
|
|
Neda mi to nereagovat, hlavne proto, ze se me to tyka. Protoze tomuto tematu byl venovan kratky odstavec, budu take strucny. Pokud by autor nejakou nahodou mel zajem o informace o cerne vystavbe v Uhonicich (neni to jeden baracek, momentalne tam roste devaty, nacerno, bez reakce statni spravy), muze me kontaktovat, uvedl jsem platny e-mail.
BTW: Uhonice jsou Praha-zapad. Lokalita je na hranicich chraneho uzemi "Udoli Kacaku" (za to jak se to jmenuje nemuzu), prameni tam Radotinsky potok, vede tam dulezity mistni biokoridor. Samozrejme je to nadherna lokalita - Kdyz uz se stavi nacerno, bez jakehokoliv povoleni, prece to nebudu delat nekde na osklivem miste, ze?
Nelibi se mi ovsem to, co autor predpoklada - tedy ze tim, kdo zapojil CT - Nedej se (nejen tento porad) je nekdo, kdo zavidi nacerno postavenou barabiznu (i kdyz postavenou je mozna silne slovo, 3x jim spadly krovy nez se jim to podarilo vystavet).
Zde bych doporucil autorovi aby nevyuzival jiny cesky obycej a nesoudil veci, o kterych vi h*v*o.
|
|
|
Milý Přemku, dovoluji si upozornit, že jsem v článku uvedl, že nebudu posuzovat, zda dotyčná obydlí měla, či neměla být v dané lokalitě postavena. Jediné co jsem popsal, byl můj dojem, který na mne pořad udělal. Jinými slovy, podsouváš mi něco, co v mém článku vůbec nebylo. Navíc je podivné, že podle pořadu se dotyčná lokalita nachází "v blízkosti" chráněné oblasti Kokořínsko, nyní se už posunula na ní. Zvláštní. To čím jsem se zabýval, byla kvalita argumentace autorů pořadu. Jestliže si někdo plete Křivoklát s Kokořínem, zakládá tím pochyby i o ostatním obsahu. Vůbec už nechápu, jak s problémem souvisí to, že někomu spadly krovy. Navíc, jestli se mi podaří vypůjčit si digitální fotoaparát, doplním následně svůj článek fotodokumentací, aby si každý učinil závěry sám.
|
|
|
Ano, ja take nerozebiram to jestli tam mela nebo nemela byt (tedy kdyby na tom neco k rozebirani bylo), ale to, ze ve spravedlivem rozhorceni berete vsechny smahem, do jednoho pytle (zkurvenej porad a jeste si tam nejakej zavistivec stezuje ...). To v clanku bohuzel bylo.
Ohledne chranene oblasti (mam pocit ze nejde o chko, ale nejak jinak chranenou oblast) - ja nekde napsal ze je to kokorinsko/krivoklatsko? Pisu o tom, jak se to tu skutecne jmenuje ... (500m odsud), ne o tom, co rekli v televizi. Na hranicich take neni to same jako na chranene oblasti (respektive spis v ni). Ohledne te chko, krivoklatska je docela rozsahla, takze kam az saha se jen z proste vzdalenosti dle automapy urcit neda ...
Nijak jsem nekritizoval clanek, podle me dobre napsany, jen poukazal na par rozdilu se skutecnosti, ktere se v nem objevily.
Poznamku ohledne dig. fotoaparatu bohuzel nechapu, budu rad pokud mi blize objasnite, co chcete fotit.
|
|
|
Bydlím nedaleko tak jen v krátkosti o problematice Úhonic co vím: Domy tam nejsou nepovolené, všechny mají vydané stavební povolení a nebo podobné povolení ale ovšem na některé bylo zrušeno, většina však má dokončenou kolaudaci. Některé tam stojí již přes 10 let.
V dané lokalitě a ani v blízkosti žádná chráněná oblast není - to je lež. Nejbližší je opravdu CHKO křivoklátsko desítky km daleko.
Za vším je jakýsi milionář a vetěšník z Prahy, pan Marek. Vlastní nějaké vetešnictví v dejvicích. Tento pan Marek (vlastní tam gigantickou zelenou příšernou stavbu obehnanou dva a půl metrů vysokou zdí a v průčelí jsou obrovské nevkusné sochy) si postavil barák na 4 tisících metrech a nechce aby se mu v sousedství stavělo. To je prostě jediný problém. Zbytek je běžná neschopnost úředníku a nenávist místních lidí ke všem nově příchozím.
|
|
|
Jinak ještě dodám, že dle informací známeho si ten pan Marek najal přímo známeho ekoteroristického právníka Kužvarta (ano, je to ten bratr exministra, který se uvedl v EU "znalostí" angličtiny a zasloužil se nejen o to, že obchvat Plzně není ani dnes ještě dokončen ale i třeba o to, že Praha zaplatila za strahovský tunel díky prodlením o 1 miliardu více) který zřejmě naplánoval celý ten pořad.
Prý tam byly nějaké podvody, kdy jakýsi znalec tvrdil nepravdivé údaje (už byl prý za to i potrestán - o tom televize nic nenatočí), ten Marek prý uplatil kde koho aby zabránil výstavbě před svým domem, dokonce snad i nějaké úředníky. Má se tím snad už dokonce zabývat i prokuratura. V obci se vykládá lecos i o tom Markovi.
|
|
|
Katodo, až tam pojedeš, doporučuji ti udělat fotky toho domu vetešníka Marka (který stojí za vším tím humbukem), to prostě stojí za to vidět, co si nekteří zbohatlíci můžou postavit. Barák poznáš lehce, z jedné strany je obklopen vysokou zdí (z té strany, kde se staví) a z druhé strany jsou tam takové obrovské sochy nahého chlapa a ženský co podpírají vchod.
|
|
Díky, Katodo. Jak mě dnes D-Fens poprvé za dobu, co ho čtu, poprvé doopravdy nasral, tak jsi mě ty udělal radost. Souhlasím s tesáním článku do kamene a prdelí ekologistů.
|
|
Pokud jde o ekologicky aktivisty tak se bohuzel rekrutuji ze studentu humanitnich studii, takze se nedaji predpokladat elementarni znalosti stredoskolske fyziky. Takovej zakon zachovani energie je docela mrska. Jinak musim potvrdit ze clanek byl nezaujatej a vis o cem pises. S vetrnejma elektrarnama ale nesouhlasim. Me se libi. Otazka je pouzitelnost. I kdyz ta je u " ekologickych solarnich panelu " jeste horsi . Mimochodem nekde sem slysel ze solarni panel vyrobi za dobu zivotnosti min elektriny nez je potreba na jeho vyrobu. Nevite o tom neco blizsiho?
|
|
|
Je to tak, že se dá vypočítat, kolik znečišťujících látek se spotřebuje při výrobě toho kterého výrobku. No a u těch solárních panelů to ještě před časem bylo tak, že se jejich výrobou znečistí životní prostředí více, než kdyby se používaly po celou dobu životnosti výrobku obyčejné baterie. Exemplárním příkladem je kalkulačka. Jestli ale už od té doby před cca pěti lety pokročila nevím. Ale poptám se:-)
|
|
|
Životnost solárního panelu může být až 10 let, energetická návratnost je do 5 let. Podle mě je rozumné používat solární panely pouze tam, kde nejsou jiné zdroje el. energie a zároveň je tam dostatek slunečního světla ("zaostalé" rovníkové oblasti, pouště apod.), protože při energeticky náročné výrobě vznikají také chemické odpady.
|
|
s pány na led, mnohý příklad známe ..... sedlák si nohu
zláme. Někdo ty české poměry popsal už dávno. Středověk neskončil, středověk trvá. Proč zrovna ekologie by měla být výjimkou?Masy budou pluralitně ukamenovány větším objemem kapitálu v určitých rukách. Že to ty ruce zahubí také, jim už ale nedojde...
|
|
Ano, toto je opět jeden z článků, proti kterým není co říci. Už jsem na tomto webu několikrát zmínil, že oblast ekologicky šetrnějších energetických zdrojů je můj obor. To, co napsal autor se velmi věrně shoduje s většinovým názorem energetiků. S jedinou věcí bych však polemizoval, a to je předpokládaný rozsah těžitelných zásob zemního plynu. Údaj 2060 je uváděn, jako nejpesimističtější odhad, který bere v úvahu pouze v současné době ověřené a s dosud používanou technologií bezprostředně těžitelné zásoby. Já osobně považuji za realističtější odhady střední, které tuto hranici posouvají na období 2080 - 2100. Je nutno mít na paměti, že zatím stále prospekce výrazně předstihuje těžbu. Dále je třeba uvažovat další střednědobé zdroje ZP, ke kterým patří:
a) známá, ale neověřená ložiska,
b) předpokládaná ložiska (dle geologické stavby zemské kůry jsou slibné oblasti tzv. pastí s porézními strukturami, jako jsou pasti antiklinální, zlomové, solné kopule či homole apod.)
c) předpokládané zdroje hlubinné, hlubokomořské za současných podmínek obtížně těžitelné.
Postupné využívání těchto ložisek by umožnilo při současné spotřebě vystačit cca do období 2150 - 2170.
Na konec je třeba uvést ještě jeden zdroj ZP, který dosud nebyl nikým citován, a sice tuhé hydráty CH4, které se nacházejí v hloubkách 10 - 40 (někdy se uvádí až 80 km) pod povrchem a jejichž odhadované zásoby by pokryly veškerou světovou spotřebu energie řádově na stovky let. Má to ovšem malý háček - aby se daly těžit, je třeba jejich krystalickou strukturu formy klatrátu rozrušit a vypudit tak plynný CH4. V současné době se k tomu používá horký bezvodý diethylenglykol a triethylenglykol. No a vhánějte to pod tlakem 50 km pod zem. Jako nejslibnější v budoucnu použitelná metoda se jeví termodestrukce hydrátu pomocí řízené jaderné reakce v podzemí. Jde jen o to tam dostat palivové články s obohaceným uranem a můžeme to rozjet.
Jo a to si říkám ekolog! Kdyby "kolegové" z Duhy či Arniky odhalili mé inkognito, asi by mě za živa ukřižovali nebo obětovali na oltář zeleného Jehovy. Nemohu si ale pomoct. Vývoj bude muset být zkráceně tento: dotěžení uhlí a ropy - zvýšené užívání ZP a štěpných jaderných reakcí - postupný přechod na jadernou fúzi.
|
|
Tenhle článek se mi líbil.
Zajímalo by mě, jakou dráhu používají letadla, která létají nad mým panelákem v Modřanech. Leckdy jsou i docela nízko.
|
|
|
"Dotyční boží bojovníci totiž trpí jakousi fixní, ničím nepodloženou ideou, že nebude-li postavena dotyčná část pražského okruhu (obchvatu Plzně, dálnice přes České středohoří, doplň dle libosti), že ty kamiony tak nějak zmizí samy od sebe."
A zase se tu michaji pojmy s dojmy.
Ve vsech jmenovanych pripadech se jedna o naprosto legitimni spor dotcenych zajmovych skupin o konkretni trasu dalnice. Co je na tom spatneho? Rika se tomu demokracie. Mikdo seriozni nikde nikdy nutnost vystavby kapacitnich silnicnich tahu v techto smerech nezpochybnoval, tim mene sdruzeni, ktera uvadite. Vzdy slo jen o volbu trasy a zvazeni jejich vlivu pozitivnich s negativnimi. Obchvat Plzne mohl davno stat nebyt developerskych zajmu plzenskych radnich v KRATSI trase obchvatu. Obchvat Prahy je vzhledem k velke obytne zone v sousedstvi tohoto obchvatu (Jizni Mesto) a cennym prirodnim celkum, ktere mela postihnout (z hlediska krajinneho, rekreacniho i hydrologickeho) dle meho naroru zahodno vest v DELSI variante, uz proto, ze expresni okruh ma mit predevsim tranzitni funkci, nikoliv dopravne-napajeci. CO JE NA DEBATE O TECHTO VECECH (a nesouhlasu s postoji nekterych skupin, dnes zejmena lobby obchodnich retezcu) EKOTERORISTICKEHO???
|
|
|
Jestli chcete poznat, co je ekoterorismus právě teď, tak se přestěhujte do třeba do Chlumce n/Cidlinou. NIc proti hlemejžďům, ptákům, žábám, mechům, lišejníkům a bůhví čemu ještě nemám - ale jakékoli hnutí, které si klade za cíl ochranu přírody a nepovažuje přitom člověka za ohrožený druh, vyžadující ochranu nejvyšší je hnutím ekoteroristickým.
A demokracie NENÍ diktatura nikým nevolených ekoteroristických aktivistů.
|
|
|
A co takhle zkusit reagovat na to, co jsem napsal, a ne na to, co jsem nepsal? Aha?
|
|
|
Tady bych prosil o vysvětlení pojmu "dotčená zájmová skupina".Parta jedinců,vesměs z druhého konce republiky,kteří v počtu několika desítek odkoupí pozemek,ze kterého každému takto připadne proužek doslova několika metrů,aby tak znesnadnili výkup pozemků na trase,mi připadá spíš jako parta zmrdů.Poznámku o "developerských zájmech plzeňských radních v kratší trase obchvatu" jsem fakt nepochopil vzhledem ke skutečnosti,že realizována byla původní,DELŠÍ trasa.Ekologisti naopak prosazovali trasu kratší,vedoucí blíže městské zástavbě,což je fakt geniální,uvážíme-li skutečnost,že podstatná část Plzně leží v údolním soutoku několika řek.Ty, na rozdíl ode mne fakt, z Plzně nebudeš.
|
|
|
Puvodni trasa schvalena i ministerstvem byla ta kratsi. Pak teprve zacala plzenska radnice prosazovat vedeni obchvatu prukopem pres Valik.
|
|
taky bydlim na barrandove a letadla me nijak nevzrusujou ... lita mi to primo nad hlavou, ale veskrze zadny problem. naposled jsem si doma uvedomil, ze neco leti pri pristani nejakeho obrovskeho vojenskeho specialu, ale to byla spis pastva pro oko sledovat to monstrum ve vzduchu :) ... mnohem horsi je onen zmineny tah na (z) plzen ... ale jeho obchvat ekologove vehementne bojkotuji, protoze by klesla porodnost tamnich veverek o 3% ...
|
|
Ty Nové Nebušice a jejich "zákaz vstupu zde nebydlícím" mě docela zajímá. Bylo by možno eventuelně napsat víc? Hledám tipy na víkendový výlet s partou a něco podobného bychom si asi náramně vychutnali :)
|
|
:o) Migy 21 startovali taky z Přerova směrem na jih, samozřejmě s forsáží a v místě mého bydliště překračovali Mach1 a to ve výšce 2-3 tis. metrů, někdy i níž. Ten kdo ví o čem mluvím mi dá za pravdu v tom, že třesk v takové výšce je celkem slušný kravál. Maminky mající venku v kočárech svá dítka v ten moment taky dosahovali M1, když letěli za svými ratolestmi, protože pro spícího kojence to byl velmi slušný šok. Zkuste si představit že spokojeně spíte a najednou vám někdo u hlavy vystřelí z děla. Dobré, ne???? Ale tehdy panovala těžká normalizace, všichni byli spokojení a všechno bylo v pořádku.........
|
|
|
Jj, sonický třesk znám moc dobře. Když byla v Mimoni posádka SA a jejich MiG 23 a jim podobné mrchy startovaly z Hradčanského letiště směrem nad CL a ze subsoniky přecházely někde nad městem. Doteď si pamatuju to drnčení oken a chvění paneláku. Jednomu SA maníkovi se zadařilo narvat to nad Mach ve výšce pod 1500 metrů - to myslím byla minimální výška, ve které se smělo jít nad Mach. Libová záležitost na sídlištěm, super doživotní zážitek. U nás byl problém ten, že Savětskaja Armija si u nás dělal prakticky co chtěla a soudruzi to podporovali - někteří tedy se skřípěním zubů - vím o dost drsných výhrůžkách nějakého plukovníka SA předsedovi MěNV, když tomu lampasovi vytýkal průšvih právě s tou ránou v malé výšce nad městem.....
|
|
|
Coby bývalý občan Stráže pod Ralskem vím naprosto přesně, o čem mluvíte. My to měli snad ještě horší, protože kousek od paneláku, kde jsme tehdy bydleli, začínala ruská vojenská zóna. Téměř každý den se tam konaly přesuny jejich těžké motorizované techniky ze/na cvičiště - to byly kolony řádově desítek ZILů, KAMAZů a podobných monster. Když to jezdilo kolem baráku, tak se taky pěkně třásl.
Lety nad Stráží si pamatuju dodnes. Rusové to hodně často při vzletech stáčeli nad Stráž a to bývaly řachy. Tehdy jsem chodil na základku a vždycky přitom silně silně drnčela velká okna ve třídě :-). Školník prý musel dost často opravovat "vydrnčený" kyt u skel, aby nevypadla z rámů...
|
|
|
Já i přesně pamatuju jaké prvky akrobacie za komančů předváděli nejen sovětští ale i naši piloti operující ze žateckého letiště. Nad Kadaní se srovnali a do útočící letky a útočili na dopadiště žďár v doupovském prostoru, poodhození - odpálení pum to zvedli, nakopali tam plnou forsáž a letěli udělat okruh, aby po 5 minutách opakovali.
Ale byla to nádherná podívaná pro nás kluky.
Nízko létaly Su 27 i Mig29.
Dneska létají stejně, sice už bez zvukových efektů, ale pro změnu hoši z Nato: F16 apod.
|
|
|
V diskusi se probiraji prirodni vedy a letectvi. Mam tedy jeden obecny dotaz. Proc vznika takova obrovska prda pri prechodu letadla do nadzvukove rychlosti?
|
|
|
jedna se o tzv. supersonicky tresk - je to hluk vydany razovou vlnou pri prekroceni hranice rychlosti zvuku. Pri aerodynamickem obtekani se scitaji tlakove vlny obtoku letadla az na onu mez, kdy to za leotounem "tleskne". Intenzita a delka zavisi na vysce, rychlosti a aerodynamice letounu.
|
|
|
...zbytek jen per partes....
Ta tlaková vlna, kterou si každá část letadla veze sebou je zdrojem onoho zvuku-nejsilnější je ovšem na čele, další silná je na kořenech křídel, ocasních ploch a tak... Takže trochu paradoxně je nejsilnější při rychlosti rovné momentální rychlosti zvuku, pravda je, že vyšší rychlost způsobí větší úhel kužele, který pak nemá tak dramatický nárůst tlaku na zemi - třesk je spíše zadunění ( nejméně dvojité...), než ostrý zvuk...
|
|
|
diky za odpoved. vysvetlit bych to sice stale jeste nedokazal, ale dost veci jste mi objasnili.
|
|
|
...za léta, strávená v Žatci 1971 - 1998....?
|
|
|
....Minimální výška letu nadzvukovou rychlosti byla ( zhruba ) 11500m ve stoupání, 12500m v horizontálním letu a 14000m v klesání....
1. Letoun Mig-21 všech versí by měl veliké potíže při stoupání po vzletu dosáhnout rychlosti zvuku! Ve výšce, o které hovoříte, má tak 850 - 900 km/h...
Ten aerodynamický třesk byl způsobován lety po nadzvukových tratích letišť Mošnov, Náměšť a Kbely...
2. MiG 23 všech versí měl dostatečně silný motor, aby při provádění i energeticky náročných obratů překročil místní rychlost zvuku! Rychloměr ( machmetr... )musel pilot pořád hlídat, skoro stejně pečlivě, ne-li pečlivěji, než výškoměr...Takže v letištních prostorech letišť, na kterých tyto letouny létaly, byly tyto projevy poměrně časté - na rozdíl od Rusů byla však naše "bouchnutí" dost přísně vyšetřována a piloti i jejich velitelé zhusta kaceřováni...
K Hradčanům ještě poznámka: častými hosty na Hradčanech bývaly letouny Su-15 ( " vítěz nad KAL 007" ) a Su-17( u nás Su-22),různých modifikací, které byly excelentními továrnami na hluk....
|
|
|
Ty kydale. Migy 21 z Přerova startovali na režim přídavného spalování to ANO, ale M1 se překračoval na tzv. rozhonových tratích které byli přesně určeny. Určeno a plánováno bylo i jakém místě tratě bude jaká výška i rychlost. Za druhé v Přerově byl dislokován školní pluk s Migy 21 a pilotní elévové zase tak moc nadzvukově nelétali v podstatě si to někteří ve škole ani nevyzkoušeli, to přišlo až u bojových útvarů. Za třetí další útvar který v Přerově působil byl stíhací bombardovací pluk s Mig 21 Mf ale taktická osnova těchto pilotů moc letů nadzvukou rychlostí nepředepisovala. Pro laiky stručně : nadzvuková rychlost se měří v Machách "M" 1M se rovná přibližne 1030 Km /h v závislosti na tlaku a teplotě.
|
|
Text tohoto komentáře byl přesunut do chlívku, jelikož se jednalo o pouze o ubohý vulgární útok bez jakéhokoli věcného argumentu.
|
|
Výborný článek. Katoda mi píše ;o) z duše.
P.S. Po 30 letech bydlení v bezprostřední blízkosti letiště v Pardubicích ten kravál už prakticky nevnímám. Podle změny rezonancí okenních tabulí nebo skleniček postřehnu akorát, že letí nějakej novej stroj.
|
|
pri spalovani biomasy opravdu nedochazi k navysovani oxidu uhliciteho protoze co se z biomasy pri paleni uvolni to na sebe pri rustu zase navaze. takze priste nez zacnete vymyslet takovyhle sracky tak se napred informujte PICUSOVE
|
|
|
Ano. A proto je lepsi pro treni ebonitove tyce pouzivat ocas z jesterky misto z lisky, ze ano, ty vypatlanej zelenej mozku, protoze jesterce (jak znamo) zase doroste.
|
|
|
A jak donutis toho oxida uhlicityho aby si ze spalovny doletel zas na to policko co to pestujes a nevzal to do atmosfery protoze toho bude v ty oblasti tolik ze chudinky rostlinky by se toho prezraly?
|
|
letadla jsou prima. Létají mi nad barákem za Prahou a rád je pozoruju. Sice na ně nečumim celej den, ale když slyším nějaký neoblvyklý hluk, tak mi dojde, že se blíži i neobvyklý návštěvník. Ležím v poměrně avionicky (či jak se to řekne) zajímavé oblasti. Přímo nad domem náletový koridor na Ruzyň, což obnáší intervali ve špičce cca 2-3 minuty a v noci občas svícení světel do oken. Amatérským odhadem si myslím, že letadla jsou cca 1000-2000m vysoko. Nedaleko pak leží letiště ve Kbelích, kde se naštěstí již skoro nic neděje, takže je trochu klidu. To leží cca 4km přes pole. No a z další strany leží v poslední době slušně zaměstnané letiště ve Vodochodech. Cvičení Aera a L-159 je opravdovým zážitkem, ikdyž skoro nikdy nedodržují předpisy a létají u komínů domů přilehlých vesnic. Rámus je takový, že neslyšíte sám sebe a při dobré konstalaci ve vás forsáž motorů udělá pěkně chvění. V poslední době (zejména o víkendech) do Vodochod míří letadla ČSA, předpokládám, že se tu učí nalétávat na přistávací plochu, či co. Jinak se to vysvětlit neumím, když to samé B737 letí nad naším remízkem 4x během hodiny vždy stejným směrem a rychlostí. Jsou to holt prima zážitky. A to ještě nepočítám vrtulníky Policie, Ambulance nebo ABA. :))
|
|
|
L-159 snad forsáž nemá :-)
Jo, ty touch-and-go jsou výcvikový lety, někde se to chlapíci naučit musí, že :-)
|
|
|
tak odborník nejsem, ale motory té L-159 řvou jako kráva :)
|
|
|
Zkus letos zavítat do Brna na CIAF. Celý den kolem Tebe budou létat stihačky a jiná bojová letada..... Pak budeš moci srovnat L159 se Suchojem nebo Tornádem a zjistíš, že ta naše 159tka je celkem nuda a že ve srovnání s velkými stihačkami je celkem tichoučká. Opačným kontrastem byl vzlet Boeingu 737. Na nejhlučnější výkon na loňském CIAFu bych nominoval právě Su-27, na nejtiší Boeing 737. Ten ale nebyl v programu přehlídky. To máš jako by jsi chtěl srovnávat sériové auto určené pro běžné cestování se sporťákem. Ony ty čipernější mašiny prosté víc řvou a platí to ve vzduchu i na silnici.
|
|
|
svata pravda - ja byl na poslednim ld v hradci a Tornado je skutecne ten nejhlucnejsi letoun, ktery jsem kdy slysel (snad krome Harriera ve visu). Taky tam tenkrat predvedli hosi z anglie dva B1B Lancery a to je teprve podivana. A jako bonbonek start C-17 z poloviny drahy z plneho tahu na brzdach - nadhera.... L159 jenom sumi ;o) pred lety, kdyz jsem bydlel u rodicu, prave nad jejich barakem rostovaly eroplany z Chotusicke zakladny po prvni zatacce plnej knedlik a to bylo moooc fine (obzvlaste MiGy21). jinak letadylka jsou bajecny, sam jsem se par let aktivne venoval poletovani bez motoru a je to hodne velka droga
|
|
|
Motor F124-GA-100 který je v útrobách 159tky poskytuje tah 28 kN (6300 lbs). Je to proudový motor bez přídavného spalování, takže žádná forsáž. Existuje i verze tohoto motoru s forsáží a v takovém případě dává tah 37 kN tuším. Nicméně takto natuněný motor ve 159tce není.
|
|
|
Protože by měnila geometrii křídel.
|
|
|
Protože by měnila geometrii křídel.
|
|
gut arbeit - skvelej clanek, jen tak dal
BB
|
|
Děkuji, děkuji převelice za podobný článek. Do písmene se s ním ztotožňuji. Brzy jsem dnes vstával, kofein přestával působit, ale adrenalin ze zdravého nasrání mě probral.
Nesnáším ty zmrdy pseudoekologický jak to jde...
|
|
jen pro presnost: zemni plyn je cisty metan CH4 (+nepatrne primesi pod 0,1%) a jeho dokonalym spalovanim vznika nejen CO2 ale i H2O.
|
|
|
Čistý metan je až plyn, který k nám proudí tranzitním plynovodem. To, co se těží má metanu obvykle kolem 96 - 98 %. Je tam dost alkanu C2-C4 a někdy taky třeba až 0,8 % helia! No to se rozumí, že si to helium země, která plyn vyváží nejdřív odseparuje. Je to výborný kšeft. Byli by hloupí, kdyby tak cenný plyn promrhali.
|
|
|
mluvim o zemnim plynu, ktery se spaluje
|
|
Spalovani biomasy skutecne neovlivnuje mnozstvi CO2 v atmosfere. Je to logicky zpusobeno tim, ze kolik se ho vyprodukuje spalenim biomasy, tolik se ho vyuzije na vznik nove biomasy. V tomto ohledu panuje rovnovaha. Problemem jsou prave paliva ve kterych je uhlik uskladnen natrvalo, tedy uhli, ropa a plyn.
|
|
|
Aaa koukam ze uz to tady nekdo napsal driv....
|
|
|
|
|
Co cože? Nepochopil si to, nebo neumis cist?
|
|
Ještě jednou k těm Úhonicům - reportáž do Nedej se a jiných podobných věcí je bohužel ta _poslední_ naděje pro místní obyvatele, kterým "podnikatel" staví načerno za domem sídliště (ehm, plán je cca 100 rodinných domků), ukrajinci jim chodí vysvětlovat, že támhleten kus zahrady by měli rádi prodat na zřízení nové silnice (přece byste nechtěli, aby se vám něco stalo...), policie podání odkládá na neurčito (pokud se jimi vůbec začne zabývat), odpovědné úřady nereagují (a "záhadně" se jim ztrácejí relevantní dokumenty) atd.
|
|
Nekdo tady psal, ze CO2 ze spalene biomasy, se hned zase navaze v biomase co vyroste. Muze mi nekdo vysvetlit, proc pri paleni fosilnich paliv proste neroste vic biomasy, kdyz je toho CO2 v atmosfere vic?
Zkuste mi to poslat na mejl. Diky moc
|
|
|
Tady nikdo netvdil, ze se hned navaze, spise tvori biomasa a spalovani biomasy kruh, ve kterem koluju urcite mnozstvi uhliku. Pokud se do tohoto kruhu prida deponovany uhlik z ropy, uhli atd. tak se tato rovnovaha narusi. I pro rostliny existuje jakasi idealni koncentrace CO2, kdyz je ho malo rostou hure a kdyz je ho vice tak taky moc nerostou. Dalsi vec je proc se neda vypestovat vice biomasy...no holt kazdy pole ma urcity limit kolik tun se na nem da vypestovat, kdyby to slo neustale zvysovat, tak si kazdej muze jidlo na celej rok vypestovat doma v kvetinaci. Jednim z nejvetsich konzumentu CO2 je tzv. fytoplankton v mori, jenze diky znecisteni more a mozna i vlivem oteplovani a snizeni ozonove vrstvy ho neustale ubyva.
Dalsi vec je ze jednim z nejdulezitejsich sklenikovych plynu neni deklarovane CO2, ale voda a ty je ve vzduchu tim vic cim je tepleji a cim je tepleji tim vic se ji tam odpari.
Uff no to sem se pekne zakecal :-)) Doufam ze to jako vysvetleni staci.
|
|
|
Pojem biomasa je v ekoterorismu neco podobneho jako nadhodnota v komunismu. Je kolem toho krasna teorie a celkove je to naprosta hovadina.
Cela teorie obnovitelnych zdroju energie se da zobecnit na uz jednou zminenou ebonitovou tyc a vocas z jesterky, ktery na rozdil od liscich ohonu dorusta = je obnovitelny.
|
|
|
Pokud si to nepochopil, tak tady se nikdo nebavi o tom jestli je to teorie, nebo hovadina. Faktem ale je ze paleni biomasy neovlivnuje mnozstvi CO2 v atmosfere, to je cele. Obnovitelne zdroje rozhodne nemuzou pokryt svetovou energetickou poptavku, ale proc je nevyuzit kdyz je ta moznost. Takze dale zkousej experimenty s jestercima ocasama, treba za to dostanes Nobelovku.
|
|
|
Ts ts ts. Tak jeste jednou polopaticky: Ty se tu snazis obhajit sudleni ebonitu vocasem jesterky jako zdroje energie, ne ja. Ja Ti tu jen na tom prikladu ukazuju, jak naivni (zamerne se tu vyhejbam sprostejm slovum) tvoje nazory jsou.
|
|
|
Pokud to dobre ctu, tak s tema jesterkama si zacal ty. Ja tady neobhajuju, paleni biologickeho materialu pro ziskavani energie, jen sem se snazil vysvetlit, proc to neovlivnuje rovnovahu CO2 v atmosfere. Pokud toto nejses schopen pochopit, tak je zbytecne s tebou debatovat.
P.S. Zkus si jak jak ty rikas "sudlit" svuj ocas a chudaky jesterky z toho vynech.
|
|
|
|
s CO2 souhlasím - alespoň někdo se v tom vyzná (řeknu vám, že během čtení některých příspěvků jsem jako fyzioložka rostlin dost trpěla)
se skleníkovým efektem je to složitější - voda je opravdu podstatný skleníkový plyn, ale tvorbou mraků (více vody v atmosféře) se zvyšuje albedo Země - tedy odrazí se více paprsků od Slunce - méně energie na ohřev dopadne na zem (myslím zem s malým "z"), což ovšem ostatní skleníkové plyny nedělají - ty propouštějí dovnitř, ale ne ven.
|
|
S autorem clanku naprosto souhlasim. Netajim se se sympatiemi k letecke doprave, ani k ochrane prirody -- ale souhlasim s tim, ze zeleni zivocichove si obcas nevidi do ust a spis nez k racionalite a faktum maji bliz k fanatismu a demagogii.
Drobna poznamka k "uspornym zarovkam": mozna by bylo zajimave videt ekologicke dopady jejich vyroby...
|
|
Diky za clanek, katodo. Ja se uz dlouho divim, ze CT trpi porad "nedej se" - holt ma asi nekdo dost dlouhe prsty (a taky treba plne hrsti, ze...). Zmineny porad proste o ekologii a zdravem rozumu neni. Spise se da v podtextu vycist mnoho zajimaveho o stavu nasi spolecnosti.
A jeste poznamka - ja jsem profesionalni "energetik-jadernik" a obcas me diskuse na tema vsech druhu energetiky dost pobavi. V tomto clanku je ale pouzito zrnicko zdraveho rozumu (a v mnoha komentarich take), coz me naplnuje urcitym optimismem. Prece jen se obcas nekdo, kdo premysli a nepapouskuje to, co si precetl v novinach a co psal energeticky polovzdelanec (a to jsem optimista :-)
|
|
Problém je, že dnes si mnoho lidí udělalo z ekologie živnost (Kužvart a spol.) a mnoho lidí ji zneužívá. Při výstavbě je to naprosto zřejmé. Především kolem Prahy platí tzv. pravidlo posledního domu. To jest, že když si někdo postaví dům, nechce aby si už vedle něho postavil dům další a brání tomu všemi prostředky. Ty bohatší si najmou ekoprávníky a pod různými vymyšlenými problémy se snaží výstavbu čehokoliv zablokovat, ať si jdou ostatní bydlet jinam, my jsme tady byli přeci první. Někdy dochází i k tomu, že developerskou firmu navštíví zástupce ekologického sdružení a příme řekne částku, za kterou nebude dělat problémy - tuto skutečnost potvrzuje většina velkých firem které staví kolem Prahy, radši zaplatí jako příspěvek výpalné nějaké ekologické organizaci jen aby měli pokoj. To s tím letištěm je to samé pouze v jiné variaci. Pár zbohatlíků si postavilo domy nedaleko Prahy a chtějí aby jim teď uhnulo letiště.
|
|
Vcelku s obsahem souhlasím. Dotyčnou reportáž o Nebušicích jsem viděl, ale znám to i v Přední Kopanině a okolí. Navíc nebyla zmíněna bezpečnostní rizika letů přes Prahu ( co kdyby nějaké letadlo spadlo na město? Nebyla by to také ekologická havárie, neřknu-li katastrofa?)
K čemu však mám výhrady jsou zmíňky o dálnici přes České středohoří. Byl tam někdy autor článku? Ať si zkusí vzít ruksak a projít tamější krajinu, která je nádherná a neustále atakovaná chemičkami, těžbou kamení na blbou dálnici, pod kterou mizí jeden kopec za druhým. A to nemluvím o vývozu kamení k našim zahraničním sousedům, kteří již přišli na to, že té přírody potřebují trochu více. Většina lidí si myslí, že severní Čechy jsou jen zničenou měsíční krajinou, kde nelze nic zkazit. Ale opak je pravdou, jsou tam unikátní ekosystémy, které nelze odsunout někam jinam, na rozdíl od dálnice, která tudy vede stejně jenom proto, že pár starostů chce prodat několik stavebních parcel u dálnic lidem, kteří si pak budou stěžovat na to, že je ta samá dálnice obtěžuje stejně jako letiště občany z Nebušic.
PS. A co jezy na Labi?
|
|
Ty pičusi. Mne a většinu mojich kamarádů přijali na střední i vysokou školu bez toho abych byl v nějakém SSM. A pokud vím, na naši škole fungovalo hlavně jako jakási cestovka. To už ale záviselo od lidí. .
Kde na kraviny typu – členství v SSM bylo absolutní nutností ... atd. Chodíš? Nějaký Geobels se taky pokoušel uplatnit tézi – 100x opakovaná lež se stane pravdou .. a kam to dotáhl snad víš. Rád bych tě slyšel před 89. Nejkritičtější jsou v dnešní “demokratické” době většinou ti, co nejvíc a nejhlasitěji vyřvávali , ale v opačném garde, před tím a dnes si si tím hojí bebinka na dušičkách. Odborný obsah Tvojeho článku je OK. Ale to ostatní? Styď se vole! Kvůli podobným individuím ta krásná idea o socialní spravedlnosti skrachovala. Ostaně i Kristus by o tom mohl říct svoje.
Mgr. Jiří Hájek, Prešov..
|
|
|
Asi jsme již tehdy žili každý v jiném státě. Mimochodem. Moje sestra se už za bolševiků živila jako fotograf na volné noze. Na Slovensku bylo tehdy naprosto běžným zjevem (!), že honoráře vyplácené českým autorům byly o 30 až 50 procent nižší, než honoráře vyplácené jejich slovenským kolegům. Lišily se zhruba ve stejném poměru, jako byl rozdělován národní produkt. Třetina obyvatel na Slovensku pohlcovala jeho jednu polovinu, aniž produkovala jeho alikvotní třetinu. Takže na té filozofii o dvou státech asi něci bude! Nikdo tě nenutí tyhle stránky číst. Mor ho!
|
|
VELMI VYSTIZNE, VTIPNE A PRAVDIVE
|
|
Připojuji svůj souhlas s autorem článku a potřebou řádně nakopat ekoteroristy a ekoparazity do jejich zadnic.
děkuji
Milan
|
|
článek je skvělý a vtipný...
mám jen pár poznámek a informací pro doplnění....
v hnutí jsou starousedlíci, bydlím na kraji nebušic v domě svých předků z r. 1917, je to jeden z prvních domů postavený v době kdy kolem byla jen samá pole... fakt, jsem ho nekoupila za pár desítek mil. a nepřestěhovala jsem se k letišti...
no, nikdo nebude nadšený změnou z klidného na hlučné prostředí... je normální se ozvat, když s něčím nesouhlasí... Proč by si to měli nechat líbit?
Většina výhrad obyvatel Nebušic není k současnému stavu letiště, ale k nové výstavbě tzv. BIS - dráhy (startovací dráha).
Stačí změnit výstavbu startovací na přistávací dráhu... myslím, že moc toho nechtějí.
Těch pár domečků v oploceném areálu s tím nemá moc společného... Oplocený objekt s ostrahou je využíván převážně k pronájmu.
|
|
Díky za článek, Katodo. Na několik věcí mám trochu jiný názor, ale v zásadě článek sedí, jak prdel na hrnec - když něčěmu nerozumím, mám být zticha a ne demonstrovat.
Kdyby naše školství fungovalo tak, že by (nejen) fyzika, chemie, biologie atd. děti zaujala a tudíž by si z toho něco odnesly do života, určitě by to "ekologistům" prospělo. Mám také rád životní prostředí a nelíbí se mi, když ho někdo pro ztučnění svého konta przní, protože ví, že on sám bude bydlet někde jinde, kde je to pěkné (pokud mu tam ovšem nezačnou stavět další domy, že :-). Diskutovat o biomase ani o letadlech tu nebudu, ale rád bych se "opřel" do automobilové dopravy.
Tranzitní doprava:
převážně kamiony. Troufám si tvrdit, že dřív, než se dostaví pražský okruh a obchvaty dalších měst, stihlo by se (technicky, nebýt politiků, autodopravců, betonové lobby atd.) zavést ELEKTRONICKÉ MÝTNÉ, které by mělo částečně odradit tranzitní kamiony od průjezdu českými silnicemi a z těch zbylých "vytřískat" peníze na jejich opravu. Střednědobým řešením je pak přesun tranzitní a dálkové nákladní přepravy na ŽELEZNICI (kontejnerový nákladní vlak nemá problém uhánět 100 km/h).
Sokolská, Legerova aneb individuální doprava:
Jsem pro to zklidnit MAGORstrálu zrušením dvou pruhů (město o tom snad i uvažuje). Tím se sníží atraktivita jízd autem do centra a víc lidí pojede "sockou" /schválně, kolik čtenářů jsem právě nakrknul/. Bude-li dopravní podnik hospodařit efektivněji a neplatit přemrštěné ceny "kamarádům" za materiál a služby, může se zlevnit (nebo aspoň nezdražovat) jízdné. Obdobně v ostatních velkoměstech.
...a teď mě můžete kamenovat. Jen do toho !
|
|
Že "typnout" se píše s "i" je vedlejší :)
Nedej se jsem měl kdysi docela rád, ale koukám, že jsem ho asi fakt neviděl moc dlouho (určitě víc jak rok).
Možná bych s bludy ČT nespojoval ani ty komanče a dokonce ani občanské aktivisty, kteří jsou asi jediní, kdo aspoň někdy dovede dost nahlas řvát, aby je "naši vyvolení" aspoň z povzdálí zaslechli. Že řada z nich (dost možná většina) je jen banda nevzdělaných pitomců, nemajících ponětí o čem mluví, je věc jiná.
No a vědomosti drtivé většiny redaktorů všech českých televizí bych už vůbec radši nerozebíral. Asi bych byl sprostý ...
Jen malá poznámka - doufám, že to autor poslal taky na ČT! Netvrdím, že si z toho něco budou dělat, ale minimálně je to aspoň nějaká snaha to zlepšit. Jinak si tu autor plácá játra zbytečně - pravda, čtenáře to možná pobaví, možná rozhořčí, ale jinak je to na nic. Pak se nedivte, co se v tej bedně objevuje za blbosti ...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Píčusové, ekologie a Česká televize.
|