Váhal jsem zda dát tento úvodní odstavec na konec nebo začátek, nicméně
aby si čtenář mohl udělat představu o mém smýšlení, zařadil jsem jej na
začátek.
Sám sebe považuji za liberála v původním slova smyslu, tj. dnešním
názvoslovím libertariána popř. anarcho-kapitalistu. Liberalismus vnímá
vzdělávání stejně jako např. připojení k internetu, čištění košilí či operaci
kolene – tedy jako službu, stejnou jako jakoukoliv jinou. Zásah státu tedy
není ani žádoucí ani oprávněný (viz Mises - Liberalismus). Znakem efektivního
(nejen) vysokého školství je tedy především jeho naprostá nezávislost na
státu. Úvodem tedy můj názor obecně a teď již k samotnému návrhu školného
podle budoucí vládní koalice.
V médiích včera proběhla zpráva, že ODS, TOP09 a VV se shodly na školném
ve výši 10.000 Kč za semestr a budou jednat o formě placení školného. Teorie
za tímto rozhodnutím zní zhruba takto: Školné přinese do školství více
peněz, kvalitnější výuku, zainteresovanost studentů, vyšší platy učitelů
atd (viz programy stran). Praxe bude od teorie, jak to tak bývá, zřejmě
odlišná.
Nastíním tři možnosti budoucího vývoje financování VŠ v případě zavedení
školného.
1. Školám zůstanou stále stejné příjmy tj. stát dá školám o to kolik
vyberou od studentů méně peněz.
Výhoda: náklady se částečně přesunou na skutečné spotřebitele
Nevýhoda: Daně se o vybranou částku nesníží a tedy peníze, které stát
ušetří za VŠ, utopí jinde – za služby, které nechcete nebo byste si je
sami koupili lepší a levnější.
Peníze za školné bude fakticky vybírat stát prostřednictvím VŠ, výsledkem
tedy bude posílení role státu a po finanční stránce nezměněný stav škol.
2. Školám narostou příjmy o vybranou částku
Výhoda: „zkvalitnění systému“ – rozvedeno v další části textu
Nevýhoda: Náklady nestudentů se tak jako v prvním případě nezmění,
na daních bude každý odvádět na VŠ jako doposud! Školy budou nuceny utratit
větší objem peněz, aby příští rok dosáhly na stejný příspěvek od státu,
což se může projevit dalším plýtváním (díky rodině nemám ke školství daleko
a tak vím o čem mluvím).
Výsledkem pravděpodobně bude i růst mezd vyučujících. Vzhledem k výrazné
absenci tržního prostředí v tomto oboru nemůžeme rozhodnout zda je toto
dobře či špatně, protože nemůžeme znát tržní mzdy. Většina z nás si asi
myslí, že učitelé „by měli“ mít mzdy vyšší, objektivně to ale může určit
jen a pouze trh a nikoliv tabulky, které jsou produktem jiných státních
zaměstnanců. Růstu mezd zaměstnanců státních vzdělávacích zařízení tedy
nemůžeme dát znaménko plus ani mínus.
3. Kombinace předchozích dvou bodů
Kombinací předchozích dvou bodů se výhody odečtou a nevýhody sečtou,
niceméně je logické očekávat, že právě tato situace nastane.
Oblíbeným argumentem pro zavedení školého je upadající kvalita VŠ a
tedy potřeba „s tím něco udělat“ tj. nalít další peníze. Podívejme se tedy
na to, jak školné změní kvalitu a přístup k výuce.
Předně neexistuje nic jako obecná VŠ, každá VŠ je specifická - má různé
náklady na provoz, různé nároky na studenty (časové, finanční i inteligenční),
absolventi mají různá uplatnění atd. Podle mého názoru je tedy naprosto
nesmyslné, aby všichni studenti platili stejné školné. Deset tisíc za semestr
může plně pokrýt náklady na studenta politologie, ale jen minimálně odráží
náklady na studenta FAMU. Stát tedy opět vytváří určitou nerovnováhu, která
nutně bude mít negativní dopady. Částka je zjevně vycucaná z prstu, avšak
tržní výši školného díky absenci volného trhu opět neznáme a tak se můžeme
o této sumě pouze dohadovat.
Dále je třeba si uvědomit, že kvalitu služeb nezvedá vyšší objem financí
nalitých do systému, ale konkurence. Pokud budou studenti platit na každé
škole stejnou částku, školy nebudou mít žádné nové důvody pro zvyšování
kvality svých služeb.
Troufám si tvrdit, že pro značnou část studentů bude školné jen další
náklad, který přesunou na rodiče, a tak se zmiňovaný feedback rozplyne
jako pára nad hrncem. Podobné to bude v případě odloženého školného – studenti
neponesou náklady okamžitě a tak je bude kvalita vzdělání zajímat i nadále
méně než kam se půjde v pátek chlastat.
Na místě je i otázka, zda bude stát garantovat půjčky a pokud ano zda
i studentům soukromých vysokých škol? Jelikož jsou soukromé školy konkurencí
pro ty státní, lze předpokládat že nikoliv – dojde tedy k dalšímu pokřivení
trhu. Pokud ale bude stát „půjčovat“ i studentům soukromých vysokých škol,
vynikne nesmyslnost celé „státem garantované půjčky“ ještě lépe. Proč by
měl stát ručit za soukromé investice studentů ať již do státního nebo soukromého
vzdělávání? Ukázková privatizace zisků a socializace ztrát. O efektech
státem garantovaných půjček a odloženého školného z trochu jiného prostředí
si můžete přečíst zde a zde
(obojí v AJ). Zatímco pro studenty časově náročných škol je práce při studiu
nereálná, pro někoho jiného je to samozřejmost. Je tedy zřejmé, že paušalní
řešení financování je opět nesmyslné.
Celý tento návrh mi trochu připomíná stav, který v současnosti platí
v dopravě. Stát nejprve vybere ohromné mnnožství peněz na spotřební dani
za benzín, DPH z prodaných vozů atd., aby mohl financovat stavbu a provoz
silnic a dálnic a poté vás za jejich používání zkasíruje ještě jednou ve
formě mýta nebo dálniční známky. Ukázkový případ toho, kdy za jednu službu
platíte 2x (bez ohledu na to, že vše co se týká MD je několikanásobně předražené,
spřátelené firmy typu Viamont rejžují peníze a ovčane otřes se). Jak jsem
se dnes dočetl, chystá se na nás důchodová „reforma“, Nečas poprvé připustil
zvyšování daní, atp. Inu zvolili jsme si „pravici“, tak to máme.
Výsledkem zavedení školného na státních školách bude tedy posílení role
státu, zvýšení nákladů, které přinese zanedbatelné zvýšení kvality výuky
v poměru k novým nákladům. Systémovým řešením tedy není zavádění školného
na státních školách, ale opuštění institutu státního školství jako takového
a ponechání celé záležitosti trhu. Stejně tak je třeba odmítnou garantování
půjček státem.
________________________________________
9. června 2010
Kadet