Dostal se nám do ruky dokument, který má charakter důvodové zprávy
pro instalaci radarů v Praze. Původ dokumentu mi není znám, podle stylu
jej psal někdo z pražského magistrátu, odboru dopravy.
Policie se zpravidla
vyjadřuje jinak a používá jiný způsob argumentace. Zdroj textu nebudeme
uvádět a jeho věrohodnost nehodlám komentovat, ale s ohledem na obsah považuji
dokument za věrohodný. Text následuje, zvýraznění a následný rozbor provedl
D-FENS.
(začátek citátu)
Lokality vybrané pro instalaci radarů
Měření rychlosti v úseku
Jedná se o systém který zaznamenává registrační značku vozidla při
vjezdu a výjezdu z měřeného úseku a z doby průjezdu vyhodnocuje průměrnou
rychlost. Měřící systém lze napojit i na jiné databáze a může tak např.
oznamovat průjezd hledaného vozidla, jeho součástí jsou kamery, které je
možno využívat pro dohled nad dopravní situací a systém dokáže získávat
dopravně inženýrská data. V současné době je systém umístěn na smíchovské
části městského okruhu.
Při výběru úseků byl kladen důraz zejména na důležité komunikace s dlouhými
úseky mezi křižovatkami, nehodovost absolutní i relativní (ve vztahu k
intenzitě dopravy) a její následky.
Navrhovaná místa jsou vesměs kapacitní, vícepruhové komunikace s
častým výskytem porušování nejvyšší povolené rychlosti. Nehoda v takovém
místě často vede k výraznému omezení dopravy na území celého města a někdy
až k dopravnímu kolapsu. Nehody zapříčiněné vysokou rychlostí mají často
závažné následky v podobě úmrtí. Cílem opatření je zabránit nehodám na
tranzitních a výpadových komunikacích hl.m.Prahy.
Vybrané lokality pro instalaci radarů pro měření rychlosti v úseku:
1. Ul. 5. května v úseku Jižní spojka – Vyskočilova, Praha 4:
v tomto úseku se komunikace extravilánového charakteru mění v městskou
komunikaci. V daném směru denně projede 40.000 aut. Řidiči jen neochotně
zpomalují na předepsanou rychlost a současně manévrují před nadcházejícími
výjezdy a nájezdy. Proto je nutné řidiče zpomalit. Podle měření
MPP zde 46% řidičů poruší nejvyšší povolenou rychlost o 10 km/h a více,
přičemž nejvyšší zaznamenaná rychlost překračovala 130 km/h. V letech 2003
– 2005 se zde stalo celkem 322 nehod s následky 11 smrtelných, 2 těžkých
a 33 lehkých zranění.
2. Jižní spojka v úseku Barrandovský most – Sulická, Praha 4:
Jedná se o rovný a k rychlé jízdě svádějící úsek. Řidiči zde jedou
rychle po zdržení na Barrandovském mostě. Nejvyšší povolenou rychlost zde
porušilo 36 % řidičů, přičemž radar zaznamenal rychlost až 127 km/h. Současně
se jedná o jednu z nejzatíženějších komunikací v Praze. V daném směru denně
projede 51.600 aut. Řidiči zde přitom manévrují v souvislosti s napojením
intenzivní dopravy z Modřanské. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem
763 nehod.
3. Jižní spojka v úseku 5. května – Chodovská, Praha 4: Nebezpečný
úsek zejména z důvodu směrového vedení. Komunikace vede současně z kopce.
Překročení nejvyšší povolené rychlosti vede v zatáčkách ke ztrátě kontroly
nad vozidlem. Intenzita dopravy je 49.950 v tomto směru, z čehož 25% porušilo
povolenou rychlost. Nejvyšší zaznamenaná rychlost byla 118 km/h. V letech
2003 – 2005 se zde stalo celkem 470 nehod.
4. Jižní spojka v úseku Průmyslová – lanový most, Praha 10: v
tomto úseku se spojuje a zařazuje tranzitní doprava ze severu a východu.
Současně je zde komunikace zúžena na 2 jízdní pruhy v každém směru s ostrými
oblouky. Denně zde v tomto směru projede 38.400 aut. Nejvyšší povolená
rychlost je 60 km/h, zatímco v sousedících úsecích je to 80 km/h. 26 %
řidičů zde překročilo nejvyšší povolenou rychlost o 10 km/h a více, přičemž
nejvyšší zaznamená rychlost byla přes 100 km/h. V letech 2003 – 2005 se
zde stalo celkem 578 nehod.
5. Podolské nábřeží v úseku Jeremenkova – Podolská, Praha 4:
jedná se o širokou, rovnou a přehlednou 4 pruhovou komunikaci s
tramvajovým tělesem uprostřed svádějící k rychlé jízdě, kterou v tomto
směru denně využije více jak 11.000 aut. Současně je přes ni velký pohyb
chodců, k tramvajovým zastávkám z rekreační zóny podél řeky a plaveckého
stadionu v Podolí. Tím vzniká mnoho konfliktních situací. Nejvyšší povolenou
rychlost ve výši 50 km/h zde porušilo celkem 24% řidičů. Rekordní zaznamenaná
rychlost byla přes 100 km/h. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 79
nehod.
6. Strakonická v úseku Na Baních – Ke Krňovu, Praha 5: Jedná
se o vjezd do Prahy, řidiči si zde neuvědomují snížení nejvyšší povolené
rychlosti a ohrožují tak chodce na přechodu, ačkoliv ten je již zvýrazněn
pomocí zvláštních opatření (přisvětlení + dodatečné dopravní značení).
Denně tudy vjede do Prahy více jak 11.000 aut. V letech 2003 – 2005 se
zde stalo celkem 148 nehod. Na části tohoto úseku je povoleno jet rychlostí
80 km/h, ale přesto zde rychlost porušilo téměř 3 % řidičů, přičemž nejvyšší
zaznamená rychlost byla 112 km/h .
7. Evropská od Drnovské směrem do centra, Praha 6: jedná se o
vjezd do Prahy, který denně využívá více jak 15.000 aut. Řidiče je třeba
upozornit na intravilánový charakter komunikace. Rychlost zde porušuje
přes 6 % řidičů. Závažnější je ale skutečnost, že někteří řidiči zde jedou
více jak 130 km/h. Přitom zde dochází zde k velkému pohybu chodců zejména
v místech autobusových zastávek a proto je nutné řidiče zpomalit.
8. Bělohorská v úseku čerpací stanice Benzina – Falcká, Praha 6:
Až k začátku úseku má Bělohorská charakter mimoměstské komunikace,
kterou využívá více jak 14.000 aut v každém směru. 9% z nich porušuje nejvyšší
povolenou rychlost, často až o 40 km/h. Úsek je ale již uprostřed zástavby
s velkým pohybem chodců. Přímo u křižovatky Bělohorská / Falcká je umístěna
budova základní školy kterou navštěvuje 110 žáků a také je přestupní bod
mezi autobusovou a tramvajovou dopravou. Přitom zde není mimoúrovňový přechod
komunikace. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 157 nehod s následky
2 úmrtí, 3 těžkých a 20 lehkých nehod.
9. Ústecká v úseku Spořická – K Ládví, Praha 8: Ústecká je výpadová
komunikace na sever, který denně vjíždí do města více jak 7.300 aut. Jedná
se o první úsek v intravilánu. Více jak 10% řidičů zde překračuje nejvyšší
povolenou rychlost. Nejvyšší zaznamenaná rychlost byla 96 km/h. Ústecká
rozděluje MČ Praha - Dolní Chabry na 2 části bez možnosti mimoúrovňového
překonání. Vede přes ni 6 přechodů pro chodce, kde dochází k častým konfliktním
situacím. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 76 nehod s následky
1 úmrtí, 1 těžkého a 9 lehkých zranění.
10. Poděbradská v úseku Kolbenova – Kbelská, Praha 9: Rovná komunikace
svádí k rychlé jízdě a častým konfliktním situacím s chodci na přechodech.
Denně v tomto směru projede 13.507 aut. Nejvyšší povolenou rychlost porušilo
přes 10 řidičů. V blízkosti je přitom umístěna specielní základní škola,
kterou navštěvuje celkem 167 žáků. V letech 2003 až 2005 zde došlo k 339
nehodám s následky 3 smrtelných, 6 těžkých a 62 lehkých zranění.
Finanční náklady byly vyčísleny na 25 mil. Kč včetně DPH.
Měření rychlosti bodově
Měření probíhá pomocí radaru instalovaného na viditelném stanovišti.
Umisťují se do míst s velkým potenciálem konfliktů mezi chodci a řidiči,
v okolí škol a zdravotnických zařízení. zaznamená fotografii auta porušujícího
stanovenou rychlost (D-F: Pozornější postřehli - auto nemůže porušit
žádný předpis, protože auto není právní subjekt, tato věta vypovídá o značné
zabedněnosti autora) včetně registrační značky. Ke zřízení stanoviště
radarů je třeba stavebního povolení (napojení na energetickou a komunikační
síť). Cena jednoho stanoviště je cca 1 mil. Kč bez DPH.
V navržených místech je vysoké riziko nehody se závažnými následky způsobené
častým porušováním nejvyšší povolené rychlosti ze strany řidičů.
Vybrané lokality pro instalaci radarů pro bodové měření rychlosti:
l. Slezská ul. v úseku Chodská – Šumavská, Praha 2: Slezská ul.
je jednosměrná, dvoupruhová široká komunikace a vede mírně z kopce.
To svádí k porušování nejvyšší povolené rychlosti, která je zde omezena
na 30 km/h. Tuto hodnotu porušilo více jak 43% řidičů. Nejvyšší naměřená
hodnota byla více jak 60km/h, tedy více jak dvojnásobek nejvyšší povolené
rychlosti. Denně zde projede více jak 5.500 aut. Na křižovatce Slezská
– Šumavská je umístěn blok školních zařízení, který sdružuje základní školu
se 112 žáky , zvláštní a praktickou školu se 160 žáky, mateřskou školu
s 90 dětmi a klubovny Domu dětí a mládeže Praha 2. V tomto úseku také komunikaci
překonávají obyvatelé činžovní zástavby při cestě na metra a tramvají Jiřího
z Poděbrad a do Sadů Svatopluka Čecha. Mezi roky 2003 – 2005 se zde stalo
11 dopravních nehod. Zatím zde došlo naštěstí „jen“ ke 4 lehkým zraněním,
ale je zde vysoké riziko smrtelné nehody.
2. Korunní ul. v úseku Chodská – Kladská, Praha 2: jednopruhová
komunikace svádí svým charakterem k rychlé jízdě. Využívá ji 9.150 aut
denně. 12% řidičů zde porušilo nejvyšší povolenou rychlost. Křižovatka
Korunní - Kladská je přirozená cesta pro pěší ze stanice metra a
tramvají Jiřího z Poděbrad do obytné oblasti. V blízkosti je i hojně využívané
dětské hřiště a park. Nedaleko stojí Základní škola Kladská, kterou navštěvuje
355 dětí. Jen v letech 2003 – 2005 se zde stalo 74 dopravních nehod, při
nichž 2 lidé utrpěli těžká a 14 lidí lehká zranění.
3. Vinohradská ul. v úseku Votická – U vinohradské nemocnice, Praha
3: V tomto směru projede 11.791 aut denně. V místě je přestupní bod
mezi metrem a tramvajovou dopravou - zast. MHD Želivského, což vytváří
velký pohyb chodců přes komunikaci a časté konfliktní situace mezi chodci
a řidiči. V blízkosti je vstup do Vinohradské nemocnice a střední a vyšší
odborná škola s celkem 200 žáky. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem
151 nehod při nichž jeden člověk zahynul, 1 utrpěl těžké a 17 lehké zranění.
Tuto bilanci je třeba zmírnit.
4. Koněvova ul. v úseku Na hlídce – Na vápence, Praha 3: V místě
je gymnázium a základní škola které navštěvuje celkem 830 žáků a mateřská
škola se 100 dětmi. Dále je v blízkosti vstup do sportovního a rekreačního
areálu Pražačka. Tramvajová zastávka je umístěna uprostřed komunikace,
což způsobuje velký pohyb chodců přes komunikaci s vysokou intenzitou dopravy
(10.200 aut). V letech 2003 – 2005 se zde stalo 82 nehod s 2 těžkými a
13 lehkými zraněními. Vzhledem k velkému pohybu osob je zde třeba zajistit
dodržování nejvyšší povolené rychlosti.
5. Vídeňská ul. v úseku K Zeleným domkům – Dobronická, Praha 4:
Vídeňská je důležitá komunikace spojující Prahu s rychle se rozvíjejícími
obcemi na jižním okraji Prahy, kterou využívá více jak 7.300 aut denně,
ze kterých více jak 11% nedodržuje nejvyšší povolenou rychlost. Nejvyšší
rychlost byla naměřena přes 90 km/h. V místě měření je autobusová zastávka
a hojně využívaný přechod pro chodce. V letech 2003 – 2005 zde došlo k
celkem 95 nehodám, při kterých zemřel jeden člověk a 1 utrpěl těžké a 14
lehká zranění. Přechod nelze přesunut a proto je třeba zajistit
dodržování dopravních předpisů, aby zde nedocházelo k dalším zraněním.
6. Plzeňská ul. u zastávky MHD Motol, Praha 5: komunikace se
2 jízdními pruhy v každém směru rozdělená tramvajovým tělesem, každý den
ji využije jak 27.300 aut. Více jak 13 % řidičů zde porušilo nejvyšší povolenou
rychlost (50 km/h). Přes komunikaci přitom vedou úrovňové přechody k ostrůvkům
tramvajových zastávek. Vysoká rychlost aut ohrožuje chodce jak na přístupu
k tramvajovým zastávkám, tak i na ostrůvcích samotných. V letech 2003 –
2005 se zde stalo 96 dopravních nehod s následky 1 úmrtí, 4 těžkých a 29
lehkých zranění. Vzhledem k počtu cestujících MHD jsou, při porušování
nejvyšší povolené rychlosti řidiči, pravděpodobné další nehody se zraněním.
7. Kamýcká ul. v úseku Výhledské náměstí – Dvorská, Praha 6:
řidiči zde často nesnižují rychlost z předchozího mimoměstského úseku.
U Výhledského náměstí je frekventovaný přechod k zastávce MHD soužící celé
oblasti Výhled. V tomto směru projede každý den 5128 aut, z nichž 8 % nedodržuje
nejvyšší povolenou rychlost. V letech 2003 – 2005 se zde stalo 26 dopravních
nehod s 2 těžkými a 7 lehkými zraněními. Obytná zástavba a počet cestujících
MHD zde roste, proto očekáváme další dopraní nehody, kterým je třeba předejít.
8. Podbabská ul. u ul. Pod Paťankou, Praha 6: Komunikace na Roztoky
u Prahy se dvěma jízdními pruhy v každém směru. Denně ji využije více jak
20.000 aut, přičemž více jak 11 % řidičů zde nedodržuje nejvyšší povolenou
rychlost. V tomto místě je zastávka MHD a přechod pro chodce. Podbabská
má charakter extravilánové komunikace a řidiči zde často porušují nejvyšší
povolenou rychlost, čímž ohrožují (D-F: opět ukázka nízkého právního
povědomí - samotným porušením rychlostního omezení není nikdo ohrožen)
chodce na přechodu. Jen v letech 2003 – 2005 se zde stalo 90 nehod s 4
těžkými a 18 lehkými zraněními. V letošním roce zde již došlo k nehodě
se smrtelnými následky, která byla zapříčiněna vysokou rychlostí. Bez snížení
rychlosti aut zde můžeme očekávat i tragické následky.
9. Ul. Mírového hnutí v úseku K Horkám – Květnového vítězství, Praha
11: Ulice odděluje sídliště Jižní město od rodinných domků a rekreační
plochy Hostivařské přehrady s přilehlým lesoparkem, přičemž intenzita dopravy
je více jak 4.650 aut denně. V blízkosti je přitom detašované pracoviště
mateřské školy Markušova s 56 dětmi a střední škola s 870 žáky.Je zde velký
pohyb chodců a tím i vysoké riziko nehody.. V letech 2003 – 2005 zde došlo
k 32 nehodám s 8 lehkými zraněními. Obyvatelé v této oblasti jsou rychlou
jízdou ohroženi.
10. Starokolínská ul. v blízkosti Staroklánovické ul., Praha 21:
Komunikace spojující Prahu s obcemi za jejím východním okrajem s narůstajícím
objemem dopravy. Řidiči zde jezdí rychle. V místě je základní škola, kterou
navštěvuje celkem 690 žáků. Starokolínská ul. také rozděluje MČ Praha 21
- Újezd nad Lesy a tím nutí obyvatele ji často překonávat jak za službami
občanské vybavenosti, tak na zastávky MHD. V těchto místech jezdí více
jak 19.500 aut denně. V letech 2003 – 2005 se zde stalo 196 dopravních
nehod s 2 těžkými a 36 lehkými zraněními a je pouze otázkou času, kdy zde
dojde ke smrtelné nehodě.
Předpokládaná cena instalace stanovišť radarů na těchto místech je celkem
12 mil. Kč s DPH.
(konec citátu)
Myslím, že zpráva obsahuje celou řadu zajímavých údajů. Sice místy vypadá,
jako by se jednalo o statistiku ministerstva školství, ale obsahuje čísla,
se kterými můžeme pracovat a ukázat si, zda je teorie o vlivu rychlosti
jízdy na počet nehod správná.
Podotýkám, že to, co bude následovat, je hra s čísly naprosto stejné
kvality jako hra s čísly ve v.u. zprávě, operace s čísly typu "průměrná
teploha v nemocnici", ale protože již původní zpráva pracuje s takovými
metodami, nepovažuji to za nesolidní, považuji to za pokračování stejnými
prostředky až k logickým závěrům. Nejprve shrneme všechna data o bezpečnosti,
přestupcích a rychlosti do tabulky.
Pořadí |
Kde
|
Aut
/den
|
% přestupků
|
Rychlostní
limit
|
Počet nehod
2003-2005
|
|
Měření v úseku
|
|
|
|
|
1
|
Jižní spojka - Vyskočilova |
40.000
|
46%
|
neudán
|
322
|
2
|
Jižní spojka - za Barrand.
mostem |
51.600
|
36%
|
neudán
|
763
|
3
|
Jižní spojka, Pha 4 |
49.950
|
25%
|
neudán
|
470
|
4
|
Jižní spojka - křiž. s Průmyslovou |
38.400
|
26%
|
60
|
578
|
5
|
Podolské nábřeží |
11.000
|
24%
|
50
|
79
|
6
|
Strakonická Pha 5 |
11.000
|
3%
|
80
|
148
|
7
|
Evropská |
15.000
|
6%
|
neudán
|
neudán
|
8
|
Bělohorská |
14 000
|
9%
|
neudán
|
157
|
9
|
Ústecká |
7.300
|
10%
|
neudán
|
76
|
10
|
Poděbradská |
13.507
|
10%
|
neudán
|
339
|
|
Měření bodové
|
|
|
|
|
1
|
Slezská |
5.500
|
43%
|
30
|
11
|
2
|
Korunní |
9.150
|
12%
|
neudán
|
74
|
3
|
Vinohradská u nemocnice |
11.791
|
neudáno
|
neudán
|
151
|
4
|
Koněvova |
10.200
|
neudáno
|
neudán
|
82
|
5
|
Vídeňská |
7.300
|
11%
|
neudán
|
95
|
6
|
Plzeňská |
27.300
|
13%
|
50
|
96
|
7
|
Kamýcká |
5.128
|
8%
|
neudán
|
26
|
8
|
Podbabská |
2.000
|
11%
|
neudán
|
90
|
9
|
Mírového hnutí |
4.650
|
neudáno
|
neudán
|
32
|
10
|
Starokolínská |
1.950
|
neudáno
|
neudán
|
36
|
Nyní můžeme vyhodnotit několik poměrných ukazatelů.
DNN: Průměrný počet dnů od nehody do nehody vznikl jako (počet nehod
/ počet dnů), to vše na mínus prvou. Východiskem byl počet nehod za den,
což je počet nehod za období 2003-2005 dělený (3x365).
PřDEN: Průměrný počet přestupků je (počet vozidel za den) x (% neukázněných
řidičů)
PN: Pravděpodobnost nehody je (počet nehod) / (počet průjezdů vozidel).
Pokud chceme pravděpodobnost vyjádřit v populárním tvaru 1:n, pak to celé
na mínus první.
PNPř: Pravděpodobnost nehody při jízdě rychlostí vyšší než povolenou
analogicky, ovšem určené z počtu přestupků.
|
|
Nehod za den |
DNN |
PřDen |
PNPř |
PN |
1
|
Jižní spojka - Vyskočilova |
0,294
|
3,400
|
18.400
|
1:62.571
|
1:136.025
|
2
|
Jižní spojka - za Barrand.
mostem |
0,696
|
1,435
|
18.576
|
1:26.659
|
1:74.052
|
3
|
Jižní spojka, Pha 4 |
0,429
|
2,329
|
12.488
|
1:29.093
|
1:116.373
|
4
|
Jižní spojka - křiž. s Průmyslovo |
0,527
|
1,894
|
9.984
|
1:18.914
|
1:72.747
|
5
|
Podolské nábřeží |
0,072
|
13,860
|
2.640
|
1:36.592
|
1:152.468
|
6
|
Strakonická Pha 5 |
0,135
|
7,398
|
330
|
1:2.442
|
1:81.385
|
7
|
Evropská |
N/A
|
N/A
|
900
|
N/A
|
N/A
|
8
|
Bělohorská |
0,143
|
6,974
|
1.260
|
1:8.788
|
1:97.643
|
9
|
Ústecká |
0,069
|
14,407
|
730
|
1:10.518
|
1:105.178
|
10
|
Poděbradská |
0,309
|
3,230
|
1.351
|
1:4.363
|
1:43.629
|
|
|
|
|
|
|
|
1
|
Slezská |
0,010
|
99,545
|
2.365
|
1:235.425
|
1:547.500
|
2
|
Korunní |
0,067
|
14,797
|
1.098
|
1:16.247
|
1:135.395
|
3
|
Vinohradská u nemocnice |
0,137
|
7,251
|
N/A
|
N/A
|
1:85.504
|
4
|
Koněvova |
0,074
|
13,353
|
N/A
|
N/A
|
1:135.207
|
5
|
Vídeňská |
0,086
|
11,526
|
803
|
9.256
|
1:84.142
|
6
|
Plzeňská |
0,087
|
11,406
|
3.549
|
40.481
|
1:311.391
|
7
|
Kamýcká |
0,023
|
42,115
|
410
|
17.277
|
1:215.969
|
8
|
Podbabská |
0,082
|
12,166
|
220
|
2.677
|
1:24.333
|
9
|
Mírového hnutí |
0,029
|
32,218
|
N/A
|
N/A
|
1:159.117
|
10
|
Starokolínská |
0,032
|
30,416
|
N/A
|
N/A
|
1:59.113
|
Tedy například na Jižní spojce poblíž ulice Vyskočilovy je evidována
nehoda každých 3,4 dne. Každé 136.025-té auto v tomto úseku havaruje (bez
ohledu na to, jakou jede rychlostí, zda povolenou či vyšší). Nebereme v
úvahu, že může havarovat o jiné auto a to zase narazit do jiného auta,
jak se zde často děje. Za 1.095 dnů (tři roky) tudy projede 43.800.000
aut a s výše uvedenou pravděpodobností dojde k zniňovaným 322 nehodám.
Teorie zastánců snižování rychlosti říká: Kdo jede rychle, nabourá.
Počet nabouraných a počet hříšníků je tak 1:1. Samozřejmě to nelze brát
až tak doslova. Doktrína tedy říká, že jízda rychlostí vyšší než povolenou
má za následek vyšší pravděpodobnost nehody. Logicky by pak platilo, že
místa, kde je rychlostní limit překračován nejčastěji, bude nejvyšší pravděpododnost
nehody.
Je to tak? Podívejme se.
Na všech čtyřech úsecích Jižní spojky je masivně překračována maximální
povolená rychlost (což víme asi z vlastní zkušenosti všichni, kdo jsme
tam jeli). Riziko nehody přitom není v žádném z úseků příliš velké. Statisticky
nejpravděpodobněji se rozstřelíte ve Štěrboholích na křižovatce s Průmyslovou
s pravděpodobností 1:72 000, kde se kolem vás nachází 26% jedinců jedoucích
rychleji, než se smí.
Přibližně stejnému (1:81.000) riziku nehody se vystavujete na ulici
Strakonické, kde ovšem rychlostní limit překračuje pouze 3% řidičů, tedy
9x méně. Zhruba o polovinu vyšší riziko je na Poděbradské, kde rychlostní
limit překračuje 10% řidičů. Kdyby teorie platila, pak by na dvojnásobné
riziko musela být dvojnásobná koncentrace silničních asociálů, tady je
ale ani ne poloviční. Dají se najít i extrémy. Na ulici Slezské riskujete
nepatrných 1:500.000 (tzn. pětkrát menší riziko než na Jižní spojce), přičemž
ale 43% řidičů překračuje rychlostní limit 30km/h. A tak dále.
Můžeme se na to podívat i z jiného úhlu. Pokud by platilo, že překročení
maximální dovolené rychlosti zvyšuje pravděpodobnost nehody, pak by místa
s vysokým % přestupků měla mít vždy tomu úměrnou nehodovost, číslo PNPř
by tedy bylo konstantní. Ovšem není, i zde zjišťujeme řádové rozdíly.
Závěr: Mezi nedodržováním maximální dovolené rychlosti a pravděpodobností
nehody se na základě uvedených dat nedá najít souvislost.
Uvedený závěr ukazuje na to, že předložené zdůvodnění instalace section
control v místech 1-10 není věrohodné. V místech, kde se chystá instalace
bodového měření, je numericky vzato situace podobná, ale váhu argumentů
o blízkosti škol a obchodů si jako vidlák z Budějovic netroufám posuzovat.
Z poskytnutých údajů si uděláme také představu o tom, že dodržovat rychlostní
limit není až takový problém, je-li stanoven rozumně. A tak limit 30 km/h
nedodrželo 45% řidičů, ale limit 80 km/h 3% řidičů. Myslím si, že právě
ty 3% představují přirozenou koncentraci patologických zmrdikreténů, kteří
jezdí bez ohledu na jakýkoli limit. Vypadá to, že "veřejnost" vykazuje
přirozenou imunitu vůči dopravně technickému opatření první volby ("tak
tam prdnem třicítku").
Počítejme dál.
Při uváděném % neposlušných řidičů dojdeme k tomu, že se v předmětných
dvaceti místech odehraje denně 75.103 přestupků. Po instalaci radarů jejich
počet samozřejmě klesne. Budeme optimističtí a budeme předpokládat, že
účinnost opatření bude celých 85%, tzn. po instalaci radaru se 17 neukázněných
řidičů z 20 ukázní. Efekt bude mít i tzv. bodový systém, díky kterému nevychovatelné
exempláře, co nemají známé na magistrátu nebo neumí předložit pět v českejch
na stůl, vypadnou z oběhu. Denně bude radary zaznamenáno 11.265 přestupků.
Ročně to dělá neuvěřitelných 4.111.725 případů. Při pokutě průměrný výše
1.000 CZK (jak vidíte, pořád se držím při zemi) hovoříme o 4.1 miliardy
CZK.
Předpokládejme dále, že vymahatelnost pokut bude 50%. Druhá polovina
odpadne díky korupci, klientelismu, formálním a důkazním chybám na straně
správního orgánu apod. Příjem magistrátu z pokut bude fantastických 2.05
miliardy korun.
Každý špás něco stojí. Denně bude třeba administrativně zpracovat 11.265
přestupků (za předpokladu toho, že radary jsou celý den aktivní. V reálu
se samozřejmě budou příležitostně zapínat, ale to jsme zase v zemi, kde
policie rozhoduje, které přestupky se budou stíhat a které ne). Pokud opracování
jednoho přestupku trvá 12 minut, potřebujeme 2.253 úředníkohodin. Při osmihodinové
pracovní době hovoříme o 281 úředníkovi za předpokladu 100% využití pracovní
doby bez pauzy na kávu a kvokání s kolegyněmi, také tedy o zhruba 281 voliče
sociální demokracie či jiných stran prosazujících přísnou regulaci namísto
vlastní zodpovědnosti více. Při průměrných personálních nákladech 600.000
CZK na jednoho úředníka bude jen na personálních nákladech vynaloženo z
našich daní zhruba 169 milónů ročně. Náklady na vybavení, budovy a energie
nejsou zahrnuty. Buzerware (radary, komunikační moduly apod) budou stát
dalších 12 milionů+.
Jediným produktem takto vynaložených peněz bude zisk městské administrativy
dosažený k kapes občanů. Primární profit v úbytku dopravních nehod je,
jak zmíněno výše, pouze touto cestou nedosažitelný.
Na uvedených 20 úsecích se stane za rok podle předložených údajů 1.208
nehod různého stupně závažnosti. Pokud by (čistě hypoteticky, protože jak
jsme si ukázali, nefunguje to) navrhovaná represívní opatření zabránila
všem 1.208 nehodám, pak by to daňového poplatníka stálo přibližně 150.000
Kč na jednu nehodu.
Za uvedených 181 miliónů korun ročně by jistě bylo možno učinit dopravně-technická
opatření, která by riziko nehod snížila podstatně účinněji než zmíněný
sledovací systém. Aktuální orientace úředníků je, jak vidíme jiná.
Z uvedeného dokumentu spíše plyne snaha instalovat "section control"
do míst, kde se jezdí rychle. Pro "odborníka", který zprávu zpracovával,
byla primárním hlediskem výnosnost a zpráva v první desítce bodů v podstatě
konstatuje místa, kde se instalace měřícího zařízení "vyplatí". Pan
"odborník" se nikde neptá, zda jsou samy rychlostní limity k situaci v
místě relevantní a chápe je jako dogma. V druhé desítce argumentuje blízkostí
škol apod. Místy ze zprávy plyne až sadistické poučování typu "řidiče je
třeba zpomalit" a "řidiči je třeba upozornit charakter komunikace" spadající
do repertoáru pana Faista z knihy Bylo nás pět.
Uvádím tyto údaje nikoli s cílem obhajoby prasáckých řidičů, ale jako
sondu do myšlení úředníků, které jsou v podstatě našimi zaměstnanci. Celý
dokument se sice snaží budit dojem, že se opírá o statistické údaje a používá
odbornou terminologii, ve své podstatě ale skrývá velmi povrchní pohled
na problém dopravní bezpečnosti. Dalo se to nazvat "realita očima zabedněnce".
Nesetkal jsem se už dlouho s tím, že by někdo shromáždil tolik údajů k
podpoře své argumentace a současně jimi ihned svou argumentaci popřel.
07.06.2006 D-FENS