Vážení čtenáři, nedávno jsme se zde věnovali události,
kdy se strážníci MP Praha vytahovali na řidiče skútru, zkoušeli na něj
různé triky a celkově se významně odchýlili od zákonného rámce, ve kterém
se mají pohybovat a do kterého je řidič musel neustále vracet. Díky vstřícnosti
hlavního aktéra celé události zde máme popis celé události jeho vlastní
rukou. (D-F)
Toho večera jsem byl do cca 21:00 hodin na schůzi majitelů garáží. Když
jsem vycházel z "kulturního domu", kde se schůze odehrávala, začalo poprchávat.
Protože jsem se ještě toho večera potřeboval přepravit z Prahy, zašel jsem
se převléknout do motorkářského a doufal, že déšť přestane. Naštěstí se
moje přání vyplnilo a pršet přestalo, jen silnice byly mokré.
Vyrazil jsem z garáže v centru sídliště Řepy a pokračoval směrem "k
Hornbachu". Dost dlouhou chvíli jsem čekal na křižovatce s ulicí Slánskou
na semaforech. Večer semafory žijí dost zvláštním životem - pokud na indukčních
smyčkách ve vedlejších ulicích nedetekují auto, zůstává signál volno pro
hlavní ulici - Slánskou. Já měl tu smůlu, že jsem na semaforech stál jako
první, ze zkušenosti vím, že skútr indukční smyčky "nevidí". Za mnou se
s odstupem vytvořila kolona několika vozidel. Posunky ruky jsem ukazoval
řidiči auta za mnou, aby si popojel těsně za mě, aby ho smyčka zaregistrovala.
Stalo se a po chvíli opravdu naskočil signál volno.
Opatrně jsem vyjel - skútr má pneu z dost tvrdé směsi, teplota vzduchu
byla kolem deseti stupňů Celsia a bílé pruhy přechodu pro chodce, které
jsem musel při odbočování do leva přejet v mokru dost kloužou. Odbočil
jsem tedy na ulici Slánskou a rychlostí cca 40 - 50 km jsem jel směrem
na Karlovarskou.
Nebylo třeba spěchat, věděl jsem, že na následujícím semaforu bude stejně
červená... Po ujetí cca 100m jsem za sebou v obou zpětných zrcátcích viděl,
že těsně za mnou jede auto, které bliká modrými majáky. Nepřikádal jsem
tomu žádný význam, neviděl jsem žádná světelný signál k zastavení. Kdo
někdy jel na motorce, dá mi za pravdu, že výhled přímo "za řidiče" je omezený.
Kdyz po chvíli začalo auto houkat, mírně jsem vybočil k pravému kraji
vozovky a v pravém zrcátku uviděl, že vozidlu za mnou na střeše svítí nápis
stop. Přiznám se, že první, co mě v tu chvíli napadlo bylo, že jsem zapomněl
rozsvítit světla na skútru - stroj nemá na přístrojové desce žádnou indikaci
rozsvícených potkávacích světel na rozdíl od mého starého skůtru, ktery
svítil "defaultně"- nový stroj má možnost potkávací světla vypnout - a
protože je lepší startovat bez rozsvícených světel,startuji "potmě" ...
Podle odrazu kuželu světla na vozovce jsem si ověřil, že svítím a byl
jsem si stoprocentně jistý, že jsem během jízdy neporušil žádný závazný
platný právní předpis. Zajel jsem k pravému kraji vozovky a vypnul motor.
Ze skůtru jsem ale neslézal. V tu chvíli jsem ještě ani nevěděl, jestli
mě staví PČR nebo MP Praha. Napadlo mě, že ať je to kdokoli, nebudu se
s nimi bavit. K tomu, abych se s nimi bavil mě nic nenutí. Následující
minuty mě ale ukázaly něco jiného....
Hned po zastavení motoru jsem vytáhl z kapsy telefon a zapnul nahrávání
- chvíli to trvá, takže mezitím ke mě došel strážník MP Praha. Následující
děj lze konfrontovat s videem, které je přístupné na internetu. Strážník
mě požádal o předložení dokladů - protože jsem si potřeboval někam odložit
rukavice, sesedl jsem ze skútru, rukavice položil na sedadlo skútru a na
sedadlo též položil OP, ŘP, malý TP v plastovém pouzdře ve kterém mám uloženou
i "zelenou kartu".
Zákon 361/2000 § 6 o provozu na pozemních komunikacích říká:
(8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe a) řidičský
průkaz, b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu,
c) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla podle zvláštního právního předpisu), d) doklad o zdravotní způsobilosti,
pokud jde o řidiče podle § 87 odst. 3.
(12) Na výzvu policisty je řidič motorového vozidla povinen předložit
doklady podle odstavce 8 policistovi ke kontrole. Na výzvu strážníka obecní
policie ve stejnokroji nebo celníka 9d) ve stejnokroji je řidič motorového
vozidla povinen předložit strážníkovi ve stejnokroji nebo celníkovi 9d)
ve stejnokroji ke kontrole doklady podle odstavce 8 písm. a) a b).
Strážník mi všechny výše uvedené doklady vč. zelené karty sebral. Kromě
toho, že se podíval na jméno s doklady nic nedělal. V tu dobu jsem pořád
ještě mlčel a nepromluvil jediného slova. Nebyl důvod se se strážníkem
bavit. Dále se mě strážník ptal, zda jsem před jízdou pil. V tu chvíli
jsem pochopil, že bude třeba promluvit a z důvodu právní jistoty jsem se
jej tázal, zda provádí úkon, zákrok nebo požaduje vysvětlení....
Co následovalo je zaznamenáno na videu, nemá cenu se o tom rozepisovat.
Co ale podle mě stojí za zmínku je pocit, který si pamatuji dodnes - pocit
právního vakua. Máte proti sobě dva ozbrojené strážníky, kterým zákonodárce
dal statut úřední osoby. O pravdivosti jejich historky o tom, že mě zastavili
na základě oznámení hospodského by se dalo s úspěchem pochybovat. Mladší
strážník - ten, který mi sebral všechny doklady zjevně vůbec nevěděl, co
po něm chci. Starší strážník s knírkem se z místa vzdálil a příliš do "děje"
nezasahoval. Bez dokladů sice mohu z místa odejít, ale nechtělo se mi nechávat
skútr v noci na ulici. Takže velmi nepříjemná situace. Že jsem se neustále
dožadoval vrácení dokladů je opět vidět ze záznamu - poté, co se s nimi
mladší strážník zavřel do služebního vozidla MP Praha a položil je na přístrojovou
desku jsem po něm chtěl jejich vrácení - abych měl jistotu, že moji žádost
strážník slyší, otevřel jsem dveře vozidla - on s nimi bohužel něco psal.
Doklady mi nevydal. Nebylo možné na strážníky zavolat PČR, protoze mobil
neumí zároveň nahrávat a volat. Kdo ví, co by se ze strany aparátu dělo
ve chvíli, kdy by byl záznam přerušen...Navíc policisty si na pomoc přivolali
sami strážníci.
Po příjezdu PČR strážník moje doklady předal policistům, to, že jim
oznámil, že jsem se odmítl podrobit dechové zkoušce je zřetelně slyšet
ze záznamu. V tu chvíli se ve mě ještě zesílil pocit bezmoci - stál jsem
proti 4 ozbrojeným osobám, policisté byli navíc strážníky zkresleně a dovozuji
že i účelově informováni o skutečném stavu věcí. Říkal jsem si, že snad
mám dost místa na paměťové kartě, aby se tam celý záznam vešel. Ono to
tak nevypadá, ale jsem přesvědčen, že kdybych si vše od začátku nezaznamenával,
vše by se vyvíjelo úplně jinak a dovozuji,že v můj neprospěch.
Vím, že se opakuji, ale pocit, že jsem byl na cca 15 minut tím, že mi
byly odebrány všechny doklady zbaven práv je velmi nepříjemný. Navíc, kdo
míst, kde mě MP zastavila zná, ví, že je to dvouproudá ulice na jedné straně
obehnaná protihlukovou stěnou a na druhe straně je "nic" - takže žádní
svědkové, jen já proti 4. Přiznám se, že jsem potom celou noc nespal.
Policista začal komunikaci opět otázkou - zda jsem pil a ja věděl, že
jsem spadl z bláta do louže. Napadlo mě, co by se stalo, kdyby mi mobil
sebrali a tvrdili, že jsem žádný neměl...že se něco takového u nás nemůže
stát? A teď ještě tu o Červené Karkulce...
Poté policisté přinesli Drager, pochopil jsem, že strážníci žádný alkoholtester
nemají - proč mě tedy zastavovali a ptali se, zda jsem před jízdou pil?
Kdybych řekl, že nepil, tak mě na základě toho pustí...? Na to ať si každý
udělá svůj názor.
Když došlo na dýchání do alkoholtesteru, jediný dokument, který mi policisté
ČR ukázali, byl dost ušmudlaný papír A4, popsaný v pravé dolní části několika
řadami čísel/písmen. Nebyl z něj nic poznat. Na výraz tváře strážníků poté,
co jsem nadýchal 0.00 jen tak nezapomenu.
Chci ještě zdůraznit, že policistě se mnou nesepsali žádný dokument
o kontrole a ze záznamu vyplývá, že se k tomu ani nechystali. Nemělo proto
cenu řešit, jestli měření probíhalo za podmínek, za kterých je Drager schválen
jako stanovené měřidlo - tzn. že nebyla stanoveným měřidlem změřena teplota
a vlhkost vzduchu.
Navíc ani stážníci se mnou nesepsali v rozporu s § 11 zákona 553/1991
Sb. v platném znění
(10) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného
odkladu.... no třeba mě ještě pozvou, ale obávám se že to již nebude bez
zbytečného odkladu.
Takže kdybych nepořídil záznam, dovozuji, že by ani nebylo možné si
stěžovat na postup MP a PČR, protože by se zjistilo, že se nic takového
nestalo.
Záznam jsem ukázal v práci kolegům - nevěřili mi, že mě stavěla MP...
Protože v případě záznamu úřední osoby na veřejném prostranství není třeba
její souhlas s uveřejněním audiovizuálního díla, kolega záznam umístil
na internet.Nešlo o to se nějak zviditelnit, ale ukázat, co se taky může
v Praze stát. Neudělal jsem nic jiného, než to, že jsem použil úplný základ
toho, co musí znát každý občan této země. A jen jsem se snažil před aparátem
nehrbit a stát vzpřímeně. Proto si nemyslím, že jsem udělal něco zvláštního
- jen mi šlo o to, aby když už mě aparát omezil na právech, tak aby postupoval
podle závazných platných právních předpisů. Ze záznamu bohužel vyplývá,
že aparát předpisy, upravující jeho činnost, nezná.
Pro toho, kdo vydržel číst až sem mám jednu "perličku z natáčení" -
a to doslova. Po celou dobu komunikace se strážníky i policisty jsem měl
na hlavě přilbu a termomasku na obličej. V říjnu už bývá na motorce dost
zima. Z masky mi koukají pouze oči, na dýchání do Drageru jsem si ji musel
rukou trochu stáhnout, abych dostal náústek alkoholtesteru do pusy. Takže
strážnící ani policisté nevědí, s kým se vlastně bavili. A to vrhá na celou
událost další stín pochybnosti...
Setkal jsem se z názorem nebo spíš přáním, abych brzo zase natočil něco
podobného. Něco podobného se již ale nesmí opakovat!
21.10.2010 JaJ
P.S. začali si oni