Chtěl bych se tady s vámi podělit o zkušenosti se strážníky Městské
policie.
Bydlím (bohudík) na sídlišti (bohužel) na okraji Prahy. Dokud
městští strážníci neexistovali nebo měli jen omezené pravomoci, byl tu
relativní klid. Pak ale nastal zlom v souvislosti s přijetím nového zákona,
který dával strážníkům mnohem větší pravomoci a začaly problémy.
Asi jako na každém sídlišti, tak i u nás se potýkáme s poměrně úzkými
ulicemi a špatnými možnostmi parkování. Pokud někdo přijede domů po 20
hodině, najít parkovací místo je nadlidský úkol. Nezřídka se stává, že
jediné parkovací místo najdeme až o několik ulic dál, ve tmě a na zapadlém
místě a s jistotou, že do rána bude auto o svou základní výbavu lehčí.
K našemu domu se přijíždí klasickou úzkou sídlištní uličkou, poté následuje
levotočivá zatáčka a náš dům. Dříve byla praxe taková, že auta stojící
na vnitřním oblouku této zatáčky stála dvěma koly na obrubníku, aby tudy
mohly snadněji projíždět popelářské vozy. Poté ale místním strážníkům narostly
kromě platů i pravomoci a začalo se dít to, že každý, kdo stál byť jen
jediným kolem na obrubníku, tak dostal flastr. (Zde bych si dovolil mírně
odbočit, nevím proč se nemůže stát na obrubníku, když je to součást vozovky?).
Postupně tedy lidé od této praxe upustili a začali auta parkovat normálně.
Toto mělo neblahý vliv na můj, i když asi nejen můj, spánkový rytmus. Začalo
přibývat dní, kdy jsem se probouzel za zvuku houkačky popelářské vozu,
že nemůže projet. Jakmile kdokoli zkusil opět auto postavit na obrubník,
tak hned dostal za stírač další flastr. Toto trvalo určitou dobu, až jednoho
krásného dne jsme měli v naší ulici havárii na vodovodním potrubí. A hasičské
vozy nemohly v této zmiňované zatáčce projet. Lidé během pár minut se svými
překážejícími auty odjeli, havárie se zpacifikovala a byl klid.
Za pár dní přibyl na vnitřní oblouk této zatáčky žlutý pruh značící
zákaz stání. Takže už žádné stání, ani na silnici, ani na obrubníku. Čas
od času se stane, že někdo na tento zákaz přesto zaparkuje, protože prostě
nikde jinde žádné místo není. V 90% případů nemá na autě jen flastr, ale
i botičku. (Zajímalo by mne, jak by s touto botičkou měl odjet, v případě
další havárie..kdyby dostal jen klasický flastr, tak bych to ještě chápal).
Další věcí, kterou opravdu nechápu je, když vidím jak strážníci s pásmem
v ruce přeměřují, jestli vozidlo opravdu stojí 5 m od hranice křižovatky.
Když takových křižovatek je mezi našimi sídlištními uličkami pomalu více,
než samotných parkovacích míst. Jednou třeba můj kamarád dostal pokutu
za to,že stál 4,80 m od pomyslné hranice křižovatky.
Místo toho, aby naši neomylní strážníci stáli na přechodech u škol,
tak radši takto vydělávají na své dotace. Říká se, že k městské policii
jde automaticky každý, koho nevzali ke státní. Já bych řekl, že do řad
městské policie jde každý, kdo se přihlásí. Budu rád, když se i další podělí
se svými pozitivními i negativními zážitky s mněskou policijí…
16.10.2004 Natánek
Pozn. Autor mi zaslal článek 16.10.2004. Kvůli mému trestuhodnému
opomenutí jsem jej zapomněl nahrát na web, za což se autorovi omlouvám.
D-FENS