Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Budoucnost (ze dne 13.05.2012, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Hm, to mě těší, že víte, jaký populační přírůstek bude v roce 2917. Já bych na takové predikace neměl asi koule. Doporučuji Vám k přečtení "Meze růstu". Hádám, že je asi zhltáte ;-)
|
|
|
To je logicke. Linearne si protahni nejake dva body casti sinusoidy proudu, co mas v zasuvce a nebudes se stacit divit, jakych neskutecnych hodnot ti to za sekundu (a co teprv minutu, hodinu!) dosahne.
|
|
|
"Metodou pravítka" jsem zjistil, že za 6 let už budu mít čtyři děti a páté na cestě. Stejným způsobem jsem zjistil, že nedaleká vesnice, vysidlováním a vymíráním zcela zanikne do 20 let (data za poslední rok).
Tak právě tyto věci se však na 99% nesplní, bo lieneáry fungují málo kdy.
|
|
|
Anebo: "Koncem příštího měsíce budete mít kolem 50 manželů" :-)
https://xkcd.com/605/
|
|
|
A coz teprve prirozeny prirustek volicu CSSD :-)
|
|
|
|
|
Vzpomněl jsem si na reportáž někdy ze 30. let, kde autor naříkal, jak Československo má záporný přírůstek (= úbytek) obyvatelstva a že tímhle tempem bude mít na začátku 21. století pouhých 5 milionů obyvatel.
No, nevyšlo :-)
|
|
|
Lokální stagnace nebo úbytek nic nemění na skutečnosti růstu populace, nikdo ovšem není schopen stanovit nějakou mezní hranici.
Já jsem zase četl, že kdyby se číňani vydali ve čtyřstupu krokem do moře tak by jich stejně neubylo.
|
|
|
Kdyz odectes cikany, ukrajince a nouplisaky, tak zjistis, ze +- vyslo...
|
|
|
Hm... tak dlouhé a takový žvást. U "jste otroci peněz" jsem přestal číst. Osobně myslím, že to bude ještě mnohem jednodušší - západní státy se dostanou do takových sraček, že přestanou dotovat Afriku a ta pochcípe částečně hlady, částečně žízní a částečně na AIDS - a tím "velké přelidnění" skončí.
|
|
|
Ale tak on ma svym zpusobem pravdu, ze system je nastaven tak, ze bez penez to uz dneska nejde. Neni kam zdrhnout, kde by cloveka nikdo nevyhanel, kdyz si tam v lese postavi z vlastnorucne pokacenych kmenu srub a lovi jeleny. Kdyz pozemek neni vas, pak vas majitel (celkem logicky) muze vyhnat, ale kdy je vas, musite za nej platit dan z nemovitosti, coz znamena, ze proste musite vydelat nejake penize, i kdyz je jinak k zivotu nepotrebujete (a to neni jedina v nasich zemepisnych sirkach dan, kterou jste nucen platit, i kdyz sluzeb spolecnosti vyuzivat nechcete). Takze ano, nektere dane (a jen a pouze dane, protoze by i bylo mozne se uzivani penez vyhybat) cloveka nepochybne zotrocuji.
|
|
|
Tak bydlet se dá bez peněz úplně v pohodě a těch pár stovek na základní životní potřeby (obvykle to v těhle kruzích bývají cigára a pivo) si člověk dokáže vydělat, aniž by se nějak předřel.
|
|
|
|
No, ono na tom něco bude. Co potřebuješ k přežití? Střechu nad hlavou, teplo, něco k jídlu a pití a nástroj pro obranu. Jeskyně, nějaké teplé oblečení, spacák, možnost něco ulovit nebo utrhnout ze stromu, zdroj pitné vody (studna) a puška / kvalitní nůž. Nebyl by to rozhodně sladký život, ale přežít by se dalo.
|
|
|
To je v nasich zemepisnych podminkach realne mozne v lete, nikoli vsak v zime. Uz jenom pri trvalem pobytu na ledovem vzduchu by vetsina z nas zahy skoncila se zanety dychacich cest, zapaly plic apod.
|
|
|
to je jen přírodní výběr začínající se hlásit o svou porci masa ve chvíli, kdy "tlustí budou hubení a hubení budou studení" 8o)
|
|
|
Takhle to nefunguje. Tlustí budou snědení hubenými.
|
|
|
on už neplatí zákon silnějšího? od kdy? no a že by hubení byli silnější než klustý?
8o)
|
|
|
Rychlejš utíkaj a rychlejš tasej :)
|
|
|
Nikoliv puška, nýbrž LUK a čípy! Bo do pušky prach a kule za prašule, žáno...
|
|
|
Kule si odlevame sami... :-) Zapalky a prach se museji kupovat.
|
|
|
On šíp, který má za něco stát taky nevyřežete kudličkou z prutu, ulomeného na zahradě. A pokud už mechanickou zbraň, tak snad raději kuši.
Černý i nitrocelulosový prach se dají v domácích podmínkách vyrobit docela dobře. Nehledě na to, že bavíme-li se o ručních zbraních, není zásadní problém nakoupit a uschovat zásoby na desítky let dopředu.
Nejproblematičtější jsou zápalky a jen o něco méně nábojnice. Ale zápalek se dá rovněž nakoupit doživotní zásoba a nábojnice se dají přebíjet.
|
|
|
Tak prachy se daji vyrobit doma docela dobre, za predpokladu, ze si umis sam vyrobit a) kyselinu dusicnou b) kyselinu sirovou c) nakopat, ci z nejakych kyzu vydestilovat siru. d) vyvarit ze dreva celulozu
Dale je tu problem se zapalkama. Minimalne tu traskavou rtut si clovek musi umet uvarit, coz opet predpoklada, ze dokaze NEJAK ziskat tu rtut (a tu kysdus)
(Zbyle chemikalie neuvadim, nebot jejich vyroba je oproti temto naprosto trivialni)
Osobne jsem vsechny takovehle uvahy opustil uz u te siry. A kdyz sem pak jeste badal, jak primitivne vyrobit takove uzitecne veci, jako amoniak, veskere nadeje na postapo chemii se rozplynuly uplne.
Je to tak trosku asi jako kdybych rekl, ze ja bych taky se celej den umel valet u more na jachte a jezdit si po svete kam by se mi zlibilo, staci uz jenom doresit takovou drobnost - stat se miliardarem. Ale prncipielne je to pochopitelne naprosto trivalni.
|
|
|
Netvrdím, že se ty věci dají snadno vyrobit úplně z ničeho a la Tajuplný ostrov. Ale dají se vyrobit z dnes snadno dostupných a dobře skladovatelných ingrediencí.
Logistické komplikace prostě nejsou tak velké, aby se kvůli nim člověk musel vzdávat palných zbraní ve prospěch mechanických.
|
|
|
V pripade, ze nejak poresis cerny prach, muzes pouzit kresadlovku
Ale to bych videl realneji nejaky propracovyny system pasti (jamy, tlucky...), nez tyhle zbrane. Holt par desitek let jeste budou k zaslechnuti vystrely, pak se svet zase postavi na nohy... Nebo pokud to bude jako v Danikenove povidce "Kamen svateho Berlitze (Der Stein des heiligen Berlitz)", tak nez civilizace dospeje do faze, kdy bude schopna vyrabet pusky a operovat s traskavinami, tak bude uplne jedno, co nekomu jako vedomosti byt jen predas. Proste ty to nepotrebujes, protoze zasob je dost, tvi potomci to nebudou mit jak vyrobit a jejich potomci budou povazovat tve chemicke vzorce za nakresy predapokalyptickych rostlin.
|
|
|
Problem s tim "NEJAK poresis cerny prach" spociva v onom slove NEJAK. Kde vezmes tu siru?
A co se tyce tech sklopcu a tlucek, tak pointa je, ze nebudes potrebovat sklopce a tlucky na zajice a veverky, ale na zdivocela stada homo sapiens, ktera maji chut na tvoje brambory.
Tzn. stejne budes potrebovat IMHO minimalne gatlinga + spoustu krmeni do nej.
|
|
|
Zdivocele homo sapiens stejne cernym prachem neporesis, za cenu tech zbrani na cerny prach si poridis dozivotni zasobu levne munice na bezdymy a zbrane, ktere na to funguji (vzory 58 pujdou nakrast i po apokaplypse). Ackoli ani tak si nejsem jisty, alespon podle toho, co jsem slysel za vypraveni od tech, co prozili nejaky ten konflikt v asii. Osobne si nedovedu predstavit skupinu, ktera by byla tak velka, aby uhajila sve vlastni uzemi pred najezdniky a zaroven tak mala, aby ji to uzemi stacilo.
Ja bych ho nijak neresil, asi bych se soustredil na hromadeni munice ted, aby byla zasoba... no vlastne az do konce zivota :-)
|
|
|
Osobne si nedovedu predstavit skupinu, ktera by byla tak velka, aby uhajila sve vlastni uzemi pred najezdniky a zaroven tak mala, aby ji to uzemi stacilo
Pokud "nájezdníkem" je státní moc, pak jistě.
Pokud nikoli -- a to je snad v této TEOTWAWKI debatě premisou -- pak bych rád upozornil, že to tak bez zásadnějších problémů funguje pěkných pár set tisíc let od chvíle, kdy vzal australopiték do ruky zaostřený klacek, dodnes.
|
|
|
... aby byla zasoba... no vlastne az do konce zivota :-)
Medle toto nedává dobrý smysl, neboť normální člověk při takovémto plánování počítá s potřebami dětí a vnoučat a tak dále -- nemá-li případně vlastní, tedy těch v dané komunitě.
Kromě toho opět záleží hodně na tom, pro jaký případ se plánuje. Zásoby munice na mnoho a mnoho desítek let lovu vůbec nejsou problém. Zásoby munice na pár malých válek s rabující lůzou naopak problém zcela jistě jsou: kulomety mají obecně tendenci být velmi, velmi hladové.
|
|
|
No, prave. Resil jsem problematiku jen jedne generace, nevim, jak by to zvladaly ty dalsi, ztracejici zjevnou vyhodu. Na druhou stranu to uz by zadne palne zbrane nemely byt ani v rukou najezdniku. Rikam, ze podle toho, co jsem o podobnych situacich slysel (nektere, z valky se pomalu otrepavajici, staty, jako napriklad driv Kambodza), tak te munice vazne dost nikdy nebude. A ani odstrelovaci ti moc nepomuzou, jedine reseni je skutecne kulomet. Jenze takhle jde chranit komplex budov, ne rozsahle panstvi a bramborova pole, kam az oko dohledne.
|
|
|
Pokud nehodlas sve uzemi hajit, muzes se na nake hromadeni munice uplne vykaslat, protoze ji neuneses. Zkus si nekdy hodit do baglu 600 naboju v 9mm Luger, k tomu k pasu krochnu a tri rezervni zasobniky, dva litry vody, celtu, spacak a jidlo na tejden... a pak si zkus predstavit, ze bys misto 9 mm Luger a krochny s sebou mel petikilovou pusku a 600 naboju v .308 win.
Nezli se pokouset s tim nakladem vubec zvednout ze zeme, to je jednodussi si tu jednu .308 prohnat kebuli...
|
|
|
No, nesl jsem tisic naboju do devitky, k tomu jeste par dalsich veci... Jen kousek. Velka zabava. Jiste, to by chtelo jeste mezka, aby to utahl. Otazka, jak by to bylo s vice skrysemi na nejakem uzemi.
Myslim, ze efektivne s sebou clovek nemuze nest temer nic, o cem je tu rec. Nejsme v pocitacove hre, kde se vytahne z kapsy bazuka a sestreli letadlo.
|
|
|
Nekdy te necham tahat 1000ks 7.62x39
|
|
|
Nu ano, proto rozumní lidé střílejí .223 :P
|
|
|
To je na nošení jen o málo lepší. Bažanta uloveného kosou nebo .223 připravíme k večeři oškrabáním z okolních stromů.
Většinu zvěře lze u nás ulovit malorážkou (HV HP). Na padesát metrů s optikou i člověka jednou ránou na krk.
Kromě dostupnosti a váhy je výhodou, že to není slyšet na několik kilometrů. Ve stejné ráži lze mít i krátkou zbraň, a nenápadně tak vyzbrojit a potrénovat celou rodinu.
Sázel bych spíše na rychlý přesun a nenápadnost než na palebnou sílu. Jít do přestřelky je dost riskantní, neb dobrých střelců s dobrými zbraněmi bude vždy příliš mnoho.
|
|
|
Na opatřování jídla lovem v zásadě stačí větrovka či vzduchovka. Pokud člověk není totálně neschopný a vystačí si s drobnými ptáky, králíky, veverkami a podobnou havětí, tak klidně i v 16 Joulech. Od 40 se dá i srnčí a se 120 a více už si člověk může (z bezpečné vyvýšené posice) troufnout klidně i na nějakého toho lončáka.
Vhodná je třeba FX independence s vestavěnou pumpou. Člověk pak může mít tisíc střel v jediné kapse. A slyšet to nebude ani na padesát metrů.
|
|
|
Hehe, viz níže :)
(Ale zase na druhou stranu stačí kus drátu, pár ok toho obvykle nachytá mnohem více, než by ten, kdo je klade a pravidelně prohlíží, jinak stačil ulovit.)
|
|
|
:-)
S těmi oky apod. nevím. Přece jen to vyžaduje nějaké specifické znalosti o zvěři - něco mi říká, že rozvěsit ta oka náhodně po lese nebude to pravé. Proti tomu střílet si potravu je celkem jednoduchá operace typu point & click, kterou jsi schopen natrénovat sám.
|
|
|
Nonevím. Point and click to je ve chvíli, kdy zvěř je vhodně daleko od ústí zbraně a postojí.
A právě dostat se na účinný dostřel k vhodné potvoře, případně čekat na tom správném místě až přijde sama, je plusmínus totéž, jako vědět, kam dát oko, ne?
|
|
|
Ne. Při střelbě je v zásadě wurst jestli stojíš o deset metrů bokem. Při kladení oka se ale musíš trefit přesně tam, kudy zvěř chodí. Pokud bych se o pytlačení pastmi pokoušel já, spíš bych se snažil pokládat návnady a oka instalovat v jejich blízkosti.
Ke většině běžné zvěře v českých zemích se na těch ca 50-80 metrů dostaneš s přehledem.
|
|
|
Plne dostacujici je nejaka prirucka (sveho casu v popularni literature - SAS prirucka jak prezit - The SAS survival handbook, John Wiseman, u nas nakladatelstvi Svojtka&co.) Myslim, ze i na netu budou nejake pytlacke navody. Ale ta "prirucka" je docela pekne pocteni, jsou tam i popsane nektere jedovate rostliny, jak vyrabet pristresek... Nekdo si dal praci.
|
|
|
Takových příčurek jsem četl asi pět, né že by další nebyly k dispozici, ale je to vše na jedno brdo.
Občas vyjet na vandr, přespat pod širákem, sem tam promokout durch i s botama, zapomenout karimatku nebo ešus, dá člověku pro přežití daleko větší výcvik než celá knihovna.
|
|
|
No jiste, ale kdyz clovek nema ani ten zaklad, tak prirucka docela pomuze. Docela dost. Ja treba nemel sanci se do svych 17 nikam s kamarady podivat a pak jsem taky moc nejezdil, tyhle zkusenosti jsem nepobral, tak se mi nektere rady hodily. Tramp se vysmeje, ale kdo to nezna...
Knihovna nedava vycvik (pokud ji clovek nemusi tahat 106 schodu nahoru a pak zase dolu, jako ja) vubec v nicem, dava sanci neco zjistit, teorie bez praxe je na nic, ale praxe bez teorie se ziskava pomaleji.
|
|
|
Výmluva. Nikdy není pozdě začít. Vyrazit na víkend do lesa, a spacák, můžeš už tento víkend. A jestli to myslíš s přípravou na přežití jen trochu vážně, tak to taky uděláš:-)))
|
|
|
No, kdo rika, ze ted to nedelam? Pravda, spat pod sirakem, to jen obcas, to by se psovi asi nelibilo, protoze to neni domaci pelisek a dobrmani jsou zhyckani. Ale obcas se utrhnu od civilizace, jenze kdyz jsem sam a v prirode, nemam ani tendenci nic moc jist, takze vetsinou chodim velmi nalehko. A nebo jedu na motorce. Jednou, to je uz dlouho, jsem malem dohnal k infarktu nejaky nemecky duchodce, kdyz jsem se pohnul. Neverili, ze v dubnu v alpach nekdo spi jen ve spacaku.
Priprava na preziti? Nevypadnout obcas mimo dosah lidi, tak nepreziju :-)
|
|
|
Mimochodem, pokud jsi to ty (v prezdivkach tu mam zmatek), tak na tom kmeni od jablone zapracuju, jen to chce cas.
|
|
|
Žel, o jabloňovém kmeni nemám nejmenší ponětí;-)
|
|
|
Tak to budes jinej. To sem vnesl Lojza, za lidi maji vic nicku.)
|
|
|
Jajafolcvágen. Doplním s dovolením také čtivé psaní od Marcinka. Jakkoli divné má smysl.
T.
Prosím pěkně při bleskovém ataku jendy Motorkáře na můj první příspěvek k jakési kdysi diskusi jsem se megamrtěnejvíc rozděsil až zapoměl své přihlašovací jméno (heslo si pamatuji). Lze se dokopat k původnímu ať nekašpařím s "novým" členem??? Děkuji že se neposmíváte a pokud lze poradíte.
|
|
|
Jistě, .223 je optimální na lov (případně obranu proti útočící lůze) při vzdálenostech cca 200-500 m. Na menší vzdálenosti je v typickém případě asi zbytečně účinná (ačkoli při té obraně není zanedbatelnou výhodou možnost méně přesně mířit při zachování značného efektu v cíli).
Další věc je možnost lovu větší zvěře, již lze při postapu předpokládat jako běžnou (ostatně černá je naprosto běžná i dnes, a kance bych dvaadvacítkou lovil poměrně nerad, jakkoli vím, že jsou zaznamenány případy, kdy byl .22 WMR zastřelen slon).
Ta .223 mi tady přijde jako celkem vhodný kompromis, pokrývající jak lov víceméně čehokoli od vrány po medvěda -- v těch extrémech zdaleka není ideální, ale je použitelná. Naproti tomu lze ale samozřejmě argumentovat, že to není potřeba, na větší zvěř stačí pasti, a na lov malých potvor je lepší brokovnice :)
Ještě k té obraně -- zde vidím poměrně zásadní výhodu oproti zbrani, účinné pouze na pár desítek metrů: není-li útočník vyzbrojen opravdu řádově lépe (dělo, kulomet, bazuka...), je střelba na účinnou vzdálenost .223 poměrně hodně bezpečná, ať už jde o střelbu zpoza stabilního krytu bráněné nemovitosti, nebo střelba z dočasného stanoviště s následným rychlým únikem "do lesů". U dvaadvacítky je obojí problém, protože útočník je moc blízko.
Nějaká .338 neřkuli snad CheyTac .408 je samozřejmě pro tento účel ještě mnohem lepší a použitelná na vzdálenost dvoj- i vícenásobnou, ale tam už je ta užitečnost na lov a na vzdálenost kratší hodně omezená. Podobně -- v menší míře -- .308.
Finálně pak -- ona ta nenápadnost a rychlý přesun moc nefungují v případě, o němž zde (střídavě) diskutujeme, totiž obrana komunity -- nějaký ten statek a polnosti jsou celkem nepřehlédnutelné, a rychlé přesuny při útoku na ně problematické. Při vhodné taktice jich lze využívat, samozřejmě, ale těžko na ně zcela spoléhat.
A nakonec ještě jedna poznámka -- možná ještě JJ doloží, že většinu možných využití malorážky celkem účinně dokáže suplovat výkonná vzduchovka či větrovka ;)
|
|
|
Jistě, musíme si nejprve vymezit, obranu čeho připravujeme. Pokud už víme, který hrad budeme hájit, je poměrně jednoduché si již dnes přímo na místo nebo do úkrytu poblíže připravit zbraň i munici.
Ad brokovnice: jistě, pumpa je super na obranu i na lov. Jen bych k tomu zas nechtěl tahat krmivo.
Ono stejně brzy bude všechno vystřílené, a bude výhodnější být členem nějaké dobře fungující komunity než sebelepší osamělý střelec.
|
|
|
Kdyz ti je pri tom budu moc krast... :-) Zajimavejsi bylo tahnout naraz 1000 ks 100W zarovek. To je teprve logisticky orisek! Ale jde to, aniz by se rozbily.
|
|
|
To hodně záleží na typu postapo situace.
Každopádně pasti na rabující lůzu se dají dělat také, a docela účinně, dokonce i ty čistě mechanické (nezpochybňuji ale potřebu je doplnit nějakou hlídkou s vhodnou palnou zbraní, samy o sobě jsou účinné jen velmi omezeně).
|
|
|
Tak znám lidi, co bez peněz bydlí (bydlí je možná trochu silné slovo, ale nějaké společné znaky by tam byly). Princip je jednoduchý - pan A má větší rodinný domek na vesnici (kamarád má dokonce činžák) který zdědil a který mu padá na hlavu. Peníze na opravu nemá, americkou hypotéku si vzít z nějakých důvodů nemůže, například nemá legální příjem. Pan B potřebuje střechu nad hlavou a nemá peníze, ale má dvě zdravé ruce. A a B se domluví, že pan B bude u A bydlet třeba v podkroví a místo nájmu si to bude odpracovávat.
Vše pochopitelně bez smlouvy a stát z celé transakce nevidí ani Kč...
|
|
|
A kdo plati dan z nemovitosti z toho domku na vesnici?
|
|
|
V tom konkrétním případě to "domácí" částečně rozdělil mezi "nájemníky" a částečně zatáhnul sám. Nicméně to bylo před zvyšováním daně z nemovitosti - až pojedu kolem, zeptám se, jak to dělají teď.
Nicméně si dovedu představit i situaci, kdy ten zlodějský poplatek platí "domácí" celý a "nájemník" jenom maká...
|
|
|
Je uplne irelevantni, *kolik* to je, podstatne je, *ze* neco takoveho je a ze tedy ten dotycny vubec musi kazdy rok platit nejake penize za to, ze smi mit svych par metru ctvrecnich prostoru (kterych nejakym legitimnim zpusobem nabyl).
|
|
|
Holt každej metr čtvereční na týhle planetě patří skupině firem zvanejch "státy", a ty ho ze svobodný vůle nikdy neprodávaj, jen pronajímaj.
|
|
|
Zda se mi to, nebo Shackall naprosto nechape pointu toho, o cem tu celou dobu hovoris?
|
|
|
Dost možná - psal jsem to v 23 něco hodin po dnu, naplněném intenzivní prací na své nemovitosti...
|
|
|
Platím cca 10tis. nájem. Vzhledem k tomu, že nehulím a nechlastám, mohla by se mi značně zvednout životní úroveň. Prozradíte, prosím, jak bychom to bydlení s naší 5tičlennou rodinou mohli sfouknout? Samozřejmě v pohodě.
|
|
|
No Ladronka už je mimo hru, ale někde jsem četl, že prý teď je místo na Cibulkách.
|
|
|
Já tenhle styl uvažování moc nemusím - "systém je nastaven" implikuje, že někdo "systém nastavil", čili nějaký vyšší moc? Ne. To, co je teď se prostě vyvinulo a jinak se vyvinout nemohlo, směna logicky potřebuje nějaký prostředek, ať jsou to papírky, kuličky nebo třeba škeble. Nikdo není "otrokem peněz", jediné, čeho jsme otroky, jsou vlastní touhy, peníze jsou jen médium.
Daně - ano, stejně jako zotročovala středověká vrchnost a stejně jako velkej chlápek s kyjem zotročil před desítkami tisíc let toho menšího. Ale pořád jde prostě o přirozený vývoj.
|
|
|
Jojo, vyssi moc jmenem volic...
|
|
|
Tak s vlasním pozemkem je to zajímavé. Je totiž jeden případ, kdy se daň z nemovitosti neplatí! Přišel jsem na to celkem náhodou, když jsem se o jeden pozemek zajímal. Můsí jít o pozemek označený v katastru jako neplodná půda. Tento druh pozemku je od daně osvobozen!!!
|
|
|
No těch situací, kdy je něco osvobozeno od daně z nemovitosti je víc. Namátkou třeba §4 písm f) a §9 písmena e) a f) zákona o dani z nemovitostí...
|
|
|
Tak maringotka postavená na neplodné půdě mi připadá jako ideální řešení. Vedle je malej rybníček, taky jako neplodná půda.
Ještě kdyby se mi to podařilo koupit, ale už na tom makám :-)
A stát neuvidí ani korunu.
|
|
|
Maringotka ne neplodné půdě, tajga nebo Antarktida. Můžete si vybrat. Ta lepší místa už jsou pár tisíc let rozebraná.
|
|
|
Nemáte pravdu, na světě je plno míst, kde s několika zlatými cihlami v pohodě dožijete až do smrti. Pravda, zdravotnictví tam není na takové úrovni, takže smrt může přijít dříve, ale jsou to příjemné země.
|
|
|
Předně s několika zlatými cihlami je zdravotnictví výborné v zásadě kdekoli (resp. v zásadě odkudkoli není problém doprava za výborným zdravotnictvím).
Ale jinak by mne zajímalo, která místa máte na mysli. Ono to není tak jednoduché; zařídit si např. vlastní "skorostát" v Rusku (nebo koupit si vlastní ostrov v nějaké mírně civilisovanější části světa apod.) je sice možné, nicméně (a) potřebné zdroje jsou o dost větší, než "pár zlatých cihel", (b) jistota moc velká není, když se zblázní nejbližší stát, vletí tam a ptát se Vás moc nebude.
|
|
|
To mne take. Plus to, zda s tim ma opravdu osobni zkusenost nebo jestli je to jen nejake vohnoutske moudro.
|
|
|
Nesouhlasim s vami Husta Opice.
Mne spousta zmineneho v clanku prijde az mrazive logicka, Clanek je sice psan zjednodusene, ale to je patrne ucel s ohledem na "target audience "
A to, co rikate vy, jako moznou variantu vyvoje clanek lehounce naznacuje t ak jako tak
|
|
|
No tak to je naprosta pravda, to s tim target audience.
Prostacci s mohutnym drzakem na nose, urcenym k zavesovani buliku, to s otevrenymi usty pokladaji za mrazive logicke.
|
|
Na světě je lidí jak sraček, Kefalín...
|
|
Tento príspevok by vyhral majstrovstvá sveta v Doomsayingu.
dávam mu preto hodnotenie: 11 mŕtvych šteniatok z 10!
Amen!
|
|
|
Bohužel, doomsayer je autor pouze průměrný, neboť o historii svého "oboru" prakticky nic neví. A tak nevědomky opakuje některá bububu ze 60 až 80 let, která už se drobet okoukala.
|
|
Jo, jo, je to ťažolyj žizň!
Z toho horka i ty ředkvičky na zahradě jdou do listů...
|
|
ve chvíli, kdy autor píše o povodních jsem to vzdal. Autor tvrdí, že za povodně může lidská činnost.
Povodně nejen na Nilu byly člověk-něčlověk. O povodních na Vltavě jsou záznamy z doby velmí dávné a Karel IV jakožto moudrý muž dal stavět most vysoko nad vodou právě proto, aby jej povodeň nesmetla, jako jeho předchůdce v letech 1127 a 1342.
Pokud už byl poškozen povodní, tak kvůli náplavě vytěženého dřeva, která snížila průtočný profil mostu tak, že se z něj stala hráz.
http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/kmost1890.htm
|
|
|
Co jsem tak slyšel/četl, tak povodně na některých místech u nás skutečně může lidská činnost. Konkrétně narovnávání koryt řek z dob komunismu. Narovnáním a tedy i zkrácením se zmenší plocha na které se přebytek vody může vpíjet do země.
|
|
|
Když už, tak vykácení lesů, které ovšem proběhlo už za krále klacka. Samozřejmě ty lesy zase můžeme nasázet zpátky do původního rozsahu, zároveň je ale třeba zredukovat populaci tak, aby se uživila lovem zvěře a ohryzáváním kořínků. Ale nebudeme mít záplavy. Resp, budeme, ale všem to bude jedno :o)
|
|
|
Bylo by toho více, skutečně v některých místech byla narovnána koryta, zvýšen terén v prosterech někdejších bažin, mokrých luk, atd., tedy snížila se retence krajiny, rostoucí zpevněné plochy také vsakování příliš nepřispívají, ale na druhou stranu velká část těchto kroků je vratných jen za strašilivých nákladů proti relativně malému efektu - odlesnění bude asi jeden z největších zásahů a ten je v praxi nevratný, jak píšete.
|
|
|
Jen poznámka: bavíme - li se o povodních, tak bažiny a mokré louky mají retenční schopnost nulovou. (Tím se nezpochybňuje retenční schopnost nutná pro udržení niky pro mokřadní společenstva.)
|
|
|
Ale pudlajs. Ve chvíli, kdy jsou řeky obklopeny řadou mrtvých ramen, močálů a luk na úrovni hladiny, je pro vzestup hladiny třeba tohle všechno zaplavit a to pak funguje jako reteční prostor.
Když jsou okolo navážky, na kterých stojí budovy, komunikce, atd., tak ten prostor pro rozlití prostě není (za barákem mám fabriku na místě, kde kdysi byla niva na úrovni cca. dvouleté vody, teď je terén na úrovni teoreticky na padesátiletou vodou (počítáno v sedmdesátých letech), takže za posledních třicet let byli zaplaveni asi jen třikrát :-).
Zaplavení té nivy muselo spotřebovat vody za slušný rybník, ale teď teče dál.
|
|
|
Ale pudlajs. Ve chvíli, kdy jsou řeky obklopeny řadou mrtvých ramen, močálů a luk na úrovni hladiny, je pro vzestup hladiny třeba tohle všechno zaplavit a to pak funguje jako reteční prostor.
To je zajímavá teorie.
- Pokud by mělo jít o retenční prostor v popsaném smyslu, musely by povrchy luk a hladiny mrtvých ramen a močálů být pod úrovní říční hladiny.
- Mrtvá ramena mívají hladinu a břehy v úrovni hlavního koryta, takže jistý retenční prostor mají, může jít i o násobky retenčního prostoru hlavního koryta, ale s velmi malou rychlostí průtoku.
- Bažiny a louky mívají obyčejně povrch v úrovni nivy, takže retenční prostor by měly pouze v případě ohrázování. Jistě, pokud jsou bažiny vyschlé, retenční prostor mají. Při povodních v roce 2002 byly na počátku události bažiny v povodích zčásti vyschlé, takže je první srážka naplnila, při následující srážce již byly plné, takže měly retenční schopnost nulovou.
Když jsou okolo navážky, na kterých stojí budovy, komunikce, atd., tak ten prostor pro rozlití prostě není (za barákem mám fabriku na místě, kde kdysi byla niva na úrovni cca. dvouleté vody, teď je terén na úrovni teoreticky na padesátiletou vodou (počítáno v sedmdesátých letech), takže za posledních třicet let byli zaplaveni asi jen třikrát :-).
- To odpovídá. Toky se na dvouletou vodu upravují v nezastavěných oblastech, v zastavěných na padesátiletou až stoletou (výjimečně větší).
Zaplavení té nivy muselo spotřebovat vody za slušný rybník, ale teď teče dál.
- Zaplavení nivy je povodeň jako každá jiná. Od zaplavení města se liší jen velikostí (nebo přípustností) materiálních škod. Problém je tedy v tom, že je zastavěna nevhodná plocha, ne ve výskytu povodně.
|
|
|
Kolik zbyvalo z puvodnich niv v roce 2002? A okolo niv a luznich lesu je co? Propast, kde konci svet? Mepro hrz z prirozene se zvedajiciho terenu?
Mimochodem, vsechno vsakuje lip, nez hladina vody nadrze, slouziciho, jako ochrana proti povodni.
|
|
|
|
Podle mého vlastního terénního průzkumu zbývaly v roce 2002 nivy všechny.
Hladina nevsakuje nikdy, takže máte, jako ostatně vždycky, pravdu.
Pokud je nádrž, sloužícího, co je pánovo?
|
|
|
Tak to jsem byl nepřesný - považoval jsem to jako obdobu retenční rezervu přehrady.
Pokud je zaplavení nivy povodeň jako každá jiná, tak to je celý můj příspěvek nesmysl, tedy považoval jsem ten mokrý bordel okolo řek za něco, co je v případě potřeby zaplaveno a sníží to výši záplavové vlny.
|
|
|
Při psaní jsem měl na mysli stále tu původní autorovu myšlenku, že za zvyšující se četnost povodní může člověk.
Stručně řečeno, podle mého náhledu člověk může za zvyšující se povodňové škody (ale to je příliš stručně řečeno, problematika je na delší diskuzi).
Ten mokrý bordel kolem řek je zaplaven a funguje jako koryto - záleží na tom, zda povodeň posuzuješ jako vodák, zemědělec, usedlík, zelený nebo doomsayer.
Ostatně, zemědělec může být povodni nakloněn příznivě a v případě potřeby ji uměle vyvolat, učili jsme se to ve škole..
|
|
|
Ono jedno souvisí s druhým, na škole jsme to i počítali. Když vám na horách naprší, nemáte tam lesy, které by způsobily zdržení té vody v krajině a rovnými koryty ji odvedete pryč, tak sice v místě deště pohoda klídek, ale v údolí, kde se takových napřímených potůčků sejde několik a všechnu vodu tam máte během desítek minut až hodin a ještě ze všech toků najednou, místo původních hodin až desítek hodin, to bude docela průser.
Jinak předci na to šli trochu chytřeji, málokteré centrum nějaké obce či vesnice založené dejme tomu do roku 1500 bylo zaplavené.
|
|
|
Řekl bych, že centra obcí v té době byla buď centry měst, kde se částečně koukalo na možnost obrany, nebo to často byly chajdy u venkovských tvrzí, kde to bylo podobné. Obojí preferuje vyšší polohu. Ale to je jen můj nápad...
|
|
|
Povodně jsou hlavně proto, že si dnešní člověk staví bydlo i tam kde se tok vylívá z břehů. Povodni nelze zabránit dokud nebudeme schopni řídit počasí a klima. Což samozřejmě nevyvrací to, že krajinné zásahy mnohdy přispívají k vylívání toků a místním záplavám i v místech kde se to v minulosti nedělo.
|
|
|
To jsi slyšel dost divně a četl v nějaké specifické literatuře.
Narovnávání koryt řek (doložené) u nás probíhalo od dvanáctého století, smozřejmě úměrně technickým možnostem.
Narovnáním, a tedy zkrácením, koryta se odtok z území zrychlí, takže dojde k úbytku vody, který je měřitelný.
Přebytek (?) vody vsakuje do země mimo říční koryta a mimo říční nivy, protože půda niv je velmi, ale opravdu velmi, málo porpustná.
Pokud se má něco klást za vinu socialistické velkovýrobě, je to "organizace" orné půdy nadměrně velkých honů, což je ta pravá příčina povodní, zejména těch "bleskových".
Kdo dával ve vlastivědě pozor, ten to ví.
|
|
Kříženec Malthuse, Římského klubu a zelené propagandy. Ani jsem ty žvásty nedočetl. Píše tam, o kolik stoupne teplota a voda za 124 let?
|
|
Ono to uz zacina masazi pocet obyvatel je 7miliard. A to vsichni vzali kde?! Je to opravdu 7miliard nebo 8 nebo 6 ci 4. Nikdo to presne nevi a je to jenom odhad. Vsak kolik je presne tedka v tomto okamziku lidi v praze ci potazmo v CR?
Takze kdyz uz na zacatku mame nepresne udaje, jak mam pokracovat dale........
|
|
|
nejenom že to všichni vědí přesně, ale ví i přesné datum kdy k tomu došlo s přesností na den. :-)
|
|
|
Kolik ofi oveček se nachází ve zdejší kotlině ví erár s naprostou přesností jen asi tak 2-3 hodiny časově posunutě. I ty turisty zvládne vcelku slušně, trochu dělají paseku ilegálové ale to lze klidně zahrnout pod "statistickou chybu". Asi jste nikdy neslyšel o Centrálním registru, že?
|
|
|
Turisty prosím zvládá jak? Jestli myslíte hlášením v ubytovacích zařízeních, tak jedodenní nezvládne vůbec a ten zbytek - řekněme s nevalnou účinností.
Například já byl za posledních tak 10 návštěv Rakouska evidován 2x, i když spím v ubytku, tak na to chataři dost často prdí... na soukromých návštěvách se nehlásím.
|
|
Matematický model růstu populace už v roce 1825 vyřešil jistý soudruh Benjamin Gompertz. Používá se pro všechny možné modely růstu něčeho, co je závislé na určitém uzavřeném systému a má omezené zdroje, třeba lidstvo nebo nádorová buněčná populace.Taková sigmoidní křivka je to. Limita počtu obyvatel pro "trvale udržitelný rozvoj", je prý někde kolem 25 miliard, jsem zaslechl kdesi, nechce se mi to hledat. Takže bych tu geometrickou řadu nebral tak fatálně, je to totiž hovadina,která spíš než na cokoli jiného ukazuje na nedovzdělanost autora.
A co se týče ostatního doomsayingu? Autor by měl míň číst ty novinářské vonuce. Já třeba na úkor budoucích generací nežiji. Pokud si autor myslí něco jiného, měl by svá tvrzení doložit něčím hmatatelným....:-)))
ad vzdělání: přijít k dobrému vzdělání nikdy nebylo snadnější. jenom člověk musí chtít a nesmí bejt vohnout. Tam, kde člověk nechce a je línej jak veš, tam je sebelepší vzdělávací systém k ničemu. stesky ohledně degradace školství jsou stesky líných vohnoutů s kořistnou a nárokovou mentalitou. Vzdělání je jeden z nejcennějších statků a nárok na něj rozhodně není. To, že socialistický volič chce slyšet opak, a proto mu to ten, co mu vládne, to neustále opakuje, je samozřejmě něco jiného. Obdobné vohnoutí stesky jsou tedy jen výslednicí jejich kognitivní disonance. Kognitivní disonance zmanipulovaných vohnoutů je ale logická - opět vypovídá víc o autorovi než o věci samotné.
Nicméně článek nakousává témata velmi zajímavá, ale bohužel asi by bylo potřeba je probrat každé zvlášť a bez různých ideologických fantasmagorií..:-)))
|
|
|
Vzdělání musí být ve vybalancované rovině, tedy dostatečně přístupné elitám avšak nedostupné pro úplně všechny.Jinak se dopracujeme (už se to v podstatě stalo), že každý má pomalu VŠ ale ale není zedníka na opravu baráku ... Jediné co opravdu funguje je Gaussova křivka a přirozený výběr. V tomto ohledu má autor ale v podstatě pravdu i když z toho namixoval dosti nečitelný koktejl.
|
|
Moc dlouhý, moc doomsayingu.
|
|
Ehm ... no, přelidňování bych větřil ve chvíli, kdy lidé přestanou opouštět venkov ... a co se zdrojů potravin v naší kotlině týče, stačilo by zaorat Babišovu řepku a je zas všeho dost. Afriku tu někdo už zmiňoval, stačí přestat dotovat, populace se ustálí sama ... asi lehce nepravdoláskovým způsobem, ale přeci.
|
|
|
Jako hobby létám. Ze země ty žluté lány nejsou ze země až tak zrůdné, ale zeshora zhrubým odhadem tipuji letos na min 40% zemědělské půdy dané na oltář této zelené fantasmagorii (a na Babišův účet, samozřejmě) .
Baťa kdysi napsal spisek "Budujeme zemi pro 40 milionů obyvatel". Dosti poučné čtení i dnes. Doporučuji.
|
|
Wow. Takovou kravinu už jsem hodně dlouho nečetl. Ještě lepší je na tom ale ten hedvábný papír, ve kterém je to zabalené xD. Dotyčný si přečetl pár desítek knih (no, možná spíše pár desítek článků) o náhodných "pěkně hustých" tématech. Žádnému z témat autor nejen nerozumí (ač se tváří, že ano), ale navíc upřednostnil kvantitu před kvalitou, takže zjevně neměl moc času se ani pořádně zamyslet nad těmi věcmi, o kterých někde něco zaslechl. Když mi bylo asi patnáct, měl jsem kamaráda, který tímto způsobem okouzloval dívky - načetl si nějaká "hustá témata" a pak oslňoval povrchními znalostmi o něčem, o kterém dotyčné neměly znalosti vůbec žádné, takže se on jevil jako moudrý xD
1/ Bezcitná děvka matematika: 1,1% růst populace potrvá dalších 900 let. WOW, to je ale děvka, ta matematika xD. Ale je to přesně slovní úloha pro základní školy: veličina roste tempem X% ročně, kolik jí bude za deset let? Hm, tak proč to neprotáhnout na 900? A proč se zabývat nějakými okolnostmi, správnými aplikacemi modelu, nebo vůbec používáním mozku?
2/ Bezcitná děvka fyzika: Myslím, že někdy ve dvacátých letech dvacátého století kdosi spočítal, že produkce potravin roste lineárně, populace exponenciálně, takže někdy v šedesátých letech dvacátého století bude hladomor.
3/ Věda: Klasický doomsaying.... vezmeme svět se všemi jeho dnešními parametry, ignorujeme vývoj všech veličin krom jedné, na kterou se zaměřujeme, čímž pak vytvoříme predikci, jak to tu bude vypadat za tisíc let. Vývoj ignorujeme, všechno, co je teď, bude i v daleké budoucnosti přesně stejně, jen lidí tu bude tolik, že se sem nevejdou.... protože za těch devětset let určitě nebudou žádné nové technologie, žádné nové zdroje a navíc je i pravděpodobně, že pokud lidstvo tak dlouho přežije, že bude omezené jen na Zemi, že nebude expandovat nikam dál.
4/ Příroda: Bude sucho, protože na Zemi je málo vody.... wtf? Vody v oceánech je málo? Navíc, uvažujeme-li v relacích stovek let dopředu, bude lidstvo stále jen na Zemi?
5/ Cena života: Celkem nemám problém uvěřit scénářům armád, které vyhlazují nějaké skupiny obyvatel.... tohle státy dělaly vždy. Na druhou stranu pochybuji, že tímto se bude řešit "problém přelidnění", protože není tak úplně důvod. Kdo bude mít takovou sílu, aby mohl fyzicky zlikvidovat "zbytek světa", tomu sotva bude ležet na srdci to, že je ten "zbytek světa" přelidněný. To už by byla spíš válka o zdroje, což se ale děje již dnes.
6/ Redukce populace: Totéž, co "Cena života", připadá mi to jen rozvlečení jednoho odstavce do dvou.
7/ Degenerace genofondu: To je opravdu hrozné, že se vyvíjí léky, které pomáhají lidem, kteří se pak mohou dál množit. Zatím s tím žádný akutní problém není, ale samozřejmě určitě nevyhnutelně přijde.... za sto let, nebo za tisíc let.... ono je totiž vyloučené, že by se tento problém dal nějak řešit, protože DNES neumíme odstraňovat některé genetické vady, takže z toho logicky autor vyvozuje, že za stovky let, až problém nastane, stále nebudeme nic takového umět.
8/ Městský mechanismus: Přijde čas, kdy přestanou fungovat vodárny, plynárny, teplárny, elektrárny.... všechno se to rozbije a nikdo nebude vědět, co s tím, opět -jako v celém článku- nikdo žádné řešení nenajde, protože navzdory tomu, že lidé si prakticky se vším v historii poradili, si teď naprosto neporadí s rozbitou čističkou.
9/ Civilizaci od anarchie dělí dvě jídla: Anarchie je špatná, ááááno?
10/ Devalvace práce: Aha, čas strávený hrami je špatný, protože lidé v tu dobu konstruktivně nepracují. Oproti tomu ale čas strávený četbou, sportem, špatný není, protože.... ? Aha. Nebo špatný je? Všechen čas, který netrávíme prací je špatný? No jistě, zrušíme spánek!!
11/ Ekonomie: S téměř celým odstavcem souhlas, až jsme se dostali k tomu, že fiat money vyjadřují hodnotu práce.... hm.... cože? Takže kryté peníze vyjadřují hodnotu několika věcí (včetně práce), ale fiat money už jen práce? Nebo je to ještě nějak úplně jinak? Naprosto nechápu, co tím chtěl autor říci.... možná to neví přesně ani on sám, jen to někde hustě psali.
12/ Moderní otroctví: Zase velmi dlouho souhlas, dokud se to nedostalo k řečem o imigrantech.... neřešil doteď článek problémy v celosvětovém měřítku (a ještě stovky let dopředu)? A najednou jsme se dostali někam na měřítko státu (jakého)? Nebo imigranti představují celosvětový problém? Jak přesně? A rozdíl mezi přestěhováním jednotlivce v rámci jednoho státu problém není?
13/ Politická korektnost: Opět imigranti, jen vzato z jiného úhlu pohledu. Každopádně problém imigrantů je imho prostě problém států. Nebudou státy, nebudou hranice, nebudou imigranti. Proč není problém, když migrují lidé v rámci státu, ale je takový problém, když migrují mezistátně? Umím si ještě představit, že by toto mohlo zhoršit situaci nějaké skupiny lidí, ale jak to může představovat celosvětový problém?
14/ Übermensch: Všichni jsou úplně blbí, děti jsou hloupé, protože si myslí, že filmy jsou realita, dospělí jsou hloupí, protože připouští sledování fikce, jen autor je geniální a vizí skrz to skrze všechno, patrně na filmy nekouká xD
15/ Síla slova: Jedinec (= všichni krom autora) může být přesvědčen o čemkoliv, aby udělal cokoliv, ke všemu může být zmanipulován. Sofiina volba je krásný příklad, jak zmanipulovat člověka, aby poslal na smrt své dítě. To je totiž vážně sofistikovaná a neprůhledná manipulace. Ono totiž když někomu nacpu hlavu do kýblu, dvě minuty ji tam podržím, pak mu ji vyndám na vzduch, tak.... velké překvapení.... DOTYČNÝ SE NADECHNE! Ha! Jsem velký manipulátor, umím zmanipulovat lidi k tomu, aby dýchali, když já řeknu! A je to vážně těžká a složitá manipulace.... musím na to totiž být husto-psycholog, podobně jako na Sofiinu volbu.
16/ Networks at work keeping people calm: Svět se mění? Nepovídejte. Ví to každý blbec, autor to umí holt podat tak, aby to vypadalo učeně.
17/ Krize společnosti: Že by autor připisoval své zkušenosti a hodnotové soudy celé populaci? Odhalená nevěra = rozvod? A když aplikuji logiku na tvrzení, že pokud nemám děti, mohu se stále dokola rozvádět a je to OK, ale pokud děti mám, tak kdybych se rozváděl, ony si z toho udělají normu a budou se také rozvádět, což už OK není? A on celosvětově a z hlediska společnosti je rozdíl mezi mnou a těmi dětmi jaký? Generace? A tedy stav, který nevadí v generaci N najednou vadí v generaci N+1? Vůbec se teď nepřu s autorem o morálce rozvodu s dětmi a bez dětí, jen o tom, že prohlásil, že nějaký problém v generaci N nevadí, ale v generaci N+1 ano.
18/ Degradace vzdělání: S tímto jediným odstavcem souhlasím.
19/ Ztráta víry: Iluminati, USA útočí na dvojčata, UFO, Usáma, přistání na měsíci - to jsou ale debilové, co o tomhle tlachají v hospodě.... fakt hloupí konspirátoři.... kdyby totiž nebyli tak úplně vygumovaní, tak mluví o tom, že v roce 2917 bude světová populace 150 bilionů. Kam se na tohle hrabe UFO xDDDD. A navíc, tohle je fakt dokázané děvkou matematikou, yes!!
20/ Liberté, Égalité, Fraternité: Definice svobody je, že můžu cokoliv? Tak už chápu, proč nemůžu být svobodný, to fyzikální zákony mě omezují. A když si "komunismus" nadefinuji jako "klávesnice, na které píši tento příspěvek", tak je jasné, že komunismus funguje. Ale jinak skvělá úvaha.
21/ Demokracie: Rozumím, anarchie je zase jednoznačně špatná, protože.... ? No, aha, prostě špatná, jasné. Ale hlavně se nenechte nikým manipulovat!!!!
Chvilku mě i napadlo reagovat v článku a rozvést to víc, ale byl by to asi docela nudný článek.
|
|
|
kdosi v 18 století spočítal, že urbanizace zkrachuje. svoji teorii opřel o kolaps dopravy způsobený tím, že veškerá koňská síla se spotřebuje na dovozu žrádla pro koně, protože bude ve městech tolik koní, že se tím podstatně prodlouží vzdálenosti, které se logistikou žrádla budou muset urazit, jelikož v bezprostředním okolí města se tolik koňského žrádla nesežene....:-))))
|
|
|
Ano, tohle je podobná úvaha xDDDD
|
|
|
Nebo, ze neni mozne do kazde domacnosti zavest telefonni pristroj, protoze na svete neni dostatek spojovatelek, ze.
|
|
|
ad 13) imigranti ze sousedního okresu nevaděj, protože mají tak nějak stejné kulturní a společenské návyky jako domácí (což platí obousměrně i pro Prahu 8o) ), kdežto imigranti z východu a z afriky (jiní prakticky neexistují) s sebou přinášejí i stejnou kulturu, která je ve svých důsledcích vedla k přesídlení, takže TAM je ten problém. ne v tom, že někde přibudou hladový krky. to je až druhotný problém.
|
|
|
Ano, migrující lidi s sebou pochopitelně přivádějí i zvyky. Jenže v tom problém opravdu není. Problém je v tom, jak je současné impotentní vlády přijímají.
Kdyby se takzvaný "problém imigrantů" prostě neřešil, sám by zmizel, protože ten problém je tím řešením do značné míry vytvářen. Ti lidi by vůbec nemuseli mít žádnou nálepku "imigranti", prostě by s nimi bylo nakládáno stejně jako s ostatními lidmi v cílové komunitě.
|
|
|
Ano, migrující lidi s sebou pochopitelně přivádějí i zvyky. Jenže v tom problém opravdu není. Problém je v tom, jak je současné impotentní vlády přijímají.
Kdyby se takzvaný "problém imigrantů" prostě neřešil, sám by zmizel, protože ten problém je tím řešením do značné míry vytvářen. Ti lidi by vůbec nemuseli mít žádnou nálepku "imigranti", prostě by s nimi bylo nakládáno stejně jako s ostatními lidmi v cílové komunitě.
|
|
|
Teoreticky máte pravdu, ale reálně se neumíme(pardon, stát neumí) chovat stejně ke všem svým občanům. Bílé ždímá a kofoly uplácí, resp. kupuje si klid. A klid nejen pro svý vofce, ale také ze strany pravdoláskařské mafie ze zahraničí.
|
|
Autor nadhodil zajímavá témata, nicméně je to fest dlouhé a relativně stručné(resp. článek jako takový je dlouhý, ale obsahuje několik různých stručných pod-článků), takže by diskuse probíhala celkem složitě a kostrbatě(nelze diskutovat o celém článku jako takovém, ale spíše o bodech). S některými body... hmm nesouhlasím... jiné považuji za celkem důležité, třeba to, že 7% růst je double za 10 let - je k tomu dokonce i přednáška na youtube od emerického profesůrka(tuším že byla snad i v místních odkazech na linx). Ono tenhle % růst většině populace nic neříká, proto se používá a co to znamená by mělo být šířeno jak jen to jde :o)
Ke zbytku se radši nebudu vyjadřovat, ale některé pohledy jsou zajímavé, to jo :o)
|
|
koukám že většina komentářů má vyšší informační hodnotu než celej článek.
neni to zas nějakej špek?
|
|
Bože, tohle je ale strašnej blábol. Kdokoliv, kdo alespoň trochu přičuchnul k biologii ví, že jakákoliv populace roste lineárně jen po určitý čas, pak se růst zpomalí a na určité úrovni zastaví a kolísá kolem nějaké hodnoty. Nakonec, západní svět už v této fázi zhruba je.
|
|
|
Na této úrovni jsou všechy úvahy v článku. Kdo přičichnul k biologii, ví tohle, kdo přičichnul k matematice, umí chápe úskalí používání modelů, kdo přičichnul k ekonomii, rozumí, k čemu jsou peníze, kdo přičichnul k filosofii (snad téměř jakékoli), nedefinuje svobodu jako všemocnost a tak dále....
|
|
|
Dyť jo. Ale tahle doočíbijící píčovina je takovou signální vlaječkou, která ukazuje, že autor je moula a nemá valného smyslu číst dál. :)
|
|
|
To je zajímavý názor. Můžete mi prozradit jak jste k němu došel?
Podle toho co čítávám, tak západ (kam se z hlediska blahobytu také řadíme) má problémy se snižováním či úbytkem vlastní populace, což se snaží dohnat imigrany, kteří následně (pokud ne rovnou) vyrábějí další problémy a zátěž. Tedy že politika multi-kulti byla a je chyba. To již přiznali jak Frantíci, tak Němci a Britové tuším ještě ne oficiálně.
|
|
mám dojem, že autor má o tématech něco napřemýšleno.
Spíš mi přijde legrační, že většina místních kritků se vrtí na (údajně) špatné metodice výpočtu počtu obyvatel v roce XXXX.
A pro jiné to zase bylo moc dlouhé a přestali číst u .....
Moc písmenek, že? :-)
|
|
|
Vidíte, já mám zase dojem, že autor o těch tématech nemá napřemýšleno skoro nic, nebo, pokud něco ano, tak je hloupý, protože skoro nic nedomyslel.
Metodika výpočtu počtu obyvatel v roce XXXX není špatná údajně, ale zcela zjevně, jde to dokonce velmi snadno dokázat. Stačí se podívat ještě o něco dál, než se dívá autor a máme důkaz sporem. Podle autorovy metodiky totiž musí nastat okamžik, ve kterém bude na Zemi tolik lidí, že se sem prostě nevejdou, takže nebudou mít ani moc možnost se množit.... to "nevejdou se" můžete nadefinovat různě, ale žádná definice to nezachrání, protože i kdybychom počítali se skvěle vyvinutou infrastrukturou, rozhodně se někdy dostaneme do stavu, kdy hmotnost těch obyvatel bude nezanedbatelná v poměru ku hmotnosti země (o objemu nemluvě) a tady už pak nastane skutečně problém (on tedy nastane mnohem dřív, ale tohle je jen ukázka, kdy nastane určitě).
Jinak já to přečetl celé, dokonce jsem i na každý odstavec zareagoval.... v každém krom jednoho byly nějaké větší či menší pitomosti, které lze většinou vyvrátit i selským rozumem.
Nicméně těm, kteří to nedočetli, bych to neměl za zlé, protože když si přečtete X odstavců, ve kterých jsou naprosté kraviny, logicky čekáte, že v těch dalších to nebude lepší.
|
|
|
Nu, mně se zase zdají Vaše argumnty plytké, klouzající po povrchu původního sdělení, občas tak trochu dětinské a uvedené jen proto, aby bylo k jednotlivým článkům něco napsáno - viz mořská voda.
Nicméně ponechte si svůj názor, já si ponechám svůj. ;-)
|
|
|
Inu, bohužel tam, kde je samotný článek tak plytký, těžko mohou být argumenty hluboké. Tvrzení typu "je málo vody, až bude rok sucha, bude žízeň", se nedá vyvracet moc sofistikovaněji.
|
|
|
jestli má autor napřemýšleno nevím, ale takových katastrofických scénářů už bylo. Některé baví strašit lidi, možná je jim samotným ve strachu ouvej, někteří tím sledují své zájmy, třeba dejte se k naší pseudocírkvi, ta vás všechny zachrání.
je to dlouhé, ale hlavně je to hloupé.
|
|
|
Podle stylu, kterým je článek napsaný, bych soudil, že zde nejde o nějakou církev, případně něco sofistikovanějšího, ale autor si prostě připadá zajímavý. Ale možná se pletu xD
|
|
|
Napřemýšleno měli o svých tématech i Marx s Engelsem. A také pěkně vařili z vody, kombinovali nekombinovatelné, vyvozovali absurdní závěry, považovali svět za uzavřený a lineární systém a provozovali hustou demagogii...
|
|
"hokejkový graf (TM)" a máš to kompletní !!!
|
|
Zdravím,
ještě jsem tu nikdy nekomentoval, přestože d-fens čtu poslední dva roky téměř každý týden. Ovšem tento článek musím vyhodnotit za ten nejhorší žvást, co jsem tu kdy četl.
Je to obří demagogie, která oživuje pouze dávno vyvrácené (ačkoli enviromentalisty stále znovuobjevované) teorie Roberta Malthuse (přelom 18. - 19. stol.).
Vlastně v každém odstavci je nějaký nesmysl, který musí trochu liberálně smýšlejícího člověka navést k pochopení, že to prostě nedává smysl.
Vůbec nechápu, co tu tento článek dělá.. Očekával bych ho na nějakém alarmistickém enviro-webu. Nebo u příznivců Římského klubu. Tady bych věřil, že spíše naleznu recenzi na J.Simona - The Ultimate Resource ři Lomborga - Skeptical Enviromentalist.
To mě tedy dnes vážně nakrklo. Vlastně i pro každý "nejstupidnější" článek, který jsem tu kdy nalezl jsem měl alespoň trochu pochopení.
Docela zvažuji napsání nějakého protičlánku. Ale nemám moc času na to, abych ho napsal skutečně kvalitně a se seriozními daty. Kdyby se někdo takový našel, byl bych mu vážně vděčný..
|
|
|
Zdravím.
Mám naprosto stejný pocit. Ale myslím, že důvodem, proč mi tento článek připadá horší, než ty ostatní skvosty, je způsob, kterým je podaný. Když někdo napíše článek o rýze v prdeli (to není nadsázka, ale fakt: www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011050104), autor ani po nikom nechce, aby to bral vážně. Když někdo napíše dost špatný článek o něčem vážném, typicky bývá styl psaní tak zlý, že to též nikdo nebere úplně vážně. Tenhle článek se liší v tom, že ač pojednává asi o dvaceti totálních kravinách, je napsaný dobře a snaží se (úspěšně) působit vzdělaně.
|
|
|
Jeden těch lepších až jeden z nejlepších zamyšlení a článku u pana dfense.
|
|
Článek se točí kolem jedné vcelku zjevné věci: Jediná trvale udržitelná míra růstu populace, ekonomiky, spotřeby, atd. je nula.
Ohledně míry růstu a exponenciálních funkcí doporučuji video:
www.youtube.com/watch?v=F-QA2rkpBSY
Je tam mimochodem i docela užitečná pomůcka:
Míra růstu (trvalá) o x% za rok znamená, že se to zdvojnásobí každých 70/x let.
Klíčové je to "trvalá", protože je pitomost předpokládat, že míra růstu populace bude konstantní do roku 2917, dokonce i do roku 2074.
Kdybych si hrál s čísly podobně jako článek:
Přírůstek světové populace byl cca 2% v roce 1972, teď je zhruba 1%, čili světová populace dosáhne maxima (přírůstek 0) někdy kolem roku 2052 a pak začne klesat, až lidstvo vymře někdy koncem 24. století.
Další poznámka:
"Dříve při různých ranách nebylo neobvyklé, že zařvala půlka populace Evropy."
Pro informaci, které "různé rány" to byly?
Černá Smrt rozhodně byla něco hodně neobvyklého (viz i dopady na kulturu, filosofii atd) a uvádí se, že vyhladila cca 1/3 tehdejší populace Evropy.
|
|
|
Cituji: Míra růstu (trvalá) o x% za rok znamená, že se to zdvojnásobí každých 70/x let.
Každý, kdo rozumí matematice, patrně na první pohled vidí, že (a proč) je to nesmysl. Nicméně i ten, kdo matematice nerozumí, si za x dokáže dosadit číslo 70, aby viděl, že při ročním růstu 70% se veličina zdvojnásobí za jeden rok xD.
Koho by náhodou zajímala správná odpověď, tak:
(1 + x / 100)^n * V = 2 * V
(1 + x / 100)^n = 2
log (1 + x / 100)^n = log 2
n * log (1 + x / 100) = log 2
n = log 2 / log (1 + x / 100)
pro logaritmus s libovolným základem za podmínek, že V (původní množství zkoumané veličiny) není nula a x (roční procentuální růst) není nula, což dá rozum (z logiky věci by to nemělo být ani záporné, ač bychom numerický výsledek získali).
Závisí-li něco na x exponenciálně, už od pohledu nemůže být zpětná závislost vyjádřena jinak než logaritmicky.
|
|
|
Koukám mi tam vypadla část věty, má to být: Pomůcka pro výpočet z hlavy.
Většina lidí logaritmus z hlavy nespočítá a ani nedokáže hodnoty exponenciální funkce odhadnout (zatímco třeba: "Měsíční výplata 23511Kč je ročně kolik?" není problém zhruba odhadnout z hlavy, u "1000Kč s úrokem 9% ročně je za 9 let kolik?" většina lidí nebude mít představu).
Takže podobně jako ta výplata jde rychle odhadnout třeba takhle:
"23511*12 = 23511*10 + 23511*2, což je 235 + necelých 50 = 280-285 tisíc"
to druhé jde rychle odhadnout třeba takhle:
"Úrok 9% znamená zdvojnásobení každých 70/9= skoro 8 let, takže po 8 letech to bude zhruba 2000Kč a po 9 letech (+9%) kolem 2180Kč"
Pravda, pro dlouhá období (kdy se kumulují zaokrouhlovací chyby) a vysoký roční přírůstek (zhruba nad 25%) to nedává moc přesné výsledky, na druhou stranu jednak v reálu není moc věcí, které by dlouhé roky rostly tak vysokými čísly a jednak při růstu třeba 70% ročně už zaokrouhlovat dobu do zdvojnásobení na roky je celkem mimo.
|
|
Tento komentář není k článku, ale k anketě, která je zrovna teď na hlavní stránce; bohužel se nedá přímo komentovat, tak to píšu k nejnovějšímu článku, snad mi někdo odpoví.
Ani polovina respondentů neřekla, že by chtěli vyhrát nad 100M. Asi 20% lidí by preferovalo výhru 10 až 100 mega před výhrou vyšší než 100M a dalších 20% lidí by dokonce preferovalo nevyhrát nic před výhrou 100M.
Neumím si představit žádný důvod, proč by někdo dával přednost nižší výhře před vyšší. Evidentně takové důvody ale budou, protože v anketě takto odpověděla více než polovina lidí.
Mohl bych se někoho z nich na ty důvody zeptat? Děkuji.
|
|
|
Anonymita? Když někdo vyhraje někde pět mega (Kč), jsou to hezké peníze a moc se to neřeší. Když nějaký Angličan vyhraje půl miliardy, řeší se to i v českém zapadákově.
|
|
|
:-) Mne prijde jedina rozumna varianta nechtit vyhrat nic. Na neco, co bych ziskal takovym nahodnym zpusobem, bych prece nemohl byt nalezite hrdy, to bych neziskal diky svym schopnostem.
U vetsiny lidi krome toho plati "easy come, easy go" a nakonec jsou na tom po vyhre penez vyrazne hure, nez pred ni.
|
|
|
Jenze takovy clovek zase nebude natolik uvedomnely, aby dal "nechci vyhrat nic". Ja po tom nijak exra netouzim, ale stejne jsem dal, ze 100 a vic. Kdybych pro ty penize nenasel vyuziti, tak je najde nekdo jiny. A hrdy muzes byt uplne stejne kdyz vyhrajes 100 mega, i kdyz nevyhrajes nic. Vhra ti hrdost ze sebe sama neubere.
|
|
|
Osobne - kdyz uz bych chtel neco vyhra, tak potom co nejvetsi moznou castku. Otazka zni, co to je "vyhrat" - je to totiz docela nejednoznane. Mohu vyhrat vlastnim pricinenim - napriklad vyhraju v pokerovem turnaji, a nebo diky nahode - vyhraju ve sportce.
Tak jako tak, obecne bych chtel mit co nejvice majetku. Kdyby to slo, urcite bych chtel vlastnit vice, nez vlastni kdokoliv jiny na svete. A pak jeste vice :-))
Kdo to rekl, ze "sobeckost je spravna"? Pokud si to dobre vybavuju...
Btw k ankete - padaji tu nazory, ze 100 milionu je az az a neda se to utratit. Musim rict, ze na muj "sen" by bylo i 100 milionu mozna malo, a to nemyslim na nic extravagantniho - mam na mysli pouze takovy jeden "vetsi" model zeleznice :-)) Pocital jsem to onehda, a kdybych mel 100M kc, tak bych to umel utratit za toto uplne v pohode a jeste bych potreboval :-)
|
|
|
No, já bych nejprve zajišťoval to nezávislé území, a až poté bych na něm zaváděl železnici :)
|
|
|
Ja mam na mysli modelovou zeleznici :-)
Samozrejme v meritku HO. Takze pudorys toho kolejiste by mohl byt tak neco okolo 100m x 100m. Pro zacatek :-))
Ale fakt, cely zivot po necem takovem touzim...no, jelikoz to nikdy mit nebudu, tak alespon obcas zavitam sem : www.kralovstvi-zeleznic.cz/
|
|
|
Za 100 mega? To by ti na to bohate stacilo deset (ano, nevim, kde bys to chtel stavet, ale snad by se nasla nejaka dostupna stavba).
Mysli v malem, ne ve velkem.
jamesriverbranch.net/
Je to sice Z, takze je treba nosit respirator, abs omylem nevdechl lokomotivu, ale podivej se na ty detaily. Dokonce na ten Z scale modelarskej obchod v mestecku, co ma v okne funkcni N scale model i s tunelem :-)
Ale i kdybys jel podle sveho planu s HO, tak ty naklad nejsou nijak velike. lokomotiva za 1200 - 1500, kus kolejnice od 2.50 do 10 kc... TO jsu nakupy v malem. Ja mam zatim asi 150m kolejnic a par vlacku, jeste nemam misto, kam je dat, doma se mi s tim uz nechce montovat... Ale ted jsem presedlal na N scale a je to o dost pohodlnejsi, i co se pristupu tyce.
Z je drazsi, ale kdyz uz, tak T gauge, to se ti vejde domu a penize na tom muzes utracet rychleji.
|
|
|
10M by bylo nutne minimum, aby vubec melo smysl se o necem zacit bavit. Ale to co mam v hlave opravdu 100M hrave predci :-)) Nakonec, ten odkaz co jsem posilal , tam maj TT, a velikostne, az to bude cele hotove, to bude taky docela solidne velke..
Muj "nerealny sen" je vazne neco velikosti cca 100x100 metru, nekolik vyskovych urovni...rizene velmi sofistikovanou "IT", stovky souprav, a podobne :-)
Je to "blbost", na druhou stranu to vubec neni nerealne. Samozrejme pocitam s tim, ze pro me to nerealne je :-))
Btw 100M by se pomerne smysluplne dalo utratit napriklad i investici do vozoveho parku :-) a tech aut by take nebylo vice, nez par desitek, mozna ani par desitek ne...
|
|
|
V takovemhle mnozstvi si tu vyrobu objednej v cine a vyjde te to levne, pokud chces mit vsechno nove.
Ja nepsal o gargantuovskem meritku TT, ale o T gauge :-)
Nerealne je to pro jednoho cloveka, pokud chce propracovavat detaily. Neda se to stihnout.
Treba osmatricet thalii, sestadvacet loganu... :-) Hele, ja mam 4 auta, 3 motorky a stejne z toho nic moc nepouzivam.
|
|
|
No, vsak proto tolik penez - je zapotrebi zapocitat cenu najatych pracovniku :-)
A ta auta...mel jsem na mysli napriklad neco jako www.youtube.com/watch?v=qkqPABa7JiY
a tak :-)
|
|
|
To uz mi prijde jako najimani lidi, co ti budou ojizdet motorku, nebo partnerku (nic proti, to prvni jsem sice nevidel, toho druhe ano, ale oboji je lehce uchylne). To si muzu rovnou zajit na vystavu, nebo se spolupodilet. Vlastnit, to neni ono, to prave je tvorit.
ja tohle cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tatra_75.jpg pripadne kdyz spotrak, tak dayerses.com/photos/renault-alpine/03/ pricemz to druhe sice nemam, ale sedel jsem v tom a je to uzasny zazitek, az na to, ze se musis zout, protoze k plynovemu pedalu nohu v bote proste nenarves :-)
Oboji dosazitelne pod hranici milionu..
|
|
|
Nezapomeň ale taky na to, že čím více majetku, tím více starostí - samozřejmě pokud na jeho správu nekašleš, v takovým případě ti ale moc dlouho nezůstane.
Buď to můžeš dělat sám, ale pak tě to celkem plně zaměstná anebo to svěřit profesionálovi, ale i toho musíš kontrolovat, aby tě netahal na vařený nudli. Ony stačí ty starosti, co jsou třeba jen s pár autama či nemovitostma, to je furt něco.
|
|
|
Root: "Na neco, co bych ziskal takovym nahodnym zpusobem, bych prece nemohl byt nalezite hrdy, to bych neziskal diky svym schopnostem."
Já bych na 100M+ nebyl hrdý.
Já bych je prostě spotřebovával.
Hrdý bych byl třeba na vrcholy, na které bych na té dlouhé dovolené vylezl či vyšel, nebo na výborné umístnění v ČP MTBO, páč bych měl spousta času na tréning a závodění.
|
|
|
Nesmyslnost výsledku je přímo úměrná nesmyslnosti ankety.
|
|
|
Jak uz bylo receno, anonymita, a u me taky realne vyuziti. Onehda sme na podobne tema vedli debatu, ja bych dokazal (z meho, patrne velmi omezeneho pohledu) aspon castecne rozumne utratit nejakych 10M, a to su "hola prdel".
|
|
|
Děkuji. Tři různé odpovědi, všechny dávají smysl.
I když Roote, já bych stejně bral 100M+.... sice bych na to nemohl být hrdý, ale zlepšil bych svou životní úroveň.... není přece nutné být na všechny věci v životě hrdý, důležitá je snaha eliminovat ty, za které by se člověk styděl; ono imho ani nejde být na vše v životě hrdý, prostě proto, že většina činností, které člověk dělá, jsou čistě neutrální (dnes jsem vstal, umyl se, vyčistil si zuby, posnídal.... na nic z toho nejsem hrdý).
|
|
|
Tomu se řiká "nebýt hladový". Spoustě lidí stačí něco mezi 10 a 100 mega, nad 100 už je to stejně skoro to samé, obyčejný smrtelník si stejně neumí představit, co s tolika penězma dělat.
Z výsledku ankety je vidět, že o pár tisíc nemá nikdo zájem, takový drobný nikoho nevytrhnou = lidi nesázej sportku, protože by chtěli vyhrát něco do výše svého platu nebo podpory v nezaměstnanosti.
Dokonce ani 100 tisíc až milion není moc lákavá výhra, protože je to tak na auto nebo poplatit dluhy u providentu.
Nějaký ty milióny, to už je na bydlení, kus pozemku, baráček na klíč nebo i nějakej luxusní byt pro městofily.
10 až 100 mega, to už je na soukromej tryskáč a dva veyrony.
Nad 100 mega, to znamená stát se další Paris Hiltonovou, je to víc peněz, než by jeden dokázal utratit. Znamená to spoustu peněz investovat, koupit za to nějakou firmu, nemovitosti, diamanty, zlato, cokoliv.
BTW, kdo hlasoval "nechci vyhrát žádné peníze", tak IMHO lže ;-)
|
|
|
I pes ma pravo na svuj pridel kaviaru :-)
Jo, to s tim veyronem je skvela vec, pak se zadluzi barakem, aby zaplatili havarijni pojisteni :-)
|
|
|
Ono vlastnit takové auto má i další nevýhody. Třeba když rozkaz zní jasně: Zabít člověka co vyleze ze zeleného Bentley, přičemž taková auta jsou v Praze dvě a vy jedete tím druhým. Jak se přesvědčil ten řidič ze Sazky.
|
|
|
Tady vidis upadek najemneho zabijactvi v cechach. Nic se nedela poradne...
|
|
|
Ono už to, že vrah s úkolem zabít majitele vozu Bentley zaútočí na člověka, který to auto řídí.
|
|
|
Pokud je to 10 až 100 mega v korunách, tak to na alespoň trochu slušné soukromé proudové letadlo a dva Veyrony není. V dolarech už by to šlo.
Já bych chtěl vyhrát 100+ - v nejhorším se to dá rozdat na charitu. Na druhou stranu jsem si vědom pravděpodobnosti, takže mi to chtění nestojí za investici.
|
|
|
Nedobre se na to divas. Tech 100 mega je pitomost utratit, kdyz nemas na obzoru dalsich 100. Povazoval bych za racionalni si koupit to soukrome proudove letadlo z vynosu z tech 100 mega, kdyz je nekam clovek dobre investuje, to ano.
Proste za penezi nelze videt ty absolutni castky, ty jsou spise k odvedeni pozornosti protivnika, zajimave jsou financni toky za tim schovane...
|
|
|
BTW, kdo hlasoval "nechci vyhrát žádné peníze", tak IMHO lže ;-)
Tohle presvedceni plyne jen z toho, jak se z par korun dokazete posadit na prdel (pricemz patrne jeste k tomu sam sebe obelhavate, ze Vam v zivote jde o jine hodnoty...) :-)
|
|
|
Pokud si z neceho materialniho sednout na prdel, proc by to nemelo byt zrovna onech velmi rozumnych 100 mega? Ja bych se z toho na prdel posadil. Sice by mi to vyresilo jine, v soucasne chvili spise drobnejsi, problemy s penezi, ale prevazne ze skodolibe radosti, kolik blbcu to nasere.
Pamatujes, jak se ygnorek vztekal, kdyz jsi zabil jeho snahu o obhajeni zabranovani predjizdeni tim, ze klidne muze, slusnemu autu to stejne nevadi?
Zacinam mit radost z toho, kdyz se blbci nasiraji. Nejak se mi v posledni dobe udalo par naschvalu, ktere mely puvod v zavisti a tuposti jistych jedincu. Pokud neco takove lidi nasere, az jim rupne zilka, tak at.
|
|
|
Blbci budou mit vetsi vztek, kdyz si tech 100 mega ferove vydelas. To je totiz neco, na co oni se v zivote nevzmuzou. Vyhrat to nekdy teorwticky mohou, to je jen zalezitost pravdepodobnosti, proto je to sice bude srat, ale ne zase tolik.
|
|
|
Ostatně proč myslíš, že vydělané peníze jsou zdaněné až na půdu, kdežto výhry se (převážně) nedaní?
|
|
|
Nemyslim, ze blbec takhle uvazuje. Pro nej jsou takove vydelky proste "nakradl si" a nic vic. A je vcelku jedno, jestli je to 100 000 (nekdy treba jen od 50 000) mesicne, ci desetkrat tolik. Od tehle hranice jsou to cisla mimo predstavivost.
Je to dva roky, co tata vyhral skoro 15 000 v nejake sportovni sazce (nosi penize v kapse v balicku, myslel, ze vytahuje a poklada na stul stovku, ona to byla dvoutisicovka). V podstate mu slo jen o to, aby mu konecne dali pokoj nejaci mistni joudve, ze pry kazdy uz si vsadil a at to aspon jednou zkusi. Tak to hodil na nejakeho outsidera a kdyz se s penezi, pote, co si vsiml, jakou bankovku vytahl, rozloucil, tak to vyslo. V podstate dve nahody za sebou, neboli haluz jako svina a to bys mel videt, jak to nektere vidlaky dostalo. Kam se hrabou vydelany penize, nekolik terenaku v rodine a celej ten dum s jeho vybavenim.
|
|
|
Já si ten důvod představit dokážu. Anketa probíhá podle plánu. Její výsledek bude předmětem budoucího článku. Jeho téma mě napadlo, když jsem viděl staříka sázet Ssportku
|
|
|
Potom byla nestastne polozena otazka, mozna. Jak jsem psal o kousek vyse: "Vyhrat" muze znamenat ruzne, zcela odlisne veci.
1. Vyhrat ve sportce
2. Vyhrat napriklad prvni misto v nejakem sportu. Nejlepsi golfiste sveta bezne vyhravaji za 1 rok miliony dolaru, a to svym umenim.
Ja osobne, jelikoz obcas hraju poker, jsem si jako prvni vybavil "vyhrat v pokeru".
|
|
|
Zajimave, resili jsme to kdysi ve skole v teorii her. V tomto pripade se tesim na tve pojeti problematiky.
|
|
|
tak to měla ta otázka znít, jestli jsme kvůli té výhře ochotni sázet. Pokud zní otázka tak, že by někdo v teoretické rovině nabízel jistou výhru, tak je jasná odpověď 100M+, vše ostatní je pochopitelně pokrytectví nebo nějaká složitá fantasmagorie (nikdo by si určitě o sobě nemyslel,že peníze nedokáže efktivně utratit). ale pokud se zeptáme tak,kdo chce sázet na výhru 1:14 milionům, což je konkrétně pravděpodobnost 1. výhry ve sportce nebo provádět jiné iracionální aktivity, pak odpověď zní "fuck off"...
|
|
|
V prve rade bych odlisil "investovat" a "utratit" A pokud se bavime o utraceni, me osobne utratit xx milionu napriklad, jak uz tu padlo, za VW Veyron zadny smysl nedava. To uz mi pripadne uzitecnejsi Lojzova hektarova H0 zeleznice :) A na zaklade teto diskuze sem zkusil zrevidovat svych 10M. Zrejme su prizemni omezenec, ale za veci, co bych pouzival a aspon nejakym zpusobem by mi delaly radost, sem se dostal na 30M, a to sem se fakt snazil! :) Tak se ptam, proc pokrytectvi nebo fantasmagorie?
|
|
|
Nejde jen o věci - sto mega už znamená (při investičním štěstí, nebo spíše při absenci velkého investičního neštěstí), že mohu práci brát jako koníček, případně už nehrábnout vůbec.
Já bych si třeba spousta času hrál s dětma a druhou spoustu času se toulal světem s báglem. Jistě, mohu také, ale za nějakou dobuse ocitnu bez peněz na letenky, permity, benzín a obnovu vybavení. No a to by se 100M už tak nehrozilo.
|
|
|
A pokud se týká investic do hry - tu anketa fakt nezkoumala.
|
|
|
Vy všichni tady jste strašný negativisti, myslete taky trochu na ostatní!
Za 100M se může nechat například "vyčistit" parlament, senát a hromada tech kuřbuřtů kolem, a ještě zbyde na pěknou haciendu v Jižní Americe :p
|
|
|
"Neumím si představit žádný důvod, proč by někdo dával přednost nižší výhře před vyšší."
- Důvod nechtít vyhrát nic budou mít lidi, kteří chtějí všeho dosáhnout vlastními schopnostmi, případně mají pocit, že vysoká výhra by je demotivovala od toho něčeho dosáhnout vlastními silami.
- Astronomická výhra může zničit výherci život, pokud na to není připravený a neumí s těmi penězi zacházet, viz některé případy reálných výherců takových částek. Pro některé lidi je opravdu lepší nevyhrát nic než vyhrát 100 milionů.
- Podle výzkumů i ekonomické teorie (zákon klesajícího mezního užitku) mezi "mít spoustu peněz" a "mít ještě větší spoustu peněz" co do přínosu není zas takový rozdíl, přičemž vyhrát 100 milionů s sebou nese i negativa (publicita, závist, atp.)
|
|
|
Takový sebemrskačcský řeči. Když výhru, tak nejvyšší, samozřejmě. Blbci zničí život i dedictví po babičce v hodnotě pár desítek tisíc, kdo je šikovnej, ten si poradí i s velkou částkou.
|
|
|
A kdo si není jistý jestli to zvládne, může nechtít velkou výhru.
Jen říkám, že takoví lidi existují.
(Ale jak jsem psal, jsou i další důvody)
|
|
|
Naja, jsou lidi, co nezvládnou ani krabici s vínem.
|
|
|
Jednoznačně 100+ mega, ať je na nějaký ostrov až je začne Řecko levně prodávat. :-) Za zbytek nakoupit zlato/platinu/rhodium/paladium.
Jinak co se týče samotného článku tak je to skutečný skvost, akorát tam autorovi chybí zdroj ze kterého čerpal:
MEADOWS, Donella H. The Limits to growth: a report for the Club of Rome's project on the predicament of mankind. New York: Universe Books, 1972, 205 s. ISBN ISBN 0-87663-165-0.
|
|
|
V první řadě je třeba si uvědomit, že i mezi vyhranými penězi lze rozlišovat. Jak zde již bylo zmíněno, např. nejlepší hráči golfu nebo pokeru musí svým uměním v daném oboru převýšit konkurenci, aby kulatou sumičku za vítězství v turnaji dostali - osobně sice ani jedno nepovažuji za sport a zvláště přenosy z pokerových turnajů na sportovních kanálech mě udivují, ovšem někoho zřejmě baví hodinu sledovat partu kašparů sedících u stolu, jinak by to nevysílali a specifické dovednosti nelze aktérům upřít. Ale velké peníze se dají vyhrát rovněž třeba v tenisu, který už sportem rozhodně je.
Také existují profesionální kurzoví sázkaři, v podstatě odborníci na sportovní statistiku, i když se jim sázkové kanceláře snaží co nejvíc znepříjemnit život.
Je mi ale jasné, že předmětem ankety byla zřejmě výhra v loterii.
Celkově nechápu, co by mělo být špatného na tom, když si nějaký dědula občas vsadí sportku. Nesleduji to, ale kolik stojí jeden sloupeček, kolem dvacky? A dá se za to vyhrát nějaký ten milión... Pro toho důchodce může televizní slosování být i celkem bezpečným adrenalinovým zážitkem za pár korun. Ano, velká část té dědkovy dvacetikoruny spadne do klína nějakým šmejdům, ale tak je to s velkou částí každé dvacky v této zemi.
Co se týká odmítání jakékoli výhry - domnívat se, že pokud jsme dosáhli nějakého příjmu nebo dokonce bohatství, bylo to jen a jen díky našim schopnostem, je nesmysl. Náhoda, štěstí - není důležité, jak to nazveme - hraje vždycky nezanedbatelnou roli. Už jen třeba tím, že v okamžiku, kdy jsme vymysleli náš geniální plán, nebo v počátcích naší usilovné práce, případně velesvědomitého vzdělávání, se na nás nezřítila mezinárodní vesmírná stanice.
On i ten golfista, hráč pokeru, tenista nebo kurzový profi sázkař potřebuje kromě svých schopností taky trochu toho štěstí.
Díky náhodě a zcela bez vlastního přičinění pak lze přijít k majetku mnoha způsoby. Třeba si všimnout, že na tom hnusném obraze po prabábě v předsíni je podepsaný nějaký Kupka. Nebo se narodit jako kníže. Ani jedno ale nepovažuji za důvod, proč by člověk měl všechno rozdat.
A výše zmíněný dědula s tiketem aspoň musí uhodnout pár číslíček, když chce vyhrát.
Jinak sportku sází i lidé, jejichž majetek dosahuje výše toho jackpotu, nebo jak se to jmenuje...
Když už člověk něco hraje, proč by si neměl přát vyhrát co nejvíc? Ano, obavy z porušení anonymity výherce mohou být důvod, zvlášť u nás. Společnost má tendenci považovat někoho takového za pitomce, který měl prostě kliku, kdežto stejně majetného lokálního kmotra za sice ne moc poctivého, ale schopného borce. Ve skutečnosti by o původu majetku prvního chlapíka neměl nikdo nic vědět, s výjimkou berňáku, kterému kdykoli doloží, jak k penězům přišel, což druhý jaksi z podstaty učinit nemůže a měl by se tedy dívat na svět skrz mříže. Teoreticky nespravedlivý přístup, ale prakticky dopadající jen na ty, kteří si to zaslouží. Ve slušných končinách, ovšem - takže u nás toto není aktuální. Ale kdybychom se jednou slušnými končinami stali, pak si dovoluji tvrdit, že by naprostá většina dotázaných neměla důvod odpovědět v podobné anktetě jinak, než že si přeje vyhrát co nejvíce.
|
|
Chápu to správně, že autor chce své osobní problémy řešit vyhlazením zbytku lidstva?
|
|
|
|
jako proč ne, ale ať se alespoň netváří, že je to pro moje dobro :-)
|
|
|
Tak nechtěl bych být osobní, ale on Váš pan bratr se také tvářil, že je to pro naše dobro, že...
|
|
|
Teoreticky všichni konáme vše možné pro dobro všech. Ať už vědomě či nevědomě.
|
|
|
já mám bráchů...fotr byl plodnej, akorát se o tom zakázalo mluvit.
|
|
České dráhy zvýšily proti loňskému roku počet vlaků o 1,1%. Za sto padesát let se vlaky už nevejdou na koleje...
(Aneb jak se dá z blbé premisy lineární extrapolace vymyslet kulervoucí text pro stejné hlupáky jako je autor.)
|
|
Doufám - a to velmi -, že tento výplod je toliko velice sofistikovaným humorem a dokonale propracovanou parodií na "logicky" vypadající doomsaying a lidskou tupost. Který "stará škola" vzala vážně, protože nás diskuse na internetu připravily o postoj "tohle nikdo nemůže myslet vážně, to musí být vtip".
Alternativa - to jest, že i na D-F se vyskytuje tolik entit schopných ohodnotit "za 1" článek, extrapolující že když má dneska nevěsta jednoho manžela, zítra bude mít dva, pozítří čtyři...; opakující desítky let vyvrácené bláboly malthusiánů a Římského klubu; ignorující zákonitosti ekonomiky i technologický vývoj; přihazující na to kydy neomarxistů Frankfurtské školy o "otroctví konzumerismu" a nacházející ultimátní řešení v eugenice a "redukci populace" na styl "'je potřeba' vyvraždit dvě třetiny světa" ((c) OptimalPopulationTrust) mne upřímně děsí.
|
|
Hezkej článek - vzbudil ve mě chuť oprášit Fallout 3 :-)
A teď vážně: Čas konfliktů už dávno skončil. Myslím tím takových těch potřebných a nutných konfliktů, které lidstvo někam posunuly a něco potřebného mu daly, zejména poznání a pozvednutí na vyšší úroveň. Současné konflikty a jejich vedení tomu velmi nasvědčují, jsou to takové dozvuky a ozvěny těch předchozích a prakticky pořád je to takové „plácání se někde kvůli nesmyslnému cíli”, s nesmyslným výsledkem a za použití nesmyslných prostředků. Skutečnou potřebu válčit lidstvo jako takové postupně (a velmi pomalu, ale přece) ztrácí - samozřejmě celé lidstvo netvoří těch pár vyšinutých jedinců, kteří tu potřebu i prostředky k naplnění sem tam mají v hojných mírách.
Vývoj jde stále dopředu (srovnat s výroky „historie se opakuje”, „čas je spirála” apod). Úpadek jednotlivce je samozřejmě možný (a někdy i nutný), ale k úpadku lidstva nedojde, na to jsme už ve vývoji hodně pokročili. Krásný příklad z nedávna je Japonsko. Vše směřuje do vyšších levelů, a to, co dnes může vypadat jako chaos, je jen probíhající rychlá transformace (asi jako když chcete přepólovat magnet) - řád to dostane o chvíli později.
Pořád chceme dobývat jiné planety, objevovat nové světy, a přitom zatím ani pořádně nevíme, jak se chovat ve svém vlastním a k sobě navzájem. Pokud objevíme nedotčený lidský kmen někde hluboko v lesích, je „pozřen” - území zabráno, lidé absorbováni, připadně „anihilováni”. Totéž bychom nejradši udělali, pokud bychom mohli volně létat kamkoliv do vesmíru - obsadit, vytěžit, spotřebovat, zaplnit odpadky a podpálit. Jak by to asi dopadlo, kdybychom na těch cestách objevili primitivní civilizaci, přesně takovou, jako byla před časem ta naše? Dokázali bychom se nevměšovat a ponechat ji jejímu vlastnímu vývoji, nebo ne? A víme my, jestli to náhodou nebyl i náš případ? Držel nad námi „někdo z hlubin vesmíru” ochrannou ruku a nechal nás učit se dělat své první krůčky? Pokud ano, byli bychom tu dnes, kdyby se ten někdo choval tak, jak se chceme chovat dnes my?
O tom to celé je - o vývoji druhu. A pokud to náhodou přeci jen nepochopíme a sami sebe zničíme, tak dobře nám tak - byli jsme tu jako druh zbyteční, a proto jsme udělali to nejlepší co jsme mohli - zmizeli jednou provždy z povrchu zemského. Pořád vývoj.
Buď ale zmizíme opravdu hned a úplně, nebo nastanou zlaté časy člověka - žádný „postapo volný pád” se konat nebude.
PS: Nejsem žádný zapálený (ani uhašený) ekoterorista, jen věřím v přirozený vývoj.
|
|
|
Hezky. Ale nejdriv si ujasni, co to ten prirozeny vyvoj je - totiz pozirani slabsiho silnejsim. Cokoli jineho je neprirozene. Takze si vyber, co vlastne chces. Zatim v tom mas zmatek. :-)
|
|
|
Já to právě vidím poněkud jinak (ano, to co píšete je pravda, ale právě jenom v těch nižších levelech, na vyšších úrovních - pokud jich chceme dosáhnout - už je to prostě zařízeno jinak). Je ale zbytečné se tu dohadovat a přesvědčovat jeden druhého, takže tímto podávám virtuální pravici a navrhuji se rozejít s tím, že si každý ponecháme názor vlastní...
|
|
mimochodem - jsem krasny, silny, spokojeny a stastny. Dale jsem relativne bohaty, takrka dokonaly, jen nejsem slavny. A myslim, ze je takhle a podobne na tom spousta lidi.
|
|
Pokud mohu jako prostý vidlák něco dodat, pak autor jen ventiloval přetlak svého zmatku.
Jeden suchý rok, během kterého se zásoby neobnoví a lidé budou bez vody. I když v našich podmínkách je častější pravý opak, nerespektování jednoduchých přírodních zákonitostí vede k opakujícím se záplavám.
Autor se mýlí. Aktuálně jsou v našich končinách problémy právě se suchými roky a jedině nerespektováním jednoduchých přírodních zákonitostí (jak to nazývá autor) se je daří zvládat. Vážné nerespektování přírodních zákonitostí, které sice nevede k opakujícím se záplavám, ale vede ke zvyšování záplavových škod, je zástavba ploch přirozeného rozlivu.
Jedinec je schopen se sám o sebe postarat a dokáže plánovat do budoucnosti. Dejte k sobě pár jedinců, dostanete společnost. Neschopnou se o sebe postarat a považující budoucnost za výmysl.
To je slovo do pranice. Autor ovšem velkoryse přehlédl, že člověk jako jednotlivec nikdy nefungoval, vždy tady bylo pár jedinců tvořivších společnost, která se až dosud o sebe postarala. Naše existence je toho důkazem. Autor tvrdí, že společnost je neschopná se o sebe postarat a přitom operuje s ročním růstem 1,1% dvě století dopředu a staví na tom svůj doomsaying.
Kolega ma zmínil ve svém kritickém komentáři biologii, dovolím si dodat, že kniha popisující zákonitosti přirozeného vymírání druhů možná již není ke koupi, rozhodně ale je ale k zapůjčení.
|
|
Dostanu něco za to, že jsem to přelouskal celé?
|
|
|
|
Aha, tak už vím z čeho to těch posledních pár dnů mám :-(
|
|
|
Jo a přiznávám, že jsem občas některé kusy po přečtení začátku i přeskakoval ...
|
|
|
Proto te to taky jen lizlo. :-) vlastne ;-)
|
|
|
Asi jsem měkký. Já tomu přisoudil cenu použitého hajzlpapíru už po prvním odstavci.
|
|
Už dlouho jsem se s nečím tak neztotožnil, jako s tímhle článkem. Skvělá práce autore!
|
|
|
Ze jo? Je to tak dlouhy, ze si tam kazdej neco ke ztotozneni najde (cim vetsi prostacek a masochista, tim rychleji) a nasledne vsechny ty nesrovnalosti a logicke podivnosti velkoryse pomine.
|
|
|
Ja nechapu, jak se vubec autor muze ztotoznit sam se sebou. Ale lidi jsou divni...
|
|
|
Tys to dal až do konce? No tak to klobouk dolů!
|
|
|
Chran buch! Nastesti byla ta matematika hned v prvnm odstavci, takze se autor okamzite odkopal.
Pak uz jsem jen preletel nazvy kapitol (clanek je aspon pekne cleneny a styl taky neni spatny, jen ty informace stoji za kulovy) a sem tam teknul.
|
|
|
No tak to jsme zvolili stejnou metodu. Akorát já jsem skončil až někde za druhou bezcitnou děvkou.
|
|
|
Tak tohle mě skutečně pobavilo xDDDD
|
|
Tak jsem si prolétl komentáře a pár poznatků: 1)Spousta z Vás píše,že neomezený růst je blbost. Což vím, o tom je taky dobrá půlka článku. 2) Dost lidí poznamenává, že je tam moc doomsaying-u, což je pro mě zcelanový termín. Nebylo to psáno s takovým záměrem,ani neprorokuju nějakou "zkázu",neb to je věc subjektivní, Život na Zemi vždy procházel vývojem a ten se nedělí na dobrý a špatný. 3) Jedná se o mé zamyšlení. Přemýšlel jsem, jakým stylem ho napsat, nakonec jsem zvolil odlehčený "povrchní" způsob, bez citování zdrojů. 4) Jsem si vědom, že je to dost roztříštěné a dlouhé, ale kdyby to bylo ještě podrobnější, tak by TL:DR bylo ještě víc. 5) V některých komentářích se objevují kontra-argumenty, které ale nejsou kontra, ale právě naopak pro-argumenty. Nevím jestli jsem se tak špatně vyjádřil, že to bylo pochopeno zcela naopak, nebo je chyba na Vašem přijímači.
|
|
|
problémy tvého uvažování:
1) selektivně si vybíráš věci, které potvrzují tvé svérázné, úsměvné teorie
2)Negativní ohlasy bagatelizuješ způsobem "myslel jsem to jinak" anebo si to překroutíš ve stylu "tento negativní ohlas mou teorii vlastně podporuje"
3)Vlastní lenost (nulová práce se zdroji) vydáváš jako ohledy na čtenáře (je to povrchní, aby to nebylo dlouhé, nepracuji se zdroji, aby to bylo odlehčené)
Většina komentářů se ti snaží říct TVÉ MYŠLENÍ JE ZCESTNÉ, CHLAPE, PROBOHA, PŘESTAŇ UVAŽOVAT TÍMHLE ZPŮSOBEM.
|
|
|
|
Jo!
A čtenáům začátečníkům Čerpadlo 6 - sbírku povídek téhož autora.
|
|
|
Nebo Stroncium od Kulhánka :P
|
|
|
To myslis vazne, nebo ironicky? (ptam se neironicky:-) )
Stroncium jsem nedokazal ani docist, priznam se - a to prechozi knihy od Kulhanka povazuji za nejlepsi, co existuje v tomto zanru..a fakt jsem precetl VSE co napsal, vcetne nejakych povidek, a prislo mi to veskrze genialni, ale Stroncium bylo proste divne :-(
|
|
|
No... obojí. Jde o post-katastrofické vize způsobené přelidněním. Ale číst se to moc nedá. Ale podle mne ten Bacigalupi taky není velký zázrak.
|
|
|
Není to zázrak, proč by měl být?
Jeho zemědělské a průmyslové vize postě vycházejí z bedlivého pozorování reality.
Co se týče samotného Čerpadla, něco vzdáleně podobného jsem již zažil.
|
|
|
...ten Bacigalupi taky není velký zázrak.
„Toho chlapa nesnáším. Vynoří se najednou odnikud a píše jako šílený anděl a vyhrává ceny a nás staré profíky vyšachuje povídkami o věcech, nad kterými nás zatím ani nenapadlo se zamýšlet. Navíc je mladší a dobře vypadá. Jediné štěstí je, že má tak nevyslovitelné jméno.“ Terry Bisson.
|
|
|
Ano! Čerpadlo 6 je (konkrétně tato povídka) je velmi velmi realistická.
|
|
autorovi to celkem myslí, také jsem toho názoru, že ideálním prostředkem k razantnímu snížení populace jsou mikrobiologické prostředky. Myslím si, že ideální množství lidí pro nový začátek je cca 10, maximálně 50 milionů svobodných lidí v nejlepší kondici. Neřešil bych zde rasové, či národnostní rozdíly, ale určitě bych nastavil přísná vstupní kritéria jako např. ta nejlepší geneticko-fyzicko-psychická kondice.Způsob myšlení egoisticko-racionální. Problém mikrobiologické regulace lidské populace tkví v tom, že neumí rozlišit dobré-špatné geny nebo samostatné a idiotské myšlení, ale i to se dá různými triky spolehlivě ošetřit. Jediný a to zásadní problém vidím v účinnosti mikrobiologických prostředků. Obecně známý je případ hubení přemnožených králíků v Austrálii, viry sice zpočátku decimovali jejich populaci, ale objevily se ojedinělé případy rezistence plus náhodné mutace viru, které ho znehodnotily. Pro depolulaci lidstva by bylo třeba užít velice sofistikované, vhodně zvolené kombinace mikrobiologických prostředků. Další info na mailu.
|
|
|
A nebylo by vůbec nejlepší, kdybyste s redukcí populace začal u sebe?
|
|
|
Taky mám ten pocit, že právě tam začít by bylo vůbec to nejlepší, co by se v daném případě dalo udělat.
|
|
|
Pánové, já mám spíš pocit, že nejíte maso. :)
|
|
|
to se mi jeví jako moc špatný nápad, kdo potom pomůže těm 10-50 milionům osobností před stádem 7 miliard samoobslužných robotů?
|
|
|
Nádherná ukázka schizofrenního myšlení.
1) kolektivisté, nárokující si naprostou vládu nad životy ostatních, by měli vyhladit všechny až na pár "nejlepších" chovných jedinců
2) ti, kterým výše zmínění elitářští otrokáři-páni nad životem a smrtí všech dovolí přežít, budou svobodní
Fascinující.
|
|
|
příroda si poradí sama, mikrobiologické a technické prostředky odstraní jen "špatné maso" i když je ho fakt hafo. Těch 30-100 tisíc Čechů, co tu bude žít, ti už se budou mít rádi.
|
|
Tak jsem narazil na zajimavy clanek, ktery tyhle apokalipticke pocty uvadi na pravou miru.. :) http://oko.yin.cz/23/populacni-vyvoj-exploze-nehrozi/
|
|
Jak může autor článku spatlat z několika různorodých údajů, tak prognosticky rozsáhlou práci? Už při prvních odstavcích jsem se musela usmívat, aby mě pak při slovech o špatné vlastnosti - "lidskosti" smích přešel. Opravdu s velkým nechutenstvím jsem musela rádoby článek přečíst až dokonce, abych mohla reagovat.
Zajímalo by mě, kolik odborné ekonomické literatury autor nastudoval, aby mohl utvářet tak silné závěry. Nevím, co Vám kdo o ekonomii říkal, ale věřte, že Vám lhal a to co jste uvedl jsou jen další žvásty. V ekonomice nejde především o zisk. Kdybyste si něco k tomu přečetl, tak byste věděl, že je v dlouhém období nulový! Za druhé člověku jde vždy o maximalizaci vlastního užitku, né o prachy, to je velký rozdíl a jeden ze základních principů celé ekonomiky.
Styl psaní odpovídá žáku osmé třídy ZŠ a to ještě urážím toho žáka.
A celé bych to asi shrnula jedním slovem: demagogie
|
|
Kritizovat je lehké... a každý to vidí jinak... vypíchnout sporné detaily je také zavádějící...
Na té podstatě myšlenky dle mého něco je...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Budoucnost
|
|
|