Komentáře ke článku: Anarchokapitalismus, díl druhý: Proč selhává centrální plánování (ze dne 24.06.2013, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
prijde mi to jako uplne zbytecny clanek. Mozna kdyby byl publikovany na Kube nebo v KLDR - ale v CR ctvrt stoleti po revoluci?
Predpokladal jsem, ze nam Urza vysvetli, proc by slunickovej ancap fungoval lip nez demonicky stat. A ne proc komunismus nefunguje ( to tu vi i ti, co s ancapem nesouhlasi )...
|
|
|
Souhlasím, pro mě také zcela zbytečný článek, ostatně stejně jako ten předchozí. Přináší akorát mix toho, co je tady asi každému jasné a toho, o čem tu už byla reč nesčíslněkrát. Vůbec nic nového ani zajímavého. Navíc to není ani buhvíjak čtivé či zábavné, aby se u toho alespoň člověk pobavil, což pochopitelně nebylo účelem, ale aspoň by to bylo nějaké plus.
P.S. V rámci zamezení spamu je toto můj první a poslední příspěvek k tomuto článku.
|
|
|
Je to prostě takové filosofické tlachání co by, kdyby a jestli. My takto rozprávíme u krbu s doutníkem po několika panácích Tullamorky s kamarádama a Urza holt asi nemá krb, chlast a kamarády tak to ventiluje tady. Však o tom taky klesající hodnocení vypovídá.
|
|
|
No, nechcem sa Urzu zastávať, od toho jsem dalek, ale ak odhadujem správne ďalšie diely, tak tie spustia búrku nevraživosti a odkaz na tento článok bude potrebný. Ono totiž prečítať si to v takejto inštantnej podobe vyzerá nudne a veď to každý vie, ale akonáhle potom niekto navrhne aby sme si platili zdravotnú starostlivosť sami....už to také ľahké nieje - však na to nebudeme mať, však to je drahé.
Ale kurva prečo je to drahé, sa už nik nepýta...ale nechcem predbiehať;)
p.s. niektoré body AnCap mu síce mám pocit trocha kulhajú, ale tento článok má odomňa ok.
|
|
|
Clanek sam o sobe neni nijak svetoborny, ale tento clanek je soucasti serie. A Urza je matfyzak, takze si mnohokrat prosel serii axiomu, vet a dukazu, kde se nejdriv odvodi uplne jednoduche a zrejme zaklady (typu A+B=B+A), aby se po par krocich dal pouzily k necemu znacne rozsahlejsimu (transfinitni indukce, kde nekonecna litaji jak diva a rozum zustava stat).
Takze ocekavam, ze ta serie bude stavena podobnym zpusobem - nejdriv vykolikuje uzemi a necha si odsouhlasit par jevnych ocividnosti, nacez na jejich zaklade vybuduje neco mnihem vetsiho tak, ze kdyz mu to budete chtit logicky zborit, tak budete nejdriv muset vyvratit tyto odkyvane ocividnosti (pokud se vam to povede).
|
|
|
(Problém je v tom, že většinový volič není vědec, a na "budete muset vyvrátit" se nám srdečně vykašle. Vyřeší to s elegancí sobě vlastní tím, že řekne zhruba něco jako: "Článek 2 je pravda, článek X je úplná blbost; to kýblování, jemuž říkáte 'korektní odvození článku X z tvrzení v článku 2', jsou sračky a číst to nebudu" :((( )
|
|
|
Hlavni problem je, ze se muzeme shodnout na cestach - ale neshodneme se na cili.
Abych tak rekl, i pokud Urza dokaze, ze je pro ekonomicky vykon vyhodnejsi nechat insolventni dluzniky povinne pracovat pro veritele za stravu a byt, nez je nechat prochazet zakonem povolenym oddluzenim.
"Problem" je, ze i pokud bude dokazano, ze toto je lepsi pro HDP CR, tak velka cast lidi bude nesouhlasit s tim, ze toto modifikovane nevolnictvi je vubec povolene.
A nelze pak rict, ze ti lide nejsou schopni logicky uvazovat. Jsou - ale maji jinak nastaveny hodnotovy zebricek nez nekdo jiny a hodnoti spolecnost podle jinych kriterii ( resp. stejnych, ale s jinymi prioritami ).
To je presne Urzuv problem, snazi se vmestnat sedive axiomy do zeleneho stromu zivota. Takze dostat se prostou logikou k tomu, co je pro "spolecnost" nejlepsi, neni nikdy mozne.
|
|
|
To mate pravdu, ale na druhou stranu mi prijde ze prave elaboraty jako Urzovy umozni si uvedomit, ze toto neni mozne dosahnout "nekolika jednoduchymi pravidly" a uvedomit si, kde ma clovek sve osobni meze a hodnotove zebricky. A vybrat si pro sebe tech 90% co jsou pouzitelne pro nej a doplnit si tam sve vlastni vyjimky a zvlastni pripady.
A pokud tohle udela vic lidi, je sance, ze se stejne sejdou na 80% (nebo treba 60%) spolecnych a kdyz kazdy bude protlacovat to sve, tak se cela spolecnost aspon trochu pohne sravnym smerem.
Celkove nepovazuju Urzovy predstavy za 100% uskutecnitelne, ale brat je jako obecny ukazatel a pohnout spolecnosti o 10% v tomto smeru bych bral jako uspech a dobry zacatek. A az bude dosazeno tech 80/60/jinak spolecnych procent, tak se muzeme poradit, kudy dal na zaklade toho, kam uz jsme se dostali a jake dalsi necekane zmeny to prineslo. (pouziti volneho trhu na reseni problemu jak dosahnout volneho trhu :) )
|
|
|
Děkuji za reakci, nicméně mám trochu pocit, že je z ní patrně, že ten článek zbytečný nebyl.... a že je moc dobře, že jsem napsal k druhému dílu dva dodatkové články (k žádnému jinému jsem nenapsal dva).
Víte, centrální plánování pochopitelně není jen věcí komunismu. Centrální plánování je i věcí demokracie. Zdravotnictví, školství, soudnictví, policie a tak dále, to všechno jsou centrálně řízené systémy, ve kterých má stát de facto monopol.
A právě o tohle šlo v tom článku: všichni sice vědí, že komunismus nefunguje, nicméně většinou si myslí, že nefunguje z nějakých důvodů typu, že lidé nejsou dostatečně motivovaní. Proto z nich pak padají různé závěry, že jako stát nechá pravidla nějakého odvětví, ale budeme to "privatizovat", přičemž noví vlastníci si budou jen nechávat zisk, nicméně reálně budou stejně dělat jen to, co dovoluje -či přímo nařizuje- stát. Proto z nich padají závěry typu: "Podívejte se, sourkomé školy/nemocnice momentálně nefungují, takže nemůžeme mít kapitalistické školství/zdravotnictví."
Tento článek je jeden z nejdůležitějších článků celého seriálu, neboť se na něj odkazuji prakticky v každém dílu. A ačkoliv většina lidí řekne -podobně jako Vy- že to je přece jasné a každý to ví, tak když pak na věc přijde, jsou jejich názory opačné.
Proto má tento článek ještě další dva k sobě, které jej rozšiřují a doplňují.
|
|
|
Nemyslím. Je podle mne napsaný poměrně logicky, čtivě, vše do sebe poměrně dobře zapadá. Takže až budu někomu vysvětlovat, proč jsou jeho názory špatné a uvedu mu pár logických příkladů, kterými ho nalomím, můžu ho odkázat k tomuto s tím, že tady je to všechno na jednom místě. Celkem dobré mít takový text při ruce, ne?
|
|
|
"prijde mi to jako uplne zbytecny clanek. Mozna kdyby byl publikovany na Kube nebo v KLDR - ale v CR ctvrt stoleti po revoluci?"
Vy opravdu máte pocit, že v současné ČR ty v článku uvedené principy všichni chápou a považují za samozřejmé?
Čím si tedy vysvětlujete drtivou převahu názoru, že existují "speciální" obory neřídící se ekonomickými zákony (jako školství, zdravotnictví) a ani v těch "ekonomických" není plně volný trh žádoucí?
Čím si vysvětlujete poměrně masivní účast státu v ekonomice (tři z 15 největších firem patří státu), přičemž aktuálně mají ve společnosti většinu politické síly prosazující její další zvýšení?
|
|
|
Protoze napriklad dle meho nazoru nektere oblasti maji byt hodnoceny podle jinych KPI nez je ekonomicky profit.
Jako priklad uvedu americke zdravotnictvi, ktere povazuju za "nefunkcni", byt ekonomicky velmi vykonne.
|
|
|
A proto se do toho nefunkcniho zdravotnictvi jeste radi jezdi lecit Kanadane i Britove, pricemz obe zeme maji uzasne statni zdravotnictvi.
|
|
|
O Kanadě moc informací nemám, ale v Británii je to ještě o poznání horší než u nás, a to je co říci.
|
|
|
Úplně první komentář k tomuto článku je od Vás a píšete v něm:
prijde mi to jako uplne zbytecny clanek. Mozna kdyby byl publikovany na Kube nebo v KLDR - ale v CR ctvrt stoleti po revoluci?
A v tomto komentáři, na který reaguji, dokazujete opak. Vy sám principům popsaným v článku za mák nerozumíte. Kdybyste rozuměl, nemůžete napsat takovou kravinu, jakou jste právě napsal.
Víte, píši to právě pro takové jako Vy; tedy pro takové, kteří jsou jako Vy v tom, že to nepochopili, nikoli v tom, že zjevně pochopit ani nechtějí.
|
|
|
Ale ja chapu, ze ekonomicky bude nejvykonnejsi (nejprofitabilnejsi) soukrome zdravotnictvi. Akorat jsem se na zaklade racionalni uvahy zalozene na mych subjektivnich hodnotovych zebriccich rozhodl, ze mi to nevadi.
Vy fakt mate problem s pochopenim toho, ze ne vsichni chteji totez. Neni to in-line s vasim vnimanim sveta a proto to musi byt spatne. Probudte se, ten mimon tady jste vy.
|
|
|
Mohl bych poprosit o nějaké podrobnosti stran Vašeho osobního měřítka "funkčnosti" zdravotnictví?
Tedy existuje-li vůbec a je-li na něm cokoli alespoň marginálně objektivního :)
|
|
|
To je mi ale trapna jizlivost. To existuje akorat jedno objektivni meritko a to zisk? To je mi ale jednoduche videni sveta.
Souhlasim s timto : "The Institute of Medicine has defined
quality as “the degree to which health services for individuals and populations increase the likelihood of desired health outcomes and are consistent with current professional knowledge” (Lohr 1990). Good quality means providing patients with appropriate services in a technically competent manner, with good communication, shared decision making, and cultural sensitivity. In practical terms, poor quality can mean too much care
(e.g., providing unnecessary tests, medications, and procedures, with associated risks and side effects), too little care (e.g., not providing an indicated diagnostic test or a life-saving surgical procedure), or the wrong care (e.g., prescribing medicines
that should not be given together, using poor surgical technique)."
swiss-q.admin.ch/pdf/care_United%20States.pdf
Jako nejjednodussi meritko bych uvedl cena/vykon na cele populaci v danem zdravotnim systemu.
K jinym pak pridam
www.medop.cz/medop/zdravotni-politika/proc-jsou-vydaje-na-zdravotni- peci-v-usa-tak-vysoke
blisty.cz/art/37930.html
zdravi.e15.cz/denni-zpravy/ze-zahranici/kvalita-zdravotnicke-pece-v- usa-stale-zaostava-369419
|
|
|
Ovšem jen máloco je tak jisté, jako to, že the degree to which health services for individuals and populations increase the likelihood of desired health outcomes and are consistent with current professional knowledge velmi dobře koreluje s ekonomickou efektivitou.
Speciálně platí, že
(a) je mnohem lepší v USA než v Kanadě nebo v Británii (měřitelně, reálně, v tomto aktuálním světě);
(b) by bylo mnohem lepší v hypotetickém ancapu než v současných USA (hypoteticky, lze to odvodit z teorie a extrapolace historických dat, samozřejmě bez záruky).
|
|
|
Ja doporucuju to procist dukladneji. Vysledek bych shrnul do toho, ze za cenu dvojnasobnych nakladu v porovnani s evropou nevykazuje dvojnasobne lepsi vysledky ve zdravotni peci - v nekterych ohledech je lepsi, v nekterych naopak horsi.
Jak je to mozne? Privatni ( z vyrazne vetsi casti nez v EU ), vyrazne vyssi naklady na hlavu ( dvojnasobek vs EU ) a presto vysledku tomuto neodpovidaji...
|
|
|
A ze to nejdete vysvetlit tem cizincum, co jezdi do USA prave za ucelem sve lecby...
|
|
|
A co ze jim konkretne z predrecnikovy stati nejde vysvetlit?
|
|
|
Třeba Ing.Luxovi.
Vlastně, to už zmeškal.
|
|
|
...a jezdej tam skutecne proto, ze se tam leci lip, nebo proto, ze se tam zrovna jejich druh nemoci leci treba jinejma lekama a chtej to zkusit podobne, jako jini vyuzivaji sluzeb lecitelu?
|
|
|
Zajimave, ze presne podle tohoto meritka mi byla poskytnuta podstatne lepsi pece ve vsech privatnich/poloprivatnich lekarskych zarizenich, nez v jakemkoli statnim
|
|
|
Ja fakt doporucuju precist minimalne tu prvni studii. I to ze jste byl s osetrenim spokojeny neznamena, ze jste byl osetreny dobre. Navic jedna vlastovka jaro nedela. :)
Ja byl spokojeny i nespokojeny v obou typech zarizeni. Zatim mi to prislo spis o lidech, nez o soukrome/privatni. Akorat v privatnich meli nalestenejsi ordinace. :)
|
|
|
Tak treba i jako laik poznam rozdil, kdyz mi vypadnutou plombu opravi do tri dnu a pak mi leta vydrzi a kdyz mi opravu vypadnute plomby odkladaji tri mesice a pak mi radsi ten zub vytrhnou, protoze se mezitim podebral ... hadejte, co z toho byl soukromy a co statni lekar.
|
|
|
Ne, obávám se, že vážně nechápete.
Tento článek neukazuje, že volný trh poskytuje zdravotnictví nějak "ekonomicky" nejvýhodněji (ať už to "ekonomicky" znamená podle Vás cokoliv). Tento článek ukazuje, že volný trh poskytuje zdravotnictví tak, jak to lidé chtějí podle jejich vlastních žebříčků hodnot. A přesně to je to, co nechápete....
|
|
|
Ne, vy zaslepene nechapete, ze u zdravotnictvi u me neni ekonomicka vyhodnost na prvnim miste.
Pokud napriklad jako pacient budu chtit na nachlazeni antibiotika, tak je chyba mi je predepsat - a je jedno ze platim soukrome pojisteni a chci je. V jistych smerech skutecne zdravotnictvi neni prodej housek...
|
|
|
Nikoliv, Vy stále nechápete, že ten článek neříká:
Volný trh je ZISKOVĚJŠÍ než centrální plánování.
Ten článek říká:
Volný trh uspokojuje přání lidí PODLE JEJICH HODNOTOVÝCH ŽEBŘÍČKŮ lépe než centrální plánování.
Antibiotika se tu už řešila mockrát, shrnu Vám tedy závěr:
Tomu, kdo vyrábí/prodává antibiotika, se z hlediska zisku nevyplatí prodávat antibiotika každému, protože až antibiotika přestanou působit, přijde o to, na čem vydělává.
|
|
|
Ctete taky, nebo se ridite pouze svoji dojmologii?
USA nevykazuji lepsi ukazatele, co se tyce naduzivani antibiotik. Dokonce ho maji horsi nez treba CR, UK nebo DE. Tudiz vas argument ( a "zaver" ke kterymu jste si tu dosli ) je neplatny.
|
|
|
Ta podstatnější část mého příspěvku jde mimo Vás?
Jinak oni v USA nemají nic jako recepty? Výdej antibiotik není nijak regulován? Nepovídejte....
|
|
|
Ona je spíše podstatná ta otázka, co je "nadužívání".
Hádám, že to znamená, že někdo užívá ATB v situaci, v níž by Noclaf První, Jediný Moudrý a Odpovědný, jejich užívání neschválil.
Jak si jen někdo může takovou nekonečnou drzost dovolit!!!
|
|
|
Tak hlavně ono I KDYBY skutečně k "nadužívání" docházelo, není to důvodem k iniciaci násilí. Nicméně chápu, že to zdejším utilitaristům nevysvětlíme; leč nechápu, jak si on může stěžovat na to, že nemůžeme mít anakap, protože by se nadužívaly antibiotika a dokládá to argumentem, že se teď (!!) nadužívají antibiotika.
|
|
|
On myslím tvrdí, že čím méně stát ATB reguluje, tím se hůře "zneužívají" (ať již to znamená cokoli). Extrapoluje pak nejspíše, že pokud by je stát nereguloval vůbec, "zneužívaly" by se naprosto strašlivě a lidstvo by vyhynulo, nebo tak něco.
Jakkoli s ním bytostně nesouhlasím ve většině věcí*, zrovna toto určitou logiku má, a pokud přijmeme okrajové podmínky, s vlastním odvozením asi moc polemisovat nelze.
___
* Je samozřejmě nekonečná pitomost brát ATB pokud to nepotřebuji a pokud se obejdu bez toho -- o tom není sporu**. Ale je to moje pitomost a nikoli jinému do toho nic.
** Ostatně sám jsem ATB, pokud si dobře vzpomínám a pokud mne skleróza nešálí, užil naposledy v roce 1972, když jsem se podrobil středně velkému chirurgickému zákroku :)
|
|
|
Jo takhle, už asi chápu jeho pointu. Nicméně tam opomíjí to, že kdyby ty antibiotika nereguloval stát, dost možná by je regulovali výrobci, což teď nedělají, protože to za ně dělá stát.
|
|
|
Pokud napriklad jako pacient budu chtit na nachlazeni antibiotika, tak je chyba mi je predepsat
Vy račte být nesvéprávný blbec?
Pokud ano, pak jistě, v tom případě celá debata najednou dává naprostý smysl.
Pokud ne, pak zjevně k tomu, že chcete lék, který je na Vaši nemoc nevhodný, máte nějaké vlastní důvody, z nějaké příčiny jste se tak rozhodl; a chyba (ba přímo svinstvo nemalé úrovně!) by bylo důvody a rozhodnutí svéprávného člověka nectít, byť s nimi i já osobně třeba naprosto nesouhlasím.
|
|
|
Pravo jednoho konci tam, kde zacinaji prava druheho. Celaskonu at si kazdej zere kolik chce, to me neohrozuje. Naduzivanim antibiotik ale akceleruje selekcni tlak na bakterie odolne vuci ATB -> a timto chovanim ohrozuje vsechny ostatni, vcetne me.
|
|
|
Daleko horším omezením a risikem jsou idioti, již by chtěli ostatním diktovat, co a v jaké míře smějí a nesmějí jíst.
Pokud bychom přijali premisu, že mám právo omezovat okolí v tom, jaká ATB kdy chroupe, pak nutně musíme dojít k závěru, že nejprve jako neskonale větší zlo nutno vystřílet zmíněné idioty.
|
|
|
A propos, uvědomujou si, voni selekční tlaku, že pokud se nechám očkovat, vytvořím si tak v těle protilátky -- a tím nutně vytvářím a posiluji selekční tlak na bakterie (a viry), jež se dokáží prosadit i v takové situaci?
Už zakazujete očkování?
Nebo aspoň prosazujete, aby nebylo povinné?
|
|
V zásade súhlasím a je to napísané štýlom, ktorému sa asi nedá neporozumieť. Ak to chápem správne, vnímate trh ako niečo, čo by malo fungovať naprosto bez akýchkoľvek regulácií a pravidiel?
Keďže som ešte trocha radikálnejší než Vy a súčasne nie som sluníčkový humanista, súhlas.
Hlavný problém, ktorý však okrem toho čo ste popísal vidím pri centrálnom plánovaní v tom, že tu pri tom ohromnom množstve nesúrodých dát, ktoré by regulátor-neodborník musel v rozhodovacom procese zvládať a pominiem ich nepresnosti a jeho tendenciu si sypať z "kolektívnej peňaženky" do vlastnej kapsy resp do kapsy kamošov....že by prichádzalo ku časovej prodleve. Teda že od momentu vzniku nerovnováhy na trhu až po realizáciu rozhodnutia uplynie tak dlhá doba, že sama nerovnováha ktorá mala byť objektom riešenia už dávno v momente implementácie tzv riešenia, nejestvuje, resp sa úplne zmenila. To má ďalekosiahle následky a následky takejto zlotřilosti nesie spotrebiteľ, čo je paradox na n-tú.
Voľný trh tieto neduhy nemá a snaha o osobný prospech za svoje (nie za cudzie) tieto problémy hravo preklenie - kto je rýchlejší, lepší...vyhráva. A akonáhle situácia-nerovnováha reálne pominie, pominie aj nutnosť ju "riešiť".
Nakoniec citát Ronalda Reaganqa: "Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to." Je to snaha o naprostú kontrolu nad vecami, ktoré nieje možné kontrolovať, čo ale hňupovi ako bol tento, nemožno vysvetliť.....
|
|
|
Ak to chápem správne, vnímate trh ako niečo, čo by malo fungovať naprosto bez akýchkoľvek regulácií a pravidiel?
Přesně tak.
Keďže som ešte trocha radikálnejší než Vy a súčasne nie som sluníčkový humanista, súhlas.
Radikálnější než já? xD
To jde? xD
Ale OK, řekněte to všem tady, třeba na mě přestanou plivat jako na extrémistu xDD
Co se týče těch časových prodlev, tak máte samozřejmě pravdu, nicméně osobně jsem přesvědčen, že k časovým prodlevám dochází i na trhu. Věřím sice tomu, že absolutně neregulovaný trh je nejlepším řešením, avšak řekl bych, že ani trh neřeší problém okamžitě, neboť lidé prostě na své jednání potřebují čas.
Ten trefný citát znám a bohužel je až moc pravdivý :o(
|
|
|
Vďaka za odpoveď. Je to dôležité pre ďalšie diskusie.
Áno, ide...akonáhle sa človek prinúti vnímať realitu takpovediac bez zabarvenia a prizná si skutočnosť a je sám k sebe úprimný....nič iné mu ani nezostane ;) Buď skutočne vníma slobodu ako epitom, nie ako cieľ, ale ako východiskový bod, alebo nie. Od toho sa odvíja všetko ostatné.
Trh má tiež problém s prodlevou, ale s tromi zásadnými rozdielmi, ktoré ste už popísal - rozhodnutia robia odborníci-podnikatelia sledujúci vlastný prospech; a za vlastné prachy; a sami nesú riziko, nie koneční spotrebitelia, i keď si svoju stratu môže podnikateľ premietnuť do ceny tovaru či služby, čo ale rieši konkurencia. Preto je prodleva vždy neporovnateľne nižšia než u centrálneho plánovania. Totiž motivácia k rýchlosti, odbornosti a využitiu šance je znova neporovnateľne väčšia než u centrálneho plánovača, ktorý "už má po smene" ;)
Citát bohužial je trefný a všetci socani by si ho mali povesiť na stenu, aby vedeli čomu veria....
|
|
Domnivam se, ze zrovna priklad pohostinstvi ukazuje na to, ze volny trh a samoregulace nabidkou a poptavkou sice opravdu funguje, ale zatracene pomalu.
Dale bych byl hodne dalek tvrzeni, ze pohostinstvi patri mezi statem nejmene regulovana odvetvi.
|
|
|
tak tak, po pohostinství se vozí už jen pouhá hygiena se svejma počtama záchodů, nerezovejch dřezů, zařivkama nad kasou nebo předimenzovanou ventilací takovym způsobem že prakticky znemožněj rozjet provoz menších zařízení. ostatní inspekce ani nezmiňuju.
|
|
|
První věta je v rozporu s tou druhou.
|
|
|
Skutecne to tak vypada.
Mam za to, ze to ma dva aspekty. Je tu regulace, ktera omezuje podinkani jako takove, viz. prispevek vyse a dotyka se vicemene vsech provozovatelu stejne. Proto zminuji, ze neni vyber pohostinstvi jako nejmene regulovane spravne.
Zaroven tu probiha auto-regulace rizena poptavkou a nabidkou, ktera by mela vest k auto-regulaci poctu provozoven a zvysovani kvality sluzeb a to se deje, akorat dramaticky pomalu. Presto si nemyslim, ze to je zpusobeno jenom tou regulaci.
|
|
|
na druhou stranu - to ze vysledek autoregulace trhu se zrovna nekomu konkretnimu nelibi jeste neznamena ze to nefunguje..
|
|
Přijde Vám, že v pohostinství se to jaksi nehýbe a 25 let po revoluci to tu vypadá jak to vypadá? No to ale není problém oboru. To je problém spotřebitelských preferencí přesně jak Urza píše. Trh v pohostinství dává spotřebiteli přesně to, co si tento přeje. A jestliže se nároky zákazníka vyvíjejí pomalu, vyvíjí se pomalu i obor... :-)
|
|
|
Ještě bych dodal, že i to relativně málo regulované pohostinství musí pracovat s cenou práce, která je opět díky daním a pojištění dost vysoká (+ ještě efekt minimální mzdy, DPH a vůbec všech daní). Prostě na některých místech se nyní hospoda díky tomu neuživí (případně jako druhá v daném místě tj. alternativní nabídka), ale v příznivějším prostředí by to již třeba možné bylo. A v případě té větší volnosti by tedy i pohostinství reagovalo určitě rychleji na podněty spotřebitelů (nekuřácké restaurace, voda k jídlu apod.), které nyní třeba nejsou tak silné, aby mělo ekonomický smysl je realizovat v současném prostředí.
|
|
Také považuji tyto články za zbytečné. Na portálu socialistů by možná nějaký smysl měly, ale tady ne.
A pokud se podívám na volební preference a několikeré poslední volby, bylo by lepší přestat mařit čas opakováním dávno známých principů (zvlášť zde) a naopak navrhnout řešení, jak se k těmto principům prakticky dostat.
Naším problémem je korporativismus, který je principiálním pilířem Eurosocialismu; vykašlete se na výpisky dávno známých děl a spíš mi napiště, jak se zbavit korporativismu, eurosocialismu, enviromentalismu a podpodobných ideologií.
Že vždy skončilo budování socialismu v lepším případě totálním hospodářským kolapsem, ale častěji válkou, není třeba prokazovat, to už udělaly dostatečně učebnice dějepisu. Proč je tento konec neodvratný je celkem snadnou logickou úlohou pro žáka základní školy.
Otázkou, kterou má smysl řešit je : CO S TÍM? JAK NENÁSILNĚ PŘEJÍT OD EUROSOCIALISMU K LIBERÁLNÍMU KAPITALISMU?
|
|
|
Možná jsem to tak nenapsal dost jasně (i když napsáno to tam je), toto není jen o tom, proč nemůže fungovat socialismus ve všem, ale proč nemůže dobře fungovat centrální plánování ani v jednotlivých oborech.
Takže ona sice většina lidí odkýve tohle, že je to přece jasné a každé malé dítě to ví, nicméně poté (i tady na tomto webu), když přesně tyhle myšlenky člověk vezme a prostě aplikuje na školství, zdravotnictví a podobně, tak začnou prskat.
Tento článek je jeden z poměrně zásadních pilířů celé teorie o anarchokapitalismu, přičemž se na něj rozhodně odkazuji v celém seriálu jednoznačně nejčastěji. Řekl bych, že možná i víc než v polovině dílů. A problém je to, že ač tento článek každý odkýve, když pak přijde na věc jeho aplikace, tak dotyční, kteří to napřed odkývají jako nudu, pak šíleně protestují, když přesně z těchto základů člověk začne něco vyvozovat.
Mimochodem, kdo absolutně a na 100% přijme principy obsažené v tomto článku (prý nuda, která je jasná každému), musí být v zásadě anarchistou, neboť ty principy se pochopitelně nevztahují jen na školství, zdravotnictví a podobně (s čímž by ještě většina minarchistů souhlasila), ale i třeba na policii a soudnictví, což už je pro většinu lidí (i na tomto webu) problém.
|
|
|
článek rozhodně nepovažuji za zbytečný, pokud by byl napsán věcně a pragmaticky, což bohužel není:
1) v článku chybějí základní definice - co je to centrální plánování, jaký má smysl a účel
2) v článku chybějí důkazy a základní kvantifikační srovnání: například tvrdíte, že v SSSR byla chudoba, což berete jako známý fakt ale nepodpoříte jej byť jediným číselným údajem - také v tomto kontextu nelze srovnávat jablka s hruškama, v SSSR byla chudoba nikoli pouze v důsledku centrálně řízené ekonomiky ale také z jiných důvodů, v SSSR byla dokonce chudoba i před centrálně řízenou ekonomikou (což autor jaxi opomíjí) a je pouze potřeba zdůraznit její distribuci a ospravedlnitelnost, jinak článek degeneruje na propagandistické žvásty, které nejsou nepodobné žvástům socialistů
3) winners and losers centrálně řízené ekonomiky a winner a losers trhu - to by byl zajímavý článek, protože upřímně řečeno - centrálně řízená ekonomika i segmentálně by neexistovala, pokud by na ní neměl zájem rozhodující segment populace.. To, že lúzři jsou v centrálně řízené ekonomice není pravda, možná to platí v nekonečném časovém horizontu, který ovšem v rozhodováýní lidí hraje pouze podružnou roli.
Rozhodně bych třeba očekával futurologický článek, který by nás seznámil s autorovou vizí na téma plně tržní školstváí/zdravotnictví/policii/soudnictví multilateralita vymáhání práva/zákonů/násilí a dopady na ekonomiku....:-))))
Tož tak.
|
|
|
1) ja som to pochopil aj bez implicitného definovania a z reakcií patrno, že niesom sám. Hovoríme o štáte vs AnCap.
2) súhlasím, kvantifikačné porovnávanie chýba, ale v rámci kontextu článku mi nechýba, čo ale neznamená, že nebudú chýbať Vám.
3) Na komunizme, Stalinizme....mal po celý čas ich existencie záujem "rozhodující segment populace" a preto tieto zriadenia existovali? A skončili preto, lebo už sa ten "rozhodující segment populace" rozhodol, že už chce niečo iné? Hmm....myslíte to vážne, vážne tomu veríte? :D
Futurologický článok dúfam príde, v tom očakávaní som s vami zajedno.
Tož tak.
|
|
|
ad 1 + 2 - subjektivní názor - sice to není argument, ale není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem, že jo.
Ad 3) přesně tak, nejen že tomu věřím, ale jsem ochoten předložit i argumenty, proč tomu tak je, jsem na 100% přesvědčen, že tomu tak bylo v dějinách vždy. Rozhodující segment populace je ovšem otázkou definice, že ano. Rozhodující segment populace je ten, co rozhoduje, čili rozhodující segment populace není totéž co báze společenské pyramidy, to jest nejedná se o většinu obyvatelstva.
Například ve starém Egyptě byl rozhodujícím segmentem populace faraón a jeho věrní. V nacistickém Německu byl rozhodujícím segmentem populace Adolf Hitler a jeho soukmenovci. Rozhodující segment populace mění systém v historii vždy dvojím způsobem - buďto svým prasáckým přístupem přijde o rozhodující slovo a pak je režim povětšinou násilným způsobem ukončen a nastupuje jiný. Nebo - a tak tomu bylo i v případě ukončení komunistického režimu - se rozhodující segment populace pragmaticky rozhodne, že současný systém mu již nevyhovuje a nastolí nový systém, který mu vyhovuje lépe. Komunistický režim skončil proto, že v momentě, kdy komunisté ovládli strategické posty ve společnosti, tak jim přestala vyhovovat komunistická ideologie, nehledě na ekonomickou výkonnost, která byla nižší - nicméně komunistům nikdy nedělalo problémy tzv. "velvet revolution" násilím potlačit.
zde důkaz: https://www.youtube.com/watch?v=kkVvPLXN2xo
|
|
|
ad 1+2 - rovnako ako vo všetkom, nemal by tento argument byť preto predmetom kritiky.
Toto "centrálně řízená ekonomika i segmentálně by neexistovala, pokud by na ní neměl zájem rozhodující segment populace.." je tak krkolomná formulácia, že sa v tom ani divá sviňa nevyzná. Ak hovoríte o segmentálnom riadení a dávate jeho existenciu do priamej väzby s rozhodujúcim segmentom populace budíte dojem, že to rozhodovanie o tom či čehý alebo hota, prebieha v rámci akejsi skupiny ľudí, ktorá tú štátnu ekonomiku centrálne riadi. Teda napr v prípade komunistického ČSSR, by malo rozhodovanie o pokračovaní režimu prebiehať kdesi v Prahe medzi Československými pohlavármi, čo je samozrejme úplná chujovina. To predpokladám viete. Snažím sa poukázať na to, že rozhodovanie môže prebiehať MIMO menené akvárium s názvom ČSSR a teda je potrebné prv jasne definovať kde je skutočné centrum tej riadenej ekonomiky.
Ad 3) Ak veríte, že cársky režim v Rusku bol skutočne ukončený výstrelom z Aurory, tak potom je to pochopiteľné.
Hitler a jeho súkmeňovci boli len panáčikmi, určite nie rozhodujúcim segmentom populácie. Máte to nejako popletené. Mrknite na IG Farben a ich pobočku IG Oswiencim, na meno Fritz Ter Meer, jeho odsúdenie pred Norimbekom a prepustenie z väzenia (a prečo a kto za prepustenie intervenoval) a jeho ďalšie pôsobenie napr ako predseda správnej rady Bayer AG, na vysokých pozíciách Theodor Goldschmidt AG, Commerzbank AG, Bank Association, Duewag, VIAG and Union Bank AG, West Germany. Tiež mrknite na vyšetrovanie "príčin vzniku 2WW" amerického kongresu tuším z r. 1948, kde jasne hovoria, že 2WW vznikla na objednávku farma a petro kartelu. Preto treba, ak už - musíme brať v úvahu širší systém, ktorý s nejakými komunistami nemá pranič spoločné. Sú tu preukázateľne iné a niekoľko tried vyššie záujmy.
Keďže tu hovoríme o centrálne riadenej ekonomike, treba pomenovať a definovať ten "rozhodujúci segment", čo ste neurobil i keď za niečo podobné kritizujete Urzu ;) Ten tzv rozhodujúci segment je niekde úplne inde...
Prvým prezidentom EU a signatárom rímskych zmluv sa stal Walter Hallstein, mozog právneho a hospodárskeho usporiadania sveta po víťazstve Nemecka v 2WW. Tak sa aspoň stal prvým prezidentom EU ;)
Dôkazy tu a určite archívy, že:
en.wikipedia.org/wiki/Fritz_ter_Meer
en.wikipedia.org/wiki/Walter_Hallstein
https://en.wikipedia.org/wiki/IG_Farben (prípadne mrknite, na stavbu IG centrály, napr kto vlastnil tú pôdu a tak...)
|
|
|
1) Hovoriť o štáte vs AnCap je nonsens, keďže stát s AnCap zriadením nie je možné vylúčiť.
Prečo?
Anarchistickí kapitalisti sa môžu dohodnúť na spoločnom postupe a splnomocnenom zástupcovi pre prípad pojednávania s inými štátmi na Zemi. Štát by bol definovaný minimaliticky, teda hranicami a spoločnou obranou AnCapitalistických hodnôt. A teda tiež spoločnou zahraničnou politikou - bolo by to hádam lacnejšie, ako separátne zmluvy AnCapitalistických osôb, na kroté by možno susedia ani nepristúpili.
(Predpokladám, že AnCap nevznikne odrazu na celej planéte.)
3) A prečo nie?
Azda neveríte, že rozhodujúcim segmentom populácie boli kolchozníci alebo robotníci?
Alebo:Myslíte to vážne, vážne tomu veríte?
Týýý joo!
|
|
|
1) to nehovorím ja, ale článok.
...môžu ale nemusia, v tom je rozdiel.
3) reagujete na môj príspevok? Píšem presný opak toho čo mi vytýkate...wtf? :D
|
|
|
1) Článok to hovorí a vy ste to, ako vravíte, pochopili.
Ak nie je možné možnosť vylúčit, treba s ňou rátať. Alebo nie?
3) Reagujem. Ak píšete presný opak toho, čo spochybňujem, ide o naozaj dôkladné nedorozumenie, a to s Vami aj s Chalengerom.
Nuž, stane sa.
|
|
|
Je možno rátať so všetkým, ale potom to nieje na článok, ale na knihu. Dôležité je, že AnCap môže, ale nemusí....zatiaľčo v prípade štátu ako občan musíte, v tom je ten podstatný rozdiel.
3) áno, ide.
|
|
|
A zase se dostáváme do nikam nevedoucí diskuse... opět jste zcela ignoroval meritum mé výtky, a to je JAK NAHRADIT SOCIALISMUS KAPITALISMEM (druh už vyplyne ze situace).
Jestli někdo něcé chápe nebo nechápe, bych nechal na něm, ale podstatou problému je, že tu máme Eurosocislismus líznutý Eurofašismem a teď bych řešil co s tím, a ne, jak kdo čemu rozumí.
Mimochodem porozumět nemusí a priori znamenat souhlas...
|
|
Pokud tomu spravne rozumim, zaverem clanku jsou dva body. 1) Centralni planovani je obecne horsi, nez volny trh. 2) Duvody jsou jine, nez se domniva "vetsina". S 1) se da souhlasit do jiste miry viz nize. Ad 2) Mysleni vetsiny je mi utajeno a pokud autor na to ma zdroje, budiz. Zadne z uvedenych duvodu neprekvapili a podle reakci neprekvapili ani jine ctenare.
Co mi pripada nedostacne vysvetlene je bod 1). Bavime se pouze o centralnim planovani v ramci jednoho trhu? A pokud ano, je to trh rozliseny geograficky, ci typem produktu? Centralni planovani na jistych urovnich samozrejme funguje, a to velice dobre. Firmy nejsou nic jineho nez centralne planovane instituce. Prijmy CR v roce 2012 byly ca. 65 miliard USD. Urokove prijmy banky JPMC byly 56 miliard USD. To jsou srovnatelna cisla. Zasadnim rozdilem mezi JPMC a CR je komplexnost pozadavku zakazniku. A tim se dostavam k finalnimu bodu. Selhani centralniho planovani je primo umerne komplexnosti systemu ktery je subjektem planovani, coz se zda byti i centralnim bodem vsech "tri problemu" uvedenych v clanku. Pochybuji, ze tohle nekoho prekvapilo, nebo ze "vetsina" by tohle nevedela. Z tohoto pohledu je, jak uvedl jeden z prvnich komentaru, clanek zbytecny. Ze vede k zamysleni nad fanatizujicimi zastanci volneho trhu se vsak cenni. Nemuzu se dockat na cast o obranne. Rychlym skenem Rothbarda to bude vesele cteni.
|
|
|
Mockrát jsem slyšel ten argument na téma, že centrální řízení obří korporace je totéž jako centrální řízení státu, leč není tomu tak; jak jsem už psal výše, druhý díl má k sobě ještě dva další články "2+1/2" a "2+3/4".
Ve středu vyjde ten "2+1/2", kde mimo jiné rozebírám rozdíl mezi centrálním řízení korporace a centrálním řízení státu.
|
|
|
A ja s vami souhlasim. Jsou jine, zasadne se lisi v komplexnosti. Jak jsem uvedl vyse.
|
|
|
Mozna lepsi slovo nez komplexnost by byla ruznorodost.
|
|
Souhlasím s vámi.
Článek sice pro mě nepřináší moc nového, nicméně vám děkuji, že jste v podstatě i moje názory zkoncentroval do článku, na který můžu odkázat při diskuzi s nepřesvědčenými.
|
|
"Volný trh je tedy efektivnější než centrální plánování"
Toto je podľa mňa celý kameň úrazu. Sám sa považujem za anarchokapitalistu, ale zároveň chápem, že pre niektorých ľudí je omnoho dôležitejší pocit, že sme si rovní, že nikto príliš nevytrča z davu než pocit, že sa mu zlepšuje životná úroveň.
Pre Urzu a nás ostatných je dôležitý pocit, že napredujeme, že sa zlepšujeme, zefektívňujeme. Pre ostatných je dôležitý pocit "sociálnej rovnosti" a podobne. Tí ľudia budú radšej rovnako chudobní než by boli nerovnako bohatí. Očividne ľudí druhej kategórie je viac, preto sa v konkurencii rôznych politických systémov uchytila práve sociálna demokracia. Je to ako s firmami - prežije tá firma, ktorá má viac zákazníkov a tá, ktorá ich má málo skrachuje, ukončí činnosť a jej zákazníci sa musia zmieriť s horšou alternatívou.
Dnes jednoducho žijeme v takom systéme v akom žijeme, pretože je tu množstvo ľudí, ktorí si takýto systém žiadajú. Tí ostatní majú holt smolu (zatiaľ).
|
|
|
Tí ľudia budú radšej rovnako chudobní než by boli nerovnako bohatí.
Jsem naprosto přesvědčen, že toto neplatí. Domnívám se, že drtivá většina lidí bude raději nerovně bohatá, než rovně chudá.
Nepochybuji o tom, že drtivá většina lidí si raději polepší i za předpokladu, že ostatní si polepší ještě o víc.
Důvody, proč máme tento systém, jaký máme, a proč lidé volí, jak volí, spočívá dle mého názoru v tom, že oni nevědí, co činí. On si takový typický volit totiž nepředstaví, že v kapitalismu se bude mít za deset let lépe než teď, i když tam budou nějací boháči, kteří si polepší ještě mnohem víc; on si představí, že ti boháči zbohatnou na něm (což je sice pravda, to se vážně pravděpodobně stane), čímž on utrpí (což ve skutečnosti pravda už není, neboť on si tím polepší).
Lidé jsou přesvědčen, že úspěch jednoho je neúspěchem druhého. Často si myslí, že když někdo na trhu bohatne, jiní chudnou. Mají pocit, že podnikatelé v kapitalismu "vydělají na bídě lidí". A bylo by fajn je přesvědčit, že opak je pravdou.
|
|
|
Domnívám se, že drtivá většina lidí bude raději nerovně bohatá, než rovně chudá.
A to se domnivate blbe a odtud prameni vase vira ve spravnost nespravne veci. :) Lidi se pomeruji relativne vuci svemu okoli. Proto jsou obyvatele nekterych chudych statu paradoxne spokojenejsi nez treba "bezny" Evropan, prestoze Evropan si zije nezmerne luxusneji. Ale ten Evropan kolem sebe vidi mraky lidi, co se maji radove lepe. Zatimco chudy vesnican kolem sebe vidi stejne chude vesnicany a trochu bohatsiho starostu.
|
|
|
Zde ovšem musim souhlasit. Zdaleka ne všichni takovi jsou, ale rozhodne takových lidi je nadpolovicni většina, a troufam si odhadovat, ze jich bude i vice, jak 4/5 z celku.
Druha věc je, PROC se tak deje. Podle me se tak deje proto, ze je k tomu systém motivuje a vychovava.
Ti lide v tech chudych statech nejsou stastnejsi proto, ze by nevedeli, ze existuji nejaci bohaci. Ale proto, ze nemaji ten pocit, ze bohaci bohatnou na nich (podle me). A podle me je to proto, ze jim to nikdo necpe do hlavy odmalička.
Tady se to lidem cpe do hlavy, ještě nez umej mluvit, takze to podle toho vypada.
|
|
|
Nevím jak chcete měřit spokojenost, nicméně mi připadá, že rozhodně by měnilo více těch vesničanů s Evropany, než Evropanů s těmi vesničany.
Pochybuji, že by se našelo byť i mezi relativně "chudými" (na naše poměry) Evropany mnoho takových, kdo by chtěli žít tam s těmi vesničany (ostatně oni to udělat klidně i můžou, protože peníze na jednosměrnou letenku mají skoro všichni; že to nedělají, znamená, že to nechtějí). Naopak mezi těmi vesničany bude asi (poměrově) mnohem více těch, kdo by raději byli tady než tam (samozřejmě mnozí raději zůstanou s rodinou a přáteli).
|
|
|
Tentokrát ma kolega pravdu...A dokonce na to byly nejake studie, co jsem nekde cetl...
Nejde o to, ze by někdo chtěl menit.
Spis je to tak:
Chudy african je v klidu a stastny, protože byt "chudy" je pro neho relativne neznamy pojem - on je tak zvykly, cele generace tak zily, je v pohode, netrapi ho, ze ve vedlejsim state jsou nejaci milionari - on vůbec nepremysli, ze by ti milionari snad mohli bohatnout na nem...
Takze se ma "blbe", ale z jeho pohledu se ma tak, jak se ma mit a vic to moc neresi...
Prumerny evropan okolo sebe vidi ty podnikatele ve zlych velkym BMW, co se maj lip jak on...a pak mu prijde faktura za telefon a on se spravedlive rozhorci, ze takovy nehorazny peníze, vzdyt je to zlodejina, a pak ty svine jezdej v BMW a bla bla bla...A takhle se spravdedlive rozhodci několikrát denne, důvod se vdycky najde.
Takze on nepremysli tak, ze plati sice litr mesicne za telefon, ale diky tomu ma vyrazne komfortnejsi život, jak ten african. On nevidi, ze mu to prineslo užitek - ne, on vidi, ze všichni okolo nej na nem vydelavaj a zdimaj ho.
(na službách, které si on sam dobrovolne sjednal).
Ale jak rikam, myslim si, ze je to vychovou. Ani ten african ani ten evropan nejsou nejak zasadne geneticky jini. Jen ziji v jinem prostředí (a je fakt, ze ten chudy african leckdy zije v prostředí RELATIVNE svobodnejsim...)
|
|
|
Chudy african je v klidu a stastny, protože byt "chudy" je pro neho relativne neznamy pojem - on je tak zvykly, cele generace tak zily, je v pohode, netrapi ho, ze ve vedlejsim state jsou nejaci milionari - on vůbec nepremysli, ze by ti milionari snad mohli bohatnout na nem...
Takze se ma "blbe", ale z jeho pohledu se ma tak, jak se ma mit a vic to moc neresi...
Mluví z Vás konkrétní zkušenost s Afričany nebo předpokládáte?
|
|
|
Priznam se, ze me mluvi především to, co jsem o těchto vecech cetl. Především tedy nejake vyzkumy na tato temata...Ja uz mam takovou divnou povahu, ze tyto ruzne informace, které jsou tak trosku k nicemu, nejak vyhledavam a bavi me se jimi zabývat. Sam zadne zkusenosti nemam a přiznávám, ze je mozne, ze mne obelhali a vůbec to tak není, protože clanky byly kompletne vymyslene :-) Když nad tim tak premyslim, tak bych asi v tomto pripade nemel argumentovat tak kategoricky...
(Ale zase je pravda, ze jak tu někdo psal o tom testu se 100$, tak něco takového jsem také sam cetl, mozna dokonce ten samy clanek to mohl byt..)
|
|
|
Pletete si fakta s relativnim uvazovanim.
Spokojenost se meri tak, ze se lidi zeptate, jak jsou spokojeni. :) Vono se to ale meri hur nez trzby, naklady a zisk, takze to budete radsi ignorovat, ze? :)
Zapominate, ze cloveka formuje socialni prostredi v kterem vyrustal. To ze bych si nevymenil svoji pozici za africkeho vesnicana neznamena, ze nemuzu zavidet svoji sefovy jeji plat. Protoze ja si ve skutecnosti asi ani nedokazu predstavit zivot toho vesnicana, zatimco on si asi nedokaze predstavit muj zivot.
Viz. jeden rozhovor s africkym chlapem nekde v nejakym dokumentu. Zil v takovy megachysi se dvema zenama, mel stado koz a par krav - z meho pohledu naprosta katastrofa - on byl ale absolutne vysmaty a happy, protoze na relativni pomery africke vesnice se mel skvele. A nebrecel tam, ze by se chtel mit stejne jako "bily muz v Evrope".
|
|
|
To už totiž nesouvisí s ekonomií, ale s psychologií a to je pro lidské jednání možná ještě důležitější disciplína.
Viděl jsem pěkný dokument jak dopadlo mezikulturní srovnání v případě Belgického Konga.
Někoho napadlo, že z kolonie pošlou místní nadějné kádry na stáž do Belgie. Takže ze země, kde bílý muž všechno řídil, černý ho poslouchal, makal a měl tento systém za přirozený vyjeli do Belgie, kde s úžasem viděli, že běloch je i popelář, doma nemá každý deset negrů na vaření a poklízení, ale dělají to sami, všude samé kamenné domy, vlaky, auta atd... a napadlo je, že s nima pěkně vyjebávaj a že už nebudou nadále tak spokojený se stavem jaký pro ně byl přijatelný než vyjeli, takže následovala válka, a dekolonizace a pak nevyhnutelný kmenový bordel, když zmizel kolonizátorův bič.
|
|
|
Touche! A ted kdo ma tu odvahu tvrdit co lidi budou/chteji delat, kdyz do kebule jim proste nevidime. ( stejne jako Urzovi prijde fajn Ancap tak tem Belgicanum prislo fajn poslat par cernochu "na staz" )
|
|
|
Ono se to ale nijak nevylucuje. I v tom Kongu lide jednali, snazili se maximalizovat svuj uzitek, jen se jim tou stazi rozsirily obzory :-)
on ten uzitek muzou byt bud penize nebo taky vlastni dobry pocit.
Pro alkoholika ma vetsi uzitek lahev vodky DNES nez penize usetrene na bydleni ZITRA.
Stejne tak filantrop ma vetsi uzitek z toho ze pomaha nebo ze ma diky tomu respekt u svych soukmenovcu nez aby ty penize prozral. Z pohledu nekoho jineho vyhazuje filantrop prachy kominem.
|
|
|
Jsem naprosto přesvědčen, že toto neplatí.
Presvedčenie ti určite brať nebudem, ale v logickej argumentácii to rozhodne neobstojí. Ako hypotézu, ktorú stojí za to preskúmať bližšie by som to ešte bral. Ale považovať to za fakt bez bližšieho preskúmania - to asi k správnym výsledkom nepovedie. Ja napríklad vôbec netuším, čo je to "typický volič" a ako sa správa. Môžem iba pozorovať výsledky volieb, z ktorých však vyplýva to čo som napísal, bohužiaľ.
Kdesi kedysi som čítal o experimente, kde dvaja ľudia dostali $100 a mali si ich rozdeliť s tým, že prvý rozhodne v akom pomere sa podelia a druhý to buď akceptuje alebo odmietne. Ak odmietol, nikto nedostal nič. Drvivá väčšina ľudí pri pomeroch väčších ako 70:30 radšej odmietla než prijala. A to aj v krajinách, kde $30 bol niekoľkomesačný plat. Bohužiaľ kde som to čítal a či to bolo dostatočne dôveryhodné si už nepamätám :-(
Rozhodne to však neznamená, že kritizujem tvoju snahu ukazovať ľuďom nové obzory, to ani náhodou. Len doporučujem nedávať príliš veľkú váhu vlastným domnienkam ;-)
|
|
|
Jde o tento experiment www.osel.cz/index.php?clanek=6683
Urza - sundat klapky z oci a pochopit, ze behavioralni ekonomie nevznikla proto, ze nekdo potreboval zalozit novou katedru. Clovek neni Homo economicus a vsechny teorie zalozeny na tomhle predpokladu musi nutne padnout tvari v tvar realnemu lidskemu chovani.
|
|
|
|
Nechapu. To uz jsem v historii cetl a neni to nic v rozporu s tim experimentem o rozdelovani baliku penez. ( kdyz teda pominu, ze jde o algoritmickou simulaci lidskeho chovani, bez overeni, jestli takhle lidi budou skutecne fungovat )
|
|
|
No ... ja vám neviem. Podľa mňa sú to všetko iba HRY a experimenty, bez záruky, že to bude fungovať podobne v skutočnom živote. Peniaze neboli ich, situácia bola navodená umelo atď.
|
|
|
O tom pokusu jsem četl už mockrát, nikdy však o tom, že by to dělali v místech, kde 30 dolarů byl několikaměsíční plat.
Naopak celkem chápu, že to tak vycházelo v USA; umím si to vysvětlit hned několika způsoby:
1/ Ten pokus dělali i opakovaně se stejnými lidmi (pak může být odmítnutí racionální strategií).
2/ Bylo to moc málo peněz; sice věřím, že to někdo udělá se sto dolary (i když mnedle je to tak trochu demence), ale pochybuji, že by tohle dělali lidé s miliony.
3/ Při jednom pokusu se sice konal ten výběr jen jednou, nicméně nebylo to ze zadání moc jasné.
4/ O jednom takovém pokusu vím, že se konal mezi mnoha jinými; umím si představit, že v takovém případě se v tom mnoho lidí ztratí, nezorientuje a nepochopí "pravidla".
Řekl bych, že mnohem důležitější než pokus je to, co můžeme sledovat denně kolem sebe. Kdyby například toto byla pravda, lidé by byli velmi těžko korumpovatelní (i ve státní správě), protože ten korumpovaný si přijde typicky na řádově mnohem méně než ten korumpující; jenže oni ten úplatek často přijmou, i když ten druhý dostane mnohem víc.
To bych řekl, že je mnohem praktičtější provedení daného pokusu se sto dolary: úředník někomu za mega přihraje zakázkou, na které dotyčný vydělá devadesát devět mega; skoro jako rozdělit sto mega na hromády 1:99, ani není třeba 70:30....
|
|
|
Vy moc myslite a malo ctete :
"Desítky studií potvrdily toto chování v obou hrách i za vyšších než obvyklých částek ve hře. Běžně se hrálo o 10 dolarů, experimentální výzkumy mnohokrát testovaly i hry o 100 dolarů a některé dotazníkové studie se dostaly až k 10 000 dolarů; významný rozdíl mezi chováním hráčů za podmínek nízkých a vysokých částek však nenašly.
Nový výzkum na Přírodovědecké fakultě UK v laboratoři profesora Flegra, uskutečněný také dotazníkovou metodou, zahrnul po jednotlivých řádech hry o 20 až 200 000 korun, což je v poměru ke kupní síle výjimečná částka – a ukázalo se navzdory starším studiím, že preference pro férovost s rostoucí částkou klesají!
U nízkých částek byla průměrná nabídka skutečně téměř polovina celku, postupně však klesala až na 37 % u dvou set tisíc korun – tedy na úroveň, která by na opačném konci spektra částek byla ještě relativně často odmítnuta. Klesaly ovšem i požadavky Responderů; minimální přijatelný podíl poklesl ze 42 na 30 % a většina Proposerů se nemusela bát o své pomyslné peníze. I štědrost ve hře na diktátora se ukázala čím dál nižší – z téměř třiceti procent klesla na 23 %. Ovšem, kdo z nás by nechtěl od altruistického spoluhráče obdržet 23 % z 200 000 korun?"
|
|
|
Jinými slovy to přesně potvrzuje má slova. Když jde o více peněz, lidé se chovají rozumně. U nižších částek ne. Proč? No, protože u nižších částek je jim to celkem ukradené (užitek z toho, že "to dám někomu sežrat" si prostě lidé za desetikorunu korun koupí, za sto tisíc už ne).
Z výzkumu tedy vyplývá, že když o něco jde, lidé preferují absolutní bohatství před relativním, akorát když jde o prd, tak je jim to jedno. Ale to není o tom, že by snad nebyli radši nerovně bohatí než rovně chudí, nýbrž proto, že na to prostě kašlou a neukazuje to nic. Zkuste stát na ulici a zastavovat lidi s tím, že jim jen tak dáte pětikorunu. Mnoho lidí se s Vámi vůbec nebude bavit a pošlou Vás do háje. Z toho ale nelze udělat závěr, že lidé nechtějí peníze.
Pokud se skutečně ta rovnost snižovala a akceptace nerovnosti zvyšovala s částkou, je celkem jasné, jak lidé skutečně uvažují, když o něco jde. Pokud jde o nějakou dvacku, je jim to prostě jedno.
Jinak jste výše psal něco o tom homo economicus.... fakt mě fascinuje, když mi někdo předhazuje tohle. Protože přesně tohle kritizuje Mises a celá Rakouská škola na mainstreamové ekonomii. Žáného homo economicus nepředpokládám a ekonomové Rakouské školy též ne; ba naopak.
|
|
|
Nepotvrzuje. U 200 tisic byl stale ocekavany share Respondera 30%. Tz. clovek byl stale ochotny prijit o desitky tisic, jen aby si to ten druhy taky odskakal.
Jste v mych ocich zvraceny socialni inzenyr, ktery obhajuje a myslenkove "stavi" uchylny system jdouci proti lidske prirozenosti a tisicum let spolecenskeho vyvoje. Na dusi me hreje, ze v realnym svete budete se svyma teorie o uzasnosti ancapu hrat priblizne stejne vyznamnou roli jako Bendovi Vesmirni lide. :D
|
|
|
Na druhou stranu je otázka, jestli ty peníze fakt dostali, a nebo to bylo jen fiktivni. Netusis? Ja se priznam, ze ne :-(
Pokud by to bylo fiktivni, tak bych tomu rozumnel.
Pokud ty prachy fakt dostali, tak by to bylo samozrejme zajimave
|
|
|
Ano, u 200k byl možná podíl 30%, nicméně s rostoucí částkou klesal; ergo čím více je v sázce, tím menší podíl lidé berou. Což stále odpovídá tomu, co tvrdím.
To, že byl člověk ochoten přijít o desítky tisíc jen proto, aby někdo něco odskákal, není relevantní k tomu, o čem se bavíme. Je to relevantní k tomu, že člověk skutečně není žádný homo economicus, s čímž naprosto souhlasím, souhlasí s tím prakticky všichni libertariáni a zastánci Rakouské školy.
O Vás toto šermování homo economicus vypovídá jen to, že kritizujete cosi, o čem nemáte ponětí. To, jak jste interpretoval ten výzkum, ponechám raději stranou. O Vaší naprosté nezanlosti anarchokapitalismu či libertariánství svědčí i to, že mě nazýváte sociálním inženýrem.... to je prostě směšné. To jste někde slyšel, že tak se říká těm, se kterými nesouhlasíme, tak teď s tím machrujete?
Nechci dělat z diskuse kýbl a hodlám počet svých příspěvků pod svými články krotit; jednak kvůli pravému sloupečku D-F, ale také proto, že pak ty diskuse třeba budou lidé číst, když nebudou tak zasviněné. Takže se s Vámi dál odmítám bavit, dokud budete kritizovat a nadávat něčemu, o čem nevíte vůbec -ale opravdu vůbec- nic (předpokládate například, že Rakouská škola, libertariánství, či ankap vychází z homo economicus, ačkoliv Rakouská škola vznikla v podstatě jako opozice k takovým konceptům).
|
|
|
Vybudovat jine zrizeni na miste jineho jen proto, ze vam prijde lepsi, je socialni inzenyrstvi jak vysite.
Nemusim citovat z Marxe, abych vedel ze komunismus je svinstvo. Stejne tak nemusim do detailu rozumet ancapu abych videl, ze to je nefunkcni myslenkovej konstrukt.
|
|
|
Vis, co by me zajímalo, ale opravdu a bez ironie?
CO PRESNE je na "ancapu" spatne. Tedy, co na tech myslenkach konkretne je nemoralni, neeticke, a podobne.
Ponechme ted stranou, jestli to lide chteji ci nechteji a tedy jestli by takova věc mohla ci nemohla vzniknout.
Bavme se ciste v rovine "komunismus je spatny, neboť nerespektuje rozdilne individuality člověka a nuti lidi, aby se chovali všichni jako nemyslici stroje". Například.
V cem je tedy ancap spatny, respektive v cem jsou konkretne spatne jeho principy?
|
|
|
1) ze ho lidi nechteji - to mi prijde jako dost silnej argument :)
2) zbytek namitek uz tady byl popsan a nechci to znova rozmazavat do detailu. Urza a jeho gang namitky socialne integrovanych oponentu nikdy neuzna jako plnohodnotne problemy. Tech pripadu tu byly spousty :
- pravo na soukromi
- dobra povest
- svetelny, hlukovy a jiny smog
- vymahatelnost prava
- atd.
3) to, ze to ze ancap nikdy nebyl nikde funkcnim "statnim zrizenim" taky o necem svedci. To souvisi s bodem 1) - lidi tuhle uchylarnu proste nechteji. A je v podstate sumak proc, anzto mi to prijde jako debata jestli lidi nezerou hovna protoze smrdi, protoze hnusne vypadaji a nebo z nejakyho uplne jinyho duvodu.
|
|
|
1. Chces spunka? chtěl bys ho mit? Odpovez ano/ne/nevim, ale uprimne prosim te.
2. Chapu to spravne, ze ty osobne tedy povazujes za spravne zákonem omezit všechny ostatní lidi v ramci státu, aby bylo zaruceno tvoje pravo na "soukromi", atd atd, jak o tom pises?
Je to tedy tak, ze sam by sis takove pravo zajistit neumel, a proto radsi souhlasíš s omezenim dalich 10 milionu lidi na jejich pravech?
3. ancap není "statni zrizeni", tudíž tento požadavek je nesplnitelny:-) Ale k věci: To, ze něco lide nechteji, ještě neznamena, ze by to bylo spatne. Mozna jen o tom lide dost nevedi, a nechteji o tom premyslet. Viz 1.
A mozna se jim libi, ze mohou omezovat ostatní lidi skrze zákony a nechteji o to prijit, viz 2. Tak jako tak, na toto jsem se neptal. Ptal jsem se na to, v cem je ancap v rozporu s morálkou, v cem je zly, cim nekomu principialne ublizuje a podobne. Na to prosim odpoved
|
|
|
Erm... svinskost komunismu (dosti enormní, o tom není sporu) s Marxem souvisí jen velmi okrajově. Ostatně v Marxově filosofii (na rozdíl od jeho pokusů o ekonomické analýzy) je řada velmi zajímavých věcí.
Tvrzení, že ancap je "nefunkční myšlenkový konstrukt", je dosti odvážné, vzhledem k tomu, že v historii fungoval a fungoval naprosto excelentně (speciálně mnohem lépe, než stát, který jej nahradil).
Samozřejmě je možné tvrdit, že neexistuje žádná průchozí (a nekatastrofální) cesta, kterak ancap nastolit tady a teď (nebo v dohledné budoucnosti); upřímně řečeno, já se docela vážně obávám, že tomu tak skutečně je. To je ale hodně odlišné tvrzení od toho Vašeho nesmyslu.
|
|
|
Kde v moderni spolecnosti a ve velkem meritku fungoval ancap v kterem byste chtel zit radsi nez v CR?
Jako velky "funkcni" ancap ( ale tyjici na statech celeho sveta ) v modernim svete mi prijde akorat Somalsko. Zit bych tam ale nechtel ani omylem.
|
|
|
Kdybys mel na vyber ze 2 moznosti - zit v Somalsku předtím, a nebo zit v Somalsku "typu ancap", a nemel jsi zadnou jinou volbu - co by sis vybral?
|
|
|
Radsi bys umrel, nebo umrel?
Porovnavame nas zahnily hnusny system co mame v CR se slunickovym ancapem v Somalsku. Pokud bys radsi zil tady, tak je i nase bahno lepsi nez somalsky svezi vitr. Jednoducha otazka, jednoducha odpoved.
|
|
|
V Somálsku mnozí umřeli, mnozí ne. Totéž platí o Zimbabwe.
Pokud bych si musel vybrat, rozhodně bych vsadil na to Somálsko (v době anarchie před těmi katastrofálními suchy): dovolím si tvrdit, že by tam šance na přežití (a vůbec na slušný život) byla sice špatná, prašpatná; ale pořád daleko lepší, než v Zimbabwe.
|
|
|
Ja se ptal první.
Tva otázka nedava smysl, neboť je na "vyber" mezi 2 identickyma variantama.
Moje otázka smysl ma, neboť je na vyber mezi 2 ruznyma variantama.
Mozna, ze bys mel jet do somalska a vysvětlit jim, ze se sice maj lepe, nez dřív, ale porad to tam stoji za hovno a nechtel bys tam zit ani za nic.
Schvalne, co by ti na to rekli
|
|
|
Prvni se ptal ja :
"Kde v moderni spolecnosti a ve velkem meritku fungoval ancap v kterem byste chtel zit radsi nez v CR?"
|
|
|
Bylo lepe v praveku, nebo nyní?
Je potřeba porovnávat porovnatelne.
Tedy například bavme se o stejnem casovem okamziku.
Tedy bych chtěl rozhodne radsi zit na "divokem zapade" nez na umezi, na kterem se ted nachazi CR.
Pokud to tedy nezacneme pitvat, ze divoky zapad nebyl 100% ancap...coz muzeme pitvat donekonečna, protože skutecne 100% ancap nebyl asi nikdy nikde, stejne jako 100% cokoliv jiného, ale rekneme, ze v nekterych etapách se to tomu velmi velmi blížilo..
|
|
|
Tvrzení, že ancap v historii fungoval a fungoval naprosto excelentně (speciálně mnohem lépe, než stát, který jej nahradil) je dosti odvážné, vzhledem k tomu, že nefungoval nikdy.*)
Uvěřitelnější je tvrzení, že nástup kapitalizmu znamenal konec anarchie.
___________
*) Pokud je, jak tvrdí Urza, i nula řešení, pak ano, jistě fungoval.
|
|
|
Přinejmenším tzv. Divoký Západ je naprosto neoddiskutovatelný. Stran Islandu, Irska a Somálska doporučuji dohledat si nedávné diskuse.
|
|
|
Moderni spolecnost. Skrtame divoky zapad.
At zvedne ruku, kdo by skutecne realne chtel zit v Somalsku misto CR?....OK, skrtame Somalsko.
Ve velkem meritku - skrtame Island ( ktery je uz ted navic parlamentni demokracii, takze jim ten ancap taky nejak nevydrzel )
Takze neexistuje realny prikladni moderniho funkcniho ancapu ve velkem rozsahu.
|
|
|
Tak ještě jednou se pokusím, než Vás odepíši jako........ nevhodného k racionální diskusi.
Somálsko z důvodů komukoli soudnému zcela zjevných naprosto nelze srovnávat s ČR; nutno je srovnávat se Zimbabwe, Nigérií, Keňou, Čadem, Libérií. Možná, snad ještě s JAR. A tam to vinou státu a demokracie také nestojí za hovor... na rozdíl od Somálska, JAR mám docela projetou, a mohu Vás ubezpečit, že tam, kde je moc státu zanedbatelná -- v zapadlých vesnicích apod. -- je vše v pohodě, bílí i černí žijí a fungují bez jakýchkoli větších problémů. Tam ale, kde je pěst státu silná, joj! Zajeďte si na dovolenou do centra Pretorie a pak vypravujte. Stojí to za to.
A mimochodem -- při plném vědomí toho, že budu v menšině, Vás naprosto ubezpečuji, že bych mnohem raději žil v podmínkách tzv. Divokého západu (nebo třeba koncem XIX. století zde či v tehdejší Anglii), než v současné ČR. "Moderní společnost"* si račte laskavě zasunout kamkoli, kde Vám udělá dobře; já Vám o ni nestojím ani docela málo.
A tak soudím zdaleka nejen na základě informací s literatury apod., ale také jsem měl ještě to štěstí mluvit osobně s pamětníky.
___
* ať již to znamená cokoli -- jde přesně o co? O šmírování na každém kroku? O zákazy všeho možného? O úředního šimla za každým rohem? O neuvěřitelnou a nevídanou abundanci "zločinů bez oběti"? O "válku proti drogám", jež zavinila zcela jistě mnohem více svinstva, než úplně všichni teroristé úplně všech dob svorně?
Nebo snad jde o těch blbých asi pět roků, o něž mám dnes podle statistik reálně šanci žít déle, než před sto lety? Kašlu Vám na pět let života v hnoji; raději se dožiji X jako člověk, nežli X+5 jako hmyz. Hmyz společenský.
|
|
|
Nedávných diskuzí jsem se účastnil.
Tak tedy:
Divoký Západ je oddiskutovatelný velmi lehce.
Na Divokém Západě existovala krátkodobá anarchie na území, které koupil jeden stát od druhého a vydal povolení k osídlení v rozporu se smlouvami s původními obyvateli, od nichž území získal. Před povolením tam "bílí" osadníci prakticky nežili, většina z toho mála odvážných, přeživších neobvykle krutou zimu (1856? nejsem si jist), území opustila ještě před Zdivočením.
Byla to tedy anarchistická enkláva ve státě a pod ochranou, nebo alespoň za účasti státní armády (účastnící se likvidačního přestěhovávání původních obyvatel v rozporu se zmíněnými smlouvami). Počty obyvatel přišedších z okolních států byly evidovány a cenzy jsou dodnes dohledatelné.
Anarchie obnášela naprostou nerovnoprávnost původních obyvatel státem (za excelentního fungování anarchie, joo).
(Takže když v hospodě zhasneme a zmlátíme Frantu, máme chvilku anarchii. Je to genílní a fakt to funguje i recentně v ČR.)
Stran Islandu nemohu uvěřit existenci kapitalizmu v čistě feudální společnosti mezi devátým a dvanáctým stoletím (i když tak dlouho to asi nebylo, že).
Stran Irska totéž, jen o něco později.
A stran Somálska té anarchii věřím, fakjo. Ale kapitalizmu ani náhodou.
|
|
|
Ten Západ si dsotudujte -- tam plácáte totální pitomosti zcela jistě.
V ostatních případech si nejsem tak jist, tam ty informace nemám tak dobře načtené a nevylučuji, že se mýlím já; až budu mít volnou chvilku, pro jistotu si to znovu projdu.
|
|
|
Ten Západ jsem si dostudoval právě na podkladě zdejších diskuzí.
Nakonec, i o tom otevření území pro osídlence se píše jako o "překvapivém", protože území mělo být "rezervováno" pro domorodce výměnou za jiná území.
Atd.
Tázal jsem se již jiných, zkusím to s nepatrnu obměnou i u vás:
Pokud excelentně funguje AnCAp, je možno připustit (v některých případech staletý, že?) režim pouhé prosté reprodukce?
Jistě, kapitalizmus tak (snad, krátkodobě) fungovat může, ale proč to považujete za excelentní?
|
|
|
Studoval jste málo -- ta státní armáda právě na Divokém Západě moc nefungovala, a tam, kde ano, tam to právě proto stálo za houby. Zatímco osadníci s Indiány uzavírali smlouvy (typicky oboustranně dodržované velmi dobře), státní armáda to řešila tak nějak přímo.
Také mimochodem v tomto kontextu doporučuji dohledat si, kdo -- a proč -- se snažil vybít buvoly, a kdo -- a proč -- je uchoval; pro ty, kdo mají informace toliko z mainstreamu, to asi bude ukrutné překvapení.
Otázku úplně nechápu. Prostou reprodukci považuji za optimální, není-li možnost expanse (což aktuálně není). Souvislosti s ancapem nevidím žádnou.
|
|
|
Ano, s armádou souhlas. (Je to pomsta za Saskatchewan!. Jistě, trochu mimo, ale vhodnější citát "nedám".)
Ovšem státní armáda se vyskytovala a to mi s anarchií poněkud koliduje.
Takže problém nebude v hloubce studia, ale odlišném hodnocení třetí osobou popsaných jevů (nevím jak Vy, ale já na místě samém nebyl).
Proč to zmiňujete v tomto vlákně? To se netýká žádné z mých námitek, je to taková urzovština.
Dobře, moje chyba.
Mohl byste prosím naznačit, co v této diskuzi míníte kapitalizmem?
S přihlédnutím k tomu, že ho dokážete odhalit i před tisíci lety na Islandu, což se mně ne a nedaří.
|
|
|
Pokud Vás ty krávy urazily, omlouvám se; zdálo se mi to v kontextu vhodné připomenout.
Stran kapitalismu, já osobně ten "ancap" moc netento, ale tady držím basu.
Jinak ale podle mého osobního názoru je ta terminologie pomýlená, a "ancap" je podobná pitomost a nesmysl, jako "libertarián". Anarchie je anarchie je anarchie; "kapitalismus" v ní nemá co dělat stejně tak jako "socilaismus", a to, že anarchie nutně musí být založena na principech kopperace (nebo boje, chcete-li), a že nemůže nikdy být založena na principech socialistického diktátu, je dáno tím, že jde o an-archii, takže nemá kdo diktovat.
Osobně je mi nejblíže definice racionálního anarchismu, jak ji vyjádřil jistý sice poněkud smyšlený (byť do značné míry podle reálného vzoru), o to však sympatičtější profesor de la Paz:
I am free, no matter what rules surround me. If I find them tolerable, I tolerate them; if I find them too obnoxious, I break them. I am free because I know that I alone am morally responsible for everything I do.
|
|
|
Neurazily, není proč se omlouvat, má námitka měla jiný smysl.
Nemám co dodat, s takto formulovanou odpovědí souhlasím.
Co se to děje?
|
|
|
Co se to děje?
Inu, s léty moudříme? ;)
|
|
|
No a tohle bych já s dovolením podepsal.
|
|
|
Chápu Tvůj pohled, jen bych přeci jen rád něco doplnil.... Osobně nepovažuji anarchii za totéž, co anarchikapitalismus. Anarchokapitalismus je dle mého názoru jedna z forem anarchie.
A rozdíl mezi anarchokapitalistou, anarchokomunistou, anarchosyndikalistou, anarchopacifistou, anarchoprimitivistou a tak dále, spočívá v tom, že ačkoliv všichni primárně chtějí anarchii, tak se liší jejich názory na to, jak si lidé v té anarchii pak počnou, co budou dělat, případně někteří z nich vyjadřují názor, co by měli lidé dělat (podle nich, avšak neplánují je k tomu nutit), případně co oni budou dělat.
Když tady tedy budu třeba já, anarchokapitalista, k tomu nějaký anarchopacifista, pak anarchosyndikalista a Ty, prostě anarchista, tak všichni čtyři říkáme: nechceme stát, chceme svobodu. Přičemž já si myslím (a doufám), že s tou svobodou bude naloženo přibližně tak, jak píši v článcích (četl jsi všechny), anarchosyndikalista doufá, že lidé půjdou tvořit odbory a sám to bude dělat, anarchopacifista se zas nebude ozbrojovat a doufá, že to lidé udělají podobně.... Ty máš také nějakou svou představu, jak by to mohlo vypadat, možná se blíží, možná neblíží, nějakému tomu směru.... takže ač na Islandu byla anarchie, za anarchokapitalismus bych to označil jen stěží (z dnešního pohledu asi anarchoprimitivismus), ale to, co bylo na Divokém západě, bych klidně anarchokapitalismem označil.
Na rozdíl od pojmu "libertarián", což je jen nový pojem pro "liberál", neboť pojmenování "liberál" si zabrala skupina dementů, tak se chtěli původní liberálové odlišit, aby si je lidé nepletli s těmi dementy, takže jsou teď "libertariáni", tak "anarchokapitalismus" dle mého názoru není jiné pojmenování pro jakoukoli anarchii; je to anarchie a zároveň nějaké vyjádření naděje/očekávání/přesvědčení/domněnky, že tak by anarchie vypadala, kdyby nastala.
Přičemž z tohoto pohledu mám pocit (jakkoliv se můžu mýlit), že jsi v zásadě také anarchokapitalista, ačkoliv to pojmenování nemáš rád.
|
|
|
No, podle mne je více-méně anarchie jen jediná, a forem víc nemá (s výhradou www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010012402& lstkom=276994#kom277024, což by sice za různé formy považovat v jistém smyslu šlo, ale to je jiná otázka).
Ale přijmeme-li předpoklad anarchie funkční a nechaotické (resp. chaotické v dostatečně malé míře pro zachování funkčnosti; nula to nebude nikdy :)), pak Tvému rozlišování úplně nerozumím.
Hovoříš snad o představě, že bude drtivá většina lidí jednat určitým způsobem? Kolik procent kibuců (a.k.a. buněk vnitřně komunistického typu) Ti bude vadit? Jak mnoho pacifistů, již se svobodně odmítnou ozbrojit, budeš považovat za chybu systému (z hlediska Tvého "ancapu", samozřejmě)? Bude-li takových lidí 10 %, je to ještě ancap, ale s chybami? Bude-li jich 30 %? A bude-li jich 51 %, už to není ancap?
Já to prostě neřeším; z principu je mi to jedno, máloco mi může být lhostejnější. Sám jsem ochoten jednat a své služby směňovat za oboustranně výhodných podmínek s kýmkoli -- s katolíky (nebudou-li mne obracet na víru), se členy kibucu (nebudou-li mne do něj chtít vřadit), s pacifisty (nebudou-li mne chtít odzbrojit), s anarchokapitalisty, s demokraty (nebudou-li chtít, abych se řídil podle jejich směšného hlasování), whatever. A čerta starého se starám o to, jak si oni zařídí svůj život; chci po nich jen aby nekecali do toho, kterak si ten svůj zařizuji já, nic víc.
Proti označení "anarchokapitalista" celkem nic nemám; připadá mi ale poněkud redundantní. Kapitalista zajisté jsem v tom smyslu, že spravuji, zušlechťuji a opatruji svůj kapitál, ať již finanční či jiný; ale to v principu nutně činí každý, a naopak míra, v níž to činit (ne)hodlá, je čistě jen a jenom jeho věcí a mně do toho houby je. Nejenže mu do toho nemám co mluvit (což je samozřejmé a implicitně dáno); ono mne to ani nezajímá*. Proč by mělo?
___
* Nejde-li o někoho, na jehož osudu mi zvláště záleží; ale to je samozřejmě jiná otázka.
|
|
|
Ptát se, kolik procent kibuců mi bude "vadit", není úplně správné, neboť mi nebude vadit žádné procento DOBROVOLNÝCH kibuců. I kdyby většina lidí skutečně chtěla žít v kibucu, OK, jejich věc dokud k tomu nikoho nenutí.
Pokud tím myslíš, jaké jsou hranice pro stanovení toho, jaký je to systém, pak jsou pochopitelně neostré a mohou se překrývat. Například anarchokapitalismus a anarchopacifismus může klidně TEORETICKY existovat zároveň (prakticky si myslím, že anarchopacifismus existovat nemůže, protože stačí pár lotrů, kteří mohou celou pacifistickou společnost vyvraždit, nebo "donutit" se ozbrojit a bránit).
Ale kolik přesně procent "může být" toho a toho, aby to bylo nazýváno tak a tak, je dle mého názoru nedůležité a podružné; prostě buď bude ve společnosti něco převládat, nebo bude složena ze dvou, tří, čtyř forem, které mohou být buď disjunktní, nebo se překrývat.
Každopádně třeba anarchopacifismus považuji za utopii, anarchofeminismus za inherentně nefunkční a protiřečící přirozené povaze lidí, anarchosyndikalismus a anarchokomunismus za neefektivní, anarchoprimitivismus za OK, nicméně nemyslím, že se lidé dobrovolně budou ochotni masově vzdávat technologických výdobytků, ergo mám pocit, že anarchie by prostě skončila jako anarchokapitalismus (míněno drtivou většinou). Rozhodně jsem ale se všemi těmi systému "kompatibilní" v tom smyslu, že by mi nevadilo žít ve světě, kde je praktikuje třeba i většina lidí (jen bych patřil k těm, kteří nikoliv; a takoví se vždy najdou).
|
|
|
Však právě: a jelikož takoví se vždy najdou pro libovolnou formu vztahů, a anarchie jim to vždy umožní, a kolik přesně procent "může být" toho a toho, aby to bylo nazýváno tak a tak, je ... nedůležité a podružné, nevidím v tom rozlišování opravdu žádný smysl.
Medle neexistuje "ancap, anpac, anfem, an-cokoli-blablabla". A z principu ani existovat nemohou. Existuje pouze anarchie, v níž si prostě a jednoduše každý žije po svém: někdo akcentuje "cap", jiný "pac", třetí "fem", čtvrtý ještě něco jiného a pátý vše dohromady. A dokud se nikdo nesnaží svůj způsob života vnucovat ostatním násilím, žádný problém s tím není.
|
|
|
Ohľadom Somálska: http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/news/350/tl_01_02_2007.pdf
Takže, aspoň podľa tohoto textu to tam fungovalo pomerne slušne (ako politicky, tak ekonomicky), pokiaľ si zasa OSN nespomenula, že štát by mal mať nejakú centrálnu vládu ...
|
|
|
Vás holt nelze přesvědčit o něčem, co se nabourává samu podstatu Vašeho světonázoru, co přesahuje myšlenkový svět, ohraničený vlastními vroucími přáními. Výhodou toho je, že nám zábava dlouho vydrží.
Vzpomínáte? To je přesně to thema, o kterém jsme spolu před časem hovořili, v kteréžto diskusi mi nakonec nezbylo, než Vás poslat do prdele.
To, že je "člověk ochoten přijít o desítky tisíc jen proto, aby někdo něco odskákal, není relevantní k tomu, o čem se bavíme"?!?
To je přesně to, o čem jsem Vám říkal nedávno. Co se Vám nehodí, je zkrátka irelevantní, aniž byste se nad tím stopově zamyslel.
Proč to není relevantní? Kolik si myslíte, že většina lidí uskuteční během života obchodních transakcí v desítkách tisíc a nižších částkách, a kolik v těch vyšších? Neboli, které z těchto transakcí lépe ilustrují lidské preference? Ano, ty o vyšších částkách bývají při srovnání jednotlivých případů významější. Ve své sumě ale zcela jistě ne.
|
|
|
Argumentů jsem Vám předložil opravdu mnoho, nakonec jste mi řekl, ať jdu do prdele. Šel jsem tedy (různými oklikami, kdy jsem Vás ještě střídavě ukecával, že to můžeme ještě řešit, přičemž Vy jste to někdy částečně přijal, pak jste z diskuse zase utekl a tak dále).
Uznávám, napsal jsem kýbl. Ale v tom kýbli bylo třeba deset argumentů. Vy jste žádný z nich nevyvrátil; a tím nemyslím to, že bych Vaše vyvracení shledal nějak chabým.... Vy jste se o žádné vyvracení vůbec nepokoušel, prostě jste mě poslal do prdele a o žádném z těch argumentů jste nechtěl vůbec mluvit.
Diskutovat s Vámi na toto téma nechci ze dvou důvodů:
1/ Nechci zasírat pravý sloupeček a dělat tady z diskusí žumpy. Rozhodl jsem se, že tímto dílem počínaje a s Boží pomocí nikdy nekonče nebudou diskuse pod mými články vypadat jako doposud.
2/ Nechci ztratit šíleně moc času, abych Vám něco vysvětloval, přičemž když se pak dostanete do argumentační nouze (nebo jste prostě ožralej a naseru Vás, případně Vám přijde to, co píšu, moc dlouhé), pošlete mě do prdele.
Takže se s Vámi na toto téma bavit nebudu.
|
|
|
dotazníkovou metodou? Rozumím tomu dobře, že jen tak teoretizovali?
|
|
|
Vraj ten pokus robili aj v Afrike a tiež so $100, ale či je to pravda, to neviem overiť :-/
1,2,3,4 - nejakú presnú metodiku k testu som sa nikde nedočítal (nie že by som po tom nejak usilovne pátral ... ;-)).
Ad korupcia - tam to možno ovplyvňuje to, že keď sa nenechám skorumpovať ja, tak sa nechá niekto iný. Ten korumpujúci získa tak či tak a ja sa toho buď môžem zúčastniť a zarobiť alebo nezúčastniť a zarobí niekto iný. Tak je jasné, že to radšej urobím ja. Navyše úradník si musí dávať pozor, aby nemal príliš veľký zisk, vyzerá to podozrivo :-)
Chcel som len poukázať na to, že pre veľa ľudí bude dôležitejšia "férovosť", "rovnosť", "spravodlivosť" než fyzické bohatstvo.
|
|
|
No studii ani pruzkum na to nemam, ale uz proste vysledky voleb pomerne ukazuji na to co lide chteji.
|
|
|
Bo jim Urza jeste nemel moznost matematicky dokazat, ze maji chtit neco jineho. :)
|
|
|
Mno, kdyby se do výsledků voleb započítávaly hlasy lidí co nevolí nikoho (tedy nechtějí žádnou z předložených alternativ nebo na to prostě "pečou") tak by se ani jedna partaj nedostala do parlamentu - což je přesně to co lidé chtějí. Bohužel to systém nenabízí.
|
|
|
To rozsafne rozdeleni lidi na nas progresivni a ty druhe, je zhruba stejne arogantni jak prazdne. Coz se zda byti ostatne i pointa prispevku. Pripomina to retoriku vsech totalitnich rezimu na ktere si mohu vzpomenout. Zlepsovani, to vypada to mate co pro to. Byt vami zacal bych strizlivym odhadem vasi schopnosti odhadnout co si ostatni mysli a kdo se chce nebo nechce zlepsovat.
|
|
Pokud chccete potvrzovat teorii musíte se snažit jí vyvracet.
Centrální plánování neselhává v případě vedení války.
|
|
|
To podrobně rozebírám v šestnáctém dílu.... částečně Vám dávám i za pravdu (tedy Vaší druhé větě).
|
|
|
V šestnáctém dílu?!? Tenhle seriál vážně plánujete na (nejméně) 16 dílů? :-o
|
|
|
Když si přečtete úvod, dokonce je tam i těch šestnáct základních dílů vyjmenovaných i s názvy. Celkem bude článků 24, protože některé k sobě obsahují ještě nějaké "polodíly" a "třičtvrtědíly" (třeba zrovna ten druhý), pak je tam nějaký bonusový článek, úvod a závěr, takže celkem to dá 24 článků.
|
|
Napríklad pri nietkorých tovaroch (napr toaletný papier), nie je ich spotreba plus mínus konštantná za predpokladu že sa počet obyvatelov príliš nemení a nenastanú nejaké mimoriadne udalosti ? Nebolo by možné spravit velký riadiaci systém (niečo ako firemne SAP systémy) kde by mali planovači informacie o zasobach všetkych surovín, produkci a spotrebe tovarov ktorý by dokazal sledovať spotrebu, robiť štatistiky spotreby a potom dynamicky reagovať a regulovať vyrobu ? A cena produktu by mohla byť určovana nie peniazmi ale napríklad koľko hodín by trvala vyroba daneho produktu jednemu človekovi ? Napr vymením 5 hodín svojej roboty za nejaký výrobok.
Myslíse si že trh vždy rozhdne správne ? Napr Betamax vs VHS, notebooky s matnym displejom 4:3 vs 16:9 leskly ?
A čo rozne obmedzenia ktoré vymýšlaju súkromne firmy, napr ked si nemožem stiahnuť napr hudbu alebo za peniaze z niektorýc stránok aj ked mám peniaze a dokažem ich poslať danej firme, lllebo kopírovací monopol + to že som zo Slovenska ?
|
|
|
Ohledně toaletního papíru:
Možná nejste dostatečně fajnový šmekr, ale já osobně preferuji sedmivrstvý toaletní papír. Určitě bud takových lidí více. Jak by centrální plánovač zjistil, který papír a za kolik chtějí vlastně lidé používat?
Pochopitelně jde o prd, v nejhorším si budou lidé utírat zadky něčím suboptimálním, takže to nenatropí samo o sobě žádné extrémní škody, nicméně trh to udělá lépe.
A to vůbec nemluvím o tom, že za komančů byl neustále toaleťáku nedostatek, to bylo úplně notorické, pokud vím (sám jsem tehdy nežil, ale bylo mi to tak řečeno nezávisle mnoha lidmi).
Myslím, že trh vždy rozhodne tak, jak lidé chtějí, což pro mě osobně nemusí být pokaždé "správně", ale pro účastníky těch transakcí to správné je.
Co se týče omezení soukromých firem, připadá mi naprosto v pořádku, aby si každá soukromá firma dávala své podmínky ohledně toho, jak máte využívat její zboží.
|
|
|
Sedmivrstvý??? To už musí mít tuhost kartonu:).
|
|
|
Nemá, je měkký jako dětská prdelka, ale hlavně: není třeba před použitím skládat.
|
|
|
Osobne si nemyslim ze by firma mala urcovat alebo vynucovat pravne zavazne podmienky pouzivania ich vyrobku, ale iba poskytnut odporucania ako pouzivat ich vyrobok aby vam mohli uznat napr. reklamaciu. napríklad firma Sony, najskor sa dal pustat Linux na PS3, potom to zablokovali, potom niekto hackol PS3 aby sa dal znovu pustat Linux, potom Sony zalovala hackera. Preco si nemozem s vyrobkom ktory si kupim robit co chcem (pouzivat, rozbit, nahrat Linux) ? Taketo praktiky ako neumoznenie root(admin) pristupu k zariadeniu a rozne umele(to je to podstatne) vendor lock-iny podla mna odporuju principu volneho trhu a nepodporuju konkurenciu. Akosi to sucansny kapitalizmus nedokaze uspesne potlacit,. a to ma dosť hnevá. Bojim sa ze ani ankap by to nevzriesil. (predpokladam ze ludia nechcu vendor lock-in ani pdobne praktiky).
Preco napr trh nebol schopny vzriesit vysoke ceny roamingu, a musela EU zasahovať ?
Dalsia vec co ma serie je neustale klesajuca kvalita vyrobkov a ich zivotnost z dovodu pouzitia kurvitok. Chcu nebodaj pouzivatelia kurvitka ? Preco napr nejaky konstrukter pouzije lacne kondenzatory v zdroji (usetri mozno par eur, mozno este men) a potom oprie chladic stabilizatorov o tieto lacne kondenzatory ? Ja vidim v tom len jediny zamer - umele znizenie zivotnosti. Alebo napriklad baterie ktore sa nedaju vymenit. Ked je bateria diel s obmedyenou zivotnostou, preco nemoyu existovať jednoducho dostupne a vymenitelne nahradne diely (a servisne manualy dostupne kazdemu ?. Nebodaj ludia chcu jednorazove zariadenia ?
Preco EU musela donutit vyrobcov mobilov aby pouzivali USB ako napajaci konektor mobilov. Nebodaj by uzivatelia v pripade ak si zabudnu kabel, nechceli by si kabel pozicat od niekoho ineho ?
Preco je problem sa dostat k servisnym manualom ? Myslim si ze pokrocilejsi pouzivatelianechcui mat pristup k servisnym manualom (napr socialisticka Tesla n.pposkytovala, k sucastou uzivatlelskeho manualu mojho osciloskopu Tesla BM550 je servisny manual aj so schemami zapojenia, nehovoriac o tom ye ten osciloskop je aj po 25 rokoch stale viac menej funkcny (kupil som ho pouzity od opravara) ).
O dostupnosti nahradnych dielov ani nehovoriac.
Toto su veci ktore mna zatial ako ing. študenta elektrotechniky neskutočne seru
(ospravedlnujem sa za diakritiku)
|
|
|
zrovna s toaletním papírem se to centrální plánování opravdu nedařilo, to už víme. Ale především to vůbec není nutné, k čemu něco takového centrálně plánovat, vydávat nemalé prostředky na zajištění plánování a sběru informací, když je možné to výrazně lépe zajistit tak, že se o to vůbec nemusíme starat.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Anarchokapitalismus, díl druhý: Proč selhává centrální plánování
|