Paní vrátná mi zabzučela, otevřela jsem hlavní dveře a utíkala do sborovny,
kde jsem měla nachystané dresy. Před školou už nedočkavě přešlapovali „mí“
kluci. Dostala jsem za úkol sestavit fotbalový tým. Reprezentujeme školu
na větší akci, kterou pořádá radnice městské části.
Kluci se těší. Já jsem poněkud rozpačitá, protože pravidlům fotbalu
moc nerozumím, ale sportovní trenér jsem a sestavit tým nebyl zase takový
problém. Na fotbalový stadión jsme dorazili první. Bylo mi to divný. Nikde
nikdo a k tomu začalo pršet. Schovali jsme se pod přístřešek a čekali.
Po několika minutách si nás všiml pán s cigaretou a šel pro klíče od šaten,
které však nedostal, protože organizátor akce ještě nedorazil. Kluci to
nevydrželi, převlékli se do dresů a šli kopat na bránu.
Hlídala jsem věci a dívala se do propozic, které jsem nafasovala v práci
od paní zástupkyně. Bylo půl deváté. Organizátor akce nikde a podél plotu
šly další dva týmy. Prezentace měla být podle propozic za patnáct minut.
Po chvíli přijelo první auto a podél plotu šel další tým. Fotbalový plac
se postupně zaplnil malými kluky se spoustou míčů. Všichni kopali na branky
nebo nacvičovali přihrávky. Přijela sanitka. Přijeli motorky a červený
pick-up, ze kterého vylezl načervenalý pán v červené bundě a pán s brýlemi
v černém. Dostala jsem klíče od šatny. Zavolala jsem na kluky. Odnesli
jsme všechny věci do šatny. Kluci šli znovu kopat.
Nafasovala jsem kafe a už po několikáté se pídila po prezentaci. Zjistila
jsem, že prezentaci týmů sháníme všichni. Pán s brýlemi v černém nám zmateně
ukázal na přenosnou nástěnku a v klepající se ruce držel fixku. Po jeho
asi dvou větách jsem zjistila, že vůbec neví, o čem mluví a nabídla se,
že tu tabulku klidně namaluju sama. Statečně mi sekundoval vedle stojící
učitel konkurenčního týmu. Sami jsme si spočítali, kolik škol dorazilo
a dohodli se, podle tabulek, kdo a kdy proti sobě nastoupí. Pánovi s brýlemi
v černém se klepal hlas, když nám prozradil, že rozhodčí nemá. V době,
kdy jsem malovala tabulky, dorazili i zástupci městské policie. Trojnásobný
vicemistr republiky v kickboxu nepřijel. Pán v černém šel k policistům
s dotazem, zda někdo z nich umí pískat fotbal. Z policistů se nikdo nepřihlásil,
ale řidič sanitky se toho ochotně ujmul. Hrálo se současně na třech zápasištích.
Na dvou z nich si zápasy učitelé soudcovali sami, na třetím, kde hráli
podle tabulky mí kluci, soudcoval řidič sanitky. Fotbalový turnaj byl zahájen
projevem paní radní, který četla z papíru A4 schovaném v deskách. V průběhu
prvního zápasu se nechala vyfotografovat vedle brány a poté odjela. Fotbalové
týmy, které nezápasily, si mohly vedle hřiště vyzkoušet a prohlédnout vnitřek
sanitky, popovídat si s hasiči o vyprošťování lidí z havarovaných aut,
zastřílet z pistole na paintball, sednout si na motorky a vyzkoušet simulátor
nehody ve 30 km rychlosti…
Přestalo pršet. Z mraků vykouklo sluníčko. Mí kluci vyhráli první zápas
a šli střílet z pistole na paintball. Dozvěděla jsem se, že každý si smí
vystřelit 5x, což mě překvapilo, protože organizátor akce při zahájení
řekl, že radnice zakoupila 2000 kuliček. Po třetím zápasu jsme šli na svačinu.
Každý ze soutěžících dostal tatranku a malý krabičkový džus. Na školu,
co šla po nás, nezbylo. Tabulku jsme vyhráli. Čekal nás zápas s vítězem
druhé tabulky, s klukama v dresech Bohemians. První gól v prvním poločase
jsme dostali my. Nevadilo. Kluky jsem povzbudila, že to vyrovnáme. Vyrovnali
jsme. Turnaj jsme vyhráli. Řidič sanitky, co ochotně soudcoval, soudcoval
výborně a spravedlivě. Zapisoval si střelce gólů na papírek a při závěrečném
odměňování a předávání cen, to byla jeho zásluha, že můj Dan byl vyhlášen
nejlepším střelcem turnaje. Řidič sanitky se nikoho neptal. Z krabice s
poháry vybral jeden menší a vyhlásil si to sám. Každá škola dostala jeden
diplom a každý, kdo se umístil, měl dostat jednu medaili. Medailí však
bylo málo. Načervenalý pán v červeném nás tedy požádal, aby ředitelé jednotlivých
škol poslali e-mail, kolik ještě požadují medailí.
Co dodat? Vážně by mě zajímalo, kolik peněz si radnice vyúčovala za
tuto akci. Ušetřili na rozhodčích. Ušetřili na svačinách. Za vysoce postavené
úředníky jsme veškerou práci udělali my učitelé a kluci, co hráli. 2000
kuliček na paintball si vystříleli sami policisté, kteří si jistě napočítali
i benzín za cestu tam i zpátky. Předpokládám, že ani hasiči, sanitka, simulátor
nehod a lidé s motorkami tam nebyli zadarmo, ale to nevím, jen spekuluju.
Jediným pozitivem celé akce bylo nakonec příjemné počasí a bezva atmosféra,
kterou vytvořili malí desetiletí kluci, co s nadšením hráli.
18.09.2010
Anna Vítková