Komentáře ke článku: Ekonomie pohledem elektrotechnika (ze dne 02.01.2011, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Tak, k tomuhle pohledu na ekonomii mam, musim se priznat, take velmi blizko...
|
|
|
Hele, a ke kterymu pohledu:
1) V tom, ze si ten pan neumi spocitat uroky z hypoteky (protoze tomu zjevne nerozumi), tak si mysli, ze kdyz za nejaky nenulovy cas nemovitost zdvojnasobi hodnotu, tak ze "z pulky splati hypoteku a bude fpohode"?
2) Nebo v tom, ze nedokaze(te :-)) pochopit uzavrenost ekonomiky a diky tomu casovy dopad inflace/deflace na jednotlive komponenty v celem systemu?
3) Nebo snad v tom, ze narozdil od kvantove fyziky je mozne vykon pracovnika objektivne merit a ze je to dokonce i zahodno? :-O
Ja ti nevim. Je me trosku vykoplejilo, ze pan se zove inzenyrpyco. Kvalita vysokeho skolstvi je uz asi opravdu velmi nizko.
|
|
|
Ohledně toho výpočtu, pokud přijmeme jeho tvrzení "hodnota nemovitosti se za pár let zdvojnásobí", tak skončíte na tom, kolik je pár let. Zjevně se jednalo o nadsázku a pana inženýra bych z neznalosti základní matematiky nepodezříval.
Jaký je tedy vlastně časový dopad inflace/deflace, pokud pomineme jejich extrémní varianty? Já jen, že pomalu co ekonom to názor, tak bych rád věděl , kde je ta absolutní pravda...
|
|
|
inflace je ve zdravé míře tak 4-6% VIC NE!!
pokud je mín tak pomalu roste ekonomika
pokud je deflace...obrovska tak je to taky pruser
v roce 2008 byla infalce 8% coz jeste jde ale je to moc
v jizni africe mas inflaci treba 80 000 000% procent
pomeru a cen měn se nazývá floating a ten musí zustat v urcitem rozmezi
pokud floating men a cen prekroci "historickou hranici" nikdo nemuze vedet co se stane a kde se to zastavi
kdyz pred krizi stala ropa 125 dolaru...rozuměj prekrocial tu hranici, tak odhady ze bude stat 250 dolarů nebyli zcestne, i to se mohlo stát,
podle me proto byla stvořena krize
doufam ze sem pomohl
SLOUZIM KAPITALISTICKE VLASTI!
|
|
|
Co je zdravého na tom, že se mi úspory každým rokem znehodnotí o 4-6% a principálně nejde jen o prachy, které mám ve slamníku, ale i o investice, protože prostě musím i při investici počítat s inflací. A to že poroste ekonomika se mi taky nezdá, když si představim, že vyrobíme stejně jako loni, ale prodáme o 5% dráž, tak nám rostla ekonomika?
|
|
|
Smankote, to je kec. Ze k rustu HDP potrebujete nejakou inflaci, je znama vec. HDP pak roste zejmena o tu inflaci. Nikdo si v takovem pripade za svoji praci vic nekoupi, takze je uplne jedno, jestli takhle roste ekonomika nebo ne.
Co se deflace tyce, muze to byt zase stejne -- za svoji praci si vic ani min nekoupite, je to zase jedno. Dobre, pri deflaci se nevyplati mit zbozi ve skladech, protoze ztraci hodnotu jeste daleko rychleji -- no a co, to prece tolik nevadi, existuje zbozi, ktere straci hodnotu opravdu ukrutne rychle (treba dnesni ranni noviny nebo ruska vejce) a trh si s tim dokaze poradit. Existuje jeste teorie, ze by pri deflaci nikdo nic nekupoval, vsichni radeji meli hlad a doufali, ze za pul roku nakoupi levneji -- i to je pochopitelne hovadina, mame odvetvi, v nichz deflace je a pockat si se vyplati (vypocetni technika, digitalni fotoaparaty, GPS prijimace, nektere leky, GMO plodiny, automobily, telekomunikace) a pres to zakaznici ty soucasne vyrobky a sluzby kupuji, protoze chteji mit uzitek z tech veci hned a ne nekdy v budoucnu.
Naopak deflace nahrava drzitelum penez, kdezto inflace dluznikum -- a proto se mi mirna deflace libi vic, nez inflace. Idealni samozrejme je, kdyz zmena "obeziva" v ekonomice bud neni zadna, nebo koresponduje s rustem vykonu, k nimz v te ekonomice dochazi (ale to pak uz zase nekdo musi merit atd. atd. a vznika tam risiko chyb a nekdo ziskava moc, kterou muze zneuzit -- to radsi tu mirnou deflaci).
|
|
|
No, jenze HDP se o tu inflaci obvykle ocistuje.
Ze by HDP rostlo? Kratkodobe ano, tazene spotrebou. Jenze pak narazime na to, co sem v tom prispevku napsal, ze neumite - ze je to uzavrenej system.
deflace nahrava spotrebakum a drzitelum penez, to ano. Ale jak jsi spravne rekl, ponekud nenahrava vyrobcum, kterym se krati zisky.
Takze pokud celi deflaci, maji par moznosti, jak zustat na zivu - zvysit cenu (tedy sice cenova hladina klesne, ale vyrobci ti zdrazi), usporit (tedy snizi ti plat). Logicky - cim delsi je doba a zpracovatelskej retezec od zacatku zpracovani vyrobku ke spotrebiteli, tim vic se na jeho cene projevi ty deflacni tlaky a tim vic se zdrazi - takze zrovna to zbozi, ktery jsi napsal by bylo to, ktery by se diky deflaci naopak kurevsky prodrazilo.
Navic - jak jsi spravne napsal v predpokladaech, zdrazi se pujcky, takze ochota pujcovat si na investice hrube poklesne (penize jsou drazsi a navic je to dost riskantni sport v okamziku, kdy ti vyrobene a neprodane zbozi ztraci na hodnote, takze riziko krachu se enormne zvysuje) a to se projevilo na ekonomickym vyvoji, takze ve finale nema nic, investor, jehoz penize nikdo nechce, vyrobce, ani spotrebitel a utlum ekonomiky se projevi nahlou a brutalni inflaci. Ale - ja vim, teorie ekonomickych cyklu byla spolehlive vyvracena. Cha!
|
|
|
Samozrejme, ze tazene spotrebou! Cim jinym muze HDP take rust?
Proc ma byt vyrobce zvyhodnovan na ukor drzitele penez? Samozrejme ze mohou sporit napriklad zvysovanim produktivity prace a mohou zvysovat uzitnou hodnotu (a tedy i cenu zbozi), to vsechno jsou zpusoby, jak bojovat s deflaci.
Drahe penize nejsou zase tak spatna vec. Je-li nejaka komodita neakceptovatelne draha, trh si muze stale muze hledat substitut. Problemem jsou, jak se ukazuje, vice levne penize nez drahe.
Kdo kdy "spolehlive" vyvratil Hayekovu teorii ekonomickeho cyklu?
|
|
|
Ehm!!!
HDP = mzdy + renty + zisky + úroky + opotřebení investic + nepřímé daně
Zvyhodnovan? Viz predchozi prispevek. Jestli mit neco je zvyhodnovani, tak nevim. Ono zvysovani produktivity a uzitne hodnoty jsou investice. A kdyz se ti casem znehodnocuji?
To co pises je blbost. To funguje, pokud se zvysuje cena pouze jedne komodity, ale ruct cenove hladiny zvysuje cenu _vsech_ komodit, takze zadny substitut neexistuje a pokud ano, tak jeho cena taky roste.
Co ja vim, tak jste to vy, kdo tu tvrdi, jak ta teorie ekonomickeho cyklu byla vyvracena (ale nikdy nikdo nerekl proc), takze ti to jen pripominam ;-)
|
|
|
Ano, ale z ceho jdou ty mzdy? Z toho, co se vyprodukuje a proda. Z ceho jdou zisky? Z ceho renty? Z ceho uroky? Z ceho neprime dane? Zase jenom z toho, co se vyprodukuje a proda. To vsechno je totiz tazeno spotrebou.
Rust cen neni nikdy plosny, cena kazde komodity se vzdy vyviji jinak, nez tech ostatnich (vyjimkou muze byt situace pri hyperinflaci, dobre). I pro penize se pak da najit substitut, je-li to nutne (napriklad bartery, ale nejen ty. Je pikantni, ze stat se v jednom paragrafu trestniho zakona snazi zakazat i ten substitut penez).
Kde tu kdo rekl, ze Hayekova teorie ekonomickeho cyklu je vyvracena?
|
|
|
"Je pikantni, ze stat se v jednom paragrafu trestniho zakona snazi zakazat i ten substitut penez"
- máte na mysli § 144 tr.z. "Ohrožování oběhu tuzemských peněz" , nebo nějaký jiný ?
Není takovou náhradou kupříkladu stravenka ?
|
|
|
Ano, presne ten. Stravenky zjevne CNB povolila, takze to neni tr.c.
|
|
|
Není. Stravenka je totiž jen poukázkou na státní peníze v přesně daném množství.
Už se to tu řešilo - de iure asi neexistuje zákon, který by přímo zakazoval zřídit si vlastní měnu. Problémy jsou v detailech - v zákonem uložené povinnosti přijímat státní měnu, v povinnosti vést v ní účetnictví*, platit daně apod. Dokonce i přímé výměnné obchody musíte mít oceněné ve státních penězích a stát bude zkoumat, zda použité ceny byly obvyklé, zisk nepřiměřeně velký či zase malý atd. atd.
Takže pokud byste si opravdu vyhlásil svoji měnu a pokusil se odstřihnout od té státní (třeba na úrovni nějaké obce či skupiny podobně smýšlejících lidí), stát by s Vámi velmi pohodlně zametl pro nevyhnutelné porušení kvant jeho debilních zákonů.
|
|
|
|
Jemina! ja uz nevim, jak ti to mam rict - zvlast kdyz si na to castecne odpovidas sam.
Tak jeste jednou - spotreba musi byt financovana a ty zdroje (hlavni) jsou mzdy+uspory.
Pokud vyrabis a nakoupis (fakticky) za vic nez prodas a chces prezit, pak musis but zvysit marzi, nebo usporit. Nebo oboji. Usporit se da predevsim na mzdach.
Nebo krachnout a pak ty mzdy koncej uplne.
Takze spotreba je tazena penezma, ktery casove rostou, ale zaroven je tu tlak ze strny vyroby na zvysovani cen a snizovani mezd.
To kratkodoby hledisko jsou prave ty uspory, ktery jednou muzej dojit.
Pujcku neni vyhodne sibrat, protoze musim vratit mnohem vic, nez jsem si pujcil (a na to musim vydelat), takze objem investic se mensi.
investori vydelavaji pouze kdyz pujcuji. Kdyz jejich kapital nikdo nechce, jsou velebnosti kde?
Navic jak uz tam ctes, tak cela deflace v sobe ma v dlesim horizontu silnej inflacni tlak - to jak dlouhy obdobi je pred tim, nez to propukne zavisi na okolnostech. Nekdy to fungovat mzue celkem dlouho (a pak prijde kapitalni pruser), takove situace uz taky byly.
mam skutecne hledat v diskuzi, kdy jsi ty a dalsi libertariani psali neco o tom, ze teorie ekonomickych cyklu byla vyvracena (tu hayekovu jsi si tam pripsal sam, to doufam, ze mas hrdost na to, aby ses o 5 pripsevku vejs podival sam).
|
|
|
Uspořit se dá především tím, že lidi vyházíte a vyrobíte toho míň což je sice logické, ale pro většinu dnešních politikoekonomů nepřijatelné. Omezíte spotřebu. HDP je zaklídnadlo a neprokazuje lautr nic a to proto, že stát NENÍ firma a nesmí! vykazovat zisk (to jestli je rozpočet + nebo - je jedno).
|
|
|
Teda jako logikou a na zaklade jakych faktu jste z toho, co si pisu z rootem vyprodukoval to, co jste napsal, to je mi skutecne zahadou.
Bud nevite nebo verite, nic jineho to byt nemuze.
|
|
|
Nebavíte se snad i o HDP? Cykly mě nechávají chladným a to proto, že ať už existují nebo ne nikdo je nedokáže předpovědět a ani prokázat a to proto, že prokázat cyklus jde jen za časové období, takže za 100 let to poznání bude jaksi k ničemu. Co mě nenechává chladným je obhajoba inflace a ekonomického růstu. A to proto, že věřím na entropii.
|
|
|
ano, verite, ja si to myslel.
problem je, ze HDP je soucet statku vyprodukovanych(!) za nejaky cas na nejakem uzemi. Aby se zvysovalo, musi se produkovat. Pokud neprodukujeme (tj nechavame pudu a lidskou praci ladem), nutne se nemuze zvysovat HDP.
Co se tyce inflace - zjistete si nejdriv, jakym zpusobem je definovana, zkuste to pochopit a pak ma teprve smysl se s vami o tom bavit.
|
|
|
A pokud se produkuje, musi se kupovat a nebo zkrachovat.
|
|
|
Coz je oboji zohledneno v tom vzorci, ze....
|
|
|
Ale ty se prece sam na zacatku vztekas, ze HDP muze rust, je-li tazene spotrebou, pouze kratkodobe. Meritum sporu, jak to vidim ja, je v tom, ze rust HDP je *vzdy* tazen spotrebou.
|
|
|
Aha, obavam se, ze asi v tom je klic toho, proc si porad nechceme rozumet.
mas pravdu v tom, ze aby se vyrabelo, je treba spotreba. Ale v tom prece nejsme ve sporu.
Jenze aby byla spotreba, musi byt co spotrebovavat a hlavne za co tu spotrebu platit - a to je to, proc porad rikam, ze nejsi schopen pochopit tu propojenost.
Uz sem to tu psal - spotrebovavat se da ze mzdy (tedy platby za odvedenou jednotku prace, jejichz sme nositeli) nebo z uspor (pokud je mas).
Pokud tedka nastane deflace, pak, pokud mas nejake uspory, budes kratkodobe ve vyhode, protoze cena tvych penez roste a ty za to, co uz mas muzes poptavat vic zbozi.
Takze kratkodobe se - diky usporam- zvysuje spotreba -a prave a hlavne uspory je to, co tahne deflaci.
Jenze az uspory dojdou je to horsi - svoji spotrebu realizujes z vejplaty, ktera je nakladem vyrobce. Vyrobce diky deflaci celi tomu, ze stejne zbozi proda po nejakem case draz nez ho nakoupil. Takze musi zvysit zisk (zdrazit) nebo stahnout naklady (mzdy), casto oboji.
Takze na to, abys realizoval spotrebu mas najednou mene prostredku u koncaku a tak spotreba poklesne. Coz diky deflaci prodrazi neprodane zbozi u vyrobcu. Vyrobci, kteri krachnou te jeste pripravi o mzdu, za kterou nebudes realizovat spotrebu a tak celkovy soucet vyroby (HDP) zase poklesne.
|
|
|
Ale ne. Znovu opakuji, ze mena je jen jednotka, ve ktere se meri hodnota, tak jako vzdalenost muzeme merit v centrimetrech, loktech nebo kouskach. Problem je, ze se nam meni velikost te jednotky, v niz tu odvedenou praci merime, je to vicemene totez, jako kdyby lonsky centimetr byl jinak dlouhy, nez letosni centimetr. Realne v te ekonomice ale koluje hodnota, akorat zmerena na jine castky dane prave tim meritkem, kteremu rikame mena. No a kdyz uz jsme zvykli na to, ze se nam ten centimetr nebo kousek zkracuje, neni s tim problem, vyjma tech uspor, kde ziskame prave tim, ze jsme si loni koupili par centimetru zlate tyce, ktera je o neco delsi, nez letosni zlata tyc (a pri inflaci zase naopak).
|
|
|
A já se ptám k čemu to je, ten součet statků znát? Co to jako má prokázat? K jedinému k čemu to slouží je určení výše daní.
|
|
|
Urceni ekonomicke urovne zeme? Srovnavaci kriterium.
Vazne si myslite (ne, vazne verite), ze se podle HDP urcujou dane???
|
|
|
A k cemu je takove srovnavani dobre? K tomu, aby mohla byt na CIA Book of Facts a na Wikipedii prehledna tabulka s vlajeckami? Nerikej, ze to pomaha investorum a podnikatelum -- drtivou vetsinu tohle nezajima a pokud ano, necht si udelaji podobny pruzkum na sve vlastni naklady.
|
|
|
:-D To uz je debata jak v jedlickarne (puvodne sem chtel napsat jak na libinstu, ale tady je to nastesti jeste o fous lepsi).
Predne HDP existuje - je to soucet vyprodukovanych statku a tenhle soucet nejakym zpusobem urcuje vynosnost ekonomiky. A to i bez statistickeho zjistovani.
Statisticky ho muzem pouze zjistovat a porovnavat, protoze tak nejak z logiky veci plyne, ze asi nejspis to cislo nejlepe popisuje tu danou miru vykonu - slouzi prave k tomu, aby se zjistilo "jak si stojime" a v PRIME SOUCINNOSTI s jinymi ukazateli (zahranicni obchod, iflace, nezamestnanost,...) taky k urcitemu predpovezeni pruseru.
A taky muzeme zjistovat, jak se zmeni kdyz...
Tedy k tomu je dobre.
Tobe pochopitelne dobre k nicemu neni, ale taky ti ho nikdo k nicemu nenuti.
Kdyz pro tebe bude dobre, muzes si na sve naklady zjistit treba rocni prirustek hmotnosti prdeli zen ve veku od 20ti do 50ti let ocisteni o hermafrodity, kdyz uznas, ze to popise vykon ekonomiky lepe... Brani ti v tom nekdo?
|
|
|
Nikdo netvrdi, ze neexistuje, stejne jako ten soucet hmotnosti prdeli zen 20 - 50. Ale proc ho ma, sakra, stat za moje penize zjistovat? Ja ho k nicemu nepotrebuju a stat nema co regulovat trh a tak ho nemusi znat take.
|
|
|
Inu, obavam se, ze to uz je zcela jina pohadka.
|
|
|
Na co to je? Změní to cenu mojí práce? Když budu vědět, že jsem na tom líp než druhý?
Neurčuje se dle poklesu či růstu HDP daňová zátěž?
No, tak pak je to už úplně na nic.
|
|
|
WTF?
Bud se nejak mijime nebo v tom mate skutecne dost ukrutny gulas.
|
|
|
Jen se ptám zda znalost výše HDP má nějaký vliv na cenu práce (třeba znalost výše poplatků v bance tu vlastnost má)? Pokud ne (ani se podle ní neurčuje výše daní (sic)) tak je to k H***u. Je to jen zaklínadlo.
|
|
|
Jak tento dotaz zapada do diskuze o dopadech deflace, je mi skutecne dokonalou zahadou.
Definici a pouziti HDP se lze docist obvykle na prvnich strankach jakekoliv ekonomicke ucebnice (a uz pro zachovani Vasi solventnosti doporucuji precist aspon nakou verzi pro zakladni skoly).
No a taky to pisu rootovi vyse.
|
|
|
Ten dotaz tam zapadá, protože se bavíte o tom jaký dopad má inflace/deflace na HDP. A s deflací je to jako s inflací jen obráceně. Peníze jsou zbožím. Jakékoliv zboží vzniká prací. Při inflaci i deflaci cena práce jedněch stoupá a druhých klesá. Buď to přijmeme jako symptom ekonomického vztahu, nebo jako defekt, který je třeba napravit. Pokud ho chcete efektivně napravit odstraňte peníze.
Škoda, že mi to nemůžete vysvětlit Vy.
|
|
|
Spotřeba nemusí být financována. V prvobytně pospolné společnosti vyráběli, směňovali i spotřebovávali, a přitom nefinancovali.
Finance - měna - pouze usnadňují směnu zboží, nejsou její podmínkou.
|
|
|
Jemine! "Financovat" se da i vlastni praci, takze i v prvobytne pospolne spolecnosti musel investovat nejakou svoji praci, aby ziskal neco, co muze spotrebovat a/nebo smenit.
Pokud se chcete hadat o slovicka, doprjte si, nicmene na te myslence to nic nemeni. Pokud tvrdite opak, vynalezt jste prave ekonomicke perpetuum mobile a ja se radeji z debaty s vami vypoklonkuji, dekuji.
|
|
|
Ano, je to možná slovíčkaření, ale měl jsem za to, že financovat lze jen financemi, tedy penězi.
Spotřebu můžete financovat (ať je po Vašem) dvojím způsobem. 1) z úspor - v takovém případě Vám deflace nevadí, protože úspory zhodnocuje. 2) na dluh - tady zase nevadí inflace, protože dluh zlevňuje.
Ne, perpetum mobile jsem nevynalezl, deflace i inflace mají svoje limity.
Když už je článek o elektrotechnice . ona je také jistá paralela mezi inflaci - deflací a účiníkem střídavého proudu. Ideální je, aby byl nulový - max. účinnost. To ale technicky jde udržet těžko, a případné kmitání účiníku z indukce do kapacity by vyvolalo rázy v síti, velký problém. Proto se účiník kompenzuje tak, aby byl mírně do indukce, protože převažují spotřebiče s induktivním charakterem.
Podobně dnes převažuje spotřeba na dluh - u států určitě - a právě státy mají v rukou ten "kompenzátor". Proto to drží na inflaci.
|
|
|
Ad druhy odstavec - jeste to lze financovat vynosy, treba z prodeje prace (mzda).
Nevim jak vy, ale v soucasne dobe nemam zadne uvery, uspory drzim +/- na stejne hranici a presto si spotrebu dopravam.
A predpokladam, ze to tak dela vetsina lidi, protoze pujcky maji svoje limity dane mnozstvim ode me pozadovane prace a jejic hodnoty, ze....
Takze je krajne nefer tenhle - snad nejdulezitejsi faktor - zamlcet.
V tom dalsim odstanvci mate na zacatku pravdu - samozrejme je "nejspravedlivejsi" udrzet inflaci na nule, ale jak ste taky rekl, je to proste nemozne. Prudky vykv na jednu nebo na druhou stranu je vzdy smrtici, takze se to udrzuje v "mirne inflaci" a pokud mozno co nejstabilnejsi, protoze vykyvy inflace ovlivnuji duvoeru investoru.
Co se tyka toho "kompenzatoru", to hloupost, protoze prave proto, ze se to udrzuje v urcite mire, tak s tim investori mohou pocitat a inflaci pochopitelne do svych pozadavku zapocitavaji.
Tedy pokud nejste "drobny stradatel" v CR bance, ktera klienty holi jak na urokach, tak na poplatcich tak, ze jsou trvale ve ztrate (ale na to nema inflac vliv).
|
|
|
Financování výnosy je varianta způsobu 1) kdy úspory existují velmi krátkou dobu - limitně nulovou.
Tím kompenzátorem v rukou státu je centrální banka. Ta dokáže v jistém rozsahu inflaci / deflaci regulovat.
Investoři musí počítat s kde čím. Také s inflací / deflací. Samozřejmě, čím méně proměnných, tím snadnější výpočet. (Nejlépe se investuje tam, kde proměnné vůbec nejsou, ale jen konstanty - např. státem garantovaný zisk z fotovoltaiky. Nekupte to.)
|
|
|
Usporit lze i na jine technologii, lepsi organisaci prace atd. Chapu, ze u tebe je majoritnim nakladem mzda, v jinych odvetvich to muze byt jinak.
Nestarej se o investory, investor muze vydelavat prostym drzenim meny, podobne jako ted lze vydelavat prostym drzenim jedne kovove komodity (zlato). A i kdyz nebude vydelavat, je to jeho problem, ne Tvuj.
Nemuze byt tlak na zvysovani cen a snizovani mezd. Ceny a mzdy jsou propojene nadoby, bud je (makroekonomicky) tlak na snizovani obeho, nebo na zvysovani obeho. Coz jsou vysledky deflace a inflace. Ale protoze se meni cena penez, nelze jen na zaklade toho rici, ze se mzdy a ceny snizuji ci zvysuji, protoze v tom tvem prikladu neznas skutecnou okamzitou kupni silu tech penez.
Hayekova teorie ekonomickeho cyklu je neco podstatne jineho nez obecna teorie ekonomickeho cyklu. Obecna teorie cyklu rika, ze prirozenou vlastnosti kapitalismu vyvoj ve vlnach, Hayekova rika, ze vlny vznikaji na zaklade prebytku levnych penez, emitovanych centralni bankou.
|
|
|
ano da, ale nikoliv do nekonecne, navic ta organisace, ehm, neco stoji, ze.
Jiste muze vydelavat pozdrzenim meny - ale v tomto pripade - aby mohla byt deflace, musi byt prebytek nabidky. Kdyz ten zanikne, protoze neni kdo a z ceho by kupoval a nasledne kdo a proc vyrabel, tak ma investor smulu, ze.
Hele, ja uz to vzdavam. 3x sem se ti snazil vysvetlit, ze je to casove posunuta zpetna vazba a nejsou spojeny pouze ty dve hodnty, ale vsechny tri! Ty to na zacatku vety reknes a na konci popres, to uz vazne asi nema smysl.
Ad posledni odsdtavec: Ano, ale zadna z nich neni presvedcive vyvracena. Mam ti najit prispevky, kdes tvrdil opak (minimalne o te prvni - na kterou jsem narazel v tom prvnim prispevku, jeste tucne)?
|
|
|
Ano, organisace neco stoji, proto se tam vzdycky da neco usetrit.
O te prvni jsem opak tvrdil, protoze i kdyz v konkretnich oborech muze k docasnemu prehrati a naslednym utlumum dochazet, ruznych odvetvi jsou spousty a kompensuje se to, pokud -- ano, pokud nedojde na tu Hayekovu teorii, ktera jaksi z principu postihuje odvetvi prakticky vsechna (protoze vsemi protekaji penize, emitovane CB), byt v ruzne mire.
|
|
|
Jenze jak ukazuje praxxxe, tak prave zmeny v organizaci neco stojej a uz sme u ty pohadky o nevyhodnosti pujcek a tlaku na pokles mezd v deflacnim prostredi, ze....
Jenze inflace/deflace nesouvisi nutne s CB, takze uz ses trosku dostal vedle kosiku, ne?
Vsak i za "sovicenych casu" kdyz kral potreboval vyhrat valku, otevrel doly a nechal razit hutne novych krajcaru, aby mel na zold. Kutna hora muze vypravet.
|
|
|
A protoze ty krejcary obsahovaly cenny kov, mel o ne zajem kazdy a byly vitany vsude. Narozdil od dnesnich zakonnych platidel, ktera obsahuji leda potisteny papir a prakticky bezcenny nikl.
Prirozenym stavem veci bez zasahu CB je deflace, tedy stabilni mnozstvi obeziva v ekonomice a rust vykonu v ni.
|
|
|
Prvni odstavec: blbost - samozrejme po nejake dobe doslo k narustu cen. Cenny kov ti drzi cenu pouze proto, ze v okoli existuji zeme, ktere maji stabilni vykonnou ekonomiku a o cenny kov zajem. A funguje to hlavne diky globalizovane ekonomice.
Cenne kovy s v minulosti pouzivaly na mince hlavne kvuli jejich narocnosti na zpracovani, vzacnosti a nekterym fyzikalnim a chemickym vlastnostem - tedy takovy zakladni "ochranny prvek".
Druhej odstavec je pochopitelne arbitrarne tvrzena pitomost, ktera nema ani logicky, ani historicky zaklad (viz mesta, ktera razila mince).
|
|
|
Zvýšením těžby stříbra se to řešilo jen velmi zřídka. Daleko častějí bylo vypisování mimořádných berní a když se přistoupilo k manipulaci s měnou, tak spíš přes snižování obsahu kovu, případně zavádění nových mincí, např. měděných. Se současnou situací to ale z mnoha důvodů nemůžeš porovnávat. Například:
1. Míra vnucování ošizené měny byla velmi malá. Daně z transakcí skoro neexistovaly, většina odvodů měla až někdy do začátku 19. století spíše naturální povahu. Pokud někdo chtěl, mohl se používání státních peněz celkem snadno vyhnout.
2. Ošizená měna měla stále nějakou vlastní hodnotu. V praxi tedy fungoval na českém území spíše stříbrný (v menší míře zlatý) standard, kde se počítalo s objemem stříbra, ne tak moc s počtem mincí - něco stálo například "buď deset starých nešizených mincí, nebo patnáct nových šizených" atd. Samozřejmě, že to s sebou neslo vyšší transakční náklady, ale evidentně ne zase takové. Mimochodem, podobné to bylo i v USA v devatenáctém století, kdy tam obíhalo množství mincí nejrůznějšího původu.
3. S předchozím bodem souvisí to, že když král začal šidit, šidil pouze hodnotu nově ražených mincí. Na hodnotu těch starších, které byly v oběhu to nemělo zásadní vliv. Oproti tomu dnešní peněžní expanse snižuje i hodnotu peněz, které lidé už drží.
|
|
|
Zase ale bylo mrzeni kvuli monopolu na tezbu stribra. Takovi Schlickove by mohli vypravet...
|
|
|
Jo, ale to mrzení nebylo zdaleka takové jako dnešní monopol na peníze - mj. proto, že v českých zemích hojně obíhaly i mince z jiných států a (jak jsem už psal) v podstatě nebylo možno někoho k akceptaci konkrétního platidla donutit.
Na co konkrétně narážíš u Šliků? Na odnětí mincovního práva Ferdinandem?
|
|
|
Jj. Nakonec prisli i o horni pravo, ne?
|
|
|
Zvysovanim tezby se to resilo dokud to technologicky slo.
1. Jiste, ale tehdejsi trch (tm) zalozeny prevazne na primarnim sektoru byl ponekud jiny od toho soucasneho, kde zacina prevazovat sektor tercialni. Tim se ponekud meni i dulezitost jednotne meny. Koneckoncu pokud tehda chtel panovnik zivit armadu, stacilo mu vybirat berne v kopach vajec, kravach a k tomu jako bonus nejake stribrne. Stejnetak kovar se sedlakem se dohodl pomerne snadno na naturalni vymene.
Koneckoncu to muzes provozovat i dnes, ale predstava, kterak dnes pravnik se sedlakem smenuje smlouvu za dve slepice a tele je sice mozna, ale i tak usmevna.
2 a 3. Mluvilo se o "zlehcovani minci" a to pouze v pripade, ze "se to poznalo".
Jinak pochopitelne mely nove mince stejnou hodnotu jako ty stare a diky zmene nabidky penez (svobodny trch (tm)) jejich hodnota klesla (mechnismus rozepisovat nemusim, doufam).
Navic tim, ze se mince razily kontinualne "co dul dal" penezni zasoba rostla tak nak kontinualne - stejne jako za CB, jen nemohla rust "libovolne"...
|
|
|
Investor nemusí půjčovat. Může si sám zřídit a provozovat nějaký podnik. Já si zrovna teď vybavuju dílnu a očekávám, že mi bude něco vynášet.
V prostředí svobodné směny a bez monopolu na peníze nepředstavuje deflace inflační tlak - podmínkou je nezasahování do toho trhu.
Pokud nikdo nemá pravomoc k náhlým změnám podmínek, veškeré bubliny, inflační tlaky apod. jsou výrazně tlumeny. Už jsem tu někomu doporučoval ať si zkusí porovnat rozsahy krisí a bublin v historii - velké průsery to začaly být teprve poté, kdy státní zásahy umožnily nekontrolované šíření těchto jevů.
Jinak já si myslím, že deflace má i výrazný stimulační účinek na inovace. V deflačním prostředí bude mít zákazník tendenci odkládat spotřebu a čekat na lepší ceny, takže dodavatel se bude muset snažit o vyšší přidanou hodnotu, aby tuto zákazníkovu tendenci překonal. Podobně s investicemi - v inflačním prostředí je i investice s mizerným výnosem většinou lepší než držení hotovosti. V deflačním prostředí bude naopak vyšší tlak na hledání opravdu efektivních investic.
|
|
|
Pikantní to není, spíš (soc)logické...jak by to vypadalo kdyby si lidi měnili zboží* bez vědomí státu?)
-----------------------
* nedej dobrý Bože, kdyby tím zbožím byly peníze.
|
|
|
Nepodezrivam ho z neznalosti matematiky, ale zacle absurdni neznalosti uroceni, ze ktere prameni takove to "vemem si druhou hypoteku, budem to pronajimat a kdyz bude problem, tak to prodame a budem na svym". Jo, po peti letech prisel prvni problem a zjistili, ze pet let plati to co dostali na najmu a jeste doplacej, ale kdyby to tedka chteli prodat dal, tak to dopadne tak, ze budou bez bytu a jeste budou 1/4 mega dluzit.
Co se tyka dopadu: absolutni pravda neexistuje, jsou pouze na zaklade pozorovani popsane modely - viz nize diskuse s rootem.
|
|
|
Já studuju manažerskou akademii, to co napsal neni nic nelogického
podlemě tys sežral šalamounovo ekonomické hovno a tady krmíš
on má pravdu a dokázal to, tys nenapsal nci co by se podobalo ucelené myšlence
|
|
|
K rakouske skole nebo k tem fyzikalnim podobenstvim ? :-)
|
|
hmm, dalsi clanek o rakusacich... zrovna jsem dneska na jeden podobny reagoval. http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=re&cisloclanku=2010122605&ck=323075&style=& page=2
jak je pan inzynyr takova hlava, treba mi dokaze zodpovedet, proc jsou treba soukrome firmy absolutni dobro (rakusaci dokonce obhajuji az do absurdit dovedene zalezitosti jako je otroctvi ci obchod s detmi) a stat je absolutni zlo. pritom rozil mezi mocnou firmou a statem je opravdu subtilni. nyni kopiruju z meho predchoziho prispevku:
uvazujme firmu A, ktera operuje v prostredi neregulovaneho liberalniho kapitalismu. firma vlastni pozemek a na nem si stanovila vlastni pravidla. firma ma zamestnance, kteri musi dodrzovat prisne vyrobni normy a postupy, jinak jsou potrestani. firma ma majitele a ti rozhoduji plne o tom, co se ve firme smi a co ne. soukroma firma A je skvostnym prikladem neregulovaneho ekonomickeho subjektu, ktery pomaha automaticky uz svou pouhou existenci k dobru vsech. z hlediska rakouske skoly je to proste ideal dobra.
firma B je jako firma A. navic si plati i pridruzenou bezpecnostni agenturu, ktera kontroluje a vynucuje patricne chovani vsech subjektu na pozemku firmy at uz jde o navstevniky, zamestnance ci nocni narusitele. kdo odhodi nedopalek, chova se nehezky ke kolegum ci se v noci vloupa do skladu, je firmou potrestan podle danych pravidel. firma B ma take pro sve zamestance ruzne sluzby. firemni stravovani, lekare, parkoviste a dalsi infrastrukturu. firma B rozhoduje take o tom, ketere sluzby se na jejim pozemku budou zamestnancum pokytovat. soukroma firma B je take liberalnim idealem, ztelesnenim dobra.
firma C je stejna jako firma B. ma jen trochu jinou vlastnickou strukturu. kazdy zamestnanec je zaroven i spoluvlastnikem. zaroven je ve stanovach psano, ze kazdy vlastnik muze vlastnit pouze jednu akcii a s ni spojeny hlas, ktery mohou uplatnit na valne hormade, ktera se kona jednou za ctyri roky. spoluvlastniky firmy se automaticky stavaji i deti zamestnancu. tak je to ve stanovach. majiteli akcie se stavaji v 18 letech. pokud by se nekdo ze zamestnancu rozhodl z firmy odejit, ztraci natrvalo i onu akcii, alespon to tak rikaji stanovy firmy. dalsi navstevy na pozemku firmy samozrejme muze byvaly zamestnanec vykonavat, ale pouze se souhlasem firmy a v souladu s pravidly. firma C je z hlediska rakouske skoly a vsech liberalu absolutnim zlem, protoze ji nazyvaji stat. a stat je preci zly!
moje otazka - proc? kde je ten zakopany pes, ze se z absolutniho ideologickeho dobra stalo absolutni ideologicke zlo?
|
|
|
Zodpovim tvou otazku zcela presne a zretelne. Zlo se stalo tehdy, kdyz firma C mne donutila pracovat pouze pro ni. Pokud bych mel moznost se teto firme vyhnout, nic po ni nechtit, a ona po me take ne, bylo by to ok a nic bych proti tomu nemel.
Na argument, ze tu nemusim byt a muzu jit nekam, kde zadny stat neni odpovidam radsi dopredu, ze dneska v podstate kam jit neni.
|
|
|
Vy to asi nepochopite, ale zasadni problem firmy C spociva v tom, ze jeji akcie nelze prodat.
|
|
|
Nehlede na to ze obcan neni ani vzdalene podobny akcionari, ale spise galejnikovi na lodi, ktery si jednou za ctyri roky vybere nejsympatictejsiho bubenika, ktery slibi, ze se bude min veslovat, min bicovat, budou vyssi pridely jidla a pak vysvetli ze se veslovat musi, bicovat trosku taky a jidla je malo.
|
|
|
Ale ne, vsichni mu odpovidate spatne a nechavate se tlacit presne tam, kde vas chce mit.
Problem je, ze v one paralele dane firme pozemek nepatri. Pokud by slo o soukromou firmu, ktere jeji pozemky skutecne patri a neziskala je tim, ze si je proste z mocenskych posic vykolikovala, tak jsou v poradku vsechny tri modely, tedy A, B i C. A naopak, pokud jde o usurpatora, ktery proste rekl "tady je Krakonosovo" bez ohledu na to, ze konkretni domy, pozemky atp. maji jine vlastniky, jichz se na souhlas nikdo neptal, pak jsou zase vsechny ty tri modely spatne.
|
|
|
Presne tak. Kdyby stat fungoval na principu confederace, tedy dobrovolne spoluprace vsech suverenich subjektu, ktere se domluvi na spolecnem postupu, pak by nebyl problem. To je samozrejme utopie, protoze co clovek, to nazor a co clovek to jine cile, motivace. Proto je rakouska skola ano a ostatni fuj. Tady jde hlavne o to, pochopit a prijmout tento zakladni fakt, ze vsichni lide jsou jini a neexistuje zbusob, jak by se na cemkoliv mohli shodnout, tak aby nebyl nekdo poskozen. Presne toto dela stat, vlastnim monopolem na moc rozhodne o necem, na cem se v tom trochu lepsim pripade vetsina dohodne a potom toto vynucuje. Problem statu je v tom, ze to vynucuje ode vsech a vy se nemate jak branit. Vyhlasit vlastni nezavisle uzemi nelze. Narozdil od tohoto pro firmu, jejiz pravidla se vam nelibi nemusite pracovat, muzete se ji obloukem vyhnout, presne jak psal root. Navic, rakouska skola neschvaluje zadne monopoli, at uz jde o monopolni firmu nebo stat. A pro boj s nimi je tu prave ten volny trh.
|
|
|
Ten zaver je nepresny. Rakouske skole monopol nevadi, pokud vznikl prirozenou trzni cestou a vi, ze zneuzivani monopolu vede k jeho naslednemu zniceni, at uz trzni nebo treba i netrzni cestou.
|
|
|
"vsichni mu odpovidate spatne a nechavate se tlacit presne tam, kde vas chce mit."
to je vazne jak zvolani z nejake nabozenske disputace, kde se root samozvane pasuje na vykladace jedine pravdy, ktery veri ve sve nadlidske dialekticke schopnosti. na nikde nikoho mit nechci, zajimaji mne jen a pouze racionalni argumenty.
pokud jde o vykolikovani "Krakonosova" - kdo si prvni zabere vec, ktera nema majitele, stava se majitelem. to zde jiz nekolikrat zaznelo prave z vasi strany. stejne tak majitel je majitelem, pokud si dokaze sve vlastnictvi uhajit. to jsou taky argumenty rakouske strany (prirozena prava atd.). tedy podle roota se stalo zrejme prvotni zlo, kdy si nejaky stat zabral uzemi, ktere patrilo nekomu jinemu. hm. a kdy se to jako presne melo stat? je na vine Samo? rimske jednotky? keltove? ci jiz kultura lidu mohylovych poli? nebo jeste drive, kdy si nejaky lidoop pochcaval hranice sveho uzemi a tim si na nej zacal cinit narok? ze si tlupa zabrala uzemi, pak tlupy (firmy) fuzovaly az nakonec utvorily statni utvary? co je proboha na tom vsem tak divneho?
nebo se stala chyba tim, ze stat prestal byt behem historie v soukromych rukach feudala a jeho podobnost se soukromou firmou pozbyla dokonalosti? a opet, pokud si feudal sve soukrome vlastnictvi nedokazal uhajit, neni to jen a pouze jeho problem?
a pokud jde o argument, ze statni "akcii" nelze prodat (viz prvni reakce o neco vyse), tak ten je samozrejme mimo. zalezi na stanovach spolecnosti, omezit nakladani s podilem lze temer libovolnym zpusobem i obycejneho eserocka. kazdopadne je to jen prkotina, pokud by to snad zakony nedovolovaly, jsou to preci opet zakony statni a v absolutne neregulovanem kapitalismu lze omezit nakladani s podilem uplne zcela libovolnym zpusobem, presne tak, jak se strany dohodnou.
no uprimne, cekal jsem nejaky zasadnejsi argument vysvetlujici, proc je soukroma firma absolutni dobro a stat absolutni zlo. takto opet opakuji, ze cela rakouska skola a stejne tak ruzne neoliberalni a libertarianske smery stoji na vode a jsou jen poblaznenym nabozenstvim. jejich pseudovedecke argumenty nejsou nez kus prdu vypusteneho do vzduchu.
|
|
|
Ano, ale staty vznikly (nasilnou metodou) na uzemich, ktera uz mela nekoho, kdo tam vykonaval nad temi pozemky vlastnicka prava. Ze je uzemi pod jurisdikci nejakeho prece neznamena, ze to uzemi tomu statu patri, patri konkretnimu vlastnikovi.
Je dulezite se ptat, kdy presne se to jako melo stat? To je prece uplne jedno, dulezite neni *kdy*, ale *ze*.
Znovu opakuji, stat neni firma a zacleneneni nem neni projevem svobodne vule. Kuprikladu zcela to hapruje u moznosti zakladat firmy nove -- to muzete jak na bezicim pasu, ale zkuste si tady zalozit novy stat a uvidite, co se stane.
|
|
|
Hele, to je legrace s vama.
Nejdriv k tomu kolikovani - bylo by asi slusnost rict, ze o tom nemluvi ani tak moc rakouska skola, jako ze je to vyplod kolektivni onanie debilu z libinstu a podobnejch stranek, ktery si to nasli jako posledni vetchej zachytnej bod, kdyz uz nevedeli jak dal. Vykolikovat si pudu ktera nikomu nepatri ve svete uz nejde nejakych ... kolik ... 8000let? Dokonce ani v ruznych uvedenych pripadech v Novem svete by se nasli indiani, kteri by s tim zasadne nesouhlasili. Tudiz predtim nez si vykolikujes musis to uzemi za "uzemi nikoho" prohlasit.
A pokud uz k tomuhle pristoupime, je zcela v poradku, ze ve foru na libinstu prohlasim tvuj byt za uzemi nikoho, pockam, az sem budes prispivat, zajdu tam se dvema kolikama, kteryma prohlasim "tohle uzemi nikoho je moje". Pak pockam az se vratis a zastrelim te jako sprosteho zlodeje. No a pak, jak kolikrat rikal OC ma prijit mestsky policajt, poklepat mi na rameno a pochvalit me, jak jsem efektivne zatocil s tim hajzlem zlodejskym.
Cimz pochopitelne jde cely koncept "prirozenych prav" doprdele, protoze pravo je to, co ti nekdo prizna - jinak plati pouze jedine pravo a to pravo silnejsiho. Na nejake vlastneni majetku muzes zapomenout. Zvlastni duraz bych kladl na to "nekdo prizna".
Pak je jeste sranda s tim vasim statnim dogmatem, to dycky vyprskni - jak to tedy bylo? 1000 let tu bylo pouze soukrome vlastnictvi (a to pudy i poddanych), pak prisel nejaky pan Stat, postavil se na Rip a rekl: "notypyco, takovej bordel sem jeste nevidel. Vite co? Ja vam tu udelam ordnung, vy me date vsechen svuj majetek a jeste budete platit cast z toho co vydelate, co vy na to?" A lidi na to: "Jaaaa, das ist guuut, ale jen kdyz se prestehujes na hradcana". No a od te doby tu, mile deti, je pan stat, ktery nasilim terorizuje vsechny obyvatele na svem uzemi.
Nebo jak to bylo? Nebo co je vlastne tedy ten stat? :-)
|
|
|
to jsou zase blaboly. Pod timhle prispevkem je dalsi, treba z nej neco malo pochopis.
(jinak koncept prirozeneho prava je starsi nez clovek sam, i takovy pes podvedome citi, kdy je a kdy neni v pravu a chova se jinak, kdyz se nekde venku pere o kost s jinym psem a jinak, kdyz si haji svoje vlastni zahrabane kosti. Premyslej o tom)
|
|
|
Ses si jist? Ja bych rekl, ze zrovna u tech psu je to to pravo silnejsiho. Nebo si psi taky vykolikovali uzemi, kde zahrabavaji kosti? :-O
mmch: Starsi nez clovek sam? Takze ktery zivocisny druh si tu kolikoval uzemi a uznaval "vlastnicka prava"? :-)
|
|
|
Psi provadeji vykolikovani ochcavanim rohu, tim si znackuji teritorium. Podobne, jako treba medvedi ci vlci.
|
|
|
A znamena to tedy, ze tim pes ziska dozivotni pravo na uzivani uzemi a pravo predat ho svym potomkum nebo jak?
Hele a jak je to s tim statem, co prisel a ted t tu vsechno vlastni?
|
|
|
Pes tim neziska dozivotni pravo, to si samozrejme musi hajit. Na druhou stranu, na "vlastnim" je silnejsi z duvodu presvedceni, ze si haji to svoje, kdezto utocnik citi, ze v pravu neni a proto do toho utoku s takovou vervou obvykle nejde, pripadne je ochoten k ustupu.
|
|
|
Nicmene i pochcane uzemi je castu narusovano temi, kdo se citi "sinlejsi" - a mohou ocekavat boj, takze zase:
A pokud uz k tomuhle pristoupime, je zcela v poradku, ze ve foru na libinstu prohlasim tvuj byt za uzemi nikoho, pockam, az sem budes prispivat, zajdu tam se dvema kolikama, kteryma prohlasim "tohle uzemi nikoho je moje". Pak pockam az se vratis a zastrelim te jako sprosteho zlodeje. No a pak, jak kolikrat rikal OC ma prijit mestsky policajt, poklepat mi na rameno a pochvalit me, jak jsem efektivne zatocil s tim hajzlem zlodejskym.
|
|
|
Sorry, ale slyšel jsi někdy pojem antropomorfismus? Opravdu myslíš, že psi cítí, kdy jsou a nejsou v právu?
|
|
|
"antropomorfní pes/fena" je ve vybraných kruzích terminus technicus, vole! :D
|
|
|
Asi se pohybuju v jiných kruzích:-) O co jde?
|
|
|
Existuje dokonce asociace chovatelu antropomorfnich koni, google napovi :-)
|
|
|
Tak tady jsem se už chytil:-)
|
|
|
Roote, neříká Ti náhodou něco přezdívka Altair? To je prosím můj bývalý spolužák :D
|
|
|
O tom jsem přesvědčen. Dost o tom napsal třeba etolog Konrad Lorenz v knize "Takzvané zlo" o vnitrodruhové agresi. Pozorováním svých psů to mohu jen potvrdit. Jeden příklad za všechny: přede mnou seděli 3 psi velkých plemen a já jim na střídačku popořadě házel piškoty. Každý z nich věděl, kdy je na něm řada a respektoval to. Když asi v pátém kole letěl piškot k tose, která byla na řadě, vlkodav porušil pravidlo a lapil letící piškot těsně před otevřenou tlamou tosy. Ta ztuhla, dvě tři vteřiny nevěřícně zírala na vlkodava, který dělal, jakoby nic a pak se na něj vrhla se zuřivostí, kterou jsem u jinak velmi klidného psa nikdy předtím neviděl. Medle nešlo o piškot, neboť psi věděli, že mám jich mám ještě pytel, ale o křivdu, chcete-li, nespravedlnost, porušení práva. Podobných zážitků bych měl na knihu a jsem proto přesvědčen, že psi svoji představu o právu mají.
|
|
|
zkus posadit více než 10 ženskejch do open space, jakmile se jim během 2 - 3 měs. srovná perioda, můžeš studovat vnitrodruhovou agresivitu v dobách, kdy dostanou kolektivně čmíru, to je pak hukot!!!
|
|
|
Problém je v tom, že stát spoustu věcí nevlastní, ale pod pohrůžkou násilí se chová, jako by tomu tak bylo.
|
|
|
Kdyby tu vládl nějaký maniakální monarcha, už byste hledal hlavu v roští. Posor, posor! :p
|
|
|
to možná ano. ale spíš by maniakální monarcha padl za oběť někomu, kdo znal toho, jehož hlava se válí fkřoví...ale to tě nemohlo napadnout, to chápu.
|
|
|
Pokud si monarcha neznepřátelí vlastní ochranku jako císař Commodus nebo Nero, tak je ta varianta dost nepravděpodobná. Takovej Idi Amin nebo Pol Pot by mohli vyprávět. Ruce od krve až po paty a umřeli pěkně v posteli.
|
|
|
...nebo JFK, Heyrich, Hitler (tam se to nepodařilo jen náhodou)...Ludvík XVI...kníže Václav...Julius Caesar...Amenhotep IV... že? 8o)
|
|
|
tak asi jedinej z nich, kdo by se dal označit za maniakálního monarchu byl ten Hitler a dejme tomu Heydrich. U Achnatona se ani neví, jak vlastně skončil, nejspíš umřel na nějakou nemoc, svatýho Vaška kuchnul (pravděpodobně) vlastní brácha co chtěl jeho flek, kdo a proč zabil Kennedyho se akorát spekuluje, Ludvu smetla revoluce za kterou vlastně ani nemoh, Caesara ubodali v senátě politici, kteří se báli, že Caesar chce pohřbít republiku. Nikdo z nich nepřišel o kejhák proto, že by sekal hlavy na potkání a pozůstalí jej zlikvidovali. (A i ten Caesar se ke svým poraženým nepřátelům choval až neuvěřitelně smířlivě) No a Áda si ustřelil květák po tom, co prosral válku kterou sám vyvolal.
|
|
|
Sám? To zcela jistě nikoli. Lze diskutovat o tom, zda Stalin za vyvolání oné války nesl vinu stoprocentní nebo poněkud nižší; máloco je ale v historii tak jisté jako to, že míra jeho viny byla netriviální, a speciálně že byla větší než Hitlerova (jehož si pečlivě co vola k přeorání Evropy vychoval). Naopak paradoxně tomu, že Hitler nejednal přesně tak, jak by si býval Stalin přál, lze přičítat záchranu západní poloviny Evropy před bolševismem.
Stran původní diskuse, od níž jsme se Vaší poslední větou odchýlili, se obávám, že spíše máte pravdu Vy -- ochránit se před usurpovaným davem bývá obecně pro diktátora spíše možné než nemožné.
|
|
|
Hele, pokud jsi v najemnim baraku a spotrebovavas jeho sluzby (nebo pro vetsi nazornost - v druzstevnim). To, ze po tobe najemce pod hrozbou exekuce chce najem v predem domluvene vysi radne a vcas je take pod pohruzkou nasili?
Stat je tu pochopitelne proto, aby poskytoval nejake sluzby a my jako "najemnici" a ty sluzby platime. Je to stejne jako kdyz se narodis v druzstevnim dome a holt dokud tam jsi, podilis se na financovani spolecnejch cinnosti (plati to rodice).
Muzeme pochopitelne tlacit na to, kolik tech sluzeb je a ze soucasny stav je hrube predimenzovany a je treba ho stlacit dolu. Nebo se "odstehovat" nekam jinam, coz uz 20let zase jde.
Vyhodou je, ze narozdil od dlouhych davnych (a osvicenych!!!) casu uz nejsi majetkem jednoho vyhradniho vlastnika/monarchy (tm), takze se muzes odstehovat vcetne sveho pozemskeho byti a dokonce i s veskerym svym majetkem. Nebyvalo tomu tak vzdy.
|
|
|
Daně a státní okrádání nechme protentokrát klidně stranou, ono je to dost zlé i bez nich.
Stát mi de facto diktuje, čím smím doma svítit, jak velké musím mít místnosti a okna atd. Stát mi zakazuje vlastnit některé věci a jiné věci mi naopak vlastnit přikazuje. V případě lesa mi stát zakazuje tento oplotit a omezit do něj vstup a přikazuje mi vydat ho v plen těm zeleným ozbrojeným hovadům...
A tak by se dalo pokračovat velmi dlouho.
|
|
|
Jiste - pokud se bavime o mire toho, co stat diktuje, nejsme ve sporu - vsak sem to tu uz psal, ze se muzeme bavit o tom, kolik pravomoci statu prenechame.
Nicmene zasahy do prav a majetku lidi jsou tu nezavisle na konkretnim statnim zrizeni.
mmch: les sice nesmis oplotit, ale pravo myslivosti ma vykonavat mysliveske sdruzeni (ale nejsem si jist, jestli MUSI) - a to muzes klidne zalozit ty sam jako vlastnik lesa (pokud to nechces nekomu za prachy pronajmout).
|
|
|
Stát přišel, všechno tu pochcal, a malý pejsci ňafaj, že by taky chtěli, ale chčijou moc nízko*. Takže nemaj šanci.
Tohle je teda diskuse. Stát se vyvinul z forem předešlých (rod, kmen atd.) přirosenou cestou a dominuje jako nejsilnější vzniklá forma. To že se pár lidí snaží o omezení pravomocí státu je sice fajn, a je jejich právo o to usilovat, ale prostě chčijou moc nízko*.
*Dominance samce na daném území se kromě jiného měří například tím, jak vysoko je nachcáno, nebo jak vysoko je seškrábaná kůra.
|
|
|
Jiste. Ale kdyz tak ctu nektery prispevky, nabyl jsem dojmu, ze Stat je nejaky nad clovek, ktery prisel, usadil se na hradcana a nadpozemskou hromovou holi nuti proste obcany aby mu platili.
Dovolil sem si pouze na tu kolektivni onanii upozornit.
|
|
|
Nemluv o provazu v domě oběšencově :)
|
|
|
Stát je technologie. A jako každá, její nesprávné používání ublíží. Pilka sama nepředstavuje nebezpečí, ale kdo si s ní podřeže větev, na které sedí, tak spadne a třeba se i zabije.
Podle mne je stát v současnosti špatně používaná technologie, která působí víc škody, než užitku.
|
|
|
Tak to je věc úhlu pohledu, že jo. Jiný má ten, kdo ji drží, a jiný ten, kdo je za dřevo.
|
|
|
Stat neni technologie, ten nejake technologie az zavadi. Stat je v prvni rade forma. Stat jste vy, stejne jako ja a dalsi a narozdil od osvicenych casu muzeme (nerikam, ze kazdy zvlast nejak zasadne) jeho smerovani a chovani ovlivonovat. Jestli dobre nebo spatne, to vzdy ukaze az historie.
|
|
|
„kdo si prvni zabere vec, ktera nema majitele, stava se majitelem. to zde jiz nekolikrat zaznelo ......”
Ne, takhle to opravdu není. To co chcete pravděpodobně nastínit je „prvotní přivlastnění“. Tyto přírodní, nikým doposud nevlastněné zdroje nezískáváte prostým prohlášením „Je to moje“ - musíte tyto zdroje nějakým způsobem přetvořit / začít využívat, někdy se používá velmi výstižná formulace „spojit se svou prací“. Tedy nestačí říct „tohle pole je moje“, musíte ho zorat, nestačí prohlásit „tady ta parcela mi patří“, musíte na ní začít stavět. Stejně tak si např. můžete přivlastnit část elektromagnetického spektra (vysílací frekvenci), když na ní začnete vysílat, právo odebírat neznečištěnou vodu z potoka, jakmile se na něj napojíte a právo rybařit, když hodíte prut do vody - za předpokladu, že tyto zdroje předtím nikomu nepatřili, nebo vaše jednání neomezuje práva součastných vlastníků.
Stát ale nic takového neudělal. Nezačal obdělávat pole a sekat louky, na která si činní nárok. On právě pouze prohlásil „tady je Krakonošovo“ - pouhé prohlášení ale k vlastnictví nestačí.
“...stejne tak majitel je majitelem, pokud si dokaze sve vlastnictvi uhajit ...“
Proboha, tohle máte odkud? Hitler? Stalin? Zásada neiniciace násilí vám něco říká? Myslíte to tak, že 3členný ozbrojený gang má právo na váš byt, protože si proti vám dokáže vlastnictví uhájit? Že jeho činy a chování ve vašem bývalém bytě jsou zcela v souladu s právem, protože jste si, až do příchodu policie, nebyl schopen vaše právo k bytu uhájit?
Ad) „vaše“ firmy.
Vaše firmy hospodaří na svém majetky, lidé tam docházejí ze své vlastní vůle a svobodně se rozhodli dodržovat určitá pravidla (nebo možná jsou to masochisti a právě pro ta pravidla tam chodí). Firma jim poskytuje něco, co jim přináší vyšší uspokojení / hodnotu než jaké jim nabízí jiná firma s jinými pravidly nebo jaké pro ně představuje např. volný čas strávený sledováním televize. Až tomu tak nebude, půjdou do firmy, která jim nabídne něco jiného.
Stát ale funguje jinak. On vám nařizuje, jak se budete chovat na své zahradě, ve svém bytě a ve své továrně. Nařizuje vám, koho do svého podniku musíte pustit, koho musíte obsloužit a koho a za jakých podmínek můžete na svém pozemku zaměstnat. A za tyto „výsady“ - „smět“ na svém pozemku mít stavbu, moci někoho ve své továrně zaměstnat, mít „právo“ uskutečnit směnu svého zboží vyrobeného ve vaší továrně, moci jít pracovat do státem nevlastněné továrny - musíte státu platit, jinak omezí vaše vlastnická práva (ať již k majetku nebo vaší osobě jako takové - vězení). Kde vidíte nějakou podobnost s firmou? Kdybych já hledal příměr, napadá mě mafie, které obchází město a vybírá výpalné, jinak vám podpálí obchod / zastřelí manželku.
“nebo se stala chyba tim, ze stat prestal byt behem historie v soukromych rukach feudala a jeho podobnost se soukromou firmou pozbyla dokonalosti?“
Ne, je zcela jedno, kdo vlastní mafii. Není rozdíl, jestli je to s.r.o. nebo je vlastněna jednou osobou, např. jí provozuje drobný živnostník - feudál. Ani změna mafie na akciovou společnost jí nepřidává na legitimitě.
|
|
|
Tedy nestačí říct „tohle pole je moje“, musíte ho zorat, nestačí prohlásit „tady ta parcela mi patří“, musíte na ní začít stavět.
Ani náhodou, okolní katastry znám podrobně. Ostatně, v minulosti zde byly v diskuzích dány příklady vlastníků zvláště zručných v neobdělávání.
Jak vidím dnes a denně kolem sebe, pouhé prohlášení stačí. Stačí dokonce prohlášení majetku jiného státu za svůj a trocha té závlahy.
|
|
|
Vůbec netuším, co tím chtěl básník říci. Souvislost znalosti katastru ve vašem okolí a prvotního přivlastnění mi uniká, stejně jako zbytek vašeho příspěvku.
|
|
|
|
Jednou za čtyři roky nevybere nejsympatičtějšího, ale snaží se zvolit toho nejmenšího zmrda a když nemá koho zvolit není mu to nic platné..
Navíc hned po zvolení se dozví, že čas od času - dost často - se bude chtít někdo projet na vodních lyžích - to v souvislosti s tím veslováním.
Pohled elektrotechnika se mi moc líbí a nelíbí se mi odborníci, co okamžitě začnou plácat vymyšlené ekonomické nesmysly - jo pane, je inflace - za toho mamuta už nedostaneš 5 pazourků, ale jenom tři...
|
|
|
Nejsem inženýr, takže se mi možná nepodaří odpovědět dostatečně fundovaně, nicméně v první řadě vám zřejmě uniká samotný smysl existence státu a firmy. Stát není nic víc než placená služba, to je jeho smysl a funkce. Smysl existence soukromé firmy snad není nutné vysvětlovat. Kvalita firmy se projeví v její ziskovosti, kvalitě a oblíbenosti výrobků, služeb, výši mezd, stabilitě...stát je na tom v tomto ohledu podobně. Jeho kvalitu lze poměřit jeho efektivitou, cenou jeho služeb, kvalitou jeho služeb a také faktorem, jak si počíná s pravomocemi, které má. A zde opět přichází rozdíl mezi státem a firmou - špatná soukromá firma se časem položí, protože za její produkt nikdo nedá ani korunu např. a zákazník přejde k jiné firmě. Se státem je to jiné - žije z peněz vybraných na základě zákona a to i kdyby na chleba nebylo. Stát může přežívat, i když je neproduktivní, zadlužuje se až po uši, plátcům služby dělá zle a ještě hůře a svou existenci v klidu a míru podpoří i svými represivními orgány atd. Stát, který přeroste svého plátce a začne si žít po svém, je prostě stát špatný. A právě pro svou neprůstřelnost je magnetem pro další nové neprůstřelně škodící jedince, kteří státní správu tvoří. ve firmě, která zaměstnance tluče a nedá jim ani pořádně nažrat, nikdo samozřejmě nezůstane. Kupodivu stát může dělat totéž zvěrstvo a ještě je schopen si násilím vynutit "pravidelnou docházku" tlučených a hladových. A přerůstat do obludného molocha je jednou z přirozených vlastností "firmy" zvané stát. Jistě, konkurence státu je - jiné státy. Některé lepší, jiné horší. Letmé poohlédnutí po světě svědčí pro to, že čím méně se stát vysírá do svých občanů - plátců a příjemců jeho služby, tím lépe. Měnit pekaře je ovšem výrazně snažší než měnit státy podle aktuální situace, stejně jako měnit jeho podobu volbami. Stát není jednoznačné zlo, pokud nepřekročí hranici, kdy se začne starat jen o své vlastní přežití za každou cenu, nikoliv pouhé odvádění požadované služby. U soukromé firmy je celkem jedno, jestli má majitele a zaměstnance nebo je vlastněna zaměstnanci, protože jejím smyslem je pořád a jen produkovat zisk, kvalitu, mzdy atd. U státu tomu tak není. A proč se nějaký systém domrví do nepřijatelné podoby ? To je prostě onen proklatý lidský faktor. Kvalita jedinců tvoří kvalitu daného společenství. Charakter společenství přitahuje charakteristické jedince. Pokud má nějaké společenství defektní podobu a zároveň jeho existence není defektností jedinců výrazně omezena, stane se útočištěm mnoha dalších defektních jedinců. Jako například Brusel, že. Takže rozdíl mezi státem a firmou není subtilní, ale naprosto diametrálně odlišný. Smyslem, vstupy i výstupy, reakcí na zpětnou vazbu a také diametrálními rozdíly v požadavcích na jeho podobu. V mnoha ohledech "moderní" stát připomíná zločinné spolčení, tudíž je správné minimalizovat objem peněz, se kterými hospodaří, řadu služeb si namísto státu obstarat sám a pokud možno přiblížit státní správu soukromé firmě ve smyslu - "nepracuješ ? sbohem".
A pokud sníte o dokonalém komunismu (z dotazu to není tak docela patrné, o co vám vlastně jde), kde stát není a jsou jen šťastní lidé se společným spolupodílem na všem - opět ten lidský faktor. Všichni jsou si rovni, ale někteří si chtějí být rovnější. Prostě to neodpovídá lidské povaze.
|
|
|
ppokud nechapete o co mi jde, tak vezte, ze je to podiveni nad kategorickym odmitanim statu ze strany rakouske skoly, a naproti tomu absolutni adorace soukrome firmy. ja na svem prikladuy ukazal, ze rozdil mezi firmou a statem je velmi maly. z hlediska definice se nijak nelisi. stat je vlastne jen takova vetsi firma se zvlastni vlastnickou strukturou. nicmene neni charakterizovan zadnou charakteristikou, ktera by nemohla vzniknout u soukrome firmy, pokud by fungovala v liberalnim prostredi samovolne.
ad vas hlavni argument (zbytek je ponekud gumovy a neuchopitelny - neco jako "je to na pytel pac lidi jsou na prd"): nefungujici stat se take polozi, stejne jako nefungujici firma. a) prohraje valku s jinym statem a ten ho ovladne (anektuje, kolonizuje, ...) nebo b) dojde k revoluci a vlastnici nebudou cekat na dalsi valnou hromadu a zasahnou. pokud tim jini vlastnici dojdou ujmy, prijdou tim vlastne pouze o prava, ktera jim podle konceptu prirozenych prav stejune nenalezela, kdyz si je nebyli schopni uhajit. stat si tedy revoluci pouze zmeni sve vnitrni pravidla a procesy a bude fungovat dale.
analogie statu a firmy plati i po vasem pokusu o protiargumentaci. zadny zvlastni rozdil tam neni. uprimne jsem prekvapen. zdejsi stranky se zdaji byt nevyvratitelnymi principy rakouske skoly tak sebejiste, ze jsem pokladal za temer jiste, ze moje namitky budou smeteny mocnym vichrem logickych argumentu.
|
|
|
Rozdil mezi statem a firmou je ten, ze stat mne NASILIM nuti, abych vyuzival vsechny sluzby, ktere mi nabizi, a platil za ne sumu, kterou si urcil. To se u jakekoliv soukrome firmy nemuze stat - zadna firma mne nasilim nenuti, abych si od ni odebiral jakekoliv zbozi ci sluzby. Stat mi nedava na vyber nic. Proste musim jeho chod platit, i kdyz bych nechtel a nechtel bych ani vyuzivat jim nabizene sluzby, ci si chtel vybrat jen nektere.
I absolutne monopolni firma mne nijak nenuti, abych jeji vyrobky pouzival. Mam na vyber je pouzit, ci nepouzit.
|
|
|
Firma (byť vámi vybraná) vás nutí "platit" za obdrženou mzdu svým volným časem a pracovním úsilím. Pokud se budete ulejvat, potrestá vás omezením mzdy (stát - pokuta) nebo vyhazovem (stát - vězení). Bydliště, tedy stát, si do určité míry můžete vybrat. U firem výběr taky není absolutní - může jít soustružník z ČKD dělat chirurga na Homolku?
Monopolní firma vás sama nenutí od ní nakupovat, ale podstatou jejího monopolu je, že nabízí jako jediná statek víceméně nezbytný, který za daných podmínek víceméně kupovat musíte. Příkladů takového statku je spousta (voda, elektřina atd. atd.). U statků zbytných monopol nevzniká, nebo vznikne na velmi krátkou dobu. Dalším důležitým předpokladem udržení monopolu je to, že náklady na vstup konkurence do odvětví jsou při monopolem nastavené úrovni cen neekonomicky vysoké. Je třeba si prostě zvyknout, že stát je v určitých oblastech monopol a my máme v podstatě jedinou možnost jak jeho sílu a tlak na nás kontrolovat. To jsou volby a pak neohýbat hřbet a "nebejt připosranej".
|
|
|
Vztah s firmou je smluvní. Firma Vás nutí jenom k dodržování této smluvy (předpokládám, že uzavřené dobrovolně).
Otázka je, co je to statek víceméně nezbytný. Voda nepochybně ano, ale voda z vodovodu už ne. (Zvířata v přírodě vodovodní kohoutky nemají, a žízní nepojdou). Pokud monopol zvedne cenu příliš, tak se jeho produkt prodávat nebude, jakkoli je "víceméně nezbytný", protože prostě na to lidi nebudou mít. A protože i monopolu (samozřejmě soukromému) jde o zisk, a zvyšování ceny v nějakém bodě způsobí odliv zákazníků a tím pokles zisku, i monopolní cena se na trhu musí někde ustálit na nějaké přijatelné hodnotě.
|
|
|
Se státem mám taky uzavřenou smlouvu, občanství, příp. bydliště. Do jisté míry i v tom mám na výběr, který je omezen bariérami (vstupu do odvětví) - zákony jiných států, mými penězi, jazykem atd. Dokonce i státy mezi sebou soutěží, vizme daňové prázdniny, investiční pobídky, právní prostředí apod.
(Ale voda z vodovodu je taky nezbytná, jen by to chtělo z vaší strany trochu víc ochoty ke zobecnění. Najděte si tedy jiný vlastní příklad.) Monopol pochopitelně nastavuje cenu "subkritickou" k nákladům vstupu do odvětví, to ale neznamená, že je přijatelná, cokoli si pod pojmem přijatelná představujeme. A vlastně není třeba mluvit o čistém monopolu, úplně stačí dominance.
|
|
|
Nevzpomínám si, že bych se státem uzavíral nějakou smlouvu, zvláště ne ohledně občanství.
|
|
|
Už jsem to tady kdysi psal: tu smlouvu za tebe uzavřeli tvoji předkové, počítám tak nějako okolo roku 800. Tyhle věci se prostě dědí...
|
|
|
Nemám se státem žádnou smlouvu. Ano, stát mne nutí dodržovat jeho "všeobecné podmínky" (oblíbený fígl podvodných "katalogových" firem), ale smlouvu s ním nemám.
Ano, i státy spolu soutěží. To i malé děti, a nedělá to z nich firmy.
Voda z vodovodu není nezbytná. Většinu života jsem se bez ní obešel. Ne, nechci se k tomu vracet, ale kdybych musel, nebudu s tím mít nejmenší problém.
Cena monopolu musí být přijatelná, aspoň pro někoho. Proč by ji jinak někdo platil?
|
|
|
Lidstvo zilo bez vody z vodovodu tisice let. Mnohde dodnes. Tolik te nezbytnosti, neni to nezbytnost, je to pohodlnost.
|
|
|
Jezisi, to jsou zase moudra:-(
Voda z kohoutku neni nutna ani nahodou. Existuje velke mnozstvi variant, jak toto resit (nekdo bude mit dun, a vykope si studnu, nekdo jiny bude vodu kupovat v barelech, nekdo jiny si bude doma shromazdovat vodu destovou a tu si upravovat, pripadne kombinace techto moznosti.
Hledal jsem tedy, co je tou veci, ktera je monopolizovana a neobesel bych se bez ni.
Neobjevil jsem NIC. Elektrina je pekne blby priklad - elektrinu si muzu obstarat asi 10ti ruznyma zpusobama. Pokud nebudu moct nakoupit o nektereho z mnoha dodavatelu, muzu si na strechu postavit solarni panely a do sklepa dat baterky. Taktez si muzu koupit agregator na naftu. Kdo bydli u potoka, muze si postavit vodni elektrarnu. Muzu se dohodnout s dalsima lidma, kteri jako ja chteji elektrinu a postavit si malickou elektrarnu. Atd atd...
Dale - a to je to hlavni. Pokud se narodim v tomto state, mam AUTOMATICKY uzavrenou "smlouvu" se statem, ktere se NEMOHU ZBAVIT. Mohu emigrovat, ale tam bude jiny stat, a bude po me pozadovat totez. A obavam se, ze dneska uz pred tim socialismem neni prilis kam emigrovat. A samozrejme je clovek omezen v moznosti emigrace - ne kazdy si to muze z ruznych duvodu dovolit. A i kdyby mohl - bavime se o problematice zivota v ramci jednoho statu - samozrejme clovek muze odletet do vesmiru a uz se nevratit, ale jaksi tato varianta neni prilis rozsirena ani realna.
A na dalsi argumenty - jakakoliv firma mne nemuze k nicemu NUTIT. Jedna se o DOBROVOLNY vztah. Pokud jsem nekde zamestnan, jsem tam zamestnan DOBROVOLNE , a firma me zamestnava DOBROVOLNE. Oba dva tedy muzeme zrusit tento vztah z ruznych duvodu, ktere nas napadnou. Clenem statu NEJSEM DOBROVOLNE, a stat mne NEMUZE zbavit obcanstvi. Takze to nema NIC spolecneho se soukromou firmou.
|
|
|
Takže (částečně i pro tři příspěvky výše):
- monopol neplatí nikde a nikdy 100%ně, tj. ani v případě vody a dalších "přirozených" monopolů. Popis obstarání si vody a elektriky jiným způsobem jste si mohl odpustit, ale potřeba vlámat se do otevřených vrat byla asi silnější. Mimochodem, použil jste nějaký z těch způsobů?
Smlouvy se státem (tím jsem myslel to občanství -pro "kat") se zbavit mohu. Argument, že emigrovat není kam, je v tomto případě irelevantní. Vám prostě vadí stát jako instituce, ale bohužel nevíte, co s tím. Co tak zkusit ten vesmír?:-)
Firma mne samozřejmě nutit může, a to dokonce i přijmout zaměstnání. Například je-li jedinou možností obživy široko daleko (jediná fabrika v městečku na Sibiři - ne, prosím, už žádné popisy alternativ!). Občanem státu jste se opravdu nestal dobrovolně, leda byste si vybral místo narození - Chuck Norris?:-) A úplně nakonec, stát vás může zbavit občanství, fpoho.
|
|
|
Pokud monopol neplatí nikde 100%, tak proč se těch monopolů bát?
Firma mne nutit nemůže. Váš příklad - městečko na Sibiři - žádná firma, obyvatelé houpají nohama. Teď přijde kapitalista, založí firmu a bude obyvatele nutit, aby u něho pracovali, protože je to jediná firma v městě. Nevím, co byste udělal Vy, ale já bych na místě těch obyvatel dál houpal nohama.
Ano, ta firma by si mohla přivést ochranku - biřice, kteří by obyvatele nahnali do manufaktury a nutili je pracovat pod hrozbou. Ovšem to by už nebyla firma, ale stát.
|
|
|
Někde výš jsem psal, že není třeba monopolu, stačí dominance. Myslel jsem to s tou Sibiří tak, že ti lidi se nemůžou odstěhovat, nemají na to, a tak vezmou (musejí) i tu podělanou práci za vydřidušskou mzdu, aby se prostě uživili. Takových míst je x. Firma má monopol poptávky po pracovní síle (monopol nabídky obživy). Příklad za všechny - Norilsk. Kdo tam nebyl, neuvěří. Stát je dobrá paralela.
|
|
|
Opravdu se ti lidi nemohou odstěhovat? To jako nevydělají ani na jízdenku?
|
|
|
Mnozí ne, žijou fakt z ruky do huby. Novodobé otroctví - půjčka od "zaměstnavatele" - a už to jede. Jde z toho mráz po zádech. Kdo jen trochu může z takových Bohem zatracených míst utéct, uteče.
|
|
|
Psal jste o uzavřené smlouvě se státem (chcete-li tedy tím občanstvím). Já stát o nic takového nežádal, nežádali to pro mojí osobu ani mí rodiče. Smlouva se, pokud je mi známo, uzavírá oboustranným souhlasem. Nic takového ovšem nenastalo.
Firma vás nemůže nutit přijmout zaměstnání. Řady nezaměstnaných, kteří nemají zájem kdekoli pracovat, jsou dlouhé.
|
|
|
Hm, zvláštní tvrzení, ale podnětné.
Úřady si stěžují na přibývající počet mladých lidí, kteří nežádají o občanský průkaz, případně ho nechtějí převzít.
Jak zde nedávno napsal root, lze souhlasit s Karlem Marxem v tom, že stát je organizované násilí. Proto je možno použít analogii firma - stát pouze v těch činnostech a projevech, kde můžeme prvek násilí abstrahovat.
Co je na tom nepochopitelného, nerozpoznám.
Jediná možnost jak nebýt státem utlačován je panovat. Tertium not datur bez ohledu na datum.
Když to pochopí i vidlák ...
|
|
|
Jo, to dlouhé vedení.
Takže rodiče.
Se jich zeptej, proč tě nechali zapsat do matriky, s jakou národností a občanstvím.
|
|
|
Už si ani pořádně nevzpomínám, jak to bylo se zápisem mých vlastních dětí. Ale mám takový pocit, že stát podstrčil nějaký formulář a vyplňte. Že by došlo na nějaké smlouvání, si nevzpomínám.
Ještě si vzpomínám, že nás úřad zval na nějaké vítání občánků. Neprosil jsem se o to.
|
|
|
O vítání občánků se neprosí. Je to občanský obřad charakteru například zlaté svatby, byl vymyčlen v sedmdesátých letech (tuším) jako substitut (a pak, že liberalizmus nefunguje) křtu a první příprava na pionýrský slib.
|
|
|
No vidíte, pan farář mne ohledně křtu neobesílal. A v době narození mých dětí se jaksi s pionýrským slibem již nepočítalo.
|
|
|
Pak jste si neudělal pořádek "doma".
Vítání občánků neorganizuje stát, ale obec, tedy aktivní sousedé, v době NF to byly především členky svazu žen, nyní patrně jim podobné MsK. Vítání občánků jsem neabsolvoval ani jako subjekt, ani jako objekt, takže o tom více nevím.
Farář nemusí obesílat, pokud vím, protože dědinou obchází, takže je pravidelně jednou za čas přítomen v rodině u nedělního oběda atd.
Jinak: Matriku vedla donedávna církev, bylo již tehdy donucování (státní, nebo jen tlakem okolních ofcí)?
|
|
|
Od tereziánských reforem jde v případě matrik jednoznačně o státní donucování. Tehdejšími dekrety byla jednak zavedena vlastní povinnost matriky vést a kromě toho bylo nadiktováno, co v nich musí být, jakým jazykem se budou psát (latinsky) atd. V souvislosti s tím bylo mj. lidem přikázáno mít příjmení, nechat si očíslovat dům atd. atd.
|
|
|
Nevím jaký "pořádek doma" jsem si měl udělat. Moje žena není a nebyla ani členkou svazu žen, ani podobné MsK.
Jestli tuto trachtaci organizuje obec nevím, je to možné. Dávat rovnítko mezi obec a aktivní sousedy je poněkud pozoruhodné. Já bych ho tam tedy rozhodně nedal.
Církevní matrika obsahovala záznamy o církevních úkonech. Tedy nejen o křtu, ale i o pohřbu, biřmování, atd.
Se státem neměla nic společného.
|
|
|
"Doma" je míněno jednak ve smyslu "domácnost ", jednak ve smyslu "komunita". Ženy, zejména babičkovského věkuy, si někdy libují v podivných věcech.
Často jsou i aktivními členkami komunity. Pak je třeba jasně říci své:"Ne!". Příště vás pozvat nepřijdou, tím se liší od místního růžencového bratrstva, které je splachovací a je schopno chodit pořád.
Týý joo!
Obec, to jsou přece právě aktivní sousedé. Někteří ve strukturách oficiálních, jiní v neoficiálních. Zažil jsem to.
Omyl. Viz zevrubnou odpověď JJ.
|
|
|
Nevím, jak už vám to napsat, ale na ono vítání přišel poštou lístek. Nikdo nic neorganisoval, určitě ne z mého okolí. Vezmu si vaši radu k srdci, a příště odepíši jasné NE.
Obec lze chápat jako instituci, a nebo jako souhrn všech osob v obci žijících. Proč vytrhávat "aktivní" sousedy? (A co to vlastně je ten aktivní soused.)
Omyl to není a není v rozporu s tím co psal JJ. Církevní matriky byly původně čistě interní záležitostí církve. A nejen římskokatolické, kupříkladu židé vedli podobné knihy a až Josef II. nařídil jejich vedení rabináty ve standardu katolických matrik (spolu se zavedením kontrolních matrik - duplikátů vedených na katolických farách). Rozpor možná nastal ohledně vašeho obratu "bylo již tehdy donucování". Přeci jen doba vedení matrik před jejich "státní" úpravou a po ní, je poněkud jinak dlouhá.
|
|
|
Nepochopil jsem, kde se tu vzal takový odpor proti vítání občánků, může mi někdo pomoci pochopit škodlivost tohoto jevu v dnešní době?
(u nás organizuje obec ve smyslu "veřejnoprávní korporace", jak je definována zákonem o obcích. Neúčastnil jsem se, páč formálně je malá občankou nedaleké obce, kam jsme jí starostovi přinesli ukázat osobně - konečně, je to její dědeček. Kamarád si však nechal potomka přivítat a nezdá se, že by se to na jeho rodině nějak podepsalo).
|
|
|
Odpor snad ani ne.
Shledám - li obřad prázdným, neúčastním se ho. Pokud pro někoho jiného tentýž obřad význam má, jeho věc.
Problematické může být situaci ustát v rodině a obci - při možnosti naprosto nezávislého rozhodování bych se neúčastnil některých pohřbů a rozloučení, například.
|
|
|
Aha. Podle mé zkušenosti byly pozvánky na vítání uskutečňovány osobní návštěvou v domě kojencově.
Průběh vítání v naší rodině organizovala tchýně a velice zručně si poradila i s mou neúčastí. Máme prostě rozdílné zkušenosti a můžeme je, jak vidno, porovnávat, ale obecný závěr nevyvodíme. Nevadí, je to zajímavé.
Pasivní sousedé nedělají nic a povětšině o nich ani nevíte. Aktivní sousedé se nechají zvolit členy oficiálních struktur nebo působí ve strukturách neoficiálních (... eště sem vás neviděla v kostelíčku!?).
Co je na tom nepochopitelného, mi uniklo zcela.
Možná jste můj dotaz nepochopil úplně. Stane se.
|
|
|
(... eště sem vás neviděla v kostelíčku!?) - to mě zaujalo - osobní zkušenost? Promiňte mou zvědavost, ale měla taková neoficiální struktura nějakou větší sílu, nebo to končilo u výtky (a stalo se to v ČR)?
|
|
|
Osobní zkušenost, podrobnosti jsem zde uvedl v podobné diskuzi před lety, Jižní Morava má prostě svá specifika.
|
|
|
No me nekdo prijit domu s nejakym vitanim obcanku, vyzenu ho tyce od kostete :-)))
|
|
|
Tak to abys vyhnal pošťáka ;) MU rozesílá pozvánku poštou, jak jinak taky, přece nebude úředník nebo rovnou starosta chodit po celým městě a zvát lidi osobně. To by moh dělat možná starosta v malý obci, kde bydlí 100 lidí včetně chatařů a všichni se osobně znaj.
|
|
|
V tak malé obci jsem ještě nebydlel. Ale i tak, proč starosta? Je tolik ochotných aktivistek.
|
|
|
Ovšem zapsání do matriky je jaksi ze zákona povinné a neuposlechnutí toho zákona je sankcionováno. Tedy k nějaké svobodně uzavřené smlouvě to má sakra daleko.
|
|
|
Opak netvrdím. Tvrdím, že něco na způsob smlouvy, byť uzavřené pod nátlakem (stát je organizované násilí) existuje, a né že né. To, že ofce vyplnla a odevzala formulář a pak tvrdí, že si nevzpomíná, nebo že nic nepodepslala (neuzavřela), je příznačné, ne?
__
Dnes se ale najdou jedinci ochotní postoupit i ty sankce. Je jich ale mizivé množství.
|
|
|
Ovsem tentyz stat trva na tom, ze smlouva uzavrena pod natlakem ci za napadne nevyhodnych podminek je neplatna. A vcil mudrujte ;-)
|
|
|
Týý joo!
Je zajímavé nacházet hranici, na jedné jejíž straně stát na dodržování nevýhodných atd.smluv trvá a vyžaduje plnění a na jejíž druhé straně nevýhodné smlouvy ruší a poskytuje dokonce náhrady (typicky zákon o půdě).
|
|
|
Už pán někdy viděl smlouvu? Pokud ano, zkuste najít rozdíl mezi jakoukoli smlouvou a lejstrem, do kterého vyplníte údaje o matce, otci, prarodičích a křestní (:)) jméno potomka (které navíc musí být státem uznané).
Tedy ovce vyplnila, ale neuzavřela. Rozumíme?
Sankce by patrně spočívala v odebrání potomka, protože rodič nedbá zákona. Přiznávám tehdejší slabost.
|
|
|
Pán viděl smluv již přes kubický metr (měřeno při stěhování). A že mezi nimi byly elaboráty!
Vyplnila (podepsala a odevzdala) ale neuzavřela. To je pozoruhodné zase pro mě. Rozumíme.
________
Pro rýpaly: Ale jo, předložil sem rodný list a oddací list rodičů, vyplnil sem, odevzdal sem, občanku převzal. Sem měkkej, nekritizuju, jenom se divím a na nejasnost zeptám.
Kontrolní dotaz:
Co mě jiného pojí se státem, než státní občanství? Co obnášela výměna občanských průkazů po rozdělení federace?
|
|
|
Tak se státem mne pojí především platby, které jsem pod pohrůžkou násilí nucen odvádět. Pak také různá omezení (opět pod pohrůžkou sankcí), která si stát na svého občana vymýšlí. Opravdu bych se bez té dobytčí evidence označované jako "občanství" obešel.
Státu vyplňuji formuláře poměrně často (bohužel). Nikdy mne však nenapadlo na ty cáry papíru pohlížet jako na smlouvy.
(To je na občanku potřeba oddací list rodičů? Já už si to nepamatuji zcela přesně, občanka mi byla předána na MNV ještě bolševickým úředníkem. Tenkrát snad stačil jen ten rodný list, formulář a několik fotografií!)
|
|
|
Při čtení poslední věty se mi vybavil kouzelný Renčínův vtip. Úředník tam vysvětluje: "Ano mladíku, za komunistů bylo potřeba pět razítek a dnes je na to samé potřeba deset razítek. Však se taky podívejte, jak to s nimi dopadlo."
|
|
|
|
Vidím to jinak.
Se státem mě pojí pouze občanství, ze kterého vyplývají povinnosti, které se stát od státu mohou lišit buď rozsahem nebo existencí vůbec (například prezenční vojenská služba).
Jistě, vy byste se obešel, ale vládce nikoliv. Před pár dny jsme si připomněli 2010 let ode dne, kdy starý tesař přejel s manželkou lán světa kvůli sčítání lidu.
Jak jsem napsal v jiném vlákně: je jen jedna jiná možnost, a to sám vládnout. Třetí možnost není.
Nakonec, i ti anarchističtí pankáči se nechali spočítat, požádali o pasy a zaplatili daně jako řádní poddaní Jejího Veličenstva.
|
|
|
V podstatě souhlas, - se státem mě skutečně pojí jen občasnství, ale i kdyby nepojilo, měl bych vůči němu nějaké povinnosti, v závislosti na tom, jak dlouho bych se v Krakonošově zdržoval a co bych tam dělal.
|
|
|
Nechali mne zapsat do matirky, nebot k tomu byli donuceni pod pohruzkou nasili.
|
|
|
Ano, pouzil jsem(respektive moji rodice) nektery z techto zpusobu, a to konkretne:
Voda ze studny, sobestacnost potravin(krava, prasata, slepice,husy,kachny, pole-> brambory, kvetak,zeli,mrkev...zhrada->jablka,hrusky,melouny...) Dale jsme meli jasny projekt male vodni elektrarny, ale STAT nam to ZAKAZAL (bylo to v dobe, kdy jeste tohle nebylo podporovane jako dneska). Takze to povim takto : Existovalo v mem zivote obdobi, ktere trvalo cca 20 let, behem ktereho bych VUBEC NEPOTREBOVAL zadny stat, uzivili bychom se sami dostatecne, pouze nam v tom stat ZABRANIL.
Me nevadi stat jako instituce. Napriklad Republika ve stylu puvodni republiky USA by mi vyhovovala velice.
Mimochodem, pokud na sibiri bude siroko daleko jedina fabrika, tak: Fabrika nabidne neco, co ja chci, a dobrovolne tam pujdu pracovat. -> vsichni jsou spokojeni. A nebo fabrika nenabidne to,. co ja chci, ja si radsi budu doma pestovat brambory a chovat soby, a potom ve fabrice nikdo nebude pracovat -> fabrika zkrachuje. Tak, schvalne - co je pro fabriku lepsi? Podle mne nabidnout mi takove podminky, abych tam sel DOBROVOLNE pracovat. Jak jsem naznacil vyse, tak uzivit se da i bez fabriky...A na sibiri zrovna asi nouze o misto pro hospodareni (at uz to znamena cokoliv) nebude...
Prosim o vysvetleni, jak mne stat muze zbavit obcanstvi. Trebas mne, ted. Jsem relativne bezuhony clovek, nebyla mi prokazana zadna trestna cinnost, ani proti mne neni vedeno zadne rizeni v tomto smeru. Kdyby se dneska stat rozhodl, ze nadale nebudu jeho obcanem - jak to udela? Ja to fakt netusim....
|
|
|
Z vašich odpovědí mi vychází jediné: narodil jste se holt ve špatné době a navrhuju vám návrat do přelomu 17.-18. století v S.Americe. Nebo ... co vlastně chcete?
Váš pohled na reálné fungování ekonomiky (viz váš příklad fabrika-samopěstitel) mi připomíná Smithe a Ricarda a znovu se tedy nabízí návrh z předchozího odstavce. Úzce matematický přístup k ekonomii byl překonán už dávno.
|
|
|
Ja jen vyvracim ty bludy, ktere tu pisete, nic vic:-)
|
|
|
Ach ano, jsem vyvrácen z kořenů uragánem vašich argumentů. A děkuji za to. Další diskurz netřeba, vše řečeno, howgh. Jistě bude pro vás lépe nemarnit čas planými půtkami s blbci neschopnými dohlédnout vaší velikosti. Ale trochu studia by přece neškodilo.
|
|
|
Jojo, "dalsi diskurz netreba" a za tim 2 vety, ktere maji oponenta urazit :-)
Proste pan je klasicky ..... nebudu sprosty:-)
|
|
|
Vy nejste oponent, ale světlonoš; vyvracíte přece bludy a "Ježíši, to jsou zase moudra":-) Nebo jsem něco přehlédl? Asi tolik k těm urážkám... Zatím jsme se ale nedozvěděli, jak byste si to celé představoval vy, tedy kromě trkače na potoce a slepic na dvorku.
|
|
|
"voda z kohoutku neni nutna ani nahodou" - ano, chapu. rakouska skola by nas vrhla z civilizovane spolecnosti o nekolik tisic let zpet.
"...agregator na naftu" - spousta smradu, hluku a ropa by uz davno dosla.
"kdo bydli u potoka... malou vodni elektrarnu" - jo, to urcite. do elektroenergetiky delam a zabavnejsi myslenku, nez ze kazdy ma za domem malou vodni turbinku jsem jeste neslysel. :)))
"dohodnout s dalsima lidma..." - takovy system by zasel na transakcnich nakladech a soudnich sporech. to uz je realnejsi, ze si postavis nafukovaci raketu a odletis ke hvezdam.
"...mam automaticky uzaverenou smlouvu se statem." - ano to chapes spravne. uzavreli ji de facto tvoji predci. zadny z nich se doposud obcanstvi a tudiz podilu na teto firme zvane stat nevzdal. tys to po nich zdedil. podekuj jim.
"...dneska uz pred tim socialismem neni prilis kam emigrovat" - to places na spatnem hrobe. tvuj boj... ty bez mrknuti oka chces po lidech aby se stehovali za praci klidne na druhy konec sveta, kdyz jde o liberalni pohnutky, ale ted ti emigrace najednou nevoni. :))
"Clenem statu NEJSEM DOBROVOLNE..." - ale jsi, protoze kdybys nechtel byt obcanem, uz jsi davno nekde daleko za kopeckama. to, ze te stat nemuze zbavit obcanstvi, je spis tvoej vyhoda. ty se obcanstvi vzdat muzes kdykoliv.
"Takze to nema NIC spolecneho se soukromou firmou." - stat je de facto velka firma! to mi tady zatim nikdo nevyvratil.
|
|
|
Dosud jsem měl za to, že firmy podnikají za účelem vytvoření zisku. Stát zcela jistě nepodniká.
|
|
|
Nikoliv nutně.
Jsou firmy přímo vytvořené za účelem podnikání se ztrátou.
Stát může podnikat prostřednictvím dceřinných firem a dosahovat zisku. Ptal jsem se v Budvaru.
|
|
|
To jistě ano. Avšak stát si převažující část prostředků obstarává zcela jinak, než podnikáním.
|
|
|
Až na Stát zcela jistě nepodniká. souhlasím. Stát může přece patřit i jedné osobě (jo, extrém), která pak dokáže podnikat neuvěřitelné kousky a obstarat si mimořádné prostředky.
|
|
|
to ale neni zadny argument. snaha o dosahovani zisku je jako to, co cini firmu absolutnim dobrem a absence teto snahy cini stat absolutnim zlem? to je samozrejme blbost, chytas uz se stebla! :))
a) to, ze firmy podnikaji za ucelem dosazeni zisku je gumova a neprilis spravna definice. mohou byt alternativni cile a zalezi pouze na zamerech vlastnika. a pokud uz bych tu definici chtel dotahnout do konce, tak musis treba rici, v jakem obdobi jako maji dosahovat toho zisku? tento rok? pristi rok? za pristich deset let? po dobu zivota firmy? take se lze z moudre literatury dozvedet treba to, ze firmy se snazi maximalizovat vlastni hodnotu. z jine literatury by ses zase dozvedel, ze se snazi maximalizovat hodnotu na jednu akcii, apod.
b) jak vis, ze stat se nesnazi maximalizovat hodnotu? muzes to dokazat? a kdyby se snazil, byl by najednou absolutnim dobrem, stejne jako firma? navic by se opravdu dalo rici, ze stat sveho druhu podnika, vlastni firmy, poskytuje sluzby, vybira poplatky, sestavuje si rozpocet a vykazuje ztratu/zisk (deficit, prebytek) a muze mit i dluhy. stejne jako podnikatel. tak jak muzes rict, ze nepodnika.
c) firmu muze vest i jeden clovek a s tou firmou ho lze ztotoznit. a je clovek, ktery cely zivot hromadi majetek a maximalizuje zisk snad absolutnim dobrem, zatimco clovek, ktery zivota uziva pripadne kona dobre skutky bez naroku na odmenu je absolutnim zlem?
stale dokola se presvedcuju o tom, ze zastanci rakouske skoly nejsou prilis bystri ve svem uvazovani.
|
|
|
Voda z kohoutku neznamená nezbytně nutně "veřejný" vodovod.
Slušný naftový generátor je tichý a je to jedna z mála rozumných aplikací naftového motoru. Vzhledem k provoznímu režimu ani ten smrad a saze nejsou tak hrozné jako když někdo protůruje svoji novou a ekologickou oktáfku fdechtu.
Nikde není řečeno, že má tu turbínku mít za barákem každý. Někomu lépe poslouží ten diesel, jinému generátor na dřevoplyn. Třeba naše sídlo na kopci vodní elektrárnou nevybavíme, ale kamarád, kterému protéká náhon přímo prostředkem jeho domu (dříve dílna s vodním pohonem) naprosto v pohodě.
S lidmi jako jsou voni opravdu může být dohoda poněkud komplikovanější, ale obecně se dá domluvit na lecčems.
Moji předci bojovali za císaře pána a relativně slušný tehdejší stát. S tím výrazně méně slušným, který ho násilím nahradil, žádnou smlouvu neuzavírali. Ale berete-li neemigraci jako formu uzavření smlouvy, tak ano.
Nepsal, že mu emigrace nevoní, ale že socani jsou už rozlezlí všude. Což je bohužel pravda.
Dobrovolnost je velmi sporná. Vzhledem k tomu, že bez státní bumážky ani nevyjedete za hranice a je jí podmíněna i spousta jiných kroků v běžném životě, do kterých se stát nas..l, je přirovnání k vydírání poměrně trefné.
Stát firma není z různých důvodů. Například proto, že ti, kteří investují se nekryjí s těmi, kteří rozhodují, ale i z mnoha dalších.
|
|
|
Jenom dotaz k těm předků: platili daně?
Je uskutečněná platba uzáním závazku?
|
|
|
Předpokládám, že daně platili. Předpokládám, že ty nižší za monarchie o něco ochotněji než ty vyšší později.
Z pouhého faktu, že zaplatili nelze nic vyvozovat. Může to být uznání závazku, může to také být pouze uznání momentální mocenské převahy protistrany a snaha vyhnout se postihu. Třeba já proti té ca desetině daní, která jde na věci jako obrana apod nic zásadního nenamítám, ten zbytek mě ovšem vytáčí pořádně.
Mimochodem, v loňském roce jsme obci dobrovolně zaplatili daň z nemovitosti, ač se na naše sídlo vztahuje osvobození od ní...
|
|
|
Uskutečněná platba je uznáním závazku jen za některých okolností.
Uznáním závazku však závazek nevzniká, pokud neexistoval před uznámí (!)
|
|
|
Tak. Prikladem budiz treba vykupne.
|
|
|
Voda z kohoutku opravdu není nutná. Jakých tisíc let? Napsal jsem snad jasně, že jsem se bez vodovodu obešel většinu života. Prostě jsem roky chodil s kyblem ke studni. Ano, vodovod je mnohem pohodlnější (zvlášť v zimě) ale ne nutný.
|
|
|
zadna firma mne nasilim nenuti, abych si od ni odebiral jakekoliv zbozi ci sluzby
Hehe, a pročpak? Není to náhodou proto, že existuje silnější mafie, která si nenechá lézt do zelí? Opravdu nechápu přesvědčení některých jedinců, že lidé jsou v zásadě dobří a rozumní a že bez státu by se chovali stejně či dokonce lépe než dnes.
Přitom podoba současného státu je dána vůli většiny voličů, kteří ji násilím nutí menšině. Stát není okupantem z cizí planety; jeho existence a podoba je dána těmi samými lidmi, ohledně nichž věříš, že bez existence státu by s nimi byla lepší koexistence. BS!
|
|
|
Zrovna o Tobě jsem si myslel, že zastáváš názor, že člověk je v zásadě dobrý a rozumný. Pokud máš však na mysli ne člověka, ale lidi (skupinu člověků) pak s Tebou souhlasím.
|
|
|
Posor, to že je člověk v zásadě dobrý a rozumný si myslí zdejší salóní libertarianisté, čímž se blíží naivitě prvotních křesťanů. Kdo má alespoň špetku biologického vzdělání nebo průměrný pozorovací talent, ten ví, že lidé jsou egoistické svině, které jednají tak, aby to pro ně bylo především výhodné. Je to samozřejmě jednání přirosené a správné, protože je dlouhodobě osvědčené. Jako u všech ostatních zviřátek.
|
|
|
Z biologického hlediska není ani dobrý, ani špatný, ani rozumný a ani nerozumný. Z filozofického (pokud věříme, že existuje vědomí) je člověk sám o sobě dobrý i rozumný, protože co jiného by si o sobě myslel. U lidí (jakákoliv skupina člověků) je to tak, že vždy budou prosazovat nějaká práva. A proto nemohou být z podstaty ani dobří a ani rozumní (pokud by nebyli naprosto identičtí).
|
|
|
Vždyť je v pořádku chovat se tak, aby to pro dotyčného bylo co nejvýhodnější. Být svině je pochopitelně výhodné v současném systému.
|
|
|
Lidé jsou zlí, ale člověk je dobrý. (Myslím, že to řekl Romain Roland, ale nejsem si tím jistý.)
Nicméně jsem pevně předvědčen o tom, že drtivá většina lidí není srovnaná sama se sebou, což se projevuje zejména tím, že nechávají své emoce tryskat na povrch cestou, jež nevede přes rozum. Strach, frustrace, mindráky, nekritické přejímání zažitých vzorců chování, úsloví a názorů - to jsou hlavní důvody mého skepticismu.
|
|
|
Dejte před jednoho hladového člověka jednu misku s rýží.
Potom dejte před sto lidí sto misek.
Pozorujte rozdíl*.
-----------------------------------------
*Každý bude dělat to nejlepší a nejrozumnější. Je tedy odvěkou debatou jak zařídit aby lidé nebyli vždy dobří a rozumní.
|
|
|
spíš je odvěkou debatou, jak na fakt, že lidé nejsou vždy jen dobří a rozumní, napasovat nějaký dobrý a rozumně fungující systém :o)
|
|
|
Nemyslím, že by Váš příklad ukázal, že rozdíl mezi firmou a státem je velmi malý. Naopak, ten rozdíl je zásadní - firma svým vlastníkům dává, stát svým "vlastníkům" bere.
Mimochodem, znáte soukromou firmu, která by měla povinnou základní vojenskou službu a její nenastoupení trestala firemním vězením?
|
|
|
víte, já nejsem ekonom, ale spíše praktik. a právě ta "gumovost a neuchopitelnost" je prvek, který nelze ignorovat. já tomu říkám lidský faktor. kvůli němu například šťastný a spokojený dělný lid kradl ve své společné fabrice vrtáky a el.součástky, proto těm rovnějším byl ze Švýcarska dovážen jogurt, přestože ostatní si rovní pojídali ten domácí, pokud byl k dostání. proto někteří jedinci i ve volné soutěži a možnosti stát se bohatým překračují hranice a snaží se si pravidla přiohnout za účelem nedovolené zkratky, proto dobrá firma může odejít do sraček, je-li infikována dostatečným množstvím zmrdů a vohnoutů apod. na papírovém příkladu se tváří možná pro vás stát a firma podobně, ale realita je zcela odlišná. stačí malý příklad v rozdílu mezi firmou monopolní a standartní firmou v tržním konkurenčním prostředí. třeba ČEZ a jeho komanda. a to je jen slabý odvar toho, čím je "monopol" státu. po dobrých služách státu je poptávka, zejména co se týče kolektivní obrany např., ale stát je svou strukturou snadno infikovatelný zmrdy, systém voleb a soutěže polit.stran naprosto nedostačující pro očistu a efektivitu a reakce na zpětnou vazbu od "klientů" je kapitola sama o sobě.
když to shrnu, postavím-li na parkoviště vedle sebe Moskvič z r.1975 a Aston Martin r.2010, někomu bez řidičáku a zkušenosti za volantem mohou oba předměty připadat prakticky stejné, Moskvič možná víc takový jako umělecký a víc lesklý díky chromovému nárazníku, že... rozdíl se pozná teprve v okamžiku, kdy se do auta posadí řidič. analogicky, když se dá do pohybu "firma" stát a firma soukromá. do té chvíle vám nepochybně může připadat stát a firma +/- totéž...
|
|
Velice dobrá kniha pro příznivce rakouské ekonomické školy a ty, kteří mají zájem se dozvědět proč se to musí napřed všechno po...t a pak snad bude líp.
http://www.kosmas.cz/knihy/151522/krach/
|
|
Autore, několik poznámek k článku, řekl bych ekonomicky panickému:
1. Manažer nerovná se ekonom. Nevím, co vás vede k tomuto předpokladu.
2. Pokud vám ve škole skutečně tvrdili, že díky Keynesovi už víme jak na to, je to škola na hovno.
3. Feedback není pejorativum, je to slovo jako každé jiné. Není pravda, že vlády (centrální banky) vždy a pouze podporují růst. Občas se ho i snaží tlumit např. prostřednictvím úrokových sazeb. Tím nemluvím o výsledku, ale o cíli.
4. Hypoteční bublina se jmenuje bublina, protože se chová jako každá jiná bublina. Vtip je v tom, že v počáteční fázi nafukování se bublina ještě nejeví jako bublina a vydělávají všichni. A proto do bubliny všichni přifukují (vizme např. i soláry v ČR). Ti, kdo foukali na začátku, vydělali. Ti, kdo přidali ten poslední fuk před prasknutím, prodělali. Rozdíl je pak v tom, kolik bylo foukačů. V případě solárů jde celkem o prd, těch pár soukromníků vláda v pohodě zvládne ignorovat. U bank je to jiné, to jsme viděli.
5. Problém s manažery velkých firem (zejm. těch s roztříštěnou vlastnickou strukturou) je v tom, že se povaha jejich cílů a tím i metod více blíží politikům než podnikatelům.
|
|
|
Vám narážka na Keynese nepřišla ironická?
|
|
|
Nepřišla, spíš mě pobavila záměna bible za von Misese. Ke Keynesovi, ironizovat bych si ho rozhodně jako autor článku netroufl. Potíž s jeho základní myšlenkou ohledně cyklu je v tom, že se jí vlády neřídí, resp. řídí se jí jen zpola. Vždyť nalívat dluhové peníze do ekonomiky v době krize je dle Keynese nutné - potud by to šlo. Ale šetřit v době růstu? Aj aj aj, to je brr. Navíc cyklus volební se málokdy sladí s cyklem hospodářským.
|
|
myšlenky za 1, sloh za tři, dal jsem za dva. Snad vás na tom elektru nenaučili házet součástky lopatou? A taky nejsme chobotnice ale obratlovci, máme kostru. K čemu kostra slouží vám vysvětlí každý lepší doktor.
A taky bych nezačínal článek tím že jsem inženýr - u značného počtu čtenářů takové úvody způsobují zbytečnou averzi.
Ale jinak mě při čtení napadaly nové nápady a to se mi líbí - je vidět že to autorovi myslí. Nic s čím bych se hned chtěl dělit, ale možná to ještě promyslím. palec nahoru
|
|
a jaký názor máte na toto:
mám dvě firmy, které kupují stejné zboží v za stejnou cenu v dolarech, jedna je česká druhá německá. proč zaměstanaci této německé firmy mají plat po přepočtu na koruny např. 50tis a v české firmě 20tis? kde je rozdíl? kamse tyto peníze "ztrácí"
|
|
|
Co treba v produktivite prace? V CZ i v DE musite mit ve firme uctarnu, jenze v DE ji zivi 82 milionu potencialnich klientu a v CZ 10 milionu. A tak to mate i s dalsimi cinnostmi, ktere ta firma musi vykonavat.
|
|
|
Ne, že by na tom záleželo, ale řekl bych, že potenciální klient firmu neuživí.
|
|
|
pokud má někdo firmu, jejíž činnost spočívá v nakupování zboží, není divu, že se mu ztrácí peníze, ne ?
|
|
|
Podle mne je to proto, že to tak Češi chtějí.
Z vlastní zkušenosti - pokud pracuji pro nějakou firmu, jedno jestli německou nebo českou, dostávám ty peníze, které jsem si dohodl. Předpokládám, že to tak dělají všichni.
|
|
dal jsem za tři. to, že tomu chybí nosná informace by mi tak nevadilo, bo srovnání něčeho z pohledu nezaujatého pozorovatele není na škodu (i když v tomto případě byl informační přínos neúměrný vynaložené snaze). co mi ale vadilo a co nesnáším, to je vzít jeden příklad třeba z 19. století a aplikovat jeho absolutní platnost vždy a za všech okolností.
"v 19. století to fungovalo takhle takž v 21. století to bude fungovat stejné" - "tůdle jsem dal jednomu prckovi facku a on se podělal, takže když teď dám dvoumetrovýmu grázlovi facku tak se taky podělá" - takhle věci nefungují. ekonomie není uzavřená zkumavka a jako technokrat jak jste se nazval by jste měl vědět, že průběh procesu je vždy závsilý na podmínkách. hospodářství je úžasně proměnlivé a ekonomie daleko komplexnější než kvantová fyzika (můj osobní názor), proto je tak zajímavá a přitažlivá (a proto se do ní už několik let s dovolením s.ru).
jestli vás zajímá jak vypadá prospěšnost deflace v reálu doporučuju shlédnout nějaký dokument o eknomické situaci v japonsku. peníze nejsou vždy peníze - deflace zhodnocuje úspory, ale znehodnocuje mzdy. kdybych to zjednodušil, je to jakoby výrobky slevnili, ale vy jste přišel definitivně o práci - bylo by to pro vás prospěšné? zeptejte se manželky, jestli bude mít radost, že jste přišel o flek, ale ledničky a pračky slevnili o 10% :))
|
|
|
Nerozumím Vašemu přirovnání, že "deflace ...je jakoby výrobky slevnili, ale vy jste přišel definitivně o práci"
Kdo přijde o práci (o zdroj příjmů) má problém, jedno jestli je deflace nebo ne. Pokud má úspory, je to problém snadno řešitelný, pokud má dluhy, pak obtížně.
Jinak deflace zhodnocuje úspory, ale také dluhy. A to je podle mne právě důvod, proč je dnes nežádaná. Většina společnosti jede na dluh, a staré dluhy se inflačními penězi platí tak snadno.
|
|
|
deflace brzdí hospodářství, tím snižuje poptávku po pracovní síle a tím snižuje reálné mzdy.
takže nominálně se ceny snižují díky zvyšující se hodnotě měny, ale lidé kvůli omezující se výrobě přicházejí o práci a ti stávající v důsledku přebytku pracovníků berou i reálně méně (nebo u většiny lidí to tak je). takže to co jsem uvedl byl hodně zjednodušený příklad.
dobrý je fakt mrknout na nějaký dokument jak se žije průměrnému japonci, ono to vypoví víc, než nějaké abstraktní výroky.
|
|
|
"deflace brzdí hospodářství"
To nemusí někdy vadit. Pokud je nadvýroba, výrobci jedou na sklad a pak srazí ceny, aby za ty ležáky dostali zpátky aspoň něco, a začnou propouštět, protože nemají peníze na mzdy, tak je deflace zcela namístě a má očistnou funkci. Pomůže rychleji se zbavit té nadvýroby. Ano, na průměrného japonce/čecha/... to může něpříznivě dopadnout, ale dobře mu tak, má vyrábět něco, co se prodává.
|
|
|
jinak k tomu zhodnocení dluhů deflací máte naprostou pravdu. pokud státu teče do bot už několikrát se stalo, že si z dluhů pomohl inflací. na inflaci/deflaci je zajímavé to, že je jak průvodním jevem, tak i nástrojem. v současné době ve většině zemí převažuje ten první atribut. ono o inflaci a deflaci nerozhoduje pouze tiskárna peněz, ale několik dalších příčin, je to třeba výkonnost hospodářství, zadluženost státu, množství peněz v oběhu, zaměstnanost, politická a bezpečnostní situace, spekulativní ovlivnění apod. proto když v usa natiskli 700 mld usd tak mnoho lidí svorně prohlašovalo, že vznikne hyperinflace. já jsem tomuto názoru oponoval, v podstatě jsem si dovoli jít i proti hodně renomovaným eknomům (to jsem si dovolil hodně ale proč ne :))) ), a dnešní doba mi dala za pravdu. to samé u nás, dluhy rostou a inflace klesá, prostě není to tak jednoduché, těch vlivů je víc a ikdyž by byla vyšší iflace pro stát žádaná, dnešní vlivy v naší kotlině jdou proti.
|
|
Přátelé, těší mě, že můj článek vyvolal tak velkou diskusi.
Je vidět, že vás tohle téma také zajímá. Jen pro doplnění:
1. článek je myšlen jako ironické zamyšlení
2. vysokou školu jsem dokončil v první polovině 90 let. Za titul se nestydím, i když ho běžně nepoužívám.
3. Protože jsem studoval tzv. tvrdou, technickou, školu, neměl jsem tu čest být drezírován v slohu, pravopisu, struktuře literárních útvarů atd.
4. žádná nosná myšlenka v článku není, tak jako ji zjevně nemá ani naše bytí na tomto světě.
5. nesdílím názor mnoha vystudovaných ekonomů, že nikdo jiný než oni nemůže ekonomice rozumět. BTW všichni mí spolužáci, kteří nezvládli zkoušky na technické VŠ, pokračovali ve studiu na VŠ ekonomické.
6. Stojím si za tím, že teorie pana Keynese je mylná a plodí a bude plodit i nadále více problémů, než užitku.
|
|
|
k bodu 4) jsem přesvědčen, že nosnou myšlenkou života, resp.jeho smyslem je štěstí z jeho prožívání. veškerý pohyb ve společnosti je pak odvozen od individuální touhy toho štěstí dosáhnout. toť základ tzv.Joudovy školy. :o)
|
|
|
... se kterým se plně ztotožňuji.
|
|
|
dovolil bych si souhlasit :)
ono ironický článek bez nosné myšlenky je jako cedečko s veselými čmáranicemi, ale prázdným obsahem. možná že jsem náročnej člověk, ale z některých věcí jsem už bohužel odrostl a časy, kdy jsem se vydržel hodinu smát pidlovokýmu hrbáči už jsou bohužel za mnou. ale jak jsem psal, tohle by mi ani tak nevadilo, spíš to byli technické nedostatky. vím, že sdělováním svých názorů si člověk často přátele nezíská, ale přišlo mi to férovější než mazat med kolem huby. proto si myslím, že by měl být každý za kritiku vděčný (pokud je to věcná kritika).
|
|
Proč by se firma ke mě nemohla chovat špatně a donutit mě k něčemu násilím?
Doporučuji ten Norilsk.Hlavně mě pobavily ty teorie,jakože tam můžu něco pěstovat,odjet z tama nebo chovat soby.V Norilsku.Dobrý případ firemní zlovůle(což mě nijak netěší).
|
|
Celou diskusí se prolíná zmatení pojmů, z čehož pak vznikají nedorozumění a nesmysly.
Nuže - inflace i deflace jsou jevy PENĚŽNÍ, nikoli cenové. Inflace = růst peněžní zásoby, deflace = pokles peněžní zásoby.
Cenový pohyb je důsledkem zmíněných jevů, nikoli jev samotný! Ano, jistě, mainstreamoví ekonomové, zvláště keynesiánského zaměření, příčinu a následek zaměňují a vydávají růst cen jakéhosi arbitrárně zvoleného "spotřebního koše" za inflaci. Dělá to i ČNB, což však nic nemění na chybnosti takového postupu. No a pokud je zamlžována příčina, nemůžeme se ani dobrat nápravy.
Růst/pokles cen totiž může mít i fůru jiných příčin, než pohyb objemu peněžní zásoby, typicky zvýšení produktivity práce. Pokud tedy politici "bojují proti deflaci", je to, česky řečeno, boj proti poklesu cen v důsledku vyššího výkonu výroby. Bojují tím, že do systému nalijí kvanta peněz, čímž přesunou adekvátní množství statků (peníze jsou pouze poukázky) od pana Spořivého k panu Vyrábějícímu, případně k panu Dlužníkovi.
Že je takový systém jako hra na letadlo a časem se musí zhroutit, je dnes už snad každému zřejmé.
|
|
|
takže příčinou úpadku životní úrovně japonců je zvýšení produktivity práce? definice jste použil určitě přesné, jen mi to nějak neladí s realitou. zadluženost japonska je 200% hdp. současnou dobu nazývají sami japonci "ztracenou dekádou" a generaci "ztracenou generací", mladí po ukončení školy nenacházejí slušné uplatnění umožňující důstojnou existenci, stvávající deflační vývoj dokonce vytvořil nový archetyp - "pracující bezdomovec".
|
|
|
Příčinou úpadku životní úrovně je obří zadlužení, silný stát a ztráta konkurenceschopnosti . Žádná jiná moudra v tom nehledejte.
|
|
|
přílišné zadlužení by ale mělo vyvolat inflaci a ne deflaci
|
|
|
Tady je právě vidět, kam vede nepochopení jevu a příčiny. V Japonsku NENÍ DEFLACE, nedošlo k žádnému poklesu peněžní zásoby. V Japonsku je klasická krize způsobená expanzivní měnovou politikou, která vede k převisu nabídky v určitých sektorech a tím k poklesu cen. Pokles cen není deflace !
Blíže viz rakouská teorie hospodářského cyklu, v příspěvku není prostor, to by vydalo na článek.
|
|
|
ale přece dochází k posilování měny vůči ostatním světovým měnám, což je důkaz, že tam deflace je. (zůstávám u svého názvosloví, jelikož mi to dává logiku, kdežto vaše při vší úctě ne)
vše nemám, jsem technického zaměření, eknomii mám jako koníčka aby se hlava neflákala, když bych se nudil, ale v současnosti mám práce nad hlavu. takže se tím nyní nebudu zabývat nějak do hloubky, tvrdil jsem a tvrdím dál, že deflace je špatná (japonsko a snižování životní úrovně) a určitá míra inflace je k užitku (i při dost vysoké inflaci růst reálných mezd v čr v době hospodářského růstu). kde končí příčina a začíná následek se mi teď dvakrát nechce řešit, jisté je, a o tom jsem mluvil, že deflace vyvolává další negativní vlivy v ekonomice (ať už bylo příčinou deflace zvýšení produktivity nebo ne, ostatně zvyšování produktivity probíhá určitě všude ve světě a deflace tu není - další logický rozpor ve vašich tvrzeních).
deflace způsobuje tlak na omezení počtu obyvatel, což podle mě není cílem ani řešením dostat se do stavu, kdy díky zvýšení produktivity budeme muset každý rok 50 000 obyvatel ČR vystěhovat na Sibiř (míněno ironicky, ale v podstatě tak nějak by to muselo proběhnout). mírná inflace je prodloužením funkčnosti systému (ostatně se táhne od počátku kapitalismu). jak jsem dříve tvrdil, že progresivní zdanění je systému prospěšné, tak stejné je to i s inflací, což je svým způsobem jistý druh progresivního zdanění. to samé je i charita!! to, že k pozitivnímu vlivu progrese a charity na společnost nedospěli nějací soudruzi, ale největší finančníci světa odevzdávající velký podíl svého majetku (i 90%) svědčí o tom, že je to podloženo logickými argumenty o zachování a rozvoji společnosti a ne o její degradaci.
v ohledu ekonomie nejsem levičák ani pravičák, snažím se najít optimální řešení, neuznávám žádné modly ani definice vymknuté z reality a z keynese a friedmana si beru to čemu věřím že platí. (v podstatě to samé dělá i čína, použije to co potřebuje a to co je optimální)
|
|
|
Můžete nějak doložit tvrzení o prospěšné mírné inflaci, která se táhne od počátku kapitalismu (dejme tomu konec třicetileté války)? Já sice znám pár případů inflace z doby před vznikem centrálních bank,které tomu pak nasadily korunu, ale ve všech případech to byl celkem průser a ve všech případech zaviněný státem.
Můj názor je ten, že inflace je škodlivá mj. tím, že vede k menší zodpovědnosti a suboptimální alokaci prostředků (o inflaci se uměle zvyšuje užitek z nákupu nějakého statku, protože když budete držet peníze, za chvíli si nekoupíte ani ten).
Charita je záslužná a následováníhodná věc, progresivní zdanění je neskutečné svinstvo. Fakt to chcete dávat do jedné škatulky? Fakt nevidíte rozdíl mezi tím, když se někdo dobrovolně rozhodne něco někomu věnovat a situací, kdy dotyčného okradete? :-O
|
|
|
to tvrzení doložit nemůžu, spletl jsem se a děkuju za upozornění. nechal jsem se unést :)
inflace je v podmínkách uzavřeného systému podle mě nutná (dokud nebue progresivní zdanění). skočím trochu do sociologie - společnost se rozůstá o další a další občany, pokud by nikdo nic nedělal dostavila by se docela slušná deflace:
1. utlumí ekonomiku, vstupy chronologicky předchází výstupům každého podnikatele, v podmínkách deflace by se tato projevovala jako další zdanění = útlum.
2. ztráta konkurenceschopnosti na zahraničních trzích = útlum
děkuju, rozdíl mezi charitou a zdaněním rozeznám. uvedl jsem charitu jako jeden z druhů progresivního zdanění, zkuste zapojit logické myšlení a přestat si vymýšlet nesmysly - okradete??? :)))) to, že bohatí se aktivně účastní charity a dokonce vyzývají k účasti ostatní o něčem svědčí, je mi líto, že vám uniká podstata sdělení :))
|
|
|
"progresivní zdanění je systému prospěšné"
A tím ho chcete obhájit? Co takhle třeba otroctví - nebylo náhodou také "systému prospěšné"?
Slušné lidi nezajímá, co je prospěšné systému, ale co je prospěšné lidem. Zaměnit by se to dalo snad jen v případě, že bychom systém sám o sobě považovali za krystalicky čisté dobro. Ale to by o tom současném mohl říci jen levičák, což říkáte, že nejste. Tady něco neštymuje. Nemáte ve své (politické) orientaci trochu zmatek? ;-)
|
|
|
obhajuju demokratickou svobodnou společnost s volným trhem. cíl určuje optimální řešení a ne antagonismus mezi jakousi levicí a jakousi pravicí, to vše je zcela k ničemu a oboje povede tuhle společnost jak ji známe někam. já v tom mám jasno, ale uznávám, že pro nezasvěcené to vytváří dojem zmatku :)
|
|
|
Demokracie a volný trh... to se kloubí těžko, asi si budete muset vybrat.
Antagonismus... fuj, takové ošklivé slovo. Proč tomu neříkat třeba soutěž, když už jste pro ten volný trh? (Koneckonců, ani "konflikt" není sprosté slovo, tím spíše, že jde o conditio sine qua non vývoje v nejobecnějším smyslu.)
Nebo máte na mysli trh vocaď pocaď a soutěž myšlenek přenechat europarlamentu?
Když ne ono odporné pravicovo - levicové hašteření, tak co? Něco jako levostředové a pravostředové, ideálně jen středostředové strany nerozborné jednoty, harmonie a kolektivního štěstí všeholidu?
|
|
|
mě dnešní stav při vší úctě jako soutěž rozhodně nepřipadá. je to zákopová válka, "buďto jsi s náma a jestli ne tak jsi proti nám...." - takový stav vylučuje stanovit optimální řešení, které by se nalézalo někde mezi zákopy. už proto by se lidi neměli nechat zatáhnout do podobných žabomyších sporů a měli by se sobecky urputně držet svého práva na osobní filozofii založenou na racionálním uvažování. ostatně to co provádí naše strany je taky součástí metod jak ovládnout davy - vyvolat nevraživost mezi masami a tím získat kontrolu nad její částí.
společesnké uspořádání bude takové jací budou lidé (myslím si, že by lidi ve středověku např. nepřijmuli demokracii). současný stav dává stejný hlas vš vzdělanému daně platícímu občanovi a mentálně zaostalému příjemci sociálních dávek, a vyjádřím další rebelsky kacířský názor, že mi toto nepřipadá správné (ale je to moje sobecké právo mít takový názor - viz první odstavec).
myslím že demokracie a volná hospodářská soutěž se vzájemně nevylučují. v tom ostatním co jste nakousl se otevírá prostor pro několik rebelských článků, ale tady je lepší se držet při zdi -už se mi povedlo dostat 24h ban za nedostatečný počet souhlasných reakcí (jestli to tak není, tak se tímto d-fensovi omlouvám).
|
|
|
Rust efektivity znamena to, ze zbozi je levnejsi. To sice na jednu stranu znamena, ze se jeho vyrobou uzivi o neco mene lidi (pokud uzname rust produktivity jako zalezitost oborovou a nikoli vseobecnou), ale na druhou stranu to take znamena, ze spotrebiteli zbyde vice volnych penez na neco jineho. Pokud tim necim jinym bude dalsi spotreba, tak to opet znamena produkci a tedy potrebu dalsich pracovnich sil, pokud investice, pak investice take znamenaji potrebu dalsi produkce a tedy potrebu dalsich pracovnich sil. Ovsem samozrejme pokud statni politikou neni inflace, pak casto investorum nejde o investice, ale o ochranu majetku a predmetem jejich investic se stanou drahe kovy, ktere zase tak moc lidi nezamestnaji, narozdil napriklad od nemovitosti, vyvoje novych technologii nebo investic do podnikani v oblasti sluzeb.
Jestli se i svoji praci venujete jako svemu "konicku" ekonomii, tak potes...
|
|
|
to co jste uvedl na začátku je nesmysl. mzdy se řídí především nabídkou a poptávkou. že tam něco někomu "zbyde" si můžete dosazovat sám na druhou stranu jednoduché rovnice. realita se ale odvíjí na bázi vztahů, které jste dokázal okázale ignorovat.
děkuji, profesně se mi daří a "koníček" ekonomie vychází v odhadech na 99% přestože tomu věnuju hodně malý podíl času.
|
|
|
Foundryman - velmi pěkný příspěvek, druhý člověk v diskuzi, který pochopil rozdíl mezi deflací a snižováním cen z důvodu větší efektivity. První je čistě vládou / státem způsobený problém s devastujícím dopadem na ekonomiku, druhý je zcela přirozený a žádoucí stav. Za mě - palec nahoru.
|
|
|
Díky, já s tímhle zmatením pojmů bojuju, kde můžu. Nejhorší je, že se zjednodušením deflace = pokles cen operují jako s argumentem i profesoři VŠE... Pak se přestávám divit ekonomické negramotnosti (nejen) politiků.
|
|
že inflace i deflace mají v normálně fungujícím systému vliv pouze na úspory/dluhy a na ze zákona vyplácené dávky.
Lidská práce je zboží jako každé jiné, pokud tedy klesnou obecně ceny v důsledku deflace (nebo vzrostou v důsledku inflace), neexistuje důvod, proč by se stejně neměly pohybovat i mzdy.
V podmínkách deflace nikdo nekrachuje kvůli poklesu cen, neboť vzhledem k zákonu nabídky a poptávky ceny klesají výhradně v důsledku vyšší produktivity. Peníze jsou pouze prostředník směny, tedy měřítko, ve skutečnosti vždy probího výměna výrobku/služby za jiný výrobek/službu.
V 19. století nebyla deflace, peněžní zásoba byla až na excesy konstantní (vzhledem ke zlatému standardu), ceny klesaly díky rozvoji výroby.
|
|
Autor to má v hlavě srovnaný, nic proti...
Osobně by mi deflace taky vůbec nevadila. Nicméně, pokud chceš znát její škodlivost (přijde mi odvážný tvrdit, že ji nikdo dosud nespecifikoval), je především ve faktu, že brzdí až zastavuje investice. Možná i spotřebu, i když tu zřejmě ne tolik... protože žrát musíme a nákup tý telky taky nebudu odkládat věčně jen proto, že bude za týden levnější.
Investice jsou problém. Proč bych probůh dával do čehokoli prachy ke zhodnocení, když se mi zhodnocujou doma ve skřini samy? Další důsledky už si určitě domyslíte, IQ na to máte.
Inflace, jakkoli ji jako spořivec z duše NESNÁŠÍM, skutečně kope ty z nás, co by chtěli už jen dožívat z úspor, aby prachy vraceli zpátky do oběhu a prospívali tak ekonomice jako celku.
|
|
|
Proč bych probůh dával do čehokoli prachy ke zhodnocení, když se mi zhodnocujou doma ve skřini samy? Další důsledky už si určitě domyslíte, IQ na to máte.
IQ mám prý poměrně slušné. Důsledků si domýšlím spoustu. Ani jeden negativní.
Vy vidíte nějaký negativní? A jaký?
|
|
|
Jak bylo několikrát podotknuto deflace/inflace je POUZE u peněz. Inflace/deflace je měřitelná pouze u peněz. Peníze mají tu vlastnost, že v sobě onsahují cenu budoucí práce. Inflace/deflace u nepeněžního zboží (u ne peněz) je vyjádřena ve vztahu nabídka/poptávka. Inflace/deflace je tedy systému vlastní. Je tedy možno diskutovat jakými nástroji zamezit výkyvům v poptávce/nabídce peněz. Tvrdím, že inflace/deflace je způsebena spekulací s cenou budoucí práce. Ostatně na tom je založena celá současná ekonomika.
|
|
|
To jsou zase věci...
V deflačním prostředí lidé utrácejí za uspokojování svých přímých potřeb, ne "z donucení" jen proto, aby nepřišli o úspory. To, že nejsou nuceni utrácet jako prostředek k "ochraně hodnot" vede k tomu, že nekoupí kdejakou pitomost a producenti se tedy musí snažit.
To samé s investicemi - nebude se za každou cenu investovat do každé pitomosti a investoři si budou vybírat.
|
|
|
Ze všech problémů s deflací jste si zrovnal vybral pomalu ten nejmenší. Ty větší jsou:
1) zdražování současného dluhu - v aktuálním stavu, kdy stát, firmy a spotřebitelé jsou silně zadlužení je to docela slušný problém (i u nás, natož např. v USA - proto se taky FED tak zuřivě snaží vyvolat inflaci...)
2) tlačí úrokové míry do mínusu, čož je v praxi docela problém a nejen pro centrální banku.
3) firmám se tomu špatně přizpůsobuje - mzdy jsou většinou rigidní směrem dolů, ale při deflaci by potřeboval ročně snižovat mzdy všem zaměstancům, aby udržel jejich reálnou výši konstantní.
|
|
|
Cili deflace by take mohla fungovat jako nastroj proti zadluzovani. No fajn, to se hodi.
|
|
|
1. Výborně -- důvod nemít dluhy. Inflace je špatná mj. proto, že zadlužování podporuje;
2. Ditto;
3. Proč přesně by měly být mzdy rigidní směrem dolů?!?
Tedy nic z toho není problém, právě naopak -- všechny Vámi zmíněné tři body problémy odstraňují (a naopak, pokud neplatí, jsou problémů příčinou).
|
|
|
1. Jenže ty dluhy už jsou a mají je téměř všichni (hypotéka, úvěrové financování výroby). (Osobní) Bankroty nic nezplatí, takže k něčemu jako rychlé vyrovnání dluhů nedojde.
2. ??? Tohle nemá s dluhy nic společného, jde o to že je se výrazně zdraží úvěry pro firmy (nebude záporná, ale 0 takže nad "optimální") což jednak způsobí problémy existujícím firmám - výroba se často financuje skrze úvěry, tak zabrání vzniku nových firem - počáteční úvěr je prostě dražší.
3. Tohle by bylo nadlouho, takže link, např http://www.imes.boj.or.jp/english/publication/mes/2007/me25-2-2.pdf . Shrnutí - existence rigidních mezd je více-méně empiricky doložena pro skoro celý západní svět počínaje od 2, poloviny 20,stol.
Pokud nepovažujete (silnou) recesi za problém, pak ne.
|
|
|
1. Takže budeme nezodpovědné jednání dál podporovat a půjčovat si do nekonečna?
2. Holt se nebude půjčovat na každou pitomost jako na běžícím pásu a ukáže se, co lidi opravdu chtějí a potřebují... Samozřejmě že v prostředí, kdy si vláda nemůže jen tak tisknout peníze v libovolném množství a kde se tatéž do všeho <censored> bude spousta věcí, včetně investování, vypadat jinak.
3. ...počínaje nastolením do všeho se se...cího demokratického státu jste chtěl napsat, že?
|
|
|
1. To "nezodpovědné" chování je dané preferencemi, s nimi pohne jenom vzdělání a to ještě možná.
2. O spotřebitele nejde, jde o firmy. Podniky typu slévárna velkou zakázku bez úvěru dost dobře nevyrobí.
3. Já mám radši přesnější časové údaje, ale ano.
|
|
|
1. Mohu se zeptat, jak inflace podporuje (soukromé) zadlužování? Pokud je míra inflace stabilní (a pokud možno nízká), prostě ji přičtu k požadovanému reálnému úroku a reálná cena půjčky se nezmění.
Tím, co podporuje zadlužování, je růst resp. očekávání růstu inflace (a případné státní pomoci, pokud předpoklad nevyjde), ale o něm snad nikdo netvrdí, že je dobrý.
2. Chcete tedy říci, že vlastně jakékoli zadlužování je špatné? Záporná úroková míra opravdu může vést k problémům. Ukážu na příkladě.
Mějme Spořílka, Podnikavce a deflaci 10 %.
Podnikavec by chtěl rozšířit své podnikání a potřeboval by k tomu úvěr. Byl by ochotný za něj zaplatit 10 % reálný úrok. Za mírné inflace by to nebyl problém. Protože je solidní a docela se mu daří, dostal by úvěr na nějakých 12 % a mohl by vesele rozšiřovat. Protože ale máme deflaci, odpovídá reálnému úroku 10 % nominální úrok 0 %!
Spořílek by rád své peníze zhodnotil, například tak, že by je půjčil nějakému podnikavci. Pod 0 % úroku nepůjde, to vychází lépe nechat si peníze doma ve skříni. A protože i půjčování solidním podnikavcům není úplně bez rizika, rád by zpět dostal alespoň 5 % navíc.
Je vidět, že bez inflace nebo za mírné inflace by se Spořílek s Podnikavcem snadno mohli dohodnout na úroku někde mezi 5 a 10 %. Za deflace se ovšem nedohodnou a žádná investice se neuskuteční.
Příklad je samozřejmě lehce přehnaný, ale myslím si, že vcelku dobře ilustruje, že deflace omezuje a brání přesunu prostředků od těch, kteří je mají, k těm, kdo mají investiční příležitosti, a v důsledku tak omezuje investice. Rozhodně tedy nesouhlasím s tím, že je žádoucí jako trvalý stav.
3. Co přijmete snáze? Když vám kus pozemku zalije oceán, nebo když vám jej zabere silnější soused?
|
|
|
1. Inflace podporuje zadlužování v tom, že člověk počítá s klesající reálnou hodnotou splátek a (částečným) umořením dluhů inflací. Nepředvídatelnost inflace k ní tak nějak patří, protože nikdo nikdy neví s jistotou, kdy kterému politikovi či centrálnímu bankéři rupne v kouli a vymyslí zase nějakou pitomost.
2. Netvrdím, že zadlužování je špatné vždy. Za dané situace by holt Podnikavec musel vymyslet lepší podnikatelský plán, nebo by se Spořílek musel poohlédnout po někom jiném. Případně by Spořílek mohl do Podnikavcova podniku přímo vstoupit jako podílník - podobně se obcházela omezení půjčování na úrok ve středověké Evropě a pokud vím, podobně to dělají banky v islámských zemích. Deflace nebrání investicím, pouze by vyžadovala jiný přístup.
Podobně je to s nákupy - představa, že člověk nenakupuje vůbec nic jen proto, že se mu neutracené peníze zhodnotí je pitomost. Evidentní je to třeba u jídla, bydlení nebo lékařské péče. Ale praxe nám ukazuje, že třeba i u výpočetní techniky či v jiných oborech, kde ceny klesají (i když to není deflace, pro daný účel je efekt ten samý - za stejné peníze si za nějaký čas koupím víc).
|
|
|
1. Částečně souhlasím, ale
i) stabilní inflace umoří přesně to, co naroste díky zvýšenému úroku. Tady jsme tudíž na nule.
ii) při nízké inflaci se snížení reálných splátek prakticky projeví až u dlouhodobých úvěrů. Navíc v principu není problém smluvit si klesající splátky i při nulové inflaci a dosáhnout stejného efektu.
2. Pokud by byli Podnikavec a Spořílek sami, investice se neuskuteční. Protože budou existovat i jiní podnikavci a spořílkové, nějaké investice se uskuteční, ale bude jich méně. Vstup do podniku jako podílník ale nic neřeší, pokud peníze pracují doma ve skříni skoro stejně dobře jako v podniku, ale bez rizika.
O nákupech za účelem spotřeby jsem nic nepsal. Je ale pravděpodobné, že se také omezí. Ne kvůli čekání na nižší cenu, ale kvůli řetízku
omezení investic => blbá nálada => omezení spotřeby => omezení investic ...
|
|
|
1. Inflace nikdy není zcela stabilní už z principu, když zvážíme jak vzniká. Spoléhat na nějakou konkrétní inflaci je jako spoléhat se na to, co slíbí nějaký politik například stran daní, dotací apod.
2. Ano, uskuteční se méně investic, těch lepších, promyšlenějších, které jsou schopné nabídnout lidem tolik, aby překonali tendenci radši spotřebu odložit.
O spotřebě resp. poptávce jsem psal proto, že ta je předpokladem nějakých investic a tady se objevují názory že všichni budou syslit peníze ve slamníku, nikdo nebude nic kupovat, dodavatelé budou masově krachovat atd.
|
|
|
1. Ale no tak! inflace je stabilni stejne jako deflace, protoze je to pohyb cenove hladiny a byla tady vzdy a vzdy.
Posledni moc pekny priklad je znovuzavedeni zlateho standardu v anglii churchillem a jeho vysledek.
Inflace stejne jako deflace kdyz je vysoka, tak skodi. K tomu, aby se s ni dalo pocitat je hlavne dulezite, aby byla pokud mozno stabilni v delsim casovem horizontu - coz je to, o co se CB snazi.
2. Nejde to tak trosku proti recesi? Navic prilisna deflace v sobe skryva inflacni potencial, do ktereho vzdy prekmitne.
|
|
|
2. Ty lepší a promyšlenější by se uskutečnily stejně, jenom by se za inflace navíc uskutečnily i ty méně výnosné/riskantnější.
|
|
|
A to je dobre nebo spatne? Resp. lze to vubec posoudit?
|
|
|
Záleží na úhlu pohledu, ale spíš špatně - i u méně výnosné investice peníze protečou systémem, dají lidem práci a zvednou HDP:
|
|
|
Treba to zlato ci umeni nikoli, to uz jednou je hotovo a jen tomu roste cena.
|
|
|
|
To není v makroekonomickém smyslu /ve kterém je celá tahle debata/ investice, ale úspory (pro zpřesnění, vy vyměnujete své liquidní peníze za méně liquidní zlato/obrazy, naopak agent co vám to prodal dostal liquidnější formu úspor). Teda pokud náhodou nepoužíváte jinou definici investic, než "statky, které nejsou s nezkonzumované, ale použité pro budoucí produkci".
|
|
|
Investice muze byt samozrejme i zkonsumovatelna, dulezite je, aby prinesla (potencialni) vynos, zda bude ci nebude pouzita pro produkci, je z hlediska investovani irelevantni.
|
|
|
Pletete investice jako bezne pouzivane slovo a investice jako ekonomicky termin. To je definice, na te neni co polemizovat.
|
|
|
Ehm. V každé vědě lze u každé definice polemizovat -- totiž o jejím přijetí nebo nepřijetí. Akorát tedy možná v teologii to tak úplně neplatí, to si nejsem jist.
|
|
|
Ano, přijetí/nepřijetí. Né o významu. Pokud nepřijímáte, fajn, ale pak se nemámě o čem bavit protože deflace je makroekonomický termín a nejde používat některé ze základních definic a jiné zohýbat, protože se někomu nelíbí.
|
|
|
Ale kdež. Kde jste se učil vědeckým postupům?!?
Nepřijetím definice (resp. přijetím jiné) a akceptováním ostatních prostě a jednoduše vytvoříte novou, mírně odlišnou teorii.
A teprve pak se opravdu je o čem bavit -- totiž o srovnání teorie původní a nové, a hledání, která z nich je pro které případy vhodnější, a která z nich je pro které případy méně vhodná.
|
|
|
Ne mírně odlišnou, ale naprosto odlišnou, protože se změnou základních definic/axiomů se změní vše, co na to navazuje. Samožejmě, můžete si udělat vlastní teorii makroekonomie kolem změněné definice investic a pak ji můžete porovnávat s klasikou. Ale to zrovna není předmětem diskuse.
|
|
|
Já měl naopak za to, že právě to -- tedy spíše poukazování na základní problémy v té Vaší "klasice", mnohdy založené právě na krajně nešťastných definicích -- je předmětem diskuse, leč možná jsem někde něco přehlédl. Přiznávám, nečtu tato vlákna příliš podrobně; jen mne notně zarazilo to Vaše původní tvrzení "o definicích se nediskutuje" :)
|
|
|
Tady žádné problémy v klasickém makru nejsou, jenom ho tady nejspíš nikdo (zahrnuje i mě samozřejmě) detailně nezná, takže tu skupina lidí střetává svoji nevědomost o daném problému. Každopádně, mluví se o následcích deflace, takže absolutním konci makro modelů, ne jejich základech. Za to kategorické tvrzení se částečně omlouvám, občas člověk zapomene na akademickou korektnost.
|
|
|
P.S. V některých případech také lze definici přijmout, a v rámci polemiky zjistit, že ona definice byla nedomyšlená a vedla k problémům. Příkladem budiž např. definice množiny, jak ji původně uvedl pan Cantor.
|
|
|
Šmarjá....
1 a 2: pokud by hypoteticky inflace (nebo deflace, to je úplně jedno) byla stabilní, pak je to z hlediska úroků a půjček přesně totéž, jako kdyby nebyla žádná.
Neboť, jak jste správně psal, prostě ji přičtu k požadovanému reálnému úroku a reálná cena půjčky se nezmění. Stejně tak u deflace -- Váš pan Spořivý, nechá-li peníze ležet ve skříni, si za ně po deseti letech koupí dejme tomu 5 kilo zlata. Půjčí je panu Podnikavému rád, pokud mu jich pan Podnikavý vrátí tolik, aby se za ně dalo v téže době koupit 6 kilo zlata. V tomto smyslu uzavřou smlouvu; inflace ani deflace to vůbec nijak neovlivňuje (je-li stálá, nebo alespoň počítají-li oba s ní jako s přibližně stálou).
Akorát že ono tak nějak funguje (a nikoli zcela nerozumně), že inflace plodí psychologicky očekávání vyšší inflace, kdežto deflace plodí očekávání stability měny. Ne důsledně u všech, samozřejmě! Ale u dostatečného množství lidí na to, aby to hrálo roli v celkovém průměru (a v jeho důsledcích pak také v tom, jaký budete Vy platit úrok za Vaši hypotéku).
3. v zásadě je to dost jedno. V prvém případě koupím bagr a postavím hráze, jež oceán udrží stranou; v druhém koupím pušky a postavím jednotky, jež udrží stranou souseda. (V obou případech se také stejně dobře může ukázat, že na to nemám dostatek peněz, a o pozemek přijdu.)
|
|
|
Kristova noho....
V bodě 2 jsem dlouze vysvětloval, proč inflace a deflace vedou k rozdílným výsledkům.
Pan Spořílek má peníze, za které nyní koupí 10 kg Zboží (zlato, aby se nám nepletlo jako druhá měna, vynechme). Protože máme 10% deflaci, za rok si za stejné peníze koupí 11 kg Zboží (100/9 abychom byli přesní).
Pan Podnikavec by si rád půjčil peníze, za které by si dnes koupil 10 kg Zboží, a za rok vrátil peníze, za které by bylo možné koupit 11 kg zboží.
Protože pan Spořílek dosáhne stejného zhodnocení bez rizika, když nebude nic dělat, panu Podnikavci nepůjčí. Kdyby však deflace nebyla, panu Podnikavci by třeba půjčil, protože by na tom vydělal (11 kg oproti 10 kg Zboží)!
Ohledně očekávání bych prosil nějaký odkaz či argument, já si naopak myslím, že taková míra inflace, kdy jednou za dva roky zdraží bochník chleba o korunu, k žádným divokým očekáváním nepovede.
|
|
|
K těmto nesmyslným vývodům vede přesně to zmatení pojmů, které jsem zde kritizoval, Deflace NENÍ pokles cen a inflace NENÍ růst cen. Pokud si za Vámi používané pojmy dosadíte to, co máte skutečně na mysli, tedy růst cen a pokles cen, nahlédnete jistě sám, že píšete nesmysly.
|
|
|
A mohu se zeptat, co to JE inflace a deflace? A poprosil bych i o nějaký zdroj.
Já jsem totiž zatím všude viděl definice inflace a deflace jako nárůst resp. pokles všeobecné cenové hladiny.
|
|
|
http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2011010202&lstkom=324061# kom324061
|
|
|
Ale vy víte, že takto jsem to opravdu, ale opravdu nemyslel.
Příště raději rovnou napíšu, že by to měl být zdroj přijímaný alespoň významnou menšinou (ekonomů? odborníků? lidí?).
|
|
|
Foundryman velmi dobře shrnul pohled rakouské školy na inflaci. Chcete-li jiné linky, tak třeba http://mises.org/daily/2901
http://mises.org/tradcycl/avoidinf.asp
http://www.tindakmalaysia.com/showthread.php/624-Financial-Education-Understanding- inflation-Mainstream-vs-Austrian-View
|
|
|
Rakouská škola je na poli ekonomie asi stejně významná jako Balbínova poetická strana na české politické scéně. Významná menšina to rozhodně není.
|
|
|
Tak pravil Zarathustra. Nemyslite si, ze Vase komentare by mely byt mene autoritativni a vice platnost svych tvrzeni dokazovat? Nebo toho nejste schopen?
|
|
|
Naposled když jsem tady na webu zkoušel důsledně dokazovat všechna svá tvrzení byly mé důkazy důsledně ignorovány a byl jsem jediný, kdo se o to pokoušel. A i v této diskusi se s dokazováním téměř nikdo neobtěžuje, alespoň dokud není explicitně vyzván /ostatně tuhle diskusi bychom těžko měli, kdyby se autor článku snažil dokázat tvrzení, že deflace není problém, protože se ještě nestalo, že by byla větší a delší deflace a nebyla krize a jaká je mezi deflací a recesí kauzualita je extrémně komplikovaná otázka, protože na nějakou seriózní analýzu je moc málo pozorování.../.
K původnímu tématu, neexistence něčeho se špatně dokazuje. Nicméně, téměř všechny ostatní ekonomické školy už dávno přešly na standardní vědecky přístup - exactní analýzu, jenom Rakouská škola toho doposud nebyla schopna, což ji prakticky diskvalifikuje ze skupiny "věda" a dělá nepoužitelnou pro reálnou aplikaci. Jedinou zmínku o Rakouské škole ve standardních ekonomických učebnicích najdete v historické sekci. Počet jejích významných představitelů se pohybuje v tisícinách oproti "mainstreamu". Stejně tak počet "jejích" univerzit. Celkově její vliv na realitu se plazí někde kolem nuly, pozitivním vrcholem je jeden kongresman, který je v základech lékař. Její prakticky jediné plus je, že je dobře popularizovatelná mezi neekonomy, protože čtenáře nezatěžuje formalizacemi a povídání porozumí téměř každý.
|
|
|
Nějak si pořád nerozumíme. Mne nezajímá "pohled na inflaci". Mne zajímá, kde Foundryman přišel na definici inflace jako "růst peněžní zásoby". Ideálně odkaz na kapitolku nějaké tlusté bichle, klidně i od představitelů rakouské školy.
Nejprve je přeci třeba dohodnout se, co si pod nějakým termínem vlastně představujeme, termín zadefinovat. A pokud možno nepředefinovávat termíny se zavedeným a naprostou většinou přijímaným významem. Pokud je pro nějakou teorii onen význam nedůležitý a raději by pracovala s jiným, prosím, ale nechť si pro něj její stoupenci vymyslí jiný, nekonfliktní, termín.
|
|
|
... muchecht! Primo z nejakeho tepleho fora libinstu a predpokladam, ze je to jasne asi kazdemu, kdo si aspon precte definici.
Zmenit si definici nejakeho terminu na nejakou naprostoi priblblou a na zaklade toho pak dokazat, ze ten termin je blbost, to uz mi prijde jako v kocourkove. Ze to nekomu stalo za komentar sem se divil, ale ze to nalinkujes zrovna ty....
|
|
|
Mohu se zeptat, jakym prapodivnym zpusobem ztrati vsichni lide schopnost svoji praci zhodnotit investici, kdyz je deflace? V praxi tedy kdyz penize lezi, za rok bude 11kg zlata (zbozi), kdyz se investuji, proc nemuze byt 12kg?
|
|
|
Proč byste nemohl. Lidé neztratí schopnost svou prací zhodnotit hmotnou investici.
Zajímavější otázka by byla, jakým prapodivným způsobem získají peníze uložené ve skříni schopnost samy se zhodnocovat.
|
|
|
Kdyz tuto schopnost ma zlato, ulozene ve skrini, proc ne penize?
|
|
|
A opravdu má zlato tuto schopnost (dlouhodobě)?
Po rychlém zagooglení jsem objevil pěkný graf vývoje ceny zlata očištěné o inflaci (nebo o růst spotřebitelských cen, chcete-li).
www.sharelynx.com/chartstemp/FreeGoldSilverSSCPI.php
Pokud jsou data správná (neověřoval jsem), nevypadá to (všimněte si navíc logaritmického měřítka na svislé ose), že by se zlato ve skříni v dlouhém období zhodnocovalo.
|
|
|
Ten je pěkný, ale tenhle je výrazně lepší :[odkazhttp://www.abros.cz/index.php?p=kupni_sila[/odkaz]
|
|
|
|
Ach ty grafy! Jak málo stačí k tomu, aby každý působil úplně jinak, i když data v nich vynesená jsou si dosti podobná. Stačí z toho, který jsem odkazoval já, umazat část před rokem 1800 a už tak efektní nebude. Naopak, pokud bychom ji přidali k tomu vašemu, už to pro zlato tak optimisticky vypadat nebude.
Zda je rozsah použitých dat zvolen záměrně, nebo ne, nemá cenu řešit, i když u stránek společnosti nabízející investiční zlato lze mít jisté podezření. Je ale pravda, že spolehlivé údaje o cenové hladině před rokem 1800 se špatně shánějí a zpracovávají.
Zbývá jen dořešit maxima mezi léty 1820 a 1960, zda klesají, nebo zda zůstávají víceméně stejná.
Zdrojem dat pro váš graf je www.measuringworth.com/, v sekci CPI-US je i odkaz na dost dlouhé povídání (nečetl jsem ho), jak odhadovali indexy spotřebitelských cen (CPI) za 19. století.
Jako druhý zdroj pro srovnání jsem si zvolil oficiální data, ftp://ftp.bls.gov/pub/special.requests/cpi/cpiai.txt pro roky 1913-2009 a "Historical Statistics of the United States, 1789 - 1945" (tabulka L1-14, General price index) dostupné na www.census.gov/prod/www/abs/statab.html pro roky 1791-1913.
Do grafu jsem vynesl ceny zlata dělené CPI (2009==100) pro oba zdroje (measuringworth červeně, censusmodře). Výsledek máte na img132.imageshack.us/img132/5970/realgoldprice.png.
Je vidět, že červená data odpovídají spíše vašemu grafu, modrá zase tomu mému. Rozdíl bych nepřičítal nějaké snaze o manipulaci, ale prostě trochu rozdílné metodice stanovení CPI, které se u takto starých dat asi nevyhneme.
Rozhodně bych se ale na základě ani jedné z variant neodvažoval tvrdit, že se zlato ve skříni v dlouhém období samo zhodnocuje.
|
|
|
Neboli pan Podnikavec by musel nabidnout hodnotu, za kterou bude za rok mozne nakoupit 12 kg zbozi, aby dostal pujcku. No a co, je to snad problem? (ano, je. ale jen pana Podnikavce. rozhodne to neni problem pana Sporiveho a zbytku spolecnosti).
|
|
|
Snažil jsem se ukázat, že stabilní inflace a stabilní deflace nejsou z hlediska úroků a půjček ekvivalentní. S tím, doufám nemáte problém.
Neboli pan Podnikavec by musel nabidnout hodnotu, za kterou bude za rok mozne nakoupit 12 kg zbozi, aby dostal pujcku.
Jistě. A proto půjčku dostanou jen ti, kteří jsou schopni investici zhodnotit lépe. Množství investic se tudíž omezí oproti stavu, kdy bychom měli nezápornou inflaci.
A jestli je to problém? Myslím si, že ano. Jednak to může vést k blbé náladě a recesi, a kdyby ne, povede to naopak k inflaci. Pokud se totiž omezí investice, ale ne spotřeba, začne klesat nabídka (stroje se optřebí, nové nikdo nekoupí) při neměnící se poptávce a začnou růst ceny.
Tvrdím tedy, že deflace jako trvalý stav není žádoucí a s výjimkou recese ani udržitelná.
|
|
že v reálném životě probíhá směna statků (=zboží a služby), ve které jsou peníze prostředníkem. Samozřejmě, inflace (zvýšení peněžní zásoby) ani deflace (snížení peněžní zásoby) nejsou neutrální, jak se nám snaží socialisté namluvit, ale to by vskutku bylo na delší článek.
Vycházejme tedy z toho, že za určitý časový interval vynaložené námahy (realizovaný třeba ve zboží) si koupím v podstatě stejný časový interval realizovaný v jiném zboží. Peníze jsou pouze měřítkem této směny. Tudíž deflace nemůže hospodářství brzdit, zrovna tak je inflace nemůže stimulovat.
Pokud vezmeme v úvahu časový faktor, zjistíme, že naopak deflace ekonmiku stimuluje (motivuje k úsporám) a inflace brzdí (motivuje k zadlužování). Uvědomte si, prosím, že napřed musím někde uspořit, abych mohl jinde investovat. A bez investic není rozvoj.
Investice jsou odložená spotřeba, v podmínkách inflace nikdo spotřebu neodkládá.
|
|
|
uberchecht!
Pravdu mate snad pouze v tom, ze investice jsou odlozena spotreba.
Jenze je to tak, ze odkladam momentalni spotrebu za ucelem vyssi spotreby pristi. Mno, ale to je asi tedka vedlejsi.
Jak znamo, ekonomiku ridi predevsim krivka nabidky a poptavky, coz je zavisloceny na mnozstvi.
Pokud tedy zmenime poptavane/nabizene (podle toho jestli zmenu tahne nabidka nebo poptavka) mnozstvi, zmeni se nam cena a tedy cenova hladina.
A protoze do vypoctu ceny inflace se pouzivaji pouze staticiky nejbeznejsi komodity (pokud pocitame v CPI, coz je nerozsirenejsi), tak do toho vzdy spadne zradlo.
Nabizene mnozstvi zradla se muze zmenit treba tak, ze se jeden rok neurodi. Nebo ze do nasi zeme prijde exodus z libertarianu, kde neni co zrat a kazdy poptava jidlo. A tim tu mame co? Zmenu cenove hladiny, kdy si za stejnou jednotku prace koupim jine mnozstvi zradla. Je naprosto jedno co a za jakych podminek pouzivate jako platidlo (a vuci cemu to prepocitavate).
Protoze se cenova hladina prepocitava na mnozstvi platidla v obehu, je tedy toto mnozstvi JEDNIM Z dulezitych velicin, kterym s touto hladinou muzeme hybat, cehoz se vyuziva k "cilovani inflace".
Jak muze (mirna) inflace stimulovat prumysl je mnohokrat popsano, racte si vyhledat (ja vim, mainstreamova ekonomie, ale ta je nespravna, ta alternativni s alternativnima terminama je ta spravna).
S takovejma minoritama jako kvantitativni teorie penez (ktera si mmch projecila napr. ve spanelsku po objeveni ameriky) uz vas radeji nebudu namahat. Je to stejne marne :-/
|
|
|
Začnu od konce - pokud máte na mysli teorii poprvé rozpracovanou Humem, tak ta říká naprostý opak Vašeho tvrzení.
Inflace, ať už mírná či nemírná (kde je hranice?) vskutku stimuluje některá odvětví - končí to bez výjimky podobně, jako nemovitosti a před tím IT v USA, nemovitosti v Irsku nebo ve Španělsku. Tiskem poukázek na zboží totiž můžete těžko dosáhnout vyššího objemu zboží. Pouze zvýšíte množství poukázek nutných k pořízení jednotky zboží.
Tzv. "cílování inflace", praktikované centrálními bankami, není nic jiného, než odsávání úspor obyvatelstva za účelem krytí státních dluhů. Je to vlastně programování růstu cen. Zkuste si složeným úročením spočítat cenový nárůst dejem tomu za 10 let při rožním CPI 2%.
I přes nárůst produktivity, který by v podmínkách komoditních peněz vedl k poklesu cen, pozorujeme jejich růst. Myslíte, že zadlužováním a růstem cen lze dosáhnout blahobytu? Já tedy nikoliv.
No a k té definici inflace - inflaci jako peněžní jev (a nikoli cenový) definovali mj. Hayek (Nobelova cena za ekonomii), Rothbard, Hoppe, Kirzner, Huelsmann, Stigler (Nobelova cena), Becker (Nobelova cena). Vskutku nevýznamná minorita :-)
|
|
|
Anoooo, to je slovo chlapa!
Kdyz reknu kvantitativni teorie penez, myslim tim kvantitativni teorii penez.
Nasel sem pro Vas na wikipedii strucnou charakteristiku te teorie penez (a zcela sobecky jsem tam zvyraznil jednu cast, prece jen nadeje me neopustila, ze by i bezny konzument libinstu mohl obcas trosku premyslet, ale co uz):
Podle Huma se zvýšení množství peněz v oběhu promítne vždy do růstu cen, bez ohledu na to odkud jsou do ekonomie peníze přiváděny. Pouze se tak občas děje s určitou časovou prodlevou.
Muzete mi vysvetlit, KDE rika opak meho tvrzeni?
To za prve.
Za druhe - jak uz bylo receno, inflace je zmena cenove hladiny, prepoctena na nejakou komoditu. Nic vic nic mene - krome zmeny mnozstvi penez ji ovlivnuji i "ocekavani" na trhu - prebytek nabidky/poptavky - viz prvni bod.
Cilovani inflace - snaha je, aby byla dost nizka a zaroven aby byla pokud moznos stejne, ale ne vzdy se to dari, nicmene dari se to relativne dobre. V obdobi zlateho standardu byly vykyvy cenove hladiny zcela vyraznejsi a nedaly se ocekavat - stacilo, aby se jednou neurodilo. Ted naopak mate vyhodu, ze si ji muzete do svych investic zapocitat a to i za predpokladu, ze pujcujete statu - takze vas 3 odstavec je co? Inu ... skoda mluvit, ze. Proste jen zase vira, dojmy, zmatene blaboleni.
Ze roste produktivita nemusi jeste NUTNE znamenat pokles cena uz vuuuubec ne dlouhodoby, ze.
Jinak - k te definici - muzete dat odkaz primo do nejakeho dila, kde ty kteri konkretni autori tako inflaci definovali a v jakem kontextu?
Predem rikam, ze clanky na libinstu od podobneho zmatence, jako jste vy jako relevantni zdroj neberu. Ale originalni dila jsou k dispozici na netu, takze se pochlapte, kdyz uz se na ta slavna jmena odvolavate (podle jejich poctu mam urgentni dojem, ze jste proste jen slepe vyjmenoval vsechna jmena, co jste cetl na libinstu).
Ono jiste - pokud si nadefinuji "smer nahoru" jako "smerem ke slunci" a "smer dolu" jako smer opacny, mohu dokazat, ze voda v noci tece vzhuru a tedy "mainstreamova fyzika je snuska kravin a ta nase alternativni je jedina spravna", zdroj www.libphysic.cz/autor/dredar_zhuleny/.
Ale pak musite pocitat s tim, ze se svoji alternativni fyzikou budete kazdemu pro smich, zvlast pokud ten jev nedokazete nijak vysvetlit - coz je to, co tu predvadite.
|
|
|
Je vidět, že je třeba opět sáhnout po větším kalibru - selském rozumu.
Když v Konzumu zdraží rohlíky, tak i stará Blažková sousedce hlásí, že zdražili. Nehlásí, že se zvedla inflace. Taktéž nehlásí, že u mouky není inflace ani deflace, ale nahlásí, že cena je stejná, tudíž dobrá. To že to dokonce i bankovní instituce prapodivně přepočítávají cenu na cenovou hladinu a následně na inflaci přece ještě neznamená, že je to správně.
Když půjdu do toho Konzumu se stovkou, i kdyby se cena změnily jakkoli, moje peněženková cenová hladina se nemění.
Odhaduji, že ani tato selská argumentace, nezaštítěná velikáni nic nezmůže.
|
|
|
Oprava:
moje peněženkové množství se nemění.
|
|
|
Asi pouzivate logiku nejakeho sedlaka.
Zvolili ste priklad moc pekny a po libinstovsku ste to zmotal, takze je to za 4, pane kolego.
Vynecham pocitani pomoci deflatoru a pomoci duchodove metody, to si nedelam vubec zadne iluze, vezmeme nejpochopitelnejsi metodu - CPI.
Jak je definovana?
Inflace=Procentni casova zmena cen ve spotrebitelskem kosi. Zkusime to rozebrat:
Casova: porovnavame dve za sebou jdouci obdobi.
zmena cen: jedna se o procentni zmenu.
spotrebitelskem: jedna se o ceny, za ktere kupujiu spotrebitele v maloobchodech.
kosi: jedna se o vyber polozek, ktere spotrebitele co nejvice kupuji.
Takze priklad jste zvolil dobre - rohlik, mouka a samoska.
Za spotrebitelsky kos si vyberu: mouka a rohliky (polozky pro realny vypocet najdete na webu CTU, takovejma vecme jako vahy polozek vas radeji nebudu zatezovat) .
Stara blazkova rika, ze od posledniho nakupu (predchozi nakup=predchozi obdobi, aktualni nakup=soucasne obdobi) zdrazili rohlik o 10% a mouka bez rozdilu, tedy (jeste jednou: pokud zapomenu na vahy (rozdilne ceny, mnozstvi....), tedy budu potredpokladat, ze se nakupuje stejne mouky a rohliku a zaroven jsou to nejmarkantnejsi nakupovane polozky), pak mi vychazi zmena cen od posledniho nakupu je 5%, tedy zmena cenove hladiny o 5%.
Strucne receno, kdyz se svou stokorunou prijdete do kramu a chcete za ni koupit mouku a rohliky, tak dostanete o 5% mane mouky a rohliku.
Pokud vemu polozky a dosadim je do definice vyse, zjistim, ze jsem si spocital inflaci (svoji inflaci), v praxi se tam samozrejme pohybujou vahy, ktere to ocistuji o ruzna mnozstvi, ceny, atd - ale jak rikam, nedelam si moc iluze, ze byste to takhle na poprve dal.
Ja uz skutecne nevim, jak to mam sedlakovi vysvetlit nazorneji.
|
|
|
No, já se snažím debatovat korektně, bez invektiv, ale budiž, přizpůsobím se - právě ideje omezenců a pomatenců, jako jste Vy, přivedly celou EU a USA do dluhů, které těžko někdo někdy splatí.
Nevím, jestli jste politik, tedy aktivní hráč s cizími penězi, nebo jen užitečný idiot, propagující legalizované okrádání lidí, ale pro tuto diskusi je to asi jedno.
Definice inflace např. Mises:
http://mises.org/efandi/ch20.asp
There is nowadays a very reprehensible, even dangerous, semantic confusion that makes it extremely difficult for the non-expert to grasp the true state of affairs. Inflation, as this term was always used everywhere and especially in this country, means increasing the quantity of money and bank notes in circulation and the quantity of bank deposits subject to check. But people today use the term "inflation" to refer to the phenomenon that is an inevitable consequence of inflation, that is the tendency of all prices and wage rates to rise. The result of this deplorable confusion is that there is no term left to signify the cause of this rise in prices and wages. There is no longer any word available to signify the phenomenon that has been, up to now, called inflation. It follows that nobody cares about inflation in the traditional sense of the term. As you cannot talk about something that has no name, you cannot fight it. Those who pretend to fight inflation are in fact only fighting what is the inevitable consequence of inflation, rising prices. Their ventures are doomed to failure because they do not attack the root of the evil. They try to keep prices low while firmly committed to a policy of increasing the quantity of money that must necessarily make them soar. As long as this technological confusion is not entirely wiped out, there cannot be any question of stopping inflation.
|
|
|
Kristepane. Takze s tou definici je to tak, jak jsem rikal - zastitil jste se dvaceti jmeny a nakonec ste tu definici nahrabl primo v missesovi. Cool!
Inu ano, asi jsem agent provokater, ktery si dovoli oponovat tmarum, ze prosta realita vypada trosku jinak nez jejich na hlavu postavene teorie vychazejici z "alternativnich" definic. Jako bych slysel komouse z 50. let.
Inflaci a mirou inflace je presne to, co jsem psal vyse - timto zpusobem je definovana, timto zpusobem je pocitana, lze to snadno prokazat a okontrolovat a neni to tak nejen v nasi zemi, ale i vsech ostatnich a je tomu tak ve vsech vedeckych i nevedeckych kruzich a to zcela transparentne.
Pochopitelne, pokud si nekdo predefinoval vyznam inflace na "jen a pouze zmenu penezni zasoby", coz ovsem nic nemeni na tom, ze v tomto kontextu NIKDO jiny takto ten termin nepouziva, pak se nektere jeho dalsi vyroky dostanou do trosku jineho kontextu (ale pote uz neplati to, ze kdyz s takto pokroucenych predpokladu vydedukuji nejaky zaver, ze ho muzu jako platny nasadit na nejakou nasi realitu) - viz muj predchozi prispevek z alternativni fyzikou - je to naprosto stejny pripad.
|
|
|
Mám Vám zde dávat 20 odkazů? Kdo by pro Vás byl dostatečně reprezentativní, když ne Mises?
Opakuji - růst cen může mít 1000 různých příčin, inflace je jednou z nich. Pokud budete trvat na záměně příčiny a následku, ničeho se asi nedoberete.
Inflace byla striktně definována jako změna peněžní zásoby až do počátku 20. století. Se vznikem centrálních bank a opouštěním zlatého standardu definice překlopila ve zjednodušení "inflace=růst cen", a to na základě arbitrárně stanoveného cenového koše. Perličkou přitom je, že CPI byla původně pomůcka pro stanovení (tedy pro měření) míry inflace. Postupem času se ovšem pomůcka stala jevem samotným :-)
Takže vlády intervencemi bojují proti zvyšování cen nějakého jimi stanoveného spotřebního koše, čímž zkreslují cenami zprostředkované informace, ignorují pohyby nabídky a poptávky dostávají se do neřešitelných dluhů.
Přitom dochází k paradoxům, že růst cen komodit je vydáván za pozitivní jev a zdražení rohlíků v důsledku tohoto růstu je jevem negativním.
|
|
|
Dobře. Přijměme pro tuto chvíli, že termín "inflace" byl zprvu chápán jako růst množství peněz a bankovek (mimochodem, co všechno jsou peníze? bankovky ne? nebo proč jsou zmíněny zvlášť?) v oběhu. V průběhu času se jeho význam posunul a začal být chápán jako růst cenové hladiny.
Dle mého názoru není čemu se divit. Jako běžného člověka (a ani jako ekonoma praktika) mne vlastně vůbec nezajímá celkové množství peněz v oběhu (jak se vlastně měří? nejsou peněžní zásoby M1, M2,.. jenom nějaká hausnumera, pokud neuvažujeme i "rychlost oběhu"? a jak se ta měří?), ale právě cenová hladina. Dokud zůstávají parametry ekonomiky víceméně konstantní, obě tyto veličiny se pohybují společně, a lze je tedy zaměňovat.
Pokud ale v ekonomice dojde ke změnám (např. růst produktivity, nárůst populace, kolonizace a zintenzivnění využívání nového území), obě veličiny se rozejdou. A protože cenová hladina je tím, co většinu lidí (ale i ekonomů) zajímá, je přirozené, že definici inflace upraví tak, aby poskytovala požadovanou informaci i nadále. Tato redefinice ale není problematická, protože alespoň přibližně zůstává zpětně kompatibilní.
Naproti tomu, výše uvedená redefinice se snaží navrátit pojmu inflace původní význam, ale zcela pomíjí jednak neužitečnost tohoto významu a druhak způsobuje nedorozumění, protože oba významy se už dávno rozešly.
Dokud si byly blízké, redefinice nebyl zásadní problém, ale jakmile se rozešly, redefinice problémem být začala!
Proto bych ocenil i odkaz na nějakou obhajobu této redefinice. Obhajoba stylem, "Všichni to dělají blbě, jenom my to děláme dobře." mne příliš neuspokojuje.
|
|
|
Dosti obsáhlé zdůvodnění, proč je záměna inflace a růstu cen zavádějící a proč to vede k škodlivým důsledkům, je třeba zde
http://mises.org/daily/908
Pokud tedy nevadí, že je to anglicky...
Třeba pro podnikatele je docela dost důležité vědět, proč se ceny zvedly - jestli v důsledku pohybu v poptávce, v důsledku nedostatečné nabídky nebo v důsledku vládní emise peněz, nemyslíte? Stejný efekt může vést k diametrálně různým rozhodnutím. Pokud není známa příčina pohybu, může to být rozhodnutí pro firmu fatální.
|
|
|
Ještě doplním, že i v citovaném textu je obsažen zjevný nesmysl.
But people today use the term "inflation" to refer to the phenomenon that is an inevitable consequence of inflation, that is the tendency of all prices and wage rates to rise.
(Kde pojmem inflation je myšlen růst peněžní zásoby.)
Přeci pokud se ekonomika zvětší (například růstem populace a rozšířením území), dojde k odpovídajícímu nárůstu objemu směňovaného zboží. A pokud se nezrychlí oběh, je pro udržení cen na stejné úrovni třeba zvětšit i peněžní zásobu.
Máme tedy krásný příklad situace, kdy zvětšení peněžní zásoby nepovede k růstu cen!
|
|
|
Ano, to je přístup monetaristů (Friedman) - objem peněžní zásoby by se měl měnit v závislosti na objemu vyrobeného zboží/služeb.
Problém ovšem vzniká, pokud se zamyslíme nad účelem. Cena má totiž nezastupitelný význam jako zdroj informace pro kalkulaci, definuje relativní vzácnost zdroje. Vzácnost zdrojů se ovšem mění v čase i v místě (neúroda, hurikán atd.). Umělým udržováním nějaké konstantní hladiny cen je tato informace zkreslena, což vede k boomům střídaným poklesy, tedy k plýtvání, kdy napřed jsou kapacity budovány a následně zase rušeny.
Jaký nesmysl vidíte v Misesově textu? On prostě konstatuje, že termín "inflace" se začal používat pro důsledek inflace - růst cena úroků.
|
|
|
Snad by stálo za vysvětlení drobná skutečnost:
změna množství peněz v ekonomice vyvolá inflaci/deflaci
změna nabídky/poptávky vyvolá změnu ceny.
Zjednodušeně, toto je celá ekonomika.
V běžném životě se tyto drobné rozdíly navíc stírají. Pro doplnění podrobněji http://www.penize.cz/inflace/92538-inflace-zahubi-vase-uspory . Stačí jen prví odstavec, kde je to vcelku dobře shrnuto. Poslední věta článku je ale škodlivá.
Drtivá většina lidí má proto inflaci spojenou s něčím jako skoro dobro, když už něco musíme mít, a deflaci je jednoznačně fuj. Přitom nejsou schopni dovodit, co, případně kdo, za čím stojí, případně ovlivní. Centrální banka přitom má na uvedené skutečnosti vliv jak na předloňský sníh. Ona totiž neovlivní ani milimetrem nabídku, natož poptávku.
|
|
|
a na co investovat když není poptávka? to nemá logiku, zjednodušené vzorečky nerespektující vztahy
jinak máte tam další logický rozpor:
"inflace brzdí ekonomiku" vs "v podmínkách inflace nikdo spotřebu neodkládá" když nyní pominu prospěšnost/škodlivost inflace, tak si sám sobě odporujete ve výrocích
|
|
|
Rozpor těžko - pokud statky spotřebujete, těžko je můžete investovat.
Právě manipulace s množstvím peněz, neboli tisk peněz bez krytí, vyvolává investice nepodložené úsporami, tudíž po části jejich produktů v budoucnu zákonitě nebude poptávka.
|
|
|
jestli se více šetří, méně se kupuje, není poptávka, méně se vyrábí, není práce = není z čeho šetřit. alokace peněz byměla být v rovnováze. těžko budete investovat když není poptávka, alespoň semi nezdá, že by se do japonska hrnuli investoři :))
|
|
|
ještě dotaz, na který jste neodpověděl: když měna posiluje vůči ostatním světovým měnám, je to deflace nebo ne?
|
|
|
Pohyb kursu těžko má co dělat s inflací/deflací, pohyb kursu je prostě výsledek poptávky po konkrétní měně, takže nevím, kam tím míříte?
|
|
|
no chtěl jsem se dopracovat k deflaci... a přiznávám, že tímhle údajem to nejde jednoznačně doložit
a co pokles cpi?
|
|
|
ještě doplním, že japonsko si natisklo peníze v marné a úporné snaze oslabit měnu, takže podle vaší definice tam je inflace!
|
|
|
Jistě, že je v Japonsku inflace.
Kompletní a dle mého soudu vyčerpávající rozbor japonské situace naleznete zde:
http://www.mises.cz/clanky/japonska-fiskalni-katastrofa-aneb-projidanim-uspor-k-vetsi- prosperite-133.aspx
Naleznete tam velice fundovanou odpověď na Vaše otázky, podloženou čísly. Je to jeden z příkladů, kdy inflace krátkodobě nemusí vést k růstu cen, po vyšerpání domácích úspor však k cenové explozi povede neodvratně. I proto je důležité správně definovat pojmy - podle Vás by vlastně mohli být Japonci v klidu a sekeru zatnout ještě hlouběji.
|
|
|
já a čnb s vámi nesouhlasíme, ostatně to tvrdíte sám, nevšiml jsem si, že by nějaký odborný článek tvrdil, že v japonsku je inflace.
já tvrdím, že tam deflace je (pokles cpi) a že má negativní důsledky v útlumu ekonomiky (ať bylo příčinou cokoliv, nejspíše to bylo otevření trhů po roce 1989 a vytlačení japonska z jeho tradičních zahraničních trhů). to, že deflace neláká invesitce potvrdil ostatně i zmiňovaný článek, zatímco vy si píšete něco jiného.
mimochodem japonsko z trhů vytlačily země jako jižní korea nebo čína, kde vládne "zlá a ošklivá" a "ekonomii ničící" inflace. a kde mimochodem roste životní úroveň, což se bohužel nedá tvrdit o japoncích.
jestli se mě ptáte na řešení, odpovím popravdě, že jsem se tím nikdy nezabýval a asi ho nezplodím na počkání (jestli vůbec, když si tím lámou hlavu 20 let největší japonští ekonomové). takhle zfleku bych viděl možnost v okamžitém a rychlém omezení státu, omezení všech výhod civiliozvané společnosti jak je známe = rapidní pokles životní úrovně. jinak nedokáží konkurovat asijským tigrům. a na celní válku si hrát nemohou, jejich trh nemůže být soběstačný ani náhodou. dále eliminovat daně a přilákat maximum investic. musí se vrátit ve svém blahobytu zpět na současnou nebo dřívější úroveň asijských konkurentů a pokračovat v hospodářském růstu z této pozice. tištění peněz a úrokové míry nyní nemají valný efekt. deflace tu mizerii jen umocňuje (ovšem její existenci nepřiznáte jelikož byste tím popřel vše co jste napsal... :)) ).
|
|
|
trochu ironie:
anebo vystěhovat půlu obyvatelstva na sibiř :))))
to je taky jeden z kroků jak potlačit deflaci a oživit ekonomiku. :))
zajímavý je graf cpi v usa. v dobách míru a přírůstku obyvatelstva měl dolar deflační průběh. po ukončení války a ztráty části produktivního obyvatelstva přešla měna z deflace do inflace.
dřív vše fungovalo tak nějak samo, protože z velké části fungovala taky migrace obyvatel (do nového světa, pak do austrálie apod), nebo někdo na někoho zaútočil nebo byl napaden. jenže to už dnes nejde, systém je uzavřený a bohužel nasycený. řešení je vyvolat inflaci nebo progresi, když není progrese udrží systém v chodu inflace (podle mě to centrální banky moc dobře vědí, fiskální politika je věc jiná a s tímto souvisí druhořadě). tím by šlo vysvětlit taky nízkou porodnost ve vyspělých zemích, prostě nejde mít hodně obyvatel na stejně vysoké životní úrovni. přírůstek obyvatel = útlum hospodářství umocněný deflací = pokles životní úrovně a vznik nového rovnovážného stavu.
cha, teď jsem to natřel keynesovi, friedmanovi a aby se neřeklo tak ještě pár laureátům nobelovek :)))
a jdu se věnovat něčemu užitečnému... bye
|
|
|
to se učí na jaké škole?
nechcete jít postavit do japonska svou fabriku??? :)))
se mi zdá, že teorie a praxe jsou dvě zcela odlišné věci
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Ekonomie pohledem elektrotechnika
|