Při pohledu na tuto větu mi
hned bylo jasný, kolik uhodilo.
Koordinací
naplňování komunikační strategie České republiky před vstupem do Evropské
unie bylo pověřeno MZV ČR. Cílem komunikační strategie (KS) je informovat
veřejnost o Evropské unii a objektivně vysvětlit přednosti integrace
ČR do EU spolu s eventuálními úskalími tak, aby se všichni občané mohli
na základě těchto informací kvalifikovaně rozhodnout o vstupu do EU.
Tato věta pochází z dokumentu, který
stanovuje komunikační strategii vlády ohledně vstupu do EU. Už z pohledu
na logo, nehledě na text, kde jsou nevýhody zmíněny na druhém místě a ještě
označeny za eventuální, mi jako zmrdologovi okamžitě bliklo. Už zase něco
chystaj... Kampaň pro vstup do EU, která nyní v ČR běží, vedou lidé, kteří
již nyní splňují kritéria. Ne pro vstup do unie, ale pro zařazení mezi
zmrdy.
Eurozmrd
je tu
Když jsem psal o zmrdech, zmínil
jsem, že zmrd se povyšuje nad ostatní, v podstatě lidmi kolem sebe pohrdá,
nerespektuje jejich vlastní názory a manipuluje jimi za svými cíli. Psal
jsem, že zmrd lže, tlachá a ohýbá realitu tak, aby se mu to hodilo.
Co dělají eurozmrdi? Nic jiného.
Neustále spouštějí všelijaké "vysvětlovací
kampaně", nechávají zapojovat "vysvětlovací
telefonní linky", zakládají "komunikační
centra", tlachají v televizi, rádiu, novinách a po Internetu. Všechno
vědí nejlíp, každého poučují, všude už byli třikrát a bylo to tam skvělé.
Produkt
eurozmrda
Zatímco obyčejní zmrdi obvykle produkují
leštěné prdy, je produktem eurozmrdů europrd
- tzn. prd přebarvený na modro se žlutými hvězdičkami. Europrd je
multifunkčním produktem a v podstatě existují dva typy europrdů :
- virtuální
europrd : mívá podobu informace. V našich podmínkách jsou virtuální
europrdy obvykle spojovány do řetězců a tyto polymerované
europrdy se pak nazývají informační kampaně. V zemích, kde již
eurozmrdi uspěli, jsou europrdy implementovány v podobě norem, směrnic
a nařízení, týkajících se třeba maximálního možného prohnutí banánů a tvaru
panáčka na semaforech pro chodce.
První obětí eurozmrdů,
kterou jsem zaznamenal, byl Ampelmann. Byl to mužíček s kloboukem a deštníkem,
který se v Německu vyskytoval na semaforech u přechodů pro chodce. Mužíček
stál s deštníkem zabodnutým do země = červená, mužíček nakračuje a švihácky
se ohání deštníkem jako špacírkou = zelená. Barvy byly pochopitelně zachovány.
Jenže pak přišli eurozmrdi a killnuli Ampelmanna. Na místo něho nastoupil
hranatý kokot, který je na semaforech i u nás.
- reálný
europrd je hmatatelným produktem eurozmrda. Existují dva druhy
reálných europrdů :
Prvním je tzv. indukovaný
reálný europrd (IREP), který vzniká uplatněním virtuálního europrdu
do praxe. Například měna Euro je jasným příkladem IREP. Veškeré IREP mívají
shodné znaky :
- IREP spotřebovává daleko více
zdrojů než produkt zdravého rozumu (PZM) - je dražší, složitější a musí
se na něj dávat více pozor
- IREP se obvykle dá použít jen
s potížemi, za cenu zásahů zvnějšku a nebo vůbec ne. Proto mnoho IREP existuje
pouze na papíře a dál se místo nich používají PZM.
- počet úředníků nutných k evidenci
a kontrole IREP je řádově vyšší, než by to bylo třeba pro PZM
- na IREP se nesmí nadávat. Pokud
se tak děje, jsou v souladu s předchozím bodem zaměstnáni mediální specialisté,
kteří do IREP investují další IREP, aby tak zlepšili jeho image.
Klasický příklad
IREP je například projekt bojového letounu Eurofighter. Ruští konstruktéři
o něm v době, kdy testovali svoje Su-27 a Su-35 a kdy se Eurofighter ještě
projektoval, prohlásili, že to není právě ta úroveň techniky, kteří oni
mají. Takže stíhací IREP se stal zastaralým ještě na kreslících prknech.
Nicméně projekt běží dál a mediální specialisté dělají vše proto, aby ho
představili v co nejlepším světle.
Dále existuje ještě tzv. kopírovaný
reálný europrd (KREP). KREP nevzniká z nuly jako IREP, ale tak,
že se sebere nějaký funkční PZM a prohlásí se direktivně za europrd. Například
existují ještě nějaké obce, které nemají dluhy, vypadají hezky a turisté
tam rádi jezdí. Přijdou eurozmrdi a prohlásí je za Euroregion, tedy jednoznačně
KREP.
*) Vysvětlivka ke
schématu
Dále lze europrdy dělit na euromakroprd
(postihuje systémově širší oblasti - tedy třeba zavedení euro) a euromikroprd
(vyskytuje se jen lokálně - třeba šipky na křižovatkách). EU je právě typická
tím, že z mikroprdů dovede vytvářet makroprdy, v čemž je její hlavní kouzlo
přitažlivosti.
Polymerovaný
europrd
Momentálně jsou pro nás zásadní
hlavně informační a vysvětlovací kampaně, spadající jednoznačně do produktové
rodiny virtuálních polymerovaných europrdů. Jak již bylo řečeno, jsou výrazem
volání eurozmrdů po veřejné podpoře. Veškerá produkce eurozmrdů vykazuje
určité společné znaky nezávislé na tom, jaké technické prostředky k tomu
eurozmrdi použijí.
- s přesvědčovaným se během informačních
kampaní komunikuje jako s mentálně retardovaným
dítětem. Protože se eurozmrd nedovede snížit k podlidem neeurozmrdům
kolem sebe a uznat, že jsou přinejmenším na stejné mentální úrovni jako
on, nakládá s nimi / s námi jako s dementy.
- při "vysvětlování" bývá použit
bipolární model problému. Ve stěžejním
díle zmrdologie, Zasvěcení, jsem psal o tom, že
zmrd myslí černobíle a neuznává nerozhodné výsledky. Eurozmrd se chová
navlas stejně. Zatímco vstup do EU je objektivně vzato změnou rámcových
podmínek, za jakých se bude naše země dále vyvíjet, která je směsící
jakýchsi pozitiv a negativ, ne vždy dost dobře odseparovatelných. Prostě
bude to jiné, ale mnohdy nemůžeme ještě říci, zda taková nebo taková konkrétní
věc bude pozitivní nebo negativní. Eurozmrdi podsouvají už porcovaná "negativa"
a "pozitiva", hezky zabalená v balíčkách jako maso na krámě. Z pohledu
do mrazícího boxu v supermarketu si určitě jen málokdo dovede vybavit celé
prase nebo krávu a zde je právě skryto jádro té manipulace : eurozmrdi
nám problematiku EU předkousali a částečně natrávili.
- o negativech,
ani o těch takto vyseparovaných, pořady od Eurozmrd Entertainment nemluví.
Když ano, tak velmi málo a jakýmsi bagatelizujícím tónem.
Příklady z Euroskopu
: problém
banánů a problém
úředníků
- odpůrci
eurozmdů jsou veřejně prohlášování za hlupáky. Guru eurozmrdů
a bývalý český prezident spolu s vývojářským týmem polosenilních a býložravých
levicových intelektuálů za tím účelem sestrojili strašáka zvaného "česká
malost". Tato zbraň proti národnímu cítění se v různých alternativách
("čecháčkovství", "upachtěnost") začala sériově vyrábět v různých
eurozmrdích korporacích (Lidové noviny, Česká televize...) a byla masově
použita proti českému národu. Výsledek? Klinická smrt. Nikdo si nedovolí
klást eurozmrdům odpor, aniž by se necítil provinile. Kdo klade odpor,
je automaticky označen nějakou nálepkou. Pojmy jako vlastenectví a národ
byly přisouzeny skinheadům a rasistům.
- vytvořila se vedoucí
úloha eurozmrdů. Podobně jako komouši, kteří se prohlásili za
předvoj dělníků, rolníků a pracující inteligence a nainstalovali se do
čela společnosti, se eurozmrdi de facto chopili vesla a ujali se pozice
poslů světla, kteří vedou stádo nechutných pomatených hovniválů tlačících
svoje hroudičky v jejich stopách k světlým zítřkům. Výsledek? Při pohledu
na současnou vládnoucí garnituru se těžko hledá někdo, kdo by nebyl eurozmrd.
Individua, která nejsou eurozmrdy, jsou pro změnu obyčejnými zmrdy.
Přitom všem se ale nedá říci, že
by na vysvětlování čehokoli bylo cokoli špatného. Špatné je takové vysvětlování,
jaké dělají eurozmrdi : prefabrikovaná černobíle vykreslená nebo spíš zkreslená
fakta... A obávám se, že to není všechno, čeho se od eurozmrdů můžeme ještě
dočkat, protože zatím pouze vysvětlují. Až se do toho pustí naostro a začnou
produkovat první skvělé IREP a KREP... zatím totiž tvoří jen pohádky. Až
přejdou do stádia realizace virtuálních europrdů, budeme se mít na co těšit.
Pohádka
první: o chudém pocestném
Jednou,
za devatero řekami a devatero horami, stál na kopci krásný zámek. Chudý
pocestný se belhal se svým báglem (německy der Rucksack **)). Chudák
měl jednu nohu dřevěnou (německy : Holzfuß), tuberkulózu a hlavně
trochu váhal, zda má vůbec k zámku jít. Pak se odvážil a po chvíli postávání
přede dveřmi konečně zazvonil. Přišel brýlatý lokaj s klotovými rukávy
a jmenovkou Verheugen a vpustil chudáka dovnitř. Chudák byl okouzlen (německy
: begeistert). Svítilo tam krásné světlo, bylo tam příjemně teplo a
poletovali tam pečení holubi. V dalším střihu vidíme našeho pocestného,
uzdraveného a fit, jak s ostatními pocestnými různých národností a barev
pleti hoduje u velkého stolu za zvuku polticky korektní hudby (německy
: Karl Gott).
**) Vysvětlivka k
německým překladům
Tohle je první, ta veselejší pohádka
od eurozmrdů. Je to pohádka určená pro vohnouty, kteří uvěřili, že existuje
něco zadarmo. Nebo že nám dokonce někdo něco zadarmo dá. V praxi obvykle
existují obchody postavené na bázi výměny něčeho za něco, přičemž před
námi zmrdi systematicky zatajují jednu z těchto dvou položek.
EU
kritizuje chování Čechů k menšinám a podporuje vznik pozitivně diskriminačního
systému. Zvenčí to díky eurozmrdům vypadá, že EU jde primárně o to, aby
byla dodržována lidská práva. Typický europrd. EU ví, že po integraci ČR
by - jak se nyní eufemisticky říká - méně přizpůsobiví občané zvedli a
přesídlili do západnějších částí, kde je lépe, teplejší klima, vypasenější
psi a auta se před obchody nezamykají. Proto napřela své aktivity k tomu,
aby politickým nátlakem zlepšila jejich životní podmínky v jejich domácí
zemi natolik, aby neměli potřebu někam se stěhovat. Nestálo je to přitom
ani korunu, pokud neuvažujeme okrajové náklady na papíry, na kterých bývají
napsané všelijaké ty jejich výroční zprávy, zatímco kdyby se měli s fenoménem
Deža, Fera a Eržiky vypořádávat na jejich území, mohli by počítat se značnými
výdaji. To je ovšem jen triviální příklad, skutečné obchody "něco za něco"
mají mnohokráte jiná a hůře čitelná pozadí.
Pohádka
druhá: o zemi, kolem které natáhli dráty
Tahle pohádka je druhá a méně optimistická.
Co do lživosti je na tom zhruba stejně jako ta první.
Maličkočecháčkové
ztratili rozum a odmítli Velkoevropu. Jejich země se propadla do strašné
izolace. Okolní země na ně zanevřely a oni zase na ně, prostě se pohádali
a kolem hranic natruc natáhli dráty. Přestali spolu komunikovat a obchodovat,
vydali se všichni svými nedefinovatelnými cestami. Protože ale Velkoevropa
byla silnější a Maličkočechy malinké, začaly Maličkočechy skomírat. Je
zde zjevná inspirace Šípkovou Růženkou nebo finální scénou ze Sněhurky,
obojí ovšem bez příjezdu prince.
Opět neuvěřitelné. Nejme
žádná malá bohapustá zemička, která by se musela krčit pod křídly
nějakého Sojuzu nebo Unie. Máme vlastní potenciál a právě se učíme jej
využívat. Hlavně ale není důvod se domnívat, že
když řekneme NE, že se tím odsoudíme k zaostávání, odsoudíme se tím pouze
k vlastní cestě. To, zda taková cesta bude lepší nebo horší než EU model,
je otázka nyní nezodpověditelná, pokud nepovoláme Sybillu nebo Nostradama.
Vnější vztahy jsou politické a obchodní.
Politické jsou formalita a obchodní realita : a obchod se nezastaví. My
totiž máme co nabídnout. Stačí se podívat na zřejmé choutky Evropy skoupit
českou zemědělskou půdu, která není ještě natolik vyčerpaná intenzívním
hospodařením jako jejich vlastní.
Kde se
berou eurozmrdi
Mám za to, že existují dvě skupiny.
Eurozmrdi
idealisté jsou osoby, které na funkčnost evropského modelu věří.
Jsou o něm tak hluboce přesvědčeni, že opruzují druhé a tlačí jim to do
hlav. Nepochybně jim to dělá dobře, protože se v tu chvíli cítí být něčím
více. Někteří z nich se k takovým poznatků dopracovali myšlením, jiní zase
jen tím, že uvěřili na první a druhou pohádku.
Eurozmrdi
z prospěchu jsou podstatně materiálnějšího ražení. Očekávají
zcela konkrétní prospěch z toho, že bude v naší země instalován EU systém.
Například
- posílení pravomocí v důsledku
posílení státní správy
- neodvolatelnost z úřednické nebo
politické funkce
- možnost participovat na centrálním
přerozdělovacím systému
- přechod na EU systém bude znamenat
strukturální změny, strukturální změny budou znamenat investice, investice
znamenají veřejné zakázky, veřejné zakázky jsou pro drogách a prostituci
třetí nejlepší kšeft
- vzhledem k tomu, že politická
orientace jádra EU je středolevá, je instalace EU primárním zájmem levičáků,
kteří si tím posílí pozici
- a tak dáááále.
Znám například
několik případů studentů, kteří byli vybráni na různé studijní programy
v zahraničí. Víme všichni, že není jednoduché se dostat studovat do ciziny
zadarmo nebo za nějakou přiměřenou úhradu. Bylo jim zcela jednoznačně řečeno,
že jejich stipendium předpokládá vznik určitého závazku po návratu ve směru
propagace myšlenek těch proevpropských nadací, které jejich pobyt financovaly.
Výsledkem bylo asi něco jako tohle : www.evropane.cz
Stává
se ovšem, že někdo dojde k závěru o prospěšnosti Unie na základě vlastních
rozumových a poznávacích schopností, stojí si za touto myšlenkou a nikoho
o ní násilím nepřesvědčuje. To je stanovisko slušného člověka. Nerad
bych, aby celý tento článek vyzněl, že kdo souhlasí s EU, je eurozmrd!!!
Je možnost
je porazit?
Nepochybně ano. Zde je několik tipů
:
Rozlišovat.
EU není totéž co eurozmrdi. EU je společenství národů fungující na nějakých
principech, které možná časem dosáhne vyšší efektivity než by dosáhly národní
státy samostatně. Eurozmrdi jsou bastardi, kteří manipulují slušnými lidmi
za eurozmrdími sobeckými cíli.
Vzpomenout
si na Josepha Goebbelse. Nejproslulejší demagog postavil svůj
zvrácený úspěch na zásadě, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Víme
všichni, k čemu to vedlo a co všechno tím dovedl obhájit.
Realismus.
Lidstvo pracuje s omezenými zdroji, proto nic není zadarmo. To je
jediný a nejúčinnější prostředek na eurozmrdí sliby. EU není humanitární
instituce a sama o sobě žádné peníze na rozdávání nemá. Pokud do něčeho
investuje jedno euro, očekává se, že se minimálně jedno euro zase vrátí.
Jediné, co nám eurozmrdi mohou nabídnout, je přerozdělování (když
vám stovku seberou, sedmdesát korun si nechají a třicet dají sousedovi)
a sociální politika (to zase když vám stovku seberou, sedmdesát
si nechají a třicet vám vrátí). Vždyť
přece co je pozitivem například pro lékaře (vydělá si víc) je negativem
pro pacienta (zaplatí víc).
Když před Vánocemi
běžela diskuse o tom, kolik nám EU "nasype" před vstupem, připadalo 80
Mrd. Kč kdekomu málo. Já jsem naopak chtěl zakřičet : Nic nám nedávejte!
(1) My si přece musíme
umět pomoci sami, bez injekcí z unie.
(2) Co budeme muset
zaplatit protihnodnotou za těch 80 Mrd.?
Dívat
se kolem sebe. Eurozmrdi nám budou povídat, jak je v zemích
EU krásně. Jak se žije italskému dělníkovi, německému hajnému nebo francouzskému
zemědělci. To je všechno ukázka virtuálních europrdů. Lidé v zemích kolem
nás žijí s úplně stejnými problémy jako my. Někteří mají více peněz a většinou
mají i vyšší náklady, ale v celkovém součtu jsou jejich životy až na detaily
stejné a to, že mají normu na banány a na okurky, jim v reálném životě
k ničemu není. Naše babičky shrnuly obsah tohoto odstavce do přísloví "všude
je chleba o dvou kůrkách". Není v silách žádné unie, aby zajistila
chleba o kůrkách třech nebo jen jedné.
Vidět reálná
pozitiva. I když trhání reality na pozitiva a negativa celkem
odmítám, vykazuje politika EU rysy, které jsou sympatické. Například důraz
na investice do vzdělání nebo do životního prostředí. Jedná se o nástroje
dlouhodobého růstu. Nicméně EU na ně nemá patent a byli bychom určitě schopni
pracovat s nimi také jako národní stát.
Odmítnout
moderní sociální stát. Tento bod může být syntézou všech předchozích.
EU totiž reprezentuje to, co se nazývá moderní sociální stát, tedy
systém postavený na domněnce, že deficitní hospodaření je v pořádku,
když ho odhlasuje nadpoloviční většina. Se vstupem do EU souvisí zachování
či spíše rozšíření přerozdělovacího systému. Není třeba být jasnovidnej,
aby člověk pochopil, kam to vede.
D-FENSův
osobní komentář na závěr
Jak asi už dávno vyplynulo z obsahu
mých stránek, já osobně EU odmítám. Jsem zastáncem národního státu Čechů
a "vlastní cesty", protože to podle mého názoru může fungovat - vlastně
to na mikroúrovni už dávno funguje. Možná se jedná o cestu zdlouhavější
a namáhavější, ale náš potenciál během ní poroste a u každého patníku na
naší cestě budeme silnějšími než v bodě výchozím. Možná - když nás opět
neovládnou fašisti nebo komunisti (zde by bývalo asi pro zkrácení stačilo
napsat zmrdi...) - to jednou světu ukážeme. Ale taky se možná utopíme ve
vlastních sporech.
Zároveň ale nepochybuji o tom, že
červnové referendum vyzní pro vstup do Unie. Bohužel myšlení většiny lidí
je příliš povrchní na to, aby hledalo ve své hlavě argumenty, proč ANO
nebo proč NE. Většina lidí podlehne tak či onak "vysvětlující" kampani,
onomu polymerovanému europrdu, a bude volit správně. Ani tak si nemyslím,
že by to byla cesta do pekel, protože vstoupit do EU je pro mne varianta
horší než nevstoupit, ale zase ne úplně špatná. Také bychom se třeba mohli
paktovat s Rusáky třeba.
Také se domnívám, že i když do EU
vstoupíme, jejím plnohodnotným členem nikdy nebudeme. Z počátku nebudeme
ani členem plnoprávným a to se s námi od začátku potáhne. Postupně zanevře
"mlčící většina" na EU a, kterou si odhlasovala, bude brblat do půllitru
u piva a vymýšlet na administrativu EU drobné podrazy. Například bude ilegálně
vyrábět rum a taky ho tak označovat. Situace se vyvine do podoby, jakou
známe z let socialismu. Odstup mezi proevropskou politickou reprezentací
a skrytě protievropskou mlčící většinou se opět dále prohloubí. Budou to
zase "ti nahoře" a "ti v tom Bruselu". EU se stane předmětem politických
vtipů, jako kdysi Kreml. Strávíme desítky let tomto nepříliš produktivním
vohnoutím modelu, než s tím začneme něco dělat.
V podstatě jde tedy o to, co přijde
dřív :
- buď se Čechům rozsvítí, že participují
na něčem, co nechtěli (jako už se mnohokráte v minulosti stalo) a něco
s tím udělají
- nebo se moderní evropský sociální
multistát udaní až k ekonomické smrti a rozpadne se sám
Nevidím to tedy nijak vesele.
Jak jsem napsal, vždy je něco za
něco.
*) Protože
v každém článku o EU bývá alespoň jedno schéma se šipkama, nemohl jsem
zůstat pozadu.
**) Protože
zahraniční politka EU se bude dělat v Berlíně a vůbec není zatěžko pochopit,
kdo to v EU povede, pokládal jsem za nezbytné obohatit stránky o určité
pedagogické minimum z německého jazyka.
15.2.2003 D-FENS