Komentáře ke článku: Hospodářská krize 2010 (ze dne 21.02.2010, autor článku: 8-P)
Přidat nový komentář
|
ajajaj. autore, tys asi hodne hulil, kdyz jsi to psal:).
aby ti banka mohla pujcit, tak nejdriv musi mit z ceho. a to jsou penize nas vkladatelu. nebo si myslis, ze ty penize, ktery ti pujcuje, pred tvou pujckou neexistovaly?
vysvetli, prosim, nam hloupejsim jak se zdvojujou z pujcek penize. dekuji
|
|
|
No, tak to byvavalo za davnych casu, nyni v systemu castecnych rezerv tvori vklady neco pod 2% (slovy dvě procenta) z objemu penez ktery ma banka rozpujcovany. Penize se vytvari v dnesni dobe podpisem papiru o pujcce.
|
|
|
banka reálně drží jen velmi malé procento peněz. a pokud si všichni najednou nepůjdou vybrat, funguje to. S těmi zdvojenými penězi bych to prosil vysvětlit, já at počítám, jak počítám, pořád z toho vidím jen jedny peníze.
|
|
|
Aby nam banka mohla pujcit, nemusi mit skoro zadne penize hotove. Pokud se nepletu, musi mit 2% z toho, co pujcuje, takze nejprve nastudujte fakta, a pak nadavejte, takhle vypadate jako kreten.
Jak se zdvojuji penize - do teto doby jsem nad tim nepremyslel, ale na zaklade toho clanku si rikam, ze to vlastne je pravda. Totiz- Banka vam pujci milion korun. Vy mate 1 milion korun, ale banka ma take milion korun, jen ne ve forme barevnych papirku zvanych penize, ale ve forme jineho barevneho papirku, zvaneho napriklad smenka, dluzni upis atd atd. Takze vlastne se nam penize zdvojnasobily.
Banka tim, ze vam pujci, o nic neprisla. Banka "ma" porad ten milion - ma na to od vas prece podepsany papir. Kdykoliv ten papir muze prodat nekomu, kdo z vas ten dluzh vymuze. Takze banka jakoby o nic neprisla, samozrejme v pripade, ze ji penize vratite. Pokud ji je nevratite, cely system se malicko "komplikuje" :-)
Jenze i kdyz se komplikuje, nekomplikuje se pro tu banku, pokud zijeme v socialismu, coz zijeme. Protoze ji "stat" ci nekdo podobny "zachrani".
Show must go on....
|
|
|
ano, banka prodá ten dluhopis za milion. Takže banka má milion, ale dlužník ho pořád dluží, jen někomu jinému. Aktiva se pořád rovnají pasivům, jen se mění majitelé dluhopisu. Já tam pořád to zdvojení nevidím.
|
|
|
Jenze dluznik ten milion muze nezaplatit. Co se stane pak?
Za normalni situace by banka zkrachovala, udelala spatne rozhodnuti.
JENZE ona nezkrachuje (viz Amerika v soucasne dobe).
A dalsi jenze : Jenze ta banka na milion pujcky prisla o par procent, ten zbytek v penezich nikdy nemela.
Ja vubec nejsem ekonom...ale tohle docela dava logiku. Znovu rikam, v normalnim svete, kde by banka pujcovala pouze penize, ktere sama vlastni, a po nesplaceni dluhu by tim padem o ne prisla, by vsechno mohlo byt ok.
Ale tak to jaksi dnes neni....
|
|
|
už tomu rozumim, jak to myslíte. banky fungují tuším již s jedním procentem peněz. pokud by nebylo různých korupčních činitelů a mediální masáže, banky by nepadly. protože pokud banka tuší, že na splácení nebudete mít, tak vám radši nepůjčí. a pokud v médiích denně slyšíte, jak banky budou krachovat, lidi poběží do banky vybrat své úspory. proto banky krachují. a k tomu zdvojení - i když ho (ten milion) někdo zpět nevrátí, pořád tu je. protože ho dlužník utratil, takže banka ho sice nemá, ale ty peníze nezmizely.
|
|
|
ale takhle to prece vubec nefunguje
|
|
|
No, s urcitym mnozstvim nesplacenych uveru se pocita.
Jinak banka pochopitelne multiplikuje a povinne reservy tvori par malo procent, to je pravda. Jina vec je, kdo ji pujci ten zbytek. Pokud si pujcite penize, odnekud musi prijit fysicky na Vas ucet. Kde je banka vezme? Jen velmi malou cast z provozniho kapitalu, ta hlavni cast pochazi odkud? Spravne, od centralni banky, ktera pujcuje penize, jez sama vyrabi a pujcuje je za urok, ktery si sama stanovi. Ok, ja take pujcuji za urok, ktery si sam stanovim, vtip je v tom, ze ja ty penize nejdrive musim mit a pocitam s nejakym nakladem prilezitosti. Centralni banka, potrebuje-li penize, proste je vytvori (drive je musela vytisknout, dnes nemusi udelat ani to). Problem je, ze centralni banka pujcuje za urok, ktery je hluboko pod tim, co by ocekaval bezny investor. To je mozna prijemne pro dluzniky, problem, ktery nastava, vsak je, ze si dluznik sahne vice penez, nez by si realne sahl pri uroku pozadovanem soukromym investorem. Takze se financuji projekty s vyrazne delsi a casto i velmi vratkou navratnosti, pricemz staci mensi pokles poptavky a cely projekt se hrouti a s nim i ti, co mu pujcili. Trochu to je podobne treba pujckam na cenne papiry (hedge), tam take muzete uz pri velmi mirnem poklesu kursu akcii prijit o vsechno.
Prilis levne penize zpusobily krisi v roce 1929 i v roce 2008.
en.wikipedia.org/wiki/Austrian_business_cycle_theory
mises.org/story/3113
A hlavne, pravidlo cislo jedna - pokud v ekonomice neco skripe, hledej za tim statni zasah (jimz centralni bankovnictvi a obecne tez bankovnictvi castecnych reserv, ktere by bez specialniho zakona naplnovalo uz samo o sobe skutkovou podstatu trestneho cinu podvodu, nepochybne je).
|
|
|
hedge je něco úplně jiného, Vy máte na mysli asi margin trading...
|
|
|
Mm, tady nejde ani o dluhopisy, bance stačí systém částečných rezerv. Malý příkládek, budu počítat s 10% krytím, ve skutečnosti je nižší:
Karel státník si natiskl 1000 peněz a pořídíl si za ně gauč od Josefa výrobce nábytku, ten peníze vezme a uloží u banky, která byla do té doby nemajetná. Tedy banka má 1000 peněz a její rozvaha vypadá takto:
Aktiva-Peníze: 1000 = Pasiva-Vklad Josef:1000
Banka se zaraduje a půjčí peníze Antonínovi, výrobci prasat, ale jelikož si musí 10% nechat půjčí mu jen 900 peněz. Tohle byla jen operace v Aktivech, bilanční suma se nezměnila. Antonín si koupí mašinu na párky u Láďy, který následně 900 peněz uloží u banky a podívejme se jak se změnila rovnice:
Aktiva 1900 = Pasiva 1900
Peníze 1000 Vklad Josef 1000
Investice 900 Vklad Láďa 900
Banka se zaraduje a půjčí peníze...
Samozřejmě autor je velmi nepřesný, o zdvojení se nejedná, multiplikace je mnohem vyšší...
|
|
|
Mám pocit, že tohle by neměl vidět účetní :)
Trochu si rozšiřme tu rozvahu:
Krok 1:
Aktiva 1000
hotové peníze 1000
Pasiva 1000
závazky vůči vkladatelům 1000
Krok 2:
Aktiva 1000
hotové peníze (rezerva) 100
pohledávky za dlužníky 900
Pasiva 1000
závazky vůči vkladatelům (věřitelům) 1000
Kde je ta multiplikace?
|
|
|
Dva lidé mají u banky účet v hodnotě celkem 1900. Původních natištěných peněz bylo jenom 1000. To samo o sobě je multiplikace jak hrom (1.9). A navíc se dá pokračovat: 90% z 900 se půjčí dalšímu člověku, ten si je uloží do banky, z jeho vkladu se zas 90% někomu půjčí, ten to uloží, ...
Samozřejmě, že když od sebe odečteme vklady a dluhy, dostaneme zas těch původních 1000, ale o to tu nejde.
|
|
|
Při čtení diskuze jsem stále zmatenější.
Prostý vidlák nedokáže pochopit model pracující s předpokladem, že někdo si půjčí peníze a nechá je na účtu v bance. Připomíná to úlohu, kdy jeden kopáč vykope jámu pro zasazení stromu za sto minut a tudíž musí sto kopáčů stejnou jámu vykopat za minutu. Matematicky je to samozřejmě správně.
|
|
|
"někdo si půjčí peníze a nechá je na účtu v bance"
Multiplikace se týká celého bankovního systému. (Je celkem jedno, v které konkrétní bance se peníze nacházejí) V dnešní době má jen málo lidí (a firem) většinu svých peněz v cashi pod matrací.
|
|
|
Někdy mám pocit, že diskuze probíhá v maďarštině.
Dobře tedy.
Ano, správně. Ani vidlák nevěří, že si někdo půjčí peníze, vybere je cash a schová doma od matrací. Také to nikde nikdy nenapsal.
Vidlák navíc nevěří, jak již několikrát napsal, že si někdo v bance půjčí peníze a v téže nebo libovolné jiné bance je nechá uloženy na účtu. Obecně. Je možné, že si někdo půjčí peníze a čerpá je v nějakém sjednaném režimu, ale to snad je silně menšinová záležitost,není to obecný postup.
V dnešní době snad nikdo nemá své volné peníze ani keš, ani na běžném účtě, Jak zde i v jiných diskuzích mnozí účastníci uvedli, je nutno využívat spořicích účtů, stavebních spoření, akcií, nemovitostí atd.
|
|
|
Jak se v dnešní době liší spořící účet od běžného účtu? Všechny tři spořící účty, co používám jsou "na viděnou".
Stavební spoření, termínované vklady, penzijko - tam multiplikace opravdu nefunguje.
Akcie, nemovitosti - to je irelevantní, pouze to přesune "problém" na toho, kdo je prodává.
|
|
|
To už je snad jedno.
Od začátku se ptám, jak je možné s vážnou tváří operovat s předpokladem tohoto typu:
A navíc se dá pokračovat: 90% z 900 se půjčí dalšímu člověku, ten si je uloží do banky, z jeho vkladu se zas 90% někomu půjčí, ten to uloží, ...
Odřemež tedy diskuzi na kost. Ještě jednou dokola, pane vrchní: "Kdo si proboha vypůjčí peníze a uloží je do banky?"
|
|
|
"Kdo si proboha vypůjčí peníze a uloží je do banky?"
Když si někdo peníze půjčí, tak je typicky utratí, čímž se typicky ty peníze dostanou na nějaký účet v nějaké bance.
Čím víc peněz je v bance na účtech typu "na viděnou", tím větší je multiplikační efekt. Ten příklad s tou řadou půjček a vkladů jen ukazuje maximální možnou multiplikaci.
|
|
|
Když si někdo peníze půjčí, tak je typicky utratí, čímž se typicky ty peníze dostanou na nějaký účet v nějaké bance.
Proč si každý myslí, že jsem -li vidlák, jsem nutně i blbec?
|
|
|
Pokud jste reagoval na mne, rád bych podotkl, že mi z neznámého důvodu vypadl krok 3 a 4, kde se multiplikace už ukázala, ale mně šlo primárně o účetní zápis a pojem investice 900, vizte začátek mého JEDINÉHO příspěvku... Na závěr jsem také zmínil, že celé je to ještě o agregátech M1 až Mx a krátce téma měnové expanze ve vztahu k multiplikaci, to tu ovšem pak uvedl také někdo další. Protože nemám veřejnou adresu, můj time-slot, kdy bych býval mohl zbytek textu doplnit, vybral někdo jiný a tak zůstala myšlenka na půl cesty.
|
|
|
No a kde je ta multiplikace?
Na počátku banka neměla nic. Po těch Vašich transakcích má sice 1000 peněz, ale závazek 1000 vůči Josefovi. Pak má pohledávku 900 u Antonína, ale zase závazek 900 u Ládi. Takže stejné nic jako na počátku. Jaké peníze se tedy multiplikovaly?
|
|
|
"kde je ta multiplikace?"
Natištěno bylo 1000 peněz.
Josef a Láďa ale mají dohromady 1900.
|
|
|
Josef a Láďa nemají žádné peníze. Dali je přece do banky.
Ano, Josef i Láďa mají v bance účet, a když přijdou do banky, tak jim banka jejich vklady vyplatí v penězích. Pak budou mít jeden 1000 a druhý 900. Ale teď, teď nemají ani vindru.
|
|
|
Natištěno bylo 1000 peněz. Pokud by si dnes došli pro své vklady Josef i Láďa, banka by jim musela vyplatit 1900 peněz. Furt nic?
|
|
|
Ano.
Banka by jim vyplatila 1900 peněz z povinně držené rezervy. pokud by rezervu nedržela, byla by insolventní se všemi důsledky.
Furt nic.
|
|
|
Pokud by si dnes došli pro své vklady Josef i Láďa, banka by mohla vyplatit jen prvního z nich, protože má na hotovosti jen 1000 peněz. Druhého ne. Jde totiž v podstatě o RUN na banku, a ten banka s částečnými rezervami nemusí ustát.
Ano, banka si může zkusit chybějící hotovost půjčit na mezibankovním trhu, nebo může zkusit zpeněžit pohledávku u Antonína buď tím, že přiměje Antonína k jejímu zaplacení, nebo pohledávku někomu prodá. Pak bude moci z takto získaných peněz svoje závazky uhradit.
Pokud ale banka nezíská další hotovost, zkrachuje, jak správně poznamenal pan Ygorek.
Multiplikace nic, furt nic.
|
|
|
Tak to záleží na tom, jak přesně definujeme peníze. Podle mě pro tuhle debatu jsou vklady na účtech "na viděnou" formou peněz. Pokud se bavíme o bankovkách a mincích ty se dají tisknout (razit), ale popisovaná multiplikace se na ně nevztahuje. Dá se s nimi přece platit (kartou, převodem, ...).
Jinak opravuji svůj předchozí příspěvek - nejde ani tak o to, kolik bylo původně natištěno, ale o to, že z původního vkladu 1000 se nám vklady namnožily na 1900.
|
|
|
Oprava, mělo být:
Tak to záleží na tom, jak přesně definujeme peníze. Podle mě pro tuhle debatu jsou vklady na účtech "na viděnou" formou peněz. Dá se s nimi přece platit (kartou, převodem, ...).
Pokud se bavíme o bankovkách a mincích ty se dají tisknout (razit), ale popisovaná multiplikace se na ně nevztahuje.
|
|
|
Ano. Vklady se nám namnožily z 1000 na 1900. To je ale jen půl pravdy. Současně se nám také namnožily půjčky z 0 na 900.
Dále namnožení vkladů není namnožení peněz. Vklad totiž nejsou peníze, ale pouhý slib peněz. (Slib, že vklad bude vyplacen, což ale v tržním prostředí nemusí být pravda. Banka může zkrachovat, např. v důsledku nedostatečných rezerv, nesplácených úvěrů nebo rozkradení managementem. V EU ale není tržní prostředí, za vklady ručí stát.)
Ano, vedle sebe mohou existovat oba vklady na celkem 1900, ale nemohou být zároveň vyplaceny (viz můj příspěvek 01.03.2010 09:37:32) právě proto, že k multiplikaci peněz nedochází.
Nakonec definice: platidlo je prostředek usnadňující směnu, peníze jsou nejběžnější formou platidla.
|
|
|
"Současně se nám také namnožily půjčky z 0 na 900"
To je sice pravda, ale také se mi to zdá zcela irelevantní.
"Vklad totiž nejsou peníze, ale pouhý slib peněz"
Já znám definici peněz jako "všeobecně uznávaný prostředek směny". Pokud se vkladem dá platit a omezeno je to jen technickými možnosti, tak to tu definici podle mě splňuje.
Ale na názvu samozřejmě nezáleží, důležité je, že to má vliv na chování lidí, na růst cen, na rozkolísání ekonomiky.
"vedle sebe mohou existovat oba vklady na celkem 1900, ale nemohou být zároveň vyplaceny"
To zas záleží na tom, co znamená "vyplaceny" :) Pokud má A 1000 a B 900, tak klidně může A převést 1000 na C a B 900 na D. Mohou tedy být současně použity.
|
|
|
Namnožení půjček z 0 na 900 není irelevantní, ale naopak zásadní. To, co banka dělá, je to, že vrací peníze zpátky do oběhu. Banka se zcela přirozeně snaží maximalizovat svůj zisk. Vzhledem k tomu, že její příjem je odvozen z počtu a hodnoty transakcí, které banka zprostředkuje, tak pochopitelně se snaží, aby jich bylo co nejvíc. Kdyby vklady zůstaly ležet v bance, transakcí by podstatně ubylo. Dvojice vklad / půjčka je pak záznamem - otiskem obratu. Nebýt půjčky, nebyl by další vklad.
Vklad není všeobecně uznávaným prostředkem směny ani náhodou. (Zkuste v obchodě vkladem zaplatit nákup.) Vklad je zboží - produkt banky. Je velmi likvidní - ale jen v bance, která ho přijala. Prodat vklad jinde je obtížné. Abyste svůj vklad mohl utratit, musíte ho nejdříve proměnit na peníze (jedno jestli papírové nebo elektronické).
Co znamená vyplatit vklad? Znamená to převést vklad na peníze, zpeněžit, prodat. Ano, Josef může převést svůj vklad na C, stejně tak Láďa na D. Ale pokud si oba - C i D přijdou pro pěníze, tak banka z našeho příkladu je nedokáže oba vyplatit, stejně jako by nedokázala předtím vyplatit Josefa a Láďu (viz 01.03.2010 09:37:32).
|
|
|
Banka je pro klienta black box. Dovnitř nevidí. Vidí kolik má na účtu, má s bankou smlouvu. Když banka zkrachuje, tak o své peníze přijde (v nejhorším případě). Toť vše.
Klient nic neví o tom, co banka píše do účetnictví, co všechno se děje "pod pokličkou" když platí elektronicky.
"(Zkuste v obchodě vkladem zaplatit nákup.) Vklad je zboží - produkt banky. Je velmi likvidní - ale jen v bance, která ho přijala. Prodat vklad jinde je obtížné."
Tu dichotomii elektronických peněz a výše vkladů nepřijímám. Z hlediska klienta je to jedno a totéž. V obchodě platím elektronicky celkem běžně bez větších obtíží.
|
|
|
Peníze jsou prostředkem, který usnadňuje směnu. Směna může probíhat i bez peněz, ale čím více peněz v oběhu, tím je směna snadnější a rychlejší. Obrat je mírou směny.
Banka pak zprostředkovává oběh peněz, a její zisk je úměrný obratu, který banka dokáže zprostředkovat.
Nový klient (řekněme A) s bankou sepíše Smlouvu o vedení účtu, což je vlastně kupní smlouva na bankovní produkt - vkladový účet - a související služby. Na účet vloží peníze, vlastně koupí vklad. Pokud má banka rezervu v dostatečné výši, může tyto peníze - získané prodejem svého produktu - poskytnout dále jako půjčku. Půjčka je ale opět bankovní produkt, pouze s odloženou splatností. Klient B (žadatel o půjčku) přijde do banky, sepíše s bankou Smlouvu o půjčce (vlastně kupní smlouvu, kde zbožím je půjčka), tím se zaváže půjčku v budoucnu uhradit, a banka mu vyplatí peníze. Klient B pak za peníze koupí zboží nebo služby, pro jednoduchost řekněme, že od klienta A. Klient A si získané peníze zanese do banky, kde si za ně koupí další vklad. Tím se uzavře oběh peněz, které zprostředkovaly směnu, vyjádřenou jistým obratem. Tento obrat zprostředkovala banka.
Závěr - vklad nejsou peníze a obrat není multiplikace peněz.
|
|
|
Normalne to funguje tak ,ze vlastne zaplatis 5,1x vice
Pujcis si milion a platis treba 30 let ( mesicne 360 mesicu )
Vse platis z penez po dani takze ne jako Standa/Sarka a nebo politici pekne poctive mesicne - takze zaplatis daleko vice nez 5,1x
|
|
|
a jejej. jako kreten tu vypada nekdo jinej a ja to nejsem...
|
|
|
Mohu se prosim optat proc? Myslim, ze to tu je cele docela hezky vysvetlene i od jinych lidi....proc tedy tato reakce?
|
|
|
viz muj prispevek na dalsi strance
|
|
|
Bohužel jsi, vůbec tomu nerozumíš, ale vysvětlovat Ti to je moc namáhavé, neznáš ani základy tvorby peněz..::D
|
|
|
Jistě budete schopen na základě faktů své tvrzení doložit. Předem děkuji za osvětlení problematiky.
|
|
|
sswede, nepochopil jsem sice kdo vypada jako kreten, ale zato ty vypadas jak hulvat... jinak clanek nepovazuji ani za dobry ani vylozene za spatny, a nepresnost typu 800 bilionu dolaru stacilo napsat jako technickou poznamku /autor prece nepise ze Obama natiskl 800 bilionu dolaru coz je na nase koruny krat kurs dolaru - je to pouhe konstatovani 800 bilionu dolaru/, je mozne ze to nevi vice lidi ze pro nas je bilion jako 1000 miliard zatimco americane nazyvaji miliardu bilionem, navic clanek se netvari jako odborny ekonomicky prispevek... a ze zakladnim principem bank a obeziva je laicky receno multiplikace penez je take spravne, bez tohoto modelu fungovani by neslo dnesni svet vubec financovat, k tomu neni prece vubec nutne byt bankovnim odbornikem a znat zakulisni podrobnosti... kdyz budu kuprikladu chtit popsat do oci bijici skandaly cirkve, tak prece na to nemusim studovat teologii, ale laicky okomentuju jednotlive kauzy a vyvodim z toho nejaky zaver a takhle ho pochopila vetsina ctenaru... vis sswede i prosta lidova moudrost byva presnejsi nez vedecke zavery a ze to banky sefuji spatne vidim vsude okolo sebe, takze jestli chces nekoho presvedcit jaky jsi odbornik, tak prestan vykrikovat a rozepis se odborne, nejlepe v samostatnem clanku, uz se tesim na komentare... pavel 123
|
|
|
milý švéde, totální imbecil není autor, nýbrž vy. Systém, který umožňuje multiplikaci peněžní zásoby, se jmenuje systém částečných rezerv (fractional reserve system). Odhaduje se, že asi 90% objemu peněz v agregátu M3 vzniklo právě pomocí multiplikace, zatímco peníze reálně vzniklé ve státní tiskárně cenin představují něco kolem 5-10% objemu reálné peněžní zásoby. Kdyby všichni lidé nebo firmy naráz chtěli vybrat svoje aktiva z bank, bude jejich poptávka uspokojena pouze asi z těch 5-10%. Nepřemýšlel jste nad tím, proč tak mizivou částku, jakou je dnes 100 000 Kč musíte bance hlásoit 24 hodin předem, když si ji chcete vybrat??? V bance dnes obvykle žádné peníze nejdou, co tam v sejfech mají jsou jen ty dlužní úpisy, které představují závazek osob nebo firem zaplatit.
Vysvětlení systému částečných rezerv je možné čerpat třeba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional-reserve_banking.
Lepší i když trochu ideologicky zabarvené vysvětlení je zde: http://www.youtube.com/watch?v=vVkFb26u9g8
Systém částečných rezerv je prakticky výlučně odpovědný za inflaci a i za vznik hospodářské krize - hospodářká krize vzniká tak, že více subjektů není schopno díky snížení poptávky splácet dluhy, čímž dojde k jejich krachu a tímn pádem taky ke krachu dalších společností, které rovněž nejsou - díky předchozím zkrachovalým podnikům splácet dluhy a vzniká měnová imploze
|
|
|
Erm, pardon. Za vznik krise byl zodpovědný FED, a jen a jenom FED -- s trochou na této úrovni nepodstatného zjednodušení proto, že nedovolil bankám, jež neměly na výplaty, to nejjednodušší, nejsprávnější a nejsamozřejmější, co měly a mohly udělat: zavřít a nevyplácet.
|
|
|
FED je jenom nástroj prasečího systému tvorby peněz v dnešní společnosti. I kdyby FED nepodporoval banky, došlo by ke krizi tak jako tak. To, co nyní FED dělá je další pumpování peněz do systému, tj. symptomatickou léčbu problému, což ovšem nepomůže, nikdo se nemůže dobrat k prosperitě tak, že si natiskne víc peněz. Dokud nebude konec fiat měně a měna nebude navázána na nějakou stabilní komoditu a dokud bude možné půjčovat peníze, které nemáte (resp. které nemají ti, kteří toto privilegium mají, tj. banky), pak bude pořád problém. Mimochodem víte, kolik je u nás % těch povinných rezerv, tedy kolik musí mít banka na rezervách, aby vám mohla půjčit mega? 20 000 Kč = 2%.
|
|
|
Povinné reservy jsou samozřejmě nesmysl. Je věcí banky, kolik jich udržuje -- a je věcí mou, do které banky své peníze uložím. Chci vysoký úrok a riskovat, vyberu nějakou bez reserv. Chci nízký úrok, ale značnou jistotu -- zvolím nějakou s vysokými reservami. Státu do toho nic!
|
|
|
hm, tady asi někdo nechápe, co to systém částečných rezerv je. Není postaven na tom, kolk procent z peněz vkladatelů půjčí banka klientovi ale je postaven na tom, kolik peněz může banka jen tak čistě několika stisky klávesnice napsat na účet, aby ty prachy vůbec měla. Existují samozřejmě arbitrární limity dané stanoveními Centrální banky, avšak pokud Vy do banky vložíte 10 000 Kč, banka může legálně půjčit 9 800, - Kč, aniž by ovšem z vašeho účtu cokoli zmizelo, téměř každá koruna ve vaší peněžence je koruna, kterou primárně dluží někdo někomu a která byla vytvořena prostě tak, že nějaká kravka v bance naťukala do klávesnice na úvěrový účet - 1 000 000 a na kreditní účet + 1 000 000. Banka půjčuje peníze, které nemá. takže to účetně vypadá tak, že má vlastně nula korun, nicméně tyto peníze, které jsou na kreditním účtu, se utrácejí jako reálné peníze, zatímco peníze na úvěrovém účtu se neodečítají žádnému vkladateli. na velikost úroků to nemá naprosto žádný vliv, už proto, že prakticky u 99% myslitelných vkladů stát stejně ručí 100%, takže jaképak riziko. Banka nepůjčuje peníze vkladatelů a poškozuje tím taky ty, kteří si nikdy do ní žádné peníze neuložili a to tak, že multiplikace měny je generátorem inflace. To už jsou sympatičtější "nebankovní instituce", které půjčují na lichvářský úrok, nicméně půjčují peníze, které skutečně mají a jejichž útracení si někdo musí odepřít. aby mohl čerpat úrok. Kdybyste si uložil peníze do Provident financial, platilo by to, co říkáte. Pokud si je uložíte do konvenční banky, pak vaše vysvětlení nemůže být dál od pravdy. bankozmrdi a socialistický stát, to jsou 2 do sebe dobře zapadající kolečka.
|
|
|
banka nepujcuje penize, ktere nema. ale stale dokola to tu bude nekdo opakovat. nesmysl za nesmyslem...
|
|
|
Challenger to ale netvrdil - on tvrdil, že když Vy donesete a uložíte X peněz, připíše se tato částka na Váš účet. Následně banka ty peníze (minus povinné reservy) někomu jinému půjčí, ale Vy máte pořád na účtě stav deset tisíc.
|
|
|
ano, to je v poradku. velmi zjednodusene 100 minus rezerva, minus pujcka od banky rovna se nula. dluznik vrati bance pujcku, ona je vrati klientovi. ja treba penize nevratim, protoze vyhlasim na sebe bankrot a propiju je v hospode, ona ty penize musi dat klientovi ze sveho, vznikla ji ztrata.
tu ztratu kryje z rizikovy marze, o kterou zvedne urok dluznikovi, protoze plati lidi, "ktery v bance tipujou", kolik nas nebude v budoucnu platit. a proto banka zvysuje urok z pujcky, pri klesajici zakladni sazbe CNB. nic slozityho, zadna konspirace, zadny podvody...
|
|
|
Šmarjájózef!! Člověče, vy jste vážně tak blbej? Pokud si Pepa dá do banky peníze, dejme tomu 10 000, a banka tyto peníze použije ve smyslu systému částečných rezerv, tak na základě Pepova vkladu může banka půjčit Frantovi 9800 Kč s tím, že 2%, tedy 200 Kč, jsou rezerva. Jenže banka ty prachy nevezme Pepovi z účtu a neřekne mu, že teď ty prachy nesmí utratit! Samozřejmě, když Pepa prachy z účtu sebere - kupř. 5000 Kč a zaplatí maníkovi, který má účet v jiné bance, musí bankozmrdi jít na mezibankovní trh, těch 5000,- Kč si tam půjčit za úrok, který tam je, a musejí tu výši rezerv dorovnat. Jenže!!! Jak přijdou k těm pěti tácům, který si pepa vzal ze svýho účtu? Pepa si je nevzal proto, aby si s nima vytřel prdel a zahodil ty prachy do hajzlu nýbrz jima třeba zaplatí nájem. Ten nájem vezme majitel nemovitosti, ve které pepa bydlí a odnese je zase do banky - když bude mít bankozmrd štěstí, bude to u té stejné banky, u které má pepa účet, takže si ani na mezibankovním trhu nemusí nic brát. Mezitím půjde Franta se svými vypůjčenými penězi a koupí si třeba zájezd. zaměstnanec CK přijde s tržbou obsahující i 9800,- Frantových peněz a pokud s tím bance zvýší portfolio vkladů (nehledě na to, zda se zvýší portfolio úvěrů), může banka těch 9800,- nyní víme, že je vytvořila jen několika stisky klávesnice na počítači v bance jako legální základ další měnové expanze. 9800 - 2% je 196 korun, takže další půjčka, která na základě toho, že Frantův poskytovatel služeb přinesl do banky těch 9800,- Kč bude 9 604,- Kč. A tak dále a tak podobně - množství nově vytvořených peněz je výsledkem součtu geometrické řady. s kvocientem 0.98, což dělá bratru nějakých půl mega včetně Pepových 10 000, které vznikly na základě dosypání High Powered Money rezerv CB stejným způsobem. Celkem mezibankovní trh slouží pouze k tomu, aby když si lidi vybírají prachy a pomocí platebních operací převádějí finance z jednoho účtu na druhý, tak aby si mezi sebou banky zúčtovaly rozdíly v pasivech tak, aby když k nim přijde klient, tak aby mu mohli zase půjčit. Nic se však nemění na tom, že tyto peníze, které si banky půjčují vznikají multiplikací stejným způsobem, jako Pepovy a Frantovy peníze. Účetně to vypadá tak, že jakoby všechno sedí, dokonce na vkladech má banka o 2% víc než na úvěrech, to patří k logice věci, podobný početní úkon umí vyřešit chytřejší středoškolák, na to člověk nepotřebuje být ekonom. Prasečí podstata spočívá v tom, že banka půjčila převážně peníze, které si sama vycucala z prstu. Pak má pochopitelně na úvěrech částku x, na vkladech částku 1.02 krát x (nebo i vyšší, v závislosti na tom, jak moc velké rezervy si dělá, protože ty 2% jsou povinné minimální rezervy - nicméně vzhledem k tomu, že se CB na tento parametr už 10 let neopovážila sáhnout, něco mi říká, že ty skutečné bankovní rezervy nebudou o moc vyšší než ty minimální). Tyto peníze expandují celkovou peněžní zásobu a jsou prakticky jediným generátorem inflace - banka svojí prasečí monetární manipulací tak neuvěřitelným způsobem poškozuje občany, kteří nikdy u ní žádné peníze neměli a mít nebudou. Nu a teď k těm High Powered Money, úloze státu a CB: samozřejmě, že kdyby CB nepřisypávala do systému HPM, proces multiplikace by se zastavil. Jenže to by znamenalo velmi pravděpodobně řetězový krach většiny bank, protože banky mají jednak své výdaje na provoz, které čerpají z úroků, jenže ty peníze, ze kterých by se platily úroky, by v případě, že celková peněžní zásoba stagnuje, v ekonomice nebyly. stagnace peněžní zásoby by tudíž velmi jistě vedla k nesplácení celé řady úvěrů, což by vedlo ke ztrátám, které - jak správně říkáte, by musela banka uhradit, jenže by neměla z čeho. Proto se prachy do systému musejí neustále přilévat, aby soudruzi bankéři byli v klídečku a pohůdce, aby se zachovala důvěra vohnoutů v systém, už méně to ovšem vyhovuje obyčejným lidem, ti jenom čumí na drát, jaktože je v kšeftech všecko furt dražší a dražší. Od roku 1993 se hodnota CZK zmenšila o 80-90%, mít dnes milion je zhruba totéž, jako mít v roce 1993 100 000 Kč. Tolik už si toho soudruzi z prstu vycucali. A to tady ještě nemluvíme o bankovním socialismu soudruha Klause, který pomocí půjček a nesplacených úvěrů vytvořil z bývalých komoušů a estébáků novou finanční lumpenoligarchii. Krize pak není nic jiného než "měnová imploze" v důsledku nesplácení úvěrů penězi vytvořenými na základě systému částečných rezerv. Stát kryje záda bankám a banky stejným způsobem kryjí záda státu.
|
|
|
Pokud banka Pepovi peníze z účtu vezme, půjčí je Frantovi a Pepovi neřekne, že je teď utratit nesmí, tak potom v okamžiku, kdy si pro ně Pepa přijde si banka musí tyto peníze půjčit aby Pepu mohla vyplatit. K multiplikaci nedochází.
|
|
|
Pokud si Pepa peníze vybere v keši, tak samozřejmě k multiplikaci nedochází. Dokud ale ty Pepou "vybrané" peníze zůstávají v bankovním systému, tak ano.
|
|
|
Tak keš ne. Dobrá. Tak Pepa si svůj vklad nevybere v hotových penězích, ale bezhotovostně ho převede bankovním převodem Jurovi. (Od Jury pak odebere nějaké zboží).
Došlo teď (bez keše) k multiplikaci?
|
|
|
K multiplikace dojde tím, že jedny peníze vložené na účet "na viděnou" banka půjčí někomu dalšímu (připíše mu je na účet). Samotný převod multiplikaci neovlivňuje.
|
|
|
No ale co když Pepa ty prachy utratí u obchodníka, který má účet v té samé bance?
|
|
|
Ono je v podstatě jedno, ve které bance je má, pokud je má v jiné, tak si je cestou půjčky na mezibankovním trhu za kulantních 2% pa stáhnout zpátky, je to stejné, jako když kníže Potěmkin chodil s jedním stádem krav do několika vesnic aby carevně ukázal, že všude maj krávy. Hoši to stále nechápou, je to marný. K multiplikaci podle nich nedochází. A proto máme i přes geometrickou řadou narůstající objem produkce inflaci. :-))))
|
|
|
Ano, je to jedno, ve které bance je má.
Ne, podle mne skutečně u komerční banky (jako je např. KB nebo ČS, tedy takové, do které může přijít Pepa nebo Franta) k multiplikaci nedochází. Taková banka je black-box, má vyrovnanou účetní rozvahu, a vypadnout z ní může jen to, co do ní někudy spadlo.
|
|
|
Tak si to rozeberme. Pepa přijde do banky, a chce svůj vklad. Banka ale momentálně nemá hotovost. Takže si půjčí (na mezibankovním trhu) a z této půjčky vyplatí Pepu. Pepa peníze utratí, obchodník si je zanese do té stejné banky. Banka těmito penězi vyrovná půjčku na mezibank. trhu.
Výsledkem je, že banka přefinancovala Frantovu půjčku, která byla původně z Pepových peněz, tak že nyní je z peněz obchodníka. K multiplikaci samozřejmě nedošlo.
|
|
|
hm, tady asi někdo nechápe, co to systém částečných rezerv je. Není postaven na tom, kolk procent z peněz vkladatelů půjčí banka klientovi ale je postaven na tom, kolik peněz může banka jen tak čistě několika stisky klávesnice napsat na účet, aby ty prachy vůbec měla. Existují samozřejmě arbitrární limity dané stanoveními Centrální banky, avšak pokud Vy do banky vložíte 10 000 Kč, banka může legálně půjčit 9 800, - Kč, aniž by ovšem z vašeho účtu cokoli zmizelo, téměř každá koruna ve vaší peněžence je koruna, kterou primárně dluží někdo někomu a která byla vytvořena prostě tak, že nějaká kravka v bance naťukala do klávesnice na úvěrový účet - 1 000 000 a na kreditní účet + 1 000 000. Banka půjčuje peníze, které nemá. takže to účetně vypadá tak, že má vlastně nula korun, nicméně tyto peníze, které jsou na kreditním účtu, se utrácejí jako reálné peníze, zatímco peníze na úvěrovém účtu se neodečítají žádnému vkladateli. na velikost úroků to nemá naprosto žádný vliv, už proto, že prakticky u 99% myslitelných vkladů stát stejně ručí 100%, takže jaképak riziko. Banka nepůjčuje peníze vkladatelů a poškozuje tím taky ty, kteří si nikdy do ní žádné peníze neuložili a to tak, že multiplikace měny je generátorem inflace. To už jsou sympatičtější "nebankovní instituce", které půjčují na lichvářský úrok, nicméně půjčují peníze, které skutečně mají a jejichž útracení si někdo musí odepřít. aby mohl čerpat úrok. Kdybyste si uložil peníze do Provident financial, platilo by to, co říkáte. Pokud si je uložíte do konvenční banky, pak vaše vysvětlení nemůže být dál od pravdy. bankozmrdi a socialistický stát, to jsou 2 do sebe dobře zapadající kolečka.
|
|
|
Nebýt systému částečných rezerv, tak by banka v podstatě nemohla půjčovat jinak než z termínovaných vkladů. Z běžných účtů - tedy z těch, kde je možnost, že si je vkladatel už druhý den vybere - by mohla půjčovat také, ale jenom do druhého dne.
|
|
|
"by banka v podstatě nemohla půjčovat jinak než z termínovaných vkladů"
A to by podle rakouské školy bylo jedině dobře.
|
|
|
Však to by taky bylo v pořádku. Prostě by existovaly banky coby úschovny peněz a zprostředkovatelé plateb a pak by existovaly jiné instituce, které by se zase věnovaly zprostředkování půjček a investic.
|
|
|
Ano. Také si myslím, že by to bylo v pořádku. Předtím jsem pouze konstatoval stav.
|
|
|
P.S. Tomu pumpování samozřejmě efektivně zabrání zlatý standard. Který dnes dávno -- bohužel -- není, ale ve 20. letech ještě platil. Proto tehdy krisi zavinila výhradně debilní státní intruse FEDu, zatímco dnes by ji, kdyby nějaká byla*, zavinil debilní státní** tisk peněz.
___
* to, co se zatím děje, má ke krisi sakra daleko.
** centrální banka je na státu formálně nezávislá. Fajn, ale tu o Smolíčkovi mám radši.
|
|
|
je zajímavé, že "true libertarians" v Americe mají FEDu za zlé, že je privátní institucí. Oni tvrdí, že je to spíš naopak - FED a Goldman Sachs a další zmrdi z vysokého bankovního průmyslu s privilegii tisku peněz ("out of thin air") okupují vládní posty a dělají si zákony na míru. například gerald Celente, tržní purista, přímo tvrdí, že "Financial mafia is controlling Washington". je těžko říct, kdo vlastně vládne ale jedno je jasné - banky a stát je ruka v rukavici a pokud chceme nastolit spravedlivější společnost, je třeba useknout koule jak swtátním úřednímům, tak mankozmrdům, především je potřeba, aby přestali užívat systém částečných rezerv, tj. u konvenčních bank postupně zvyšovat množství povinných rezerv na 100%. Zlatý standard je samozřejmě jednou ze správných cest jak udělat měnu stabilní.
|
|
|
Skutečnou moc mají v současném systému ti, kdo mají volební právo. To, že většina z nich ho prodá za pár drobných podílu na okrádání sebe a svých spoluobčanů je problém, je to smutné, ale nic to nemění na tom, že tu moc mají.
|
|
|
Hm, to není tak jednoduché, obávám se.
Jistě -- de facto má nakonec vždy skutečnou moc významná většina obyvatel, pokud se rozhodne ji uplatnit. A to kdykoli a kdekoli; i tam, kde není žádná demokracie, by -- za hypotetického předpokladu, že se většina shodne na společném postupu -- mohli umlátit diktátora i jeho gardu čepicemi. A naopak, pokud se neshodnou, dreck dokáží i tam, kde demokracie je.
|
|
|
Vida, asi moc RUMu, ale musim s Vami naprosto souhlasit :-O
|
|
|
tahle moc je na hovno bez informací a morálky. Informace jsou nutné proto, abych věděl, jaké skutečné dopady mohou a budou mít sliby politiků, morálka je důležitá proto, abych dokázal totéž, co dopřávám sobě, dopřát i těm ostatním - aby tudíž zavládl princip reciprocity, na kterém jsou morální pravidla postaveny a aby tudíž byl model, který propaguji, dlouhodobě udržitelný. Kdybych měl ty správné informace, nemuseli bychom se tu dohadovat o úloze státu a okrádání, protože bych byl schopen tomu uniknout. To samé má občan. On volí dle svého nejlepšího mínění (většinou), ale problém je, že jeho rozhledy jsou omezené, proto volí tak, jak volí a ani jinak volit nemůže. bez správných infromací je člověk v řiti. Demokracie je vláda lstí postavená na lži a propagandě na manipulaci s davem. Z hlediska vládců má tu nádhernou výhodu, že z nich de facto smývá veškerou vinu za omyly - vše se dá celkem snadno svalit na voliče. Tento komfort nulové odpovědnosti vyměnili vládci za malinkatou nejistotu 1x za 4 roky. Ostatně víme, že ti, které volíme, ve skutečnosti nevládnou. Samotné slovo demokracie je ve skutečnosti synonymem pro bankovní oligarchii a plutokracii, která skrze média ovládá tu hloupější polovinu lidí, která je vždy udrží u moci. Jak nás přesvědčuje poslední vývoj, demokracie nezaručuje občanům žádné základní svobody.
|
|
|
Nemyslím, že bychom byli ve sporu stran hodnocení současné situace, nebo alespoň ne v zásadním.
To, že většina lidí se nechá zblbnout a tu moc používá nezodpovědně potvrzuje to, co jsem říkal - že tu moc mají. Kdyby ji neměli, nikomu by nestáli za korupci. A pochopitelně to potvrzuje, že jim něco takového patří do ruky tak jako dětem a blbcům zápalky.
|
|
|
investicni bankeri budou vzdy o krok napred pred vsemoznymi regulacemi a vladnim rypanim do jejich byznysu. to je proste fakt. bez ohledu na to, co si mysli volic a koho voli
|
|
|
P.S. Což se naopak běžně dělo za miniaturní krise v roce 1907, o které dnes skoro nikdo neví. To proto, že byla minaturní. To proto, že ještě neexistoval FED.
|
|
|
no ono se to sice dělo, ale v roce 1929 taky nikdo zkrachovalé banky nepodporoval, HDP kleslo o 25%, proto ti kokoti lijí prachy do systému, protože se bojí o ztrátu svojí moci a moci svých kamarádů, čímž akorát tu před sebou valí sněhovou kouli, místo deflace a autoregulace systému dojde k stagflaci - to jest ke stavu, kdy nebude zboží a produkce půjde dolů, ale ceny půjdou nahoru, což zabrání tržní autoregulaci. Bude ještě sranda.
|
|
|
google a wikipedii pouzivat umim taky. ja o voze a ty o koze.
|
|
|
to je zajímavé, já bych řekl, že to z logiky vašeho žblebtu nevyplývá. Z vašeho žblebtu vyplývá, že nevíte, o čem je řeč a že si myslíte, že banka půjčuje peníze vkladatelů...hihihi.
|
|
|
to je tak, kdyz doktor (pokud si dobre pamatuju) komentuje neco, cemu nerozumi.
rikej si co chces, ale faktem zustava, ze mimo jine banky pujcujou penize vkladatelu.
|
|
|
par bankovnich trezoru uz jsem videl zevnitr, a zadny dluzni upisy tam nebyly. jen penize v ruznych menach. kolik jsi jich videl ty? ani jeden. jinak bys nepsal tyhle nesmyslny prispevky:)
|
|
článek dobrý, děkuji. Ale pár důležitých věcí rovněž stojí za příčinou a prohlubováním krize
1) tisk peněz stát prostřednictvím národní banky tiskne nekryté peníze. Tím měnu nejen ředí, ale i zdaňuje všechny občany „nad rámec standardních daní“ tím, že znehodnocuje jejich hotovost a jejich úspory… Stát vytiskne peníze a jimi zaplatí za státní zakázky, dluhopisy, svým zaměstnancům, sociální dávky, podpory…
2) státní dluh je uzavřený řetězec spolu s tiskem těch barevných papírků.
3) dotace a programy státní/EU podpory jak je tohle škodlivé můžeme spatřit na malém příkladu: v jednom městečku je tiskař, který se docela dobře uživí. Jeho soused požádá o dotaci (např.) programu rozvoje měst a obcí a dostane (za malý bakšiš úplatku) kompletní vybavení superhypermoderní tiskárny. Aby to rozjel (nemusí přece splácet leasing), může (a taky že bude, to si pište!!!) tisknout za náklady. První tiskař je nejen na dně, ale i ostatní tiskaři v regionu, protože tomuhle nemohou konkurovat! Mimo to všichni ostatní tiskaři museli v daních (v rámci přerozdělení a kofinancování EU dotace státem) na tuhle sebelikvidaci v donucení FÚ přispět!
4) daně
5) daně
6) daně
7) korupce a vlády a politické strany o tom žádná. Koupili jsme si pronájem Grippenů, koupili jsme si několikanásobně předražený vývoj Pandurů, stavíme ty nejdražší dálnice, v Brně se bude o pár metrů přesouvat nádraží ať to stojí co to stojí, v Praze OpenCard, Olympiáda atd atd. Mohl bych pokračovat o velkorysém proplácení volebních nákladů stranám, velké rozkrádání v regionální politice a spoustě dalších zhovadilostí, ale to by bylo na samostaný článek…
|
|
Pokud někdo nevěří, že dnes neplatí peníze=hodnota, ale peníze=dluh, nechť shlédne následující video (1.část z 5, další části jsou v "podobná videa"):
http://www.youtube.com/watch?v=vVkFb26u9g8
Ekonomika je založena na dluhu a půjčování a na růstu, pokud to tak není, je problém.
S autorem nesouhlasím, že peníze se dvojnásobí. Ten vzoreček pro multiplikátor je m=1/R kde R je podíl rezerv, které banky musí držet. (2% - multiplikátor je 50).
Obama vytvořil (nechal vytvořit FEDem) za rok tolik peněz, kolik bylo vytvořeno za mnoho desítek let předtím:
http://www.ritholtz.com/blog/wp-content/uploads/2009/08/monetary-base.png
Dluh spojených států (pěkné grafy a tabulka na konci):
http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_public_debt
K tomu dluhu USA je taková krásná stránka, hezky to tam skáče:
http://www.usdebtclock.org/
Dluhy všech zemí na světě (Paroubek má v podstatě pravdu, že dluhy se neplatí. Ono to totiž není možné dluhy splatit):
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2079rank.html
A kdo kupuje americké dluhopisy? Poslední aukce ukázala zajímavé skutečnosti:
http://www.gainspainscapital.com/index.php?option=com_content&view=article&id=226: forget-greece-the-us-almost-had-a-failed-treasury-auction
Banky dostaly mnoho miliard v podobě záchranných balíčků, mají k dispozici tolik volných prostředků, že kupují akcie, tím pádem akcie posilují - od března jedou akcie neustále nahoru bez korekce. P/E je přitom vyšší než dlouhodobý průměr, akcie jsou nadhodnocené. Banky těmito spekukacemi hodně vydělaly, takže téměř všechny splatily peníze, které dostaly na záchranu (GS, BoA, JPM, MS..)
Jsem zvědav, kteří kostlivci vypadnou ze skříně letos, myslím, že rok 2010 bude zajímavý a určitě se budou dít věci, které zahýbou trhy..
|
|
|
ano, bohuzel jednim z vedlejsich vlivu napumpovani penez byl neopodstatnenej rust akcii. nalit penize neni problem. daleko horsi je ty penize stahnout z obehu. jednim z reseni je hyperinfalce. uz ted je v usa daleko vetsi inflace nez oficialne vykazujou, a to je taky jeden z duvodu proc si myslim, ze americky akcie muzou jeste rust.
a osobne si myslim, ze riziko instituci se prelilo v riziko statu. bohuzel nad statem uz nikdo dalsi neni. jen bankrot....
|
|
|
Sice čerpám i informace z různých "konspiračních" zdrojů, ale hyperinflace v USA, to je silná káva i na mne. I když těch peněz bylo vytvořeno hodně, tak si myslím, že hyperinflace v USA být nemůže, vždyť to si nikdo neumí představit, co by se v tom případě dělo nejen v USA, ale na celém světě, to by byla obrovská katastrofa..
Co se týče oficiálně vykazovaných statistik, samozřejmě, že je upravují různými fígly. Ať už nezaměstnanost, HDP nebo inflaci. Proto je dobré porovnat si oficiální údaje vs. např shadowstats.com a vymezit si interval..
|
|
to že půjčka zdvojuje peníze je vulgarizace toho co se při půjčce děje.
navíc autor to navíc vysvětluje chybně.
a bohužel na tom založil svůj článek.
|
|
|
Přesně tak, opět se prokazuje, že "mlčeti zlato."
Autor to podává tak, že při poskytnutí úvěru automaticky dochází k multiplikaci vkladů, což je samozřejmě pitomost jak stehno. K multiplikaci dochází jen tehdy, když jsou do ekonomiky vrženy nové peníze (čili když centrbanka od komerčních bank odkoupí nějaká aktiva a v bankách tímto takto vzniká takzvaný primární vklad). Jen tehdy se díky sazbě minimálních povinných rezerv množství peněz v ekonomice postupně znásobí (a to faktorem 1/sazba_PMR). Analogicky, pokud centrbanka měnu stahuje (prodává v minulosti nakoupená aktiva nebo vydává vlastní pokladniční poukázky), zmizí postupně z ekonomiky peníze o objemu prodaná_aktiva x 1/sazba_PMR.
Zadruhé, poměr rezervy/vklady bude vždycky menší než jedna. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Bez ohledu na to, jestli to stanovíte zákonem nebo necháte věcem volný průběh. Pokud by sazba PMR nebyla stanovena zákonem (či nařízením centrbanky či jakkoliv jinak), každá banka by si tuto sazbu stanovila dle vlastního řízení rizik (aneb každá banka by měla takovou výši tohoto poměru, o které předpokládá, že je při běžném provozu postačující).
Pokud někdo volá po 100% krytí vkladů rezervami, volá pouze po zamražení finančního trhu. Neboť za této situace nemůže banka poskytnout byť jen korunu úvěru.
|
|
|
Začátek s principem PMR dobrý, ale ten zbytek se zmrazením finančních trhů je nesmysl. Úvěry se poskytují od počátku věků, fiat many máme proti tomu směšně krátce a už se nám to pěkně hroutí.
Při plném krytí je zdrojem úvěrů termínovaný vklad. To má být také primární činnost banky - shromažďovat přebytečné prostředky od menších nebo i větších střadatelů kteří to berou jako investici (vzdání se současné spotřeby výměnou za vyšší spotřebu budoucí), a zúročovat je poskytovaním těm co je potřebují na nějaký investiční projekt. Tedy role zprostředkovatelé nabídky a poptávky, za což si nechá rozdíl mezi přijatým a vyplaceným úrokem, stejně jako obchodník s jakýmkoliv jiným zbožím.
To co tu máme teď vzniklo poměrně nedávno oboustranně prospěšným (a třetí straně, tj. obyvatelům, obvzvláště neprospěšným) propojením soukromého bankovnictví se státem, který jim tu zproněru zlegalizoval a navíc se prostřednictvím centrální banky zaručil že je z toho v případě přechodného nedostatku likvidity vytáhne. Za to banky státům pomáhají financovat jejich nakupování voliču za inflační peníze.
Současné banky se velice rády nechávaji regulovat, alespoň při problémech můžou ukázat "my nic, my dodržovali regulace..." a natáhnout ruku ke státní kase.
A ta odvolávka na zákony je také srandovní. Takže když se nepodaří objasnit všechny vraždy, tak to aby jsme snad určili nějaké "společensky únosné procento vražd" a u každého vraha si hodili kostkou. Samozřejmě vždycky se najdou lidé kteří to zkusí. Rozdíl proti dnešku je v tom že když někdo poruší zákon o 100% PMR, tak konkrétním lidem hrozí trestní odpovědnost - pak se hned manažeři postaví k riziku jinak (nemusí to být ani zvláštní zákon, stačí potvrdit že prostředky uložené v bance se berou jako správa cizí věci - dneska je to pouze podnikání a za svěřenou věc v podstatě banky neručí ničím).
Dneska když banka zkrachuje, tak se nikomu nestane nic a vklady postiženým navíc vypadnou ze státu (tedy opět z nás všech). Když se sejde opravdu velký průser a opravdu velká banka, tak dokonce ani nezkrachuje, prostě to stát zaplatí rovnou a nechá je podnikat dál a naučí je že příště mají riskovat ještě víc. Nikdo nemá zodpovědnost. Střadatelé nemusí vybírat banku podle důvěryhodnosti, manažeři bank jenom pokrčí rameny, řeknou "špatný obchodní plán" a jdou si po svých, možná do jiné banky.
|
|
|
mne se naopak prispevek autora DK libil:)
|
|
|
"...ale ten zbytek se zmrazením finančních trhů je nesmysl."
Výchozí stav banky B:
Aktiva:
Rezervy = 100
Jiná aktiva (třeba akcie nebo bůhvíco) = 10
Pasiva:
Vlady klientů = 100
Vlastní kapitál = 10
Jak vidíme, banka splňuje podmínku stoprocentního krytí vkladů rezervami. Může banka B poskytnout za této situace úvěr (to znamená na aktivech se objeví položka úvěry ve výši x a na pasivech se o x zvýší vklady) tak, aby stále platilo stoprocentní krytí vkladů rezervami? Banka může za této situace Halík leda co? Leda hovno.
Bankovní úvěry fungují od nepaměti PRÁVĚ proto, že každý bankéř počítá s tím, že si k němu v jeden okamžik nepřijdou vybrat své peníze všichni jeho vkladatelé (což znamená, že drží nižší rezervy, než vklady).
|
|
|
bingo!
ano, ale tuhle elementarni myslenku ne kazdej chape. run na banku by nevydrzel nikdo. banka by v teto situaci pozastavila vyplaceni hotovosti, jak uz se nekolikrat stalo.
|
|
|
Mě spíše překvapuje, proč se někdo snaží bavit o exaktním tématu, jakým je řízení měnové zásoby, aniž má byť elementární znalosti a balí to do frází (což není nutně případ autora nade mnou). A nejlépe to okořenit konspirativními dojmy, případně skákat od tématu k tématu.
Já bych si nedovolil otevřít zobák v diskusi o základech elektrotechniky nebo stavařiny či problémech konstrukce motorů, protože o tom nevím ani to minimálně nutné prd.
|
|
|
Já bych si nedovolil otevřít zobák v diskusi o základech elektrotechniky nebo stavařiny či problémech konstrukce motorů, protože o tom nevím ani to minimálně nutné prd.
To jste ovšem hrubě psychologicky diskvalifikován -- nemáte možnost řádně se uplatnit (a) v hospodě, (b) v internetových diskusních fórech, (c) v politice.
|
|
|
Holt, každý si ten svůj kříž musíme vláčet tak, jak nejlépe dovedeme.
|
|
|
"Autorem nade mnou" pochopitelně myslím autora Huan, poněvadž jsem to napsal poněkud nejednoznačně.
|
|
|
to ze ucetni rozvaha je v rovnovaze, pouze znamena ze se vse spravne zapsalo do patricnych kolonek, nic se neopomenulo a neni tam matematicka chyba, ale stale to nevysvetluje financni moznosti dnesniho sveta tedy, ze pouze s pomoci bank je mozno financovat megaprojekty a pritom nikomu nic nechybi... a uz vubec to nevysvetluje situaci na trhu financnich derivatu coz jsou v podstate jen matematicke operace s cisly-hodnotami prirazene jednotlivym papirkum a nekdy ani tem ne, navic nepodlozene vubec nicim ani zbozim ani sluzbou a tento trh rozsahem presahuje skutecne hodnoty... nektere optimisticke odhady hovori o 20ti procentech svetoveho obchodu podlozeneho skutecnym zbozim ci sluzbou a zbytek jsou derivaty... za co se proboha kupuji, kdyz ne za multiplikovane /terminus technicus/ penize... to, ze nekdo nezna syntaxi financniku a bankeru neznamena ze je kreten, ja mam naopak uz silnou averzi vuci tem, co vse bali do cizich a odbornych slov
|
|
|
To je, jako byste napsal, že E=mc2 jsou jenom taková písmenka, a že to numericky i vychází. Účetnictví "má dáti" "dal" se používá už pár set let, a za tu dobu je už dost "vychytané". Takže pokud je účetní rozvaha v ronvováze (a není zfalšovaná), je to v pořádku.
|
|
|
ja prece nezpochybnuji ucetnictvi, ale ptam se jak tedy nazvat ten efekt kdyz ne multiplikaci...jak tedy nazvat jev, ze jedna stokorunova bankovka obehne mezi lidmi, vsem umozni transakci a sama se nezmeni /dobre - bude trochu osoupana/, ale ucetne to vypada na ohromny objem penez, ktere mezi temi lidmi ve skutecnosti nejsou - jak se to nazyva, kdyz multiplikace je spatny termin... nebo jak v bankovnictvi nazvat ekvivalent naseho prikladu s metrem a poctem prepravovanych osob /i kdyz tam ve zkusebnim provozu jezdil jen primator, sem a tam, bo ten eskalator se mu moc libil a turnikety pak vykazaly xx pasazeru/, proc je termin multiplikace spatne? jak to tedy nazyvaji bankeri?
|
|
|
Tady je potřeba rozlišovat mezi
1. vkladem "na viděnou"
2. termínovaným vkladem.
Povinné rezervy se týkají bodu 1. Pokud jsou rezervy částečné, tak banka vlastně tvrdí, že disponuje penězi, které ve skutečnosti nemá (protože většinu z vkladu půjčila někomu jinému) a spoléhá se na to, že to v praxi často prochází. Pokud jsou rezervy 100%, tak peníze z vkladu půjčovat nesmí. Což taky znamená, že z nich nedostane úrok. A to znamená, že je to naopak vkladatel, kdo za takovou službu musí zaplatit.
V případě 2. je dopředu smluvně dáno, že než uplyne termín, disponuje s penězi banka - může je tedy normálně půjčovat dál. Nemá tedy moc smysl mluvit o nějakých povinných rezervách. Nehrozí run na banku kvůli termínovaným vkladům.
|
|
|
zmrazení finančních trhů? Pokud to bude znamenat, zastavení inflace resp. deflaci, bude jen dobře. Víc bych si nemohl přát.
|
|
Hm, na tom něco je.
Proč vám banka nevyplatí hotově víc jak sto tisíc (nebo stopadesát - to je buřt) ten samý den? Že by peníze fakt neměli a museli to svozit z víc poboček?
Kdo z lidí kteří mají hypotéku, ty miliony na jeho dům viděl a držel v ruce? Jenom se přepisují čísla z jednoho účtu na druhý.
To že v trezorech se válí akorát moli je docela klidně možný.
|
|
|
Zrovna z ustanovení o výběrech bych fakt vědu nedělal. Jako se velké sklady zboží nevyplatí továrnám a obchodům, nevyplatí se držení velké hotovosti na pobočkách ani bankám. Peníze stojí stavba tresorů, ostraha, pojištění, počítání...
Banka má prostě vypočítány nějaké průměrné obraty v závislosti na situaci (umístění pobočky, období roku atd.) plus mírné reservy atd. Obdobně má obchod spočítány skladové zásoby. Jednoho člověka, vybírajícího sto tisíc pochopitelně zvládnou v rámci těch reserv, ale pokud by se sešli dva nebo tři, může to být problém. Stejně jako může být problém, když do malé zájezdní hospody dorazí najednou autobus plný turistů, nebo do jedné lékárny banda feťáků, shánějích vhodný materiál na další zpracování.
A jinak konkrétně v RB oznámení výběru sice doporučují, ale ve výsledku striktně nevyžadují. Jen upozorňují, že bez ohlášení a reservace balíku bankovek tam ty peníze nemusí být. V praxi tam často jsou, nebo klienta odkážou na jinou pobočku v okolí atd.
|
|
|
michale, a vis co to jsou hypotecni zastavni listy? a proc je banka prodava? aby mela na to ti dat tvuj milion na hypoteku. jak proste, mily watsone.
jinak tu pohadku o vyberu v hotovosti uz nechte byt, radeji tu zacnete kritizovat bankovni poplatky, to vam vsem pujde jiste lip.
|
|
|
podle poctu prispevku bych si troufal rict, ze jsem konecne pochopil, co myslela babicka tim, kdyz rikala, ze prazdny sud nejvic duni :) v pripade vule sud ponekud naplnit, doporucuji Vasi pozornosti zde jiz zminena hesla jako is.gd/90bZk "money as debt" "andreas clauss" - neni to na 5 minut
|
|
|
Proč Vám banka nevyplatí hotově 100 000 ? No protože jako každý rozumný podnikatel se snaží držet skladové náklady co nejnižší, protože to jsou utopené peníze a kdo investuje na sklad, brzy má problémy s hotovostí.
Stejně to dělají třeba automobilky, kde jde materiál na linku přímo z kamionů. Správný internetový obchod také nemá sklad, ale jenom balírnu, kde se zboží z palet od velkoobchodníků jen předává do balíčků pro zákazníky.
|
|
je ta největší mrcha dneška:-) Při dnešní sazbě PMR dokáže banka prostřednictvim CB vytvořit z 10k 0,5mega. Je jen otázkou času než celej systém zdechne. Dnes už banky nejsou žadní zprostředkovatelé, ale přímo výrobci peněz a to peněz krytých ničím, jen tolerancí lidí používat bezcené papírky a kolečka levných kovů.
|
|
panove, mylite se, a je mi jedno co si myslite. to, ze mate pocit, ze na tomto foru musite mit jedine vy pravdu, je vas problem. ja se nebojim vam to napsat:)
a ted malinko k veci. tech nesmyslu, ktery jste napsali tu je tolik, ze by to vyslo na samostatnej clanek. nicmene alespon k nekterym z nedostatku myho casu velice strucne:
1) zadny penize se pujckama nemnozej, ani nijak nevznikaj novy, to je jen takova fata morgana nekterych vykladacu dnesni krize. vuci aktivu je prislusny pasivum v ruzny podobe.. doporucuju si pohovorit s nekym kompetentnim v jakykoliv bance.
2) to souvisi i s bodem 1. pokud si nekdo chce pujcit, banka mu za a) muze pujcit penize, ktery vybrala od vkladatelu nebo za b) si je pujcit na mezibankovnim trhu, nebo od CNB. zde jeden z dalsich vasich nesmyslu. CNB bance nepujci nejaky virtualni penize, ale pujci bance rezervu, kterou si u ni (u CNB)vytvorila. pokud si banka pujci na mezibankovnim trhu, pujci si za urok mezibankovniho trhu, plus svoji marzi. pokud veritel bance dluh nesplati, banka ma ztratu, kterou musi zatahnout ze svyho, nebot ty pujceny penize musi zase vratit. rozhodne nemuze pujcovat penize, ktery nema. proste ne-mu-ze.
3) mate pravdu, ze banka nemuze z principu jejiho fungovani drzet vse v hotovosti. prave i kvuli te pujcce. ale musi drzet vuci svym aktivum minimalni cash, kterej ji uklada zakon, a to CNB hlida. prave kvuli vohnoutum a zmrdum, ktery si chodej do banky vybirat hotove, jak se tu o tom bavite. nesmysl, ze banky vam nechtej vyplatit vic nez 100.000 cash je vase hospodska domnenka. naprosta neznalost veci. kazda banka vam vyplati cash, vyssi castku po oznameni s predstihem, nebot skutecne nema zadna pobocka v trezoru miliardy v hotovosti. uplne normalni vec, jen vy delate z komara velblouda. jinej aspekt je zakon, kterej narizuje bankam hlidat prani spinavych penez. dnes uz neni moc bezny, ze prijdete do banky, protoze potrebujete 3 mega v hotovosti na nakup novyho bmw, ze...
4) banky s vybranymi penezi od klientu nemuzou hrat zadnou ruletu, ani nemuzou kupovat turbocertifikaty. co myslite, ze s temi vybranymi penezi delaji? kde se ty penize objevi? z ceho vam pripisou ty vase 2% p.a.? vycucaji si je z prstu? ne. ty procenta prave urcujou sazby na mezibankovnim trhu, kde za normalnich okolnosti funguje dobra likvidita a banky si rideji svuj cash. ale muzou treba nakupovat sekuritizovany produkty, ktery se navenek tvarej se samolepkou ratingovy agentury S&P jako naprosto bezpecny aktivum s tim nejlepsim ratingem, ktery nese 10% p.a. a vsichni jsou hepy, vcetne akcionaru. az na ten detail, ze ten produkt z casti obsahuje tu nejrizikovejsi hypoteku mexikana, pracujiciho nacerno, a kterej se ani neumi anglicky podepsat. ma odlozeny splatky, takze par let plati jen uroky a to zvladne. pak ale ma zacit platit i jistinu, a problem je na svete...
5) vidim, ze tu je kazdej expert na priciny vzniku krize. vsadim se, ze pred dvema lety nikdo z vas ani netusil k cemu dnes doslo. ale mate patent na rozum, vcetne pripadnyho reseni soucasnyho problemu. krize nevznikla z prebytku penez, nebo z nejaky multiplicity penez. krize mela uplne normalni priciny stejne jako jakakoliv jina v minulosti.
skutecne by toho bylo na clanek, a lepe slohove i stylisticky zvladnuto, ale nemam cas, a vy mi za to nestojite. ovsem trvam si na tom, ze autor nevi ktera bije.
|
|
|
milý švéde, ó švéde, sice ti za to nikdo nestojíme ale mohl bys mi prosím ve své nekonečné prozřetelnosti zodpovědět jednu otázku?
"lze prodat směnku za peníze?"
ano nebo ne?
|
|
|
ano, lze.
ale pokud si myslis jako jeden z mintnich tlachalu, ze tech smenek maji banky plny trezory, tak jsi na velkym omylu:)
|
|
|
a jeste malou poznamku k temu chytremu dotazu. pokud se domluvime na smence, znamena to, ze jsem ti pujcil penize, ktery jsem vlastnil. a tu tvoji smenku prodam treba nejakymu ukrajincovi, s urcitym diskontem, protoze vim, ze ji z tebe nedostanu kdezto on ano. sice dostanu zpet treba jen polovinu, ale zase me bude delat dobrej pocit, ze za tech zbylych 50% ti dal po papuli:)))).
|
|
|
nebo že by klient přišel do banky a řekli by mu - no víš, Pepo, dneka ti ty tvoje prachy nedáme, protože jsme je právě půjčili Frantovi no a teď když je má Franta tak my už žádný jiný nemáme, výše úvěrů totiž vždycky převyšuje výši rezerv, jinak bysme se nemohli mít tak dobře a našemu soudruhu náměstkovi vyplácet těch půl mega měsíční gáže, když umí tak dobře nakupovat státní dluhopisy - který si potom ani nedá do sejfu, vůl jeden. To víš, banka není holubník, ta všecky peníze, který půjčuje, má od těch zmrdů a vohnoutů vkladatelů, co mají ještě tolik drzosti, aby si je šli vybrat, kdy my zrovna nepotřebujeme. Jo tak ty vybíráš víc než 100 000? No ty budeš asi pěknej zmrd, co u nás pere špinavý prachy a s takovýma my se nemažem, to my tě hnedle naprášíme, koneckonců se státníma úředníkama my bankovní úředníci to potřebujeme mít dobrý, to víš, bankovní tajemství je holt bankovní tajemství.
Co pás švéd řekl, je velmi poučné:
1) banky si neschovávají cenné papíry, kupř. dluhopisy nebo směnky na bezpečné místo a to je dobré vědět.
2) pro banky jsme zmrdi, když si u nich držíme náš vlastní majetek. každý nezmrd musí vědět, že ta suma, co máme na kontě v podstatě není naše, tu mají soudruzi, aby ji mohli ve vší počestnostiu půjčit, protože namultiplikovat, to oni nééé. Chtít vyplatit vlastní majetek, to je pro bankovní soudruhy něco jako červenej hadr na bejka. Aamatuji si litanii, kterou jsme zažili, když jsme rušili jeden z našich účtů a to byl účet manželky, na kterém byly hovno prachy. Tak jsem si říkal, proč asi ta bába za přepážkou tak vřeští, když obrat na účtu byl nula nula prd, skoro žádný poplatky, no tak o pětikilo až sedm set ročně jsme k dobru těch parazitů připsali - až později jsem si uvědomil, že každá bankovní operace kartou na účtu je bankou zpoplatněna, tuším 3% to jsou. A to už zas tak malá částka není. proto příště, když mi bába za přepážkou nevydá prachy z mého účtu, které požaduji, zruším rovnou celý účet, změna je život.
3) kdybyste nevěděli, odkud ty prachy banky berou, tak je to kromě vlastních klientů taky tajemný pool prachů zvaný mezibankovní trh. To je takové to abrakadabra, kde se prostě peníze, které banka potřebuje vždy objeví - momentální sazba je asi 2%, které si mezi sebou ti lidumilové účtují (odvislá od délky půjčky). Když se však blíže podíváte, odkud se tam ty prachy jenom berou, zjistíte, že je to proto, že když Frantovi banka půjčí prachy kupř. na auto a Frantův autodealer má prachy v jiné bance, musí se namultiplikované prachy "přečerpat" zpět, do banky, která má přebytek poptávky po úvěrech od banky, která má přebytek nabídky vkladů. tak se zajistí, že se "high-powered money" namultiplikují skutečně dokonale, aby z toho soudruzi na náš úkor (inflace), měli co nejlíp.
Prostě všichni jsme idoti a proto je míra inflace závislá velmi těsně na míře poskytování úroků. Rozhodně to není tím, že by banky mohly multiplikovat peníze, ne, ne a ještě jednou ne!!! soudruzi půjčují jistě velmi rozvážně, zvláště, když je CB v zájmu "stability a ochrany občanů" zachrání. My prostě neoceňujeme moudrost a jejich privilegia, která si vpravdě nezadají s privilegii středověké šlechty, proto jsme jenom méněcenní zmrdi, on by nám to švéďák nandal, ale nemá čas a my mu za to nestojíme (hihihi). Například argumenty typu "economy is a closed loop". jen se do ní semtam přisypou nějaké peníze "out of thin air". A jak na sviňu vždycky k dobru bankozmrdů a vždy na úkor lidí, kteří pracují. maj to holt bankozmrdi dnes blbý. Za středověku šlechtici stačilo říct, že jeho privilegia jsou dána pánembohem, pan biskup to posvětil, kdo tomu nevěřil, toho upálili jako kacíře a bylo to. Dnes, když už v Bohem danou prozřetelnost našich soudruhů lidé věří méně než v Bohem daná elementární práva, musejí holt soudruzi problém s tím lidi zblbnout tolik, aby jim jejich privilegované postavení většina vohnoutů spolkla. na druhou stranu bankzmrdi nemusejí jako dřív král a šlechtici organizovat obranu státu při napadení, naopak vždy přilévají do ohně na obou stranách, protože koneckonců na válce se dá taky dobře vyvařit. Zatím se jim vše daří ale myslím, že všeho do času. Právě proto miluju tuhle recesi, protože to spoustě lidí otevře oči. Nemusíme ale pochybovat o tom, že naši soudruzi to vyřeší všechno hezky po bolševicku ...pardon...keynesiánsku.
|
|
|
pozor na to, ja na rozdil od ostatnich netvrdim, ze banka vse co ma, pujcuje. to je nesmysl. for je v tom, ze se nikdy nesejdou vsichni pepove, ze chtej ten svuj milion zpatky. pokud by se tak stalo, banka ma skutecne velkej problem. s likviditou.
ten priklad s pujckou byl spis na osvetleni principu, ne skutecnosti. dejme tomu, ze banka ridi svoje toky tak, ze z tech 100 korun od pepy da 10 na rezervy, 20 pujci a 70 da na mezibankovni trh za 2,5% p.a. a kdyz prijde pepa, banka ma zpravidla dost hotovosti jak ji uklada zakon. a pokud potrebuje, stahne si ji na mezibankovnim trhu. zadnej problem. ale porad plati, ze 1+1=2
klidne si zlehcuj co jsem psal. ja nemuzu za to, ze je nejen pro tebe banka pricina vseho zla, tvuj uhlavni nepritel, kterej muze uplne za vse, a dokonce ti nechce vyplatit tvoje tezce vydelany penize.
jen takova otazka na zamysleni. proc GE nedavno delala kampan na vysoce urocenej sporak a terminak, a vzapeti delala velkou kampan na pujcky? he?
|
|
|
1. banky nejsou příčina zla nýbrž socialistickým nástrojem kontroly populace. Banka není příčinou nýbrž nástrojem a banky a stát tvoří jeden organismus jehož jednotlivé části žijí ve vzájemné symbióze a parazitují na občanech. Mezi okrádáním bankou prostřednictvím legální leč nelegitimní multiplikace měny a okrádáním na ulici se zbraní v ruce je jen rozdíl v sofistikovanosti, principielní rozdíl není žádný. banky kryjí záda státu a stát kryje záda bankám, toť vše. banky tímto nástrojem přestanou být v momentě, kdy budou udržovat rezervy ve výši 100% a budou obchodovat s komoditní měnou. Ale to by se řada zmrdů v bankách měla o dost hůř.
2. nikdo neříká, že banky nemůžou brát prostředky k úvěrům TAKY od občanů. Když na mezibankovním trhu je nejistota, protože se neví, která banka zkrachuje, nebo když se v kuloárech ví, že určitá banka je nedůvěryhodná, tak jí ostatní nechtějí půjčit, tak je rozumné zblbnout nejakého chudáka na termínovaný vysoce úročený vklad - například 2,5% p.a. a vzít si prachy od nich, protože i v systému částečných rezerv nějakou rezervu mít musíte. Abyste miohl půjčit 9800 musíte mít buď 196 Kč high powered money nebo chudáka vkladatele, který vloží 10 000 Kč, protože kupř. prodal auto, ale ty peníze si předtím někdo jiný půjčil v jiné bance. I těch 10 000 Kč jsou prachy, které dluží někdo někokmu a v tom je ten problém. A těch 10 000 pochopitelně nezmizí, ta banka je nevezme a nedá je někomu jinému, na účtu zůstanou, jsou jen legálním základem k další multiplikaci. To mě mimochodem vede k úvaze, že GE Money bank bude asi pěkně v prdeli, když jim nikdo nehce půjčit a tak musejí tahat prachy z blbců lidí.
No nic, každý myslíme trochu v jiné rovině.
|
|
|
sswed: "for je v tom, ze se nikdy nesejdou vsichni pepove, ze chtej ten svuj milion zpatky"
sswede, fór je v tom, že oni se ty pepové čas od času sejdou, a pak jdou banky do kolen. V roce 1929 lidi začali vybírat svoje prachy ve velkym a hádej co se stalo pak. Dneska to USA a EU zachraňujou tiskem a rozdáváním miliard peněz.
Kontrolní otázka soudruhu: "co se stane když centrální banka začne nekontrolovaně tisknout peníze za nesplácené dluhopisy a tyto peníze vpustí do oběhu?"
|
|
|
To mas marny, moc logiky, malo konspirace a navic vcera hned po poradu varime s italem bezel porad makroekonomie z kolumbijcem a tam rikali, ze je to fsechno podvod a jen oni do toho videj.
Zasadni problem je v tom, ze 90% ctenaru neni schopno videt ekonomiku jako uzavrenej system a z tech 10% zbylejch procent to 5% neni schopno domyslet a zbytek to domyslet nechce, protoze je to malo cool, takze tu budes tercem nadavek, smir se s tim.
Zajimavy je, ze pokud jde treba o navod na vyrobu atomove bomby, jsou schopni si sehnat vsemozne pofiderni informace, ale pokud jde treba jen o pitomy multiplikator, je to zabity ac se da za 3 minuty najit treba zde: www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-04-monetarni-politika.php.
Marny, marny. Skoda sil, ale fandim ti, treba nedostanes argument typu Rekni ze cerna je cerna. Ano/ne a nasledne, kdyz osouhlasis, ze cerna je cerna, tak se ti dostane odpovedi, ze protoze je cerna cerna, tak brownuv pohyb funguje :-)
|
|
|
No vida, odeslal sem prispevek a uz tam ta otazka je :-D
|
|
|
Já mám prosím taky otázku. Cituji z vašeho odkazu: "Jak banky tvoří peníze
Banky akumulují vklady. Z nich čerpají zdroje pro své aktivní obchody (stranou zůstává určité procento rezerv). Tyto vynaložené peníze opět použije někdo jiný a pro třetí osobu to jsou opět příjmy, které se mohou uložit u banky a cyklicky toto pokračuje teoreticky až ke snížení na nulu vlivem vždy snížení o určité procento. Takto bychom mohli popsat proces multiplikované expanze bankovních depozit."
Čím se popsaný citát liší od toho, co popisuje Challenger? Nebo vy popíráte, že multiplikace vůbec nastává? Pochopitelně, že to nebude celá geometrická řada jako podle toho vymívaného docenta (např. protože půjčit si 50 Kč u banky se nevyplatí apod.), pár prvních členů řady bohatě stačí.
Já osobně nejsem žádný nepřítel bank ani multiplikace . Sice když bych pronajal dům Frantovi a potom 98% domu Lojzovi a následně ještě 98% z 98% Jirkovi, měl bych trošku problém, jelikož s materiální věcí nejde takto čarovat, ale nebudu závistivý. Kdo umí, umí.
Nad multiplikací klidně mohu mávnout rukou, jenže nad inflací už ne. A teď: pokud z prvního neplyne to druhé, proč není inflace historickým pojmem, ale provází systémy částečných rezerv po celém světě?
|
|
|
Jaký problém?
Léta jsem měl kancelář v domě, jehož vlastník ho pronajal realitníkovi, ten pronajal jednotlivá patra nájemníkům a ti pronajali jednotlivé místnosti podnájemníkům.*)
Dům byl tedy třikrát rozmnožen.
Byl jsem se tam před čtrnácti dy podívat. Dům stojí, je stále stejně velký, v KN má stále stejného majitele a v kontaktech je stále stejný realitník.
____________
*) Musím popravdě přiznat, že podnájemníci měli zakázáno dále s místnostmi disponovat, ale dokázali to obejít, takže část domu byla multipikována čtyřnásobně.
Pouze parkovací místa na nádvoří byla multiplikována jen dvakrát, protože jich bylo zoufale málo.
|
|
|
No tak dům rozmnožen pochopitelně nebyl, ale možná ono slavné HDP tím vzrostlo několikanásobně, než kdyby barák vlastník pronajal podnájemníkům rovnou. Ale jo, jako vtip dobrý, ale s tím, co jsem psal původně to nesouvisí.
|
|
|
ja jsem s tim smirenej. ale pokud ti 98 lidi ze 100 rika, ze pravdu nemas, snadno presvedcej i ty posledni dva, ze proste pravdu mit nemuzu. vzdyt jich je tolik... :)
|
|
|
"po vaříme s Italem následuje makroekonomie s Kolumbijcem" hodnotím jako vtip týdne :-)))
|
|
|
Prosím, mám skromný dotaz, jak je to stěma rezervama JSOU nebo NEJSOU.
Dál prosím osvětlit jak je to s těma státníma BONDAMA. Kupuje je banka, nebo nekupuje.
A prosím do podrobna.
Podle kvalifikovanosti odpovědi budu mít ještě další.
|
|
|
samozrejme banka tvori rezervy, ona musi.
statni dluhopisy kupujou hlavne institucionalni investori typu penzijnich fondu atd. doted bylo obtizny treba ceskej statni dluhopis poridit pro pepu z horni dolni. janota se o to spravne snazi. slozeni veritelu statu (tedy majitelu techto bondu) jde zjistit, dokonce u nas jednou pan janota "cucal cisla z prstu". veritele us bondu jsou napriklad vsem znamy. kupodivu nejvetsi veritel us bondu neni cina, jak si spousta lidi mysli. cina je tusim na nejakym ctvrtym, patym miste. banka dokonce celkem bezne emituje svoje vlastni strukturovany dluhopisy, statni muze bezne nakupovat pro svy klienty
kam s otazkou presne miris?
|
|
|
Proc ta ironie a čekání na kvalifikovanosti odpovědi.
Vždy když přijde kdokoli s názorem popírající dosavadní zažité skutečnosti jsem v rozpacích a ptám se sám sebe.
Jsou pitomci ta většina a já s nimi, nebo je pitomec hlasatel novinek.
Proč ten dotaz na rezervy nebo spíš omezené rezervy. Ono je to zásadní.
Pokud půjčím své peníze sousedovi a jiné nemám pak jsem s dalším půjčováním v koncích.
Pokud by tak fungovala doslovně i banka, rozpůjčovala by svoje!!! základní jmění, vklady střadatelů a byl by od banky pokoj.
O tom že banka si krom jiného půjčuje od státu a na mezibankovním trhu, snad není sporu.
Rád bych našel potom vysvětlení kde se vzaly prostředky na provoz deficitu státu (dluhu ve výši tisíc miliard) a půjčky občanům skoro ve stejné výšce. Kde je probůh ty banky vzaly.
Jo a kdo vlastní jakýkoli druh derivátů je možné najít v COT reportu. Určitě tam nebude česko.
Podle kvalifikovanosti odpovědi můžeme pokračovat.
|
|
|
nerad hraju tyhle divny hry.
jak jsem jiz napsal, dluh statu vlastni spousta subjektu. jsou to ruzny institucionalove, jiny staty ktery se chovaji lip, a taky obcane. jsem linej to hledat, ale jak rikal i janota, podil obcanu na drzeni dluhu statu u nas a ve svete je dost rozdilnej. u nas muzeme vic saturovat, jeste vic se zadluzit:).
pokud to hodne zjednodusim, tak prebytkovy strany kupujou ruzny formy uveru stran deficitnich, vcetne statu a jeho dluhopisu. napr. jeden z nejvetsich dluhopisovejch fondu na svete je spolecnost PIMCO. doporucuju si o nem neco vyhledat, vcetne slozeni portfolia.
na minuly strance hezky a jednoduse popsal DK proc nemuze banka drzet 100% rezerv. pak by to totiz nebyla bankou. ale to je potom nepochopeni zakladni myslenky fungovani bankovniho systemu, a konec diskuse...
|
|
|
Konečně jsem pochopil.
Žvanit, zesměšňovat osttaní, to je to pravý ořechový.
Pokud dojde na rozhodné skutečnosti, tak to trošku ožvaním, zamlžím jako tak do ztracena.
Ještě chybí takové to opovržení, že je ta diskuse pod tvoji úroveň. I když náznak tu je.
Jsem vcelku rád, že došlo i na odkaz co kdo jiný napsal (minuly strance hezky a jednoduse popsal DK ). Takový to nevím, ale jiní vědí.
Vcelku jsem nepochopil co by mi pomohlo si o PIMCO něco vyhledat. Je to obchodník na burze se stejnými možnostmi jak já.
Díky bohu, zase jeden všeznalec všehomíra vlastním přičiněním vhnoutozmrdem.
|
|
|
Blahopřeji!
Věta od věty je to fundovaný příspěvek, jasně a chlapsky pádný.
Chybí v něm jenom jedna věta, kterou nám již vlastně léta dlužíš.
Co je to přesně dlouhodobě?
|
|
|
Předně jsem vyřkl, že k této problematice se již nevyjádřím.
Ale čas beží, nové obzory se otvírají a tak jsem trochu změknul a zase se v tomto duchu připomenu.
Dám ti drobné ujištění, ona dlouhodobě se naplní příští rok.
Sdělil bych ti i průběh dneška, ale jaksi se dnes neobchoduje. Jinak děkuji za připomenutí. Obchody se velmi daří.
|
|
|
Děkuji. Dokonce si dovolím předjímat text, Tedy:
Vážení čtenáři, ve své dva a půl roku staré prognóze jsem použil výraz "dlouhodobě". Na vaše četná naléhání svou prognózu upřesňuji: "dlouhodobě" znamená déle než 27 měsíců, 12 dní 4 hodiny a pět minut."
Hm, odkud bereš jistotu, že by mě to zajímalo?
|
|
|
"Prosím, mám skromný dotaz, jak je to stěma rezervama JSOU nebo NEJSOU.
Dál prosím osvětlit jak je to s těma státníma BONDAMA. Kupuje je banka, nebo nekupuje.
A prosím do podrobna.
Podle kvalifikovanosti odpovědi budu mít ještě další."
Já budu pro změnu čekat na Váš doplňující dotaz.
Na rozdíl od Vás nebudu ironický a posouzení "míry kvalifikovanosti" z úcty k Vám vynechám
|
|
|
Ten odkaz jsem tu už dával, nicméně si myslím, že je to hezký příklad toho, kdo kupuje US dluhopisy:
http://www.gainspainscapital.com/index.php?option=com_content&view=article&id=226: forget-greece-the-us-almost-had-a-failed-treasury-auction
|
|
|
Jenze banka opravdu vyrábí peníze, říká se tomu "emise bezhotovostních prostředků pomocí CB". Jak sem popsal výše v multiplikátoru běžných vkládů. Kolik může banka v jednoho vkladu v konečném důsledku vyrobit se dá zpočítat =prvotní vklad(např. příde obyčejná výplata)/PMR. Právě ono multiplikování se děje prostřednictvým půjček. Příjde ti 20000kčs a banka tím získá 19600, které může dále půjčit, přestože těch 20k ti furt zůstává. Někdo si tedy půjčí 19600 a ty se mu připíšou na účet(pokud to teda nebere hotově) a banka tím získá dalších 19208kčs. Z 20k může banka vytvořit až 1mega. Takže buď máš pravdu ty nebo docenti co to na VŠ učej:-)
|
|
|
proc mam pocit, ze si nerozumime? Meritum transakce je v tom, co se deje dal. Kdyz reknes a, musis rict i b. Tech 20.000 musi banka z dluznika vytlouct, aby mohla vkladateli vratit jeho vyplatu. Kruh se uzavrel:).
|
|
|
No, já tomu nerozumím, jsem prostý vidlák, školy nemám, tak se zeptám:
Uložím si do banky výplatu 20 000 Kč, Kčs snad ne. Banka z toho půjčí 19 600 Kč. Z těch půjčí 19 208 Kč, atd.
Všichni, co si peníze půjčí, je pak nechají na účtech, tedy pokud je nevezmou hotově.
Zároveň se předpokládá, že mých 20 000 Kč na účtu zůstane.
Opravdu to tak je?
To, že z vložených 20 000 Kč odejde do týdne 15 000 Kč na nájemné a inkaso a 4 500 na lízink fóbyje Junyjor s 0% akontací, na možnosti banky půjčit 19 600 Kč opravdu nic nemění?
Opravdu to tak docenti na VŠ učej? Podle v přídpěvku použitých měnových jednotek se zdá, že to budou nějací zasloužilí docenti...
|
|
|
ja si spis myslim, ze tenhle priklad muze na VS docentovi slouzit akorat tak jako perlicka, po ktery se studentum otevrou v nemym uzasu usta a docent dostane denni davku sveho ega:)
|
|
|
ja si spis myslim, ze tenhle priklad muze na VS docentovi slouzit akorat tak jako perlicka, po ktery se studentum otevrou v nemym uzasu usta a docent dostane denni davku sveho ega:)
|
|
|
Jedná se o "emisi" bezhotovostních prostředků, tudíž s předcházejícími účty hejbat můžeš úplně v pohodě:-). Emitovat bezhotovostní prostředky je jednou ze základních funkcí OB a banky reguluje CB právě pomocí výše PMR.
|
|
|
To je tedy, řečeno slovy Pana Profesora, opravdové nevysvětlení.
Vzhledem k tomu, že platby mezi podniky jsou velkou většinou bezhotovostní*) a výplaty jsou rovněž bezhotovostní, nevidím problém nebo nechápu smysl odpovědi.
Prostý vidlák by čekal, že banka spíš pracuje s půměrným zůstatkem nebo mediánem nebo jiným statistickým nástrojem.
Tedy že z pravidelného vkladatelova zůstatku 500 Kč půjčí 490 Kč a nikoli 19 600 z vkladatelova měsíčního obratu 20 000.
K tomu je možno přičinit následující úvahu:
Zaměstnanec se přestěhuje ve firmě o patro výš a jeho měsíční vklad se zdvojnásoní na 40 000 Kč. První měsíc celý nárůst vybere a koupí si větší televizi. Druhý měsíc vybere celý nárůst, k tomu úspory za minulých pět let a zaplatí zálohu na dovolenou. Načež se vydá hledat větší byt v lepší lokalitě.
Pokud banka ovšem z první a druhé zvýšené výplaty půjčí 2 x 39 200 +2 x 38 416 ...je to podle vidlákova náhledu neudržitelný model.
________
*) Jeden soused si k polnosti pořídil obchůdek se zemědělskými přebytky (v upravené garáži). Z přísunu hotových peněz se takřka pomátl a po dva roky zanedbával agrotechnické termíny osevního postupu, zdroji to zboží pro obchůdek. Přežil (ekonomicky) jen tak tak.
|
|
|
Na to Vám dám protipříklad. Postavíte do řady všechny občany ČR. Prvnímu dáte do ruky stokorunu. Ten ji dá druhému, a tak dále jako v tiché poště, až ten poslední Vám ji vrátí. (Pokud tu stokorunu nikdo neukradne.) Tím jste právě zcela nepochybně vytvořil miliardový obrat. Otázka - došlo k nějaké multiplikaci?
(Nápověda - peníze jsou oběživo)
|
|
|
krasny priklad, protoze takhle by to MELO fungovat... ale ted se resi, prave to ze ta stovka zmizla, takze chybi lidem k tvorbe obratu a navic je tu jeste nekolik tisic vyvolenych obcanu, kteri se chovaji, ze kazdy z nich tu stovku ma fyzicky u sebe...
|
|
|
Ale ono to takhle presne nefunguje...
Priklad bych postavil jinak.
Postavime do rady obcany...Prvni ma stovku. Vezme z ni 2 koruny, pujci si 98 a da vyslednou stovku dalsimu, na rekneme 10% urok. Sam si ale tech 98kc pujcil na 1% urok. Ten dalsi vezme stovku co dostal, vezme z ni 2 koruny...a nasledne se cely proces opakuje.
Co se tedy deje?
Stovka zustane svem. Kazdy mimo toho prvniho ma stovku, ktera ale neni jeho, ale vubec mu to nevadi. Prece kdyz mu ten, co mu pujcil on, vrati, bude i on moct vratit a vsichni vydelaji na urokach.
Ovsem - aby se toto mohlo stat, NEKDO musi do celeho letadla dodat dost barevnych papirku. Ten nekdo je stat. Tedy, pokud je touha vice pujcovat, zaradit vice lidi do obehu, pro stat neni problem natisknout vice barevnych papirku a podporit obchod.
V idealnim pripade si jeste jakz takz umim toto predstavit jako funkcni, i kdyz je to samo o sobe svinarna. Ale horsi je, co se stane, kdyz se retez prerusi. V beznem normalnim letadle, kdyz se retez prerusi, ti posledni prichazeji ao sve vklady, a tak je to spravne. Ale stat nema zajem na tom, aby se retez prerusil - precejen jsou to hlavne volici, a volice si nesmime pohnevat tim, ze jim nechame zmizet jejich vklad do letadla. Takze se stane co? Stat to zachrani. Natiskne dalsi barevne papirky, a tema zaplacne diru. A nebo se sam stat zapoji do Letadla 2.0 , papirky nevytiskne, ale pujci si je. A hra pokracuje, ale na vyssim levelu.
Napriklad na levelu zvanem Evropska Unie. Ted mame krasny priklad toho, jak statu Recko vyrazne dosly papirky, uz jim nikdo dalsi papirky nepujci, a tak hrozi, ze se retez pretrhne a spousta "lidi" prijde o sve penize. Takze se udela co? Recko se "zachrani". A postupujeme do dalsiho levelu...
|
|
|
Tak to zírám. Nicméně beru na vědomí, že ve Vašem světě, kde:
- lidé si berou půjčku ne proto, aby peníze utratili, ale proto, aby je dále půjčili
- lidé si berou půjčku na úrok 10% přestože je k dispozici půjčka s úrokem 1%
tak v takovém světě může k multiplikaci peněz docházet. To ale není reálný svět.
|
|
|
Jezisi clovece, nejste prejmenovany Osel? Ten mel podobne myslenkove pochody.
Za prve - reaguju na neci text, vyvracim jeho priklad. To neni muj svet, to je vyvraceni sveta nekoho jineho.
Za dalsi - nejste opravdu schopny pochopit ten muj priklad? Aneb, ze banka pujcuje na nejaky urok, napriklad, opakuji NAPRIKLAD 10% , a sama si pujcuje od "statu" za napriklad, opakuji NAPRIKLAD 1%?
A jak funguje tedy realny svet....
Na pozactu byla stokoruna. Kryta zlatem, proste realna mena...Majitel stokoruny ji ulozi v bance, ma k tomu ruzne duvody, mezi nejhlavnejsima ten, ze je to skoro povinne. (podnik opravdu nemuze delat obchody v radu milionu v hotovosti, nevim kde je ta hranice, ale je pomerne nizka). Penize ma banka...a pujci je Pepovi, ktery potrebuje na novou televizi. Pujci mu je tak, ze ze 100kc vezme 2 kc, ty da pepovi, bance zbyde 98kc. Zbylych 98kc, co potrebuje pujcit pepovi ci sama pujci od "statu". Kolik je prubezne penez v obehu? 98 co zbylo bance + 100 co ma Pepa, tedy 198kc. Pepa si koupi TV, firma prodavajici TV ulozi Pepovo 100kc na ucet v Bance. Honza prijde do banky a potrebuje pujcit 100kc, protoze chce na dovolenou. Banka tedy vezme 100 kc z obchodu s televizema, 98 si necha, pujci si 98 od "statu" a Honzovi vyplati 100kc na dovolenou. Kolik penez je v obehu?
Puvodni banka ma stale ten 98 kc , Pepa uz nema nic, ten to utratil za TV, druha banka ma 98 kc, a Honza ma 100kc na dovolenou. 98+98+100 = 296. V tuto chvili je v obehu 296kc. Honza zaplati dovolenou, firma to ulozi do banky...atd atd atd atd...Cele letadlo uspesne pokracuje.
Jaka jsou rizika pro "stat"? No, ze lide prestanou davat penize do bank, a tedy prerusi retez, napriklad. Proto "stat" vyda zakon, ze lide mit penize v bankach musi. Dale hrozi , ze se nenajde dost lidi ochotnych si pujcovat a tim drzet cely kolotoc v chodu. Potom prichazi ruzna "stimulujici opatreni" , ktera maji lidi donutit si pujcovat. Napriklad tim, ze "stat" zlevni penize, tim mohou penize zlevnit i banky (snizi se uroky), a lide maji pocit, ze "ted je ta spravna doba si pujcit, ted je to taaak vyhodne"
Samozrejme toto je VELICE zjednoduseny priklad, ale selskym rozumem vydedukovano, takto to cca funguje.
|
|
|
AHa, takže když šéf české Raiffeisen Banky na Idnes normálně řekne, že když oni půjčí 1000Kč na hypotéku, tak v ekonomice jsou nejméně 3000Kč a když se hypotéka splatí, tak zase zaniknou je co?
|
|
Stále se mi zdá, že brečíme na nesprávném hrobě. Vyčítat podnikateli zisk je sice možné, ale taky hloupé. Banka je kupodivu taky podnikatel snažící se produkovat zisk. Má jednu ohromnou výhodu, je zprostředkovaně regulována státem, čili politikem.
Zkusme to s podnikatelem advokátem. Má státem určenou strukturu, organizovanost a hlavně dvě následné podstatné skutečnosti:
advokátní tarif a
povinnost tímto advokátem být zastoupen u soudu (pro šťouraly, ano, ne všude).
CO si víc přát lepšího. Peníze proudí tak nějak sami.
Pokud by tohoto nebylo, patrně by ubylo soudních sporů, případně by soudní spravedlnost byla dostupnější tím i rychlejší.
S bankou je to samé. Stát-politici a na ně napojené zájmové skupiny stanovily pro banky taková pravidla hry, že jsme tam kde jsme. Dovolím si drobně podotknout. Komu má sloužit odstranění hotovostních plateb. Terorismu, nebo bankám.
Probůh přestaňme s tím ukřivděním.
Osobně mám jediný nedotknutelný zákon. Pokud to jen trochu jde, do banky nikdy nevstupuji.
Zbytek osvětlí Švéd.
|
|
A já k ní poznamenám pouze tolik, že švéd toho o dané problematice ví mnohem víc, než všichni ostatní diskutující dohromady, což dokázal měrou vrchovatou 22.02.2010 v 19:40:58 .
Můžete s tím nesouhlasit, můžete se vzpírat, ale je to vcelku všechno, co s tím můžete dělat...
|
|
|
tady na tom serveru si ale cast stalych diskutujicich mysli, ze rozumi naprosto vsemu. proste se chovaji stejne jako jejich kritizovany hospodsky povaleci.
|
|
|
já bych nebyl tak příkrý a odprostil bych se od zjevných či i skrytých invektiv, které každou diskusi pošlou spolehlivě do pekel.
Zkrátka lze brát diskusi i jako formu osvěty.
Drž se faktů, jako doposud a nenech se vyprovokovat.
Někdo používá v diskusi fakta a argumenty, jiný z jejich nedostatku pojede v holých větách a otázkách, jejichž formulace jasně deklaruje neznalost problematiky (což není ostuda - nemůžeme být odborníky na všechno), někdo vezme na argument rovnou krompáč pánč přemýšlet někdy prostě hrozně bolí.
Trpělivost, jsme lidé a chováme se veskrze lidsky.
Mimojiné nejsi sám, mě se třeba velmi líbil příspěvek (tuším) Glidise, JJ a našel bych i jiné (omlouvám se za zkomoleninu).
To jsme právě u těch faktů.
|
|
|
souhlasim. obcas jsem ujel, nechal jsem se unest emocemi:)).
|
|
Měl bych na autora, dozajista "špičkového ekonóma" dva zdvořilé dotazy -
1. kolik nul má bilion?
2. odkud má informaci že Obama nechal natisknout 800 (!) bilionů (!!!) dolarů?
Ono těch perel je v tomhle cancu víc, ale tohle mě pobavilo asi nejvíc.
|
|
|
ad2) to se skutecne verejne suska uz od minulyho roku. vsichni maji ruzny insidery. akorat ta castka se lisi podle jednotlivych zdroju. kazdej ma zarucene pravdivej a supertajnej zdroj primo ve FEDu:)
taky jsem uz slysel, ze ten objem chce obama rozpoustet v mensich davkach, vse je uz pry pripraveno:))
|
|
|
můžete si vybrat :-)
http://en.wikipedia.org/wiki/Billion
můj tajný zdroj přímo z wallstreetu
http://online.wsj.com/article/SB123307183916519783.html
|
|
|
tak ještě doplňujícú otázku - jak se z (americké) angličtiny překládá do češtiny bilion?
|
|
|
tak mu uz odpust, ze autor nevi kolik to je, kdyz american rekne bilion:). Ono je pro nekoho tezky pochopit, ze miliarda pro nas je stejna hromadka jako bilion pro americana
|
|
|
švéde ty seš fakt dobrej :-)
|
|
Zajímavá diskuze - akorát bych se nad jednou věcí pozastavil. Není pravda, že systém částečných rezerv - berme ty dvě procenta - umožňuje bankám teoreticky znásobit 1000 kč padesátkrát. Ve skutečnosti to může jít do nekonečna, neboť už samotná půjčka většinou probíhá tak, že vám v bance otevřou účet a na ně peníze vloží. Vy je ovšem nevyčerpáte v řádu dnů, pokud to nejsou peníze na nákup auta, ale pokud je to například hypotéka, tak jí často čerpáte i několik let. Jenže oni tyto vložené peníze, co tam máte na účtu,vykazují jako vklady. Zní to nelogicky, ale je to tak.
Takže manipulovat s jakoukoliv rovnicí na maximální multiplikaci peněz je nesmysl. Jediné,co banky omezuje, je množství hypoték, které jsou schopné banky mezi lidi udat.
|
|
|
mohu nabidnout model, ktery napovida, ze pro 2% je to 50x
(samozrejme teoreticke maximum pro ta 2%)
is.gd/90hz0
nastesti venku je hezky a kridlo uz bude suchy ;)
|
|
|
Sakra chlape :-) Ty si ten můj příspěvek asi vůbec nečetl že?
|
|
|
|
to bylo od letadylka ;) a bobik nema technickou a do bassana si ani pilot netroufne ;)
|
|
|
Abych se ujistil, chcete říci, že pokud centrbanka vpustí do ekonomiky primární vklad 1000 Kč a sazba PMR je 2%, může peněžní zásoba vzrůst o více, než 50 000 Kč?
|
|
|
Ano, banky nemusejí čekat až do nich někdo vloží peníze. Oni jsou schopny si je vytvořit. Vklad může být generován úvěrem.
|
|
|
Tak proc se vubec snazi o to byt ziskove, kdyz si mohou penize neomezene vytvaret?
|
|
|
Ježiš, roote. Oni ty peníze nevytvoří v tom pravým slova smyslu. Akorát tím obejdou Systém částečných rezerv.
Proč se vám zdá nepochopitelné, že si vklad(byť získaný poskytnutým úvěrem) jako vklad vykážu?
|
|
|
No jistě, že vklady jsou primárně generovány úvěry. Minoritně pak rezervami. O tom systém částečných rezerv je.
Já tedy tvrdím následující:
Pokud centrbanka odkoupí od banky aktiva a šoupne jí za to 1000 Kč a sazba PMR je rovna 2%, pak se množství peněz v ekonomice zvýší postupně zvýší o 50000 (oněch 1000 rezerv + 49000 vkladů, které jsou postupně vytvářeny formou úvěrů).
Vy tvrdíte, že množství peněz naroste o více, než 50000. Zdůvodněte prosím.
|
|
|
Jenže ty vložené peníze jak sám říkáš jsou vykázány jako vklad a tudíž i pro ně platí ona rovnice:-)
|
|
Hezky den preji,
jen bych rad p.t. expertum pripomnel, ze bankovnictvi stojici na 100 procentnich rezervach u vkladu na videnou samozrejme existovalo. Dlouho a celkem uspesne, i kdyz cas od casu si to nekdo riskl udelat modernim zpusobem, vetsinou rychle skoncil (napriklad http://en.wikipedia.org/wiki/Bank_of_Amsterdam).
To, ze si nyni jiz neumime predstavit, ze by banky "nebezely po hrane" a my skrze nasi vladu nedotovali ty pripady, kdy to prezenou jeste jednim z nejvetsich uspechu moderniho bankovnictvi.
|
|
|
Jinak clanek neni zas TAK spatny, ale pocit, ze autor si dal nejake dobre kurivo sdilim ;)
|
|
|
Také přeji hezký den...
"Jen bych rad p.t. expertum pripomnel, ze bankovnictvi stojici na 100 procentnich rezervach u vkladu na videnou samozrejme existovalo..."
To nerozporuji. A za dané situace banky existovaly převážně (drtivě) jako depozitní instituce (mám zlato, strčím ho do banky a mám záruku, že je v bance více v bezpečí. Za to bance zaplatím poplatek), nikoliv jako finanční zprostředkovatel (mám zlato, strčím ho do banky, banka ho poskytne někomu třetímu formou úvěru.)
Já jsem explicitně uvedl, že za situace 100% krytí vkladů rezervami banka nemůže poskytnout úvěr, nikoliv to, že nemůže existovat banka.
Btw., v mém tvrzení je chyba, což je nemilé. Banka může poskytnout úvěr tehdy, pokud dobrovolně drží x% rezerv nad úroveň vkladů. Maximální výše poskytnutých úvěrů může být teoreticky těchto x%. To znamená, že rozpůjčovává buď vlastní peníze nebo peníze, které nejsou její a zároveň nejsou vkladem. To znamená, že nařízením 100% krytí vkladů rezervami by nedošlo k úplném zmražení poskytování úvěrů, pouze k velmi výraznému omezení. Takto je to přesné.
|
|
|
To je taky velmi zajímavý
"rozpůjčovává buď vlastní peníze nebo peníze, které nejsou její a zároveň nejsou vkladem"
které nejsou její a zároveň nejsou vkladem
Chápu, že peníze střadatelů nesjsou její (banky), a co prosím k půjčování zbude.
Jaký to tedy jsou, a podrobně.
|
|
|
Například emituje vlastní dluhopisy, hypoteční zástavní listy, apod. že :-)
BTW, u některých bank (dcer) působících v ČR patřících k mezinárodním skupinám s vysokým ratingem to byl ještě před vypuknutím krize (řekněme v roce 2007) preferovaný (i když ne nutně levnější - to ale zase souviselo s korporátní politikou matky, kurzovými riziky, apod.) způsob získávání pasiv oproti půjčkám na (českém) mezibankovním trhu nebo dokonce vkladům jako takovým (proto taky byly prakticky nulové úrokové sazby na vkladech - nikdo je v podstatě nepotřeboval).
Dnes už tolik preferovaný není, protože se začátkem krize se "najednou" začal víc řešit poměr vlastního a cizího kapitálu (myslím, že se tomu říká leverage) a těm skupinám, které ho měly příliš nízký, hrozil nižší rating (což by byla u tohoto druhu financování katastrofa, protože aby si pak někdo ty dluhopisy koupil, musel by emitent nabídnout výrazně vyšší sazbu - a ani pak by je pak třeba některé penzijní fondy jako hlavní hráči na tomto trhu prostě koupit ze zákona nemohly - mohou nakupovat pouze do určitého ratingu rizika).
Což je nakonec taky důvod, proč najednou začaly růst úrokové sazby u vkladů - trhy s obligacemi vyschly nebo alespoň výrazně podražily.
|
|
|
Například ty, které obdrží formou úvěru, že ano...
|
|
|
Opět drobné nedorozumění.
Jsou „nějaké“ peníze cizí a jiné cizejší.
Předně jsme se pořád nepřehoupli přes rezervy. Sswed a jeho obhájce a obdivovatel DK říkají, že se peníze do ekonomiky dostanou tak nějak rovně, nenabobtnaně. Kupodivu to odporuje zažité zkušenosti, ale budiž.
Pokud půjčím sousedovi svoje úspory, nevidím důvodu proč bych měl cokoli jiného činit, než pořádné záruky k jejich navrácení.
Pokud banka rozpůjčuje vlastní mění je ve stejné pozici. Drobně se to mění, pokud banka půjčí cizí peníze, a je jedno jak tu cizotu budeme nazývat.
Pokud by banka měla povinnost 100% krytí, pak by ve své podstatě nic nemohla půjčit. Tak jak se probůh dostalo do ekonomiky tak obrovské množství peněz.
Sswed odpadl, tak to DK zůstane na obhájení tobě.
Jinak zde visí známka pitomosti.
|
|
|
Rozhlédnu-li se po sousedech, vidím:
Franta půjčí Mirkovi svoje úspory a obdrží směnku.
Mirek půjčí půjčené peníze Jardovi a obdrží zástavní list na garáž.
Jarda půjčí půjčené peníze Ondrovi a obdrží do zástavy perlový náhrdelník, poté odjede Ondra na dovolenou "nad svoje poměry", dluh splácí dlužníci plynule trvalými bankovními příkazy nebo je hází do poštovní schránky hotově v obálce. Je to jedno.
Banka je ve stejné pozici, navíc ovšem vybere úroky (které si sousedé nemusejí účtovat) a poplatky za svou námahu.
|
|
|
Neochopení, nebo neznalost matematiky základní školy v dopočítávání do jedničky.
Uděluji známku z matematiky 4 -. To minus je za ochablou snahu
|
|
|
Zajímavé, popsal jsem situaci, která se uskutečnila v naší ulici, jenom jsem ji nepatrně rozšířil, splátky probíhaly výhradně hotově.
Zato jsem nenapsal, že ten první si půjčil peníze od rodičů bez zástavy (takže to i dále pomíjím).
Závěr:
Úspěšně proběhla transakce, přestože účastníci neznali matematiku základní školy.
Jo, tak to mezi vidláky chodí. Bankéř znalý matematiky základní školy by tvrdil, že částku zvětšil 3x a ještě mu ji uložila cestovní kancelář na účet, takže 4x.
|
|
|
Jezisi kriste, nechapu, ze je nekdo tak ukrutne hloupej a jeste se v tom vyvali, kdyz srozumitelne definice toho JAK funguje multiplikace penez jsou v KAZDE ucebnici ekonomicke teorie (a je JEDNO, kterou autor zastava ekonomickou skolu).
Banka, prosim, nefunguje tak, ze prachy, ktere ji sverite da do trezoru, zalije vodou, uzavre a za rok otevre, pricemz penize nabobtnaly o 2%, ktere da Vam.
Pro banku je primarni zdroj jejich prijmu v tom, ze penize investuje. Investovat je muze bud primo, tj ze zalozi nejaky vynosny byznys (moc se nepouziva, protoze to neni moc efektivni), nebo je pujci nekomu, kdo ten byznys bude provozovat na vlastni triko a bude platit uroky mnohonasobne vyssi, nez banka zaplati Vam.
Toto doufam rozporovat nebudete.
Pro banku je samozrejme nejvyhodnejsi rozpujcovat 100% vkladu dal, protoze jen prachy, ktere pujci ji vydelavaji na Vase uroky a na jeji provoz, jenze je tu zasadni problem - pujcka je radove mene likvidni nez vklad na pobocce a to i vcetne vkladu terminovanych, takze principem fungovani banky a to prosim odjakziva je to, ze proste riskne variantu, ze ne vsichni jeji veritele si prijdou v jeden cas vybrat prachy - pokud to ucini, jedna se o run na banku, ktery zadna banka nema sanci prezit a proti kteremu v podstate neni obrany - par takovych se stalo i v novodobe historii CR, napr, ten, kdy standa lokotka poslal do tehdejsi IPB litacku a behem nekolika hodin neslo vybirat z bankomatu, ktere byly nasuchu. Takze kdyz Vy za tyden, co to banka pujcila prijdete a budete pozadovat hotovost zpatky, tak je teoreticky banka v riti, protoze nema hotovost, ale pouze dluzni upis. Pokud chce penize hned, pak ji zbejva jen dluzni upis rychle prodat (a tedy samozrejme pod cenou).
Tato slabina samozrejme nabizi tuto variantu: mam v kapse 50M a chci ziskat fabriku za 100M. Jak to udelam? Vlozim 50M do dostatecne male banky a od banky si pujcim 100M za ktere koupim fabriku. Pak pujdu do banky a chci vybrat svych 50M, ktere banka v hotovosti nema, takze bude muset pod cenou prodat uver, ktery mi dala - no a ja ho od ni koupim. Treba zrovna za 50M. Jak proste (s tim, ze o dalsich 50M bude okradena nikoliv banka, ale ostatni jeji slusni stradatele, ze).
Z toho duvodu se zadala povinnost tech castecnych rezerv, ktere banka musi drzet v hotovosti jako minimum, ktere by ji melo od utoku jednoho subjektu dostatecne uchranit.
Takze zatim tady mame pujcku (realne penize), ktere se daly do banky, banka je nekomu pujcila a on za to poridil adekvatni protihodnotu, ktera ma schopnost vydelavat na pujcku + uroky, takze stale tu mame zachovanou hodnotu.
No a tedka prijde to kouzlo, kterej nejspis neni schopen bezny konzument libinstu pochpit (a asi ani vyhledat) a tak vznikaji tak ukrutne retardovane clanky jako ten, pod kterym je tato diskuze.
Pokud si bankovni system zjednodusime na jednu "komercni banku" na jedne strane a "spotrebitele" a zivnostniky/firmy na druhe strane, dostaneme nasledujici uvahu, ze ktere vyvozuje vy a vam podobni ten neuveritelne ukrutny nesmysl o virtualnich penezich:
Kdyz vy vlozite do banky prachy a nekdo si je pujci, tak co se s temi penezi stane? Nakoupi za ne stroje, praci, pudu. ti, kteri ty penize obdrzi za ne zase nakoupi vybaveni, praci, pudu no a penize, ktere ted hned nezbytne nepotrebujou daji kam? No zase do banky (a to klidne po cestech), takze banka ma jeden pocatecni vklad 1000Kc, ten si nekdo pujcil, dal dluzni upis a za to nakoupit realne veci, takze bance ruci temito realnymi vecmi. To se rozpusti na 2x 500 (za coz se nakoupily ty realne veci) a prijdou dve dalsi realne osoby, ktere sveri bance zase 2x konkretnich 500Korun, ktere si normalne na volnem trhu vydelali prodejem sve prace/sluzeb/statku. co udela banka? Pujci to nekomu dalsimu, ktery za to ZASE nakoupi relane veci, takze zadne virtualni penize se nikde netvori, VSE je pokryto konkretnimi realnymi hodnotami, to je pouze vas problem, ze jste netolik postizen libinstem, ze nejste schopen pochopit, ze penize se nikde nehromadi, ale ze tecou ekonomikou stale dokola pres nakupovane hodnoty.
Je tam pouze jedine omezeni a to jsou ty castecne rezervy, kdy pri kazdem cyklu se musi z penez, ktere pritecou odsypat ty 2% do povinnych rezerv. Jestli je toto omezeni spravne nebo ne ze strany statu, to muzeme polemizovat, stejne tak to, ze tento mechanismus muze vyuzit CNB pro ovlivnovani penezni zasoby, nebot diky multiplikaci (=generovani hodnot) je to nejefektivnejsi bod.
Nicmene to, ze tento mechanismus je naprosto normalni a prirozeny a ze pro banky (a tudiz pro stradatele) je to jediny mozny a efektivny zdroj prijmu (pricemz je NAPROSTO jedno, jestli v tom kolecku pouzijete papirove penize, "virtualni penize" v podobe cisel v DB nebo treba zlate valouny), pricemz banka do retezce vklada riziko runu na banku, pri kterem se da (jak jsem psal vyse) ztratit mnoho, ale zaroven diky diverzifikaci a vyhod z rozsahu eleiminuje dopad spatnych investic (pro pochopeni: kdyz vy investujete spatne svych par svestek [nedelam si iluze, ze byste nekdy videlal vic] a nepovede se to, tak prijdete o vsechno, kdyz banka spatne investuje u 5% svych investic, pokreje to vynosy z ostatnich), to prosim radeji nerozvadejte, pokud ZASE nechcete vypadat jako naprostej trotl :( A zase - je to pomerne pekne popsano v KAZDE zakladni ucebnici ekonomie. Pokud nejste ste toto pochopit a naucit se, jak sakra muzete mit tu drzost a rozvadet nejake navazne teorie? Vzdyt ty musi byt logicky spatne....
|
|
|
Q, naprosto bez ironie, nepochopil jsem... takze multiplikace ano, ale zaroven ne? padl zde hezky priklad multiplikace s kolujici stokorunou od autora vltava... ale opravdu se ta stokoruna neztratila? opravdu nezneuziva nekdo sveho postaveni a tim ochromuje prirozenou tvorbu hodnot? je mozne v tom ohromnem objemu vubec zjistit, kam az je multiplikace v poradku a odkud uz jen podvod?
|
|
|
Jakou prirozenou tvorbu hodnot, himlhergot.
Tak jeste jednou - problem je, ze neexistuje zadny "zacatek", ale pripustme, ze existuje.
Zacatek: Pak X ma 1000 korun, ktere nutne nepotrebuje, tak je ulozi do banky, aby mu vydelala za tok 2%. Banka vezme jeho 1000korun a ujci je panu A, ktery si za ne koupi NECO, co mu bude generovat splatky pujcky + uroku, ktere cini 20%. Rozdil mezi 2% co plati banka a 20%, co si uctuje je zisk banky.
Nicmene pan A nekomu ty prachy, ktere si pujcil od banky nekomu zaplatil, rekneme panu X, treba za vyplaty nebo nakup materialu. Pricemz pan X usoudi, ze se jinak ma dobre a 1000 korum ma nyni zbytnych, takze s nima udela co? Ulozi je dobanky, aby mu banka z tech ulozenych penez davala 2% rocne. Banka ty penize vezme a za 20% ty penize pujci pani B, ktery je vyuzije pro sve podnikani. A tak dale a tak dokola. To je ona "multiplikace". Diky kolobehu uveru ty penize tvorej hodnoty - protoze je ekonomika uzavrena a penize kolujou v cyklu, nikde nevznikaji a nikde se neztraceji. Jen koluji. 1000 korun vytvori hodnoty nekolikanasobne vyssi dane jen rychlosti obehu penez v systemu (to je zase jina rovnice). Takze kdyz do banky "pridam" 1000korun, tak ve finale vytvorim hodnoty idealne tak velke, jako je rychlost obehu penez, hure s onou bankovni 2% rezervou, ktera se pri kazdem obehu strhne a jeste hure a unikama typu, ze ty prachy nekdo strci doma do matrace a toho vyuziva stat pro generovani penezni zasoby.
Problem totiz je, ze v te multiplikaci zadny podvod neni....
"Podvod" muze byt v emisi bankovek nebo regulaci bankovinoh sektoru - kdy se povinyma rezervama seberou bance zisky, ktere pak musi dohnat na klientech za cenu zbyseni stability bank, sektoru, ale je to uplne normalni ekonomicky dej dany tim, ze lidi proste volne prostredky neprozerou, ale investuji a ty investice generuji dalsim lidem volne prostredky, ktere taky investuji. Banky v tom figuruji pouze jako zprostredkovatel investic.... V tom zadna veda neni, jen to je mozna z duvodu te cyklicnosti narocnejsi na pochopeni a toho vyuzivaji ruzni ekonomicti carodejove druhe kategorie, kteri lidem blbnou hlavu - viz clanek, pod kterym piseme.
|
|
|
Podvod je treba v tom, ze Ty penize, u kterych panu X explicitne rekla, ze si je muze kdykoliv vybrat, ta banka posle dal a kdyz si je pan X bude chtit vybrat, je mozne, ze je nebude mit.
A obhajovat multiplikaci jako tvurce hodnot i nyni... No, proc ne... Kolik ze hodnot vytvorilo tech 800 mld. USD? A kdyz tam nasypeme jeste dalsich 800 mld., budeme se mit jeste lepe? ;)
|
|
|
Nebudeme, ale neobejdeme se bez toho.
Nutnost takových kroků pro fungování společnosti popsal pan Stern v knize Mystika Západu
|
|
|
No, obejdeme, neobejdeme... To je velmi relativni.
Nasypani papiru do ekonomiky je jina forma zdaneni uspor. Az to lidem dojde, bude fakt legrace. Hlavne to prestane fungovat ;)
A jestli se ekonomika neobejde bez maskovaneho zdaneni, neco je hodne spatne. Neni to tak davno, co se bez toho obesla.
A jak ukazuji priklady z moderni doby (Argentina, Island, Recko) je dost mozne, ze se vraci.
|
|
|
Teď už začínám být drobně nervózni.
O tom, že si za půjčené peníze něco koupím nepochybuji, jinak bych si snad peníze nepůjčoval.
U té banky to budu muset jak pro blbečky.
Připusťme, že žádné základní jmění BANKA nemá. Pro blbečky nemá ani vindru.
Následně přijdou dva hejlové. Jeden chce uložit 1M a uloží je. Druhý si chce půjčit na zakoupení fabriky a půjčí si, aby to tak blbě nevypadalo jen 9M a ty mu banka půjčí..
A připusťme pro jednoduchost odpovídající mentální úrovní chápajícího, že ten co obdržel peníze na fabriku do ní předtím investoval z úspor tu samou částku. On má své investované úspory zpět.
Vytvořila ta banka 9M navíc nebo ne.
Blbečci odpovídají, že NE. Fabrika pořád stojí a má přece hodnotu, že.
Ostatní se zdravým rozumem volí, ANO.
O tom, že banka bude chtít zástavu a kdo ví co ještě taky nepochybuji. O tom, že až ten úvěr bude splacen se peníze bance vrátí a bude z toho pro banku ALESPOŃ NULA taky nepochybuji.
Pouze v mezidobí bude na trhu jaksi o 9M navíc.
V současnosti dochází k druhé bolačkové fázi vracení peněz. To že jich bude muset být vráceno díky úrokům tak trošku i víc je jen drobný technický problém s dalekosáhlými katastrofálními důsledky.
Dá se třeba dosti dobře bez zvláštního intelekčního vybavení dovodit, že pokud se mám za 10 roků u hypotéky vrátit zhruba dvojnásobek, že i polovina hypařů to nedá. Patrně ten spor budeme muset o těch deset roků odložit, případně se chodit k hypařům na jejich kešflou poptat. Můžeš je předešlým postem utěšit. Už dnes se jim moc nedaří a to jsme jen na prvopočátku.
A pro ty úplné blbečky, po fixním pětiletém úroku nastoupí tržní úrok. A jen moje spekulace mimo mísu. Odhaduji za dva roky úrok 10%. Tolik ti hypaři ani dnes nevydělávají, aby to splatili.
|
|
|
Proboha, vy jste uplne mimo, ten priklad je uplne mimo - jak vytvorila 9M navic? banka ty prachy nekomu pujcila a za to dostala adekvatni hodnotu ve forme dluzniho upisu na pujcenou castku + uroky, takze vysledek je v poradku.
Pokud nedokazete pochopit tento trivialni priklad, je zcel amrne postupovat nekam dal... Prosim, prostudujte si jakoukoliv ekonomickou ucebnici, jinak nema smysl s vami hovorit.
|
|
|
Beru že odpověď je proti realiteě a rozumu NE s důsledky NE.
|
|
|
Připusťme, že žádné základní jmění BANKA nemá. Pro blbečky nemá ani vindru.
Následně přijdou dva hejlové. Jeden chce uložit 1M a uloží je. Druhý si chce půjčit na zakoupení fabriky a půjčí si, aby to tak blbě nevypadalo jen 9M a ty mu banka půjčí..
Tomu prostý vidlák nerozumí. Není to jinak?
Hejl 1 uloží do banky 1M.
Hejlovi 2 z toho banka půjčí 0,98 M.
Banka si půjčí od jiné banky 8,02 M a půjčí je Hejlovi 2, takže ten má kýžených 9 M a banka má zástavu na 9M.
Žádných 9 M banka nevytvořila, uvedla 9 M do oběhu.
Předpoklad, že je to takto:
Hejl 1 uloží do BANKY, která nemá ani vindru, 1M,
Hejlovi 2 půjčí BANKA 0,98 M, které on si uloží,
Hejlovi 2 půjčí BANKA 0,96 M, které on si uloží,
...
až bude mít Hejl 2 uloženo v BANCE 9 M, vybere si je hotově,
považuje vidlák za nesmyslný. Hejl 2 si nevybere nic a banka bude vy stejné situaci, kdy by na reálnou banku naběhlo 100% střadatelů. Banka ani v tomto případě 9 M nevytvořila, pouze je Hejlovi 2 slíbila vyplatit, aniž by mohla slibu dostát.
|
|
|
"rozpůjčovává buď vlastní peníze nebo peníze, které nejsou její a zároveň nejsou vkladem"
A co termínované vklady? Ty může půjčovat i za 100% povinných rezerv.
V 100% systému by jistě došlo k omezení úvěrování, ale jak nám ukazuje rakouská teorie, bylo by to jen dobře...
|
|
|
Cist poradne, pls. Obzvlast prosim slovni spojeni "na videnou" ;)
System, kdy je banka povinna drzet 100 rezervy u vkladu na videnou neznemoznuje bance poskytovat uver, samozrejme. Znemoznuje ji poskytovat uver z vkladu na videnou, coz z meho pohledu naplnuje definici trestneho cinu podvodu ;)
Banka, ktera tvrdi, ze si penize od ni muzu kdyukoliv vybrat, a nedrzi na ne 100 rezervy, lze.
|
|
Jak pracuji banky v soucasnosti? Docela slusny uvod do problematiky pro me obstaralo shlednuti teto prednasky: http://mustwatch.hztz.cz/film/andreas-clauss-o-penezich-a-pravu/
|
|
Prosim odborniky jmenovite ssweda, drozdu, aj. o zodpovezeni otazky: Pokud je objem financnich derivatu na svetovem trhu 5x vetsi nez svetovy hruby domaci produkt, tak cim se to hradi, kde se ty penize v tom ohromnem objemu berou? pro nezasvecene dodavam, ze derivaty jsou financni transakce odvozene puvodne od nejake komodity, napr. pravo koupit obili za pevnou cenu, dohodnutou v dobe kdy nebyla znama vyse urody, v dnesni dobe jsou tyto operace /zvane opce, futures, swap souhrne derivaty/ na specializovanych burzach zcela odpoutane od puvodnich komodit a existuje jich nepreberne mnozstvi...
|
|
|
Jde o to jaky derivaty. Jedna vec je jakej objem predstavujou ty derivaty, vec druha je jakej je z nich cash flow a settlement. Ve skutecnosti je ten tok penez podstatne mensi, nez 5ti nasobek svetovyho gdp.
Napr call opce. Muzes mit nakoupeny call opce za gazilion, ale cash flow muze bejt taky jenom par centu. (nepocitaje poplatky).
Stejne, muzes mit nakoupeny za gazilion futures kontrakty na obili bez physical delivery, a pokud se nepohne cena tak tam nebude zadnej settlement. (zase jen poplatky).
Takze v zaveru, penize v hodnote petinasobku svetovyho gdp nejsou potreba, je jich potreba radove mene. Ale i tak, kdyz to klekne jak jsme videli, tak je to pekna sumicka co se musi vyrovnat.
|
|
|
Jestli tedy skutecny objem financnich prostredku pohybujici se v obchodovani s derivaty se sklada jen z poplatku a zaloh, tak jsou to stale penize navic nad skutecne hodnoty, tak se tedy berou? Nicmene pokud se temito mikroplatbickami, tak casto lakaji obchodnici nove zajemce o derivaty daji presouvat a vydelavat miliardy /mimochodem u nas se tim zabyva CEZ/, tak se spise da verit tem nasobkum, nez podilum - viz europoslanci a navrh zakona na omezeni derivatu, tam padl treba ten petinasobek svetoveho hrubeho produktu.
|
|
|
To je z vasi strany trolling?
Nebo proste nechapete jak funguje trh s derivaty, ale presto diskutujete o tom 'ze se spise da verit tem nasobkum, nez podilum - viz europoslanci a navrh zakona na omezeni derivatu, tam padl treba ten petinasobek svetoveho hrubeho produktu.'
Protoze realita je dost jednoducha. Neni moc oc sem se bavit.
?
|
|
|
ja jim nemohu ty penize prepocitat, takze vychazim z uvolnenych informaci... vy to mate prepocitane? jinak hodnoty jsou mnohem hrozivejsi... dle Bank for International Settlements /BIS/ byl prumerny DENNI OBRAT devizovych trhu /i kdyz nebyl tvoren jen derivaty/ PADESATINASOBKEM celosvetoveho produktu... vite, puvodne jsem se totiz jen ptal a vidim, ze kazdy jen vykrikuje, ale udaje zadne... rad si prectu odborny clanek na tema derivaty od bernie85 a svou chybu bych klidne uznal, ale zatim mi nikdo z kritiku tzv. multiplikace neodpovedel
|
|
|
Obrat vypovídá jen o tom, jak rychle se peníze točí. Příklad s hromadnou dopravou - představte si město, kde lze cestovat jen metrem. Každý obyvatel potřebuje jet průměrně 4x denně. Takové metro tedy denně přepraví 4x více osob než je obyvatel města, Otázka - kolik obyvatel se v metru zmultiplikovalo?
Prostě zaměňovat oběh a multiplikaci je jednoduchý, logický a snadno pochopitelný omyl.
|
|
|
opet krasny priklad, nicmene ja pojem multiplikace nazval terminus technicus, navrhnete lepsi... pocet prepravovanych osob je evidovatelna, uctovatelna polozka, bez ohledu na to kolik geneticky unikatnich jedincu se v celkovem poctu prepravovanych ukryva... pokud tam bude jezdit jenom Pavel Bem, tak to cislo bude velice nizke a nevyplati se metro provozovat, i kdyby se mu to velice libilo a jezdil od rana do vecera... na druhou stranu ma to metro sve technicke kapacity a kdyz budu v ramci maximalizace zisku z trzeb metra tlacit na neustale zvysovani poctu prepravovanych /napr. mestska policie bude blokovat autodopravu a nahanet lidi do metra/, tak to metro zkolabuje... pokud jde o penize, tak tam zadne rychlosti, plochy, kubatury neplati... kursy men se meni dvacetkrat za minutu, transakce se daji provadet hromadne, elektronicky, na sekundu a papirove tak presunete tak ohromne prostredky, ktere lze vzdy z toho systemu vyvest cash a pak se ve vsi nahote ukaze, ze ty prachy nebyly podlozene, byly virtualni, multiplikovane... jak uz to mam napsat? oddelme prosim teorii, jak by to melo byt a zabyvejme se meritem clanku, ze je neco spatne
|
|
|
Bernie85 nema cas psat clanky o derivatech, kdyz se zakladni teorie vali v kazdy ucebnici financi a na internetu. Nechapu kde jisti uzivatele tohodle fora berou guts chtit po ostatnich lidech, aby jim neco psali. Zvlaste, jedna li se o neco tak trivialniho co si clovek muze najit sam.
Prave proto, ze jsou to drivaty, tak obrat nema s fundamentalni ci fyzickou (nebo jak by to laik nazval) hodnotou moc spolecneho.
Zacal bych prectenim tohoto:http://www.slate.com/id/2202263/
vytahnu z toho jeden paragraf:
An alternative way to measure the size of the derivatives market is to calculate the instruments' market value—which refers to how much they would be worth if the contracts had to be settled today. Gross market value of all outstanding derivatives was $14.5 trillion at the end of 2007, less than one-fortieth of the $596 trillion estimate. (That number shrinks to about $3.3 trillion once you take into account contracts that directly offset one another.
Jinak o multiplikaci se tu mozna bavi ostatni, ja odpovidam na otazku jak muze but value outstanding na derivatech 5ti nasobkem svetoveho HDP.
Urcity typ komplikovanejsich OTC kolem creditu to uz je jina hra. Tam staci aby bouchlo par miliard dolaru a jde to rovnou na balance sheet. Pak ty inv banky padaj. Tehle kontraktu je ale malinkej objem. Dost aby to polozilo par bank a rozpoutalo mega krizi, ale neni to v objemech nasobku svetoveho hdp.
|
|
|
ja se jako odbornik na derivaty neprezentoval, tak jsem to cekal od cloveka co vypada, ze se v tom vyzna... no nic, zas to budu ja kdo na vykrik Titanic bude muset vyjmenovat vsechny utonule... mimochodem i ja sel do diskuse s otazkou, ktera mi jiz delsi dobu vrta hlavou... a nakonec si hledam fakta sam... ale k prispevku bernie85: na onom odkazu jsou dve zajimave informace, predne ze objem derivatovych obchodu je vyssi nez podklady nad kterymi vyrostly a dale zpusoby vypoctu... ovsem nejedna se o alternativni zpusoby, ale standardizovane BISkou /Bank for International Settlements/ a zverejnovane na www.bis.org...BIS je mezinarodni bankovni instituce, ktera provadi sber informaci a analyzy mezinarodniho financniho systemu a vznikla jiz v roce 1930 ve Svycarsku. BIS ziskava a zverejnuje data jak z burzovnich, tak i mimoburzovnich /OTC/ derivatovych trhu. Aktivitu derivatovych trhu vyjadruji tri hodnoty POMYSLNA HODNOTA podkladovych aktiv /hodnota akcii Coca-Coly se kterymi budu spekulovat aniz bych je za jejich cenu koupil/, HRUBA TRZNI HODNOTA /tato castka by byla prevedena, pokud by doslo k okamzitemu vyporadani vsech derivatovych kontraktu, tj. cena akcii Coca-Coly krat uzavrene derivatove kontrakty napr. dnes ve 12/ a OBJEM USKUTECNENYCH OBCHODU /skutecne provedene platby mezi ucastniky/. BISka dlouhodobe varuje, ze obchody NEJSOU zajisteny, takze jsme v diskusi tam kde jsme byli: kde se berou ty prachy? Jak se ke stolu karbaniku dostane nekdo, kdo nema penize, nebo tolik penez o ktere hraje?
|
|
|
zjevne myslite me. Je treba brat v uvahu, ze derivaty jsou hra s nulovym souctem. Dale je nutne brat v uvahu, ze priklad s metrem je velmi trefny. Nerozumim moc, jake vysvetleni po mne chcete. Na nejake zkouskove otazky nehraju, uz jsem vylecen opruzovym atakem. Diskusi se nebranim, ale panuje tu presvedceni, ze cim vic prispevku od jednoho autora, tim hloupejsi myslenky. Nastesti budu tuto diskusi uz hlavne jen pozorovat:).
|
|
|
ne, plati puvodni otazka... pro ssweda: Pokud je objem financnich derivatu na svetovem trhu 5x vetsi nez svetovy hruby domaci produkt, tak cim se to hradi, kde se ty penize v tom ohromnem objemu berou? kdyz jako mulitplikace nee... derivaty jsou loterie, sazeni, tipovani na neco co se da dolozit, dnes dokonce i na pocasi,takze je to kasino kde sice jeden vyhraje a druhy prohraje, takze vysledek nula, ALE obchody se vzdy nekdy vyrovnavaji a musi se vyplatit, bez ohledu, ze behem obchodovani nekolikrat doslo k nakupu, prodeji, nakupu, atd., hezky je to videt ve filmu, kde Edie Murphy zlodejicek z ulice zacne /v dusledku sazky bankeru bratri Dukeu/ obchodovat na komoditni burze ve skutecnosti na derivatove, a v okamziku uzavreni burzy dojde ke krachu Duke+Duke, /protoze meli falesnou informaci o pomerancovem dzusu a sli do rizik na ktere nemeli/, takze bez ohledu na vyslednou ucetni rovnovahu se tam toci prachy, ktere tam nejsou... nova otazka proc by to BIS tvrdila, ze obchody prevysuji nebezpecne podkladova aktiva a obchody nejsou zajisteny?
|
|
|
proboha. Mam koupen warrant na ropu WTI. nechcete mi snad rict, ze v dobe splatnosti mi v nakladaku privezou tu hnusnou mazlavou hmotu? To abych jim napsal svou adresu:)))
|
|
|
to jako ma byt vtipne? napsal jsem jasne, ze derivaty jsou nadstavbou komodit, v druhe generaci derivatu jiz na komoditach nezavisle, jako treba sazky na pocasi, ctete vubec moje prispevky, nebo jen zas placate Titanik a ja mam shanet rodna cisla obeti? mam se nastvat a sswedovi to pocasi poslat PPLkem?
|
|
|
Point je ten, ze pokud by se ty obchody mely hned ted vyrovnat, tak na to bude potreba podstatne min penez nez je objem tech derivatu. Radove mene penez.
Chapete proc nebo ne?
Pokud ano, tak se zrejme bavime o necem jinem a ja koncim protoze po pravde, nevim o cem a je mi to celkem jedno.
Pokud ne, tak si prosim prectete nekde kratkej odstavec o tom, jak ty funguji futures a vse vam bude jasne.
O tom, ze ma BIS pravdu neni pochyb. BIS ale mluvi o trosku jinem druhu derivatu nez o tom mamutim objemu zakladnich futures/options/swaps.
|
|
|
Takovy pomer HDP k nejakym financnim produktum prece nemusi znamenat nic spatneho. Vy snad nemate v usporach vice nez petinasobek sveho rocniho hrubeho vydelku? Nebo naopak (mate-li napriklad hypoteku) tak vice nez petinasobek sveho rocniho hrubeho vydelku nedluzite, pripadne nerucite napriklad nemovitym majetkem v nasobcich sveho rocniho prijmu?
|
|
|
jinak k tem bratrum. Oni nenakupovali fyzickou pomerancovou stavu. Oni prodelali proto, ze strike ceny byl po vyhlaseni urody vysoko. Oni totiz operovali se spatnou vstupni informaci, tudiz sla cena proti nim. A protoze kupujici opci uplatni, museji ho vyplatit. Bohuzel pocitali s tim, ze kupujici necha opci propadnout a oni budou mit zisk ve forme ceny opce. Tecka
|
|
|
vzdyt jsem to psal ja, ze ve skutecnosti v tom filmu byla derivatova burza, kde sazeli na CENU mrazeneho pomerancoveho koncentratu, ne na PRODUKT samotny /to tzv. podkladove aktivum - pomerancovou stavu nekupovali, ani nechteli - mluvime o derivatove burze, ne o komoditni/, ale ten priklad jsem uvedl, ze se tam toci prachy a velke... a ted uz fakt vazne sswede, kde se berou penize, kdyz ne multiplikaci?
|
|
|
Jo,jo. Zase jeden co bere že deriváty jsou hra s nulovým součtem.
Nejsou a to dost výrazně.
Začínám se těch teoretiků a jejich zavedených pouček přímo děsit. Kam to jenom povede.
|
|
|
Ačkoli s Vašimi příspěvky v této diskusi spíše souhlasím, tak k poslední větě tohoto Vašeho příspěvku nelze nedodat: "To říká ten pravý" ;-)
|
|
|
K těm opcím, obecně derivátů.
Ono to jsou takový teoretický plky. Stále mi běží na pozadí monitoru futures a opce ropy.
Naapř. http://quotes.ino.com/chart/?s=NYMEX_LO.Z10.5000P&v=d12&t=l
Zkus se těch 34274 OI zeptat kolik z nich opci promění a kolik jich to prodá se ziskem, či ztrátou. A to je prosím jen jedna úroveň jednoho strike jednoho kontaktního měsíce a roku.
Zkus si taky dohledat objemy obchodů na burzách. Ony ty obchody a tomu odpovídající objemy peněz několikanásobně převyšují objem spotřebované komodity a možné reálné protihodnoty oněch peněz.
|
|
|
Chapu co rikas, ale nechapu na co reagujes.
|
|
|
Řekl bych, že srovnávat tyto dvě věci je jako srovnávat hrušky s jablky, irelevantní.
Zatímco světový HDP (ať už je to co chce) je veličina vyjadřující produkci (no, velmi zhruba :-/) za určité období (zpravidla rok) - čili veličina toková, finanční deriváty - jejich objem - bude asi jejich objem existující v určitém čase - čili veličina stavová. Ledaže byste specifikoval více, co je myšleno "objemem finančních derivátů na světovém trhu".
Už s přihlédnutím k tomu a navíc i k tomu, že metodika výpočtu jednoho i druhého zcela jistě nebude stát na sourodých principech (jen metodik výpočtu HDP jednoho státu je celá řada, co to pak je světový HDP?) bych doporučil v prvé řadě tuto otázku neklást, neboť nedává smysl.
A když už si teda všechno zjednoduším ad absurdum a podobnou otázku si položím (začnu srovnávat hrušky s jablky), absolutně netuším, jestli by to první mělo být větší, stejné nebo nižší a proč by tomu tak mělo být a co je vlastně správně (mají být jablka správně větší nebo menší než hrušky?)
Nerad bych, aby výše uvedené bylo považováno za ironii nebo sarkasmus, snažím se být co nejsrozumitelnější...
Jinak vzhledem k radikálně odlišným metodikám výpočtu HDP v jednotlivých státech buďte opatrný - HDP je takové to jednoduché číslo, co mají novináři a politici rádi a rádi si ho berou do huby na každém rohu, ale vyvozování závěrů a jeho srovnávání s čímkoli (i třeba se souměřitelnou veličinou) berte hodně, hodně s rezervou...
|
|
|
otazka dava smysl, nebot v komentarich se objevil zasadni spor zda banky toci jen a pouze realne penize, nebo penize virtualni dle jakychsi bankovnich pravidel, coz zde nazyvame pracovne multiplikaci... a zatimco diskutujici challenger logicky a podrobne vysvetloval princip multiplikace penez bankami, tak jini pouze vykrikovali, ze to je blblost...
|
|
|
nevim proc by neslo srovnavat obchody vyjadrovane v penezich... obchody se hradi v penezich /prevazne v dolarech/ a jejich objemy se vykazuji - musi vykazovat pokud nejde o sedou ekonomiku, ci primo trestnou cinnost.... ovsem jestli realne penize mohou byt kryte pouze realnou hodnotou, coz vyjadruje objem svetoveho obchodu, ktery je vykazovan dle mezinarodnich ucetnich pravidel, aby pekne fungovaly ucetni uzaverky a dane, tak derivaty jsou jen hrou s cisly... derivaty jsou nadstavbou, odvozeninou od puvodnich realnych hodnot, od kterych jsou navic v sooucasnosti uplne odvisle /zakladni komoditu treba uhli nebo pomerancovy koncentrat v zivote neuvidite, ac s pravem na koupi za konkretni cenu obchodujete/ predevsim u derivatu financnich produktu /napr. akcie, kursy/ a pritom se na nich vydelava vice penez... napr. CEZ as u nas v roce 2008 mel zisk z derivatu pres 3 miliardy... mimochodem motivacni program manazeru CEZu je typicky derivat - opce na akcie /tedy pravo koupit za cenu tehdy a prodat za cenu jindy/, kterym Martin Roman vydelal... kolik ze to vydelal? a jakou skutecnou realnou hodnotou to je podlozeno? v techto derivatovych transakcich je vyssi objem financi nez v zakladnich a ja se ptam, kde se ty prachy berou?
|
|
|
jsou to pouze teoretické prachy, které se vykazují v účetnictví, ale nikde fyzicky neexistují.
Potom jednoho dne Martin Roman a spol přijdou, vyberou si svých 660 miliónů v derivátech cash, a ekonomika se z toho posere protože už nebude cash na proplácení ostatních derivátů.
Ostatně to je důvod současného hromadného tisku peněz v EU a USA. Vlády a banky chtějí ututlat, že světová ekonomika chytla rakovinu jménem "fiktivní peníze".
|
|
|
I když přirozeně může jít v drobnostech u HDP o nepřesnosti u různých zemí, podstata je standardní. Útraty domácností, investice „podniků“, útrata vlády. Osobně považuji toto číslo za velkou pitomost, ale budiž.
Je to číslo přesně doložitelné, přesnými položkami.
Oproti tomu deriváty jsou fikce, kupodivu v množství mnohonásobně převyšující objem reálných opotřebovatelných hodnot.
Budeme muset připustit, že jsme na samém konci možnosti jakéhokoli růstu a budeme se muset vrátit (ne technologicky) o mnoho zpět, než se rozkolísané poměry srovnají. O nic jiného v propírané krizi nejde.
Pokud kdokoli vidí možnost nového růstu, asi by měl tyto vize zde představit. Nobeliho cena jej nemine.
U sebe pozoruji jen jeden žaludek. I tak mám nadváhu a vyhnu se jakékoli nad spotřebě, dokonce ji výrazně omezuji.
Prosím abych byl z podpory růstu vyškrtnut.
|
|
|
podle mého skromného názoru, jediná zdravá, ale nemožná, cesta z této krize je, že se hromadně sníží platy. Jak jsem už napsal v článku, nezřízené půjčování způsobilo růsty cen a platů, které nejsou fyzicky opodstatně. Lidé si navykli na dejme tomu průměrnou mzdu 20,000kč měsíčně, jenže kdybychom měli teď hned splatit nebo odpustit všechny dluhy a začít na novo, zjistíme že peněz existuje (při zachování současných mzdových poměrů) na průměrnou mzdu třeba 7,000kč měsíčně. Jenomže řekněte lidem "od zítřka budete mít na výplatní pásce třetinu".
Když tohle zkusili komunisti, padla měna a byla z toho celonárodní zmrdovina.
Dnes se vlády a banky rozhodly vyrovnat tento účetní rozdíl tiskem nových peněz, a že se tedy můžeme těšit na další a další inflaci... To znamená že měna také padne, ale pomaleji a hloupějším to hned tak nedojde. Lidem zmizí úspory, dlužníkům se ulehčí...
Jenže když pracujícím sebereme úspory a ulehčíme dlužníkům, z ekonomiky se nám vytratí zásadní esence - motivace pracovat
Ať je to jakkoliv, Evropa a USA jsou ve větším průseru než si mnozí připouští. Do roka se ukáže, zač je toho loket...
|
|
|
ja si myslim, ze tu spiralu roztocili financnici a monopolni spolecnosti... nedostatek moralky maskovali frazemi jako maximalizace zisku, dynamika rustu... takze nezrizene pujcovani byl jen dusledek... mne nikdy nenapadlo, ze kdyz jeden rok vydelam na auto, tak druhy roku MUSIM vydelat na dve auta... velci hraci na trhu bezne pocitaji s rustem zisku a pritom prodavaji stale stejne /v pripade CEZu treba i mene/... a umim si predstavit ekonomiku s dlouhodobe stabilnimi cenami a platy...
|
|
|
V ekonomické příručce pro vidláky jsem se dozvěděl, že období dlouhodobě stabilních cen a platů skončilo revolucí. Průmyslovou. Jeden z grafů, který si pamatuji, zobrazoval cenu 1 libry běžného chleba v Londýně. Ve střední Evropě se používají ceny mázu nebo vědra piva.
Ekonomika s dlouhodobě stabilními cenami a platy se vyznačovala i dlouhodobě stabilní úrovní techniky.
Nebo ne?
|
|
|
"Ekonomika s dlouhodobě stabilními cenami a platy se vyznačovala i dlouhodobě stabilní úrovní techniky"
Ne. teda, jestli nemyslite, ze mezi koncem obcanske valky a zacatkem prvni svetove valky byla v USA stabilni uroven techniky ;)
|
|
|
Jak jsem napsal již dříve, příručka pojednávala o UK a průmyslové revoluci. O USA jsem nečetl z tohoto oboru nic.
|
|
|
Nicmene ta teze proste neplati. Viz napriklad rim prvniho stoleti n.l.... A uvedl bych i dalsich par prikladu.
Spise bych rekl, ze obdobi stabilnich cen bylo obvykle obdobi rozkvetu ekonomiky i techniky.
|
|
|
A třeba i jo.
Tak proč tomu bylo v Evropě po průmyslové revoluci naopak? Platy, pokud vím, rostou, ceny surovin a energií rostou, ceny výrobků klesají. Ekonomika roste a technika rozkvétá.
Nebo ne?
|
|
|
"Ekonomika roste a technika rozkvétá."
Jak muzeme vsichni kolem sebe pozorovat, ze ;)
|
|
|
Když jsem se učil vidlákem, byl výkonnostní potenciál pšenice pod 8 t/ha. Před pěti lety jsem vlastnoručně ověřil (jo na vlastní oči taky), že je 12 t/ha.
Ano, správně, odrůdy se nejmenovaly stejně.
|
|
|
No, kdyz merite vykonnost ekonomiky vykonnostnim potencialem psenice... ;)
Ve vetsine ostatnioch ukazatelu situace neni az tak ruzova, jak v te psenici...
|
|
|
Použitým ukazatelem se nedá měřit výkonnost ekonomiky, ale dá se jím dobře dokumentovat technický rozvoj.
Prostý vidlák totiž může jev dokumentovat pouze na příkladu, kterému rozumí a který si v praxi ověřil. "Realizovatelná" cena za tunu pšenice ve stejném období klesla*). To se ze strany vidláka považuje za ekonomickou prohru, ze strany obchodníka za ekonomickou výhru.
Prostý vidlák ostatně v původní tézi spojoval úroveň techniky s úrovní platů a cen, nic víc.
_____________
*) Z toho lze dále odvodit, že v době rozvoje techniky nemusí být ekonomická situace až tak růžová, jak je tomu například nyní.
|
|
|
Mohu uvést jeden příklad.
ČSSR.
Nebo druhý příklad.
SSSR.
V těchto zemích byly v určitém období ceny stabilní a platy rovněž.
K rozkvětu ekonomiky nějak zapomnělo dojít a rozkvět techniky panoval hlavně v oblasti kopírování.
|
|
|
Zapomnel jsme rici, ze to myslim pouze pro ekonomiky trzniho charakteru ;) A i tak tam bylo slovo "obvykle"...
A i kdybych od toho odhledl, tak kdyz vezmeme do uvahy skrytou inflaci, tak s tim CSSR a SSSR se dostavame k zajimavym zaverum....
|
|
|
http://www.zlate-mince.cz/OM9_Ceskoslovenska_mena.htm
(o skryté inflaci)
|
|
|
2-3 roky :) Pak druhy kolo QE a za 10 let sme zpet na stromech.
|
|
ale je plný nepřestností, dezinformací, hoaxů a hloupostí. No a já jsem příliš liný na to, abych se snažil bod po bodu to rozebírat.
Tak snad aspoň jeden hoax bod, který se zove "Čína vlastní většinu dolarových rezerv" - totální pitomost. Pominu-li ten fakt, že Japonsko má vlastní víc dolarových rezerv než celá Čína, tak není od věci zjistit si kolik těch rezerv Čína vlastní a v jakém jsou poměru k ročnímu HDP USA. ;-)
|
|
|
Presne tak. On uz se z toho stal takovej folklor. Dokazu si predstavit, ze stejnou vec tupe opakujou i 'osobni bankeri' na pobockach a podobne.
|
|
|
Článek je sice silně zjednodušený, ale není úplně zcestný.
"Čína vlastní většinu dolarových rezerv"
Čína ani japonsko žádný dolarový rezervy nemá. Mají pouze poukázky na dolary. V drtivé většině případů v US bondech.
O tom kdo vlastní jaký derivát je uváděno v COT reportu. Každá US burza tomuto úřadu reportuje pozice jednotlivých obchodníků (krom non reportable) a to jednou týdně. Souhrnný report je běžně dostupný, podrobný je placený.
A tam jsou jednotliví obchodníci. Určitě tam není Čína.
Tedy nikdo!! neví kam který obchodní patří, pokud se k tomu sám nepřihlásí. Nakonec i čínský obchodník může spravovat konto američana.
Pouze se podle zkušeností domníváme, že Čína vlastní.
Ale zjednodušeně se vcelku odhaduje!!!!, že nejvíc toho má skutečně Čína.
|
|
Průšvihy začaly díky systému částečných rezerv, následně se prohloubily zřízením Centrálních bank a všechno to dorazilo opuštění zlatého standardu.
Autor ovšem líčí situaci v poněkud růžových barvách - banky "nevyrábějí" dvojnásobek vkladů, nýbrž, při povinných rezervách např. 5%, dvacetinásobek. A těch 95% jsou inflační peníze. Které se projevují vznikem bublin - tu vyletí ceny akcií, tam zase ceny nemovitostí, potom zase ceny komodit atd. atd. Krize jsou logickým následkem, jsou jen projevem samoregulačních mechanismů, které se snaží vyrovnat nabídku a poptávku. Čemuž se snaží politici zabránit a tím situaci jen zhoršují.
|
|
|
snad kazdy se ohani zlatym standardem jako prostredkem pro stabilitu. ale i zlaty standard ma zasadni nedostatky. je otazka co by bylo lepsi:).
proc se tu zatim nikdo z mistnich expertu nezminil, ze velmi mala inflace je daleko lepsi nez zadna inflace? a dale, nezavisi tak moc na mnozstvi penez v obehu, ale na dynamice zmeny tohoto mnozstvi. pokud dluhy rostou pomaleji nez vytvorene hodnoty, je vse v poradku. pokud ne, jako treba v americe nebo socialni EU, kumulujeme problem, nuzky se rozeviraji.
|
|
|
Mohu požádat o objasnění, čím je (z hlediska daňového poplatníka) lepší malá inflace než žádná? A prosil bych neplést inflaci a index cen.
|
|
|
Nechci být osobní.
snad kazdy se ohani zlatym standardem jako prostredkem pro stabilitu. ale i zlaty standard ma zasadni nedostatky. jaké
je otazka co by bylo lepsi:).co než co
proc se tu zatim nikdo z mistnich expertu nezminil, ze velmi mala inflace je daleko lepsi nez zadna inflace? a dale, nezavisi tak moc na mnozstvi penez v obehu, ale na dynamice zmeny tohoto mnozstvi. prosím doložit
pokud dluhy rostou pomaleji nez vytvorene hodnoty, je vse v poradku. prosím doložit
pokud ne, jako treba v americe nebo socialni EU, kumulujeme problem, nuzky se rozeviraji. to vypadá jako pěkná otočka koulaře v kruhu
moudro našich předků:
dluhy dělají dluhy
peníze dělají peníze
|
|
|
"proc se tu zatim nikdo z mistnich expertu nezminil, ze velmi mala inflace je daleko lepsi nez zadna inflace?"
Cim je lepsi?
"pokud dluhy rostou pomaleji nez vytvorene hodnoty, je vse v poradku"
Mam pocit, ze obyvatele nemecka 30. let by s Vami nesouhlasili, ac v te dobe dluhy rostly skutecne vyrazne pomaleji, nez vytvorene hodnoty. Dokonce nakonec platby reparaci zrusili...
|
|
|
To se bavím. A jakou ekonomickou teorií to tvrzení o kladných účincích malé inflace chcete zaštítit? Vcelku jsem po ní dlouho pátral a všude jsou jen žvásty nebo dokonce jen pouhá zvolání, že tomu tak musí být. Kvalitní teorie nikde!
|
|
Se zájmem jsem si pročítal diskuzi na téma multiplikace peněz při půjčkách. Po nějaké době přemýšlení jsem došel k následujícímu názoru.
To, co se děje při půjčování peněz není opravdová výroba peněz (v tom smyslu, ve kterém je vyrábí centrální banka), ale jen jakési zvýšení rychlosti oběhu peněz v ekonomice formou půjčování a to za cenu zvýšení rizika v systému. Mé chápání procesu v částečně rezervním bankovnictví bych ilustroval na jednom příkladu. Pan A má na běžném účtu 10 000 korun. Do výplaty je sice utratí, ale přesto z nich prostřednictvím banky na tuto krátkou dobu přispěje na půjčku panu B. Ten si hned po podepsání smlouvy převede peníze na účet u stejné banky. Sice je bude potřebovat už pozítří, ale proč by zatím na ten jeden den nepřispěl na hypotéku panu C. Ten si je také zatím uloží na účet, než je stačí utratit.
Takže ačkoliv se peníze objevují na třech běžných účtech A, B a C, je, myslím, názorně vidět, že jsou to jen jedny peníze, které vlastní pan A, který je svěřil bance, ta je zatím půjčila panu B, ten je svěřil bance, ta je zase půjčila panu C a ten je zase svěřil bance. Pokud se podivujete nad tím, že banka ty samé peníze půjčuje několikrát, tak je třeba si uvědomit, že ona zde funguje pouze jako (velmi dobře placený) prostředník. Ve skutečnosti pan A půjčuje panu B a ten půjčuje panu C. Já bych se spíše pozastavil nad tím, jestli by pánové A a B při své finanční situaci měli dělat do půjčování peněz.
Půjčka za úrok totiž není nějaký zázračný způsob vydělávat za nic – jen tím, že sdílíme peníze. Úrok se platí jednak za časovou preferenci a jednak za riziko nesplacení půjčky. Bez banky by k těmto půjčkám samozřejmě nedošlo – A ani B by ani nenapadlo ve své situaci někomu půjčovat právě proto, že se nechtějí svých peněz vzdát na dost dlouhou dobu a ani nejsou v situaci, kdy by měli podstupovat se svými financemi jakékoliv riziko.
Za přítomnosti banky k těmto půjčkám dochází proto, že banka má dostatečně velkou skupinu pánů a dam jako jsou A a B, u které se s pomocí statistiky dá na určité pravděpodobnostní hladině určit, na jak dlouho se svého kolektivního vkladu vzdává. Zároveň je v této skupině, díky přerozdělení části úroků, „pojištěno“ riziko nesplacených úvěrů. Jenže statistika je mrcha v tom, že pokud nejsou splněny určité podmínky, tak se její závěry mohou rázem stát úplně neplatnými. V tomto případě jsou těmi podmínkami a) určitá míra vzájemné nezávislosti chování vkladatelů a b) určitá míra vzájemné nezávislosti chování dlužníků. Je snadno představitelné, že podmínka b) bude porušena například při všeobecné hospodářské krizi a podmínka a) bude porušena třeba při negativní zmínce o stabilitě banky v médiích.
V bankovnictví s částečnými rezervami nevidím problém, pokud si jak vkladatelé, tak banky budou tato rizika uvědomovat a bude definováno, kdo ponese případné ztráty. Problém současného stavu je v tom, že se všichni (vkladatelé, banky, centrální banka, politici) tváří, jako by žádné riziko neexistovalo. Existence fondu pojištění vkladů bankám prakticky znemožňuje si navzájem konkurovat mírou rizika/bezpečnosti. Všechny vklady jsou přeci pojištěné a tudíž 100% bezpečné. Ještě horší než rozšířenost tohoto názoru je, že je na něm i něco pravdy. Až dojde k nějakému průšvihu a FPV vyčerpá svoji 1.5% rezervu, bude docela jistě následovat státní „záchrana“ fondu. Ztráty tedy nezaplatí ti, kteří riskovali, nýbrž všichni prostřednictvím daní a inflace. V takovém prostředí by bylo naivní očekávat, že nějaká banka bude dobrovolně držet větší rezervy, než jí předepisuje zákon.
Pro fungování bankovnictví je potřeba, aby došlo k nějakým krachům a aby lidé přišli o peníze - aby se vědělo o tom, že riziko existuje. Pak by se mohla postupně nalézt určitá rovnováha mezi plnými a částečnými rezervami. Například bych si uměl představit, že bych si nechal peníze na přežití na 2 měsíce na 100% účtu (za to bych platil) a zbytek bych si dal na rezervní účet (ten by byl úročený) s tím, že ve smluvních podmínkách tohoto účtu by bylo, že v případě potřeby banka může pozastavit výplatu třeba o 2 měsíce (obrana proti runům). Kdo je opatrnější, mohl by mít vše na 100% účtu. Kdo chce více riskovat, dá si vše na rezervní účet, ale až dojde k nějakému problému, tak se bude muset smířit s tím, že bude na určitou dobu bez peněz, nebo že o jejich část přijde.
|
|
|
"jsou to jen jedny peníze, které vlastní pan A, který je svěřil bance, ta je zatím půjčila panu B, ten je svěřil bance, ta je zase půjčila panu C a ten je zase svěřil bance"
Pokud se na to díváme jako na "jedny peníze", tak jsou to jedny peníze se třemi vlastníky. Jednodušší (a správnější) podle mě je se na to dívat jako na troje peníze, každé s jedním vlastníkem.
"Ve skutečnosti pan A půjčuje panu B a ten půjčuje panu C"
To těžko. Pan A o žádné půjčce panu B nic neví. Pan A vidí svoje peníze na účtu a myslí si, že je bude moci použít, kdykoli se mu zlíbí. Jak si to banka zařídí ho vůbec nezajímá.
Představa, že A půjčí B tak, že kdykoli si A usmyslí, musí B okamžitě vše vrátit, je poněkud zvláštní.
"V bankovnictví s částečnými rezervami nevidím problém..."
Já bych spíš řekl, že v tomto systému nevidím výhodu, která by jeho problémy vyvážila.
|
|
|
Jsou to "jedny" peníze. Dívat se na to jinak je zavádějící a mylné.
Pan A o žádné půjčce panu B nic neví. Neví, ale k půjčce přesto došlo, a banka byla zprostředkovatelem.
Pan A vidí svoje peníze na účtu a myslí si, že je bude moci použít, kdykoli se mu zlíbí. Chápu, že to tak pan A vidí, je to ale opět omyl. Banka mu jeho vklad vyplatí jedině tehdy, když bude mít z čeho.
Jedny peníze mohou vytvořit více vkladů, Vklad (stejně jako půjčka) nejsou peníze, je to zboží. A stejně tak, jako malá suma peněz může vytvořit astronomický obrat (viz můj příklad z 25.02.2010 09:46:08), může vytvořit i mnoho vkladů (přesněji mnoho dvojic vklad + půjčka).
To ale není multiplikace, to je prostý obrat.
|
|
|
>> To těžko. Pan A o žádné půjčce panu B nic neví.
Já nebo Vy (a spousta dalších lidí) víme moc dobře o tom, že peníze na běžném účtu se dále půjčují. Někdo v tomto méně vzdělaný nebo více důvěřivý to sice vědět nemusí, ale to neznamená, že se jeho peníze nepůjčují. Můj příspěvek byl především o tom, že by o tom lidé měli vědět. A nejlépe se o tom dozví, pokud budou nést z toho plynoucí konsekvence.
>> Já bych spíš řekl, že v tomto systému nevidím výhodu, která by jeho problémy vyvážila.
Výhoda nezakázání částečných rezerv je především v tom, že by nebylo potřeba nic zakazovat, ani by nebylo potřeba vytvářet žádné regulace. Trh je v tomto stejně velmi šikovný a ten zákaz by nakonec nějak obešel - pokud by o to byl u vkladatelů zájem. V mnou navrhovaném modelu bez státních záruk (explicitních nebo implicitních) byste, pokud v systému částečných rezerv nevidíte výhodu, samozřejmě mohl zůstat mimo něj a nenést následky, až dojde k problémům.
|
|
|
Já samozřejmě souhlasím s tím, že za své problémy si každý má nést zodpovědnost.
Ale tvrdím, že na podvodnosti a škodlivosti systému nebo na multiplikaci se nic nezmění tím, že se o tom bude vědět. A podvodnému systému se nedá konkurovat.
Zakázat podvod není regulace. A hlídat se to dá stejně jako se dnes hlídají povinné rezervy. 100%ní systém by byl stabilnější a nepotřeboval by tolik regulovat jako ten dnešní. Nemluvě o tom, že stát se spasitelem klientů zkrachovalé banky je pro politiky příliš velkým pokušením.
Jinak banka je pro klienta black box, má s ní uzavřenou smlouvu a z ní neplyne, že je klient povinen řešit odkud banka bere prostředky na úroky z jeho vkladu. To je problém banky.
|
|
|
>> na podvodnosti a škodlivosti systému nebo na multiplikaci se nic nezmění tím, že se o tom bude vědět
Pokud si bude vkladatel plně uvědomovat, jak systém funguje a jaká je výše rezerv, a přesto své peníze vloží, pak je těžko mluvit o podvodu. Pokud navíc bude smlouva obsahovat možnost nouzového pozdržení výběrů (které jsem zmiňoval výše), pak už vůbec ne. Je to prostě výměna rizika za kreditní úrok.
>> Zakázat podvod není regulace.
Riziko existuje při každém podnikání a není možné nařízením shora zajistit, aby bylo nulové. I u termínovaných vkladů existuje určitá míra rizika, že banka špatně investuje a vkladatel si nebude moci peníze vyzvednout. Jedná se i v tomto případě o podvod? Pokud si v zimě předplatíte letní dovolenou, také existuje možnost, že cestovka na jaře zkrachuje (třeba kvůli zvýšené ceně ropy). Jedná se o podvod? Optimální míru rizika nemůže určovat stát regulací a ty „optimální“ rezervy podle mě nejsou ani současných x% ani Vámi navrhovaných 100%, ale někde mezi těmito hodnotami.
>> 100% ní systém by byl stabilnější a nepotřeboval by tolik regulovat jako ten dnešní.
Dnešní systém je potřeba regulovat hlavně kvůli tomu, že státní záruky odstřihly z tržního mechanismu zpětnou vazbu (bankrot) a snaží se ji nahradit spoustou pravidel. Ta kreativní bankéři různými kličkami obcházejí, a nakonec jsou zase státem zachráněni.
>> Nemluvě o tom, že stát se spasitelem klientů zkrachovalé banky je pro politiky příliš velkým pokušením.
Politická prosaditelnost jak mého, tak Vašeho přístupu je v současnosti opravdu mizivá.
>> Jinak banka je pro klienta black box, má s ní uzavřenou smlouvu a z ní neplyne, že je klient povinen řešit odkud banka bere prostředky na úroky z jeho vkladu. To je problém banky.
Pokud tuto poznámku dobře chápu, tak máte velmi paternalistický přístup. Vy byste nenechal na jednotlivci ani trochu zodpovědnosti za výběr subjektů, se kterými dělá obchody? Není přece možné hledět na firmy a jejich podnikání jako na black boxy s tím, že se stát postará o to, aby mě jejich business model nevystavoval příliš velkému riziku.
|
|
|
"je těžko mluvit o podvodu"
Pro posouzení, co je podvod, je podstatná smlouva a jednání smluvních stran. Pokud se banka smluvně zaváže, že klient může penězi na účtu bez omezení disponovat, ale pak jedná tak, že neusiluje o plnění smlouvy, tak je to podvod.
"Pokud navíc bude smlouva obsahovat možnost nouzového pozdržení výběrů (které jsem zmiňoval výše), pak už vůbec ne. Je to prostě výměna rizika za kreditní úrok."
Podle mě pozdržení výběrů nestačí. Pokud by banka chtěla hospodařit stejným způsobem jako dosud, ale chtěla by férovou smlouvu, musela by napsat, že může pozdržet výplatu o dobu neurčitou - a na to by těžko kdo přistoupil.
"I u termínovaných vkladů existuje určitá míra rizika, že banka špatně investuje a vkladatel si nebude moci peníze vyzvednout. Jedná se i v tomto případě o podvod?"
Pokud špatně investovala v dobré víře, že peníze dostane zpět včas, tak se o podvod nejedná.
"Optimální míru rizika nemůže určovat stát regulací a ty „optimální“ rezervy podle mě nejsou ani současných x% ani Vámi navrhovaných 100%, ale někde mezi těmito hodnotami."
Podle mě by tu bylo něco jako vězňovo dilemma. Čím víc, procent, tím lépe pro všechny, ale tím výhodnější je použít méně procentních vkladů. Takže bych se obával, že by to nakonec skončilo mimo optimum na najmenším povoleném procentu. Ale uznávám, že tahle úvaha je dost pofidérní.
"Vy byste nenechal na jednotlivci ani trochu zodpovědnosti za výběr subjektů, se kterými dělá obchody?"
Pokud někdo naletí podvodníkům, tak přijde o peníze. Pokud má štěstí, tak z podvodníků něco vyrazí zpět. Každopádně by stát měl podvodníkům zamezit v pokračování činnosti, ale těžko bude nahrazovat škodu. (Nestátní spravedlnost by asi fungovala jinak, ale to ponechme stranou.) Pokud naletím podvodníkovi, tak jsem sice hlupák, ale podvodník je pořád podvodníkem.
|
|
|
>> musela by napsat, že může pozdržet výplatu o dobu neurčitou
Proč na dobu neurčitou? Pokud se dostane do problémů s likviditou (run), pak prostě přestane dělat nové půjčky a postupně počká, až se jí všechny půjčky vrátí. Tak je to maximálně doba nejdelšího závazku. To je v maximu víc než dva měsíce, ale není to doba neurčitá.
>> Pokud špatně investovala v dobré víře, že peníze dostane zpět včas, tak se o podvod nejedná.
Banka může používat částečné rezervy také v dobré víře. To, že si všichni vkladatelé přijdou pro peníze v ten samý čas je opravdu malá pravděpodobnost. Řekl bych, že je to srovnatelné s pravděpodobností, že všichni dlužníci přestanou splácet. Částečné rezervy nejsou nutně krachující. Banka může přijmout vklady, část z nich rozpůjčovat, pak počkat až se půjčky vrátí, a pak vrátit vklady a zaniknout - nikde nenastane ztráta. Je to proces s jistou mírou rizika, ale nikoliv podvod.
>>Pokud se banka smluvně zaváže, že klient může penězi na účtu bez omezení disponovat, ale pak jedná tak, že neusiluje o plnění smlouvy, tak je to podvod.
Mobilní operátor se smluvně zaváže, že po zaplacení paušálu můžete volat kdykoliv chcete. Ovšem kdyby se snažili volat všichni najednou, síť bude přetížená a dovolají se jen někteří. Je to podvod? Usiluje operátor o plnění smlouvy? Měl by stát určovat kapacitu sítě, nebo by si měli operátoři navzájem konkurovat mixem spolehlivost/cena?
>> Takže bych se obával, že by to nakonec skončilo mimo optimum na najmenším povoleném procentu.
Já bych byl pro to minimální procento neomezovat. Byly by rezervy nulové?
|
|
|
"doba nejdelšího závazku. To je v maximu víc než dva měsíce, ale není to doba neurčitá"
Nedá se dopředu (smluvně) určit, jak dlouho to může trvat - to myslím tou neurčitostí. Pokud banka udělá dlouhodobější investici a bude ji nucena prodat, tak na tom prodělá a nebude platit ani to, že bude dost na výplatu věřitelů.
"To, že si všichni vkladatelé přijdou pro peníze v ten samý čas je opravdu malá pravděpodobnost. Řekl bych, že je to srovnatelné s pravděpodobností, že všichni dlužníci přestanou splácet."
Tady nemá moc smysl mluvit o pravděpodobnosti, vznik runů na banky nikdo moc předvídat neumí. I historicky se to dělo nezanedbatelně často. Navíc má-li pravdu rakouská teorie cyklu, tak si bankovnictví s částečnými rezervami krize samo vytváří a posiluje tak možnost vypuknutí runů na banky.
"Mobilní operátor se smluvně zaváže, že po zaplacení paušálu můžete volat kdykoliv chcete. Ovšem kdyby se snažili volat všichni najednou, síť bude přetížená a dovolají se jen někteří. Je to podvod?"
Otázka je, co je ve smlouvě. Pokud mi operátor smluvně garantuje dostupnost, ale nemá na to kapacitu, tak podvádí.
"Já bych byl pro to minimální procento neomezovat. Byly by rezervy nulové?"
Proč ne? (Teoreticky by mohly být i "záporné" či jak to nazvat.)
|
|
|
>> Pokud banka udělá dlouhodobější investici a bude ji nucena prodat, tak na tom prodělá a nebude platit ani to, že bude dost na výplatu věřitelů.
To samé platí i pro termínované vklady. Tak mě napadá, že tím, že jsem do smlouvy zavedl možnost odkladu výplaty jsem z toho vlastně udělal termínovaný vklad s možností předčasného výběru, pokud se to zrovna bude bance hodit. Měly by se zakázat termínované vklady na 2 měsíce? Možná by se měla regulovat minimální délka termínovaného vkladu? Nebo by prostředky z termínovaného vkladu měly být použity pouze na investice kratší než je ten vklad?
>>Navíc má-li pravdu rakouská teorie cyklu, tak si bankovnictví s částečnými rezervami krize samo vytváří a posiluje tak možnost vypuknutí runů na banky.
Za nepřítomnosti státních záruk a centrální banky by byl tento efekt omezen přirozenou zpětnou vazbou krachů a z nich vyplývající opatrnosti. Viz například Rothbard v odstavci "Fractional Reserve Banking" tohoto článku www.lewrockwell.com/rothbard/frb.html. A když už jsme u těch Rakušanů, tak doporučuji odstavec „Free Banking“ odsud www.lewrockwell.com/north/north86.html.
-------
Teď mě napadlo něco, na čem bychom se možná mohli shodnout. Dejme tomu, že jsou dva typy smlouvy a) bance svěřuji peníze do úschovy s tím, že si je mohu vybrat, kdykoliv se mi zlíbí a že si vyhrazuji, aby s nimi během té doby nedisponovala – tedy držela 100% rezervu. b) bance předávám peníze za příslib toho, že mohu, kdykoliv se mi zlíbí, stejnou částku požadovat od banky zpět. Banka zatím může touto částkou (s danými omezeními) disponovat a připisovat mi za to kreditní úrok.
Souhlasím s Vámi, že varianta a) je dobrá věc a že by měla být vymahatelná. Tedy když si zaplatím za uschování peněz, tak že mi je nerozpůjčují. Nicméně si nemyslím, že varianta b) by měla být zakázána. Ne proto, že bych si myslel, že jsou částečné rezervy bezva nebo že se bez nich ekonomika zastaví, ale hlavně proto, že je mi proti srsti přikazovat ostatním, jaké smlouvy mají mezi sebou uzavírat. Je docela dobře možné, že ve volném tržním prostředí by smlouvy typu b) byly uzavírány jen minimálně.
|
|
|
"Nebo by prostředky z termínovaného vkladu měly být použity pouze na investice kratší než je ten vklad?"
Myslím, že víceméně ano. Dá se to trochu zoptimalizovat: Pokud třeba banka před dvěma měsíci obdržela vklad na 6 měsíců, ale zainvestovala do něčeho s návratností ve 4 měsících a teď má další dobrou 4 měsíční investici, tak na ní může klidně využít ten 2 měsíční vklad.
Já souhlasím, že "free banking" by byl mnohem lepší, než co máme teď, ale pokud by umožňoval částečné rezervy, pořád by to podle mě bylo suboptimální.
"b) bance předávám peníze za příslib toho, že mohu, kdykoliv se mi zlíbí, stejnou částku požadovat od banky zpět. Banka zatím může touto částkou (s danými omezeními) disponovat a připisovat mi za to kreditní úrok."
Podle mě by bylo ideální volně obchodovat s termínovanými vklady. Pokud by někdo potřeboval peníze ihned, prostě by zkusil svůj vklad prodat - čím nižší cenu by nabízel, tím rychleji by prodal. Každopádně nikdo by nebyl nucen vklad odkupovat. Bylo by to fér, 100%ně kryté a přitom celkem pohodlné.
|
|
|
Podle mě by žádné regulace na vztah délky vkladů a délky investic být neměly. Jednak by bylo velmi těžké to kontrolovat, a navíc mi nepřipadá až tak nesmyslné financovat třicetiletou hypotéku z několika kratších vkladů. Stojí za povšimnutí, že v tomto případě sice existuje riziko krachu (když banka do konce Vašeho vkladu nesežne peníze na přefinancování svých investic), ale nedochází k tomu, čemu říkáte multiplikace peněz, protože takto půjčených peněz se vkladatel na danou dobu explicitně vzdává. (Což by ovšem, napadá mě, nebyla pravda, pokud by banky postupně zkracovaly výpovědní lhůtu těchto termínovaných vkladů až na 1 den nebo dokonce 1 hodinu. Pak by se z toho prakticky staly běžné účty s plnohodnotnou „multiplikací“).
>> Podle mě by bylo ideální volně obchodovat s termínovanými vklady.
Ano, to mi připadá jako docela praktický nástroj, který by se pravděpodobně ve svobodném trhu používal. Jisté zjednodušení by mohlo být v tom, že bych mohl termíňák prodat přímo bance (tedy vybrat si vklad snížený o určité procento) – ta by mě pak vyplatila z vkladu někoho jiného.
-------
Na nějakém fóru jsem četl zajímavou myšlenku – že u těch účtů které neslouží výhradně jako money warehouse poskytují vlastně vkladatelé bance kapitál na její více či méně riskantní podnikání. Spíše než vkladatelé by se jim mohlo říkat podílníci. Na své investici vydělávají úroková procenta, nesou rizika při krachu podnikání a zároveň svůj podíl mohou kdykoliv (nebo s určitým zpožděním, pokud jde o termínované „účty“) vybrat. Možná kdyby se to nazývalo takto, tak by lidé byli opatrnější, než by své peníze vložili na úročený účet. Toto vede zpět k mému původnímu argumentu, že proti částečným rezervám nic nemám, pokud budou všichni zúčastnění vědět, o co jde.
|
|
|
"Podle mě by žádné regulace na vztah délky vkladů a délky investic být neměly."
Jak už jsem psal, rozlišoval bych regulaci a vyžadování plnění smlouvy. Na to dodržování smlouvy by asi v tomhle případě někdo musel dohlížet a je možné, že by to prostě nestálo za to. Pak by si trh musel najít jinou cestu.
"mi nepřipadá až tak nesmyslné financovat třicetiletou hypotéku z několika kratších vkladů. Stojí za povšimnutí, že v tomto případě sice existuje riziko krachu (když banka do konce Vašeho vkladu nesežne peníze na přefinancování svých investic), ale nedochází k tomu, čemu říkáte multiplikace peněz, protože takto půjčených peněz se vkladatel na danou dobu explicitně vzdává."
Pokud by banka měla příslib uložení vkladu, tak by to bylo ok. Pokud ale jen spoléhá na to, že si lidé vklady prodlouží anebo přijdou noví vkladatelé, je to špatně - na to se spoléhat nedá. Navíc by to nejspíš pořád působilo na růst cen a na vznik hospodářského cyklu (iluzí více dlouhodobých úspor, než jich opravdu je).
Hypotéky by asi financovaly spíš z penzijních spoření než z termínovaných vkladů. A asi by dlouhodobé úvěry byly dražší než jsou teď. Ale to vše by asi bylo jedině dobře.
"(Což by ovšem, napadá mě, nebyla pravda, pokud by banky postupně zkracovaly výpovědní lhůtu těchto termínovaných vkladů až na 1 den nebo dokonce 1 hodinu. Pak by se z toho prakticky staly běžné účty s plnohodnotnou „multiplikací“)"
Což je taky jeden z důvodů, proč by si u banky měly odpovídat lhůty pro vklady a pro úvěry. Pokud by si odpovídaly, tak krátké vklady mají spíš charakter úschovy peněz (za což by se platilo). Po dlouhých vkladech by naopak byl hlad a byly by vysoce úročené.
"Jisté zjednodušení by mohlo být v tom, že bych mohl termíňák prodat přímo bance (tedy vybrat si vklad snížený o určité procento) – ta by mě pak vyplatila z vkladu někoho jiného."
Akorát by se banka neměla zavazovat, že vklad kdykoli odkoupí (za nenulovou cenu), protože to obecně není schopná zaručit.
"svůj podíl mohou kdykoliv (nebo s určitým zpožděním, pokud jde o termínované „účty“) vybrat."
Pokud jsou někde složené peníze, na které se nesahá a slouží k vyplacení podílů, nebo si podílník musí počkat než se najde kupec pro jeho podíl, tak ok, jinak je to zas frakční systém jinýma očima.
"Toto vede zpět k mému původnímu argumentu, že proti částečným rezervám nic nemám, pokud budou všichni zúčastnění vědět, o co jde."
Podle mě je dost obtížné smlouvu definující frakční systém sestavit tak, aby nebyla podvodná a byla přitom pro obě strany výhodná.
Ale zviklali jste mě, je fakt že jako liberálně smýšlející člověk těžko někomu můžu zakazovat nechat se podvádět :)
Jinak díky za debatu, nebudu teď mít čas a sílu psát další odpovědi, takže zase někdy :)
|
|
|
Já také děkuji, i pro mě to byla přínosná debata. Zbytek argumentů si schovávám na příště :)
|
|
|
Pokud by to po letech ještě někdo četl: názor jsem změnil. Freebanking je správná cesta. Doporučuju George A. Selgin, The Theory of Free Banking: http://oll.libertyfund.org/?option=com_staticxt&staticfile=show.php%3Ftitle=2307
|
|
|
Omlouvám se za rozdrobenost, ještě bych uvedl tři věci na pravou míru.
>> tak jsou to jedny peníze se třemi vlastníky.
To, že jsou to jedny peníze s jedním vlastníkem nevidíte pouze proto, že odmítáte myšlenku, že A půjčil panu B. Proč tomu tak je je popsáno v mé předchozí reakci.
>> Pan A o žádné půjčce panu B nic neví.
A proč s asi pan A myslí, že se mu na účtu objevují kreditní úroky?
>> Představa, že A půjčí B tak, že kdykoli si A usmyslí, musí B okamžitě vše vrátit, je poněkud zvláštní.
Pokud si A usmyslí, pak banka pana B samozřejmě přeúvěruje na někoho jiného, kdo si zrovna peníze vložil.
|
|
|
Jo, takhle se to dá vidět. Současná ekonomická situace je charakteristická právě zrychlováním oběhu peněz.
Z popsaného vyplývá, proč například převod mezi bankami trvá stále ještě minimálně tři dny, ne?
Je samozřejmé, že čím má banka lepší analytiky, tím je úspěšnější, protože může držet menší rezervu.
Ale ono ke krachům došlo, ne? Některé banky již neexistují a některé kampeličky, jejichž majitelé se považovali za bankéře (a nyní jsou prý k zastižení v JAR), rovněž.
Je zajímavé, že zde nikdo z diskutujících nezmínil jinou drobnost.
Když jsem začal před lety pátrat po bankovním domě přívětivějším mého, několik, ochotných mě až neuvěřitelně rozmazlovat, jsem našel.
Minimální zůstatek, jak tomu říkali, se u nich pohyboval od 50k do 500k Kč. Hezký polštářek, ne?
|
|
|
jen technická, převod mezi bankami dnes už může trvat jen dva dny, maximálně dva dny, tolik zákon, dříve bylo maximálně tři dny, nikoliv minimálně.
|
|
|
Týý joo! Díky. Teď abych se naučil nějakou novou výmluvu...
|
|
|
>> Ale ono ke krachům došlo, ne?
Ano, došlo. A bylo kolem nich mnoho potenciálně užitečného humbuku. Ale místo toho, abychom dostali šanci se z nich poučit, se stát (a nyní i EU) stará o to, aby nás přesvědčil, že už se není čeho bát.
- 1.1.1995 zahájení činnosti Fondu pojištění vkladů, maximální výplata 80 % vkladu, maximálně 100 000 Kč
- 1.9.1998 zvýšen limit pro výplatu náhrad vkladů na 90 % objemu vkladů, maximálně 400 000 Kč
- 7.9.2001 zvýšen limit výplaty náhrad vkladů na 25 000 EUR, do pojištění zahrnuty i devizové vklady
- 11.11.2008 zvýšen limit výplaty náhrad vkladů na 100% , maximálně 50 000 EUR
- 1.1.2011 bude zvýšen limit výplaty náhrad vkladů na 100 000 EUR, lhůta pro výplatu náhrad se zkrátí na 20 dnů, klienti si budou moci vybrat náhrady na pobočkách tří českých bank
Typický postoj státu: „Pro každého člověka je nepříjemné, pokud se nemůže po určitou dobu dostat ke svým finančním prostředkům, proto se snaží vláda a banky, společně s Fondem pojištění vkladů dopady co nejvíce minimalizovat“, dodává Kadlecová.
finance.idnes.cz/jak-krachovaly-banky-0rd-/spor.asp?c=A030317_121357_ fi_blind_bch
www.investujeme.cz/kratke-zpravy/snemovna-schvalila-pojisteni-vkladu- az-do-50-000-eur/
www.investujeme.cz/kratke-zpravy/vyplaty-nahrad-z-fondu-pojisteni-vkladu- se-zkrati-na-20-pracovnich-dnu/
|
|
Co to tady placate za hovadiny? To jste neslyseli ani o zlomkovem credit systemu. Banka , kdyz nekomu pujci milion tak uz tim milionem nevladne, protoze z neho musi drzet zhuba 10-18% rezervu.Ale aby podrzela ten zbytek mil.tak ho treba necha pojistit(ten vklad) u IG. Slyseli jste hlupaci o derivatech a pod. Ti cesti radoby ekonomove, holt volove.
|
|
Ještě bych chtěl podotknout, že když jsem si jako podnikatel půjčoval od banky naposledy, tak jsem podepisoval směnku, kde nebyla vyplněna částka, na kolik ta směnka byla podepsaná. Tedy, když nebudu splácet, tak banka si jednoduše napíše do směnky libovonou částku a prodá ji, za víc než mi půjčila. Docela jsem byl překvapen. Jedná se o 1-2. největší banku v ČR.
|
|
|
tak tím bych se na tvém místě moc nechlubil .. uděláš dobře, když se podrobně seznámíš se zákonem o exekucích ..
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Hospodářská krize 2010
|