Komentáře ke článku: Svět podle Jenny Fieldsové (ze dne 24.09.2006, autor článku: Lokutus)
Přidat nový komentář
|
Markantní je to u Američanů, kteří často vezmou nějakou dobrou myšlenku a dovedou ji ad absurdum. Např. pozitivní diskriminace, sexuální obtěžování, soudní systém (resp. jeho některé "výplody"), patentové právo nebo "kult dítěte". Abychom nebyli nespravedliví, seriál EK vs Microsoft se zdá být ze stejného soudku, nemluvě o politické korektnosti (čti předposranosti) všude vůkol.
PS: Svět podle Garpa, je jedna z mála knih, které jsem četl a můžu taktéž smělě doporučit.
|
|
si Irving vymyslel, vcetne one E.J. Society :-)
|
|
|
Samozřejmě, že si ho vymyslel. Ale v originále to není Ellen James Society ale "Ellen Jamesians".
Jinak Svět podle Garpa je jedna z mých nejoblíbenějších Irvingových knih. Doporučuji všem!
|
|
Od Irvinga je kromě provařených "Pravidel moštárny" taky nářez "Modlidba za Owena Meanyho". Jen přežít první půlku konverzí od náboženství k náboženství ...
|
|
Svět podle Garpa sjem nečetla, ale četla jsem jiné věci.
Feminismus je něco jako křesťanství. Každý si najde něco, co se mu hodí pro jeho argumenty, protože jde o spousstu věcí hozených do jedné škatulky. Křesťan je Torquemada nebo Frantiček z Assisi nebo někdo, kdo si jako suvenýr z Jeruzaléma přivezl kromě poutnického odznaku hlavu Saracéna, někdo, kdo pečuje o nemocné.... nízké ceny, velký výběr.
Feministka může být harpyje požadující vyvraždění chlapů všech pohlaví nebo osoba tíhnoucí k jistému filosofickému směru. A naopak osoba tíhnoucí k filosofickému směru může být feministkou, aristoteliánem, kantovcem.
Stejně jako bylo křesťanství nebo třeba civilní inženýrství jiné před sto lety, tak i feminismus. Takže vyhrábnout si z feminismu jenom nějakou tu evidentní pošetilost a pak zhodnotit feminismus prizmatem pouze a jedině této pošetilosti, jak se stalo v tomto článku, je nečestné a nesportovní a terminologií D-Fense zmrdovské.
|
|
|
At uz si clovek z krestanstvi vybere cokoliv, stale jde o nekolik zakladnich bodu doktriny, ktere jsou se zdravym rozumem neslucitelne. Podobne je tomu v pripade feminismu. Kazdou ideologii zastavaji vzdycky umirnerneni i naprosti fanatici, to rozhodne nemeni fakt, ze jde o ideologii (a tedy svinstvo).
|
|
|
nevim a jakych s rozumem neslucitelnych zakladnich bodech mluvis? u krestanstvi to asi bude eticky kodex, ktery zabezpecuje chod spolecnosti?u feminismu snahu aby zeny mely volebni pravo, pravo na svobodnou vuli a vubec, byly vnimany jako rovnopravne vuci muzum? myslim ze tyto zakladni body se velmi dobre slucuji se zdravym rozumem, pokud ovsem pod timto pojmem myslis to co ja (a troufam si rict ze vetsina lidi)
|
|
|
Svete div se, existuji a existovaly spolecnosti, ktere krestansky eticky kodex neznaly a dovedly fungovat lepe nez jine, jiste krestanske. Totiz ten slavny krestansky eticky kodex je obsazen i v jinych nabozenstvich, stejne jako jej sdileji dokonce ti, kdo zadne nabozenstvi nevyznavaji, do znacne miry jde o lidsky eticky kodex. Moralni imperialismus onoho pridomku krestansky je intelektualni ubohosti urcitych ideologu, zlodeju, kteri lidem kradou schopnost chovat se humanne bez tech kecu okolo. Podobne clovek nemusi brat feminismus vazne, aby si myslel, ze zeny maji mit ta prava, ktera spolecnost priznava muzum. Staci ustava.
Ve skutecnosti jdou zminene ideologie mnohem dale nez za tuhle lidskou moralku a nase, ryze sekularni, presvedceni o potrebe rovnosti pred zakonem. Krestane treba veri, ze existuje posmrtny zivot, pripadne ze jista osoba z minulosti po sve smrti znovu ozila. Feminismus zas ma ideove blizko k jinym iniciativam, ktere si vyvoli urcitou skupinu obyvatel a udelaji z ni trpitele, ktereho je treba favorizovat na ukor vsech a proti vsem. Presvedceni, ze zenam se deje nejaka krivda, je feminismu tak vlastni, ze pokud mu budeme ustupovat nad ramec one "rovnosti pred zakonem", jednoduse bude zadat vice a vice a vice. Feminismus, stejne jako krestanstvi, je jeden velky prodej mokre vody. Ten, kdo jej zere, se stava oveckou urcenou k ostrihani. A je jedno, zda ztraci cas (a penize) na msi, anebo na nejakem tom seminari gender studies.
Pokud se jeste nadale budete pokouset udelat z odpurce (mne) krestanstvi ci feminismu (a kazde jine ideologie) amoralniho sovinistu, verte, ze pro vas vymyslim take nejaka prizviska, protoze neschopnost argumentovat vecne, jiz trpite, implikuje HODNE charakterovych nedostatku.
|
|
|
slova amoralni a sovinista se v mem prispevku neobjevuji a pokud tak muj prispevek vyznel, tak se omlouvam, nechci hodnotit vas charakter. znam ho asi tak podrobne jako vy muj.
Myslim, ze nase neshoda je zalozena na tom, co chapeme pod terminem zakladni body, to co tam pisete vy, se mi zda jako ta ideologicka nadstavba, kterou tam ja jako neverici mit nemusim.
co se tyce etickeho kodexu (a i zakladnich pozadavku feminismu), myslim ze je hodnotite z pozice cloveka, ktery se narodil do doby, kdy krestanska moralka je uz zazita (a volebni pravo zen napriklad taky), takze je chapete jako prirozenou vec. tak tomu ale podle meho nazoru neni, oboje bylo ve sve dobe revoluci. Mozna tyto myslenkove proudy odmitate, ale vliv na vas maji, jak se mi zda z vaseho prispevku.
Takze tak, doufam ze vecne.
|
|
|
Je nepopiratelnym faktem (vskutku podivne, ze jej prehlizite), ze krestanska moralka neni skutecne "krestanska" v tom smyslu, ze by ji ostatni narody neznaly, bez ohledu na viru. Mojzis sam do znacne miry nebyl puvodni. Neni VUBEC ZADNYM prinosem krestanstvi svetu, stejne jako rovnost pohlavi nebyla vynalezena feministkami, ale je logickym dusledkem ekonomickych zmen, ktere se udaly v poslednich staletich. Oboji NEbylo revoluci.
Samozrejme, ze jsem clovekem sveho casu a hodnotim proto vsechno z pozice teto doby a jejiho nazoru, ale ten nema s krestanstvim prilis mnoho spolecneho, rikejme mu spise racionalismus.
Dekuji, ze jste byl vecny, skutecne, ale myslim, ze byste si mel o krestanstvi i feminismu precist neco jineho nez agitacni materialy obou hnuti. Samozrejme je to jen na vas, ale verte mi, ze by vas prislusne informace vic nez zaujaly. Zkuste treba klasiku, takovy Vek rozumu od Thomase Paina (byl vericim) namatkou.
|
|
|
Tak ted bych rekl ze jsme se trochu odchylili od jadra naseho sporu o tom, jestli zaklady krestanstvi a/nebo feminismu odporuji nebo neodporuji zdravemu rozumu.
O puvodnosti nebo kauzalite nechci spekulovat, prinos je take tezke hodnotit, protoze si nedokazu predstavit, jak by to tady vypadalo kdyby Jezis neexistoval (ale imho by to vypadalo uplne jinak).
Nicmene moralku krestanstvi povazuju za velky prinos a boj za prava zen taktez. nic nerozumneho na nich nevidim. udelat z myslenkoveho proudu ideologii je velmi snadne a souhlasim s vami ze jakmile k tomu dojde, nevzejde z toho nic dobreho, ale jsem presvedcen ze ten myslenkovy proud za to nemuze.
Jinak dekuji za recenzi meho ctenarskeho deniku:-) (ale Paina jsem opravdu necetl, takze na to snad casem mrknu)
|
|
|
U krestanstvi je to jasne, zadna nase lidska zkusenost po tisice let nepodporuje myslenku zmrtvychvstani, posmrtneho zivota a tak podobne. Bez toho je to vadna ideologie. Feminismus je podstatne subtilnejsi, ale pokud by mel vest k cemukoliv, co by odporovalu ustavne zajistene rovnosti pred zakonem, k jakekoliv pozitivni diskriminaci.
Puvodnost krestanstvi je cistou fikci, u feminismu o tom snad ani nelze hovorit. Take se nechci poustet do fikci typu dejin bez Jezise, byt se obavam, ze Jezis nebyl tim dulezitym clovekem. Spis historie bez Pavla ci Petra, kteri cirkve vytloukli z niceho, by byla skutecne odlisna, Mesias byl dosti zamennym prvkem.
Narozdil od vas si myslim, ze myslenkovy proud muze za to, co se s nim stane. Rekneme treba marxismus, od pocatku se stavel prinejlepsim ambivalentne k nasilne revoluci, sliboval raj na zemi a tak dale, proste vsecko proto, aby bylo peklo. Krestanstvi podobne, kazda nabozenska vira ma moc postvat lidi proti sobe ve svem jmenu. Vezmeme ale dalsi ideologii, takovy klasicky liberalismus, ten tu schopnost nemel, coz jej nad jine cti. Stejne tak se nemuzete prat, protoze jste racionalistou, nedava to zadny smysl. Ideologie jsou navzajem odlisne. Nektere cloveku radi, jak snaze a lepe dosahnout urcitych cilu, jsou jeho straznym andelem, zatimco jine mu slibuji nemozne a nakonec mu udelaji ze zivota peklo, pokud se s nimi sprahne. Navic kazda ideologie, ktera je tak drza, ze tvrdi neco, co je v rozporu s realitou (krestanstvi jiste se svymi dogmaty, feminismus tez predstavuje prinejmensim pruzne prizpusobeni urcitych dat), neni vic nez velikou tovarnou na lzi, ktera ze sve obti dela ovci, protoze musi pouzit hodne osklivych metod, jak ji zabranit, aby si skutecnost uvedomila (ta je totiz neodbytna). Proto totalitni ideologie potrebovaly propagandu, proto cirkve palily kacire, zavadely sugestivni mse a vubec branily vericimu se rozmyslet nad nekterymi otazkami, proto Lenin posilal lidi do Gulagu a tak dale. Ideologie nese plne zodpovednost za to, co lide v jejim jmenu provedou.
Paine za to stoji, byl jsem zcela nadsen jeho predstavou viry, bez knezi, teologie a dogmat.
|
|
|
ale ano, jiste, to je vsechno pekne, pouze opakujete po milionte totez... Jake navrhujete vychodisko? To, co pisete, s tim lze vesmes souhlasit, ale je to pouze konstatovani jisteho stavu veci. Tim, jak myslenky vznikaji, tak mohou take degenerovat, stejne jako degeneruje cokoliv jineho.
Stejne jako existuji ortodoxni a fanaticti krestane, tak existuji ti moderni, co nechodi do kostela, nemodli se nahlas u kazdeho jidla a predlozene dogma prijimaji jen jako svuj osobni kodex, ne jako material k recitovani. Stejne jako existuji fanaticke feministky, ktere si svou agresivni vzteklosti leci svou sexualni frustraci, tak existuji i ty klidne, ktere proste pomahaji zenam resit konkretni krivdy nebo se zasazuji za rovnejsi nastaveni gender roli (a nemusime si nalhavat, ze v teto oblasti skutecne neni o cem mluvit, ze).
Pravolevy, cernobily pohled je nam zde k nicemu, co z toho vseho vlastne plyne?
|
|
|
Ne kazdy nazor je zneuzitelny, jsou i takove, ktere cloveku poskytuji potrebnou orientaci ve sveta a nemohou zpusobovat zadne fanaticke uchylky. To je jedinym vychodiskem, pro nektere. Dost mozna je nabozenstvi nevyhnutelnym faktem, dost mozna existuji jeho fyziologicke predpoklady, ostatne v to doufam a jedine tak si lze predstavit reseni, protoze uz dve staleti neustale mnozi opakuji, jak vira umira a ona pritom zije vesele dal vice mene nerusena, bez ohledu na to, ze zakladni dogmata se stavaji neudrzitelnejsi a neudrzitelnejsi (verici si to konecne ani pripustit nemusi). Potrebujeme pokrocilejsi medicinu, ktera nam da jisty vhled do procesu, ktere delaji z lidi fanatiky, a mozna i metodu, jak jim od toho pomoci. Do te doby to lze delat jen klasicky, a sice poskytovat lidem slusne vzdelani a lpet na liberalnich svobodach ("tedy tvrdte si, co chcete, ale ja vas muzu s tou pozitivni diskriminaci poslat do riti").
|
|
|
Tak za prve, o pozitivni diskriminaci jsem nenapsal ani slovo. Narovnavani gender roli nemusi byt vzdy snaha prosasovat legislativni kroky, ktery by nekoho explicitne zvyhodnovaly. To, co mam na mysli, je spise nastavovani podminek a prostredi tak, aby uz ve stavajicim systemu nedochazelo ke krivdam.
Za druhe, pokud znate nejaky signifikatni myslenkovy proud, ktery neni zneuzitelny a nemuze zpusobovat fanaticke uchylky, tak to vas moc prosim, abyste se se mnou a s ostatnimi podelil. Mohlo by to zmenit cely muj pohled na svet :)
A za treti, vazne doufate v nejaky medicinsky, nerku-li medikamentozni, postup, ktery by zbavil svet nabozenskeho fanatizmu a podobneho zloradu? Pokud bych to komentoval nanejvys diplomaticky, tak to je podobne odvazna myslenka, jako pilulka na zchytreni.
Pritom tu skutecnou cestu ven jste zminil tez, je to vzdelani a vychova. Jenze i ty mohou byt vedeny pod rouskou fanatizmu, silenstvi apod. A jsme tam, kde jsme byli...
|
|
|
Když stačí Ústava, tak jak to, že máme třeba nácky, kteří neuznávají práva opálenejch na lidství a opálené, kteří dokazujou bílejm, že jsou podlidi?
A co udělá Ústava s tím, že snad není národa, jehož název, etymologicky rozebrán, neznačí "náš člověk" nebo jenom "člověk"?
Pokud nastoupí antropologické hledisko, tak dělení na nás lepší a je horší je rozšířené všude.
Jsou místa, kde je normální, že některá spoečenská vrstva není považována za lidi.
Feminismus nemá za základní paradigma křivdu na ženách, i když tu a tam to tak vypadá.. základním papradigmatem křesťanství taky nebylo to uřezávání hlav Saracénů, i když se to v jistém čase a prostoru mohlo tak jevit. Feminismus jako obecný směr něčeho může použít různých metod, třeba statistiku, k zjištění, kolik je hornic, učitelek a ortopedek a jaké je to procento z horníků, učitelů a ortopedů libovolného pohlaví. Může použít historiografii a řešit možnosti uplatnéní žen v těchto oborech v různých časech. Může se zvrhnout a z Properzie de'Rossi udělat Michelangela v sukních. Feminismus je stejně zbytečný jako to, čím se zabývá a stejně zbytečný jako třeba lety do vesmíru nebo kvantová fyzika nebo paleografie a vyhrabávání dávno mrtvých Egypťanů z písku.
Ideologií se může stát cokoli, co z názoru přeroste v dogma, ať už je to feminismus nebo vášeň pro piškvorky a sportovní vozy BMW.
Byl by svět nějak lepší, kdyby měli všichni stejný názor? A byl by lepší, kdyby ten nnázor souzněl s Františkem z Assisi nebo byl v intencích reklamy na prášek na praní nebo kdybyy hlavní devízou bylo vydělat co nejvíc peněz a ostatní vem čert?
A kdo z místního osaenstva nikdy nepřemýšlel nad tím, proč svět je? A proč je v něm tolik věcí, které fascinují? A že je rozdíl mezi tím, jestli ráno vyjde slunce nebo jestli se námi obývaný geoid natočí ke kouli žhavých plynů?
|
|
|
Ustava staci. Zajistuje vam pravo si myslet, co chcete (omezeni klade az realizaci tech ideji). Tim jsou vyreseny i nazvoslovne problemy. Resit vic nez formalni rovnost pred zakonem neni moudre, vede to jen k jine deformaci. Rozhodne neni chytre se pokouset znevyhodnene skupine nejak adresne pomoci, to v zadnem pripade, musi byt zvolena jen takova opatreni, ktera zasahnou vsechny lidi bez rozdilu, viz ona rovnost. Feminismus je proto nejen zbytecny, on je i protiustavni.
|
|
|
jestli je feminismus protiústavní, tak jak to, že není protiústavní třeba teologie? nebo lingvistika? dějepis?*
------------------------------------------------------------------
*pokud by náhodou nebylo někomu jasno, na co narážím, tka to zopakuju. Feminismus NENÍ něco jako zvýhodňovat ženy za každou cenu na úkor můžů i věci. některé, které se hlásí k feminismu, si tohle myslí. Někteří, kteří se k feminismu nehlásí, si to myslí taky. Ale je to stejná blbost jako tvrdit, že ta teologie je souhrn dogmat, lingvistika že je pouze vztah podmětu a přívlastku a že dějepis není nic víc, než co si pamatuje můj hluchý pastrýc. Milý Zeframe, co jste o feminismu přečetl? a mysím literaturu, ne články na idnes.
|
|
|
souhlas.
na základech křesťansví vznikla docela fungující civilizace a feminismus pomohl polovině obyvatel v té civilizaci
|
|
|
na základech křesťansví vznikla docela fungující civilizace
Myslíte - na základech křesťanství vznikly zpátečnické pokrytecké hodnoty, z nichž čerpá "docela fungující" civilizace přes tisíc let? Pak souhlasím. Ovšem to nic nemění na tom, že technologický vývoj mohl být mnohem dál, nebýt křesťanství a jeho tisíciletého patentu na vzdělání. Tudíž již dávno mohly vzniknout hodnoty, na kterých by moderní civilizace stavěla.
|
|
|
A proc tedy ten vyvoj neprobehl tam, kde krestanstvi nemeli?
|
|
|
Hovoříme stále o Evropě, kde již ve starém Řecku (dávno před Kristovou nohou, podotýkám) byly položeny základy dnešní vědy. Základy, které se znovu objevovaly v 17. století po tisíciletém diktátu církve.
|
|
|
Porad mne to nepresvedcuje. Cinani meli docela schopnou kulturu a technologicky vyvoj se nedostavil. Mezi Reky a novym technickym rozvojem je velka pauza, za kterou nemuze jen nabozenstvi - bylo tady to vandrovani necivilizovanych narodu, ktere ja osobne povazuju za pricinu toho navratu zpet. Koneckoncu napr. cisterciacke klastery byly centry vzdelanosti a napr. i pokroku v zemedelstvi - to co vymysleli v jednom centru bylo hned sireno do ostatnich klasteru. Arabove prece taky meli pristup ke spisum starych Reku - a technika se taky moc nekonala.
|
|
|
Čína má svou kulturu a její technologický rozvoj přebrala Evropa v mnoha směrech. Rozdíl je spíše v mentalitě, řekl bych. Číňané seděli vždycky na zadku, piplali se v záhonech, popřípadě básnili, zatímco evropané byli vždy mnohem průbojnější. Proč Ameriku objevili evropané, proč svět obepluli evropané, proč evropané použili čínského vynálezu k rozšíření své populace do všech koutů světa a převzetí tamní nadvlády? Proč to neudělali číňané, když mají svou civilizaci několik tisíciletí? Je to v mentalitě. My jsme jiní a s tím souvisí i technologický rozvoj.
A arabové nemít dneska ropu, tak stále jezdí na velbloudech a žerou jejich trus. Arabové nejsou civilizovaní ani dnes, kdy je technologický rozvoj a věda mlátí deštníkem do hlavy.
Mezi Řeky a novým technologickým rozvojem je naopak kontinuita, kterou přerušilo křesťanství. Řecké učení se rozvíjelo za starověkého Říma, kde převzalo v době císařství sféru vlivu právě křesťanství. A tím to zhaslo. Archimédes, Pythagoras, to všechno na tisíc let zmizelo a objevilo se to v podobě starých knih až v osvíceném 17. století. Ne nadarmo se křesťanství říká doba temna.
cisterciacke klastery byly centry vzdelanosti
Ano, církev měla patent na vědu a technologický rozvoj, k těm poznatkům se ovšem dostala zase jen církev. Vše bylo protkáno křesťanstvím. Poznatky z vědy a techniky byly cenzurovány a lidé byli pro své názory popravováni. Chtěl jsi studovat a poznávat, musel jsi být pravověrným křesťanem, studovat to, co ti přikázali a jakoukoliv kacířskou myšlenku okamžitě zapudit. Ostatní lidé museli makat, aby církev mohla žrát. To mi připomíná dobu komunizmu. Komunizmus a křesťanství je stejné svinstvo.
|
|
|
Ano, kontinuita byla narusena padem cisarstvi. A ten nebyl zpusoben krestanstvim, ale vpadem zcela pohanskych barbaru a naslednou totalni dezorganizaci rimskeho systemu. Proste reset. A nez se Galove, Germani a Slovane ponekud vyhrabali nahoru, trvalo to - prave tu dobu temna. A to, co pretrvalo z drivejsi vzdelanosti, uchovala cirkev, to neoddiskutujete. Moc si to zjednodusujete.
|
|
|
Ve 13. a 14. století tady na severu žádní pohanští barbaři dávno nebyli. Stavěly se tu první univerzity. Přesto dobu temna překonáváme až v 17. století a ještě v 19. století jsou vlivy církve ve všech vědních oborech (obzvláště v lékařství) znát. To zase neoddiskutujete vy.
Kupříkladu Ptolemaiova představa vesmíru, jehož středem je Země, se držela zuby nehty, přestože ještě dávno před Kopernikem definoval základ heliocentrické soustavy jistý polský biskup, který své teze stáhl pod pohrůžkou upálení. Církevní vědci, kterým pohyb těles na obloze stále matematicky nevycházel, si raději ke kruhovému pohybu přimysleli smyčku, se kterou jim to už pak vyšlo, než aby připustili, že geocentrický model je špatný.
Fakt, že se přes církevní odpor stále častěji prosazovaly myšlenky inteligentních lidí jen ukazuje začátek úpadku církve, který však bohužel trval příliš dlouho, a který byl provázen degenerativními znaky, jako třeba byla inkvizice a její praktiky.
P.S. Něco jako "prostě reset" neexistuje. Fakt, že církev (potažmo celá křesťanská římská říše) si podržela svou moc natolik, že celých 15 století do všeho kecala celému světu, přičemž ne nepodstatnou jeho část naprosto ovládala, zatímco věda a technologie záhadně zmizely je více než podivný.
|
|
|
Ještě ve čtrnáctém století bylo Prusko (nevím, jestli se to území fakticky Prusko nazývalo) pohanské až to praštělo. Počátkem čtrnáctého století se ani o Polsku nedá mluvit jako o křesťanském. A i naše území bylo v Evropě jedno z posledních, kde fakticky zvítězil kříž.
Např. křest čtrácti českých knížat(?) a mezi nimi i prvního historicky doloženého Bořivoje v devátém století (844)(?) v Řezně se dá považovat jako nástup křesťanství u nás jen papírově. Pohanská realita u nás vydržela ještě několik dalších staletí.
Ale to jen na okraj.
|
|
|
Nikoli Prusko, které ještě neexistovalo, tehdy bylo dílem územím rytířskách řádů, dílem pohanskou Litvou, kterou si tito pěstovali, aby měli koho pokřesťanšťovat.
Pohanská realita přežila dodnes. Barvení velikonočních vajíček souvisí s pašijemi dosti vůbec.
|
|
|
Zcela správně.
KOntinuita byla narušena, ovšem samorozkladem císařství z ekonomických důvodů a rozkladem systému. Takzvaní barbaři byly tak nazváni Římany, protože se prostě neholili, ale jejich společnost byla organizována a vpád barbarů nebyl než válečnou porážkou, stejnou, jako nechali Římané ochutnat jiným národům.
Takže žádný reset se nekonal.
A církev svatá zatajila nebo zničila z antických časů, co mohla.
Jak jednoduché.
|
|
|
Hodnotíte to ahistoricky. nejsem zrovna odborník na arabské a související civilizace, ale co se technologií týče, tak šimpanze překonali a Bagdád v osmén, devátém století měl splachovací hajzlíky a veřejnou kanalizaci v době, kdy slovutná Evropa tento problémřešila vylíváním nočníků z oken.
Čínské technologické záležitosti.. no, NĚCO se dostalo do Evropy.
Nicméně, hlavní věc: z antropologického hlediska je evropská touha po pokroku anomálie. standardní kultura se odvolává na tradice a precedenty, v Evropě tohle funguje tak do 12. století a pak se to začíná velmi pomalu a postupně měnit. Proto se scholastická filosofie odvolává na Aristotela a Platóna jako velké myslitele minulosti, na Justiniánův zákoník a může následovat příkladů ad infinitum.
Učení o trojím lidu, na které někdo naráží jako na vyžírkovství církve... no, pokoušel se někdo zde pochopit uvažování středověkého člověka? Dnes pomoc Boží nepotřebujem, protože si chleba jdeme koupit do Kerfu, ale středověký člověk žil v konstatní hrozbě hladomoru, například. Dnes mají lidi taky duchovní potřeby, ale řeší je práškama na dobrou náladu nebo instatními církvemi. Tradiční cesty vyžadujjí příliš mnoho námahy, zatímco zapálit si vonnou tyčku stojí sirku.
Hugo od sv. Viktora v drobném spisku O třech dnech (Oikúmené 1998) dokazuje existenci Boží na základě ecistence krásy. Nemám tu knihu u sebe, ale doporučuju k pečlivému přečtení. Dokazuje velikost Boží antropocentricky, takže by dnes v politicky korektní době neuspěl, ale dobrota a velkorysost Stvořitele se projevuje v tom, že stvořil věci nejen nezbxytné, ale i krásné a mnohé - a až tahle teologická myšlenka dodá smysl gotickému sochařství*, které se ukazuje v podobě třeba pražské katerdály jako majstrštyk Čechy stvořený. Nenarazila jsem na spoluobčana, který by nebyl pyšný na českou kulturnost, historické dědictví a tyhle věci, ať už to v praxi obnší cokoli - ale, kurva, to, co se ukazuje děckám v čítankách, bylo postaveno kuli reprezentaci tu církve, tu vyžírků z řady šlechty a bohatců, čili to, čím se chlubíme, je vlastně totálně ideologicky pochybené:-)
Církev měla patent na vědu, protože dost dlouho civilní instituce považovaly základní administrativní úkony za něco, co je pd jejich úroveň a měly od toho kněží. Civilní instituce so oblibou tu a tam vyplenily nějaký ten klášter, když potřebovaly na žrádlo a rozhazování. Ten, kdo se s pomocí vcelku primitivního náčiní šťoural v hlíně a hlavně se snažil nerozházet si lesní duchy, obvykle neměl čas řešit otázky z metalurgie nebo něčeho a barevné malby na zdech v místním kostelíku pro něho byly na úrovni vidění Nebeského Jeruzaléma.
Křesťanské instituce považovaly za nezbytné záchránit pohany od věčného zatracení - jaký je rozdíl mezi obracením na víru a nucenou školní docházkou? Prostě někdo určuje, co je pro jiné dobré.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
*a já si lámala hlavu, proč je ksakru každá hlavice a konzola jiná a nešla jsem ke zdrojům. A to jsem kunsthistorik in spe už pár pátků....
|
|
|
A vy se nedopoustite omylu srovnatelnych s temi, ktere kritizujete?
1) Evropska touha po pokroku neni anomalii. Naopak byla a je vlastni vsem spolecnostem. Ovsem autokraticke mocenske struktury jej bezpecne zadusi, protoze pro ne predstavuje riziko. Evropa nebyla zvlastni touhou po pokroku, spis svou rozdrobenosti (a jednotou zaroven), kdy informace mohly volne proudit, zatimco zadna instituce (ani cirkev) netrimala skutecne absolutni svetskou moc nad celym timto uzemim. Samotne zavrzeni "odkazovani se" je data pomerne modernejsiho, v humanitnich disciplinach se da rici, ze se mnohde dodnes neudalo. Jde navic o pouhy dusledek dynamiky nasi spolecnosti, ktera plyne z faktu, ze drzitele moci uz zcela nedovedou klast vyvoji vyznamnejsi prekazky.
2) Nabozenstvi jako vysvetleni sveta je v primitivni spolecnosti nezbytne, protoze neexistuje zadna nahrazka. Dnes lze duchovni potreby uspokojit treba studiem kosmologie, coz v minulosti mozne nebylo. Protoze vsak je alternativni vysvetleni sveta (nenabozenske) zaroven dosti komplikovane, mnoho lidi dava prednost lacinejsim modelum, sem patri vonne tycky i nabozenstvi. Precist Bibli muze kazdy, pochopit ji muze skoro kazdy (ona neni tak slozita, pokud si nedelate zivnost z jejiho vykladani a nepotrebujete tvrdit opak).
3) Dobu nelze soudit, jak to cinime, podle tech nejkrasnejsich pocinu, ktere vytvorila. Po te dnesni take zustanou krasne monumenty a zbytek bude milosrdne zapomenut. Soudit dobu lze jen podle toho, co dala obycejnemu cloveku. A v tomto ohledu vitezi nas sekularni vek. Samozrejme jako kunsthistorik jste beznadejne obracena k minulosti a tezko vam takhle kacirska idea pripadne byt rozumna. Minulost musela byt skvela, protoze je preci predmetem vaseho zajmu ;)
4) Kazda spolecnost, aby fungovala, musi alespon nekdy urcovat, co je pro koho dobre. Nema cenu to zvlast rozebirat a je dosti uhozene na zaklade nutne existence takovych prikazu soudit, ze jsou si vsechny rovny.
|
|
|
(1) kulturní antropologií se nezabývám, takže nedohledám, odkud to o pokroku mám a nemůžeme se tedy pohádat na úrovni.
(2) kosmologie a náboženství.. no, mě duchovně neuspokojí četba Eliada. Intelektuálně ano, ale to je něco poněkud jiného.Kosmologie je alternativa k náboženství stejně jako třeba statistika, totiž. Pojmy a dojmy prosím neplantat:-) Jinak, alternativní vysvětlení k nějakému náboženskému, stran existence světa, mi není známo.
(3) Kde že jsem říkala, že minulost byla skvělá? Implikace, že když se mi líbí středověký spisek nebo barokní partitura, tak musím nekriticky žrát cokoli, co se v oné době šustlo, je pochybená.
Nadto by mě zajímalo, kolik znáte živých kunsthistoriků a z čeho soudíte, že jsem (a) obrácená k minulosti tak, jak ne doslova, ale sdělujete, tedy bezhlavě, (b) beznadějně. nadto, co vám dává právo pochybovat o mých vědeckých a metodologických schopnostech natolik, že předpokládáte, že hodnotím podle toho nejkrásnějšího? To už není věcná debata, ale otevřená urážka.
Co se týče obyčejných lidí a toho, co jim doba dala, to je neřešitelná debata na nekonečně dlouhou dobu a já teda tolik namyšlenosti, že bych sekulární věk považovala za výtvor výtvorů, nemám.
(4) myslela jsem své srovnání ironicky, vzhledem k tomu, že se zde ironie hojně a často používá, netušila jsem, že to bude pod vaši rozlišovací schopnost.
|
|
|
Velice věcná a přínosná reakce. Možná mi pomůžeš vyznat se v problémech, nad kterými již dlouho přemýšlím.
1) Objevit znamená někam se náhodou nechtě nechat zahnat větrem?
2) Je možné objevit zemi, kde již žijí lidé?
3) Evropané objevili Ameriku, kam tisíce let před nimi asiaté došli pěšky?
4) Technologie je jen jedním aspektem vývoje civilizace, nebo se opět mýlím? Ostatně soudím, že technologický boom přišel příliš brzy a velmi nevhod - prakticky veškeré vynálezy byly primárně využity k likvidaci jedinců stejného druhu, často vyznávajících stejného Boha a hovořících stejným jazykem.
5) Komunizmus a křesťanství jsou učení využívající stejných mechanizmů při praktickém prosazování, to je jisté a svědčí to omezeních (hranicích) lidské psychiky. Nedávno jsem četl zajímavou myšlenku, hluboce jsem se styděl, že jsem na to nepřišel sám:"Je hrozné pomyšlení, že obrovským státům vládnou, případně atomové ponorky řídí, lidé s emočním aparátem doby kamenné." (citát je samozřejmě přiblížný, myšlenka zůstala zachována).
6) Myslím, že celá evropská technologie stojí na arabské matematice spíš než na ropě, nebo se opět mýlím?
7) Ve škole (na druhý stupeň jsem chodil ve městě) se nám spolužáci smáli, že každý sedlák sežere za rok kopku hnoje. Velbloudí trus? Není to jedno? Ale tuto myšlenkovou úroveň část z nich opustila s věkem.
8) KLáštery byly nikoli centry, ale sejfy vzdělanosti. Díky za to. Představa, že by atomová bomba byla vyrobena v roce 1500, mě právě neláká.
|
|
|
1. Kolumbus hledal jinou cestu do Indie. Tudíž nový světadíl "objevil" nikoliv díky náhodě, nýbrž při plánovaném obeplutí zeměkoule.
2. Samozřejmě. Proč by ne? Evropané objevili zemi, kde žijí jiní lidé a náležitě toho využili.
3. Asiaté tam sice došli pěšky, ale faktem je, že dnes žijí v Americe převážně potomci Angličanů, Francouzů, Španělů, Portugalců a Italů. Tudíž Asiatům je to prvenství k hovnu stejně jako Leifu Ericksonovi (nebo jak se jmenoval ten Viking).
4. Myslím, že technologie je hlavním aspektem vývoje civilizace, alespoň v rané fázi. Bez technologie by nedošlo k propojení jednotlivých kultur a postupné odmazávání rozdílů mezi rasami a jednotlivými kulturami. A tím pádem by nedošlo k tomu, co nás v budoucnu (doufám) čeká, a to je společná rasa lidí, která spolupracuje na jednotných cílech při dobývání vesmíru. Je to i logické. Pokud se o stejnou věc pokouší více skupin lidí, je to neefektivní. Všechno směřuje k jednotě. Jen je potřeba odstranit předsudky, které v největší míře zavedla právě různá náboženství a církve.
5. Jistě, ale to je podle mě jen důsledkem příliš prudkého technologického vývoje během posledních dvouset let. A ten byl podle mě zapříčiněn právě díky tisícileté stagnaci, kdy si veškeré technologické a vědecké "patenty" držela církev. Poté, co se tento stav dostal do stádia uvolnění a církev začala být pod tlakem okolností trochu liberálnější, nastal tento boom. To jen dokazuje, jak nepřirozený stav církev ve vývoji lidstva nastolila. Je to, jako když do vakua pustíš najednou vzduch.
6. Tak tohle fakt nevím. Našel jem pár odkazů, které o arabské matematice pojednávají, které jsem ještě nestačil přečíst. Ale zajímavé je, že kupříkladu ve starověké Mezopotámii používali princip Pythagorovy věty dávno před Pythagorem. Otázkou je, co je původem odtud a co je formulováno až v Řecku a co z toho vlastně používáme.
www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/A49B8F1B5CB848EBC1257120005290B0
www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/544F220E4153D910C125712000532525
www.scienceworld.cz/sw.nsf/vedci/E4791E281AF23D66C125712000551090?OpenDocument&cast=1
7. Velbloudí trus? Jen příměr. Ať už arabové měli minulost sebeslavnější, narozdíl od Číny si svou civilizaci (pokud se tomu tak dá říkat) a vzdělanost obecně neudrželi. Takže sory, ale Araby nepočítám.
8. Sejfy, které se zásadně neotevíraly. Jako za komunistů.
Kdyby byla atombomba vyrobena v roce 1500 tak co by bylo? Asi to samé, jako ve 20. století. Otázka je, zda by byla vyrobena. Zda by byly světové války. Zda by vývoj nešel pomaleji, ale zato přirozenější cestou.
|
|
|
Je zajímavé žít v paralelním vesmíru, dopisovat si z někým odtamtud a užívat si to myšlenkové míjení.
Díky, Lokute. Možná by sis měl přečíst nějakou sci-fi. U nás se používají nejen k zábavě, ale i jako podnět k přemýšlení.
|
|
|
Takze jednou bude kracet radostne, rasove smisene lidstvo ateisticky a jednotne ke hvezdam. Krucinal, to zni jako z Pionyrskych novin nekde kolem roku 1957.
|
|
|
Hm, ftipné. Co třeba EU, aneb sjednocená Evropa a ESA? Globalizace? ISS? Úpadek moci církve za posledních 200 let?
Nakolik se lidstvo sjednotilo za posledních 100 let? Nakolik spolupracuje více spolu? Co třeba plán pro jednotné velení a společné financování armád EU?
A co třeba zapojit mozek a zamyslet se? Jakou šanci na vesmírný program má 99% zemí jednotlivě a jakou společně? Z pohledu financí, kapacit i technologií? Anebo malé regionální firmičky?
Je to jednoduché - více lidí = více peněz, více kapacit a rychlejší pokrok. Je jedno, jestli k tomu vede cesta plánovaného, nebo tržního hospodářství, ten princip je pořád stejný.
A ateizmus? Proč ne? S pokryteckou církví bychom se daleko nedostali. Krom toho víra v Boha sice spoustě lidí zůstává, ale přístup církve je mnohem liberálnější. Oproti 16. 17. století je Evropa a Amerika navíc mnohem ateističtější a víra volnější. A je to také logické; lidé už tu berličku tolik nepotřebují, neboť se zvedá životní úroveň. K čemu tedy víru v Boha?
A rasově smíšené lidstvo? Jak rasově smíšené? Jsi snad členem bílé rasy? A černoch černé rasy? Anebo jste oba lidé? Myslíš že dnes má vzdělaný černoch v USA problémy jako ještě před 50. lety? Zakazují snad černochům vstup do klubů, škol, armády, soukromých společností? Pochybuji. Dokonce i u nás, kdyby se objevil vzdělaný cikán a přišel žádat o zaměstnání, tak nikdo neřekne ani popel.
"Rasově smíšené" a "ateistické" lidstvo (jak ty říkáš) už totiž existuje.
|
|
|
Za poslednich 100 let se lidstvo nejak sjednotilo? No, mozny to je, ale asi je to nejky jiny lidstvo na jiny planete.
|
|
|
Nemohu si pomoct, ale jsem clenem bile rasy, a cernoch je clenem cerne rasy, i kdyz jsme samozrejme oba lide.
A vy to sjednocovani shora, vynucovane nevolenymi elitami, vidite jako pokrok? Pro mne je to zas jeden pokus o socialni inzenyrstvi, ktery nebere v potaz lidskou povahu. Ten "soulad" ruznych etnik musi byt vynucovan setrvalym prilivem narizeni a opatreni, ktera vlastne sesnerovavaji lidskou prirozenost stejne jako kdysi ta dnes tak vysmivana cirkevni.
A jak se ted svet mele, nepripada mi, ze smerujeme k nejake te planetarrni harmonii. Ten zdanlivy klid potrva jen tak dlouho, nez zcnou vazne ekonomicke potize. A ony uz zacinaji.
|
|
|
Zrzavý a pihovatý je členem zrzavé a pihovaté rasy.
|
|
|
Příčinná souvislost, ta ti tam chybí. Navíc je sporné, zda je technologický vývoj tím žádoucím výsledkem. Pracovní doba se nezměnila od r. 1919, čas, který člověk stráví domácími pracemi, se nezměnil od r. 1938, přirozené nemoci byly nahrazeny civilizačními chorobami atd. Je těžké modelovat alternativní historii, už s ohledem na teorii chaosu.
Proto bych byl opatrný s názorem, že se máme supr a že to je díky křesťanství. Naopak mám pocit, že vliv křesťanství byl spíše záporný, stejně tak jako bývají vlivy monoteistických nenávistných ideologií.
|
|
|
Docela by mně zajímalo, jak se měří ten "čas strávený domácími pracemi."
IMHO totiž to tvrzení odporuje zdravému rozumu. Základní domácí práce:
* praní - prudká redukce času proti roku 1938, neboť automatické pračky, někde i sušičky. Docela dobře si pamatuju, když máti v nouzi prala na valše, co to bylo zač. Nesrovnatelné.
* vaření - procento doma vařících žen se radikálně snížilo. Vařit na moderním sporáku je úplně něco jiného než na peci, do níž se muselo nasekat dříví nebo donést uhlí. Nudle a knedlíky se kupují v obchodě, místo aby se ručně dělaly na válu.
* úklid - s vysavačem jde podstatně rychleji a kvalitněji než s koštětem.
Tak kde se tato časová úspora kompenzuje, aby výsledek byl stejný??
|
|
|
Už nevím, kde jsem to četl, ale obecně to lidé potvrzují.
Samozřejmě, že když se to takhle vytrhne z kontextu, máš pravdu. Ale je třeba započíst všechny náklady moderní doby, včetně módních trendů a celospolečenský tlak na jejich dodržování, kterému většina lidí podléhá. Spíš je lepší uvážit čas, který člověk stráví prací, aby si zajistil životní potřeby, které jsou v té které době považovány za základní nebo alespoň běžné.
Už jenom srovnání, že tehdy bylo celkem běžné, když byl někdo v domácnosti na plný úvazek, což si dnes málokterá rodina může dovolit, jinak by nevydělala na náklady věcí, které jim mají usnadnit práci. Začarovaný kruh - auto do práce, auto na nákupy, jesle, školka, paní na hlídání, elektřina a vůbec konzum.
Uznávám, že pro racionálně uvažujícího člověka může technologický pokrok přinést úsporu času, ovšem modernímu trendu, že kdo nepracuje od rána do noci, je vohnout, může čelit jen těžko tím, že to nepotřebuje.
Mysím, že čas potřebný k tomu, aby si člověk dopřál běžné vymoženosti doby, se nijak nesnížil, dost možná že naopak. S tím praním a vařením máš pravdu, s tím koštětem myslím, že ne, ale pokud nebudeš vytrhávat dvě tři konkrétní práce a vezmeš zajištění fungování domácnosti na standardní úrovni, námaha na to se fakt moc nezměnila.
|
|
|
Zase pár námitek.
Srovnávat moderní trendy je asi beznadějné, to pak ta statistika nemá smysl. Pod definicí "domácích prací" jsem odjakživa měl představu prací, které je nezbytné vykonat, aby domácnost byla čistá a její příslušníci nasyceni.
Přitom rozsah definice musí být dobře definován, jinak si radikální feministky vytvoří nějaký průzkum, jímž pak budou mlátit chlapy jako obuškem, že "zotročení žen" je stále stejné. Naopak "běžné vymoženosti" je pojem, který se asi vůbec nedá rozumně zadefinovat.
K rozdělení prací je také nutno uvážit, že:
a) před 80 lety se běžně pracovalo více než 40 hodin týdně, a rovněž podíl fyzicky těžké práce byl větší než dnes. Tudíž jeden z partnerů asi neměl již čas ani energii na nějaké pomáhání v domácnosti
b) kdyby dnes chlap pracoval 50 hodin týdně jako tehdy, patrně by rodinu samostatně uživil (ale mohli by zapomenout na dovolenou u moře a nákupy většího množství spotřebních věcí - což ostatně tehdejší nižší střední třída taky, takže srovnáváme srovnatelné).
c) na zaměstnání druhého rodiče se nezanedbatelnou měrou podílí zvýšená daňová zátěž.
|
|
|
c) Pravda. Možná se podílí i to, že zatímco dříve byly mladšímu bratrovi dva roky, nejstarší bratr mě po vojně a tři - čtyři starší holky již pracovaly. Ročníky 1920 -1930 (minimálně, když o té době již mluvíte) nebyly z jedináčků.
|
|
|
V celosvetovem meritku se zrejme zapadni civilizace supr ma. Jinak by se tam necpala takova spousta lidi z civilizaci jinych.
|
|
|
feminismus už dávno přestal být hnutím za rovnoprávnost žen a stal se genderovým fašismem. mimochodem, když už jsme u té rovnoprávnosti, rovnosti práv jednak odpovídá rovnost povinností a rovnoprávnost je rovnost před zákonem a v příležitostech, nikoli ve výsledcích. podobně křesťanství není jen etický kodex, ale hlavně snaha o co největší rozšíření této víry a o vnucení jejích pravidel i těm, kdož nevěří. viz např. věcné křesťanské války o potraty, či tiché ignorování bezuzdného násilí médiích, při současném pořádání nenávistných demonstrací kdykoli, kdy náhodou zapomenou ve televizi zakrýt odhalenou ko*u.
|
|
toz mam za sebou rocni kurz gender studies a musim rict, ze do 60./70. let jej povazuju za uzasny hnuti. pak se to zacina ponekud komplikovat, viz treba valerie solanas. ale presto feminismus respektuju a podporuju
|
|
|
Ano, gender studies, to je zmrdiprodukt přímo učebnicový.
|
|
|
|
Jedná se o polévku ze šutrů, popř. leštěný prd. Z takovými artikly čile obchodují převážně zmrdi.
Zmrdi rovněž profitují z ideologií, které někoho poškozují, popř. vyvolávaj konflikt tam, kde nemusel být.
Pokud by gender studies měly být zmrdů prosté, byly by tyto studie omezeny na jediný rozdíl mezi pohlavími a tím by to už nebyly gender studies, ale obyčejná biologie.
Rozdíly mezi pohlavími nepřesahují hranice rozdílů jejich fyzických znaků. Zbytek je zmrdí žvást, který vytváří skupinky, škatulky a stereotypy. A ty mají pochopitelně sloužit zase zmrdům.
|
|
|
Sandstorme, používáš ještě tu adresu, na kterou jsem ti psal před pár měsíci? Potřeboval bych s něčím poradit, prosím.
|
|
|
Jo, ta samá. Pro jistotu: chrocht (at) gmail (dot) com.
|
|
|
Psal jsem ti tam, ale asi to nedošlo. Pošlu to ještě jednou.
|
|
|
Sandstorme, nechapes zda se rozdil mezi pojmy "gender" a "sex". Rodove stereotypy ve spolecnosti jsou a proto je absolutne legitimni je zkoumat. Je jedno, ze treba ty nebo ja tyhle stereotypy neuznavame a pohrdame jima; ale treba rodove role u nas v prubehu posledni stovky let, pripadne rodove role u nas, v Nemecku a v Iranu dnes, pripadne rodove role u nas v ruznych socialnich vrstvach jsou naprosto seriozni temata. Nezamenuj prosim sociologicke zkoumani a aktivismus.
|
|
|
Pohlavní stereotypy jsou hovadina a těžko mohu respektovat "vědní" obor, který zkoumá hovadiny. Na to stačí zajít do baru solária/kadeřnictví nebo čtyřkové hospody.
Navíc kapři si nevypustí vlastní rybník a tedy lze pochybovat, že smyslem gender srágor je odstranit rozdíly mezi pohlavími až na jejich biologickou mez. Jejich občasné výstupy mě v tom utvrzují.
|
|
|
tak kuwa, existujou rodovy stereotypy, nebo ne? Meni se v case a miste, nebo ne? Pokud ano, proc to nezkoumat?
|
|
|
Zkoumat za svoje - chraň bůh, abych v tom někomu bránil. Ale i pak bych byl rezervovaný k jejich výplodům, neboť podobné socio- a kulturo- paskvily lze velmi snadno využít k demagogii. ("Vědci zjistili ..."; "Výzkum ukázal ..." bacha na to.)
Dost podobné jsou i volební preference - lidé podle nich volí a vzniká začarovaný kruh, který je v rukou agentur a možná pár stovek "respondentů".
Takže znovu - pokud si někdo chce za svoje peníze zkoumat hovadiny, má na to svaté právo. Každý by si měl ale uvědomit své svaté právo výsledky jeho "výzkumu" ignorovat a nepoužívat je k vytváření instantních názorů a trendů.
|
|
|
A kdo bude rozhodovat, co je hovadina, a co ne? Mne treba docela zajima, jak fungovala rodina na vsi a ve meste pocatkem 19. stoleti, a mozna mnohem vic nez co tehdy zrovna probirali evropsti vojevudci.
Podobne bychom jako sociopaskvil mohli odmitnout treba i jakakoli jina historicka zkoumani.
Kdo se necha ovlivnit agenturnima vetickama typu "vyzkum ukazal, ze...", "americti vedci zjistili, ze...", ten si svuj osud holt zaslouzi...:-/
|
|
|
A kdo bude rozhodovat, co je hovadina, a co ne?
Daňový poplatník. V ideálním případě pak občan s minimálními daněmi, který ze svých peněz bude ten či onen výzkum na základě své svobodné vůle podporovat, ať už jako mecenáš, předplatitel příslušného časopisu, účastník přednášek, člen historických spolků atd. Dá se proti tomu něco namítat? :o
|
|
|
můžete mě sice obvinit, že jsem zaujatá a mám na věci osobní zájem, ale i tak myslím, že můj názor je příčetný.
Lorenzo Il Magnifico, který se domohl jmění, že financoval pár panovnických dvorů, si mohl dovolit vydržovat zábavné učence, kupovat knihy a takové věci, ale na druhé straně takového bohatství (asi jako by si někdo dnes vydržoval Klementinum a Pražský hrad s přilehlými polnostmi) bylo vyváženo dosti odíranými skupinami obyvatelstva. Nemyslím si sMarxem, že aby někdo mohl být bohat, musí nutně oškubat druhého, ale v jistém období nikdo neřešil, že dělníkovi nemá nic spadnout na nohu a že když se otráví, tak je potřeba odškodnit rodinu. Prostě úradek Boží. Takže se ušetřila spousta nákladů, za které si mohl některý Medicejský koupit tu knihu, tu učence. Rozdíly v příjmech byly v jistých dobách podstatně větší, než dnes. Ne, že by nebylo možné, aby si dnes někdo vydržoval univerzitu, ale věda je dnes na trochu jiné úrovni, nž že Filarete louská manuskripty a přemýšlí. Měla by národní knihovna rozdat fondy soukromým osobám, protože udržovat je není problém státu a kdo si chce přečíst knihu, ať si ji koupí? Kde občan přijde k poznatkům.. třeba o tom, že existujou časopisy a přednášky? Já si do svých sedmnácti let myslela, že záclony se prodávají v šířce 60 cm a sešívají se do požadovaného tvaru z proužků a tehdy jsem mluvila třemi jazyky - kdosi z rodiny někdy na konci sedmdesátých let objevil, že v Řempu se prodávají odstřižky záclon za dvě koruny kilo na omotávání trubek nebo co, takže všichni v rodině a okoí měli záclony sešité z těch cucků a mě prostě nenapadlo, že je to nějak jinak.
Co by měli vědět všichni a mělo se jim to vnutit příkazem vyšších míst - to je na handrkování. Vzhledem k široce rozšířenému vohnoutismu pochybuju, že kdyby se zrušila povinná školní docházka a státní školství, by všichni rodiče platili dětem soukromé učitele a vzdělávací instituce (a měli nižší daně). Taky se shodneme, že kanalizace je fajn, ale že je potřeba energičtější instituce než Boháče, aby se stala běžným standardem, v tomto případě to byl rozšířený idealismus a víra v pokrok v 19. století.
Atd.
|
|
|
svatá prostoto! to už není ani zaujatost! . . svět hladověl jen proto, aby těm bohatým šly obchody dál? :-))
záměr nebo idea může být sebelepší, dnes se spousta věcí udržuje a odíraj se vrstvy obyvatelstva! to ti nevadí? odíraj se a nikdo se jich neptá co by chtěli! fakt myslíš, že přístup: my jsme ti vzdělaní, kteří víme lépe než vy co je pro vás dobré, je ideální?? tak trošíčku docela maličko to připomíná úradek boží :-)), ale je to horší, protože výmluva na boha už nefunguje! to ani nemluvím o tom, že dnes se v rádobyzájmu většiny, kultury, památek dějí věci všelijaké, to si vysvětluješ jak? když se kácí les . . . . .? není to v konečném důsledku totéž jako neorganizovanost?? jednou jsem se tě na to už ptala, když ses oháněla barokním kostelíkem, který se usadil na vhodném místě v malebné krajině, nikdo to tenkrát neorganizoval a přesto to vyšlo, čím myslíš, že to je? že byli lidé vzdělanější a uvědomělejší?? čím to bylo?
|
|
|
No moment, jaktoze to tehdy nikdio neorganizoval?
|
|
|
pravda, organizoval, ale za cenu odírání obyvatelstva :-)), navíc to organizovali zbohatlíci, kteří možná ani neměli vystudovanou tu správnou školu :-))
|
|
|
Já jsem nesdělovala názor. Já jsem, možná příliš zjednodušeně a proto zkresleně, popsala pár věcí.
Názor, že když je někdo bohatý, má za sebou houf hladovějících, je mi mimochodem dost vzdálený, tedy názor ekonomicko-filosofický. Připouštím, že pochopitelně taková situace existovat může. Příklad s poměry ve Florencii jsem nadhodila proto, že tam existovaly vrstvy velmi bohatých a velmi chudých lidí (jako koneckonců v kažedém obchodním městě) a to, že v nějakém 14. století nějaké sociální zaopatření moc nefungovalo, je věc ověřitelná v kdejakém relevantním spisku.
Co se barokního krajinářství týče, tak názor, že to nikdo neorganizoval, je poněkud mimo mísu. Obecně. Pochopitelně, je možné, že se to v nějakém jednotlivém případě stalo náhodou.
A že záleží na podání.... Karel IV. byl pro většinu lidí Otec vlasti, ne megalomaniak a prohnaný diplomat, který trávil mimo země Koruny české míň času, než jeho otec, který se ovšem do dějim pro svoje potulky zapsal jako Král cizimec. Kdo se věcí zabývá, to snadno zjistí, ale v populárním povědomí to nepředělá.
|
|
|
jen se v tom pokouším vyznat, zdá se mi, že si někdy trochu protiřečíš a proto se ptám, třeba se mi to jen zdá, třeba to tak není, proto se ptám . . . .
takže můžou být chudí i bohatí, ale musí být sociální zaopatření?
netvrdila jsem, že sociální zaopatření existovalo ve 14. stol., tvrdila jsem, že tenkrát neexistovalo, dnes existuje, ale kulhá na obě nohy, takže v tom rozdílu nevidím
organizoval?? kdo?? nebyly památkové ústavy, stavební úřady . . . hergot, jak to mohli zvládnout? :-)
doušku o Karlu IV. nějak nechápu, je mi fuk, kde trávil svůj čas a jako otce své vlasti ho neoslavuju, nevím co k tomu dodat, kde trávil svůj čas je jeho věc, je mi trochu proti mysli kritizovat někoho s odstupem století, mám blíž k tomu kritizovat některé, kteří dnes zkoumají jeho život a vládu (a životy jiných) a kritizují a poukazují na to co se dalo dělat lépe a radostněji, myslím, že nejen Karel IV., ale i VI. by dnes také věděli co bylo špatně :-)
|
|
|
Dobře, znova a pomalu.
Já netvrdím, že můžou nebo nemůžou, eventuelně mají nebo nemají být chudí a bohatí. Chudí a bohatí podle mého soukromého pozorování jsou. Sociální systém nebo nesystémoě fungující instituce obdobného zaměření v různých časových obdobích fungují více či méně. Když tato dvě konstatování, nikoli názory sloučím, tak z toho vyleze, že chudí se někdy měli více mizerně, někdy méně mizerně, protože jim třeba spolek zbožných matiček vařil v sobotu polívku nebo jm sociální ouřad hodil nějaký ten peníz, obojí je sice nic moc, ale víc, než nula.......... Je to dostatečně pochopitelné? A psala jsem, že to není názor, ale konstatování skutečnosti? Jo, dá se to přeformulovat, ale podstata zůstane stejná.
Takže, barokní krajinářství a věci související: neexistoval památkový úřad, to je pravda. Nicméně, existoval nějaký všeobecný estetický názor, ve kterém se stavitelé pohybovali. Jak tento estetický názor vznikal, by bylo na disertaci, ale existoval zcela zjevně, protože dnes máme něco, čemu se říká barokní styl. A barokní architektura pracuje nejen s cihlami, ale i s tím, čemu se říká zasazení do krajinného rámce, lidově řečeno, tam na úpatí kopce to bude vypadat pěkně a vysázíme k tomu alej. A vzhledem k tomu, že často stavebníkovi nepatřila jenom parcela, ale i přilehlé polnosti, mohl se v alejování (například) pěkně rozmáchnout.
Douška o Karlovi měla ilustrovat, že to, co je zjednodušený a zpopularizovaný názor, odpovídá pouze výseku skutečnosti, a to často zjednodušeně a zpopularizovaně. To, že z odstupu se věci jeví jinak, je mi známo a pokud mám důvod hodnotit istorické dění, pokouším se o to historicky a hlody typu Dynamitem by to bylo za pět minut si nechávám do hospody.
|
|
|
|
Coz mi pripomina <a href="http://www.cryptouthority.org/index.php?article=73&lang=cs">http://www.cryptouthority.org/index.php?article=73&lang=cs</a>.
|
|
|
Urcite role pohlavi ve spolecnosti existuji a neni to spatna vec, protoze pak neni treba kazdou ptakovinu resit znovu a znovu diskusemi, kdo to udela. Dale pak tyto role navazuji na biologicke odlisnosti. Neni bez zajimavosti, ze napr. v lesbickych dvojicich se prave o delbe prace diskutuje mnohem vic, nez mezi muzi a zenami. Co mi vadi je ale socialni inzenyrstvi, ktere se organizovane snazi menit prirozene lidske sklony.
|
|
jednu docela důležitou věc (feminismus sem, feminismus tam), která je v knize popsána - orální sex na předních sedadlech může být velmi nebezpečný! :o)
|
|
|
jojo.a jezdit v noci se zhasnutými světly může jen prase :-)
|
|
|
Stejně je sranda, že tuhle pasáž si z tý bichle pamatuje každej. :-)
|
|
|
jasně, protože je to dost slabá knížka (dle mého skromného úradku)
|
|
|
Nesouhlasim. Podle me, je to jedna z nejlepsich knih, ktere jsem kdy cetl. A mimo to me v dobe meho dospivani dost ovlivnila.
Ale samozrejme me hodnoceni je ciste subjektivni.
|
|
Lokute, podléháte křesťanskému teleologismu. AIDS má účel omezit přelidnění...????,
AIDS a feminismus nemají žádné účely, příroda nemá žádného Boha, který by něco sledoval. Virus AIDSu se prostě snaží přežít a jen náhodou při tom zlikviduje nějakého toho černocha nebo homosexuála. Feminismus na tom jepodobně, myšlenka prostě infikuje hovado.
|
|
|
Souhlas, to je pěkně řečeno. Příroda nemá bohů, Boha má jen člověk, a ještě ne každý.
Nutno jen podotknout, že zmíněný virus nikoho nelikviduje, oslabuje obranyschopnost organizmu, který pak je zlividován jiným virem či bakterií.
Infekce myšlenkou je již dávno popsána - hezky čtivě například K.Vonneguitem. Feminismus ovšem není myšlenkou, nýbž hnutím, a to je přece jen rozdíl - mezi jednotlivými větvemi existují názorové (myšlenkové) rozdíly.
|
|
|
To byla nadsázka. Avšak mechanizmy proti přelidnění existují v různých podobách. Chcete to popřít.
|
|
|
nu, mechanismus fungující a priori proti přelidnění, to je opravdu na delší diskusi.
pokud si někde nějaký živočich vyjí všechnu potravu, začne vychcípávat to, ano, nebo se pustí do expanze, druhá možnost (mravenci, pasledních pár set miliónů let, Germáni, přelom letopočtu, Japonci 2WW).
V přírodě existuje jistá symetrie, která má za následek například onu regulaci populace, ale vydávat nějakou nemoc přímo za onen prostředek opravdu nesedne.
Koneckonců, feminismus se nejvíce rozšiřuje v naší civilizaci, která přelidněním netrpí...to je jasný doklad proti:))
AIDS u homosexuálů, kteří se také dvakrát nerozmnožují.
Přirozenou formou regulace je nedostatek potravy. To je ona symetrie, není seno, nemůže být kráva.
Nemoce jako regulace fungují jen v případě, že ono přemnožení má za násleek častější tělesné kontakty (pravda, AIDS v Africe). Což někdy souvisí, někdy ne. Mezi tasmánskými čerty se vesele šíří infekční rakovina, i když je jejich populace řidší a řidší...
Takže u feminismu jste se sekl, u AIDSu tolik ne, tam bych s Vámi i v něčem souhlasil.
|
|
já nějak toho irvinga nemusím, něco na stylu, jakým píše, mě vždycky po nějaké době odradí od čtení tak, že už se ke knize nevrátím. to samé se mi stalo jak u garpa, tak u pravidel moštárny. nebo že by to bylo jen tím českým překladem?
|
|
protože je to dost slabá knížka (dle mého skromného úradku)
|
|
|
je to dost slabá knížka
Hm, ten kritik otto, je dost divnej...
Když něco kritizuji, má smysl to kritizovat konstruktivně.
|
|
|
Omlouvám se, ale tohle měla být reakce o kousek výš na to proč si většina lidí pamatuje z této knížky jen jednu pasáž.To za prvé. Za druhé - nechutnají mi švestkové knedlíky. Nevím proč, povidla mám rád, slivovici taktéž, švestky samosebou také, ale švestkové knedlíky. Omlouvám se, ale někdy prostě se mi něco nelíbí, aniž bych pro to měl nějaký racionální důvod. Přečetl jsem tu knížku až do konce a už se k ní nikdy nevrátím, nevidím jediný důvod, nic mi to nedalo, neřeklo, místy mi to připadalo jako exhibice bez myšlenky. Je mi líto, ale nic konstruktivnějšího o tom napsat nedokážu. je moc špatné říci o nějakém díle , že se nelíbí jen na základě pocitu z něj?
|
|
|
Jenže ty jsi neřekl, že se ti nelíbí. Řekl jsi, že to dílo je slabé, že? To je dost velký rozdíl.
|
|
|
Pokud hodláte slovíčkařit, prosím - nelíbí se mi a je slabé, špatně napsané. Spokojen?
|
|
|
No tak teď jste to moc nevylepšil ... Spíše naopak.
Vůbec nejde o slovíčkaření. Znovu opakuji, že je velký rozdíl mezi "nelíbí se mi" a "je to slabé" (popř. "špatně napsané").
Když napíšete "nelíbí se mi", akceptuji to a tím to hasne. Napsal jste subjektivní názor, který patří pouze vám.
Když však napíšete "je to špatně napsané", tvrdíte něco, co není objektivní pravda, ale přitom to za objektivní pravdu vydáváte.
|
|
|
Achich - ano, podle mě JE TO ŠPATNĚ NAPSANÉ . Příliš rozvláčné, příliš málo děje plus další věci , které jsem popsal už dříve. To že se to zdá špatně napsané mě, neznamená, že se to musí zdát špatně napsané Vám. Naopak - třeba Vám utahanost a zbytečná popisnost (opět můj subjektivní názor) vyhovuje. Někdo rád holky, jiný vdolky. Howgh.
|
|
|
To že se to zdá špatně napsané mě, neznamená, že se to musí zdát špatně napsané Vám
Ano, to už je lepší. "Zdá se vám to špatně napsané" je ta správná formulace. Nikoliv tedy "Je to špatně napsané".
Rozumějte, mě vcelku u prdele, co si o té knize myslíte a proč, jen nemám rád, když někdo vykřikuje hesla "Je to špatné", "Je to na hovno" atd. místo aby napsal zcela jednoduché a přijatelné "Nelíbí se mi to".
A to se netýká jen té knihy.
|
|
|
Nerada, ale také se přidám. Garp je proslulé dílo a četla jsem ho celkem nedávno, ale také jsem z něho nebyla až tak odvázaná. Možná to přichází s věkem. V dětství jsem četla vše, co mi přišlo pod ruku. Když se mi zalíbil nějaký autor, chodila jsem tak dlouho do knihovny, až jsem ho načetla a vsákla. Témata románů, které jsem četla jako dospívající člověk, byla vážná a někdy zbytečně odhalující smutné stránky života středních vrstev středního věku. A když jsem vloni odložila Garpa s radostí, že je ta bichle za mnou (jako vždy jsem s sebou na dovolenou táhla ranec knih), vzala jsem do ruky Dicka, pak pár autorů kyberpunku a opět se odpoutala od reality. Myslím si, že vážného rozjímání mají lidé v poslední době celkem dost a nechce se jim prožívat cizí smyšlené osudy, možná je čas na jiná díla...
|
|
|
No vidíš a já zase Garpa zhltnul rychleji, než svého času Neuromancera. Možná je čas trochu vážněji se zamyslet nad životem.
|
|
|
To je zajimave. Dodnes jsem si myslel, ze Neuromancer je pouze kultovni shitovka, splacany nesmysl, o kterem vsichni jen RIKAJI, jak je super. Ze by to nekdo dovedl vazne precist jednim dechem, tomu jsem uverit nedokazal. Kdyz to vsak tvrdite, mozna par vyjimek se najde.
|
|
|
A jéje, další znalec. :-)
|
|
|
Tak jsem to četl a četl.. A říkal si:"Kdy už ten kyberpank přinde?" A nic.Ale jistě je to hustě kultovní.
A když Irvinga, tak Svobodu medvědům nebo Modlitbu, tam se dá hledat až do konce. Když jsem četl Garpa, se slzou v oku jsem vzpomínal na Golda - zdálo se mi to podivně podobné a o tolik slabší.
Pro šťouraly: nejsem kritik, jenom čtenář knížek a prostý selský sekáček trávy, stírat mě netřeba...
|
|
|
"Domnivam se", "Zda se mi", "Muj nazor je takovy" jsou zbytecne plevelne vety u tvrzeni, ktera uz z definice musi byt domnenkou, nazorem. Doslovne uvozeni charakter sdeleni kupodivu nezmeni. Vlastne nechapu, proc ted tolik prudis.
|
|
|
Vidíš a já si myslím opak. Když někdo něco tvrdí, měl by buď rozebrat důvody, anebo alespoň explicitně vyjádřit, že jde jen o jeho subjektivní názor. Rozdíl mezi subjektivním a objektivním tvrzením je snad jasný.
A prudím, protože je to můj článek a komentář pod mým článkem. Někdo tady (prý) různé OT komentáře a výkřiky do tmy maže, já se snažím hříšníka napravit. Zainvestuji pár kB textu a příště se třeba ten člověk bude snažit napsat komentář trochu k věci a nebude vykřikovat píčoviny, které nikoho nezajímají.
|
|
|
myslím, že nemáte pravdu. neexistuje nic jako objektivní kritika uměleckého díla (odhlédneme-li např. od kritiky typu, že na straně 7 v posledním řádku chybí čárka) a proto není třeba úporně rozlišovat mezi kritikou subjektivní a objektvní.
rozdíl mezi tím, když prohlásím, že "film xy je sračka" a "podle mého názoru je film xy sračka" je pouze v psychologickém dopadu na adresáta toho prohlášení. absolutizující soudy bez toho, aby člověk zřetelně prohlásil, že jde jen o jeho názor spousta lidí prostě nemá ráda, byť zrovna v daném případě je to z logiky věci totéž.
|
|
tahle knizka me naprosto nadchla, takze jenom doporucuju :)
|
|
Prosím, dejte mi příklad hnutí, které se po splnění všech svých cílů rozhodne rozpustit?
Feminismus si kladl za cíl především volební právo pro ženy, že, protože to je tak jediné, oč lze usilovat - No taxation without representation nebo tak nějak. Sama své volební právo využívám, jsem ráda, že mám doktory pro své orgány, které se od mužských přeci jen liší, atd. Gender hnutí považuju za klasické oportunistické ždímání peněz z daňových poplatníků a doporučuji vám podívat se na finanční mohutnost grantů, které šiřitelé této postradatelné "vědy" vždy obdrží, jakož i celá zpropadená fakulta sociálních věd. O praktickém dopadu bádání na tomto poli smýšlím skepticky.
Svět podle Garpa je ale především o svobodě volby, o inteligenci a spoléhání se na vlastní rozum, feminismus byl podle mého jen příkladem, protože v době, kdy byla kniha napsaná, to cloumalo širokou veřejností.
Aby bylo jasno, sere mně, že po zjištění, že jsem holka, automaticky někteří lidé předpokládají, že nemám mozek a mezi mé koníčky jednoznačně patří čtení Blesku a domácí práce a v evoluci mě zařazují až za delfíny. Setkávám se s klišé v tomto duchu na každém kroku, ale nemyslím, že to nějaké hnutí změní.
S tím mít dítě bez otce hluboce nesouhlasím a myslím si, že si to Jenny měla odpustit. Ženské, které toto dělají záměrně odsuzuju, protože tím přispívají k růstu počtu duševně necelistvých chlapů a vědomě hlavně své syny poškozujou.
|
|
|
Jak se siri veda? Ideologie, to ano, ale veda?
|
|
|
Vědu z nemyslu neuděláš tím, že ho za vědu prohlásíš. Vědecký komunismus to měl dokonce přímo v názvu.
Je těžké definovat vědu a toho mnozí teoretici neurčitě mlhavých studií zneužívají. Kdysi jsem se hádal se stoupenci názoru, že 24/7 paření Counter-Striku je sport. Argumentovali šachem, curlingem, šipkami a kulečníkem a v tom měli pravdu - definice pojmů, jejichž obsah každý zná, bývá nejtěžší a jakmile do nich zarhneš nesmysly, které tam dle zdravého rozumu nepatří, už ty dveře nezavřeš.
Pokud si někdo kreslí kosočtverce a přiřazuje k nim letopočty ;o), nechť se nazývá třeba (gender)vědcem, ovšem jakmile dostane nějaký grant mj. i z mých daní, přestává to být jeho věc. Vědu a výzkum bych z veřejných peněz nepodporoval vůbec, protože pak by se zákonitě bádalo nad tím, co je alespoň pro někoho opravdu užitečné (min. pro toho, kdo - za svoje - bádá). Případnou cenu u určitých produktů by reguloval trh, neboť příliš vysoká cena se nevyplatí (každý patent inspiruje další k vývoji "around patent" - neznám český ekvivalent - anebo rovnou k jeho porušení), takže přemrštěných cen bych se taky nebál. Vetšinu vývoje už stejně obstarávají R&D oddělení firem; ze státních peněz se vaří (téměř) jen polévky ze šutrů. A prosím neargumentuj školami a vzděláním, to je něco jiného.
Gender studie nejsou věda, snad MOŽNÁ jako velmi úzký obor historie, ovšem náhled na historii jako na interakci tříd/pohlaví se nevyhne omezenosti pramenící z omezeného zadání.
|
|
|
A co to změní? nehybnost snad?
|
|
|
jasne, chapu, porad lepsi neco nez nic.
Zmeni to jenom cas...mozna. Premitala jsem nad tim, v cem to asi je, ze nekde maji holky vetsi respekt a dosla jsem k zaveru, ze je to ve spolecnosti, ktera je z vlastni podstaty obcanska, zalozena na tom, ze lide spoustu kompetenci nechavaji obci, nebo statu, chcete-li. Ale dobrovolne, z presvedceni. Takze asi skandinavske staty, Island, Kanada a tak. Naopak spolecnosti zalozene na principu blizsi kosile nez kabat, tzn. rodove spolecnosti, tam je to zle. Viz. islamske zeme.
Ale predpokladam, ze i u nas to pujde , uz dnes studuje na VS pomalu vic holek nez kluku. Nejsem si jista, jestli se holky nehromadi akorat na humanitnich fakultach, je to mozne, ale to je asi stejne jedno, ze. A vzdelani lide preci jen maji to sebevedomi vyssi a nenechaji si toho tolik libit. A tyhle holky pak vychovavaji kluky. Takze cas. Za nas to asi nebude :-)
|
|
|
technická vsuvka: ve Skandinávii nejsou tak ideově vyspělí, ale prostě museli víc makat, aby nevymrzli a nepoumírali hlady, než třeba ve Středomoří, kde spousta věcí roste sama nebo s podstatně menší námahou a něco k jídlu se dá posbírat někde venku větší část roku. A tak každá ruka byla dobrá... a když přišel pokrok, tak názor, že žena nemůže dělat nic složitějšího, než těsto na chleba, stál na docela vratkých základech, protože ženské dělaly, co bylo potřeba. A to, vzhledem k dost rozptýlenému charakteru osídlení, kdy nejbližší pomoc byla pět kilometrů a to přes kopec a rozvodněnou řeku, mohlo být prakticky cokoli... no a proč by to cokoli nemoho být třeba studium matematiky.
|
|
|
nechci se s vami prit, jestli bylo driv vejce nebo slepice, a zda prirodni podminky jsou tak urcujici, jak vy pisete.
Vas nazor jsem uz slysela a cetla mockrat, v ruznych variacich, ze na tom nejspis neco bude. Prijde mi zjednoduseny, a to je prosim eufemismus.
Ale tak to ma byt: aby se nejakeho nazoru chytlo co nejvic lidi, musi byt jednoduse vysvetlitelny a podany, ze. Silne to zavani "selskym rozumem"...mam na podobne veci silnou alergii. Ale nechci se s vami prit, jelikoz jsem tyhle veci detailne nestudovala a neznam klimaticke a meteorologicke podminky v jinych zemich, kde si myslim, ze je to Skandinavii podobne, nicmene s zenami se tam zachazi na urovni hospodarskych zvirat.
|
|
|
Garp je o svobodě volby a proto i Jenny se svobodně rozhodla mít dítě bez otce. Nevidím na tom nic špatného a naopak ji obdivuji, protože narozdíl od stáda, které ji pak následovalo, ona byla silná a samostatná žena. A to se jen tak nevidí ani dnes.
Duševní necelistvost není dána polovičním rodičem, nýbrž následnou výchovou, a to se týká jak žen i mužů. Znal jsem jednu paní, která byla třikrát rozvedená a žila sama s dcerou. Celý život jí opakovala, jací jsou muži hajzlové a svině. Z dcerunky se pak stala mrcha k pohledání, která s chlapama ukázkově zametala. Ani ne pro prachy, ale prostě jen tak.
Pak znám kluka, který vyrůstal v celistvé rodině, ale díky rozmazlování ze strany matky nemá ani dnes (ve třiceti letech) holku. Každá od něj utekla, jakmile začal všechno, co udělala srovnávat s maminčinými výtvory, přičemž maminka byla vždycky jasný vítěz (maminka dělá ale lepší houskové knedlíky a dělá je z housky a ne z pytlíku, miláčku). A to není ani jedináček, je ze tří sourozenců.
Takže si myslím, že poloviční rodina v tomto až takovou roli nehraje.
To ženské klišé je stejně hloupé, jako to, že každý muž má rád fotbal, u kterého srká pivo, krká, smrdí mu nohy, nezvedá prkýnko, nebo pohazuje svoje špinavé a smradlavé spodní prádlo všude po bytě. Klišé, že si muž neumí ani ohřát večeři. A nějak jsem si nevšiml, že by muži kvůli tomu zakládali nějaké hnutí.
V otázce gender hnutí se shodujeme.
P.S. Se svou ženou jsem začal kdysi chodit hlavně proto, že mě fascinovala svou inteligencí a samostatností. Vždycky jsem měl rád "svéprávné" ženy, které ví, co chtějí a jdou si za tím. To je zárukou vyrovnaného vztahu, který je založen na konsenzu. Takže si myslím, že přes veškerá hnutí a politikaření je to hlavně v lidech.
|
|
|
K tomu P.S.:
S tím bych si dovolil polemizovat. Ono když vznikne šikovně zabalené hnutí, skoro určitě se na něj nalepí hromada stoupenců, kteří si pak politicky vymáhají různé výhody.
Proti feminismu ve smyslu "dejte ženám občanská práva" nic nemám, proti gender aktivistkám mám hodně.
Gender hnutí vzniklo na základě přirozené ženské ufňukanosti. Nebudu se teď pouštět do úvah proč ta ufňukanost existuje, tohle řekli evoluční biologové dřív a líp. Faktem ale je to, že se gender aktivistkám podařilo doteď individuální vyvolávání pocitu viny u (vlastního) muže posunout na vyšší úroveň: na celou společnost, na muže jako celek. Což už je o hubu, protože zatímco to individuální bylo o soupeření mezi rodinami (mít víc než sousedi), tohle jde NAPŘÍČ rodinami. Vytváří se dojem, že muž je vinen už jen proto, že se narodil jako muž a žena že je automaticky oběť útlaku. No a tohle holky zrovna do svéprávnosti a samostatnosti nežene... Být oficiální oběť je někdy docela pohodlný.
|
|
|
jestlize povazujete zenskou ufnukanost za prirozenou, pak je mi vas lito, ponevadz se zrejme ve svem zivote setkavate jenom s takovymi zenami...Mozna byste mohl/a pustit mysleni na plny pecky a zamyslet se, proc tomu tak je.
|
|
|
Ženská ufňukanost neexistuje. Snad možná mezi dětmi; holky přeci jen tu houbu v obličeji snáší o něco hůř ;o)
Pokud je někdo statisticky ufňukanější, je to z důvodu, že mu to zbytek společnosti toleruje resp. že na to jeho fňukání reaguje podle jeho přání. Cikáni taky neříkávali v každé druhé větě slovo "rasismus" (psáno "razysmuz pyčo") - někdo je to naučil, zbytek volených i nevolených zástupců na to slyší a teď lze skutečně říct, že cikáni si na rasismus stěžují mnohem víc.
|
|
|
Jenze Jenny se rozhodla nejen za sebe, ale i za to dite, tedy za Garpa. Privedla ho uz na svet s tim, ze ho bude vychovavat sama. Je to sobecke chovani.
Znam jen priklad ze sveho zivota a vim uplne jiste, ze bych sve syny sama vychovavat nemohla, protoze bych jim nebyla urcite schopna dat to, co jim dava jejich otec. A on jim zase neda to, co jim davam ja.
Chapu, ze nekdy to nevyjde a manzele se museji rozejit, ale pocit programove dite s tim, ze s otcem nebudu, je pro mne proste spatne reseni.
|
|
|
Tak nějak všichni se rozhodujeme ze své děti, když je plodíme a kde máme záruku, že právě to naše rozhodnutí je správné? Že náš genofond není zatížen nějakými dědičnými chorobami, že se nepřehodí chromozomy a nevyroste z toho mentál, že se nevrhne na drogy, protože nezvládneme výchovu, že ten otec, resp. matka jsou skutečně ti správní, že se z nich nestanou alkoholici, že nebudou dítě týrat... Faktorů je mnoho a já respektuji vaše rozhodnutí. Respektujte i vy rozhodntí Jenny, protože patent na správné řešení nemáme nikdo.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Svět podle Jenny Fieldsové
|