Představte si následující situaci. Mám naprosto geniální nápad jaké,
na trhu chybějící zboží budu vyrábět, popřípadě jakou, na trhu chybějící
službu budu poskytovat. Má to ale jeden háček. Potřebuje to značné počáteční
investice na které nemám.
Dál si představte, že namísto do banky pro úvěr bych se obrátil na daňové
poplatníky a řekl jim: „Hele, dejte mi tolik a tolik , já za to postavím
fabriku/zavedu službu a následně mi budete za dodávané zboží/poskytované
služby platit, abych si vydělal!“
Že vám to připadá jako nehorázná blbost? Tak to vám tedy připadá zcela
správně! Jenže právě tento systém hrazení investic do jejich budoucnosti
někým jiným je to, co naše budoucí inteligence (v zárodečném stavu) v současnosti
požaduje.
Dotyční studenti se sice v poslední době snaží vyvolat dojem, že školné
je až to poslední o co jim jde, ale věřím tomu asi tak, jako důvodům ke
všem hrozícím i realizovaným stávkám. Vždy při nich šlo o všechno možné
(většinou o DOBRO VĚCI), jen ne o peníze. O ty ale ve skutečnosti šlo ve
stu procentech případů až v první řadě! Viz zde
nebo zde.
Diplom že není zboží, jak vidíme na tomto
videu? A co tedy na trhu práce následně prodáváte? To ten diplom tajíte?
A i kdybych připustil, že zbožím není, tak je to zcela určitě investice.
Investice především do vaší vlastní budoucnosti. Investice, kterou dosud
hradí někdo jiný.
Daňový poplatník hradí studium budoucímu právníkovi, který, až dostuduje
a dotyčný poplatník ho bude potřebovat, mu napaří palmáre až se poplatník
prohne.
Daňový poplatník hradí studium budoucímu architektovi, pro kterého platí
totéž.
Daňový poplatník hradí studium budoucímu lékaři, který si následně napíše
na záda: „Děkujeme, odcházíme!“ a já mám chuť zařvat: „Moment, moment dámy
a pánové! Poděkovat nestačí! Koukejte vyklopit peníze které byly také mnou
do vašeho studia vloženy a pak spánembohem táhněte třeba ke všem čertům!“
Na hru, koukejte platit a dál už je to věc našich akademických svobod,
tak na tuhle hru odmítám přistoupit. Chcete být naprosto svobodní? Prosím,
ale za své. Ono by to „za své“ v mnoha případech také přispělo i vašemu
studijnímu úsilí.
Ostatně, zdá se že nám roste další generace intelektuálů typu pana Havla
a jemu podobných. V článku zde
se dozvíte následující: „Odpůrcům reforem se nelíbí zavedení školného,
bojí se také omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou
sférou a politikou.“
Váš podporovatel pan Erazim Kohák by vám měl sdělit následující, protože
to velmi dobře ví. Většina základního výzkumu se ve Spojených státech provádí
na tamějších universitách a to ne díky penězům daňových poplatníků, ale
díky propojení s průmyslovými podniky a penězům přicházejícím přímo od
té odporné podnikatelské sféry. A to ty firmy ze základního výzkumu přímo
nic nemají. Jen si jsou velmi dobře vědomy, že jeho podpora se vyplatí
po všech stránkách. Že na základě jeho výsledků dojde jednou i k výzkumu
aplikovanému a že to přispívá k úrovni a kvalitě studentů, kteří se na
něm podílejí. Ze spolupráce tedy mají prospěch všichni, university, průmyslové
podniky i celá společnost. Vy se ovšem s tou odpornou „podnikatelskou sférou“
přece nebudete zahazovat, že?
O tom, že američtí studenti musí studium sami hradit, o tom netřeba
se zmiňovat!
Znám několik „inžynýrů“, kteří nastoupili k podniku, který mne už pátou
dekádu zaměstnává a jeden by zaplakal. Při praktickém výcviku (určitá oblast
řízení provozu v dopravě) probíhajícím formou poněkud složitějších počítačových
her vám zkušení instruktoři řeknou, že ani nemusí vědět, kdo je cvičen,
ale vykazuje-li žák mimořádně zkostnatělý způsob myšlení, můžete vzít jed
na to, že se jedná o absolventa některé naší slavné vysoké školy.
Laskavě si, vy rozcapení smradi uvědomte, že ona pohrdaná „podnikatelská
sféra“ produkuje peníze ze kterých jsou placeny daně a to jak na úrovni
podniků, tak i jednotlivých zaměstnanců, z těchto daní je hrazeno vaše
studium a že vy současně trváte na tom, aby to tak zůstalo a dál že do
toho nikomu nic není. Tak se laskavě mírněte!
Jedno z mých dětí také ještě studuje a bylo mu oznámeno následující:
„Milá dcero, jestli se těchto aktivit hodláš zúčastňovat a chceš být svobodná
a nezávislá, prosím. V tomto případě si ale sbalíš svoje saky paky a vypadneš
z domova. To abys pochopila, co taková svoboda a nezávislost obnáší. Nikoliv
však svoboda a nezávislost na můj účet placený formou daní a dalších výdajů
s tvým studiem souvisejících. Starej se jak umíš!“
Na druhé straně můj dospělý syn, takto středoškolák s úplným odborným
středoškolským vzděláním po třicítce pochopil, že je to dnes už málo a
zahájil vysokoškolské studium. Jsa zaměstnancem zahraniční firmy, tak musí
skutečně fest pracovat a večer tlačí do hlavy. Při tom považuje za samozřejmé,
že si to studium musí sám platit. Vy jste ovšem něco jiného, že?
Úplným vrcholem pak jsou všechny umělecké a sportovní školy. Jejich
studentům nejen, že daňový poplatník platí vlastní studium, ale bude hradit
i jejich další příjem, ačkoliv jej dotyčný obor vůbec nemusí zajímat, třeba
jako mne kopaná. Viz opět heslo
nad hlavami studentů zde.
Talent, máte-li nějaký, máte ať už s hypotékou, nebo bez ní. A jen tak
mimochodem, hypotéky ty ať si berou ti, kdo vám to studium hradí, že?
Už slyším to ječení o „kultuře“, „umělci svědomím národa“ a tak dále
a tak dál. Absolventem takové umělecké školy byla třeba taková vysoce talentovaná
Lucinka Vondráčková a další, kteří nás následovně kulturně obohacují (rovněž
za naše peníze) ve stupidních televizních seriálech.
Nechci být ale demagogem a připouštím, že i z těchto škol mohou vzcházet
a vzcházejí i skuteční umělci. Nicméně, ani ti by se neměli považovat za
něco nebo někoho, koho musí daňový poplatník automaticky živit. Živili
snad daňoví poplatníci takového van Gogha nebo Gauguina? Ba i nepříčetně
placené filmové hvězdy závisí finančně na komerčním úspěchu jimi natočených
filmů, nikoliv na státních penězích a jejich případné studium jim také
nikdo nehradil. Můžete se zeptat i takového pana Peheho, jak si hradil
studia v U.S.A. Kromě jiného si na ně vydělával jako číšník. Co vy na to,
naše čacká budoucí inteligence?
Na druhé straně ale dlužno připustit, že určité příčiny k protestům
by se našly. Na této
adrese naleznete dopis Mgr. Pavela Troubila, současného předsedy Studentské
komory Akademického senátu MU děkanovi Ekonomicko-správní fakulty MU doc.
JUDr. Ivanovi Malému, CSc.
Především mi není zcela jasné páně Troubilově předsednictví Studentské(!)
komory Akademického senátu, když absolvoval již v roce 2010, jak se můžete
přesvědčit zde . No, nerozumím
tomu a nebudu se do toho plést.
Zarážející ovšem je, že v dotyčném otevřeném dopise, ve kterém protestuje
proti návštěvě a debatě s prezidentem republiky, neumí pan Mgr. Pavel Troubil
uvést jiné argumenty, než ty, které vyčetl z denního tisku. Cituji:
„...Nesouhlasíme s tím, že je na akademickou půdu zván člověk, který
akademickou diskusí a kritickým myšlením otevřeně pohrdá...“ Na základě
čeho na tohle pan Mgr. Troubil přišel? Nechtěl by nám to objasnit? Vždyť
je to právě on, kdo debatu tímto dopisem odmítá! Leč dále:
„...stejně jako lidé v jeho nejbližším okolí (např. Petr Hájek
– ničím nepodložené zpochybnění evoluční teorie, Ladislav Jakl – ničím
nepodložené popření škodlivosti pasivního kouření). Znepokojivý je i způsob,
kterým prezident zneužívá svých spolupracovníků k útokům na své názorové
oponenty (např. Petr Hájek - zpochybňování kněžství prof. Halíka navzdory
vyjádřením arcibiskupa a dalších církevních hodnostářů)...“
No nazdar, takovéto ubohé argumenty umí snést na hromadu vysokoškolsky
vzdělaný jedinec!
Jak jste vůbec přišel na to, že prezident své spolupracovníky k něčemu
„zneužívá“? Jestliže pan Jakl nebo Hájek něco řeknou, je to jejich názor
a nikoho jiného, bez ohledu na to, zda se s ním dá souhlasit , nebo ne.
"O postojích prezidenta k diskusi vypovídá také jeho veřejná podpora
fašisticky smýšlejícím jedincům (např. nechvalně známý Ladislav Bátora
donedávna působící na MŠMT, či Adam Bartoš, autor seznamu tzv. „pravdoláskařů“)....“
Jasně pane Mgr., psali to přece v novinách a na vlastní názor (získaný
z těch novin) přece máte nárok toliko vy a nikdo jiný, že?
„...Skutečnost, že se beseda s prezidentem koná v době Týdne neklidu,
pak jen umocňuje naše rozčarování. Pokud chceme, aby si nás vážili jiní,
musíme si v prvé řadě umět vážit sami sebe...“
Ale, ale pane magistře, právě fakt, že dotyčná beseda se má konat ve
vašem „týdnu neklidu“ je obzvláštním důvodem pro její konání a nikoliv
naopak! Na co si budete stěžovat příště? Na to, že s vámi nikdo nediskutuje?
Nebo se prostě případné debaty prostě bojíte?
Ano, máte důvody k protestům! Na příklad ten, že vás naše slavné vysoké
školství nenaučilo samostatně přemýšlet.
S pozdravem levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky
Váš Katoda
03.03.2012