D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Viribus Unitis 2013 loser team AAR
    Vydáno 19. 08. 2013 (27003 přečtení)

    Máme za sebou již osmý ročník navigační soutěže s císařem pánem zvané Viribus unitis. Přináším krátký AAR na toto téma.

    Cílem soutěže je projet stanovenou trasou, najít stanovené waypointy pomocí různých indicií a dosáhnout cíle. V cíli byla umístěna medaile z dob monarchie, tuto medaili bylo nutné doručit do 19:00 do Stárkova do rukou gamemastera. Soutěže se letos zúčastnilo 29 týmů, což je pravděpodobně nejvíce za celou dobu trvání soutěže. Novinkou bylo použití webového rozhraní, které bylo z pohledu uživatele identické s webovým rozhraním známým z i-questu, kde se skvěle osvědčilo.

    Náš tým tvořili Elzet, Honza, Smrtihlav a já. Tentokrát jsme ukázali finger kvazisportovním variacím na osobní auto a jeli jsme Honzovým Loganem MCV f lihu. K tomuto vozu se ještě vrátím. Na startu se jako tradičně objevila pestrá sbírka votunidel, kterým dominoval červený Defender známý již z minulého ročníku. I přes značné technické pokroky ve vybavení se nám v soutěži příliš nevedlo a skončili jsme u třetího úkolu. Dlužno dodat, že nás to trochu otrávilo.

    Úkol 1 - K. u. K morseovka

    Prvním úkolem bylo dosáhnout vyhlídky nad Stárkovem. Odtud byl vidět maják umístěný na střeše fary, který vysílal morseovou abecedou kód pro druhý úkol. Tento úkol se ukázal obtížně řešitelným hned z několika důvodů. Jedním byla dalekozrakost postihující v různé míře celý team a druhým skutečnost, že v morseovce byla chyba. Po nasazení metody brute force na zkomolenou část se podařilo asi po dvou hodinách poselství z farní půdy prolomit.
     

    Obr.1: Stárkov
     

    Úkol 2 - Non gratum anus rodentum

    Po odeslání K.u.K. Morseova kódu bylo nutné složit puzzle (k jehož spuštění bylo zapotřebí stáhnout a instalovat Microsoft Silverlight, což bylo přes GPRS skutečně zábavné) a na něm byla stylizovaná mapa představovaná železničním tunelem mezi dvěma řekami. Lokalizace tohoto artrefaktu nebyla složitá (zde je nutné připodotnout, že na mapě se dá najít více takových míst a že skica byla z hlediska ortodoxních vyznavačů legend turistických map blbě, protože řeka neteče pod tratí propustmi, ale tunel je obklopen mosty. Zásadní chybou v našich úvahách bylo, že jsme nepředpokládali existenci kódu v tunelu, navíc v tunelu živém, tedy takovém, ve kterém si honí Žaluda vlaky. Hledali jsme tedy kód na povrchu v zahrádkářské kolonii, kde samozřejmě nebyl. Bylo tam velmi mnohou zoufalých luštitelů, nervní domorodci a zvědavá prasátka. Kód byl skutečně v tunelu, a to zhruba v polovině jeho délky. Velmi nás to zdrželo.

    Indicií byla lokalizace pomníku vojáků zraněných v bitvě roku 1866, nacházející se poblíž pomníku nějakého místního občana vyznamenaného vysokým císařským civilním řádem. Bohužel, lokalizovat toto místo se nám nezdařilo.
     

    Obr. 2: Prase

    Úkol 3 - Ein sterblicher sündlicher Mensch

    Dále jsme byli směřováni do Police nad Metují, kde bylo cílem infiltrovat církevní budovu a na střelnici zbudované za ní odstřelit ze vzduchovky pět vajec. Do budovy bylo nutno být vpuštěn, přičemž přítomný kapucín vytrvale odpovídal "toho neznám". Totenkopf šel shánět kyblík na waterboarding (řečí K.u.K. kontrarozvědky Erkundungswassertauchenspaß). Řešení tohoto úkolu se vztahovalo k pohřebnímu ceremoniálu, v jehož průběhu se odehrál následující dialog:

    Když došel pohřební průvod se zesnulým ke Kapucínské hrobce a dorazil k bráně, muž v čele průvodu na ni zaklepal. Za bránou se ozvalo:
    „Kdo žádá o vstup?“
    Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“
    „Toho neznám,“ odpověděl mnich.
    Muž poté zaklepal znovu a na stejnou otázku odpověděl zkráceným titulem zesnulého.
    Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“
    Vůdce průvodu zaklepal potřetí a nyní na tutéž otázku odpověděl: „XY, kajícný hříšník.“
    Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ a vpustil průvod dovnitř.

    Existovalo několik indicií, které na tento příběh odkazovaly, nicméně nebylo to zrovna intuitivní. Pass byl prolomen až na základě videa z youtube doručeného jako nápověda. V zahradě předvedli Elzet i Honza brilantní práci se vzduchovkami, nicméně pět diabolek na čtyři vejce na 25m na stojáka mi nepřipadá zrovna easy. Tím pádem jsme byli posláni k čertu a tím byla nastartována ta část soutěže, kterou jsem shledal jako největší opruz. V okolí Police se totiž nachází oblast zvaná Peklo, dále Čertova díra a Čertova šlápota. Kód pro další pokračování byl samozřejmě v Pekle, ale Čertovy díry a šlápoty jsme navštívili také. Cesta do a z Pekla byla provázena kamikaze pumpičkáři, kteří toho odpoledne zjevně bojovali o Bouchalův pohár.

    Zejména Čertova šlápota byla pozoruhodným a nenáročným artefaktem, který můžete zbudovat v podstatě kdekoli, kde jsou šutráky. Jednalo se o menší šutrák hozený v potoce, na kterém měl být údajně s trochou představivosti vidět otisk čertova kopyta. Chvíli jsme jej tam hledali, ale pak jsme usoudili, že bereme drogy málo anebo naopak moc.

    Úkol 4 nějakým způsobem propojoval polního maršála Milcha, lehký bombardér Martin Marauder a herce Růžka. Nebyli jsme s to to dořešit, nehledě na to, že zemřely oba dva modemy Huawei, které jsme měli s sebou a tak jsme tedy skončili. Dále byl ve hře involvován děrný štítek a událost z prostředí 2. odboje. Předpokládám, že se na stránkách VU objeví v následujících dnech kompletní řešení a tak si vy budete moci říci, že to bylo snadné a že jsme skutečně idioti, když jsme na tak zřejmé věci nepřišli.

    Soutěž měla celkem sedm zastávek a tři týmy dosáhly jejího konce, vítězství ve smyslu výše uvedené ceremonie dopravení metálu do Stárkova nedosáhl nikdo. Pro zajímavost, metál byl umístěn v jakémsi boxu s číselným zámkem, přičemž kód byl uveden Brailovým písmem na štítku, který byl potopen kdesi ve vodě zavěšený na bójce. Bójkou byla kachnička vystajlovaná do podoby stařičkého mocnáře. Easy, že?

    K čemu byl seznam hardware, který jsem zveřejnil v předchozím článku? K ničemu. Jediné, co z něj bylo potřeba, byly brýle a šnorchl, o kterých jsem v diskusi tvrdil, že potřeba nebudou. K čemu byl teaser v novinkách? Také k ničemu, trasa souteže tudy mohla vést, ale obligatorně nemusela.

    Tři týmy, které to daly do konce, lépe řečeno, ke konci, mají můj nehynoucí respekt. Z mého pohledu byl tento ročník složitější než ty předchozí a nejméně hratelný.

    Problémy vidím zde:

    - Hádanky by měly mít pokud možno jedno řešení. K ničemu není dobré, aby měly řešení dvě nebo tři (příklad: čertova díra, šlápota, peklo), protože vylučováním nebo ověřováním těch zbylých variant uběhne spousta času, nehledě na to, že radosti ze hry to také nepřidá. Doporučuji zavést funkci štábního blba jako ověřovatele. Štábní blb je člověk, který není závislý na organizačním týmu, je to takříkajíc člověk z ulice, který není nijak zásadně orientován v problematice navigačních soutěží  a vydá se někdy ve svých úváhách cestami, které jsou sice přirozené, ale organizační tým tvořený rutinovanými luštiteli by na ně ani nepomyslel. Sám jsem štábního blba používal, když jsem sestavoval různé výrobní postupy, a kupodivu jsem zjistil, že to, co mi připadá zcela jednoznačné, samozřejmé a srozumitelné má ve skutečnosti pět až šest významů, z nichž nejméně jeden vede k destrukci něčeho nebo nečeho
    - Soutěž měla deklarativně mít "antifreeze", tedy fíčuru, kdy tým, který nesplní jeden úkol, po nějakém čase (dostatečně dlouhém) nalezne nějaké východisko ve webovém rozhraní a může pokračovat v soutěži dál, protože lze očekávat, že když na to nepřišel za dvě hodiny, tak že to stejně nedá. Antifreeze není, když místo tohoto východiska (a to přímo kódu nebo nějaké nápovědy) dorazí defacto další hádanka stejně složitá jako ta, kvůli které jste zamrzli.
    - Nadto nevím, k čemu je dobré dělat takové věci, jako umisťovat kód doprostřed tunelu. Pokud je cílem hry luštit a najít, pak stejně dobře zafunguje kód na portálu u tunelu a soutěžící nemusejí lézt nějakou Žaludovou norou. To nemá "přidanou hodnotu".

    Některé připomínky od posledně si organizační tým vzal k srdci. Kódy, resp. jejich nosiče byly provedeny robustně a QR kódy byly označeny logem soutěže. Hodili (údajně) bobek na bluetooth vzhledem k soustavným problémům s BT majáky. Celkem jsem měl dojem, že do organizace všichni vložili nepoměrně více úsilí než posledně. Webové rozhraní mělo opět funkci logování textů vložených soutěžními posádkami, která tak pobavila organizátory i.questu. Délka trvání soutěže (12 nebo 13 hodin, podle toho, která pravidla jste četli) byla OK.

    Po ukončení souteže proběhla afterparty, kde jsem obdržel kus dortu s číslem 18. Gamemaster JJ prezentoval svým nezaměnitelným způsobem řešení jednotlivých úkolů, čímž se definitivně ukázalo, že to bylo vlastně snadné. Směrem na Budějovice jsem vyrazil ve 23:00 a místa určení jsem dosáhl za zatím rekordních 2h 40.

    Hlášky:

    "Všechno je tady aušus." (Elzet poté, co se odlomily větve od stromu, který hodlal Honza použít stejným způsobem, jako stíhačky používají přistávací lana)
    "Litr vody? To jako dva půllitry...? Kdybysme byli v Hradci, tak vám za ně naúčtuju devět korun!" (Ukázka místní pohostinnosti v zařízení, kde jsme byli na obědě. Smrtihlavův nestandardní nápojový požadavek byl nakonec vyslyšen, i když už delší dobu nepršelo a voda je vzácná.)
    "Kofolu nemám. Prodáváme lokální produkty. Mohu vám nabídnout primátorovu limonádu."  (Tamtéž. Elzet si nakonec dal raději pivo, aby ho primátorská limonáda napředělala na reaktivní pohon)
    "Říkal něco jako Mutter, der Mann mit dem Koks ist da". Smrtihlav po neúspěšném pokusu odposlechnout password pro vstup do HQ kapucínů.
    "Čertova díra! Tady se snad někdo vysral!" (Elzet při průzkumu jmenovaného artefaktu).
    "Error 404 Teufel not found". (Elzet do webového rozhraní)
    "Awesome powa!" (pokřik používaný při rozjezdu Loganem do kopce).

    Dacia Logan 1.6 MCV multifuel ve výbavě Laureate

    Toto vozidlo na mně udělalo výborný dojem. Nevím tedy přesně, co se honí hlavama českých rodin při tradičních suicidních nákupech "rodinných" kombi, ale pokud chce někdo auto, které nabízí dostatek vnitřního prostoru, dají se v něm převážet různé věci a poskytuje dobrou "value for money", tak by to mohl být právě Logan. Dacia s sebou nese přívlastek low-cost, ale při bližším ohledání se ukáže, že šetřili pouze na tom, co nezbytně nesouvisi s funkcí auta, ale pokud jde o technický základ, je to srovnatelné s čímkoli v tomto segmentu. V interiéru tedy nejsou žádné prvky ze švindlchromu, dveře vydávají při zavírání industriální zvuk, ale z funkčního hlediska se tomu nedá vytknout nic. Podle mně neexistuje důvod kupovat si například Fabii II, protože tu Logan překonává ve všech myslitelných ohledech. V zatáčce se Logan trochu víc naklání (asi jako zmíněná Fabie), ale stejně pořád jede, motor 1.6 s výkonem 90k má trochu mdlý projev, ale taky v pohodě postačuje. Dlouhá řadící páka vydává v koncových polohách zvuky jako ve filmu Rychle a zběsile. Celé auto je velmi tuhé a nekroutí se jako promáčená krabice od bot. Myslím, že je to sympatický a povedený stroj.

    Myslím, že u Loganu fungovat něco jako v případě Alfy Romeo, nadávají na to všichni, kdo s tím ještě nejeli.

    Náš Logan byl navíc upgradován rušičem vztlaku (žebřík na střeše) a roof mounting asistentem (izolačkou), která držela jeden Huawei na střeše a měla poskytovat našemu bojovému vozidlu konektivitu, zatímco o připojení ve vozidle se staral Wifi hotspot.

    Tipy pro budoucí luštitele

    Huawei je aušus. Jako všechno.
    Cokoli slyšíte, doplňte o slova Franz Josef a nacpěte to do googlu. Příklad.
    Pokud chcete lokální informace, vyslýchejte civilisty. Ví toho víc než internet.
     

    Die Herausforderung

    Setrvávám u výroku, který mi JJ jako GM vytrvale v diskusi vyvrací, že Viribus Unitis dosud nikdo nevyhrál. Pokud mě pamět neklame, časy úspěšných týmů se odkazují ještě do dob Navgame, při které se ovšem soutěžící týmy daly spočítat na prstech horních končetin a jednalo se tudíž o jiný herní formát. Nicméně es kommt der Tag.

    Nyní tedy výzva. Pokud příště někdo tu soutěž vyhraje, dojedu na jízdním kole od fary až do dolní části stárkovského náměstí k vietnamskému obchodu.  Vítězstvím soutěže pro tyto účely je míněn akt, kdy vůdce vítězného týmu předstoupí před JJ a ten mu sdělí: "V této soutěži pořádané k uctění odkazu Františka Josefa I., nekorunovaného krále českého, krále uherského, krále lombardského a benátského, dalmátského, chorvatského a slavonského, získal váš tým tento rok nepochybné vítězství, k čemuž vám blahopřeji."
     
      


    19.8.2013 D-FENS



    [Akt. známka: 1,10] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 209 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.