Těžko říci, s jakými pocity zvedal Feldwebel Willi Schafer (někdy
také psáno Schaffer) svůj Me-262 z dráhy ruzyňského letiště. Psal se 17.
duben 1945 a válka se nepochybně chýlila ke konci.
Zhruba před týdnem se
8. letecká armáda postarala o fungující letiště na jihu i severu Německa
tak dokonale, že je bylo nutné odepsat a zbylé stroje odklidit do bezpečnějších
míst, Zbytky leteckých jednotek KG(J) 6, KG(J) 54 a JG 7 byly zformovány
do tzv. Gefechtsverband Hogeback. V Ruzyni zůstalo několik desítek bojeschopných
tryskových stíhaček Me-262 a jednu z nich, označenou "bílá 1", Schafer
pilotoval. Modrobílá šachovnice na trupu ukazovala na přítomnost k I. Gruppe
KG(J) 54.
Messerschmitt Me-262 byl zázrak techniky, první prakticky použitelná
proudová stíhačka. Maximální rychlostí 870 km/h překonávala úplně všechno,
s čím se mohla ve vzduchu potkat a výzbroj tvořená dvěma nebo čtyřmi kanóny
MK-108 ráže 30 mm byla zdrojem naprosto zdrcující palebné síly. Kdyby luftwaffe
měla k dispozici dostatečný počet Me-262 a především pokud by byly nasazeny
dříve, v dějinách druhé světové války by bylo nutno přepsat několik kapitol;
namátkou denní bombardovací ofenzívu USAF by bylo nutné odpískat.
Není známo, jakou misi měla "bílá 1" absolvovat. Je možné, že předtím
podobně jako jiné stroje z Ruzyně zasáhla do utkání luftwaffe s americkými
bombardéry u Drážďan. Ve 14:30 se Schaferův stroj nacházel nad Berounem
ve výšce asi tří kilometrů a byl spatřen piloty P-51D Mustangů 383. FS.
Po krátkém souboji v zatáčkách se podařilo kapitánu Roy W. Orndorffovi
zasáhnout jeden a pak i druhý motor německého stroje. Letoun se naklonil
doleva a pilot opustil stroj na padáku. Hořící neřízená Me-262 padala v
ploché vyvrtce, blízko země se její let stabilizoval. Narazila do země
mezi obcemi Liteň a Nesvačily na Berounsku, konkrétně do kopce nad Nesvačily,
zvaném Na Mramorech.
Pro pilota to však ještě zdaleka neskončilo. Snášel se na padáku do
polí jižně od obce Nesvačily. Upoutal přitom pozornost strážního oddílu
Waffen SS, který byl stacionován ve sladovně v obci Skuhrov. Po doskoku
se mu naskytl zhruba tento pohled:
Příslušníci Waffen SS se právě rozhodli vyhrát alespoň tu svoji válku
a začali po pilotovi střílet z kulometu. Naštěstí měli příslušníci ozbrojené
pěsti socialistické soldatesky oko z Kašparovy krávy a nezasáhli ho. Sbalili
tedy kulomet a psa a vydali se na místo doskoku. Pilot na ně zdálky křičel
a na místě jim nevybíravými slovy vynadal, čemuž se nelze příliš divit.
Pilot údajně prošel skrze Nesvačily, aby se dostal k vraku letadla a
tam něco hledal, patrně to ale nenašel. Pak byl dopraven do skladíště ve
Skuhrově.
Oficiální Zápis četnictva celou událost odbyl větou: "Bei Litten
stürzte ein deutsches Flugzeug Weis 1 ab, und verbrannte. Besatzung der
Feldwebel Willi Schaffer mit Fallschirm abgesprungen und unversehrt im
Lager SS Skuhrow". O střeleckých dovednostech příslušníků Waffen SS
četník raději pomlčel.
O dalších osudech Williho Schafera mi nic známo není. Není mi nic známo
ani o tom, jaké bylo jeho předchozí působení v Luftwaffe. Rozkaz, že na
Me-262 se mají přeškolovat pouze držitelé Železného kříže, byl zřejmě pouhým
přáním německé generality, protože v seznamu držitelů EK Schafer nefiguruje.
Asi se ani nedozvíme, proč vstoupil do manévrového boje s letadlem, které
na to nebylo vhodné. Možná měl nějaký problém, nebo se jednalo o začátečníka,
možná jej útok zaskočil. Taktika pilotů Me-262 byla obvykle odlišná - pokud
byli ohroženi stíhači, unikali přízemním letem na vzdálenější letiště,
kde si rádiem zajistili krytí flakem nebo vrtulovými stroji. Na tuto osvědčenou
praxi doplatila téhož dne asi o půl hodiny později dvojice Mustangů P-51D
pilotovaných Capt. Raymondem F. Reuterem a 1st Lt. Williamem R. Preddym
od 339. FG. Spatřili nad Prahou Me-262 a jali se ji stíhat. Pilot, podle
všeho skutečný der Experte, unikal nad hladinou Vltavy. Podle svědků letěl
někdy pouhých pár metrů nad hladinou. Tak se dostal během čtvrt hodiny
do Českých Budějovic nad letiště v Plané, kde v pořádku přistál. Oba Mustangy
zasáhl letištní flak. Reuterův letoun vybuchl ve vzduchu, trosky dopadly
na pole poblíž obce Boršov n./Vlt. Preddy se po zastavení motoru pokusil
o nouzové přístání u obce Záluží, při kterém byl vážně zraněn a zemřel
později v českobudějovické nemocnici v důsledku nedostatečné lékařské péče.
U vraku se obsloužili jiní. Neustále se zmenšující torzo stroje leželo
na místě nejméně rok a bylo zdrojem upomínkových předmětů ještě nějakou
dobu po válce, jak nasvědčuje motocykl zvaný "pérák" poblíž vraku. Další
vykopávky na místě proběhly relativně nedávno. Fotografie zbytků stroje
najdete zde.
Jeden člen spolku Letecký archiv uvedl
v diskusním fóru, že na místě našel část ovládacího panelu pro odhoz
bomb, čistě stíhací stroj to tedy nebyl. Pokud snímek dostatečně zvětšíte,
zaujme vás způsob, jakým se pozemní personál pokoušel zlepšit kamuflážní
nátěr nanesením "vlnovek" přes světlé boky trupu, zjevně od ruky, zčásti
i přes identifikační znaky. Pro stavitele modelu od firmy Tamyia v měřítku
1:48, který obsahuje marking jiného stroje od JG-54, to může být zajímavá
inspirace.
Za zajímavé informace děkuji místním pamětníkům a odkazovaným internetovým
zdrojům. Celý příběh je nutné brát se rezervou, protože si k němu každý
něco přimyslí. Kdyby někdo měl k oběma popsaným událostem, tedy sestřelu
Me-262 na Berounsku nebo stíhací akcí mezi Prahou a Budějovicemi nějaké
další informace, nechť se o ně neváhá podělit. Koho by aktivity německých
reaktivních Messerschmittů na území EU, pardon, Protektorátu zajímaly hlouběji,
může se začíst do hodnoté publikace
od firmy JaPo pojednávající o Me-262 jednotek KG a KG(J), kde je i
tomuto incidentu věnován jeden odstavec.
Nějaká videa:
Nikdy
neparkujte vaši Me-262 venku
Zde v čase
ca 0:15 startuje Me-262C1a Heimatschützer s raketovým motorem v zádi trupu
Rusáci se serou
do Me-262. Zhruba v 0:35 práce s pákami plynu. Motory Jumo-004 vyžadovaly
pomalé přidávání plynu, jinak hrozil požár nebo zhasnutí motoru.
10.09.2011 D-FENS