Komentáře ke článku: Auta za smog na Ostravsku nemohou. Tak kdo tedy? (ze dne 23.03.2013, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Opravdu? Sice uz je to starsiho data ( 2011 ) ale takhle: http://i.imgur.com/qCiWa.jpg
Me to buzeruje docela dost.
|
|
|
A tak to je zase uplne normalni.
Napr. i tady je "expert" schopen tvrdit, ze pri snizeni rychlosti ze 130 na 110 vzroste bezpecnost, tak proc by nevzrostla kvalita vzduchu, ze ano.
To je nahodou moc pekna paralela. Vliv daleko zavaznejsich jevu se kompletne zanedba a v praxi nemeritelny narust cehosi se vydava za fakt. Pak se k tomu 50x priplacne nejaka naprosta od praxe odtrzena hovadina a k ni se pripoji privlastek "navrhova" a "expert" si muze jit pro vejplatu.
BTW: Mesto Stuttgart, trpici chronickymi zacpami na prilehlych dalnicich, si nechalo udelat studii, jak se na plynulosti provozu projevi umele omezeni rychlosti. Ta studie se potom nesmela zverejnit, protoze ty grafy namerenych hodnot propustnosti na velikost omezeni rychlosti proste nereagovaly, coz se regulatorum ani "navrhovym expertum" nehodilo do kramu. To je ten rozdil mezi teorii a praxi.
Takze se dal bude regulovat, nicemu to nepomuze, ale "experti" budou moci dal hlasat sve nesmysly o tom, jak je vyssi rychlost nebezpecna a neefektivni.
|
|
|
Klídek, ta fotka není relevantní. Zablindovaný komín tažíren trub slouží jako sloup na antény a pára z chladících věží třebovické elektrárny tak akorát zvlhčuje ovzduší.
|
|
|
Nechci rýpat, ale ty chladicí věže jsou na fotce právě jedinou viditelnou, zato nedílnou součástí oné uhelné(?) elektrárny, která ovzduší nesporně znečišťuje.
Ta značka 110 tam IMHO byla umístěna spíše kvůli houpajícímu se povrchu nové dálnice a znečištění byla jen záminka.
|
|
|
Třebovická uhelná elektrárna osazená v devadesátých letech japonskou technologií znečišťuje ovzduší kde?
Stačí s přesností na deset km.
Rozhodně to nebude v obvodu působnosti MMO.
Kvůli zvlněnému povrchu dálnice byly osazeny značky s jinými číslicemi a jinde.
|
|
|
Že by: www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/103405-trebovicka-elektrarna-ma-nove- odsirovaci-zarizeni/?
Nevím, proč na vás vůbec reaguji, ale co už. Nechcete snad říct, že kdyby na místě uhelné elektrárny rostl bukový háj, tak to pro ovzduší v dané lokalitě vyjde nastejno?
Abych se vyjádřil úplně jasně, mně osobně třebovická elektrárna žíly (ani plíce) netrhá. Koneckonců díky jí vyráběné energii mohu napsat tento hlubokomyslný příspěvek. Ale jsem dalek toho myslet si, že ani trochu neznečišťuje blízké okolí - žaponská technologie nežaponská technologie.
|
|
|
To o té technologii vím od bratrance, který tam tehdy něco montoval.
Vaše věta o bukovém háji je pro mě, v daném kontextu, nesrozumitelná tak, jako pro vás můj příspěvek, stane se.
Uhelná elektrárna znečišťuje okolí různými způsoby a hlavně do různé vzdálenosti od, řekněme, těžiště provozu.
Pokud vypouštíte prach (PM10) z komína, dostane se do úrovně sání (měřidla nebo člověka) za měřitelnou dobu a za tu dobu urazí nějakou vzdálenost i vodorovně. Za výjimečných okolností, v době zvlášť nepříznivého rozvrstvení vzduchu, může skutečně sedimentovat poměrně blízko zdroje, případně vytvořit aerosol.
Nejbližší okolí elektrárny znečišťuje nejvíc úlet z mlýna, ale to jsou částice velké (jejich spálením vzniká jemný polétavý prach).
Nejvzdálenější okolí elektrárny znečišťují emise plynné.
K tomu mě napadá další otázka: vzniká-li jemný prach za vysokých teplot ve spalovacích motorech a elektrárenských kotlích, nevzniká asi v nízkoteplotních topeništích vohnoutů, kde se vyrábí velké částice - saze, popel a plynné uhlovodíky, Co, SO2,atd.?
Jak jsem psal výše, je to otázka pro odborníka a dost možná takový ani není k dispozici (nebo se nechce angažovat) - viz zasvěcené komentáře v současných médiích.
|
|
|
Zkusme z vedomosti oprasit, co jsem videl a slysel za par exkurzi v prubehu svych studii na VUT pred skoro 20ti lety. Dnes sice budou technologie urcite dale, ale ...
Odlucovani a regulaci obsahu skutecnych zplodin je pak v elektrarnach a spalovnach povice. Nematkou:
1. Regulace telpoty horeni pro nizsi obsah NOx, tusim to musi horet pod 900 C, aby kolem neprsela kyselina dusicna
2, Mechanicke odlucovani hrubeho prachu z dymu, metod je spousta
3. Elektrostaticke odlucovani jemneho prachu, ktery se pak kontinualne "otrepava"
4. "Sprchovani" zbylych spalin vapennym mlekem - z SO2 pak vznika sadrove mleko.
5. Podtlak v celem provozu, ktery prispiva k tomu, aby prach/smrad nesel ven.
6. kontinualni "vytrepanavan"i vyhoreleho skvaro-popela z ohniste, bubnu, rostu, nebo kotlu
Na spalovne odpadu v Brne se pak treba z prachu popela a sadroveho mleka tvori za arealem umela skala. Za 30 let provozu neni vetsi, nez leckera "horolezecka stena" za kazdym druhym okresnim mestem a ze je umela "poznate" az potom, co vam to reknou.
Vynechme pak CO2. Pri spalovani v tepelne elektrarne nam IMHO nejaky CO2 muze byt ukradeny, protoze jedna erupce Etny udela svym sklenikove metanovym prispevkem vice, nez vsechny uhelne elktrarny v Evrope udelaji v CO2 za sto let.... a alespon nam pak rychleji kolem poroste trava a stromy
|
|
|
Zvýšení koncentrace CO2 ve vzduchu (ve srovnání s dneškem) nemá na růst rostlin vliv.
Limitujícími faktory jsou teplo, světlo, živiny. Tedy pokud je dost vody.
|
|
|
Mokrá vápenná vypírka řeší do značné míry i oxidy dusíku, ty jsou kyselé a celkem ochotně reagují se zásaditým vápnem.
Prach se dá řešit skoro absolutně hnaním spalin přes textilní filtry, ty měli ve spalovně taky. Nevýhoda je nutnost filtry měnit, ucpávají se, že. Co mají dneska zatím nevím, po rekonstrukci jsem tam tam nebyl.
|
|
|
Nejsem mistni, jen okolo casto jezdim, takze toto jsem nemohl posoudit, diky tedy za upresneni. ;)
Stejne ja na tom porad neco spatne
|
|
|
Tak já to pro ostatní obyvatelstvo republiky upřesním. Žerem tady k snídani uhlí, lidi v důsledku smogu chcípaj na ulicích podobně jako lidi v Leningradu hlady.
|
|
|
místní musí být mimořádně odolné exempláře, protože tam takhle chcípáte desítky let. A výsledek? Furt to tam žije. :-O
|
|
|
Tady se chcípá maximálně tak po extrémních dávkách metanolu, a to ještě slabší jedinci. Nějakej popílek je nám u prdele. Ovšem až bys sem mousa měla cestu, doporučuji si vzít na sebe atombordel. Pro jistotu.
|
|
|
toho bych se nebála, já jsem snad v Ostravě nebyla nikdy a ani se tam nechystám. Atombordel nebudu potřebovat, moje rodná víska na tom byla asi jako Ostrava, takže jsem odolný kus. S jedinou výjimkou, ten metanol u stánku bych asi nevydejchala. Když jsem viděla fotky toho, jak ostraváci radostně lemtaj u stánků chlast v době metanolové aféry, nevěřila jsem vlastním očím. :-)
|
|
|
Nu, radostně lemtali.
A nic se jim nestalo.
|
|
|
nestalo, rázovitý kraj. :-)
|
|
|
Tady se chcípá maximálně tak po extrémních dávkách metanolu, a to ještě slabší jedinci. Nějakej popílek je nám u prdele. Ovšem až bys sem mousa měla cestu, doporučuji si vzít na sebe atombordel. Pro jistotu.
|
|
|
Nadsázku chápu, ale na zdravotním stavu obou prcků od října do března toho moc zábavného nevidím :(
|
|
Dá se očekávat další zelená buzerace, tentokrát majitelů kotlů a vytápěcích zařízení v rodinných domech nebo provozovnách. Máš "nezávislý" certifikát, že ten tvůj plynový kotel neprodukuje pevné částice? Nemáš? Támhle je firma, co ti ho za desítku vydá. Do té doby ti ten kotel tady zapečetíme a ty si klidně zmrzni, aspoň jim ty prachy vyklopíš rychleji. Už tu máme energetické štítky na budovy, tohle bude další add-on.
Palebná příprava v médiích v tomto směru už probíhala, pokud se pamatuji.
|
|
|
Tohle už více než půl roku platí - viz Zákon o ochraně ovzduší. Pokuta 20 000 korun za to, když provozovatel nepředloží po 1. 1. 2017 revizi svého kotle a pokuta 50 000 korun od 1. 9. 2022, pokud se při revizi prokáže, že kotel nesplňuje parametry alespoň 3. třídy.
|
|
Za smog v Ostrave a jeste hure v Karvine, kde je situace jeste mnohem horsi muze z velke miry Polsko, treba takove Katovice toho vyprodukuji ...
Sami polaci to monitoruji a protestuji.
Tahle oblast je tez znama tim, ze diky beskydum se zde onen smog drzi, kdyz nejsou dobre rozptylove podninky, nebot nema kam se prevalit ...
Zajimava je tez lokalita Katerinky - Opava ... tam je Galena/IVAX/Teva a to je nejnebezpecnejsi chemicke pracovoste v CR, jen toho cpavku, co tam maji, dokonce oni sami sebe npraskali, ze znecistili podzemni vody, diky uniku, ale taky to ze sveho poctive sanovali.
No a z Polska zde jsou jedovate latky (stnaice Opava Katerinky, par km od Polska) ... zde je to vylozene zakerne, nebot nic neni citit, zda se vse v poradku a jak je tam nadherne cisto a skvele se dycha ... ale skutek utek, neni to citit, ale je to jedovate, je to skodlivejsi, nez Ostrava, kde se sice neprobehnete, ale zato vite, ze to nemate dychat.
|
|
moc nerozumím, proč byla taková velká záhada, jestli to způsobuje vliv aut nebo ne. Ostravsko trpí smogem více než 40 let. Možná dnes trpí výrazně méně než před 40 lety. Že to způsobují auta, si mohl myslet jen trumbera.
|
|
|
Před čtyřiceti lety, jak tvrdí místní znalci, v Ostravě skutečně smog byl, a to skoro neustále, zato jenom v Lihovarské ulici.
Před oněmi čtyřiceti lety byly problémem viditelné zplodiny - saze a popílek, které smog netvoří a i za inverze mají normální sedimentační rychlost.
Problémem za inverze je změna rozdělení zplodin směrem k menším a ještě menším částicím. Navíc je možné, že velké částice měly schopnost napalovat ty malé a usazovat se s nimi, ale to je otázka pro fyzika.
|
|
Zajímala by mne jedna věc: jaktože tak katastrofální situace je vpodstatě jenom na ostravsku (viz mapy znečištění prachem) ? Jinde v republice topí občané slušně ? Že by lokální topeniště produkovala cca 5x více prachu než průmysl ?
Kdo někdy viděl provozy v Mittalu jako je aglomerace nebo koksovna tomu nemůže uvěřit.
Tohle smrdí...
|
|
|
záleží na místě. Ostravsko je na tom tak, že to vítr nerozfouká. Kdyby byla Ostrava na větrné hůrce, situace by vypadala jinak.
tím nechci říct, že to způsobuje výhradně topení. Jen že mrak popílku se drží většinou nad ďolíkem. Zajímavé je, že pro komouše to žádné překvapení nebylo, současní politici a radní jsou z toho vyjevení jak poledne.
|
|
|
No já pamatuju severní čechy za komunistů. A to byl teda děs. Možná překvapený nebyli, ale kašlali na to excelentně.
|
|
|
tak úplně na to nekašlali, fabriky platily harantům z postižených oblastí pravidelné pobyty v přírodě. Ostrava a Most posílaly děti na tzv. "popílek", to znamenalo, že každoročně fabriky vyplázly určitou částku na rekreaci dětí z postižené oblasti.
bylo to těžký, bez průmyslu by oblast zhynula, technologie nebyla, tak se to řešilo jinak. Jen nerozumím tomu, proč je to dnes takové překvápko.
|
|
|
No je fakt, že prvně jsem zaznamenal, že něco není v pořádku, když sem začaly najednou jezdit ty děti na ty ozdravný pobyty.
A když jsem to pak viděl na vlastní oči, tak první myšlenka byla, že je to o život tam bejt, to si jasně pamatuju, ten šok.
|
|
|
Kdyby nedelali prekvapene (mnozi si jeste pamatuji zlate doby mordoru, takze tohle je jedna z mala veci, ktere dobre vi a budou to vedet jeste dlouho pote, co zacnou zapominat, kde bydli a jak se jsmnuje jejich dite), tak by na ne vohnouti (pro nez plati to same v te zavorce) rvali, ze kdyz to vedeli, proc s tim nic nedelali.
|
|
|
Jeden z problémů jinde neviděných je na ostravsku topení "šlamem" - vlhkými kaly z "prádla".
Kal musí být tak vlhký, aby se udržel na korbě náklaďáku, dal se nakládat a přikládat do kotle.
Při spalování v normálním kotli je vlhkost topiva vážná závada. To jen na okraj.
Dnešní politici jsou z toho vyjevení právem.
Již za socializmu, v sedmdesátých letech, se začalo v celém státě s čištěním spalin z průmyslových zdrojů, směrem od větších částic k menším, až došlo na odsiřování.
Po revoluci došlo k masivnímu útlumu průmyslu, takže se vzduch vyčistil samovolně.
K nárustu průmyslových zplodin nedošlo.
K nárustu počtu domácích topenišť na pevná paliva nedošlo, díky masivní plynofikaci.
Došlo k masivnímu nárustu počtů osobních automobilů se vznětovými motory, ale jejich zplodiny nevadí.
Z toho jsem vyjevený taky.
Jedna teorie praví, že dochází k exportu zplodin z Polska, kam se část výroby z ostravska přesunula (třeba i z toho Mittalu, který se tam časem přesune zcela).
Další možností je, že, přestože žádná klimatická změna není, jsou inverze častější, nebo "důkladnější".
|
|
|
Jen tak na okraj, topení šlamem je už opravdu neviděné i na ostravsku.
|
|
|
Bratranec tím topil v kotli ÚT v rodiném domě ještě v polovině devadesátých, pak plynofikoval.
Je fakt, že dostupnost musí být špatná a kvalita taky - staré vrstvy - ale z doslechu*) mám, že je ještě viděné.
______________
*) Samozřejmě z doslechu, koho znám osobně, ten má dnes plynové nebo dálkové topení.
|
|
Tak teď očekávám, že do bytů a domů polezou konečně ve velkým kontroloři kouknout se, co lidi pálej. Ať dělají úředníci cokoliv, dá se to vždycky hezky využít, i tahle překvapivá výprava Ostraváků za fakty.
|
|
S trochou nadsazky by se dala zelenym aktivistum predlozit myslenka, ze spalovaci motor saje vzduch a tento pred vstupem do splovaci komory filtruje ... takze ta zla oskliva auta, jsou vlastne "pracky vzduchu" :)
|
|
|
Něco na toto téma už jsem četl ve vztahu k Číně. Že prý moderní motor opravdu vzduch pročistí. A jako všude se hledá, jak odvrátit pozornost od skutečného problému. Auta se samozřejmě nabízí jako první...
Ale co, nejspíš to byla jen nějaká konspirační teorie, nejsem schopnej ten článek dohledat.
Zato jsem našel tohle :)
www.activistpost.com/2013/03/tax-bicyclists-for-exhaling-co2-when.html
|
|
Bydlím na vesnici a jednoznačně můžu potvrdit, jaký sviňstva lidi - šmejdi - pálej. Je jim úplně jedno, kdo to bude dýchat, hlavně že oni mají teplo. Příklady - od "nejlepších po nejhorší": tetrapak nadusanej pilinama zalitej olejem po smažení; starý boty + jakýkoli hadry; levný (pokud možno nejlevnější) uhlí; starý pražce, PET láhve, domovní odpad.... Stačí jeden takovej šmejd na vesnici/městečku a je "vymalováno" - přitom jich často bývá několik. A nenaděláte s ním nic - musel by znečišťovat dlouhodobě, nikoho to nezajímá.
|
|
|
jenže to je jen následek. příčina tohoto jevu je jinde. za domácí úlohu zkus zjistit kde.
|
|
|
Chápu, že pravděpodobně narážíte na ceny energií. Ovšem tito lidé to dělali i dávno za komunistů. Je to prostě svoloč, kterou okolí, nějaká čistota vzduchu, co dýchají, nezajímá. Nejhorší na tom je, že to ve většině případů, alespoň těch, co mohu pozorovat, přenášejí na další generace a ti v tom vesele pokračují.
|
|
|
Kde já to jenom slyšel, že palič sajrajtu dostal po několika ignorovaných upozorněních jednoduše přes držku? No, už nevím, ale od té doby mají v té vsi dýchatelno.
|
|
|
Krásné řešení :D Jenže konkrétně u nás asi nemožné, lidi sou tu zabednění a tady ty struktury sou jak mafie. Zbytek jen pokrčí rameny, pěkně hrdě jak je v Česku zvykem, a mávne rukou. Nicméně, kdo ví, třeba se jednou zadaří.
|
|
|
Nééé, že bych Vás chtěl navádět, ale pak je tu ještě velmi účinná varianta "Polénko" - tak překrásně vykreslená v knize/seriálu Slovácko sa nesúdi :-D
www.youtube.com/watch?v=7ZfFohsN6aU
|
|
|
To je typické vesnícké řešení, jenom je problém, když narazíš na někoho, kdo má při sobě nějaký gun....
|
|
|
Tak samozřejmě napřesdržce, samozřejmě předbíhá hádka a strkanice, během které je dost času zkontrolovat, zda a jak moc je sayraytista ozbrojen.
Pokud je mu výslovně řečeno, za co napřesdržka je, neumím si představit, že by zmlácený sousedy kvůli takové blbosti později zastřelil ze msty.
Spíše si to nechci představit, poněvadž pokud by takové jednání bylo běžné, tak můžeme rovnou civilisaci odpískat. A předtím si stihnout zastřílet raketama z baráku na barák.
|
|
|
Předně říkám, že neschvaluji spalování bordelu. Budu teď řešit toto přímé "vesnické" řešení problémů.
Byť jsem se přesunul do Mekky zmrdů, tak z vesnice/malého města pocházím a metody znám. Nemluvím o situaci, kdy se navzájem léta štvete vzájemným trávením psů, posíláním hoven sousedovi na zahradu...atd a pak někomu rupnou nervy.
Bavím se o konfrontaci face to face. Věř tomu, že pokud bys šel do fyzické konfrontace, tak gun k odvrácení útoku použiji. Ono nejde jenom o tuhle situaci. Jde hlavně o to, že si ostatní místní spoluobčané příště rozmyslí používat silácké vesnické metody.
Ono né vždy situace je tak jasná jako tady, kdy si to daná osoba globálně zaslouží.
|
|
|
Ano, toto řešení lze použít pouze u jasných situací.
|
|
|
pro John - Právě že ta nová generace je ještě více zblblá ekopropagandou. Krmí je tím ve škole. A tak všechno rvou do popelnice, až to padá ven když je plná, protože to komunální služby zázračně vyřeší za ně /odvezou to od baráku na nějakou skládku/. Ale roztopit v kotli - bez PePo jsou ztraceni. A už se těší jak utečou do paneláku. Fakt nevím kde žijete, ale jsem rád že daleko ode mne, asi bychom se neshodli. Fakt tam nemáte popelnice a kontajnery?
|
|
|
Nevím nevím, podle mně je mnohem lepší "rvát" odpadky do popelnic (samozřejmě úplně nejlepší je rovnou třídit) než je pálit v kotlech na pevná paliva. Ona například taková PET hoří dobře, ale ty dioxiny... však každému podle jeho chuti. Jen by se s tím nemuseli "paliči" dělit se širokým okolím. Kontejnery tu samořejmě máme, jen je to k nim pro některý lidi pekelně daleko.
|
|
|
pro John - co máte furt s těma PETkama? Konstatuji, že u nás na vesnici přetékají popelnice PETKama, Tetrapaky, kartonovymi obaly, dokonce i dřevěnými přepravkami od zeleniny- protože omladina se neobtěžuje to ani sešlápnout a zmenšit objem odpadu, nebo dojít ke vzdálenějšímu kontajneru. Z toho vyvozuji, že se tento odpad masivně nespaluje ani neznám nikoho, kdo tak činí. Jak je to u vás? Máte tam u vás popelnice a jak jsou naplněné? Připadá mi, že omíláte jen ta klišé oficiální propagandy, protože odpady jsou zlatý důl s miliardovými obraty... PS ta PET lahev nehoří, taví se - zkuste si to, hoří však uvolněný plyn a k tomu potřebujete podmínky. Zde však žádná osvěta ve stylu když už to pálíte bo popeláři k vám nevyjedou a válí se vám to okolo baráku, tak to palte tak a tak neexistuje. Jen veřejný, virtuální nepřítel co škodí zdraví spoluobčanů, protože je strašně ale strašně zlej (asi agent sí aj ej)
|
|
|
Věřte nevěřte, není to oficiální propaganda, jen moje osobní zkušenost. U nás zase ke kontejnerům mají daleko důchodci - to je lepší švihnout igelitku se sklinkama do přilehlé řeky, nez přejít silnici ke kontejneru. A to se u nás vyvážejí pravidelně, rozhodně nepřetékají. To že tu lidé (šmejdi, trefa do černého, co?) pálí odpadky je prostě fakt, minimálně kde bydlím. Jen popisuji situaci, jak to je.
|
|
|
pro John - jak mám věřit argumentu Lidi pálej.... protože je to tak... jako kolovrátek. Jestli u vás cikáni neumějí topit, nebo nemají v pořádku kotel a hlavně komín, tak to ještě neznamená, že pálí odpadky. Zkuste vyndat z odpadkového koše pytel po obědě tj. mokrý pytel od hranolek, PETku od oleje, mokrou vaničku od masa, skleničku od Hellmans a nějakou plechovku od přílohy plus nějaké slupky od cibule a místo do popelnice to hodte do kotle - pak napište nějaký fakt.
|
|
|
No pozor - za hluboke totality nasi palili presne takhle odpad v kotli. Probihalo to tak, ze se kotel roztopil uhlim, a na to zhave horici uhli se proste vysypal kos s odpadkama. Pravda, v te dobe nebyly PET flasky, igelitove tasky a podobne, vse bylo spise v papiru ci "tetrapaku". Nejake mokre tacky nejsou problem, kdyz je hazes na zhave horici uhli, obvykle uschnou, jeste nez dopadnou:-)
Dneska je slozeni odpadu velmi odlisne a kdo dneska pali igelit a PET flasky, tak k tomu neni moc co dodat, samozrejme.
|
|
|
celý život jsem žil v paneláku až do lonského roku, bydlím ted v obrovském zatepleném patrovém domě na vesnici, který je vytápěn centrálním kotlem s rozvodem vody do radiátorů... ročně koupíme, spotřebujeme asi 100 metráků hnědého uhlí, které tam ručně vhazuji, a udržuji teplotu v systému do 30ti stupnů, při teplotě přes 40 už musíme větrat, a při ještě vyšších teplotách /100/ unikala pára ze spojů. Odpadky v pravém slova smyslu nejde topit, sklo a kovy zlikvidujete až při vysokých teplotách /z plechovky jsou šupinky rezu/. Plasty při nízkých teplotách protečou dolů a máte problém s roštováním, A tak dále. Suma sumárum, jde za osobní přítomnosti zlikvidovat část domovního odpadu, tak že dá teplo a nepoškodí topný systém. Jedna PET váží asi 40 gramů, uhlí spálím 10 tun. Přestante dělat z marginální záležitosti celorepublikový problém. je to stejná záležitost jako příprava na celoroční automobilové svícení, zimní gumy, atd. Ještě jednou - odpadem obecně nejde topit, maximálně přitápět a v zanedbatelném množství - bez klasického paliva se v současných kotlích neohřejete. Nehledě na moderní kotle na peletky, s násypkami, apod.
|
|
|
Ono to s těma šmejdama není až tak jednoduchý. Na jednu stranu je fakt, že poměrně dost lidí pálí na zahradě starý pneumatiky, protože jsou líní je odvézt na skládku, na druhou stranu, představme si osmdesátiletou babičku, která po dědkově smrti žije sama v baráku, pobírá důchod královských 6500 Kč měsíčně, a z tohoto jmění si musí nějak zajistit relativně civilizovanou existenci, včetně všech poplatků. Lze se někomu takovému divit, že do těch kamen nafedruje cokoli, u čeho je šance, že to bude hřát?
|
|
|
Výborně. A jaktože všude na vesnicích není stejné znečištění jako na Ostravsku ?
Tady je mapka znečištění ovzduší Ostravy ze studie o znečištění 1994-2003.
http://imgur.com/fXmAcKp
Zřetelně je vidět že jedním zdrojem je Mittal Steel a dalším pravděpodobně Vítkovické železárny. Převládající směr větru je z jihozápadu, takže to sedí.
Vytaženo ze zprávy Krajské hygienické stanice z toho roku. V dalších letech vycházely podobné zprávy, ale již bez takových map. A v posledních letech už ani žádné zprávy nelze sehnat. Proč asi ?
Zájemcům zašlu.
Většina Ostravy jsou paneláky a domy vytápěné centrálně z teplovodu. Rodinné domky, které mají lokální topeniště jsou rozhozené okolo Ostravy. Kdyby způsobovaly 5x větší znečištění než průmysl, tak by ta mapa musela vypadat jinak.
Kamarád sledoval činnost toho měřicího vozu v Radvanicích: pravidelně stával na pronajatém pozemku u jednoho rodinného domku, kde topí nějakým svinstvem a z komína to šlo rovnou na čidla měřicího vozu. Tak to tedy nevypadá moc jako objektivní měření.
Mám ten dojem, že z toho auta vypadla a tak se hledá jiný viník než průmysl (protože zaměstnanost, atd... bla bla).
|
|
|
Ta mapka je hezká a odpovídá aktuální mapě denních průměrů vydávané pravidelně ČHMÚ.
Ta mapa z ČHMÚ rozhodně stojí za shlédnutí.
|
|
|
Nesu Ostravak ale občas se tam vyskytnu.
Ten smrad rozhodně není z automobilové dopravy. Ta je cítit jinak, tohle je cítit po uhlí a sirovodíku. Je na něm zábavné, že občas je cítit velmi intenzivně občas vůbec. Naivně si to představuji jako kdyby někdo otočil filtr ve vysavači, aby jej profoukl.
|
|
|
Soudný člověk se asi jako první zeptá - a co lokální topeniště a hodnoty polétavého prachu v létě? :)
|
|
|
V lete ten poletavy prach muze klidne pochazet z prirodnich zdroju. Videl jste nekdy, co prachu dokaze treba vitr zvednout z takoveho poseceneho pole? A pak tu mame samozrejme pyl.
|
|
|
Ano, samozřejmě může. Jen si nejsem tak zcela jist, že prach z pole smrdí po železe nebo uhlí..
|
|
|
Například kolísání léto/zima u měření*) na Malostranském náměstí je rozhodně způsobeno lokálními topeništi/prachem z polí a pylem.
Z posečeného pole toho vítr mnoho nezvedne (co se týče PM10)
Daleko více toho zvedne při jarní přípravě na přeschlé půdě, což je v posledním čtvrtstoletí skoro vždycky.
_________________
*) Publikovaly to před lesy nějaké matky, nedaří se dohledat
|
|
|
Ano, je to možné, jen to asi nebude případ Ostravska. Mnohem víc bych za vším viděl souhrn špatných okolností typu poloha (kotlina uzavřená Beskydy), humus z Polska (kde se až tak moc na limity nehledí), aglomerace na Ostravsku (Mittal, Vítkovice, Dětmarovice, Třinecké železárny atd)..
|
|
|
V Ostravě jsem byl třeba na exkurz v koksovně - kdy dnes ty baterie jsou?
Kde je Aglomerace?
Dětmarovice jsou každou chvíli z půlky odstavené (uvažovalo se i o úplném odstavení, ne?).
Co zbylo z Vítkovických provozů?
Problém není v existenci znečišťujících provozů, ale ve zvýšené četnosti nežádoucích atmosférických jevů při snižujím se množství vypouštěných škodlivin.
Z aut to není.
Z průmyslu to není.
Z domácích topenišť to prý je.*)
A nebo se četnost jevů nezvyšuje, jenom se začaly přísněji sledovat.
________________
*) Ale kde se vzaly ve větším množství a s topivy méně kvalitními než před dvaceti až třiceti lety?
|
|
|
"Z průmyslu to není." Asi nebydlíte v Radvanicích nebo Bartovicích, co? :)
|
|
|
Já jsem to neměřil.
Mé pochybnosti (pokud jste smysl textu nepochopil) se týkají faktů uvedených v článku.
V Radvanicích ani Bartovicích naštěstí nebydlím, zato ulici U cementárny znám docela dobře a docela dlouho.
|
|
|
Tak to jsme se opravdu nepochopili, já na článek nereagoval, myslel jsem to obecně.. To, že za ostravské smogovky nemůžou auta, musí být každému normálnímu člověku jasné.. A když jsou hodnoty polétavého prachu překračovány i v létě, tak to asi taky nebude lokálními topeništi :)
Btw na ulici U Cementárny mi už dobrých 5-6 let pečují o přibližovadlo :)
|
|
|
pro John - vy jste s nimi u toho kotle a vidíte to na vlastní oči? Nevěřím. Lidé se totiž bojí topit odpadem, respektive tím co je za odpad prohlášeno, natož aby si vzali nějakého chytráka jako svědka. Já taky bydlím /už asi rok/ na vesnici a kontajnery tady přetékají tetrapaky, PETkami i papíry /od novin po kartonové obaly/, protože popeláři tu jezdí jednou týdně respektive nahoru jednou za dva týdny. A když tu čoudí nějaký komín, tak je z přidušeného studeného kotle nacpaného hnědým uhlím, aby násypka vydržela co nejdéle.
|
|
|
Ale pudlajs, odpadem spousta lidí běžně topí, včetně plastů a jsou přesvědčeni, že jim to nikdo nedokáže (a většinou mají pravdu).
|
|
|
Jeje, zase urban legend o paleni pilin s olejem, at uz v petce, nebo tetrapaku.
|
|
|
Urban legend? Ani náhodou, bohužel..
|
|
|
Na této UL mě nezajímá zdroj PET lahví, ale zdroj oleje a zdroj pilin.
Výměna 4 l oleje v embéčku jednou za deset let?*)
Výměna oleje ve friťáku jednou za rok?*)
Paskov?
Používám motorovou pilu i okružní pilu, protože na chatě topím dřevem, takže si produkci pilin v domácnosti dovedu představit.
___________
*) Vzhledem k předpokládané ekonomické situaci spalovačů.
|
|
|
Olej nevím, ale piliny jsi trefil přesně..
|
|
|
Tipnul bych si, že olejem asi nebude nikdo topit denně, pokud nemá autodílnu nebo kamaráda s autodílnou, kterej mu věnuje sud vyjetýho oleje. Nicméně pokud má člověk auto a mění si olej sám, 4-5 litrů za rok mu prostě zbyde.
(Pokud je na tom někdo tak špatně, že jezdí MBčkem a ještě 10 let bez výměny oleje, tak si snad ani nebude kupovat drahou balenou vodu, ale bude pít tu ze studně / vodovodu a nebude mít ani ty PETky.)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Auta za smog na Ostravsku nemohou. Tak kdo tedy?
|