Rozhodně souhlasím s článkem, až na to, že zcela obdivuji Billa Gatese. Ale má zkušenost: Dělal jsem pro kamarádku technickou část její absoloventské práce v oblasti zdravotnictví. Nešlo o nic komplikovaného, nafotit, fotky uspořádat do textu. Bylo toho tak akorát. Sedl jsem si k tomu každý večer na dvě hoďky a za měsíc a půl to bylo hotovo. Překvapila mě požadavkem, že jí její konzultant řekl, že si má připravit presentaci v PowerPointu. Kamarádce jsem vysvětlil, že to je přesně projev blba, jehož pojem interaktivita se skládá pouze z "enter" a "escape" a že tohle rozhodně nehodlám dělat. Jsem ochoten jí to předělat do .html nebo .php , aby se tím ten dotyčný proklikal, ale to je vše. Trošku protáhla čumáček, ale jelikož to bylo vše co s tím mohla udělat, nechala to být. Překvapením už nebylo, že ti dotyční konzultanti /zmrd a zmrdka/, trvali na zaslání jednotlivých fází práce poštou. Tedy vytisknout, zabalit a poslat. S poznámkami opatřenými zasílali po 14 dnech zpět. Byli urgování maily, na které odpovídali jen sporadicky. Stačí?
Nicméně můj podíl na tomto story o zmrdech zdaleka ještě neskončil. Kamarádka bohužel neprozřetelně vyzradila zdroj své "odborné pomoci", takže se stalo přesně čemu jsem se hodlal ubránit. Přišla zmrdka. Jelikož je to má příbuzná, těžko jsem jí mohl vyfakovat, když už se mi to nepovedlo utajit. Že když to dělám pro M. proč to neudělám pro ni. Mé argumenty, že jsem na tom nechal 40 hodin práce za děkuji /proč ne/, nepůsobily. Bezpečně vím, kolik si nechává platit za "přesčasy" jako masérka, když v zařízení svého zaměstnavatele v jeho prostorách poskytuje masérské služby. Pointou toho bylo, že to byla sobota večer a mělo to být hotovo do příští neděle. Jistě banální příběh. Pokud jste to dočetli až sem sledujte zmrdí taktiku:
Sobota odpoledne: potřebovala bych něco naskenovat. Je toho 7 obrázků. OK. Nic složitého, na skenování je pakoška jen to, že to musíte odsedět. Ejhle ono těch obrázků nebylo 7, ale 9. Tzn. n+2 více času s úpravami. Obrázky totiž nebyly z knihy, ale okopírované stránky z knihy, kterou jsem musel "vylepšit", aby se to zpětně dalo tisknout. To napadne jen zmrda! A pak začlo to zákeřné: "Ty to děláš pro M". Bohužel jsem se lapil a hned vyrukovala s požadavkem, abych udělal totéž. Argumenty, že to bylo 40 hodin práce a poukazování, že dělám 4 jiné rozdělané www. které MĚ stojí peníze nezabraly. ZMRDI JSOU HLUŠÍ . Nakonec jsem se podvolil, že to udělám, ale dopředu jsem varoval, že fotky jen ořežu a poskládám do textu.
A tím to začalo: Původní požadavek, že to má být do neděle se smrskl na čtvrtek, jelikož v neděli s tím jede do školy byl první. V neděli přijela, že jí ty fotky nejdou odeslat mailem. Fotky přidala neupravené do .doc dokumentu, nezapakovala a 120megový soubor se pokoušela odeslat linkou TELECOMU. Ne, nevypálila to, přijela mi říci, že to nejde odeslat.
Pondělí: stahuji poštu a leze mi balíček 35 mega. Aha fotečky. Odesláno, ne ze svého domova, ale z linky svého zaměstnavatele. Přijíždí auto a v něm zmrdka s oznámením, že už mi to poslala. Vidím. A kdy to bude, s lichotkami, Tobě to jde, jsi šikovný. Na můj původní požadavek, že když to chce hned, tak si to u mě odsedí už dávno zapomněla. Mimochodem to je naprosto skvělý chvat. Přijde-li někdo, že chce upravit kód své www, kterou udělal ve Wordu, říkám mu, jo, to je hned, počkej si. Po hodině, už to nikoho nebaví a odjíždí. Práci odkládám do jeho dalšího příjezdu a pokračuji s ní po dobu jeho přítomnosti. Většinou to nedodělám a k recidivě nedochází. Rozbalím fotky: fotky jsou z digitální kamery a zabírány, tak, že objekt je 15% obrázku uprostřed fotografie z krásného záběru celé tělocvičny. Na fotkách je flekatý lachtan. Pro z vás, kteří /ne/pamatují: viz polygrafické pokusy komunistů o katalogy. Takže oříznout alespoň upravit kanály, šoupnout na určené místo ve wordu. Je středa, je hotovo. Zmrdka přjíždí i se zmrdem dodělávám poslední obrázky a děláme kontrolu. Jo, to je jednoduchý, Tobě to jde, já na to nejsem, moje děti ano. Tak proč jim to kurva neudělaly? Protože z nich rostou taky zmrdi. Vypaluji na cd. Hm, už nemáme čas čekat, přivez nám to. Cosi se ve mě láme a cd házím na stůl. Je čtvrtek a přijíždí zmrdka, že jsem na ní zapomněl. Zapomněl je synonym pro vysral. Dávám jí cd, otáčí se bez děkuji pryč a odjíždí. Za hodinu telefon, že to nejde vytisknout. No jistě, ta jejich tiskárna sotva pojme 80 megový soubor na tisk. Vysvětluji jí co je to operační pamět atd. a kde si to má nechat vytisknout. A poslední pointa? Zmrdka si nebere cd ani comp, ale T I S K Á R N U a odjíždí s ní do firmy, kde jí to mají vytisknout.
|