|
A ted selsky rozum. "6-10 tun biomasy...to je 1,5-2,5 ha lesa" V minulost snad kazda venkovska chalupa vykacela dva hektary lesa, aby prezili zimu!?
Selsky rozum rika: 6 tun, kdyz to bude skoro jako voda, je 6 kubiku (drevo plave...) tak 6 tun je to tak 10 kubiku dreva, tedy 10-16 kubiku. Bezna souska v lese, nic extra, je pul kubiku. Tim mame celkem 20-30 stromu. Sakra, to je ale hustej les, kdyz je tech 30 stromu nahnacanejch jen na dvou hektarech.
Jestli i ty ostatni vypocty jsou takhle spolehlivy, tak jsme vseci v prdeli a ani jadro na nezachrani.
|
|
|
Podle toho co píšete, si les představujete jako pole jednoletých rostlin, které se mohou každý podzim sklidt, pak se pohází před zimou pole šiškama a za rok máme nový les.
Strom roste desítky (stovky) let. Když chci mít les jako trvale udržitelný zdroj energie, musím ho taky nechat dorůstat. Průměrná výtěžnost lesa se udává někde mezi 3 až 7 kubíků na hektar za rok. Autor počítal se čtyřmi, proto jsou výpočty, jaké jsou.
Vy jste se tu snažil honit si triko, ale jenom jste ukázal jaký jste idiot.
|
|
|
oprava: nejedná se o kubíky na hektar, ale o tuny sušiny na hektar za rok.
|
|
|
Kolega dosel k tomu samemu zaveru v tutez chvili jako ja. Stacilo doplnit v clanku jednu jasnou vetu, jak dosel k 1,5 ha za rok, kdyz se uz tak obsirne rozepisoval o tech cislech a usetril by kupu zbytecnych diskusi. Tj. idiot neni kolega prede mnou a jeho ton neni zrovna, ze by si honil triko.
Pokusme se v diskusich udrzet slusnost a nenadavat ostatnim.
|
|
|
Zasadou dobrych (nejen vedeckych) clanku je vecnost a jednoznacnost. Stejne tak vypocet ma byt kompletni, jen tak je mozna kontrola spravnosti. Kdyz tomu tak neni, je fura zbytecneho dovysvetlovani.
|
|
|
Je taky otázka, pro koho je článek psán a s jak obecně vzdělanými čtenáři autor počítá. Jako děcko z města sice znám les jen z vobrázků, ale způsob, jakám došel Smrtihlav k svým číslům stran hektarů lesa mi byl docela jasný, neb jsem o tom cosi kdysi zaslechl. Takže žádná fůra zbytečného do-vysvětlování nebyla třeba...a to jsem spíše průměrným blbem.
|
|
|
Děláš si srandu běžná souška že má půl kubíku?! A kde to žiješ?
|
|
|
To myslis ze je malo nebo moc? Zkus si spocitat prumer stromu pri vysce pouzitelne casti 30m a vyjde ti cca 15cm. Nic moc souska, zrovna tak akorat na pohodlne zpracovani.
|
|
|
tys už někdy viděl 30m vysokou soušku (ne 30m použitelného kmene)? já teda ne. pokud je les hustý, podaří se najít soušku, která má celá +/- 15m a průměr (já vím, že se má udávat obvod) kmene v 1m nad zemí kolem 25cm. co je vyšší, to v půlce zlomí první bouřka a hnije to na zemi než to odklidí lesáci.
|
|
|
Ted ve meste, pred tim i na horach, kde jsem si na zimu to drevo musel v lete behem volnych chvil pokacet a nanosit. Dva stromy byly tak 1,5-2 bezneho metru dreva (pokud vite, co to je), takze jeden strom je kolem pul plnometru.
|
|
Ty pocty s drevem moc nesedi. Na 6 tun dreva je spise tak cca 12 vzrostlych stromu (napr. smrku, hustota cca 500 kg/m3 a jeden vzrostly strom cca 1m3 biomasy). Ty se smestnaji za standardnich podminek na plochu mnohem mensi nez 1,5-2 ha.
Btw. jeste muj pradeda topil na venkove drevem pri takove spotrebe dreva by nasinec vymrel jiz v temne davne minulosti zimou krz uplne odlesneni.
|
|
|
1. Tu výtěžnost už vysvětlili jiní
2. K velmi výraznému odlesnění už v dějinách českých zemí došlo. Proč si myslíte, že skoro všude rostou ty smrkové monokultury?
|
|
|
Ze bylo v Cechach mene lesu v minulosti je fakt. Nicmene z pohledu ciste formalni logiky z toho neplyne duvod pro rozsirenost smrkove monokultury. Smrk mel nepopiratelne vyhody - rozumny kompromis mezi rychlosti rustu dreva a jeho hospodarske vyuzitelnosti. Kdyz uz se les vykacel, tak se smrk nabizel. S imisema tehda problem nebyl a problem mechaniky vichric a monokultur, take nikdo moc nestudoval.
|
|
|
Já jsem napsal v podstatě jen to, že (stávající) smrkové monokultury jsou v ČR rozšířeny kvůli tomu, že v minulosti došlo k odlesnění, které pak naši předkové řešili tak, jak ho řešili (mj. pod vlivem Vámi uváděných vlastností smrku).
O tom, že by smrk byl jediným možným řešením problému odlesnění jsem nepsal nic.
|
|
Výtěžnost neudává, kolik dřeva získáme, když celý les pokácíme. Výtěžnost udává, kolik dřeva můžeme ročně trvale těžit, aby les stíhal dorůstat.
Tedy není to tak, že by domeček slupnul za zimu dva hektary lesa, ale tak, že dva hektary lesa, pokud se o ně bude někdo starat, mohou trvale poskytovat dostatek dřeva na vytápění onoho domu.
Podobné je to s uváděnou (hodnoty jsem nepřepočítával) spotřebou elektřiny v ČR. Pokud bychom na 68000 km2 (skoro celé republice) pěstovali lesy, mohlo by nám dřevo v nich těžené stačit na pokrytí spotřeby el. energie.
(Tímto se v žádném případě nezastávám fanatických propagátorů OZE.)
|
|
|
V současné době je lesů něco přes 26 tisíc km čtverečních, nemýlím-li se. I při pesimistické variantě:
- dejme tomu, že 11 tisíc km čtverečních bude chráněno jako NP nebo CHKO,
- zbývá 15 tisíc km čtverečních, které by bylo možno trvale vytěžovat,
- prostým výpočtem je vidět, že by pokryly 22% spotřeby el. energie dnes. To není zanedbatelně málo. To tak zhruba odpovídá podílu obyvatelstva žijícího v malých obcích.
Přitom demografické trendy jsou takové, že venkov se bude dále vylidňovat, zejména v pohraničí Zalesnění dalších cca 5 tisíc kilometrů čtverečních "komerčním lesem" v následujících 50 letech by tak nemuselo být zcela nereálné (pokud vím, do roku 2030 je plánováno rozšíření o 1400 km čtverečních).
Mně to připadá, že ve dřevu má ČR docela solidní trvalý energetický zdroj. I když výroba zrovna elektřiny mi přijde přitažená za vlasy ... ale topení už ne.
|
|
|
Ze dřeva se dělají hudební nástroje, hračky, nábytek, stavby, střechy, palety, sirky, špejle, papír..... Komínem se prožene jenom to, co se na nic jiného nehodí. Je neekonomické i neekologické spálit všechno, co v lese vyroste. Nebo můžete, pokud uvažujete jako idiot.
|
|
|
No pořád lepší pálit dřevo než ropu*.
Pálit se dá dřevní odpad a i takové dřeviny, které k jinému využití moc vhodné nejsou (čímž nehodlám obhajovat rozsáhlé plantáže těch rychlerostoucích dřevin).
___
* kolegu Roota prosím o zdržení se komentářů k faktu, že zrovna my v jedné specifické situaci naftou resp. ELTO topíme ;-)
|
|
|
No a o tom, kolik dreva se pouzije na vyrobu hudebnich nastroju, kolik na nabytek, kolik na stavby, kolik na spejle a kolik na topeni podle Vas ma rozhodovat kdo?
|
|
|
Státní úřad pro dozor nad dřevním hospodářstvím pochopitelně... A nad ním státní inspekce dřevního hospodářství.
|
|
|
Roote, hele...neše chalupa u Králík pálí jen dřevo a není trvale obývána...a když, tak víc v létě než v zimě. topí se jen v kamnech v kuchyni, když je třeba vařit (vodu na kafe vaří elektrika) a pak když je venku chladno, tak se večer topí v ložnicích. Ročně se tam spálí asi 12-15 m3 smrkovýho dřeva a to počítám a obýváním tak 70-80 dní v roce, tedy v létě i v zimě.
cena paliva na letošní zimu a příští rok (tedy na 2,5 měsíce provozu) byla letos v srpnu 9.500,- Kč za 11 m3 půlmetrových polen ze smrku a buku. To celé s dopravou, bez papíru a bez další práce, která s tím je (dořezání na potřebnou délku polen, naštípání velkých kusů, třídění a uskladnění) Myslím, že je vcelku jasný, proč dřevem topí skutečně jen ten, kdo nemá jinou možnost. To, že se dřevem moc netopí (a asi ani nezačne) rozhoduje trh (je to drahý) a lidská pohodlnost.
|
|
|
Já počítám tak 15 m3 dřeva a 2 tuny uhlí na sezónu. Ale je pravda, že u nás se topí o 106 a na nějaké to poleno se nehledí. Dřevo si dělám sám, je to sice pracné, ale výborná relaxace.
|
|
|
Trochu mě zaráží tahle část:" ..6-10 tun biomasy. To je 1,5-2,5 ha smrkového lesa. Jeden domeček sežere dva hektary jehličnanů.". Přijde mi to trochu jako blbost.
Největší smrky u nás mají objem až 20 kubických metrů (kubík), což je váha 10 tun pro jeden strom. Kláda o délce 6 metrů a průměru kolem 50 cm má tak jeden kubík. Takže obyčejný smrk bude mít odhadem dva, tři kubíky. To je při hustotě smrku 0,47 tun/m3 něco přes tunu.
Takže na Vámi definovanou potřebu biomasy stačí 6-10 stromů, což určitě nebude 2,5 hektaru lesa. Sice neuvádíte dobu, za jak dlouho spotřebuje ty dva hektary lesa, ale z kontextu usuzuju jeden rok. Jó, pokud byste uvažoval o 80 letech, tak to by ten výpočet vycházel jinak.
|
|
|
Omlouvám se, že reaguji sám na sebe. Když jsem si podruhé prošel článek, tak autor asi uvažoval o trvale udržitelném zdroji energie, takže v tu chvíli ty dva hektary budou v pořádku. Formulace toho odstavce sváděla k rychlým soudům. Někde jsem onehdá četl, že nebýt uhlí (a posléze ropy), tak už tu dávno nemáme jediný strom.
|
|
Autor má v biomase a pěstování energetických plodin poněkud brajgl, což je dáno tím, že není z oboru. Nechce se mi to moc rozpitvávat, ale k pěstování plodin lze použít veškerou zemědělskou půdu (jejíž podskupinou je orná půda) a to že se cenťák ornice tvoží x let nehraje v tomto případě žádnou roli, bo tam ta ornice už je. (Argumety greenpeace vůbec doporučuji nebrat za bernou minci). Nicméně, pokud bychom chtěli pokrýt spotřebu ropy ČR, musela by se řepkou osít celá ČR komplet. Pak by to asi tak vyšlo. Spotřeba ropy je tuším o něco větší, kolem 8M, bo se musí započítat ještě dovoz hotových paliv.
Biolíh a meřo je ostatně mrtvý koncept, aktuálně se efektivněji jeví bioplyn a zvažují se nějaké záležitosti jako jsou řasy.
A nakonec snad podotýkám, že pěstování běžných plodin se co do intenzity nijak neliší od pěstování plodin jako OZE. Takže argumenty o těžké mechanizaci etc ztrácejí smysl, protože ta už na těch polích jezdí a je tedy jedno, esli výsledkem bude obilí na chleba nebo na biolíh (technologicky).
Poslední výhradu mám k peletkám, mám dojem, že autor tak nějak divně míchá veškerou energetickou spotřebu domku a vytápění. Na prosté vytápění domku rozhodně není potřeba dva hektary lesa, osobně jsem domek dřevem vytápěl. Pokud autor míní veškerou energetickou spotřebu, je nesmysl počítat s cenou peletek, která patří mezi nejdražší hnojiva založená na dřevě.
|
|
|
S tou mechanisací a energetickými rostlinami bych to viděl tak, že je to zbytečný mezičlánek. Za normálních okolností jezdíte po poli, pálíte naftu a výsledkem je rovnou třeba pšenice. Ve druhém případě traktor na naftu jezdí po jednom poli, ze kterého se získá palivo pro jiný traktor, jezdící po jiném poli, ze kterého se sklidí ta pšenice.
To vypadá na první pohled dost hloupě i pokud připustíme, že energetická bilance té biomasy je kladná (tj. na produkci litru bionafty spotřebujeme méně než litr klasické nafty).
|
|
|
Hloupé je to především pro to, že to neřeší likvidaci neobnovitelného zdroje. Je to prakticky umožněno cenou ropy, které je ještě stále tak nízko, že jí lze plýtvat na marginání věci, jako je brmbrm a ne jen na produkci potravin ev. léků atd. A to už se vůbec nebavím o dalších těžce obnovitelných zdrojích, jako třeba fosfáty.
Celá zemědělská výroba v současné době je energeticky náročná. Šlo by to samozřejmě i bez neobnovitelných zdrojů, jenom s koněma a ruchadlem, ale pak by životní styl vypadal hodně jinak.
|
|
Autor píše, že vodík se získává elektrolýzou (spotřeba elektřiny) z vody a pak se pálí a ohřívá vodu a vyrábí se elektřina. Kdysi jsem někde slyšel (jedna babka povídala), že vodík vzniká jako vedlejší produkt při mnoha druzích technologických výrob a neúčinně se spaluje.
|
|
|
Kdyby jenom vodík. Víte kolik zemního plynu spálí při těžení nafty? Pro těžaře je zemní plyn nechtěný vedlejší produkt a tak se ho většinou zbavují tak, že ho spálí.
Na http://englishrussia.com/index.php/2008/03/25/darvaz-the-door-to-hell/ jsou pěkné obrázky z Brány do Pekla, kterou v ruští geologové otevřeli v roce 1971.
|
|
Kdyby to totiž uměl, spočítal by si, že plocha 600km2 je celkem málá, např. to může být čtverec o straně 25 km. Hlavní problém solárních elektráren je cena panelů, která se v dnešní době pohybuje kolem $1-$2 za watt, tzn solární panel s výkonem 150 wattů stojí ~ $250. Jakmile vědátoři přijdou na to, jak alespoň 10x snížit výrobní náklady solárních panelů, nebude co řešit. Pro zásobování celého světa elektrikou stačí postavit solární elektrárny na ploše menší než 1% všech pouští na zemi.
|
|
|
Existují různé thése, třeba solární článek jako barva na baráku a pod. Myslím ale, že pro zásobování energií bude potřeba nějaký technologický kotrmelec, který si zatím nikdo ještě nedokáže představit.
|
|
|
kdyz sem byl malej, rikalo se, ze udelat solarko na sahare, bude to stihat zasobovat celej svet, akorat tedy nevim co v noci a co s piskem :D
jak rika klasik, atom na ne, Riko!! (a to nerikam jen z duvodu, ze pro atomky delam :D )
kdyz se nad tim zamyslite, tak JEDINE atom ma sanci na pristich 50 - 100 let, ale to za predpokladu, ze ty elektrarny udelame TED hned a ne az za tech 50 let, a jak se dalo pozorovat na temelinu, nebude to ani levne ani rychle :/
osobne vidim dodelani dvou bloku v temeline jako nutnost, minimalne pro pristich 20 let a to este uvidite, jak pride cez s tim, jak je elektrika strasne levna a ze by volove v CR meli este pritlacit a mi VSICHNI pritlacime a este budem radi, ze sou na nas tak hodny a zdrazili jen dvakrat do roka!
|
|
|
Většinou nestačí se nad problémem jen tak zamyslet. Je také dobré znát některá fakta. Investiční náklady na kW u jaderné elektrárny jsou 50 000 Kč. Při dnešních cenách solárních panelů (zhruba $2 za watt)můžete za 50000 pořídit solární panely o výkonu 1250 wattů. Do budoucna se investiční náklady jaderných elektráren budou zvyšovat minimálně o inflaci, tzn 3% ročně, zatímco u solárních elektráren budou výrazně klesat. Na googlu si můžete najit spoustu článků o technologíích, které by mohly snížit cenu solárních panelů, třeba tady je jeden ... http://www.technologyreview.com/business/22745/
|
|
|
Ukažte mi solární panel, který za 50000Kč dodá 1250W. V cenících, které jsem prošel, je za 50000 tak 4m2 panelu s 12% účinností nebo 12m2 panelu s 4% účinností, tedy mezní výkon 480W, roční výrobu pak nejvýš 600kWh.
I kdyby to bylo 1250W, dodají je jen zlomek roku, zatímco jaderná elektrárna bude energii dodávat více než 80% času.
Investiční náklady na 1kW trvalého výkonu mi u solární elektrárny (bez započtení měničů a akumulace, s parametry 30 let životnosti a výše uvedenými hodnotami) vycházejí na 730000Kč.
To ostatní jsou spekulace. Proč si myslíte, že cena solárních panelů bude klesat více než cena jaderných elektráren, a proč si myslíte, že se jim vyhne inflace.
Ceny surovin na jejich výrobu porostou, stejně jako cena energie na jejich výrobu.
Solární články se dnes vyrábějí mnohem masověji než jaderné elektrárny, a ceny již příliš neklesají (panel výše uvedených parametrů byl v r. 2000 za 30000Kč, v posledních několika letech za 12000Kč). Dalši pokles ceny díky masovosti výroby již nelze očekávat.
A zlevnění díky technologickému pokroku může dojít u obojího.
|
|
|
Nechápu jak jste přišel na tu nehoráznou cenu 730000Kč. Na http://sunelec.com/index.php?main_page=grid_tie_systems je nabídka kompletních solárních systémů, které stačí nainstalovat a zapojit a můžete vyrábět eletriku. Ceny začínají na 45 Kč za watt (max. výkonu). Ve skutečnosti pojede solární elektrárna pouze 40% času, takže cena za 1 W průměrného výkonu je 45/0,4=112Kč. Tohle si myslím spočítali všichni "podnikatelé", kteří v současné době o 106 budují na jižní moravě solární elektrárny.
Zkuste si na Slashdotu články obsahující slovo "solar". Zajímavý je třeba http://hardware.slashdot.org/story/10/07/29/0249234/Nuclear-Energy-Now-More-Expensive- Than-Solar nebo http://hardware.slashdot.org/story/10/07/23/0125235/Worlds-First-Molten-Salt-Solar- Plant-Opens nebo http://hardware.slashdot.org/story/10/08/02/1826223/Stanfords-New-Solar-Tech-Harnesses- Heat-Light . Technologii, které by mohly snižit cenu solární elektrické energie je celá řada.
Na jaderných elektrárnách spalujících uran není nic co by bylo možné nějak zásadně zlepšit - je v nich prostě reaktor, turbína a pár tepelných výměníků.
|
|
|
A co třeba tohle: www.nemakej.cz ;)
|
|
|
Ať je zima nebo léto, jak kohout zakokrhá, vyskočí sluníčko na normálu roviny solárního panelu...roční využití v ČR není 40%, ale 10% (Jak už vyplývá z předřečníkova příspěvku)
|
|
|
Jak jste na to přišel??? Relevantní údaje si můžete zjistit třeba z http://en.wikipedia.org/wiki/Insolation . Ale je pravda, že stavět u nás solární elektrárny není moc dobrý nápad. Spíš by se měly stavět na Sicílii, jihu Španělska atd.
|
|
|
třeba http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/slunce/slunecni-elektrarna- dukovany.html
|
|
|
|
Souhalsím se Standou. Potíž s el. energií je jak ji uchovávat a přenášet. krásně to vyřešili v Kocourkově, když nosili do školy světlo v hrncích a pytlích. Je to to samé.
|
|
|
40% času nepojede ani omylem - počítejte že 50% času v rámci roku je tma, z období denního světla ne vždy svítí Slunce.
Navíc ani v době, kdy Slunce svítí, nebude panel dávat neustále maximální výkon a to ani kdybyste ho natáčel (což by celou legraci výrazně prodražilo).
|
|
|
Třeba tady v práglu jsou panely i uprostřed města, vedle silnice ... osvětlené :p To mu říkám recyklace.
|
|
|
Kdybyste se podíval na obrázek odkazovaný v článku (jemuž nemám důvod nevěřit), došel byste k tomu, že solární elektrárna sice nějak pojede vámi uváděných 40% času, ale dodaná energie bude v našich končinách odpovídat jen zhruba 10% jmenovitého výkonu násobeného časem. Takže vaše kalkulace rázem povyskočí na 448000Kč/1kW trvalého výkonu. Tedy jen o něco méně než u panelu, který jsem našel na nemakej.cz.
Jaderná elektrárna Temelín je svými 50000Kč/1kW opačným extrémem. Z politických důvodů došlo v roce 1993 ke změně technologie (ze sovětské na americkou), což stavbu značně prodražilo.
I sám ukazatel investičních nákladů na instalovaný 1kW je velmi zavádějící. Zvýhodňuje levné zdroje s nízkou životností, a nezohledňuje spolehlivost zdroje (jeho možné vytížení v čase). Mnohem lepším ukazatelem ekonomiky provozu jsou souhrnné náklady na vyrobenou kWh po započtení amortizace. I ty jsou ale kvůli politické manipulaci s mírou inflace značně nepřesné. Zde jaderná elektrárna poráží solární elektrárnu zcela jednoznačně (jaderná: 0,60Kč/kWh all inclusive, solární: 3Kč/kWh all exclusive, pouze cena panelu, bez ceny stavby, pozemku, měničů, údržby, demolice).
Technologií, které by mohli zlevnit cenu čehokoliv je spousta. Nemá však cenu s nimi argumentovat, dokud je nelze reálně nasadit. Je sice hezké, že vámi odkazovaný termionický solární článek může teoreticky dosáhnout 60% účinnost, jenže s reálným 1% v laboratoři zatím není ani konkurencí polykrystalickému křemíku.
Máte velmi zjednodušenou představu o jaderné elektrárně. Každý z dílů, který jmenujete, je sám o sobě technicky vysoce náročným zařízením.
A tak dnes jadernou energii zbytečně prodražují naprosto banální věci. Třeba nedostatek schopných betonářů. Generace, která stavěla jaderné elektrárny v 70. letech, je dnes v důchodu, a ti dnešní to neumí. Práce občas končí i odstřelením nepovedené betonáže. Stejný problém je bohužel u všech náročných dílů. Reaktor vyžaduje vysokou kvalitu a práci s neobvyklými materiály. Také kusovost výroby značně ovlivňuje cenu.
Co myslíte, kde jsou dnes odborníci, kteří před 40 lety vyráběli v Brně čerpadla na tekutý sodík?
|
|
|
Hlavním problémem je zejména nemožnost rozumně skladovat energii ze solárních elektráren a jejich závislost na aktuálním počasí.
|
|
|
Proč by to měl být problém? Stačí postavit několik elektráren v Africe, Azii atd. Přes den pojedeme na elektriku ze Sahary, v noci ze Sibiře.
|
|
|
Například v zimě večer je v celé Evropě tma. Na celé Sibiři také, ba i v celé Asii. V celé Africe také. V čem jste si pomohl?
O kolik podraží elektřinu její přenos na desítky tisíc kilometrů? Kolik se při přenosu ztratí?
|
|
|
Jak myslíte, že dnes dopravuje ČEZ elektriku od nás třeba do Itálie? Ztráty při přenosu lze snadno omezit použitím tlustějších nebo více kabelů, zvýšením napětí atd.
Se situacemi kdy nebude levná solární elektrika k dispozici je samozřejmě třeba počítat. Nějakou jadernou a pár plynových elektráren je dobré mít v záloze. Každopádně o tom, že bude tma na 3 kontinentech (Evropa Azie Afrika) budeme vědět dopředu a můžeme se na to snadno připravit.
|
|
|
Spravne rikate, ze omezit... Povesit na stavajici sloupy tlustsi vedeni neni mozne. Zvysit napeti uz take ne (rika vam neco dielektricka pevnost vzduchu? korony?) a postavit dnes zcela nove vedeni je prosaditelne podobne, jako vystavba D8 krz Stredohori. Zbyva podzemni kabel, jenze silovy kabel VVN neni telefon ani vodovod, takze minimalne 3 metry pod zem, 50 metru ochranne pasmo, nekolik vrstev drahe isolace, no jsme nejmene na 25000 Kc za metr, to je 25M za kilometr, 2.5 miliardy za blbych sto kilometru ... kam ze jste se to chtel dostat?
|
|
|
Pro správného ekologistu je 9 miliard euro za kabel na solární elektřinu z Vietnamu na ekologické vánoční osvětlení Berlína hotový pakatel.
Vždyť na projekt solární elektrárny na Sahaře Desertec už europolytbyro přislíbilo padesátkrát více! Ti chtějí časem táhnout kabely až na Island.
(Věřím, že ECB je dokáže včas natisknout. Ale je otázka, zdali to za ně někdo také postaví.)
|
|
|
No hlavní je, aby někdo konečně vymyslel jak vyrobit solární články, které by stály stejně jako běžná střešní krytina s účinnosti 10-15%. Potom bychom si v mohli velkou část elektrické energie vyrobit přímo v místě, kde je spotřebovávaná. Jaká myslíte že je plocha střech všech budov v ČR?
|
|
|
A abych nezapomnel, delka vedeni ma jeste jeden aspekt. Spocitejte si, pri jake delce se z vedeni stava pri frekvenci 50 Hz antena.
|
|
|
to neumim.. Pri jake delce?
Slo by postavit antenu, abych chytal elektrinu ze vzduchu?
|
|
|
Jasně. Říká se jí hromosvod :D
|
|
|
Jiste. Dela to kazda antena. Proto take muze hrat krystalka bez jakehokoli dalsiho zdroje energie.
Jenze tady by to bylo naopak - to vedeni by zacalo tu energii do vzduchu s pomerne velkou ucinnosti vyzarovat. Coz by znamenalo co, Halik? Spravne, kurevske ztraty na tom vedeni.
|
|
|
Jéžiš, tak by EU nařídila postavit města kolem dotyčného kabelu a lidé by prostě odebírali energii indukcí.
|
|
|
Zase tak uzasna by ta ucinnost ovsem nebyla.
Jinak delka vlny pri 50 Hz je ~6000 km. Pul lambdy je ~3000 km a to je zhruba vzdalenost, pri ktere se ty problemy zacinaji projevovat.
|
|
|
"Zase tak uzasna by ta ucinnost ovsem nebyla." Tak by se to označilo "eko" a dala se na to dotace.
|
|
|
A jaky je problem zmenit frekvenci? I se ztratami by to bylo levnejsi nez obri antena.
|
|
|
To je dobry postreh, cekal jsem, kdy prave tohle nekoho napadne a koho konkretne ... :-) Doslo se k tomu v poslednich dvou desetiletich tez, konkretne zmena frekvence na 0 Hz a moderni polovodicove menice, na par mistech uz se to pouziva en.wikipedia.org/wiki/High-voltage_direct_current
|
|
|
Jo, ale podívej se, kolik to stojí. Pročpak myslíš, že se to používá jen na podmořské kabely a jiné speciality?
|
|
|
Tak jiste, ale da se ocekavat, ze do budoucna bude cena klesat a ucinnost jeste mirne poroste.
|
|
|
Mezi FVE a sítí stejně musíte mít střídač, tak by prostě jen byl až na konci kabelu v Evropě. Nebyl by problém se skinefektem - menší průřez kabelu.
|
|
|
Ta FVE vam bude produkovat primo VVN? ;-)
|
|
|
Když jich dáte dost do serie ...
|
|
|
Chcete mi tvrdit, ze ten clanek produkuje konstantni napeti a podle osvitu se meni jen proud? Nerikam, ze to tak byt nemuze, ale zda se mi to dost nepravdepodobne.
|
|
|
To rozhodně tvrdit nechci* Nenašel jsem schéma měniče mezi FVE a sítí, jestli se jedná:
a)jen o obyčejný střídač s napěťově předimenzovaným kapacitorem, tj. z FVE může lézt cca 560 až X V DC (pro dodávku do sítě 3x400)
b)je mezi střídačem a FVE ještě stabilizační DC-DC měnič.
Pokud bych se chtěl držet myšlenky na stejný počet měničů, ať jsou na kterémkoli konci kabelu, pak by v případě a) musela být hodně předimenzována izolace VVN DC kabelu, což asi moc nepůjde, nebo b) by stabilizující měniče byly zapojeny do serie, tady by zas byl problém se spolehlivostí (porucha jednoho vyřadí celou kaskádu)
Nesnažím se obhajovat hyper FVE na Sahaře, jen mi navýšení ceny DC přenosu proti 50Hz v tomto konkrétním případě nepřijde až tak velké, čísly to bohužel vyjádřit neumím
-------
*resp. dokonale ichtylní odpověď by zněla: samozřejmě, pokud je zátěž vhodně nelineární, jako např. regulovaný měnič"
|
|
|
Problém to není úplně malý - v podstatě by to znamenalo překopat veškeré velké generátory, které jsou od základu navrhovány na 50/60Hz (a to i v mechanické části, ne pouze elektrické), kromě toho by poklesla účinnost klasických relativně laciných transformátorů pro změny napětí.
|
|
|
élka půlvlnné antény - kabelu bude podstatně menší než 3000 km, vlna v kabelu se totiž nešíří rychlostí světla. Pro výpočet mechanické délky antény se proto používá tzv. činitel zkrácení, který udává kolikrát je v tom kterém materiálu vlna pomalejší než ve vakuu. Např hliníková trubka má činitel zkrácení ~0.92, polyethylen ze kterého jsou izolace v koxiálních kabelech má činitel zkrácení 0.66, činitel zkrácení by navíc mohlo ještě změnit uložení kabelu v zemi, čili půlvlnná anténa by mohla mít klidně i "jen" 1900 km.
|
|
|
ehm, "elektriku ze vzduchu", jak to zřejmě myslel pan Opas, tedy na jedné straně elektrárna s anténou a na druhé např. elektromobil s anténou, to asi neee.
A to, co tam tu elektřinu "vyrábí" je rezonanční obvod, ne anténa, pokud se tedy nemýlím?
|
|
|
Rezonanční obvod se používá pouze k výběru žádané frekvence/potlačení nechtěné "ladíte s nim který rádio si poslechnete". VF energii do obvodu dodává právě ta anténa.
|
|
|
Jasně a budem jí dovážet letecky :):):)
|
|
|
Proč?
Potrubí a cisternové lodě jsou snad vhodnejší, ne?
|
|
|
Ekologická je přece jedině železnice nebo nákladní kolo. Takže ještě pěkně most postavíme. U FVE se budou nabíjet baterky a po tom mostě se budou lifrovat do Evropy...
|
|
|
Železnice je snad v diskutovaném případě spíš nelogická, ne?
Ale nepřetržitá doprava vybitých baterií k FVE a nabitých zpět, to je dobrý nápad. Na to by ovšem stačilo zařízení podobné oběžnému shrabovacímu odklízeči mrvy, jako máme u nás v kravíně. A ten most by pak byl samozřejmě potřebný.
|
|
|
Když pominu fantastické ztráty a cenu přenosu energie na tisíce km, zbývá ti dořešit problém s domorodci, neboť celá Afrika je značně nestabilní. Kdybys jim dal tak mocný, ekonomický trumf do rukou, tak za chvíli budeme raději oprašovat staré atomovky a křemíkovou poušť ponecháme Afričanům, kteří budou 30 let svítit i ve dne zadarmo a pak si z toho "střední třída" celého kontinentu udělá střechy na své chýše uplácané z hoven a ze slámy.
|
|
|
A co vyrábět z ní vodík ? Distribuovat ho pak trubkou přímo na místo spotřeby ? Něco použít na elektriku, něco na topení a auto by se s tim taky dalo krmit ....
|
|
|
1) Konverze přes výrobu a spotřebu vodíku má sama o sobě nějakou účinnost.
2) Než mít nějaký vodíkovod, to už by bylo lepší skladovat ho v místě elektrárny a v případě potřeby ho tamtéž spotřebovat --> použít na výrobu elektřiny a tuto distribuovat.
3) Vodík je a) silně hořlavý až výbušný a b) jeho molekula je tak malá, že hrozně rád uniká sebemenší skulinou. Jistě chápeš problémy z toho plynoucí.
|
|
|
No a postavit potrubi je jeste o dost drazsi, nez elektricky kabel. Ta ochranna pasma bych nechtel videt...
|
|
|
Ok, vodíkovod neni vodovod, to jsem šlápnul krapet vedle. Ale použití přímo v místě výroby energie by u slunečních elektráren nemuselo být úplně od věci - jasně že to má jen nějakou účinnost, myslel jsem to spíš jako variantu přečerpávací elektrárny, která ovšem nepotřebuje kopec ...
|
|
|
Vite co bude nejlepsi? Kdyz se nejprve trochu zamerite na studium fyziky.
|
|
|
Ne, nejlepší bude když přestanu kecat do věcí kterejm nerozumim.
|
|
|
Měl jsem na mysli něco takovýho : http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=620240 , takže 100%ní blbost to nebude ...
|
|
Nevysmíval bych se možnosti solárních elektráren na pouštích. Prakticky celá planeta je obklopena pásmem pouští jak na severní, tak jižní polokouli. Oslunění je tam prakticky ideální a protože je to na obratníku, je poměrně malé kolísání délky dne.
Přenos silové elektrické energie v mikrovlnném pásmu studoval a prý i testoval už pan Tesla, teoreticky to jde, takže opět jen otázka investice do výzkumu.
Hlavní problém je ale geopolitický, jde o masivní investice do oblastí které nejsou zrovna zárukou stability. Navíc musí vzniknou opravdu celosvětová síť, která bude mít zdroje kolem celé planety a energii prodávat na všechny strany.
Momentálně není na světě dostatečně mocná korporace, která by podobnou energetickou síť mohla postavit a provozovat. Jakmile dozraje čas a vyčerpá se energie z ropy a jádra, není jednodušší řešení.
A já si tipuju na Číňany, jejich aktivity jak v Asii (Gobi), Africe (Sahara), tak v Austrálii (celé vnitrozemí je poušť), jim umožní skoupit pozemky a peněz na výstavbu sítě budou mít dost. Také budou při současném tempu růstu nejdřív v energetické tísni.
|
|
|
Otázka A je, co s takovým slunečním panelem uprostřed libyjské pouště udělá první písečná bouře. Poškrábání, zasypání - to aby to někdo odmetal, nebo aby se panely dokázaly samy "oklepat". Je možné, že by se to i tak vyplatilo.
Otázka B je, zda skutečně stojíme o to, abychom energeticky záviseli na režimech jako je Alžírsko, Libye nebo Niger. V tomto případě by nešlo o svobodný obchod mezi dvěma soukromými entitami; na jedné straně by byl autoritářský či přímo totalitní režim, kterému by se muselo podlézat.
Stačí, že máme podobnou závislost na ropě z arabských zdrojů. Ještě elektřina, a bruselští panáčci budou tancovat, jak revoluční džamahírije pískne. Už teď jí přikuřují více, než je zdrávo.
Navíc ta cena nemusí být jen finanční a politická, ale třeba i v podobě exportu populačních přebytků do Evropy ... což už ve stávajících, relativně krotkých rozměrech je neúnosné a mezietnické vztahy na Západě začínají místy připomínat Kosovo "těsně před". Nedá se to ututlat už ani v politicky-hyperkorektním Německu, viz současná aféra kolem Thilo Sarrazina.
Představte si Egypt, který má v roce 2020 dosáhnout mety 100 milionů obyvatel, jak exportuje byť jen 20% této množiny do EU...
|
|
|
Existují panely s membránou, co se umí voklepat.
|
|
|
Mírně OT k tomu Sarrazinovi: dá se někde najít přesná citace toho, co řekl nebo napsal? Já všude vidím jen různá odsouzení a spravedlivá rozhořčení, ale originální text nikde.
|
|
|
Hlavní "kontroverze" spočívá ve dvou věcech.
První byla ta, že prohlásil v rozhovoru pro noviny, že židé sdílejí nějaký zvláštní gen. Okamžitě se strhla bouře. Přitom citoval odbornou genetickou studii, kterou finančně podpořila izraelská vláda: povšechné informace o závěrech viz http://www.nytimes.com/2010/06/10/science/10jews.html?_r=1 - no, to samozřejmě novináři příliš neřeší, skandál je skandál. Originální formulace je snad "Alle Juden teilen ein bestimmtes Gen" a vyšlo to ve Welt am Sonntag. V téže větě mluvil i o Bascích, ale Baskové holt byli přejiti tichem.
Druhá, a podstatně dalekosáhlejší, je spojena s jeho trvalým a veřejně publikovaným názorem, že blízkovýchodní imigrace do Německa je v celkové sumě ztrátová. Po několika článcích na toto téma vydal před pár dny knihu Deutschland schafft sich ab (jak to přeložit ...Německo ruší samo sebe), o které mám zatím jen sekundární informace. Má němčina není tak dobrá, abych si ji mohl přečíst. Údajně je prý natolik dobře statisticky a věcně podložená, že z ní část německých elit dostala hysterii...
... a také z toho, že podle čerstvých průzkůmů, kdyby si T.S. založil vlastní stranu, mohl by počítat se slušným dílkem volebního koláče. Což je v zabetonované německé politické scéně, kde se obvykle posouvají preference o pár procent, velmi revoluční a pro staré kádry zneklidňující.
V neposlední řadě, T.S. byl dlouho vnímán jako spolehlivý člen establishmentu, takže někteří bývalí SPD-kolegové jej považují za zrádce stranické linie (která je dnes převážně oficielně-multikulturní).
|
|
|
... citoval vědeckou studii :o) Ono hodně záleží na tom, za jakým účelem a v jakém kontextu ji citoval. Pokud ji citoval v kontextu: my němci jsme fajn, bo ten gen nemáme a židi jsou přinejmenším divný, protože ho mají, tak je to na pováženou. Osobně nevidím žádný důvod k tomu zmiňovat při debatě o imigraci nějou marginální studii o tom, že si židovské kominity v Evropě zachovaly hodně genů z jejich pravlasti, což se koneckonců vzhledem k jejich uzavřenosti dalo očekávat.
Imho se pan Saracén snaží zviditelnit na momentálně líbivé vlně ála holandský blondýn.
Nakolik je to dobře nebo špatně, to ukáže historie.
|
|
|
Spíš bych řekl, že využil velké mezery na politickém trhu. On ten oficielně-multikulturní tón, cpaný do hrdla hlava-nehlava, už se běžnému obyvatelstvu chronicky zajídá, a teď jej, obrazně řečeno, začalo zvracet zpátky.
Nevěřím, že je to "momentální" vlna, která by třeba během roka přešla. Přesně naopak... jak dlouhá byla akce, tak prudká reakce.
Na srovnání s "Mozartem" se zatím necítím, protože o Sarrazinovi toho vím podstatně méně. Co zatím vím, tak je mnohem fixovanější na čísla a ordnung v účtování, zatímco Wilders působí spíš na city.
|
|
|
Tak řekněme momentálně úspěšná. Nelze zapomínat, že Saracén je politik, a politik se dere ke korytu jakýmikoliv účinnými prostředky.
Bezhlavá multikulti politika samozřejmě reakci vyvolat musela. Nebýt Hitlerova holocaustu, nebyl by tu byl tak odporný precedent a zřejmě by se byla řešila včas, což by v důsledku méně rozhoupalo loďku.
Díky bohu za xenofobní česko, které tu má jen halt ty svoje "indy" v xté generaci a víceméně pracovité vietnamce.
|
|
|
Nelze zapomínat, že Saracén je politik, a politik se dere ke korytu jakýmikoliv účinnými prostředky.
Jasně. Jsem překvapen, kolik různých lidí na toto pravidlo zapomíná, když jde o jejich oblíbence. Zejména obdivovatelky Karla Schwarzenberga jako by jej braly až moc nekriticky.
Důvod, proč v ČR nejsme zatím ve stejné situaci, je jiný... železná opona. (Ono takové Irsko taky patří k těm xenofobnějším národům - a porozhlídněte se po Dublinu, jak to tam vypadá - poloviční Afrika). Kvůli železné oponě nás minula první vlna vzniku lunatické levice Kocábova stylu, která jinak spoustu západních zemí těžce zasáhla.
Také nebylo potřeba dovážet tolik námezdní pracovní síly. Na to se zapomíná, ale velkými propagátory konceptu dovozu mladé mužské populace byly velké průmyslové podniky, které chtěly zůstat v Německu (Francii... atd.), ale ne už platit německé (francouzské...) mzdy. Nejprve (50.leta) si vystačily s mladíky z Itálie, pak se ale demografický přechod projevil i v Itálii a šlo se dál na jih.
Jenomže nelze dovézt jen pracovní sílu, a nechat kulturu doma. Jak říkal jeden Pákistánec žijící v Británii: "Vzít člověka z Pákistánu, to je otázka na několik hodin. Ale odstranit Pákistán z člověka, to je na celý život."
|
|
|
Zdravím,
posuďte sami.
http://pajamasmedia.com/blog/racism-or-sociology-a-bundesbank-official-stirs-controversy- in-germany/?singlepage=true
Osobně na jeho názorech nic špatného nevidím, ale já nejsem příznivcem masové imigrace obecně, o masové imigraci muslimů z islámských děr ani nemluvě....
|
|
|
Nejdřív budete muset vyřešit supravodivost při teplotách do 100°C a to tak, aby tisícikilometrový kabel nestál polovinu českého HDP. Jinak je přenos na takové vzdálenosti ekonomický nesmysl.
O Teslovi a jeho pokusech se povídá kde co.
Energie z jádra, byť její využití v průmyslovém měřítku a za stávajících podmínek moc v oblibě nemám, se jen tak nevyčerpá.
|
|
|
Jak říkáš, přenos energie se musí vyřešit, ale nepochybně je teoreticky možný, takže je to otázka technologického výzkumu.
Stejně tak je otázkou výzkumu jak řešit kolektory, určitě by se měli natáčet, protože účinnost panelu je silně závislá na úhlu dopadu světla. Svého času jsem to měřil, tak to mám vyzkoušeno.
Ochrana před povětrností je další věc, která se musí vyřešit.
Díky Teslovi máš v zásuvce 220V střídavých, celosvětová rozvodná soustava trojfázovým střídavým proudem je jeho dílo, takže bych ho rozhodně nepovažoval jen za snílka a podivína.
Uran při současné technologii vydrží 100 let, pak se budou muset atomky předělat na zpracování vyhořelého paliva. Bude to stát peníze a dál to zdraží elektřinu, pak už i ta solární asi bude konkurenceschopná.
|
|
|
220V mám v zásuvce daleko spíše kvůli Westinghousovi* a kromě toho nevím, proč bych to měl považovat za nějakou extra výhru - kdybych tam měl napětí stejnosměrné, posloužilo by mi nejspíš stejně dobře (stejně jako kdyby se používal jiný počet fází). Většina spotřebičů, které používám je beztak napájena napětím stejnosměrným. Ano, jsou mi známy výhody střídavého napětí pro přenos, ale to je záležitost elektráre a přenosových soustav, coby konečnému spotřebiteli mi to je dost wurst. Když na to přijde, ty stejnosměrné výtahy na Manhattanu fungovaly přes sto let velmi spolehlivě.
Jen z vyřazených jaderných zbraní je k disposici vysoce obohacený štěpný materiál na několik set let. Ano, je mi známo, že ne každý reaktor ho umí zpracovat, nicméně takové reaktory jsou už dnes ve stavu výroby, nikoli výzkumu a kromě toho se část toho materiálu dá přepracovat na palivo pro stávající komerčně používané reaktory.
___
* Resp. 220V díky někomu ještě úplně jinému, protože Westinghouse zaváděl 110V.
|
|
|
Pár technických poznámek: už pár let to v ČR ofiko není 220, ale 230V. Další věc, střídavé napětí se používá nejen kvůli výhodám pro přenos a transformaci, ale taky kvůli výhodám třífázových motorů, to jen tak pro úplnost.
|
|
|
Důvodem střídavého proudu je především točivé pole, jinými slovy asynchonní motor. Tím začal obrovský předěl mezi transmisními rozvody a lokálními motory u strojů.
Stejnosměrný proud je vhodný na pohon nákladních lokomotiv a pak na takové ty hifisticko-ajťácké sarapandičky.
|
|
|
To už dávno neplatí, i lokomotivy psledních generací používají asynchronní motory, tedy AC/AC napájení.
|
|
|
Díky za info, lokomotivy nejsou můj obor, rád se poučím.
|
|
|
Mno asynchronní motor u lokomotiv je spíš móda. Strašně to komplikuje a čas který kdysi strávil dělník u foukání motorů a výměny uhlíků dnes strávíte při opravách elektroniky. Podívej te se na závislost zejména brzdného momentu na otáčkách a hned bude jasno.
|
|
|
A ted si predstavte, ze po Praze dokonce jezdi tramvaj s motory synchronnimi a nema klasicke napravy, funguje v rezimu kolo - motor.
|
|
|
Roote jste si tím naprosto jistý??? Synchronní motor potřebuje buzení, tudíž uhlíky a tím přijdete o veškeré výhody střídavého motoru. Režim kolo - motor je vcelku běžný.
|
|
|
googlnete "Škoda 15T" (motory jsou PMSM)
|
|
|
Netušil jsem že už jsou PMSM motory takového výhonu aby byly vhodné do tramvají.... inu musím častěji aktualizovat informace. PMSM motory řádově jednotky kW znám ze strojních aplikací...
|
|
|
Nemá náhodou motory střídavé - tj. s permanentním magnetem jako rotorem.
|
|
|
Přiznám se, že o tomhle tématu moc nevím, ale z toho co si vzpomínám a co se týká tesly, tak prohlásil že sami pyramidy jsou zdrojem obrovské energie, která funguje odlišným stylem oproti energetice na kterou jsme zvyklí. Sám Tesla chtěl ve výzkumech pokračovat ale nakonec mu to nebylo dovoleno. (mimo jiné si všiml že na vrcholku pyramidy se tvoří statická elektřina (myslím že v tom figurovala ještě láhev vína, která byla něčím obalena)) a dle jeho teorií by tahle energie mohla být přenášena bezdrátově. Kdyby tu byl někdo kdo se v tomhle velmi vyzná byl bych rád za upřesnění
|
|
|
Myslím, že v tomto figurovalo více lahví vína.
|
|
|
Nejsem si úplně jist jak si mám tuhle větu vyložit. každopádně dle určitých výzkumů jsu nakloněn tomu, že pyramidy jsou vystavěny z nějakého účelu (rozhodně ne jako pohřební buduvu) ale spíš z toho že takovéto buduvy měli mnohem hlubší smysl například akumulaci energie protože některé z pyramid v gíze jsou schopné funguvat jako kondenzátory - což potvrzuje i fakt že některé jsou pravděpodobně starší než celá egyptská civilizace
|
|
|
máte na mysli kondenzátory mléka?
to my připomíná že jednu katedrálu ve frankrajchu postavili někdy v temném třináctém století ufouni s ještírkama, páč je věž vysoká přesně jako n-tá část vzdálenosti měsíce od země.
|
|
|
To s tou katedrálou je tak trochu přehnané. Uznávám na jednu stranu, že to nejsou ověřené vědecké studie. Zas na druhou stranu Tesla to chtěl odkoukat resp. zkopírovat a začal stavět tzv Wardenclyffskou věž. protože si všiml statických výbojů. když byl na vrcholu pyramidy a došlo mu že to není jen jakási stavba
|
|
|
Bohužel Tesla udělal tu chybu, že svou firmu založil u nás, když v roce 1946 odkoupil starý podnik Elektra a přejmenoval jej po sobě. Tady mu to pak komunisti rozkradli, a nic z toho nebylo.
Nebýt toho, mohli jsme už dávno mít spoustu energie úplně zadarmo, a vůbec jsme dnes nemuseli být závislí na ropné lobby!
|
|
|
??? Tesla zemřel roku 1943. Jméno Tesla fungovalo až pro zestátněné a pod jednu firmu sloučené podniky a s Nikolou nemělo nic společného.
|
|
|
Erm, četl jste celé vlákno?
|
|
|
|
Asi taky musis zacit psat, kdy zapinas a kdy vypinas ironii :)
|
|
|
Takhle ne.
Ano, zrejme skutecne nejsou vystaveny bezucelne. Skutecne nejsou hrobkami, protoze kde existuji zaznamy, nikdy nikde nebyl zadny panovnik pohrben. Dokonce ani v pyramide, ktera zustala zapecetena az do padesatych let, kdy v ni byl slavnostne otevrem prazdny "sarkofag" se zbytky kvetinoveho vence na nem. Dokonce ani v Cheopsove pyramide, podle arabu, zadny panovnik nebyl, ackoli tam zustalo dost jinych pokladu.
Emergii pochopitelne akumuluje. Tepelnou. KAmen obsahuje obrovske mnozstvi vody.
|
|
|
Tesla si sem tam delal legraci, hlavne takhle ke stari a nejlepsi moudra vypoustel na oslave svych osmdesatin.
Pyramida a jeji vyhody (brouseni ziletek, na to je dokonce patent z pozdejsi doby, pak konzervace potravin, zuslechotvani vina...) zminit to mohl... Ale prvni, kdo nejak vyuzil energii byl Karel Drbal (ceskoslovensky patent 91304)
Zetim nikdo neumi prenaset bezdratove energii za pomoci pyramidy a lahve vina, skutecne ne.
|
|
|
|
Ja ten dil videl. Po vic, nez pul stoleti lidi porad koupi par dratku za 38 dolaru. Nevim, kolik stal vyzkum, ale tak nejak odhaduji, ze tohle je jeden z mala patentu, co by se opravdu, ale opravdu vyplati. To z nej dela velmi vyhodnou vec. Muzeme to nazyvat pitomosti, pravdou je, ze kdyby si tohle patentoval v nejake normalni zemi a investoval aspon trochu do reklamy, jeste jeho vnuci by mohli byt rentieri. Je to asi jako pena ze smesi hoveziho masa, rybich vnitrnosti a medu. Urcite to bude pitomost, partne to bude i hnus, ale pokud to lidi budou kupovat, bude to lepsi, nez vlastnit mnohe jine, vesmes velmi rozumne patenty, ci nejaka autorska prava.
V te epizode se od zacatku snazili vyvratit ten mytus Je to poznat, proste si predem reknou, jestli je to mozne, nebo ne a bez ohledu na realitu se snazi prosadit svou. Nejvic jsem se bavil, kdyz se rozhodli, ze curani na elektricky ohradnik je bezpecne, protoze proud moci neni staly a tudiz to nemuze kopnut. Vedecky to dokazali, nasledne si jeden z nich stoupl, zacal... Je, to byla krasa... Pravda, pyramida byla v nevyhode, cloveka nemohla kopnout do soukromych mist.
Nicmene snazili se, aby dokazali, ze to tak neni. Postavili pyramidu, nechali v ni ovoce... Pyramida fungovala skvele. Ovoce v ni se uchovalo, vedle shnilo. Zkusili to s dalsimi pyramidami, stejny vysledek. Nakonec se rozhodli, ze to nemuze byt mozne, ze je to urcite necim jinym, dodali znecisteni a najednou uz jim to nefungovalo. Pripominalo to ten dil, kde testovali zarizeni na odraz paprsku radaru pri mereni rychlosti. Za ucasti policie, kdy rovnou prohlasili, ze to neni mozne, ackoli jim jedno z tech zarizeni signal rusilo.
Pyramidu jsem sam testoval. Sice primitivni model, ale prece fungoval. Opakovane. Na vysouseni ovoce urcite, na brouseni ziletek, to nevim. Pouzivam ryzi, ktera odcerpava vlhkost a pritom nezabira tolik mista, takze ziletku udrzuje funkcni delsi dobu. Nicmene von daniken, ktery kritizoval takovehle blbnuti okolo pyramid, ma tohle zarizeni doma a uchovava v nem potraviny.
|
|
|
Já to kdysi testoval velmi poctivě. Proto vím, že to (tak, jak popisují naivní lidé a speciálně Drbal) nefunguje. Dovoluji si tvrdit, že pokud to Tobě fungovalo, pak šlo o typický efekt očekávaného výsledku. Nicméně chceš-li, můžeme experiment korektně zopakovat třeba někdy na faře.
Jinak, cituji především stran broušení (o němž šla řeč)
dulled two razor blades and put one under the pyramid. They were identical under the electron microscope (2500x magnification)
a když už, tedy také stran toho ovoce, ačkoli o něm původně řeč nešla:
they ran the test once more with properly sterlized apples. They also added a cube in the second test and ran it for four months. No visible difference
|
|
|
Ja prave uspech necekel, v tom je ten vtip. Naopak, pristupoval jsem k tomu velice skepticky, bylo mi trinact a muj tata, jinak pro me velka autorita v techto vecech, tvrdil, ze je to pitomost.
Ja vim, ze je to prepis. Nicmene na te obrazovce to vazne vypadalo jinak.
Jinak, co se brouseni tyce, neverim, ze by pyramida brousila ziletku, ani si to nedovedu predstavit, ale teoreticky muze vysusovat, pricemz vlhkost je hlavnim faktorem predcasneho starnuti ziletek. Nemam mikroskop s takovym zvetsenim, takze bych se musel spolehat na odhad, nebo to testovat na britvach, ale tam je kazda jina, tak nevim.
|
|
|
No tak (ne)vysušování se dá měřit ještě daleko snáz než (ne)naostření, ne? :)
|
|
|
Zkusim od taty nekde vyziskat krabicku starych nepouzitych ziletek astra (on je nepouzije, nepotrebuje, nic me to nebude stat a navic budou spis odpovidat tomu, co mel Drbal k dispozici), ocistit je (izopropanol by mel stacit, ne?), udelam z nich kontrolni skupiny, nachystam pyramidy a budu merit, kolik rzi na nich zustane.
Naostreni by slo merit snadno, ale bydlim v byte, kde nemam skoro zadne vybaveni dilny, abych meril napriklad tlak, nutny na prunik ziletky nejakou hmotou.
|
|
|
A vubec, sam vis nejlip, ze mythbusters jsou vsechno mozne, ale rozhodne se ani trochu neblizi jakekoli normalni metodice testovani. Takze pro cloveka z technickeho oboru musi byt nehorazne smesni sami o sobe a jakykoli jejich zaver, ktery udelaji, je asi tak stejne duveryhodny, jako to, co si mysli kacer Donald.
Naproti tomu, spousta veci, ktere bys nazval pitomosti, nebyla dosud vyvracena, ani potvrzena. Kdybych ti tady napsal, ze Ludolfovo cislo konci periodicky se opakujicim cislem 42, byla by to pitomost? A v pripade, ze by se nakonec ukazalo, ze tomu tak je, byla by to porad pitomost?
Psal jsi tu o nejakych hypotezach, co se svetla tyce. Mozna je neco z toho chyba v mereni, nebo tak. A mozna je neco z toho pravda. Ale nikdo nerika, ze je to pitomost.
Ale mnozi vynikajici lide maji tendenci delat definitivni zavery u energii, ktere jsou jeste dost malo probadane. Dovolim si citovat bolsevika Soucka, ktery citoval Osborna Reynoldse: "Elektrina nemuze byt nikdy praktickou formou sily, protoze ztraty vznikle ve vedeni jsou rpilis velke. Bylo by snazsi uvivat provazovach pohanecich pasu, ktere by sly od kladky ke kladce, takze by se tahly na mile po celem kraji." Prohlaseno v roce 1888. v dobe, kdy prakticke pokusy tohle mohly pohodlne vyvratit.
Ja treba neverim na carky, geopatogenni zony a dalsi veci. Ale prohlasit, ze je to pitomost? Co az to nekdo vseobecne uznavanou metodikou prokaze?
|
|
|
To je zase ta statistika. Ovšemže ta pyramida brousit za určitých okolností nějakým dosud nezjištěným mechanismem může -- akorát je to na základě pozorovaných faktů krajně nepravděpodobné.
Ostatně Bůh také může existovat, čakry také mohou fungovat, stejně jako geo-pato; mohou dokonce fungovat i homeopatetika jinak než čistě pouhým placebo efektem, hadí olej může zvláště dobře čistit skvrny od žvýkacího tabáku (viz skvělý western Outlaw Josey Wales) a tak dále, a tak dále.
Jen je to vše na základě pozorovaných faktů krajně nepravděpodobné.
Což si v diskusi, jež zjevně nejenže nepožaduje precizní vědecké formulace, ale dokonce je zjevné, že se do ní vůbec nehodí, dovoluji běžně shrnovat slovem "pitomost".
|
|
|
Muze, ale nejspis (i podle toho, jak Drbal provadel pokusy) se jedna jen o to vysusovani. Coz by stejne tak platilo pro to ovoce, napriklad. A to zas tak nepravdepodobne neni.
Vzhledem k vyrobnim postupum u homeopatik je silne nepravdepodobne, ze by skutecne pomahaly, protoze pri dodrzeni norem je priblize 98% pravdepodobnost, ze se v lahvi nebude nachazet ani jedna molekula ucinne latky. Ale je to nemeritelne, protoze placebo efekt je natolik velky, ze perfektne zahrnuje procento pripadu, kdy se stav zlepsil.
Ja jen, ze tu spoustali lidi predhazuje vsem, kteri nemaji prinejmensim maturitu z technickych oboru a aspon deset let praxe v nejakem technickem oboru, ze nemaji do techto veci co kecat a maji se se svym humanitarnim vzdelanim jit zahrabat. VIm, ze ty to nedelas, ale prave to nazyvani techto veci "pitomosti" to trochu pripomelo. Ale pokud to bylo mysleno jen jako nazor, pak je to v poradku. a omlouvam se, ze jsem po tobe tak vyjel.
|
|
|
Hlavně doufám, že jsi při experimentech s (ne)vysušováním nezapomněl uložit kontrolní skupinu do pouzdra téže velikosti a z téhož materiálu, jen odlišného tvaru (resp. úplně ideálně, do zcela stejné pyramidy, jen špatně orientované; to podle toho, zda tu orientaci považuješ za zásadní nebo ne ;))
|
|
|
Ne, orientaci za zasadni rozhodne nepovazuju. Pouzdro stejneho tvaru nebylo, ziletka vetsinou lezela volne a vzduch okolo ni mohl proudit, narozdil od te, co byla v paramidce.
Nicmene ryze je mnohem lepsi.
|
|
Na podobný problém narazili nedávno v Lotyšsku. Tam 50% elektrické energie získávají z vodních elektráren a zbytek dovážejí a přesto (nebo právě proto) došli k podobnému závěru, jako autor, vizte článek.
http://atominfo.cz/2010/07/lotyssko-se-neobejde-bez-jaderne-energie/
|
|
Topím dřevem, vím o čem je řeč. Dá se to udělat tak, aby u toho člověk nestrávil celý volný čas a komfort je srovnatelný s plynem.
K tomu, abych topil dřevem mi stačí mít cca 6ha lesa, každoroční odpad vytvoří oněch potřebných 10m3 kolik je třeba na běžný rodinný domek a nemusí být ani nijak zateplený.
Musím ale mít k dispozici pozemek 50-100m2 na skladování, manipulaci a přípravu, navíc dostatek sil na to, abych těch 6tun ročně odtahal z lesa a do kamen.
Topení ve městech, panelácích, moderních satelitech, topení pro fyzicky zchátralé jedince, seniory apod... - je úplná blbost jenom pomyslet na dřevo.
Alternativa je centrální vytápění, plyn, elektřina nebo něco jako topný olej. Nic jiného. Každopádně, něco, co se dá přivést trubkou nebo drátem a odkouiřit do vzduchu.
|
|
|
No, docela dobře si umím představit, že to "odtahat a nasekat" vám případně zajistí levná námezdní pracovní síla ... ať už místní blb, nebo místní držitel titulu "magistr sociální ekologie", který lepší práci nenašel. Tudíž nejen pro mladé.
Co já vím, tak prapředci na Slovensku topili dřívím do značně pokročilého věku. Sekání jim musel zajistit někdo jiný, ale pár polínek unesli.
|
|
|
no vida i pro magistra sociální ekologie by se našla smysluplná práce. :-)))
|
|
|
A už jste někdy takové individuum viděla? Dovedete si to představit se sekyrou u špalku?
|
|
|
Tak to natočíte a příjmy z prodeje toho horroru Vám budou stačit na najmutí někoho, kdo s tou sekerou zacházet umí ;-)
|
|
|
Drevem topim taky a zase tak hrozny to neni.
Kazdy rok mi lesaci navezou plne valniky dreva na zahradu. Pak prijdou dva brigadnici, kteri drevo narezou, rozstipou a ulozi.
Dokonce to mam roztridene na smrk, brizu a dub - kazde drevo se hodi na neco jineho.
Pak to nejakou dobu schne a nakonec prijdu ja, nalozim do kolecka, odvezu a zatopim.
|
|
|
To je právě ono - na zahradu... kolik lidí ji má...
Spousta lidí bydlí sice v domcích, ale zahradu maj tak na slunečník a dvě ředkvičky.
To je právě to, co dělá dřevo a obecně biomasu nesmyslné pro masivní nasazení bez efektivního převodu na energii s vyšší hustotou.
Centrální výtopna musí mít sklad jako několik fotbalových hřišť a bezednou jámu na popel. Stačí zajet do Rakouska, tam vím v Alpách o pár městech centrálně zásobovaných teplem ze spalovny biomasy. Fabrika na teplo, hnusná jak to jen jde, hromady biomasy (a dalšího bordelu) okolo. Co se děje s popelem nevím, ale pár tun ho taky bude a sám nemizí...
Už vidím fůru dřeva před každým domkem, mraky štípačů lámající polena (na václaváku u koně je plocha dost velká, tam by se naštípalo sosen).
|
|
|
Na takovém Ostravsku nebo Ústecku by se možná popelem daly zavážet jámy po důlní činnosti. Je jich tam spousta...
|
|
|
jak bys to chtěl zavážet?
jako kal ve vodě a vodu nechat vsakovat?
co spodní voda? takový popel obsahuje hromadu těžkých kovů i když je jen ze dřeva...
a co potom s takovou jámou zavezenou popelem?
něco na tom postavit? co? domek z karet? na kalu se nic postavit nedá, protože nic neunese...popel JE problém.
|
|
|
Popel sypu do komposteru, do hnoje nebo na zahradu. Ze dreva ho zase tolik neni, tak kilo za den maximalne.
|
|
|
Zajímavé. Já popel sypu do popelnice, proto se to snad tak jmenuje.
|
|
|
A z ceho ten popel je? Ze dreva je to vyborne draslikate hnojivo, z uhli to je hnus plny tezkych kovu...
|
|
|
|
Ze dřeva.
Ano, slyšel jsem, že je to hnojivo. Ale většinu zahrady mám zatravněnou, a nezdá se mi vhodné si trávník špinit popelem. (Loni mi vítr převrhl kbelík s popelem, a přesto, že jsem to smetl, tak tam docela dlouho zůstalo zapatlané místo). Tak končí v popelnici.
|
|
|
No jo, to toho popela na trávník nesmíte sypat pěticentimetrovou vrstvu ;-)
|
|
|
Ja mam taky vetsinu zahrady zatravnenou a pasou se tam zvirata...
Tam je trocha popela docela k uzitku, trave se to moc libi a zviratum je to jedno, v zime tam nejsou.
A navic nemusim s popelem moc daleko.
Kdyz snezi moc, sypu to rovnou pred dvere, aspon to tam neklouze a tajici snih to uklidi sam :-)
|
|
|
Nasyp to do kompostu, tím pohnoj trávník.
|
|
|
Takze - k tem 100m2 zahrady na manipulaci se drevem budu potrebovat jeste dalsich 20m2 na kompost a travnik velikosti zameckeho parku, jinak budu mit za chvili kompostu az do oblak.
A kam to bude sypat nestastnik, co topi biomasem ve meste? Kyble popela prede dverma u kazde partaje. 19 stoleti je zpet.
Uz vidim funkci topic/popelar v office centru, jako je treba Vyskocilova ulice v Praze (mimo jine sidlo Microsoft a Telefonica).
|
|
|
19 stoleti je zpet
Kéž by tak. Ale takové štěstí bohužel nemáme.
|
|
|
To jsou tedy dotazy. Zatravněná zahrada je z principu k prdu. Zrejt, osázet bramborama a popel sypat průběžně do řádku. Co se týče města, budou halt popeláři jezdit trochu častěji. Sofistikované domácnosti si pořídí lis. Přizpůsobivé domácnosti to hoděj do světlíku, nebo z vokna.
|
|
|
Před chvílí jsem ze zatravněné zahrady zrovna přišel. Velmi příjemně jsem tam poseděl... sice nemám tu zkušenost s brambořištěm, ale něco mi říká, že na něm by to ani zdaleka tak příjemné nebylo.
|
|
|
příjemného posezení se nenajíš ... :)
|
|
|
Při velikosti OC-ovy zahrady by se nepřejedl ani kdyby ji celou proměnil v záhony se zeleninou, takže jeho současné využití toho prostoru mi přijde moudřejší.
|
|
|
(No, kupříkladu ostružin se letos urodilo, že je docela problém to sníst ;))
|
|
|
Nevěnoval bys mi pár proutků na zasazení? Budu 18. na té DF projížďce.
|
|
|
Já možná ne, protože otec se chce projet po novém okruhu při tom slavnostním otevření, což je zrovna 18. :(
Ale proutky jsou Ti v zásadě k dispozici. Potenciální problém nicméně vidím v tom, že je to nějaký podivný kultivar, který neoddenkuje, aby se nerozlezl po celé zahradě a několika přilehlých státech, jak už tak normálně bývá zvykem ostružin. Proberu to s H., ta tomu rozumí lépe...
|
|
|
(Jste si jist, že toho 18. se tam už bude dát normálně projet? Na netu něco o slavnostním otevření 18. a otevření pro běžnou dopravu 20.9. Já jen, abyste toho 18. akorát neviděli, jak nějaký individum stříhá pásku).
|
|
|
Dovolím si částečně nesouhlasit. Třeba zatravněný ovocný sad není vůbec špatná věc...
|
|
|
Topení biomasou rozhodně neznamená, že budete mít v každé místnosti piliňák.
Asi jste nikdy neviděl, kolik containerů všeho možného se denně odváží z moderní kancelářské budovy. O pár dalších více nebo méně...
Množství popela ze dřeva je opravdu dost malé.
|
|
|
ano, ještě za časů mého raného dětství měli prarodiče v domku kamna (nejdřív musgrávky a pak něco na naftu) v obýváku a kuchyň se vytápěla při vaření. Ložnice se vyhřívaly akorát tak zbytkovým teplem z obýváku. Na noc si holt vzali pod duchnu teplý pyžamo. Není až tak nutný mít v celym baráku 24 stupňů, aby se dalo v lednu chodit v trenkách a tričku.
|
|
|
Ono by asi nebyl problém zmíněné BB centrum vytápět biomasou. Spíš by byl problém v létě, kdy se ty skleněné kostky musí vychladit. Žs by klimatizace na základě absorbční lednice vyhřívané teplem ze spalování biomasy?
|
|
|
No tak mohla by být i klasická s kompresorem, poháněným nějakým vhodným tepelným strojem - stirlingem, malou turbínou...
Mimochodem, příští rok asi budeme realisovat v jedné budově v horách klimatisaci, využívající blízké menší říčky. Teplota vody jen velmi zřídka vyleze nad 10°C, prostoru pro výměník je tam spousta. Ještě řešíme, zda budeme machrovat a čerpadlo a ventilátory pohánět elektřinou z vodního kola (je tam náhon i přímo do budovy a turbína tam bývala) :-)
|
|
|
Anžto jsem se svého času nachomýtl k tendrování zmíněných BB center, musím říci, že zde, ostatně jako v 99% jiných komerčních projektů nezbylo ani zbla místečka na nějaké technické machrování. Jediné, co se v takových projektech vymýšlí je, jak to udělat tak, aby to ještě fungovalo, za peníze, které na to zedník subkařům nechal, zároveň aby investor neztratil dojem, že mu za jeho "zlaté" peníze, které dal zedníkům, nabízí skutečnou kvalitu a ne leštěnou bídu a aby nikoho ze subkařů nezavřeli, kdyby to nedej Bože chytlo. Ostatně tato akce definitivně zlomila vaz Elmathermu - znalí vědí.
Že se ptám- tu instalaci realizujete pro sebe nebo jako komerční projekt? Vyzvídám čistě z profesního zájmu.
|
|
|
Ta instalace bude pro spřátelenou ekologickou (nikoli ekologistickou) neziskovku, kterou vede jeden kamarád.
|
|
|
Cestou do Rakous se mohou zájemci zastavit v Třebíči - teplárna spaluje biomasu, dřevo je na skládce velké jako u větší pily (řádově menší, než mají v Paskově).
|
|
|
Anebo v Jindřichově Hradci, Otíně. Teplárna se specializuje na spalování biomasy. Přesněji slámy. Mokré slámy. Když to špatně hoří, polévají to mazutem. Smrdí to všude kolem. Ale hlavně, že je to bio, a je na to dotace.
Mimochodem, v Jižních Čechách je teď palivové dřevo nedostatkové zboží. Vozí se do Rakous, tam z něj dělají peletky, ty se vozí zpět, a zde se spalují. Prý je to tak ekologické.
|
|
|
To mě také překvapilo. Onehdá jsem sledoval zoufalého nákupčího, jak shání smrkové dřevo (kvalita pro dřevovýrobu) - nemáme, vytěženo, máme jen pro vlastní výrobu, nemáme, nemáme.... nakonec dva náklaďáky vyšašil, ale bylo to dost náročné.
|
|
|
A mimochodem, kdyby se do těch Rakous alespoň odváželo. Manželce trčí na pozemku hromada větví a dřevního odpadu, kterou tam po dohodě někdy v únor t.r. složily státní lesy (na plochu cca. 10x7 m a do výšky asi tak 5-6 m), s tím, že Rakušák do seštěkuje do května. No, podle počtu podobných hromad v okolí to vypadá, že to nebude ani příští května, zatím zmizela jedna...
|
|
|
|
Teď, po těch deštích? :-)
Problém jsme z této strany zvažovali, nicméně - 30 m je les, co máme rádi a 90 m tchánovy včely (ten les k nim vede), takže pokud by bylo dost sucho, aby to blaflo, neblaflo by to samo :-((
|
|
|
Toho bych se nebál, mokrý to je jen na povrchu, uvnitř to bude suché.
Je ale dobré nakamuflovat příčinu požáru, třeba do hromady větví zastrčit raketu a zapálit ji.
Vyšetřovatel pak s velkou slávou najde ohořelé zbytky a prohlásí, že za požár může neopatrnost při odpalování ohňostroje.
|
|
|
Díky za reakce, ale furt netuším, jak ekologicky vytápět aglomerace a velké budovy.
Já si na vesnici poradím, ale v aglomeraci pracuju a nerad bych klepal kosu, potil se jako vosel v kůlně a navíc ještě běhal s popelem.
Inovace - navrhnu chlebodárci předělávku vozového parku na dřevoplyn, každé auto bude jezdit s károu a na ní štípaná polena (jako tendr za mašinou).
|
|
|
Hypoteticky to můžeš vytápět odpadním teplem ze spalování bioplynu.
|
|
|
Z toho jak zaměstnanci prděj na práci?
|
|
|
Revoluční myšlenka. Tím by stát mohl citelně ušetřit za topení v úředních budovách. Přeposlat Bártovi.
|
|
Peletky, dřevěné brikety a podobné produkty se nejčastěji dělají z dřevěného odpadu. Ty piliny se buď spálí přímo ve výrobě (vytápění sušičky dřeva, topení) nebo slisují a prodají. V každém případě ten odpad vzniká, takže argument, že se musí těžit aby se topilo moc neobstojí. Maximálně se vyrábí z palivového dřeva, což je vlastně taky odpad.
|
|
Proč musí spotřeba energie neustále růst? Proč vůbec všechno musí pořád růst? Lidí přibývá, to jistě, ale snad je také nějaký technický pokrok, ne?
Např. spotřeba nových TV a PC monitorů je podstatně menší než klasických CRT. Ohromné rezervy jsou např. u vytápění v izolacích nebo akumulaci zima/léto, jinak řečeno hic/kosa. Proč platit v zimě za topení a v létě za chlazení( u nás ). Proč trávit život neustálým přemísťováním se v automobilu? Je to jako neustálé nářky, že je málo vody. U RD domu máme septik 13 m3, po zavedení kanalizace jsme ho přeměnili na zásobník dešťové vody. Přes veškeré zalévání, mytí aut a jinou spotřebu naprší za rok několikrát, je pořád plný...
Musí to jít všechno dělat jinak, už jenom naschvál různým energetickým lobby.
|
|
|
Porovnej si kolik bere dneska plasma nebo LCD TV - jistě v poměru na plochu obrazovky je možná úspornější než CRT, ale taky si vem, jaký televize byly běžný dřív (do kuchyně 37cm, většina 55cm a 72cm, když ses chtěl praštit přes kapsu - výrazně větších obrazovek bylo minimum) a co si lidi kupujou dneska. Projdi se po elektru a přečti si štítkový údaje o příkonu. Běžná je hodnota 200 - 300W. Naproti tomu CRT 72cm bere tak 50W (50Hz a 4:3).
A to jsou jen blbý televize, podivej se kolik lidí má dneska klimatizaci.
|
|
|
Náhodná volba z alza.cz:
http://www.alza.cz/40-philips-40pfl5605h-100hz-led-d160934.htm - spotřeba 84 W.
http://www.alza.cz/40-sharp-aquos-lc40le8105ev-d171556.htm - spotřeba 72 W.
|
|
|
|
To jses tak hloupy, nebo svou otazku "Proč musí spotřeba energie neustále růst?" myslis vazne? Pokud ji myslis vazne, tak nevim, co na to rict...
Jedna z velmi jednoduchych odpovedi zni : Protoze se lide chteji mit - a maji - cim dal tim lepe pri cim dal tim mensi vlastni praci.
Neustale se v case zvysuje komfort, neustale se vytvareji dalsi a dalsi "stroje" , ktere za cloveka vykonaji urcitou cinnost, at uz tim myslim naprosto cokoliv. Oproti tomu clovek neustale zvysuje sve pozadavky na komfor, na ZABAVU.
Zvysuje se tedy energie nutna na to, aby clovek musel mene pracovat, a zvysuje se energie nutna na zabavu.
Proc vsechno musi rust? Necht kazdy clovek mluvi za sebe. U tebe vsechno roste? Mozna ano, mozna ne. Ale pak tu mame par miliard dalsich lidi, a u kazdeho z nich to je nejak, a kdyz se vse secte, tak ....tak v prumeru se spotrebovava vic. Ja osobne se priznam, ze napriklad elektrinou doma nejak nesetrim. Mam Pc , co zere pul toho , co svarecka, pokud si pustim nejakou hru...Vim, ze jen za Pc zaplatim mesicne klidne az 1000kc na elektrice. Ale jelikoz na to mam, a jelikoz to je soucasti zvysovani meho komfortu, tak to proste zaplatim a opravdu neresim, ze kdybych si poridil PC, co zere desetinu, tak usetrim. Ano usetrim,ale nezahraju si tu hru, co chci. Takze dekuji, ale nechci....
Z cehoz vyplyva druha mozna odpoved na tvou otazku - Protoze si to lide mohou dovolit. Az si to nebudou moct dovolit, potom spotreba bude klesat. Velmi jednoduche.
Proc se premistuji v automobilu? Protoze je to pohodlnejsi, nez chodit pesky, a mam na to.
Proc v zime topim ? Protoze nechci, aby mi byla zima, a mam na to.
Proc v lete chladim? Protoze nechci, aby mi bylo vedro, a mam na to...
Proc vyplytvam denne spoustu vody? Protoze se rad trebas pul hodiny sprchuju a mam na to....
Velmi jednoduche :-))
|
|
|
|
Njn, samozrejme jsem na to myslel, kdyz jsem to psal, ale jelikoz to co jsem napsal je univerzalni pravda, tak jsem to holt napsal :-)
Predpokladam, ze i vsichni ostatni lide si proste dovolej to, na co maj, nebylo to mysleno jako nejake vytahovani se :-))
|
|
|
V pohode a mas pravdu, ale proste mi to opakovane "a mam na to " nedalo si malicko nerejpnout :-P
|
|
Mimochodem, když už jsme tak u té energetiky... kuriozní věc z hornaté části Asie.
http://en.wikipedia.org/wiki/Biogas#Gobar_gas
Shrnuto: vykope se jáma, udělá se v ní betonová nádrž, do ní se hážou či svážejí kravské (jačí...) exkrementy, celé se to zalévá odpadní vodou. Chytá se vyvíjející se plyn, tím se svítí a topí.
Pro středoevropské účely nepoužitelné, ale v rumunských pasteveckých oblastech by to fungovat mohlo.
Velice si to pochvalují Nepálci a obyvatelé severní Indie. Velký problém Afghánistánu prý je v tom, že tuto technologii dosud nezná.
|
|
Energie na rychlosti větru nezávisí lineárně, ale kubicky!
|
|
|
Můžete vysvětlit proč? Pokud se dobře pamatuji, tak energie závisí na druhé mocnině rychlosti (E=m(v^2)/2), ne na třetí.
|
|
|
Čím vyšší rychlost, tím více vzduchu proteče daným průřezem.
Zvětší-li se rychlost větru x-krát, skutečně se zvětší hustota energie (x^2)krát. Navíc se ale x-krát zvětší množství vzduchu, které proteče skrz průřez turbíny za jednotku času. Celkem se tedy teoretický výkon zvětší (x^3)krát.
|
|
Na http://theenergycollective.com/oshadavidson/40559/study-solar-power-cheaper-nuclear je zajímavý článek k tématu. Za 5 let prý jaderné eletrika 2x dražší než solární.
|
|
|
Za 5 let vsichni chcipneme zimou, jelikoz dotace fotovoltaice presahnou cely cesky HDP.
|
|
|
To je třeba vysvětlit naším poslancům. Dotace fotovoltaiky už v dnešní době vůbec nejsou třeba.
|
|
|
Když se z vylhaných dat udělá vylhaný trend, může to vypadat třeba i tak. Skutečnost je však jiná.
Souhrnná cena jaderné energie v roce 2010 např. v JE Dukovany: 3,2 centu/kWh (graf uvádí 23 centů). Tato cena v budoucnu poroste prakticky jen o inflaci a další politické náklady, růst ceny uranu činí jen nepatrnou část nárůstu.
Cena solární energie bez akumulace a zvýšení nákladů na přenosovou soustavu v roce 2010: od 15 centů/kWh. Zde graf nelže. Nicméně přes obrovský boom dotované solární energetiky se pokles cen solárních panelů prakticky zastavil.
Na přenosové soustavě vznikají při výrobě solární energie vícenáklady, hlavně na regulaci (cena okamžité náhradní dodávky, když se nad velkou solární elektrárnou přežene tmavý mrak, může výrazně přesáhnout 100 centů/kWh).
Je také vhodné připomenout, že např. český odběratel platí za solární elektřinu zhruba 70 centů/kWh bez ohledu na skutečné výrobní náklady, takže případný pokles výrobní ceny přinese zisk pouze jejich majitelům.
|
|
|
Když už mluvíte o vylhaných datech, můžete uvést Váš zdroj? Započítáváte do nákladů na jadernou energii i investiční náklady? A co třeba náklady na SUJB a další výdaje, které má stát v souvislosti s jadernými elektrárnami?
|
|
|
Hodnotu 0,60Kč/kWh uvádí ČEZ. Investiční náklady jsou v tom započtené. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie- a-soucasnost.html
Pokud ČEZu nevěříte, výpočet si můžete provést i sám. Vezměte náklady na stavbu, vydělte je projektovanou životností v letech. Přičtěte roční výdaje na provoz a platby na jaderný účet. Vydělte ročním počtem provozních hodin. Vydělte průměrným výkonem v kW. Máte cenu za 1kWh u zdroje.
Totéž pro solární elektrárnu: Vezměte náklady na stavbu, vydělte je projektovanou životností. Přičtěte roční výdaje na provoz. Máte souhrnné náklady na rok provozu. Nyní vezměte průměrný roční úhrn ozáření pro danou lokalitu (odkaz v článku; předpokládám, že se jedná o ozáření pro články namířené v optimálním úhlu na jih a nevybavené rotátorem), vydělte 100 a vynásobte účinností článku. Dostal jste roční výrobu v kWh. Podělte souhrnné náklady na rok provozu roční výrobou v kWh a máte reálnou cenu za 1kWh.
Pokud budete tvrdit, že solární elektrárna může pracovat i po uplynutí projektované životnosti, máte pravdu. Ale i jaderná elektrárna může pracovat (a většinou také pracuje) i po uplynutí původně plánované životnosti použité v ekonomické kalkulaci. Je zde však jeden rozdíl: Jaderná elektrárna může v té době stále běžet na plný výkon. Solární se stárnutím článků výkon ztrácí.
|
|
|
Zapomněl jsem, že jste se ptal na SÚJB. Náklady na jeho roční provoz jsou 390 milionů korun. Výroba elektřiny v JE v ČR v roce 2009 byla 27248000000kWh. Jeho provoz tedy prodraží jadernou elektřinu o 1,43 haléře na kWh.
Mimochodem, souhrnné dotace na výstavbu solárních elektráren v ČR jsou odhadovány nejméně o řád výše (je těžké zjistit skutečnost, existuje mnoho fondů, ze kterých lze dotaci získat).
Podpora výroby z obnovitelných zdrojů v roce 2009 je naproti tomu známa přesně: byly to 3,09 miliard korun, pro rok 2010 je odhadováno 15,5 miliardy, pro rok 2012 pak 30 miliard. Z toho zhruba 80% jsou právě solární elektrárny.
Shrnutí: Každý Čech vydá na SÚJB v průměru 37Kč ročně, na podporu slunečních elektráren to letos bude kolem 1300Kč, na podporu větrných pak něco kolem 400Kč.
|
|
jeden nevelkej stromeček (třeba smrk) je tak 1-2 kubíky hmoty. Nebudu plést kubíky a "plnometry" a "metry rovnané" či "sypané" :-), vím, že na chalupě v Jeseníkách obývané tak celkem 3 měsíce v roce (topí se v lednu i v červenci, jen v létě méně..) spálím tak 5 metrů/ročně - ovšem k tomu tak 5-8 metráků uhlí...Taky bych raději pálil dřevo, kterého se kolem válí tuny, ale monopolní Lesy ČR se tváří, že nemají ani sirku...Podle místních je na vytápění většího domku v těch končinách zapotřebí tak 25 metrů tvrdého dřeva (buk, dub...) nebo 35 metrů smrku. Sehnat tohle množství je uprostřed širých lesů každoroční boj...Dřevo se nakládá na velkokapacitní přepravníky a vozí do Paskova k rozemletí do celulózky-kdo by se otravoval s nějakými "malospotřebiteli", že? Dřevem topí jen ten, kdo je "umí sehnat", když si k tomu vezmete tu práci s nařezáním, naštípáním a poklizením vyrobeného paliva, ja to docela magořina. Ale 2 hektary lesa na domeček? Nějaká mejlka, ne?
|
|
|
Mýlka to není. Nemyslí se tím vykácet dohola a spálit a nechat mýtinu. Na 2 ha lesa ti doroste ročně právě těch cca 30 kubíků dřeva potřebných k topení, aniž by bylo nutno z lesa udělat holinu. Jen prostě zase zasadit deset stromků, které po 30-ti letech můžeš skácet a pořád je to les.
|
|
ten typický nový barák je rád, že splní PENB. spíš ho splní až po 6 přepočítáních, zavření všech očí a přehlédnutí všech korekčních činitelů. ten typický nový barák je klasický český paskvil a investor se kasá, co nepostavil. 10 vikýřů, arkýřů, záhybů věžiček..... tyto domy bývají větší žrouti tepla než staré zateplené rodinné domy z totáče. je ironií, že zateplené paneláky jsou úspornější než novostavby bytových domů. pokud si postavíte opravdu úsporný barák, tak by vám na jeho vytápění mělo stačit 1000-2000m2 na pěstování energetických plodin.
|
|
in [url=http://www.westonsale.net/sinful-bikini-swimwear.htm]sinful bikini swimwear[/url] the event the wholesale diamond jewelry provider which you have already been eyeing don't [url=http://www.brandcheep.com/discount-store-nba-jerseys-new-york-knicks.htm]nba jerseys new york knicks[/url] even have the purchase price you want, it is simple to only surf [url=http://www.holdfoot.com/genuine--enjoy-shopping-vibram-five-fingers-classic- men-shoes.htm]vibram five fingers classic men shoes[/url] the net to get some other at wholesale prices bracelets vendors. a few minutes [url=http://www.toemall.com/factory-nike-air-jordan-7-vii-heels.htm]nike air jordan 7 vii heels[/url] each day are all it takes that you analysis in relation to manufacturers [url=http://www.uiebuy.com/tagheuer-watch-clearance.htm]tagheuer watches[/url] selling wholesale silver precious metal, style, along with fancy dress jewellery items.
|
|
|