Otázka pro dnešní ráno by mohla znít, zda si raději pochutnáte na čerstvém
právě upečeném rohlíku z malé pekárny na náměstí, nebo si raději dopřejete
Babišovu střevní ucpávku ze supermarketu z dopékárny. Zda si raději vypijete
kávu v nějaké útulné kavárně, nebo zda vám lépe vyhovují plastové židle
a kymácející stolky v otevřených prostorách obchodního centra, připomínajícího
tovární halu.
Pokud jste v obou případech zvolili první alternativu, vězte,
že váš svět je každý den destruován a bude destruován i dnes. K destrukci
dochází v rámci tiché války, kterou vyhlásily úřady občanům. Jmenuje se
to "boj s auty".
Charakteristickým pro dnešní dobu je, že jsou neustále vyhlašovány různé
války a boje. V kotli roste tlak, aniž bychom to nějak zvlášť vnímali.
Slovník současných médií připomíná třetí říši. Neustále je nám vkládáno
do hlav, že je třeba s něčím zatočit, zúčtovat, skoncovat. Hledají
se virtuální nepřátelé a proti nim se vyhlašují různé bojové kampaně. Bojuje
se s kouřením (rozuměj s lidmi, kteří kouří), s obezitou (s lidmi, kteří
jsou tlustí), s anorexií (s lidmi, kteří se rozhodli být hubení) a bojuje
se s auty. Boj s auty není ničím jiným, nežli boj s lidmi, kteří se jimi
dopravují. Jinak to být nemůže, protože auto samo je předmětem neživým.
Nacionální socialisté v Německu také bojovali a také řešili, jak správně
podat veřejnosti, že ten pán, co měl v jejich ulici obchod, někam zmizel
a už se nevrátí. I nám jsou servírovány různé teorie, které maji boj s
auty, pardon, boj s lidmi v autech, posvětit a učinit přijatelným pro většinu
veřejnosti. Dokonce i té části veřejnosti, která autem jezdí a zatím tohle
všechno nepochopitelně klidně snáší. A tak se narodila obsukrní teorie,
že zklidňováním, pardon, potíráním dopravy se zvýší kvalita života v oblastech,
kam se "auta nedostanou" (rozumějme: kam se nedostanou lidé v autech).
Prý tam bude lépe. Prý tam bude tam zdravěji. Cena nemovitostí tam prý
poroste. Všichni budou štastní. Hurá. Ve jménu pokroku - bojujme s auty,
poražme auta, vyžeňme je z města!
Bohužel problém je ten, že vyhnáním aut z centra se odtud vyženou i
ti lidé, kteří jimi přijeli, aby nakoupili zboží, služby, bavili se nebo
se prostě jen setkali. Oni samozřejmě na tyto své potřeby zcela nerezignovali,
jen se za nimi přesunuli jinam, do míst, kam úředníci ještě nerozšířili
bitevní pole. A tak máme prázdná dopravně zklidněná centra městská a plná
centra nákupní, která přebrala jejich funkci.
Jak krásná centra měst to tedy máme! Obludné prázdné betonové plochy
pokryté zámkovou dlažbou, asi aby byl občan ohromen tímto celoplošným vítězstvím
byrokratů. Opticky je obohacují lavičky, na kterých se nedá sedět (je třeba
je dělat z ocele a betonu, aby je cikáni nerozbili) a hnusné kýčovité artefakty
z dílen umělců s radnicemi spřízněných. Je pochopitelné, že do takových
míst se každý podívá jednou dvakrát a pak usoudí, že mu to stačilo. A odebéře
se realizovat svoje potřeby někam jinam. Vaše oblíbená pekárna nebo kavárna
skončí, protože její majitelé nemají takové finanční rezervy, aby mohli
provozovat prázdný obchod ve zklidněných "revitalizovaných" ulicích.
Tak jsme se například dozvěděli, že obchodní
centra vylidňují střed Opavy. Jenže obchodní centrum samo o sobě těžko
může něco vylidnit, na navíc se v článku píše, že centrum Opavy se vylidňuje
už několik let, takže to asi obchodními centry, která navíc nejsou ještě
dostavěná, nebude. Řeknete si - jak je to možné? Opava byla přece kladně
hodnocena za úspěšné zklidňování, tzn. potírání dopravy.
Realizované změny:
Projekt zklidnění dopravy je postupně realizován v třinácti etapách
podle těchto zásad:
§ v centru města vyloučit nebo výrazně omezit individuální automobilovou
dopravu ve prospěch veřejné osobní dopravy, chodců a cyklistů
§ upravit centrální náměstí a přilehlé komunikace jako pěší zónu
§ parkování v centru umožnit pouze na vyhrazených parkovištích, která
budou řešena jako podzemní, patrová nebo situovaná mimo památkovou zónu
§ řešit komunikace pro pěší s ohledem na osoby se sníženou možností
pohybu
§ zlepšit stav městské zeleně v centru
§ zásobování v centru časově směřovat mimo frekventovanou denní
dobu
§ respektovat oprávněnou potřebu parkování rezidentů a abonentů
Přínos úprav: Výrazné zklidnění dopravy v historickém jádru města,
vytvoření příjemného obytného prostoru, ozdravení životního prostředí,
prosazení společného pohybu cyklistů a chodců na komunikacích pro pěší
Náklady na realizaci: 177.800.000,- Kč
Financovaly: statutární město Opava, Ministerstvo pro místní rozvoj
(dotace v rámci Programu rozvoje Ostravského regionu)
Realizováno v letech: 1999-2002
Zodpovědná osoba: Dagmar Kůrečková, tel. 553 756 203
Opava také získala cenu
za regeneraci. „Je to pro nás důležitá odezva, že jdeme správným
směrem při péči o centrum. Zároveň je to závazek do dalších let. A to nejen
v tom, co se nám daří, tedy ve zklidňování dopravy, které je přínosné pro
chodce a cyklisty. Znamená to také pracovat na opravách historických budov,"
uvedl při příležitosti předání ceny náměstek primátora Pavel Mališ.
V článku je také fotografie. Je na ní vidět dokonale zklidněné Horní
náměstí. Regenerace se evidentně povedla, celé to působí velmí "přátelským"
a "hodnotným" dojmem. Můžete se tam realizovat mnoha způsoby, například
počítat dlaždice. Ještě zajímavější je zaměřit se na to, co tam není. Chybí
tam auta, což je v kontextu výše uvedeného pochopitelné, a také tam chybí
lidé. Boj s auty, pardon, boj s lidmi, skončil vítězně. Lidi se podařilo
vyhnat.
Co třeba České Budějovice? Čtenářka Kateřina mi jednou poslala tuto dvojici
fotografií:
Je na ní Krajinská třída před sto lety a dnes. Do Krajinské je zákaz vjezdu
a nesmí se tam parkovat. Dvě auta, která tam stojí, tam správně nemají
co dělat. Kdysi to tam žilo. Dnes tam je pěší zóna, na cyklostezce chcípnul
pes a posledních pár českých obchodů se krčí mezi asijsou konkurencí. I
zde skončil boj s auty Pyrrhovým vítězstvím. Auta byla vyhnána z města
a lidé s nimi. Mimochodem, dovede si představit ten povyk, kdyby se dnešním centrem Budějovic proháněla tramvaj? Těch stížností kvůli hluku od občanů, které irituje i stánek s bagetami? V centru města přece musí být ticho jako na hřbitově.
Situaci ve Strakonicích jsme již
probírali.
Pofidérních úspěchů zklidňování dopravy, tedy projektů na nahánění lidí
do nákupních center a proměnu center měst v opuštěné rezervace, si všímá
čím dál více lidí. Nejen Ladislav
Jakl, ale také třeba Ladislav Větvička, na kterého udělalo
dojem centrum Ostravy, revitalizované až k smrti.
Zklidňování dopravy je recept na úpadek, likvidaci podnikání, chudobu
a odcizení veřejného prostoru lidem. Poněkud mi připomíná taktiku muslimů
při aktivním ovlivňování cen nemovitostí v Německu. V určitém okamžiku
v místě zvaném "kráter" vznikne mešita, kolem ní se multikulturně realizují
přistěhovalci. Ceny nemovitostí okolo klesnou o desítky procent, což je
učiní atraktivními pro muslimské zájemce, a kolem kráteru utěšeně roste
menšínová - je vlastně ještě menšinová? - enkláva. Muslimové by se drželi
za hlavu, kdyby viděli, že to celé lze realizovat ještě podstatně snadněji,
bez nutnosti namáhavé výstavby mešity.
Užijme si naši dnešní kávu nebo rohlík, možná jsou poslední. Zmizí, bude to colateral
damage ve velkém svatém boji za města bez aut, bez lidí a bez funkcí, která
po staletí měla. Sociální inženýrství je přece důležitější než moje nebo
vaše potřeby.
18.04.2012 D-FENS