Blíží se čas voleb. Jediná možnost kdy se může řadový občan spolupodílet
na chodu země (nebo si to alespoň myslet). A také rozhodnout, které prase
půjde od koryta.
Jeden by tak nějak čekal, že to bude bod zlomu. Den vystavení účtu parlamentním
stranám. Den ve kterém dá volič najevo zda-li se chovaly dle jeho představ
a přání, či nikoli. Je tedy až s podivem, nakolik je naše politická scéna
konstantní již po řadu let.
Pomineme-li pár minoritních úletů (ODA,ÚS-DEU, Zelení, SPR-RSČ) nestalo
se, aby v parlamentu chyběl kdokoli z barevné čtveřice - modří, oranžoví,
černí a rudí. Vyjma rudých se ostatní barvy dostávají k moci, cyklicky
(modří, oranžoví) či permanentně (černí). Naskýtá se tedy otázka - čím
to?
Copak se (minimálně někteří) zástupci všech těchto stran již dostatečně
neprojevili jako nekompetentní zkorumpované loutky? Copak všechny řečené
strany alespoň jednou neprovedly "programový veletoč", kdy nejen
že nesplnili body svého programu, ale dokonce provedly kroky opačné?
Přesto se dál drze ucházejí o naší přízeň s nezměněným programem!
Objevila se snad vláda, která by ve svých řadách neměla případ minimálně
jednoho zkorumpovaného či totálně nekompetentního a neschopného člena?
Prosadili si kdy milí, námi zvolení zástupci snížení některých svých nemorálně
zdvojených příspěvků? Na nich sice nezávisí osud rozpočtu, ale beru to
jako takový ukazetel "férovosti" k voliči. Kolik bylo odhalených "hříšníků"
kteří si přihřáli "malou domů"? A kolik potrestáno? Vrána vráně oči nevyklove.
Samozřejmě že tento výčet negativ není úplný. Negativy našeho Absurdistánu,
který jsme MY skrze NĚ stvořili bychom se mohli zabývat dlouho. Proč tomu
tak je? Proč je sakra ještě volíme?
Teď ta smutná část. My víme, co jsou zač. My víme, co kdy (ne)udělali,
nebo měli (ne)udělat. Přesto je pořád volíme. Zas a znova. Ty stejné ksichty.
Ty stejné strany. Ty stejné barvy. Pro čtyři základní barvy a jakýsi virtuální
koncept "politického zápasu" mezi barvami nevidíme že se nám vysmívají.
Pro všechny ty volební průzkumy a hezky čtyřbarevné předvolební koláče,
nevidíme, že děláme zas a znova tu stejnou chybu. Chybu díky které se prasata
u koryt nemusí bát. Chybu, díky které si loutkáři našich volených "zástupců"
mohou rozehrávat své hry déle a rozsáhleji. Chybu na jejíž následky nadáváme
každým dnem, každým dnem se s nimi ve zlém potýkáme.
Ovšem pouze do onoho slavnostního dne, kdy opět jako ovce vsadíme na
svou oblíbenou barvičku s pocitem, že teď snad už splní co psali v tom
letáku....
Jsme jenom děvky, jde o to kolikrát se kdo potřebuje nechat ojet než
dosáhne dostatečného stádia rozmrdanosti, aby procitl.
Jak z toho ven?
Aniž bych si usurpoval právo na jediné správné (a konečné) řešení, zdá
se mi logické následující :
Nebát se změny. Sebrat prasatům jistotu a loutkářům zkomplikovat dílo.
Volit "bezvýznamné" strany. Strany které nedostaly šanci a v jistě (ne)zmanipulovaných
nefigurují, v lepším případě končí někde na chvostu s 0,001%. Nejsem tak
naivní abych tyto uskupení mezi kterými se nalézá leccos od marketingových
projektů po recyklované mafiány a bolševiky považoval za spásu téhle země.
Nejsem tak naivní abych jejich programy považoval za geniální díla a cestu
k závratné prosperitě. Nejsem tak naivní abych jejich členy a vedení považoval
za nezkorumpovatelné, morální, vždy 100% kompetentní a geniální bytosti.
Přes to všechno se mi jejich volba jeví jako plus a to z následujících
důvodů :
- existuje nemalá pravděpodobnost, že se v těchto stranách pro jejich
(ne)početnost nachází nemálo "idealistů", kteří by (minimálně zpočátku)
byli dychtivi změnit chod státu ve prospěch občana. A než by došlo k jejich
zpapalášštění mohlo by to být přínosem. Poté by byli v dalším volebním
období samozřejmě nahrazeni :)
- jelikož nejsou představitelé přehlížených stran tak intenzivně napojeni
"na struktury" nebudou se tolik rozpakovat pustit jim žilou a osvobodit
tak rozpočet .
- současní uživatelé koryt a funkcí by ztratili jistotu kontinuality
a museli by počítat s dýkou do zad z více stran. Okruh "kluků co spolu
mluví" by se tak zúžil a každá "malá domů" by se stávala mnohem náročnější,
neb by musela stavět na nově budovaných korupčně-mafiánských sítích.
- současné uživatele koryt by to také donutilo páchat nějaký feedback
svých rozhodnutí a brát voliče vážně, ne jako ovci s jediným právem (povinností)
- opět je zvolit.
- loutkáři současných uživatelů koryt by měli těžší život. Ano bezesporu
by se jim opět dařilo uplácet, ovlivňovat a zprostředkovaně vytvářet zákony
"na míru", ale stálo by je to víc času, nervů a peněz.
- nesplnitelné a populistické sliby by tak byly konečně vystavoveny
voličské paměti a při dostatečné cyklice většího počtu politických stran
by nakonec mohly z volebních programů zcela vymizet.
A existuje jistě řada dalších potenciálních pozitiv, která mne momentálně
nenapadají. Co je však potřeba k realizaci?
1. Nepodléhat pocitu bezvýznamnosti vlastního hlasu - kecy typu "můj
hlas nic nezmění", anebo "volil bych stranu X, jenomže podle čétéčka modří
ztrácejí na oranžové tak jim to tam hodím". Zvláštní je že hlas "nic nezmění"
pokud má být udělen straně jež je dle průzkumu na chvostu. Pokud se však
rozhodujeme udělit jej jedné ze čtyř barev tak se nerozpakujeme a za zbytečný
jej nepovažujeme...
2. Nepodléhat mylné představě že malé strany mají "nedostatek odborníků",
stačí se podívat kolika "odborníky" disponují "velké" strany a kdo všechno
již ministroval.
3. Nekoukat na absurdistán TV a nečíst noviny jež v absurdistánu vycházjí,
nebo se jimi alespoň nenechat manipulovat.
4. Nepromíjet přehmaty volených stran, netolerovat "programové veletoče".
Pokud něco takového strana provede, PAMATOVAT si to a zvolit jinou, ze
stejného spektra. Myslím že na každé straně politického spektra se dají
vybrat 2-3 "menší zla".
Možná je tenhle článek jen idealistický a nicneměnící výkřik do tmy.
Možná jsou všechny zde uvedené myšlenky a předpoklady mylné.
Ale já osobně věřím tomu že by to mohlo fungovat.
Buďme o volbách vlky !
4.7.2009 Drewid