Filmové honičky ze starých dobrých časů Vydáno 20. 10. 2012 (12036 přečtení)
Svět filmů je světem velké iluze vytvářející paralelní vesmír nad tím
naším, s jeho vlastními pravidly a morálními zásadami . A tak v reálném životě jsou například zbraně špatné áno, ale ve filmech jsou
tytéž zbraně správné áno. Můžete strávit celé odpoledne sledováním nejrůznějších
detektivů, agentů, vyšetřovatelů a drsných policistek s velkýma kozama
a ještě většíma pistolema, jak chrání zákon a pořádek, abyste nemuseli
myslet na to, že hlavním úkolem policejních složek je chránit stát a jeho
zájmy.
Tihle všichni odhodlaní hrdinové se kolem sebe ohánějí zbraněmi,
běhají mezi lidmi s prstem na spoušti, střílí po lumpech na ulicích plných
lidí a dělají různé další věci, které by soudný člověk nikdy nedělal (trénink
herců na zacházení se zbraněmi stojí peníze a je třeba kchatovat kchosty).
Oproti tomu, soused, který drží legálně pistoli a v režimu skrytého nošení
s chodí večer venčit psa, je nepochybně rabiát, kriminálník a potenciální
vrah.
Stejné je to i s filmovými honičkami. V nich dochází, obecně řečeno,
k pokusu dohonit jedno vozidlo druhým vozidlem. V běžném provozu samozřejmě
zavrženíhodná činnost, protože správné je jezdit jako řidička Urbancová
v Lacinově kauze, ohrožovat ostatní a pak z toho ještě dělat ctnost. Honění
tak provozuje pouze Policie České republiky, většinou s tristními výsledky.
Samozřejmě nám to nebrání se na nějakou pěknou filmovou honičku podívat.
Některé filmové honičky jsou velmi spektakulárním aktem,
na čemž se podílejí filmové triky a počítačová grafika. Smutným mementem v tomto ohledu je debilní východoněmecký seriál se Simirem Gerkhanem a Hinterladerem Schwulem. V následujících
řádcích se zaměříme na ty filmové honičky, ve kterých se počítačová grafika
neuplatnila a podíl trikových záběrů je přijatelný.
1. Francouzská spojka, (Pontiac LeMans vs. vlak, 1971)
Pro mě je tato automobilová honička totální základ všeho. Zarputilý
a morálně trochu zkažený detektiv Doyle z filmu Francouzská spojka se v
ničem nepodobal metrosexuálním detektivům ze současných mýdlových oper.
Pepek Doyle si přivlastní hnědý fastback Pontiac Le Mans a pronásleduje
v něm vlak, který unese zabiják namočený v drogových kšeftech. Nechybí
ani matky s kočárky a další povinné atributy moderního automobilismu. Dramatičnost
scén sice poněkud strádá absencí manuální převodovky, na druhé straně záběry
zevnitř vozu a záběry z kamery umístěné na předním nárazníku činí zážitek
neopakovatelným. Video naleznete zde.
2. Bulitt (Ford Mustang V8 vs. Dodge Charger, 1971)
Pro mnohé klasika, pro mně nikoli. Tato honička je trochu navoněná,
ale v podstatě to nevadí. Volume doprava a nechte osmiválce proběhnout, to už za pár let neuslyšíme.
Mustang má čtyřrychlostní manuál, Dodge má automat. Zaznamenejte superioritu
podvozku Mustangu, výrazné náklony podstatně těžšího Dodge a internetoví
diskutéři budou kolem dokola řešit, zda by v reálném světě Dodge Mustangu ujelo nebo ne. Mustang
původně měl pronásledovat jiný výrobek firmy Ford, totiž sedan
Galaxie. Bohužel podvozky sedanů nevydržely skoky přes hrboly a tak
je nahradilo odolnější Dodge Charger Magnum. I Mustangy (při nátáčení byly
použity dva) byly upraveny. Informace, že Steve Mc Queen celou honičku
také odřídil, není zcela pravdivá. Honička v Bulittovi a ve Francouzské
spojce je v personální unii osobou Billa Hickmana. V Bulittovi řídí Dodge,
ve Francouzské spojce zaskakoval za Gena Hackmana.
3. To Live and Die in L.A. (1985)
Podobně jako Francouzskou spojku, film Žít a zemřít v L.A. režíroval
William Friedkin. V hlavní roli policisty, postavy rozpolcené podobně jako
Pepek Doyle, uvídíme Williama Petersena, který nás nyní oblažuje investigativními
výkony v CSI Miami. Pomyslným vrcholem honičky mezi sedany je jízda na
dálnici v protisměru. Z motoristického hlediska je tato honička poněkud
nevýrazná, ale jinak se jedná o epické dílo sestavené s tím, že musí být
lepší než honička ve Francouzské spojce. Značka použitých aut a jejich
motorizace mi nejsou známy, v tomto filmu však automobil ustupuje poněkud
do pozadí. Kromě pronásledovatele hlavním nepřítelem je zde provoz a jednosměrky.
4. C'était un rendez-vous
(Mercedes Benz 450 SEL 6.9 vs. stát, 1976), The Run (Nissan 350Z vs. stát)
Devítiminutový film je tvořen devítíminutovou rychlou, avšak nikoli
bezohlednou jízdou po Paříži. Za volantem vozu sedí sám režisér Claude
Lelouch.
Film sám o sobě je zdrojem celkem slušné kontroverze. K filmu se váže
story, že řidič jel v Mercedesu 450 SEL 6.9 (třístupňový automat), ale
jak je z filmu patrno hned po pár desítkách sekund, vozidlo má pětistupňový
manuál nebo spíše sekvenční řazení. Lelouch dále tvrdil, že kamera byla
připevněna napevno na přední části vozidla, ale znalci odvodili, že kamera
musela být stabilizovaná gyroskopem. Lelouch také prohlašoval, že jel rychlostí
kolem 230 km/h, ale pak se ukázalo, že skutečná rychlost jízdy byla asi
140 km/h. Jako nejpřijatelnější se jeví tvrzení, že vozem s kamerou byl
skutečně Mercedes, ale soundtrack pochází z Lelouchova Ferrari 275B. Ve
stínu uvedených pochybností se také jeví sporným, zda byl Lelouch kvůli
tomu, co v klipu předvádí, skutečně uvězněn, jak se někdy tvrdí. Ale nebudeme
hlasovat pouze pro Leloucha. Tento příspěvek k zneklidňování dopravy ve
městech zůstal hluboce zasut v hlavě každého petrolheada a to se projevilo
ve snímku "The Run", který natočil oficiálně Nissan v Praze a který jako
by Lelouchově snímku z oka vypadl. K výběru trasy lze mít jistě několik
námitek a ke stylu jízdy rovněž, trasa byla uzavřená, scény naaranžované,
zdá se také, že testovací jezdec měl jednu nohu kratší. Ale dnešní doba
je prostě taková.
Tedy - Nissan, The Run in HD v ulicích Prahy:
5. Ronin
Honičky z filmu Ronin sice vybočují z dosavadní timeline, uvádím je
proto, ze jsou syntézou těch předchozích. Film Ronin se vyznačuje hvězdným
hereckým obsazením, netuctovou zápletkou a dvěma automobilovými honičkami,
které už začínají vykazovat stopy infekce, která způsobila plošné onemocnění
automobilových honiček současnosti. Mám na mysli trikové záběry, zrychlování
filmu, exploze aut, které by patrně musely převážet v kufru atomové bomby
a tak dále. V první honičce se uplatnilo BMW a Peugeot 406. Druhá honička
involvuje již zmíněný Mercedes E 450 SEL, Audi A8 a Citroën XM a je lepší,
především díky scénám v úzkých uličkách Paříže. Přítomnost žaboaut v obou
honičkách byla patrně motivována politicky, jinak si ani nelze vysvětlit
tak neorganický výběr. Ronin obsahuje tak nějak ode všeho něco. Jsou tam
kousky z Bullita, z Francouzské spojky, z Rendezvous i Žít a zemřít v L.A.
Skutečně jsem váhal, jaký klip nyní vložit, protože každá z obou honiček
má něco do sebe. Vyhrála ta druhá, ale klidně si můžete pustit i
první z nich. Zajímavé momenty: řízený smyk BMW na dlažebních kostkách
ukazuje, že zadokolka může mít i výhody, pokud utíkáte před gangstery.
Kvrdlání řadící pákou, tradičně francouzsky nepřesnou, před akcí s ruční
brzdou na kruhovém objezdu.
6. Tony Arzenta / Big Guns (1970, BMW 1800 vs. Opel Rekord, Moskvič
408)
Vracíme se zpátky ke klasice. Tato honička je málo známá. Ve srovnání
s předchozím to vypadá jako nejpomalejší honička na světě, ale mám ji rád.
Alain Delon nám také ukáže, že jezdit a předjíždět pomalu skutečně není
správně. Vzdejme hold kaskadérům, kteří převedli myšlenky režisérů v činy.
Stačí si to představit. Vetché automobily s podivnými jízdními vlastnostmi,
žádné pásy, žádné asistenční systémy, žádná anatomická sedadla, rychlost
kolem 100 km/h.. myslím, že kaskadéři, kteří tohle odjezdili, museli být
skutečně hustý chlápkové.
V čase 5:12 se objeví Moskvič 408. Bohužel jeho řidič nedostane příležitost
předvést nám superioritu jeho sovětského vozu, protože jej hlavní hrdina
v podání Alaina Delona, totiž zabiják Tony toužící po spořádaném životě,
střelí do hlavy. Moskvič se však skutečně do zemí západní Evropy vyvážel
a dělo se tak do doby, než beznadějně zastaral. Dokonce byl předmětem konverzí,
kdy se do něj montoval dieselový motor.
7. Duel (1971, Plymouth Valiant vs. Peterbilt)
Film Duel (režie Steven Spielberg) je v podstatě celý honička mezi tahačem
s cisternovým návěsem a Plymouthem Valiant obchodního cestujícího. Celé
to začne velmi nenápadně: Hlavní hrdina v podání Dennise Weavera se pokusí
truck předjet, protože jako každý diesel smrdí a jako každý diesel jede
pomalu. To vede ke gradaci konfliktu, který skončí pádem cisterny z útesu.
Divák se nedozví, kdo truck řídil, jediné, co je z řidiče vidět, je střídavě
levá a na konci pravá ruka. Záměrem režiséra bylo, aby tahač sám o sobě
působil jako organismus, proto vybral Peterbilt 281. Samozřejmě, řidič
existoval, byl jím Carey
Loftin, který také zaskakoval za Mc Queena v Bullitovi. Kruh se uzavřel...
Film je minimalistický, vizuálně velmi zajímavý a nevím o nikom, na
koho by neudělal dojem.
Finální scénu z filmu Duel můžete shlédnout zde.
8. Nemocnice na kraji města (1976, Lada 1200 vs. Honda Civic)
Fenomén automobilových honiček zachvátil i soudruha Dietla a tak nechal,
aby si to rozdali doktor Blažej, virtuózní lékař a proutník, a řidič sanitky
Roman, představovaný hercem Hanžlíkem. Příčinou sporu byla krásná zdravotní
sestra Ina, představovaná poněkud dřevěnou nepřítomně zírající herečkou
Čunderlíkovou. Lada imperialistický vůz nejen dohnala, ale také předehnala.
Celá honička, při které se protagonisté dost domlátí a jsou následně převezeni
na místo svého výkonu zaměstnání za účelem ošetření, je poměrně silně odfláknutá.
Dojem dramatické jízdy má vyvolat nepochopitelné kývání volantem ze strany
na stranu, dynamickou jízdu obou vozidel má podtrhnout poletující listí
a finální srážka se odehraje mimo záběr, přičemž o její intenzitě vypovídá
kývající se lampa. Vypadá to spíš, jako by lampy narazil opilý cyklista.
Někdo mi říkal, že za volbou Hondy Civic pro doktora Blažeje stál politicky
motivovaný zájem společensky obhajovat vyšší životní standard některých
lékařů za socialismu, za který většinou mohly úplatky. Vyobrazením lékaře
v exotickém vozidle, kterým Honda Civic v podmínkách socialismu nepochybně
byla, měl údajně vzniknout dojem, že je to normální.
Prohlédnout si tuzemskou variaci na výše uvedené filmové kousky je možno
zde.