D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * A jde se na plovárnu!
    Vydáno 01. 07. 2012 (9258 přečtení)

    Předem upozorním, že nejde o popis nějaké zásadní události, článek není prost slov sprostých, nedělá si ambice na spasení světa (především plováren), nejspíš není příliš vtipný, není podložen notářem ověřeným veřejným průzkumem a ani nemohu vyloučit jistou subjektivitu. Dále bych chtěl rýpaly upozornit, že jsem si vědom všech úskalí vyplývajících z navštěvování různých druhů veřejných zařízení a možnosti, že kdekoli můžu narazit na kohokoli a že je tedy pouze na mě, zda se rozhodnu po zvážení pro a proti kamkoli vyrazit.

     Článek, jak už název vypovídá, bych rád věnoval především různým zařízením, areálům a místům jinak vhodným ke koupání, tedy k těm běžným, nebudu se věnovat hydro-terapeutickým klinikám, nebo bahenním lázním. Reaguji na svá osobní pozorování různého chování a typů návštěvníků takových míst a na místa samotná. Několik hodin před sepsáním tohoto článku jsem navštívil Hostivařskou přehradu v Praze, ale vycházím i z návštěv jiných míst, především u nás tolik oblíbených přehradních nádrží, případně i bazénů, rybníků, nebo retenčních, či jiných nádrž.

     Ne, že bych snad vodu neměl v lásce, naopak, rád si zaplavu a také si rád skočím z mola, či skokánku, o tom žádná, ale dnes jsem šel k vodě s trochou nevole. Horké letní dny na místech umožnujících koupání jsou totiž v první radě vždy v symbolu naprosté vytíženosti a přelidnění. A to mě trochu děsí především proto, že vím, jaké typy lidí lze při koupání potkat. Přesto jsme s přítelkyní nakonec vyrazili okolo čtvrté hodiny k Hostivařské přehradě, s tím, že koupání spojíme s trochou geocachingu před návratem domů. Cestou jsme minuli vstup do placeného areálu, který byl dle očekávání naprosto přeplněný, ale kromě jistého komfortu písečné pláže a blízkosti nepříliš čerstvého občerstvení, nenabízel nic, pro co bych byl ochotný u pokladny nechat těch pár kaček. Především mě odradila hlava na hlavě, ale to nelze v parných dnech nikomu vyčítat. Přešli jsme přes hráz, s rozhodnutím, že zakotvíme někde na kořeny stromů porostlém protějším břehu, kde se pohybovaly až fascinující koberce vodních, do kterých vplavat není zrovna sranda. Břeh, jak očekáváno, byl především v dolní částí přehrady zcela zaplněn a to i na místech, kde se dle zdravého rozumu nedá do vody a z vody bezpečně dostat. I v horní části přehrady žádný sláva, došli jsme téměř až ke konci, přičemž jsme minuli nově instalované, volně přístupné molo a pak jsme se vrátili k jednomu příjemně zapadlému místečku, kam nebylo vidět příliš od vytížené cesty přes hradbu stromů - takové decentní soukromí mi docela vyhovovalo. Čert vem, že do vody jsme museli udělat krok přes bahno, že se u břehu pohybovaly žabince a že jsem musel vylovit několik metrů čtverečních řas, aby se dalo vůbec do vody rozumně dostat, měli jsme příjemné místo, hned u vody, s jistým soukromím a nedaleko právě zmíněného nového mola. Do vody jsem hodil chladit na provázku přivázanou plastovou lahev citronového radleru jisté značky a rozhodil deku. Zkrátka pro mě ideální místo na dvě hodiny nerušené radosti z vody.

     Nebo ne? Doteď to bylo asi příliš nudné, nebo zkrátka nelze užít dvě, tři hodinky nerušeného relaxu, aniž by byl člověk nucen platit si nějaké wellness. Hned zkraje jsem si všiml, že po okolí se pohybuje jakýsi zlatý retrívr, či nějaká jeho variace a to zcela volně a bez dozoru. Pes sice nebyl agresivní, nicméně neodpustil si nohama od bahna nám zaprasit věci, vyklepat přebytečnou vodu na přítelkyni, snahu o ukradení našeho pečlivě přivázaného ovocného piva a vrcholem všeho bylo, když přes naše polní ležení s velkou grácií táhl asi třímetrovou mokrou větev. Opomenul jsem, že ještě obtěžoval postarší pár, který od nás dělilo celkem neprůhledné křoví. Chápu, že pes si chce hrát, tím spíš takové vodní plemeno, ale majitelé, když už se rozhodnou si psa do společnosti vzít, měli by právě na společnost brát zřetel. A především na to, že někdo jiný nemusí mít zájem si se psem hrát, mít od něj zaneřáděné věci a také vůbec nemusí stát o to, aby při odpočinku u vody v neděli museli řešit cizího psa. Původně jsem měl dojem, že jde o psa právě toho postaršího páru, ale když jsem zavolal, ať si psa ohlídají, bylo mi sděleno, že k nim pes nepatří. Za nějakou chvíli si psa zavolal mladý pár, který nebyl z mého místa vidět. Omluvu, či vysvětlení jsem ani nečekal, takže jsem byl rád, že o psa je postaráno a obešlo se to i bez nějaké agresivní reakce majitele, jak je ostatně dle mé zkušenosti zvykem. Pes se sice ještě jednou či dvakrát samovolně vzdálil, ale nakonec si ho majitelé zavolali. V naší malé zátoce tak zavládl klid a dokonce k nám připlaval i míč. Nafukovací míč!

     Později, někdy okolo sedmé hodiny se jinak extrémně přeplněné molo dostatečně vyprázdnilo a já se rozhodl, že se tam na hodinku přesuneme, jelikož jsem měl zájem si párkrát skočit z mola do vody. Molo, jak jsem si všiml, nebylo kromě zábradlí nad nejmělčejší částí vybaveno žádnými zvláštními bezpečnostními prvky, nebylo tedy blbuvzdorné a jeho použití je pochopitelně na vlastní riziko. A to někteří jedinci berou jako výzvu. Jako výzvu udělat ze sebe debila. Našli jsme si místo zhruba uprostřed mola, vedle staršího pána se synem(?) a skupiny anglicky hovořících mladých lidí, tedy v relativně bezpečné zóně. Abych přiblížil, jaké další lidi jsem potkal, uvedu následující pomůcku, a sice výčet kokotů, které můžete na takovém místě potkat. Kokoti jsou pracovní název a možná ho časem změním.

    · Hajzlové od pohledu: Hajzla od pohledu známe každý minimálně jednoho. Je to na něm zkrátka vidět a nepotřebujete k tomu žádné empirické dokazování, dotazníky, psychologa, ani vysokoškolská skripta. Že je hajzl hajzl Vás nemusí až tak trápit, pokud nejste zrovna mladší dítě, které se pohybuje po koupališti samo a snadno se jim stane obětí (osobní a zprostředkované zkušenosti z věku 8-12 let). Hajzlové od pohledu se pohybují většinou v gangu, mají s sebou bičiz (které házejí náhodně do vody), hustomuziku (dříve kazeťák, dnes mobil), pokud jsou plnoletí, často i alkohol a samozřejmě disponují pronikavým hlasem a vybraným gangstaslovníkem. Z jejich stran slyšíte věty převážně tvořené slovy mimo veškeré slovníky, bez obsahu a bez smyslu. Provádějí různé pářící rituály, kdy se předvádějí před bičiz a ostatními gangstery v tom, kdo udělá nejvíce sebevražedný skok, ideálně ze zábradlí, které je k tomu nepochybně určené a především do neprozkoumaných vod. Odvaha je důležitá voe. Zpravidla také zcela obsadí nejzajímavější místa a atrakce v okolí. Většině slušných lidí jsou zpravidla nepříjemní.

    · Etničané: Etničané, ať již hrdí zástupci naší oblíbené národorasy romů, nebo jiní různě vesele odlišní lidé, třeba talentem pro vandalismus, sloučení ve skupině svého etnika, překrývají atributy svého chování částečně s hajzly od pohledu. Nerad bych se dopustil rasismu, nebo jiného ismu, tak napíšu, že určitě existují vyjímky. Ale nespoléhejte se na to a raději aplikujte různé pasivně-bezpečnostní fičury, které jsou dodávány standardně v jednom balíčku s xenofobií. Především na plovárně, kde na sobě máte jen plavky, se Vám to může vyplatit. Etničané, především romové, kteří se nacházejí prakticky na každém veřejně přístupném koupališti (ne že by na tom v principu bylo něco vyloženě špatně), které nemá příliš draze zpoplatněný vstup, se vyznačují především v první radě snahou ohromit každého v okolí svými často až dementními výstupy, krásami svých těl, nebo pořváváním. Baví se, na rozdíl od hajzlů od pohledu, mnohem častěji i fyzickými konflikty a to nejčastěji mezi sebou. Dnes jsem byl například svědkem toho, kdy se dva desetiletí cikáni, kteří si spolu ještě před chvílí hráli, začali v rámci hry brutálně mlátit různými předměty, až to přerostlo doslova v krvavou rvačku. Co mě zarazilo ještě víc, že zhruba dvacetiletý pár, který je měl na starosti, je v těch jatkách ještě podporoval. Stejně jako hajzlové od pohledu mají snahu zabírat nejatraktivnější lokace, jako skokanské můstky, lanovky, mola a podobně, přičemž znemožňují ostatním přístup. No a ostatním návštěvníkům většinou také nejsou moc po chuti.

    · Agresivní nudisté: Vcelku zábavná skupina. Nejsou nijak nebezpeční, jejich agresivita je především v tom, že svojí nahotu cpou každému, ať o ní má zájem, či ne. Většina nudistů si najde klidný kout, či nudistickou pláž, kde nikoho neobtěžují, případně nemají problém omezit svojí interakci s jinými lidmi na minimum. Ne tak agresivní nudista. Agresivní nudista Vám svojí nahotu vnucuje, vystavuje jí před Vámi, záměrně se pohybuje mezi lidmi, kteří o něj nemají zájem, či jsou pohoršeni, zkrátka dělá všechno proto, aby tu jeho krásu mohl obdivovat každý, bez ohledu na přání ostatních. Naštěstí, kromě své nahoty, která často postrádá byť jen závan tělesné krásy, většinou ničím jiným neobtěžuje. Osobně mi nevadí do té chvíle, než mi začne demonstrovat své proporce z blízka, což se mi stalo zatím jen jednou a po okřiknutí z více stran nakonec odešel.

    · Plavčíci, plavčice, vrátní, prodejci, obsluha tobogánu, zkrátka personál: Začněme zkraje, vrátní jako prodavači lístků, jsou většinou ta první osoba, kterou potkáte na placeném koupališti, pokud nepodlézáte pod plotem. Jejich často kyselé výrazy nad hromadou křížovek jsou zcela pochopitelné, stejně tak jejich znechucení a pokud nedělají vysloveně potíže, jakože například odmítají přijmout platbu bankovkami, či nezkoumají Váš platný studentský průkaz, dá se jim odpustit, že většinou nereprezentují podnik úsměvem, v parných dnech totiž sedí většinou jen pár metrů od vody a přitom jsou většinou zavření v budce. Prodejci jsou prodejci a jsou v tomhle výčtu jedinou nestereotypní skupinou, protože potkáte od krásných holek u zmrzliny na brigádě, až po zaprděné báby u stánku s párky a teplým pivem. Tady není co rozebírat, platí standardní normy vyjednávání o ceně, divoký západ, chcete-li, nebo prostě zaplaťte a ty chcanky v plastovém kelímku neochotně (či ochotně) vypijte. Zajímavější je obsluha toboganu. Většinou, dle mého pozorování, se jedná o nasluněného, léty utahování šroubů zrezivělé konstrukce ošlehaného třicátníka, v tílku a s výraznými slunečními brýlemi. Váš lístek Vám štípne léty studovaným grifem, zatváří se extrémně nezůčatněně (asi jako měšťák, když ho požádáte o přesné znění zákona, který jsem údajně porušil) a arogantně Vás pošle vstříc úžasnému dobrodružství plastových trubek, kde se alespoň na chvíli můžete cítit jako Mario. Když takového člověka vidíte, víte, kdo je tady boss. Ve většině aquaparků je dnes již naštěstí nepotkáte, takže šanci máte někde na přehradě, či na jezeře, nebo v nějakém zapadlém plaveckém areálu. Plavčíci, to je skoro kategorie sama o sobě. Všichni to známe, červené plavky, styliž Miče Bjůkenena, diplom ze základní školy, kurz plavčíka a první pomoci. A samozřejmě strážní věžička. Takový statný jinoch Vám přijde říct, že z hrany mola nesmíte skočit šipku, protože voda je jen sedmnáct metrů hluboká a mohli by jste se praštit na dně do hlavy. Následně Vám doporučí, aby jste použili schůdky, nebo skočili jako retard a upozorní Vás, že Vás sleduje. Je to místní king, protože má o všem přehled a bere pade na hodinu, protože už to dělá třetí rok. Vyskytuje se i ve variaci plavčice, která je především vždycky extrémně sexy, to je prostě pravidlo, takže je sexy i když je hnusná, protože je plavčice a všichni jsou z ní paf. Protože je plavčice. A protože je plavčice, tedy ženská, pro většinu chlapů je upozornění od ní mnohem větší ztrapnění, než od plavčíka. Všichni plavčíci mají také píšťalku, na kterou umí zahrát Smetanův cyklus Má Vlast, především skladbu Vltava. Ale hlavně Vám s ní pískají do ucha, protože někdo, dva kilometry od Vás, vycáknul vodu na břeh. Se skutečně profesionálním plavčíkem jsem se naposledy setkal někde na Jadranu.

    · Nezodpovědní odpovědní: Ten název možná trochu nedává smysl. Vesměs ale sdružuje ty, kteří by měli být odpovědní a nejsou. Jde o rodiče a opatrovníky malých dětí a majitele psů. Vyjímečně i o zcela jiné opatrovníky. Normální člověk by předpokládal, že když vezme psa, dítě, nebo třeba fretku mezi lidi, bude si to muset ohlídat, aby to neobtěžovalo jiné lidi, nezpůsobovalo problémy, či se to samo do problému nedostalo. Psa by si pohlídali ve své blízkosti tak, aby nikoho neobtěžoval, nepobíhal volně po okolí a případně nic nikomu neničil. Nezodpovědní odpovědní na psa serou. Rozloží deku a pes si de po svých, podobně jako jsem popsal v úvodu článku. Že je zde někdo, koho by mohl pes obtěžovat, jim je zcela jedno a ani se pořádně nestarají, co kde dělá, pokud je alespoň trochu na dohled. Podobně tak s dětmi, které si často velmi malé hraji v bezprostřední blízkosti hluboké vody, aniž by uměly plavat, užívají atrakce pro odrostlejší, či dospělé, mizí z dohledu, řvou jak tuři, pletou se pod nohy a samozřejmě jsou naprosto všude, kam šlápnete. Nezodpovědní odpovědní, ať již odpovídají za psa, dítě, či třeba vrtulník na dálkové ovládaní, mají společnou jednu věc: Jakmile si dovolíte je upozornit, okřiknout, či dokonce zachránit ten jejich výdobytek před problémem (nebo ještě hůř, dovést je po již způsobeném problému), většinou se pustí do Vás, protože chudák bezmocné dítě/pes/had, následuje buď vynadání ratolesti/zvířeti, nebo jeho pochvala. Zřídkakdy se zachovají slušně a omluví se, nebo poděkují. Dovolím si tvrdit, že tato skupina kokotů je dominantní.

    · Arogantní kempeři: Rádio na plné pecky, okolo bordel, tuny jídla a pití, jedna cigareta za druhou, pořvávání a popěvování, obtěžování ostatních hlukem, odpadky a zabíráním důležitého prostoru (například se rozloží přímo na cestu). Neplatí na ně slušné výzvy, arogance jejich hlavní zbraní. Oni sem přece nepřijeli, aby se kvůli někomu uskromňovali. Jediná rada v tomhle případě je bohužel přesunout se mimo dosah. Tedy jediná pacifistická.

    · Agresoři: Tato skupina se rekrutuje ze všech skupin předchozích a jejím hlavním atributem je ego. Oni jsou totiž ti jediní, kteří si přišli odpočinout, pobavit se, zaplavat si, nebo se jen tak opalovat. Nikdy jiný nemá nárok ani právo, všichni ostatní jsou tu buď jen proto, že je tolerují, nebo pro jejich zábavu. Takového jedince lze poznat vcelku lehko podle dominantního chování a chování nejvíce připomínajícího námluvy u zvířat. Moje rada je se jim vyhýbat, protože většinou je jejich chování teritoriálního charakteru a mají okolí dobře zmapované, stejně jako mají vždy dostatek přátel, či příbuzných, nebo je plavčík kámoš. Zkrátka vyhýbat se, vyhýbat se, vyhýbat se.

     Dnes jsem měl to štěstí a musel jsem pouze trpět přítomnost několika mála kokotů, což mi nedělalo takový problém a byl jsem s tím smířený, a s nikým, kromě výše popsaných majitelů psů, jsem se do žádné konfrontace nedostal. A za to jsem skutečně rád, protože mám mnoho starších zkušeností, které byly zcela opačné a dokázali zničit celý den, či dovolenou. Tentokrát jsem měl to štěstí, že jsem si párkrát mohl v klidu skočit do vody, zaplavat si a pak vyrazit na lov dvou kešek, které jsem si vyhlédl už předem. Výlet dopadl docela dobře.

      Dnes, když jsem starší a s mojí postavou, bych už asi narazil na problémy jen stěží, ale mám mnoho známých, kteří častokrát různé problémy popsali. Zde lze jedině podotknout, že na žádné veřejné plovárně, na koupalištích, přehradách, rybnících, atd., to jiné už zřejmě nebude. Buď riziko konfrontace s kokotem (a jiná rizika) přijmete a budete doufat, že strasti veřejných koupališť se Vám vyhnou, případně to vůbec neřešíte, nebo si zkrátka vyberete jinde. Nabízí se řada plaveckých hal ve školách, v plaveckých a jiných sportovních klubech, možnost rezervovat si část plovárny pro sebe a přátele, vybrat si nějaký prověřený aquapark, či například vyrazit dál do zahraničí, kde jsem kokoty zažil osobně spíše ojediněle.

     Tohle není nějaké osobní prasečí kvičení, jsem se situací jakékoli interakce s českým veřejným prostorem dobře seznámen a v podstatě smířen, respektive připraven se s ní vypořádat. Článek mi v hlavě vězel už delší dobu, jen dnes nastal čas, kdy těch pár myšlenek vypustit. Budu rád, když mi do diskuse napíšete svoje zkušenosti, tipy kam si zajet dobře zaplavat, bez narušitelů, nebo jiné alternativní možnosti. A asi budu rád i když se mne někdo rozhodne insultovat.


    30.6.2012 Manastur


    [Akt. známka: 2,90] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 21 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.