|
Nejdříve jsem myslel, že to číst nebudu, neboť po prvních dvou odstavcích jsem nepochopil jediné slovo a představa louskání posledního megaodstavce mě děsila.
Ale pak jsem se vrátil a dobře jsem udělal.
Dobrý článek.
|
|
Šmarjá. Excelentní příklad textu, jehož obsah v zásadě není špatný (byť některé konkrétní formulace -- "prach musí explodovat rychle, kompletně a tvrdě" nebo "kopíruje zakřivení země" apod. -- jsou přinejlepším velmi sporné), ale forma, od zvoleného jazyka, přes překlepy, chyby gramatické i typografické, až po dělení do odstavců tak naprosto totálně děsivá, že výsledek je prakticky nečitelný :(
Kdyby to byl článek o cyklistech, mávnu nad tím rukou. Ale taková nesmírně zajímavá oblast, jako přesná střelba na velkou dálku, si tohle opravdu nezaslouží :(
|
|
|
Mno, je to zvláštní článek... Jako laik jsem myslel, že prach by měl prudce shořet, nikoliv však explodovat..? (A že plíce stlačují obrovské množství vzduchu dovnitř a zase ven je také formulace... no, řekněme úsměvná.)
|
|
|
To, co se odehrává v nábojové komoře palné zbraně, se odborně nazývá deflagrace, méně odborně explozivní hoření. Jakmile by prach "explodoval", tedy přesněji detonoval, tak to znamená, že s laborací příslušného střeliva je něco hooodně špatně, je to v podstatě obdoba detonačního spalování v zážehovém motoru (palná zbraň je prakticky zážehový motor s nevratným pístem). Explodovat by mohla v každém případě spíš ta zbraň, v případě, že se povede dosáhnout v komoře detonačního spalování to taky občas udělá.
|
|
|
k výbuchu,nebo explozi v palné zbrani dochází,stačí se podívat na wiki. Deflagrace nemá s nábojovou komorou nic společného, je to jen způsob,jakým se šíří rázová vlna po zapálení prachové směsi.
|
|
|
aj jaj...argumentace wikipedií... 8o/
"deflagrace" je hoření směsi podzvukovou rychlostí. nadzvukové rychlosti hoření se nadává "detonace"....rázová vlno.
pokud prach v nábojnici detonuje, komora je namáhána tlaky hraničícími s její odolností, protože je počítáno s pomalejším hořením prachu a plyny vzniklé při jeho spalování expandujícími do hlavně.
|
|
|
Máš pravdu,ale argumentovat wiki mi přišlo méně urážlivé než argumentace učebnicí fyziky.
Rozdíl mezi deflagrace a detonace znám,ale díky za pokus.
Plyny expandující do hlavně...budiž,ale tomu,že je "počítáno s pomalejším hořením prachu" - tomu snad nemůžeš věřit ani ty sám.
Bavíme se o jevu,který probíhá ve velmi krátkém časovém úseku,takže jakýkoli nenulový posuv plynů do hlavně zásadně neovlivní tlaky v komoře , v podstatě až do uvolnění hlavně. Takže těmi tlaky je hlaveň namáhána až do vypuzení střely. Nakolik to hraničí s její odolností,je otázka na jednotlivé výrobce.
|
|
|
aha...víra...už zase.
kontrolní otázka: je v konstrukci a časování pístového motoru počítáno s rychlostí hoření paliva?
já vím, není to to samý blábláblá...ale máš "jistotu", nebo jen "pocit" či "víru"?
|
|
|
Kontrolní otázka posunuje tvoje tvrzení výše do jiné roviny,ale budiž..Ano,počítá. Vím,že je to tvoje parketa,proto nebudu dále pokračovat.
Jen nechápu,a znovu opakuji,tvoji argumentaci,že je "počítáno s pomalejším hořením prachu" Pokud mne chceš chytat za slovo,buď tak laskav a začni s tímto tvrzením.Stačí mi jediný výrobce,nebo jediný typ zbraně,kde je počítáno s pomalejším hořením,než k jakému reálně dochází.Dík.
|
|
|
Pomalejším hořením bylo zcela jasně míněno ve smyslu "pomalejší než detonační" - tedy hoření u palných zbraní běžné. Honza to vytáhl až poté, co jste do toho začal tahat výbuchy. Tak mu teď laskavě nepodsunujte něco, co nenapsal.
|
|
|
fajn...
zkus něco složitějšího:
- když znáš rozdíl mezi deflagrací a detonací...a řeší se, jestli má být hoření v komoře takové nebo makové pak je to jasný důkaz, že na rychlosti hoření záleží
------------------------
...a měl bys dopilovat, že "výbuch" a "exploze" jedno jsou
|
|
|
S rychlostí hoření prachu se samozřejmě počítá při návrhu zbraně i střeliva (tedy nepočítáme-li vesnické bastlíře, předělávající Slavii 634 na .22 LR)
Objem hlavně není v porovnání s objemem nábojnice rozhodně zanedbatelný. Řekněme, že nábojnice .22 LR má objem ca 300 mm^3, oproti tomu 60 cm dlouhá hlaveň malorážky má objem přes 14.000 mm^3. Takže je sakra rozdíl v tom, zda prach hoří "pomalu", zplodiny se vyvjíjejí postupně a expandují do zvětšujícího se prostoru za střelou, nebo zda prach shoří detonačně a veškeré zplodiny se musí vejít do prostoru řádově menšího, protože střela se nestihla dát do pohybu.
V praxi možno snadno a při troše snahy bezpečně odzkoušet na pneumatickém bramborovém kanonu - pokud použijete ventil (simulace pomalého hoření), tlak za střelou nikdy nedosáhne těch hodnot, jakých by dosáhl pokud byste použil třeba burst disk o průměru laufu.
|
|
|
A (velke prekvapeni), kdyz zajdete do kramu, tak si muzete vybrat z cele rady prachu, ktere se lisi zejmena tou rychlosti horeni.
|
|
|
Mám trochu OT dotaz k těm rychlostem hoření:
Hádám, že v těch spalných plynech je (při vysokém tlaku) rychlost zvuku vyšší než v běžné atmosféře? Vím, že detonační vlna se šíří nějakých 7-9 km/s, ale jak rychle se šíří ta deflagrační vlna?
Ptám se proto, že to pomalé hoření urychlí běžnou střelu z pušky na M>2...
|
|
|
urychlení střely závisí spíše na objemu komory, objemu vzniklých spalných plynů, jejich tlaku a na rychlosti jejich expanze, která tlačí střelu laufem.
|
|
Perfektně kopíruje zakřivení země? To snad ne:)pokud letí po jakési křivce,je to dáno gravitací,ale rozhodně ne kvůli zakřivení čehokoliv:) Jen dodám,že díky vrtání letí spíše po spirále,ale to tu vědí asi všichni:)
Ale jinak-moc hezký:)
|
|
|
No a plete se do toho coriolisova síla, například. A světelný paprsek také není v gravitačním poli přímý, i když uznávám, že pro běžného pozorovatele asi ano.
Trochu bych ubral emotivity a rozhodil to na odstavce (v souč. podobě skoro nečitelné). Jinak dobrý článek.
|
|
|
Tak. A plete se toho do toho mnohem víc než jen ten Coriolis (vím, "například") :)
Jen pro přesnost: ten světelný paprsek je v gravitačním poli přímý (ačkoli pozorovatel odjinud to může vnímat jako křivku), protože gravitační pole "nepřitahuje fotony", nýbrž "ohýbá prostor, v němž letí" (velmi zjednodušeně řečeno, precisovat to v tomto kontextu dále asi nemá smysl).
|
|
|
A je světlo ELMG vlnění, nebo usměrněný proud částic? Pokud vím, tak v současné době se uznává nějaká teorie, podle které je to pravda oboje zároveň, ale není mi jasné, jak je to prakticky možné.
|
|
|
Podle současné teorie je světlo zcela náhodné skokové šíření částic -- skokové v tom smyslu, že bereme v úvahu jejich "vznik" ve zdroji a jejich "výskyt" na místě, kam se svítí, a vůbec neřešíme, jak se tam dostaly.
Samozřejmě, můžeme zkoumat "více kroků" -- jako "foton se objevil v místě A, pak se vyskytl v místě B, a pak v místě C" a podobně -- ale nemá vůbec žádný smysl hovořit o tom, že by "z místa A do místa B letěl" (protože kdykoli se to zkusí a vyvodí se z toho důsledky, vždy to skončí rozporem s nějakým pokusem).
Máme vytvořen jakýsi systém pravidel (příliš složitý, než abychom jej zde podrobně rozebírali), jehož pomocí lze na základě znalostí o vzájemné poloze míst A, B, (C, ... ) a prostředí v němž jsou a podobně spočítat, jak mezi nimi ty fotony budou hopsat; říká se jim "kvantová elektrodynamika"*.
Když se to podle nich opravdu spočte (což je poměrně hodně náročné), výsledek odpovídá (za posledních asi tak sto let docela hodně podrobného zkoumání) vždy velmi přesně pokusu, takže to celé asi nejspíše bude víceméně dobře, ať to zní sebešíleněji.
Věci jako "světlo se šíří lineárně" nebo "světlo se šíří rychlostí c" nebo "úhel odrazu se rovná úhlu dopadu" a podobně jsou jen přibližným, nepřesným statistickým pozorováním, jež je spolehlivé pouze v omezené míře v makrosvětě (zato ale se s tím počítá o mnoho řádů snáze a jednodušeji, než s těmi pravidly kvantovky).
A opravdu mám za to, že dále to precisovat zde smysl nemá žádný; třeba zas redguy napíše nějaký článek s obrázky :)
___
* A funguje nejen pro fotony, ale také pro elektrony. Protože v podstatě vše na světě vzájemně interaguje přes elektrony, zahrnuje to kompletní chemii a naprostou vštšinu fysiky, vyjma pár ošklivostí jako jsou jaderné reakce nebo gravitace.
|
|
|
Tvoje starosti na moji hlavu, zrovna řeším, že to svítí, ale nevrní, co se komu zdá nebo nezdá, jak se to spočítá mě taky nezajímá, jen kdyby to mrcha pes, šlo nastartovat. :-)
(to nic, to je jen výkřik do tmy, to přejde)
|
|
|
P.S. Vlnění světlo nemůže být primárně z toho prostého a jednoduchého důvodu, že jaksi není nic, co by se mohlo vlnit.
Ovšem opět -- v omezené míře v makrosvětě a pro určitou omezenou skupinu experimentů je představa, že se vlní jakési blíže neurčené "elektromagnetické pole" (ať už to znamená cokoli) funkční v tom smyslu, že umožňuje výpočty o mnoho řádů snazší a jednodušší, než s těmi pravidly kvantovky.
|
|
|
Fakt už to tam nechlastejte ten metanol. U nás na Moravě to degeneruje jenom zrak...
|
|
|
Kdyby tu byl někdo, kdo by byl ochoten napsat článek o tom, jak je to s tím vlněním a částicemi různých záření, tak bych to velmi uvítal.
Již před dlouhou dobou mi to jeden fyzik vysvětloval a já cítil, že se začínám orientovat. No a ráno už jsem tomu zase nerozumněl.
|
|
|
Odporucam tuto knihu: http://www.kosmas.cz/knihy/103046/neobycejna-teorie-svetla-a-latky/
|
|
|
Není-li světlo vlněním, jak je možné, že se stanovuje jeho vlnová délka?
|
|
|
V obecné fyzice se vlnová délka stanovuje a měří,ale to je obor pro řekněme základní a možná střední školy, "vyšší" fyzika toto precizuje do takových detailů,že vysvětlovat to přes fórum by bylo asi na roky:) i když by to bylo nesporně zajímavé:) Asi bych se být tebou spokojil s tím,co nakousl Oc o pár příspěvků výše:)
|
|
|
Jak všichni znalí víme, světlo (elektromagnetické záření) se projevuje někdy jako vlna a někdy jako částice - jde o tzv. dualismus. Viz například pokus s dvěma štěrbinami.
|
|
|
Ano, tak nějak mě to kdysi učili ve škole. Proto jsem byl překvapen tím, že to *vůbec* není vlnění a zajímalo mě, jak je možné, že má některé jeho vlastnosti.
|
|
|
Ve "vlnách" se mění ta pravděpodobnost výskytu fotonu. Odtud také pochází "interference" -- je to sčítání/odčítání pravděpodobností.
Tedy, velmi zhruba a s brutálním zjednodušením takto: světlo jsou fotony, částice, které se s nějakou pravděpodobností vyskytují v různých místech. Nikde a nijak se tam nic nevlní. Ale pokud si graficky znázorníme ty pravděpodobnosti výskytu fotonů v různých místech, pak se v tomto grafu (a pouze v něm) vlny objeví -- jako čáry, representující stejné hladiny pravděpodobnosti.
|
|
|
P.S. Ten Feynman, co ho někde výše doporučuje nějaký pavouk, je opravdu výtečný. Zajímá-li Tě tohle, přečti si jej -- je to tenké, stručné, srozumitelné a přehledné (což v souvislosti s kvantovkou lze označit za malý, nebo spíše velký, zázrak). Prý je dobrý i překlad, ale Ty si spíše přečti originál (QED: The Strange Theory of Light and Matter).
|
|
|
No cert vem gravitaci, ale hlavne se svetelny paprsek ohyba vlivem mirage efektu v atmosfere.
|
|
|
Kdyby perfektně kopírovala zakřivení země?
To nic není.
Hlaveň musí být d0st těžká, aby zůstala netečná, a zár0veň musí být d0st těžká, aby zůstala inertní. Jak se toho dá docílit, o tom bude pokračování?
Už se těším.
Ne, není to hezké vůbec.
Vzhledem k tomu, že zde je přítomen OC, je "vyvěšení" tohoto článku pěkně zlomyslné. Tedy já bych mu něco takového neudělal.
_________
Zajímavé to může být snad pro majitel modré knížky.
Ale ani pro toho to hezké být nemůže.
|
|
To se nedá snad ani přečíst najednou. Tahle "osvěta" by byla dobrá maximálně do Blesku...
Jaký výbuch prachu ? Od kdy prach v nábojnici vybuchuje?
Střela že je dokonale opracovaný šperk, který se při střelbě nestáčí ? Co třeba derivace ?
Kulky vyletí z hlavně ?? Čí kulky, snad psí ?
|
|
|
|
Po přečtení článku mě vytanula věta od V. I. Lenina: Učit se, učit se, učit se.
|
|
Akorát ji napsal již někdo jiný.
Protože moje hlava má tu nechutnou vlastnost, že si pamatuje skoro všechno, nebyl problém to najít asi za 2 minuty:
Citace: střelba z ostřelovací pušky na velkou vzdálenost je souhra mnoha prvků. Svou roli tu hraje chemie. Závisí na strojním inženýrství. Zahrnuje optiku, geofyziku a meteorologii. To vše řídí biologie člověka. Chemie spočívá ve výbuchu... Půlpalcová kulka v komoře barretu váží o vlas přesně dvě unce. Jednu minutu je nehybná. O tisícinu vteřiny později letí rychlostí téměř tisíc devětsetmil za hodinu, od hlavně ke svému cíli. Prach musí vybouchnout rychle, musí vybouchnout všechen a musí vybouchnout prudce. Složitá chemie. .....Samotná kulka musí být dokonalý artefakt. Musí patřit k nejlepším výrobkům, které kdy lidská ruka vytvořila. ...Hlaveň musí být těsná a rovná. K ničemu nepovede, když se předchozím výstřelem zahřeje a změní tvar. ...Proto mu sí být vyrobena z dokonalého kovu, těžkého natolik, aby zůstal netečný. Těžkého natolik , aby ztlumil nepatrné vibrace závěru, spouště a úderníku. To proto stál barret, který...držel stejně, jako levný sedan. ....Protože geofyzika byla klíčová. Světlo se pohybuje v přímé lince. Avšak jedině světlo. Kulka nikoliv. ..... atd. atd.
Takže jak říkám hezká báseň. Jenže jí napsal Lee Child v roce 1998 a jmenovala se A přece nezemřeš. Střelec byl Jack Recher. Vy jste mírně poupravil, doplnil vlastní invencí, nebo prostě opsal jiný překlad. Ve vydání z roku 2000 a překladu Ivy Harrisové je to strana 215 a 216.
Co se děje na D-Fens s trapnými plagiátory? A co nám obšlehne mistr autor příště?
V podstatě jste i porušil autorský zákon, což je ve srovnání s vaší ubohostí již maličkost.
|
|
|
|
Jak tohle mohla původně být báseň? Tedy připouštím, že to zní trochu jako báseň, ale autor by musel být úchyl, kterého si nedovedu dost dobře představit.
|
|
|
Tak (hodně špatná) báseň je asi to jediné, co to být může -- pokud by to totiž měla být beletrie (o odborném textu ani nemluvě), byla by to přímo katastrofa :)
|
|
|
Ten pojem "báseň je samozřejmě nadsázka.
Pro špatně chápající tedy manažerský souhrn:
- pan autor okopíroval text knihy Lee Childa, kterou popisuji výše
- s ohledem na doslovný přepis cca 85% textu musel mít knihu před sebou a opisovat, k tomu přidal pár svých chlapáckých výblitků o pohybu ženských účesů, farmách v JAR a názoru starých německých střelců
- psal to "jakoby" svými pocity, ovšem kopíroval přitom cizí text, takže je opravdu důvěryhodný i v tom, že někdy na něco střílel jinde, než na pouti
- kopírovat cizí texty mi prostě přijde nechutné
- za slibem dalších pokračování asi můžeme čekat další plagiát - možná to bude tentokrát známá henryovka a medvědobijka náčelníka Apačů
|
|
|
Technicka - henryovka i medvedobijka byly zbrane Oldy Setrnyho, nikoliv primo nacelnika Apacu - ten, jak je znamo, mel pusku pobitou nejakejma strbrnejma cetkama, ale nemela zadne prime jmeno ani prezdivku :-)
|
|
|
myslím, že se jí říkalo Stříbrná puška, ale to jednak nemusí bejt přímo název a druhak je to fuk. ostatně ani ta mayova henryovka neměla s puškou Henry 1860 pranic společného. podle vágních popisů šlo o nějakej revolverovej bazmeg
|
|
|
|
ani tak neupravil, jako převyprávěl. překlad je pokud vím stále jen jeden.
|
|
|
hezký!
to mi vrtalo hlavou. furt mi to přišlo jako poloprofesionální překlad literárně i technicky kvalitního textu, ovšem pouze poloprofesionální, s lehce zmršenou (nečeskou) větnou skladbou a občas mírně ujetým slovíčkem.
|
|
|
Tomu se říká všeobecný přehled. Klobouk dolů.
|
|
|
Že to člověku nepřijde blbý, co? Takhle něco obšlehnout. Já bych si sám před sebou připadal jak trotl, i kdyby to nakrásně nikdo nezjistil, už jen z toho důvodu, že jsem vlastně nic moc nevytvořil, sám ani neanalyzoval, nic jsem na tom netrhnul a akorát jsem se pokusil nahnat si sociální kredit na jednom serveru, kde na to stejně žádnou kundu nesbalím :)
|
|
Tenhle článek mi silně připomněl citát jednoho profesora medicíny, který výkon jakéhosi svého studenta hodnotil slovy "Pane kolego, vaše znalosti medicíny jsou spíše novinářské." Úmysl tedy v zásadě dobrej a nemůžu říci, že by v článku byly jenom nesmysly, ale termíny jako "kulka" místo střela apod. působí v odborně zaměřeném díle opravdu silně nepatřičně. To je základní neznalost, silně připomínající překladatele, s mnohdy opravdu spornými výsledky se potýkající s překlady pořadů typu "Sons of guns" apod. (pravidelní diváci české mutace Discovery Channelu jistě vymyslí tucet dalších příkladů nejenom z oblasti zbrojní techniky).
|
|
|
Heh, Discovery a spol. (Natgeo, History, ...) mají opravdu neuvěřitelný překlady. Mým favoritem je dokument o pašování otroků z afriky do Států, kdy americké lodě hlídkovaly kolem afrických břehů: překladatel si asi seděl na vedení a stvořil děsně šroubovanou větu, kdy při nakládáni otroků na loď zněl komentář "museli si pospíšit, aby nedostali kašel". Moje první reakce byla "boha jeho, jakej kaš... aha... tam bylo get caught a ne cough"...
|
|
|
Kdyby šlo jen o discovery. Třeba na cool běží celkem nezajímavý seriál Elitní komanda zblízka. Minulý díl jsem z části vnímal a při představovaní odstřelovačské pušky co používá urna Sig Sauer 3000 bylo řečeno, že puška je jednoranná místo opakovací. Předpokládám, že takových chyb je tam mnohem víc, ale nesleduju to pravidelně.
|
|
|
Mám dojem, že to je trochu zákonité - oni lidičkové profesionálně ohýbající jazyk (novináři, překladatelé apod.) mají dvojjediný handicap:
1. nejenže neovádají odporné termity, ale v mnoha případech ani netuší, že to či ono slovo je právě takovým mravencem,
2. mají vrozený či naučený odpor proti opakování a nahušťování stejných slov v textu rychle po sobě.
Proto se někdy neuvědoměle, někdy dokonce záměrně snaží nahrazovat "příliš častá" slova zdánlivými synonymy a vytvářejí tak více či méně zábavné nesmysly...
Novináři pak navíc mají odpor k neutrálním pojmům a chtějí mít všechno co nejvelkolepějšejší, proto často volí pojmy kvantitativně neodpovídající realitě...
|
|
|
Neovládají termity - ovády jsem tam opravdu nechtěl...
|
|
|
Pojmem "novináři" myslím ty profesionálně zdatnější z nich, na rozdíl od "pisálků", kteří i po mnoha letech soustavné osvěty plodí sousloví typu "automatický revolver ráže 1911 mm se sedmihranným* zásobníkem"...
* Za tohle ale moc nemůžou - MS Word mi to už zkoušel vnucovat též...
|
|
|
1911 mm? To se asi blbě nosí, co? No, aspoň to má sedm hran, tak se to nezačne kutálet, když to člověku upadne (a nezabije ho to při tom)...
BTW, na těhle dokumentárních kanálech všude překládají cable jako kabel. Takže most visí na kabelech, klapka je spojená s kniplem taky kabelem (a proto to s kniplem trhalo, když se klapka vlivem turbulencí zbláznila), ...
|
|
|
Jo, taky je roztomilé, co je všude diamantů...
|
|
|
Ostatně i micubiši nejsou tři diamanty, ale tři kosočtverce (fuckt, díval jsem se do japonského slovníku - pod heslem "hiši" - a o diamantech tam není ani páru), takže ty auťáky by měly být třikrát lepší než renolti...
|
|
|
V Citroënu vymysleli šípové ozubení a dali si to do znaku. V Renaultu nevymysleli nic a taky si to dali do znaku. :-)
|
|
|
|
1. Prekladatele by to snad i zvladli, ale za ty prachy a cas, co na preklad dokumentu maji (a ze by videli obrazek, zapomente), holt jdou cestou nejmensiho odporu. Trh rozhodl.
2. Novinari musi psat tak, aby specificke problematice rozumeli i povestne baby Dymakove. To je jejich prace, at si o tomodbornici (neb fachidioti?) mysli, co chteji. Zkuste skvalne nekdy pomerne okrajovou vec priblizit sirokemu obecenstvu tak, aby vam nezabrala vic nez 500 znaku. Spousta zavadejicich zjednduseni pak taky vznika pri edici, kterou dela nekdo jiny nez autor a mnohdy ve stresu (napr. pri kraceni).
|
|
|
Ad 1. - pravda, sám jsem už víckrát až při opakovaném čtení cizojazyčného textu zjistil, že napoprvé jsem to tak úplně nepobral (v textu až později uvedené informace změnily význam čteného)...
Ad 2. - zjednodušování chápu, byť někdy jde za pro mě únosnou mez. Ale matení pojmů je něco jiného...
K poslední větě - naprostý souhlas, ale je to velké zlo...
|
|
|
Mozna je to zlo, ale tisteny denik se bez toho da delat tezko.
|
|
|
V deníku budiž, v ilustrovaném týdeníku ještě jakž takž, ale v měsíčníku, natož knize*...
* Mám na mysli zcela konkrétní případy.
|
|
Zajímavý rozbor, střelba na dlouhé vzdálenosti je opravdu zajímavý obor, ve kterém je třeba skloubit správně pro dobrý výsledek mnoho věcí. Rekordní odstřel - zabití je dnes tuším okolo 2 450 m, povedlo se v Afghánistánu, kulka letěla k cíli asi tři vteřiny...Upřesněte prosím, kdo to víte přesně.
Zajímalo by mne, jak při střelbě správně dýchat. Když vydechnu, a pak se snažím vystřelit, nedostatek dechu mne nutí výstřel uspíšit a znervózňuje mne. Když se nadechnu do zásoby, jsem jaksi pod napětím a nejsem uvolněný.
Jak tedy správně dýchat při střelbě na dlouhé vzdálenosti, milí zde přítomní snipeři?
|
|
|
Je to třeba tady - http://zbranekvalitne.cz/clanky/48-osm-nejvzdalenejsich-odstrelovacskych-zasahu plus dole v diskusi je i zmiňovaný solidně zpracovaný seriál Sniper: Inside The Crosshairs ( ke shlédnutí i na YT).
|
|
|
No, je více různých názorů na to, co je "správně". Ale asi nejběžnější je hrubé zamíření, několik hlubokých nádechů a výdechů, výdech, nepříliš dlouhé přesné domíření, výstřel.
|
|
|
Sportovní střelci (resp. ti, co mají vynikající výsledky) to prý dělají tak, že střílí asi 3 sekundy po výdechu. Teoreticky to je dost času na jemné domíření. A je to ideální doba, kdy je člověk nejvíc uvolněný. Říká se, že pokud se výstřel nepovede do 6 až 8 sekund od zadržení dechu, tak to už nemá cenu, neboť se člověk začne třást (m.j. asi i proto, že uměle zadržuje dech a už to pociťuje).
Samozřejmě situace může diktovat jiný rytmus střelby, zejména nutnost čekat nehnutě několik minut (či hodin...) na cíl a pak vystřelit velmi rychle. Ve sportovní střelbě se to různě simuluje položkami "Timer" - střelba na povel v limitu 3 sekundy. Osobně bych řekl, že to je opravdu těžší a přesnost takové střelby klesá úměrně napětí z čekání.
|
|
http://www.gamepark.cz/simo_hayha_bila_smrt_361667.htm
hit and run (to kill few motherfuckers with knife)
takovihle borci se uz dneska nerodej :/
|
|
Teda, nevím jak hodnotit. Když pomenu výše zmíněné plagiátorství, na populárně naučný článek to je moc podrobný (a divně napsaný) a na spíše odborný to obsahuje celou řadu blábolů a polopravd.
Výbuchy prachu už byly v diskuzi zmíněny, geofyzika rovněž (to je asi nejblbější část celého toho díla, chudák gravitace dostala pěkně na prdel a balistická křivka je pro autora očividně neznámý pojem), problematika metalurgické výroby hlavní tuším také, chvění člověka se článek věnuje do pordrobností pro klasickou střelbu nepodstatných, ale že hlaveň už při samotném výstřelu kmitá tu zmíněno není.
Změna křivosti hlavně za určitých podmínek rovněž nevadí, stačí když jí umíme změřit a zohlednit ten parametr při výpočtu dráhy střely (viz moderní bitevní tanky).
|
|
Článek na takto zajímavé téma by mohl být více technický a rozsáhlý. Autor to píše stylem, jako by to bylo určené pro čtenáře Haló Novinek. Nicméně je vidět, že má ke zbraním vztah, stejně jako tenhle pán www.youtube.com/watch?v=nR0pSbKg3PM
|
|
|
Kupodivu presne tahle scena me napadla nekde v 1/3 taky. Kdyz sem to docetl do konce, tak sem chvili premejslel, jestli si ho pri psani pohonil nebo ne. Sice "odhaleni" toho plagiatorstvi to postavilo do jinyho svetla, ale i tak plati, ze by si mel asi najit zenskou.
Obcas premejslim, co ty kvery komu udelaly, ze se kolem nich na netu toci takovy mnozstvi eTvrdejch eBlbcu.
|
|
|
prvních já nevím kolik odstavců jsou jen tlachy a dojmologie...poslední megaodstavec je záchvat nablblýho "pistolkovýho" fetišismu, kterej je tak primitivní až je mi skoro hanba, že mám pušku na stěně.
---------
přestal jsem číst u "inertní". To znamená "netečná", tak proč 2x za sebou?
|
|
|
jj, inertni a netecna me taky pobavila. ja zese musim celkem casto poslouchat/cist 'spojeni emailova posta'...
|
|
kdyby zacinal tim dlouhym 7. odstavcem, tak je to super clanek.
mimochodem ta cast s roztresenym pytlem hnusu se da aplikovat i na fotografii :-)
|
|
Na muj vkus popsane az moc basnicky. Filmy o atentatech mam rad, nikoli kvuli zabijeni samotnemu, ale kvuli te praci a preciznosti za tim vsim. Tady je to jak pohadka.
|
|
Až na to zakřivění země (to je asi ten nejzásadnější fyzikální omyl, ale je jich tam více menších) a překlepy to je fajn článek.
|
|
|
Ano.
Každé vlákénko svalu se chvěje mikroskopickou energií.
K tomu se ani nedá nic dodat.
|
|
Já se učil před výstřelem dýchat tak, že jsme se nadechl, z poloviny vydechl a pal. Výstřel musel přijít do několika vteřin, jinak abort a všechno znoval. PS: nestřílel jsem lidi, ale terče.
|
|
|