Obnovitelné zdroje u Ústavního soudu
Vydáno 07. 07. 2011 (10486 přečtení)
Prý
žijeme v demokracii, která garantuje občanům práva a svobody. To jistě
platí pro kabinetní debaty profesorů ústavního práva, brutální realita
života daňových otroků je zcela jiná.
SPAN style='font-size: 12pt; font-family: "Times New Roman";'>Vládnoucí verbež bez okolků a ohledů
na nějakou Ústavu a Listinu práv a svobod zvyšuje daně a ukládá občanům
nové poplatky, z jejichž výnosu si privilegované skupiny politiků a jejich
klientů žijí stále lépe a radostněji. Zcela výjimečně se daňovým otrokům
naskytne příležitost k obraně svých zájmů, jinak mohou akorát tak držet
hubu a platit. Jednu z těchto vzácných příležitostí dává autor k posouzení
místním čtenářům:
Ústavní soud České republiky
Joštova 8
660 83 Brno
Věc: Ústavní stížnost proti §6 odst. 1 zákona č.
180/2005Sb. a návrh na jeho zrušení
Stěžovatel:
Zastoupen: (advokát)
Účastník: poslanecká sněmovna parlamentu ČR
Vedlejší účastník: Energetický regulační úřad ČR,
se sídlem Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava
Přílohy: plná moc
I. Aktivní legitimace stěžovatele
-
Ústavní stížnost směřuje stěžovatel proti §6 odst. (1) zákona č. 180/2005Sb.
(Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) a z něj
odvozeného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ČR (ERÚ)
a navrhuje jejich zrušení. K podání ústavní stížnosti se stěžovatel cítí
být oprávněn §72 odst. (5) zákona o Ústavním soudu, neboť zákon mu neposkytuje
žádný procesní prostředek k ochraně svých práv a svobod před účinky napadeného
zákona. Par. 6 odst. (1) zákona č.180/2005Sb. a cenové
rozhodnutí z něj odvozené porušují níže uvedená práva stěžovatele každé
zúčtovací období odběru elektrické energie, jehož časová délka je jeden
měsíc pro platbu zálohy a jeden rok pro vyúčtování přeplatků a nedoplatků.
Časová podmínka pro podání ústavní stížnosti stanovená §72 odst. (5) je
tedy splněna. S odkazem na čl. 87 odst. (1) písm. a) Ústavy ČR a podle
§74 zákona o Ústavním soudu stěžovatel současně podává návrh na zrušení
§6 odst. (1) zákona č. 180/2005Sb., neboť jej k tomu opravňuje §64 odst.
(1) písm. e) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel má za to, že jeho ústavní
stížnosti svědčí i ustanovení §75 odst. (2) písm. a) zákona o Ústavním
soudu, neboť stížnost vskutku svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní
zájmy. Zákonem a z něj odvozeným cenovým rozhodnutím jsou na svých právech
postiženi všichni odběratelé elektrické energie. Platnost cenového rozhodnutí
vydaného podle §6 odst. 1 zákona č.180/2005Sb. je stanovena vždy na jeden
rok. Stěžovatel směřuje svoji stížnost i proti té verzi cenového rozhodnutí,
které bude právě platné v době projednávání stížnosti. Pro rok 2011 se
jedná o cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, ze dne 8. listopadu 2010.
II. Práva a svobody porušené zákonem č. 180/2005Sb.
-
Par. 6 odst. 1 zákona č.180/2005Sb. podle stěžovatele
porušuje jeho svobodu zaručenou čl. 11 odst.(1) Listiny práv a svobod (věta
první - Každý má právo vlastnit majetek.) tím, že jej moc státu nutí
podílet se svými prostředky na financování neefektivních tzv. obnovitelných zdrojů
energie. To se děje prostřednictvím cenových rozhodnutí ERÚ. Obnovitelné
zdroje kvůli svým inherentním vlastnostem nemohou obstát v cenové konkurenci
s konvenčními zdroji. Článkem 107 Smlouvy o fungování evropské unie (tzv.
Lisabonská smlouva) je zakázána přímá podpora podnikatelských subjektů,
která by mohla narušit nebo narušuje hospodářskou soutěž. Tzv. obnovitelné
zdroje se ovšem těší politické, přesněji řečeno ideologické, podpoře některých
politiků, nátlakových spolků a nevolených mocenských struktur Evropské
unie. Nařízení EU 2009/28/ES „O podpoře využívání energie z obnovitelných
zdrojů“ ani zrušená předchozí nařízení 2001/77/ES a 2003/30/ES nenařizují
přímou podporu obnovitelných zdrojů. Proto je podpora řešena tak, aby obešla
zákaz přímé podpory ze státního rozpočtu a podporu poskytla formou nepřímé
dotace získané napadeným zákonem vynucenou přirážkou (vedle dalších forem
podpory) k ceně silové elektřiny. Konkrétně je tato přirážka uvedena na
každé faktuře jako položka „podpora obnovitelných zdrojů“.
-
Par. 6 odst. 1 zákona č. 180/2005Sb. a cenové rozhodnutí ERÚ porušují i
větu druhou (Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah
a ochranu.) článku 11 odst. (1) Listiny, neboť zaručení tržby použitím
státní moci odstraňuje pro jistou skupinu vlastníků kapitálu podnikatelské
riziko a zaručuje jim výnos získaný stejným způsobem, jakým stát pro sebe
získává prostředky zdaněním příjmů a majetku občanů. Dále je zákon v rozporu
s podstatou odst. (5) čl. 11 Listiny (Daně a poplatky lze ukládat jen
na základě zákona.) Zákonem je uložena platba mající všechny znaky
daně, ač zákon není zákonem o dani. Analogickou situaci už Ústavní soud
nálezem Pl. ÚS 77/06 označil za neústavní.
III. Rozpor s ústavním pořádkem
-
Listina v čl. 2 odst. (1) klade na stát významné požadavky (Stát je
založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii.).
Podpora obnovitelných zdrojů elektrické energie je zdůvodněna údajnou nutností
omezování emisí tzv. skleníkových plynů, které podle teorie člověkem způsobeného
globálního oteplování nebezpečně mění zemské klima tím, že způsobují jeho
oteplení. Toto oteplení, ke kterému by už mělo docházet a ke kterému ve
skutečnosti nedochází, má podle některých vědců způsobit v budoucnu řadu
přírodních katastrof, z nichž mnohé se navzájem vylučují. Teorie globálního
oteplení, v průběhu času přejmenovaná na teorii globální změny klimatu,
vyslovila některé předpovědi, jejichž naplnění ji mělo potvrdit. Předpovědi
se nenaplnily a tím byla teorie vyvrácena (pozn.
4/1). Moderní chápání vědy jako logicky vedeného kognitivního procesu
pojmu potvrzení teorie nepřikládá valného významu a do popředí klade pojem
falzifikace. Mnoho potvrzujících faktů má pro přijímání vědecké teorie
nesrovnatelně menší význam, než jediný vyvracející (falzifikující) fakt.
Faktů vyvracejících teorii člověkem způsobené globální změny klimatu stále
přibývá. Teorie se v průběhu času stala politickou ideologií sloužící k
odůvodnění mocenských zásahů do práv lidí. To ovšem Listina zakazuje a
ideologií motivovaný zákon nemůže být pro demokratický právní stát přijatelný.
Ani mezinárodní smlouva nemůže vynucovat přijetí takového zákona. Je obecně
přijímáno, že politická ideologie, která s užitím moci státu usiluje o
změnu dobrovolného jednání lidí, je určena cíli a metodami jejich dosažení.
Tuto definici ideologie boje proti změnám klimatu splňuje. Jejím cílem
je odstranění domnělých hrozeb změn klimatu a metodou
je státem nadiktované zdražení všech tzv. neobnovitelných forem energie
či přímé odstranění části energetického průmyslu a v obou alternativách
značné snížení životní úrovně obyvatel(pozn. 4/2).
-
Rozpor s podstatou materiálního právního státu. Čl. 4 odst. (4) Listiny
vyžaduje, aby bylo při přijímání zákonů vždy šetřeno podstaty práv a svobod.
S tímto požadavkem je §6 odst. 1 zákona č.180/2005Sb. v rozporu. Nutnost
nahrazování levné energie z konvenčních zdrojů drahou energií z obnovitelných
zdrojů není v důvodové zprávě zákona č.180/2005Sb. odůvodněna.
Důvodová zpráva se zmiňuje o Kjótském protokolu a nařízení 2001/77/ES,
ovšem to jsou mezinárodní smlouvy, kterými se nemůže a nesmí odůvodnit
porušení Listinou zaručených práv a svobod, které zaručuje čl. 1, věta
druhá (Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné
a nezrušitelné.). V případě, že by realita odpovídala předpovědím teorie
člověkem způsobené globální změny klimatu, musel by se zákonodárce vyrovnat
s požadavky vhodnosti a proporcionality. Prostředky musí být voleny tak,
aby s co nejmenším omezením zaručených svobod dosáhly vytčeného cíle. Musel
by tedy provést výpočet nebo alespoň odhad nákladnosti prostředků na předcházení
škodám způsobených oteplením, získanou hodnotu porovnat s nákladností přizpůsobení
se škodlivým faktorům a současně vypočítat výši škod vzniklých kvůli nepřijetí
žádných opatření. To ovšem zákonodárce v důvodové zprávě k zákonu neučinil.
Zákonodárce provedl pouze výpočet snížení životní úrovně domácností způsobené
zvýšením cen elektřiny. Odhad výše podpory obnovitelných zdrojů v přepočtu
na 1 MWh v roce 2010 je jen mírně nižší než skutečnost. Kombinace snížení
cen fotovoltaických komponent a udržení vysokých výkupních cen elektřiny
nařízených napadeným zákonem vedla v letech 2009 a 2010 k výstavbě tolika
nových zdrojů, že v roce 2011 a letech následujících by příspěvek na OZE
vzrostl na částku přesahující odhad na výši nepřijatelnou pro domácnosti
i politiky. Jednodušeji řečeno, státem zaručený, před konkurencí chráněný
a v jiných oborech nedosažitelný výnos kapitálu začal hrozit nejen snížením
životní úrovně domácností, ale i negativním vlivem na postoj veřejnosti
k politikům. Proto se novelou č.402/2010Sb. zákonodárce snaží téměř zoufalým
způsobem zdanění snížit zisk majitelů fotovoltaiky. Toutéž normou se také
snaží získat další prostředky pro krytí nezbytných nákladů na distribuci
elektřiny, spojených se speciálními vlastnostmi obnovitelných zdrojů. Pro
rok 2011 k tomuto cíli používá i výnos z nového zdanění emisních povolenek
na skleníkové plyny. Tento zdroj v blízké budoucnosti nebude k dispozici,
protože příděl bezplatných odpustků bude klesat a s tím bude klesat i výnos
uvalené darovací daně. Tak se dopad na stěžovatele, české domácnosti a
podniky dále zvýší. Je lhostejno, jakým způsobem stát rozloží platby podpory
na domácnosti, podniky a státní rozpočet. Podpora bude nakonec uhrazena
domácnostmi a majiteli podniků, protože nikdo jiný státem zdanitelné nebo
zkonfiskovatelné hodnoty nevytváří. Důvodová zpráva uvádí, že při splnění
v ní uvedených předpokladů by emise kysličníku uhličitého v ČR poklesly
o 2,2 milionu tun ročně. Jak je uvedeno dále, na globální teplotu má toto
množství neměřitelný vliv.
VI. Výpočet budoucích nákladů na obnovitelné energetické zdroje
-
I přes výše uvedený výčet vad zákona na podporu obnovitelných zdrojů, které
by samy měly být dostatečným důvodem ke zrušení zákona, uvádí stěžovatel
na příkladu fotovoltaiky výpočet nákladů na na udržování těchto drahých
a neefektivních zdrojů a jejich nepatrný přínos ke snižování emisí CO2
a zmenšování rychlosti obávaného globálního oteplování. Stěžovatel si je
vědom vážnosti soudního jednání a nebude proto ani ve svůj prospěch uvádět
matematicky nebo fyzikálně vyvrácená tvrzení o člověkem způsobeném globálním
oteplení. Stěžovatel doufá, že Ústavní soud ČR se nenechá ovlivnit tím,
že tato tvrzení jsou vyslovována a podporována skupinami lidí, jejichž
společenské uznání a osobní blahobyt zcela závisí na neustálé propagaci
a politickém prosazování oteplovací ideologie - na státních grantech závislých
vědcích, politiky hledajícími pro voliče atraktivní nebo alespoň přijatelnou
mocenskou ideologii a byrokraty národních a mezinárodních mocenských a
nátlakových institucí (např. IPCC).
-
Výpočet nákladů odběratelů elektřiny na podporu fotovoltaiky v ČR. Z dat
ERÚ (pozn.
7/1) (tab. 49A „instalovaný
výkon“ a tab. 4 „bilance“) a cenového rozhodnutí č.2/2010 lze náklady přibližně
vypočítat. Výpočet není úplně přesný, pro osvětlení podstaty argumentace
stěžovatele ovšem naprosto dostačuje. V roce 2010 české domácnosti a podniky
vydaly na podporu fotovoltaiky 7,6 miliardy Kč. Při prodeji na energetické
burze EEX za běžně dosahovanou cenu 1,7 Kč/kWh by tato energie měla hodnotu
1 miliardy Kč. Po nárůstu instalovaného výkonu vzroste v roce 2011 výroba
elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách přibližně 5,6 krát a její hodnota
při ceně podle cenového rozhodnutí bude 43 miliard Kč. Ve srovnání s tím
bude veškerá v ČR vyrobená elektřina (86 TWh) oceněná tržní cenou mít hodnotu
146 miliard Kč. Podíl fotovoltaiky na celkové výrobě bude kolem 4% ale
náklady odběratelů na její podporu dosáhnou 27% jimi vynaložených nákladů
na všechnu elektrickou energii. Státem vynucená podpora fotovoltaiky není
pro české plátce ostatních daní malé číslo. Je to téměř třetina výnosu
daní z příjmu fyzických osob, šestina výnosu DPH, třetina spotřebních daní,
polovina úroků ze státního dluhu. V porovnání s příjmy obyvatelstva po
přepočtu na obyvatele se jedná o 8% ročních čistých příjmů jednoho člena
v nejchudším decilu domácností (pozn.
7/2). Podpora alternativních
zdrojů, a fotovoltaiky zejména, je svévolným a neodůvodnitelným útokem
na svobodu stěžovatele (a ostatních občanů) vlastnit a užívat majetek.
Výroba a tržby fotovoltaických
elektráren v ČR
2010
|
leden
|
únor
|
březen
|
duben
|
květen
|
červen
|
červenec
|
srpen
|
září
|
říjen
|
listopad
|
prosinec
|
SLE
výroba GWh
|
6.3
|
17.3
|
44.4
|
64.8
|
52.9
|
81.4
|
86.7
|
87.1
|
68.4
|
62.4
|
29.4
|
14.5
|
SLE
MW inst. výkon
|
432.8
|
489
|
494.1
|
503.9
|
540.7
|
569.2
|
634.9
|
677.7
|
799
|
1028.4
|
1384.4
|
1959.1
|
SLE
výroba mil. Kč
|
79
|
216
|
555
|
810
|
661
|
1017
|
1084
|
1089
|
855
|
780
|
368
|
181
|
Podíl
SLE na výrobě
|
0,001
|
0,002
|
0.006
|
0,009
|
0,009
|
0,013
|
0,013
|
0,014
|
0,01
|
0,008
|
0,004
|
0,002
|
Pozn.
SLE = sluneční elektrárny, cena pro řádek SLE výroba v Kč 12,5 Kč/kWh,
řádek Podíl SLE na výrobě = podíl na výrobě veškeré elektrické energie
v ČR. Zdroj dat pro řádky 1 a 2: ERÚ, řádky 3 a 4: výpočet.
-
Přínos stěžovatelem a občany nedobrovolně podporované fotovoltaiky v boji
proti údajně hrozícímu přírodu a lidskou civilizaci devastujícímu růstu
obsahu kysličníku uhličitého je neměřitelně malý. Výpočet je založen na
teorii příčinné souvislosti růstu teploty atmosféry s růstem podílu kysličníku
uhličitého. Kysličník uhličitý vzniká při výrobě energie spalováním fosilních
paliv a uvolňováním z přirozených zdrojů. Stěžovatel výslovně upozorňuje,
že teorie oteplování vede k předpovědím, které byly měřením vyvráceny a
že teorii považuje za mocenskou ideologii. Zákonodárce ovšem uvedenou teorii
(prostřednictvím nařízení EU) použil ke zdůvodnění přijetí napadených zákonných
norem. Stěžovatel v následujícím naváže na argumentaci ideologie i zákonodárce.
Obsah CO2 v zemské atmosféře je v současnosti 390 ppmv (0,00039
objemu)(pozn. 8/1-citace), což je 0,00059 hmotnosti(pozn.
8/2-výpočet). Zemská atmosféra má hmotnost 5,148 x 1015 tun(pozn.
8/3-citace). Atmosféra tedy
obsahuje 3,03004 x 1012 tun CO2 (pro porovnání –
vodní páry, která je také skleníkovým plynem, je v atmosféře 1,27 x 1013 tun).
Roční růst obsahu CO2 osciluje kolem hodnoty 1,5 ppmv, tedy
1,16 x 1010 tun. Pokud podle předpokladu zákonodárce zamezí
česká fotovoltaika emisím 2,2 milionů tun CO2 ročně,
sníží se nárůst jeho koncentrace na 0,9995 původní růstu. Pokud by lidstvo
chtělo růst podílu CO2 v atmosféře úplně zastavit a používalo
by k tomu českou fotovoltaiku, stálo by to 2 x 1014 Kč, čili
desetinásobek ročního globálního HDP(pozn.
8/4-výpočet). Výpočet růstu teploty podle ideologie (teorie) antropogenního
globálního oteplení v závislosti na růstu obsahu CO2 v atmosféře
je prováděn matematickými modely klimatu. Zpráva IPCC z roku 2007 uvádí
modelový vztah pro výpočet snížení radiačního toku energie ze zemského
povrchu rostoucím obsahem kysličníku uhličitého v atmosféře. Vztah je logaritmický
a s rostoucím množstvím CO2 přírůstek zadržovaného tepelného
záření klesá. Tento vztah je poté použit v absurdní konstrukci s neměřitelnými
parametry a s pozitivní vazbou k demonstrativnímu výpočtu růstu teploty(pozn.
8/5-citace) po zdvojnásobení
obsahu CO2 v atmosféře. Vypočtená hodnota se liší v závislosti
na datu vydání zprávy. Zpráva IPCC z roku 2007 uvádí interval vypočtených
hodnot 2 až 4,5 °C(pozn. 8/6-citace). Takovou
konstrukci lze snad použít ve vědeckých diskuzích a ideologických disputacích,
nikoli však jako důkaz v jednání před soudem. Stěžovatel proto poukáže
na nepatrnost přínosu české fotovoltaiky jiným způsobem. Podle IPCC 2007
vzrostla globální teplota v letech 1905 – 2006 o 0,74 °C(pozn.
8/7-citace). Ve způsobu výpočtu této hodnoty lze najít řadu vad, je
však jako autoritativní přijímána a bude v následujícím použita. Měření
koncentrace CO2 v 1905 prováděno bylo, ovšem výsledky vyšší
než 280 ppmv jsou zpochybňovány, bude tedy použita „preindustriální“ a
prakticky nenaměřená, nicméně opět autoritativně přijímaná hodnota 280
ppmv(pozn. 8/8-citace). Růst
z 280 v roce 1905 na 380 ppmv v roce 2006 přestavuje růst obsahu CO2
v atmosféře o 0,8 x 1012 tun(pozn.
8/9-výpočet). Českou fotovoltaikou „ušetřených“ 2,2 milionu tun ročně
po dobu zákonem stanovené podpory 15 let je 0,000041 přírůstku z let 1905
až 2006. Pokud by tedy byl ideologií motovovaný boj s CO2 veden
už v minulém století a byla k tomu použita česká fotovoltaika, růst globální
teploty by byl snížen z 0,74 °C na 0,73997 °C za cenu 645 miliard Kč. Stěžovatel
neví, jak se v budoucnu bude měnit obsah CO2 v atmosféře a globální
teplota, a svou argumentaci nebude opírat o předpovědi oteplování a vlivu
obnovitelných zdrojů na ně. Přírodních faktorů, které ve skutečnosti determinují
globální klima je mnoho a svou podstatou i úrovní jejich poznání to jsou
stochastické proměnné.
-
Podpora fotovoltaiky a ostatních tzv. obnovitelných zdrojů je zcela neúměrná
cíli a tedy v rozporu s Listinou. Cíl sám je ideologií, kterou se zákonodárce
nesmí řídit. I kdyby byly závěry teorie o člověkem způsobeném globálním
oteplení reálné a skutečně by hrozilo oteplení vyšší než jaké plyne ze
standardních fyzikálních vztahů popisujících záření těles a přenos tepla
zářením, celkový efekt podpory obnovitelných zdrojů by zůstal negativní,
neboť by kapitál vyplýtvaný na obnovitelné zdroje chyběl pro investice
do skutečně účinných a ekonomicky efektivnějších opatření.
Výpočty a citace:
K
odstavci 4.:
-
Grafické porovnání
předpovědí teorie antropogenního oteplování a výsledků měření – ukázka
č. 1 níže s popisem. Zdroj: US
Climate Change Science Program (2006)
str. 116
-
Stručný
popis několika případů,
ve kterých ideologie člověkem způsobeného oteplování je dokonce i soudem
považována za náboženství. Alan
Caruba cituje slova předního světového
ekologisty, bývalého komisaře Environmentálního programu OSN, M. Stronga:
“Isn’t the only hope for the planet that the industrialized civilizations
collapse? Isn’t it our duty to bring that about?”
K
odstavci 7.:
-
data ERÚ: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/mesicni_zpravy/2010/prosinec/obsah.htm
-
data CSÚ:
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3012-09
K
odstavci 8.:
-
Trenberth, Kevin
E., Lesley Smith, 2005: The Mass
of the Atmosphere: A Constraint on Global Analyses. J. Climate,
18, 864–875
-
Dr. Pieter Tans, NOAA/ESRL
(www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/)
-
K přepočtu
je třeba znát molární hmotnost CO2
(44 g/mol) a molární hmotnost vzduchu (29 g/mol). Vlastní výpočet: 0,00039
* (44/29) = 00059.
-
1,16
x 1010 /2,2 x 106 *
43 x 109 [Kč] = 2 x 1014 Kč.
Celosvětový HPD je odhadován na 41 x 1012 USD (poslední
odhad pro rok 2000). http://econ161.berkeley.edu/TCEH/1998_Draft/World_GDP/Estimating_World_GDP.html
-
„Citlivost“
globální teploty na změnu obsahu
skleníkových plynů je velmi slabým místem teorie. Použití postupu z IPPC
2007 vede k nesmyslným výsledkům: Monckton
– Climate sensitivity reconsidered (2008)
-
IPPC 2007 WG1-Physical
science – mean temperature, poslední
odstavec
-
IPPC
2007 "Summary
for Policymakers" str. 5
-
IPPC 2007 "Summary
for Policymakers" str. 2
-
Růst obsahu CO2
z 280 ppmv na 380 ppmv v tunách: 280 ppmv je: 0,00028*(44/29)* 5,148
x 1015 = 2,19 x 1012 tun; 380 ppmv = 2.97 x 1012
tun; rozdíl je 0,8 x 1012 tun
Ukázka č. 1
popis: Všechny obrázky barevnou škálou
(kalibrace pod obr. E) ukazují lineární trend teploty atmosféry v různých
výškách. Na levé vertikální ose je výška udaná jako tlak vzduchu, na pravé
v kilometrech. Na horizontální ose je zeměpisná šířka – vlevo severní polokoule
až do 75o šířky, uprostřed rovník, vpravo jižní polokoule.
Ze samé podstaty teorie oteplení plyne předpověď nevyhnutelného růstu teploty
ve výšce 8 – 12 km nad rovníkovými oblastmi. Na obrázcích A až D jsou předpovědi
různých matematických klimatických modelů. Na obr. E jsou výsledky měření
radiosondami, žádné oteplování nebylo změřeno.
Konec
ústavní stížnosti
Autor stížnosti vyzývá odvážnější čtenáře, aby se jako další stěžovatelé
ke stížnosti připojili. Lze si představit, že soud bude chtít jako důkaz
oprávněnosti vidět fakturu nebo výměr záloh za elektřinu každého stěžovatele.
Bylo by proto rozumné jejich počet omezit na několik desítek, aby soud
nebyl zdržován zbytečnostmi. Pro perfekcionisty je nutno dodat, že stížnost
je úmyslně psána lidovým jazykem a bez odkazů na relevantní dřívější judikáty
(až na jeden). Soud je totiž vázán petitem stížnosti, nikoli argumenty
stěžovatele.
Snad se mezi čtenáři najde i advokát, který by za rozumný peníz stěžovatele
zastupoval. Zastoupení je vyžadováno zákonem o Ústavním soudu a bude zcela
formální. Advokát jednoduše soudu pošle text stížnosti a plné moci k zastupování.
Ústavní soud může podle zákona o ÚS stížnost zamítnout, odmítnout nebo
uznat porušení práv a svobod stěžovatelů a napadenou část zákona zrušit.
Ať už bude výsledek jakýkoli, daňovým otrokům se dostane upřesnění jejich
místa v demokratické společnosti. Pokud soud porušení svobod uzná, bude
to nepatrný zádrhel na cestě k eurosocialistické ekobídě, ale za tu srandu
to snad stát bude.
Drzý Stěžovatel, daňový otrok, DrzyStezovatel(zavinac)seznam.cz
|