Hulení, technoparty, hulení a technoparty ve squatech, dělání bordelu
a rvaní se s
policatama, to už tady všechno bylo. Teď je tady něco opravdu inovativního,
multifunkčního a multikulturního. Wireless jojo.
Wifi jojo má ideové kořeny v afrických pralesích a jeho přenos do evropského
prostředí je ukázkou toho, jak prolínání civilizací v duchu multikulturní
doktríny oplodňuje vyspělé národy a rozšiřuje jejich technologickou a informační
základnu. Základem pro tuto vůbec ne málo trendy záležitost je známá fyzikální
hračka s kotoučem na provázku, který je setrvačností navíjen a gravitací
odvíjen. Popularita bezšňůrových řešení v poslední době roste, příkladů
najdeme každý dost v oblasti telefonů nebo připojení k internetu. Somálští
inženýři aplikovali tuto filozofii na jojo a to s pozitivním výsledkem.
Kromě vytvoření stylové hračky se eliminací provázku podařilo dosáhnout
snížení výrobních nákladů, takže si wifi jojo může pořídit každej levicovej
lůzr. V neposlední řadě, wifi jojo je malé a vejde se spolehlivě k 20 jointům
do rasta
brašničky na fet, unese ho i rachitická smažka a prostě je celé úplně
praktické.
Samo ovládání bezšňůrového joja je primitivní. Kotouček vybalíme z krabice,
stáhneme ovladače (pouze 21,12GB) a pomocí USB portu nahrajeme poslední
verzi firmware, skiny, pluginy, patche a service packy. Pak uchopíme jojo
do pravé ruky zhruba ve výšce pasu a spustíme kotouček dolů. Pohybem ruky
dolů bude i jojo klesat dolů a naopak pohybem ruky nahoru se wifi jojo
přemístí nahoru. Důležité je pravou ruku dostatečně rychle zdvihnout, pokud
možno napřímenou, čímž je joju udělena dostatečná rychlost. Na fotografii
vidíme Pavla Eichlera, prominentního
skinheadobijce z MF DNES, jak seznamuje veřejnost s funkcí bezdrátového
joja (tedy nehajluje, jak by se vám mohlo na první a nesprávný pohled zdát).
Pavel Eichler
patří k předním propagátorům wifi joja v Čechách. Se svým magickým jojem
zvládne i tzv. obrat zprava doleva, což je něco jako zalétat kompletní
F3A sestavu se zemědělským letounem Z-37 Čmelák. Ti, kteří to dokázali,
o tom nemluví, ostatním se při pouhém pomyšlení na něco takového zvedá
žaludek. Na fotografii jej vidíme unaveného, ale štastného, v dresu národního
yoyo týmu. Nachází se téměr na konci komplikovaného setu 88 manévrů s jojem
a tak se nedivte, že má oči jako angorský králík, který celý víkend svařoval
v pásmu Gaza plotové sloupky. Vzhledem k fyzické náročnosti cvičení je
také třeba průběžně doplňovat tekutiny. Na obrázku dále vidíme obrazovku
monitorovacího systému postaveného na čipsetu PMD-85, který v reálném čase
stahuje z joja nejdůležitější hodnoty a provádí jejich online diagnostiku
a analýzu. Turnaj sponzorovaly firmy Pepsi, Marlboro a neznámý bavorský
pivovar, z čehož jasně plyne, že wifi jojo není okrajová záležitost, ale
míří přímo do mainstreamu.
Wifi jojo není pouze hračka, wifi jojo je především lifestyle. I přes
jeho zcela zjevné etno kořeny je preferován spíše konzervativní outfit.
Krátký účes zvaný "trvalá Iana Stuarta", tmavé tričko
bez límečku (NS shop, Kč 399,-) a těžký boty až nahoru zavázaný (kvůli stabilitě) patří k tomuto
sportu stejně neodmyslitelně jako barevná
čepice ke studentovi žurnalistiky a drobní parazité k ekologickému
aktivistovi.
Pořiďte si také wireless jojo. Základní verzi s vnitřní pamětí 18MB
dostanete již za 88 EUR.
Kdo svatý žere, ten čerty sere.
Pokud se vám tyto řádky zdály poněkud přitažené za vlasy, pak
vězte, že to není nic proti coming-outu, který
nám předvedl pan Eichler, když se o tomto nepříjemném průsaku informací
dozvěděl. Proti tomu je i bezdrátové jojo nadmíru realistická a úzkoprsá
záležitost.
Opět se tak potvrzuje, že ultras zprava a zleva jedno a totéž
jsou.
V tomto případě by se dokonce dalo říci, jedni a titíž jsou.
24.03.2008 D-FENS