Možná má p. D-FENS pravdu v článku Šajsdrek 1.9 TDi a vůbec, že vozidlo
Škoda Octavia stojí za prd, nicméně mám za to že měřeno tímto pohledem
bychom nemohli jezdit ničím co nám výrobci aut nabízejí.
Přes níže uvedené
zkušenosti mám oktávky docela rád, našel jsem si totiž vztah ke každému
autu se kterým jsem jezdil, včetně bobů na kterých se řadí deštníkem zn.
trabant, nebo polského Dábla italského původu Fiat 126 p.
Aby bylo jasno, nemám rád: tzv tuningáře, ani pitomce co raději nežerou
proto aby jim před panelákem mohla stát (nemaj na benzín) masírka oktávka.
Mám za to že z jejich řad se rekrutují zmrdi za volantem tohoto vozu které
p. D-FENS nemá tak rád. Oktávka je automobil nižší střední třídy, je tedy
určen pro masovou spotřebu ne pro masturbaci méně vyvinutých jedinců. Jedině
nízká úroveň mezd v ČR z tohoto samohybu běžných vlastností dělá něco,
co není.
Je pravda že vůbec nerozumím automobilům, vrcholem mých údržbářských
schopností je dolití pohonné kapaliny do nádrže a vody do ostřikovačů.
Berte proto prosím následující text jako souhrn dojmů ryzího amatéra který
není zatížen pohledem na kvalitu zpracování nějakých stavitelných lopatek
bůhví v jakém hejblátoru nebo čipu hluboko pod černým plastem z kterého
je motor vyroben. (vždy když otevřu kapotu je tam velký kus černého plastu,
který drnčí a nebo ne - podle toho v jaké poloze je klíček v zapalování).
S výrobky které pod jménem Škoda Octavia produkuje český výrobní závod
koncernu VW specializujícího se výhradně na výrobu lidových vozů jsem najezdil
několik set tisíc kilometrů. Mám za sebou nebožku „Octavku 1,6ku - 100
HP?? a 1,9tku TDI 66 kW “, nyní jezdím novou 1,9kou, 77 kW. Ani jedna z
mých oktávek do této chvíle nezemřela násilnou smrtí.
1,6ka mi umírala v náručí od najetých 150 000 km. Nejprve na cosi co
odborník v servisu ohodnotil slovy „uraženej čep v diferáku, to se u
tohodlectoho modelu stává ve stopade furt“, po opravě za dosti vysokou
částku, následovala série chorob všeho možného jejichž společným důsledkem
bylo to že auto jezdilo čím dál neochotněji. I odborník v servisu mluvil
čím dál tím méně srozumitelně. Postupně mne vůz přesvědčil o tom že pro
něj nastal čas automobilového důchodu (Auto, které je v důchodu bezpečně
poznám podle toho že má na oknech a zadních světlech černou tapetu, přední
žárovky natřené na modro a na deklu od kufru je přišroubován nějaký prvek
významně zvyšující dynamiku celého vozu).
Celkový subjektivní dojem z vozu: bylo na něm znát, že je dělán se snahou
o co nejlepší poměr mezi cenou a výsledkem. Několik let dobře sloužil bez
toho že bych ho jakkoliv šetřil. Kdybych jezdil pouze v pátek na chalupu
a v neděli zpátky (nemám sakra chalupu), mohl mi parkovat v garáži ještě
řadu let (nemám sakra garáž).
1.9ka f TDIčku (abych respektoval místní terminologii) byl vůz který
mi byl poměrně sympatický. Vyznačoval se lépe vyhlížejícími plasty v interiéru,
také plastový motor pod kapotou byl (alespoň z počátku) výrazně čistší
než u její unavené předchůdkyně. Výkon a spotřeba mi přišla jako optimální
pro mé potřeby. Výkon byl dostatečný k tomu aby se celé zařízení pohybovalo
vpřed, mnohdy (při předjíždění) i rychleji než některé jiné vozy. I otvor
pro dolévání vody do ostřikovačů byl pěkně označen, takže jsem ho po otevření
kapoty nalezl vždy bez problémů a na první pokus. Vzhledem k tomu že jako
(hodně) malý chlapec jsem snil o kariéře řidiče multikáry která od našeho
domu pravidelně odvážela odpadky, mi zněl poměrně libě i zvuk motoru. Vozidlo
začalo mít problémy asi ve 190.000 km, kdy začalo stávkovat něco co způsobovalo
nenadálý pokles výkonu, a v servisu mi řekli že oprava bude buď drahá anebo
ne. Vzhledem k tomu, že to bylo v období kdy jsem nedisponoval zbytečným
oběživem, jsem vzal za vděk radou že je nutno celé zařízení vždy restartovat,
laicky mi to přišlo i zajímavé. Rozumějte, auto restartovat jako počítač!!
Hm, to musí být chytré zařízení. Po dalších cca 10.000km mě to přestalo
bavit, k výše zmíněné závadě se přidaly i potíže se startérem, brzdami
atp.
Celkový subjektivní dojem z vozu: Výrazně kvalitnější zpracování než
starší model, motor v naprosté pohodě pro přemisťování se po krajině bez
závodních ambicí (sakra, kolik asi musej mít najeto káry v bazarech s totálně
ohlazenými interiéry, na tachometru 120 000 km, když po najetých cca 200
000 km, vypadal vnitřek stále O.K.). Automobil se do chvíle finálního kolapsu
choval velmi spořádaně a bezporuchově.
Nová škoda Octavia 1,9 TDI: V současné době má najeto 5000 km. Interiér
je posunut kvalitativně výrazně výš. Nejprve mi připadal trochu přezdobený,
ale vzhledem ke kvalitě použitých materiálů si na něj lze zvyknout. Motor
o výkonu 77 kW mi zpočátku připadal výrazně líný, rozhodně jsem od vyššího
výkonu očekával vyšší svižnost. Svižnost se sice nedostavila ale buď jsem
si zvyknul nebo se to trochu zajelo… jezdí to tak nějak jako její předchůdkyně…
no, závodní vůz to není. Jako laik jsem si však všimnul vynikající účinnosti
brzd, a především výrazně lepšího sezení vozu v zatáčkách. Něco o zavěšení
zadních náprav jsem sice četl v prospektech, ale považoval jsem to za reklamní
plky, asi nebyly, sedí to fakt moc pěkně. Vzhledem ke tvaru kapoty jsem
také nepochopil instruktáž technika v servisu o výměně žárovek v předních
reflektorech. Abych nezapomněl, nádržka od ostřikovačů je trochu jinde,
ale dolévat vodu do ní lze bez problémů.
Celkový subjektivní dojem z vozu: Pohoda, je to pro mé potřeby naprosto
dostačující dopravní prostředek nižší střední třídy. Pořízení vozu vyšší
třídy je, podle mého názoru, pro běžnou potřebu zbytečné.
Jestliže první Oktávka rozumně sloužila do cca 150 000 km, druhá do
190 000 km, tak myslím že se mohu těšit na bezporuchový provoz do 230 000
km.
A co z toho? Vlastně nic! Jenom jsem Vám to chtěl říct… :c))
15.4.2005 Koro