Obdobně jako má český národ Blanické rytíře a čeká, že vyjedou, až
bude nejhůře, mají zmrdi konzultačně-poradenské firmy, které vyjíždějí,
když zmrdům začíná téci do bot. Zatímco Blaničtí rytíři dosud nevyjeli,
konzultačně-poradenské firmy vyjíždějí v dnešní době stále častěji. Výsledkem
jejich výjezdu není pomoc národu, ale zpravidla pomoc těm nejnepotřebnějším
– zmrdům.
Dle mých zkušeností jsou konzultačně-poradenské firmy v jistém smyslu
armády určené k nasazení na území cizích firem a nejsou složené z nikoho
jiného než ze zmrdů. Zmrdi z firem jim dohazují kšefty, jejichž výsledkem
bývá to, že si nahrabe zmrd a vydělat dostane i parazitická zmrdifirma.
Konkrétní situace, kdy se zmrdi z normálních firem obracejí na zmrdifirmy
konzultačně-poradenské, jsou zpravidla tyto:
1. Zbytek firmy – nezmrdi kladou příliš tuhý odpor a zmrdi vidí, že
mohou být poraženi;
2. Zmrdi svým řízením přivedly firmu do průseru, ke krachu či do jiných
sraček a hrozí, že budou voláni k odpovědnosti. Zde bývá cílem odpovědnost
na někoho shodit a případně posledními ranami z umírající firmy co nejvíce
vytřískat.
Důležitým předpokladem pro pozvání takové zmrdifirmy bývá určitý stupeň
zamoření firmy zmrdy. Mechanismus nástupu a konání konzultačně-poradenské
zmrdifirmy ve středně velké firmě může být např. následující:
Zmrdi vidí, že se děje buď 1) nebo 2) a začnou kopat kolem sebe. Svolávají
meetingy, kde sdělují zaměstnancům, že firma se ocitla na rozcestí (ad
1.) či ve vážné situaci (ad 2.), ale že jsou tu oni – zmrdi (většinou se
tímto označením sami nenazývají), kteří si dali za úkol firmu v této náročné
době správně nasměrovat, optimalizovat firemní procesy a zefektivnit chod
celé firmy.
Jejich následná činnost spočívá v tom, že svolávají další porady, dělají
prezentace, buzerují ostatní tím, že je odtrhávají od jejich práce a vytvářejí
umělé problémy. Samozřejmě se brání řešení problémů a úkolů konkrétních,
protože mají na starosti „důležitější věci, a to zvlášť v této náročné
době“.
V této chvíli se stává, že ostatní – nezmrdi – zareagují naivně v tom
smysu, že mají některé konkrétní návrhy k jednotlivým činnostem ve firmě.
Pokud by šlo opravdu o zlepšení fungování firmy, realizace konkrétních
návrhů pro jednotlivé konkrétní činnosti by byla ta jediná správná cesta.
Čistokrevní zmrdi však zůstávají k těmto návrhům hluší a naopak se je snaží
umlčet či bagatelizovat, reagují na ně zpravidla tak, že „nejsou dostatečně
komplexní, že není brán na zřetel dlouhodobý výhled, jsou příliš jednostranné“
atd. – prostě je shodí ze stolu, neboť by mohly znamenat pro ně nebezpečí.
Mohly by ukázat na jejich neznalost, diletantství a vůbec jejich celkovou
nepotřebnost.
Dalším krokem bývá vytvoření jakési strategické (ad 1.) či krizové (ad
2.) skupiny, která oficiálně plánuje další vývoj a stanovuje novou strategii.
Cílem konání této skupiny bývá vytvoření zdání, že firma si sama již neumí
efektivně poradit a že nejvhodnějším řešením bude pozvání odborníků na
danou oblast – nějaké konzultačně-poradenské firmy – a frontový útok zmrdů
ze zmrdifirmy může začít.
Pak nastane den D (nebo den Z?) a zmrdi z poradensko-konzultační firmy
zahájí svoje operace. První nájezd nebývá zpravidla tak prudký jako např.
nájezdy skřetů v Pánovi prstenů, ale spíše nenápadný a proto také záludný.
Zatímco na skřetech je na první pohled vidět, že od nich nic dobrého čekat
nelze, z nástupu konzultačně-potradenské firmy to hned vidět není. Nejprve
zdůrazní, že jsou zde od toho, aby pomohli firmě i všem zaměstnancům, že
chápou naši situaci, že jsou opravdoví odborníci a že mnoha firmám v naší
situaci již pomohli. A jsou-li to již zmrdi nějakou dobu ve své oblasti
působící a pár firem již do sraček poslali, resp. se na tom se zmrdy v
těchto firmách podíleli, mají zpravidla také dost kladných preferencí –
od koho jiného než od zmrdů z těchto firem.
Pak dojde k prvním otevřeným útokům. Cíle těchto útoků bývají zaměstnancům
prezentovány např. jako mapování procesů a hledání jejich
optimalizace. Za tím účelem dostanou zaměstnanci k vyplňování nějaký debilní
dotazník – viz jeden autentický od jedné nejmenované zmrdfirmy:
Tento konkrétní dotazník vyplňovali zaměstnanci nejmenované firmy 6
týdnů (!!!). Již ze vzhledu dotazníku je vidět, že jeho vyplňování zabralo
spoustu času a v podstatě bránilo dělat normální práci – na to upozorňovala
zpočátku většina zaměstnanců. Zde se již přestali členové zmrdfirmy tvářit
přívětivě a začali vyhrožovat: Kdo nevyplňuje řádně dotazník, ten se brání
pozitivním změnám ve firmě a je tudíž nepřítelem firmy. Výsledkem bylo,
že zaměstnanci se skřípěním zubů 6 týdnů vyplňovali dotazník, byli u toho
sledováni a někdy i odposloucháváni (třeba i moderním a čestným způsobem
ucho natisknuté na zavřené dveře). Při sledování měli zmrdi občas dotazy,
často debilní pramenící z očividné neznalosti problematiky. Zatímco řadový
zaměstnanec by byl za takový dotaz odkázán do určitých mezí za základní
neznalost, tak u zmrda ze zmrdifirmy je takový dotaz interpretován jako
„hledání nového neotřelého pohledu na věc“ či jinou zmrdifrází.
Obecně lze říci, že v této fázi mají zmrdi výhodnou pozici a celkem volné
pole působnosti. Mezi zaměstnanci panuje zpruzení z debilního dotazníku,
z buzerace kolem a navíc ještě musejí stíhat svoji práci. Navíc u části
panuje obava, že to budou oni, kdo budou v rámci reorganizace „odejiti“.
Ze strany zmrdů dochází k mlžení informací, zatajování skutečností a tichému
vyhrožování – prostě klasické zmrdí techniky a taktiky. Stav je takový,
že řadoví zaměstnanci se snaží ze zmrdfirmou přicházet do styku co nejméně
a podvratné činnosti zmrdů vlastně nic nebrání.
V tomto období je s řadovými zaměstnanci zacházeno jako z dobytkem,
kdy zmrd navrhuje, jaký kus má zůstat a jaký kus má být utracen. V tomto
období se řadový zaměstnanec nedočká žádného pozitivního ohodnocení své
práce, spíše se dočká nějakého myšlenkového prdu či myšlenkové kobližky
ze strany zmrdfirmy – např. ať telefonáty vyřizuje v jednom bloku a tím
že ušetří spoustu času. Argumenty, že telefonáty přicházejí v různou dobu,
přejdou většinou bez jakékoliv reakce, s takovou možností při svém rozletu
zřejmě nepočítali. Běžný zaměstnanec je zkrátka buzerován, ponižován a
je na něj vyvíjen nátlak.
Dalším krokem bývá realizace opatření navrženými zmrdfirmou ve spolupráci
s domácími zmrdy. Uvedu jeden konkrétní příklad, který jsem zažil: Odesílání
pošty – zabírá dle zjištění z dotazníků zaměstnancům příliš času – dáme
to externí firmě a vybereme tu nejlevnější. Tak byla pražské firmě vybrána
firma na odesílání a obálkování korespondence z Českých Budějovic. Otázka,
jak dopravovat korespondenci mezi Prahou a Budějicemi před odesláním –
to už si nějak vyřešte.
Součástí opatření jsou také personální změny – princip je jednoduchý:
Prostě se nějaká část (1/5-1/3) řadových zaměstnanců + nepohodlých vedoucích
propustí – na základě vyplněných dotazníků zmrd vždy najde rezervy, jak
činnosti firmy zvládnout s menším počtem zaměstnanců. Dále jsou někteří
z loajálních zmrdů povýšeni za své zásluhy a za to, jakým vynikajícím způsobem
zvládli toto těžké období. Napakuje se také zmrdifirma, která navíc dostane
další kladnou referenci, odměny si vyplatí firemní zmrdi. A protože každá
sranda něco stojí, mají smůlu zbyvší pracovníci – dlouho se nedočkají žádné
odměny, ani zvýšení platu.
Toto bývá častý konec, existuje však i o něco optimističtější varianta:
Pokud mají nezmrdi ve firmě ještě nějakou moc, vzbouří se ve fázi realizace
opatření – vedoucí pracovník fungujícího útvaru má hrůzu ze zavádění diletantských
či likvidačních opatření a navrhovaná opatření bývají alespoň z části korigována,
případně jsou před padákem zachráněni někteří zaměstnanci.
V každém případě řádění konzultačně-poradenské zmrdifirmy znamená rány
pro firmu, následky nikoliv pozitivní pro její zaměstnance a bohužel často
vyhranou válku nebo vždy alespoň vítěznou bitvu pro zmrdy.
Článek byl v D-F aréně a autor obhájil své setrvání na D-FENS weblogu skórem 97:3. 25.5.2004 D-FENS
15.5.2004 Peťák