Komentáře ke článku: Napakovat závit (ze dne 11.09.2013, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Starý věci chtějí taky starý postupy. Natrénovat oldschool na trenažéru z hadic.
|
|
|
Mám na věc stejný názor koudel + fermež a lehce potrénovat. Brigádně jsem kdysi dělal u topenářů, poté, co mi jeden kolega postup předvedl, byla moje úspěšnost 100% (tlaková zkouška kompresorem) a to se považuji za průměrně šikovného.
Doporučuji vyhledat souseda fachmana, který postup předvede a vysvětlí, nic moc na tom koneckonců není (i když teď po letech od zmíněné brigády bych už to asi z fleku nedal).
|
|
|
přikláním se k názoru...použít staré postupy. je to voser, ale bude to těsnit.
|
|
|
U otce na baráku koudel těsní (ocel-ocel) už třicet let. A taky si pamatuju, že když prohnila trubka od studny a měnila se, tak, protože šel s dobou, pořídil teflonovou pásku, utěsnil spoje, zapnul čerpadlo, vypnul čerpadlo, rozdělal spoje, vyhodil teflonovou pásku a vrátil se ke koudeli. :-)
|
|
|
no jasně. protože koudel to vyplní líp a pokud občas něco tlakem ujde, tak to absorbuje a mezitím to oschne nebo kape po kapkách...
|
|
|
No, postupem času jsem přešel výhradně na teflonovou pásku. Jen je jí tam potřeba dát celkem dost. A tím myslím podstatně víc, než radí franta vomáčka v železářství. Pak to spolehlivě drží.
|
|
|
Pokud můžu poradit, zkus polyamidové vlákno s pastou Loctite, kterou máš v dalších možnostech. Konkurence ji dělá pod názvem Tangit. Dělal jsem s instalatéry a kromě toho, že nic neteklo, tak má tato metoda produktivitu jako blázen.
|
|
|
Tangit je sqela. Jako amater jsem s ni udelal celej svuj barak a po nekolika letech netece nic. Jen se ji musi davat vic, nez je uvedeno v tabulce na krabicce. Ale to clovek zjisti hned napoprve. Davam tak o polovinu vic. Podstatne lepsi, jak teflonova paska, ktera se trha a je to fuckt humus. Tangit snura se netrha, pekne se navine, fajn vec. Sice taky umim namotat koudel s vazelinou, ale to se na jemne spoje moc nehodi, pokud toho clovek nedela padesat spoju denne poslednich deset let, aby to mel fakt v ruce. Na pulcoul je Tangit snura idealni. Doted sice nevim, jestli ma podobne vlastnosti jako koudel a sice, ze casem v pripade inkontinence spoje koudel nabobtna a vyresi, nicmene nejaky spagatek v Tangitu asi taky bude. Ale bacha, Tangit vyrabi i lepidla a kdeco. Je potreba jit po snure na sroubeni.
|
|
|
|
Přidávám se k výše diskutujícím, touhle nití jsem dělal tak půltucet šroubovaných spojů (zbytek nových trubek je v plastu) a vše drží jak má. Ale chce to trefit grif kolik na závit namotat a nesmí se během dotahování povolit.
|
|
|
vdaka za tip, akurat sa mi to hodilo vyskusal som a bez problemov opravena netesnost
|
|
Pán, co mu spravuji auta a on zase naoplátku vše co se týče vody a topení používá teflonovou nit. Podle jeho vyjádření je to to nejlepší.
Já zas, nevěda o existenci té kouzelné nitě, všechno šmodrchal páskou. Patrně jsem získal nějakou zkušenost ale těsní mi to vždy. Jen je potřeba si zvyknout, že se motá tak dlouho, až na povrchu pásky přestane být vidět závit. Což zpočátku působí jisté pochyby, že to ještě půjde zašroubovat.
|
|
Otec vždycky používal teflonovou pásku zejména na plastové spoje (napoušťáky hajzlíků a podobně), na kov by mě ani nikd nenapadlo to dát. Nějak nevím proč, ale prostě mi přijde, že to nejde k sobě.
V koudeli nevidím problém, stačí závit poškrábat plátkem. Když se toho dá moc, tak to poznáte - nebudete schopen to dotáhnout :D
|
|
Já na vodu používám těsnící šňůru Loctite 55. Náš instalatér taky, akorát on to kupuje po kilometrech. Teflon to podle mě není, spíš opravdu nějaká zamotaná vlákna. Teflonovou pásku používám pouze na těsnění u tlakového vzduchu (plnění větrovek apod.).
Loctite dělá i několik těsnicích past, ale jsou různé podle určení a materiálů a nestojí zrovna padesát kroun. Takže jsem radši koupil tu šňůru, za padesát metrů stovka nebo tak nějak.
|
|
|
Loctite 55 mohu taky doporučit. Snad jen na menší armatury (1/8" a 1/4" v espresso kávovarech) se mi více osvědčila přeložená teflonová páska.
Jen se to (oboje, ale především ta teflonová páska) nesmí utáhnout příliš a v momentě, kdy to začnete povolovat, to začne chcát. Je nutno spoj dotáhnout do finální polohy a už na to raději moc nešahat a hlavně nepovolovat ani o milimetr zpět.
|
|
Zdravím,
jeden známý je zámečník a stará škola, takže fermež a konopí. Teflonovou pásku použil někde na nějaké kotelně a spoje prý nebyly těsné (chcalo to). Povídá: "Fermež a konopí mě nikdy nesklamalo".
Spíš si myslím, že každá liška chválí svůj ocas. Kdo s čím dělá, to je to nejlepší.
|
|
|
Já jsem na tom trošku jinak. Teflonovou pásku jsem používal zrovna nedávno, když jsem potřeboval vyměnit pár kohoutků a výhybek, klasická kovová vodovodní síť. Měl jsem s páskou již dříve horší zkušenosti a zjistil jsem, že pásky je dobré namotat fakt hodně. Je docela poddajná, takže relativně nehrozí jako u koudele stav "když to přeženete, tak to nedotočíte".
Nicméně ač mám sám zkušenosti s koudelí jen špatné a s teflonem spíše lepší, musím říci, že bych se držel rady prvního pisatele: natrénovat oldschool a pak to udělat. Spíš bych ale osobně stejně jako lojza zvolil outsourcing, už jen proto, že vím, na koho se obrátit, kdo to udělá na první dobrou.
|
|
Teflonovou pásku, ale doporučil bych tu na plynové potrubí (silnější). Namotávat od "šňůrky" do závitu, pak znovu na plochu - od kraje závitu tenčí vrstvu a postupně vrstvu zvětšovat. Nebo kombinace těsnícího "provázku" do závitu a přes dát ještě teflonovou pásku. Záleží také na teplotě vody, co jde do topení, starší systémy mají větší vstupní teplotu, tam bych dával jen konopí/fermež (to samé od 3/4" a větší). Nanášet stejným způsobem. Nejprve tenké do závitu a pak přes. A utahovat a omazávat. Lepidla nepoužívat, vystárne to a netěsní. A blbě se to rozdělává.
|
|
|
ja mam take celkem dobre zkusenosti s teflonovou paskou...
Neteklo mi to, pokud jsem dodrzoval dve veci
- teflonove pasky musi byt na zavitu celkem dost, ja jsem daval cca 2 mm vrstvu
- pres teflonovou pasku se smi jen utahovat, pootocit zpet kvuli napolohovani napr. ventilu zpusobi netesnost
Hlavne druha vec je kriticka - proste s teflonovou paskou se NESMI zavitem otacet zpet.. Delal jsem s tim hlavne rozvody vody - pracka, mycka a nejsem profesi instalater.
|
|
|
používám teflonovou pásku a na závit máznu voděodolnou vazelínu a teklo mi to jen jednou, páč jsem dal málo pásky.
Tuto kombinaci dávám i na spoje hadic k bazénu a když se dá dost pásky, neteče to.
|
|
Ja vim, ze budu asi za blbce, ale ja bych obetoval par stovek a pozval si na finalni montaz člověka, který to umi a udela to :-))
Jinak teda otec, ac vyuceny elektrikar, taktéž svého casu ovladal magicke umeni koudele:-) a je pravda, ze neteklo nikdy nic a to ani za 20 let. Byt to na me, zaplatil bych si odborníka, obaval bych se, ze třeba po par letech by se mohly projevit nedostatky..
To same třeba plyn, tam bych se také do montaze sam nepoustel :-)
|
|
|
Odbornika si muzes vzit i na prani, malovani, nebo vareni. Chapu, ze pokud se clovek neciti, do nekterych veci se nepousti. Ale D-Fens tohle slyset nepotrebuje.
Jednou jsem resil, jak u spolujezdcova sedadla v LR vypnout airbag (Freelander nemel vypinac). Kazdy mi radil, ze mam dat dite dozadu a ze to vpredu neni bezpecne. Ja nevim, proc nekdo nechape tak jednoduchou vec, jako je dotaz na neco. Proste mam duvod mit prcka vpredu a hotovo. D-Fens si to chce utesnit sam.
|
|
|
Kdyby se dalo spolehnout na to, že pak to bude fungovat, tak je to jako nápad OK. Potíž je v tom, že stav, který D-F řeší, je do značné míry právě důsledkem angažování odborníků v minulosti, takže docela chápu jeho nechuť s tím znova nějak experimentovat. Aneb s čím se sami nechceme srát, to za nás rád odflákne někdo cizí...
|
|
Pokud už se tu hlasuje, tak u nás koudel/teflon, jak to zrovna padne pod ruku. Zatím obojí drží.
|
|
Když je toho víc, tak koudel, když mám jen jeden spoj a jsem líný se s koudelí babrat, tak vezmu teflonovou pásku. A když to zvládne někdo tak levý jako já:-), tak to s trochou dobré vůle dá každý.
|
|
Zkoušel jsem teflonovou pásku, prý nikdo jiný už nic nepoužívá, tak proč jako ne. Dvakrát. Nějak na to nemám grif asi.
Když jsem pak šel pro koudel, dělali v Bauhausu trochu ksichty, ale našli ji někde dole v regálu.
Za poslední 2 roky jsem dělal asi 30 závitů, z toho zhruba polovinu na tlakové vodě a zbytek na topení. Netekl ani jeden, jen nemotat v dostatečným množství, pořádně předepnout, neteklo nikdy nic.
Kdyby Dfens potřeboval pomoc nebo koudel, ať klidně napíše. Zbylo mi asi 1/2 kila mínus asi 30 g, co jsem použil. Jedno balení z Bauhausu za asi 30 korun vystačí na rekonstrukci mrakodrapu :D
|
|
|
Už to někdo psal výše, u teflonu pozor na povolení závitu -- to nesnese, když se povolí, stačí i jen malinko, je nutno přemotat. Jinak by snad žádný grif neměl být potřeba. Pokud vím :)
|
|
|
presne tak, staci povolit o 10 uhlovych stupnu a uz je lepsi premotat, protoze to zacne tect. Jinak mi prisla prace s teflonovou paskou nenarocna na zkusenosti a praxi.
|
|
|
Je to sice jednoduchy, ale prave proto, ze zpravidla je to u spoju, ktere z principu nejsou pajene/varene, tak se muze stat, ze s tim clovek nekdy bude potrebovat hnout. Ja mam dodneska pasek doma furu, protoze jsem je dostaval k materialu zdarma a i kdyz na zacatku jsem je pouzival, tak po prvnim spoji, kterej se musel hnout (holt nejsem topenar a pri instalaci rozvadece mezi kotel a solar jsem to potreboval nakonec "porovnat"), jsem sahl po tesnici snure a od te doby jsem uz na pasku nesahl. Pasku nezatracuju, ale u snury nemusim vubec premyslet. U te se couvnout da.
|
|
|
snuru jsem jeste nezkousel, vzdy jsem potreboval jeden spoj - pripojit pracku, pripojit mycku... A teflonova paska stala par korun, tak jsem pouzival tu. Snura muze byt super, ale me vzdy prislo lito penez, protoze jsem delal jen jeden spoj. Hodne lidi ji chvali a ja ji asi zkusim, az budu potrebovat udelat vic spoju.
|
|
|
Vyhoda je, ze de facto nestarne. S roztresenou rukou jsem ji jednou koupil ve 160m baleni za tusim tri kila a od te doby snad ani neubejva. S jednim balenim jsem vystacil na celej barak, dalsi cca pulku spulky mi vymotala dcera v ramci analyzy, co je uvnitr a jeste porad to mam ve vercajku a jsem za to rad. Rozhodne lze ale koupit i mensi baleni. Mam ten pocit, ze od 20 metru za pajcku.
|
|
|
Kůrnik, já do přípoje pračky nic nedával a spoléhám na gumové těsnění. A nic neteče! Jak to tedy má být?
|
|
|
Normální moderní spoj, který je těsněný O kroužkem na principu převlečné matky, samozřejmě pakovat netřeba, frajera, co by byl tak paranoidní, aby pakoval závit nad těsněním, jsem zatím nepotkal. Tyhle spoje, pokud tedy nejsou vyloženě aušusově zpracované, obvykle těsní samy od sebe, dá se s nimi hýbat a nemají tendenci stárnout. Já je obvykle mažu silikonem, ale těsnily by nejspíš i bez toho. Samozřejmě, že takový spoj, má-li mít přijatelné parametry, je výrobně komplikovanější, než běžné závitové spojení, takže se dřív tento systém moc nepoužíval a místo toho se pakovalo, a to je právě D-F problém.
|
|
|
mozna trosku upresneni - ja jsem potreboval utesnit zavit mezi trubkou ve zdi a ventilem. Na tento ventil se pak pripojovala prackova hadice s gumovym tesnenim, takze ja jsem tesnil o kus blize k prehrade s vodou, tam to bylo zapotrebi... :-)
|
|
|
Já ho nepovoloval, ale teflonová páska utáhnout nešla, praskala. Tak jsem jí tam dal málo, spoj tekl. Pak jsem jí tam dal moc, nevešla se do matice. No a pak už koudel, napoprvý dobře, pásku jsem zatratil a hotovo :D
|
|
Kdo říká, že svařený spoj je nerozebíratelný? No ale jinak bych tam dal tu plastovou nit. Viděl jsem s tím dělat chlapa, co nám dělali vodu fpozinku fpráci, je to dva roky a nic nechčije. Připadalo mi, že je to comfortable job, kterej zvládne i blbec (k manuální práci mám vztah, takže soudím dle toho). Teda nic osobního...
A jak to bude v případě, když si D-F vybere konkrétní radu, ono se to nepovede a bude to chcát?
|
|
|
V pracovni den berou stiznosti na lamparne od 6.00 do 14.30, zbytek hodin je (zatim do zruseni malych trati) pokryt na patem nastupisti mistniho nadrazi.
O vikendu... fakt nevim. Pockat se stiznosti do pondelka a nesmi byt svatek.
|
|
Jakožto zastánce oldschool přístupu jsem nejspíš pro koudel. Je fakt, že jsem za život nedělal stovky těsnění, spíš jen asi tucet nebo dva, takže nelze vyloučit, že jsem měl prostě štěstí, ale žádný zakoudelovaný závit mi nikdy nesáknul. Používal jsem asi sto let starou koudel, co jsem našel někde ve sklepě, a grif na to asi mám od přírody nebo co:-).
|
|
|
Mozna to bude v te archivni koudeli, dneska se suli kdeco a i ta koudel mozna bude z Ciny ;-)
|
|
|
Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě nenapadlo, že koudel z dob císaře pána přece musí být kvalitnější, než ten moderní rychlopěstovanej šunt, ale zase na druhou stranu si nedovedu představit, jak by něco tak primitivního a neojebatelného, jako rostlinná vlákna, tvořící odpad při výrobě textilií, mohlo být aušus. Leda by moderní koudel pocházela z nějakého opravdu brutálně geneticky modifikovaného konopí, ze kterého duní i kombajny, co ho sklízí, ovšem na úkor kvality vláken:-).
|
|
|
Kvalita koudele je daná jemností vláken a výchozím materiálem - nejlepší je lněná, hned pak konopná, nejhorší - a aktuálně nejběžnější - je jutová. Použitelnost je pak daná podílem dřevité složky, zacuchaných vláken a pazdeří. Ale i z hrobyšopové koudele jdou nějaká použitelná vlákna vybrat, dobře to jde jemnějším hřebenem (ne všiváčkem, o trochu hrubším), kterým se ze smotku vytáhne předýnko, z něj se vytahají hrubší vlákna a pazdeří a zbytek se párkrát (stále ve stejném směru) pročísne.
|
|
|
Sakraprace, to aby pomalu instalater chodil ke kadernikovi....
|
|
Myslel jsem, ze ja jsem proste jenom vemeno :) Moje zkusenost je priblizne stejna jako autorova. Je pravda ze, na stare radiatory je asi nejlepsi fermez a koudel, take jsem to videl delat machry a vubec jsem nechapal. Vlastni uspesnost na 3/4 coulkach byla asi 50% na prvni pokus. Zajimave je, ze to bud tesnilo, nebo to teklo jako hrom, vyjimecne se stalo, ze by pomalu ukapavalo ...
Jestli neni rec o vice patrovem dome, pak hlavice u starych radiatoru byvaji nahore, tudiz neni treba vypoustet vsechnu vodu, staci upustit, abys dostal hladinu pod kouhouty (v pripade netesnosti) ... pokud to je v patre, tak zacit prizemim a jakmile tesni, dopustit vodu az do patra a znovu ...
|
|
|
Jo a jeste jedna vec ... pokud to tesni studene, neni zaruceno, ze to bude tesnit az vodu v okruhu ohrejes. Takze zaradit ihned topnou zkousku.
|
|
Byl jsem nucen nedávno předělávat četné tekoucí spoje v topení - topenáři tam dali málo koudele a barákem smrděl Friterm. Zkoušel jsem kdeco, ale i podle zkušeností profíků, které jsem konzultoval, tak teflonovou pásku NE, není považována za spolehlivou, jakmile se hne spojem opačně, je třeba přemotat. Laboroval jsem s tím dost dlouho a našel jsem svůj optimální postup v přiměřeném namotání koudele (sehnal jsem velmi jemnou, jak dívčí vlas), nasycení teflonovým lepidlem na závity a šetrném utažení. Spoje jsou bez výjimky těsné (v topení tlak 2 bary), a nakonec i hezké.
|
|
Delal jsem jen nekolik spoju (do deseti) na topeni. Kamarad-co-servisuje-turbiny mi donesl anaerobni lepidlo Loctite 577. Tesnilo vsechno, je to do 130 C.
|
|
Chce to akorát pár triků od táty - koudel přečesat, vytahat veškeré dřevité a nevláknité kusy. To, co koupíte v hrobyšopech je spíš sláma. Závit zdrsnit, stačí dvojí, trojí škrábnutí plátkem šikmo (skoro kolmo) přes závity. Temung si nachystat předem tak, aby se trošku rozšiřoval, zformovat si ho v ruce, aby držel pohromadě, ale nestáčet! Lepší je namotávat nasucho a fermeží temung provlhčit až ve chvíli, kdy je namotáno, vlákna se tím současně přihladí. Odhadnout množství koudele v závitu chce grif, od konce závitu, kde jen tenká vrstva po asi 3/4 zašroubované hloubky, kde by vrstva měla dosáhnout skoro celého velkého průřezu závitu.
Teflonová páska je super v případě, že se s ní neškubne zpátky a dotahuje se plynulým tahem. Je potřeba založit jí neočekávaně hodně a do závitu ji temovat už při ukládání.
|
|
a to především proto že se dá couvnout, že to nějak samodotěsňuje napučením a protože je to na topení kde ta teplota i tlak kolísá. závit nutno řádně poškrábat, nejlépe použít staré hnusné štípačky ostřím podél.
první tlaková skouška se dá teoreticky udělat kompresorem bez napouštění, ale je nutno u toho přemýšlet a mít vybavení.
nejlepší je ovšem natáhnout nové trubky, ale to stojí peníze, no.
|
|
Loctite 55, namotat vrstvu tak, aby byl zavit "zahlazen", uhladit prstama, nasroubovat matici, hotovo. Smer motani samozrejme po smeru sroubovani matice - proste aby to vlakno nerozmotavala. Plus minus 45 stupnu lze bez problemu doladit koneckou polohu, matici neni nutno utahovat na krev.
Do lonska jsem veskere instaterske/topenarske veci obchazel uctivym obloukem, s tim Loctitem si troufam rict, ze bezpecne muze pracovat i pouceny laik (moje zkusenost po cca 20 spojich fungujicich na prvni).
Teflonovou pasku nebrat, koudel asi dobry, ale chce to cvik.
|
|
Tatík používá koudel bez fermeže, promazává buďto vazelínou (topení a jiné technické záležitosti) nebo indulonou (pitná voda) až po namotání.
Správná tloušťka je necelý závit na začátku s postupným rozšiřováním nad plný průměr závitu zhruba ve 3/4 jeho délky. Namotávat můžeme po směru závitu i křižmo (tj. pramen přehnout zruba ve dou třetinách a zezačátku namotávat i "proti srsti", až konec jen po směru).
Netěsnily výjimečné případy, většinou již s degradovanou kvalitou trubek (koroze).
Teflonem sem dělal 2x vzduch a jen proto že nic jiného nebylo, je to zlo. ostatními moderními postupy nemám praktickou zkušenost, lepit je dle mého nesmysl, když to těsní i bez lepení. Zastával bych názor že když to slepim, tak se to do měsíce vysere a budu to muset měnit (kupříkladu začne téct ten kohout kterej se tam našrouboval.
Rovněž považuji za dobrou radu zkusit si na pár kouskách trubek několik spojů a provést nápustnou zkoušeku pro získání praxe.
|
|
|
Zajimave jak naprosta vetsina zde prezentujicich se "koudelniku" pracuje s tou fermezi. Me to tata take naucil s vazelinou a doted jsem si myslel, ze fermez je spis takova ojedinela specilita.. a tumas certe kropac, koukam, ze ojedinelosti je zde naopak ta vazelina.
Premyslim, kde se ta vazelino/fermezova varianta vylihla.
Pritom ta vazelina zjevne neni krajovy zvyk,
nebot kdyz jsem nebot kdyz jsem se pred par lety prestehopval na druhy konec republiky a nechaval jsem instalovat novy kotel, tak panove topenari co me to deleli (skoro by clovek rekl dva dedouskove, byli stari vekem i stara skola) tak take jeli konopi-vazelina. Tudiz ani zmena kraje me nedovedla k zjisteni, ze vazelina je mensinovy postup. Az najednou tady ctu ... Kdyby D-F neresil tento technologicky problem, asi pujdu do hrobu ochuzen o zjisteni, ze vazelina je mensinovy postup a svetu kraluje fermez :-)
Jinak kdyz uz pisu, tak muj postreh asi neprekvapi. Na vetsi a stredne velke zavity (a tim spis od topeni) bych take pouzil (a pouzivam) koponi/vazelina, na male zavity pasku nebo nit..
Jinka to konopi opravdu funguje tak, ze nektere jemne netesnici spoje se po par dnech utesni, nevim-zdali je to opravdu tak jak rikali stari mistri ze nabobtna, ale fakt je ze ano.
|
|
|
Dovoluji se též přihlásit do klubu přátel vazeliny. Variantu s fermeží jsem doposud neznal.
Jak říkáte, krajová specialita to není, mé zkušenosti jsou jsou z Phy, několika lokalit na Vysočině a ze zakozákovských kotárů. Všude jsem vždy narazil na techniku konopí + vazelína.
|
|
|
Otec dělal vždycky s vazelínou, okolí Brna.
|
|
|
Tak to by me zajimalo, v cem jsou vyhody a nevyhody obou postupu... Jenze to by mohl srovnat nekdo kdo je oba zna a v praxi odzkousel. Ja znam prave jen ten jeden.
Fermez jsme pouzival naposledy tak pred 20 lety - jako nater na drevo..
|
|
|
Fermez je skvela v tom, ze spoj dodatecne "zalepi" a polymeraci dosahne lepsiho zatesneni. Nevyhodou je, ze hlavne u topeni fermez v kombinaci s teplem spoj zalepi tak, ze za par let budete u rozebirani pouzivat hodne nepublikovatelnych vyrazu.
Vazelina je v tomhle mnohem lepsi a spolehlivejsi. Ale taky ma svy nevyhody. Idalnim kompromisem, podle kamarada co se tim zivi, je tzv. Hermeticka pasta (k dostani v kramech s instalaterskym vybavenim)...
|
|
|
Svůj k svému - ke lněné koudeli fermež z lněného oleje :) Ale skutečná výhoda fermeže je jinde, na rozdíl od vazelíny zasákne až na závit a polymerizací spoj zpevňuje.
|
|
ale ze své zkušenosti, si na roury raději pozvu ty co to umí.
Prostě ti co to dělají každý den x roků, tak ti šáhnou a utáhnou, fertig.
U mě mají ti co to umějí dotáhnout tak, aby to neteklo respekt poté co jsem kdysi utrpěl trauma při výměně baterie. Měl jsem pásku a koudel. Ani jedno jsem za cca. 2h pokusování nedal tak aby to neteklo. Kolik to bylo pokusů nevím, ale pak máti oslovila souseda instalatéra a ten asi za minutu neměl co dělat...
Nepopíratelnou výhodou najatého řemeslníka je také možnost něco nepovedeného reklamovat. To jsem naštěstí zatím za 5 let od výměny radiátorů nepotřeboval.
Doma jsem při rekonstrukci nechal vyměnit všechny radiátory za nové + ventily jak na vstupu(bez manuálního točítka-osadil jsem si elektrické termohlavice), tak na zpátečce na imbus. Takže nyní není problém v případě potřeby obě roury zavřít a radiátor vyměnit třeba za provozu, tedy v topné sezóně bez vypoučtění stoupačky... Vřele doporučuji si to tak nechat spáchat. Lepší než pemprs. :D
|
|
|
Takže jsi měnil baterii včetně etážek?
Samotná baterie má obvykle šroubení, které se v závitu netěsní.Pokud jsi na volný konec etážky aplikoval cokoliv, tak to téct muselo, ne?
|
|
|
jo, to je dobrý.
samozřejmě pod těsněním je občas potřeba nastěnku trošku zapucovat pilníkem, by tam nebyly otřepy z lisu (nová) nebo napečenej bordel (stará).
samozřejmě je super když kutil plandající trubky zahází maltou aniž by tam měl nasazenou nějakou starou baterii nebo brejle, a pak se trápí s mimoběžkami o patnáct dvacet stupňů.
|
|
|
Nevím, nezaměňuješ nástěnku a etážku?
Jo, to je hrůza. Setkal jsem se s tím, že kutil nástěnky přišroubuje, zatímco instalatér je nechá volné... A zedníkovi je to jedno.
|
|
|
jo, pletu. do zdi je nástěnka, do ní se šroubuje etážka na koudel a na ní baterie na těsnění.
|
|
|
Tak etážka je tam vždy - protože i z výroby je baterka ne úplně přesná a etážky ti sloužej k tomu, aby jsi měl baterku rovnou. Ten konec do nástěnek (nástěnek + prodloužení) se těsní buď koudelínebo nití - na tohle doporučuju spíš niť - relativně stálé teploty oproti topení a je s tim jednodušší práce. Nejdřív je dobré si zkusit nivelaci na sucho, pak poznačit polohu a hloubku etážek, vyndat napakovat vrátit a jen doladit :) Jinak většina kolegů co znám, včetně nás nástěnky přisádruje a zedník je jen zahodí, ale je pravda, že i nesádrovači se najdou.
|
|
|
Ja jsem nastenky zaprel kouskem EPS a lehce ze zstran zastrikl nizkoexpanzni penou. Druhej den jsem to orizl a hotovo. Protoze jsem penil kolena, kde nebyla okolo trubek izolace, tak jsem to resil takto jen z lenosti michat gyps a zkusil i na nastenky ve zdi. Ve finale se ukazalo, ze pokud se to nestrikne dozadu, aby to pena behem tuhnuti nevytlacila, tak je to raz dva a drzi dobre. Ale neberte to jako navod, gyps urcite drzi vic a urcite i vydrzi po desitkach let byt stejnej. Kazdopadne pena drzi dobre, baterie se ani nehnou.
|
|
|
Já jsem (už je to tak 20 let) kdysi koupil novou pákovou baterii k vaně. Klasika, na povrch. 2 vývody=1x do vany+po přepnutí do sprchy. Vzal jsem si i pásku a trochu koudele. Neviděl jsem problém. Jedno přece musí klapnout, brnkačka. Jo, ale jen než jsem ji namontoval a pustil vodu...
Takže zastavit vodu, odmontovat a zkusit zatěsnit páskou. Zas + - to samé. Samo že ne stále stejně. Jednou trochu pásky, po druhé víc, po třetí koudel, po čtvrté víc koudele... (pokusy, kdy jsem to přehnal a ani to nešlo zašroubovat nepočítám....
No a tak furt dokola...
A ten instalatér pak jen přišel, koukl, zkušeným pohybem dal koudel a dotáhl. 1x ! Já pustil vodu a neteklo. Vyzkoušel jsem baterii, stále vše OK. A dosud tento stav trvá....
|
|
|
Jo a ty radiátory už jsem ani raději nezkoušel a rovnou si na ně pozval profíky. To bylo před pěti lety a zatím furt OK.
Šlo o panelák. Nebylo to pravda úplně levné, což mi doporučující osoba řekla rovnou. 6ks radiátorů (největší třídeskový), 6ks ventilů na vstupy a 6ks na zpátečky z radiátorů + práce na rourách a osazení na stěny, včetně vypouštění a napouštění stoupaček a tak.
|
|
Dlouhé roky dělám s koudelí. Tam je fakt důležitá jemnost a čistota vlákna, určitě musí být i suchá. Koudel má vlastnost, kterou zatím žádný z nových materiálů nepřekonal. Jednou jsem si udělal sestavu z pozinkovaných trubek se závitem, celý napakoval a jen tak nalehko sešrouboval, nebyl jsem si jist zda nebudu znova rozebírat aby pasovalo. Vše pasovalo a druhý den jsem na dotažení zapoměl. Pustila se voda a ejhle, Všude teklo. Starej instalatér mi radil, vypni vodu a nech to do zejtřka. Nekecal, koudel se roztáhla a vše se utěsnilo. Bylo to v technických prostorách, kde by nebyl problém to předělat, čekám už asi 15 let a furt dobrý. Nedávno jsem dostal záchvat že půjdu s dobou a začal zkoumat čím moderním budu těsnit dál. Zkoumal a zkoumal a zůstal u koudele. Je důležité aby ve spoji nebyla žádná koroze, nebo jiný svinčík.
|
|
|
Souhlas, pokud je treba topenarina z cerne a neda se to z jakychkoli, treba i financnich duvodu, hodit do medi, tak tam jsem nekolikrat v zivote videl podobnej postup. Tece? Jen kape? A je tam co? Koudel? Nereste, nechte napusteny a podivame se zitra...
A fakt se to zatahlo.
|
|
Nový chemický prvek:
Nový prvek v chemické tabulce - draslík, sodík a teď.....romík.
Romík (latinsky Cikanium) - chem. značka Ci, nejedná se o prvek, ale pouze stabilní izotop india. Je hojně zastoupený na zemském povrchu. Základní fyzikálně chemické vlastnosti:
romík je hnědý, měkký, zapáchající . Jeho hustota 1,2g/cm3 je vyšší než hustota vody, to znamená že v ní neplave. Romík je hořlavý, vyniká značnou hydrofobií, naopak dobře vstřebává alkohol. Je magnetický - přitahuje železo, ale i barevné kovy. Atomy romíku se nevyskytují samostatně, ale vytvářejí homonukleární molekuly zvané klany, které mohou dále polymerovat do tzv. tlup.
Sloučeniny: koncentrovaný je prudce nebezpečný, proto je vhodné ho ředit olovem.
Využití: využití romíku v praxi je mizivé!
|
|
|
Chybí tam zmínka, že se za druhé světové pokusně využíval k výrobě mýdla...
Ale jako těsnění topenářských trubek, navíc ještě měděných je naprosto nevhodný.
|
|
|
S tim mydlem to byl blaf... jeden cas mne to dost zajimalo a ukazalo se, ze skutecny dukaz o vyrobeni alespon jednoho kusu z lidskeho tuku neexistuje. Mydlovar sice byl sestaven, ale nakonec udajne nikdy nejel. To jen na okraj. Mydlo vyrabene v koncetracich bylo z tuku zivocisneho.
Co se tohoto prvku tyce, tak to je typicky redundatni humus, ktery spini jinak ciste materialy. Na toto tema se da najit dost starsi literatury, zejmena v nemeckem jazyce. Bohuzel je to jako s Leninismem - hodne kecu, skutek utek.
Jako tesneni je vhodny do spar cel vykonu trestu. Mozna by to slo i granulovat jako futtermaterial, ale nevim zda-li by to neprinaselo dobytku zazivaci potize, rakovinu od jicnu az po konecnik a pripadne i geneticke mutace.
Od toho dale.
|
|
|
Za 1. Oko mé nezůstalo suché.
|
|
Já bych použil tu teflonovou pásku (omotáš 6 - 8x a těsní to jak prase) a nebo tu těsnící nit (LOCTITE 55) dělá se s tím líp jak s koudelí a těsní to na poprvé. Nebo použít ventil s možností vřadit těsnění na konec závitu trubky co tam rveš s převlečnou maticí s těsněním na radiátor. Nebo se prásknout přes kapsu a celý to překopat do mědi či plastu. Mě teď borec řekl, že za přivaření a ohnutí dvou ocelových trubek se snad vejdeme do 2000. U mědi bych si to zapájel sám
|
|
Nejsem sice profesionalni instalater/topenar, ale po shlednuti prace 'profesionala' pri napojovani plynoveho kotle jsem se pevne rozhodl, ze veskera telesa a ostatni instalace si udelam sam a 'odbornika' jsem vyhodil (nakonec jsem po nem predelal i ten kotel).
Vyzkousel jsem tyto metody:
1)teflonova paska - pro sroubeni, termostaticke hlavice a podobne spoje, kde se nepozaduje presna poloha, naprosto vynikajici vec. Je treba ovsem pouzit teflonovou pasku na vodu, nikoli na plyn. Ta na plyn nevydrzi teplotu TUV natoz pak vstupni vodu do topeni. Spoj se nesmi pootocit zpet ani o chlup. Nevhodna tedy napriklad pro pripojeni etazky pro vodovodni baterii. Pasku motam tak, ze na zacatek zavitu omotam dvakrat kolem (nesmi se protacet) a pak motam s presahem pul sirky pasky na celou plochu zavitu.
2)teflonovy tmel - moje oblibena metoda, pouzivam vyhradne ji od te doby, kdy jsem ji zkusil - vhodny na cokoli, nanasi se do prvnich dvou az tri zavitu tak, ze se jim zavit zaplni s mirnou 'boulickou'. Proste takova housenka :-).
3)teflonove vlakno - namotava se dovnitr zavitu v cele jeho delce, vrcholek zavitu je videt
Pri pouziti vsech vyseuvedenych metod jde (musi jit) novy, cisty zavit utahnout rukou bez jakehokoli naradi.
4)koudel a fermez - klasika, nejslozitejsi a nejriskantnejsi (ze netece po montazi jeste neznamena ze nepotece za tyden), naprosto nevhodne pro spoje, kde je kovove sroubeni zalisovano do plastu (napojeni plastovych rozvodu na kovove apod.) pro utazeni je treba velky moment, diky kteremu se sroubeni v plastu muze povolit a potom netesni.
|
|
jsem naprosty laik, spolehajici na praci profesionalu - ale prekvapuje mne, ze pro vymenu hlavice je nutne menit i koleno s ventilem 8-)
|
|
|
Starý hlavice, byly napevno s ventile a tak se to mění komplet. Vymění se to za nový ventil - třeba Heimeier - a na ten se pak dá obyčejná, nebo (doporučuji) termostatická hlavice.
|
|
|
Termostatickou hlavici v zadnem pripade nedavat do referencni mistnosti pro elektronickou (nejlepe ekvitermni) regulaci kotle, nebo celeho okruhu patra a podobne.
|
|
|
S tím si dovolím nesouhlasit. Termostat bude hlídat tu jednu, ale jak známo, co místnost, to jiná tepelná náročnost a dispozice. Termostat je dobrá věc na ovládání kotle, ale i tak termostatické hlavice jsou vždy lepší - léta zkušeností s montováním obojího.
|
|
|
Termostatická hlavice, jež by chtěla topit v době, kdy je kotel vzhledem k centrálnímu termostatu vypnutý, má tak Troška smůlu.
Rozumný systém obsahuje nikoli termostatické hlavice, ale elektroventily a termostatické řídicí jednotky v každé místnosti*. Kotel topí -- s trochou zjednodušení** -- právě tehdy, když libovolná místnost chce teplo; v té místnosti se pak elektroventil otevře a v ostatních zavře.
Vím to v zásadě proto, že právě takový systém nemám, a na ten co mám -- s centrálním termostatem -- nadávám sprostě každou zimu (a každou zimu se chystám to v létě předělat, a vždy je něco důležitějšího na práci :))
___
* V každé významnější místnosti, samozřejmě; není třeba to tak mít na každém WC.
** Ve skutečnosti je to komplikovanější (a) proto, že kotel netopí, když je drahý proud; (b) proto, že docela netriviální hystereze. Ale to už je notně mimo záběr tohoto klubu.
|
|
|
Líná huba, holé neštěstí. My takový systém dokonce vyrábíme :-)
Tedy termosty tam nejsou, jen teplotní čidla a požadované teploty se nastavují softwarově v počítači, ale to Tobě asi vadit nebude a mám dojem, že i provedení s nastavováním lokálně je ve vývoji.
|
|
|
Vim, o cem mluvim. At uz se system reguluje jakkoli, tak pokud je tam jednoducha elektronicka regulace s vnitrni referenci jen v jedne mistnosti, podle ktere se tupe reguluji i ostatni mistnosti, pak v teto mistnosti nemuze byt termostaticka hlavice (rozumejme - mechanicka, nastavujici se podle teploty okoli sama).
Tomuto se jako "bokovce" venuji uz 24 let, take leta zkusenosti a statnice z regulace.
Bohuzel hodne "profi" regulatoru funguje velmi stupidne a nerespektuje potreby ruznych mistnosti. Bezny clovek ale tomu nerozumi, tak to neresi.
|
|
|
Měl bych zájem o nějaké konzultace z oboru regulace vytápění. Provozuji ubytovací služby a budu rekonstruovat nějaké pokoje, kde hodlám nasadit dálkovou správu na PC. Bude se znova omítat a tak instalace kabelů bude OK. Já jsem od Liberce. Ozvi se mi prosím na email. Díky
|
|
|
Takhle to dopada, kdyz se kasle na projekty a kutilskym zpusobem se kombinuji ruzne zpusoby regulace topeni. Pokud jsou v baraku termostaticke hlavice bez vazby na kotel, je potreba ekvitermni rizeni kotle pri kterem je stale k dispozici topna voda s teplotou podle teploty vnejsi. Pokud je barak rizen termostatem v referencni mistnosti, je idealem vyregulovana soustava topici cely barak a termostaticka hlavice maximalne v loznici pro omezeni teploty. A pak ideal - topny system, kde je kazda cimra rizena centralnim systemem, na kterem lze nastavit ktera cimra ma pravo nastartovat kotel...
|
|
|
Erm -- kombinace termostatu v referenční místnosti a termostatických hlavic bez vazby na kotel mám podle zcela profesionálního projektu; projektant se úspěšně v oboru živí už léta před (a léta po) namontování zmíněné ohavnosti.
Čímž neobhajuji ten systém, ten je velmi blbý; zhruba totéž však platí o představě, že by mohl být výhradně výsledkem laického kutilství.
|
|
|
Tak projektant, ktery tohle dovede zcela vazne udat zakaznikum by mel byt co nejdriv zbaven licence i svepravnosti, aby nemohl dale skodit...
|
|
|
No já jsem si ukutil sám a problém nemám. Oproti tomu třeba otec - vše podle projektu a problémy měl a i po několikerém předělání nějaké zůstaly. Soused to samé. Tam dokonce první projekt byl tak dokopaný, že došlo i na výměnu kotle a radiátorů. Takže s těmi projekty velmi opatrně, ono velmi záleží, kdo je dělá:).
|
|
Ještě mě tak napadlo. co se před započetím práce nechat provést takovým malým tutoriálem. Vyzkoušet si jednotlivé postupy na kusu trubky ve svěráku aby se vidělo, jak se s tím dělá, případně ji pak zablindovanou nabastlit na řád a počkat, co to udělá.
|
|
|
To pak ale musis mit archiv tesnicich materialu, coz leze do penez.
|
|
Zdravím,
jako člověk od fochu doporučuji na tahle stará topení koudel a pastu na ni - je s tím čistší práce než s fermeží a je to spolehlivý. Jinak odhad množsví koudele chce natrénovat - univerzální recept na ni moc neexistuje. Určitě by se to dalo udělat i nití, ta je super, ale občas zradí, takže koudel. Kdyžtak stačí napsat mail kdyby něco.
|
|
|
Jo, na tom něco bude.
Na stávající trubky se starými závity koudel a natrénovat.
Je fakt, že pokud to člověk s materiálem už umí, je jedno, co používá. Z vlastní zkušenosti mohu sdělit a příspěvky v této diskuzi doložit, že nedostatek cviku materiálem nahradit nelze a každý radí to, co vyzkoušel, nebo na čem získal cvik.
U některých starších profíků je zádrhel v tom, že se vyučili na oceli s koudelí a s plasty dnes zacházejí stejně.
|
|
|
Je pravda že spousta starších kolegů s tím zachází často jak s železem, ale upřimě kolikrát jsem byl nucen koudelí těsnit i etážky v plastových nástěnkách - chce to jen cvik a cit. Jinak co se týče toho topení, nic jiného než koudel tam nedávej. Páska je nevhodná, tekutá těsnění jsou často hop nebo trop a jak vyschnou je to loterie. Niť občas taky selže, ta je vhodná na spoustu věcí, ale na ventily k radiátorům ani náhodou. Tam jedině opravdu koudel a pastu na koudel (nebo fermež, ale s tou se hůř dělá) a kolmo na závit, trochu závit poškrabat plátkem pilky. Jo a ještě k tomu šroubení s převlečnou matkou. To se vždy dává jen u kotle a nebo mezi ventil a topení, jinak je vše vařené, lisované, pájené či šroubované na pevno. Jinak platí že stačí napsat na mail (pokud se zobrazuje) pro radu.
|
|
|
Nebyl jsem si jistý, musel jsem se zeptat.
Tam, kde koudel může nabobtnat médiem, lze použít koudel suchou a tak jsem ji i používal.
Fermež nebo vazelínu používali zpočátku z pochopitelných důvodů jen plynaři - koudel nemá čím nabobtnat.
Fermež, ani vazelína, nemají funkci lubrikantu.
Fermež nebo vazelína mohou být použity i na vodovodní potrubí (pak by ale měly mít, přísně vzato, atest na pitnou vodu, u topení je to jedno), nedochází pak k prvotním úkapům a postupnému "zatáhnutí" netěsností, organický materiál nehnije (v hodně starých rozebraných závitech bývá konopí shnilé - bylo pakováno nasucho).
|
|
|
A jako obvykle, ještě douška:
Fermež se na závitové spoje plynovodních potrubí sice používala, ale nemá se používat, protože je vysýchavá, což je nežádocí pro dlouhodobé těsnění.
|
|
Je velmi vhodne zavit prejet na celem obvodu kolmo lehce listem do pilky na zelezo. Na zavitech vzniknou drobne trhliny kde se lepe udrzi koudel a taky ty nerovnosti pusobi jako tesneni.
Nic krome koudele a fermeze neni treba!!! Vse ostatni jsou je nastroje na tahani penez z lidi.
Hodne stesti.
|
|
Doporucuju outsourcing. Ze vsech popsanych zpusobu se nam osvedcila na starych trubkach a zavitech (zadna med) koudel. Par ventilu a radiatoru se uz menilo a dobry instalater zvlada koudel napoprve. Instalater vi, kolik ma zabrat aby to neurval, citi na prstech kolik je koudele v zavitu atd. K tomu spousta jinych grifu.
Moje zkusenost:
Cca dvacet let stare ustredni topeni s expanzni nadrzi na pude. Expanzni nadrz rokvetla korozi, ktera vzdy opadala dovnitr nadrze. Nikdo o tom nevedel, protoze se na tmave pude kontrolovala vzdy jen hladina topne vody. Koroze se dostala do trubek a ucpala nektere ventily a branila cirkulaci v nekterych vetvich samotizneho systemu. Casto se musely odvzdusnovat radiatory. Vypousteci ventil dole na kotli srot. To vse se zjistilo samozrejme uprostred topne sezony. Prvni iterace svepomoci. Vybagrovani rzi utopene v expanzce holyma rukama v pulce prosince nebyl jeste problem. Povoleni vypousteciho ventilu na kotli uz problem byl (strzeny zavit), takze ventil sice efektivne strikal, ale system se vypoustel tempem dva litry za hodinu. K tomu opravdu nesly povolit nektere ventily na jednotlivych radiatorech kvuli fermezi. Spousta nervu, chybejici best practice, nevhodne naradi, casovy press. Nakonec to nabouchal dobry instalater za jedno dopoledne.
|
|
No, rad, které se různí je tady koukám přehšel. Zajímalo by mě, podle jakého klíče bude D-F vybírat. Jestli si tím svým dotazem neudělal tak trochu medvědí službu. Asi nebude dneska spát :-))))
|
|
http://www.imw.cz/katalog/loxeal-topenarska-instalaterska-tekuta-tesneni/topenarske- tekute-tesneni-loxeal-2-58-11
|
|
Jednoznačně hlasuji za koudel a fermež. Ale musí se to umět a dát tam správný množství koudele. Případně nemachrovat a povolat někoho, kdo s tím dělá častějc.
|
|
V praci pouzivame tekuty teflon "Teflon Liquid Loctite 572". Je vhodny na utesneni jak pneumatickych, tak tekutinovych okruhu. Staci nanest v dostatecnem mnozstvi na zavit, zasroubovat, a on relativne pomalu, bez pristupu vzduchu polymerizuje. Spojem je mozno mechanicky pohybovat asi neco malo pres pul hodiny, pak by se mohla tesnost porusit. po opetovnem rozebrani, (jde to trochu ztuha, ale neni treba byt Gold Gym Master) staci zavit prejet ocelovym kartacem a muze se montaz opakovat.
|
|
Teflonová páska patří na nové moderní závitové spoje, rovněž tak teflonová nit. Je to dobré, protože to umožňuje i po dlouhé době rozebrat spoje na plastovém potrubí. Na spojení starého a nového je lepší použít starou dobrou koudel, kterou lze místo fermeže navlhčit v dnešní době třeba silikonovým olejem ve spreji. Sahám k tomu kdykoliv, když vidím jakýkoliv drsný závit. Z koudele vytáhnou pruh vlasů pokud možno na šířku závitu a omotám.Na začátku méně, ke konci o něco víc. Nedělám z toho žádný provázek. Navlhčím silikonovým olejem, pěkně klouže a dotáhnu. 100% závitů těsní. Když to neumíte, tak si to nechte u někoho ukázat.
|
|
|
Teflonovou pásku používáme jen když je nouze nejvyšší a nic jiného není po ruce - občas se člověk namane k nějaké havárce když je třeba na dovolený, nebo návštěvě. Nit je supr věc, ale před její palikací ja také dobré poškrabat závity plátkem - to platí i pro pásku a další. Jinak koudel lze navlhčit i domácím rostlinným olejem, nebo olivoým olejem - když není nic jiného.
|
|
Já jakožto naprostý laik používám již zmíněný Loctite 55. Zarazila mě různorodost použitých materiálů - neobjevuje se ti tam někde galvanická koroze ??? Cu-Zn ? Toh bych se taky bál.
|
|
|
No CU+ZN udělá článek. Ale pokud se pozink spojuje s mědí, tak měď jako taková se s ním nespojí. Na pozink se našroubuje mosazný přechod a do něj se naletuje měď. Tím je článek přerušen. A u topení je to jedno úplně, protož v topení je stále stejné neměnící se médium a není tam vzdušný kyslík. Takže tam je to bezpečné.
|
|
Před 2 lety jsem dělal přívod vody na pro myčku nádobí. Prokopal jsem se pro to skrz příčku 15 cm k přívody vody k pračce v koupelně. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl rozbít žádnou dlaždičku v koupelně, tak výsledný pracovní prostor jsem měl velmi omezený. Utahovat to tak aby se žádným závitem neotočilo zpět prostě nešlo, takže poté co jsem asi 4x zkusil teflovnovou pásku jsem se naštval, koupil nějaký modrý těsnící gel za cca 300 Kč a úspěšně zatěsnil všechny spoje na první pokus včetně toho, že jsem po dotažení pootáčel spoje dle potřeb. Takže za mě pro amatéra navrhuji těsnící gel. Prakticky s tím těsnění nejde zkazit a mírně vyšší cena pro pár spojů nehraje roli.
|
|
Pouzivam na vzduch (do 10 baru) i vodu nejaky strednepevnostni Loctite (tusim 242) a zatim bez jedineho problemu. Nebyl duvod hledat nejake jine reseni. (teda mozna krome ceny, ale to je problem skladnika :) Na male zavity jen na jeden povrch, na hrubsi radsi na oba. Hlavne je dulezite oba zavity dobre odmastit. Jemnejsi zavity tesni v podstate ihned, hrubsim nechavam par hodin.
|
|
DFENSi lepidlo jste zminil ale existuje par ruznych typu.
Mne se osvedcilo:
http://www.bearingboys.co.uk/Loctite_572_Low_Strength_Slow_Cure_Pipe_Seal_50ml-868- p
delal jsem s tim (prvne v zivote) 16 kusu kompresni mosazne spojky + "oliva" na medenou trubku o15mm, kdyz jsem si "tahnul" topeni k zobytnenemu podkrovi. Tlak v tubrkach topeni drzi tretim rokem.
existuji i zavitove lepidla/ tesneni na bazi silikonu, ale Loctite je (IMHO) nejlepsi. Pokud tam mate loctite tak teflon uz potrebovat nebudete. Rozdelat to pak jde, kdyz trubku nahrejete let lampou
|
|
Na "nová" plastová vedení raději teflonovou pásku (namotat ve správném směru až není prakticky vidět závit) nebo teflonovou niť. Není to nutno tolik utahovat a tudíž nehrozí urvání bronzové závitové vložky z plastového těla.
Na starší klasické ocelové vedení tu koudel + něco mastného. Fermež není bezpodmínečně nutná, (dnes asi lépe silikonový olej). Na vedení plynu dokonce značně nevhodná !
|
|
Hoj, tata dělal údržbu 30 roků na NH oldschool konopím - posledních pár let používá Loctite nit a nedá na to dopustit...
|
|
Dostal jsem jednou takový kus medvědího hovna z autoservisu od kamoša, údajně na lepení autoskel do karoserie a nebo co, to nevím přesně, ale byla to naprosto extrémní černá guma, velice pevná, kterou se dala opravit bota (vytvořit nová podrážka). Prý k tomu byl ještě aktivátor povrchu, asi na to sklo. Pokud to tedy lepí na sklo i na čistý kov, tak bych místo koudele použil skelné vlákno omatlané v tomto drecku. Název neznám, jen se tento výtvor vypadající jako velký střívko výrobního kabanosu zaškrcené hliníkovou smyčkou, klasika a vkládalo se to do něčeho jako je klasická pistole na silikon.
|
|
Já zdědil po dědovi doslova pytel plnej koudele, takže všechno doma těsním stylem KOUDEL + PLIVANEC. Když jsem začínal, musel jsem se naučit odhadnout kolik koudele do jaké části namotat, ale úspěšně jsem v celým baráku předělal vodu+studnu i topení a tekl mi jen jeden spoj -a sice ten, kterej jsem hodně povolil ... takže za mě jedině takhle.
|
|
Jsem naprostý amatér, mám za sebou odhadem 20 spojů. Samotná koudel bohatě stačí, je to rukama, po pár pokusech člověk získá potřebný grif.
Je pravda, že nemám zkušenost s jinými technologiemi - nikdy jsem je nepotřeboval.
|
|
|
Mazat, určitě mazat. Už jen proto, že když to nenamažete, půjde to úplně strašně hrozně utáhnout a nejspíš se to konopí spíš rozškube. Jak praví přísloví, kdo maže, ten jede…:D
|
|
V průběhu věků:
Koudel - hovězí lůj
Koudel - vepřové sádlo (lůj došel)
Krátký pokus s teflonová páska
Koudel - fermež jako nejspolehlivější varianta. Samozřejmě závit upravit pilovým listem na kov. Pokud je problém s rozebráním spoje, stačí nahřát hořákem na plyn z pájecí soupravy.
No moderní těsnění jsou zajímavá, asi pomohou v nouzi nejvyšší, ale je to zkrátka láce. Koudel a fermež ještě mám.
PS: stránky se mění na hobby poradenství?
|
|
1. pozvat oldschool mistra
2. zmrvit si to sám
3. všechno z gruntu předělat
- ostatní možnosti jsou jenom rozvedením předchozích :)
|
|
|
Přesně ze stejného důvodu rozebíral topení před víc jak deseti lety otec, protože socialistické termostatické hlavice namontované v roce 1989 nikdy nefungovaly a s růstem ceny plynu to začlo být dost nepříjemné.
Není žádný topenář ani instalatér, použil koudel a fermež (něco mi říká, že možná i někam dával nějakou barvu, ale to fakt nevím jistě) a všechny spoje držely napoprvé a drží dodnes. (A hlavice Heimeier fungují.)
Byly to ale spoje bez mědi, jenom pozinkované trubky.
|
|
a samozřejmě fermež. Pokud nemá mosazná tvarovka na vnějším závitu vrubkování (http://www.helecena.cz/fotky20807/fotos/_vyrn_1106redukce-mosaz.jpg) tak ji chytnu do svěráku a hasákem a sikovkami ho dodělám (ne pouhým mačkáním, ale i protočením). Pilka je na nic.
Samotné tesnění závitů je jen otákza cviku. (Nejhorší je oprvní stovka. pak už to jde)
|
|
|
A když děláte montáž někde 100 km od bydliště, kde máte ten svěrák? :) Celé generace to zvládly s plátkem, hned tak bych to nezahazoval…;-)
|
|
Osobne jsem, pokud jde o topeni ve starych domech provedene v cerne klasice privrzencem oldschool. Koudel nic neprekona. Akorat misto fermeze a vazeliny doporucuji tzv. hermetickou pastu (k dostani bezne v obchodech s instalacnim materialem), ktera spojuje vyhody obou moznosti.
Teflonova paska je dobra volba v pripade, ze delame neco a novych rozvodech z plastu. Tady ale hodne pomaha nepouzivat klasickou bilou pasku, ale zlutou plynarskou pasku, ktera je tlustejsi a lepe se s ni dela. Paska ale stejne jako koudel potrebuje znat ten spravny grif. Nenamotat moc ani malo a hlavne udelat spoj na prvni pokus a NIKDY netahat zpatky.
Teflonova nit je dobra vec, ale cena je nekde jinde a stejne jako u koudele se to zkratka musi umet. A pokud jde o ruzne pasty a tmely - je to jen tahani penez z kapsy investora.
Jinak, pokud jde o topeni, tak durazne doporucuji hned po tlakove zkousce zkousku topeni. Zazil jsem totiz nekolik lisovanych spoju v medi i spoju klasickych, kdy tlakova zkouska byla bez problemu a po zatopeni to teklo vsude mozne...
|
|
Nedávno jsem opravoval prasklou vodu (plastové trubky s mosaznými koncovkami se závitem). Teflonová páska tekla. Dal jsem víc, tekla. Dal jsem míň, tekla. Zdrsnil jsem, tekla. Tak jsem vzal samotnou oldschool koudel. Omotal závit, utáh - heuréka - drží, neteče. U mě je koudel jednoznačný vítěz. Žádná fermež, nic. Prostě omotat nějakým smysluplným pramínkem, aby se závity naplnily, ale ještě šly zašroubovat. Utáhnout, hotovo. Nevím, odkud pramení historky, že koudel nefunguje. Z logiky věci koudel natáhne vodu, zvětší objem, ucpe díru, finito. Teflonová páska už od pohledu těsnit nemůže. Nemůžu si pomoct, ale prostě nevím, jak by něco dokonale hladkého mělo těsnit.
Je mi jasné, že s tou páskou se asi pletu, ale mně prostě koudel zabrala líp.
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Napakovat závit
|