... aneb kdo všechno nám může vládnout.
Milí čtenáři mužského pohlaví, zejména ti mladší a dosud nezadaní! Dejte
na rady zkušenějšího a do svých možných budoucích manželských svazků vstupujte
při vědomí následujících zásad.
1. Nech mne žít a já nechám tebe!
2. Mám vlastní bankovní účet s výlučným dispozičním právem.
3. Mám záliby a koníčky, které provozuji bez tebe.
4. Mám několik výlučných kamarádů, kteří jsou vždy na mé straně!
5. Nepřestanu dělat, co dělám rád!
6. Moje slovo je stejně důležité jako tvoje!
7. Přitloukám hřebíky, starám se o auto, opravuji spotřebiče jen pokud
mne to baví!
8. Pár dní beze mne to určitě vydržíš!
9. Ne znamená opravdu ne. Odpověď na otázku „Proč?“ není důležitá.
10. Moje tajemství jsou jenom moje
Zásada poslední a nejdůležitější. Opravdu si myslím, že manželku potřebujete
jen na dvacet let. Pak dospějete k závěru, že život je příjemný, snesitelný
a užitečný i bez ní.
Tak dost srandy! Skutečně doufám, že prvními čtenářkami byly některé
z našich paní a dívek a zejména feministek a že dotyčné dámy vyskočily
v této chvíli metr do výšky, ječíce pronikavými hlásky něco na téma mužského
šovinismu a sobectví. Jen klid dámy, posaďte se zpátky na své půvabné sedinky
a čtěte dál.
Výše uvedených deset zásad i s tou nejdůležitější jedenáctou je parafrází
na zásady hlásané jistou doktorkou obojího práva Danielou Kovářovou, takto
„specialistkou na rodinnou problematiku“(!) a bývalou ministryní
spravedlnosti. Změněn byl pouze rod pisatele, kamarádky byly zaměněny za
kamarády a činnosti tradičně ženské byly zaměněny činnostmi tradičně mužskými.
Vše naleznete v srpnovém vydání časopisu „Marianne“ na straně 22.
Umíte si představit, co by následovalo, kdyby něco podobného vyšlo v
nějakém časopise pro pány?
Článek je vkusně doplněn několika fotografiemi patřičně vylepšené paní
ex-ministryně (46 let) v půvabných pozicích hodných spíše pánského, než
dámského časopisu, ačkoliv jiné fotografie této „sexuální dračice“ (např.
zde)
prozrazují smutnou pravdu, že se jedná o další truchlivý případ toho, jak
někdo, neschopný vyrovnat se s nevyhnutelným, se na poslední chvíli snaží
urvat od života co se ještě urvat dá.
Moji mladší kolegové označují pánské provedení těchto směšných typů
za „křepčící staříky“, kdežto dámská verze je označována za „klimakterické
diblíky“ a z obou mají ukrutnou srandu. No nic, paní ex-ministryně, vydržte
a možná to v padesáti dotáhnete až na „playmate“ stejně jako to dokázala
ex-svazačka Švandová. Proč se v Playboyi neobjevila ve své oblíbené SSM
košili to opravdu nechápu. To by byl rajc! Nahoře SSM, dole nic!
Co se týče té poslední a nejdůležitější rady, neradím vám milé případné
čtenářky příliš se jí držet (ostatně jako i ostatních rad této „odbornice
na rodinnou problematiku“). Rozeberme si situaci z hlediska chlapa vyznávajícího
stejné zásady, které mu při tomto přístupu musíte na základě reciprocity
tolerovat.
Je vám pětadvacet a ženíte se. Nevěstě je dvacet, nebo o něco více.
Po dotyčných dvaceti letech manželství je vám pětačtyřicet. Uplatnění výše
uvedených zásad 1 až 5, a dále 8 a 10 vám umožňovalo dělat si absolutně
všechno co libo, takže vám bylo rovněž umožněno udržovat široký okruh známostí,
dámské nevyjímaje. Trochu o sebe dbáte a nevypadáte právě jako ty jadrné
české typy z televizních reklam na pivo. Tedy neoholená umaštěná tvář,
úctyhodný ovar a pupek a s rozvalenými stehny se vznášíte na obláčku pivního
vytržení. Smrdíte i na fotografii. Tak takhle tedy ne, tudy cesta nevede,
za účelem dalšího musíte vyhlížet trochu jinak!
K tomu předpokládejme, že jste něco jako „úspěšný muž“. Vaší manželce,
kterou na radu paní ministryně – odbornice na rodinou problematiku opouštíte,
je ve stejné době čtyřicet (nebo o něco více). Na otázku kdo je ve výhodnější
pozici si dejte odpověď sami. Osobně se domnívám, že chlap má za popsaných
okolností dost reálnou šanci dát další rundu a urvat nějakou tu dvacítku
ještě jednou. Jakou šanci má v této situaci žena?
Tak tohle jsou rady paní doktorky obojího práva Daniely Kovářové! Ano,
to je ona dáma, která propustila na svobodu dva
usvědčené bankovní lupiče, kteří následně bryskně zmizeli v Thajsku.
Opět variace na téma „okénkem od hajzlu uprchlý Krejčíř“ a na svobodu propuštěný
emeritní zelinář a vekslák Pitr? Běž, jsi volný! Máš lidská práva!
Pro propouštění gaunerů na svobodu měla paní doktorka vůbec nějakou
slabost. Následující si můžete přečíst zde.
Cituji: „...Bývalý policista Martin Barkóci z Ostrova se vrátil do vězení.
Má si odsedět ještě dva roky a devět měsíců za to, že kryl trestný čin,
při kterém dva Romové zbili muže. Trest mu zhruba před rokem přerušila
exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová...“.
Dále se v článku uvádí jakýže to čin pan policista kryl: „ (Cikáni)...
zaútočili na třiatřicetiletého muže pěstmi a kopali do něj. Bili ho i násadami
od lopat. Zabiju tě, ty bílá svině. Žádnej bílej se nebude roztahovat na
našem teritoriu, zaznělo podle žaloby při lynči....“.
Nestačí vám to? Tak dál! Tady
se můžete dočíst následující: „....Nejvyšší soud zamítl stížnost pro
porušení zákona, kterou podala bývalá ministryně spravedlnosti Daniela
Kovářová ve prospěch Jiřího Horta potrestaného za vraždu. Hort si odpykává
trest 13,5 roku vězení.... Podle stížnosti soudy tendenčně vyhodnotily
provedené důkazy a podcenily indicie, které svědčily v Hortův prospěch.
Vyšetřovatelé prý nevěnovali dostatečnou pozornost činnosti zastřeleného
muže, který se pohyboval na hraně zákona mezi obchodníky s kradenými auty....“.
Podle názoru JUDr. Kolářové vraždit lidi „pohybující se na hraně zákona“
není zřejmě nic trestuhodného.
Taky ve vás vzniká pocit, že paní JUDr. Daniela Kovářová si trochu popletla
pojmy? Ve své funkci ministryně spravedlnosti se chovala spíše jako advokát
kdejakého šupáka s rozšířenou pravomocí. Tak by mne jen zajímalo, zda se
na tom jejím „... vlastním bankovním účtu s výlučným dispozičním právem“
neobjevovaly různé kulaté sumičky. A i kdyby ne, co můžete čekat od někoho,
kdo má v hlavě následující a patrně už nic jiného:
Otázka: „Co třeba pasáž o znásilnění, přemýšlela jste o něm někdy
tak, jako protagonistka v
povídce?"
Odpověď: „Přemýšlím o různých věcech, kniha je plná fantazie, ironie
a překvapivých zvratů. Koneckonců, o čem jiném je život? Baví mě si vymýšlet
a představovat si, jak by se obyčejné věci mohly vyvíjet..... k tomu snu,
který se mi dříve vracíval a v němž jsem byla se dvěma muži, brutálními
a nedbajícími na můj odpor, jeden mě držel za ruce a druhý do mě pronikal
a já si představovala, jak se svíjím vzrušením a jeho ruce po mně přejíždějí,
hnětou má ňadra a přitahují mé tělo k sobě v pohybech pravidelných jako
tanec.“
Tak tohle jsou zájmy a sny ministryně spravedlnosti v demokratickém
a právním státě o kterých se ani nestydí veřejně mluvit! Zdá se, že MUDr.
Barták nebyl jediným zvrácencem na veřejné scéně. Ne, nejsem puritán, ale
čeho je moc, toho je příliš! Od osoby veřejně činné požaduji alespoň minimální
morální úroveň, což platí i pro pány Topolánka, Paroubka a patrně i další.
Jestliže pracovní náplň této „sexuální dračice a ministryně“ spočívala
v osvobozování zločinců a snění o tom, jak ji dva, patrně jí samou osvobození
lumpové „brutálně a nedbajíce na její odpor drží za ruce a druhý do ní
proniká, zatím co se paní ministryně svíjí vzrušením“, pak se nedivím následujícím
titulkům:
„Exministryně nešetřila: Dva
miliony na odměnách za půl roku, Sladký život u Kovářové, náměstek
měl 263 tisíc měsíčně, Náměstek
exministryně Kovářové dostal za půl roku milion na odměnách.
Nějak si přece při tomto pracovním vypětí při psaní pornografických
textů loyalitu svého okolí zajistit musela, ne?
Tak tohle jsou názory postoje a činy někoho, kdo se sám pasuje na odborníka
přes rodinné právo. Zajímavé je na tom několik věcí.
Především, v celém článku ve výše uvedeném časopise, ani nikde jinde
paní doktorka nepředpokládá, že by se manželé mohli prostě mít celý život
rádi. Něco takového je pro ni zjevně zcela nepředstavitelné a nepochopitelné.
Zcela otevřeně paní Kovářová přiznává, že ten, kdo jí „otevřel oči“
byla velká intelektuálka Olga Sommerová hovořící o občanech této země ve
středním rodě a hlásající, že: „...Jsem toho názoru, že děti musejí
sdílet osudy svých rodičů. Tedy jít s nimi i ze vztahu do vztahu.......“
, jak jsem o tom psal zde.
A jen mimochodem, na tento otevřený dopis, který jí byl skutečně odeslán,
se paní intelektuálka neobtěžovala odpovědět. Ostatně úplně stejně jako
„velký myslitel“ Václav Havel na dopisy zmiňované zde.
Navíc názory tohoto „filosofa“ na rodinu rovněž stojí za zmínku. Cituji:
„Co mě na celé debatě kolem toho tématu (registrovaného partnerství
homosexuálních dvojic; poznámka autora) nejvíc zaujalo, byla naprosto
absurdní ideologie páně Kalouskovy strany a prezidenta republiky, že rodina
má mít výhody, protože plodí děti, na rozdíl od homosexuálních párů. To
je pojetí rodiny jako teletníku, jako místa, kde se připouštějí býci ke
kravám, aby byla telata.... na tom není nic spirituálního, nic duchovního.
To je opravdu materiální, družstevní pojetí rodiny. A to mě na celé diskusi
nejvíc rozčilovalo."
Ano, soužití dvou bukvic je podle páně Havlově názoru vysoce spirituální
a duchovní záležitostí, kdežto manželství a rodina s dětmi je pro pana
Havla absurdní a rovná se teletník a připouštění krávy býkem. Není to na
pár facek?
Tak tohle jsou názory a životní postoje našich „intelektuálních elit“.
Lidí jako je JUDr. Daniela Kovářová, dokumentaristka Olga Sommerová, MUDr.
Jaroslav Barták a „myslitel“ Havel. To jsou oni, ti, kteří rozkládají tradiční
evropské hodnoty a zabíjejí naší civilizaci.
Na to není jiná odpověď než:
Hůl do ruky a řezat!!!!
P.S. Kteráže to byla strana, která JUDr. Kovářovou do úřednické vlády
jmenovala? Aha.....
08.09.2011 Katoda