Jako tradičně přináším krátkou zprávu o průběhu automobilního výletu
zvaného Den mobility 2015. Je to jediné pravidelné setkání čtenářů našeho
webu a pořádáme ho u příležitosti tzv. Evropského týdne mobility.
Mimochodem, zaznamenali jste letos, že by oficiální Evropský týden mobility
probíhal? Každoročně se jednalo o ukrutnou skupinovou onanii různých grantových
pijavic. Zavíraly se ulice a děti musely povinně chodit na akce, kde jim
cyklopati vymývali mozky. Já jsem nezaznamenal letos vůbec nic. Vzdor rozsáhlým
plánům na webu Ministerstva životního prostředí a úchvatného
videa šeredné soudružky evropské komisařky o tom, že je kolo prima,
občané se zjevně nestarali a při svém denním honu za prací a potravou ponechali
zásady multimodální dopravy stranou. Slova paní komisařky se tak ujala
nejspíš jen mezi uprchlíky ze severní Afriky, kteří také pravděpodobně
měli nejmenší problém otřesné soudružčině angličtině porozumět, a ti se
multimodálně vydali vstříc světlým evropským zítřkům.
A ani ta posraná cyklojízda nebyla. Jeden z účastníků přinesl fotky
z polučního, pardon, pouličního festivalu Zažít město jinak. Jednalo se
čtyři stánky, u kterých ovšem nebyli žádní lidé. Hrůza. Takhle ten zelený
socialismus nevybudujem, soudruzi. Jakož i na jaře, současné vedení auto*matu
podporuji a přeji si, aby to takhle dělalo dál nebo ještě víc.
Letošní ročník DM jsem situoval do okolí Vlašimi. Je to čím dál větší
problém nacházet ve středních Čechách lokality, kde se dá jezdit, nebrzdit
provoz, zaparkovat, pokecat, najíst se a to všechno pro několik desítek
aut. Tentokrát jsem se rozhodl neponechat nic náhodě a hledáním trasy jsem
strávil celé jedno odpoledne a večer, přičemž jsem projel oblast mezi Stříbrnou
Skalicí a Vlašimí, a tohle bylo maximum, které se dalo ze země české, domova
mého vydolovat.
Letošní trasa byla jednoduchá a nekomplikovaná. Počet registrovaných
účastníků dosáhl čísla 68. Policie nás tentokrát nepoctila návštěvou jako
v Mělníku. Bylo to zcela relaxační. V souvislosti s akcí dorazila dvě varování.
Na jedno jsem již upozorňoval
a druhé se týkalo možného policejního zásahu, nedorazilo však prověřenou
cestou a přes osvědčené prostředníky, takže jsem jej vyhodnotil jako nevalidní
a kromě upozornění posádek průzkumných vozidel na ni nijak nereagoval.
Jinak paní Bostlová je milá dáma a za projevenou ostražitost jsem jí poděkoval.
Jel jsem s černým Seatem Leon. Ten už má jeden DM za sebou, byl to ročník
2011,
kde se krátce objevil na videu
zachycujícím předjížděcí manévr probíhající přibližně z Prahy do Berouna,
a to jen díky tomu, že se majitel Favoritu Evo slitoval. Už nemám 147,
původně jsem chtěl jet s Julčou, ale byl jsem líný s ní vyjíždět z garáže
a přendavat do ní věci. Hned na začátku výletu jsme museli uspíšit odjezd
kolony z Divišova, protože se Divišov ucpal. Jelikož není naším zájmem
vyvolávat dopravní problémy, jak činí konkurence, uskutečnili jsme odjezd
kolony o pět minut dříve. I tak to bylo limitní, protože otáčení a řazení
vozidel vypadalo poměrně bizarně. Divoké manévrování zvládlo nakonec i
obrovité SUV Durango, které vypadalo jako lokomotiva. Naštěstí a díky řidičským
kvalitám výletníků však nedošlo na žádný problém. Pár minut nato jsem mohl
zase okusit ten pocit "D-FENSi, co jsi to udělal". Jel jsem někde v polovině
kolony a sjížděl za zelenou Simcou do obce Kondrac, která je v dolíku.
Na protějším kopci jsem viděl začátek kolony a došlo mi, že ten had je
docela dlouhej.
V cílovém bodě, Louňovicích pod Blaníkem, které nám narozdíl od Divišova
nebyly malé, ale tak akorát, na nás už čekal kompletní team pořadatelů
i.Questu ve fialových tričkách i Jana, která mívá na starosti distribuci
perníku. V Louňovicích proběhlo tradiční očumování vozidel, kterým tradičně
dominoval bílý Oldsmobile
Jetstar. I jinak bylo na co koukat, nechyběl ani béžový favorit, který
získává rok od roku brutálnější výraz, letošní agresivní postoj se zvětšeným
rozchodem a zvětšenými odklony naháněl hrůzu. Při pohledu na dvojici vozů
Honda Civic jsme mohli zavzpomínat na doby propracovaných malých atmosférických
motorů pro širokou veřejnost, a tyto doby pominuly a nepřijdou. K unikátním
strojům patřila Ibiza
by Porsche Cabrio nebo Simca
1301 v originálním stavu. Simca byla schopná nečekaně rychlé jízdy,
udržela krok s kolonou, která se pohybovala dejme tomu svižně. Moje oko
spočinulo na bílé A-R 147 facelift dvoudveřák, kterých bylo vyrobeno všehovšudy
pár, než byla dvoudveřová karosérie obětována úsporným programům. Kdybychom
vyhlašovali cenu pro cool petrolheada, tedy toho účastníka, který nejvíce
mrzne, tak by letos nevyhrál majitel Kaipanu (Kaipan byl u doktora), ale
pán se zelenou sajdkou BMW ála wehrmacht, které chyběl snad jen kulomet
a nějaké ty granáty a kterého čekala v noci cesta do Písku.
Večeře proběhla na zámku v Libouni.
Protože v Libouni není moc místa, došlo v Louňovicích k zajímavé věci.
Petrolkové zformovali pěší těleso, které opustilo auta a vydalo se do dva
kilometry vzdálené Libouně pěšky. Tak jsme nakonec byli také multimodální.
Za vstřícnost se zajištěním jídla a pití děkujeme paní Lence. Zámek má
pravděpodobně nekonečnou kapacitu, protože jsme se tam vešli vedle svatby.
Svatebčané se na počest Evropského týdne mobility nadšeně fotili s militární
sajdkou. Paní komisařku by asi kráklo.
Objevil se také známý aktivista a majitel několika kurózních vozidel
Robert Vašíček, který potom řekl v hospodě zajímavou věc. Diskutovali jsme
problematiku Strany svobodných, která je podle mně zralá buď na generálku
a odložení čísel do depozitu, a proč kurva neexistuje strana, která by
zastupovala zájmy řidičů, problematika jako taková by se teoreticky dotýkala
mnohem více lidí než obvyklá mediální téma jako tamta kuropce, nechtěnci
a navíc doprava má přesah do skoro všech "klasických" oblastí politiky.
Robert mínil, že k tomu, abychom se dostali s úplně novou stranou do parlamentu,
by bylo zapotřebí něco mez 200 a 300 miliony korun, takže dokud na DM nepřijede
Kellner, tak z toho nic nebude. Hluboce lidsky jsem se nad tím zamyslel
a v hlavě mi naskočila aplikace Kalkulačka. Ročně dostane pokutu každý
desátý řidič, řidičů je v ČR pět milionů, čili tady máme půl milionu lidí,
kteří se chystají v následujícím roce někomu zaplatit nejméně tisícovku
v nějakém tom programu pokutiček se slevou, kterou dostane, když se vysere
na svá občanská práva. No a když každému desátému dejme tomu pomůžeme a
z nich každý desátý své peníze dá nám a ne nějakému obecnímu ANOzmrdovi...
takže to dělá...
Jako tradičně jsem do celé akce zakomponoval vedlejší úkol. Letos neměl
žádné historické pozadí (v okolí Vlašimi nespadlo dost vhodných letadel
s příběhem) a tak jsem narychlo vymyslel následující úkol. Had
na obrázku má tvar silnice ze Šternova na Zdebuzeves. Vytvořil jsem
ho částečně ručně a částečně v Malování ve vlašimském Tescu téhož dne po
poledni. Na hadovi jsou šipky, ty směřují do jednoho místa, a to sice sem.
Tam byla na dopravní značce "zákaz vjezdu" nalepena obálka, ve které se
nacházel dárkový
kupón na nákup ve Zbraních Šubrt v hodnotě 1000 Kč. Jakkoli jsem to
moc nečekal, jeden čtenář D-F na to přišel. Nejednalo se o účastníka DM
a jeho výhodou bylo, že tam poblíž bydlel, a multimodálně na kole se večer
vypravil na místo. Blahopřeju mu tímto k úspěchu a doufám, že mu nakoupený
materiál usnadní soužití s jeho potenciálními novými sousedy ze Sýrie či
Eritrey.
Ano, až do akce samotné mě pronásledovala mě nějaká ztráta motivace,
proměna rámcových podmínek nebo jak to vlastně nazvat. Zmínil jsem to i
na místě. Když jsem si DM v roce 2010 vymyslel, byli všude v médiích na
hlavu z omezování individuální dopravy a denně nám vtloukali do hlavy,
že jsou auta zlá a lidé v nich opovrženíhodní. Lili nám do hlav zelenejma
trychtýřema nemocné vize hromadné cyklistiky a povinného ježdění mastnou
tyčí. Zdálo se mi, že už nemůže být hůř, celkově i pro mě osobně, protože
mám auta rád. Co horšího. Ono jim nestačilo, že jste si jejich žvásty trpělivě
poslechli a dokonce jim ani nepostačovalo, že jsme se podle nich zachovali.
Zahodili stará "neekologická" auto nebo strpěli zákaz projíždět ulicí,
kam jsme ještě včera mohli a nikomu to nevadilo. Ty kurvy vyžadovaly souhlas.
To je přece totalita at its best. A já jsem si řekl hovno, zkusím dát dohromady
lidi, které řízení baví. Nyní se už zase mít z auta radost, zelená militantní
debilita otupila sama sebe. No, neva. Gilhad to řekl dobře. Odteď to nebudeme
dělat kvůli nim, ale kvůli nám.
Cestou zpátky jsem měl ještě afterparty. V nějaké šílené prdeli před
Mladou Vožicí jsem těsně před vjezdem do vesnice spatřil nějaké lidi na
silnici, jak na mě svítí baterkou, což mě přimělo zpozornět z toho obvyklého
sleep/standby módu za volantem. Vzápětí se přede mnou zjevila temná hromada plechu
auta ležícího na střeše. Leon moc dobře nesvítí a v té díře chybělo veřejné
osvětlení, prostě to najedou bylo přede mnou. Celkem bez potíží jsem se
tomu vyhnul, ono má přece jen něco do sebe mít auto s dobrým podvozkem.
Kdyby mě ti kluci nevarovali, projebal bych cenné desetiny vteřiny na to,
abych se probral a nahulil bych to do něj. To je furt mladý tohle, mladý
tamto, berou drogy, žerou hamburgry, hrají Call of Duty Black Cocks a World
od Wankcraft a jsou cynický a nechoděj do Sokola a sračky, ale já je musím pochválit, protože mi zachránili
prdel, zatímco dospělí na to srali, čuměli na tu spoušť z oken, vedli debilní
kecy o tom, jaká to musela bejt rána - no to asi ano, asi jako pokaždý,
když do něčeho narazí tuna železa - a kdybych se do toho trefil, tak by
po mně zbyly asi jen ohořelý slipy, protože z toho převráceného auta tekl
benzín, dělal na zemi takovou férovou louži a nad ní se v kufru bimbala
nádrž na LPG. Pokud vím, tak se nikomu nic nestalo, jen peugeot je v hajzlu.
Jeden ze čtenářů mi před časem vnuknul myšlenku pořádat DM dva, přičemž
ten dodatečný by byl něco jako hardcore DM, tedy nějaká komplikovanější
a vzdálenější trasa pro méně zájemců. Jednalo se o reakci na loňský
ročník, který byl pro většinu účastníků příliš těžký a do toho ještě
s policajtama, to bylo už dost za limitem. Většinu lidí to sice nasralo,
ale na druhé straně přístup "hardcore my style" má taky něco do sebe. Skoro
jsem to v létě uskutečnil, pilot béžového Favoritu dokonce trasu oscoutoval
a prohlásil, že je to OK. Počkám si na diskusi, jaký bude přístup čtenářské
obce.
Děkuji všem účastníkům a organizátorům, zejména Janě, RIKovi, Janovi,
Ondřejovi, Pavlovi a pilotům průzkumných vozidel. Dál za pomoc s přípravou
trasy a mojí ženě za perník, ale to s ní vyřídím sám.
Děkuji za Vaši účast a slova podpory. Pokusíme se dál nebýt sračky.
28.09.2015 D-FENS
Fotogalerie.
Pokud máte nějaké fotky, pošlete mi prosím odkaz, album průběžně doplním.