D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Nehoda není pohoda
    Vydáno 22. 07. 2013 (33234 přečtení)

    No, myslel jsem si, že si tu událost nechám jako poměrně osobní událost pro sebe, kterou budu odteď nosit v sobě až do konce života stejně jako jiné podobné a nebudu se do toho šťourat už v zájmu vlastní psychické integrity. Změnít názor mě přimělo až zpravodajství. Budu citovat zprávy.

    Motorkář srazil dvě ženy, které vedly kola. Jedna je ve vážném stavu ...

    Třicetiletý motocyklista srazil v sobotu kolem druhé hodiny odpoledne poblíž Milevska na Písecku 30letou a 61letou chodkyni. Všichni tři aktéři nehody skončili v budějovické nemocnici. Silnice číslo 105 byla z Milevska ve směru na Týn nad Vltavou tři hodiny uzavřena. (...). Nehoda se stala mezi Milevskem a obcí Veselíčko. "Motocyklista najel do dvou žen, které vedly svá kola v lesním úseku se spoustou zatáček," uvedl jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura. (Zdroj: idnes)
     

    Motocyklista těžce zranil tři cyklisty na Písecku

    Třicetiletý motocyklista v sobotu srazil poblíž Milevska dvě cyklistky ve věku 30 a 61 let. Ženy s těžkými zraněními skončily v českobudějovické nemocnici, stejně jako motocyklista, řekla mluvčí jihočeských záchranářů Petra Kafková (...). Nehoda se stala kolem 14:00 mezi Milevskem a obcí Veselíčko. "Motocyklista najel do cyklistek, které v tu chvíli vedly kola a přecházely silnici," uvedla Kafková. Mladší ze zraněných žen utrpěla těžké mnohačetné zlomeniny včetně poranění hlavy. Vrtulník ji převezl na traumacentrum nemocnice v Českých Budějovicích. Starší žena má poraněnou nohu, motocyklista je zraněn na ruce.

    Zdroj: Novinky

    Radio Impuls

    Další vážná nehoda se stala na silnici II/105 mezi Milevskem a Veselíčkem, konkrétně u obce Okrouhlá. Mladý řidič (30 let) jedoucí na stroji Yamaha narazil do dvou žen (60 a 30 let), které vedly jízdní kola. Nehodu cyklistky odnesly těžkými zraněními. Pro mladší z žen, jež utrpěla rozsáhlá zranění celého těla, musela přiletět letecká zdravotnická služba a transportovat ji do nemocnice. Další účastníky nehody odvezla k ošetření sanitka.
     

    Zprávy se týkaly dopravní nehody, která se udála dne 20.7. v zhruba 13:30. Normálně by si člověk ty zprávy přečetl a pokrčil rameny. Zase ty motorkáři, cyklisti atd., najel do chudáků cyklistek, které byly dvě nebo tři, mezi Milevskem nebo Veselíčkem, které je od místa nehody na druhou stranu.

    Jenže tentokrát jsem na tom jinak, protože jsem tam byl. Přijeli jsme tam se soutěžním týmem i.questu v červené alfě.  Nikdo na místě, dokonce včetně přímých aktérů, nedokázal říci, jak se to stalo. Jediný výpovědi schopný svědek sdělil, že jediné, co slyšel, byla rána. Nebylo dokonce ani možné na základě nějakých indicií říci, co se stalo a kdo je čím vinen. Ani nikdo z nás nedokázal spolehlivě určit, jak se to mohlo stát.

    Proto mě nemálo překvapilo prohlášení policajtského spíkra Bajcury. V daném mistě je silnice rovná, přehledná, zatáček téměř prostá, miniaturní les tam sice je, ale na přehlednosti silnice to nic nemění. Stejně tak vyjádření mluvčí záchranářů Kafkové. Nedalo se poznat, zda ty dámy silnici přecházely a ani jedna z nich na místě neučinila žádnou výpověď v tomto smyslu, nebylo tam přecházet odkud kam. Nemluvil dokonce ani motocyklista. Nedalo se poznat, kdo jel nebo šel odkud a kde se kdo s kým srazil. Měl jsem z toho dojem, že bude těžké rekonstruovat, kdo kde jel, šel a stál. Nedalo se poznat, zda rychle jedoucí motorkář někoho srazil, jak mediální vyjádření implikují, ani zda nepozorní chodci zkřížili motorkáři cestu a ten nemohl nic udělat, ani kdyby si dal nohu za krk. Jakékoli úvahy, kdo za co může, byly tak předčasné jak jen mohly být.

    A tak se znovu ptám - kde mediální zástupci policie a záchranářů brali ty rozumy?

    Mám tomu rozumět tak, že cokoli zástupci státních složek médiím sdělují ohledně dopravních nehod, jsou pouhé spekulace a čtenáři, kteří jim bezdůvodně důvěřují, si utvářejí své názory na základě těchto dohadů? A proč se to děje? Jediné, co šlo včera k celé věci napsat, je tato věta: "Došlo ke střetu motocyklisty se dvěma ženami na vozovce. Příčiny nehody jsou předmětem vyšetřování."

    Nehoda se stala zde. Není tam žádný les v tom slova smyslu a není tam žádná spousta zatáček. Pan policejní profesionální lhář je ve lhaní vyškolen a ví, jak vykreslit v očích veřejnosti obraz šíleného muže na motocyklu řítícího se klikatou silnicí v lesích. Pan profilhář totiž ví, že vina je pro buřtožrouta ultimátní komoditou. Pro vohnouta je svět jen tehdy v pořádku, pokud je možno co nejrychleji ukázat prstem na někoho, kdo "za to může" a potrestat ho. Už ho mají, mámo, a půjde sedět na sto let! Ukázáním na viníka vše zlé mizí, ukázání na viníka se nazývá spravedlnost, a když je ukázáno na viníka, problém jako by byl vyřešen. Pro vohnouta není uchopitelné, že se některé věci prostě stanou, protože prostě smůla.
     


    Očividná byla úplně jiná věc. Vohnoutí kurvy.

    Naše auto přijelo k nehodě jako zhruba osmé v pořadí. První byl mikrobus Mercedes. Před námi byl stříbrný Renault Mégane Scénic starší verze s pražskou registrací. Stála i auta v protisměru. Po silnici pobíhali lidé a koukali se do lesa. Bylo očividné a úplně jasné, že se tam něco stalo, bilo to do očí, ačkoli to nebylo přímo vidět.

    Ejčzet povídá - "jdeme ven". Stejně už jsme rozepínali pásy. Ejčzet bral ještě lékárničku. A v tom registruji stříbrný Mégane Scénic, jak objíždí protisměrem stojící auta, jejichž posádky čekaly nebo vystupovaly. Musel vidět to samé, co my, musel vidět, že je tam průser, a on se sebere a prostě to objede, jako by tam někdo rozsypal odpadky, a jede pryč? Co je to kurva za lidi do prdele?

    Popravdě řečeno nevím, co bylo dál a co se dělo okolo. Došel jsem k třetí zraněné. Mladší člověk v bílém tričku jí dával masáž srdce a dělal to dobře. Starší člověk v zelené košili se pokoušel o umělé dýchání. Neříkám, že bych to uměl přesně podle příručky a dělal jsem to ve svém životě třikrát,  ale i tak jsem viděl, že se sice snaží, ale není to dobrý, protože nedýchá do plic a rozvíjí se cyanóza jak z reklamy. Vystřídal jsem ho. Problém byl pouze malý záklon hlavy, což se dalo napravit. Začalo se mi trochu dařit, ale bohužel jen v tomto ohledu. Viděl jsem, že je to moc špatný a viděl jsem rozsáhlé zranění na hlavě.  Nemohl jsem nahmatat tep, ale nebylo to úplně marný, bylo to jen hodně špatný a já si přál, aby to tak alespoň pro začátek zůstalo. Nějaká ženská mezitím, co jsem zjišťoval tep, nacpala tý holce pod hlavu smotek deky a nějakýho igelitu, ok, snaha dobrá, provedení špatné, protože tím zrušila pracně nastavený záklon hlavy a odstranění problému mě stálo dvě nepovedená vdechnutí. Když se mi podařilo zase něco nadýchat, poslal jsem ženskou s dekou k druhé starší chodkyni, aby na ní dávala pozor, nicméně jsem periferně viděl, že je tam někdo z naší posádky a tak alespoň tohle v poho. Zaznamenal jsem další svoji chybu - po incidentu s dekou jsem zapomněl ucpat nos, takže zase další ztráta efektivity, ale modré zbarvení začalo přesto trochu ustupovat. Chlápek masírující srdce jel pořád dál, jestli jí někdo zachránil život, tak to byl on. Někdo mě zase začal poučovat o tom, co mám dělat, kdyby zraněná začala zvracet, no, za á nezvracela, protože hluboké bezvědomí, a za bé, pomyslel jsem si, možná to nedělám úplně správně a dělám chyby, ale kdyby někdo chtěl, může mě klidně vystřídat, já na tom nelpím, a nakonec lepší nějaká resuscitace než žádná. Pak jsem pojal myšlenku opatřit si nějaký předmět, konkrétně jsem pomýšlel na tašku s povinnou výbavou, abych si pojistil záklon hlavy, nehledě na to, že jsem sám lapal po dechu, protože to není docela bez námahy. Povídám, zda mě nechce někdo vystřídat, OK, a najednou se sbor poradců někam vytratil. Takže dál.

    Za nějakou dobu se objevil další chlápek, který mě asi zaslechl a povídal, že to vezme za mně, až budu potřebovat, stačí říct. Pro začátek hlídal záklon hlavy, protože s tím jsem furt musel bojovat. Chystal jsem se provést výměnu.

    Přijela sanitka. Dýchání převzala paramedička s ručním dýchákem. Chlápek v bílém tričku pokračoval dál v masáži pomocí nějaké pomůcky, která zvyšovala kompresi. U druhé cyklistky a nějaká chytrá dáma, nejspíš ta, co mi předtím zlikvidovala ten záklon hlavy, se zrovna pokoušela jí manipulovat s tou zlomenou nohou, no prima nápad.

    Posádka sanitky měla na monitoru nějakou srdeční akci. Bez ohledu na to to bylo furt mizerný. Jako největší problém jsem vnímal vážný úraz hlavy. Neměl jsem naprosto iluze o tom, zda to k něčemu bylo. Že se stav zraněné podařilo stabilizovat a dopravit do nemocnice, jsem pokládal za malý zázrak.

    Podíval jsem se okolo. Všichni byli v řiti. Z laiků zůstal jen ten chlápek v bílém tričku, ten, co mě chtěl vystřídat, Ejčzet a Elzet a zelená košile.

    Tričko a džíny jsem měl od krve. Zelená košile byl ze samoty poblíž a vzal mě domů, abych se umyl. Tím to pro nás skončilo.

    Většina řidičů a posádek okolo ani nevystoupila z auta.

    Všechna auta, která stála mezi námi a místem nehody, se během toho mýho blbnutí tam vypařila. Výjimkou bylo auto, ze kterého byl asi chlápek v bílém tričku.

    Nikdo z řidičů vozidel před námi nepřinesl ani tu blbou lékárničku, což je podle mně absolutní minimum, které se dá udělat - poskytnout matroš. Jediná lékárnička, kterou jsem viděl, byla ta, kterou bral Ejčzet.

    Nedovedl jsem si představit, že bych použil tu srandovní dýchací masku, kvůli které se svého času měnily všechny lékárničky. Vypadalo to jako zvon na hajzl. Naprosto nepoužitelné, vymyslel blb. Představa, že se pak jakoby zachránce nedostane do styku s krví a slinami je směšná a úplně mimo realitu tohoto světa. Leták o správném kříšení jsem také nepročetl. Nějak jsem si na to nedovedl udělat čas.

    Všem třem zraněným přeji brzké uzdravení, ačkoli nyní asi říkám něco, co není zcela realistické...

    Měl jsem z toho smíšené pocity. Ne, vlastně, pěkně mě to nasralo. Furt tady má v téhle zemi každej plnou prdel mouder, co by se mělo udělat. Ale když dojde na situaci, kdy by se něco skutečně  mělo udělat, vlastně dokonce se něco musí udělat, tak seberou rodinné empévéčko a odjedou do pryč. Proč? Protože pohoda je hlavní? Protože mají relativní vnímání a když Klaus "ukrad pero" a Nečas píchal mistress Janu v kanceláři, tak oni jako mohou dělat cokoli? Jak si tohle kurva sami před sebou odůvodní? Byla tam nehoda, mámo, tři lidi leželi na silnici, ta mladá holka na tom byla zle, mámo, ale já na to šlápnul a šikovně jsem to prokličkoval a mámo rozumíš, mámo vole, to jsou ty piráti, já bych ty motorky zakázal, je třeba je všechny zavřít! Hergot, kde jsem se to narodil!


    21.07.2013 D-FENS
     


    [Akt. známka: 1,14] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 542 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.