D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Vem si, co chceš, a zaplať!
    Vydáno 02. 10. 2005 (13790 přečtení)

    Nyní volně navážeme na stať o lahůdkách z koncernu Meinl a povíme si, kam králičí nora vede.

    Řekněme rovnou a bez ostýchání, že celý systém super-, mega-, hyper- a ultramarketů je nebetyčnou demonstrací zmrdismu a okrádání prostých lidí postavených do situace, kdy si potraviny prostě jinde opatřovat nemohou, a tak musejí chodit jako osli pořád dál do chrámů konzumu typu Meinl XXL.

    Potraviny už vlastně nejsou potravinami, ale low-cost umělými produkty mající optickou podobu nám dobře známých potravin. Jsou vyrobené z toho, čemu se ještě před deseti lety říkalo odpad. Lahůdkové párečky z kostní moučky a rozemleté kůže, kečup, ve kterém nejsou vůbec žádná rajská jablíčka, šunka, která chutná jak mokré noviny, otřesné pomeranče, vyschlé jako mumie, full-syn zelenina, která nemá vůbec žádnou chuť (jak to jen dokážou vypěstovat?). Sušenky Opavia vyrobené podle n plus první vylepšené receptury, které jsou čím dál menší a čím dál nechutnější. Zkusili jste někdy položit vedle sebe nynější tatranku a tatranku, kterou jste znali, když jste byl malý harant? To, že je ta současná o třetinu menší, není tím, že zákazník vyrostl a změnila se mu měřítka. A to není zdaleka všechno.

    Pak jsou tady otřepané nasty tricks. Pro rohlíky musíme do severozápadního rohu hangáru, rohlíky jsou o kilometr dál v jihozápadním, my se pěkně projdeme a několikrát přitom neodoláme té báječné kvalitě za absolutně minimální ceny. Všechen klumprt, co potřebují prodat, je umístěn v výšce očí, takže se stačí nátáhnout a už jste satisfied consumer. Proč se shýbat. Na salámek se posvítí zářivkou, takže dostane vesele růžovou barvu, až po návratu domů zjistíme, že jeho barevné spektrum leží úplně jinde. A jsou tu i jiné specialitky, které platíme v ceně všech těch dobrot.

    Ty obchody jsou hrozně veliké na svůj účel. Žádná výrobní organizace by si nemohla dovolit takhle plýtvat místem. Jsou to haly naplněné vzduchem a zbožím. Zkoušeli jste se někdy zeptat, proč jsou ty obchody tak velké? Částky za ořízení pozemku, stavby, vytápění celého toho prostoru, to jsou všechno náklady, které někdo nese. Aby pozemky byly dostatečně levné a investment manger dostal svoje bonusy k platu, je hangár někde na periférii, kam dojedeme za naše peníze autem, obchod tedy nenápadně přenesl svoje náklady na dopravu na zákazníka, tudíž na nás. Krychle z železobetonu je plná zboží, které tam leží a čeká, náklady z umrtveného kapitálu nese opět zákazník.

    Jistě jste si všimli, že v marketech leží hromady zboží, u kterého lze úspěšně pochybovat, že se v rozumném čase prodá. Nafukovací kruhy v zimě, brusle v létě. To je důsledek zmrdího obchodu, kdy  dodavatelé a centrální nákup řetězce handlují se svými neopakovatelně výhodnými produktovými balíčky. Kdesi v cizině na centrále sedí nějaký zmrd, který stanovil, že průměrný supermarket bude mít v sortimentu tři druhy snowboardů, tak je prostě má, i když nejbližší kopec je padesát kilometrů vzdálen. Lokální dodavatelé musejí akceptovat raketýrské podmínky při cenových jednáních a dodávají pak do nějakých obskurních logistických centrál, jogurt ujede dvěstě kilometrů, než přistane na mém stole. Muselo se přizpůsobit jeho balení a obsah konzervantů, aby ten transport přežil – za naše peníze. Všechny ty prodejny vypadají stejně – ptal se vás někdo jako zákazníka, zda chce platit za corporate design, který také něco stál? Dokonce i to nekonečné omílání z rozhlasu o nízkých cenách a vysoké kvalitě někdo zaplatil.

    Někde za devatero horama sedí marketingoví specialisté, kteří analyzují naše spotřebitelské chování a hledají další cesty, jak nám vpravit do košíků a do chřtánů ten jejich džank. Fakt jim za to chceme platit? V prostorách (hobby)marketů postávají na všelijakých informačních střediscích zaměstnanci, kteří vám mají jako umět poradit, ve skutečnosti vůbec nic neví, chceme si vydržovat tuto hru na zákaznickou podporu?

    Mohl bych takto pokračovat velmi, velmi dlouho. Výsledek toho všeho je, že celý tenhle ultra hyper mega matrix vlastně vůbec nechceme.

    Hnacím motorem celého systému je pasívní pohodlnost na straně vohnoutího spotřebitele, konfontovaná s hyperaktivitou marketingového zmrda. Je prostě pohodlnější bloudit celé nedělní odpoledne po supermarketu a hledět s hubou dokořán na všechno to zboží, které spotřebitel už z principu nebude nikdy vlastnit, než se jít projít do přírody, jít do kina, číst si knížku nebo si hrát s dětmi. Spotřebitelský idiot nemá žádnou šanci pochopit, jakého stroje na odírání  je účasten, dokonce si někdy myslí, že je prostorách prodejny pánem.  Také se dá říct, že systém existuje ve jménu státu, protože se podstatnou měrou podílí na debilizaci populace. Dokud budou chrámy konzumu plné zboží, nelze očekávat nějaké projevy občanské neposlušnosti, protože se v nich voliči/veřejnost zabaví sami.

    Asi nebude sporu o tom, že supermarketová kultura došla v našem geografickém prostoru v Kocourkově asi nejdál. Například v Rakousku je zatěžko najít velkoprodejnu v městě menším, něž nějakých 10.000 obyvatel. Ve Slovinsku jsem je viděl jen v Ljublaně. Srovnatelné by zhruba bylo jen Německo. Vzhledem k nepoměrné kupní síle árijce a tuzemce (t.č. asi 3.5:1) je zřejmé, že tuzemskou síť akceleroval právě faktor pohodlnosti. Vypadá to totiž, že pohodlnost je česká národní specialita. Myslí si průměrný tuzemec, že když koupil nějaký šmejd v supermarketu o deset korun levněji než u lokálního prodejce, že s nějakým imaginárním systémem krutě vyjebal, opak je pravdou, jen se o tom neví.

    Přijde teď jistě nějaký liberál a řekne, D-FENSi, neser se do toho, funguje to, vydělává a tak to má právo na vzduch, stejně jako jakékoli jiné podnikání. Nic proti ruce trhu. Já jen ukazuji na to, díky jakým pravidlům a předpokladům moštárna na cash prachy funguje. Liberalismus ani v této oblastni není nic jiného než prostředek na instalaci vůle většiny, protože nakonec bude zase ta většina spokojená, když si u Meinla nebo Lidla nakoupí. Z hlediska liberála je tedy vzniklá situace naprosto v pořádku, pro jednoho každého zákazníka je to ovšem průser.

    Docela by mně zajímalo, s jakými komickými chorobami se budou lékaři setkávat za nějakých dvacet, třicet let, kdy se konzumace všech těch polosyntetických potravinových replik začne projevovat na lidském zdraví. Zřejmě vznikne kvalitativně úplně nová situace, kdy profese gastroenterologa nebo pohřebáka bude zárukou doživotní prosperity, podobně jako dnes profese poslance nebo politika všobecně.

    Z pozice izolovaného spotřebitele není možnost tento systém prolomit, protože je vytvořen tak, aby většině vyhovoval a menšina, která se o jeho shutdown bude pokoušet, nemá šanci uspět, nehledě na to, že taky potřebuje občas jíst. Možná až za čas si vrchol Gaussovy křivky uvědomí některá pravidla, která snad kdysi byla samozřejmostí – třeba že šunka za dob jeho babičky byla z masa – a začne podle toho jednat.

    Do té doby přeju dobrou chuť a ještě lepší trávení.


    02.10.2005 D-FENS
     
     



    [Akt. známka: 1,45] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 129 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.