Psáno nebude o rejži, rizotu ani o režírování. Nicméně s jídlem tohle
téma velice úzce souvisí. Po zaměření se na tento lidský úkaz jsem nabyla
přesvědčení, že se skutečně jedná o nový fenomén doby. Nejsem členkou žádné
neuniformované módní policie ale....
Jednou mi kolegyně povídá, že vyzkoušíme jak dobře se vaří v jedný blízký
hospě. Hladově jsem kejvla, v pajzlu sme se usadily a za chvíli vidím typana
tak čtyřicet let, blond přelif, háro do půlky zad, haxny pokérovaný od
ramene k prsteníkům, prostě radost pohledět. šine si to k nám, takže objednáváme.
Za dvě minuty nám přistává talíř s jídlem, z jeho strany beze slova (patrně
toho už řekl tolik, že i kdyby do smrti mlčel tak je to akorát). Nic, jídlo
moc výborný, fakt klasa. Pohlreich by musel smeknout. Plníme svoje žaludky
a rozhlížíme se po okolí. Docela útulno, nic přeplácanýho, na place sme
samy (bylo po čtrnáctý). Za chvíli přijde ten typan s hadrou v ruce, začne
utírat stůl, kolegyně pod stolem nakopla mojí holeň, zvedám pohled od vidličky
a nechápajícně na ní hledím jak se kucká a voči má jak tenisáky, z jejích
pohledů mi došlo, že se mám otočit. V tu chvíli jsem viděla něco, co ve
mě nechalo trvalej následek. Nebudu to prodlužovat, ten chlápek měl kasírku
proklatě nízko, snad že už měl vyděláno tak ho mu ty dyška stahovaly gatě
a jak se ohnul tak se mu shrnuly kalhoty asi i s trenkama nebo slipama
(jestli teda nechodí úplně na vostro) a byla vidět ta rejžka. To není všechno,
taky se mu nadzvedlo triko, měl ho teda nad ledvinama a z údolí těch zad
se mu ty kapičky toho potu slejvaly jak po půllitru orosený dvanáctky z
Plzně a tohle všechno teklo tou rejžkou pryč.... (pryčem myslím něco, nad
čím nechci polemizovat a pro natvrdlý lidi ještě uvádím že nahoru to neteklo).
Kolegyni se už povedlo lapnout po dechu a během minuty už měla z modrý
zase zdravě červenou barvu. Nicméně celá situace se stala main topic naší
cesty z oběda, obě sme se shodly na tom, že takovou rejžku sme ještě fakt
neviděly. Podotýkám že se mám za slušnýho člověka, kterej se nekouká tam
kam nemá a celou dobu se utěšuju, že jsem to nebyla já kdo se koukal na
rejžku, protože jsem přesvědčená o tom, že rejžka se dívala na mě.
Asi tak po tejdnu jsme zjistili že pan Rejžka je majitel a že mimo sebe
zaměstnává taky nějakej ten personál. Zrovna minulej tejden se jedna nervírka
(rozuměj nervozní servírka) natáhla přes stůl k platícímu zákazníkovi no
a co čert nechtěl, zase byla vidět rejžka. Takže jsme jednoduše přišli
na to, že by pan Rejžka někoho kdo nemá rejžku nezaměstnal. Chápu, v dnešní
době jsou lidi různý, někoho vzrušujou tanga, někoho pohled na kozy, někoho
zas rejžka. Nějak mi to nedalo spát a zaměřila jsem se na rejžky obecně.
Při jednom dni stráveným pochůzkama po městě jsem zjistila, že rejžku nosí
skoro každá věková kategorie, bez ohledu na pohlaví, víru. Prostě rejžku
sem viděla u dopraváka kterej vylejzal ze služební Ochcáfky. Dokonce i tlusto
co bydlí vedle s tím bubákem nosí rejžku. Rejžku nosí i vypasený podkurevčata,
když žerou hambáče od Větvee. Rejžku má i busfára co jezdí s harmonikou
i ta jeho pichna.
Jediný odvětví, kde jsem rejžku ještě neviděla bylo zdravotnictví. Tuhle
jsem byla u doktora kde jsem čekala v čekárně, matka včetně fuckana zapadla
do ordinace, asi ho tam měla prostě jako modní doplněk nebo já už fakt
nevím. Po chvilce vypadla a zvídavej fuckan povídá: "Mamíííííííí a proč
měl pan doktor žlutý počúraný kalhotýýýýý?????", matka pohotově fuckana
odpálkuje: "Ale to nebylo od čůrání, pan doktor asi loupal pomeranč,
proto má tak žlutý ty kalhoty víš?" To už opravdu nešlo vydržet. Mé
přemítání o rejžce přerušila pohádka o pomeranči, v hlavě mi proběhlo,
kolikrát jsem u doktorů žlutý skvrny v rozkroku viděla, u doktorek naštěstí
ani jednu. Co kolikrát člověk přehlídne? Kolik těch krás světa na nás ještě
číhá?
01.05.2011
-STA-