Nebudu personalisovat, ale máme tady něco, co je uměle vyvyšováno nad
občana.
V čem je Stát lepší než občan? Proč je státní pohřeb lepší než občanský?
Jsou státní pocty vyšší než občanské? Je státní smutek hlubší než občanský?
Je organizované lepší než spontánní? To uměle vyvyšované je ale placeno
občany, proč si námi placení sluhové osobují právo rozhodovat co se bude
dít když někdo zemře, čest jeho památce, ať je to kdokoliv.
Jsem bezvýznamný muž, ale pokud jsem v životě nadělal škody, byly daleko
menší než škody těch, které nuceně, organizovaně, po jejich smrti uctíváme,
nebo ještě uctívat budeme. Smrt je součást života, dožije se jí každý.
Někteří pohroužení do svého nitra s naprostým přesvědčením o své pravdě
ochotní v duchu humanismu spáchat naprostá zvěrstva, jiní otevření, přemýšliví,
kritičtí a proto dehonestovaní, zavrhovaní, nálepkováni, další bezpáteřní,
měnící názor dle situace a vlastního prospěchu.
Potom jsou lidé milí, trpící různá příkoří, přesto neutuchající ve své
dobrotě (na mysli mám zejména svou babičku, která zažila obě světové války,
a matku, která, sice, zažila jen jednu, ale plná života je tu dodnes).
Je člověk veřejně - byť z většiny nechvalně - známý lepší než člověk
veřejně neznámý, který však zanechal ve svých potomcích osobní zodpovědnost,
čest, vlastenectví a skutečnou humanitu?
Rozhodnutím našich sluhů, ale i naší vinou,
ANO!
25.12.2011 Jahl