|
|
Al Gore...Já asi nezapomenu, jak hledal v několika dílech South Parku toho tvora, co byl napůl člověk, napůl medvěd a napůl prase :D
|
|
|
Myslíte Masáka, co má místo ruky celer a místo nohy Patricka Duffyho?
|
|
|
Nikoli.
Člověkomedvědoprase, neboli man-bear-pig.
EXCELSIOR!
|
|
|
|
to na Nobelovku nevidím! :-)
|
|
Nedělejte z Alfreda vyvrhele. S Nobelovou cenou za mír nemá nic společného, tu uděluje výbor jmenovaný parlamentem země, která krade děti rodičům a tato země jako svůj příspěvek míru dala světu Breivika.
|
|
|
nepliest si svedsko a norsko prosim...
|
|
|
Cenu za mír ale opravdu udělují v Norsku.
|
|
Ale je to pravda, autore, chválím.
|
|
Mandela, se jako mirotvurce velice proslavil.
V roce 1961 zaklada terorisickou organizaci Umkhonto we Sizwe (prelozeno Kopi naroda) jako ozbrojene kridlo ANS, tedy defacto obdobu SS.
Odjizdi na skoleni do sovetske teroristicke pripravky v Etiopii, po navratu je vsak ihned zatcen, odsouzen a v base sedi 28 let do roku 1990.
ANC je mezitim pod vedemin jeho zeny, a stava se vskutku avantgardni organizaci, nejznamejsi je vynalez "necklacingu" (odvoczeno od slova necklace -> nahrdelnik), kdy je obeti privazene ke kulu na krk nasazena pneumatika polita bezninem a zapalena. Obet umira ve znacnych bolestech cca 20 minut.
Toto sireni miru samozrejme nemohlo v Norsku uniknout oceneni. Divim se, ze Breivik byl zatim jenom jeden
|
|
Věřím, že je správné přehánět nebezpečnost globálního oteplování. Jen tak přimějeme veřejnost, aby začala naslouchat, jaká nabízíme řešení
Konečně jsem pochopil, koho si vzal Katoda za vzor pro své pravidelné nedělní pětiminutovky nenávisti.
|
|
|
Pacient Evropa: Pane doktore, mam po celem tele neustale se zvetsujici metastazy.
Dr. Urza: Prehanite, urcite je z toho vetsina nezhoubna, zkuste je proste mit rad a prestat je nenavidet a vsechno bude urcite v poradku.
Chapu, ze se snazis presny (a bohuzel prilis dlouhy) vycet holych faktu a zdokumentovanych udalosti shodit jako nejake prehaneni. Snaha anarchistu vseho druhu, pomahat pri destrukci soucasneho rezimu jak se jen da, je znama a dovoditelna. Na pocet obeti kriminality bratru v niceni sere pes, ucel sveti prostredky a sami anrarchisti si uz nemusi spinit ruce.
|
|
|
Ale vůbec ne; já Katodova fakt nerozporuji.
A už vůbec nejsem jako anarchista pro destrukci současného systému za každou cenu; ono kdyby místo našeho systému přišla Šaría, tak by si anarchisté fakt nepomohli.
|
|
|
> jaká nabízíme řešení
> Konečně jsem pochopil
A zase spatne. Katoda totiz na rozdil od agentu s teplym klimatem varuje pred realnym nebezpecim. Jiste mu lze mnohe vytknout ale nevymysli si a ani neprehani.
Coz sam nize priznavate.
Dokonce ani nenabizi reseni, coz mu jinde sam vytykate.
Pak ovsem tento vas prispevek je uplne mimo.
|
|
|
Nobelovu cenu bych udělil tomu, kdo vynalezne europaletu, ze které nebudou pořád vylézat hřebíky...
|
|
|
Nejspíš to bude ten, komu dojde, že nelze stloukat palety z prken, na kterých včera řvali ptáci.
|
|
Pokud jde o přírodní vědy, tam ještě občas nějakou logiku v udílení najít lze (i když občas lehce úchylnou, viz Fritz Haber). Nicméně pokud jde o NC míru, autor v kostce vystihl mé důvody, proč její udílení již dávno nesleduji (od Nelsona Mandely).
|
|
|
Np zrovna Haber dostal nobelovku za vynalez prumyslove vyroby dusicnanu amonneho, tedy na vyrobu prumyslovych hnojiv.
Diky tomuto vynalezu jsme tady na zemekouli este neposli hlady. Clanek je v tomto ohledu ulitly.
Dusicnan amonny ma ale samozrejme i mnohe jine vyuziti.
|
|
|
Haber sice princip vynalezl, ale teprv Carl Bosch (mimochodem ze společnosti BASF) ho dokázal přizpůsobit pro průmyslovou výrobu. Sice díky tomu nezdecháme hlady, ale taky se díky tomu tak nějak množej lidi, hlavně tedy mimo Evropu.
|
|
|
A přesli jsme na krásný systém "žereme ropu" (případně zemní plyn).
|
|
|
A komické na tom je, že bárka naší civilizace je nadnášena proudem ropy a plynu, pocházejícím především z politicky rizikových zemí, které využívají takto získané peníze k tomu, aby nám do života hodili vidle.
Alternativou je samozřejmě dobrovolně zavřít kohoutky a přejít na veggie style zemědělskou společnost.
|
|
|
Aniž bych to hlásal - není nás na to aktuálně trochu moc? Dáme to v tomto počtu?
Jistě, zavření kohoutků asi odepíše další obory závislé na špičkových technologiích (bez energie se tu asi vyprodukuje opravdu málo), včetně části farmacie a lékařství, takže křivka půjde poněkud dolů i z jiných důvodů, ale...
|
|
|
To záleží na tom, jak moc chceš jíst masa. Pokud si vystačíš s jedním malým kouskem v sobotu, pak v zásadě ano. Ale dalo by se sednout a počítat, což se mi v zásadě nechce. Nicméně, v ČR se počet lidí od dob před zelenou revolucí zase tak moc nezvedl, ale zásadně se vylepšily odrůdy a šlechtění obecně, pokrok v nechemické ochraně rostlin je také velký. Takže odhaduji, že by halt muselo do zemědělství nastoupit mnohem více lidí než teď, vrátila by se ve větší míře živočišná výroba jako zdroj pracovní síly na poli atd. Určitě by klesly plochy obilí a řepky, bo by část musely zabrat fixátory dusíku a okopaniny - zavedl by se regulérní osevní postup. Imo by počet lidí nemusel klesnout, jen by se míň nažrali a víc nadřeli.
|
|
|
Ceny potravin by stouply do takovych vysin, ze by si je spousta lidi jednoduse nemohla dovolit ... aby nemeli hlad.
Nejsem zadny odbornik, ale staci si vyzkouset neco sam vypestovat aby clovek ziskal zakladni predstavu o narocnosti.
A o masu primarne to neni, i kdyz to by urcite take vyrazne podrazilo.
|
|
|
No, jistě. Za jídlo by se asi dávalo něco ke starým dobrým cca 70 % příjmu. O masu a živočišných produktech to samozřejmě primárně je. Nároky na produkci masa jsou velké. Taková slepice sežere za den bratru 100 g materiálu, to jsou tři kila za měsíc. To se dá sežrat napřímo a ušetřit hromadu zbytečně propálené energie a vody. A o to víc lidí pak hektar uživí.
|
|
|
Slepice hlavne sezere po znacnou cast roku ruzne zbytky ("odpadky" z pohledu mnoha lidi). O to ale vubec nejde. Zvirata jednak potrebujete za dalsimi ucely (treba slepice dela vajicka a hnojivo), spousta z nich se muze volne past (mrknete se treba na Kretu jak to tam maji zarizene s kozami a ovcemi).
Ale jinak souhlas, ono i dneska stoji kilo veprika 80 Kc a brambory 9, ze...
|
|
|
Jaké odpadky asi tak v takovém případě budou? To sežerete i slupky od brambor. Můžou se sice pást někde na trávě, ale to halt pak bude vajec pomálu.
|
|
|
Vajec pomálu a žádná kuřata.
Nebo naopak.
|
|
|
Volná pastva je plýtvání půdou, zejména v našich podmínkách.
|
|
|
Jsou i pozemky nevhodne k pestovani cehokoliv uzitecneho (kvalita pudy, svazitost). Byl jsem se podivat po okoli a rozdil v kvalite pudy je obrovsky (dve pole vedle sebe, BPEJ se velmi lisi a je to videt i na urode). Mam pozemek "neplodna puda" a tam by bylo utrpenim pestovat cokoliv. Kozy by se tam ale past mohly...
|
|
|
Ale prosímvás, to se halt musí zúrodnit no. Pokud je to nějakýtrý krpál, tak asi bude jediným řešením to zatravnit, ale jinak - za 10-20 let organického hnojení tam ledascos poroste.
|
|
|
Vhledem k charakteru takových pozemků bych rozhodně nevynechal zavlažování.
|
|
|
Jo, abych nezapomnel, na tom neplodnem je chronicky nedostatek vody :-). Lide maji v okoli treba 90m vrty a pry jim to spolu s destovkou staci jen tak tak na preziti a splachnuti zachodu.
Krome vody je jeste problem, ze to je sama bridlice, kopnout tam rycem je skoro nemozne, na kazdy ukon je potreba krumpac. Doporucujete spis bridlici rozstipat na mensi, nebo udelat navazku?
;-)
Kupodivu naletove rostliny v tom ale docela obstojne rostou. Bohuzel bodlaky zatim nejim.
|
|
|
Když tam budete jednu, dvě generace nosit na zádech hlínu, hnuj a další organickou hmotu, pěstovat pícniny a tak podobně, tak tam časem něco poroste, žádnej strach.
|
|
|
Přesně.
Současná doba dokonce nabízí možnost odložit nůši*) a najmout si traktor s vlekem. Potom se generační cyklus zrátí na několik let.
Ovšem od problematiky závlahy bych přece jen neodcházel.
________________
*) V cyklu filmů pro pamětníky jsem viděl takový postup umělecky ztvárněný. Babička s polepšeným zhýralým vnukem nosili na kopec v nůši hlínu tak dlouho, doku nesešli z hory. Pak zasázeli brambory (sklizeň již zobrazena nebyla).
Babiččinou profesí byla faktořina mezi tkalci v podkrkonoší.
Film byl natočen za jedné z okupací.
Víc podrobností si již nepamatuji.
|
|
|
Proces tvorby půdy není vlastně nic jiného, než štípání břidlice na menší a menší kousky.
Poud se chcete dožít úrody, je skutečně (chápu-li "smajlíka") nutno použít břidlici již rozštípanou, tedy udělat navážku.
Náletové rostliny je termín zvolený ne zcela správně, protože nezohledňuje vlastnosti stanoviště.
Suchomilné rostliny tam samozřejmě prosperovat mohou, stejně jako v železničních náspech, ve starém zdivu, v zanesených okapech...
|
|
|
No, kéž by jen štípání. Ty rozštípané kousky se ještě musejí nechat rozežrat baktériemi, proložit organickou hmotou, slepit bakteriálními a rostlinnými slizy, cementujícími látkami, prorůst houbou, a to celé několikrát nechat prohnat uhlíkovým cyklem aby se vytvořily komplexní huminové látky, a pak si můžeme začít podívat o půdě. vychází to tak na 1 cm na 100 let. Pokud tento kompelx nemáme, potřebujeme minerální nebo aspoň organická hnojiva.
|
|
|
Proces se dá urychlit rozdrcením hornin ledovcem nebo to prohnat přes magmatický krb sopkou. Jak se na to koukám, tak pro zúrodňování blízkých oblastní upřednostním tu pomalejší cestu (nebo si to nechám přinést spraší, ale i tam v rozumné rychlosti).
|
|
|
Na zurodnovani jsou dobra videa od http://permaculturenews.org/author/geoff%20lawton/
Existuje torrent u ktereho je napsano, ze to primo autor dava zdarma pro edukaci, resp. na nejakem webu jsem to nasel (hledejte geoff lawton permaculture videos torrent).
Jsou tam videa o urban permaculture a o zurodnovani pudy nekde tusim v Jordanu.
Doma se mi docela osvedcilo mit plastove kompostery a kdyz se neco nestihne za 6 mesicu rozlozit, nahazim to do normalni uzavrene popelnice (dlouho nepouzivane na komunal) a necham to na slunicku. Behem dalsich 3 mesicu je z toho nadherny kompost.
|
|
|
Nevim jak jste ten smajlik pochopil, ale v realu to tam musim trosku zvelebit, tak tam samozrejme na par mist dam trosku kompostu a do nich neco alespon trosku uzitecneho zasadim.
Zatim mnozim hromadku rakytniku a skalniky pro zpevneni svahu.
|
|
|
Kdyz uz jsme u te ceny jidla, dovolim si maly lehky offtopic, treba nekdo resil podobny problem. Nabyl jsem do sveho vlastnictvi idealni podil nejake orne pudy, na ktere se hospodari. Dalsi spoluvlastniky neznam. Je nejaky postup jak zjistit kdo tam hospodari? Treba dotazem pres 106ku na MZP eviduji-li se nekde parcelni cisla u dotaci.
A dale jake jsou obvykle ceny pachtovneho/najemneho? Cetl jsem ruzne materialy, je mi jasne ze to je nejaka fce s parametry BPEJ / velikost pozemku / souvislost pozemku / svazitost / lokalita.
|
|
|
Existuje registr Lpis. Nic moc jsem s nimi neřešil, ale tuto informaci o sobě spoluvlastníci dostávají.
|
|
|
Diky! Cekal jsem, ze se ozve spis advokat/pravnik, nez zemedelec :)
LPIS na Internetu eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ mi ukaze peknou mapku, ale v ni pro mne jako pro laika nic moc zajimaveho neni. Krome predstavy te byrokracie co s tim chudaci zemedelci musi mit :-).
Mrknul jsem do zakona o zemedelstvi a moc moudry take nejsem jak se z toho registru ziskavaji informace. Takze ta uvazovana 106ka, nebo je nejaky lepsi postup? Jde mi samozrejme o to zjistit kdo tam hospodari, abych jej mohl zkasnout :-). No jsem zvedav koho si proti sobe v sousedstvi popudim.
|
|
|
Je to vostuda, ale teď nevím, kdo je použitelný jako kontaktní místo, tuším že Agentura pro zemědělství a venkov, tam myslím zemědělci jezdí. A nad mapou jim tam (leckomu) řekli, kdo to má napsané na dotace (je klidně možné, že to ve skutečnosti obhospodařuje v rámci "výměn" a "vydání" někdo jiný, protože v tomhle je často neskutečný bordel i oficiálně, ale pokud je neoficiální (pro dotace se to tváří jinak), tak nikdo nebude riskovat ztrátu dotací).
|
|
|
Ze zakona mi vyplyva, ze povinnym subjektem by byl "Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.", ktery ten LPIS vede. Pokusim se zitra zavolat na jejich helpdesk, kdyz nepochodim tak budu bombardovat formalne podle 106ky, nejak si to sami postoupi. Alespon uz vim cisla pudnich bloku!
|
|
|
Obvykle je to nejsnadnější dotazem.
V katastru lze nalézt polohu parcely a spoluvlastníky na pár kliknutí a zemědělských podniků je v katastru málo.
Cena pachtovného je velmi zhruba kolem jedné setiny ceny pozemku (plus daň).
(Setkal jsem se s různými pachty, nicméně většina se vešla do rozmezí 400 - 1000 Kč/ha, "místní zvyklosti" jsou rozhodující.)
Je to stav před rokem 2010, ale nemyslím, že by došlo k podstatné změně.
|
|
|
Opravim se, samozrejme jmenem a adresou spoluvlastniky z KN znam :-). Jenom bych je musel obejit a tak... to by mi zabralo nekolik dnu a par litru benzinu (je jich dalsich 7).
Mistni zemedelce neznam, vlastne vim o 2-3 (z mozna 10ti) ale nevim jak zjistit kde hospodari jinak nez je obchazet. Kvuli pachtovnemu jsem ty pozemky neporizoval.
Pachtovne je skutecne vsude takhle nizke, nebo to reflektuje vice i lokalitu, tedy u Prahy vyssi? U Prahy jsou totiz trzni ceny bezne i okolo 60 Kc/m^2, vyhlaskove potom 6-20 Kc/m^2 dle BPEJ.
|
|
|
Pachtovné už se nám i na Vysočině šplhá ke dvou litrům za hektar a rok.
O půdu je zájem a jestli se tu prodávalo za 50-60 tisíc / hektar tak řeknu 2008 (?), tak dnes je zcela normálních 100 -150 tisíc a vím i o kšeftech za 200 tisíc a to nebyly žádné úrodné úvaly. Pochopitelně místně a podle zájmu se to liší.
|
|
|
Protože na vysočině se na těch travách hospodaří mnohdy v kombu ekologické zemědělství + SAPS + LFA, což je hromada peněz.
Jinak co jsem viděl smlouvy, tak pachtové se řídilo podle ceny pozemku a délky smlouvy. A ano, tyhle ceny za hektar jsou v současné době odpovídající, a stále to roste.
Uvidíme, jestli se podaří prosadit do zákona předkupní právo pro toho, kdo na pozemku hospodaří, o což se část lidí snaží. To by asi růst cen ovlivnilo.
|
|
|
http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/kdo-se-stara-o-pole-za-vasim-plotem-podivejte- se-interaktivni-mapa.html
Měla by to být jedna z funkcí lpisu
|
|
|
Takže ano, skutečně to funguje. Jen je potřeba nazzomovat dost blízko a pole rozkliknout s pomocí šipečky "výběr objektu", která je dole pod mapou vedle symbolu pro nápovědu. Pak vpravo pod titulkem Parcela najdete vlastníka pod prostřední záložkou.
|
|
|
Ech, obhospadařovatele. Vlastník ej hned vedle.
|
|
|
Diky, tak jsem to nasel. IT mne sice zivi, ale nejak jsem si toho napoprve nevsiml, prijde mi to lehce neintuitivni (duvodem take muze byt, ze se mi ty ikonky dole obcas schovaji).
Kazdopadne u jednoho pozemku obhospodarovatele uz mam, u druheho neni uveden, pritom tam je takovy podivny blok, ze u sousedniho pozemku jich je nekolik, dokonce 100km vzdalenych. Pritom na poli je videt, ze tam hospodari. Nejake podivne.
Soucasne jsem nasel i nejake pachtovni smlovy dotycneho se sousednim mestem a za 113 000m je pachtovne 73 000 Kc. Lokalita Praha-zapad.
|
|
|
Neintuitivní je to proto, že je to výplod státní správy. No, to je dost podivné. Není to nějaká společnost vlastněná jinými společnostmi? Pachtovné 7k Kč za 1 ha?! Nemáte tam někde o jednu nulu víc/míň? Jako tedy, na intenzivních zelinářských pozemcích možná, ale jinak je to hodně.
|
|
|
Opsal jsem co bylo ve smlouve ... je to mesto na strane jedne a fyzicka osoba na strane druhe.
Na tom mem pozemku se pestuje mak a bonita nic moc.
|
|
|
Počkat, to jako že bychom zrušili fest ropnou společnost včetně kombajnů a logistiky?
Obávám se, že to bychom zdechli na kolaps infrastruktury: vše je dnes vzájemně provázané, téměř nikdo nezná všechny vazby a prerekvizity a díky Just-In-Time zásobování, které osobně nesnáším jako příčící se vší zodpovědnosti, krizivými zásobami i selskému rozumu není možné pokrýt nedomyšlené výpadky.
|
|
|
No, samozřejmě by se lidé museli vystěhovat z měst. Jinak by nemohli makat na polích. To je logické.
|
|
|
Pravda. Vesnička, kde stavím, má tuším asi 43 obyvatel a o část mladší generace (typuji tak dva až čtyři kousky) v horizontu let asi přijde. Koncem devatenáctého století měla myslím 185 obyvatel (a to ubyla jen obecní pastouška a nějaká jedna další obytná stavba). Většina (drtivá) makala v zemědělství.
|
|
|
Predstava, ze by se treba Praha rozkutalela do sveho okoli mne docela dobre bavi (ono se to tedy postupne deje, ale kdyby se to melo akcelerovat tak to bude docela zajimave ;-) ).
|
|
|
No vzhledem k tomu jak jsou ted ropa a plyn levny, tak by tech alternativ mohlo byt vic. Nechci byt za Kremroli ale Rusko je mi mnohem sympatictejsi nez Saudici. Pak jsou jeste nejaky bridlice... a vzhledem k tomu kdo proti nic nejvice rve bych rekl ze to bude spravna cesta.
Neni to nahodou tak ze samotna vyroba rozhodne netvori nejvetsi cast ceny potravin? Takze i vyrazne zdrazeni produkce by nebylo v konecnem dusledku tak zle. Ze by se muselo vic makat - aspon by urednici mohli zacit delat neco uzitecnyho.
Uplne nez ropy/plynu bysme nejspis jako spolecnost scipli hodne rychle ale kdyby zemedelstvi potrebovalo 10x vic lidi, tak se nic nedeje.
|
|
|
|
Je mi to líto, ale bohužel si autor v textu vybral poměrně nevhodný cíl. Fritz Haber byl s Boschem vynálezcem průmyslové syntézy amoniaku přímou reakcí dusíku s vodíkem, což v přírodě je možné jen velmi složitě a ložiska amonných solí jsou velmi omezená.
Václav má pravdu, že díky tomu jsme nezemřeli hlady.
Tento výzkum byl dokončen ještě před vypuknutím WW1 a Nobelovu cenu dostal za zcela jiných okolností:
Fritz Haber received his Nobel Prize one year later, in 1919. During the selection process in 1918, the Nobel Committee for Chemistry decided that none of the year's nominations met the criteria as outlined in the will of Alfred Nobel. According to the Nobel Foundation's statutes, the Nobel Prize can in such a case be reserved until the following year, and this statute was then applied. Fritz Haber therefore received his Nobel Prize for 1918 one year later, in 1919.
www.nobelprize.org/nobel_prizes/chemistry/laureates/1918/
pravyprostor.cz/jak-ziskat-nobelovu-cenu/
Pevně věřím, že pan Zbránek ve své práci přistupuje k důkazům a textům jinak, lépe a odpovědněji než při hodnocení Fritze Habera.
|
|
|