Komentáře ke článku: O objektivismu (ze dne 28.11.2005, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
Děkuji za zajímavý článek.
Konečně něco s čím se mohu ztotožnit a souhlasit....
|
|
Po tomto článku už nezbývá nic jiného, než přidat mezi "témata" ve sloupci vlevo i téma "filosofie" :-)
|
|
Jen pro úplnost doplňuji:
http://www.noblesoul.com/orc/critics/
...protože když už se zavádí filosofická rozprava, je dobré se podívat i na argumenty z druhé strany, aby se nestalo že nám někdo (Root, Randová) něco nakuká. Osobně myslím, že není potřeba sahat k systému, který si vycucala z prstu (což není hodnotící soud) spisovatelka, když už existují takové filosofické koncepty jako "racionalismus", "empirismus", "pragmatismus" nebo "pozitivismus" (což neznamená, že nutně říkají totéž jako objektivismus).
Muj profesor na filosofii vždycky říkal, že problém laiků (tj. akademicky nevzdělaných filosofů) je "vlamování se do otevřených dvěří". Tj. bez znalosti těch textů, které se vyjadřují k tomu co se řeší, forumulují nové teze, bez ohledu na historický, potažmo stávájící diskurs. A objevují Ameriku. A pak se na ně sesypou odborníci (nikoli já, podotýkám) a máme z toho takovou vtipnou stránku jako link, který jsem uvedl nahoře.
Ale Root zaslouží pochvalu, protože alespoň prokázal, že není líný přemýšlet a také implicitně uznal, že existuje možnost, jak formulovat funkční principy světa atd. čímž přitakal obecnému smyslu a pozitivní roli humanitních věd, což se na tomto webu často nevidí.
|
|
|
chjo.... stydím se ale moje angličtina na filozofické rozpravy nestačí
nejni ten link někde k dispozici i v češtině? myslím jestli to někdo nepřeložil
|
|
|
Někdy člověk potřebuje dojít k poznání prožitkem. Sám pozorovat, dělat si závěry, "napasovat" si chápání všehomíra na svůj potenciál.
Myslím si, že je zbytečné kouskovat a škatulovat všehomír do -ismů. Zbyde z toho rozdrobená kaše. Takže podobně, jako Ti Tvůj profesor nakreslil příměr s otevřenými dveřmi, dovolím si já obdobu, a sice že problém odborníků (akademicky vzdělaných filozofů) je zajetí v termínech.
Život přijímám takový, jak je. Není to o pasivitě. Je to o ovlivňování. Svojí duší ovlivňuješ svoje okolí, lidi, věci a úmyslně nebo mimoděk vkládáš sebe do událostí všehomíra. Odtud plyne zkreslená myšlenka, že když člověk chce, tak může. To imho není ve zběsilém nebo mírnějším honu za svými cíli. Protože narozdíl od cíle samotného je pro mne hodnotnější cesta k cíli.
Strach z neznáma způsobil, že dnes mezi sebou diskutují filozofové, náboženští představitelé. Pomocí formulí se snaží vysvětlit nebo přiblížit mystérium života a smrti, smyslu a legitimity toho, co nazývají existencí. Výsledkem je imho v nejlepším případě výřez, kopie jistého úseku té existence, a odvození či prognóza v čase na základě zkušenosti z rozboru zmíněné kopie.
Chytání vody do dlaně je úspěšnější činnost. Neříkám, ať to ti lidé nedělají. Pro mne je lepší vnímat plnost všehomíra, cítit jednotlivé vazby spíše, než se je snažit vědomě zařadit. Cítit tep, intenzitu a "kadenci" je pro mne příjemnější, lidštější a objektivnější, než vědět, že průměrná hodnota je 50-80 tepů za minutu u průměrného (tudíž neexistujícího - sympatický paradox :-) ) člověka.
Občas nezaškodí zapojit více celého sebe (v rámci člověčího chápání), než jen mozek.
:-)
|
|
Díky, Roote, za příspěvek. Objektivismus a libertarianismus mají, nicméně, mnoho společného, alespoň podle předního českého objektivisty Jiřího Kinkora. Jinak tvrzení paní Aničky Randové, že nejdříve, je myšlenka a pak emoce je z hlediska behaviorální fyziologie, dosti úsměvné, jelikož emotivita byla v evoluční posloupnosti "na světě" daleko dříve, než uvědomění sebe sama. Emotivita je společná člověku i vývojově nižším tvorům. Například pes nemá myšlenky ale má emoce. Tudíž vyvozovat emoce z myšlenky je naprostý nesmysl, ale to nelze Aničce vyčítat, jelikož to byla spisovatelka a myslitelka a nikoli biolog, tudíž o struktuře a funkci mozku, natož lidského, neměla ani tušení. Nicméně i v moderních filozofických kruzích se do značné míry nosí, aby filozofické závěry byly konzistentní s poznatky moderní vědy. To se Aničce nepodařilo ani v nejmenším. Její aplikace logických posloupností je spíše na úrovni lehce infantilní, což je možno dokumentovat i na Vašem příkladě s propastí a studnou.
Mám dojem, že jste neuveřejnil vše, co je spojeno s objektivismem, především 4 její základní postuláty. Líp jste mi na smeč nahrát nemohl, své výhrady vůči objektivismu uveřejním posléze. Ještě můžete vyhrát. Těším se na Vaši argumentační palbu, nabíjejte všechny svoje zbraně.
|
|
|
Klasická ukázka toho, jak si člověk buď všímá protikladů a má nutkání oponovat, anebo připadá druhý extrém, že vše vidí jednolitě.
Barvy.
|
|
Tak vám nevím, jestli jsem tak blbý, ale přišlo mi, že pro člověka, který o objektivismu neví ani Ň, je tento článek víceméně nesrozumitelný.
Jsou zde příklady objektivistického myšlení a jsou i pěkně vysvětleny (některé). Ale přijde mi to jako kdyby jsem se snažil někomu vysvětlit, co je to matematika: začal axiomy (rovina, bod...), pokračoval lekcí malé násobilky a završil to aplikací matematiky ve strojírenství. A pak se ještě čtenáře ptal na jeho názor a chtěl diskutovat o výhodách a nevýhodách matematiky :o)
Chyba je v tom, že lidem zasvěceným do oboru to nic moc nového neřekne (vyvratitelná doměnka) a lidem neznalým to věc neozřejmí. Třeba jste zapoměl říct, co je to vědomí (podle objektivistů) a tu identitu jsem taky 2x nepochopil (asi moje chyba). Pochopil jsem jen že identita je nerozlučně spojená s existencí, ale nevím, proč "se říká", že identita JE existence.
Jinak hezké rétorické cvičení :o) Jen pro lepší pochopení problematiky bych uvítal více základů a méně závěrů.
|
|
|
Podle mého názoru se článek o nějaké nevyvratitelné závěry ani nepokouší. Je to myšlenkový pochod člověka, v tomto případě Roota. Já jsem naopak rád, že se pokusil o něco podobného a dle mého názoru celkem obstojně.( Ne, že by mě objektivismus nějak zásadně přesvědčil, skulinky se najdou :-)) Osobně příliš nesouhlasím spíše s jinými názory, které se v komentářích pod tímto článkem objevily. Myslím tím názor o tom, že neškolený filozof se nemá pokoušet o porozumění a výklad filozofických směrů. To jako že filozofie je jen pro proškolené filozofy?
A hlavně se člověk tak nějak nesmí bát používat rozum :-)
|
|
|
Každý člověk si může myslet a říkat co chce (pokud tím neomezuje druhé, zkráceně vyjádřeno).
Může chtít pochopit věci tak jak jsou, nebo si je trochu přizpůsobit a chápat je, řekněme, "po svém".
Ale věda, to je, panečku, o něčem jiném.
Takže když někdo (Root) vykládá učení někoho, kdo není profesně filosof (Randová), je pravděpodobné, že to co vznikne nebude mít vysokou "vědeckou" hodnotu; tj. nebude to pravděpodobně příliš přínosné pro další diskusi odborníků (kteří na Randovou, jemně řečeno, příliš nehledí).
Ale abych zarazil hned vlnu nevole: to ještě neznamená, že jakékoli osobní chápání jakékoli teorie neznamená přínos pro kvalitu osobního života, zlepšení orientace ve světě jako takovém atd.
Takže řeč byla jen o odborné, vědecké hodnotě takových pokusů. V případě Randové, myslím, jde o hodnotu spornou, v případě Roota o jednoznačně pozitivní, jak jsem již psal výše.
|
|
|
Pokud slo o komentar vymletuv, psal prece o nadbytecnem formulovani novych tezi bez seznameni se zaklady predchozich smeru a jejich zasadnich textu, tj. o nebezpeci "objevovani kola". Sdeleni "neškolený filozof se nemá pokoušet o porozumění a výklad filozofických směrů" tam nevidim...
|
|
|
Je to pouze můj volný výklad jeho "vlamování se do otevřených dvěří". Teď když Vymleto rozebral co měl na mysli, je můj překlad bezpředmětný, respektive není výrokem, kterým se zdál se směřovati :-)
|
|
|
Uh, heh ... omyl?
Mam dojem ze ty i ten clovicek co na tebe reagoval si myslite ze 1. a 3. komentar tohohle vlakna psal jeden clovek. No... a to neni pravda :o)
Ten prvni psal CHOROŠ (tedy moje maličkost) a ten druhy jisty vymleta (ktereho nemam tu cest znat). A navic se s vymletovymi nazory mnoho neztotožňuji.
Mě totiž nejde ani tak o vědeckou kvalitu jako spíš uvedení objektivismu tak aby ho pochopil i Franta Noha, co jezdí v traktoru a sleduje VyHolené (tedy i já). To co předvedl Root je děravá konstrukce ne jednoho ale několika myšlenkových pochodů, jejichž rozbor by možná stál zato, ale ne každý má týden volna aby se v tom hrabal.
A navíc je od Roota pěkně alibistické, že nám tu něco předvádí a pak se odkáže na zdroj, čímž dává asi na jevo, že si není schopen objektivismus obhájit :(
Připomíná mi to kněze, co když neví, taxe odkazuje na písmo svaté (které odpověď sice neskýtá, ale tvářit se, že sme ji ani Tam nenašli, znamená, že jsme pro všechny úplně blbí).
|
|
|
Právě proto jsem hodnotil Rootův záměr kladně a o "vědeckém" dosahu článku jsem pomlčel.
A k chápání: pokud Vám jde o chápání objektivismu takového jaký skutečně je, potom čtětě Randovou v originále a na Roota kašlete. Každý překlad je výklad a každý výklad hrozí nepochopením vykládaného/vykládajícího.
|
|
|
Presne tak. Kdyz nekomu chci rici "doporucuji ti precist si tuhle knihu", pak pro nej bud musim byt intelektualni autoritou, nebo mu musim zduvodnit, proc mu dotycnou knihu doporucuji. Tou intelektualni autoritou pro mistni osazenstvo se byt necitim.
Cilem je pochopitelne objektivismus priblizit rade dalsich potencialnich zajemcu a ne zde vest flamewar o tom, jestli ma nebo nema (celkove ci v konkretni veci) objektivismus pravdu - o tom at si udela predstavu kazdy sam.
|
|
|
Vy jste odpůrce zjednodušování? Podle mě je zjednodušování to právé to umění, které by měl každý recenzent mít.
Pokud píšu o Harry Potterovi, tak taky nebudu vypisovat obsahy mých oblíbených kapitol ale spíše se zaměřím na shrnutí děje do několika vět, zhodnotím sloh knihy případně střih filmu, a pokusím se najít hlavní motiv.
Pokud píšu O objektivismu, neměl bych se chovat jinak. Pár vět k historii, odstaveček o hlavní myšlence (nebo myšlenách) a pak třeba trochu toho využití v praxi (s příslušným zjednodušujícím vysvětlením). Nebudu tu psát o tom, že objektivismus je vodikova puma pro cele lidstvo bez poradneho vysvetleni. (jestli ta bomba byla v tom, ze neexistuje zlata stredni cesta, tak vysvetleni se studnou je opravdu ale opravdu nedostacujici, jestli ta bomba byla v tom, ze kazdy ma castecne pravdu, tak to uz tady myslim nekde bylo, jen si nemuzu vzpomenou kde)
Přece nebudu psát o harrym jako o klukovi, hlavním hrdinovi, s jizvou na čele, kterou mu udělal lord valdemort, ktery je hlavni zaporny hrdina, jenz je mrtvy, ale v dalsim dile obzivne, coz dava harymu nadeji na to, ze jeho rodice, kteri jsou taky mrtvi, snad jednou obzivnou taky, protoze harrymu se po nich styska, a kdyz mel moznost je videt v zrcadle, tak pred tim zrcadlem travil spoustu casu, stejne jako spousta carodeju pred nim, a proto je to zrcadlo nebezpecne, a hary mel stesti ze se o nej brumbal postaral a zrcadlo schoval, protoze jinak by byl ztracen a nemohl by byt dalsi dil.
|
|
|
Je to smutné, ale bohužel, v určitých otázkách, které jsou svojí povahou tak subtilní, že záleží na každém slovu a jeho pozici ve větě, je VELMI těžké opsat nějakou problematiku zjenodušujícími slovy. Zde se totiž dostáváme k jádru filozofického myšlení: když řeknete "pravda je...", "vědomí je...", "účel je..., "kauzalita je...", tak pokud máte v sobě trochu vědecké poctivosti, tak musíte uvést, že "ten a ten řekl, že "pravda" je to a to, ovšem řekl to v návaznosti na toho a toho a s výhradami k tomu a tomu s přihlednutím k onomu a onumu" atd.
A teď mi řekněte jednoduše, co je "pravda", "vědomí" atd...
A ano, jsou tací, kteří mistrovsky zachytí, srhnou, postihnou ve ZJEDNODUŠUJÍCÍ formě jádro myšlenky. Ovšem, slyšet je autor oné myšlenky, bránil by se takovému výkladu.
Takže je to tak: pochopte to sám z pramenného textu a diskutujte s dalšími pochopivšími nebo se těmito žvásty vůbec nezabývejte.
|
|
|
No já nevím, já nikdy žádného filosofa v originále nečetl, takže možná máte pravdu, že zjednodušení je opravdu náročné, ale co na to učitelé filosofie? Od našeho středoškolského profesora základů společenských věd se dala např. Sokratova filosofie umístit do jedné věty:
"Pravdu lze najít jen formou dialogu"
Podpora tohoto názoru je už ovšem na delší povídání :o)
|
|
|
To Vam nelhal.
Ale Sokrates se nemusel ohlizet na Platony, Aristotely a pani Randove. To se to tehdy diskutovalo, kdyz z dnesniho hlediska filozofie jako disciplina jak ji zname dnes (historicky,akademicky formovana a pestovana disciplina) neexistovala.
Ale jiste, nejaka obecna zjednoduseni v jistych pripadech formulovat lze. Za cenu rizika zkresleni, interpretace, vynechani podstatneho.
Ta veta, kterou jste uvedl (Pravdu lze najit jen formou dialogu) zni neskodne, ale objektivista a mystik (napriklad) by meli k ni pripominku treba tohoto typu: (mystik) "ano, dialogem s Pámbíčkem", zatímco (objektivista) "ano, v dialogu s rozumem a zkusenosti a samozrejme bez toho nablblyho mystika". A tak dale.
Neexistuje zadna definitivni pravda, jen definitivni zjednoduseni (čti: lež).
|
|
|
No moment, zjednodusena pravda neni lez; jde o to, co od toho zjednoduseni chces.
Priklad: Mapa. Mapa je zjednoduseni terenu dle nejakych sdilenych konvenci (neco jako jasne definovane pojmy). Muzu mit mapu politickou, geologickou, klimatickou nebo turistickou; ani jedna z nich neni vyslovene nepravdiva, kdyz pri jejim cteni vim, ze mapa neni krajina a presnejsi predstavu o krajine (diachronne i synchronne) ziskam tak, ze zkombinuji map nekolik. Jen nesmim od jedne mapy chtit to, co mi poskytnout nemuze, a porad mam na mysli: mapa neni skutecnost, je to jen jeji zjednoduseny obraz pro dany ucel!
|
|
|
Ackoli se to da tak chapat (co jsem napsal), je to umyslne dovedeno ad absurdum.
Ale myslime oba totez: je jedna skutecna, opravdova vec, totiz svet jako treba krajina a pak jisty druh pomucky, ktera nas, nejakym zvlastnim, zjednodusenym zpusobem, informuje o krajine. Tato pomucka, mapa, neni krajinou samotnou; je to jen interpretace urcite vysece krajiny. Jako takova ma s krajinou ledacos spolecneho, ale napriklad projit se k ni clovek nemuze (no...).
Netvrdim, ze se vsechno ve svete deli jen na dobrou pravdu a zlou zjednodusenost (jak jsem napsal: lež). Je mnoho stupnu od jednoho konce ke druhemu; my idealiste vsak vime, ze krajina je dokonala a zaroven nezjednodusitelna (stejne tak jako kazde jsouci).
Takze mapu i vyraz "krajina" (ktery je taky svym zpusobem zastupnym znakem pro krajinu a to na urovni jazyka) chapeme jako neco druhotneho, ale nikoli zleho. Ovsem ve srovnani s krajinou jako takovou je nejaka mapa uplny kulovy. Kazda redukce jakekoli skutecne veci (at uz ve forme jazyka, vykresu, cisel, textu atd.) je zjednoduseni, na jehoz UPLNEM konci je protiklad zjednodusovaneho (neboli lez).
|
|
|
|
Neeee, ja vykladal vymleto z 28.11.2005 11:46:04, kteryho - v tomhle vlakne - zminoval muz c. 2
|
|
No musí se nechat že sem to moc nepobral, ale asi chápu o co šlo :-).
|
|
"bez myšlenky by nebylo emoce"
"Člověk má tyto funkce do jisté míry zakódovány také, ale nad nimi má jednu věc, která vše řídí a kterou se od ostatních tvorů odlišuje - rozum"
Z toho vyplyva, ze zvire -- ktere podle druhe citace nemysli, tedy nema myslenky -- nema ani emoce. Vazne?
Kdyz na Vas nekdo pujde s holi, asi v tu chvili nebudete zrovna 2x premyslet a silne negativni emoce presto citit budete.
"Dalším krokem může být odvození skutečnosti, že člověk je sám sobě (svému životu) povinný (a odpovědný) zajistit nejlepší možné podmínky. Cokoli, co jedinec udělá pro sebe, pro svůj život, je dobrem, cokoli co udělá proti sobě, proti svému životu, je zlem."
Z ceho tohle vyplyva?
Zas tak detailne jsem Vas clanek nestudoval, i kdyz za to stoji. Presto se mi nezda, ze by objektivismus nestal na zadnych dogmatech.
Treba neni od veci obj. prostudovat trochu blize. Ale pote, co jsem prectl par kapitol "Fountainhead", mam pri vysloveni jmena "Rand" takove nepekne reflexy. Asi jako kdyz ve trinacti vypijete lahev rumu a o par let pozdeji pred vas nekdo postavi rumoveho panaka.
|
|
|
ad 1) zmiňoval Challenger
ad 2) je to příklad naprostého egoismu, kterému je cizí se jakkoliv omezit (neřku-li obětovat) pro jiné.
|
|
|
bod 2
Z ceho to vyplyva? z niceho, to je definice pojmu, dalsi axiom schovany za rouskou vysvetlovani :o)
Nejvic se mi libil Thomas Hobes kdyz psal Leviathan. Misto toho aby se snazil hledat pravdu, taxi proste nektere pojmy nejak zadefinoval a pak s nimi pracoval. Napriklad nespravedlnost definoval jako nedodrzeni dohody, a spravedlnost jako vsechno ostatni. A bylo! Krasne, matematicky jednoduche, stravitelne, pouzitelne a pevny zaklad pro budovani filosofie :o)
Bez dogmat a axiomu to stejnak nepude :o)
Btw: vite nekdo jaky je rozdil mezi dogmatem a axiomem?
|
|
|
Z hlavy myslím, že "dogma" je z řeckého "dokein" (myslet, usuzovat) - "doxa" (mínění), "dogma" je používáno jako "učení".
Ona nezvratná platnost, jakou z toho slova dneska cítíme je až produktem klasického latinského a především křesťanského světa; původní řecký termín nebyl tak apodiktický.
Axiom je z řeckého "axios", což znamená "správný, platný".
Tj. ideální termín např. pro oblast matematiky, kde nejde o "pravdu" jako takovou ale o "správnost" nebo "pravděpodobnost"
Ale můžu se mýlit, takže prosím s rezervou.
|
|
|
Jak jsem si to teď přečetl tak mě napadlo, jestli by to nemohlo být tak, že axiom je pojem zatímco dogma je tvrzení. Takze axiom je bůh a svět, a že bůh stvořil svět je dogma.
|
|
|
(Kdybych chtel byt puntickar, tak si rypnu: axiom skutecne je pojem, ktery (jak uz tak pojmy mivaji ve zvyku) neco oznacuje. Takze veta "axiom je pojem" je informacne vydatna asi tak jako veta "zidle je objekt" (nehlede ne to, ze "zidle" je vyraz, který odkazuje k pojmu, ktery oznacuje objekt *zidle*; ale nechci to tu rozmazavat...)
Ja to chapu tak, ze axiom a dogma jsou synonyma, jenom je kazdy termin pouzitelny v ramci jineho myslenkoveho prostredi, ovsem, s tou pripominkou, ze dogma se vzdycky nechapalo jako nezvratne, zatimco axiom je proste "spravnost sama".
|
|
|
Objektivismus rika, ze axiom je overitelny pouze pozorovanim, narozdil od arbitrarniho vyroku, ktery neni overitelny nijak. Pokud se na sve smysly nejsi ochoten spolehnout, tak nevim, k cemu je mas.
|
|
|
"Cokoli, co jedinec udělá pro sebe, pro svůj život, je dobrem, cokoli co udělá proti sobě, proti svému životu, je zlem."
Je to axiom nebo ne?
A pokud ano, jak jej lze overit pozorovanim?
|
|
|
To prece neni axiom, to je vyrok - v tomto pripade vyrok odvozeny z dalsich postulatu a ty jsou ruzne slozitymi zpusoby odvozeny od uvedenych pocatecnich axiomu. Muzeme tady resit, jestli se jedna o arbitrarni vyrok, ale nerad bych tu opisoval cele knihy, takze si to nastudujte a nasledne odvodte sam (coz je zpusob objektivisty preferovany), nebo to klidne povazujte za arbitrarni vyrok ale pak z vaseho pohledu tento vyrok jako by nebyl vubec vysloven a i vase otazka je v tom pripade neplatna... ;-)
|
|
|
V pohode, jasne, ze je to vyrok a ne axiom. Neco jineho tvrdil nejaky vyse uvedeny komentar, se kterym ovsem nemate nic spolecneho.
|
|
|
Smysly klamou, hul ve vode jevi se byt zlomena atd. atd., tohle vsechno je jen zacatek. A abychom sli ke korenum, duraz na "axiomatizaci" teorii na zaklade pozorovani zduraznoval uz Aristoteles a spousty dalsich, v renesanci vsichni Galileove a Kopernici a duraz na vysadni roli smyslu v poznavani cloveka napr. empirikove (Bacon,Locke a spol.). Ale tohle jsem psat nechtel.
Axiom je historicky zhruba chapan jako "intuitivne zrejme tvrzeni či apriporně pravdivá věta". Nic min, nic vic. Zadna empirie, zadny overovani pozorovanim.
Mimochodem, vsechny logicke a matematicke axiomy jsou podle te definice, jak jsi ji uvedl, arbitrarnimi vyroky.
A to jsi jiste v umyslu nemel.
|
|
|
Ja to pochopitelne v umyslu nemel. Ale to, zda to mela ci nemela v umyslu Randova, kdyz to vyhlasila, to budes muset zjistit ty - a verim, ze i pro tebe bude studium objektivismu prospesne, at uz se ti podari jej zpochybnit ci nikoli.
|
|
|
Dik za duveru, ale kdyz jsem procital velmi zbezne ty kriticky teorie na adresu Randove, tak si myslim, ze uz do toho vic vrtat nebudu.
Objektivismus proste chapu jako popularni teorii sveta pro nefilozofy, ktera se snazi vyeliminovat nabozenskou spekulaci, tmarstvi a povery predevsim durazem na rozum a zkusenost.
A to jestli to dela remeslne dobre a ba jestli za vyvracene modly nabizi neco jineho, lepsiho, skutecnejsiho, to uz si necham pro sebe.
A tak to ma byt, ne? ;-)
|
|
|
Je-li axiom ověřitelný pouze pozorováním, je to zlatý život.
Každý pak má své vlastní axiomy, zcela odlišné od sousedových a přesto vzniklé pozorováním téhož. Spolehnout se na své smysly dokáže každý, bohužel smysly jsou pouhá čidla, jejichž vzruchy se interpretují v příslušných mozkových centrech a vzniklý obraz pokládá každý za skutečnost - objektivní výsledek pozorování. Vsadím se, že můj mozek se od tvého definovatelně liší. Možná nikoli co do velikosti, stáří, druhu, ale jistě co do interpretace pozorovaného.
|
|
|
....ale abych nebyl tak formalni, tak mate pravdu, jen to rikate jako pohadku na dobrou noc.
Existenci sveta lze (plus minus) povazovat za axiom (ackoli ja bych radeji zustal u tech matematickych zakonnitosti), zatimco stvoreni sveta Bohem je uceni, ktere vyplyva z nejake spekulace zalozene na axiomu existence sveta.
|
|
|
V kazdem pripade prohlaseni "Buh existuje" je arbitrarnim vyrokem.
|
|
|
(...ale taky proto jsem tento výrok, ja chytrák, nikde nepoužil...)
|
|
|
"Bůh existuje" je podle filosofie objektivismu axiom, nikoli arbitrážní výrok.
Což Boha mnozí z nás nepozorují? Což s Bohem mnozí z nás nemluví? Což Bohu mnozí z nás neslouží? Což se někteří z nás za Boha nepovažují?
Objektivismus je "udobnaja religia" (Vysockij) pro malé uzavřené skupiny, z nichž každá bude mít vlastní, zcela pochopitelný a jednoduchý uzavřený svět. A pak začnou světy kolidovat..........
|
|
Pokud by mel nekdo zajem napsat esej o Teorii společenské elity, docela by se mi hodila nejaka rozumna uvaha do skoly. :)
|
|
|
Obávám se, že tenhle web není ideálním místem pro vohnouty, co by rádi něco vopráskli, by bezpracně prolezli jedním zápočtem.
Ale troufám si tvrdit, že přemýšlivý student si tady dost materiálu a odkazů pro solidní práci na téma teorie společenské elity najde:-)
|
|
Obecna rovina clanku pro mne byla nova a hodne jsem se dozvedel. I kdyz se priznam, ze jsem na teoreticke "kecy" nikdy moc nebyl ;)
S cim ale zasadne nesouhlasim, jsou politicke zavery. Napr. "Objektivismus uznává kapitalismus za jedinou morální formu společenského uspořádání".
Souhlasim s tvrzenim: "Jen na svobodném trhu a ve svobodné společnosti může jedinec podle objektivistické teorie maximálním způsobem rozvinout své schopnosti a nejlépe zajistit své přežití".
Ale nechapu, co ma kapitalismus spolecneho se svobodnym trhem krome toho, ze z nej vznika. Kapitalismus je jen zbabela a sofistikovana verze nasili a ve svem pokrocilem stadiu ma blize k fasismu nez ke svobodnemu trhu.
Duvod je prosty - bez ohledu na druh nasili vzdy pocatecni soutez vygeneruje uspesne jedince, kterym se od urcite urovne nevyplati soutezit (neb nikdo nemuze byt nejsilnejsi porad), ale misto toho se jim vyplati soutez znemoznit, potlacit ci zmenit jeji pravidla ve svuj prospech, aby si toto sve postaveni udrzeli co nejdele.
Kapitalismus neni svoboda, ale jeji - prirozena, avsak nezadouci - deviace.
|
|
|
Hergot Sandstorme, teď si na to kápnul.
Ale ruku na srdce. Tobě by se nelíbilo jednou za dva dny zajít "do firmy" podívat se, jak to tam všechno kmitá?
Seřvat vedoucího, pohrozit mu vyhozením, ale pak mu nalít panáka a motivovat ho bonusem, když zabere a zvládne to?
To je parádní život, tak jakápak nežádoucí deviace :-D
|
|
|
Dal jsem si ruku na srdce a druhou jsem umistoval postupne na dalsi "citliva" mista, ale porad si myslim, ze by se mi to nelibilo ;)
Btw svuj prispevek jsem myslel trochu obecneji, spise z hlediska cele spolecnosti a distribuce moci v ni; tebou popisovane manyry se odehravaji na pracovistich bez ohledu na spolecenske zrizeni.
|
|
|
Pak asi definujes kapitalismus ponekud jinak, nez ja...
|
|
|
Kapitalismus chapu jako prirozeny stav pokrocile trzni ekonomiky, kdy ekonomicky nejuspesnejsi jedinci de facto (nikoli de iure) ovlivnuji vladu nebo dokonce neprimo vladnou za ucelem udrzet si sve postaveni; tzv. nadvlada kapitalu.
Kapitalismus v tomto vnimani je dokonce slucitelny se socialismem, srovn. vyhody a danove prazdniny pro velke investory a podnikatele na strane jedne a zvysovani dani stredni tride za ucelem socialni korupce tridy nizsi.
|
|
|
Ano, a z toho zase vyplyva ten liberteriansky vyrok, ze vlada je nejsnazsi a nejlevnejsi cesta k moci a penezum a tedy vladu je nezbytne kdyz uz ne zrusit, tak jeji pravomoci maximalne omezit, aby lide, co po statu chteji splhat vzhuru, vicemene nemeli moc kam splhat. Pak ani vlada nebude mit sanci posilovat moc onoho vladnouciho kapitalu proti kapitalu nevladnoucimu. Cili etatismus * kapitalismus se po case uz nerovna kapitalismus, takze zase dochazime k tomu, ze kompromisem zla s dobrem je zase jenom zlo. Ono se to da i matematicky odvodit:
1*1=1 (dobro x dobro = dobro)
1*0=0 (dobro x zlo = zlo)
0*0=0 (zlo x zlo = zlo)
Cekam, ze se ozve nejaky stoura, proc je tam to nasobeni ...
|
|
|
Oprostim se od slova "vlada", protoze to je prilis konkretni a svazujici, a pouziju radeji termin "verejna moc". Verejna moc je zapotrebi k udrzeni svobody, nebot jak jsem napsal - svobodna soutez neni neco, co existuje prirozene, resp. lepe receno, co prirozene trva. Prirozenym stavem svobodne souteze je driv nebo pozdeji situace, kdy "vitezove" tuto soutez ve vlastnim zajmu meni, omezuji ci potlacuji. (Velmi zjednodusene: Cim to, ze kdysi nejsilnejsi valecnik vladl pevnou rukou i jako chatrajici dedek, byla-li puvodni soutez postavena na boji, tedy na fyzicke sile?)
Proto zruseni verejne moci by vedlo k jeste vetsi nesvobode. Co se tyce soucasneho modelu statu, tam neni o cem diskutovat, nebot jsme v zasade stejneho nazoru.
|
|
|
Já zase můžu třeba odvodit že:
1*1=0 -zlo, neboť i když se to myslí dobře...
1*0=1 - poučené a silnější dobro...
0*0=1- dobro třeba v delším horizontu.....
atd atd každý dle svého vlastního objektivizmu, který má zrovna momentálně nabootovaný v hlavě..
Ty odvozeniny mají stejnou hodnotu
jako ten příklad v článku s tou studnou, čili naprosto žádnou,
jsou zkonstruované tak, aby pouze kopírovaly a dokladovaly myšlenkové schéma toho jednotlivce, který s nimi zachází a operuje a již niukoho dalšího.
Jednotlivec s jiným vnímáním dojde k závěru,
že studnu je nejlépe třeba přeskočit a doloží to stejně logicky,
jak paní Anička s tou svou střední cestou.
|
|
|
Obávám se Sandstorme, že mylně zaměňuješ kapitalismus jako společenské zřízení a kapitalismus jako způsob myšlení a jednání vycházející z objektivismu. Zamysli se nad tím, kapitalismus je jen jiné pojmenování pro přirozený vývoj kombinovaný s egoismem.
I kdyby někdy na světě byl někde komunismus jako společenské zřízení, jehož základní myšlenkou by byl socialismus, jedinci se budou i v tomto společenském zřízení vždy chovat kapitalisticky.
Kapitalismus jako hromadění vlastnictví čehokoliv na úkor jiných. Je jedno, jestli jde o jakési miliony v bance, nebo prostou housku se salámem. To, že si tu housku vezmeš a sníš jí jen ty znamená, že jsi se choval egoisticky, protože jsi si jí přivlastnil na úkor někoho jiného (imaginárního). Pokud by ses začal chovat socialisticky, znamená to, že umřeš hlady, protože se všeho vzdáš ve prospěch ostatních a to i vč. osobních věcí, jídla atd...
|
|
|
podle čeho soudíte, že "Kapitalismus je hromadění vlastnictví čehokoliv na úkor jiných" ? dokud vyrábíte hodnoty nebo prodáváte službu, není to na úkor nikoho. a i když budete dělat lichvu, tak to nebude na úkor nikoho. je-li někdo svéprávný a dospělý, je odpovědný i za rozhodnutí půjčit si na úrok 26%pa (např. nedávná nabídka cerdit cards citibank) od lichváře. tak o co jde ? mě to tedy připadá jako "židobolševický" názor.
|
|
|
V odpovědnosti za sebe sama se asi shodneme, ale vycházím z myšlenky, že každé konání jedince je současným poškozováním práv jiných. Z toho logicky když budu něco vyrábět nebo provádět službu, poškozuji rostliny, organismy a nebo i neživé předměty (viz příměr k sochaři, který vlastně poškozuje kámen). Přirovnání k lichvě/půjčce není také příhodné, neboť pokud půjčuji pěníze, nedělám to nezištně, ale chci za to úrok (hromadění statků - kapitalismus). V zásadě tím ale poškozuji věřitele, protože ten by prostředky, které mi zaplatí mohl utratit jiným způsobem jemu ku prospěchu...
|
|
|
"V zásadě tím ale poškozuji věřitele, protože ten by prostředky, které mi zaplatí mohl utratit jiným způsobem jemu ku prospěchu..."
? Veritel je prece ten, kdo pujcuje. Ano, dluznik by mohl prostredky, ktere ti zaplati navic, utratit jinak. Ale on se DOBROVOLNE rozhodl, ze od tebe prijme sluzbu (a je jedno, jestli je tou sluzbou cisteni bot nebo pujcka penez) a odmeni te za to, ze jsi mu tu sluzbu poskytl. Dluznik neni poskozen, nikdo jej nenutil si od tebe pujcit penize.
|
|
|
Věřitel / Dlužník - malá slovní chybička :-)
Souhlasím, dlužník se rozhodl dobrovolně. Ale je to spíše "dobrovolnost" vyplývající ze smluvních vztahů než dobrovolnost spontánní. Myslím, že nejsou ulice plné lidí, kteří by vykřikovali: "půjčte mi peníze, mám nutkání někomu vyplácet úroky, ale nemám komu" ;-) Je to dobrovolnost vyplývající ze společenských konvencí. Dobrvolné by bylo, kdyby ti on např. zadarmo vyčistil boty a neočekával by za to žádnou protislužbu.
|
|
|
Smankote :-( Dobrovolne zadarmo, nebo dobrovolne za penize? V obou pripadech te do toho nikdo nenuti - krome tve vlastni touhy po uspokojovani svych tuzeb.
|
|
|
musel jsem si to přečíst několikrát, abych uvěřil, že jste ten protimluv skutečně napsal.
pochopitelně, že je zmínka o lichvě zcela na místě. oblast peněz si žádá, aby zůstal člověk nohama přibitý k zemi. ten, kdo nepohrdne i takto mrzkou nabídkou - lichvou, musel několikrát chybovat, aby klesl tak nízko, že bude riskovat i zdraví, aby měl k dispozici své hmotné statky, i když na ně vzhledem ke svému dluhu nemá nárok. prostě, když na to nemá, tak si to nekoupí nebo ať je odpovědný a přijímá pouze závazky, které může splnit. to je nejsnadnější cesta k bohatství ducha i peněz.
ve světě vždy rozhodují ti, co mají - peníze jako virtuální hodnota odrážejí buď kontinuálně zvětšované dědictví předků a třeba i rodovou tradici nebo velmi tvrdou práci, kterou trocha štěstí nebo jedinečnost aktivit vynesla mezi ty, co mají - v průběhu jedné generace.
není možné, aby byli všichni bohatí, neboť někteří jsou schopnější, než druzí a byli by víc :o). stejně tak není možné, aby byli všichni chudí - to je klonování a monokultura, kterou snadno vymažete z historie, protože je slabá - lidstvo je ale po čertech silný druh, který sílí tím víc, čím rozmanitější vazby vytváří. zkuste zapátrat v evoluci :o)
a tak hromadění kapitálu odpovídá schopnosti vydělávat peníze. můžeme diskutovat, jaké způsoby jsou košer a jaké ne, ale pořád to nemá nic společného s tím, že by někdo svou činností poškozoval druhého.
Když budu mít velká zdravá jablka na zahradě a vám vyroste nějaký hnus, koupíte si jablka u mě za cenu, kterou budete ochoten zaplatit a bude to normální obchod. teprve, kdybych vám zabral kus pozemku a zasadil tam další jabloně, abych ještě víc bohatnul, potom byste teprve měl právo hovořit o nějakém poškozování. ale takové případy se zpravidla nacházejí mimo zákon, tak můžete žít ve falešném pocitu jistoty, že budete raději důvěřovat než si prověřovat a pak vás čeká hvězdná společenská kariera. doba takovým tezím přeje :o)
hallellujah :o)
|
|
|
Já myslím, že se výborně shodneme. Háček je v tom, že každý mluvíme o trochu něčem jiném. Já jsem měl na mysli mnohem filozofičtější pohled na svět. Opravdu se na to výborně hodí to s tím sochařem. Tak jako je obecná pravda, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého (a můžeme se do krve hádat, kde tato hranice je), tak platí, že abych něco udělal (cokoliv) musím poškodit práva někoho / něčeho jiného. Tím, že budu chtít prodat jablka a vydělat musím poškodit ten strom - utrhnout jablko.
My dva asi nemusíme diskutovat jak je to s bohatými a chudými, máme na to myslím podobný názor. Ale znova, jestli jsem pochopil Roota, tak kapitalismem je z hlediska objektivismu myšlen celkový pohled na svět. To, že se jisté politicko-společenské uspořádání jmenuje stejně je spíš důsledek a shoda náhod.
Celá evoluce je postavena na poškozování práv nějakého konkurenta (často stejného druhu), protože silnější vyhrává. Pokud to správně chápu, tak kapitalismus je jediná cesta proto, že kdyby se všichni měli chovat socialisticky, znamenalo by to vzdání se všech osobních práv ve prospěch společnosti, což je samozřejmě nereálné. Převedeno opět na zem - lidstvo nebude nikdy tak vyspělé, aby neexistovala soutěživost a snaha polepšit si víc, než ti ostatní. Proto jakákoliv myšlenka komunismu a socialistické (opět myšleno politicky) cesty k ní je nesmysl.
|
|
|
Objektivismus je směr deklarovaný Židovkou. Źidé, ať se nám to líbí nebo ne, jako formující, resp. podněcující prvek západní civilizace, mají obrovský vliv na mnoho aspektů naší kultury.
Židokřesťanská kultura je kultura založená na materialistických základech. Tóra je v podstatě mírně řečeno velmi usměrněný text, kompilát z původních protokřesťanských materiálů, vzešlých nebo spíše ovlivněných Alexandrijskou školou. Tyto původně védantské texty byly převzaty zdejšími duchovními a došlo k vzájemným vlivům mezi orientálními náboženstvími (teď nemyslím orientální církev - asyrskou, pravoslaví apod. ale hinduizmus apod.) a řeckými filozofickými směry. Tyto trendy, silně orientované na duchovní prožitek, zkušenost a apokalyptické vnímání (tedy osvícení, obdoba sattori) byly postupem času transformovány do materiálních měřítek židovského vnímání. Duchovní koncept směřoval více k alegorickému pojetí, duchovní procesy byly nahrazeny jednoznačnými příměry. To vedlo ke značným rozporům, zvlášť mezi západními biskupy (hlavně Galie/Francká říše/Řím) a Konstantinopolí. Jak to dopadlo, to víme. Proto imho mají židovštví myslitelé více tendenci materializovat - viz objektivizmus.
Poznámka: např. reinkarnace, se v křesťantví udrželo jako termín až do 5. století :-)
|
|
|
Ja snad spatne vidim.
Jestli je to provokace,budiz.
Ale jestli to myslite vazne, tak vazne pochybuju o Vasem dusevnim zdravi.
(teze o puvodu judaismu, prebirani motivu z hinduismu, puvodni materialni charakter judeo-krestanskeho mysleni atd. atd.)
A protoze je Vas prispevek od zacatku do konce samy nesmysl, prosim, uvedte zdroj Vasich bajecnych poznatku.
|
|
|
Provokace? Nikoliv. Nesmysly? Tvůj pohled. Zdroje? Tato poslední věta na tomto serveru je již silně devalvovaného významu. Tvoje zdroje, že tomu tak není?
|
|
|
Nechci se ohanet skolama (a uz tak cinim, sakra), ale neco, jemne receno, mam nacteno.
Prosim, hledejme koreny judaismu v Sumeru, Babylonii, Egypte a treba i v te Alexandrii (300 pr. n. l - 150 n.l) ale ne na Dalnem Vychode. Pravdepodobnost, ze by tak (ze sve vule) separovana etnicka mensina v oblasti Syropalestiny jako Zide dobrovolne prejimala nabozenske praktiky nebo uceni Dalneho vychodu me jako profesniho religionistu urazi.
A dale treba: Tora (pokud mas namysli pet knih Mojzisovych) nema nic spolecneho s "protokrestanskymi spisy" (to lze rict castecne o evangeliich, ktere jsou misty ispirovany helenistickou gnozi, napr. Jan atd.).
Jsi na rade.
|
|
|
Predpokladam, ze Alexandrie a vubec oblast vychodniho stredomori patrila ve sve dobe (jak zminujes) k zive krizovatce narodu. Clovek zde mohl potkat buddhisticke mnichy (jak zminuji cejlonske buddhisticke kroniky Mahavasmo a Culavasmo), krestany, Zidy apod.
Vzhledem ke kontaktu mezi lidmi stredomori a Indii predpokladam ovlivnovani (babylonsky buh Samas / vedske Samsati - opevovati).
Predpokladam ovlivneni reckych gnostickych smeru vedantou (pneuma, nus, anthropos), odtud postupem .
Pasya - pasije, materializovana myslenka "spoutavajicich sily kosmu", jinym vyrazem djavaprthivi (nebe a zeme). Cili elementy, mezi kterymi vznika svetlo, sila zivota (pneuma). Toto je zcela zasadni vec jak pro brahmany, tak pro Parsy.
Vice mozna objasni texty z Nag Hammad, kde lze spatrit navaznosti ptorokrestanstvi na mahajanovy buddhismus, z nehoz vychyzeji gnosticke texty (boddhisattva / kristus, Mahamatis / Matous), dosahovani prozreni nebo osviceni (apokalypsa - odtud apokalypsa Pavla, Petra ...).
Vidim zde spojovaci clanek mezi vychodnim nabozenstvim a zapadni filozofii. Jesous Christos jako Isas Krsnas.
Demiurg / Jahve jako symbol zla - zbytek po Tvem returnu :-)
|
|
|
To co tu prezentujes to jsou synkretisticke interpretace ktere zavedlo hnuti New Age, theosofie, Společnost pro uvědomování si Kršny atd.
Hellenisticka doba byla jiste bohata na podnety ale v te dobe uz byl judaismus formovan tak pevne, ze jakekoli snahy implantovat cizi zvyklosti byla opetovana valkou (napr. povstani Makabejskych proti zakazu Rimanu provadet obrizku a slavit sobotu)
Šamaš (Sumersky Utu) znamená akkadsky (semitský jazyk, stejně jako hebrejština, zde "šemeš") "Slunce", jméno slunečního boha; zde univerzalni motiv zbozsteneho slunce, darce zivota, urody, viz Egyptsky Hor/Ra...
Recka gnose byla sice nachylna k prejimani myslenek,ale nikdy se nestala tak vlivnou, aby se stala v jakemkoli smyslu jednim z hlavnich nabozenstvi. Gnosticke nauky se pestovaly v uzavrenych, povetsinou asketickych spolecenstvich a byly uzkostlive tajeny pred ostatnimi. (Ostatne "gnosis" znamena ne jen vedeni ale "prave vedeni" (dostupne jen tem vyvolenym "psychikoi" vs "hylikoi" (tj. duševní lidé, schopni vnímat "mysteria" a ostatní, "hmotní lidé")
Termin "pašije" je latinskeho puvodu a souvisi to s "utrpenim" (lat. passione), v tomto pripade utrpenim JK na krizi. Dalsi alegoricky vyklad byl tomuto utrpeni prirknut cirkevnimi otci (2-6 st. n.l.) vcetne "pasijni symboliky" na kterou se odvolavas.
JK byl obřezaný žid, dle mého názoru potulný kazatel, učitel a vykladac Zakona (dnes bychom rekli rabbi). Jeho jmeno bylo Jehošua a "Kristos" znamená pomazaný (z řeckého "kriein", pomazat olejem po zpusobu kralu). Takže foneticky přepis z rectiny odkazuje k nějakému "pomazanému Jozuemu" (česky řečeno. Srovnání JK a Krišny je snaha skupin uvedených výše.
Demiurgos - řecky dělník, tvůrce, již u Homéra ale u Platóna jako jsoucno, které vytváří a udržuje svět (vesmír) ale nemá status Boha, protože je jen udžovatelem (Aristoteles myslim říká: nehybný hybatel). Tento pojem si vypujcila gnose (rozumej, dle tehdejsich pomeru hereticke nauky) a oznacila Deimurga za stvoritele hmotneho sveta, ktery ovsem je spatny, protoze nase ciste duse jsou uvezneny v hmotnych a smrtelnych telech. Takto byl Demiurgos gnosi (neboli heretikyú chapan jako "ten zly Buh".
Chapani JHVH jako symbolu zla je asi Tva basnicka licence... protoze jak judaismusm, tak krestanstvi uznava JHVH jako nejvyssiho Stvoritele, svrchovane dobreho bla bla bla.
(Btw. nemyslis, ze uz moc zamorujeme diskusi vecma ktery nikoho vlastne nezajimaji ?)
|
|
|
Dej mail, dame diskuzi, mas-li zajem.
Protoze si stale myslim (coz je z hlediska vsehomira stejne podstatne jako nepodstatne), ze Bible je zidovsky kompilat z jinych filozofickych a nabozenskych smeru, navrhuji zvolit mailovou diskuzi.
Nechtel jsem zabihat do detailu, prave pro umisteni na DF, vidim, ze jsi zacal vysvetlovat podrobnosti. Citim z toho trochu narcizmus :-)
microelephant@centrum.cz
|
|
|
S uvadenim detailu jsi, pokud se nepletu, zacal ty. Ja jsem se pokusil pouze uvest je na pravou miru. Narcismus do toho netahejme.
Myslet si pochopitelne muzes co chces, ale prezentovat sve nazory stylem jakou cinis v prispevku z 28.11.2005 22:17:08 ("tak heledte, je to takhle, ja vim totiz nejlip") je vrcholem nesoudnosti.
Zatimco ja vychazim z historicky, archeologicky a textove dolozenych skutecnosti, ktere jsou odborniky obecne povazovane za platne, ty si na pomoc vezmes velmi odvaznou, ovsem nepodlozenou teorii (o podstatnem vlivu Dalneho Vychodu na formovani judaismu/krestanstvi) a z ni pak vyvozujes zavery typu "objektivismus je takovy a takovy protoze Zide jsou takovi a takovi)".
Mam-li pouzit Rootovsko-Randovskou terminologii, na zaklade arbitrarnich vyroku odvozujes dalsi, takto sporne zavery.
Ovsem v ramci slusnosti:
void-o-zoid (-zavinac-) metacrawler.com
|
|
|
:-) "podle sebe soudim Tebe" ... nikde jsem netvrdil, ze vim vse nejlip, naopak vedeni chapu jen jako soucast celku. Ja mel podobny pocit z Tebe (o tom vedet nejlip).
Navazuji tedy na dalsi e-mailem. Diky za dosavadni dialog.
|
|
|
Mmochodem, s vyse uvedenymi spolecenstvimi (new age, uvedomovani Krsny apod.) nemam nic spolecneho. Nezajima me vyskatulkovany smer, pojimam svet jako soucast vsehomira, vcetne jeho soucasti (ktere vlastne nejsou soucasti - kdo vi, co je podmnozina ceho, je-li tomu vubec tak)
:-) vic mail
|
|
|
příměr se sochařem je také správný, ale uvažte, nakolik jej můžete uplatňovat v praxi. navíc hodnotit kámen jako znehodnocený tím, že z něj vznikla socha je subjektivní. co třeba přírodní útvary jako různé bizarní skály ? je voda také ničitelkou původního masivu/kamene ? nebo je kámen coby socha/vymletý útvar více unikátní ?
slovo "svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého" už mě začíná srát. je to obyčejný blábol - něco na způsob "když se vám to nelíbí, tak to nečtěte", ale jak se zdá, nejsou pomalu lidi, kteří by si to dokázali přiznat. tento pohled vychází z neznalosti věci a skrytého pohrdání - z čisté formy arogance.
doporučuju vám k přečtení tento článek www.reflex.cz/Clanek21800.html - jak mám afriku rád, tak jsem skřípal zuby, ale ten, kdo napsal uvedený článek, má velkou pravdu - odhaluje další tabu a málokterý běloch je schopen tak jasně popsat, v čem jsou naše kultuní odlišnosti. přijde mi, že se k naší diskusi hodí - zvlášť k té vaší vsuvce o evoluci.
zatímco kapitalsimus považuji za systém, na kterém vše primárně běží, u jeho nadstaveb či u toho, co se tak tváří z ideologických důvodů jako vámi zmiňovaný "socialismus", již za systémotvorné být nemusí. socialismus je krok zpátky, který nastává poté, co se lúza chopí moci a je jak utržená z řetězu - kam šlápne, tam sto let tráva neroste. to již raději rozlišujte mezi prosperitou a národní genocidou.
kapitalismus je zdravý. někteří lidé jsou ale natolik uchváceni penězi, že je staví na oltář moci - ale je to jejich volba - chtít jiným vládnout, nemusí být zase srozuměni třeba s uměním :o) (i když i to lze za nekřesťanské peníze koupit) či jinými věcmi, jejichž hodnota se na hmotné statky nepřevádí. vše, co je nad kapitalismem a vychází z interakce nabídky a poptávky s jistou rozumnou mírou solidarity, je osvědčený model fungování. ale musíte si uvědomit, že lidé chtějí trpět, svůj strach si rádi pěstují a neumějí si bez něho svoje životy představit, natož je žít. pak stačí lusknout a říct, všichni umřete, ale kdo se chce spasit, musí koupit mojí pilulku s certifikátem ISO blabla. helee, i kdybych je udělal z kozích bobků a nařídil je 30 min. žvýkat, jsem boháč :o))))))))), ale mě ve skutečnosti stačí, aby mi cestu nezkřížil bezmozek a neměl jsem s ním jen zbytečné zdržování.
dle mého názoru je tedy třeba zejména se postarat o to, aby se člověk neocitnul na straně těch, co nemají a mám-li peněz nazbyt, utrácím je za cokoliv, co mi přijde vhod - některé kusy umění jsou natolik jedinečné, že mají svou duši a žádný druhý kus na světě není. nepřijde mi nevhodné za to zaplatit penězi - peníze jsou můj kapiitál - kus mého života. dívám se na to tak, že mi buď stojí za to týden či rok života, abych jej směnil za nový podnět, který si chci dopřát. root mě třeba opraví, ale mám za to, že aniž bych na tom nějak bazíroval, myslím kapitalsticky. ale pro mě je to spíš hra - umění a peníze jsou jen její nutnou podmínkou. celkem by mě zajímalo, koho jsem poškodil, že se mám dobře :o)))))))))
|
|
|
Kapitalismus neni spolecenske zrizeni, ale fakticky stav. Alespon tak to chapu ja.
Kapitalismus neni chovani, chovani muze byt jen trzni. Kapitalismus (uz jen ten -ismus) je nezadouci deviace trzni ekonomiky znemoznujici svobodnou soutez a tedy jdouci proti svobode.
|
|
|
Zde se, JPK, musím ohradit. Kapitalismus není společenské zřízení, někde mají kapitalisté království, někde císařství, někde republiku, někde totalitní diktaturu. Kapitalizmus není ani způsob myšlení, stejně tak jako není komunismus společenské zřízení a tudíž jeho základní myšlenkou nemůže za žádných okolností být socielismus (který ostatně dosud nikde na světě nebyl realizován).
Kapitalismus není hromadění vlastnictví na úkor jiných, ale způsob zacházení s tímto vlastnictvím, ale ještě ne s každým, odtud zásadní rozdíl mezi kapitalistou a podnikatelem (a živnostníkem).
Pokud sním housku, neznamená to nic, protože houska není kapitál v žádném případě, zatímco miliony v bance kapitálem býti mohou, ale nemusí.
Operujeme-li obecně s pojmy, musí používané pojmy označovat (zastupovat) stejné skutečnosti, jinak nastane chaos v komunikaci, viz.Babylon system.
Pokud se všeho vzdám, nechovám se socialisticky, ale jsem trouba. Kupodivu to není totéž.
|
|
Abych pravdu řekl, začíná se mi stýskat po jasných, srozumitelných dfensových článcích o zmrdech v oktáfkách, kde bylo jasně určeno kdo je kdo, kdo jsou ti hodní(my), kdo jsou ti špatní(zmrdi). :-)
Tohle je na mě fakt moc. Nikdy jsem na filozofii nebyl a vždy jsem to bral spíše jako naprosto zbytečný obor pro lidi, kteří jsou nepoužitelní v praktickém životě.
Jedno je jisté. Jakmile se jasný a průzračný problém vynese na úroveň filozofie, stane se z toho naprostý a nestravitelný blivajs.
|
|
|
Filozofie je zajimava veda pouze v pripade, kdy ji vyklada clovek z pohledu praktickeho zivota. Filozofii na stredni skole jsem zral jeste vic nez historii (vysoka uroven, ale lidska rec a prakticke problemy zejm. se zamerenim na spolecnost a politiku). Na VS jsem byl dost zklaman; profesor mlel neco o "sollen" a "sein" a i kdyz jsem mu rozumel, bylo mi to u zadku, protoze presne jak rikas - prakticky nepouzitelne.
|
|
|
Filozofie je skutečně věda užitečná pro dnešní praktický život! Nedávno jsem se bavila s jednou velmi příjemnou a chytrou paní, která kdysi filozofii vystudovala a nestydí se za to. Nyní prodává u Vietnamců a nestydí se za to. Bere život s nadhledem a je v pohodě. Asi i o tom to tak trochu je ;-)
|
|
|
To mi připomíná to konstatování jedné ženy ve středním věku.
"Celý život jsem omylem brala antidepresiva místo antikoncepce.
Dneska mám deset dětí a je mi to jedno."
|
|
|
No, a zakladni principy vedeckeho zkoumani formuloval kdo? Fyzik?
(i kdeze.)
|
|
|
Ye Olde Goode Aristoteles ;-)
|
|
|
Nedávno jsem šel kupovat samolepící tapetu na záchod. Bydlím ve starém paneláku a chtěl jsem mít na záchodku něco hezkého.
Jako starý filosofický mazák jsem si správně vybral jednobarevnou tapetu místo imitace mramoru či dřeva.
Své rozhodnutí jsem podložil Platónovým světem idejí.
Mramorová či dřevěná tapeta totiž obsahuje jednu ideu navíc - ideu mramorovitosti nebo dřevěnosti.
Jednobarevná tapeta je těchto idejí prosta. Obsahuje pouze ideu barvy, plochosti a tapetovosti. Je tudíž blíže základní a nejvyšší ideji dobra a krásy, která je obsažena ve všech ostatních idejích.
Moje čistá modrá tapeta je tudíž krásnější než pitomá tapeta mramoru nebo dřeva.
Filosofie se občas hodí :-)
|
|
|
Zajímavé, nejsem si však jistý, že Tvé pochody chápu úplně, co až někdo dřevěnou stěnu natře na modro? Pak se v tom ztrácím. Vysvětlíš mi to? Případ, kdy někdo natře na modro mramor, mi vysvětlovat nemusíš. To je prostě debil!
|
|
|
A ještě složitější situace nám nastane,
až někdo tu dřevěnou stěnu pouze namoří,
tudíž tam bude současně jak barva, tak to dřevo :)
|
|
|
Pokud někdo natře dřevěnou stěnu na modro, tak se z divákova sensoria snaží vymazat ideu dřevěnosti.
To je barbarství.
:-)
|
|
|
ale hovno pane
kduž bude patrná textura dřeva tak to může získat na kvalitě
|
|
|
Naopak se ale snažit spojit ideu dřevěnosti s ideo modrosti a tím vytvořit pro něj třeba zajímavější ideu modré dřevěnosti.
|
|
|
|
Nemám rád tapety.
Dá se to nějak rozumně filozoficky vysvětlit?
|
|
|
jistě !
hledej odpovědi v ranném dětství, v sexuální orientaci, baŕvě kůže a sociální skupině - a nezapomeň objektivně třídit všechny -ismy a korelovat teorii na praktické podmínky tvého dospívání. třeba si vzpomeneš, jaxi měl hnačku a tapeta byl jedinej kus papíru po ruce :o))))
|
|
|
Nemám rád spoustu dalších věcí, ale teď už se bojím zeptat.
|
|
|
Odpověď neznám, ale taky je nemám rád. Malování mě vyloženě baví, jak se vyřádím se špachtlí a s barvama, ale ty odporné kroutící se noviny, které vypadají dobře jenom 2 měsíce, tak ty mi fuckt lezou na nervy!
|
|
|
Ta Vase nadherna tapeta obsahuje ovsem take ideu papirovosti, esteticke libivosti (zrejme ;-), ideu vlastnosti absorbovat lepidlo, ideu vlastnosti odrazet svetlo .... .... ....
Takze neni vlastne vubec bliz dokonalosti, sorry ;-)
|
|
Tipuji, ze clovek, ktery Objektivismus vymyslel (nevim jestli je to ta "Any"), musel mít něco nameditováno.
Není v nekde knize zmínka o Budhismu Roote?
|
|
To jsou věci, co ta Anča vydumala. Geniální vývod o myšlení a emocích už vyřídil Challenger. Já dělám následující hodnocení matematiky stylem, vlastně filozofickým postupem "podle Anky". Hodnocení zní: matematika je založená na dogmatech, ač mi nevědečtí matematici jim prohnaně říkáme axiomy, a tedy matematika prostě nemá nárok na existenci. Dejte si pozor na všechno, co bylo kdy uděláno za pomoci matematiky, možná to vůbec neexistuje! No, taky to můžu mít špatně, jedinýho filozofa, kterýho jsem kdy úplně pochopil je Sokal, ale to je fyzik a měl s filizofy aféru (http://en.wikipedia.org/wiki/Sokal_affair).
Pokud by byl Rootův článek myšlen jako druh humoru, tak by byl skvělý.
|
|
Ayn Randové vymyslela tuto ideologii. A pak jsem se jinde dočetl, že je židovského původu. To o něčem vypovídá.
|
|
Oceňuju rozbor této zajímavé ideologie.
Napadlo mne ale... jestliže je sobectví prospěšné a chvályhodné, proč se každý zaměstnavatel dnes rozčiluje nad tím, že zaměstnanec chce sobecky co nejvíce výhod a co nejméně práce? :-)
|
|
|
Protože komerce se vkradla už i do reklamy.
|
|
Nekdo se tu zminil o tom, ze nevidi az tak velky rozdil mezi objektivismem. Ve skutecnosti je rozdil propastny, ale na vysvetleni tady neni prostor. Jen priklad: objektivismus stoji a pada s obhajobou rozumu, tj. schopnosti cloveka poznavat realitu. Rozum je absolutne platny nastroj poznani a jednani.
A porovnejte toto s clankem pana Zajicka z Liberalniho institutu o "silenosti rozumu": http://libinst.cz/clanky.php?id=626
Je to jen priklad, nikoli vycerpavajici odpoved na otazku, proc objektivismus a libertarianismus jsou fundamentalne odlisne pozice. Objektivismus povazuje libertarianismus za povrchni ideologii zcela nepratelskou svobode a kapitalismu, protoze ignorovat ci dokonce utocit na rozum je tim nejhorsim poprenim duvodu, kvuli nimz jsou svoboda a kapitalismus dobrem. Vice napr. na www.aynrand.cz
|
|
|
Liberalni institut je velmi liberalni, tedy zverejni kazdy (sebehloupejsi) nazor, coz ovsem neznamena, ze by skutecne liberterianske smysleni rozum popiralo (tim by poprelo i sebe sama).
|
|
|
Hm, ještě že už víme, kde se uveřejňují ty hloupé články.
Jinak Rootův článek vyvolal velmi zajímavou diskuzi a přimluvil bych se za téma filozofie. Někdy černobílý svět D-F "ti správní vs. zbytek světa" tím dostal zajímavé rozšíření.
|
|
Osobně řadím objektivismus k podobné verbeži jako jsou scientolové, k tomuto názoru mě přiměla tato stať, kterou opravdu DOPORUČUJI.
Ján Pavlík: Předběžné kritické poznámky k doktríně "objektivismu"
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/epistemology/Pavlik1-97.htm
Stručně mými slovy: za kvazivědeckou terminologií skrytý naivní realismus, podávaný jednoduchými, demagogickými frázemi, připravený k vymývání stádních mozků. Ale past je to dobře připravená, chytne se i dost inteligentních lidí.
(tak, a teď si podrobněji přečtu článek i diskusi, jestli v té kupě sena nebude jehla, což nečekám...)
|
|
posledni dobou mam pocit, ze kazdej kdo uspesne protlaci ritnim otvorem kabel bez ujmy na konecniku ma pocit, ze muze soudit... mozna jsi mnohem vetsi vohnout nez ja... ale diky za Tvou reakci, byla k nicemu a dost mozna, ze ty taky...
|
|
Článek jistě zajímavý, ovšem mám dojem, že čím dál častěji se jako řešení filozofických otázek předkládá jen jejich přeformulování do jiné "modernější" terminologie.
Mohl by prosím někdo z povolanějších zkusit vyložit zjednodušeným a srozumitelným způsobem Gödelův teorém? Myslím, že se sem hodí a sám bych si na to netroufl.
|
|
ale jedno treba Anči uznať ako veľké plus - kladie dôraz na racionalitu.
Inak, vďaka za článok aj zaujímavú diskusiu.
|
|
V jednom odstavci Root uvadi ze "Objektivismus zcela vylučuje arbitrární výroky (dogmata) ze své působnosti". A v dalsim odstavci uvadi "Člověk má tyto funkce do jisté míry zakódovány také, ale nad nimi má jednu věc, která vše řídí a kterou se od ostatních tvorů odlišuje - rozum." Mozna sem to spatne pochopil, ale pokud to neni axiom ci dogma, jak byste (objektivne :))definovali rozum?
Dale zduraznuje, ze primarnim pudem vsech zivych tvoru je preziti, ale jaksi pozapomina na druhy zakladni pud vsech zivych tvoru - zachovani druhu. Pokud totiz vezmu v uvahu i tento, zacina se krasne jednoducha teze objektivismu ponekud komplikovat a dostavame se k rozporum mezi zajmy jednotlivce a kolektivu.
Ale je to jen pohled prosteho technologa, nikoli filozofa :)
|
|
Ani není potřeba studovat nějaké supersložité filosofické publikace a studie a po přečtení pár článků na http://www.aynrand.cz/ mi bylo jasné o co jde. Jde o nejryzejší koncentrát demagogických, extréminstikcých a hlavně fundamentálních myšlenkových pochodů autorů tohoto serveru a samotné autorky objektivismu. Autoři se úpornou silou snaží obájit, že toto není uzavřený myšlenkový směr (ideologie), ale jedna věc je to co se nám snaží nabudlíkovat, druhá věc jsou již vyřčené sektářské funamentalistické závěry autorů. Aspoň podle mě. A podle toho jaký dojem to na mě udělalo, říkám, že jde o přísně uzavřený ideologický systém.
Jak již výše jistý přispivatel naznačil, že jde o podobnou pseudovědu jako je scientologie, či jiní pochybné psychologické pavědy, které garantují zaruené pravdy a úspěchy.
|
|
nevim, jak se nekdo muze vazne tou sektou zabyvat... viz http://libinst.cz/tl/tl_05_2005.pdf , clanek vlevo...
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek O objektivismu
|