Posledně jsem psal o tom, jak nás ODS zdárně přibližuje policejnímu
státu a utahuje šroubek. Jako příklad mi posloužil vládní návrh novely
některých zákonů související s policií a zákonem o ní. Dnes se podíváme
na návrh zákona o policii ČR samotný. Vláda jej rovněž schválila a příští
týden bude v parlamentu v prvním čtení.
V § 23 návrhu se dozvídáme, že provozovatel rozhlasového nebo televizního
vysílání a vydavatel periodického tisku budou povinni bez náhrady
nákladů na základě žádosti policie neprodleně a bez úpravy obsahu a
smyslu uveřejnit informace o závažném ohrožení bezpečnosti osob, majetku
nebo veřejného pořádku (tedy v podstatě jakékoli). Policie tak získává
právo publikovat nejen například informaci o hrozícím teroristickém útoku
nebo výzvy k pátrání po různých osobách, ale také za ně maskovanou policejní
propagandu nebo denunciace případných odpůrců systému.
§ 39 se týká rušení provozu elektronických komunikací a i zde se pravomoci
policie rozšiřují. Policie bude moci za účelem odstranění bezprostředního
ohrožení životů nebo zdraví osob anebo bezprostředně hrozící větší škody
(tedy v podstatě kdykoli) rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu
provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování
služeb elektronických komunikací, nebo provozování radiokomunikačních služeb.
Jedná se tedy o vypínání mobilních sítí, ale může se také jednat o ovlivňování
činnosti providerů internetu, po kterém se domlouvají protistátní živly.
§ 41 návrhu rozšiřuje práva policie při vstupu do živnostenské provozovny.
Policista je při plnění úkolů policie oprávněn vstupovat v živnostenské
provozovně do všech prostor. Po skončení prodejní nebo provozní doby
tak může učinit, lze-li mít důvodně za to, že se v těchto prostorách zdržuje
fyzická osoba. Nelze-li jinak dosáhnout splnění konkrétního úkolu policie,
je policista oprávněn za účelem vstupu do živnostenské provozovny tuto
provozovnu otevřít nebo jiným způsobem si do ní zjednat přístup, v případě
nutnosti i za použití síly. Ustanovení vypadá stejně jako to dosud platné,
jen z něj cosi vypadlo. Vypadly z něj dvě důležité věci. Jednak současné
ustanovení, že policista smí vstupovat jen do těch částí živnostenské provozovny,
kam mají přístup zákazníci, a také že tím není dotčeno ustanovení ke vstupu
do bytu.
Myslím, že tento paragraf představuje největší rozšíření pravomocí policie
od roku 1989 a nenajdeme k němu analogii ani v dobách reálného socialismu.
V tomto jediném bodě se mediální klika úchylila od strategie naprostého
mlčení k informování veřejnosti ve stylu, že se usnadní pátrání po kradených
věcech a policie snáze vnikne na holohlavé "oslavy narozenin", ale to je
pouze malý segment reality, která zní: Pokud máte živnostenský list a vlastní
dům máte zapsán v ŽL jako provozovnu, může policie prohledat kdykoli váš
dům a všechny byty v něm situované. Sice je vstup do provozovny vázán na
plnění konkrétního úkolu policie, ale oni si vždy nějaký úkol vymyslí.
V § 42 odst.3 se navrhuje, že policista bude oprávněn při zajišťování
bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy před útoky na jejich provoz
a na bezpečnost cestujících v těchto prostředcích provést prohlídku
zavazadla nebo osoby, aby zjistil, zda nemají něco, čím by mohli provést
útok. Ve své podstatě protiteroristické opatření má opět zcela jasný dopad
do bežného života - policie vám bude moci při cestě metrem do práce kdykoli
prohledat tašky, kapsy nebo třeba řitní otvor.
A nyní §52 - donucovací prostředky. Seznam věcí, které bude policie
moci použít proti vám nebo mně, se opět o něco rozrostl. V seznamu se objevil
"jiný úderný prostředek" (co třeba sekera nebo kladivo?), elektrický zneschopňující
prostředek, vrhací zneschopňující prostředek (že by byli policisté do budoucna
vyzbrojeni katapulty?), ovšem ale také vytlačování vozidlem (dosud
pouze "vytlačování koněm", nicméně vozidla se v roli prostředků na potlačování
demonstrací osvědčila, například v Číně) a co mě nejvíce zaujalo, tajemné
zařízení zvané "prostředek k zamezení prostorové orientace" (např. nasadit
někomu na hlavu pytel). Celkově se seznam povolených donucovacích prostředků
rozroste ze 17 položek na 25.
Pravomoci policie ohledně populárního podání vysvětlení se opět co?
Opět rozšíří. Už je to skoro nudné, jak pořád opakuji slovo rozšíří, ale
pravomoci policie se skutečně touto novelou pouze rozšiřují a vaše práva
pouze zužují. V §61, do kterého se přesunul současný §12 (který každému
doporučuji znát nazpaměť) se okruh osob majících povinnost podat policii
vysvětlení rozšiřuje i o osoby, která může přispět k objasnění skutečností
důležitých pro odhalení trestného činu a jeho pachatele. Není přitom definováno
žádné kritérium, podle kterých se taková osoba pozná, takže policie nyní
bude moci požadovat vysvětlení od každého, na koho si ukáže. Naštěstí se
jinak na podání vysvětlení nic nemění a tak dále finger.
Dosud jste při prokázání totožnosti policistovi povinni sdělit jméno,
příjmení, datum narození a místo pobytu. Navíc to budou všechny adresy
trvalého nebo přechodného pobytu, rodné číslo a státní příslušnost. Multikulti
ano, ale vocaď pocaď. Případně můžete zkusit operovat s kosmopolitním heslem
"one world". Rozšiřuje se seznam příležitostí, při kterých je policista
prokázání totožnosti povinen požadovat. Například o situaci, kdy osoba
vystpuje do policií chráněného objektu nebo z něj vychází. V důvodové zprávě
předkladatel zákona tato rozšíření obhajuje větou, že prokazování totožnosti
má totiž především preventivní charakter.
Zajímavý je §68 odst. 3 návrhu: Policie může pro účely zahájeného pátrání
po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od banky předávání
dat o použití elektronického platebního prostředku hledané nebo pohřešované
osoby způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Stejně tak o
odstavec výše si policie definuje právo používat provozní a lokalizační
data telekomunikačních operátorů. Útvary policie zaměřené na boj s
terorismem (tzn. v krajním případě tedy v podstatě všechny) získají ještě
navíc právo žádat od zdravotní pojišťovny nebo zdravotnického zařízení
poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotní péče. Důvodová
zpráva k tomu konstatuje: Doprovodná data telekomunikačního provozu
v současné době představují jedno z nejvýznamnějších vodítek pro vypátrání,
resp. získání údajů o místě, kde se hledaná osoba nachází nebo pro její
identifikaci. Tím je řečeno vše. Snad zbývá jen dodat, že podmínkou
nepřetržitého dálkového přístupu je dán solidní technický základ pro online
fízlování deseti miliónů obyvatel, na druhé straně tím občan získává jistou
kontrolu nad kvantitou a kvalitou údajů, které o něm policejní stát shromáždí.
Fízlování se věnují i paragrafy 69 - 72 v sekci Získávání poznatků o
trestné činnosti. Zákon říká, že získávání poznatků ze zájmového prostředí
je činnost policisty, který se zastíráním skutečného účelu své činnosti
aktivně vyhledává, dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém
prostředí a osobách v něm se pohybujících. V podstatě je tak popsána inflitrace
prostředí policejními agenty. Důležité je tam i slovo "aktivně".
Posledně jsme konstatovali, že policie chce nově získat právo zpracovávat
citlivé osobní údaje i pro vyšetřování přestupků. Novela zákona o policii
zachází ještě dále a policie by mohla zpracovávat osobní údaje včetně
citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají, pokud
je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Přičemž tím úkolem nemusí
být nezbytně objasňování přestupku ani trestného činu, ale zmíněné získávání
poznatků ze zájmového prostředí alias fízlování. Zde se ocitají citlivé
osobní údaje absolutně mimo kontrolu, resp. velice široké vymezení ("plnění
jejích úkolů") neumožňuje dostatečně dodržet zásadu, že osobní údaje smějí
být zpracovávány jen za stanoveným účelem. Policie by tedy mohla zjišťovat
a uchovávat údaje o například vašich sexuálních praktikách, protože bude
mít důvodné podezření, že souvisejí s přestupkem rušení nočního klidu.
Nárůst moci policie a možnosti její, nebo jejích jednotlivých pracovníků,
takové údaje použít k denunciaci oponentů režimu nebo k vyřizování mocenských
nebo dokonce osobních sporů by byly enormní. Různé "Kubiceho zprávy" by
byly čajíček proti tomu, co by se rozpoutalo. Nicméně autoři návrhu a jeho
překladatelé (Ivan Langer, ODS) pokládají tuto část za natolik důležitou,
že ji v důvodové zprávě napsali velkým tučným písmem, aby dodali tomuto
požadavku na naléhavosti.
Ve výčtu nových pravomocí, které policie po schválení návrhu získá,
bych mohl pokračovat. Jsem slabě za polovinou. Jedno je jisté: Tohle je
nejvýraznější posílení pravomocí policejního aparátu, jaké naše země ve
své novodobé historii poznala, a to zhruba od okupace. Jistě, běžný občan
si může říci, že pokud nebude porušovat zákony a chovat se v mezích systému
"slušně", že se ho český "patriot act" nebude týkat. Smyslem tohoto článku
a příkladů v něm vybraných je ukázat, že se to týká jednoho každého z nás
bez ohledu na to, zda nějaký přestupek nebo trestný spáchal, právě páchá
anebo nikdy nespáchal. I úplně obyčejnému Emilu Vokurkovi, který zákony
ctí a po obci jezdí 45km/h v bláhovém očekávání, že ho pan policajt pochválí,
by jistě vadilo, že mu nejde internet, protože jeho soused napojený na
stejnou anténu stahoval nepovolenou hudbu, že mu v noci policie prohledá
byt, protože si provozovatel malého obchodu v bývalé kočárkárně zapsal
celý panelák jako provozovnu nebo že se v nějakém souboru v nějaké policejní
kanceláři shromažďují údaje o tom, že každou středu nejezdí Emil na kuželky,
ale za milenkou. Tohle všechno totiž novela umožní a učiní legálním.
Návrh zákona o policii včetně důvodové zprávy najdete zde.
To, o čem tady píšeme, v médiích většinou vůbec nestojí. Vypadá to,
jako by o určitých věcech nebylo dovoleno psát, aby se nevzbudil nežádoucí
zájem občanů o opatření, která proti nim (nikoli pro ně) vláda připravuje.
Navíc ještě vláda, která se deklarovala jako liberální. Někdy si říkám,
jak dlouho to ještě bude trvat, než řadový občan tuto hru prokoukne. Politici
opakovaně přicházejí s požadavky na zúžení práv jednotlivce a rozšíření
práv systému, přičemž argumentují větší bezpečností nebo tvrdými hesly
o uvěznění
kriminálníků. Faktem ovšem je, že moc skutečných grázlů, kriminálních
menšin, mafií a narkomanů na našimi životy je pořád stejná anebo dokonce
roste. Jsme to my, kdo zamykáme bezpečnostní zámky na bezpečnostních dveřích,
zapínáme alarmy, zamykáme řadící páky u aut nebo si chystáme různé zbraně
stejně jako předloni, loni - a za pět let tak budeme činit zase. Otázka
po výsledku podobných zákonných opatření je oprávněná, ale málokdo si ji
pokládá. Jinak by musel zjistit, že takové zákony nemají za úkol kohokoli
ochránit, ovšem s jednou výjimkou: Ony chrání aparát před námi.
09.03.2008 D-FENS