Ředitel Městské policie Praha Kotrouš byl vzat do vazby v souvislosti
s podezřením z přijetí úplatku. Byl zatčen specializovaným útvarem s penězmi
u sebe, peníze byly prý předem označené. Podle informací médií nebyl o
zatčení Kotrouše "informován ani primátor Svoboda", přičemž mi není jasné,
proč by Svoboda měl být o něčem takovém předem informován. Kotrouš je nyní
ve vazbě.
Nicméně nezdá se, že by zatčení Hauptmanna der Městapo kohokoli rozrušilo a začal se zamýšlet nad posláním a způsobem řízení
městských a obecních policií, jak probíhá pořizování zboží a služeb ve
čtvrtém největším ozbrojeném sboru a jak je vůbec možné, že jeden osamělý
muž pobíhá po Praze s balíkem peněz za přiklepnutí zakázky na neurčené
služby, jakoby snad mohl o obchodech milionového rozsahu rozhodovat sám.
Případě co bude následovat příště. Pokusím se nahradit tento deficit.
Městská policie Praha je čtvrtou největší silovou složkou v zemi po
Policii České republiky (asi 44.000 policistů), Armádě (asi 26.000 vojáků
a civilních zaměstnanců) a Celní správě (8.500 hlav). V roce 2008 byl její
limitní početní stav 2.250 zaměstnanců, na jejichž platy vynaložilo hlavní
město 637 mil. Kč (zdroj),
což představuje zhruba 24 tisíc Kč na hlavu a měsíc. V témže roce uváděla
výroční zpráva MPP počet 1.517 strážníků, zbylých zhruba 700 osob jsou
patrně administrativní zaměstnanci. V roce 2005 měla MPP 1.560 zaměstnanců.
Zjednodušeně se dá říci, že mezi uvedenými roky MPP rostla průměrným tempem
10% za rok, což z ní učinilo bezpochyby nejrychleji rostoucí silovou složku
v zemi.
Současný početní stav MPP v jejích výročních zprávách nenajdete. Pokud
se podařilo zachovat dosavadní rychlost bujení této složky, bude někde
u čísla 2700, což by odpovídalo dejme tomu 1900 strážníkům. Těchto 1900
strážníků odhalilo v roce 2010 celkem 941 533 přestupků, z toho 100 219
na úseku veřejného pořádku (asi 10,6%) a 805 847 přestupků na úseku dopravy
(asi 85%), z toho 380 tisíc přestupků bylo nedovolené zastavení a stání,
přičemž v 17.000 případech došlo k odtahu vozidla. 276 tisíc přestupků
souviselo s rychlostí jízdy. Zjednodušeně řečeno, na jeden přestupek proti
veřejnému pořádku připadá 8-9 dopravních přestupků. Skóre městských policií
v jiných městech je obdobné.
Městské a obecní policie vznikly na základě dokumentu, který se nazýval
Zásady zákona
České národní rady o obecní policii a v roce 1990 jej projednala tehdejší
Česká národní rada. Hned první věta v tomto materiálu zní: "Obecní policie
plní úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci
působnosti obce. Pracovníci obecní policie při tom zejména dohlížejí na
dodržování předpisů na ochranu veřejného pořádku, pravidel občanského soužití,
chrání bezpečnost osob a majetku."
Městské policie tehdy vznikly na základě politického nátlaku. Obce měly
eminentní zájem vytvářet svoje ozbrojené složky. V rozpravě k návrhu zákona
padaly například takové absurdity, jako že by strážník směl operovat v
civilu. Vznikl z toho zákon, který přiznával "pracovníkům obecních policií"
určité pravomoci, které už tehdy mnozí označovali jako velké. Od té doby
se po několika novelách tyto pravomoci ještě prohloubily. Co se však neprohloubilo
a zůstalo stejné, je dohled na obecními policiemi. Ty se nemusejí naprosto
zopovídat žádnému nezávislému kontrolnímu orgánu. Zatímco policie má inspekci
a armáda také, městské policie úspěšně operují se zásadou, že ruka ruku
myje. Sice nad nimi vykonává ministerstvo vnitra metodický dohled, ale
disciplinárně podléhají vedení měst a obcí, které prohřešky jejich příšlušníků
úspěšně kryjí a dohled vykonávají v nejlepším případě formálně. Nezávislost
těchto kontrolních orgánů je sice deklarovaná, ale jinak fiktivní. Přece by
pes nežral psa, respektive obecní představitelé obecní strážníky. Jsme
přece na jedné lodi! Tak je tomu i v případě MP Praha, která je formálně
kontrolována tzv. Inspekcí, ale personální složení této inspekce nikde
nenajdete a o její nezávislosti můžete pochybovat stejně jako o ní pochybuji
já. V případě Kotrouše, primátor Svoboda také ihned přispěchal s prohlášením,
že se jedná o selhání jednotlivce a to už v době, kdy Kotrouš fasoval mýdlo
a tepláky a vyšetřování bylo na samém začátku. Rozhodl se konstruovat fikci
individuálního pachatele, aby uchránil svůj ozbrojený sbor zasloužené ostudy.
Výsledkem toho všeho je současný stav.
Kromě přebujelé MP v Praze, jejíž šéf je nyní ve vazbě kvůli braní úplatků,
jsme se mohli dozvědět o městské
policii v Jaroměři, kde se odehrávalo totéž v malém. Dá se předpokládat,
že se jedná pouze o špičku ledovce a mnoho jiných podobných případů se
díky dojemné symbióze volených, nevolených a policejních představitelů
obcí podařilo úspěšně zapatlat.
V jiných obcích proměnili svoje obecní policie v inkasní služby, kdy
se strážníci vybavení přenosným radarem pohybují celou pracovní dobu v
katastru obce na místech, kde nikomu nic nehrozí a kde obec předtím vytyčila
nesmyslný rychlostní limit, a vybírají peníze na pokutách. Jinou obvyklou
taktikou ranaření je nejprve vytvoření nepřehledného parkovacího systému
a následně jeho "vynucování" za spolupráce se spřátelenými odtahovkami.
V těchto ohledech proslula například Plzeň (kde vedl městskou policii rychlostudent
a plagiátor
diplomek Hosman), Koleč, Skuteč, Ivančice u Brna a další.
Jsme také svědky případů překračování pravomocí obecních policií, které
jsou opět velkoryse přehlíženy. Již zmíněný Hosman chtěl posílat do restaurací
strážníky v civilu vybavené kamerami, což je protizákonné hned dvakrát.
Později tamtéž použili strážníci
kameru k nahlížení do soukromého bytu. O přetrvávající tendenci městských
policií tvořit si vlastní verze zákonů při pokutování jízdy na červenou
jsme psali
nedávno. Zajímavý je i tento
případ, kdy strážník za osm tisíc měl umazal řidiči 12 bodů za dopravní
prostředky; zajímavý je tím, že neexistuje zákonný důvod, proč by strážníci
měli mít oprávnění takové změny v registru dělat, zdá se, že svět obecních
policií a obcí je propojen více, než si myslíme.
Prohlédněte si akční video
o strážnících z Lázní Bohdaneč. Připomíná to spíše klip o výcviku black-ops
než o výcviku strážníků, kteří se mají starat o veřejný pořádek v rámci
obce, bezdomovce, opilce, psí výkaly a tak. Zejména doporučuji: Útočná
puška (1:05), kulovnice s optikou (1:25), samopaly (1:39), typické zbraně pro pořádkovou činnost. Dále nepochopitelný a v žádném zákoně
nepopsaný způsob zastavování vozidel (2:28), srážení motocyklisty služebním
autem (2:32), samozřejmě také protizákonné, a další někdy i komické výjevy
připomínající filmovou sérii Policejní akademie. Doufejme, že vyobrazené
dlouhé střelné zbraně nejsou služebními zbraněmi strážníků z Bohdanče,
protože jinak se tomu říká nedovolené ozbrojování. Kdyby to viděli ti poslanci,
kteří pro vznik obecních policií v roce 1991 zvedali ruku, patrně by měli
oči navrch hlavy, co že se to tady kvůli jejich benevolenci narodilo za
ozbrojené sbory.
Do očí bijící je rovněž neuvěřitelná nehospodárnost této formy zajišťování
bezpečnosti. Sám Kotrouš byl kdysi toho názoru, že k zajišťování veřejného
pořádku jsou nejlepší automobily Hummer (bez výběrového řízení), vznášedla
a čtyřkolky, v Olomouci se strážníci za peníze daňových poplatníků baví
pojížděním na koloběžkách Segway. Efektivitu práce strážníků nikdo ničím
neměří, protože to žádný zákon neukládá. Strážníci se tak promenují v parcích,
v létě projíždějí na kole, provádějí hlídkování či spíše zevlování z jedoucích
aut z pozice laika si můžete vystačit s poznatkem, že v místech, kde potkáte
pěší hlídku městské policie, rozhodně žádné nebezpečí nehrozí.
Dříve nebo později se bude muset něco stát, protože tenhle bordel není
únosný. Městské policie dávno přerostly účel, pro který byly vytvořeny,
a místy se začínají proměňovat v jakési ozbrojené lokální armády složené
z polovzdělaných ozbrojenců s mlhavým právním povědomím, kteří vybírají
pokuty za neexistující přestupky a šikanují občany. Poněkud to připomíná
výchozí situaci k události, která se odehrála v roce 1946 a je známa pod
názvem Bitva
o Atheny. Tam se také vymkl kontrole lokální "law enforcement", fungující
samozřejmě zcela legálně podobným způsobem, počínal si podobně jako české
obecní policie při měření rychlosti. Šerif a jeho pomocníci v podstatě
na potkání zatýkali různé osoby a za to dostávali od státu peníze podle
vzorce, že čím víc lidí zavřou, tím více dostanou. Formálně se jednalo
o postihy za různé neexistující delikty, například pro opilost (celá historická
událost, ze které jsme se jako obvykle nepoučili, je pěkně popsaná v knize
Ecce homo armatus).
Pro Kotroušovy perspektivy bude zřejmě určující věta Karolíny Peache,
která se nechala slyšet, že dokud někoho nezavřou, veřejnost nebude věřit,
že to vláda s bojem proti korupci myslí vážně. Kotrouš je pro tuto úlohu
ideální kandidát. Je dost velké zvíře na to, aby to veřejnost vnímala,
nikdo ho v podstatě nemá rád a současně jeho případ nevyvolá příliš velkou
řetězovou reakci. Těch pár dobytků, co nad ním drželo ruku, se s cuknutím
stáhne a bleskurychle zapomenou, že pro ně dělal léta kasírtašku. Maximálně
s sebou vezme Blažka a pár zmrdů z MPP a magistrátu, což jsou colateral
damages v politickém boji, který se již rozhořel. Aha už ví, jak
to bylo.
02.12.2011 D-FENS