|
myslím, že se TO vkradlo do jazyka celkem nedávno - možná těsně kolem převratu v 1989. musím přiznat, že mě formulační schopnosti někoho, kdo je schopen s evyjadřovat po vzoru felixe holzmanna aniž by svůj projev bral jako vtip, velmi iritují.
přitom stačí nespěchat a přesně pojemnovat, o čem člověk hovoří a nadbytečné "je to o tom" není třeba vůbec užít.
inu, nechal bych po staru zavést opět útrpné právo a hlupce chlubící se TÍM, bych bez milosti nechal prnaýřovat a bičovat, dokud by nenalezli příčinnou souvislost mezi modrými pruhy na zadnici a TÍM :o))
|
|
|
Stejné útrpné právo bych zavedl proti moderátorům rádií s jejich doslovným překladem amerického "have a nice day". Vždy, když slyším "mějte hezký den", tak se mi zkroutí všechny útroby. Jsem sám takhle postižený nebo jsou tu i další, co si raději hezký den přejí?
|
|
|
Já používám "Měj hezkej den" nebo "Měj fajn den" vcelku běžně anijak mě to neštve a ani mi to nepřipadá nijak nevhodý. To, že se náhodou shoduje slovosled američtiny a češtiny promne určitě není povel k tomu, abych dotčenou vrázi přestal používat. Zejména v závěru SMS-přestřeky (typicky s mladší sestrou) to používám, abych dal najevo, že mi na ní záleží, rád slyším/čtu, že je spokojená...a jen podpis prostým "H." mi k vyjádření tohoto připadá dost málo. Taky mi to přijde pro tento účel dostatečně neformální, ale ne odfláknutý pozdrav jako např. "čau", "nazdar" či "sieg-heil"...
Myslím, že mezi "Přeju hezkej den" a "Měj hezkej den" není žádného rozdílu, krom toho, že první varianta je o dva znaky delší 8o)
|
|
|
Také ovšem lze napsat "Přeji hezký den". My, kdo zaplacením pár korun za o kousíček delší zprávu nezkrachujeme, dokonce občas můžeme napsat i "Přeji příjemné odpoledne" ;)
(A je-li z nějakého zvláštního důvodu místo skutečně velmi kritické, lze napsat "Měj se" ;))
|
|
|
Netrhá mi žíly počet znaků. Jen jsem chtěl vyjádřit, že nevidím žádný rozdíl, neb oba dva pozdravy jsou česky a vyjadřují to stejné.
Sestře nebudu psát "Přeji hezký den", protože...no prostě to nejde. Pokud mi bude dělat doprovod na květnové brigádě a budeš tam taky, uvidíš proč 8o) Nicméně mi to nebrání přát jí hezký podvečer atd., takže to loučení neflákám tak, jak si možná myslíš.
Loučení v SMS výrazem "Mej se" je jistě možné, no někdo, kdo pořád hledá háčky a čárky (jako já) čte na první pohled spíš rozkaz k mytí. To už raději to vodácké "ahoj".
|
|
|
Probůh, jest XXI. století -- netřeba již psát SMS bez diakritiky! ;)
(Ten květen vidím spíše černě, vypadá to, že tam zrovna budeme mít nějaké rodinné oslavy.)
|
|
|
Jest třeba, neb XXI. století nedorazilo ještě ke všem a proto jim nutno psát tak, aby informace pronikla...a smazat jejic SMS jen proto, že nemá nabodeníčka je taky krávovina. 8o)
|
|
|
:) Ale jo, ať si používá každý kdo co chce... Mně je líto ústupu jazyka u profesionálů (například slyšet dnes od nich správně vytvořený tvar 3. osoby množného čísla je spíš zázrak). Mimochodem k té SMS - myslím, že je úplně běžný pozdrav "Hezký den" a ušetříš ještě další znaky ;-) Myslím, že většina lidí pochopí, že když je to na konci zprávy, jde o pozdrav a nikoliv o konstatování :)
|
|
|
3. osoby množnýho čísla? Nějak nevim co se zrovna v tom dělá za chyby?
|
|
|
|
Podle pravidel jsou správně oba tvary, oni sázejí i oni sází.
|
|
|
1. To, že je nějaká blbost v Pravidlech, ještě neznamená, že to není blbost (např. "diskuse" je správně jen a jedině se -s-, jak při psaní, tak i ve výslovnosti, Pravidla Nepravidla);
2. Nedovzdělanci nejrůznějších typů nadto dokonce dokáží říkat takové nebývalé ohavnosti jako "lidé ví, že všichni jí mnoho tuků". Což (zatím) dokonce zapovídají i ona Pravidla.
|
|
|
Navic by me zajimalo, kde bere pravopisna prirucka mandat ke kodifikaci pravidel gramatiky.
|
|
|
1, no ano, například odmítání existence instrumentálu v množným čísle některých vzorů je pořádnej nesmysl.
2. Podle mýho názoru je to bod 1.
|
|
|
Skoro kazdyho v reci neco stve. Ja k smrti nenavidim jinou vyslovnost slova "puzzle", nez /pazl/, ackoli mnoho lidi rika /pucle/ - to mi trha usi, uz jen videt to napsane je hnus.
Taky dost lidi rika "my bysme" misto "my bychom", coz zase vytaci kamosku.
S tou vylovnosti s/z je to obcas snadne. Pozadejte cloveka, ktery tam pouziva "z", aby zretelne vyslovil treba "komunizta", nebo "socializta".
|
|
|
No, tak pucle už se vžilo. Mně zase připadá komické (ne, že by mě to rvalo uši, jen se mi to zdá trapné), když někdo naopak vyslovuje výrazy převzaté z angličtiny (nebo jména, cokoliv...) s takovou výslovností, že se mu u toho huba kroutí, jak kdyby mu žvejkačka trhala plomby...
|
|
|
u výslovnosti převzatých slov si nevybereš, znám jednu, která říká "óká". A pucle je libozvučnější než pazl.
mně asi nejvíc vadí lidé, kteří začínají větu "Je pravdou, že . . ", na druhém místě je "jako", nic není doopravdy, všechno jen jako :-), a mraky ukazovacích zájmen to tamto to jako že místo sloves i podstatných jmen.
Naopak s/z je mi úplně lhostejné, třeba diskuze, prezident nebo televize mi oči nedloube.
|
|
|
Nejlibozvučnější je ovšem pajzl.
A dovoluji si tvrdit, že televise oči dloube zcela bez ohledu na užitou transkripci.
|
|
|
Neni naopak "oka" nejspravnejsi mozny vyraz v cestine? At uz ok znamena cokoliv (wikipedisti prosim nenamahejte se) ... pujde o zkratku a cestine to bude "oka" ... stejne jako "uesaa" ... nebo ty vyslovujes "juesej"? Ze je pazl libozvucnejsi je sice hezky, ale sesmolit anglicky slovo s pokrivenou nemeckou vyslovnosti je vic nez "usmevne".
|
|
|
"Oka" je správně toliko v případě neživotném; jinak "oči".
A onen americký výraz pro "vše v pořádku" lze česky číst lecjaks; kupříkladu [ok]. Nebo, samozřejmě, [óká], nebo také [oukej], neřkuli [oukchej]. Ani jednu ze zmíněných variant bych si nedovolil považovat za zásadně špatnou.
|
|
|
Chapu tvuj argument, nechapu vsak jak z óká udelas oka. Respektive pochybuju, ze moussa myslela oka vs. oci. Pokud nekdo vyslovuje oka (jako oka na na svetru) s dlouhymi samohlaskami, tak je retard a ne spatnej cestinar ;-)). I kdyz retard jsem mozna ja, protoze jsem v posledni vete sveho predchoziho prispevku napsal pazl misto pucle. ;-)))
|
|
|
pokud někdo používá "ok" v češtině tak je retard bez ohledu na to jak to vyslovuje.
|
|
|
I pokud jich užívá na zajíce a jinou drobnou zvířenu?
|
|
|
pokud je nepoužije v češtině, ale v lese, neříká se mu retard, říká se mu pytlák nebo myslivec, pokud se ovšem pro slova pytlák a myslivec již dávno nepoužívá nějaký pěkný anglický název ;-)
|
|
|
Pokud pouziva oook, tak je to knihovnik.
|
|
|
dobre ty :)
jen mi povez, jak by se to melo vyslovovat (prosim do hranatych zavorek jak ve slovniku)
|
|
|
správné to není, není to česky, takže pokud to tak vyslovuješ už to komolíš, sama to nepoužívám vůbec, protože se mi to zdá nevhodné, ale to je nepodstatné, mně se líbí jak to říká, protože ona říká óóóókáááá. Ani úesá neříkám, říkám státy nebo spojené státy a zatím mi všichni rozuměli.
psala jsem, že pucle je libozvučnější, takže nechápu co tím chceš říct. Úsměvné možná, ale já to nesmolila, pouze jsem to převzala.
|
|
|
Nerozumim tomu co komolim. Pokud se shodneme, ze o.k. je zkratka (stejne jako FIFA, UEFA, UNESCO, TDI, ... atd), tak to vyslovuje tvoje kamoska nejspis spravne. Ted me napada CIA and FBI ... hmm. Znamena to, ze veskery zkratky z cizich jazyku bych mel spravne prelozit do cestiny a vyslovat cely? Tak jak to delas ty se "statama"? ... Neni to divny?
Ad to pazl ... prehodit si to za pucle a bude ti to davat smysl.
|
|
|
O. K. je sice zkratka, ovšem údajně 0 (jako nula) K (jako killed), kterou používali vojáci, když hlásili vítězství bez ztráty kytičky.
|
|
|
Na netu je mraky teorii jak o.k. vzniklo ... mne nejpravdepodobnejsi pripada 'ol korrect' ... ze to nejakej trouba foneticky zkomolil a pak se to "udajne" zaclo pouzivat. S tim "killed" bych vahal, protoze bez ztraty kyticky bych cekal spis neco jako "zero casualties" ... "zero killed" mne zni jako "vystrileli jsem zasobniky veliteli, nezabili nikoho, vse ok :-))). z vojenskych zkratek mam nejradsi "fubar" a "snafu" - nekdy se to hodi v praci ;-).
|
|
|
v pohodě, nikomu neříkám jak má nebo nemá mluvit, naopak, jsem ráda, značně mi to usnadňuje orientaci. Dávam přednost vzdělaným, chytrým a slušným lidem, podle toho jak lidé mluví to velmi snadno poznám, pokud někdo v řeči používá óká a nemyslí to jako legraci, řadím ho do stejné škatule jako jedince, jejichž slovní zásoba sestává pouze z "eee, to, tamto, eeee, totiž, no tak tak nee no žejo". Nikomu to nevnucuji, je to pouze můj názor.
|
|
|
A rikas "hokej", nebo "haki"? "Fotbal", nebo "futbol"?
|
|
|
Spíš mám pocit, že se laická blbá a trendům nakloněná veřejnost nechala unést nevhodným překladem anglického "and that is all about it" nebo něčeho podobného. Ovšem nijak mě nepřekvapuje, že jsem tuhle frázi slyšel z fresny kolegy hňupa Bursíka, kéž mu je Kaťuška lehká.
Ovšem článek má zhruba stejnou informační hodnotu, jako stať u hesla "o tom to je" ve Slovníku floskulí, tedy pro znalé žádný přínos. Škoda.
|
|
|
Účelem článku nebylo informovat, text nemusí sloužit jen jako informace.
|
|
Ehm, docela mě vytáčí třeba nadužívání slova "vlastně". Jazyková lenost je bohužel součástí naší současnosti. Nicméně, neznamená to cestu do pekel pro naší civilizaci, pouze se asi začne sám pohřbívat národ, který zapomene na odkaz svých buditelů a obrozenců (otázkou zůstává, zda to bude škoda).
|
|
|
Tedy zrovna buditele a obrozence bych do toho snad až tolik netahal. Nebýt jich, mohli jsme mít dnes podobně bohatý jazyk, jakým je angličtina -- jež (s trochou na úrovni této debaty nepodstatného zjednodušení) je kombinací saštiny a normanštiny, s přebohatým dědictvím obou; my jsme mohli podobně zkombinovat češtinu s němčinou...
Žel jsme tak neučinili.
|
|
|
Přesto je čeština ve většině případů přesnější jazyk než angličtina.
Smíchání s normanštinou způsobilo spíš bordel než obohacení. Většina slov latinskýho původu jsou jen synonyma ke slovům anglosaským.
Proto dobře že se čeština s němčinou nespojila. V západních nářečích se nejspíš z ní do češtiny dostaly, nebo spíš dostávají, členy (a zdá se že se ustalujou a šíří dál) a to je podle mě asi tak všechno co jí němčina mohla dát.
V čem je podle tebe angličtina bohatší než čeština?
|
|
|
Ano, čeština je přesnější a jednoznačnější.. Však také kolik úsilí stojí naše posrance a senilátory vymyslet formulace, které hodně dlouho trvají, zajímavě znějí ale význam nemají! Občas mám pocit, že naši politici vymýšlejí nový jazyk..
|
|
|
V cem je cestina presnejsi nez anglictina?
|
|
|
Oficiálně ne. Ovšem najdi dělníka (baumana) který používá sekáč, a ne majzlík, úhelník, a ne vinkel, velké kladivo a ne bác hamer. :)
|
|
|
Ausgerechnet fachmani maj recht! ;)
|
|
|
|
...hlavně, když maj ordnunk ve vercajku. 8o)
|
|
|
..a vercajk v ordnunku jakbysmet. ;-)
|
|
|
nemlich tak je důležitý je mít pro sichr vercajk v cajku :)
|
|
|
Jo, o tom jsem slyšel:"Zelenou si kacabajku voblí, v ruce držel francouzák a hoblík.."
|
|
A vovovovovovovovotom to je. :-)
To fakt někdo používá v běžný řeči?
|
|
O něčem jiném
V těchto demokratických časech se naší veřejnosti přečasto zmocňuje jakási jazyková kopřivka, nešvar sice nezhoubný, leč prudce nakažlivý. Drobný jazykový plevel, který nenadále vyráží z pozlacených úst Předůležité osby (neboli VIPa), uchvátí družinu Pilných rozsévačů, a aj: rázem plevele všude nastláno, rázem každé zařehtání úředního šimla prodchnuto jest velejemnou filosofií. Nápor cizopasníkův trvá pár měsíců nebo let, pak vyhojí se beze stopy, smysluplně vypuzen cizopasníkem dalším, jímž přelétaví rozsévači poznovu se nadchnou.
Jeden z těchto úporných módních výsevů stojí za zvláštní pozornost, protože oním abnormálně oblíbeným prvkem není slovíčko, nýbrž vazebný obrat, prvek syntaktické konstrukce, která odráží naše vnímání vztahů a vazeb utvářejících skutečnost, a prozrazuje tedy zvlášť dobře myšlenkové nachýlení či skluz. V tomto případě šokující syntaktický zkrat zachovává předložkovou vazbu z obratu, který je zamlčen, a přenáší ji rovnou za člen, který byl vázán na původní úplný obrat.
Mám na mysli výrazy typu: Demokracie, pane poslanče, je o něčem jiném. Privatizace je o tom, že... Kulturní politika není o trvalém působení státu v kulturní sféře. Gramaticky nejsou tyto podivné formulace nijak záhadné, znepokojovat by nás však měl stav vědomí politiků či novinářů, kteří jim holdují. Manýra zjevně vznikla výpustkou či spíše stopovým zavedením (připomenutím) části konstrukce, jejíž funkce je uvozovací: vazba s předložkou o odkazuje k obratům jako hovořit, vyprávět, pojednávat, psát, vyjadřovat názor, přesvědčení či pochybnost o..., případně, máme-li zachovat zdání spony, řeč je o...
Můžeme si tedy představit výše uvedené - jaksi razantně vyumělkované - formulace v jejich pomyslně správné podobě: Mluvíme-li o demokracii, pak mluvíme o něčem jiném. Řeč je o privatizaci, tj. o tom, že... Atd. Avšak zvolená zkratka není vůbec nevinná: to, co nakonec slyšíme, v nás navozuje očekávání definice: Demokracie je... Privatizace je... Kulturní politika je... CO vlastně? Nový nešvar je snad ještě horší než klasická vytáčka, za kterou se ve škole dostávají pětky (Demokracie je, když...): tam, kde by se měla přímo vyjádřit podstata, nalézáme vyjádření nepřímé, vyhýbavé: místo demokracie je to a to slyšíme demokracie je (vypařené cosi) o tom či onom. Syntaktický zkrat je tedy sémantickou o-klikou; prozrazuje potřebu vyhnout se dotyku s věcí, vyhnout se přímému uchopení, opsat spíše než popsat. Výsledek se nazývá směšná preciozita: Bramborový knedlík je o tom, že jsou v něm brambory. Dobrá whisky není o podílu syrovátky v podmáslí.
Vypadá to dokonce tak, jako by skutečnost (demokracie, privatizace, kulturní politika), o níž očekáváme od mluvčího podstatnou výpověď, měla být naopak sama jen výpovědí o něčem nezvratně neuchopitelném (neexistuje určení, co je co, leč pouze o čem co je). Výraz demokracie je o tom či onom řadí totiž přímo, bez mezičlenu, demokracii do kategorie textů: je totéž co vyprávění, projev, hlášení, zákon, spis, příběh a... pohádka. A protože všechno je jen "o", i to, o čem je demokracie nebo bramborový knedlík, je zase jen o něčem dalším. Demokracie je pohádka, která odkazuje na další pohádku, a tak donekonečna. Skutečnost je jen nekonečný sled textů, skutečnost neexistuje, protože i ona je pouze "o", skutečnost je o tvrdých podmínkách přežití, a rozhodně ne o bůhvíjakých utopických představách.
Máme v tom vidět jen "postmoderní" triumf textu: všechno je textem, protože všechno je tokem informací? Potom však veškerý "tok informací" a veškerý "text" je pouze útěk před tím, co by se nás opravdu dotýkalo, v čem bychom se museli namočit - před skutečností, před podstatou, před odpovědností; útěk tak očividný, jak očividný a nebetyčný je rozdíl mezi těmito větami: Válka jsou hory mrtvol. - Válka je o horách mrtvol.
Abych řekl to druhé, musím být zatraceně přesvědčený o tom, že JÁ v té válce nezařvu.
P. S. Díky za dobrý článek.
|
|
|
Demokracie je pohádka, která odkazuje na další pohádku, a tak donekonečna
Ale to je přece pravda!
|
|
s obecnou představou, že se jedná o nějaký nový a zvnějšku vnesený fenomén.
Odjakživa se přece třeba po návštěvě filmu říkalo: "O čem to bylo?" Pravda, že dnes se tento zvrat jaxi rozšířil a pomnožil - ale není ani nějak zvlášť proti logice jazyka, ani nesrozumitelný...
Spíš je to o tom, že cokoliv se najednou přemnoží, působí divně...
|
|
|
Že by? Právě film je o něčem, kniha je o něčem, příběh obecně je o něčem, protože něco popisuje.
"Je to o inom" je slovenské rčení zaznamenané v médiích již v sedmdesátých letech, možná dříve. Dobře je slyšet i v písních slovenských autorů dochovaných na platniach, například Hammel/Peteraj-Poklony.
Nicméně, ani v době normalizace, kdy (například) prezidentem byl Slovák, se obrat coby slovakismus neujal.
Bylo by zajímavé zjistit, odkud se začal šířit právě od počátku devadesátých a p odtržení Slovenska.
Může jít o špatným překladem implementovaný anglizmus/amerikanizmus?
Třeba jako "hustej"? (Těžká váha -> těžká pára -> těžkej frajer -> těžkej borec -> (divnej týpek) -> hustej týpek (borec))
_______
Ostatně soudím, že rohlík, rohlík je hlavně o mouce.
|
|
|
Kritizovanou vazbu jsem zaznamenal kuprikladu ve stepnem dilku Inzenyrska odysea. Rozsirila se plosne*, holt je asi po takove vazbe poptavka a zily mi to netrha. Pro techniky: vam nevadi vazba "diskutovat neco"? Taky smysl ma, a pritom byl proti ni stejny odpor, jako proti "otomismusu".
* Kdo pred rokem 1990 slysel o takovem vyznamu slova plosne? Par lidi.
|
|
|
Tak já, jako technik, bych se s dovolením ozval... "Diskutovat něco" je odporný anglismus. A jako další vazbu do diskuse bych navrhl: "vtutochvíli"
|
|
|
Mno, a co je spatne na "v tuto chvili"?
|
|
|
No nevím, školy nemám, ale správnější mi připadá "v TÉTO chvíli"...
|
|
|
Mám rád bohatý jazyk, ovšem nikoli vršení zbytečných slov a robotizaci řeči. Já bych řekl "teď", popř. trochu škrobenější "nyní", stejně tak jako říkám "dnes" a nikoli "v tento den".
Ne že by tento den a tato chvíle byly zcela zbytečné výrazy, vnímám je jako zdůraznění, event. jako projev lehkého patosu, např. "v této chvíli na vás míří tisíce hlavní našich děl, a proto byste měli ..." nebo "v tento den vstoupím do svazku manželského".
Ovšem pokud mimořádné slovní zvýrazňovače slouží jako běžná jazyková propiska (jen se podívej na všechny ty super-, mega-, ultra-), září mluva všemi barvami, přičemž jedna barva zaniká vedle té druhé. Stará obyčejná tužka pak má paradoxně větší šanci vyniknout.
|
|
|
"V tuto chvíli opravdu verim." No problemo.
|
|
|
Erm... váženosti, i jako technik, jenž školy nemá, snad byste měl jasně vidět, že je správně obojí; jde jen o různé pády -- "v této chvíli" je lokál, "v tuto chvíli" je akusativ.
Jiná otázka je, zda se akusativ nezneužívá na místě lokálu; nevhodné užívání pádů je žel velmi rozšířené v této době ohavného úpadku (netoliko jazykové) kultury :(
Nicméně kupříkladu ve větě "V této chvíli se mi všechen čas na světě zkrátil v tuto chvíli" jsou obě použití zcela správná (až na to, že je to stylisticky neelegantní, leč to je jen důsledkem úmyslného spojení obou variant v jedné dosti krátké větě).
|
|
|
Samozřejmě, že o tomto vím, vašnosto. Jak ale jistě ráčíte uznat, mnohem častěji (ba, řekl bych i dennodenně) slýcháme z médií věty typu: "V tuto chvíli ještě není počet obětí přesně znám...", nebo: "Kalamita v Praze! V tuto chvíli napadly již tři centimetry sněhu! (U muzea čtyři...)" a podobně. Ano, mea culpa, nevyjádřil jsem se prve naprosto přesně.
|
|
|
Myslim že tuta, tuto, tuten jsou nespisovné výrazy. Ale proč by to mělo vadit to nevim.
|
|
|
Nom. tato, gen. této, dat. této, ak. tuto, vok. tato, lok. této, instr. touto. Co je za problem?
|
|
|
Já sem nad tim moc nepřemejšlel, takže jsem myslel tohle (ale mezitim mi to taky došlo):
tuto tutoho tutomu tuto ? tutom tutim
snad to mam dobře pády si už nazpaměť moc dobře nepamatuju.
|
|
|
tuten, tutím, tutoho a tutam jsou nářeční varianty odněkud z Plzeňska. tuten znamená "tento" tutím = "tímto" a tutam "tamhle". Tutoho je "támhle toho".
|
|
|
No jasně, usárnu, tu si tutam dej, na tuten gauč, tam mi nesedej... ;o)
|
|
|
Řekl bych že bych to blíže lokalizoval na Klatovsko.
|
|
|
|
tutim (krátký i)
tutam sem nikdy neslyšel
tutoho = tohoto
|
|
|
"...Tutam, co máš nohy, tam šoupli svý helmy." Co ty na to? :-)
|
|
|
Ano, spojování verb typu "diskutovat" nebo "komunikovat" s akusativem je excelentním příkladem ohavného zneužívání pádů, o němž jsem se zmiňoval v některém z předcházejících příspěvků. Nebo "viz" užívané s nominativem (neřkuli dokonce doplněné tečkou), a tak by bylo možné pokračovat předlouho...
Inu, co jiného čekat v zemi, v níž se děti učí "češtinu", namísto toho, aby se učily češtině ;)
|
|
|
Co to je za nesmysl? Taky se snad učí fyziku a ne fyzice, matematiku, ne matematice, tak proč by se měly učit češtině a ne češtinu?
|
|
|
Ucit cemu? Poradku, odpovednosti, fyzice.
|
|
|
A učíš se básničku, nebo básničce? Neřekl bych, že existuje jen jeden správný tvar. Spíš bych to rozdělil podle toho, zda si osvojuješ nějakou vlastnost nebo jestli učením získáváš nějaké znalosti.
Tedy se od dětství sice učíš odpovědnosti, nicméně před zkouškou z obchodního práva by ses měl naučit mj. i odpovědnost statutárních orgánů.
Z výše uvedených důvodů si myslím, že jsem se v dětství - dlužno dodat, že velmi nerad - učil fyziku a matematiku.
|
|
|
Jo, u ty fyziky je samozrejme voboji mozny; jen jsem chtel ukazat p. Hykavci, ze ten genitiv zas takova blbost neni.
|
|
|
Jenze tohle se clovek muze docist leda v knizce "nauka o slohu" ze sedmdesatych let devatenacteho stoleti, v novejsi literature (priznavam, ze z tohoto oboru nemam prilis knih) se uz spis pouziva učit se koho/co, ne komu/cemu.
|
|
|
Jak "hustej" může bejt amerikanismus? Z čeho?
|
|
|
Když z ničeho, tak z (amatérských?) překladů punkových autorů a z hiphopové kultury, z toho.
Další: "Naostro".
Z čeho je to? Z: "Sharp Dressed Man" ?
Další:"Krámy". Atd. I když u tohoto choulostivého slova jsem se dopátral až do sedmdesátejch bez konotací.
|
|
|
No jo, ale z jakýho slova?
|
|
|
Kramy jsem zaznamenal v Kohoutove Katyni a rekl bych, ze to bude mit puvod mnohem starsi. Nejak mam pocit, ze se podobny vyraz vyskytuje i v polstine?
|
|
|
V angličtině jsou to, tuším, crumps nebo crumpes, v hantýrce slovo označující bolestivou menstruaci.
(V literatuře používající spisovný jazyk jsem to nenašel.)
|
|
|
"Hustej" - bylo tam husto - zaznamenal jsem napr. v mjr. Zemanovi:-)
|
|
|
Nojo. Ale "o čem to bylo" je úplně normální dotaz na děj filmu. Ten film totiž nejspíš o něčem byl (kupodivu).
Ale o čem je třeba auto? Jo, jasně, auto je přeci "vo svobodě"...no nepřipadá ti to trochu debilní?:)
|
|
|
Auto je o čtyřech kolech. Zhruba v témže smyslu, v němž bývá starší člověk o holi.
|
|
Kdyby se náhodou někdo z ctěných p.t. přispěvatelů, nebo jejich známých, chtěl zbavit díla P. Eisnera "Chrám i tvrz", beru všema deseti, cenu respektuji!
|
|
Moc pěkný článek. Myslím, že by si zasloužil více mediálního prostoru, aby se dostal také k šedému moři českých ovčanů. Možná by se nad ním pár lidí i zamyslelo.
|
|
Situace je taková,jaká je.
Co se na takovou větu dá odpovědět? Nic. Situace je taková,jaká je.Není naděje něco změnit.
|
|
|
To máš teda pravdu. Už dlouho nesleduji zprávy (ostatně nesleduji žádný televizní pořad), a tak si vzpomínám, že jsem něco takového slyšel po volbách z úst výrazného hnědého pruhu na už tak dost nelibě zatouchajících trenýrkách české politiky, pana Topolánka: "Vzhledem k tomu, že volby dopadly, tak jak dopadly...."
Příčinou této hrůzy hrůzoucí je podle mne:
(i) nedostatečná intelektuální a rétorická pohotovost řečníka - "vzhledem k výsledkům voleb" je kratší a poskytuje méně času na srovnání myšlenek, v tomto případě spíš na nalezení všech dvou myšlenkových stébel v jinak prázdné stodole;
(ii) snaha za žádnou cenu nehodnotit, nevyřknout názor, který později nebude moci být vzat zpět. Vždyť žádná strana - v souladu s varlatoidním stereotypem - neprohrává! Nelze říct "Protože volby nedopadly moc dobře". Je první a druhý vítěz a po nich ti, kteří dosáhli mimořádně dobrého výsledku, popř. alespoň obstáli, vzhledem k tomu, že situace byla taková, jaká byla!
|
|
|
v politice mě nepřekvapí nic :-)
ale tohle už používají u nás ve firmě.
upozorníš na problém a šéf řekne:situace je taková jaká je.
a to už začíná připomínat peklo :-))
|
|
|
Tak mu po čase řekni "Situace byla taková, jaká byla, a proto jsem udělal to, co jsem udělal."
|
|
|
já říkám:
"vím,že situace je jaká je,ale....." a nablble se u toho usmívám
|
|
Možná to nepatří k tématu, ale hned se mi vybavil film "IT". Ale možná je to i vo tom...
|
|
|
Tuhle jsem potkal pána, který psal věty jako "To by jses musel napřed naučit česki !!" Proti tomu je otomismus kafíčko. Pravopisná úroveň národa rychle upadá, což silně souvisí s tím, že děti čím dál méně čtou. To, že opravit pravopisnou chybu znamená být automaticky zařazen do kategorie "nemá žádné argumenty, tak prudí s pravopisem", je taky dost smutné. Je zajímavé, že diskusní příspěvky, které za něco stojí, jsou v drtivé většině případů psány dobrou češtinou, zatímco průměr a podprůměr se hemží "chibičkami". Vzácné výjimky tvoří osoby s poškozením mozku, které za svou neschopnost psát správně nemohou.
|
|
|
Ono to dnešní psaní není taky žádná sláva. Řečeno s klasikem - "Daleko víc lidí umí teďka psát než před několika málo sty lety. Ono před několika málo sty lety málo lidí umělo psát. Ale ti co uměli psát, ti uměli psát - to se dá číst i teď"
|
|
TUTOCHVÍLI
Obzvláště výživné od našich profesionálních, kvalifikovaných magistrů, novinářů.
I když ... začal to pomocník strojvůdce.
|
|
...Po několika takových otázkách zjistíme, že se obecně známá pravda stane nevyslovitelnou, alespoň v rozsahu několika málo slov, aniž by tím neztratila na přesnosti a univerzální pravdivosti. A vše kvůli té zpropadené souvislosti, kvůli obtížnosti hledání jejího jazykového vyjádření. Mluvčí se tak musí uchýlit ke konstrukci, jež umožňuje vylovit jasné A a jasné B i přesto, že mezi nimi není jasná resp. univerzálně pravdivá souvislost. ..
O "pochopitelnosti" a vyslovitelnosti pravdy se vedou dišputace už hezkých pár tisíc let, myslím, že na toto téma vzniklo hned několik vědních oborů. Nestudovala jsem je, tak se pokusím vyslovit svůj pouze zkušenostmi podložený názor. Absolutní pravda je jedno-duchá, "celá". Naše realita, člověk i řeč je duální, paradoxní. To znamená, že v jednu chvíli můžeme vidět i vyslovit vždy jen "půl" pravdy. Každý z nás vidíme v danou chvíli celou pravdu z "jiného úhlu pohledu" - podle toho, kde zrovna fyzicky i mentálně stojíme. Tzn. každý z nás vidíme a chápeme souvislosti podle svých schopností a podle svého "chtění" je chápat. Nikdo z nás není schopen vidět i chápat pravdu "celou" protože jsme sami každý jen částí celku, jen subjektem v objektivitě. Pravda je v nás obsažena pouze "latentně", zjednodušeně řečeno, naše pravá mozková hemisféra ji tuší. Naše levá hemisféra se pak snaží toto tušení celku rozkouskovat,převést do lineární podoby, a duální řečí nemůžeme než pravdivý celek cesírovat na "lživé" plus a mínus, na dobro a zlo, na zmrdy a nezmrdy.
Je to prostě o tom, že duální řečí celou pravdu neuchopíš. Ani já.
|
|
Ano, a kromě již zmíněného mi úžasně užírá nervy příslovce "nicméně" v projevech kdejakého voňamuly z okresu který chce vypadat stejně vzdělaně jako např. poslanci a podobná zvěř. Uffffff........
|
|
|