Stále si kladu otázku, proč je k Elliottově teorii vln takový zarputilý,
až zavilý odpor. Pokusím se jej, i přes ukončení článků zmírnit, a některá
tvrzení v článku i pod ním, osvětlit a doložit.
Současná ekonomicky turbulentní doba nám k tomu navíc přihrála výjimečnou
příležitost.
Pokud je teorie EW platná, současná mohutná injekce centrálních bank
nejmohutnějších ekonomik světa s recesí ve své podstatě nic neudělá, pouze
ji zdeformuje: Podstatné rysy ale budou zachovány. Přirozeně nemáme možnost
posoudit výsledek jež by nastal bez intervencí a s nimi. Nastíním jen, že
podobné záchrany se udály i u nás, v česku. Stát provedl „očištění“ některých
problémových bank, aby je mohl prodat. Např. Komerční banku, Českou spořitelnu
a další. Co ve své podstatě stát udělal. Problémové s ztrátové pohledávky
odkoupil za neproblémové a neztrátové peníze a „zdravý“ zbytek prodal za
babku. Prostě klasický tunel na peníze vlastních občanů ve státní režii.
Pokud by obdobný krok (tunel) udělal občan, jistě by si vykoledoval tak
kolem patnáctky natvrdo. U státu šlo ale o bohulibý skutek.
Jaké byly důsledky. Problémové s ztrátové pohledávky zaplatili občané.
Ano, každý z Vás. A nešlo o drobné, vždy šlo o stovky miliard korun. Očištěné
a za babku prodané banky si následně jen dopřávaly a stále dopřávají tučných
zisků. Jen pro pořádek, ten zisk jim také hradíme mi. Takže na takových
státních kšeftech proděláme hned dvakrát.
V každém případě u hypoték jde jenom o zahřívací seznamovací kolo. Další
kola již budou hodnotnější. Podle zahraničních zdrojů je v oběhu nevypořádaných
swapů z úvěrového selhání více jak za 60 bilionů dolarů. Prostě pyramida
bankovního kšeftu jde do konečné fáze.
Jen drobná vsuvka. Zatím každá krize obdobného rozsahu končila válkou!?
Trošku odbočím. V jednom z příspěvků pod článkem jsem opravil tvrzení,
že centrální banky intervenují k ovlivnění kurzu. Neintervenují. Po mnoha
nezdarech pochopily marnost svého počínání a přestaly kupovat, či prodávat
vlastní měnu k ovlivnění kurzu. Ano, toto poznání je přímý důsledek EW teorie.
Banky zjistily, že bezesporu v krátkodobém horizontu, byly schopny kurs
„nějak podržet“ , ale následně trh stejně nastavil směr a úroveň jako před
intervencí. Ve své postatě nebyly schopny ovlivnit rozložení očekávání
a tím i provádění příkazů k nákupu, či prodeji v různých úrovních trhu. Pokud
by trh chtěli skutečně ovlivnit musely by jej koupit celý a tím i vytvořit
cenový monopol s jeho neblahými důsledky. Starší tento stav znají z údobí
za vlády komančů. Nic v ekonomice nefungovalo, snad jen černý trh, který
hledal onu výhodnost pro obě strany obchodu.
EW teorie má ještě jeden neblahý důsledek (pokud je platná). Mnohé ekonomické
poučky současně hojně presentované nemohou být platné (příště?).
Zkusme si představit modelový obchod. Je plný zboží, prodavačů, má prodejní
prostory, teplo, elektřinu, vodu. Prodává, a vše funguje jak má. Zákazníci
kupují zboží jak strhaní, majitelé jsou obdaření ziskem, zaměstnanci výplatou,
nájemce nájemným, teplonosič, odměnou za odebrané teplo, vodopřivaděč odměnou
za odebranou vodu. Pokud zboží dochází, doplňuje se a vše se zdá, že bude
pokračovat do konce všech konců..
Jsou zásadně dvě možná krajní řešení. Jednoho, a k tomu i krásného dne,
dojde zboží , nebo dojdou zákazníci kteří to zboží chtějí kupovat, a nebo,
probůh, obé. Zatím vždy onen krásný den přišel.
Co tyto krajní meze způsobí? V obecné rovině je útrum se zisky, ale zaměstnanci
chtějí stále svoje výplaty, nájemce svoje nájemné atd. Nedej bože, pokud
přijdou reklamace. V tom okamžiku je katastrofa téměř jistá.
Toto bezesporu všichni z běžného života známe. Když tento mechanizmus
funguje v malém, jistě není důvodu, aby to nefungovalo ve velkém.
Pokud si někdo myslí, že ono krajní řešení není možné ve velkém, pak
právě současná krize je jedním z nich. Ono jenom došli zákazníci i zboží
současně. Není komu poskytnout hypotéku, a taky peněz se začalo nedostávat.
Bankovní domy mají i nadále svoje převeliké režijní náklady, navíc splácení
poskytnutých úvěrů je v háji. Hypoteční trh začal jenom generovat místo
zisků, neudržitelné ztráty. O nic jiného nejde. Asi zásadní otázka je,
kam až ztráty dosáhnou. Dojdou tam, kde je rovnováha mezi ziskem a režií.
Pokud v tomto okamžiku investiční banky naliji do kolabujícího systému peníze,
stane se jen jedno, banky trochu déle vydrží krýt svoje ztráty. Jiné řešení
není možné. Je to stejná paralela jak s intervencí centrálních bank.
Předešlé je varianta s nalitím peněz do chátrajícího trhu. Varianta bez
lití peněz je ve své postatě stejná, jen by banky na držku dopadly rychleji
a bolestnější by to bylo i pro akcionáře.
Pokud se podíváme na český trh s nemovitostmi, není vcelku důvod, aby
byl průběh jiný. Odlišný by mohl být pouze za jednoho předpokladu, okamžité
zastavení poskytování hypoték. Bezesporu je to pro hypoteční banky nepřijatelné
řešení. Dá se tedy očekávat, že budoucí socialistická vláda bude tyto ústavy
s velkou slzou v oku a myslící na blaho všech občanů zachraňovat mohutnými
finančními injekcemi z našich peněz. Ano nás, kteří s touto blbostí nemají
nic společného.
Nakonec vláda v tom má převelikou praxi. Neopomeňme, hazard se záchranou
IPB tehdy socialistickou vládou, nás občany stála kolem 200 miliard.
Jen pro pořádek. Vláda žádné peníze nemá. Má jen svěřené naše peníze,
aby s nimi zacházela s péčí řádného hospodáře. To, že ta pakáž to nedělá,
je jen a jen naše vina. Pár exemplárních „postupů“ a bude konec s bohulibými
skutky.
A jak to vše souvisí s Elliottem. Velmi úzce. Použijeme li jako příklad
ropu, prostě na hodnotě 145 jen došly jak peníze investorům, tak již nikdo
víc nechtěl za nastavené ceny kupovat, zakázníku nět. Trh musí najít novou
cenovou hladinu (přirozeně nižší), kde se stav nabídky a poptávky srovná.
Nic jiného se neděje. Že to někdo škaredě odskákal, kdo si myslel, že ropa
už klesat nikdy nebude, je podružnost. Kde jsou velké centrální banky aby
krachující zachránily. Ví, že jsou proti tomuto poklesu bezmocné, páč není
dostatek peněz na koupení celého trhu. Proč to ví o ropě a neví o krachujících
hypotečních bankách, je mi záhadou. Asi u hypoték jde přece především o
lidi a hlavně přihlouplé voliče. Ono je krásné říct: stát pomohl.
Malůvka ropy pro nevěřící je uložena u D-FENSe.
Příští čtrnáctideník:
- Jak zajišťovatel nemůže na burze prodělat.
- Technická analýza a Elliott
26.09.2008 O‘ Pruz