D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: OO
    (ze dne 02.03.2010, autor článku: Aleff)

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 02.03.2010 23:42:52     Reagovat
    Autor: Baggerfuhrer - Baggerfuhrer
    Titulek::)
    Roky jsem mel zivnost a nejaka stavka by mela za nasledek pouze to, ze bych byl rychlosti blesku nahrazen jinym dodavatelem. Pro nespolehlive nebylo mista. Stavku si mohou dovolit pouze monopolni dodavatele. Ostatni konci a jsou nahrazeni konkurenci. Jedina stavka, ktera prichazela v uvahu, byla danova stavka, ale na to v CR chybi odvaha :)

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 06:20:58     Reagovat
    Autor: serwall6 - serwall
    Titulek:Re: :)
    Přesně tak, stávka zaměstnanců jedné z největších pijavic státního rozpočtu - ČD je další třešnička na dortu našeho Kocourkova. Pamatuju na záběry protestujících korejců v továrně soukromníka.....makali jak šroubci, jen na tričkách a čelenkách měli napsáno s čím nesouhlasí. A zaměstnavatel to vzal jednoznačně jako výzvu k jednání. Není náhodou možno stávku ČD brát jako pokus trestného činu veřejného ohrožení ?

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 08:57:07     Reagovat
    Autor: icu - icu
    Titulek:Re: Re: :)
    Fakt je ten, že korejská stávka má tři fáze. Tu první jsi popsal naprosto přesně, bývá ještě doplněna skandováním (v době polední pauzy, tedy bez jakéhokoliv dopadu na chod provozu) před ředitelstvím firmy. Obvykle se ale dohodnou (konečně, ve Škoda Auto to probíhá docela podobně).

    Druhou je pak standardní zastavení práce (klidně na několik týdnů) a jde o to, kdo to déle vydrží. Těmito stávkami trpěl zejména Hyundai Motors, který až donedávna takřka celou svoji produkci vyráběl v Ulsanu. Situace se ale uklidnila po spojení s KIA Motors a hlavně po otevření továren v Asanu a dále v Evropě a v Americe.

    No, a třetí fáze je regulérní okupační stávka s barikádami a Molotovovými koktejly. Není moc častá, naposledy byla k vidění u Ssangyongu, když čínská SAIC (vlastník 51%) chtěla celou továrnu jako nerentabilní zavřít. Trvalo to přes dva měsíce a dodnes není budoucnost firmy jasná.

    Nutno ale dodat, že Korejci se "svojí" firmou žijí a mají proto dobré důvody. Všichni Korejci nad 55 let (bez rozdílu) pamatují, jaké je to mít hlad, co to je opravdová zima a jak vypadá opravdová bída (Korea se z války vzpamatovala až na konci 60. let). Když totiž na chvilku zapomněli, tak přišla krize v r. 1997 - a tu mají v živé paměti všichni dospělí. A celá Korea ví, že tak, jak bohatly firmy, bohatli i její zaměstnanci, takže ti dnes ve chvíli, když má firma problémy, tak raději sami nabídnou snížení platů třeba o 40% procent, jen aby firma mohla zlevnit, udržela svoji pozici na trzích a tím i produkci a konečně i pracovní místa. A vedení firmy si nedovolí platy nezvednout poté, co to ekonomická situace dovolí.

    P.S.: Píšu o Koreji, nikoliv o KLDR

    Komentář ze dne: 03.03.2010 00:29:33     Reagovat
    Autor: STK - STK
    Titulek:
    To vše je pravda. "Profesionální" odboráři jsou zvláštní lidé, většinou nemakačenkové a z nich ti, kteří si jinak nedokážou zjednat respekt ani směrem nahoru, ani dolů.
    Škodlivost odborů je nasnadě.

    Ovšem na druhé straně: Pokud je vedení podniku klasická zmrdí sešlost, jakou má vohnout šanci se mu poostavi? Jistě - odejít. Postupně to v těch příšerných případech skutečného vykořisťování (Nevěřte tomu, že takoví zaměstnavatelé nejsou. Jsou a není jich málo!) jednotliví vohnoti udělají. Ale často není kam jít, musí se dojíždět nebo plat je horší a na místo odešlého bude přijat nový člověk, který si toho nechá líbit víc. Napětí ve firmě stoupá a pak už to začne vypadat na defenestraci. Aby nedocházelo k vraždám managmentu čí rozbíjení strojů jako za první industriální revuluce, jsou tu odbory, aby vyjednaly změnu stavu, vedou jednání kryté souhlasem většiny vohnoutů.

    Ale má to háček. Do čela odborů se vydrápou právě tito "lidé zvláštního ražení", protože "normále" nechce riskovat nebo nemá chuť se s tím zabývat a raději se snaží systém nějak šikovně "ojebat" soukromě.

    P.S.: Pokud to někomu připomíná situaci v našem státě a dosadí si lid - politiky - vládu, ujišťuji jej, že analogie je +/- správná.

    Ostatně - i tady, na tomto webu se často "řeší" způsoby, jak mazaně "ojebat" zákony a předpisy, aniž by se někdo pokoušel jít proti nesmyslným zákonům čelem. (Jsme přece Češi!)

    Holt nám tady na D-F asi chybí ty odbory... ;-)

    =================================

    "Benefitová stávka" v ČD je pochopitelně důsledkem aplikace dvou principů:

    1./ systém pracka v láhvi" všech vohnoutů
    2./ odborářské prodlužování vlastního péra

    Není se čemu divit. Racionalita stávkování tkví ve zjevných i skrytých pohnutkách všech zůčastněných.

    Ale souhlasím s Aleffem: Nechat to tak, ať se chlapci třeba ustávkují. Sebelikvidace ČD by byla nám všem jenom ku prospěchu, přes potíže, které nějakou dobu budeme mít my, ostatní.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 07:47:26     Reagovat
    Autor: lojza - lojza
    Titulek:Re:
    Jakou ma clovek sanci se postavit? Tu nejjednodussi, odejit. Klasicky priklad mame ted v rodine - bracha pred 5ti mesici nastupoval do firmy, ktera mela pomerne kladne reference na vedeni spolecnosti, par lidi jsme tam i znali z nejakych obchodnich jednani. Podepsali smlouvu na docela malo penez s tim, ze mu bylo "na cestne slovo" prislibeno, ze po zkusebni dobe se to vyrazne zlepsi. (poznamka - osobne, a nejen ja, verim na cestne a ferove jednani na rovinu, bez nutnosti mit to podlozene papirem. Docela se alespon vyselektuje dobry zamestnavatel/obchodni partner a hajzl). Po 3 mesicich sel bratr se optat, jak to bude s tim platem....bylo mu cosi neurciteho prislibeno, vyplata tomu neodpovidala, tedy vedeni oznamil, ze jeste jedna takova vyplata a jde, nebot dohoda znela jinak. No, a tak vcera odesel. Tecka. Problem se vyresil...vsem lidem, kterym to ma smysl, jsme oznamili, co jsou dotycni za svine (stavajici zamestnanci uz poznali, tedy jsme rozhodili echo castecne mezi obchodni partnery atd) a zivot jde dal. Nejjednodussi reseni.
    Mimochodem NENI pravda, ze neni prace...Prace neni jak kdy, a jak kde. Jsou lokality jako trebas zde Praha, kde clovek sezene praci do 24 hodin v jakoukoliv rocni dobu, jsou lokality, kde je v urcitych mesicich prace dost a jindy je potreba dojizdet...Nekde je to lehci a nekde tezsi..ale obecne je prace dost. Osobne znam par firem, ktere napriklad zoufale shanej dobre obchodaky, a nemuzou sehnat...Znam firmy, ktere nemuzou sehnat normalni dobrou "sekretarku"...
    Moje nastavajici manzelka:-) pracuje ve Sporitelne nekde na pobocce na takove te bezne pozici nekde za kasou. Nepotrebovala na to zadne super extra vzdelani, pokud vim, brali tam kohokoliv s maturitou, a mozna to ani nebyla podminka. I tak co ja vim maji velke problemy sehnat tam nejake normalni zamestnance, co jsem videl, ze tam berou, tak to uz je cire zoufalstvi. Pritom Sporitelna je ve vztahu k zamestnancum pomerne vstricna, vice dovolene, par plne placenych dni na nemocenskou atd, maji toho 100x vic, jak ja:-)
    Btw kdyz tam nastupovala, lakali ji do odboru...No, neni v nich. Sama selskym rozumem pochopila, ze ji z toho zadne vyhody neplynou, ani jsem ji to nemusel nejak vysvetlovat. A rozhodne nez podporovat prispevkama takovouhle organizaci, to bych si radsi ruku useknul. Zpocatku na ni koukali divne, kazdy druhy samozrejme tam v odborech je, ale za tech par let, co tam dela, si nevybavim jedinou vec, kterou by odbory svym clenum nejak zaridily :-)

     
    Komentář ze dne: 07.03.2010 20:40:01     Reagovat
    Autor: steve2924 - steve2924
    Titulek:Re: Re:
    Váš bratr má můj obdiv, pokud by byla většina zaměstnanců jako váš bratr, tak by žádné odbory nebyly potřeba, ještě bych k tomu zavedl kratší nebo žádnou výpovědní lhůtu. Firmy by věděli, že pokud si zaměstnance váží tak se k němu nesmí chovat jako otrokář. Jediný kdo by měl problém by byli nemakačenkové, kterých si firma neváží a pro firmu by nebyl problém takové vyházet. Myslím, že pracovnímu prostředí by to jen prospělo.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 10:52:47     Reagovat
    Autor: pivko - pivko
    Titulek:Re:
    Odbory jsou pro vyrovnání vyjednávací síly mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Nemají žádný mandát k tomu, aby kafraly do politiky. Už ty organizace a kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou zhovadilost.

    Mimochodem, myslím, že déle než týden by to v žádném případě nevydrželi.

    Komentář ze dne: 03.03.2010 03:19:18     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Je to trochu jinak
    V článku se opět přemílá oblíbený mediální nesmysl, že jádrem současného sporu je jakési zachování "neoprávněných" výhod ve státních firmách, respektive snaha jakýchsi zlých odborářů zabránit "spravedlivému" zdanění benefitů.
    Zkusme to vzít popořádku:

    Na základě doporučení Rady EU (směrnice 2006/112/ES) byla 4. 11. 2009 přijata novela zákona o DPH, která (mimo jiné) výpočet daně ze zboží a služeb u některých subjektů odvozuje nikoliv z ceny reálně fakturované, ale z ceny "obvyklé". Smyslem doporučení bylo zabránit vzájemně výhodnému přelévání zboží a služeb mezi "spřátelenými" subjekty s cílem minimalizovat daňovou povinnost.
    Naši přičinliví zákonodárci do těchto "spřátelených" subjektů zahrnuli nejen například kapitálově propojené firmy a firmy rodinných příslušníků, ale také (v rozporu s praxí ve většině států EU) toky zboží a služeb mezi firmami a jejich vlastními zaměstnanci.

    Zákon tedy nově stanoví, že zaměstnanec je povinen odvádět DPH ze svých zaměstnaneckých benefitů nikoliv podle ceny určené zaměstnavatelem, ale podle "ceny obvyklé" - tedy ceny určené státem. Tak praví novela 489/2009 Sb. z 10. 12. 2009, přičemž všem, kdo pro ni tehdy 4. 11. 2009 hlasovali, přísluší facka za zatemnění mysli - je to plných 142 z tehdy přítomných 154 poslanců, tedy prakticky všechny poslanecké kluby.

    Ano, přátelé, vůbec nejde o nějaké blbé režijky. Jde o to, že stát nově hodlá nařizovat zaměstnavatelům cenu zaměstnaneckých benefitů. Přesněji řečeno, hodlá vybírat daň z benefitů podle "ceny obvyklé", přestože zaměstnavatel si tento benefit zpravidla cení cenou nižší.

    Režijní jízdenky autora dráždí, protože jde o "státní firmu". Jenže zvýšení DPH se týká i spousty soukromých firem, například:

    *Zaměstnanecké stravování a ubytování: Jestliže až dosud majitel hotelu účtoval své pokojské za ubytování a stravu třeba 50 Kč denně, nově bude muset (majitel nebo ta pokojská, to je jedno) odvádět navíc DPH z ceny ubytování a stravování, jakou hoteliér "obvykle" účtuje svým hostům. V případě luxusního hotelu s vysokými "obvyklými cenami" půjde o dosti tučný odvod. (Že pokojská nežere denně chateaubriand s chřestem a spí na lehátku vedle kotelny, nikoho nezajímá.)

    *Benzín a hovorné z mobilních telefonů: Firma obvykle využívá množstevní slevy (v případě hovorného z mobilů dosti výrazné), zaměstnanec však bude platit DPH z cen pro "obyčejné" zákazníky, tedy vyšších.

    *Rekreace, kultura, vzdělávání: Nikoho nezajímá, že firma uspořádá zájezd pro zaměstnance doslova "za hubičku" - zaměstnanec prostě zaplatí DPH, jako by si zájezd objednal u "běžné" cestovky. Totéž platí v případě vzdělávacích kursů, letních táborů pro děti, podnikových školek, firemního fitka ap.

    Skutečně vám připadá, že jde o pouhé řvaní jakýchsi "odborových bossů" kvůli neoprávněným výhodám? Opravdu vám nevadí, že stát chce sám určovat, za jakou cenu budou zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat benefity? Nepřijde vám absurdní, že tentokrát levice stojí na straně svobodného rozhodnutí zaměstnavatelů, zatímco "pravice" hlásá nesvéprávnost zaměstnavatelů ve jménu vyššího výběru daní?
    Mimochodem, komentář vlády k současně předložené novele je zde: www.vlada.cz/cz/media-centrum/na-pravou-miru/myty-a-fakta-kolem-dph- u-zamestnaneckych-vyhod-68905/
    ---------------------
    P. S.: Mimochodem, ta novela platí i obráceně: Zaměstnavatel bude nově nucen platit DPH z "ceny obvyklé" za zboží či služby, které jim dodal jejich vlastní zaměstnanec. Už se těším, jak například můj šéf bude radostně platit DPH z "obvyklé" ceny našich webových stránek, které jsem zdarma a z čirého fandovství vytvořil.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 06:49:55     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Je to trochu jinak
    Díky, až dosud jsem se v problému neorientoval, teprve teď tuším, o co jde.
    A ten údaj o hlasování je pozoruhodný.


     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 07:31:20     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Je to trochu jinak
    Tohle je cele velice zajimavy fenomen, ktery nema reseni..Tedy - reseni samozrejme ma, zrusit velkou vetsinu/vsechny dane.
    Ja pracuji ve firme, ktera poskytuje sluzby, a casto barterujeme za sluzby nejake jine firmy 1:1 , coz by teoreticky v idealnim svete znamenalo, ze se zadne dane neplati, nebot jsme si nepredali zadne penize.
    OVSEM v realnem svete zaplatime dane jak my, tak ta druha firma. My jim sluzbu musime ofiko prodat, a oni nam take. Nasledne se faktury zapoctou, nikdo nic neplati, ale dane ano. Dokonce to nemuzeme udelat tak, ze bychom se dohodli, ze jakoby nasi sluzbu prodame 100x levneji a oni take.
    Takze je otazka, pokud takovato povinnost plati obecne, proc zrovna u nepovinnych benefitu pro zamestnance by mela byt vyhoda, zvlaste u statnich podniku.
    Ano, dane jsou spatne, a je to spatne cele z principu...To se vubec nehadam. Ale v ramci soucasneho stavu mi vetsi logiku dava prave to urcovani dani z ceny obvykle. Znovu opakuji, ze povazuji za zrudnost, ze si firma nemuze sve vyrobky ci sluzby svobodne prodat za jakoukoliv cenu, tedy klidne 10x pod naklady, kdyz se ji bude chtit...

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 08:07:32     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Rootovské řešení "zrušit všechny daně" je samozřejmě správné.
    Jeho realizovatelnost v reálných souřadnicích je ovšem nulová.

    Pokud se faktury započtou 1:1, zajímalo by mě, jaké daně se platí. Že by mi mi zase něco uniklo? Obvykle platím při započtení pouze daň z rozdílu, dosažení 1:1 musí být kumšt.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 13:37:31     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Já si ten barter představuji ve stylu (omlouvám se za dětinský příklad) "my vám vymalujeme a vy nám na oplátku opravíte okapy". V konečném důsledku má jedna firma nově vymalováno a druhá má nově opravené okapy. Daňová logika říká, že z těchto dvou nových "přidaných hodnot" by se měla odvést daň.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 14:22:54     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Nasledne se faktury zapoctou,
    pravil předřečník, takže na druhu směněné služby vlastně nezáleží.
    Jako jednu z možností odhaduji, že obě fakturované částky jsou stejné, ale plátcem DPH je jen jedna z firem, nebo jde o práce s různou sazbou DPH.
    Dál mé znalosti nesahají, proto se ptám.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:25:31     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Priznam se, ze me znalosti danovych zakonu jsou zcela nedostatecne a jsem moc rad, ze kdyz neco v praci potrebuju vyresit, vim , koho se zeptat:-)
    Ale je to skutecne ten pripad, kdy my provedeme sluzbu, dostaneme za to jinou sluzbu, ale cele se to musi vyfakturovat z obou stran, a "prohnat" pres danove "kolecko". Uz jenom to, ze my jsme platci DPH a druha firma trebas ne statu prinasi nejake penize. A nevim, jak je to se "ziskem" a podobne - jestli se tim, ze neco fakturujeme zveda danove zatizeni...nevim, skoly na to nemam :-)

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 14:57:05     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Ve svém příspěvku jsem netvrdil, že DPH z benefitů je (dle současného daňového stavu) špatně. Dokonce nemám nic ani proti tomu, aby vycházela z reálných nákladů. Snažil jsem se ukázat, že v mnoha případech jsou reálné náklady zaměstnavatele na benefity nižší, než je "obvyklá" komerční cena. Takže stát bude nově inkasovat vyšší DPH jen proto, že zaměstnavatel dokáže benefity pro své zaměstnance obstarat levněji než za nějakou fiktivní "obvyklou" cenu. To je v pořádku?

    A ještě k otázce, do jaké míry jsou benefity "nepovinné":
    S výjimkou tabulkových základních platů pro státní zaměstnance a minimální mzdy není "povinné" nic. Ani výše platu, ani rozsah nepeněžních benefitů. Vždy jde o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vyjádřenou v pracovní smlouvě. Benefity jsou "nepovinné" jen do té míry, dokud součet jejich hodnoty a hodnoty vyplacené mzdy odpovídá reálné ceně výkonu zaměstnance na trhu práce.
    Když například farmář svým zaměstnancům místo půlky mzdy poskytuje naturálie, rozhodně to neznamená, že ty naturálie (benefity) jsou jakousi blahovůlí dobrotivého hospodáře, který si dobrovolně utrhává od úst, jen aby se jeho zaměstnanci měli lépe. Protože kdyby ty naturálie nedával, nikdo by mu tam za tu "holou" mzdu nepracoval. A v naturáliích to vyplácí proto, že je to pro oba výhodné. Farmář vyprodukuje pytel brambor dejme tomu za 200 Kč a zaměstnanci tím kompenzuje pomyslnou mzdu v hodnotě 250 Kč, přičemž tržní cena brambor v obchodě je 300 Kč. Vydělá farmář (místo 250 Kč za pracovní sílu utratí jen 200 Kč) i dělník (místo mzdy 250 Kč získá brambory v ceně 300 Kč). Jde tedy o vzájemně výhodné racionální chování, a to bez ohledu na to, zda je farmář celkově ve ztrátě či nikoliv.
    Tuto paralelu lze klidně použít i v případě Českých drah. Benefity (režijky) byly odjakživa součástí nepeněžní "odměny" za práci zaměstnanců drah. Pro zaměstnavatele představují téměř nulové náklady (kvůli cestujícím ajznboňákům se žádné zvláštní vlaky vypravovat nemusejí), pro zaměstnance představují jakousi kompenzaci nižší mzdy, ale určitě v nižší hodnotě, než je "oficiální" (zdráhám se napsat "tržní") cena celoroční jízdenky ČD. Zdaněním této nepeněžní náhrady podle "oficiální" (kýmsi z prstu vycucané) ceny zaměstnanci drah přijdou o část dosavadní "odměny za práci", přičemž hodnotu, která jim ubyla, nezíská zaměstnavatel (ČD), ale stát.
    Je to naprosto stejný případ, jako kdyby dělníci na farmě najednou museli ze dne na den platit vyšší daň za své naturálie. Aby si je farmář udržel, bude jim muset tu ztrátu kompenzovat vyšší mzdou (jinak mu utečou jinam). Pro koho bude taková změna výhodná?

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 09:13:54     Reagovat
    Autor: ronin - ronin
    Titulek:Re: Je to trochu jinak
    Do kamene tesat a pak ten kamen omlatit o hlavu nasim politikum vcetne toho aktualne sediciho na hrade...smutne ovsem je, kolik zde pritomnych, sami sebe povazujicich za elitu naroda a lidstva (vcetne autora clanku), bez znalosti veci vynaseji zavery hodici se tak do hospody 5. cenove skupiny k patnactemu pulitru...

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 21:08:12     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    no, tak vzhledem k tomu, že názory na situaci se různí, bych na tvém místě ubral na hysterii s tím tesáím do kamene. kromě toho jsem pouze sdělil svojí zkušenost s odbory a vyjádřil názor, že stávka je svinstvo, neadekvátní současné situaci okolo zdanění benefitů, tak si prosím odpusť kecy o elitářství a hospodských kecech, protože to je charakteristika tvých postřehů.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 09:55:57     Reagovat
    Autor: kat - kat
    Titulek:Re: Je to trochu jinak
    Nejsem si jist, zda skutečně platí vaše "ceny obvyklé - tedy ceny určené státem". Řekl bych, že jde o cenu obvyklou na trhu.

    Kupříkladu ona nešťastná pokojská může i v luxusním hotelu platit pouhých 50 Kč, neboť není ubytována jako host hotelu, ale jako zaměstnanec na ubytovně zaměstnavatele. Nepochybně lze prokázat, že nepožívá výhody spojené s ubytováním v luxusním apartmá, a že ubytovna pro východní dělníky o dvě ulice dále, ubytovává také za srovnatelné peníze.

    Podobně to bude i se zájezdem pro zaměstnance, neboť cena zájezdu byla zakoupena sice s množstevní slevou, ale zase jen za cenu obvyklou na trhu. A opět půjde prokázat, že i u konkurenční cestovky je možné koupit zájezd za kupříkladu stejnou částku, ale do jiné destinace.

    Těžko ovšem budete hledat tržní srovnání u režijní jízdenky ČD, protože takové není.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 13:26:10     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Ad pokojská: Ano, v uvedeném příkladu ubytování jsem to možná přehnal, protože by zaměstnavatel mohl berňáku snadno prokázat, že lehátko v kotelně je na jiné cenové úrovni než prezidentské apartmá. Pokud ovšem majitel horského penzionu ubytuje svého zaměstnance v místnosti, která je alespoň zhruba srovnatelná s pokojem pro běžné hosty (což je naprosto běžný případ), bude opravdu odvádět DPH z "hotelových" cen. Totéž v případě stravování - pokud majitel restaurace neprokáže (a to bych chtěl vidět jak), že pro zaměstnance nevaří nějaké extra zaměstnanecké obědy, bude platit DPH z cen normálních obědů podle jídelního lístku.
    Ad zájezd pro zaměstnance: Takže když zaměstnavatel sám objedná autobus a k ubytování využije své vlastní školicí středisko, což bude obnášet režijní náklady např. 3000 Kč za osobu, je správné, aby odvedl DPH z ceny např. 6000 Kč, protože to je "cena obvyklá"?
    U kolegy v práci parta nadšenců organizuje letní tábory pro děti kolegů. Dělají to v rámci dovolené a s téměř nulovými náklady. Ubytováni jsou zdarma v horské chalupě jejich kamaráda (výměnou za výpomoc při hrabání sena a úklidu lesa), vaří si sami, dopravu zajišťují svými auty, firma jim přispěje na benzín a jednorázově poskytne dodávku na dovoz materiálu. Rodiče platí akorát cenu potravin (plus případnou flašku pro organizátory). Skutečně je správné, aby firma (či rodiče) z této nadšenecké akce odváděla DPH tak, jako by tábor organizovala komerční cestovka?

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 13:57:47     Reagovat
    Autor: kat - kat
    Titulek:Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    No tak partu nadšenců vynechme rovnou. Zaměstnavatel poskytuje jen jednorázově vozidlo s plnou nádrží. Předpokládám, že to ani nikterak papírově (smluvně) neošetřuje - půjčí auto a bere to jako běžnou jízdu. V tomto případě vztah zaměstnanec-zaměstnavatel, který vyžaduje zákon, nenacházím.

    Přechodné ubytování zaměstnanců se neřeší, pokud je poskytnuto v souvislosti s výkonem práce. Dosud tomu tak bylo a nenašel jsem žádnou změnu. Je tam tuším jen nějaký limit, do kterého jde o daňově uznatelnou položku pro zaměstnavatele. Zaměstnanecké obědy lze zcela oddělit od těch pro zákazníky, i když půjde asi jen o formalitu.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 20:44:32     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Ad "parta nadšenců":
    Až dosud firma mohla ten tábor vykazovat jako svou vlastní akci pro zaměstnance a alespoň ten benzín si dát do nákladů. (To vykazování bylo šikovně formulováno tak, aby nenarazilo na zákon o cestovním ruchu.)
    Nově to bude celé "černota" přesně tak, jak píšete: Benzín a dodávka se rozepíší na běžné služební jízdy a veškerá akce bude ryze soukromou iniciativou skupinky zaměstnanců. Čímž ovšem novela zákona nebude naplněna, pouze pěkně po česku obejita.

    Ad "stravování":
    Oddělit v hotelu zaměstnanecké obědy od jídel pro zákazníky znamená vést jejich extra evidenci, extra účetnictví, extra jídelníček (podle extra norem), tedy kopec administrativy navíc. Až dosud stačila věta majitele: "Něco si tu vemte k obědu a já vám za to budu účtovat 30 Kč denně."

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 11:13:01     Reagovat
    Autor: Sandstorm - Johohoho Ehehehe
    Titulek:Re: Je to trochu jinak
    Neznám ten zákon, ale vidím, že pojem "cena obvyklá" vykládáš nesprávně.

    Cená obvyklá nerovná se cena základní ani cena nejvíce aplikovaná. Tedy pokud zaměstnavatel sežene víkendovou akci pro zaměstnance za výrazně zlevněnou cenu, bude se zkoumat, zda ta sleva byla obvyklá nikoli s ohledem na to, za jakou cenu by ubytování sehnal jednotlivec si běžná rodina, nýbrž ve vztahu k obvyklým množstevním slevám.

    Dále je třeba zhodnotit, zda cena je ekonomicky výhodná pro prodávajícího, a pokud prodávající demonstruje, že se mu poskytnutí slevy ekonomicky vyplatilo, protože obsadil hotel, který by byl jinak ze tří čtvrtin prázdný.

    Cena obvyklá je pojem, který je nutno vykládat v mezích smluvní svobody a tržní ekonomiky, nikoli úředně stanovená cena.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 12:07:00     Reagovat
    Autor: Pat Bateman - georgetown
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Souhlasím, Reeve píše úplný blábol.
    Dodaňovat (DPH) musí pouze, pokud prodá zaměstnanci něco levněji, než za kolik by to prodal jinému. Je to stejné, jako by měl dodaňovat zaměstnanec (DPFO) na druhé straně takovýto nefinanční benefit, což se většinou nedělá.
    Co je horší, Reeve si z toho vykládá úplně nesmysly, jako že stát bude určovat cenu těchto benefitů - to je absolutní nesmysl. Pouze zvýší jejich náklady v případech, kdy by bylo možné obcházet daňové zákony pomocí těchto benefitů.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 12:57:55     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Ne, stát bude "pouze" určovat, zda vykazovaná cena benefitu odpovídá "ceně obvyklé". A v případě "zboží" (např. obědy) nebo služeb (hovory z mobilních telefonů), které firma nikomu jinému než svým zaměstnancům neposkytuje, se ta cena bude určovat podle obvyklých cen, jaké si za stejné zboží nebo služby určují běžné komerční firmy.
    Stát si ty ceny samozřejmě nebude cucat z prstu (takovou absurditu by snad neschválil ani ten největší trotl), "pouze" bude ignorovat, když zaměstnavatel ty benefity pořídí (a následně poskytne) za cenu nižší, než je cena "obvyklá".

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 12:43:25     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Cena obvyklá, není to nakonec klacek, nebo spíše gumový obušek, v ruce toho, kdo její výši a aplikaci přijde kontrolovat?
    Nevznike požadavkem na demonstraci ekonomické výhodnosti slevy obsáhlá agenda?

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 20:25:50     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Trochu se obávám, že máte pravdu. Až dosud nikdo hodnotu benefitů nezpochybňoval, nanejvýš v některých případech stačilo, aby zaměstnavatel prokázal vynaložené náklady. Dnes bude muset složitě prokazovat, že vykazovaná hodnota benefitů není nižší než "cena obvyklá".

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 17:20:45     Reagovat
    Autor: Folklorista - O' Pruz
    Titulek:Re: Re: Je to trochu jinak
    Ministerstvo financí zveřejnilo výklad ke stanovení základu daně ve zvláštních případech.

    S účinností od 1. ledna 2010 byl formou § 36a zákona o DPH zaveden článek 80 směrnice č. 2008/112/ES. Článek upravuje stanovení základu daně ve zvláštních případech, kdy si dodavatel s odběratelem mohou sjednat úplatu odlišnou od běžných tržních podmínek a tím může docházet k daňovým únikům. Je vymezen okruh osob, na které se vztahuje povinnost stanovit základ daně odlišně od sjednané úplaty, a případy, na které se povinnost odvodu vztahuje.

    Ministerstvo financí zveřejnilo na svých internetových stránkách informaci, ve které upřesňuje:

    *
    vymezení osob, které musí brát při odvodu DPH v úvahu cenu obvyklou,
    *
    případy, na které se základ daně na úrovni ceny obvyklé používá,
    *
    ve kterých případech se základ daně na úrovni ceny obvyklé nepoužije,
    *
    co je cenou obvyklou.

    Důsledkem právní úpravy je např. povinnost zaměstnavatele odvést DPH z vyšší částky, než za kterou prodává svým zaměstnancům vlastní výrobky. V současné době je vysoký tlak z různých stran na jeho zrušení.

    Na které případy se platné ustanovení zákona o DPH vztahuje, uvádí následující příklady:

    Příklad 1

    Plátce dodává služby své 100% dceřiné společnosti, přičemž úplata je stanovena na úrovni nákladů na službu. Dodavatel i odběratel poskytují pouze zdanitelná plnění a nekrátí nárok na odpočet koeficientem.

    Z hlediska DPH není třeba posuzovat, zda je úplata na úrovni ceny obvyklé. Jde sice o osoby se zvláštním vztahem, ne však o případy, kdy by mohlo docházet k záměrnému snižování odvodu DPH (daň odvedená poskytovatelem je v plné výši nárokována odběratelem). Otázkou však je obhajitelnost úplaty na úrovni nákladů z hlediska cen tržního odstupu u daně z příjmů právnických osob.

    Příklad 2

    Plátce dodává služby své 100% dceřiné společnosti, přičemž úplata je stanovena na úrovni nákladů na službu. Dodavatel i odběratel poskytují jak zdanitelné, tak osvobozené služby a nárok krátí koeficientem. Od roku 2010 jsou členy skupiny pro účely DPH (§ 5a zákona o DPH).

    Pokud by dodavatel a odběratel nebyli členy skupiny pro účely DPH, pak by úplata za poskytované služby podléhala posouzení z hlediska obvyklosti ceny. Ve skupině však plnění mezi jednotlivými členy skupiny nejsou předmětem DPH, tj. pro účely DPH není třeba se obvyklostí ceny zabývat. Otázkou však je obhajitelnost úplaty na úrovni nákladů z hlediska cen tržního odstupu u daně z příjmů právnických osob.

    Příklad 3

    Plátce poskytuje služby, které jsou předmětem jeho činnosti, svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům za sníženou cenu.

    Plátce musí odvést DPH ze stejné ceny, jakou účtuje svým zákazníkům v obdobných případech. To však platí pouze ve vztahu k zaměstnancům, nikoliv u jejich rodinných příslušníků. Rodinní příslušníci nejsou osobou ve zvláštním vztahu k plátci a ten odvádí DPH ze skutečné úplaty.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 17:24:00     Reagovat
    Autor: Folklorista - O' Pruz
    Titulek:Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Informace
    k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech
    Cílem informace k ustanovení § 36a zákona o DPH, který se týká stanovení základu
    daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech, je sjednocení výkladu a zejména jeho
    aplikace v praxi. Současně upozorňujeme na to, že v současné době jsou v Poslanecké
    sněmovně předloženy dva pozměňovací návrhy, z nichž jeden se týká zrušení § 36a
    (sněmovní tisk 959) a druhý se týká úpravy textu § 36a v tom smyslu, že by se neaplikoval u
    plnění poskytovaných pro zaměstnance (sněmovní tisk 838).
    Ustanovení § 36a je implementací článku 80 směrnice Rady 2006/112/ES, jehož cílem
    je stanovit základ daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech, za účelem zamezení
    možné spekulaci při stanovení daňové povinnosti a tím zabránění možným daňovým únikům.
    Zvláštními případy se rozumí situace, kdy osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, je osobou
    uvedenou v § 36a odst. 3 ve vztahu k osobě uskutečňující plnění (dále jen osoby ve zvláštním
    vztahu k plátci) a současně jsou splněny podmínky uvedené v § 36a odst. 1 a 2.
    1. Cena obvyklá
    Pro účely zákona o DPH se pro stanovení ceny obvyklé vychází ze zákona č. 151/1997
    Sb., o oceňování majetku.
    Cenou obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného,
    popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém
    obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Při stanovení ceny obvyklé se berou
    v úvahu všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, např. snížení ceny při výprodeji
    sezónního zboží. Avšak nepromítají se vlivy mimořádných okolností, např. finanční potíže
    kupujícího či prodávajícího, přírodní a jiné kalamity.
    Pokud nelze ani obvyklou cenu srovnatelného dodání zboží, převodu nemovitosti a
    poskytnutí služby zjistit, pro účely stanovení základu daně podle § 36a se v souladu s čl. 72
    směrnice Rady 2006/112/ES vychází z nákladového způsobu oceňování podle zákona o
    oceňování majetku, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na dodání zboží
    nebo převod nemovitosti, v případě služby na její poskytnutí, ke dni uskutečnění plnění.
    Cena obvyklá v praxi
    V souvislosti s cenou obvyklou se používají pojmy např. „stejný obchodní stupeň“
    „podmínky volné hospodářské soutěže“ či „okolnosti, které mají vliv na cenu“, jejichž
    smyslem je nastavit podmínky tak, aby obvyklá cena byla cenou, za kterou může
    spotřebitel uvedené zboží běžně na trhu pořídit.
    V případě pojmu „stejný obchodní stupeň“ se posuzuje, zda se dodání zboží, převod
    nemovitosti nebo poskytnutí služby uskutečňuje pro
    - konečného spotřebitele,
    - výrobce zboží,
    - osobu uprostřed distribučního řetězce (např. pro velkoobchod) nebo
    - poskytovatele služby.
    Pojmem „obvyklý obchodní styk“ se rozumí podmínky volné hospodářské soutěže.
    V praxi se však ceny liší, například tržní cena daného zboží konečnému spotřebiteli je
    rozdílná při jeho dodání v internetovém obchodě ve srovnání s běžným obchodem nebo
    zásilkovým prodejem. V takovém případě rozdílné ceny jsou běžně dostupnými cenami
    daného zboží na trhu a jako obvyklou cenu pro účely stanovení základu daně podle § 36a lze
    vybrat libovolnou z těchto cen.
    Obvyklou cenou je tedy cena vycházející z rozmezí konkrétních cen existujících na
    stejném obchodním stupni v podmínkách volné hospodářské soutěže při dodání nebo
    poskytnutí plnění nezávislému odběrateli v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění.
    2. Osoby ve zvláštním vztahu k plátci
    Pro účely stanovení základu daně ve výši obvyklé ceny jsou osobami ve zvláštním
    vztahu k plátci:
    - Kapitálově spojené osoby
    Jedná se o osoby podle § 5a odst. 3, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí
    na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo
    podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl pro účely § 36a
    představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob.
    Pozn.: Podrobný výklad kapitálově spojených osob je zveřejněn na webových
    stránkách MF v informaci týkající se skupiny.
    - Jinak spojené osoby
    Jedná se o osoby podle § 5a odst. 4, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná
    osoba. Pro účely § 36a jinak spojené osoby nejsou osoby, kdy je jedna osoba členem
    dozorčích rad obou osob.
    Pozn.: Podrobný výklad jinak spojených osob je zveřejněn na webových stránkách
    MF v informaci týkající se skupiny.
    - Osoby blízké
    Jedná se o osoby uvedené v § 116 Občanského zákoníku, viz. citace:
    „§ 116
    Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru
    rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu,
    kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“
    - Osoby v pracovně právním vztahu nebo v jiném obdobném vztahu
    V případě pracovně právního vztahu se jedná zejména o vztah zaměstnance a
    zaměstnavatele na základě uzavřené pracovní smlouvy podle Zákoníku práce, viz. částečná
    citace § 33:
    „§ 33
    (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
    není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
    (2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa
    uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který
    předchází sjednání pracovní smlouvy.
    (3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech
    stanovených zvláštním právním předpisem...“
    Může se jednat i o další obdobné vztahy, například o dohody o pracích konaných
    mimo pracovní poměr, dále o vztahy uzavřené například podle zákona č. 218/2002 o službě
    státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
    zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), podle zákona č. 198/2002 o
    dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) a další.
    - Osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo
    jiné obdobné smlouvy.
    Jedná se zejména o sdružení fyzických osob podle § 829 a násl. občanského zákoníku
    za účelem společného podnikání. Viz. citace:
    „§ 829
    (1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.
    (2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.“
    3. Případy, ve kterých je základ daně v úrovni ceny obvyklé
    Ustanovení § 36a se uplatní pouze u plnění poskytnutá za úplatu pro osoby ve
    zvláštním vztahu k plátci, a to pouze v následujících případech
    - Základ daně ve výši ceny obvyklé bez daně plátce použije v případech uvedených v §
    36a odst. 1 písm. a), kdy plátce poskytl zdanitelné plnění pro osobu, která nemá nárok
    na odpočet daně (např. zaměstnanec) nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši a
    výše úplaty za zdanitelné plnění je nižší než je cena obvyklá.
    - Základ daně ve výši ceny obvyklé bez daně plátce použije v případech uvedených v §
    36a odst. 1 písm. b), kdy plátce, který má povinnost krátit nárok na odpočet daně
    podle § 72 odst. 4 zákona o DPH, poskytl zdanitelné plnění za úplatu vyšší než je cena
    obvyklá.
    - Povinnost použít cenu obvyklou jako hodnotu plnění osvobozeného od daně bez
    nároku na odpočet daně se vztahuje i na ustanovení § 36a odst. 2, kdy plátce, který je
    povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4 zákona o DPH, uskutečnil
    plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně za úplatu nižší než je cena
    obvyklá.
    4. Případy, na které se ustanovení § 36a nevztahuje
    Ustanovení § 36a se nepoužije například u
    - bezúplatných plnění,
    - plnění, která nejsou poskytnuta osobám ve zvláštním vztahu k plátci,
    - zdanitelných plnění, která jsou poskytnuta osobám ve zvláštním vztahu k plátci,
    jestliže má odběratel i dodavatel plný nárok na odpočet daně,
    - u plnění osvobozených od daně, nemá-li dodavatel nárok na odpočet daně (tj.
    uskutečňuje-li v daném kalendářním roce pouze plnění bez nároku na odpočet
    daně),
    - u plnění mezi zaměstnavatelem a rodinnými příslušníky zaměstnanců, kteří sami
    (tj. rodinní příslušníci) nejsou s tímto zaměstnavatelem v pracovněprávním nebo
    obdobném vztahu,
    - plnění mezi členy skupiny (§ 5a).
    § 36a
    Základ daně ve zvláštních případech -
    - stanovení ceny obvyklé v příkladech
    Příklad – prodej zboží distributorům
    Společnost, plátce A, která má povinnost krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4
    zákona o DPH, vyrábí zboží, které prodává distributorům, plátcům B a C, plátce C je osobou
    uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    V případě dodání zboží společnosti B je sjednána úplata za 1 sadu zboží, kdy je
    základ daně 30 Kč
    daň 6 Kč
    celkem 36 Kč
    V případě dodání zboží společností A distributorovi C je cena za 1 sadu zboží stanovena ve
    výši 100 Kč. Protože úplata je vyšší než je cena obvyklá a protože společnost A má povinnost
    krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4 zákona o DPH a protože se v případě
    společnosti C jedná o osobu uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH, bude základ daně
    stanoven z ceny obvyklé bez daně. Cenou obvyklou je v daném případě cena, za kterou je
    zboží dodáváno jiným distributorům, např. společnosti B.
    Příklad – prodej zboží distributorům a ve vlastní prodejně
    Plátce, vyrábí textilní výrobky. Tyto produkty prodává
    1. distributorům, kteří dál dodávají textilní výrobky do obchodní sítě po celé republice,
    2. všem zákazníkům (mimo zaměstnance) za nižší ceny než na běžném trhu ve své
    podnikové prodejně a
    3. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    ad 1)
    V případě dodání zboží distributorovi je sjednána úplata, kdy je
    základ daně 40 Kč
    daň 8 Kč
    celkem 48 Kč
    ad 2)
    V případě prodeje zboží ve vlastní podnikové prodejně, kde nakupují běžní zákazníci za
    zvýhodněnou cenu, kdy je
    základ daně 60 Kč
    daň 12 Kč
    celkem 72 Kč
    ad 3)
    Při prodeji zboží zaměstnancům je stanovena tzv. zaměstnanecká cena ve výši 24 Kč.
    Zaměstnanec je osobu uvedenou v §36a odst. 3 zákona o DPH, který nemá nárok na odpočet
    daně a sjednaná úplata je nižší než cena obvyklá. Proto v tomto případě bude základ daně
    stanoven z ceny obvyklé bez daně. V daném případě je cenou obvyklou cena, za kterou je
    zboží prodáváno v podnikové prodejně běžným zákazníkům.
    Příklad – prodej zboží v běžném obchodě a prostřednictvím internetu
    Plátce zabývající se obchodní činností prodává zboží
    1. v běžných obchodech a
    2. prostřednictvím internetu zákazníkům,
    zákazníkům a svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    ad 1)
    Prodej v běžném obchodě
    V případě prodeje zboží v běžném obchodě zákazníkům je sjednaná úplata ve výši, kdy je
    základ daně 3 000 Kč
    daň 600 Kč
    celkem 3 600 Kč
    V případě prodeje zboží zaměstnancům je stanovena tzv. zaměstnanecká cena ve výši 1 000
    Kč. Základ daně v daném případě bude vycházet z § 36a zákona o DPH, tj. z ceny obvyklé
    bez daně. Cenou obvyklou je cena uplatňována v běžném obchodě pro běžné zákazníky.
    ad 2)
    Prodej prostřednictvím internetu
    V případě prodeje zboží prostřednictvím internetového obchodu zákazníkům je sjednaná
    úplata,
    kdy je
    základ daně 2 850 Kč
    daň 570 Kč
    celkem 3 420 Kč
    V případě prodeje zaměstnancům přes internetový obchod je stanovena tzv. zaměstnanecká
    cena ve výši 1 000 Kč. Základ daně v daném případě bude vycházet z § 36a zákona o DPH, tj.
    z ceny obvyklé bez daně. Cenou obvyklou je v daném případě cena uplatňována
    v internetovém obchodě pro běžné zákazníky.
    Příklad – poskytnutí služby - opravy automobilů
    Plátce poskytuje opravy automobilů
    1. zákazníkům a
    2. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    ad 1)
    Společnost uskutečnila výměnu rozvodů u automobilu běžného zákazníka za sjednanou
    úplatu, kdy je
    základ daně 9 800 Kč
    daň 1 960 Kč
    celkem 11 760 Kč
    ad 2)
    V případě výměny rozvodů u automobilu zaměstnance plátce je stanovena úplata ve výši
    5 000 Kč. Základ daně bude stanoven podle § 36a z ceny obvyklé bez daně, tj. ve výši 9 800
    Kč a daň ve výši 1 960 Kč, protože cenou obvyklou je cena uplatňována u běžných
    zákazníků.
    Příklad - závodní stravování
    Plátce, který se zabývá výrobou koženého zboží, zajišťuje také obědy formou vlastního
    závodního stravování pro
    1. zaměstnance společnosti K,
    2. své zaměstnance.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    ad 1)
    V případě poskytování stravování zaměstnancům společnosti K je sjednaná úplata, kdy je
    základ daně 70 Kč
    daň 14 Kč
    celkem 84 Kč
    ad 2)
    V případě poskytování stravování vlastním zaměstnancům je cena obědu ve výši 72 Kč.
    Plátce poskytuje svým zaměstnancům z FKSP příspěvek na oběd ve výši 50 Kč.
    Základ daně v daném případě je stanoven podle § 36a zákona o DPH z ceny obvyklé bez
    daně, tj. z ceny, za kterou je prodáván oběd zaměstnanci společnosti K, kdy základ daně je ve
    výši 70 Kč a daň je ve výši 14 Kč.
    Příklad – poskytnutí stravovacích služeb
    Restaurace, plátce, poskytuje stravovací služby formou nabídky poledního menu
    1. běžným zákazníkům,
    2. zaměstnancům společnosti N za zvýhodněné ceny, i když se nejedná se o
    osobu
    uvedenou v § 36a odst. 3 a
    3. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
    Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
    ad 1)
    V případě poskytování poledního menu zákazníkům je sjednána úplata, kdy je
    základ daně 80 Kč
    daň 16 Kč
    celkem 96 Kč
    ad 2)
    V případě poskytování stravovacích služeb zaměstnancům společnosti N, je stanoven základ
    daně podle § 36 zákona o DPH, i když je menu poskytováno za zvýhodněnou cenu, ale
    nejedná se o osobu uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH. Úplata za polední menu je
    základ daně 60 Kč
    daň 12 Kč
    celkem 72 Kč
    ad 3)
    V případě, kdy je poskytována strava zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny v celkové
    výši 60 Kč, vzniká povinnost stanovit základ daně podle § 36a zákona o DPH, protože se
    jedná o osoby uvedené v § 36a odst. 3 zákona o DPH.
    Základ daně je v tomto případě stanoven z ceny obvyklé bez daně, kterou je některá z cen pro
    běžné zákazníky nebo cena pro zaměstnance společnosti N.
    Příklad – poskytnutí stravovacích služeb
    Výrobní podnik, plátce, zajišťuje stravování výhradně pro své zaměstnance externí firmou,
    kdy za oběd zaplatí celkem 60 Kč,
    základ daně 50 Kč
    daň 10 Kč.
    Zaměstnanec hradí svému zaměstnavateli 30 Kč, zbývající částku 30,- Kč přispívá výrobní
    podnik zaměstnanci.
    Jak bude stanoven základ daně?
    Základ daně je v daném případě stanoven ve výši celkových nákladů na pořízení oběda, tj. ve
    výši 50 Kč v souladu s čl. 72 směrnice Rady 2006/112/ES.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 20:21:09     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Je to trochu jinak
    Děkuji za podrobnou citaci (možná by stačil i odkaz). Když to tak čtu, mám pocit, že to s mými argumenty není v rozporu.

    Komentář ze dne: 03.03.2010 06:57:00     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Týý joo!
    Až dosud jsem měl za to, že klozet je označován nikoli OO, ale 00, aby se tam hosté nesnažili ubytovat.
    ____________
    Byl podáván tento příklad
    (údržbář a sekretářka):

    - Tak paninko, kde je ten hajzl?
    - Soudruh ředitel je v zahraničí.
    - Ale ne, já myslím to, ty dvě nuly!
    - Soudruzi náměstci jsou na poradě.
    - Proboha, ženská, hledám tu místnost, kde se dělá hovno!
    - To jste měl říct hned. Účtárna je v přízemí.

    Komentář ze dne: 03.03.2010 07:19:49     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Odbory jsou na...
    1) Zaměstnanec měl problém (řadový zaměstnanec, bez zvláštního významu), pro který měl skončit bez odstupného.

    2) Zaměstnanec konzultoval problém s advokátem a po té řekl zaměstnavateli, že takto ne, takže pět platů či zákonnou výpověď.

    3) Zaměstnavatel řekl, že jeho advokát říká něco jiného.

    4) Odboráři řekli, pojď k nám, zacvakáme Ti právníka, máme specialistu. (Páč byl kancelářskej a kancelářský říkali, že odbory se starají jen o dílenský).

    5) Zaměstnanec vstoupil, zaplatil.

    6) Na mecheche odborových právníků se zúčastnění rozdělili na dvě poloviny. Jedna vedení sporu doporučovala, druhá zavrhovala.

    7) Odbory odmítli riskovat a daly ruce od svéh nově zlákané kancelářské ovečky, aby neztratili body.

    8) Zaměstnanec si stejně musel jít za advokátem, podat žalobu a vést proces. Těsně před rozhodnutím zaměstnavatel couvnul, narovnal se (plat po dobu vedení sporu + 3 měsíce + dovolená za trvání pracovního poměru....)

    Není důležitý výsledek. Je důležitá schopnost odborů slibovat, jak ho budou chránit a neschopnost odoborů nést jakékoliv riziko, aby to nevypadalo blbě...

    Komentář ze dne: 03.03.2010 07:54:42     Reagovat
    Autor: JirkaCV - JirkaCV
    Titulek:
    Málokdy mě něco vytočí, ale nedávno mě dostal operátor MT, ke kterému jsem s nadějí přešel. Přechod neproběhl hladce, protože jim "něco spadlo" a moje tři telefony byly 26 hodin mrtvý. Dobrá, stane se. Pak jsem zjistil, že domluvené služby nejsou aktivovány tak, jak jsme se domluvili. Fajn, máme tu internet. Umím klikat poměrně svižně, dokonce i dvojklikat (i mail), ale když mě systém potřetí oznámil, že mě odhlásil, protože se nudil, znervózněl jsem (občas nemám náladu na fóry, zvlášť když se něco nedaří).
    Zavolal jsem operátorovi. Asi mají call centrum někde v lékárně, protože se za to platí 30Kč. Očekával jsem za placenou službu odpovídající kvalitu. Nejdřív paní řekla:
    "Á, vy máte Po svém, tak to vás přepojím." Asi na zkušenější kolegyni. Hudba. Hudba. Hudba ....
    "Blablabla, musíte si naklikat"
    "Nejde mi to"
    "A zkoušel jste blabla..."
    "Nejde mi to, zapněte mi to vy."
    "U zvýhodnění student musíte vyplnit čestné prohlášení, že jste student".
    "To jsem vyplnil, musíte to tam mít. Je to telefon mojí dcery a ta je student".
    "Tak mi dejte dceru k telefonu, já si to ověřím"
    "Prosím??? Jednak není doma, jednak vám můžu dát na ucho třeba sousedku, jak si to chcete ověřit? Já jsem její zákonný zástupce!"
    "My máme pravidla..."
    "Mě nezajímají VAŠE pravidla, zapněte tu službu!"
    KLAP. Normálně mi švihla s telefonem. Asi dva dny na to mi volal pán, se kterým jsem se nakonec domluvil. Už jsem měl vybranýho alternativního operátora, chybělo ale hodně málo a moje tři telefony živily někoho jinýho. Původního operátora jsem opustil kvůli neskutečnýmu chování vůči svým zákazníkům, ale na CC jsem se nikdy s takovým chováním nesetkal.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 07:56:30     Reagovat
    Autor: JirkaCV - JirkaCV
    Titulek:Re:
    Oooops, jak se maže vlastní příspěvek? Šoupl jsem to k jinýmu článku. Ten multitab je zákeřnej ...

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 09:01:03     Reagovat
    Autor: Tomas - Tomas
    Titulek:Re:
    Jo...bouchnutí s telefonem je nepříjemný. Něco takového mě potkalo předevčírem na dopravce, kdy mě paní vypípla v půlce řešení mého problému :-D Taky jsem koukal jak vořech :-D

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 09:08:18     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Re:
    Pokud to cloveka nastve, neni problem to "reklamovat". Vetsinou tyhle hovory byvaji nahravane, a podle casu, kdy k hovoru doslo, vetsinou jde hovor dohledat. Ono casto tyhle sluzby zajistuji externi call centra, velice casto , sam jsem v tomhle delal, a dodnes do toho mistama delame..Takze reseni je stezovat si, napriklad osobne, u daneho operatora, ten si necha vytahnout hovor, a jestli vam to nekdo polozil uprostred vety, bude z toho mit problemy...na druhou stranu, vam to k nicemu stejne nepomuze :-))
    Ja delal na infolince asi pred 5-6 lety, jak telekom zdrazoval, a lide nam volali celi nepricetni, co jsme si to dovolili:-) Vetsina pochopila, ze ja osobne jsem to asi tezko udelal a vse se vyresilo v ramci moznosti, ale byli i lide, kteri na cloveka 10 minut sproste rvali a meli naprosto nesmyslne pozadavky typu "ja to chci vsechno zadarmo a ted hned" a to je pak tezke mu s tim netrisknout:-) Ale clovek proste nesmi...nehlede na to, ze by to bylo pod moji uroven se nechat vytocit takovym clovekem:-)
    Ale samozrejme i operatori jsou zhusta kreteni, takze pokud clovek ma cas a naladu - napsat si cas volani a stezovat si :-)

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 12:42:15     Reagovat
    Autor: Miloslav Ponkrác - Neregistrovaný
    Titulek:Ano, to je problém
    Základní problém je, že lidé mají chápat, že kdokoli, ke komu se dovolají za nic nemůže.

    Základní princip je, že nikdo za nic nemůže, a nikdo za nic nezodpovídá.

    Přiznám se, že odcházím od firem, které toto dávají najevo. Byl to hlavní důvod, proč jsem zrušil několik pevných linek, vlastně naprosto všechny u svých příbuzných.

    Byl to důvod, proč jsem třeba odešel od prostějovské a vyškovské firmy Infos.

    Nedělám si iluze, ale přesně toto je cílem. Nabídnout člověku někoho, kdo za nic nemůže a ten někdo ještě považuji za svojí úroveň nenechat se vytočit oprávněně stěžujícím si člověkem. Řeším věic v klidu, ale mám pocit, že je někde něco moc špatně.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 13:32:11     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Ano, to je problém
    Aniz bych chtel obhajovat jakoukoliv firmu typu Telefonica a spol - ten konkretni operator, kam se clovek dovola, opravdu a skutecne za nic nemuze. On muze byt prostrednik mezi nespokojenym zakaznikem a clovekem, co neco muze vyresit. Operator sam o sobe obvykle nema pravomoce resit absolutne nic, zvlaste, pokud je to operator z externiho callcentra.
    Pokud by si toto lide uvedomili, kdyz nekam volaji, vyresilo by se tim spousta problemu. Ja osobne mam z posledni doby prekvapive pomerne pozitivni zkusenost s resenim nejakych starych problemu s Telefonicou, jeste kdyz to byl telekom. Postupoval jsem proste slusne, a postupne jsem se propracoval az ke kontaktu na osobu, ktera mela pravomoce muj problem resit a tento problem se vyresil. Pokud bych ale rovnou zacal rvat na toho operatora, kam jsem se dovolal, mozna by se tolik nesnazil me zkontaktovat se spravnou osobou a mozna by se muj problem nevyresil.
    Tim nerikam, ze je telefonica svata, sam na ne mam urcity nazor, nehezky...ale pokud se clovek chce domluvit, tak se obvykle domluvi. Samozrejme musi jednat slusne, ale ostre, to je bez debat.
    A snad je docela logicke, ze pokud clovek resi nejaky problem, zvlaste problem atypicky, neni v silach operatora tento problem okamzite vyresit. Neumim si to docela technicky predstavit. Tedy je tam jakysi operator jako mezistupen. Prijde mi to logicke, neumim si to predstavit lepe

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 14:15:30     Reagovat
    Autor: kat - kat
    Titulek:Re: Re: Ano, to je problém
    1. Když ze sebe někdo nechá dobrovolně udělat fackovacího panáka, nesmí se divit, že nějakou slízne.

    2. Klid a slušnost bere za své, když jste nucen se několik minut proklikávat k živému operátorovi, obvykle ještě přes vsunuté nabídky čehosi nepotřebného.

    3. Že jste se propracoval až k osobě s nějakou pravomocí, vám závidím, ale nevěřím.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:09:42     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:Re: Re: Re: Ano, to je problém
    1. Kdyz je nekdo arogantni, at se nedivi, ze se operator bude snazit mene, nez kdyz je na nej slusny :-)
    2. Klid urcite, ale slusnost...nevim, asi jsem moc velky idealista, vzdy se nejprve snazim domluvit po dobrem :-)
    3. No, verte nebo ne, dostal jsem se k pani, ktera primo resi pohledavky, mela trpelivost hledat neco, co uz sami nemeli v systemu, dala mi na sebe mobil a mail, a resili jsme pak veci asi tyden...Nakonec se to vyresilo, bohuzel tak, ze skutecne dluh existuje, ale za to ona fakt nemuze :-) Ona udelala co mohla, aby vse dohledala a vysvetlila, coz se i povedlo...Pravda, postup byl : Hovor s operatorem -> dalsi hovor s operatorem + paralelni navsteva pobocky -> sepsani zadosti primo na pobocce -> osobni vizualni kontrola, ze papir jde do faxu .. :-) a pak uz se sama ozvala ta osoba, co byla na druhe strane faxu...

    Komentář ze dne: 03.03.2010 12:26:44     Reagovat
    Autor: bernie85 - bernie85
    Titulek:
    Historie odboru je hodne zajimave tema. Obzvlaste to obdobi kdy se z relativne liberalni instituce stala past a zakladna moci.


     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:29:30     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re:
    to je dobrá poznámka. jak známo z usa, don corleone a jiní bohabojní slušní občané původně z itálie využívali odbory k vydírání zaměstnavateellů - to byla ale hnusná mafie. dnes udělá totéž čssd a rudí kméři ksčm a je z toho hnedle legitimní požadavek a zvýšení volebních preferencí. nechal bych je stávkovatt a exemplárně pozavírat do vězení, kde by vyfasovali separaci -- ta zlomí kdekoho .oo).

    Komentář ze dne: 03.03.2010 13:12:31     Reagovat
    Autor: sauron - Sauron
    Titulek:Proč se nezviditelnit, když to "běžný volič" sežere?
    Domnívám se, že v celé téhle "režíjkové" cause jde především a na prvním místě o PŘEDVOLEBNÍ KAMPAŇ. Socdem a odbory jedno jest. Stejní lidé - stejné mocenské zájmy. Vláda s ministry dosazenými mj. socany vytvoří jakýsi zákon, poslanci a senátoři mj. socdem jej odsouhlasí. Před volbama se příjde na to, že je třeba pitomcům dokázat, jak za ně bojujeme a nasbírat nějaké ty body, tak se se Štěchem (který koneckonců pro onen zákon také zvedl ruku) domluví stávka. A tupé hovada volící socany návnadu zbaští. Vláda s účastí socdem pochopitelně ustoupí - prý aby nedestabilizovala situaci v zemi. Prostě klasický Kocourkov.

    Mimochodem...můj oblíbený komentátor Bohumil Doležal tvrdí, že Paroubek po vyhraných volbách odboráře odmění tím, že jim zatne tipec a udělá z nich opět jen rozdavače bonboniér a rekreací. Vůbec by mne to nepřekvapilo a soudruhům odborářům to přeji. Bude to taková malá (a bohužel velmi slabá) náplast na ten maras, co nás čeká! :-(

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 15:09:40     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Proč se nezviditelnit, když to "běžný volič" sežere?
    O předvolební kampaň jde v případě všech stran. Jedny ukazují, jak se postarají o blaho pracujících, druhé ukazují, jak zatočí s vyděrači, kteří chtějí ochudit nebohou státní pokladnu. O demagogii a brnkání na strunu lidské závisti ("když ne já, proč ty") jde v obou případech.

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 07:07:22     Reagovat
    Autor: sauron - Sauron
    Titulek:Re: Re: Proč se nezviditelnit, když to "běžný volič" sežere?
    Jistě, o tom, že si na tom přihřejí polívčičku (téměř) všichni, není nejmenšího sporu. Já jen, že mi v tom článku ten předvolební kontext malinko chyběl. Vidím ho jako primární motiv celé té šaškárny. Samotní odboráři už pak jen z různých důvodů skáčou, jak jim politici pískají... Ta podobnost s partnerstvím KSČ-ROH je tam dle mého soudu docela patrná!

     
    Komentář ze dne: 05.03.2010 07:30:32     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Proč se nezviditelnit, když to "běžný volič" sežere?
    Správná poznámka, trefný postřeh.

    V šerém politickém dávnověku jest zasuta stávka lékařů a lékárníků, která se tak nelíbila Paroubkovi, asi oprávněně.
    Dokonce bylo po čase slyšet názory, že 30 Kč poplatku dostali lékaři a lékárníci jako odměnu za svou politickou angažovanost.
    Otázka:
    Míníte zákon o změně DPH z dílny socanské firmy Kalousek & Janota?

    Komentář ze dne: 03.03.2010 14:33:51     Reagovat
    Autor: Mira-M - Mira-M
    Titulek:
    Takze se prihlasili do odboru, protoze jim neslo remeslo ?

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:31:45     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re:
    nee, přihlásili se do OO, protože cítilli, že se svým IQ nejsou schopni hájit své zájmy, tak se srotili, aby jich bylo více pohromadě.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 20:18:23     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re:
    Totéž můžete prohlásit o všech dalších případech, kdy se lidé (případně firmy, státy či jiné subjekty) spojili, aby společně hájili své zájmy. Tedy například i o zájmových sdruženích nebo politických stranách.
    Chápu, že vám odbory leží v žaludku, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.
    Protože i kdyby se vám povedlo odbory ze dne na den zrušit, vznikne místo nich jinak nazvané zájmové sdružení, které bude dělat totéž a záhy si získá stejné postavení, jaké mají dnešní odbory.

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 21:28:28     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re: Re: Re:
    a co jsi tím chtěl říct ?

    mě třeba zaujalo, že si v jedné firmě může založit odborovou organizaci kdokoliv, takže pak vznikají situace, kdy je třeba ve firmě OO několik, každá org. tlačí na něco jiného a kolektivní vyjednávání trvá třeba 9 měs. před vypršením kol. smlouvy, protože ti idioti nejsou schopni se dohodnout ani na elementárních věcech. a když jsem řekl, že kdokoliv, platí to pouze o řadových zaměstnancích a middle stuff, vyšší management si vlastní odbory založit nesmí :o).

    když jsem vyjednával s OO, tak došlo třeba k násl. diskusi:

    OO: když chcete stěhovat několik stovek zaměstnanců z buňkových kanceláří do shared office, nechal jste si zpracovat psychologický posudek, který prokáže zhoršení podmínek pracovního prostředí přestěhováním do otevřených kanceláří ?

    JÁ: na přestěhování zaměstnanců z nevyhovujících prostorů s vysokými provonzími náklady do plně klimatizovaných kanceláří splňujících požadavky moderního pracovního prostředí nepotebuji psychologický posudek, vybavení prostorů jsme konzultovali se samotnými uživateli - OO v této fázi neprojevily žádnou aktivitu a dispozice byla po zapracování všech požadavků odsouhlasena zástoci jend. úseků; chcete-li si však zpracovat psychologický posudek, nikdo vám nebrání si jej na vlastní náklady nechat zpracovat a budu rád, když mi umožníte se s ním seznámit.

    OO: je naprosto nemožné, aby vedoucí pracovník neměl samostatnou kancelář, vedoucí pracovník potřebuje hlavně soukromí a klid na práci.

    JÁ: v případě úřadu, státní instituce či podobné organizace musím souhlasit, ale v našem případě je extrémně důležité, aby byl vedoucí v co nejužším kontaktu se svými lidmi, v reálném čase spolupracoval se svými podřízenými apod., neboť musíme rychle reagovat na změny prostředí trhu a pokud možno mít veškeré informace a přijímat opatření tak, abychom vytěžili konkurenční výhodu již z podstaty samotného změnového procesu. jinými slovy, vedoucí musí dosahovat výsledků pod tlakem, přináší velký díl osobní odpovědnosti do rozhodnutí, kterými s epak musí jeho lidé řídit a soukromí je věc, která s jeho prcaí nesouvisí - na diskrétní jednání má možnost využít někteoru z jednacích místností. ostatně tomu odpovídá výše jeho platu.

    po nějaké době mi jejich myšlenkový vzorec již nepřipadal ani jako vtip. když proti tobě sedí reinkarnace vladimíra iljiče lenina - vč. vizáže a chová s ejako prase ve snaze tě vyprovokovat k chybě a na ní tě pak uškvařit, nezaslouží si takový xindl nic jiného, než prosté lidské opovržení.

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 01:44:42     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Odborovou organizaci si může založit kdokoliv, zaměstnavatel je však ze zákona povinen jednat pouze s jednou z nich (s tou, která má nejvíce členů).
    A je zcela na vás, jak dlouhé a jak plodné jednání s odbory připustíte. Vámi citovanou diskusi jste mohl vyřešit jedním kratičkým posláním p*dele a stručným sdělením, že se s nimi budete bavit, až přijdou s nějakým konkrétním porušením předpisů o hygieně či bezpečnosti práce. Tohle (a případné rozsáhlé organizační změny spojené s větším propouštěním) jsou prakticky jediné věci, o nichž jste povinen se zástupci odborů mluvit (a jimiž vás oni sami mohou okrádat o čas a tím znepříjemňovat život), jste-li příspěvkovou organizací, pak se s nimi musíte bavit ještě o využití FKSP (což asi není váš případ).
    Netroufnete-li si poslat odbory do p*dele (i když byste rád), znamená to, že jako zaměstnavatel necítíte mezi zaměstnanci potřebnou podporu. Znamená to buď, že v porovnání s konkurencí zaměstnance něčím štvete, nebo že jste si zaměstnance špatně vybral (nebo - abych byl objektivní - jste takové zdědil). To je ovšem problém, který by případné zrušení odborů (nebo co to vlastně chcete) nevyřešil, protože nespokojení zaměstnanci se domluví vždycky.

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 09:18:31     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    je vidět, že jsi nikdy s odbory neměl co do činění ..

    a) k podpisu KS je nutná dohoda se všemi OO v oranizaci, ne jen s tou největší; ta má max. největší tah na branku, ale když některá z menších OO odmítne některé ust. nelze považovat KS za platnou jaksi již z toho titulu, že je nutný podpis zástupce každé OO

    b) KS představuje dohodu mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců, nelze tedy jednostranně kohokoli poslat do prdele, protože jsou-li někde OO, musí být uzavřena KS - není-li uzavřena, je to problém - z hlavy si neppamatuji právní důsledky, zda zůstává v platnosti ddosavadní verze KS nebo zda jsou nějaké lhůůty a procesy, kteýrmi se to řídí. do prdelee jseem je jednoduše neposlal proto, že bych tím zavřel možnost statuutárům dojednat dohodu v jiných oblastech. podle současných zákonůů, které si lze vykklládat růůzně - viz judikáty různých soudů totiž platí, že když přemístím větší množství zaměstnanců (není definováno jaké množství), musím mít souhlas dotčených OO, takže šlo čistě technicky o to projít bod za bodem, zda někkdee kladou odpor oprávněně, či zda to jen používají - jako obvykle - k vyvíjení nátlaku pro prosazení jiných úchylností. podle zákona to toiž chodí tak, že kdyby statutáři porušilli KS, může je dát OO k soudu a soudy mají tendencii chránit zaměstnance, takkže ručí-li statutár celým svým majetkem, je řekněme nerozumné někoho posílat do prdele - tím bych pouze srovnal úúroveň na styl jejich jednání a ničeho bych nedosáhl - naopak bych jim dal trumf do rukou, protože oni schválně provokují, aby druhá strana udělala chybu a pak se na tom točí

    takže asi tak ..

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 14:25:34     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Se všemi OO jste sice povinen jednat, ale pouze v případě, že se dohodnou (podle mě je to nesmyslné ustanovení, ale budiž). Nedohodnou-li se, můžete jednat jen s nejsilnější z nich.

    Kolektivní smlouva je výsledkem svobodné vůle dvou stran, a proto ji nikdo není povinen podepsat proti svému přesvědčení.
    Jestliže ani odbory, ani zaměstnavatel necítí potřebu KS uzavřít, není žádná síla, která by je k tomu mohla donutit.
    Jestliže odbory KS uzavřít chtějí a druhá strana nikoliv, pro zaměstnavatele tím sice začíná otravná procedura zvaná "kolektivní vyjednávání" (dle zákona 2/1991), ale ani pak není majitel povinen se podepsat pod něco, s čím nesouhlasí. Na jednotlivé požadavky odborů sice musí odpovídat v zákonné lhůtě, může to však být lakonické "Ne", protože nikdo nepředepisuje, kolik času musí zaměstnavatel se zástupci odborů strávit. Je-li zaměstnavatel přesvědčen, že požadavky odborů jsou špatné a pro firmu nevýhodné, nechť přežije následné jednání s rozhodcem a případnou stávku a má na nějakou dobu klid. Mimochodem, o firmě, kde zaměstnanci stávkují proti majiteli, si i nadále myslím, že buď je majitel trotl (a zaměstnanci stávkují oprávněně), anebo si vybral špatné zaměstnance (a potom dobře mu tak).
    Naprosto jiná situace však nastává (a to je možná i váš případ), kdy obě strany smlouvu uzavřít chtějí. Nu, to je pak jiná. Pak obě strany opravdu musí trpělivě jednat a v zájmu dohody musí strpět i hloupé argumenty či nesmyslné požadavky toho druhého. To už je holt daň za dohodu. Vy si o odborářích klidně můžete myslet, že jsou debilové, odboráři si totéž můžou myslet o vás. Potřebujete-li se dohodnout, nesmíte si to myslet nahlas.

    Nevím, zda pouhé přemístění většího počtu zaměstnanců (propouštění ano) musí zaměstnavatel projednat s odbory, každopádně odbory nic neschvalují (to by bylo vrcholně absurdní, ne?). Požadavek Zákoníku práce "projednat" pouze říká, že odborová organizace by o tom měla být předem informována a že zaměstnavatel je povinen vyslechnout případné námitky (není však povinen jim vyhovět).

    Stará kolektivní smlouva se uzavírá buď na dobu určitou (zpravidla na 1 rok), anebo na dobu neurčitou s danou výpovědní lhůtou (nejčastěji 6měsíční). Žádné nejasnosti o její platnosti by tedy panovat neměly.

    Budete se divit, ale kolektivní vyjednávání odborů se zaměstnavatelem jsem mnohokrát zažil, a to (teď se raději podržte) z obou stran. Z které strany stolu jednám dnes, ponechávám na vaší fantazii.

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 14:41:50     Reagovat
    Autor: iFos - iFos
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Rekl bych, ze se v teto diskusi opravdu nedalo prehlednout, ze jsi odborar jak poleno :-D Bez ohledu na to z ktere strany stolu jednas dnes ;-)

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 14:41:54     Reagovat
    Autor: mant - mant
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Obávám se, že některé z Vašich výroků nejsou tak zcela založeny na platné právní úpravě.

    Možnost uzavření kolektivní smlouvy s nejsilnější odborovou organizací zanikla v roce 2008 promazáním Zákoníku práce Ústavním soudem.
    Pokud se zaměstnavatel a odbory na kolektivní smlouvě nedohodnou, nemusí zaměstnavatel přežít jednání před rozhodcem, pokud nechce, protože to je nepovinné. Musí přežít řízení před zprostředkovatelem, ale jeho výsledek není závazný.
    Přemístění většího počtu zaměstnanců se s odbory projednává jakožto organizační opatření zaměstnavatele podle § 280 Zákoníku práce. (Mimo to je ale musejí odsouhlasit jednotliví zaměstnanci, kterých se týká, pokud jde o změnu místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě; to nemůžou ani odbory.) Odbory zde nic neschvalují, v jiných případech však ano, a před Velkým Gumováním to bylo daleko horší.

    A konečně, nejasnosti o délce platnosti kolektivní smlouvy by sice možná panovat neměly, ale v praxi vekmi často panují, pokud ustanovení o délce platnosti formuloval machr a třeba se pokusil o nastavení nějaké automatické prolongace. Bohužel se to nestává zřídka.


     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 22:25:48     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Inu, je pravda, že starý ZP znám mnohem lépe než ten nový. Ale nechce se mi věřit, že když u zaměstnavatele působí třeba 10 odborových organizací, které se mezi sebou nedokážou dohodnout, je zaměstnavatel povinen uzavřít 10 kolektivních smluv. V současně platném znění ZP jsem nic takového nenašel.

    Přemístění většího počtu zaměstnanců z kancelářských špeluněk do společné králíkárny (viz Aleff) nebude změnou místa výkonu práce, pokud zaměstnavatel nebyl takový hlupák, aby za místo výkonu práce určil "kancelář č. 308 ve III. patře". Na druhou stranu soudím, že každý příčetný zaměstnavatel podobná masová "škatule-hejbejte se" nejen lidem oznámí předem, ale také si od nich vyslechne případné reakce. Ne proto, že to má dané zákonem, ale prostě proto, že někdo k tomu může mít docela rozumnou připomínku, kterou se vyplatí vzít v potaz.

    Zákon o kolektivním vyjednávání praví: "Kolektivní smlouva se uzavírá na dobu, která je v ní výslovně určena. Nedojde-li k určení této doby, má se za to, že byla sjednána na jeden rok." Jestliže je zaměstnavatel trouba a nechal se ošálit zkušenými odborovými vlky, takže je smlouva platná trvale a prakticky bez možnosti vypovězení, dobře mu tak. (Trochu to sice odporuje zdejší masově oblíbené tezi, že odbory jsou jen snůškou neschopných blbů, ale věřím, že i takové případy mohou existovat.)

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 23:59:16     Reagovat
    Autor: mant - mant
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Je to tam. § 24, kde před promazáním bylo to ustanovení o možnosti uzavřít KS s největší organizací.

    Že šlo o přemisťování v rámci baráku jsem nezachytil. Omluva. Ovšem projednání tam je taky, jak ze zákona s odbory, tak logicky s lidmi.

    U kolektivních smluv jde většinou o a) zkušené odborové poraděnky, b) lidi na straně zaměstnavatele a c) i na straně odborů přesvědčené o tom, že napsat nějakou blbou smlouvu přece není kumšt, a d) opisování ze vzorů, pokud možno několika najednou. To pak vznikají věci... jinak mezi odborovými vyjednavači, zvlášť těmi profesionálními odboráři z "centrál" a "metodických pracovišť" se najdou i zkušení matadoři, se kterými radost pracovat, ale bohužel jsou v ukrutné menšině.

     
    Komentář ze dne: 05.03.2010 03:34:27     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Děkuji za upozornění.
    Hm, zní to:
    "Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě..."
    Ale jak chtějí soudruzi zajistit, aby ty odborové organizace jednaly vždy "společně a ve vzájemné shodě", to už tam nepíšou. Skoro mi z toho vyplývá interpretace, že pokud odborové organizace nejsou ve shodě, nemusí s nimi zaměstnavatel vůbec jednat, dokonce ani s tou největší ne.

    Vaši větu, že při kolektivním vyjednávání (a nejen při něm) je spousta lidí "přesvědčená o tom, že napsat nějakou blbou smlouvu přece není kumšt", radostně podepíšu tlustým fixem (rudým, aby měl Aleff radost). Stejně jako tu o bezhlavém opisování z několika vzorů najednou. Kéž by to platilo jen o kolektivních smlouvách, jenže takhle se bastlí i smlouvy nájemní, obchodní a bůhvíjaké další. A bohužel nejen ve firmách, ale i ve státní správě a na obecních úřadech. Když jsem viděl, co nám jako "návrh smlouvy" poslala velká pražská městská část, která zaměstnává tři p*dele právníků, dlouho mě vomejvali.

     
    Komentář ze dne: 05.03.2010 00:30:14     Reagovat
    Autor: aleff - Aleff
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    takže pane odboráři, když čtu tvůj komentář, připadá mi, že jsem se opět ocitl na kolektivním vyjebávání ..

    a) když je více OO, neuzavíráš více KS, ale na jendé KS musíš mít společnou část + specifické přílohy dle úchyláren, na kterých se dohodneš s jendotlivými OO, takže jedna smlouva + tolik podpisů, kolik je OO

    b) když přestěhuju více, než 10% lidí (vykládáno je to spíše obecně, než přesně) do prostorů s jiným standardem, měním tím pracovní prostředí a musím mít souhlas OO!, nikoli to jen projednat; několik měsíců trvá, než sebereš zákl. požadavky na dispozici, promítneš je do layuotu, přidělíš pracovní pozice a ještě musíš domyslet x věcí v souvisejících prostorech, jejich kapacitách atd. atd. - to bys jako odborář nepobral; teprve, když to projde opakovanou oponenturou a zapracují se připomínky (každá org. složka má zpravidla kontaktní osobu, která zajišťuje komunikaci mezi proj. týmem a užvateli), tak se písemně schválí finále a na jeho základě se začnou utrácet peníze za projekty a realizaci. chápu, že jako odborář se domníváš, že t jednoho dne zaměstnavatel oznámí, že se stěhuješ a ty víš prd, co a jak bude.

    c) jen naprostý dement by neuzavřel KS na dobu určitou, když už má ve své organizaci škodnou, odboráři jsou většinou mdlého rozumu, ale o to více patří na psychiatrii; když se to zkombinuje do takové skupiny jako jsou třeba piloti, máš proti sobě sic inteligentní, ale o to víc nenormální parchanty, kteří si jsou schopn zaplatit i kvalitní právníky, aby jim analyzovali jejich možnosti, takže se vede doslova boj o každý milimetr.

    co se týká vakua, které by nastalo po vypršení doby platnosti KS, tak si opakuji nepamatuji právní důsledky, mojí odménou je provoz a invetsice; co si ale pamatuji, že mi jednou vletěl do kancláře odborářský zmrd, jehož jsem zde již zmiňoval a jež jakoby vypadl z prdele vladimíru iljiči leninovi a prohlásil, že si hodlá v jednom z objektů zřídit kancelář (= zaplať to, zařiď to, protože jsem OO). sdělil jsem mu, že to nelze, neboť v objektu je počítáno s jiným smysluplnějším využitím a že je krom toho momentálně obsazen jiným provozním útvarem, shodou okolností v mé gesci. zmrd se napýřil a panovačně prohlásil, že mi dává tři dny, abych to vyklidil, jinak, že se mnou zatočí, že tam jistě nedodržuji hyg. normy, vyhrožoval inspekcí apod.; projevil jsem účast a požádal ho, ať milaskavě napíše písemně takový požadavek s odvoláním na příslušné interní směrnice, legislativu, normy apod., že si prověřím, nakolik je oprávněn takto postupovat, ale slíbil jsem mu, že do třech dnů po obdržení jeho písemného požadavku ještě před tím, než ho zamítnu, prověřím možnou dislokaci jeho kanceláře, neboť dle momentálního umístění je zcela odtržen od své členské základny, takže mu vyberu hezkou místnost v jendom starším tehcnologickém objektu poblíž WC, kde může členy své organizace často vídat, neboť zanechávají produkty metabolismu v okruhu několika metrů od mísy - dokonce jsem mu přislíbil, že nechám umýt okno a nahodím mu to vápnem, ostatní pochopitelně na náklady OO. Požádal jsem ho, ať vypadne a od té doby s emi vyhýbal.

     
    Komentář ze dne: 05.03.2010 04:11:41     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Potřebujete-li uzavřít kolektivní smlouvu, holt musíte respektovat platná pravidla hry. Zřejmě jste firma jako kráva, takže těch odborových organizací (a různorodých zájmů) máte přehršel. Zároveň však máte jistě také dost lidí na to, aby se tím zabývali. Pokud to máte na hrbu jenom vy, mohu vás sice politovat, ale to je tak všechno, co s tím mohu udělat...

    Musíte-li mít při přestěhování 10 % lidí souhlas odborové organizace, pak to zřejmě máte v kolektivní smlouvě (neboť v zákoně takovýhle nesmysl být nemůže). V tom případě kopněte do řiti toho, kdo tu smlouvu s odbory dojednal. (Doufám, že to nijak nesouvisí s obsahem prvního odstavce mého příspěvku).
    Že se při rekonstrukci nebo výstavbě nových prostor někdo občas zeptá na názor lidi, kteří tam budou pracovat, je celkem logické a užitečné. Nemá to však nic společného ani s právy zaměstnanců, natož s právy odborů. Tvrdí-li vám někdo opak, kecá.

    A úplně na závěr: Z vašich citovaných historek mám pocit, že problém bude trochu jinde než v odborech. Vaše vedení zřejmě z nějakých důvodů potřebuje být s odbory hodně zadobře a vám z toho naskakuje žíla na čele, protože jste nucen jednat o takových nesmyslech, jako je požadavek odborů zřídit si v konkrétním objektu kancelář (kdo to kdy v normální firmě viděl!). Inu, jaké odbory si vaše vedení vychovalo, takové máte. Ale tu primární podstatu zmrdství, bych, být vámi, hledal trochu jinde...

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 21:40:05     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re:
    Na tom, že se dělňasové na něčem domluví, není špatného nic.

    Špatné, a to velmi zásadně špatné, však je to, že jejich banda má ze zákona mít nějaké výhody oproti, kupříkladu, svazu zahrádkářů.

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 02:02:08     Reagovat
    Autor: Reeve - Reeve
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Mnohá z těch mimořádných práv, o nichž mluvíte, jsou jen formální kodifikací postupu, jak mají zaměstnanci vyjednávat se zaměstnavatelem. Někdy je docela užitečné taková pravidla stanovit předem (netvrdím, že musí být nutně součástí zákona), neboť usnadňují řešení případného sporu uvnitř firmy, zatímco bez těchto kodifikovaných pravidel by občas mohl hrozit výbuch zaměstnaneckých vášní a rychlá "volba nohama".

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 09:00:23     Reagovat
    Autor: podotek - podotek
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Lze totez rict o bandach jmenem politicke strany? Nebo o bandach jmenem stavovske organizace?

     
    Komentář ze dne: 04.03.2010 09:05:35     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Samozřejmě!

    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:38:38     Reagovat
    Autor: lojza suchanek - lojza
    Titulek:jeden hezky komentar
    Tohoto pana mam docela rad...myslim, ze ke komentari k tomu co se deje neni co dodat
    http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/126536/Premier-ustoupil-odborum-protoze-chtel- mit-klid-No-kde-to-jsme.html
    Btw, poucte me prosim nekdo, jak udelat v komentari link, na ktery se da kliknout? Stydim se prevelice, ale neumim to :-)

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:41:15     Reagovat
    Autor: iFos - iFos
    Titulek:Re: jeden hezky komentar
    Mas to primo pod tlacitky "Odeslat" Nahled" a "Reset" ;-)

     
    Komentář ze dne: 03.03.2010 16:48:43     Reagovat
    Autor: lojza - lojza
    Titulek:Re: Re: jeden hezky komentar
    rofl
    tak ted jsem za vola :-)
    ale diky...clovek nekdy pro oci nevidi :-)
    omg

    Komentář ze dne: 03.03.2010 19:26:41     Reagovat
    Autor: LoboDrtikol - Neregistrovaný
    Titulek:Mám pocit ...
    Mám pocit že ... hnůj?

    Komentář ze dne: 03.03.2010 23:51:04     Reagovat
    Autor: MB. - MB.
    Titulek:Technicka
    OO je take OpenOffice.

    Komentář ze dne: 13.03.2010 15:39:53     Reagovat
    Autor: Milena - Neregistrovaný
    Titulek:Vulgarita projevu.
    Autor hodnotí činy druhých a sám zapomíná na slušnost.
    Nesouhlasit neznamená být vulgární.
    Pokud se autorovi stane že mu napadený odpoví jeho slovníkem pocítí vulgaritu a bude volat po slušnosti.

    Autore hrubého článku já nesouhlasím s obsahem.

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.