Upozornění: Tento článek obsahuje určitá zjednodušení v případech,
kdy rozepisovat některé pojmy by bylo zbytečné a kontraproduktivní. Milovníci
českého jazyka mi rovněž prominou používání anglických termínů, jejichž
překlad by mohl zkreslit nebo změnit význam – jistě chápete, že zejména
v odkazech na americké dokumenty je znalost angličtiny nutností.
Podstata sporu ve zkratce
Spor o Obamovo občanství, jehož je spor o jeho birth certificate
(v češtině lze nahradit slovem „rodný list“, budu ovšem používat anglickou
verzi z důvodů, které objasním dále) součástí, vznikl před posledními volbami
na post prezidenta USA (dále jen „POTUS“ – President Of The United States).
Ve zkratce: jeden z požadavků na pozici POTUS je, aby kandidát byl „Natural
born citizen“, což je nejvyšší „stupeň“ občanství v USA (viz. dále). Obama
před volbami (a až do nedávné doby) odmítal zveřejnit svůj birth certificate,
z čehož, v kombinaci s dalšími důkazy, skupina lidí, zvaná poněkud hanlivě
„birthers“ dovozovala, že Obama není způsobilý být volen do a vykonávat
funkci POTUS. Tento článek se zabývá předpoklady, historií sporu a jeho
následky.
Počátky sporu a jeho průběh
Ústava USA uvádí ve svém
článku 2, sekci1 požadavky na kandidáty na post POTUS. Mezi nimi je
následující formulace: „No person except a natural born Citizen, or
a Citizen of the United States, at the time of the Adoption of this Constitution,
shall be eligible to the Office of President”. Tato věta stanovuje
jako požadavek na pozici to, aby POTUS byl “Natural born citizen”. Tento
pojem je nejvyšším stupněm občanství v USA: znamená, že se Natural born
citizen musel narodit na americkém území dvěma rodičům, z nichž každý má
americké občanství v době narození dítěte. Samotný pojem pak pochází od
slova “nature” – občanství občanovi udělila “příroda/Bůh”, na rozdíl od
pojmu “statutory citizen”, kde občanství udělil jiný člověk. “Nižší” stupně
občanství pak zahrnují – jak bylo již zmíněno - “Citizen by statute” a
zvláště důležitý pojem “Native born citizen”, pro který stačí se narodit
komukoliv na americkém území a který se někdy s pojmem “Natural born citizen”
nesprávně zaměňuje. Pojem “Natural born citizen” je právně definován kromě
již zmíněného článku ústavy zejména rozsudky Nejvyššího soudu USA (Supreme
Court Of The United States, dále jen “SCOTUS”) U.S. v. Wong
Kim Ark, 169 U.S. 649 (1898) , Perkins
v. Elg, 307 U.S. 325 (1939) a okrajově ještě The
Venus, 12 U. S. 253 (1814), který je důležitý jen okrajově proto, že
se v něm používá plurál “parents” při definici občanství rodičů.
Je tedy zřejmé, že definice pojmu je poměrně jasná. V případě našeho
Obonga je zde ovšem podstatný problém, na který začala skupina médii nazvaná
hanlivě “birthers” (sami si tak ovšem pochopitelně neříkají) upozorňovat
před volbami v roce 2008. Všimněte si zde zajímavé paralely mezi případem
Obamy a některými případy v ČR, kdy je médii někdo “nepohodlný” nazýván
hanlivými názvy, např. na tomto webu notoricky známý “pirát” Lacina, nebo
“bestie”
Otakar Tomek. “Birthers” nejsou žádnou přesně kompaktní skupinou, ani
nejsou nijak malí – např. zde: 30 procent členů GOP (američtí Republikáni)
se např. stále domnívá (naprosto oprávněně), že se Obama v USA nenarodil,
resp. že
něco skrývá. “Birthers” jsou medii nejvíce spojováni s tzv. Tea Party
a je jim podstrkován “rasismus” – k tomu se také ještě dostaneme. Existuje
několik webů, věnujících se čistě této problematice, jejichž postoj k menšinám
je řekněme problematický, na konci článku je uvedu jako odkazy, nicméně
v principu nemá toto hnutí s rasismem vůbec nic společného.
Dva směry
Existují dvě hlavní doměnky, proč Obongo nemůže být prezidentem USA,
resp. proč nikdy neměl být zvolen. První – a nejvíce probíranou, i když
méně důležitou – je ta, že se prostě nenarodil na území USA, nesplňuje
tedy “Natural born citizen” podmínku. Sám opičák toto mocně přiživoval
tím, že vynaložil nemalé náklady u soudních sporů, aby svůj birth certificate
ukázat nemusel. Zde se dostáváme ke stěžejnímu bodu článku. Media, levicoví
intelektuálové a jejich užiteční idioti (tedy ovčani) vám budou ad nauseam
povídat, jak Obama zveřejnil svůj birth certificate už někdy v roce 2008,
viz. obrázek:
Toto je důvod, proč jsem se vyhýbal pojmu “rodný list” – to, co opičák
zveřejnil totiž není “birth certificate”, ale “certificate of live birth”.
Spousta lidí je ve své nevědomosti zaměňuje. Oba jsou to úřední dokumenty,
ale u COLB je jeden podstatný rozdíl: na vlastní žádost majitele může být
změněn, BC ne. V praxi to znamená, že COLB nedokazuje absolutně nic, protože
do něj mohl Obongo nechat napsat prakticky cokoliv. Toto samozřejmě jen
podnítilo další spekulace, co vlastně opičák skrývá. Existují pochopitelně
náznaky, že se Obama narodil v Keni (viz. zde
a zde)
– tvrdí to i jeho rodina (opičák babičku, žijící v chatrči, nejspíš nestačil
řádně poučit, byl příliš zaměstnaný budováním “kariery” v – ne náhodou
– Chicagu).
Než se vrhneme na to, jak opičák Obongo “vyvrátil” spekulace o jeho
původu nedávným zveřejněním svého “birth certificate” – úvozovky jsou na
místě, protože jde o padělek – vrhneme se ještě na druhý směr, o kterém
se ani tak nemluví, ale který je podstatně důležitější. Na základě rozsudků,
které jsem uvedl v první části článku, je zjevné, že k tomu, aby náš opičák
Obama byl Natural born citizen, je třeba, aby byl dítětem dvou amerických
občanů a narozen na území USA. Obamův otec ovšem nebyl americký občan,
Obama tedy není Natural born citizen. Je to takto prosté. Sám Obama to
přiznává – stačí se podívat do oficální historie Obamova
otce. Pochopitelně, zde se dostáváme do oblasti výkladu práva. Americký
právní systém funguje na jiných principech, než ten evropský a rozsudky
SCOTUS, které mají podstatně vyšší právní sílu, než obdobné rozsudky evropské,
se kumulují. Aby tento článek nenarostl do mamutích rozměrů, akceptujme
výklad, stanovený dříve uvedenými rozsudky – pokud má někdo opravdu zájem,
zde jsou
detailní zdroje k celé problematice, pochopitelně v angličtině. Na obranu
Obamy sem tam zazní z nějakého špatně informovaného zdroje, že Obama není
prvním native-born prezidentem a že pro celou věc existuje precedens. Rozbor
uvedený zde
ovšem ukazuje, že tomu tak není.
Obamův birth certificate
Protože tlak na Obamu v této věci se neustále stupňoval, uvolnil opičák
dne 27.4.2011 “plné znění” svého “birth certificate”. Toto znění, které
najdete přímo
na stránkách Bílého domu je s velkou pravděpodobností padělek. Nesedí
na něm hned několik věcí. Předně je to samotný PDF formát. Přiznám se,
že v užití počítače jsem spíš amatér, takže v této záležitosti nedovedu
podat přesné vysvětlení, nicméne ve zkratce jde o nekonzistenci vrstev
v PDF souboru na stránkách Bílého domu, ve kterých se vyskytují informace,
které ukazují, že celý soubor byl “splácán” z jiného(nejspíše pravého)
birth certificate, do kterého někdo vepsal údaje. Tímto hodnocením se kromě
videa, které už jednou D-FENS linknul v odkazech, zabývá i blogger Irateirishman,
na jehož site se odkazuji (jistě odpustíte jeho peprný slovník, nicméně
– není to o formě, ale o obsahu, že?). První odkaz je zde,
další navazující pak zde.
Problém s “dokazováním” nepravosti pomocí parametrů PDF souboru je pochopitelně
ten, že i toto “dokazování” lze velmi snadno zmanipulovat – proto je D-FENSem
linknutý odkaz vnímán komunitou “birthers” přinejmenším jako kontroverzní.
V opičákově verzi “birth certificate” jsou ovšem i další chyby. Je třeba
vzít v úvahu, že v době vydání se psal rok 1961 a rovnoprávnost černých
byla ještě v plenkách. Nikdo tehdy neslyšel o rase “African” – vždy se
tehdy psalo “Negro”. Dalším sporným bodem je to, že země Kenya (rodiště
opičákova otce) se v roce 1961 nejmenovala Kenya, ale “Kenya Colony”, formálně
“British East Africa”. Pochopitelně jediným skutečným důkazem pravosti
by byl test papíru a inkoustu u originálu, nicméně už takto vznikají silné
pochybnosti. Celkově si ovšem u ovčanů vydáním tohoto “birth certificate”,
společně se smrtí (možná už roky mrtvého) Usámy bin Ládina poměrně přilepšil,
stejně ovšem jde o extrémně nepopulárního a polarizujícího prezidenta a
o ukázkový případ neschopnosti, neviděný od doby Jimmyho Cartera.
Další nejasnosti
Nejasností kolem opičáka Obamy je celá řada. Media reportáže o celém
sporu “stlačila” do hledání birth certificate, nicméne Obama nikdy nevysvětlil,
jak přesně přišel k SSN z Connecticutu. Ve zkratce: SSN je poměrně univerzální
obdoba našeho rodného čísla, z jehož znění lze dovodit i stát (myšleno
stát Unie) vydání. Obama nemá ke Connecticutu žádné vazby a jeho chování
je typické pro daňové úniky a pro legalizaci ilegálních imigrantů. V našem
případě jde o událost, kdy Obama prokazatelně toto číslo, odkazující na
Connecticut, používal v úřední korespondenci. Více ohledně jeho motivace
viz. zde
a zde. Jeho “pobyt” na univerzitách
je také plný podivností, nikdo si tam na něj nepamatuje, tedy něco, jako
naši právníci z Plzně, dále je zde nejasné občanství Obamova dětství atd.
Obamovy “oběti”
Dostat z Obamy jeho pravý BC se pokoušelo už od roku 2008 celkem značné
množství sporů. Kromě případů, které skončily z procesních důvodů – např.
nezaplacením poplatků, soudit se v USA rozhodně není levná záležitost –
prakticky všechny spory skončily stejně: “lack of standing”. Pojem “Standing”
se vztahuje k právnímu principu, kdy žalující strana musí mít nějaký vztah
k činnosti, kterou žalovaný způsobuje újmu – jen ten, kdo tento vztah má,
je způsobilý žalovat v té dané věci. Trochu primitivně a zkresleně si to
lze představit, jako kdyby vás soused podal za Vás a manželku žádost o
rozvod, protože ho vaše hádky ruší.
Americké soudy se prakticky ve sto procentech případů shodly, že žádná
třetí osoba není poškozena tím, že POTUS dostatečně neprokáže svou způsobilost
být prezidentem. V této věci je tedy Obama prakticky imunní vůči žalobám
a jediný způsob, jak se ho “zbavit” by byl procesem impeachmentu, který
vyžaduje činnost Kongresu.
Seznam případů, vztahujících se k této věci, naleznete zde,
za zmínku ovšem stojí ponejvíce asi případ LtC. Terrence Lakina, známý
také jako “Terry Lakin Case”, ve kterém byl zmíněný příslušník US Army
odsouzen k odnětí svobody za to, že odmítl nastoupit do Afghanistánu, protože
Obamu nepovažoval za právoplatného prezidenta – dožadoval se zejména zveřejnění
birth certificate. Byl odsouzen vojenským soudem na 6 měsíců vězení a propuštěn
z armády. Další případ, který byl silně medializován, byly žaloby Orly
Taitz, podivné to postavičky, u které si nikdo nebyl jistý, zda jde skutečně
o vážný, byť chaotický pokus (celý případ stál Orly Taitz statisíce dolarů),
nebo o cílenou provokaci se záměrem celé hnutí zesměšnit. Orly Taitz vystupovala
u soudu arogantně, chaoticky až hystericky a většina serie jejích žalob
byla zamítnuta z procesních důvodů. Celkově tyto žaloby proběhly až na
Orly (která vystupovala skutečně katastrofálně a celé věci prokázala medvědí
službu) bez povšimnutí medií.
Jak se to vůbec mohlo stát?
To je asi nejsložitější otázka. Celé zvolení Obamy byl neuvěřitelný
koktejl odmítání Bushovy politiky, únavy z válek, hlouposti a rasismu.
Zvláště poslední bod je třeba prohlédnout si ve světle postmoderní Ameriky.
Rasové spory prostupují americkou společností po mnoho generací – a nikoliv
bez důvodu. Draze zaplacený poznatek, že černí nemohou s ostatními rozumně
koexistovat je v současných Spojených Státech tvrdě potlačován. Uměle vyvolaný
syndrom “white guilt” (volně přeloženo “vina za to, že jsem se narodil
bílý”) společně s neuvěřitelným dvojím metrem (affirmative action), který
upřednostňuje menšiny a fanatickým potíráním orwellovských myšlenkových
zločinů – v moderním newspeaku “hate crimes” – vedl k totálnímu zatracení
zdravého rozumu. Na fakta nebyl a není brán zřetel a politika se smrskla
v provolávání hloupých hesel typu “Yes We Can”, která jsou prázdná stejně
jako figurky, které je vykřikují. Spousta bílých Američanů volila Obonga,
protože měla plné zuby Bushe (a přiznejme si, Bush nebyl zrovna nejlepší
prezident USA, i když pochopitelně “kvalit” opičáka Obamy nedosahuje),
války, recese. Dokonce celý stav věci došel tak daleko, že lidé považovali
NEvolit opičáka za rasismus. Skutečný rasismus je ovšem pochopitelně na
straně černých: jak se ukázalo například u případu
A. Greenea, polodebilního černocha s obviněním ze sexuálního obtěžování
na krku, černí budou volit černého, i kdyby měl na krku obvinění ze znásilnění,
nebo byl soudně trestaný – to, že je černý, je pro ně dostatečná kvalita.
Stav americké společnosti nám budiž varováním, že skutečně není radno protěžovat
menšiny (a to, že u nás existuje dvojí metr k cikánům je myslím víc než
jasné). On totiž ten vtip “Proud to be black = projev kultury, proud to
be white = rasismus” už dávno není vtipem, ale realitou.
V současné době směřuje hnutí odpůrců Obamy nikoliv k jeho impeachmentu,
ale k tomu, aby mu bylo zabráněno stát se prezidentem znova. Je to tak:
přes katastrofální výsledky posledních let je dost dobře možné, že mediální
manipulace, volební podvody, černý rasismus a dalších mnoho faktorů vynesou
opičáka znovu do prezidentského křesla.
Co k celému případu říct na závěr – je mi celkem jasné, že některé čtenáře
bude článek svádět k tradičně novinkářskému bashingu USA. Tito čtenáři
by se ovšem měli zamyslet nad paralelami naší a americké společnosti –
zjistí, že nejsme vůbec, ale vůbec o nic lepší – také volíme naprosto nezpůsobilé
idioty do čela státu, také jsme slepí vůči neuvěřitelné korupci (viz. aféry
VV posledních dní), také pro pár líbezných hesel podpoříme arcizloděje
Kalouska v jeho dalším volebním období. Berme opičáka jako odstrašující
příklad, kam až popření zdravého rozumu může zemi zavést a pokusme se stejné
chyby neopakovat.
Odkazy na weby, které se aktivně problematikou zabývají:
Theobamafile – asi největší
web, věnovaný opičákovým kostlivcům
Irateirishman – blog,
jehož autor Obamu rozhodně nemiluje.
Orly Taitz Esquire – stránka
Orly Taitz, která obsahuje obrovské množství informací k problematice birthers
Obama, release
your records! – další stránka věnovaná opičákovi.
V případě zájmu mohu odkázat na fora a osoby (Američany), kteří se danou
problematikou zabývají do detailů.
19.05.2011 Hnusná Opice