Komentáře ke článku: Novináři u tyče (ze dne 09.03.2014, autor článku: Kilmore)
Přidat nový komentář
|
Obama, ostatne jako vsichni D prezidenti, v mezinarodni politice prilis neboduje, takze spolehat na USA ci NATO nebo nedej boze na Mokry hadr ci na Lady KGB Ashton je neracionalni. Ten kremelsky napoleonsky zmetek si proste udela co chce, jak ukazal v Cecne, Gruzii ci na Uktajine. Nejrozumnejsi by bylo udelat 2 veci. Obnovit pruzkum a pote co nejrychleji i tezbu bridlicovych plynu na nasem uzemi (mame ho tu zrejme dost na nekolik stoleti) a stat se nezavislymi na te neoimperialni putinovske risi. Druhym krokem by mela byt armada postavena na svycarskem principu domobrany se zbranemi doma a s heslem, ze se sice vsem neubranime, ale utocnika to bude docela bolet. Vzhledem k tomu, ze tento druhy krok je ve Svejklandu nemyslitelny, asi nema ani smyslu uvazovat o jakekoliv suverenite. Mame, co jsme chteli. Tedy Eurosojuz doma a Vostoksojuz za humny. Amerika na to vsechno s Obamou v cele sere a jedina zmena muze prijit az po nem v podobe Republikanu. A pokud ne, zabalme to.
|
|
|
Čtyřikrát víc textu, čtyřikrát lepší diskuse.
|
|
|
Omlouvam se, ale 3x mi to reklo, ze jsem zadal spatny kod z obrazku. Skutecne nejsem ctyrnasobny maniak, jen to nejak technicky neslo.
|
|
Skor by rusku hrozbu mohlo zneužiť nemecko na posilnenie svojej armady. Ekonomicky a vojensky silne nemecko, to už 2 krát špatne dopadlo pre okolite štáty.
|
|
|
V souvislosti s událostmi na Ukrajině francouzská armáda kapitulovala. (jen na odlehčení)
|
|
|
Francouzská armáda nemůže kapitulovat, protože ve Francii zavřeli poslední továrnu na bílé vlajky.
|
|
|
Nesmysl, zavírat továrny je přeci ve Francii ilegální. Nebo alespoň těžce pokutované.
|
|
|
Vím, že je to vtip, ale zrovna od nás Čechů mi podobné vtipy dost vadí...naše armáda kapitulovala dvakrát během třiceti let před nepřítelem bez jediného výstřelu (což je zřejmě smutný světový unikát), takže na toto téma je myslím lepší nežertovat.
|
|
|
Je tam nějaký rozdíl - francouzská armáda dostala na prdel v boji. Československá nedostala příležitost od politiků.
Mimochodem, Česká armáda se výrazně podílela na porážce Francie u Lipska.
|
|
|
No, česká armáda sice příležitost nedostala, ale to na to faktu dvojnásobné kapitulace bohužel nic nezmění.
A pokud jde o "českou" armádu u Lipska, to bylo pouze označení založené na tom, kde se ta armáda zformovala nebo kde operovala (to nevím přesně), s etnicitou anebo i se zemským původem vojáků to nemělo nic společného.
Já přitom ovšem samozřejmě nechci zpochybňovat, že čeští vojáci byli schopní statečně bojovat, jen mi vadí to pohrdání Francií, zejména při vědomí toho, jak zaplatila za první světovou válku.
|
|
|
Jakkoli samozřejmě souhlasím s tím, že šlo primárně o označení podle místa zformování, tak v České armádě těch lidí z českých zemí nebylo úplně málo (na nějaké národnosti se tehdy ještě moc nehrálo). Stačí se podívat na velení - jsou tam zástupci mnoha významných rodů, v českých zemích usazených: Schwarzenberg, Radecký, Prohaska, Lichtenstein, Bubna, Colloredo, Czerwenka atd.
Jedna věc je úcta k padlým, druhá pak úroveň armády. Pohrdání bojeschopností francouzské armády, které je nejen dle mého názoru docela na místě, neimplikuje nutně neúctu k jednotlivcům, kteří měli tu smůlu, že v ní bojovali.
|
|
|
OK, s Českou armádou se shodneme.
Pokud jde Francii a zejména její dnešní armádu, já si naopak myslím, že spolu s britskou je jedinou reálně bojeschopnou silou v EU (americké jednotky nepočítejme). Ta protifrancouzská hysterie vznikla pokud vím v době, kdy Francie odmítla podpořit USA v druhé válce v Iráku, což se nakonec ukázalo jako poměrně prozíravé rozhodnutí.
|
|
|
Ja bych za realne schopnou bojovou silu v EU povazoval zejmena Bundeswehr, od zabozroutu snad jedine Légion étrangère.
|
|
|
Bundeswehr nebyl v akci šedesát let...těžko říct.
|
|
|
Já bych přidal Nizozemce a Poláky. A francouzské a britské letectvo, pokud jim USA milostivě doplní jejich vybrakované zbrojní sklady a někdo jim půjčí na palivo a poskytne letiště :D
Jo, a ještě Nory a Finy. Ti mají také celkem rozumně stavěné armády, cemuž se s ohledem na to, s kým sousedí není co divit :)
|
|
|
Polsko jsem zapomněl, to je pravda.
U Holanďanů. Norů a Finů fakt nevím...nelimituje je velikost jejich ozbrojených sil? Celé norské ozbrojené síly mají podle Wikipedie asi 25000 lidí (včetně civilního personálu!), z toho pozemní armáda 8000. Holandsko má 47000 lidí, což taky není nic moc. Finsko pak 15000.
|
|
|
Přijde na to, jak definujeme onu „realne schopnou bojovou silu“. Pokud jako schopnost dobýt do týdne Moskvu nebo odolat fullsize útoku USA, tak samozřejmě nemá šanci nikdo.
Konkrétně Holandsko má velmi slušné letectvo a PVO. Technicky je na výborné úrovni i námořnictvo, ale je malé a tak je budováno s důrazem na operace ve spolupráci s námořnictvem Belgie a UK. Podobně speciální jednotky - třeba u BBE námořní pěchoty to jde tak daleko, že svoji výzbroj a výstroj standardisují s britskýcmi SBS místo zbytku holandských ozbrojených sil.
|
|
|
|
Války se sice vyhrávají na zemi, pokud si někdo udrží vzdušnou nadvládu nad svým územím a bojištěm, je velmi těžké jej na zemi porazit a když, tak velmi draho nebo za specifických podmínek (krajina vysloveně nepřeje pozemním operacím, nebo vlastní (ovládané) území má velmi malou hloubku, je dlouhodobě špatné počasí atd.
Pokud navíc vybojuje vzdušnou nadvládu i nad územím nepřítele, musí být jinými způsoby poražen velmi rychle, neboť je schopen rozvrátit schopnost nepřítele bojovat (pokud Vám po odříznutí zásobování zůstanou jen pohyblivé zásoby u jednotek, do týdne končíte, i kdyby Vaše převaha byla jaká chtěla).
|
|
|
Ovšem, je ale otázka, k čemu mi bude letecká převaha, když nebudu schopný ji využít na zemi. A tady se právě obloukem vracíme k mé myšlence francouzské armády, která je natolik silná, že sama o sobě zvládne obojí. Tím jsem měl na mysli tu reálnou bojeschopnou sílu.
|
|
|
V západní doktrině je letecká nadvláda klíčový prvek. Žukovovy ofensivy jsou už demodé.
Pro ilustraci si vezměte třeba doktrinu obrany před útokem Varšavské smlouvy. Zjednodušeně řečeno šlo o získání a udržení vzdušné nadvlády při současném vpuštění bigošů a hadic VS na území Německa. Poté je vzdušnými údery odříznout od týlu. Ty v půlce Německa zastavené tanky bez PHM a munice vám pak spadnou do klína bezbranné.
Časy slavných sovětských ofensiv skutečně pominuly a bigoši dneska spíše jenom obsazují území vyčištěné letectvem. Alespoň co se západní taktitky a strategie týká.
|
|
|
OK, beru, tak daleko moje znalosti opravdu nesahají.
|
|
|
Ovšem v Afghanistánu se pak ukázalo, že francouzi nemají tak úplně vůli bojovat a raději budou afghánským arlordům platit tribut za klid. Motivace k boji byla ve Francii vždy jádrem toho problému -- viz vzpomínky našich pilotů, jak francouzi za WW2 vymontovali motory (či karburátory?) ze stíhaček, aby s nimi náhodou někdo nemohl před nacisty uletět k Britům a bojovat dále, atd.
|
|
|
Neměla čistě náhodou ta první kapitulace něco společného právě s Francií?
|
|
|
Ovšem že ano. Byla to od Francie a Británie obrovská krátkozrakost, která se jim vymstila.
|
|
|
U příležitosti výročí vybombardování Drážďan měl prezident Gauck na toto téma projev. Německo se jistě začne více mezinárodně a vojensky angažovat. Není to ani tak "zneužitím" ruské hrozby, jako spíš tím, že USA a Británie už na to nemají a NATO potřebuje další silné hráče.
|
|
Souhlasím s tím, že nás média manipulují ke hře na dobro a zlo. Na Ukrajině není hodných, jako stát stojí si za vyližprd*l, jelikož kdo byl u moci, tak stejně kradl na úkor státu jako ti před ním. Z tohoto úhlu (peněz a hospodaření) neexistuje řešení. Národnostní třenice se využívají ke geopolitickým hrátkám a jde pouze o posílení vlastní image. EU je neakceschopná (zejména vojensky), USA propadají zpět do izolacionismu. Do otevřeného konfliktu nikdo nechce (zaplaťpanbů). Co bude s Ukrajinou? Bez Krymu to bude fungovat jako do teď, akorát nabarveno na oranžovo, pardon to už bylo, tak na fialovo.
Pro nás, a troufám si tvrdit že i pro SK a PL (o Pobaltí nemluvě) je to varování a nesnít o tom, že si Rusko naservíruje dietu. Přiznávám, že v tomto ohledu mám značně studeno-válečné myšlení. Rusové vždy budovali obranu na systému expanze na cizí území = nárazový polštář.
|
|
|
V pobaltí by možno rusom stačilo obsadiť ostrov Gotland (neutrálne Švédsko na dostrel Iskanderom) alebo Bornholm(Dánsko a severné nemecko na dostrel Iskanderom)
|
|
|
Tak to uvažuje stratég nikoliv Rus. Jejich národní paranoia spočívá v záboru co nejširšího území, aby případné nebezpečí bylo co nejdál o matičky Rusi.Přirovnal bych k prdelnímu chvatu Erica Cartmena, tj. prdelí napřed co nejdál.
|
|
|
Jojo, studenoválečný myšlení mám asi taky. Byl jsem vychovávanej v tom, že z Kremlu jde vždycky zlo.'
„S kým sousedí Sovětský Svaz?
.
.
.
.
S kým chce.“
Jestli Krymánci chtějí jít k Rusům, nechť si jdou, ale o takovýchto odchodech se obvykle hlasuje bez přítomnosti cizích armád a v celém státě. Takhle bohužel platí to, co vždycky, že Rusák je agresor. A zase proti němu nejde nic moc dělat – USA jsou slabé, EU k smíchu (v podstatě ještě že tak, neboť kdyby EU měla armádu, už by byla dislokovaná u nás), všichni chtějí ruské suroviny a Rusko z toho má peníze. V podstatě mu stačí přijet v tancích na hranice EU a čekat. Putin má šanci vrátit Západu to, co SSSR provedl Reagan – ekonomický kolaps uzbrojením :-( . A to věru není důvod k radosti. Nemnoho fandím přebírání moci ve státě stylem „Majdan“, ale asi se vždy radši postavím na stranu „proti Rusům“.
BTW: Největší armádní sílu v oblasti má Turek.
|
|
|
Myšlenka o uzbrojení Evropy je trefná. Nesouhlasím s tím, že USA jsou slabé, "pouze" jim chybí motivace. Kolikrát si říkám, proč normálního amerického Johna (ekvivalent českého Honzy) ještě nenapadla jednoduchá myšlenka, proč musí USA Evropu neustále zachraňovat (v minulém století celkem 3x). Poslední konflikt (studená válka) si Evropa namísto posilování vojenských rozpočtů budovala svůj socialistický sen a tudíž je v ..., tak v USA to bylo naopak. Proč by měl zase strýček Sam pomáhat Evropě? Nevidím v tom slabost ale projev racionality.
|
|
|
Kdyby si USA odpustily to první „zachraňování“, nemusely pak Evropu zachraňovat ještě dvakrát (už bez uvozovek).
|
|
|
To je ono pověstné "kdyby". Každopádně to první "zachraňování" mělo své mocenské pozadí. Rozbít evropské imperiální državy a otevřít trhy pro americkou produkci. Po první světové se to naťuklo a po druhé se to dorazilo a to včetně otevření evropských trhů. Já si zase US zahraniční politiku neidealizuji, jenom místo imperiálně-kapitalistického paradigmatu bylo nastoleno čistě kapitalistické :-).
|
|
|
Já vlastně nechápu ani to, proč nám pomáhali podruhé, být běžným Joem, raději bych si objížděl své lány v Iowě v novém pick-upu, než se nechat zabít na pláži Omaha a pak se obracet v hrobě při tom všem evropským nevděku.
Taky si US zahraniční politiku neidealizuju, dělají ji koneckonců kvůli sobě, ne kvůli nám, ale musím uznat, že její vedlejší produkty jsou pro nás leckdy prospěšné. Výsledek první světové války vedl k právu ČSR na sebeurčení. Jestli to bylo nebo nebylo dobře, težko říct. Vstup Američanů do druhé světové války pak pomohl velmi, škoda pak tý blbý domluvy v Jaltě. No a Reganovi částečně vděčím za to, že už nežiju za železným plotem. Tož tak. Blbý je, že teď Rusáci Západu to Pyrrhovo vítězství ve studený válce můžou snadno vrátit.
Jo, tím, že je Amerika slabá, jsem myslel to, že je po Iráku a Afghánistánu materiálně i lidsky vyčerpaná, Velkému černému otci ve Washingtonu schází základy leadershipu a k popularitě logicky přichází izolacionistické tendence. Jasně, mě jsou NĚKTERÉ ideje Tea Party křídla nebo přímo Libertarian party sympatické, ale omezení americké vojenské přítomnosti ve světě nebude mít za následek to, že vyklizené pozice zůstanou prázdné. A jakkoliv mohu souhlasit např. s coverem, že Amerika není tak svobodnou zemí, jakou se tváří, tak případný nový světový policajt bude mít na lidskou svobodu ještě úplně odlišný názor.
K tomu břidlicovému plynu - ta rizika se jistě podstupují snadněji v pustinách Severní Dakoty, než v Beskydech. Možná Poláci to budou mít kde zkusit. Je však jasné, že snížení energetické závislosti na Rusku (její eliminaci nepovažuju za reálnou) bude něco stát. Možná zničené podzemí, možná další vytěžené hnědé uhlí, možná něco jiného.
|
|
|
No, to s tim prvním zachraňováním je to sice hezká vyprávěnka, ale realita je jiná. US Army vstoupila do válečných operací v Evropě v létě 1918 v počtu několika divizí a bojovala převážně v sektoru Meuse-Argonne. Bojovali statečně a na nezkušené nováčky velmi dobře, ale dosáhli stejného výsledku jako všichni ostatní - žádného, pokud se za úspěch nedá považovat to, že se Němcům nepovedlo přes ně prorazit.
V té době už byl konec války otázkou času - hlavní válečné strany už byly natolik vyčerpané, že by válka stejně skončila nejpozději v roce 1919.
Ci se týče té záchrany, tak vzhledem k charakteru obou válčících stran bylo celkem fuk, kdo vyhraje, protože pro Evropu by nebyla žádná trága ani vítezství Centrálních mocností. Pokud by se jim to povedlo někdy do roku 1916, tak by byl dnešní svět o dost jiný, možná i lepší. Neexistoval by komunismus, velmocí by bylo víc než jedna, Rusáci by zůstali na Ukrajině a nelezli by Evropy a tak. Akorát češi yb asi moc nejásali, protože Rakousko-Uhersko by se dostalo zcela do vleku Německa a pangermanismus by nám asi nehezky zatopil. A Británie by asi měla dost velký problémy s udržením říše.
Pokud by Německo a spol vyhrálo letní ofenzivou v roce 1918, asi by byl v Evropě podobnej bordel jako v reálu. Francie by se nejspíš přiklonila ke komunismu (ostatně k tomu měli blízko i tak), taloši by měli fašouny stejně a v Rusku by byli komouši. Británie by přišla o impérium a nějaká válka by nejspíš byla stejně, protože Rusko s Francií.
|
|
|
Ano, konec války byl už jen otázkou času, mizerně na tom byli všichni a čekalo se jen na to, až jedna ze stran dosáhne nějaké převahy, která půjde prohlásit za vítězství. Protože se přes Američany nepodařilo prorazit, byla vítězem Dohoda.
Kdyby se prorazit podařilo, sepsali by to trochu jinak a podmínky poválečného uspořádání by asi nebyly tak šílené. Pro Němce by to konec konců byla jen další z řady porážek Francie, což tak nějak patří k folkloru. V reálu bylo poválečné uspořádání velmi ovlivněno komplexem Francie, která to konečně jednou Německu natřela, byť za notného přispění UK a USA.
Rakousko-Uhersko ve vleku Německa byl reálný problém (byť osobně se domnívám, že je to až záežitost podzější, po Sixtově aféře) a je otázka, zda by se ho Karlovi podařilo nějak vyřešit.
|
|
|
nezapomínejte na komunisty a Vilémův komplex méněcenosti. Stabilní uspořádání by to asi nebylo, ale je otázka, jestli by SSSR s Francií mohly představovat stejnou hrozbu jako nacistické Německo.
Jinak já osobně se přikláním k tomu, že vítezství Centrálních možností by bylo pro svět mnohem lepší než reálný výsledek. Věčná škoda, že se tenkrát ve čtrnáctém roce na Marně Frantíci ubránili. Dneska moh bejt ten konflikt v roce 1914 jen taková polozapomenutá dějepisná epizodka jako válka 1866 nebo 1871 - krátká, poněkud krvavá válka, kde si velmoci zase jednou poměřily pindíky a vykolíkovaly pískoviště na pár let dopředu.
btw. Četl jste Dva Jiří od Turtledova? V takovym světě bych žil moc rád.
|
|
|
btw. Dohoda byla vítězem proto, že Německu (a RU) došly síly dřív než jim a hodilo ručník do ringu. Porážka v letní ofenzivě to jen urychlila, protože v tom masakru Německo přišlo o nejzkušenější a nejkvalitnější jednotky a nemělo jak je v reálném čase nahradit.
|
|
|
Ludendorfova ofensiva byla věc vynucená pod tlakem stále sílící americké armády v Evropě. Hop nebo trop japan style. O půl roku později už by měli američané x-krát divisí více.
|
|
|
Pravděpodobně bychom to vyhráli, jen perfidní Albion by na svém ostrově zřejmě dál vzdoroval.
Umíte si jen tak hrubým odhadem představit "Vilémův mír pro Evropu"?
|
|
|
Tak historicky optimální varianta nejspíše asi byla, že my bychom to vyhráli, zatímco Vilém by to projel.
Jakkoli mírně problematická, možnosti tu byly. Jednu z nich velmi hezkým způsobem rozebírá Honza Drnek v knize "Druhý dech habsburské monarchie". Vřele doporučuji, enormně příjemné počtení.
|
|
|
Zkusím to. Přiznám se, že Žabami v mlíku jsem byl mírně zklamán a dál autora nekupoval.
|
|
|
Druhý dech je o něco lepší v tom, že tam není tolik těch výkladových pasáží jejichž nečitelnosti se vyrovnají snad jen Mein Kampf a biblické rodokmeny.
|
|
|
Asi nejvíc mi vadilo ohýbání reality ve smyslu "nám vyjde na co sáhnem na tiscíc procent a němci jsou úplní dřeváci". Zkušenost učí, že jakkoli dobrý operační plán nepřežije první den a vyhrává ten, kdo se dopustí méně fatálních chyb a zmatků
|
|
|
Mně první kniha z té série přišla jako velmi dobře vybalancovaná na hranicích technicky možného*, ale souhlasím s tím, že to, jak ČSR má ve všem kliku a Říši se zase podělá vše, co se podělat jen trochu může, je to hodně jednostranné (jakkoli podobné věci z dějin válek známy jsou). Další díly už jsou i stran té techniky dost alternativní...
___
* Naopak pokud se týče mentality a způsobu uvažování, tak tam čs. velitelskému sboru připisuje věci, které jsou podle všeho ve výrazném rozporu s realitou (např. pokud jde o preemptivní útok na slezská letiště)
|
|
|
Ano, to je pravda. Chápání role letectva bylo obdobné jako u tehdejší VVS a strategický význam zůstal zcela pominut. Na druhou stranu je třeba řící, že podmínky pro leteckou válku v reáliích konfliktu ČSR x Německo nebyly pro nás právě ideální.
(Ono se to vede snadněji když máte zápolí mimo dolet protivníka.)
|
|
|
Řekl bych, že v Druhémdechu je takových momentů méně. Tu a tam jsou (hlavně má Karel kliku v politice, resp. je podstatně moudřejší a lepší státník, než byl v reálné historii), ale -- aspoň mne -- nijak neruší.
Ale mne neurážejí ani v Žabách; vždyť pokud jsme ochotni přistoupit na autorovu hru "pojďme si ukázat historii, v níž Beneš nepřijal Mnichov a nacisté zaútočili a dostali na prdel", je v tom nutně skryt nevyřčený předpoklad "to ale muselo Československo mít ukrutnou kliku". Protože jinak by to bylo historicky jaksi... nemožné.
Ale s tou klikou by to šlo, a právě možnou (jakkoli, samozřejmě, nepravděpodobnou) historii založenou na tom štěstí tam Drnek popisuje.
Ty ukecané pasáže hlavně v trilogii Žab skutečně jsou; ale pak se skrze ně vždycky pročtu k nějaké dokonalé perle, jež mne s nimi více než smíří:
... Beneš si byl vědom, že arcibiskupovi Kašparovi osobní odvaha nechybí. Dokázal to v květnu 1936 kdy, navzdory běsnění německé vlády, odejel sám na generální vizitaci do Kladska, které zůstávalo formálně příslušné k pražské diecézi.
– Vaše excelence, velmi dobře chápu postavení papeže i vaše. Myslím, že o to snáze nyní můžete pochopit mé vlastní postavení. Jako vy stojíte před volbou, zda riskovat zánik církve pro hrdinskou pózu, stejně tak já stojím před volbou, zda riskovat zánik a snad i vyhlazení národa pro jedno hrdinské vzepětí se zbraní v ruce.
Arcibiskup, k Benešovu překvapení, nabízenou ruku sdílení společného bolestného osudu nepřijal. Jeho obličej se zachmuřil.
– V tomto bodě se myslím rozcházíme. Naše dilema je vskutku podobné, ale naše pozice rozhodně není stejná a snad ani podobná. Moc a postavení církevního hodnostáře se odvozuje od vůle Boží a děje se jmenováním shora. Já, jako hodnostář, se zpovídám jen svým nadřízeným a pak, samozřejmě, Bohu, neboť jsem na svém místě z vůle Boží. Vaše moc a postavení, právě proto, že jste demokrat, je odvozována z vůle lidu a svému lidu se také musíte zodpovídat. A vůli lidu této země přece známe všichni.
Prezident Beneš se prudce zapřel do křesla, jako by se hodlal odtáhnout z dosahu toho muže, který mu říkal tak neomaleně takové hrozné věci. Arcibiskup znovu zdvihl oči k prezidentovi.
– Já nebo Svatý otec se můžeme mýlit a zodpovídat se z toho na onom světě. Já musím být poslušný instrukcí Vatikánu. Ale vy jste demokraticky zvolený prezident a vy musíte jednat v souladu s přáním svých voličů, celého národa, který je nyní tak jednotný, jako nikdy nebyl... Nejste oprávněn brát břemeno rozhodnutí pouze na svá bedra a riskovat, že se sám mýlíte. Rozumíte mi, co chci říct?
(Žáby v mlíku, kráceno)
|
|
|
Na tom něco je. Teď jsem si uvědomil, že k tomu možná přistupuji spíše jako k analýze, než k beletrii.
|
|
|
Z celych Zab je nejlepsich tech cca 10 stranek v (zatim) poslednim dile, kde Emanuel Voska rozmlouva s Frantiskem Moravcem ohledne toho, co vsechno vedel na Masaryka a vi na Benese. To povazuji za vyvrcholeni cele trilogie a bojim se, ze v dalsim dile uz to nebude cim prebit, vyjde-li.
|
|
|
Ano, to je velmi roztomilá pasáž; Voska tomu dává docela šťávu.
Jinak ve zdaleka ne tak beletristicky čtivé formě lze velmi zhruba tytéž informace nalézt i leckde jinde, kupříkladu specialy.wordpress.com/vznik-csr/. Zajímavé čtení (ačkoli místy není úplně zřejmé, co je historie reálná a co alternativní).
|
|
|
Ano, s rozlisenim, kde konci autorova fantasie a kde zacina historicky prokazana realita, mam v teto pasazi take problem.
|
|
|
Studenou válku v Evropě nicméně ukončila právě vidina bohaté prostreneho stolu a chuť Německa do hostiny investovat, aby se rodina zase najedla společně. Zasluha USA byla jina - aby se studene nevrazeni nezvrhlo v horkou bitku.
|
|
Protoho co napsal prvni prispevek.Bridlicny plyn je na ukrajine a to v obrivakem mnozstvi.Ja zasadne odmitam tezbu z bridlic.Je to svinstvo nad svinstvo.Zustane znicena krajina.Budou to navic tezit zahranicni firmy.
|
|
|
Opravdu je to svinstvo nad povrchové hnědouhelné doly, těžbu uranu louhováním kyselinou nebo těžbou materiálu pro výrobu moderních akumulátorů? V čem to svinstvo spočívá? Víte o těch technologiích vůbec něco?
|
|
|
Jo, je to svinstvo a nasledky budou nedozirne. Radove se zvysi zemetraseni, protoze uz zacnou primo tlacit na zemske desky. Ono to prijde :( A to jeste nepisu, co tam budou tlacit .. zasoby vody taky pujdou do luftu.
|
|
|
Typická tloušťka kontinentální tektonické desky se pohybuje v desítkách kilometrů, někdy to jsou i stovky. Drobný vrt o hloubce dejme tomu 2-3 km je jen takové škrábnutí...
Předpokládám, že někde na tektonickém zlomu to nikdo provozovat nebude.
|
|
|
No, tím bych si nebyl tak jist vzhledem k tomu, že Rusové kdysi tektonický zlom při podobném pokusu div nevyrobili:-) (šlo o experiment, jehož cílem bylo zjistit možnosti "ždímání" plynu a ropy z břidlic pomocí podzemního jaderného výbuchu; ropu to nevygenerovalo žádnou, zato po tom v Kazachstánu zbyl kráter o průměru snad kilometr a hloubce několika desítek metrů, který kontinuálně hoří od 70. let a zřejmě ještě pár desítek let hořet bude, neboť s ropou byli mimo, ale celkem vydatné ložisko zemního plynu evidentně trefili:-).
|
|
|
Tak coz o to, ono takove veci lze uhasit, jen to nejde vodou nebo piskem. Ale hodit tam vysokotlaky kontejner plny dusiku by mohlo pomoci, nejaky inertni plyn by samozrejme byl jeste lepsi, ale ty jsou prilis drahe.
|
|
|
Ono by možná pomohlo hodit tam další atomovku ;-) Případně nějakou tu FAE věc, která se postará o okamžité odříznutí přísunu atmosferického kyslíku.
|
|
|
"Ono by možná pomohlo hodit tam další atomovku ;-)..."
Něco podobného myslím už zkoušeli sami Rusové, ale napoprvé to nějak nedopadlo a pak s těmi pokusy, pohybujícími se na pomezí zdravého rozumu, došla nadřízeným trpělivost. Implozní zbraně jsou pokud vím originální nápad (i když bych se asi trochu bál, že ten kráter je léty hoření rozehřátý tak, že se po obnovení kyslíkaté atmosféry znovu samovolně zažehne). Osobně moc nechápu, proč ten kráter prostě nezasypou, no je fakt, že to se asi snáz řekne, než udělá, a navíc je ta obrovská hořící díra v zemi jednou z největších turistických atrakcí v celém Kazachstánu.
|
|
|
|
Moc nechápu souvislost mezi zapáleným ložiskem plynu a zlomením tektonické desky. Fakt myslíte, že pár desítek metrů hluboký kráter s tou deskou něco udělá? (Dle „Rusové kdysi tektonický zlom při podobném pokusu div nevyrobili“ soudím na to, že se domníváte, že tu desku málem přerazili.) Podzemních jaderných výbuchů proběhly desítky, možná nízké stovky, některé z nich byly podstatně větší než ty v pokusech o mírový program....
Další souvislost, která mi uniká, je ta mezi výbuchem (uvolnění obrovského množství energie behěm zlomku sekundy) a plynule se zvyšujícím kontinuálním tlakem hydraulického media...
|
|
|
On to spíš, než poznámka, úzce související s tématem, měl být "napůlvtip", tak nějak obecně ilustrující, čeho všeho jsou naši bratři z východu také schopni při dobývání nerostného bohatství (zejména takového nerostného bohatství, na které z nějakého důvodu nestačí tradiční dobývací stroj, známý jako ML2K, tedy "mužik s lopatou a dvěma krumpáči"). Proto taky ten smajlík...
|
|
|
Principiálně to není nijak moc odlišné od chemické těžby uranu (zjednodušeně řečeno do břidlicových vrstev, bohatých na plyn, se udělají vrty a do nich se následně tlakuje horká voda s kyselinami, kterýžto roztok roztrhá a rozmělní břidličné vrstvy, uvolní plyn v nich obsažený a ten se pak vlastním tlakem vrací stejnými vrty na povrch). Dopady na životní prostředí budou obdobné, okolí Stráže pod Ralskem by mohlo posloužit jako příklad. Na povrchu louhovacích polí jsou jen náletové rostliny a úhory, v podzemí tuny kyseliny sírové a dusičné a podobných sraček, často v těsném sousedství podzemních přírodních reservoárů pitné vody). Místní krajina se z těžby bude vzpamatovávat ještě desetiletí, stejně dlouho bude trvat odstranění kyselin, kontaminujících podzemí.
|
|
|
Najdi si složení té kapaliny, kterou tam pumpují - s kyselinami, pumpovanými do podloží ve Stráži se to srovnávat nedá ani omylem. Nějaké svinstvo se tam sice přimíchává, ale je ho minimum - primárně je to proces fysikální - hydraulický.
Kromě toho pokud vím, uran bývá v hloubkách ca 100-200 metrů, pitná voda dejme tomu taky přibližně do 500 m. Břidlice, ze kterých se těží plyn jsou typicky ve hloubce dvojnásobné a pod vodními zásobami ještě větší.
|
|
|
Nicmene ty chemikalie rozhodne nelze oznacit jako zdravi neskodne, viz sloupcovy graf v clanku:
frack-off.org.uk/mounting-evidence-the-harm-caused-by-fracking
Pokud tezebni firma (napriklad v ramci kchatovani kostu) ojebe postup, muzou se snadno dostat do podzemnich vod primo vrtem. Mimo to, ty sracky se do vrtu pumpuji s obrovskym mnozstvim vody, takze i pokud vrt samotny je bezvadny, muzou do podzemnich prosaknout i hodne daleko od nej, kde se uz soudruzi neobtezovali provest pruzkum podlozi.
|
|
|
Kecáte nesmysly, prakticky stejjnou technologií se na jižní Moravě těží nafta už půl století a rozhodně tam není úhor a zničená krajina. Jde o to, že pumpujete vodu POD úroveň spodní vody a to co tam napumpujete tam i zůstane.
|
|
Jen ty štětky s každým představením ztrácí poněkud úroveň. Já byl vytočený, když se tam prolévala krev, protože toto mi není jedno. Nicméně teď je to už jen nezajímavé divadlo, asi jako olympiáda. Pár mocných hraje spolu šachy na cizí šachovnici.
|
|
|
Putin hraje šachy a Obama hraje Putine nezlob se ....
|
|
Někdy měsíc před začátkem bordelu v kyjevě jsem začal kamarádům rozesílat tenhle obrázkový vtip:
postimg.org/image/v41kuejhf/
Teď se skoro bojím abych neměl pravdu ...
|
|
|
No já už to taky rozdávám na potkání, obávám se, že to bude velmi reálný scénář.
|
|
|
Proč by to Rusko dělalo? my se tady politkorektně uregulujeme sami...
|
|
|
A to rozdáváte tenhle konkrétní obrázek ? Od kdy, zhruba ?
|
|
|
Když vezmeme v úvahu, že EU je i Lotyšsko a tam se chovají k ruské menšině jako prasata, tak to může být klidně i dřív.
|
|
|
Já bych se toho nebál. Vždyť ruské tanky a bojová vozidla nesplňují emisní normu EURO5 a jejich vstup na území EU tak pochopitelně není možný.
|
|
Mne vcera pobavilo, jak si Polonegr poustel hubu na spacir, ze referendum o odtrzeni Krymu bude nelegitmni, protoze prej odporuje zakonum Ukrajiny. Ovsem ten samozvany ukrajinsky prezident, ktery se bez voleb nasackoval do uradu, pry samozrejme legitimni je. Pravdepodobnym duvodem bude to, ze je to Polonegrova loutka. Jo jo, kdyz prijde na pokrytectvi, tak v tom jsou USA opravdu jeste porad #1.
Tez mne pobavilo, ze jeste ani neodesli demonstranti z ulic a Mezinarodni menovy fond az na Ukrajine zasekava drapky. Uz ted kvuli pujcce od MMF museli na Ukrajine skrtat penze (jo jo, na ty nejchudsi musi byt nejvetsi prisnost).
www.paulcraigroberts.org/2014/03/06/looting-ukraine-begun/
No, ukrajinci chteli do EU, tak to budou mit se vsim vsudy. Mozna by se ale nejdriv meli sami sebe zeptat, jestli se tak rozhodli skutecne sami nebo jestli jen nebyli zmasirovani zapadni propagandou. Napriklad zde je video, na kterem mluvci Ministerstva zahranici USA Victoria Nuland stoji pred tablem s logem Chevronu a ExxonMobilu a (mimo jine) priznava, ze USA na svrzeni Janukovyce a jeho pro-ruske vlady daly 5 miliard USD:
www.sott.net/article/273602-US-Assistant-Secretary-of-State-Victoria- Nuland-says-Washington-has-spent-5-billion-trying-to-subvert-Ukraine
Koupit si zemi citajici bratu 40 milionu obyvatel za smesnych 5 miliard USD, tomu rikam vykon. Az tam ten Chevron a Exxon zacnou tezit bridlicovy plyn (samozrejme bez nakladnych opatreni pro ochranu podzemnich vod ci jakekoliv povinnosti na nahradu ekologickych skod), tak se tato "investice" vrati v radu mesicu.
|
|
|
Neházel jste náhodou nedávno těmi americkými ropnými firmami v souvislosti s Irákem a Afghanistánem? ;-) Co jsem před časem koukal, tak nejvíc se tam zaháčkovali žabožrouti, skopčáci a jiné firmy z Evropy...
|
|
|
No já přidám odkaz na malý článeček a video. To video bylo získáno "únikem" 2. února, tedy v době, kdy ještě vládl Janukovyč. Jde o rozhovor mezi Victorii Nuland a americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffrey Pyattem, v němž se dohadují, kdo bude předsedou vlády Ukrajiny, konkrétně zda Kličko, nebo Jatsenjuk. No a jak je vidět, předsedou vlády se skutečně stal Jatsenjuk.
www.infowars.com/an-important-second-listen-to-the-f-k-the-eu-ukraine- recording/
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Novináři u tyče
|