Komentáře ke článku: Jak dál v Čechách stavět dálnice (ze dne 22.05.2005, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
|
|
O dálnice v ČR se nějakou dobu docela hodně zajímám, možná taky proto, že jsem z Ostravy a velmi často jezdím právě po takovýchto komunikacích na jih našeho mocného západního bratra (o kterém se mmj. říká, že právě tam je síť dálnic nejkvalitnější na světě). Ale abych se dostal k tomu, co chci říci - s lepší koncepci řešení dálniční dopravy u nás jsem se ještě nesetkal, opravdu dobrý nápad. Problém dokonce nevidím ani v tom, že by mu naši hlavouni na ministerstvu dopravy nedali zelenou (snad už to přece jen nebude tak dlouho, co v naší zemi nebude u vlády levice), spíše jako v tom, že si to vše vezme pod patronát všemocná EU, která v současné době podporuje spíše ekologičtější dopravu vlakovou. Jako Ostravák jsem schopen "překousnout", že všechny spoje vedou přes Prahu, vadí mi však to, že zatímco Praha dálnice už má, tady tu hloupou D 47 stále ne a ne dostavit...:-)
Jinak ještě přidávám odkaz na jinou mapku - tentokráte tu oficiální, abyste mohli porovnat, jak se na to dívá stát.
http://www.ceskedalnice.cz/doplnky/mapa.gif
|
|
|
S Prahou je to jako s Mekou. Všechny cesty vedou do Meky, všechny cesty vedou do Prahy... ;)
|
|
|
Přesně, jak napsal Pete. Tohle není návrh dálniční sítě, ale dálniční pavučiny.
|
|
Nevim, jestli autor cetl knihu Snih (Snowcrash) od Neala Stephensona, ale tam je podobna situace popsana: existuji dve spolecnosti (Dalnice, s. r. o., a Autostrady, a. s., z nichz jedna se soustreduje na ridice typu A (dostat se do cile co nejrychleji) a druha na ridice typu B (jet co nejpohodlneji). Jsou to vlastne franchisove spolecnosti, provozujici stat o rozmerech 10m krat ? km (nemam ted tu knihu primo u sebe).
|
|
|
Tohle jsem bohuzel necetl...
|
|
|
Vřele doporučuji. Je to klasické cyberpunkové dílo, které popisuje právě takhle "franchisovaný" svět. Vcelku zajímavě a logicky tam popisuje výhody i nevýhody tohoto přístupu.
|
|
Docela zajímavej nápad. Asi právě proto nemá šanci. Jen bych měl nějaký dotazy:
- Proč musí mít Pražskej okruh (R1) parametry dálnice (D9) ? Není to (z hlediska návrhu) jedno ? To by se měly předělávat už hotový kusy okruhu na dálniční parametry ?
- Píšete, že financovat ze známek. Stanovení ceny volně nebo s nějakejma omezeníma ?
|
|
|
Ad prazsky okruh - Predelavat se nic nebude az do rekonstrukce dotycneho useku (pak se pouze rozsiri odstavny pruh), jde o to, aby byl znacen v zahranicnich mapach, ktere casto nerozlisuji beznou silnici od R, jinak muze dostat docasne vyjimku.
U tech znamek je docasne nezbytna regulace. Asi by bylo vhodne nabidnout elektronicke mytne volitelne i vozidlum pod 3.5 tuny namisto znamky (v nekterych pripadech se to muze vyplatit) a postupne cenu znamek deregulovat.
|
|
|
Ad RxD: Značení D místo R je ale závislé na splnění parametrů. Nejsem si jistej, jestli to okruh splňuje ... Teda šířku asi jo, většina je, pokud vím, aspoň 27,5/120, takže to vyhovuje i dálnici, ale co ty ostatní parametry (oblouky, nájezdy, sklony ...) ? Ty by předělat vůbec nešlo.
A když zdůvodňujete značením v mapách, tak jedna firma bude mít z toho pohledu vážnou nevýhodu, protože bude mít většinu silnic rychlostních.
Ad. známky - souhlas. I s tim volitelnym el.mýtným pro osobáky.
|
|
|
Ano, shodneme se i na tech Rkach. Tak nejak jsem prilis zajety ve stavajicim konceptu, nechci zadne soukrome spolecnosti rikat, jestli ma stavet R nebo D, ale ponechat to na ni. Takze ty konkretni detaily jsou spise jako voditko, jde mi vic o ty obecne vlastnicke veci a metody financovani.
Take muze NDS treba ty, co budou mit volitelne el. mytne zvyhodnovat - kdyz jeji system vyhodnoti, ze jste jel rychleji, strhne pokutu primo z mytneho a za ctyri prekroceni rychlosti muze byt pate zdarma apod. ;-)
|
|
Je to dobrý nápad, teď je ještě důležité vymyslet, jak ho realizovat. Zkuste to navrhout ministerstvu dopravy, jak na to zareaguje...
|
|
Proti návrhu privatizace v podstatě nic zásadního, je to velmi čisté a realizovatelné. K risikovosti investice si neodpustím citát z klasika "tam není napsáno Terezka. Tam je napsáno Petr".
Předpokládám, že státní variantu pražského okruhu jsi zvolil proto, že jsi zachoval současný návrh sítě, kde ať budeš chtít jet kamkoli, musíš přes Prahu, což činí z pražského okruhu klíčový bod sítě. To osobně vidím jako zásadní vadu současné a plánované dálniční sítě. Ať ten okruh postavíš třeba pětiproudový, povedeš-li přes něj pořád polovinu transitní dopravy, stejně ho ucpeš.
Mně se daleko víc líbí starý Baťův návrh s páteřní dálnicí míjející Prahu. Dnes by mohly být případně dvě (řekněme Rozvadov-Tábor-Jihlava-Slovenská hranice plus Ústí-Hradec-Ostrava), doplněné o několik propojek. Celý systém by se tak výrazně decentralizoval. Pokud by se navíc doplnil kvalitními silnicemi I. třídy (obchvaty!), stáhla by se z dálnic v okolí velkých měst i část místní dopravy a na těch dálnicích by bylo k žití. Odstrašujícím případem budiž Německo a Holandsko s každodenně zacpanými dálnicemi, přičemž většinu těch stau a files tvoří lidé, kteří používají dálnici na dojíždění ca 30km.
A dotaz: proč by neměli provozovatelé dálnic mít úplnou volnost stran stanovení pravidel pro výběr poplatků (ať už výškou či technickým provedením)? To mi smrdí TollCollectem nebo registračními pokladnami od licencovaných výrobců. Nejsem si vědom toho, že by existoval zákon, který by přikazoval kompatibilitu platebních karet, přesto v podstatě všichni jejich provozovatelé používají standardní a vzájemně kompatibilní technická řešení.
|
|
|
Ceska sit je takhle koncipovana, protoze se vicemene ocekava, ze alespon 50% provozu z kazde dalnice ci silnice na Prahu bude v Praze koncit. Coz byvala dlouhou dobu pravda, dnes uz to pravda samozrejme neni, hlavne z hlediska tranzitni kamionove dopravy.
Kdybychom to resili od zeleneho stolu a cast tech komunikaci nestala, tak ja bych bral nemecky navrh z roku 1939, vcetne tangencialniho obchvatu Prahy (akorat kus dal za mestem) dalnici A6 z jihu - jo, te A6 co jde z Lucemburku pres cele Nemecko az do Rozvadova, ta by koncila v Kralovci (v tomu u Trutnova, ne v Konigsbergu/Kaliningradu, probuh), ze zapadu by sla A17 Dresden - Linz - Graz - Sentilj, misto R6 bychom meli A70 Schweinfurt - Karlovy Vary - Praha - Brno - Trencin. K tomu by existovala dalnice Plzen - Pisek - Tabor - Brno - Ostrava - Bohumin a sudetska dalnice Karlovy Vary - Liberec a dal po stavajici R/D35. A samozrejme Viden - Brno - Svitavy.
K tem platbam - on je obecne lehce neliberalni, aby se predeslo tem uvedenych "prechodovym jevum", mikrovlnne systemy zatim kompatibilni nejsou, nemecke smirovaci GPS do auta nechce asi nikdo a take proto, ze obe ty firmy jsou z pocatku statni a co statni firme nenaridis, to proste neudela... ;-)
|
|
Roote, nejsi ty nahodou prazak? Jinak by si totiz nemohl navrhnout neplaceny obchvat Prahy. jak uz v diskuzi jednou padlo problem ceske dalnicni site je ze "vsechny cesty vedou do prahy" a tam se proste ucpou lidma kteri jen tu prahu objizdeji (proste prazaci kteri jedou "na druhy breh" za praci, nakupovat...typicka je Jizni spojka). Prebudovat stavajici stav by bylo neunosne drahe (jedine co prichazi v uvahu je jeste jeden okruh dal od Prahy) a proto bych k tomu pristoupil systemem "dalnice je pro dalkovou dopravu" ( je to dokonce i obsazeno ve slove) a pokusil bych se nenasilne vytesnit mistni dopravu na mistni komunikace a to zavedenim mytneho. Mam celkem hodne najeto jak u nas tak v zahranici a napriklad nemecke popojizdeni "30km po dalnici do vedlejsiho mesta" je naprosto zoufale protoze se v nekterych usecich mezi urcityma sjezdama dalnice pravidelne zacpava (jsou to pravidelne tytez mista v tutez dobu) a v momente kdy by ten usek byl zpoplatnen tak by auta na dalnici nenajizdela ale jela po aleternativni trase.
Vim ze kdokoli z prahy bude argumentovat tim ze Praha je ucpana a ze tim by se stala neprujezdnou.....pokud jsem si vsiml tak tramvaj a metro projedou skoro vzdycky a navic by to lidi alespon trochu nutilo premyslet jestli dat penize za mytne kdyz jedou sami (kdyz jsem jednou jel jako spolujezdec po Jizni spojce tak jsem v zacpe pocital jake procento aut ve svych utrobach skryva alespon 2 lidi...... bylo to vazne chabe tak 1/5 a navic hodne z nich byly "prezpolni" na delsi ceste) nebo se snazit pribrat nejakeho spolucestujiciho se kterym se o naklady podeli alternativne jestli neni lepsi pouzit mestskou dopravu.
Jinak v tom navrhu nevidim vaznejsi chyby a kdyby se "za totace" stihla dobudovat "severni trasa" tak by to bylo v podstate dokonale.....dneska uz ji stat nedobuduje ani nahodou a obavam se ze dotycna firma by taky cekala mnoho let nez by si na to troufla.
|
|
|
Obchvaty ci okruhy u velkych mest jsou bezne zdarma i v zahranici (v zemich s mytnicemi je to typicke, budu jmenovat z hlavy jen co znam - Budapest, Ljubljana, Zagreb, Terst, Milano, Benatky/Mestre, Marseilles, Lyon, Pariz, Strassbourg, Barcelona, vyjimkou je jen nova M6 u Birminghamu a Darford Crossing u Londyna). Zatez mestskym provozem nyni nese Jizni spojka, resp. budovany mestsky okruh. Pro dalkovou dopravu je chystan okruh silnicni (zde dalnicni). To je existujici koncepce, kterou jsem chtel ponechat, jak to jen je mozne.
|
|
|
Přesně tak, Pražák bude používat spíše městský okruh, zatímco pro tranzit bude určen okruh pražský. Pořád to bude lepší než stávající magistrála skrz centrum.
|
|
|
No, velkou vyjimkou je Viden ... tam jsou zpoplatneny vsechny dalnice vcetne nekolika mostu uvnitr mesta ...
|
|
|
Jo, přesně! Platil jsem tam jednou pokutu kvůli chybějící dálniční známce, když jsem jel z Mikulova na letiště někoho vyzvednout a při výjezdu k němu mě lapli a šupajda 400 šilinků bylo v tahu. Ani náhodou jsem jim nevysvětlil, že jsem pouze sledoval (jejich)ukazatele, které mě tam navedly a už vůbec jsem si nepomohl (dost už nervózním) tvrzením, že je to jediné místo na světě, kde se za dojezd k letišti platí. A měli to hezky připravené, stálo tam takhle cca 30 aut. Tenkrát jsem málem vyletěl z kůže.
|
|
|
na swechat sa da dostat aj inak ako dialnicou ale je pravda, ze navigacia tam je zlozitejsia...ale aby sme im nekrivdili..
|
|
Bylo by rovněž vhodné zavést přenositelnost dálničních známek. Je přece naprosto logické, když moje auto stojí v garáži i s dálniční známkou, tuto známku mít možnost sejmout a půjčit třeba manželce na její auto.
Systém, kdy po dálnici se pohybují jen auta se známkami by tím narušen nebyl.
|
|
|
to by ale bylo stejne jako s tramvajenkama - existuji i prenositelne, ale ne za stejnou cenu.
|
|
Ahoj Roote! Jak již řekli předřečníci, nic proti privatisaci, návrh je to prostě životaschopný... a proto neprojde. Mimochodem dávám k povšimnutí príma způsob financování kamarád-akcí ze státního rozpočtu. A jak že se to dělá? No, SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) ročně hospodaří s cca 50 mld. Kč. Tedy docela balík. Financuje investiční akce tak, jak mu stanovuje a) vládní usnesení, b) příslušný státní úřad (u dálnic ŘSD) a c) tak, jak mu stačí finanční prostředky. Vtip je v tom, že se musí statnovit na rok dopředu, které stavby se stavět budou a které ne. No ten krásný vtip je v tom, že do ročního návrhu se zadají takové akce, které se velmi pravděpodobně zadrhnou (a pokud ne, tak kamarádi eko-aktivisti rádi pomohou) no a neproinvestované prostředky, než by se rozpustili v rozpočtu na příští rok, zcela nesystémově a bez jakékoliv kontroly se použijí na investici jinou... třeba výstavba aquaparku u kamaráda poslance na vsi atp.... Ale zpět k návrhu, komunikace R13/D13 v trase KV - Most - Teplice - Děčín - Liberec je nutností již dnes, protože lidi z Děčína a Ústí do Plzně již dnes jezdí přes Prahu a to zejména proto, že je současná trasa totálně přecpaná...
|
|
poprosil by som na tej mapke nejako naznacit, co uz je postavene/stavia sa. viem, ze sa to da najst na google, ale je dost nepohodlne porovnavat dve mapy.
navrh sa mi zda rozumny, a preto asi neprejde (ako uz bolo povedane)
|
|
|
Pridal jsem to, co je oznacene (tenka cara uprostred, vim ze je blbe videt). To co se stavi a to co je postavene v poloprofilu tam neni, to si kdyztak najdi (ono se to stejne casto meni).
|
|
|
|
To najdeš snadno na www.rsd.cz nebo www.ceskedalnice.cz včetně různejch mapek.
|
|
Mozna by ale stalo za to spocitat, kolik by takova znamka musela stat, aby to pokrylo naklady na udrzbu a zhodnotit, zda by se pri takto vypoctene cene nasla v CR dostatecna kupni sila na to, aby se to nekomu vypaltilo provozovat. Obavam se, ze cena by se vysplhala na "zapadni" uroven (podle http://www.dalnice.com/doprava/poplatky/poplatky_zahr.htm to vychazi na cca 6 EUR/100 km), coz by nejspis vedlo k precpavani neplacene-statni silnicni site a byli bychom tam, kde ted. Pokud se tu vyskytuje nejaky ekonom, at to zkusi odhadnout, ja na to nemam
|
|
|
Švýcarská roční známka na osobní auto je za 40 CHF, tedy asi našich 900 Kč, takže by systém nemusel být až tak drahý. Fakt je ten, že kamiony tam budou platit výrazně víc (nebo budou mít jiná omezení), protože se jich tam moc nepotkává.
|
|
|
V loňském roce jsem jezdil do Švýcar docela často a právě že mne překvapilo, kolik tam jezdí kamionů, včetně zahraničních. Jezdil jsem hlavně hr. přechodem Thaygen na Zurych, Bern a k dál k Lousane. Nevím jak platí domácí, ale zahraniční dopravci platí za skutečný stav ujetých km. Při příjezdu si na hranicích do terminálu zadají stav tachometru, pak při odjezdu a zaplatí za ujeté kilometry. Nechápu, proč tak primitivně jednoduchá věc nefunguje i u nás. Nám půjdou do kasy poplatky a zatím už se může v klidu vymýšlet systém elektronického výběru mýta. Tak zase něco ušijí horkou jehlou, a bodou nadávat všichni. Tranzit přes naše území ale rozhodně nějaké mýto nesníží, tak jak se nám snaží namluvit "odborníci" typu Jan Tuna z TV NOVA. V Rakousku po zavedení mýta kamionů dokonce přibylo. Zvýšení dopravy je způsobeno hlavně vstupem východoevropských států do EU a tím pádem mnohem jednoduššího obchodu - s tím souvisí zvýšené množství výroby a zboží se musí nějak dopravit. V neposlední řadě taky zrychlením odbavení na hraničních přechodech.
Naše země na vstup do EU nebyla vůbec připravena. To politiky nikdo nevaroval, že naše silnice zaplaví kamiony? Já s kamiony na silnicích problém nemám, občas na dálnici dokonce nějakého TIRa pustím klidně před sebe do levého, ale vadí mi, že naši dopravci všude platí jak mourovatí, ale u nás zahraniční mají průjezd docela za levno...
|
|
|
No, ve srovnání s námi jich tam tolik není. Zatím jsem se tam pohyboval o víkendech, takže možná to bude tím.
Systém podle stavu tachometru je tak geniálně jednoduchý, že těžko u nás projde. Vždyť by se na tom nikdo nemohl napakovat.
Jinak při vstupu do EU varování ohledně kamionů byla, ale spíš ve vládě nebyly uši, které by to chtěly slyšet.
|
|
Roote,
proč jsi ve článku ještě nezmínil další aspekty? Mám teď na mysli diskusi, kterou jsme nadávno vedli pod jiným článkem.
http://www.dfens-cz.com/comment.php?akce=fullview&cisloclanku=2005050101&page=1&lstkom=31471&style=#kom31542
Ačkoliv jsme se příliš neshodli, myslím, že je to zajímavá problematika a zasloužila si v článku být alespoň zmíněna. Mám na mysli vyvlastňování a to, zda by stát měl mít právo montovat se do toho, kudy dálnice povede a jak má být dálniční síť hustá.
|
|
Vystavba elektronickeho mytneho je financne velmi narocna, zatezuje jak majitele tak i dopravce a navic jeste je spustena ne vzdy vcas a ne zcela bezproblemove viz Rakousko a Nemecko. Rozsah a rozlozeni dalnicnich tahu v CR by mi spise vice napovidal na vyuziti typu chorvatsko, uitalsko, francie - proste postavit peage a je to - naklady jsou o kus mensi, funguje to naprosto spolehlive a navic jeste zamestnam lidi na peagi a nemusim se s nikym hadat.
Vzdyt jsme cesi a ti se budou vzdycky hadat, tze to blbe zmerilo atd atd, takhle bych mel listek kde jsem na dalnici najel a pri vyjezdu ho nekam dam a vypadne cenovka....
|
|
|
Nemyslim. Naklady na vystavbu jedne brany jsou podobne nakladum na vystavbu ramu pro dopravni znacky (+ pripojeni na sit, ale podel dalnic obvykle stejne HDPE trubky pro opticke kabely jsou). Naklady na vystavbu mytnic jsou obrovske, vznikaji tam kolony, musi se zivit na smeny spousta lidi, dalsi naklady s tim maji uzivatele uz jenom tim, ze museji zastavit a zase se rozjet (vite co stoji rozjezd nalozeneho kamionu? Za nepriznivych podminek i 3 litry nafty). Elektronicke mytne ma jednorazove naklady a pak male naklady provozni (BTW ta rakouska krabicka zvana GO-Box za 5 EUR vam prijde jako zatizeni dopravce)?
|
|
|
Kdysi jsem četl, že fyzické mýtnice si na provoz vezmou cca 87 % vybraných peněz. A to za předpokladu, že výjezdy z dálnice jsou po několika desítkách km, ne jako u nás, kde by ta síť musela být výrazně hustší.
|
|
Nojo, ale nemely by se nejaky penize z vynosu sypat i do vystavby a spravy nedalnicnich komunikaci?
|
|
|
Ach tak. Zatim sypeme z dani desitky miliard na vystavbu dalnic a kdyz by se tohle odbouralo, tak se najde nekdo, kdo si mysli, ze by se tam melo jeste navic brat. No skvele.
|
|
|
O nikoliv. Jen mluvim i o komunikacich nizsiho radu, do kterych ony miliardy sypeme taktez (a pokud ne, podepisuje se to na prislusnem vnitrnim zadluzeni) a jejichz financovani by se tak v plne mire presunulo vyhradne na verejne rozpocty.
|
|
|
A vy myslite, ze v tuhle chvili nejsou tyto komunikace nizsiho radu financovany vyhradne z verejnych rozpoctu?
|
|
|
Prave ze jo. Prave, ze na tyhle silnice se v dalnicni manii strasne zapomina. Nejaky vynos ze znamek by si IMHO zaslozily taky. On takovy kamion na silnici 1. tridy taky udela svoje.
|
|
|
Ano, dokonce ta silnice 1. tridy dopadne hure, nez dalnice s betonovym povrchem (moderni, ne ty panely na D1), ktere pretizeni zase tolik nevadi. Nicmene to je financovano zatim ze spotrebni dane z pohonnych hmot, o dalsich zpusobech financovani pochopitelne muzeme diskutovat, nicmene bude-li dostatecne husta dalnicni sit, tak odlehci siti silnic 1. tridy (a staci postavit par kruhovych objezdu a semaforu a kamiony zacnou jezdit po placenych dalnicich, protoze to dopravce stejne vyjde levneji, viz Francie, momentalni situace v Nemecku jsou jen takove prechodne krece).
|
|
Myslím, že zelení s takovou hustotou dálniční sítě nepočítají. Navíc se teď schvalují takové ty NATUR území a ptačí rezervace....nevím nevím, jetsli nějaká místa pro dálnice ještě zbudou.
|
|
|
Co s tím mají do činění zelení? Pokud to ale nebylo myšleno jako Strana zelených, ale jako ekologové obecně, ti nemají rozhodovací pravomoc. Můžou zdržovat, můžou se soudit, ale pokud soud rozhodne v jejich neprospěch, nemůžou dělat nic.
Jinak ta soustava chráněných území se jmenuje Natura 2000.
|
|
|
|
Já mám pořád pocit, že v trojúhelníku Olomouc - Brno - Uherské Hradiště je ta plánovaná dálniční síť dost předimenzovaná. Naopak mi u oficiálních plánů schází ty tahy, které jsi nakreslil nebo zmínil v článku. Tzn. Liberec - K. Vary, K. Vary - Č. Budějovice, Budějovice - Jihlava a Jihlava H. Králové. Prostě takový kolečko okolo Čech.
|
|
|
Ano, R46 na Olomouc je nekoncepcni, stejne tak to "vyduti" na D1 smerem k Kromerizi. Ale R46 je hotova a D1 uz se tam taky stavi a boural by to jenom blazen. Nikdo ovsem netvrdi, ze ty Rka museji byt postavena v blizke dobe v plnem profilu, uz jsem videl i velmi kvalitni poloprofily (napriklad www.arz.hr).
|
|
|
Ta R46 mi zas tak nekoncepční nepřijde. Myšlenka propojit tři největší moravská města mi připadá správná. Její nevýhodou ovšem je, že je zbytečně zatáčkovitá a průjezd Prostějovem tomu taky nepřidal.
Až se dostaví D1 do Hranic, budeme mít vlastně dvě paralelní rychlostní komunikace od Brna na Ostravu. Všichni budou samozřejmě jezdit po D1, což však bude zahrnovat to děsný esíčko kolem Kroměříže a Přerova. Osobně se mi víc líbila předchozí varianta D1 směrem na Slovensko.
Asi nejvíc "nadbytečná" mi připadá R55.
|
|
|
Jenze ty nepropoji R46. Ja bych jako koncepcni videl D1 jdouci primo Vyskov - Lipnik a nekde u Troubek krizovatku s R55, jdouci jednim smerem do Olomouce a druhym do Otrokovic (a mozna casem dal). Sice by to bylo do Olomouce z Brna o par malo kilometru dal, ale vyrazne bliz by to bylo po hlavnim tranzitnim tahu Brno - Ostrava (resp. Wien - Katowice).
|
|
|
Ano, to by taky šlo. vlastně by tam byly jen dvě dálnice. D1 Brno - Ostrava a pokračování R35 Olomouc - Zlín. A k tomu D2, R52 a R43.
Zkrátka místo, aby se D1 logicky dostavěla až do Ostravy, vymýšlely se R46 a R48.
|
|
|
Osobne povazuji i R52 v planovane delce za redundantni (ale uz taky stoji). Stacilo vest D2 od Hustopeci vice jiznim smerem a nekde v oblasti vychodne od hraze dolni nadrze Nove Mlyny udelat dalnicni krizovatku - jeden smer dalnice (treba D52) na Valtice a Viden (uznavam, ta dalnice by mela z jedne strany Palavu a z druhe Lednicko-Valticky areal, ale nakonec kdyz se to dobre udela, proc ne), druhy (pokracovani D2) na Breclav a Bratislavu. Ale zase ta redundance je vyhodou pro projekt privatizace a demonopolizace dalnic ;-)
|
|
|
Myslím si, že v době, kdy se stavěla D2, se pravděpodobně nepočítalo, že do Vídně nějaká dálnice vůbec povede.
Pro případ, že by se dálnice do Vídně měla odštěpit z D2, by podle mě současná trasa D2 vyhovovala. Prostě by se ta křižovatka udělala o pár km dále (pravděpodobně v prostoru V. Pavlovice - Rakvice - Zaječí). Ale při představě dálnice mezi CHKO Pálava a Lednicko - Valtickým areálem by ekologům asi naskákaly pupínky na prdeli :-) Ono tam je totiž těch překážek ještě trochu víc. Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu, NPR Lednické rybníky a hlavně lužní lesy kolem Dyje, které by se obejít nedaly.
Takže současný stav připadá lepší i mně. Důležité je nyní hlavně to, aby byla zajištěna přímá návaznost R52 na R43. Krom toho, další výhodou redundance je, že se rozvrství doprava.
|
|
Me vzdycky fascinovalo, jak se mosi porad a porad opravovat dalnice - jakoby to neslo udelat jednou poradne, aby to vydrzelo dele nez 2 roky?
Chapu, ze pretizeny kamion obzvlast v lete udela sve dilo zkazy a koleje na dalnici jsou o dost smrtelnejsi nez v obci s max 50km/h. Takze proc to neudelat cele panelove? Bylo by to drazsi nez asfaltovani? Ze to ridicum drnca bych skutencne jako argument nebral, aspon neusnou za volantem.
Presto se mi nelibi, ze relativne neekologicke reseni dopravy ma byt sponzorovano statem a to jak udrzba, tak i dalsi rozsirovani. A zeleznice nikoliv. Takze ja bych to realizoval krapet jinak - aby si ridici platili za silnice globalne, nejen za dalnice, v necem jako je povinne ruceni. Pak se mozem bavit dale.
|
|
|
Ale vzdyt ridici uz davno plati. Jmenuje se to "spotrebni dan z pohonnych hmot" a je to pres 10 Kc na litru nafty a kolem 12 Kc na litru benzinu. Dolu urcite nepujdou, protoze jejich minimalni vysi stanovuje smernice EU.
|
|
|
ale no tak.....
kde jsi přišel na to, že železnice NENÍ sponzorovaná státem (čti z daní všech vydělávajících obyvatel) ?
A/ každý rok má státní podnik české dráhy ztrátu pár miliard, další miliardy mu stát sype za to, že vozí lidi za podnákladové jízdné B/ koridory se staví dva (Děčín - Břeclav a Bohumín - Břeclav), celkem mají být čtyři ( Cheb - Přerov a Praha - Velenice), každý z těch koridorů stál desítky miliard z peněz státu.
Betonová vozovka pokud je dobře udělaná nedrncá - vyjeď do Rakous a projeď se po zrekonstruovaném úseku asfaltobetonové dálnice A1. Asfaltová vozovka pokud je dobře udělaná včetně podloží se taky neničí - alespoň v Německu - ale je to hlavně o stabilním podloží ( za bolševika to bylo i o asfaltech s nízkou teplotou měknutí). Ale pokud je betonová silnice stará skoro čtyřicet let, jako ta u Humpolce, případně pokud je asfaltová plácnuta na nestabilním podloží, tak se z nich stane to, co se stává u nás.
Jistě, že dálnice opravit jdou jednorázově, ale muselo by se k tomu přistoupit stejně jako ASFINAG v Rakousku - vykutat až do podloží, to stabilizovat geotextilií a pak PEČLIVĚ provádět všechny další vrstvy až po tu obrusnou. Jenže je to o penězích a taky o pečlivosti. Obé u nás chybí.
|
|
taky bych byl za privatizaci...
ad financovani) nejen dalnicni znamky, taky cast spotrebni dane na benzin/naftu by mela mirit na vystavbu
ad panelove dalnice) kdo tvrdi, ze "drncani neni argument" mel by si projet D1 v pravem pruhu. na urcitych usecich, pokud to provoz dovoluje, proste jedu v levem pruhu, protoze v tom pravem jsou panely od kamionu tak "usazene", ze to vypada jako jizda po tankodromu. a kde nejsou panely, tam jsou od kamionu koleje - to si clovek nevybere.
ad opravy silnic v praze) po nekolika letech (vice nez 5) je konecne plne prujezdna ceskobrodska (ten kousek ke spojovaci, kde byla tricitka). stavbari se opravdu pochlapili - smerem do kopce je ta silnice sama zaplata, takze uz neni potreba omezovat rychlost znakama :) holt se to za ta leta oprav nasbiralo...
|
|
|
nechci hájit stavbaře, ale Českobrodská byla částečně uzavřená od roku 2002 z důvodu totálního rozpadu kanalizační štoly.
Za ty tři roky se tunelovým způsobem štola kompletně zrekonstruovala, kdyby se dělala z provrchu, tak se v té ulici dva roky nejezdilo
Rekonstrukce povrchu je připravena po usazení podloží.
|
|
|
tak to je dobra zprava...
ale ta castecna uzavirka uz tam byla mnohem drive - mozna z jineho duvodu a mozna to pak chvili fungovalo, ale byla.
|
|
|
Ta tam byla proto, že se to začalo propadat... pak to někdy okolo povodní 2002 ruplo úplně.
|
|
návrh je jistě zajímavý, jeho předností je tvrdé konkurenční prostředí. Jenže problém (ne)stavby dálnic není jen v tom, že stát na to peníze nemá případně nedá. Stát by občas i peníze měl, ale nestaví se a/ protože kvůli odvolání ekologisty nebo skupin ekologistů a to i z druhé strany republiky nenabude právní moci uzemní rozhodnutí nebo stavební povolení případně je zrušeno b/ protože se nedokáže shodnout s vlastníky pozemků na výkupní ceně
Jsem skeptik a myslím si, že i kdyby stát transparentně zprivatizoval dálnice tak by systém nefungoval. Proč?
Prvním a nejzávažnějším problém je možnost kohokoliv býti účastníkem stavebního (územního) řízení. Stav, kdy se víceméně ze sportu stále znovu a znovu odvolávají levicová fundamentalistická ekologická sdružení proti každé stavbě ( chceme tunel, tak jo tunel, chceme ho jinak, tak jo jinak, nechceme ho takhle jinak ale jinak jinak atd, případně vysloveně hledají sebemenší porušení schvalovacího postupu, aby se na tom otočili - v tom je JUDr bratr bývalého ministra Kužvarta mistr) komplikuje situaci státu, ale stejně tak by komplikoval i jakékoliv soukromé firmě.
Druhý problém je financování - firma si na stavbu vezme úvěr, ten musí splácet z výnosů, tedy výkonově z mýta nebo dohodnutým poměrem z dálničních známek. Dále by jí měla plynout část ze spotřební daně na benzín, případně z daně z automobilů. Tohle jsou příjmy, které musí uživit splátky bankovního úvěru, pokrýt provozní náklady a dodat ještě určitý zisk. Jenže - daní se stát nebude chtít vzdát (pere je na jiné účely) a výkonové zpoplatnění - vzpomeňme na Maďarsko, kde byly tuším dálnice M1 a M5 postaveny za privátní peníze a mýto bylo nasazeno tak drahé, že Maďaři dálnice objížděli ( M1 vykoupil stát, výkup M5 se snad připravuje taky, ale to si nejsem jist).
Třetí problém je, že nepovedený projekt PPP na D47 v řadě lidí utvrdil pocit, že stavět za soukromé peníze silnice je špatně. Politici (zejména ti současní u vlády) moc dobře slyší na takové hlasy voličů.
|
|
|
No, ony na dalnicni stavby ty penize jednoznacne chybi. Napriklad D3 by se v Jihoceskem kraji i stavela, jenze chybi penize - nejsou tam problemy s ekologickymi sdruzenimi. A myslim, ze s panem Kuzvartem by si soukrome firmy uz poradily (ono ve statni sfere nikdo nema zajem hledat nad ramec svych pravomoci cesty, jak neco vyresit) ;-)
Stat by i penize obcas mel - ale ci? Ty, ktere vybere na danich? Chceme platit na danich tolik, kolik platime? Nechceme. Tak hledejme uspory.
Jina vec je, co udelat s penezi, ktere stat utrzi za akcie techto dalnicnich spolecnosti. Myslim, ze velkou cast by do nich mel pustit zpet, aby si nemusely brat uvery nebo vydavat dluhopisy.
Drahe myto nechceme nikdo - a proto je nutna konkurence. Ono osobni auto dalnici nijak neopotrebuje (narozdil od kamionu), to ji vic opotrebovava jeji samotna existence, proto si myslim, ze elektronicke myto pro osobni vozidla by mohlo byt smesne levne (20 - 50 Kc/100 km).
|
|
|
na D47 se pracuje - videl jsem na vlastni oci. ale se planuje dokonceni to nevim.
|
|
|
no jo pracuje... ale za státní, ne za PPP
|
|
|
Kdyby stat nedelal chyby, nemel by se Kuzvart na cem tocit.
Na nejake "jinakjinak" by se jim jinak kazdy zvysoka viteco.
Pokud mimochodem onim tunelem myslite tunel Mrazovka, zdrzeni bylo zavinene "cimsi" jinym, statne velmi dulezitym, a na Kuzvarta se to vicemene svedlo.
|
|
Mohl bych se zeptat, jak by soukromé společnosti realizovaly další rozvoj dálniční sítě? Jsou mezi námi i lidé, kteří dálnice nechtějí - stát má podstatně větší možnost, jak je donutit k odprodeji půdy. Soukromé společnosti tato pravomoc svěřit dost dobře nejde.
|
|
|
Dovolím si odpovědět za Roota a zkusím reprodukovat jeho názor.
Institut vyvlastnění je zbytečný a nespravedlivý. Výkupy by se činily v tržním prostředí, prostě by se museli domluvit a když by se nedomluvili, tak by se dálnice postavila jinde.
|
|
|
To ale bude znamenat obrovská zdržení,někdy i nemožnost stavby. Proč? 1)spekulace s pozemky jsou dost rozšířené,takže se ta stavba dost neúměrně prodraží , což nakonec zaplatí všichni uživatelé dálnice. 2)Pokud existují občanská sdružení, která se z principu dohodnout nechtějí,tak pro ně není až takový problém koupit metr čtvereční na každé uvažované trase, čímž jde celá výstavba do pryč.
|
|
|
Tak nějak jsem mu to taky vysvětloval. Viz zde http://www.dfens-cz.com/comment.php?akce=fullview&cisloclanku=2005050101&page=1&lstkom=31471&style=#kom31542
|
|
|
Vyvlastnění je velice nebezpečný institut, který by měl být využíván jenom v těch nejnutnějších případech, což stavba dálnic není. Z minulých let zůstalo vžito, že když někdo neposlouchá stát (potažmo veřejnou správu), je on ten špatný a zaslouží trest - tedy vyvlastnit za almužnu. Proces vyvlastnění trvá dlouho a stojí taky hodně, protože majitel vyvlastněného pozemku má nárok na adekvátní náhradu, což by měla cena tržní. Nemluvím o posledním pokusu zavést vyvlastňování jako běžnou věc, což byl výmysl politiků s právním povědomím ála Živohošť nebo vokovická Sorbonna. Souhlasím, že odpůrci, kteří nakoupili pozemky á 1 m2 jsou problémem. Ale někdo jim je prodal, že? Kdyby tento dostal nabídku na odkoupení jeho pozemku za slušnou cenu, sotva by odolal. Nechci se zastávat ekologů (někdy mě pěkně s..., jak se do všeho s...), ale spousta prodlev s územními a stavebními řízeními byla způsobena špatnými rozhodnutími státní správy, často vynucenými lobbyistickými tlaky. Pokud je správní řízení provedeno tak, jak má, můžou se ekologové třeba stavět na hlavu, ale nic s tím nezmůžou.
|
|
A ještě jedna věc. Soukromá společnost se bude snažit mít co nejvyšší zisk (což je vcelku pochopitelné). Nebude se tedy snažit tranzitní dopravu omezovat, ale naopak ji bude co nejvíce podporovat. Nevím, jestli je zrovna dobře si do republiky zavlékat co nejvíce kamionů...
|
|
|
No ono to s tím tranzitem není zase tak jednoduchý. Vstupem vychodoevropských států do EU sebou přineslo, že se v mnohem větší míře přepravuje zboží z jednoho konce Evropy na druhý. Polohu naší republiky asi nezměníme, takže bychom mohli rozšířit dálnice (což ale taky není jednoduché) a za průjezd efektivněji vybírat. Pokud si vymyslíme nějaké omezení, tak nám to EU pěkně natře. I třeba Rakousko se snažilo omezit tranzit, ale těžce narazilo. Další možnost je naložit kamiony na vlak. Ovšem nedovedu si představit, jak by to fungovalo. Třeba v Břeclavi naložit na vlak a v Plzni nebo druhá varianta někde nad Prahou (směrem na Drážďany) složit. Bude však kamion na vagónu pro dopravce levnější než na cestě? Bude to časově rychlejší a spolehlivé? Pak se ještě v EU jedná o prodloužení souprav na 24m a zvýšení celkové hmotnosti tuším na 60 tun, podle skandinávských zemí. Potom by počet kamionů mohl mírně klesnout, když by se na jedno auto naložilo víc. Podle mého názoru je toto momentálně správná cesta.
Myslím si, že na množství kamionů na silnicích nejsme zvyklí. V Německu na dálnicích A1, A2 - hlavní tah na Polsko, A3, A6, A8 - Mnichov - Štutgart, atd. je pravý pruh v podstatě jeden velký náklaďák a přesto se na těchto dálnicích dá jezdit, osobáci dokonce pouštějí kamiony na předjetí.
|
|
|
Jasně, že nezměníme polohu republiky. Pokuď ale budou v okolních státech dálnice státní a u nás soukromé, lákající kohokoliv pro zisk, tak si dopravce sakra rozmyslí kudy pojede - pokuď bude mít na výběr, což ale v mnoha případech mít bude.
|
|
|
Dopravce pošle kamion takovou trasou, aby to bylo pokud možno levné, rychlé a bezpečné. Pokud pojede kamion např. z Budapešti do Hamburku tak si myslím, že pojede přes nás i když budeme vybírat mýto. Tam ho bude trápit jen úsek Lovosice - Drážďany. Dopravci zase takový výběr nemají. Samozřejmě, naši republiku objet jde, ale dopravce tím ztratí minimálně polovinu denního výkonu řidiče, což není zrovna ideální. Dnes už to není jak za bolševika, že vyjel kamion do Anglie a vrátil se nejdřív za dva týdny. Dnes je přeprava domluvena na hodiny a i např. zácpa na dálnici naruší celý zbytek týdne, pokud řidič neudělá švindl s kolečkem a nezkrátí si pauzu.
Když jsem jel v lednu do chorvatského Splitu, tak jsem na té nové dálnici potkal auto tak jednou za 5 km a to v obou směrech!!! Vůbec jsem z toho neměl dobrý pocit. Na zpáteční cestu jsem to vzal "po staré" (silnici) a tam nebylo k hnutí. Jinak poplatky za tu dálnici byly docela vysoké a navíc mě ještě asi 3x natáhli, když mi naúčtovali cenu jak za náklaďák, když jsem jel dodávkou.
|
|
Roote,
proč jsi na nákresu dálniční sítě neprotáhl R20 až do K. Varů a místo toho udělal R21? Při protažení R20 by koridor zůstal zachován a vnitrostátní doprava SZ Čechy - JZ Čechy by tu komunikaci mohla užívat též, zatímco takhle ta R21 z vnitrostátního pohledu vede odnikud nikam.
Ještě mě mimo souvislost napadá, že by všechny silnice I. třídy mohly být stavěny jako rychlostní v polovičním profilu a s omezením, dejme tomu, na 100 km/h.
|
|
|
Protoze mnoho vozidel, jedoucich z Chebu (at uz se do nej dostanou z Pomezi, nebo z Vojtanova, nebo z Ase) miri do Plzne a nebo jedou do Prahy radeji po D5. Je otazkou, jak dlouho se jeste bude stavet R6 a proto tento relativne kratky usek muze vyresit problem stavajici problemove trasy I/21.
K tem silnicim I. tridy - mohly. Ale ty mimourovnove krizovatky prece jenom nejsou zadarmo (i kdyz by se mi to take libilo).
|
|
|
Aha, já to bral z toho pohledu, že už je celá R6 hotová.
|
|
|
Ale jinak mas mozna pravdu, ze to neni az tak spatny napad s protazenim R20 - jen by byla vyrazne delsi a bylo by nutne resit jeste zapadni (ci vychodni) obchvat Plzne. Ja jsem mel v umyslu zaustit R20 do Plzne po trase stavajici silnice I/27 (Klatovske), je tam uz patricne dimenzovana krizovatka s D5 a R20 by nahradila i kus I/27 v useku Plzen - Prestice. Ano, asi by to take slo vest jeste zapadne od teto silnice po trase Dobrany - Krimice a smer KV.
|
|
1) jak se zajistí, aby si oba dva subjekty vzájemně neprodávali dálnice? Snadno by si pak mohly "vyměnit" některé problematické úseky a jejich údržbu pak utlumit.
2) podle jakého klíče se bude rozdělovat příjem z dálničních známek?
3) kdo bude investorem nových dálnic?
4) jak bude řešeno vyvlastňování pozemků, pokud by investorem byla soukromá společnost?
5) pokud bude investorem stát, opravdu si nové dálnice jednotlivé firmy budou kupovat za cenu blízkou alespoň té nákladové?
Díky za případné odpovědi.
|
|
|
Sakra, sorry za tu češtinu, ztratil jsem pojem o větném podnětu....
|
|
|
ad 1) toto je mozne zakazat, at uz spolecenskou smlouvou, nebo i zakonem, stejne jako to, aby spolecnosti neziskavaly majetkovy podil v sobe navzajem nebo aby nekdo nemohl ziskat kontrolni balik akcii ve vice nez jedne z techto spolecnosti. Dohledem muze byt poveren napriklad UOHS.
ad 2) tento problem bych nechal na obou spolecnostech, zda budou mit jednu spolecnou dalnicni znamku a o vynosy z ni se budou delit napriklad dle prepravnich vykonu, nebo zda bude mit kazda spolecnost svoji vlastni. Mozna budou existovat obe varianty, pricemz soucet cen obou firemnich dalnicnich znamek by mohl byt treba nizsi (o naklady na rozpocitavani), nez cena te jednotne - ale o tom uz opravdu nechme rozhodnout trh
ad 3) dalnicni spolecnosti, at uz tyhle dve, nebo nejake dalsi, z penez ziskanych od soukromych investoru a pripadne take z casti ceny, kterou stat obdrzi za prodej akcii obou dalnicich spolecnosti.
ad 4) Inu, soukroma spolecnost ma take sve moznosti, jak presvedcit vlastnika, aby svuj pozemek prodal. Take obce kolem dalnice mohou uplatnit svuj vliv na vlastniky pozemku, pokud maji zajem dalnici podporit. Nikdo nerika, ze to bude snadne.
|
|
Je to naprosto jednoduché, vytvořit oddělený fond mimo státní rozpočet, a vybrané peníze dávat do něj. Je technicky i právně velmi jednoduché vyhlásit, že jakmile počet aut za hodinu v jednom pruhu komunikace přesáhne hodnotu x, daný úsek se zpoplatní. Kamery na semaforech ve městech rozpoznají SPZ a danému člověku přijde každý den účet na 150 Kč (viz Londýn). Na dálnici lze realizovat totéž a nikdo mě nepřesvědčí, že ne.
Pokud jde o pruhy dálnic ucpané místní dopravou, lze na silnici namalovat do levého pruhu kosočtverec, nápis Carpools only, dát značku "Carpool is 2 or more persons per vehicle" a lidi si sami přeberou, že než jezdit 10 km v koloně "bumper to bumper" dvě hodiny a nesmět do levého pruhu, je lepší se domluvit a jezdit v autě ve víc lidech a moct do levého pruhu, čímž se cesta značně zrychlí. Ano, vím, chce to aspoň 3 pruhy v každém směru, ale v USA to nádherně funguje, poslední 3 týdny jsem tam strávil. A kolem Prahy ty pruhy na řadě míst jsou. Někdo tady možná napíše, že si bude vozit v autě figurínu, jiný zas, že to je diskriminace, ale na to bych kašlal, to jsou typické české pokusy o ojebávku.
K ničení dálnic kamiony - nebylo by vůbec drahé postavit každých 50 km sjezd, dát tam váhy a na dálnici značku "all trucks must enter scales when open" (váhy by nemusely být nutně otevřeny 24/7, kamionu chvíli trvá, než projede republiku napříč), a za překročení hmotnosti dávat mastné pokuty. Ne občas, ale pěkně každý den.
|
|
Jen tak na okraj ke stavbe dalnic a jejimu financovani - zajimalo by mne, jak v navrhovanych komercnich podminkach hodlate zajistit, aby dalnice byly co nejmensim zasahem do prirody?
Nejvetsi problem dalnice je to, ze rozdeli uzemi po kterem vede na dve casti.
Priklad z nedavne doby: po dostavbe dalnice na Rozvadov zmizeli jeleni z teto casti Ceskeho lesa. Puvodne byli zvykli kazdy podzim prechazet Ceskym lesem az k Domazlicum, kde se krizili s cizimi stady, aby nemeli debilni jelenata. Kde se vzala tu se vzala, dalnice. Jeleni se ji dva tri roky pokouseli prekonavat (jeste minuly podzim jsem videl jeleny u dalnice jak se bezvysledne snazi prorazit pletivo), ale vetsina uz to vzala.
Cast jich jeste projde Nemeckem, kde dalnice dostavena neni, ale to uz je opravdu mizive procento. Zvirata, jako jsou jeleni nikdy nebudou prolezat tunely a podabna zarizeni na vyhazovani penez. Jedinou pomoci je v obcas udelat 100m dalnice po moste. Nedavno jsem byl v Belgii (zeme s nejhustsi siti silnic v Evrope) a mohl jsem na vlastni oci videt, ze z prirody uz jsou tam jen zbytky....
Podotykam ze nejsem clenem ani nesympatizuji s zadnym ekologickym hnutim, avsak vim, ze pokud nebude existovat priroda, nebudeme ani my...
|
|
Navrh je OK, akorat zpusob privatizace je nesmyslny. Takto vznikle spolecnosti by za chvili zkrachovaly - tedy za predpokladu, ze jejich akcie zacnou nakupovat fondy a mensi investori (banky), kteri nemaji zadny zajem o rizeni podniku, ale o vydelek na dividendach (ktere budou predpokladam nekolik let zarucene statem - jinak jsou akcie neprodejne), pripadne ke spekulacim. Spolecnosti zalozene statem maji totiz strukturu odpovidajici statni sprave a tudiz v komercnim zivote nepouzitelnou, navic tam budou podivni lide a nikoliv profesionalove - takovato spolecnost neni zrala na to, aby se sama ridila.
Uprava: obe spolecnosti nebudou verejne obchodovatelne, ale stat nabidke k odprodeji nejdrive minoritni balik tech 40 % s opci na nakup zbyvajicich 30 % (stat by si stale mel nechat urcity podil zde 30 % - aby pozdeji vydelaval). Pokud se postesti najde se za par mesicu zahranicni investor, ktery to koupi a po chvili (nekolika mesicich) bude ridit celou spolecnost. Jak uz to tak byva casem jedna spol. prevezme druhou a budeme tu mit dve spolecnosti na dalnice a jedineho vlastnika.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jak dál v Čechách stavět dálnice
|