Protože jsem se dostal k informovanému zdroji, mohu uvést některá fakta
na pravou míru.
Za prvé jde o skutečnost, že kybersokolem likvidovaný holub byl šampion
(v kategorii poštovních holubů) o ceně cca 100 000 Kč. A ve voliéře byli
s velkou pravděpodobností další ptáci v podobných cenových kategoriích.
Takže nejde o nějaký šílený nepoměr cen, který se snažili zdůraznit diskutující
pod původním článkem. Naopak "kybersokol", ponechaný v akci, patrně mohl
ve voliéře způsobit větší škodu, než byla jeho cena.
V souvislosti s udávanými cenami zainteresovaných ptáků je rovněž dobré
si uvědomit, že špičková cena, naběhlá po prestižním klání dvou bohatců
na nějaké aukci (jaká bude atraktivní pro novináře), nemusí odpovídat ceně
při běžném prodeji, a že od prodejní ceny je nutno odečíst náklady a hodnotu
investovaného času, vynaložených na zorganizování "dobrého prodeje". A
také, že pták není zlatý náramek uložený v sejfu a může např. kdykoli uhynout.
Za druhé měli organizátoři vybíjení bažantů pro zábavu prostřednictvím
kyberdravců uloženou povinnost s dostatečným předstihem a spolehlivostí
informovat chovatele v místě dosahu této jejich zábavy. Je třeba si uvědomit,
že takováto informace není "obecně platná vyhláška", která se poté, co
ji starosta přilepí na dveře obecní kadibudky, stane automaticky právně
závaznou pro všechny občany Horní Dolní a také pro všechny chalupáře, návštěvníky,
osoby skrz ves tranzitující apod. Jednalo se o čistě soukromou akci. A
není to také žádná "US President Pride ve státním zájmu", kdy je našim
občanům se souhlasem naší exekutivy vyhrožováno, že budou stříleni jako
králíci za "nevhodné chování", za něž může být považováno i otevření okna
svého bytu.
Zde by měli organizátoři postupovat dům od domu (nehledě k faktu, že
chovatelé jsou evidováni u té samé státní instituce, jíž museli akci, včetně
pohybu kyberdravců přes hranice, ohlásit). Takže to chtělo opravdu jakousi
štábní kulturu, minimálně seznam s odškrtáváním navštívených, aby nikoho
nevynechali (ideální by bylo získání podpisu navštívených).
Pokud chovatel holubů nebyl úplně sklerotický a nebo se na ohlášenou
akci nevybodl, potom je velice slušná pravděpodobnost, že ta cca třetina
melounu za cenu obou ptáků (respektive to, na kolik ji zredukuje soudní
znalec) půjde na konto organizátorů celé akce (doufejme, že nyní holubář
už nezmatkuje, prodal, třeba pod cenou, dva tři holuby a najal si opravdu
dobrého právníka).
Domnívám se ovšem, že organizátoři buď jen někam připlácli papír a nebo
obecní rozhlas mezi dvěma lidovými písněmi cosi zachrchlal, čemuž tradičně
nikdo nerozuměl, a tím nabyli dojmu, že si svoje splnili. Rovněž se domnívám,
že se nemuseli hrnout do nějakého perfektního ohlašování své akce i z toho
důvodu, aby se proti nim občané nevzbouřili a akci jim nezatrhli.
Jediné, co se dá holubáři vytknout, je ta likvidace vysílačky, ale to
by měl dobrý advokát zvládnout jako zmatkování. Navíc holubář není povinen
vědět, že ho ta věc nemůže nijak ohrozit. Vlet vysílačky (s kdo ví jakou
technikou ještě, je holubář schopný vyloučit, že tam není např. kamera?)
na soukromý pozemek lze považovat za porušení zákona o ochraně osobních
údajů (viz potíže Google se streetview) a reakci holubáře za obranu proti
takovému obtěžování.
Navíc považuji za naprosto nepochopitelné, proč akci pořádali v blízkosti
zástavby, když v oblasti jsou rozsáhlé areály vytěžených pískoven (zčásti
transformovaných na skládky a ty zčásti rekultivované) i různé průmyslově
logistické areály a několik letišť, kde by široko daleko nikoho neohrožovali.
Bažanty stejně museli od někud brát a nejspíš i vyhazovat do vzduchu, protože
jejich přirozená reakce na letícího dravce je plácnutí se na zem a spolehnutí
se na mimikry.
Současně považuji za docela zajímavé, že je dnes u nás oficiálně možné
jen pro zábavu štvát zvířata proti zvířatům a sledovat zabíjení. Obrovské
problémy měli před časem pejskaři s výcvikem plemen norníků, kteří se mají
dostat norou k lišce (jedná se o plemena, která na to byla speciálně vyšlechtěna
a jsou využívána mj. k redukci stavu lišek, při jejichž přemnožení hrozí
šíření vztekliny, ohrožující i lidi). Přestože ke kontaktu zvířat nedojde
(liška je v kleci), byl výcvik pro lišku shledán nesnesitelně stresujícím
a byly snahy ho zakázat nebo omezit (bojovníkům za práva zvířat bych přál
očkování proti vzteklině(1)).
Faktem také je, že pokud vám do domu nebo bytu vlítne potkan a bude
ohrožovat vás a vaši rodinu a vy ho zabijete, tak při podcenění celé věci
a současně nešťastné kombinaci nějaké aktivistické organizace (zejména
udavačů v sousedství) a politicky korektního soudce můžete obdržet i půl
roku na tvrdo za "týrání zvířat".
Takže celá tahle akce smrdí i tím, že pro některé naše spoluobčany a
jejich zahraniční přátele zákony prostě neplatí.
03.12.2010 A. S. Pergill
(1) Očkování proti vzteklině se provádí sérií injekcí, údajně bolí každá
víc než ta předchozí, na tom se shodovali všichni z mého širšího okolí,
kdo to zažili (jeden si to pochvaloval, bližší podrobnosti o jeho sexuálním
zaměření mi nejsou známy). Asi jedno procento očkovaných má navíc různé
celkové potíže a desetina z nich na ně umírá. Nicméně při prakticky stoprocentní
smrtnosti vztekliny a pravděpodobnosti v desítkách procent, že ji po pokousání
neznámým zvířetem dostanete, je toto riziko přijatelné. Jinak se očkují
jen profesionálové, přicházející do kontaktu se zvířecími zdechlinami,
a laboratorní pracovníci.