Dovoluji se obrátit na toto fórum s prosbou o pomoc v nelehké situaci.
Rozestavěný barák, tři děti, žena na mateřské a přestalo nám stačit jedno
auto. To tedy nastalo již před nějakou dobou, ale tvářili jsme se, že nám
jedno auto pořád stačí a že je ideální stav, kdy manželka sedí vzadu v
oktávce mezi dvěma sedačkami (naše tři se tam nevecpou), musíme si půjčovat
druhé auto od rodičů, etc. V reálu je to přesně naopak, ideální stav to
není a nebyl.
To je samozřejmě kruciální problém a divím se, že mi sociální stát nepostavil
za dveře bez ptaní dvě nová auta, protože jiným je obdobné částky schopen
za pár let nasypat na příspěvcích na bydlení, dorovnávání minima, atd.
a mě vlastně trestá za to, že mám málo dětí a moc pracuji na to, abychom
se ocitli v tabulkové bídě a nedá mi ani floka. Návdavkem jsem se pokoušel
tvářit, že se nic neděje a ono se dělo a já to neřešil, což je další klasická
vlastnost velké části adresátů stádní pomoci, ale prachy nikde.
A protože světem vládne všeobecná drahota, například se nenašel nikdo,
kdo by prodával nějaká lepší nová okna do domu za pět stovek kus a považte,
někdo tam den jezdí s bagrem a už za to chce peníze, rozhodli jsme se,
že si koupíme nějakou popelnici, po které budeme chtít, aby jezdila cca.
tři až pět let. Popelnice to bude proto, že jsme tak nezodpovědní a zatím
nechceme podpořit růst ekonomiky nějakým tím úvěrem a zároveň bychom ten
barák rádi jednou dostavěli.
Původně jsme mířili na středně jetý Scudo/Jumpy/Partner - osm míst,
ale poté padlo rozhodnutí, že tímto směrem se vydáme, až následně. Zatím,
než děti povyrostou, bychom chtěli překlenout něčím trochu menším a čím
levnějším, tím lepším, i za cenu věku. Takže nějakou popelnicí.
Poprvé v životě jsme se tak dostal do situace, kdy vybírám auto, od
kterého si neslibuji, že ho budu mít na nějakou delší dobu a vědomě podstřeluji
své možnosti. To dává úplně novou svobodu, protože například mám rád tempomat,
ale u popelnice je mi v podstatě vuřt, jestli ho má. Neřeším náklady nějakých
případných větších oprav, protože ty budou řešeny prodejem za symbolickou
cenu nebo ekologickou likvidací. Je to zajímavý proces plných otázek typu
„Jak dlouho potrvá, než se rozpadne na díly auto v původní ceně skoro mega,
nyní padesát litrů, staré dvanáct let s nalhanými dvěma sty tisíci kilometrů?“
„Má cenu koupit za devadesátku na pohled zachovalý Peugeot 807 s tři sta
tisíci, které asi budou poctivé (serviska, věk), nebo tady už i upřímnost
škodí?“ Atd., atp.
Protože autům rozumím na úrovni naslouchajícího laika, obracím se na
zdejší, často podstatně informovanější osazenstvo s prosbou, aby šlo vybírat
popelnice se mnou, je to docela zábava.
Požadavky (řazení není vyjádřením priority):
a) Více než pět míst, sedadlo spolujezdce klasické (tedy nezdvojené
u případných dodávkoidů), zadní řada sedaček vyndavací.
b) Klimatizace (nějaká).
c) Manuální převodovka.
d) Odsouvací dveře u druhé řady sedadel
e) Předpoklad mobility, tedy relativně vysoká naděje na to, že se auto
nezastaví pro poruchu zcela. Že popelnice nebude bez opotřebení a problémů,
v to by asi doufal jen chudý duchem, že mobilitu lze u popelnice zaručit,
nepředpokládám. Tento bod je nutno chápat jako „s nižším sklonem k fatálním
závadám“).
Předpokládaný režim provozu:
Denně (většinu pracovních dní) 1-2 jízdy á 3 km, týdně cca. 6-8 jízd
á 10 km (někdy rozpadlých do dvou 5 km jízd), několikráte do měsíce (1-3x
jízda cca. 100 km), nepravidelně řídce delší trasy, dvakrát až třikrát
do roka dovolená s nájezdem 500 – 1000 km, celkově tedy vycházím někde
okolo 11.000 km s určitou mírnou rezervou. Auto by tedy před sebou mělo
mít životnost, když trochu přidáme 40.000 – 70.000 km, během kterých by
nemělo být moc náročné na údržbu, i když ho tento přístup nakonec pošle
do hutí.
Vozidlo bude provozováno po asfaltových komunikacích, převážně v mírně
zvlněném terénu v nadmořských výškách okolo 400 až 700 m, tedy někdy tu
sníh chvíli leží, ale nejsou to Krkonoše.
V hledáčku jsou jako vážní kandidáti trojčata P807, C8, Ulysse, dále
Mazda MPV. Vzhledem k nájezdu by mě zajímaly především odezvy na benzínové
motory, ale i na naftu jsem připraven. Také by mě zajímalo, jestli má cenu
si risknout starší kusy trojčat z předcházející generace, které jsou fakt
za babku.
Rozpočet. Zdroje jsou. Dodávám, že jsou malé. Ideálně mířím pod hranici
100.000,- Kč, za nějakou výhodu či zjištěnou nutnost je možný ústup až
někam k hranici 150.000,- Kč.
Za typy, výběr motorizace, paliva, hodnocení (ne)smyslnosti výše uvedeného
přístupu, případně i konkrétní typ na léty prověřený vůz děkuji předem,
zadem, shora, zdola, jakož i ze stran.
01.03.2015
--- LWG ---