Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Výběr automobilu v praxi
Vydáno 12. 01. 2013 (12937 přečtení)
Je
mi jasné, že většina zdejšího osazenstva už bude mít s tímto
zkušenosti, tento článek jsem sepsal za účelem poskytnutí jej
dále lidem, kteří by si chtěli koupit auto, ale nemají žádné
zkušenosti.
V prvé řadě... To, co se tu dočtete,
nesnažte se okamžitě sami převést do praxe. To se vám téměř
určitě nepovede. Pokud nemáte alespoň nějaké zkušenosti, stále
platí, že na osobní návštěvu vozidla před koupí si vemte
někoho, kdo autům rozumí. Můžete začít tento návod pomalu
převádět do praxe za asistence zkušenějšího. Ono víc hlav víc
ví.
Hlavně ale na výběr svého kchar nepospíchejte,
přece své tvrdě vydělané peníze nechcete vyhodit za kopec
šrotu.
Některé inzertní servery na internetu jistě znáte,
já bych jen doplnil, že je dobré si najít i klubové stránky
dané značky/modelu, obvykle mívají i inzerci, kde klubáci
prodávají svá žihadla a je větší možnost tam narazit na lepší
kousek. Nedělejte si ale iluze, že jsou klubové stránky plné
pěkných kousků, bohužel se na tyto stránky nabalují občas i
lidé, kteří se na svých autech snaží za každou cenu ušetřit
a hledají tam rady jak co ochcat nebo tam občas inzerují i lidé,
kteří ke klubu nikdy nepatřili a jen si snaží zvýšit šanci na
prodej svého keplu. Méně často než na inzertních serverech tam
prodávají i autobazary. Nevýhodou bývá to, že pro komunikaci s
prodejcem je často třeba využít soukromé pošty daného serveru,
tedy je třeba se registrovat. A na některých serverech se do
inzerce dostanete jedině po přihlášení.
Hledání,
fáze 1:
Pokud
už koukáte po inzertních serverech na své favority, tak je třeba
hned mrkat na to, co je podezřelé a ty podezřelé inzeráty tak
nějak vyřazovat. Nejde jen o to, jestli to má bouraný neopravený
nárazník viditelný už z fotek, ale už je třeba koukat i po
detailech.
Pokud není u inzerátu fotka, je značně ztížené
nějaké všímání si problémů, tam nezbývá, než se na auto
dojet podívat, vyžádat si od prodávajícího fotky nebo takový
inzerát prostě ignorovat.
Ovšem, když už tam ta fotka
je... Drtivá většina fotek je dělána tak, aby se co nejvíce
schovaly nesrovnalosti na autě. Mírně nesedící odstín laku,
škrábance, neslícované díly... Přesto se toho dá hodně
poznat, pokud to není fotka o rozměru 20 x 20 pixelů. Už z fotky
je třeba koukat právě třeba na slícování dílů, u těch
mizerně opravených bouraček to bývá na fotkách poznat. Barvu
nelze zas až tak úplně řešit, tam to zas může klamat
(ne)kvalita fotky, zvlášť u metalických barev. Ale něco poznat
je. Tam budou vidět jen větší barevné rozdíly. Je třeba se
koukat i na drobné odchylky ve výbavě. Máte vyhlídnutý model z
posledního roku výroby, ale má to boční blinkry (za předpokladu
jiného tvaru) ze začátku výroby? Nemusí to nic znamenat, ale
také auto může být bourané a vyměněny blatníky. To jen pro
příklad, je třeba se pídit po specifikách vámi vybraného
auta/aut.
Má prodejce v autě dle fotek bordel? Osobně mám
za to, že pokud někdo na fotku auta, které prodává, vyfotí,
jaký bordel má v autě, tak je mu všechno jedno a to auto bude
nejspíš vylítaná vrána - předem ale upozorňuji, nemusí to být
pravidlem, že auto v bordelu je vrak a "leštěnka" je jak
nová. U autobazaru to bude něco trochu jiného, tam obvykle na to
dlabou celkově. Zdánlivě to nesouvisí, ale kdo se o auto nestará,
ten bude dlabat i na poruchy.
Co se týče popisu: Informace
od prodejce berte samozřejmě s rezervou. Může mluvit pravdu, ale
také nemusí. Co se týká obsahu inzerátu, pokud autor píše, že
je to spolehlivý držák, vyhnout se takovému autu obloukem. Na to
auto s největší pravděpodobností těžce dlabal, spoustu věcí
tam nebude fungovat, spoustu ještě odejde... Prostě jen uživatel.
Je lépe se jet podívat na auto, kde majitel píše, co vše
vyměnil či co zlobí, než ztrácet čas s autem, "co je
spolehlivej držák, co se do něj leje jen benzín a olej". I
když se to zdá zvláštní, tak pokud majitel rovnou píše, že už
se na tom třeba něco pokazilo (což je normální jako na jakémkoli
jiném starším stroji), tak se o něj snažil pečovat a držet jej
v nějaké kondici. Takový majitel také může být sdílnější,
co se týče historie vozidla, to ale neznamená neprověřovat, co
říká.
Pokud v inzerátu prodejce uvádí najeté kilometry,
doporučuji tomu nevěnovat pozornost, zvlášť jestli k autu není
servisní knížka. Pokud je, tak nižší počet kilometrů na
počítadle bych doporučil brát jako "přilehčující"
okolnost, nikoli jako bernou minci pro to, aby se auto zařadilo mezi
favority. Vysvětlím níže.
Všímejte si i toho, jak dlouho
je daný inzerát (nebo předmět inzerátu) na internetu vyvěšen
(za předpokladu, že auto hledáte déle, než týden ). Pokud
je auto vyvěšené na internetu třeba půl roku nebo rok i s
lákavou cenou, je to podezřelé. S tím autem nic nemusí být,
může se jednat jen o méně žádaný model nebo má něco, po čem
většina lidí netouží (např. střední až velký sedan s
benzinovým motorem s automatem nebo je to auto např. elektronicky
řízeným proměnným účinkem tlumičů či jiné "vychytávky",
které se mohou velmi prodražit), ovšem pokud by to bylo dobré
auto, už by se ho někdo za tu dobu ujal. Pokud už se rozhodnete k
takovému inzerátu vyjet, vyplatí se více než být jen opatrný a
všechno prověřovat raději dvakrát a při jakémkoli náznaku
problému, který by mohl přivodit průšvih (např. nesplacený
leasing, riziko jiného břemena, nesrovnalosti v TP se skutečným
stavem, nějaký technický problém (který bude prodejce zlehčovat
- "to už je dávno splacený jen to není napsaný v
techničáku" nebo "to jen jsou horší žhavky, je to
přece 1,9 TDi, to je spolehlivej držák" atd.)), tak sebrat
nohy na ramena a utíkat.
Tohle byl jen takový výtah, jak
částečně eliminovat vrány, kvůli kterým byste si museli
ukrajovat drahocenného času a peněz.
Přichází kontakt
prodejce. Doporučuji z něj nelámat příliš mnoho informací,
jako například, jestli bylo auto bouráno a tak dále. S největší
pravděpodobností vám s těmito informacemi bude prodejce mlžit a
nic se nedozvíte. Spíš můžete být po příjezdu na místo
zklamaní, že to fakt není leštěnka jak se zdálo z fotek.
Doporučuji si nedělat iluze o stavu auta a očekávat spíš horší.
Pak můžete být jen příjemně překvapeni. A je lépe si to auto
prohlédnout osobně a pak se ptát na různé detaily.
Hledání,
fáze 2:
Vozidla,
která jste si vybrali, jedete prohlédnout. Ještě jednou napíšu,
pokud jste v autech laici, doporučuji s sebou vzít někoho, kdo se
v autech vyzná lépe, než jen, že všechna TDI bez rozdílu jsou
držáky a francouzi jsou fuj už z principu (nejlépe, když se
orientuje v tom daném modelu nebo alespoň automobilce a zná tak
jejich specifika). Pokud nikoho takového nemáte, existují firmy,
které za nějaký poplatek s vámi vyšlou pracovníka, který auto
odborně zkontroluje a vystaví o tom protokol.
Např.:
http://www.autoaz.cz/
http://www.autoabeceda.cz/
Auto
není malá investice na pár dní, takže určitě doporučuji
investovat něco navíc, abyste si nekoupili nějaký pelech, co se
za chvilku rozpadne. Zkušenosti, které sem píšu ale určitě
můžete použít v tom smyslu, jako jsem psal výše, víc očí víc
vidí a pokud auto budete prolézat dva, můžete kolegu zběhlého v
autech upozornit na jevy, které nechtěně přehlédl nebo se k nim
zatím nedostal a kolega jistě rád poskytne vysvětlení.
Přijeli
jste k vozidlu. Určitě se s prodejcem dáte do řeči, budete z něj
mámit informace. Ještě jednou zopakuji (a během čtení článku
ještě několikrát, je to velmi důležité), neberte prodejce za
slovo a nevěřte mu ani nos mezi očima, vše prověřujte, jinak
proděláte kalhoty (nebo budete mít až NEUVĚŘITELNÉ štěstí,
pokud mu to sežerete a vzácně nebude o autě lhát). Především
jsou nejhorší lidé, kteří jsou příjemní a "ochotně se
podělí o veškeré informace." Člověk pak samozřejmě má
sklony mu ty informace uvěřit. Jenže pak může naletět.
V
prvé řadě je třeba si od něj půjčit doklady od auta a
zkontrolovat identifikační znaky (VIN, kód motoru a jiné
náležitosti). Doporučuji VIN překontrolovat i přes PČR buď
pomocí SMS nebo internetu:
http://aplikace.mvcr.cz/auta/index.html
, jestli se
auto nenachází v databázi kradených vozidel. Ovšem stále to
nedává úplnou jistotu, že nebylo vozidlo zcizeno v jiném státě
a nebo pozměněny identifikační znaky (pokud by byly, je třeba
sledovat poškození okolo identifikačních čísel na karoserii,
jestli VIN nebylo převařeno, přeraženo či s ním jinak
manipulováno - zkontrolovat i veškeré štítky na autě (v
motorovém prostoru, některá vozidla mají i štítky pod kobercem
u rezervy či na A nebo B sloupcích, občas i na víčkách od
nádrže... Chce to prolézt celé auto nebo z autodat či od známého
či z nějakého klubu si zjistit, kde jsou které identifikační
znaky)). Též doporučuji projet VIN v leasingovkách třeba zde
(zkontroluje i registr odcizených vozidel v ČR a SR):
http://www.cardetect.cz/
, jestli nevisí na autě
leasing, o kterém se jaksi předchozí majitel "zapomněl"
zmínit. Též je dobré projet registry dlužníků, zda-li není na
majitele vypsána exekuce. Toto by měl být pravý registr
dlužníků:
https://www.solus.cz/cs
Registrů dlužníků
je více, ovšem pouze do tohoto zadávají své údaje o dlužnících
finanční společnosti. popř. pokud je majitelem vozidla právnická
osoba, tak přes
http://www.justice.cz
projet obchodní
rejstřík, zda-li firma není v likvidaci, smí manipulovat se svým
majetkem a to auto prodává oprávněná osoba (automobil zapsaný
na firmu smí prodávat pouze např. jednatel společnosti (u
s.r.o.) nebo zplnomocněná osoba pověřená vedením společnosti -
toto všechno to chce ověřit, abyste nenaletěli podvodníkovi -
jakékoli zlehčování nebo zastrašování řešit buď suchou
odpovědí, že na tom trváte nebo se otočit na podpatku a odejít
- chráníte tím především své peníze a co si o vás myslí
podvodník vám může být samozřejmě šumák).
Pokud byste
byť v dobré víře koupili vozidlo, které je zatížené nějakým
dluhem nebo právním problémem, je dost velká šance, že vám jej
bez náhrady zabaví.
Doporučuji si každou informaci od
prodejce ověřit a nesežrat mu každou blbost. Tzn. důvěřuj, ale
prověřuj. Pokud tvrdí, že auto nebylo nikdy bourané, tak s
kolegou projet všechna okna, jestli mají stejný rok výroby. Pokud
vozidlo není úplně nové, nelze koukat na čelní sklo, to mohlo
být měněno už vlivem jiného poškození, důležitá jsou boční
okna. Byť i u bočních oken mohlo jít "jen" o rozbití
třeba při vykrádačce.
Obvykle se na okna píše jen
poslední číslo z roku. Např. vozidla v 90. letech měla před
tímto číslem tři tečky. Též je třeba koukat, jestli jsou na
všech oknech stejní výrobci, protože pro mnoho automobilek je
dělá více výrobců. Např. pro některé Citroeny z 90. let je
vyráběl Securit i PPG. Co se týče roku na všech sklech, zvlášť
u aut vyrobených na přelomu let se může stát, že rok výroby na
skle je starší, než kdy bylo vyrobeno auto. Samozřejmě ale by se
tento údaj neměl lišit o více, než 1 rok směrem dolů. Tedy
pokud bylo auto vyrobeno (ne přihlášeno do provozu) v roce 2000,
všechna okna z roku 99 jsou ještě v pořádku. Jinak mladší nebo
výrazně starší okna jsou samozřejmě špatně. Dále, nemluvím
teď o přihlášení do provozu z toho důvodu, že se mohlo jednat
o skladový vůz a ten mohl na nového majitele na autosalonu
samozřejmě nějakou dobu čekat. U vyšších modelů není
problém, aby auto na autosalonu stálo třeba rok. Což tedy u
masových modelů tak nějak nebývá (např. Octavia, Fabia atd.).
Ale u auta střední třídy se to klidně stát může (věděl jsem
o jedné C5, která stála na autosalonu Citroënu přes rok a
půl).
Pokud některé z bočních oken bylo měněno (ono
vlastně stejně to chce kontrolovat i jiné věci, okna jsou jen
taková nejjednodušší metoda), doporučuji hledat změny na
spárách mezi díly (po celém autě). Všechny spáry by měly být
stejně široké a díly nesmí být moc blízko nebo moc daleko od
sebe. Moc blízko je obvykle to, že např. dveře (skoro) škrtají
při otevření o blatník, velké jsou zhruba takové, do kterých
téměř zastrčíte malíček. Což ale u hůře zpracovaných aut
může být standardem (třeba novější Lady mají u zadních dveří
celkem velké spáry, že tam strčíte prst, u předních zas menší
a to to auto nemusí být bourané). Dále je třeba se koukat
na jiné odstíny laku. Auto mohlo být dobře zastříkáno (pak je
to jen pro zkušené oko) nebo mít celolak (pokud bylo auto po
celolaku, hodí se měřič tloušťky laku, pokud jej vy nebo kolega
nevlastníte, je třeba koukat po jiných detailech, jako např. zde
popsané neoriginální sváry či úplně nelícující díly atd.).
Poté nastupuje kontrola jiných částí. Např. pásů, jestli jsou
stejného roku výroby (na některých se to uvádí, u některých
výrobců máte smůlu), jestli nejsou např. pod koberci nebo v
motorovém prostoru jiné, než originální sváry (tohle by měl
odhalit kolega) či zda nejsou světla pokaždé od jiných výrobců
nebo druhovýroba. Obvykle se na výrobě světel pro prvovýrobu
podílí jen pár firem, např. Depo, Hella, Valeo... Chce si to
zjistit (třeba ze zájmových fór), od kterého výrobce se na daný
model světla dodávala.
Pokud si stále nejste úplně jisti,
tak jestli to bylo bourané, často pomůže sáhnout i na střed
volantu. Mnoho lidí se třeba vybodne na výměnu airbagu, když
slyší, co stojí nový (obvykle 20 tisíc a více za jeden) a
reaktivace ŘJ airbagu ( ta oproti ceně pytlů stojí pár korun),
na druhou stranu, vozidlo mohlo být bourané už jako zánovní a
taková obvykle mívají havarijní připojištění a i kdyby ta
bouračka byla vina majitele, tak ten airbag "zaplatí"
pojišťovna. Pokud tam airbag není, obvykle se dá střed volantu
promáčknout. Pokud tam airbag je, je sice střed volantu měkký,
ale nelze jej obvykle promáčknout o více, jak 2 - 3 mm. Též se
stává, že původní majitel nenechal vyměnit ani pyropatrony v
předpínačích pásů, tedy je třeba zkontrolovat sponu pásu,
jestli na ní není směrem k sedadlu zkrabatělá bužírka. Pozor,
některá vozidla nemají předpínač pásů umístěn ve sponě,
ale ve sloupku u navíječe, tam se to dá zkontrolovat až po
demontáži krytů. Též pomůže dát klíček do druhé polohy.
Musí se rozsvítit všechny kontrolky. Ovšem kontrolka airbagu,
bočních airbagů a ABS/ESP musí zhasnout (aniž byste
nastartovali, prostě mít jen klíček v poloze těsně před
startem) a to nezávisle na sobě i na jiných kontrolkách. Pokud se
jedna z těchto kontrolek nerozsvítí nebo zhasne zároveň s jinou
kontrolkou, tak tam není žárovka nebo je to překlemované z jiné
kontrolky. Na kecy, že se tam pokazila žárovka, ale jinak to
nebylo bourané, snad nikdo z vás neskočí. Samozřejmě pokud tyto
kontrolky stále svítí nebo blikají, je závada jasná (byť se
může jednat jen o blbý převod v konektoru pod sedadlem, ale taky
střelený airbag).
Doporučuji zkontrolovat pneumatiky,
jestli se např. blbě nesjíždějí (mají se sjíždět
rovnoměrně), nejsou odskákané, poškozené bočnice pneumatiky...
To vše může ukazovat na nějaký problém. Mnoho prodejců též
dělá to, že někde splaší nějaké opráskané lítačky a na
auto je při prodeji hodí. Tam je pak třeba problémy odhalit až
při zkušební jízdě. Protože pokud se mají pneumatiky blbě
sjíždět, tak se to téměř vždy pozná na jízdních
vlastnostech (popsáno níže). A když už jsme u těch kol...
Jestli to nebyl nějaký banán, tak doporučuji vzít metr a změřit
rozvor náprav (třeba mezi středy kol) na jedné straně auta a na
druhé straně auta. Metr sice není úplně přesný, takže nějaký
milimetr spadá pod nepřesnost měření, ale pokud tam bude rozdíl
třeba o půl centimetru a více (samozřejmě, kola musí být v
přímém směru, jinak nemá význam to měřit), auto bylo těžce
bourané a velmi mizerně opravené.
Hledejte hlavně auta, u
kterých jsou všechny klíče. Obvykle dva klíče "obyčejné"
a jeden "servisní". K některým vozidlům by měla být i
kartička s kódem k imobilizeru při dokoupení klíče. Pokud k
autu nejsou všechny klíče, doporučuji při případné koupi
vyměnit všechny zámky, jinak riskujete minimálně vykradení (v
horším případě ukradení) vozidla.
Též doporučuji
zkusit sáhnout někam pod některý z plastů třeba okolo
přístrojovky. Jediné, co by tam mělo být, tak je prach. Pokud
tam není nic, díl byl měněn za nový nebo tam bylo hrabáno,
pokud blátíčko nebo jiné nečistoty, než prach, tak se mohlo
stát, že auto bylo vytopeno. Od takového auta rychle pryč,
protože pak začne zlobit samozřejmě elektroinstalace a je to
téměř na kompletní výměnu kabelových svazků a spotřebičů a
zvlášť u aut po roce výroby 2000 je to velmi výživná a drahá
práce a materiál.
Pokud to v autě divně smrdí, je možné,
že předchozí majitel byl kuřák. Ovšem pokud se to někdo snažil
přebít různými vůněmi do té míry, že je z toho člověku až
špatně jen se od toho auta otevřou dveře, je také dost možné,
že se jedná o vyhořelé auto. Od takového ruce pryč a zdrhat,
jak nejdál to půjde, s takovým autem si člověk může zadělat
na těžké problémy jako v případě vytopení. Nikdo totiž neví,
jak se povedlo elektroinstalaci opravit a zvlášť v současných
přeelektrizovaných autech (jak s oblibou říkám, že kolikrát
snad ani konstruktéři se v tom nevyznají ) se mohou vyskytnout
dost závažné problémy.
Také je třeba si prohlédnout
nejexponovanější díly na autě, tzn. pedály, volant, řadící
páku, sedačku. Nejde jen o to, jak moc je to ošoupané, pokud to
bylo přes moc, prodejce toto nejspíš vyměnil za jiné, hezčí
díly. Je třeba koukat i na to, jestli to není moc málo
opotřebované. Pokud má např. hlavice řadící páky nebo pedály
strukturu úplně nového dílu u auta se 150 tisíci, je něco
špatně (na volantu mohl být potah, ale i tak to smrdí). Ale tady
hodně záleží, co je to za auto, jelikož u některých aut dané
díly vydržely živé mrtvé, u některých zas strašně málo.
Budiž loupající se madlo ve dveřích nebo zapínání světel u
VW Group po cca 60 tisících km.
K tak omílaným kilometrům:
Pokud vozidlo nemá servisní knížku, nejsou kilometry naprosto
důležité a nelze jim za žádnou cenu věřit. Důležitý je
hlavně stav vozidla. Pokud auto servisní knížku má, tak to stále
nic neříká o tom, jak se k tomu majitel choval. Zvlášť je to
vidět na vozidlech z operativního leasingu, kdy auto dostává
patřičnou základní údržbu, ale drtivou většinou aut jezdili
zaměstnanci, kteří se k tomu obvykle chovají stylem "z
cizího krev neteče". Taková auta jsou kasičky na peníze,
byť mají doklad o tom, že byla dělána základní údržba a
mohou mít i velmi málo najeto (z operativního leasigu obvykle
mívají prodávaná auta nájezd zhruba 150 tisíc km). Servisní
knížka by měla být pouze orientační při výběru auta, ale
rozhodně ne směrodatná. Když už ji to auto ale má, tak se to dá
využít. Určitě je ale třeba si tu knížku ověřit. A to tak,
že zavoláte do servisu, který má v servisní knížce razítko a
ověříte si, že tam to auto skutečně jezdilo (pozor, doporučuji
si kontakt na tento servis najít na internetu, mnoho bazarníků už
přišlo i jak ochcat toto a to tak, že při zavolání na číslo z
razítka, které ovšem servisu nepatřilo, se ozve
kamarád/spolupracovník prodejce a ten potvrdí naprosto všechno i
když je knížka padělaná). Spoustu aut jezdí do jednoho servisu
a tedy je i možnost, že tam třeba bylo opravováno po nehodě.
Nemusí to být ale vždy pravda, minimálně by vám řekli, jestli
údaje sedí se servisní knížkou a prodejce alespoň v tomhle
nekecá. Prázdných servisních knížek a razítek má každý
"správný" bazarník plný šuflík. Rozhodně ale
doporuručuji řídit se stavem, ne nájezdem.
Ještě
špecialita: Některá nová auta též mají servisní knížku tzv.
v klíčku, tedy např. u BMW je možné projet servisní knížku v
autorizovaném servisu BMW. Jak padělat tuto servisní knížku se
zatím tak nerozšířilo jako padělat ty papírové.
Pokud
už jste u auta neskončili, protože se dle inzerátu jednalo o
"nebouranou leštěnku po důchodci" a skutečnost přesto
byla jiná, tak je třeba auto nastartovat. Ale pozor, motor by měl
být při vašem příchodu studený (zjistit např. sáhnutím na
chladič), pokud jej prodejce zahříval, než jste k němu dorazili,
tak se něco snaží zakrýt. Zvláště při obhlídce auta v zimě,
to se nejvíce projeví problémy a prodejci se snaží zahřátím
motoru před prodejem něco schovat. Auto by mělo startovat i
studené samozřejmě na škub, pokud dlouho točí nebo se při
točení ozývají nějaké pazvuky, je třeba identifikovat problém,
jestli je to prkotina, nebo drahá sranda (nebo rovnou odejít).
Chod motoru by měl být klidný bez pazvuků, nepravidelného
chodu či jiných věcí. Tohle ale zkušeným uchem odhalí kolega.
Akorát tedy se může stát u déle odstaveného auta, že bude mít
ze začátku hrubší chod, to může způsobovat například to, že
trvá, než se zaplní hydraulická zdvihátka ventilů olejem. Chod
by se ale měl po několika sekundách srovnat. Nebo u starších
dieselů může být chod motoru těsně po startu studeného motoru
v zimě mírně nepravidelný a dost hrubý, ale to může být z
toho důvodu, že žhavící svíčky už nejsou nejnovější (nebo
se žhavilo auto jen krátce a vzduch v některém válci není
dostatečně prohřátý pro optimální zahoření směsi. Také ale
může být už horší kompresní tlak z důvodu opotřebení
motoru. Studený motor nemá vymezené vůle (ty se vymezí až po
zahřátí na provozní teplotu), tedy se na něm mohou některé
závady projevit snáze.
Dále je třeba si všímat, jestli
např. u zahřátého motoru není pod víčkem oleje světlehnědá
emulze (ukazuje to na vodu v oleji - pokud se ale s autem jezdily
krátké trasy a motor je ještě relativně studený, tak tam může
být voda vykondenzovaná, což je běžný jev). Tato emulze ale
nesmí být ani na měrce oleje. Co ale určitě být nesmí, tak
olej ve vodě. Otevřete víčko vyrovnávací nádržky chlazení a
sáhněte tam prstem, pokud není průhledná. V okolí hrdla ani ve
vodě nesmí být taková hnusná mazlavá hmota. Též se vyplatí
kouknout se za auto na kouř. Když je motor studený, tak třeba
diesel může při startu začoudit černě/lehce modře, ale pak v
zimě už jen bíle až mírně šedivě. Benzin zásadně jen bíle
(v zimě, za vyšších venkovních teplot vůbec). Pokud to je kouř,
že by se do té mlhy schovaly i tři rybníčky Brčálníky, je
něco špatně. Po zahřátí motoru nesmí motor kouřit vůbec nebo
jen velmi málo. Pokud kouří bíle, vypadá to na to, že motor
"žere" vodu z chladícího systému (prasklá hlava nebo
"fouknuté" těsnění pod hlavou). Pokud modře (resp.
namodrale), tak to vypadá na žraní oleje nebo problém se
spalováním (obvykle u přidřeného motoru nebo špatně těsnící
gufera dříků ventilů). Pokud ještě diesel kouří černě, tak
je problém se spálením nafty (jde jí tam moc, kape vstřik či
jiný problém). Jediné, kdy diesel může zakouřit, tak je při
prudkém přidání plynu z nízké rychlosti a po zabrání
turbodmychadla. A to i tehdy diesely jen lehce "prdnou" (je
to vidět ve zpětném zrcátku) a jinak nezakouří.
Jo a
pokud je nachipovaný (či jinak upravený výkon), dost často kouří
černě i při normální jízdě (a při přidání plynu z něj
lítají brikety). Takovému autu se vyhnout obloukem, sice to nemusí
být pravidlem, ale majitel auto honil jak nadmutou kozu. Nehledě na
to, že při zvýšení výkonu/točivého momentu to odnesou jiné
díly, které na zvýšený výkon nemusejí být dimenzovány.
Obvykle klouby poloos, silentbloky motoru, spojka, převodovka,
turbodmychadlo aj... Chápu tu opojnost zvýšeným výkonem a tu
představu, že nebude člověk brzdou provozu, ale auto je na něco
stavěno a pokud se nemodifikují i ostatní díly, je na průšvih
zaděláno. Pokud už chcete auto takto likvidovat, nechejte si to
čipnout až po koupi. Ty díly něco málo navíc snesou, takže
nehrozí šílená investice např. do spojky nebo silentbloků
motoru ihned po koupi a následném chipu, to obvykle přenecháte až
na nebožáka, co to auto koupí po vás.
Ke
zkušební jízdě. Prodejce by vám měl dovolit se projet. Pokud
ne, doporučuji se otočit a odejít. Pokud zkušební jízdu dovolí,
doporučuji nechat řídit kolegu, ten pozná, jestli auto někam
netáhne, jak brzdí, jestli neodskakuje na nerovnostech, v jakém
stavu jsou tlumiče, pazvuky od motoru nebo pod autem...
Též
doporučuji si na daný den objednat prohlídku v některém z
okolních autoservisů, aby auto zvedli na zvedák (nebo se bude
kolega plazit pod autem). Tím se dá odhalit např. horší výfuk
nebo brzdové kotouče (auto s 30 tisíci km určitě nebude mít
kotouče za půlkou životnosti nebo horší uložení ramen či
spodní čepy - i když, nemusí se úplně týkat větších objemů
nebo dieselů, ty motory bývají těžší a pokud automobilka dané
díly správně nenadimenzovala, odcházejí i jako originál velmi
rychle - např. u 3,2 V6 nebo 2,4 JTD u Alfy Romeo - např. u řady
156 i kvalitnější čepy obvykle vydrží okolo 40 tisíc km).
Též, pokud se jedná o autorizovaný či lepší
neautorizovaný servis, tak chtít auto napíchnout na PC
diagnostiku. Pokud se jedná o auto po roce výroby 2000 - 2002, tak
se obvykle zaznamenává do deníku závad, kdy byla mazána paměť
závad a zapisuje se i kilometráž (alespoň v autorizovaných
servisech). Tady se ukáže, jestli si dal prodejce tolik práce i s
tím tzv. přeflashovat ECU motoru, aby zakryl původní stav
kilometrů. Je ale zvláštní, pokud ne zcela nové auto nebude mít
žádný údaj v deníku závad, jelikož to pak ukazuje spíš na
to, že bylo se softwarem manipulováno. ŽÁDNÉ současné auto
není natolik spolehlivé, aby se třeba u auta se 150 tisíci
neobjevila alespoň jedna závada, kterou by nikdo nemazal. A zas,
pokud se v deníku závad ukáže nějaká závada, nemusí to být
závada, která se projevuje stále a už vůbec to neříká nic o
tom, jestli je opravdu problém v dílu, na který daný kód závady
ukazuje. To by bylo na další diagnostice závady určit problémový
díl. Dají se ale zjistit i live hodnoty motoru (tlak turba, korekce
vstřiků, pokud už je má ovládané elektronicky atd.) a z toho se
dá též vyčíst dost a dost potenciálních problémů.
Prohlídka
u konce, nastupuje přemýšlení...
Po
prohlídce auta doporučuji si nechat nějakou dobu na rozmyšlenou,
nebrat hned první auto, na které se přijedete podívat. Ono mnohdy
až po odjezdu vyplavou na mysli otázky, které by vás na autě
ještě zajímaly (a které si můžete ověřit před opravdovou
koupí, pokud se k tomu autu vrátíte). Ale v žádném případě
nepodléhat tlaku prodejce. Zvlášť bazarníci si oblíbili
psychický tlak na možného zájemce, obvykle tak, že říkají, že
se o auto zajímá ještě někdo a že se na něj přijede odpoledne
podívat a že si ho možná odveze... Ale kdybyste dali zálohu...
Tohle se často děje, pokud na vás prodejce vidí, že se vám auto
líbí, samozřejmě ve většině případů nikoho "v záloze"
nemají.
Nepodléhejte tomuto tlaku, prodejce se snaží
prodat. Rozhodně nedávat žádnou zálohu předem (natož, pokud ji
prodejce bude chtít ještě před tím, než jste auto vůbec viděli
- ani nic takového nenabízejte), nekupovat auto hned, prostě pokud
na vás to auto má počkat, tak počká. Pokud ne, najde se jiná
nabídka. Aut je na prodej tři zadele a je z čeho vybírat. Též
doporučuji projet několik aut a pak porovnávat. Chce to chladnou
hlavu, jinak se můžete uvrtat do solidního problému. V prvé
řadě, jde o vaše peníze a ve většině případů o dost velkou
investici na to, abyste si mohli dovolit ji jen tak spláchnout do
záchodu. Proto nevěřte pomalu ani vlastním rodičům, pokud vám
prodávají auto.
Mnoho lidí dojelo právě na důvěru, že
věřili prodávajícímu a pak o své těžce nabyté peníze
přišli. Nemusíte je znát ani osobně, prostě to chce notnou
dávku nedůvěry a tak se i chovat. Prodejce by se měl snažit to
auto vám prodat (pak je i reálná šance na vyjednání třeba
slevy) a ne, že bude mít pocit, že jste koloušci (slovy D-FENSe),
co ulovil, teď je jen zpracovat do guláše.
Je jedno, jestli
půjdete do velkobazaru typu BBB auto nebo Auto Žolík či kupujete
auto od soukromníka ze zájmového fóra, znovu opakuji, vždy je
třeba být velmi obezřetný.
Doporučení:
Co
se týče bouraných aut, tak sice záleží, jak bylo auto bouráno,
ale ještě víc záleží, jak bylo opravené. Menší bouračky
jako drobná šťouchaná na parkovišti není třeba zas až tak
hrotit. Pokud už to byla bouračka, že se auto muselo dát na
rovnací stolici (mechanik určitě odhalí např. otisky po rovnací
stolici), tak právě hodně záleží na opravě, (také zkušený
mechanik odhalí, např. na tom, jestli auto někam netáhne, na
svárech, jak moc spolu díly nelícují). Takové auto má ale
problém s tím, že už bylo jednou rovnáno a i když bylo kvalitně
opraveno, už nikdy nebude mít tak dobrou pasivní bezpečnost (tzn.
při bouračce) jako auto nebourané, byť to na používání a
aktivní bezpečnost nebude mít vůbec žádný vliv. Zavařeniny
(třeba ze 3 bouraček vyrobeno jedno auto) nebrat vůbec, to jsou
doslova pojízdné rakve a tam se to v drtivé většině případů
projeví jak na pasivní, tak i aktivní bezpečnosti.
Ještě
jednou zdůrazním, kilometry vůbec nebrat v potaz, pokud auto nemá
servisní knížku a pokud ano, tak to brát jen jako přilehčující
okolnost, protože vám to nic neříká o druhu používání auta,
pouze, že mu byla dána základní údržba). Servisní knížku si
v každém případě ověřit (i kdyby to znamenalo volat do
zahraničí), pokud bude falešná nebo auto nebude mít deklarovaný
počet kilometrů, už se dá jednat o slevě - je na vás, jestli na
tuto hru přistoupíte a prodejce o slevě bude chtít jednat, nebo
se sbalíte a půjdete jinam. Možná vám přijde, že to zdůrazňuji
až moc, ale bohužel dnes je nájezd auta alfou a omegou všech
kupujících a prodávající se snaží prodat za každou cenu a
tedy se této poptávce přizpůsobují. Proto je tady v republice
ten stav, který je, že se stáčí o stošest. Je třeba, aby
kupující k tomuto změnili přístup, tím se v podstatě "zruší"
poptávka po podvodech. Ještě doporučení: Pokud se stane (a stává
se to často), že poslední záznam v servisní knížce je třeba 2
roky starý a počet kilometrů se od té doby o moc nezvýšil, je
to podezřelé, obzvlášť, pokud dle dokladů auto v tu dobu
nezměnilo majitele. Ta auta (resp. majitel s nimi) obvykle ujedou
každý rok stejnou vzdálenost, takže si klidně můžete spočítat,
kolik dané auto mělo teoreticky před stočením. Je to
ale jen hrubý odhad.
Pokud už jsou na autě nějaké závady,
které se dají přehlédnout pro svou nízkou cenu opravy, tak
kolega by měl být schopen vám spočítat na místě, na kolik
zhruba dané opravy vyjdou. Popř. si s ním můžete sednout k
internetu a on vám řekne dle mnoha katalogů dílů, co který díl
stojí vč. oleje, rozvodů a tedy spočítá rozpočet, kolik
minimálně budete potřebovat na první servis.
Jupí,
mám ho doma...
Nakonec jste se pro jedno vysněné auto rozhodli. Koupili
jste ho a jedete s ním domů. Tím ale veškeré peripetie nekončí.
V prvé řadě to chce autu udělat první servis.
Pokud
vozidlo nemá servisní knížku nebo jste si ji neověřili (popř.
je velká doba mezi posledním zápisem a dobou prodeje), tak to chce
vyměnit téměř veškeré spotřební věci, na kterých závisí
životnost motoru.
- veškeré náplně (olej - nejen v
motoru, ale i převodový, popř. i v posilovači řízení -
brzdovku, chladící kapalinu - popř. jiné kapaliny, pokud je
vozidlo má, např. LHM/LDS u hydropneumatických Citroënů) -
rozvody - sice je investice do výměny rozvodového řemene větší
- dle obtížnosti výměny (a hodinových cen servisu) a kvality
použitých dílů zhruba 6 - 10 tisíc (pokud se budeme bavit o
běžných autech s běžnými motory), ale oproti ceně opravy
potkaného motoru a starostí okolo toho je to cena naprosto
zanedbatelná. Pokud je vodní pumpa na rozvodech, mění se i ta.
Dále minimálně napínací kladka/kladky rozvodů. Pokud má
vozidlo rozvodový řetěz, určitě se vyplatí jej minimálně
zkontrolovat (dle servisních plánů mnoha automobilek je doživotní
a obvykle se mění až poté, co začne chrastit (= je vytahaný a
opotřebovaný), ale pokud se vymění i ten, rozhodně se nic
nestane). - filtry - o olejovém se snad ani nebudu zmiňovat,
ten se mění společně s olejem, důležitý je i palivový (zvlášť
u naftového motoru) a vzduchový, popř. pylový filtr ke
klimatizaci, pokud jej vozidlo má (pokud je hodně zanesený,
klimatizace ani topení nefunguje správně). - Dále, pokud
např. klepají (na dveře ) čepy, jsou horší brzdy, pneu,
klimatizace...
Na dílech na autě se rozhodně nevyplatí
šetřit, nejvíce to ale platí pro rozvody, oleje a
filtry.
Bohužel, při prohlídce před koupí NIKDY
nezkontrolujete úplně všechno. Sem tam se může stát, že až po
koupi narazíte na nějaký problém, který se hůře kontroluje
nebo je třeba rozebrat část auta, aby se na to přišlo (např.
kovové piliny v naftovém filtru jsou strašný průser - buď
podávací čerpadlo v nádrži nebo vysokotlaké naftové čerpadlo
se s největší pravděpodobností odebírá do věčných lovišť
- tohle ale může na vaši žádost ověřit servis před koupí, o
kterém jsme mluvili výše). Tohle je třeba řešit co nejdříve.
Čím později to budete řešit, tím je větší riziko, že se s
prodejcem nedohodnete. S bazarem (a zvlášť, je-li bazar jen
zprostředkovatelem) se nedohodnete vůbec. Pak zbývají dvě věci.
Buď hořce polknete a zacálujete opravu nebo se budete soudit.
Tím
nechci nikoho odrazovat a na tohle bohužel také mnoho prodejců
sází, ale pokud půjdete do soudu, tak se také může táhnout
pěkně dlouho, do soudních výloh nacpete mnoho peněz (klidně i
dvojnásobek ceny auta a víc) a auto po celou dobu nemusí jezdit.
Nehledě na to, že je riziko, že buď nevyhrajete nebo prodejce
(pokud se jedná o bazar) svou činnost položí a je to... No prostě
nemusím představovat kocourkovský právní řád a celková
martyria s tímto spojená. Nehledě na nervy.
Ono sice dle
občanského zákoníku máte právo na záruku půl roku na skryté
vady (pokud vám vozidlo prodává osoba s auty nekšeftující na
živnostenský list nebo pokud to není firma), pokud vám auto
prodává firma, která s auty kšeftuje (musí být vlastníkem,
např. jako AAA auto), měla by na toto poskytnout záruku dva roky
(na skryté vady). Pak se to ale dělá tak (veškeré bazary to tak
dělají, vč. AAA), že i se soukromou osobou (s vámi jako
kupujícími) uzavírá smlouvu dle obchodního zákoníku a tam to
funguje na vzájemné dohodě. Resp. sice je minimální záruka na
skryté vady půl roku, ale prostě, co si nedohodnete, to tam
nebude. A pokud jste jen soukromníci, co si jdou jednou za x let
koupit auto, nikdo se s vámi bavit o podmínkách smlouvy
nebude.
Tohle jsou hlavní důvody, proč se snažím apelovat
na to, aby si kupující chránil své peníze. Prodejce po nich
touží a nechce dát nic adekvátního jako protislužbu a stát se
nepostará, stát jen ždímá všechny. Proto nespoléhejte na slova
prodejce, ani na zásah státu ani na trest boží pro podvodníka.
Tohle všechno se odehrává s dobrým koncem pro klaďase jen v
pohádkách a politických agitkách.
Epilog:
Tento
text je pouze drobným výtahem mých myšlenek, co se týče koupě
vozidla z druhé ruky. Pokud bych něco zapomněl nebo byste se
chtěli na něco zeptat, prosím, kontaktujte mne v diskusi.
Dále,
tento návod je jen doporučením pro částečné odhalení vrány,
vraždy, čorky, prostě průseru celkově. Bohužel u velmi
specifických případů neexistuje, jak toto odhalit. Ale tímto
způsobem zde popsaným lze riziko významně snížit.
Tento
článek je volně šiřitelný, ale pouze v případě dodržení
kompletnosti a znění a přiznání mého autorství. Ideální je
uvést i zdroj, kde jste článek četli.
A na závěr...
Ceny
dílů:
Jen
tak ze zvědavosti a kvůli tomu, že to spoustu lidí neřeší, sem
uvedu ceny dílů, které by se při prvním servisu měly minimálně
vyměnit. Uvádím díly takové střední kvality, tedy ani levné
sračky ani dražší TOP Q. To jen tak pro představu.
Modelové
auto bude jedno z nejvyhledávanějších:
Škoda Fabia 1,4
16V/55kW.
-
Sada rozvodů SKF
(2 řemeny, napínací kladky, bez vodní pumpy) - MO 5264 Kč vč.
DPH
-
Vodní
pumpa SKF - MO 1604 Kč vč. DPH
-
Olejový
filtr MANN - MO 172 Kč vč. DPH
-
Olej
motorový Texaco Havoline Extra 10W-40 - MO 224 Kč/1L vč. DPH
(tuším, že do tohoto motoru padne něco přes 3 litry)
-
Olej
převodový Mogul Syntrans (pro mech. převodovky a tuším, že ve
Fabii je tato specifikace) 75W-90 - MO 351 Kč/1L vč. DPH (obvykle
jde do převodovky cca 2 litry, u tohoto motoru asi méně)
-
Brzdová
kapalina zn. FERODO, specifikace DOT 4 - MO 115 Kč/500 ml vč. DPH
(pro vozidla bez ESP)
-
Filtr
vzduchový Champion - MO 205 Kč vč. DPH
-
Filtr
palivový BOSCH - MO 316 Kč vč. DPH
-
Filtr
kabinový (pylový) MANN - MO 304 Kč vč. DPH
Takže,
když to spočítám, jsme v tom za materiál za nějakých 9578 Kč
a to v tom nejsou ještě případné opravy typu sjetých brzd
(zhruba + 3000 Kč za kotouče a desky na předek), pneumatik (cca
4500 Kč za lepší na celé auto rozměr 185/60 R14), případně
klepajících čepů (celá přední náprava vyjde očepovat asi za
4000 Kč - pokud klepou jednotlivě, tak kromě vyjímek se mění
vždy v páru) a jiných závad a hlavně, pokud si to neuděláte
sami, všechno je to cena bez práce (jen za práci průměrně + cca
5000 - 6000 Kč - beru nejhorší variantu, tedy v háji všechno).
Pokud v autě také nejsou žádné (nebo jen originální)
zabezpečovací systémy, tak zvlášť u aut, která se pohybují v
žebříčcích krádeží na předních místech, bych doporučil do
něčeho takového investovat. Lidi jsou svině a často se stávalo,
že někomu ukradli vozidlo třeba 3 týdny po koupi. Bohužel vím o
případu z mého okolí, kdy byl ukraden z bazaru koupený M-B E
classe ještě v den koupě (nový majitel nedostal všechny klíče).
To je pak strašný pocit. Dodnes se nenašel (ukraden asi před 5
lety).
Na druhou stranu, jedná se jen o hrubý výpočet,
ceny jsem si půjčil z AutoKelly (ke dni 18.12.2012) a to z toho
důvodu, že tato prodejna je dostupná v podstatě všem. Pokud má
někdo prodejce, který mu dá nějakou slevu nebo obecně lepší
cenu, nic proti tomu samozřejmě nemám a tím lépe pro vás. Tento
výpočet proto berte jako orientační a jako ukázku toho, že není
moudré naškudlit peníze a s veškerými úsporami se vyždímat
jen do koupě a nemyslet na první servis a další opravy. To byste
si s tím autem moc nezajezdili a pokud byste byli ochotni riskovat
např. přetržený rozvodový řemen, tak přeji hodně štěstí
při shánění jiného levnějšího dobrého motoru (nikdo neví,
co zažil před tím, než byl vyndán z dárce - to se může poznat
v lepším případě po sundání minimálně vany, v horším až
po montáži do auta) a hlavně mechanika, který to udělá dobře a
levně. A není jich moc, co by se do toho vůbec chtěli pustit a
ještě méně těch, kteří to udělají dobře.
Přeji
šťastnou ruku při výběru přibližovadla. :-)
11.01.2013 bad-men
|
|