Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Rakousko (ze dne 11.05.2014, autor článku: Annele)
Přidat nový komentář
|
..tak nějak si říkám, proč vlastně v tom zlém Rakousku zůstáváte... Vás je pro tu mrzkou zemi vážně škoda :-).
|
|
|
Proto, že tu mám děti. A kvůli těm bych žila třeba i v Severní Koreje.
|
|
Nemuzu Rakousko uplne posuzovat. Znam z prace par Rakusaku. Vetsina ma predsudky vuci Nemcum (jsou nafoukani), no jo i vuci vychodni Evrope (podobne jako my vuci Ukrajincum) . Skoro bych podle clanku rekl, ze se tam trapite a nema smysl tam pro vas moc byt (pokud vas tam nevaze vztah a partner pracuje v Rakousku).
S nekterymi profesemi se moc nevyplaci jit do zahranici. Treba to pravo je docela prusvih. Pravo je holt prevazne lokalni a vypracovat se jako pravnicka znamena to vystudovat jeste jednou v Rakousich. Jinak je to u technickych oboru, ekonomu, lekaru....
Ja mam mnohaletou zkusenost z Nemecka a vyjma nejakych pakaren kolem pokut, parkovani (Werktag je i sobota), mi to minimalne v pracovnim prostredi neprijde az tak spatne. Znam neco nasincu (Cechu) i Slovaku, co udelali docela karieru (trosicku i ja, ale teda prezident zemekoule, polokoule, fakt tedy nejsem).
|
|
|
To nejsou breky, to je můj názor na život v Rakousku. Samozřejmě jsem mohla napsat, že platy jsou o x procent vyšší než v ČR a poskytovatelé služeb příjemnější k zákazníkům, ale to ví každý průměrně inteligentní člověk.
Já nikde nepíšu, že pouze Rakušané diskriminují cizince. Děje se to tak ve většině zemí. Bohužel si stále dost lidí myslí, že emigrují a za pár let si v cílové zemi budou žít stejně dobře jako místní. Výjimky potvrzují pravidlo.
Já nepíšu, že svěřování dětí i otcům je špatné. Já na to jen upozorňuji, protože hodně cizinek se potom v Rakousku velmi diví.
|
|
|
Tenhle příspěvek měl být pod komentářem Danteho.
|
|
Tyhle breky mate psat do sveho blogisku.
Jakozto "expat" ve vice zemich (soucasne USA), ty problemy co popisujete jsou v kazde zemi, pokud je chcete videt, cili je prooblem ve vasi optice.
Zkuste si ze srandy mesic v CR fingovat treba ukrajinsky prizvuk a uvidite, ze u nas to je mnohem horsi.
Prestante se litovat a zamerte se na pozitiva. Takovyto clanek muzete napsat o jakekoliv zemi.
P.S.: Nechapu co je spatneho na tom, ze dite automaticky nepripadne matce. Naopak ze v CR to je samozrejme mi prijde uplne vysinute.
|
|
|
> Tyhle breky mate psat do sveho blogisku.
Nesouhlasím. Já jsem si článek docela s chutí přečetl. Kdyby to bylo někde v zastrčeném blogu kdesi, tak by se tak s vysokou pravděpodobností nestalo.
> Zkuste si ze srandy mesic v CR fingovat treba ukrajinsky prizvuk a uvidite, ze u nas to je mnohem horsi.
To by možná taky stálo za článek, který by byl docela zajímavý. Jen najít někoho, kdo se dokáže odprostit dostatečně na to, aby to dokázal sepsat alespoň trochu objektivně, nebo zajímavě.
|
|
|
Ani v ČR už není dítě automaticky svěřována matce. Ještě je to většinový jev, ale jsou tu silné známky, že jeho setrvačnost se vyčerpává.
|
|
..ženy co se najednou zděsí, když na ně dopadne jejich emancipace.. :-D
|
|
|
to je hloupost, ženy se neděsí emancipace a jejich následků. Jen je trochu děsí, že v důsledku nesmyslných požadavků ze stran mužů, takto otců, nakonec vychovává jejich dítě úplně cizí člověk. Většina otců chce dítě do péče jen tak z plezíru, protože nakonec se o takové dítě osobně nedokážou postarat a někoho dalšího k tomu potřebují. Pak by bylo logičtější, kdyby dítě zůstalo matce, která se o něj postará sama a nebude si na to nikoho najímat. Nebylo by to lepší pro tu ženu, bylo by to výrazně lepší pro dítě, trávilo by většinu času s někým "svým" a ne s cizím člověkem.
|
|
|
"...ženy, co se děsí, když na ně dopadne jejich emancipace"
není totéž, co "ženy se děsí emancipace"
|
|
|
není, ale předpokládám, že autor příspěvku narážel na konkrétní věc v článku. Tu jsem rozpitvala do mrtě, i když jsem použila zkratku. :-)
|
|
|
Poznámka k faktickému dopadu svěřovacích rozhodnutí:
Je pravda, že v případě nadpoloviční většiny otců se následně na výchově účastní i jiná žena. Ve většině mě známých případů nikoliv výlučně, ale nemám zase tak velký vzorek. (Tvrzení, že se otec učí měnit plínky mě překvapuje, neboť to většina otců umí tak večer prvního dne, kdy mají dítě doma, stejně jako velká část otců dětem vaří kašičky atd.. Pokud to neumí, tak je to důkaz o tom, že nemá k péči vztah a zřejmě ani předpoklady, minimálně není vhodnějším z rodičů).
V případě svěření matce není sitauce příliš odlišná, pokud matka pracuje, tak nastupují její rodiče (podobně jako u části otců), případně nový partner na významnou část péče.
Takže mám v klientele velmi málo klientů, kteří by se dokázali o dítě (a zvláště více dětí řekněme do konce prvního stupně školy) postarat bez asistence, pokud pracují.
V mém okolí jen malá část rodičů řeší situaci náhradní péče neutrální osobou (chůvou), tou zase ale řeší situaci i nerozvedení, kteří oba pracují déle či dále, nebo v pro péči o dítě nevhodných časech.
Motivace otců ke svěření podle mé zkušenosti není většinou z plezíru a je tak nejméně ve 2/3 upřímně myšlená (v době sporu rozhodně). Velkou část těch nereálných požadavků (včetně upřímných, ale nereálných) na svěření mají na starosti otcovští prarodiče, část otců manipulují, část direktivně vedou. (Podotýkám, že mateřští prarodiče zase mají na svědomí dost maniupulací k omezení/zamezení styku otce s dítětem, nereálných požadavků na výživné nebo obsah majetkového vypořádání, nemají si příliš co vyčítat).
Reálnost úspěšného (ve smyslu účelu svěření) svěření dítěte otci roste s věkem dítěte, u kojenců a předškoláku je otec podle mého názoru velmi málo kdy vhodnější (zažil jsem v poslední době u cca. tříleté holčičky jen jednou).
|
|
|
Proto je tak strasne moc potreba stridava pece. Protoze tam nevyhrava ani jeden. Nejde ani tak o vhodnost jako nutnost spolupracovat a tim, ze se neplati vyzivne, tak to i snizuje atraktivitu rozvodu jako varianty reseni.
|
|
|
Jo, máte úplně pravdu, nikdo nevyhraje. A vůbec nejvíc nevyhraje to dítě. Zkuste si představit, že nejste doma vůbec nikde. Všude jen bydlíte na návštěvě.
Střídavá péče je úplně na draka, vyjímky potvrzují pravidlo.
|
|
|
tak to není, děti jsou neuvěřitelně přizpůsobivé, takže nemají problém s tím, že jsou doma na dvou místech a dokonce se dokážou bez problémů přizpůsobit různým podmínkám a zvykům na obou místech. Dokonce jsem někde četla opravdu kacířskou myšlenku, že to naopak dětem prospívá, protože v dospělosti nemají sebemenší problém přizpůsobovat se různému prostředí.
|
|
|
|
nebuď hysterický, nějaká šílená neziskovka, která si vzala do hlavy, že bude samozvaně hájit práva cizích dětí. Takových dnes je, někdo si vymyslí nějakou pitominu, začne za ni bojovat a aby si nepřipadal blbě, tak k tomu přibarví příběhy. Třeba to jejich prohlášení, že dítě má ze střídavé péče následky celý život. Jak na to asi přišli? Mají dostatečný vzorek dětí, který prošel střídavou péčí, a který již prožil celý život? Opravdu nebo se jim to prostě tak zdá.
|
|
|
S tebou se skvěle diskutuje, prohlásíš něco, co považuješ za absolutní pravdu a když tě někdo vyvede z omylu, dál trváš na svém, protože oponent je přece hysterický...
|
|
|
Byt doma na vice mistech najednou neni problem. Problem muze byt, pokud se tam dite doma neciti a neni brano tak, ze tam bydli. Ale pokud je brano ze tam patri, tak muze byt "doma" na spouste mist naraz bez jakychkoli problemu.
|
|
|
Nicméně z několika zdrojů ke mě doputovala představa, že ideální je:
a) Nestřídá se dítě, střídají se rodiče (tj. každý bydlí jinde a za dítětem dochází), dokonce z doslechu vím o dvou případech, kdy to tak má být. Pro dítě je to určitě lepší řešení, ovšem je to ekonomicky náročnější řešení a rodiče to mají o poznání komplikovanější s případným založením nové rodiny.
b) Nestřídá se škola (pokud možno ani školka). V případě nesplnění podmínky a) je zde limitující fyzická vzdálenost bydlišť rodičů od školy.
c) Rodiče jsou schopni dohodnout se na +- jednotné výchově a tuto dodržovat.
Za třináct let nemá jedinou rozhodnutou střídavku a velmi málo rodičů, u kterých bych jí považoval za lepší řešení pro dítě.
|
|
|
|
atraktivita rozvodu? To je co? Radost z dělení majetku, zhoršení finanční situace, problém s dětmi jako varianta řešení čeho?
|
|
|
Asi to není váš případ, ale vážně existují pipky, co se domnívají, že rozvodem se jejich finanční situace zlepší. Krátkodobě mají možná i pravdu.
|
|
|
rozvodem se zlepšuje finanční situace advokátů, stejně jako libovolným jiným soudním sporem. Všichni ostatní prohráli, advokát vždy odchází jako vítěz. To je staré pravidlo, které se nikdy nezmění. ;-)
nechápu, jak se to mohou domnívat, leda by jim ten jejich nedával peníze nebo rozhodoval jak Zeus hromovládný za co mohou a za co nemohou utrácet. Pokud žijí v rodině, kde peníze nejsou, tak tam nejspíš nebudou ani po rozvodu. A to podle mého názoru pochopí každá slípka kropenatá, protože to zase takový rébus není. Získat více peněz z ničeho, nejspíš nebude tím hlavním důvodem k rozvodu, ale chápu, že někteří rozvedení muži neschopní podívat se pravdě do očí, ten nesmysl šíří dál.
|
|
|
Advokáti vydělávají na cizím neštěstí, jak s oblibou říkává prostý lid. K čemuž většinou dodávám, že stejně, jako pekaři na hladu, doktoři na nemocech a zedníci na chudácích bez střechy nad hlavou. Všechno jsou to pěkné kurvy.
|
|
|
prostý lid to je fenomén, každý debil neschopný poradit si s vlastním životem se odvolává na prostý lid. Na ty druhé, které je třeba zachraňovat, on sám teda jako nemá problém, ale určitě někde žije nějaký chudák, kterého je třeba chránit na úkor všech ostatních, ať to stojí, co to stojí, tedy pokud to zaplatí ti druzí, pochopitelně.
|
|
|
Tak on existuje i nějaký společný majetek. A ne vždy je rozdělen na dvě poloviny. Důvod k rozvodu to asi není, i když....
|
|
|
pokud jde skutečně o společný majetek, pak by měl být rozdělen na dvě poloviny. S výjimkou případů kdy se jedna strana svého podílu vzdá. Ale to je hrozně indivindi, někdy se to dělit nedá, někdy to není vhodné s ohledem například na děti a podobně. Takže zase končíme a začínáme u té dospělosti rodičů.
pokud si nějaký chlapec vybere za partnerku nedospělou slípku kropenatou a pak svoje neúspěchy vyčítá soudu či právníkům, tak to nestojí za řeč a dotyčný se může jít vykecat třeba do "porcelánu". A naopak, pokud si nějaké děvče vybere nedospělého neschopného jedince, tak má problém. I když věřím, že v dnešním pomateném světě bude i tato označena za zlatokopku, která požaduje výživné na dítě a nechápe, že je to jednak půjčovné a druhak zlatý důl.
prostě peklo na zemi a to všechno jen z toho důvodu, že se nám překulilo dřívější co bůh spojil do současného slibu před člověkem z úřadu v obleku a s medailí na krku. Stát si zajistil monopol na to, že těmhle zlegalizuje jejich dosavadní činnost, aby je v případě problémů dohnal před jiného státního úředníka v taláru a v doprovodu jeho draze placeného spolužáka. A nepoučí se ti lidé a nepoučí a ještě si pochvalují křesťanské základy, na kterých stojí naše civilizace. ;-)
|
|
|
pokud si nějaký chlapec vybere za partnerku nedospělou slípku kropenatou a pak svoje neúspěchy vyčítá soudu či právníkům, tak to nestojí za řeč a dotyčný se může jít vykecat třeba do "porcelánu". A naopak, pokud si nějaké děvče vybere nedospělého neschopného jedince, tak má problém. Koho že sis to ty vybrala za partnera? Nějakého nedospělého jedince?
|
|
|
byl natolik dospělý, že s ním byla možná dohoda o všem, nebylo třeba to složitě řešit u soudu a dva roky se soudně dohadovat o blbostech, proč se ptáš?
|
|
|
Atraktivata rozvodu? Existuje i pro účastníky, leč většinou jde o krátkodobé "štěstí".
Leckdo si od rozvodu slibuje spousta, většinou nereálných, benefitů.
Nicméně mám v archivu spis důchodové paní, která si dala rozvod k narozeninám a to jako součást řešení situace s jejím manželem, agresivním alkoholikem, obtěžujícím a občas ohrožujícím jí i celou rodinu (děti, vnoučata), atd.. Myslím, že v tomto případě byl rozvod skutečně atraktivní (část majetku paní obětovala, navíc jí ho obratem doplnily její děti).
|
|
|
K čemu střídavá péče?
Je zcela správné a žádoucí, aby děti po rozvodu obstarávala matka, a to na vlastní náklady.
Rozvedení manželé si obvykle nacházejí nové partnery, takže muž má šanci na nalezení ženy s dětmi, o které se může starat, a žena s dětmi na muže, který jí na děti ve společné domácnosti přispěje.
Zažil jsem to.
(Je to ohlodané na dřeň, joo.)
|
|
|
nevím sice proč je to správné a žádoucí, ale určitě by mi připadalo divné, kdybych raději živila cizí děti než vlastní, ale samozřejmě je to každého boj a jeho děti.
jen ohlodávej vesele dál, to se neomrzí a pak přece tu nebudeme sedět v tichém zamyšlení. ;-)
|
|
|
..ano většina otců chce dítě jen tak z plezíru ..zatím co žena jej chce kvůli tomu, aby mohla otce citově a finančně vydírat .. Znám mnoho žen, které fungují tak, jak popisujete fungování mužů.. nestarají se. Ale znám i spoustu mužů, kteří se o dítě postarat dokáží. koneckonců u soudu může otec svěření snad odmítnout ne ? Jinak co jsem si dělal soukromou sondu do myšlení žen, tak většina se považuje za supermanky a neocenitelné bytosti v případě starání se o dítě, zatím co otec je u nich neschopnej blb, co má jen nosit love..
|
|
|
Já myslím, že základem požadavků na svěření je většinou upřímná snaha mít své mládě u sebe (bez ohledu na realitu), neboť firmware tuto reakci vyvolá, u žen většinou více.
Problém sporů o děti je však také problémem "výhry a prohry". Všimněte si, že ve chvíli, kdy mají partneři zachraňovat svůj vztah, případě provádět jeho rozumnou demontáž a připravovat se na budoucí vztahy, kterým se nevyhnou (mají dítě) a připravovat dítěti vhodný režim, když už k této havárii došlo, často vedou válku.
To je jako vést v případě rozpadu federace bojové akce a provádě lokální genocidy s cílem založit mírové soužití sousedících národů a ulehčit situaci smíšených rodin. Velká část zisků z bojů se z tohoto hlediksa později stane marginálními vůči té pasece, která se napáchala okolo. (Tím nezavrhuji boj jako takový, ale každý prostředek má svůj účel, místo, čas a také nežádoucí následky).
Skutečnost, že v případě rozpadu vztahu prohrávají oba, si většinou partneři nepřipouští, nebo připouští omezeně. A tak je nutno dosáhnout nějakého zjevného úspěchu. Získat dítě. Vyšší výživné. Získa byt. Vysoudit oproti navrhované dohodě o 50.000,- Kč více z majetkového vyrovnání při dělení 2.587.356,- Kč majetku.
Protože ten, kdo dostane dítě, nebo vysoudí více, byl přeci v právu, tedy je lepší člověk, tedy za rozpad vztahu nemůže. Takže klidně podstoupit dva roky pekla a náklady s tím spojené. Logické ne? Blbost? Pochopitelně, že blbost. Později začnou brečet, pokud mají schopnost kritického myšlení.
Už půl roku na toto téma chci napsat článek, ale nemůže se k tomu dostat.
|
|
|
*připravovat se na budoucí vzájemné vztahy*
|
|
|
..no takhle se bohužel chová většina párů.. s tím souhlas.. a vydalo by to na článek velice zajímavý a věřím, že i obsáhlý..
|
|
|
Mousso, ty tvoje skazky, jak jsou otcové úplně na hovno, protože se nedokážou o dítě postarat, mě fakt bavěj. Většina otců se IMHO dokáže postarat úplně bez problémů, udělat sunar a vyměnit posranou plínu se naučí každej debil. Potíž je v tom, že většina otců zůstane v práci, zatímco matky zůstanou s miminem doma. Jednak proto, že ženy prostě zůstávají s dítětem doma rády a druhak proto, že otcové obvykle vydělávají víc, takže je to z hlediska peněz výrazně výhodnější. Matky pak mají výhodu, že s dítětem (dětmi) jsou od malička většinu času, takže všechnu tu práci kolem dětí mají v malíku. Takže otec zvládne to samé, ale holt mu některé věci můžou déle trvat.
Jasně, mámy na mateřské hrozně rády žvaněj, jak to mají těžký a že by si to z fleku s pracujícím otcem vyměnily - ovšem zmlknou v okamžiku, kdy otec odpoví "tak jo, pojď si to vyměnit, já zůstanu s dětmi doma a ty půjdeš do práce" a někdy dodají "a vyděláš tolik peněz co já, abys nás všechny uživila".
Pokud otec po rozvodu dostane děti do péče, neznamená to, že s nimi bude 100% času. To ale nemůže ani matka, pokud má chodit do práce. Ale i v případě, že se rodiče nerozvedou, není s nimi dítě 100% času. Co je na tom divného?
A když si otec po rozvodu najde novou partnerku, která se o dítě někdy stará, co je na tom špatného? Nebo když dítě hlídá babička, opět, co je na tom špatného? Nebo má snad otec seknout s prací a zažádat o sociální dávky, aby mohl zůstat doma a o dítě se nemusel starat "cizí" člověk?
|
|
|
bylo to myšleno trochu jinak. Vím, že přebalit dítě, rozmíchat sunar a koupit v lékárně přesnídávku dokáže i cvičená opice. Takže nepochybuji, že to většina otců zvládne, pokud se dostatečně soustředí. :-)
narážela jsem na neochotu otců zůstat doma s dítětem. Jak mají zůstat doma s dítětem začnou vyprávět, že musí pracovat. Pokud žena řekne, že chce pracovat, kontrují tím, že musí zůstat doma, protože proto.
pokud se rodiče rozvedou, musí matka do práce jen pokud otec není ochoten platit dost, pokud se handrkuje o každou korunu, protože by určitě všechno prožrala sama, musí matka pracovat. Ale kdyby měl sám žít jen z výživného a rodičovského příspěvku, pískal by jinou. Jen jsem narážela na ten nestejný náhled. Takže pokud je dítě tak malé, že by s ním měl být někdo doma, měl by otec seknout s prací a zažádat si o sociální dávky. Spousta matek to tak dělá, tak v čem je problém? Není myšleno trávit s dítětem 100 % času, ale aspoň nějaký, slušně vydělávajícím otcům moc volného času nezbývá.
tak jako tak jsou to jen dohady nedospělých jedinců. Dospělý jedinec je schopen a ochoten se s druhým dohodnout, zvláště pokud je to v zájmu vlastního dítěte, takže tyhle problémy se vlastně vůbec neřeší.
|
|
|
2) Ano, otec musí pracovat. Co je na tom divného? Práce neumí onanovat, aby se udělala sama. Chlapi dělají obvykle práci, která vyžaduje vysoké pracovní nasazení, služební cesty, práce přesčas, práce v noci atd. Ta práce je i baví a dávají do toho dost. Naproti tomu ženy velice často mají nějakou mizernou práci, berou ji jen jako nutné zlo, jak přijít k penězům, ve dvě si odpíchnou a jdou domů. (Ale jsou i takoví chlapi.)
3a) pokud se rodiče rozvedou, musí matka do práce jen pokud otec není ochoten platit dost... WTF? Snad je normální, že matka po mateřské nastoupí do práce a bude se živit prací, jako každý slušný člověk ne? Nebo snad se bude válet doma, zatímco ji exmanžel bude živit?
3b) Takže pokud je dítě tak malé, že by s ním měl být někdo doma, měl by otec seknout s prací a zažádat si o sociální dávky. Jo a taky by ho mohla živit exmanželka a nehandrkovat se o každou korunu, ne? To by ovšem musela vydělat dost peněz, jenže za pokladnou v supermarketu to není žádné terno.
3c) Není myšleno trávit s dítětem 100 % času, ale aspoň nějaký, slušně vydělávajícím otcům moc volného času nezbývá. Chlap především ví, že musí dítě nějak uživit, takže raději bude slušně vydělávat, než aby se na to vysral a čekal, že mu někdo (kdo?) peníze dá. I v nerozpadlých rodinách to tak bývá - otec víc pracuje a nosí domů peníze, matka se stará víc o děti a domácnost. Vedle toho otec tráví čas i s dětmi, ale podle svých možností, stejně tak matka taky vydělává (podle svých možností). Nebo vydělává otec tolik, že je matka doma s dětmi. Pak ale není na místě otci vyčítat, že s nimi tráví málo času.
|
|
|
No, znám i případ manželství, kde zůstal na rodičovské chlap a měl tu představu, že ho bude žena živit, což ona začala dělat a pak jí to od něj připadalo jako málo chlapské. Nebyl to jejich jedinný problém, ale rozvodu to pomohlo. Že si pak paní našla dalšího manžele, kterého financovala je jiná věc (až se rozvedli, to také).
|
|
|
Snad je normální, že matka po mateřské nastoupí do práce a bude se živit prací, jako každý slušný člověk ne?
Ne. Je to velmi běžné (bohužel), ale naprosto to není normální.
Normální je, že se žena stará o domácnost (ať již osobně, nebo tak, že dohlíží na to, aby sloužící fungovali jak mají), zatímco chlap na to vydělává*.
Pokud už žena udělala tu zásadní chybu, že si do postele pustila nějakého überblba, s nímž tedy má děti, avšak rozumně žít s ním nelze, sežene si pro ten účel chlapa jiného, použitelného.
___
* Netvrdím, že je to jediný možný model, že je to povinné nebo tak něco; pokud to někomu nevyhovuje, samozřejmě proti gustu a tak dále; ale zcela jistě je to model normální, a měl by být také statisticky nejběžnější (jakkoli rozhodně nikoli jediný). To, že tomu tak není, je příčinou přemnoha problémů současné společnosti.
|
|
|
OCi, zas ty tvoje naivní představy o ideálním světě...
|
|
|
Je to velmi běžné a z jistého hlediska samozřejmě normální.
Z hlediska mnoha matek je naopak normální živit se prací, protože vedení domácnosti o několika členech, bez ohledu na počet sloužících, je činnost nudná a ubíjející.
Pravda, statistiku nemám, pouze poznatky z občasných dialogů.
|
|
|
Někde jsem napsal, že nesmí dělat nic jiného?
Podstatné je, že nemusí dělat nic jiného, ale může -- může se věnovat umění, nebo charitě, nebo libovolné práci, která ji baví -- v míře, jež nebrání vedení domácnosti a výchově dětí.
Problém s „živením se prací“ (na rozdíl od dělání téže pro zábavu a potěšení) spočívá v tom, že onu výše zmíněnou míru překračuje zcela tragicky, důsledkem čehož jsou taková svinstva jako jesle a školky :(
|
|
|
To nesmí, to je dost slušný úspěch tvůrčího čtení, na ten musíte být hrdý.
Psal jsem o lidech, které se živit prací chtějí.
Proč by vedení domácnosti mělo být prvotní povinností současného člověka, nechápu zhola.
Slušný člověk si umí poradit i jinak.
Získal jsem v tom oboru nějaké zkušenosti.
Práce je primárně vykonávána pro obživu, potěšení je vítaný bonus.
Činnost konaná pro zábavu je sport. Ovšem i zde je případné potěšení vítaný bonus.
|
|
|
Proč by vedení domácnosti mělo být prvotní povinností současného člověka, nechápu zhola
Nemohu být hrdý na něco, co levou rukou překonáte svou „prvotní povinností“.
Nicméně určitá míra odpovědnosti za vedení domácnosti skutečně existuje. Spočívá v tom, že onen současný člověk si pořídil nějaké ty haranty, a slušně vedenou domácnost ti aplégři tak nějak potřebují jako prostředí, v němž mohou vyrůstat.
Je-li nahrazena nějakými jeslemi a podobnými školkami -- jak je dnes, žel, běžné -- vůbec to není dobře -- jak je ostatně dnes vidět na každém kroku.
|
|
|
může se věnovat umění, nebo charitě, nebo libovolné práci, která ji baví -- v míře, jež nebrání vedení domácnosti a výchově dětí.
Něco je zkrátka prvotní, něco sekundární. Pozná se to tak, že to sekundární nemá bránit tomu prvotnímu. Arciže je možný jiný výklad, jen směle noste na stůl.
Odpovědnost nezpochybňuji nikterak, ovšem jako pro manžele/partnery nedílnou, zatímco Vám, zdá se, jeden z pádu někam odešel, to jsem se pokoušel nenápdně naznačit.
Poslední větu, porovnám-li svůj přechozí příspěvek s tímto Vaším, nechápu.
A navíc jí, samostatně podané, nevěřím, moje zkušenost je jiná.
|
|
|
Většina otců chce dítě do péče jen tak z plezíru,... Jasně, většina otců vůbec nemá ráda děti a to ani ty svoje, kontaktu s nimi se vyhýbají a nemají o ně vůbec zájem. A to až do té doby, než se rozvedou. A i pak je chtějí svěřit do péče jenom proto, aby to exmanželce dali sežrat a najmou si chůvu, která je dostane 24/7 na krk, zatímco otec chodí na golf. Fakt to přesně takhle probíhá? U většiny otců?
|
|
|
Článek považuji za přehnaný a zbytečně negativistický. Rakousko má jistě svá negativa, ale to má každá země.
Můj bratr pracoval v Rakousku cca 15 let, ještě dlouho před vstupem ČR do EU, začal tam krátce po revoluci. Pokud od něj mám informace a mohu soudit, s vámi popisovanými "hrůzami" se v podstatě nikdy nesetkal, neměl problémy ani v zaměstnání, ani na úřadech, ani s Rakušany jako takovými. Dodnes se při návštěvě Rakouska stavuje u bývalých zaměstnavatelů "na kus řeči".
Firmu, u níž jsem zaměstnán já, vlastní Rakoušané. Jsou to naprosto korektní pánové, jakožto technici též často do Rakouska jezdíme služebně pracovat. Ovšem ani já jsem se v Rakousku nikdy s vámi popisovanými negativy nesetkal. Naopak, v té zemi se cítím velice dobře.
Mám pocit, že jste v Rakousku z nějakého důvodu nešťastná. Tedy nebrečte a vraťte se domů do Česka.
Mimochodem, na tom, že v Rakousku nejsou děti soudem automaticky svěřovány matce, neshledávám nic špatného ani negativního. Právě naopak.
|
|
|
No, je to primarne clanek o rakouskych negativech, tak co cekas jinyho?
Pozitiva si prece kazdy muze najit sam, jsou na kazdem rohu.
|
|
Dalsi se stejnymi zkusenostmi z Arschlochlandu, uz tudy jen projizdim.Gott sei Dank
|
|
|
Inu, pokud byste měl s Arschlochy takové zkušenosti, jako já, tak by vám dokonce stálo za to se vyhnout českorakouskému pomezí a přejíždět hranici jinde ... když jsem pravidelně jezdíval do Benátek na trajekt, z důvodů klidné a pohodové cesty se mi vyplatilo jet přes Passau a Innsbruck do Bolzana, kde jsem si teprve v pohodě vydechl a cítil se jako mezi Italy (tedy v pohodě) ... Ani s Němci nikdy větší problém, kromě jednoho čurání do skleničky na silnici.
Rakouský národ dokáže být neuvěřitelně, ale neuvěřitelně zmrdský, zvláště vůči Čechům, vůči kterým má už celé století (a možná déle) Minderwertigkeitskomplex. O nějakém přesunu do této země bych neuvažoval ani ve srovnání s přesunem na východ.
|
|
|
Jaký „rakouský národ“ zase? Prostá statistika nám říká, že všude se najdou debilové. A pokud na takového narazíš, je nesmysl soudit a odsuzovat kvůli tomu všechny, kdo mají stejný pas nebo se narodili ve stejném státě. Rakušáci, které znám já, žádný komplex nemají, nebo jsou fakt naprosto skvělí v jeho maskování.
Pokud jde o současný rakouský stát, tak mám zkušenosti velmi omezené, ale třeba buzerace v silničním provozu mi přijdou menší než v Německu. Měření rychlosti na otevřeném úseku dálnice jsem tam snad neviděl, budek okolo měst mi přijde méně než v NL. Kontrolní kontrolu jsem tam nezažil, o močení do kelímku nemluvě. Kromě toho je Rakousko jeden z mála států, ne-li jediný stát, který dnes experimentuje s výrazným zvýšením rychlostního limitu, problém neměli ani se zrušením povinného denního svícení ačkoli to obojí jde proti tomu, co hlásají různí EU odborníci.
Já tyhlety emigrantské nářky o tom, jak všude opovrhují hodnými a skvělými Čechy či jinou národností kvůli původu nemám rád. Nepopírám, že někteří lidé na popisované chování naráží, dokonce i ty výroky o východu apod. nejspíš občas zaznějí. Nicméně vlastní zkušenosti mě vedou k názoru, že ve skutečnosti s tím ta národnost nemá co dělat a tyhle dělící čáry vedou úplně jinudy (vzdělání/obecný přehled apod.). Původ cizince se pak k tomu připlete jen tak mimochodem. Když Tě na silnici oprasí blondýna, Ty si ulevíš „ty krávo blonďatá“, taky Tě nebudu podezírat z toho, že nenávidíš všechny, kdo mají světlé vlasy, nebo že jí nadáváš primárně kvůli těm vlasům.
Já osobně jsem se s něčím podobným za 15 let života v Holandsku nesetkal ani jednou a co vím, tak ani i u nás v práci, kde je běžné, že někdo žije v jiném státě, než ze kterého pochází, je to velmi výjimečné. Dokonce i takové kombinace jako Íránec v USA či Pákistánec v UK jsou naprosto bezproblémové, což bude nejspíš nějak souviset s tím, že to nejsou nekvalifikovaní idioti, kteří tam zametají chodníky či žebrají.
Spolupracujeme s jednou vídeňskou firmou a pokud tam mezi zaměstnanci nemají úplně všechny národnosti habsburské monarchie, tak jim do toho moc nechybí. Vrchní finac je ze Slovinska, šéf vývojářů Ukrajinec z Lembergu/Lwova atd.
|
|
|
Technická: Na otevřeném úseku dálnice se občas měří mezi Spital an der Pyrn a Windischgarsten ve směru na sever (viděl jsem 2x či 3x ale to je na mých hodně cca. 10 průjezdů celkem dost).
|
|
|
Na novem kusu dalnice z Vidne na Mistelbach meri skoro furt a stavaji s laserem i na mostech, protoze az na prazdninove mesice je to dalnice duchu a da se tam relativne bezpecne zastavit.
Pak take meri z aut snizenou rychlost kolem rafinerie cestou na videnske letiste. Je tam snizena rychlost a je vynucovana i ve 4:00 za situace, kdy tam je jen opicajt a "prestupce".
|
|
|
Obavam se, ze pozitivisticky pristup zalozeny na "vsude jsou blbci" spolu s velmi omezenym pristupem k rakusakum v rakousku, Te vede k chybnym zaverum.
Buzerace od opicajtu jsem zazil prekvapive dost. Od zastaveni kvuli udajne male rychlosti predjizdeni (bez pokuty) po trihodinove zdrzeni na hranicich v r. 2003, kdy mi nechteli dat razitko do pasu potrebne kvuli cestovnimu pojisteni, pak me poslali pro razitko zpet do CR, aby mi nasledne pas zabavilima zacali licitovat o cene pokuty pry za rychlost, opusteni EU bez pasove kontroly a nerespektovani znacky stop (po tom, co mi rakousky ploskoleb rekl, abych boudu objel a jel si pro razitko do CR) zacinali jsme na 252,- € a nechal jsem tam 33,- €.
Hlidaci na parkovistich tridi auta podle SPZ a pokud jedes ve frekventovany hodiny do Vidne, zaprou ti misto na parkovisti, protoze za minutu prijede rakusak a jak by k tomu prisel, kdyby kvili cechovi nemohl zaparkovat?
Pozitivni je, ze tohle chovani se co do "mista vykonu" posouva niz a niz, ale je to casto jen zdani, protoze beznymu rakusakovi, ktery by se tak sam nechoval, to nevadi, nebo blbci mlcky fandi. Takze treba v samosce na tebe fistuli a nesrozumitelne drzkuje doplnovacka regalu, protoze zkoumas slozeni detskych vyziv, popr. si delas nejaky poznamky, hned je u toho "manazer", lidi cumi...a jen diky faktu, ze mas jen kratasy a triko, je jasne, ze nemas nic pod bundou, takze neni duvod te filcovat atd.
Nevim jak jinde v CR, ale v jihomoravskym prihranici chovaji stylem "nase je to, nac ukazeme prstem" a tak jsou na ne protivni v hospodach i na silnici.
Prijde mi, ze jsme pro ne jednak ostblokovinzebraci a komousi, kteri pred tim byli jejich poddanejma. Myslim, ze to nejde zmenit, ale tenhle pristup musi to vymrit jako u nas vzpominani na komouse.
|
|
|
Nic z uvedeného se mi zatím ani v náznaku v Rakousích nestalo, možná je to tím, že pohraničí pouze projíždím a pohybuji se spíše ve Štýrsku, Vídni či Korutanech. Ono to asi chce jet dál než do sámošky v Poysdorfu, kde s mají s lidmi z ostbloku zkušenosti ještě z dob, kdy v krámech museli mít cedule "Češi nekrást tady". Podobné to možná bude v jihočeském pohraničí (kolem Freistadtu), leč tam zatím také jen projíždím, takže nemohu potvrdit ani vyvrátit.
|
|
|
To je mozna pravda, ale mam to chovani prehlizet a jet si spravit chut do Grazu, aby to v prumeru dalo vysledek "ne-tak-hrozny"?
Prihoda k obchodu byla z Vidne, ze ctvrti Kagran, kde je taky motoobchod Louis, kde se pomalu zcinaji ucit i "ceskoslovensky" jako prodavaci a skladnici tam totiz pracujou mladeznici kolem 25.
|
|
|
Tohle zažil můj bývalý šéf ještě v době, kdy Rakousko mělo výjimku z uvolnění pracovního trhu pro občany nových států EU. Bylo to v zimě, měl tehdy nějaké jednání se zákazníkem ve Steyru a nějak se stalo, že si při vystupování z auta nedal pozor, šlehl sebou na kluzkém chodníku a narazil si kyčel. Zákazník to viděl, zařídil mu odvoz do blízké nemocnice a tam si mého šéfa (odborníka s dvacetiletou ekonomickou praxí a PhD z ekonomie) lustrovala jakási napůl přičmoudlá asistentka na příjmu, přičemž to prokládala otázkami a poznámkami typu "víte, že tady v Rakousku nesmíte pracovat bez povolení?" "Používá se tam u vás vůbec nějaké zdravotní pojištění pro zahraniční cesty?" "My tady nemáme moc rádi gastarbeitery z Ostu" a tak dále. Šéf mi říkal, že kdyby ho ta noha tak šíleně nebolela, poslal by ji do prdele a odešel středem.
Já v Rakousku strávil pracovně i soukromě také poměrně hodně času a přijde mi, že běžný Rakušan je úplně stejný vohnout a stejná svině jako běžný Čech. Já se jako řešitel implementací naštěstí setkával téměř výhradně s lidmi z vyšších pracovních a společenských vrstev (majitelé menších firem nebo ředitelé ekonomických / IT sekcí ve velkých firmách - těm jsem podával hlášení o postupujících implementačních pracech a dílčích výsledcích implementace SW v jejich firmách, případně navrhoval změny v projektech) a tam už platila jiná měřítka, kde se nehledělo na to, odkud kdo je, ale co umí a jak dobře to umí. Tam jsem nikdy žádné potíže stran přezíravého chování nepociťoval. Ale obyčejná lůza by asi byla něco jiného.
Na druhé straně musím uznat, že se mi po Rakousku jezdí autem mnohem lépe než u nás - logické dopravní značení, snaha zbytečně neomezovat rychlost a když už, tak co nejméně a jen tam, kde to má smysl, nikdo nedělá problém z toho, že někdo jede 110 km/h tam, kde je povolená rychlost 100 km/h. Policajty jsem tam potkal všehovšudy třikrát nebo čtyřikrát a z toho snad jednou i měřili. Přijde mi, že i ty rychlostní limity mají nastavené logicky a tak, že odpovídají realitě, takže člověk jede plynule, rychle a přitom nikde nemusí výrazně překračovat povolenou rychlost. A taky jsem zjistil, že kouzelná slovíčka dobrý den, prosím, děkuji, nashledanou a úsměv k tomu mohou značně přispět ke ztenčení ledové bariéry mezi mnou a rakouským protějškem :-).
|
|
|
Dopravní značení - na silnicích nižších tříd jsou značky často až přímo v křižovatce, což nevadí na kole, ale autem je to trochu problém.
|
|
|
... naja, Honzo, holt nežiješ v Holandsku, abys přesně věděl, jaké je to v Rakousku vůči Čechům.
P.S.: O příhodách z dob, kdy si ještě hráli na hraniční kontroly, ani nemluvě, podobná zkušenost, kdy mi chtěli na cestě do campu v Laa a.d. Thaya (asi 5km za hranicí, jistě znáš) na radioamatérské setkání "proclít" varnou konvici (ještě mokrou), že ji prý jedu do Wienerschnitzelstánu prodat :-)))
|
|
|
Jo, dovedu si to predstavit. Byl jsem s rodici ve Vidni v lete 90. Tata chtel na pamatky, mati zase chtela nejake jizni ovoce. Pamatky v pohode, ale vylet trochu zhorknul potom, co mama promluvila cesky a hned ji cestu zastoupila prodavacka a vcelku jasne ji dala najevo, ze ma odejit. Pritom to byla elegantne vyladena, 45 leta pani, ktera vypadala mnohem lip nez pritomne domaci smudly v teplakach...
|
|
|
Jestli sis nevšiml, tak jakkoli moje největší zkušenost je z NL, není to moje jediná zkušenost se zahraničím a žít v jiné zemi, než ve které se člověk narodil, je v mém okolí věc docela běžná. Ale vyžaduje to určitou úroveň. Metař či rovnač zboží v supermarketu si nemůže moc vyskakovat nikde, bez ohledu na národnost. Ona i ta držkující prodavačka v Rakousku by se asi k Honzovi chovala jinak, kdyby ji byl schopen alespoň trochu obstojnou němčinou poslat k šípku.
RIK má pravdu v tom, že velmi záleží na tom, s kým se člověk stýká. Jakkoli se to Honzovi nemusí líbit, tak na debily člověk opravdu narazí všude*. Primární problém je ta debilita, ne konkrétní národnost.
Další věc, proti které mám značné výhrady, je pak automatické spojování státu se všemi jeho občany. Můžete třeba Ty nebo Honza za Humla, Vémolu, debilní dopravní zákony a policejní buzeraci? Může běžný Švéd za tu Maströmovic krávu?**
For the record: moje zkušenosti s Rakouskem jsou převážně z Vídně a z Korutan.
___
* Co je na tom přístupu „pozitivistického“ netuším.
** Částečně může - asi tak ve smyslu „tím, že je dosud nepověsil na lucernu“
|
|
|
Drzkujici krava pistela a ja si ji nevsimal. Ze su Cech zjistila podle toho, ze me slysela telefonovat. Cely incident jsem ignoroval, na nikoho jsem nepromluvil, necitil jsem potrebu vyklidit pole. O tom, jestli umim nemecky nebo ne nemohla vedet nic. S takovymi hovady se proste nebavim, natoz abych se s nima hadal.
Nemyslim si, ze by predsudky byly jen vysadou debilu. Zcela jiste nejsou. Ze jsem mantru o "debilove jsou vsude" nazval "pozitivistickym pristupem" bylo nepresne. Je to totiz "alibismus". S postupujici, vynuckorektn
|
|
|
...s postupujici vynucovanou korektnosti se tyhle veci stahuji pod povrch, takze treba uz neni mozno zjistit pravou pricinu neuspechu. Neni to ale vlastnost systemu. Je to v lidech a takovi jsou lide vsude na svete, jen s jejich urovni stoupa i jejich schopnost predsudky prekonat. Ale ve chvili, kdy jsou treba v nouzi, nebo hledaji zaminku, se to projevi...kosile je blizsi nez kabat...a vsude jinde nez doma je clovek permanentne v roli kabatu a i kdyz se nekdy zda, ze ho nekdo zkousi nosit misto kosile, v rozhodujici chvili si nejakou tu kosili vetsinou najde. To jsou zkusenosti meho stryce, ktery zije od r. 1981 v USA.
|
|
|
Vsichni tu sypeme s kapsy priklady lidi co zname, coz je asi prilis maly vzorek. Ja do Vychodni Rise casto nejezdim, nicmene jen prihoda, jak muze byt osobni zkusenost zavadejici.
Pracoval jsem pred cca 10 lety v ceske verzi velke, puvodne Rakouske spolecnosti, nicmene nyni vlastnen nadnarodnim vlastnikem. Centrala byla pobliz Vidne. Za tech par let jsem prisel do styku s urcitym nemalym mnostvim Rakusanu, abych dospel k naprosto neotresitelnemu nazoru, ze Rakusani nas vidi, jako plebs z vychodu a vsechno jsou to arogantni, zakomplexovani curamedani ...
Nyni pracuji v mezinarodni spolecnosti, kde jsme v kontaktu mimo jine s kazdou zemi v Evrope, tudiz i s Rakouskem, takze jsem ve styku s urcitym poctem Rakusanu - a jsou to vsechno bajecni, mili a ochotni lide ...
Jenze to se stale bavime o 30-100 lidech, takze vyvozovat takove ci makove zavery je asi mlaceni prazdne slamy. On ma pravdu JJ, ze je to mimo jine o tech debilech, kterych je proste vsude hodne. Zkuste vybrat libovolne tema a dojit do prodiskutovat jenom treba: v praci, doma, v mistni hospode a hned bude pristup a vysledek uplne jiny.
|
|
|
Ja si myslim, ze starsi rakusaky nikdo nazorove nepredela stejne jako nikdo nevymluvi moji matce negativni nazory na ukrajince a je jedno, ze jsou z Mukaceva a jejich dedek se narodil jako cechoslovak. Pamatuje 68, kus od nasi chalupy meli rusove kasarna, malem nas prejeli tankem cestou na cvicak, ve vozralstvi strileli na kopci z kulometu... a tak jsou rusove svine. Tecka. Nikdy by to neventilovala verejne, ale prejde na druhy chodnik, kdyz by mela projit kolem usatejch stavebnich delniku s igelitkama v rukach. Chces ji to vymlouvat a vysvetlovat? 70 lety pani? Hodne stesti! 8o)
A nemlich stejny to bude za carou. Tak to proste je a za myho zivota se to asi nezmeni. Mam stesti, ze je mi to u prdele a vsechno mi vynahradi mile slecny v Louisu na Kagraner platzu ve Vidni, ktere sem tam placnou i ceske slovo. Kdyby byly i hezky, tak by z toho i nejake kafe mozna bylo, ale na to su asi linej a zadnou Pocahontas nehledam 8o)
|
|
|
Nepopiratelné nehezké zkušenosti Tvé matky (a nepochybuju o tom, že i mnoha dalších lidí v Čechách i jinde) s některými Ukrajinci nejsou důvodem k tomu, aby člověk označoval všechny Ukrajince za šmejdy a já nevím co ještě.
|
|
|
Moje matka pravdepodobne s zadnym Ukrajinvem nikdy nemluvila. Jsou to pro ji Rusove a staci ji, ze prijeli v 68 na tancich a delali u nas na chalupe bordel.
Neresi "vsechny" ukrajince. Neresi je vubec, ma uz vyreseno. Neventiluje to, nijak se to neprojevuje, ale nazor na zaklade zivotnich zkusenosti ma.
Videl jsi film Kolja? Pani, kterou tam hraje Stella Zazvorkova ma presne stejnej pristup k Rusum..
Muze to bejt stokrat nefer a spatne a nevim co, ale tak to proste je, zmenit se to neda..a je to tak vsude. V rakousku je to navic vylepseno o to, ze jsme driv byli poddani, po valce jsme je vykopali z prihranici a nakonec jsme byli zli komousi. Tri zasadni duvody, proc starsi rakusaci na cechy koukaj zvrchu. To s nima musi umrit...
|
|
|
Ono to není tak jednoduché. Zobecnění je přirozenou a užitečnou rozhodovací pomůckou.
Jeho smyslem není eliminace, ale jen minimalisace chybných rozhodnutí.
|
|
|
Pochopitelně pokud má člověk dost prostředků na detailní zkoumání každého příkladu, tak skutečně minimalizuje právě tímto zkoumáním at hoc.
Pokud se člověk nemůže ve všem pitvat do detailu, je lepší než přesně naváděná zbraň plošný útok
|
|
|
Myslim, ze zobecnovani je vetsinou pouzito jako "plosna obrana". Utok vedeny takto nedokonalym planovanim je totiz odsouzen k nezdaru, obrana nikoliv.
|
|
|
Což nikdy nemá, započítáme-li do prostředků i mentální kapacity a čas, protože rozhodnutí - od těch nejbanálnějších po ty významnější - uděláme denně tisíce.
Spíš bych použil slovo "obrana", než "útok", ale hledat teď tenkou hranici mezi oběma pojmy se mi nechce, takže budiž.
Chtěl jsem říct, že indukce (ve smyslu zobecnění zkušenosti) je podstatnou složkou poznávací práce a (nejen) lidé ji používají v oprávněném očekávání úspěšnější predikce.
Nechám-li v cikánské společnosti stokrát ležet peněženku na stole a ona se stokrát ztratí, je navýsost rozumné ve stoprvním případě předpokládat, že mezi cikány se peněženky ztrácejí. Zohlednění zkušenosti v predikci snižuje risiko vlastní újmy.
Opačný postup naopak risiko zvyšuje a je-li záměrem, motivovaným ohledem ke druhému, je také osobní obětí. A je jen věcí vkusu každého soudruha, co mu za oběť stojí.
Dotud je to poměrně jednoduché, ale kapánek se to zkomplikuje, zahrneme-li do rozhodování mravní aspekt, jenž některé nutí brát ohled na zájmy druhých. V takovém případě se dostává zájem minimalisovat risiko vlastní újmy do kolise s týmž zájmem druhého.
Ale i zde platí, že je jen věcí vkusu každého soudruha, kdo mu za oběť stojí.
|
|
|
Já nezpochybňuju, že je-li skupina xy tvořena např. z 60 % hovady, je vhodné dát si preventivně pozor na všechny, kdo jsou podle vnějších znaků příslušníky této skupiny. Ale to je, alespoň v mém pojetí, něco jiného, než napsat že všichni členové skupiny xy jsou póvl atd. atd.
|
|
|
Je rozumné předpokládat, že všichni členové skupiny jsou hovada a zařídit se podle toho. Nakolik je rozumné to i napsat, záleží imho ponejvíce na tom, s kým se bavím.
|
|
Asi 3-4 měsíce do roka trávím pracovně v Rakousku a mám poněkud jiné názory na některé jevy v článku popsané. Nemohu posoudit tamní sociální systém a justici, leč jinak mi tato země přijde celkem v pořádku. Dělníci na stavbách makají a neopírají se o lopaty, prodavači jsou úslužní a nemlátí vás mokrým hadrem přes držku, když si přijdete nakoupit čtvrt hodiny před koncem otvírací doby atd., zkrátka alespoň doposud jsem viděl, že když tam někdo pracuje, tak opravdu pracuje a nechodí do zaměstnání.
Rakouští kolegové obecně jsou milí a vstřícní a nikdy mi ani v nejmenším náznakem nedali najevo, že bych byl nějaký Untermensch, přičemž myslím mohu mluvit i za své podřízené. Totéž platí nejen pro kolegy z mateřské firmy, ale i personál obchodů, restaurací, hotelů a konečně i pro naše zákazníky. Postřehl jsem přitom jisté rozdíly - nejpříjemnější lidé jsou v Korutanech, následuje Štýrsko a pak Vídeň. Jiné části Rakous příliš neznám, tedy nemohu soudit.
Rasisté? Zde říkám podmínečně ano - těm žijícím ve Vídni se ani nelze divit, protože tam je přivandrovalců opravdu habakuk a o přínosu mnohých z nich pro tuto zemi lze přinejmenším pochybovat.
Ovšem doslova mě rozsekala věta "Špatně viditelné značky, les značek, nepřehledná parkovací místa.."
Přejetí hranic do Rakous mi z pohledu řidiče přináší úlevu právě v podobě smysluplného dopravního značení a asi jsem slepý, ale les značek jsem tam nikde neviděl; kvituji i větší rychlost a plynulost dopravy, Rakušané za volantem nejsou žádní loudalové a nechrápou na semaforech. Zato návrat zpět bývá utrpení, i když i tady se to zlepšuje a lidi začínají místy za volantem používat mozek.
|
|
|
Rakusaci nejsou zadni loudalove = jedou vsichni na limitu, ale pokud je na rovne silnici 70ka, jedou jako vofce 70, protoze "se to ma", neumi jezdit v pruzich, takze neni vyjimkou, ze brnenskou VIdenskou ulici o trech pruzich zablokuji tri rakouska MPV jedouci vedle sebe 70, protoze na znacce je 80, ale da se tam jet na prvni pohled pohodlnych 130 mimo asi 1+1 hodiny kazdodenni vrcholne spicky.
|
|
|
Jezdí se na hraně limitu nebo velmi těsně nad ní, hlavně plynule, přitom svižně a všichni +/- stejně. Nejednou se mi stalo, že během 200km jízdy po dálnici jsem měl kolem sebe stále stejná auta (s některými jsme se tedy vzájemně párkrát předjeli). Oproti ČR pohoda tabáček a lze si poměrně přesně plánovat čas strávený na cestě.
Trápí tě, že u nás hosté dodržují (byť často nesmyslné) rychlostní limity? Já v tom spatřuji buď slušnost nebo dokonce očekávání, že ten limit má nějaký pádný důvod (což jak víme, nejen v uvedeném případě není pravda). Myslím, že kdyby jeli oněch 130, protože to technicky bez problémů lze, bude z toho většina Brňáků srát atomový hřiby a křičet ve smyslu "hajzli rakouský, to by si doma nedovolili".
|
|
|
Nejezdi podle rozumu, ale podle befehlu.
Ne, vadi mi, ze jedou -10 ve trech pruzich vedle sebe, kdyz by stejne mohli jet za sebou v jednom a meli by tu pohodicku. Ale jezdi stejne blbe jako ve Vidni.
Myslim, ze kdyby jeli stejnou rychlosti jako proud aut okolo, kazdej by se na ne vysral a hledel si svyho. Takhle pred nima byly dva kilometry volny a za nima 3x300 m kolona. To je slusnost? Aha..mozna rakouska.
|
|
|
Ne, to je ordnung. Průjezd Rakuskem je problém, proto i do Benátek jezdím už jako správný schizofrenik přes Mnichov a Innsbruck, i když je to asi 2x dál.
Zkuste někdy vézt přes Rakousko auto na vleku. Jsou schopni Vás stavět každých 10 km a pokaždé zevrubná hodinová kontrola. Každá druhá znamená převážení.
Rychlost se tam měří úplně všude a rakouští opicajti ve stříbrných náklaďácích neváhají se honit s čímkoli. Naprosto padlí na hlavu, chovají se jak dobytek. naprosto ignorují vekšré dokumenty EU, dáte jim do ruky výtisk zákona a oni ho ani nečtou s tím, že je to nezajímá a že zaplatíte pokutu za něco, co není přestupkem.
Zásadně nechávají u německých hranic 110 km/h, aby to každej "nechal dojet", jenže mají samozřejmě hned za cedulí radar. Fakt moc hodný lidi. To samý osmdesátka kolem Vídně - věčný měření, stodesítka od Vídně - věčný měření. Radar tak 2-3x za 10 km. Jak posedlí.
Rádi nás nemají, protože nás považují za vrahy jejich zlatý éry Rakouska-Uherska. A zkuste tam říct jen tak mezi řečí policajtovi, že Rakousko vlastně není stát, ale okupační zóna. Můžete na něm pak třeba odlejvat ocel...
Na straně druhý policajt je všude v EU jedno hovado a je celkem fuk jestli je to Itálie, Rakousko, Německo nebo Česko.
|
|
moc těm článkům nerozumím, původně jsem si myslela, že jde jen o popis situace v jiném státě. Postupně se z toho stávají stěžovací články. Nechápu, co by měli v jiných státech dělat, chovat se k imigrantům stejně jako k vlastním? Málo platný, Češi jsou skutečně z jejich pohledu jen svoloč z východního bloku. Není to sice jejich vina, ale je to tak.
|
|
|
Ja chapu, proc to pise - myslela mozna, ze povyskoci, ale je to jinak. Ze penize, ktere jsou lepsi nez doma se k ni chovaji spise s despektem a zacina se treba vkradat otazka, jestli to stoji za tyhle pocity/problemy.
Je aspon uprimna a spravedlive pise, ze je vsude prdel o dvou pulkach. Nicmene to neberu jako stezovani. Pise o nevyhodach, protoze o vyhodach pise kde jaky rozjasany pitomec, ktery nad nevyhodami radeji zavira oci, aby nemusel zhodnotit, ze si preoranim zivota a socialnich vztahu, zase tak moc nepomohl. Clanky nejsou tedy zamerne vyvazene a tak to muze vypadat jako stezovani.
Jako vlastenec bych nikam do zahranici pracovat nejel...a do zeme Hitleru a pederastu uz vubec ne 8o)
|
|
|
já nevím, pořád řeší problém, že se na ni dívají skrz prsty. Jenže to my se tady také díváme na cizince z východu, jsou nevychovaní, nemají úroveň a jsou tu jen na návštěvě.
já bych jela pracovat do zahraničí z fleku, klidně zítra, kdyby to šlo. Nevím, jestli do Německa, protože si mnozí stěžují, že Němci jsou hrozní suchaři a celý den se v práci nezasmějí. Ale kdyby nebylo zbytí, jela bych i tam. Lituju, že to nevyšlo. :-(
|
|
|
Ja bych nejel. Mozna na "staz", ale tankem 8o)
Libi se mi tady a mam tady vsechno a vsechny, takze "penize" pro me nejsou dost dobry duvod.
|
|
Pani bude asi z imigračního a má za úkol znechutit potenciální ostsvoloči vzít Rakousko outokem. Stránka DF přesahuje hranice!
|
|
Nezdá se mi, že si autorka stěžuje. Proč píše co se jí tam nelíbí vystihuje v poslední větě: neplatí, že odejdu-do-Rakouska-a-bude-mi-hej.
|
|
|
autorka, zdá se, objevila ameriku. :-))
odejdu kamkoliv a bude mi tam hej, jen budu muset napřít síly a snažit se, co mi projde doma, mi neprojde na návštěvě a navíc na mě budou koukat jako na cizáka, stejně jako by autorka doma koukala na imigranty. A navíc na imigranty s jinými zvyky a obyčeji.
|
|
|
Že "všude je chleba o dvou kůrkách" je v roce 2014 opravdu objevné zjištění, vzhledem k tomu, že to přísloví bude pocházet nejspíš z dob národního obrození. Jinak je článek jeden kontinuální fňuk, popsatelný slovy "funguje to tady jinak než v ČR a ještě nás mají za nějakou pochybnou pakáž ze zemí bývalého RVHP", což je zřejmě oboje pravda, jenomže mě nenapadá, proč by to mělo být špatně.
|
|
|
Clanek je uveden jako vycet nevyhod pro cizince v rakousku, zak cos cekal? Popis vyhod? Korektni a vyvazenou reportaz s pozitivnim zaverem plnym nadeji? Smula...ale na zacatku jsi byl varovan, ne?
Tve zavery tedy objektivne nejsou spravne.
|
|
...moje zkušenosti z Rakouska jsou veskrze positivní.
Do Rakouska jezdím pravidelně, většinou na hory jak v létě tak v zimě. Nikdy jsem se nesetkal s pohrdáním nebo povýšeneckým chováním. Jednou se mi dokonce stalo, že mě majitelé nechali samotného s dětmi v celém penzionu i s klíčemi s tím, že si můžu brát co chci jen ať jim to napíšu na lísteček aby věděli co a jak, museli odjet na nějakou rodinnou sešlost na pár dní.
Brácha tam pracoval u chlapíků v nahrávacím studiu a podle jeho slov to byl jeden velkej mejdan. Takže buď mám štěstí nebo nebo autorka pech:-).
|
|
|
tak to já si naopak myslím, že "němčina" starých domorodců z Alp by měla být trestná!! Sice mě nechali v celém penzionu s klíčema na věšáčku, ale prase aby rozumělo, co říkali, když odjížděli. ;-)
|
|
|
Bych si to tak neidealisoval. Ojro je pořád ojro, jedno jestli od čecha nebo hotentota. Když vytáhnu prkenici, tak se na mne zubí kdekdo.
|
|
|
|
|
hehe, taky si velice dobře pamatuju proměnu v Německu, když jsem jednou ve směnárně vyměnil na tisícimarkovky, abych neměl plnou peněženku - to bylo najednou jistě pane, samozřejmě pane :D
|
|
|
Jo, mám podobnou zkušenost. Ale jak píše kolega dole euro je euro. Na druhé straně jsem zažil bandu Rakušáku na golfovém hřišti v Gradu v Itálii a ti se za svá eura chovali k velmi slušnému a ochotnému personálu jako jako hovada. To bylo snad jedinkrát, co jsem se styděl za to, že jsme byli součástí R-U.:-)
|
|
Ono si treba uvedomit zopar veci ked sa clovek rozhodne vystahovat. Len zopar co mi narychlo napadlo takto v nedelu vecer:
- emigracia je beh na dlhe trate
- nikto nebude v novej krajine poskakovat od radosti ze sme sa tam objavili
- kazdy radsej uprednostni domaceho nez cudne hovoriaceho pristahovalca
Hlavne je potrebne mat co ponunut. Proste skillset ktory dokazeme predat. Inak treba zostat doma.
|
|
Dekuji za vynikajici humoristicky clanek, hned to pondeli vypada lepe! Tady kolegove me prosi abych autorce vzkazal: chceme jeste vic takovych blabolu! Vytecne se na nich bavime. Jmenem cele nasi party (6 lidi z ostblocku, kteri tady v Rakousku zijou uz nakejch 15 let) vam predem dekujeme! :-D
|
|
|
Tak zkus po pravde povypravet, jak je to treba u doktora v nemocnici. Nepochybuju, ze samozrejme slunickovy...ale vzpomen si na tenhle clanek az budes cekat na pohotovosti druhou hodinu a odpovedi ti bude "poradi pacientu urcuje lekar".
|
|
|
Mam tomu rozumet tak, ze v CR na POHOTOVOSTI poradi v jakem budou ostrerovani pacienti NEURCUJE lekar (podle zavaznosti urazu/nemoci)? Tedy ze ceske zdravotnictvi na tom neni zrovna nejlepe, to sem vedel. Ale ze je to az takhle zle?
No potespanbu. Predstava ze by me privezly po bouracce na pohotovost a budu tam cekat se strevy couhajicimi z bricha protoze lekar rekne "moment, tady ten dedek co se placnul majzlem pres palec tady byl driv, musim nejdriv osetrit jeho", to me opravdu nenaplnuje duverou v ceske zdravotnictvi...
|
|
|
jedna sestra zdravotní mě ujistila, že pořadí neurčuje lékař, jak se traduje, že jde jen o hloupou pověru, protože pořadí zásadně určuje sestra zdravotní. ;-)
|
|
|
Realne prihody z Vidne a okoli:
- kamarad mechanik privezeny z Brna na Schwechat udelat servis uklouzl v hangaru po hydraulickem oleji a zlomil si nohu na kterou si pri padu sednul
- po odvozu na pohotovost se anglicky prihlasil na evidenci, predal pas a kartu pojistence kvuli uhrade zakroku a nenahlasil titul "ing.", ktery nepouziva a nikde neni zapsan.
- po dvou hodinach, a roentgenu, kdy mu nebyly podany ani leky proti bolesti a dvakrat se vyprazdnila cekarna, zatimco on tam stagnoval, pozadal o doklady a odjel se nechat osetrit do Mikulova.
- moje byvala ucitelka AJ vyhledala v nejake dire na jih od vidne zubarskou pohotovost. Take nenapsala ke jmenu "Mgr." a cekala tam pres hodinu a predskocili ji lidi, kteri prisli pozdeji. Situace se zmenila, kdyz jeji pritel titul doplnil a zvysil hlas. Najednou slo vsechno jako po masle.
Jiste, lze to obhajovat lokalnim selhanim a blabla...ale je to jedno. Mam svuj nazor a rakusaci z podstaty veci nemaji druhou sanci udelat dobry prvni dojem...a moc na tom nemeni ani fakt, ze nase rodina se prateli s emigranty zijicimi od 68 ve Vidni, kteri uz asi 10 let podobne chovani neregistruji, ale spojuji to s narustem poctu cernochu a jinych pigmentu a ze jejich praktik je Pakistanec a ma sestricku z Bratislavy.
Takze muzes rakousko bilit jak chces, ale muj nazor, ze je to zeme plna predsudku a historicke frustrace to nezmeni.
|
|
|
V šedesátých letech byla má matka nechala u Prahy hospitalizována, po několika dnech vyšlo najevo její vzdělání, bylo jí vytčeno, že ho neuvedla, následoval přesun na lepší pokoj a větší věnovaná pozornost.
V devadeástých letech v nemocnici v Kremsu saniťák, vyplňující můj Schademeldung pro pojišťovnu málem salutoval, když zjistil, že jsem koncipient.
O pár let později bylo mé kamarádce v Brně vytčeno, že jim neřekla, že je inženýrka, jak to mají vědět (a následovalo zlepšení v přístupu).
O nějaký rok později jsem byl v naší malé lokální nemocnici lékařem upozorněn, že nemám v databázi nemocnice titul, ať si ho dojdu na příjem doplnit (na což sjem se vybodnul).
Atd.. Prostě to tak někdy někde je.
|
|
|
Známý se rozváděl. Manželka titul uvedla, on - nezvyklý (stejný) titul uvádět - tak neučinil. Přístup zcela odlišný. Zlom nastal až poté, co požádal, jestli by ho nemohl slavný soud také titulovat, když se titulem odpůrkyně máchá v každé druhé větě.
|
|
|
manželku při prvním pokusu o porod sálové sesterstvo oslovovalo "mamino". když jsme projevili silnou nelibost, podívali se do papírů a začali ji oslovovat "paní magistro". z hecu jsem namítl, že paní mého srdce před měsícem a půl obhájila a že požadujeme oslovení "paní doktorko". odešli se poradit a pak přišli s velmi poníženým návrhem, že by jim to dělalo bordel v organizaci na sále a jestli bychom se nezlobili kdyby oslovovali "paní B." no cirkus.
|
|
|
Mame kamaradku, pani, ktera zije v Rakousku uz asi 40 let a vzala si rakusana. Nestacil jsem koukat, kdyz vypravela, jak jeji muz nemohl postoupit v praci, protoze nebyl clenem te spravne partaje (tj. stejne jako sef)....
Rakousko mi, musim rict pohledem zvenku, prijde jako takova takova zaprdena verze Rakouska-Uherska. :-)
|
|
|
Rakusaci jsou takovi nemecky slovaci :-D
|
|
... v Rakousku mam taktez zname a kamarady, jak pracovne tak mimo. Taktez jsem tam pomerne casto i soukrome na horach - a nikdy jsem nezaznamenal problem
..od roku 2006 pusobim u Mnichova a tady to bylo mimo praci o dost tezsi, nez me okoli (sousedi na vsi) trochu vzalo na milost. Taky meli zazito, ze bydlime jeste na stromech a ze nas jeste okupuji Rusove.... Ne ze by se se mnou nebavili vubec, ale ten odstup neni jednoduche prekonat. Casem si to celkem sedlo.
S Moussou souhlasim v tom, ze vysokohorska verze Nemciny je masakr... .. ona vidlacka bavorstina je taky prdel....
|
|
Čím? No tím že to není takový ten hyperkorektní-vyvážený styl. (zajídá se mi a to tak že velmi, mocinky moc. pardon pane LWG)
Obsahem mne částečně informačně obohatil, poněvadž je mi většina věcí delší dobu známa. Jen třeba o tamnějším opatrovnickém systému jsem neměl tucha.
Také info že v Rakousku upřednostňují své před cizáky je mi sympatická, v tomhle bychom se snad mohli u nás poučit... Ano rozumím že pro ni jako cizáka je to holt někdy nepříjemné. Někdo řeší, někdo ne, někdo to má na své hraně... je to boj, ale rozseknout si to musí stejně sama. Ovšem předpokládám že už tak učinila, jestli tam není první týden.
Je to popis negativ a současně toho jak je autorka vnímá. Tedy článek nevnímám jako jiní, jako stěžovací a brečací. (možná lze místy=opatrovnický systém, cítit jistou deziluzi či šokovanost) Myslím si že naopak pro lidi jež zvažují odchod za "lepším" či i jen kam dál pracovně (obecně do ciziny) a jsou na tyto věci citlivější, je tento pohled užitečný.
Něco podobného mi kdysi napsala jedna v Německu dlouho žijící Češka o svém synovi, který v nějakém poblouznění se vším zde v ČR praštil, včetně rodiny, která jeho sen nesdílela a jel za štěstím do Anglie. Vrátil se prý hodně zklamaný a zlomený. A přidala i pár tipů pro Německo. Hlavně prý ne do příhraničí s ČR, ale pokud možno co nejdál od něj a logicky perfektní Němčinu.
Fakt že v té zemi autorka žije (snad jsem pochopil správně) musí každému PIB již sám osobě indikovat že ač autorka vidí negativa, tak pozitiva evidentně převažují a zůstává tam. To snad mluví za vše, navíc naprosto jasně a tak naprosto nerozumím těm "dobrým radám" ať se vrátí, atd...
Nikde jsem její žádost o radu v článku nezachytil a na blogísku hodné tety Sally u pofoukaného srdéčka taky ne... Nebo jde o formu nějaké jízlivosti, snahy ublížit? Nechápu.
|
|
Příběh Terezy mě zaujal.
a) Mezi právníky je dost rozšířena povědomost o teritoriální omezenosti praktického užití našeho vzdělání.
b) Zrovna právníka by mohlo napadnou si některé skutečnosti prověřit předem. Ty, které uvádíte o hledání zaměstnání určitě.
|
|
|
Ona to věděla. Šla do Rakouska v zhruba pětatřiceti, v Česku tehdy měla dům a dostatek peněz. Její manžel byl také velmi schopný, vydělával hodně i na rakouské poměry. Ona souhlasila s tím, že bude profesionální manželka a asistentka, nevadilo jí to. A kdyby byly v manželství problémy, vrátí se zpět do ČR.
Do toho ale neplánovaně otěhotněla a manželství šlo do kopru.
|
|
Roubíček a Kohn jsou děsně nespokojený s Babišem a jeho vládou a tak si vezmou glóbus a vymýšlejí, kam by se odstěhovali.
"USA - no to ne, Roubíček, tam to vede ta opice komunistická, znárodnila by nám i nos mezi očima! Německo - no se Kohn nezloběj, ale kvůli noži na chleba se nedám zavřít! Itálie - no pardon Roubíček, ale nesmějí tam platit cash a viděl tu jejich Guarda di finanza se samopalama? Se zbláznili! Francie Kohn? No se nezloběj, ale to teda do takovýho komunistickýho bordelu... No, Španělsko, Portugalsko - no vo tom ani slovo, Roubíček... Brazílie, no prominou, Kohn, ale ta životní úroveň... Rusko, no to neblázněj Roubíček, ten Putin by je pěkně přiskřípnul..."
A tak Kohn s Roubíčkem asi 3 hodiny točí glóbem tam a zpátky,a pak Kohn zkroušeně povídá:
"A poslouchaj, Roubíček, nemaj voni ještě nějakej jinej glóbus?"
|
|
|
|
|
|
Jj, starej, ale dobrej...
|
|
|
Nevím, jak je to v Rakousích dneska. Ale před deseti lety dvanácti lety jsem tam jevy popisované v článku zaznamenal pouze velmi okrajově.
S tím, že jsem tam Ausländer, který jim bere práci dvakrát za 4 roky. Jednou mladí lidé, poněkud "opivení" - sedli jsme si do hospody a po dalších dvou pivech je to přešlo - dpporučil jsem jim, ať se podívají na náhrobky na místním hřbitově,. Kolik jmen je tam českých - ovšem v různém stádiu poněmčení.
Druhý případ byl ještě kurióznější - vyjel po mě naturalizovaný Slovák - nyní Rakušák. S tím jsem do hospody nešel. Ale bylo to těsně po rozdělení Československa, takže si ten pán asi léčil jiný "Mindervertikaitskomplex". [;>))
|
|
střídavé péče tak článek poměrně objektivně popisuje klasický sociální stát germánského typu - obdobné to je i v Německu - možná tam je to méně šovinistické díky velikosti země.
Ta poznámka o jakési oblibě ve svěřování dětí do péče otců v Rakousku je bych řekl vymyšlená a odhaluje podvědomé obavy autorky.
Upřímně řečeno, systém, kdy je dítě primárně svěřeno do rovnoprávné péče obou rodičů je z hlediska vývoje dětí jediná šance na přežití civilizace. I spousta otců, kteří své děti zanedbávají si neuvědomuje, že přenecháním výchovy do zfeminizované společnosti je jedno z největších zel, které naši civilizaci likviduje. Zejména kluci se prostě v ženské výchově (a to nemyslím nijak pejorativně, jen konstatuji) nezmění v muže ale v něco co naprosto přesně charakterizuje rakouský výtvor zvaný Conchita Wurst.
|
|
|
Já to ve článku nenapadám, já to konstatuji. Ono je totiž poměrně dost cizinek v Rakousku, které se tomu hodně diví.
Mně bylo u soudu řečeno, že moje několikatýdenní plně kojené dítě, o které jsem se starala výhradně já, potřebuje otce stejně jako matku.
Máme tu ve Vídni dokonce jednu soudkyni, která prý jasně nadržuje otcům. Tvrdí to i muži.
Homosexuálové se vyskytují ve všech rodinách, výchovou nevznikají.
|
|
|
Vitajte v rovnoprávnom svete. Alebo chcete žiť v spoločnosti kde rozvod je neprípustný ?
|
|
|
Tak pokud to dite budes schopny kojit, tak no problém, ze...
Osobne, kdybych se teoreticky rozvadel za situace, kdy bych mel například mesicni dite, které by moje manželka kojila, tak bych sam zamerne pozadoval, aby to dite po dobu, co bude kojene, proste zilo s matkou. A to ne proto, ze bych ho nechtel vidat.
Ale osobne povazuji kojeni dítěte za jednu z nejdulezitejsich věci, které muze do života dostat.
|
|
|
Vidíš, v našem případě kojení jako benefit považováno nebylo. Dokonce mi bylo řečeno, že mám dítě přestat kojit, protože je pro něj utrpení, že já jej kojím a u otce dostává flašku.
Zatímco v mé péči při plném kojení bylo dítě vždy zdravé, po odstavení začalo trpět ekzémy a dostalo těžkou infekci, kvůli které muselo být hospitalizováno. O dítě se nestaral otec, který pracuje na směny, ale jeho matka.
|
|
|
To je mi velmi lito :-(
Vůbec si nedokazu představit, co bych delal, kdyby mi nejaky urednik něco takového naridil.
Teda ja bych samozrejme i přes nejake narizeni soudu to dite nechal u matky, at ho koji, ale ja nejsem zenska, tak me se to mluvi...
To je normalne na blazinec :-((
|
|
|
(Já si to představit dokáži velmi živě. Asi by se o tom psalo v novinách, obávám se.)
|
|
|
Ja si umim představit ledacos a uz jsem v zivote zazil lecjakou bezmoc a zoufalstvi, ale toto...Fakt mi to pusobi bolest jen když si predstavim svoje deti v te pozici, a to jsem v klidu a pisu si tu od stolu, nohy v teple ...
Před casem jsem videl film http://www.csfd.cz/film/230480-vymena/[/vymena] vrele doporucuji, podle skutecnych udalosti... A pocity jsem mel podobne.
|
|
|
OMG tak ted se mi tu totalne pomotaly písmenka, pisu do 2 oken a ty se mi nejak popletly :-))
spravny odkaz je www.csfd.cz/film/230480-vymena/
Ja chci edit :-))
|
|
|
V novinách můj příběh ještě nebyl, v televizi ano. A doufám, že to bylo naposledy a zbytek soudního řízení bude probíhat korektně.
|
|
|
Já to myslel tak, že kdyby mi úředník řekl tohle, asi bych neudržel afekt a nervy na uzdě, a bylo by o úředníka -- přinejmenším tedy o zdravého a nezboulovaného úředníka -- méně (a já bych měl o to větší problémy, samozřejmě) :((((
Jinak samozřejmě držím všechny palce a tak dále!
|
|
|
Zahajil by protestni hladovku s tim, ze chipsy a dietni cola jsou nejidlo? Jako "zviratko na konec" by to mozna proslo 8o)
|
|
|
To je samozřejmě rovnostářská pitomost. Mláďata se spíš obejdou bez samce, než bez samice. Samozřejmě; i bez samice nějak vyrostou, to koneckonců bez nohy taky.
|
|
|
Samozrejme že je to rovnostárska hluposť. Ale aspon to ženskej pripomenie že rozvádzať sa a utekať od chlapa nie je vždy iba výhra.
|
|
|
To je sice teoreticky hezký, jenomže ten třetí (co se nesměje), jsou právě ta mláďata.
|
|
|
To platí ale ať chcbí matka, nebo i otec. Odlišnosti jsou v závislosti na pohlaví mláděte a většinového rodiče, ale nějak měřit či vážit kdo mláděti chybí víc se neodvažuji ...
|
|
|
Ovšem na zacatku vlakna jsme se bavili o situaci, kdy je dite kojene. V takovem pripade proste kojeni je vic, nez cokoliv jiného.
At si to pak udelaj jak chtej, ale dokud se dite koji, tak se koji a vlak přes to nejede.
Tot muj názor.
|
|
|
To ano. Pokud se budeme dívat jen optikou že dokud se kojí tak jde o mládě a jak ne, tak už "hybaj do procesu línej dospělče", tak jo. Resp. když budem koukat na ty nej hmatatelnější potřeby=mlí/éko mateřské.
A když je mlátě kojeno 1/2 či 15 let, stále je to mládě... dospělost začíná odstavením. :)
|
|
|
Jakože pidisamečci a pidisamičky mají v závislosti na svým hardware jinou potřebu přitulit se k samici? Ale notak, seberte odvahu.
Ty potřebujou hlavně hodnýho poldu. Zlej polda má ještě pár let čas.
Nebo snad máte přebytek estrogenů? Nu což, možný to je, četl jsem že je jich hromadu ve vodě a chlapi z toho pak blbnou.
|
|
|
Hlavně jsou v tom octě (pardon, neodolal jsem :P)
|
|
|
Britští vědci zjistili? :D
|
|
|
Nikoliv pane. Jakože ač pidisamečci/samičky tu potřebu mají zřejmě srovnatelnou, tak mají současně i další potřeby, ovšem těžko měřitelné v ml či vážitelné...
|
|
|
Jasně, je to hroooozně těžký. Mocinky moc. Víte co? Tak se tím netrapme.
|
|
|
No, za mne, já se tím netrápím celou dobu vůbecinky vůbec. Tak eště Vy a bude to zupa.
|
|
|
P.S.: svou hormonální situaci jsem nezjišťoval, tak netuším, ale voni budou na to dost velkej tedlenc, tamten, no..
|
|
|
Pokud nejste schopen akceptovat thesi, že kojenec potřebuje spíše matku, než otce a zahalujete se do tajemnýho je to těžký ... netroufám si soudit ... sou ještě jiný potřeby žejo... , pak vřele doporučuji zjistit. neb jde o reakci typicky holčičí.
|
|
|
Pokud zůstáváte na thesi, že dítě to má nastavený jako "od 6:00 do 8:00-matka" a od 8:01 do xxx-otec" přičemž v době matky je přítomnost otce dokonce špatná, nebo co... tak se zanállýzujte raději sám. Jak jsem psal, tak strava fakt není všechno co dítě potřebuje.
Kterého kojence míníte? Měsíčního? Ročního? Pětiletého?Deseti? ... Všichni, či přece jen by se dal nalézt samozřejmě ojedinělý případ že desetiletý kojený potomek, ale fakt jen tu a tam potřebuje otce? (třeba finance na drogy, nebo tak)
|
|
|
Zlato, těžko mohu zůstávat na něčem, co jsem nikdy nevyslovil.
|
|
|
Když už je to takové až intimčo bobísku (pýřím se), tak jo.
|
|
|
Kojenec především není definován kojením, ale věkem (tuším 6 týdnů až rok nebo dva). Jsou kojení i nekojení novorozenci, kojenci i batolata. Možná jsou kojeny občas i starší kusy, ale to jim nepropůjčuje status kojence.
Například bojová letadla jsou v boji jen minimum svého čásu, pokud se do něj dostatnou, ministerstvo spravedlnosti, tam snad netřeba uvádět rozdíl mezi názvem a činností...
|
|
|
Přít se o definici kojence fakt nehodlám. To je takový ... ajťácký. Spokojím se s tvrzením že hodně malý pišišvoři (aka kojenci aka malí červi aka ... ) potřebujou matku víc než otce, neb příroda to tak zařídila.
|
|
|
Proti tomu žádná, to byla reakce na to, jak starého kojence myslíte a oponent mluvil o docela velkých dětech. Takže to bylo na Vaší podporu a vy mě přirovnáváte k IT, no to snad.... i když, třeba jsou lidé, co mají IT rádi. To se u právníků hledá jen velmi těžko... možná to nebyla docela urážka...
|
|
|
Ale vůbec ne, to byla jenom neosobní poznámka. Nidky bych si nedovolil vám nadávat do ajťáků. :)
Já o té hranici příliš jasno nemám a ani mne nic nenutí ji definovat. Řekněme pracovně tak okolo tří let. Plusmínus autobus, cca tm.
|
|
|
bojová letadla jsou špatnej příklad. ale třeba honicí pes a honící pes je jednoznačný rozdíl, honicí pes je chrt a honící pes může být mrťafa na křivých nožičkách pronásleduje-li kočku.
paní docentka na pružnostpevnostplasticitu vždycky ječela když někderý študent použil nesprávně termín kroutící moment místo krouticího.
|
|
|
To je možné. Jako laik mám pojem kojenec spojen ... s kojením, myslím.
Ovšem jsou děti kojeny od - vůbec po dlouho. A bylo operováno s faktem že dítě bylo plně kojeno.
A já se domnívám, že dítě potřebuje oba rodiče prakticky od opuštění dělohy proti názoru že dítě v nějakém období potřebuje jen matku. To je vše.
|
|
|
Kojenec je dítě ve věku jeden měsíc až jeden rok.
V mém případě se jednalo o kojence starého dva měsíce, který byl plně kojen. Soud na to ovšem nebral ohled.
|
|
|
OK.
Váš případ neznám a přiznávám že mne ani nezajímá. Dříve mne takové věci zajímaly, ale když už to bylo monotóní (muž=kristalické zlo, násilník, alkoholik, ... a žena učněné lilium křížené s trpitelkou) tak mne to přestalo zajímat.
Je mi sice líto že nějaké dítě přišlo o možná to nejlepší co v daném věku potřebuje, tedy o mateřské mléko, ale to se bohužel stává z různých důvodů a celkem často. Od rozdělení rodiny, přes fakt že matka mléko nemá, až po kosmetické důvody matky....
|
|
|
Wait, wait, wait. Homosexuálové ve všech rodinách? No dobře, asi chápu, jak jste to myslela - aneb: vyskytují se i v úplných rodinách.
Jestli jste tím ovšem reagovala na zmínku o Conchitovi Wurst, pak jste vedle. Pokud vím, Conchito Buřt není homosexuál, nýbrž transsexuál, popřípadě transvestita.
A v případě transvestitismu už se o vlivu výchovy hovořit dá. Nevím, co tvrdí všemožné socstudie, ani ve svém okolí nemám dostatečně průkazný vzorek lidí z neúplných rodin, ale zdravý rozum mi říká, že člověk z neúplné rodiny je v otázkách mužské a ženské role ve společnosti přeci jen zmatenější.
|
|
|
Transvetitizmus nemá nič spoločné s výchovou alebo s počtom rodičov. Práveže sa rodičia snažia vačšinou transvetitizmus potlačiť. Poznal som jednu osobu, technicky to bola žena, ale čo sa výzoru týkalo, vyzarala ako nejaký shinheadský bitkár, nechala sa zasadne oslovovať mužským menom a použivala mužský rod, podla všetkého asexuálna, ženy nenávidela, o chlapov nemala záujem (celkovo ľudí moc nemusela). Rodičia sa snažili dlhý čas z nej "vychovať ženu", ale nakoniec to vzdali. Z jej sestry vyrástla normalna ženská.
|
|
|
Koukám už asi docela informován. Asi tedy i víte na základě čeho vznikl džendr... a čeho se ty kreatury přisáté na státním penězovodu dopouštějí.
|
|
|
Tom Neuwirth je homosexuál, který v době dospívání zažil kvůli své orientaci šikanu.
Jako formu protestu a propagaci tolerance vytvořil fiktivní osobu Conchitu Wurst.
V běžném životě je to homosexuální muž Tom, který žije se svým partnerem někde ve Vídni, v showbusinessu je to zpěvačka Conchita, která má dokonce fiktivního manžela.
|
|
|
Pokud muze buzna vystupovat se svym ksichtem v debilizatoru, tak lze rici, ze v Rakousku neumi poradne ani tu sikanu 8o) ...a tomu jemnemu, esteticky zalozenemu "necemu" by meli vysvetlit, ze kdyz na nej nekdo vola "buzno, buzno", tak to neni sikana, ale v jeho pripade pouze osloveni patrici prave jeho zivocisnemu druhu.
8o)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Rakousko
|
|
|