Nemusíte mít obavy, řeč tentokrát nebude o žádných zdraví prospěšných
antioxidantech, nýbrž o dnes už téměř klasickém voze střední třídy, Mercedesu-Benz
třídy C s interním označením W202.
Tenhle automobil, mezi mercedesáři milovaný i nenáviděný započal svou
cestu v roce 1993, kdy nahradil úspěšnou, avšak zastaralou „stodevadesátku“
s označením W201. A v rámci změny označování vozů mercedes písmeny dostala
W202 označení „C“. „Céčko“ prošlo počas své výroby dvěma facelifty – prvním
v roce 1995 a pak druhým v roce 1997- a svou pouť skončilo někdy na podzim
2000, kdy jej nahradil model W203. V odborných kruzích se mluví o W202
jako o povedeném voze, dotaženém do konce a bez dětských nemocí. Bylo z
doby, kdy ještě mercedes vyráběl auta bez katování kostů a pětiletý vůz
nebyl sežrán korozí, nebo po 50 000 km potupně odstaven u krajnice pro
kolabující elektroniku…
Mercedes W202 byl k mání buď jako klasický tříprostorový, čtyřdveřový
sedan, nebo pětidveřové kombi. Taky byla možnost si vybrat ze čtyř provedení:
Classic, Esprit, Sport a Elegance. Jednotlivé typy se lišili nejen výbavou,
ale také tuhostí a výškou podvozku a drobnými změnami v interiéru.
Uspořádání je klasické – motor vepředu podélně a pohon zadních kol.
Motor
Už od začátku byla u tohoto vozu pestrá nabídka motorů, od nejslabšího
komůrkodechtovýho atmosférického čtyřválce s označením C200D se skromným
výkonem 55kW až po řadový čtyřiadvacetiventilový zážehový šestiválec s
proměnlivým časováním sací vačky C280 a výkonem 142kW. Komu by i tohle
bylo málo, mohl sáhnout po modelu C36 AMG, který už poskytoval celkem masakrální
výkon 206kW. Taky je třeba říct, že v roce 1997 již nastupují na scénu
první turbodiesely se vstřikováním „common-rail“ s označením C200CDI (75kW)
a C220CDI (92kW).
Já osobně vlastním model C250Turbodiesel, což je přeplňovaný dvacetiventilový
pětiválec DOHC zdvihového objemu 2.5L, se vstřikováním do předkomůrky a
mezichladičem stlačeného vzduchu. Nejvyšší výkon 110kW dosahuje motor při
otáčkách 4400/min a točivý moment vrcholí hodnotou 280Nm při otáčkách 1800/min.
Není to sice nejmodernější agregát, ale podle mě ještě rozhodně nepatří
do starýho železa. Má krásný zvuk – jako všechny starý diesely od mercedesu.
Vůz se od něj neklepe a rozhodně neduní a ani nebručí při 3000 otáčkách
jako třeba u Audi A4 1.9TDI. S radostí se nechá vytáčet do 5000, a nástup
jeho zátahu je plynulý a až do 4500ot. nijak citelně neuvadá. Prostě táhne
až po červené pole a tak se člověk při předjíždění nemusí bát podřadit
ve strachu, že za hranicí 3000 to už nepojede. Není to prostě jen obrovský
točivý moment bez patřičné porce kW, jak to často bývá zvykem. Údržba motoru
není nijak náročná, motor má rozvod řetězem (interval výměny 500 000km),
řadové čerpadlo Bosch a klasický vstřiky ála záhradní rozprašovač (výměna
cca kažých 300 000km podle kvality paliva). Na olej to žádný extra nároky
nemá, plně vyhoví klasika 10W40 normálnější značky (ne nějakou břečku z
lidlu).
Podvozek
Kvality vozu pochopitelně podepírá už tradičně i dobře vyřešený podvozek.
Není sice celkem v duchu BMW (podvozek musí být rychlejší, než motor),
protože filozofie mercedesu není být nejrychlejší…vepředu jsou příčná dvojitá
ramena a příčný zkrutný stabilizátor, vzadu je dosti komplikovaný prostorový
pětiprvek (multilink). Vůz má své rozměry a poměrně velkou hmotnost, tak
na motokáru typu civic sice můžeme zapomenout, vůz se víc naklání, ale
díky výbornému podvozku drží dokonale stopu a ani hrby v zatáčce ho nerozhodí
– kola jsou díky pětiprvku i vzadu pořád přilepené k silnici. Pokud to
člověk přeci jen přežene, projeví se typická přetáčivost. Utrhnutí je však
předvídatelné a jaksi plynulé, tak se nestane, že prostě v okamžiku se
záď utrhne a v dalším okamžiku se už kroutíte v hodinách. Hodně samozřejmě
záleží na zkušenostech řidiče a motorizaci. Za příplatek bylo možno mít
v autě i ASR (později ESP), systémy, které jsou sice v zimě u zadokolky
velmi dobrým pomocníkem, jejich nevýhodou je však nemožnost úplného vypnutí,
což dosti snižuje „fun factor“.
Provoz
Vůz vlastním tři roky a musím říct, že za tu dobu jsem s ním najel jen
cca 60 000km. Není to mnoho, ale mám doma ještě další auto. Kupoval jsem
ho tehdy v Německu, protože koupit slušný mercedes na Slovensku, co nebude
skládačka, bouračka atd. bylo nemožné. Osobně bych to ani teď nezkoušel
a zajel si raději do Reichu. Když jsem vůz přebíral, měl 282 000km, nebyl
nikdy lakován a tak měl na sobě takové ty bodky od kamínků a nějaké ty
šrámy na nárazníku…interiér byl jako nový, technicky to vypadalo v pořádku,
tak jsem ho vzal. Ono jich totiž těch C250Turbo ani moc na výběr nebylo.
Vysolil jsem tam za něj 6 000 EUR. Tak starý vůz s bezmála 300kkm samozřejmě
nebude celkem bez chyby, takže nějaké věci se dělali hned, něco přišlo
postupně...Nepamatuji si úplně všechny drobnosti a ani jsem si nepsal ceny,
ale zkusím to tak nějak z rychlíka zrekapitulovat, co mě to stálo:
- Brzdové kotouče + desky předek (ATE) : 3600 Kč
- Brzdové kotouče + desky zadek (TRW) : 2100 Kč
- Silentbloky předního stabilizátoru (Lemfoerder) : 200 Kč
- Čepy spodních přeních ramen (Febi) : 1150 Kč
- Přední ložisko (Ruville) : 850 Kč
- Uložení motoru (HP) : 1800 Kč
- Uložení převodovky (Lemfoerder) : 550 Kč
- Drážkový řemen (contitech) + kladka (ruville) + tlumič (ruville)
+ volnoběžka altíku (Febi) : cca 4000 Kč
- Žhavky (Brisk) : 750 Kč
- Spínač brzdových světel (mercedes) : 500 Kč
Tohle jsou ceny za spotřební materiál, který potekl do mého vozu. Nebudu
sem samozřejmě počítat pneumatiky, náplně a filtry. V cenách není započítána
práce. Je to proto, že ta může varírovat od 200Kč/hod u nějakého Vencu
v garáži, co opravuje všechno, až po necelých 2000Kč/hod v origo servisu
Mercedes-Benz. Tu první variantu doporučuju tak max. pro výměnu brzdových
destiček a kotoučů. Tu druhou variantu nemám dobře ověřenou, ale servisovat
tak starý vůz v drahém servisu Mercedes už asi bude jen poloblázen. Já
osobně doporučuju najít si garážníka, co se specializuje na tyhle starší
mercedesy. Jelikož bydlím na západním Slovensku, tak svoje auta servisuju
s plnou spokojeností u Karola Hudeca v Oslanoch při Partizánskom, který
se léta zabývá opravami těchto aut a opravdu se vyzná.
Krom běžných výměnných dílů, co jsem vyjmenoval se mi staly ještě dvě
věci.
Ta první byla výměna převodovky. Z výstupu na kardan jsem našel prosakující
olej. Tak jsem se rozhodl simerink vyměnit. Abych měl jistotu kvalitního
materiálu, koupil jsem guferko přímo v mercedesu. S dobrým pocitem jsem
jel na sraz mercedesů v Mělníku a na zpáteční cestě se milé gufero rozpadlo,
olej z převodovky vytekl…a dál asi nemusím říkat, co se v almaře udělo
v kopcích na D1 při rychlosti 160km/h (ano vím, jsem silniční pirát). Druhou
převodovku jsem sehnal použitou, stála mě 5000 Kč, takže nic hroznýho.
Další věc byla tzv. padající nafta, nebo-li zavzdušňování palivového
systému. Je to problém pro tyhle vozy (vlastně všechny mercedesy s těmito
a odvezenými agregáty) celkem typický a počká to každýho. Problém je v
plastových hadičkách , které jsou zakončeny O-kroužky, nebo tekoucích tlakových
výstupech vstřikovacího čerpadla. Při jakémkoli náznaku padání nafty nemá
žádný smysl spekulovat, ale rovnou zajet do mercedesu, VŠECHNY a opakuji
VŠECHNY ty průhledný plastový hadičky vyměnit. Pokud neteče i to čerpadlo,
problém zmizí…Není to žádná závratná investice.
K ceně karosářských náhradních dílů moc říct nemůžu, krom předních směrovek
(za 200Kč kus) jsem zatím nic neměnil. Originální díly budou pochopitelně
drahé, kdo nechce neoriginální čínský nebo polský levný kšunt, je vhodné
se mrknout po inzerci a taky na allegru v Polsku, kde se prodává spousta
slušných , vyvrakovaných origo dílů. S trolinkou štěstí se vám povede najít
i kus ve vaší barvě a nebudete muset ani lakovat.
Tak se pomalu dostáváme ke spotřebě. Tady nutno hned napsat, že kdo
očekává spotřebu moderních common-railů, ať na tenhle vůz raději zapomene
(tedy spíš na céčko s 250Turbo). Při normální jízdě spořádá v průměru 8L
nafty na 100km, okresky lze dělat kolem 5,5L, dálnice při rychlosti 140km/h
tak 7-7,5L. Kdo s ním však bude moc kravit, může očekávat klidně 10-11L.
Tahle poslední hodnota platí i pro vyloženě městský provoz.
Ostatní
Nechci tady mluvit o tom, jak je palubka poskládána z kvalitních měkčených
plastů, tak jen řeknu, že co vypadá jako dřevo je opravdu dřevo a ne nějaká
imitace. Mluvíme tady o Mercedesu, takže kvalita se samozřejmě očekává
a všechno je tak, jak má být. Provedení, ergonomie, materiál. V tomhle
duchu se nesou i sedadla. Nejsou ani příliš tvrdá (Škoda), ani měkká (Renault),
jsou na nich podepsány letité zkušenosti s výrobou prémiových vozů. Kupodivu
i vzadu najdete plnohodnotné sedačky, né podivné rovné lavice, jako třeba
u A4. Na 4487mm dlouhý vůz s rozvorem 2690mm není sice uvnitř převratně
mnoho místa, je to však daň za složitou zadní nápravu. 4 průměrně velcí
chlapi ( 180cm/ 80kg) si tam však sednou bez problémů. Pokud mám vyslovit
názor, raději lepší podvozek na úkor trochy místa, než hromada prostoru
se zadní tuhou nápravou…Vůz má taky zavazadlový prostor, který svou velikostí
taky neoslní (zejména od majitelů octávek za něj sklízím posměch), ale
u mercedesu o nějaký kufr až tak nejde.
Řízení je takové mercedesácké, je tam maticový převod a tlumič řízení,
tudíž ta odezva od vozovky není nevímjaká, ale posilovač s proměnlivým
účinkem céčko samozřejmě vlastní. Řazení je přesné, i když při řazení vycházejí
od kulisy takové klapavé zvuky, které někomu můžou vadit. Specialitou mercedesu
je taky parkovací brzda v „nožním“ provedení. To znamená, že nemáte klasickou
ručku mezi předními sedadly, nýbrž čtvrtý (u automatu třetí) pedál, který
zatlačíte podobně, jako by ste zvedali ručku. Uvolnění brzdy se provádí
táhlem na palubce.
Závěr
Možná je ten článek zbytečně dlouhý, ale chtěl jsem něco napsat o autě,
které je v našich republikách dosti nedoceněné a myslím, že neprávem. Jde
o velmi solidní a odolný vůz, který je malý jen svými rozměry. Není to
auto pro závodníky ( i když nejde o žádného plovoucího lenochoda, spíš
naopak) a není ani o počtu odkládacích míst a velikosti kufru. Avšak nabízí
mercedesovský komfort, spolehlivost, robustnost, vysokou užitnou hodnotu
a k tomu celkem nenáročný a nepříliš drahý provoz. Důkazem je i to, že
500 000 km u slušně servisovaného kusu rozhodně není konečná.
Pokusil jsem se být objektivní, ale ono to samozřejmě docela nejde a
to tím spíš, že jsem zapáleným bláznem pro mercedesy.
25.04.2011
TheLastUnicorn