Jsa z nejmenovaného severočeského horského města, máme se zimou opravdu
bohaté zkušenosti, které laický návštěvník z jižních částí naší vlasti
nedokáže ocenit a docenit.
Ono, když vám přes zimu nasype souhrnně 4,5
metru sněhu, tak je to průser – a o to větší, že ti cajzli z technických
služeb se ani nesnaží s tím něco dělat a mlčky rezignují.Výsledkem závějí
bílých sraček na silnici a na chodnících jsou nečekané technické problémy,
které musí řešit jak chodci tak řidiči. Však to znáte… A pak se v televizi
podíváte na nějakého blba za volantem sypače jak vám svojí poďobanou bezzubou
tváří zdevastovanou chlastem, oznámí „žjo, tach nás šecky ta zyma zas ňáák
překvapila, huh“. V tu chvíli si myslím, že eutanázie by pro mnohé lidi
měla být povinná.
Když vidím jak se po stále užší a užší silnici pohybují důchodci jako
zmatení chrobáci a rozehrávají staccato úderů svých důchodek a francouzských
holí je to jako pohled do terária. Nemají na výběr. Onehdy jsem dokonce
viděl, jak šípový pluh vynořivší se zpoza zatáčky hrne tsunami sněhu a
cca 100 metrů před ním důchodce o holi s tažným vozíkem. Dědkovi zbývalo
cca 10 metrů do „bezpečí“ ze silnice a to do vyházeného vchodu jistého
obchůdku. Celá scéna mi připomínala starý klip skupiny Guns`n`roses , kdy
kytarista hraje na kolejích a zezadu se k němu blíží rychlík. Stihnuli
to oba jen tak tak. Dědek zaplul do „úkrytu“ v poslední vteřině avšak schytal
pořádnou dávku prosolených sraček přímo do svého mini wagen a dost taky
do ksichtu (….ohlédl se). V tu chvíli naplnil biblickou pověst o Lotově
ženě takřka dokonale se změnil v solný sloup ona. Řidič pluhu ani nemrkl
– nemohl, telefonoval … asi s kamarádem za volantem jiného pluhu rozebírali
aktuální skóre své hry Road kill.
Uznávám, že je to těžká práce, ale proč ji musí vykonávat dementi –
tak to je mi záhadou.
O tom však možná někdy jindy. Dnes bych se rád podělil o jiný zážitek.
Jelikož se díky interakci Avie bez řádné technické a kluzkého povrchu nacházelo
moje auto v servisu, byl jsem nucen pohybovati se v autíčíčku své přítelkyně
– k její velké nelibosti a k mému příjemnému překvapení a spokojenosti.
Nová Corsa s pružným motůrkem (JTDI) s automatem ( a samozřejmě v „plný
palbě, metle, elektrice a s klímou….“) je do města opravdu super vozítko
(nemusíte-li převážet více než 2 osoby). Toto autíčko jak se záhy ukáže
se stalo jedním z hrdinů mojí story. Nutno říci, že jedné bylo němým hrdinou
…. ostatní toho nažvanili až dost.
Zima začala ustupovat, sníh odtával a tak do ulic vyrazili i radniční
strážci zákona …“něco řešit“. Onu osudnou středu jsem šel něco zařídit
na úřady a potkal jsem dva uniformované dementy v centru města jak buzerovali
majitelku obchodu, když lila kýbl se špinavou vodou (vytírala podlahu)
do kanálu před svojí provozovnou. „Paní, to nemůžete tohleto tomůže
klíďo ještě zmrznout a někdo si pak zláme na tom nohu…na tom kanále….“
Cituji doslova!!! Venku +6, sluníčko …..no fakt kreténi. Jeden postavu
jako moskyt a druhej jako holub – asi mu v posilovně zapomněli říci, že
existují i jiné části těla než jen hrudník…například nohy a, taky že steroidy
mozek nezvětší. Každopádně jsme se ten den ještě měli potkat…. kosa se
začala blížit k šutru.
Před barákem, kde máme kancelář, vloni zakázali parkovat. Jednoho dne
přišel nějak vořežprut s pikslou barvy a štětkou namaloval na chodník žlutej
pruh. Zákaz zastavení. Aby kdosi na městském úřadu potvrdil, že je nefalšovanej
blb, tak k pruhu postavil dvě ohyzdné městské policistky. Ještě dříve než
barva zaschla, začaly pokutovat řidiče, když u pruhu jen přibrzdili. Jelikož
v našem baráku je dost kanceláří, tak to všem fakt zkomplikovalo život.
Jako potvrzení naprostého kretenismu našich úředníků pak byla skutečnost,
že stejnej vořežprut přišel za 14 dní a přes žlutý pruh udělal několik
černých přerušení – takže zákaz stání. Jelikož to byl ovšem exportní vohnout
a celou práci si nějak blbě rozvrhl , takže žluto černý pruh se jeví z
oken kanceláře jako nějaké bizardní sdělení v morseovce. Asi aby náhodné
přilétající UFO si mohlo jasně přečíst, že zde nemají přistávat nebo to
, že náš starosta má vlastní pruh v trenkách, který říká, že zákaz „stání“
mu příroda vystavila již dávno.
Jelikož však práce městských pluhařů nebyla odvedena správně (což je
eufemismus…. spíš by se hodilo říci, že se na to prach sprostě vysrali),
zůstala na kraji chodníku nízká ledová mini závěj. Přesně na zakazujícím
pruhu. Když jsem chtěl v těchto dnech parkovat blízko práce, zastavoval
jsem přímo před vchodem (jako celé roky před tím). Nikde žádná značka zákazu,
nikde žádný pruh, to znamená žádný problém !? To byl však omyl….
Vrátil jsem se z města do kanclu, dal si kafe a začal něco vyřizovat.
Z dobré nálady mě vytáhl zvuk tůrovaného motoru a nějaké divné zvuky ….
Vykouknu z okna a vidím, že se mi chystají odtáhnout auto. Zařval jsem
na ně ať toho nechají, že je to automat, kterej se tím může poškodit, což
jsem sice nevěděl určitě, ale zapůsobilo to. Odtahovačman přerušil bohulibou
činnost a naopak ožili oni dva strážci zákona v černém – ano, byl to Moskyt
a Holub. „Tak pojďte dolů, pane…. Budete nám muset podat nějaký vysvětlení“
zařval na mě do okna Moskyt , čím že opět utvrdil v tom, že přílišné sledování
Kobry11 z něj jistě udělalo o 47,3% většího blbce.
Inu co mi zbývalo, dopil jsem v klidu kafe a sešel pomalu dolů. „No
to je dost, nemáme jen na Vás celej den“, pozdravil mě Holub. Následující
dialog probíhal asi takto:
Já: "Proč to auto odtahujete !!!! ??"
M: "Stojíte na zákazu stání."
Já: "Kde?"
H: "Na zákazu stání, dyť Ti to říká !!"
Já: "Tak to si teď budeme tykat? To už jsme takoví kamarádi? Tak
mi vysvětlete kde je tady nějaký zákaz stání?"
M (pochopil, že přestřelil): "Sem se přeřek, tykat si nebudem. Začal
ukazovat rukou na kraj chodníku a důrazně artikuloval tady všude je zákaz
stání."
Vypadal jako děd vševěd z cimrmanů, když opisoval obra Koloděje legendární
hláškou „tady všude seděl….“.
Já: "Já nic nevidím. Jediné co vidím je sníh a led…"
Lidi se začali shlukovat a vcelku dobře se bavili. Inu sluníčko, hádka,
policie …vše co má správný příběh mít.
H (Již velmi rozzuřen začal kopat do zmrzlého sněhu): "Tady JE zákaz
stání!", doslova zařval.
Já: "Já to vím, že je , ale není vidět."
M+H: "Takže víte, že se tady nesmí stát ?? No to je zajímavý, že
když to víte, tak sem to auto přesto postavíte!!"
Já: "Pánové, kde není vidět dopravní značení, tam jako by nebylo!"
Odtahovačman: "A kdo zaplatí nedokončený odtah a výjezd. To je za
1500.-"
M: "No to zaplatí viník !"
Já: "Souhlasím. Ať Vám to zaplatí tady ten s kolegou. Já jsem se
ničím neprovinil."
Otočil jsem se a odcházel.
M: "Stůjte!!", vykřikl tak dramaticky, že jsem měl na vteřinku
strach, že mě po dalším kroku střelí do zad.
Já: "Proč? Jestli mě chcete bezdůvodně zdržovat od práce
tak mi řekněte důvod…. (dramatická pauza) nebo jdu dělat něco užitečného
než tady bavit pár blbců."
H: "Cože? Vykřikl a jeho steroidy nabuzený mozeček jej hnal
kupředu. Udělal rychlý krok proti mně, uklouzl na mokrém ledu a předvedl
vcelku zajímavou taneční kreaci jejímž zakončením byl sic oddalovaný ale
nesmírně zajímavý pád. (Lidé řvali smíchy)
Já: " … já tím nemyslel přímo jeho, říkal jsem „bavit“ ne „se bavit
s párem blbců“, vysvětoval jsem s těžko potlačovaným smíchem svůj předchozí
výrok moskytovi, zatímco se Holub sbíral ze země. Myslel jsem tady ty lidi
kolem (dodal jsem šplhounsky) ....
M: "Každopádně, pokud tady není vidět zákaz stání a vy jste tu přesto
stál, tak jste stál na placeném místě a odtah je oprávněný..." (něco
v tomto smyslu řekl)
Já: "Jo? A tady za předním sklem je asi co?" a poklepal na čelní
sklo kde byla celoroční parkovací karta.
H (Zkoumavě se na ni přes okno díval): „To je kopie a taky tam jsou
už vybledlý datumy. To vůbec nemusí být platná karta."
Odtahovačnam: "Tak kdo kurva zaplatí ten odtah?"
Já na odtahovačmana: "Oni dva. To je jejich průser a teď se to snaží
před lidmi nějak žehlit."
M: "No tak to tedy není omyl. Tady pán má neplatnou parkovací kartu
a odtah je oprávněný. Dodal a významně se podíval po lidech okolo s pocitem
detektiva co rozluštil záhadu zamčeného pokoje."
Já: "Jak můžete říci, že je to neplatná karta, když je to karta
vydaná městským úřadem?"
H: "To vidím, ne? A datumy už nejsou skoro vidět"
Já: "No jo to je jasný ….. uchechtl jsem se ironicky ….. a na sluníčku
asi věci vyblednou, nemysíte?"
M: "Je vaší povinností udržovat tyto doklady v pořádku aby nedošlo
k omylu jako dnes." Chtěl už asi celou záležitost ukončit.
Já: "Jo, tak mě oba prosím poraďte jak mám udržovat datumy na zalaminované
kartě ???"
H: "To už je Vaše starost. Je to úřední listina !"
Já: "Cože to je ?"
H: "Úřední veřejná listina !"
Já: "Proboha co to tady plácáte?" (už jsem byl fakt nasranej) . "Jaká
listina? To je prostě parkovací karta. Jaký úřední dokument?? To je třeba
maturitní vysvědčení , ale to byste ho musel někdy vidět, protože v učnáku
na zedníka to asi nedávají !!!!"
M: "No my se tady urážet nenecháme. Půjdete s námi!"
Já: "Tak pánové, to už přeháníte ne? Proč a kam bych měl s Vámi
chodit ? Protože jste neoprávněně zavolali odtah ? Nebo proč?"
H: "Pro urážku orgánů činných v trestním řízení." (tohle
fakt řekl…. prostě debil)
Já: "Cože? a podle jakého paragrafu?" (už jsem byl fakt rozčílenej)
H: "Prostě pro urážku a maření výkonu!"
Já: "Nevěděl jsem, že tady vykonáváte něco co bych mařil. Jediný
co Vám mařím je neoprávněnej odtah. Teď mě dejte laskavě pokoj ztrácím
s váma dvěma chytrákama akorát čas …" a fakt jsem se měl k odchodu.
H: "Stůjte. Máme v pravomoci Vás odvézt na stanici."
Začali se kolem mě nějak divně šikovat bylo a vidět, že i v jejich mozečku
jim to muselo dojít už to překročilo jistou mez a že to musí nějak rychle
ukončit a před obecenstvem ze sebe nedělat dále blbečky. Jelikož jsem si
nebyl jist zda na to mají fakt právo nebo ne a taky jsem nevěděl co se
mnou hodlají udělat…. potřeboval jsem získat trochu času.
Já: "Ok, ale jen v se svetru s vámi nikam nejdu. Je mi zima. Skočím
si nahoru pro bundu."
H: "Tak ale honem!"
Já: "Ok."
Odešel jsem do kanceláře a ihned zavolal státní policii. Řekl jsem,
že mě chtějí neoprávněně zadržet dva muži v mé kanceláři. Pak jsem čekal.
Asi po pěti minutách to těm dvěma pistolníkům z městské došlo.
Šli si pro mě do mé vlastní kanceláře! Jenže napočítat do tří bylo pro
ty dva matematiky asi nad jejich možnosti, protože sice věděli v kterém
okně sídlím (kříel jsem z něj na ně) , ale o patro se netrefili. Začali
se dobývat do advokátní kanceláře a ptát se po mě! Moji právničku takto
vznesený dotaz opravdu nenechal klidným, řekla jim, kde mám kancelář já
také se ihned se vypravila za nimi.
Holub, ruku významně položenou na pistoli v pouzdře si asi chtěl udělat
takové to správné zatýkání jak z béčkového amerického filmu. Moskyt začal
slovy, že jsem se pokusil o útěk a že mi to přijde draho. Moje dvě asistentky
v kanceláři jen udiveně zíraly. Jelikož je v baráku a přímo na mém patře
shodou okolností také sídlo soudního exekutora (taky pěknej řízek…), tak
se najednou v mé kanceláři a na přilehlé chodbě ocitla zajímavá sestava
lidí. Dva městští policajti s poutama v rukou (!!!), moje advokátka s kolegyní,
vytlemený soudní exekutor a po schodech přibíhající 4 (!) státní policisté.
Popsat co se dělo poté by vydalo na literární dílko. Holub a Moskyt
se ocitli v jámě lvové. Aby potvrdili svoji naprostou demenci, tak Holub
s úsměvem pokynul na udýchané státní policajty a chytře prohlásil „klídek
hoši, to je dobrý, už ho máme“. Státní samozřejmě nevěděli která bije.
Když jsem jim řekl, že jsem XXX co volal a že mě chtějí zatknout tihle
dva městští policisté za to, že blbě zavolali odtah …. tak z toho byli
paf ještě více. Nějak nepochopili, proč že chce městská policie zatknout
někoho za špatné parkování , proč je tam najednou tolik právníků a co se
to vlastně děje. Po vstřebání několika informací o tom co se dole odehrálo
se skupinka státních zamyslela a aby to nějak rozřešili, tak se mě ten
s nejvíc frčkama zeptal, zda je to celé opravdu jen kvůli tomu mýmu auto
dole.
A tehdy přišla moje velká, velká chvíle. „To, ale vůbec není moje
auto“, prohlásil jsem tak nahlas jak to jenom šlo.
Na Holubovi s Moskytem bylo vidět, že hovno do kterého již venku šlápli
se jim nějak dostalo i do úst, což se projevilo hlavně na barvě jejich
obličejů. Ve snaze zachránit co se dá to ještě grandiózně vyšperkoval Holub,
který věrný heslu, že na posranýho i hajzl spadne, před vším tím komparsem
prohlásil : (cituji doslova) „no my ho nechtěli zatknout JENOM kvůli
tomu auto, ale protože urážel orgány v trestním řízení … Tady mě
a kolegu označoval svými slovy za bl.. za hlupáky“ . Policista se na
něj podíval s takovým zhnusením s jakým se běžný člověk dívá třeba na chcíplou
rybu nebo na přejetou kočku a pronesl „tak to měl teda sakra pravdu
!!! “
Celá situace dostala okamžitého obratu. Právníci se začali smát jako
dementi. Státní začali dost sprostě urážet městský a ti dva blbci tam stáli
jak vyřezaní do orloje. Scéna jak z černobílé komedie.
Toho večera jsem se chystal tuhle historku vyprávět v naší hospůdce
kam po tréninku chodíme „na jedno“. Už ve dveřích na nás výčepní volal
„ty vole, dnes mi známej říkal fakt příhodu, no to se poserete smíchy“.
Jinak Holub a Moskyt slouží u městské policie nadále. Lidé jim na základě
této příhody dali i trefné přezdívky Simír a Derek … Ale pro mě zůstanou
Holubem a Moskytem a přestože se od jisté doby známe, nějak mě při setkání
nezdraví. Nějak nevím proč …
Autor se stal trvalým autorem D-FENS weblogu díky vašemu hlasování v poměru 95:5. 10.4.2005 6:00 D-FENS