Před porotou postával poněkud seschlý, ale vitální stařík.
"Můžete nám popsat, co se toho odpoledne událo?", promluvil na něj soudce
vlídně, jako by nemluvil s pachatelem znásilnění.
"Ale... pane soudce... prostě se to nějak seběhlo. Jel jsem výtahem
s mladou Pampeliškovou. Víte, vona je taková hodně vyvinutá, i když je
jí teprve čtrnáct, teď jsou ty holky prostě jiný než za protektorátu. A na mně to přišlo jako zamlada. Nemoh sem si pomoct,
s bábou už nic neni, ta je ráda, že je ráda. Tohle bylo něco jinýho. Zastavil
jsem výtah tim červeným knoflíkem. Nejdřív jsem jí řek, aby mi ho kouřila.
Nechtěla, tak jsem jí trochu přidusil. Mladý jsou hrozně drzý, starej člověk
je o něco požádá a oni mu nevyhoví, to za mejch mladejch let nebejvalo.
Pak jsem jí položil na podlahu a ošu... měl jsem s ní styk. Normálně a
dozadu taky a i na nějakej ten orál došlo. Celkem třikrát jsem se udělal.
Výborný odpoledne."
"Takže se doznáváte v celém rozsahu obžaloby...?"
"Už jsem vám říkal posledně, když se četly ty posudky. Že je to zbytečný.
Já se přiznávám, nic proti tomu nemám. Jsem na to hrdej, ve svým věku,
že jsem se hecnul k něčemu takovýmu. Už jsem to měl udělat dávno. "
"Soud čte rozsudek ve věci obžalovaného Jana Piskače, který dne 21.8.2013
opakovaně pod pohrůžkou násilí vykonal soulož na tehdy čtrnáctileté Evě
P., .... Obviněný se shledává vinným z trestného činu těžkého ublížení
na zdraví podle §145 odst. 2 písmene c) trestního zákoníku a znásilnění
podle § 185 odst. (3) písmene a) a odsuzuje se k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody šest měsíců nepodmíněně ve věznici s ostrahou. Proti rozsudku je
možné se odvolat..."
Mezi veřejností se jako na pérku vymrštil jakýsi muž středního věku
a zvučným hlasem zvolal na celou soudní síň:
"No to si snad děláte prdel! Když pojedu bez řidičáku, dostanu dva roky
natvrdo a když tenhle znásilní moji dceru, dostane šest měsíců? Tomu říkáte
spravedlnost? Mně se z toho chce blejt!"
"Prosím o klid v soudní síni!", prohlásil nejprve soudce. Pak ale usoudil,
že by měl něco dodat.
"Výše trestu je, vzhledem k mimořádně brutálnímu jednání pachatele a
skutečnosti, že svého činu nelituje, stanovena poblíž horní hranice. Je
však nutné brát v úvahu ustanovení o délce trvání trestu
v závislosti na věku pachatele, které si vyžádala společenská poptávka
s vědomím toho, že pro mladé pachatele jsou tresty odnětí svobody s ohledem
na jejich předpokládanou délku života příliš krátké a naopak pro staré
pachatele jsou i krátké tresty odnětí svobody likvidační. Při stanovení
délky trvání nepodmíněného trestu proto striktně vycházíme z průměrné délky
života, a při věku pachatele dožitých osmdesáti let v podstatě znamená,
že trest může mít maximální trvání šest měsíců. Je to správné a společensky
žádoucí, protože pro věkovitého obžalovaného může například šestiměsíční
trest znamenat čtvrtinu jeho zbývajícího života, tedy to samé, jako pro
pachatele mladého patnáct let žaláře. Tento princip je dlouhodobě znám,
jednal o něm i ústavní soud a neshledal k tomuto pojetí výhrady. Prosím
tedy přítomnou veřejnost, novináře a zástupce médií, aby se zdrželi komentářů,
jaké jsme slyšeli před chvílí. Děkuji."
Dále k tématu: Ministr
Bárta prosazuje pokuty podle výše příjmů.
31.08.2010 D-FENS