Byly kdysi doby, kdy Husák normalizoval až se za kočárem prášilo, výbory
KSČ se předháněly v přijetí co nejdebilnější rezoluce k jakémukoli výročí
a Reagan moc zlobil soudruhy v SSSR.
A právě v této pohnuté době spatřil
v jedné krajské nemocnici světlo světa náš zmrd. Byl počat jednou dvoučlennou
stranickou buňkou v maličkaté vísce, kde si jeho rodiče po nocích pročítali
Komunistický manifest a Leninovy spisy byly součástí jejich životů. Už
při porodu bylo možno dokonale zaznamenat jeho charakter, což dával najevo
tím, že svůj obsah střev s chutí vypouštěl sestřičkám do výstřihů. Jeho
rodiče nato neváhali obviňovat zdravotní personál ze špatné hygieny. Jak
běžela léta, zmrdík nabýval na hmotnosti a důležitosti. Ve školce bral
ostatním dětem hračky a pak na ně šel žalovat. Na ZDŠ žaloval pro změnu
na spolužáky a na jejich rodiče, na střední pak přidal i stížnosti na kantory
a na VŠ pak už na všechny, neboť tajemníkoval (čti manageroval) v SSM.
Mé první pracovní setkání s ním bylo úchvatné. Stál u dveří ve svazácké
košili a ti, kteří se dusili v kravatách nebo vypadali jako pracující inteligenti,
žasli nad jeho úslužností, neboť se mohl uplácat stálým otvíráním a zavíráním
dveří, vzduch čeřil akčními hlubokými úklony koordinovanými s ceněním tehdy
ještě mladého chrupu a chvílemi se zdálo, že bude následovat i poctivý
husákovsko-brežněvovský francouzáček. Manuálně pracující a hároši se pak
dočkali pouze přezíravého pohledu. Hned odpoledne uvítacího dne jsem se
musel zúčastnit schůze SSM, kde byl tento zmrd jmenován předsedou. Dostal
práci ve vývoji, kde se již mnoho let nic nevyvíjelo a ani se s tím do
budoucnosti nepočítalo. V tomto kolektivu se mu velmi dařilo, neboť díky
vynálezu destilačního přístroje byla polovina osazenstva hned dopoledne
mimo hru, zatímco druhá část se šla věnovat hulibrčkám. Zmrd ihned začal
obcházet ostatní oddělení, kde sestavoval zmrdirotu, kde sám byl kápem.
Udivoval svou chytrostí a politickou vyspělostí, když objasňoval prostému
lidu, že zápaďáčtí Helmuti jsou svině, neboť nám zadrátovali vlast, čímž
zamezili našemu chrabrému husitskému lidu vypravit se na spanilou jízdu
na západ. Vynikal i na poli hygieny, když zaváděl soudružský zvyk propotit
košili v podpaží již v pondělí do tvaru ČSSR tak, aby v pátek z tohoto
tvaru byl již celý Sovětský Svaz včetně hulibrckého Mongolska.
Listopad 89 zastihl naše firemní zmrdstvo snad jen na pár hodin rozhozené,
ale tím více pak konsolidované do kuponové privatizace. Celý výbor naší
firemní KSČ se stal zmrditovárníky a díky známosti jednoho člena předsednictva
s Helmutem, dali se do práce na tunelování firmy. Helmut, velkopodnikatel
ze západu, co ve svém kamenolomu zaměstnával pouhé dva Hitlerovy soukmenovce,
se domluvil se svými bankami a v dojemné spolupráci s pátou kolonou našich
firemních exkomunistických zmrdů rozjeli likvidaci firmy.
V této době začíná naše ekonomická revoluce. Zmrdiparta, nechtíc si
až tak viditelně špinit ruce, si vzpomněla na vzorného kádra a jmenovala
jej megazmrdem. Výtečný tah. Z důvodů růstu vlastního kapesného se začaly
zavírat nezamořené provozy a náš rek našel své pole působnosti tam, kam
se garda KSČ bála vstoupit. Při decentním náznaku toho, že by se mohl nějaký
provoz zavřít, zavřel hned tři. Když mu dali pokyn propustit 5 nezmrdů,
propustil rovnou padesát. Obklopil se svými spříseženci a začal ekonomickou
jízdu podle vlastního gusta. Zrušily se dodávky od výrobců a angažovali
pak pátí překupníci - zmrdikamarádi. Vše s cílem velké malé domů.
I jinak narostl do olbřímího kinga. Na svých mítincích likvidoval hulibrky
tak, že po nich cvrnkal kuličky uhnětené z vlastního nosního trusu, jindy
v zajetí opojného managerského orgasmu vypouštěl cíleně plyny ze svého
análního potrubí. Obzvláště tím „imponoval“ hulibrčkám, které si za ním
přišly zvýšit ambice ve služebním postupu. Málokterá to přestála ve zdraví
a často se střetávala na WC i s jinými nešťastníky, kteří byli okolnostmi
nuceni si s naším kingem potřást rukou a rychle si je běželi desinfikovat.
Až když se rozjel i ve sféře mlaskání tak, že rušil staré zmrdy, ba dokonce
i Helmuta, došlo i na něho. A jak dopadl? Dostal zlatý padák s tím, že
se jaksi kamsi ztratily výrobky za pár mega. Takže se náš hrdina přesunul
do jiné firmy, kde se prý se ztracenými výrobky kšeftuje a už se i rozneslo,
že tam nastoupil perfektní manager, který stojí u dveří a na každého ve
zmrdiuniformě se krásně zubí.
To i díky novým zubům, které si nechal vyrobit ze zlomku profitu z nakradených
věcí....
13.03.2007 Krox
(jen pro úplnost – nic není smyšleno)