Problém je v tom, že uložení peněz do banky se obecně nepovažuje za investici.
Toto je trefa do čeného. A proto je frakční bankovnictví takové svinstvo. Ony to tak totiž neprezentují ani ty banky. Přesně, jak jste psal dále: konkrétně půjčil bance peníze (i když smlouva nemluví o půjčce peněz bance, ale o vedení běžného účtu, termínovaného vkladu nebo jakéhokoliv bankovního produktu)
Kdyby totiž banky na rovinu stavěly své produkty v tom světle, ve kterém popisujete, pak by i celé frakční bankovnictví bylo OK (ještě za předpokladu, že by nikdo nebyl ze zákona povinen přijímat státní měnu a daně by nebyly vybírány výhradně v této měně). Za takových podmínek by bylo frakční bankovnictví naprosto rozumný a normální byznys (druhá věc je, že by z něj už lidé tak nadšeni nebyli).
Celé to svinstvo spočívá v tom, že se banky tváří přesně tak, jak popisujete výše, stát vybírá daně pouze v té měně a navíc typicky existuje zákoná povinnost o přijímání té měny. Nebýt těch faktorů, je frakční bankovnictví OK. A kdyby se alespoň ty banky tvářili tímto způsobem, pak nemám žádné výhrady ani k Vašemu článku. Bohužel, banky prezentují své produkty skutečně tím způsobem, že tam jako máte uložené peníze.... ergo autor článku se mýlí (respektive nemýlí se, pokud zahrneme předpoklad, že když si někdo uloží peníze do banky, je to skutečně investice.... jenže ty banky se tak netváří a ani jejich smlouvy tomu neodpovídají.... kdyby se tak tvářily a vše tomu odpovídalo, pak má samozřejmě autor článku pravdu).
|