Je to již skoro dva roky, co byla dolní část Václavského náměstí
dopravně umrtvena. Toto opatření provázelo souhlasné hýkání omezovačů dopravy
a presstitutů zaplacených firmami, které v pokračování dopravního zklidňování,
pardon, likvidace dopravy spatřují podnikatelský záměr. Všichni ostatní,
zhruba 99% populace, byli jako vždy zticha.
Představitelé hl. m. Prahy slibovali revitalizaci celého území. Jejím
prvním krokem bylo vyloučení té části živé veřejnosti, která se dopravuje
autem. V druhé fázi revitalizace bych doporučoval vyhnat úplně všechny
lidi, stejně město jen ničí.
Mediální reakce na první vinu dehumanizace byly bombastické. Cyklofašista
Masare konstatuje na svém blogu, že dopravní umrtvení Václaváku je skvělá
věc. Pražské matky (všechny čtyři) očekávaly, že v dopravně zklidněném
prostoru bude kvést
společenský život. Sdružení Nového města pražského, které si celou
věc vylobbovalo (je komerčně napojené na některé hotely a obchody v dolní
části náměstí) slavilo
úspěch. hurá, podařilo se zase někam zakázat vjíždět.
Postupně se ukázalo, že pěší zóna není tak docela pěší. Například propagátor
cyklistiky exprimátor Hudeček se
dostavil automobilem, městská policie vydává ad hoc povolenky (podle
mně v rozporu se zákonem) hostům dosud přežívajících několika hotelů a
v dopravně zklidněném prostoru a samozřejmě, prostor si oblíbili jako "podnikové
parkoviště" policisté, kteří tam nerušeně odloží svůj označený i neoznačený
vůz, když potřebují v centru něco profízlovat.
Byli jsme se tam podívat. Provázel mě u toho všech petrolheadů futrál
(VPF), kterému za to děkuji. Ne že bych tam sám netrefil, ale nakonec jsem
byl za jeho doprovod rád, protože jsem se tam necítil tak osaměle. Na místo
jsme dorazili 8.12.2014 asi v 19 hodin.
Auto jsme zanechali u Hlavního nádraží. V parku před Hlavním nádražím
zaujal nějakého nízkoprahově orientovaného občana můj telefon, kterým zřejmě
hodlal rozšířit konektivitu jeho domovské komunity, a jal se mně přesvědčovat,
abych mu ho vydal. Nakonec nebylo ani třeba vytahovat hromovou hůlku. Začalo
to dobře. Atraktivita městského centra nepochybně roste.
Pohled na zklidněný Václavák byl naprosto úchvatný. Myslím, že tak nějak
vypadalo náměstí v Bukurešti na konci éry Nicolaje Ceaucescu. Na vylidněných
vyasfaltovaných plochách dezorioentovaně bloumali jednotlivci především
z řad ruskojazyčných turistů, kteří evidentně neměli představu, co by tam
vlastně měli chtít a proč tam vlastně jsou. Veřejný prostor podle představ
politických urbanistů, obzvlášť vhodného pro street performance, sousedská
setkání a navazování homosexuálních svazků je příliš neoslovoval. Zřejmě
by rádi utratili svoje petro- a narkodolary (podle posledních vyjádření
nezávislého tisku beztak Rusáci jiné peníze nemají), ale nebylo tam ani
za co.
Téměř postapo vjem dotvářely všudypřítomné kaluže, odpadky, opomenuté
dopravní značky a různé provizorní stavby. Ještě pár let revitalizace a
mohou se tam realizovat různé airsoftové LARP akce ve stylu Fallout. V
kombinaci se stromy zářícími krajně přirozeným studeným světlem to evokovalo
Pripjať v době vrcholících evakuačních prací. Nechyběly toi-toiky pro případ,
že by se někdo z té nádhery posral. Revitalizace celého prostoru byla všudypřítomná, ležela nad tím místem jak duchna odkopané selky a bylo ji možno cítit stejně jako bezdomovce v tramvaji. Smrdělo to tam ideologickou urbanistikou.
Okna mnoha, ne-li většiny domů byla potemnělá, mám zato, že v nich
nikdo nežije. Halt život vtrhl sem.
Pohled na dopravně zklidněné prostory by sklíčil i racka chechtavého, ale
i ti odtud pro jistotu odtáhli. Zdálo se, že v dopravně zklidněném prostoru
je více odpadkových košů než osob, které by je eventuálně mohly plnit.
Naráželi jsme na ně všude. Pozitivní také bylo, že tam nebyla jiná dekorace veřejných prostor ve všech českých městech, totiž psí hovna. Asi se nenašel nikdo, kdo by byl ke svému psu tak krutý a vzal ho sem.
V dolní části dopravně zklidněného prostoru probíhal vánoční trh. Spíše
nežli trh to připomínalo dělbu lupu po vykradení samoobsluhy v nějaké multikulturně
vyvážené oblasti. Klobásy se otráveně převalovaly na roštěch a byly scvrklé
jako penis faraónovy mumie, patrně tam už rotovaly mnoho hodin. VPF se
rozhodl nakročit k suicidiu a koupil dvě pochoutky zvané trdelník, ale
chutnalo to jako molitanová houba vyválená v cukru. Celkový dojem z revitalizovaných
prostor byl krajně depresívní. Zvykejme si, tohle je nová tvář českých
měst v podání Auto*Matu a podobných partyzánských spolků.
Chtěl jsem zbytek trdelníku (po vychladnutí byl ještě hnusnější) dát
holubům, ale i ti se odstěhovali. Zdá se, že MČ Praha 1 je úspěšná v potírání
i jiných živočišných druhů než jen savců z čeledi hominidae.
Narazili jsme i na zhmotnělou vizi nové pokrokové mobility, která se
skromně krčila v tradičním prostředí sešmajdaných obrubníků, kostrbatých
chodníků a kaluží na silnici, na kterou pro větší blaho auta nesmějí. Myslím,
že je to velmi dobré a udržitelné řešení. Úředníci se budou v témže místě
dopravovat šestiválcovými superby a verbež, pardon, veřejnost si poslouží vkusnou a komfortní
tříkolkou.
Zhusta bylo postaráno o naše bezpečí. Ve vjezdu do zklidněné zóny operovaly
dva mikrobusy městské policie a postávalo tam několik příslušníků tohoto
zločineckého sboru v zásahových uniformách a těžkých botách. Myslím, že
to naprosto zásadním způsobem zvyšuje atraktivitu celého území, protože
na věci neznalého turistu to musí nutně udělat dojem, že právě probíhá
puč a moc přejímá vojenská junta. Když to vezmu ze svého pohledu, rozhodně
bych se v cizí zemi s pošramocenou pověstí rozhodně nehrnul do míst, kde
se potloukají nějaké ozbrojené nebezpečně vypadající jednotky.
Zdání však klame, tyto ozbrojence kriminalita nezajímá, ani pokud jde
o její páchání, ani pokud jde o její potírání. Důležité je chytat piráty
s venkovskými espézetkami, kteří ještě nepobrali, že Jindřišská není průjezdná
durch jako to bylo za starých časů, kdy byli v Praze naposledy a na Strahově
hráli Nedvědi, a za pár stokorun jim objasnit, že staré zvyky je nutné
odhodit, protože přišla nová doba organizovaných krádeží veřejného prostoru
pár agresivními hipstery z ÚRMu.
Na místě se rovněž intenzivně vyskytovala policie státní. Že zóna je
pěší je zajímalo asi stejně jako mne publikační činnost Iana Gehla.
Na místě také byla k nalezení reklama na hru Grand Theft Auto, což
mi přišlo příznačné (mělo by se to ale spíše jmenovat Grand Theft Road)
a náborová kampaň městské policie. Můžete si tedy vybrat, k jakému zlodějskému
klanu se hodláte přidat.
VPF tvrdil, že v živém plotě zahlédl německou myš. Nevím, jak to vykládat.
Buď mu z toho zklidněného veřejného prostoru mrdlo a měl vidiny, nebo tam
fakt byla a pak je to pozitivní signál, protože se ukázalo, že nějaké formy
života se v revitalizovaném prostoru mohou udržet, podobně jako prý švábi
přežijí atomový výbuch.
Celá procházka byla velmi inspirativní. Hledali jsme ještě jeden artefakt,
totiž tabuli, na které jakýsi lokální představitel, snad radní Nouza (TOP09)
popisoval, jak se celé místo po vyhnání lidí rozvine v krásu. Bohužel ji
asi sundali, aby nesrala lidi. Taky myslím, že toto je pouze první fáze
úpadku. Druhá bude představována komplexní rekonstrukcí, kdy se na místě
objeví vkusná a hodnotná zámková dlažba, odporné betonové lavičky a nechutné
kovové svařence tvořící městský mobiliář od JC Decays, čímž bude konečně
dotvořen obraz města Libria
z filmu Equilibrium. Podaří se tak nalézt architektonické řešení, říkejmu
mu třeba konečné řešení, a celou oblast zodpornit tak, aby tam konečně
už nikdo kurva nelezl. Jen nevím, zda Sdružení Nového města pražského nyní
po vylití vaničky nepostrádá dítě.
Václavák byl kdysi výkladní skříň země, teď je výkladní skříní dopravního
zklidňování, pardon likvidace dopravy, a revitalizace, pardon, odlidnění
veřejného prostoru. V mírné parafrázi na známý citát, k tomu, aby dopravní
zklidňování zvítězilo, postačí, když slušný člověk nebude dělat nic. Podobně
jako Václavák může totiž vypadat i vaše město.
19.12.2014 D-FENS