Seznam činností, které se v Čechách už nebudou dělat, se neustále rozrůstá.
data\web
Premiér Paroubek prohlásil, že se v Čechách hajlovat nebude.
Seznam činností, které se v Čechách už nebudou dělat, se neustále rozrůstá.
Za nějakých pár let bude dovoleno pouze platit daně a pod dozorem strany
souložit, aby byl zajištěn přísun nových daňových poplatníků. Dále bude
povoleno jednou za čtyři roky odhodit do předem připravené bedny volební
lístek a přesně v šedesátém pátém roce života umřít.
Hošani si uspořádali v Křteticích pařbu.
V TV říkali, že to byli skinheadi a extrémisté, ale já se žádnými nemluvil
a tak nevím. Přestal jsem nějak věřit těm nálepkám, které na lidi umisťují
média. Jak ukázaly minulé kauzy, je celkem snadné stát se v extrémní levicí
kontrolované zemi pravicovým extrémistou, ale také třeba pedofilem nebo
jiným úchylem, z minuty na minutu se můžete stát tím, co mediální politbyro
uzná za vhodné, přičemž bude vás dosavadní život až do základu popřen.
Chlapci tedy měli v pronajaté hospodě soukromou oslavu svatby, při které
si poušteli hudbu. A to jen tak ledajakou, rozhodně to nebyl Karel a Helenka,
ale řekněme velmi tvrdý rock. Dokonce bych řekl lokálně platná špička tohoto
hudebního směru. Občanští aktivisté měli z toho jako obvykle erekci. Zřejmě
mají informace, které policie nemá, infiltrovali účastníky koncertu a věděli
o jejich záměrech. Šokovaně natáčeli, co se děje za záclonami, tomu se
říká voyeurismus za státní peníze. Pro hromadu zmrdů skrytých uvnitř občanských
iniciativ nastala životní příležitost, jak získat svých patnáct minut slávy
jako vydatný startovací impuls pro dráhu v politice. V tomto případě se
pojímají zbytečně. Nedošlo k trestnému činu, protože koncert byl pro veřejnost
nepřístupný a tím pádem byla jeho společenská nebezpečnost nulová, pokud
ovšem nebyli někteří účastníci přítomni proti své vůli.
O populární "hanobení" podle § 198 (Hanobení národa, etnické
skupiny, rasy a přesvědčení) se tady nejedná, protože neprobíhalo veřejně
***).
(1) Kdo veřejně hanobí
a) některý národ, jeho jazyk, některou
etnickou skupinu nebo rasu, nebo
b) skupinu obyvatelů republiky
pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,
bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.
A ze stejného důvodu na to nelze připasovat ani superflexibilní podněcování.
§ 198a
Podněcování k nenávisti vůči skupině
osob nebo k omezování jejich práv a svobod
(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti
k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné
skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě léta.
***) oprava 28.10.2005: Z hlediska trestního
zákona by hanobení a podněcování, pokud k němu došlo, proběhlo veřejně,
protože bylo pravděpodobně prováděno před dvěma (a více) přítomnými osobami.
V tomto bodě jsem se při psaní článku dopustil hrubé chyby. Děkuji za připomínku
- vezměmě na vědomí, že hanobit a podněcovat se smí, ale jen před jednou
přítomnou osobou (D-F).
Ta milá, ale úplně blbá slečna z hnutí Tolerance bla bla zmínila v TV
ještě normu, kterou nazývala nějak jako "shromažďovací zákon". Měla asi
na mysli Zákon o právu shromažďovacím, ale ten není na koncert aplikovatelný,
protože koncert neslouží tomuto účelu:
(2) Výkon tohoto práva slouží občanům
k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně
informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí
vyjádřením postojů a stanovisek.
Dokonce nepodléhá ani ohlášení, protože
(1) Shromáždění musí být oznamována
úřadu s výjimkou:
c) shromáždění konaných v obydlích
občanů;
a hostinec, má-li hostinské pokoje nebo jiné obytné pokoje, obydlím
je.
Takže mladí soudruzi, smůla. Všechno vylejt a začít monitorovat znovu.
Pan Klícha, mluvčí jihočeské policie, zřejmě nemá z aktivistů nahnáno a
pojmenoval skutečnost pravými slovy. Ostatně kdo někdy Klíchu viděl na
vlastní oči, je to osoba budící respekt sama o sobě, narozdíl od většiny
aktivistů, kteří budí přinejlepším rozpaky.
Nyní krátké pojednání na téma nacistických pozdravů. Zvedání pravé ruky
při zdravení jiných osob je zvykem v mnoha kulturách. Nejblíže k tomu mají
některé druhy salutování v armádě, například zvedání pravé ruky sevřené
v pěst je celkem běžná součást všelijakých řvacích rituálů v U.S. Army.
Správný nacista zvedal pravou ruku a křičel "Heil Hitler". V překladu
tím provolával "Zdar Hitlerovi". Méně angažované bylo "Sieg Heil" neboli
"Zdar vítězství". Hitler vymyslel pozdrav krátce poté, co mu jeden
přítel popisoval skandování při americkém fotbale. Hitler si uvědomil,
že "Sieg Heil" je vlastně dobře zapamatovatelný bojový pokřik a jakési
zaříkávadlo na vyvolávání kolektivního magoření, a fungovalo to dobře.
V řadách armády byl rozšířenější "Sieg Heil", kromě zřejmého důvodu
také ještě asi proto, že důstojníci armádních složek nebyli Hitlerovi tak
bezvýhradně oddáni, jak se nám politicky korektní filmová zábava snaží
vnutit. Slušelo se na něj odpovědět "Heil". Pozdrav "Heil" sám o sobě má
stejný význam jako "Nazdar" a mezi válkami byl běžný, až po válce jeho
používání z pochopitelných důvodů vymizelo.
Otázkou je, jak dovede tato fakta uchopit pivem nalitý učen s vyholenou
lebkou nebo fanatický
občanský aktivista. Je zřejmé, že provolávat v dnešní době zdar Hitlerovi
je nesmyslné do té míry, jako je nepochybná vůdcova smrt a sebevíce srdečné
provolávání zdaru mu pozemskou slávu beztak nevrátí. Zdar vítězství
je záležitost rovněž sporná, anžto nejsme v žádné oficiální válce. Samotné
hajl je pak neškodné (nazdárek). Věcně vzato by tedy hajlování bylo
zábavou individuí mdlého rozumu nechápajících základní souvislosti mezi
událostmi a fakty. Skutečnost je jiná: díky mediální masáži přikrmované
právě různými aktivisty je hajlování u některých sociálních skupin in
zábavou s velkými kousky zakázaného ovoce. V popředí zájmu různých
neoficiálních občanských iniciativ je, aby se hajlovalo často a zřetelně
bez ohledu na to, co to znamená. Pokud by se hajlovat přestalo, je
potřeba obstarat nějaké dementy, kteří hajlovat budou. Představme si, že
by se už nenarodili žádní hajlující outsideři z učilišť, kteří se zhlédnou
v německém nacismu. Najednou by byla celá řada hysterických lovců beze
zbraní arbeitslos a museli by se soustředit na jiný společensky
krajně závadný fenomén, třeba štourání se v nose.
Dostáváme se pomalu k fenoménu "nacismus v Čechách". Osobně si myslím,
že není významný. Bude tu několik desítek až stovek nacistů organizovaných
ve spolcích typu B´n´H nacházejících se inteligenčně na pravém konci Gaussovy
křivky, kteří ovládají zásady konspirační práce natolik, aby jim hysterické
jádro pomatených občanských aktivistů nebo zvohnoutělá policie mohli leda
políbit prdel. Core našlo metody, jak se bránit proti inflitraci státních
a aktivistických špehů a může existovat nezávisle na tom, zda Paroubek
vyhlašuje hon na skiny, emzáky nebo jinou chiméru. Pak je pár lidí, kteří
sice podstatu nacismu pochopili a vzali ji za svou, ale bojí se k tomu
veřejně přiznat. Relativně široká je jen základna postpubertálních vylízanců,
kteří ví kulový, ale líbí se jim bejt tvrdej skinhead. Stejně tak byli
před časem hustej skejtr nebo undergroudovej technař, je to jen jedna z
řady životních póz, kterou ve svém C.V. chronického outsidera prošli. Skinheada
zvolili proto, protože jejich tělesná schránka vypadá v bomberu robustnější
a jejich jakoby_autorita tím roste. Z pojmů nacismus, fašismus, rasismus
mají jeden velký guláš a jediné, co dají dohromady, je, že Němci měli fakt
skvělý ponorky ty pyčo. K jejich základním ideologickým postulátům patří
vole pivo, vole jít na fotbal, ty naši, kdo neskáče, není Čech, vole se
porvat a vole jít domu k mámě. Že vzývají ducha Hitlera, to je jen další
projev jejich mentální nedostatečnosti. Kdyby o něm něco věděli, museli
by pochopit, že se jednalo o mdlého hajzlíka a populistického pazdráta
Paroubkova typu, ovšem s vynikajícími přesvědčovacími schopnostmi. Co si
lze myslet o člověku, který se obklopil tak bohapustými hovady, jako Göring
nebo Himmler, a který rozvrátil politickým řízením nejlepší armádu světa
podobně, jako Paroubek politicky rozvrací policii.
Asi se shodneme, že posledně popsaný týpek může těžko být nepřítelem
státu nebo jakékoli menšiny, která v něm žije. Takový zoufalec má co
dělat sám se sebou a že by reálně mohl změnit chod věcí veřejných, o tom
ani řeči. Může dát na fotbale na budku podobným dementům, jako je on sám,
případně terorizovat slušné lidi ve svém okolí, pokud si to nechají líbit.
Jinak je úplně plonkovej - kromě jediného účelu, a ten je právě ten hlavní.
Dodává suroviny do stroje na destilaci czechokreditů z projevů pravicového
extrémismu, který "občanské" iniciativy provozují.
Kdyby někdo zpíval na veřejnosti Die Fahne hoch!, tak ho seberou,
zpívat internacionálu je přípustné. Je zajímavé, že se aktivisté tak intenzivně
pojímají extrémismem pravicovým, zatímco extrémismus levicový je ponechává
zcela v klidu. Je to tím, že na toto palivo destilační přístroj nefunguje.
Komunisté mají v této zemi reálnou ekonomickou i politickou moc, strana
páně Paroubka se o jejich vliv přímo a zcela nepokrytě opírá, je s ní myšlenkově,
finančně a personálně
propojena. Najde se tedy dost komunistických subjektů, kteří jsou ochotni
finančně kojit z rudého prsu hladové občanské iniciativy a prostřednictvím
nich vyhryzávat krajní pravici. Tažení proti krajní pravici se dá kdykoli
podle potřeby proměnit na tažení proti pravici jakékoli, protože pojmy
pravice, levice a střed jsou pouze definice a těžko se mezi nimi hledá
hranice. Dalším potenciálním sponzorem je Evropská unie a široký okruh
osob, které z existence Sovětského svazu západu a jeho všeobjímajícího
přesýpání ojro z hromádky na hromádku profitují. Základním nepřítelem
evropské politiky je vlastenectví a to se dá snadno hodit do jednoho mediálního
pytle s nacionalismem. Zase o problém méně.
Boj proti "extrémistům" je regulérní politický boj pomocí jakoby apolitického
nástroje.
Jak se hranice postupně posouvá, můžeme vidět sami na banálních příkladech.
Například v roce 1993 bylo možno zakoupiti sobě nahrávky "skinheadského
popu" typu Orlík nebo Bráník v běžném obchodě vedle Karla a Helenky, ale
tehdy vlastně o Karla a Helenku nikdo nejevil zájem. Vedle nich se mohlo
krčit třeba album Vlajky "Kill kommunist for your mother". Dnes by něco
takového nebylo myslitelné, například Danu Landovi ještě dnes přílěžitostně
přišpendlují žurnalisté za hudební produkci Orlíku dubové ratolesti.
Český hon na nacisty je na tom podobně jako americký hon za teroristy
nebo Orwellova válka s podzemním Goldsteinovým Bratrstvem. Je to proces,
který nikdy neskončí, postupně přejde do procesu plošné lobotomizace, kdy
se konečně podaří europřevychovat všechny občany s vlastním názorem, proměnit
je v poslušné spotřebitelské blbce, kteří si nechají vnucovat různé marketingově-politické
behaviorální modely a klaní se idiotům patřičného politického euroformátu.
Na nic jiného to není.
S pozdravem "Zdar našemu vítězství!"
25.09.2005 D-FENS