Zde je další zpráva o trestání řidičů bez důkazů a bez hledání viníka
v českých zemích. Obsahuje mimojiné návod, jak postupovat v případě, že
vás prudí s "Výzvou k úhradě stanovené částky".
Intro
Současná situace: Úřady používají nástroj, který jim vložila do rukou
zákonodárná iniciativa poslance Humla (nyní ČSSD) a používají ho často.
V důsledku toho řeší méně závažné přestupky pokutou, která však není standardní
pokutou za přestupek, ale říká se tomu "určená částka". Proč? No protože
pokutu lze požadovat až po rozhodnutí o vině a v době, kdy úřad požaduje
"určená částku", ještě žádné rozhodnutí není. "Určená částka" je tedy poplatek
za to, že se rozhodnete vyhnout se přestupkovému řízení a případnému záznamu
bodů. Až potud by to znělo relativně optimisticky, neb počet bodově potrestaných
řidičů klesl a ať si o celém právním konstruktu myslíme co chceme, potlačil
vliv zásadně špatného, amorálního a likvidačního bodového systému. Teoreticky
by se tedy mohlo zdát, že se jedná o ono bájné menší zlo.
Je však třeba mít na paměti, že v dopravní represi nejde o bezpečí,
ale jde hlavně o peníze. Dvě různé kliky vyděračů se potichu utkaly o řidičovu
peněženku. Jedna lobby se obohacovala na bodovém systému, například prodávala
odpustky formou školení. V tom exceloval zejména poslanec
ODS Vojíř, ale úspěšně se připojili i další. Druhá obecní lobby chtěla
hlavně vybrat peníze na pokutách. Momentálně má ta druhá navrch, díky zásadně
pravicové TOP09, ale myslím, že o té první ještě uslyšíme, protože ÚAMK
nikdy nespí.
Obce momentálně pracují na tom, aby se tento mechanismus zákonného výběru
pokut-nepokut naučily ovládat a maximalizovat v něm zisky. Při faktickém
spuštění celého záměru (duben 2013) byly proto "pokuty" stanoveny velmi
nízko a nyní postupně rostou. Druhým zajímavým znakem celého aktu je, že
se podstatně zvýšila frekvence obesílání, neb zákonný mechanismus zmr.
Humla v podstatě vytváří podmínky pro zcela automatizované obesílání řidičů
"výzvami k úhradě určené částky". Ve stádiu výzvy není možné společné řízení,
za jednu rozmařilou jízdu po Jižní spojce mohou proto řidiči přijít klidně
dvě tři výzvy. Vím o lidech, kteří dostali například pět výzev za dva týdny.
Třetím významným znakem nového "právního" nástroje je, že dále zamlžil
pravidla přestupkového řízení a to dalo úřadům, policii a strážníkům možnost
k nátlaku na řidiče. Běžný user neví, co se projednává "postaru" a co "podle
Humla". Samotnému se mi stalo, že v případě domnělého porušení povinnosti
plynoucí ze zákazové značky mi strážnice vyhrožovala, že "se to bude projednávat
jako správní delikt, kde je pokuta deset tisíc", což zřejmě v jejích očích
znělo dostatečně výhrůžně na to, abych si nadělal do kalhot a přispěl na
místě pětikilo na její odměny. Poté, co jsem se jí vysmál a pohrozil jí
stížností, odšourala se pryč a tím to skončilo.
Autoři této právní prasárny dobře věděli, že se jejím přijetím staví
občan-řidič do velmi nevýhodné situace.
Jak se projednávají přestupky podle Humla - teorie
Řízení má tři fáze.
V první fázi obdrží provozovatel vozidla papír nadepsaný "výzva k úhradě
určení částky", což je postup podle § 125h ZPPK odst. (4) a dalších. Poždauje
se zaplacení výpalného do 15 dnů. Výzva neobsahuje žádnou informaci o tom,
jaké důkazy má správní orgán v ruce. Je to v podstatě vyděračský dopis,
kde stojí přeneseně toto: "My na vás něco máme, my vám to neukážeme, a
když nám pošlete částku v řádu stokorun, tak na to zapomenem". Trochu to
připomíná příhodu popsanou zde.
V druhé fázi, pokud úřad nezíská požadovanou částku, učiní nezbytné
kroky ke zjištění pachatele přestupku podle § 125f odst. (4). V druhé fázi
by tedy například měl předvolat provozovatele. Měl by se tedy pokusit zahájit
řízení proti řidiči, k čemuž musí zjistit jeho totožnost a učinit i další
kroky, například postavit najisto, že předmětné jednání je přestupek tak,
jak jej definuje přestupkový zákon. Nemáme ještě dostatek zkušeností s
druhou fází - proč, to pochopíte později, ale domnívám se, že úřady budou
mít tendenci naplňovat poslání druhé fáze pouze formálně a přecházet přímo
do fáze další.
V třetí fázi, pokud se úřadu nepovede zjistit pachatele přestupku z
druhé fáze, obrátí se znovu k provozovateli a začne jej stíhat pro správní
delikt. Provozovatel za správní delikt neodpovídá, pokud porušení pravidel
bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného
bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích
nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání (§ 125f odst. (2) pís.
a).
Je třeba také vědět, že třetí fázi (stíhání pro správní delikt) lze
zahájit jen v případě, že byla porušena pravidla silničního provozu podle
zákona č, 361/2000 Sb. (§ 125f odst. (1)), pro sprdel tedy nelze popotahovat
řidiče podezřelé z porušení jiného zákona, např. zákona č. 13/1997, což
také úřady někdy zkoušejí. Správný šmak celému konstruktu dodává formální
skutková podstata (§ 125f odst. 1) a formální liberační důvody (§ 125f
odst. 5), což podle představ esenbáckého duchovního otce zřejmě zajistí
zdání ústavnosti celého mechanismu.
§ 125h odst. 1 pís. c) říká, že jako sprdel je možné projednat pouze
takové porušení ZPPK, za které NENÍ možné dát pokutu na místě (zejména přestupky,
které rezultují v zákaz činnosti). I tyto závažné přestupky se úřady někdy
pokoušejí projednat sprdelem, protože je jim dohromady jedno, zda potrestají
pachatele, oni chtějí pouze vybírat dodatečnou daň.
Dále se objevila metodika
Ministerstva dopravy k této novele. Její autoři se kromě značně extenzívního
výkladu legislativy zabývali důsledně protiobranou v podobě poskytnutí
návodu proti aplikaci tzv. osoby
vzdálené. Dále dovodili, že na správní delikt konstruovaný podle pravidel
výše platí promlčecí doba jeden rok. To je však pouze jejich výklad a poslední
slovo bude mít soud.
Jak se projednávají přestupky podle Humla - praxe
V praxi se úřady soustřeďují na to, aby vybraly co nejvíc peněz důslednou
aplikací první fáze. Zjišťováním totožnosti pachatele se tedy příliš nezatěžují
a především rozesílají výzvy provozovatelům podle pravidel první fáze a
čekají, že dorazí prachy. Systém se orientuje na řidiče, kteří nemektají
a platí. Jakmile někdo začne dělat vlny, někam to založí a nechají to vyhnít.
V současné době sledujeme vývoj ca 30 případů, u kterých proběhla první
fáze. Ve všech nedošlo k zaplacení "určené částky" a provozovatelé byli
zcela pasivní. Nic dalšího se však nestalo. Očekávali jsme přinejmenším
předvolání k učinění nutných kroků ke zjištění pachatele podle § 125f odst.
(4) případně prověření liberačních důvodů, nebo rovnou příkaz, ale nestalo
se vážně vůbec nic.
Vypadá to však, že úřady se vyhýbají trestání těch provozovatelů, kteří
jsou buď zcela pasivní nebo kladou odpor. Prioritou je pro ně vybírat peníze
od těch, co platí. Je to pro ně nejpohodlnější a nejefektivnější.
Co jsme dělali se sprdelem my?
Začátky operace týkající se sprdelu jsou popsány zde.
9 případů z těch zhruba 30 se hodilo pro náš další záměr, totiž protáhnout
kauzu správním řízením, vyčerpat řádné opravné prostředky, přetrpět koloběh
správního soudnictví a podat ústavní stížnost. Tyto kauzy musely splňovat
nějaké další podmínky. Ve dvou případech z těchto "speciálních" sprdelů
jsme poslali na účet úřadu jinou než "určenou částku" (v řádu desetikorun)
s tím, že vyčkáme prekluze, pak zažádáme o vrácení částky a pokud úřad
nebude reagovat, budeme to vymahat soudně. Jak se vyjádřil právník, "bude
z toho hezkej přísudek". U jednoho z uvedených sprdelů zvažujeme podání
stížnosti pro nečinnost, abychom správní orgán popíchli.
Výjimku jsme zaznamenali pouze jedinou - kauzu, kdy řidič aplikoval
osobu vzdálenou. Tam se úřad naopak poněkud unáhlil a přešel do fáze třetí
vydáním příkazu. Tím se počet disponibilních sprdelů snížil na 8. Ve všech
těchto sledovaných případech úřad nekoná a nepřešel do další fáze. První
tyto "custom" sprdely začnou prekludovat v květnu.
Domnívám se tedy, že úřady a na konci ministerstvo dopravy nestojí vůbec
o to, aby se soudy nějak rozsáhle zaobíraly sprdelem, protože by mohlo
dojít k nějakému výroku, který by toto amorální trestání a obcházení práva
zkomplikoval, nedej bože zcela znemožnil, a využívají prekluzivních lhůt
k tomu, aby to prostě nechaly vyhnít a vyhnuly se přezkumu celého konstruktu
dalšími institucemi. Svině dobře vědí, že pár chlápků už ohřívá vodu v
hrnci a čeká na příležitost si to s nimi rozdat, a každej den, kdy mohou
vybírat od hejlů pokutičky bez důkazů a bez prokázání viny je dobrej.
Návod
Jak postupovat v případě, že jste obdrželi "výzvu k úhradě určené částky"?
Uvažuji zde pouze soukromé vozidlo, ale postup v případě firemního auta
je analogický.
1. Prověříme, zda výzva je v souladu s právem
a) bylo porušení pravidel zjištěno prostřednictvím automatizovaného
technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost
provozu? (jakkoli není úplně jasné, co takový prostředek je)?
b) jednalo se o neoprávněné zastavení nebo stání (definice zastavení
a stání viz § 25 ZPPK)
c) je domnělý přestupek možné potrestat pokutou v blokovém řízení?
d) jedná se přestupek v režimu ZPPK (např. zábor veřejného prostranství
není v režimu ZPPK)?
Pokud alespoň na jeden z bodů odpovíte záporně, pak úřad nemůže aplikovat
sprdel. Je však velmi netaktické to úřadu oznámit. Necháme jej konat. Oni
to prostě jen zkouší projednat jako sprdel, protože jsou to rychlý prachy,
a poté, co nebudete reagovat, vrátí se k standardní přestupkové cestě,
a kdyby ne, bude z toho prima bod v odvolání.
2. Nyní se musíme rozhodnout.
A. Pokud zaplatíme částku v řádu stovek, celá událost skončí.
B. Také můžeme být pasivní. Pokud zaplatit nehodláme, nebo jsme prošvihli
lhůtu k zaplacení, necháme to prostě být. Nic neodepisujeme, nesdělujeme
úřadu fiktivní ani skutečné řidiče a hrajeme mrtvé brouky. Zde musíme počítat
s tím, že nám hrozí vyšší pokuta, ale s nižší pravděpodobností.
Existuje určité riziko, že se úřad k případu vrátí a přejde do druhé
fáze, kdy bude zjišťovat pachatele přestupku. Toto riziko v čase poroste,
protože čím více provozovatelů bude na výzvu nereagovat, tím větší budou
mít motivaci je "polepšit" a nutit je ke správné platební morálce. Nestane
se však nic horšího, než že budete vtaženi do standardního přestupkového
řízení, které v případě, že nebude zjištěn pachatel, přejde do třetí fáze
- správní delikt.
C. Pokud by to úřad nezahodil, bráníme se ve správním řízení standardními
prostředky.
Nesdělujeme totožnost pachatele, čímž úřadu znemožníme odstíhat věc
jako přestupek a nevystavíme se bodovému postihu. Zavedení konstruktu správního
deliktu neznamená, že by pro úřady přestal platit správní řád. Správní
orgán nadále musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebylo pochyb, stejně
musí dodržovat procesní pravidla daná správním řádem, prokazovat materiální
stránku skutku a další, pouze o pachateli a zavinění je rozhodnuto "ze
zákona".
Neumíte se bránit v přestupkovém řízení? Velká chyba. Žijeme v dopravně
fašistické zemi, každý by to měl umět. Teď to zaplaťte a na příště se připravte.
Es kommt der Tag, kdy dopravně fašistická mafie bude chtít popotahovat
pět miliónů řidičů za rok a zkasírovat je.
3. Pokud vám nevyhovuje ani jedno, pořád je tady ještě osoba mrtvá
(dále viz fórum 30kmh.cz nebo tento
článek).
Zajímavosti
Přístup úřadů k potrestání viníka vystihují následující příhody.
Nekrmit, nedráždit
V rámci činnosti SPRDEL teamu jsme na samém počátku neměli dostatek
vhodných přestupků. Rozhodli jsme se je proto spáchat. Takto spáchaný přestupek
musel splňovat určitá kritéria. Figurovalo v něm jedno moje auto a dokonce
jsem u něj umyl registrační značku, figurant zvaný Stig a úsekové měření
v Praze. Stig na jaře 2013 několikrát krutě zaprasil (s respektem k tomu,
že delikt musel splňovat podmínky pro sprdel), ale k výzvě ani jednou
nedošlo. Proč tomu tak je, si odpovězte sami. Buď toho prostě měli moc,
nebo jim to měření pokaždé nefungovalo, nebo jsem "whitelisted". Není žádné
tajemství, že při zpracování oznámení o přestupkách fungují tzv. whitelisty,
tedy seznamy netrestatelných. Původně vznikly ryze z praktických důvodů
(sanitky apod.), ale postupně našly i jiné uplatnění a na seznamech bývají
jsou vozidla městských a státních institucí včetně dopravních podniků,
zasloužilí občané vyšší kategorie apod. Jelikož jsem se úmyslem konfrontovat
sprdel nikdy netajil, udělaly úřady vlastně to nejlepší, co udělat mohly.
Osoba vlastní
Když jsme už měli případů dostatek, dostali jsme další nápad, který
jsme spolu s jedním delikventem uplatnili. Poté, co dotyčný obdržel z racketeeringového
centra "výzvu k úhradě určené částky" spolu s bonusovou opcí nabonzovat
řidiče z okruhu svých známých a rodiny, napsal na tento papír, že vozidlo
řídil on. Papír jsem podepsal já a odeslal jsem ho z jedné exotické destinace.
Úvaha byla taková: Sebenapráskáním nelze pokračovat do třetí fáze (správní
orgán "zná" totožnost řidiče), ale v případě přestupkového řízení dotyčný
všechno popře s tím, že podpis není jeho, on že něco podobného nikdy nepodepsal
a neodeslal a rozhodně nesouhlasí s tím, aby tento dokument byl použit
ve správním řízení jako důkaz. Nicméně ani zde nám úřad nedopřál tu radost,
buď to je ještě ve frontě, nebo jim došlo, že "něco šijem" a nechává to
"vysmrdět".
04.01.2013 D-FENS