D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * FSM7: Dräger v rukou policajta
    Vydáno 01. 01. 2010 (36635 přečtení)

    Dopravní služba PČR, respektive její velení s plukovníkem Tržilem v čele, opět svými posledními kroky prokazuje, že se jim vypařil mozeček z hlavy. Pokud bych měl nějak krátce shrnout dopravní politiku PČR, pak mě napadá jen věta "PČR vyhlásila válku slušným lidem".

    Kromě již známých postupů, jako arogance, povýšenost a vymýšlení si vlastních zákonných konstrukcí, které pak musely vyvracet až soudy, se v repertoáru sboru páně Tržila objevilo prasení v luxusních autech a na drahých motocyklech, ohrožování a zabíjení lidí při úplně nesmyslných honičkách ve stylu druhořadých detektivek pro nenáročné, provokace ve snaze přimět řidiče k rychlé jízdě a nejnověji podivná šikana s měřením alkoholu v dechu u každého kontrolovaného motoristy.

    Ještě musím předeslat, že uvedené téma považuji za hoax, kterým DS PČR jaksi verbálně zvyšuje svůj zanedbatelný význam pro bezpečnost silničního provozu. Prostě pakáž fízlovská ukazuje svaly ve stylu "vy budete dělat, co my vám řeknem, protože my máme moc a vy můžete držet hubu." Druhý efekt je jiný. Doby se přece jen od dob dřeváka Bambase změnily a nové vedení ví jako každý jiný, že důležitou součástí akceptace policejní práce je vhodný marketing. Opilci za volantem snad každého serou, včetně mě, a je to tedy cesta, jak zvýšit popularitu PČR v očích jednodušších spoluobčanů, protože "kdo nic nepil, se nemá čeho bát".

    Tento krok se dal očekávat. PČR se na něj dlouho připravovala drobnými změnami zákonného prostředí a vytvořením možnosti brát obsah alkoholu v dechu jako relevantní důkaz, což předtím nebylo možné. Vytvářela skrze zprofanovaná média dojem, že "má problém" s dokazováním alkoholu za volantem a vnutila lidem, že "v mnoha evropských zemích" je alkohol v dechu dostatečně průkazný pro alkohol v krvi.

    Tak se jim na to mrknem, za pomoci návodu k přístroji Dräger Alcotest 7410 plus. Hned na začátku, mám poněkud nejasno v tom, jak hodlá PČR provádět svoje meření. Pokud by používala přístroj Dräger 7410 jako jediné meřidlo, pak stojí za zmínku tento článek znalce Jaroslava Zikmunda, který se k přesnosti tohoto přístroje vyjadřuje značně nelichotivě *). Dräger na svém webu nazývá 7410 přístrojem z řady testovacích, zatímco jiné přístroje (7110) jsou v kategorii průkazných. Z toho by mi plynulo, že výrobce prodává 7410 jako pracovní měřidlo, zatímco PČR jej jako průkazné hodlá používat.

    Každopádně, ať policie použije co chce, musí to být stanoveným měřidlem ve smyslu zákona, tzn. jeho uživatel - v tomto případě PČR - by měl být tuto skutečnost být schopen doložit kalibrační značkou a ověřovacím listem. Platnost ověření pro tento typ detektoru je 6 měsíců.

    Jak to vůbec funguje? Dräger je elektrochemický analyzátor. V přístroji probíhá oxidace alkoholu na acetaldehyd, přičemž se uvolňují elektrony, jejichž proud je vyhodnocen detektorem.

    V návodu se dozvídáme, že jakákoli manipulace s přístrojem je podmíněna dokonalou znalostí návodu. Před vlastním měřením musí podle návodu obsluha zjistit, zda přístroj nemá prošlou kalibraci, která je platná 6 měsíců. Přepokladem úspěšného měření jsou mmj. žádné výpary alkoholu a desinfekce v okolí (jak to PČR zajistí?), zajištění dostatečného odstupu k anténám mobilních telefonů a vysílaček (aniž by bylo uvedeno, jaký odstup se považuje za dostatečný a jak to je ošetřeno). Vznikají určité požadavky na testovanou osobu. Výstup z přístroje může být zkreslen po konzumaci ovocných šťáv (máte v autě bonbóny či limonádu?), ústních sprejů obsahujících alkohol, lékařských sirupů a kapek (str 10). Dále také po zvracení nebo refluxu žaludečního obsahu (zde se hodí připomenout, že gastroezofageálním refluxem trpí značná část populace, já při setkání s příslušníky dopravní policie téměř vždy, jakmile je vidím :)).

    Nyní technická data. Přístroj měří obsah alkoholu v dechu v mg/l a to sice v rozsahu 0 - 1,5 mg/l. Protože však zákony udávají stejnou veličinu v promile a přístroj promile rovněž zobrazuje, musí přístroj tuto hodnotu nějak přepočítat. K tomu je použit koeficient, který je uložen v paměti přístroje a který nemá testovaná osoba možnost zjistit. Pro ČR by měl být tento koeficient 2100, v Rakousku je 2000 a v Holandsku 2300 (jak vidno, sama metodika použití přístroje ovlivňuje výsledek asi o 15%) . Přístroj je schopen měřit za teplot -5°C až +45°C, 20-68% relativní vlhkosti vzduchu a stanoven je i atmosférický tlak (není zřejmé, jak hodlá PČR tyto podmínky při měření zajistit případně dokumentovat jejich dodržení). Přesnost přístroje je, v případě zobrazení údaje v promilích, ±0,05 promile při naměřené hodnotě do 1 promile a ±5% z naměřené hodnoty přes jedno promile. Tato přesnost je udána se zkušebním plynem, nikoli s lidským dechem.

    ČMI udává, že je schopen přístroje kalibrovat s přesností 0,004 - 0,02 mg/l (pro stanovená měřidla), resp. 0,03 - 0,055 mg/l (pro pracovní měřidla = orientační). Zajímavým faktem je, že přístroj je kalibrován v pracovních bodech 0,3; 1 a 2 promile, mezi 0 a 0,3 není tedy kalibrován vůbec.

    Měřící jednotka vykazuje drift 0,6% z měřené hodnoty za měsíc, přičemž není dáno, kam zařízení driftuje. Tento výrobcem udaný drift by měla policie ve svých měření také zohlednit, takže od každého měření odečíst hodnotu odpovídající  0,05 promile + (počet měsíců od např. kalibrace * 0,6% z naměřené hodnoty).

    Jak již bylo řečeno, přístroj generuje falešné poplachy. Součásti potravin, léčiv nebo produkty abnormálního metabolismu mohou vést k tomu, že elektrochemický analyzátor detekuje alkohol v dechu, který tam buď vůbec není, anebo se tam dostal jinak než požitím alkoholu v podobě nápoje. MF DNES provedla svého času test, který měl prokázat neomylnost nové zbraně na silniční piráty, totiž právě detektoru Dräger, a prokázal pravý opak. Višně v čokoládě, které jistě nikdo nenazveme alkoholickým nápojem, vedly k zjištění 0,6 promile alkoholu v dechu, excelovala i tyčinka Margot a podle diskuse bonbóny Anticol. Pana redaktora Vacu to nechalo klidným, čtenáře to taky nechalo klidným. Podle mého názoru je to téměř skandální selhání důkazního prostředku, podobně jako by byl nepřípustný důkaz ve formě testu DNA, v jehož závěru by stálo "pachatelem byl člověk, ale také možná pes podle toho, kdy se test provede".

    Slovenský úřad pro normalizaci a metrologii dále upozorňuje na vliv kouření, acetonu v dechu (diabetici), metanolu v krvi (odbourává se pomaleji než etanol, takže je v těle obsažen i poté, co člověk vystřízliví). Dále upozorňuje na některé léky a na vlivy, které vstupují do měření rozdíly mezi kalibrační metodou (kalibrace suchým dusíkem s alkoholem) a měřící metodou (lidský dech).

    Celkem vzato považuji detekční metodu i parametry detektoru za příliš nepřesné k tomu, aby bylo na základě nich možné někoho připravit o řidičský průkaz nebo mu udělit několikatisícovou pokutu za porušení § 22 odst. 1b zákona o přestupcích a zejména nelze přesně určit, zda má <=0,3 promile alkoholu, což je rozhodující pro výši pokuty a bodové ohodnocení. Průkazné by měření mohlo být pro vyšší koncentrace alkoholu, kde nepřesnosti detektoru jsou relativně zanedbatelné oproti vysoké naměřené hodnotě. Do nějakých 0,2 promile si dovolím výsledky měření detektorem Dräger označit za totální hausnumera a chtěl bych někdy vidět studii opakovatelnosti (cgk, GRR) **) pro 0,3 promile.

    Podle sdělení páně Tržila z května 2009, policie má interní pokyn, podle kterého se naměřené hodnoty do 0,2 promile také za neprůkazné považují (někdy se říká, že 0,2 promile je tzv. fyziologická hladina, tedy množství alkoholu, které může být v krvi, aniž by člověk požíval alkoholické nápoje). Tento interní pokyn však veřejnost nikdy neviděla a především to není zákon, takže se policie jím řídit může anebo nemusí - je to typická šedá zóna, a šedá zóna často svádí policisty ke korupci a zneužívání pravomoci.

    Osobně doporučuji každému, kdo se dostane do sporu s PČR o hladinu alkoholu a je si jistý, že před jízdou nepil, aby trval na zjištění obsahu alkoholu rozborem krve na odborném pracovišti byť i za cenu nákladů s tím spojených.

    Výše uvedené skutečnosti, zejména pak:
    - neodbornost při manipulaci s přístrojem ze strany příslušníka PČR
    - vlivy prostředí, které jsou v návodu výrobce popsány, ale které při měření nemá PČR pod kontrolou
    - falešné poplachy vlivem detekce jiných látek nebo produktů metabolismu
    - vliv přepočítacích koeficientů apod.
    naznačují, že měření přístrojem Dräger nemá dostatečnou vypovídací schopnost při nízkých koncentracích alkoholu.

    Zákony ČR umožňují každému navrhovat při vyšetřování přestupku nebo trestného činu důkazy pro svoji obhajobu a vyjadřovat se k důkazům již získaným. Pokud by PČR odmítla důkaz krevní zkouškou provést například s odkazem na "neomylnost" nebo "dostatečnou přesnost" přístroje Dräger, bude se jednat o  významné plus na straně řidiče při případném soudním projednávání. Při případném nesouhlasu s hodnotami zjištěnými přístrojem Dräger by řidič neměl podepisovat jakýkoli protokol, dokud v něm nebudou uvedeny následující skutečnosti:

    - naměřená hodnota "alkoholu" v dechu
    - číslo přístroje, název, identifikaci osoby, která přístroj obsluhovala, datum ověření, evtl. dostupnost ověřovacího listu
    - věta o tom, že řidič požadoval provedení krevního testu a jaká byla reakce PČR

    Úhradu nákladů spojených s odběrem krve, spolu s náklady dalšími (právní pomoc, ztráta času, mobilita po dobu zadržení ŘP) lze pak po státu úspěšně požadovat. Je pouze otázkou času, kdo "vyzve Dräger na souboj" a u soudu jeho detekční schopnosti napadne. Podle mého názoru může pro množství alkoholu kolem 0,2-0,3 promile počítat s úspěchem.

    Kromě přestupkového nebo trestního řízení vystavuje použití takto nepřesných pseudodetekčních metod řidiče ještě jednomu riziku, a to je odmítnutí pojistného plnění ze strany pojišťovny v případě nehody. K tomu postačuje zjištění jakéhokoli množství alkoholu, aniž by byla určena detekční metoda, a tak zatímco v následném přestupkovém řízení bude řidič shledán nevinným, protože hladina alkoholu bude neprůkazná nebo po 15 minutách pomine, bude dále hradit vzniklou škodu, protože pojišťovna odmítne plnit z povinného ručení.

    Celkem vzato je poslední represívní výkřik policie průsečíkem trojice zájmů. Zájmu státu neustále stupňovat represi vůči obyvatelstvu, přičemž se použité důkazní metody dostávají mimo rámec technicky možného (jiný příklad zde), zájem represívních složek udělat si to co nejsnazší a zájem dodavatelů "vynucovací techniky" prodat toho policii co nejvíc, samozřejmě s patřičnou motivací pro "decision makery". To by byla věcná stránka posledního represívního hitu z dílny páně Tržila. Zkusíme mu dát ještě pár užitečných tipů, které se mu a jeho borcům budou hodit, až zas přijdou k rozumu.

    To, že roste počet alkoholizovaných řidičů, je jistě pozoruhodné. V roce 2006 byl nastaven tak tvrdý represívní systém a tak drastické tresty za řízení pod vlivem alkoholu, že měl počet těchto hříšníků klesnout rovnou na nulu. Nicméně nestalo se tak, ačkoli tvůrci tehdejší novely předpovídali opak. Kde se tedy stala chyba? Že by blahodárná represe, spása našich silnic, nefungovala ...?

    Podle mých soukromých zjištění se sportu drink&drive věnují ponejvíce dvě specifické skupiny řidičů. Jednak lopaty, co se kodrcají škodofkou domů po vedlejších cestách s dvanácti pivama a doufají, že je nikdo nechytne. Většinou jsou to notoři a santusáci, kteří lejou pravidelně a zbyly jim ještě prachy na benzín, ale už ne na taxíka. Druhá skupina jsou lokální VIP. U těch je to opačně, je jim veskrze jedno, zda je někdo zastaví nebo ne, protože jejich evtl. alkoholický delikt bude správně motivovaným úředníkem na městském úřadě tiše vyzmizen. Ti by na taxíka měli, ale bonton jejich vyšší společnosti jim znemožňuje udělat něco tak slabošského jako neřídit vylitý, protože "policajty maj v paži" (a oni je mnohdy mají v paži).  Spíše bych já byl svatořečen, než by jim někdo sebral papíry. Problém s těmito alkoholizovanými celebritami nastává pouze tehdy, když někoho zrakví, takové případy se totiž obtížně tutlají.

    Opatření páně Tržila tedy směřuje na tu většinu, která jezdí a nechlastá. Budou obtěžováni při silničních kontrolách dalším úplně zbytečným úkonem, stejně jako je policie otravuje zbytečnými kontrolami lékárniček a dokladů. Z opatření páně Tržila je vidět, jak dalece nedůvěřuje vedení PČR svým lidem v terénu a snaží se proto průběh kontroly formalizovat, aby se zúžil prostor konkrétního policisty kontrolovat konkrétního řidiče podle jeho vlastního uvážení na místě samém. Vedení DS PČR také v podstatě formulovalo, že jejich cílem není trestat konkrétní viníky za konkrétní přestupky, například za jízdu na červenou, ale provádět preventivně buzerační činnost ve stylu kontrol lékárniček.

    Doufejme tedy, že se policie jejich nového úkol zhostí a bude kontrolovat ostošest. Suma blahodárných vlivů bude nemalá. Řidiči budou naštvaní, protože kontroly budou trvat déle, a policisté budou demotivovaní, protože se z policistů stali opicemi provádějícími kontrolní úkony podle pokynu shora a ještě navíc budou na ně řidiči protivní. Za půl roku si vezmeme statistiky a podíváme se, jak se kontrolní činnost policie projevila na počtu nehod, abychom učinili jediný možný závěr - vůbec nijak. Anebo negativně.

    Vzhůru tedy do nového roku a vnášení demotivace do řad dopravní policie zdar.


    01.01.2010 D-FENS

    *) Jaroslav Zikmund na svém webu publikuje následující tabulku:

    Když dáme hodnoty do grafu a provedeme lineární regresi

    Myslím, že dalšího komentáře není zapotřebí. Zejména pohled na zhruba 5% hladinu spolehlivosti je dostatečně výmluvný.

    **) Poměrně smutná je skutečnost, že měřidla používaná v průmyslu pro kontrolu kvality výrobků musejí splňovat přísnější standardy než měřidla používaná ke "kontrole kvality lidí" orgány činnými v trestním nebo přestupkovém řízení, kde je dopad na osudy lidí mnohem znatelnější. Smyslem studií schopnosti měřidel v průmyslu je zjištění opakovatelnosti jejich měření, jeden ze základních ukazatelů cg se určí jako podíl (0.2*T)/(6*s), přičemž T je tolerance měřené veličiny a s je směrodatná odchylka nejméně 25 po sobě jdoucích měření etalonu. Hodnota cg musí být 1.33 a vyšší, jinak je měřící systém nezpůsobilý. Pokud by měl Dräger být právě schopný pro T=0,3 promile, musela by směrodatná odchylka 25 měření být asi 0.0075 promile, což při udávané přesnosti zařízení ±0.05 promile nevypadá právě reálně - vyšlo by to až pro T=0,6. Jiná empirická poučka ze světa průmyslového měření říká, že měřidlo musí být 10x přesnější než měřená veličina, což by umožnilo Dräger používat od 0,5 promile výše.

    Související články:
    FSM summer 2015 update (04.08.2015)
    FSM - praktické poznatky (31.05.2015)
    FSM 3.8: Policajt požaduje kauci (28.12.2014)
    FSM 3.7: Výzva k úhradě určené částky (28.12.2014)
    FSM 3.1: Kontrolní kontrola (2014 edit) (28.12.2014)
    FSM 3.5: (Ne)podání vysvětlení (2014 edit) (28.12.2014)
    Další případ policejní buzerace (22.11.2014)
    Nahráváme státní orgán 2 - praxe (12.11.2014)
    Nahráváme státní orgán 1 - teorie (11.11.2014)
    30kmh.cz rok a půl poté (01.11.2014)
    Řešení pokut (20.03.2014)
    Kryptografie jednoduše, byť nad rámec Ovčana. (22.12.2013)
    FSM Firemní vozidlo v praxi (01.12.2013)
    FSM 3.6.: Aktivní přístup k délce řízení (06.01.2013)
    FSM 3.4.: Správní řízení, level 2 (06.01.2013)
    FSM 3.3.: Správní řízení, level 1 (06.01.2013)
    FSM 3.2.: (Ne)řešení přestupku s policií (06.01.2013)
    preFSM 9: ČKP a jak na ni (04.11.2012)
    FSM Plugin: Peníze nebo auto (27.10.2012)
    FSM plug-in: Firemní vozidlo (27.05.2012)
    Jak neplatit pokutu III. Tipy pro správní řízení. (08.05.2012)
    Co se stane, když nezaplatíte pokutu (15.04.2012)
    FSM 9: Ukončení smlouvy o povinném ručení (11.03.2012)
    FSM 8: "Povinné" zimní pneumatiky (16.10.2011)
    Jak neplatit pokutu II. Příklady z praxe (04.09.2011)
    Přednáška "Jak neplatit pokutu" (24.04.2011)
    O (ne)platnosti dopravních značek (13.06.2010)
    FSM7.2: Dräger v rukou policajta znovu (06.01.2010)
    FSM 2009 Operation Report 2 (13.12.2009)
    FSM 2009 Operation Report (29.11.2009)
    Občan versus MP 1:0 (10.05.2009)
    FSM: Problikej je, problikej! (17.08.2008)
    FSM: Občanský cyklobonz (19.07.2008)
    GSM Interceptor: Mobilní Superšpión part III. (22.06.2008)
    GSM Interceptor: Mobilní Superšpión part II. (15.06.2008)
    GSM Interceptor: Mobilní Superšpión part I. (08.06.2008)
    FSM: Dálkové podání vysvětlení Mělník style (25.05.2008)
    FSM 4: Achtung, Radarkontrolle (10.07.2006)
    FSM 1: Odposlechy (12.03.2006)

    [Akt. známka: 1,21] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 388 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.