Jak jsem se již několikrát mezi řečí zmínil, jsa zamilován do intelektuálních
postojů k okolí, mám problémy se svými emocemi. Kolem se to jen rojí intoušema,
kteří píší články o musulmanech, ačkoliv je viděli jen na YouTube nebo
ve zprávách (zaručeně) nezávislých televizí, přičemž ti největší zastánci
to dotáhli tak daleko, že se průměrnému mullahovi začínají i podobat.
Například
tento
neomarxista, nebo jeden ze zdejších autorů, jehož jméno mi vypadlo.
Jistě tedy naznáte, že mi ve vyznání vadí ten doublethink, který u nich
pozoruji. Řada z nich totiž, odpusťte mi ten nepodložený dohad, zřejmě
i myslí a není možné, aby nevěděli, do jakých sraček je jejich úporný liberalismus
zatáhne, měli-li by ovšem nějaký vliv na dění. Což, Pánbu zaplať, nemají.
Stačí se podívat na skutečné zpravodajství a je to jako v tom bolševickém
vtipu. Nějaká porucha v hlavě, či co. Sice ušima slyšíme ty agitky, ale
očima vidíme něco úplně jiného. Chyba musí být v hlavě!
Já sám jsem se 2,5 roku jako šéfmontér poflakoval po Sýrii, když tam
ještě bylo nedemokraticky špatně a posléze i po Pákistánu. Bylo to ještě
v době, kdy slovo `jihad` znal jenom ten, co se místního mully zeptal na
další význam Tří
mečů Islámu, a kdy jsme se domnívali, že invazivními subtropickými
druhy, co se vlivem oteplení rozšíří v Evropě, se myslí rostliny.
Proč to nepochopení (pominu-li ty s úmyslem)? Chybí jakákoliv osobní
zkušenost. Schválně se zkuste podívat na několik následujících střípků
z dob takřka idylických.
Když jsem se prvně ocitl v muslimské zemi, koukal jsem jak zjara. Všichni
na mne přátelsky cenili zuby, každej byl můj friend, klaněli se, a to,
že mne vše stálo 6-8x více než místního, mi přišlo v podstatě normální.
Daň z barvy. Velkej šéf byl vždycky někdo študovanej v Oxfordu nebo někde
v Emerice, měl evropsky vyhlížející manželku, co nosila sukni pod kolena
a místo hidžábu jen šátek a tak jsem si připadal jak na dovolené. Než jsem
se začal rozhlížet. Pak mi došlo, že na procházku s manželkou chodí jen
v uzavřeném kampusu a po setmění, že se mnou mimo kampus jezdí čtyři samopalníci,
a že nesmím řídit, protože by mi někdo mohl hodit pod kola nějakého méně
užitečného člena rodiny a do smrti ze mne být živ.
Každý muslim je netáhlo. Jde to tak daleko, že když už musí něco dělat,
jde za bránu podniku a za 5% vydělané částky si najme prvního cikána, kterého
tam najde, sedne si mu za prdel a buzeruje ho. Tento systém je v řadě zemí
dokonce institucionalizován. Dělník (worker) má k ruce dva temporary, přijímané
na 3 měsíce, kteří dělají za něj. V Pakistánu nejlépe hinduisty. Jak práce
vypadá, netřeba řešit. Jednou jsem takhle pozoroval dočasného, jak ze stojanů
odpojuje svorkovnice. Seděl na zeni a každou chvilku vesele nadskočil.
Když jsem se ptal, co mu je, zubil se, ukazoval na svorky a opakoval: „power
supply, power supply“.
Když Vás někdo pozve domů, je to většinou proto, že má dvacátou kopii
desáté kopie pornofilmu, nebo protože tuší, že máte disponibilní chlast
(obojí Alláh zakazuje, ovšem pod betonovou střechu nevidí). Zjedná si svého
souseda, aby obsluhoval u stolu. Manželku nesmíte ani zahlédnout. Má li
dceru, po první menstruaci jí narazí na kebuli niqab. Mimochodem, za pornofilm
jsou považovány i indické hudebně taneční filmy.
No, a pak se s těmi lidmi začnete bavit. Takto jsem se například ptal,
proč dvakrát týdně, krom pěti modliteb denně, místní mulla ještě pořádá
setkání. Buď v mesq (mešitě) nebo ve společenských prostorách, které mu
ředitelé dávají k dispozici. Špatně řečeno. Nedovolí si nedat, přestože
se jak zjevem, tak vůní (co růží zvou i zváno jinak…) a chováním, jedná
o jedince, který by velmi dobře zapadl na lavičku před Hlavním nádražím.
Přednáší jím Kórán. Vždy část a celé auditorium pak rytmicky opakuje. Lepší
výplach mozku jste neviděli.
Pokud Vás na tržišti zvýšeným hlasem osloví chlápek celý v bílém a začnou
se sbíhat lidi, jednu mu šlehněte, do auta, a pryč. Názorně mi to předvedl
kolega a když jsem se ptal proč, bylo mi řečeno, že to byl fanatik, co
začal na nevěřící psy svolávat Alláhův hněv a v nastalé tlačenici by nás
obrali dočista do čista.
Stalo se, že jsme na velínu (už jste někdy viděli plynový kotel tepelné
elektrárny řízený hladinou vody v kotli?) měli musulmana, co chodil kolem
a když se mu nelíbily hodnoty na zapisovačích, ťukal do skla, čímž vyhazoval
vodící táhla per z kolejniček. Kecy nepomohly. Do doby, než to jeden z
dodavatelů nevydržel a s rozběhem jej nakopl do prdele, až přeskočil ten
pult. To neměl. Kdyby mu zlomil ruku, nestalo by se nic. Jenomže příštího
proroka porodí chlap a tak toho kluka chtěli zabít. Až do odletu ho zamkli
v apartmánu, hlídali ho vojáci a mulla pod okna vodil demonstrace.
Našel jsem posilovnu, když jsem po večerech běhal svých 6 kiláků. Černé
gi zaujalo a rázem jsem měl deset silných přátel. Nejsilnější z nich na
benchi zvedl, považte, až 50 kilo. Někdy i dvakrát. Udělali mi dokonce
i večírek! A pak chtěli tancovat. Se mnou! To, že já tančím jen s tvory
svého druhu a opačného pohlaví jim hlava nebrala. Jak jen jsem se k těm
ženám mohl dostat? Koupil jsem je? Pronajal? Myšlenku tanečních zavrhli
jako naprostý výmysl. Něco takového by rodiče těch dívek přece nedopustili!
Zde zřejmě pramení ta sexuální frustrace těch existencí, co sem teď lezou.
Také jsem viděl svatbu. Tedy… já zprvu nevěděl, že je to svatba. Já
viděl ploužící se autobus ověšený barevnými žárovkami, ze střechy někdo
odpaloval ohňostroje, z ampliónů znělo jakési vřeštění a kolem se svíjelo
tak 30 postav způsobem evokujícím ono rčení o derviších. Svatebčanky žádné.
Jedno to má vše společné. Všichni ti lidé, pokud s nimi mluvíte (a tehdy
to vskutku byla doba takřka idylická, dnes už bych tam nejel ani za prase)
tvrdili, že celý svět musí věřit v Alláha a dokud nebude, tak je jejich
povinnost to zařídit. Trochu Vás zarazí, když člověk, co Vás pozval na
večeři, vám u jídla vypráví, že když mulla řekne, tak on se sebere a půjde
zabíjet nevěřící. Je to jeho povinnost. Přitom se usmívá, rozhazuje rukama…
Chlápek co vystudoval techniku a dělal mistra údržby! Krom dalších a dalších,
samozřejmě.
Proto mne serou ty zasvěcené intelektuálské vhledy od stolu s kompem,
protože všechny mají něco společného. Úporně se vyhýbají několika základním
faktům, a když už to jinak nejde, začne se autor hádat o definice.
První z těchto faktů jsem zde již napsal a je symptomatické, že všichni
ti liberálové se mu obloukem vyhýbají a ani na popření se nezmohli. Je
to válka. Válka trvající 1400 let. To, že jsme měli 100 let přestávku,
přibližně od konce 19. století, jim přitom nahrává, bo historická paměť
davu sahá zpět tak maximálně tři, čtyři generace.
Dále jsme tu měli zasvěcený výklad nesrozumitelnosti Kóránu. Moc hezky
napsaný. Moc. Škoda, že autora nenapadlo, že náboženský text ze zásady
nesrozumitelný být musí a že už s tímto záměrem napsán byl. Římsko-katolická
církev se toho nedržela a tu chybu udělala. Když ten text totiž umožní
jen jeden výklad, stanou se dvě věci. Jednak vznikne dogma a všichni víme,
kam to vede. Nic nemá tak krátký život jako dogma. Jen se podívejte na
život, který má každý tvor od Boha. A bác ho, přijde klonování. A potraty.
A antikoncepce… Druhé a horší, pro majitele Věčné Pravdy je, že neměnné
doktríně lze oponovat, lze najít její slabé body a napadnout a tím ji oslabit
jako celek. Ale jak chcete napadat něco, co umožňuje – v určitých mezích
– spoustu výkladů? Nelze rovněž opominou pohodlnost takového myšlení. Víru
totiž jejímu nositeli nelze odebrat, tím spíše, když umožňuje okamžitě
chápat bez poznávání. Pak se divte čtrnáctiletým bojovníkům. Co by měli
dělat? Vždyť už přece vše potřebné vědí.
Rovněž zábavná teze je ta, o vyloučení extrémistů z rovnice. Dotyčný
si zpravidla neuvědomí, že se jedná o systém uvažování zamrzlý tisíc let
v minulosti. Pokud vyloučíte kruté, zaujmou jejich místo silní a eliminujete-li
i je z řad slabých povstanou další (Strugačtí). Každý přece ví, kde v žumpě
najde ta největší hovna. Přijmete-li tedy ty slušné a dobré, za čas máte
extremistickou mešitu za barákem a nic s tím nenaděláte. Všechno je to
Islám. Neexistuje neislámský islám. Existují jen slabí a silní a ti druzí
jmenovaní musí prosadit moc vírou. Nic jiného nemají. A k tomu potřebují
zázemí. Víc muslimů! A další a další muslimy!
Co se postupů týče, za jeden a půl milénia se nezměnily. Také proč,
osvědčilo se to. Odpůrce zastrašovat a pak zabíjet. Začít od umělců – už
Mohamed nechal vraždit básníky. Dobře napsaná píseň v rukou davu je horší
než rozdat pušky. Vzpomeňte na Kryla.
Kolik muslimů odpadlých od víry, ještě předtím, než je bývalí souvěrci
zabijí, bude muset vyprávět o programovém lhaní bezvěrcům (takíja). Kde
je ten intoš co v diskusi vyprávěl, že to není žádná pravda a že my lžeme
taky. Kolikrát to ještě Abbás v diskusi v čumbedně bude muset předvést
naživo, aby to těm trotlům došlo. Kolik exmuslimek ještě bude muset vyprávět
o tom, jak místní mulla v Česku domlouval jejímu bývalému, že mrtvola Češky
by neprospěla islámské věci a aby to zatím nechal být. Nebo ten exot co
přesvědčivě (a s definicemi!) dokládal, že sebevražední útočníci (slovo
atentátník evokuje něco jiného) jsou v každém náboženství běžní a u křesťanů
také. Nebo ti troubové, co tvrdili, že terorismus je vlastně věc definice!
Nelze demokratickými prostředky bojovat s feudální pátou kolonou. Dříve
či později na střelbu dojde a tato myšlenková „elita“ jen oddaluje výsledek
a prodlužuje počítání mrtvých. V titulku jakéhokoliv pajánu napsané slovo
`nestranně` na počet mrtvých vliv mít nebude, bez ohledu na množství demagogie
pod tím.
Jsem dalek toho, abych zde zveřejňoval nějaká řešení. Nejsem tak domýšlivý,
abych si představoval, že když si z prstu vycucám nesmyslnej betonovej
uprchlickej tábor (líheň), že to něco změní. Je ovšem pravda, že uzavření
hranic a vystoupení z EU by dost pomohlo. Ale i tak je možné, že za těmi
uzavřenými hranicemi bude za 30 let chalífát a myšlenka, že to jediné,
co nám pak zbude, jsou Rusové, se mi ani trochu nelíbí. Já vím, mohlo by
mi to být jedno, za 10-15 let budu čuchat k fialkám odspodu, Jenže mám
dceru a vnuky. Ah! Pardon, moje chyba. Já zapomněl, že myslet na děti je
považováno za faux pas. Asi proto, že se na to blbě hledá argument.
V každém případě mi připadá lepší počítat živé než mrtvé a vlastní spíše
než cizí. Jenže s každým dalším výše zmíněným názorem se ta možnost zmenšuje,
protože neexistuje na světě taková kravina, aby jí humanitně vzdělaný intelektuál
nevzal za své. Ostatně, mám poslední dobou pocit jako by se ta nákaza šířila
i na technokraty. Oni si to neuvědomí. Jsou to vlastně jen užiteční… libertariáni.
11.07.2015 Yanek