Němečtí ekosocialisté se rozhodli postoupit v buzeraci slušných
lidí do dalšího levelu.
Od března 2007 vstoupilo v platnost tzv. Plakettenverordnung
neboli Vyhláška o označování vozidel podle dopadu na životní prostředí.
Na základě ní začala hned od 1.1.2008 tři německá města uplatňovat zákazy
vjezdu do center měst pro určitý typ vozidel. Dalších 20 měst se na
podobné opatření chystá.
Oficiálním důvodem k tomu udávaným je, že spolkové země musejí plnit
plány ohledně koncentrací emisí ve vzduchu. Podle směrnice EU smí koncentrace
prachu v ovzduší přesáhnout 50 miligramů po 35 dnů v roce, některá města
jsou však nad tímto limitem po delší dobu (a není doloženo, že za to může
osobní automobilová doprava). Ekologické organizace již zneužívají tento
fakt k fundraisingu (rozuměj vydírání), kdy nabádají jednotlivé občany
k tomu, aby požadovali náhradu škody v souvislosti s onemocněním, které
by možná mohlo souviset s jemným prachem. Anebo samy v souvislosti s tím
požadavky uplatňují, a to buď jak v rámci vlastní "pasivní legitimace",
tak formou vyžadování "podílu na odpovědnosti" po velkých firmách. Praktická
realizace omezení spočívá v zavedení zón ohraničených značkou zákazu vjezdu
s nápisem Umwelt (lze přeložit jako Životní prostředí), pod kterou je dodatková
tabulka vyznačující, jaká auta do zóny smějí (případně zda tam auta vůbec
smějí).
Samolepkou alias plaketou se rozumí kruhová samolepka červené, zelené
nebo žluté barvy podle množství emisí, které vozidlo vypouští. Pokud chce
řidič vjíždět do uvedených zón, musí mít samolepku mít. Za porušení povinnosti
hrozí pokuta kolem 50EUR. Sama plaketa stojí 6 EUR.
Bez plakety budou osobní auta:
- se zážehovým motorem bez katalyzátoru nebo s neřízeným katalyzátorem,
také s některými typy katalyzátorů řízených
- s vznětovým motorem splňující emisní normu EURO1 nebo horší
Červenou plaketu (stupeň 2) mohou dostat osobní auta s vznětovým
motorem podle EURO1 nebo 2 s filtrem pevných částic
Stupeň 3 představuje žlutá plaketa určená pro osobní auta se
vznětovým motorem podle EURO3 nebo EURO2 s filtrem pevných částic.
Zelená plaketa představuje nejvyšší stupeň 4. Vztahuje se :
- na osobní auta se zážehovým motorem podle EURO1 až EURO4 nebo budoucích
emisních norem
- vozidla bez spalovacího motoru
- osobní auta s vznětovým motorem podle EURO4 anebo EURO3 s filtrem
pevných částic a dále budoucích emisích norem.
Smyslem opatření je motivovat majitele vozidel s vznětovým motorem a
bez DPF k jejich dovybavení příslušným filtrem.
Opatření se vztahuje i na automobily ze zahraničí, mechanismus získání
plakety pro řidiče ze zahraničí mi není znám, patrně to jde přes
internet. Opatření se vztahuje i na veterány, proti čemuž protestuje
www.kulturgut-mobilitaet.de,
nezohledňuje alternativní druhy pohonu jako LPG, CNG apod. a vůbec nese
znaky nedomyšlenosti stejně jako cokoli, do čeho se ekosocialisté pustí.
Omezení bude znamenat tvrdou ránu především na majitele starších vozů s
dieselovým motorem, které byly naopak celá předchozí léta jak vládními
organizacemi, tak výrobci inzerovány jako "ekologické" s odkazem na malou
spotřebu paliva. Za úplně nejhorší pak spatřuji dopad na mobilitu sociálně
slabých osob, například starších osob s nemocemi pohybového aparátu, pro
které je malé staré auto kolikrát jediným prostředkem k tomu, aby dosáhli
svého bydliště v centru. Opatření je vnímáno jako likvidační i směrem k
malým firmám a obchodům v centrech měst, které si moderní dodávky a nákladní
automobily nemohou dovolit.
Protože se osobní doprava podílí na prachových frakcích pouze malým
podílem (hlavní zdroje - decentralizované vytápění, nákladní automobily vč.
autobusů MHD - pro zajímavost, v Praze jsou největší koncentrace PM10 v
okolí Jižní spojky, zatímco okolí magistrály mimořádné hodnoty nevykazuje,
najděte rozdíl), není opatření, které má za následek omezení mobility pro
velkou skupinu osob, přiměřené a oprávněně vyvolává protesty veřejných
a odborných organizací. Každopádně, opatření je zavedeno a místní správy
na něm budou trvat bez ohledu na to, zda po jeho zavedení dojde nebo nedojde
ke zlepšení situace. Že opatření je ve skutečnosti jen buzerací a se skutečným
stavem ovzduší nemá mnoho společného, svědčí i fakt, že Umwelt zóny jsou
vyhlašovány celoročně bez ohledu na aktuální stav ovzduší, jak se děje
v případě smogových uzávěr.
Je pouze otázkou času, kdy si tuzemští ekosocialisté prosadí nějaké
podobné sračky, a to bez ohledu na skutečný přínos nebo vůli obyvatel.
Praha a všechna větší města mají stejný problém a stejně tak není jasné,
co za rostoucí koncentrací jemného prachu přesně stojí. Není jistě náhodou,
že opatření dostalo zelenou v době, kdy do čela vlády usedla soudružka
Merkelová. Měli bychom se poučit: Dva roky vlády Merkelové obrátily Německo
směrem nazpátek, k dalším a dalším omezením a dalšímu prohlubování evropského
zeleného socialismu. Měli bychom na to pomyslet, až budeme sami za dva
roky předmětem volební kampaně a odpovědět si na otázku, zda chceme do
pekla taky. Nebo raději šlápnout ekosocialistům na krk, než tak oni tak
učiní nám?
Zmrdologický aspekt
Skutečnost, že dieselové motory, bez ohledu na to, jak moc moderní jsou,
produkují saze, je již dlouhá léta známa. U informovaných osob vyvolávalo
slovní spojení "ekologický diesel" široký úsměv. Dokonce se podnikala drahá
a víceméně bezcenná opatření, jak zmenšit částice v aerosolu a vyhnout
se použití filtru. Zejména v tomto workaroundu vynikal VW, který jej povýšil
na koncernovou strategii. Jedním z výsledků těchto aktivit byla slepá větev
vývoje motorů VW známá v Čechách jako perspektivní technologie Pumpe-Düse.
Existovaly studie různé hodnoty, v nichž se prokazovaly zdravotní dopady
jemného prachu a dokonce se měřila i změna odrazivosti zemského povrchu
kolem dálnic, přičemž se došlo k tomu, že vykazuje určité změny v důsledku
tam uložených sazí. Vlády se o to nezajímaly, jediné, na co se zmohly,
bylo něco ve stylu "EURO4 to splňuje, tak držte hubu". Aby taky ne. Trh
s dieselovými osobními auty utěšeně rostl a vlády z toho shrábly daně.
Vláda spolkové země Dolní Sasko dokonce jako druhý největší akcionář VW
na tom realizovala docela slušný profit. Kdyby EU chtěla problém pevných
emisí řešit ještě než vznikl, měla k tomu skvělou šanci zpřísněním emisních
limitů ještě v době, když ta auta vznikala. Jenže to by nebylo dostatečně
zmrdské. Správně zmrdské je nechat nejdřív dieselová auta rozšířit na trhu,
případně ještě jejich prodej podporovat prohlášeními, jak jsou ekologická,
a následně řešit problém na úkor občana, jeho peněženky a jeho mobility.
Strategická zmrdologie
Před dvěma lety jsem konstatoval, že ekozmrdi usilují o náhradu nekontrolovaného
pohybu osob v systému individuální dopravy pohybem osob kontrolovaným v
rámci dopravy veřejné nebo městské, to vše podpořeno ekologickou argumentací.
Skutečně nejsem rád, že se tato teorie stihla za dva roky proměnit v praxi.
Nehodlám nyní spekulovat o tom, zda je větší zátěží pět osobních aut s
EURO4 nebo jedna karosa s pěti cestujícími a EURO1, protože o to teď nejde.
Současně s omezováním volného podnikání ve sféře hromadné dopravy osob
ekozmrdi dosáhnou větší závislosti občana na státních službách. Kromě jiného
jsem také zmínil, že dalším cílem je zamezit volnému toku informací při
osobním styku mezi občany a nekontrolované výměně zboží a služeb mezi obyvatelstvem,
aby se dále prohloubila závislost na dodavatelích informací, zboží a služeb.
Ti jsou mnohdy opět pod kontrolou nebo dohledem státu. Jedná se tedy o
určitou formu ekologické totality, která odstraněním prostředku (nejč.
osobního auta) omezí nežádoucí kontakt mezi občany, učiní je více izolovanými
a tím také lépe ovladatelnými.
Nyní můžeme doplnit ještě další cíle ekozmrdstva:
- získávání kontroly nad pohybem zboží na určitém území. Stačí v oblasti,
kterou je třeba získat pod kontrolu, vyhlásit nějakou Umweltzone a vnutit
obyvatelům tam žijícím zelená zmrdipravidla.
- jistě jste si povšimli, že většina „ekologických“ opatření je vždy
koncipována tak, aby dopadla na „ty malé“ a profit zůstal u „těch velkých“,
tedy společností udržujících více nebo méně rozsáhlý zmrdisystém. Marně
se snažím vyvolat v paměti opatření, kdy na nějakém ekologickém programu
prodělala velká společnost a vydělal občan. V tomto případě je tomu tak
hned nadvakrát. „Ekologickými“ omezeními utrpí majitelé malých provozoven
v centru měst, kteří jsou již tak pod ekonomickým tlakem, a vyklidí pozici
nadnárodním řetězcům coby centrům ryzího zmrdismu. Automobilky na tom vydělají
a nabídnou potřebné filtry za příplatek. Zákazník to zaplatí. Ekologické
strany, sdružení a hnutí vyinkasují ze všech stran příspěvky na svou činnost.
Ekosocialismus se zhmotňuje.
Vítejte v báječném ekologickém světě.
07.01.2008 D-FENS