Odborové uskupení zvané Koalice dopravních odborových svazů vyhlásilo,
patrně povzbuzeno úspěšnou stávkou v Ostravě, na pondělí další akci, která
má zajistit, aby se slušní lidé nedostali do práce, do školy, k lékaři
nebo kam mají namířeno. Údajně to má být projevem odporu k sociálně necitlivým
reformám levicové Nečasovy vlády.
Potíž je v tom, že Nečasova vláda žádné
reformy neprovádí ani provádět nebude, pouze zvyšuje daně a poplatky, takže
mi to trochu připomíná koncerty proti globálnímu oteplování nebo běhy proti
rakovině. Účastníci protestu se vydovádějí, popovídají si, mají dobrý pocit,
jak to rakovině nandali a odejdou domů. Zbytku populace je to jedno a rakovina
existuje dál.
Ne nevýznamná část vládou vybraných peněz končí tam, kde mají odboráři
kapsu, totiž v dotacích pro České dráhy, městskou hromadnou dopravu nebo
krajské autobusové linky v rámci zajišťování "dopravní oblsužnosti" jakožto
významného atributu sociálního státu. Opomenuta zůstává i činnost centrální
státních orgánů a krajů, které uměle vytvářejí monopol tu pro České dráhy,
tu pro "tradiční" dopravce a tím zajišťují místa právě odborářům v ČD i
leckde jinde. Je to přesně to kousání
do ruky dárcovy, o kterém psal František Matějka. Navíc mě fascinuje
ta drzost, se kterou stávkují pracovníci organizací, jejichž služby jsou
dlouhodobě nekvalitní a produktivita práce je tristní.
Organizátoři stávky tvrdí, že stávkují i za nás. Za mě tedy ne. Já se
nějaký vohnouty z odborů o zastupování v této věci neprosil. Je to další
událost ze světa, ve kterém pes pojídá psa. Kdyby tady nebyl socialismus
a stát z každé koruny, co vyděláte, neukradl padesát haléřů, tak by problém
vůbec nevznikl.
Poslední dobou se to vůbec nějak sešlo dohromady. Nedávno jsme se zabývali
tím, že si Dopravní podnik města Prahy uvědomil svoji společenskou roli
a rozhodl se budovat
systém velkého bratra, který spolkne částku odpovídající úhrnu tržeb
za celý rok. Kupodivu tohle odborářům játra netrhá. Pak se taky provalilo,
že jakýsi chovatel opic jménem Fejk v roli obskurmana, pardon, ombudsmana
Českých drah pobírá čtvrt mega měsíčně za to, že soustředěně dumá, jak
zlepšit podmínky cestujících a zda jsou červené koženkové sedačky dostatečný
luxus. To taky odborářům játra netrhá a myslím, že by ani nemělo, protože
když si Fejk dovede dojednat slušný plat a oni ne, pak to není Fejkova
chyba. Někdy si říkám, zda je členem odborů i ten pracovník SŽDC, co měl
na starosti šrouby
na kolejích, co byly špatně dotažené a vykolejil na nich vlak. Ten
už asi stávkoval proti neexistujícím reformám tehdy. Nebo ten přesmetrákový
umolousaný revizor v metru na Andělu, co asi před měsícem ječel na nějakou
slečnu, která mu nedokázala ve svém mobilu dostatečně rychle ukázat elektronickou
jízdenku, až jsem ho musel umravnit. Nebo můj příbuzný František, který
je líný, blbý, nikdy nedělá přesčas a je u drah. Nevím proč, ale nějak
v nich ty odboráře spatřuji.
Tentokrát se odbory rozhodly vylepšit svoji akci o další fíčuru a to
sice blokádu páteřních komunikací. Myslím, že k tomu mají dobrý důvod.
Představme si, co by se stalo, kdyby přestaly fungovat ČD a MHD. Zbořil
by se svět? Nadělali byste si do kalhot? Pokud odpověď na obě otázky zní
ne, čtěte dál.
V některých městech by to byl problém (Praha), jinde by to střednědobě
nemělo vůbec žádný dopad (České Budějovice). Patrně to souvisí s efektivitou
takového dopravního systému. Praha díky metru může nabídnout cestujícímu
reálnou úsporu času i nákladů na dopravu, Budějovice mají drahou a neefektivní
MHD. Kdyby se v ČB MHD zastavila, žádná katastrofa by nenastala. Já jsem
MHD vynechal už dávno. Když pominu ježdění autem, zjistil jsem, že daleko
lepší je chodit pěšky. Není to o tolik pomalejší, protože průměrná rychlost
MHD je 12 km/h a chůze asi 5,5 km/h, přičemž pěšky můžete používat zkratky,
zatímco trasy MHD navrhoval psychotik, který hledal nejdelší spojnici mezi
dvěma body. Kdybych tedy neměl auto a jednoho dne mi nepřijel autobus,
prostě bych šel pěšky, do práce dorazil o půl hodiny později, druhý den
si přivstal a třetí den bych to bral jako normální světa běh.
Jistě, pár týdnů by to trvalo, ale pak by se ukázalo, že to také nějak
funguje. Kromě změny návyků by velkou roli hrála solidarita. Lidé by se
například domluvili na společné přepravě do práce nebo odvozu dětí do školy.
Mladí lidé by svými auty svezli své starší sousedy. Dokonce by ani nevznikly
žádné zásadní zácpy, protože by na ulicích přestaly překážet neohrabané
kloubové trolebusy. Odboráři by se tedy po nějaké době prostávkovali do
nového dne, ve kterém by zjistili, že o jejich služby už není zájem, jejich
pracovní místa už nebudeme sponzorovat a plat odborových předáků budou
muset zatáhnout z podpory v nezaměstnanosti. Protože by ale neuměli nic
jiného než řídit autobus nebo kontrolovat lístky a sprostě křičet na mladé
holky, co neumějí jezdit prstíčkem po displeji tak rychle, jak gorila s
odznakem chce, a tak by si museli hledat nové pracovní místo tam, kde bude
po službách hromadné dopravy osob ještě nějaká poptávka, například v té
Praze.
Když se vydám úplně na půdu fantazie, tak přepravní kapacita všech osobních
aut, kterými lidé denně vyjíždějí do práce, převyšuje určítě kapacitu MHD
kdekoli. Technický problém to tedy není. Rozhoduje pak už "pouze" ochota
řidiče případně majitele vozidla někoho svézt. To, co dosud pokulhává a
je příčinou nezdaru různých pseudodobrovolných programů spolujízdy, by
možná pod tlakem okolností začalo fungovat. Kdyby odboráři byli dostatečně
důslední a skutečně na nějakou dobu odstavili MHD, pak by vyvolali mezi
lidmi časem solidaritu takového rozsahu, že by postupně bylo nahrazeno
například 50% výkonů MHD jen na základě vzájemné pomoci.
To už jim za blokádu komunikací stojí. Patrně v nich narůstá zárodek
obavy, že jsou přinejmenším nahraditelní. A to oni jsou.
Ideální by bylo, kdyby ty ludry stávkovaly dostatečně dlouho, například měsíc. Pak už by se v podstatě do práce ani nemuseli vracet.
Ještě takový nápad na závěr. Já v pondělí udělám takovou malou sabotáž
a ryzí stávkokazectví. Cestou do práce přibrzdím u autobusové zastávky
v D-F Dorfu a naložím každého, kdo bude mít zájem. Dopravím ho do centra
nebo kam se dohodneme, a já vím, že se nějak dohodneme. MHD nepoveze nikoho
z nich. Vlastně odborářům pomohu v jejich boji s Nečasovou vládou - nikdo
nepojede autobusem.
Přidejte se ke mně a popovezte prosím v pondělí své spoluobčany, kteří
jsou zatím závislí na MHD. Je to jako osvobodit rukojmí ze spárů pomatených
levicových teroristů.
11.06.2011 D-FENS