Komentáře ke článku: Jak se stát (ne)eko friendly radioamatérem (ze dne 26.06.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Kuprextit jsem nejprve vyvrtal, vyčistil smirkovým papírem, předkreslil spoje měkkou tužkou, postříkal měď silikonovým olejem ve spreji kvůli nerozpíjení, a pak ručně kreslil trubičkovým perem č.5 s obarveným roztokem kalafuny v lihu. Žádné podleptání se nekonalo, a spoje byly hned po opláchnutí a oschnutí díky kalafuně připraveny k pájení.
Kyselina solná se běžně prodávala v drogeriích, snad za účelem čistění koupelnových odpadů, a když nebyla, stačil i chlorid železitý. A že to s ním chvíli trvalo? V době, kdy jsem ještě bastlil, se tolik nepospíchalo.
|
|
Většinu plošňáků si dnes prostě nechávám dělat.
Když něco dělám sám (tak 3x do roka), tak používám koupené desky s fotocitlivou vrstvou. Vytisknu předlohu na folii, šoupnu na chvíli za okno nebo v zimě pod UV žárovku, potom do chloridu (já zpravidla nespěchám) a je hotovo.
V našem království se olověná pájka pořád ještě koupit dá a pokud vím, tak stejně je tomu i v té divné republice, co dnes okupuje část zemí svatováclavské koruny. Takže pro vlastní tvorbu nebývá problém - ten nastává jen při snaze opravit něco, co bylo těmi ekošmejdy pájeno ve výrobě. To je potom na mrtvici.
Pistolovou páječku jsem před nedávnem držel v ruce po asi 15 letech a už jsem s tím skoro neuměl zacházet - sám mám digitální pájecí stanici, stála tuším kolem sto Euro a slouží už minimálně pět let. IMHO velmi rozumná investice, u Conradu mívali digitálně regulované stanice někde od padesáti Euro...
|
|
Nezbejvá ti, než tu krystalku koupit hotovou v supermárketu.
|
|
30% peroxid vodíku prodávají v growshopech po 1l okolo dvou stovek, pokud ti to pomůže.
|
|
|
No jo, ale to by musel dobrovolně podstoupit setkání s těma "věčně zhulenýma dredařema"...;-)
|
|
Koupit kyselinu ani peroxid jsem zatím neměl problém, to jsou běžné technické chemikálie, s tím problém není. Ovšem sehnat pro mladé kluky třeba vážené chemikálie, to je teprv peklo. Neexistuje jediná prodejna pro malé chemiky.
Ovšem radím ti jinou věc. Především se vykašli na peroxid s kyselinou, používej chlorid, Fix buď obyčejný lihový centrofix nebo Edding, musíš ho "rozpumpovat" aby dobře kryl. Chlorid se dá koupit třeba v granulích pro rozpouštění v teplé vodě ve kbelíku. Pokud chceš leptat fotocestou, kup desky jak radil JJ, ale u Conrada! Vykašli se na levné šmejdy! Olovnatá pájka není problém, spíš pozor, spousta součástek, zejména SMD se už olovnatou pájkou nedá pájet!
|
|
|
Kyselina chlorovodíková snad ve 30% koncentraci, tu jsem tak 2 roky zpátky kupoval normálně v drogerii, 30% peroxid také. Spíš je problém v tom, že tyhle klasické drogerie kde měli chemii, barvy, apod. postupně mizí, a objevují se takové, kde člověk nekoupí ani líh (minule jsem obešel bez úspěchu 4).
Chlorid železitý se mi moc neosvědčil. Ale spíš to bylo tím, že pokud se neohřál, tak to celé trvalo moc dlouho, klidně půl hodiny. Takže jsem pak už používal chlorovodíkovou+peroxid a to bylo hotové za 2 minuty. Používal jsem vyzkoušený typ fixu buď ručně, nebo pro kreslení z PC v upraveném A4 plotteru z roku 1988, a málo kdy došlo k porušení nakreslených čar. Že by se spoj podleptal k nepoužitelnosti, to se mi nestalo. Horší je, že se při tomhle procesu uvolňuje celkem dost chlóru, takže je rozhodně nutné s tím pracovat venku. I tak, když ty chlórové páry člověk šlehne nosem, není to nic příjemného.
|
|
|
"objevují se takové, kde člověk nekoupí ani líh" .. to jsou feminizované drogerie ! .. voňafky, prací prášky, ale žádná "těžká" chemie..
|
|
|
mně vysvětlovali v drogerii, že na nebezpečné a jiné látky jsou zvláštní předpisy a povolení, samostatné prostory pro ukládání a pod., z toho důvodu většina drogerii tyhle věci neprodává. Nijak blíže jsem to nezkoumala, takže je to jen jedna majitelka drogerie povídala. Ale nasvědčuje tomu sortiment běžných drogerií.
|
|
|
..tak buď můj drogista porušuje předpisi, nebo nevím.. má to v jednom obchodě, v jednom regále společně s jinou chemií.. a o kus dál prací prášky atp.
|
|
|
|
Je to už pár let tak, jak píše Moussa. V tom předpisu jsou nějaké výjimky, ale vzhledem k mizivé poptávce asi většině materialistů nestálo za to se tím probírat a vůbec se s tím otravovat a daný sortiment prostě raději zrušili.
|
|
|
"spousta součástek, zejména SMD se už olovnatou pájkou nedá pájet"
Hmm? Jaktoze ne? Pajel jsem rucne uz i TSOP pouzdra (Flash pameti a podobne haraburdi), ale nejake problemy s funkcnosti nebo spolehlivosti jsem nikdy nezaznamenal...
|
|
|
Já taky ne a pájím s "olovem" i BGA (pak přežijou zbytek zařízení, což se o bezolovnaté verzi velmi často říct nedá, zvlášť u tepelně namáhanějších čipů), ale ta teorie by mě taky zajímala - třeba na tom něco bude...
|
|
|
..jo no .. tuhle bezolovnatou prasárnu by taky měl někdo rozmáznout..člověk si koupí elektroniku a za dva roky se mu sama rozpájí a rozloží pod rukama .. to je na zabití..
|
|
|
Hm, to jsem tedy ještě nezaznamenal ani jednou.
Průser je spíš když odejde nějaká laciná součástka. Na klasickém PCB by to člověk vyměnil za minutu s prstem v nose, u nových desek a bezolovnatých pájecích směsí je pájecí ploška v háji raz dva. Trochu pomáhá pájení horkým vzduchem, ale extra výhra není ani to.
|
|
|
Nikoliv kdyz odejde lacina soucastka, ale kdyz odejde laciny elektrolyt. Ty jsou totiz dodnes Achillovou patou elektroniky. Nastesti vysokokapacitni MLC uz jsou tak levne, ze se vyplaci je osazovat coby lokalni blokovaci kondiky.
Jak jste to myslel s tou "pajeci ploskou v haji"? Jako ze se odlepi?
|
|
|
S elektrolytem pochopitelně souhlasím, ale největší zvěrstvo, co jsem viděl, je SMD pojistka, připájená nafest k plošňáku. Fakt moc nechápu její smysl - zařízení na 12V, takže ublížit nemohlo a jestli se bude deska měnit kvůli přepálené pojistce, nebo zničenému mikropočítači, to je IMHO fuk.
U plošky jsem myslel hlavně odlepení, ale už se mi stalo i to, že sice zůstala na desce, ale nechytala na ni pájka.
|
|
|
Já se teda hrabu prakticky jen v počítačích, ale SMD pojistky jsou naprosto běžná věc, kterých je v každém notebooku minimálně 10. Nejsou tam jen proto, aby šla lehce vyměnit jako levnější a jednodušší součástka, ale taky proto, aby třeba natvrdo nevyhořel jeden blbej mosfet a nechytnul od toho panelák. Že běžnej bastlíř neni schopen vyměnit SMD součástku 0,5 x 1mm výrobce pochopitelně nezajímá - jejich technik v servisním centru (ten co třeba opravuje KO desky, ne ten co je mění za funkční) to umí a nic víc neni potřeba. S trochou zkušeností a lepším vybavením to jde i doma.
Doporučuju kouknout na youtube co uměj řadoví kucí ze Šangaje s naprosto primitivní pájkou (bez regulace s bambusovou rukojetí) v ruce - já když na to koukám, tak mi někdy padá pusa až na zem...
|
|
|
..tak to jsi ještě neviděl co u nás dělají lidi s bambusovou ERS 50kou :-D
|
|
|
"ale už se mi stalo i to, že sice zůstala na desce, ale nechytala na ni pájka."
Tohle se stava u desek, ktere jsou/byly immersne pozlaceny. Mezi medi a vrstvickou zlata totiz musi byt barierova mezivrtstva, ktera zabrani difuzi zlata do medi. Ta mezivrstva se dela obvykle z niklu, ktery se ovsem paji dost blbe. Jakmile se povrchove zlato rozpusti v pajce, nastava vami popisovany problem. Ja na tyhle pripady mam specialni pajeci kapalinu na nikl... ale je to dost agresivni svinstvo, ktere se musi po zapajeni z DPS co nejdriv umyt, jinak nalepta, co muze. A pary z te kapaliny jsou velmi, velmi neprijemne na oci a pri vdechuti.
|
|
|
Tu kapalinu asi znám - taková stříbrno-šedá a poměrně hustá, já to používám na niklované antenní konektory. Na jemnou práci na plošňáku mě to nenapadlo, ale pokud bude potřeba, tak to zkusím.
|
|
|
Tak ja pouzivam tohle:
http://www.gme.cz/cz/s-paj-kap-ni-p745-006.html
Ma vzhled a konzistenci vody.
|
|
|
..tam jde totiž o to, že tu technologii výrobci neamjí pořádně zmáknutou .. když to odfláknuli s Pb pájkou, tak to "jakš takš" drželo pohromadě.. ale když to odfláknou tady, tak je to studeňák vedle studeňáku a součástky doslova odpadávají.. to že to pak nejde pořádně pájet je věc druhá . já to řeším odsátím té strašné směsi a narvu tam normální olovnatou pájku.. to začnu fotit..co mi chodí pod ruce..
|
|
|
Ani jednou jsi nezaznamenal praskliny v bezolovnatých BGA???:DD Tak to třeba zagoogli čtyři písmenka - RROD. Jen touhle jednou závadou u jednoho konkrétního výrobku se živí tisíce lidí po světě. V noteboocích to neni nic výjimečnýho, konkrétně si tím dost nadělalo třeba ATi u svých VGA...
Samozřejmě se dnešní SMD součástky neodletovávaj pájkou, ale většinou právě horkým vzduchem - klíčem k úspěchu je přesná teplota a až potom jakákoliv manipulace se součástkou, do zahřátí se toho nesmíš dotknout, jinak se to vytrhne olovo neolovo (teda podle robustnosti, některý věci to vydržej).
|
|
|
To je hlavně specialita hybridních obvodů.
|
|
Ja pouzivam dve metody - fotocestu a nazehlovani televizniho programu...
Na fotocestu jsem v koline v osvetlovaci technice (pozor nemaji ty zarivky vzdy skladem) nakoupil UV zarivky a tlumivky, starter jsem udelal elektronicky, setri zhavici vlakna a zarivky se rosviti okamzite. Prvni verze mela ram z torza stareho scanneru, druha verze uz dostala na zakazku delanou hlinikovou krabici. Desky si strikam sam a nechavam schnout v troube.
Pro jednodussi desky nebo pro ty u kterejch nikdo neresi vzhled pouzivam levnejsi metodu, vystrihnu kus televizniho programu, popripade zlatejch stranek, izolepou prilepim na obycejnej papir a prozenu to cernobilou laserovou tiskarnou, pak dve minuty nazehluji na dokonale ocisteny plosnak za konstantni tlaku zehlickou nastavenou na bavlnu. Oproti fotoceste nejsou cesty tak ostre, ale shledavam to dostacujici.
Leptam v chloridu - z uzke a vysoke sklenene nadoby jsem udelal probublavacku. V akvarijni technice zakoupene topne teleso, kteremu jsem vytunil termostat, koupil jsem tam i vzduchovou oponu - proderavena trubka co se da na dno a napoji se hadicka, ta vede k akvarijnimu kompresoru. Ve vysledku je deska zavesena uvnitr nadoby s chloridem, kompresor probublava a lepta to v radu minut (pote co se ohreje chlorid - zapnu ohrev a jdu nazehlit desku, nez to udelam uz je ohrato...). Chlorid kupuju granulovany v sos electronic - cenove vyjde nejlepe, vodu si do nej doleju uz sam...
Resil jsem i leptani v kyseline, ktere jsem opustil pro velke mnozstvi chloru ktery likvidoval pokojove rostliny, mame tu drogerii martina, prodavaji to 30% peroxid a v litrovych baleni i kyselinu chlorovodikovou, take 30%. Takze i tohle se da sehnat...
Co se tyce cinu, ja koupil u TME spulku s kilem cinu Sn 60 Pb 38 Cu 2... Ta med tam neni pro srandu, snizuje opotrebeni hrotu. Mimochodem kvalitni hrot je zaklad - je pokryt tenkou vrstvu me neznameho kovu a to kdyz se neposkrabe tak hrot vydrzi, Mam tu jeden tenky, pouzivam ho jiz nekolik let bez znamek ubytku ci opotrebeni, mimochodem v elektro Oaza prodavaji nebo alespon prodavali Sn40 Pb60 - hur se s tim paji, ale diky vyssi teplote se to hodi, kdyz clovek potrebuje jednu vec pripajet a nechce aby se druha odpajela... Mimochodem tema bezolovnatyma pajkama se nejlepe paji v ochranne atmosfere a i tak ty spje stojej za prd, proto se, pokdu se nemylim v automobilovem a vojenskem prumyslu stale pouziva olovo.
Fixu pouzivam OHP marker permanent, v cervenem poli je na ni napsano edding 140 S ale s uspechem jsem vyzkousel i centropen permanent, ikdyz s nim jsem tak dobre vysledky nemel, ale fungoval. Nekdy je totiz potreba opravit nazehleny obrazec, kdyz clovek malo pritlaci na zehlicku tak se to muze poskodit pri umyvani papiru.
|
|
Já jsem kdysi mnoho tišťáků vyrobil jiným postupem.
Koupil jsem šelak (vůbec nevím, jestli je dnes stále k dostání, ale kdyby ano, šel bych do toho znovu). Šelakem jsem natřel měděnou vrstvu tišťáku.
Do té jsme pak vyryl oddělovací cesty, šlo to velmi snadno šroubovákem, pilníčkem, čímkoli. Šelak je velmi měkký materiál.
Následně tišťák hodil do směru kyseliny chlorovodíkové + peroxidu. Ale je to jedno, šelak odolá čemukoli, co neprožere nádobu ve které to leží.
Výsledkem byly naprosto perfektně čisté tišťáky, jen jsem je navrhoval opačně – navrhoval jsem oddělovací cesty namísto spojů. A nebyl problém udělat i složité věci a díky větší tloušťce spojů pak byly lepší i vlastnostmi.
Někteří také leptali tišťáky v chloridu železitém vyráběným rozpuštěným rzi naškrábané z trubek do kyseliny chlorovodíkové. Fungovalo to dobře, ale já to neprovozoval.
Po bastlení se mi stýská, asi se podívám po šelaku a po Pb/Sn pájce (to bude asi největší problém).
Jinak další příspěvek ani nenapíšu, protože za 130 minut a pod. Takže nejspíš ani do diskuse dále neodpovím. A registrovat se nehodlám na 150 serverů, kde jsem kdy něco napsal.
|
|
Jak to tak čtu, tak jsem moc řád, že jsem s bastlením přestal o něco dříve, než se tyhle sračky dostaly na trh (a než kvalitní chemikálie z trhu zmizely)
Pistolovou páječku (100W, oranžová) z roku 87 mám dodnes. Plně funkční. Jen jednou jsem měnil napájecí dvojlinku a standartdní šroubky na uchycení smyčky jsem nahradil křídlovými maticemi.
Dnes už se elektronice nevěnuji (přestože mě to ohromě bavilo..dokonce tak, že jsem ji vystudoval). Někdy se mi sice zasteskne, ale pak si přečtu takový článek a stesk mě přejde :)
Jinak tišťáky překresloval trubičkovým perem s rozpuštěnou kalafunou v lihu. Leptal jsem v běžně dostupné HCL a H2O2.
Jednou jsem zkusil i kyselinu dusičnou...ale zasyčelo to, a za pět vteřin plaval už jen samotný laminát :)..takže tudy cesta nevedla.
Průser je, že tahle degradace domácího bastlení se netýka jen elektroniky. V podstatě jde o trend napříč všemi obory.
|
|
|
To je příspěvek jak z klubu zapšklých důchodců.
Výše uvedené komentáře vyvrací fámy o nesehnatelnosti olověných pájek apod. Naopak byste měl litovat, že jste s bastlením skončil. Návrhové systémy na PC nabízejí mnohem větší možnosti běžným smrtelníkům. S využitím CAD systémů máte návrh udělaný mnohem rychleji a kvalitněji než dříve, a i v domácích podmínkách se dá udělat velmi kvalitní plošňák.
Já osobně dělám DPS za pomoci Eaglu, dále vytiskknu na pauzák na laserovce, pomocí horského sluníčka přenesu na fotocitlivý kuprexit a vyvolám v FeCl3 - opět je fáma, že by to dlouho trvalo, stačí roztok zahřát, a plošňák je vyleptaný za 15 minut.
Letovat se dá i s mikropájkou z TIPY za 500Kč - oproti lepším jen dýl trvá než se nahřeje (a má strašně tvrdý kabel k peru). Tímto způsobem se dají uplně z přehledem letovat i SOIC a podobné smd.
Součástková základna je velmi široká a s mikroprocesory řádově za desetikoruny až stokoruny jdou udělat neuvěřitelné věci.
Osobně bych fixou už nic nekreslil - pokud to není něco s pěti součástkama, je lepší to udělat fotocestou a pokud je to s pěti součástkama, je lepší si koupit univerzální plošný spoj, který už je předvrtaný. Rozměr přibližně A5 stojí asi 100Kč.
|
|
|
No, ja bastlim jednodussi veci na obyc "univerzalnich" DSP (sit provrtanych "kolecek") - navrhnu si sice co a jak na PC, ale neco leptat a vrtat pokud je to z 1-2 svabu a par pasivnich prvku nema cenu ;) Jinak Sn-Pb pajka s tavidlem porad sehnat jde, pokud je v bastlsopu nekdo kdo ma trochu zdraveho rozumu tak ji proste ma. A uz 20 let pajim "komunistickou" ERS 50 :))
|
|
|
taky jsem to tak delal + pouzival jsem samopajitelnej drat- i tehdy k sehnani jen obtizne - dneska mi to pripada neuveritelny,ale nasel jsem svuj uzasny emulator jednocipu 8052 v dekoderu videocryptu,spolu s programem vyrobenym vlastnim disassemblerem a zpetne assemblerem a trochou stourani to fakt umelo dekodovat ;)
http://img821.imageshack.us/gal.php?g=01072010001.jpg
|
|
|
Někdy se podívejte na http://hackaday.com/ a zjistíte, kolik je v tom dnešním světě bastlířů, a co všechno dokážou.
Jen jaksi už nikdo nemá potřebu stavět věci, které dnes sežene v každém čínském krámku. Ale je stále tolik věcí, které neseženete...
|
|
Ja se bastleni nevenuju, jen prileziostne, kdyz potrebuju neco jednoducheho, co se neprodava, nebo prodava za nehorazne penize (naklady na vyrobu okolo tri stovek, cena vyrobku v obchode 19 000). V GM electronic maji pajku s 40% olova s intagrovanou kalafunou (vyhodu kalafuny uvnitr nechapu, ale budiz). Taky rikali, ze meli problemy s olovenymi akumulatory, ktere jim zastavili na hranicich EU a dlouho je tam drzeli. Pry obsahuji olovo a nesmi sem. 30% peroxid vodiku se po litrech kupuje v drogerii.
|
|
Bastlení pro radost mne drží od mých cca 12 let, tedy poctivé dvě lidské generace. Dodnes se přiživuji (a vcelku úspěšně) tzv. zakázkovou elektronikou. Prošel jsem všemi stádii bastlířského deliria, zde popsanými. Pojďme tedy postupně:
Maloval jsem nitrobarvou či voskem v trubičkovém peru, lihovými fixy a kdečím jiným, škrábal šelak a stříhal samolepicí fólie, zkoušel jsem i žehličku a transferové fólie z laserovky a nakonec jsem skončil u fotocesty. Proč? Opakovatelnost, slušný vzhled.
Leptal jsem v ledasčem, skončil jsem u FeCl3. Proč? Nic jiného nedalo dostatečně přesný motiv pro moje potřeby (podleptávání, proleptávání, ježaté hrany). Třída 3 je dnes nutností a ohlodané cestičky jsou účinným lákáním rozčilených zákazníků s reklamacemi.
Vrtám sobě sám, rychlomotůrkem (24kRPMS, Mikrotechna) v pantografové montáži. Tvrdokovové vrtáčky jdou koupit u většiny běžných dodavatelů, nebo vysomrovat použité u velkovýrobců PCB (když u nich párkrát zadáte, oni vám ten odpad dají). Moje zkušenost je, že vrtáčky jsou vyhazovány tak ve 30% reálné životnosti.
Pájím klasickým Sn/Pb cínem (ano, s mědí, velmi užitečné), jde sehnat v podstatě kdekoli bez větších problémů (zatím). Používám kombinaci pájecí stanice, trafopájky a 180W kopyta na okapy (stínicí plechy, přiletování/odletování TO220, D2pak, TO263, armatury konektorů a tak). Volím-li správnou záplatu na správný pytel, nemám problém.
Desky ze strany spojů impregnuji stříkacím plastikem (např. Plastik 70 u GM). Moc se hodí, když spoje na deskách časem nedegradují korozí ... a vypadá to hezky.
Nicméně - zkušenost praví, že od dvou-tří exemplářů se jednoznačně vyplácí desky zadat. Firem je dost a kvalita odpovídá ceně, s vysloveným břídilem jsem se zatím nesetkal.
Jinak mne moc potěšilo, kolik lidí dnes ještě vůbec uvažuje o nějakém bastlení ... pro člověka, který skoro 20 let vychovával elektroinženýry, je to rajská hudba. Díky Vám.
|
|
|
Olověná pájka se stále dá sehnat (skladové zásoby) v obchodech se součástkama(za pár let už ale asi jen od Vietnamců a načerno)....
Jinak k pájedlu - už léta používám 30W "tyčku" za 250kč, zatim jsem nenarazil na pájku, se kterou by byly problémy, ani neničí ESD citlivé obvody...
Kyselina a peroxid z drogerky, v lékárnách dneska nic nemaj...
|
|
|
Kde se porad berou ty famy, ze olovnata pajka nejde ci nepujde sehnat?!? Ten zakaz olova plati jen pro SPOTREBNI ZBOZI, tj. zhruba to, co dokazete koupit v Tescu nebo Hypernove. Nevim o tom, ze by se byt jen mluvilo o tom, ze se ten zakaz rozsiri i na prumyslove veci. Ostatne treba ve Farnellu muzete kupovat soucastky s obsahem olova jako by se nechumelilo, a to ma ta firma hlavni sklad v Belgii, samotnem srdci EU! (Druha vec je ovsem to, ze vyrobci sami to olovo ze soucastek vypousteji, aby se mohly montovat i do SPOTREBNI elektroniky pro EU trhy).
|
|
nechápu co máte proti chloridu. Je to pohodové a relativně bezpečné leptadlo. Do vočička bych si to nelil ale když do toho omylem sáhnu tak mi to ruku nesežere. Když to někde ukápne a dost rychle se to umyje tak to většinou ani neudělá flek. Pravda, leptá to trochu pomaleji než ta pekelná smradlavá směs kyseliny a peroxidu ale když se to ohřeje tak je to přijatelné. Kam spěchat? Vždyť bastlíme pro radost a když jde o radosti tak na nějaké té minutě nezáleží. V práci necháváme plošňáky dělat a když potřebujem pár kusů tak to děláme fotocestou, UV lampou z výbojky. Leptáme v chloridu v plastových fotomiskách a na ohřívání máme odporové dráty ve skleněných trubičkách.Daska se položí na hladinu mědí dolů. kal z odleptané mědi klesá sám na dno a za pár minut je hotovo. Jo a když si chloridem polijete montérky tak je musíte ihned vymáchat ve vodě. Ono je to nějak drasticky nesežere, jen to udělá hnědý flek. A ten flek po pár vypráních vypadne.
|
|
|
..no ono když sáhneš do té směsi peroxidu a kyseiliny, tak ti to taky ručičku nesežere.. já normálně vytahuju PCB z už vylité misky rukama.. je to takovej lepší peeling :-) .. chce to samozřejmě tak do 3 minut neutralizovat.. Jinak hlavní důvod je rychlost.. druhak zbytek lázně (která se dá opakovaně použít s mírným dolitím peroxidu či kyseliny mnohokrát) se dá ekoteroristicky využít na čištění WC (chlorid ho jen zasere) .. Další důvod je ten, že může být PCB xichtem nahru a člověk krásně přes namodralou lázeň vidí progress.. kdežto v té černohnědé břečce vidíš akorát tak prd.. :-)
|
|
|
kupodivu v chloridu je to vidět taky a kupodivu právě když se deska položí na hladinu ksichtem dolů. Deska plave a skrz laminát je krásně vidět tvořící se obrazec. Pokud jde o rychlost, jestli leptám v kyselině dvě minuty nebo v chloridu sedm minut mi přijde celkem jedno. Chlorid se dá použít mnohokrát bez dolívání a smrdí řek bych citelně míň než kyselina chlorovodíková. Dá se s tím dělat i v nevětrané místnosti.
|
|
|
. "krásně vidět" ..ono je vidět a vidět.. nedoleptané oblasti se touto metodou hodně blbě identifikují ..
|
|
Hmmm, tak koukam ze budu zase exot. Leptam jen v kyseline. Ovsem peroxid: tabletky - vydrzi dlouho ve spajzu - nasypat do kyseliny jede to.
No a nakonec to nejlepsi: maluji trubickovym perem vlastni smesi. Vezme se mala flasticka - tak 1 deci - toluenu ci jineho sqele voniciho redidla. Do toho se zastrka asi tak nekolik metru krychlovych penoveho polystyrenu. Nebojte se, vejdou se tam. Polystyren se rychle rozpusti a vznikne kryci lak. Do nej se vyfoukne napln z propisky, cima se z bezbarveho laku stane lak barevny, ktery je dobre videt.
To se pak nakape do pera a uz se maluje. Nejlepsi je c 8 nebo c10: www.odklepnuto.cz/aukce4743429-trubickove-pero-c-10
Dobre je tistak pred kresbou nejen hladce osmirglovat, ale tez ocistit perchloretylenem (taky slusny vypary). Nepodlepta se to a umyje se to zase tim sqele vonavym redidlem, co se pouzilo na vyrobu laku.
|
|
|
.."tak 1 deci - toluenu ci jineho sqele voniciho redidla. Do toho se zastrka asi tak nekolik metru krychlovych penoveho polystyrenu" .. taková lehčí verze základu pro napalm ? :-D ..
|
|
|
|
Na takove hratky stacil Kanagom. Namorni bitva s plovoucimi horicimi modely lodi ve vane vypadala uchvatne, bohuzel se teto uslechtile detske zabavy domakli dospeli....
|
|
|
Ty asi nebudeš můj bratranec, že? Dělali jsme to samé a byla to skvělá zábava. Námořní bitvy ve vaně, lodní děla ze stočeného alobalu s nastrouhanými sirkami, autodráha politá technickým lihem jako průjezd ohnivou stěnou... Je, to byly časy, tehdejší a dnešní sortiment drogerií se nedá srovnat.
|
|
Já už neleptám. Nakreslím v Eagle plošňák a pcb-gcode mi vygeneruje kódy pro CNC frézku. Samozřejmě všechny čtyři. Spodní stranu, vrchní stranu, vrtací souřednice a ořez desky. Pájím běžne dostupnou Sn63Pb37E. To mám na prototypy. Na série si nechávám desky vyrábět s potiskem a nepájivou maskou.
|
|
Dříve jsem docela často něco vyráběl, dnes jen výjimečně, takže co na to používám mám ještě ze starých zásob.
Na kreslení mám nějakou sadu tuším od CENTROPENU, kde je kreslící (červená) a čistící (líh) kapalina a pár násad různých průměrů na kterlící pero (to samé se používá na kreslení výkresů tuší). Kuprexitovou destičku odrhnu hadříkem a cifem nebo něčím práškovým na umývání umyvadel, opláchnu vodou a lihem (pokud se na desce rychle vytvoří oblast, odkud voda rychle zmizí, je nejspíš ještě ta část mastná a je potřeba znovu umýt).
Předtím si navrhnu spoj na milimetrový papír. Po naktreslení přiložím průhledný papír a obkreslím to. Po oschnutí desky otočím ten průhledný papír a přiložím na desku tak, abych to vyleptal správně a ne zrcadlově, vezmu ocelový dírkovač (něco jako průbojník, ale má ostrou špičku) a kde mají být dírky, tam zlehka udělám malinkou dírku. Pak jen perem s kreslící kapalinou spojím podle předlohy na průhledném papíře příslušné "dírky". Pokud je na výkresu větší souvislá neleptaná plocha, někdo to místo kreslení přelepí izolepou. Po oschnutí leptám nějakou hnědou tekutinou (název si nepamatuji) na leptání plošných spojů. Po vyleptání opláchnu, lihem odstraním barvu, vyvrtám dírky a zapájím cínem (mám ještě velkou "cívku"). Očistím kreslící a jiné pomůcky a je to.
|
|
nevím kam chodíte normálně nakupovat elektro součástky, ale tady u nás v lbc prodávají klasickou pájku s olovem úplně normálně a prý se ani ty eko-friendly pořádně neprodávají.
|
|
|
Ano, právě proto to časem bude potřeba nařídit zákonem:)). Ono by se jinak víceméně vůbec nic eko-friendly pořádně neprodávalo, protože je to skoro vždycky něco s menší užitnou hodnotou za víc peněz.
|
|
Když je důležitá úspora času a požaduješ uspokojivou kvalitu tak kresli pomocí fotocesty (návodů spousta - fotocitlivej kuprexid, nebo klasickej + sprej positiv, pár lehce sehnatelnejch chemikálií a rtuťová výbojka, optimálně 125W našroubovaná v U plechu ze starý bedny od pc). Přesnost nákresu je taková, že ani 2stranný plošňáky nejsou problém. Navíc cesty na podleptání netrpěj. Pájek (cínu) je výběr slušnej, v tom bych problém neviděl. Jako pájedlo nouzově stačí ~40W mikropájka sehnatelná do dvouch kil a to včetně kvalitního hrotu, na kterým pájka drží, nekape. Trafopájka je bago pro klempíře. Drobnej upgrade pak je triakovej regulátor výkonu. Pro většinu druhů pájení bohatě stačí pájecí stanice s měřením a regulací teploty - tak 1200českých. Horkovzduch, nebo plynovky, to už je zbytečnej luksus. Tavidlo - nějaká pasta, nebo kapalina, např. kalafůna rozpuštěná v lihobenzinu. Na leptání, imho chlorid železitý vyhovuje, pokud ho příliš moc nerecykluješ, proces urychlí když bude fotomiska na nějakým vytápění...
|
|
Chtěl bych se zeptat, jestli někdo nevíte o jiné věci, která zřejmě díky ekonormám zmizela z obchodů tak jako Pb pájka. Říkali jsme tomu "fosfátový odrezovač". Byl to velice silný a jediný skutečně funkční odrezovač. Po aplikaci na rezavý kov začal syčet a bublat a rez doslova vypálil, zbyla jen bílá sraženina. Povrch kovu byl potom i odolnější proti korozi. Prodával se v normální silonové, odhaduji 0,5 l lahvi. Bohužel, nedaří se mi ho už nikde sehnat. To co se prodává dnes korozi vůbec neodstraňuje, jsou to takové slabé zředěné vodičky. Člověk to s tím natře, drhne kartáčem, znova natře, prostě nanic.
Pokud někdo třeba máte tip kde tento poctivý odrezovač koupit, budu rád za každé info.
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jak se stát (ne)eko friendly radioamatérem
|