D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * V čem chybují bazaroví zákazníci?
    Vydáno 22. 03. 2015 (16733 přečtení)

    Ve svém předchozím článku http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2015031506 jsem popsal, jaké je to pracovat v autobazaru. Nyní vám popíšu, jaké chyby nejčastěji dělali zákazníci a čeho se vyvarovat. Je zcela irelevantní, jestli jdete do AAA, ESA, do bazaru Super Cars v Horní dolní za benzinkou nebo za pánem na druhý konec republiky.

    1. Legendární TDI = modla českého zákazníka

    Absolutně mě překvapilo, jak dost lidí prahne po TéDéÍčkách nebo po dieselových autech, nejlépe s kufrem, aby se tam vešly rodinné nákupy z Kauflandu, Baumaxu a ještě zbylo místo pro kočárek . Ono je sice pravda, že taková 1.9 v Oktávce je schopna s lehkou nohou jet dálku za 5 litrů, nikdo se však už nedívá na pojistku jak kráva, na kurvítka jménem vstřiky, turbodmychadlo, DPF, setrvačník.... Až se to ozve, tak  to bude drahá sranda.

    O to více mě fascinuje, když o tom uvažuje mladá rodina, co žije z platu chlapa a žena z mateřské a přemýšlí o starém dýzlu. Přece nebude jezdit s atmosférou za 7 litrů, když může jezdit za 5 litrů.

    Když teda nemáme přeci na držáka TDi, tak koupíme staré francouzké dCi, třeba ve dvojce Megana Scénic. Ono je to levné auto a velké pro 7 lidí, ale když se něco sesere, tak to je opět drahá sranda. A že se ty starší Renaulty sraly dost, není pochyb.

    A to Mondeo, co při stočených 220 tis km. čmoudí víc než Krakokonoš ve Večerníčku, má už motor absolutně v kytkách. No ale my jsme mladí a bez peněz, takže si to vezmeme na splátky. Už však nevíme,že auto se vykoupilo za 10 tisíc, prodává se za 40 tisíc na úvěr a celkem zaplatíme asi 60 tisíc, nemluvě o nutných výdajích.

    Když už ale potřebuji nutně auto, proč si třeba za 25-30 tisíc nekoupit vymazlenou Felicii, jedu sice za 7 litrů a nemám klimu, ale nečekají mě drastické výdaje?

    2.  Stáčíme tachometry. Český zákazník to chce

    I já sám jsem se divil, co všechno jsou lidi schopni požadovat. Taková Oktávka či Pasát s plus minus sto tisíci kilometry, to je sen českých rodin a nejlépe dotaženou z Německa po důchodci. Že takové auto tam bez problému nalítá dobrých půl milionu kilometru, o tom už nikdo slyšet nechce, protože tak vysoký nájezd = vražda. Když se ale takové auto objeví v českém bazaru, tak má zákazníků celou řadu. Kilometry auta jsou reálné, ale tachometr svítí přívětivějším číslem.  Vražda je to stále, aspoň pro naše peněženky.

    Hodně magazínů tvrdí, že se pozná nájezd auta podle interiéru. NENÍ PRAVDOU.  Při práci čištění vozů jsem se setkal třeba s Chevroletem, ročník 2006, přímo od majitelky, s 30 tisíci kilometry a servisované v autorizáku, ale chovala se k autu jak k praseti a těžko by jste tipovali ten deklarovaný počet. Interiér byl ale zničenej, všechno smrdělo kouřem, všechny vypínače sedřené a všude zadřený písek.

    A setkal jsem se Superbem, ročník 2005, od druhého majitele, s kompletní historií z místního servisu, s 170 ověřenými tisíci kilometry a to auto prostě bylo čisté, vonělo, nic nesedřenýho, minimum škrábanců. Až podezřelý stav, ale světe div se, kilometry seděly - jak dle autorizáku, tak i dle nové aplikace, co spustilo ministerstvo.

    Jenže taky jsem se setkal s Golfem III, ročník 99, jen s 60 tisíci km a interiér byl zničenej, vypínače sedřený a serviska chyběla. Jasná stočenka.
    Vzpomínám si i na jednoho staršího Passata, ročník 98, motor 2.0 TDI s 280 tisíci kilometry. Interiér opět zničený, ale jaké bylo překvapení, když měl reálně přes 600 000 km z vypadlého štítku !!!

    3. Bourané vozy lze také prodat

    Každý je schopen si přitáhnout do bazaru mechanika, většina to auto na rampě zvedne a hledá různé housenky. To je velmi správný přístup a chválím. Málokterého už však napadlo se podívat do motorového prostoru a hledat rozdíly laku třeba na šroubech či zda nebyly vařené nosníky. Ještě nikoho jsem neviděl, aby si vzal plochý šroubovák a píchl do svárů, pokud je jako plastelína = auto bylo bourané.

    Dobré je třeba sundat i gumové lišty dveří a podívat se tam. Většina aut mají i od výroby tzv. body, což jsou tečky nebo kruhy třeba v prostoru zavazadelníku v pravidelné linii. Jestliže chybí, díl byl měněn nebo s ním bylo manipulováno. A kdo se dívá i pod koberce? Téměř nikdo. Co plasty na bočních sloupcích? Také nikdo. Měřák hloubky laku? Možná jeden šťastlivec.

    Ještě samotnou kapitolou po nehodách jsou vystřelené airbagy. Nejčastějším trikem je přerušení kontrolky či napojení na jinou. Není však problém zmáčknout airbag a pokud je měkký jak peřinka, auto už bylo bourané.

    Dost dá ale poznat zvenku už pohledem, třeba když nesedí spáry, je odlišný odstín laku nebo jsou divně posunuté světlomety.

    A co kontrola VIN či samotná kontrola vozu podle VIN? I tam se dá mnohé zjistit, když třeba kód je nakřivo, písmena lítají jak kdyby to vyrýval opilec a kolem jsou prapodivné sváry.

    4. Kdo za to všechno může?

    a) zákazník - platí, že pokud je poptávka, bude i nabídka. Osobně jsem se setkal se stočenkami, s bouračkami, s mrdkami co patří na vrakoviště a bazary (ale i soukromníci) jich mají mraky.  Sám jsem čuměl, co jsou lidi schopni všechno koupit a nezajímá je, neví nebo naivně věří bazaru ohánějícím se reportem z Cébie, že vše souhlasí. Samotnou kapitolou jsou i dovozci aut. Hodně lidí si též naivně myslí, že při servisní knížce s pár zápisy auto bylo pečlivě servisováno, ale opak je pravdou.

    b) stát - proč u nás kvete jen byznys s ojetinami? Proto lidé nemají peníze, aby si mohli kupovat nová (zánovní) auta za hotové (s co nejkratší dobou splácení) a pak ministerstvo huláká, že tu máme příliš starý vozový park a je nutné to regulovat nesmyslnými poplatky a různými ekodaněmi. Ono se to mluví, když jezdím ve služební Audině a cesty se proplácí, ale vzpomeňme si na mladou rodinu. Ta si vysní svého turbodýzla, nejlépe co nejlevnějšího po smrti a klidně si jede na druhý konec republiky. Hlavně že je doma vysněná Oktávka.

    c) výrobci aut - nedám osobně dopustit na starou atmosféru 1.3 MPI. Výkon motoru sice nic moc, ale v porovnání s 1.2 TSI vychází lépe pořád stará atmosféra. Zvuk 1.2 TSI je jak závodní traktor, tah z nízkých otáček mizerný a to turbo při předjíždění "nějak" nefunguje, takže podřadit na čtverec a doufat, že to bude dobrý. Je to sice výdobytek moderní vědy, ale praskající rozvody a omílaná nespolehlivost nepatří mezi příznivé argumenty pro nákup. Nejedná se jen o koncern, ale pokud jsou automobily konstruované, aby vydržely nějakých 5 let, není divu, že lidi raději šáhnou po nějaké ojetině.

    d) kámoši v hospodě/drahá polovička - také jsem se setkal s tím, že muž si vybral v autobazaru auto, a ženě se buď líbilo nebo nelíbilo. Jak známe naše polovičky, i ony si umí vydupat své :) Bohužel někdy už přehlédneme vlivem vlastních emocí, že auto je ta největší mrdka v širokém okolí.
    I též vaši pivní kámoši nemusí být nejlepší rádci, o čemž jsem se už taky přesvědčil. Kolikrát na auto, které je v pořádku, řeknou "nebrat" a naopak tu stočenou a bouranou mrdku doporučí. Proto nejlépe vzít si člověka, co se v tom vyzná a pak teprve machrovat před kámoši.

    Přeji hodně štěstí při výběru auta a bezvadnou koupi !


    22.03.2015 Felman


    Související články:
    Ojeté BMW (01.11.2015)
    Jaké je to pracovat v autobazaru? (15.03.2015)
    X-mas bazar job 2014 (04.01.2015)
    Jak Paperfert hledal zázrak za 60 tisíc (15.06.2014)
    AAAch Synku Synku (09.05.2014)
    Prodej auta do AAA na vlastní kůži (04.05.2014)
    Autobazarní zlodějna 2k14 edition (21.04.2014)
    Ojetá drahá auta (27.10.2013)
    carFSM 1.0: Jak nakoupit opravdu dobré auto za 15 minut (22.09.2013)
    Kupujeme ojetinu – rady, doporučení (28.07.2013)
    Kupujeme auto do 20 tisíc (26.05.2013)
    Průvodce koupí ojetého vozidla 2013+ (17.02.2013)
    Výběr ojetého auta - nejčastější chyby (13.01.2013)
    Prodej automobilu v praxi (13.01.2013)
    Ultimate bazar experience (02.12.2012)
    Checkujeme AAA checklist (12.08.2012)
    Vo Passátovi f tédéíčku (24.06.2012)
    Návštěva u triple A (05.02.2012)
    Jak panu Vopičkovi Ukrajinec americké auto prodal (09.10.2011)
    Koupě auta u AAA Auto (11.09.2011)
    Smutná diskárna v Auto Diskont (26.06.2011)
    Jak jsem prodával auto v AAA Auto (20.03.2011)
    Jak jsem kupoval auto (05.09.2010)
    Liposukce autobazarních zmrdů (17.05.2010)
    AAA Plzeň experience (18.04.2010)
    EKG pro cuore sportivo (01.02.2009)
    TripleA scouting report (13.01.2009)
    Transakce s panem prasetem (15.06.2008)
    Dopis (od) AAA (23.09.2007)
    Kotouče na Škopka (29.07.2007)
    Prodáváme u TripleA (16.04.2007)
    Příběh z bazaru (25.03.2007)
    Autobazary a smlouvy (23.04.2006)
    Akce Hokus Fokus I. (16.04.2006)
    Jak koloušek auta kupoval (19.03.2006)
    Jak jsem kupoval ojeté auto (znova) (29.01.2006)
    Jak jsem koupil ojeté Volvo (16.10.2005)
    Jak jsme kupovali Focuse (18.09.2005)
    Extra zážitek s extra autem (26.08.2005)
    Newspeak autobazarních zmrdů: Reloaded (31.10.2004)
    Newspeak autobazarních zmrdů (15.08.2004)

    [Akt. známka: 1,41] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 46 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.