D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Chci být prasetem!
    Vydáno 01. 03. 2003 (10856 přečtení)



    Vážený můj pane vedoucí,

    dovoluji si vás touto cestou požádat o malou laskavost, která sice bude znamenat určité zvýšení mých cestovních nákladů, ale benefit z takto vynaložených peněz bude mnohokrát vyšší než vložená částka. Troufám si tvrdit, že výnos z této malé finanční obětiny mnohonásobně přesáhne výnos z termínovaného vkladu v průměrné české bance, nehledě na banku Union.

    Rád bych, abych na služebních cestách autem mimo území republiky

    nemusel řídit sám, ale mohl si najmout osobní auto s řidičem.

    Zdůvodnění :

    Zjistil jsem, že pravidla silničního provozu - ne ta psaná, ale ta skutečná - se v tuzemsku a ve vyspělých zemích diametrálně liší. V čem?

    Zatímco ve většině evropských zemí je aspoň občas dodržována vyhláška, především co se pravidel přednosti v jízdě, zastavování na červenou nebo u přechodů pro chodce, povolených rychlostí v obci i mimo ni apod. jakž takž dodržují, v Čechách se tak neděje.

    Zatímco ve většině evropských zemí je jízda ve stavu podnapilosti důvodem k okamžitému odebrání řidičské licence, je to samé v Čechách prohřešek, který kromě popotahování s úplatnými úředníky má jen ten dopad, že se tím přistižený může chlubit na mejdanech, jakej je pašák.

    Zatímco ve většině evropských zemí je dodržování pravidel bráno jako samozřejmost a kdo je nedodržuje, je za bílou vránu a někdy i černou ovci, je to v Čechách právě naopak.

    Zatímco většině evropských zemí mne neustále neohrožují pubertální bandité s fóliemi na sklech v autech diskutabilního technického stavu olepených pofidérními tuningovými doplňky, případně zamindrákovaní kokoti ve velkých off-roadech s trubkovými rámy vpředu (asi musejí mít velký auto, protože mají malý ... něco jinýho), nebo brunátní strýcové v nablýskaných feliciích, jejichž kilometrické konto narůstá jen o nedělích a když už vyjedou, tak se musí předvést. V Čechách se tak děje pořád.

    Zatímco ve většině evropských zemí jsou silnice konstruované tak, aby samy o sobě nebyly příčinou dopravních nehod, nerovnosti na nich se opravují a dopravní značení nepostrádá elementární logiku, připomíná jízda po tuzemských silnicích dynamické testy odolnosti podvozku.

    Zatímco ve většině evropských zemí je možné na silnici potkat silniční hlídku i zimě při minusových teplotách, v Čechách ulehají dopravní policisté k zimnímu spánku s prvními mrazíky a procitají až tehdy, je-li možno pobývat venku jen v košili a placaté čepici.

    Zatímco ... a tak dále.

    Je očividné, že celý problém "přepravit se automobilem z místa A do místa B" je v zemích se základy civilizovanosti uchopen zcela jinak než v zemi české. Zde totiž nejde vůbec o to, dostat se z východiska do cíle cesty do nejrychleji, nejplynuleji, nejbezpečněji nebo nejlevněji. Tady jde o to, silou svého ega porazit jiná ega, všem jim ukázat, že jsem já ten největší střihoun, drsoň a kruťák - přičemž jde samozřejmě bokem nejen silniční vyhláška, ale i elementární zákony fyziky a logiky.

    Úkol dne na českých silnicích tedy zní : jezdit jako prase.

    Jistě uznáte, že okamžité přepnutí z normálního do prasečího řidičského módu není jednoduché a vyžaduje od jednotlivce zvláštní schopnosti, které já nemám. Dochází pak k nesmyslným nedorozuměním, jako když jsem například nedávno jízdou rychlostí 100km/h brzdil silniční provoz od hraničního přechodu Furth im Wald až do Klatov, kde mi po projetí dvacet centimetrů hlubokého a metr širokého výmolu konečně došlo, že už jsem ve své domovině.

    Přepnutí je přitom nutností, protože v civilizovaných zemích se dopravní přestupky trestají.

    Jinak řečeno, nejsem dostatečně flexibilní k tomu, abych se na pár metrech asfaltu změnil ze slušného člověka ve zkurvysyna nebo ze zkurvysyna na slušného člověka. Záleží, jakým směrem jedete. Tato ztuhlost vede k tomu, že buď jezdím na českých silnicích jako slušný člověk a jsem za hlupáka, nebo jezdím v cizině jako prase, což tam s ohledem na mé SPZ a CZ v oválku beztak nikoho nepřekvapuje.

    Doufám tedy, že jsem Vám své motivy dostatečně objasnil.

    Pokud nebudu řídit mimo území ČR já, ale někdo jiný, mohu zůstat natrvalo přepnutý v módu silničního prasete, ve kterém zde celá řada řidičů zůstává celoživotně, a dál svoje prasečí návyky zdokonalovat, až budu dokonalým prasetem.

    Přepnutí vyžaduje velmi rychle realizovat dalekosáhlou změnu v myšlení, něco jako nahrání nového operačního systému, ale hlavně mě přepínání sem a tam vzdaluje od primárního cíle, totiž být za volantem přinejmenším takové prase jako některé sportovní nebo umělecké celebrity. Vzpomeňme v poslední době třeba na pana Hapku, z minulosti na pány Bartošku nebo Šimůnka.

    Pro vás poplynou z nové organizace pracovních cest následující výhody :
    + až upořádají rychle množící se silniční prasata holocaust na zbylé slušné řidiče a vyhladí je, tak já u toho nebudu a desítky až stovky tisíc korun, které do mně firma investovala formou různých školení a seminářů, nepřijdou vniveč
    + pokud bych jezdil s autem s logem firmy v cizině jako prase, utrpí tím image naší firmy. Předpokládám zde, že naše firma nemá vepřovou image, v opačném případě bych mohl nabídnout, že budu s označeným autem jezdit v tuzemsku.

    Samozřejmě že nový způsob s sebou nese jisté nevýhody, zejména zvýšení nákladů o plat řidiče, ale vzhledem k nastíněným výhodám je považuji - jak by řekl prezident Bush - za kolaterální.

    Popsaný způsob organizace služebních cest by se samozřejmě týkal pouze cest do těchto zemí :
    - Německo, zejména západní polovina
    - Švýcarsko
    - Rakousko

    Zatímco u níže uvedených zemí není řidič zapotřebí, protože tam vládnou podobné poměry jako u nás.
    - Ukrajina
    - Rumunsko
    - Itálie
    - a cokoli od Kyjeva na východ.

    Dále bych si dovolil požádat, zdali bych pro udržení prasečí zdatnosti nemohl jezdit z jednání na Moravě po D1 až do Prahy, tam kolem celého města a zase zpátky, a to zejména v pátek odpoledne. Pokud mi i tohle slíbíte, budu schopen nabídnout školení pro další referenty v základech prasácké jízdy, k čemuž se naše služební vozy Octavia TDi náramně hodí. Mohu rovněž pořádat základní kurzy pro zahraniční kolegy v základech umění jezdit jako prase, aby se na českých silnicích necítili tak blbě a neměli tak strašně vyvalený oči, když vystupují na našem firemním parkovišti ze svých BMW. Už jsem připravil materiál pro několik prvních lekcí, s jejichž stručnou charakteristikou bych Vás nyní seznámil.

    1. lekce : červenější už nebude aneb moderní pojetí jízdy přes světelné křižovatky. Bonus : hra "na oslnivé prase" - svícení zadními mlhovkami a dálkovými světly
    2. lekce : čára není zeď (o předjíždění v nepřehledných úsecích)
    3. lekce : přestavba auta na prasostroj (instalace 100W žárovek H4 dopředu, lepení fólií na skla, vrtání děr do výfuků...)
    4. lekce : couvání na ťukačku a praktická ukázka toho, že lze zaparkovat do díry menší než je délka auta.
    5. lekce : jak uchopit současně cigaretu, mobil, řadící páku a páčku směrovek a přitom ještě ladit rádio s praktickým nácvikem cvrnkání vajglů z oken

    Doufám tedy, že Vám budoucnost silničních prasat leží na srdci stejně jako mě a očekávám k tomuto návrhu Vaše stanovisko.


    01.03.2003 D-FENS


    [Akt. známka: 1,16] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 4 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.