Vyhekal jsem se po schodech nahoru a u správných
dveří sundaval boty. Lehkým kopnutím jsem posunul rohožku zpátky na své
místo a odemkl. Dveře trochu vrzly a propustily k mému nosu veškerou vůni.
Večeře. Jak jen jsem se na ní těšil.
Manželka po přivítání a mírném odstrojení naservírovala jídlo. Moje
první dnešní jídlo. Zhltal jsem jej, jako bych nikdy nejedl. Bylo dokonalé.
S úsměvem se zeptala: „Jaký jsi měl den?“
„Však znáš to, jako obvykle, spousta práce, ani oběd jsem nestihl.“
„Vidíš to, kdybys ráno nezaspal, alespoň ta snídaně by tě trochu podržela.
Tak co s tebou, alespoň že je zítra pátek, hezky se prospíš, do práce jdeš
až na poledne, ráno budu chodit po špičkách.“
„Ta večeře byla skvělá, dodala mi energii. Jsem zase jak po ránu.“
„Proč sis s sebou bral k večeři kufřík?“, zeptala se s úsměvem, jako
bych si ho s sebou k večeři bral místo obvyklého medvídka.
Uvědomil jsem si, že jsem si s sebou vzal kufřík. Sehnul jsem se pro
něj ze židle a na klíně ho otevřel. Byl v něm dopis, co mi kurýr doručil
přímo do práce. Oficiální obálka s pruhem vypovídala o jeho vážnosti. Otevřel
jsem ho a nahlas četl:
„Vážený pane inženýre Tomáši Jandáku,
odborem kontroly platnosti vzdělání Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky bylo zjištěno, že jste ve školním roce 1993/1994
neabsolvoval čtvrtou třídu základní školy z důvodu dlouhodobého onemocnění
třídního učitele. Z toho důvodu je vaše základní vzdělání neplatné. Je
nutné, abyste si ho doplnil, proto od pondělí 3. září 2012 nastoupíte do
čtvrté třídy základní školy znovu i se svými bývalými spolužáky. Školné
za vás uhradí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky,
nicméně ostatní náklady na studium ponesete sám.
Dle $3 odstavce 7 vyhlášky č. 191/2011 sb. vám je zaměstnavatel povinen
poskytnout po celou dobu studia placenou dovolenou.
Ke studiu nastupujete 3. září 2012 v 8:00 hodin na adresu:
Základní škola Hornická
Hornická 1325
347 01 Tachov
V případě potřeby se neváhejte obrátit na nejbližší městský úřad
s rozšířenou působností nebo přímo na Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy České republiky.
S přáním hezkého dne,
mgr. Vítězslav Vandas, ředitel odboru kontroly platnosti vzdělání
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky“
Po dočtení jsem se začal od srdce smát. Manželka se ale nesmála a káravě
se na mě dívala.
„Říkali to včera v televizi. Kvůli těm diplomovým pracem z právnické
fakulty se teď dopodrobna kontroluje studium každého občana. Nevěděla jsem,
že jsi nedokončil čtvrtou třídu?“
„No tak učitelka byla nemocná, doma mě naučili, co bylo třeba. To přeci
nemohou myslet vážně, šoupnout mě na deset měsíců přes celou republiku
do školy?“
„V televizi taky říkali, že se poskytuje v místě studia ubytování po
celou dobu zdarma. Takže můžeš bydlet tam, já to tady zvládnu.“
„Ne, kdepak, tohle nejde, přeci se na deset měsíců nevypravím tři sta
kilometrů daleko, abych opakoval čtvrtou třídu, když mám za sebou vysokou
školu? Mám tady závazky, byt, mám tu tebe.“
„V televizi říkali, že kdo studium neabsolvuje, přijde o veškeré navazující
vzdělání. V tvém případě by to znamenalo, že bys měl nejvyšší dokončené
vzdělání třetí třídu. A zákon požaduje, aby na tebe bylo tak pohlíženo,
takže abys mohl být dále zaměstnán na pozici pro vysokoškoláka, budeš muset
tu vysokou školu vystudovat znovu. Samozřejmě po tom, co bys dokončíl školu
základní a střední.“
„Jasně. A taky mi seberou všechny atestace a certifikát z angličtiny,
ne?“, dodal jsem ironicky.
„Ne, certifikát z angličtiny ti nechají. Ale s těmi atestacemi bych
si nebyla tak jistá,“ dodala manželka zcela vážně.
Zarazil mě její vážný přístup. Ale o hádku jsem dnešní večer neměl zájem,
proto jsem smířlivě dodal: „Zajdu s tím zítra za šéfem, co mi na to řekne.“
Na to se manželka usmála a objala mě: „Ty muj čtvrťáčku.“.
Vyvedu vás z omylu a rovnou upozorním, že jsem si celou příhodu vymyslel.
Povídka má samozřejmě i pokračování a konec, nicméně jsem usoudil, že méně
je v tomto případě více a místním čtenářům začátek stačí. Jak šel čas,
přestala mi příhoda připadat tak nepravděpodobná a ve světle událostí posledních
měsíců jsem se rozhodl zde jádro povídky zveřejnit a upozornit na to, že
ani takto absurdní příhoda nemusí být v dnešním eurosvětě nepravděpodobná...
V případě enormího zájmu povídku zveřejním na nějakém literárním serveru
(zde nemá co dělat).
05.03.2013 Sinuhet