|
Proc je tedy mozne napr. v Holandsku _kdekoliv_ koupit kvalitni potraviny za srovnatelne ceny?
|
|
|
Protože Holanďané si dávají pozor na to, co kupují.
Schválně se podívejte, kolik lidí si v obchodě kontroluje datum spotřeby, natož složení. Většina to nahází do košíku a jde dál...
|
|
|
Holandane (aspon ti, ktere jsem poznal) jsou pomerne setrivi, takze bych spis cekal, ze budou v obchodech blafy jako v Cesku.
|
|
|
Ano, v rajchu dokonce tu jejich značku NL označují jako Nur Limonade :p
|
|
|
Právě proto, že jsou Holanďané v průměru dost šetřiví, tak si velmi rozmýšlejí, zanco peníze utratí a za co ne.
I v NL je poslední dobou v supermarketechnznát trend ke kchatování kchostů, zatím ale naštěstí ani náznakem v míře, známé z ČR. Asi nejviditelnější je ústup od A-značek a přiklon k privátním značkám toho kterého řetězce nebo levnějším značkám. Ale je fakt, že v NL se šunka Euroshopper od AH v případě nouze dá docela dobře jíst, což se o české versi nedá řici ani omylem.
Last, but least - ceny pokud vím stejné nejsou i když se mohu plést, protože v ČR nenakupuju tak často. Namátkou z dnešního nákupu (AH):
koblihy 6ks: 2,75
pečivo ciabattina:0,55
dr. pepper plechovka 0,33: 0,55
ardenská paté 100g: 1,72
jablka Granny Smith 6ks: 2,49
perlivá mineralka 1,5 litru: 0,57
bílé hrozny 500g: 2,49
steaky 2ks, celkem 375 gramů: 3,99
parmská šunka 100gramů: 3,59
Jídlo pro pětičlennou rodinu nás vyjde na cca. 700 euro na měsíc.
|
|
|
To tam mate dost draho oproti D. Navic kupovat pecivo zejmena balene koblihy ve velkokrame... U steaku zalezi, co za steak, pokud napr. angus, tak je cena ok. Je parmska sunka skutecne parmska z Parmy a aspon 24 mesicni, tak je ta cena take ok. Mineralka podobne.
Jinymi slovy ty ceny maji dost malou vypovidaci hodnotu, pokud se nenapise co presne a jakeho puvodu jste kupoval. Slusnou koblihu podle me prodavat za cca 45 centu nelze. Jenom velkoprumyslovy hnusne preslazeny humus blativo-drobive konzistence, ktere vydrzi mekky i po tydnu na stole (doba trvanlivosti je nekdy silena, nektere koblihy nas i preziji).
Nemci jsou take kolenovrti a domnivaji se, ze jedi sracky, coz pohrichu v mnoha pripadech jedi. V Italii se obvykle rozplyvaji nad kvalitou (dluzno rict, ze je u beznych potravin vyssi).
Srackizace potravin je celoevropsky jev. Vzhledem k tomu, ze i producenti potravin jsou podnikatelske subjekty, tak se snazi pochopitelne maximalizovat zisk.
|
|
|
Tak to mate v porovnani s Kanadou kurevsky drahe. Snad az na tu mineralku.
|
|
|
Já vím, a nejen jídlo. Loni jsem strávil ca měsíc v Torontu a oblečení už skoro 8 let nekupuju jinde než v USA nebo Kanadě. Holt evropský blahobyt, kdy si můžeme ze svých daní platit právo na vyskoé ceny :-(
|
|
|
Mesiac v Toronte? Sluzobka?
|
|
|
Holanďané jsou původně Skoti. Ze Skotska je vyhnali pro lakomost.
|
|
|
Složení si kontroluji, ale je mi to hovno platné viz "Klobásky s nedeklarovaným drůbežím masem a více tukem" ( http://www.agris.cz/clanek/175068 ). Klidně ať se sračky prodávají, ale ať jsou taky jako sračky označeny.
|
|
|
Levnější potraviny jsou skoro všude. I v Německu je levněji, švagr bydlící v Praze tam jednou za 3 - 4 týdny zajede (do Drážďan) na větší nákup a tvrdí, že mu rozdíl v cenách bohatě zaplatí naftu. Já zase jezdím do Polska. V Těšíně nakoupím maso a zeleninu a pokud toho vezmu více, také mám vlastně benzín zadarmo. Je to proto, že na Západě neměli JZD a ani Poláci, takto zemědělská velmoc východní Evropy, si na ně moc nepotrpěli navzdory komunistické hrůzovládě. A hned po převratu se družstev zbavili, zatímco my nechali hada Luxe (doufám, že se smaží v ohni pekelném), aby házel klacky pod nohy soukromým zemědělcům a podporoval družstva. Máme, co jsme chtěli, máme, co jsme zvolili. Komunisty, socany a politické prostitutky KDU, kteří sice řvou, že jsou pravice, ale vždy se spaktovali s levicí. Výplaty tak pětinové proti západní Evropě a žrádlo široko daleko nejdražší. Další věc je, že na západě není moc hypermarketů uprostřed města. Stojí mimo město, kde je levný nájem půdy, a pak ty ceny podle toho vypadají. My máme v centru 2x Kauflant, 2x Lídl, Billa, Albert a Tesco, v centru jsou jistě plochy dražší a o konkurenci nemůže být řeč, jsou určitě domluvení a ceny jsou stejné.
|
|
|
:o) To je ale blábol. Ve skutečnosti jsou ceny hlavních zemědělských komodit v evropě shodné, protože je to jeden trh (při respektování drobného rozdílu tvořeného náklady na dopravu).
Stejně tak máte k dispozici samozřejmě i ty potraviny z německa a polska (a dalších sluníčkových zemí).
Třeba u takového vepřového masa se asi 40 % tuzemské spotřeby dováží, takže vlastně baštíte tu vaši levnou zahraniční produkci. Adekvátně se dováží tuším zhruba kolem 40 % potravin. Jo že to na cenách nepoznáte, to je jiná game.
Takže pokud je tady dráž než u sousedů, tak je vina někde jinde. S JZD to nemá nic společného a malí farmáři to už vůbec nezachrání (pokud se bavíme o cenách v supermarketech).
Zásadní příčina je v tom, že se tu 40 let budoval socialismus, zatímco jinde se makalo. A to se během pár let nesrovná. Je to dluh, který bude platit několik generací.
|
|
|
No nejsem si úplně jistej jestli zásadní příčinou nejsou rozdíly v dotacích do zemědělství - nijak jsem to blíže nezkoumal, hledat se mi to nechce ale kdesi jsem to vyčetl.
|
|
|
Tohle je na celkem dlouhou diskusi a nakonec jsou k tomu nějaké studie. Ale ony ty západní země a nakonec i částečně polsko má také skryté (nepřímé) dotace.
A ano, vyšší přímé dotace mohou snížit cenu produkce, ale zase to taková hitparáda není. Na druhou stanu se totiž oproti tomu navýšení musí také započítat vyšší ceny některých vstupů (energie, lidská práce, nájem půdy etc.). To v čem měl západ velký náskok byly lepší technologie, plemena, odrůdy a celá ta mašinérie až po marketing finálního výrobku. Logicky, když se tu celý ten socialistický skanzen otevřel, tak nebylo těžké to tu přeplavit zbožím, skoupit, co nebylo k tomu zlikvidovat atd. Česko není až zase tak moc velký trh, aby sem nějaký nadnárodní gigant nemohl dodávat za výrobní ceny (ev. i nižší) po takovou dobu, než se položí nějaký tuzemský výrobce s dřevními technologiemi (alespoň tak mi to někdo vyprávěl).
|
|
|
No je tam plno aspektů na který můžu mít svůj názor, o kterejch můžu spekulovat ale v podstatě vím prd, takže tu jen tak plkáme.
Určitě bude znát že rozhodující část produkce se prodá přes řetězce a ty maj zahraničního majitele (možná kromě COOPu a pokusů o sjednocení malejch prodejen jako je Enapo atd), ale nakolik je vlastník řetězce motivovanej k tomu aby u nás prodával produkci ze svý mateřský země taky netuším.
Osobně je mi celkem fuk jestli potraviny pocházej od nás, z Polska nebo ze starejch zemí EU, pokud jsou kvalitní - takže česnek se mi osvědčil náš nebo z Ukrajiny, minutkový hovězí z Jižní Ameriky, protože se sem doveze řádně vyzrálý, ale u spousty věcí to nerozlišuju.
|
|
opravdu dělám špatně když vypiju každý den 1.5L poděbradky, v létě i více?
|
|
|
Neděláš, je to úplně super. Pokračuj v tom co nejdýl, kdyby to tak dělali úplně všichni, bylo by to skvělé.
Náš penzijní systém by byl v naprosto skvělé kondici :-)
|
|
|
kdyby to tak dělali úplně všichni...co ti brání se připojit? jenže z té odpovědi jsem se nedověděl proč je to špatně, nedověděl jsem se totiž nic.
|
|
|
ledviny potřebují méně mineralizovanou vodu, protože všechny ty minerály musejí zase filtrovat pryč.
Minerálka ok, ale jen jako zdroj minerálů řekněme skleničku denně, ne na žízeň
|
|
|
|
Nápověda: vodní kámen, to je prevít www.youtube.com/watch?v=_jhtcjfGIHY ..ten vám rozbil pračku, tedy v tomto případě pajšl..prostě pít trvale vodu s příliš velkým obsahem rozpuštěných minerálů není zrovna to nejlepší, co můžete udělat..destilka je taky nesmysl, chce to něco mezi.
|
|
|
eh, stačí vygooglit 'minerálky zdraví' a dozvíte se dost
http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/mineralky-jsou-zdrave-ale-jen-v-malem-mnozstvi
|
|
A opravdu je spatne, kdyz vypiju v prumeru 3 litry Light Coly denne ?:A v lete tak 5? -)))
|
|
|
|
Ty mi shnili jeste pred tim, nez jsem zacal pit Colu, takze uz mam 90% zubu porcelanovych. Porcelan odolava Cole velmi dobre...
|
|
|
jasně, teď ještě někdo může napsat "opravdu dělám špatně když vypiju 3L rumu denně"? ať se teda zasmějeme:)
|
|
|
Já to piju týdně. Sice se mi občas zničeho nic udělá blbě, ale jinak jsem zdravej.
|
|
|
Jsem na tom úplně stejně :-D ...akorát jsem teda přešel z Coly Light na Colu Zero a korunek mám v puse už 100%
|
|
|
|
Pil jsem asi 10 let sladke limonady (nejen Coly, MNOHEM vice mi chutnaji napriklad Cappy), pak se bohuzel zjistilo, ze mam nejakou slabsi formu cukrovky, tak jsem toho pro jistotu nechal a piju povetsinou piti "bez cukru", ackoliv chutove samozrejme se to neda srovnat. Ale ta Cola je jeste docela v pohode...
|
|
|
|
"Člověk by musel vypít více než tisíc plechovek za den, aby se dostal na úroveň, která u hlodavců prokázala karcinogenní účinky," upřesnil mluvčí amerického federálního úřadu pro kontrolu léků a potravin"
Zas az TAK hrozne na tom nejsem :-) Btw jsem si plne vedom, ze mne ohrozuje kazdy den asi 10000 ruznych skodlivin a skodlivych vlivu, takze uz jsem mel spravne davno umrit...S mym zivotnim stylem mnohem mnohem driv dostanu rakovinu tlusteho streva, nebot neustale zeru nejake klobasy a salamy :-))
|
|
|
Není divu, že to slinivka po tech letech vzdala :p
|
|
|
Vsechny moje organy pracuji velmi dobre. Slinivka ma mirnou nadprodukci...
|
|
|
Tak to vzdaly vazebný místa pro inzulin v buňkách, co už ...
|
|
|
Mozny to je, doktorka neco takovyho rikala...Beru na to prasky, a kdyz je beru, jsem vcelku v pohode...
napriklad za tu dobu, co se tu bavime u tohoto clanku, jsem vypil cca 0,5 litru dzusu Relax ....coz je piti, kde je snad jeste vic cukru nez v cole :-)
A az dopiju i ten zbyly pullitr, tak mi to nic neudela...
Ale nemuzu tohle delat 4x denne, a pokud mozno ani ne pravidelne kazdy den
|
|
|
Fuj, fuj :) Já tyhle sladký srágory prostě nerad.
|
|
|
Me nechutna piti, ktere neni sladke.
Cista voda - muzu, ale pouze pri teplote okolo nuly, kdyby byla pokojove teploty, bylo by to pro me utrpeni to pit.
Jinak ja to mam i s alkoholem - nastesti nepiju prilis tvrdy, takze nemusim moc resit, ze lih neni sladkej :-), a co piju, to sladke je:
Portske, Cinzano/Martini - to je z alkoholu skoro vse.
Napriklad nesnasim pivo, jednak jsem delal za mlada v pivovaru, a jednak pivo neni sladke, a tak mi nechutna :-))
Sveho casu jsme delali pokusy, jestli se da pit neredena "stava", jak se prodava v obchode.
Nekdo se po tom poblil, me to chutnalo :-)))
|
|
|
Už to mám. Ty budeš asi kvasinka :)
|
|
|
to má něco do sebe... álojz, už jsi testoval moč alkoměrem? :-D
|
|
|
Třeba by se to dalo stáčet a draho prodávat. No když se prodává kafe, co vysrala cibetka ...
|
|
|
tak esi je lojza jenom kvasinka, doporučoval bych to nejdřív 2x přepálit ;)
|
|
|
Jen alláh ví, jak ty jeho ledviny fungujou. Ale v jeho případě bych teda asi nechcal na vohýnek, například.
|
|
|
vždyť funguje na lécích, takže játra a ledviny vedou závod, kdo to odpíská dřív. :-)
|
|
|
Ee :-)) mam jen takove papirky na cukr, kdyz bych zjistil, ze je mi blbe, abych vedel proc :-))
ale ted uz by to bylo k nicemu...uz tolik to sladke nemuzu, nemel bych teda vubec, ale na to zase kaslu :-)
Vcera jsme byli na velkem nakupu pro piti, a kdyz jsem videl ty vyrovnane rady dvoulitrovek Cappy, tak jsem z toho mel deprese jeste dlouho po navratu domu, ze jsem si nemohl zadnou koupit :-)))
|
|
|
Lojzo lojzo, ty jsi traged... ne, ze by mi do toho neco bylo, ale mel by ses zacit kurva rychle zajimat o to, co znamena cukrovka (2. typu, dle popisu). Predpokladam, ze glukometr se svym pristupem nemas a jen chcijes obcas na papirky, testujici glukozu v moci. Pokud ji tam mas, uz jsi pomerne dost vysoko (kor na diabetika druhyho typu). To si jako myslis, ze kdyz ti neni blbe - necejtis hyperglykemii, ze jsi v pohode? Vis vubec o tom, jaky jsou vsechny mozny komplikace a ze timhle stylem (srani na to a kdyz uz je ti fakt blbe - typuju pri glykemii nad cca 12 mmol/l tak se na chvilku "umravnis") se k nim velmi rychle blizis? Jakej mas glykovanej hemoglobin ("dlouhy cukr"), muzu-li se ptat? Ke cti ti aspon slouzi, ze vis, ze jsou v dzusu sacharidy. A vis, kolik jich je napriklad v pecivu?
|
|
|
Nevim jestli to z myho prispevku je jasny, ale snazil jsem se ti hlavne sdelit nemily fakt, ze hyperglykemii do urcity (uz celkem tragicky) vejsky necejtis - ale to neznamena, ze nema naprosto destruktivni vliv na tvoje telo. A to nejsou naky (zdanlive) plany kecy typu "nezer chipsy, jsou nezdravy", ale bohuzel varovani pred skutecnym nebezpecim, se kterym musis pocitat.
|
|
|
Jeee, ze ty jses moje diabetolozka?:-))))
Myslis, ze nevim, jaka jsi rizika, kolik je optimum ceho, a podobne?
Myslis, ze nevim, ze bych mel do konce zivota drzet dietu?
Vypadam jako ze mam IQ 50?
Uprimne receno - jidlo je jedna z veci, ktera mi na tomto svete dela velkou radost a prinasi mi pocity uspokojeni a radosti.
A kdyz jsem se kdysi rozhodoval, jestli se chci cely zivot trapit, nejit to, co mi chutna, a naopak jist a pit veci, co mi povetsinou nechutnaji, jen proto, abych se dozil nedej boze o 5-10 let dele....Tak to jidlo proste byla jasna volba. Tecka.
Pro klid tve duse uvadim, ze ty to resit nemusis, ty mi ten pohreb platit nebudes, tak to pls neres...
Mimochodem jsem od doktora dostal ruzne prasky, na ochranu cev, proti choleterolu (ktery mam zcela v norme), proti vysokemu tlaku (ktery mam zcela v norme)...Pry pro jistotu. Bylo mi po nich tak blbe, ze jsem je proste hodil po 2 dnech do kose a papa lala.
Tedy - chipsy si budu zrat, jak chci , a kdo by mi to chtel "zakazovat", poslu ho do haje.
Mimochodem, co se tyce glykemie - kdyz jsem mel zachvat, u ktereho jsem zjistil, ze mam holt tu cukrovku, mel jsem okolo 30, ale pocitam i vic. Bylo mi tak blbe, ze jsem nemohl poradne ani chodit. Druhy den uz mi bylo lepe, tak jsem sedl do auta a jel k doktorovi - a namerili mi asi 28 tusim. Ale to uz mi bylo fakt dobre...
Dneska mam mezi 5 az 8, jak kdy. Nad 10 poznam i bez testovani, bohuzel se ten cukr projevuje predevsim mnozenim ruznych neprijemnych bakterii na tele, a to tam, kde to cloveku je pomerne neprijemne:-(
Zeru 2x denne 1 prasek, ktery mi to pomaha srazet, k doktorce chodim 1x za 3 mesice na kontrolu. Pujdu za tyden, muzu ti napsat, kolik mam glykemii :-))
|
|
|
ale dyk je to hezký, že tu má o tebe někdo starost... ne jako my ostatní, co ti na to serem :-D
|
|
|
Kez by vas takovych ostatnich bylo vic :-)))
|
|
|
jen si tady ty tvý sladký záchvaty čtu a je mi z toho špatně :)
|
|
|
Musím si dát kousek sýra, abych to přebil :)
|
|
|
že jo? já si jen čtu o těch sladkostech a mám z toho divnou sladkou pachuť... řeším plzní a cigárem
|
|
|
Du spát a doufám, že se mu bude zdát něco slanýho ...
|
|
|
|
:-))) Diky, tobe taky :-)))))))))))
|
|
|
Čemu se říká chuť je ve skutečnosti zvyk. Gdo si na co zvykne to mu potom chutná. Že je to vopravdu enom zvyk sem se přesvědčíl sám na sobě. Dlóhý roky sem si vo sobě myslél, že su na slaný. Potom začala manželka vařit tak, aby to mohlo jest aj naše malý děcko. Chvílu mně to připadalo jalový, neslaný nemastný, ale rychlo sem si zvyknůl a navopak mně jídlo jinde začalo připadat přesolený.
Nic mně do teho néni, ale tvrzení, že piju sladký po litrech a nic to se mnó nedělá, mně vod nekeho, gdo má ve 30 cukrovku, přinde přehnaný.
|
|
|
Take mas problem s pochopenim psaneho textu, jako nekteri zde?
Ale mozna to bude tim, ze tvuj kmen hovori jinym jazykem, jak se zda...Takze to beru jako polehcujici okolnost :-)
Nikde jsem nepsal, ze piju sladky po litrech, a nic to se mnou nedela. Prosim citovat, kde jsem toto rekl...
Minimalne 5 let uz totiz sladke po litrech nepiju, a nepiju ho skoro vubec. Prave kvuli te cukrovce.
A jen pro tve info : Cukrovky jsou ruzne typy. Ja mam takovy ten druh "z nadvahy" - tedy zadny inzulin, pouze prasky (pokud bych dodrzoval prisnou dietu, nemusel bych ani ty prasky, ale na to kaslu, to ja radsi prasky a jim, co mi chutna)
|
|
|
"sem vypil cca 0,5 litru dzusu Relax ....coz je piti, kde je snad jeste vic cukru nez v cole :-) A az dopiju i ten zbyly pullitr, tak mi to nic neudela"
Tak to sorry, za ty litry, dyš só to "enom" půllitry. To je rozdíl.
|
|
|
Vidim znacny rozdil v "po litrech" a "pul litru".
Po litrech beru "nekolik litru denne".
Zatimco "pul litru" znamena, ze prave ted jsem vypil pul litru (v textu jsem doplnil, ze jeste pul hodlam vypit, nakonec jsem to neudelal, radsi) a nedelam to prubezne.
Jak rikam - asi proste stejna pismenka pro kazdeho z nas znamenaji ruzne informace...
|
|
|
Pul litru dzusu je minimalne nejakych cca 50 gramu sacharidu, coz je zhruba davka (mozna i vyssi), kterou mas predpokladam predepsanou napriklad na celej obed. To jen tak pro ilustraci.
|
|
|
Správně. Tělo má jít do rakve zhuntovaný. Ale kdo ten futrál s tebou uvnitř potáhne, tyjo.
|
|
|
Hehehehehe (to byl skodoliby smich)
|
|
|
Víš o tom, že dělají i "zero"?:-)
Osobně si myslím, že to je úchylka (proti gustu...), a že děláš špatně, ale kdo jsem já abych někomu něco vymlouval, že?
Vždyť bez hříchu by byl život tak nudný.
|
|
|
Rozdil mezi Zero a Light prilis nepozoruju. Ono aby mi cola chutnala, musi mit teplotu okolo nuly. Takze Colu piju zasadne vychlazenou z lednice, kde mam 2 stupne, ale obvykle to delam tak, ze nahazu plny pullitr ledu, strcim tam brcko a dolevam kolu, tuto tekutinu pak piju a chutna mi to.
Pokud jsem donucen pit Colu pokojove teploty, je to jen v situaci, kdy chcipu zizni a neni po ruce nic jineho a nachazim se mimo civilizaci...
|
|
|
|
Většinou určitě, občas ale i ty bystřejší.
|
|
|
chce to zajídat mákem nebo chroustat vaječné skořápky (protože kyselina fosforečná)
|
|
|
ne, delate naprosto dobre, jen si jeste nezapomente koupit akcie Monsanta, ktere ma zalicencovany Aspartam, Nutrasweet atd., abyste i vy profitoval na ziscich za vase vypite Coly :-) Ale proc to pijete, u vas neni dostupny vitaminovy koncentrat pod komercnim nazvem PIVO?
|
|
|
Pivo mi nechutna...a nehodlam pit neco, co mi nechutna, jen proto, ze je to v mode :-)
|
|
|
Dobrý.
Kola se vyrábí asi tak pět měsíců, ale není v módě.
Pivo, které je základní potravinou už tisíce let, je v módě.
Neznáš ještě nějakou jinou, srandovní?
|
|
|
A jeje...dalsi...no nic.
Cola se vyrabi 5 mesicu? Ehm...no nic.
Pivo je "v mode", pokud jdu se znamyma do hospody / restaurace, drtiva vetsina si jich da k piti pivo, a na me koukaji jak na exota, ze si pivo nedam. Sveho casu jsem diky tomu mel znacne problemy v oblasti socialni interakce se svymi vrstevniky, nebot piti piva se povazovalo za neco samozrejmeho a kdo pivo nepil, s tim se urciti lide nebavili (ne, ze by mi to nejak vadilo).
|
|
|
Tak dobře, omlouvám se, Coca-Cola se v podobě, ve které ji máš tak rád, vyrábí ani ne týden. Nápoj nemá s původní Coca-Colou obsahující poctivý cukr a kokain společného, kromě několika písmen, nic.
Odstranění původních přísad a jejich nahrazení umělým (průmyslovým) sladidlem a kofeinem v různých poměrech je poplatné módě.
Pivo se, jak sám píšeš, považuje za něco samozřejmého, je to tradiční nápoj, ne módní.
Módními výstřelky jsou nápoje podobné pivu s ovocnými příchutěmi, což s pivem společný jen výrobní podnik. Nic víc.(Uvádím jen proto, aby nevzniklo zbytečné vlákno.)
Tvoje ...no nic. je půvabné.
Dá se to naučit, nebo se s tím musí člověk už narodit?
|
|
|
Myslis, ze Lojza mel sanci pit puvodni Colu?
Moda je moda, neznam tvuj rocnik, ale me je 26 a pivo se povazuje za mnohem vic cool, nez Cola.
|
|
|
Nejde o to, zda Lojza pil původní Colu. Jde o to, že ji nemohl pít, proto zná jen stejnojmenný nápoj podléhající módním dietním vlnám.
Pivo považoval za cool již můj děd. Teda cool. Tehdy ho normálně pili při práci, našel jsem lahve a střepy v navážce při ukládání kanalizačního svodu pod podlahu obývacího pokoje (změna dispozice domu, ne koníček). A to měli vlastní vinohrad.
Troufám si tvrdit, v tomto případě na přesném ročníku tak nějak nezáleží.
|
|
|
Mimochodem, doloz, ze se receptura Coly menila pred 5 mesicema.
|
|
|
|
Dobre dobre...pro ty pomalejsi jeste jednou:
Dokaz to.
|
|
|
Pro toho nejpomalejšího jinak.
Když jsem před lety nastoupil do zaměstnání, někteří kolegové mě ještě po roce taktně upozorňovali, že mi ještě doutná nedopalek na nádraží.
Hledat jsem ho nešel.
Na rozdíl od tebe.
|
|
|
Nekourim, takze mi nikdy zadny nedopalek nemohl doutnat.
A k te recepture - mas na to nejaky dukaz, a nebo to je jen takovy blabol "ja to vim, protoze to proste vim"? Asi to bude tak nejak, co?
|
|
|
Dostal jsi mě, na tohle nemám.
Vzdávám se.
|
|
|
To bude mit neco spolecneho s:
http://ekonomika.idnes.cz/coca-cola-a-pepsi-musely-zmenit-karcinogenni-slozeni-svych- napoju-1cr-/eko-zahranicni.aspx?c=A120310_194543_eko-zahranicni_brm
No ale vidis, jaky jsi necita. Donutil jsi ho odejit z diskuze. Jen tak dal :-)
|
|
|
Mozna to tak myslel...a pak si precetl, ze se to tyka jen Ameriky a tak to radsi zbabele vzdal... njn...
|
|
|
No jo, imperialisti zatraceni, furt skodi poctivemu socialistickemu traktoristovi...
|
|
|
Litujeme, ale požadovaná stránka neexistuje
Hledaný výraz můžete zadat do vyhledávacího pole nebo použít následující přehled
Nepřečetl a rozhodně nemyslel.
Ale to už je jedno.
|
|
|
zadej googlovi: cola zmena receptury rakovina
Je to druhej odkaz, ale je tam toho vic.
|
|
|
stačí z odkazu vymazat tu mezeru, co je tam navíc
|
|
|
|
|
Pro slepici kvoc...
Porad cekam na nejake ty dukazy a porad nic...
Ty jses fakt sracka a ne chlap... Kdybys mel kouska cti v tele, uz tu bylo 5 odkazu, a nebo bys stahnul ocas a uz se tu neukazal...
Njn...jina doba...
|
|
|
|
Protoze muzes vyhrat Kosmodisk, nebo zajezd do Benatek! (nad Jizerou).
|
|
|
Děkuji za upozornění.
Začínám věřit, že iFos to odhadl správně. Má u mě flašku.
|
|
|
|
Teď tak nějak sám nevím o co jde? :-o Ale flašku beru ;-)
|
|
|
Takze jinymi slovy pil colu, modni zalezitost, ktera je asi podobny vystrelek, jako treba oblek, nebo bakelit (pravda, bakelit byl skutecne jen chvilkova zalezitost). A kdysi, v dobach, ktere tu nikdo nepamatuje, se cola delala jinak. No jo, podlehaji tam modnim trendum, oproti jinym fabrikam, ktere vyrobky nemeni kazdych 60 let...
|
|
|
Tohle vlákno opouštím.
(Tvrdím, že pivo je nápoj tradiční, zatímco cola módní.
Chodíš s jinou partou, tak mi nevěříš.
Je mi to jedno.)
|
|
|
Kdyz se budes jeste hodne snazit, jednou budes tak dobry, jako ja...
Jestli chces davam lekce za 1000kc/ 1 vyucovaci hodina.
|
|
|
Pevně doufám, že ten okamžik ještě dlouho nenastane.
|
|
|
já doufám, že ten okamžik nenastane nikdy. A nebo ještě jinak, já ti to zakazuji, jednoduše to máš zakázané i kdyby ses zbláznil a chtěl! :-)
|
|
Děkuji za oba články. Jsem rád, že máme tyto starosti. V Somálsku by nám zřejmě nerozuměli...
|
|
|
Tam jsou v pohodě, všechno mají BIO.
|
|
|
ještě větší trhák než slevy je uváděný placebo efekt homemade produktu. Konečně někdo, kdo to napsal. Samozřejmě že některé domácí produkty jsou lepší než průmyslově vyráběné, na druhou stranu většina lidí má tak otupělé chuťové buňky, že to nepozná a musí se řídit tím, že ví, že je to domácí, případně tím, že si to na výrobku přečte. :-)
|
|
|
Ano - ráda si tak představuju tu "domácí" kuchyni, u výrobků takto (v obchodních řetězcích) označených :-))
|
|
|
Nemusíš nám tady mousso naznačovat, že domácí hospodyně už nejsou IN. To ani nevíš, jak chutná takový podomácku vypěstovaný bejk.
|
|
|
nic domácího už není in, teď je in všechno co je "národní", třeba cyklokoordinátor. Uznej, že domácí cyklokoordinátor zní dost divně.
jak se pěstuje bejk podomácku? Jí u stolu a spí v posteli? :-O
|
|
|
čte vybranou literaturu, sleduje pouze nízkorozpočtové umělecky hodnotné filmy, 2x do měsíce chodí na operu nebo do divadla a stravuje se na loukách oceněných minimálně jednou michelinskou hvězdou... to je pak panečku žrádlo :)
|
|
|
Tos neměl. Moussa se teď začne horentně zabývat chovem plemenných býků home made.
|
|
|
to zase ne, to už bych si raději pořídila tu domácí hospodyni. Poklidila by, navařila, vyprala, vyžehlila. A já bych se mohla věnovat zálibám domácího býka, až na ty nízkorozpočtové filmy, to bych nedala. :-)
|
|
Trošku mě překvapuje, že když už si autor článku dává takovou práci s výběrem potravin, proč místo skutečného piva pije průmyslovou náhražku z plzeňské chemičky.
|
|
|
přesně to mě při čtení napadlo :)
|
|
Uvadet v clanku o kvalite potravin, ze mam radeji plzenskou dvanactku (mimochodem, je to jedenactka), to mi vycarovalo usmev na tvari...
|
|
|
Poselstvím článku snad bylo, že má každý možnost si vybrat. Autor si vybral, že bude pít patok, jeho boj...
|
|
|
A nějaké konkrétní důkazy patokovosti plzně?
|
|
|
Prazdroj kdysi čímsi naštval tyhle pravověrný pivaře (nebo spíš přesněji ty, kdo si myslí, že jimi jsou) a od tý doby se tyhle věci objevujou pořád dokola.
|
|
|
To je teraz celkovo taka moda, nadavat na "patoky" a "chemicke sracky" u kazdeho vacsieho pivovaru. Tymto expertom treba len doporucit nech si to teda skusia, prevadzkovat krcmu s pivom bez chemie, ako dlho ich bude bavit vylievat pokazene pivo kazdy druhy den. Plzen je svetova spicka co do kvality, kto sa kusok vyzna, ten vie, a kto nie... no, jeho vec :-)
Dalsia z legiend su zas europiva, najlepsie to bolo vidiet u nas v jednom podniku, kde sa stamgasti stazovali na blbe europiva, pricom vyslo najavo ze podnik po zmene majitale akurat po roku konecne vycistil trubky...
|
|
|
Proc vylejvat a proc by to neslo? Trochu cesko-slovenske kreativity.
Co potrebjeme?
- Photosohop
- Kartu do Makra
- Fotku nejakeho fousateho ozraly z vaecnych novin ze clanku o zahadnych vrazdach mladych divek v okoli.
- Sklenenou aparaturu kradenou z byvale fabriky na vyrobu strelne bavlny a jedu na krysy.
- Gumove rukavice.
- Hospodu nekde, kde projde hodne turistu (ale vyzkouseno i u stamgastu v malovesnickem prostredi)
Postup:
1) vymyslime jmeno, ktere bude obsahoat slova "stary", "Puvodni", "domaci", "Rodinny" a dale pivo nebo pivovar.
2) Vymyslime logo, ktere bude obsahoval pullitr nebo sisku chmele, ztvarnime ho v photoshopu a nejak vhodne doplnime nazvem.
3) Hakenkrojc v novinove fotce na veznici za ozralou nahradime logem naseho pivovaru (pozor abysme ho na cb fotku nadali barevne). Pod fotkou udelame ramecek, do ktereho fontem "Psaci stroj SS" vepiseme neco jako "1843, prepredek naseho rodu u nove otevreneho podniku, ktery se stal jeho osudem". Obrazek nalepime nad vycep, aspon dva metry od nejblizsich koralu, aby to nahodou nekdo nepoznal. Zbytek putyky polepime logim.
4) Vymalujem putyku, umejeme okna(!), namazeme vetrak, ubrusy "Pivovar branik" a "Hubertus" nahradime nejakym etnickym scheissekatze - idealni jsou takve ty rakosove ubrousky idea.
5) Chemickou apararaturu nainstalujeme doprostred putyky, rozvesime po stenach (mimo dosah ozralu!), pokud mirime na nejvyssi mety, muzeme ji naplnit nejakym zahnedlym UHO, pro efekt muzeme brecku nechat necim probublavat.
6) Pingl dostane neumatlanou kosili.
7) Zajedeme do makra a koupime par sudu piva ARO a neakej kvasnicak. Hodime do sklepa a rovnou narazime (zrani piva v sudu do druheho dne je dobre)
8) Na tabuli pred putyku napiseme "Rodinna pivni produkce - zadne eurosracky, ochutnavka zdarma". Muzeme doplnit i nejakou vhodnou ceskou gastronomii. Ceny nasadime cca 10% pod okolni konkurenci (pokud toci jen plzen, tim lepe)
9) To, co pres noc vypil personal pancnem trosku kvasnicakem.
10) Nasadime gumove rukavice a muzem zait tocit. Na cistotu trubek sereme, cim dyl to bude lezet beze zmeny, tim lepe, pokud nacaty sud lezel pres noc ve sklepe v sudu bez tlaku, muzem rano tocit premiovy lezak. Pokud budou remcat, ze posledne to chutnalo jinak, da se rict, ze jsme mala produkce a pivo pripravujeme podle domaciho receptu a pri vyrobe experimentujeme. Placebo efekt zvladne zbytek.
11) Pokud mirime na nejvyssi mety, muzem si vymyslet nejakou pohadku o historii pivovarnictvi v rodinnem pivovaru, tajnem receptu, natlaku prumyslovych pivovaru, nejvyssi kvalite - fantazii se meze nekladou. pokud dame pozornym posluchacum 2Kc slevu, dockame se drive nebo pozdeji pochvalneho mruceni na nejakem gurmanskem blogisku. Pokud ne, napiseme si ho sami.
Tento system se (pravda, ne v tak extremni podobe) jiz v praxi osvedcil!
|
|
|
ad 4. Pri malovaní je dobré použiť rozriedenú farbu kontrastnú k pôvodnej, výsledný efekt vysvetľovať ako "patinu s chuťou histórie" , "pôvodnä zachovanä tradičnú pivovarnícku históriu" alebo inú chujovinu s nádychom exkluzivity. Tiež čistotu okna a teda celkovú viditeľnosť v podniku je potrebné priamo úmerne prispôbiť kvalite práce s fotkou v bode 3.
ad 10. Zmenu chute je dobré vysvetlovať tiež:
a, je jiný vobdobí voe, to tendle náš (slovo z bodu 1) chmel/tajná přísada tam dává v listopadu úúúplne jinou chuť než v lednu
b, tohle je přeci náš speciál (slovo z bodu 1 + niečo z intervalu <10°;24°>), minule jste měl něco jinýho
ad 11. Medaily! Medaily, pečate, ocenenia, ideálne z iného štátu. Certifikáty umiestnené za barom mimo dosahu štamgastov s jedinými čitateľnými slovami "tradícia" a "pivo", veľa pozlátka a červený fľak so stuhou.
|
|
|
Eště pes. Zapomněli jste na psa! Chlupatej, slintavej, velkej, povaluje se poblíž pultu, nebo somruje u stolu.
|
|
|
Přijde mi to jako blbost. Co jsem byl v posledních novějších mini-pivovarech ( Svitavy - Pivovárek na Kopečku, Varnsdorf - Pivovar Kocour, Jeseník - Pivovar Jeseník, Žlebské Chvalovice ) tak jsem se ve všech byl podívat ve výrobě, promluvil se sládkem a nikde jsem nezaznamenal naprosto nic negativního.
Každé z uvedených piv je jiné, chuťově velice dobré ( nejlepší asi ten Kocour Varnsdorf díky většímu výběru piv ). Nikde jsem nezaznamenal nic z toho, co tu popisuješ. Pro zasmání je to pěkný, ale podle mě mimo realitu.
|
|
|
Svitavy ale obcas kupuji od Cerne hory a naopak. pivovar muze byt v poradku, ale jeho pivo nemusi byt v jeho sudech.
|
|
|
Co si představujete pod pojmem "pivo bez chemie"? Nebo jako že když máte pivo "s chemií" tak se vás netýká třeba propláchnutí trubek?
|
|
|
V zasade bez chemie pri pive znamena bez konzervantov, co znamena ze to pivo je dobre vycapovat/minut za idealneho skladovania tak za 1-2 dni. (u tych s konzervatmi to bolo tusim 4 alebo 5 dni, nie som isty, ked tak sa mozem popytat svojich pivovarnickych insiderov).
Ak mate pod chemiu na mysli nieco ineho, tak to ste potom s Plznou uz uplne mimo, tam sa fakt dba na kvalitu.
S tymi trubkami, to som narazal na nieco uplne ine :-)
|
|
|
Sem doteď žil v domnění, že pivo se konzervuje jednak chmelem, jednak pasterizací. Jaké že konzervanty se tam dávají?
|
|
|
ještě se někdy mikrofiltruje, a to je taky chémie jak řemen, že to v podstatě skoro nahradí pasterizaci.
|
|
|
Jo, sem myslel, že se mikrofiltruje přes membránu, nebo se používá křemičitý písek.
|
|
|
to byl samozřejmě nejapný pokus o vtip.
|
|
|
Aha, no ... jeden nikdy neví. Hlavně když se začnou rojit "odborníci" před kvalitu potravin.
|
|
|
Nejaky oxid siry. dost tam zohrava aj umele pridavanie kvasnic, umelo pridany/navyseny formaldehyd. ako nejdem tu teraz zachadzat do teorie piv a ich x milionov druhov a sposobov pripravy, skratka, hovorit pri plzni o chemii je nieco ako o tych talianskach autach co sa "furt serou".
Ta kvalita a sposob vyroby, ak by som napriklad porovnal so slovenskom (nj, haha, slovenske pivo, ze) tak to je ako silicon valley oproti fakulte informatiky v bratislave :-)
Ked tak odporucam ludom nech sa do tej plzne idu pozriet sami.
|
|
|
Oxid síry vzniká přirozeně při kvašení. A že by se do piva přidával formaldehyd, to bych se ale opravdu divil.
|
|
|
formaldehyd - ale pridava, aj ked samozrejme nie do vsetkych napr. www.urbanmyths.com/index.php?/Food/beer-myths-is-there-formaldehyde- in-beer.html
oxid tiez, rovnako nie do vsetkych. ono co pivo to sposob vyroby, ale toto su uz pripady skutocnej chemie. potom je mid-level kde mame tu pasterizaciu + filtrovanie etc. (a kde je ta plzen) a potom tie pozadovane prirodne piva, co je treba idealne vycapovat v den kedy sa to vyrobi.
ked tak sa potom este popytam, ci tu netrepem uplne somariny, lebo zas o pive sa s pivovarnikmi bavim pri pive a to nie je zrovna zaruka toho ze si zapamatam informacie spravne.
|
|
|
Ale notak, bavíme se o středoevropském prostoru; to že támhle v tarararingapatámu do piva nachčijou je jiná game.
|
|
|
" The SAQSIQ spot-checked 157 domestic beers and 64 foreign products from countries including the United States, Germany, Japan and the Republic of Korea and found that imported brands contained 0.10 to 0.61 milligrams of formaldehyde on average per liter. "
Reich je tarararingapatám? :-o
|
|
|
|
voni tam ten formaldehyd nepřidávají, von jim tam potvora vykvasí či jak se tomu odborně říká (nejsem odborníkem, byť některé kuchyňské pokusy a hry s výrobou piva jsem doma prováděl). bez vad, přiboudlin a nedostatků by všechna piva chutnala úplně stejně, což by bylo asi to nejhorší co by mohlo nastat, teda s výjimkou hvězdné brány plné ještírků otevřivší se nedaleko Postoloprt. ostatně, plzeň se prý takzvaně "zkazila" za cenu dost značných investic na přání nadnárodního vlastníka odstraněním vady, která se prý slangově nazývá příchuť zelené flašky, řádově před pěti-osmi lety.
|
|
|
Aj pridavaju, aj sa tam iste mnozstvo nachadza prirodzene. Vsetko samozrejme hodne pod uroven kedy by to bolo nebezpecne.
|
|
|
Tak že při kvašení a vaření vzniká ledasjakej sayrajt, nehledě na to, co se tam dotáhne už se surovinama, to je známá věc (oproti některým látkám v pivu je formaldehyd pohádka). Ale v zásadě pochybuju, že někde ve sluníčkové Evropě, nebo dokonce v rajchu, někdo přidá do piva formalín. Dokonce si dokážu představit, že kdyby se něco takového stalo a prosáklo to ven, tak se majitel fabriky může jít rovnou picnout, bo od něj nikdo už nekoupí ani flašku.
|
|
|
Preco nie? Nie je to nebezpecne, je to low cost, vhodne ci uz treba pivo poslat cez pol sveta alebo ma tyzden naviac sediet na sklade, neda sa zistit (bo nieco z toho tam uz prirodzene je). S tymi novinami.. "v pive je formaldehyd" tiez nenajdete aj ked panic potencial je tam pekny.
Ale ako je jasne ze velke znacky ako heineken/sabmiller ale trebars aj ta plzen, by si nieco taketo nedovolili kvoli publicite, ved staci jeden co chce 5 minut slavy v novinach, ale mensi pivovar? Ludia si to nevsimnu. Iste slovenske pivo dlhodobo vyrabaju v madarsku, z tamojsich surovin, a nikto zo spotrebitelov tu o tom nema ani sajn :-))
|
|
|
No ... právě. A pokud bych si třeba já měl vybrat mezi pivem s přidaným formalínem a pivem jen pasterovaným, tak si vyberu pasterované. Kdo ne, ať zvedne ruku :)
|
|
|
to víš že jo... někdo zvedne ruku a pude sedět za propagaci hnutí bla bla...
|
|
|
Ako vam uz ktosi odpisal, SO2 je produkovany leziakovymi kvasnicami. Niekedy v dost vysokej koncentracii (>10 mg/l), hlavne ked su kvasnice stresovane, napriklad kvoli HGB. Niektore produkty vsak skutocne mozu obsahovat pridany pyrosiricitan draselny (pripadne sodny). Je ich vsak coraz menej - stoji to peniaze a sposobuje problemy.
Formaldehyd v pive, no, ten sa jednoducho nepridava. Urcite nie umyselne. Stopove mnozstva by vsak mohli pochadzat zo surovin, pripadne mozu byt pritomne ako produkt kvasenia. Tie koncentracie v linku mi pripadaju dost vysoke...
Mimochodom, coho obsahuju ceske piva (alebo skor by sme mali napisat leziaky, nakolko pivo je ovela sirsi pojem) v porovnani so zvyskom sveta vela su vicinalne diketony. Neviem aky je ich obsah v Prazdroji, ale v Budvare som nameral okolo 100 ug/l 2,3 butandionu. Pre porovnanie - Stella ho mava tak okolo 14 ug/l.
Co sa tyka pasterizacie, je to fyzikalna uprava piva, nie chemicka. Chut vsak negativne ovplyvnit moze, hlavne v pripade ze produkt obsahuje malo SO2 a vela rozpusteneho kyslika.
|
|
|
Imho jsou zásadnějším problémem tuzemských piv obsahy mykotoxinů, a to kromě jiného těch skrytých, které se tuším nějak vážou na cukry, a tak nebyly běžnými metodami detekovatelné.
|
|
|
Na detekciu mykotoxinov nemam vybavu, takze tie som zmerat nemohol :-). Zvysena koncentracia VDK vsak naznacuje ze s kvasnicami skutocne nieco nemusi byt v poriadku a to uz s obsahom mykotoxinov suvisiet moze.
Inak ten Budvar som analyzoval len preto aby som zistil preco ma od neho zvykla boliet hlava...
|
|
|
Protože je hnusnej. My sme se mu v budejicich vyhejbali jako čert kříži, stačilo jedno pivo a hlava bolela jak čert.
|
|
|
vždyť je to státní podnik, tak co bys čekal za zázrak. :-)
|
|
|
Fakt ze ste sa vyhybali Budvaru ako hnusnemu, moze znamenat len jedno: este ste nepili hnusne pivo :-))) Taky michalovsky Siravar to bolo nieco...alebo taky Primus. Nastastie uz ani jeden z tych pivovarov neexistuje.
A dokazem si celkompredstavit ze nase vyrobky by vas takisto nenadchli.
|
|
|
Já bych spíš viděl jako vyloženě negativní fenomén přesycování piva v každý druhý hospodě, počítaje v to bohužel i ty, co se tváří jako pivnice. To se vypijou dvě, člověk je plnej bublinek a má toho tak akorát dost. Těch hospod, kde jich člověk dá pět a má ještě chuť na další, je dnes už fakt málo a ubejvaj. Nicméně v Praze např. Kolkovna či Lokál si to pořád držej.
|
|
|
Hospod, kde si dám pět piv a mám chuť na další, znám dost. Pamatuji ale hospody, kde jsem měl chuť na další i po patnácti. Těch ovšem zvolna ubývá, bohužel. Sleduji tento trend už dobrých 30 let.
|
|
|
A mozno len jednoducho starnete a uz nedokazete dat patnastku...ja to uz celkom urcite nedokazem :-(
|
|
|
|
On v tom asi bude i nemalý díl konkurenčního boje...existuje nějaké občanské sdružení Za poctivé české pivo, které si klade za cíl chránit spotřebitele - pivaře ( www.poctivepivo.cz/?page_id=2)-což je cíl jistě ušlechtilý.
Malý problém vidím v tom, že toto sdružení idealistů a altruistů zažalovalo Plzeňský Prazdroj pro klamavou reklamu a nechalo se přitom zastupovat Havel&Holásek. Podle neověřených informací přitom dva ze tří zakladatelů občanského sdružení byli v té době studenti u HH a HH navíc (a to vím jistě) pracuje pro K Brewery Group, což je přímý konkurent Prazdroje, který se právě v době podání žaloby vůči Prazdroji silně vymezoval se svou 12° Lobkowicz. Pointa spočívala v tom, že žaloba pro klamavou reklamu byla na Prazdroj podána z důvodu, že inzeruje Plzeň jako dvanáctku, ačkoliv to ve skutečnosti dvanáctka není. Lobkowicz přitom v téže době svoji dvanáctku mohutně propagoval jako opravdovou dvanáctku.
ekonomika.idnes.cz/prazdroj-se-smiril-se-sdruzenim-ktere-zpochybnilo- kvalitu-lezaku-10g-/ekonomika.aspx?c=A110715_130915_plzen-zpravy_alt
|
|
|
Ona je u našich pivovarníků dvanáctka velmi nepopulární.
Zatímco s 11,99 nemají problém. Bruselský problém.
|
|
|
Pravda, chuť je dost záležitost vkusu každého soudruha, ale z mnoha rozhovorů se známými bych usuzoval, že kvalita jde opravdu dolu. Osobně si raději dám za cenu jednoho chuťově nevýrazného piva z Plzně dvě piva chuťově výraznější odjinud, ale každého boj... Nehledě na to, že způsob natočení a s tím související náležitosti se na výsledné chuti podílí výzmanmým podílem.
|
|
|
no kromě toho, že je to nakyslej hnus a bolí po ní hlava:
do vody z Radbuzy nebo Mže prohnaný reverzní osmózou se namíchá "optimální složení minerálů", to se umíchá s granulema (doporučuji přečíst složení, chmel v tom opravdu není) na nějakejch 18 stupňů a po třídenním odstátí pod tlakem (CKT) se to naředí na 11.5 stupně (HGB).
Prostě mňamka...
|
|
|
To je ale píčovina co ste napsal.
|
|
|
to bohužel píčovina není.
nakyslá je a hlava po ní bolí, to mám ověřené.
Vodu z Radbůzy a Mže nyní kupují od Plzeňské teplárenské či koho. Reverzní osmózu k filtraci používají. Chmel v tom není. HGB a CKT používají.
Mimo prvního bodu, který lze nejlépe ověřit osobně (přestože to nedoporučuji), je vše ostatní možno najít na netu nebo etiketě.
|
|
|
Mám osobně ověřen opak, poslední kontrolu jsem provedl v sobotu v restaurantu Švejk.
Vodu z místní mělké zvodně používal pivovar od samého počátku - právě kvůli dostatku vody byl v lokalitě postaven. (Podobně Budvar používá specifickou vodu z vlastních studní atd.)
Granule se vyrábějí z chmele, takže tam chmel je.
Účastnil jsem se osobně základní fáze výroby granulí. Granule jsou lacinější, protože je jejich výroba lacinější a skladování teprve.
Jiná věc je, jestli je v granulích chmel český, evropský nebo čínský.
|
|
|
Á, vidím, že už mu někdo ty blbosti vyvrátil.
Za sebe přidám fakt, že před 2 lety v rozhovoru plzeňský sládek tvrdil, že ředí z piva o stupňovitosti menší než 15, na přímou otázku, z kolika to tedy je, ovšem už odpovědět odmítl.
S tím zbytkem se ovšem už tak snadno vypořádat nelze. Že HGB a CKT v rámci katování kostů používají, je totiž holý fakt.
Co se týče subjektivního hodnocení, za sebe mohu uvést, že Pilsner Urquell je průměrná muzika za docela dost peněz. Mezi produkty velkých pivovarů ovšem patří k těm lepším.
|
|
|
Jistě, katování kostů patří k prověřeným mechanizmům tvorby zisku.
Ale jejich použití je sekundární.
Co se týče konkrétně těch granulí: nástup jejich používání je svázán s mechanizací sklizně. Tam je třeba hledat počátek nutnosti vyrábět granulát.
Je zajímavé, že všichni tady rozumí chmelu a nikdo si nevzpomene na slad. A že by bylo na co vzpomínat! Třeba na socialistická rýžová a ....... piva, že.
Co se týče plzeňského, nechápu marketing firmy. Otec se strýcem si občas zašli do hotelu na plzničku, byl to svátek. Když se rodina sjela jednou za rok u babičky na oslavu narozenin, děda dovezl sud. Dalo se říci, že to byla opravdu prémiová značka.
Ale dnes, když plzeňské čepují na každém rohu, zlákají mě Svijany, Dalešice, Jeník, Old Gott (podle lokality), vlastně cokoli jiného. Jak to píšete - značka si podržela cenový odstup a ztratila prémiovost.
|
|
|
Chmelový granulát je navíc homohenní, takže se s ním z technologického pohledu lépe pracuje, a také nepodléhá tak rychle degradaci, pokud si na to dobře vzpomínám.
Ze zajímavých piv jsem narazil kousek od plzně na Kácov.
|
|
|
Samozřejmě.
Mívali ho U báby, ale už jsem tam pár let nebyl.
|
|
|
Ze zajímavých piv jsem narazil kousek od plzně na Kácov.
Kousek od Plzně?
Znám kácovské kvasnicové nepasterizované, jde na dračku, zejména v létě, pivovar leží u řeky Sázavy oproti kempu nezřídka plný vodáků. Pivovar je zrekonstruovaný po záplavách (tuším 2004-6?).
Pivo je chutné, nutno vypít záhy neb nevydrží dlouhé skladování.
|
|
|
Kousek od prahe, samozřejmě. Nějak se mi tam ta plzeň vetřela :o)
|
|
|
No proto, Kácov si většinou kupujeme v sudech na grilovačky, ňam ńam :)
|
|
|
Kácov čepují na Pankráci za basou.
|
|
|
A nezapomeňme na cenu, litřík 10ky 26CZK a 12ky 29CZK!
|
|
|
To je vela alebo malo? Na nase pomery by to bolo skvele...
Vysvetlenie: Nebol som v Cechach od januara 2001, absolutne nemam predstavu o cenach.
|
|
|
|
Tie ceny su pre mna vsetky v pohode. V Ontariu uz stoji polliter capovaneho piva medzi 6-8 CAD (+ dan a "povinne" sprepitne). Kolko by stal Kacov normalne v hospode?
|
|
|
http://www.pivovarkacov.cz//restaurace-a-prodejni-mista/
Dokonce i ve skle už prodávají.
|
|
|
Jak kde, typicky 20 - 30 Kč, hodně závisí na lokalitě, na venkově a v pivovarské hospodě i méně. :)
|
|
|
Mám dojem, že litr desítky vychází kolem 22 korun (při výměně sudu, bez zálohy), když tak matně vzpomínám, co jsem naposled dával za sud, ale většinou to jezdí kupovat bratránek, příležitostně se zeptám :)
|
|
|
Sudově nevím, kupuji po petkách, máme kousek rybářskou osadu...
|
|
|
Po petkach? To akoze balene v polyetylentereftalate?
OMG, svatokradez!!!
|
|
|
Jo, svatokrádež:-). V Kácově to funguje tak, že to tam rovnou stáčej do vlastních petek a ve výčepu hospody prodávají. Můžete samozřejmě zajít na točené:-).
|
|
|
To je, tak to tam je. Oni snad do obchodní sítě nedodávají vůbec, nebo?
|
|
|
Nevím, myslím, že někam jo. Teď koukám na jejich stránky www.pivovarkacov.cz a prý do Billy přes Velikonoce. My kupujeme jen tam, páč jak si psal je to kousek od Prahe a otec je jako důchodce skoro pořád na rybách:-).
|
|
|
Pravidelne dodavky do obchodnej siete prinasanu cely rad specifickych problemov, takze ak to nerobia, celkom ich chapem.
|
|
|
Ze by som sa do Ciech predsa len dotrepal? :-)))
|
|
|
Kácov je výbornej, doporučuju zkusit Žatec
|
|
|
|
nějak nevidím významný rozdíl mezi ředěním z 18 a ředěním z 14.5.
Proč to používají je celkem jasný, na druhou stranu stejně jako nebudu kupovat křehčený maso, nahnilou zeleninu a separátový vuřty, nevidím důvod kupovat ani ošizený pivo.
S tím se dá vcelku souhlasit, bohužel hlavně protože ten průměr je... průměr. Nepochybně existují i mnohem horší "piva" - z velkých třeba Braník, to 'sem nedokázal ani dopít a přiznávám, že plzeň dopiju. Ovšem od piva, o kterém výrobce a spousta pivařů tvrdí že je nejlepší, prostě očekávám víc než průměr a jsem k němu mnohem kritičtější než k pivu, které je jako průměr prodáváno a jako průměr chutná.
Co je smutný, tak jedinej velkej pivovar, kterej vaří nadprůměrný pivo, je státní...
|
|
|
Rozdiel v riedeni z 18 a 14.5 je velky. Ono totiz nikto nedokazal vyslachtit kvasnice ktore kvasia rovnako pri vyssej cukornatosti ako pri nizsej a zaroven ako-tak zachovaju chutove vlastnosti typicke pre to-ktore pivo. Kvasnice potom produkuju estery a vyssie alkoholy v inych urovniach ako by produkovali pri 12 stupnoch. Vysledok je zmenena chut, niekedy aj zvyseny obsah vyssich alkoholov natolko ze z nich boli gebula.
A ze preco to pivovary robia? Pre peniaze. Vyssia cukornatost pri vareni vam umozni zvysit vystav bez toho, aby ste museli rekonstruovat brewhouse (ako sa to povie slovensky?). Navyse setrite energiu a priestor v nadrziach aj dalsich fazach procesu.
Pokial nazach chcete pit "neosizene" pivo, musite si setsakra dobre vyberat. HGB je jednoducho standard a neprekvapilo by ma keby to robili aj male pivovary.
A v tom co som napisal vyssie mate aj dovod ze preco robi statny pivovar nadpriemerne pivo.
|
|
|
Varna, imho.
Byl jsem v pár malých pivovarech, tam to kvasí normálně ve vanách. Nakonec, většina tehle podniků dělá prohlídky pivovaru, tak se to tam dá okouknout.
|
|
|
V otvorenych vaniach? To este niekto robi?
Co sa tyka prehliadok pivovarov, podla mojho nazoru bezny navstevnik nema sancu zistit taketo detaily. Vo varni rozdiel nie je a nadrze s DCW navstevnik jednoducho nevidi. A ze co vlastne do tej nadrze tecie uz vobec nie. Okrem toho si nespominam ze by ucastnikom exkurzii vobec spomenuli HGB a riedenie. Pridavanie adjunktov priznavaju, ale toto nie.
|
|
|
Nojo, právě tyhle malé pivovary. Myslím, že zrovna kácov to tak má, míval to i pelhřimov, když jsem tam před mnoha lety byl. Zrovna kácov protáhne lidi od začátku do konce. Takže klasická spilka, žádné CK tanky. Na HGB se nikdo neptal.
Bernard se taky prsí spilkou, o HGB neříká nic.
|
|
|
Wow...to sice vyzera na prvy pohlad dobre, ale...z mikrobiologickeho hladiska to musi byt nocna mora. O ochrane pred hlodavcami uz ani nehovorim. Uzavrete systemy tiez maju svoje nezanedbatelne vyhody.
|
|
|
No, zatím jsem se z jejich piva neposral :)
Ono to zase tak rizikové nebude. Kvasící tekutina je tak silně obydlená kvasinkami, že si tam v zásadě nic jiného nepustí. Navíc, u země bude taková koncentrace CO2 (imho), že hlodavec daleko nedoběhne :) Právě na riziko vysoké koncentrace CO2 na spilce nás výrazně upozorňovali a ty chodníky vedou opravdu vysoko nad podlahou.
|
|
|
Tak to by uz bolo naozaj zle...len tak medzi nami, tie kvasnice as tak vsemocne nie su a veru za medzi ne dostane kadeco. Ale to je nepodstatne. Podstatne je ze sa este stale najdu pivovary ktore nejdu po kazdom cente a ponukaju tradicny produkt. Kiez by ich bolo viac - nutili by aj nas skvalitnit nase vyrobky.
|
|
|
No, právě že v česku je těch malých pivovarů celkem dost. A velkým jsou (byly) hodně trnem v oku, takže ty si kupujou (nebo kupovaly) hospodský tím, že jim zaplatili zařízení v hospodě atd. Svaz malých pivovarů kvůli tomu před lety hodně řval, jak je to momentálně teď, to nevím.
Co se týče mikrobiáních pochodů v organické hmotě, nějaké zkušenosti mám. Pokud se dodá sterilní (což mladina je) a nebo málo znečištěný substrát a čisté a dobře rozjeté inokulum, tak v naprosté většině případů všechno funguje dobře. Než se cokoliv nevhodného stihne pomnožit, tak si tam kvasinky udělají takové prostředí, které je nepřátelské vůči ostatním mikrobům.
|
|
|
Wort je cesky mladina? A kvasnice sa startuju zvlast pre kazdu varku, alebo sa uzivaju opakovane? Inak, medzi nami, udrzat kvasnicove hospodarstvo mikrobiologicky ciste nie je ziadna sranda...
Co sa tyka kupovania hospodskych vybavou, u nas je to bezna prax. Ale takisto je bezna prax ze hospoda toci 10-15 druhov piva. Pravda, su to vacsinou piva z produkcie velkych spolocnosti. Najdu sa vsak aj vynimky. 10 minut peso odtialto je restauracia s prihodnym nazvom Gambrinus. Tocia v nej hlavne piva z mikropivovarov. A co ma najviac prekvapilo, v ponuke maju aj Budvar - samozrejme pod nazvom Czechvar.
|
|
|
Co se týče začátku, to už je mimo moje znalosti.
Tady se v hospodě většinou točí jen jeden, dva pivovary, několik stupňovitostí a světlý + tmavý.
Občas to bývá tak, že točí velkej pivovar a k tomu nějakej menší.
|
|
|
Co ja si spominam, tmave byval tiez leziak. Je to tak aj teraz, alebo sa paleta rozsirila?
|
|
|
|
HGB hrde ukazovali v Braniku, protoze tehdy to zavedli jako jedni z prvnich a brali to za znamku pokroku:-)
|
|
|
Ono přiměřeně používané HGB není problémem - tedy když se 11° navaří jako 11,5 a naředí na 11,1, aby se vyhnuli tomu, že kvůli změně tlaku, vlhkosti a co já vím čeho navaří třeba 10,9° což jako 11° prodat nesmí. Ale to co se dělá, tady navařit na 18 a poředit na 10, to je zjevně zlo.
|
|
|
Takto HGB nepouziva nikto. Vsetci chcu zarabat velke prachy a varia minimalne 15°
|
|
|
Ze technologickeho hladiska to nesporne pokrok je. Akurat nikto nie je ochotny priznat ze to ovplyvnuje chut.
|
|
|
Ano, kvašení na spilce se ještě běžně používá. Přinejmenším v Černé Hoře, Dalešicích, Klášteře a Pelhřimově (Poutník). Mimochodem třeba Černá Hora není ani úplně malý pivovar - roční výstav je cca 200 000 hl.
Co se týče prohlídek pivovarů, tak můžu svatosvatě odpřísáhnout, že ještě vloni v Černé Hoře pivo kvasilo na spilce, protože jsem ho sám viděl.
Jinak, používáním HGB a CKT se pivovary obecně nechlubí, ale ani to nezatajují. Naopak ty pivovary, které je nepoužívají se tím nezapomenou pochlubit. :)
|
|
|
Sorry, pivovar s vystavom 200000hl rocne je maly pivovar :-)))
Inak u nas by bol problem najst pivovar pracujuci s klasickou technologiou. Velke spolocnosti v minulosti zlikvidovali vsetky tradicne male pivovary a vyrazne zredukovali aj pocet svojich prevadzok.
Male pivovary ktore vznikaju teraz nakupuju moderne technologie. Vsetko uzavrete.
|
|
|
Taky píšu "úplně", že jó. Malý pivovar je v ČR takový s výstavem do dejme tomu 100 000 hl, za mořem to asi bude jiné. :)
U nás se naštěstí začalo šaškovat s "moderními technologiemi" až po roce 2000 spolu s odprodejem pivovarů zahraničním společnostem. Spousta sládků i konzumentů to naštěstí nese nelibě, takže se klasicky ještě stále vaří, respektive v posledních letech zažívají pivovary vařící klasicky boom, zatímco velkým pivovarům domácí spotřeba klesá.
|
|
|
No, taky pivovar v St Louis ma vystav 16 mil barelov rocne, takze kolko by im tych 100k hl trvalo?
Co sa zakaznika tyka, tuto si bohuzial velke pivovary zakaznika vychovali a statistiky najpredavanejsich piv potom tak aj vyzeraju...napokon, co by ste cakal od detisk co vyrastli na Coca Cole? Ze budu pit normalne pivo?
Nastastie, dobre piva za vracaju aj tu. Akurat se su varene v priemyselnejsich podmienkach ako tie u vas. Niektore male pivovary si dokonca zacinaju monitorovat produkciu presne tak ako tie velke...
Vase pivovary maj este jednu velku vyhodu - najkvalitnejsi chmel na svete.
|
|
|
No jo, přecijen jsme malá země. :)
A stejně v rámci katování kostů některé alespoň z části používají chmel z Číny...
|
|
|
Chmel z ciny???? Taku ohavnost nerobime ani my...a dokonca mame aj produkt kde sa pouziva zatecky chmel.
|
|
|
Jo, no. Takové ty low-cost pivovary. :/
Ale kdo chce lahváče za 5 Kč, má ho mít...
|
|
|
Hehe, to by nasi ozrani skakali od radosti. U nas je najnizsia zakonna cena 26.40 CAD za balenie 24 flasiek po 341 ml. Z toho sa sice odcita 2.40 za flasky, ale este stale to je dolar za flasku...
|
|
|
A to ještě není úplně nejlevnější. Viděl jsem i jakousi močku, tuším z Rumunska, za 2,90 Kč/0,5 l...
|
|
|
No hej, ale nie je to nahodou nejaka patka alebo cosi take? To predsa nemoze byt normalne pivo.
|
|
|
Popravdě netuším. V rámci zachování zdraví a chuti jsem se tomu vyhnul obloukem.
|
|
|
Nj, kukuřičnej nebo rejžovej slad, resp se snad používá nějakej enzymaticky naštěpenej roztok, k tomu tetrahop; všechno se dá ojebat.
|
|
|
Technicky tam staci 30% sladu (tie enzymy musia odniekial prist), zvysok kukuricny srot...ale aj tak sa mi to vidi neskutocne lacne.
|
|
|
Pred par lety melo Tesco pullitr Olivetickeho novice bez zalohy na flasku za 1,90 kc
|
|
|
A to se vyplatí. Berem basu, mámo!
|
|
|
Je to prostě něco jako u vína Chateu de Tetrapack.
|
|
|
LOL...inak ked som bol vlani na Slovensku, vsetci boli posrati zo sracky zvanej Radler...a platili za to nehorazne prachy - okolo 80 centov za plechovku v supermarkete.
Ja som si v tom istom supermarkete nasiel (udajne) nepasterizovaneho Bernarda za 70 centov za flasku, toto som pil cele 3 tyzdne. Akurat flasky boli skurvene drahe.
|
|
|
Jo, Bernard je gut. Kupujeme většinou ten.
|
|
|
Akurat ze v nasom prdelakove na vychodnom Slovensku ho mal len Kaufland. A necapoval ho nikto :-(
|
|
|
Hm, s tím chmelem to není tak jednoduché. Žatecký poloraný červeňák se totiž z velké části vyváží (do japonska). Většinou se chmelí vysokoobsahovými odrůdami (třeba z německa), a ŽPČ se používá jen na doladění. Kdyby někdo chmelil čistě jen ŽPČ, tak se asi nedoplatí. Ale i tak, cena za chmel klesá, klesají i plochy chmelnic.
|
|
|
Cena chmela klesa? Hmm, zda sa ze som od reorganizacie skutocne stratil pristup k informaciam. Este pred 5 rokmi vsetci nariekali nad nedostatkom chmelu a robili plany ako prezit hops shortage...
|
|
|
Ono se to v posledních letech dost kolísalo. Ale teď byly dvakrát nebo třikrát po sobě úrodné roky, tak se jim to nedařilo udat (v tuzemsku).
|
|
|
|
takže pokud Tě správně chápu, bolení hlavy v podstatě potvrzuje zneužití HGB...
jasně
já mám vybráno :)
taky neříkám, že mě to překvapuje, ale že to je smutný.
|
|
|
ono je to pěšky jako za vozem, protože každý pivo jsou de facto jen naředěný výměšky jednobuněčnejch organismů. pokaždý, když vidím pěnu na půllitru, tak si vzpomenu, jak pění potok do kterýho prosakuje močka z kravína. z takhle pěnivý vody se nedá udělat ani beton, ale někdo je ochoten i zaplatit, aby si to nalil do krku. no, každému, co jeho jest.
8o)
|
|
|
Nojo.. A med je humus produkovanej vcelama, cerveny barvivo je z krovek brouku, k cisteni cukru se pouziva kostni moucka, selak na lesteni vseho moznyho (od lentilek, pres jabka, az nekam po pilulky) je vymesek brouka, syry se delaj za pomoci syridel, atd., apod.... To by clovek nemoh zrat nic, zejo...
|
|
|
Pokud vím, tak Prazdroj se doposud jako jediné z Plzně jako HGB nevaří.
|
|
|
Otázkou pak je, jak před pár lety skokově zvojnásobili výstav bez rozšíření technologie.
|
|
|
Řekl bych, že kapacitu by si bývali byli mohli uvolnit tím, že HGB vaří všechno ostatní. Proto se taky ten gambrinus nedá pít.
Takové malé tajemství pak je, že oni nemají jen jeden pivovar :-)
|
|
Autor řeší finální potraviny z hlediska data spotřeby možná i složení. Ale to je chyba. Každého by mělo zajímat, z čeho daná potravina "vznikla". Výsledná potravina je jen souhrn dílčích surovin - a právě na těchto dílčích potravinách záleží. Nemůžete mít kvalitní, pro autora odleželé maso, když býk nikdy nežral trávu a nikdy nebyl na čerstvém vzduchu a nasvítilo na něj slunce.
Opravdu úsměvný je návod na "domácí" máslo z průmyslové šlehačky...
Kvalita není jen datum spotřeby...
|
|
|
No třeba americké hovězí z velkochovů krmených kukuřicí zase tak špatné není. A proslulé hovězí Kobe zase pochází z dobytka, krmeného obilím.
|
|
|
Tak tak..
Ono samozrejme, zcela logicky, se nemuze dostat na kazdeho to uplne nejkvalitnejsi. Domaci vajicka jsou domaci vajicka, ale zcela logicky je muze jist jen urcite procento lidi, protoze tolik vajec, kolik se v CR spotrebuje, proste nejde v CR vyprodukovat v kvalite "domaci". Takze mame urcity kompromis, ktery je zapricinen poctem obyvatel v CR..Strucne receno.
Na druhou stranu : Udelat si maslo z prumyslove smetany a tvarit se, ze je to "domaci maslo" je mirne receno usmevne.
Pred lety jsme bydleli na vesnici a meli vlastni kravu, slepice, prasata a podobne. Musim rict, ze rozdil mezi opravdovym domacim maslem a tim, co se kupuje v obchode, je....jak to rict....Oboji je ZCELA jiny vyrobek. To, co se prodava v obchode jako maslo za 30 korun, nema s domacim maslem prilis spolecneho. Chut zcela jina, konzistence zcela jina...
To same napriklad tvrdy tvaroh. Tvrdy tvaroh koupeny v obchode nemuzu jist samotny jen tak na chut...Nedokazu si poredstavit, ze bych ho snedl pul kila jen tak, protoze mi chutna. Zatimco domaci tvrdy tvaroh je uzasne chutny, a jedl jsem ho na chut ve velkym :-)
O mleku netreba mluvit. Nekomu samozrejme muze pusobit zazivaci potize, protoze na to neni zvykly. Me vsak domaci mleko neskutecne chutnalo - a stejne, jako ted piju coly, tak jsem predtim pil mleko. Vypil jsem 2-3 litry mleka denne, uplne v pohode...
Klasicky priklad kvality "zvirete" je veprove, a nejvice se to pozna na veprovem sadle/skvarkach.
Domaci sadlo a to, co se kupuje v obchode pod pojmem sadlo, opet dva ruzne produkty. Skvarky to same. A nejlepsi je, kdyz prijede nekdo na farmarske trhy a prodava "domaci sadlo". A clovek ochutna a zjisti, ze to je klasicke "prumyslove prase". A jindy clovek ochutna, a je to fakt z domaciho prasete, a je to lahoda.
A ted zcela krucialni zaver : Ty domaci vajicka, domaci maslo, domaci sadlo, domaci maso a podobne jsou NASOBNE drazsi, nez to, co se kupuje v obchode. Takove domaci vejce, aby bylo fakt super extra vyborne, ma naklady minimalne 10kc na 1 vejce, a mozna i vice. Nasi maji asi 5 slepic a kdyz jsem to pocital, vychazi jim to mozna na 20kc na 1 vejce, pocital jsem do toho i naklady na stavbu kurnika rozpocitane na par desitek let...
Veprove maso? Super vec, domaci prase...ALE: Kolik takove prase sezere chleba, srotu, brambor....Pocital jsem to kdysi, kdyz jsme meli ty prasata a vyslo mi, ze jsme do toho prasete dali cca 200 korun na 1 kilo ZIVE VAHY!!!! (za kolik ze prodavaji prasata zemedelci? Tusim okolo 30kc ziva vaha? No, tak pak se neni co divit, o jakou se jedna kvalitu....)
Nasi ted meli doma 2 ovecky. Zabijeli je nekdy v unoru, maso se jeste da v pohode povazovat za jehneci. Matka rikala, ze nechtela prodat nic, ale byla ukecana na odprodej alespon par kilo masa, a to za 500kc / kilo. Nechtelo se ji, ale teda asi 5kg odprodala. V podstate na tom nic moc nevydelala....
Tedy : Jsou lide ochotni platit 500kc za 1 kilo masa k obedu? Pokud ano, jiste kvalitni maso sezenou. Nastesti totiz vetsina lidi toto ochotna platit neni, takze se na ty, co ochotni jsou, dostane.
|
|
|
Vidíš to nějak moc růžově. Mám na porovnání domácí i krámský vejce, ale rozdíl je neznatelný. Akorát domácí jsou tedy přes zimu vyblitý, bo slepice nemaj zelený.
Co se týče chuti masa, tak tam halt pastevní odchov vede nad rychlovýkrmem, o tom žádná. Ale když to pak někdo doma zabije zgulášovatěním nebo uhoomáčkou, tak je to fuk. A pak je samozřejmě správná otázka, kdo si chce kolik připlatit za mírně lepší chuť a jestli je tedy významnějším faktorem to, že má člověk na talíři kus bílkoviny, nebo chutnější kus bílkoviny.
|
|
|
Vajicka od nasich co obcas mam, maji "cervene" zloutky i pres zimu...mozna mene, nez pres leto, ale maji. Mozna je to tim, ze slepice zobaji ze sena, kterym se krmej ty ovce, nevim...
Samozrejme UHO omacka zabije zcela vse:-) No UHO omacku nedelam, gulase take moc ne, ja mam radsi pecene :-) Pravda, veprove z obchodu a veprove z domova mnohdy nemusi byt zcela rozdilne, zalezi asi na uprave, a ja nejsem zadny profi kuchar, takze tam rozdil neni zasadni. Ale jak jsem psal trebas to sadlo - domaci sadlo, domaci skvarky...to je lahoda, a to co clovek koupi v obchode...nechci delat nejake extremisticke postoje, ale ja kupovane sadlo a kupovane skvarky proste nesnim, jedine ze bych nic jineho nemel, ale chutnat mi to nebude ....
Nakonec mi pak neni lito dat 25kc za 10 deka speku z domaciho prasete, uzeneho v domaci udirne na opravdovem drevu :-)
|
|
|
Nj, asi maj karotenoidy z toho. Sádlo taky kupuju z prasat, co se pasou venku, pestrá strava je tam znát.
|
|
|
"kvalita" vajec ve smyslu chuti závisí pouze na stravě a jestli se to odehrává na dvorku nebo v kleci je dost egal. u masa je to trošku jiné, tedy maso ze "šťastného chlupatého mazlíčka" nad masem z řetězu vede, pokud tedy jedlík vyžaduje aby maso chutnalo jako maso a ne jako průmyslová kuřecí prsa. jistota je skopové a kozlečí, kde je volný chov levnější než cokoli jiného a z toho důvodu je každé takové maso v podstatě v "bio provedení" jakkoli je necertifikováno (nejsem bio hysterik, ale mám rád když maso má vlákna a chutná jako maso a ne jako piliny).
domácího prasete jsou pak dva druhy, a to buď chudák zavřený v chlívku krmený čímsi laciným zhusta kradeným (a tam je to s průmyslovým prasetem srovnatelné, jediný rozdíl v chuti může být špatné vykrvení zvířete při sfušované zabijačce), nebo prase z výběhu nebo v ideálním případě z korzického dubového háje, které je opravdu na výrobu neskutečně drahé a chuť masa se blíží zvěřině.
|
|
|
Zase vaha prasete, zabijeneho doma je uplne jinde, nez vaha prasete, jehoz ostatky si muzeme koupit v Hypermarketu. Tudiz i maso bude mit jinou chut, ja treba nemuzu jist maso ze zabijacky, je to strasne prorostly a mastny, lepsi jsou ti anorektici z Tesca.
|
|
|
to jo. průmysláci jsou libovci okolo osmdesátky a když si člověk chce ukuchtit něco etnického fůdu podle sandtnerky, tak musí u pultu v tesku zaměnit krkovici za bůček a bůček za lalok. ale zas nechápu krmit prase na stopadesát kilo - co s tím půlmetrákem sádla?
|
|
|
My zabijime mezi 210 - 240, ale z ciziho chovu, je tam dost masa, sadlo se vetsinou rozdava (a domaci sadlo je kvalitativne jinde, ne to v obchode, to je zase na domaci zabijacce lepsi), Spousta lidi si to pochvaluje.
|
|
|
nojo, ale to není nic pro měšťáka, to je pro vesničana s tetou nebo bratrancem v každé druhé chalupě ve vsi. jsou exoti co si udělají zabijačku ve vaně v paneláku, ale k nim se neřadím. a pro měšťáka bez vesnických vazeb je problém sehnat prorostlé maso, dejmetomustonožka krkovici jak z ladových obrázků.
|
|
|
Staci sebedrobnejsi vazba na vesnici a poptat se, pochopitelne, lidi jsou ruzni a je mozny narazit na problemy, ale treba my tam nemame zadne pribuzenstvo, vsechno jsou to jen znami a sousedi, ja i mamka jsme se narodili v Brne... Stejne se zabijackou neni problem.
Ano, je potreba mit na to na vesnici misto, ale na nekterych mistech se porada komercni zabijacka "pro mestaky" - coz je vyhodne. Ti z ni chteji stejne jen ovar, jitrnice, jelita a tlacenku.
|
|
|
U nás na vesnici to minimálně dva chlapi dělají i pro cizí úplně běžně - buď si vybere prase přímo u něj, nebo si ho někde sežene, a pak už záleží jen na tom, co si všechno naporoučí. Jediná potřebná vazba je, aby dotyčnému vraždychtivci dal někdo číslo, nebo ho tam přivezl :)
|
|
|
ale jo, jasně, celý prase za peníze malovýrobně komerčně pozabijačkovat není určitě problém. problém je když si pražák cestou domů vzpomene, že by chtěl kilo a půl masa z dvoumetrákovýho prasete z dubového lesa teď hned honem, čtrnáct dní odviselého v chlaďáku bez styku s mrazákem.
|
|
|
Myslím, že takovej kus masa se běžně neválí ani na té vesnici :)
|
|
|
Saádlo na topinku, na chleba s cibulí, na smažení řízků, jako základ pro konopné masti.....pfff, využití je mraky.
Řízek smažený na oleji je naprostá katastrofa proti tomu smaženému na domácím sádle.
|
|
|
ale jo, jasně. ale nějak jako rodina nejsme schopni sdělat víc než dvě sklenice sádla měsíčně, takže bychom sádlo poctivého dvoumetrákového uherského bagouna skladovali víc než dva roky.
výnršnycl, topinky nebo hovězí steak dělat na něčem jiném než na sádle je barbarství, s tím souhlas.
|
|
|
A zejména bramborák lze dělat pouze a jenom na doma škvařeném sádle. Bramborák dělaný na oleji a nedejbože ve friťáku je pobliózní hnus. Do těsta je pak možno přimíchat domácí škvarky a pro odlehčení i doma nakládané zelí.
Sádlem lze použít všude tam, kde není z chuťových důvodů použít olivový olej. Sám jsem svého času razil heslo "mastíme sádlem", ale časem jsem uznal, že do salátů se, až na výjimky, sádlo nehodí.
|
|
|
Sakrys...ted jsem si vzpomel, ale nevim nazev filmu...Ve kterym filmu to sakra hlavni hrdina smazi obed na coca cole ?:-)) Normalne mi to vypadlo z hlavy...Vsadil bych nejakou Smrtonosnou zbran, nebo tak neco...nevi nekdo ?:-))
|
|
|
Ano, bramborák jedině na sádle, ev se škvarky. Rozhodně nepřidávat uzeninu. Následně je vhodné potřít česnekem rozmačkaným se solí a majoránkou, nebo kvalitními povidly (višňový džem je taktéž vhodný; testováno na lidech :)
|
|
|
jestli "výnršnyclem" rozumíte vídeňský řízek, tak ten se, pokud vím, dělá na másle. :-)
|
|
|
z telecí kýty na přepuštěném (!) másle. osobně dávám přednost prorostlejší vepřové krkovici a sádlu.
|
|
|
vepřová krkovice na sádle už opravdu není vídeňský řízek, ale asi je možné tomu říkat tak nějak po "česku" výnršnycel. :-)
|
|
|
Těmhle "vylepšeným" versím se v Rakousku "Wiener Schnitzel" říkat nesmí a tak to označují jako "Schnitzel Wiener Art". A i když já radši telecí, tak je fakt že i tyhle odvozeniny se často dají jíst naprosto bez problémů.
|
|
|
tak jíst se to dá, přesněji řízek nemusí být nutně z telecího. Krkovice není špatná, tam se vždycky projeví můj nesporný talent - lékař-patolog by zíral, jak přesně dokážu obyčejným příborovým nožem oddělit tlusté od jedlého. Jen pokud je v trojobalu, tak se s tím nepatlám a dám si něco jiného. ;-)
(ani snad nechci vidět, jak by předřečník počeštil "Schnitzel Wiener Art".)
|
|
|
Nezapomenout pak na konzervační "schopnosti" sádla. Kupříkladu smaženici připravíme dle libosti každého gourmeta, vložíme do zavařovací sklenice (vymytá, vyvařená), rozpustíme sádlo v rendlíku a pochutinu zalijeme tak aby sádlo vytvořilo uzávěr (zabránilo přístupu vzduchu, přiklopíme víčkem, nijak nezavařujeme apod., uchováme na chladném temném místě, během roku pak pohodlně konzumujeme takřka čerstvou smaženici (předtím samořejmě ohřejeme:-)).
|
|
|
to je veliká dobrota. Jak jsem tak pročítala ten festival sádla nahoře, dělalo se mi blbě, žaludek se obracel naruby a žlučník dával hodinovou výpověď, ale "smaženici" pod sádlem můžu, tu mi lékař předepsal. ;-)
|
|
|
A znas Larg Glug - contains neither lard, nor glug (TM)? V cestine je tento napoj znam jako "tekute veprove sadlo - vubec neni vyrobeno z vepru"
|
|
|
http://twitpic.com/5wx6n4/full
|
|
|
fuj tajxl, to mi nedělej!! Kdybych neměla silnou vůli a záklopku na žaludku, tak už mám nazvraceno v klávesnici a noťas na odpis!
|
|
|
Ja vim, to odhalene nadro tam a vsechno... Ale ver mi, v tom dile je i zdrava strava a ta vypada jeste hur. Sliny by se ti sbihaly na tu dvoulitrovou PETku umeleho tekuteho sadla...
|
|
|
o zdravé stravě mi nemluv. Chtěla jsem jíst zdravě, jít do sebe a takový ty blbosti. Tak jsem se nadšeně vrhla do studia a nic. Abych jedla zdravě mám se vyvarovat věcí, které bych nepozřela ani kdyby přišel celosvětový hladomor. Pro začátek doporučují omezit zmrzliny, sladké, čokolády, tučné maso, tučné sýry, tučné salámy, plnotučné mléko, hranolky, chipsy, oříšky v soli, čokoládě, cukru, karamelu, nepít pivo ani colu. Ničeho z toho bych se nedotkla ani lopatou s hodně dlouhou násadou, tak nevím, kde mám s tím zdravím začít. :-(
|
|
|
Proboha, co te to napada za silenosti? Zdrava strava, cerstvy vzduch, biozivotni styl a sport? A mas taky podle tech rad prestat kourit a jezdit denne na kole?
Kdysi jsem o tom neco cetl, snad v nejakym tom casopisu, Ellefant, kde je 50 stran reklamy na zradlo, 50 stran kucharskych receptu a 50 stran navodu, jak zhubnout. Jenze to mas spatny, kdybys chtela zacit zit nezdrave, tak taky nemuzes.
Muzes ale pro zacatek neco udelat pro dusevni zdravi - Jist syrecky, cesnek, cibuli... to odezene lidi a do patricne vzdalenosti a je klid.
|
|
|
to jsou jen záchvatovité výčitky svědomí, teoreticky bych už ve svém věku měla pociťovat nezdravý životní styl a nic. Tak jsem se chtěla polepšit. Ale bio a čerstvý vzduch rozhodonopádně nebyly v plánu. :-)
jen tak jako něco udělat pro svoje zdraví, ale aby mě to moc neomezovalo. Protože omezit kouření bude až druhém, no možná v třetím plánu.
to nejde, já nejím sýry, takže jíst syrečky je nemožný! Syrečky jsou někde ještě hluboko pod sádlem.
|
|
|
Aspon ze je to jen standardni ulet, chvili to vypadalo, jako by ses dala k nejake sekte a oni te tam nutli k takovymto zvracenostem.
Musis to delat kreativne, napriklad ja dal pred par hodinama psovi cast svyho gulase, omezil jsem kalorie, pes dostal kalorie navic, probudila se v nem energie a pak me vlacel po venku.
|
|
|
Kacířská myšlenka: A platí vždycky, že domácí = lepší?
Výhoda je určitě jistota ohledně surovin.
Na druhé straně v domácích podmínkách máte daleko menší kontrolu nad tím procesem a proměnlivější prostředí, takže i proměnlivější kvalitu toho výsledku. A sice se vyhnete zdravotním dopadům z těch chemických sajrajtů, ale zase můžete (i vzhledem ke krátké trvanlivosti vlivem právě absence těch sajrajtů) mít zdravotní dopady z těch potravin samotných.
Krom toho nelze mít "domácí" všechny potraviny, pokud nemáte velmi nadprůměrné příjmy, ani se nechcete s celou rodinou stát zemědělci na plný úvazek.
(Ono třeba na to domácí máslo nejdřív musíte někde vzít hrubým odhadem (množství másla * 20) domácího mléka)
|
|
|
Co se týče vepřového, máš pravdu.
Doma škvařené sádlo se od sádla prodávaného v obchodě liší.
Je to dáno technologií. Domácí sádlo se se získává za vyšší teploty, takže je přepálené. Sádlo z obchodu do takového stavu dostaneš, když na něm usmažíš řízky. Nebo na něm dopražíš ty průmyslové škvarky, protože z hlediska konzumenta jsou vlastně vařené.
Na původu prasete (domácí/průmyslové) nezáleží.
Zdá se, že používáš paralelní matematiku. Tvůj výpočet ceny vajíčka, jehněčího a vepřového pak dobře odpovídá tvému výpočtu brzdné dráhy.
|
|
|
Co se ti nelibi na vypoctu ceny vajec, veproveho, jehneciho?
Nebo mi neveris, ze jsme do toho prasete investovali tolik penez? Neveris tomu, ze i tem slepicim nasi kupuji bezne srot, davaji jim pecivo a podobne? Nejak nechapu...
A ono postavit nejakou boudu pro 2 jehnata take neni zadarmo, pokud se material opravdu musi kupovat.
Zda se, ze pouzivas nejakou paralelni inteligenci....I tve dalsi texty zde tomu napovidaji..
Btw: Rozdil mezi sadlem koupenym v obchode (beru syrovy stav, nikoliv vyskvarene) a sadlem z domaciho prasete, ktere jsme krmili tak, jak jsem popsal drive, jsem proste pozoroval, a to znacny.
Oboji bylo vyskvarene stejnym postupem.
Rozdil chuti znacny
|
|
|
Taky nevím jak si se dostal na 20CZK za vejce, když si vemu, že slepice (ne kuřice) snese cca 150 - 180 vajec/rok vrazí do ní vaši 3000 - 3600CZK za rok? To je dle mého blbost, když pytel pšenice stojí cca 200CZK (a vydrží cca pro 5 slepic na rok), a zbytek krmení jsou kuchyňské zbytky co bys jinak vyhodil buď do popelnice nebo na kompost (pokud máš).
Pokud počítáš náklady na kurník, tak na vesnici je běžnou součástí skoro každého stavení a myslím, že je za ty léta plně amortizovaný:-).
|
|
|
Nasi staveli novy barak, pred cca 10 lety zacali.
Nejedna se o "vesnicke staveni", alebrz spise dum moderniho typu, ac vetsinou ze dreva.
Nasledne zacali na zahrade stavet nejakou boudu pro zvirata. Jelikoz nemeli zadne sve materialy, vse se kupovalo.
Beru tedy i cenu tohoto materialu. Nepsal jsem, ze vejce prijde na 20 kc kazdeho, ale vyslovne jsem psal, ze moje rodice takto prijde. Cena se bude samozrejme snizovat s tim, jak se "zaplati" naklady na stavbu.
A samozrejme psenice neni jediny naklad na krmeni, ale to uz bysme tu zabihali do debaty typu "doloz to dokladama" :-))
Me je jasne, ze pokud ma clovek slepice nekde "na statku", jsou naopak naklady vcelku minimalni. Ovsem kolik lidi ma statek, ze...Proto jsem svuj priklad pojal spise jako priklad lidi, kteri nemaji statek, ale chteji mit par slepic na domaci vajicka.
Lidi, co maji zahradu precejen je vic nez tech, co maji statek :-) A kazdy si na zahrade muze postavit boudu a dat tam par slepic, stejne, jako to udelali nasi. Pripadne si postavit dalsi boudu a dat si tam ovecku.
Potom je vsam v ramci objektivity potreba ty naklady rozpocitat.
Asi jsem se mel na zacatku lepe vyjadrit v tomto smeru
|
|
|
no a pak je cena práce. může se počítat zadarmo (a to většina králikářů invalidních či starobních důchodců počítá), nebo se může počítat za obvyklou cenu nekvalifikované práce po zdanění, něco okolo šedesáti za hodinu, anebo cena ušlého zisku, kdy by se místo sypání slepičkám dala psát smlouva, kreslit barák, opravovat auta nebo jánevím co ještě. potom jistě není problém se dostat s cenou vejce někam k třeba padesátikoruně. stejně tak cena výběhu, ikdyž kus zahrady zhrabanej slepicema může mít různou cenu někde v horní dolní nebo v rezidenční čtvrti.
prostě komerčně se malochov (do dejmetomu dvou tří stovek slepic) nerentuje v případě, že zohledňujeme i jiné věci než nákup krmiva za hotové. a že někde nějakej strejc s dvaceti slepičkama prodává vejce po dvoukoruně na tom nic nemění - holt má koníčka a práci zadarmo.
|
|
|
Taky lze krmení slepic přičíst fun faktor a naopak to započítat jako příjem a relax, v důsledku kterého je pak psaní smluv či kreslení baráku efektivnější :)
|
|
|
hm, slepice a fun faktor? se slepicí si nepokecáš. s kozou, prasetem, ovečkou nebo kravkou se dá promluvit, hovádko kouká moudrýma vočičkama a přikyvuje, blbej králík je aspoň heboučkej a dá se hladit, ale co se slepicí? ale proti gustu...
|
|
|
No, ale když jí nasypeš, tak spokojeně žere. Nevynucuje si pozornost. Vlastně je to něco jako kočka, jen navíc snáší vejce :D
|
|
|
Na druhou stranu vznikaji skody napriklad skrze kuny, ktere svine zakousavaji slepice, pac jim chutnaj nebo proc...Je pak potreba vymyslet sofistikovane zabrany proti kunam - ono to stejne moc nepomaha :-)
|
|
|
Podívej se na to positivně: železa a hned má žena novej límec :)
|
|
|
Kuna je noční šelma (šelmička), takže stačí slípky zavřít do kurníku. Poměrně jednoduchá ochrana je pak instalovat v okolí kurníku světlo na pohybové čidlo.
|
|
|
Njn...naklady rostou :-))
Ale hlavne kuna je desna svine, ta proleze snad vsude :-( jedna skvirka a je to v haji...
nasim se tak nejak osvedcilo, ze maji hned vedle tech slepic psa
|
|
|
OK bavíme se o malochovu.(Předpokládám že Lojovi rodiče nemají slepičí farmu).
Tedy ráno se vzbudím a cestou do práce oetvřu kurník aby slepice mohly do výběhu. Zrní mají nasypané v zásobníku, jestliže nemají nasypu hrnek či dva, napistím čistou vodu. 10 min. práce
Odpoledne posbírám vajíčka, večer zaženu slípky do kurníku a zavřu. Jestli to zabere 30 minut je to moc.
Provoz slepičí farmy nebo drůbežárny je to samozřejmě jiná liga. Ale o to původně nešlo, že?
|
|
|
někdy se vezmou hrábě, někdy se pro krmivo jede autem, někdy se perou montérky, ruce se umejou mejdlem - je to koníček s prací zadarmo, jinak to má ekonomický smysl od patnácti stovek slepic na pracovníka.
|
|
|
Ceny vstupů:
kuřice - 150 Kč/ks
metrák krmné pšenice 400 Kč
spotřeba krmiva:
40-60 g obilovin denně + zelené krmení nebo 120 g hotových krmných směsí(šrotu)
Fakt mi ten výpočet ceny vejce nesedí
|
|
|
O par radku nize pod postem, na ktery reagujes jsem psal dovysvetleni.
Pocital jsem tam i cenu materialu na stavbu boudy a podobne.
Bral jsem modelovy priklad : Nekdo ma zahradu, a rozhodl se, ze si zacne pestovat slepice na vajicka. Jake tedy ma naklady a kolik ho stoji v prepoctu 1 vejce.
Viz ten text...
|
|
|
Ondyno jsem schválně vyzval tchána k výpočtu, kolik tak zrhuba může jednotková cena za vejce činit. Při cca 10-15 slepicích jsou přímé náklady bez pořízení slepice s velkou rezervou na 2 kačkách za kus.
To hejno sežere nějaký 3 metráky pšenice za rok - 1200, občas se jim nakrouhá nějaká ta řípa, uvaří se a rozmačkají ohnilé brambory. Od té doby co sleze sníh se pouští na zahradu, ať se nažerou zeleného. Pak se jim pochopitelně hází třeba vypletý plevel.
Kurník tam stojí už dobrých 30 let a nic nenasvědčuje tomu, že by už dál nevydržel. I kdyby se měla stavět nová bouda z OSB desek a téráku, jsi pořád do 5 tisíc pokud nejsi úplné jelito a životnost je dlouhá, do ceny se projevuje minimálně. Pri počtu těch 10-15 slepic uděláš za rok vajec 2000.
Kromě toho se slepice chovají. Pěstuje se pšenice.
|
|
|
Slepice se pěstují. Akorát je nesmíš dát moc hluboko.
|
|
|
Psal o KONKRETNIM pripadu - 5 slepic, bouda stavena z tramu, prken, na strese lepenka, atd - zadne OSB desky...Pletivo na oploceni neco stoji...Staveli to NOVE, prave kvuli tem slepicim, prave z duvodu, ze proste chteli mit domaci slepice a domaci vajicka. Rikejme tomu "konicek" klidne...
Jak jsem psal, az se stavba "zaplati", potom vyjde vajicko vyrazne levneji.
A take zalezi na tom, cim se ty slepice krmej - slepice se daji krmit ruzne, a stoji to ruzne penize. Ale ja pocital predevsim tu stavbu.
Tedy znova a snad uz naposledy:
Rodina na baracek a zahradku. Rozhodne se chovat slepice na domaci vajicka.
Postavi (nechaji si postavit) kurnik, ktery neco stoji, koupi slepice, ktere neco stoji, krmivo, ktere neco stoji...Zpocatku tedy 1 vajicko prijde pomerne draho, prvnich par let...
Pak se jim "zaplati" kurnik - je otazka, jestli je stale jeste bude bavit se o ty slepice starat. Pokud ano, maji casem vajicka levnejsi a levnejsi, az se dostanou nekam na uroven rekneme 2-5 korun za 1 vejce, podle toho, jak je krmi a jestli musi vse kupovat, a nebo si neco vypestuji sami (trebas brambory).
Ale prvnich nekolik let muzeme s klidnym svedomim rict, ze to vajicko (od 5 slepic) stoji nasobne vice, nez bezne vajicko v obchode. 20 korun, co jsem napsal, nemusi byt vubec zcestny udaj.
Mimochodem, nas otec vrazil do stavby toho kurniku VYRAZNE vic, nez 10 000kc. On i to pletivo kupuje s tou umelohmotnou buzirkou, aby to dele vydrzelo...a bezne tam pouzival napriklad palubky :-))
Nakonec, kdyz nekdo pojede pres Rejstejn (sumava), a zepta se na Suchankovi, kazdy ukaze, a je mozne se presvedcit osobne :-)
|
|
|
Výrazně více než 10 000 CZK za kurník pro 5 slepic? Pak je Váš pan otec nemá na vajíčka ale jako svoje hobby. A u takového hobby se na náklady nekouká.:-)
|
|
|
|
A fontánka je kde? Kabelovka? Masážní vana?!! BIDET!? Jako s takovou vám EU chov nepovolí jako v lojzově případě... :))
Nešlo jinak, sry :D
|
|
|
Proboha, toto nelze srovnavat s tim, co postavil pro slepice otec :-))
Skoda, ze nemam zadnou fotku, az pojedu nekdy okolo, vyfotim.
Kdyz to ale malicko popisu :
Jedna se o budovu, kde se ja muzu pohodlne uvnitr postavit, dale obsahuje prostory pod strechou na uchovavani ruzneho krmiva a naradi, pudorys bych rekl je tak 2 metry na 3 metry.
Pravda, budova je dale sdilena se psem, takze slepice nezabiraji cely prostor.
Dale je budova zateplena, zevnitr i zvenci pobita drevem...Kdyz jde clovek okolo, rekl by na prvni pohled, ze se jedna o malickou chaloupku o jedne mistnosti :-))
koukal jsem na Seznam i na google maps, bohuzel tam neni nic extra presneho, ale pro ilustraci velikosti by to mohlo stacit:
[pdkaz]http://www.mapy.cz/#q=rejstejn%20154&t=s&x=13.513672&y=49.139560&z=17&d=addr_ 11166821_1&qp=8.744183_47.836937_19.628712_51.535911_6[/odkaz]
To oznacene hvezdickou je barak, a to na monitoru vice nahore, takovy ten sedivy flek, je kurnik - pravda, evidentne jeste pred urcityma stavebnima upravama, protoze tam na zahrade chybi ohrada pro ovce a podobne. Da se tedy rict, ze se jedna o puvodni kurnik ciste a pouze pro slepice :-))
|
|
|
|
Babička měla kurník jako součást stavení, prostě to byla místnost, poměrně nízká, pohodlně postavit se tam nedalo. Pak tam bylo ještě patro, kde myslím slepice taky dřív byly, ale pamatuju spíš jen to přízemí. Zato měly slepice obrovskej výběh.
Ten barák je starej snad 100 let, možná víc. Nevim, kolik stálo ho postavit, nicméně za ty roky už se v ceně vajíček určitě zaplatil.
Jinak to, že je někdo magor jako vůj otec (v tom dobrým slova smyslu) a postaví slepicím sídlo, že by tam moh bydlet jeden člověk jako v garsonce, to neznamená, že to tak musí dělat každej a že pak bude mít každej ty vejce drahý jako by byly pozlacený.
|
|
|
To si stavěl vejminek, ne?
|
|
|
No pokud dvěma slepicím postavíš luxusní bungalow s tekoucí vodou apod. tak se opravdu dostaneš na luxusní ceny.
Přiznám se, že nechápu Tvoje pojetí amortisace kurníku. Jaké "prvních pár let"? Tohle není účetnictví se státem nadiktovanou odpisovou dobou, ale reálný život, takže musíš uvažovat reálnou životnost kurníku. Pokud je postaven tak poctivě, jak naznačuješ, s přehledem vydrží 20 let. Uvažujme cenu 20.000. Tj. ročně tisícovka, při pěti slepicích a snášce 180 vajec ročně to dělá na vajíčku korunu a jedenáct haléřů.
Takže si pořád neumím představit, kde se vezmou ty násobky ceny v obchodě, nebo dokonce řádové rozdíly. Leda bys ty slepice krmil kaviárem.
Pokud bys chtěl počítat návratnost investice do kurníku, tak si musíš spočítat výše uvedenou cenu jednoho vajíčka plus krmení a pořízení slepice, vzít rozdíl proti ceně vajíčka v krámě a dopočítat po kolika vejcích se dostaneš na nulu. Pokud budeme při uvedených pěti slepicích brát celkový náklad na vajíčko 2,50 a cenu v krámě 5,00 Kč, tak to bude vypadat takhle nějak:
20.000 / 2,50 = 8.000 vajec
8.000 / (5 x 180) = 8,89 roku
V praxi se do toho ještě nějak promítne inflace, možná budeš muset jednou za pár let vyměnit panty u kurníku nebo tak něco, ale pro základní představu to stačí.
BTW: přiznám se, že u někoho, kdo se živí v oboru financí, byť v jeho specifické části, mě Tvoje svérázné pojetí těchto základních výpočtů poněkud překvapuje.
|
|
|
Ale jo...
jen neni jiste, jestli za 10 let jeste ty slepice budou mit...
Bral jsem to z toho ohledu, ze si nekdo poridi kurnik, 5 let se tam mori se slepicema, a co bude dal, se nevi...
Takze to rozpocitavam tak, aby se to jakoby zaplatilo za "par let".
Btw kurnik, co stavel otec, ma normalne betonove zaklady a tak :-)) V podstate kdyby se slepice vyhnaly, dalo by se v tom v pohode prespavat :-) Otec je na tohle blazen :-)
Viz o neco malicko vyse jsem se k tomu rozepsal.
|
|
|
Když za 10 let chov slepic zruší, může tam klidně chovat bažanty nebo ubytovat nájemníka. Bude mít pořád nějakou hodnotu, tj. je nesmysl ji promítnout do ceny vajíček celou.
|
|
|
Možná by se to dalo použíti i jako lehký protiatomový kryty.
Cože tu btw netrousí svoje moudra ZZR? Není náhodou na dovolené ve Francii? :o)
|
|
|
Jestli chci, aby to mělo ekonomický smysl, tak začnu od rozumných nákladů. Postavit kurník jako hrad a pak jej rozpočítávat do ceny vajíček s tím, že jsou drahá to je jako jezdit do práce OT a naříkat na drahou naftu.
Buď chci mít laciný vejce, nebo stavět Proru pro slepice...
|
|
|
Ono i maso z toho domácího prasete chutná mnohem lépe. Osobně si to mimo jiné vysvětluji tím, že domácí zabíjačka není pro pašíka (tedy pokud to řezník dobře umí) zdaleka tak stresující, jako převoz a následná hromadná porážka na jatkách (kdo to někdy viděl, tak to pochopí).
|
|
|
Bingo.
Je to přesně tak, jak říkáte.
Ono prase, které člověk chová doma, bude na 99% stejného "plemene" (jedná se o užitkové hybridy), jaké se chová ve velkochovu - kde jinde by taky sele na výkrm sehnal, žejo...
Trendem je šlechtění takových plemen, u kterých je výška hřbetního sádla výrazně na úkor podílu masa, z čehož pak vyplývá i množství sádla, které z jatečně upraveného těla prasete získáme. Ve velkochovu je normovaná jateční hmotnost kolem 105 kg (cca za 6 měsíců), pokud budeme doma krmit prase déle, získáme jinou strukturu masa, která ne nutně musí být i kvalitnější. Krmení doma - pokud budeme Vencovi dopřávat - může výslednou chuť Vencova masa ovlivnit, ale imho ne tolik.
Prase je ale poměrně vnímavé zvíře, velmi citlivé na stresy a právě stres před porážkou na jatkách je to, co dělí maso na - oproti domácí porážce - dvě rozdílné kategorie.
Maso prasete zabitého na jatkách je velmi často DFD (dark. firm, dry), neboť vlivem stresu zvířete dochází k nadměrné tvorbě adrenalinu a glykogen, který vzniká, zůstává v mase. Ten se později přeměňuje na kyselinu mléčnou. Výsledek - maso stojí za hovno...
|
|
|
Trocha popela na vlastní hlavu nikdy neuškodí... :))
U vepřového se jedná o vadu masa PSE (bledé, měkké,vodnaté), ...DFD je vada hovězího.
Čas letí a ze školy jsem déle... :))
|
|
|
Bejk se dá krmit trávou, i když na něj nikdy slunce nezasvítilo. A v podstatě na něj vůbec svítit nemusí.
|
|
|
Samozřejmě že nemusí...ale pak je to na jeho mase znát:) A to už nemluvím o procesu porážky, do které počítám i dlouhé cesty na jatka, hladovění, stresy...to vše se podepíše na chuti masa.
|
|
|
Nějaká studie o vlivu slunečního záření na chuť masa by byla? V tuzemsku se v zásadě dlouhé cesty na jatka nekonají, co se týče stresu, to je otázka příslušných jatek.
|
|
|
Určitě by byla...zkuste být trochu aktivní a najít si jí.
|
|
|
Když už vytáhnete nějaký argument, tak si ho laskavě račte obhájit.
|
|
|
Ale to je naprosto proti všem zvyklostem v internetových diskusích, takový požadavek... buďte rád, že má argument nebo něco, co tak vypadá. Mohl by mít jen názor.
|
|
|
A vy na svůj argument studii máte? Laskavě si svůj argument račte obhájit :)
|
|
|
O hovězím mám jednu teorii.
V zemích, kde nejsou středoevropské vzdálenosti, a dobytek se volně pase, vzniká problém, jak ho dopravit ke zpracování.
Nevím, jak teď, ale řešívalo se to přeháněním "po vlastní ose", kdy se dobytek nepásl, jenom pil.
Zpočátku začal trávit svalovinu, po prvním náporu tuk, takže etapa PSE se "přeběhla".
Poté bylo takto "načaté" maso extrémně dlouho (doprava do přístavu, přes moře, do skladů, k obchodníkům) necháno odležet.
Tomu se maso z dobytčete přivezeného 30 km jatky a týden odvislé nemůže rovnat. Tedy pokud se z něj nevyrobí svíčková, hašé, guláš...
Možná se ve vývodech mýlím, ostatně, jak mě tu jeden odhalil, skripta, jimiž si osvěžuji paměť, jsou z roku 1990...
Pokud máš nějaké upřesnění, neváhej.
|
|
|
mě by zase zajímalo, kolik existuje na světě lidí schopných podle chuti tohle poznat u kuchyňsky upraveného masa. Deset nebo dvacet, možná padesát? :-)
|
|
|
Znám jednoho, jmenuje se Nero. Nero Wolfe.
|
|
|
A prý existuje ještě druhý, jmenuje se Chuck. Chuck Norris.
|
|
|
a Fritz Brenner určitě taky. Možná i Marko Vukčič. :-)
|
|
|
Já vždycky říkám, pořádnej blindtest. Poznaj hovno. Vyzkoušeno na lidech.
|
|
|
Třeba kuře z velkochovu a zahrady se dá poznat naprosto s přehledem.
|
|
|
to z velkochovu má na prdeli razítko? ;-)
sice jsme řešili býka, kterému svítí nebo nesvítí slunko na záda, ale dobře. Podle čeho se to pozná?
|
|
|
Podle chuti. Z velkochovu chutná, jako bys cucala mrtvýmu nos :)
(A navíc podle pevnosti masa, kostí, šlach, konzistence masa)
|
|
|
tak proto to nemohu posoudit, nikdy jsem mrtvýmu nos necucala. Fuj, ty máš ale choutky. :-)
a možná by té chuti pomohlo to kuře tepelně upravit, nehlodat to syrový, ze začátku zkus zatím jen oškubat ať nemáš šok.
u kuřecího se to asi pozná, ale to je hnusný maso tak jako tak. S pevností masa si nejsem jistá, tu můžeš narušit paličkou a tepelnou úpravou. Kosti a šlachy v kuřecím řízku nejsou . . . . to bude dost náročný blindtest. ;-)
|
|
|
E, jak z toho nestříká kref, není to nic pro mě. Ty z velkochovu se míň bráněj, navíc :)
|
|
|
Osobně celkem spolehlivě poznám domácí kuřecí od toho ze supermarketu. Nicméně nejsem si jist, zda je ten rozdíl dán podmínkami chovu, nebo až následného zpracování ve velkovýrobě. Kdysi jsme brávali z velkochovu čerstvě zabitá kuřata na opékání a s jejich chutí nebyly nejmenší problémy
|
|
|
Je to dáno především tím, že ve velkochovou kuře vyroste víceméně bez pohybu na směsech zhruba do 40ti dní. Tech variant je nicméně více, ale to co se většinou prodává je toto.
|
|
"Zkuste celý den nejíst. Nic, pít jen vodu. Zjistíte, že se nepotřebujete povzbuzovat kofeinem, či nikotinem, budete mít nečekaně energie i bez Be-be sušenek"
Když někdo zvyklý jíst pravidelně zkusí den nejíst a naopak pít hodně vody, může zjistit úplně jiné věci: Že se třese, nesoustředí, točí se mu hlava, v nejhorším případě sebou někde švihne.
Takže s kombinováním žádného jídla a pití vody (hlavně ve větším množtví než obvykle) bych byl opatrný.
|
|
|
Ona je otazka, jak doplnovat ziviny pro telo. Pokud se doplnuji, tak jist neni potreba v podstate asi vubec (nevim jak dlouho, casem by to zacalo asi bych spatny...)
Mam ozkouseno, v cca 25 letech jsem delal takovy experiment na tema : Potrebuji jist? A kdyz nebudu, zhubnu? (vychozi pozice: cca 120kg)
Jednoho krasneho dne jsem prestal jist, a pouze jsem pil sladke piti (ochucene Matonky plus tak 1litr Coly - sladke - denne)
Vysledky:
1 den - pohoda.
2-3 den - prisernej hlad, chut neustale neco jist
3-5 den - uklidnovani situace.Clovek ma porad jeste hlad, ale neni to tak hrozny
7 den - cloveka prechazi chut k jidlu. Jdu kolem reznictvi, vonej klobasy, presto me to nechava chladnym (coz je krize naopak okolo toho 3 dne, to byl pocit, ze tam musim vtrhnout a sezrat vse.
7-14 den - zcela v pohode. Telo si zvyklo, nedeje se nic zajimaveho, nemam zadne potize, neni mi blbe, neni mi slabo...
Experiment ukoncen po 14 dnech s tim, ze dale pokracovat je zbytecne, a asi i prilis rizikove.
Za celou dobu jsem zhubnul cca 0,5 kilo. :-))
(experiment NEBYL provaden kvuli hubnuti, jen me zajimalo, jaky bude vysledek)
|
|
|
Tak třeba v somálsku s tím mají rozsáhlé zkušenosti :o)
|
|
|
Nesouhlasím...CocaColu tam každý den určitě nepijou...
|
|
|
Ano, stačí dodávat cukr a den bez jídla je v pohodě.
Funguje třeba Coca-Cola s vodou 1:1, tím se dá pohánět organismus bez pocitu hladu a žízně (samotná Cola není moc dobrá na žízeň, řekl bych)- minimálně den, dlouhodobě se tím "živit" bych neměl odvahu.
Daleko horší je nejen nejíst, ale navíc pít jen vodu a ještě k tomu víc než obvykle (což bývá reakce na hlad- nalít si do žaludku vodu).
|
|
|
Bů, píšu pomalu a vlekle, co čekat po obědě... :D Takže to předemnou stihl někdo už napsat :D
|
|
|
Cukr neni potreba, mam to vyzkouseny... Jednou za nejakou dobu si takovej jeden den dam. Piju jen vodu, nekourim, nechlastam, nic nejim. Jde to uplne normalne prezit, ale je nutny se dobre vyspat, nebejt nemocnej, apod. Dokonce jsem takhle byl treba i u vody, plaval, jachtal, atd.. A mimochodem - nejsem zadny vyzle a jenom moje muskulatura potrebuje hodne "papat". Jeden den je ale naprosto v poradku.
|
|
|
Ono je naprosto v pořádku i delší doba, někde kolem tří dnů plusmínus.
To, že jeden den bez čehokoli jiného než čisté vody neublíží ani malému dítěti, bylo celkem naprosto jasné už skautům před zhruba sto lety; je svým způsobem fascinující, že to patrně není úplně všem úplně zřejmé dnes :(
|
|
|
Tri dny uz bych asi nedal, to jsem zkousel naposled na festivale, kde jsem se ovsem mocne prolejval pivem :)
PS: Zrovna se chystam na Vaseho EHA, jen si musim do Kindlu stahnout tu hnusverzi. Velka je na ten cernobilej malej displej zbytecne kvalitni.
|
|
|
No já teda nejsu nijaký odborník na výživu, ale:
- obelhávání žaludku sycenou vodou, proč ne. Osobně si myslím, že moc toho bazmeku škodí a tak vůbec, ale vždy to lze nahradit něčím bezbublinkatým, asi záleží na člověku. Z toho důvodu ani nepiju moc píva, je to blé :)
- cukr - o to mi jde především - oh yeah, takže nahradím jídlo konzumací +- čisté energie :-) (vím, není to přesné, ale já se o výživu nestarám a biologie už byla ... jé to je let :D). Osobně si myslím, že tohle hraničí s blbostí, neboť cukr je IMO docela solidní droga :o)
K výsledku - samozřejmě zhubnout nešlo, neboť nežrat != nekonzumovat stále stejnou energii, jenom se ta energie z tuhého paliva přenesla na tekuté ;) K hubnutí je zapotřebí omezit příjem energie, resp. dodat tělu tolik, co spotřebuje(tipuju že bude nutné být mírně v záporu pro hubnoucí efekt) + začít pěstovat nějaký pěkný aerobní sport v "teplém" prostředí - plavání je sice cool, ale protože voda je chladná, tak zpevníme svaly, ale nezhubneme :o)
Navíc - pokud by tohle zkusila nějaká vyloženě fyzicky pracující osoba, tak zkolabuje během chvilky, na to cukr nemůže stačit a nestačí :-)
Já si třeba ověřil, že si můžu dávat obědy s minimem soli, pak jednou týdně sežeru velké balení chipsů s posypovkou a mám klid :-) Můžu dávat maso čoklíkovi i sobě ^^ Průser je, že mi snadno kdekoliv přesolí jídlo díky nízké toleranci :D
|
|
|
Mohu se zeptat na základě čeho je postavený mýtus o tom, že plaváním se nehubne, protože voda je "studená"? Já jen, že v našich končinách bývá voda v bazénu kolem 27 stupňů, což mi jako "studená" nepřipadá, a znám pár plavců a kostky měli v době tréninku na břiše prakticky všichni (s vyjímkou zimních plavců, ti ovšem plavou ve vodě kolem 5-6 stupňů).
K tomu mohu přidat vlastní zkušenost, měsíc plavání pod taktovkou trenérky (známé), BMI cca 23 na začátku (dřív jsem celkem plaval) takže "průměr", žádná extra nadváha. Výsledek po měsíci -5 cm v pase (ovšem za cenu cca 25-30 km týdně což dnes za týden málokdy naběhám)
|
|
|
Nezhubnou, protoze do ni nevlezou (ono to studi, brr, radsi zajdeme do baru a dame si tam pivo/zakusek).
|
|
|
Když jsem kdysi víc plavával, tak jsem se při tréningu ve vodě vždycky potil.
|
|
|
No právě, těch 27 stupňů je tak akorát na decentní plavání. Pokud člověk jede trénink a nefláká to, po 400 metrech začne mít pocit že je to až moc teplé.
|
|
|
Já to mám z jedné přednášky ohledně aerobních cvičení :-) Nevím, možná měl ten pán zastaralé info, řešit to nebudu. Zase je otázkou, jak rychle se hubne - ono to třeba jde, ale jestli je vše okolo o řád rychlejší...
Nám bylo tehdy řečené, že tuky tělo odmítá spalovat, je-li mu zima a že plavání v bazénu se s teplem zrovna moc neslučuje, protože kůže je prostě chlazena vodou, a doporučil by na hubnutí jiné sporty. Už si teda přesně nepamatuji, jestli to lze obechcát dostatečně dlouhým dřením v bazénu, přece jenom to nebyl můj obor, mi utkvělo v hlavě, že plavání je výborná věc na kondici, ale na hubnutí se hodí jiné věci :-)
BTW - třeba já nezhubnu opticky ani kdybych se posral - špatná stavba těla matkou přírodou - a vůbec mě to netrápí - ptže to stejně nepoznám :D - tohle celé mě zajímalo čistě proto, že jsem byl zvědavý na chemické pochody na pozadí fungování lidského těla :o) Třeba z jedné další přednášky jsem si odnesl předpis jak se vyhnout perným ránům po prohýřené noci ... a fungovalo to výborně než jsem přestal pít - to funguje lépe :D
BTW2 - BMI nebrat, dle toho jsem byl snad do 25 podvyživený, protože jsem nesplňoval "tabulkové limity", zato kamarád, který dělal judo, byl obézní, přestože měl tuku v těle snad 10x méně než já :D Na ja, tabulky halt rox :o)
|
|
|
To jestli hubnete, zalezi jenom na deficitu kalorii. Jestli u toho budete sedet na zidli, plavat nebo vzpirat je uplne fuk, akorat se bude lisit slozeni tela co se tyce svalu vs tuk.
Spatnou dietu nevycvicite. Hodina plavani je kolik, 500 kalorii? To je maly hamburger, litr koly nebo pet krajicu chleba bez niceho. To je lepsi to nezrat, nezli se hodinu mrskat v bazenu.
Kdyz se prezerete, tak byste musel naplavat tolik jako Michael Phelps, abyste dosahl deficitu.
|
|
|
Jinak vymluvy typu genetika, stitna zlaza, velke kosti, pokud nemate papir od endokrinologa, jsou jenom vymluvy.
Krok 1 Zjistete si TDEE a BMR, trea tady - http://www.1percentedge.com/ifcalc/
Krok 2 Zerte 500 - 800 kalorii deficit, pri zachovani nutrientu a bilkovin
Krok 3 Az dosahnete pozadovane vahy, vypustte krok 2 a zerte krok 1
Funguje pro 100% zdrave populace.
|
|
|
Já to myslel tak, že opticky nezhubnu, musel bych nabrat obrovské svaly na prsou a ty udržovat(a tady nastává zásadní problém) - jsem vlastník propadlého hrudníku(či tak nějak tomu říkali na rehabilitaci) :) Sice pekáč buchet přímo nemám, ale břicho je +- pořád vertikálně s mou postavou. I pokud jej "stáhnu a zpevním"(nevím jak je odporný temrit) vypadám tlustě, prostě je před hrudníkem a působí to tlustým dojmem, smutný příběh :)
|
|
myslím, že v našich končinách kvalitu nenajdete. Jen větší či menší šunt či hnus.
Bohužel nemám příklad s jídlem, který bych se rád dal. Ale mám příklad se stolní lampou. Strašně rád bych si koupil stolní lampu na studování. Mé požadavky jsou prosté. Stojí a neklátí se, je polohovatelná, není zjevné že se rozbije do 2 měsíců vinou nekvality výroby (nekvalitní plast použitý pro připevnění lampy) a zejména SVÍTÍ minimálně jako 100W žárovka. Neznám o produktu na trhu, který by to splňoval. Znám mnoho, které div nepadají ve své počáteční pozici, vržou, nedrží, nesvítí, ale jsou úsporné. Tak úsporné, že se mohu do světla dívat z 5cm aniž by to očím nějak vadilo. Tj. "světlo" horší než svíčka :)
Totéž platí třeba o pivu, toliko potřebné komoditě našeho feťáckého národa. Když pominu několik pivovarů, které vaří pro pár jedinců, kteří ještě vnímají, tak mají všechny pivovary společné rysy: levný dryják, aby si konzument v omezeném rozpočtu mohl dovolit svůj oblíbený počet půllitrů. Ale chci-li jedno, kvalitní, dobré pivo, tak vážně téměř nemám po čem sáhnout.
Ale jinak s autorem +- souhlasím je to fňukání a problémy jsou řešitelné. Pivo nebudu chlastat a vydělal jsem na tom, na půdě jsem našel lampu s ještě dobrou objímkou, vyhostil pavouky, instaloval ilegální světelný zdroj a ok.
|
|
Po té, co mi autor sdělil že se "...instituce namnožili..." jsem přestal číst. Názor někoho, kdo si po sobě nedokáže opravit chyby, mne nezajímá.
|
|
|
Mne zacalo krvacet oko po "by jsme".
|
|
|
Hele, ani instituce, co namnozili, ani by jsme (spravne se prece pise "by chom") neumi Word opravit. No a tak je autor bez sance.
|
|
|
Koukám, že se gramar nacis nějak rojej. To bude tím jarem. Abijste se náhodou nezbláznily, kvůly pár prkotinám, mě to neva. Hlavní je mišlenka.
A teď si setřete kref z monitoru, pozéři :o)
|
|
|
Na druhou stranu platí, že když má být článek kvalitní, neměl by obsahovat základní gramatické chyby. Mi to nevadí, ale na druhou stranu - působí to amatérským dojmem a do jisté míry to ničí článek jako takový.
|
|
|
Ja taky nenavidim "prasopis", ale v delsim textu uz bych za to uplne nestrilel - ono je dost casove narocny to po sobe precist tolikrat, aby i gramatickej levak vsechno vychytal. Pokud se ovsem clovek nedostane do faze, ze to cte a chyby uz nevidi, ani kdyby tam mel svahilsky slova.
|
|
No podla mna su rozdiely v kvalite sposobene rozdielnou politikou EU voci zakladelskym krajinam a nam. Schvalne si pozrite kolko dostane francuzsky alebo reichacky zemedelec na 1 ha pody dotaciu a kolko u nas... rozdiel je cca 130 !!! eur. Tak to sa potom produkuje vyssia kvalita za rovnaku predajnu cenu....A velke nadnarodne koncerny vedome posielaju nizsiu kvalitu na vychod...co sa nekupi v reichu a u zabozrutov, to zozeru slovaci, cesi,poliaci...
A tato rozdielna dotacia ma trvat az do roku 2020 udajne.....za to by mali nasi politici v prvom rade visiet....za drobne zlodejstva v radoch 10 milionov eur je nic....to su len detske hry. Takto nas okradli raz a generalne...
A prispevok sa mi paci je napisany s vkusom, nadhladom a trochou trefneho humoru.
|
|
Zajímavej pohled na věc a pěkně napsáno. Jenomže holt pro většinovou masu (ovce) je jednodušší kverulovat a odvolávat se na zmíněné instituce než zapojit při výběru potravin vlastní rozum. Činnost ČOI nebo SZPI mi nevadí. Je hloupost si takové potraviny koupit a sprostota je prodávat..
|
|
|
mně přišla zajímavější diskuze. Většina lidí kveruluje a potřebuje instituce a přitom většina z té většiny je, zdá se podle diskuze, certifikovanými kvalitáři v oblasti potravin, prakticky poslepu pozná původ masa, vajec, mléka, sádla . . . . :-)
čest důvěryhodným výjimkám.
|
|
S clankem souhlasim, az na to piti vody z kohoutku. Hormony a antibiotika fakt pit nemusim.
|
|
Připadá mi, že autor je trochu mimo.
Na výběr je dnes toho opravdu víc než za komárů, jenže standardní kvalita, která byla tehdy, šla dnes do kytek. Proč to píšu?
Autor zmiňuje sirup JUGO-ORANŽ. Ten sice přežil, ale raději měl umřít. Ten dnešní má s původním společný jen název. Radím autorovi, aby si dnes tento sirup koupil a pokud aspoň matně vzpomíná, jak tehdy chutnal, tak udělá to, co jsem udělal s JUGO-ORANŽEM já. Vyhodí ho. Je to hnus plný chemie, který se nedá pít. Byl jsem fakt v šoku - těšil jsem se na osvěžující pomerančovou chuť a dostalo se mi jen chemického nápoje s umělým sladidlem. A to je ten důvod, proč se dnes nadává na kvalitu potravin.
|
|
|
to máte asi špatnou paměť, JUGO-ORANŽ byl pěknej humus už tenkrát. Osvěžující pomerančová chuť? Vždyť to chutnalo jak žíravina a taky to nejspíš žíravina byla. Nevím, kde jste přišel na to, že za komárů byly potraviny kvalitní. Kvalitní nebyly ani náhodou, jen se vědělo, že socialistický člověk vydrží hodně. On i dnešní člověk dost vydrží, vzhledem k tomu co všechno sní a stále žije. :-)
k výrobě některých produktů, například kečupu se používala shnilá rajčata, tisíc chutí od výrobků z Fruty byla hniloba. Spousta jídel se nastavovala něčím levným, třeba ve všech salátech převládala laciná mrkev a zbytek salátů tvořily prošlé potraviny, zelený salám, apod. Ve většině provozů byly myši nebo krysy. Byl jste za socialismu v mlékárně nebo ve vinařských závodech nebo v pivovaře nebo v pekárně? Kvalita tak leda na papíře. Semlít do rohlíků shnilé zrní, žádný problém. Ze shnilého chleba strouhanka. Ovoce se prodávalo ohnilé a brambory tekly z přepravek, opravdu kvalitka.
|
|
|
Kvalitní potraviny za komunistů? Ale houby. Za komunistů byla existovaly normy jako že v produkty xy musí být 80 % masa, jenže na tyhle normy se dost dlabalo a na deklarované hodnoty se dalo spolehnout jen u protekčních sériií či dávek, které si lidé dělali pro sebe. To je reálná zkušenost z jednoho východočeského masokombinátu - rozdil mezi tím, co se od nich dalo koupit v obchodech a tím, co nosili domů zaměstnanci byl propastný.
Dnes když je na něčem napsáno, že tam je 30 % masa a 60 % soji, tak tam je 30 % masa a 60 % soji (plus minus pár procent daných technologicky) a až na velmi řídké úlety nejsou ty potraviny závadné (na což za socíku defekoval pes, pokud zrovna někdo nezpůsobil epidemii salmonely při které lehly stovky lidí).
Až bude lid ve své většině ochoten platit víc za kvalitu, budou výrobci dodávat kvalitu.
|
|
|
"Dnes když je na něčem napsáno, že tam je 30 % masa a 60 % soji, tak tam je 30 % masa a 60 % soji (plus minus pár procent daných technologicky) a až na velmi řídké úlety nejsou ty potraviny závadné (na což za socíku defekoval pes, pokud zrovna někdo nezpůsobil epidemii salmonely při které lehly stovky lidí)."
Ale ine.
Co pises, platilo jeste rekneme pred tremi lety.
Metoda "posouvani predstavitelneho" funguje i tady a tlaky retezcu na dodavatele prekrocily uz zacaste hranici technologicke poctivosti.
|
|
Jj, v reálném kapitalismu si budu dělat máslo doma...
Politicky uvědoměle.
Hoši, děkujem!
|
|
|
V reálném to nebude potřeba. V socialisticky pokrouceném to možná bude stát za úvahu.
|
|
|