Určitě znáte kapelu Chinaski. Ne? To je chyba! Jejich texty jsou encyklopedií
klišé, které charakterizují naši populaci lépe, než kdejaký prefabrikovaný
průzkum. Jedno z těch klišé tady dnes padne.
Těšíte se? Budete psát Malátnému dopisy se žádostí o vysvětlení? V písni
1970 zpívá: „Naši
mi vždycky říkali, jen nehas, co tě nepálí.“ Vůbec tahle písnička je
geniální v tom, že je to taková hymna současné společnosti, nejen té husákovské
generace. Je to něco jako novodobé „Ktož sú boží bojovníci“, které už nezpíváme
na Sudoměřských polích, ale v práci, v hypermarketech, prostě při každodenním
životě. Pro ilustraci několik názorů, které jsou v podstatě s naší „hymnou“
konzistentní.
„Ňák jsme táto žili, ňák budem žít“. Řekla Jarmila Okurková,
když shlédla reportáž v televizi o tom, že se jí chystají zklidnit magistrálu
a bude tím pádem jezdit o deset minut déle z práce.
„Mě se tohle netýká. Jako já mám svojí rodinu, ale do těhle
věcí se nepletu.“ pravil Radimil Opička poté, co jsi přečetl sérii
článku na DFENSu o utahování kohoutů.
„Jako víš co, já se do těhle věcí nepletu. Mám děti a nechci,
aby měly problémy.“ Odmítnul Josef Prachař petici proti povinné výuce
náboženství ve školách.
Račte si povšimnout, že jsem zvýraznil slova, které mají co dočinění
s rodinou. A to je právě ta nepřekročitelná tlustá čára, za kterou se spousta
lidí schovává, když říká, že to, či ono, je nezajímá, že pro ně je důležitá
jen jejich rodina a na všechno ostatní se můžou vysrat. Jenže velevážení,
to je těžký, ale naprosto zásadní omyl. Na jednu stranu nám ichtylové
(nebo ne? poraďte co je pan Fendrych zač) kydají na hlavu, že „žijeme
v bohorovném přesvědčení, že jsme moderní“, v podstatě že jsme společnost
primitivních hovad, na druhou stranu čteme na zahraničních serverech jak
v těch zřejmě „moderních“ západních zemích policajti dávají
prvňáky do želez. A v jednu a tu samou chvíli, ve svojí bestiální schizofrenii,
ty pomazané moderní hlavy diskutují nad tím, zda je společensky přípustné,
aby otec
hrál před svými dcerkami počítačové hry. Pak vám briskně dojde, co
se tady ty kurvy snaží zavádět.
Místo Malátného „nehas, co tě nepálí“ bych použil Hemingwayovo „Komu
zvoní hrana? Zvoní Tobě.“ Až se Vám něco nebude líbit, ozvěte se, hrdě
a srdnatě a nenechte si srát na hlavu, protože mezi světem a Vaší rodinou
ve skutečnosti žádná tlustá čára není.
Začněme hasit, než nás to fakt pálit začne.
14.12.2014 Hassan