Po 20ti letech strávených za volanty převážně sportovních aut si dovoluji
udělat takovou menší sondu, která může každému, kdo si zamýšlí sporťáka
pořídit být více, než nápomocná
Proč a jaké sportovní auto si koupit :
1. Jste mladý a neklidný. Chcete být nejrychlejší a ztotožnit se s
něčím pokud možno ještě rychlejším z nula na sto, než čas od vašeho zásunu
po ejakulaci .Ideálně v lákavé barvě a pořádným sexappealem. Jsou tedy
pro vás důležité pořádné hlíny, pokud možno s límcem, stereo se subwooferem,
místo výfuku roura od kamen, aby lidi kurňa věděli, že jedete, i když jste
za druhým rohem rodného paneláku. Pokud nejste hokejka, meruna, nebo se
neživíte v oboru „ Starýho závodáře syn“, tak na vás v bazarech čekají
nablýskané pastičky, které vás proškolí po technické stránce stejně, jako
v oborech makro a mikro ekonomie. Můžete se vydovádět ve starších fabkách
rs, rychlých ibizách, civicích, renaultech, toyotách apod.
2. Jste dynamický manager s různou mírou zazmrdění šedé kůry, a na rozdíl
od kolegů finančních poradců, salesmanagerů, PRspecialistů a podobné havěti,
dáte přednost sporťáku před jetou X6, Q7, či jiným mastodontem, fungujícím
jako násada na penis a zhmotnění Vašeho ega, které vyjadřuje prostou mantru
– Jsem kurva King…. On se ten sporťák tak trochu šikne k té bedně vizoura,
kravatě Kenzo, košili Cardin a Bossáckému obleku. Tady už je zajímavější
rozsah autíček od nových TTček, Skových audinek, Mkových bavorů, AMGmedů
až po třeba jetý feráčo, lambo, porsche, nebo GTRko. Pokud to myslíte trochu
vážně a nejste pozér, nastoupíte do nové STi, nebo Evíka, samozřejmě s
předělaným výfukovým potrubím a lehce potuněným čipem, protože, co kdybyste
někde cestou na meeting potkali mamlase se stejným fárem, přece nebudete
druhý. Pokud se vám podařilo probojovat na hooodně vysokou pozici ideálně
ve finančním sektoru, tak je jistou volbou ferrari či lambo, nové, nebo
rovnou dvě, tři, prostřídané Bentleyem, či Astonem. Jistý pán operuje následujícími
klenoty – Ferrari 599 GTO, Ferrari FF, Ferrari 430 upravená na okruhy,
Porsche GT3 RS, BMW X6M na jízdu do práce J
3. Podařilo se vám udělat opravdovou řachu, přisát se na magistrát,
obrat pár tisícovek lidí o životní úspory, nebo prostě jenom dobře nakoupit
a ještě líp prodat – viz. Rychle a zběsile – potkají týpka ve feráču a
ptají se, kde na to vzal – One IPO and here we go (initial public offering).
Na účtě se to nulami jenom hemží a vy po vzoru prvorepublikového playboye
Harryho Jelínka (jezdil v Bugatti a závodil na mašině, jejíž kubatura neměla
v čechách soupeře, takže si i věnec pro vítěze kupoval sám) prostě potřebujete
do Nice a Monaka přijet v něčem, abyste se nestyděl podat klíčky portýrovi
před casinem. Soustředíte se na něco, z čeho prachy příjemně a majestátně
předou a občas zavřou lvím řevem. Jo, Aston, Bentley, to jsou auta pro
vás. Nebo dvanáctiválcové kupé od Ferrari. Jeden kolega, co dostal na den
vládu na půlmiliardou, a hned si odloupl 90 mega, o něž se jejich původní
majitel už 3 roky neúspěšně soudí, doporučuje Aston Martin J
4. Jste čistokrevný fanda do motorů a aut, když vás ve dvě ráno někdo
vzbudí, tak mu z hlavy odříkate kompresní poměry, počty koní, newtonmetry,
váhu a zrychlení téměř čehokoli, co má něco společného se sporťákem. Tady
hodně záleží na peněžence, zázemí, ne každý je syn Charouze, nebo má 300
hracích automatů v patnácti hernách, či se šťastně chytil se svým podnikáním.
Takže rozptyl je obrovský – od evíků, stiček, přes GTRka, GT3, Turbíčka,
až po Stradalle, Legery, Ultralegery,Caymany S a R, ale i S2000, nebo Integrale
J či dokonce, ty opravdoví pravověrní - Caterham, lotus, Ariel Atom… Caterham
doporučuje i šéfredaktor časopisu Speed
5. Krize středního věku – zjistíte, že všechno je jinak, že to, za čím
jste se hnal, je vlastně chiméra, máte plný zuby přetvařování, klackovitých
harantů v pubertě, co vás stahují o prachy stejně, jako manželka – dobrej
kámoš. Zjišťujete, že si chcete ještě užít, syndrom zavírajících se dveří
je tu. Takže mladou dlouhonohou milenku, nastřelit vlasy, permici do fitka,
operace víček, viagru, travku, či koksík a hurá do světa. A pokud možno
s pořádnou muzikou a vlajícími zbytky vlasů. V podstatě si splníte tak
trošku dětský sen – viz film Americká krása. Z rodinnýho SUV se vám chce
zvracet, ale možná chcete zůstat věrný značce, takže si můžete pořídit
Mazdu MX5, VW Eos, BMW Z4, Meda SL, SLK, ale třeba i vysněný Porsche, ne
hned 911, proč ne Boxstera, když Bůh dá, tak v esku. Přesně pro tento druh
zákazníků a ty v následující skupině, automobilky vyvíjejí parchanty kupé-kabrio,
ideálně xdrive a ještě lépe na naftu - hnus. Manželce blbě vysvětlíte Feráčo,
nebo Lambo, protože by chtěla Californii, nebo alespoň TT v kabriu, když
je hodná a skromná, a vy se ošidíte Corvettou. Ale zase jsou výjimky, co
si pořídí Xbow a řádí na okruhu. Člověk v této krizi však nesmí zapomenout
na Harleye a kožené gatě s třásněma J
6. Šediváci. Ano, vidíte nádherné, nablejskané feráčo, lambo, maseratti
a za volantem šedivá hlava. Firmu jste si vypiplali od miminka, zažili
dětské problémy, vychovali ji, zdokonalili a vybrousili jak diamant, že
už vás nic dalšího nenapadá a předáváte ji mladým dynamickým managerům,
či vašim potomkům. Tak dlouho jste obchodovali s pozemky, s nemovitostmi,
i do akcií jste hrábli, že už dál nemáte kam jít, aby po vás nevystartovali
opravdoví šedí žraloci, co Kocourkov ovládají, okrádají a zašmelují. Nemáte
už takovou páru, cítíte, že rychlost rozhodování a umění praštit pěstí
na poradě do stolu, se vám vzdaluje. I když jste na to nikdy nevěřil, začínáte
se zvolna přesouvat od hmoty – jejího vlastnictví, ovládání, vlastnění
a zodpovědnosti za ní – k duchu. Vzpomínáte na mládí, na své tužby, přání,
na to, jak tehdy chutnaly jahody a jak ženský stehna svíraly. No a už sedíte
před tou kozatou blonckou v Porsche, nebo Mercedesu, či Maseratti a zatrhujete
kolonky příplatkové výbavy – ano, vyhřívání zad, jo, velurové koberečky
s emblémem, no jasně, jen když budou měkké, jistěže automat, no, když myslíte,
tak i to stereo s 18-ti repráky, přece jenom už blbě slyším, foukání na
krk, jo, to za nás nebylo, sem s tím, jednadvacítky kola raději ne, pak
to moc drncá, ne opravdu nechci červený kožený interiér, šedivý je tak
akorát. Porsche nedávno uveřejnilo, že průměrný věk jejich zákazníků je
přes 50 let. A proto udělalo trefu do černočerného se svou Panamerou diesel,
Cayenne diesel a dalšími hnusy, které sice značku zachránily a udělaly
z ní nejziskovější automobilku světa, ale zároveň si dnes koupíte 911 v
automatu a samosvor je za příplatek, stejně jako sportovní výfuk (jaký
jiný výfuk by kurva mělo porsche mít). O BMW X6 M nemluvě.
Tááákže, autíko máme, ejakulace v pojišťovně proběhla, a nyní již hurá
na silnice
1. Město - na vsi, v zemědělství, pěstováním dobytka, či sběrem hub,
malin a borůvek si obvykle na pořádného sporťáka nevyděláte, takže se pohybujete
ve městě. Třem kanálům se poctivě vyhnete v riziku srážky v protisměru,
ale ten čtvrtý, největší, naberete hezky v rejdu, aby si kuláky a řízení
přišlo na své. Rozjezdy v koloně jsou lahůdka, kdo mačkal spojku v Porschi,
tak ví, co je to křeč v lýtku. Automaty typu toho, co je v GTR si také
zrovna nelibují a ty corveťácké se přehřívají jedna radost…. Ti milí lidé
na ostrůvcích tramvají vás zbožňují a s úsměvy mávají, řidiči tramvají
a městských autobusů vás s přátelským pokynutím pouští, stejně jako ostatní
auta při zúžení. Když přijede sporťák k přechodu, tak lidé přecházejí co
nejrychleji, aby si vychutnali váš odšťuch – pardon, lžu, jako když tiskne,
je to přesně a do puntíku naopak. No dobře, tak zajedete do ráje zlatokopek
– projedete si Pařížskou, Kozí a zaparkujete před Café Lamborghini. Je
víkend, léto, takže se sedí venku, a vy můžete u vedlejšího stolu pozorovat
Miss roku 2010. Trochu vás ovšem připraví o klid fakt, že jste cestou potkali
3 zaparkované Bentleye, 4 Panamery turbo, Leošova Aventadora, kolem vás
projely 2 Californie, a další 3 Gallarda krouží dokola a dělají bordel,
aby ty modelky, co způsobně sedí u dalšího stolu měly gaťky co nejvlhčí,
a čelo orosené koumáním, jaká hokejka to v tom autě polehává. Navíc si
hned vedle vaší chlouby dovolila zastavit funglová Italia ve žluté metle
se sundanou střechou …a zase jste druhej… A když zaprší ?? jo, tak to je
fakt veselo..kočičí hlavy, dělící čáry, přechody, tramvajové koleje – samé
lahůdky.Závěr – město nebrat, pokud nechcete vyskakovat a rozdávat vizitky
holčičkám, či pár lidem způsobit obtížné zažívání nedělního oběda.
2. Dálnice – No, takže si vyzkoušíte, že těch deklarovaných 250, nebo
300 auto opravdu zvládne, některé v klidu a rádo, některé musíte pořádně
chytit u krku a ždímat. Co dál ?? Cestovní rychlost sporťáků na českých
dálnicích je 180 – 230 km/h s chvilkovými špičkami ke 260 km/h. Rychleji
to prostě nejde, pokud nejede mezi půlnocí a 05,00 ráno. Když si párkrát
vyzkoušíte, jaké to je brzdit z 260 na 90 díky někomu, kdo se prostě nepodívá
do zrcátka, nebo podívá, ale neodhadne rychlost vaší placky a šoupne vám
kamion před čumák, tak se na maximálku vykašlete. Zjistíte, že Vašemu Ferrari
obstojně sekunduje kombík RS od Audi, nebo čiplá X6 M, o M6, M5 nemluvě.
Pokud nejedete ve Ferrari, ale v něčem, slabším, může vás vyškolit méďa
AMG, nebo třeba i BMW 135i čiplý na 360 koní a 480 Nm, stejně tak Boxstera
potrápí Mazda 3 MPS čiplá na 300 hřebců. Jo, je to k pláči. Pryč z nudný
dálnice, zvlášť, když na vás tak rádi číkají ty pasátí kurvy šikmooké.
Na rozdíl od mojí manželky nemáte blond háro do pasu, silikony, nenosíte
mini a tak těch 200 v hodině prostě napomenutím neskončí. A ono, jak řekl
jeden milý pán s Ferrari – těch sto litrů, co mě posledně záchrana řidičáku
stálo, to už bylo skoro dost… A v dešti, pokud nechcete na těch ultraširokých
gumách vyzkoušet aquaplaning, tak jedete se sevřenou řití a předjíždějí
vás i kamiony. A když ne, tak dopadnete jako ta skupinka pánů, které jsem
potkal kdysi ráno na brněnské dálnici - ten příběh se mohl jmenovat Bylo
nás pět. U krajnice v prudkém slijáku blikala dvě policejní auta, za kterými
způsobně parkovalo Porsche GT3, Mercedes SLR, Bentley GTC. Další dva z
party byli usazení v poli – Lamborghini Gallardo a Ferrari 430 – jedno
50 metrů v pšenici na střeše a to druhé sice na kolech, ale o 30 metrů
dál.
3. Okruh – tady se oddělí zrno od plev. Opět citace pána s Ferrari –
jo, přijel frája, ukázal, že jeho Murcielago fakt nemá střechu, prořval
se boxama, pak, jedno kolo, druhý kolo, prásk jedny svodidla, druhý svodidla
..a domů jel na odtahovce. Na okruhu, pokud to není Severní smyčka, Vám
neplatí pojištění, takže když se tam rozsekáte, jde to za vámi. Můžete
si říkat, že se jdete jen tak svézt, v klídku, že jo… Jenže..jenže ego
je strašná věc. Když vás omete prokazatelně slabší auto se smrkáčem za
volantem, vidíte rudě skrz tunel a předsevzetí jsou v čudu. Všechny ty
asistenty, co milostiví mechanici ve fabrikách do vaší káry nacpali, makají
naplno, a stejně to občas není platné, ale…ale můžete i přežít i dojet
nerozbitej. Jenže… Pár naplno projetých okruhů, to není jenom spotřeba
třeba 50 litrů na sto, ale hlavně gumy, ty zatraceně drahý gumy, pak samozřejmě
destičky, kotouče, spojka, převodovka, čepy, poloosy, diferenciál…A vy
holt nemáte zázemí Frantíků, kteří auto po závodě rozeberou, odstraní unavené
a poškozené součástky, gumy dostanou od sponzora, a frčí se dál. Kdepak,
jde to za vámi a je to mastný. Provoz Nissanu GTR na silnicích a okruzích
vyjde na 100 000 kč měsíčně, bez benzínu, jenom za gumy, spojky, oleje,
diferák, kardan…. – spolehlivý zdroj. Nezapomeňte, že auto používané na
okruhu se špatně prodává, obvykle se značnou ztrátou, která kupujícímu
v případě potřeby pokryje investice do servisu. Mokrý okruh, to je pro
pány s koulema jak dělová koule. Zapomeňte na výkon, krouťák, vysoké otáčky,
předjíždění… Ale dobře se při takové jízdě hubne, ty nervy a pocení, kam
se hrabe posilka.
4. Okresky, no a tady jsme konečně podle mého názoru doma. Jízda na
okresce ve sportovním autě odpovídajícím způsobem velice připomíná situaci,
kdy vystoupíte na Florenci na trase B z metra a v co možná nejkratším čase
se pokoušíte stihnout metro na horní trase. Rychlý start, propletení v
šikaně nastupujících lidí, podřadit a naplno do schodů, přitom pořád kličkovat
mezi protiproudem jízdychtivých, šup vyšší rychlost, mezera mezi lidmi,
naplno vyrazit, získat pořádný kalup a tím pádem i setrvačnost, vyhnout
se na poslední chvíli náhle se vynořivší holčičce zpoza tlustého pána,
uff to bylo o fous, znova do plných, prudce zabrzdit před dvěma milenci
jdoucími za ruku, úhybný manévr do protisměru, hned zpátky, plný plyn,
brzda, podřazení, pravý úhel zatáčky….. Joooo, tady je to ono… Pochopíte,
že potřebujete auto lehké, u kterého cítíte, kdy ještě brzdí, kdy se už
sune, auto pevné, aby vás podrželo v zatáčkách, auto schopné prudké akcelerace
a ještě prudšího brzdného účinku bez náznaku vadnutí, auto, kterému se
při vyšších otáčkách, či díky naddimenzovanému krouťáku neurvou kola na
každé nerovnosti, či v zatáčce, auto, které se nechá i v zatáčce pod plynem
přibrzdit a neskončí v hodinách vinou poměru vyvážení, či nadváhy. Zjistíte,
proč je ideální motor uprostřed, proč vlastně nepotřebujete posilovač řízení,
ani řvoucí výfuk, či 500 a více koní. Zamilujete se do lehkonohých krásek
a zlých odkrytých oškliváků poskládaných z lešenářských trubek. Ano mluvím
o Lotusu Elise,Opelu Speedsterovi, Porsche Cayman, Boxster, ale klidně
i o Mazdě MX5, Hondě S 2000, ale především Caterhamech, Lotusech 7 a o
všem, co je lehoučké idálně hluboko pod tunu, má alespoň 200 koní, citlivé,
dávkovatelné brzdy a lepivé gumy. Na těchto okreskách Vaše Feráčo, Corvettu
a spol vyškolí STi, Evo a další z klubu s prstem v nose, a budete se cítit
trapně a nedejbože, když se v zatáčce vysere brabec – jak říkal pan Janda
z Cimbu. Na mokru platí to, co v odstavci výše.
Jak si tedy sporťáka užít ?
1. Přivstaňte si – ano, v sobotu, nebo v neděli, v květnu – srpnu kolem
05 – 09,00 si zajezdíte nádherně
2. Otevřete střechu, je to jako byste použili další dimenzi k vašemu
potěšení – cítíte, kdy jedete v chladivém stínu, jak vám sluníčko na kopci
hřeje ruce na volantu, cítíte vzduch, jeho vůni a proudění, později svist
a burácení, když jedete palbu. Slyšíte výfuk, sunutí kol, nasávání vzduchu
motorem, praskání tepelných štítů u brzd…
3. Jezděte plně soustředění – firmu, manželčiny nářky a milenčiny hrozby,
povinnosti a závazky, to všechno nechte za sebou, ujeďte tomu. Vnímejte,
jak se auto stává vaší součástí, jak spolu srůstáte, jak slaďujete navzájem
rytmus plynu, brzd, otáčení volantem, se zapojováním svalů vašeho těla,
s vaším dýcháním…
4. Užívejte si každý kilometr, třeba i pomalý, pozorujte, jak se rodí
den, jak voní les, jak se střídají úseky, kam ještě slunce nedosáhlo s
těmi prohřátými, vnímejte vůni louky, a třeba hoďte neutrál a chvíli poslouchejte
ptáky
5. Zastavte. Jo, v nejlepším zastavte, nechte auto vyvrčet a zchladit,
vraťte se k tomu projetému úseku v myšlenkách, poučte se z chyb a pochvalte
se za to, co se vám povedlo.
6. Mějte auto rádi. Existují lidé, bývají to mechanici, ale i amatéři,
kteří k autu jenom přijdou a ono má hned lepší chod motoru, živější reakce
na plyn. Auta vytvořili lidé a tak část osobnosti lidí přešla i na neživé
věci, a každý potřebuje lásku a péči, a třeba zrovna vaše láska k tomu
kusu plechu, bude ta rozhodující ingredience na misce vah, když se bude
rozhodovat o tom, jestli se kola utrhnou a vy skončíte ve stromě, nebo
to udržíte na silnici
Od října do května budete žít z těch vzpomínek, zážitků, pocitů a vůní,
které Vám sporťák umožní prožít. Věřte, že to stojí za to J
12.12.2012 PŠ