Komentáře ke článku: Má pravdu šejk nebo trh? (ze dne 24.04.2011, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Ano, za rustem komodit, ale I akcii, stoji FED, ktery tiskne penize jako na bezicim pasu a penize kterych je prebytek, jdou na akciovy a komoditni trh. A spousta investoru kupuje drahe kovy nikoliv proto, ze ma hodne penez a nema je kam jinak investovat, ale proto, protoze se (pravem) boji jejich znehodnoceni.. Az jednou budou penize zase bezpecne, ceny zlata a stribra budou klesat..
Ceny potravin navic rostou kvuli neurode, prirodnim pohromam, zvysene poptavce a kvuli kretenum, kteri rozhodli, ze bude lepsi, kdyz z tretiny urody kukurice v usa udelaji lih, ktery nalejou do aut, misto toho, aby se kukurice snedla..
Jsem opravdu zvedav, jak bude probihat a jak velky bude mit na trhy jednak krach Recka a jednak QEIII, ktere uz se urcite chysta..
To, ze jsou z inflacniho indexu cpi vyjmuty potraviny a paliva povazuji za stejnou svinarnu jako zmena metodiky vypoctu nezamestnanosti (dle stare metodiky je nezamestnanost cca dvojnasobna). Bavim se nyni o statistikach v USA, ktere maji na trhy nejvetsi vliv..
|
|
|
Co se tyka americkeho CPI, tak realita je jeste horsi. Soucasna metodika vypoctu totiz pocita s tim, ze pri zdrazeni nejake polozky ji spotrebitele nahradi levnejsim ekvivalentem. Tedy treba kdyz zdrazi maslo, zacnete kupovat margarin.
Ze takovy postup popira ucel CPI? Jo, tak to vysvetlujte bohatym zidum z Wall Streetu, ne mne. Oni potrebuji, aby ta cisla tak moc nebila do oci, proto takov metodika.
|
|
|
Ted si delas s tou meditkou CPI srandu, ze?
|
|
|
Doporučuji následující web.
http://www.shadowstats.com/
|
|
|
Bohuzel nedelam. Zde je dukaz:
http://www.shadowstats.com/article/aa871
Je to cele zajimave cteni, nicmene zde je krucialni odstavec:
Some years back, then Fed Chairman Alan Greenspan began making public noises about how the CPI overstated inflation. Where the fixed-basket of goods approach would measure the cost of steak, year after year, Mr. Greenspan argued that if steak went up in price, people would buy more hamburger meat, mitigating the increase in their cost of living. The fact that switching the CPI concept to a substitution-based basket of market goods from a fixed-basket violated the original intent, purpose and concept of the CPI, never seemed to be a concern to those in Washington. Artificially reducing reported CPI inflation would have a variety of benefits, beginning with reduction of the budget deficit due to the cutting of cost-of-living adjustments for Social Security payments.
Uz delsi dobu tu pisu, ze bohati zidi a/nebo jejich slouhove z Wall Streetu usilovne pracuji na tom, aby se z USA stala de facto zeme 3. sveta. Vsechny zasadni (nejen) ekonomicke ukazatele k tomu smeruji uz alespon 10 let. Bohatstvi se koncentruje na vrcholu pyramidy - realny prijem rodin (upraveny o inflaci) stagnuje nekdy od roku 1980. Prumerna delka zivota klesa, prestoze USA utraceji za zdravotni peci nejvic na osobu na celem svete. Vysokoskolsky vzdelani lide nemohou najit praci, protoze byla outsourcovana jinam (slava svobodnemu trhu!). USA jiz nejsou sobestacne v produkci mnoha dulezitych i mene dulezitych komodit (at zije svobodny trh!). A ted k tomu pribude dalsi vec typicka pro zeme 3. sveta: vysoka dlouhodoba inflace.
Tohle vsechno vyusti v jedinou vec: rozsireni nejruznejich levicackych nalad a ideologii po celych USA. Bude to historicky paradox - USA tak dlouho bojovaly proti "rudemu nebezpeci" a za "svobodny trh", az se samy stanou bastou rudych ideologii... No, ale to bude jeste par let trvat, takze klidek.
|
|
|
Nerekl bych, ze to bude trvat dlouho.. diky astronomickym deficitum a soucasnemu dluhu USA ocekavam razantni pad dolaru, snizeni ratingu jejich dluhopisu (uz ted maji negativni vyhled) a to cca do roka. Akorat je pro me tezke si predstavit, co to udela se svetovou ekonomikou :)
|
|
|
Ne že by na tom USA byly kdo ví jak skvěle, ale pořád jsou ještě jednookým králem mezi totálními slepci. Dokud budou představitelé EU a evropských států i nadále dělat ještě větší debility, než Američané, tak se USA o dolar jako reservní měnu a rating svých dluhopisů moc bát nemusí.
|
|
|
S tim ratingem bych nebyl takovy optimista - ten si totiz de facto USA udeluji samy. Ratingove firmy jsou konec koncu jen jeden z clanku retezu, kompletne podmazaneho bohatymi zidy. Krasne to bylo videt na pripadu Lehmann Brothers: jeden den meli rating AAA a druhej den zbankrotovali...
Kdyz uz jsme to nakousli - jakou menu tipujete, ze se stane novou rezervni menou prijimanou siroce na celem svete? Euro to nebude, protoze eurozona pujde do kytek hodne brzo po USA (pokud ne driv). Cinsky juan? Nebo nejaka mena z novych dravych jihoamerickych ekonomik? Na japonsky jen moc nesazim, protoze japonsko ma taky giganticke dluhy a po padu USD a EUR meny podobne zadluzenych zemi nebudou popularni.
|
|
|
Podle toho, jak roste cena zlata, je asi jasne, ze pristi mezinarodni mena bude komoditniho razu.
|
|
|
Ve finále asi ano. Otázkou ovšem je průběh přechodu. Já se obávám, že tomu bude muset předcházet nějaký zánik současného pojetí sociálního státu. Nevím ale pochopitelně, jak takový zánik bude vypadat - tj. jak daleko to lidé nechají dojít, než dostanou trochu rozumu a zbaví se současných režimů. A zda k tomu dojde relativně poklidně prostřednictvím voleb, nebo nějak násilněji.
|
|
|
Eurozona bude mit maly vliv na to, zda USD bude ci nebude rezervni menou. BRIC se sesli pred zhruba mesicem aby diskutovali novou rezervni "kosovou" menu. Cina tento vikend oznamila, ze snizi svoje dolarove rezervy o tretinu. USA maji pravem velke obavy o status dolaru jako rezervni meny.
|
|
|
Evropa na to vliv mít bude, protože Euro je jedním z kandidátů na náhradníka dolaru. A při tom bordelu, který v ní panuje, bude pro většinu států a institucí méně špatné zůstat u dolaru.
Moc nechápu, jak si představujete tu "novou košovou měnu" - buď zavedete novou měnu podobným způsobem jako Euro, nebo stejně skončíte nákupem konkrétních aktiv v konkrétní měně.
|
|
|
Nikdo pri smyslech, nepovazuje Euro za nahradni rezervni menu. Urcite ne BRIC. Zatimco dollar je aspon "I owe you", euro je "who owes you?". Kosovou menu si nepredstavuju ja, ale BRIC. Nemam detaily, ale zrejme by to chteli udelat pres IMF .... Komoditni mena je sice hezka idea, ale to by znamenalo ztratu moci pro politiky / centralni banky. Jeste jsem nenasel politika, ktery by byl ochoten to udelat, krome Rona Paula. Ten vsak nema nadeji na zvoleni.
|
|
|
V historii už několik epizod s nekrytou měnou bylo (asignáty za francouzské revoluce, greenbacky okolo občanské války v USA, posledních cca 100 let Římské říše) a vždy byly státy ekonomickou realitou dohnány zpět ke komoditním penězům.
Není nutné, dokonce ani žádoucí, aby byla komoditní měna zavedena politiky, ona vznikne spontánně v důsledku všeobecného krachu. A už to nebude dlouho trvat.
|
|
|
Ano. Ja souhlasim, ze fiat currency je predem odsouzena k zanika a je jen otazkou jak dlouho to potrva. Nicmene, kdyz dovedu uvedene priklady (Rim, francie, ... atd) do dusledku - historie ukazala ze nekryte penize vzdy padnou - historie take ukazala, ze lide se z minulych chyb nepouci. Brazilie je zarny priklad viry ve fiat penize. Zatimco se puvodni mena zmitala v hyperinflaci, komoditni meno se staly PM, cigarety, alkohol, atd., nacez vlada zavedla "Real", kde real neznamena "kralovsky" jak je nekdy uvadeno, nybrz "realny" jako "realne penize". Ze Real je fiat backed by US dollar bylo obcanum brazilie jedno. Po nekolika mesicich dvojitych cen, se rozvely nakladaky Realu a tak Brazilie nastoupila druhy vylet do pekla. To stejne se stane vsude jinde ve svete. Moc spojena s tistenymi penezmi je ohromna.
|
|
|
Můžete mi prosím vysvětlit, jak se liší nekryté peníze od komoditních? To jako papír ( a kov v současných mincích) není komodita, ale měď, stříbro a zlato je komodita? Máte pocit, že se "zlatými" mincemi jste uchráněni inflace. Že staří králíčkové podle potřeby nesnižovali obsah zlata v mincích se svým ksichtem až na hranici měřitelnosti. Tedy pokud neměli to "štěstí" ,nedovezli si ho tuny z nového světa a tak ho fakticky neznehodnotili?
Není ten zásadní rozdíl problém v tom, že stát povolil bankám rozpůjčovat prakticky všechny peníze z vašeho běžného účtu a tvářit se přitom, že je tam pořád máte? A peníze se tak prakticky nekontrolatelně množí, protože ten, komu je banka půjčí je zase "uloží" do banky...
Zásadní problém není materiál peněz ani možnost panovníka je tisknout, problém je, když je může tisknout prakticky kde kdo (každá banka).
|
|
|
U krytych penez vlada musi drzet dane mnozstvi rezervni komodity, u nekrytych nemusi. Dale u krytych penez nekdy muze existovat pravo na smenu dane komodity za penize, ne vsak vzdy. Papir bankovek / kov minci sice teoreticky komoditou je, nicmene prakticky je realna hodnota papiru/kovu v dane komodite zlomkem nominalni hodnoty dane bankovky (opet v dane komodite). Jinymi slovy dnes ma unce stribra hodnotu ca $45, hodnota papiru ze ktereho jsou vyrobeny dve $20 and jedna $5 je vsak v centech (a zlomcich unce stribra). Vasimi "kralicky" jste si vlastne odpovedel. Snizovanim zlata a stribra a mozna bronzu v mincich panovnici efektivne znehodnotili menu, presne tak jak to dnes dela FED. Je to presne to same. Proto jsme zminovali napr. Rim.
Multiplikace penez v bankach neni zakladni problem. Obchodni banka nemuze multiplikovat neco co neexistuje. Zasadni problem je to ze FED natukanim mene klaves, nez tento prispevek, muze vytvorit umele miliardy dolaru, ktery pak bank muze multiplikovat. Pokud by dolary byly kryty, nemohl by to FED udelat. V dusledku bychom FED nepotrebovali. Zlato vas ochrani pred inflaci zpusobenou nezodpovednymi vladami, coz je mnohem vetsi pravdepodobnost, nez se se najde nove vyznamne lozisko zlata. Komodita vsak musi by cenna aby vas ochranila. Pokud by byl vynalezen zpusob jak zlato levne vyrabet (i.e. levneji nez jej tezit), dostal byste se do stejnych problemu jako s papirovymi penezi.
|
|
|
No co to udela... svet konecne pohrbi vsechny ty nesmysly o "svobodnem mezinarodnim trhu zbozi a prace" a individualni staty zavedou TVRDA protekcionisticka opatreni. Ostatne i USA se v 50. letech staly ekonomickou velmoci diky TVRDEMU protekcionizmu. A naopak, znicily si svoji ekonomiku outsourcovanim vseho mozneho pod mantrou idiotske mantry "volneho trhu".
|
|
|
Tak hodnotici vyroky by vam sly. Ale je tam rada nepresnosti ve stylu toho vtipu z Radia Jerevan o Gagarinovi a kole:
1. USA se ekonomickou velmoci nestaly v 50. letech diky protekcionismu, ale v 70. letech 19. stoleti diky sve otevrenosti
2. outsourcing se tam kona u ruznych McJobu, u kvalifikovane prace celkem s jistotou ne. Stale tam je vetsina celosvetoveho vyvoje hight-tech veci a vetsina ridicich struktur mnoha nadnarodnich firem americkeho puvodu. Kdo nema praci jistou, to jsou delnici od pasu, nicmene pro ty vznikaji (byt mozna hure placena) mista ve sluzbach.
3. vubec se neda rici, ze by ekonomika USA byla znicena. Jedte se tam podivat -- dari se ji porad o mnoho radu lepe, nez te nasi, rychle rostouci.
|
|
|
Doporucuji napriklad tento clanek:
http://www.counterpunch.org/roberts02242009.html
Je mi predem jasne, ze ho odsoudite coby "levicackou agitku". Nicmene nez to udelate tak si zjistete, jakou minulost ma za sebou jeho autor.
|
|
|
Tak kazdemu muze preskocit, ze... :-)
Jsou tam naprosto zjevne pitomosti, napriklad:
For example, Turkey’s US textile quotas were increased in exchange for over-flight rights in the Gulf War, making lost US textile jobs an off-budget war expense.
Tady pan zapomina na existenci neceho, cemu se rika komparativni vyhody. Turek je levny, diky tomu muze byt levny textil, diky tomu si ten textil muze americky delnik koupit za mene prace, nez kdyby jej vyrabel jiny americky delnik. Jeste levnejsi bude, kdyz jej bude vyrabet automat. Ano, v obou pripadech nekdo prijde o praci. Situace analogicka stavu, kdy delnici v 19. stoleti chteli rozbijet stroje, protoze je "pripravovaly o praci".
Autor neceho takoveho prehlizi zasadni vec, ze pokud delnikovi zbyde vice penez, protoze si ten textil koupi za desetinu puvodni ceny, tak na trh prijde zbylych devet desetin penez, ktere ten delnik bude chtit utratit za neco jineho. A prave tim umozni vytvoreni pracovniho mista nekde jinde, pracovniho mista, ktere umozni produkovat vice pridane hodnoty...
As offshoring spread, American cities and states lost tax base, and families and communities lost jobs. The replacement jobs, such as selling the offshored products at Wal-Mart, brought home less pay.
A tohle uz je naprosto identicke placi kocich nad tim, ze prichazeji o praci kvuli tomu, ze byl vynalezen automobil.
“Free market economists” covered up the damage done to the US economy by preaching a New Economy based on services and innovation. But it wasn’t long before corporations discovered that the high speed Internet let them offshore a wide range of professional service jobs. In America, the hardest hit have been software engineers and information technology (IT) workers.
To je plac nad tim, ze Amerika ztratila nejake IT joby, ktere pred tim vznikly diky tomu, ze ostatni staty sveta nadsene americke IT dovazely. Pak se trh saturoval a prezily ty firmy, ktere dokazaly snizit naklady. Na druhou stranu, umoznilo to cele vznik dalsich jobu zejmena v USA, napriklad ty nejsofistikovanejsi pro ten "high speed Internet" se stale v USA navrhuji, pise se tam pro ne software a ten, kdo nechce riskovat, nic moc jineho, nez americke vyrobky, nekupuje. A nelze na jednu stranu chtit, aby ostatni meli otevrene trhy, kam bude moci USA vyvazet sve high tech hracky a na druhou stranu cinit protekcionisticka opatreni, aby ostatni nemohli delat to same.
Dal to cist odmitam, je to, s prominutim, sracka.
|
|
|
No presvedcovat vas nebudu. Po pravde receno, dokonce bych si pral, abyste mel pravdu vy a ne ten Roberts. Bez USA za zady se nam (coby soucasti tzv. Zapadni civilizace) bude zit o poznani hur. Ale soucasny vyvoj alespon me osobne napovida neco jineho. Jo, bude velmi, velmi zajimave sledovat, jak to dopadne...
|
|
|
No a co, paranoidní pošuk... Něco jako Alex Jones, jen v trochu mírnějším provedení.
Masařík měl za sebou také minulost seriosního a poctivého učence, než někdy za první světové války totálně zblbnul.
|
|
|
ad 2. Podle některých zdrojů absolutní počet "manufacturing jobs" a průmyslové kapacity v USA nadále rostou, pouze pomaleji než sektor služeb.
|
|
|
To je sice hezke, jenze populace se neustale zvysuje. Kazdy mesic je potreba cca 100 tisic novych mist jen pro ty, o ktere se zvysi pocet praceschopnych v populaci. A k tomu rozhodne nedochazi.
A mimochodem, nahore jsem psal o zmanipulovanem vypoctu CPI. Podobne zidi v USA zmanipulovali i vypocet nezamestnanosti: podle soucasne metodiky se do nezamestnanosti nezapocitavaji ti, kteri nemaji praci dele jak jeden rok! Uvaha je asi takova, ze kdyz nekdo nehleda praci dele jak ten rok, tak je to bud milionar (a nemusi se dal o praci starat) nebo bezdomovec (a takovym je prace volna). Dokonce se o tom doctete i na Wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/Discouraged_worker#United_States
Odhad skutecne nezamestnanosti je zde:
http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts
Ted jen doufam, ze se mi nebudete snazit namluvit, ze ten cca 5% rozdil jsou opravdu milionari a bezdomovci, kteri ovsem z nejakeho duvodu hledali praci. V USA jsem byl, ale ze by tam takovych bylo 15 milionu, to se mi teda moc nedalo...
|
|
|
Však ona místa přibývají. A to že nepřibývají dostatečně rychle je sice smutné, ale při míře zasahování státu do ekonomiky naprosto pochopitelné. Kromě klasických věcí jako minimální mzdy a další regulace se v současné době projevuje i značná nejistota a tak firmy radši sedí na penězích než by investovaly do růstu.
Jaké zase zmanipulování? Tají někdo tu metodiku? Tvrdí někdo, že je stejná jako dřív? Je to jedno z dalších hloupých státních hausnumer podobně jako HDP apod. Těch statistik je víc, každá používá jinou metodiku (hledání práce vs. nehledání, různě se počítají lidé s více zaměstnáními či naopak jen částečným úvazkem...).
Nemyslím si, že by se v USA nenašlo třeba patnáct milionů žen v domácnosti...
|
|
|
Nejak vam ale unika podstatny detail: je uplne jedno, jestli je ta nezamestnanost zpusobena prilisnou deregulaci (jak tvrdi Roberts v tom clanku) nebo naopak prilisnou regulaci (jak tvrdite vy a Root). Jakmile prekroci urcitou hranici, stava se z ni idealni podnet k masovym nepokojum. Nezamestnanost byl ostatne i jeden z duvodu, proc tech X arabskych zemi za posledni 2 mesice padly jako domino. Desitky let tam lidi tolerovali autoritarske vladce, protoze kdyz uz nic, tak vetsinou alespon meli co jist. Jenze pak se najednou zvysily ceny potravin a statni almuzny ci chabe platy ze statem rizenych ekonomik najednou nestacily ani na zakladni obzivu. A byl ohen na strese.
Je asi jasne, ze do takoveho bodu zlomu maji USA prece jen jeste dost daleko. Ale princip je vsude stejny - jakmile prijdou lidi o obzivu, maji najednou dost casu i vule protestovat. A taky maji dost casu poslouchat ruzne "pany co umi podavat plamenne projevy" a dokonce inklinuji i k tom s nimi souhlasit. Jake dusledky by podobny vyvoj mel na hodnotu dolaru, asi dokazete odvodit sam.
|
|
|
Ale no tak, v tom Egypte protestovala stredni trida, majici prevazne pomerne slusne joby. Ti v te Kahire, co svrhli Mubaraka, to nebyli zemedelci od Qeny, co ziji za $1/den ci mene...
|
|
|
Ten Egypt je hlavne specificky tim, ze je tam spousta vzdelanych lidi do 30 let, kteri nemuzou dlouhodobe sehnat praci. To byli ti, kteri ty protesty zorganizovali pomoci socialnich siti. O nejake stredni stride bych rozhodne nemluvil (i kdyz ta se na tom *pravdepodobne* rada svezla).
|
|
|
No jasně. Což takhle kdybyste se třeba podívali na ceny zemědělských komodit za posledních cca 30 let? Zjistíte, že se jejich cena prakticky neměnila při setrvalém růstu nákladů. Už před asi osmi lety tu byly první signály, že tyto komodity jsou podhodnocené a budou zajímavé pro investování. A od té doby se nám situace na trhu trochu pozměnila. Jednak tu máme biopaliva, která ale zpočátku především likvidovala trvalé přebytky na komoditním trhu, jednak růst spotřeby v bohatnoucích zemích jako je Čína, Indie atd. Ten je efekt ještě násoben tím, že začali více jíst maso, což znamená několikanásobný růst spotřeby zvláště krmných obilnin a sóji. Tohle všechno vyústilo v pokles světových zásob zemědělských komodit. Tedy se objevil nějaký tlak na trhu, kteréhoje třeba využít.
Pokud vezmeme jako fakt, že počátek finanční krize se datuje k srpnu 2007 a podíváme se na ceny komodit, tak zjistíme, že první velký nárůst (následovaný poklesem) se objevil v zápětí po tomto datu. Takže šlo o rozložení rizika imho. Ceny komodit ale začaly mírně růst už zhruba rok před tím.
A zlato, to už roste opravdu dlouho.
|
|
Klidek. USA jsou na nejlepsi ceste k hyperinflaci a k tomu, aby dolar prestal byt rezervni menou. Pak se muzou vyderaci z Wall Streetu snazit spekulovat jak chteji, ale na ceny komodit budou mit jen minimalni vliv... tedy pokud je nasrany "prosty lid" rovnou nerozvesi po kandelabrech.
|
|
|
Nejsou ti Vami zminovani vyderaci spise z Washington, DC?
|
|
|
Ne, to jsou jen loutky, temi vyderaci velmi dobre placene. Staci se podivat, kdeze to obe velke strany berou ty miliardy na volebni kampane.
|
|
|
Lid povolal nás do zbraně,
my opustili frézy
a uniformy navlékli
si místo kombinézy.
Stojíme pevně,
v oku žár,
vstříc slunci píseň letí,
střežíme práci dělníků
a šťastný spánek dětí.
Kdyby snad vrazi z Wall Streetu
přepadli nás jak saně,
poznají záhy lidu hněv,
promluví naše zbraně!
To uz tu bylo... Jasne, ze penize do velkych stran tecou z mist, kde je tech penez dost, ono budete politiku tezko sponsorovat, kdyz ty prachy nemate.
|
|
|
Ano. A vysledkem bude to, ze podobne pisne se budou v USA dost mozna zpivat, a to dokonce dobrovolne a s nadsenim. To jsou paradoxy, co?
|
|
|
It could probably be shown by facts and figures that there is no distinctly native American criminal class except Congress.
Tam je problem. Na ty bankere (byt to nekteri nezvladli a podelali toho opravdu hodne) se to jenom snazi svest. Jadrem problemu byl prilis levny dolar a prilis levny dolar bylo jednoznacne politicke rozhodnuti.
|
|
|
Uz jsem to tu myslim jednou linkoval. Je to seznam lidi, kteri nejdrive udelali karierui na Wall Streetu a ted jsou ve Washingtonu.
http://the-classic-liberal.com/white-goldman-sachs-house/
Sice trochu slaby, ale prece jen dukaz toho, ze smrad se tahne z Wall Streetu do Washingtonu, ne opacne. A to je prosim pouze porovnani personalni provazanosti s jednim bohatym zidovskym klanem. Da se uspesne prepokladat, ze vliv Wall Streetu na vladu bude jeste mnohem vyssi.
|
|
|
Argument jako o vlivu TV n@va na ceskou politiku diky tomů ze Vovka je senatorem. Vliv na politiky se dela jinak, nehledejte hned ve Washingtonu Vita Bartu :-)
|
|
|
Ano, v tom Washingtonu se v tom toci prece jen "trochu" vetsi penize... ;-)
|
|
|
Levný dolar možná byl politické rozhodnutí.
Ale to, jestli se ty levné dolary půjčí na vývoj a výrobu sofistikovaných výrobků, komunikací, energie (jaderné :-) nebo se narvou nezaměstnaným černochům na nákup papundeklových bud, to bylo taky politické rozhodnutí?
Co má asi tak chudák pravicová vláda při hrozící recesi dělat, než nalejt peníze do ekonomiky a doufat, že je trh využije co nejefektivněji, např na vývoj nových technologií nebo tak něco.
Levicovej ksindl by k tomu přidal ještě direktivní řízení, třeba nějakej ten nařízenej let na Měsíc...
|
|
Je třeba opravit největší nepřesnosti autora:
„nové peníze, které virtuálně vytvoří centrální banky na objednávku politiků “
centrální banka za žádných okolností žádné peníze nevytvoří a to ani virtuálně.
„Banky je utratí za komodity „
banky neutrácejí za komodity, ale za práva k těmto komoditám
Tolik komodit na tomto světě není v jakém objemu se s nimi obchoduje na burze.
|
|
|
A kde FED vzal penize na nakup Treasuries?
|
|
|
Otazkou je, co myslel autor (i vy) onim vytvorenim penez. FED nove $ tiskne a nakupuje ze ne dluhopisy US. Pikantni je, ze v pripade poklesu cen techto dluhopisu, kdy by bezny spekulant utrpel ztratu, FED tuto ztratu ucetne prenese na US Treasury, tedy obcany.
Ad komodity, resp. futures kontrakty: myslim, ze banky na futures trzich spekuluji jen velmi malo nebo temer vubec - neni na nich pro ne totiz zajimave volume. Institucionalni traderi mnohem spise spekuluji na forexu nebo akciovych trzich i kdyz samozrejeme pomoci futures mohou napr. hedgovat sve pozice..
|
|
|
FED již od roku 2003 prodává put opce na bondy, aby snížil úroky.. To by mohla být ta položka "ostatní aktiva" za cca 150mld v rozvaze FEDu..
http://www.youtube.com/watch?v=ZnZnkaq8Nf8
|
|
|
Nové peníze že se nevytvoří? Kde se vzalo těch 700-800 miliard USD za QE1 a 600 mld USD za QE2? FED je vytiskl a byly použity (nejen) na nákup dluhopisů (nikdo jiný by je nekoupil v takovém množství za tak nízký úrok).
Banky utrácejí za práva k těmto komoditám - ano, to je pravda, banka nepotřebuje koupit 13600 tun pšenice, stačí jí, když nakoupí (nebo prodá) 100 kontraktů a vydělá na pohybu ceny jejím směrem..
Co se týče množství obchodovaných kontraktů a množství komodity, vím jen o stříbře, kde banky byly v krátké pozici a tolik stříbra, kolik shortovaly, nebylo zdaleka k dispozici..
|
|
|
Ty peníze se vzaly z budoucnosti - ty dluhopisy se později budou muset zaplatit (za předpokladu, že USA a/nebo FED v nevzdálené budoucnosti nevyhlásí "restrukturalizaci" dluhu, což ale není příliš pravděpodobné). A ano, úrok si snižují co to jde, aby ten "přenos peněz z budoucnosti" nebyl z tolik z budoucích peněz státu (skrze úrokovou míru na dluhopisech), ale z peněz občanů (skrze zvýšenou inflaci kvůli zvednutí peněz v oběhu).
|
|
|
"...centrální banka za žádných okolností žádné peníze nevytvoří..."
WHAT?! Byl byste tak laskav a tento výrok vysvětlil?
|
|
|
"...centrální banka za žádných okolností žádné peníze nevytvoří..."
WHAT?! Byl byste tak laskav a tento výrok vysvětlil?
|
|
Ja se tentokrat nebudu vyjadrovat k obsahu clanku, tam se daj jenom souhlasit s tim, ze vlady a CB jsou tvurcem inflace, ale k tomu, co mne pri cteni prastilo do oci... Davejte si na to pozor.
"všechny suroviny a potraviny o tolik zdražily? Dílem byly vytvořeny"
|
|
Je mi jasne, ze realnou infolaci nejlepe spocteme tak, ze se spocita zmena objemu penez v cele ekonomice, pripadne se od toho odecte zefektivneni vyroby. Na to mohou docela dobre slouzit menove agregaty, ty co treba FED uz cele vubec nezverejnuje ;-).
Zajimala by mne ale jina vec, je na svete nekdo, kdo se snazil spocitat "inflacni napovedu" tak, ze by vzal ceny dulezitych komodit (zlato, stribro, ropa, drevo), potravin, ruzneho zbozi, sluzeb, akcie dulezitych odvetvi, vsemu priradil nejakou rozumnou vahu a podle toho spocital nejaky price index? Idealne v ruznych kombinacich, aby se dalo srovnavat.
Tedy neco podobneho co dela statisticky urad, ale mene zfalsovane.
|
|
|
Nejsem ekonom, tak odpovím otázkou. K čemu by to bylo, tohle "přesné" číslo? Dle mého je inflace/deflace politikum. Takže o přesné číslo nikdo nemá zájem, pomlčím o tom, že jako výsledek rozdílu agregátních veličin jej (to číslo) považuju za výplod ekonomického šarlatánství.
|
|
|
Ja nechci presne cislo. Ja chci hromadu velmi nepresnych cisel, se kterymi si pujde hrat.
Rozhodne to budou ale lepsi cisla, nez CPI.
|
|
Zajímavý článek, bohužel zase ta (ne)shoda podmětu s přísudkem.
|
|
Paretovo pravidlo je 80/20...
|
|
"Pokud by cena zlata byla stabilní, barel ropy by dnes stál $72"
Snad pokud by kupní síla dolaru byla konstantní?
"Proč tedy tihle spekulanti natáhli dál cenu z $72 na $120?"
Za nárůst z $72 na $120 může přece FED (nárůst ve zlatě vs. v dolarech). Jiné faktory včetně spekulantů odpovídají za skok z 50 na 72.
A ještě bych se zastal spekulantů. Pokud nakupují v časech hojnosti, aby mohli prodávat v době očekávaného nedostatku, jsou to dobrodinci lidstva.
|
|
|
Pokud se, jak je obvyklé, nakupují za virtuální peníze komodity, které reálně neexistují, nedává Vaše myšlenka smysl.
Spekulant nemůže v době nedostatku prodávat ropu, kterou nakoupil levně v čase dostatku, protože tato v čase nedostatku reálně neexistuje - právě proto je nedostatek. Jak napsal někde výše tuším Folklorista - na světě není tolik komodit, co jich je zobchodováno.
Je jaro. Řepka kvete. Je již prodána. Spekulant má jednu, nebo dvě tuny z hektaru, aby mohl páchat dobrodiní, co myslíte? Bude v době, kdy by mohl páchat dobrodiní, dostatek, nebo nedostatek komodity?
Komodita, která může být použita k páchání dobrodiní na lidstvu, by byla (ropa, plyn) vyrobena (řepka, pšenice) i bez existence či účasti spekulantů. Jen distribuce by vypadala jinak, nic víc.
|
|
|
Pokud si kupujete něco, co reálně neexistuje, tak to není ta spekulace, o které jsem psal. Nicméně i ta rostoucí budoucí cena motivuje jak ke zvýšení produkce (což pravda nemusí být možné), tak ke snížení spotřeby - tedy spekulaci toho druhu, o jakém jsem psal.
Pokud si kupujete za virtuální peníze, tak jestli dobře rozumím, co tím myslíte, tak jde o spekulaci na pokles (kupní síly) měny. Tady jsou na vině centrální banky. Spekulanti jen nastavují zrcadlo (lat. speculum :) )
Pokud ovšem někdo koupí reálnou ropu, uskladní ji, a když se cena zvýší, tak prodá - tak to je, o čem píšu.
|
|
|
Snad jenom na konec:
Pokud někdo koupí reálnu ropu, uskladní ji, a když se cena zvýší, tak ji prodá - to je ona činnost dobrodince lidstva? Týý joo!
Pokud tedy mluvíme o ropě, kterou někdo nalezl, načerpal, přepravil a nějakým způsobem zpracoval. Dobrodince bych, když už, hledal někde na tamté trase.
|
|
|
Na Zemeplose maji jako obdobu investic do budoucich produktu nejaky Sklad minuleho veproveho v Ankh Morpokhu. Tu teorii za tim uz si ale moc nepamatuju.
|
|
|
No on to byl sklad budoucího vepřového.Ve světě, kde se díky vysokému magickému poli zhmotňuje i Smrť a víla Zubnička se samozřejmě může zhmotnit i víra v obchod s budoucím masem.
|
|
|
Spekulanti nemohou prodat něco, co nemají nebo co ještě nemůže být fyzicky k dispozici, jelikož to ještě třeba nevyrostlo na poli..
Komoditní burzy ale měly ze začátku myšlenku dobrou - prodám již v únoru práva na nákup části pšenice, kterou sklidím v srpnu za nějakou dohodnutou cenu při odhadovaném výnosu z obdělávaného pole. Jednak budu mít peníze na provoz farmy, jednak se jistím tím, že kdyby se urodilo mnoho pšenice, cena notně poklesne. Pokud se pšenice urodí málo, pak nevydělám tolik..
A naopak odběratel - mlýny, pekárny - měli jistotu, že budou mít pšenici za cenu, na které se se zemědělcem dohodli v únoru, i když pšenice bude třeba málo a tím pádem by byla dražší..
To, že dneska se děje mnohem více obchodů, kdy jen spekuluji na pokles či růst a fyzicky komoditu nechci vlastnit je věc jiná..
Navíc netuším, jak se dříve řešilo to, že např. díky neúrodě zemědělec nemohl dodat všechny plodiny, na která už prodal práva - zdali vracel peníze s nějakým penále či to řešili jinak..
|
|
|
To by bylo hezké.
Pokud se nemýlím, funguje to nepříjemně často tak, že část pšenice prodám v únoru, půjčím si peníze na ochranu, hnojení a provoz, pšenici v červenci dodám a peníze uvidím v říjnu, když jsem si předtím půjčil na osivo. To mi připadá jako jistota hodně drahá (ale možná se to zlepšilo a teď už je to jinak).
Mlýny a pekárny se se zemědělcem nedohadují o ceně nikdy, protože obilí kupují od překupníků. Ti si ale občas i některý zemědělský podnik koupí - napříkad viz ADW AGRO, ale jsou to výjimky.
|
|
|
Ni, to co popisuješ je tzv Zelený úvěr. Co má na mysli on je defakto burzovní spekulace dotyčného zemědělce (futures) - v tuzemsku se ale prakticky nepoužívá, bo přes zdejší komodirní burzu jdou jen malé objemy.
Obvykle se tímto způsobem rozkládají rizika. Část se prodá předem, část se prodá při sklizni a část se uskladní a spekuluje se na co největší cenu. V tuzemsku je krom toho problémem nedostatek skladovacích kapacit, prakticky monopolní odběratel atd.
|
|
vis, ze existuje nejaka shoda podmetu s prisudkem? Tvoje znacne naivni predstavy o bankovnich spekulantech davaji tusit, ze o souvislostech v clanku uvedenych jsi zrejme cetl nekde z rychliku. Ma byt snad jeden ze zaveru, ze nove penize se nedostanou k obycejnym lidem? Ze se dostanou jen k nenazranym bankam, ktery za ne pry spekulujou? Jen naprosto elementarni rada. Realny zisk vznika, kdyz obchod uzavru.
|
|
|
Omlouvám se za neshody podmětu s přísudkem, tohle je asi pro hodně lidí prubířským kamenem kvality článku, pro mě drbka, tak sorry.
Pokud sis nevšiml, tak píšu odlehčeně, zjednodušeně, protože pouštět se do detailních popisů tradingu snad nebylo cílem článku.
Máš pravdu, zisk vzniká, když z kontraktu vystupu (uzavírám obchod).
To, že nové peníze se k obyčejným lidem dostávají až úplně nakonec, až už jsou inflací prakticky znehodnocené, je známý fakt. Doporučuju tento odkaz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace, odstavec Dopady inflace.
|
|
|
Neni to prubirskym kamenem kvality, ale proste to nekoho mlati do oci. Prece jenom, pokud se clovek neni schopen naucit neco tak jednoducheho, jako je prave shoda prisudku s podmetem, tak jak ma ctenar vedet, ze regulerne zvlada i tu problematiku, o niz pise? (pisi z pohledu ctenare neznaleho, ktery z clanku cerpa znalosti a informace, nikoli toho, kdo problematiku ovlada)
|
|
Jen bych podotkl, že inflace je zvýšení objemu peněz. Cenový pohyb je důsledkem inflace, nikoli inflací samotnou.
Inflace se dá jistě zhruba odhadnout pomocí CPI, v žádném případě však pomocí arbitrárně stanoveného "spotřebního koše", neboť v cenových pohybech jednotlivých položek koše hraje roli i vývoj produktivity, kapitálová vybavenost výroby, velikost sklizně atd. atd.
Pokud bychom chtěli stanovit míru inflace bez přesné znalosti vývoje měnových agregátů, je dle mého mínění nejspolehlivějším měřítkem cena zlata, případně stříbra. Tyto kovy nepodléhají výkyvům v důsledku neměnových faktorů, což je základní předpoklad pro jejich použití jako měřítka.
|
|
|
Cena zlata a stříbra je vám úplně k ničemu. Jejich množství na světě je prakticky konstatntí (nebo konstantně roste). Pokud bude přibývat lidí a výrobků (služeb) rychleji než přibývá zlata bude jeho cena růst. Ale to nic nevypovídá o inflaci, cena chleba i dovolené v Karibiku může klidně klesat.
Pokud časem nastane doba, kdy bude počet lidí a jejich životní úroveň klesat, bude cena zlata klesat. V roce, kdy umře miliarda nejchudších lidí na Zemi hlady bude mít zlato nulovou hodnotu.
|
|
|
Jen bych odkázal na první větu mého příspěvku - inflace není růst cen, inflace je zvýšení objemu peněz. Proto cena dovolené v Karibiku nebo cena chleba nevypovídá o inflaci vůbec nic. Cena dovolené mohla spadnout kvůli tajfunu a cena chleba se mohla zvýšit kvůli neúrodě.
Právě proto, že množství zlata je poměrně stabilní, je tím nejvhodnějším měřítkem inflace, to jest zvýšení objemu peněz pomocí tiskařských strojů, případně pomocí klábosnice :-)
I v podmínkách inflace mohou ceny růst, klesat nebo zůstat stabilní v závislosti na tom, jak se mění produktivita. Nejčastější je ovšem cenový růst, neboť vlády a centrální banky si dávají moc dobrý pozor, aby emise vždy o nějaké to procento předstihla růst hospodářství. Tím totiž systematicky a nenápadně nutí lidi zbavovat se úspor. A kdo se jich nezbaví dobrovolně, je o ně prostřednictvím měnové politiky připraven.
|
|
|
"Pokud časem nastane doba, kdy bude počet lidí a jejich životní úroveň klesat, bude cena zlata klesat. V roce, kdy umře miliarda nejchudších lidí na Zemi hlady bude mít zlato nulovou hodnotu."
To nechápu a prosím o vysvětlení. Proč by mělo mít zlato nulovou hodnotu?
|
|
|
Nulovou ne, ale když klesá průměrná životní úroveň, tak s ní klesá poptávka po negifenových statcích - tedy i zlatu - a tak klesá cena zlata. Cena zlata, stejně jako cena stříbra, je dána téměř výhradně poptávkou po něm (protože nabídka se téměř nemění) a ona poptávka má hodně faktorů, mnoho z nich psychologických.
|
|
|
Pokud miliarda ZEMRE hlady, tak nekolik dalsich miliard bude krok od te hranice a zlato pro ne nebude mit zdaleka takovou cenu , jako bochnik chleba.
Dale nutno vzit v uvahu, ze kdyz se umira hlady, tak padaji civilizacni zabrany a vezeni o chlebu a vode neni hrozbou. Hrozbou je hlad a bude se silne rabovat a loupit. Takze ti, kteri nebudou v tech dvou predchozich skupinach (mrtvi a na pokraji smrti hladem), budou radeji investovat do munice a plotu nez do sperku.
Tyto tri vrstvy se budou zlata zbavovat, protoze budou mit dulezitejsi potreby nez hromadit mamon. (Velka nabidka => nizsi ceny)
Takze na zajem o zlato nam zustavaji az dnesni znacne bohate vrstvy, ktere ale jednak nejsou zdaleka tak pocetne (cili mala poptavka => nizsi cena) a druhak i ony budou mit sve problemy, takze je otazka, jak moc budou hromadit prave zlato a kolik daji na udrzovani soukromych armad.
|
|
|
Tohle bšechno předpokládá, že rozdělení bohatství ve světě bude rovnoměrné, respektive mnohem rovnoměrnější než dnes - dnes je 1,4 mld lidí pod hranicí chudoby (1.25 dolaru na den). takže implikace miliarda nejchudšich umře -> zbytek ma take problémy je hodne slabá.
Zdroje:
http://www.globalissues.org/article/4/poverty-around-the-world#WorldBanksPovertyEstimatesRevised
http://www.globalissues.org/article/26/poverty-facts-and-stats
|
|
Až budeme platit tímhle, jsem zvědavej, kolik ropa bude stát. Pokud ještě vůbec někdo bude prodávat...
http://zvidavyvincenc.wordpress.com/2011/05/01/amero-nova-mena/
|
|
|
Tak to je masakr. Na te minci je zase zednarsky symbol, stejne jako na 1-dolarove bankovce. Nemuzu se zbavit dojmu, ze ty tzv. "zido-zednarske konspiracni teorie" jsou spis tvrda realita...
|
|
|
Já sice vím, že Popper byl původem Žid, ale fakt byste mohl obětovat pár euro a pár dnů času a přečíst si od něj The Open Society and its Enemies...
|
|
|
Ach jo, uz zase propagujete nejake 70 let stare teorie o tom, jak by asi mela spolecnost a/nebo ekonomika fungovat. Podobne jako porad propagujete +- stejne stare, v praxi davno vyvracene Hayekovy teorie. Nezda se vam, ze byste mel svuj repertoar trochu obmenit?
70 let stare knihy jsou OK pro nemenne veci jako je klasicka fyzika. Jenze spolecnost (a od toho se odvijejici ekonomicke doktriny, at uz levicacke nebo pravicacke) se dynamicky meni. Ekonomika neni exaktni veda. Ekonomika je spis neco jako nabozenstvi, pricemz jeji uspech do velke miry zavisi na tom, jestli se subjekty v ni chteji nebo nechteji ridit aktualnimi pravidly mostarny.
|
|
|
Ale houby - zjistěte si jak na tyhle pověsti reagují banky a vlády Kanady a USA a pak to porovnejte s tím, jak to vypadalo v EU před zaváděním Eura. Nikdo nic nepopíral, naopak pro-Euro propaganda jela na plné otáčky.
Podobná věc by v USA musela nutně projít ratifikací v jednotlivých státech a to je bez masivní a velmi dlouhodobé přesvědčovací kampaně naprosto nemyslitelné.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Má pravdu šejk nebo trh?
|