S ohledem na jisté projevy nepochopení v článku o Ttr City vol. 5 jsem
se rozhodl udělat jasno v oblasti vohnoutího techspeaku.
Jedná
se o určitý argot, kteří vyvinuli vohnouti k tomu, aby mohli s dostatečnou
přesností popsat svoje úkony v případě, že vykonávají nějakou práci, rozuměj
když je někdo přinutí nějakou práci provádět. Nároky na jednotlivce v současném
přetechnizovaném světě jednoznačně stoupají a tomu odpovídá i množství
odborných termínů, které se na nás denně valí. Například počet cizích slov,
které se musí dítě naučit, aby obstálo ve čtvrté třídě normální školy (menšiny
prominou), se odhaduje asi na dvanáct tisíc. Jediná cesta pro intelektuály
s IQ Emila z Vyvolených je vytvořit si jazyk vlastní. Vzhledem k tomu,
že vohnoutí produkce je zcela jednoznačně low-tech, není tato jazyková
oblast příliš rozsáhlá, jako například rozsáhlý neprostupný slang počítačových
expertů. Takové rozsáhlé věty, jako že ixpéčka nechtěla bůtovat z cédéromky,
protože drajv byl disejblovanej v setapu ve vohnoutím techspeaku nečekejte.
Takže do toho.
Nástroje, stroje a zařízení
V případě vohnoutů je přítomna jen minimální invence, pokud jde o používání
nástrojů, projevující se nepochopitelnými záměnami, například utahováním
matek kleštěmi nebo zatloukáním šroubů do dřeva. Je to tím, že vohnoutí
technický wording pojmenovává jen dvě kategorie ručního nářadí: Kladivo
a ostatní cajk. Kladivo je pro vohnouta nástrojem první volby,
to, že si různé komunistické spolky vybírají kladivo jako hlavní motiv
svého komerčního loga, není rozhodně náhoda, ale spíše mnemotechnická pomůcka
mající potenciálnímu voliči připomenout, co jej nikdy nezradí. Pokud vohnout
nenajde kladivo, najde jiný nástroj a použije jej jako kladivo. Pokud nelze
použít kladivo ani upgradovat jiný nástroj na kladivo, je třeba sáhnout
po cajku, ale to je skutečně jen výjimečný případ.
Technicky složitejší cajk se nazývá udělátor, zvláště
tehdy, má-li více oddělitelných částí. Udělátor chápe vohnout jen
na úrovni vstupů a výstupů. Ví, že do udělátoru se něco vloží a
po čase to z toho vypadne nějak změněné. Udělátor používaný opakovaně
třeba v sériovém provozu se nazývá mašina. Mašinou se také
nazývá takový udělátor, který má červený vypínač a po zapnutí vrčí.
Mašina zpravidla bývá zasraná, zkurvená nebo zajebaná,
protože ji někdo rozmrdal (vysvětlíme si dále). Pokud má mašina
displej, říká se jí systém.
Komponenty
Základní subsystém většiny technických systémů je bazmeg. V bazmegu
mohou být integrovány různé čuramenty. Dále existují komponenty
jednodušší, jako třeba čudlík. Čudlíkem se zpravidla označují
veškeré podlouhlé válcové předměty se závitem nebo bez. Pokud je čudlík
z obou stran dutý, pak se tomu říká fífo. Pro názvy jednotlivých
komponent, které nejsou bazmeg, používá vohnoutí techspeak pojem
tamto nebo to.
Technology, skills & solutions
Základním cílem práce vohnouta je zvládnout požadovaný úkon v co nejkratším
čase s minimální námahou tak, aby zvenčí vše vypadalo, že je to hotové.
K tomu slouží specifické pracovní postupy založené na těchto základních
činnostech: mrdat, jebat, kurvit a nasrat.
Dále pouze heslovitě:
mrda = úder
dát mrdu = udeřit
mrdat do něčeho = tlouci, zpravidla kladivem (čím jiným)
mrdnout do něčeho = zasadit jeden silný úder tímtéž
mrdnout s něčím o něco = použít předmět jako kladivo. Oblíbená
metoda k rychlému servisu různých porouchaných bazmegů.
namrdat něco do něčeho = vytvořit uložení s přesahem, tzn. zatlouci
něco někam tak, aby to vypadlo až po vohnoutově odchodu. Spojeno nevyhnutelně
s poškozením obou spojovaných prvků.
namrdat něco k sobě = seskupit nebo smontovat, zpravidla s vynaložením
značné síly.
přimrdat něco k něčemu = pomocí kladiva, spojovacího prvku a
namrdání něco upevnit tak, aby to nějakou nepříliš dlouhou dobu
drželo pohromadě. Spojovací prvek optimalizovaný pro přimrdávání bývá
hřebík nebo kolík, namrdat lze do většiny materiálů úspěšně i šrouby,
včetně metrických.
vymrdat něco z něčeho = zrušit toto uložení, pokud se předtím
nerozpadlo samo.
vymrdat něco do něčeho = vytvořit prohlubeň nebo díru, nejčastěji
opět údery
vykurvit něco z něčeho = vylomit, vypáčit, vyvrátit něco z něčeho,
zpravidla za cenu úplného zničení jednoho nebo obou objektů
nakurvit něco = nalícovat neboli rozměrově optimalizovat součásti
uložení. Pokud například nedrží kolíček v díře, je třeba kladivem do konce
kolíku mrdnout, aby se trochu rozplácl a držel.
mrdat s něčím = opakovaně, nesystematicky a bez zjevného záměru
měnit pozici něčeho, co není pevně fixované, případně přenášet různé předměty
promrdat něco = 1. mrdáním prorazit nějaký bazmeg
skrze překážku, zpravidla zeď 2. ztratit něco, zpravidla ve smyslu
"poztrácet". Promrdání je v tomto případě definitivní proces, znovunalezení
promrdaného materiálu se nepředpokládá.
zamrdat něco = 1. zašpinit něco něčím, zpravidla při nanášení
nějaké sračky 2. ztratit, přičemž existuje jistá naděje, že zamrdaný
objekt dále existuje a časem se najde. Zamrdáním více předmětů nastává
status zvaný mrdník.
mrdník = nepřehledná lokální situace, nepořádek, opak metody
5S
nasrat něco někam = nanést nějakou disperzní hmotu (například
lepidlo)
Quality management & methods
Následující výrazy se použíbají ve vohnoutím techspeaku k hodnocení
kvality.
domrdaný = objekt vohnoutí činnosti byl nejč. opakovaným mrdáním
přiveden do stavu, kdy nevykazuje očekávanou funkci. Tento stav je
nevratný a představuje obvyklý výsledek vohnoutí práce.
pomrdaný = podobně jako domrdaný, ale zbývá ještě určitá naděje,
že se podaří pomrdaný objekt opět opravit, pokud se o to pokusí někdo zdatnější.
pokurvený = jako pomrdaný
rozmrdaný = konfigurace rozmrdaného objektu byla opakovaným
mrdáním změněna natolik, že nefunguje vůbec nebo jen zčásti, ale má se
za to, že tato změna je reverzibilní opětovným seřízením. Ve vohnoutí praxi
jednoznačně best case.
vymrdaný = 1. opotřebený mrdáním (zpravidla spojeno se
změnou rozměrů, například průměru) 2. mimořádně hloupý
zpíčený = nepříliš vydařený
vachrlatý = vratký, málo robustní
nefachá = nefunguje
chčije = netěsní
Pracovněprávní vztahy
rachota = zaměstnání (nikoli práce, zde dochází často k chybám
v překladech)
čurák seshora = vyšší nadřízený
ejčár = personalista (většinou bývá kumulativně také čurák)
éróhá = odborová organizace
kádrovák = H.R. manager, který je současně angažován v odborech,
ČSSD nebo KSČM, případně vykonává práci personalisty déle než 16 let, nebo
všechno dohromady
píčovat = odmlouvat, projevovat nesouhlas, sdělovat soustavně
množství drobných připomínek
čurákovat někomu někde = být k dispozici (nikoli dělat vyššího
nadřízeného)
mrdat někoho = 1. hlasitě a dlouho vytýkat někomu špatný přístup
k práci 2. zjevně ignorovat něčí pracovní pokyny. Zde vzniká jistý začarovaný
kruh, kterých ve vohnoutím techspeaku je více. Pokud například mrdáte
svoji práci, přijde možná někdo, kdo vás bude mrdat.
pomrdat někoho = aplikovat mrdání, ale nepříliš intenzivně
a spíše povrchně, chápáno spíše jako profylaktická činnost ještě předtím,
než vznikne důvod ke zmrdání
pomrd = diskuse, při které jedna strana mluví hodně nahlas a
druhá vůbec (zpravidla za aktivní účasti čuráka seshora nebo vocase)
zmrdat někoho = podrobit někoho mrdání natolik důrazně,
že neklade už žádný odpor a relativně dlouho si tento pomrd pamatuje
přesrat někoho = přechytračit nebo jinak obelstít jinou osobu,
třeba vocase
mrdat se s něčím = věnovat se něčemu příliš dlouho a z pohledu
řečníka zbytečně detailně a do hloubky
mrdat něco = nevykonat činnost, která pro řečníka nemá největší
prioritu
vymrdat s někým = 1. přesunout vlastní práci na někoho jiného
2. přivést jinou osobu do nevýhodné situace
vymrdávka = práce, kterou nikdo nechce dělat
vocas = mistr
vomrdat něco = upravit pracovní postup obejitím některých jeho
kroků tak, aby byl méně namáhavý a zpravidla i rychlejší, přičemž jen zřídka
bývají zachovány původní kvalitativní ukazatele
vosrat něco = viz vomrdat
Kmen slovesa mrdat lze mnohdy bez ztráty významu zpravidla nahradit
slovesem jebat v příslušném tvaru, zhruba náhradou skupiny souhlásek
*mrd* za *jeb*. Odchylky z tohoto pravidla nejsou významné.
V tom je daná jistá variabilita a možnost výběru, která jinak ve vohnoutím
světě není příliš obvyklá a může vést ke zmatení posluchače. Je proto lepší
udržovat wording založený pouze na jedné variantě.
Nyní krátké překladové cvičení, které ukáže, zda jste dávali pozor:
Rozbitý stroj.
Přišel jsem do zaměstnání a šel ke stroji. Nebyl správně
seřízený už od předchozí směny. Něco nefungovalo správně. Jednalo se o
malý váleček s dvěma kontrolkami, zřejmě senzor. Chvíli jsem ho zkoušel
nastavit, pohyboval jsem s ním různě do stran, ale pořád nefungoval správně.
Tak jsem do něj udeřil, ale nezlepšilo se to. Napadlo mě ho obejít. Omotal
jsem ho alobalem z čokolády. Pak fungovat začal a už jsem se jím nezabýval.
Koncem směny přišel mistr a upozornil mě, že jsem celou směnu vyráběl zmetky
a že se o tom dozví vedení. Řekl jsem mu, že necítím vinu, že ten stroj
byl rozbitý, když už jsem přišel. On odpověděl, že mi nevěří, protože stroj
nyní dvě směny nevyráběl a předtím jsem na něm pracoval zase já. Tak abych
se odebral na personální oddělení a zítra už do práce nechodil. Ale já
na ně vyzraju. Obrátím se na OS KOVO a ti si s nadřízenými poradí.
Rozmrdaná mašina.
Přišel sem do rachoty a šel k mašině. Byla rozmrdaná vod
předchozí šichty. Nějakej bazmeg byl pokurvenej. Byl to takovej čurament
s dvouma světýlkama, asi nějakej senzor. Chvíli jsem s ním mrdal sem tam,
ale pořád nechodil. Tak jsem do něj jebnul a zase nefachal. Napadlo mě
ho vosrat. Vzal jsem alobal od čokolády a namrdal ho kolem něj. Začalo
to fachat a tak jsem s tím vymrdal. Ten vocas přišel koncem směny a začal
mě mrdat, že jsem celou směnu dělal zmetky a že to řekne čurákům shora.
Řekl jsem mu, že ho jebu, že ta mašina byla pomrdaná, už když jsem přišel.
On mi na to povídá, že ho nepřeseru, že na tom dvě směny nikdo nevyráběl,
až předtím že prej zase já. Tak abych šel na ejčár a zejtra abych na to
jebal, že nemusím chodit. Ale já s nima vyjebu. Obrátím se na eróhá a ty
s tima čurákama vyjebou.
Doufám, že je to nyní trochu jasnější. Nejsem sice s to rozebrat vohnoutí
techspeak tak hluboce a s takovou teoretickou základnou, jako aleff, jsa
spíše praktik, ale určitě vám neunikla jedna věc. Hodně slov z vohnoutího
techspeaku nachází základ v tom, co se občas odehrává mezi mužem a ženou
(buz... pardon gayové prominou) a s tělesnými potřebami, jako například
vylučováním. Je to způsobeno tím, co sami jistě dobře známe. Pokud chceme
slovně popsat nějaký úplně nový fenomén, který jsme předtím nikdy neviděli,
pochopitelně nenacházíme příhodná slova a hledáme pak podvědomě slovní
analogie s jevy, které už známe a popsat je umíme. Vohnoutí techspeak vznikl
a vyvíjí se touto cestou také a jeho slovní zásoba je poplatná domu, že
vohnouti zpravidla dovedou jen souložit a kakat.
Vohnoutí techspeak plní dvě funkce. První je předání osobitého know-how
dalším osobám, které jsou s mluvčím na jedné vlně, tak, aby to bylo všem
srozumitelné a nedošlo ke zkreslení informací, a na druhé straně utajit
toto know-how před osobami, které nepatří do klubu a ČSSD nevolí. Tedy
cosi jako jazyk kmene Navajo, používaný za druhé světové války v U.S. Marine
jako šifra.
Druhá funkce vohnoutího techspeaku spočívá ve vyjádření vztahu mluvčího
k popisované činnosti, který je zpravidla silně negativní. Je to tím, že
obsah výpovědi zpravidla souvisí s prací nebo nějakou jinou cílenou činností,
která má daleko od vize formulované ve slovech "pohoda, klídek a tabáček".
28.10.2005 D-FENS