Film Černý jestřáb sestřelen netřeba jistě zdlouhavě představovat. Originál
filmu se jmenoval Black hawk down a byl uveden v roce 2001. Je pod ním
podepsána dvojice Ridley Scott (režisér) a Jerry Bruckheimer (producent).
Black hawk je název helikoptéry, která v příběhu hrála významnou roli,
počeštění bojového jména stroje UH-60 v českém názvu filmu tedy nedává
příliš smysl. Film vzbudil ve své době obrovský zájem a vyvolal nejrůznější
reakce, počínaje nadšením, napodobováním, badatelským úsilím až po nařčení
autorů filmu z rasismu. V neposlední řadě věřejnosti připomenul incident
v somálském Mogadišu, kde se v roce 1993 odehrál konflikt mezi jednotkami
americké armády a milicí. Výsledkem bylo na americké straně více než 90
raněných, 19 mrtvých a jeden zajatý, dvě sestřelené helikoptéry Black Hawk
(dvě další musely nouzově přistát) a další zničená bojová technika. Oběti
na straně somálských bojovníků nebyly sečteny, patrně se jednalo o několik
stovek.
Příběh: Clintonova vláda podporuje vojenskou operaci v Somálsku, která má
za cíl odstranit místního vládce Mohamada Faraha Aidída. Aidíd je něco
jako Pavel Dlouhý, kníže z Hluboké, jen vládne v souladu s lokálními zvyky
poněkud méně vybíravými prostředky. Do Somálska jsou vyslány jednotky Rangers,
Delta a SOAR, které operují paralelně s pravidelnými
jednotkami začleněnými do mezinárodní vojenské a humanitární operace. Po
několika víceméně úspěšných podobných akcích se rozhodnou vyrazit do jedné
z budov na tržiště Bakkara, které je neoficiální centrálou Aididova klanu.
Operace je plánovaná jako blesková pozemní a letecká akce, kdy Delta provede
zatčení - lépe řečeno únos - vysoko postavených činitelů klanu a Rangers
poskytnou palebnou podporu. Pak všichni nasednou do náklaďáků a HMMV a
odjedou. Celkové trvání akce nemělo být delší než půl hodiny. Bohužel od
samého počátku se akce protahovala a následně narazily jednotky na odpor,
který se jim nepodařilo potlačit. Konvoj humvee uvízne v ulicích zatarasených
barikádami. Vrtulník s volacím znakem Super 6-1 je sestřelen a jeho místo
má zaujmout Black Hawk 6-4, ten je vzápětí sestřelen také. V obou případech
byly sestřeleny RPG namířenou ručně na zadní vyrovnávací vrtuli. Od toho
okamžiku začalo pracovat úsloví "nikoho tam nenecháme" proti vojákům a
Somálci, kteří neměli podobné předsudky, nabyli za podmínek naprosté početní
převahy vrchu. Vojáci ve snaze proměnit operaci z útočné na obrannou zabrali
dva domy a vytvořili úkryt, kam umístili raněné. Úkryt postrádal použitelný
perimetr ani jinak by dlouho neodolal. Svízelné vojenské postavení amerických
jednotek nakonec vyřeší útok lehkých bitevních helikoptér a později intervence
obrněných vozidel regulérní armády. Somálci tak prohráli takticky, ale
zvítězili strategicky - prezident Clinton několik týdnů po události na
další aktivity k odstranění Aidída rezignoval.
Stejnojmenná kniha
Marka Bowdena vyšla v roce 1999 a jako v mnoha jiných případech platí,
že kniha je lepší než film. Hlavní nevýhodou filmu byla nepřehlednost pramenící
z faktu, že vojsko je uniformní. Jednotlivé postavy nešlo rozeznat od sebe,
byť autoři dělali co mohli. Tak se ve filmu objevila dlouhá a ne moc zábavná
pasáž odehrávající se na ubikaci a proto mají ve filmu vojáci helmy s jménem,
ačkoli v reálu měli na hlavách přilby podobné hokejovým beze jmen. Dále
byl film příliš krátký na to, abychom pochopili některé souvislosti, které
z knihy jednoznačně plynou. Divák filmu si tak může odnést dojem, že sleduje
pouhou akční slátaninu. Kromě hlavního se ve filmu odehrává několik paralelních
příběhů, například ztráta orientace střeleckého družstva Rangers,
téměř dokonaná likvidace jednoho konvoje Humvee kvůli protichůdným rozkazům
a příběh vojáků Shugharta a Gordona, kteří se nechají vysadit z vrtulníku,
aby zachránili posádku sestřeleného 6-4 a jsou v následném boji oba zabiti
somálskou přesilou. Tyto vedlejší epizody, ačkoli jsou v zájmu uchování
historické přesnosti nebo aspoň podobnosti nezbytné, dále zhoršují porozumění
překotnému ději filmu.
Například rivalita mezi Deltou a Rangers, která ačkoli byla jedním z
důležitých faktorů bitvy, je ve filmu uchopena značně povrchně. Chyby v plánování operace, které byly příčinou jejího neúspěchu, film víceméně neřeší. Stejně
tak neskutečně složitou komunikaci mezi jednotkami, kterou film odbyde jednou
zmínkou. Film zobrazoval "administrativu" klanového vůdce Aidída v podstatně
jiném světle než kniha. V knižním podání se jednalo o lokální klan, který
přerostl do vládních struktur a také si vládní struktury vytvořil - v podstatě tedy něco jako občanská společnost vedená nevolenými elitami dle vizí Václava Havla. Ve filmovém zpracování
jde o zločineckou organizaci. Kniha vysvětluje celou řadu významných souvislostí,
které se z filmu ztratily, a neobsahuje některé patetické sračky, které
ve filmu jsou patrně ve snaze učinit jej pro americké publikum atraktivnějším.
Silnou devizou filmu je obsazení rolí. Wiliam Fichtner jako Howe nebo Eric
Bana jako ´Hoot´ odvedli nezapomenutelný výkon. Životní role to musela
být i pro Orlanda Blooma, který se po většinu filmu nacházel v bezvědomí.
Za dobrý nápad ve filmu lze oproti tomu považovat přerušený rozhovor Hoota
s Eversmannem na začátku a jeho dokončení na konci.
Nedostatkem knihy je ubohý český překlad vydání
z nakladatelství Academia z roku 2008. Snad jsem naivní, ale mám za
to, že knihu o válce by mohl po překladateli ještě pročíst nějaký voják,
než to nechají vytisknout. Zejména názvy zbraní se povedlo kouzelně domršit:
Puška je M-I6 (správně M-16), zkrácená verze AR-15 se jmenuje CAR-I5 a
ráže jsou otrocky přepočteny z palců na milimetry. Hnus.
První volbou pro virtuální výlet do dokonalé občanské společnosti Mogadiša roku 1993 je tedy kniha
v originále. Každopádně, ať kniha nebo film, vše stojí za to. Film jsem znal delší dobu, ale knihu jsem četl až teď a doopravdy mě nadchla. Opětovnému shlédnutí filmu pak přidala další dimenzi.
18.7.2010 D-FENS