D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Tak jaký to je, Vokamurko?
    Vydáno 16. 12. 2012 (14584 přečtení)

    Přečetl jsem si ten zákon o prezidentské volbě, zejména pak tu nyní často diskutovanou pasáž. Jsem tak patrně jedním z mála občanů ČR, kdo tu slátaninu četl.

    (4) Ministerstvo vnitra zjistí celkový počet občanů oprávněných volit prezidenta republiky podepsaných na petici. V případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá.

    (5) Ministerstvo vnitra ověří správnost údajů na peticích namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů u 8 500 občanů podepsaných na každé petici. Zjistí-li nesprávné údaje u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítá Ministerstvo vnitra tyto občany do celkového počtu občanů podepsaných na petici.

    (6) Zjistí-li Ministerstvo vnitra postupem podle odstavce 5 nesprávné údaje u 3 % nebo více než 3 % podepsaných občanů, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu (dále jen "druhý kontrolní vzorek"). Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než 3 % občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u 3 % nebo více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.

    Tedy:

    1. Ministerstvo vezme jeden kontrolní vzorek petice čítající 8500 jmen. Už jen to je špatně, protože u kandidáta majícího 100.000 podpisů čítá kontrolní vzorek 8,5%, zatímco u kandidáta s 50.000 podpisy 17%. Pokud tedy oba stejně podváděli, u toho s méně podpisy se na to přijde snáze.

    Jaká je vůbec logika tohoto postupu? Když jeden vzorek nevyjde, stanoví se další vzorek, a když ten nevyjde, tak se vlastnost zjištěná na vzorku přenese na celý soubor. Představme si kandiáta, který získal 1.7 miliónů podpisů, a vedle něj kandidáta, který má 170.000 podpisů. Jeden je vyřazen na základě rozboru vzorku 17.000 podpisů, což je 1%, a druhý je vyřazen na základě 10% vzorku z celkového množství. To je trochu nerovné, ne?

    2. Tento kontrolní vzorek by měl být získán tak, že se vezme z celého souboru podpisů 8.500 jednotlivých podpisů. To ministerstvo neudělalo, náhodný výběr 8500 podpisů nahradilo náhodným výběrem podpisových archů tak, aby počet podpisů na nich dosáhl 8.500. Z namátkového výběru podpisů se tedy stal námátkový výběr clusterů popisů.

    2. Když je počet neplatných hlasů menší 3%, v první fázi nezapočte tyto neplatné hlasy do celkového počtu. Maximálně tedy může odečíst 255 hlasů.

    3. Pokud je počet neplatných hlasů v kontrolním vzorku větší nebo roven 3%, najde si ministerstvo další vzorek. Když druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost menší než 3%, nezapočte ministerstvo "občany z obou kontrolních vzorků" do celkového počtu občanů na petici. To je samozřejmě špatně, protože to lze vyložit tak, že nezapočítá celý obsah kontrolních vzorků, tedy 8500. Mělo tam stát "neplatné hlasy z obou kontrolních vzorků". Ještě že si toho nikdo nevšiml.

    4. Pokud druhý kontrolní vzorek má také nadlimitní chybovost, "odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích".

    Nyní k pojmu "chybovost". Používá se k hodnocení chování něčeho, co dělá chyby, například počítače - na kolik miliard operací udělá nějakou operaci špatně. Pokud bychom  použili tohoto ustáleného významu, tak by chybovost mohlo vykazovat maximálně ministerstvo. Chybovost, tedy spíše chybnost, je zde vlastností vzorku. Je určená jako podíl neplatných hlasů ve vzorku na jeho celkové velikosti. Tato věta, ačkoli se nám zdá logická, v zákoně schází. Pokud jeden vzorek obsahuje například 850 špatných podpisů, je jeho "chybovost" 10%.

    Co je to "procentuálně odpovídá"? To nikdo neví. Logika by velela, že pokud je v prvním vzorku X% chyb a v druhém Y% chyb, tak chybovost obou vzorků je (X + Y) / 2N, kde X je počet chyb v prvním vzorku, Y v druhém a N je velikost vzorku. To je primitivní algebra. Dostatečné vodítko je obsaženo ve slově "procentuálně", to totiž původně znamená "pro cent" neboli "na stovku". Je to poměrný ukazatel. Ministerský úředník však dospěl k závěru, že X% a Y% sečte a výsledek bude aplikovat na celý soubor. Těžko říci, jak se k takovému postupu dopracovali. Asi by jim to pak nevyšlo. Nechápu pak tu argumentaci toho úředníka ministerstva vnitra, který tvrdí, že jednali přesně v souladu se zákonem. V tom zákoně vůbec nikde nestojí, že mají něco sčítat.

    Domnívám se, že skutečný problém tkví úplně jinde.

    Kdo stanovil, že je třeba 50.000 podpisů? Je kandidát se 49.990 podpisy skutečně špatný a kandidát s 50.010 podpisy skutečně dobrý? Reflektuje číslo 50.000 nějakým způsobem legitimitu kandidáta v českém společensko-politickém prostředí? Je člověk, kterému 50.000 jiných lidí podepíše nějaký papír, vhodnějším kandidátem na prezidenta než člověk, kterému podepíše papír 50 lidí? Jak to číslo vůbec vzniklo a o jaké úvahy se při jeho stanovení předkladatelé zákona opírali? Nevíte? Já taky ne a oni to taky neví. Vycucali si to číslo z prstu. Mohlo to stejně dobře být 30.000 nebo 90.000, protože je to jen číslo, které někoho napadlo.

    Co ta 3%? Kde se vzala ta? Existuje nějaká studie, která by prokazovala, že když napíšu 100x svoji adresu, udělám ve třech případech chybu? Opět, je to číslo vycucané z prstu, ze kterého se ovšem vyvozují dalekosáhlé důsledky.

    Je kandidát s 10% formálně vadných podpisů zavrženíhodným podvodníkem? Není. Stejně tak dobře se může jednat o nepřátelský akt nějakého antifanclubu, který kandidát nemohl nijak ovlivnit. V tomto případě skoro lituji, že jsme se hromadně neodebrali podepsat Fišerovi petici. Když může být Landa kouzelníkem Žito 44, mohu já být například  petentem se jmémem Suc K. Mydick, bytem Partyzánská 88, 188 18 Tchořovice. Jak řečeno, k sestřelení kandidáta postačuje pár stovek, maximálně tisíc hlasů. Nebylo vůbec potřeba posílat zmr. Fišerovi na účet prachy, jeho sestřel se dal zorganizovat daleko snáze.

    Kdo stanovil metodu, která určuje, že pro přezkoumání podpisů postačí výběrový test s nějakými parametry? Možnost kandidovat na prezidenta je právem každého svéprávného občana. Pokud má dojít k tomu, že občan bude z moci úřední na tomto právu zkrácen, pak by se tak mělo stát na základě zjištění skutečného stavu, tedy kontrolou všech hlasů. Chybí mi nějaká úvaha, která by prokazovala, že shora popsaný postup analýzy náhodně vybraných vzorků s určitou pravděpodobností ukazuje, že postižený kandidát opírá svoji kandidaturu o neplatné podpisy. Tato pravděpodobnost by měla být velmi vysoká, téměř hraničící s jistotou.

    Ale už úplně komická mi připadá dnešní obhajoba ministerstva vnitra. Sice tak nějak potichu uznali, že zvolený postup nebyl matematicky úplně korektní (stejně jako není korektní tvrdit, že když jeden úředník má IQ 70 a druhý IQ 80, že oba mají IQ 150), na druhé straně se ovšem hájili tím, že dali dostatečně dopředu vědět, že budou postupovat právě takto. Tedy, pokud se chystám udělat nějaký naprostý a do očí bijící nesmysl, mohu ho dopředně rektifikovat tím, že jej dostatečně dopředu oznámím?

    Je to taková malá kosmetická vada demokracie. Demokratický režim vyžaduje od občana bezvýhradné dodržování demokraticky stanovených pravidel, ale když se na to podíváme do detailu, ukáže se, že ta pravidla jsou slinty. Úvahy a poznatky, které za nimi stojí, stojí slušně řečeno na vodě. A to, že byla demokraticky odhlasovaná, z nich nedělá o nic menší slinty.

    A tak jezdíme po městě 50 km/h, aniž bychom věděli, proč zrovna 50 km/h. Pneumatiky na osobním autě mají minimální vzorek 1,6 mm, ale nikde jsem se nedobral k tomu, proč právě 1,6 mm a jaká důležitá vlastnost odlišuje pneumatiku se vzorkem 1,5 mm od téže pneumatiky se vzorkem 1,7 mm. Asi proto, že se to tak snadno kontroluje, stejně jako se ministerstvu vnitra snadno kontroloval počet neplatných hlasů. Když zmlátíte prezidentského kandidáta klackem, což mi připadá jako akt krajní nouze, ale pokud to soudce tak vnímat nebude, podíváte se do vězení na 12 let. Proč právě 12? Působí to číslo dobře na vox populi, jako že je to tucet a dobře se to pamatuje? Nebo se to opírá o nějakou penologickou studii, že člověk, který umlátí prezidentského kandidáta lopatou, bude přesně po dovršení 12. roku v base převychovaný a už to nikdy neudělá? Ne, nic z toho, je to výsledek zpřísňování zákonů, kdy si někdo řekl "dvanáct" a stalo se to normou, nikdo ale neví proč. Když se chcete doma ohřát a být napojený na nějaký centrální zdroj, setkáte se s pojmem "topná sezóna". Topnou sezónu ohraničuje dvojice exaktně určených dnů, kdy je podle nějakého vysoce kvalifikovaného disidenta v kotelně potřeba začít nebo ukončit vytápění vašeho bytu. No a jak to souvisí s tím, že je vám zima ještě před topnou sezónou, protože se venku nějak mimořádně ochladilo? Vzpomínám si, když jsem byl malý, že otec rybařil a mohl si od vody odnést pouze kapra, který byl nejméně 35 centimetrů dlouhý. Když se jim tedy podařilo vytáhnout z vody rybu, která byla lehce podměrečná, nastalo téměř středověké natahování rybky tak, aby vyhověla specifikaci, protože mohl přece přijít porybný a zkontrolovat si to. Nic na tom neměnilo, že i kapr dlouhý od hlavy k ocasu 36 cm byl dost ubohá mřenka. Ani zde jsem nepochopil, proč právě 35 cm.

    A tak je náš život svazován stovkami a tisíci pravidel, které jsou sice vymezena velmi přesným číslem, nicméně mechanismus stanovení tohoto čísla je hrubě nepřesný, ne-li přímo nesmyslný.

    Nezbývá se mi než se škodolibě zeptat, jaký to je, Vokamurko? Ono je totiž zajímavý sledovat, kde se tyhle sráčonormy berou. Vznik těchto sračkonorem je totiž téměř vždy následkem populismu, kdy si hlas lidu vymůže, že by se něco "mělo něco nějak jasně omezit", protože se hlasu lidu zdá, že jej absence omezení ohrožuje na všelidových zájmech, dokonce někdy na životě. Populističtí politikové, a Vokamurka je přímo koncentrovaný výtažek ze všech populistů moderní doby, jim rádí vyhoví a "jasně to vymezí", "padesát a šmitec!". Vycucají si z prstu číslo, případně přizvou "experty", kteří si vycucají z prstu číslo za ně, a v milionu nejrůznějších omezení v tichosti vznikne další. Vaše nebo moje konání je tak nakonec "spravedlivě"  omezeno nějakou nesmyslnou hranicí a tomu všemu se navíc ještě cynicky říká právo.

    Ohánějí se přitom common sense a svou odborností, případně tím, že se jedná o "chytrou regulaci", tedy takovou, která nastaví takové parametry, že to ve skutečnosti všechno bude fungovat lépe, přičemž se po čase zjistí, že to nejen nefungovalo lépe, ale přineslo to chaos, rozpory a problémy, stálo to čas a peníze a užitek je nula. Prezidentský zákon je přesně takovou normou, nikdo se o ní nezajímal a pokládal ji za správnou nebo alespoň dostatečnou až do okamžiku, kdy celá volba narazila.

    Vokamurka se tedy chytil do pasti, kterou položili zmrdi podobný Vokamurkovi.


    10.12.2012 D-FENS


    [Akt. známka: 1,65] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 129 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.