Komentáře ke článku: Učitelství v praxi (ze dne 28.11.2010, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
Studoval jsem učitelství pro střední školy - obor žíněnky - zeměpis...
1 měsíc praxe na gymplu mi naprosto stačil k zjištění, že nebudu škole nikdy oddán a studentům bych nic nepředal.. :-)
Nyní po 6ti letech od studia mám plat jako 3 učitelé s 20ti letou praxí...
Jinak článek dobrej - mám dva nesouvisející dotazy:
1) Jak se plaší ptáci (předpokládám, že asi v okolí letiště)
2) Kolik si vydělá umývač mrtvol?
|
|
|
Zdravím.
1/ Ptáci se možná plaší i v okolí letiště, nicméně to moje práce nebyla. Já plašil ptáky ve Skotsku, když lordi šli na hon a ptáci byli na zemi, naším úkolem bylo dostat je do vzduchu. A plaší se tak, že člověk vyfasuje takovou vlaječku, kterou mává a to mávání dělá hluk.
2/ Plat za omývání mrtvol si bohužel už nepamatuju, ono to nějakou dobu už je. Nicméně je to výrazně více peněz než za nekvalifikovanou práci a pokud člověk nemá problémy s mrtvolama, přijde si tím na daleko lepší peníze než za obdobnou práci jinde.
|
|
|
clanek se mi libil, moje mama uci 40 let, mela ale 10 let pauzu, kdyz se vracela, musela si udelat ty pripravy znova, tak jsem ji videl prvni rok porad s knizkama, ale od te doby nikdy doma nic uz nedelala, a z prace chodi bud po poledni nebo 1x tydne kolem 17 hodiny, o prazdnichan ani nemluvim, tak ikdyby v ty praci makala jako ja ve firme, tak porad ma mnohem vice volneho casu nez ja a min penez taky, nejlip se ma ucitel telocviku, ten zadnou pripravu nedela
|
|
|
S článkem výslovně nesouhlasím, jsem učitelkou na 1. stupni ZŠ a kdybyste nenapsal, že jste učitel, tak Vám nevěřím, ale věřím, že pokud pracujete s dětmi z gymnázia či jiné střední školy, je to mnohem méně náročná práce než na 1. stupni (1. a 2. třída).
|
|
Kubo, ptáci se plaší dravým ptákem nebo brokovnicí, a odměnou myče mrtvol je sama práce, jiní lidé se na to nehlásí (první je pravda, druhé - rýpnul jsem si do autora článku).
Autor roztomile pomíjí, že ne v každém městě je VŠ, aby si učitel mohl přibrat ještě odpoleční učení pro zvýšení platu, také ne každý bydlí ve městě, kde učí, takže když vstane ráno v 6, učí od 8 do 2, je doma zase až ve 4, takže by jako druhou práci nemohl nastoupit na odpolední směnu, ale až na noční.
Dále přiznává, že je mládě neopeřené, tím, že vůbec neví o roztomilostech jako je školní vzdělávací plán - ne všude na to pečou a učí dál jako dřív - na řadě škol vytvořili podrobné plány předmětů, koupili nové učebnice nebo napsali vlastní - to pak opravdu nemohou "udělat přípravy jednou a učit z nich dosmrti". Dá se říct, že co pět let, to jedna reforma, dříve ŠVP, ted státní matury, příště kdo ví?
Zcela pomíjí, že pokud chce učit odborník, který má např. jinou VŠ (biologii, historii apod. z Karlovy univerzity), musí si doplnit další vysokou školu, minimálně dvouletý magisterský program. A zaplatit ze svého pochopitelně... na to informatik, který se všechno naučil sám, také zapomíná. Je vůbec typické pro informatiky, že z článku se úplně vytratila lidskost. Jen počty, minuty... nejvýše, maximálně... algoritmy v hlavě, nic jiného tam není?
Je otázkou, jak si autor článku "levou zadní" udrží autoritu a zájem žáků, až bude k stáru fyzicky zchátralý. Třeba pak prozří... už nebude s dětmi automaticky kamarád-vrstevník, ale bude na sobě muset zapracovat, zatížit váhy jinak - ještě ani neví jak, ani se nad tím nezamýšlí. Ale to jednou přijde :-)
|
|
|
No vidíš, a já na tohle všechno přišel po jednom měsíci praxe.. :-)
|
|
|
Staram se o site a pocitace na nekolika i strednich skolach, na jedne z nich studuje i muj syn a zrovna ucitele IKT (obzvlast ty mlade, externi) v drtive vetsine za ucitele vubec nelze povazovat. To co tam vetsinou predvadeji jsou velmi volne pojate kurzy zakladu vypocetni techniky prokladane s hranim her po vetsinu casu. Take ten radoby kamaradsky pristup je sice z pohledu vyucujiciho v pohode, protoze ma od pubertaku zabavenych nejakou strileckou celkem klid, ale nevyhodou je, ze si delaji co chteji a nenechaji ziskat vedomosti ani tem par vyjimkam, ktere o to maji zajem. To je muj pohled zvenku okoreneny pristupem i dovnitr. BTW nabidkam ucit je to sam jsem zatim vzdy uspesne odolal mj. prave proto, ze bych nechtel sklouznout do podobneho stavu a necitim se byti dost trpelivy neumlatit ty pubertalni parchanty nejpozdeji druhou hodinu zidli ;-)
|
|
|
Je mi sice líto, že nejste spokojen s vyučujícími Vašeho syna, nicméně nelze podle toho vznášet obecné soudy.
Já jsem si naprosto jist, že své studenty něčemu naučím, ačkoliv ne všechny.
Rodiče proti tomu sice protestují, ale v případě nedostatečných znalostí je nechávám z informatiky i propadat.
A hraní her? Jistě, když někdy skončí má trojhodinovka programování o deset minut dřív, nechám je hrát. Ale jestliže učím týdně tu třídu 135 minut a jednou za tři týdny je nechám deset minut hrát, jsou to asi 2% času.... troufám si tvrdit, že žádný předmět není vyučován 100% času, protože i v ostatních předmětech se takové pauzy najdou.
|
|
|
Nejde o syna, ten ma v mnoha smerech lepsi znalosti VT nez jeho ucitel IKT. Syn mi jen potvrzuje z pohledu studenta to, co vidim na VSECH tech skolach o kterym se jako soukromnik staram o pocitace a site a vidim to tam pokazde, kdyz tam neco resim. U jinych predmetu temer neexistuje, ze bych tam mohl neco delat o hodine, ale u IKT to v 90% pripadu jde bez problemu aniz bych narusil vyuku. A nejhorsi ucitel IKT, ktereho jsem zazil byl asi tricetilety externista na strojni prumce - byl jediny u ktereho jsem zalitoval, ze jsem mu sdelil i heslo admina - myslim, ze ho zakum sdelil snad hned prvni den :-( Nastesti tam vydrzel jen rok. A pritom se IT taky zivil jako soukromnik, i kdyz on asi hlavne jako skolitel ...
BTW vsichni tihle ucitele bez vyjimky se tvari jako mistri sveta, ale stejne mi prubezne volaji o radu, kdyz maji soukrome nejaky problem s PC ... pravdou je, ze ucitel meho syna se pry nechal verejne pred zaky slyset, ze me povazuje za spicku v oboru, pak je po delsi mezere pry on a pak po obrovske dire je jejich skolni spravce site (pravdou je, ze dodnes netusim za co tam toho spravce vlastne platej - doneslo se mi, ze si z nej delaj srandu i zaci - kdyz se u skoly objevi moje auto, hned vtipkuji, ze si jejich spravce OPET nevi s necim rady ;-) ).
|
|
|
Vy naopak vynášíte obecné soudy na základě vašeho úvazku externisty. Nemám sílu, nervy a především ČAS vám vaše chybné závěry vyvracet. Trávíte-li při plném úvazku maximálně 6 hodin čistého času ve škole (předpokládám, že učíte na SŠ nebo na II. stupni ZŠ), pak buď chodíte s rozvrhářem na pivo, anebo (to spíš) vás škola prostě nutně potřebuje, a tak vám připraví rozvrh na míru i za cenu prudy pro ostatní kantory.
Ano i na naší škole máme pár takových externistů, kterým připravím lahůdkový rozvrh přesně podle jejich potřeb. Přijdou, odučí si své 4 hodiny v bloku (mezi nimi možná tak jeden, dva formální dozory na chodbě před učebnou IVT, aby se neřeklo) a odejdou. Tihle lidé naprosto netuší, co všechno musí "normální" kantor zvládnout.
Náš učitel IVT prostě přijde, zapne PC a dataprojektor, udělá prezenci a učí. Třikrát za pololetí se studenty udělá test, jednou vyhodnotí samostatnou práci (k výuce i testování využívá Moodle z jeho "domácí" fakulty) a klasifikaci pošle třídním mailem. A šlus, to je všechno. Žádné dozory v jídelně, žádné porady, rodičovské schůzky, výstavy, dny otevřených dveří, výchovné komise, exkurze, inventarizace, revize přístrojů, bla, bla, bla... o skutečné práci "normálního" kantora ví prostě prd. Ano, jsem si toho vědom. Toho člověka prostě chceme, protože svému oboru rozumí, umí učit a studenty k něčemu užitečnému dokope. Takže ho bereme (a normálním tabulkovým platem platíme) i za tu cenu, že z kantorských povinností zvládá jen to učení. Protože schopných učitelů IVT ochotných učit 10 hodin týdně je prostě nedostatek. On zas pro změnu nikde nevykládá, že kantořina je brnkačka.
Také tu ale například máme neméně schopného fyzikáře, který tráví ve škole průměrně 10 až 12 hodin denně, pro studenty připravuje nejrůznější experimenty, samo domo si upravuje programy pro jejich vyhodnocení, na koleně vytváří skvělé prezentace s dokonalými animacemi (flashové dělá v Corelu a spouští je v PowerPointu - to je dost velký opruz). O víkendech tahá zájemce po českých hvězdárnách (Ondřejov či Kleť navštíví několikrát do roka), občas po nocích na Štefánikově hvězdárně pozorují ty jejich zatmnění a konjunkce (nebo co vlastně), minimálně dvakrát měsíčně večer absolvuje nějakou zajímavou přednášku na MFF UK nebo ČVUT, vede studentské práce SOČ, připravuje obvodní kolo Fyzikální olympiády a jen tak mezi řečí se stará o fyzikální kabinet a zajišťuje opravy pomůcek. Ale protože má tu smůlu, že je ve škole na plný úvazek, tak kromě výše uvedného "pouhého učení" musí zvládnout ještě:
155 minut dozorů za týden, z toho tři 20 minutové dozory o velké přestávce na školním hřišti a dva 20 minutové dozory v jídelně. Dále veškeré porady, třídní schůzky, kompletní agendu třídního učitele (ano, má za ni příplatek 200 Kč měsíčně) - tedy evidenci omluvenek, urgování rodičů, řešení kázeňských problémů, vedení veškeré agenty tzv. integrovaných žáků, vydávání veškerých potvrzení, vedení třídního výkazu a katalogových listů, zápis a kontrola pololetní klasifikace, tisk vysvědčení atd. A ještě chodí se studenty na povinné preventivní programy, zrovna teď nedávno připravoval veškeré tištěné materiály na výstavu Schola pragensis, za týden bude mít službu na našem Dni otevřených dveří, pak bude doprovázet naše florbalisty na finále pražského poháru, před vánoci bude tisknout zpěvníky a programy na naši školní akademii... a tak dále a tak dále, až k tradičnímu červnovému výjezdu na vodu a červencovému přechodu nějakých hor se skupinkou vybraných studentů (to už samozřejmě v rámci své dovolené). To vše za poctivých 24 tisíc btto včetně všech příplatků a odměn.
Víte-li o skutečné práci učitelů velké kulové (Fakt vyhodnotíte průměrnou písemku z matiky za pouhých 30 sekund? Nebo jen překontrolujete výsledky?), alespoň to nevytrubujte do světa tak suverénně.
|
|
|
A tady se pozna schopny kantor od neschopneho. Schopny si to proste umi zaridit tak, aby takove veci resit nemusel a aby tu pisemku z matematiky fakt za tech pul minuty vyhodnotil (kontrolou vysledku a pripadne zjistenim kroku, kde student udelal chybu).
|
|
|
Nechci opravovat, denně do počítačové učebny nemůžu a než zkontroluju třídě výsledky 20 příkladů uplyne 15 minut. Těch třicet sekund nemám a to není čtvrtletní testík, který mi žáci píší v průměru 15 minut.
|
|
|
Vyrobte testy, kde se zaskrtava jedna ze ctyr ci peti spravnych odpovedi, pak uz jen staci vystrizena maska a na jeden test, byt je pro zaky/studenty na celou hodinu, Vam staci deset az patnact vterin... Jiste, take se to da delat tak, ze s tim budete mit jeste vic prace, nez ti zaci, ano.
|
|
|
No... já osobně bych ze ctyr ci peti spravnych odpovedi asi zaškrtl všechny.
|
|
|
Clovek si vymysli takovy pekny chytak na ty kantorske a Ty jej takhle demaskujes, to od Tebe neni pekne...
|
|
|
Vy si z toho děláte šoufek, ale něco takového jsem viděl. Ovšem mělo to antivir, šablona byla z průhledné folie.... :)
|
|
|
Já na to přišla. Vy také máte svou zkušenost a ta je jediná správná. Vy sám jste se na začátku článku zmínil, že nevíte jak je to jinde. A ted tu kritizujete moje poznámky. Některým mým kolegům se hodina takhle zásadně smrskne. Žvýkačka v počítači se už přihodila, to je naprosto reálná věc. Učit skoro dospělé studenty tak, že jim odpřednáším fakt nemusí být náročné na styl práce jako na odbornost a ta stojí určité samostudium. To, že jste se s některými věcmi nesetkal, neznamená, že neexistují.
Tak mi prosím neberte můj pohled, který vám nabízím. Učit menší děti, většinou s různým nadáním a intelektem, s nerozvinutou pozorností je trochu jiné kafe. Tam tu přpravu neočůráte. Buď je zaměstnáte, nebo je kázeňsky zpracujete, jinak se vám rozjedou.
Jeden bývalý major, který počal učiti, prohlásil, že zvládnout rotu dospělců nebyl vůbec problém oproti páťákům.
Víte, mám to jinak a vaše vychytávky jsou pro mě nepoužitelné. ANo, učitelování je pro mě luxus v podobě času. Nikde jinde nebudu mít takove operativní možnosti a jako zaměstnání si to budu chválit. Ovšem být samoživitelka učitelka bych rozhodně nechtěla.
No a protožeuž se zvrháváme do osobníhonapadání, tak za mě - s diskuzí končím.
PS. Moje pracovní smlouva se týká i těch věcí, které vy označujete, že je dělat nemusíte.
|
|
|
Jenže ten článek jsem psal já, ne root, na kterého reagujete.
Každopádně to, co sama píšete ve svém komentáři, je prakticky VŠE, o čem ten článek je:
ANo, učitelování je pro mě luxus v podobě času. Nikde jinde nebudu mít takove operativní možnosti a jako zaměstnání si to budu chválit. Ovšem být samoživitelka učitelka bych rozhodně nechtěla.
Já ale nic víc netvrdím, ani v tom článku nepíšu.
Pointa celého článku je pouze v tom, že učitelé mají sice malé platy, ale za málo práce, takže ty platy nelze porovnávat s platy v jiných zaměstnáních, kde je pracovní nasazení (časové) daleko vyšší. Jde prostě o to, že pokud má učitel plat třeba 20k (to je PŘÍKLAD, nechci se tu teď zabývat přesnými čísly, určitě budou existovat učitelé s menším platem, většina jich má ale víc než 20k) a vedle něj má doktor taky 20k, není to totéž, protože ten doktor to má za daleko víc práce. Takže pokud učitel pracuje třeba o 30% času méně než doktor, lze říci, že při stejném měsíčním platu dostává za stejně práce o cca 43% více peněz.
|
|
|
A ještě jsem špatně umístila. Sorry, tady je to off topic. Rozumější bude jít spát.
|
|
|
No, ja bzch vám chtěla oponovat, ale spíš jste mě inspiroval, tak to neberte osobně.
Přesně to, co říkáte, je NEJHORŠÍ vlastností učitele: jeho úloha není v programování testů- typivé otázky evokující jednoduché odpovědi, to se hodí leda do matematiky a gramatikz ZŠ. Nenaučíte studenty, alias nové lidi tvořivě a kritickz MYSLET, ale jen vyplňovat formičkz, jako na pískovišti. ˇUkolem učitele pro mne je, aby nakonec výsledkem jeho působení bylo vzchovat děti k schopnosti i dovednosti vztvořit z těch kyblíčkových báboviček třeba fungující hrad a ještě jej s nějakým vztahem k harmonii či kráse individualizovali.
Mzslím si, že pan učitel -autor není učitelem vůbec, jen demonstrátorem a proklamátorem, i kdzž jeho nauka je moderní, jeho výuka je dost školometská, frontální a formální. Pokud má výsledkz, tak proto, že člověk jako houba se učí i mimoděk a studenti s velmi otupělou zvídavostí a chápáním na SŠ prostě nejsou. Yatím kolega pomlouvá stav, k němuž dosud vlastně nepatří. Možná on i jeho žena jsou nějakými úderníky vyzučování, ale pochzbuji, že své žákz vůbec znají abz měli nějakou zpětnou vazbu.- něco jiného je také vzučování matematikz, kdz na naplnění úvazku dostane vzučující 3 -4 třídz po jedné hodině denně, kde obsah učiva je velký a výuka kontinuální, zatímco v předmětu, kde ve struktuře dvouhodinovkz jednou za 14 dnů můžete jako externista vzučovat na více školách, kde pak lekce připomínají spíše kurs, než vzučování.V zásadě se řada létajících profesorů - externistů nedostane nikdz dál, než do úrovně "úvod do studia předmětu", takže studující nestudují, ale jsou informováni a neověřují se poznatkz a dovednosti, nýbž jen deklamují fakta a ověřují předepsané postupy. Možná tento styl a forma organizace vučování nese značný podíl na tom, jak rapidně klesá vzdělanost českých maturantů.
Hlásat takovou pitomost, že příprava z roku 1 postačí pro dalsších x opakování je pěkná hloupost. Samozřejmým základem je, že rozumím svému oboru a udržuji si v něm krok s dobou, to je teprbve základ. Kantor ovšem pracuje s lixdmi - jinak jistě musí vysvětlovat i zlomkz třídě s 15 nadanými,5 hloupými a 6 výtržníky, než třídě jiného složení. Každá třída má své klima a není možné ani tentýž den vzučovat v třídách 2. a,b,c,d tutéž látku týmž ypůsobem a s týmiž pomůckami. Právě důsledný rozbor samostatných prací v seširtech je podkladem pro vztzčování strategie na další hodinu - opravit zda c je správně u nějaké prověrky je málo, to můžete i strojem, ale ten už vám neřekne individuálně, v čem lavíruje tento student a v čem ten druhý, i kdzž mají stejnou otázku chybně. Potřebujete informaci,proč a jak student došel i ke špatnému řešení , studujete vývoj jeho mzšlení, důvod chyb - a podle toho musíte YKONSTRUOVAT příští hodinu na míru průměrně 24 dušiček. Pojetí kolegz je velmi povrchní, ale tak se to vzvíjí u každého maladého učitele- proto také ohodnocení podle délkz praxe( a lepší bz bylo i spojené s formou nějaké atestace) je logické.
Mám obavy, že pan kolega svůj obor PŘEDNÁŠÍ a zkouší, aniž bz rozvíjel rozumové a tvůrčí schopnosti svých žáků, o výchově morální a mravní už nemůže být řeči vůbec. Znalosti oboru a technologii výukz v praxi učitele je přece u studovaného pedagoga to nejmenší. Protože dobrý kabntor, kterého potřebují děti, rodiče i společnost se poznává podle řídících a pszvchologických schopností a všeobecného rozhledu: toho, jak dokáže i v hromadném vzučování absorbovat individualitz žáků a poskztovat jim v rámci hodinz vlastně individuální péči - vzučování s pochopením jejich osobností . A to vzžaduje od kantora obrovský díl sebekázně, cílevědomosti,pečlivosti- kantor, aŤ vzučuje cokoli musí být velmi všeobecně , širokospektrálně založená osobnost - pro kvalitní práci mu je úzká specializace spíš naobtíž.
.Atmosféra každého dne je jiná - je to velká magie, jak roztěkaného, nudícího se ignoranta přivedete kpostupně k soustředění ,prvnímu heuristickému momentu a následnému záblesku zájmu, nebo nakoneci k osvojení si látky pro SVŮJ celý život - nikoli pro vzplnování testů. Musí to být veliký kus sofistikovaného zaujetí i okamžité improvizace, se kterou zkušený učitel vede hodinu.
To, co tu čtu jsou diletantské postřehz mladíka, který v profesi ještě příliš nezdomácněl - i kdzž vše vzpadá bezproblémově, nemusí to vůbec plnit svůj účel.
/vahz o pracovní době přejdu - jednak 5 -6 týdnů dovolené má dnes kdekdo, jednak svátkz jsou všem společné, jednak prostoje mezi prací jsou kromě práce u pásu u mnohých povolání daleko větší - představíte -li si hodinu jako jevištní výkon, pak pod dozorem žáků stěží má učitel čas na nějaké spočinutí - ve chvílích samostatné práce žáků zpravidla připravuje to, co bude následovat. Kolega prostě vzučovací proces vidí HODNĚ JEDNODU3E - u skutečných pedagogů to tak ovšem není.
|
|
|
Zajímavé. Velmi zajímavé.
Že mě o kreativitě a tvořivosti myšlení poučuje někdo, kdo mě nikdy neviděl učit, budiž.... ale že mě o příliš mechanické činnosti poučuje někdo, kdo je schopen napsat odhadem tak kolem pěti tisíc znaků bez toho, aby přepnul klávesnici a zaregistroval (nebo mu vadilo), že místo každého y píše z a naopak, to je .... zajímavé :)
K věci:
1/ Nevím, co učíte, každopádně rozhodně v informatice, která je mým hlavním oborem, je možné sestavit písemky tak, aby u nich bylo nutné myslet velmi kreativně a zároveň je bylo možné opravit dokonce strojově programem.
2/ K přednášení bez zpětné vazby mám velmi daleko. Všechny postudky, které na mě kdy kdo psal (což na rozdíl od Vás psali lidi, kteří mě viděli učit), na mé výuce nejvíc chválili právě interaktivitu a komunikaci se třídou.
Vše, co jsem psal, je prostě o tom, že si nedělám přípravy tak detailní, abych je dělal na míru pro danou třídu.
Přesto však své hodiny na míru té třídě zařídím a opravdu nevím, kde berete drzost tvrdit, že tomu tak není, aniž jste mě kdy viděla.
Jen si prostě myslím, že k tomu, abych dokázal studenty vést ke kreativitě a tvořivému myšlení, není nutné mít přípravy na míru pro tu třídu.... protože ta hodina lze udělat na míru i podle příprav, ve kterých mám jen osnovu toho, co chci vykládat.
|
|
|
Malá písemka z matiky se možná nechá vyhodnotit za půl minuty a chyby rozebrat v hodině na jednom příkladu. Ale větší a čtvrtletní písemka asi těžko. On totiž dobrý učitel není jen od toho aby odvykládal a opravil bleskově test. Učitel má něco naučit. Takže by měl chyby, kterých se žáci v písemce dopustili, vysvětlit a zapracovat na jejich odstranění. A to fakt není práce na půl minuty. Učitel co opravuje písemku z matiky stylem výsledke dobře - špatně je s prominutím na lejno, schopný moc není.
|
|
|
Přesně tak, učitel matiky musí taky zkontrolovat postup, protože když to nebude dělat, žák může od někoho opsat výsledek a projde mu to. Samozřejmě může opsat i postup ("Tuček Šlajs - stejné chyby stejné známky"), ale už je to trochu těžší.
Viděli jste taky na webu tu písemku, kdy student rozepisoval postup řešení rovnice a pak napsal "and miracle happend" a výsledek?
Navíc ke správnému řešení můžou vést dva různé postupy.
|
|
|
Nemáte pravdu, rozhodně nevynáším soudy jen na základě své zkušenosti se svým částečným úvazkem. Vidím kolem sebe hodně lidí s plným úvazkem, s jednou učitelkou žiji, vím o té práci odst.
Co se týče Vašeho hodnocení toho, co dělám a nedělám.... je pravda, že dozory na chodbách nemám, ale exkurze, dny otevřených dveří, ale především ty třídní schůzky - já na tyhle věci chodím. A zadarmo. Možná si řeknete, že chodit nemusím (a máte pravdu), ale já si myslím, že například zrovna ty třídní schůzky k té práci patří a to, že mi je nezaplatí, mě sice té povinnosti teoreticky zbavuje, nicméně chci dělat svou práci dobře, tak si s těma rodičema popovídám i tak.
Stejné je to ale i s tím Vaším známým. On toho dělá DALEKO VÍCE, NEŽ MUSÍ. A není to věc, která sem patří, protože on to dělá proto, že to chce dělat (stejně jako já chodím neplaceně na třídní schůzky proto, že to chci dělat). Jako externista bych tuším nemusel ani poskytovat konzultace, přesto to dělám, protože to dělat chci, neb chci svou práci dělat dobře.
Váš příspěvek není nijak v rozporu s tím článkem. Uvádíte zaprvé nějaký naprosto extrémní a netypický příklad a zadruhé ten člověk tyhle věci dělat NEMUSÍ. Není to tedy náplní jeho práce a není nutné, aby to dělal, proto nelze říct, že normálně má učitel tolik práce.
|
|
|
Jak "třídní schůzky zadarmo"? Vždyť berete normální plat ne? A v něm jsou všechny tyhle činnosti obsaženy. Nebo snad máte nějakou extra smlouvu na "holou výuku" bez ostatních povinností pedagogických pracovníků? Žádná kategorie "externisty" v tabulkách neexistuje. Snížený úvazek pouze znamená, že časově vymezené mimovýukové povinnosti by se teoreticky měly krátit adekvátně úvazku. Připadá-li na kantora s plným úvazkem například 150 minut dozorů týdně, kantor s úvazkem třetinovým by měl absolvovat 50 minut dozorů.
Ano, jádro je v tom "VÍCE NEŽ MUSÍ". Mizerný kantor nebo kantor flákač totiž často dokáže své nicnedělání bravurně zamaskovat papírově vykázanou aktivitou. Dokumentaci má v pořádku, nikdo si na něj nestěžuje, tu a tam hodí nějaký reparát, aby to nevypadalo, že je "měkkej". Bohužel, takových retušérů, kteří dělají jen tolik "aby je nebylo za co vyhodit" je ve školství čím dál více. Zčásti jde o neschopné trubky, které více nezmohou, zčásti o celkem schopné lidi, kteří kantořinu berou jako drobný šolich ke svým hlavním výdělečným aktivitám. Podíl obou kategorií roste na úkor oněch "blbců" naplňujících "starosvětskou" představu učitele, který kromě "vykazování nezbytného minima odvedené práce" ještě navíc žáky něco skutečně naučí a navíc jim umožní rozvíjet své zájmy.
|
|
|
Reeve má pravdu v plném rozsahu. Smlouva učitele není (nebývá) uzavřena jen na holou výuku. A skutečnost, že výuka a výuka se dají provádět a vykazovat velmi různě, to asi každý z nás zažil. Takže pokud je ideálem, aby učitel způsobem nenadřu se, učil třeba třicetihodinový úvazek (páč nějaké ty další činnosti tam nutně jsou), tak toto je cesta.
Jinak - v mém okolí znám jednoho borce, co chtěl další úzávazky na dalších školách ke svému plnému. Pokud je mi známo, je to strašlivý flákač co se týká kvality výuky.
|
|
|
No.... trochu jsem si zvykl, že mi budou někteří omezenci vysvětlovat, že jsem špatný učitel, pouze na základě toho, že jsem informatik-externista a oni znají jiného špatného učitele informatika-externistu, což jasně implikuje, že i já jsem špatný učitel.
Že mi budete ale ještě vysvětlovat, za co jsem a nejsem placen, co mám a nemám na své výplatní pásce, tomu už se nelze než smát.
Mám prostě smlouvu, podle které dostávám plat za reálně odučené hodiny. Každý měsíc napíšu kamsi mail, kolik hodin jsem daný měsíc odučil a na základě toho mi přijde výplata. Jsou-li tedy například prázdniny, nebo mi nějaké hodiny odpadnou, dostanu o to méně peněz.
Že jsem se účastnil třídních schůzek zadarmo soudím podle toho, že mi paní ředitelka řekla, že na třídní schůzky chodit nemusím, protože je stejně nemám ve smlouvě a když jsem řekl, že stejně půjdu, poděkovala mi, že do dělám dobrovolně jako práci navíc....
Dále by možná Vašim horkým a rychlým soudům prospělo, kdybyste rozlišoval mezi "VÍCE NEŽ MUSÍ" a "MÉNĚ NEŽ MUSÍ, JEN TO NENÍ JAK POZNAT".
Příklad, který jste zmiňoval, je člověk, který dělá evidentně věci NAD RÁMEC TOHO, CO BY DĚLAT MĚL, protože ho to patrně baví. Zajisté jsou mnozí, kteří dělají MÉNĚ, NEŽ BY DĚLAT MĚLI, což jsou ti flákači. Ale dělení na tyto dvě skupiny zdaleka nekončí.
A celý ten článek o pracovní vytíženosti učitele se zabýval takovými, kteří dělají dobře a svědomitě to, co dělat mají, nicméně nic navíc.
Nemůžete přece říci, že ten, kdo nedělá dobrovolně mnoho věcí nad rámec svých pracovních povinností, je automaticky flákač, který si své pracovní povinnosti neplní!! Vždyť je přece mnoho takových, kteří si pracovní povinnosti plní svědomitě a poctivě, ale nedělají věci, které už dělat nemusí.
|
|
|
Tak to jste první u koho to vidím, já viděl vždy jen zkrácené úvazky, i když byly jen velmi krátké (nešlo-li o dohody o provedení práce u záskolů).
|
|
|
Tak tomu říkám udeřit hřebíček na hlavičku.
Člověk se smlouvou naprosto odlišnou od úvazku učitele by neměl hodnotit práci ostatních, k nimž nepatří. Neměl by "vysvětlovat, za co jsou a nejsou placeni". Jinak se tomu "nelze než smát".
Může tu práci hodnotit leda zprostředkovaně, ne z osobní zkušenosti. Tj. stejně jako já, ale já bych svůj názor nikdy nevydával za názor učitele.
|
|
|
Aha, takže například programátor, který je zaměstnanec nějaké firmy, by naprosto nemohl hodnotit práci programátora na volné noze, protože o ní nic neví??
Co je to za blbost? Dělám tutéž práci, jen teď zrovna mám trochu jinou smlouvu....
To se mimochodem nevylučuje s tím, že bych někdy jindy smlouvu na nějaký úvazek neměl.
Krom toho dělám opravdu NAPROSTO TUTÉŽ práci, jen mám trochu vyšší hodinovou sazbu, ale jsem placen za trochu méně hodin.
|
|
|
Ano, dobře víte, že když nemáte smlouvu na 8,5 h denně, máte sklon udělat více práce za méně času. Alespoň u mě to tak je. Do časové analýzy práce někoho s jiným typem pracovně právního vztahu byste se proto neměl pouštět, protože nemáte dost zkušeností. Můžete se dopouštět podobných chyb, jakých byste se dopustil při hodnocení dalších typů pracovních smluv, s nimiž nemáte zkušenost, jako je "8 h denně s 50% neplacených přesčasů navíc", "řidič MHD", "řidič MKD" apod. Když zůstanu u posledních příkladů, nemáte na to, hodnotit tyto řidiče, i když možná máte ŘP a řídíte.
|
|
|
Ten váš fyzik je zřejmě jediný na vaší škole, kdo žije (pracuje) v reálném světě a neměl by asi problém se za větší peníze uplatnit v privátním sektoru. Problém, je, že vy v tom reálném světě práce evidentně nežijete a žít nechcete.
|
|
|
Je pravda, že v ne každém městě je VŠ, nicméně ono se dá učit i na více gymplech zároveň, pokud se člověk trochu snaží.
Argument s dojezdem do práce je trochu blbost.... protože zaprvé kolik procent lidí žije na takovém místě, že dojezd do nejbližší školy je 2 hodiny?? Rozhodně to nebude ani jedno celé procento a nejspíš ani jeho desetina. A zadruhé, žije-li člověk na takovém místě, stejně musí tak daleko dojíždět i za každou jinou prací!! Počítáte-li tedy do náročnosti práce učitele to, že musí ráno a večer dvě hodiny někam jet a zvýšíte mu tím pracovní dobu o 4 hodiny, můžete pak rovnou říct, že všichni, kdo makají normálních 8 hodin, makají vlastně 12 a kdo dělá dvanáctky, je to vlastně 16. Což je naprostý nesmysl.
O ŠVP vím, ale nepovažoval jsem za nutné to vůbec zmiňovat, protože ano, jestli musím změnit své přípravy kvůli přechodu na školu, stejně mi vydrží několik let....
To s tou další vysokou školou prostě není pravda. Jste-li odborník v nějakém oboru (s titulem), stačí Vám na jeho učení učitelské minimum, což ani vzdáleně nepřipomíná nic jako další magisterský obor.
Krom toho rozhodně na UK umožňují jednotlivé obory i to, aby se studovaly zároveň s učitelstvím, dokonce je často možné nedělat dvoje státnice, ale pouze jedny rozšířené.
Navíc, krom toho všeho, existují v ČR gymnázia, které Vás zaměstnají pouze na základě Vašeho odborného titulu a nechtějí po Vás pedagogické minimum, ani vystudované učitelství. Neříkám, že je to běžné, ale při troše snahy se dají najít.
Lidskost.... v tomto případě opravdu nechápu, proč do tohoto tématu tahat lidskost. Je možné, že z Vašeho pohledu je pro informatiky tipická absence lidskosti. Naopak z mého pohledu je běžné pro humanitně zaměřené lidi to, že když už nemají argumenty, vytáhnout LIDSKOST a často (mimochodem přesně tak, jak jste to udělal Vy) to ani nijak nekonkretizují (jako třeba že kdybych byl lidský, netvrdil bych něco konkrétního).... prostě jen řeknou LIDSKOST a tím může jít celá diskuse rovnou do háje, protože tam už prostě není o čem diskutovat. Co říct na LIDSKOST. To může znamenat cokoliv, ale také to nemusí znamenat vůbec nic. Tím samozřejmě netvrdím, že LIDSKOST je prázdný pojem, ale pokud se jím někdo ohání a ani neřekne, k čemu konkrétně se to vztahuje, nebo co tím chce říct, prázdným pojmem se to stává.
Se svými studenty nejsem kamarád-vrstevník, s vrstevníky si nevykám. Fyzicky zchátralý jsem upřímně řečeno částečně už teď - jsem prostě tlustý zarostlý programátor. A rozhodně fyzický vzhled není ani omylem to, čím si u studentů zajišťuji autoritu, to spíše naopak.
A je-li někdo v mládí autoritativní a ve stáří už ne, holt má to učení pak těžší, ale PROBERTE SE!! Myslíte si, že skladník má stejně těžké povolání ve dvaceti jako v pětačtyřiceti?? Myslíte si, že nohy prodavačky, kadeřnice, servírky.... myslíte si, že takové nohy jsou stejně opotřebované ve dvaceti jako ve čtyřiceti? Bolí stejně??
Máte pocit, že programátorovi to myslí v padesáti stejně jako když mu bylo pětadvacet?
A to vůbec nezmiňuji sportovce.
Opravdu mi připadá, že v celém tomto komentáři, na který reaguji, je ukázáno to, čemu říká jeho autor LIDSKOST. V jeho podání je to vlastně kníkání....
Čím on mi argumentuje (když z toho vyházíme balast):
1/ Že to má někdo daleko na nejbližší VŠ.
2/ Že to má někdo daleko na nejbližší SŠ.
3/ Že přípravy, za které dostává učitel placeno tak, jako kdyby je dělal každý rok nový, můžou ve speciálních případech vydržet jen několik let a nemusí být na celý život.
4/ Že starému učiteli se učí hůř než mladému.
Ale co je to za argumenty?? Vždyť tohle platí snad ve všech profesích, až na ten bod 3/, který je ale absurdní sám o sobě.
|
|
|
1/ Že to má někdo daleko na nejbližší VŠ.
- to je problém diskusí s infomatiky, že napíšou "někdo" a nepřiloží statistiku
2/ Že to má někdo daleko na nejbližší SŠ.
- viz bod 1. Můj odhad je, že i v Praze, kde žije ten milion Čechů (zbytek jsou zahraniční manažeři) může trvat cesta z centra na perifeiii hodinu (když ji počítám od dveří ke dveřím).
Vezměme tedy v úvahu průměr, odhad půl hodinu, takže hodina cesty denně. Při přejezdu ze školy do druhého zaměstnání tedy i při vašem nižším odhadu to dává hodinu. Pokud končíte po 13:00, a to je snad případ šesté hodiny všech škol, už to na 14:00 nikam nestihnete. Tím končí vaše šance druhého zaměstnání (manuální práce). Pokud nejste ve městě, kde je VŠ, padá také jakákoli šance, že budete odpoledne učit něco jiného - kromě soukromých jazykovek, což je almužna a hlavně žádná záruka, že budete mít po prvních dvou měsících "studenty" a tím i práci.
3/ Že přípravy, za které dostává učitel - nesmysl, to jsem neřekl, většina "promrhaného" času spočívá v dozorech, které jsou povinné, schůzkách s rodiči, kteří možná za vámi nechodí, ale za dobrými kantory chodí (už dávno není pravda, že by si o "SRPŠ" učitel postěžoval na žáky, do venkovských škol chodí spíš rodiče, které doma děti bijí nebo jim kradou peníze apod. - ano, děti bijí rodiče, případně děti místo školy jdou do parčíku čichat toluen, to vám pak v 22:30 volá policie, zda byly ten den ve škole nebo ne).
To vše vy neznáte, protože a. nejste dobrý kantor, za kterými by o přestávce chodili žáci (se zájmem) nebo rodiče (se stresem) a b. protože vše vidíte jen svou optikou - odučit 45 min a vypadnout.
4/ Že starému učiteli se učí hůř než mladému - na rozdíl od servírky, která se může loudat, učitel musí být neustále v pohotovosti, co který kreativní jedinec ve třídě vymyslí - zda jen podrazí spolužákovi židli a pojede se na šití do nejbližšího špitálu, nebo zda bude stačit zavolat rodiče, ať si miláčka vyzvednou - k tomuto rozhodnutí musíte být dobrý kantor, abyste věděl, kdo má jaké rodiče.
Mezi řádky v tomhle všem možná najdete tu lidskost, možná také nenajdete, ale to bude chyba ve vás.
|
|
|
1/ Ach jo.... PŘEČTĚTE SI, co jsem napsal. To někdo byl extrakt z Vašeho textu. Protože Vy jste s tím první přišel (bez statistiky). Opravdu nechápu, jak můžete s něčím přijít do diskuse a když na to někdo jiný REAGUJE, tak mu omlátíte o hlavu, že nedodal statistiku.
2/ Neřekl jsem, že druhé zaměstnání má být manuální práce. Řekl jsem, že učitel může bez problémů ke svému hlavnímu zaměstnání stíhat ještě druhé, což je prostě pravda. Mnoho učitelů to také tak dělá. Samozřejmě to musí být pracovití lidé a ne tací, kteří se jen snaží vidět všude problém.
Vy mi tu poukazujete na to, že učitelé mají nějakou dobu na cestu ze zaměstnání a do zaměstnání.... přesto nějak ignorujete stále tu námitku, že to mají i lidé pracující v jiných povoláních.
3/ Tady chápu, že jste si nemohl odpustit osobní útok, ačkoliv mě neznáte a ani nevíte, kdo za mnou chodí, či jak učím (je opravdu úsměvné, jak to podáváte.... přiznávám, že rodiče za mnou se stresem nijak zvlášť nedochází, ale studenti se zájmem o přestávkách prakticky stále - nemyslím, že by to bylo až tak mnou, jako spíš oborem, který učím a o který je zájem, nicméně je opravdu úchvatné, jak Vy to všechno víte, aniž jste mě kdy viděl).
Každopádně krom toho osobního útoku je to už dál naprosto zcestné. Jestli většina promrhaného času spočívá v dozorech a schůzkách s rodiči, tak to opravdu chci vidět to pracovní nasazení u těch ostatních věcí.
Řekněme, že učitel je neoblíben a má dozor KAŽDOU PŘESTÁVKU. Ve škole bude řekněme 6 hodin denně, to je asi 70 minut přestávek.
Dále připusťme, že za učitelem pořád trajdají rodiče, kteří nemají nic jiného na práci, takže za ním přijdou KAŽDÝ DEN ČTYŘI RODIČE!! A s každými se bude učitel bavit 15 minut.
To máme 60 minut na rodiče a 70 minut na dozory. Přičemž jsme počítali s naprosto extrémně předimenzovaným příkladem, kdy má učitel dozor každou přestávku a chodí za ním denně čtyřikrát rodiče. Tedy 130 minut. O těch 130 minutách tvrdíte, že je to VĚTŠINA promrhaného času?? No, tomu říkám opravdu šílené množství času, když jeho VĚTŠINA je 130 minut (a to ještě fakt extrém).
Prosím, buďte tak laskav a předtím, než zas vypustíte takovou kardinální blbost, se zkuste nad svým tvrzením zamyslet, jestli krom toho, že je v opozici (což je u Vás asi jediné kritérium), je ještě navíc alespoň trochu slučitelné se zravým rozumem (ten u Vás zřejmě chybí na úrok přebytku lidskosti).
4/ Opět jste jen mnoha slovy řekl stále totéž: STARÝ UČITEL TO MÁ TĚŽŠÍ NEŽ MLADÝ UČITEL.
A já Vám opět říkám: VE KTERÉ PROFESI TO NEPLATÍ?? V 95% profesí (a možná ještě více) to mají starší těžší než mladí.
Můžete tisíckrát vytahovat lidskost, tisíckrát to zaobalovat do nějakých kravin, ale je to prostě fakt, který nezměníte.
I když čtenáře třeba rozbrečíte tím, jak to má starý učitel těžký, nevyvracíte tím, že by to starý kdokoliv měl těžké taky.
|
|
|
:-) najednou se vám nelíbí, když váš článek psaný POUZE z vašeho pohledu a vztažený na všechny učitele někdo (já) vezme a napíše vám komentář a paušálně (stejně jako vy) ho vztáhne na všechny. Netvrdím, že každý učitel promrhá těch 130 minut, ale i kdybych se držel vámi uznaných 130 minut, tak to jsou více než dvě hodiny denně k těm 3 h 9 min, na kterých jste založil svou statistiku.
Má slova "VĚTŠINA promrhaného času" si smíte vykládat pouze a jedině tak, jak byla napsána, tj. že tento časový údaj tvoří většinu z promrhaného času. Učení, opravování, třídní schůzky nejsou promrhaný čas. Promrhaný čas jsou díry v rozvrhu (ty jste ve své reakci úplně vynechal), čekání na rodiče, kteří měli přijít v 13:30 a běžně dorazí 14:15 - to jste také vynechal. Promrhaný čas je čekání na PČR, která si vyzvedává jedno dítě po druhém a vozí je na výslechy do sousedního města. K tomu detail - jestli tvrdíte, že u vás na škole drogy nejsou, tak jen nemáte přehled.
Vámi lehce zmíněné "exkurze" mívají pravidelně podobu úplně jinou než vámi vykreslený proplacený výlet do zahraničního ráje: typicky je to "06:00 vyjet z domu, 07:00 být u školy, do 07:45 shromažďovat děti, 07:55 vyjet vlakem do místa exkurze, 09:15 tam být (když je jen jeden přestup), do 14:00 exkurze, do 15:00 cesta zpět na vlak s krátkým rozchodem, aby děti viděli sousední město, náměstí, kostel - divte se ale na vesnici je normální, že osmák v životě nebyl v 30 km vzdáleném městě - 16:00 zpět na místě, kde výlet začal, 16:30 odjezd domů, 17:30 doma".
Můžete namítnou jediné - že vy to neděláte - ale to neznamená, že jste dobrý kantor. Ten minuty nepočítá.
|
|
|
hmm, na exkurzi v 6:00 z domu, 17:30 zpatky...to maji ucitele vazne tezky. Ostatni profese, ktere do toho mesta dojizdeji denne za praci, o tom nemaji ani paru :-D
|
|
|
A jak tohle souvisí s pracovní dobou učitele? Ono místo není přece jeho pracovním působištěm i on musí denně přijet ke škole a od školy po rozchodu žáků docestovat domů. Váš příspěvek poněkud nechápu.
|
|
|
Vždyť ale pan učitel psal, že musí v 6:00 z baráku a 17:30 je doma. Takže je smutné, že si na to stěžuje, ale takto to má hodně lidí, který pracují v kterémkoliv jiném oboru. A skoro si troufám tvrdit, že jich je většina. A možná i ta většina má nižší příjem. Takže to není nic, za co bych učitele mohl litovat.
|
|
|
Na jaké škole to učíte, když k vám jezdí tak často PČR. No a když jsme u toho čekání a promrhávání času. V tomto promrhávaném čase přeci můžete opravovat písemné práce a odpadlo by následné žehrání nad písemnou prací doma po večeři.
Co se týká exkurze. To je standartní scénář normánlního pracujícího člověka, který může domu nosit mnohdy méně, než je plat učitele. A to i v takovém městě jako je Praha. Možná tam to platí dvojnásob.
|
|
|
Tomku, já chápu Váš pohled na věc (i níže napsané příspěvky), ale myslím, že jste na Urzu zbytečně tvrdý (to on na ostatní učitele také, takže si nemáte co vyčítat).
Urza je třeba dobrý kantor, ale, jak už jsem napsal, v neklasickém postavení - má smlouvou na odučené hodiny, přijde, vypadne - dozory, stížnosti, suply, porady, jak mnoha diskutéry napsáno, nemá ve smlouvě a tak se ho netýkají. Učí jeden předmět a to navíc předmět s přímou použitelností v praxi, což je docela výhoda a zjevně na škole, kde má motivované a vzorné žáky, nebo tam alespoň nemá tu zvěř, která je docela normální - nebo je opravdu třída, ale on stačí jeden ignorantský psychotik a můžete dělat zlaté svaté - toho on tam nemá. Nepřipadá si tak jako hadr na holi a současně pěšák krčící se v díře v zemi nikoho.
Takže mi přijde příliš, říkat mu, že není dobrý kantor. On není klasický kantor a jeho vidění školství tomu odpovídá.
|
|
|
Souhlasím s tím, že nevíme, jaký je kantor. Bylo by zajímavé vědět, co učí ve svém předmětu, zda z žáků dělá programátory nebo jen lepiče kódu, kteří pracují metodou CTRL+C, CTRL+V. Takových je dost. Pokud by učil Word a Excel, tak se znalostí verze 2003 si průměrný Čech (dovolím si tvrdit, pár lidem jsem rozdíly vysvětloval) nedokáže poradit s verzí 2007. Pomiňme, že už je pár měsíců venku verze 2010. Pokud by před 20 lety učil Pascal (vím to, učil se, byl jsem na škole, kde se točil Basic, ale vím o výběrových školách a také vím, co jsme dělali o 5 let dříve ve Svazarmu), tak před 10 lety musel učit C+ a dnes mu opět je k prdu, protože většinu strojového času dnes běžících počítačů, pokud pomineme OS, zabírají trapné scripty. Ačkoli vím, že se i dnes dá uživit programováním v nižších jazycích, třeba jako vývojář hardwaru, rozumný člověk uzná, že těchto lidí je nepatrná menšina oproti "programátorům" www, tvůrcům "obsahu" flash atd.
S odvoláním na výše uvedené zní velmi úsměvně názor autora článku, že může učit podle jednou vytvořených příprav. Když jsem byl na vysoké, programovali jsme jednočipy v jednom vývojovém prostředí, za 2 roky už se používalo úplně jiné. Jednou CISC, podruhé CISC, takže skoro nic z prvního předmětu by nešlo použít ve druhém. Takhle by se dalo dlouho pokračovat, ale nechci se pouštět do hádky s autorem článku, tohle píšu spíš jako takové zamyšlení pro vás, otázku, proč vám mé hodnocení autora článku připadá tvrdé.
|
|
|
Hezké - a depresvní. Jestli učíte cokoli z IT, pak bych jako student dal přednost externistovi, který chápe, že důležitější je naučit algoritmizaci problému, než vysvětlovat, že v Office 2007 je tenhle čudlík o tři centimetry vedle, než v 2010. A nedej bože, aby Váš student použil OpenOffice, tam už by musel být ztracený úplně.
Jako programátor se chvílemí živím a představte si tu hrůzu, že na škole mě učili assembler procesoru 8035 a v lepších chvilkách Basic - a přesto nemám problém s orientací v prakticky libovolném jazyce, ať už je to Pascal, C++ nebo nějaký "vizuální" jazyk. Jde jen o to, pochopit rozdílnost zápisu, změny syntaxe - to, co který konkrétní jazyk umožňuje "navíc" je už záležitost konkrétní aplikace. A neměl jsem problém se po Basicu naučit Pascal a psát v něm, případně PHP a nebo i ten (zatracovaný) Flash. A kupodivu mi nejsou mé školní vědomosti "k prdu", ba naopak, stavím na nich dodnes (a to je to už přes 22 let).
Bohužel Váš příspěvek jen podtrhuje to, co psal Urza - nabiflovat, ať to (studenta) stojí, co to stojí, logické myšlení není to, co by bylo preferováno - asi se podstatně hůř vyhodnocuje než to, že student z hlavy (ne)vysype, ve kterém menu je která položka.
|
|
|
No nevim, ale je v prispevku predrecnika vidim neco jineho, nez jsi napsal v poslednim odstavci.
TomK pise (aspon tak to chapu), ze - zvlast v oboru IT - nejde ucit 20 let porad to samy a podle stejnych priprav. Proc bych mel dnes nekoho ucit, ze kapacita diskety je 1.44 MB, kdyz plno mladych lidi disketu vlastne ani nevidelo na vlastni oci ? :-)
Jasne, u programovani je treba dulezite opravdu to logicke mysleni, schopnost "pochopit" algoritmus a znalost konkretnich prikazu u jednotlivych programovacich jazyku je az sekundarni. Protoze co mi bude platna znalost vsech prikazu Pascalu, kdyz nedokazu pochopit, co dela:
X := A;
A := B;
B := X;
|
|
|
A ono to "učení, jakou kaacitu má disketa" je pro studenta jakkoli důležité? Jestli dneska učitel stráví hodinu tím, že vyjmenovává všechny dostupné kapacity flashek, pak chápu, že má problém se zájmem studentů i s udržením kázně.
Trendy v IT se točí tak rychle, že věnovat se takovýmto naprosto nepodstatným detailům je skutečně studentům k prdu - na jejich místě bych dal také přednost někomu, kdo vysvětlí principy - ano, i v dnešní době je asi dobré (v rámci obecného rozhledu) vědět, že existovaly děrná štítky a pásky (už jen proto, že na nich se dá právě ta algoritmizace docela hezky ukázat).
Takže ne, že nejde učit to samé, naopak - učit zvláště v IT cokoli jiného postrádá jakýkoli smysl.
|
|
|
Ja myslim, ze hovorime o tomtez. V ramci vseobecneho prehledu by asi studenti vedet mohli, ze existovaly jakesi stitky s vyderovanymi otvory, pasky, diskety, atd.
Jenze - kdyz budu mit pripravenou prezentaci (a ted to hodne prezenu) 10 let starou, tak tam aktualni zahrnute nebudou a naopak, bude tam spousta detailu, ktere TEHDY byly dulezite, ale dnes jsou naprd. Takze tu prezentaci budu muset upravovat. Rok co rok, nejlepe.
Cimz se zde opakujici tvrzeni, ze pripravu si udelam jen jedenkrat a pak uz na to nemusim sahnout, da povazovat za vyvracene. :-)
|
|
|
Ač dávám přednost práci v C++, své studenty učím základům algoritmizace v Pascalu. Proč? Ten jazyk byl vytvořen k tomu, aby se v něm učilo a je pro to naprosto nejvhodnější. Je pravda, že Pascal konkrétně nikde nevyužijí, ale osobně si myslím, že nelze mít za cíl, že středoškolák ukončí tu školu a nastoupí do praxe.
Kladu si za cíl naučit své studenty tomu myšlení, naučit je algoritmizovat.... pak si myslím, že pokud bude potřeba, už se syntaxe jiných jazyků naučí.
Co se týče Office, tak totéž. Učím je v Excelu používat funkce, je mi jedno, kterou používají verzi a příliš se nezabývám tím, kde leží jaké tlačítko, stejně se to pořád mění.
Rozhodně je neučím v Excelu to, aby mi vyjmenovali, na kterém místě se přesně skrývá které tlačítko. Učím je rozumně používat funkce jako IF, IFERROR, FIND a podobně.
|
|
|
Čistě offtopic, co Vás přitahuje na C++?
Strávil jsem s jedním jeho klonem (Symbian OS) už 4 roky, a každým rokem jej mám rád míň.
|
|
|
Co mě přitahuje na C++? Na to se dá objektivně odpovědět jedním slovem: RYCHLOST :o)
A čistě subjektivně se mi ten jazyk prostě líbí. Ale to je samozřejmě dost individuální.
|
|
|
No, já jsem na MFF celkem 5 let programoval rychlostně kritické algoritmy pro lámání šifer, dneska dělám šifrování v mobilních telefonech, a řeknu Vám, když se ta rychlost výkonu aplikace měří, tak ta Java dnes zas moc za C / C++ nezaostává. Spíš jde o správnou volbu datových struktur a sub-algoritmů než o jazyk sám...
Obecně se mi vyplatilo držet v C / C++ jen ty nejkritičtější kusy kódu jako je třeba komprese hlasu nebo asymetrická kryptografie, a zbytek psát v čemkoliv jiném, protože si ušetříte boj s dealokacemi paměti.
Další důležitý prvek ve fázi vývoje je rychlost kompilace, a v takovém případě snad ani pomalejší platforma než C++ neexistuje ... všechny ty #include direktivy dohromady rekurzivně nafouknou zdánlivě malý zdroják .cpp na obrovskou kompilační jednotku o desítkách tisíc řádků. Když často rebuildujete projekt, tak nad tím ztratíte kupu času.
|
|
|
No jo, někdo rád bičík a pouta, někdo zase C++ ;-)
|
|
|
Smím se zeptat jak/co v tom Pascalu přesně učíte? On je sice pěkný na takové ty základní algoritmisační věci jako vyhledávání, třídění a podobné, ale na to se dá dobře použít i C a navíc to jsou věci, které dnes máte v knihovnách a v praxi se s nimi moc nesetkáte. IMHO je velmi důležité učit spíš správný přístup k návrhu, vhodnosti a nevhodnosti toho či onoho řešení a tam mi jako vhodnější přijdou spíš SmallTalk či z používanějších jazyků Java.
|
|
|
Tady naprosto nesouhlasím.
Respektive souhlasím po stránce faktické, nikoliv didaktické.
Souhlasím s tím, že pro praxi žádný ze základních algoritmů psát nemusíte, neboť máte knihovny. Souhlasím i s tím, že pascal v praxi moc nepoužijete (i když pořád ještě jsou tací, co píšou v Delphi, i když je jich po čertech málo).
To ale podle mě nemá vůbec souvislost s tím, jak se dané věci učí. C/Cpp je podle mého názoru na výuku naprosto nevhodné z důvodů, že je tam mnoho věcí "kolem", které rozptylují pozornost a tříští problém na mnoho podružností, namátkou:
1/ Preprocesor komplet, přičemž těžko jej před nimi úplně schovám, protože ho budou potřebovat kvůli několika základním includům.... a příčí se mi učit stylem: Tady napíšete tyto znaky, ono to udělá požadovaný efekt a neptejte se proč.
2/ Vstup a výstup není rozhodně intuitivní jako readln a writeln (je třeba vysvětlit milion věcí kolem).
3/ Mnoho knihovních fukcí pracuje s ukazateli, ty nemá cenu vůbec řešit, dokud si studenti neosvojí alespoň práci s proměnnými.
4/ Nepřehledná syntax, kde nemyslím jen begin a end jako složené závorky, ale především logické operátory, které jsou v pascalu zjevné, v Céčku je třeba dostat je pod kůži (což není obecně problém, pokud zrovna nemáte problém se zvládnutím stovek jiných věcí).
5/ Práce s poli lze sice teoreticky učit stejně jako v Pascalu, ale tam nehrozí, že snaživý student náhodou v pozadí neobjeví nějakou ukazatelovou aritmetiku a nebude dokonale zmaten (v Pascalu mi zvídaví studenti objevují různé věci dopředu).
6/ Předávání proměnných odkazem.... v Pascalu napíšu var a tím to hasne, zato v Céčku i Cpp jim musím říci alespoň pár slov o referencích, což opět může vyvolat u zvídavých studentů mnoho otázek, přičemž odpovědi jim pak zmatou hlavu.
7/ Pokud zmiňujete přímo C a nikoliv C++, tak práce s řetězci je trošku vyšší level, přičemž oni je ale potřebují poměrně záhy a opravdu si neumím ani v nejmenším představit, jak to budu vysvětlovat lidem, kteří mají problém pochopit přiřazení do proměnné (což skutečně začátečníci občas mají, například 90% studentů, kteří nikdy předtím neprogramovali, se snaží prohodit obsah proměnných prostě stylem a := b; b := a; - těm budu těžko vysvětlovat řetězce v C a i kdybych vysvětloval, zastřu tím jiné věci, které musí pochopit dřív).
8/ Studenti s větším zájmem o předmět si hledají na internetu zdrojové kódy jiných programátorů a snaží se z toho něco pochytit, což mi připadá u C/C++ dost nereálné. Například jeden student, kterého doučuji C++ navíc, objevil, že pokud p je ukazatel a i int, pak p je ekvivalentní s *(p+i), což je ekvivalentní s *(i+p) a dále v C (nikoliv Cpp) je to ještě ekvivalentní s i[p]. To je tak na 30 minut s jedním velmi nadaným studentem (který ale s Cpp začíná).
9/ Při syntaktické chybě Vám Pascal poměrně jasně řekne, kde je problém. Vzhledem ke složitosti Céčka Vám toto Céčkový překladač řekne výrazně jinak.... a pro studenty výrazně zmateněji.
10/ V Céčku se dá šíleně prasit, což je pro studenty velmi lákavé, připadají si pak drsně. Jenže se v tom kódu ztratí. Pascal prasení nepodporuje a pokud se extrémně moc nesnažíte, ani jej nepovoluje. Prasením v tomto případě myslím například když někdo místo několika podmínek napíše jeden částečně se vyhodnocující výraz, který se bude skládat z deseti termů, z nichž každý bude mít nějaký ten side effect. A věřte, že v momentě, kdy student pochopí, že tohle JDE, jde to pro něj extra lákavé.
11/ Kód Pascalu je mnohem podobnější pseudokódu, pro studenta je pak snažší se orientovat.
No a pak tam píšete ještě jednu věc o těch knihovnách, na tu jsem Vám zatím neodpověděl, pouze jsem vyjádřil nesouhlas.
Je samozřejmě pravda, že v praxi skutečně používáte knihovny na vše, kde je potřeba nějaký z těch základních algoritmů.
Na druhou stranu si myslím, že z didaktického hlediska je velmi dobré si ty algoritmy napsat a popřípadě zkusit i vymyslet, je-li to možné.
Samozřejmě nejde o to, aby to byly ty konkrétní algoritmy. Jde jen o to, že prostě je třeba, aby se ten programátor na něčem učil. A co je proč tyhle věci vhodnější než různé třídící algoritmy a podobně?
|
|
|
Moc hezké, ale jak to je dlouho, co byl moderní LISP? Jak vám jeho znalost algoritmizace pomůže v jiných programovacích jazycích? Jak to je dlouho, co byly překladače Fortranu, Pascalu apod. čistě textové a člověk se prostě musel naučit nazpaměť příkazy editace, příkazy kompilace, příkazy debuggeru, runtime? Když na to přijde, zažil jsem ještě dobu, kdy se ve výuce počítačů začínalo dvojkovou soustavou a v učebnici byla realizace základních hradel v elektronkách relé, tranzistorech a prvních IO. Tyhle všechny věci ve své době považovali za zásadní učitelé vašeho typu - úzce zaměření - a k čemu dnes jsou? K ničemu. To samé čeká za 20 let i vaše poznatky.
|
|
|
Mám pocit, že tady trochu pletete dohromady hrušky s jablíčky.
LISP je funkcionální/neprocedurální/deklarativní jazyk.
C, Cpp, Pascal, Java, to jsou jazyky procedurální/imperativní.
V programování jako takovém máte dva základní přístupy: imperativní a deklarativní
Tam je propasný rozdíl a jedná se o naprosto jiný styl programování.
Na druhou stranu jsou ale deklarativní jazyky podobné ostatním deklarativním a imperativní ostatním imperativním.
Tedy když se naučíte Pascal, pak se poměrně snadno naučíte C, C++, C#, Perl, PHP (to samozřejmě platí i naopak, naučíte-li se nějaký jiný imperativní jazyk, snadno se naučíte Pascal). Rozdíly jsou převážně v syntaxi a knihovnách. A dokonce i objektovost některých jazyků není až takovým rozdílem - naučíte-li se programovat OOP v C++, budete umět správně objektově programovat i v Javě.
Totéž platí o jazycích deklarativních. Naučíte-li se psát v Prologu, je to svým způsobem podobné Haskelu i Lispu.
Rozhodně tedy neplatí, že když se naučíte něco, je Vám to pak k ničemu. Pokud Vám přijde, že tomu tak je, nepochopil jste pointu ALGORITMIZACE!! Komu se zdá, že umění programátora spočívá v tom, že se naučí nějaký JAZYK (případně několik jazyků), podle mě vůbec nepochopil podstatu. Jazyky jsou jen prostředky a jste-li schopen algoritmizace, naučíte se snadno další jazyk. Naopak, nerozumíte-li algoritmizaci, jsou Vám znalosti syntaxí jazyků k ničemu, protože je stejně neumíte používat.
|
|
|
|
Kdyz jsem se v roce 1988 setkal poprve s Turbo Pascalem (nekde ve verzi 3.x), tak uz tehdy mel na tom osmibitovem kramu IDE, byt ponekud odlisne od tech dnesnich.
Jinak samozrejme znalosti dvojkove soustavy a hradel jsou pro pochopeni fungovani pocitacu celkem dulezite, stejne jako alespon zakladni znalost assembleru. Stejne tak pokud chcete delat site, nestaci vam znat Facebook a Twitter, ale mel byste vedet, co je a jak funguje TCP/IP (na coz zase neni od veci umet tu dvojkovou soustavu).
|
|
|
|
Pevně věřím, že znalost binární, oktalové, hexadecimální soustavy, stejně jako ostatních obecných základů je vyučována dodnes. Jsem informatik, profesionál, pracující s vysoce komplexními systémy, zažil jsem osobně už i děrné štítky (nemluvě o tom ostatním) a __TVRDÍM__, že __NIC__ z toho, co jsem se kdy naučil, nebylo zbytečné.
Možná proto, když dnes dělám pohovory s těmi, kdo hledají práci, vyhazuji devět z deseti. Stejně jako vy nemají ani tušení o tom, jak to celé funguje a proto nemohou svou práci efektivně dělat.
Za dvacet let tu budu stále, samozřejmě pokud zdraví bude sloužit a budu se smát názorům, jako je váš, o to více. Právě proto, že tyto názory vás zcela diskvalifikují na pozici skutečného profesionála.
|
|
|
Proboha člověče, já jen doufám, že skutečně nejste učitel...
ad 1, 2) Irelevantní. Ta statistika by nemohla dopadnout pro učitele hůře, než pro jiné profese, spíše naopak. Za celý život jak během mého studia, tak během studia mého syna jsem nepotkal učitele, který by dojížděl do školy z kdovíjaké dálky. Oproti tomu v jiných oblastech znám lidi, dojíždějící do práce dvě hodiny vlakem. Už jen to, že jste vůbec měl tu drzost započítávat do pracovní doby dojíždění, o něčem svědčí.
ad 3) "Už dávno není pravda, že by si o SRPŠ učitel postěžoval na žáky..." - tak to je jeden z největších vtipů, co jsem kdy slyšel. Osobně jsem si naposlouchal, mimo jiné, 40 minut trvající monolog o těch šílených a zlých dětech, co učitelům chodí do práce ničit život. Zakončeno stěžováním si na to, že děti odmítají ve škole jíst to, co učitelům tak chutná, jaká že je to sakra spravedlnost?
ad 4) Všechny mé zkušenosti mne přesvědčily o tom, že typický učitel pracuje na frekvencích, které by jinde byly považovány v podstatě za volnoběh, či odpočinek. Nebudu tady rozepisovat všechny ty zážitky s hledáním učitele, povalujícího se v kabinetu, zážitky spojené se sledováním kolektivu učitelů v jejich přirozeném habitatu ve sborovně, dozory na horách a brigádách, opilých učitelích, agresivních učitelích, bojích mezi učiteli... Každopádně, pokud je pedogog skutečně PEDAGOGEM, pak ve stáří staví na něčem úplně jiném, než na silných svalech. Potkal jsem řadu učitelů, kteří to zvládli a ten respekt měli. A nesrovnatelně více těch, kteří to nedokázali, samozřejmě. Mimochodem, vy přistupujete k žákům podle toho, jaké mají rodiče?
Vypadá to, že jste skutečně učitel. Tedy, zvykl jste se tak nazývat.
|
|
|
Ja doted nepochopil, proc maji vsichni tendenci si prepocitavat penize na hodiny. Ja taky v praci dostanu urcity obolus, ktery je pevny, a kolik casu s praci stravim je vec ma. V pripade, ze ma nekdo pracovni dobu 4 hodiny denne, 9 mesicu, a dostava nejaky peniz s tim, ze toto ma predem dane, tak kde je problem?
|
|
Dokázal byste mi vysvětlit, kdy si skočíte na záchod, na svačinku a nebo pokecat s kolegy, když přijdete v osm ráno do práce, máte čtyři vyučovací hodiny, k tomu tři dozory na chodbě a odbíháte do kabinetu a pak se stěhujete pokaždé do jiné učebny, v jiné části budovy, s jinou učebnicí a pomůckami, protože jde o jiný ročník? Aha já zapoměla na výhody IT učebny. Inventarizací majetku a dalšími jednorázovkami se asi jako učitel s částečným úvazkem nezaobíráte. A dozorů na střední škole moc nebude, Jde o skoro dospělé žáky, že.
Stejně jako třídnictví. Pokud už máte tu čest, tak část "přestávek" trávíte omluvenkami, vybíráním peněz a řešením kázenských záležitostí. jistě, není to vždy. Sem tam přijde i nějaký rodič.
Odpolední vyučování jako by neexistovalo. DOvolená, stanovená předem, nejde vybrat na návštěvy lékaře nebo pro případ potřeby a suplovat za vás se taky nikomu nechce. Takže to řešíte, jak se dá.
CO by mě však zajímalo nejvíc, jak přizpůsobjete přípravu třídě. Jejímu tempu. Stane se li vám někdy, že něco nestihnete - pak se vám přece přípravy rozjedou. Nebo přeskakujete některá nedůležitá témata? CO když to někdo nechápe a žádá vysvětlení? Nebo vy prostě jen odříkáte to svoje a jdete pryč? Já totiž nepřišla na to, jak se dají zrecyklovat přípravy. Na testy už jsem našla recept, páč dnešní studenti jsou tak líní, že se neoptají ani kamarádů.
Jak řešíte opisování při matematickách písemkách? Nebo si prostě jen sednete ke kafi a opravujete? TO si pak z mobilu mohou vytahat, co chtějí a o tom, co skutečně umějí nemáte přehled. Pokud zastáváte heslo, hlavně když si to umí najít - dobře v pořádku, pak vaše testování chápu.
Taky jsem nepochopila, jak zachováváte strukturu hodiny. Já když si nenapíšu bodově, co chci opakovat jakým stylem chci pracovat, tak to v procesu prostě nedám. Asi trávím příliš času tím, že sleduju žáky , zda nelepí žvýkačky do klávesnice...
Pokud ředitelství vyšlo vaší paní vstříc a ona se realizuje na více školách, pak klobouk dolů. Asi si to fakt umí zařídit. Dobrých učitelů matiky si pak vedení váží.
Když si to vemu na svoji osobu, Pracuju v kuse od 7:50 do 12:00. Dvakrát týdně do 14:20. A to si aspon 4x týdně udělám 10 minut čas na svačinu.Tenhle čas nikomu "nedám". Místo na gymplu neseženu ani náhodou, to by jich tu muselo být....
Příprava mi zabere cca hodinu (až dvě) času denně a to si navrhuju body, které v hodině uzpůsobuju podle počtu žáků ve třídě, náladě a hodině v rozvrhu a učivu. Takže se s tím moc nemažu. Domů si beru opravy tak třikrát týdně hodina. Cvičení, testy , prověrky, o čtvrtletí mi to trvá dýl. Přece jen na základce je to nutnost. (a to flákám kontrolu dú, páč tam předpokládám osobu rodiče).
Takže se dostanu na čas 7:10 minut. Víc si to zkrátit neumím. A to se nedostanu v pracovní době k netu, nepřečtu si noviny.
DO tohoto času záměrně nepočítám měsíční porady které v průměru trvají hodinu a půl. Čtvrtletní tak dvě hodiny a více a třídní schůzky dvakrát za rok cca dvě hodiny. TO beru jako kompenzaci volnem o vedlejších prázdninách. Čehož je víc.
Když ale budu chtít přehánět, započítám i hodiny času vyhledáváním pomůcek a vyráběním, páč na škole už ted platí stop stav pro nákup pomůcek. A názorné karty se mi pro výuku osvědčily, protože si je pamatují i děti, které normálně nevnímají.
DNeska jsem s vyhledáváním a výrobou zabila 3 hodiny. Jsem asi blbá nebo nepracuju dost efektivne? Namalovat si je nemůžu, páč by to nikdo nepoznal, co to je...
|
|
|
Právě jsem se chystal sem překopírovat rozvrh přítelkyně (ekonomika, účetnictví, němčina), ale ale můžu jen souhlasně pokyvovat hlavou...
BTW: Má "nadprůměrných" 12tisíc čistého.
|
|
|
Jsem asi blbá
Obavam se, ze ano, jinak byste bud mela lepsi praci, nebo ji zvladala levou zadni.
Pokud zastáváte heslo, hlavně když si to umí najít - dobře v pořádku, pak vaše testování chápu.
A ono je snad cilem naucit zaky necemu jinemu, nez umet si vyhledat a zpracovat informace? Oni se nekdy v praxi dostanou do situace, ze budou napriklad navrhovat proudovy motor nebo sestavovat podnikovy rozpocet a nebudou mit k disposici zadne podklady a informace?
Vyuka s tim, ze zak nema nic k disposici a musi umet vse z hlavy, pripada v uvahu jeste tak nekde na prvnim stupni zakladni skoly, kde jde o to naucit deti cist, psat a pocitat. Ze se v teto tradici pokracuje vyse je pricinou zejmena toho, ze ze skol lezou v praxi nepouzitelni absolventi, kteri sice dokazi vyjmenovat pritoky Labe zleva i zprava a znaji rozdil mezi romantiky a realisty, coz je jim ovsem uplne k nicemu, kdyz pak maji problemy i se zaklady logickeho uvazovani, o nejakych praktickych znalostech a premysleni o realnem problemu ani nemluve.
|
|
|
NO jo, když já jsem nadšenec :):) Už mě ale některé věci po letech unavují, takže plánuju přesun na jinou pozici. Krize a malé děti mi trochu haní plány.
S druhou půkou souhlasím. ALe někdy probírám učivo a potřebuju si ověřit, jak ho zvládli, zda-li bylo vysvětleno efektivně a potřebuju reakci žáků, nikoli reakci jednoho žáka, od kterého všichni opíšou. Já pracuju s tím, že pokud něco třídě "nevyšlo" tak je to asi chyba moje, že jsem jim to nezadala, nevysvětlila, nenaučila tak, aby to pochopili.
|
|
|
Roote , ja s tebou (vami? sakra, uz zase netusim, komu tykam a komu ne:-)) povetsinou souhlasim, i s timto komentarem, ale je tu jedno ALE.
Ja sam jsem vzdy jako zak preferoval, ze neni dulezite umet nazpamet nejake slozite veci, ale je dulezite to umet najit a pouzit.
OVSEM to co vidim v dnesnim svete kolem sebe... Lidi nejsou schopni uz z hlavy secist ani dve ctyrciferna cisla, a co ctyrciferna, casto uz ani nesectou dve dvojciferna cisla.
Udelej si kolem sebe nenapadny test, kolik lidi z hlavy spocita 10% ze 150 , coz je jeste v pohode, ale delal jsem si jednou test na 12% z 60 a musim rict, ze zatimco ja to z hlavy spoctu tak za 5 sekund maximalne, tak cca 90% lidi to z hlavy nespocita VUBEC, protoze vubec netusej, co jsou to nejaka procenta.
To, ze si lidi pletou elektricky proud s napetim, to je bezna vec, takze zcela bezne mame v zasuvce "proud 220".
Kdy vubec byla nejaka prvni ci druha svetova valka, to ma poneti tak mozna kazdy paty clovek.
Tuhle jsem zjistil, ze ani moje manzelka nevi, co to znamena "harakiri", a to ani zhruba.
Mohl bych psat jeste asi 2 hodiny...nema to cenu.
A proc tomu tak je? Protoze to ty lidi nikdo nenaucil, a nikdo jim nevysvetlil, ze tohle vsechno budou v zivote potrebovat.
Ano, cele skolstvi je spatne, nebudu se hadat, vsechno by melo byt jinak. Ale kdyz uz tu tenhle system mame, nebylo by od veci, aby ty decka fakt neco naucil.
Mne je 34, a take jsme delali ve skole ledacos, pamatuju vyrazene zuby mych spoluzaku, sam jsem jednou jel na sesivani v oblasti cela, protoze jsem dostal sutrem do hlavy. Ale pres to nas skola ledacos naucila. Prijde mi, ze dneska to neni ani petina z toho.
Timhle celym chci rict, ze zaci postradaji nejen prehled o tom, kde tece nejake Labe, ale ani nemaji absolutne zadny zaklad nejakeho logickeho uvazovani. Premyslet je nikdo nenuti, tak ani nepremysli.
A pokud budou ucit stale stejni lide, jako dodnes, tak se to nikdy nezlepsi. A co si budeme povidat - zlata tu moc nenatezime, ropy take ne, ze bysme byli nejaky extra pracovity narod se rict neda....takze ta hlavni deviza, ktera nas vzdy tahla dopredu, byla vzdelanost.
A tu by bylo dle meho nazoru potreba podporovat.
Ale to je na dalsi clanek a dalsi debatu, jak na to :-)
|
|
|
Pane lojzo, mám pocit, že do sebe pletete dvě naprosto odlišné věci.
Že lidé neumí sečíst dvouciferná čísla? Že neumí Z HLAVY spočítat procenta?
Proč by to měli umět.... sám jsem učitelem matematiky a tvrdím, že tyto dovednosti jsou dnes k ničemu, protože snad každý má pořád u sebe telefon, který to spočítá za něj, kalkulačky a počítače také. Samozřejmě je podstatné, aby student věděl, jak takové sčítání fuguje a kdyby k tomu dostal neomezené množství času, dokázal by ta dvě čísla nakonec sečíst. Ale nějaký dril? Proč?
Na druhou stranu, že někdo plete proud s napětím, nebo že by ta procenta nedokázal spočítat ani s pomocí kalkulačky, to už jako problém vidím.
Ale myslím, že nejde o to, co si kdo zapamtuje, tyhle věci jsou myslím o tom, kdo tomu rozumí. Důležité je CHÁPAT, CO JSOU TO PROCENTA a umět s tím pracovat.
Ale dělat numerické výpočty? To je k ničemu.
|
|
|
dělat numerické výpočty? To je k ničemu.
Také špatně. Přečtěte si Feynmana, rozebírá to na pár místech dost podrobně.
|
|
|
No, ja si myslim, ze je vice nez dulezite umet secist dve cisla, vypocitat procenta a podobne. Proste se to v zivote hodi denne. Jdu do obchodu a vim, kolik budu platit. Takova drobnost...U mne je to tedy extrem, ja obvykle odhadnu cenu nakupu , i kdyz jdeme delat nakup na mesic a cena je trebas 5000kc...obvykle rozptyl nemam vetsi, nez 10%. Podle mne se tohle zrovna docela hodi - samozrejme bych mohl po Tescu behat s kalkulackou v ruce...
A nebo mi v TV rikaji, ze 3/4 nejakych lidi v Praze ma nejaky nazor - umim si tedy predstavit, kolik tech lidi zhruba je - zde se dokonce kombinuji 2 veci, totiz vedet, kolik v Praze cca zije lidi, a jeste z toho umet urcit 3/4.
Take neni od veci si umet predstavit, kolik mne bude stat 25 deka salamu, ktery stoji 15kc/10dkg. Chapu, ze ti co chodej do Lidlu tohle neresej, protoze to tam maj pekne vakuovany vcetne ceny na kazdem sacku, no ja, co chodim do reznictvi, takove veci docela resim....
Mozna jsem divnej, ale me tyhle veci fakt prijdou jako zakladni vybava pro preziti ve svete..
Take se mi jeste nestalo, abych si vzal pujcku u Providentu, protoze si umim vypocitat, o kolik bych ji preplatil behem jake doby. Evidentne spousta nasich spoluobcanu tohle neumi....
To same, trebas povazuji za dulezite umet cist. Ja vim, ze dneska uz se to tak neresi, ale ono se to nekdy hodi, trebas v pripade, ze mi nekdo chce podstrcit papir, ze jestli mu tu pujcku do zitra nezaplatim, tak mu timto odevzdavam barak i s tim autem v garazi...Jo, ze to lidi nezvladnou? Tak at se pak nedivej, me se to jeste v zivote nestalo, abych takto nekomu naletel...
|
|
|
Tak nějak.
Uzavírám si takhle pojistku na dům, a čtu v tom drobném písmu: "Pojistka se nevztahuje na události, zapříčiněné elektromagnetickým zářením."
I táži se agenta: "Tedy bude-li sousedovi hořet dům a můj chytne žárem, nebudete platit?"
Agent vytřeští oči: "To samozřejmě budeme!"
OC: "A co tato klausule?"
Agent: "Ale to není přece o požáru, to je o elektromagnetickém záření..."
Agent byl zjevně produktem onoho školství, jež lidi neučí nic jiného, než nalézt si fakta v googlu -- a jaksi si zapomněl najít, co to je em záření.... :(
___
P.S. Pojistku jsem nakonec uzavřel po zcela explicitním a výslovném potvrzení jednoho z ředitelů pojišťovny, že jakýkoli požár (nezaložím-li jej já nebo lidové bouře či armáda, na kteréžto případy se pojistka nevztahuje a jsem s tím srozuměn) hradit budou, bez ohledu na drobnopísmenné klauzule. No, pevně doufám, že k tomu stejně nedojde, ale kdyby, jsem opravdu zvědav :)
|
|
|
Ale tohle neni soucast toho matematickeho "umet pocitat", to je spis soucast toho fyzikalniho "odhadnout vysledek", coz je ponekud rozdil. Kdyz dostanu dve ctyrciferna cisla s tim, ze vysledek je napriklad jejich soucet (nebo podil, to je fuk), tak se nebudu namahat s tim, abych je scital ci delil (z hlavy, ac to samozrejme zvladam take), ale mnohem pohodlnejsi a vetsinou dostatecne je vysledek s presnosti +/- nejakych 5% odhadnout. A je to dulezite i pri pocitani na kalkulacce ci v nejakem spreadsheetu, protoze staci preklep v hodnotach nebo v zadavanem vzorci a je vse spatne, aniz by na to clovek mel sanci prijit. Ale na to neni potreba dril, spis cit pro vec ;-)
|
|
|
(Ale kdež. To je právě to matematické "umět počítat s aproximací" :) A ano, fyzikové obecně patřívají mezi nejlepší matematiky vůbec ;))
|
|
|
Máte naprosto pravdu. Proč se učit zpaměti nějaké blbosti, když (jak říká Root), každý máme u sebe mobil, tak si můžem vše tzv. vygooglit.
Jenomže ono to někdy pak dopadne jinak. Sarah Palin se také asi moc neučila něco zpaměti, no a pak před televizní kamerou ji nějak asi chyběl mobil, takže velice správně prohlásila, jak USA jsou a budou vždy pomáhat svým přátelům, lidu Severní Koreje.
Holt neměla čas si to vygooglit a ve škole ji učili učitelé jak náš přítel - učitel IT - nepotřebuješ se nic učit zpaměti, důležité je vědět, kde to najdeš. Děkuji Bohu, že jsem Gympl dělal v padesátých létech a měl kantory co učili ještě za první republiky.
|
|
|
Tak, ačkoli příklad, který uvádíte, je krajně nešťastný: bavili jsme se o tom, co lidé nevědí a měli by; přeřeknutí je něco docela jiného, a přihodí se občas komukoli.
|
|
|
Znám dost velmi vzdělaných blbů, kteří zcela resignovali na vlastní úsudek/poznání v naivním přesvědčení, že stačí absorbovat poznání druhých.
A teď pro jistotu co neříkám: že vzdělání není jednou z důležitých podmínek duševního rozvoje člověka.
P.S.: Tip harakiri: japonsky čevabčiči?
|
|
|
Ono spíše jde o to, že je třeba se nejprv naučit to, nač přišli ostatní, a pak na tom sám stavět.
Už několikrát jsem narazil na strýce Františka, jenž v průběhu pokusu s poněkud dobrodružným průběhem zjistil to, co si jinak mohl (a měl!) přečíst v učebnici pro nižší třídy škol středních.
Jeden z nejšílenějších byl zaměstnanec, programátor čerstvě přišedší z FELu* nám několik týdnů dělal na aplikaci, jež na malých testovacích datech chodila excelentně, leč na větších nikoli. Byv varován, že exponenciální algoritmus je v tomto případě nepoužitelný, pravil, že to je nesmysl, on že tam nikde exponenty nepoužívá...
Další pán během celé zkušební doby dokázal cca ze 2/3 vynalézt bubblesort. Cením si jeho duševní práce, leč měli jsme tak nějak v úmyslu jej platit za poněkud odlišné věci.
A tak dále... :(
___
* Znám z FELu řadu výtečných lidí, takže to byla spíše chyba osobní: byv výuce podroben, zůstal jí zřejmě nedotčen.
|
|
|
P.S. Chtěl jsem tím říci zhruba tolik, že jakkoli oba extrémy jsou velký průser, pokud si už musím vybrat mezi někým, kdo nastudoval vše, co šlo, ale sám nemyslí, a mezi někým, kdo kolo musí nejprve sám vynalézt, než je použije, vezmu raději toho prvého. Je to průser přec jen malinko menší.
|
|
|
Z hlediska profesní erudice určitě. Z hlediska osobního rozvoje, mentální zralosti a schopnosti uspořádat si život je osvojení větší či menší části kumulativní znalosti lidstva druhotné. Konstatování, že ideálem je skloubení obého, je asi banální, nicméně jde o stav (alespoň v mé sociální síti) poměrně vzácný. A právě proto se mi tu tak líbí ;-)
|
|
|
No... vidíte; a já bych zrovna tvrdil, že přinejmenším právě z hlediska osobního rozvoje je jen máloco důležitější, než osvojení si co nejrozsáhlejší možné části kumulativní filosofie a umění, jež lidstvo vyprodukovalo.
|
|
|
Bezesporu, pod to se mohu podepsat. A za to "máloco důležitější" považuji schopnost racionálně uvažovat, překonat strach ze ztráty ilusí a odvahu vytvářet si vlastní (a nenechat si vnutit jiná) měřítka hodnot.
|
|
|
Lojzo, moje milovana zenuska si ted na materske dodelava maturitu a s hruzou jsem zjistil, ze vubec netusila co jsou procenta, takze te docela chapu ... na harakiri se ji snad ani ptat nebudu ;-)
|
|
|
(Nevadí. Stejně jde o termín v psané podobě mírně nekorektní, vizte seppuku :))
|
|
|
No, ta procenta mne trapila vic ... bojim se trosku, co se jeste casem dozvim :-( Zatim ji a jeji spolucacce delam osobne doucovani IKT a vzhledem ke kontaktum na skolach jsem ji zajistil i doucovani angliny a hlavne matiky u velmi dobrych ucitelu ... uvidime ...
|
|
|
(Trojčlenku už měli? To bývá dost zásadní problém. A nejzásadnější problém, pro mnohé zcela neřešitelný, je uvědomit si, že celá slavná procenta jsou pouze speciálním případem trojčlenky a ničím jiným.... :( )
|
|
|
Priznam se, ze tohle plne nechavam na tom jejim doucujicim, takze v tuto chvili krome IKT vubec netusim a HLAVNE ani nechci tusit, co vlastne aktualne probiraji ...
|
|
|
Trojclenka ze je problem? Chapu, ze nekdo muze pohoret na integralech jako ja blahe pameti, chapu i, ze si nekdo proste nepamatuje (protoze na to nema bunky nebo proto, ze na to kasle) algebraicke vzorecky pro vytykani promennych apod., ale mit problem s necim tak trivialnim, jako je trojclenka? :-O
|
|
|
Tak jsem se zeptal ... hmmmm ... nejak si to popletla s kamikaze ;-) Ale Japonsko tam figurovalo ;-) Ovsem ma mnoho jinych prednosti pro ktere ji miluju :-)
|
|
|
Jojo, tak nejak :-)
Jinak se take snazim nejak vychovne pusobit..hlavne v politicke oblasti, tam je to naprosta katastrofa:-)
|
|
|
Vidim, ze jsme na tom stejne :-D Ale uspechy mam ;-) Uz chodi i k volbam ;-) Sice voli to co ja, ale uspech to bezpochyby je ;-)
|
|
|
|
Tak za takovéhle kecy bych si s coyotovou týden nevrzl a obědval bych nejspíš čočku s vejcem.
|
|
|
Vy ste levicovy yntelegtualove, to se nepocita ;-)
|
|
|
Nechte si ty vulkarismy na svazáckou besídku, hulváte ;-)
|
|
|
Tedy ... nechápu sice, co jste tím přesně chtěl říci, ale uráží mě to :-/
|
|
|
V to jsem doufal :-D Kvuli harakiri nesexovat a zrat cocku s vejcem (i kdyz to mam rad) je prece zhovadilost ;-) Jsou dulezitejsi veci ... treba ten sex ;-)
|
|
|
Zase sex po harakiri, nevím, nevím...
Víte, že tradice a dobré mravy přikazují ženě si před sebevraždou svázat nohy řemenem, aby pak neležela v nemravné poloze?
|
|
|
No, možná jsem to s tvrdostí předpokládaných sankcí trochu přehnal. Popravdě si blbé kecy zpravidla nedovolím, neboť ji chovám v hluboké úctě, a pokud už mi něco ujede, bere to s nadhledem pubescentovy matky.
|
|
|
Tak jsem se teď zeptal milenky a to samý: Harakiri je když zabiješ hodně lidí a u toho ještě sám sebe... :-D
|
|
|
|
Tak moje drahá polovička ví, co je to harakiri, seppuka jí už nic neříká... Ale podle mě je sama o sobě tahle znalost platná asi jako znalost, co byl Wogastisburg.
Nicméně je příjemné vědět, že vím.
|
|
|
No, v moji socialni siti se slovni spojeni "spachat harakiri" pouziva celkem casto, takze pokud se se mnou nekdo bavi, a nevi, co je harakiri, mozna mu utece nejaka myslenka :-))
|
|
|
A víte také kde byl Wogastisburg? :)
|
|
|
Řekl bych, že to neví nikdo. :)
|
|
|
Jojo, to jsem měl na mysli :)
Ono jinak v podstatě libovolná konkrétní znalost sama o sobě je nepodstatná; je to jejich celková suma, co hraje roli. Pokud je celková suma dostatečná, vcelku zase až tolik nevadí, pokud nějaká konkrétní z toho či onoho důvodu schází.
Naopak pokud někdo ví pouze kdo s kým, kdy a proč se řezal u Vogastisburku a už nic jiného, je to zlé... byť i by věděl dokonce i kde to bylo :)
|
|
|
Tohle mě hrozně drásá. Někde jsem zrovna v posledních týdnech o tom Wogatisburgu četl nebo slyšel (používám v autě flashku - možná v Toulkách českou minulostí?) a když na to přijde řeč, zaboha si nevzpomenu. Občas si říkám, jestli vzhledem k mému hosipu má ještě vůbec cenu něco číst.
----
No jo, já vím, že má, jen mám vztek a potřeboval jsem si zanadávat. Už je to lepší.
|
|
|
Moje oblíbená likvidační otázka přátele z VŠE - rohlík stojí 1kč. Kolik odvedete státu? :-)
|
|
|
|
Já jako kupující nic, já platím prodejci ;-) A je-li myšleno kolik odvede prodejce na DPH (je-li plátcem), tak 16 nebo 17 haléřů, podle toho, jestli umí správně zaokrouhlovat.
|
|
|
Tak tohle je řekl bych detail. Všichni říkáme, že platíme z věcí DPHčko:-)
Ale máte to blbě :-D
|
|
|
Platíme, ale neodvádíme ;-) Ehm, tedy někteří platí, někteří si to umí zařídit (i když uznávám, že zrovna u potravin to jde blbě).
Ups, ano, mám to blbě, protože mi nedošlo, že rohlík je ve snížené sazbě. Správně je to tedy něco málo přes devět haléřů (plus minus zaokrouhlování).
|
|
|
Jasný, to bylo jenom zas rýpnutí z mé strany:-)
Smysl výpočtu byl správný, což správně udělá překvapivě málo lidí.
|
|
|
neni DPH u potravin porad jeste 10%?
|
|
|
Hele, v zásuvce nejen, že neni proud, ale není tam ani 220. Dneska už je tam 230 (resp. je to 231 = 400/odmocnina ze 3, ale jmenovitý napětí je 230 V).
|
|
|
"Tuhle jsem zjistil, ze ani moje manzelka nevi, co to znamena "harakiri", a to ani zhruba....A proc tomu tak je? Protoze to ty lidi nikdo nenaucil, a nikdo jim nevysvetlil, ze tohle vsechno budou v zivote potrebovat."
Diky za optimismus :D
|
|
|
Taky jsem se pobavil:-) Vědět, co je to "harakiri" (resp. seppuka) je pro život podobně důležité jako znát detaily z života Ivety Bartošové :-D
|
|
|
Nema vyznam reagovat na vsechno. Ale k tem pisemkam snad jen jedine. Ucitel, ktery postavi pisemku na tom, jak se je zak schopen naucit telefonni seznam je zly ucitel. Pisemna prace ma u zaka proverit zda porozumel ucivu a dovede v praxi pouzit nabyte znalosti. V teto souvislosti rad vzpominam na jednoho ucitele ze stredni skoly, ktery rikaval "klidne si doneste na pisemku i celou knihovnu". Zadani ale vzdy postavil tak, aby pisemku napsal jenom ten, kdo prislusne ucivo pochopil...
|
|
|
Ano, přesně tak to dělám.
Jen se změnila doba, takže moji studenti mají místo knihovny Google :o)
Plus samozřejmě kdo chce, tak libovolné knížky, sešity, poznámky, klidně i cizí, je mi to fakt jedno.
Hlavní je, aby student chápal, ne aby se to nabifloval.
|
|
|
Opět případ vaší zaslepenosti vaším jediným předmětem. Podívejte se do předmětového plánu a kromě nauk (VV, HV, TV...), kde vám je umění vyhledat něco v knihovně houby platné, tu máme ještě "pisy", tj. zemák, bižulu, děják... pokud by se zde uplatnil váš přístup "přineste si celou knihovnu", tak bohužel nemusíte předmět vůbec učit, protože na každou otázku, nejen faktografickou "kde je Afrika", "jaké je hlavní město Kalifornie", dokáže dnes google odpovědět -odpoví i na otázky "proč padla Bastila" nebo "rozpad koloniálního systému" (v obou případech dostanete nejen data a místa, ale i příčiny). Podobně pokud má student utvořit větu v minulém čase prostém, ve vašem přístupu si pomocí slovníku najde příslušný tvar nepravidelného slovesa... v praxi je ale takový "jazykový expert" nepoužitelný, po telefonu si se zákazníkem určitě nepokecá. Některé předměty se musí biflovat, jiný přístup není možný.
V podstatě bych si dovolil tvrdit, že existuje menšina předmětů, v kterých by váš přístup mohl fungovat.
Takže souhlasím s předřečníkem, že výuka by měla žákům poskytnout všeobecný přehled (naukové předměty) a určitě se nesmí omezovat na "vím, kde to najdu", protože takové "znalosti" jsou v praxi často naprosto k ničemu.
|
|
|
Špatně.
Úkolem střední školy, váženosti, je dát studentům všeobecný přehled. To jsou věci, které člověk ví; nikoli věci, které si umí najít.
|
|
|
Někde jsem zde pochytil, že se zabýváte mimo jiné i výukou na nějaké vysoké škole (pokud jsem si Vás s někým spletl, pardon). Jak byste byl spokojen, kdyby Vám do prvního ročníku VŠ přišli lidé, kteří sice ví, kdy zemřel Karel IV., najdou na slepé mapě Mombasu, ví, z jakého svalstva je srdeční tkáň a znají všechna vyjmenovaná slova zpaměti, ale v životě nebyli nuceni provést vlastní rešerši a zpracovat nějaké širší téma a mají fatální problémy s pochopením psaného textu? Vážně byste byl ochotný je tohle učit sám? Na to je v prváku, nebo nedej bože ještě později, poněkud pozdě, ne?
|
|
|
Docela mne deptá už to, když středoškolák dokáže napsat takovou übrprasárnu, jako "oni ví". Máte maturitu?
|
|
|
Co vám na to mám, člověče říct. Nejdřív tady vyhodíte jakýsi axiom, a když na něj zareaguji jinak než "ano, ó veliký", tak se začnete hnípat v pravopise nepravidelných sloves.. Já teď zase doufám, že jsem se s tím angažmá na univerzitě sekl.
|
|
|
Ono spíše jde o to, že jste právě svou reakcí excelentně ukázal správnost toho, co tvrdím.
Ono je jaksi plat prtné, že si dokážete bez problémů najít v google ujc.cas.cz a v ujc.cas.cz pravopis (o čemž nepochybuji), když píšete jako vepř.
A to je právě a přesně důsledek toho nesmyslného a ničivého přístupu "nic se nebudu neučit zpaměti, stačí když si to umím najít" :(
Vizte také www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010112804& lstkom=317421#kom317476 -- nepochybuji, že jak ten, kdo tu smlouvu psal, tak i ti, kdo ji nosili ke klientům, by si v google snadno dokázali nalézt informace o infračerveném záření. Jenže je to, opět, a z principiálně týchž příčin, houbeles platné :(
|
|
|
Ono je taky vhodne rict, co by mel clovek umet najit a co by mel proste vedet z pameti. Je treba vhodne, aby mlady clovek vedel, ze existuje nejaka Guatemala, ze lezi ve stredni americe pobliz Mexika. Zbytek si muze najit na webu a kantor, ktery se v pisemce pta na pocet obyvatel si proste nezasluhuje zit.
|
|
|
No, s Guatemalou bych měl do jisté míry tendenci souhlasit, ale na druhou stranu, co řeknete této diskusi o počtu lidí v Rusku?!?
www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010111603& lstkom=314934#kom314982
Skoro mám dojem, že některým nejmenovaným participantům by skutečně bývalo neuškodilo, kdyby tu písemku, v níž se kantor ptal na počet lidí v Sojuzu, bývali psali, a za špatné číslo dostali kuli...... :(
A to ještě ke všemu šlo o debatu na Webu, kde je triviální si počet dohledat (což ale nic nemění na tom, že tyto údaje by člověk měl zhruba, rámcově, opravdu znát z hlavy -- např. proto, že podobné debaty celkem běžně probíhají také v situacích, kdy Web jaksi není úplně při ruce).
|
|
|
Vtip je v tom, ze takove veci se ve skolach obvykle neuci. Proste ten, koho to nezajima, to nevi, coz bych si ovsem dovolil nepovazovat za zasadni spolecensky problem.
|
|
|
No nevím; mne to tedy zcela jistě učili. Za bolševika prosím pěkně, a nejen o Sojuzu, ale i o amerikánskich imperiálistech!
A haranti se to pokud vím učili také, přednedávnem. Vím naprosto jistě, že se učili hlavní města; za tu demografii až tak úplně rušit nemohu.
Nicméně jsem velmi pevně přesvědčen, že je to dobře, že/pokud se to učili.
Nedostatek základního přehledu za velmi zásadní společenský problém považuji. A ano, vím, že jsem s tím názorem poměrně osamocen v dnešní době :(
|
|
|
Ano, hlavni mesta a polohy statu na mape se probiraly, na to si vzpominam. Presna rozloha a pocet obyvatel nikoli.
|
|
|
Rozloha a počet obyvatel - zeměpis základní školy, první polovina osmdesátých let. SSSR a satelity zcela jistě komplet, u zajímavějších nepochybně počet obyvatel (USA, Indie, Čína...).
Ale pochopitelně si pamatuji jen pár údajů o počtu obyvatel, rozlohu mám jen k ČSSR fixovanou jako 120 000km<sub>2</sub>, a koukám, že celkem jo...
Prakticky všechny nevědomosti, které se tu přetřásají, jsou ze základek, se středními mají společného málo.
|
|
|
Prakticky všechny nevědomosti, které se tu přetřásají, jsou ze základek, se středními mají společného málo.
Berete doufám v úvahu, že za normálních civilisovaných okolností (jež žel v této zemi v době našeho mládí rozhodně nebyly) základní škola končí 5. třídou a střední hned na to začíná primou?
|
|
|
Tak tohle jsem samozřejmě opomenul. Nicméně můžem uvažovat povinné minimálně desetiletého vzdělání. To doufám ještě platí, nebo už taky ne?
|
|
|
Ovšem ten pravopis se z valné části do pěti let vejde.
|
|
|
To určitě. Ačkoli tedy v současnosti spíše nezřídka mívám pocit, jako by se nevcházel do studia vůbec, počítaje v to i vysokoškolské :(
|
|
|
nejhorší neni to, že dotyčnej neví, kolik obyvatel má Rusko, koneckonců kdo si má všechno pamatovat, že. Nejhorší je, že není ani schopen si to číslo najít :(
|
|
|
na druhou stranu...informace tohoto druhu se může někdy hodit.
myslím, že není větší beznaděj (a řiditelnější stádo) než sebranka primitivů, kteří neví, že druhá odmocnina z 9 jsou 3, protože si to můžou najít na gůglu, KDYŽ BUDOU CHTÍT. takže jim televize může nakecat cokoliv o čemkoliv i když jim to ukáže a viděj to na vlastní voči, protože takový stádo se vyznačuje tím, že nic neví krom toho, že zná jeden způsob, jak se k vědomostem dostat. ale není právě tohle "stagnace"? kde je nějaký vývoj, když nikdo nic neví, ale popřípadě si najde "starou" informaci?
na čem bude založen posun, když všichni budou mít dutou hlavu a mozkem lidstva se stane google?
a co nastane, když jednou někdo vypne proud?
...to jsou pane věci...
|
|
|
Já bych s Vámi vřele souhlasil, neboť:
a) najít si něco na google neznamená, že nutně najdu správný údaj. Nemám-li v oboru ánunk o obvyklých hodnotách, o nějakých základních vztazích, atd., tak nemám s čím porovnávat.
b) paměť sice není sval, ale trénovat se musí také.
Navíc pokud je o složitější věc, bude se jí nutno naučit. Učit se něco v momentě, kdy to potřebuji použít, může přinést takovou zátěž, kterou dotyčný nezvládne, bo na to třeba nemá čas nebo kondici.
|
|
|
ba ne, chtěl říct " Ó Nejvyšší "
|
|
|
získat všeobecný přehled obnáší vstřebat informace...a to nejen posloucháním přednášejícího, ale i samostudiem - tedy většinou čtením. dost pochybuji o tom, že takový člověk má potíže s pochopením psaného textu a také, že by nebyl schopen minimálně odkoukat obecné zákonitosti způsobu zpracování informací o libovolném tématu. to jsou dvě věci, které od sebe z podstaty věci nelze oddělit...
|
|
|
To je mozna ukolem gymnasia (jehoz absolventi se skutecne k nicemu jinemu, nez k dalsimu studiu, obvykle nehodi), ale existuji i specialisovane stredni skoly, pripravujici jiz na povolani v konkretnich oblastech a tam se s tim vseobecnym prehledem prilis nemazou.
|
|
|
S všeobecným přehledem souhlasím, ale nesouhlasím s tím, že se dá naučit ve škole.
Podle mě není problém ve školství ale v lidech, které dnes prakticky nic nezajímá. Informace berou jak se jim naservírují a vědí jen to, co k životu nutně potřebují.
Pokud párkrát mrknu na internet, přečtu něco zajímavého nebo v televizi nečumím jen na novu tak ten přehled mít budu.
Rád si občas zahraji kvíz a nevěřil byste, jak je dnes kolikrát těžké najít 3 lidi se slušnějším všeobecným přehledem a schopností postupného vyřazování možností.
|
|
|
Všeobecný přehled zcela jistě lze získat ve škole. O tom není vůbec sporu, a pokud to hodláte vážně zpochybnit... no, raději bez komentáře.
Naopak ale vůbec netvrdím, že by jej bylo možné získat pouze tam*. Také rozhodně netvrdím, že by jediným (ani hlavním) problémem byla úroveň školství.
__
* Měl jsem ostatně za to, že (nejen) na těchto stránkách je o mně celkem dost všeobecně známo, že na úrovni základní školy považuji domácí výuku za jednoznačně daleko lepší než organisovanou**, a na úrovni školství středního bych to nepovažoval za nepravděpodobné, jakkoli zde již si zdaleka nejsem tak jist.
* Než jakkoli organizovanou; o státní už vůbec nemluvě.
|
|
|
Úkolem školy je zajistit, aby se děti neflákali po ulicích, když jsou rodiče v práci. Děti se naučí jak se pohybovat v kolektivu, naučí se jak vyjít s blbem, který má pocit že nad nimi má nějakou moc (nezáleží, jestli je tento předmět maskovaný jako výuka ČJ, MA nebo IT). Většina si zvykne pravidelně někam docházet, což se později hodí pokud začnou pracovat.
Skoro všichni se naučí číst, psát a trochu počítat, ti schopnější i něco navíc.
Co si přát víc.
|
|
|
To je asi jako říci, že úkolem auta je, aby vás někam dovezlo, a to aspoň o něco rychleji než vlastní nohy nebo bicykl.
Přesto lidi chtějí od auta více :-D
|
|
|
Vezmu ty reakce nějak postupně.
1/ Vašemu prvnímu odstavci, ve kterém Vám mám vysvětlovat, kdy si skočíte na záchod a podobně, příliš nerozumím. Ve článku přece píši, že čistého učení máte TŘI HODINY A DEVĚT MINUT DENNĚ na plný úvazek. Ale počítal jsem zároveň s tím, že v té škole trávíte ŠEST HODIN DENNĚ.
Takže odpověď : Ve zbylých dvou hodinách a jednapadesáti minutách.
2/ Třídnictví je placeno navíc a berete si ho dobrovolně. Teoreticky by to sice dobrovolně být nemuselo, nicméně neslyšel jsem nikdy o tom, že by byl někdo přinucen vzít si třídnictví v nějaké třídě. I kdyby ale byl, JE ZA TO PLACEN NAVÍC!!
3/ Nechápu, co s tím má společného odpolední vyučování. Těch 21 vyučovacích hodin týdně máte I S ODPOLEDNÍM VYUČOVÁNÍM.
A dovolená na návštěvy lékaře sice vybrat nejde, nicméně na lékaře Vás musí uvolnit zaměstnavatel i bez dovolené!! Sice za takové hodiny nejste placená, ale proč byste měla být??
4/ Přípravy přizpůsobuji tempu tříd tak, že nemám přípravy přesně na to, co budu ve které minutě říkat a jak bude přesně která hodina vypadat.
Mé přípravy jsou -víceméně- slajdy, které při vyučování promítám, mám na nich nějakou osnovu (studenti je mají ke stažení), podle které učím. Když někomu něco není jasné, tak se u toho na chvíli zastavíme (nebo nabídnu konzultaci), když něco není jasné celé třídě, věnuje se tomu i další hodina.
Každou další hodinu začnu tam, kde jsem předchozí skončil a to, jak dlouho věnuji které látce, přizpůsobuji podle potřeb třídy.
Jestli chcete vidět příklad mých příprav, tak tady:
vyuka.urza.cz/git/prezentace/prg01.pdf - tohle je nějaký úvod do látky
vyuka.urza.cz/git/prezentace/prg02.pdf - tady už je nějaká výuka
5/ K písemkám mohou mí studenti používat libovolné materiály, mohou používat sešity, učebnice a cokoliv dalšího. Je tedy nesmyslné, aby používali nějaké taháky, když je mají vlastně dovolené. Při písemkách mohou používat i Google.
Samozřejmě písemky tomu odpovídají a rozhodně to není o tom, že má celá třída jedničky. Nemyslím si, že by matematika či informatika byla o tom, co si studenti pamatují. Myslím si, že by to mělo být o tom, čemu rozumí, jak dokáží logicky myslet a chápat látku. Bylo by podle mě dobré, aby tomu tak bylo ve všech předmětech, neboť si nemyslím, že by střední škola měla být instituce, která známkuje vlastně za to, jak má kdo dobrou paměť (či dobrý tahák).
6/ Strukturu hodiny zachovávám pomocí slajdů, na kterých vidím, co vlastně chci probírat.
7/ Dobrá, dostanete se na čistou dobu 7 hodin a 10 minut, ale jak jste řekla, máte problém s přípravami. Netuším, jestli je to záležitost předmětu, Vašeho stylu výuky, nebo Vaší neschopnosti, nelze to takhle posoudit z vnějšku.
Tím se ale moc nelišíte od mé představy šesti hodin. Každopádně 7 hodin a 10 minut denně po dobu 9 měsíců v roce vlastně zapadá do té statistiky v minulém článku od Malčika, kterou tímto článkem obhajuji.
Když to porovnáte s jinou prací, děláte rozhodně daleko méně času, 7 hodin a 10 minut denně je prostě luxus. A plat tomu samozřejmě odpovídá.
|
|
|
Ted už se nedivím, že vám přípravy vydrží několik let. To mě učebnice taky vydrží. A nějaké doplňkové materiály také. Některé jak vy říkáte zaktualizuju podle toho, co frčí.
Já si přípravy dělám v bodech - co bude na tabuli, jak zopakuju to z minula, co bude tělo hodiny , jaké příklady , učivo použiju, jak vysvětlím většinou vím, pak lehce odpočinek u samostatné práce - si musím naplánovat, kdy jaký sešit, aby se mi nestalo, že vyberu cvíčo a pak potřebuju zase psát. No a pak závěr hodiny. Případně upravuju přesuny. Musím mít rozmyšleno, které cvíčo dám samostatně, které dohromady, čím si opět přitáhnu pozornost. Takže jedna hodina cca 20 minut i s připomenutím si příkladů.
Takovou strukturu dodržet musím, jinak s emi rozpadá hodina a já nic nenaučím. Nemám totiž většinou žáky, kteří by si k textu sedli doma a učili se. Já je to mám za úkol naučit ve škole. COž mi v případě tří hodin cizího jazyka ani jinak nejde. Protože stále jsou rodiče, kteří anglicky prostě neumějí. Takže jediný úkol, který mohu zadat na doma jsou slovíčka.
Na záchod se pane kolego většinou dostanu , kromě mnou zminované desetiminutovky až v těch dvanáct. Jak je to možné? nejprve si musím přehodit věci na další hodinu. Pak většinou dozor a nebo mě někdo zastaví, potřebuje, popřípadě se přesouvám, občas mě zavolají do kanclu něco řešit. V tomto ohledu tedy asi na střední škole máte vysoký komfort.
No a kdo ze zaměstnanců pracuje bez prodlevy více než 7 hodin a deset minut? Já nevím, ale sem tam mají kuřáckou, nebo si jdou dáchnout, že si uvaří kafe. Sem tam si přečtousoukromé mejly nebo tisk, Třeba dokud jim nenaběhne mozek.
Mě baví to, že si práci mohu rozvrhnout tak, jak se mi během dne hodí. Takže mohu opravovat s čistou hlavou v devět večer. A stíhám školku a popřípadě jiná zařízení.
Vy jste si dovolil nacházet pouhé výhody tohoto povolání. Já si dovoluju nacházet nevýhody. Pokud svou práci dělám poctivě. POkud si dělám něco navíc, pak jsem ve ztrátě. Pravda časově pohoda, protože nemusím sedět v kanclu od do.... nebo šroubovat na lince do zblbnutí...
|
|
|
Takže jinými slovy, stěžujete si na přípravy, protože si musíte napsat úplně vše předem, a pak to v hodině celé přečtete z poznámek.
Pamatuju si na naši učitelku fyziky na gymplu, ta to dělala podobně. Když se ale stalo něco, co nemohla předvídat (příklad - měla v plánu pustit nám krátké video, ale video stávkovalo a jí trvalo asi čtvrt hodiny, než to rozchodila). Tím se celá hodina dostala do skluzu, což způsobilo, že hlavního cíle hodiny jsme vůbec nedosáhli, neboť jsme se celých 45 minut zabývali podružnými hovadinami a sledováním zoufalých pokusů o resuscitaci onoho videa.
V další hodině se pak k neprobrané látce nevrátila, protože to neměla v přípravě, žeano. Byli jsme tedy ochuzeni o poměrně zásadní kus látky toho ročníku, tušímže se jednalo o tři Newtonovy pohybové zákony.
Když se jí někdo z nás zeptal na nějaký ne úplně triviální dotaz, nebyla schopná nám odpovědět (nikdy!), protože to neměla v přípravě a sama byla blbá, až to mlátilo futrama.
Jestli jste taky taková, přičemž všechny indicie ukazují snad i na rodinnou příslušnost s výše popsanou exotkou, tak vás snažně prosím - vyserte se na to a běžte třeba dělat s mentálně postiženými dětmi, tam toho snad tolik nezkazíte.
|
|
|
Nestěžuju si na přípravy, já říkám že si je dělám a promýšlím. je super, k dyž technika funguje jak má a já nemusím 10 minut hledat stopu, čímž přijdu o pozornost. Když nebudu mít rozmyšleno a body, ztrácím čas k procvičení a tudíž žactvo nenaučím. Mám ted v rukách takovou třídu, která ráda žvaní. A zklidnit rozjetý dav je mnohem náročnější než je neustále udržovat ve střehu.
Mimochodem nefungující video mě nerozhodí. ani zaseklé cd, prostě vemu učebku a jedu to sama. Ovšem vjemy, které žactvo dostane jsou jiné.
K přípravám jsem se propracovala po několika měsících učení z placu. Pro mě je příprava pohdlnější, páč se neztratím, ani když mi pepíček z poslední lavice zkouš říci, že se mám vyšetřit, když po něm chci nějakou reakci, páč nějak potřebuje získat pozornost publika.
|
|
|
To je hezké, že je to pro vás pohodlnější. Pořád ale nechápu, na co si stěžujete - nezbytná součást vaší práce to není, existuje nemálo učitelů, kteří si přípravu zvládnou udělat jednou a pak ji jen upravovat, a učí v podstatě "z placu". Když to vy nezvládáte, je to váš problém, ne problém školství, a nechápu, co chcete - příplatek za to, že musíte strávit nadprůměrně mnoho času, abyste byla schopná učit stejně kvalitně, jako ti, kterým k tomu stačí méně? Chtěla byste být lépe placená, protože jste méně "produktivní"?
|
|
|
Já si nestěžuju, já jen říkám že taková příprava je nutná součást mé práce. Prostě jen říkám, že to mám a musím mít jinak než autor, pokud chci učit kvalitně. Takže pokud chci být skutečně produktivní a mít žáky, kerým nebudu přednášet, ale naučím je dovednosti, tak jsou součástí mé pracovní doby. Nevím, co na téhole skutečnosti nechápete vy. A doba, kterou mi přípravy zaberou je různorodá. Samozřejmě, mohu vzít ohrané cd a učebnici a jít si stoupnoout před třídu a nazývat to učením. Otázka je právě v těch výsledcích a jak to asi bude bavit ty děti, že....
|
|
|
Osobně prostě takovou zkušenost nemám.
Dle mého názoru (i názoru mé paní ředitelky, ale i studentů) dokážu udělat kvalitní hodinu bez toho, abych měl každou minutu detailně rozvrženou.
Dle mého názoru není moc dobré učit způsobem od minuty k minutě, protože si myslím, že je daleko důležitější přizpůsobovat hodinu tomu, co je třeba, co studenti chápou, co nechápou.
Odborník by dle mého názoru měl být schopen hovořit na dané téma podle hrubé osnovy bez toho, aby si to nějak hluboce připravoval.
Děláte to jinak, ok. Jak už jsem říkal, nejde takhle z rozhovoru poznat, jestli to děláte proto, že skutečně tak podáváte nejlepší práci, nebo proto, že prostě nejste schopna o svém oboru smysluplně mluvit bez detailního nalinkování. Tak jako tak OBECNĚ platí, že NENÍ NUTNÉ mít k výuce detailně rozplánovanou minutu po minutě....
|
|
|
Urzo, já jsem podotkla, že to tak mít musím. Neučím na střední škole a pozornost jinak strukturovaného žactva si potřebuju získat jiným způsobem, tedy tahle příprava (nikoli minuta po minute, ale struktura) mi pomáhá soustředit se na to důležité a naučit.
|
|
|
|
S tím naprosto zásadně nesouhlasím, ale to je věc názoru....
Každopádně podle mě toto učení, o kterém mluvíte, dle mého názoru naprosto pohřbívá schopnost jedinců MYSLET a myslím, že je to největší mor výuky ve školství obecně.
|
|
|
"Schopností MYSLET" míníte patrně inteligenci?
Tu nelze* pohřbít, váženosti; ta je vrozená a nemění se**.
Každopádně je samozřejmě nutné umět obojí: je nutné mít znalosti a zároveň je být schopen aplikovat; je nutné mít celkový přehled (v hlavě, váženosti!) a zároveň být schopen si dohledat detaily tam, kde je to zapotřebí.
Dnes je v módě tvrdit, že není třeba mít v hlavě nic, když existuje google. Před několika stovkami let bylo v módě tvrdit, že stačí umět odrecitovat Aristotela popředu i pozpátku.
Obojí je přesně stejná pitomost.
___
* Ponecháme-li stranou věci jako chlast apod.
** Mírně upadá s věkem.
|
|
|
Já netvrdím, že není třeba mít v hlavně NIC, ale troufám si tvrdit, že stačí mít v hlavě to, co se tam uchytí samo tím, že něco dělám.
Rozhodně mi přijde zbytečné tam něco uměle zanášet učením.
Například si o sobě myslím, že nedělám moc pravopisných chyb (rozhodně nechci říct, že píši pravopisně naprosto správně, ale obecně mi pravopis problémy nedělá), ačkoliv jsem těžký dyslektik a dysgrafik. Proč? Protože jsem napsal v životě desítky a stovky diktátů? Nikoliv. Prostě proto, že rád čtu (knihy) a píšu (povídky, články, ....).
Dále mám pravděpodobně nadprůměrné znalosti o druhé světové válce. Proč? Že bych dával pozor při dějepisu? Ne, prostě mě to zajímá, tak si o tom čtu a něco mi v hlavě zůstane.
Rozhodně mám v hlavně mnoho znalostí o počítačích. Ale není to tím, že bych si přečetl text, pak zavřel oči a vyzkoušel, jestli to už umím. Je to prostě proto, že se v tom oboru pořád pohybuji a tím získávám informace a ony se v té hlavě uchytí samy.
Takže netvrdím, že mít něco v hlavě je k ničemu. Tvrdím jen to, že je zbytečné si to do té hlavy uměle ukládat tím, že budu číst nějaký text a zkoušet si ho pamatovat. Myslím si totiž, že daleko efektivnější je, když budu něco kreativně dělat a v průběhu toho budu zachytávat jak souvislosti, tak informace samotné.
Schopností myslet jsem určitě nemínil jen inteligenci. Možná ani ne především inteligenci. Mínil jsem tím hlavně SNAHU POROZUMĚT. Setkávám se u svých středoškolských studentů velmi často s tím, že místo SNAHY POROZUMĚT vidím SNAHU ZAMAPATOVAT.
Rozebíráme zdrojový kód programu a oni (protože jsou tak naučení z dějepisu, zeměpisu, ....) mají pocit, že po nich chci, aby si ten kód ZAPAMATOVALI a když ho budou umět nad 95%, je to jednička, když pod 50%, je to pětka, nebo já nevím jak přesně.
Nejtěžší na učení programování je přesvědčit studenty o tom, že po nich vyžaduji POROZUMĚNÍ, tedy to, aby byli schopni kód SAMI VYPRODUKOVAT, když dostanou zadání. Hrozně se diví, že když si zapamatují 100% toho kódu (aniž mu rozumí), hodnotím jejich znalosti na pět, zatímco když POCHOPÍ alespoň něco, už je to na známku lepší.
Takže tou SCHOPNOSTÍ MYSLET jsem narážel spíše na přístup k řešení problémů. Jestli se bude dotyčný snažit memorovat a aplikovat nějaké postupy, které se někde tupě naučil a okoukal, nebo jestli bude nad problémy kreativně přemýšlet a zkoušet pochopit podstatu!!
Mimochodem, i kdybych mluvil o inteligenci, není pravda, že se nemění. Vrozená inteligence nám říká něco o předpokladech, ale mozek lze trénovat stejně jako svaly.
Sportovec používá své tělo, tím ho zdokonaluje. Pak dokáže i jiné činnosti (než ten sport, kterému se věnuje) dělat lépe (například ostatní sporty, ale i třeba zvýší šanci, že doběhne autobus).
Programátor obdobným způsobem trénuje mozek a zvyšuje své mentální schopnosti, procvičuje si logiku a nějaký způsob uvažování, který pak lze využít i úplně mimo obor.
Jsem přesvědčen o tom, že běžnou lidskou inteligenci lze jistým způsobem snižovat i zvyšovat. Určitý základ bude rozhodně dán, ale vezmete-li dva naprosto stejně inteligentní lidi, jednoho pošlete studovat a druhého rubat uhlí, bude ten první patrně po několika letech o něco inteligentnější a to rozhodně nejen ve smyslu, že toho bude víc vědět, ale i v tom směru, že bych schopen lépe poznávat nové věci, rychleji reagovat a tak dále (tady bychom mohli upadnout do diskuse o tom, co je vlastně inteligence, ale i kdybyste ty dva nechal dělat třeba IQ testy, dopadne ten první pravděpodobně lépe).
|
|
|
troufám si tvrdit, že stačí mít v hlavě to, co se tam uchytí samo tím, že něco dělám.
Rozhodně mi přijde zbytečné tam něco uměle zanášet učením.
To platí snad o oboru, jemuž se člověk aktivně věnuje; ne však o celém všeobecném přehledu.
Žiji-li v Anglii, snad se dokážu obejít bez memorování slovíček. Žiji-li v Čechách a chci-li umět anglicky (což je -- je mi líto, pane coyot -- v současnosti v podstatě nutnost!), nelze se bez toho obejít vůbec.
Podobně tomu je v jiných oborech. Je potřeba, aby i ten, koho historie vůbec nezajímá a živí se (i baví se) něčím jiným, měl dosti slušnou představu o tom, čím se liší Karel Veliký, Karel IV. a Karel Havlíček -- jakkoli nebude znát detaily (ty už si dohledá na tom gůglu v případě potřeby). Atakdále, atakdále.
je zbytečné si to do té hlavy uměle ukládat tím, že budu číst nějaký text a zkoušet si ho pamatovat
No nevím; kdyby nic jiného, je to skvělé cvičení paměti, a paměť je zapotřebí na spoustu věcí (vizte např. (*) níže).
Není sporu o tom, že pokud by se měla výuka zredukovat na pouhé memorování "Tityre tu patulae recubans sub tegmine fagi...", bylo by to hodně špatné. Ale k tomu máme v současnosti zatroleně daleko; to, že moje děti po absolvování střední školy nejsou s to z hlavy říci aspoň pár blbých veršů od aspoň těch nejvýznamnějších českých a světových básníků -- to je, váženosti, velký průser.
přístup k řešení problémů. Jestli se bude dotyčný snažit memorovat a aplikovat nějaké postupy, které se někde tupě naučil a okoukal, nebo jestli bude nad problémy kreativně přemýšlet a zkoušet pochopit podstatu!!
Jenže ono to jde jedno s druhým.
Porozumění věci je důležité; ale znalost standardních postupů (tedy to, že je mám v hlavě (*)) a schopnost je aplikovat je stejně důležitá.
Vizte výše uvedený odkaz na nešťastníka, který měl setřídit položky v poli, a trvalo mu to několik týdnů, neboť vynalezl bubblesort :(
Já sám mám tento problém v elektronice: rozumím vcelku slušně chování elektronů na kvantové úrovni (rozhodně mnohem lépe, než řada zkušených bastlířů, jež znám) -- jenže nemám právě namemorované ty vědomosti, týkající se konkrétního zapojování takových a takových odporových můstků, nemám namemorované to "hi-level" chování kondenzátoru. Než bych si dokázal odvodit detaily vzájemného postupu "děr" a nábojů na jednom jediném polovodičovém rozhraní N/P, má zkušený bastlíř, který tomu ani zdaleka nerozumí tolik co já, ale má to namemorované, sestavenou funkční vysílačku...
|
|
|
Tak zrovna ty verse bych jim, se svoji aversi k poesii, nezazlival ani malo...
|
|
|
Ve své přípravě používáte násobky dvou. Takže ani ty není potřeba znát k pochopení vašeho výkladu? Jsou věci, které se memorovat musí a v určité vývojové fázi žáka je to dokonce pro žáka jednodušší. Třeba jen jako posilování toho svalu.
|
|
|
Malo co je snazsi, nez odvodit nasobky dvou ;-)
|
|
|
No, pokud máš nejprve poctivě a zcela korektně od nějakých minimalistických axiomů odvodit i dvojku jako takovou a také samu operaci násobení, zas taková švanda to není -- nemluvě o tom, že je navíc třeba se nejprve smluvit na těch axiomech :P
|
|
|
Ale no tak, s timhle pristupem skoncime na diskusi o tom, jak spravne zapisovat dvojkovou a sestnactkovou soustavu rimskymi cislicemi.
|
|
|
Víš, že polovina z dvanácti je sedm?
|
|
|
Bezva, to jsem ráda, a sudá a lichá čisla jsou taky v poho. A ted to zkuste někoho naučit.
|
|
|
Jo, uz jsem to, byt v aplikovane forme, tak kolem desitky lidi naucil.
|
|
|
A je víc lichých čísel nebo všech čísel? :)
|
|
|
Lichych je nekonecno, takze vsech jsou dve nekonecna, to da rozum, ne? ;-)
|
|
|
Naučte to druháka....jinak než memorováním to do něj nedostanete. Prostě některé věci je lépe předávat jako fakt.
Abyste pak v osmém ročníku zjistil, že si to nepamatuje a tudíž není schopen vyřešit jednoduchý příklad, páč se dostává do obludností se sčítáním.
J8 to na sebe prásknu, mám potíž s násobky některých čísel, prostě si to nepamatuju správně, ale naučila jsem se to obejít a příklad si rozložit. Debilní je, že to neskutečně zdržuje.
|
|
|
Druhak ty nasobky dvou do rekneme 2^20 rozhodne potrebovat nebude, kdyz zatim ani nevi, co je mocnina, nota bene dvojkova soustava. Tim mu zatim, proboha, neplette hlavu, ucte ho scitat, odcitat a nasobit v desitkove.
|
|
|
P.S. Nakolik mohu soudit, současná výuka hanebně odbývá obojí (tedy jak memorování toho, co je memorovat třeba, tak i cvičení samostatného úsudku tam, kde je jeho místo).
To prvé -- nedostatek všeobecného přehledu -- je vidět na tristně vysokém počtu lidí, již nejsou s to říci, co to je H2O.
To druhé -- neschopnost užívat úsudek -- je vidět na tristně vysokém počtu lidí, již nejsou s to z hlavy během několika sekund říci, kolik je 25 % ze 400.
Obojí je průser první třídy.
A ještě něco Vám řeknu: obojí spolu souvisí.
|
|
|
Nezlobte se, ale měl jsem pocit, jako bych se posral. Pokud řešíte "třídní schůzky dvakrát za rok cca dvě hodiny" jako vícepráce, tak v normálním (= kde dělá většina lidí, co znám) zaměstnání se nekouká na dvě hodiny denně (ne každý den), natož týdně.
|
|
|
Ano, tohle je velmi trefné.
Učitelé mají obecně pocit, že se hrozně nadřou a podobně, přitom opak je pravdou, proto řeší třídní schůzku, kterou mají párkrát do roka a vůbec nechápou, že v normálním zaměstnání se také kolikrát dělá nad to, co se teoreticky má, když je třeba.
|
|
|
HOnzo, špatně jste si všiml, neřeším je, v mém výpočtu doby nejsou, protože sama je považuju za ztrátu svého času i času jiných, přesto existují.
|
|
|
Děkuji za kultivovanější reakci, než jaké jsem byl v tom návalu rozhořčení schopen já.
Musím ovšem opět připomenout, že v "normálním" zaměstnání je ztraceného času ještě daleko více. Výlety za klientem jen pro takové to podrbání pod bradičkou. Čas strávený v dopravní zácpě, na zbytečné poradě, výjezd na stavbu, kde bylo slíbené dohotovení subdodávek - a ono překvapivě není, dělání práce za někoho jiného, protože je to idiot a nevěděli jsme to předem atd. atp.
Kdybych takhle prodrbal jen tři hodiny měsíčně, šel bych školit p. Grubera.
|
|
Autor některé věci podle mého názoru nevhodně zjednodušuje.
I když nejsem učitel, vím, že je něco jiného zákonná pracovní doba (40 hodin týdně) a něco jiného hodiny přímé vyučovací povinnosti (to je ten "úvazek" třeba 21 hodin týdně), což jsou jenom jednou ze složek pracovní doby učitele.
I třeba během přestávek vyřizuje učitel plno věcí (cesta z učebny do kabinetu, příprava pomůcek, vyřizování žádostí žáků atd., takže mnohdy má sotva čas na fyziologické potřeby).
Učitelé nemají prázdniny - mají ze zákona nárok na 8 týdnů dovolené, kterou mohou čerpat v době hlavních nebo vedlejších prázdnin. Pokud mají studijní volno, je určeno ke studiu.
Domnívám se, že postavení autora jako externího učitele informatiky je poněkud jiné než "kmenových" učitelů (dost možná, že je ředitel rád, že ho má, a proto jej nezatěžuje dalšími povinnostmi).
Pokud chce porovnávat s jinými profesemi, měl by porovnávat také "čistou pracovní dobu" - tzn. kdy např. úředník úřaduje (a nikoliv klábosí s kolegy ...).
|
|
|
Jistě, pracovat jako externista je něco naprosto jiného než na plný úvazek, s tím souhlasím.
Jenže já ty vyučující s plným úvazkem kolem sebe vidím. Nežiju ve vzduchoprázdnu. Má manželka to dělá celý život a její názory jsou naprosto totožné s mými, protože si zkusila i jinou práci než učitelství.
|
|
Také učím a sice je snaha, aby se všeobecně věřilo, že kromě přímé vyučovací povinnosti musí učitel pracovat zhruba stejně dlouho na "tom ostatním", ale není to pravda. Dokonce ani ten nejpečlivější, nejnadšenější nebo nejneschopnější učitel tolik času "tím ostatním" nestráví.
Učitel má čas na to, co si udělá, takže na WC si prostě zajdu a žáci počkají. Nedělám nic tak neodkladného, aby to pět minut nepočkalo, i když za svou dlouholetou praxi jsem jednou poskytovala první pomoc žákovi, který omdlel v kabinětě, 2x někomu, kdo se pořezal, a jednou likvidovala požár v laboratoři, což skutečně nepočkalo. Všechno ostatní ano.
To, že nemám prázdniny, mi vadí jen v tom, že nemohu na dovolenou k moři v levnějším období, ale i to lze po dohodě zařídit.
Studijní volno u učitelů? Absolvovala jsem desítky školení pro učitele, tolik zmrdiakcí v praxi by stálo za extra článek. A samostudium? Co mě zajímá, o tom si přečtu sama, k tomu, abych studovala něco, co mě nezajímá, mě žádná síla nedonutí.
No a co, že se některé ostatní profese flákají, to je jejich věc, ne moje. Já si vážím těch, co to nedělají a tvrdě makají, takový hasič nebo chirurg rozhodně víc než já.
Pokud se učitelé, hlavně kmenoví učitelé, cítí přetížení, je to tím, že dělají zbytečnosti nebo to, co skutečně dělat mají, dělají neefektivně. Stačilo by se zamyslet a čas si uspořádat k obrazu svému.
Já jsem se svým platem spokojená, rozhodně můj plat odpovídá pracovnímu nasazení a odpracovanému času.
|
|
|
Učitel má čas na to, co si udělá, takže na WC si prostě zajdu a žáci počkají
Ovsem staci, aby clovek mel mit dozor na chodbe, misto toho si zasel na WC, nejaky zak si za tu dobu privodi zraneni a pruser muze byt na svete...
|
|
Když tedy vezmeme jen a pouze čas výuky (zatím pomineme ostatní činnosti, k těm se dostaneme později), má učitel s plným úvazkem odučit 15,75 hodiny týdně.
Už jsem přišla na to, co mi je na tomhle zjednodušení k nepochopení. Mám to chápat tak, že pošťák, který chodí pochůzky pracuje vlastně jen ty minuty, které třídí poštu a nebo vhazuje list do schránky? Přesuny mezi domy se mu přece nemohou počítat? Myslel jste to tak?
|
|
|
Víte, toto je typická ukázka nepochopení psaného textu. Ono není divu, že u studentů upřednostňujete to, že si něco umí zapamatovat, před pochopením souvislostí.
Vždyť Vy sama máte problém v tom článku pochopit kontext!!
Tato věta, kterou jste z článku vytáhla, je sice samozřejmě pravdivá, ale nelze z ní dělat žádné závěry. A ani z té věty samotné v článku žádné závěry nedělám.
Ten článek rozebírá reálné pracovní nasazení středoškolského učitele. Nějakým způsobem tam rozebírám, co vlastně během své pracovní doby učitel dělá.
Jednou z těch složek (a shodneme se, že tou nejpodstatnější), je samotné učení. Začal jsem tím, že jsem sečetl, kolik hodin týdně učitel touto činností tráví. Pokračoval jsem dál ostatními činnostmi, článek rozhodně netvrdí, že učitel nepracuje více než 15,75 hodiny týdně. Dokonce jsem se tam zabýval i poměrem této práce k práci ostatní.
Ostatně tomu napovídá i ta závorka v té větě, kterou jste také vykopírovala: zatím pomineme ostatní činnosti, k těm se dostaneme později. Píši tam, že ZATÍM vynecháme cosi a POZDĚJI se k tomu dostaneme - a také jsme se dostali.
Máte-li problém pochopit psaný text, přestávám se divit Vašim problémům zvládnout přípravy na hodiny. To opravdu bez urážky, ale vážně netuším, jak si mohu podobný komentář jinak vysvětlovat.
|
|
|
Asi tak, že mi právě vadí to dělení. Já to oddělit nedokážu, pokud chci učit kvalitně. TO, co jsem se potřebovala dovět jsem se dověděla. Kdybych šla ad absurdum, čistá práce ve třídě se smrskne ze 45 cca na 20 minut, protože 5 minut zapisujete do třídní knihy a zjištováním absentérů (pokud si to neumíte zorganizovat jinak), dalších pět ztratíte kontrolou místa při odchodu (to se třeba u nás dělat musí, páč žvýkačky v klávesnici jsou dost průser). Pak tam cca 15 minut různě řešíte věci kázeňské.
Jak říkám, já mám jinou zkušenost, protože mám jiné složení žactva, velmi nedospělého žactva. Takže děkuji za upřesnění vašeho pohledu.
Takže mne prosím nenapadejte za to, že nechápu kontext. Já vás také nenapadám za to, že zaměnujete obsah učiva s přípravou na hodinu, kde si máte ujasňovat metody a styly práce. CO upřednostnuju a co ne - to byste mohl poznat teprve, až bychom si vzájemně nahlídli do hodin.
|
|
|
PATNÁCT MINUT z každé hodiny kázeňské věci??
To si opravdu dost dobře neumím představit, jak můžete TŘETINU vyučování trávit něčím jako "kázeňské věci". Co je to za věci? Můžete uvést nějaký příklad alespoň jedné kázeňské věci?
Jinak do třídnice rozhodně ani omylem nezapisuji pět minut.
A místo při odchodu rozhodně nekontroluji dalších pět minut a to učím většinu hodin v učebně výpočetky. Možná mému zraku uniknou žvýkačky v klávesnici (i když zrovna s tímto typem poškozování zařízení jsem se ještě nesetkal), ale cena 11% času výuky je pro mě moc vysoká.
Ostatně jestli opravdu 5 minut zapisujete do třídnice a dalších 5 kontrolujete vybavení, připravíte studenty o 22% výuky. To podle mého názoru není moc dobré.... a to ani netuším, co je těch 15 minut kázeňských věcí.
|
|
|
15 minut za vyučovací hodinu obětovaných na kázeňské záležitosti nebývá na ZŠ výjimkou. Jako průměr bych to ale nebral, ten bude nižší, nejspíš poloviční. Vy na SŠ to máte trochu jinak, i když asi jak kdo a jak kde. Učňáky jsou taky SŠ :-/
|
|
se divim, kolik tady diskutuje učitelů, ale to není podstatné. Podstatné je to, že v článku kus pravdy je. A těm kolegům, kterým mzda nestačí je jasně doporučeno vzít vedlejšák. A protože jsem taky učitel, tak říkám, že to jde. Sice učím na základce a to děti mentálně hodně vlevo v gaussově křivkce, ale asi tak nějak to funguje i na základních školách. Ti co si stěžují na množství práce jsou zbytečně aktivní v různých zbytečných školních projektech, které stejně žákům nic nedají.
A ještě jedna rada těm, kteří mají málo. Napište nějaký projekt z OPVK a můžete se naprosto legálně věnovat další výdělečné činnoti ve své pracovní době. Třeba jako finanční manažer, konzultant, lektor, učitel. Těch možností je spousta. Sice to není na furt, ale ňáká kačka z toho kápne a může být třeba na slušnou dovču.
|
|
Autor má určité štěstí v tom, že je jednooborovým učitelem, není třídním, nechtějí po něm dozory, vodění dětí na oběd, nelítá po poradách, nedrží pohotovosti, prezetnace, písemky a učební materiály trefil napoporvé tak, že je s nimi léta spokojen a měnit je bude jen v detailech, nemá ve třídě žádné asociální hajzly typu "mě stejně nevyrazíte a já si tady tu srandu užiju", nemění mu učebnice a časovou dotaci předmětu, atd. a není třídní (kteří za práci se třídou mají těžkých cca. osm kilo hrubého toho "speciálního příplatku" - to je za řešení všech těch kázeňských průserů, absentérů, práci účetního, výběrčího, plánovače exkurzí, výletů, atd., fak bomba).
Nevím, má matka učila hrubo přes třicet let, troufnu si říci, že své obory znala jak své boty, ale že by to byla flákačka, to si fakt nemyslím. Žena po pár letech praxe šla na mateřskou, takže tam nemohu úplně soudit. O oboru ví lecos (rozhodně více, než asolvovenit ped. směru), ale i tak pořádná prezentace či test jsou prostě večer v háji (a příští či přespříští rok to budeme vylepšovat).
Jo a u obou těchto učitelek si nepamatuji, že by reálně odučili základní úvazek - matka dokonce měla asi dva roky dvě třídnictví a pak inspekce zakázala vyplácet za to druhé příplatek (těžkých 700,- hrubého).
A ještě, autor má zřejmě opravdu značný přehled. Protože dohledávání odpovědí na zvídavé otázky dovede být peklo (gymnaziální matematik, nic jiného neučil, všechno sypal z rukávu, ke konci kariéry bojoval s nějakým dotazem 14 dnů. Na cosi ohledně hadů nedokázali odpovědět ani v Akademii věd. atd.)
Prostě si myslím, že autor to zvládá nadprůměrně dobře a zároveň má štěstí, což mu přeji (vůbec si totiž nemyslím, že smyslem práce je v ní být deset hodin denně, smyslem práce je udělat nasmlouvatný objem, dostat nasmlouvané prachy a mít co nejvíce času pro sebe). Pokud nestojím u pásu nebo na stráži, nevidím důvod proč by člověk měl být v práci zrovna osm hodin.
|
|
No jo no. Každý zaměstnanec si myslí dvě věci:
- jak se v práci předře
- jak je za to špatně zaplacen
A nikomu ne nelíbí, když mu někdo dokáže opak. Komentáře zde to dokazují velice jasně.
|
|
že největší problém spočívá v tom, že učitelé jsou uzavřená komunita lidí, potkávají se buď s kolegy nebo s nedospělými lidmi a z toho odvozují svou mylnou představu o okolním světě.
stesky typu, já se musím na svou práci připravit a osnovy se mění. ÓÓ hrůzo, ještě že se v ostatních oborech nemění lautr nic a nikdo jiný nemusí vstřebávat změny, realizovat je v praxi a studovat k tomu potřebné materiály. Další hrůza je, že kolikrát musí pracovat i sedm hodin každý den. A za to všechno utrpení jen průměrný plat. :-))
až se jednou potkaj s realitou, mohli by zjistit, že "utrpení" vypadá úplně jinak. Jinou variantou je stát se pošťákem, resp. doručovatelem, ten je doma ještě dřív než učitel. Ale plat asi nebude nic moc.
osobně mám letitou zkušenost, že čím víc si učitel stěžuje na podmínky, tím horší je pedagog. Děti nenaučí nic, děti ho pokládají za šaška, ale on neumí nic jiného než každého zavalit proudem nářků nad těžkým životem učitele.
|
|
|
Učitelé nejsou uzavřená komunita, tedy o nic víc, než dělníci, úředníci, řidiči náklaďáků, atd..
S cizími dospělými se profesně setkáte docela často - sháníte je kvůli pochybným omluvenkám, kvůli penězům na sešity, chodí na rodičáky, chodí si ztěžovat mimo rodičák.
Jinak i učitelé mají partnery (nahonem si vzpomínám ve svém širším okolí pouze na jedno učitelské manželství).
Učitelé, se kterými se stýkám, jsou s penězmi spokojeni asi tak jako většina ostatních lidí - chtěli by víc. Tento jev jde ekonomikou od uklízeček až po vysokopříjmové funkce. Znám lidi, kteří trvale vydělávají více než spotřebují, dokonce mají majetek, který by je zabezpečil do konce živata a oni stejně hledají cestu jak vydělat víc - vím jen o dvou lidech, kteří v produktivním věku zapíchli práci a žijí z úspor, ani jeden z nich není nějak superbohatý, ani jeden nemá příjem z investic převyšující náklady.
Za obrovský prolbém školství pokládám platovou rovnost, protože kvalita výuky a její náročnost může být značně rozdílná, ale s platem Vám to nepohne. (Je značný rozdíl učit dva předměty na málo úrovních, například 3x5 h. matiky v sedmičkách, 1 x 5 h. matiky v šestce a 1x2 h fyziky v sedmiče, což jsou de facto tři problematiky, nebo 3 x 4 h. češtiny ve třech ročnících, 2x2 hodiny estetiky v různých ročnících, 2x2 hodiny chemie v různých ročních a tuším 2 h. občanky, tento úvazek si nepamatuji přesně, ale ve velmi pdoobné podobě existuje na jedom gymplu, což je 8 různých problematik (pedagog je momentálně na práškách, z tohoto i jiných, leč profesních důvodů, což není žádná nadsázka).
|
|
|
:-)), myslela jsem uzavřená komunita s ohledem na představu o práci. Stížnosti, že na méně než 7 odpracovaných hodin se nedostane. Vzájemně se ujišťují, jak se dřou a nic za to nedostanou. Možná by to chtělo zkusit chvíli pracovat někde jinde.
platová rovnost ve školství půjde nejčastěji za ředitelem. Ten by měl takové věci řešit. Když budou učitelé řvát směrem k vládě, tak z toho budou jen nové tarify, každý dostane max 500 navíc a hotovo. Lepší by bylo, kdyby si pořvali s vlastním ředitelem a ten by v rámci tarifů mohl řešit platovou rovnost, přesněji finančně hodnotit jednotlivé učitele podle výkonu.
|
|
|
Asi to bude úhlem pohledu. Autor mluví o středním školství výběrových žáků. Mě ty jeho počty prostě nejdou. Fakt musím kmitat jako perko, když si chci jakž takž splnit povinosti za čas 7hodin deset minut. Níž to nestlačím a pokud chci zvýšit level a udělat to tak, aby to mě i žáky bavilo, pak samozřejmě naskakují hodiny. Já si nestěžuju, já to prostě mám jinak. Mám jinou zkušenost.
Když jsem chodila při mateřské na záskoky - to byla brnkačka. Všichni byli rádi, ža tam jsem, nikdo po mě nic nechtěl, nikdo mi nedával papíry a výkazy a různé průzkumy ministerstva. Odučila jsem a šla jsem. Super. Ted mi všechno narostlo.
Prostě si jen nemyslím, že by produktivita slušného učitele byla tak nízká, za jakou se obecně pokládá. Kdo z vás si udělá pauzu na kafíčko, přečte si v práci noviny a když mu to nejde, poplká s kolegou? Myslím si, že každý má nějaký ztrátový čas. Ale prostě byla bych ráda, kdyby práce učitele byla ohodnocena aspon stejně jako práce dělníka na lince ve škodovce.
Jak už tu padlo: všichni bychom rádi vyšší plat :D:D:D
|
|
|
Víte, je mi stejně divných několik věcí. Vy se na jednu stranu tváříte, že Vás učení stojí tolik času, protože to děláte dobře a tak dále.... na druhou stranu tu napíšete, že učíte vlastně jen 20 minut z každé hodiny, protože 5 minut zapisujete do třídnice, 5 minut kontrolujete prostředí a 15 minut řešíte nějaké kázeňské věci, pod čímž si neumím představit opravdu vůbec nic.
Každopádně mi přijdou tyto dvě věci neslučitelné. Buď učíte dobře, jste dobrá učitelka a potřebujete na to hodně času, nebo učíte vlastně jen 20 minut z každé hodiny, což si neumím představit, jak může být "dobře", když trávíte výukou méně než polovinu času.
A ještě jednou se ptám, pokud byste mi mohla odpovědět, prosím:
Co jsou KÁZEŇSKÉ VĚCI?
|
|
Pamatam si na nedavny clanok v novinach od jedneho miestneho ucitela, kde lial zo seba podobne hovadiny o tom ako chudak ucitel ma malo chechtakov. Zvlast si pamatam ako sa stazoval ze situacia je neunosna, pretoze zacinajuci ucitel ma diametralne iny plat ako zacinajuci advokat alebo lekar.
Az vtedy som pochopil, ze ucitelia (cest vynimkam) proste ziju v akejsi ulite, uplne odrezani od realneho sveta. Zacinajuci advokat? Vacsinou 0,- €, oficialne minimalna mzda ak sa mu "zadari" pri hladani advokata na koncipientsku prax.
Miesto hlavy kybel sraciek.
Mimochodom Urza - UO dp2 cca 2 roky vzad alebo len zhoda nickov?
|
|
Živím se jako programátor na volné noze a jeden den v týdnu vyučuji programování na střední škole... ani ne pro peníze (i když za darmo bych to nedělal) jak spíš kvůli tomu, že mně to baví.
Osnovy, materiály, písemky stačilo připravit jen jednou a pak jen průběžně doplňovat a obměňovat (ty testy třeba). Je sice fakt, že programováním jsem schopen vydělat za kratší čas o dost větší peníze, ale jedná se o psychicky mnohem náročnější práci, kde navíc podstata spousty úkonu spočívá právě v znovupoužití práce předchozí. Učení mi naopak přijde náročné jinak, asi fyzicky... (po celém dopoledni výuky jsem unaven mnohem více než po celodenním sezení u klávesnice).
Souhlasím s tím, že učitele se nenadřou jako havíři nebo zedníci (stačilo mi pár fušek kolem baráku, abych si už nikdy v životě nemyslel, že mám náročnou práci). Jen by možná bylo zajímavé srovnat náročnost učitelství se administrativou ve státní správě - a to věřím, že náročnější fakt je, stejně jako věřím, že učení je z hlediska společnosti důležitější než zakládání spisů na úřadě :-)
Jinak autor nemá problém s dětmi ve škole možná právě proto, že je jednak v něčem odborník a díky pochopení souvislosti je schopen poskytovat jiné odpovědí, než co má naučené z paměti. A jednak záleží na tom jak s dětmi jedná - pokud jako s dospělými, tak děti si své nálady vybíjejí na jiných vyučujících co s nimi jednají jako s nesvéprávnými...
|
|
Zdavím,
jako student čtyřletého gymnázia bych měl k Vašemu článku dvě připomínky.
1. Píšete, že během písemných prací může kantor opravovat písemky nebo domácí úkoly jiným studentům. V tomto bodě samozřejmě závisí na tom, o kolik Vám jde o výsledky studentů. Vy opravujete, takže většina pozornosti spadá právě na opravování, takže nemůžete kontrolovat studenty, jestli opisují nebo ne. Studenti(samozřejmě i já:-)) to samozřejmě shledají jako pozitivum, neboť jde o šanci získat dobrou známku, a koneckonců, i opisování je svým způsobem učení. Jakým způsobem se připravují, se pozná hlavně u maturity. Rozdělění na A/B v takovémto případě nijak zvlášť nepomáhá, protože zvláště u exaktních věd student, který má v hlavě něco víc než aspoň seno a vedle sebe trochu schopného souseda, dokáže vysledovat postup a ten poté aplikovat na svůj případ, v jiném případě zjistit, že jeho otázka 4 je stejná, jako sousedova 1 a nebo se rovnou poradit. V připadě jazyků, pokud dám jako příklad test z literatury, se může situace trochu komplikovat, co se týče opisování od spolusedícího, ale příležitost vyrobit si tahák nebo vytáhnout na klín učebnici je, zvláště při koncentraci kantora na opravování, velká.
2. Je to již naznačeno na konci článku, pokusím se to ale ještě trochu přiblížit. To, že Vy přijdete do třídy a ta je potichu a připravena na hodinu řádné výuky(více takových!), ještě neznamená, že se tak děje u jiných kantorů. Jde o jakousi přirozenou autoritu. Když do třídy vejde dvoumetrový chlap s hlubokým hlasem, který má ještě například smysl pro humor, vyhrál a může se snad, pokud tedy nenarazí na třídu zmrdů, těšit na slušnou spolupráci. Když ale vejde do třídy senilní bába s pisklavým hlasem, vše je ztraceno a třída se nejspíš nemá šanci se nic naučit, protože i k demoralizaci takových 30 lidí stačí 2 sráči, co budou trochu prudit.
|
|
|
Také zdravím.
1/ Stavím písemky tak, že vlastně opisování moc hlídat nemusím, protože je to stejně poznat. Krom toho většinou projdu třídu a dívám se do písemek, případně po odevzdání se občas někoho zeptám na to, jak/proč něco ve svém programu udělal.
Výsledkem je, že reálně opisovat moc nemohou, protože se na to stejně přijde. Ono i tím, že dám příklad, na který existuje mnoho různých postupů, není moc snadné to "jen tak opsat", aby se to nepoznalo.
2/ Jistě. Ale to se opět dostáváme k tomu, že posuzuji-li, jak těžká je nějaká profese, nemůžu brát jako příklad někoho, kdo k té práci prostě nemá vlohy.
Například z pohledu někoho, kdo nemá nohy, by se dalo říci, že povolání sportovec-sprinter je nejen těžké, ale dokonce je nemožné jej vykonávat. Přesto to tak obecně není.
Když je někdo fyzicky ošklivý, bude pro něj práce modelky/modela určitě daleko složitější než pro lidi hezké. A tak dále.
A když někdo nemá autoritu, je pro něj těžká práce učitele. To ale není tou prací, nýbrž jeho špatnými předpoklady.
|
|
|
Na druhou stranu, kdyby měli učit jen lidé s přirozenou autoritou (pod kterou si představuju to, že takový učitel se nemusí žactvu podbízet nebo naopak pouštět hrůzu či trestat, ale žáci mu přesto visej na rtech jen díky síle osobnosti a poutavosti výkladu), dostalo by se vzdělání tak 1 % populace. Odvozuju to z toho, že za svou "kariéru" žáka a studenta jsem takové učitele potkal tak 2 (jednoho učitele a jednu učitelku).
|
|
|
Pokud by se jednomu procentu populace dostalo kvalitního vzdělání, možná by to bylo lepší než současná honba za formálním ukončením studia a státní plány na to, kolik % lidí bude mít to či ono vzdělání...
|
|
|
Vzhledem k tomu, že oba dva tyto učitele jsem potkal na základní škole, znamenalo by to, že 1 % populace by mělo kvalitní vzdělání a zbytek by byl negramotný :o)
|
|
|
No je pravda, že jako základní vzdělání není současná maturita zase tak špatná a má ji víc než to procento lidí...
|
|
Mě se líbí taková ta lidská vlastnost "k čemu jsem čuchnul tomu rozumím" Takže máme národ plný reprezentačních trenéru, protože v mládí hráli fotbal a někteří dokonce i na rybníce hokej. Domácích lékařů co získali znalosti poležením si v nemocnici. Extrenista je odborník na středoškolské školství. To, že realita je uplně jinde to je jedno, já to mu rozumím. Já.... jsem hrával dokonce v kraji, ... jsem byl seuper útočník na rybníce, ....jsem jednou ležel v nemocnici ....učím na střední škole externě IT a matiku.... A nejlepší je, že se svoje vymyšlený moudra snaží vydávat za obecné pravdy a přesvědčovat o nich ostatní...
A jinak jste mi potvrdil to co si myslím o většině "ajťáků". Celý život si převádí na čísla. I tam kde to evidentně nemá smysl. Člověče, že vy si převádíte na čísla i lidské vztahy....
|
|
|
Čísla jsou dobrý sluha a zlý pán :-D
|
|
|
Ze jsem externista, podle Vás znamená, že nevím nic o práci učitele? Nebo teď jsem to možná nějak nepobral.... tím chcete říci, že když někdo nedělá nějakou práci na plný úvazek, nic o ní neví a je to stejné, jako když v mládí hrál fotbal a pak se považuje za reprezentačního trenéra?
Když už to přirovnáte k tomu sportu. Znamená to, že desetibojař je amatér a nerozumí jednotlivým svým sportům, ve kterých závodí? Ke každému dle Vašeho měřítka přece jen "čuchnul".
Zároveň to znamená, že když někdo dělá nějakou práci jen jeden nebo dva dny v týdnu, tak je to stejné, jako kdyby tu práci nedělal vůbec?
Co se týče toho, jak Vám vadí "převádět život na čísla", tak jsem si již zvykl, že tímto argumentem (podobně jako "lidskostí") operují ti, kteří už prostě žádné jiné argumenty nemají a ta čísla prostě nedokáží vyvrátit, tak je napadnou tak z podstaty.
|
|
|
Já bych neřekl, že jsem s čísly amatér, ale přesto se nedá přehlédnout, že čísla mohou být v reálném životě hodně nepřesnými aproximacemi konkrétních zážitků.
Když sem napíšeme třeba "-30 stupňů Celsia", tak se vsadím, že z toho nikomu nebude ta pravá zima. Zažít to na vlastní kůži je jiná.
Podobným způsobem se těžko vyčísluje třeba rozmazlené děcko, terorizující učitele dle libosti, a nepotrestatelné, protože rodiče poskytují škole patřičné sponzorské dary.
Já měl to štěstí učit jenom na MFF, kde byli lidi, kteří prošli sítem znalostí a zájmu - tož jsem podobný případ neviděl. Ale asi by mi rychle učitelskou činnost znechutil. Co tak občas slýchám ze SŠ, a hůře ze 2.stupně ZŠ, je to pěkná džungle.
|
|
|
Ne špatně jste mě pochopil. Chtěl jsem říct, že nevíte zdaleka dost na to, aby jste to mohl takto soudit tak jak jste to udělal. Znáte jednu školu a jste tam na pár hodin v týdnu. Tak těžko můžete soudit celé školství. Vždyť nemáte ani trochu představi co všechno učitel dělá, což je z vašeho článku patrné. Ono učitel na plný úvazek opravdu nemá na starosti jen přípravu a výuku. Přál bych Vám vidět co všechno si MŠTV vymýšlí na učitele. Ale to už Vám tu řekli jiní. Kdyby jste to podal jako názor, tak bych asi ani nereagoval. Ale vy jste ten článek podal jako fakt, podpořený nějakými statistickými čísly, která jste si sám vypočítal. To mi právě připomíná ty hospodské trenéry.
Převádět život na čísla nejde. To dělají jen zmagořený matematici a dnes ITáci. Spočítat jdou finance, správné auto, mobil atd... ale ne vztahy, nebo jakou vyfasujete třídu. Vždyť podle těch vašich čísel je to učitelství taková skvělá a nenáročná práce, že se divim proč je nedostatek učitelů. Vždyť ji vlastně nikdo nemusí dělat na plný úvazek a jen jako vedlejšák k dalšímu zaměstnání. Prostě ideál... To je docela velký argument k tomu, že ty čísla nic nevypovídají.
Jak by jste si chtěl pomocí čísel a vzorečků vybrat partnerku si raději ani nepředstavuji ;).
|
|
|
Nějak nevím, kde všichni berete, že jsem zažil jen jednu školu a jen pár hodin výúky, případně jen jednoho předmětu....
Píše mi to tu více lidí, tak nevím, jestli jsem napsal v článku něco, z čeho by to vyplývalo, každopádně to není pravda.
Nezažil jsem jen jednu školu, neučím jen jeden předmět, mám zkušenosti i s prací třídního učitele, jen jsem se o tom v článku nezmiňoval, ale pochybuji, že bych to tam nějak aktivně popíral (to by byl trochu nesmysl).
Jen mám pocit, že na tom moc nezáleží a jádrem sporu jsou fakta, ne má kvalifikace. Argumentaci, podle které někdo začne napadat mé zkušenosti místo toho, aby napadal konkrétní fakta, která jsem napsal, považuji za jednu z těch nejhloupějších a nejstupidnějších, proto jsem doposud nějak zvlášť neměl potřebu na ni reagovat.... přesto si to asi různí komentátoři od sebe přečetli navzájem, tak se to tu docela rozšířilo.
Ujišťuji Vás tedy, že nemáte ohledně mých zkušeností pravdu, nicméně především je to naprosto nepodstatné. Je-li něco v článku špatně, uveďte KONKRÉTNĚ, co je v tom článku špatně. Dávám-li někde nějaké práci méně hodin, uveďte kde přesně, proč je to špatně a jak to má být správně. Pokud toho nejste schopen, je hloupé a možná i trochu ubohé napadat místo jednotlivých faktů nějaké hlouposti kolem (na kolika školách jsem učil, kolik mám zkušeností, nebo jestli má smysl něco převádět na čísla).
|
|
Přiznám se, už se mi s vámi nechce povídat. Už léta se inspiruju a poslouchám zkušenosti a někdy i stesky svých kolegů. A snažím se u všeho přemýšlet. Proto neučím tak živelně jako někdy ze začátku kariéry. Proto mi jedna příprava nevystačí celý život. A nezaměnuju přípravu na hodinu, kterou vy sypete z hlavy, s učebním textem, který mi může být platný několik let.
Popisovanou hodinu jsem odposlechla, Zbylo opravdu jen dvacet minut výuky, přesto to byla práce kantora (nezaměnit s učitelem). Stačí?
Kázeňské věci mohou být cokoli. Vyberu vám ty extrémnější. Třeba to , že vám líný žák řekne, že se máte jít vyšetřit. Jen proto, že po něm chcete práci. A můžete být klidně dvoumetrákový chlap s autoritou , který učí přes deset let. TOhle se stává i těm dobrým. Jen má každý k onomu problému jiný přístup.
Byla jsem i u rozboru případu, kdy žák hodil po učiteli lavicí. Kdy žáci natáčeli kolegu na mobil, kdy tak natáčeli své spolužáky. To, že se podobné situace nedějí vám a že o nich nevíte neznamená, že nejsou.
Víte, nemuset absolvovat mimořádnou radu, kde se řeší poškození majetku v řádech desetitisíců je strašně fajn. Nezatěžuje vám to toiž psychiku.
Jak jsem řekla, vy více méně přednášíte výběrovým žákům a sám jste přiznal, že na jiných typech škol to může být jinak. Je to jinak.
ALe už se s vámi o tom nechci bavit, protože vy si to vyložíte jako osobní útok a já nemám potřebu cokoli svého vysvětlovat. Já vím, jak a proč a co učím a proč to tak mám a na rozdíl od vás si netroufnu tvrdit, že vy strávíte navíc čas na třídní schůzce, když tam nemusíte být, máte jinou vyšší odměnu za méně hodin. Takový pracovní poměr se líbil i mě. Taky jsem si ho vyzkoušela a je to strašně fajn nemuset se aktivně účastnit chodu školy, Přijít, odučit, o přestávce vyřídit nutný dozor popřípadě dochystat pomůcky, uvařit si nezbytný čaj, protože vysušené hlasivky jsou mor. Takhle mě nezatěžovali při záskocích a bylo to velmi prima. Ted mám klasický úvazek a jak psal někdo přede mnou, mezi povinnosti učitele mi patří i třídnictví (není nikdo jiný, kdo by to dělal), s tím spojené další papírování, plánování, vybíránínejrůznějších peněz, občas výlet atp. dozory, obědové dozory, měsíční výkazy práce, suplování, správa kabinetu atd atd.
Já si nestěžuju, pro mě je prima časová flexibilita. Jen mi ta práce přijde stejně náročná jako práce programátora. Mám ho doma a vím, jak se mu někdy už nechce myslet. On zase holt musí tolerovat, že když jsem z práce dřív, tak večer s ním nesedím u telky, ale zpracovávám, co jsem nestihla ve škole.
V Anglii je třeba tenhle problém pasé, protože učitel musí být celou svou pracovní dobu na pracovišti.Takže veškeré přípravy a rozbory páchají v budově školy.
Žákům z povahy svého předmětu nemohu zadat příklady, u nichž "neopíšou". Mnozí z nich dokážou zavolat kamarádovi, se kterým se smluví třeba na záchod, aby mu písemku diktoval. A základní znalosti umět musejí, nebo si myslíte, že někdo počká, až si na googlu najdou, jak se vlastně řekne, že si chce koupit chleba?
JOjo, já chápu váš pohled a tu hodinu deset mého času (oproti vašemu výpočtu) navíc neztrácím nesmyslnou přípravou. Jak jsem řekla, odvést ji musím, jinak se mi třída rozloží. Začne si vykecávat začne řešit, co budou dělat po škole. To je totiž pro ně atraktivnější, páč nějakou budoucnost v práci si představit neumějí a svoje osobní zájmy si teprve budují a do školy chodit ze zákona "musí". Motivovat je tedy musím já.
|
|
|
I u nás jsou školy, kde sedí učitelé osm hodin. Jde o naprosté výjímky a podle mě to postrádá smysl.
Jinak, Linko, mám manželku učitelku ZŠ a podepisuji Vaše příspěvky. Před mateřskou také přišla dříve domů než já a večer pracovala, s tím, že jsem občas dělal poradce - od hodnocení odpovědí žáků v písemkách po pomoc s prezentacemi.
|
|
|
Pochopil jsem správně, že zhodnotit práci učitele může jen učitel a neučitel (za všechny učitele lze dosadit kantor) se diskuze jak si z principu nemůže účastnit. Proto by mě zajímal Váš názor, zda je pro Vás jako učitele (kantora) vyhovující systém školství jako veřejného statku= rovný přístup ke vzdělání, nebo by Vám lépe vyhovoval systém, který by považoval vzdělání za zboží a prodávalo by se na (ne)regulovaném trhu?
|
|
|
Tohle je pro mě výzva. Hodnotit práci učitele může podle mě kdokoli, kdo vezme v úvahu i jistá specifika. Mozí lide si MYSLÍ, že škole a práci učitele rozumí jen proto, že školou prošli. I tento pohled už tu někde zazněl. Myslím si, že kdo je dobrý kantor se mezi rodičovstvem obecně ví, má totiž výsledky a i s dětmi většinou vychází. Že i tady mohou být výjimky si nemusíme opakovat.
Osobně si myslím, že škola má být veřejná služba, právě pro ten široký záběr. Dítě se rodí do určité rodiny a mělo by mít rovný přístup ke vzdělání. Už v tomto ohledu může být toto postavení dost nerovnoměrné a zasahovat do něj i po stránce finanční na základní provni nadělá víc škody než užitku. A soukromě řečeno, naše školství u dávno není bezplatné. Škola rodinu už tak leccos stojí, sešity, pomůcky výlety a koncerty. Jenže rodiče to vnímají jak ozbytečnou zátěž na jejich kapsy. Jako kdyby pesimismus otrávil všechny lidi. Oni s nima na koncert jak tě živo nepůjdou, ve škole má žák možnost ho aspon jednou dvakrát "zažít".
Takže pro mne soukromá škola a nebo veřejná - dilema, které sama nejsem schopná pro sebe si rozhodnout.
Soukromé školy se mi líbí tam, kdestát selhává, jako typ školy pro rodiče, kteří jsou třeba půr roku v čoudu, pro velmi nadané děti, které mohou na školu třeba i díky stipendiu.
Jako konkurence se mi také olíbí, ale stát pro ně nepostavil rovné podmínky. Málo kdo si zřídí základku, většinou jde o školy střední. Takže jsem k tomu velmi skeptická.
nakonec si devizy dosavadního školstvírozesereme sami, protože se snažíme kopírovat západní styl, jenže přebíráme věci formální, které jsou na první pohled zřetelné a nikoli styly, které by zapadly do českých osnov. Myslím si, že to kvalitě ubere.
CO se odjakživa kritizovalo na západním školství? Jistá roztříštěnost. myslím že ta patří na střední školu, nikoli na základky.
|
|
|
Díky, za reakci a rozumím jí. Nicméně, ta otázka byla osobnější, ne co by prospělo společnosti, dětem atd., ale zda je to tak lepší pro Vás jako kantora (společenské ocenění, finanční ocenění, radost z učení apod.). Chtěl bych definovat to co je prospěšné pro kantora. Vycházím z toho, že spokojený kantor=správný systém.
|
|
|
Osobě - nedokážu se rozhodnout, nevím.
|
|
|
Hmm...Obávám se, že tenhle systém (pa) veřejného školství zbavit neduhů, které Vás trápí, nepůjde dokud bude učitel státní zaměstnanec, který na to bude mít glejt a rentu. Myslím si totiž, že vzdělání (stejně jako zdraví), nemůže být veřejným statkem, jelikož pak by veškeré dosažené vědomosti byly veřejným statkem, což jaksi nejde. Tím neříkám, že by stát neměl podporovat vzdělání, např. formou sociálního stipendia. Ale neměl by regulovat studijní obory. Pokud by stát na něco potřeboval státní zkoužku, musí být pro každého stejná. Je to velmi asociální, ale myslím si, že správné.
|
|
|
V tom případě se omlouvám, že jsem Vás nařknul, myslel jsem, že jste s těmi patnácti minuty kázeňských věcí mluvila o sobě.
Každopádně si i tak neumím představit, jak můžu patnáct minut řešit, že mi někdo řekne, že s mám jít vyšetřit. No to je toho, holt mi řekl, že se mám jít vyšetřit. Je asi sto způsobů, jak na takovou věc reagovat během několika vteřin a dalších sto, kdy to jde vyřešit do minuty.
Pravda je, že tohle se mi ještě nikdy nestalo a nikdy jsem nemusel řešit situaci, kdy by mi student řekl něco takového, ale neumím si moc představit, co bych měl na takové situaci "řešit". Prostě buď se rozhodnu ho jen setřít, což půjde snadno, vzhledem k tomu, že jeho inteligence bude určitě třeskutá, nebo se rozhodnu mu udělit nějaký kázeňský postih, na což mi stačí přibližně dvě věty, které ani nemusím říkat zvýšeným hlasem.
Kdyby po mně někdo hodil lavici, pravděpodobně by to hodinu rozložilo, to připouštím.
Že mě někdo natočí na mobil? Tak to mi fakt nevadí. Naprosto nechápu, proč se kolem toho dělají takové problémy, že jak je hrozné, když student natočí vyučujícího. Stojím si za tím, že v hodině nedělám nic, za co bych se měl stydět, takže ať by dal student na internet video či audiozáznam z libovolné části jakékoli mé hodiny, necítil bych se poškozen.
|
|
|
byla jste u rozboru případu, kdy žáci natáčeli svého učitele na mobil. Proč jste to rozebírali? Kvůli učiteli? Někdo se odvážil zdokumentovat jeho vysoce kvalitní práci? Dokážete vysvětlit, proč se něco takového jako pořídit záznam z výuky nesmí? Přesněji smí, ale nesmí to dělat žáci? Takové zákazy totiž trochu zpochybňují práci učitelů.
|
|
|
"Takové zákazy totiž trochu zpochybňují práci učitelů."
Ano, také mám ten pocit. Pokud si bude student natášet vyučovací hodinu, pak tak může činit z několika příčin - třeba že si to v klidu přehraje doma v rámci přípravy, nebo že zdokumentuje, co ten exot za katedrou zase žvaní. Který případ je kterému učiteli nepříjemný je asi jasné.
Mimochodem - nahrávání přednášek je prý poslední dobou na VŠ velice rozšířené a oblíbené (byť pro přípravu poměrně diskutabilní).
|
|
|
Vzhledem k tomu, ze dneska jeste mnozi ucitele trvaji na linkovani okraju do sesitu a opisovani veci z tabule slovo od slova (s nalednou kontrolou pri zkouseni), je na dost skolach velkym prohreskem vyfoceni tabule, nedej boze natoceni ucitele.
Asi by se mohlo ukazat, ze ten clovek je tam jaksi naprosto zbytecny.
Pochopitelne ze to plati prevazne pro prvni a druhy stupen, nekdy pro treti a sem tam pro VS
|
|
|
bohužel ty zákazy zapadají do celkového obrazu českého školství. Základní škola se v osm hodin ráno uzavře a až do oběda nesmí skoro nikdo ani dovnitř ani ven. Po obědě se vyplazí houf unavených a frustrovaných učitelů, kteří všem vyprávějí, jak ono to v té škole chodí, jak jsou žáci vulgární, jak se neučí, jak těžkou práci učitel má, jak málo peněz bere . . někteří to ještě doplní poměrně vulgárními výrazy na adresu žáků. :-(
nahrávání přednášek na VŠ není diskutabilní, jednou jsem zažila, že přednášející řekl, že bude chtít u zkoušky přesně to co říkal na té a té přednášce, neumíte si představit, jaká je honička zjistit, co tam tenkrát říkal. ;-)
|
|
|
Kupodivu tohle je takové rozšířené, že asi nikdo nepátrá po příčině.
Už když jsem chodil na psychologii (když chcete učit, tak předtím musíte absolvovat nějaké předměty typu pedagogika, psychologie, ....), varovali nás tam před šikanou, kterou se mohou dopouštět studenti na svých učitelích a jako jedním z příkladů takové šikany nám tam uváděli právě natáčení na mobil a umisťování toho videa na internet.
Když jsem se optal, co je na natáčení a umisťování na internet, všichni (jak vyučující, tak i celá třída studentů učitelství, se kterými jsem musel navštěvovat několik podobných předmětů) se na mě dívali jak na blázna a dostalo se mi vlastně jen té odpovědi, že "to je přece každému jasné". Když jsem se snažil dopátrat hlubšího vysvětlení, bylo na mě nahlíženo, že to snad musím vědět sám a dělat si z nich srandu, nebo se snažit o nějakou provokaci.
Ono vůbec je zajímavé, co se na takových předmětech učí a jakým způsobem to přijímají studenti učitelství.
Už tam se v nich totiž vyvolává pocit nedoceněnosti a tak dále, protože už na výuce psychologie je to těch studentů naléváno, jak je ta práce extrémně těžká, prestižní, ale také nedoceněná a podhodnocená a nevděčná.
Už tehdy mi to přišlo trochu přehnané, často jsem si dovolil nesouhlasit a došlo i k několika sporům.
Každopádně tyto není divu, že se učitelé cítí takto nedoceněni, když je to do nich tlačeno už od dob studií, kdy se rozebírají i třeba různé statistiky toho, jak je učitel prestižní profese (samozřejmě se tam prezentují takové statistiky, ve kterých je učitel snad po lékaři nejprestižnější profesí, což nepřeháním) a zároveň nedoceněná (opět statistiky, kde mají učitelé plat snad jako popeláři, když to trochu přeženu).
|
|
|
Ta psychologie - asi jak kde, manželka zase prošla jiný extrém - celkem hezké učení o dětské dušičce, ale minimální příprava pro střet s mladistvími psychopaty. Komplexáky tam z nich nevytvářeli, ale to je hodně otázka jednotlivého vyučujícího.
|
|
|
Rozhodně, to bude záviset na konkrétních vyučujících. Nemohu než souhlasit.
|
|
|
Nevím, jak o tom mluvit aniž bych byla konkrétní. COž nesmím být. Vy inteligentního studenta setřete velmi snadno se sociopatem je to poněkud složitější, protože ten si z ironie nic nedělá jen se pochichtává a strhne většinu nedozrálého kolektivu. A ted si představte, jak se jednotliví žáci takto hecují a jeden to i z "ftipním" komentářem pak zavěsí na web. Vyloučit podporu publika by šlo velmi jednoduše, ale tam se dostáváte do střetu se zákonem.
Ještě podlejší je toto udělat svému spolužákovi při zkoušení, obzvlášť když je méně nadaný. Tomu se také dá říct šikana a v poslední době je to modní i jako téma.
Není problém naučit učitele pomoci videotréninků vyhledat si chyby. Také netuším, proč se taková věc na VŠ nedostala.
TO už se fakt od pracovní doby dostávám úplně jinam :D:D:D
|
|
|
rozumím tomu správně, že na sociopata zkoušíte ironii? Já tedy nejsem psycholog, ale neřekla bych, že tohle je zrovna nejlepší přístup, navíc ze strany pedagoga.
|
|
|
Já vám teda musím ležet v žaludku. Celá věta vypovídala o tom, že: Inteligentního žáka setřete jednou dvěmi větami, na sociopata to platit nemusí. -volně přeneseno. Nevím, co tu mám jako obhajovat?
Tak jako v životě jsou lidé schopní a méně schopní, tak takoví se vyskytují i ve školství. Celkem tedy možná i "dobře", že už v dětství se naučíme jednat s různými druhy lidí. Včetně blbců.
A potom většině obyvatelstva vadí, že i takoví učitelé dostávají celkem slušný plat z jejich pohledu. Já jsem se tu jen pokusila říct, že čistý čas mé práce je poněkud vyšší než vypočítal pan kolega a to proto, že mám jiné inteligenční i sociální prostředí na výuku. On mi oponoval, že ztrácím čas přípravou.
Nemyslím si, že takové pracovní nasazení, které odvádím já, je oproti jiným profesím odlišné. Ptám se lidí. Mohou si kdykoli uvařit kafe, celkově pracují pod menší zátěží, když jsou unavení, projdou se za kolegou a nebo si dají hodinu čtení na internetu. A nebo makají od nevidím do nevidím. I takové profese jsou a jsou různě ohodnoceny. Mě jen vadí, že přesto, že jsem vystudovala vš, mám průměrný plat a společenské ohodnocení práce leda tak v tabulkách. Na průměrný plat si budu muset nějaký ten rok ještě počkat. Navíc si všichni lidé myslí, že ve školství je děsná pohoda, ale učit by nešli, protože by některé "dítka" asi zabili. Stačej jim ty vlastní.
Tak a je to.... se mi i ulevilo :D:D:D:D:D
|
|
|
Tím čtvrtým odstavcem přesně ukazujete to, co na učitelích kritizuji. Mají pocit, že makají jako ostatní a soudí to na základě věcí typu, že si mohou udělat kafe....
Ta pointa není v tom, že si můžete udělat kafe!! Ta pointa je v tom, že i když jsem ultra-pečlivá, děláte (dle Vašich vlastních slov) 7 hodin a 10 minut denně a jen 9 měsíců v roce (placená jste 12)!! Osobně si myslím, že 7 hodin a 10 minut je dáno nějakou neefektivitou, mám za to, že se to dá dělat za 6. Ale i kdyby za 7 hodin a 10 minut, je i tohle daleko méně než ostatní profese. Děláte jen 9 měsíců v roce. To je tak o měsíc až dva méně než ostatní.
Takže odpovídám: NE, ANI OMYLEM NEDĚLÁTE TOLIK, CO OSTATNÍ PROFESE!!
V některých ostatních profesích si kafe udělat mohou, v jiných nemohou. Někde makají od nevidím do nevidím, jinde mají přestávky a občas si sednou na dvě hodinky k internetu. To je stejné u Vás i u ostatních. Tak jako tak je rozdíl v tom, že Vy pracujete daleko méně času a přesto porovnáváte svůj plat s ostatními v absolutních čísel.
|
|
|
Není ve školním řádě (platí to vůbec ještě?), že učitel může žáka vyloučit z výuky, pokud přestupuje školní řád? Nebo prostě musí učitel vyučovat i žáka, který nechce být vyučován, a není pak ta půtka s ignorantem na úkor vzdělání těch neignorantů? Proč by musel být učitel kovaný psycholog a manažer krizových situací?
|
|
|
Na základkách žádné vylučování nepřichází v úvahu, za žáka pedagog odpovídá. Proto bych raději mluvil o tom, že vyučujete třídu.
Je to na palici, na zbláznění, destruktivní, ale je to tak.
Učitel je do určité míry vzdělán v psychologii, ale demotivovaný spratek z rodiny která na vzdělání kašle a autoritám se vysmívá, protože dávky byly a budou, je případ pro ostřelovače, ne pro psychologa.
|
|
|
Na ZŠ tomu rozumím, je to povinné, a jsou to ještě děti, dospělá autorita by je měla zvládnout tak nějak sama od sebe, ale je pravda, že jsem nikdy nevyučoval nezletilce, SŠ a VŠ je ale něco úplně jiného, ne?
|
|
|
A víte, že na SŠ ne? Teoreticky nesmíte lidem, kterým není 18 dát ani rozchod při exkurzi na půl hodiny po městě - něco se stane a průšvih, pedagogové jsou tak i instruhováni (vím z prvních rukou). Prostě za ně odpovídáte a dokud nejsou plnoprávní, tak problém.
Vyhazovat z výuky je také nesmíte, nevím o škole, která by to měla ve školním řádu (což neznamená, že to tam některá nemá). Vyloučit ze školy - prosím, ale to je jiné řízení a nelze provést na místě (že by si vzal vylučovací bloky a nemohl se odvolat :-) ).
Nesmíte nad tím moc přemýšlet, je to školství :-), to je něco jako hledat logiku soudních rozhodnutí :-).
|
|
|
Aha, to má logiku, pedagog přebírá odpovědnost za specifikovanou skupinu (žáky ve třídě, na výletě), jeho úkolem je něco je naučit (předat jim informace). Pak mi vychází, že by učitel mě být přirozeným vůdcem. Chápu, že ne každý jím je, pak by ale neměl učit:-).
|
|
|
Zcela pravda! V reálném světě situace je taková, že přirozených vůdců není mnoho a ještě je odsávají ostatní obory, kde přirození vůdcové dostanou více peněz.
Přirození vůdcové to tu nečetli, takže většinou nechápou, že ve školství se tak akorát zotaví na příští směnu a místo aby tam na chvíli zašli, odučili celýá úvazek a potom šli třeba řídit firmu, tak školství opustí úplně, výjímečně tam zaskakují na pár hodin, což systém nevytrhne.
Reálný stav je takový, jaký je, v početné armádě pedagogů existují "přirození pedagogové", kterým bylo dáno do základu a oni to rozvinuli (třeba pan Urza bude asi tento typ a moje manželka, kde o tom nepochybuji). Tito mají méně problémů (v případě p. Urzy žádné, ale to je dost výjímka daná okolnostmi).
Potom řada těch, kteří se naučili učit a i když to nejsou přirození vůdci, bojují a nějaké výsledky mají. Každý dělňas také není enormě manuálně zručný, ale nějak to zvládá.
A potom jsou lidi, co se minuli povoláním, změnili se jim preference, vyhořeli, nechali se ubuzerovat shora, atd. a to je prostě problém (jako v každém povolání).
|
|
|
Pak tu ale stojí otázka, jestli zaměstnání, které je pro některé lidi snadné a pro jiné obtížné, je ve skutečnosti snadné, nebo těžké.
Já si myslím to první, protože kdybychom porovnávali obtížnosti zaměstnání podle toho, jak by je dělali lidé, kteří k tomu nemají předpoklady, došli bychom k tomu, že se prakticky žádné zaměstnání nedá vůbec dělat.
A reálně je výhodnější (pro všechny strany), kdy zaměstnání dělají ti lidi, kteří mají na tuto činnost talent a nemá moc smysl, aby to bylo jinak.
Proto při porovnávání vycházím z předpokladů, že každou profesi vykonávají lidé, kteří k tomu mají předpoklady. Samozřejmě to tak ne vždy je, ale myslím, že to pak není problém v tom, že by ta profese byla těžká.
Já si na vlastní kůži zkoušel vydělat peníze mnoha způsoby, někdy mi to šlo skvěle, jindy méně, někdy vůbec.
Třeba programování je pro mě snadné, mytí mrtvol pravděpodobně také (respektive asi obdobně těžké jako mytí čehokoliv jiného), učení mi jde samo.... práce typu prodavač mi šly v tom smyslu, že rád mluvím s lidmi a jsem na ně milý, ale přeci jen práce s tím zbožím už mi tak nešlo a dělal jsem chyby.... no a taková pekárna byl děs, tam jsem se nadřel jako kůň, víc než kdokoliv jiný, kdo tam se mnou pracoval, přesto jsem toho udělal nejméně, občas se kvůli mně musely zastavovat stroje, když jsem se zoufale snažil řešit situaci, kdy jsem měl na rukou nalepené těsto tak na čtyři bochníky chleba.
Přesto si myslím, že by bylo chybné z výše uvedených zkušeností vyvodit závěr, že práce v pekárně je nejtěžší prací ze všech a naprosto neadekvátně ohodnocena. Pro mě to tak určitě bylo, stálo mě to neuvěřitelné množství sil a připadal jsem si tam pořád jako debil.
Z některých učitelů mám ten pocit, že se do školství hodí asi tolik, kolik se já hodím do pekárny a na základě svých zkušeností pak posuzují náročnost toho povolání.
|
|
|
Tak tady s Vámi souhlasím v podstatě ve všem. Ovšem trochu problém je, že dost lidí, kteří by byly slušnými učiteli, prostě odejde za lepšími platy, což mi prostě přijde škoda, ale to je na jinou diskusi.
Také mě bavilo vzít hodinu zemáku na téma Afrika (po návratu odtud) a neměl jsem problém, konečně učil jsem měsíc po matuře (ZŠ) a také to skoro šlo samo. (Učil jsem pak rok na zvláštní škole a tam jsem byl jako Vy v pekárně. Právě dopisuji článek na toto téma).
Takže vlastně žádné povolání nemůžeme jednoduše kvalifikovat jako lehké/těžké, když jsme zabředli do toho relativismu. A každé má svoje výhody a nevýhody a záleží jak si kdo jaké bere.
|
|
|
Tak nějak sama od sebe je autorita fakt nezvládne. Vzpomente si na pubertu a potřebu se neustále vymezovat a dojděte se podívat na ty sebevědomce :)
|
|
|
Přijde mi, že berete pořád z každého věku to nejhorší.
Když Vám řeknu, že nemám žádné problémy se studenty, kterým je třeba 15 (což většinou puberťáci jsou), tak mi řeknete, že to je přece jasné, protože ten opravdový problém je s malými školáčky.
Pak se zas oháníte tím, že v pubertě je třída nezvladatelná a že autorita s tím nic neudělá.
Ano, máte pravdu, nemohu Vám oponovat ohledně ZŠ, protože jsem nikdy neučil studenty mladší než 14 let ve škole (ty jsem jen vedl na zájmových kroužcích, což je něco jiného).
Mám zkušenosti s učením studentů od řekněme 14 až 15 let do nějakých 18 až 19. Je pravda, že daleko lépe se mi učí ve třídách se staršími studenty, ale na druhou stranu jsem nikdy neměl žádný problém ani s těmi pubertálními.
A jak sama často říkáte, že nemohu soudit něco, co neznám, řeknu Vám totéž teď já Vám.
Že takové studenty VAŠE autorita nezvládne, neznamená to, že nestačí autorita jiných. Opravdu jsem neměl nikdy s žádným studentem problém a to ani s puberťákem. Samozřejmě pokud za problém nepovažuji jejich pubertální výlevy (počínaje tím, že dívky mají tendence se začít uprostřed hodiny nekontrolovaně smát, chlapci se zas různě pošťuchují, téměř všichni mají různé "hrozně vtipné" poznámky a touhu na sebe upozornit), protože ty jsou v pubertě prostě normální a nikdy mi takové projevy nenarušily výuku žádným zásadnějším způsobem, protože většinou není složité studenty uklidnit.
|
|
|
A není to přirozené? Ta puberta.Vzpomínám jak jsem se vymezoval a musím přiznat, že to byly občas pěkné voloviny a voloviny mých dětí si s nimi nezadaly:-), ale řekl bych, že učit žáky i v pubertě je stav, který zákon nezmění a přidání peněz také ne:-).
|
|
|
Tak on vzniká především problém ve chvíli, kdy chcete po puberťácích, aby se chovali jako dospělí a vyčítáte jim, když se tak nechovají.
Tím pak samozřejmě ztratíte nejen autoritu, ale i hrozně moc času v té hodině, protože prostě není možné docílit toho, aby se třída pubertálních studentů chovala jako třída dospělých. Přijmete-li ale, že prostě před sebou máte puberťáky a smíříte-li se s tím, že z nich prostě třídu dospělých jedinců neuděláte, pak s nimi lze docela dobře vyjít a zajistit si v hodně relativní klid a pozornost.
Je podle mě velká pedagogická chyba, když si vyučující bere pubertální poznámky osobně, nechá se jimi urážet a vůbec jim přikládá větší váhu než tu, kterou odpovídjící poznámce dává student, který ji vyřknul. Znám například kolegyni, která kvůli polohlasem vyřčené poznámce typu "tady je ale kurevsky zasraná zima" přerušila výuku a začala se zabývat autorem této hlášky, což jí zabralo asi 20 minut, protože se nechala strhnout do diskuse se studentem, že škola vlastně nedostatečně topí a tak podobně.
Mně se tuhle stalo něco podobného, jeden student se při hodině zmínil, že "tu je vedro jak v prdeli". Odvětil jsem mu, že mi je také horko, ale není v mých silách s tím cokoliv dělat, což ale nic nemění na tom, že je ve škole, kde by se měl vyjadřovat jinak, nechce-li se setkat s kázeňskými nepříjemnosmi a navíc použil přirovnání dost nepřesné, neboť v jím zmiňovaných místech bývá typicky teplota tak o deset stupňů vyšší než ve třídě. Vyřešeno během 30 sekund, třída pobavena, výuka odlehčena, student neprotestuje, já jsem se rozhodně neshodil a ještě mi začlo dávat pozor pár poklimbávajících studentů v zadních lavicích.
|
|
|
Díky. To je to očem si myslím, že by měl mít dobrý učitel. Je pak, ale (zvyšující se) agresivní chování zaviněné přístupem učitelů, kteří to do takového stavu nechali dojít, nebo změnou ve společnosti? A jak tomu zabránit?
|
|
|
To bohužel nedokážu posoudit, nejsem sociolog. Je na to určitě mnoho různých teorií.
Já osobně na to mám sice svůj názor, ale opravdu ho nechci stavět jako nějaký směrodatný, protože opravdu nejsem odborník na sociologii.
Každopádně myslím si toto:
Dřív bylo vzdělání relativně "vzácnější" a vzdělávali se ti, kteří o to měli zájem (nebo jejichž rodiče o to měli zájem), přičemž tím zájem myslím SKUTČNÝ ZÁJEM.
Dnes se rozhodlo (zejména EU a tyhle sračky), že by bylo dobré, aby víc lidí mělo papír, že jsou vzdělaní. Státy se předhánějí v tom, kolik procent populace má maturitu, VŠ, ....
Tím, jak se žene stále více lidí do škol a to co nejvyšších škol, je obecně snaha zajišťovat, aby vysoké školy chrlily co nejvíce absolventů, aby střední školy chrlily co nejvíce maturantů a to vše jen s tím cílem, aby se dalo říct "máme nejvíc procent lidí s nějakým papírem", obecně to logicky vede k rapidnímu snižování nároků a tím pádem stejně rapidnímu nárůstu absolutního počtu lidí na vyšších než základních školách.
Protože populace je dle mého názoru stále stejně rozdělena na lidi inteligentní/schopné/slušné/pracovité a pak ty neinteligentní/neschopné/neslušné/flákače (tím stále stejně rozdělena myslím nějakou stále stejnou gaussovku, pokud by se vymyslelo nějaké hodnocení na pomyslné stupnici inteligence/slušnosti/schopnosti/pracovitosti), tak pokud dříve bylo X% lidí na středních školách, respektive na školách vysokých a dnes je 2X% lidí na stejných školách, logicky tam teď jsou daleko častěji zastoupeni ti "méně kvalitní" lidé.
Tím si zdůvodňuji zvýšenou agresivitu a tak dále. A čím více budeme zvyšovat procento lidí na školách, tím horší to bude, dokud se nedosáhne průměru v populaci, horší už to pak imho nebude.
--------
Pod čarou podotýkám, že na toto tvrzení nemám žádné důkazy, příklady, statistiky, prostě to nemám ničím podložené, je to jen můj osobní názor.
|
|
|
A s Vaším názorem lze než souhlasit. Jen mě to utvrzuje v tom, že vzdělání není veřejný statek, a že kdo ho chce musí ho skutečně chtít a taky si ho zaplatit jako třeba teplo.
S tím samozřejmě souvisí, že by stát neměl možnost ovlivňovat počet a druh studijních oborů. Potom by se dobrý učitel stal žádanou pracovní silou. No, to jsem se zasnil, nevěřím, že bych se toho dožil:-)
|
|
|
A stat ovlivnuje pocet a druh studijnich oboru? Neni to tak, ze ve spolecnosti zkratka vznikla poptavka po titulu, a trh v soucasne fazi zareagoval jejich inflaci? Opravdu nas do toho tlaci EU? Jak?
|
|
|
Myslím, že tím, že je provozuje z veřejných peněz tak určuje jejich počet i druh, Poptávka po titulu (pokud je spojen se vzděláním) je naprosto přirozená a žádoucí (že teď je uspokojována korupčně je důsledek regulace = (pa)veřejné školství). EU nás do toho netlačí.
|
|
|
"agresivní chování zaviněné přístupem učitelů, kteří to do takového stavu nechali dojít"
Řekl bych, že zavinění nebude na straně učitelů. Chybu ve výchově bych hledal u rodičů.
|
|
|
No, ač o tom netroufám moc jasně soudit, jsem si prakticky jist, že ať za to může cokoliv, nebude to mít jen jednu příčinu, určitě to bude kombinace více vlivů.
|
|
|
Pokud odhlednu od pitomeho zevseobecnovani NE, ANI OMYLEM NEDĚLÁTE TOLIK, CO OSTATNÍ PROFESE!! (mam tomu rozumet tak, ze v ostatnich profesich se nevyskytuji lide, kteri cinnost jen predstiraji a realu delaji jeste min, nez ti flakajici se kantori?), stale mi vrta hlavou zasadni otazka:
Kdyz je kantorska profese tak zajimava, tak dobre hodnocena a casove nanarocna, proc se porad ozyvaji stesky po kvalitnich kantorech? Proc Urza pracuje jako programator a neni radeji ucitelem? Odkoutil by si v pohode svych 6 hodin denne a zbytek casu muze venovat privydelku bokem. :-)
Tak jako tak je rozdíl v tom, že Vy pracujete daleko méně času a přesto porovnáváte svůj plat s ostatními v absolutních čísel.
Ono je taky ale podstatne S CIM se ucitelsky plat porovnava. Pokud beru porovnani s prumernym platem v CR, tak ano, ucitelsky plat zase tak spatny neni. Ale pokud bych uz porovnaval ucitelskou vyplatu s prumernym platem vysokoskolsky vzdelanych lidi, tak uz to srovnani vypada trosku jinak. Ze?
|
|
|
Opravdu jsem nepochopil tento fenomén, kdy mi někdo vytrhne z dlouhého příspěvku jednu větu a na té pak postaví cosi a položí nějakou doplňující otázku, která je v tom textu, ze kterého tu větu vytrhl, explicitně zodpovězena.
Přečtěte si ještě jednou ten původní příspěvek. Napíši tam jen to, že ani omylem nedělá tolik, co ostatní profese. Vysvětluji tam i důvody. A v těch píši, že kafíčko v pracovní době, případně nějaké flákání (třeba na internetu), je věc dost individuální a bude to různé v závislosti na jedinci a pracovišti. Každopádně tam také hned píši, že to, že dělá méně, soudím z pracovní doby. Určitě budou učitelé, kteří se neflákají, stejně jako učitlé, kterí se flákají. Stejně tak budou pracovníci téměř na jakékoli pozici, kteří se neflákají a jiní, kteří se flákají. A pak budou všechny mezistupně mezi tím (tedy flákat se lze s různou mírou). Tyto věci tedy nelze moc zahrnovat a není možné podle této míry porovnávat jednotlivá povolání, až na extrémy, protože určitě jsou takové práce, ve kterých se flákat vlastně nelze (různí řidiči pravidelných linek, pracovníci u pásu, řídící letového provozu, ....), ale pak takové, kde se flákat lze velmi snadno (různí hlídači), ale i ty, kde je flákání jaksi inherentní (nějací noční vrátní). Každopádně v drtivé většině ostatních profesích je ten rozptyl značný. Proto jsem své soudy nevynášel na základě toho, nýbrž na základě pracovní doby (kterou někteří zaměstnanci dodržují svědomitě, jiní se tam flákají).
Proč je Urza programátorem a ne učitelem? Urza je zároveň i správcem sítě, tvůrcem her (nemyslím jen programování, ale i vymýšlení her), správcem na dvou herních serverech, prodejcem hardware.... A důvod? Urza prostě rád dělá různé věci, takže si raději vydělá každou činností trochu než jednou činností mnoho.
Co se týče toho porovnání s platem vysokoškoláků, řekl bych, že ani to není na místě, protože není vysoká škola jako vysoká škola. Například taková medicína je něco úplně jiného než většina ostatních a učitelství je také něco jiného (jenže na druhou stranu obtížnosti). I když máte školy, kde se učí nějaký "normální" obor a ještě vedle toho učitelství téhož, je to učitelství vždy lehčí. Krom toho, jak říkám, i když to porovnáš s průměrným platem vysokoškoláků, musíš to ještě přenásobit časem učitelů v práci.
|
|
|
Ale PRACOVNI DOBA (ze ktere soudis, ze kantori delaji mene) je CO ve Tvem podani?? Cas, kdyz jsem fyzicky pritomen na pracovisti? Pokud to beres ciste takto, tak se domnivam, ze to je zakladni duvod neporozumeni. Protoze jsou profese, kdy na pracovisti pro vykon sveho zamestnani byt nemusim. Napr. moje pritelkyne ma takove zamestnani, ze drtivou vetsinu "pracovni doby" muze travit (a pracovat) doma, prestoze ma k dispozici firemni kancelar. Moje mama ucitelkou byla a dobre si vzpominam na spoustu veceru, kdy jsme spolecne s ni a s brachou travili treba vystrihovanim pismenek pro prvnacky, kdy jsem ji pomahal opravovat proverky apod. Tento cas by se nemel pocitat do pracovni doby, na ktere tak bazirujes?
Ze ruzne vysoke skoly jsou ruzne obtizne, to je nad slunce jasne. Nicmene mi porad pripada ferovejsi porovnavat plat ucitele s platem treba lekare (btw- v diskuzi pod jinym clankem zde se jejich platy probiraji take) nebo nejakeho ekonoma, nez s platem prodavacky, popelare ci podobnych profesi (ktere se na tom prumernem cisle take podileji). Protoze ten kantor v nejhorsim jako popelar pracovat muze. Ovsem opacne situace bych se dozit nechtel.
|
|
|
Na všechny ty otázky, které kladete, odpovídám v článku.
Četl jste jej? Vždyť o tom ten článek byl!! Podrobně tam rozebírám, co považuji za pracovní dobu a proč soudím, že je krátká. Tomuto komentáři moc nerozumím, leda byste článek nečetl....
|
|
|
NE, ANI OMYLEM NEDĚLÁTE TOLIK, CO OSTATNÍ PROFESE!!
Dělat dlouho - dělat víc? Ty flákači zatracený u stíhacího letectva, ty by měli mít tak mimální mzdu :-), co si asi odlítají měsíčně. A o pohotovostech můžou třeba psát knížky nebo malovat obrazy na kšeft, to jim zákon nezakazuje. Není ten čas už trochu obscese?
|
|
|
Ano, máte pravdu, tohle přirovnání učitele k letci opravdu nemá chybu a je mi líto, že jsem to nezahrnul do článku.
Bylo z mé strany opravdu pošetilé porovnávat práci učitele s úředníkem, programátorem, architektem, správcem sítě, meteorologem, redaktorem, ekonomem, účetním, ....
Správně bych totiž měl práci učitele porovnávat se stíhacími letci, námořníky na ponorkách, vojáky obecně, kosmonauty, kaskadéry, speciálními komandy, špičkovými záchranáři a ulízecími týmy v Černobylu.
Pak by to jistě nebyla obscese, takhle rozhodně je, to Vám musím dát za pravdu.
|
|
|
Sorry, ale nějak mě to přišlo pořád na jedno brdo, přepočítávat jen na čas. Doufám, že určitá nasázka z toho byla poznat. Pokud ne, mea culpa.
|
|
|
Kdyz tedy porovnavas práci učitele s úředníkem, programátorem, architektem, správcem sítě, meteorologem, redaktorem, ekonomem, účetním (coz je IMHO v poradku), proc porovnavas jejich platy s celostatnim prumerem VSECH profesi? Kolik je prumer u urednika, kolik u programatora, kolik u architekta, spravce site atd.? Vychazel by pak ten pomer pro ucitele tak priznive?
|
|
|
IMHO bude vycházet srovnatelně (když to přepočtu přes ten čas), což je v pořádku. Jenže učitelé stále tvrdí, že mají málo.
Přesné údaje samozřejmě nemám, což je logické, protože pochybuji, že existuje statistika "průměrného platu podobných povolání jako je učitel". I když co já vím, možná bude existovat průměr nějaké takové "kategorie", ač nevím jak a podle čeho by tu kategorii někdo definoval.
|
|
|
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=112&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d
|
|
|
Tak to není "kategorie podobných zaměstnání", o které jsme mluvili, jedná se o průměrný plat vysokoškoláků.
A není se co divit, že v Učitelských novinách se člověk dočte, jak jsou učitelé chudáci. Ale když už to chcete tak srovnávat, tak krom přenásobení platů časem, o kterém se tu mluvilo už mnohokrát, je tu ještě to, že učitelské obory jsou prostě nejsnažší vysokoškolské vzdělání, kterého lze dosáhnout. Všude, kde máte školu, kde se vyučuje nějaký obor a je tam zároveň učitelství, je učitelství jednoznačně lehčí a druhořadé. Když už to chcete takhle porovnávat, tak se můžete podívat i na průměrné platy absolventů různých škol stejných oborů - najdete tam docela značné rozdíly. Například absolventi informatiky na VŠE mají průměrný plat po pěti letech od ukončení školy 39k, oproti tomu absolventi tohoto oboru na MFF mají o více než 10k více, což je čtvrtina. Kam tím mířím? Není VŠ jako VŠ a určitě bude nějakým způsobem korelovat plat a obtížností školy.... a učitelé se samozřejmě rádi porovnávají s průměrem všech vysokoškoláků, ale o obtížnosti svých VŠ už raději mlčí.
|
|
|
obhajovat nemusíte nic. Mohla byste některé věci vysvětlit, ale jen pokud se vám chce, není to povinnost. Je to jen dobrovolná diskuze, nic víc.
nelíbí se mi, když učitel stírá žáka, když častuje žáky ironickými poznámkami, nezřídka osobního charakteru. Nemám takové jednání ráda a myslím, že je zbytečné. Z toho důvodu mě zarazilo, když napíšete, na sociopata ironie neplatí.
|
|
|
JO ono jde ironicky odstřelit i s vtipem, bez ponižování. A mnohdy je to účinnější než ofiko kolečko - ředitel, rodiče snížená známka. Já si spíš myslím, že se vám vybavuje srážka s nějakým blbcem.
Lidský mozek má užitečnou vlastnost důležitou pro přežití. Více a lépe si pamatuje nepříjemné věci, protže při dalším setkání by to nemusel přežít, tak se podobné situaci vyhne.
To dobré si pamatujeme méně, protě to po život tolik nepotřebujeme.
|
|
|
Ironie je výrazový prostředek, který neusí nikoho ponižovat, ani být osobního charakteru. Sám ironizui i při jednání s klienty, jistě, opatrně, ale vhodná ironie dokáže uvolnit atmosféru, něco vysvětlit, získat pocit spřízněnosti... záleží, jak to použijete.
|
|
|
s klienty jste rovnocenný partner, učitel s žákem není. Linka psala, že žáka můžete setřít ironickou poznámkou, sociopata ne. Opravdu myslíte, že to uvolní atmosféru a vyvolá pocity spřízněnosti?
|
|
|
Já si myslím, že ironická pozámka, něco na způsob pana Urzy, dá situaci mnohem lépe do klidu než sáhodlouhé korektní vyjadřování. Pokud nešahám na důstojnost druhého člověka. Já moc dobře vím, že svoboda jednoho končí v momentě , když šlape na malíček druhého.
Opravdu si myslím, že na poznámku "už je tady zase" je lépe reagovat větou ve smyslu - "jsem ráda, že jsi se na mě těšil". COž je ironie.
Víte, pan Urza se tvrdě ohradil proti tomu, že soudíme jeho výuku,aniž bychom ho viděli. Já se zase snažím zobecňovat. A zajímavé je, že všechny moje poznámky jsou pro změnu připsány na můj účet. Proč asi? NO, protože reprezentuju jiný názor. Já neříkám, že mám patent na pravdu a že to, jak to vidím, je jediné správné. Já jen říkám, že to vidím JINAK.
Třeba i programátoři, architekti, si občas čistí hlavu tak, že si dají v kantýně dlouhou snídani. Páč jen tak mimoděj jim mozek stejně pracuje a občas přijdou na dobrý nápad. Já to neodsuzuju ani neříkám, že v tu chvíli mrhají čas svého zaměstnavatele. Lidé občas potřebují vypnout,aby mohli dostat dobrý nápad. Produktivita práce se zvyšuje pokud člověk pracuje na kratší úvazek. TOhle jsou prostě dávno prozkoumané věci. Právě proto si myslím, že produktivita, nikoli čas, je ta deviza, zak terou bych měla být jako učitelka lépe ohodnocena.
|
|
|
je vůbec nutné na poznámku "už je tady zase" nějak reagovat? To vypadá jako byste s nimi soutěžila, kdo bude vtipnější. Jen aby vás nezačali testovat, co odpovíte příště.
produktivitu vaší práce by měl ohodnotit váš nadřízený, je velká chyba zvyšovat plošně platy, kvůli tomu, že někteří se domnívají, že mají větší produktivitu práce.
|
|
|
Dobře, když je to setření, pak nevyvolá pocit zpřízněnosti. Leč dokáže situaci vyřešit a i to jde udělat bez ponižování, je třeba znát míru. Jde o to děti šoknout a jet dál.
Pochopte. Máte 45 minut, to je dost krátká doba. Zamířit, výstřel, zásah, kontrola účinku, pokračujem. Dětí je spousta. Dobrým setřením demonstrujete sílu. Zvířátka nechtějí být setřena a tak chvíli drží hubu.
Jinak upozorňuji, že jsem zásadně pro zachování důstojnosti.
|
|
|
nechápu, učitel potřebuje demonstrovat sílu? Z jakého důvodu?
jestli náhodou ti haranti tyhle demonstrátory síly neprovokují záměrně. Několik schopných pedagogů jsem již ve svém životě potkala, žádný z nich se neprojevoval tak, že by demonstroval dětem svou sílu. Proč taky, on je učitel a děti to vědí. Jediní, které jsem viděla demonstrovat svou sílu, byli někteří rodiče, většinou hloupí a nadutí blbci, kteří šli učiteli předvést, že na jejich blboně-skrytého génia, si nebude dovolovat.
taky jsem viděla učitelku, která se asi pokoušela demonstrovat svou sílu, protože tak dlouho a za každých okolností stírala každého žáka, ať už ironií nebo osobní invektivou, až se z toho nakonec nervově zhroutila. Ke konci svých profesních dnů už pokládala za útok na svou osobu opravdu cokoliv. Jednoduše si to moc brala, protože většina žáků svoje rádobyvtipné poznámky nemyslí jako útok na osobu učitele, spousta učitelek chybuje, protože si to jako útok na svou osobu vykládá. Žáci jsou prostě jen děti.
|
|
|
Vůdce stáda musí demonstrovat sílu. Lidé jsou jako zvířádka, spousta mechanismů je tu podobných. Čás dětí to zajímá, chtějí se učit = podřídí se za účelem zisku (učení, informací, zážitku). Část to nezajímá, například proto, že na ně nepasuje ta konkrétní motivační strategie (máte 25 dětí, jedním ztvárněním hodiny nezaujmete všechny, navíc některá zvířátka prostě nezmotivujete).
To co píšete v posledním odstavci je špatná demonstrace síly a především její stálé užití.
Pokud někdo po třídě neustále oplzle pokřikuje a vy to dvěma větami bez jediného vulgarismu otočíte tak, že dotyčný vypadá jako sexuální flustrát (což i je), je na chvíli pokoj.
Myslím, že ohledně pojmu demostrace síly se asi neshodneme na obsahu a ohledně taktiky jednání se třídou asi také ne.
Je-li třída roztomilá, jde si s ní hrát (občas jsem na základce po někom hodil křídu, když žvanil, obě strany to braly jako drobný vtípek). Je-li třída zlá, můžou to být ostřejší proslovy. Prohlášení "Uklidni se, Radko, já chápu, proč se tak chováš, je to klasické chování samice, která se snaží zaujmout samce." je sice osobní a míří do intimní sféry, ale byl chvíli pokoj (to manželka, ne já).
Ale jak říkám, tady se asi neshodneme.
|
|
|
poněkolikátý: ten termín je fRustrát, nikoli fLustrát...
demonstrovat sílu dle mého učitel nepotřebuje tak otevřeně. je to asi tak, jako kdyby přede mnou demonstroval "sílu" policajt. nechám takového vola vykecat do záznamu a do tejden je bez místa, protože demonstrace síly se neobejde bez vyhrožování. vyhrožovat potřebuje jen skutečný sráč. pokud člověk má opravdu moc a nehodlá ji zneužívat, nepotřebuje ji ukazovat i těm (žákům), kteří s uznáním jeho autority nemají problém...a s dementama si to vyřídí z moci své funkce, takže je třeba vyzkouší z látky, kterou probíral, když oni dělali bordel. třeba každou hodinu nějakým testem na 5 minut...a nechá je tak postupně buď propadnout nebo se přizpůsobit.
reagovat na nějaký poznámky = nechat se zatáhnouot do hry -> špatně
|
|
|
Honzo, to funguje v rozumném prostředí, které si představujete. Praxe je jiná (a budu to tvrdit dokola, protože já jsem učil a pár učitelů znám velmi blízce).
Bohužel dement, který dostane 5,5,4,5,5,5 za první čtvrtletí Vás bude štvát další tři čtvrtletí a na leckeré škole Vám nastanou problémy z toho, že ho chcete nechat propadnout. Takových story znám spousty, bude Vám to vraceno při každé příležitosti a nakonec to možná neuděláte. Pokud uděláte, budete o prázdninách v komisi, která ho bude přezkušovat na reparát a zase bude tlak, abyste mu to dal.
Navíc opakuji, dement se nemusí bát vůbec ničeho, na ZŠ, pokud dvakrát propadnul, stejně půjde se svou třídou. A pak si vybere nějaký učňák, kde ho vezmou, aby otevřeli obor.
Na SŠ začne dement otevřeně křičet, že půjde pryč a leckterý ředitel se z toho zašvihne, protože normativ, že.
Existují rodiče, kterým je šumák, co dítě ve škole dělá a co ne, jestli tam chodí a mají ze systému srandu (a pravidelné dávky). Takový expert či dva ve třídě prostě sráží úroveň a stojí Vás čas a energii. Taková telata nejsou jen otázkou základek, učňáky i SŠ dnes často berou kohokoliv, kdo je ochoten nechat se zapsat do stavu, u dna jednotlivých tříd se hromadí odpad, který tam nemá co dělat a nikdo nechce vyhodit. Sorry, je to tvrdě řečeno, ale myslím, že to pochopíte.
Jsou demonstrace síly a demostrace síly, já to uznávám, ale prostě existuje část stáda, která musí vědět, kdo tady má největší stisk čelistí. Je mi to líto, také bych chtěl aby to bylo jinak.
|
|
|
JOjo taky znám pár žáků, co mi šeptnou, že jejich spolužáci jsou hrozný a že jsou učitelé, kteří to záměrně neslyší. A nejde o nic menšího, než že mu řeknou třeba "smrdíš". Ty děti nejsou malí dospělí a musí se hranicím učit.
|
|
|
máte v tom trošku zmatek, zřejmě nějaká profesní úchylka. Učitel není přirozený vůdce stáda, takže demonstrovat sílu nemusí, protože tu nadřazenost má danou úplně jiným než přírodním mechanismem.
příklad, který uvádíte, je přesně to o čem celou dobu mluvím. Učitelka-vaše manželka se v tomto případě zachovala velmi neslušně a hrubě. Pokud takhle mluví s žáky, těžko se může divit, že jí oplácejí stejně. Chvíli je možná pokoj, ale jen chvíli. Drzostí si autoritu nezíská a jednak zneužívá svého postavení, druhak si koleduje o to, že jí to žáci vrátí. Když překročí hranici, nikdy už se jí nepovede udržet žáky v mezích slušnosti.
úplně nejhorší na tom je, že si něco takového dovolí říct jen žákům, vsadila bych se o co chcete, že jiné učitelce by nic takového neřekla i kdyby se ta učitelka natřásala ve sborovně o stošest. Tady je velký problém školství, učitelé zneužívají svého postavení a hájí se tím, že to jinak nejde. Jde, znám pedagogy, kteří dokáží problémy zvládnout jinak.
|
|
|
Já sice v obecné rovině souhlasím s tím, že občas je třeba nějaké hlášky do třídy, která utiší nějakého konkrétního studenta, který zrovna dělá nějak bordel, nicméně si nemyslím, že je nutné ty poznámky adresovat tak, aby to ty studenty urazilo. Ono se totéž dá říci i jinak.
Například jak tam ta paní učitelka ve výše zmíněném komentáři označila studentku samicí, která se snaží zaujmout samce, to mi připadá zbytečně hrubé. Jde to podle mě zvládnout i podobnou poznámkou, která má naprosto stejný efekt, ale nikoho to neurazí.
Příklad: Učil jsem ve třídě, kde byly zrovna dva zapnuté dataprojektory, promítaly vedle sebe na zeď, já používal jen jeden z nich a na druhém běžel spořič, který vypadal podobně, jako pohled z okna hvězdné lodi ve StarTreku, když se letí warpem. Protože jsem zvyklý při výkladu chodit po třídě, položím počítač na lavici jednoho studenta, kterého požádám, aby mi přepínal slajdy. Zrovna tento student, který měl přepínat, měl zrovna potřebu sdělovat celému svému okolí poznatek, že to tam vypadá jak ve StarTreku (asi mu to přišlo velmi vtipné a musel tím zásobovat široké okolí a nějak byl už trochu víc nahlas).
Samozřejmě bych i v tomto případě mohl říct něco na toho studenta typu "já vím, že potřebujete zamachrovat, že znáte StarTrek, ale to zná leckdo", nicméně vhodnější mi v danou chvíli přišlo: "Další slajd, pane Spocku." Výsledek je podle mě naprosto stejný, jen to nikomu neubližuje.
Podobnější příklad tomu, který byl uváděn výše s tou studentkou, která se snažila zapůsobit na studenty v okolí, se mi stal nedávno.
Dvě slečny se mi začaly při hodně upravovat v tom smyslu, že si nějak pudrovaly tváře, což by mi ani tak nevadilo (ať si pudrují, když poslouchají), ale nějak to tam ještě spolu probíraly a střídaly se o pudřenku.
Ani tady mi nepřijde moc vhodná poznámka o samicích, které chtějí zaujmout samce, protože to je vůči těm dvěma asi zbytečně hrubé a co já vím, v jakém jsou rozpoložení, jestli některá z nich nemá náhodou nějaké problémy sama se sebou, jestli bych ji tím vážně neurazil/neublížil/nedotknul se jí.
Raději jsem řekl něco ve smyslu: "Ale slečny, vám to přece sluší i bez toho pudrování. Když vsadíte na svou přirozenou krásu bez pudru, určitě neproděláte. A pokud ten pudr považujete opravdu za nutný, zkuste to kdyžtak po hodině." A pokud to člověk řekne opravdu tak, že to vyznívá vážně a ne ironicky, tak ony to samozřejmě schovají a nechají toho. A preventivně se tím rozhodně bráním tomu, abych vyvolal případný další konflikt. Pokud bych jim řekl hlášku s tou samicí, tak přece riskuji, že dotyčná to nezvládne a zareaguje nějak nepřístojně. Představte si, že by to ta studentka nějak psychicky nezvládla a na tu poznámku s tou samicí a samcem mi řekne otevřeně A TY JDI TAKY DO PRDELE, nebo případně NEZÁVIĎ, ŽE PŘED TEBOU SE SAMICE NENATŘÁSAJÍ. Co já pak můžu dělat? Nějak na to reagovat asi musím, protože by asi nebylo dobré si něco podobného nechat líbit a jen tak to přejít. Na druhou stranu, když na to budu reagovat (zejména třeba na to druhé), tak ze sebe nutně udělám kokota, protože já jsem si naběhl, já jsem si o to řekl, já jsem začal být agresivní, ona mi to jen vrátila!! Takže pak budu za debila. Na druhou stranu, když jí řeknu něco hezkého, tak ona to schovat stejně víceméně musí (neumím si představit, že by to ignorovala), na druhou stranu mi ale nemůže říct nic, protože já na ní byl milý, tak je nelogické, aby ona byla teď agresivní (a kdyby náhodou byla, tak tím udělá krávu akorát ze sebe). Tyhle dvě to zrovna schovali a ještě řekly: "Promiňte, pane profesore." Kdybych těm stejným studentkám řekl něco urážlivého, těžko by asi závěr byl, že by se mi omluvily.
A další věc je to tykání. Nemyslím si, že když studenti učiteli vykají, má jim učitel možnost tykat. I když je jim patnáct, vykám jim, protože oni vykají mně! Přišlo by mi nedůstojné pro obě strany, abych já po nich vyžadoval vykání a přitom jim tykal.
|
|
|
Ja neucim (resp. hlavne nechci ucit), ale pohybuju se po ruznych zakladnich i strednich skolach, takze to vidim zase z jineho pohledu. Navic jsem zvany jak na akce ucitelu, tak i stredoskolskych studentu a protoze neucim a jsem vlastne tak nejak mimo skolu a jeji deni, mam casto moznost slyset pohled jak ze strany ucitelu, tak i studentu mimo skolu. To plati obzvlast na te stredni skole, kde mam i svoji kancelar.
Co se tyce toho vykani, osobne to co pises dodrzuji i na zakladkach prvniho stupne, na strednich to povazuji za uplnou samozrejmost a nelibi se mi stejne jako tobe, ze to vetsina ucitelu nedela. Stejne tak naopak ovsem neni podle me moc dobre, pokud si studenti stredni skoly s ucitelem tykaji, ale porad je to myslim lepsi varianta, nez kdyz studenti mysi vykat a ucitel jim tyka.
Co se tyce tech predchozich odstavcu, prvotni problem je myslim v tom, ze posuzujes i zakladni skolu optikou stredni a jeste z pohledu externisty na stredni. Nezazil jsem na zadne ze strednich, kde se vyskytuju, ze by externista, ktery si oduci jeden, dva oblibene predmety (typicky prave treba to IKT) nebyl oblibeny. Jenze pokud je tam ten dotycny ucitel na plny uvazek, musi oducit i tezsi, mene oblibene predmety jako treba matematiku ci mechaniku a pokud po studentech chce vysledky i tam, jeho oblibenost velice rychle klesa. Dale, vzhledem k tomu, ze ten ucitel je tam kady den, je mnohem vetsi pravdepodobnost konfliktu kvuli nedodrzeni zakladnich pravidel skoly (treba koureni na hajzlu) - to se tobe stat temer nemuze a kdyz se ti to nahodou stane, tak to muzes mnohem snadneji prejit, protoze tam nejsi porad ... jsem na tom totiz podobne, resp. o to lepe, ze je ani neucim.
Dalsi aspekt je vliv prostredi - staral jsem se driv o strojni prumyslovku velmi dobre urovne v centru mesta, pak ji v ramci krajske "optimalizace" (rozumej politicke likvidace kvalitnich skol) spojili a prestehovali do ucnaku nevalne urovne na periferii, ktery nabizi sto a jeden obor (takze vlastne specializace zadna) a krome toho, ze timto krokem strojarsky obor v nasem regionu zcela zanikl, protoze rodice tam sve deti odmitaji umistovat (hned po prestehovani, ktere se docela tajilo a pak to bylo jak kulovy blesk behem tri dnu prestehovane, rodice dvou naplnenych trid prvaku, coz byla pro strojare plna kapacita, sve prihlasky stahli a zustalo tam z 60 jen 6, ktere pripojili do nicnerikajiciho vseobecneho technickeho pseudooboru a rok predtim, kdy jeste strojari sidlili na puvodnim miste, ale uz to bylo administrativne spojene, bylo zakazano vedenim ucnaku otevrit obe strojarske tridy a jen diky protestum rodicu otevreli jeden preplneny rocnik - proste likvidace kvalitni skoly jak vysita) a vetsina kvalitnich ucitelu se tam take odmitla prestehovat a ten zbytek ucitelu zatim zustava jen kvuli nynejsim maturantum a tretakum, tak i na studentech techto vyssich rocniku, kterym uz nestalo za to prejit na jinou skolu, je ten vliv ucnaku docela znat. Kdyz je nekdy potkavam (a zrovna minule tydny jsem byl pozvan na stuzkovaci vecirky obou strojarskych ctvrtaku) nebo se u me i zastavi v kanclu, tak mi vypraveji docela hruzne historky ...
|
|
|
Nechci s Vámi nijak polemizovat, zejména v tom, co píšete o základních školách, protože o nich nic nevím.
Chci Vás ale doplnit - není pravda, že bych učil jen informatiku. Učím i matematiku, kterou jste zmiňoval jako těžší předmět, ve kterém oblíbenost učitele klesá....
Já matematiku učím, výsledky vyžaduji a přesto nemám problém. Nezkoumám, jak jsem oblíbený a netuším, co si o mně říkají studenti v hospodě, každopádně co zaznamenávám, je jejich chování ve třídě, ve které učím.... a to je bezproblémové.
|
|
|
Zmatek - možná. Profesní úchylka? Za posledních cca. dvacet let jsem stál 45 min. za katerou a to byla v podstatě přednáška externisty. Nemyslím.
Co na výroku manželky bylo proboha hrubého? Nebylo tam jedinné nespisovné slovo a chování té dívky bylo skutečně klasickým chováním vábící samičky. A navíc v hodině biologie, bylo to příkladné :-).
Nechápu z čeho dovozujete, že jí tak děti oplácejí, za prvé ta dívka ztichla (šrapnel, Hlaváčku) a bylo a za druhé na škole patří k těm, kteří kázeňské problémy - na poměry - de facto nemají (a nemusí je přetřásat na poradách, rozdávat důtky, atd., což tam není až tak řídké).
Problém je ten, že i problémového jedince jistě leze rozbrat, vysvětlit mu to, uklidnit ho. Čas běží a okolo jsou další. A řešit jedince, který nedokáže v sedmé třídě najít spisovný ekvivalent k pojmu "sračky" a "trus" ho nenapadne ani po minutě, nebo šesťáka, který má neustálou tendenci oslovovat učitelky "teta"a ujíždí do tykání (nic jiného z domova nezná) nebo čtvrťáka, který když není dost dlouho vyvolán, kousne učitelku do stehna, to taky jde. Ale současě musíte zaujmout holku, která měla jít raději na osmiletý gympl a která trápí svou matku otázkami ohledně DNA a všechny mezi nimi. V tom je ta základka "krásná", že máte tak široké spektrum posluchačů - i když některé třídy SŠ jsou obdobný slepenec.
Pokud se týká intenzity zásahu - tyhle děti si v přítomnosti pedagů povídají o výhodách dosažení patnácti let věku z důvodů dosažení hranice společností tolerovaného sexuálního styku, o initimnostech si chtějí občas i popovídat, za dva roky někdo z nich píše do slohu vyprávění na téma můj první sexuální zážitek. Na chodbách a v šatnách po sobě lezou způsobem "soulož v šatech", to nejsou žádné citlivky.
Natřásající kolegyně ve sborovně nesabotuje práci vyučujícícho, to je něco propletený deváťák s osmačkou v rohu chodby - lze to přehlédnou. Jo, a odstřelit otrvavného kolegu myslím také umí - bez toho snad nelze ve školství zachovat zdravý rozum. Samozřejmě jinak, na jiné cíle, jiné zbraně nebo munice.
Prostě Vy si myslíte, že to špatně vidím a já si myslím, že to špatně vidíte Vy. Proto v tomto směru končím. Nemáme čas si vysvětlit své postoje do detailů a bůhové suďte, jestli by nám to pomohlo. Známe jiné školy, máme odlišné zkušenosti, Vaše děti už školou prochází, moje zatím ne...
V nějaké jiné debatě nashledanou. Případně si uděláme kvalifikaci a půjdeme rok učit, třeba jeden či druhý změníme názor :-).
|
|
|
Hrubost přece vůbec nezávisí na tom, jestli jsou použita slova nespisovná (nebo dokonce sprostá). Hrubý může být i naprosto slušnými slovy. A zejména dotknout se někoho můžeš slušnými slovy daleko lépe. Když někdo klesá ke slovům sprostým, dává druhé straně určitou výhodu. Pokud osobní urážku pronese slušně, je to ještě o něco horší pro toho, kdo byl uražen. Samozřejmě záleží na té konkrétní dívce. Stabilní jedinec podobnou poznámku přejde bez problémů, možná mu to přijde i vtipné. Každopádně jsou i tací, kteří jsou psychicky labilní, mají sami se sebou problém a to platí zejména v pubertě, takže si umím představit, jak by se to hloupější křehké labilní a pubertální studentky mohlo dotknout, případně ji to ranit.
Dále jsem neřekl, že to studentka Vaší paní oplatila/oplácí. Řekl jsem, že tam hrozí riziko konfliktu, což skutečně hrozí. Rozhodně když je učitel na studenty milý a podobné věci řeší tak, aby je neurazil, to riziko značně klesá.
|
|
|
To se nehádám s Vámi ale s Moussou :-) A s tou už také ne.
První věty - souhlas, moc jsem to po sobě nečetl (leze na mě bolest v krku a střídavě jsem uspával dítě), tam jsem poněkud ulétnul.
Na vysvětlenou té konkrétní dívky - je to relativně malá škola a učitelé tam žáky velmi dobře znají (včetně rodinného zázemí, atd., je to i malé město). Nepochybujte o tom, že v tomto případě šlo o rychle, ale pečlivě zvážný prostředek úderu na cíl. Dívka nebyla uražená, ale zaražená.
Jinak bych zopakoval - manželka většinou tvrdí to, co vy, že si učení užívá, i když jsou chvíle, kdy je to na palic, Kaplan. Na rozdíl od Vás to bohužel nezvládá za 4 h. denně. Jinak detail - má s Vámi i společné to, že není původním vzděláním učitelka, její vzdělání je vývojová biologie (hodně ldí si jí plete s evoluční biologií, řekněme že je to hodně genetika, v praxi ty lidi genetiku dělají).
|
|
|
teď už se nehádáte se mnou, ale sám se sebou. Za katedrou jste nestál roky, ale přesně víte, jak se chovala žačka v hodině jiného pedagoga-vaší ženy. :-(
|
|
|
Já sice s podobným chováním (urážením studentů) nesouhlasím, ale nepřijde mi divné, aby přesně věděl, jak se chovala studentka ve třídě jeho ženy....
My si s manželkou také vyprávíme o práci (učitelské i jiné) a rozhodně si umím představit, že dotyčný ví, jak to chodí v hodinách jeho ženy. Já si též umím představit hodiny své manželky a ona moje.
|
|
|
mně také nepřipadá divné, že si doma o práci vyprávějí. Ale když jsem psala, že trpí profesní deformací, hájil se, že netrpí, protože neučí. Že tím vlastně žije, protože to poslouchá doma, asi zapomněl. Navíc tenhle zprostředkovaný náhled na situaci nebývá úplně objektivní.
|
|
|
|
Ještě něco.
Na našem gymplu byli dva učitelé (matika, jazyky/děják), kteří platili a ve vzpomínkách platí za odborníky v oboru, kteří se náročností překrývali se začátky VŠ studia.
Na druhou stranu jejich prostředky budování kázně a respektu byly TAKÉ byly často osobní až nechutné invektivy, včetně vyslovených urážek, demagogií, jeden z nich se dokázal mstít svým bývalým žákům na jejich dětech a osobní konfliky občas nepokrytě řešil klasifikací. Když někoho zatratil, tak už ho nenechal zvednout (roky).
Šlo o zvláštní osobnosti (matikář byl mírnější), které opravdu naučili. Oba skočili v důchodě na počátku tohoto století (po tom, co přesluhovali).
Uvádím to proto, že šlo o lidi s velkou kázní v hodinách a s pedagogickými výsledky, i když často za použití značně nefér prostředků a zhnusení žáků naučili.
|
|
|
Otázka je, jak by tihle dopadli dnes.
Dřív to bylo celkově jinak a pochybuji, že by se nějaký student odvážil učitelům vzepřít (nebo tak něco). Takže dřív si i učitelé mohli dovolit daleko víc, protože odpor byl nepravděpodobný.
Myslím, že dnes by tito vyučující moc velké úspěchy neměli, neboť se už jen čistě statisticky čas od času objeví student, který prostě něco takového nesnese a zachová se nějak nepřístojně (třeba pošle vyučujícího do hajzlu).
Kdyby musel dotyčný tohle řešit nějak často, nejspíš by moc spokojený nebyl a na té škole by s ním asi také zrovna spokojeni nebyli....
|
|
|
To je asi pravda, konečně i ve své době to byly zvláštní typy. Osobně jsem prošel gymnáziem na přelomu socialismu a nynějšího stavu, doba se dosti změnila.
Jinak - žádný z nich neměl oporu ve straně (dějepisář měl i určité, byť nefatální problémy).
|
|
|
To mě nepřekvapuje. Byla jiná doba, studenti (a nejen studenti, prostě lidi obecně) nebyli zvyklí odporovat a být individualitami, jak je to dnes běžné. Respektive individualitami bezesporu byli, to jsem se vyjádřil špatně, ale spíš se více krotili.
Ještě před třiceti lety by bylo nemyslitelné, aby student mluvil (nahlas) sprostě, když věděl, že je v blízkosti (poslouchajícího) učitele.
Dnes je to poměrně běžné. Ano, učitelé studenty většinou napomenou, ale neděje se nic dál. A existují případy, kdy student sprostě nadává přímo učiteli, což dřív také prakticky nebylo. Už jen tady v té diskusi psal tuším někdo, jak mu student řekl, aby se nechal vyšetřit. To bylo, myslím, dříve naprosto nemyslitelné.
|
|
|
Ještě dodávám, já dnešní dobu nekritizuji, beru to prostě jen jako konstatování faktů. Lidé jsou dnes jiní, studenti také. Má to svoje výhody i nevýhody. Nevýhodou je například to, že si dovolí (daleko za meze slušnosti) daleko více než dříve. Naopak výhodou je, že si nenechají tolik líbit a že vůbec protestují a tím pádem nějakým způsobem "útočí" na dementní učitele, kteří jsou například schopní se léta mstít, nebo míchat prospěch s osobními antipatiemi.
Ideálním stavem by samozřejmě bylo, kdyby si studenti nenechali vše líbit (protestovali a byli individualitami), nicméně v mezích slušnosti. Tento stav bohužel nemáme.
Kdybych si ale měl vybrat mezi tím, že budou sice slušní, ale nechají si vše líbit a tím, kdy budou neslušní a líbit si nic nenechají, volím to druhé. Takže dnešní dobu považuji v tomto směru za dobrou, ačkoliv na ní většina učitelů spílá.
|
|
|
Žena říká, že i když se v té džungli hůře učí (předávání znalostí je v manévrovém boji náročnější), oceňuje právě ten vlastní názor a schopnost ho projevit. Na učitele to klade větší nároky ohledně improvizace a manipulace s třídou, což jí tak nevadí.
Druhou stránkou je přesvědčení řady rodičů -> řady dětí, že pokud mám názor, tak mám všechno a stačí dost řvát. Ono je projevit názor a projevit názor. To se dost ukazuje na vztahu k výuce a např. úroveň vyjadřování a zna konci druhého stupně je tristní (četl jsem některé písemky - neschopnost formulovat věty je až zarážející).
Proto docela váhám, jestli je lepší, když zmizí nadané děti na osmiletý gympl, s čímž většinou odejde i ta trocha chování na lepší úrovni, nebo když by neodešli a rozpětí ve třídě by bylo ještě větší. Na to nemám moc názor.
|
|
|
Tak jistě, že vlastní názor není vše. Ale pokora a uctivé chování už vůbec ne.
A pokud bych měl stavět na váhy uctivost/slušnost/pokoru studentů proti jejich názorům/kreativitě, beru určitě to druhé.
Samozřejmě je blbost, že pokud mám názor, tak mám vše a stačí dost řvát. Na druhou stranu, pokud mám názor a umím diskutovat (do čehož samozřejmě patří i schopnost logického uvažování a pochopení argumentů protistrany, k čemuž je dále potřeba například pochopení pojmů jako implikace a podobně), tak už mi stačí jen schopný učitel a skutečně všechno mám.... protože takového studenta lze přesvědčit, pokud je jeho názor nekonzistentní či evidentně mylný (protože jej lze dovést ke sporu a/nebp nebo vyvrátit).
To souvisí s tím, že si opravdu myslím, že by měl učitel být schopen obhájit nejen to, CO studenty učí, ale také to, PROČ je to učí.
Řada vyučujících nesnáší dotaz: "A k čemu mi to v životě bude?" Dokonce nás před tímto dotazem varovali i na pedagogice a psychologii. Já osobně tento dotaz opravdu miluji a rád kvůli němu i přerušuji výuku.
Myslím si totiž, že by vyučující měl být schopen na tento dotaz odpovědět a přesvědčit studenty o smyslu toho, co učí.
Když se mě někdo na něco takového zeptá (a většinou je to takový zpruzený dotaz do pléna, na který ani neočekává odpověď), řeknu, že buďto to byl jen takový výkřik do tmy bez informační hodnoty, nebo je dotyčný ochoten o tom DISKUTOVAT. Dám studentovi na výběr, jestli chce skutečně odpověď na svou otázku a je ochoten přistoupit k diskusi a ne to utnout po dvou větách nějakým "to je jedno".
Co se týče úrovně vyjadřování, to ve svých písemkách moc neposoudím (informatika, matematika), nicméně co posoudím velmi a co skutečně tristní je, je schopnost porozumění psanému textu. Zrovna včera jsem zadával písemky, jejichž zadání nebylo na jednu větu, nýbrž jeden odstavec.... během prvních 15 minut jsem odpovídal na cca 20 dotazů, které byly v zadání explicitně zodpovězeny.
|
|
|
Obhájit látku - jedna z nejtěžších částí uč. práce. Pokud to milujete a zvládáte, jste - vážně míněno - machr.
Psaný text - a to máte gymnazisty. Přestavte si tu ZOO na základkách, zvláště když vychytáte nějakou spádovou pro horší čtvtě nebo oblasti s 30+% nezaměstnaností, kde všichni pásli krávy a teď jim zrušili kravíny. To není nic proti venkovu, ale tyhle oblasti prostě existují a přinášejí tyto problémy. Člověk by řekl, že budou mít alespoň čas na děti, ale to je naivní představa. Takové zanedbanější kusy pohraničí - ňamka.
Ale stačí nenaplněná SŠ nebo gympl a je tam to samé, takže by mě zajímalo, dělá ten "Váš" gympl přijímačky?
Mimochodem - jste pro erozi tříd ZŠ odchody na osmiletý gympl? Na toto se názory dost liší a na gymplech i základkách jsou lidi, kteří jsou pro i proti (z důvodů výchovných i vzdělávacích).
|
|
|
No.... to obhájení látky.... možná si to žádá upřesnění.
Neumím obhájit látku obecně a za obecných podmínek a nutně všechnu látku.
Jsou věci, které obhájit nedokážu a to prostě proto, že sám neznám důvod, proč by se měli studenti něco takového učit.
Příklad: Z jakého důvodu se má student naučit poznávačku padesáti kytek podle obrázků a pak odříkat jména.... Toto jsem už od doby, co jsem to musel absolvovat na gymnasiu, považoval za největší kravinu a považuji to za ni doteď.
Pak jsou věci, které obhájit nedokážu, protože si myslím, že obhájit nejdou:
Řekne-li student, že chce být například skladníkem a zeptá se mě, k čemu potřebuje látku, myslím si, že správná odpověď je, že ji nepotřebuje k ničemu a čas na škole je pro něj ztraceným časem, nebo zábavou.
Dál jsou věci, kterým věřím, že studentům užitené budou, akorát to prostě neumím obhájit:
Například věřím tomu, že je dobré znát dějiny, číst knihy, znát základy psychologie, sociologie, filosofie, umět psát správně česky. Věřím tomu, že tohle se hodí, avšak neuměl bych odpovědět na otázku, k čemu to POTŘEBUJE (možná tu gramatiku, ale třeba ty dějiny něvím). Sám takové znalosti mám a rozvíjím je v sobě, ale hlavně proto, že mě to baví, upřímně to nedělám proto, že bych to považoval za potřebné.
A dál jsou věci, které si obhájit umím a přesvědčit o nich studenty také. Proč učím to, co učím já.
Dokážu přesvědčit studenty (i neprogramátory), k čemu jim jsou základy algoritmizace. Dokážu je přesvědčit, které dovednosti tím rozvíjí a kde je upotřebí. Dokážu to proto, že sám tyto znalosti mám a v životě je využívám velmi často.
Kdybych byl historik, pravděpodobně bych dokázal vysvětlit, k čemu jsou v životě potřeba znalosti dějin.
Každopádně to, co učím, vysvětlit dokážu za předpokladu, že student se chce živit hlavou, ne rukama.
Co se týče gymplu, kde učím, tak přijímačky se tam sice dělají, jenže vzhledem k počtu zájemců a počtu přijatých mám pocit, že pokud nejste zrovna dementní a/nebo negramotný, tak ty přijímačky uděláte.
Ale obecně se tam přijímačky dělají.... já osobně si ale myslím, že je to spíše formalita.
Pro osmiletá gymnázia jsem. Jsem hlavně pro to, aby nebylo tak nutně povinné vzdělání pro všechny, protože mnozí o to prostě nestojí.
Jsem pro zvýšení požadavků na školách, tím pádem snížení počtu studujících a redukci na ty, kteří mají o studium skutečně zájem.... a ano, v tomto duchu jsou vesměs ty odchody na osmiletá gymnázia, protože pokud dobře chápu, tak hlavní protiargument je to, že na těch základkách pak zbydou jen tupá hovada. Což beru naopak jako pozitivní a ideálně v případě, že nepůjdou nikam dál.
Myslím si, že vzdělání by nemělo být veřejným statkem (jako ostatně nic jiného). Lidé by si toho pak daleko víc vážili. A studovali by jen ti schopní.
Jenže celkový trend EU a podobné levicové idiocie spěje k tomu, že ideální stát je, kde má 100% lidí vysokoškolské vzdělání.
Problém je, že kritérium vzdělanosti ve smyslu "kolik procent lidí má takovou a takovou školu/maturitu/státnici" je úplně dementní, neboť stejně REÁLNÁ vzdělanosti/inteligence/moudrost/použitelnost populace zůstane pořád stejná a jediné, co se změní, je náročnost škol.
Když mi někdo předkládá jako úspěch statistiky typu: V té a té zemi se zvýšilo procento vysokoškolsky vzdělaných lidí o 10%, pak si řeknu, že prostě snížili obtížnost VŠ. Stejně jako když někdo řekne, že ve Francii je vysokoškoláků 50% (to jsem si právě vymyslel) a v ČR 40% (to si také vymýšlím), neznamená to, že ve Francii jsou vzdělanější/chytřejší/osvícenější/moudřejší lidé. Znamená to pouze, že ve Francii mají lehčí vysoké školy.
Bohužel se všichni ženou za těmi procenty a chtějí je mít co nejvýš, což pak vede ke zhroucení školských systémů do naprostých absurdit, kdy jsou aparátem doslova PROTLAČENI lidé, kteří k tomu jednak nemají předpoklady, ale především je to třeba vůbec nebaví a nemají o to zájem!!
S těmi gymply je to pak odraz téhož. Jediné, co reálně udělá z jedinců schopnější/silnější, je zvýšení osobní zodpovědnosti (= zvýšení svobody), což je ale přesně to, co současná společnost obecně odsuzuje a jde přesně opačnou cestou.
|
|
|
No, ono to obhájení látky je zajímavé. Po pravdě řečeno považuji za nejvyšší level schopnost obhájit něco, o čem jsem z duše přesvědčen, že je to pitomost a neznám pro to jedinný rozumný důvod. Ale to je zase asi deformace mojim povoláním (deforma - formování - přizpůsobení zkušenostem - stejný obsah, jiný úhel pohledu).
No, ty poznávačky, jde-li o všeobecné vzdělávání tak pro mě je to něco aromatické uhlovodíky nebo pitotova trubice, které mě v životě nevydělali korunu, ale kdo pokračoval příslušným směrem, tak tyhle základy potřeboval (jděte na lesárnu, přírodovědu, tam se čtyřiceti kytkám budou chechtat).
A protože praxe má být příkladem, jednou jsme ráno před lezením vařili čaj, sáčky došly. Tehdy ještě přítelkyně obešla okolí a vrátila se s hrstí lupení (nejen obligátních malin a kopřiv) a ukázala na místo, kde rostla kytka, kterou netrhla, páč by to bylo o život. Taky použití.
No a k těm základkám a osmiletým. To, co píšete , je pravda, ale pokud s těmi, co nepůjdou dál, visí ty, co půjdou dál, ale ne na gymply tak to je ta skupina, co momentálně prohrála. Vždy někdo prohraje.
Zajímavá diskuse, thnx.
|
|
|
Obhájit něco, čemu nevěříte, dle mého názoru vyžaduje určitou nelogičnost alespoň na jedné straně. Ne, že bych takové diskuse už nevedl a ne, že by mě tyto diskuse nebavily.
Každopádně pokud jsem přesvědčen, že něco není potřeba, měl bych pro to mít nějaké logické zdůvodnění, což je v rozporu se zdůvodněním, že ten to potřeba je.
Pokud tento rozpor vidíte, zakládá se vysvětlení jen na zmatení protivníka :o))
Pokud ten rozpor nevidíte, pak je to chyba v logice. Tuto možnost ale nepředpokládám, pokud dokážete někoho přesvědčit, protože to už vyžaduje trochu vyšší level :o)
Jako pozor, tohle s tou manželkou a kytkou, kterou nenatrhala, protože věděla, že je jedovatá, to je naprosto jasné a rozumím tomu, že mi k něčemu bude vědět něco o rostlinstvu.
Já mluvil o těch poznávačkách, které jsem musel absolvovat na gymnáziu já. Dostali jsme prostě hafo obrázků kytek, vždy jen obrázek a jméno. To jsme se museli naučit a pak podle obrázku poznat kytku (jen to jméno). Totéž se zvířatama (bohužel tam samozřejmě nebyla zvířata úplně běžná), šutrama a možná ještě něčím.
Já netvrdím, že by mi přišlo k ničemu vědět něco o těch kytkách. Ale přijde mi naprosto zbytečné znát jen jména obrázků.
Že na lesárně bude potřeba mnohem víc, o tom nepochybuji. Spíš jde o to, že to musí umět i ti, kteří na lesárnu nejdou.
Také děkuji za diskusi.
|
|
|
Tohle mě zaujalo. Vybrakovat základku ano či ne....
Podle nějakých dat, myslím si, že v tom má prsty Gaussova křivka, ale už si to nepamatuji, je nadprůměrně inteligentních dětí v populaci přibližně 3%. Na osmiletý jdou nejenom tito talentovaní žáci. Takže si vezměme, že z přirozeného sociálního prostředí zmizí tahouni. Děti, které mohou svým chováním ostatní motivovat a inspirovat. Zůstane průměr a podprůměr. Tempo třídy se přizpůsobí těmto dětem a nejvíc biti jsou tedy na tom děti průměrné, nebo nadprůměrné s nevyhovujícím zázemím, kdy je rodiče na výběrovou školu nepošlou (třeba i ze sociálních důvodů). SPravedlnost neexistuje. A v názorech na tento děj se můžeme lišit.
Za sebe mohu říci, že se mi nelíbí, protože děti sice motivuje výkonově, intelektuálně, ale mnohdy se tito žáci sociálně vyčlení. Jsem pro výběrovou školu pro nadané děti, ale kdo rozhodne o zařazení? Testy? Vždyť vidíme, že i v klesající populacidětí se střední školy neuzavírají... A nemyslím si, že právě ve školství by to rozhodlo tržní prostředí. Už o té tržní nabídce přemýšlím čtrnáct dnů. A nemohu se zbavit jistého altruismu, že je třeba ve vzdělávání dát šanci všem, bez ohledu na to, do jaké rodiny se narodí....
|
|
|
O nárocích na studenty si má rozhodovat škola, o tom, do jaké školy poslat dítě pak rodiče.
Můj osobní názor je, že na normální ZŠ je celá třída stahována dolů těmi nejhoršími a to bez ohledu na to, jak inteligentní jsou ti nejchytřejší. O nějakém tažení nemůže být ani řeči, mj. kvůli tomu Vámi uvedenému rozložení. Takže vezmete-li ty nejlepší do výběrových škol, zbytek je na tom v podstatě stejně, ale ti nejlepší dostanou příležitost.
Mně se celkem líbí holandský systém, kdy základní škola je od 4 do 12 a pak se rozcházejí všichni.
|
|
|
Ten druhý odstavec platí, ale zároveň platí, že i horší jsou taženi vzhůru. Můžeme se hádat o kolik - stejně to bude individuální, ale třeba střed se bude zvedat o víc, než úplnné dno. Vždy někdo ztrácí a někdo je bit. V systému osmiletých gymplů ztrácí podstatně špička toho, co zůstane na základkách (a to většinou není žádný póvl).
Základka do dvanácti je zajímavá myšlenka. Myslím, že je to trochu brzo na počátek specializace, ale třeba není.
|
|
|
|
Linko, vy mi většinou mluvíte z duše.
"...a nejvíc biti jsou tedy na tom děti průměrné, nebo nadprůměrné s nevyhovujícím zázemím..."
naprostý souhlas. Trochu mě napadá, že by bylo zajímavé vytvořit třídy pro slabé, ovšem po tom, co jsem zažil na zvláštní škole, se obávám, že by to zklouzlo k odpadní jímce o jejíž obsah by se nikdo moc nestaral, i když by to ty děti tolik potřebovaly a prim by zde hrála snaha zbavit se dětí s problémovým chováním.
"Už o té tržní nabídce přemýšlím čtrnáct dnů. A nemohu se zbavit jistého altruismu, že je třeba ve vzdělávání dát šanci všem, bez ohledu na to, do jaké rodiny se narodí...."
Já o tom přemýšlím léta a jsem ve stejné situaci.
|
|
|
Nějak jsem vůbec nepochopil větu:
Podle nějakých dat, myslím si, že v tom má prsty Gaussova křivka, ale už si to nepamatuji, je nadprůměrně inteligentních dětí v populaci přibližně 3%.
Máte samozřejmě pravdu, že inteligence populace odpovídá skutečně normálnímu rozdělení, jak píšete, nicméně pak ten obrat k těm 3% je docela divoký :-o
Právě proto, že v tom má prsty Gaussova křivka, musí být logicky nadprůměrně inteligentních dětí v populaci 50%!! Ta 3% jsou nějak úplně mimo. To je říct, že polovina z šesti jsou tři, takže dva je nadpoloviční většina.
Každopádně když řeknete, že tržní prostředí je špatné, protože je nespravedlivé, tak vlastně říkáte, že než aby měl dobré vzdělání alespoň někdo, budou mít raději všichni vzdělání mizerné.
Je to podobné jako obecně levicové společnosti, různé komunismy a vůbec socialismy, které hlásají, že aby se zamezilo rozdílům mezi lidmi, budou raději všichni chudí.
V těch školách to platí obzvláště, protože stačí uvážit, jak moc motivuje špatného studenta student dobrý a naopak, jak moc brzdí dobrého studenta student špatný. Zjistíte, že dobrý student špatného motivuje relativně málo, naopak ale špatný student brzdí toho dobrého daleko víc. Jde totiž o to, že přítomnost dobrého studenta výuku neurychluje. Přítomnost špatného výuku přímo zpomalí. Už to samo o sobě (bez ohledu na motivaci a demotivaci) uškodí špatní dobrým víc, než dobří špatným pomohou.
A to, do jaké rodiny se kdo narodí, ho stejně ovlivní, ať v tržním nebo jakémkoli jiném prostředí. A to, že vezmete šance několika dalším lidem, těm ze špatného sociálního prostředí stejně pomůže minimálně.
|
|
|
"Každopádně když řeknete, že tržní prostředí je špatné, protože je nespravedlivé, tak vlastně říkáte, že než aby měl dobré vzdělání alespoň někdo, budou mít raději všichni vzdělání mizerné."
No, není jen mizerné a dobré, má to mnoho mezistupňů, není jen čistě privátní a čistě státní systém, i toto jde kombinovat.
Přítomost dobrého studenta může výuku urychlit, přiznávám, že málo, ale může - ty, co jsou daleko vpředu, se seberou a jdou konzultovat těm, co peleton uzavírají. Nejde to v každé třídě a chce to pedagoga schopného pečlivě odhadovat a pracovat s dětmi, ale jde to (nevěřil jsem tomu, byl jsem uvěřen).
Navíc trochu odskok:
Navíc schopný žák osmé či deváté třídy, pokud si dá pedagog čas, dá mu literaturu či odkazy na weby, projde s ním žákovy(!) přípravy výkladu, zápisu i zkoušení, odkonzultuje prolematiku, je u některých(!) předmětů a některých (!) problematik schopen odučit (za dozoru a podpory) celou hodinu. Hezké je, jak proklínají kázeň svých spolužáků. (nevěřil jsem, atd.)
To je samozřejmě zajímavá výchovná zkušenost pro všechny zúčastněné a jsou zajímavé komentáře +- čtrnáctiletých žáků, kteří právě čtyřicet minut zkoušeli, vykládali, hlídali kázeň - byť s učitelem za zády- ted v reálu v poslendí lavici, ale víte, jak to myslím... A do jisté míry to posunuje i ty, kteří se jinak k ničemu nepohnou.
A nižší tempo základky k tomuto rozvinutí dává více prostoru. I sociální dovednosti jsou dovednosti.
Ale jinak souhlasím, že špatní asi brzdí víc, než jim dobří pomáhjí. Je však otázka, ekonomická i morální, kdy do jisté míry obětujeme zadní voj a co za to získáme. Opakuji, vždy někteří prohrají, je otázka co a co vyhrají ti jiní a co my, kteří musíme žít s oběma skupinami.
PS: Léta jsem při pohybech s dětmi v přírodě chodil vzadu, staral se o poslední, bral slabým bagáž, atd.. Jednou jsem tak vláčel Velkou Fatrou 45+ kg. Tak prosím pochopte tu trochu deformace.
|
|
|
Jistě máte pravdu, že nadaný student může urychlit výuku tím, že bude dávat konzultace ostatním.
Má to však ty podmínky, že ti ostatní musí chtít, dále musí chtít ten nadaný a krom toho musí tento mít alespoň nějaký mírný talent něco správně vysvětlit.
Každopádně pointou toho mého příspěvku bylo, že když hodíte několik nadaných studentů mezi banku neschopných, urychlení výuky bude zanedbatelné.
Naopak když dáte několik problémových (ať už kázeňsky nebo studijně) do bandy chytrých, zpomalení bude extrémní (daleko výraznější než to zrychlení v případě druhém).
Kdyby tedy diskuse stála tak, že obětujeme TROCHU vzdělání nadaných na úkor VELKÉHO vzdělání problémových, sice bych také nesouhlasil, ale chápal bych, že je alespoň o čem mluvit.
Jenže my tady mluvíme o tom, že obětujeme HODNĚ vzdělání nadaných na úkor MINIMÁLNÍHO přínosu pro problémové, což mi připadá naprosto absurdní.
|
|
|
Není to absurdní, je to logické. Jaký člověk je "použitelnější" z hlediska státu resp. jeho politické representace?
Těch pár pro sebe potřebných elitářů si načálstvo pošle do elitních škol, normální lidi nechť ryjou držkou v zemi :-(
|
|
|
A to vůbec nemluvím o tom, že v dnešní době je už výuka na školách tak neuvěřitelně snadná, že pokud není student nějak vyloženě postižený, pak naprosto stačí snaha k tomu, aby byly jeho výsledky rozumné.
Těm inteligentním a nadaným studentům v dnešní době fakt stačí jen poslouchat, nemusí se to pomalu ani učit, protože nároky jsou nízké. A i ti netalentovaní, pokud se to učí, doženou svou vrozenou indispozici.
|
|
|
kvůli vám jsem vyhledala - http://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligenční_kvocient
tedy iq v pásmu průměru je cca 50 %, a talentovaných nebo nadaných je v populaci kolem 1,5% tedy má smysl podpořit cca 3% z dětské populace.
Jenže, aby to nebylo jednoduché, inteligencí,jak už víme, je několik druhů a je nerovnoměrně rozložena v dovednostech člověka, a pokud je dítě inteligentní a nadané a nebude mít zázemí, pak přijde čas jeho omezení.
Nemůžeme být spravedliví, ale lidskému druhu se již jistý čas vyplácí být nezištný, milosrdný a podporovat slabší. V tom jsme jako živočišný druh jedineční.
Z mého přesvědčení se nechci dožít toho, že část vzdělání (6-12 let) zůstane povinná jako za Mařky Terezky a zbytek se můsí platit. Ano jsem za zpoplatnění vysokých škol a jistého výběru u středoškoláků, ale základku bych zachovala. Pouze s podporou talentovaných. COž je opět složité. Integrace je ted velmi populární až sprosté slovo a nejen, že zůstává na základkách úplný podprůměr, který i s indi vindi plánem nemá moc šancí, ale také se nepodněcují talenty.
Jak už proběhlo v tisku, souvisí to i s kvalitou učitelů. Jak ale do školství dostat lidi, které to baví, ale nejsou tam, protože je to neuživí? Dost nerudovská otázka...
|
|
|
Já Vám neberu Vaše hledání, jen jsem se ozval, že je nesmysl, aby NADPRŮMĚRNĚ inteligentních bylo 3%, protože NADPRŮMĚRNĚ inteligentní je každý, jehož IQ je vyšší než průměr, což je 50% populace.
Dále jste si tedy našla, že nějakých talentovaných a nadaných dětí je asi 1,5% a smysl má podporovat 3%, což je něco z nějaké definice, ale rozhodně to neznamená, že pokud by vzdělání nebylo veřejným statkem, výuka by se dostala jen 3% populace.
To rozhodně z ničeho nevyplývá a nejspíš by to ani nebyla pravda. Celkově jde o to, že lidé mají tu vlastnost, že si věcí zadarmo neváží, takže když za to nemusí platit a to vzdělání není žádné "privilegium", tak se ani nevzdělávají. Kdyby byl nastolen systém, ve kterém vzdělání něco stojí, vážili by si toho více i ti studenti samotní, protože by věděli, že mají něco navíc.
|
|
|
Nezlobte se pane Urzo, já s vámi už opravdu nemohu diskutovat, protože to , co tu píšete už je demagogie. Prostě máte svou pravdu a jiný pohled ani nepřipustíte. K vlastní škodě.
Myslím si , a docházím k tomu čím dál víc, že škola není zdarma. Už jen ty pomůcky a potřeby, které si žáci do školy kupují, zdrama nejsou. Jenže vzdělání už není pro lidi hodnotou. Hodnotou je "umět v tom chodit". A to už dlouho.
Zrovna ted jde v televizi film z první republiky, kdy školství bylo založeno na jiném systému. A problémy stejného typu neustále přetrvávají.
Tam je jasná analýza mezi dobrými a špatnými učiteli. I tehdy byli a obávám se , že ještě dlouho budou. STejně jako budou dobří a špatní pracovníci ve všech odvětvích. Souvisí to totiž s egem, jeho zpracování, kvalitou osobnosti, kterou ona osoba ovládá.
Nemohu změnit školství, není to v mých silách, proto jen měním sebe a své postupy a chci být za to ohodnocena. Asi jsem naivní, co?
Vy mi přijdete jako novináři z MF, kteří tvrdili, že snižování platů, se konat nebude, protože je přeci v možnostech šéfů peníze přerozdělit. Ale kde je vezmou, když je v rozpočtech nedostali?
POřád se ptám, komu slouží ten váš článek, k čímu prospěchu je veden?
|
|
|
Vy to berete ze špatného konce....
Tím, že budete snižovat požadavky a snažit se za každou cenu pomocí různých administrativních opatření a regulací vytahovat nahoru ty, kteří na to nemají a zejména ty, kteří o to nestojí vůbec ničeho dobrého nedosáhnete.
To, že vysoce ceněnou hodnotou je "umět v tom chodit" je dáno zejména rozlezlostí státu, který takovým tlučhubům dává hlavní příležitosti k uplatnění (ne že by v privátní sféře neexistovali, ale nemají zpravidla moc velkou životnost). Nuceným rovnostářstvím ve školství dosáhnete pak konservace tohoto stavu, protože všichni budou držet hubu a krok.
Správný postup je tedy co nejvíc omezit stát a jeho pravomoci a dát co nejvíce prostoru soukromému sektoru. Tam se zpravidla musí makat a až na výjimky se nic nedá okecat takovým způsobem jako někde na úřadě. Takže poroste přirozená poptávka po skutečných znalostech a dovednostech. Zároveň poroste ochota lidí za ně platit, což časem vyřeší problém s penězi pro učitele*.
Když zároveň uvolníte neskutečně sešněrovaný pracovní trh, dostanou šanci i ti méně chytří, které dnes nikdo napůl rozumný nezaměstná. Jakmile budou pracovat a živit se sami, třeba i jim dojde, že přes vzdělání vede cesta ke zlepšení jejich situace.
Pokud už se v tom všem má angažovat stát, tak ne propagací rovnostářství v období povinné školní docházky, ale v tom, aby lidé měli možnost průběžně si doplňovat ty vědomosti a dovednosti, které sami považují za důležité. K čemuž mimochodem taky nejvíc přispěje to, že stát přestane do všeho strkat rypák, takže například někdo, kdo po večerech za pár stovek někoho doučuje, nebude mít na krku nedovolené podnikání a daňový únik...
___
* Já učitel nejsem, ale občas si nějakým drobným školením přivydělám. S lidmi, kteří opravdu mají zájem se něco naučit je radost pracovat a na nějaké to euro taky dvakrát nekoukají, protože vědí, že se jim to mnohonásobně vrátí.
|
|
|
Já vám nevím, ale asi mám krapet jiné zkušenosti.
Nemyslím si, že rovnostářství má šanci, ale proč se nepokusit aspon o rovný přístup ke vzdělání?
Já jsem fatalista. Myslím si, že děti moc dobře vědí, jaké si vybírají rodiče a proč se narodí do nějakých poměrů. A co si budem nalhávat, narodit se do rodiny, která podporuje vzdělání a zájmy nikoli jen formálně je výhoda. Mít dobré zázemí může i pro mírný podprůměr znamenat šanci vystudovat vš a mít lepší uplatnění.
Já si jen myslím, že do určitého věku a 15 let je pro mě optimum, by se měli děti rovně vzdělávat. Protože škola, jak už jsem podotkla, není jen o formálních znalostech, ale také o umění jednání s blbci, agresory a ichtyly. Jestli si myslíte, že mezi talentovanými dětmi to tak není, tak jste na omylu. Tam je to jen skrytější.
Práce s dospělými je založena na naprosto jiném základě než s dětmi. Děti jsou v podstatě líné jako každý jiný člověk. Nemají ovšem praktické zkušenosti, co jim některé znalosti a dovednosti mohou dát za šanci. A nebýt zákonů a některých rodičů, do školy by dobrovolně nepáchli.
Prostě si myslím, že vzdělávání dospělých je založeno na jiných základech než vzdělání dětí.
Proto si nemyslím, že tyhle otázky vyřeší trh.
|
|
|
Nemyslím si, že rovnostářství má šanci, ale proč se nepokusit aspon o rovný přístup ke vzdělání?
A proc ano? Respektive, proc danoveho poplatnika nutit, aby takove veci mel financovat? Pokud to samozrejme budete delat u sebe doma zdarma, pak Vam poblahopreji a budu drzet palce, ovsem nutit jine lidi financovat skolstvi, nota bene pro nekoho, kdo o to vzdelani nema zajem, to se mi dost ekluje. Vam ne?
Proto si nemyslím, že tyhle otázky vyřeší trh.
To je opet ono bohuzel tak strasne rozsirene omezene vnimani trhu jako neceho okamziteho a limitovaneho. Tak to ovsem neni, protoze soucasti trhu jsou i dlouhodobe perspektivy a dlouhodobe investice, jako je prave vzdelani.
|
|
|
Tak zaprvé bych ještě doplnil roota v tom, že ono hrozně hezky a vznosně vypadá věta "Chci se pokusit o rovný přístup ke vzdělání," jenže ono pak hrozně záleží na tom, co tím stojí.
99% autorů takových výroků tím myslí "Násilím budeme brát lidem peníze a z nich zajistíme rovný přístup ke vzdělání." Samozřejmě je něco jiného, pokud to někdo chce zajišťovat ze svého.... ze své snahy. Případně přesvědčit lidi, aby mu na to přispěli. Nutit ale lidi proti jejich vůli, okrádat je, aby dávali své peníze na podobné věci.... to už moc čestné a morálně správné není.
A pak píšete něco o tom, že děti si (asi před narozením?) vybírají své rodiče.... dost pochybuji o tom, že někdo, kdo neexistuje, může dělat něco podobného jako VOLBU, protože k té je třeba mozku.... každopádně i kdybych připustil Vaši filosofii, že neexistující děti si mohou VOLIT před narozením své rodiče, tak přece tohle je důvod k tomu, abychom se nemuseli snažit o rovnostářství, protože si přece každé dítě může (podle Vás už před narozením) rozhodnout, do jaké rodiny se narodí (?).
|
|
|
Josef Hlávka
Tadeáš Lanna
Jan Perner
Daniel Swarovski
Porgesové z Portheimu
Ferdinand Porsche
František Křižík
Bratři Kleinové
Silvestr Krnka
konec konců ať nežeru i ten Masařík
copak měli tito pánové společného?
|
|
|
Opět se ptáte na něco, co jsem v článku explicitně psal.
Ten článek není veden k ničímu prospěchu, je to spíše reakce na komentáře u Malčikova článku, plus na obecné stížnosti učitelů, že mají málo peněz.
|
|
Pročetl jsem skoro celou diskuzi a chtěl bych upozornit na jednu věc, kterou autor v článku uvádí, ale mám pocit, že ji ne všichni dostatečně vstřebali. Autor učí na SŠ, dokonce na gymnasiu. Učí jeden, navíc dost specifický předmět. Na chodu školy se podílí minimálně. Píše o svém časovém rozvrhu. Většina učitelů učí na ZŠ. Učí více předmětu. Jsou třídními. Na chodu školy se podílí. Proto prosím diskutující: pozor na srovnávání a paušalizaci.
Sám jsem učil 2 roky na ZŠ v Brně. Už bych to dělat nechtěl. Prací jsem sice v konečném součtu asi nestrávil 8,5 hod. denně, ale o mnoho méně to nebylo. Povolání to bylo nesmírně psychicky vyčerpávající. Toto psychické vyšťavení autor zažívá mnohem méně (alespoň jsem to tak z článku i diskuze pochopil). Částečně je to dáno jeho povahou, z velké části ale vymykající se povahou jeho působení ve škole.
Na relaxaci učitelé mají volno navíc. Ať už neoficiální nebo oficiální. To je OK. Bez toho by to totiž asi nikdo nedělal. Teď k platu. Myslím si, že za to, jakou práci v průměru odvádějí, je ten plat spravedlivý. Já sám bych si, za dob svého učitelování, asi nedal víc, než jsem dostával. Problém platu je jeho danost. Jen málokterý ředitel(-ka) dokáže ohodnotit své ovečky individuálně. Málokdo na to má koule a/nebo prostředky. Jak je ale vidět, trh si svou cestu najde, jako příklad nechť slouží třeba autor sám.
Článek hodnotím positivně. Vyzývá učitele, ať zaberou a najdou si ještě práci navíc. Nebo ať si nestěžují. Když nechtějí učit, nemusí. Ať jdou dělat někam jinam. Pokud je o tu práci zájem, bude jistě placena lépe, než učitelství. Jako příklad mohu sloužit já sám.
|
|
Hele lidi, já sice nevím nic o učitelský práci. Ani se tu nebudu hádat na téma kdo se víc nadře a jestli to učitelé mají/nemají těžší než ostatní lidi.
Rozhodně a na jistotu ale vím, že pan Urza je skvělej učitel. Nejen skvělej. On je totiž prostě nejlepší a ten rozdíl je vidět dost!! Kdyby někoho zajímalo jak to můžu říct - on mě totiž pan Urza učí. Ze začátku ve mě nebyla úplně jistota, ale když sem pak hodil odkazy na svoje slajdy tak už vidím, že je to on.
Fakt nechápu lidi, co sem dojdou a po přečtení jednoho článku hned začnou psát svý názory na to jak pan Urza učí.
Úplně vidím v těch nadávajících takové ty zkostnatělé a polohysterické učitelky na pokraji nervů, který četly milion příruček a knížek o tom jak se má správně učit a výsledek je hroznej.
Jako je fakt vidět když to někdo učí jen podle knížky (nebo to jenom čte) a když to někoho fakt zajímá, rozumí tomu, umí to a skoro tím žije (což je určitě případ pana Urzy). To jeho učení je fakt o něčem jinym, člověk má skoro pocit jako kdyby dělal něco zábavnýho a ne školu.
Jestli někoho zajímá vliv pana Urzy na naší třídu:
- Notorický zapejkači chodí do školy jen v ten jeden den když nás učí, protože s ním je to baví.
- Na hodině prakticky všichni dávají pozor. Sice občas někdo něco dělá mimo, ale s ostatníma předmětama se to nedá srovnat.
- Protože pan Urza vysvětluje něco čemu r o z u m í a jasně ví a co nás chce naučit, tak potom dokáže naprosto skvěle všechno podat tak aby to všichni pochopili.
- Když se ho někdo na něco ptá, tak vždycky odpoví - i když jsou to někdy otázky za který by ostatní učitelé vystřelili, že to je provokace (třeba když je těch otázek moc během chvilky). Jenže když tomu učitel rozumí, tak pro něj není problém chvilku vykládat zajímavě na jiný téma než měl připraveno, protože se ho někdo na to téma zeptal.
- Dokud nás učil (i stejný věci) někdo jinej, tak byl ve třídě pořád bordel. S panem Urzou je tam ticho, protože všichni sledujou výklad a hlavně se ptají, protože se ptát můžou (jo, každej učitel řekne, že se všichni můžou ptát, ale většina to tak nemyslí a je ráda když jim do toho nikdo neskáče).
- Konečně po nás někdo nechce učit se to jako básničku. Nemusíme umět nic z hlavy (i když by to možná bylo lehčí).
- O přestávkách se ho pořád někdo na něco ptá kolem počítačů. A jak tady někdo píše, že si odučí svoje a vypadne - blbost. On naopak zůstává ještě kvůli těm otázkám i po vyučování o chvíli dýl.
Jediná věc, která by se jeho vyučování dala vytknout (ale to spíš z pohledu žáka) - má dost těžký písemky i zkoušení. A působí to zrádně, protože jak k tomu člověk může používat cokoliv (i internet) tak si pak myslí, že to nějak půjde. Ale ono je to vždycky složitější - někdy až moc (hlavně se v tom docela rejpe a chce často vědět jestli něco byla náhoda, nebo jestli tomu fakt rozumíme).
PS: Schválně sem nepíšu jméno. Aby se neřeklo, že sem píšu kvůli šplhání.
|
|
|
Tomuhle se říká motivace vnitřní, učíte se proto, že chcete a ono vás to jako bonus baví. DOkázal byste takhle přistupovatk výuce i ve třetí třídě nebo osmé třídě? Vemte v úvahu, co vás tehdy dokázalo zaujmout. A co jste si o škole myslel.
|
|
|
Že to budou učitelé umět pojmenovat odborným termínem mě nepřekvapuje. Na druhou stranu skoro nikdo z nich nedokáže tu motivaci v žácích vyvolat. Někteří sice jo, ale pan Urza jednoznačně nejvíc (a hodně to přesahovalo všechny ostatní profesory, co mě kdy učili).
Moc nevím jak moc je to ovlivněno věkem a nepamatuju si, co mě zajímalo ve třetí třídě. Ta podstata ale určitě ve věku není, leda by celá naše třída dospěla přes jedny prázdniny a najednou se z ničeho nic začala zajímat o předmět, kterým předtím nikoho nezajímal. Zároveň přitom zájem o ostatní předměty zůstal na stejné úrovni jako dřív (= nezájem).
Já tu neporovnávám zájem o výuku před lety a teď. Ani mezi různými předměty. Prostě přišel k nám učit pan Urza a od tý doby všichni začali chápat a začalo je to bavit (to u předchozích učitelů ne). Zároveň na ostatní předměty všichni pořád kašlou stejně jako doteď, při hodinách je ve třídě bordel a tak. V hodinách pana Urzy je ticho. To těžko bude věkem.
|
|
|
Vis, podle tveho pisemneho projevu, vyjadrovani atd. bych si tipnul, ze moc nezapadas do skatulky "prumerny student", ja bych te zaradil mezi ty, kteri to maji v hlave srovnany a patri mezi neprilis pocetnou skupinu studentu, ktere skola vylozene "nesere" a chodi do ni, protoze se tam chteji neco naucit. A takove studenty dokaze schopny ucitel pochopitelne zaujmout.
Tim samozrejme nechci rict, ze Urza je ucitel nekvalitni. To vubec ne, neznam ho a navic tvoje slova svedci o jeho kvalitach.
|
|
|
mýlíte se, je spousta učitelů, kteří dokáží zaujmout svou výukou i děti na základní škole. Nezáleží na předmětu výuky, nezáleží na věku dětí, záleží jen a jen na učiteli, na jeho přístupu k výuce, na jeho přístupu k žákům. Kupodivu i velmi malé dítě rychle pochopí, jaký učitel před ním stojí. Jen to neumí tak popsat nebo zdůvodnit odbornými termíny.
|
|
|
Děkuji Vám, tohle jistě potěší každého vyučujícího ;o)
Každopádně až takové ticho v mých hodinách není, spíš bych to nazval takovým příjemným pracovním prostředím s lehkým šumem.
Pamatuji si, když jsem chodil na gympl já, měli jsme takovou chemikářku a bioložku, která to ticho vyžadovala (a vesměs si ho uměla i zařídit), tam byl opravdu slyšet spadnout špendlík (a to skutečně doslova - testovali jsme to). Každopádně mě by takové ticho asi při výuce znervózňovalo, protože bych měl pocit, že všichni spí :o)
|
|
Ráda bych k tomu ještě přidala jeden postřeh z mého okolí, věc se týká platů učitelů. Ač jsem si to nevybrala a sama si nedokážu představit, že bych učila na plný úvazek (občas vedu jazykové kurzy pro firemní zaměstnance), narodila jsem se do převážně učitelské rodiny. Máma učí češtinu na strřední odborné škole a na učňáku, teta učí matematiku a fyziku na gymnáziu. Mámy ředitel je velice schopný ekonom a dokáže pro školu sehnat i vydělat docela slušné peníze (souvisí to i s určitou možností zapojit studenty a učně, kteří jsou budoucí kuchaři číšníci). Má matka si na peníze nestěžuje, není líná, učí 30 let, ale stále jí to baví, ano, někdy je hodně unavená, ale výhody svého zaměstnání chápe a vítá. Tety ředitel je neschopa, své podřízené není sto náležitě ocenit, neumí ani sehnat peníze na nové lavice, a tak se na vybavení sice specializovaného nicméně státního gymnázia musejí skládat rodiče. Problém nespokojenosti učitelů je tedy, dle mého mínění, také problémem neschopnosti ředitelů.
|
|
|
Tak to jste objevila nový kontinet, tuším že Ameriku :-))
Nic ve zlém. Pracovní podmínky ve školství jsou často o nervy právě kvůli šéfům. Ovšem to vše přichází shora.
Má matka si pamatuje, jak jako začínající učitelka byla s jejím šéfem na poradě ředitelů. Samí prověření a dobře zapsaní soudruzi, neomezení vládci svých škol s konexemi všude možně. A tam z nich krajská vrchnost dělala blbce, stavěla je do latě způsobem, kterým nebudete jednat s dobytkem.
Na této strategii se mnoho nezměnilo a zásada, že ředitel musí především držet hubu a krok, se udržela. Tento tlak (a celá zátět profese) ředitele deformuje, zažil jsem jednoho docela sympatického, byť přísného pedagoga, odborníka v oboru, který když řediteloval rok, studenti mu děkovali za "gymnázium s lidskou tváří". Za další dva roky buzeroval kolegy, studenty, řešil nesmysly...
Odolají silné osobnosti, výhodou je kontakt na někoho u zřizovatele.
Slabší osobnosti toto působení ředitele neunesou a deformují se také. Bohužel, buzerace ke školství patří (ale nejen - zmrdologie se tu zabývá často soukromými podniky). Štěstím je získat kabinet pro sebe a s kolegy či vedením se nepotkat. Manželka to tak má. Sice jí tam hučí dva servery, ale raději si nechala přidělit tuto místnost - pracuje tam, kromě dětí jí tam většinou nikdo neleze a žabomyší války jí nechávají klidnou.
|
|
|
Ad "gymnázium s lidskou tváří" -- nejde o Pardubice v prvních letech po revoluci? ;-)
|
|
|
Jak já pracuju, za daleko méně času? Přesvěčte mě. Jo a jsme u toho, kdo chce dělat, dělá celý ten čas. (podle vás VÍC NEŽ MUSÍ, podle mne v souladu s pracovní smlouvou.) A kdo nechce, dělá nezbytné minimum. To je taky efektivnější. Po práci si totiž chodí přivydělávat a kdyby se snažil poctivě, moc enegie by mu asi nezbylo. Kdo to holt umí, jde na střední anebo vysokou školu a tam si učí úplně v pohodě 6 hodin denně. Jasně.
Do této debaty jsem se zapojila kvůli větě, že nevíte, jak to chodí na jiných stupních škol a třeba i u speciálek. Některými poznámkami jsem se vás snažila doplnit, ale narazila jsem, protože vy máte svou pravdu. Mějte si ji dál. Mě už je to totiž srdečně jedno.
|
|
|
Předpokládám, že je tento komentář určen mně.
K tomu, že jste se zapojila do debaty proto, že nevím, jak to chodí na jiných stupních škol a třeba i u speciálek. To jste se pak ale zapojila pravděpodobně do debaty, která nesouvisí s článkem, protože si toto velmi dobře uvědomuji a už ve článku píši (citace):
Dále bych rád předeslal, že tento článek se zaměřuje pouze na standardní střední školy a nebude-li řečeno jinak, slovem učitel se automaticky míní středoškolský učitel, který vyučuje normální studenty na normálních školách (stranou tedy nechávám nejen základní a vysoké školy, ale i všechny možné školy zvláštní, případně takové, kde je výrazně nutné ovládat speciální pedagogiku kvůli různě postiženým studentům - to je naprosto jiná kapitola, se kterou nemám osobní zkušenosti, tak o ní nechci ani psát).
Je jasné, že pak mám z Vašeho pohledu stále "svoji pravdu", když přijdete komentovat článek o standardních středních školách a argumentujete tím, co se děje na základkách.
Až napíšete článek o základkách a budete v něm psát, že je složité učit na základce, protože tam máte malé děti, musíte učit více předmětů (na prvním stupni například prakticky všechny) a podobně, tak já Vám ho přijdu komentovat tím, že nemáte pravdu, protože na vyšších stupních učíte předměty typicky jen dva a tím Vám shodím ze stolu argument o tom, že musíte učit vše? Neměla byste pak také dále "svoji pravdu"?
Dále pořád protestujete proti tomu "méně času". Já už jsem tu psal (a už mě unavuje to psát znovu, protože jsem to psal už několikrát), že netvrdím, že pracujete méně proto, že bych soudil, že se během své pracovní doby flákáte.
Už mockrát jsem tu psal, že to se posuzovat nedá, protože všichni se mohou během své pracovní doby flákat i neflákat.
Že pracujete méně času vyvozuji z toho, že máte prostě méně hodin než ostatní povolání. Jestli ty hodiny trávíte flákáním či prací, nehodnotím, protože to může být stejně i u ostatních povolání.
Já už nevím, jak to mám napsat, aby to bylo jasné. Nelze porovnávat pracovitého učitele s flákajícím se člověkem z jiné profese. Musíte porovnávat totéž. A uděláte-li to, vyjde Vám, že učitelé pracují méně. A NE PROTO, ŽE SE FLÁKAJÍ!!
|
|
|
No jo, na začátku článku píšete, že je to doplnění předchozího, v dalším odstavci mluvíte obecně o učitelích a v následujícím o své zkušenosti ze střední školy. Jak to tedy mám brát? Já vás za slovo chytat nehodlám....
Nemyslím si, že by většina lidí, které mám ve svém okolí a nejsou učitelé, byli flákači.
Já konkrétně pracuju víc než určenou dobu, protože jsem nadšenec a samostudium některých dalších oborů k tomu fakt nepočítám. Navíc si opravdu tvořím pomůcky a beru z domu materiál, abych učila úspěšně.
Když vás vemu doslova, pak tedy středoškolský plat učitele, ač tabulkově výš se klidně může ponížit a učitel na Zš povýšit? :D:D:D:D
Omlouvám se za ty odskoky mimo vlákno. Ještě se mi nepodařilo identifikovat, kde jako soudruzi z NDR dělám chybu. ALe pátrám, fakt pátrám a štve mě to ;).
|
|
|
Nevím přesně, o kterých odstavcích mluvíte, ale jak jsem upřesňoval už v článku, pokud píšu někde učitel, míním tím středoškolského učitele.
A s těma flákačema.... já už nevím, jak to mám říct.
Už jsem to fakt říkal mockrát.
NEŘÍKÁM, ŽE UČITELÉ JSOU VŠICHNI FLÁKAČI. Prostě někteří jsou flákači, někteří nejsou. Ale to v každém povolání.
Já jen říkám, že obecně dělají učitelé méně, protože mají menší náplň práce, není to tím, že by se flákali, prostě se jejich práce dá odvést rychleji než je tomu u většiny ostatních zaměstnání.
|
|
|
No vidis, ja si zase myslim, ze tvoje tvrzeni v poslednim odstavci je holy nesmysl. :-) A to uz nehovorim o psychicke narocnosti tohoto povolani.
|
|
|
JO vidíte a já zase tvrdím, že produktivita práce učitele je srovnatelná a nebo vyšší než je tomu u ostatních zaměstnání.
|
|
|
Ricchie a Linko, je hezké, že si myslíte, nebo i tvrdíte, ale já to v tom článku zdůvodnil a detailně rozebral....
Uvedl jsem tam důvody, rozebral jsem tam podrobně, co učitelé dělají, jak dlouho jim to trvá a tak dále.
Ač mi tu mnoho lidí v komentářích něco TVRDÍ, nebo MYSLÍ, někteří mi i napíší emocionálně vypjatý příspěvek o tom, jak je to hrozně těžké, případně se vyjádří k nějaké jednotlivosti, mé nekompetenci a tak dále.... nevšiml jsem si, že by tu kdokoliv svá tvrzení podložil obdobně. Tedy ano, myslíte si, že učitel má ve skutečnosti více práce. OK, tak to tedy rozeberte, rozepište a vysvětlete!! Napsat "tvrdím, že to tak není" nebo "myslím, že to tak není", je sice hrozně hezké, ale celkem to nic neříká.
Samozřejmě nic podobného dělat nemusíte, pokud se Vám nechce, ale pak moc nechápu, proč máte potřebu mi oponovat.
Dále k Lince, která si nemyslí, že by pracovala méně než lidé v ostatních zaměstnáních.... dokonce možná i více.
Vždyť jste tu sama říkala, že zvládnete práci za 7 hodin a 10 minut. To si vážně myslíte, že tento luxus mají všichni lidé v jiných zaměstnáních?? To žijete v docela zajímavém bludu.
Nebo jste tu říkala, že učitelství je platově nic moc, ale časově luxus. Jak se toto tvrzení shoduje s tím, co jste napsala teď?
Já mám pocit, že si prostě protiřečíte, jen abyste byla v opozici. Ať řeknu cokoliv, hlavně oponovat. Už ale bez ohledu na to, zda je to oponování konzistentní alespoň samo se sebou.
|
|
|
Těch 7:10 minut byl čistý čas bez jakýchkoli přestávek, přesně tak, jak jste vy definoval. Prostě se příliš věnuju přípravě a neučím pouze z učebnice. Myslím si, že se staršími žáky odpadá spousta drobných konfliktů a pokud chce většina studentů pokračovat na na vyšším stupni vzdělání, tak se učí jaksi sami od sebe. Zatímco s malými dětmi si já jen hraju. Nedejbože, když chci práci po puberťákovi, který se právě zasek. Vůbec si už ani neumím představit situaci, že se žáci do mých hodin těší, páč jsem přísná a náročná a něco naučím.
Myslím si, že v ostatních zaměstnáních od-do taková "čistá" práce bude na podobné úrovni, jinak asi žiju v bludu, že v práci se nechodí pro čaj, na kafe, na snídani a svačinu a třeba i kuřáckou (která se napracovává, že). Ano, časově je to luxus, protože pracovní dobu si můžu upravovat flexibilně a nemusím být celou dobu na pracovišti. V tomto případě máte úplnou pravdu. Časově je to luxus. Nemusím se bát, kdo vyzvedne děti a kdo s nimi bude o prázdninách. Pracuju (podle vás) 9 měsíců, desátý možná strávím na poradách, třídních schůzkách, výletech, indivindi schůzkami s žáky nebo rodiči, prostě s věcmi, které dělat nemusím. A ještě k tomu mám garantovaných 40 dnů dovolené. Prostě luxus.
ALe jak jste řekl, v opozici jsem strašně ráda, hlavně když někdo napadá, jak to vlastně učím. Víte, sepsala bych možná článek, ale jako ženská a učitelka, bych asi měla ve všem a vždycky pravdu. Strašně ráda poučuju a věci vidím v souvislostech, takže jsem schopná spojit i neslučitelné. Tohle super analyzování raději přenechám chlapům. Ti jsou na to stvořeni.
Hezký večer, pane Urzo.
|
|
|
zas to tak nedramatizuj. průměrných 7 hodin 10 minut čistého času neni žádný luxus. U spousty profesí (ne-li u většiny) stačí oddělat 7 hodin 45 minut denně a všichni jsou spokojený. A to ještě pochybuju, že v těch profesích všichni jedou celou dobu jak motorový myši.
|
|
|
Zaprvé to není jen o kratší době na jeden den, ale o méně dnech na celý rok.
A zadruhé 7 hodin a 10 minut napsala Linka, já si myslím, že jde i velmi dobře učit a věnovat tomu méně.... viz článek.
|
|
|
Ono to moje "mysleni" a "tvrzeni" vychazi z toho, co jsem kdysi pozoroval doma - mama totiz byla ucitelkou na prvnim stupni. Takze si dobre pamatuju na to, jak se do skoly pripravovala a jak jsem ji (i s brachou) obcas vypomahal. Nekdo by sice mohl rict, ze pak byla spatnou ucitelkou, protoze to nestihala ve skole, ale pokud jsem se bavil pozdeji s nekterymi jejimi zaky ci rodici, tak tito si to nemysleli.
Tvoje velka chyba je, ze vsechno prepocitavas na minuty a hodiny. Jsou profese, kde to plati bez vyhrad (napr. delnik u pasu ci pokladni u kasy), ale plno profesi takto nastavenych neni. A ucitelstvi patri IMHO mezi ne.
Praci u kasy bych delat rozhodne nechtel, protoze je to monotonne ubijejici, obcas musis snazet priblble chovani nakupujicich primitivu a ani na ten zachod si nemuzes jen tak odskocit.
Proto se domnivam, ze argumentovat u platu ucitele tim, ze stravi tolik a tolik minut ve skole a ze tolik a tolik hodin je jeho pracovni doba je nebetycna pitomost. Sorry. Prece neplati rovnice pracuji dele = pracuji lepe = zaslouzim si lepsi plat. Kdyz je nekdo schopny (a treba i kantor - jako zda se i ty), tak proc mu predhazovat, ze jeho pracovni doba je takova ci makova? Pokud je jim odvedena prace vcas a kvalitni, tak prece klidne muze mit (a mel by mit) vic penez, nez mene schopny kolega, kteremu tataz prace zabere vice casu.
|
|
|
Jistě, tak se k tomu dá také přistupovat.
Je-li nějaké povolání extrémně náročné/nebezpečné/vyčerpávající/zdraví poškozující, nelze počítat čistě hodiny, ale je do toho třeba započítat ještě ty další vlivy.
Na druhou stranu nemám pocit, že by učitelství patřilo mezi povolání, které na hodiny nelze přepočítat, protože tam nevidím nic, co by tomu bránilo.
Nepřijde mi, že by povolání učitele bylo fyzicky náročnější než ostatní, protože fyzicky jsou tam vlastně jen dvě věci, které by mohly vadit - učitel celý den stojí (tedy někteří možná i sedí, ale já třeba v sedě učit neumím, musím chodit/postávat) a celý den (docela nahlas) mluví. Jistě, jsou to jisté nároky, ale nepřijde mi, že je to až tak zásadní, aby se tomu dalo říkat fyzicky náročná práce (respektive možná mírně). Psychickou náročnost tam neshledávám nijak zásadní, osobně mám pocit, že je to psychicky náročné méně než třeba programování, které mě i myšlenkově vyčerpá, což se mi u učení nikdy nestalo, ale beru, že to každý může mít jinak. Rozhodně se to ale těžko dostane přes nějaký průměr, prostě musí se u toho myslet, ale nic dalšího.... neděje se tam nic ve smyslu, že by tam umírali lidi a podobně. Co se týče nebezpečí, nevidím tam opět skoro nic, jen člověk nese odpovědnost za studenty, což ale nesete leckdy zodpovědnost za leccos (myslím v jiných zaměstnáních). Navíc se obecně skoro nikdy nic nestane. A poškozování zdraví tam není snad žádné.
Z výše uvedených důvodů mám pocit, že se to na čas přepočítávat dá. Máte-li pocit, že ne (evidentně máte), zajímaly by mě důvody. Mohl byste prosím nějaké napsat?
Jinak píšete o zkušenosti, kdy byla Vaše matka učitelkou na ZŠ. Opět připomínám, že článek píše o SŠ.
|
|
|
Hned na zacatek - navrhuju tykani. Je tady par lidi, kteri preferuji vykani a jejich seznam si horko tezko pamatuju, tak mi to nekomplikuj :-)
Informaci, ze clanek pojednava vylucne o strednich skolach jsem vskutku nejak prehlednul, takze za to se omlouvam, ja mel za to, ze se hovori o ucitelske profesi obecne.
Zkusenosti osobni s ucenim na stredni skole (vyjma sveho studia na gymplu) nemam zadne, tudiz nejake duvody - hovori-li se pouze o stredoskolskych ucitelich - bohuzel neuvedu, protoze zadne nemam a neznam.
Jestli je kantorske povolani psychicky narocnejsi nez vetisna ostatnich - tak to si myslim, ze je. Treba kolem programovani se motam take a kdyz mi to proste nejde, nebo se mi lautr nechce, tak proste neprogramuju, protoze ten kod by stejne stal za psi stek. Coz kantor v hodine udelat nemuze. Ze by si hodil nohy na stul a dal si oddech.
No a na zaver - pises A poškozování zdraví tam není snad žádné. Nemyslis-li vylucne fyzicke poskozovani, tak psychicke tam urcite je. Na drtive vetsine kantoru lze poznat, ze je to kantor :-) Opet bych mohl dat za priklad svou mamu, i kdyz - priznavam - zase se bavime o ZS. ;-)
|
|
|
Okk, tak hned na začátek, já Vám to nebudu komplikovat tím, že si mě budete muset pamatovat - tykejte mi.
Já Vám ale budu vykat, neboť mám prostě oblasti, kde tykám (má firma, matfyz, herní komunity, ....) a jiné, kde zas vykám (zákazníci, studenti, ne-herní diskusní fóra, ....) a pokud bych měl dělat výjimky, nezapamatoval bych si to. Takže tykejte, ale já zůstanu při vykání.
Že je článek o středních školách, se píše někde hned na začátku, tipuji tak kolem 2. až 4. odstavce.
Co se týče psychické náročnosti, já ji tam moc neshledávám. Programování mi přijde náročnější. Je pravda, že při programování to občas nejde, tak je nutné přestat, to s Vámi souhlasím.
A že při učení nejde přestat, to souhlasím taky. Na druhou stranu jsem se nikdy nedostal do stavu, že by "učení nešlo". Jednou při matice se mě student na cosi zeptal, jestli to platí obecně.... zkusil jsem to z fleku dokázat a nějak se mi to nepovedlo v rozumném čase dokázat či vyvrátit, tak jsem se dotyčnému omluvil, že si to rozmyslím doma a odpovím mu příště. Tak se i stalo. Nevidím na tom nic psychicky náročného.
A když má vyučující přípravy, tak krom takových dotazů, na které stejně většinou odpoví hned a občas po domácím rozmyšlení (to se mi stalo jednou), netuším, co se může "nevést" či "nedařit". Učíte věci, které stejně znáte a rozumíte jim....
|
|
|
Nojo, ono počítání jakékoli práce na čas je blbost, protože její přínos (hodnota) je dána jejími výstupy, nikoli stráveným časem, velikostí puchýřů nebo litry potu.
Nesmyslné odvozování hodnoty práce z času, nad ní stráveného, eliminuje dopady jak snížené, tak i zvýšené výkonnosti zaměstnance. Tato rovnováha zdá se mi být smysluplnou, protože považuji za logické, že ve hře, ve které nelze moc prohrát, nelze ani moc vyhrát. Jinými slovy - systém hodinové mzdy je výhodný pro lemply (a dá se očekávat, že v takovém systému budou převažovat) a nevýhodný pro výkonné a schopné.
|
|
|
Tohle je částečně pravda, ale jen do jisté míry.
Určitě mi nepřijde smysluplné tvrdit, že počítání JAKÉKOLI práce na čas je blbost. Ostatně VĚTŠINA práce na světě je přepočítávána na čas. A konec konců i ta učitelská - základní plat je mimo jiné určován i odpracovanými hodinami (pak ještě délkou praxe a podobně, prostě jsou tam tabulky).
Práci jde samozřejmě hodnotit buďto jako celek, nebo podle hodin. Obojí někde smysl má, jinde nemá.
Každopádně faktem je, že učitelská práce (ať už je to je -či není- smysluplné) je podle hodin placena, proto jsem v článku postavil argumentaci právě na tom čase.
|
|
|
Jakékoli ne, to máte pravdu. Psal jsem to na odchodu a trochu zbrkle. Tedy opravuji na "skoro jakékoli".
Většina práce tak možná počítána je, to ale nikterak není v rozporu s tvrzením, že je to hloupé (skoro by se chtělo říci, že dělá-li se něco většinově, pravděpodobnost, že je to hloupé, se tím jen zvyšuje :-).
Ale o to mi nešlo. Chci říci to, že časová práce chrání zaměstnance před nízkou mzdou při nízkém výkonu a zdá se mi logické, že na druhou stranu bere možnost vysoké mzdy při vysokém výkonu. Jde o hru s minimálními risiky a minimálními výhrami. Potud se systémem problém nemám.
Co se týče samotné výše ocenění práce učitelů, k té se vyjadřovat nemohu, neboť logika oceňování práce ve státním (nebo od něho se odvíjejícím) sektoru je mi cizí. Ve svých firmách jsem si ověřil, že v drtivé většině případů vztah mezi výší mzdy a výkonem stanovit lze, a to na všech úrovních.
|
|
|
V obecném měřítku máte pravdu, nicméně jsou tu dvě velká ALE.
1/ V článku pracuji s hodinami, protože jsou učitelé podle těch hodin hodnoceni. Kdyby nebyli, samozřejmě by to bylo nesmyslné. Protože ale jsou, má smysl rozebírat v článku právě tohle.
2/ Ačkoliv máte v obecné rovině pravdu, mnohdy to dělat nejde. Když vezmu třeba programování, můžete platit ne od hodiny, nýbrž od odvedené práce (ač se také často/běžně programátoři platí od hodiny). Jak ale chcete platit učitele jinak než od hodiny? Neříkám, že to nejde, ale nenapadá mě žádný způsob.
|
|
|
Možných způsobů je samozřejmě spousta -- namátkou třeba ten pravděpodobně vůbec nejrozumnější, totiž přímá nabídka a poptávka: tedy, učitel* nabídne výuku a stanoví její cenu, plus minimum a maximum žáků.
Přijde-li jich více než minimum, má učitel dost peněz na to, aby mu stálo za to učit.
Hlásí-li se jich více než maximum, ví, že měl dát cenu vyšší, a za rok to udělá.
Hlásí-li se jich méně než minimum, ví, že měl dát cenu nižší, a za rok to udělá.
Jednoduché, elegantní, stoprocentně funkční, naprosto bezproblémové, a tedy zastaralé a patrně v současném světě nedosažitelné :(
___
* Resp. škola jeho jménem; na principu to nic nemění, jen to komplikuje detaily, proto to na této úrovni zanedbávám BÚNO.
|
|
|
S tím samozřejmě souhlasím naprosto!!
Vyžaduje to volný trh, svobodnou společnost a tak dále, toho všeho jsem zastáncem (jsem libertarián, částečně zvyklaný myšlenkou anarcho-kapitalismu).
Já ale myslel něco reálného s ohledem na současnou společnost, protože bohužel ty správné věci se dnes skoro jistě neprosadí.
|
|
A jsme tady u toho, když už to nejde jinak, tak jsme přece ženské a to plané filozofování necháme chlapům ... my přece pracujeme. (To byla samozřejmě ironie)
Jsem učitelka, to jsem tady už jednou napsala, a moje mzda odpovídá práci, kterou ve škole (a občas i po večerech doma) odvádím. Hodinově je to placené skutečně velmi slušné, víc než slušné.
Osobně bych nesnesla sedět 8 hodin denně za kasou a nechat si nadávat od protivných zákazníků, nebo něco podobného a navíc ještě za mizerný plat.
Pokud si nějaký učitel myslí, že jeho práce je psychicky nebo nějak jinak náročná, nechte se zaměstnat v nějaké soukromé firmě, kde z vás sedřou kůži, někde, kde na vás bude ječet šéf s IQ polní hroudy, kde na vás budou hnusní klienti, prostě v nějaké NORMÁLNÍ práci. Buďte vděční za to, co máte. Já vděčná jsem. Mám velmi vstřícnou ředitelku, která se řídí heslem, že spokojený učitel znamená dobrý učitel, vcelku pohodové žáky, kteří sice většinou po vzdělání neprahnou, ale školu snáší, a k tomu všemu skvělé kolegy.
V předchozí škole (hokejové "gymnázium") jsem nic z toho neměla, ředitel byl klasický zmrd, žáci sprostá hovada prahnoucí jen po válení se někde v hospodě a kolegové - no jak kteří. Udělala jsem jedinou správnou věc - dala výpověď. Školství má tu skvělou vlastnost, že místo najdete vždycky. A když se vám škola, ředitel, žáci, kolegové ... nelíbí, můžete to zabalit a jít jinam.
Proč to nadávající učitelé neudělají, když je to tak snadné. Sama jsem ten problém řešila a kořeny vidím někde v národním obrození, kdy učitel - bohabojný to člověk hrající na housličky šířil národní uvědomění mezi prostými vidláky na českém venkově a vzdělání jim přinášel za cenu velkých osobních obětí.
Zjistila jsem, že tento postoj má mnoho mých kolegů, ale je na čase se vzpamatovat, protože doby, kdy na vesnici uměl plynule číst jen učitel a farář, jsou dávno pryč, a rozhodně společenské prestiže národních buditelů nedosáhnete (i když ani u nich to za mnoho nestálo, Jirásek a jeho výklad dějin udělali svoje). Jako učitelé poskytujeme službu - podle založení rodičů buď pouhé hlídání dětí, aby se neflákali po sídlišti, nebo v lepším případě zajišťujeme vzdělání, v nejlepším děti i něco naučíme (poslední dvě věci skutečně nejsou totéž).
A jako další důležitou věc vidím to, aby si zde přispívající uvědomili, že PRÁCE, KTERÁ JE UDĚLÁNA ZA DELŠÍ ČAS, ROZHODNĚ NEMUSÍ BÝT KVALITNĚJŠÍ, JE PROSTĚ JENOM DELŠÍ A ROZHODNĚ BY NEMĚLA BÝT PLACENA VÍCE. Uvedu to konkrétním případu - můj bývalý manžel je také učitel, mezi žáky přezdívaný Wopruz, což velmi přesně vystihuje jeho celoživotní postoj k učitelování vůbec. Oba jsme dělali totéž povolání, učili stejné předměty, žáky stejného založení a on byl schopen trávit prací desítky hodin, jezdit do školy v sobotu(!), aby dodělal, co nestihnul, každou minutu trávil školními věcmi a stejně nestíhal. Já jsem na práci, na kterou on potřeboval 4 hodiny, potřebovala 20 minut včetně přípravy a pití kávy, a přesto byl výsledek stejný.
V každé normální práci je člověk hodnocen podle výsledku, takže my jako učitelé buďme rádi, že jsme placeni za ty hodiny ve škole. Kdybychom byli placeni podle výsledků žáků, nevyděláme si ani na slanou vodu.
|
|
|
snad vás utěší, že dobrých učitelů si váží nejen rodiče, ale i žáci. Pokud je učitel dobrý, žáci i rodiče na něj vzpomínají i desetiletí. A nepletou se, i docela malé dítě nějak instiktivně tuší, který učitel za něco stojí.
|
|
Pečlivě jsem přečetl vše a sděluji závěr.
Je ve své podstatě stejný jak na začátku čtení.
Velmi často odpovídám na otázku manželce zdali mi může pomoct odpovědí.
Nejvíc mi pomůžeš, když mi nepomůžeš
Ono to s tou pomocí bývá velice často za delší dobu a s horším výsledkem.
Mám obavy, že učitelé jsou právě ten typ lidí na které ono heslo platí nejvíce.
A ještě bych doplnil
Stále a za každých okolností s pěnou u úst.
|
|
|
Mohol by to, prosím, niekto, preložiť do ľudskej reči? Tomuto čudesnému zhluku slov proste nerozumiem.
|
|
|
"Nejvíc mi pomůžeš, když mi nepomůžeš."
Tohle bych vám vysvětlit mohla. POmáhání je mnohdy pácháním dobra. Proto, když chceme pomoci, máme počítat s odmítnutím, a nebo to zařídit tak, aby si dotyčný pomohl sám. Málokdo je totiž schopen snést fakt, že ho někdo viděl slabého, na dně.
Tedy vlastně nepomáháním za každou cenu, jsme ostatním lidem prospěšní. Je to stejné, jako když situaci ve třídě nastavíte tak, aby na řešení přišly děti samy. Prostě děláním věcí se nejvíce naučí.
Pokud už si o tu pomoc řeknou, pak jsou taky srozumněni s tím, že jim někdo ukáže cestu a lépe vnímají.
Stejně jako s bezdomovci. Mnozí pomoct nechtějí, chtějhí jen prachy na alkohol. Jiní jsou za pomoc rádi,a le jaksi nejsou vám dost vděčni. Cítí se poníženi, že je někdo musel vytáhnout z bryndy. A pak jsou takoví, kterým nabídnete práci a oni se zázračně zvednou ze dna....
Nejhorší výsledky tedy dostáváme v situaci, kdy pomáháme proti dotyčného vůli. Středně dobré výsledky, jsou ve chvíli, kdy si dotyčný o pomoc řekne a my to uděláme za něj a nejlepší výsledky, včetně pozitivního sebehodnocení, získáváme ve chvíli, kdy umíme pomoci tak, aby si dotyčný pomohl sám.
|
|
|
Tohle je moc dobrý ! A dokonce to platí univerzálně a historicky. Příkladů je spousta - "pomáhání" nepomáhání různým národům v Africe, násilné obracení na víru, sociální dávky cikánům, stříkačky feťákům, atd...
Všechno jsou to náplasti na morové vředy - ale ne léčba moru. Dokud prostě nebude politická vůle postavit všechny zmiňované před volbu - vydělej si prachy a žij nebo se flákej a chcípni, tak se nic nezmění.
|
|
Vážený pan autor není učitel, je pouze suplent, tzn. učí na minimální úvazek a tak nějak se ho netýkají běžné činnosti spojené s učitelováním.
Je vskutku odvážné s takovými znalostmi a zkušenostmi naspat tak dlouhý článek.
Mohl bych napsat mnoho argumentů o přípravách (které autor, patrně flákač, nezná). 1 prezentace ( = příprava na jednu hodinu nebo její část) mi běžně zabere 1-2 hodiny v rámci přípravy, bude trvat hodně let než takto obsáhnu všechno své učivo, nehledně k tomu, že přírpavy nejsou na pořád...mění se osnovy, plány a učebnice, neučím také pořád stejné předměty, jako pan autor, suplent.
Co také pan autor nezná jsou dozory (na ZŠ šatna, chodby, jídelna). Vím tady se píše jen o středoškolských učitelích, ale logicky má článek působit tak, že učitel pracuje 3 hodiny denně.
Hlavní argument řeknu na závěr : když vezmu v úvahu sebe a své spolužáky z VŠ, tak z nás, vystudovaných učitelů po 4 letech praxe učí polovina, ano to bude jistě pro to, že je to tak lehká nenáročná a dobře ohodnocená práce.
|
|
|
1/ Minimální úvazek? No.... abych byl přesný, tak přesně třetinový.
2/ Jsem patrně flákač, protože přípravy mi netrvají tak dlouho jako Vám? Vždyť jsem do diskuse dával na své přípravy i link.... proč nekomentujete rovnou je, místo svých jalových poznámek založených na ničem.
3/ Článek logicky nemá působit tak, že učitel odpracuje 3 hodiny denně. Článek má působit tak, jak zní, tedy že učitel UČÍ 3 hodin a 9 minut denně a pak se dále zabývá přibližně stejně doby jinými věcmi (což tam také píši a rozebírám).
4/ Hlavní argument na závěr: Když vezmu v úvahu sebe a své spolužáky na VŠ, tak z nás, studujících informatiků, ti úspěšní dostudují a ti méně úspěšní vyletí a jdou studovat učitelství informatiky.... zřejmě proto, že to bude tak těžké.
|
|
|
1) Pokud nemáte dozory, třídnictví, správcovství kabinetu, odborné učebny, nejste předsedou předmětovky, nevedete žádný kroužek ani nic jiného navíc, pokud skutečně máte jen 7 hodin týdně, pak je to minimální úvazek, to je asi bez debat.
2) Mé poznámky jsou založeny na mé práci, a proto nejsou jalové. 31 hodin odpracuju ve škole (přímá nepřímá činnost) doma mi tak zbývá cca hodina dvacet denně, abych se dostal na těch magických 40 hodin týdně.
- robota na opravování písemek a běžné přírpavy už mám, prezentace si ještě dělám sám. takže to mám 2 -3 týdně zcela běžně a jsme na těch 40 hodinách.
3) I pokud se dostanete u učitele třeba na 36 hodin práce týdně pak byste měl jít do ostatních zaměstnání a zjistit kolik hodin práce skutečně odpracuje například řidič autobusu - je práce když zrovna sedí an konečně, nebo doktor, je vv práci když zrovna čeká na pacienta ...atd. ..ona učitelská přímá činnost je specifická a pokud mohu srovnávat tak jednoznačně nadprůměrně náročná.
4) Mícháte hrušky s jabkama, asi proto, že to Vaše studium bylo tak těžké .....
Já vám to tedy vysvětlím: Když jsem říkal, kolik pct mladých učitelů nezůstává ve školství a odchází ihned pryč, tak jsem posuzoval (teď pozorně čtěte) JAKÉ JSOU PRO MLADÉ UČITELE PODMÍNKY VE ŠKOLSTVÍ .....snad mi nebudete tvrdit, že Vaše reakce týkající se toho kam šli vaši ex spolužáci má k tomuto nějaký vztah.....nemá = je to nelogický a irelevantní žvást.
Hezký den
|
|
|
kolik těch prezentací ročně na základní škole děláte?
ad 2) to vaše počítání hodin se mi zdá dost divoké. Opravdu se každý den připravujete na vyučování více než hodinu? Možná si do toho počítáte ty kroužky, ale ty jsou snad placené, to děláte v rámci platu učitele??
ad 3) zkoušel jste jiné zaměstnání?
|
|
|
ad 1 + 2)Týdně cca 2 prezentace / aktivity na smart boardu at to je angličtina nebo zeměpis. Nepočítám si přípravy denně, jak jsem řekl, na 40 hodin týdně se dostanu jenom s kombinací škola + prezentace...takže ostatní přírpavy a opravování už ani nepotřebuju započítávat
ad3) jiné zaměstnání na plný úvazek ne, protože nechci ze školství hned utíkat a věřím, že ikdyž se najde spousta závistivců tak se snad v dohledné době dopracuju na průměrnou mzdu, se 2 vysokýma školama snad nechci tak moc.
|
|
|
dvě prezentace týdně? Takže třeba 75 až 80 ročně? To už se v nich sám nevyznáte. Je opravdu nutné tolik prezentací?
" . . snad nechci tak moc . . ". Nejde o to, co chcete, ale platit výhradně podle počtu vystudovaných škol, je poněkud kontraproduktivní. Dokonce ani počet odpracovaných hodin nebo počet vypracovaných prezentací by neměl být hlavním důvodem pro vyplácení průměrné mzdy. Jediným ukazatelem by měly být výsledky vaší práce. Jak jsou na tom vaši žáci s angličtinou? Zajímá mě to, protože výsledky některých učitelů cizích jazyků bývají poměrně tristní a to nejen na základní škole, ale bohužel i na školách středních. Na zeměpisu až tak nezáleží, občanskou a zdravou výchovu nebo výživu nebo styl nebo jak se ten nesmysl jmenuje, bych zrušila úplně. Výchovy bych nechala na rodičích.
|
|
|
Proč bych se v nich nevyznal ? :-D stačí si je pojmenovat a dát do složek....? Je opravdu nutno tolik prezentací ? já si myslím, že na ZŠ je možná více důležitá NÁZORNOST než na SŠ tzn. že o Německu / Vzniku pohoří / Moravskoslezském kraji se žáci lépe naučí s použitím fotek, videí a aktivit na smartboardu - neříkám, že je to všelék, ale určitě je to pro výuku plus.
Mí žáci jsou na tom obstojně, jsem přesvědčen, že je např. anglinu naučím lépe než většina neaprobovaných kolegů, čímž je neházím zdaleka do jednoho pytle !
S tím hodnocením s Váma nesouhlasím - jak byste posoudila dva stejně kvalitní učitele z nichž jeden má objektivně horší "materiál"(děti) a druhý lepší / nadanější ? .....Posuzuje tak akorát ředitel koho si na škole nechá a koho ne.
Vy byste výchovu nechala na rodičích ....já taky, ale ne zrovna tu Občanskou :) Neříkám, že je to základní předmět pro přežití, ale je to základ pro nějaké všeobecné znalosti o ČR / společnosti apod. Jsem přesvědčen, že děti / mladí lidé by měli vědět základy o ekonomice, EU, formách států apod. Nejsem si jist, že toto je to, co dětěm běžně vštěpují všichni rodiče.
|
|
|
no moment, ale na Německo, vznik pohoří nebo Moravskoslezský kraj přece nepotřebujete dělat pořád nové a nové prezentace??
přesně to může posoudit jen ředitel/nadřízený, kdo má objektivně horší materiál, kdo lepší/nadějnější, čí práce je objektivně náročnější. A nakonec to tu už zaznělo, pokud jste nespokojen s nadřízeným/ředitelem, jděte učit na jinou školu. Už to psala Rygadwyn, pokud jste učitel není nic jednoduššího. Pokud jste dobrý učitel, každý dobrý ředitel vás rád přijme.
|
|
|
"no moment, ale na Německo, vznik pohoří nebo Moravskoslezský kraj přece nepotřebujete dělat pořád nové a nové prezentace?? "
No a cos myslela, Ty bláhová? Z čeho se podle Tebe mají ty děti učit o novejch pohořích? Ha? Ono totiž ještě zdaleka není dovrásněno, i když se o tom moc nemluví. A jestli se lidstvo nevzchopí k ráznému kroku proti globálnímu tektonování, tak se jen tak nedovrásní. A jediným způsobem, jak pro efektivní boj s tektonováním získat mladou generaci, jsou právě nové a nové presentace, chápeš?
O Německu snad ani nemá cenu mluvit, protože jestli mají učitelé dělat nové presentace při každém rozdělení nebo sloučení, tak to musí bejt pěknej mazec, to si snad umíš představit. Já bejt učitelem, tak si při každým sloučení řeknu o zvýšení platu.
|
|
|
Že já si tu hubu raději nezašil. Kdybych to globální tektonování (dále jen GT) prodal jako know - how Bruseli (GO už je vydojená kráva), mohla mi po zbytek života plachta popohánět jachtu. Jak snadné mohlo být žít :-/
|
|
|
Já tomu sice nerozumím, školy nemám, ale buď se spojíme proti GT a zabráníme dovrásnění, nebo se spojíme pro posílení GT, aby se konečně dovrásnilo.
Pokud se tedy lidstvo nevzchopí a nepodnikne rázný krok proti globálnímu tektonování, tak se dovrásní do konce roku 2098 o 1,2 mm!
|
|
|
Na vašem místě bych se na to vysral a šel si do krámu koupit odbornou publikaci o zacházení s komunisty, upíry, Bardaky, ekologickými aktivisty a dalším svinstvem známého polského autora Adreje Philipjuka: Věšet může každý.
Ideální dárek pod stromeček!
|
|
|
On Vandrovec geoaktivisty ještě neznal, co?
|
|
|
Neber jméno Vandrovcovo nadarmo! Esli je neznal, tak ho poznaj, až příjde čas.
|
|
|
Jsem pro dovrásnění, hory jsou nejhezčí krajinný typ na Zemi.
(Tzv. neoddiskutovatelná pravda, určená rozhodnutím, proti kterému se nelze odvolat).
Na podpoře dovrásnění se lze napást stejně jako na boji proti dovrásnění, to je snad jasná věc.
|
|
|
Jste ekonomický mameluk, a zelený aktivista z vás nikdy nebude! :p Pokud budete bojovat pro dovrásnění, výrazně si zkracujete dobu, po kterou budete moci čerpat dotace, a navíc úspšným vrásněním naserete prostý lid. Když ale budete bojovat proti dovrásnění, můžete v době tektonického klidu požadovat prachy na preventivní opatření a klidná období prohlašovat za váš úspěch.
Navíc, vrásnění je zcela jistě vyvoláno podzemními atomovými výbuchy a zkoušením tajných zbraní militantních buržoazních vlád, zvláště americké. Mám k tomu ještě neco dodat?! :p
|
|
|
Ne. Jsem hlupák a Vy můj nový guru :-)
Správná cesta je řvát proti dovrásnění a nechat si platit průzkumné expedice do hor, kde budu zkoumat následky a průběh ošklivého vrásnění, případně podnikat opatření proti vrásnění a tyto řídit z ledovcové tůry.
Tak je to správné, mistře:-)
|
|
|
No proto! Republiku si rozvrásnit nedáme!
|
|
|
Tak alespoň nechat dovyvřít Milešovku, prosííím!
|
|
|
A hele, kontrarevolucionář. Ale s tím, si naše antivrásnivé brigády snadno poradí!
|
|
|
A já jsem řekl, že dělám pravidelně prezentace na Německo ? Je optimální mít prezentace na každé učivo nebo aspoň na jeho zopakování etc. = 2 prezentace týdně je minimální rychlost, aby aspoň něteré učiva pomocí multimediální techniky mohl probírat.
Já jsem někde napsal, že jsem nespokojen s ředitelem ? Opravdu nechápu odkud jte tohle vzala.....chápu, že je pátek a člověk je unaven, ale tohle z žádného mého pšéspěvku nemohlo být vyčteno, protože to hlavně není pravda...
Opravdu nelze moc diskutovat když jako byste reagovala na někoho jiného než na mě.....
|
|
|
1/ Vidíte to.... a já zrovna jsem předsedou předmětové komise. I s třídnictím mám zkušenosti.
Jen mi to přijde dost irelevantní, proto jsem se o tom v článku nezmiňoval. Ale jinak (už jsem to psal v nějakém komentáři): mám zkušenosti s třídnictvím, jsem předsedou předmětové komise, vím, co znamená dozor na chodbě, správcovství odborné učebny IVT, vedl jsem kroužek.... to, že všechny ty věci nedělám teď, neznamená, že o tom nic nevím.
2/ Z toho ale absolutně nevyplývá, že to nejde stihnout rychleji. Na rozdíl ode mě, který jsem napsal do článku důvody, proč se domnívám, že na to stačí 30 hodin, Vy jen řeknete: je potřeba 40 a basta.
3/ Nebojte, s jinou prací mám také zkušenosti. S mnoha jinými pracemi. A právě na základě toho jsem psal ten článek. Ostatně je to v něm i uvedeno.
4/ Ano, má reakce nebyla odpovědí na tu Vaši větu. Byla to spíš taková parafráze. Protože to, co jste psal Vy, je samo o sobě dost irelevantní, proto jsem reagoval jen tímto způsobem, který mi připadal trefný.
|
|
|
ad 1) Takže tyto práce neděláte, že jste je"už jednou dělal" není podstatné, neděláte je najednou v reálném čase jako většina "běžných" učitelů, v tom je podstata.
ad 2) Oháníte se logikou a implikacemi,tak už jen kousek zbývá a začnete je používat....Vaše hadí zrcadlo stylu : já nepoužívám logiku, ale když řeknu o Vás, že ji nepoužíváte,tak vyvrátím to, že sám jsem s ní na štíru.
takže v čem konkrétně nezvládáte logiku ?
A) Psal jsem, že ve škole (pravidelná evidence přímo ve škole vedením) strávi všichni učitelé 32-35 hodin týdně
- jak to mají stihnout za 30 když už jen tohle tam dle rozvrhu být musí? :)
ty přípravy - mě nebaví se každému ukřičenci zpovídat s tím co a kdy dělám, ale jen tak na ochutnávku tedy - 1) denně před školou je 30 minut taková ta běžná příprava = nachystat materiály, starší přípravy pokud jsou, vytisknout písemky nebo SP ....
2) Prakticky denně mi na 1 - 2 hodiny něco podobného chybí (neučil jsem to loni, změna knih, nebo to chci vylepšit / změnit apod.) = dalších 30 minut (nebo více)
3) V průměru 1 - 2 prezentace týdně - odhadem každá 2 hodiny
Součet bodů 1-3 v minutách = 5 x 30 + 5 x 30 + 2x 120 = 540 minut = 9 hodin týdně navíc.... Ano nedělat těchto 9 hodin, tak se cítím jako flákač, který v hodinách povětšinou vařím z vody.....proto jsem psal to co jsem psal, proto mé srovnání 30 hodin = flákač nebo lhář
B) Vaše další (ne) logika : Když se tady píše o tom, jak je učitelství slušná a adekvátně hodnocená práce pak by jenom opožděný člověk nepochopil proč jsem uvedl mé argumenty "polovina z mých spolužáků se na učitelství po 1-3 letech vykašlala"
- a nejde jen o peníze, jeden exkolega například dělá za méně v továrně a dle jeho slov by: " do školství zpátky nešel, ani za více peněz než v něm je...." Neodporuje toto argumentu "na tu práci dobré peníze" ? Jsem přesvědčen, že odporuje.
|
|
|
1/ Tak tady už vážně vaříte z vody.
Napřed mi napíšete, že jsem něco jako póvl a nemám právo o tom psát, když nemám:
- dozory
- třídnictví
- správcovství kabinetu
- odborné učebny
- nejste předsedou předmětovky
- nevedete žádný kroužek ani nic jiného navíc
Když jsem Vám napsal, že z těch šesti jsem v životě dělal pět a v současné době dvě, odpovíte mi, že je to irelevantní, protože to nedělám teď a nedělal jsem najednou a kdesi cosi. Prostě to nemůžu hodnotit.
Víte co? Podle Vaší logiky, budete mít o běhání větší povědomí než Zátopek, protože v současné době rozhodně naběháte více.
A co se týče Vašeho argumentu o tom, kolik jsem toho dělal zároveň, takže těch šesti věcí jsem dělal zároveň čtyři. A upřímně mi nepřijde až takový rozdíl mezi dvěmi a čtyřmi, nic z toho není žádná ultra-práce navíc.
2/ Vaše plky k tomuto bodu jsem opravdu nepochopil.
Já poukazoval na to, že Vaše implikace je mimo:
Já dělám 40 hodin -> nikdo to nestihne stejně kvalitně za méně než 40 hodin.
Tohle je chyba, které se dopouštíte opakovaně ve více příspěvcích. A o této implikaci jsem mluvil, to je vše. Ta prostě neplatí, Vy ji stále předhazujete za všeobecně platnou.
3/ Opět poukazuji na logiku:
Z toho, co píšete, vyplývá, že člověk, který je schopen udělat prezentaci tak, aby ji mohl použít znovu, je flákač nebo lhář.
To je ale evidentní nesmysl.
4/ Váš JEDEN exkolega není žádný vzorek. To, co se tu snažíte uvádět jako nějaké obecné pravdy, je prostě hovadina.
A opět je tu ten starý známý problém s implikací já -> všichni, případně já ne -> nikdo, tentokrát je to v obměně kolega -> všichni.
Když řeknu jiný příklad PŘESNĚ PODLE VAŠÍ LOGIKY (a opravdu jsem vzal tu větu a jen přehodil lidi a věci, kterých se to týká, ale logické závěry ponechal): Já znám člověka, který říká, že DFens je dementní web. Neodporuje to náhodou argumentu, že na DF si člověk přečte zajímavé věci? Jsem přesvědčen, že odporuje.
Proč jste uvedl argumenty, že polovina z Vašich spolužáků neučí, jsem pochopil, nicméně to nic neříká o tom, jaká část absolventů učitelských oborů statisticky učí.... ale co rozhodně statisticky platí, je fakt, že učitelství je na všech VŠ ten "slabší" obor.... výjimkou jsou školy, kde se učí jen učitelství, tam pak samozřejmě nic jiného není. Ale kdykoliv máte nějaký obor a vedle něj studium učitelství téhož, je toto lehčí. Takže obecně absolventi učitelství jsou schopnostně statisticky mezi nejhoršími absolventy VŠ vůbec. Proto fakt, že oni nejsou schopni učit (i kdyby to tak bylo), nic neříká o tom, jestli to náhodou nedokáží schopnější (kteří šli dělat více práce za více peněz).
|
|
Suplent? Něco takového v našem školství skutečně neexistuje, ten pojen zavádíte vy. Chcete tím napadnout jeho fundovanost, nic víc.
Kde berete jistotu, že se ho netýkají ostatní učitelské záležitosti? Navíc sama jako učitelka vím, že postát pár minut na chodbě, je skutečně velmi namáhavá velmi kvalifikovaná činnost srovnatelná s řízením letového provozu (to je zase samozřejmě ironie).
Myslíte si skutečně, že jako externista neučí, že nepředstupuje před žáky? Že jeho výuka je méně kvalitní? Nebo méně namáhavá než vaše? A to vše jen proto, že je externista? To asi ne.
Jak můžete napsat, že je flákač? Vraťte se o pár příspěvků nazpátek, kde o něm mluví jeho skutečný žák. Já bych byla hrdá, kdyby o mě moji žáci něco takového napsali. O přípravách tu padlo dost, je tu na ně dokonce i odkaz. Pokud jste dost objektivní, podívejte se na ně. Jsou ty vaše stejně pěkné? Myslíte si, že ta příprava prezentace zabrala méně než dvě hodiny? Dost pochybuji.
Co se týká změny osnov, plánů a učebnic, přestaňte si lhát do kapsy. Taková průměrná sekretářka či účetní může něco mluvit o změnách, vy ani já ne. Nevím, jaký předmět učíte, ale autor učí informatiku a pokud je nějaký obor, který se mění, je to právě informatika. Ostatní se natolik stejné, abyste mohl svoje přípravy pouze poupravit a použít znovu. Dejte sem odkaz na ty svoje prezentace, porovnáme je s autorovými.
Po čtyřech letech praxe jste rozený odborník na školství? Autorova praxe není o mnoho kratší, ale žije v reálném světě, ne v bludu, že učitel má nějaké vyšší poslání, nebo extrémně náročné a bídně placené zaměstnání a že je velmi podhodnocen.
Proč vaši spolužáci pracují jinde, třeba proto, že zjistili, že před nimi třída nepadne na zadek, že žáci po vědění neprahnou a že jinde si vydělají více, ale že budou muset mnohem více pracovat. Evidentně jim to stálo zato. Já klidně budu stát u jídelny za ty peníze, co za to mám. Kde jinde bych jako opírák o zeď měla takový plat?
Já nejsem flákač, učení mě baví, je to jednoduchá, slušně placená práce, můžu si přivydělávat doučováním, eventuelně vzít hodiny na další škole, mám dlouhé prázdniny. Rozhodně nebudu fňukat, že mám malý plat za těžkou práci. Pokud mě to někdy napadne, půjdu si střihnout pár hodin brigády u kasy nebo u balicí linky, velmi ráda se zase do školy do klidu vrátím.
|
|
Nikde jsem nenapsal, že externista nepředstupuje před žáky - je mi líto, že jste to nepochopila.
Přál bych Vám jeden dva dozory na naší škole a jistě byste změnila názor na jejich takřka relaxační účinek.
Já jednoduše mám spočtenu činnost ve škole + přípravy doma na 40 hodin týdně, takže mě podobné pavědecké výpočty odborníků hovořící o 6 hodinách denně musí nutně dovést k tomu, že lžou, nebo jsou flákači.
Ze lhaní si osočujte svoji babičku, nebo někoho jiného, já jsem ještě neměl rok, bez nové učebnice.
Jestli jste submisivní žena, které přijde plat pro vysokoškoláka na plný úvazek 15000 hrubého měsíčně za slušný pak prosím, je to otázka toho jak bohatého má člověk manžela, podle mě to slušný plat není a vaše slova na tomto faktu mnoho nezmění.
Předpokládám, že o mých spolužácích nevíte více než já (ač vy jistě myslíte jinak) - dle jejich slov NEMAJÍ náročnější práci a netoužili, aby třída padla na zadek, jak píše Vaše ctěná osoba.
Pokud píšete, že je učení JEDNODUCHÁ práce, pak jste jednoduchá vy a nechtěl bych býti vašim žákem...pokud tedy jste vůbec skutečná učitelka
S pozdravem
M.M.
|
|
|
A pokud nabízíte učitelům jako ALTERNATIVU práci u pásu a za kasou, tak jste asi nepostřehla jednu věc, a to je NUTNÁ KVALIFIKACE pro tyto zaměstnání a práci učitelskou. Chce to méně pochlebování autorovi a více myšlení.
Nashle
|
|
|
Netuším, co učíte, ale upřímně doufám, že ne matematiku a zejména logiku, protože ta Vám činí evidentně problémy.
Například implikace typu:
Já dělám přípravy a výuku 40 hodiny týdně. Z toho vyplývá, že kdo to stihne za 30, je flákač a/nebo lhář.
Jsem sice čerstvý absolvent, s učením nemám moc praxi, ale když to já dávám za 40 hodin, je nemožné, aby to šlo rychleji (a třeba i kvalitněji) bez ohledu na praxi.
Nebo také:
Já jsem ještě neměl rok bez nové učebnice. Učím sice asi čtvrtý rok, ale jednoznačně z toho vyplývá, že kdo za 20 let praxe měl rok bez nové učebnice, je lhář.
Opravdu výtečné příspěvky do diskuse.
|
|
|
Víte, ono se těžko diskutuje, když vy překroutíte to co já napíšu, a to překroucené pak jednoduše zkritizujete...Chápu, že si stojíte za sáhodlouhým článkem a nepřestanete diskutovat, dokud nebudete mít pocit, že jste si vydobyl slávu a uznání.
Já jsem neřekl, že je paní Moudrá lhářka, protože nemá nové učebnice (omg), ale proto, že ona nazvala lhářem mě, protože tvrdím, že ty učebnice (a předměty) pravidelně nové mám - jinými slovy ona posuzuje mé předměty a učebnice....a protože nemá pravdu (neví o mě více než vím o sobě já sám) tak proto lže- lze pochopit takto ?
Ona začala osočovat mě ze lhaní do vlastní kapsy a podpořila to velkolepě 3 - 4 důkazy svého flákačství (a to jsem pak zase zkritizoval já). Nebudu se před ní třást, protože je starší.....
K tomu mému výpočtu 40 hodin - rozepsal jsem Vám to výše, takže mi netvrďte, že je to nepodložené....je to až moc podložené...
Ano kdo stihne při běžném úvazku veškerou svou práci za 30 hodin je nutně flákač nebo lhář.....to také vyplývá z mého výše uvedeného příspěvku.
Bylo by opravdu vhodné, abyste místo zjednodušujících útoků reagoval buď přesně na to co píšu, nebo raději vůbec.
|
|
|
Jestli jsem správně pochopil z vašeho jiného příspěvku, jsou vaše předměty zeměpis a angličtina na základní škole. I kdybych připustil, že máte každý rok nové učebnice, nějak si nedokáži představit, že by se výrazně lišil obsah a rozsah učiva (ano třeba cvičení budou jiná).
Vaše konstrukce "kdo stihne při běžném úvazku veškerou svou práci za 30 hodin je nutně flákač" je velmi zajímavá. Po "flákačích", kteří stihnou udělat veškerou svou práci za krátký čas, je obvykle velká poptávka.
|
|
|
80 % přípravy se mi s novou učebnicí změní ikdyž jde třeba o stejné téma hodiny.
Neřekl jsem každý rok všechny nové učebnice, to pozor.
Co, ale na první pohled nutně nejde vidět je to, že člověk neučí pořád stejné ročníky ikdyž už učí pořád své předměty-
Mám v kombinaci i Občanku a bonusem učím/učil jsem i Výchovu ke zdraví (k tomu nejsou knížky vůbec , takže příprava ještě těžší)
Celkově mám/ měl jsem/ budu mít tedy v kombinaci Aj + Z + Vo + VZ tyto předměty :
Angličtina 1.třída
Angličtina 3. třída
Angličtina 4. Třída
Angličtina 5. Třída
Angličtina 6.třída
Angličtina 7.třída
Angličtina 8.třída
Angličtina 9. třída
Vlativěda 4.třída
Vlastivěda 5.třída
Zeměpis 6.třída
Zeměpis 7.třída
Zeměpis 8.třída
Zeměpis 9.třída
VO 6.třída
VO 7.třída
VO 8.třída
VO 9.třída
VZ 6.třída
VZ 7.třída
VZ 8.třída
VZ 9. třída
Samozřejmě nelze to učit v jeden rok, různě se to pohybuje v konkrétní roky,ale z toho všeho vyplývá, že každý rok učím dost toho, co jsem ještě neučil.
K té "mé konstrukci" : Ten kdo odpracuje 30 hodin jako učitel s plným úvazkem prostě nemůže stihnout všechno, když já jenom ve škole strávím hodin více než 30 a to je bez většiny příprav (doma) - proto si stojím za tím, že po těch 30 ti hodinových flákačích nebude žádná velká poptávka, v tomto případě to nejsou lidé s vysokou produktivitou, ale ti co neudělají vše pořádně.
Hezký večer
|
|
|
Vy opravdu učíte? Proboha...
|
|
|
Ano i přes nelehkou práci a nepříliš adekvátní ohodnocení, což se snad v lednu trochu změní zatím neutíkám z potápějící se lodi. A to myslím ve smyslu školství jakožto celku i ve smyslu jedné konkrétní školy.....proboha....
|
|
|
Moc nechápu, co je ironie a co je myšleno vážně.
Každopádně jestli větu o tom stihnutí práce za 30 hodin myslíte vážně, pak opravdu není o čem diskutovat a celý problém je v tom, že naprosto nechápete podstatu reálného světa.
Na druhou stranu, pokud je to ironie, nemám asi na co reagovat, protože o všem prohlašujete jen to, že to netvrdíte.
|
|
|
Pokud, milý Urzo, Vy nechápete, že jenom ve škole = prakticky bez příprav jsem nutně 33 hodin týdně a neustále mi říkáte, že efektivní učitel by to stihl za 30 tak nechápete podstatu reálného světa vy :(
To je asi jako rada učitelům "učte na plný úvazek na 2 školách ....protože ty přece nemívají večerní vyučování :)
|
|
|
Já nevím, kolikrát Vám mám říkat, že fakt, že VY máte nějaké podmínky, naprosto neznamená, že TAKOVÉ PODMÍNKY JSOU OBECNĚ DANÉ!!
Prostě obecně není pravda, že určitel musí být na pracovišti 33 hodiny týdně. Je možné, že NĚKTEŘÍ učitelé musí být 33 a určitě bych věřil, že se v ČR najde třeba jeden takový, který musí být na pracovišti i 45 hodin týdně, protože ho třeba šikanuje vedení a on si to nechá líbit.
Je to stejné, jako kdybych tvrdil, že učitelé s plným úvazkem prostě učí tři dny v týdnu.... já znám jednoho vyučujícího s plným úvazkem, který učí tři dny v týdnu, protože má každý z těch tří dnů sedm hodin. Jo, prostě se to tak povedlo.
Přesto nemůžu na základě toho říct "učitelé s plným úvazkem pracují 3 dny v týdnu". Protože to prostě není pravda i navzdory tomu, že jeden to tak má (a určitě bude v ČR ještě několik dalších). A to jsou přesně ty Vaše mezery v pochopení logiky, o kterých stále mluvím.
|
|
|
Jinak je velmi úsměvné, jak nějaký smrkáč, který právě vylezl z fakulty, mluví s učitelkou, která má patnáct let praxe.
I já jsem se dovolil s některými učitelkami z praxe v diskusi nesouhlasit, ale tohle, co píšete Vy, bych vážně asi nenapsal :o))
|
|
|
Úsměvné je, že zrovna Vy používáte slova smrkáč. Učitelka, která tady veřejně prohlásila, že na dozorech se opírá o zeď , v době 20 minutové přípravy pije kávu a její práce je vyloženě jednoduchá, a která považuje 15 000 plat (hrubého) za pěkný....a učitelka, která vaši milovanou logiku použije tak, že alternativou pro vysokoškoláky je kromě školství práce u pásu si nezaslouží žádnou zvláštní úctu ikdyby měla 55 let praxe.
Ale je lidské psychice přirozené, že cítí sympatie k někomu s kým si tady padl ve svém pohledu na svět do noty...čili Vám to nevyčítám
|
|
|
a co děláte při dozorech vy? Co konkrétně obnáší takový dozor? Stát a koukat. Nebo se pletu?
|
|
|
Přijďte se podívat na naši hlavní chodbu :)
|
|
|
Tak tohle je opravdu smysluplná odpověď....
Jinými slovy, než abyste připustil, že náplní dozoru je skutečně stát a koukat (v nejhorším chodit a koukat), budete raději mlžit.
|
|
|
Nemusíte mi to teď tady nandávat na každém kroku :-D To musím popisovat dozor na ZŠ ? chodím mezi třídami, chytám některé nevychované děti (nebudu říkat jakého jsou entika, neb bych byl z rasistu) kontroluju záchodky co se tam zase děje etc. - prostě dozor na hlavní chodbě je pro mě symbol nepohody.....proto od začátku nesouhlasím s tou zkušenou učitelkou, co se jen opírá, ok už s dozory ?
|
|
|
Opět připomínám, že článek pojednává o SŠ, Vy pořád mluvíte o ZŠ....
Každopádně to, co jste popsal, mi jinými slovy připadá jako "chodím a koukám". Chápu, že chcete s dozory raději skončit, jako ostatně se vším, co začneme rozebírat trochu víc do hloubky.... Vy vždycky naznačíte, jak je něco šíleně složité/hrozné/těžké a v momentě, kdy to začneme rozebírat hlouběji, začnete couvat.
Nebo snad tím "chytání dětí" míníte to, že za nimi fyzicky běháte? Případně je chytáte do nějakých sítí? Pokud ne, pak opravdu nechápu, v čem je rozdíl mezi tím, co děláte a "chozením a koukáním". Stejně jako "kontrola záchodků" probíhá jak? Předpokládám, že tam přijdete a podíváte se (opět spadá do "chodím a koukám"), nebo snad prohledáváte nádržky?
|
|
|
No, rozebírání prohlídek toalet (v tom se evidentně vyžíváte) a časté užívání slova implikace vám jde, ale to je tak pomalu všechno.
1. Připadá mi trochu moc hnidopyšské chtít detailní popis dozoru, ty sítě by se někdy skutečně hodily.
Ale idkyby to bylo jen chození a kontrola tak to je práce ve které musíte být a není to zrovna relax. ( kdybych chtěl hnidopyšit i já - je náročnější práce policisty pochůzkáře ? - není to taky jen chození a kontrola?)
2. Vím, že píšete na základě zkušeností ze SŠ a zdůrazňujete, že o ZŠ vlastně nemluvíte,ale v nadpise hovoříte o učitelství jako celku. Pokud jste tedy chtěl jenom naznačit, že na středních školách to máte lehčí, mohl jste článek nazvat " My učitelé na středních školách se nepředřeme" - je to jen návrh, já neříkám, že je to můj názor.
3. To, co vy nazýváte couváním bych já nazval tak, že se narozdíl od Vás neberu vážně jako prezident a chci to trochu odlehčit, protože mi tady přijde atmosféra jako u výslechu. To zdaleka neznamená, že mám pocit, že Vás nepřeargumentuju a musím utíkat a schovávat se, před velkým Urzou :) Celou dobu o dozorech říkám jen to, že je to prostě práce a ne odpočinek jak naznačila ta milá, leč vulgární učitelka :)
4. Milý Urzo, až budu mít čas, podrobně popíšu v čem všem děláte ve svých úvahách chybu, kde nemluvíte pravdu apod. Je to fakt na hodně času a já ho teď nemám. Na závěr bych chtěl říci toto : Pokud skutečně mluvíte JENOM O STŘEDOŠKOLSKÝCH UČITELÍCH pak mi prosím napište větu ve stylu "uznávám, že na ZŠ je učitelství práce na plný úvazek" nebo aspoň něco méně jednoznačného, například přidejte slůvka "přibližně na plný úvazek". Možná jsem nečetl každé vaše slůvko, za to se omlouvám, ale o víkendu to zkusím napravit, pokud tedy učitelství na ZŠ oficiálně a slavnostně neuznáte za práci, která se časovou náročností může postavit po bok ostatních zaměstnání vyjma politiků a ústavních soudců.
|
|
|
1/ Tak on také policista-pochůzkář není moc kvalifikované a náročné zaměstnání. Spíš jestli něco, tak je nebezpečné. Každopádně jsem nikdy neřekl, že dozory nejsou práce. Jen jsem řekl, že to není žádná kvalifikovaná práce, za čímž si stojím.
2/ V nadpisu hovořím sice o učitelství jako celku, ale rozhodně v nadpisu samotném není nic o žádném flákání.
Až v článku píši, nikoliv o flákání, nýbrž o tom, že ta práce je ohodnocena adekvátně své náročnosti.... ale dřív, než něco takového píši, je tam odstavec o tom, jak se to týká pouze středních škol. Nevím, co je na tom tak hrozného.
3/ Brát vážně sebe a diskusi je rozdíl.... ale dobrá, chcete-li odlehčovat, nemusíme diskutovat vůbec, můžeme si posílat smajlíky třeba....
4/ O SŠ opravdu hovořím, ale nemohu Vám napsat, že učitelství na ZŠ je náročná práce, protože to nevím, stejně jako Vám nemohu tvrdit opak.
Bude Vám jako jednoznačná věta stačit, když napíšu:
O učitelství na ZŠ nic nevím, takže si neodvažuji soudit, jak těžká práce to je.
Pokud ano, tak právě toto prohlašuji.
Nebo také bych mohl říci:
Kdybych dostal stejné peníze za učení na SŠ a ZŠ, půjdu určitě učit na SŠ.
To také mohu s klidným srdcem prohlásit.
Též prohlašuji, že:
Učitelství na ZŠ je podle mě více ubíjející a unavující než učitelství na SŠ.
Tohle všechno prohlašuji, víc prostě nemůžu, protože o tom opravdu nic přesného nevím, nikdy jsem na ZŠ neučil.
|
|
|
chcete odlehčení, máte ho mít. Moje dcera se k problému aktivního dozoru na chodbě vyjádřila ve smyslu, že z aktivistů při dozorech by se jeden zbláznil, protože to jsou prudiči, kteří nenechaj děti v klidu ani na té chodbě, pořád s něčím otravují a pak si stěžují, že mají moc práce. :-))
|
|
|
No jo, ale ono zase není optimální nezabraňovat šikaně na chlapeckém WC apod....aktivní dozor si já osobně nepředstavuju jako prudění slušných žákyň, těm co lezou z okna pro sníh, aby pak vedly sněhovou válku se zabraňovat snažím, předpokládám, že to není případ vaší dcery :)
|
|
|
není optimální nezabraňovat šikaně na chlapeckém WC
Právě naopak.
Optimální je (a) nebránit šikaně, a zároveň ale nebránit šikanovaným, když se brání.
Oni si to mladí dokáží srovnat sami -- pokud jim ovšem nějaký idiot odmalinka nevtlouká do hlavy überpitomosti typu "když tě někdo napadne, nesmíš se bránit, musíš jít za paní učitelkou".
|
|
|
Děkuji za Váš názor, musím uznat, že byl pro mě obohacující. O tom, že bychom měli nechat deváťáky šikanovat šestáky s odůvodněním "oni si to ti mladí srovnají sami" jsem vskutku ještě neslyšel....člověk se holt učí pořád.
O zákazu sebeobrany jsem tady ani nikde jinde nenmluvil, to jste pravděpodobně reagoval na někoho jiného...
|
|
|
Necetl jsem to tu cele, ale k te sikane:
Sikana je takova dvousecna zbran. Na jednu stranu muze ze sikanovaneho vychovat psychicky labilniho jedince, a na druhou stranu do muze "donutit" se o sebe zacit starat. Problem je v tom, ze dneska se opravdu sikanovanym zakazuje se branit. Protoze kdyz sikanovany pujde, a sikanujiciho prizabije, coz je podle mne spravne reseni, tak sikanovany bude vylicen za vraha, silence a bude mit vazne problemy, mozna skonci nekde v nejakem ustavu.
Me je 34, a kdyz jsem byl na zakladce, tak jsem se samozrejme setkaval se sikanou. Jelikoz jsem byl od malicka "silnejsi postavy", staval jsem se logicky tercem tech "svalovcu". Muj otec se k tomu stavel stylem "jestli mi jednou prijdes rict, ze jsi utekl, tak te zmlatim. Jestli se nechas zmlatit od nich, tak te zmlatim. Jestli si budes stezovat, tak te zmlatim". Tim padem to vsechno zustalo na me osobe, abych se s tim popral, a to obrazne i doslova.
A tak jsem si vytvoril system - jelikoz jsem byl nejchytrejsi ve tride, "najmul" jsem si 1-2 nejvetsi bouchace, aby mne chranili, a ja jim za to radil pri pisemkach. Vyborna spoluprace, fungovalo to vyborne, az na par lidi. S tema jsem pres tohle mel nejake problemy. A jak jsem obcas dostal pres drzku, az mne to prestalo bavit a i kdyz jsem byl objektivne slabsi, tak jsem se jednoho dne nastval, rekl jsem si neco jako "no a co, tak me zabij,ale jestli to neudelas, udelam to ja tobe", vzal jsem mileho borce "pod krkem", srovnal jsem s nim tridu, parkrat jsem ho pretahl zidli, pak na nej hodil lavici, parkrat jsem si dupnul, vyrazil mu zub....A v tu chvili se cosi zlomilo, a uz NIKDY v zivote jsem se nenechal sikanovat. Mimochodem dotycny spoluzak mne od te doby "uctive zdravil".
Tim nechci demonstrovat, jak jsem skvely rvac - nejsem, vubec ne, spise to, ze sikanovany je nucen situaci vyresit, a kdyz mu nechame volny prostor k tomu, aby sikanujiciho klidne zmrzacil, jelikoz si nic jineho stejne nezaslouzi, muze mu to velmi pomoct. Protoze on to jednou udela....
A nebo skoci z mostu, samozrejme. Jak jsem rekl, je to dvousecna zbran :-((
Ale zase, on by z mostu neskocil, pokud by ho v te obrane spolecnost a HLAVNE rodice podporovali. Pokud by rodice dali do ruky teleskopicky obusek a rekli mu "az na tebe priste sahne, zacni ho timhle rezat a nekonci, dokud z nej nepotece krev".
Ja osobne cca takto budu sve deti vychovavat....
|
|
|
nestačím zírat a jen tiše přemýšlím, jak je možné, že si tak výjimečný chlapec, navíc s ojedinělým morálním profilem a smyslem pro etiku dokázal poradit i se šikanou ..
jak výše uvedl OC, šikana je v jakémkoliv kolektivu přirozená, pouze odráží lidskou přirozenost. stačí nechat skupinu v jakémkoli prostředí a vyprofiluje se vůdce, nejslabší člen a stádo mezi nimi. je pozoruhodné si představovat, že by si tlustý všemi opovrhovaný hoch, šprt najímal jiné hochy se silnější osobností, aby tito šprta chránili a každého zamordovali.
sorry, ale něco ak směšného, jako jsi popsal výše, jsem již dlouho nečetl - až mi to připomnělo zdejší článek "zmrd přemlouvač" nebo jak se to jmenovalo - výpověď narušence, jak zatočil s holkou, co si nevážila jeho výjimečnosti (ve skutečnosti ho spíše odkopla, protože nebylo o co stát).
na druhou stranu teď lépe chápu, proč se chováš tak patologicky.
lhát bys ale neměl - ani ne tak lidem kolem sebe, ale sobě - takový postoj jen zhoršuje tvoje psychické problémy.
|
|
|
Shodnou situaci (tlusty kluk, ktereho za pomoc pri uceni, nebo napovidani chrani silnejsi) taky znam. A neco podobneho bylo dokonce u nas na zakladce - ne v nasi tride, ale ve vedlejsi. Naprosto bezna vec.
|
|
|
Ach jo...takove uzasne logicke vyvody, ktere jsou naprosto mimo, to je skoda...
Tedy, ve strucnosti:
Nemyslim si, ze jsem byl "tlusty, vsemi opovrhovany sprt". Uprimne receno, mel jsem na zakladce velice zajimavou pozici. V mnohem jsem byl mezi temi vudci, a rozhodne jsem byl nadpolovicni vetsinou spoluzaku velmi respektovany. Mozna proto, ze kdyz bylo potreba zorganizovat nejaky pruser, obvykle jsem to udelal ja, a kdyz bylo potreba zorganizovat po skole fotbalove utkani se sousedni tridou, obvykle jsem to udelal ja. Sice jsem byl "tlusty", coz ovsem neznamena, ze jsem byl neohrabany - muj otec hral "zavodne"fotbal, tedy kopal v nejake vesnicke lize, alespon nejaky cas, a tak mne k fotbalu vedl. Cimz nastal paradox, ze sice jsem mel problem udelat na hrazde vymyk, zato jsem hral velmi nadprumerne fotbal, alespon vzhledem k velke vetsine spoluzaku. Takze tezko muze byt opovrhovany clovek, se kterym kdyz jde nekdo hrat fotbal, tak obvykle dostane naklep...Take jsem nikdy nebyl sprt. Naopak, zasadne jsem se neucil, nedelal jsem domaci ukoly, nepsal jsem si sesity, nenosil ucebnice. V prubehu celeho druheho stupne (5-8 trida) jsem za to mel minimalne tridni dutku v pololeti / reditelskou na konci, a nebo rovnou reditelska / reditelska. Dvojku z chovani jsem na zakladne nemel, to az na stredni. Asi proto, ze mne skola potrebovala, abych ji reprezentoval v matematickych/fyzikalnich/chemickych olympidach, defacto mi to takto bylo receno, ze to mam neco za neco.
Jestli bylo neco, co mne charakterizovalo, to byly moje debaty s ucitely, spise teda hadky, protoze ucitele na zakladce polemiku od 12ti leteho cloveka neprijmou...
To, ze jsem si dokazal poradit s "najmutim"fyzicky silnych hlupaku" byl pouze nasledek toho, ze jsem je chtel mit na sve strane, a ne na strane nepritele. Bylo to velmi vyhodne. Proc bych to neudelal, nic mne to nestalo. Kdyz se psala pisemka z matiky, obvykle jsem stihnul vyresit "Acko" i "Becko", nedelalo mi to zadne problemy, takze jsem proste pisemku vyresil, a poslal mezi lidi. BYla to hezka symbioza. Bylo krasne pozorovat, jak cim blize lide u mne sedeli, tim lepsi meli znamky v urcitych predmetech (zato jsem malem propadal v zemepisu, dejepisu, a podobne. Teprve az po skole mne tyto obory zacaly zajimat)
Docela by mne zajimalo, kde lzu. Fakt, rekni mi prosim te, co z toho, co pisu, je lez...Pokud budes na tom trvat, sezenu ti svedky :-))
|
|
|
Naprosto souhlasim. Potiz byva v tom, ze ucitel velmi casto na situaci kasle a ve chvili, kdy se rozhodne neco resit, spis potresta sikanovaneho, co se chtel branit. Sikanovany doma slysi bud to, co ty, nebo jeste oblibene "kdyz ti nekdo ublizuje, nech ho, nebran se, jeho to prestane bavit." Taky uz jsem si prosel situaci sikanovaneho a taky se dostal za tu hranici, kdy mi byly jedno nasledky a kdy jsem jako ctranctilety bojoval s cilem zabit. Kdyby me asi o sekundu nezbrzdili ctyri spoluzaci, tak by chlapec neutekl a skoncil by s prokousnutym krkem (lehli na me a chteli rozmlatit oblicej. Zabava o velke prestavce. Nevim, kde se v cloveku bera sila, v te chvili mozek proste vypina)
Naucil jsem se jednu vec - Branit se vzdycky a pokud mozno tim nejkrutejsim moznym zpusobem. Dodneska, kdyz dostanu facku, mozek vypne a v te chvili proste nejde prepnout zpatky, v te chvili je tma pred ocima a ruce jdou po krku a ocich. Delal jsem bojova umeni, kde slo o koncentraci a ovladani se, ucil jsem se meditovat, nic ani v nejmensim nepomaha.
A cim vic je cloveku znemoznovana sebeobrana, cim vic je tlaceny do rohu, cim vic je mu ubirano moznosti, tim nebezpecnejsim se stava. A tudiz i tim mocnejsim. A cim vic tech, co budou sikanu mezi detmi "resit", tim vic deti, kterym to v hlave proste "prepne".
|
|
Vážený pane (nepíšu kolego, to bych se musela stydět), jste blbec. Toto je můj zcela osobní názor a dřív, než napíšete něco o tom, že vás urážím, vzpomeňte si laskavě, kdo si s tím začal. Vaše příspěvky jsem ukázala několika kolegům a téměř všichni to komentovali slovy: „Bože, to je ale blbec.“ s výjimkou kolegy, který použil slovo kretén. Nám rozumným učitelům děláte ostudu.
Už jen tím, že máte poruchu, která se ve zmrdislovníku označuje jako „porucha vnímání informací“, v učitelské řeči jako „neporozumění psanému textu“ a mezi normální lidmi jako „neví, která bije, ani když si něco přečte dvakrát“. Tím, jak tu reagujete, to dost jasně dáváte najevo.
Jste typický produkt české pedagogické fakulty. Na školy tohoto typu jdou studovat žáci, kteří vědí, že by normální VŠ pro ně byla moc těžká, chtějí titul a nikdy učit nebudou, nebo žáci, kteří se nikam jinam nedostali a pedagogická fakulta je pojistka. Proto mě nepřekvapuje, že z vašich spolužáků část neučí, ale živí se jinak. Menšinou je skupina, která má jakési „poslání“ stát se učitelem a ti dopadají všelijak.
Vy tu chcete ohromit čtenáře seznamem předmětů, které údajně vyučujete, obhajujete tím jakousi náročnost vašeho zaměstnání.
Co se týká předmětu Výchova ke zdraví (ze skupiny zmrdovin typu Člověk a svět práce, Environmentální výchova, Multikulturní výchova – což jsou skutečné názvy předmětů vyučovaných na ZŠ, ne nutně na všech), který učíte a stěžujete si, že jsou pro vás přípravy náročnější, neboť na to nejsou učebnice: Když už tedy nevíte, co byste tam učil, zkuste se podívat do osnov, určitě někde na vaší škole budou. Tento předmět se dá s trochou dobré vůle a vlastní invence zařídit tak, aby byl odpočinkem nebo flákárnou pro vás i žáky, třeba výroba zdravého jídelníčku vám klidně vystačí na pololetí.
Zeměpis a vlastivěda – nevím o tom, že by se někdy přes prázdniny posunuly kontinenty či změnily řeky či hory. Na všechno jsou učebnice, stačí projet jeden cyklus, což jsou ty 4 roky, které už učíte, abyste měl přípravy s dlouhou dobou trvanlivosti. Já myslím, že všem tady je jasné, jak to s těmi přípravami na zeměpis je.
Angličtina – ano, vydávají se nové učebnice, ale kdo vás nutí je měnit a s každou novou učebnicí překopat funkční přípravy? Máte předmětovou komisi, která rozhoduje o tom, jaké učebnice se budou používat, jestliže už to nenechá na vašem osobním výběru. Pokud je vaše předmětovka taková, že musíte ty učebnice měnit každý rok a nutí vás k tomu, pak zřejmě nefunguje dobře, protože i rodičům musí vadit každý rok kupovat novou knihu v ceně stovek korun. Je na vás v tomto směru něco změnit a netvrďte, že to nejde.
Dozory – já jsem psala, že držím dozor v jídelně, kde se opírám o zeď, co bych tam asi dělala jiného, žáci se umí najíst sami. Ale chápu, že vy jako učitel předmětu Výchova ke zdraví jim třeba vysvětlujete, jak zdravě kousat a nutíte je dojídat porce.
Pokud děláte svoji práci dlouho, neznamená to, že ji děláte dobře. Pomalejší číšník není lepší než jeho rychlejší kolega, jde o výsledek, nikoliv dobu strávenou prací. Buďto děláte zbytečnosti nebo to, co dělat máte, děláte neefektivně, ale ani v jednom případě si nezasloužíte vyšší plat.
Osobně se divím, co děláte na své škole s aprobací angličtina-cokoliv. Na středních školách by vás přijali s otevřenou náručí a tučným osobním příplatkem, učil byste jen angličtinu (možná trochu zeměpisu), ale ani omylem Výchovu ke zdraví. Buďto jste masochista nebo jste tak neschopný, že si netroufnete učit na střední škole. Na co si se svou aprobací stěžujete? Můžete doučovat za cca 300,- na hodinu individuálně, můžete překládat, dělat korektury … Ne, vy jste stále na ZŠ a ostatní přesvědčujete o tom, jak jste na tom špatně.
To, jak reagujete na moje příspěvky, jak mě urážíte, jak urážíte autora článku, to vše svědčí o tom, že jste prostě nehorázný blbec. Když jsem se s blbcem vašeho formátu setkala naposledy, byl to také učitel. Jaká to náhoda, že? Podle vaší logiky jsou zřejmě všichni učitelé blbci.
Já i moji kolegové doufáme, že napíšete ještě něco, co si budeme o volných hodinách při kávě číst a dobře se u toho bavit.
|
|
|
Jako dítě, když mi došly argumenty a styděl jsem se, tak jsem taky reagoval stylem „ já jsem to říkal doma a všichni se ti smáli“ – je tedy potěšující když vidím, že stejný způsob používá i zkušená dáma :D
Chápu Vaše rozčílení, ale přesto byste nemusela používat vulgární výrazy obsahující kořen slova „zmrd“ tak často – pedagog by se měl umět ovládat i mimo školu.
Já jsem si tady nikde nestěžoval na náplň své práce, jenom říkám, že to není ani náhodou práce „jednoduchá“ jak říkáte Vy.
V něčem pravdu máte – kontinenty skutečně nebyly ze dne na den posunuty ! Ale pak následují zase jen výmysly případně nechápavost.
- Vážená dámo výpis učených předmětů jsem vypisoval proto (zvyšte pozornost!), že když jeden rok učím Ang 3,4,5, zeměpis 6,7 a VO 9 a příští rok Ang 4,5,6 zeměpis 7,8 a VO 6, tak to máme z třetiny jiný obsah výuky, ikdyž pořád učím Aj + Zem + VO.
Dále: Už asi 3x jsem zmínil, že nemám na mysli změnu učebnic KAŽDÝ ROK u VŠECH PŘEDMĚTŮ – pročpak mi nechcete rozumět ? Každá učebnice několik roků vydrží, ale stejně tak se po několika letech změní a vy máte přípravu zase jinak, pokud to teda nefláknete, a to nedělám.
Já uznávám, že Angličtina je pro život asi důležitější než Výchova ke zdraví ,ale opravdu si stojím za tím, že příprava na Výchovu ke zdraví je o něco náročnější ….
Jestli máme osnovy na škole ? „Jistě, máte pravdu, vážená dámo, určitě je máme, ale možná se Vám již doneslo, že mezi osnovami a přípravou na vyučovací hodinu je rozdíl asi jako mezi kolovrátkem a dieselovou lokomotivou :)- Nepochybně víte o tom, že výuka by zrovna neměla probíhat stylem- předčítání zadané látky a současným zápisem studentů – právě proto hovořím o jisté časové náročnosti příprav, ale to snad znáte ze své praxe, zvláštní je, že Vám to musím psát.
Vaše doporučení „učit půl roku o zdravém jídelníčku“ ? Velmi profesionální návrh, trochu Vás podezdřívám, že vyučujete na Vysoké škole metodiku, to by opravdu splňovalo veškeré pedagogické zásady probírat celé pololetí jedno téma a jistě by se tak za ty 3 roky, co se teď VZ vyučuje stihlo vše obsáhnout ! …..ale napadá mě - vy zase neuvažujete o přípravách….vždyť mít aspoň trochu zajímavou hodinu a učit přitom půl roku všechno okolo jídelníčkuto by znamenalo ješě náročnější přípravy……no nevím jestli je tak vaše rada smysluplná aspoň v tomto směru ….asi oba víme, že není :(
Děkuji za vaši nápovědu se soukromou výukou angličtiny, ale přišla pozdě, již nemám, kromě víkendu, volné místa, mí současní soukromí studenti mi tak stačí :)
Ale upozorňuji Vás, že jste opět reagovala chybně – já si nestěžoval, že nemám na chleba, právě díky soukromé výuce jsem měl dneska dokonce i koláče ! Ale teď vážně – já přece nemluvil o tom, že učitelský plat je k nepřežití, ale o tom, že je o něco podhodnocen a za tím si stojím.
Závěrem – děkuji, že jste mě přivedla k sebereflexi : “ neschopný masochistický blbec“ možná skutečně jsem, ale jednoduše cítím jistý závazek vůči škole na které jsem kdysi začal učit, a teď, když jsem její jediný aprobovaný angličtinář, nechci hned utéct „za lepším na střední školu“.
Přeji hezký den a budu rád za vaši (věcnou) reakci
|
|
|
Jen poznámku. Někde výše v diskusi jste uvedl "protože tvrdím, že ty učebnice (a předměty) pravidelně nové mám". Pokud si dobře vzpomínám (a možná je tomu dnes jinak, nevím), učebnice se pravidelně měnily vždy se začátkem nového školního roku. Odtud tedy (a zřejmě nejen já) usuzuji, že na každý nový školní rok nafasujete novou učebnici.
|
|
|
Tak možná jsem se nevyjádřil 100% přesně, ale když píšu "pravidelně mám nové učebnice a předměty", tak to neznamená hned změnu všech učebnice a všech předmětů...." Pokud jsem byl pochopen takto, tak je mi jasné, že Vám připadám jako pako :)
|
|
Roote, myslím si to na základě předpokladu, že kdyby tohle trh mohl uregulovat už dávno by to někde fungovalo. Ale všude je školství s jistou účastí státu. Když se podívám do minulosti bylo sto s jistou účaství církve a ještě dříve to bylo součástí společenství.
Asi je pro lidský druh nějakým způsobem výhodné vzdělávat všechny i mimo rodin, a proto platíme daně. Proč by jinak Mařka Terezka zaváděla povinnou šklní docházku?
Asi se v tom zcela neorientuju, jaké klady by ve vzdělávání dětí mohl přinést trh. Jo možná by vyselektoval nějaké vrstvy, ale inteligence není dána pouze dědičnými faktory. Takže pro pokrok lidstva je zřejmě výhodné v určitém stádiu vzdělat všechny a potom tedy selektovat.
Jasně, na úrovni středních a vyšších škol trh už funguje. Třeba systém prestižních univerzit a tak prostě funguje. Ale na základní úrovni? Dejte mi nějaké prameny, proč tak soudíte. Mě to opravdu velmi zajímá. Já si ze své pozice nedovedu představit fungování společnosti bez základního povinného stupně. Vždyť by to bylo na úkor celku. Ty deprivace talentů kvůli sociálním rozdílům...
|
|
|
Predne se prosim naucte reagovat v tematu a nezakladat dalsi.
Dale, k te Marii Teresii a zejmena Josefu II. -- duvod je jednoduchy, potrebovali gramotne vojsko, nebot jenom gramotny vojak dokaze precist rozkaz a jenom gramotny vojak dokaze napsat kratkou zpravu ci vzkaz pro velitele. Nicmene i tak byste mela vedet, ze vysledkem tech jejich referorem bylo vyrazne snizeni kvality skolstvi v monarchii.
Mam pocit, ze mnoho veci delame proste proto, "ze se to tak dela". Je to jako ten priklad s temi opicemi:
Zavřete do prázdné místnosti 20 opic.
Pod strop do středu místnosti zavěste banán a přisuňte k němu žebřík tak, aby se dalo na banán dosáhnout. Je důležité, aby se k banánů nedalo dostat jinou cestou než po žebříku.
Nainstalujte na strop systém, který vždy, když nějaká opice začne vylézat nahoru po žebříku, spustí na celou plochu místnosti ledovou sprchu (něco na způsob hašení požáru).
Opice se rychle naučí, že není možné lézt po žebříku, aby se zároveň nespustila ledová sprcha.
Potom nahraďte jednu z 20 opic novou. Ta se hned zkusí přiblížit k žebříku a dostat se tak k banánů. Zbytek opic se na ní okamžitě vrhne a začne ji mlátit, i když chuděra netuší vůbec proč.
Následně vyměňte další starou opici za novou. Při jejím pokusu o zteč banánů se ostatní na ní opět vrhnou a ta, která byla dodána těsně před ní, ji bude mlátit nejvíc.
Pokračujte ve výměně opic podle předešlého vzoru až do té doby, než budou všechny opice „nové“.
Nyní už se žádná z opic neodváží přiblížit k žebříku a i kdyby to nějakou opici z nějakého důvodů jenom napadlo, ostatní ji zmasakrují a nejhorší na té věci je, že ani jedna z opic nebude tušit důvod.
K tomu talentu -- talent patri konkretnimu cloveku. Ne spolecnosti, ne vam. Ze je vam promarnenych talentu lito, to sice dokazu pochopit, ale nelze to akceptovat, nebot promarneneho talentu muze byt lito jen tomu konkretnimu cloveku, jez je tim talentem obdaren -- a tomu to obvykle lito neni, cili je vse v poradku.
No, a na druhou stranu, nepovinne a placene zakladni skolstvi prece neznamena, ze budeme vsichni hloupi a nevzdelani. Take neolizujete zabradli a nedavate si k veceri kilo snehu, ac neni prikazano tak necinit, zkratka vzdelani potomka bude zajmem rodice a tento, plativ za to, bude mit pochopitelne vyrazne vetsi zajem o nejake vysledky, nez takovy rodic, ktery musi posilat dite do spadove skoly, protoze jest mu to pod trestem narizeno. Deti jisteho etnika ci white thrash by nam lito byt nemelo, tam jsou beztak i dnes vysledky jejich vzdelavani vice nez tristni.
|
|
|
Ačkoli s hodnocením výsledků tereziánsko-josefinských reforem souhlasím, tak vojenské důvody nebyly zase tak zásadní. Tenkrát se do vojenské služby odváděla jen velmi malá část populace a sloužilo se velmi dlouho - naučit číst a psát pouze odvedence by bylo bývalo snazší.
|
|
|
Jo Roote, přiznávám se s reakcemi v lajně mám problém :D:D:D Možná to souvisí s tím, že protnu i mimoběžky, možná to souvisí i s tím, že jsem zvyklá na jiné kecací systémy a tento mě mate, neboť jsem jen BFU, možná je problém ještě někde jinde, ale každopádně je to moje chyba. ;)
S Mařkou je to také poněkud složitější, protože zrušením církevních škol sice snížila úrověň školství, ale zároveň oslabila vliv církve.
Víte, jak jsem říkala píšu z osobní zkušenosti. Já i můj drahý příbuzný jsme se shodli, že narodit se do jiné rodiny, měli bychom vše jednodušší. Ale prostě máme tuto zkušenost. Nebýt tohoto systému, tak nemám šanci být tam, kde jsem. A ze svého pohledu takhle vidím šance všech dětí z white trash. Měly by dostat šanci. V tom se prostě různíme. Já možná proto, že s nimi pracuju a vy možná proto, že si myslíte, že jejich vzorce jsou tak pevně vepsány, že se stejně nezmění. (To je vliv té opice.)
Myslím, že změní, ale stojí to velkou vůli a úsilí. A hlavně jsou pak jistým způsobem vyděděnci. Stejně jako mnozí géniové. ALe mají tu šanci. A i kdyby jí měl využít jen jeden, pro mě, pro mé vnímání je to velmi důležité.
|
|
|
Takze co je pro vas dulezitejsi? Aby se z nejakeho socialne vylouceneho stal prumer, ale genius tim prumerem zustal take (coz je teoreticky vysledek cinnosti takoveho socialistickeho skolstvi, prakticky byva spis ten, ze odpad zustane odpadnem a z genia udela system v lepsim pripade ten prumer, v horsim take ten odpad), nebo aby odpad zustal bez velkych nakladu odpadem a genius mel prilezitost se rozvijet a jednou prijit s necim prevratnym? Ja osobne davam prednost par genium pred sedou masou prumernych, mohu mi (a Vam mimochodem take) dat podstatne vice...
|
|
|
Já mám dojem, že jí jde primárně o nějakého génia z chudých poměrů, který by se údajně nemohl rozvinout. Alespoň si to odvozuju z jejích příspěvků o neplýtvání a tak. Měla by se ovšem zamyslet nad tím seznamem jmen, který jsem jí postoval k nějakému předchozímu příspěvku.
|
|
|
Hm tak to se mýlíte, já si nemyslím, že jen géniové mohou posunout společnost. Podle mně je společnost dána kvalitou střední vrstvy. Proč myslíte, že je na světě tak ničená?
Asi to zní paradoxně, ale mě záleží na každé duši, která se může rozvíjet. Na každé duši, která může dostat šanci k rozvoji... žádný malý úkol... Jenže pro mě je víc a více vyčerpávající si udržet tyto ideály. Já nejsem génius a přesto jsem díky systému dostala šanci.
Deprivace a ztráta šance může člověka dostat do depresí, přivést na "špatnou " cestu. Rozhodně si nedělám iluze o pravidelch trhu. Kolik podnikatelů obchází zákony? Jistě, ted se na mě sesypete, že jsou špatné, ale přesto, kdo se má pokoušet o jejich dodržování a změny?
Myslím si, že problém je jinde. Kdyby existovala šance, jak dostat z kolektivu třídy agresory. Kdyby zjistili, že se jim jejich jednání nevyplácí, myslím si, že by nastaly nějaké změny. I ve vnímání školy. Převzali jsm e ze západu spoustu věcí, ale nepřevzali jsm emodely, jak vyloučit narušitele výuky.
|
|
|
Kdyby existovala šance, jak dostat z kolektivu třídy agresory
Ale to je přece velmi jednoduché. V čem přesně vidíte problém?
Aha..... ono je to v současnosti nezákonné. To jistě. To jsme ovšem kruhem u původního problému...
|
|
|
P.S. To je trochu mimo debatu, ale obecně géniové společnost mění, zatímco střední třída ji udržuje zdravou a silnou. Ty role nejsou záměnné.
(A samozřejmě to neplatí bez výjimek, jako ostatně nic v těchto kontextech.)
|
|
|
Myslím si, že problém je jinde. Kdyby existovala šance, jak dostat z kolektivu třídy agresory.
Souhlas. Souhlas i s OC - to je problém zákona.
A jde skutečně o každou duši - problém Rootova jinak velmi logického komentáře výše je ten, že předpokládá, že dítě chce / nechce se učit z vlastní vůle, ale motivace na ZŠ, alespoň v jejích spodních dvou třetinách není motivace vyvinutých osobností a buď řekneme - neměli rodiče, co je nabudili (třeba jen proto, že nebyli schopní, umřeli a tak), tak mají smůlu - nebo jim věnujeme na účet daňových poplatníků nějakou péči. Myslím, že se mi jako daňovému poplatníkovi nějaká péče investovat vyplatí, protože:
"Podle mně je společnost dána kvalitou střední vrstvy." - i když ne zcela, tak do značné míry.
A navíc - Linka už několikráte psala o tom
|
|
Autor se tváří jako odborník, ale plácá nesmysly.
Předešlu, že bych měl mít na problematiku podobný pohled, neboť jsem softwarový inženýr a moje žena je učitelka. Přesto s jeho vývody hrubě nesouhlasím.
Práce učitele je opravdu náročná. Dobře odučený úvazek spolu s dozory, přípravami a opravami písemek je nepochybně neméně náročný jako plná pracovní doba v jiném zodpovědně vykonávaném zaměstnání. Pravidelné prázdniny a volna jsou pro dobré učitele nutností, jinak by jim z toho muselo hrábnout. Běžný občan vidí dlouhé letní prázdniny, ale má to i stinné stránky. Například na letní dovolenou musíme jezdit jen v hlavní sezóně za maximální ceny, protože v době výuky to prostě nejde. Přitom například Řecko je nejlepší v půli září :-).
Mezi učiteli jsou samozřejmě jako všude také lenoši, pitomci a neumětelové, ale dobrých učitelů se článek musel hluboce dotknout. Docela by mě zajímalo, zda autorova manželka opravdu zvládá vše, co autor tvrdí. Pokud ano, zajímalo by mě, jakou úroveň mají její hodiny. Paní je podle všeho velmi pracovitá, nesmírně schopná a nadmíru otrlá, protože život s autorem asi nebude snadný.
Autor tvrdí, že je programátor, ale k tomu si přivydělává výukou. Pokud mu učitelské peníze připadají jako zajímavý přivýdělek, je nejspíš jako programátor dost málo úspěšný. Mně by ani nenapadlo přivydělávat si za učitelský plat, když si ve své profesi vydělám výrazně víc. Můj kolega tvrdí, že by ho učení bavilo, protože ta mladá děvčata za to stojí... Možná je autor opravdu malý český úchyl, kterého rajcuje obdiv mladičkých studentek nebo si léčí komplexy a dělá mu dobře, když může ze studentů dělat blbce. Rozhodně jej při jeho názorech na učitele nepodezírám, že mu je líto nepředávat své skvělé znalosti a životní zkušenosti dalším pokolením.
Nejhorší je, že své bludy úspěšně šíří mezi spoluobčany.
|
|
|
Pane Pytlíku, jedna věc je, že nesouhlasím s něčím názorem a jiná, diametrálně odlišná, je potom to, když jej veřejně obviňuji snad z nějaké pedofilie....
Nepřijde Vám, že to trochu přeháníte se soudem člověka, kterého jste v životě neviděl?
To, že můžete něco podobného napsat, leccos vypovídá o Vašem pohledu na svět a způsobu vytváření soudů.
Zajisté se nebudete zlobit, když odmítnu reagovat na ty zjevné urážky, neboť mi to připadá dost nedůstojné se k něčemu takovému vůbec snižovat.
Budu tedy reagovat na to, co má alespoň nějaký trochu smysl:
1/ Opět tu, jako mnozí jiní, napíšete prostě tvrzení, že dobrý učitel tráví svým zaměstnáním stejně práce jako lidé ve většině ostatních zaměstnáních.... Já ale na rozdíl od bezpředmětného plácání napsal článek, ve kterém jsem zdůvodnil, proč tomu tak není. Je sice hezké napsat "je to tak", ale jako argument je to naprosto bezcenné, dokud neprovedete podobný rozbor, který jsem provedl já v článku, případné nevyvrátíte některá konkrétní tvrzení, která jsem v tom článku psal. Tedy co konkrétně netrvá tolik hodin, kolik píšu, z jakého důvodu a tak dále.
2/ Nevím, kde jste vzal, že jsem málo úspěšný programátor, protože mimo jiné ještě učím. Kdybyste četl článek pořádně, dočetl byste se, že učím, protože mě to baví, ne proto, že by mi z toho přišly zajímavé peníze. Ty peníze z toho nejsou žádná sláva v absolutní hodnotě, ale když porovnám námahu práce programátora a učitele, je to první jednoznačně namáhavější.
3/ Dělat ze studentů blbce? No, kdyby to tak bylo.... psal mi sem do komentářů nějaký můj student (nebo studentka?), můžete si to přečíst.... myslím, že to dost neodpovídá tomu, co tvrdíte.
4/ Pravidelné prázdniny a volna jsou pro učitele nutností? Zajímavé. Pro ostatní povolání nikoliv? Hm....
Jinak je opravdu pozoruhodné, kolik špíny dokážete naházet na člověka, kterého jste nikdy neviděl, vlastně na základě jediného jeho názoru....
|
|
|
Ačkoliv by se dalo s některými dílčími informacemi a údaji, uvedenými ve vašem článku, souhlasit, celkově působí článek neobjektivně, nezkušeně, nevyzrále až naivně.
Jaká škoda... ;)
|
|
Autore článku, asi máte problém se normálně uživit když musíte učit. Koukám kolik energie jste tomu věnoval...teď myslím článku. Asi máte z těch učitelů nějaký mindrák. Nebo vás jako malého byli?:DD
|
|
Zajímavý článek, dostal jsem se k němu úplnou náhodou. Patřím již dnes ke zkušenějším učitelům. Vlastně jsem nic jiného nedělal, i když mám zkušenosti i z učením v cizině (1 rok v Anglii).
Opravdu si myslím, že největším, ale také jediným benefitem této práce je časová volnost.
Nesouhlasím s časovým hodnocením. Myslím si, že průměrný učitel si 8 hodin spolehlivě odpracuje. Jako v mnoha dalších kreativních povoláních tady neplatí přímá úměra mezi kvalitou odvedené práce a časem stráveným ve škole.
Práce, tak jak je popisovaná v článku je jako algoritmus pro stroj. V této logice například průměrná prodavačka v textilu pracuje cca 2,5 hodiny denně, neboť jí do práce nelze započítat čas, kdy v obchodě nejsou zákazníci. Také logika, že učitel spoustu práce dělat reálně nemusí je fakticky správná, ale reálně zcela chybná. Právě ta práce, kterou dělat nemusí z něj dělá nadstandardního učitele.
Musíte být naprosto dokonalý učitel. To myslím zcela bez ironie. Já patřím k těm méně organizovaným kantorům. Někdy si potřebuji věci spíše rozmyslet. Hledám nové cesty a přístupy, vytvářím materiály a celé to neskromně započítávám do své pracovní doby. Článek mě znejistěl v tom, co je vlastně moje práce a to je dobré.
Jsem úplně mimo, když i psaní odpovědi na tento článek a přemýšlení o smyslu profese považuji za svou práci?
S čím hrubě nesouhlasím, je hodnocení exkurzí a výletů. U nás často věnujeme žákům péči i o víkendech (ale to vlastně nemusíme, takže sorry). Mimo školu se vždy naučí žáci více než ve škole, jediný problém je, jak jim toto vzdělání neformálně "vnutit". O tom se ale musí přemýšlet, stojí to čas a přípravy často nelze použít vícekrát.
No nic konec přemýšlení o smyslu a zpět k pořádné práci. Dnes už mi zbývá jen 51,33 minuty.
Díky za podněty k přemýšlení a přeju hodně úspěchů v praxi učitele i programátora.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Učitelství v praxi
|