V průběhu roku 2001 jsem s budoucí nastávající usoudil, že je potřeba
vyměnit už těžce zkoušenou Mikru za novější vůz. Výběr třídy jsem nechal
na nežnější polovičce, díky tehdejší zmlsanosti z dopravy štábními vozy
na plac a zpět jsem tuto otázku nijak zásadně neřešil. Pouze jsem kladl
důraz na přibližovadlo opět japonské provenience.
Z řidičských počátků jsem považoval za etalon pojmu automobil zn. Volvo
a z tohoto dogmatu pramenilo i moje doporučení – manželka trvala na malém
voze, s Mikrou měla několikaletou velmi dobrou zkušenost, já svá očekávání
od motorizovaného plechu soustředím do bodu spolehlivost. Volba byla tím
pádem vcelku logická, a to Toyota. Koupi financovala manželka, já jsem
přihazoval 100000,- na výbavu, důvody uvedu níže.
S odstupem času si dovolím pustit se do objektivního komentáře.
Motor:
Asi nejsilnější stránka celého vozu. Agregát o obsahu 1.0l 16Vs udávaným
výkonem 50kW je papírově srovnatelný s o několik deci silnější motorizací.
Což je první a nesporné plus. Podtržítko pod něj dává váha automobilu 980kg.
Díky velmi krátkému předku a ne zrovna nejlepšímu odhlučnění přes slabý
obsah dává motor do interiéru patřičnou odezvu. Od 120km výše je hluk uvnitř
velmi citelný. Celkem pět převodových stupňů řadí krátce a přesně, překvapující
je rozsah. Jednička kroutí v pohodě 40, dvojka s přehledem osmdesát, trojka
130 a čtyřka 150km. Maximální rychlost udávaná výrobcem končí na 155km/h.
Sebevrazi plánovaně likvidující firmou zapůjčené vozy uvádí reálný strop
190km/h, čemuž není důvod nevěřit, nicméně do takovéto oblasti se pustí
s miniaturou typu Yarise jenom šílenec postrádající byť minimální špetku
pudu sebezáchovy. Minimotor díky proměnnému časování ventilů poskytuje
celkem slušný a hlavně velmi stabilní nárůst výkonu a otáček, jejichž mez
je výrobcem udaná na 6800 rpm. Nejvíc se mu líbí od 3000 výše a touhu přidávat
čárky na displeji neztrácí ani kolem 5000. Tento vůz prý údajně disponuje
navíc „tovární úpravou?“, jejíž výsledkem je cca 8HP navíc. Nikdy jsem
to nezkoumal a neověřoval, jelikož mi to nepřipadá důležité.
Převodovka:
Pouze dokončím co jsem načal a shrnu do obligátní formy „dobře sladěná
s motorem“.
Dodnes jsem nezaznamenal byť nejmenší problém s řazením kupředu, zpátečka
občas neposlechne a je potřeba více pokusů při sešlápnutí příslušného pedálu.
Dráhy jsou jasné a krátké, nevzhledná tyč připomínající přelomenou násadu
od krumpáče sice vadí esteticky, nicméně ergonomicky má správnou výšku.
Podvozek:
Yaris má nezávisle věšená všechna kola umístěná v rozích a dost slušný
rozvor s karoserií mírně se zužující směrem nahoru, nezvykle výraznou světlost
karoserie i výšku. To dává tušit, že auto bude dost slušně sedět, nicméně
subjektivní pocit bezpečí a jisté stopy narušuje výrazné naklánění vozu
v zatáčkách díky vyšší kastli. Taková je i skutečnost, já přidám ještě
velmi mírný sklon k nedotáčivosti a velmi jistou stopu v zatáčkách. Obutí
175/65 na 14-ti palcových ráfcích z lehkétěžké slitiny je odpovídající
charakteru vozu a plně dostačující.
Stran podvozku se dostávám k jedné z největších slabin vozu. Odhlučnění
je mizerné, podvozek je dost tvrdý. Yaris je díky tomu vysloveně kozoidní,
všechny nerovnosti se přenášejí do karoserie a šofér citelně vnímá jakoukoliv
díru. Na D1 panelu si budete připadat jako ve vlaku. Při přejíždění nerovností
auto mírně odskakuje do strany, nicméně je důležité, že směr drží i ve
vyšší rychlosti.
Brzdy:
Celkem klasika. Vpředu standardní maloprůměrové kotouče, vzadu bubnové,
rozdělení síly je ale velmi dobré. Výrazné uvadání jsem vzhledem k dosti
mírné agresivitě řízení nezaznamenal, brzdný účinek se projevuje poměrně
rychle a přesně odpovídá síle sešlápnutí pedálu. Trvanlivost originálních
destiček mimořádná. Výměna proběhla po 90000 km, a to s rezervou. Nutno
dodat, že ale ze zvyku brzdím motorem. Kotouče již pomalu evokují lehce
zvlněnou mořskou hladinu, na účinku to ovšem není příliš znát. Alespoň
ne do té míry, abych byl nucen vážně uvažovat o jejich výměně.
Karoserie:
V době svého vzniku velmi moderní a s prvky avantgardy, dnes s odstupem
času pochopitelně jednokulní nuda. Užitnou hodnotu ale prostě má, především
výška je výrazné plus, do Yarisu neměl problém vměstnat se i můj otec s
proporcemi odpovídajícími bývalému reprezentantu ve volném stylu a těžké
váze. Pakliže bude úroveň posuvu zadní lavice nastavena na max. stupeň
směrem vzad, poskytne překvapivě hodně místa i na zadních sedadlech.
Zvláštní kapitolou je variabilita vnitřního prostoru. Zkrátka pro dva
dospělé bude Yaris po složení zadní lavice ve své třídě zcela mimořádným
soumarem. Kufr se zvětší do hodnot Octavie kombi a k tomu je nutno připočíst
nadstandardní výšku. Čtyři lidi odveze taky, pak ale počítejte s max. nákladem
jedna kabelka a malá cestovní taška pro všechny….
Použitý interiérový plast je tvrdý a hnusný, vyluzující při jízdě různé
zvuky, jejichž hladina sice není ohlušující, nicméně plynulé staccato bude
asi nepříjemný sound pro každého. Tříramenný volant je nastavitelný pouze
výškově, potřebu podélného posuvu nepociťuji. Výplně dveří jsou stejně
ohavné jako zbytek plastu, budiž jim ke cti přičteno, že jsou relativně
zticha. Odkládacích schrán je uvnitř poměrně hodně, nechybí držáky nápojů
v podobě díry v plastu. Bohužel vše, co je v nich uloženo rezonuje silou
motorů rolujícího jumba. Za všechno může použitý plast. Ne že by byl nekvalitní,
dílenské zpracování, slícování atd. je dost slušné, ale tvrdost diamantu
zkrátka udělá své…
Rádio nezmiňuji. Horší věc v interiéru nenajdete. Souprava s kazetovým
mechanismem a dvěma reproduktory nestačila ani v této třídě a době. Integrovaný
displej kombinuje zcela základní ukazatele v kombinaci s jednoduchým pal.
počítačem. Tento celek je kompletně zabudován ve středové kapličce, nicméně
fakt, který by ocenila spousta majitelů vyjímatelných autorádií devalvuje
hodnota aparátu. Nedovedu si představit ubožáka, který by něco podobného
hodlal loupit. Sedačky průměrné, chybí výraznější boční vedení.
Budík je digitální se základními ukazateli otáček, rychlosti a výstražnými
kontrolkami, umístěn ve středu v jakési nástavbě a poměrně přesně umístěn
v pohledové zóně řidiče.
Toto v té době neobvyklé řešení mi připadalo prazvláštní a samoúčelné.
Zvykl jsem si velmi rychle a dnes bych neměnil. Geniálně vyřešené lomené
sklo před ukazateli navíc při troše fantazie evokuje pocit, že mám místo
palubky průhledový indikátor. Ovládací prvky jsou ameroasia standardní.
Dílenské zpracování:
Plasty a vnitřek průměrné, zbytek ovšem vynikající. Přesné a trvanlivé,
nemám co víc dodat.
Kvalita, výbava a cena:
Kvalitu neváhám otitulovat pojmem mimořádná. Automobil má po sedmi letech
provozu najeto 110000 km, s patřičně vyplněnou servisní knížkou. Jedinou
výměnou kromě náplní a běžného opotřebení bylo zadní ložisko, které zkrátka
dostalo na vyhlášených čekodromech pořádný punch a šlo srát. Tlumiče původní,
výměna kolem cca 130000 km, podvozek trvanlivý, řízení bez vůlí. Závada
na elektroinstalaci stála šrajtofli tisícovku, servisní kontroly po 15000
km 3800,- až 5600 podle náročnosti. Vůz budí dojem, že se tato kapitola
nijak mimořádně nerozšíří ani po dalších pěti letech.
Výbava v standartu prachbídná, blížící se úrovní holofobii, cena příšerná
– 396000,- po padesátitisícové slevě! Dlužno dodat, že auto bylo koupeno
v nevhodnou dobu a slepým kupcem. Rok počkat a byli bychom o kilo níž.
Nicméně za blbost se platí. V této ceně jsou zahrnuty „nadstandardní“ prvky,
zejména man. klimatizace, elektrická výbava, doplňky v interiéru a letní
+ zimní kola. Tj. atributy, které jsou v dnešní době standardem i v tomto
segmentu. Určitou výhodou je dobrá prodejní cena. Ještě stále se odpovídající
Yaris dá prodat za 150000,-
Celkový dojem:
Pro mladou bezdětnou rodinu, na hospodárnost provozu hledícího kupce
očekávajícího základně vybaveného pracanta a schopného obětovat relativně
vysokou dávku jízdního komfortu čeká výtvor nesoucí v sobě kombinaci pragmatismu,
nízkých provozních nákladů, málo vídané spolehlivosti a překvapivé užitné
hodnoty. To vše ještě v kombinaci s příjemně výkonným a přitom hospodárným
motorem, který dokáže dát šoférovi i radost z jízdy. Ojetý Yaris po faceliftu
2003 znamená dobré druhé auto do domácnosti, které bohatě kompenzuje vyšší
pořizovací cenu svou reálnou hodnotou. Tím spíše, když výrobce dost zapracoval
na odhlučnění, výbavě a interiéru vozu.
22.08.2007 Petr Drozda