Komentáře ke článku: Další zbytečná lekce ekonomie (ze dne 04.10.2008, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
Pochybuju že se zlatý standard vrátí. Židozednářský plán na ovládnutí světa přece počítá s tím, že se všechny peníze postupně převedou do virtuální podoby a pak někdo zformátuje disk.
|
|
|
Ale aspoň to vzalo jeho odpůrcům jejich největší argument proti.
|
|
|
http://video.google.com/videoplay?docid=-5235132603609670233
|
|
Neřekl bych, že jde o chybu. Spíš se mi to jeví jako pečlivě připravovaný plán, jak znehodnotit majetek lidí a jak je zadlužit. Stát v tom hraje zanedbatelnou úlohu resp. úlohu poskoka, Fed je soukromou fimou.
Odhaduji, že účelem je vyvolat strach z tržní ekonomiky, znehodnotit dolar a tedy znáze lidem podat vznik Severoamerické unie a její nové měny amero.
Spolu s tzv. terorismem, tzv. globálním oteplováním a dalšími nejrůznějšími tzv. hrozbami se konečný cíl rýsuje neúprosně: Jsou jím lidská práva a občanské svobody.
|
|
|
No, ja myslim, ze tyto konspiracni teorie (amero a spol.) jsou uz opravdu pritazene za vlasy.
V "systemu" je zapojeno tolik osob, ze tezko by to nekdo shora mohl ridit. Je tam tolik prizivniku, tolik obeti, ze to prilis nedava vuli k necemu takovemu. Co by Amerem ziskali? Kdo by si jej kupoval kdyz by videl co by se stalo pripadne s dolarem ?
Dle meho nazoru prilis mnoho matlaku dela prilis mnoho chyb. Dobry komentar jsem cetl na marketwatch.com, nekdo si dal tu praci a nasel ruzna vyjadreni Henry Paulsona (U.S. Treasury Secretary) o krizi a jejim reseni, a to od zacatku krize az do soucasne doby. Z jeho slov se da usoudit, ze opravdu netusi ktera bije. Stejne jako to netusi Bush. A Bernanke? Ten treba tusi, ale co ma delat ...
|
|
|
Jestliže považujete FED za soukromou firmu, nezbývá než Vám doporučit si o tom něco přečíst.
|
|
|
Jestliže nepovažujete FED za soukromou firmu, nezbývá než Vám doporučit si o tom něco přečíst.
|
|
|
Ale no tak. Nechces snad rici, ze muze prijit jakakoli dalsi firma a emitovat sve vlastni dolary, v nichz se daji vlade US platit dane, ze ne?
A nechces snad rici, ze firma, jejihoz sefa jmenuje president, je firmou tak docela soukromou?
|
|
|
Nechces snad rici, ze muze prijit jakakoli dalsi firma a emitovat sve vlastni dolary, v nichz se daji vlade US platit dane, ze ne?
Proč bych něco takového tvrdil?
A nechces snad rici, ze firma, jejihoz sefa jmenuje president, je firmou tak docela soukromou?
No tak jejího šéfa jmenuje prezident. Rozhodující vliv ale mají soukromé banky. Nebo si snad myslíš, že tahle krize je náhodná nebo nedejbože způsobená omylem?
|
|
|
Proc bys neco takoveho tvrdil? Inu proto, ze "firma", ktera muze pusobit jen diky vysoce delikatnim vztahum s federalni vladou a majici monopol, muze byt desetkrat soukroma, ale v dusledku je jeji oficialni vlastnicka struktura uplne egal.
Krise samozrejme nahodna neni. Krise je pouze dalsim dokladem platnosti Hayekovy teorie hospodarskeho cyklu, svuj vliv tam ma davova psychoza, svuj vliv tam ma monetarni politika a samozrejme take ty nesmyslne rozdavane a statem podporovane hypoteky pro insolventni skupiny obyvatel.
|
|
|
Nezdá se mi že by za tim byl nějakej plán. Problém je naopak to že žádnej neni, kromě bláhový představy že ekonomika může rost donekonečna a utopistický vize že neni zapotřebí nic regulovat, protože všechno vyřeší nějaká neviditelná ruka. A tady všichni vidíme jak to vyřešila. Už delší dobu jsem tvrdil (myslim že i tady) že ekonomika USA je před krachem. Tehdy mě měli všichni za blázna, vždyť USA jsou přece pevný jako skála...
|
|
|
Jenze, vazena hykavosti, tato krise ma sve koreny *prave* v tech existujicich regulacich a statnich intervencich do ekonomiky. Bez nich by tu ted v takove sile nebyla. Tvrdit, ze tohle zpusobila neviditelna ruka, kdyz prvni krachovaly statni agentury, pumpujici do trhu penize, muze jen ignorant.
|
|
|
Není, je to právě tím že se dovolilo půjčovat bez jakýchkoli omezení, spekulovat bez jakýchkoli omezení atd.
|
|
|
|
Který stát reguluje ceny, vývoz, dovoz???
Licence, certifikáty, kontroly atd. jsou prostě nutnost. Podívejte se co se stalo v číně když nikdo pořádně nekontroloval. To měla taky vyřešit ta vaše neviditelná ruka?
Peníze si žádný stát netiskne, a kdyby ano tak by se nad tím určitě kde kdo pozastavil. Právě proto vybírá daně.
|
|
|
Ktery? Skoro kazdy. I ten nas ma zakony, omezujici dovoz a vyvoz zbozi, i u nas mame zakon o cenach. Na Slovensku se ted dokonce reguluji maloobchodni ceny. Penize si tiskne kazdy stat, pokud tuto cinnost neoutsourcuje. Nejvice si v soucasne dobe tiskne Zimbabwe, ale kazdy stat si tiskne vice penez, nez kolik vyrazuje. Zacalo to pancovanim zlata olovem, s papirovymi a elektronickymi penezi je to ovsem vyrazne snazsi.
Mimochodem, ta Cina. Predstavte si, ze mam firmu X a firma Y mi zacne kopirovat me vyrobky, ktere mam chranene vzorem nebo patentem. Co udelam? Zazaluji ji. Kdyz zjistim, ze statni sprava nefunguje, najmu zoldaky a necham onu tovarnu vypalit nebo vyhodit do luftu. To v Cine (ale ani ve vetsine jinych zemi) nemohu, protoze statni sprava tam funguje jen trochu - brani opravnenym ve vykonu jejich prav a ve skutecnosti chrani grazly. Tedy ano, kdyby statni moc CLR nechranila grazly, kteri padelaji vyrobky, byl by boj s nimi vyrazne snazsi, i bez licenci, certifikatu a kontrol.
Je pitoreskni, jak pouzivate jako argument pro regulaci veci, ktere vznikly jen tim, ze to uz jednou nejaka regulace nezvladla.
|
|
|
Myslim ten problém s nastavovaným mlíkem. S tim se trh nevypořádá, protože to zákazník pozná až když je pozdě.
|
|
|
Ale vypořádá. Příště půjdete k jinému mlékaři, případně budete pít něco jiného. V případě nemonopolních (a komoditních) peněz byla reakcí na jejich šizení mneší ochota k jejich akceptování, jejich akceptování v jiném kursu oproti nefalšovaným penězům, v krajním případě prostě lidé ty peníze akceptovat přestali zcela. Pokud na peníze není monopol a nikdomu není nařizováno určité peníze přijímat, trh si s tím poradí velmi dobře (a to dokonce i v případě, že jedna z existujících měn je preferována např. při platbě daní).
|
|
|
Nepůjdeš nikam, protože ty ani tvoje děti nebudete mít ledviny.
|
|
|
A ze se ten problem s tim sajrajtem v mlece objevil zrovna v zemi, zname svym dirigismem, a ne treba v Mexiku, kde vladne celkem znacna mira anarchie...
|
|
|
Možná svou roli hraje vztah Číňanů k mléku jako k potravě.
Ve které jiné zemi spáchal vedoucí činovník státní potravinářské inspekce sebevraždu?
V Mexiku se opravu nic podobného nestalo?
Není ta aféra podobná penicilinu ve Švýcarsku?
Etylénglykolu v Rakousku?
Aflatoxinům v burákovém másle v...?
Masokostní moučce v.......?
Není to svým způsobem normální a očekávatelné?
|
|
|
Protože se od nás "poučili" a začli uvolňovat.
|
|
|
Dobre, Vosel si chce pujcit od Roota 100000 Kc. Root je ma a je mu je ochoten proti patricnemu pujcit.
Risika tam nese akorat ten, co pujcuje, je to jeho business. Kdyz to prezene, prijde o prachy. Maler nastane, kdyz pujcuje penize, ktere nema.
Co tam vidite za problem? Ze byste si kvuli tomu mel dojit pro povoleni?
Nene, soudruhu, spatne je, ze banka muze rozpujcovat vetsi sumu, nez kterou disponuje a kdyz to prepiskne, tak ji z toho centralni banka vytahne, to je jediny problem, ktery v tom je.
|
|
|
Ano, vždyť to je přesně to o čem mluvim - problém je že se smí prodávat a půjčovat to co člověk nevlastní. Tak v čem se mnou vlastně nesouhlasíš?
|
|
|
No, je to jednoduche - pokud clovek pujcuje, co nevlastni, je to problem i pujcujiciho, ze je ochoten splacet neco, co si vlastne nepujcil. Kdyz ja se Vam pokusim pujcit penize, ktere nemam, tak vam je proste nebudu moci vyplatit na drevo nebo poslat na ucet. Ano, mohu si ty penize pujcit a vam je pujcit dal - na tom neni nic spatneho. Stejne tak neni nic spatneho na short sellingu, kdy si pujcim cenne papiry, s temi obchoduji a pak je vratim.
|
|
|
Moment panove, i prvni neregulovane banky ve stredoveku pujcovaly penize ktere nemely. Pracovalo to tak, ye banka vydala papir, uschovala hotovost. Kdyz si chtel nekdo pujcit, vydala dalsi papir. Protoze z pujceneho byly uroky, ktere tvorily zisk banky, pujcovala vzdy pokud mozno vice nez mela v hrnci ulozenych cizich zlatek, protoze pravdepodobnost, ze vsichni co si vzali od nich papir si prijdou vybrat najednou, byla nizka. Procento, kolik meli rozpujcovano versus kolik meli doma, to urcovalo miru rizika jevu, kteremu se dnes rika run na banku :) popisuji to velice zjednodusene, ale snad srozumitelne.
Dnes se banky chovaji velice podobne, akorat nemaji v hrnci zlato, ale jina aktiva, napriklad cenne papiry a podobne. Samozrejme pokles ceny akcii je problem pro ucetni bilanci, ale pokud budete 100pro kryt zlatem, neznamena to, ze nemuze nahle klesnout cena zlata a budete tam, kde jste ted :) Nebot zlato zrat nelze, je to jenom nejaka dalsi dohoda o tom co vlastne kolik stoji. Uprimne jeslti to je papirek, u ktereho lidi soudi, ze vyjadruje hodnotu X, nebo zlaty valoun, je to uplne fuk. U toho zlata je to jenom psychologicka zalezitost. Mimochodem banky nedrzi jen zlato, ale i kontrakty na jine drahe kovy, suroviny (treba ropu) atd. Soucasna krize prichazi po letech konjunktury a je to normalni soucast ekonomickeho cyklu.
|
|
|
V tom pripade si vemte do ruky jednodolarovou bankovku a vysvetlete mi, co na ni sakra dela zednarsky symbol (ta pyramida s okem) a napis "NOVUS ORDO SECLORUM", coz je v prekladu neco jako "novy rad az na veky" nebo tak neco.
|
|
|
To heslo je citát z jakéhosi antického básníka, jehož báseň byla někdy později interpretována jako proroctví stran příchodu Krista. V USA se začalo používat hned v období jejich vzniku ke zdůrazňování toho, že společenské a politické uspořádání USA bylo v té době něčím opravdu radikálně odlišným od všeho, co tu bylo dříve. A správnější překlad je tuším "Nový řád věků".
Trochu ubrat paranoie by neškodilo. Existence linek MHD č. 18 nebo 88 taky neznamená, že dopravní podnik je tajné nacistické centrum...
|
|
|
Tvé vysvětlení je stejně dobré jako to Calebovo. A ten příklad nesedí: 18 a 88 jsou čísla v řadě, bylo by naopak neobvyklé je vynechat. To ovšem neplatí o symbolech. Pokud jsou na bankovkách symboly, které používají tajné společnosti, jež mají za cíl tzv. nový řád v podobě jednotné světové vlády, lze si jen klást otázku, komu FED slouží.
|
|
|
Paranoia? Je nahoda, ze dva nejbohatsi klany na svete - Rothschildove a Rockefellerove jsou zidovskeho puvodu? Je nahoda, ze zrovna druzi jmenovani meli aktivni podil na vzniku FEDu? Je nahoda, ze Rockefellerove jsou ucastniky ci primo zakladateli tajnusrkarskych spolku mocnych typu Trilateral Commission ci Bohemian Grove?
Vite, v anglickem pravu existuje vec, ktere se rika "plausible deniability". Nejsem ji zcela jisty ze by takove kvantum "nestastnych nahodicek" v tomto uspelo...
|
|
|
Dá-li se něco vysvětlit hloupostí a spiknutím, v 99.9% případů jde opravdu "jen" o tu hloupost.
Rotschildové ani Rockefellerové už zdaleka nejsou nejbohatší. Navíc metodika výpočtu "net worth" u lidí, kteří mají drtivou většinu majetku v akciích, je dosti pochybná. Sumy, vzniklé vynásobením počtu akcií v něčím držení současnou tržní cenou, jsou sice hezké, ale pokud by došlo na prodej, téměř nikdo nemá šanci dostat tuto sumu, nebo sumu podobnou.
Last but not least: na bohatství (bohužel?) už dnes moc nezáleží. Důležité je právo něčím disponovat a rozhodovat. A stačí se nechat vhodně zvolit...
|
|
|
Řekl bych, že sis sám odpověděl:
lidí, kteří mají drtivou většinu majetku v akciích
+
Důležité je právo něčím disponovat a rozhodovat.
|
|
|
Hehe, "nechat vhodně zvolit". A kdopak (alespon v USA) rozhoduje o tom, kdo bude zvolen? Volici? Ale jdete. Vohnouti zvoli toho s nejlepsim image a s nejvlezavejsi volebni kampani. A ta stoji penize. Tedy cim vice penez, tim pompeznejsi kampan (tedy teoreticky). A kdoze to ma ty penize? Ze by bankeri? A cim ze se to (alespon ze zacatku, nez pribrali dalsi obory pusobnosti) zivili Rotschildove a Rockefellerove? A kdo si myslite, ze v tom roce 1913 vyloboval zavedeni centralni banky (se semi negativy, o kterych tu byla rec) a kdo postupem casu vyloboval uvolnovani pravidel pujcovani penez? Ze by delnici? Nebo snad ucitele? Nejen zidovskym bankerum se jiste hodi politicka loutka, ktera jim bude po vuli a za kterou se sikovne schovaji.
Sice neverim tomu, ze by treba takove Protokoly Sionskych mudrcu ci jiny antisemitsky pamflet byly prave, ale... az prilis toho, co je napsano v Protokolech, se skutecne objevuje v realem svete. Jestli je to spiknuti nebo ne, to ovsem vedi mozna jen clenove Trilateral Commission.
|
|
Poslys, Roote ... Mas vubec potuchu o tom, co to znamena pilotovat letadlo za IFR podminek ? Treba co to obnasi a tak ? Nemyslim tim ze je to let bez vidu, ale jak se to vubec dela, kdyz uz to s necim porovnavas. :-) Jako pilot jsem se nad tim trochu pozastavil. No ... tak jsem si rejpnul a ted k tematu. :-) Ohledne meny kryte komoditou
/typicky zlatem/ nelze imho nic jineho nez souhlasit. Stejne tak souhlasim s casti clanku, ve ktere se rozebira hodnota penez. Ja osobne si drzim svoji osobni rezervu prave ve zlatych slitcich. Nakupuji slitky od renomovanych rafineru, abych uchoval jistotu toho, ze nebudu mit problem je v budoucnu prodat. Osobne si myslim, ze pouze zlato si uchovat svoji relativni hodnotu. Fakt je ten, ze bez ohledu na skutecnou hodnotu penez zlato vzdy a vsude po celem svete lze bez problemu smenit za odpovodajaci hodnotu produktu ci sluzeb.
|
|
|
Takhle - zalezi na tom? Slo o srovnani, asi nevhodne, mel jsem tam spise napsat priblizeni, nez samotny let, ok, uznavam...
|
|
Neznám legislativu ohledně petic, tak snad nějaký přítomný právník odpoví: má takováto elektronická petice nějakou oporu v zákoně? S jejím textem se nedá, než souhlasit, ale není to jen další výkřik do tmy jako "iProtest"?
|
|
|
Na strankach petice naleznete i odkaz na peticni zakon s vysvetlivkami. Jeden z autoru je pravnik.
|
|
Roote, svata pravda, leč je nam to v podtatě nanic až nahovno. USA vykročila na nám důvěrně známou cestu do pekel a v svatym nadšení je nic nezastaví. Dokonce se mi zdá, že jsou na to náležitě hrdí.
Spíš vyvstává otázka, jak se na ty budoucí sračky připaravit.
|
|
|
Hehe, já myslel, že Vy v tom máte jasno, protože na komoditách se přece nedá prodělat ;-) Omlouvám se rýpnutí.
Podle mne je klíčem k rozumnému přežití libovolných s prominutím sraček mít vždy něco, co bude někdo jiný potřebovat a za co bude ochoten něco jiného směnit. Já osobně si myslím, že dobře směnitelné jsou informace a vzdělání, případně vhodné komodity (zlato či jiné drahé kovy, které mají reálné technické použití a jejich cena není založena jen na kolektivní víře v to, že mají nějakou hodnotu).
Od charakteru a rozsahu průseru se pak odvíjí charakter poptávky. V dnešní době dobře prodáte know-how z oblasti IT či obchodu. Pokud by došlo na nějaké apokalyptické scénáře, bude v lepší posici někdo, kdo umí postavit třeba vodní mlýn nebo parní stroj ;-)
|
|
Uz je jasno, jak prisli na castku 700 miliard:
"It's not based on any particular data point," a Treasury spokeswoman told Forbes.com Tuesday. "We just wanted to choose a really large number."
Nemuzu se dockat, s jakou zazracnou a do detailu promyslenou zachranou prijde Serkozy.
|
|
|
ono jde hlavne o to, ze NIKDO nevi co presne delat. jsou pripraveny ruzny scenare jak postupovat v pripade ruznych situaci, ale s touto situaci nikdo nepocital. takovej rozsah a takovy skody zadny modelovy scenare necekaly.
a dalsi vec. slychavame sice, ze centralni banky pumpujou likviditu v podobe xxx miliard chechtaku do trhu. haha! co s tim banky udelaj? proste si to ponechaj pro strycka prihodu. skutecny mezibankovni sazby proto byly treba kolem 6%, ikdyz urokovy jsou 2% (usa). jsem zvedavej, co byste poradil vy...
|
|
|
Co bych delal?
Idealne: zrusit system nuceneho obehu penez, resp. castecneho kryti.
Realne: nic. At si kazdy sni, co navaril. Stejne se neda jit proti necemu, co je schopny pohrbit bilion dolaru za den.
PS:
Je treba neco udelat. Tohle je neco. Tak udelame tohle. ;)
|
|
|
|
To si jako myslíte, že těch xxx miliard se rozveze v náklaďácích po bankách v USA, aby měli v trezorech větší hromádku peněz ? A jaktože nikdo neví co dělat ? Hlavní problém přeci v tuto chvíli je ve špatných (příliš rizikových) investicích a ve vzájemné nedůvěře mezi bankami. Jinými slovy - kolem stolu sedí spousta hráčů a hodně z nich má v ruce Černého Petra. Takže se skoro všichni bojí vyměňovat karty - je velká pravděpodobnost, že byste si ho vytáhl. Úkolem vlády USA je najít tyto Černé Petry a co největší množství z trhu odkoupit. Počítá se s tím, že se hráči uklidní a výměna karet se zase rozjede...
|
|
|
ve vsi ucte, podle vaseho prispevku vubec netusite co se deje. a uz vubec nema smysl se s vama bavit o tom jak funguje mezibankovni trh, jakej je rozdil mezi urokem na mezibankovnim trhu a urokovou sazbou, co to vlastne jsou ty vase "spatne investice" atd.
vy vubec totiz ani netusite, ze se do problemu dostaly i ustavy, ktery nejak moc nehazardovaly. jestli vite proc, to uz je jina vec.
|
|
1) FNM a FRE byly POLOSTATNI firmy. to je setsakra rozdil.
2) osobne povazuju za jeden z nejvetsich moznych problemu riziko neplneni protistrany a panicky chovani lidi. run na banky by bylo to nejhorsi, co by se mohlo stat.
3) uvedomujete si vubec jakej zasah to je, kdyz vlady zakazujou shortovat vybrany tituly? kam se hrabe hugo chavez...
4) myslim, ze kdyby vas clanek mel jen posledni vetu, vubec o nic bychom neprisli:)
|
|
|
Ad 1 - The Federal National Mortgage Association, nicknamed Fannie Mae, and the Federal Home Mortgage Corporation, nicknamed Freddie Mac, have operated since 1968 as government sponsored enterprises (GSEs). This means that, although the two companies are privately owned and operated by shareholders, they are protected financially by the support of the Federal Government.
To je opravdu velky rozdil... :-) Je videt, jak byly dobre "protected financially", ze? Proste kdekoli, kde stat dela, co nema, at uz to pojmenuje jakkoli a skryva to za pojmy GSE, PPP nebo jakekoli jine.
Kde je receno, ze run na banky nebude? Jen se do toho ted dostane dalsich 700 gigadolaru, takze to jeste nejakou chvili vydrzi a ten run na banky bude az pak. Mezi tim spousta lidi prijde o prachy diky inflaci, kterou to vyvola (nebot odkud myslite, ze si tech 700 gigadolaru vezmou? jiste, vytisknou si je, neni levnejsi zpusob, jak prijit k penezum). Kdyby zde nebylo podvodne bankovnictvi castecnych reserv, ale freebanking, run na banku by vubec nicemu nevadil. Misto, abychom staveli lodi, do kterych netece, stavime vetsi pumpy na vycerpavani vody z podpalubi a doufame, ze se dira nebude zvetsovat rychleji, nez celkovy vykon tech pump ;-)
|
|
|
Jen pro odlehčení tematický vtip, který byl v učebnici ekonomie od Bati:
"Veličenstvo, nemůžeme už tisknout další peníze. Nemáme zlato na jejich krytí."
"Uff, už jsem se lekl že došel papír."
|
|
|
ale ne! zadna spirala inflace. vzdyt musite prece vedet, ze ty prachy (samozrejme ne vsechny) pujdou pres vydane statni obligace.
pruser by ale ovsem byl, kdyby v te dobe vydani techto obligaci zacala cina (nejvetsi majitel na svete americkych statnich obligaci) svoje obligace prodavat. to by byl mazec.
malo se vi, ze podobnej scenar byl na konci 80. let v japonsku. tam si kvuli vysokym cenam nemovitosti brali 100 letou (!!!) hypoteku a maji tim padem pred sebou jeste takovych 75 let:). ovsem cena toho jejich baraku je neskutecne nizsi nez byla pri koupi. a ta krize trva svym zpusobem v japonsku doted. byl to pruser bankovniho sektoru, a o stejnej pruser se muze jednat i dnes v americe. problem je, ze kdyz se to stane v emerice, pociti to i baba novakova, ktera myje toalety v prazskym metru.
a nejlepe to asi vyresili zacatkem 90. let ve svedsku. tam to meli taky. a vyresili to behem nekolika let, a jsou svym zpusobem za vodou.
|
|
|
Ale to si ty obligace nekdo musi napred koupit, ze... A ted za co, kdyz jsou banky insolventni. Jo, leda ze by jim na to FED pujcil ;-)
|
|
|
boze muj. vy si snad delate srandu:). fed nikomu pujcovat nemuze, protoze NIC NEMA (zjednodusene receno). proto ty dluhopisy a pripadne statni rozpocet, tedy vlada, tedy danovy poplatnik. nikdo zadny penize netiskne, zadna inflacni spirala. spice je ceka poradna recese.
a nebojte, on se nejakej trouba najde, kdo si ty obligace koupi. asiati a arabasove maji penez porad dost:). teda pokud je nezacne prodavat i ta cina...
|
|
|
roote, banky nejsou insolventní. Jen se bojí půjčovat si navzájem, aby nepůjčili někomu, kdo zítra zkrachuje. Odkoupením špatných úvěrů za shcválenou 700 mld injekci se toto riziko sníží.
|
|
|
Proč by si měly půjčovat, když jsou solventní?
|
|
Tato "krize" je pečlivě připravená. Po založení FEDu se nechal jistý americký senátor slyšet, že" Od teď budou krize vytvářeny na vědeckém základě." Tečka!
|
|
...naprosto postačí, aby v Evropě klesla poptávka po nových automobilech a máme tu problém, Houstone...
Poslouchal jsem po obědě chvíli rádio. A tam to bylo. Už je to tady, Houstone!
|
|
Rozhodně to neni tak jdnoduchý jak si představuješ. Ty to totiž vidíš tak, že všichni jsou stroje který dokonale vyhodnocujou situaci dělají to co je pro ně nejlepší. Ale tak to rozhodně nefunguje, lidi nejsou počítače ale lidi. A lidi ovládají emoce, lidi dělají chyby a rozhodně nejsou vševědoucí.
|
|
|
I kdybych si myslel to, co rikas, kdo jiny, nez ti lide samotni, za ne muze rozhodovat lepe? Resp. kdo jiny za ne rozhodne lepe, aniz by bral ohled na sve partikularni zajmy? Nikdo. Proto nezbyva, nez aby se kazdy staral sam o to sve, nikomu jinemu totiz o nejlepsi zajem toho konkretniho jedince nikdy nepujde.
|
|
|
Zakázat prodávat to co nemáš a půjčovat někomu to co nemáš neni rozhodování za tebe.
A když tvrdíš jak je volnej trh dobrá věc, tak mi řekni proč firmy nefungujou tak, že si každej zaměstnanec dělá co se mu zlíbí?
|
|
|
Ok, takze Fannie Mae a Freddie Mac byly zcela trzni instituce, za nez stat nicim nerucil, demokraticti kongresmani a senatori netlacili na hypotecni banky, aby pujcovaly kazdemu (a nehrozili jim, ze kdyz to nebudou delat, tak ze prijmou zakony, aby to musely delat), FED neemitoval nesmyslne levne penize a vlastne ve vsem byl v USA volny trh. Jo, tak to potom ano.
Volny trh je pochopitelne mezi ekonomickymi subjekty. Kdyz se nechaji nekde zamestnat, vymenujou (dobrovolne) plnou volnost sveho jednani za pravidelny mesicni prijem a stavate se v nekterych aspektech soucasti onoho subjektu, ktery Vas plati (a v jinych aspektech zase nikoli). I takhle jasne veci je nutne jim vysvetlovat?
|
|
|
Kdo my?
Ptám se proč to tak firmy nedělají, vždyť by ušetřily za vedení a ještě by vyrobily víc, levnějš a kvalitnějš!
No samozřejmě, nedělají to proto že to je prostě nesmysl.
|
|
|
Ach jo, fakt jak v pomocny skole. Firma s Vami uzavira smlouvu o tom, co pro ni budete delat a za jakych podminek. Stejne tak vy uzavirate s nekym, koho si najimate na praci (nebo treba i s firmou, od ktere ceprate sluzby, tedy napriklad s bankou, s dodavatelem elektriny, s autoservisem apod.), smlouvu o tom, co a jak pro Vas bude delat. Tedy ani najaty remeslnik si nedela, co chce, ale to, za co mu zaplatite. Coz ale neznamena, ze nekdo nekomu narizuje, co ma delat, ale je to *dobrovolna* smena "vy udelate tohle a dostanete za to tohle".
|
|
|
Nechápeš dotaz.
Už několikrát jsme se tady přeli, co je efektivnější, jestli volnej trh nebo řízená a plánovaná ekonomika. Ty tvrdíš že trh.
Proč tedy firmy používají vedení a ne trh, když je trh ve všech směrech výhodnější? A navíc zaplatit všechny ty lidi ve vedení stojí většinou hromadu peněz.
|
|
|
Jak to, že firmy nepoužívají trh?! Co si pod tím ráčejí představovat? To, co napsal Root platí od CEO k poslední uklízečce - někdo s nimi uzavírá smlouvu, že za určitou odměnu budou vykonávat určitou práci, přičemž při najímání těch lidí pochopitelně funguje běžný mechanismus nabídky a poptávky... Firma, která nebude chtít platit, nesežene zaměstnance a zkrachuje. Zaměstnanec, který bude mít neakceptovatelně vysoké požadavky nedostane či ztratí práci.
|
|
|
existence státu i existence firem (tj. firma jako velká organizační jednotka v kontrastu k existenci nezorganizované skupiny jednodlivců-podnikatelů vzájemně operujících na ryze tržních principech) je založena na faktu, že existuje něco jako transakční náklady. doporučuju přečíst trochu teorie - ale jiné, než se dá najít na mises.com. bohužel libertariáni transakční náklady neuvažují (podobný vztah mají zřejmě i k teorii her) a potom jim asi vychází to, co jim vychází. ono obvinit stát ze všeho zla je tak jednoduché, sexy a free-cool-in... :-)
|
|
|
Proboha co nechápete? Ptam se, proč firmy platí manažery, vedoucí atd, když kdyby si každej zaměstnanec dělal co chtěl tak by se vyrobilo mnohem víc levnějších a kvalitnějších výrobků.
|
|
|
No ja nevim, ale bylo toto mysleno vazne, nebo jako provokace ??
Kdyby si kazdy zamestnanec delal co chce, nevyrobilo by se NIC. Nevim co je na tom pro vas nepochopitelne? Zkratka delnik, ktery umi akorat sroubovat sroub podle zadani sroubuje ten sroub a je za to placen. Mistr zna cely vyrobek, vi co a jak se ma vyrobit a je placen za to, ze za soustruh posle delnika ktery umi soustruzit a sroubovat posle toho kdo umi akorat sroubovat. Konstrukter je placen prislusne svemu vzdelani za to ze ten vyrobek vymysli a namaluje, technolog za to ze vymysli jak se ma vyrobek udelat. A treba manager je placen za to, ze u golfu domluvi se svym protejskem z firmy XYZ odber 10 000 vyrobku.
A trh? Ten v prvni rade urci, zda bude fabrika vyrabet vyrobek XX za cenu 500,- pro firmu XYZ nebo vyrobek AA za cenu 600,- pro firmu ABC. A v rade druhe se treba trh pracovnich mist postara o to, ze soustruznik (delnik, projektant, manager), ktery nebude spokojen se svou mzdou pujde delat do jine firmy za vyssi plat a nebo pokud si jej bude chtit firma udrzet, tak mu bude muset na platu pridat. A obracene, pokud se budou u brany firmy potloukat nezamestnani projektanti ochotni delat za 10 000, tak asi firma nebude platit svemu projektantovi 30 000...
Ale prominte, predstava ze VRAMCI JEDNOHO SUBJEKTU (firmy) se jakysi imaginarni trh postara o to, ze Pepa bude delat obrobky a Franta vrtat diry... To je asi uz dovedeno ad absurdum.
|
|
|
Ano, je to dovedené ad absurdum ale přesně tak funguje volný trh. Jen si to představte že by každý dělník kupoval co potřebuje k vyrobení dílu a výsledek prodával tomu kdo z toho vyrobí vyšší celek. Krásně efektivní že? dejme tomu že by to fungovalo a děly by se takové úžasně efektivní věci jako že by montér koleček z haly G běhal přes celou fabriku do haly Z, protože tam mají levnější osičky a výsledek vozil do haly B. Montér koleček z haly Z by kupoval osičky z haly G, který jsou sice o něco dražší, ale jemu se to vyplatí protože mu osičky sám doveze a on tak vyrobí víc......
|
|
|
Pomineme-li to ze vsichni monteri jsou soucasti jednoho celku a tedy ten primer trochu kulha na obe nohy, pak opravdu takhle nejak to funguje a prave proto je to tak efektivni. Pred par tisici lety si kazdy sel, oral,vyrabel nastroje, stavel dum. Idylicka spolecnost, kde hornich deset tisic trpelo hlady jen vyjimecne a par lidi melo dokonce i boty. Az zacal nekdo sikovny delat nastroje a zradlo si kupovat od toho co mel velke urodne pole a umel prima obdelavat pudu, pak se do toho vlozil jeste nekdo kdo neumel vyrobit nic, ale nasel vesnici kde maj levne motyky a dovezl je tam kde jich meli malo a neumeli si je vyrobit.. A diky tomu dnes sedime prezrani pred televizi a spolecnost uzivi i nadkriticke mnozstvi Tamasu a jinych volu, kteri nam vymysli nove poradku. Vsem co uz osobne nepamatuji jak dobre jsme se meli za centralniho planovani doporucuji exkurzi do nejake zeme, kde centralni planovani jeste funguje a pak si porovnat uroven zivota v nejake zemi, kde je toho planovani co nejmene a je tam co nejsvobodnejsi trh. Vyhoda svobodneho trhu je ta, ze ho muzu nenavidet pekne v pohodli :-)
|
|
|
Na demagogy nereaguju, takže odpověz rovnou:
Je podle tebe efektivnější vozit osičky z druhý strany fabriky nebo je brát od člověka co je dva metry ode mě?
|
|
|
Nereagujes nebo nevis jak reagovat a proto oznacis naznak vyvoje spolecnosti za demagogii?
A je skoda ze na demagogii nereagujes. z Tveho prikladu s fabrikou jsem usouduil ze demagogie je naopak Tve hoby...kdyz uz si teda tykame.
U osicek zalezi prece na tom, za jako cenu je dostanu. pokud ten co je dva metry ode me to prodava za cenu za jakou si muzu najmout dopravce, osicky z druheho konce fabriky a jeste vydelam, pak je jednoznacne efektivnejsi je dovezt.
Tady to prave pokulhava v tom ze v Tvem priklade michas fungovani podniku, tedy lidi v ramci jednoho subjektu, co kopou za jeden tym s chovanim firem na trhu a tedy nelze dat jednu odpoved, ale dve.
Pokud jsou to samostatni lide, kteri spolu obchoduji, pak plati co jsem napsal vyse. Pokud jsou to lide v ramci jedne firmy, bude zrejme efektivnejsi brat osicky tam kde je to nejbliz a otimalizovat naklady na dopravu.
Efektivita znamena vynakladat mene zdroju pri zachovani stejneho vystupu a tedy pro firmy je efektivita merena cenou zdroju a postupu.
|
|
|
V čem se podle tebe liší nakupování osiček a nakupování surovin obecně?
Vožení osiček z druhý haly neni efektivnější. Odmysli si peníze. V případě že se berou osičky dva metry vedle tak dva lidi vyrobí X koleček za hodinu. Když najmeš voziče kterej ti bude vozit osičky z druhý haly, tak k výrobě toho samýho množství těch samých koleček jsou zapotřebí lidi tři.
|
|
|
z druheho konca haly to nebudem vozit preto, aby sa ten treti predbehol.
co ked manik na druhom konci haly vie tie osicky robit vo vetsom mnozstve (ma lepsi stroj, ...), takze monter nemusi cakat a zmontuje nie x, ale 2x.
samozrejme, pokial su tie osicky rovnake(kvalita, kvantita, cena), je blbost ich vozit zdaleka. lenze oni sa vozia preto, ze rovnake niesu.
|
|
|
Stejný jsou, jen tamten za ně chce míň.
|
|
|
t.j. niesu rovnake, kedze pod "rovnake" som myslel "rovnake(kvalita, kvantita, cena)".
|
|
|
Jsou stejný. Jedinej rozdíl tam uměle vkládají peníze, protože ten kdo je vyrábí je lakomější..
|
|
|
ovsem na volnem trhu kazdy subjekt rozhoduje o svych prostredcich a prostredcich a zdrojich jemu dobrovolne sverenych a nese za ne zodpovednost -cili ve vlastnim zajmu se chova efektivne, kdezto v rizene ekonomice rozhoduji urednici o cizim majetku s pofiderni zodpovednosti a tudiz s minimalnim tlakem na efektivitu svych rozhodnuti
|
|
|
Neni důvod aby měl hypotetický vrchní ředitel státní ekonomiky menší zájem o to aby všechno fungovalo než CEO nějaký firmy, pokud budou mít podmínky stejný.
|
|
|
Blizsi kosile, nez kabat.
|
|
|
Ony to nikdy ale stejne podminky nejsou. Pecovat o svoje a o cizi je zcela zasadni rozdil. Byt majitelem, pripadne reditelem co se zodpovida akcionarum je neco uplne jineho nez se zodpovidat volicum.
Jako volic mam jen velmi omezenou moznost jak rozhodovat treba o Ceskych drahach nebo o CEZu a pritom jsem vlastne jejich spoluvlastnikem, kdyz jsou statni, ci polostatni.
Ostatne proc to statni planovani vzdycky vedlo do pekel? Nahoda?
|
|
|
A ještě nutno dodat, že obvykle v plánovaných ekonomikách voliči neexistují a není tedy komu se zodpovídat.
|
|
|
Ta nevdecna banda totiz nevi co je pro ne dobre a nechape nekonecnou dobrotu a moudrost planovacu, takze je nezbytne jim obcas pendrekem ukazat spravnou cestu :-)
|
|
|
Píšu kdyžbude mít stejný podmínky, tedy voliči by měli stený možnosti ho odvolat jako akcionáři.
|
|
Doomsayers ala sandstorm a nadseni prikyvovaci zlateho standardu. Muze mi nekdo vysvetlit jak se bude kryta nove vytvarena hodnota sluzeb nezakladajicich se na hmotnych statcich? Muze mi nekdo vysvetlit kdo jsou ti tajemni zide, kteri za vsim stoji? Kdo je ten tajemny planovac? Co ma v planu az tedy vsechno zkrachne a vsichni az na vyvolenou skupinu bud drit nouzi s bidou? Uvedomuje si tady nekdo, ze takovy plan je hlouposti od sameho pocatku, ze i rimsti vladcove si uvedomovali, ze pokud rozevrou socialni nuzky prilis, stupidni plebs je smete hrubou silou? A zaroven, prosim o vysvetleni jak CEO Goldman Sachs, jedne z nejuspesnejsich firem moderniho sveta mohl byt takovym hlupakem, ze hykavec-vosel to vi vsechno lip a dopredu? Jsem ohromen neuveritelnous schopnosit jiste skupiny jaksi vse ridit a planovat. Pokud takova skutecne existuje, chci byt jejich zamestancem, protoze pokud maji schopnost zorganizovat neco takovyho, mam se od nich co ucit. Ja mam potize primet lidi aby se nevyhybali problemum a meli k nim aktivni pristup. Staci pokud mi nekdo odpovi na otazku jak kryt zlatem nehmotne sluzby? Zbytek povazujte za pouhe povzdechnuti nad generaly po bitve. Dk.
|
|
|
Nejsem ekonom, ale budiž:
a) Chcete poradit, jak nejlépe postavit dům? Dejte mi zlato. Teď mám zlato. Sníst se nedá, ale chci chleba. Dám zlato a mám chleba. Nechápu, co je v tom za problém. Prostě místo čisté víry v to, že něco dostanu za barevný papírek, přibývá jistota, že za něj mohu dostat zlato a věřím tedy v hodnotu zlata, která je historicky vyšší než hodnota potištěného papíru. Nevidím další problém. Ale přítomní ekonomové budou mít jistě hlubší znalosti.
b) Za vším samozřejmě stojí více zájmových skupin a výsledek záleží na tom, která z nich a zda některá vůbec prosadí kolik ze svých plánů + nečekané vlivy a špatné plány. Já totiž nevěřím na jedno spiknutí bez vnitřních rozporů.
|
|
|
Já zlatý standard neobhajoval, protože to tom tolik nevím. S tím spiknutím - já vím, že tě to děsí - to je strašně jednoduché.
Představ si, že máš s kamarády autodílnu a že ti kamarádi na úřadě nebo ve vládě přiklepli monopol. Bylo by divné, kdybyste vy nebo vámi najatí lidé v období špatných kšeftů prostě a jednoduše pár aut poškodili, aby jejich majitel musel za vámi.
A teď si představ, že předmětem toho kšeftu je omezení práv a svobod občanů. Není to jen záležitost USA, o to se snaží každá vláda, podívej se k nám. Jak se to dělá? Vyvoláš krizi (jako je ta ekonomická v USA), způsobíš útok (9/11, londýnské metro) nebo si vymyslíš něco neověřitelného (globální oteplování). A lidé jsou tak pitomí, že ti budou své svobody rvát do ruky a prosit o pocit bezpečí.
Podívej se sem, jak se plánuje genocida: www.codexalimentarius.net/web/index_en.jsp
|
|
|
Nechápu, proč děláte tak velký rozdíl mezi hmotnými a nehmotnými statky. Užitek každého statku si člověk stanovuje sám a o uspokojování potřeb/realisaci užitku jde u služeb úplně stejně, jako u hmotných statků. Konec konců i ty hmotné statky zpravidla poskytují užitek tím, že svému majiteli, či tomu, kdo jimi disponuje, poskytují nějakou službu (v botách se dá chodit, v domě se dá bydlet), ne svojí pouhou existencí.
Někdo dá pětikilo za návštěvu koncertu, někdo jiný by si za to koupil pár basiček lahváčů. Stejně ty peníze musí nějak vydělat, ať jsou kryté či nekryté - na této nejzákladnější úrovni a v krátkých časových intervalech je to jedno. A je jedno, zda je vydělá prodejem něčeho hmotného (v praxi často "smíchaného s vlastní prací" - hle také svým způsobem služba) či nehmotného - proč bych třeba za školící a poradenské služby nemohl chtít například deset gramů zlata za hodinu?
Pokud by platil zlatý standard, tak jediné, o co bychom přišli, by bylo "dobrodiní" inflace (resp. její současné výše). Pokud by stoupaly ceny služeb, musely by klesnout ceny něčeho jiného. Peníze by se v ekonomice přelévaly podle momentální poptávky po různých druzích statků.
|
|
|
To že musí přijít něco blbýho bylo vidět už aspoň dva roky. Jenže lidi to neviděli tak dál nakupovali, klidně i na půjčky s tim že než jí splatí tak prodají za několikanásobek. Vůbec jim nedošlo že jde o úplně stejně nesmyslnou představu jako představa že zbohatnou na pyramidový hře.
|
|
|
p.s.:Klidně odpovim i na to zlate, ale problém je že nechápu v čem by měl být problém platit zlatem za nehmotný služby. Platilo by se s nim úplně stejně jako se teď platí penězma.
|
|
|
To Vosel, JJ a dalsim obhajcum z.s. (sandstorma vynechavam, ke spiknutim az pozdeji) .Ad zlaty standard - o neco niz "new_eso" a pozdeji tusim i "sova" se dostali k tematu rychleji nez ja. I kdyz jsem uplne zapomel na rovnici s Y a M, vyjadruje v zasade to, k cemu jsem se chtel dostat. Na nehmotnych sluzbach je to jen o neco lepe videt. Omezena zasoba zlata, neomezene poskytovani sluzeb => deflace nebo omezeni produktu. Nezda se mi, ze zlaty standard je dlouhodobe udrzitelny. Co by mela petice spise obsahovat je omezeni emise novych penez centralni bankou a jim podobne zasahy. Lekce ze soucasne situace by mela byt o poskytovani uveru a predpokladech jejich kolateralu.
|
|
jak se liší placení zlatem od placení papírem nebo číslama v paměti compů ?Stejně musí mít vše protihodnotu v nějaké službě.Zlato,stejně jako uhlí je samo o sobě bezcenné a je zadarmo.Placení zlatem podléhá stejné inflaci jako cokoliv jiného.Viz nadúrody potravin,tj placení komoditou apod.Placení zlatem si můžete představit jako placení extrémně tenkými zlatými plíšky vyztuženými tkaninou a zdobenými obrázky-tedy bankovkami.Myslíte,že si jich třeba v Rusku nevyrobí co hrdlo ráčí ?Jakou budou mít pak hodnotu ?
|
|
|
Liší se tim že zlata je určité omezené množství a jeho výroba z jiných surovin je momentálně tak drahá že nepřichází v úvahu. Takže vyrobit jich co hrdlo ráčí prostě nejde.
|
|
učebnici makroekonomie jsem už v ruce nedržel dlouho... ale může miněkdo vysvětlit zlatý standard v souvislosti s kvantitativní rovnicí peněz?
P*Y=M*V
P...cenová hladina
Y...agregovaný produkt
M...množství peněz
V...rychlost oběhu peněz (je přibližně konstantní)
takže pokud zafixuju množství peněz v ekonomice tím, že bude pevně kryto zlatem, tak to povede:
a) k zastavení růstu produktu a tedy hospodářského růstu a/nebo
b) k deflaci (poklesu cenové hladiny)
ani jedno není žádoucí. tak co s tím? nějaké vysvětlení?
|
|
|
Spise pouze k te deflaci. Ktera rozhodne neni nezadouci, naopak nevadi, pokud nemame socialisticke zakonodarstvi a odbory.
|
|
|
1) jaktože spíše jen deflace? proč ne k poklesu Y? jaká je argumentace?
2) deflace nevadí? a co úrokové míry?
obecně platí (1+RN) = (1+P)*(1+RR),
kde RN je nominální úroková míra, P je inflace a RR je reálná úroková míra. pokud bude deflace 10% (tj. P = -0,1), tak mi při RR=0.05 vychází přibližně RN = -0.5. tedy nominální úroková míra bude mínus pět procent. tj. když někomu půjčím x peněz, vrátí mi nakonci období o 5% méně. což je nesmysl, protože když peníze nepůjčím, zůstane mi 100%. takže nominální úroková míra musí být kladná. nojo, ale co potom reálné úrokové míry? bude-li RN=0 a P=-0,1, pak přibližně vychází RR=10%. co to znamená? že nepůjčím nikomu, kdo mi nezaruční reálný výnos 10%. z toho plyne, že žádné investice s výnosností pod 10% se nebudou realizovat... což povede k poklesu Y, tedy hospodářského růstu.
ještě abychom se nezamotali ve vzorečcích, dám reálnější příklad. jsem farmář a za 100 peněz koupím 10-ti hlavé stádo skotu (tj. 10 peněz za jeden). o ten se starám a po roce má moje stádo 11 kusů. pak stádo prodám. avšak při deflaci 10% má již jeden skot hodnotu pouze cca 9 peněz. tedy utržím opět přibližně 100 peněz. vyplatí se mi tedy vůbec si stádo pořizovat a starat se o něj, když jsem na tom po roce hospodaření stejně, jako kdybych si původní peníze ponechal a stádo si nekupoval??? tímto je řečeno přibližně totéž jako těmi vzorečky. prostě investice s nízkou výnosností nebudou provedeny. a protože investic s vysokou výnosností je jen málo, vede to k zastavení hospodářského růstu. nikdo nechová skot a místo toho sedí na truhle se zlaťáky. tedy peníze jsou stahovány z oběhu, takže součin M*V v původní rovici dále klesá a to roztáčí spirálu neinvestování.... nebo se pletu? pokud ano, rád se poučím.
nebyly nakonec podobné problémy důvodem k zrušení zlatého standardu?
|
|
|
oprava překlepu...vychází přibližně RN = -0.05.
|
|
|
Ad stado:
neni to tak, ze jeden rok to tak treba udela spousta lidi, pricemz nikdo nebude chtit mnozit skot, takze za rok jeho cena stoupne? Kdyby to bylo takhle ve vsech oborech (tzn. osud "neinvestovani" by potkal vsechny statky), byla by najednou obrovska inflace misto deflace? Pokud bude chleba peci 1 clovek v Praze, jeho cena bude obrovska ...
Ono samozrejme takhle skokovite (jeden rok je, druhy neni, dalsi je, atd.) nebude, protoze zlaty standard by nikdo nezavedl ze dne na den a spolecnost by se tomu prizpusobila pozvolna. Tzn. byly by treba nejake male vykyvy, ale ty by se samy vyresily.
Nicmene NEUMIM se nijak popasovat s problemem, zda je deflace pro ekonomiku NEprospesna, ci nikoliv. Zatim mi vychazi, ze prilis prospesna neni (zbytecne ji "brzdi"). Na druhou stranu inflacni politika tlaci lidi k tomu, aby neustale pracovali, protoze kazdy rok jim z jejich kapitalu nekdo urizne kousek. Umi nekdo tuto otazku vysvetlit?
|
|
|
skot byl jen příklad. stejný osud by potkal všechny investice. ano, za deflace by produkt (ekonomika) začal klesat dokud by se neobnovila rovnováha P*Y=M*V...
|
|
|
Ano, jiste, pokud klesa hodnota meny, pak se statistikovi, pracujicimu s nominalnimi hodnotami skutecne muze zdat, ze HDP klesa ;-)
|
|
|
opravdu vtipne... ale jenom to dokazuje miru tveho nepochopeni. :-)
|
|
|
tuhle otázku již řešilo mnoho ekonomů - zejména monetaristé. nakonec jeden (tuším Fisher) řekl, že růst měnové zásoby by měl kopírovat růst potencionálního produktu... což v případě zlata nelze, protože to lze těžit je omezeným tempem a na světě je ho omezené množství. ale jak říkám, makro jsem nedržel v ruce už sakra dlouho.
nicméně argumentoval jsem rootovi v situaci bez existence státu. jsem zvědav, jak se s tím popasuje.
|
|
|
Dneska lidi investujou prostě proto že musí, jenom proto aby vyrovnali inflaci. To by odpadlo a žádná škoda by to nebyla.
|
|
|
he?? dokazete si predstavit dnesni svet beu investic? tedy pripad, ze vsichni budou drzet penizky hezky doma pod matraci?
|
|
|
Nebude BEZ investic, jen nikdo nebude k investicím nucen.
|
|
|
Ja jsem se nesnazil neco vyvracet, pokud jsem presvedcen o sve pravde, vetsinou ji nehlasam a nechci cizi lidi konvertovat ke sve "pravde". Snazim se otazkami v diskusi spis veci pochopit. V ekonomii mam hluboke neznalosti ...
Pokud jde o rust menove zasoby, to co pisete vyse je vec, se kterou se da asi souhlasit, ale jinak nez centralnim planovanim nezjistite (neZAjistite) ten spravny rust.
Moje otazka tedy zni,
1) Co je spatneho na deflaci? Da se dlouhodobe udrzet ekonomika v deflaci (nemyslim tim udrzet tu deflaci, ale udrzet ekonomiku) ?
2) Ma inflacni monetarni politika opravdu tolik vyhod pred jinymi cestami (napr. zlaty standard ci nenavysovani menove zasoby) ?
Me na mnoha ekonom. ucebnicich neskutecne stve, ze rikaji: "Menova zasoba se musi zvysovat ... tak a tak ..." a nikoliv aby rozebiraly ruzne pristupy a snazily se vyargumentovat "svoji pravdu". Rad bych nasel nejakeho zarputileho keynesiance, ktery by se byl ochotny se mnou dohadovat o sve pravde :-).
|
|
|
Mel bych jen takovou teoretickou otazku, protoze nemam ekonomicke vzdelani a nevim, jak jinak na to najit odpoved. Pokud vim, tak stat se snazi drzet rocne inflaci idealne kolem 2%, protoze mala inflace je udajne porad lepsi nez deflace. Jenze nikdy se nedari trefit inflaci presne na nulu, takze system defakto plytva zdroji, znehodnocuje penize.
Pri 2% to asi neni nijak vazne, ale pokud se to deje dlouhodobe a zadnym zpusobem se inflace nevyrovnava? Znehodnoceni roste geometrickou radou... Proto me napadlo, jestli by nebylo vyhodnejsi, kdyby se kazda inflace nechala v dalsim obdobi "srovnat" deflaci a celkove by se tak mnozstvi penez drzelo kolem optimalniho mnozstvi... misto toho, aby se sice pomalu, ale cim dal tim vic vzdalovalo od toho "potrebneho" mnozstvi geometrickou radou.
Jen by me zajimalo, jestli by tenhle system byl efektivnejsi nez ten dnesni a jestli ne, tak proc, nebo jestli to vubec cele chapu spravne. Predem diky.
|
|
|
Taky nemam ek. vzdelani, nicmene:
Cyklus inflace X%, deflace X% by nevedl k navysovani penezni zasoby (vlastne vedl, deflace musi byt trosku vyssi nez inflace, protoze procento se pocita z jineho zakladu). Navic dnesni cilovani inflace nefunguje tak, ze pri 2% cili se navysi penezni zasoba o 2%. Ta se navysuje o mnohem vice!!! Cesky stat. urad oznami sice inflaci 2%, ale najdete si na webu CNB jak se zvysila menova zasoba (menove indikatory). Navic to co stat. urad oznami jako inflaci, je 1) "falsovana statistika", 2) je to zdrazeni zbozi, takze pri rustu ekonomiky by i pri zvysovani menove zasoby mela byt "statisticka" inflace (dle spotrebniho kose) v podstate nulova...
Navic cyklus in-de/flace by se dal nahradit souvislym cilovanim inflace na polovicni hodnotu.
Na libinstu se da najit PDF kniha popisujici centralni bankovnictvi, a tam to je docela hezky rozebrane. Navic tam je i srovnani historickych hodnot u ruznych bank, zejmena napr. nemecka vs. francouzska centralni banka...
|
|
|
Úplně stejnou práci odvede zlatý standard.
|
|
|
To si prave nemyslim. Zlaty standart limituje pocet penez v systemu mnozstvim zlata, ktere se neda jednoduse zvysovat, ani snizovat. Jde o to, ze zlaty standart by s rostouci vyrobou vedl k deflaci - tim, ze by se mnozstvi penez nezvysovalo, byly by casem cim dal hodnotnejsi, coz taky neni uplne dobre (jak uz se tu resilo vyse). Ten soucasny system vede k inflaci, zlaty standart k deflaci, takze ani jedno neni moc dobre. Podle me je nejefektivnejsi stav, kdyz s rostouci vyrobou roste i pocet penez v systemu, takze nedochazi ani k inflaci, ani k deflaci... Proto me napadlo to, co jsem psal vyse. Ale jak koukam, tak by to taky asi nic moc neresilo...
|
|
|
V době kdy byl zl. st. nebyla v USA z dlouhodobýho hlediska prakticky žádná.
http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_dollar#Value
Pár procent deflace nevadí.
|
|
|
ono taky zalezi, jak roste zasoba zlata... a mimochodem, nezaujalo te na tom grafu napriklad i to, ze v dobe platnosti zlateho standardu litala cenova nahoru a dolu jak splasena koza? tedy opak toho, co tvrdi root a dalsi. opravdu bych to nevidel jako idealni stav pro fungovani ekonomiky...
|
|
|
... cenova hladina litala...
|
|
|
Ona tam totiž v tý době byla občanská válka, proto ten obrovský propad.
|
|
|
Hehe, otazku spravneho mnozstvi penezni zasoby rozresil uz Hayek a to velmi jednoduse - pokud se rano probudite vy i kazdy jiny obyvatel teto zeme a mate v penezence dvojnasobek penez, pricemz celkove mnozstvi a hodnota veci, za nez lze dane penize smenit, se nezmenila, jejich kupni sila, i pres nominalni dvojnasobek, je stejna. A jak to tedy rozresil? Ano, rekl, ze to je uplne jedno, jaka je penezni zasoba. A je to tak...
|
|
|
takze se nepletu, kdyz reknu, ze jste si tim odpovedel na otazku, jestli by nebylo lepsi se vratit ke zlatymu standardu?
|
|
|
2) Cože? Mam 100000. Půčim je někomu na 10% úrok, vrátí se mi 110000. V čem je problém?
|
|
|
tj. 10% nominalni urokova mira. coz pri deflaci 10% znamena realnou urokovou miru cca 20%. ukaz mi, kolik investicnich zameru ma takovou vynosnost! pokud by byla trzni nominalni urokova mira onech zminovanych 10%, tak by zadna z investic, ktere realne prinesou mene nez 20% nebyla provedena.
|
|
|
Tak predne 10% deflace je pomerne nerealna, to by znamenalo, ze i HDP musi rust takovou rychlosti. Dnes nam HDP realne roste zhruba hodnoutou rustu nominalniho HDP - inflace, tedy je-li nominalni rust HDP napr. 6% a inflace 3%, realny rust jsou 3%. Neni duvod, aby tedy deflace nebyla zhruba ona 3% (spise mene, kdyz odfiltrujeme vlivy konjunktur, ktere jsou v takovem pripade mirnejsi a totez plati i pro deprese). Pri 3% deflace a pozadovane urokove mire napriklad 4% (uvedomte si, ze je-li deflace, jsou i urokove miry nizsi, protoze nemusi dorovnavat vliv inflace) je tedy pozadovany rocni vynos investice nekde kolem 7% a uprime, delat investice s navratnosti horsi je nezdrave i dnes.
|
|
|
na jednu stranu agrumentujes nejakym Hayekem, ktery tvrdi, ze na penezich nezalezi a na druhou stranu se bojis pripustit situaci s vysokou deflaci, protoze by se ti to nehodilo do argumentu? mas v tom asi lehce zmatek.
dale si pletes nominalni a realne zhodnoceni investice. tech 7% na konci tveho prispevku je realna vynosnost. pokud je dnes nominalni urokova mira 7% a inflace 5%, tak jsou realizovany investice i s vyssim nez 2% realnym vynosem. a i ty prispivaji k rustu ekonomiky. ty by v pripade deflace nebyly realizovay a jejich prispevek k rustu ekonomiky by byl nula!
a proc by jakakoliv investice pod 7% (realne, nikoliv nominalne) mela byt nezdrava? protoze to rekl root?
|
|
|
1. Jak proboha lze dosahnout vysoke deflace?
2. Nikde neni psano, ze se pri 10% deflaci nemuze pujcovat treba za 10.2%
3. Ano, 7% je realna vynosnost, tvrdim snad neco jineho?
|
|
|
1) deflace ma podobne jako inflace tendenci tvorit samogenerujicise spiralu. vysoka deflace neni nic tezko predstavitelneho... zkus pouzit google, wiki...
2) a tech 10.2% je nominalni nebo realna urokova mira? pokud nominalni, tak to znamena kolem 20% realne urokove miry, coz je pro vetsinu investic smrtici. pokud je to realna urokova mira, tak nominalni bude cca 0.2%, coz nepokryje ani riziko nesplaceni uveru. a i realna urokova mira kolem 10% je dost vysoka. i ta by spolehlive zastavila jakykoliv hospodarsky rust.
3) i 7% realne miry by bylo pro hospodarsky rust fatalni. ciste investice by klesly nekam k nule. uvedom si, ze napriklad (priblizne soucasna situace) pri inflaci cca 5% a nominalnich urokovych mirach 7% je pozadovany realny vynos 2%. tj. vsechny investice s vyssi vynossnosti jsou (zjednodusene receno) provedeny. pro presnejsi cisla je samozrejme potreba zohlednit prislusne nediversifikovatelne riziko...
roote, zacinam mit pocit, ze uplne nevis, co mluvis. chapu, ze tady platis za neomylneho guru a vseznalka, ale skutecnost muze byt jina...
|
|
|
2) Při zlatým standardu by se vůbec nemuselo počítat reálná/nominální, byla by jen nominální. Reálnou by ses nemusel vůbec zabejvat, protože 11000 by bylo vždycky víc než 10000.
|
|
|
coze? jak jste na to pane vosel prisel? i se zlatem by existovaly realne a nominalni veliciny. pochopte, ze to neni reseni. je to jen svazani monetarni politiky, kdy nemuze ovlivnovat penezni zasobu. a pokdu si myslity (vy, root, mhi a dalsi), ze cnb takto ovlivnuje pouze inflaci, tak se pletete. ma timto vliv i na imprto (resp export), dale na priliv zahranicniho kapitalu, dale na urokovou miru, tim i na realne menove kurzy. stale jednoduche, pane root? bohuzel vas zklamu. je to natolik komplexni zalezitost, ze se v podstate shrnout neda. kdo ma zajem, muze si koupit tyto skrypta (http://www.neoluxor.cz/knihy/odborna/ekonomie/makroekonomie-d3t60853) a pochopi vic, nez z rootova clanku a nasledujici diskuze.
jsem lehce zdesen, kdyz vezmu v uvahu, ze ostatnim clankum na jine nez ekonomicke tema cekem prikladam vahu a beru je za smerodatne pri vytvareni meho vlastniho nazoru. at uz se jedna o historii, politiku nebo techniku. stejne jako zde i jinde totiz zurive obhajujete sve nazory, ktere jsou vsak naprosto milne, pri nejlepsim pouze zavadejici, a ja vam od ted jiz nemohu verit. diky bohu, ze alespon new-eso vytahl na svetlo kvantitativni rovnici penez
|
|
|
odkaz na stazeni: http://rapidshare.com/files/151800255/cahlik_-_skrypta.rar.html komu je lito davat CZK 150
|
|
|
Ano, nemůžete ovlivňovat množství peněz v oběhu, ale to je právě účel. Já vím co tvrdí odpůrci a jsem si jistý že root taky.
|
|
|
|
tak tuhle úvahu mi budeš muset vysvětlit. to je až příliš odvážné tvrzení, že bych skoro řekl, že to je blábol měsíce.
|
|
|
V případě nekrytých peněz hodnota klesá a je skoro jistota že už se nezvedne. Kdežto u krytých peněz, kterých je omezené množství tohle nehrozí, a i když hodnota klesne tak je velká pravděpodobnost že se zase zvedne. Takže pokud v dnešní době investuješ s menším ziskem než je momentální inflace tak jsi prodělal. Kdežto v případě krytých peněz ne, protože je téměř jistota, že inflaci bude následovat deflace. (Ano, jen téměř. Ale opačná situace může nastat jen v případě kdy ztráta pár desítek procent bude to nejmenší co tě v tu dobu bude zajímat) Takže sice se určitě dalo získat víc, ale nejsi v mínusu.
|
|
|
bože, dej ať se tento člověk stane finančním ředitelem naší konkurenční firmy!!!
|
|
|
|
10.2% byla myslena pochopitelne urokova mira realna. Ja nevim jak vy, ale ja se snazim do investic s nizsi prognosou nez nejakych 11% nechodit.
Tak, ted k te vysoke deflaci. Ja si ji predstavit dokazi jedine tak, ze vsichni najednou zacnou syslit hotovost, te se zacne nedostavat, ceny budou dale padat -> dale se bude syslit hotovost. Jenze ani zlaty standard neni imunni vuci tvorbe penez pujckou. Kdyz si navzajem podepiseme smenky na 1 kg zlata a ty vypustime do obehu, tak jsme prave vytvorili dve kila zlata... :-) Vznik tohoto typu nahrazky hotovosti v takovem pripade neni nerealny. Jenze vznik takove spiraly musi mit nejake impulsy a ty by pripadaly opet v uvahu jen diky nejakemu statnimu zasahu (byt z predchoziho obdobi), prirozene takova deflace muze vzniknout opravdu jen extremnim rustem realneho HDP (coz byva zpusobeno opet zejmena takovymi udalostmi, jako je konec valky, konverse na civilni vyrobu, rozpousteni obrovskych armad, administrativni ukonceni nejakeho hospodarskeho utlumu atd. atd., tedy opet statnimi zasahy do ekonomiky, v plynule se rozvijejicim hospodarstvi je to nemyslitelne).
|
|
|
1) co dělá root, je celé ekonomice u zadku. tedy pokud ty investuješ jen do příležitostí se zhodnocením 11% a víc, tak ostatní subjekty jdou do investice pokud zhodnocení přesáhne alternativní výnos, což je právě tržní reálná úroková míra (s příslušným zohledněním rizika)
2) 11%? to znamená, že si pravděpodobně investoval do akcií s vysokým beta... no, nechtěl bych teď být v tvé investorské kůži! :-)))
3) deflační spirála vznikne z důvodu odkládání spotřeby ("počkám, až to bude levnější") a z důvodu omezení investic kvůli růstu reálné úrokové míry (což jsme tady diskutovali horem dolem), což vede ke stahování peněz z oběhu a dalšímu poklesu cenové hladiny
3) a jak sám říkáš, ani zlatý standard nemusí zabránit vzniku "peněz" například ve formě směnek. problém samozřejmě nastane, když za tebou někdo přijde, přinese směnku a bude chtít to kilo zlata, že? takže co? přijde mi, že celé tvé povídání se smrsklo na argumentaci: "nemám rád stát a proto je lepší zlatý standard. a navíc to píšou na webu, který mám rád." ;-)
|
|
|
3) Deflační spirála nevznikne.
A Proto, že by zlevňoval konkrétní výrobek, ne všechno najednou. To že by to postihlo celou ekonomiku nehrozí
B Proto, že u velký části zboží platí už dnes že se časem zlevňuje, nebo nabízí lepší kvalitu za zhruba stejnou cenu. Přesto prodej neustal.
C Proto, že u spousty věcí nemůžete nebo nechcete čekat až se zlevní
D Kryté peníze existujou daleko dýl než nekrytý a deflační katastrofy nebyly.
|
|
|
Comáš furt s tou deflací 10%???
A když, tak holt provedená nebudou, nebo někdo prodělá.
|
|
http://www.blisty.cz/2008/10/3/art43015.html
|
|
|
Heh, pripravte se na smrst nenavistnych komentu, ktere budou pojednavat cosi o socialistech a krystalickem zlu v podobe statnich zasahu do ekonomiky.
|
|
|
Divil by ses, ale krystalické zlo to je. Podívej se, třeba do dnešního Týdne, kdo zkrachovalé a očištěné banky koupí / koupil. Tato krize není náhodná.
|
|
|
Um, a nemohl bys prosim ty kupce strucne vyjmenovat zde? Tyden nectu zrovna pravidelne...
|
|
|
JPMorgan Chase, Bank of Americal, Wells Fargo. První je jasná, druhou vlastní Rockefelleři a o té poslední jsem už neměl čas nic hledat.
|
|
|
Co je jasny na JPMorgan Chase? To by me opravdu zajimalo.
|
|
|
J.P. Morgan a jeho klan stojí (spolu s Rothchildy a Rockefellery) za všemi plíživými pokusy o světovládu, zejména: založení FEDu, založení CFR, založení fašistické organizace, kterou nazýváme OSN.
Btw schéma této krize je nápadně podobné schématu krize ve 30. letech: FED vyvolal problém, spousta společností zkrachovalo, a tihle upíři je pak skoupili za pakatel.
|
|
|
Sandstorme, tak to uz je moc paranoidni i na me. Do CFR kecaji radove desitky velkych firem, z toho dobre polovina technologickych. Jakkoliv nemam o korporatni kulture a moralce zadne iluze, fakt pochybuji, ze by Morgani dokazali prosadit svoje idealy svetovlady pres tolik lidi.
Take by me zajimalo, cim bys podporil svoje tvrzeni, ze Morgani prosadili zalozeni OSN (oficialni historie je takova, ze OSN vznikla jako reakce na WWI)I. A mimo to, zrovna ta OSN jim coby UDAJNY pokus o svetovladu moc nevysla, protoze v poslednich letech kvuli Rusku a Cine nedokaze OSN provest v podstate nic.
Ale s poslednim odstavcem souhlas.
|
|
|
Since 1934 almost every United States Secretary of State has been a CFR member; and ALL Secretaries of War or Defense, from Henry L. Stimson through Richard Cheney.
The CIA has been under CFR control almost continuously since its creation, starting with Allen Dulles, founding member of the CFR and brother of Secretary of State under President Eisenhower, John Foster Dulles. Allen Dulles had been at the Paris Peace Conference, joined the CFR in 1926, and later became its president.
John Foster Dulles had been one of Woodrow Wilson's young proteges at the Paris Peace Conference. A founding member of the CFR...he was an in-law of the Rockefellers, Chairman of the Board of the Rockefeller Foundation, and Board Chairman of the Carnegie Endowment for International Peace.
___________________________
Jasně, je to velká organizace. Ovšem organizace bavorských Illuminati, založená Waishauptem, měla až 3.000 členů, a to bylo tuším že v 19. století. Princip těchto organizací spočívá na systému podobném sféře Mechanus (jestli jsi hrál Planescape: Torment) - každá vrstva komunikuje pouze s bezprostředně nadřízenými a bezprostředně podřízenými. Nikdo neví skutečné cíle a záměry těch nahoře.
|
|
|
Tak jsem si vygooglil zdroj, odkud jsi citoval... jooo, tak to je vyzivny maso. Heh, treba se za 300 let bude o Hitlerovi psat, ze sice mel nejake ty mouchy, ale ze dokazal Evropu temer ocistit od jha zidovske nadvlady. Tedy samozrejme za predpokladu, ze z nejakeho duvodu tem zidovskym bankerum jejich plan nevyjde a provali se.
No, i kdyby to vsechno bylo nakrasne pravda, stejne s tim nedokazame nic delat. Leda ze by se opravdu uskutecnila nejaka sci-fi fantasmagorie typu Turnerovy deniky.
|
|
|
Jo, ještě pár dotazů mi uniklo, ale už se chystám pryč. Tak jenom v rychlosti, někdy se k tomu třeba vrátíme. Vstup USA do WWI je hodně diskutabilní a podle mého názoru byla Luisitania takové štěstíčko, kterému se vyšlo hodně naproti.
Colonel House, člen CFR a poradce Wilsona, byl skutečným autorem 14 bodů, a členové CFR měli velký vliv na podobu Versailleského míru. Liga národů však nevyšla a ratifikaci příslušné smlouvy shodil US senát pod stůl. Snažení CFR se nesetkalo vždy s úspěchem.
Světovláda se nemusí dít vojenskou cestou, spíš naopak. Podívej se na ten obrovský počet záhadných NGO, které vytváření světovou politiku. Cesta šla vždy skrze vzdělání a environmentalismus.
|
|
|
Ja jsem puvodne psal o WWII, jezne to druhe icko se, potvora, dostalo az za tu zavorku, takze z toho bylo WWI)I. Ale to je jedno. Jak jsem psal, stejne s tim nic nenadelame. Takze sedneme do svych aut a jedme zapomenout na vylet do hypermarketu (pripadne sedneme pred TV Nova, kazdemu dle gusta).
|
|
|
Sandstorme, ukradl Vam nekdo nick? To preci nemuzete myslet vazne. Svetovlada? J.P. Morgan Chase? J.P. Morgan byla vzdy jednou z nejmocnejsich bank a jediny duvod proc se ted jeste drzi nad vodou je fakt, ze ze subprime vystoupili nekdy na prelomu 2006/2007. Jen proto, ze Jamie Dimon je paranoik a uz poslednich par let mluvi o "fortress balance sheet". JPMC a ostatni banky jsou jen tak bohate jako jejich klienti. Co si pocne JPMC a BoA az vsechno skoupi? Vlastnicka struktura JPMC je standardni. Tady se podivejte na vlastnickou strukturu http://finance.yahoo.com/q/mh?s=BAC. Ad podobnost s Velkou Depresi - jedine co vidim je panika a iracionalni chovani trhu. Netusim, zda Velkou Depresi zpusobily spatne uvery jako je v tomto pripade. Mel jsem pocit, ze 30. leta mohl FED spatnou monetarni politikou. Jinak cesta ven pro USA je nekde zpusobit valku a financovat viteze - alespon podle spikleneckych teorii.
|
|
|
taky jsem si říkal,jak se z veselého právníka a gamesníka od boha stane taký židobijec :-)
|
|
|
ovšem otázkou je, co zrovna hraje :o)
|
|
|
No neblbni, vždyť já ani nevím, jestli to jsou židi nebo ne, a původ mi je ostatně ukradenej.
To pivko níže: Pařím Bioshock ;o)
|
|
Drobna otazecka. Ptal jsem se jednou Dana Vorechovskeho na ruzne veci ohledne ceny zlata. Na otazku kolik % celkove svetove zasoby zlata se volne obchoduje mi odpovedel ze nevi, ale odhaduje to radove na procenta.
Z toho mi vyplyva, ze dnesni cena zlata je vlastne neurcitelna a tvori obrovsky prostor pro bubliny. Tudiz investice do zlata se mi nezda jako prilis vhodnou. Co si o tom myslite?
Umi nekdo potvrdit to mnozstvi volne obchodovaneho zlata?
|
|
|
Zlato je dneska skoro normální surovina pro průmysl a šperkařství. Jeho cena by tedy měla být dána zhruba náklady na těžbu + nějaký "přiměřený" zisk těžaře. Pokud je cena a trhu výrazně vyšší, není to investice, ale ruleta. A na ruletě jak známo vydělává dlouhodobě jenom kasíno :-)
|
|
pro veliky zajem o makroekonomii zde pridavam odkaz na stazeni skrypt od tomase cahlika http://rapidshare.com/files/151800255/cahlik_-_skrypta.rar.html
kdyby radsi mel nekdo zajem si je koupit, jsou dostani za 150 v neoluxoru http://www.neoluxor.cz/knihy/odborna/ekonomie/makroekonomie-d3t60853
|
|
Rád bych s Rootem polemizoval, ale není o čem, má pravdu :). K tý multiplikaci resp. falsifikaci (Rotthbard) bankovních peněz snad jen tolik, že by ji nezabránil nikdo, ani kdyby banky nepodléhaly žádné regulaci. Pokud Franta donese bance stovku, ta ji půjčí Jardovi, kterej si koupí telku na leasing u Milana a ten tu stovku znovu donese bance, která ji znovu půjčí Honzovi… Jedna stovka se tak na jejích účtech octne X-krát (v případě minimálních rezerv 10% desetkrát). Zabránit ji lze jedině krytím peněz, což může být velmi nebezpečná brzda ekonomického rozvoje. Viz monetaristická kvantitativní teorie peněz: množství x rychlost peněz v oběhu = ceny x transakce (resp. produkt). Růst produkce musí následovat buď adekvátní růst peněz v oběhu nebo by se musela zvýšit jejich rychlost (neovlivnitelná veličina, na níž se neshodne žádná ekonomická škola). Pakliže se nestane ani jedno, nastane deflace (lidi začnou odkládat spotřebu, firmy odrazujou odvětví, kde klesají ceny = recese).
Zpátky: hodně se mi líbila pasáž k hospodářskému cyklu. Ano, pokud si někdo cpal břicho na dluh, bude si teď muset trochu utáhnout opasek, aby mu nespadly kalhoty. A nechápu, proč by na to měli doplácet ty zbytky spořivých (formou očekávané inflace) nebo pracujících (formou miliardových injekcí z daňových výnosů ).
|
|
|
Máte pravdu. Zásadní problém celého našeho systému finančnictví je, že se banky tváří, že v nich máte svoje uložené peníze. Nemáte. Vy jste svoje peníze fakticky půjčili Jardovi na telku. Jardovi byste samozřejmě normálně nikdy nepůjčili, protože je to línej ožrala, kterej vám peníze asi nevrátí. Ale když ta banka je taková solidní...
Jediným řešením je zákaz fixního úročení vkladů. Pokud Jarda nesplatí úvěr bance, budete se podílet na ztrátě stejně, jako byste se jinak podílel na zisku. Každý by pak věděl, že nemá peníze v bance, ale že je vlastně "investoval" do Jardovy telky. A důkladně by si ten vklad do banky rozmyslel.
Takové opatření si ovšem bankovní mafie líbit nenechá. Přišli by totiž o všechny klienty co znají nějakého Jardu :-)
|
|
|
Huuustýýý!
Jak jste se elegantním obloukem vyhnul rozdílu mezi úročením vkladu a půjčky, to se mi líííbíííí...
Jak je svět jednoduchý!
Sedím-li občas v bance a sleduji dění u stolků, zdá se, že líní ožralové usedají natěšeni a vstávají s poněkud protaženými obličeji. Ale třeba máte jinou banku, tu, na kterou teď budeme doplácet. Blahopřeji.
|
|
|
Nevím, jestli jsem to pochopil dobře. Vy si myslíte že líný ožrala nedostane v žádné bance úvěr? No máte pravdu, v nějaké nóbl bance s ním vymetou. Ta banka pak s čistým svědomím půjčí solidní firmě, co prodává televize. A ta je obratem vnutí ožralýmu Jardovi ve formě televize na splátky :-)
Podle mě je příčina problémů finančnictví v tom, že lidi věřej, že částky na účtech jsou jejich peníze. Nejsou. Ty čísla maj přesně hodnotu slibů ožralýho Jardy, že jim tu půjčku na telku určitě vrátí.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Další zbytečná lekce ekonomie
|