Komentáře ke článku: Odemčení auta paralyzérem (ze dne 28.09.2008, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Dobre, ale skoro kazdemu muselo byt jasne, ze videa jsou manipulace. Ja se u nich desne bavil. Na pochybach bych byl u toho zvonu u Yarisu (netucha co ma onen Japonec za zamek), kdyby to neudelali chlapi tak humpolacky.
Na druhe strane vyvoj ve spolecnosti je proste takovy, ze se snadno a dobre uzivi socialni ekologove, auditori, pravnici, ..., IT manageri, apod. Pokud je to relativne snadne vystudovat a navic jsou ta povolani dobre placena, tak se temito druhy povolani bude zabyvat cim dal vetsi mnozstvi lidi. To je tendlentenc trzni mechanyzmus, pyco.
Jsem jsem stejny Baujahr jako D-Fens, ale od nas z Fyziky na MFF UK se na vedu vysrala vetsina a sla delat tu mensi, tu vetsi kaspary do komerce (vcetne me). Slozenky je treba platit. Kdo se "obetoval pro vedu" musel byt za vodou ze strany rodiny, nebo musel mit byt po babicce. Ti nejtvrdsi z nejtvrdsich to jeste zkusil delat vedu v Praze a zaroven si doprat obyvani luxusni ubytovny se sdilenymi hajzly na chodbe a nechat se multikulturne obohacovat rakosniky a ukacky. Vetsina z lidi, co zustali u fyziky skoncilo nakonec v zahranici. Dneska se to snad zlepsilo, ale v druhe pulce devadesatych let to rozhodovani bylo jednoduche.
Ja se vubec soucasnemu vyvoji nedivim.
|
|
|
Tenzore, je pravda, že v polovině 90. let ta situace byla jiná, ale nemůžete jí aplikovat na dnešní stav.
Pokud chcete dělat vědu a jste schopný, není problém mít slušný plat i během doktorátu. Akorát musíte pořádně makat a být na Akademii. Podívejte se na UOCHB nebo na Mikrobiologický ústav!
|
|
|
Plat jako maj doktorandi na UOCHB? několik jich znám a rozhodně neberou velký peníze. CCa tak 15tKč za měsíc, víc ani prd.
|
|
|
Akademicka sfera se mi uz ponekud vzdalila. Kazdopadne me tesi, ze dnes uz lze prezit i jako zacinajici vedec.
|
|
Dovolím si komentovat ten ,, vzduchový centrál,, . Principielně je naprosto stejný jako elektrický, až na to že místo elektromotorků jsou vzduchové válce s membránou a ty tahají anebo tlačí na táhla.Místo elektrických vodičů pak plastiková trubička, která přivádí tlak, anebo naopak podtlak, který je vytvářen malým kompresorkem (VW). U MB byly ty válečky tuším dva a to pouze podtlakem ovládané. Podtlak si to bralo ze zásobníku napojeného na sání motoru, eventuelně vývěvu u dieselu. S vložkou zámku vzduch opravdu nemá nic společného.
|
|
|
U MB byl také kompresor, aspoň 124 (předchůdce E klasse), vpravo pod zadní sedačkou.
|
|
|
asi ano, nevím tam jsem se v tom nevrtal, ze sání to bylo na 123, krásné bylo když po dlouhodobém stání podtlak utekl a klíčem se otevřely pouze šoférovy dveře, nastartovat, ssss a otvírá se i zbytek
|
|
...snad Schizofix, ne?
...a Shu Shenj...
8o)
E-mail s odkazy na tuhle radost mi přišel 3x...dva odesílatelé jsou za šíření zjevné pitomosti podmínečně na měsíc na spamlistu.
|
|
|
Jsem rád, žes dojel OK
Schizofix a Šau-šu-pe :). Schizomax jsem vymyslel ráno cestou do Plzně pod vlivem reklamy na Arginmax.
|
|
..tak to jsem se pobavil.. ..doufám, že analním vzrušovadlem ukradnou co nejvíce fobií :-D
|
|
D-FENSi, nedělej si srandu z elitních jednotek IT na Unicornu! Vždyť tam nabízejí dokonce certifikáty CCNA, a to už je opravdu světová špička!
|
|
|
Kam se hrabe CCNA!!! Na takovy RSA certifikat to nema. www.olgr.qld.gov.au/
Je to 6ti hodinovy kurz Responsible Service of Alcohol a je nezbytny pro praci v barech atd. (kdyz jsem si tak privydelaval pri studiu). Certifikat je na krasnem rucnim papire se zlatym tiskem a je skoro tak dokonaly jako titul RNDr. Planuji si ho nechat zaramovat a zavesit na cestne misto ...
|
|
Muhehe, tim zaverem jste mi hodne rozesmal. Byl jsem rok zamestnancem Unicornu a je fakt, ze na UC jsem potkaval samy exoty :-) Obcas se tam sice nasel dobrej clovek, ale ten tam vetsinou dlouho nevydrzel.
Jinak dobry clanek, rika presne to, co jsem prevypravel pulce rodiny pote, co se rozsirily tyhle nesmysly.
|
|
|
To si umím představit, můj bývalý spolužák tam dělá jednoho z šéfů (malý Kovář) :-)
|
|
|
Videa jsem viděl před několika týdny a to s tím magnetem mi až tak sci-fi nepřipadalo. Možná se pletu. Svou škodovku 105 jsem dokázal otevřít jak drátem, tak planžetou do zámku.
Ovšem četl jsem i o jiných metodách, které údajně fungují.
Proto bych se chtěl optat někoho ze zasvěcených autospecialistů, co si o nich myslí. jednou z nich je tzv. "bumping key" www.youtube.com/watch?v=XQDR-DBQRfI&feature=related a dále simulační klíče a podobné nástroje, například zde: www.lockpick.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15.
Tohle podle mě už není určeno pro lamy, ale je to funkční. Zase na druhou stranu to asi vyžaduje zkušenosti a zručnost.
Dále bych chtěl uvést jednu zajímavost, která už asi nefunguje, ale vykládal mi to známý a nemám důvod mu nevěřit. Měl auto vybavené docela silnou vysílačkou Tesla VR 22 www.lvi.cz/kovac_radio/vr%2022.htm, která má vyzářený výkon někde kolem 7W na 70MHz. Když zaklíčoval na parkovišti, tak se občas stalo, že se nějaké auto otevřelo. Vysvětloval mi to tak, že tím silným polem došlo k naindukování potřebného napětí až za dekódovacím členem v řídící jednotce a tím pádem k automatickému otevření auta. To bylo někdy v roce 95'.
|
|
|
Bumping funguje, vyzkoušeno na běžné FABce - V našem případě šlo o klasickou levnou FABku (žádná specifikovaná bezpečnostní třída) jakou má dveřích tak asi 20 procent domácností.
|
|
|
Zámky od slušnějších výrobců jsou zhruba dva roky bumping-resistant, protože kolíčky jsou jinak dlouhé, těžké a mají každý jinak tuhou pružinku. Když tedy dostane zámek ráz, tak nenadskočí všechny stejně a některé zámek udrží.
To s tím vysílačem mohlo taky docela slušně fungovat :)
|
|
|
Pokud vím, tak bylo publikováno několik testů zámků "odolných proti bumbingu" a celá řada ze zámků v testu propadla už když byly zámky nové. Další značná skupina přestala být odolná po pár set (nebo tisících) cyklech simulující používání. Víc na toto téma se dá najít na www.toool.nl, z českých zdrojů byl i test v časopise D-test.
|
|
|
Snadno, rychle a bez jediné stopy jsme neoriginálními klíči otevřeli devět z dvaceti testovaných cylindrických vložek bezpečnostní třídy 3 (vysoká ochrana majetku) a bezpečnostní třídy 4 (velmi vysoká ochrana majetku), které měly být dle certifikátů odolné proti překonání bumpingem. Nejkratší čas otevření zamčených dveří se rovnal 4 vteřinám.
Zdroj:
http://www.tiscali.cz/bydl/bydl_center_000000.0004663.html?top
|
|
Jednou mi otevíral fabii technik ze škodovky. Nacpal mezi dveře a rám v horní části dveří takový gumový nafukovací polštářky. Nafoukl je normálním ručním balónkem a tím vznikla mezera, kterou pak prostrčil dlouhej drát s háčkem na druhou stranu kde normálně mechanicky páčkou otevřel dveře. Jednoduchý, nedestruktivní a myslím celkem univerzální. Ale trvalo to dost dlouho, to jo.
|
|
|
Mně jednou technik odškodofky korigoval zatékání do vozu tím, že stáhnul okénko, otevřel dveře, požádal mně, za bych je podržel otevřené a opřel se o horní část rámu. Problém byl skutečně vyřešen.
|
|
|
To znám, to mi taky korigoval. U Felicie. Říkal, že je to u filcky běžný.
|
|
|
To je zajímavé, smím se zeptat, co to bylo za fobii (rok výroby)? Pokud vím, tak Fabie mají zámky, které se, je-li auto zamčeno zvenčí, nedají otevřít zevnitř. Je to zamýšleno jako ochrana proti tomu, aby někdo jednoduše vyrazil okénko, prostrčil ruku a otevřel si dveře.
|
|
|
Fabie bez centrálu (zámky zcela bez elektriky). Zevnitř funguje dvakrát zatáhnout - první zatažení odemkne, druhé otevře dveře.
|
|
|
Já tam centrál mám, ale dodělávaný, ne originál z výroby. Je to fabie social edition z roku 2002. Neco se rozlomilo v zámku a ani klíček nešel ven. On by mi stejně k ničemu nebyl, protože Junior má jen jeden zámek :-)
|
|
|
Totéž jsem zažil v bledě modrém, ovšem byla to Fiesta '94, dělal mi to kluk z hospody, použil dřevěný klínek a silnější svařovací drát, včetně ohýbání drátu to dal pod minutu.
Zjevně to nedělal poprvé.
|
|
|
Jo souhlasim, já takhle otvíral Audi A3, ovšem pod minutu rozhodně ne :) Hlavně jsem byl připosranej abych neprask okno a nezničil jeho ram. Nicméně podruhý už bych byl taky rychlejší ;)
|
|
Tak tenhle článek mě opravdu potěšil. Kvůli takovým článkům sem chodím občas pročítat, bohužel(nebo bohudík)většinou skončím v archivech...... dobrá práce D-F.
|
|
"Protože lidské tkáně nebo oblečení mají odpor řádově v megaohmech, teče skrze útočníka jen minimální proud, takže ho to nezabije, mnohdy lidstvu ke škodě. "
Lidské tkáně nemají odpor v megaohmech, ale kiloohmech. Konkrétně odpor mezi elektrodami umístěnými v rukou je při malém napětí v jednotkách kiloohmů (cca 5 až 15 kiloohmů). Pokud je napětí vyšší než cca 100 V, tak dochází k průrazu kůže a odpor klesá někam na úroveň 2 kiloohmy. Hodně záleží na napětí, umístení elektrod a vlhkosti kůže.
Paralyzéry mají naprázdno napětí řádově desítky tisíc voltů (cca 100 000V), takže dojde k elektrickému průrazu jak oděvu, tak kůže. Když dojde k průrazu izolantu, tak se z izolantu stává vodič (jeho odpor radikálně klesne). Pro každý izolant existuej napětí, které jej prorazí, 100 000 V je už docela dost na to, aby oděv jako izolant neměl šanci.
Důvod proč paralyzéry paralyzují a nezabíjí není ten, že by odpor těla omezil proud na bezpečnou uroveň. Důvodem bezpečnosti paralyzérů je to, že se jedná o velmi měkký zdroj, takže při jeho zatížení (zapojení těla do obvodu po průrazu oděvu a těla) napětí klesne tak, že je výsledný proud velmi malý a celkový náboj, který proteče lidským tělem je nepatrný a tedy poměrně bezpečný. Na stejném principu je garantována i bezpečnost elektrických ohradníků. U nich se navíc využívá toho, že zvířata jsou na zásah elektrickým proudem citlivější, než lidé. Proud, který neublíží člověku (má boty a dotkne se rukou), může zabít krávu (dotkne se vlhkou tlamou, navíc nejen že nemá boty, ale má dvojnásobný počet nohou a tedy menší odpor vůči zemi.)
Bezpečnost zařízení zvaného Taser (mučící zařízení dle OSN jak rádi citují novináři), tedy paralyzéru, který své elektrody vystřeluje, navíc spočívá v tom, že vyslá natolik krátké elektrické pulsy, že na ně stihnou reagovat pouze kosterní svaly. Srdeční sval je natolik pomalý, že reagovat nestihne a tedy zásah Taserem srdce s klidem ignoruje. Pro samotné srdce je zásah Taserem bezpečný. Těch pár úmrtí, ke kterým po zásahu Tasrem došlo, bylo u osob, které už před zásahem byly v takovém stavu, že jim hrozilo srdeční selhání - lidé v amoku, extrémním stresu nebo pod vlivem drog. Co udělá paralyzér nebo Taser osobě s kardiostimulátorem netuším, ovšem tipuji, že vyřazení kardiostimulátoru je obvykle bezpečnější, než průstřel zbraní běžné služební ráže. Každopádně já radši dostanu 10x zásah Tasrem (strašlivým mučícím zařízením dle idiotů z TV), než jeden zásah z malorážky. Idiotům novinářům jaksi nedochází, že i taková štětka od záchodu může být mučící nástroj, když se vhodně aplikuje.
|
|
|
Problem s taserom nie je v zariadeni samotnom, ale v idiotoch co ho pouzivaju. V Kanade bolo zaregistrovanych za poslednych 5 rokov 16 umrti po pouziti tasera. V mnohych pripadoch "obete" mali nejaky problem ktory sposobil umrtie, ale niektore pripady (hlavne toho poliaka v YVR) ukazuju, ze idioti v ciernych uniformach nedodrzuju interne predpisy. Tie napriklad vyslovene zakazuju opakovane pouzitie a vyslovene nariaduju co sa ma s podozrivym po zasahu urobit. Oni toho nestastnika strelili taserom 4x a potom na nom klacali aby ho sputali. Najnechutnejsie na celo pripade bolo, ze sa to cele snazili ututlat a cely pripad vysiel najavo az ked chlapik co to cele nafilmoval si najal pravnika aby ziskal pasku spat.
Zvlast nechutny bol pripad co sa odohral 14. septembra v Amherste (taka prdel v Novom Skotsku). Zachranari si privolali policajtov na pomoc k diabetikovi, ktory bol v amoku sposobenom hypoglykemiou. Ti idioti miesto toho aby pacienta pridrzali (aby mu mohli zachranari napichnut IV s glukozou) paralyzovali chlapika taserom, a to aj napriek vyslovnemu zakazu od zachranarov.
|
|
Se vším, co Shi-Shi napsal souhlasím, je to technicky dobře, až na ten Taser. To není totiž až taková hračka, jak je obecně výrobcem představováno. Klíčový rozdíl tkví v tom, že ( zjednodušuji ) běžný paralyzér napájený devítivoltovou baterií dává stabilní oblouk z měniče, tedy výkon velmi velmi velmi malý i v přepočtu na velmi krátké časy.
Taserů je víc druhů, starý NMI "Neuro Muscular Incapacitation" a to,co se tu zmiňovalo, asi TaserX26 - tedy technologie "Shaped Pulse" - ten je mimochodem vyvíjen na to, aby na krátkou vzdálenost zneškodnil i člověka oblečeného do ochranné balistické vesty třídy 3 ( to by mělo být odolné proti ráži 9mm Luger s FMJ střelou )
Taser X vyrábí impulsní výboje z velkého kondenzátoru a přepočet na výkon v tom omezeném čase ( cca 2-3sec ) je kolem deseti wattů. V tom tkví problém, ta věc je díky tomu velmi efektivní a složí i Schwarzennegra ( filmového ) ale pochopitelně u lidí s citlivějším srdcem a míchou prostě vyvolává nervosvalové křeče a smrt. Tedy ta technologie je "většinou" nesmrtící - proto ty diskuse, holt je rozdíl složit psychicky a fyzicky zdatného mladíka v ochranné vestě anebo vynervovaného a vyčerpaného pána bez jakékoli psychické a fyzické ochrany.
Co by mne zajímalo, ale je ten výboj paralyzéru u zámku. Odemknutí je technický nesmysl, ale docela bych si netroufal vyloučit zničení citlivější elektroniky třeba řídicí jednotky nebo imobilizérů a snímačů karet apod - ono to v běžných autech téměř není ani chráněné,ani stíněné ( viz případ s vysílačkou - mimo jiné VR22 měla výkon v základu 10W v pásmu 46 MHz, takže výkonu na rušení bylo vzhledem k anténám s otřesnými parametry dost a dost ). Zkoušeli jste to někdy někdo s novějším autem ( třeba nechtěně, hi ) - a elektronika auta to přežila ?
|
|
|
Zdravím odborníky na radiotechniku - stanice řady VR2x (civilní řada) a VR3x (policejní řada) měly skutečně pouhých 10W, ale vyráběly se v řadě 44 až 174 MHz, cca 8 provedení dle přidělených pásem pro PPS (pozemní pohyblivá služba). Antény vůbec neměly "otřesné parametry" - tedy pokud je nemontoval Lojza z místní STS (Státní traktorová stanice), co má doma pájku a tak tomu přece rozumí.
Ale k věci - i v případě radiových vln funguje kastle jako páně Faradayova klec, takže pravděpodobnost, že pouhými 10W splaším centrál, ještě navíc cizího auta, je zanedbatelná. Jediné, co se tím dalo plašit, byly laciné autoalarmy s hanebnou elektromagnetickou komatibilitou, které se do ČR houfně dovážely po převratu. Takže projetí ulicí se zaklíčovanou vysílačkou občas skončilo několika houkajícími auty. Nic víc. Ale např. současné produkty Jablotronu jsou až paranoidně odolné.
Sám vozím v autě 50W na 144-174MHz (ICOM IC-229H) a hojně je používám, v autě mám alarm a imobilizaci vlastní konstrukce a ANI JEDNOU se mi to nepopralo. Navíc - blázni s občanskými radiostanicemi občas montují do aut několikasetwattové zesilovače, což spolu s brutálně zkracovanými anténami na 27MHz (správná délka antény by totiž měla být 2,7metru, antény jsou uměle zkráceny, to elektromagnetické kompatibilitě tedy vůbec nepřidá) představuje docela vražednou kombinaci z hlediska intenzity pole uvnitř vozu a taky se jim neplaší alarmy, necvakají centrály a nevystřelují airbagy ...
Zkrátka folklór.
|
|
|
Jiz je to nejaky patek, ale vzpominate si jeste ne Beckhama a jeho superauto tusim od BMW? Chlapek s notebookem mu ho slohnul kdyz se na travniku honil za balonem - a to tam "state of the art" bezpecnostni system s GPS atd. Nakonec ho po nekolika letech nasli jako sluzebni auto tusim Makedonske ministrine ...
Vetsi nebezpeci hrozi od IT znalych zlodeju (absolventu UC?) kteri s pomoci NB a "vypujceneho" sw od vyrobcu aut jsou schopni dekodovat komunikaci mezi autem a dalkovym ovladanim centralu nebo auto primo otevrit.
|
|
|
Není to SW od výrobců aut, ale SW od (pravděpodobně ruských) programátorů a kryptologů pracujících pro automafii. V autech (výráběných po roce 2000) se používají, 40, 48 a nejnověji 64 bitové klíče (symetrické šifry), přičemž každý kdo umí použít google se dozví, že cokoliv kratšího než 80 bitů znamená v aplikaci, jako je auto, potenciální problém.
Bylo demonstrováno, že nalezení 40 bitového klíče "od auta" s vhodnými nástroji (speciální HW/SW na bázi hradlových polí) je otázkou pár minut (s notebookem bez speciálního HW to trvalo pár hodin).
Interpretace je dvojí možná:
A) Výrobcům aut vyhovuje, že se auta kradou, nebo je jim to přinejmenším naprosto jedno.
B) Inženýři výrobců aut jsou naprostí idioti.
Mám dost důvodů myslet si, že B je totální nesmysl. Takže nám zbývá A. Zlé jazyky praví, že to vyhovuje nejen výrobcům (prodají další nové auto), ale i pojišťovnám (roste zájem o pojištění).
Co se týče klíčů delších, než 40 bitů, napadá mě otázka - co asi za dlouhých temných nocí počítají ty miliony počítačů zapojených do různých botnetů ? Zle jazyky praví, že botnety jsou asi ovládané z Ruska a jejich části jsou k prý pronájmu ...
|
|
|
Díky za doplnění informací ohledně Taseru.
Co se týče elektroniky auta - otec za jízdy zažil úder blesku cca 20 metrů od auta a elektronika ani nemrkla, jediný, kdo se lekl byl otec-řidič. Ale jinak souhlasím, že paralyzér přímo na zámek může s elektronikou ve dveřích udělat zajímavé věci.
|
|
www.volny.cz/michal.celeda/
Zajimave je s jakym klidem to ten hajzl kradl, dokonce ho ani prilis nevzrusilo, ze mu (asi diky poprve prinesene spatne ridici jednotce) svitily hodne dlouhou dobu brzova svetla nez si v klidu dosel pro spravnou ridici jednotku :-(
|
|
Prednedavnom sa mi znamy "chvalil" ze sa mu podarilo otvorit jednym klucom niekolko aut (vraj Passat B5).
Vie sa niekto vyjadrit, ci je to mozne, alebo ide len o zaklad nejakej novodobej urban legend?
|
|
No pokud si vzpominam, tak kdyz jsem cca v r 94 delal v obchode s elektro vecma, tak se mi podarilo do univerzalniho dalkovace na televizi/video nahrat kod z dalkoveho ovladani BOSCH a uspesne to odemykalo/zamykalo sefovo auto, kdyz nam privezl zbozi - ale pravda potreboval jsem napred ten origos dalkovac :-) a taky to pouzivalo IR prenos a asi se s menenim kodu moc nezatezovali ...
|
|
Mučení feldy paralyzérem mne přivedlo k trochu širším úvahám, jak by to MOHLO, předesílám znovu, mohlo chodit - netvrdím, že to tak je.
Některé centrály mají funkci, kdy fyzickým odemčením určitých dveří se odblokují dveře všechna. Typicky to bývá ovládáno dveřmi řidiče, nebo oběma předními. Z toho důvodu je na "motorku" centrálu ještě kontaktový svazek, sledující fyzické odemčení dveří. Tento kontakt pak dá řídicí jednotce pokyn "otevři". Mašinky pro zadní dveře tyto kontakty nikdy nemají.
V autě je vždycky špína. Dokážu si představit zaprášený, mastný a vlhký mechanismus zamykání dveří, kde se povrchovým, píživým výbojem touto kašičkou dokáže z paralyzérového výboje do tělesa zámku naplížit ke kontaktům dost energie, aby vytvořilo impuls o napětí cca 5-12V, postačující k "pocitu" řídicí jednotky, že bylo odemčeno klíčem.
Je to sice dost hypotetická, ale nicméně možná varianta.
BTW, 1800kV je dost podezřelá hodnota. Přeskoková vzdálenost v běžném suchém vzduchu je pro hrubé odhady v praxi uvažována cca 1kV/mm, takže aby skočila jiskra mezi cca 5cm vzdálenými elektrodami, stačí tak 50, s rezervou 100kV, což je napětí, které jde ještě rozumně ukrotit. 1,8megavoltu (1800kV, takové napětí dokáže skočit metr osmdesát) je nejspíš reklamní trik, stejný, jako "hudební" výkony stowek wattů uváděné na blýskavých elektroakustických shitech z Číny, které ve skutečnosti chroptí jak nemocné zvíře už při druhé desítce wattů.
|
|
|
Jak se tam ta energie "naplíží"? Jak tam vznikne napětí proti kostře? A to už pominu takovou drobnost, že většina těchto věcí se spíná proti zemi (na vstupu bývá input pin nějakého procesoru s pull-up odporem nebo transistor).
|
|
|
Dobrý dotaz. Takže:
Naplíží se tam tzv. povrchovým výbojem. Tento výboj vzniká právě na polovodivých, nedefinovaných povrchových vrstvách izolátorů (motocyklisté znají např. ze špinavých mokrých izolátorů svíček). Elektrický proud vždycky hledá cestu nejmenšího odporu, vzduchem je to těžší, izolantem nejtěžší. Plazí se tedy po povrchu. Typické pro takovéto výboje je nepredikovatelné chování a (dokud nevznikne oblouk) malá přenesená energie.
Napětí proti kostře tam vznikne takto, uvažujme: Hlavní výboj z paralyzéru jde touto cestou - elektroda A, oblouk do kastle, přeskok do bubínku zámku, oblouk z bubínku do elektrody B. Na bubínku, pokud není dobře spojen se zbytkem auta (koroze, vyvikání), vzniká potenciálový rozdíl, daný napětím na oblouku přeskoku mezi kastlí a bubínkem. Opět - záleží to na míře zkorodování a zašpinění, nechtěl bych to modelovat :) Nicméně pokud je toto napětí dost velké, klidně poleze dál po špinavých vnitřnostech dveří výše popsaným způsobem.
Jasně, skutečně to tak bývá, že se "spíná zemí". Výboj paralyzéru je střídavý (impulsní výstup z VN trafa). Chvílemi tedy nastává situace, kdy je elektroda A (tedy ta, co bije do kastle) kladná a B (bije do bubínku) záporná - stává se tak při každém druhém výboji, cca 10-20x za sekundu. Tedy tudíž čibržkom se ke kontaktu naplíží občas i záporný potenciál proti momentálně kladné kastli. Vstupní ochrany obvodů ŘJ centrálu (typicky ochranný odpor a dvě diody, jedna do země a druhá do plusu, pak skutečně Tebou popsaný obvod) oříznou tento záporný potenciál za ochranným odporem na cca -0,7V té dolní diody a voilá - procesor má velmi nutkavý pocit země :))) Zvášť, pokud je vstup ještě zablokován kondenzátorem (taky se to zhusta dělá), na němž se záporno pěkně naakumuluje.
Ne, netvrdím, že to takhle chodí určitě. Ale dokažte mi, že by to takhle jít nemohlo - a hlavě proč. Schválně se můj příspěvek jmenuje tak, jak se jmenuje.
|
|
|
Podle mě je to teda blbost. pokud je tam už napětí takový, že přeskočí 10cm oblouk při vybití kondenzátoru, tak při výrazně kratší dráze půjde náboj cestou nejmenšího odporu.
Podle videa bylo uspořádánání takový, že jedna elektroda na dveřích, druhá na zámku, tedy izolanty po cestě jsou akorát lak a možná mazivo v zámku. Pro takový napětí je tedy obvod prakticky uzavřen a nevidím důvod, proč by to měl brát zkratkou přez nějakou elektroniku (je to sice dál, zato horší cesta)
S plíživým nábojem jsem se zatím setkal jen u statické elektřiny (takový ty kresby stromečků z přisátýho prachu na některejch plastovejch dílech, např na rozebraným monitoru zevnitř) a taky u SS zdroje 15kV 30uA kdy nebyl obvod uzavřen a na předmět byla připnuta kladná elektroda.
Ovšem není nad experiment, takže mít paralyzér,
otestuju sousedovo SUV.
|
|
Nakonec se z toho vyklubala reklama. A včilky mudruj.
|
|
Tomu odemčení kufru fabky análním vzrušovadlem bych i věřil. Kdo viděl zámek kufru u fabie, tak si určitě všiml takové oranžové pacičky. Za tu , když se zatáhne u zamčeného auta, tak se odemkne. Stačí jenom balónek zastrčit mezi packu a zámek a pak už jen nafukovat. A je to.
Princip je pořád stejný už od dob favorita(těch vymakaných luxusních edic, co měly otvírání kufru od řidiče). Táhlo od řidiče přes lanko pohne plíškem vedle kolíku, do kterého zapadá zámek. Plíšek se opře o packu a ta odemkkne. Kdo nevěří, ať si zkusmo zamkne zámek na fabce a pak potlačí tou oranžovou packou.
|
|
|
To by mozna slo. Akorat ze ta packa a ten plech jsou docela natesno a oba jeste tahaji proti sobe pruziny. Takze nacpani toho balonku mezi packu a plisek nevidim moc realne.
|
|
Účel světí prostředky, tak i díky stupidnímu virálnímu marketingu nejmenované pojišťovny vznikl poučný a čtivý článek :)
|
|
|
byla dříve slepice nebo vejce?
|
|
|
Jelikož všechny ty klipy nesou známky "amatérského" natáčení několika kamarády, přičemž je naprosto zřejmý cit na detail, tak o virálním marketingu není pochyb. Není to možná tak zjevné jako svého času videa na způsoby otevírání piva jedné nejmenované značky (na "amatérském" videu logo vždy velice vkusně a citlivě zviditelněno;)), ale přesto se mi to zdá jasné. Každopádně neřeším autentičnost (i když si o ní myslím svoje) a v každém případě kvituji zajímavý článek
|
|
|
No, jestli to tak je, pak se záměr vydařil měrou vrchovatou. Tím pádem direktní pojišťovnu oceňuji za dobrý marketingový tah
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Odemčení auta paralyzérem
|