Komentáře ke článku: Jak se padá do recese, co to je HDP a další zajímavé informace (ze dne 14.04.2013, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
IMHO skutečnost, že stát se vůbec může zadlužovat, bude hlavním činitelem chudoby podstatné části populace. Důvod je jednoduchý - deformace na trhu úvěrů a z toho plynoucí nedostatek prostředků v produktivních odvětvích.
Pokud je pro finanční instituce nejvýhodnější půjčit státu (který násilím nastolil takové podmínky), nejdou peníze (a tedy ani prostředky) na smysluplné věci, ale do kanálu. Dnes je spousta finančních ústavů, které půjčují převážně jen státu. Lidé, kteří do těchto ústavů ukládají své peníze, dosáhnou místo zhodnocení (které může nastat jen díky investicím do výroby) jejich znehodnocení, zkonzumování na nesmysly a vyžírky podporované státem.
Jsem toho názoru, že tento fenomén bude v součinnosti s dotacemi na FVE a legislativním svinstvem z Brusele hlavním zdrojem velice vážných ekonomických problémů v blízké budoucnosti. Nic hezkého nás nečeká.
|
|
|
no .. s úvěrováním státu je to podobně jako u velkých firem.
Do určitého podílu na "obratu" a vhodné struktuře se jedná o nejlevnější způsob rozvoje.
Průser je ale, pokuď si na úvěr nakoupím spotřebu nebo nepotřebné věci (úřady na výběr nebo přerozdělování daní místo silnic).
Dotace na FVE je jenom jeden z projevů obecnějšího jevu a to je podnikání ne na bázi svobodné směny, ale berním způsobem (namátkou kominíci, zimáky, energo-auditoři, Super/OpenCard, rychlostní ...). Tohle na dlouhou dobu zdeformuje "optimální" směrování invence k obechcávkám.
|
|
|
Citát z článku: "Více peněz na sociální transfery zabezpečuje růst spotřeby neproduktivního obyvatelstva a tím růst HDP."
To je to co je vidět. Ale současně platí i to co není vidět: Více peněz na sociální transfery znamená pokles spotřeby produktivního obyvatelstva a tím pokles HDP. Ty dávky jsou peníze sebrané těm produktivním. Mění se tedy KDO je utratí a ne KOLIK se utratí.
V celkovém výsledku se tyto dva vlivy vzájemně vyruší, nanejvýš dojde k nějakým deformacím vlivem jiného rozložení v čase (dávky vyplácené z peněz na dluh).
|
|
|
Já bych to ještě upřesnil. Nezáleží ani na tom, KDO utratí, ani KOLIK utratí. Peníze jsou jen bezcenné papírky nebo elektrické stavy ve výpočetních systémech.
Bohatství nevzniká utrácením, ale výrobou. Bohužel nejsme ropná velmoc, proto u nás žádný socialismus fungovat nemůže, není z čeho zaplatit, a jediné, co nás někam posune, je práce. Produkce toho, za co ostatní chtějí dobrovolně zaplatit. Opakuji slovo DOBROVOLNĚ. Protože když mě někdo donutí investovat prostředky do něčeho, co nechci, budu bohatší? Nebudu. Proto teze, že když stát donutí silou lidi utrácet, vzroste naše životní úroveň, je zcela mylná.
Komunismus se u nás držel celých 40 let proto, že se vyrábělo. Ten dnešní eurofašismus se zhroutí do několika let, protože s armádou absolventů oboru "Administrativa EU" a podobných nesmyslů, kteří se štítí sáhnout na práci, to buď brzy zkrachuje nebo se zvrhne v nějaké opravdu odporné mocenské zřízení podobné KLDR.
|
|
|
A protože se za výrobky 40 let platilo, tak to nebyl komunismus, ale socialismus, který přetrvává dodnes.
|
|
|
Článek ovšem není o bohatství, ale o HDP :-)
|
|
Dobře sepsaný článek. Dovolím si doplnit názorné fungování sociálních dávek a vysokých daní - proinvestory.cz/dan
Pokud jde o inflaci a nezaměstnanost, mám 2 postřehy:
Inflace
Položkou s největší individuální váhou ve spotřebitelském koši – 10,8% – je „Imputované nájemné vlastníků – nájemníků“. Tedy položka, kterou reálně nikdo neplatí.
Je to částka, kterou by majitelé bytů a domů platili sami sobě za to, že v bytě či domě bydlí. Tato částka je více než dvojnásobná oproti klasickému nájemnému placenému v nájemních či družstevních bytech (4,7%). Tato částka je pak méně důležitá, než cena cigaret (4,9%).
Elektřina, plyn, topení a ohřev teplé vody pak dohromady 10%. To je docela dost. Samotné vodné a stočné mají dohromady váhu 1%, tedy ani ne poloviční v porovnání s cenou piva.
Schválně, změnám cen jakých položek je mediálně věnována výrazně větší pozornost?
Nezaměstnanost
Od 1. ledna letošního roku došlo ke změně metodiky výpočtu nezaměstnanosti.
Kdybychom tak dnes použili pro výpočet nezaměstnanosti metodiku platnou do poloviny roku 2004, byla lednová nezaměstnanost odhadnutá jednoduchou aproximací místo 8% zřejmě kolem 12%. To je sakra rozdíl.
|
|
Jenom bych pro pořádek dodal, že dnes je v ČR přebytek úspor - v řádech stomilionů. Banky by rády půjčovaly, ale nemají komu, úrokové sazby klesly na naprosté minimum a dokonce se už vyplatí vzít si hypotéku (2,55 i míň) a peníze investovat do bezpečných produktů (spořící účet cca 3,5%)
|
|
|
Trochu urban legend nemyslíte?
Jak dlouho je ta hypotéka a jak dlouho se udrží těch 3,5% na spořícím účtu? A čím pak ručíte, když není ta nemovitost?Těch 2,55 na hypotéce vydrží celou dobu nebo je to fixace jen na první rok?
Kdyby to takto fungovalo, tak už to lidi dávno využívají.
|
|
|
Navíc k tomu co píše kolega nade mnou:
U půjčky je spíše potřeba znát, než výše úroku, RPSN, která tento Váš výhodný byznys značně naruší, protože na 3% nemáte šanci se dostat. Tedy alespoň podle webových stránek finančních domů.
|
|
|
Zákon ukládá uvést RPSN jen u vyjmenovaných úvěrů, a nespadají do toho hypotéky. Celkové či roční náklady na hypotéku si každý musí vypočítat sám podle svých znalostí finanční matematiky, případně lze najít na webu speciální kalkulačky, které to spočítají. Dostat se pod 3% nebude pasivní cestou, ale jen aktivní (a nemít žádný jiný úvěrový produkt, cokoliv co zhorší credit scoring) - dostat výjimku na sazbu ředitelem/centrálou, koupení dalších produktů banky (vyšší výnos z klienta), reakce na nabídku konkurence atd. Jak si to člověk udělá takový to má.
|
|
|
http://www.uctysporici.cz/ - ne že bych chtěl být šťoura, ale ten spořící účet s 3,5% bych rád viděl
|
|
|
Spořící účet s 3,5 % už je dávná minulost (tedy aspoň do doby, než inflace vzroste na 5 %). Něco takového nemůže fungovat z důvodu, který naznačuji výše. Aby lidé uložením peněz zbohatli, musely by se tyto peníze investovat do produktivních odvětví. Jenže finanční ústavy za ně kupují státní dluhopisy, tedy namísto zhodnocení dochází ke znehodnocení prostředků. Proto už nenajdete spořící účet, který by pokryl aspoň tu inflaci.
|
|
|
Pro někoho, kdo chce spořit (nemyslím tím teď lidi, co jedou od výplaty k výplatě) existuje stále na trhu téměř bezriziková možnost spoření na termínovaných vkladech či účtech s výpovědní lhůtou s úroky pokrývajícími inflaci (tj. 3,5 - 4 procenta). Nedělám teď reklamu, jen jsem sám využil služeb "normální" kampeličky na částku cca 90 tis. EUR a jelikož je vše do výše 100k EUR pojištěno, tak mi to přišlo v pohodě.
|
|
|
No předpokládám, že těch 3,5-4 % je ale před zdaněním, ne?
|
|
Ta měkká i mne vždycky upozorní, že jde o nějaký problém s inteligencí pisatele
T.
|
|
"Osobní spotřeba – celkem 1896 mld v roce 2011, 1895 mld v roce 2012. Zde jsme loni utratili na téměř na chlup přesně co předloni."
Já bych si dovolil poznamenat, že závěry ohledně kategorie Osobní spotřeba je třeba podrobit hlubšímu zamyšlení. Mezi roky 2011 a 2012 přeci došlo ke zvýšení DPH, dále k růstu cen v síťových odvětvích. Takže číslo na rok 2012, pakliže by platila autorova premisa "Jak jsme si ukázali, hlavními položkami spotřeby jsou bydlení, jídlo, energie, pití a tabák. Tyto náklady meziročně zpravidla rostou a jen velmi zřídka klesají, a to, i pokud je sečteme a očistíme o inflaci", mělo být při konstantní spotřebě navýšeno přinejmenším o onen nárůst DPH a koncových cen. Ale není, dokonce je nižší, ikdyž jen o cca půl promile.
Přistoupit na tvrzení, že spotřeba byla v letech 2011 a 2012 stejná, se zdráhám. Ve finančním vyjádření asi ano, ale ve spotřebě fyzických jednotek asi ne. Nebo je to jinak? Jak je to tedy s tou výzvou "Zkuste si na tento článek vzpomenout, až budou na TV NOVA hodnotit vývoj HDP a při tom ukazovat prázdný vozík důchodce v ALBERTU jako příčinu všech trablů. "
|
|
|
Přesně tohle jsem myslel, platíme stejně, přestože šetříme.
Já například začínal před deseti let v nově postaveném domku s inkasem něco přes 2 tisíce, teď už platím na zálohách skoro 4. A to je jen voda, elektřina a plyn.
Ta výzva na konci je jen alegorie na zprávy TV, nejen jmenované. V poslední době je to už totální děs a hrůza, od začátku do konce černá kronika kombinovaná se Srstkovým Chcete mě a reklamou na další program. Co se děje ve světě, ekonomice, hospodářství, financích atd. náím radši ani nenaznačí. Je vidět, že mají příkaz ničím nestrašit ovečky.
|
|
|
No počkejte. Platíme stejně, PROTOŽE šetříme, ne?
|
|
|
Tak nevím jak to ve skutečnosti je. Mé inkaso každým rokem vykazuje přebytek, tudíž je rok od roku menší. V letošním roce se dokonce chytám k frontálnímu útoku na inkaso. Bude žádné.
"Pokud v dnešní době někomu zbudou peníze, tak je uloží" jak to prosím udělají, když žádný nemají?
"Banky je obratem půjčí", komu prosím když jsou všichni zadlužení?
"nebo nakoupí státní dluhopisy" jaké prosím dluhopisy nakoupí, když počínaje rokem 2016 budou vyrovnané rozpočty.
Zkuste drahý Tanguero místo vymýšlení a psaní ptákovin něco rozumného dělat.
Věštím i nadále již víc jak 5 roků.
Deflace.
Ropa dlouhodobě kolem 100USD, vzpomínáte!!!!
Osobní automobil pod 100 000,-Kč.
|
|
|
Na ptákoviny jsi tady především expert ty.
1) To, že nemáš peníze neznamená, že je nemají ani druzí.
2) Všichni zadlužení nejsou. To, že jsi zadluženej ty neznamená, že jsou i ostatní.
3) I kdyby byly vyrovnaný rozpočty, vydávání dluhopisů neskončí.
|
|
|
:-) Když si uvědomím, jaký je ten článek blábol a jakou má známku, říkám si, že učit alespoň základy ekonomie na základních školách není vůbec špatný nápad.
1) HDP není etalonem výkonnosti ekonomiky, tím je teprve poměr HDP na obyvatele. Naopak trend vývoje HDP je signálem něčeho; zejména signálem pro firmy a stát o tom, kam se ubírá agregátní poptávka. Tato informace může vést ke zmírnění dopadů poklesu výkonnosti ekonomiky prostřednictvím například snížení efektu mzdových a cenových strnulostí (ne, nejsem neokeynesiánec). Ovšem celá tahle diskuze je pak o tom, jestli potřebujeme nebo nepotřebujeme čísla z ekonomiky. Podle mě čím chceme dokonalejší konkurenci, tím více je třeba informací.
2) Rozbor jednotlivých kapitol, které ČSÚ rozepisuje, je bez hlubší znalosti metodiky k smíchu.
3) Jedním dechem autor říká, že jsme závislí na vývozu a ekonomice Německa a může to znamenat obrovské turbulence. Hned vzápětí tvrdí, že:"Těžko chápat útoky ekonomických komentátorů na jednostrannost naší ekonomiky orientované na export" - je to schizofrenní postoj :-) Snahy o soběstačnost autor odsuzuje, pravděpodobně i snahy o diverzifikaci. Závislost je tedy správná? Nebo není?
4) "Představte si pokles exportu o 10%." Proč ne o 20? Nebo o 50? Představit si to dokážu, při troše dobré vůle i zdroje takového propadu, ale že by se to mohlo stát klidně, o tom pochybuji. Zahraniční obchod naštěstí není v relacích zapnout/vypnout, je to docela tenké a pevné předivo operací. Ve skutečnosti je tahle myšlenka tak trochu šířením poplašné zprávy mezi ekonomií a zejména ekonomikou nepolíbené jedince.
5) ad vládní výdaje na nákup statků a služeb vs. HDP. Státní útraty a vládní výdaje podle metodiky jsou dvě různé věci. Jak správně autor uvádí, sociální transfery, tedy zejména penze, se do vládních výdajů za statky a služby nepočítají. Takže autor uvádí jen zmatené klubko čísel připomínající analýzu asi jako kapslík atomovku.
6) Osobní postoj autora k dluhům je věc sice zajímavá, ale irelevantní. Osobně mi připadá, že by bohatě stačilo, kdyby se stát dokázal k cizímu kapitálu postavit tak, jak to dělají firmy, tedy optimalizovat kapitálovou strukturu pro investice a pokud už se musí zadlužit provozními úvěry, dbát na jejich krátkodobost a využívat je jen při časových disproporcích mezi příjmy a výdaji, ale to by museli u vesla sedět lidé, kteří přemýšlejí, jak udržet fiskální politiku státu a ne jen své rodiny. Každopádně celý odstavec o státním dluhu je..zmatený a nicneříkající. Stát by si podle něj asi půjčovat neměl, ale kdo ví.
7) "hlavními položkami spotřeby jsou bydlení, jídlo, energie, pití a tabák. Tyto náklady meziročně zpravidla rostou a jen velmi zřídka klesají, a to, i pokud je sečteme a očistíme o inflaci." Byl by zdroj? Je to blábol. Ve skutečnosti je snazší si spočítat, že tyto položky tvoří podle prvního pohledu více než polovinu (http://www.czso.cz/eng/redakce.nsf/i/consumer_basket/$File/c_basket2012.pdf) celkových výdajů domácností a tudíž růst jejich cen je většinovým zdrojem inflace. Když je o inflaci očistíme, potom záleží zejména na pohybech platů ale i na dalších, zejména demografických, faktorech, jestli podíl těchto výdajů na platu roste nebo klesá. Prostě bych rád viděl ten zdroj, podle mě prostě blábol.
Celý článek byl zábavným mixem špatně intepretovaných čísel a osobních názorů autora.
Kdyby měl Kalousek koule a opravdu by chtěl dělat reformy, vyházel by polovinu úředníků, snížil by na polovinu množství papírů, které si posílají a po nás vyžadují, snížil výdaje ministerstev, ořezal nekontrolovatelné a hlavně nekontrolované výdaje zdravotních pojišťoven a snížil daně, aby podpořil ekonomiku. Bohužel pro nás se vydal mezi politiky oblíbenější z obou cest, a to obrat ty, co ještě něco mají, a rozdat to ostatním přes platy státních zaměstnanců. Největším neštěstím je ovšem fakt, že jelikož se velké firmy nedají obrat snadno a rychle, mačká peníze ze střední třídy. Uvidíme, kam tahle politika dospěje. Zatím se můžeme bavit podobnými články jako je tento. Ode mě čistá 5.
|
|
|
Jsem potěšen, že radostné hýkání nad ekonomickým rozborem HDP někdo pojmenoval.
Osobně jsem zde již tak nějak v kritice otupěl, neb radostně oslavný pěv je ohlušující, i když žalostný. Ano, jeden z řady mimořádně odporných blábolů.
Chtělo to jen trochu víc přitvrdit s tou svobodou, víc opět modly a duch mises.cz mohl opět vzlétnou k nebesům. Ach jo!
|
|
|
Já to nemyslel jako kritiku směru uvažování, ale kritiku samotného procesu. Je smutné opírat svoji víru o takovéhle argumenty, třebaže by totiž ta kritika byla správná, obhajovaná hloupě bude hloupě vypadat.
Taky jsem se dlouho rozmýšlel, z které strany a jestli vůbec do toho shnilého jablka kousnout. Ač kritizovat je třeba, taky tesaři nedělám rozbor toho, jak dělá blbě střechu, když tomu houby rozumím, takže fiskální politiku vlády a metody ČSÚ by neměli kritizovat tesaři, co si o ekonomice čtou v Blesku.
|
|
Ve většině věci s vámi souhlasím, Ale co se týká porovnávání hdp, k tomu slouží hdp ve stálých cenách očištěné o inflaci. Právě aby se předešlo spekulacím tohoto typu, i když tam může být nějaká nepřesnost.
|
|
Milý Tanguero, ještě poznámka: jestli si nejste jistý, jestli míra naplněnosti košíku důchodce v Albertu je/není relevantní proměnnou v rovnici určující naši životní úroveň, rád bych vám řekl, že je. Filozofií Homera Simpsona: je to zdroj a zároveň řešení našeho problému :-)
www.youtube.com/watch?v=hUVwR0rw5fk
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jak se padá do recese, co to je HDP a další zajímavé informace
|