Doprava představuje svobodný pohyb lidí, zboží a také služeb a
informací, které tito lidé mohou poskytnout. Sféra dopravy se proto stává
přirozeným předmětem zájmu subjektů, které chtějí získat kontrolu nad touto
svobodnou činností, tedy předmětem regulací prosazovaných socialisty.
Domnívám
se, že právě oblast dopravy je určitým indikátorem, jak politické strany
hodlají naložit s našimi občanskými svobodami i mimo silnice a proto budu
v tomto tématu pokračovat nyní již na stránkách D-F rozborem politických
programů současných stran.
Politici zneužívají přirozených lidských potřeb bezpečného, plynulého
a komfortního cestování a pod záminkou zvyšování bezpečnosti vnucují voličům
své represívní programy, jejichž cílem je pouze prohloubit moc státu a
jeho úředníků, aniž by docházelo k nějakým faktickým a měřitelným změnám
k lepšímu. Tato tristní situace pronásleduje naše politické prostředí již
více než deset let.
Regulace se odehrávají třemi cestami. Jednak obstrukcemi při tvorbě
dopravní infrastruktury případně vyhrazováním části její kapacity pro rekreační
aktivity, neproduktivní a raritní druhy dopravy (cyklistika), zpřísňováním
dopravní legislativy (zde se hodí připomenout, že ČR má jedny z nejvíce
restriktivních dopravních přepisů v Evropě, možná i světě) a upevňováním
dohledu přímo v terénu, tedy nátlakem na policii, aby prováděla různé šikanistické
akce.
Minulý
díl volebního průzkumu zpracovaný pro OSBID vypovídal o tom, jak poslanci
hlasovali v minulém volebním období. Dozvěděli jsme se, že poslanci strany
ODS, která chtěla před volbami "navrátit silnice českým řidičům", ve skutečnosti
používali 25% svého politického vlivu k prohlubování represe. Ostatní strany
si vedly už jen hůře.
T.č. parlamentní strany
ODS
V oblasti dopravní infrastruktury ODS samozřejmě slibuje voličům celou
řadu zlepšení. Jedná se o obecné proklamace typu "silnice musejí být kvalitnější".
ODS ve svém programu nezmiňuje mýto pro osobní automobily ani městské mýto,
na druhou stranu konstatuje, že bude třeba „najít další zdroje“. ODS se
patrně jako jediná strana zabývá i otázkou úspor, kde možnosti úspor spatřuje
v jednodušším vedení komunikací terénem a omezení ekologických opatření
při stavbě komunikací.
Ohledně dopravní legislativy, konstatuje
program ODS toto: Přísnější metr na neodpovědné řidiče a piráty silnic
podpoříme změnou zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Není nijak vysvětleno, jaká změna by to měla být a proč, jaké dopady
bude mít a jak přesně bezpečnost zlepší. Prostě zpřísnit, protože to chceme.
Dále: Rozvoj inteligentních dopravních systémů přispěje ke zvýšení bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu. Navrhujeme systém jedné SPZ na celý život,
SPZ vázané k fyzické či právnické osobě, nikoli nastálo k jednomu vozidlu.
Závěr: ODS je nevolitelná. ODS
prosazuje další utahování šroubu a zavádění systémů velkého bratra. Dále
je při úvahách o ODS jako o voličské alternativě vzít v úvahu, že vše,
co ODS nyní slibuje, mohla zavádět už během minulého období jako vládní
strana. Úvaha o registračních značkách má komický rozměr u strany, jejíž
lokální bossové si zakládají na zajímavých numerických kombinacích značek
a korumpují úředníky, aby je získali.
ČSSD
Obligátní obecné sliby o zlepšení dopravní legislativy se obsahově shodují
se sliby ODS. Dokonce mají i podobnou skladbu vět. Navíc, ČSSD konstatuje
význam mobility (vč. individuální) pro zaměstnanost a hospodářský růst.
Dále:
Preferujeme rozvoj hromadné dopravy před dopravou individuální, přičemž
za páteřní druh veřejné hromadné dopravy považujeme železnici, která je
bezpečná a šetrná k životnímu prostředí.
ČSSD v jejím programu nekonstatuje nutnost zásahů do dopravní legislativy.
Závěr: ČSSD je s podmínkou volitelná
pro ty motoristy a řidiče, kteří nemají problém s celkovým zaměřením
strany, posilováním role státu, korupcí, klientelismem a celkově nižší
inteligenční a sociální úrovní elektorátu ČSSD. Tyto jevy samozřejmě mohou
ovlivnit společenské, ekonomické a politické poměry v ČR natolik, že se projeví i v tom, jak svobodně
se budeme dopravovat.
KDU-ČSL
Volební program KDU-ČSL, jinak dlouhý, nepřehledný a nesrozumitelný
dokument, začíná v kapitole dopravy zcela absurdní větou:
Naší samozřejmou prioritou je zvýšení bezpečnosti dopravy. Chceme
zachránit minimálně o 100 lidských životů více, než v předchozím roce.
Ohledně dopravní infrastruktury, dostatečnou představu o rozsahu regulací
prosazovaných touto stranou si volič udělá z věty „Chceme z ceny za
užití dopravní cesty vytvořit silný ekonomický nástroj dopravní politiky
státu. To umožní cenově upřednostňovat zejména ty druhy dopravy, které
jsou z celospolečenského hlediska nejvíce žádoucí a jejichž dopravní cesta
není kapacitně využita.“
Jinak řečeno, „budete jezdit vlakem a hotovo“.
Dopravní exekutivu hodlají lidovci nastavit takto: „Zásadním způsobem
chceme zdokonalit kontrolu dodržování pravidel silničního provozu, především
v oblasti nedání přednosti v jízdě, nebezpečného předjíždění, překračování
povolené rychlosti vozidel, technického stavu a přetěžování vozidel.“
Program obsahuje ještě rozsáhlejší sadu represívních až buzeračních
opatření, jejichž rozbor by si vyžádal více prostoru, než si tato zanikající
strana zaslouží. Demagogický program obsahuje nesmysly a silácké formulace,
které bezvýznamná KDU-ČSL není s to prakticky naplnit. Verdikt: Z hlediska
motoristy naprosto nevolitelná strana,
nejhorší možná alternativa z netotalitních stran.
TOP09
Ohledně dopravní infrastruktury obsahuje program TOP09 obvyklou sadu
slibů, především zcela obecných proklamací.
Pokud jde o politiku bezpečnosti silniční dopravy, pak navrhuje TOP09
toto: Vláda si uvědomuje, že v počtu dopravních nehod patří Česká republika
k nejhorším v Evropě. Nehodlá se s touto situací smířit a bude ji zlepšovat
cestou výchovy, prevence i nevyhnutelné represe vůči neukázněným. Nápravu
vidí také v odstraňování kolizních míst, oddělení cyklistického provozu
od automobilového, budování obchvatů měst a instalaci bezpečnostních prvků.
Vládou je v tomto případě míněna TOP09, protože program je sebevědomě
psán formou programového prohlášení budoucí vlády. TOP09 nenavrhuje explicitně
žádné zásahy do legislativy. Straší řidiče „nejhorší situací v Evropě“,
což není pravda. Pojmy prevence, represe, výchovy nijak nerozvádí. Oddělení
cyklistického provozu od automobilového je správný prvek. V programu uvedené
bezpečnostní prvky TOP09 nijak dále nespecifikuje, patrně se tedy bude
jednat o radary a dohledové systémy.
Závěr: Strana je nevolitelná.
Z programu je, i přes některé pozitivní prvky, zjevná snaha po regulaci
a utahování šroubu. I v případě TOP09 je třeba připomenout, že exponenti
této strany (Severa, Parkanová apod.) byli v minulém období v parlamentu
a vládě, takže pokud chtěli něco rozumného udělat, už měli příležitost.
Neparlamentní strany
Věci veřejné
VV z porovnávaných stran předložila nejrozsáhlejší
program v oblasti dopravy. Pokud jde o dopravní infrastrukturu, přichází
VV s návrhem, který by měl zvýšit rychlost prováděných oprav. Firma realizující
opravu by si silniční pozemek pronajímala, aby byla nucena práci dokončit
co nejrychleji. VV odmítají zavedení elektronických vinět a požaduje rozšíření
mýtného na silnice všech tříd, přičemž z programu není zřejmé, zda se to
týká jen nákladních aut.
Ohledně přístupu ke komunikacím uvádějí VV: Preferenci a zkvalitňování
veřejné dopravy před dopravou individuální. Veřejná doprava je zejména
ve městech mnohem efektivnější, než doprava individuální.
K dopravní legislativě: Posílení osobní odpovědnosti majitele vozidla
za to, kdo s ním jezdí (holandský nebo německý model), aby již nebylo možné
se vymlouvat na „osobu blízkou“. Změnu současné podoby přestupkového řízení,
kdy je řidič často trestán dvakrát a nemá možnost nápravy. Přijmeme stejná
procesní pravidla jako v trestním řízení.
Dále k dopravní exekutivě: Zejména silniční doprava stále vykazuje
velice vysokou míru nehodovosti a úmrtnosti. Je proto nutné se zaměřit
zejména na tuto oblast. Hlavním pilířem pro zajištění bezpečnosti silničního
provozu musí být prevence.
Tuto prevenci spatřují VV v odstranění přebytečných dopravních značek,
zvyšování pravomocí obcí a krajů v dohledu nad silničním provozem, v úpravách
přechodů pro chodce, zkrácení lhůty o vyrozumění řidiče o přestupku na
14 dnů, zrušení bodových postihů za drobné přestupky, snížení korupčního
potenciálu bodového systému.
Závěr: „Program“ VV je ve skutečnosti demagogie a snůška
pitomostí. Zdánlivě pozitivní body jsou ve skutečnosti samozřejmost,
kterou daňový poplatník od státního aparátu právem očekává. Bezpečné přechody
pro chodce a správně umístěné značky nejsou vůbec tématem pro parlamentní
volby. Ostatní body v programu uvedené jsou jen pokračováním současného
represívního modelu, navíc velice diletantsky formulované, prosté jakékoli
argumentace a ve vzájemných protikladech (protiklad zavádění objektivní
odpovědnosti a sjednocení procesních pravidel v přestupkovém a trestním
řízení). Na tvorbě „programu“ se podílel „dopravní expert“ Huml, který
je expertem proto, že se pohádal se svými nadřízenými u policie a pak hlásil
do televize dopravní zprávy, podle stejného vzorce je Karla Mráčková expertem
na meteorologii. Skutečnost, že VV hodlá zasáhnout do ústavních práv,
aby dosáhla lepší vymahatelnosti bagatelních přestupků, by měla být nejen
pro řidiče dostatečně otřesným signálem. Strana je nevolitelná.
Strana Svobodných Občanů
Podobně jako VV, SSO věnovala dopravě samostatnou
kapitolu svého programu. Ohledně dopravní infrastruktury navrhuje SSO,
aby smlouvy mezi státem a dodavateli dopravních staveb byly veřejné, což
se mi jeví jako zásah do obchodního tajemství, který lze navíc snadno obejít.
Svobodní jako jediná strana navrhují zrušit přidávání biosložek do motorových
paliv, protože zvyšují cenu a snižují kvalitu paliva.
Zásadní se jeví tato věta: „Svobodní odmítají ideologické předsudky
vůči dálnicím a individuální automobilové dopravě. Osobní doprava je výrazem
svobody jednotlivce a jen každý člověk sám ví, jestli je pro něj lepší
doprava individuální nebo hromadná.“
Na úrovni dopravní legislativy navrhují svobodní zrušení bodového systému
pro jeho nákladnost a korupční potenciál, zrušení zbytečných omezení rychlosti,
zvýšení rychlosti na 160km/h na těch dálnicích, kde je to možné.
Závěr: Strana je volitelná.
Česká pirátská strana
Strana se ve svém
programu nijak speciálně dopravou nezaobírá.
Závěr: Oblast internetu a dopravy si je velmi podobná, v prvním
případě se jedná o svobodný pohyb informací, v druhém případě o svobodný
pohyb osob, služeb a zboží. Je pochopitelné, že oba systémy čelí snahám
o socialistickou regulaci. ČPS je, pokud jde o kybernetickou svobodu, velmi
liberální a tudíž nevyvolává obavy. Strana je volitelná.
Koruna česká
Monarchistická strana těšící se oblibě mezi částí redakčního jádra se
k problematice dopravy ve svém programu http://korunaceska.cz/program.htm
nevyslovuje a patrně nemá v tomto ohledu žádné ambice. Programové priority
této strany leží jinde. Výsledkem takového postoje by byla konzervace současného
stavu.
Závěr: Strana je volitelná.
Strana práv občanů (Zemanovci)
Program
SPOZ neobsahuje žádné relevantní body.
Závěr: Uměle vytvořená strana vystavěná na sociálnědemokratických
a komunistických gerontních kádrech podporovaných zahraničními rozvědkami
těžko přinese něco zásadního, pokud jde o svobodnou dopravu. I v tomto
případě se musí volič-motorista rozmyslet, zda mu jako občanovi nevadí
strana, která je tvořena bývalými komunisty, důstojníky socialistické armády,
vyhozenými policisty recyklovanými funkcionáři a lokální korupční sebrankou.
Pro mě je tato strana nevolitelná.
Totalitní strany
Strana zelených
Poněkud překvapivým faktem je, že zelení uznávají individuální dopravu
jako rovnocennou alternativu dopravy veřejné: "Chceme občanům zajistit
kvalitní systém veřejné dopravy pro dojíždění za prací, do škol i za kulturou,
jako rovnocennou alternativu dopravy individuální". Zelení chtějí „využít
ekonomické nástroje“ k podpoře výroby malých aut s nízkými emisemi, tedy
nařizovat řidičům, čím mají jezdit.
Problematice dopravní legislativy se Zelení ve svém programu speciálně
nevěnují. Za sympatickou by se dala označit snaha o jasný zákonný rámec
pro používání policejních kamer.
Závěr: Čistě na základě programu by se dalo usuzovat,
že volbou strany Zelených motorista neudělá chybu. Většině „zelených“ témat,
jako je městské mýto nebo mýto pro osobní auta, se strana ve svém programu
vyhla, protože bojuje o holé přežití jako parlamentní strana. Zkušenosti
s reálnými postoji této pseudokomunistické strany k individuální automobilové
dopravě však jednoznačně velí tuto stranu za žádných okolností nevolit.
Rozsah, hloubka a následky regulací, které tato strana navrhuje, by
vedly k vytvoření přeregulovaného, dohlížitelského a superkorupčního prostředí,
které by mělo samozřejmě dopad i na možnost svobodně se přepravovat automobilem.
KSČM
Programem KSČM jsem se do detailu nezabýval. S obrovskou mírou nadsázky
se dá říci, že pokud KSČM usiluje o návrat před rok 1989, může to být pro
motoristy skvělá zpráva, protože tehdejší vyhláška č. 100 byla proti současnému
zákonu 361/2000 Sb. vysoce liberální normou.
Závěr: Stejně jako u zelených platí, že ačkoli sám program
neobsahuje nic závadného, již sama ideologie strany je natolik perverzní,
že by regulovala a kriminalizovala většinu lidských svobodných aktivit,
svobodnou dopravu nevyjímaje.
V souhrnu: žádná ze stran, jejíž programy jsem zkoumal, ve svém programu
neuvádí městské mýto pro osobní automobily, mýtné pro osobní automobily
a daň z automobilu (zelení ji naznačují). Přesto vládní strany na tomto
konceptu minulé volební období pracovaly a celý projekt je nyní ve fázi
konceptu. V podstatě se čeká na nový parlament, který provede patřičné
legislativní změny, což je všeobecně známo. Tomuto tématu se politické
strany nebudou moci vyhnout. Tím, že se ve svých programech k tomu nevyjadřují,
voliče v podstatě klamou. Podobných témat by se dala najít celá řada.
Stačilo?
Pokud chcete konfrontovat své postoje s politickými stranami ještě více,
než jsem učinil zde pro relativně izolovanou oblast dopravy, nabízí se
tato výborná aplikace.
Moje výsledky jsou zde;
musím říci, že mě výstup překvapil svojí věrohodností.
22.05.2010 D-FENS