Milé čtenářstvo odbojného a vzpurného serveru, přečtete si něco
o rebelském autě, které vzniklo za účelem poskytnout (pod)průměrnému čechovi
téma k hospodským veletlachům. Nevzniklo ani pro italskou policii ani pro
carabinieri ani pro další ozbrojené složky italské společnosti jako je
Cosa Nostra, Gomora nebo Drangeta.
Myslím si, že typický čtenář tohoto serveru praktikuje svoje rebelství
povětšinou čtením D-Fensových příspěvků (soudě podle diskusí pod články),
ale v garáží vystavil rebelii jasné stop v podobě spolehlivých a praktických
vozů, jako je třeba Fabia, Logan, Forman, Santa Fe a podobné velmi spolehlivé,
pohledné a praktické vozy pro slušné lidi, kteří to myslí se svojí integrací
do společnosti vážně.
Já jsem byl vždycky grázl. Takový malý Drangettino, zlé Cosa nostra
mimi. Gympl jsem studoval sedm let. Bohužel nešlo o sedmiletý gympl, ale
jenom o čtyřletý... Taky mě chtěli vyhodit za to, že jsem namaloval na
svoji skříňku hákové kříže a pentagramy nebo, že jsem si zle počíhal na
místního gympláckého zlodějíčka, který rád v tělocviku cvičíval pokaždé
v nových teniskách. Nedivím se, toho křiku, který se šířil ze sklepních
prostor orlovského gymplu bylo příliš. Z vysoké školy mě vyhodili po měsicí
za odbojnou činnost a narušování provozních konceptů. Na pracáku jsem nadal
úřednicím do kurev, v zaměstnání jsem vytahal managerku za vlasy a se slovy,
tak už kurva konečně přestaneš, ty stará čarodejnice, jsem ji umravnil.
A uznejte sami! Můžu jezdit po tom všem ve Fabii? Říkáte si, že by pro
mě bylo asi vhodnější Audi A8 nebo Superb...Bohužel na tuhle možnost nemám
dostatečnou zásobu tepláků a zlatých řetězů. Navíc se neživím prodejem
ojetin, spekulacemi s ředěnými pohonnými hmotami, ani nestojím u baru jako
ochranka. Takže díky, za radu, ale Audi A8 jsem musel z výběru vyloučit.
Článek bude delší, ale dejte si ho třeba na třikrát.
Volba padla na padlého anděla automobilového průmyslu. Alfa Romeo 156.
Určitě to auto znáte. Sice na něj moc nenatrefíte, protože jich jezdí pro
republice doslova pár tisíc. Má to čtyři kola, ale auto to není. Má to
kufr 370l, ale málo kdo v tom něco vozí. Bylo to auto roku, ale skoro nikdo
ho nemá rád. Nikdo v tom nejel, ale každý ví do detailu, jak to jezdí a
jak se to sere a že to kakraholtsky žere! Vyráběj to vesničani někde v
Profáns, což je ten kraj na jihu itálie sousedící s těmi Albánci a ti prý,
povídal to Toník, taky pracujou jako gastarbajtři v té jižanské továrně
v Turině nedaleko Palerma. A píčo to sou přece hustý argumenty na to, tenhle
šrot na kolech nekoupit!
Takže tady vám vypíšu všechny argumenty, proč se tomuto auto vyhnout.
Technika. Příliš odlišná od etalonu slušného vozu. Posuďte sami.
Vpředu to má jakýsi spletenec ramen namísto poctivé tlumičové vzpěry ukotovené
do kola a poctivého lisovaného plechového ramena. Ale popořadě.
Přední náprava se skládá z hliníkového horního ramena plného tvaru (na
rozdíl od současnosti, kdy je tvořeno nejčastěji dvěma tyčkovými rameny
- Audi A4, AR 159) s jedním čepem. Toto rameno má asi něco kolem dvou kil,
to jen tak pro zajímavost. Když odstraníte čep, může ho ve vaši nepřítomnosti
použít i manželka. Upevněno je v hliníkovém držáku, který je součástí horního
uložení tlumičů.
Dolní rameno je masivní litinový odlitek s několikerou perforací kruhového
tvaru. Sestává ze tří silentbloků. Dva jej uchycují do rámu a třetí válcovitý
je uprostřed a ten slouží k uchycení tlumičové vzpěry, která nasedá na
dolní rameno svým rozvidleným koncem. Dále rameno obsahuje dolů obrácený
čep, který dosedá do jakéhosi malého rámu v náboji kola.
Těhlice slouží k propojení horního ramena a náboje kola. Jedná se o
pokroucenou ocelovou tyč.
Stabilizátor se skládá z prohnutých tyčí a dvou tyčkových táhel.
Zadní náprava se skládá z hliníkového držáku ramen, který je upevněný
ke karoserii.
Příčná ramena jsou čtyři. Jsou z hliníku, mají hranatý průřez a k držáku
jsou upěvněny skrz malé silentbloky a zajištěny speciálnimi šrouby s částečně
plastovým vývrtem, který znemožní rozšroubování. Kola jakoby visí ve vzduchu,
což je důsledek minimalizace hmot na zadní nápravě. Proč to tak je, snad
není třeba vysvětlovat. Ono ten kyj ve formě mohtného svařence vlečených
ramen a torzní příčky na nerovnostech docela odskakuje...navíc je sám o
sobě při řízení pasivní. Chápeš to Toníku? A ty Lojzo? Polož ty vidle,
když s tebou mluvím!
Podélná ramena jsou dvě, jsou ocelová, mají černý lak a trubkový tvar.
Stabilizátor je vzadu taky a na tyčkových táhlech.
Jak se to projevuje? Kompaktní auto s rozvorem necelých 2600 mm a váhou
kolem 1220 Kg razantně zatáčí. Je cítit, že pomáhá i zadek. Tuhle jsem
viděl zezadu (ale ne jako Fugo) Ford Focus v akci a zdálo se mi, že při
zatáčení dochází vzadu k jakýmsi podezřelým aktivitám, které ale neumím
slovy dost dobře popsat. Prostě se to nějak hejbalo a snažilo se to neměnit
tvar a zachovat postavení kol, narozdíl od aut s jednoduchým podvozkem,
kdy zadek takříkajíc jede za zbytkem auta a je jím prachsprostě vlečen,
až je dovlečen někam před supermarket, kde probíhá zrovna akce na kuřecí
prsíčka. Při zatáčení AR 156 je cítit jak se najednou zadek chytne a pomůže
dokončit oblouk. I ve větších rychlostech v technických pasážích (mám rád
náše dálniční rondly u Ostravy...moje soukromá závodní dráha..díky) reaguje
na silné škubnutí volantem okamžitým utažením poloměru zatáčení. Bez nějakého
kroucení, protestů, bez pocitu houbovitosti. Takže tohle je auto hlavně
do zatáček. Na rovinách je sice taky stabilní (ve vyšších rychlostech),
ale citlivější řízení člověka nutí k neustálým mikrokorekcím volantem.
Pouze malou nevýhodou je, že standartní modely byly poměrně měkké. Takže
se v zatáčkách mírně naklání. Stejný případ jako podvozkově taky velmi
silný vůz Peugeot 406.
Bavíme se ale o nijak nevylepšené AR 156 (standart alu kola 15" 195/60,
nesnížená).
Motor v mém autě má pro automobilku legendární obsah 1747 cm
krychlových. Jedná se o bastarda, při jehož vzniku spolu obcoval Fiat a
Alfa Romeo. Po bestiálním pohlavním styku vznikl drzý točivý parchant s
litinovým blokem, šestnácti ventily, hlinikovými písty, pětkrát uloženou
klikovkou, hlinikovou olejovou vanou s žebrováním, proměnným časováním
sacích ventilů skrz válcový variátor, proměnnou délkou sání a osmi svíčkami
s cívkovým zapalováním.
Svíčky jsou předepsány NGK Platinum. Na čtyři velké svíčky dosedá cívka,
z které jde káblík k svíčce druhého válce. Jistota zapálení při poruše.
Svíčky jsou uloženy shora hluboko v bloku.
Variátor je váleček s vniřními vývrty, které se po vpuštění oleje skrze
ventil všelijak natáčejí a tím do sebe zajíždějí. Vačka, která je našroubovaná
na konci variátoru se tak natáčí spolu s vnitřím mechanizmem a umožňuje
pootevírání ventilů vůči fixním výfukovým. Dochází tak k EGR efektu. Problémem
variátoru je jeho po letech částečné opotřebení a následný několikasekundový
dieselový klapot po startu.
Proměnná délka sání. Ano, tu už měly i octávie. O.K. Tady se jedná o
plastové potrubí sání, kdy se otevírá v závislosti na zátěži kratší nebo
delší větev sání. Měly to pouze motory 1.8 TS a 2,0 TS
Jak se to tedy projevuje?
Hodně to jede a málo to žere. Taky by to mělo mít nízké emise. Motor
v Euro II verzi má 106 Kw a 170 nm. Zabírá už od 2000 otáček a ani podtočení
nemá spektakulární projevy. Jenom cítíte, že vepředu něco tluměne "hrkotá".
Žádné vibrace interiéru, řadící páky, a žádný klapot zpod kapoty. Pro běžnou
jízdu stačí rozmezí od 2500 do 3000 oáček. V oblasti max točivého momentu
3500 auto začíná výrazně ožívat, aby v 5000 změnilo zvuk a znásobilo (krutě)
tah. To pokračuje až do 7000 otáček. Děje se tak velmi kultivovaně. A tady
je nějvětší chyba AR 156. Lehkost projevů láká k neustálé dynamické jízdě.
To znamená 150 000 km a nazdar bazar. Zvláště na trojku v nižších rychlostech
a na čtyřku ve vyšších (v otáčkách 5000) dokáže důkladně vyčistit levý
dálniční pruh, aniž by při tom motor bolestivě vyl. A to prosím po 145
000 Km, ne-li více. Auto může mít klidně více.
-
Pružnost 5. stupeň 80-120 14 sec
-
Maximálka podle GPS (velmi mírné dálniční klesání) 217 km/h, tacho 230
km/h), jinak na rovině jde plynule k 185, pak potřebuje čas na 200, doplazí
se i k 210. Ale pouze doplazí. Nezapomínejte ale na směšný objem a atmo
plnění.
-
Zrychlení 0-100 podle výrobce 9.4. Moje zrychlení, ať se propadnu a ať
do konce života řídím zrezlý Alfasud, ale 12 - 13 sec. Někde dělám chybu.
Nebo už to má auto pomalu za sebou?
-
Spotřeba. Velké pozitivum auta. Spolu s nízkým povinným ručením (po letech
bezškodního průběhu to mám asi za 3500 Kč) se jedná o velmi ekonomické
svezení zvláště při dálkových jízdách.
-
Dlouhodobě v kombinaci 8 l / 100km
-
Dolní extrém. Na švýcarský benzín Shell 95 (v bezcelní zóně v roce 2010
za 22 Kč / l !!!) v kombinaci 6.2 l dálniční provoz 100 - 120 Km/h plus
obec 100 Km/h. Najeto 580 km/ 37 l. Měření plná nádrž - plná nádrž.
-
Jinak běžně dálkově 7.4 dlouhodobě. Při rychlostech plynule 100 - 130 Km/h
-
Extrém, hrátky s maximálkou, město, dynamické svezení, dálnice 140 km/h
(tam je auto nejtišší) 9.7 l/100km kombinace. Test vždy z plné do plné
a jednoduchý výpočet.
Jinak motor není v určitých režimech nejtšší. Ale při popojíždění na parkovišti
a pomalé jízdě o něm skoro nevíte. Kolem 80 km je příjemný. Kolem 100,
110, 120 jadrnější. Potom zase ztichne kolem 140 km/h. V nejvyšších otáčkách
má hladký, lehce chraplavý, jinak nijak dramatický zvuk násilně vytáčeného
motoru třeba jako u starých osmiventilu. Na volnoběh není slyšet a ani
se neprojevuje vibracemi.
Užitná hodnota je dobrá. Prostor vpředu, skvělý kompromis mezi sportovním
utažením opratí a pohodlím. Dobré sedačky. Vyváženost mezi tvrdostí a pohodlím.
Dobrý rozměr plus boční vedení. Navíc klasicky italsky pěkné sedačky (Croma,
Lancia...) Sedačka jde zvednout nahoru. Bohužel nemá stavitelnou bederní
opěrku. Volant lze nastavit výškově i podélně. Navíc je skvělý a dobře
se drží. Vzadu místa dost, pohodlí pro dva kolem 180 cm max. Kufr plně
dostatečný. Dobrý tvar a skladnost. Víko drží na plynových vzpěrách, čili
lze naložit i vyšší předměty. Auto disponuje i průvlakem na lyže. Do auta
se vejdou v pohodě 186cm lyže i ve vaku. Kufr stačí i na dovolenou pro
dva lidi.
Bohužel odkládací přihrádky uvnitř jsou katastrofa. Není prostě co kam
uložit a ani s pet láhví nevíte kam. Jedině mezi sedadlo a dveře. Hrůza
a průser. Do přihrádky spolujezdce se vleze maximálně příručka USO e MANUTEZIONE
nebo pornočasopis menšího formátu.
Kvalita je velmi dobrá. Určitě minimálně tak dobrá jako u Vectry B,
Mondea I po faceliftu, Octavie I atd. To platí o interiéru, dveřích, obložení,
různých mechanizmech jako je zavírání dveří, otevírání kapoty, materiály
odhlučnění, sedačky...atd. Takže kvalita je minimálně srovnatelná s tím,
že něco je podstatně lepší než u zmíněných aut. Pozink. Silná stránka karosérie.
Tady AR 156 poměrně exceluje. Luxusnější prvky jako jsou dvojité plynové
vzpěry kapoty a víka kufru. Kovové kliky ve velmi vysoké kvalitě. Solidní
plasty uvnitř a dobré slícování, design interiéru. Automatická klima. Pěkné
čalounění kufru, dostatek odhlučňujícího materiálu v motorovém prostoru.
Bohatý nástřik spodku, spousta hliníku, pečlivě odstínění výfuku hliníkovými
díly. Pečlivé zakrytování spodku motoru na spoustě šroubů, pěkný kryt hlavy
válců s kvalitní povrchovou úpravou. Pečlivé pospojování hadic speciálními
AR spojkami (jsou nutné zvláštní kleštičky), bohaté lakování dílů příslušenství
jako je tlumič kmitů posilovače řízení. Hliníkový kryt plechových svodů.
Vpředu několikadílné plastové podběhy, vzadu kobercové podběhy. Solidní
plasty venku...atd. Kvalita je minimálně tak dobrá jako u Octavie I s tím,
že prostě někde úměrně vyšší ceně auta je zákonitě v luxusnějším provedení
plus daleko složitější technika sama o sobě. Jedno z míst, kde kvalita
pokulhává je lak. Dole u předních kol, kde navazuje blatník na práh, dochází
k olupování laku až na plech. Taky vznikají ťukance na kapotě a na předním
nárazníku. Jde ale o obyčejnou barvu, netuším jak to je s metalízou. Po
čase vznikne patina na plexisklu předních světlometů a taky se časem sloupe
znak vpředu Alfa Romeo. Lék? Nově zakoupený znak přelakovat!!! Blbůstka,
ale je po problému.
Nedávno, teď v září jsem zase projel kus Evropy. Poprvé jsem jel domů
vlakem. Povídám bastardům v servisu, ať vymění vodní pumpu. Né, to není
třeba! Tam to funguje jinak, tam se pumpa nemění. Vyměňte kurva tu pumpu!
Ne! Ano! Ne! Ano! Ne! Ano! Nakonec jsem tu pumpu za 1000 Kč přeplatil patnáctkrát.
Po x tém průjezdu vysokohorskými průsmyky jako je Stelvio (2750), Pass
dal Fuorn (2150) a bezpočtu jejich chudých příbuzných ve výškách kolem
1500 m jsem najednou zjistil, že sice jedu, že nic zpod kapoty nekouří,
ale že mám ručičku teploty chladící kapaliny na 130 C. Okamžitě jsem zastavil
na jednom plácku u jednoho jihobavorského lesa (najdi si na google earth
zámek Linderhof), zvedám kapotu a samozřejmě veškerá voda vytekla přes
víčko na expanzní nádržce. Okamžitě ji odšroubuju, vyvalil se dým, ale
pak se to uklidnilo. Volám odtahovku, bavorský buran mě odtáhnul do Garmisch
Partenkirchenu do Fiatu. Já si vzal do batůžku věci, napsal fiaťákům vzkaz,
a prodral se mezi stádem ovcí, které šly přes cestu až na hlavní a pak
hurá dva kiláky dolů na nádraží. Krásné městečko na podzim! Děkuji satanovi
(sorry, ale tohle je můj cíl modliteb...né, není, dělám si prdel, cíl mých
modliteb je Lucifer) za to, že jsem jel tím vlakem. Dobrodružství jak sviňa.
...Měl jsem spoustu zastávek..Octoberfest, pitka s ožralými Kazachy v Regensburgu
na nádraží, svádění krásné bavorky ve vlaku... nakonec musela utéct, bratření
se s ožralým Bavorem zovoucím se Froschi, bratření se s arabským vykukem
v Starbucks na nádraží v Mnichově. Byl jsem sváděn krásnou a chtivou turkyní
v Regensburgu...ještě dneska mám při bzpomínce určitý problém.., dašlí
svádění, tentokrát z mé strany, krásné kozaté madam v Pendolínu z Prahy
do Ostravy....nádherná cesta.
Ale zpátky k pumpě. Po telefonickém gešprechu s bavorským přednostou
fiatím šturmbánfýrerem jsme se dohodli na kompletní výměně rozvodů plus
pupma plus chladící kapalina včetně cvajmal španrolen, to jest napínací
kladky. Rozesmutnělý šturmi mi ještě sdělil, že dos iš aba kajn volšvógn
oda bé em wé oda žo etwaš doš najgt algmajn zú pane, dí wasapumpš disa
ala farzojge iš von kunštof horgeštolt und žo najgtš zú pane, aba diš goldenmotor
1750 iš doš zo cuferlésiš. Ja daš iš ajn Peš, wirkliš ajn Peš, auf díš
vajš kéštopt zu wérdn.
Za týden jsem si jel žlutým automotopřepravníkem Student agency nach Muenchen,
pak vlakem do Ga-Pa (pro mě Ža-Ba). Světe div se, když člověk odhlédne
od těch kinedrylů, co jsem spolu s pivem vyzunkl (D1 je opravdu masakr,
tak člověk bez podobného dopingu hodí kosu na sedadlo před sebou ani neví
jak), tak tohle cestování má svoje kouzlo. Zvláště pro mě, pro sympatického
190cm vysokého grázlika, jež oplývá charmem a stylem, Takže holky si po
čase musely odsedat, a to i přes můj charm. Když mě viděly, jak zobu tabletu
a dávám na ex půlku piva z plechovky, tak asi byly trochu zmatené a necitily
se v mé přítomnost dobře. Ale zpět k pumpě. Wosrpumpš war also esrsetzt
a já vycáloval 600 euro. V Čéchii by se to pořídilo asi za míň. Takže za
těch 15 000 jsem dostal následující: výměna rozvodového řemene, dvou kladek,
pumpy, chladiva, práce plus teststelung na těsnost motoru, neporušení těsnění
hlavy....atd. Všechno bylo v pořádku. Jak už říkal elegantní vysoký a holohlavý
čytřicátník v obleku, tyhle motory jsou zlatý a nechápe, že odešla zrovna
pumpa. Dyť to není vašnosto ani BMW ani VW, aby to mělo takové problémy.
Tuhle větu si zapamatuju! A tak cesta pokračovala. Zámek šíleného králevice
Nojšvanštajn se svými Japonci, Hohenšvangau nedaleko. Pak Tyrolsko, Švýcarsko
se svoji krásnou rétorománštinou. Tu mě učila zase jedna holka..né, dobře,
tím se gentleman nechlubí. Ale tady je ukázka, jak to vypadá. Vallader.
Jazyk v kantonu Graubünden: Rumantsch Grischun: Bainvegni en Grischun,
Oz e venerdi, ils 15 da october 2010. Urs e la vuolp far sex in god. To
znamená, vítejte v Graubünden, dnes je 15....., a medvěd a liška souloží
v lese. Tolik k jazyku, kterým mluví asi 50 000 lidí. Tak se učte.
Po tyrolských hrůzách, kdy holky vypadají jako Zdeněk Srstka, člověk ve
švýcarsku zase potkal normální tváře a dá se říct, že našeho typu, jak
to známe od nás. Zajímavé! Prostě genetická pestrost. Jednou souloží Giorgio
s Hansim, podruhé Francois s Hildegundou atd. Jako u nás. To samé. Jednou
Krzystof nastražil banánovou slupku na Anežku...atd...takže je tu genetická
pestrost, tím pádem líbivé obličeje a postavičky. No a pak přišlo zase
x průsmyků. Snad není žádný, kde bych už s AR nebyl. To't vše. Přidávám
k tomu všemu fotogalerii.
A protože už mě to psaní nebaví, radši bych šel páchat nějakou nepravost,
tak tady ještě v rychlosti uvedu ceník náhradních díl, s kterýma jsem se
osobně dostal v poslední době do styku, neb lepím různé Alfy, protože nekup
to, když to stojí jak vylítaná Fabie. A taky se na konec mé stati pobavíme
o tom, jestli je Alfa Romeo 156 italské auto.
Ceny náhradních dílů plus specifika
- Přední světlomet komplet, s motorkem nastavování sklonu originál Carello
(výroba v Polsku) - 2400 Kč
***při výměně je třeba trošku sundat přední nárazník, šroub světlometu
je skrytý pod ním, práce i se seřízením cirka 2 hodiny dohromady***
- 1x čep a táhlo řízení, meyle a swag, dohromady 1000 Kč
***jednoduchá výměna, kus cirka 1/2 hodiny***
- spojka sada Luk, hydraulické ložisko, 2700 Kč, 1500 Kč
***výměna sady, doplnění brzdovky, 2000 Kč, nechal jsem zkontrolovat
i převodovku za 1500 Kč, ta byla v perfektním stavu bez nutnosti měnit
synchra...najeto 145 000 Km)
- převodový olej Mobil 75w-90, 550 Kč
-motorový olej, kupuju na netu od velmi dobré firmy (dodání do Ostravy
48 hodin), která se věnuje i Alfám pětilitrové balení, kdy litr vychází
na 320 Kč. Litrovky na 360 Kč. Filtr Tutela 150 Kč. Firma vždycky přihodí
i blbůstku jako utěrky do auta, průpisku Selenia...maličkosti, ale spolu
s obrovským výběrem fajnšmekrovských olejů (i pro motosport) ve mě získali
zákazníka na (doufám) pořád.
Jinak k dalším dílům následující poznatky plus rady před koupí:
Po koupi je třeba pohlídat rozvody!!! Okamžitě vyměnit. 1.8 nemá vyvažovací
řemen. Ušetřené peníze. Nechte vyměnit i pumpu!!! Stojí 1000 Kč!!! Nenechte
se okecat líným šmejdem z Horní Lhoty nad Prdlavkou. Možno vyměnit i variátor.
Stojí 4800 Kč. A je na 100 000 Km vystaráno. Rozvody se doporučují měnit
v 60 000Km.
Zjistit funkci termostatu. Ručička teploty vody musí klesat a stoupat
(75 - 90 C) s tím, že na dálnici se může ustálit na 75 C. Velmi důležité
pro motor! Výměna trvá půl hodiny a termostat stojí 950 Kč.
Vržou-li horní ramena, není ještě nutno je měnit. Budou vrzat vždycky!!
Tady se tře guma o kov. Stačí vyvléknout těhlici z čepu a zjistit, jak
je na tom čep. Jinak se na ramenech nemá co pokazit. Stojí ks swag 1600
Kč a origo Fiat 2000 Kč.
U dolních ramen lze vyměnit silentbloky samostatně. Já s nima ještě
neměl problém! Dolní ramena jsou slušně robustní.
Kontrola zadních ramen. Bezproblémový dil. Omrknout silentbloky. Jinak
tady je materiál v řádu tisícikorun. Podélné stojí kolem 1800 Kč. Ještě
jsem němel důvod to měnit. Jezdím slušně a nejzdím často ve velkých městech
se zdevastovaným povrchem vozovek.
Vyměnit svíčky. Vydrží 100 000, takže není problém. Originál sada 8
x NGK platinum (což je obecně ta nejkvalitnější řada "tuningových" svíček)
3900 Kč.
Kabely jsou tady trochu dražší, stojí sada kolem 3000. Čtyři násadky
na celké svíčky a čtyři malé káblíky.
Obrovský výběr brzdových kotoučů, kdy kus od renomovaného výrobce (Brembo,
Ate,) začíná na 1000 Kč a pěkná sada vrtaných příjde na 6000, 7000 Kč.
Obrovský výběr tlumičů. Výhodně vycházejí základní Kayaby. Zhruba 2100
Kč/kus. Sachs Supertouring 2500 Kč, stavitelné Koni 3400 Kč/kus. Uložení
např. vpředu stojí Sachs 450 Kč. Pak velká spousta exotických podvozků
třeba od Japonců, vychází až kolem 40 000.
Když se nabouráte, tak na origo masku i se znakem připravte 2000 Kč.
Nárazník vepředu 3500 - 5000. Držák nárazníku (často rezne - jediná rez
na autě - jeho spodní čast) 500 Kč. Blatník kolem 3000 Kč.
Převodovka: Řadit by mělo jít hladce a poměrně přesně. Žádné pazvuky
při přeřazení! Ty dokumetují špatné zacházení a převážně rychlou jízdu.
Synchro na trojce! Pozor! Klapavé zvuky při přeřazení může mít na svědomí
i opotřebená spojka. Opotřebuje se zvláště kotouč spojky. Ten bývá sjetý
až na nýty, potom cvaká při řazení, což může člověk hodnotit jako poruchu
synchra.
Olej. Neexperimentovat a lít Selenii 10w-60, i když ve Fiatu říkali,
že stačí 10w-40. Já liju Selenii Racing a jsem spokojený. Spotřeba v 10
000Km (výměna) činí od horní rysky do půlky. Takže nedolévám!!! Jinak mechanik
mi řekl, že měnit olej v takovém stavu, v jakém je při 10 000 výměně, je
plýtvání. Olej je v perfetkním stavu, tmavý, ale nazlátlý. Prý mám měnit
v 15 000. No, ale radši zůstanu při 10 000. Je třeba měnit i malý filtr
Tutela 50.
Výfuk. Příliš nerezne. Koncový tlumič má zřejmě pozink, trubky, svody
mají pouze lehkou patinu. Může odpadnout kovová síťká vlnovce. Jinak občas
je třeba přivařit tu a tam malý držák výfuku. Jinak bez problému. Spodek
auta vyniká kvalitou! Vše pečlivě připevněné, spousta plastových spojek,
spousta hliníku...atd. Po 12 letech to vypadá k světu. Až je člověku líto
s tím jezdit.
A teď se pobavme o tom, jak moc je AR 156 italská. (díly pro prvovýrobu)
Světlomety Carello - Polsko/Itálie. Elektronika, vstřikování - Bosch,
Německo. Originál rádia - Japonsko. Přední chladič klimatizace - Rakousko.
Brzdiče ATE - Německo. U snížených AR jsou tlumiče Bilstein - Neměcko,
Podvozek od prvovýrobce TRW, ramena, čepy řízení, táhla. Vzadu držák příčných
ramen - Německo. Řemeny Continental- Německo. Spojky a ložiska Valeo Atd...atd...prostě
se jedná o produkt globalizace. I nejeden germánský samohyb musel zachránit
Ital...nebo Francouz. Francouzské diesely onehdá pro Ford. Italské 1.9
110 Kw a 1.3 Multijet pro Opely a myslím i pro Saaby...atd. Takže ty kecy
o italském šrotu neobstojí. Alfa Romeo byla naposledy italská před třiceti
lety.
Takže shrnutí. Jedno z nejlepších aut, jaké kdo kdy udělal. Ani velké
ani malé. Ani přemrštěně rychlé, ani pomalé. Ani silné, ani slabé. Krásné,
ale ne podbízivé. Nadčasové. Bez výstřelků, přesto jedinečné. Velmi po
všech stránkách vyvážené. Působí až neitalsky! Jakoby to byl spíše globální
produkt všechn chytrých inženýrů a stylistů. Ze současných dostupných aut
má jednoznačně největší potenciál stát se ceněným youngtimerem!!! Pozor
na to!!! Pozor! Ještě před sedmi lety v jednom bazaru byla krásná Lancia
Delta 1.6 turbo v dobrém stavu a s krásným červeným lakem a parádnimi origo
koly za 50 000. Nikdo ji nechtěl! Kolik stojí dnes? Ještě nedávno vyhazoval
jeden člověk od nás AR 75 2.0 do šrotu, prý po střední bouračce nemá cenu
opravovat!!! Mrkněte na autoscouty...kolik teď stojí. Kolik stojí všechna
ta Una kabrio a podobné věci, které kdysi stály v bazarech v křoví. Tahle
156 bude už za pár let stoupat na ceně. Především 1.8 (kvůli klasickému
objemu 1750), 2.0, šestiválce. Z dieselů možná ten nejvýkonnější 2.4 129kW,
který byl ve své době šok a bizarnost. Ale já bych vsadil hlavně na ty
šestiválce. Ty budou stát majlant!!! V době australských motorů a downsizingu.
Lidi, kupujte, pomaličku generálkujte, jezděte na výlety a pak to za osm,
devět let prodejte za 200 000 Kč. GTA za 500 000...To je moje prognóza.
Vícekrát jsem udělal chybu. Nechal jsem tam v bazaru v roce 2003 tu Lancii,
potom tu zachovalou Lancii Themu, a za pár flašek mi byla nabízena ta AR
75 s funkčním motorem, převodovkou, origo koly, zachovalým interiérem..atd.
Dnes jsem mohl mít zásobu náhradních dílů pro renovaci 75!! Nemám. Myslel
jsem si, že to nemělo cenu. A dnes má. A 156 bude jednou hlavní materiál
v luxusních youngtimer salonech ve Vídni, Mnichově...atd. Na place bude
stát 8x Alfa Romeo 156, 3x Ferrari, 1x Lancia Delta Integrale, 1x Porsche
Carrera...atd. Tohle je moje vize. Nebude nikdy extrémně drahá, ale balík
stát bude! Kupte, dokud to stojí míň než vylítaná Fabie, dokud je obrovský
výběr překvapivě levných dílů. Postavte to do garáže vedle své Octavie
Combi a užívejte života! Za málo peněz! Hodně muziky... (chce to jen trochu
přemýšlet..a nejednat ukvapeně)
A moje budoucnost? Pojedu hledat nablýskanou 75, možná Alfettu do Německa,
Švýcarska nebo do Severní Itálie. Dokud to ještě stojí do 200 000. A mohlo
to být kdysi levnější...
A budoucnost AR? Teď jsem najel na dovolené po Alpách 4500 Km a strávil
tam 8 dnů. Viděl jsem jenom dvě nové Giullie. Švýcarská policie jezdí v
Octaviich. Před každým třetím barákem v Tyrolsku je Fabie a dokonce i hodně
Felicii. V severní itálii v alpském regionu Alfy nejezdí. Tam sedlají výrostci
malé Pandy 4x4 nebo malé japonské krabičky 4x4. Policii jsem viděl jenom
v Bravách a Grande Puntech....Jediná Alfa v tom kousku Itálie, kterou jsem
viděl, byla troska 155 na špalkách. Malý výrostek, který u ni stál, na
zádech školní tašku, na mě ukázal fuck off a něco řval...haha.
Galerie
1. Ortler 3900m
v Itálii. Sama 156 stála v asi 2500 m.
2. Reschenpass
Sudtirol, Itálie, obec Casi dei Pescatori
3.
Trocha údržby neuškodí. Jinak jdou vidět cívky a ventil oleje variátoru.
4. Jedině Selenia
Racing
5. Moje AR v
nejvýše položené vesnici Rakouska. Spiss 1600m
6. AR na placené
cestě v Německu Rossfeld Hochalpenstrasse. 1500 m, Berchtesgaden
7. AR cestou
na Stelvio, Stilfserjoch 2750m. Asi třetí nejvyšší průsmyk Evropy.
8. Kontrola pod
stelviem.
9. Cesta Švýcarskem,
tady výška asi 2500 m.
10.
Panoráma u Plansee, Tyrol/Bayern nedaleko Ga-Pa
18.10.2010 Drangettino