Komentáře ke článku: Enemy at the gates! (ze dne 13.01.2015, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Tak jsem si to se zájmem přečetl a... zákony, vyhlášky, předpisy tedy celkem nějaké máme ale na druhou stranu. Jezdí ke mě s auty komunita místních Vietnamců. Neumí ani slovo, jejich účetnictví musí bejt silný kafe, když nechtějí dát do nákladů nic, ani nákup dodávky. A ve všech obchodech s potravinami nikoho jiného nevidím. S jedním jsem si kdysi na toto téma povídal a on tvrdil: Já muset hodně platit, potom můžu bydlí. Takže?
|
|
|
Nevím, jaké „takže“, ale -- to dělají správně, ne? Proč by měli mít jakékoli jiné účetnictví než to, jaké jim samotným ideálně vyhovuje? Proč přesně by se měli otravovat s nějakými „náklady“? Po mně kolega, který se mi o účetnictví stará, doklady chce (a ještě trvá na absurditách typu „na dokladu za koupi benzinu nesmí být zároveň koupě bagety“) -- chápu, že to není jeho vina, ale štve mne to nekonečně. Ve slušné společnosti prostě a jednoduše žádné doklady nejsou zapotřebí.
A „já muset hodně platit, potom můžu bydlí” je s tvrzením „neumí ani slovo” v příkrém rozporu, to je sedm českých slov.
(A propos „neumí ani slovo“ -- někdo, kdo se o sobě domnívá, že česky umí, by v kontextu, kde následuje „jejich účetnictví“, dokazující, že v oné větě myslí „ony Vietnamce“ a nikoli „onu komunitu“, musel nutně napsat „neumějí“.)
Z článku (přesněji z té svinské politiky) je člověku prostě a jednoduše špatně :(
|
|
|
P.S. A to jsem ještě navíc v chvatu přehlédl „jezdí ke mě“, což v dativu jaksi... nejde.
Zlatí Vietamci! Ti většinou česky umějí dobře.
|
|
|
Abych to uvedl na provou míru. Vietnemci mi rozhodně nevadí a jak si poradí s účetnictvím, je dle mého jejich věc. Dle výše uvedeného článku, pokud tedy úředníci kteří rozhodují kdo ano a kdo ne, nejsou jedna velká kapsa, bych jich měl potkat jen několik. Což alespoň u nás rozhodně neplatí.
Omluvte mou češtinu, do školy jsem opravdu docházel sporadicky a čtyřku z češtiny jsem získával pravidelně jen díky pěknému čtenářskému deníku a odevzdaným slohovým pracem. Opravdu!
|
|
|
OK, mea culpa, jsem nějaký jazykonabroušený v poslední době :) V reálných preferencích se, myslím, asi shodneme velmi dobře, zbytečné se o cokoli přít :)
Ti úředníci jsou -- přinejmenším podle zdrojů mně dostupných -- jeden velký, ohavný a páchnoucí ksindl :(
|
|
|
Zrovna Vietnamci patří mezi tu menšinu (no je to pěkně velká menšina), která mi v ČR zrovna moc nevadí. A přece jen muslimové a fanatici to obvykle nejsou, že..
A že podváděj na všem čem se dá.. hm, no takovejch by se tu našlo víc. ČR pro ně musí být z tohohle hlediska země zaslíbená, neb tu krade a korumpuje snad každej. Maj to skoro jak doma, zatím bez povinné stranické průkazky..
Je docela humorné jakou šílenou procedurou musí někdo projít, aby mohl být českým občanem.. Ne tak úplně adekvátní snaha vs výsledek.
Ale na druhou stranu, když se tak koukám co se děje v ostatních zemích EU, tak se mi tu i začíná líbit..
|
|
|
Já už toho od různých Vietnamců nakoupil dost, a dosud žádný mne nikdy v ničem a nijak nepodvedl. Vás ano, že tvrdíte „podváděj na všem čem se dá“?
|
|
|
Dvě věci:
1) Ti, co přišli do konce roku 2010 to ještě měli relativně snadné. Pak to převzalo Ministerstvo vnitra a šrouby se vcelku výrazně utáhly.
2) Cesty "korupční" mi zůstávají skryty. Nikdy jsem nikoho na úřadě nekorumpoval ničím silnějším než souborem neopodstatněných lichotek, takže neznám, jaké všelijaké kanály a tunely dokáží ty jejich bossové, co je sem tahají, vybudovat. Dnes to funguje tak, že MV provozuje několik tzv. schvalovacích pracovišť, která chrání před kontaktem se světem "tam venku" jak nejlíp umí. Takže ten úředník, kterému papíry odevzdáte, o nich následně nerozhoduje. Určitě musí jít korupční jehlou propíchnout i ta tlustá bunda, co si MV oblíklo, ale snadné to, myslím, nebude.
|
|
no,zrovna dnes jsem videl vietnamce,ktery kradl...ovsem byl/zatim/jen jeden..tech kteri mi chteli prodat predrazeny smejd,tech bylo podstatne vic...a tech,kteri mne chteli brat na hul pri jinych dalsich prilezitostech,bylo jeste vic...takze nedelejme z nich svatousky,i oni jsou pouhymi lidmi a snazi se v tomhle svete o to,o co dalsi miliony lidi,vyjebat s druhym tak,abych ja se mel dobre nebo aspon lip,a po tech,ktere ojebu,mi je hovno..
|
|
|
Proti gustu není dišputát, nicméně mně osobně popsaný obchodní model připadá krajně nepraktický.
Přinejmenším (a) sám vycházím z opačného, a funguje mi to velmi dobře už déle než čtvrt století, (b) a cca 99.99 % těch, s nimiž jsem dosud obchodoval, také funguje v opačném režimu -- přinejmenším vůči mně.
V celkovém součtu se mi to jeví jako win-win situace, a ty hlupáky, již se snaží „vyjebat s druhym tak,abych ja se mel dobre nebo aspon lip,a po tech,ktere ojebu,mi je hovno“, prostě nechápu -- a je mi jich upřímně líto.
|
|
|
urcite souhlasim,a ti,kteri se snazi "vyjebat s druhym tak,abych ja se mel dobre..atd.."k nim mam stejny vztah jako vy....
a urcite jsem potkal vietnamce/a nejen je mluvim li o jinych rasach ci narodech/kteri se chovali pratelsky i v dobe lamani chleba a klidne bych si jimi nechal kryt zada,kdyby nato prislo..
|
|
Přijde Čech do vietnamské tržnice a ptá se:
"Kolik stojí ta bunda?" Vietnamec odpoví:
"Tita pade". Čech na povídá: To je moc. A není ta bunda kradená?
"Dve te pade" odpoví Vietnamec. Čech ihned na to: "A máte povolení k prodeji?"
Vietnamec - "Cto pade". Čech se naposledy směle zeptá: "A máte vůbec povolení k pobytu?"
Vietnamec podá bundu zákazníkovi se slovy: "To je darek prosim".
|
|
Já jsem měl tu smůlu, že můj táta (Čech) byl notářem a za 1. republiky přidělen na Slovensko, takže moje rodné městečko bylo na Slovensku. Protože měl manželku Slovenku žili jsme tam i za války. Žil jsem tam 7 let a od 7 let žiji v moravských a českých zemích. Dokud jsme byli Československo, nic se nedělo. Při rozpadnutí státu jsem si samozřejmě požádal o české občanství. V té době jsem již zde žil přes 40 let. Problém zde byl, že jsem napřed musel dostat papír, že jsem byl zbaven slovenského občanství, které jsem dostal automaticky, protože jsem se tam narodil. Nevěřili byste co mi to dalo za práci.
Dopisování, telefonování s úředníky. V místě narození mi řekli, že tam o mně již nemají nic, matrika je v okrese, ale v rámci různých reorganizací to již byl jiný okres. Tam mě odkázali poslat žádost do města, kde jsem odevzdal OP, když jsem šel na vojnu. Obratem za 2 měsíce přišla odpověď, že vše musí vyřešit úřad v místě narození a kruh se uzavřel. Trvalo mi to 3/4 roku, než jsem dostal papír, že mě zbavili slovenského občanství a na základě toho jsem zde dostal české.
|
|
|
Asi jste to neřešil při, ale až nějakou dobu po rozdělení...
Bylo tam nějaké období, kdy šlo oficiálně zvolit to či ono občanství jednoduchým administrativním úkonem...
A dokonce bylo období několika měsíců před rozdělením, kdy šlo žádat o české občanství bez vyvázání ze slovenského - a vznikla tak množina česko-slovenských bipolitů...
|
|
|
Tohle už se naštěstí změnilo. Podmínka vzdání se dosavadního občanství po získání příslibu udělení toho českého už od 1.1.2014 neplatí. Stát už tedy netouží po tom "mít ve Vás monopol".
|
|
Článek jsem si se zájmem přečetl, díky za něj, věděl jsem, že máme tužší imigrační zákony, ale konkrétnosti jsem neznal.
Jen otázka - autor se zmiňuje o jakémsi neoficiálním blacklistu zemí a ve výčtu zmiňje Vietnam. Vietnamci jsou jednou z nejpočetnějších minorit u nás, tak jak to dělají? :)
|
|
|
Nejspíš tak, že většina jich celkem úspěšně funguje i bez českého občanství...
Popravdě nevím, kolik jich je s občanstvím/dlouhodobým/trvalým/nelegálním pobytem...
|
|
|
Tipoval bych, že většina z nich je tu už od bolševika.
|
|
|
Nemám konkrétní údaje o "nově příchozích" mezi roky 2011 a 2014, ale jak píšu shora - do té doby nebylo získání i dlouhodobého víza za účelem podnikání tak komplikované jako právě od roku 2011.
Když ale vidím korupční vazby mezi zastupitelskými úřady ČR na Ukrajině (odkud teď chce odejít kdo může) a tamními zprostředkovateli, co účtují 300E za to, že máte vůbec možnost svou žádost podat, nepochybuji o tom, že i ve Vietnamu se dá úředník provádějící pohovor správně motivovat. Ostatně na něm do vysoké míry záleží, co se objeví v záznamu o pohovoru, což je dokument vpravdě klíčový pro úspěch / neúspěch žádosti.
Takže blacklistování se projeví tak, že pokud by se náhodou podařilo někomu "bez té správné asistence" žádost vůbec podat, konzulární úředník půjde pode mustrů, které mají a do záznamu naseká hned několik věcí, ze kterých si pak může Ministerstvo vnitra rozhodující o takové žádosti vybrat, na čem žádost zamítne.
|
|
Článek by se dal shrnout: Získání občanství je takové normální řízení na úřadě.
Dobře, mírně přehnané, ale jen mírně. Některé typy úředních řízení jsou v pohodě, ale často když po nich i jako občan ČR něco chcete, vypadá to zhruba stejně.
Zajímavé cvičení je představa, jak by asi vypadala imigrační politika v ankapu.
Já v debatách o ankapu zastávám názor, že by časem stejně něco jako stát vzniklo a imigrační politiku (a další oblasti) by vzal na sebe.
I kdyby se to nestalo, stejně by na nějaké úrovni (obce nebo regiony) autority vznikly. Je asi absurdní, že by pravidla pohybu na každé cestě a ulici určoval každý majitel úplně nezávisle na ostatních. Situace, kdy majitel železnice může klienta dopravit na nádraží, ale majitel přilehlé ulice mu nemusí povolit vstup, je nevýhodná pro všechny (klient se nedostane kam chtěl, železnice ztratí klienta a majitel ulice musí řešit nežádoucí osoby z nádraží). Logicky by majitelé infrastruktury utvářeli spolky a dohadovali pravidla pohybu osob. Tím by ve výsledku zároveň tvořili imigrační politiku.
|
|
Mám 2 zprostředkované zkušenosti s pokusy získat české občanství.
První inženýr, pracovitý a inteligentní kolumbijec, z velmi dobře situované a poctivé rodiny. V ČR má s přtelkyní dítě, velmi dobrý plat a naprosto bezkonfliktní dosavadní pobyt.
Kolumbie ale patří země na onom autorem zmíněném "blacklistu", takže bez šance. Po cca 8 letech to vzdal, nyní uvažují o opuštění EU. Přitom vlastně chtěl to naše občanství hlavně proto, aby se mohl účastnit veletrhů a konferencí ve svém oboru v zahraničí.
Druhý programátor z ex-SSSR, opět schopný, pracovitý a bezproblémový inženýr, v ČR žena a dítě, opět "blaclist" a upřímně bych to neustálé ponižování na jeho místě nesnesl ani hodinu, natož víc než 6 let. I on bez šance, musí neustále absolvovat ponižující úřední kolečka, zatímco patří ve svém oboru k žádaným a trvale nedostatkovým odborníkům.
Samozřejmě neumím posoudit, do jaké míry jsou tyto postupy nezbytné a žádoucí např. z hlediska ochrany našeho území a obyvatel (např. před ruskojazyčnými mafiemi nebo kolumbijskými pašeráky drog), ale v kontaktu s těmito lidmi mám vždycky takové "nečisté svědomí" z toho, že míra mých zásluh je nižší a jsem in, zatímco míra jejich zásluh je vyšší a jsou out. Vůči slušným lidem je to prostě velmi nepříjemné, ale zase chápu, že únos dítěte ruskou mafií (pokud se nejedná o JPP) je asi trochu palčivější problém.
|
|
|
> neumím posoudit, do jaké míry jsou tyto postupy nezbytné a žádoucí např. z hlediska ochrany našeho území a obyvatel (např. před ruskojazyčnými mafiemi nebo kolumbijskými pašeráky drog)
Ale jiste dovedete posoudit jak moc je pravdepodobne ze si takovy inzenyr/programator bude privydelavat drogama/unosy deti. Urednici to jak videt neumi.
Osobne jsem pro velmi omezenou imigraci (a za to to tu asi schytam), ale chtelo by to rozumne kriteria. Souhlasim s blacklistem (a za to to asi taky schytam), ale jen jako jednim z kriterii, navic ztracejicim casem na vyznamu. Vsechno ostatni co pisete jsou velke plusy.
Dalsi plusy by se daly ziskat tim ze se za uchazece nekdo zaruci. Koneckoncu jde o ochranu obyvatel tak at obyvatele rozhodnou.
|
|
Ja mam trochu jinou zkusenost.
Hovoril jsem s Ruskou, ktera si koupila ziskani ceskeho obcanstvi (kteremu rikala hrde grazdanstvo eurosojuza) na klic. Nevim kolik zaplatila, ale pri prvni navsteve "slozila s asistentem" zkousku z cestiny a pozadala si o trvaly pobyt. Ja s ni hovoril o dva roky pozdeji kdyz znova prijela, a vysvetlila mi ze od kyzeneho euroobcanstvi ji deli uz jen treti navsteva. Firmu zalozil, faktury vystavuje, danova pridani podava a na uradech zastupuje ten agent ktereho si najala.
Na to ze to byla interierova designerka from the middle of nowhere in Russia, mi prijde ze to cely nemohlo byt zas tak astronomicky drahy.
|
|
|
|
K tomu jsem se před chvílí vyjádřil na FB: Takže Frau Langschadel z úplně nejvíc pravicový strany u nás TOP09 propaguje další sračku z EU patrně bez znalosti národní legislativy. Když na chvíli potlačím pomyšlení na to, jak sofistikovaná "vodítka" pro rozpoznání "fingáče" si úředníci na matrikách dokážou vytvořit, můžeme se podívat na to, jak se k fingáčům staví zákon o pobytu cizinců:
1) "Ministerstvo žádost (o udělení povolení k pobytu) dále zamítne, jestliže žadatel se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství"
A to si piště, že každá "barevná" svatba je vláčena po sérii pohovorů, než jim tu žádost o pobyt toho nově příchozího cizince schválí. A i pokud je schváleno platí dále ...
2) "Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné; to neplatí jestliže před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok."
=> tedy těch maximálně 15 - 50 litrů za fingáč je potřeba vydělit třemi lety "vyčekání". To by mě zajímalo, kolik z těch "sociálně slabých" novomanželů tohle dá tak, aby ten cizinec následně nepřišel o pobyt. A i když o něj nepřijde, už mu ho neprodlouží (je na 5 let), aniž by následně začal plnit jiný účel pobytu.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Enemy at the gates!
|