D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Radar mindhack
    Vydáno 07. 06. 2006 (19442 přečtení)

    Dostal se nám do ruky dokument, který má charakter důvodové zprávy pro instalaci radarů v Praze. Původ dokumentu mi není znám, podle stylu jej psal někdo z pražského magistrátu, odboru dopravy.

    Policie se zpravidla vyjadřuje jinak a používá jiný způsob argumentace. Zdroj textu nebudeme uvádět a jeho věrohodnost nehodlám komentovat, ale s ohledem na obsah považuji dokument za věrohodný. Text následuje, zvýraznění a následný rozbor provedl D-FENS.


    (začátek citátu)

    Lokality vybrané pro instalaci radarů

    Měření rychlosti v úseku

    Jedná se o systém který zaznamenává registrační značku vozidla při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku a z doby průjezdu vyhodnocuje průměrnou rychlost. Měřící systém lze napojit i na jiné databáze a může tak např. oznamovat průjezd hledaného vozidla, jeho součástí jsou kamery, které je možno využívat pro dohled nad dopravní situací a systém dokáže získávat dopravně inženýrská data. V současné době je systém umístěn na smíchovské části městského okruhu.

    Při výběru úseků byl kladen důraz zejména na důležité komunikace s dlouhými úseky mezi křižovatkami, nehodovost absolutní i relativní (ve vztahu k intenzitě dopravy) a její následky.

    Navrhovaná místa jsou vesměs kapacitní, vícepruhové komunikace s častým výskytem porušování nejvyšší povolené rychlosti. Nehoda v takovém místě často vede k výraznému omezení dopravy na území celého města a někdy až k dopravnímu kolapsu. Nehody zapříčiněné vysokou rychlostí mají často závažné následky v podobě úmrtí. Cílem opatření je zabránit nehodám na tranzitních a výpadových komunikacích hl.m.Prahy.

    Vybrané lokality pro instalaci radarů pro měření rychlosti v úseku:

    1. Ul. 5. května v úseku Jižní spojka – Vyskočilova, Praha 4: v tomto úseku se komunikace extravilánového charakteru mění v městskou komunikaci. V daném směru denně projede 40.000 aut. Řidiči jen neochotně zpomalují na předepsanou rychlost a současně manévrují před nadcházejícími výjezdy a nájezdy. Proto je nutné řidiče zpomalit. Podle měření MPP zde 46% řidičů poruší nejvyšší povolenou rychlost o 10 km/h a více, přičemž nejvyšší zaznamenaná rychlost překračovala 130 km/h. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 322 nehod s následky 11 smrtelných, 2 těžkých a 33 lehkých zranění.

    2. Jižní spojka v úseku Barrandovský most – Sulická, Praha 4: Jedná se o rovný a k rychlé jízdě svádějící úsek. Řidiči zde jedou rychle po zdržení na Barrandovském mostě. Nejvyšší povolenou rychlost zde porušilo 36 % řidičů, přičemž radar zaznamenal rychlost až 127 km/h. Současně se jedná o jednu z nejzatíženějších komunikací v Praze. V daném směru denně projede 51.600 aut. Řidiči zde přitom manévrují v souvislosti s napojením intenzivní dopravy z Modřanské. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 763 nehod.

    3. Jižní spojka v úseku 5. května – Chodovská, Praha 4: Nebezpečný úsek zejména z důvodu směrového vedení. Komunikace vede současně z kopce. Překročení nejvyšší povolené rychlosti vede v zatáčkách ke ztrátě kontroly nad vozidlem. Intenzita dopravy je 49.950 v tomto směru, z čehož 25% porušilo povolenou rychlost. Nejvyšší zaznamenaná rychlost byla 118 km/h. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 470 nehod.

    4. Jižní spojka v úseku Průmyslová – lanový most, Praha 10: v tomto úseku se spojuje a zařazuje tranzitní doprava ze severu a východu. Současně je zde komunikace zúžena na 2 jízdní pruhy v každém směru s ostrými oblouky. Denně zde v tomto směru projede 38.400 aut. Nejvyšší povolená rychlost je 60 km/h, zatímco v sousedících úsecích je to 80 km/h. 26 % řidičů zde překročilo nejvyšší povolenou rychlost o 10 km/h a více, přičemž nejvyšší zaznamená rychlost byla přes 100 km/h. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 578 nehod.

    5. Podolské nábřeží v úseku Jeremenkova – Podolská, Praha 4: jedná se o širokou, rovnou a přehlednou 4 pruhovou komunikaci s tramvajovým tělesem uprostřed svádějící k rychlé jízdě, kterou v tomto směru denně využije více jak 11.000 aut. Současně je přes ni velký pohyb chodců, k tramvajovým zastávkám z rekreační zóny podél řeky a plaveckého stadionu v Podolí. Tím vzniká mnoho konfliktních situací. Nejvyšší povolenou rychlost ve výši 50 km/h zde porušilo celkem 24% řidičů. Rekordní zaznamenaná rychlost byla přes 100 km/h. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 79 nehod.

    6. Strakonická v úseku Na Baních – Ke Krňovu, Praha 5: Jedná se o vjezd do Prahy, řidiči si zde neuvědomují snížení nejvyšší povolené rychlosti a ohrožují tak chodce na přechodu, ačkoliv ten je již zvýrazněn pomocí zvláštních opatření (přisvětlení + dodatečné dopravní značení). Denně tudy vjede do Prahy více jak 11.000 aut. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 148 nehod. Na části tohoto úseku je povoleno jet rychlostí 80 km/h, ale přesto zde rychlost porušilo téměř 3 % řidičů, přičemž nejvyšší zaznamená rychlost byla 112 km/h .

    7. Evropská od Drnovské směrem do centra, Praha 6: jedná se o vjezd do Prahy, který denně využívá více jak 15.000 aut. Řidiče je třeba upozornit na intravilánový charakter komunikace. Rychlost zde porušuje přes 6 % řidičů. Závažnější je ale skutečnost, že někteří řidiči zde jedou více jak 130 km/h. Přitom zde dochází zde k velkému pohybu chodců zejména v místech autobusových zastávek a proto je nutné řidiče zpomalit.

    8. Bělohorská v úseku čerpací stanice Benzina – Falcká, Praha 6: Až k začátku úseku má Bělohorská charakter mimoměstské komunikace, kterou využívá více jak 14.000 aut v každém směru. 9% z nich porušuje nejvyšší povolenou rychlost, často až o 40 km/h. Úsek je ale již uprostřed zástavby s velkým pohybem chodců. Přímo u křižovatky Bělohorská / Falcká je umístěna budova základní školy kterou navštěvuje 110 žáků a také je přestupní bod mezi autobusovou a tramvajovou dopravou. Přitom zde není mimoúrovňový přechod komunikace. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 157 nehod s následky 2 úmrtí, 3 těžkých a 20 lehkých nehod.

    9. Ústecká v úseku Spořická – K Ládví, Praha 8: Ústecká je výpadová komunikace na sever, který denně vjíždí do města více jak 7.300 aut. Jedná se o první úsek v intravilánu. Více jak 10% řidičů zde překračuje nejvyšší povolenou rychlost. Nejvyšší zaznamenaná rychlost byla 96 km/h. Ústecká rozděluje MČ Praha - Dolní Chabry na 2 části bez možnosti mimoúrovňového překonání. Vede přes ni 6 přechodů pro chodce, kde dochází k častým konfliktním situacím. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 76 nehod s následky 1 úmrtí, 1 těžkého a 9 lehkých zranění.

    10. Poděbradská v úseku Kolbenova – Kbelská, Praha 9: Rovná komunikace svádí k rychlé jízdě a častým konfliktním situacím s chodci na přechodech. Denně v tomto směru projede 13.507 aut. Nejvyšší povolenou rychlost porušilo přes 10 řidičů. V blízkosti je přitom umístěna specielní základní škola, kterou navštěvuje celkem 167 žáků. V letech 2003 až 2005 zde došlo k 339 nehodám s následky 3 smrtelných, 6 těžkých a 62 lehkých zranění.
    Finanční náklady byly vyčísleny na 25 mil. Kč včetně DPH.

    Měření rychlosti bodově

    Měření probíhá pomocí radaru instalovaného na viditelném stanovišti. Umisťují se do míst s velkým potenciálem konfliktů mezi chodci a řidiči, v okolí škol a zdravotnických zařízení. zaznamená fotografii auta porušujícího stanovenou rychlost (D-F: Pozornější postřehli - auto nemůže porušit žádný předpis, protože auto není právní subjekt, tato věta vypovídá o značné zabedněnosti autora) včetně registrační značky. Ke zřízení stanoviště radarů je třeba stavebního povolení (napojení na energetickou a komunikační síť). Cena jednoho stanoviště je cca 1 mil. Kč bez DPH.

    V navržených místech je vysoké riziko nehody se závažnými následky způsobené častým porušováním nejvyšší povolené rychlosti ze strany řidičů.

    Vybrané lokality pro instalaci radarů pro bodové měření rychlosti:

    l. Slezská ul. v úseku Chodská – Šumavská, Praha 2: Slezská ul. je jednosměrná, dvoupruhová široká komunikace a vede mírně z kopce. To svádí k porušování nejvyšší povolené rychlosti, která je zde omezena na 30 km/h. Tuto hodnotu porušilo více jak 43% řidičů. Nejvyšší naměřená hodnota byla více jak 60km/h, tedy více jak dvojnásobek nejvyšší povolené rychlosti. Denně zde projede více jak 5.500 aut. Na křižovatce Slezská – Šumavská je umístěn blok školních zařízení, který sdružuje základní školu se 112 žáky , zvláštní a praktickou školu se 160 žáky, mateřskou školu s 90 dětmi a klubovny Domu dětí a mládeže Praha 2. V tomto úseku také komunikaci překonávají obyvatelé činžovní zástavby při cestě na metra a tramvají Jiřího z Poděbrad a do Sadů Svatopluka Čecha. Mezi roky 2003 – 2005 se zde stalo 11 dopravních nehod. Zatím zde došlo naštěstí „jen“ ke 4 lehkým zraněním, ale je zde vysoké riziko smrtelné nehody.

    2. Korunní ul. v úseku Chodská – Kladská, Praha 2: jednopruhová komunikace svádí svým charakterem k rychlé jízdě. Využívá ji 9.150 aut denně. 12% řidičů zde porušilo nejvyšší povolenou rychlost. Křižovatka Korunní - Kladská je přirozená cesta pro pěší ze stanice metra a tramvají Jiřího z Poděbrad do obytné oblasti. V blízkosti je i hojně využívané dětské hřiště a park. Nedaleko stojí Základní škola Kladská, kterou navštěvuje 355 dětí. Jen v letech 2003 – 2005 se zde stalo 74 dopravních nehod, při nichž 2 lidé utrpěli těžká a 14 lidí lehká zranění.

    3. Vinohradská ul. v úseku Votická – U vinohradské nemocnice, Praha 3: V tomto směru projede 11.791 aut denně. V místě je přestupní bod mezi metrem a tramvajovou dopravou - zast. MHD Želivského, což vytváří velký pohyb chodců přes komunikaci a časté konfliktní situace mezi chodci a řidiči. V blízkosti je vstup do Vinohradské nemocnice a střední a vyšší odborná škola s celkem 200 žáky. V letech 2003 – 2005 se zde stalo celkem 151 nehod při nichž jeden člověk zahynul, 1 utrpěl těžké a 17 lehké zranění. Tuto bilanci je třeba zmírnit.

    4. Koněvova ul. v úseku Na hlídce – Na vápence, Praha 3: V místě je gymnázium a základní škola které navštěvuje celkem 830 žáků a mateřská škola se 100 dětmi. Dále je v blízkosti vstup do sportovního a rekreačního areálu Pražačka. Tramvajová zastávka je umístěna uprostřed komunikace, což způsobuje velký pohyb chodců přes komunikaci s vysokou intenzitou dopravy (10.200 aut). V letech 2003 – 2005 se zde stalo 82 nehod s 2 těžkými a 13 lehkými zraněními. Vzhledem k velkému pohybu osob je zde třeba zajistit dodržování nejvyšší povolené rychlosti.

    5. Vídeňská ul. v úseku K Zeleným domkům – Dobronická, Praha 4: Vídeňská je důležitá komunikace spojující Prahu s rychle se rozvíjejícími obcemi na jižním okraji Prahy, kterou využívá více jak 7.300 aut denně, ze kterých více jak 11% nedodržuje nejvyšší povolenou rychlost. Nejvyšší rychlost byla naměřena přes 90 km/h. V místě měření je autobusová zastávka a hojně využívaný přechod pro chodce. V letech 2003 – 2005 zde došlo k celkem 95 nehodám, při kterých zemřel jeden člověk a 1 utrpěl těžké a 14 lehká zranění. Přechod nelze přesunut a proto je třeba zajistit dodržování dopravních předpisů, aby zde nedocházelo k dalším zraněním.

    6. Plzeňská ul. u zastávky MHD Motol, Praha 5: komunikace se 2 jízdními pruhy v každém směru rozdělená tramvajovým tělesem, každý den ji využije jak 27.300 aut. Více jak 13 % řidičů zde porušilo nejvyšší povolenou rychlost (50 km/h). Přes komunikaci přitom vedou úrovňové přechody k ostrůvkům tramvajových zastávek. Vysoká rychlost aut ohrožuje chodce jak na přístupu k tramvajovým zastávkám, tak i na ostrůvcích samotných. V letech 2003 – 2005 se zde stalo 96 dopravních nehod s následky 1 úmrtí, 4 těžkých a 29 lehkých zranění. Vzhledem k počtu cestujících MHD jsou, při porušování nejvyšší povolené rychlosti řidiči, pravděpodobné další nehody se zraněním.

    7. Kamýcká ul. v úseku Výhledské náměstí – Dvorská, Praha 6: řidiči zde často nesnižují rychlost z předchozího mimoměstského úseku. U Výhledského náměstí je frekventovaný přechod k zastávce MHD soužící celé oblasti Výhled. V tomto směru projede každý den 5128 aut, z nichž 8 % nedodržuje nejvyšší povolenou rychlost. V letech 2003 – 2005 se zde stalo 26 dopravních nehod s 2 těžkými a 7 lehkými zraněními. Obytná zástavba a počet cestujících MHD zde roste, proto očekáváme další dopraní nehody, kterým je třeba předejít.

    8. Podbabská ul. u ul. Pod Paťankou, Praha 6: Komunikace na Roztoky u Prahy se dvěma jízdními pruhy v každém směru. Denně ji využije více jak 20.000 aut, přičemž více jak 11 % řidičů zde nedodržuje nejvyšší povolenou rychlost. V tomto místě je zastávka MHD a přechod pro chodce. Podbabská má charakter extravilánové komunikace a řidiči zde často porušují nejvyšší povolenou rychlost, čímž ohrožují (D-F: opět ukázka nízkého právního povědomí - samotným porušením rychlostního omezení není nikdo ohrožen) chodce na přechodu. Jen v letech 2003 – 2005 se zde stalo 90 nehod s 4 těžkými a 18 lehkými zraněními. V letošním roce zde již došlo k nehodě se smrtelnými následky, která byla zapříčiněna vysokou rychlostí. Bez snížení rychlosti aut zde můžeme očekávat i tragické následky.

    9. Ul. Mírového hnutí v úseku K Horkám – Květnového vítězství, Praha 11: Ulice odděluje sídliště Jižní město od rodinných domků a rekreační plochy Hostivařské přehrady s přilehlým lesoparkem, přičemž intenzita dopravy je více jak 4.650 aut denně. V blízkosti je přitom detašované pracoviště mateřské školy Markušova s 56 dětmi a střední škola s 870 žáky.Je zde velký pohyb chodců a tím i vysoké riziko nehody.. V letech 2003 – 2005 zde došlo k 32 nehodám s 8 lehkými zraněními. Obyvatelé v této oblasti jsou rychlou jízdou ohroženi.

    10. Starokolínská ul. v blízkosti Staroklánovické ul., Praha 21: Komunikace spojující Prahu s obcemi za jejím východním okrajem s narůstajícím objemem dopravy. Řidiči zde jezdí rychle. V místě je základní škola, kterou navštěvuje celkem 690 žáků. Starokolínská ul. také rozděluje MČ Praha 21 - Újezd nad Lesy a tím nutí obyvatele ji často překonávat jak za službami občanské vybavenosti, tak na zastávky MHD. V těchto místech jezdí více jak 19.500 aut denně. V letech 2003 – 2005 se zde stalo 196 dopravních nehod s 2 těžkými a 36 lehkými zraněními a je pouze otázkou času, kdy zde dojde ke smrtelné nehodě.

    Předpokládaná cena instalace stanovišť radarů na těchto místech je celkem 12 mil. Kč s DPH.
     

    (konec citátu)


    Myslím, že zpráva obsahuje celou řadu zajímavých údajů. Sice místy vypadá, jako by se jednalo o statistiku ministerstva školství, ale obsahuje čísla, se kterými můžeme pracovat a ukázat si, zda je teorie o vlivu rychlosti jízdy na počet nehod správná.

    Podotýkám, že to, co bude následovat, je hra s čísly naprosto stejné kvality jako hra s čísly ve v.u. zprávě, operace s čísly typu "průměrná teploha v nemocnici", ale protože již původní zpráva pracuje s takovými metodami, nepovažuji to za nesolidní, považuji to za pokračování stejnými prostředky až k logickým závěrům. Nejprve shrneme všechna data o bezpečnosti, přestupcích a rychlosti do tabulky.
     

    Pořadí
    Kde
    Aut
    /den
    % přestupků
    Rychlostní 
    limit
    Počet nehod 
    2003-2005
    Měření v úseku
    1
    Jižní spojka - Vyskočilova
    40.000
    46%
    neudán
    322
    2
    Jižní spojka - za Barrand. mostem
    51.600
    36%
    neudán
    763
    3
    Jižní spojka, Pha 4
    49.950
    25%
    neudán
    470
    4
    Jižní spojka - křiž. s Průmyslovou
    38.400
    26%
    60
    578
    5
    Podolské nábřeží
    11.000
    24%
    50
    79
    6
    Strakonická Pha 5
    11.000
    3%
    80
    148
    7
    Evropská
    15.000
    6%
     neudán
    neudán
    8
    Bělohorská
    14 000
    9%
     neudán
    157
    9
    Ústecká
    7.300
    10%
     neudán
    76
    10
    Poděbradská
    13.507
    10%
     neudán
    339
    Měření bodové
    1
    Slezská
    5.500
    43%
    30
    11
    2
    Korunní
    9.150
    12%
    neudán 
    74
    3
    Vinohradská u nemocnice
    11.791
     neudáno
     neudán
    151
    4
    Koněvova
    10.200
     neudáno
     neudán
    82
    5
    Vídeňská
    7.300
    11%
     neudán
    95
    6
    Plzeňská
    27.300
    13%
    50
    96
    7
    Kamýcká
    5.128
    8%
     neudán
    26
    8
    Podbabská
    2.000
    11%
     neudán
    90
    9
    Mírového hnutí
    4.650
     neudáno
     neudán
    32
    10
    Starokolínská
               1.950
     neudáno
     neudán
    36
     
     
    Nyní můžeme vyhodnotit několik poměrných ukazatelů.

    DNN: Průměrný počet dnů od nehody do nehody vznikl jako (počet nehod / počet dnů), to vše na mínus prvou. Východiskem byl počet nehod za den, což je počet nehod za období 2003-2005 dělený (3x365).
    PřDEN: Průměrný počet přestupků je (počet vozidel za den) x (% neukázněných řidičů)
    PN: Pravděpodobnost nehody je (počet nehod) / (počet průjezdů vozidel). Pokud chceme pravděpodobnost vyjádřit v populárním tvaru 1:n, pak to celé na mínus první.
    PNPř: Pravděpodobnost nehody při jízdě rychlostí vyšší než povolenou analogicky, ovšem určené z počtu přestupků.
     

    Nehod za den DNN PřDen PNPř PN
    1
    Jižní spojka - Vyskočilova
    0,294
    3,400
    18.400
    1:62.571
    1:136.025
    2
    Jižní spojka - za Barrand. mostem
    0,696
    1,435
    18.576
    1:26.659
    1:74.052
    3
    Jižní spojka, Pha 4
    0,429
    2,329
    12.488
    1:29.093
    1:116.373
    4
    Jižní spojka - křiž. s Průmyslovo
    0,527
    1,894
    9.984
    1:18.914
    1:72.747
    5
    Podolské nábřeží
    0,072
    13,860
    2.640
    1:36.592
    1:152.468
    6
    Strakonická Pha 5
    0,135
    7,398
    330
    1:2.442
    1:81.385
    7
    Evropská
    N/A
    N/A
    900
    N/A
    N/A
    8
    Bělohorská
    0,143
    6,974
    1.260
    1:8.788
    1:97.643
    9
    Ústecká
    0,069
    14,407
    730
    1:10.518
    1:105.178
    10
    Poděbradská
    0,309
    3,230
    1.351
    1:4.363
    1:43.629
     
     
     
     
     
     
     
    1
    Slezská
    0,010
    99,545
    2.365
    1:235.425
    1:547.500
    2
    Korunní
    0,067
    14,797
    1.098
    1:16.247
    1:135.395
    3
    Vinohradská u nemocnice
    0,137
    7,251
    N/A
    N/A
    1:85.504
    4
    Koněvova
    0,074
    13,353
    N/A
    N/A
    1:135.207
    5
    Vídeňská
    0,086
    11,526
    803
    9.256
    1:84.142
    6
    Plzeňská
    0,087
    11,406
    3.549
    40.481
    1:311.391
    7
    Kamýcká
    0,023
    42,115
    410
    17.277
    1:215.969
    8
    Podbabská
    0,082
    12,166
    220
    2.677
    1:24.333
    9
    Mírového hnutí
    0,029
    32,218
    N/A
    N/A
    1:159.117
    10
    Starokolínská
    0,032
    30,416
    N/A
    N/A
    1:59.113
     

    Tedy například na Jižní spojce poblíž ulice Vyskočilovy je evidována nehoda každých 3,4 dne. Každé 136.025-té auto v tomto úseku havaruje (bez ohledu na to, jakou jede rychlostí, zda povolenou či vyšší). Nebereme v úvahu, že může havarovat o jiné auto a to zase narazit do jiného auta, jak se zde často děje. Za 1.095 dnů (tři roky) tudy projede 43.800.000 aut a s výše uvedenou pravděpodobností dojde k zniňovaným 322 nehodám.

    Teorie zastánců snižování rychlosti říká: Kdo jede rychle, nabourá. Počet nabouraných a počet hříšníků je tak 1:1. Samozřejmě to nelze brát až tak doslova. Doktrína tedy říká, že jízda rychlostí vyšší než povolenou má za následek vyšší pravděpodobnost nehody. Logicky by pak platilo, že místa, kde je rychlostní limit překračován nejčastěji, bude nejvyšší pravděpododnost nehody.

    Je to tak? Podívejme se.

    Na všech čtyřech úsecích Jižní spojky je masivně překračována maximální povolená rychlost (což víme asi z vlastní zkušenosti všichni, kdo jsme tam jeli). Riziko nehody přitom není v žádném z úseků příliš velké. Statisticky nejpravděpodobněji se rozstřelíte ve Štěrboholích na křižovatce s Průmyslovou s pravděpodobností 1:72 000, kde se kolem vás nachází 26% jedinců jedoucích rychleji, než se smí.
     
    Přibližně stejnému (1:81.000) riziku nehody se vystavujete na ulici Strakonické, kde ovšem rychlostní limit překračuje pouze 3% řidičů, tedy 9x méně. Zhruba o polovinu vyšší riziko je na Poděbradské, kde rychlostní limit překračuje 10% řidičů. Kdyby teorie platila, pak by na dvojnásobné riziko musela být dvojnásobná koncentrace silničních asociálů, tady je ale ani ne poloviční. Dají se najít i extrémy. Na ulici Slezské riskujete nepatrných 1:500.000 (tzn. pětkrát menší riziko než na Jižní spojce), přičemž ale 43% řidičů překračuje rychlostní limit 30km/h. A tak dále.

    Můžeme se na to podívat i z jiného úhlu. Pokud by platilo, že překročení maximální dovolené rychlosti zvyšuje pravděpodobnost nehody, pak by místa s vysokým % přestupků měla mít vždy tomu úměrnou nehodovost, číslo PNPř by tedy bylo konstantní. Ovšem není, i zde zjišťujeme řádové rozdíly.

    Závěr: Mezi nedodržováním maximální dovolené rychlosti a pravděpodobností nehody se na základě uvedených dat nedá najít souvislost.

    Uvedený závěr ukazuje na to, že předložené zdůvodnění instalace section control v místech 1-10 není věrohodné. V místech, kde se chystá instalace bodového měření, je numericky vzato situace podobná, ale váhu argumentů o blízkosti škol a obchodů si jako vidlák z Budějovic netroufám posuzovat.

    Z poskytnutých údajů si uděláme také představu o tom, že dodržovat rychlostní limit není až takový problém, je-li stanoven rozumně. A tak limit 30 km/h nedodrželo 45% řidičů, ale limit 80 km/h 3% řidičů. Myslím si, že právě ty 3% představují přirozenou koncentraci patologických zmrdikreténů, kteří jezdí bez ohledu na jakýkoli limit. Vypadá to, že "veřejnost" vykazuje přirozenou imunitu vůči dopravně technickému opatření první volby ("tak tam prdnem třicítku").

    Počítejme dál.

    Při uváděném % neposlušných řidičů dojdeme k tomu, že se v předmětných dvaceti místech odehraje denně 75.103 přestupků. Po instalaci radarů jejich počet samozřejmě klesne. Budeme optimističtí a budeme předpokládat, že účinnost opatření bude celých 85%, tzn. po instalaci radaru se 17 neukázněných řidičů z 20 ukázní. Efekt bude mít i tzv. bodový systém, díky kterému nevychovatelné exempláře, co nemají známé na magistrátu nebo neumí předložit pět v českejch na stůl, vypadnou z oběhu. Denně bude radary zaznamenáno 11.265 přestupků. Ročně to dělá neuvěřitelných 4.111.725 případů. Při pokutě průměrný výše 1.000 CZK (jak vidíte, pořád se držím při zemi) hovoříme o 4.1 miliardy CZK.

    Předpokládejme dále, že vymahatelnost pokut bude 50%. Druhá polovina odpadne díky korupci, klientelismu, formálním a důkazním chybám na straně správního orgánu apod. Příjem magistrátu z pokut bude fantastických 2.05 miliardy korun.

    Každý špás něco stojí. Denně bude třeba administrativně zpracovat 11.265 přestupků (za předpokladu toho, že radary jsou celý den aktivní. V reálu se samozřejmě budou příležitostně zapínat, ale to jsme zase v zemi, kde policie rozhoduje, které přestupky se budou stíhat a které ne). Pokud opracování jednoho přestupku trvá 12 minut, potřebujeme 2.253 úředníkohodin. Při osmihodinové pracovní době hovoříme o 281 úředníkovi za předpokladu 100% využití pracovní doby bez pauzy na kávu a kvokání s kolegyněmi, také tedy o zhruba 281 voliče sociální demokracie či jiných stran prosazujících přísnou regulaci namísto vlastní zodpovědnosti více. Při průměrných personálních nákladech 600.000 CZK na jednoho úředníka bude jen na personálních nákladech vynaloženo z našich daní zhruba 169 milónů ročně. Náklady na vybavení, budovy a energie nejsou zahrnuty. Buzerware (radary, komunikační moduly apod) budou stát dalších 12 milionů+.

    Jediným produktem takto vynaložených peněz bude zisk městské administrativy dosažený k kapes občanů. Primární profit v úbytku dopravních nehod je, jak zmíněno výše, pouze touto cestou nedosažitelný.

    Na uvedených 20 úsecích se stane za rok podle předložených údajů 1.208 nehod různého stupně závažnosti. Pokud by (čistě hypoteticky, protože jak jsme si ukázali, nefunguje to) navrhovaná represívní opatření zabránila všem 1.208 nehodám, pak by to daňového poplatníka stálo přibližně 150.000 Kč na jednu nehodu.

    Za uvedených 181 miliónů korun ročně by jistě bylo možno učinit dopravně-technická opatření, která by riziko nehod snížila podstatně účinněji než zmíněný sledovací systém. Aktuální orientace úředníků je, jak vidíme jiná.

    Z uvedeného dokumentu spíše plyne snaha instalovat "section control" do míst, kde se jezdí rychle. Pro "odborníka", který zprávu zpracovával, byla primárním hlediskem výnosnost a zpráva v první desítce bodů v podstatě konstatuje místa, kde se instalace měřícího zařízení "vyplatí". Pan "odborník" se nikde neptá, zda jsou samy rychlostní limity k situaci v místě relevantní a chápe je jako dogma. V druhé desítce argumentuje blízkostí škol apod. Místy ze zprávy plyne až sadistické poučování typu "řidiče je třeba zpomalit" a  "řidiči je třeba upozornit charakter komunikace" spadající do repertoáru pana Faista z knihy Bylo nás pět.

    Uvádím tyto údaje nikoli s cílem obhajoby prasáckých řidičů, ale jako sondu do myšlení úředníků, které jsou v podstatě našimi zaměstnanci. Celý dokument se sice snaží budit dojem, že se opírá o statistické údaje a používá odbornou terminologii, ve své podstatě ale skrývá velmi povrchní pohled na problém dopravní bezpečnosti. Dalo se to nazvat "realita očima zabedněnce". Nesetkal jsem se už dlouho s tím, že by někdo shromáždil tolik údajů k podpoře své argumentace a současně jimi ihned svou argumentaci popřel.


    07.06.2006 D-FENS



    [Akt. známka: 1,88] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 214 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.