Když jsem před časem náhodou při hledání informací o stejnojmenném filmu
narazil na web D-FENS, zaujal mě brutální otevřeností příspěvků a ryze
negativní náladou, která se linula z obrazovky. Uložil jsem si adresu pod
názvem "Plivanec" a zapomněl.
Po čase jsem ze zvědavosti opět kliknul na adresu "Sputum" a zjistil,
je tyhle stránky skvěle fungují jako přetlakový ventil, či jako vrba holičova.
Vždy, když se život stává příliš stresujícím, situace neúnosnou, má každý
šanci napsat cosi nelichotivého o "svém zmrdovi" a pak počkat, co na to
řeknou ostatní. Pokud oni souhlasí, autor pocítí slastné sebeuspokojení,
pokud ne, je tu skvělá příležitost jim vynadat a vysvětlit jim, proč jsou,
proboha, tak "neinformovaní". A tak jsem si čas od času začal na D-F číst.
Všechna témata sice nejsou zrovna podle mého gusta, stačilo by mi zaměření
kultura - lidé - politika - životní postoje, ale pro někoho jsou důležitá
i ta auta nebo letadýlka. Časem jsem začal jsem od sebe rozeznávat jednotlivé
přispívající. Někteří přicházeli, někteří odcházela a někteří zůstávali.
A začali se mi bez nějakého úmyslu v hlavě řadit do skupin. Tu ultraliberálové,
onde zase přesvědčení socialisté, zastánci státu i jeho zásadní odpůrci.
Milovníci aut, odpůrci cyklistiky, motocyklisté, modeláři, fotografové,
měšťáci i vidláci. Šéfové malé, střední i vyšší ráže, právníci, lékaři,
ajťáci. Soukromníci, státní zaměstnanci, sedláci, lidé ve svobodných povoláních.
Lidé pestrých názorů, různých povah - ale valnou většinou lidé schopní
svůj názor vysvětlit nebo obhájit. Prostě taková virtuální hospoda, kde
se sedí inkognito, pije za vlastní a je neslušné tomu druhému sundávat
jeho masku, pokud si nepoodhalí svoji tvář sám. Kde každý může říct svůj
názor - "zanechat vzkaz". Pravda, nesmí přitom příliš urazit některého
z adminů - ale je to soukromý web a koho si majitel zvolí za admina je
jeho volba, protože provozuje web za své peníze.
Ale admin - to prostě musí být, protože do žádné, ani virtuální hospody
vzteklí psi, prašivé ovce nebo volové (ani korunovaní) nepatří. Ostatně
neexistence adminů je smrt většiny debat na netu - člověk prostě nemá sílu
se prohrabávat tou obrovskou spoustou šílených, nesmyslných výkřiků do
tmy a nadávek, aby našel něco, co se dá přečíst. A psát tam cokoliv pochopitelně
smysl nemá žádný.
Jednoho dne jsem četl v diskuzi, že stát je zbytečný, lidé si prý snadno
vystačí sami. Když jsem si takový svět živě představil, začal mi vznikat
v hlavě dost pochnurný postkatastrofický film, složený z mnoha knih v mé
knihovně a filmů, které jsem kdy viděl. Tak jsem se pochlapil a napsal
svůj první příspěvek do diskuze. Tenkrát mě za něj, pokud si dobře pamatuji,
setřela Moussa, která mi vysvětlila, proč se, podle ní, fatálně mýlím.
Ale už jsem uvízl drápkem. Nenechal jsem si to líbit a vysvětlil jsem Mousse,
proč si myslím, že tím, kdo se mýlí, nejsem já, a postupně jsem začal několik
pozdních večerů týdně věnovat pročítání D-F - a tu a tam se nechat vyprovokovat
k nějaké písemné reakci. A jednotliví diskutéři se mi postupně, aniž bych
pro to cokoliv udělal, začali "vybarvovat" jako živé osoby. O několika
z nich vím, kromě jejich jména, přesné adresy a telefonního čísla možná
víc, než o nich ví jejich sousedé nebo spolupracovníci. Nevím sice, jak
vypadají - ale "náhoda je sviňa" - i to se člověk náhodou dozví. Ne, že
by to nebylo jedno. Je opravdu jedno, zda spolu diskutuje velkostatkář
Pepa Vovečka z Horní Vsi a PhDr. Alexander Gross, CsC. z Prahy nebo
nickname "Chosé von Obersdorf" a "BigSascha". Podstatné je, že se shodli
na tom, že teorie strun je v praxi použitelná jen omezeně a neshodli na
volném pobíhání psů v obecním lese a okolí.
A je dvakrát jedno, zda si přitom vykají, tykají nebo onikají. Protože
to není setkání filozofa a vidláka. To je setkání dvou názorů, přičemž
ten lepší vůbec nemusí pocházet od toho výše společensky postaveného. Když
se náhodou setkají a "sejmou masky", budou si, jakožto vychovaní lidé,
samozřejmě vykat.
Aspoň do té doby, než zjistí, že oslovování "Pepo" a "Sašo" je logičtější,
protože se vlastně už dlouho důvěrně znají. Jenom nevěděli, jak ten druhý
vypadá. A jestli nosí holínky mebo lakýrky. A zda přijel offroadem nebo
elegantním sporťákem.
A o čem že se budou bavit? Pochopitelně o teorii strun, kde je
expertem amatérský astronom Pepa a o pobíhání psů v honitbě, kde bude mít
navrch dlouholetý myslivec Saša. A taky o dětech, politice a kvalitě piva,
které při té debatě budou snad popíjet.
Pročítáním cizích názorů si tříbíme názory svoje, někdy je trochu
korigujeme, jindy je korigujeme více, ale většinou si své názory ponecháváme.
Číst cizí názory je tedy dobré. Jenom v případě, že se dva diskutéři zaseknou
na nějakém detailu a přetlačuji se jako dva roháči velcí na dubové větvičce,
přestává být diskuze ke čtení a tak rychle skrokuji dál od těch dvou zaťatců,
protože je mi naprosto jedno, kdo z nich vyhraje. Na chodu světa se nezmění
nic, jenom jeden z nich bude mít pocit, že vnutil svůj názor někomu jinému,
že je "winner". Že je to omyl a ten druhý jenom nechal marného počínání,
protože viděl bezvýchodnost situace, pochopí hned při příštím střetu, když
narazí na stejné téma.
Tak koukám, že se mi téma začíná nějak rozvolňovat. Co jsem to vlastně
chtěl napsat? Jo, už vím. Že tenhle web je dobrý nápad a že jsme rádi,
že se díky D-Fensovi máme kde scházet. Že nám pořád nechává svou hospodu
otevřenou. (Já vím OC, je to kavárna ve vídeňském stylu. Ale nebudeme to
nikomu říkat...)
Takže si dovolím všem, kteří dočetli až sem, popřát pro příští rok každodenní
úsměv. Ale jen takový úsměv, který vzniká na tváři samovolně, bez toho,
že bychom se chtěli usmívat. Protože v tom případě bude tam u vás všechno
v pořádku...
P.F. 2010 STK