Komentáře ke článku: Česká republika, a.s. (ze dne 14.07.2013, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Pěkné. Trochu to připomíná Stephensonův Snow Crash (česky vyšlo myslím pod názvem Sníh). Tam taky byly frančízy, jejichž členem se člověk mohl za poplatek stát, a za to dostával ochranu v místě bydliště a další výhody podobné těm, které dnes poskytují státy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Snow_crash
|
|
|
Díky za tip, tu knihu neznám, podle popisu vypadá, že by stála za přečtení.
|
|
|
Páčili sa mi frančízy opísané v tej knižke, každy by si našiel nejaký mestký štát ktorý by zhruba zodpovedal jeho predstavám. Bolo by to podla mna lahšie realizovateľné ako Urzov anarchokapitalizmus. Podobná myšlienka bola aj v knihe Metro 2033 (Dimitri Glukovský) kde boli rozne stanice komunisti, obchodníci, anarchia, štvrtá ríša. .
|
|
|
Podívejte se na ten historický Island, ten fungoval na velmi podobném principu. A ve skutečnosti, nikoli jen v beletrii :)
|
|
Chtěl bych jen krátce vysvětlit motivaci k sepsání článku. Na státech mi vadí, že mezi nimi není velká konkurence, která by umožňovala vybrat si libovolně občanství bez nutnosti stěhování. Minimálně kvůli výši daní. Další věcí je kvalita státních služeb za moc nestojí a některé jsou piskytovány proti vůli obyvatel.
V ideálním světě by bylo možné si vybrat přesně to, co člověk potřebuje za cenu, kterou dobrovolně akceptuje. Nebo také vůbec nic, případně založit komunitu a la kibuc. Prostě absolutní svoboda a zodpovědnost jedince.
Možná bych se označil za anarchokapitalistu, ale nejsem si jistý, jak je to se zákonem "kyje a tesáku". Podle mě přirozená selekce nejsilnějších jedinců, skupin nebo živočišných druhů je v postatě jediný univerzálně platný zákon. Slabší se musí sdružit, jinak nemají šanci. Možná trochu naivně věřím tomu, že pozitivní rysy povahy člověka by nakonec vyústily v uspořádanou společnost s občasnými konflikty a ne v totální chaos.
|
|
|
Tohle se nemůže lišit od AnCap, pokud nepředpokládáte univerzálně shodné zákony.
Pokud je totiž porušení zákonů penalizováno toliko ztrátou občanství daného státu či ztrátou služeb ochranky, přičemž porušivší již-ne-občan může zvesela přejít k jinému poskytovateli občanství nebo se bránit obětem jeho přečinu, které by si to s ním chtěly vyříkat, nijak se to neliší od ortodoxního AnCap s "pro každého platí takové zákony, jaké si zmůže vymoct jeho bezpečnostní agentura."
Proto jsem také článek nehodnotil, ač mi byl jako minarchistovi ze začátku sympatický.
|
|
|
Hele, už jsme někdy řešili, kde se ve Tvé vysněné minarchii vezmou zákony, a na základě čeho jsi tak pevně (a podle mne mylně) přesvědčen, že budou obecně spravedlivější (méně nespravedlivé, konformnější s Bohem, whatever) než pravidla, jež dynamicky pro vzájemnou interakci mezi různými lidmi vytváří anarchie?
|
|
|
Neřešili. Ale v principu stačí vyjít z historické kontinuity a proškrtat zákoník C.K. monarchie :D
|
|
|
Tak oproti dnešku by to bylo mnohem lepší*, o tom sporu není. Pokud bys viděl cestu, jak toho docílit, rozhodně to budu podporovat seč budu moci.
Nicméně stále jsem pevně přesvědčen, že by to bylo mnohem horší* než anarchie a její ad-hoc vytvářená pravidla pro každou konkrétní situaci a každou konkrétní skupinu lidí, již vzájemně jednají.
(A cestu, jak toho docílit, ponechám-li stranou některé extrémně katastrofické scénáře, žel nevidím žádnou :( )
___
* V metrice, již je enormně obtížné definovat, ale dokážeme se na ní asi obecně shodnout v hrubých rysech typu "více svobody a osobní odpovědnosti, méně 'kolektivní' 'odpovědnosti', méně zbytečných buzerací" apod.
** V přesně téže metrice.
|
|
|
Inu, jak jsem ti říkal předevčírem -- vycházím z toho, že tu dříve lidi celkem uznávali nějakou etiku, v 18. století do ní přihodili ještě svobodu a když vycházeli z této směsice etiky, resp. politické filosofie, žilo se dobře (a připouštím, že vzhledem k tomu, že tehdy měla takovou etiku většina lidí mohl omezeně fungovat i ten AnCap).
Dnes je ovšem éra postmodernismu, kdy morálka neexistuje, neb je to přeci umělý a dávno překonaný konstrukt; "svoboda" je něco, co platí pro mne, ale nikoli pro tebe; ze všeho nejdůležitější je krátkodobý osobní zisk -- "po nás potopa"; a tak vůbec.
A v takto zvlčilé společnosti beru zákony, které pořád ještě vycházejí z oné tradice 18. století, jako brzdu toho postmodernistického rozkladu.
Ergo mám za to, že kdyby nastal AnCap, jednak by se jednalo o souboj, kdo zotročí ty ostatní (kdo bude mít nejsilnější bojovou agenturu) a jednak by z toho povstal nový stát, který by definoval nové zákony, které by ovšem -- protože by je nestavěl na tradici 18. stol. -- byly asi tak 1000x horší, než co tu máme teď.
Jinak řečeno, soudím, že každá reálně proveditelná velká změna bude k horšímu.
|
|
|
No, já to vidím přesně opačně. Podle mého názoru je "postmodernistický rozklad" důsledkem odlidštěného státního systému, v němž každý řeší "podle zákona" a nikoho nezajímá "domluvit se se sousedem".
A dále pak tvrdím, že pokud by se našel způsob, jak ten státní hnůj zrušit, aby lidem zbyla jen možnost (a) domluvit se, (b) postřílet se navzájem, záhy by 99.99 % lidí zjistilo, oč lepší je se domluvit.
A těch zbylých 0.01 %, jež preferuje střelbu za všech podmínek, by mělo také na vybranou: (a) předstírat, že se domluvit chtějí, a chovat se podle toho, (b) nechat se odstřelit otráveným okolím, jež chce klid na vzájemný obchod, a ti pitomí hauři jej narušují.
To, že "proveditelná změna je k horšímu" je možná pravda -- ale jen a jenom proto, že všechny proveditelné změny vedou k silnějšímu státu, tedy k ještě slabší vazbě osobních voleb a osobní odpovědnosti za ně, tedy ještě do horšího "postmodernismu".
|
|
|
Mno, v Somálsku ti lidi nějak nepochopili, že je lepší se domluvit, takže záhy vznikla Al Šabáb jako nejmocnější strana a postřílela všechny, kdo ji neposlechli na slovo.
IMHO zcela zásadně podceňuješ sklony lidí se sdružovat a faktor, že čím je kdo větší hovado a agresor, tím raději se sdruží. Podívej se, kolik členů má LEX nebo třeba dramatický kroužek a kolik dementní mlátičky z Antify nebo skini.
Takže zaveď anarchii a za měsíc máš místo ní "ruský scénář" -- až na to, že tentokráte by bolševici skutečně byli balšaje strana i co do absolutních počtů příznivců.
|
|
|
no nevim. na dnešní zvyklosti byl ten zákoník moc vágně napsanej. první dfensův FSM by ten c.k. zákoník rozsekal na hadry. :( Lidi si už moc navykli slovíčkařit a točit se na detailech.
|
|
|
No jo, tenkrát se neslovíčkařilo, protože co řekl úředník nebo četník, to byla pravda a k soudu se normální člověk zpravidla za celej život nedostal, ještě tak maximálně k notáři pro přiklepnutí dědictví po babičce. Ale těch oblastí, do kterých stát zasahoval, bylo zas míň. Dneska stát zasahuje skoro do všeho, ale zase je mnohem lepší možnost se právní cestou bránit. Těžko říct, co je lepší.
|
|
|
kdo ví. za starých časů stát do života tolik nezasahoval, o to víc do něj zasahovala samospráva a hlavně veřejné mínění. Hezky to ilustruje Neruda v Povídkách malostranských (Přivedla žebráka na mizinu). O tom, jakou měrou byl schopen zasahovat zaměstnavatel do života svému zaměstnanci (nebo škola svým žákům) ani nemluvě. To kdyby někdo zkusil dneska, tak je z toho aféra jak noha. Kam se na to hrabou ty červený čelenky pro prodavačky s mentruací.
|
|
|
Ono to asi mělo dobrý důvod. Každá společnost potřebuje pravidla. Logicky tam, kde stát nehrál natolik významnou roli, bylo na jeho místě něco jiného. Leckdo by řekl, že něco špatného, když mu sousedé a veřejné mínění mohlo kecati do života o tolik více než dnes. Já naopak bych řekl, že to bylo funkční, protože mezi sousedy se obvykle vynucovaly rozumné věci, nikoliv kraviny. Dokonce i to, co nám připadně být projevem úzkoprsého chování, bylo naopak poměrně funkční pravidlo, kupříkladu omezení kladená ženám. V době, kdy jeden nechráněný koitus mohl znamenat dítě (a s tím spojené materiální náklady, které byly enormní ve srovnání s dneškem), pak to dává smysl...
Stát v této roli nejvyššího arbitra morálky, zvláště stát demokratický, to je hrůzné uspořádání. Nedivme se, že mnozí živlové, kteří dříve byli obecními četníky vykazováni (herci, cikáni) z katastru, dnes si vykračují pyšněji než lidé, kteří naopak byli uctíváni kdysi, to jest tvrdě pracující lidé, kteří se domohli, anebo udrželi majetek.
|
|
|
jo houby, sousedi se ti do života serou víc jak stát a ještě s většíma píčovina. třeba státu obvykle nevadí, když si na zahradě uděláš ohýnek, pokud tam zrovna nepálíš pneumatiky. zato sousedi jsou schopný prudit i při grilování, nebo když si v neděli odpoledne sekáš na zahradě trávu (znám z doslechu z důvěryhodných zdrojů).
|
|
|
Naopak. Sousedi jsou naprosto v pohodě a zcela bez problémů. Neznám to z doslechu ze zdrojů takových nebo makových; žiji v tom už léta.
Kdežto stát? Ten si skutečně osobuje právo drze a idiotsky a nesmyslně kecat naprosto do všeho -- včetně těch ohýnků, mimochodem; čtěte -- a plačte, v jakém etatistickém hnoji to žijeme: Zákon jasně stanovuje podmínky pro pálení, které provádí podnikající fyzické a právnické osoby. Je to zejména povinnost ohlašovat každé pálení na územně příslušné operační středisko Hasičského záchranného sboru. Při ohlašování pálení je nutno uvést následující informace: datum a místo pálení, osoba, která je za pálení odpovědná, kontakt a dobu po kterou bude pálení probíhat
hobby.idnes.cz/paleni-zahradniho-biologickeho-odpadu-ted-muzete-nahlasit- po-internetu-1nw-/hobby-zahrada.aspx?c=A100302_152336_hobby-zahrada_bma
|
|
|
Já se přiznám, že jsem z těch sousedů co mají problém se sekáním trávy. Není nad to když soused si na svím pozemku nastartuje svoji motorovou kosu a začne sekat v sedm ráno v neděli. Tuhle jsem rozmýšlel zda ho připravit o život či nikoliv :)
|
|
|
Co takhle za ním prostě zajít, a domluvit se s ním?
Mně se to stalo asi před měsícem (asi podruhé za celou dobu, co tu žiji), že nějaký trottel o dva baráky dál začal v neděli ráno v sedm brousit vrata. Došel jsem za ním, a upozornil jsem jej, že má zmatek v kalendáři a v hodinách; že takové věci se dělají o všedních dnech a po desáté hodině ranní. A že minimálně do těch deseti ať sakra kouká počkat.
Počkal. Samozřejmě.
|
|
|
To je tim, vedle koho zijes. Slusnost a neschopnost spolu koreluji neprimo umerne, coz je mimochodem jeden ze zasadnich duvodu, proc je spatne bydlet ve ctvrtich, kde vetsinu tvori odlisna socialni skupina. Bohuzel, nektere ctvrti se zaroven pozvolna zhorsuji, nerikam, ze by prumerna prazska ctvrt uz pripominala Chanov, to rozhodne ne, ale proste pokud nekde cena bydleni zvolna klesa, narusta pocet blbcu, s nimiz se dohodnout po dobrem neda.
|
|
|
jo. pokud na to jde člověk se zdvořilostí*, tak v 99% procentech není problém se domluvit. jsem ochoten i připustit, že existují ranní ptáčata, kteří mají v půl osmé to, co já kolem poledního a kterým nedojde, že jiní lidé ještě mohou spát a že to není z jejich strany bezohlednost a hulvátství, ale prostý omyl. Pokd k nim s takovou přistoupím, tak obvykle není problém. pokud bych an ně vyrukoval s bandurskou, tak by to mohlo klidně vygradovat v sousedskou válku a oba bysme si mysleli, že jsme vlastně v právu.
*Se zdvořilostí dojdeš v životě daleko. Se zdvořilostí a bouchačkou ještě dál. (prý Al Capone, ale dá se o tom pochybovat, on byl Al celkem hovado)
|
|
|
No zrovna v těch sedm ráno jsem moc zdvořilý nebyl, po tříhodinovém spánku :P
|
|
|
to máš z toho, že jsi zvyklý na ticho jak v hrobě. Já jsem zdvořilá sousedka, mě nevzbudí prakticky nic. Zvuky a hluky mě uklidňují až uspávají. :-) Taková sekačka mi zní jako celkem příjemný zvuk někde zdálky, když znovu usínám. I když uznávám, že sbíječka o patro níž mě vzbudit dokáže.
|
|
|
tak v sedm ráno je ten požadavek oprávněný. Ve čtyři odpoledne už je potřeba začít vyjednávat.
|
|
|
Jak máme z Vašeho popisu tušit, oč se ve skutečnosti jedná? V úvahu připadají dva neslučitelné výklady.
a) Sousedy skutečně výrazně obtěžujete, právem si stěžují a jste to Vy, kdo se chová asociálně.
b) Nezpůsobujete jim žádnou skutečnou újmu a asociální jsou oni.
S tím sekáním zahrady to také není jednoznačné. Hluk sekaček je prostě otravný a Vy nemůžete implicitně předpokládat, že máte právo si zahradu pokosit, zatímco soused nemá právo si užívat klidné neděle. Je třeba pravidel, které umožní obojí, aniž by se druhá strana musela příliš uskrovňovat. Tato pravidla musí veřejné mínění (ústy nějaké důležitější osoby) formulovat a vynutit.
Pokud tohle u Vás nefunguje, anebo vůbec ani necítíte potřebu takové dohody, pak to jen dokazuje, že Vaše komunita stojí za prd. A není divu, když nafouklý stát ničí přirozenou lidskou slušnost, neboť panuje přesvědčení, že pokud vyhovíte jeho pravidlům, pak Vás již nic dalšího neváže. Stejně tak se učíte spoléhat na erár spíše než na sousedy, kupříkladu když přijde větší voda, anebo napadne hodně sněhu, anebo se nemáte jak dostat do práce kvůli rozbitému vozu (a čekáte tedy na erárem zaplacený autobus). Kdybyste souseda čas od času potřeboval, stejně jako on Vás, dohodl byste se s ním poměrně snáze.
|
|
|
Kde píšu o sobě, kurvafix? Já sekám trávu v tejdnu kolem poledního nebo brzo odpoledne. to je výhoda volné pracovní doby. Pokud by někdo v okolí chrápal po noční, tak neni problém se se mnoá domluvit, pokud začne zdvořile. krom toho mám rozumný sousedy, se kterejma se dá dohodnout. ale znám takový lidi, kteří by byli nejradši, kdyby vedle nich nikdo nebydlel.
|
|
|
Tak takových bude asi dost. Kupříkladu hned já bych byl velice rád, kdyby vedle mne nikdo nebydlel. Není to tak silné přání, abych se kvůli tomu stěhoval, to samozřejmě ne -- ale silné je dost.
Ale co z toho plyne nebo snad plynout má, to nějak nevidím?
|
|
|
že jsou prudiči, kterým se nezavděčíš, ať děláš co děláš.
|
|
|
Rád si po obědě pospím, takže takoví jako Ty mne také zrovna moc nepotěší ... ;-)
|
|
|
jo, nezavděčíš se :) odpoledne jsou zase lidi co přijdou utahaný z háku a chtěj odpočívat, dopoledne zase matky s dětma co chtěj spát, v neděli se nepracuje protože to řek pánbíček a kdybych začal sekat v jednu ráno, tak řvou všichni :) Naštěstí je většina lidí jednak ochotná se domluvit, protže si uvědomujou, že dneska sekám já a zejtra zase voni, takže se nějakej ten konsensus vždycky najde. Dokud se do sousedství nenastěhuje nějakej kverulant, kterýmu "jde o princip".
|
|
|
Jinými slovy vytahujete nějakého obecného kreténa a tvrdíte, že se s ním nelze nijak dohodnout. Ono to ale téměř vždy lze. Kupříkladu sousedův pes, který dlouhé měsíce nechutně vyl, několik hodin denně, a nešlo s majitelem pohnout, aby jej netýral, náhle pošel. Soused pak pochopil, že přešlápl a dalšího svého psa už má doma, kde se tolik netrápí a kde nemá důvod otravovat okolí, ani okolí nemá důvod trávit jej.
|
|
|
Kéž by ten pan soused skutečně pochopil. A držel toho psa u sebe a své rodiny nejen v době, když bude to zvíře jen štěně.
Okolí nemá žádný oprávněný ani morální důvod trávit zvířata. Společnost (sousedé nebo náhodní kolemjdoucí) se mohou bránit, pokud jsou vystaveni přímému útoku/ohrožení. Pokud jde "jen" o obtěžování formou hluku, jsou i jiné cesty. Zabít to zvíře je krajní a pro mne nepřijatelné řešení.
Něco tak odporného jsem fakt dlouho nečetla.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Česká republika, a.s.
|