D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Bankovnictví - pravdy a lži
    (ze dne 21.07.2014, autor článku: [Neregistrovaný autor])

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 22.07.2014 00:21:06     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:ach jo
    Fakta máte sice správná, jdete do větší hloubky, než jsem šel ve svém článku já, nicméně je pak překvapivé, proč z nich vyvozujete tak nesmyslné závěry, které si rozporujete prakticky sám sobě tím, co píšete. Těch rozporů tam jsou mraky, nemám teď úplně čas je všechny vypisovat, neboť některé jsou poměrně složitě uchopitelné, ale ty nejjednodušší například:

    1/ V bodu 5. píšete, že nové peníze nevznikají jen úvěry. Přesto v bodu 17. tvrdíte, že ze všech uvedených skutečností vyplývá, že pokud banky v jakékoliv době neposkytnou úvěry relativně vyšší než úvěry předchozí, dlužníci a celá ekonomika mají problém. To je ale v přímém rozporu s tvrzením v bodě 5., ze kterého je jasné, že úvěry nejsou jediným zdrojem peněz v ekonomice.

    2/ V bodu 9. píšete, že peníze z úvěru jsou přiděleny na účet "nerozdělený zisk" a čekají na přidělení akcionářům. Oproti tomu však v bodu 12. tvrdíte, že jedny peníze nemohou zaplatit více úvěrů bankovnímu sektoru. Opět spor. Poté, co je "nerozdělený zisk" rozdělen akcionářům, ti mohou ty peníze utratit, někdo je může vydělat a splácet s nimi další úvěr bankovnímu sektoru. Ergo není pravdou, že jedny peníze nemohou splatit více bankovních úvěrů.

    3/ V bodu 13. píšete o tom, že je nejdříve třeba peníze poukázat bance, až poté se mohou znovu vrátit do ekonomiky. To je jednak ve sporu s bodem 5., ale to není teď tak úplně podstatné. Důležité je, že různé půjčky mají různé doby splatnosti. A jak už jsem popsal v bodu 2/ (minulý odstavec), jedněmi penězi lze splatit více dluhů. Ergo dluhy sice nemohou být splaceny naráz, ale postupně ano.

    4/ V bodu 15. píšete, že námitka o penězích dodaných někdy v historii, je irelevantní, protože těch peněz je málo. Souhlasím. Leč v bodu 18. popisujete případ, kdy banka půjčí peníze, ty jí nejsou vráceny, takže je musí sama (všechny) "pokrýt" ze svých zisků.... ale ehm.... ty peníze v ekonomice už zůstávají. Což je mimochodem další zdroj peněz v ekonomice, které sice vznikly z půjčky, ale nebyly vráceny, takže to musela zaplatit banka, ale peníze zůstaly v oběhu. Takže peníze dodány někdy historicky relevantní sice nejsou (protože jejich objem je zanedbatelný), ale peníze dodány jako půjčky, které nikdy nebyly splaceny, už jsou zajímavější.

    Takových nesrovnalostí tam máte opravdu mraky, ale nemám čas je podrobně vypisovat. V každém případě jste problematiku prakticky jen zamlžil mnoha fakty, ze kterých jste ale vyvodil závěry, které těm faktům přímo odporují.

    V úvodu článku jste si povzdechl, proč má (KURVA) stále více jedinců mezi námi potřebu se dělit s námi ostatními o názory na témata, ke kterým nemají relevantní podklady.... na to Vám odpovím, že relevantní podklady mít mohou, jen jim třeba přijde neužitečné je takto vypisovat do článku a udělat ho tím naprosto nepřehledný. Bohužel mám tento zlozvyk také, někdy to dělám, stále s tím bojuji.... ale alespoň vím, že když chci něco vysvětlit, nelze začít tím, že zahltím čtenáře irelevantními detaily.

    Koncem svého příspěvku bych si i já povzdechl; proč (KURVA) jedinci, kteří evidentně mají k dispozici (KURVA) všechny relevantní informace, z nich jsou schopni vyvodit (KURVA) závěr, který (KURVA) přímo odporuje tomu, co sami prezentují.

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 16:31:19     Reagovat
    Autor: integrale - integrale
    Titulek:Re: ach jo
    A pochopil jste rozsíl mezi bankovním a nebankovním sektorem? Že ony jmenované peníze vznikají a zanikají přestoupením hranice mezi bankovním a nebankovním sektorem?

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 01:48:07     Reagovat
    Autor: Ondra T - Ondra_T
    Titulek:Re: ach jo
    Souhlas, minimálně půlka článku je úplně mimo, rozepsal jsem se o tom níže. Jak "fakta", tak závěry z nich vyvozené.

    Urzo, osvěta nezabrala. I na tomto intelektuálním blogu má tento úděsný paskvil hodnocení kolem 2,30 (v době psaní tohoto komentu), přitom je to někde na úrovni tvrzení "Země je plochá a Slunce obíhá kolem ní," akorát rozepsané.

    S tím nemá smysl bojovat. Já si z toho beru závěr, že (minimálně) třetinu národa tvoří pitomci a podle toho se zařizuju...

    hedvicek.blog.cz/0911/psycholog-hubalek-nedivte-se-nicemu-tretinu-naroda- tvori-pitomci


     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 14:23:16     Reagovat
    Autor: row - rowexy
    Titulek:Re: Re: ach jo
    Hoši, hoši :-)

    Místo abyste mu to pochválili a schválili, tak jen rozdmýchávate další spor a zvětšujete prostor pro diskuze :-)

    Vždyť je to jedno, autor se podíval na banky z hlediska účetnictví a nějak mu nedošlo, že učetnictví a realita tvorby MB a splácení dluhu je někde jinde, tak o co jde ?

    Ale chápu, že je to kurva blbý po tom kurva úvodu :-D


    Komentář ze dne: 22.07.2014 08:12:25     Reagovat
    Autor: Psycho - Psycho
    Titulek:Tvorba úvěrů z ničeho
    Nesouhlasím s bodem 3 - úvěr nemůže vzniknout z ničeho. Pokud bych měl úplně novou a prázdnou banku s licencí, tak žádný úvěr neposkytne. Prostě nemá z čeho. Důvod, proč může nová banka okamžitě poskytnout úvěr je její vlastní kapitál. Ten ale někdo do banky musel dodat a tudíž sebrat peníze z ekonomiky.
    Banka má pouze dva možné zdroje úvěrování - vklady střadatelů (běžné, spořící a termínované účty) a vlastní kapitál kam patří i zisk. Např. koncern GE dlouhou dobu přesouval zisky ze své technologické divize do finanční divize a tak jejich banky skoro nepotřebovaly peníze z vkladů. Což se mimochodem dost změnilo s příchodem krize v roce 2008, kdy tento přítok vyschl a GE banky potřebovaly peníze z trhu. Banka nemá žádnou kouzelnou hůlku a nedokáže vytvořit peníze úplně z ničeho.

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 16:28:49     Reagovat
    Autor: integrale - integrale
    Titulek:Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Abyste si mohl založit banku, musíte složit daný "kapitál".

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 17:43:14     Reagovat
    Autor: Psycho - Psycho
    Titulek:Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    No jistě. Ale pořád nejde o peníze ze vzduchu. Někdo tam prostě musí nasypat své prostředky, které díky tomu nemůže použít někde jinde.
    Je jedno, jestli se díváme na jednotlivce, firmu nebo celou ekonomiku, vždy platí účetní Má dáti/dal a i díky tomu je technicky možné veškeré úvěry splatit. Asi jedinou výjimkou je tištění nebo fyzická likvidace peněz, tam opravdu není ta protistrana.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 11:25:17     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    V tomto bodu bych s článkem souhlasil. Banka skutečně může poskytnout nebankovnímu subjektu úvěr, resp. vytvořit peníze takříkajíc "z ničeho". Je to prostá účetní operace, zvýšení aktiv i pasiv banky o velikost úvěru. K tomu nejsou potřeba žádné zdroje v podobě předchozích vkladů jiných klientů, úvěrů od centrální banky či základního kapitálu (neberme teď pro zjednodušení v potaz regulatorní pravidla centrální banky). Úvěr tedy vznikne z ničeho. Problém ve vámi uvedeném případě nastává až v případě, kdy by si klient chtěl jemu poskytnutý úvěr vybrat v hotovosti nebo převést do jiné banky. Pak by taková "nová" banka měla nedostatek likvidity, který by musela řešit, např. půjčkou od jiných bank či centrální banky.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 11:54:35     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Banka samozřejmě nemůže navýšit aktiva bez navýšení pasiv. Proti čemu by, u všech všudy, proboha ta aktiva účtovala? Když na straně aktiv zaúčtuju úvěr, co budu mít v pasivech? když nepoužiju vklady, úvěry od CB nebo základní kapitál?

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 12:17:37     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Právě že může. Na straně pasiv vznikne nový vklad klienta. Úvěr tedy vygeneruje vklad*, což je není nic zvláštního, ale prostá skutečnost, které si všiml již švédský ekonom Knut Wicksell v první polovině minulého století.

    * Nikoliv naopak, jak tvrdí nesprávná teorie multiplikace peněz, která mezi akademiky a neekonomy bůhvíproč zakořenila.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 12:28:32     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Voni se museli napít nějaký bahnitý vody :-)

    Úvěr se poskytne jako rámec (proto je taky podstatný rozdíl v RWA u komitovaných a nekomitovaných linek).

    Pokud dojde k čerpání, pak už na to banka samozřejmě volnou likviditu mít musí. Proto se taky čerpání vyšších částek předem hlásí, to nevíte?

    Jestliže má klient nějaký kladný zůstatek na účtu, pak je to samozřejmě závazek banky za klientem. Aktiva - hotovost (případně zůstatek na účtu)/pasiva - závazek za klientem. To nemá se zdroji nic společného. Leda byste to bral jako kruh ve kterém poskytnutý úvěr tvoří sám sobě zdroj...

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 12:56:24     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Obávám se, že pro stromy nevidíte les. Vyřídím-li si v bance úvěr 1 000 000 Kč, pak se mi na mém účtu objeví tato částka k dispozici. Jsou to z hlediska banky pasiva a tedy nově vytvořené peníze, v tomto případě generované úvěrem. K tomuto aktu nejsou potřeba žádné zdroje, peníze tak vznikají z ničeho.

    Druhá věc je, jak správně píšete, čerpání těchto prostředků. Zde již narazíme na možný nedostatek likvidity, který banka řeší různými způsoby, mimo jiné omezením čerpání vyšších částek.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 13:03:48     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Ale právě vy to směšujete. Když si vyřídím úvěr, banka mi poskytne pouze rámec (ten je podrozvahový). Na účtu se nic neobjeví. Peníze se na účtu objeví až v okamžiku čerpání. Pletete si pojmy s dojmy.


     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 13:06:01     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Pochopitelně je-li ten rámec komitovaný, pak musím dodržet nějakou kapitálovou přiměřenost a musím si účtovat commitment fee vůči klientovi. Ale to přeci určitě, jako odborník na bankovnictví, víte.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 14:21:18     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Ale houby s voctem. Poskytne-li mi banka úvěr, pak se tyto prostředky objeví buď na mém účtu u této banky nebo na účtu jiného nebankovního subjektu (předpokládejme nyní pro zjednodušení, že tento subjekt bude mít účet u stejné banky). Se vznikem nových aktiv banky (můj závazek vůči bance) se tak zároveň vytvoří nová pasiva banky (závazek vůči klientům), tj. vklady, a bilance banky se nafoukne. A právě kreditací účtu klienta vznikají nové peníze. K tomu není potřeba likvidita či nějaké zdroje.

    Dále je třeba objasnit, co rozumíme pojmem čerpání. Já jsem jím myslel, z hlediska bankovní terminologie asi nekorektně, vybírání prostředků z účtu, popř. jejich převod do jiné banky. V tom možná tkví příčina našeho sporu. Označíme-li čerpáním kreditování účtu klienta, pak peníze vznikají až čerpáním, ale zároveň platí, že k tomu nejsou třeba žádné zdroje.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 14:44:37     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Když vy mícháte všecko dohromady a je z toho takový pěkný eintopf.

    Tak znova - poskytnutí úvěru = poskytnutí úvěrového rámce. Nikdo nikomu nic nedluží, banka v podrozvaze vede rámec.

    Čerpání úvěru - klientovi se připíši peníze na účet. V tu chvíli jsou samozřejmě potřeba nějaká pasiva, ze kterých se ty peníze berou.

    Je to tak těžké pochopit?

    Peníze se, dejme tomu, vyrobí ve chvíli, kdy banka připíše plat zaměstnanci.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 16:19:53     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Obávám se, že nejsem ten, kdo tady nechápe podstatu věci:-) V bankovní podrozvaze jsou (mimo jiné) uvedeny úvěrové přísliby, nikoliv skutečné úvěry. Souhlasím tedy s vámi v tom, že v této fázi ještě k tvorbě peněz nedochází a "nikdo nikomu nic nedluží". Geneze peněz nastává až připsáním prostředků na účet klienta, tedy - abych použil vaši terminologii - čerpáním úvěru. Vznikne nový vklad (pasiva banky). Tato účetní operace není podmíněna předchozími vklady, nesouvisí s likviditou, pročež ji může provést i nová, likviditou nezásobená banka - viz můj první příspěvek v tomto vláknu.

    Poskytnutí úvěru a vyplata mzdy bankovnímu zaměstnanci je principielně v lecčem podobná účetní operace. V obou případech nakonec vznikají nové peníze (nové bankovní vklady), kredituje se (obvykle) účet 22. Rozdíl je v tom, že při výplatě mzdy se nenafukuje bilance banky.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 16:50:03     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Ale ten nový vklad je přeci zároveň závazek vůči klientovi. To jste tak zabedněný, že to nechápete?

    Když klient něco dostane na účet, pak má banka pochopitelně aktiva na straně vkladu a zároveň závazek vůči klientovi.

    Ten úvěr a kreditní zůstatek na účtu z jeho čerpání jsou dvě naprosto odlišné věci, zatraceně...

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 17:15:05     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Tedy, vy jste fakt případ:-) Samozřejmě, že nově vzniklý vklad je závazek vůči klientovi, co jiného. Uvádím to už v příspěvků z 14:21, který jste zřejmě neráčil číst. Připsání úvěrů na účet, tj. čerpání úvěru, je účetní operace, která lze vyjádřit jednoduše, např. takto: MD 211/ D 221, přičemž 211 jsou krátkodobé úvěry a 221 jsou běžné účty klientů (součást vkladů klientů). Na tuto operaci, která de facto znamená tvorbu bezhotovostních peněz, evidentně nepotřebujete žádná jiná pasiva (např. předchozí vklady), čímž vyvracím vaše nesprávné tvrzení, které uvádíte výše.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 18:09:44     Reagovat
    Autor: Volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Jo, tohle vyrobilo pohledávku a závazek, nic, čím by se dalo platit v obchodě.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 18:30:14     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Šlo mi jen o to vysvětlit tvorbu vkladu, resp. peněz, a zdůvodnit, proč tato tvorba nezávisí na jiných zdrojích banky a proč tedy platí ono proflaknuté úsloví, že banky tvoří peníze z ničeho. Využití těchto prostředků (např. výběr z bankomatu či převod do jiné banky) je již obvykle podmíněn určitou hladinou likvidity banky, což jsem také nahoře uvedl.

    Mimochodem vaše poslední tvrzení, že s takto vytvořenými prostředky nelze platit v obchodě, rovněž není obecně pravdivé. V případě že má obchodník účet u stejné banky jako klient, který dostal úvěr, lze takovou platbu provést, aniž by banka disponovala jinými zdroji -likvidita banky zůstává v tomto případě konstantní.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 18:38:37     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeho
    Jaká sakra likvidita? Žádná tam není! O tom celou dobu mluvím já. Vy popisujete nějaký bizarní multiplikátor v ekonomice s jednou bankou....

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 19:24:45     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z ničeh
    Další absolvent kurzu kreativního čtení:-) Píšu snad někde, že banka vnašem modelovém případě musí mít likviditu? Nikoliv. Říkám jen, že se při těchto platbách v rámci jedné banky likvidita banky nemění. Pokud je nulová, zůstává nulová. V každém případě není úroveň likvidity překážkou k uskutečnění této platby. Je to specifická situace, která vyvrací vaše tvrzení, které jste napsal v 18:09. Případ, kdy jsou příjemce úvěru a obchodník, jemuž se platí, klienti téže banky není nikterak nereálná či nepravděpodobná a je třeba ji vzít také v potaz.

    Žádný bizarní multiplikátor, jen základy bankovního účetnictví, které umí i děcka na obchodní akademii.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 19:34:40     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z n
    Takže jste vyrobil nelikvidní peníze. Bravo. Co tam máte dál?

    K čemu, kromě modelového příkladu co by, kdyby je to dobré?

    Takhle klidně vyrobím létající auto. Sice nebude létat, ale nevadí. Over.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 20:34:45     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů
    Nelikvidní peníze? Vy mě vskutku bavíte:-) Popsali jsme si proces tvorby normálních bezhotovostních peněz v podmínkách banky s nulovou likviditou. Tyto hypotetické příklady jsou vhodné pro pochopení jádra problému, přičemž je nejdůležitější princip, že úvěrem vzniká vklad. Nechcete-li chápat tuto podstatu, můžete zůstat u jiných teorií, které vám vyhovují.

    Mimochodem, analogie, kterou jste vypotil, je opět naprosto nepřesná. Lepší by bylo hovořit o letajicím autě, které je schopno létat, ale bez paliva (likvidity) je možné ho použít jen v omezené míře.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 20:55:13     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba ú
    Jojo, chápu. Půjčím někomu něco, co nemám. Odsypte mi trochu...

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 20:57:48     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba ú
    Vyrobil jste peníze, kterými nelze platit. A když, tak jen v rámci jedné instituce. Takže nejde o peníze, ale zápočty pohledávek. Neznáte termiologii, zamotáváte se do účetnictví. Že vy to někde učíte?

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 21:11:09     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvor
    Kromě toho jste těmi přiblblými účetními případy vždycky "účtoval" tu druhou stranu. Pohledávku, nebo závazek. O těch vlastních penězích (pokladně, zůstatku na nostru, u ČNB, v repu, kdekoliv) jste jaksi účtovat zapomněl... :-)

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 22:34:05     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvor
    Ó díky Seneco, za tvoje pojednání o hněvu a duševním klidu:-) A s vámi kolego to zkusím ještě jednou: Nevyrobil jsem žádné zvláštní peníze, se kterými by nešlo platit. Popsal jsem vám názorně vznik standardních bezhotovostních peněz, což jsou bankovní vklady. Takto se tvoří v komerčních bankách každý den. Rozdíl je v tom, že jsme předpokládali nereálné podmínky, kdy banka nemá likviditu. Přes toto omezení jsme si ukázali, že nové peníze bezpochyby vznikly: lze s nimi v omezené míře platit (ona banka může mít i tisíce klientů), lze je považovat za uchovatel hodnoty, úročit je, zkrátka jsou to peníze. Je pochopitelné, že banka bez likvidity nemůže být normálně fungujícím článkem bankovní soustavy, tak jak ji známe, a k tomu, aby se uložené prostředky mohly dostat i mimo banku, je třeba získat likviditu: tohle píšu snad už potřetí. Lze to říct ještě jinak: Rozlišujme schopnost banky vytvořit nové peníze (lze i bez likvidity) a možnost klientů operovat s poskytnutými novými prostředky i mimo banku, tj. výběry hotovosti, převody do jiných bank (zde už je určitá likvidita potřeba).

    A ještě k tomu účtování (snad už naposledy): Řeč byla o tom, jak generovat klientovi nový vklad prostřednictvím úvěru, nové peníze. K tomu žádné nostro/loro účty, účty u ČNB či pokladnu (nebo co jste to ještě namítal) nepotřebujeme: tady jde z vaší strany o základní neznalost účetních postupů.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 22:54:44     Reagovat
    Autor: Volks - volks
    Titulek:[20]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Aha. Vy do aktiv zaúčtujete pohledávku za klientem a do pasiv závazek vůči tomu samėmu klientovi. Jedním krokem. A tím chcete platit. A já neznám postupy. Hm.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 23:19:53     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:[21]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Evidentně je neznáte. Pokuste se to prosím nejprve dostudovat, ať se pak můžeme pobavit trochu na úrovni (tj. bez primitivních narážek na vypitou kalnou vodu apod). Najděte si třeba postup při výplatě zaměstnanců, kde uznáváte, že vznikají nové peníze a zamyslete se nad tím, v jaké fázi tyto nové peníze vznikají, proč vznikají a v čem je to stejné/různé oproti generování vkladů při poskytnutí úvěru klientovi.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 10:05:11     Reagovat
    Autor: volkswagen - volks
    Titulek:[22]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vy jednou operací účtujete o DVOU různých smluvních vztazích a já si mám něco dostudovat? Neříká se tomu chucpe?

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 10:32:57     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:[23]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Tvorba úvěru klientovi je malá násobilka bankovního účetnictví. Jestli vás překvapuje, že společně s tvorbou úvěru (aktivum banky) vzniká závazek vůči klientovi v podobě peněz na jeho běžném účtu (pasivum), pak se obávám, že studium potřebujete jako sůl.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 11:48:55     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:[24]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Peníze na BĚŽNÉM ÚČTU jsou jeden smluvní vztah.

    Poskytnutý ÚVĚR je druhý smluvní vztah.

    Nemůžete jednou operací účtovat o dvou smluvních vztazích.

    Ve vašem vymyšleném vesmíru to možná jde jinak. V tom našem nikoliv.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 11:54:26     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:[25]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    A dost, nebudu krmit trolla.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:32:42     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:[25]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Z hlediska tvorby peněz je pro mě zásadní připsání částky na běžný účet klienta, které účetně probíhá, jak jsem popsal výše. Úvěrové přísliby a účtování pod rozvahou nemá s tvorbou peněz nic společného.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 19:46:30     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů z n
    Pochopte jednu věc, banka nemůže vytvořit žádné peníze, ani nemůže půjčit peníze, které nemá. Aby je mohla půjčit buď musí mít vlastní kapitál a nebo si ty peníze musí půjčit. Nemá to nic společného s účetnictvím, to je jen technikálie.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 19:51:03     Reagovat
    Autor: volks - volks
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů
    Nechápe, asi to maturovalo na obchodce :)

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 23:01:58     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba úvěrů
    Vyjdeme-li z předpokladu, že druhem peněz jsou bezhotovostní peníze ve formě bankovních vkladů, pak musíme konstatovat, že banky jsou schopny vytvořit peníze (vznikem vkladů na základě poskytnutí úvěrů, úročením vkladů klientů, výplatou svých zaměstnanců či jinak), a to bez jiných zdrojů. Vytvoření vkladu je účetní operace, která není vůbec podmíněna jinými půjčkami či existencí vlastního kapitálu. Viz celé toto vlákno.

    Bankovní účetnictví je možná technikálie, ale zároveň je podle mého názoru jeho znalost klíčová pro pochopení principu tvorby a zániku peněz.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 00:18:35     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvorba ú
    Tak naposledy. Vytvořením účetní položky žádné peníze nevzniknou. Aby banka mohla půjčit peníze musí je mít. Získat je může různými způsoby mezi něž nepatří účetní operace.
    Chtěl bych Vás požádat, pokud jste zaměstnanec nějaké banky, o sdělení jejího názvu nebo stačí kód, abych tam případně svůj účet zrušil. Předem děkuji a dobrou noc.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 10:44:16     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tvor
    Vytvořením položky, která představuje bankovní vklady (tj. závazek banky vůči nebankovnímu subjektu), peníze vzniknou, neboť vklady jsou druhem peněz, součást peněžních agregátů.

    Co banka skutečně nemůže, je vytvořit si sama likviditu: K tomu jsou třeba další subjekty (centrální banka, jiné komerční banky či vkladatelé).

    Jste vtipný, ale v bance nepracuji, tudíž se nemusíte namáhat s rušením účtu:-)

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 11:24:03     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:[20]Pane kolego, na ten opravný termín už ani raději nechoďte ..
    A ty "vklady", byť bezhotovostní, se vzaly asi kde?
    Přistály z nějaké mlhoviny mimo peněžní zásobu či z Marsu?
    Asi je snad někdo z jiné banky (trezoru, štrozoku apod.) musel vyndat a do té banky poslat/donést, ne?

    Nebo u nás již komerční banky přijímají vklady pouhou aklamací:
    "Hola, bankovní slouho! Připište mi vklad na účet. Peníze si již jistě k tomu vkladu zvládnete dodat/vyrobit sami. Děkuji uctivě, za týden se stavím část vkladu vybrat. " .. :-)

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:26:07     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:[21]Re: Pane kolego, na ten opravný termín už ani raději nechoďte ..
    Pane kolego, vklad v bance může vzniknout buď tak, že donesu hotovost do banky (bance se zároveň navýší aktiva: pokladna), anebo poskytnutím úvěru (zvýší se aktiva banky ve formě pohledávky vůči mě: bankovní úvěr). V obou případech vzniká závazek banky vůči mě - navýší se tedy pasiva banky. Ve druhém případě není třeba jakkoliv sahat na pokladnu, koneckonců většina peněz i transakcí je dnes v bezhotovostní formě.

    To, co jste popsal v druhém odstavci, je poskytnutí úvěru, nikoliv přijímání vkladu. A ano, banka si tyto prostředky vyrobí sama.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 11:33:32     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[20]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Bez likvidity, tedy schopnosti uhradit svoje závazky je vklad pouhou účetní položkou, aby se z vkladu "staly" prachy potřebujete právě tu likviditu, tedy potřebujete prachy na úhradu svého závazku. Protože banka nemůže sama vytvořit jak vy říkáte likviditu, tak ani nemůže vytvořit peníze, co může vytvořit je účetní položka. Vzhledem k tomu, že si ve druhém odstavci sám odpovídáte na diskutované téma, překvapuje mě, že v prvním odstavci stále dokola opakujete vlastní (pitomou) tezi o tom, že vkladem banka tvoří prachy.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:12:36     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:[21]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    To, že vznikem vkladu tvoří banka peníze, není pouze moje teze, ale skutečnost vyplývajicí ze samotné definice peněz. Peníze jsou v moderní ekonomii chápány jako souhrn hotovosti (bankovky a mince), kterou drží nebankovní subjekty, a bankovních vkladů s různým stupněm likvidity.

    Je třeba rozlišovat samotný vznik peněz, tedy připsání prostředků na účet klienta, např. na základě úvěru, od dalších transakcí s těmito penězi. Pokud mi banka poskytne úvěr a na účtu se mi objeví prostředky, pak v tomto okamžiku dochází k vytvoření peněz. K tomuto aktu nejsou potřeba žádné zdroje banky (kupříkladu předchozí vklady). Bude-li banka mít v daném okamžiku nulovou likviditu, pak moje peníze formou vkladu nepřestanou být penězi, ale budu mít omezené možnosti s jejich zacházením, tj. budu s nimi moct platit pouze subjektům, které mají účet u stejně banky. Budu-li chtít provést platbu do jiné banky, bude muset moje banka někde získat likviditu potřebnou pro mezibankovní transakci. Na existenci/neexistenci peněz ale tohle nemá vliv, ty byly vygenerovány již připsáním na můj běžný účet.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:31:40     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:[22]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vy jste vážně marnej ...

    V okamžiku, kdy Vám banka připíše peníze z poskytnutého úvěru na Váš účet musí mít proti němu jednak postavený nějaký vlastní majetek/vnější vklady /úvěr od jiné banky a samozřejmě mít i ty peníze reálně k dispozici (tedy onu likviditu), aby jste úvěr mohl čerpat.
    Nevidím v tomto procesu nic co by jen zdánlivě připomínalo, že tímto vznikly nějaké "nové peníze" ..

    Nasypáno jste však dostal už dost. Krmivo pro trolly došlo.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:43:43     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:[23]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Znovu opakuji, že k tomu, aby vám banka vytvořila vklad (tedy bezhotovostní formu peněz), nejsou žádné jiné zdroje třeba. Samozřejmě, že banky se snaží zajistit si dostatečnou likviditu, aby klienti mohli se svými prostředky manipulovat: to je ale jiná věc a nelze ji ztotožňovat se samotným vznikem peněz. Likvidita může být v bankovním sektoru konstantní, zatímco množství peněz (vkladů) může růst (a taky reálně ve světové ekonomice roste) exponenciálně.

    Nejsem troll. To, co vám tu předkládám, je endogenní teorie peněz, dnes už mainstreamová teorie.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 12:38:39     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[22]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Peníze jsou penězi v okamžiku kdy jste s nimi schopen plnit/platit svoje závazky. Jinak to nejsou peníze. Chápete to?
    Když Vám napíšu na lístek, že máte STO Kreditů tak se sice můžete ukájet představou, že jste boháč, ale jen do okamžiku kdy zjistíte, že si za ten lístek nekoupíte ni slanou vodu. Tedy, že nejste schopen plnit svoje závazky, tedy, že lístek s nápisem STO Kreditů má nulovou likviditu a tudíž, že napsáním lístku STO Kreditů žádné peníze nevznikly. Úplně stejné to je s vkladem.
    Tím, že budete machrovat s termíny jejichž význam nechápete, nemůžete pitomou tezi přeměnit na platnou.
    Vzhledem k tomu, že se Vaše odpovědi stále více přibližují než k smysluplné diskuzi k trolování, připojím se k názoru p. volkse a debatu ukončím.

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 14:18:42     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiWhite
    Titulek:[23]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vaše definice peněz je poněkud nepromyšlená. Peníze zůstávají být penězi i v okamžiku, kdy je zrovna nemohu použít k platbě/plnění závazku. Bankovky uložené v trezoru nepřestávají být penězi jen proto, že v danou chvíli nemohu najít od trezoru klíč. Mé bezhotovostní peníze v bance rovněž zůstávaji penězi, i když se k ním nemůžu v danou chvíli dostat, třeba proto, že nemá banka otevřeno a nikde poblíž není bankomat. Dále je treba si uvědomit, že definice peněžních agregátů připouští existenci peněz s nižší likviditou, což mohou být např. termínované vklady.

    Ale dobrá, připusťme na chvíli vaši definici, že peníze jsou pouze prostředky, které v daný okamžik mohu použít k úhradě závazku. Pokud vznikne vklad na základě úvěru a banka mi připíše na můj účet určitou sumu, pak tuto částku mohu využít i v případě, že banka nemá žádnou likviditu, a to v případech, kdy hradím závazky osobám, které jsou klienty této banky. K takovým platbám banka žádnou likviditu nepotřebuje, a vidíte, že dochází k plnění závazků. Čím více bfude mít banka klientů, tím větší dopady bude mít taková emise peněz na cenovou hladinu.

    S tím papírkem je poněkud jiný problém. Je mi na nic, protože nebude ochota jiných lidí přijímat jej jako platební prostředek. Domluví-li se však větší počet lidí, že vámi emitované papírky budou přijímat, pak tímto způsobem skutečně emitujete peníze.

    To že tezi, kterou obecně přijímá moderní ekonomie i praxe centrálních bank, označujete za pitomou, vypovídá pouze o vašem rozhledu v této oblasti. A jestli slušnou a věcnou argumentaci považujete za trollovaní, tak nevím, jak označit to, co zde předvádíte vy. No, ponechám to raději bez komentáře:-)

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 14:26:06     Reagovat
    Autor: JiriF - jirif
    Titulek:[23]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Peníze jsou penězi v okamžiku kdy jste s nimi schopen plnit/platit svoje závazky. Jinak to nejsou peníze.
    Hm.
    Mějme jednoduchý případ - potřebuji zaplatit 100000 peněz za dodávku cihel na stavbu, které nemám. Požádám svoji banku o poskytnutí úvěru a banka na můj účet připíše 100000 peněz. Já tyto peníze převedu na účet dodavatele cihel, který má účet v téže bance. Domnívám se, že k fyzickému provedení této transakce banka nepotřebuje vlastnit žádnou likviditu. Likviditu bude banka potřebovat až ve chvíli, kdy si takto vytvořené peníze bude chtít vyzvednout dodavatel cihel. Poplatek za poskytnutí úvěru ovšem budu muset zaplatit já, takže banka vydělá peníze na tom, že mohla vytvořit funkční peníze, aniž by tyto byly kryty likvidními prostředky.

     
    Komentář ze dne: 26.07.2014 22:26:27     Reagovat
    Autor: Field - Field
    Titulek:[23]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Sice jsem tuto debatu nalezl až poněkud se zpožděním, ale přesto mi to nedá - tím, že někoho prohlásíte za trolla, jeho tvrzení na pravdivosti neuberete. A zde má pravdu Tigi, bez debat.

     
    Komentář ze dne: 26.07.2014 22:43:14     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[24]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Takže pokaždé když banka připíše půjčku/úvěr na účet dlužníka vzniknou nové peníze?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 00:00:33     Reagovat
    Autor: Praetorian - XIV
    Titulek:[25]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ne, ale pokazde, kdyz ty penize banku opusti. Co takhle si aspon jednou precist clanek, kdyz uz pod nej pises komentare?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 08:37:02     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[26]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jo tak, pokazde kdyz banku opusti penize z uctu dluznika tak to jsou nove penize? Coz takhle nereagovat tam kde nutne budes plkat vosloviny? Clanek je snuzka hovadin, ktera nevysvetluje lautr nic.

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 14:24:53     Reagovat
    Autor: Praetorian - XIV
    Titulek:[27]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Hehe. :-) A tak to potom jo. Aneb nerozumim tomu ani za mak, tak je to snuska hovadin. To je moudry pristup, s tim se dostanes daleko. :-)

     
    Komentář ze dne: 26.07.2014 23:11:45     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:[24]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Když je něco "bez debat", není nutno na takové téma dále již debatovat, ne?

    Ale kdyby jste přesto chtěl uvést nějaký zásadně nový argument pro zcestné tvrzení pana Tigiho, že pokaždé když si vezmu úvěr a banka mi jej převede na účet abych jej využil, vzniknou tímto "nové" peníze, sem s ním !

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 00:04:18     Reagovat
    Autor: Praetorian - XIV
    Titulek:[25]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Argumentu je plny clanek, ale nektere veci jsou proste pro nekoho moc slozite.
    Zeme prece nemuze byt kulata, protoze bysme z ni spadli.
    A to jako ta teorie relativity znamena, ze kdyz pojedu z Prahy v Trabantu po D1 dostatecne rychle, tak prijedu do Brna ve Ferrari?
    A jak to, ze ty penize vznikem uveru nikde nechybi?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 00:12:18     Reagovat
    Autor: Praetorian - XIV
    Titulek:[25]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ale kdybyste chtel uvest nejaky zasadne novy argument pro zcestne tvrzeni, ze veci tezsi vzduchu mohou letat, sem s nim!

    Historie je plna lidi, kteri povazovali pravdu za nesmysl. Dneska se jim smejeme.

    No nic, az si prectes clanek, treba to taky das, kdyz ne, zkus aspon podumat na tom, odkud se teda ty penize vezmou, kdyz nevzniknou jako nove. Z nejakych vkladu urcite ne, v tech tolik penez nikdy neni.

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 01:57:24     Reagovat
    Autor: ps2901 - ps2901
    Titulek:[26]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Znovu a pomalu:
    Otevřením úvěru a jeho čerpáním žádné "nové peníze" ať již v samotné bance ani nikde jinde nevznikají (stejně jako zlato probubláváním vodou gumovou hadičkou - jak již exaktně dokázal jistý Jára da C )!

    Standardní komerční banka, aby mohla někomu půjčit má na to své zdroje (nebudeme se nyní zatěžovat tím, co konkrétně tyto zdroje tvoří) a v okamžiku kdy opravdu někomu půjčí, čerpá tyto zdroje.
    Polopaticky: tyto zdroje se o tuto výši úvěru sníží, kurva Halík sníží !!!
    Klasické Má dáti/Dal - je na tom něco k nepochopení?

    To, že banky obecně půjčují více, než jsou jejich REÁLNÁ aktiva s tímto vůbec nesouvisí.
    Pokud se však najde investor/věřitel, který jim na nějaké deriváty derivátů, pelmel téměř bezcenných hypoték nezaměstnaných černochů v Detroitu či akcie Zlatých Dolů Beroun s plánovanou těžkou 100000 tun v r. 2045 ty peníze půjčí, to je pak zcela jiná opera ...

    Banka obecně není nic jiného než jakákoli jiná výrobní či obchodní firma.
    Stejně jako Schade Werke nemá a nikdy mít nebude na okamžité zaplacení všech dodavatelských faktur tak žádná banka nemůže nikdy mít šanci najednou vyplatit všechny věřitele/střadatele/investory ... Show must go on.

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 02:37:06     Reagovat
    Autor: Field - Field
    Titulek:[27]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Bankovní licence ČNB de facto opravňuje banku k účetnímu vytváření peněz, které banka nemá. Aby se to udrželo v rozumných limitech, je nutné úvěry zajišťovat a navíc i poskytovat pouze v objemech přiměřených kapitálu banky, což si ČNB dost pečlivě hlídá.

    Takže ano, jistý objem nových peněz (nikoli v celém objemu úvěru) poskytnutím úvěru skutečně vznikne.

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 08:39:52     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[28]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jisty, jo? A kolik to je ten jisty objem?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 12:47:36     Reagovat
    Autor: Field - Field
    Titulek:[29]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Podívejte se sem:

    https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html

    Vidíte tam, že např. za 12/2013 byla celková suma vkladů v bankách 4 bil. Kč, vlastní kapitál bank potom 368 mil. Kč. Na druhé straně proti tomu stojí aktiva (úvěry, pohledávky, cenné papíry) 5,1 bil. Kč. Vidíte v těch číslech nějaký nesoulad?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 13:11:49     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:[30]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ne. Jediný co vidím je, že aktiva převyšují pasiva. Což je žádoucí stav pokud provozujete nějaký business.

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 13:37:59     Reagovat
    Autor: Field - Field
    Titulek:[31]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Objem úvěrů a ostatních pasiv je vyšší než objem vkladů. Odkud na to ta banka vzala?

     
    Komentář ze dne: 27.07.2014 15:10:40     Reagovat
    Autor: Praetorian - XIV
    Titulek:[27]Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vy mate s CNNPRG stejny problem. Myslite si, ze ze bankovni ucetnicvi a pocitani housek na krame se od sebe lisi jen v mnozstvi.

    Ma dati/dal tu v bance funguje samozrejme taky, ale nikdy to neni jen jedno ma dati/dal mezi bankou a klientem. Jen tak pro zajimavost, tech ma dati/dal jsou tam pro jednu transakci minimalne 3, procemz klientuv ucet figuruje jen v jednom z nich. V clanku je to naznacene, i kdyz pravda ne dost podrobne a ne na urovni scitalu housek. Ovsem jen uplny trouba to muze oznacit za snusku volovin, nebo co to CNNPRG blekotal.

    Tvuj hlavni bod nepochopeni jsou ty "zdroje, kterymi se nebudeme zatezovat". Ty jsou stejne humorne jako kdyz obvod kola je pi*R na druhou a pi je konstanta, kterou se nebudeme zatezovat, takze kolo je R na druhou, coz je ctverec.

    Ty "zdroje" banky a "uvery" jsou dva na sobe uplne nezavisle svety. Jak psal field, centralni banka v te ktere zemi se na zaklade udelene licence snazi drzet pomer mezi zdroji a uvery v urcitem pomeru, 1:1 to ale neni nikdy. Ten zbytek jsou prave ty "z niceho vznikle" penize. Kdyz se vytvori uver, primo na samotnych zdrojich se snizi leda velke hovno, Halik. Kdyz uz vubec neco, tak se omezi jejich likvidita prave v tom urcitem pomeru, odpovidajicim casti vyse uveru.

    Hodne zjednodusene pro pocitaly housek by to mohlo vypada asi takhle: Banka ma "zdroje" 100 fufniku, takze muze pujcit 500 fufniku, nez na ni vleti bankovni dozor. Tech 400 fufniku pri tom na bankovnich knihach proste realne vznikne v okamziku kdy penize uveru opusti ucetnictvi banky. A splacenim potom zase zanikaji, presne jak se pise v clanku.

    Ma dati/dal pri tom souhlasi, protoze oproti "manku" chybejicich housek/penez se zauctuje "prislib", ze ty penize prijdou zpet na splatkach. Naprosteho ucetniho laika muze mirne znervoznovat, ze obe ty uctovane polozky maji zaporne znamenko, takze misto nuly by mel vyjit dvojnasobek dluzene castky. Proto dela bankovni ucetnictvi cimrmanuv krok stranou a pres dalsi ucetni knihy se ta znamenka daji "do cajku". Vyfukovani koure do vody to neni, Hali, protoze to zcela zjevne funguje.

    Komentář ze dne: 22.07.2014 10:08:44     Reagovat
    Autor: BlueScreener - VitJirman
    Titulek:Názorná videa
    Americký sen http://youtu.be/TKurU_7zV8k
    Ekonomický vrah http://youtu.be/pHqc-YgbsVg

    Komentář ze dne: 22.07.2014 10:36:58     Reagovat
    Autor: gofry - gofry
    Titulek:Divné, divné
    [citát]
    9. ... Co se týká úroku - tak i tento splacením snižuje množství peněz na finančním trhu - v bance "čeká" na účtu "nerozdělený zisk". Zpět na trh se vrací až když je zisk banky rozdělen a poukázán na účty akcionářů/podílníků.

    11. Díky poskytnutí toho příkladového úvěru se tedy nejdříve 100 nových peněz vytvořilo a rok se pohybovalo někde na trhu, díky splacení úvěru ale 109 peněz následně zaniklo. A protože těch rozdílných 9 bylo třeba "vydělat" v reálné ekonomice - lze říci že tímto úvěrem ekonomika (společnost) přišla o 9 peněz.

    tvrzení "i kdyby všichni dlužníci chtěli své závazky splatit tak to není možné protože banky v každém okamžiku vydaly méně peněz než požadují dostat zpět" [...] je naprosto pravdivé.
    [/citát]

    No neviem neviem - v bode 9 ten úrok normálne existuje v ekonomike ďalej, ale v bode 11 záhadne zaniká a do ekonomiky sa nevracia. Tak ako teda?

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 13:05:55     Reagovat
    Autor: Skalik - Skalik
    Titulek:Re: Divné, divné
    Asi magie :)

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 20:49:54     Reagovat
    Autor: JSH - JSH
    Titulek:Re: Re: Divné, divné
    Ale kdepak, v prvním příkladě těch 9 v ekonomice je, v druhém případě těch 9 v ekonomice není. To je dohromady 18, které zůstaly za nehty nějakému židovi. ;)

    Komentář ze dne: 22.07.2014 15:03:16     Reagovat
    Autor: row - rowexy
    Titulek:Moc chyb
    Pěkný, ale autor si to měl pořádně přečíst.

    Jen by mě zajímalo k bodu I.11. nějaká čísla na základě kterých autor tvrdí, že naprostá většina peněz vznikla úvěrováním, vzhledem k cenám surovin a k tomu jak jejich změna hýbe celosvětovou ekonmikou se mi to nějak nezdá.

    Jo a doporučil bych na začátek článku zadefinovat některé pojmy a ty pak používat ve zkratkách, četlo by se to lépe.

    Komentář ze dne: 22.07.2014 15:41:14     Reagovat
    Autor: O' pruz - Neregistrovaný
    Titulek:Klobouk dolů
    Velmi zajímavý ač nezvyklý patrně i ojedinělý až osamocený pohled na bankovní systém.

    Od bodu 5, až přímo děsivý.

    "5. Nové peníze nevznikají jenom při úvěrování - ale vznikají prakticky vždy když banka platí/posílá platby do nebankovního sektoru (tedy i při výplatě mezd vlastním zaměstnancům, při nákupu movitého, nemovitého i finančního majetku, při platbách za služby, při výplatě podílu na zisku,..) - banka tak vlastně "neplatí" ale jen kredituje relevantní účty protistran."


    Já blbec jsem si vždy myslel a doposud vždy dával příkaz bance aby z mého účtu převáděla částky na jiný účet, a ejhle, ona banka mne nakonec kredituje.

    Ještě tak dva tři články tohoto kalibru a máme v bankovnictví konečně zcela jasno.

    Urzo, vše odpuštěno!!!!!

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 12:10:49     Reagovat
    Autor: Tigi - TigiBlack
    Titulek:Re: Klobouk dolů
    To jsou ale dvě odlišné věci. Převádí-li banka na váš příkaz prostředky z jednoho bankovního účtu na druhý, žádné nové peníze samozřejmě nevznikají. Provádí-li však banka transakce s nebankovním sektorem (např. výše uvedené operace), pak peníze vznikají, aniž by se jednalo o poskytování úvěrů. Článek tedy neříká nepravdu, byť mohl být (nejen v tomto bodě) formulován srozumitelněji.

    Komentář ze dne: 22.07.2014 20:31:08     Reagovat
    Autor: JSH - JSH
    Titulek:No nevím
    Zajímavé, auto se napřed strašně rozčiluje že spousta lidí píše o ekonomice a nemá k tomu žádné podklady. A v zápětí sepíše kopec textu bez jediného zdroje. To jsou mi paradoxy :)

    Poslední bod je úplně nejlepší. Tak bankovnictví je plné lidí, kteří vůbec netuší, jak to celé funguje. Ale autor má samozřejmě své podklady a vidí do toho líp než kopec bankéřů. Neříkám, že je to nemožné, ale zas tak pravděpodobné to nebude :)

    A navíc to až moc přípomíná Zeitgeist :P

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 20:40:01     Reagovat
    Autor: JSH - JSH
    Titulek:Re: No nevím
    Druhé slovo je autor. Asi už je moc pozdě :)

     
    Komentář ze dne: 22.07.2014 22:18:46     Reagovat
    Autor: Wraith - Wraith
    Titulek:Re: Re: No nevím
    Tak pokud vy jste měl "pozdě", zajímalo by mne, co měl autor...
    Ne, vážně. U čtení tohoto článku jsem konečně pochopil, proč jsou umělecká díla vzniklá na tripu, tak... jiná.

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 00:08:51     Reagovat
    Autor: Ondra T - Ondra_T
    Titulek:Re: No nevím
    +1

    Komentář ze dne: 23.07.2014 01:21:42     Reagovat
    Autor: Ondra T - Ondra_T
    Titulek:K pláči...
    Tak tohle mě pobavilo skoro stejně jako moje včerejší správní řízení ohledně překročení rychlosti v obci.

    Jak už tu pár lidí psalo - autor si stěžuje na absenci znalostí a neschopnost jiných autorů, aby vzápětí prokázal neznalost a neschopnost svou.

    Míchá totiž dohromady vše možné, hlavně pak v oblasti účetnictví - rozvaha, výsledovka, cash flow, změny vlastního kapitálu - šup s tím hezky do jednoho hrnce, uděláme si Eintopf :-)

    Autore, do začátku si nastudujte, k čemu jednotlivé výkazy slouží, jak se sestavují, co v nich je a jak jsou mezi sebou provázané, aby z Vás nepadaly hovadiny, které vypichuji níže.

    Není to jednoduché. Na VŠE zaberou základní principy dva semestry a bankovní nástavba další dva (banky mají jinou účetní osnovu, jiné výkazy a používají jiné metody oceňování než běžné korporace, třeba výrobci nebo obchodníci). Průměrný absolvent pak ví stejně kulové a nejlépe se to dokáže naučit tak za tři roky praxe na auditech bank.

    Pár nejkřiklavějších příkladů

    Finanční/bankovní systémy jsou prakticky od nepaměti před "veřejností" jaksi ukryty
    Naopak, je to velmi přeregulovaná oblast, banky mají povinnost zveřejňovat a hlásit kdeco.

    Nové peníze nevznikají jenom při úvěrování - ale vznikají prakticky vždy když banka platí/posílá platby do nebankovního sektoru
    Ale kdeže... řekněme, že je před výplatama a banka má v sejfu 100 peněz a zaměstnanci jsou zrovna na nule (vše utratili, žádné peníze na účtu nemají, ale nemuseli si nic půjčit). Výplaty jsou 10. Banka je připíše zaměstnancům na účet. Co se stane v účetnictví banky?

    a) náklad 10 na mzdy (výsledovka) a zároveň vznik závazku 10 vůči zaměstnancům (rozvaha)
    b) úhrada závazku - snížení závazku vůči zaměstnancům (rozvaha), zvýšení vkladů na účtech zaměstnanců (rozvaha - v zásadě jen změna na pasivech banky).

    Peníze v sejfu - furt 100, sníží se, až si zaměstnanci začnou peníze vybírat - pak se sníží aktiva (peníze v sejfu) i pasiva (běžné účty) banky. Fakt netuším, kde by tady měly vzniknout peníze. Jak prosté, milý Watsone....

    bankovní úvěrování díky tomuto principu je teoreticky neomezené (ani centrální banka nemá (přímé) možnosti ani pravomoci toto jakkoli limitovat), podobně je to s nákupy nového majetku banky (zisk jde podílníkům ale až z případného profitu po prodeji), platby (za služby) a výplaty (zaměstnancům banky) se účtují klasicky jako náklady

    Teoreticky ano za určitých okolností. V praxi ne. Zkuste si přečíst a pochopit něco o povinných minimálních rezervách a multiplikátoru peněžní zásoby (může to být nad Vaše limity). Druhá část je pak úplně zmatená. Mám pro Vás jedno překvápko - banky (ale i ostatní korporace) mohou vlastníkům při vhodné konstelaci vyplatit i nerealizované zisky - třeba kurzové (a bank i další - mrkněte na to, jak banky oceňují majetek).

    Tak jak (zázračně) vznikají v bance nové peníze - tak zde i zanikají kdykoliv nebankovní sektor posílá/ukládá do banky úvěrové splátky (včetně úroků!), kdykoliv banka obdrží ze zmíněného sektoru jakékoliv poplatky za služby, i kdykoliv prodává vlastní majetek (nebankovnímu sektoru).

    Mám to! Bankovnictví je licencovaná magie! Prachy se tam objevují a mizí jako králíci v klobouku!

    Za tuhle myšlenku by Vás za mých studií z VŠE vyrazili tak, že byste se zarazil až o Hlavní nádraží. Zkuste mrknout na něco o bankovním clearingu.

    Co se týká úroku - tak i tento splacením snižuje množství peněz na finančním trhu - v bance "čeká" na účtu "nerozdělený zisk". Zpět na trh se vrací až když je zisk banky rozdělen a poukázán na účty akcionářů/podílníků.

    Matlála patlála. Pojďme si projít účtování o naběhlém a věřitelem zaplaceném úroku.

    Vychozí stav (rozvaha banky) před naběhnutím úroku:
    Aktiva:
    Peníze: 10
    Pohledávka z úvěru: 100

    Pasiva:
    Základní kapitál: 110
    Běžné účty: 0 (dlužník nemá na běžném účtu prostředky)

    Součet v obou případech 110

    1) Dlužník bere ze své peněženky 10 a vkládá je na účet.
    Kontrolní otázka: Ztratí se peníze z ekonomiky? Ne, jen se přesunou z dlužníkovy peněženky do banky.

    Banka účtuje - zvýšení peněz a běžných účtů o 10

    2) Banka předepisuje úrok.
    Kontrolní otázka: Ztratí se peníze z ekonomiky? Ne, jsou furt v bance.

    Banka účtuje - výnos 10 (výsledovka), pohledávka za dlužníkem 10

    Rozvaha banky po krocích 1) a 2)

    Aktiva:
    Peníze: 20
    Pohledávka z úvěru: 110 (jistina 100 + úrok 10)

    Pasiva:
    Základní kapitál: 110
    Výsledek hospodaření (nerozdělený zisk): 10
    Běžné účty: 10

    Součet aktiv = součet pasiv = 130

    3) Banka inkasuje 10 z běžného účtu dlužníka

    Kontrolní otázka: Ztratí se peníze z ekonomiky? Ne, jsou furt v bance, akorát dlužník je zase na běžném účtu na nule a nedokáže si je vybrat, leda by si je půjčil.

    Banka účtuje - splacení pohledávky oproti snížení běžných účtů (oboje rozvaha, snížení aktiv i pasiv)

    Aktiva:
    Peníze: 20
    Pohledávka z úvěru: 100 (jistina 100, úrok byl splacen)

    Pasiva:
    Základní kapitál: 110
    Výsledek hospodaření (nerozdělený zisk): 10
    Běžné účty: 0 (dlužník si nemá co vybrat)

    Součet aktiv = součet pasiv = 120

    Kua tohle normálně pochopí studenti středních ekonomických škol ve věku 16-18 let. Není třeba v tom hledat nic komplikovaného.

    2) banka platí 1% úrok protože klient si určitý čas částku ponechal na svém běžném účtu (aktiva banky rostou na účtu "úroky-výdaje" o 1, "běžný účet klienta" roste o 1

    "Tak si to dostudujte a přijďte na opravný termín."
    Aktiva rostou na účtu "úroky - výdaje"? To jako když někomu dám peníze, tak se můj majetek zvýší? Kam se poděl zdravý selský rozum?

    Je to tak, že bank zaúčtuje náklad ve výši 1 souvztažně se zvýšením závazku, tj. běžného účtu klienta.

    Co se stane s penězma, Halík? Překvapivě nic, dál leží v sejfu, jen si jich majitel běžného účtu může víc vybrat (aniž by si půjčoval). Navazující úvahy autora jsou pak nevyhnutelně mimo....

    Podle náhledu je to skoro jako článek. A to jsme si, milí studenti, neřekli ani úvod do problematiky, to byl jen takový půlminutový teaser k dvacetidílnému celovečernímu seriálu.... (pro vyloučení pochybností, fakt ho nehodlám psát, knih o problematice je na trhu dostatek).

     
    Komentář ze dne: 23.07.2014 01:51:45     Reagovat
    Autor: Ondra T - Ondra_T
    Titulek:Re: K pláči...
    Ještě jeden hint - levá a pravá strana rozvahy se sobě sice rovnají, ale jinak mezi nimi nejsou přímé vazby.

     
    Komentář ze dne: 14.08.2014 04:58:22     Reagovat
    Autor: neregistrovaný - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: K pláči...
    můžete doporučit nějakou knihu k této problematice?

     
    Komentář ze dne: 24.07.2014 06:03:45     Reagovat
    Autor: nic - Neregistrovaný
    Titulek:Re: K pláči...
    Z hlediska účetního asi nic moc, ale tak říkajíce z hlediska ideového to určitou osvětovou hodnotu má. Květáky mnohých to může přivést alespoň na okmažik do stavu, který přiměje zauvažovat jestli to všechno okolo není trošičku něco jako matrix. A to je plusový bod.

    Komentář ze dne: 23.07.2014 08:51:34     Reagovat
    Autor: volkswagen - volks
    Titulek:Každej
    Von každej, kdo kouká na fotbal je nejlepší trenér nároďáku. Každej, kdo chodí k doktorovi (a dnes ještě má wiki) je lepší diagnostik než Thomayer. Každej, kdo chodí do hospody by uměl vést restauraci líp. No a každej, kdo se naučil ná základce tak nějak sčítat a odčítat je holt expert na veškerou ekonomiku, bankovnictví a finance. A když se pak halt pustí k počítači tak to takhle dopadá....

    Komentář ze dne: 23.07.2014 13:23:59     Reagovat
    Autor: Tanguero - Tanguero
    Titulek:autorovo povolání
    Mě to připadá tak, že autor pracuje na nějaké pozici v bankovním sektoru a z tohoto titulu má pocit, že na rozdíl od ostatních jasně chápe principy ekonomie a bankovnictví. Jenže je na tom stejně, jako Homer Simpson, to je taky zaměstnanec v atomové elektrárně, ale to z něj nedělá automaticky atomového fyzika.

    Komentář ze dne: 24.07.2014 23:08:45     Reagovat
    Autor: trevor12 - trevor12
    Titulek:hodne slabe
    k tomuhle clanku by stalo za to vydat errata a uvest jednotlive body na pravou miru, to co sepsal autor je zoufale slabe a zmatene, v podstatne casti chybne a hlavne neni vubec psano tak, aby clovek pochopil podstatu a souvislosti

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.