a nejen o něm.
Na toto téma mě přivedl Roselův článek a jsa utahán celodenní tvorbou
jakési úchylné aplikace, která jistě povznese české vysoké školství, studenti
padnou na prdel a firmy si to okopčí. Ale o tom jsem psát nechtěl. Tématem
tohoto článku je entita dále zvaná R.J.. S R.J. jsme se dobře znali, anžto
jsme spolu vyrůstali a měli podobné zájmy, totiž automobily. Narozdíl ode
mne dotáhl proměnil toto hobby v prostředek obživy a stal se automechanikem.
Musím říci, že dobrým automechanikem. Byl to pečlivý a inteligentní člověk.
Tuším že se psal podzim 1996. Silnice 34 vedoucí od Třeboně do Českých
Budějovic se
za Štěpánovicemi klikatí - množstvím zatáček. Je to nebezpečný úsek.
Každou chvíli se tam stane vážná nehoda, ale nikomu nenapadlo ten úsek
vyrovnat do přímé podoby a proč taky - za nehodu přece vždy může řidič,
protože je neukázněný a nezklidněný.
Silnice je lemována stromy - tedy tehdy byla. Asi někdo prozřel a zhruba
rok před tragickým ránem stromy, beztak většinou suché, pokácel, takže
tam zbylo pouze několik exemplářů, které odolávaly čím dál větším přívalům
soli.
R.J. s vypůjčeným Peugeotem 406 nezvládl na náledí levotočivou zatáčku
a narazil do jednoho z mála zbylých stromů. Musela to být otřesná rána.
Byl na místě mrtvý. Jeho rodiče se z toho docela nevzpamatovali dodnes.
Strom tam již nestojí. Pokáceli ho asi rok poté, co došlo k tragické nehodě.
Ale strom za to nemohl, jeho chyba to nebyla.
Ačkoli se zdá, že zde by příběh mohl končit, není tomu tak.
Rodiče na místě vztyčili pomníček. Pozestával se z vodorovné a svislé
kamenné desky, které k sobě byly přilepeny cementem. Na té svislé bylo
něco nacionálií a nápis "zemřel tragicky", což v daném úseku, jedné z mnoha
silničních pastí, které na území jihočeského kraje provozuje hejtman Zahradník,
je skoro zbytečná informace.
Jednoho dne - někdy loni - přišel rodičům dopis. Policie požadovala
odstranění pomníčku, protože byl vystavěn bez povolení. Podepsán jakýsi
M. a jakýsi V. v.r. Prý by někdo mohl do něj nabourat. Po několika pokusech
se s PČR dohodnout vzal pan J. dodávku Transit, pomník rozboural a odvezl.
Je to dojemné, jak se policie stará. Jen si těžko dovedu představit,
že by ta ministavba mohla někomu způsobit tak vážné škody. Při sebemenším
nárazu by se svislá deska utrhla ve spoji a padla. Ani statisticky vzato
nepředstavoval pomník žádné riziko, protože do něj za deset let jeho existence
nikdo nenarazil. Princip preventivní opatrnosti aplikovaný ze strany represívní
složky měl patrně kompenzovat zvýšená rizika plynoucí z těžké nohy policejního
exprezidenta Husáka nebo čert ví, každopádně kdyby pánové V. a M. nebyli
jen otroci aparátu, ale lidé s mozkem, asi by postavili proti sobě možná
(zanedbatelná) rizika plynoucí z miniaturního a křehkého pomníku na straně
jedné a citové projevy na straně pozůstalých na straně druhé a vyšlo by
jim, že tam ten pomník klidně může zůstat. Ale předpis je předpis a vůl
zůstane volem...
Jedu do Makra kocourovi pro žrádlo a při výjezdu z parkoviště ven vidím
přímo před čelním sklem billboard firmy CB Auto postavený ze zabetonovaných
I-profilů. Představuji si hypotetickou situaci, kdy stojím na výjezdu z
parkoviště a dávám přednost vozidlům na hlavní, když se zezadu přiřítí
Mařena Vomáčková v Nissanu Patrol 5C5 5555, co má v sobě dva panáky a plné
auto značkových potravin Aro pro kuchyni jejího luxusního hotelu, kde příležitostně
hostí lidi z magistrátu. Jedna plechovka psího žrádla Aro (maďarský guláš,
jedna porce 199,90 bez příloh) se zakutálí pod brzdový pedál Nissanu a
ten strká moje autíčko podle zákona zachovaní hybnosti, aniž by jeho masívní
ochranný rám s atestem 8SD doznal úhony. Škoda Favorit naráží do masívního
I-profilu, karosérie tlačená rozjetým nissanem se bortí... ale ten billboard
je tam prosím legálně a proti němu pan V. ani pan M. nic nemá.
Vidím všechny ty billboardy, bigboardy, megaboardy a vymoženosti reklamního
průmyslu ... ale žádný nepředstavuje riziko. Pomník riziko představoval...
možná kdyby jej pan J. senior proměnil v reklamní plochu a napsal na něj
třeba Maggi...
Jedu po Pražské třídě a koukám na řidiče šedého Peugeotu 405 vedle mně,
jak telefonuje z mobilu. Bože, odkud já toho chlapa znám...
... no odkud...
... je to pan policista M. osobně.
Ale to taky nepředstavuje riziko.
Svět je vlastně úplně bezpečný, až na ty pomníky.
09.04.2007 D-FENS