Komentáře ke článku: Země živitelka roadshow (ze dne 12.10.2008, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Policie by se v takovem pripade dopustila "neplneni povinnosti verejneho cinitele z nedbalosti", coz je o paragraf vedle a sazba za to je ponekud nizsi. Ke zneuziti pravomoci je nutny umysl.
|
|
..provozuje biozemědělství, takže musí hnojit potmě...
Z toho jsem se málem posral smíchy...
|
|
|
..provozuje biozemědělství, takže musí hnojit potmě...
žádná novinka od D-F, tohle se mezi zemědělci říká už od doby co pomatenci začali kupovat BIO! :-))))
|
|
|
Blah, obvyklý kecy :o) Biozemědělci mohou hnojit i za pravého poledne a zcela legálně.
|
|
|
V poledne hnojem, v noci superfosfatama, takhle to asi bylo mysleno.
|
|
|
a takhle presne to taky funguje :-)))
|
|
|
Nee. Fosfor není to, co v tomto případě limituje výnos. Ergo noční hnojení superfosfátama se prostě nevyplatí. Ostatně v tuzemsku je těch několik málo biopolařů ještě ze staré školy srdcařů. Těm když ukážete pytel vod ledku, tak na vás vezmou vidle :)
|
|
|
V jakem? Ano, muzou se vyskytovat pripady, kdy to neni potreba, nekde v CR neni bezpodminecne nutne pouzivat superfosfaty, ale holt nekde to potreba je, jinak jsou plodiny zakrsle a vynos tudiz nizsi.
Vyplati, nebot to neni jako za bolsevika, kdy se s granulovanym hnojilo jako s praskovym (ackoli granulovaneho se nemuselo pouzit zdaleka tolik, proste JZDaci se to nenaucili, ackoli technika granulace byla v Ceskoslovensku pouzita na konci ctyricatych a zacatku padesatych let) superfostatem a dochazelo k neskutecne nakladnemu, neekonomickemu a nesetrnemu prehnojovani.
Ono staci dobre vypocitat davku a nestoji to moc a vynos to zvedne.
|
|
|
Hmhm, když pominu skutečnost, že 4/5 zemědělských půd v ČR má dlouhodobě obsah přístupného fosforu vyhovující (a lepší, tedy není nezbytné hnojit), tak je třeba dodat, že ekozemědělci fosforem hnojit mohou, za určitýc podmínek, nicméně ne superfosfáty.
Rostliny zakrslé z nedostatku fosforu jsem viděl snad jedině v nádobových pokusech. Kde jste je proboha viděl vy?
Když už víte, jak to bylo za bolšouna, tak jistě také víte, že podnik dostal na základě centrálního plánování přidělena hnojiva, které musel využít, ať potřeboval, nebo ne. Kdo nevyužil, byl napříště pokrácen.
|
|
|
Nevim, jestli 4/5, ale mozne to je. Kazdopadne to znamena, ze 20% zemědělské plochy nema dost fosforu. Ano, proto jsem zminil superfosfaty. Nesleduju, nakolik je ktera rostlina zakrsla, cerpam pouze z dostupnych textovych zdroju, tedy nasledky nedostatku fosforu znam pouze teoriticky, v polich se neprochazim.
Vidim, ze debata zachazi do podrobnosti. Podrobnosti v chemickem hnojeni jsou sice zajimave tema, ale otazkou je, nakolik to hraje roli na D-F.
Ja toto sdeleni pochopil jako "Provadi hnojeni pro nej zakazanymi prostredky, ale tak, aby to nebylo videt." Nekde to muzou byt i superfosfaty. Nekde i neco jineho. Proste podvadi.
Dost mozna, ale urcite existovaly lepsi zpusoby, nez to nasypat vsechno na pole, at toho bylo sebevic. Problem si porad dovoluju videt v tom, ze hnojili podle starych norem na praskove superfosfaty, popripade pro ty ruske primitivni granule, co se rozpadly na prach, jakmile se dotkly pudy.
|
|
|
Samozřejmě že to hraje roli. Lze velmi snadno dohledat, že u nás pokleslo množství živin a vápenatých hnojiv dodávaných do půdy (tuším je to cca polovina než v Německu), zásobenost pomalu, ale přesto klesá, zhoršuje se pH. Ze strukrury dodávaných živin lze odvodit, že sedláci prostě prachy na hnojení moc nemají, stejně tak jako na chemické ošetřování (u ochrany jsou dávky na hektar oproti Německu zhruba pětinové). To, že franta vonásek, který na prodeji mechanizace (kupované na lízačku se státní garancí) za ty roky vydělal je sice pěkné, ale nic to nevypovídá o příjmech zemědělců. Socialistické rachotiny prostě vyměnit museli - na úkor jiných věcí. Hnojení a ochrna vám bude k prdu, když nestihnete sklidit, bo se vám wreck každou hodinu rozsype.
|
|
|
Pokud jsem znal pracovníky zabývající se ochranou rostlin v JZD okolních vsí, byli to vysokoškoláci a s výpočtem dávek si poradit uměli. V "našem" JZD funkci zastával (spíše náhodou, přiženil se) absolvent VŠCHT, který byl zákonitě pro své vzdělání a malou spjatost s rodnou hroudou mezi traktoristy neoblíben.
Atd.
Hnojilo se podle rozborů půd, sám jsem jako student prochodil pěkných pár brigádnických dní se sondýrkou a krosnou.
Ale ne v padesátých letech, to dá rozum. Naše zkušenosti jsou zjevně nesouměřitelné.
Vzhledem k tomu, že v tehdejší NSR se hnojilo cca 360 kg ČŽ/ha a v ČSSR s bídou polovina, muselo jít o skutečně tragické přehnojování.
Chyby z nesprávné aplikace hnojiv (a ochrany) v terénu samozřejmě byly a jsou i dnes, ale to je jiný problém.
|
|
|
Takze jestli tomu spravne rozumim, fakt, ze bylo nejake pole prehnojene byl lokalnim problemem? Ze se soustavne chemicky neprehnojovalo?
|
|
|
Na tohle se nedá zcela jednoduše odpovědět. Pokud nemáte co do huby, není pro vás přehnojování tím největším problémem. Nicméně, s rostoucí životní úrovní a dostatkem potravy se samozřejmě problémem stává. Vypovídá o tom skutečnost, že ze zemí, kde se nejvíc sypalo, k nám přišla idea ekologického zemědělství. :o)
Takže ano - lokálně přehnojené pole je lokální problém. Pojem přehnojení má ale jiný význam ve zlatém pruhu země české a jiný v šumavských kotárech.
|
|
|
Chapu, ze kratce po valce, kdy nebyla kvalitni hnojiva, se pouzival shit, ktery sice zajistil lepsi vynos, ale do pudy se dostavalo mnohem vetsi mnozstvi sracek.
Problem je, ze boj o zrno se nemuze vest za cenu likvidacni valky s pouzitim vsech chemickych zbrani v jakemkoli mnozstvi. Bohuzel az na vyjimky se takto vedl. Ygorek sice pise o moudrych agronomech s titulem, nicmene bych rad videl tehdejsi podminky a co se vsechno na pole nasypalo a co z toho bylo na nic, ci co uskodilo.
|
|
|
Soudím, že krátce po válce se používalo zhruba to, co před válkou, protože zhruba to uměly doly vytěžit a průmysl vyrobit.
Znovu: padesátá léta neumím posoudit, z pamětníků vypadávají údaje o jiné problematice, než bylo použití ledku či superfosfátu a dochované tiskoviny jsou silně tendenční..
Na pole se sypalo to, co jinde na světě (NATO - based, jak tu nedávno kdosi použil), ale průměrně v menších dávkách a velmi často v horší kvalitě.
Boj o zrno se jako likvidační válka s použitím všech chemických zbraní dodnes vede. Příklady uvedl kolega ma, stejně jako fakt, že nynější eko- či bio- produkty jsou logickou reakcí na tento stav.
nicméně bych rad videl tehdejsi podminky
Takže mluvíte o něčem, co neznáte ani jste neviděl?
|
|
|
Prave, ze ne. Pred valkou fungovalo zemedelstvi jinak. Uz kratce po valce se zacalo blbnout se zmenami pomeru, do zemedelstvi prichazeli lide, co nedovedli ani zaprahnout kone, natoz aby dovedli pohnojit pole. Nemel je to kdo naucit, protoze sedlaku ubyvalo a kdyz uz je nekdo vyslechl, udelalo se to natruc jinak. Hi-tech hnojiva z UNRY dochazela a bolsevici se vsemozne snazili je nahradit. Neslo jim to a kdyz se neco povedlo, nedostalo se to pres debilni system ve vseobecne pouzivani. Ja nahodou prave s pametnikem na tema superfosfaty mluvil, lepe receno, mluvili jsme o problematice jejich pouziti v zemedelstvi a snahu o jejich granulaci.
To neni otazka jen chemie, ale i ekologie. Hadejte, co zpusobilo premnozeni americkeho brouka (mala napoveda - americke bombardery to nebyly)
V mensich davkach?Jsou k dispozici konkretni cisla? Myslim v ramci statu, kolik kdy vyrobeno a pouzito ceho...
Bingo, za bolsevika jsem se zajimal akorat o chemicke slozeni sunaru a propustnost plen. Pocitam ze ted bude nasledovat nekolik milych vet od srdce a ukonceni debaty stylem "mladej a blbej, nezna to, nezazil to, at se do toho neplete".
|
|
|
Podle odstavců.
1) Ne, Bylo to poněkud jinak.
2) Týý jooo, fakt? WTH is ekologie? Absolvoval jste toho dva semestry ukončené zkouškou nebo jeden semestr ukončený zápočtem?
3) Ano, jsou, dvě základní jsem citoval.
4) Tak na tohle nemám, sorry, následuji příkladu kolegy ma, najdu si vhodnou zeď....
|
|
|
Hm, to je otazka nazoru, ja to znam takhle. Ani jeden jsme to nezazili a zname to pouze od pametniku.
Ekologie je vedni disciplina, studujici vztahy v zive prirode a vztahy mezi zivou a nezivou prirodou. Tohle bylo mysleno. Zeleni rikaji ekologie hodne vecem, nicmene jejich aktivity nemaji s ekologii nic spolecneho - o tom jsem jako o ekologii snad nikdy nemluvil.
Myslim zdroj, aspon priblizne, pak uz si to vyhledam sam.
Enjoy
|
|
|
Jsem napjat (štukování jde ryche). CO, pro Ježíše Krista spasitele a vykupitele způsobilo přemnožení mengelinky bramborové? Třeba něco, co onehdá způsobilo legendární přemnožení plísně bramboru? Mister PM, buďte velmi opatný s konspiračními teoriemi libovolného druhu, pokud nemáte alespoň elementární vzdělání v ekologii!
|
|
|
Mám dojem, že Mr.PM míní koroptve.
|
|
|
kaceni remizku, rozoravani mezi a jine projevy kolektivizace, nicici zivotni prostredi bazantum a koroptvim.
|
|
|
Kácení remízků a rozorávání mezí byla ideologicky použitá nutnost změny pozemkové držby v důsledku přechodu z koně na traktor.
Viz organizaci katastru s ohledem na způsob obdělávání v devatenáctém století a její změny ve dvacátých letech - třeba zcelování, které si sedláci museli zaplatit a přesto ho nechali dělat.
|
|
|
Po WWI to byla co do rozlohy pozemku jeste vetsi zmena, nez kolektivizace po WWII...
Stejne, jako odvadeni koni, bylo rozoravani mezi primarne ideologicky pocin. Bourlive se to delalo i tam, kde se pro jeste nekolik dalsich et nepocitalo s orbou traktorem.
|
|
|
Takže jinými slovy - když se škůdce dostane do zcela jiného životního prostoru, na rostlinu, na kterou je adaptován, notabene na klon, který takřka postrádá přirozené obranné mechanismy proti tomuto škůdci, do podnebí, kde je schopen udělat 1 - 2 generace ročně, tak by ho mohla zastavit nějaká koroptev? Chcete mi tvrdit, že řekněme takové Rakousko, Bavorsko, Švýcarsko, kde ta malá políčka tenkrát ještě měli (a mají je do teďka) s mandelinkou problémy nemá?
Mister PM - narovinu. Děláte pro Hnutí Duha, Greenpeace, nebo ministerstvo životního prostředí? Znáte jistá fakta, ale pužíváte je naprosto demagogicky.
A jako bonus doraz pro zdejší stavaře. Jak poznám, že už je štuk dostatečně zralý na hlazení?
|
|
|
Deuji, docela slusne jsem se pobavil :-)
Presne, jak jsem pred chvili napsal.
Mensi uvaha k zamysleni - kdy se asi mandelinka do Evropy dostala?
Ale no tak... neurazet. Zajimave mozkove pochody - spojit si to, co jsem napsal s greenpiss.
|
|
|
Cca 1876. Co z toho jako plyne?
|
|
|
No, to by zajímalo velmi i mě, přidávám se.
________
O.T. - humorné odlehčení:
K dobrému se doma dávalo, jak prapraděd kritizoval Chruščovovy metody řízení zemědělství.
Výrok:"Takový kus krásné půdy zasvinit americkým bejlím" se v rodině traduje dodnes.
|
|
|
A ze s chudinkou mandelinkou zacaly takhle rozsahle problemy az za kolektivizace...
Jo a Pro Ygorka - Kde se dari psenici, dari se i kukurici. To byvalo heslo, co jsem zaslechl na Blanensku. Toz tak.
|
|
|
Pak jistě dokážete vysvětlit přemnožení a těžkou kalamitu s přemnožením "brouka" v první polovině osmdesátých let ve vztahu ke zvyšujícím se stavům koroptví.
U nás se kalamita projevila zprvu ve Slezsku s doloženou migrací z Polska, posléze zasáhle celou ČSSR, Rakousko a částečně Bavorsko, to ale přesně v paměti nemám.
Hm, myslím, že prapraděd o kukuřici nemluvil ani náhodou, protože za Kakánie nebyla v jeho ekologické nice jaksi v módě ;-).
|
|
|
Asi se zase nasly nejake okolnosti, ktere k premnozeni vedly (ja nevim, jestli mandelinka rada sucho, vlhko, teple zimy, nebo co, jestli se proti ni prestalo tak silne bojovat, nebo neco jineho...) Na stav koroptvi bych moc nevsazel, na puvodni stav se asi nedostaly, ze? Kolik jich bylo, ve srovnani s dobou pred kolektivizaci?
Ani bych se nedivil, v Polsku se blbnulo obdobne, proc by se jich znacna cast nedostala k nam?
|
|
|
Asi ano. Bez rozorávání mezí, bez kácení remízků, bez masového úbytku koroptví.
A jaké tedy okolnosti?
|
|
|
Ammeričtí imperialisté: http://www.youtube.com/watch?v=2jipXKSoGj4
BTW, Mr. PM. Ministerstvo životního prostředí?
|
|
|
No to je homorné, Yghorku, připadá ti to také tak homorné?
To že ausgerechnet kolektivizace způsobila přemnožení mandelinky bramborové je stejně tak relevantní informace, jako že ji sem shazovali imperialisté.
Pro projev přirozené dynamiky populace typického invazního škůdce se hledá milión vysvětlení, jak se zrovna které ideologii hodí.
|
|
|
Kolektivizace samotná ho nezpůsobila, o tom není sporu, stejně, jako nezpůsobila přemnožení v 19.století, kdy nebyla, nebo v osmdesátých letech 20.století, kdy byla překonanou etapou s hrůznými dozvuky (známými pod názvem "náhradní rekultivace"),
ale zvětšení nepřerušené rozlohy osázené plochy na dynamiku šíření škůdce vliv má stejně jako má vliv na snížení funkce ptačího predátora, říkal nám to na přednášce profesor Vaníček.
Mohlo dojít i k obměně druhové skladby, každý pěstitel zjistí, že různé odrůdy chutnají těm prevítům tak různě, že na hranici "záhonů" můžeš mít řádek sežraný na holo a vedle řádek skoro netknutý (pokud ti došel Mospilan, že).
Babička zná důvod nejlépe - nemodlíme se již dvě generace ;-).
|
|
|
To jse pravda, ale jsou to spíš vedlejší faktory. Imho je klíčová II WW, kdy došlo k masivnímu přesunu materiálu a s ním i škůdce, který se tu poklidně stranou namnožil na kritickou mez. Invazní organismy se především šíří podlél dopravních tepen a války a podobné přesuny to umocňují. Viz bázlivec v poslední době např.
Ale zahrádku o pár řádcích musím proti mandleince cáknout tak jako tak, jinak mi ji sežere. A to je tam kolem rozličného ptactava a dalších přirozených nepřátel habaděj.
Zavíječ, blýskáček, krytonosci, mandelinka bázlivec - všechno se v principu chová stejně.
|
|
|
1) Jistě. Ovšem poválečná obnova infrastruktury na strukturu venkovského obyvatelstva vliv měla. Vliv změn při násilné kolektivizaci se významně projevil až později a místě s velmi rozdílnou intenzitou.
2) Takže Vy to víte, hm. Proč mě teda máte za pitomce?
3) Jo, v knihovně Mendelovy univerzity toho najdete mraky.
Pro základní orientaci v pojmech začněte u Čvančary, nic přehlednějšího a souhrnnějšího patrně až dosud nevyšlo.
|
|
|
Ono to zacalo uz driv, jeste pred nasilnou kolektivizaci. Napriklad sudety.
Je to moje oblibena otazka... sam se divim, kolik lidi tem historkam o imperialistickch bombarderech veri.
Dekuji, prilezitostne se podivam.
|
|
|
|
doporucuju otestovat vase okoli.
|
|
|
10 % - nevim, co je mandelinka
20 % - proc by to proboha delali?
70 % - jo, to je ta propaganda; "americkej brouk", jasne
Inu, Praha;-))
|
|
|
Obávám se, že marníme čas. Vaše znalosti jsou kusé, jakoby populistickým NGO z pera vypadly. :o) A já nemám čas hledat konkrétní čísla, protože z důvodů vyšší moci muším štukovat zeď.
Doporučuji zahrádku, pár jabloní, hrušní, nějakou tu zeleninku, rajčata a okurky do fóliáku a pak si můžeme povídat o chemickém zbrojení konkrétně. Samozřejmě si udělejte ekonomickou rozvahu pro plodiny pěstované bez ochrany a s ochranou.
|
|
|
Takže tomu rozumíte správně.
Větším problémem než přehnojování byly splachy z nesprávně obdělávaných velkých ploch, například, dále eutrofizace povrchových vod fosforem z pracích prostředků - uvědomte si nástup automatických praček a zákonité skokové zvýšení spotřeby "prášků" - a zvýšenou kontaminaci dusíkem - zde je dobré si uvědomit rozvoj výstavby vodovodů předběhnuvší výstavbu technicky způsobilých kanalizací a ČOV ( ale na to je odborník HonzaZZR).
V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu to, že v průběhu osmdesátých let systém ekonomicky klekal, takže místně mohlo docházet k nehoráznému plýtvání, ale celkově nebylo zač suroviny k soustavnému přehnojování nakoupit.
|
|
|
Centralni planovani se prece vyznacovalo umenim nekde dosahnout naprosteho nedostatku a o kus dal nehorazne platvat, ne? Nejak se to klukum rudym nepovedlo. A pokud se nemylim, tak to nebyla pouze specialita osmdesatych let, kdy zacinal krachovat tvz. socialni kontrakt (uplaceni konzumem, salamovy socialismus, jaky nazev je libo) a prumerny clovek to pocitil realnym nedostatkem zbozi, ktere treba v sedmdesatych letech casto i bylo, ale problemy centralne rizeneho hospodarstvi existovaly od zacatku. Nejdriv se to svalovalo na valku, pak na prusery v Madarsku a Polsku, pak na buh vi co... Ale problem byl v blbem rizeni (lepe receno, v blbem principu socialistickeho planovani).
Ja nevim, dodnes jsem zil v presvedceni, ze se chemicky prehnojovalo v podstate vsude (ne treba kazdy rok, ale kdyz bylo dost hnojiva, tak ano).
|
|
|
Hm, zvláštní.
Několikrát jsem zde z Vašeho pera četl thesi o uplácení konzumem. Co to kurva bylo?
Což upácení konzumem znamená, že v běžné maloobchodní síti koupíte maximálně základní potraviny a víc nic? Že zdánlivě běžné výrobky od hadrů po cement můžete získat jen v rámci šedé ekonomiky?
Že i pro slušný salám musíte vyslat babičku půl dne předem?
Nebo "uplácení konzumem" znamená:"Jednou, soudruzi, bude fšeho dost!"?
A z čeho jste to přesvědčení čerpal?
|
|
|
Nejpouzivanejsi nazev je asi "socialni kontrakt" - jakasi forma dohody mezi vladnouci vrstvou a prostym lidem. V tomto pripade slo o neco jako "vy nam tolerujte, ze jsme u moci, nedelejte bordel, jako treba Polaci a my vam za to zkusime zvednout zivotni uroven, jak to pujde". Problem nastal ve chvili, kdy dosly zdroje a uz se lidu nedostavalo ani toho zbozi, ktere driv na chvili bylo.
Clovek zapomina, ze? Ale tehdy, kdyby se objevila desetina zbozi, co byla k dostani par let po revoluci, lidi by se zblaznili stestim. Jo, malo vam tehdy stacilo, protoze jste byli zvykli na jeste min.
|
|
|
Sociální kontrakt podle Vámi popsaného schematu snad funguje ve společnosti obecně a právě v reálném socialismu pro nedostatek prostředků nefungoval, ne?
Co zapomínám?
Na co jsem byl zvyklý?
Kdy tehdy by se objevila desetina zboží a já bych se zbláznil štěstím?
|
|
|
Socialni kontrakt je obecny nyzev, ale v nasich podminkach se pouziva v podstate jen pro oznaceni toho, o co se snazili bolsevici za normalizace. Castecne se jim to povedlo, o neco se nabidka zbozi zlepsila (nic moc, ale prece), pochopitelne ve srovnani se zememi v RVHP, nikoli se zapadem.
Kdyby se objevila byt jen desetina toho, co bylo o par let pozdeji bezne, lidi by se zblaznili stestim.
Z pohledu dneska clovek asi zapomene na zmeny v nabidce zbozi... Nicmene na venkove se to asi tak neprojevilo.
|
|
|
Ve srovnani se zememi RVHP? A proc ty vylety do Madarska, Polska a NDR za nakupy?
|
|
|
reflektovala to i moje oblíbená skupina Garáž.
dám do toho kilo
když se vrátí dvě
bude ti pak milo
najdeme se v berlíně
najdeme se ráno v pět
na druhej den zpátky
najdeme se ráno v pět
v kapse zbylý marky.
čeká někde wágen
u rohu starý hospody
nikdo nejde chrápat
město se zas probudí.....
|
|
|
taptaptaptaptapaptaptaptaptadadaaa, dodaval ovsem Honza Machacek:-)
|
|
|
Ale ne, zbozi bylo v 80. letech v obchodech k mani postupne vic a vic, jenom se obcas muselo shanet, nektere obchody mely schopnejsi sefy a tam toho byvalo vic atd., rozhodne neprobihaly zadne vyrazne zmeny k horsimu. Zasadni rozdil byl spise v tom, ze isolace od informaci o tom, co je k mani venku, byla cim dal tezsi (cim dal vice satelitnich anten, cim dal vice lidem se povolovala cesta ven, take co se tykalo dovozu spotrebniho zbozi, tak se postupne povolovaly srouby), stejne tak jako se cim dal vice hovorilo o skodlivosti nekterych cs. potravin atd. Ja si na to obdobi docela dobre vzpominam, ty nam zde bohuzel rikas jen to, co ses dozvedel zprostredkovane (mas o tom informace asi jako ja o letech sedmdesatych, z nichz si pamatuji jen naproste utrzky, jako treba autobusy RTO s privesem apod.)
|
|
|
No joo! Vzpomínám si, s jakým údivem jsme sledovali Rakušáky, jak se cpou v hospodách gulášem, v cukrárnách jedovatou tučnou šlehačkou, kupují kartony hnusného másla, bedny kuřat a salámů, kartony paštik...Všechno to, před čím byli ve dva roky starých "vyhláškách" a "oběžnících" varováni.
|
|
|
Hezké. Ale napadá mě nutná kacířská otázka: Kde vezme ten hnůj?
|
|
Asi budu muset přestat číst D-FENSovi články, protože se půl hodiny chlámu a pak sem čtrnáct dní nasranej, někdy i déle.
|
|
Milý D-Fensi, velmi se pleteš. Pracuji jako elektrikář a v jednom prasečáku občas něco opravujem. Všechno tam komplet zrekonstrupvali, takže například krmení, běželo zcela automaticky. Původně měli chov od porodu až po jatka. Napřed omezili porodnu a malá selata dováželi, protože vypiplat je od mala znamená vyší náklady. Časem porodnu zrušili úplně a vozili selata o váze cca 30kg. Nakonec přestali i s tímto a chov zrušili komplet. V současné době mají pouze rostlinnou výrobu a plánují objekt přestavět na LIHOVAR. Pokud chovatel doveze na jatka býka, dostane peníze pouze za MASO. Zbytek, který se jatkám nehodí si může vzít, nebo mu likvidaci odečtou. Za cca400kg býka dostane kolem 16 tisíc. Jak to vím? Sestra na těch jatkách pracuje v kanceláři. A kde ty jatka teď berou maso, když v okolí to 80 procent chovatelů vzdalo? Živé se vozí z Holandska, půlky z Rakouska. Občas zpracují strategické zásoby např. z Německa. Takové maso bylo pět let v mrazáku a má prý pěknou našedlou barvu. Rakouské půlky jsou někdy pěkný hnus a není neobvyklé, že část vrací zpět. Jak to, že se tohle vyplácí? Myslím si, že problém je ve výši dotací v jednotlivých zemí. Nemám o dotacích přehled, ale když vidím, že to funguje a vyplácí se to, tak mne jiná možnost nenapadá. Pan majitel jatek je majitelem letadla, několika honiteb, momentálně vystřílenyých. Do firmy prakticky nechodí, pouze ji zaštiťuje jménem a pobírá tantiémy. Má už vyděláno a nechává řízení na jiných. Taky proč ne. Takže Ti přeji, dobrou chuť a zvu Tě na Vysočinu na návštěvu.
|
|
|
Jojo, změny v importu/exportu klíčových zemědělských komodit a produktů za posledních několik let, to je vůbec zajímavý počtení.
Tuhle jsem se divil, proč jsou v Bille v sezóne jen rakouský/italský jabka (stříkáno cca 2 - 3 x více než české), a to za 30 Kč/kg. Od pohledu II Klasse, podle chuti taktéž. Jediný, co se dalo jíst byly letňáky z polska. To asi tak celý problém v kostce.
|
|
|
Smutne ale pravdive...
Určeno: ctihodnému Davidu Millbandovi, MP, státnímu tajemníkovi
Ministerstvo životního prostředí, potravin a zemědělství(DEFRA)
Vážený pane státní tajemníku,
můj přítel, který právě farmaří, obdržel nedávno šek na 3.000 L od Agentury zemědělských plateb za to, že nechová prasata. Rád bych se nyní připojil k tomuto podnikání zvanému „Nechování prasat“.
Jaký je podle Vašeho názoru nejlepší druh statku, na kterém se nechovají prasata, a které plemeno je nejlepší nechovat? Chci si být jist, že při svém podnikání dodržím veškeré vládní politiky nadiktované EU v rámci Společné zemědělské politiky. Dal bych přednost tomu, nechovat prasata na slaninu, ale má nějakou výhodu nechování vzácných plemen, jako je Saddleback či Gloucester Old Spots, nebo už je příliš mnoho lidí, kteří nechovají tato plemena?
Jak já to vidím, nejobtížnější část tohoto programu bude vedení přesných záznamů toho, kolik prasat jsem nechoval. Existují na to nějaké vládní kurzy či kurzy pořádané místními úřady? Můj přítel je s tímto podnikáním velmi spokojen. Choval prasata nějakých čtyřicet let a nejlepší výdělek, kterého při tom kdy dosáhl, bylo 1.422 L v roce 1968. Přesněji řečeno, až do letošního roku, kdy dostal šek za to, že nechová žádná.
Pokud dostanu 3.000 L za to, že nechovám 50 prasat, dostanu 6.000 L za to, že jich nechovám 100? Zprvu mám v plánu podnikat v malém rozsahu a držet se při zemi s přibližně 4.000 nechovanými prasaty, což v prvním roce bude představovat zhruba 240.000 L. Když získám s nechováním prasat více zkušeností, mám v úmyslu se ve druhém roce stát ambicióznějším a zvýšit stav na, řekněme, zhruba 40.000 prasat, která nechovám, za což bych od Vašeho ministerstva očekával okolo 2,4 miliónu L.
Mimochodem, zajímalo by mě, zda bych měl nárok na obchodovatelné emisní povolenky za to, že všechna tato prasata neprodukují škodlivý a životní prostředí znečišťující metan?
A další záležitost: tato prasata, která mám v úmyslu nechovat, nesnědí 2.000 tun obilovin. Upozorňuji, že platíte farmářům i za to, že nepěstují obilí. Zasloužím si poplatky za to, že se nevypěstuje obilí, kterým se nebudou krmit prasata, která nechovám?
Rovněž uvažuji o podniku „Nedojení krav“, takže mi prosím pošlete také veškeré informace, které k tomu máte. A mohli byste prosím též přiložit aktuální sdělení DEFRA o neobdělávaných polích? Je to možno dělat na bázi elektronického obchodování s virtuálními lány (kterých, jak se zdá, mám několik tisíc hektarů)?
Z hlediska výše uvedeného uznáte, že budu zcela bez práce, a tudíž budu mít nárok na příspěvky v nezaměstnanosti.
Samozřejmě, že při příštích volbách budu volit vaši stranu.
S obdivem Váš
venkovský volič
|
|
|
Nebyl ten venkovský volič náhodou otcem majora Majora Majora Majora?
|
|
|
Spíš bych ho tipoval na nadšeného Hellerova čtenáře...
|
|
Par postrehu:
Procez muj otec si pronajima cast zemedelskeho arealu od http://www.alimex-as.cz/, minuly tyden jsem se potkal pana Šímu (predseda predstavenstva http://www.alimex-as.cz/ toho casu preseda agrarni komory http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=240&r=mfzapadcech&c=1065023) kdyz vysupoval ze sveho Mercedes-Benz M-klasse* i zeptal jsem se zda pojede tez brzdit dopravu? Musel rychle vyridit jakysi hovor takze jsem se odpovedi nedockal.
V patek probehl rozhovor mezi Pepou traktoristou a mym tatou:
Pepa-traktorista kolem 11 dopoledne leze po tratoru a vaze na nej barevne faborky, hadriky...jen lampiony chybely. Prichazi muj tata.
Muj tata: zdar, ty woe Josef co to delas?
Pepa traktorista: cus, zdobim ne
MT: Co???
P-T: No my jedem v pondeli tohle woe protestovat, tak aby to v ty televizy nak vypadalo.
MT: Hmm prosim Te proti cemupa ty jedes protestovat?
P-T: nooo nevim ale predseda (pozn autora: zmr. Sima) nam to nakazal.
MT: No to ses teda peknej vul kdyz ani nevis proc tam jedes.
P-T: Hm
MT: no co pa udelas az se te naka pani z televize zepta proc tam jsi?
P-T: ji poslu do prdele
MT: no to bude pekny az te cela republika vecer na Nove uvidi jak nadavas reporterce
P-T: no jo prosim te copa by tam delala naka nova a jeste se budou bavit zrovna se mnou
*jen upozornuji Mercedes nezavidim jakozto fanaticky fanda scuderia Ferrari bych nechtel ani zadarmo (no to mozna jo ale hned bych prodal). Pokud neco zavidim pak treba Oldsmobile Jetstar I :-) Jen mi stve kdyz si nekdo kupuje egoerektor (genialni slovo) z mych dani.
|
|
|
|
Pročež? Nepužívejte slova, která neznáte, vypadáte potom jako trouba.
|
|
|
Nepužívejte? Nedopouštějte se překlepů, vypadáte potom jako trouba. :-)
|
|
|
Samozrejme, dekuji, napsal jsem kravinu. Omlouvam se. Jen mezi nama opravovat nekomu pravopis (vetnou stavbu) v navic naprosto zbytecnem off-topic prispevku ktery, ma upozornit jen na to, ze nakej Core-internetovy kecal ze sebe dela yntelxgenta pouzivani vyrazu ktere nejspis nezna a napsat "nepužívejte" to bych si ji sel asi hodit
|
|
na tu poznámku o křtu knihy paroubka,na kterou chodí lidé s nabitou zbraní.
to je přece ok,ne? slušný člověk nosí nabitou zbraň aby se mohl bránit,třeba před člověkem,který nad ním vyhraj v sázce ,-)
jediná chyba byla,že tam zbraň neměli všichni,to by se přeci nemohlo nic stát :-)
|
|
|
Ono by se to sice stat mohlo, kazdopadne byli-li by vsichni ozbrojeni, pak by odtamtud odnaseli ne jednoho, ale minimalne dva milovniky socialni demokracie s temnou minulosti, coz by take bylo v zasade prospesne... ;-)
|
|
|
Ach, ty má svatá prostoto. Myslíš si, že nikdo z těch mafiánů, co tam byl, neměl zbraň?
To jsou zase ty Tvoje teorie...
|
|
|
tohle ale je důkaz toho,že zbraň k osobní ochraně je celkem nahovno,pokud ji člověk nosí do putyky.
uchráníl se sice před zesměšněním jako podnikatel chdší kočky,ale jistě přijde o pár let života.
to jsou nápady,intoxikovat se s pistolí v kapse :-)
|
|
|
Chodit nachcanej se zbraní zakazuje zákon. Prostě, kočkovali se tam dva mafiáni tak dlouho, až jeden ochránil zdraví, život a majetek tak, že tasil rychleji než Lucky Luke a jednu z toulavých koček před zraky patnáctiletého kotěte odprásk.
|
|
|
No jo, chudák Paroubek. Při rozvodu přišel o jezevčíka a teď mu navíc zastřelili kočku...
|
|
|
To jsem už dneska někde četl...!
|
|
|
Jojo, starej, ale dobrej :-D
|
|
|
v hospodě je to blbý, na druhou stranu, za 10 let, co se objevuju v pražských hospodách (pravda, v poslední době s čím dál se snižující intenzitou) jsem viděl kvér v hospodě jenom jednou. samozřejmě, neříkám, že tam nikdy jindy nebyl, ale byl jenom jediný případ, kdy jsem si toho všiml :o)
|
|
|
No, každopádně je tady jeden z případů, který je opravdovou vodou na mlejn všem pacifistům. Prostě, někdo vytáhl legálně drženou pistoli a někoho v afektu odprásk.
|
|
|
Ale kdepak. Ty to jen nedokážeš dobře podat. Když třeba napíšeš: Na oslavě jednoho mafiána odpráskla jeden mafián druhýho mafiána, tak pacifiti ani neceknou. Takový plnohodnotný STH jim ještě přidá na náboje.
|
|
|
Ale on v tu chvili tu zbran nosil (zakon rozlisuje drzeni a noseni) nezakonne, protoze nejspis pozil alkohol ... ale to je jiste hluboko pod rozlisovaci schopnosti novinarskeho povlu :-( Hlavne ze jsou plne noviny toho, ze Paroubkovi zabili kocku ...
|
|
|
Legálně držel, protiprávně nesl. Nebo v souladu s právem nesl, ale protiprávně pil.
Novináři to napsali dobře a vaše D-F Policital Correctness Crew si bude muset najít něco jiného ;o)
|
|
|
no zrovna v tomhle případě bych jim rozdal samopaly a zhasnul a nechal hrát na kukačku - kdo poslední zakuká, je kukačka :o)
opravdu, jediný co mi na tomhle přijde smutný je, že s sebou nevzal ještě někoho dalšího z účastníků, a že quimby odešel příliš brzy.
|
|
Tak mě tak nějak napadá, že bych mohl jít blokovat svým autem třeba vstup na sociální odbor - někdo pobírá peníze na přídavcích v lenosti a já nic.
Nebo bych se mohl vypravit zablokovat ekoteroristy Hnutí duha a podobné nemakačenky a zhulený máničky. Dostávají nemalé dotace na svojí činnost z různých fondů (nenechejte se zmást slovem Nezisková organizace - zadarmiko tam určitě nikdo nemaká), přičemž já třídím odpad, topím ekologicky dřevem, v autě mám CNG a přitom nedostanu ani fenik. Naopak na STK platím mnohem víc než ostatní - mám přece to kchár na plyn, šetřím a tudíš mám na to zaplatit víc, je přece úplně jasný, ne kua?? Jo a to je potřeba ještě každý rok revize plynové soustavy - kupodivu taky není zadarmo.
|
|
|
A proc by jako v neziskovkach meli lidi delat zadarmo?
|
|
|
Já v neziskovce (Junák) dělám zadarmo, naopak dotuju svoje působení ze své vlastní kapsy.
Jsou neziskovky a neziskovky, víme?
|
|
|
Ne. Nevime. Nechapeme.
Jestli vy si to nepletete s volunterstvim; hezka vec, ale neco jineho.
|
|
Znam jen jeden duvod proc nekomu platit dotace a nenapada me jak to vyresit trhem.
Orna puda neni vec, ktera by se dala udelat za tyden, je to vec, ktera vznikala staleti. Takze pokud se omezi zemedelstvi a necha se to zarust treba lesem, pak o to takrka nenavratne prijdeme. Proto platime nekomu za to ze to necha zarostle pastvinou a pravidelne ji kosi, tim se ta puda zakonzervuje a nekdy v budoucnu se da vyuzit.
Ano, muzeme jidlo dovezt levne odjinud, ale pak nas tim muze nekdo drzet pekne za koule, nehlede na to ze lidi porad jeste pribyva a orna puda neni neco co jde jen tak zahodit, protoze v tomhle desetileti to zrovna nekdo nepotrebuje.
|
|
Jsem pevně rozhodnut, jestli si mě nějakej zasranej zamědělec vezme jako rukojmí při svém nátlaku na vládu, že se se svým autem postavím před tu jejich bránu zemedělskou a budu jim bránit ve výjezdu se slovy, že demontruju proti .... Nějakou pýčovinu si už jistě vymyslím.
|
|
|
No, proč ne. Aspoň budeš první člověk, kterej posloužil svým autem pro big boots show - nevím co máš za auto, ale takovej slušnej džondýr Ti osobák rozšlápne jak hovínko... :-)
|
|
|
Hezky napad, ale nedoporucuji realizovat.
Pane, Dente, vite, jak moc se poskodi ten bagr, kdyz pres vas prejede? Ani trochu!
|
|
|
Klidně svůj kchár na to obětuji, beztak už je na čase koupit nové...něco by i mohlo kápnout z povinného ručení toho bagru :D
|
|
|
Ja nevim, ale nejmensi auto, s jakym v takove situaci lze ucinne zemedelce blokovat je Praga V3S. Osobaka odsunou pluhem a vzajemne si dosvedci, ze tam v te chvili vubec nebyli.
|
|
|
To máte jistě pravdu, pane. Víte největší problém tohoto národa je, že spousta lidí o všem jenom teoretizuje coby, kdyby...Udělá-li takovou demonstraci jedinec, tak to, pravda, nic moc nezmůže. Jedině k tomu pozvat nějakou TV, aby měla co vysílat... Na druhou stranu, třeba by se našlo pár odvážlivců, kteří jen neteoretizují na intenetu a mají všech těch stávkujících nenažranců plný zuby. Pak by tam těch aut mohlo být třeba i 20 a věřím tomu, že by jsme to JZD klidně dvě-tři hodinky blokovali. Ale možná by jen stačilo těm traktorům ustřihávat ventilky. Myslím, že skupinka pěti jonáků s pákovejma nůžkama by je přivedla asi na jiné myšlenky. No ale nakonec to dopadne tak, že si každý řekne: "vždyť ono se mě to zase tak moc netýká, tak si holt zademonstruujou a bude klid". Jenomže jestli MNĚ něco sere, tak je to právě vědomí, že si někdo MNĚ bere jako rukojmí v řešení SVÉHO problému. Proč si kurňa neomezují ministerstvo zemědělství?
|
|
|
Abyste se nepo...Já podporuju každou stávku a nejlepší by bylo, aby se stávkovalo všude a pořád...
|
|
|
Asi nic jiného, než stávkovat neumíte...
|
|
|
|
IMHO zemědělci z principu stávkovat*) nemohou, ani zaměstnanci (většinou), ani vlastníci (v žádném případě).
Demonstrovat samozřejmě mohou ti i oni.
__________
*) Pokud se stávkou nemyslí výstražná páska na rukávě aplikovaná nedávno lékařským stavem.
|
|
|
Me to taky vadi a v cem muzu neco realne udelat, tam se aspon snazim. ZAtim jsem jeste nedemonstroval, ale treba, nekdy...
Jinak jiste, je to prasarna. Ale jak vidno, tak funguje.
|
|
|
Nějak tomu nerozumím.
Co je to JZD? Je možné, že se dá něco takového ještě najít, ale to bude velká vzácnost, sám nic takového v okolí neznám.
Jen malá část zemědělských podniků v ČR si ponechala družstevní formu, nikoli ovšem jednotnou, tu současný právní řád nezná.
Nerozlišujete mezi vlastníky a zaměstnanci, zajímavé.
Podle mých zkušeností by skupina pěti jonáků stačila leda ukrást pár kanystrů nafty, jak jonáci v zemědělských podnicích dělávají nejčastěji, menší počet jich krade vepřové nastojato, minimum jich krade hovězí nastojato. Krást plodiny je pracné, to jonáci nedělají.
Brát za rukojmí, to je vynikající spojení z arzenálu mediálních kokotů, to se Vám povedlo.
Co VÁM sere? Co si VÁM kdo bere za rukojmí?
(Když jste to ráčil zvýraznit, tak se ptám, jinak by mi to bylo jedno.)
S tím, že by stávkující měli zavézt hnojem MZe, vyplavit splašky MŽP, ucpat sterilním mulem MZ, vytlouct okna MŠ a vykrást MF a neotravovat na silnici, s tím samozřejmě souhlasím.
A do Rakous jste někdy jel? Přes Dvořiště? A v klidu?
|
|
|
JZD je holt zkratka, která se používá pro označení něčeho, co se jmenuje jinak, např. ZOD (zem. obchodní družstvo). To máš jako SPZ, tý už se taky dneska oficiálně řiká registrační značka.
|
|
|
Ale i JZD existuji - ponechali si toto oznaceni. Akorat oficialne maji status zemedelskeho druzstva.
|
|
|
No, můj soused, který co fyzická osoba obdělává přes 2000 ha, na slovo "jezetďák" a jiné zpotvořeniny reaguje bouřlivě, až alergicky, takže jsem vyučen.
SPZ / registrační značka? Zde postrádám ten letitý zažitý pejorativní*) nádech, víš?
______
*) Když paní Kolářová v jedné porevoluční besedě prohlásila, že je ráda získané svobodě, protože je (mínila jistotně HERCE) již nebudou jezdit očumovat jezedáci, nasměrovala mě zcela určitým směrem.
|
|
|
|
Ne. Takže jim připlácí magistrát z našich daní, ty se jim neeklují.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Země živitelka roadshow
|