Komentáře ke článku: Čtvrtý pilíř (ze dne 11.11.2012, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
Nemožnost se vyvázat ze státního průběžného penzijního systému má ještě jeden, mnohem fatálnější důvod:
Státní průběžný penzijní systém za 59 let své existence nakumuloval cca 4,8 bilionu Kč nekrytých pohledávek. Jedinou cestou na jejich pokrytí je násilím všechny donutit se této pyramidové hry zůčastnit. I tak to znamená zátěž cca 1 miionu Kč na každého produktivního občana této země.
|
|
|
Alternativou je odstřihnout všechny doochodce a nechat na jejich potomcích a na obcích, aby se postaraly. Případně tuhle bídu trochu přeleštit důslednou privatizací státního majetku, kupříkladu polovinou všech lesů v zemi.
|
|
|
A silnic, drah, budov v centru Prahy atd.
|
|
|
Bankrotem státu se důchodové zátěže nezbavíte, jen ji přesunete na někoho jiného (potomky (kteří by tak jako tak na důchod rodičům platili) nebo obce (které jsou dnes stejně financovány ze státního)).
Kolik by vynesla důsledná privatizace všech silnic, dálnic, lesů, budov, si netroufám odhadnout.
|
|
|
"Kolik by vynesla důsledná privatizace všech silnic, dálnic, lesů, budov, si netroufám odhadnout."
Asi hodne, nicmene o to nejde. bez statnich silnic, podniku, lesu atd by nebyli ani statni zamestnanci, dotace statnich podniku atd - takze by se mohly celkem razantne snizit dane.
|
|
|
Dane tecou primarne do rozpoctu Ministerstva prace a socialnich veci a do pokryti dluhove sluzby.
|
|
|
A pak tu mame treba jeste ctvrtbiliony zdravotnictvi...
|
|
Vzhledem k "výhodnosti" tohohle "systému" se nejspíš nebude konat onen Kalouskův odhad o zapojení se 50-60 % pracujících. Takže výpadek v příjmu sociálního pojištění nebude velký. To mě vede k tomu, že pomine důvod vysoké DPH. Nebo že by lhal? (ironie)
|
|
Výborně napsaný článek. Pokoušel jsem se asi před rokem o ilustraci téhož a hrozivě jsem věc zašmudlal, tohle je průzračné jak horská bystřina.
|
|
|
Jo - root a finance to je snad synonymum :-)
|
|
|
Já jsem dojel na pokusu vedle neschopnosti PAYG systému také ukázat, že to 1) PAYG to z pricnipiálních důvodů lépe nedovede a 2) privátní spoření by bylo lepší. To první lidé ještě brali, ale to druhé už je moc. Kdekdo zde začal vynalézat paradox spořivosti, zákon klesajících výnosů atp. Prostě všichni věděli, že kdybychom si každý šetřili sami na sebe, tak by se hospodářství určitě zhroutilo a lidé by chcípali hlady. Root totéž jednoduše konstatuje a nikdo k tomu ani popel, tomu se říká charisma :)
|
|
|
průzračné to možná je, nicméně naprosto blbé. Především ukazuje Rootovo naprosté nepochopení celého systému...:-)))
|
|
|
(vida, tak přeci jen někdo) Dokážete to rozvést?
|
|
|
dokážu. Root mě vydráždil k tomu, abych se literárně projevil, ale bohužel toho času nevládnu softwarovými nástroji, abych mohl kreslit grafy, tak možná zítra....nebo dneska napíšu text a zítra tam ty gráfky, až budu doma u svého PC, přihodím.
Klíčovými slovy jsou expanzivní monetární státní politika a inflace a taky geometrická řada a schopnost normálních lidí profitabilně a likvidně investovat.
|
|
|
schopnost normálních lidí profitabilně a likvidně investovat
je celkem v pohodě a bez problémů, pokud se do toho ovšem nesere stát a pokud ony "normální lidi" od kolébky neučí, že když udělají blbost, postará se o ně.
|
|
|
Předně chci Vám sdělit, že je mi úplně jedno, jestli je nebo není přerozdělování, poněvadž jsem v takovém postavení, že si mohu dovolit kdykoli ze systému vystpoupit jako plátce. Coplatí v prasečáku ostatní vohnouti za daně mi může být celkem u prdele. Nařknutí mé osoby, že bych někomu chtěl zdaňovat, konfiskovat nebo jakkoli se starat o jeho zdroje jsou zcela liché, jen bych chtěl, aby se místní libertariáni ve svém ideologickém berserku zamysleli, což dle prních reakcí bude velmi obtížné.
Spoření v pohodě a bez problémů - to bych teda neřekl. Většina zaručených a bezpečných investičních produktů na trhu je bohužel s výnosy někde na hranici inflace ale spíše pod ní.
jde o to, že normální lidi jsou prostě oběti celého monetárního systému, který je zároveň metodou, resp. jednou z metod hnědobolševického vládnutí. PAYG je bezpečnostní patch, který většině lidí od této reality ulevuje (a zároveň umožňuje, aby na jisté věci nemysleli, protože kdyby mysleli, současný systém vládnutí by se s velkou pravděpodobností zhroutil), ale zároveň má celou řadu dlouhodobých sociálních dopadů.
Alternativa spoření je značně nejistá a navíc by prakticky okamžitě sociálně marginalizovala odhadem asi 25% populace, výhledově až 60% populace. Viz. podobenství D-fense o cyklistovi šlapajícím na kole zde: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2009091502
V takové společnosti, kde by šokově došlo k takovým změnám, hrozí výrazná nestabilita, nehledě na hospodářské dopady (doochodci nenakupují tudíž money does not flow, tudíž se nesplácejí úvěry včetně soukromého sektoru atd. atd.) Absence PAYG systému by pravděpodobně vedla nejen k sociální marginalizaci značné části populace a sociálním nepokojům (sic!) se kterými by se musela hnědobolševická věrchuška nějak vyrovnat, ale taky k posílení mechanismů měnové imploze, ospravedlnění kroku CB ohledně diskontních sazeb a to k bludnému kruhu inflace, ze které těží hrstka vyvolených. I kdybyste měl do doochodu třeba ještě 20 let, určitě byste na tom dobře nebyl.
|
|
|
K poslední větě, já bych na tom celkem slušně asi byl -- zasil bych totiž dýně, usadil pašíka do chlívku, a zajistil, aby neautorisované získání čehokoli ze zmíněných byl pro okolí špatný obchod.
Jinak zbytek textu očištěn o "hnědobolševický" balast vypadá, jako že v zásadě máte pravdu, berete-li současný stav jako daný. Což je sice tak nějak z definice pro tuto chvíli pravda, nicméně je to velmi problematický argument v diskusi na téma "jak nejlépe, nejrychleji, nejefektivněji a s minimálními negativními efekty vrátit ten zkurvený současný stav k něčemu aspoň marginálně rozumnému."
|
|
|
Jako kdyby se naše centrální banka dneska už u pumpy nečinila! Dále již mohou příkročit jen ke kvantitativnímu uvolňování.
Za koncept, že peníze musí téci, většinou studenty věším za koule do průvanu. Tohle je vyvráceno cca 200 let, přečtěte si například Ricardovy "Notes on Malthus", anebo Sayovy dopisy témuž Malthusovi.
|
|
|
200 let staré teorie jsou bohužel v "hědobolševickém" systému na houby. Můžeme se bavit teoreticky, že systém komoditní měny, úspor na stáří a mezigenerační solidarity uvnitř rodiny byl ekponomicky lepší - v tom jsem s Vámi z pozice člověka, co nedělá v bankovnictví a živí se prací pro lid, zajedno.
jenže tu máme určitý systém, ovládají jej určití lidé a vytržením se z kontextu - tzn. že kupříkladu jako živnostník nebudete přiznávat příjmy a místo toho si šetřit - prostě na důchod neušetříte, jen se možná dostanete do příznivějšího pásma - jak by řekl root - "výnosové křivky" systému PAYG.
Systém PAYG má - zatím - tu výhodu, že 100% pokrývá riziko inflace, nevýhodu tu, že trestá výšepříjmové skupiny a trestá je tím více čím jsou jejich příjmy vyšší.
Ostatně spousta mých kolegů, kteří byli zvyklí na statisícové příjmy ze soukromých ambulancí, neplatili si do systému a najednou jim vyměřují doochody 8000 a oni v 68 skoro chčijou krev ale nemůžou jít do důchodu, protože jsou spotřebitelsky nastavení na mnohem vyší příjmy, jsou dokladem toho, co říkám - a je zajímavé, že tito kolegové pak na stáří řvou - jaký že je to nespravedlivý, když voni celej život platili chudáci daně a pojištění, vydělávali 100 000 a systém jim to teď nevrací. Obdobně se rozčïlovala jedna známá kadeřnice, která taky daňpově optimalizovala až skončila s minimálním doochodem a žrala trávu, protože z dřívějška měla nastavené vysoké mandatorní výdaje. Podotýkám,, že tito lidi si "spořili" do důchodového spotření, ale malé částky, v podstatě s výnosem, který nepokrytlů rok jejich života.
|
|
|
Takže pokud Vám dobře rozumím, pak
A) Elementární ekonomická teorie je podmíněna časem (a snad i místem).
B) Několik málo empirických pozorování (strýcův bratr v podnájmu žral trávu) postačuje k vynesení univerzálně platného závěru.
Snad se shodneme, že je třeba trochu solidnějšího uvažování. Root ukázal, že pokud se ze systému značnou měrou vyvážete a spoříte (!), pak i při konzervativním portfoliu se můžete rozumně zajistit, a to rozhodně lépe, než Vás zajistí současný systém. Ideálně systému dáte tolik, abyste dostali jeho "inflačně zajištěných" 10 tisíc, které Vám ostatně také náleží, viz tabulka, a pak si k tomu přisypali ze svého pytle.
Namítnete právem, že potom by se systém začal hroutit. Takové nebezpečí však není důvodem v tom zůstat, ale naopak ještě více to musí rozumného člověka vést k pokusům o vyvázání se. Až spadne klec, zůstanou tam jen idioti. Naopak Vaše slabě natřené pokusy nás přesvědčit, abychom zůstali, jelikož systém se jinak zhroutí, jsou fatální non sequitur. Zůstaneme-li, přežije proto systém? Ale hounou!
|
|
|
jsem v takovém postavení, že si mohu dovolit kdykoli ze systému vystpoupit jako plátce. Coplatí v prasečáku ostatní vohnouti za daně mi může být celkem u prdele.
Vzpominam si, jak jste mne nekdy pred osmi lety oznacoval za bezskrupulozniho a nelitostneho sobce. Nejste sam, kdo muze kdykoli ze systemu vystoupit (nebo kdo to mozna uz udelal), ale pres to povazuji za zadouci presvedcit co nejvice lidi, ze ten system jim skodi.
Většina zaručených a bezpečných investičních produktů na trhu je bohužel s výnosy někde na hranici inflace ale spíše pod ní.
Ano. Kdyz CB spolu s vladou vytvareji inflaci mezi kolem 3 % a pri tom diskontni sazba je 0.5 %, neni mozne, aby existoval *bezpecny*, *zaruceny* investicni produkt, ktery bude nad inflaci. Bezpecnost a zarucenost investice je takova koule na noze, ktera zasadne snizuje mozne vynosy, s risikem je potreba pracovat a to nejen na financnim trhu, ale i kdyz vytahnete paty z baraku.
protože kdyby mysleli, současný systém vládnutí by se s velkou pravděpodobností zhroutil
Coz je prece zadouci, i pres vedlejsi skody, ktere to muze prinest.
taky k posílení mechanismů měnové imploze, ospravedlnění kroku CB ohledně diskontních sazeb a to k bludnému kruhu inflace, ze které těží hrstka vyvolených.
Pokud nevyplacim duchody, je zcela irelevantni, jestli je nevyplacim z penez, ktere nemam nebo z penez, ktere si pripadne natisknu.
|
|
|
no já nevím - žádoucí, aby se systém zhroutil je to jak pro koho.
Většině lidí neškodí systém PAYG ale celý monetární systém, který z lidí zaměstnaných v v bankovním sektoru dělají šlechtu s dědičnými tituly, kteří jsou oprávnění manipulovat s měnou a sociálně marginalizují skutečné tvůrce hodnot. Penzijní systém PAYG je integrální součástí tohoto systému a Váš fatální omyl je ten, že to ve svém počinu ignorujete.
na druhé straně je ovšem třeba se zamyslet, co by znamenalo izolovaně zavést komoditní měnu a ochránit lidi před inflací, jak to bylo v 19. století. Nebo ještě lépe - znemožnit systém částečnách rezerv v bankách. Takovou práci bych, upřímně řečeno rád viděl.
|
|
|
Žádoucí je to takřka pro všechny, vyjma velmi úzkou skupinu sviní, jež systém účinně dojí.
Stran bank, blbost. Jediné, co by mělo smysl znemožnit, by byly libovolné státní intruze. Ať si každá banka udržuje přesně tak velké reservy, jak ona uzná za vhodné. A pak ať si každý člověk ukládá peníze do těch bank, jež on uzná za vhodné.
|
|
|
společenský rozklad je žádoucí pro všechny? No beru to jako osobní názor, se kterým polemizovat nehodlám, já si myslím, že společenských chaos využije skupina ještě větších sviní, zastávám názor, že mocenské vakuum nikdy neexistuje dlouho.
Co se týče částečných rezerv: vy tedy jako libertarián (sic!) horujete za to, aby banka půjčovala peníze které nemá a stavěla se automaticky do pozice, kdy nebude moci Vám jako klientovi splatit Váš vklad? Že půjčí Vaše peníze někomu jinému, aniž byste s tím Vy souhlasil? Vy tedy jako libertarián horujete proto, aby banky - nerozdíl od jiných institucí - měly možnost legálně neplnit smlouvy protože si - jak vy říkáte - budou tvořit rezervy, jak uznají za vhodné? Jste si fakt jistý, že jste určitě libertarián???
No kurva, potěš koště.
|
|
|
To, jak bude nebo nebude banka s mými penězi nakládat, samozřejmě je součástí smlouvy. Nevyhovuje-li mi, neakceptuji ji -- ano, opravdu to je tak jednoduché.
Typicky si přeji, aby s nimi ta banka něco dělala; jinak bych je nedával do banky, ale uložil pod cihlu, že. Nicméně každý si to přeje zajisté v různé míře; tedy je třeba, aby vznikaly různé banky s různými smlouvami.
Technická, zde zcela nepodstatná: jak už jsem zdůrazňoval mnohokrát, já nejsem libertarián.
|
|
|
tedy jako libertarián (sic!) horujete za to, aby banka půjčovala peníze které nemá a stavěla se automaticky do pozice, kdy nebude moci Vám jako klientovi splatit Váš vklad? Že půjčí Vaše peníze někomu jinému, aniž byste s tím Vy souhlasil? Vy tedy jako libertarián horujete proto, aby banky - nerozdíl od jiných institucí - měly možnost legálně neplnit smlouvy
Tady dost nelogicky michate dohromady dve ruzne veci. Pokud bude moje smlouva s bankou ve stylu "banka udela vse proto, aby vas pozadavek splnila, avsak diky systemu castecnych reserv se ji to nemusi vzdy poradit", nevidim v tom problem, pak se prece nejedna o podvod. Chcete mi snad moznost uzavrit takovou smlouvu zakazovat?
Samozrejme se da ocekavat, ze takova smlouva bude mit pro klienta jine vyhody, napriklad uplne jine ceny, nez u banky, ktera ma reservy ve vysi 100% a garantuje vzdy splaceni vsech pohledavek vuci ni.
|
|
|
jak nemusí podařit? Vy dáte vklad a buď je ten vklad tzv. on-call, tedy vpověditelný kdykoli a pak jej banka prostě nemůže jen tak půjčit, aniž by vám jej vrátila (čili jde o vklad na běžném účtu bez úrokového výnosu, jen za poplatky, jak je to běžné v bankách) nebo jde o vklad, kdy se Vy dočasně vzdáte své spotřeby a pak má banka prostor tyto peníze vypůjčit jinému zájemci o úvěr, přičemž zájemce musí úvěr splatit dříve než vy si pro peníze přijdete.
POkud by banka řekla vezmu od vás prachy ale možná se mi podaří vám je vrátit a možná taky ne, tak to není smlouva, protože na straně banky není žádný závazek a na takovou smlouvu by samozřejmě nikdo nepřistoupil, pokud by to nebyl idiot.
Banka prostě nemůže půjčovat peníze, které nemá. KDyž vy jí dáte peníze, musí banka vždy dodržet smlouvu nebo čelit tvrdým konsekvencím, které mají dostatečný odstrašující účinek a minimalizují moral hazard. Systém částečných rezerv tudíž není ve smyslu libertariánského světonázoru morální a akceptovatelný. Tečka. Vše ostatní je okrádání nebo naprostý spekulativní blábol.
|
|
|
Starý Challenger je zpátky! :)
|
|
|
To je škoda, že jste si to uvědomil tak brzy. Mohl jste zavařit další hrachometnou mašinu :-).
Někdo psal, že Challenger po přesunu z Reichu na jih Evropy trochu zmoudřel. Dle mého přesun řádově ve stovkách kilometrů příliš nepomohl - počkám si, až bude psát z Thajska. Nebo z Marsu.
|
|
|
Pokud chcete diskutovat s Challengerem, diskutujte s nim klidne i drsne, pro mne za mne treba i sproste, ovsem argumentujte proti tomu, co pise nebo co kdy napsal, takhle ale urcite ne. Ted mu napriklad muzete vpalit, ze je fasista, protoze chce omezovat vasi smluvni volnost ve vztahu s bankou... :-)
|
|
|
Na druhou stranu, nabizi se otazka, na kolik to bude prinosnejsi, nez nadavky, urazky a vykriky.
|
|
|
POkud by banka řekla vezmu od vás prachy ale možná se mi podaří vám je vrátit a možná taky ne, tak to není smlouva, protože na straně banky není žádný závazek
1. Smlouva je to, na cem se obe smluvni strany smluvi, existence ci neexistence nejakeho zavazku neimplikuje neplatnost uzavrene smlouvy.
2. Pochopitelne vuci bance bude v dane veci dale (s nejvetsi pravdepodobnosti, samozrejme smlouva muze ustanovit i neco jineho) existovat pohledavka, tak jako dnes, kdyz vam neni schopna vyplatit vklad zkratka proto, ze ji v pokladne dosly bankovky a musi si pro ne zajet ke konkurenci nebo do CNB. Rozdil muze byt jen v case, kdyz dojde z KB hotovost, tak ji doplni treba za pul hodiny, tady by penize meli treba treti den nebo za mesic -- i to lze smluvne osetrit.
na takovou smlouvu by samozřejmě nikdo nepřistoupil, pokud by to nebyl idiot.
Mozna ano, mozna ne. Vy tu nejste od toho, abyste posuzoval smluvni vztahy, s nimiz nemate ani na jedne strane nic spolecneho.
KDyž vy jí dáte peníze, musí banka vždy dodržet smlouvu nebo čelit tvrdým konsekvencím, které mají dostatečný odstrašující účinek a minimalizují moral hazard. Systém částečných rezerv tudíž není ve smyslu libertariánského světonázoru morální a akceptovatelný.
Znovu opakuji, ze i system cestecnych reserv (jakkoli vuci nemu mam mnoho namitek) muze byt smluvne osetren tak, ze nebude v zadnem rozporu s moralnim pravem na smluvni volnost a zadna smlouva porusena nebude. A rozhodne nemate nejmensi pravo mi rikat, jakou smim uzavrit smlouvu se svoji bankou.
|
|
|
Jo, tohle je pozice Murraye Rothbarda a jeho následovníků. Nicméně celá řada libertariánů s tím nesouhlasí, neboť pokud je v kontraktu jasně řečeno, že banka nebude držet plné rezervy, pak jasně nemůže jít o podvod. Banka buď bude schopna za všech okolností svým závazkům dostát, anebo se zhroutí a bude zlikvidována jako každá jiná firma. Dokud toto platí, bankovní systém je čistě privátní.
Argument, že fiduciární prostředky jsou "out of thin air", také neobstojí. Schopnost privátní banky emitovat nekryté bankovky (a okamžitě nezkrachovat) je závislá na jejím výkonu jakožto finančního zprostředkovatele. Oproti čistě komoditním penězům, anebo papírovým substitutům plně krytým, zde je vytvořena dodatečná hodnota, která "kryje" fiduciární emisi. Z druhé strany, i komoditní peníze jako takové jsou nekryté v tom smyslu, že jejich kupní síla se může měnit s ochotou veřejnosti je držet a s řadou dalších faktorů. Jediný systém důsledně plných rezerv je systém, kdy si držíte zásoby všech fyzických statků, které můžete kdy potřebovat.
|
|
|
Libertariáni si ovšem neosvojují právo kecat druhým do jejich rozhodnutí a vnucovat jim svoje představy o morálce.
Takže ano, pokud vznikne banka s částečnými reservami, nebude o tomto faktu lhát a někdo jí dobrovolně svěří peníze... Stejně tak může někdo nabízet výrobu diamantů lisováním bankovek nebo nějakou ještě větší pitomost.
|
|
|
Skutečně Vás zklamu, ale tohle je oficiální pozice celé řady libertariánů z nejlibertariánštějších. Jednak je to blbé, za druhé se jedná o relikt staré měnové doktríny z devatenáctého století, kterou rozsekali již tehdy zastánci svobodné emise (třebaže jejich vlastní teorie nebyla a dosud není bezvadná).
|
|
|
Co konkrétně je blbé? Že si každý smí se svými penězi dělat, co uzná za vhodné?
|
|
|
Blbé je, že celá řada libertariánů by ráda bankovnictví částečných rezerv a tím i naprostou svobodu nakládat se svými penězi zakázala.
|
|
|
Pak jsou to ovsem tak akorat odporni levicaci.
|
|
|
Tak já Vám některé ty odporné levičáky pojmenuji: sám Murray Newton Rothbard, Jesus Huerta de Soto, J.T. Salerno, z mladší generace třeba Philipp Bagus. V podstatě celý Mises Institute...
Na jejich obranu je třeba uvést, že proponenti svobodného bankovnictví, jmenovitě George Selgin a Lawrence White zvláště, se také zastávají historicky i teoreticky dosti pochybných názorů. Prostě v této debatě není žádná strana zcela neposkvrněná.
P.S. Na seznamu chybí von Mises jen proto, že považoval svobodné bankovnictví za systém, který k plným rezervám dospěje přirozeně (čímž se problému vyhnul), a von Hayeka proto, že se zastával zcela směšného systému privátního bankovnictví (problém také neřešil).
|
|
|
A nemá Mises pravdu? Pokud by kdokoliv mohl být emitorem (měny), jedním z hlavních důvodů proč měnu přijmout a používat by bylo její krytí. Nejsou tedy částečné rezervy veskrze spjaty s centrálním bankou, která udržuje měnu a vydává licence?
|
|
|
Pokud by kdokoliv mohl být emitorem (měny), jedním z hlavních důvodů proč měnu přijmout a používat by bylo její krytí
Asi jak pro koho.
Pro většinu patrně ano. Ne ale pro všechny, že?
A právě to je ten naprosto zásadní a neoddiskutovatelný arguument pro privátní měny a proti státnímu diktátu v tomto oboru.
|
|
|
Misesova pozice je problematická z jiného důvodu, a sice kvůli tomu, že podle něho každý, skutečně každý, nekrytý emise způsobuje hospodářský cyklus. Z toho tedy plyne, že pokud svobodný trh se někdy odchýlí, třeba i jen nepatrně, od plných rezerv, že tento svobodný trh je nedokonalý :) Zajisté nežádoucí závěr vprostřed laissez-faire teorie.
Lze to řešit tak, že se plné rezervy zdůvodní jako nevyhnutelné a přikáží zákonem. To přesně udělal Rothbard a jeho následovníci. Opačný přístup je dle mého názoru rozumnější, a sice připustit fiduciární emisi do jisté míry, a sice do té, do jaké se jí dopouštějí privátní banky na základě svobodně uzavřených kontraktů se svými zákazníky. Pokud je nekryje žádná banka centrální, pak to nezpůsobuje morální hazard (privatizované zisky, socializované ztráty) vedoucí k nadměrné peněžní emisi. Jedná se o řešení, které hájí zmíněný Selgin a White, jenže k tomu dodávají spousta hovadin odkoukaných ze staré bankovní školy. Podle nich je každá poptávka veřejnosti po peněžních substitutech dané banky legitimní, naprosto odmítají připustit situace, kdy banka nemůže a nechce svou emisí růst poptávky akomodovat. Jinak řečeno, pro ně jsou fiduciární prostředky v podstatě také "out of thin air", ale na rozdíl od Rothbarda se rozhodli to neřešit (když to těm bankám prochází, tak proč nad tím plakat).
|
|
|
Svobodný trh je nedokonalý, stejně jako je nedokonalý člověk to s laissez-faire podle mě nesouvisí. Ale měl jsem na mysli něco jiného, pokud by mohl být emitorem každý mohl by samozřejmě emitovat i fudiciární měnu, ale na rozdíl od systému centrálního bankovnictví by ta měna byla jako fudiciární označena, tedy používání takové měny by bylo dobrovolné dle uvážení příjemce (uživatele), kdežto dnes je každá měna fudiciární a používání se nemůžete vyhnout.
|
|
|
Tuhle hluboce filozofickou nedokonalost jsem na mysli neměl a s problémem nesouvisí. I šířeji vzato bych ji považoval za hodně nedůležitou, neboť taková nedokonalost je nutná (každá bytost má nějaká omezení) a nemá skoro ani smysl ji zmiňovat.
Jinak ano, svobodné bankovnictví částečných rezerv nemůže své produkty nikomu vnucovat.
|
|
|
Já žádného takového neznám.
Ba, jeví se mi velmi sporným, zda se -- je-li tomu skutečně tak -- jedná o libertariány. Ono prohlásí-li o sobě Miroslav Sládek, že je republikánem, ještě z toho jaksi nic neplyne stran hodnocení republikánů jako takových...
|
|
|
jakými svými penězi? Tady jde o novou emisi peněz krytou pouze budoucími závazky si je odpracovat a spekulací banky na to, zda to subjekt, který si půjčí peníze, dokáže, přičemž riziko nejsou třetí osoby - vkladatelé bez toho, aniž by byli o riziku řádně informováni.
Nikdo nesvěří peníze bance, která se jim sluvně zaváže, je je rozfrcá na nedobytných pohledávkách - vtip není v tom (čímž odpovídám na argument roota), že by taková smlouva nemohla existovat, vtip je, že za reálných okolností je její vznik (tedy té smlouvy) nereálný, reálně se zde bavíme o tom, že banka nezveřejňuje pravdivé informace o svém finančním zdraví a úvěrovém portfoliu a snaží se jej přikrášlovat, aby nalákala nové koloušky, co jí to budou platit se snahou oddálit krach, který je v takovém případě nevyhnutelný.
je to stejné, jako kdybych já roota informoval, že má karasa a prováděl mu operace, které nejsou z hlediska jeho zdravotního stavu nutné, protože mám informační převahu, abych si vydělal. Pak - protože root karasa neměl, bych jeho pooperační stav (a desítek podobně poškozených) podával jako důkaz mé zázračně fungující terapie.
Každý si smí se SVÝMI penězi dělat, co uzná za vhodné. Ftip je ftom že namultiplikované peníze banky nejsou JEJÍ peníze.
|
|
|
Chápu správně, že já si podle Vašeho ctěného názoru své peníze nesmím svěřit bance na to, aby je rozfrcala jakkoli se jí jen zlíbí?
Přičemž tak samozřejmě činím proto, že při plném vědomí toho risika naopak existuje netriviální pravděpodobnost, že místo rozfrcání mi je namnoží způsobem, o němž se konservativnějším finančním ústavům nezdá. Vyhodnocení poměru této šance vůči risiku je má věc, vyhodnotím-li je špatně, já prodělám mé peníze, a -- pozor, přijde pointa -- Vám a ostatním socanům do toho kulové ekskremento jest, v libovolné variantě.
|
|
|
OK - tedy v momentě, kdy kvůli systému částečných rezerv začnou řetězově krachovat banky, tak to ze svého vkladu, který jste si mezitím vyzvedl a na úkor jiných bezpracně "namnožil", zacálujete, viďte?
To je právě ten problém - pravý a férový libertarián nikdy nemůže akceptovat, že by podstupoval riziko na úkor někoho jiného, což je přesně tato situace. Riziko systému částečných rezerv by bylo akceptovatelné pouze v tom směru, že by v dané zemi existovaly 2 měny, jedna s a jedna bez FRS a každý by si vybral, kterou měnu bude akceptovat za své zboží a služby. Protože pak by vychcouši, kteří spoléhají na to, že si své penízky bezpracně "namnoží" byli v řiti.
Tak mě napadá, že mezi člověkem, který provádí riskantní bankovní operace (riziko je 100% je jen otázka kdy dojde k průseru) s vědomím, že třetí osoby ponesou náklady tohoto rizika a mezi sockou, co se hrabe v cizích kapsách, je jen zcela nepatrný, technický rozdíl. Principielně ovšem nikoli.
|
|
|
Co to porad melete o "tretich"? Zkrachuje-li banka v systemu castecnych reserv, ponese jistou cast nakladu krachu (do vyse vkladu) i OC jako vkladatel.
pravý a férový libertarián nikdy nemůže akceptovat, že by podstupoval riziko na úkor někoho jiného
Jinymi slovy pravy a ferovy libertarian se nemuze pojistit nebo nekomu jinym zpusobem zaplatit za to, ze risiko ponese za nej?
|
|
|
Pokud bude banka emitovat své nekryté peníze*, jasně označené jako takové, a já je nebudu mít povinnost přijímat ale budu si o tom rozhodovat sám...
Období, kdy v docela svobodném prostředí obíhalo mnoho měn s různou mírou krytí a akceptovanosti, se v historii pár najde. Například po konci americké války mezi státy byly běžně v oběhu kovové mince různého původu a k tomu papírové bankovky unijní i konfederační.
___
* V praxi například nějaká stvrzenka dotyčné banky na uložené zlato či jinou obecně akceptovanou komoditu jak to v praxi bývalo. Předpokládám, že zvládnete vymyslet nějaký exotický scénář, ve kterém to, co píšu já, platit nebude ;-)
|
|
|
Navíc -- to není polemika, to je doplnění -- neexistují plně kryté peníze. Jakkoli se banka (nebo stát nebo OC nebo kdokoli jiný) zaručí, že peníze smění za zlato/diamanty/thorium/práci/melouny/whatever, vždy je možné (a nikoli extrémně nepravděpodobné), že nastanou podmínky, za nichž to prostě nepůjde.
A vyhodnocení tohoto risika je vždy, vždy, vždy na vkladateli.
Vytváření iluse, že tomu tak není, je jedním z nejhorších průserů současného systému.
|
|
|
Existuji plne kryte penize. Treba tyhle, ty svou hodnotu kryji komoditni hodnotou draheho kovu v nich ulozenou: www.zlate-mince.cz/ZRAK.htm
(samozrejme ona komoditni hodnota kovu se muze menit, to nikdo nerozporuje)
|
|
|
a jak poznáte, že peníze nejsou kryté - ono to na nich bued napsané?? :-)))
|
|
|
Poznám to na první pohled. Vizte ve vláknu výše, momentálně hned nad Vaším ctěným příspěvkem.
|
|
|
Dobre, takze:
1. pujci-li mi pan OC a pan JJ kazdy 100 Kc s tim, ze je vratim na pozadani, ale kdyz zrovna nebudu mit, tak az budu mit, je to v poradku? (je)
2. pridam-li k tomu ze sveho dalsich 50 Kc a pujcim-li panu KM 250 Kc, je to stale v poradku? (je a prave jsme stvorili bankovnictvi castecnych reserv)
3. pan KM si z 250 Kc u mne ulozi 50 Kc a za 50 Kc si od pana JJ neco koupi, s tim, ze penize prevede na ucet pana JJ, je to v poradku? (je. pan JJ vuci mne ma pohledavku 150 Kc, pan OC 100 Kc, pan KM 50 Kc, ja vuci panu KM 250 Kc, prave jsme stvorili multiplikator)
4. pan JJ mi rekne, ze by si rad vyzvedl 100 Kc. Porad neni problem, tech 100 Kc vyplatim z 50 Kc, co si u mne ulozil pan KM a z 50 Kc, ktere poslal panu JJ. Stale je vsechno v poradku. Panu JJ dluzim 50 Kc, panu OC 100 Kc, panu KM 50 Kc, pan KM mne 250 Kc. Equity tam porad je a stale je vse v poradku, za predpokladu, ze soucasti me smlouvy s mymi veriteli je, ze takto s jejich penezi mohu zachazet.
5. Ted do toho muzeme zapocitat uroky, pak to prestane byt takhle hezky kulate a ja z toho take par korun budu mit (a dluznici tez), ale porad tam neni nikdo o nic pripraven. Samozrejme pripraven by byl, kdybych to nezvladl a pujcil nekomu, kdo by nesplacel, to je ovsem jen risiko moje a mych veritelu, nikoho jineho.
|
|
|
Integralni soucasti toho systemu je a neni. Pak je integralni soucasti systemu i spolehani se na odbyt nejakeho konkretniho druhu zbozi ze strany jeho producentu, zjednodusene receno, pokud lidem prestanou chutnat buchty a namisto nich zacnou jist bramborove knedliky, znamena to zasadni otresy v pekarenskem prumyslu (ktery prestane splacet uvery, bude propoustet, coz zpusobi dalsi turbulence...), risiko poklesu poptavky je zkratka jedno z risik, ktera na (nejen financnim) trhu mame.
|
|
|
integrální součástí systému prostě je. Můžete mít názor jiný ale zkuste trochu víc doložit jeho postavení na reálných faktech, než na této spekulaci - opravdu nevím, co společného má změna poptávky na trhu pekárenckých výrobků, kde si podnikatel může pružně zareagovat a to, že někomu, kdo celý život platil sociální daň a vy mu teď na stará kolena, kdy už je v prdeli a nemůže se bránit, porušíte smlouvu (proto zde hovořím o shodě mezi českými libertariány a fašisty, protože poctivý libertarián nikdy žádnou smlouvu porušit nemůže, Vaše teze to bohužel dokazují) a připravíte ho o veškeré zdroje.
|
|
|
Spolecneho to ma skoro vsechno, i podnikatel v pekarenstvi ma nainvestovany penize do nejake technologie, ktera nemusi dokazat vyrabet zbozi, po nemz je poptavka nyni. Rozdil mezi tim podnikatelem a tim vasim "sporadanym pensistou" je jen v tom, ze onen podnikatel si risiko uvedomuje, kdezto dotycnemu pensistovi cely zivot lhali, ze tam zadne risiko neni.
A nevim, kde berete, ze ja porusuji nejakou smlouvu. Nemohu porusit smlouvu, kterou jsem neuzavrel.
|
|
|
Root, OC, já ani Vy jsme dnešním doochodcům nic neslíbili. Slíbil jim to stát ačkoli na příjmové straně měl ty sliby posichrovány jen možností aplikace násilí při výběru výpalného. Já jsem nikde nepodepisoval ani přistoupení k závazku a předpokládám, že Vy také ne.
Pokud by něco takového udělal jiný zločinec a pak mu ty příjmy vypadly, bude logicky následovat umoření závazků z jeho majetku. Český stát má toho majetku zatím dost - nechť se tento prodá a výsledek rozdělí mezi důchodce.
|
|
|
OK, ale víte sám dobře, že tohle stát nikdy neudělá. Pokud se budeme bavit v čistě teoretické rovině, pak ano - vy jste nic neslíbil, já nic neslíbil, jen byste měl splnit "vyživovací povinnost" (čistě teoreticky, možná už nežijí nebo ještě vydělávají) vůči Vašim nemohoucím rodičům, to bych považoval za morální aspoň podle sdravého rosumu (TM). I když plnokrevný libertrián by jistě namítl, že není mou věcí, jestli někdo nechá svoje rodiče chcípnout na ulici.
Já si myslím, že jistá odpovědnost mladší generace vůči starší generaci tady prostě je. Samozřejmě pokud to stát a jeho úředníci nebudou řešit tím líp, ale sám víte, že to je utopie. Stejná jako říct, že kdyby se všechny děti postaraly o své rodiče, tak by doochodový systém nebyl třeba a ti kdož si dětí nenadělali, tak ať si šetří nebo ať chcípnou.
OK. Ale bavíme se zde o realitě - jak se má běžný ovčan postavit celému systému, který jej okrádá. Já tvrdím, že reálná šance je zcela mizivá.
Root naznačoval, že je lepší peníze do PAYG neplatit a raději střádat (4. pilíř), já tvrdím, že kvůli inflaci (zejména generované systémem částečných rezerv v bankách a tiskem peněz CB) je to prostě píčovina. Utopistická ideologicky podbarvená blbost, která by 90% lidí, byť by ji realizovali, byla k ničemu. O tom byla původní debata.
Fór je v tom, že matička příroda a ekonomické zákony tuhle debatu vyřeší za nás - protože mj. tento systém vede k tomu, že lidé rezignují na to mít potomky, což vede k demografické nerovnováze a tak jednoho krásného dne systém PAYG potopí, nebo dojde k zaplavení Evropy cizinci (například z Arábie), kteří možná...opravdu moooožnáá..zacelí díru v příjmech systému PAYG ovšem za cenu nevratných "kulturních změn". Tak to zřejmě bude a diskutovat můžeme o čem chceme.
|
|
|
Jestli to stát udělá nebo ne, tím bych si nebyl úplně jist. Přece jen by to nemuselo být úplně nepřitažlivé pro masy - ony rády něco dostávaji. Ani organisátoři takových majetkových přesunů by určitě nepřišli zkrátka... I pokud by cenou mělo být rozkradení dejme tomu 5 % prodávaných aktiv, pořád je to IMHO snesitelné.
Stran morální vyživovací povinnosti rodičů souhlas (já konkrétně mám dosud ještě i babičku). Mezigenerační solidaritu nad tento rámec možno provozovat v rámci charity.
|
|
|
no...mezigenerační solidaritu je možno provozovat různě - je otázka, jak byste to řešil, když by charita přestávala stačit, pokud byste to vůbec řešil.
|
|
|
Každý ať se stará o své rodiče. Kdo neměl děti, ať to zkusí u sousedů, to jest u obce, města. A jak bylo řečeno výše, stát disponuje poměrně rozsáhlým majetkem, který by si zasloužil soukromé vlastníky a výnosy z jehož prodeje by posloužily jako záchranná síť pro ten zbytek.
|
|
|
Inu, podstatné a naprosto zásadní je, že by to každý řešil osobně. "Hele, tati, nemám peníze, musíš chcípnout hlady."
Což skoro nikdo krom naprosto bezvýznamného množství totálních psychopatů neudělá.
Ale stát? Pane, vy nemáte nárok podle paragrafu 12, odstavce 3, písmene a? Naprosto bezproblémové.
A proto je zásadně špatné, aby do toho stát jakkoli zasahoval.
|
|
|
No zatím (tedy zatím) reálně nikdo nechcípá hlady ani podle §12. Já vím, co chcete říct - že systém v současnosti je víc pro úředníky než pro doochodce - souhlasím.
Nicméně:
Dejme tomu, že existuje v systému dle libertariánských idejí nějaký kmet, který nemá děti - třeba je měl ale padly ve třetí světové za světlé libertariánské zítřky. U sousedů ho pošlou do prdele, protože je to podle nich debil a soudil se s nima o smrad z chlívu, příbuzné nemá a na municipalitě to nejde, protože veřejné peníze jsou kradené a to je podle libertariánů fuj. Místní farář taky nemá peníze, protože na charitu jsou všichni moc velcí libertariáni, resp. farář neexistuje protože v místní komunitě nikdo v boha nevěří.
Kam s kmetem? Nechat chcípnout?
|
|
|
Ano, v popsaných (a několika dalších, tiše zamlčených, ale implicitně akceptovaných) podmínkách "nechat chcípnout".
Podstatné na tom je to, že jde u uměle vymyšlený příklad, a že podle těchto principů v praxi snad-možná chcípne jeden kmet na každých sto v systému státním. Jenže tam se o těch "chybách" tak nějak nemluví...
|
|
|
OK, beru vaše priority. Čili přijdete za mnou s vaším synem s parafaryngeálním abscesem. Bude se dusit a Vy žádat ošetření. Mám Vašeho syna nechat chcípnout? Sice si platíte pojištění (tedy daň, resp. výpalné - stát Vás okrádá a Vy jste mu vydán na milost a nemilost) ale Váš syn nikoli a já vám nic neslíbil. Takže buď zaplatíte přímo mně kolik si řeknu, nebo se Váš syn tak do hodiny udusí. V daný okamžik těžko někoho jiného seženete. Vaše rodina souhlasí, že takhle je to libertariánské a nebude žádat stát, aby zjednal nápravu (což on za situace, kterou já myslím, stejně nezjedná, dokonce bude mít zájem na tom, aby Váš syn chcípnul a nedovolí mi použít státní zdroje, i kdybych to pro Vašeho syna chtěl udělat zadarmo).
U důchodců se tady bavíme čistě teoreticky, ale tohle může reálně být do 2 let docela reálná alternativa, pokud bude pokračovat spor lékařské obce se státem.Je to OK?
|
|
|
Pokud Vám správně rozumím -- je tam nějak více slůvek, než by mi přišlo pro nastavení situace zapotřebí, ale snad jsem nic podstatného nepřehlédl -- je to naprosto a absolutně OK.
Stát ať jde do prdele, čím rychleji, tím lépe*
Já mám možnost
- zaplatit
- smluvit se s Vámi na splátkách
- půjčit si jinde
- sehnat včas jiného ranhojiče
- odepsat syna (a případně si udělat nového, ale ty směšné pohyby!)
Pokud Vám dobře rozumím, je to přesně tak, jak to má správně být.
___
* Otázka případných státních zdrojů zde je irelevantní; zajisté, uvidím-li možnost potřebné peníze zachránit z té nekonečné senkrovny, učiním tak. Zákonně nebo nezákonně.
|
|
|
No dobře, no - osobně Vám nevěřím - pokud máte rád svého syna a já vám kladl nesplnitelné požadavky, asi byste se uchýlil k násilí nebo jinému zkratkovitému jednání.
Je to jen taková teorie - na základě mých zkušeností vám mohu potvrdit, že ve vypjatých životních situacích, když jde fakt o život a ne o webovou debatu, jdou všechny teorie do prdele a všichni lidi se chovají podle stejného vzorce - libertarián nelibertarián¨, čili tohle chápu jako nedostatek zkušeností - budiž Vám přáno.
Otázka případných zdrojů ze státního (kterému platíte) je velmi velmi relevantní, protože za konkrétní situace, kterou uvažuji já, prostě dorazíte do špitálu (státního, municipálního, krajského, jiný zde reálně není) kde zjistíte, že jste v prodeli a tak začnete shánět někoho, kdo vám pomůže, řekněme. I kdybych na to měl know-how a vy zaplacenou daň, tak mi stát s největší pravděpodobností nedovolí, abych se toho ujal.
Potvrzuje se mi jedna věc: vy ty své myšlenky nemyslíte vážně, možná si sám myslíte něco jiného, ale ve skutečnosti v reálné situaci nikoli. Nechat umřít svého syna a dívat se na to, to byste ve stoickém klidu neustál. A ani byste to nepovažoval za správné, tím jsem si naprosto jistý.
Já to ve vztahu k realitě beru jako jistou formu nátlaku - jako věčně nespokojená manželka, co peskuje svého manžela, buzeruje a prudí, aby manžela přiměla k vyšším obrátkám při zabezpečování, ale která by se asi divila, kdyby ji manžel najednou poslal do prdele, on to neudělá, protože mají děti, na kterých mu záleží a ona si toho je dobře vědomá. A tak používá argumenty "tak jsi měl odejít dřív, když jsi věděl, že bude na silnici kalamita.."
Dobrou noc.
|
|
|
Vaše terminologie je pro mne problematická.
Chápu správně, že tvrdíte "Zjistím-li, že mého nemocného syna lze vyléčit za X korun a já X nemám, je zcela v pořádku, správné a pochopitelné vzít zbraň, a o X oloupit sousedy"?
|
|
|
P.S. "Protože syna mám samozřejmě rád, co je na tom divného"?
|
|
|
Nechápete. Snažíte se mi vsunout svoji představu, že schvaluji loupež protože jste si mne zařadil do kategorie ideových nepřátel, a protože máte představu, že pro levičáky je legitimní loupež (tedy loupež podle Vaší definice), ta se mi snažíte podstrčit, že schvaluji loupež, čímž si mě zařadíte do správné ideologické škatulky a sám sebe potvrdíte jako morálně nadřazenou autoritu a argumentačně je to pro Vás vyřešeno.
I Ayn Randová tvrdí, že život je nejvyšší hodnotou, vyšší než majetek - podle mě tohle není přesné, život sám o sobě nejvyšší hodnotou není ale nejvyšší hodnotou je vše, co život potenciálně představuje - třeba radost z růstu a úspěchu dětí apod.
Právě proto, co život pozitivně představuje, tu máme morální, etické a kulturní hodnoty, vycházející mmch. i z vládnoucích ideologií minulých společenských uspořádání. Ty se vyvíjely tak, jak civilizace soutěžily o zdroje a v historii převážily ty cilivilizace, které měly ty hodnoty nastaveny tak, aby to uvnitř civilizace umožňovalo pokud možno klidný a mírumilovný vývoj. Krom jiných faktorů jako jsou přirodní podmínky a geopolitické aspekty toto bylo důvodem, proč taková civilizace dosáhla na více zdrojů (protože třeba takový respekt k majetku není výhodný jen pro jednotlivce ale i pro celou společnost, jinak není nikdo motivován vytvářet hodnoty a tudíž je i agregátně ve společnosti méně zdrojů), postavila větší a efektivnější armádu a byla schopna nakopat okolním civilizacím prdel. Od toho se také odvíjejí i ty Vaše libertariánské ideové koncepty, ty tady nejsou dány někým shůry ale jsou důsledkem právě takového vývoje podobně jako i ideové koncepty socialismu. Od úspěchu a výsledků aplikace konkrétní ideologie se totiž odvíjí akceptace většinou společnosti, vůle k jejímu vynucování a tím i její legitimita.
Souhlasím s Vámi, že socialistické zřízení tak jak existuje v Kocourkově, svoji legitimitu ztratilo, vidíme to na každém kroku a je to mmch. právě absencí prostoru pro svobodné rozhodování, absencí osobní odpovědnosti a respektu k majetku - což jsou úhelné kameny libertariánského světonázoru. Pokud sdílíte tento názor, sdílím jej s Vámi - dokonce mám i tu výhodu, že jsem okusil situaci, kdy cizí stát mi podobné podmínky poskytl a já zakusil pozitiva i negativa ale hlavně moje míra ročního efektivního zdanění včetně DPH a spotřební daně byla kolem 8%, čili narozdíl od Vás (zřejmě) disponuji i některými prožitky, které zažívá svobodný člověk.
Ale vraťme se k té etice a tomu, zda je důležitější dodržovat etické normy vůči sousedům anebo zachránit život vlastnímu dítěti.
Z pohledu eticko-morálních norem samozřejmě možné není legitimizovat loupež. Z pohledu praktického je velmi pravděpodobné, že člověk zahnaný do kouta si ji sám pro sebe legitimizuje (viz třeba pěkný film John Q) a pokud mu přisvědčí velká část populace, máte jako libertarián problém. Etické normy totiž nelze posuzovat odděleně od kontextu, ve kterém jej vynucujeme, pokud se necházíme v extrémních podmínkách, pak obvyklé etické normy neplatí a vy to tak i implicitně vnímáte.
Chtěl jsem upozornit - zřejmě marně - že Vaše duše má zákoutí, o kterých ještě nevíte a které se aktivují v době krajní nouze. Potenciální úmrtí dítěte je podle mého názoru pro většinu lidí jednou z těchto situací. Proto by zřejmě bylo pro většinu lidí (možná že vy skutečně necháte syna zemřít a řeknete si - raději smrt mého dítěte než porušit libertariánskou doktrínu ale většina lidí prostě ne) není taková ideová doktrína akceptovatelná a tudíž ani libertariánský koncept tak jak jej hlásáte, není realizovatelný a legitimní a do jisté míry ani morální.
Podle mého jste ve stejné pozici jako komunisté na počátku minulého století, kteří pwečlivě negovali vše, co v tehdejší společnosti existovalo a důsledky tohoto postoje známe.
Z toho vyplývá, že libertariásnká ideologie je samozřejmě legitimní, ale jen do určité míry - nemůžete prostě lidem vzít bezpečnostní patch na inflaci (penzijní systém PAYG) a zároveň nechat v platnosti příčinu, která k němu vedla (systém částečných rezerv, vzniknuvší o 150 let dřív, ale působící jen lokální problém z důvodu komoditní měny a metalického standardu).
A když restaurujete poměry platné v 19. století, pak se musíte smířit i s negativy a doufat, že společnost, která bude fungovat na jiných principech, Vás prostě nepřeválcuje,
|
|
|
Ach jo, ach jo, tak si už o té historii bankovnictví něco přečtěte, je to jako kdybych se pustil do operování. Systém částečných rezerv je mnohem, mnohem starší než 150 let, a sice pochází již ze sedmnáctého století. To ovšem nemá nic společného s dnešním systémem, protože se mohlo (a někde skutečně jednalo) o privátní banky částečně kryjící zlatem své závazky, jinde zas šlo o banky privilegované státem, nicméně stále zavázané krýt svou emisi a případná období pozastavení konvertibility vyvolaná válkou byla obdobími velkých polemik. V rámci tohoto částečně monopolizovaného uspořádání vznikaly občasné paniky, ale nic jako soustavná inflace lidé povětšinou neznali. Cenová hladina byla obvykle vcelku stabilní, anebo kupní síla peněžní jednotky pomalu rostla (sic!).
Moderní bankovnictví se datuje do roku 1914, kdy masově válčící země opustily zlatý standard a nikdy se k němu již skutečně nevrátily, definitivně pak Nixonovým rozhodnutím rozetnout vazbu dolaru ke zlatu.
PAYG na tohle není žádný patch, to je odporná bludařina, pro kterou Vás tady leckdo právem kritizuje. Chcete-li, obhajujte tenhle průběžný systém, ale intervenci intervencí nenapravíš. Zvláště ne takovou, která lidem bere třetinu jejich skutečného příjmu a vrátí jim mnohem méně.
|
|
|
poslední velkou bankou operující v režimu full-reserved banking byla Bank of Amsterdam a ta opustila tento systém v roce 1805, první banky s FRB se začaly skutečně objevovat v 17. století (především Anglie, která ovšem tento precedens mohla fpohodě kompenzovat expanzí hospodářského prostoru při své koloniální politice. Čili bludy tu kážete vy - v momentě, kdy se hranice kolonií ustálily a hospodářství již dále významně neexpandovalo, nastaly potíže v podobě ekonomických cyklů, které se datují od konce 18. století. Nicméně - jak správně říkáte - to byl zlatý standard a omezené množství kovu, které drželo inflační bestii pod kontrolou - čili došlo ke krachu sem tam nějaké banky podle toho, jak zvládala svůj byznysplán, přesto se stávalo, že lidé přišli o celoživotní úspory a nikdo za to nenesl odpovědnost - ale čistě teoreticky bankéř mohl skončit vysvlečený donaha ve vězení pro dlužníky, což sice jeho věřitele plně neuspokojilo ale aspoň něco.
V dalším bodě rovněž nepolemizuji - opravdové problémy s kontinuální inflací začly až opuštěním zlatého standardu. Zrušení Brettowoodského systému byla jen symbolická tečka, USD zrušil zlatý standard v roce 1933 v souvislosti se zavedením politiky New Deal. Systém PAYG byl masově zaveden po WWII a BYL to bezpečnostní patch na kontinuální inflaci, který systém centrálního bankovnictví, fiat měny a systému částečných rezerv (který ať tak či onak stál u zrodu těchto problémů) přinášel a přináší - viz křivky Vašeho oblíbence Rothbarda - diskontní míře inflace 1000 procent za 40 let pracovní aktivity nemůžete jako člen většinové nižší střední třídy čelit úsporami ani kdybyste se třeba 5x posral. Tím systém PAYG neobhajuji, nehoruji za něj a protože vím, že se stejně s vysokou pravděpodobností do 30 let zhroutí a já hledám alternativní zdrojh příjmů na stáří (mám práci, kterou můžu dělat prakticky do smrti, mám 4 děti a budu mít nemovitost k pronajímání, čili si myslím, že na tom zas tak blbě nebudu), pouze konstatuji realitu jako třeba že F= m. a. Tak to prostě je.
|
|
|
Fakta, fakta!
Zřejmě prvním příkladem hospodářského cyklu je tulipánová mánie, tedy století již sedmnácté, poté najdete nespočet dalších panik ve století osmnáctém, Lawova bublina ve Francii 1720, v témže období Jihomořská v Anglii snad poslouží jako dva dobré příklady. Jiný velký krach v City nastal léta páně 1794, ten silně ovlivnil vývoj anglického bankovnictví... Očividně hospodářský cyklus není jevem pozdějším, ale souvisí právě s (regulovaným) bankovnictvím.
Naopak nemá žádnou souvislost s kolonialismem, neboť britská expanze trvala až do století dvacátého, žádné ustálení hranic se zde nekonalo. Zároveň se cyklus projevoval i tam, kde kolonie získávány nebyly, nebo dokonce o ně země přicházela. Ostatně vážně míněná teorie provazující kolonialismus a hospodářský cyklus snad nebyla dosud ani vynalezena (případně prosím o odkaz, nejsem-li dobře informován).
Co se týče PAYG:
Jestliže PAYG se dle Vás nejspíše hroutí a zhroutí, pak co vlastně chcete dokázat? Ten, kdo tam zůstane poslední, bude v řiti, ergo zavelme hromadný úprk. Řekl bych, že víc Root ani nikdo jiný zde nechtěl tvrdit.
|
|
|
Dovolím se vmísit do diskuze. Domnívám se, že zásadním nedorozuměním ohledně vyhodnosti 4. pilíře je, že Challenger ve svých úvahách předpokládá úspory ve formě státem kontrolovaných peněz, kdežto Root předpokládá (a to natolik samozřejmě, že se o tom ani nezmíní), že tyto úspory si zodpovědný občan drží ve formě a na místě zcela mimo dosah státu. Tudíž že příspěvkem do úspor na penzi není dalších 1000 CZK na kontě v státem kontrolované bance, ale spíše další demižónek slivovice třicet stop severovýchodně od starého ořešáku :-)
|
|
|
To bude teda výplod!
Prosím, uveďte své veledílo těmito slovy: "Jsem socialista a miluji přerozdělování cizích peněz".
To jen, abyste normální lidi neuvedl v omyl. Mohlo by se jim při čtení udělat nevolno.
Ale možná se mýlím a expanzivní monetární státní politiku hodláte provozovat jen na soukromém pozemku.
|
|
|
No, já jsem na ten výsledek docela vážně zvědav. Challenger před lety pravda psáva vskutku übersocanské supersrajdy; v poslední době mu ale, zdá se, život poněkud dal za vyučenou, a psává až překvapivě rozumně... No, uvidíme :)
|
|
|
|
jéžiš, člověče, vy jste zamindrákovaný ideologií svázaný idiot. Vy jste to ještě nečetl, ale už tušíte, jaký to bude výplod. Gratuluji k jasnozřivosti, kterou snad měl pouze Mao-Ce tung.
|
|
|
Promiňte, Challengere, ale teď jste mě urazil, veliký Mao mi svou jasnozřivostí nesahá ani po kotníky.
Udělám to jednoduše, půjdete do ignorovaných. A budeme spokojení oba.
|
|
|
Omyl, nepůjdete do ignorovaných - chybí vám tam tlačítko. No, tak to budeme muset nějak vydržet.
|
|
|
Trochu noblesse obligue, prosim. Nekritisujte predem neco, co jste jeste cele necetl.
|
|
|
Chcete-li tvrdit, že normální lidé nemohou "profitabilně a likvidně" investovat, pak prosím si dejte pozor na následující dvě skutečnosti:
A) Dokážete nanejvýš, že stát lidi okrádá i jinak než skrze důchodový systém, zde konkrétně skrze monetární politiku.
B) Silně konzervativní portfolio, jehož významnou složkou bude zlato, investiční diamanty atp. nemůžete přebít, ani kdyby centrální banka jela 24/7, neboť jak Root ukázal, pro drtivou většinu populace postačí si své peníze ne-nechat ukrást a uložit je při nulovém výnosu!
|
|
|
(Investiční diamanty raději nebrat. Likvidita horší než u státních fondů ;))
|
|
|
Souhlasím, nesmí to být příliš velká část portfolia.
|
|
|
no to dokážu, v tom máte pravdu, no a co jako? bavíme se zde o systému PAYG, o vystopupení z něj. Chtěl jsem poukázat na to, že problém je podstatně hlubší, než jen systém PAYG.
|
|
|
Celý problém se jmenuje stát, o tom asi žádná, Root by také jistě souhlasil. Je-li však řeč o důchodovém systému, máme se odkazovat na monetární politiku jakožto důvod, proč nic nedělat? A bude-li řeč o bankovnictví, jak jsem již ostatně zažil s jistým profesorem Revendou, budete se odkazovat na nutnost zajistit lidem jejich investice tak, aby si mohli šetřit na důchod a nikdy, zcela nikdy nemohli ztratit ani korunu ze svých depozit? Tahle metoda apologetiky statu quo je dosti průhledná.
|
|
|
nutnost zajistit lidem jejich investice tak, aby si mohli šetřit na důchod a nikdy, zcela nikdy nemohli ztratit ani korunu ze svých depozit?
Takovou donebevolající blbost snad nikdo nikdy nemohl vážně říci. Neberte mi iluse, prosím.
|
|
|
Podivej se, jak jsou dnes zregulovane fondy pensijniho pripojisteni...
|
|
|
|
Buďte v klidu, on je to vyhlášený vůl, o němž se to všeobecně říká. Kancelář plná knih, které jsou buď o ničem, anebo je nečetl, jelikož se ocitá v hluboké vodě po jakékoliv netriviální otázce. Jenže jej v devadesátých udělali profesorem a svá moudra už hlásal v několika monografiích, to je ta světská sláva polní tráva, která pochopitelně nás ostatní dráždí :)
Ale jinak musíte počítat, že přesně tenhle hloupoučký argument zazní v debatě o jakékoliv možné reformě finančního systému, kdyby u nás nějaká vůbec probíhala, z úst nejen akademiků, ale především veřejnosti. Lidé jsou schopni za tu nejprachbídnější iluzi jistoty prodat svou svobodu i s vlastními rodiči. Ostatně když v roce 2008 zahřmělo, tak kormidelníci také nevymysleli nic jiného než zvýšení pojištění vkladů...aby se lidé neposrali a domeček z karet jim nesložili.
|
|
|
apologetiku současného systému v tom vidíte vy. Já tvrdím, že systém PAYG se nedá zrušit bez hlubšího zásahu do monetáního systému, jelikož současný systém CB a částečných rezerv nejenže nezajišťuje ale zajišťuje ztrátu.
Stejně tak já mohu říct, že je dost průhledné to, proč tady někdo hájí systém částečných rezerv. Základ filozofie libertariánství, jak já mu rozumím, je právo jednotlivce užívat si výsledků své práce. Výsledek práce je obvykle vyjádřen v penězích, čili z této filozofie vyplývá zákaz všeho, co by mohlo mít vliv na inflaci.
To, jak si někdo investuje své peníze je jen jeho věc - ovšem není možné, aby cenová hladina za 40 let, byla dvacetinásobná, že ano. A k tomu právě vedl historicky systém částečných rezerv a fiat měny, tam je ukryta nemorálnost dneška.
je to jako s nemocí - léčíme příčiny nikoli důsledky. Příčinou bankovnictví částečných rezerv sice byl levný kredit ale taky ekonomický cyklus (aspoň podle toho Vašeho Rothbarda), ekonomický cyklus a riziko ztrát u běžných vkladů bylo příčinou vzniku centrálnéího bankovnictví. To způsobilo "synchronizaci" potíží s likviditou v bankách a to bylo příčinou Velké deprese a ta zase byla použita pro ospravedlnění zrušení zlatého standardu a fiat měny. Sociální systém, který u nejchudších kryl negativní dopady neustálé inflace je jen posledním důsledkem těchto změn v monetárních mechanismech.
|
|
|
Jistě, a centrální banky nelze zrušit, protože si každý musí šetřit na důchody a nelze lidi vystavit tržnímu riziku :) Ne, vážně, každý z nás si snadno může zařídit svou privátní banku s plnými (třeba zlatými) rezervami. Pokud se vyváže ze systému tím, že mu dá jen nezbytné minumum, pak si našetří pohodlně. Opakuji snad už asi potřetí, že to je korektní interpretace Rootových výpočtů. Nestrašte tedy tím, že PAYG musí být, jinak samé ztráty pro spořivce. PAYG ostatně vznikl dříve než současný monetární systém ve své sktuální podobě!
Systém privátního bankovnictví částečných rezerv historicky nevedl k inflaci, ani nebyl nestabilnější než systémy regulované, ba přesně naopak! Pokud chcete tomuto oponovat, odkažte nás na konkrétní dobu a místo...
|
|
|
opravdu? já mám za to PAYG vznikl až po WWII a dříve existovaly jen systémy fondové. Sice nejsem expert, ale kam má znalost sahá, tak systém PAYG je zatím poslední změnou, která "změkčuje" ¨důsledky změn monetárního systému po Velké depresi, především kontinuální inflaci - viz. Rothbarodvy křivky.
Konkrétní interpretace Rootových výpočtů nepočítá s inflací jako dlouhodobým faktorem a nevztahuje výši penze z PAYG versus nominální výši úspor k budoucím cenovým hladinám a výdělkům (protože jinak se tady bavíme dost wo howně, že ano) dále Root nepočítá ani s variabilitou průměrné délky dožití, která zatím po čertech vychází tak, že bude vyšší (ale to je jen spekulace, stejně jako rootův výpočet). Pak mu ty číslíčka vyjdou jinak.
Root si prostě dal stranický úkol pohanět stát (a já neříkám, že stát je super, chraň pánbů) a tomu přiuzpůsobil své argumentační nástroje - prostě si vymyslel výsledek a pak tomu přizpůsobil metodu, což je samozřejmě zásadně špatně. tato metodologie je dost průhledná, dokonce to sám ve slabé chvilce přiznal.
stejně symptomatický je okamžitý jekot všech ideologických zaslepenců, když jim někdo začne bourat jejich myšlenková schemata - oni nepotřebují žádné důkazy, stačí oponenta označit za levičáka a tím je argumentace vyřešena - mimochodem názorná ukázka stupidity a groupthinku - proto - a teď budu spekulovat - se zřejmě ani jeden z nich za tu dobu, co existuje tento web, neposunul sociálně byť o milimetr. Je to vlastně takový boj proti stresu, co život každodenně přináší.
|
|
|
Ale prd. Root to spočítal pro nulový reálný výnos, což se dá i dle Vašich slov výše dosáhnout, takže cenovou hladinu není nutno brát v úvahu. Podobně růst naděje na dožití bude nejspíše doprovázen poněkud delší dobou strávenou v zaměstnání (v rámci PAYG systému je to ostatně jediný způsob, jak lze jeho hospodaření nějak srovnat). Suma sumárum, Rootův výpočet je košer.
Co se týče zrodu moderního důchodového systému, datuje se až k Bismarckovi.
Má výzva ohledně doložení historických příkladů privátního bankovnictví částečných rezerv, který způsoboval inflaci a který krachoval jak na běžícím pásu, stále platí...
|
|
|
Takže:
1) systém PAYG se k Bismarckovi nesahá opravdu ale opravdu v žádném případě - Bismarckův systém byl - a zde prodávám, jak jsem koupil - fondový, nárok z něj dostávat měl občan, který dovršil věk 65, nebo snad dokonce 70 let, čili předpokládám, že Bismarckův systém byl i kurevsky přebytkový, protože dlouhodobá inflace byla u komoditní měny 0 a tak úctyhodného věku se dožil málokdo. Proti fondovému systému, pokud by byl dobrovolný (což Bismarckův nebyl), myslím, nic nenamítáte.
2) Vy v tom Rootově článku článku vidíte nějaký výpočet? Já tam vidím tabulku hrubé mzdy a odhad doochodu podle nějakého obskurního kalkulátoru na www.penize.cz, což IMHO plky. Přičemž tak, jak jsem to zkoušel reprodukovat, Root použil výpočet za předpokladu konstatní výše hrubé mzdy za 30 let práce (tudíž nezohlednil inflační hledisko) a konstatní nevalorizované částky doochodu na dalších 12 let (pak mi ty hausnumera vycházely cca stejně). Obojí je totální blbost neodpovídající realitě, protože částku odvedenou integrujeme z pomalu rostoucí mzdy, nikoli kupř. 70 000 x 0.28 (nebo snad dokonce 0.35) x 12 x počet let. Root však ani nedefinuje svoji metodiku, tudíž se vlastně můžeme jenom domnívat, zda jsme schopni jeho velemyšlenky reprodukovat. Podobný počin by tudíž neprošel v žádném odborném časopisu ani v neimpaktované, ba ani na plzeňských právech by tohle neprošlo. Jediné, co z výpočtu vyplývalo, byla lukrativnost 2. pilíře pro různé příjmové kategorie - COŽ VŮBEC NEKRITIZUJU, v tom má asi pravdu. ale výpočet toho, jak by se vyplatilo úplně vypadnout ze systému a šetřit si sám prakticky s nulovým výnosem, když 1x za 10 let dochází přibližně ke zdvojnásobení průměrného příjmu - tak takový výpočet já tam nevidím, čili znovu musím konstatovat, že to, co tam Root napsal je donebevolající hovadina. Ale jak vidím, stačí přihodit pár ideologických hesel a hnedle mu nějaký ten technický detail odpustíte - no nic proti vašemu názoru.
3) a co se týče historického příkladu řetězových krachů bank při bankovnictví částečných rezerv? Krach cca 5000 malých bank v USA při velké depresi nestačí??
|
|
|
Ten "odhadni" vypocet je podle obskurniho kalkulatoru Ministerstva prace a socialnich veci.
Ano, pouzil jsem znacne zjednoduseni vcetne konstantni hrube mzdy -- a co jako? Kazdy model ma nejakou vnitrni chybu, cim vice bychom do nej zanesli promennych, tim vice by nebyl videt princip, ktery je "ja do prubezneho systemu dam korunu, vypadne mi 38 haleru" (nebo 37 nebo 52, to ostatne neni podstatne, podstatne je, ze to je *vyrazne* mene, nez se do nej vlozi, pokud se nepohybujete kolem minimalni mzdy).
Jinak ony nam samozrejme budou krachovat banky i pri plnych reservach, protoze pokud dojde k situaci, ze po jejich sluzbach nebude poptavka a ony budou mit jen naklady, lec nebudou mit vynosy, nemuze nastat jina situace.
A nakonec -- je vicemene jedno, zda sporite ve fondu s vynosem 2.4 % nebo na sporicim uctu s vynosem 2.4 %, rozdil je jen v tom, ze na sporicim uctu jsou ty penize na jedne strane mnohem likvidnejsi a tedy v pripade naznaku problemu prelitelne nekam jinam a na druhou stranu zase na tom sporicim uctu jsou uroky zdaneny 15 % (ciste uroky, nikoli uroky minus inflace).
|
|
|
OK.
Jistě Vám jako počítačovému odborníkovi nemusím vysvětlovat význam slova integrál. Čili vezmeme-li v úvahu zjednodušený model 40 let produktivního věku v zaměstnaneckém poměru, kdy inflace jde čistě lineárně se směrnicí přímky 0,1 (tj. 1x za 10 let dojde k zdvojnásobení mzdy), pak Vám výpočty vyjdou trochu jinak, protože částka za první desetiletí vaší lopoty bude cca 1/4, práce za druhé desetiletí bude 1/2 a práce za třetí desetiletí cca 3/4 aktuální mzdy za 4 dekády. Vzoreček při mzdě 70 000 měsíčně tedy bude řekněme x = (70 000 * 0,28 * 12 * 10) a to celé * 10 (protože za jednotlivá desetieltí konzervativně 1x + 2x + 3x + 4x) částka odvodu bude tedy kolem 23 500 000. Ve skutečnosti je tato částka o něco vyšší ale seru na to abych to počítal :-)))
Přičemž výše doochodu bude alikvotní (za předpokladu stálé demografie a stálého počtu plátců a příjemců, což je taky donebevolající pičovina a opravdu velké zjednodušení ale ne tak velká jako ta Vaše), čili cca 0.38 x 280 000, tj. 100 800 Kč doochodu měsíčně. Tento doochod však bude růst se stejnou intenzitou po dobu 10let, čili vážený průměr za tu dobu je při předpokladu lineárního růstu asi 1.6 - čili 100 800 x 1.6 x 12 x 12 = 23 224 320 - to jest 98% úspor! a mluvíme tu o lidech s extrémně nízkým doochodem s ohledem na jejich výši příjmu! Lidi s průměrnou mzdou to budou mít kurevsky jinak - schválně 25 hadrů měsíčně šedého průměru, na což nedosáhne 60% populace: contribuce 8 400 000 za 40 let, příjem za 10 let stáří při průměrné mzdě 100 000 Kč - tam to bude 59,52%, čili 59000 měsíčního doochodu * 1.6 * 12 * 12 = 13 593 600 - výnos tedy s ohledem na inflaci a růst mezd asi 61%. zkuste si spočítat, kolik by hodilo, kdybyste si těch x mega postupně nasyslil na spořák za 2% - i kdybyste ty prachy měl rovnoměrně a každdý mněsíc nasyslil 17 500,- (což byste beztak neměl) tak výnos za 40 let bude 11 760 000, což je 86% z částky ze systému PAYG.
Tož to je ta Vaše vnitřní chyba - Roote ...:-)))
|
|
|
Poslední částka - při spoření 17500,- měsíčně bude konečná future value 12,623,280.97 za 40 let, čili 92%. Bez daně.
|
|
|
Ale jo, pokud by byl systém PAYG na dobrovolné bázi a byla by rozumná záruka, že se nebude pro výplatu doochodů sahat jinam, než do měšce sociálního pojištění, pak bych neprotestoval.
Jenže tu záruku mi asi stát nedá, což? Natož Challenger.
Podotýkám, že jsem zaměstnanec, dělník s podprůměrnou mzdou, takže teroreticky by mi měl průběžný doochodový systém vyhovovat.
Já v něm ale vidím obrovský morální problém! Nenutí lidi spořit, nenutí je zakládat rodinu a kvalitně vychovávat děti, aby tyto o své přestárlé příbuzné náležitě pečovaly.
Takže nevím, jestli jste již zaznamenal jádro našeho sporu, ale vás považuji za dobrého počtáře, hravě kalkulujícího s integrály, kdežto mě záleží na tradiční rodině, jejíž postupné destrukci systém PAYG vydatně napomáhá.
|
|
|
Přesně tak, destrukce rodiny, neochota se obtěžovat s plozením a výchovou potomků (tak jednoho, nejvýš dva, s požadavkem tří nebo čtyř kusů jsem u celé řady slečen narazil ;), odsunutí starých lidí na okraj společnosti, umělá závislost na státě, neschopnost se postavit na vlastní nohy a zajistit se sám pro sebe...
Lidé dnes jsou již doslova šokováni představou, že by si na své stáří měli našetřit sami a že by se měli spolehnout na vlastní potomky. Kua, má snad na mne šetřit soused a jednou dělat jeho děti?
|
|
|
Zdvojnasobeni mzdy jednou za deset let, to je hodne odvazne tvrzeni... :-) (a predpokladam, ze to plati pro nominal, nikoli pro realnou mzdu). Jinak v tom prvnim odstavci mate jeste dalsi celkem jasnou logickou chybu, onech 70k mesicne (resp. hodnota odpovidajici teto sume v nejake realne mzde) v prvni dekade, kdyz jste jeste studoval, to je nerealne, to je realne tak v pulce druhe dekady a dal.
Druhy odstavec je nesrozumitelny. Pocitate duchod fondovy nebo duchod pres PAYG se zapoctenim inflace? A jste si jist, ze se nebude menit zpusob vypoctu inflace (coz lze velmi snadno ovlivnit zmenou spotrebniho kose)? A krome toho, duchod pres PAYG je znacne degresivni a vzorec pro jeho vypocet tu taky nikde nevidim. Kazdopadne i ten bidny sporici model dokaze zajistit cca 80% nominalni mzdy po dobu 12 - 15 let, coz bych si dovolil povazovat za ocekavane doziti v duchodovem veku.
|
|
|
ne to nejsem. Nicméně jste tvrdil, že Rootův výplod je košer - já ukázal, co se mi na něm nelíbí - co se týká zdvojnásobení mzdy za 10 let - podívejte se na průměrnou mzdu v roce 2000 (13 500) a 2010 (24 500) - pravda - není to zdvojnásobení ale skoro. V západních státech (kupř. Německo) je vývoj obdobný - v roce 1990 byl průměrný plat v Německu 2000 DM, dnes je to 3500 EUR a 1 EUR= 2 DM, čili za 20 let rovněž téměř čtyřnásobek. Doochody si přitom vůči průměrné mzdě zachovávají poměrně stabilní poměr, čili ano můj model je velmi přibližný aby se to dobře počítalo, nicméně asi 100x přesnější, než ten Rootův-
Samozřejmě - změna spotřebního koše je důležitý fucktor - domnívám se, že trend je jasný, pokud zde nebude globální jaderný nebo podobný konflikt, spotřební koš se bude rozšiřovat a produktivita práce zvyšovat (proto je inflace obecně menší než růst mezd a doochodů, ale určitě byste jako ddochodce nechtěl žít v podmínkách kupř. roku 1900, že ne). Dalším jheště důležitějším fucktorem jsou demografické změny, které zajistí, že PAYG systém doochodů bude těžko ufinancovatelný. To je daleko horší, protože jako doochodce určitě nedosáhnete ani na ten mizerný doochod, který Rootovi spočítalo MPSV. To je už dnes jasné, což je daleko nejsilnější argument vůči PAYG - tedy že teď se nám stát hrabe v kapsách ale vůči nám své závazky už nedodrží.
Já vůbec nepolemizuji s tezí, že Vaše vydělané peníze jsou jen Vaše a stát nemá morální právo Vám je brát za účelem přerozdělování lidem, se kterými nemáte nic společného. Já pouze polemizuji s výpočtem, který je chybný, hloupý a zavádějící, nic víc, nic míň.
PAYG je prostě bezpečnostmí patch, který má držet lidi v nejnižších sociálních patrech na uzdě, protože jinak by současný monetární systém padl z důvodu revolty v těchto patrech. Neexistuje kvůli chudým lidem ale kvůli vládnoucí oligarchii.
|
|
|
3) Hutně proregulovaný, centrální bankou vybavený bankovní systém Spojených států kolem roku 1930 stěží je volně konkurenčním bankovním systémem, na něž jsem se tázal. Podívejte se pro srovnání na to, jak se věci v tutéž dobu vyvíjely v Kanadě, kde centrální banka ještě nebyla...
1) Bismarckův systém původně počítal s výplatami pro věk nad 70, teprve později se to snížilo (1916). Fondový systém to rozhodně nebyl, neboť fondový znamená individuální spoření, každý sám na sebe, výplaty jsou pak odváděny z akumulovaných prostředků. Tam, kde povinně platíte a politici nějak rozhodují, kdo a koli dostane, se jedná o PAYG. Skutečnost, že Bismarckův systém mohl a zřejmě skutečně tvořil nějaké přebytky, není překvapivá, protože každý PAYG systém na počátku vyplácí poměrně malé části populace a naopak jeho základna je rozsáhlá, což logika politického procesu ovšem časem bezpečně obrátí.
Jinak proti fondovému systému per se nic nenamítám, je-li NEregulovaný. Regulované fondové systémy, pokud regulace není marginální, obvykle financují státní dluh a jejich výnos je odvislý od schopnosti státu zdanit populaci, tedy sdílejí leckteré nectnosti PAYG systému. Obecně bych k tomu byl opatrný i tam, kde to moc regulované není, jelikož politici fondy rádi znárodňují pod záminkou sociální spravedlnosti a tak vůbec. Je poměrně moudré své prostředky na stáří zamaskovat jako něco jiného (pokud berou vše, stejně je to do značné míry v prdeli a nezbývá než vykopat zlato a vzít nohy na ramena).
2) Výpočet tam nevidím, ale před asi rokem jsem zde dělal podobné kalkulace, tedy jejich logiku a výsledky znám. Inflaci můžete zanedbat, jestliže předpokládáte nulové reálné zhodnocení, což je dosažitelné. Toto zjednodušení Rootovi rád odpustím, protože jsem viděl i sofistikovanější modely a byly na med, jelikož obsahovaly příliš mnoho proměnných, které lze nanejvýš odhadovat, a to ještě nepřesně. Chybu těchto odhadů a chybu celkovou se nikdo ani nepokoušel stanovovat.
Vypadnout ze systému (jak jen to je možné) a šetřit si bokem je pochopitelně mnohem rozumnější než zůstat, z celé řady dalších důvodů, které Root nezmínil. Je to jasná volba pro každého s nadprůměrným příjmem, protože na tom vydělá; musíte počítat s politickou nestabilitou v průběhu desetiletí (tahle republika to do naší penze nemůže přežít, nejspíše jednou nebo dvakrát se přerodí a dobře důchodcům z toho nebude); vhodně namixované portfolio Vás ubrání před epizodami vysoké inflace, kdy v rámci PAYG systému nemáte ničím zaručenu dostatečně svižnou valorizaci penzí; jste izolováni před pokusy zpozdit odchod na vejminek kvůli populačnímu vývoji a (pro mne v neposlední řadě), nestáváte se závislým na tomhle Kocourkově a můžete zmizet jak pára nad hrncem, je-li to nutné. Je až komické, že by lidé na konci své aktivní kariéry měli koukat na zbytek svých životů jakožto na období, kdy budou převážně závislí na ostatních (a trpění). Naopak, tihle lidé by měli z logiky věci vlastnit většinu země, ať už půdu, nemovitosti, podniky jakožto akciové podíly a tak dále. Jinak řečeno, současný kult mládí není nahodilý, je to důsledek toho, že jsme ze starých nemohoucích udělali také nemajetné.
|
|
|
BTW: CB a tiskařské lisy na peníze samozřejmě zrušit lze - nic jiného bych si nepřál, protože pak bych si na důchod našetřil hravě.
jen ještě k tomu je třeba zrušit systém částečných rezerv.
|
|
|
Rusit jej netreba, plne postaci zrusit masivni regulace bankovnictvi, aby mohly vzniknout i banky jineho systemu, nez toho s castecnymi reservami a pak je nezbytne zrusit ustanoveni o zakonnem platidle a nepronasledovat soukrome meny (cili napriklad zrusit ono ustanoveni trestniho zakona o vydavani nahrazek tuzemskych penez).
|
|
Jenom takový osobní dotaz.
Cca před 4 roky jsem chodil čistě ze zájmu na ekonomické teorie (ani jsem to neměl zapsaný, studuju jinou školu) a chodil tam s námi člověk, co uznával pouze rakouskou školu a dokonce toho věděl tolik, že mu daný učitel tuhle přednášku přenechal.
Čistě tedy ze zvědavosti, nebyl si to náhodou ty? :-)
ZČU, Plzeň FEK
|
|
|
Asi ano, měl jsem tam tu přednášku dva roky za sebou, než se na Katedře Perfektních Manažerů rozhodli, že tenhle předmět by se raději neměl vyučovat, aby studenty nenapadaly blbosti, když počítají ROE nebo EVA.
Jinak samozřejmě uznávám nejen rakouskou školu, třebaže v posledních desetiletích je toho v mainstreamu poměrně málo dobrého. Kupříkladu ale experimentální ekonomie není zcela neužitečná a moderní institucionalismus, pokud se to dělá rozumně, stojí za to znát.
|
|
|
perfektní manažeři = podnikovej managment? :-D njn svět je malej koukám.
|
|
Minimálně několikrát (možná 3x - už přesně nevím) za život nesečten. V předposledním sčítání na mně udělal krajský úřad v ouředním dopise bu bu bu (zahájil se mnou správní řízení) a vyhrožoval pokutou 5000 Kč. Stačil jeden dopis s věcnými argumenty (u posledního sčítání bych ale použil jiné), a věc byla odložena do vyšumění (tedy dnes promlčeno). U posledního sčítání jsem „stále nebyl doma", takže jsem sčítací lejstra „pochopitelně nemohl převzat" - i když pro takový případ byla povinnost si je zajisti na poště, ev. přímo od toho šmírovacího zmrdúřadu (na to jsem se také samozřejmě cíleně vykvákl). Tak jsem se těšil, že na mě po nějaké době po sčítání zase buzerbyráci vystartují s pohrůžkou pokuty (tentokrát parchanti zdražili na 10.000 Kč) a ono dodnes nic. :-( Teď už je to tuším taky promlčené. Dělali tehdy ramena - silný řečičky ředitele stati(sti)ckéko úřadu, že budou tvrdě pokutovat - ale nakonec skutek utek. Možná tušili, že by se to dalo dost dobře napadnout, a lidi by se pomocí internetu mohli spojit k nějakému synchronizovanému právnímu odporu, což je věc, která má díky internetu budoucnost - jen to na něčem nastartovat a odladit.
|
|
|
Velice zajimavy napad. Tyhlety internety maji vubec netusene moznosti, kdyz clovek zacne uvazovat, co vsechno jeste neni. Ale na to by postacil konferencni hovor.
|
|
|
Příspěvek samozřejmě patří pod jiný článek. Víc otevřených oken/záložek = uživatelova "smrt".
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Čtvrtý pilíř
|