Pan senátor Okamura opět perlí a vymyslel nový způsob, jak se zapsat
do historie (jako by prezidentská volba a snaha o obvinění Václava Klause
z vlastizrady nestačily). Našel alternativu k našemu politickému systému,
jelikož on „k nim nepatří“ (oficiální stanovisko pana senátora) a je na
čase se zbavit současných elit. Navrhuje změnit současný politický systém
na přímou demokracii. Aneb od VV jsou už dinosauří pojmenování okoukané,
tak je potřeba přijít s něčím novým.
Co je to přímá demokracie? Jelikož si pod tímto názvem každý představí
něco jiného, použiji klasickou definici z wikipedie: „Přímá demokracie
je demokratická forma vlády, ve které se vůle lidu přímo přenáší do procesu
politického rozhodování. V původním významu termín popisoval státní zřízení
antické polis, jako byly například starověké Athény. V tomto původním pojetí
jde o protipól zastupitelské demokracie. Moderní význam termínu zahrnuje
celý soubor doplňků zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do
procesu politického spolurozhodování.“
A z čeho vychází? Několikrát jsem poslouchal jeho rozhovory a mluví
o historii. Nuže antické Řecko nás sice v mnohém obohatilo, ale přímá demokracie
to rozhodně nebude. Ačkoliv již existovala v antice, byla pouze v několika
městských státech, nikoliv po celém Řecku (první omyl, kterého se Okamura
dopouští). Další byla doba trvání, neboť ani v jednom státu nevydržela
více než století, než byla zrušena. Už jen na těchto základech můžeme stavět,
že v populaci s deseti miliony obyvatel je přímá demokracie nesmysl, jelikož
přímá demokracie nebyla schopna fungovat ani s pár tisíci obyvateli. Koneckonců,
důležitý fakt, který Okamura nezmiňuje, je ten, že právo volit mělo pouze
pár privilegovaných, nikoliv celé obyvatelstvo.
¨
Co vlastně prosazuje?
Za klíčové považujeme:
· zavedení přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů
· prosazení zákona o referendu, který občanům umožní vymoci žádané
změny (možnost pomocí referenda prosadit, upravit či naopak zablokovat
zákon)
· odvolatelnost všech přímo volených politiků
· zákaz souběhu funkce ministra vlády a poslance nebo senátora
· ústavní brzdu bránící dalšímu neopodstatněnému zadlužování, cílem
jsou vyrovnané veřejné rozpočty s legislativou podle švýcarského vzoru
· důsledné oddělení moci zákonodárné od moci výkonné. Vláda bude
jmenována přímo voleným a občany odvolatelným prezidentem bez nutnosti
vyslovení důvěry poslaneckou sněmovnou
Zdroj: oficiální web hnutiusvit.cz
Pokud si to tedy rozebereme, přímá volba se bude týkat především jednotlivce,
který bude mít možnost být zvolen. Tohle je ideální možnost pro všechny
populisty (Okamura jede). V přímé demokracii už nebudeme vychovávat budoucí
elity (teorie elit dle Moska zní, že existují dvě třídy- ta která vládne
(menšina) a ta která je ovládána (většina). Elita je tou, která je schopna
obsadit klíčové pozice). Tuto funkci výchovy má zastávat právě strana,
která má budoucí elitu učit, jakým způsobem řídit, rozhodovat o budoucnosti
státu (tak zní pouze teorie). Místo toho budeme vychovávat populisty, jejichž
snahou bude si získat co nejvíce hlasů a za teplé místo naslibují mnohdy
neuskutečnitelné. Příkladem jest Grillo v Itálii, který v době ekonomické
recese navrhuje zvýšit podporu a důchod.
Odvolatelnost politiků je dle mého názoru kontroverzní téma. Především
z pohledu přímé demokracie, neboť lidé volí přímo osoby, které považují
za správné. Tímto způsobem by mělo docházet k eliminaci „nechtěných“ politiků.
Zajisté, politici si nemohou dovolit vše, ale na druhou stranu je potřeba
zdůraznit, že potřebují volnější ruku v rozhodování. Navíc dav lze dokonale
zmanipulovat a vyvolat davové šílenství dnes není takovým problémem. Koneckonců,
kdo by před amnestií souhlasil s odvoláním Klause jako prezidenta? Samotný
pan Okamura by měl vědět, že jeho původ se stal jedním z důvodů, proč ho
někteří nechtěli akceptovat jako budoucího prezidenta. Okamžitá odvolatelnost
povede k destabilizaci systému a politici sice budou mít nad sebou kárnou
ruku, ale nikdo nezaručují, že jejich budoucí kroky ačkoliv s dobrým úmyslem,
nebudou potrestány. Tato skutečnost povede k dalšímu populismu a snaze
se zavděčit občanům. On samotný institut odvolání je poměrně složitý. Muselo
by se přesně definovat za jakých okolností je možné politika odvolat. Pro
mnohé obyvatele je například už jen příslušnost ke KSČM motivem k odvolání.
Naopak pro sympatizanty KSČM je pravicová politika zlem. A za jakých podmínek
k tomu dojde? Bude stačit pouze příslušnost ke straně, to že si vydělal
více než ostatní, že má nemanželské dítě?
Dalším bodem je například ústavní brzda bránící „neopodstatněnému zadlužování“.
Vychováván současnou právnickou mluvou si mohou čtenáři dát za úkol vysvětlit,
co je právě ono „neopodstatněnému zadlužování“. Zvýšení podpory nebo sociálních
dávek lze brát jako příklad tohoto zadlužování?
Důsledné oddělení moci výkonné od zákonodárné- další z neznalostí pana
Okamury. V současné době, nejen dle teorie, jsou tyto dvě moci odděleny
dostatečně. Přijde mi, že se jednalo pouze o snahu zaplnit prázdné místo
na stránce.
Je smutné, že dnešní doba nahrává právě populistům. Lidé, místo aby
použili zdravého rozumu a snažili si vše odůvodnit, se raději nechají nalákat
na různé alternativy, aniž by to předtím promysleli. Současný stav vlády
je žalostný, s tím nelze než souhlasit. Ale vytvářet nový systém (který
mi přijde stylem „z hovna bič neupleteš“…) je žalostné. Současnému systému
chybí především jedno - a to je zprůhlednění. Místo toho, aby se pan senátor
snažil o transparentnost, prosadit zákony, díky kterým si bude občan moci
vyžádat podklady k jakékoliv zakázce, aniž by si úřad nárokoval platby
za vykonanou práci (od čeho tam tedy úředníci jsou?).
Poznámka: K problematice demokracie doporučuji přečíst knihu od Fukuyamy
„Konec dějin a poslední člověk“ a dále například Farred Zakaria „Budoucnost
svobody neliberální demokracie v USA i ve světě“. Výborné knihy, které
dokáží být kritické i k současné demokracii a dávají různé pohledy.
26.05.2013 TR