Komentáře ke článku: A znovu školství (ze dne 26.03.2013, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
Zvláštní, moje zkušenosti vůbec nepotvrzujou, že by soukromý školy byly nějak kvalitnější než státní. Samozřejmě existujou výjimky (PORG), ale většina středních a hlavně většina vysokejch jsou většinou až poslední volba pro ty, co se na státní nedostali.
|
|
|
To jistě. Ale soukromé školy nemají prakticky nic společného s volným trhem. Podstata toho, že je něco soukromé, není v tom, že výdělek z toho má soukromník.... podstata je v tom fungujícím trhu, konkurenci, pokusů podnikatelů dělat to lépe, krachování těch špatných a prosperita dobrých.
Nic z toho bohužel v našem přeregulovaném školství nelze vidět, takže je pak celkem jedno, zda je ta která škola sourkomá, nebo státní, protože i ta soukromá je tak extrémně regulovaná, že funguje prakticky jako státní (má předepsáno, co má učit, jak to má učit, musí přímo spadnout do nějaké škatulky "druhu" škol a tak dále, nemůže si existovat jak chce a zkusit něco výrazně odlišného a být reálnou konkurencí).
|
|
|
Propanajana, kazdy si prece uz dnes na ciste soukrome bazi muze ucit, co chce a jak chce.
Jen holt pak nesmi mit ambici uznatelnosti osvedceni o absolvovani takove skoly. Nebo zarazeni do nejakeho konecptu sitovosti skol.
To je krasne videt treba v tom skolstvi pro dospele: reguluje snad cesky stat tzv. tituly MBA?
|
|
|
Problém je, že to soukromé si můžu dát až poté co si odsedím to povinné. Navíc to povinné sežere pěkných prostředků z daní, čímž zbývá méně na to soukromé.
Je to jako když si vězni v koncentráku mohli po dvanácti hodinách v kamenolomu dát na cimře ještě kurzy filosofie.
|
|
|
Je to jako když si vězni v koncentráku mohli po dvanácti hodinách v kamenolomu dát na cimře ještě kurzy filosofie.
xDDDD
|
|
|
Ale pudlajs, vážení. Pokud si uděláte soukromou školu (kromě povinné docházky) a nebudete usilovat o stádní akreditaci, tak můžete učit koho chcete co chcete a uděloval jakékoliv vlasntí tituly.
Pokud bude nějaká firma, která řekne "Á, vy máte kurz čištění reaktorů kartáčkem na zuby za provozu zevnitř, a to přímo z LWG akademie, vy jste náš člověk" nebo "vy jste Mater web desinger z Urza edu, tenhle papír je pro nás víc než Střední integovaná cosi z Ohnipysk, protože tam pornostránky nikoho nenaučí :-)" tak ty "školy" mohou učit cokoliv (dobře, asi by bylo o hubu tam přednášet některé zapovězené ideologie, pitvat živé lidi, atd.).
Pro stát bude mít takový absolvent stále základní vzdělání, ale to je snad firmám jedno, ne? Rozhodně u profesí jako programátor nebo leštič kovů, atd. ano. Jistě, nemocnice jsou na tom trochu jinak.
Takže místo gymplu můžu začít na nějaké škole, kterou stát neuznává (bohužel si budu muset zaplatit zdrav., to je pravda) a skončit vzdělávání třeba teoretickou fyzikou na neuznávané vejšce. Tržně by to něměl být asi problém i dnes, ne?
|
|
|
|
I tomu programátorovi a jeho "zaměstnavateli" se čas od času může zkomplikovat získání práce, neb může být nutnou součástí výběrového řízení také informace o řešitelském týmu (vlastní zkušenost).
|
|
|
Jo, až na to, že:
1/ Vaše tvrzení platí pouze pro osoby nad patnáct let.... pokud si "na soukromé bázi" učím mladší místo státní školy "jak chci", stát na to hledí tak, že dotyční nechodí do školy, povinná školní docházka, a už sociálka bere děti rodičům.
2/ Má proti sobě "konkurenci" škol, které jsou takzvaně "zadarmo", protože jsou všichni donuceni za ně už jednou zaplatit násilím.
3/ Státní školy co do počtu studentů, které mohou pojmout, už teď plně pokrývají celou poptávku, naopak ještě víc, takže mnozí jdou do státní školy jen proto, že "je to ZADARMO" a "ještě nemusím jít makat", takže existuje něco jako "bublina" na trhu státního školství.
4/ Stát má monopol na některé profere, které můžete vykonávat jen u státu, plus ještě mnoho dalších profesí, které můžete vykonávat pouze se svolením státu.... takže studenti pouze takových čistě soukromých škol, které by naprosto srali na stát a pouze učili, nemohou zastávat například následující povolání: doktor, právník, architekt, úředník (je-li podmínka na vyšší než základní vzdělání), policajt, statik, zdravotní sestra, učitel (na jakékoliv škole krom těch mimo oficiální systém), soudce, a určitě mnohé další, na které jsem zapomněl.
Takže ano, až na tyto drobné a nepodstatné detaily, které vlastně ani nestojí za řeč, si může každý už dnes učit na čistě soukromé bázi a je to vlastně úplně svobodný trh.
|
|
|
Jak říká podotek, učit si můžete co chcete, aspoň na střední a vysoké. Soukromé neakreditované základky jsou imho zatím fikce.
Přestože vaše argumenty odpovídají na otázku "proč jsou soukromé školy špatné", nevidím v nich odpověď na otázku: "Jak je možné, že řada státních škol poskytuje dobrou až špičkovou výuku?" Např. pražský matfyz má velice dobrou pověst, o VŠCHT jsem taky neslyšel nic špatného, a koneckonců i ta "líheň zmrdů" VŠE si (aspoň podle statistik nezaměstanosti a nástupáku absolventů) vede docela dobře. Jak je možné, že ty školy poskytují kvalitní služby, i když jsou ze státních peněz? To mají čirou náhodou v akademickém souboru dvě stě altruistů, co poskytují kvalitní služby za almužnu? Vždyť jsou dotovaný státem, neměly by dávno zkrachovat a dotace by měly být vytunelovaný?
Moje vysvětlení je, že i v rámci státního sektoru školství existuje sakra velká konkurence, a bůhvíproč se ty školy snažej, aby škola byla žádaná a hlásilo se jich hodně, aby měli dobrý uplatnění a dobrej plat, aby diplomky vyhrávaly ceny a já nevim co ještě. Takže i když nemůžu finančně ovlivnit kvalitu školy, můžu si předem zjistit takový kvanta informací (od statistik po "přijdu tam a ptám se lidí", ještě jsem neslyšel o studentovi, kterej by se nepodělil o svůj názor na školu), že to školu motivuje dostatečně.
Samozřejmě nepopírám, že to někde nestojí za hovno, ale zrovna vysoký školy podle mě dost ukazujou, že klasické libertariánské "státní = a priori špatné" tak úplně neplatí.
PS: Nechci se teď do krve hádat, jestli je zrovna matfyz nebo chemotechna dobrá škola, prostě mi jde o to, že ty kvalitní školy evidentně existujou.
|
|
|
Já nikdy neřekl, že stát nemůže mít dobrou školu. Ale ono to jaksi není o tom, jestli dokáže mít ve svém školství pár procent, které fungují skvěle. To ostatně dokázal stát vždy a v každém oboru.
Když to trochu přeženu, je to podobné jako argumentovat tímto příkladem: Severní Korea je krásnou ukázkou toho, jak může centrálně plánované hospodářství fungovat a že by stát měl spravovat zemědělství a potravinářství.... přece Kim Čong-up bezesporu jí skvěle, Kim Ir-Sen i Kim Čong-il nikdy hladomorem netrpěli a mnoho lidí kolem nich také ne. Co na tom, že zbytek země chcípá hlady, přece na příkladu z královského paláce vidíme, že to funguje!
|
|
|
Aha... takže celá Česká republika chcípá hlady, aby se na matfyzu a chemotechně měli dobře? Oukej...
Jde mi o něco jinýho. Na spoustě školách je evidentně problém. Jiný jsou ale docela funkční až výborný, takže i když systém je nastavenej špatně, dá se i v rámci systému řídit škola tak, aby poskytovala kvalitní služby. Jelikož ať koukám kam koukám, stát ne a ne zmizet, co takhle připustit jeho existenci a popřemejšlet, proč v systému státního školství něco funguje a co chybí tam, kde to nefunguje.
Jenomže tobě/vám (diskutujou tu pořád, ale pořád nevim, jestli jim vykat nebo tykat a jelikož jsou starší, je to nejspíš na nich) na shození celý mý otázky stačí "Stát je špatný, ááno" a nadále popisujeteš ideální tržní prostředí. Já si taky rád zasním, ale co takhle jednou přijít s nějakým řešením, co je uskutečnitelný v horizontu řekněme 5-10 let a je průchozí v našem systému, kde musí každou změnu posvětit banda zmrdů volená milionama vohnoutů?
|
|
|
Tím přirovnáním jsem samozřejmě chtěl říct to, že i navzdory tomu, že je v ČR několik kvalitních škol, je školství jako celek v zásadě v prdeli. Pochopitelně byl to s tím jídlem příměr a nechci jídlo a vzdělání házet do jednoho pytle.
Na soustě školách je evidentně problém, jiný jsou funkční a výborný. Ano, protože ty "funkční a výborný" mají dostatek financí a dobrých pedagogů, ty ostatní ne. Není to o nějakém systému vedení.
To není o tom, že když děkan matfyzu vysvětlí ostatním děkanům, jak to mají dělat, tak to najednou bude dobré.
Ten problém je v tom, že v celém školství je prostě málo kvalitních pedagogů a málo peněz. Je to alokováno takovým způsobem, že na některých místech se sice koncentruje kvalita, ale to není recept k tomu, jak to dělat kvalitně všude. Dokud bude stát mít prostě většinu učitelů na hovno, tak většina škol bude na hovno. A protože stát ani neumí rozlišit (ani v teoretické rovině) dobrého učitele od špatného, tak se nikdy nikam nedostane.
Ten příměr s jídlem je dost přesný: nemůžete také říct té hladovějící zemi, že má vlastně recept na to, jak žít v blahobytu, protože její vládci si žijí dobře, tak přece už jen stačí, aby si tak žili všichni.
Tykejte mi, nebo vyjkejte, to je na Vás, mně je to celkem jedno, já obecně v internetových diskusích vykám, ale případně si časem zvyknu na tykání (jen mi to trvá, protože zapomínám lidi).
Co se týče řešení školství ve státních podmínkách, tak se tím odmítám zabývat, protože vím, že dobré řešení neexistuje. Přečtěte si například knihu Byrokracie od Misese, tam je jasně vysvětleno, proč neexistuje. A pokud se Vám to nechce číst, řeknu Vám to v několika slovech:
Stát není schopen ani rozlišit dobrého a špatného učitele, takže nelze vůbec říci, kteří lidé na těch školách jsou dobří a kteří špatní. To je poměrně zásadní problém a dokud neexistuje žádné měřítko, státní školství nikdy nemůže fungovat dobře.
|
|
|
Já bych klidně vzdělání a jídlo do jednoho pytle házel, s oběma se sice dá přistupovat k statkům jako k jakejmkoli jinejm, nicméně radši budu žít v zemi, kde bude mít k oběma přístup i ten, co by si je v tržních podmínkách nemohl dovolit.
Jinak pár vašich výroků a můj názor na ně:
"funkční a výborný mají dostatek financí a dobrých pedagogů." -> netvrdil jsem nic jiného. Nicméně to neřeší mou otázku proč mají zrovna tyto školy dostatek financí a pedagogů. Kim Čong Un má žrádlo proto, že se dobře narodil. Dobrá škola má prachy... proč? Napadá mě vysvětlení, že to je proto, že je dobrá. On i na tom ministerstvu ten úředník může ty peníze přiklepnout dobrý škole než špatný. Jasně že podle ekonomickejch pouček to neudělá, protože byrokracie maximalizuje svůj podíl na rozhodování a ne užitek společnosti. Ale on to, hajzlík jeden, zřejmě dělá -> sype peníze do kvalitních škol. Pokud mají výborný školy v našem systému dostatek financí, pak otevírám šáňo, já se bál že ty kvalitní živořej, zatimco se prachy utápěj v těch nekvalitních.
"Dokud bude mít stát většinu učitelů na hovno, tak většina škol bude na hovno" -> s tím souhlasím, ještě bych tam přidal "dokud budou děti kašlat na vzdělání", "dokud se bude většina rodičů starat víc o to, aby jejich dětičky byly spokojený než o jejich reálný možnosti", "dokud se budem snažit poskytnout školství všem" a pár dalších věcí. Tady nejsme ve sporu.
Stát neumí rozlišit dobrého učitele od špatného. -> nesouhlasím. Možná to neumí tak dobře jako trh, ale prostředky k tomu má. Prostě ředitel přiklepne větší odměny schopnejm lidem. Když je ředitel neschopnej, půjde škola do háje, to mně žíly netrhá.
Váš příměr o vládcích v hladovějící zemi by měl smysl, kdyby ty kvalitní školy rozhodovaly, kam půjdou prachy. To se neděje, takže přirovnání je imho mimo mísu.
Misese mám na seznamu plánovaný literatury docela nízko, hlavně proto, že mám o jeho teoriích už (pro mě) uspokojivý přehled - i díky vám ;). Pokud je nějaká kniha, kde se Mises nebo jiný představitel Österreichische Schule zabývá tím, jak prosadit myšlenky volného trhu v systému skrz naskrz prohnilým sociálním přerozdělováním a demokracií, přečetl bych spíš tuhle.
Pokud se odmítáte zabývat řešením školství ve státních podmínkách a já se odmítám zabývat řešením školství v ideálním tržním prostředí (prostě proto, že nevěřím, že nastane), tak se evidentně nemáme o čem bavit. Přesto dík za diskuzi.
|
|
|
Ano, v tomto smyslu bych vzdělání a jídlo házel do jednoho pytle taky. Já jen chtěl říct, že mé tvrzení nemělo být vykládáno jako: "matfyz je dobrá škola a ve zbytku republiky není jídlo" xD
Co se týče, proč mají ty dobré školy více peněz a lepší pedagogy, pak je to proto, že jsou dobré a koncentruje se tam to nejlepší z celého systému.
To bohužel není řešením pro ostatní školy. Podobně jako Kim Čong-Un má jídlo proto, že se dobře narodil, nelze z toho dělat recept pro všechny "naroďte se taky dobře".
"Dokud bude mít stát většinu učitelů na hovno, tak většina škol bude na hovno" -> s tím souhlasím, ještě bych tam přidal "dokud budou děti kašlat na vzdělání", "dokud se bude většina rodičů starat víc o to, aby jejich dětičky byly spokojený než o jejich reálný možnosti", "dokud se budem snažit poskytnout školství všem" a pár dalších věcí. Tady nejsme ve sporu.
Nesouhlasím.
Když budou děti a rodiče srát na vzdělání a toho vzdělání se jim nedostane, je vše v pořádku. Problém začíná v momentě, kdy někdo na to vzdělání sere a je mu v zásadě nuceno (nebo díky deformacím trhu předloženo jako nejvýhodnější možnost, což ale ve skutečnosti není).
Naopak s tím "dokud se budem snažit poskytnout školství všem" souhlasím, spíš bych jej ještě trochu rozšířil na "dokud se budeme snažit poskytnout školství KOMUKOLIV".
Nejlepší by bylo, kdyby stát vůbec neposkytoval nic a lidé by se poskytovali navzájem.
Stát neumí rozlišit dobrého učitele od špatného. -> nesouhlasím. Možná to neumí tak dobře jako trh, ale prostředky k tomu má. Prostě ředitel přiklepne větší odměny schopnejm lidem. Když je ředitel neschopnej, půjde škola do háje, to mně žíly netrhá.
Tohle je esenciálně chybná úvaha. Z několika důvodů:
1/ Jak bude ředitel poznávat dobré učitele? Podle jaké metodiky? Protože to, co může být dobrý učitel pro ředitele, nemusí být dobrý učitel pro zákazníky.
2/ Přesunul jste problém "rozpoznávání učitelů" na "rozpoznávání ředitelů". I kdybychom přiznali, že dobrý ředitel umí poznat dobré kantory (což, prosím, zdůvodněte v bodu 1/), tak se jen problém přesunul o patro výš.... jak rozlišit dobrého ředitele od špatného?
3/ Když je ředitel neschopný, škola jde do háje kvalitou, ale stále existuje, protože nemůže zkrachovat. A to je přesně ten problém státního školství, o kterém se bavíme.
4/ Ředitel/učitel může být dobrý a dělat to, co chtějí rodiče, ale v rozporu s tím, co chce stát, nebo co chtějí jiní rodiče - jak zajistíte, že nebudou eliminováni?
Váš příměr o vládcích v hladovějící zemi by měl smysl, kdyby ty kvalitní školy rozhodovaly, kam půjdou prachy. To se neděje, takže přirovnání je imho mimo mísu.
To nic nemění na smyslu toho přirovnání. Mělo ukázat, že pouhý fakt, že existuje několik dobrých škol (či míst s dostatkem jídla) nestačí k tomu, aby šlo stejným způsobem zajistit, aby to tak bylo všude.
Je tam problém s tím, že máte k dispozici nějaký materiál (napříkald učitele), který musíte alokovat. Alokujete-li (a je jedno, kdo to provede) dobré učitele na nějaká místa a špatní zůstanou rozprostřeni všude jinde, není v zásadě recept těch úspěšných míst možné aplikovat celoplošně (stejně jako když vezmete jídlo z celé země a koncentrujete ho na jedno místo, tak to není řešením, jak se mají najíst všichni).
Misese mám na seznamu plánovaný literatury docela nízko, hlavně proto, že mám o jeho teoriích už (pro mě) uspokojivý přehled - i díky vám ;). Pokud je nějaká kniha, kde se Mises nebo jiný představitel Österreichische Schule zabývá tím, jak prosadit myšlenky volného trhu v systému skrz naskrz prohnilým sociálním přerozdělováním a demokracií, přečetl bych spíš tuhle.
V tomhle jednak libertariánští autoři zaostávají a jednak se jejich názor (i názory "řadových" libertariánů) liší.
Pokud se odmítáte zabývat řešením školství ve státních podmínkách a já se odmítám zabývat řešením školství v ideálním tržním prostředí (prostě proto, že nevěřím, že nastane), tak se evidentně nemáme o čem bavit. Přesto dík za diskuzi.
I já děkuji, bylo to zajímavé.
Jinak já řešení školství v současných podmínkách neodmítám proto, že "bych nechtěl". Odmítám to proto, že jsem přesvědčen o tom, že to nejde.
|
|
|
MBA z neakreditované školy Ti například nezapíšou do občanky. A ani to nemusí být nějaký diploma mill, stačí aby se někde sekla nostrifikace.
Je pravda, že nejvíc to vadí těm, co se nechtějí živit poctivě a chtějí místečko ve státní správě, kde se na tituly hraje extrémně moc.
Bohužel na to ale doplácejí i ti, kdo se poctivě živit chtějí: vykonávání některých povolání resp. podnikání v určitých oborech je pak podmiňováno vlastnictvím státem uznaného papíru. Ani to nemusí být medicína, stačí třeba moje oblíbené zbraně a střelivo. Podobně jako například home schooling na druhém stupni ZŠ a spousta dalších věcí.
|
|
|
MBA je ve státní správě k něčemu dobrý? To slyšim prvně, tam se hraje na klasický tituly před jménem, maximálně tak na nějaký to MA za jménem. I DiS je tam platný jako kuří voka.
Ostatně, co jsem měl možnost si všimnout, tak i hodně soukromejch firem se poptává po lidech s titulem.
|
|
|
Na našem úřadě je v poslední době oblíben titul Lic., je to z nějaký polský víkendovky, ale v rámci uznávání studie v EU se to bere jako VŠ vzdělání. Zas ale člověk hned u dveří ví, že bude jednat s nějakým blbem...
|
|
|
MBA = mladý blbý arogantní.
|
|
|
Státem uznaný MBA se bere jako vysokoškolské vzdělání. Pokud jste před ním udělal českou VŠ, tak pro úřad zásadního významu nemá.
Pokud jste ale absolvoval vzdělání v systému, který není s českým úplně kompatibilní, problém to být může (například u holandského HBO není dlouhodobě moc jasné, zda je to to ekvivalent vysoké školy či VOŠ).
|
|
|
No, prosím ... a na tuhle hovadinu ( článek ) bylo třeba dvou ( slovy dvou ) absolventů Gymnasia ... Na tom je krásně vidět, k čemu je "Gympl" asi tak maximálně dobrý .... nic jste nepochopili hoši ... základkou jste prolezli natolik "dobře", že vám bylo třeba dalších čtyř let jakes takes průpravky a tak vás šoupli na Gympl ( ten je dobrý fakt akorát pro ty, co jim nestačilo 8 (9) let základky a proto museli jít dál ) ... takže co s vámi ? Kterou "vejšku, líheň všech VOHNOUTů s Gymplem" vám budeme teď buhví jak dlouho platit, abyste si prodloužili dětství ?
|
|
|
Buďte rád, že jste zjevně inteligentnější, než autoři, protože vše potřebné vám dalo už šest tříd základky a nemusel jste pokračovat na střední či vysokou jako ty ostatní zaostalý jelita.
|
|
|
Je hezké, jak jste informován.... jen pár faktů do těch Vašich snů:
1/ Nebyli jsme na gymnasiu čtyři roky, nýbrž osm let.
2/ Vyšoké školy jsme už oba úspěšně dokončili (a paralelně s tím pracovali).
3/ Už dávno pracujeme (já jsem dokonce svého času učil na částečný úvazek, takže zhruba vím, o čem mluvím).
4/ Vzhledem k výši daní už máme bohužel pravděpodobně zaplaceno, státu už jsme narvali mnoho milionů a rveme pořád dál.
|
|
Vzhledem k tomu, že čistě privátní školství není asi nikde v civilizovaném světě na pořadu dne, přinejmenším by bylo skvělé, kdyby existovala nějaká možnost, jak odlišit ty dobré učitele (lékaře, úředníky,...) od těch špatných. Byl by to přinejmenším dobrý začátek procesu.
|
|
|
No, to je blbé, no.... taková možnost prostě ve státním školství neexistuje.
Na druhou stranu existuje na volném trhu.
Bohužel, budeme-li vycházet z předpokladu, že "volný trh nikde ve školství není, takže ani u nás nesmí být", holt budeme pořád na mrtvém bodě.
Trochu mi to připadá jako kdyby se banda lidí rozhodla chovat doma kočky a nedávat jim pít. A pořád by se hrozně divili, že jim všem ty kočky chcípají. Ale pořád by argumentovali: "no přece nikdo kočkám nedává pít, takže nebudeme taky, musíme přijít na to, jak ta kočka přežije bez tekutin". No, prostě nepřežije. A právě proto, že nikde v civilizovaném světě není čistě privátní školství na pořadu dne, tak přesně proto nikde v civilizovaném světě nejsou schopni odlišit dobré učitele od špatných.
|
|
|
Já tohle nerozporuju, ale je to jen akademická debata. Na rozdíl od transformace všech veřejných škol na soukromé má nějaký systém hodnocení reálnou šanci projít. Nebylo by na čase se tím zabývat? Přiblížilo by to podmínky soukromým školám a tím možná i potenciálně usnadnilo takovou transformaci.
|
|
|
Jenže jediné reálné "hodnocení" je takové (v případě že mi stát ty peníze neukradne na daních) , že vazmu peníze a zaplatím dětem školu. A protože ty peníze musím vydat viditelně ze svého, budu školu pečlivě vybírat aby byla kvalitní, aby vyhovovala schopnostem mého dítěte a aby se dítě také dokázalo pomocí informací získaných na této škole déle uplatnit.
Tím pádem hodnotím školu "nohama" a protože kvalitní školu nelze bez kvalitních kantorů provozovat, tak tím zpětně hodnotím i ty kantory resp. vedení školy, které samozřejmě dokáže oddělit kantory dobré od těch špatných a protože je úměrně závislé na penězích za studenty dělá to opravdu dobře, jinak je majitel vyhodí.
Zatímco na státní škole jsou obvykle nejlepším hodnocením kantora známosti na školském ouřadě.....
|
|
|
To je samozřejmě otázka o co vám vlastně jde ... zda o nabytí vědomostí nebo papír/titul. V případě druhém na kvalitu školy kašlete, hlavně vám jde o to se co nejrychleji, s minimálním úsilím a náklady dostat právě k tomu papíru.
Rovnou dodám, že ve státní správě se na papíry hraje hodně, ale že by to v prostředí velkých mezinárodních firem bylo o moc lepší, to ani omylem. Byť jistě existují výjimky...jako ve všem a všude.
|
|
|
No, až na to, že taková hodnocení neexistuje.... už se tím zabývalo mnoho lidí, nikdo nepřišel s ničím, co by se tomu podobalo.
Na druhou stranu někteří stále upozorňují na to, že volný trh to řeší.... takže můžeme buď pořád říkat "volný trh ne, pojďme vymyslet něco jiného, o což se už všichni snaží desítky let a nikoho nic nenapadlo", nebo přijmout fakt, že volný trh to řeší naprosto snadno a hravě, dokonce sám o sobě, bez nějakých dalších nákladů.
|
|
|
Kontaktní čočky taky neexistovaly, než je pan Wichterle vyrobil. Komenský byl de facto Čech a taky přinesl do školství leccos nového. Vím, je jednoduché říkat, že to nikdo neumí, nikdo to nedělá a proto se o to nemá smysl pokoušet. Raději sníte o čistě privátním školství. Tak na druhou stranu proč ne. Vaše věc. Když vám to přijde smysluplné...
|
|
|
Tak privátní školství tento problém řeší; a zároveň s ním ještě skoro všechny ostatní. Proč hledat něco jiného?
|
|
|
Protože provátní školství je v téhle zemi politicky neprůchodné.
|
|
|
Myslím, že světlou výjjimkou je studium na pilota nebo leteckého dispečera. Tam snad díkybohu žádné státní neexistuje.
|
|
|
I vy jeden vtipálku...
Podívejte se na stránky Úřadu pro civilní letectví a pochopíte, že Vámi uvedené obory jsou právě naopak kvintesencí státní regulace - ale předtím si dejte ty panáky aspoň dva-tři...
|
|
|
P.S. Studium na pilota nabízí celá polovina "státních vysokých škol" v ČR a několik "veřejných vysokých škol" (ty lze v daném kontextu rovněž považovat za státní). Pro získání státního povolení k výkonu profese pak musí jejich absolventi - úplně stejně jako ti z komerčních škol - složit zkoušky na ÚCL. Tož tak...
|
|
Nic proti nikomu a ničemu - taky si myslím, že spousta učitelů stojí za prd a nesvěřil bych jim ani psa,kdybych nějakého měl - ale myslím, že náročnost učitelského povolání poměrně zásadně podceňujete. Nejde ani tak o to, že učitelé si berou práci domů - ať už obrazně nebo doslova - a že pokud chtějí žáky něco naučit, musí si učivo neustále opakovat. Kamenem úrazu jsou pro učitele žáci. A to především na základní škole.
Uvědomte si, že učitel má po celou pracovní dobu na krku třicet zlých, zákeřných, sebestředných kriplů, které nesmí tlouct ani jinak umravňovat, ale přitom má za ně "hmotnou odpovědnost" a reálnou vyhlídku na to, že se jejich zásluhou dostane do kriminálu. A ne-li do kriminálu, tak buď do blázince, nebo na gastro se vředama.
Moc rád bych viděl, jak by si s něčím takovým poradil fotbalista, zpěvák, neřku-li herec.
|
|
|
No.... já jsem učil, takže bych řekl, že přibližně vím, o čem mluvím.
Kamenem úrazu jsou pro učitele žáci.
Ano, pokud to berete takhle, nechoďte učit. A učitelé, kteří berou studenty jako "kámen úrazu", pak podle toho dopadají. Já studenty vždy bral jako zajímavé lidi, které mohu něco naučit a se kterými může být i sranda. Kupodivu pak pro mě nebyli kamenem úrazu.
Uvědomte si, že učitel má po celou pracovní dobu na krku třicet zlých, zákeřných, sebestředných kriplů, které nesmí tlouct ani jinak umravňovat, ale přitom má za ně "hmotnou odpovědnost" a reálnou vyhlídku na to, že se jejich zásluhou dostane do kriminálu.
Opět. S tímto přístupem dojedete ihned. Pokud před tu třídu přijdete jako před třicet zlých, zákeřných a sebestředných kriplů, oni to poznají. Pokud je budete brát jako třicet lidí, které máte něco naučit a kteří jsou lidé úplně stejně jako Vy, nebudete mít prakticky problém.
A opravdu to tak je. Přesně tohle říkalo X mých kolegyň o jedné třídě. Že je to třicet zlých, zákeřných a sebestředných kriplů. Když do té třídy vstupovaly, otřásaly se hnusem. Výsledkem bylo, že nedokázaly tu třídu udržet potichu, nemohly je vůbec nic naučit, byly jim jen pro smích. Já tu třídu bral jako třicet normálních lidí, kteří asi nejsou úplně nadšení z toho, že musí dřepět ve škole, ale i tak je mohu něco naučit. Vycházel jsem s nimi perfektně a mnohé z nich (i když ne všechny) jsem naučil.
To, co smíte a nesmíte, je otázka. Já například dělal i věci, které jsem rozhodně dělat nesměl. A celkem na rovinu jsem to svým studentům říkal, že to dělat nesmím, ale dělám, a že si mohou stěžovat. Nikdy si nestěžovali.
Příklad třeba zde: www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013032404& lstkom=468317#kom468727
Moc rád bych viděl, jak by si s něčím takovým poradil fotbalista, zpěvák, neřku-li herec.
A k čemu by to bylo? Fotbalista má čutat do míče, zpěvák zpívat a herec hrát. Nikdo z nich nemá učit. Učit mají ti, co umí učit. A tak dále....
|
|
|
"Ja studenty vzdy bral jako... lidi" Touhle vetou jsi pro bezneho ucitele nastavil latku prilis vysoko, tohle si oni nedovedou ani predstavit.
|
|
|
Existuje laťka ještě vyšší. Brát studenty jako zákazníky. Tak, aby se cítili komfortně, učení je bavilo a neodešli ze třídy do nějaké jiné, protože by to pokazilo učiteli hodnocení. A to už je sci-fi.
|
|
|
Omyl, jak bylo vysvětleno, zákazníky jsou rodiče, nikoli žáci.
Ad urza - je rozdíl mezi středí a základní školou. Rozhodně pro lidskou zkušenost je důležité setkávat se s lidmi, kteří nejsou stejně "chytří", takže základní má v tomto ohledu smysl. A vyzrálost jedince na základní a střední škole se také liší. Souhlasím však, že každý jedinec je lidský tvor a je nutné k němu takhle přistupovat, i když se zde může vyskytovat (velmi pravděpodobně se i podle statistiky vyskytuje) psychicky narušený jedinec.
|
|
|
To máte ještě dobré, evidentně vám chybí zkušenost, kdy zákazníkem není student ani rodiče, ale firma. Rodiče většinou chtějí pro své děti to nejlepší a dá se s nimi mluvit.
Jestli je v něčem tohle povolání náročné, je to umění zacházet s lidmi. Prostě mi hlava nebere, proč se do toho hrnou lidi, kteří se s dětmi a rodiči domluvit neumějí. Celé je to trochu ubrečené, když mi něco nejde nebo nesedí, jdu dělat něco jiného.
|
|
|
Poznal jsem pár učitelů, co přišli se srdcem na dlani a dobrou vírou. Čekal je 38 hlavý drak, jehož jádro bylo tvořeno nesmírně chytrými, soběstřednými až ignorantskými jedinci. Jednoho učtielem, mladýho kluka fakt rozsekali na hranici zhroucení. Výsměch, podrazy, bordel a přesto přes polovinu třídy vyznamenání (prospěchově nejlepší třída na škole. Nikdo s nimi nechtěl ani na exkurzi, neradi tam učili, na maturitní večírek nepřišel jediný pedagog).
Jediné, co platilo, byl zapšklý, urážilivý, podrazácký učitel, který deptal, hrál si s lidmi a měl důvodnou pověst likvidátora podle své úvahy.
|
|
|
Vidíte, já potkal podobnou třídu, respektive tak o ní mluvili všichni pedagogové, kteří s nimi měli co do činění - krom mě. Já s nimi vyšel normálně. Neříkám, že bych vyšel i s touto třídou, ale přijde mi, že prostě učitelé to řeší moc extrémně.
Většinou tam naběhnout s tím, že studenti jsou zasraní fakani, kterým je třeba to pořádně natřít. Sem tam někdo tam naběhne se "srdcem na dlani a dobrou vírou". Oba postupy selhávají.
Co takhle tam prostě přijít, bez srdce na dlani, bez dobré víry, ale zároveň bez toho, aby člověk hned považoval studenty za ty největší svině. Prostě mezi ně normálně přijdete a učíte je.
Mimochodem, učitelé často říkají, že třída na ně dělá "podrazy". WTF, říkám já. Jak může třída udělat na učitele PODRAZ? Použil jste to ve svém příspěvku. Co je to PODRAZ na učitele?
|
|
|
Tak myslím, že s touto třídou měli minimálně těžkou práci všichni, ať to zkoušeli, jak to zkoušeli. Vím to velmi dobře.
Podrazem je shrnuto jakékoliv porušení toho, co má charakter dohody (byť třeba nerovné), ale tam, kde třída (jako skupinový organismus, nebo jedinci) dali najevo (i konkludentně) svou vůli takhle to udělat. Ať jde o vyplnění nějakých dotazníků v nějaké lhůtě, přijatelné omluvenky, zneužití poskytnuté a přijaté tolerance, atd..
Shodou okolností jsem tuto třídu viděl velmi z blízka a i řadu jejich pedagobů. Každý tam neměl nepřekonatelné problémy, ale ve výsledku platilo pouze silové řešení nebo jeho jasné naznačení.
Ten mladý kluk se srdcem na dlani to opravdu přehnal druhým směrem. Ale negativní vztah k té třídě měli de faco všichni, kdo s ní přišli do kontaktu, což při pestrosti věku, praxe a povah na této škole o něčem vypovídá.
Rok za touto třídou šel stejnou školou opačný extrém - hodná a prospěchově slabá třída, kde sice nebylo učení nic extra potěšujícího co do výsledků, ale v podstatě úplně bez problémů.
Přesto v té první třídě byla řada individuálně bezproblémových lidí a v té druhé řada individuálně chytrých lidí. Jenomže jako skupina to navenek působilo jinak.
Pokud se týká Vás, jak Vás tak pozoruji (dlouhodobě), jste muž výjimečných vlastností a asi bych Vás měl rád jako pedagoga. Jistě dokážete zaujmout nadprůměrně a budete mít nadprůměrné výsledky. Problém je, že takových lidí obecně v populaci moc nebude a budou většinou dělat něco jiného.
Ještě - přenášet u 15+ lidí odpovědnost jen na učitele (mají si je zkrotit) mi připadá nefér - 15+ jsou skoro dospělí lidé, můžou jezdit na motorce, pracovat ve spoustě povolání, atd.. Nejsou to (dávno) nevědomé a z principu nevinné děti, chápou pojem závazku, povinnosti, vděčnosti, odpovědnosti, atd.. Mohou míst zcela legálně děti a do 16 let se brát (s přivolením, ale můžou). Na škole být nemusí. Povinnost mají splněnou, tak můžou padat někam, kde jim bude líp. Žádný stát je tam nedrží (naopak, stát jim ještě v nouzi nasype, takže vlastně snižuje tlak na to, se na škole udržet).
|
|
|
Podrazem je shrnuto jakékoliv porušení toho, co má charakter dohody (byť třeba nerovné), ale tam, kde třída (jako skupinový organismus, nebo jedinci) dali najevo (i konkludentně) svou vůli takhle to udělat. Ať jde o vyplnění nějakých dotazníků v nějaké lhůtě, přijatelné omluvenky, zneužití poskytnuté a přijaté tolerance, atd..
Můžete být, prosím, konkrétní? Můžete několik takových podrazů popsat?
Pokud se týká Vás, jak Vás tak pozoruji (dlouhodobě), jste muž výjimečných vlastností a asi bych Vás měl rád jako pedagoga. Jistě dokážete zaujmout nadprůměrně a budete mít nadprůměrné výsledky. Problém je, že takových lidí obecně v populaci moc nebude a budou většinou dělat něco jiného.
Děkuji za uznání, není-li to ironie xD
Každopádně bych řekl, že lidí, kteří umí zaujmout a mají dobré předpoklady k učení, bude v populaci určitě dost, akorát holt právě nejsou učitelé a dělají něco jiného, jak jste správně poznamenal.... a dokud bude školství držet stát tak, jak jej drží, těžko se to změní.
Ještě - přenášet u 15+ lidí odpovědnost jen na učitele (mají si je zkrotit) mi připadá nefér - 15+ jsou skoro dospělí lidé, můžou jezdit na motorce, pracovat ve spoustě povolání, atd.. Nejsou to (dávno) nevědomé a z principu nevinné děti, chápou pojem závazku, povinnosti, vděčnosti, odpovědnosti, atd.. Mohou míst zcela legálně děti a do 16 let se brát (s přivolením, ale můžou). Na škole být nemusí. Povinnost mají splněnou, tak můžou padat někam, kde jim bude líp. Žádný stát je tam nedrží (naopak, stát jim ještě v nouzi nasype, takže vlastně snižuje tlak na to, se na škole udržet).
Já použil výraz, že si je mají zkrotit? Nepamatuju si to, ale mylsím, že jsem spíš řekl, že s nimi mají vyjít, ne? Nechce se mi to teď hledat. Jinak jestli jsem řekl, že si je mají zkrotit, pak se omlouvám a myslel jsem, že s nimi mají vyjít.
Vyjít s někým je někdy těžší, nekdy lehčí, ale skoro vždy to nějak jde. A když to nejde, pak to většinou lze popsat nějak naprosto objektivními a prokazatelnými důvody.... takže se to pak dá asi řešit s nadřízenými. A když nejde ani to (upřímně si myslím, že k tomu prakticky dojít nemůže a skoro nikdy nedojde, ale kdyby ano), holt rezignujete a výuku v té třídě nějak přetrpíte. Nebudete se kvůli tomu hroutit se srdcem na dlani.
Jinak ono také to, že ti studenti, kteří o školu nemají zájem, na škole být nemusí, je pravda. Ale momentálně se stát snaží, aby tam obecně byli, protože se snaží plnit kvóty "vzdělanosti".... což je na prd. Ale opět to řeší volný trh.
|
|
|
Víte Urzo, pokud si dobře pamatuji, někde jste tu dříve uváděl, že jste učil na gymnáziu. To ale nemůžete srovnávat s čímkoli jiným. Na gymplu jsou motivovaná inteligentní děcka (většinou), která se učí v podstatě sama a v každém případě se s nimi dá jednat jako s parnery. Zkuste si druhý stupeň základky, nebo raději rovnou učňák, jak budete reagovat, až vás třída spratků bude okázale ignorovat, nebo rovnou pošle někam. Skutečně znám několik učitelek, které skončily v šaškecu či na protialkoholním. Také začínaly s ideály a srdcem na dlani.
Také přibližně vím o čem mluvím, na SOU jsem učil 25 let, nyní se už živím poctivě. Ty spratky ať si učí ten, kdo má tu džungli ve školách na svědomí.
|
|
|
A můžete mi jako říct, proč bych to dělal? Proč bych učil na nějakém učňáku, kde o to nikdo nemá zájem? A pochopitelně, že učitelky na učňácích končí blbě, vždyť kdo jde učit na učňák? Jen ten, koho nevezmou jinam, nebo masochista. To má být jako výhoda být tak neschopný, že o mě mají zájem jen na učňáku? A pokud už na ten učňák jdu dobrovolně (proč, proboha), tak nač si pak stěžovat?
Ono vůbec učit někoho, kdo o to nemá zájem, jehož rodiče o to nemají zájem, kdo to pravděpodobně skutečně v životě nebude k ničemu potřebovat a kdo na to mnohdy ani nemá to pochopit, je blbost.... a to přesně řeší ten volný trh, po kterém tady tolik volám.
|
|
|
Pokud se žáky zacházíš tímto stylem tak se nediv. Já i s dětmi zacházel jak s dospělými, samozřejmě jsem pořád musel brát ohled že to jsou děti, ale zacházel jsem s nimi rovně. A oni mi to vracej. Nikdy jsem s nimi neměl problém.
A to platí i o dětech na základce.
|
|
|
No já si ze základky pamatuji jak se po učitelích házely židle. Že jste to nikdy nezažil neznamená, že to neexistuje.
|
|
|
Není v takovém případě adekvátní židli chytit a mrštit zpět?
Mně se nic takového nikdy nestalo, ani nic, co by se k tomu byť i jen trochu blížilo, ale tak jako logicky.... hodí po mně židli, já mu ji vrátím větší silou.
|
|
Učím šestým rokem, dovolím si proto podotknout něco k pracovní době. V obecném povědomí jsou učitelé lidmi, kteří třicet let předčítají žactvu to samé z ohmataného sešitu a po třech hodinách jdou domů. Aniž bych se chtěl srovnávat s lidmi, co mají pracovní dobu osm a více hodin, chci upozornit na to, že tím to zdaleka nekončí. Učitel opravuje řadu písemek (může doma, ale pracuje), dále často vede třídnickou agendu (třídnice musí aspoň na první pohled "sedět"), jsou tu katalogové listy, zápisy do internetové žákovské, předmětové komise, různé doklasifikace táhnoucí se ze zákona dva měsíce po vydání vysvědčení atd. Většina toho je spojena s naháněním "lemplovských" kolegů, co něco nedodají. V neposlední řadě (alespoň já) si stále doplňuji vzdělání (i když připouštím, že se to prolíná s mými koníčky). Takže odchodem od tabule to nekončí...
|
|
|
Jinými slovy místo nějaké smysluplné činnosti musí učitel ještě doma vyplňovat spousty hovadin, které mu stát nařídil.
|
|
|
Rozhodně, to nikdo nepopírá. Kdyžtak se mrkněte na ty články z roku 2010, kterými tohle celé začalo. Já to tam rozebírám docela do hloubky.
|
|
|
Nejposlednější úžasnou zhovadilostí jsou peníze od EU - DUM. To je fakt katastrofa. Nejde o to, že vybavení školy může konečně poskočit směrem k reálnému prostředí společnosti, ale práce pro práci - fuj, tu nesnáším od dob minulých.
|
|
|
Souhlas.
Jen si myslím, že ty dotace a granty jsou špatně z principu, nejen kvůli té byrokracii s nimi spojené.
|
|
|
Ano, DUM je čárka za to, že se něco dělá, co nemá žádný smylsl (nicméně pořád je to pokud vím na samostatný smluvní vztah (dohodu) a pokud má na to někdo koule (nebo vaječníky), může to nepodepsat). Chápu, že to není jednoduché.
Je mi znám jeden případ školy, kde bylo řečeno, že se DUM budou dělat zadarmo a peníze ve skutečnosti půjdou na nákup notebooků, kterými se přilákají děti do prvního ročníku. Nevím, jak to tam dopadlo (a zda to vůbec bylo realizovatelné).
DUM byly zajímavé, pokud za ně bylo placeno na jinak nepříliš smysluplném portálu tuším RVP.cz nebo tak nějak, tam se dalo i celkem rozumě zarobit na dohodu. Nicméně teď už se to nehonoruje.
|
|
urzo, zakladni skola ma proboha devet let, ne osm.
|
|
|
Souhlas. Jsem trochu zmaten. Kde tvrdím něco jiného? Teď se fakt nechytám, prosím o vysvětlení.
|
|
|
v clanku mas napsano osm. Vim, ze se to s casem menilo, ale ted se to nemeni a ta veta je navic v pritomnem casu. Takze by tam melo byt devet:-)
|
|
|
Zrovna tuhle část psal kolega, tak asi myslel doby dřívější, nebo nevím....
|
|
|
Nebo se prostě splet. Některý věci si lidi pletou, protože 40 let jejich života to bylo tak, pak nastala změna a oni si to ani neuvědomují a říkají to po staru. Takový pěkný příklad (z mého oboru) je napětí v síti, dřív bylo 220 / 380V, dneska 230 / 400V. Řada lidí pořád říká "220" no ani kolikrát netuší, co to znamená...
|
|
|
Ještě hezčí je "řidič amatér", ten úředně neexistuje tuším od roku 1964...
|
|
|
Toho je, v mediich "policista" pro straznika, zbrojni pasy, vterina jako jednotka casu (i ve skole)...
|
|
|
Není to tak dávno a mohl jsem s klidným svědomím říkat "220" také. Zvláště v zimě:).
|
|
|
Jedná se o jmenovité napětí, v praxi to samozřejmě může být v toleranci třeba plus mínus 10 % (přesně nevím, ale je to určitě na webu ČEZu).
|
|
|
není to tak dávno, něco přes dvacet let, co jsem doma měla 110 nebo 120 nebo kolik to bylo. Ale změny jsem si všimla. :-))
|
|
|
Coz je ta lepsi varianta.
|
|
|
Tsss, 220 je jeste v pohode :-))
Bracha v Jilovisti ma obcas takove vykyvy elektriky, ze nez jsem mu vnutil UPSku, tak mu co 2-3 mesice vyhorel zdroj v PC, zarovky mu tam praskaj jak na bezicim pase...
Nekde by za stabilnich 220V byli i radi :-))
|
|
|
Ono to bylo velmi nestabilních 210+. A v zimních měsících to vedlo chvílemi až k intimnímu osvětlení. UPS pochopitelně u PC nutná:). Ale asi to nesralo jen mě, protože to STE (nebo ČEZ) nakonec pořešil.
|
|
|
Slevili ti 5% z ceny, kdyz dodavali o 5% mensi napeti?
|
|
|
Ha, ha! I tak je to v toleranci.
|
|
|
|
Ano, ale poslednich 15 let trva devet let a to je vetsina urzova zivota:-)
|
|
|
To vskutku ano. Na druhou stranu to není ta část života, když jsem chodil na základku xD
|
|
|
nepovinná devítka byla už od roku 1990 nebo 1991, povinná tuším od školního roku 1995/96
|
|
Prosím soudruzi učitelé hlásím se a mám dotaz. Existuje nějaký zákon, nebo závazný předpis, který říká kolik dětí může být maximálně v lyžařském družstvu? A pokud ano platí to i v Rakousku? Moje dcera je totiž momentálně se školou na horách a psala mi že je jich v družstvu 17 + 1 učitel. Což se mi zdá mnoho. Za našich socialistických časů, když jsem dělal instruktora jsem měl v oddílu maximálně 12 dětí a k ruce vždy ještě praktikantku.
|
|
|
http://aplikace.msmt.cz/PDF/JKMPBOZzakudoPV.pdf čl. 15
Tedy max. 15, na praktikanta zapomeňte, většinou nejsou peníze.
Ptejte se i dospělých, proč je tam takový počet, třeba vám to někdo vysvětlí ještě před tím, než rozvíříte hladinu a lyžáky se pro jistotu zruší. Napadají mě ještě nejméně tři důvody.
|
|
|
Možná ty děti umějí lépe lyžovat než podstatná část učitelského sboru. Takže je jich většina v prvním družstvu, které je schopen vést než jeden z nich?:-)
|
|
|
Děkuji za rychlou a konstruktivní reakci. Bohužel hladina je již rozvířena. 13 letý kluk to tam hned první den napálil do stromu a ze sjezdovky odletěl vrtulníkem :-( Myslím že jeho rodiče se budou zajímat proč se to stalo.
|
|
|
Já vím, proč se to stalo. Přecenil svoje schopnosti a měl nehodu.
|
|
|
Představte si, že Vám D-FENS půjčí svůj bicykl, a vy mu ho přinesete zpět poškozený. Řeknete mu D-FENSi tady máš to kolo, díky a ahoj. Myslíte že se Vás ani nezeptá co se stalo? Že se nebude zajímat zda jste udělal vše pro to, aby k rozbití nedošlo? A ještě k tomu když Vám ho půjčoval, tak předpokládal že jste profesionální šlapka a víte jak se s kolem zachází?
|
|
|
Tady se na nějaké rukavičkování nehraje - tak odvodím od svých zkušeností.
Student se přes doporučení pustil někam, kam neměl, přecenil svoje schopnosti, student chvilkově nezvládl situaci, student s někým závodil, předešlý večer student na tajňačku požil, nějaký jiný lyžař zavinil jeho nehodu, učitel ho hodil do stromu, dal mu za úkol sjet něco, na co si hoch netroufal, nezajišťoval řádný dozor, protože porušil předpisy o počtu členů družstva.
Je to tragedie. O tom žádná. Otázka je, jestli má vůbec smysl pořádat hon na čarodějnice.
|
|
|
Pokud by se to stalo mému dítěti, upálil bych kohokoliv. Ale já bych si třeba předtím alespoň ověřil, jestli byla dodržena nějaká základní pravidla pro bezpečnost 13 letých puberťáků. Dovedu si ovšem představit i otce, který té škole, nebo kantorovi půjde rovnou po "krku" a nebudou ho zajímat žádné argumenty.
|
|
|
Předpokládám, že základní bezpečnostní pravidla pro 13leté puberťáky byla stanovena bezpečnostním školením na začátku kurzu, kdy jim bylo řečeno, ať nejezdí tak rychle, že nezvládnou lyže a najedou do stromu (alespoň tak tomu bylo u nás). Myslím, že tím je základní povinnost splněna, nicméně protože houby víme, co se doopravdy stalo, je celkem bezpředmětné to více rozebírat.
|
|
|
Přesně tak, já se na něco zeptal a už jsem dostal konkrétní odpověď. Vše další již považuji jen za obvyklé teoretizování a tlachání v rámci volné diskuse. Může to být bezpředmětné a nemusí. To ať si posoudí každý sám za sebe. Může to být k věci a nemusí. Můžeme se urážet a můžeme být uctiví. Tak to prostě je.
|
|
|
Dobre vedet predem, v takovem pripade halt vase dite nikdo rozumny na lyze brat nebude. Pokud o nej mate takovy strach, zavrete ho do sklepa jako se to dela v Rakousku, tam se diteti zarucene nic nestane.
|
|
|
Pokud reagujete na mě, zřejmě nerozumím řeči Vašeho kmene. Jedno mé dítě je gymnastka a jezdí na koni, druhé hraje basket. Pokud by se ale něco stalo, samozřejmě bych se zajímal, zda byla dodržena nějaká bezpečnostní pravidla. Co je na tom divného?
Jo a mám bohužel jen panelákový sklep, toho by si sousedi hned všimli.
|
|
|
No já nevím, ale pokud se o to, co a jak Vaše děti dělají hodláte zajímat až poté, co se něco stane, přijde mi to poněkud divné.
|
|
|
Jo, přesně tohle mi prošlo hlavou taky....
Ale ono to není až tak "divné", ono je to naprosto logické. Stát nám to přece zařídí. A přesně z toho pak plynou tyto perverzní myšlenky jako: "nemusím se starat o bezpečnost svých dětí, protože automaticky to udělá někdo za mě, na koho dohlídne všemocný stát, který to ví lépe než já, já budu až pak hrozně řvát, až se něco stane".
|
|
|
Ono to mas tak..
Ten clovek(nevime, kolik mu je let, rekneme ze 40 trebas) muze byt tak zasadne indoktrinovany nejprve komunistickou, a nasledne soucasnou propagandou, ze si vubec neuvedomuje, ze by to nemelo byt tak, jak on rika - naopak muze povazovat COKOLIV jineho za zle a perverzni.
Stat tu PROSTE je od toho, aby tyhle veci zarizoval, a tecka.
Dam extremniu priklad, na kterem bych to vysvetlil : Predstav si Severni Koreu. A ted si predstav, ze ja nevim, amici tam vlitnou, za 2 dni oddelaj vsechny, co jsou u moci a reknou lidem: Lidi, mate tu odted demokracii, bezte a zijte stastne a spokojene!!! Co myslis, ze by se stalo, ze... Ti lide by vubec netusili, o cem ti amici mluvi. Dokonce mnohym z nich by to pripadlo extremne zle a uprimne by bojovali za to, aby se jim ti diktatori zase vratili...
Ti lide za to svym zpusobem nemohou - ackoliv pravda, Korea je priklad extremni, kde bych rekl, ze to "nemohou za to" dosahuje temer 100%, u nas to dosahuje procenta mensiho, ale - bez nejake ironie - nas udel je myslim v tom, takove lidi trpelive argumentama presvedcovat, aby prestali verit tomu, co do nich cely zivot cpali a "otevreli oci".
chapu, ze leckdy to proste nejde..
|
|
|
To s tou Severní Koreou nebyl moc šťastný příklad, protože jim lidi zdrhaj jak jen to jde. Takže oni moc dobře vědí co by dělali kdyby tam diktatura nebyla.
|
|
|
Jasne, ale kolik jich je? A take bych nepletl mezi sebou "je to tu spatny, chcipu hlady, chci pryc pryc pryc" a "vim, ze je to tu spatne proto, ze zly diktator uzurpuje me svobody, a jako svobodny clovek bych si mohl koupit pudu a pestovat na ni brambory a prebytecne brambory prodavat na trzisti".
Jsem presvedcen, ze opravdu pocet lidi, blizici se 100% tam neuvazuje tim druhym zpusobem, nebot vubec netusi, ze neco takoveho je mozne. Oni zijou v zoo, a vubec netusi, co je okolo nich.
Kdyby jim vladce jednoho dne z rana rekl, ze jejich ostrov je jiz delsi dobu na ceste vesmirem a uz vubec nejsou na planete Zemi, drtiva vetsina lidi by tomu uverila, protoze drtiva vetsina lidi nema absolutne zadny pristup k jakymkoliv informacim z okolniho sveta. Ti lide v podstate ani nemusi tusit, ze Zeme je kulata. Jsem presvedcen, ze opravdu velke mnozstvi lidi takovouto informaci vubec nedisponuje.
|
|
|
Meleš nesmysly, nejspíš z neznalosti. Ty lidi moc dobře vědí, že jinde je to lepší (hlavně na jihu). To, že uteče jeden, znamená, že se pro něj musí obětovat deset dalších.
|
|
|
Mnoho z nich si dokonce ani neříká "je to tu špatný, chcípnu hlady, chci pryč". Ti zbídačení lidé, kteří tam někde pracují na polích se jdou DOBROVOLNĚ klanět autobusu se státní návštěvou, který zrovna jede po silnici. Někteří dokonce vybíhají z "domů", aby se mohli poklonit. A když třeba v zimě vůdce řekne do rádia, že se mu nelíbí, že je ve městě sníh, lidé jdou a začnou vyklízet.... jednou to takhle řekl do rádia a celou noc lidé vyklízeli sníh, shrabovali střechy, chodníky, silnice, všechno.... odváželi ho vším, čím mohli, osobními automobily, na vozech, prostě vším. Do rána ve městě nebyla vločka.... nedostali to příkazem, prostě vůdce si to přál.
|
|
|
Dobrovolně, jo? Víš něco o těch. kteří to přání vůdce neplnili? Nevíš, poněvadž jsou v lochu, nebo mrtvý. Naivo.
|
|
|
Naopak, naivní jste Vy, když si myslíte, že ti lidé chápou.... oni ale naprosto nechápou.
Nevím sice nic o těch, co přání neplnili, na druhou stranu je to velmi obtížně kontrolovatelné, krom toho lze vždy říct, že jste to neslyšel, nevěděl o tom (bylo to jen v rádiu ten večer). Navíc ti lidé chodili spontánně po městě a uklízeli, nebyla žádná jejich evidence, je prakticky nemožné dohledat, kdo sklízel a kdo ne.
A ač nevím nic o nikom, kdo přání neplnil, vím (pravda, ne osobně, ale z vyprávění mé matky, které si dovoluji věřit, protože z toho byla po příjezdu naprosto zdrcena ještě půl roku) o některých, kteří to přání plnili. A plnili jej skutečně naprosto nadšeně a oddaně.
Ona tam u toho přímo byla, chodila těma ulicema, viděla ty lidi. Sama žila celou dobu v socialismu tady, takže věděla, jak vypadá "vynucená radost", ale ti lidi tam byli opravdu šťastní, že uklízí sníh pro vůdce.
|
|
|
To citujete z kapitoly Rotbardova Manifestu o zahraniční politice? Ti lidé to dělají asi tak dobrovolně, jako my dva dobrovolně platíme daně.
Ano, v některých totalitních režimech dochází ke vzniku určité formy stockholmského syndromu, ale s dobrovolností jak ji chápe asi tak 99 % lidí to nemá nic společného.
Mimochodem, znám se osobně s rodinou bývalého jihokorejského diplomata, jejíž část prožila kus života na severu. Ti by Vás hnali...
|
|
|
Necituji Rothbarda. Cituji svou matku, která v Korei nějakou dobu sama byla, zná tam docela hodně lidí, se kterými tam byla po celou dobu ve styku, s některými se bavila i naprosto otevřeně a dlouho. To uklízení sněhu viděla sama na vlastní oči, mluvila s těmi lidmi, celou tu noc prochodila ulicemi toho města a sledovala ten úklid sněhu.
Potkala tam i člověka, který tomu režimu nevěřil (protože měl styk právě s vnějším světěm, měl tam právě za úkol "přijímat" státní návštěvy jako byla třeba ona), říkal jí, že je to děsivé, protože většina lidí tomu skutečně věří.
|
|
|
Ten příklad je dobrý. Oni sice někteří zdrhaj, ale zdá se, že většina z nich nikoliv a opravdu ten režim hájí a věří mu. Osobně jsem tam nebyl, ale moje matka tam byla měsíc a dostala se leckam, měla možnost vidět hodně. Ale zdá se, že většina těch lidí tomu věří a ten poměr, teda co mohla po měsící soudit, vypadá asi jako tady mezi zastánci státu a jeho odpůrci (ti odpůrci utíkají, ale většina se o to ani nesnaží - je to tam o dost jiné než tady za komoušů, kdy všichni v zásadě -alespoň ke konci- věděli, že je to sračka).
|
|
|
Jasně, až ti bude hrozit, že tě zavřou za to, že jsi nedostatečně brečel při pohřbu vůdce, tak budeš řvát jak mimino jen co uvidíš růžek rakve, a celý svět bude věřit jak truchlíš.
|
|
|
To jo.... jenže po několika generacích tomu budete už fakt věřit. Protože když od malička neznáte nic jiného, prostě tomu věříte.
Například se jednou stalo, že někde praskala přehrada. Vůdce řekl, že přehradu je nutné zachránit. Z nějakého důvodu (fakt nevím jakého, ale prostě to tak asi vyšlo) bylo uznáno jako vhodný postup, že potápěči budou dělat nějaké práce dole a shora z té přehrady tam budou jiní lidé házet nějaký materiál. V zásadě to vycházelo tak, že střední doba života těch dole se počítala v desítkách minut.
Přihlásil se obrovský počet dobrovolníků, kteří tam dobrovolně chodili stavět, aby potěšili vůdce. Odměna nebyla žádná.
Za to, že se NEPŘIHLÁSÍTE, Vám pochopitelně nic neudělají, když se přihlásíte, umřete a potěšíte vůdce; přesto se hlásili lidé z celého státu a nakonec to postavili (oběti byly v tisících).
|
|
|
Urza, je vidět, že jste nezažil dobu, kdy se dobrovolně povinně chodila dělat kdejaká píčovina. nojo, vono to teda jako bylo dobrovolný, žejo, třeba účast v prvomájovym průvodu rozhodně nebyla povinná. Ale běda, když si na prvního máje místo do průvodu jel na chatu. A to tu koncem osmdesátých let byla hovno totalita ve srovnání třeba s padesátejma rokama. O Severní Koree ani nemluvě.
|
|
|
Znovu opakuji - v Severni Korei ti lide prevazne NETUSI, ze to, jak se tam zije a jak se chovaji, neni "normalni".
Oni to za normalnio povazuji.
Napriklad stejne tak se to povazovalo za normalni pred par tisicema let v Egypte.
Faraon byl ztelesneni "Boha na zemi" a proste kdyz si faraon neco pral, tak lide meli radost, ze mohou za neho polozit zivot.
A prikladu podobnych spolecenstvi by bylo vice
|
|
|
Stockholmský syndrom en maas?
|
|
|
Já tu dobu nezažil, ale moje matka ano. Žila v tom, takže ví, jak to vypadalo tady, chápe, jak "dobrovolné" jsou prvomájové průvody a podobně.
Navzdory tomu, když se vrátila z Korei, byla asi půl roku úplně vyřízená, nemohla spát, byla v prdeli a kolikrát mi o tom povídala a pamatuju si, že měla slzy v očích, když říkala: "ale ti lidi to dělat vážně proto, že z toho mají radost".
Hodně to právě srovnávala s totalitou tady, kde ti lidi sice dělali, co museli, ale tak nějak věděli, jak to je k hovnu a podobně.... a byla nejvíc deprimovaná právě z toho, že v té Korei to dělali SKUTEČNĚ dobrovolně.
Hlavně ona tam pak taky hrála koncert pro vůdce (tenkrát to byl tuším Kim Čong-il). Říkala, že nikdy v životě neměla takovou trému a že po několika týdnech strávených tam ji samotnou začali napadat myšlenky typu, jestli on není náhodou skutečně nějaký bůh....
|
|
|
Aspon neco jim tam funguje.
|
|
|
jo, tak vaše máti tam byla oficiálně, hrála tam pro vůdce a papaláše a ještě se diví, že před ní nikdo nechtěl nadávat na poměry. Hádám, že před delegáty z Komunistické Strany Francie u nás taky v padesátých letech nikdo nenadával na komouše a soudruzi z Francie odjížděli s pocitem, že u nás všichni upřímně věří v lepší zítřky pod taktovkou KSČ (až na těch pár deklasovanejch živlů, který jsou stejně zavřený)
|
|
|
Ona tam potkala i takové, kteří tomu režimu nevěřili.... a ti ji vzali (tajně) na různá místa, která ani neměla vidět.... třeba venkov a tak vůbec.
|
|
|
Zapomínáte(vy všici), že tam žijí v tom "komunismu"(spíš je to vláda jedné dynastie, aktuálně tam vládli za posledních +- 60 let dědeček, otecko a nyní synátor) už nějakou dobu a jsou celkem dobře masírováni. Vzpomeňte si proboha na armádu Japonska za WWII! Ty lidi(asijci obecně) tam myslí úplně jinak - a hlavně mají jiný přístup k životu, informacím atd.
Mi stačí si občas pokecat s lidmi z naší čínské pobočky a nestačím se divit ;)
|
|
|
Jenže prý běhá po severní koreji spousty jihokorejských filmů a to už se okecat nedá.
www.youtube.com/watch?v=hIpajC_J_84
Navíc dle tohoto dokumenty žije v Číně na 200 000 severokorejců.
|
|
|
Co vás napadne, když se koukáte na film, kde v noci všechno svítí, kde se nevypíná elektrika, kde lidí mají mobilní telefony atd.
To prostě musíte tušit, že je něco špatně. Jsem přesvědčen, že to ty lidé ví. A v tom dokumentu, co jsem linkoval nahoře, to ty lidi říkají naprosto jasně.
|
|
|
|
Že je to imperialistická propaganda vytvořená v Holyvůdu! Soudruh Kim říkal, že jsme na špici a tam za dráty zahnívá kapitalismus.
|
|
|
Jsem se dival na mapu a i v KLDR se v noci sviti. Dokonce jsem napocital, ze na ctrnacti mistech!
|
|
|
Strážní věže na hranicích a pak u Kima doma:)
|
|
|
Kupodivu toho ve vnitrozemi bylo vic. To budou asi nejaci imperialiste, protoze kontrarevoluce nikdy nespi a tak si sviti, aby se nebala.
|
|
|
|
Asi není úplně nejlepší nápad srovnávat komunismus evropskýho a asijskýho střihu. Tady to byl samej protistátní individualistickej živel a oportunista. Asijci mají mnohem lepší smysl pro týmovou práci.
|
|
|
Jistě, tam když se vyskytne třídní nepřítel, tak pošlou do lágru celou rozvětvenou rodinu jako jeden tým.
|
|
|
Mimojiné. Krom toho odhaduji, že obecně nižší vzdělanost obyvatelstva dává větší prostor k účinné indoktrinaci.
|
|
|
Hlavně jsou asiati od malička vychováváni k poslušnosti a poddajnosti. Takový materiál se láme jedna radost.
Příklad z naší pobočky, školení číňanů na používání aplikace, kterou vyvíjíme:
Vysvětlí se látka, zkusí se pár příkladů - všichni všechno chápu(protože kdyby někdo něco nechápal, tak to vyjadřuje neúctu k učiteli, že to špatně vysvětlil). Zadá se samostatná práce s tím, že se jim ÚMYSLNĚ něco neřeklo - to aby to někdo iniciativně našel sám a podělil se s ostatními(podpora týmové práce) nebo aby se zeptali. Oni tam budou sedět a každý zkoušet solo. Protože spolupráce je v Číně na školách silně potlačována(něco jako u nás skupinové řešení VŠ neexistuje). Ale současně se nezeptají školicí osůbky, protože je to projev neúcty(učitel jim přece řekl vše, co potřebují, jakékoliv dotazy znamenají projev neúcty k učiteli). Takže tam sedí a čekají, že problém sám zmizí(BTW tradiční asijské řešení problému, na který neznají řešní). A to se bavíme o Číně, kde se poslední dobou uvolňují mravy!!! Teď si představme jak to asi vypadá za čárou u Kima :o)
|
|
|
resp. takhle to tam vypadalo s první(a možná druhou) třídou, pak amíkům došlo, že tento postup fungovat fakt nebude a přešli na jinou metodiku :D
|
|
|
Tak četl jsem nějaké memoáry severokorejských emigrantů. Jistě nelze očekávat, že tamní poměry budou nějak chválit, nicméně i po započtění tohoto faktoru to vypadá značně děsivě.
Údiv nad skutečnostmi, jako že lidé mohou mít tři jídla denně, nemusí bydlet pohromadě v komunálních bytech s koupelnou pro deset rodin, případně v chatrči, že za blbý kecy v opilosti nesebere tajná policie do lágru rodinu, příbuzný a sousedy, neexistuje tam něco jako Totaleinsatz a nemusí furt kolektivně spílat USA a obdivovat genialitu Vůdce, se tím vším táhne jako červená nit.
Rozhodně je jisté, že tamní totalita nemá s tou, jak ji známe my, nic společného. Snad jen tu nálepku.
|
|
|
A proč se o bezpečnostní pravidla staráte až POTÉ, co se něco stane? Proč implicitně předpokládáte, že "někdo bude zajišťovat bezpečnost Vašich dětí"? Proč jim prostě sám neřeknete, co mají a nemají dělat, proč nenaučíte Vaše děti, aby si tato pravidla hlídaly samy - nebo to jsou tak hloupé? Proč učíte Vaše děti, aby se spoléhali na to, že někdo za ně pořeší nějakou bezpečnost proto, že to nějaký dementní stát nařizuje, takže na to budou spoléha, proč je prostě nenaučíte myslet?
|
|
|
Ano to je povinností každého rodiče. Avšak povinností ostatních je také chovat se tak, aby nebyly (stejně jako všichni další lidé) vystavovány nepřiměřenému riziku. Např. že z baráků nebudou padat kolemjdoucím na hlavy cihly a kusy omítky, že se kolem škol nebudou prohánět libertariánská vozidla 200 km/h atd. atd.
Vy (a někteří další zde) pořád omíláte to první, ale nejste (z důvodů, které mi pořád nejsou příliš jasné) ochotni připustit to druhé.
|
|
|
Uprimne - vozidlo 200 kolem skolky je jedna vec(i kdyz proc ne, v case 24:00 to asi problem nebude), ale druha vec je, ze kdyz jede lyzar, TEZKO v tu chvili ho nekdo bude nejak "chranit". Proste tento jede, a instruktor na nej muze 10000x kricet "to nesmis, tam nejezdi, jed pomaleji...atd atd), ale pokud tento lyzar pojede, jak sam uzna za vhodne, neochrani ho ani svecena voda.
Takze tady bych prioritu opravdu videl ve vychove
|
|
|
Kde je souvislost s tím, že se ti kluk rozmlátí při lyžování o strom? Nějak to nechápu.
|
|
|
Jenže tak sakra, když mé dítě chce dělat nějaký sport, tak prostě:
1/ Usoudím, že je dost staré na to, aby se o bezpečnost staralo samo, případně mu něco vysvětlím, ale budu věřit jemu.
2/ Budu ten sport dělat s ním a hlídat ho osobně.
3/ Svěřím ho osobě, které VĚŘÍM (což není učitelka, kterou jsem viděl párkrát na třídní schůzce a jinak o ní nic nevím), že na něj dá pozor.
4/ Nedovolím mu ten sport dělat (což je v případě lyžáku typicky jen o tom, že to prostě nezaplatím).
Ale jako pokud bych dítěti nedůvěřoval podle bodu 1/, rozhodně ho nepustím na lyžák s nějakým dozorem, který neznám! A je mi úplně jedno, že by mi měl stát teoreticky zaručit, že se tomu dítěti nic nestane.
Argumenty o padajících cihlách a kusech omítky, případně rychlých autech, jsou liché ze dvou důvodů:
1/ Tady se bavíme o tom, že učitel nedal pozor na dítě, ne o tom, že by na něj hodil cihlu.
2/ Na to, aby lidem nepadaly na hlavy cihly, rozhodně není potřeba stát.
Takže připouštím to první, i to druhé. Učitel by neměl mému dítěti házet na hlavu cihlu a jsem ochoten to předpokládat. Ale nesvěřím své dítě učiteli, kterého neznám a nic o něm nevím, aby na něj dával pozor při vykonávání nějaké činnosti, při které si to dítě na sebe nedokáže dát pozor samo.
|
|
|
Já jsem to spíš myslel v obecné rovině, protože vaše tvrzení v obecné rovině bylo a já jsem přiznám se nechytl souvislost s vláknem nahoře.
Nicméně, když jsme konkrétně u toho lyžáku - to jsou podle mě takový hraběcí rady na úrovni, jak tu onehdá tvrdil pan OC, že on když má zelenou projíždí křižovatku stejným způsobem, jako kdyby šlo o křižovatku s neřízeným provozem.
Obvyklý běh věcí ale je, že když mám zelenou je volno a obvyklý běh věcí je, že když jede škola na lyžák je zajištěn odpovídající dozor (který bych tam očekával i kdyby ta škola byla soukromá). Čili v obou případech se zpravidla budu chovat trošku jinak - když mám zelenou, tak se sice taky (je-li to možné) podívám, jestli všichni, co mají červenou o tom vědí a zařizují se podle toho, nicméně nebudu tu křižovatku projíždět stejně, jako kdyby nebyla řízená. A když posílám dítě se školou na hory, jistě je vhodné mu předtím některé věci vysvětlit, ale není to stejná situace, jako kdyby tam ten dozor nebyl a musel bych spoléhat jen na to dítě.
Samozřejmě, stoprocentní ochrana není ani v jedné situaci, můžu potkat blba co jede na červenou a dozor může selhat anebo dítě neuposlechnout jeho pokynů. Ale jde právě o tu míru pravděpodobnosti a minimalizaci rizika na přiměřenou míru.
|
|
|
No dozor. Dcera nedávno na lyžáku byla a přál bych vám ten dozor vidět. Moc důvěryhodnosti nevzbuzoval. Ostatně dnes si škola nechá podepsat papír, kde rodič souhlasí snad i s tím, že bude odpovědný i za případné zemětřesení.
Ten dozor je tam dobrý tak akorát k tomu, že když se dítě vyfláká, tak ho tam nenechají zajít v závěji. Případně ještě když některý z žáků bude dělat vylomeniny, tak ho usměrní. Ale když se nějaké dítko rozhodne dát sjezdovku šusem, tak s tím asi dozor mnoho nenadělá.
|
|
|
A co by s tím dozor mohl udělat... jedině ho poslat odpočívat do chalupy, ale až potom, co to tím šusem sjede.
|
|
|
Ani k tomu tam neni, kdyz u nas na lyzaku nastala nehoda (zraneni sleprem), tak holku odvezl v naruci spoluzak, nikdo z dozoru najednou nebyl k dohledani, lekarsky dozor nalezen az po delsi dobe v tesne blizkosti restauracniho zarizeni (bylo to na zacatku dne, ne o pauze na obed)
|
|
|
S námi kdysi lyžovali (asi je to bavilo). Ale dcery jsem se jednou při "kontrolním" telefonátu optal, co dělají učitelé a věděla to zcela přesně. Seděli v občerstvovně:).
|
|
|
S nami taky lyzovali (az na lekarsky dohled, mimochodem ten clovek mel titul doktora, ale doktora biochemie a navic profesi byl spolumajitelem pohrebnictvi, prvni pomoc neovladal ani omylem), nicmene kdyz se stala nehoda, tak se vytratili, jak to jen slo. Tedy az na jednu vyjimku, kdy se sam dozor stal obeti nehody a misto prchani mel problemy se nadechnout.
|
|
|
Tak aspoň tam bylo to bio a pak také přišel do styku s tělem. Také vám tam mohli dát právníka. Doktor jako doktor:).
|
|
|
Ten by aspon mohl byt k necemu napomocen, prinejmensim by se nebal komunikovat s horskou sluzbou.
|
|
|
Nebo nějakýho asistenta režie, protože byl mj. u natáčení Nemocnice na kraji města.
|
|
|
Herce, bez herce jdes na jistou smrt.
|
|
|
Mám za to, že se nelze zříct odpovědnosti za škodu která ještě nevznikla, ne? Takže ten papír můžete s klidným svědomím podepsat, jde jen o to navodit vám pocit, že se soudit nemá smysl se pokoušet.
|
|
|
To máte pravdu, však jsem také nic nepodepsal právě z důvodu, že takový papír nemá žádnou váhu.
|
|
|
Uznávám, mluvil jsem příliš obecně, takže Vaše obecná reakce byla na místě.
Vidíte, tomu, čemu Vy říkáte hraběcí rady, já beru jako rozumné věci. Jak tvrzení pana OC, tak i ohledně toho, co jsem tu psal o horách.
Když posílám dítě na hory s CIZÍM dozorem (o kterém prakticky nic nevím), mám kritéria pro puštění/nepuštění přibližně stejné, jako kdybych je pouštěl bez dozoru. Samozřejmě je to velmi individuální, ale V PRŮMĚRU (což znamená, že pro mnoho dětí to platit nebude) bych řekl, že přilbižně tak asi od dvanácti let věku jsou děti schopny rozumného posouzení rizik spojených s fyzickou činností typu sporty a podobně. To, že jsou toho schopny, ještě neznamená, že jsou i ochotny a někdy je třeba je k tomu různě motivovat. Každopádně to tak přibližně platí.
Své tvrzení zakládám jednak na pozorování svých dětí, ale zejména na pozorování stovek těch, které mi byly svěřeny v rámci Skauta, nebo s kterými jsem nějak spolupracoval či na ně dohlížel. Myslím si, že dvanáct let je taková hranice, kde se to většinou začne lámat.... od dvanácti považuji děti za "malé dospělé".
Souhlasím s tím, že jde o minimalizaci rizika na přiměřenou míru.... proto se nespoléhám na nějaké učitelky, které neznám, ale na rozum dětí, které vychovávám a znám je.
|
|
|
Žádný dozor nemůže spolehlivě zvládnout již vzniklou kritickou situaci (sjíždění sjezdovky šusem)...
U tlupy puberťáků by měl spíš dokázat předejít rozvoji řetězové reakce (typu hecování), kdy skupina má obecně tendenci k rizikovějšímu chování než jednotlivec - to je přírodní zákon a platí i pro velmi zodpovědné jedince (a i "velké dospělé"...
|
|
|
To nejsme ve sporu ani v nejmenším.
|
|
|
|
Leda nasrat.... jdu blít.
|
|
|
Nejlepsi je to zduvodneni:
"Další poslanci Šťastného nařkli z politizace tématu a poukazovali na to, že Sněmovna omezuje mnohem absurdnější záležitosti."
:-D :-D :-D
To je moc :-D
|
|
|
Socialista Šťastný poněkud překvapil. Jinde by omezoval a tady?
|
|
|
Je pro mě velice zajímavé sledovat kam se ta debata posunuje. Kde jste pro krindáčka pindáčka například někdo přišel na to, že se o své dítě starám až když se něco stane? Čestné pionýrské, že celou dobu říkám - když už se něco stalo, chci vědět kdo za co může. Ale to je pro mě úplně normální věc u každé nehody. A jestli lžu, ať se propadnu na tour de France.
|
|
|
Nechápu, proč reagujete na mne. Já tu jen Urzu povzbudil novým dílkem rady moudrých.
Tady za to může asi ten kluk, pokud mu někdo nezkřížil cestu.
|
|
|
Tady jsme na to přišli: Pokud by se ale něco stalo, samozřejmě bych se zajímal.... My ostatní se zajímáme předem a to navíc nikoli o dodržování nějakých často přiblblých formálních pravidel ale o to, jak to skutečně chodí a co se s našimi dětmi reálně děje.
|
|
|
IMHO zajímat se POTOM nevylučuje zajímat se i PŘEDEM.
|
|
|
Zajímat se předem mnohdy vylučuje zajímat se potom:).
|
|
|
V roce 2007 jsem pred tim varoval, ne, pro mnohe to byl jen nevinny trend a nic z toho nebude.... Tak helmicku nasadit a huraaa
|
|
|
Otázka stojí tak, je-li tu příčinná souvislost mezi počtem dětí v družstvu a aktuální nehodou. Může být a nemusí.
Může jít o chybu pedagoga i kdyby těch dětí bylo méně než maximální počet a nemusí jít o příčinnou chybu pedagoga, i kdyby jich bylo dvakrát tolik.
Krom toho musíme brát v úvahu, že jde o sport a to ještě outdoorový a při něm prostě dochází k chybám a neštěštím i u zkušených osob v dobré kondici. De facto v okamžiku, kdy nehoda započala, nemuselo být z ničeho zřejmé, že jde o chybu.
Zažil jsem například rychlý příchod mraků, kdy najednou z povrchu sjezdovky zmizí kresebné stíny a tím se ztíží čitelnost terénu. Nebo na jinak upravené sjezdovce náhle najede na ledovou plotnu, chovanou pod tenoučkou vrstvou sněhu. Nebo.... U takových situací pak je menší šance je zvládnout a jednou to někdo nevybere.
|
|
|
upřímně řečeno, sjezdové lyžování je poměrně masakr sport a nechápu, že se pod lanovkou neválejí hromady mrtvol. sjezdovky byly navrhovány na rovné lyže a přírodní sníh, a kombinace carvingových lyží (kdo z vás si troufne skutečně carvovat a ne utrhávat jinde než na široké a mírné stráni) a umrzlého zválcovaného technického firnu (a navíc puberťáků, obrovské kapacity lanovek která má navrch nad kapacitou sjezdovek, a variantně všelikých flajinghyršů) dělají z lyžování něco ne nepodobné prvnímu slunečnému víkendu na I/9 podél Liběchovky.
|
|
|
Byl jste někdy lyžovat v Rakousku, Francii nebo Itálii? To jen k těm parametrům sjezdovek a kapacitám lanovek.
|
|
|
jistě. normální stav je ten, že lanovky jezdí na půl plynu, každá čtvrtá šestisedačka je prázdná a na málokteré je obsazeno víc než čtyři místa, a zajímavé sjezdovky jsou poměrně plné (nepočítám modré traverzy a černé padáky). jinak obecně většina lidí se sere na sjezdovku na kterou nemá - je to na ně moc prudké a tak trhají oblouky bokem, místo aby jezdili po hranách. hezkej pohled je tak na jednoho z třiceti (jak kdy a jak kde samozřejmě).
|
|
|
Jasně, nejlepší by bylo mít lanovku a sjezdovku jen pro sebe:-).
Jde to mimochodem, měl jsem klienta, Izraelce, který si zaplatil na týden celý svah, jezdil tam sám, popřípadě s tím komu to dovolil. Tak jen do toho:-).
|
|
|
Neda mi nereagovat...
"No jo no, ZIDAK!!!, ten si holt vyskakuje..."
:-D
|
|
|
Nelzi, vsichni prece vime, ze zidi neumi sportovat a navic nemohl byt tydem pryc, zmeskal by uterni jednani spolku vsech zidu na ovladnuti sveta.
|
|
|
A přiblblé označování sjezdovek, kdy je třeba na modrý pár pěkných tmavě červených pasáží, na což jsou experti zejména v některých rakouských střediscích (namátkou z posledně navštívených třeba Stubai a Saalbach), tomu taky moc nepomáhá. To si tak vyjede člověk s někým, kdo moc neumí lyžovat nebo s děckem na modrou a nestačí se divit.
|
|
|
Saalbach to ma znacene dobre, jen je tam vsechno o neco narocnejsi, nebud vymeklej, jsou i horsi mista, kde je cervena na urovni horsi cerne ze Saalbachu a cerna je tam neco, co pripomina pole lavinoveho nebezpeci.
|
|
|
To teda nemá. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale třeba dolní úsek sjezdovky 2b žádná modrá není.
Vůbec by mě zajímalo, podle čeho ty barvy určujou, myslel jsem, že je to nějak standardizovaný a evidentně není.
|
|
|
Už si to nepamatuji, ale vycházelo to myslím z prudkosti svahu (průměrné převýšení / délka).
|
|
|
Jo, takže když mám 2 km traverz lesem a pak 500 m padák jak kráva, je to pořád modrá. Jo, to by na ten Saalbach sedělo :o)
|
|
|
Jinak aby nebyla mejlka, je to jedno z nejlepších středisek co znám (pro mě). Akorát si tam člověk musí dávat velkýho bacha, kam může vlézt s někým, kdo moc neumí lyžovat.
|
|
|
To ne, barva by se měla dávat podle nejtěžšího místa, ale už si to vážně nepamatuji.
|
|
|
Je ti jasny, ze pak ti bude po detske "cerne" jezdit spousta rychlych, nasranych lyzaru a snowboardaku?
|
|
|
Dám příklad. Medvědín do Špindlu. Kdysi tam byla podél lanovky z jedné strany červená a z druhé černá. Ta černá jen kvůli jednomu místu (takový padák skoro dole). Časem tam udělali přejezd z černé na červenou a z horního úseku černé byla rázem červená.
|
|
|
V krkonosich jsou divni. Ale kdyz je tam propojeni, tak to smysl ma.
|
|
|
Zrovna v tomhle případě mi to značení přijde naprosto v pořádku, kdo se necejtí na ten černej spodek, může pod kotvou přejet vpravo. Mezi náma, ta jediná skutečně prudká část je tak na 5-10 obloučků, uměl bych si představit divočejší úsek aby si to zasloužilo černou.
Na Tuxu je taky jeden vypečenej úsek, nevím co to je za číslo, ale na modré je na jednou padák jak prase, začíná tam traverz na Schwarze Pfanne nebo jak se to píše.
|
|
|
Neříkal jsem, že je značení špatné. Jen jsem poukázal na to, že dokud tam nebyl ten přejezd pod lanovkou, tak se celá sjezdovka brala jako černá. I když ten vršek je na rozhraní modrá-červená.
(Už jsem tam dlouho nejel, ale kdysi to bývala zajímavá část, protože bývala na rozdíl od zbytku sjezdovky neupravená. Asi jim to neutáhla rolba.)
|
|
|
IMO je to podle narocnosti - pokud mas rychlou a nezaludnou (sirokou a neclenitou) a udrzovanou sjezdovku, tak je porad cervena (pokud to neni nejaka strecha, na ktery kdyz ssebou seknes, jedes bez debat po drzce az dolu - jako jsou treba krajovky ve flachau nebo ten uvodni kus harrakiri na mayerhofenu).
Naproti tomu i relativne neprudke sjezdovky jsou marknute jako cerne, pokud jsou prikre a zaroven uzke, clenite, nebo nejsou 100% udrzovane. Treba v alpe de huez vsechny vrcholovky a usek pod tunelem, kterej by byl normalne modra, ale protoze tam byly boule vetsi nez clovek, tak byla pomerne dost narocna na sjezd.
|
|
|
CSN-01-8027, strana 8 pdfka (6 normy):
http://www.mmr.cz/getmedia/921edd33-ae23-40e3-b874-8c17475efb6b/CSN-01-8027-pdf.pdf , kde je to definovano podle sklonu: <25% , 25% - 40%, >40%
Dle wikipedie pak v rak. dle DIN 32912 a ÖNORM S 4610, kde je to same, ale je tam navic "s vyjmutim kratkych useku v otevrene krajine".
|
|
|
Dík. Je vidět, že na vše musí být norma:). Mimochodem jsem objevil, že třeba v Polsku mají i zelenou. Zřejmě pro přímořské svahy:).
|
|
|
Jo, jo, norma je na všechno. Každopádně, předřečníkovi díky za odkaz.
|
|
|
Norma na to mozna je, ale treba v takove Rokytnici ma stejny sklon modra z Lyse hory i cerna "Drevarska" :-)
|
|
|
To neni ani v Rickach v Orlickach, to neni na spouste mist. Je to tak nejak v prumeru.
A melo by snad bejt? Ja nevim, ale doufam, ze to nikdo centralne neurcuje a doufam, ze taky nebude.
Mimochodem, jako dite me pry (uz si to nepamatuju, ale bylo mi to receno) modre docela vadily a chtel jsem se ucit na prikrejsich svazich, jakmile jsem ovladl styl pluzim, padam, vstavam, pluzim... Takze detem by to vadit nemelo.
|
|
|
Tak jistě to nemusí bejt v zákoně. Ale třeba publikování informací o tom, z čeho při stanovení barvy vycházej a dobrovolná standardizace jednotlivými středisky by se hodily.
|
|
|
Kdyby to nahodou nebylo uvedeno v papirech, ktere jsou k dispozici zdarma, vzdycky se lze zeptat.
Hory jsou jedny z nejnevypocitatelnejsich mist nasi planety s nejkomplikovanejsim terenem, jaky si lze predstavit. Existuje nepreberne mnozstvi ruznych druhu sjezdovek a do trech barvicek to proste narvat nelze.
Ja jsem extremista a mam takove silene napady, jako ze se treba na tu sjezdovku podivam, pokud neni cela videt, kouknu na typ lyzatu, co po ni sjizdi, nebo dve minutky posloucham ty reci u lanovky... To jen tak, pro inspiraci.
|
|
|
Tohle je docela těžký, Zažil jsem černou, kde byl jeden rok led odshora dolů a sjet ji znamenalo boj o holej život, s lyžováním to nemělo nic moc společného. Další rok na té samé sjezdovce byl perfektní sníh a dát si jí byl požitek z jízdy.
|
|
|
Na tohle si musí člověk dávat bacha podle stavu ostatních sjezdovat. Je jasný, že když na modrý ok a červený občas plotna, na černý to zpravidla bude masakr.
|
|
|
|
No jenže na carving je hlavně potřeba prostor. Když je sjezdovka plná lidí, tak to prostě nejde a je jedno, jestli je to u nás nebo v Itálii. I u nás jsem si semtam hezky zajezdil, třeba když bylo večerní lyžování a jezdili jsme tam čtyři na celým kopci.
Ale jinak taky klidně přiznám, že na příkřejších červených nebo nedejbože černých sjezdovkách carvovat neumím, asi zejména proto, že už to jede na můj vkus moc rychle.
|
|
|
A na jake lyze neni potreba prostor? Naopak, cim vic vykrojene, tim mene mista je potreba a na tim horsi sjezdovky se s nimi da.
|
|
|
nojo, ale stejně když ten oblouk vyjedu, tak nepřibrzdím, spíš mám pocit, že mě to ještě nakopne, a u trošku šikmějšího svahu ztrácím kuráž někde u čtvrtého oblouku, protože to sviští, jánevim, sedmdesátkou? no prostě rychlejc než jsem si kdy troufnul na kole.
no a to jsem měl posledně půjčené fakt vostré obřačky, to teprvá byl hukot.
|
|
|
Tak to ses docela frajer, ja si na kole netroufl ani na 40% rychlosti, kterou jsem jeste povazoval za bezpecnou na lyzich.
Carvy jsou od toho, aby se zarezavaly a delaly se na nich jine oblouky, nez na delsich a rovnych lyzich. Jezdit na necem, co ma radius 12 pres pul svahu neni spravny styl.
|
|
|
Ten pocit máte správný, dobře provedený carvový oblouk Vás z oblouku "nakopnout" má.
Když není moc lidí na svahu, dá se jet i stovkou.
To je nevýhoda carvingu, že to není styl na každý terén. Krom toho, že na dnešní, zpravidla přelidněné sjezdovky je naprosto nevhodný a nebezpečný, jeho podstatnou nevýhodou je právě nemožnost kontroly rychlosti bez současného rozšíření oblouku. Klasická snožka umožňuje sjet naprosto cokoliv, bez ohledu na prudkost svahu a povrch.
|
|
|
???
Čím méně vykrojené, tím také potřebují méně místa. Kde je chyba?
|
|
|
Tak uznavam, ze na rovnych lyzich bys teoreticky mel zabirat nejmene mista, ovsem pouze za predpokladu, ze to pustis kolmo dolu a o zadny oblouk se ani nepokusis. Cim vice vykrojene, tim vhodnejsi pro kratke obloucky, tim mene mista zabiras na sjezdovce.
|
|
|
Můžu dělat i menší oblouky. Výhoda klasických lyží:).
|
|
|
Muzes delat treba salta, nebo nebo jezdit pozpatku, ale to nic nemeni na tom, k jake jizde jsou ty lyze navrzeny.
Vyhoda klasickych lyzi, ze se ti s nimi delaji lip mensi obloucky? To mas hodne divne klasicke lyze. Mam klasicke lyze, nove "klasicke" lyze, vyrobene pro zavodni slalom (dva metry, radius 32) i ruzne carvingove lyze po radius 11 i specialni kratke lyzicky (ne primo bigfoot, ale blizko k tomu).
Vse ma sve vyhody i nevyhody, ale jeste jsem nenasel klasicke lyze normalni delky, vhodne pro kratoucke oblouky lip, nez dost vykrojene carvingove.
|
|
|
Asi si nerozumíme, on ten oblouk je v podstatě dost dlouhý, ale rádius je tak velký, že se to blíží té jízdě "přímo z kopce". Menší bylo tedy míněno směrem do stran.
(Slalomky dva metry? Není to moc? Nebo jsou to SG/GS, radius by tomu odpovídal.)
|
|
|
Mam skutecne dojem, ze se kazdy bavime o necem uplne jinem. Ja tvrdim, ze velke vykrojeni je pro kratsi oblouky a pomalejsi jizdu.
Podle dnesniho urcovani uz ano.
|
|
|
Na oblouk ano, jenže ono se to taky přitom dost rozjede (zatímco při smýkaným oblouku spíš přibezdí). A mám-li pak mít kontrolu nad jízdou, nemůžou se tam motat další lidi.
|
|
|
Jenom latentní pumpičkář může své dítě přirovnat k byciklu :)
Takže ....kuřecí hrudníčku v sexy oblečku.....nepřirovnávej půjčení kola se svěřením dítěte. Když kolo někam postavím, tak tam na rozdíl od pubescenta zůstane aniž bych mu to musel říkat ...například.
To že nějakej hoch to napáli do stromu ještě neznamené že za to může kantor.....
|
|
|
Já ho nepřirovnal k bicyklu, ale k D-Fensovu bicyklu. Takové kolo musí být opravdu něco extra a pro každého musí být čest být s tímto slavným velocipedem srovnáván.
|
|
|
No tak to je jasny, protoze kdyby jich v druzstvu bylo o trinact procent mene, do stromu by to nenapalil. Budou padat hlavy...
|
|
|
U nás to bylo podle zkušeností lyžujících, navíc se během kurzu ti lepší přesunovali do pokročilejších družstev, takže ke konci bylo v družstvu mezi slabými 5 lyžařů, v průměru asi 20 a nejlepších asi 10, co jezdili černé sjezdovky. Přešel jsem od těch slabších k těm 20 a že by nás bylo moc mi nepřipadalo. Jo, a také to bylo dávno za komančů...
|
|
Téma školství – když už jste to nakousli, dostanete odpověď i ode mne, ačkoli bych jinak nereagoval.
Fakt 1- kolik je to práce. Aby bylo jasno, mám učitelku doma ( ZŠ, první stupeň ) a musím Vám říci, že jí ty peníze nezávidím – Vy osobně byste nikdy ty denní a nekonečné opravy sešitů s příklady z počtů a diktáty a domácí úkoly neopravovali. Mimochodem chybu při tom udělat nelze, protože je okamžitě vracena jak dětmi, tak rodiči. To je prostě fakt, protože to se musí zažít. Zcela běžně to opravuje denně doma do devíti večer. Možná na vyšším levelu ZŠ anebo na gymplu toho je méně a lze to „očůrat“, ale to nevím a nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit.
Fakt 2 – demence neustálých změn školství. Představa, kterou máte, že se lze připravit a pak totéž jen roky opakovat byla možná pravdivá za soudruhů, kdy školství bylo výrazně lepší. Dnes se ovšem dělají změny a změny a změny změn apod. Aktuálním hitem je nové a nové a nové zpracovávání a přepracovávání RVP/ŠVP tedy rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů. Cílem těchto iniciativ je, aby osnovy pro výuku, které kdysi byly a zaručovaly, co se má naučit žák v čtvrté třídě a co v osmé, tak aby padly. Aby si mohla každá škola sama říci, co a jak bude učit. Čímž se garantuje, že žák nemůže přestoupit z jedné školy na jinou „bez ztráty kytičky“, protože jsou jiné osnovy , postupy i úroveň, ale také se garantuje, že nelze užívat stejné učebnice, protože každá škola má jiný program. Pro větší zábavu se tohle každý rok mění. Velmi zajímavá je „fíčura“ z ministerstva, kdy školy dostanou za úkol „ za odměnu“ vypracovat ty RVP/ŠVP a odměna se pak z nějakého důvodu neudělí. Kupříkladu – aktuálně – že zpracované dokumenty, zpracované dle zadání z konce minulého školního roku jsou zpracovány špatně, neboť nevyhoví novému výnosu ministerstva , starému jeden měsíc, které mění požadavky a logiku pro zpracovávané dokumenty. Neboli – úředníci hodí na učitele i zpracování toho, co mají po učitelích chtít, ti to ( jako správní užiteční idioti ) ze svého pohledu a ve svém volném čase zpracují a následně je to úředníky uchopeno a použito proti učitelům.
Fakt 3 – škola aktuálně nemá učit. Školy mají vychovávat ovčany a plnit politická zadání. Je to vidět hlavně na středních školách. Na té základce není moc co manipulovat, protože je obecně žádoucí, aby ovčan uměl číst a počítat. Myslet ovšem nemusí a také se to nepodporuje ani na ZŠ. Na středních školách je tento jev ale extrémně viditelný a nápadný. Zjevným cílem středních škol je udržet na nich maximální část populace, aby nebyla na pracovních úřadech, protože je obecně nezaměstnatelná. Technicky jeden populační ročník je cca 100 000 dětí a kdyby byli na středních a vysokých školách jen ti, co tam patří, tak nejméně čtyři ( – podle mých odhadů, konal jsem je s jedním již aktuálně odejitým ředitelem SŠ ), spíše pět ročníků by bylo volně k užití na ulici. To by ovšem značně zkreslilo „hezky“ vypadající statistiky ČR a to není žádoucí. Proto je třeba udržet tyto lidi na školách za každou cenu. Mají-li tam ovšem vydržet, musí se – velmi značně – snížit vyžadovaná úroveň. Proto „státní“ maturity, proto lze „vystudovat“ SŚ za účast a proto nekonečné řady „VŠ“ oborů, které nikdy nemohly mít praktické využití a stejně je stát platí.
Celkově k příspěvku – volání po trhu je blábol a logická kontradikce, protože trh ( ten masový a většinový ) aktuálně požaduje „titul za docházku- občasnou“ a to aktuálně dostává. Proto také reálně platí, že soukromá škola je to, co nabídne za Vaši platbu nižší nároky , než státní škola.
Proč většina lidí ztrácí čas školami ? – no, protože titul je to, co je vyžadováno většinou státních a velkých firem pro zaměstnání. Nikoli vědomosti a schopnosti, ale titul.
Školství je ve stavu nafouknuté bubliny – no samozřejmě,už léta.
Platové rozdíly – no, vzhledem k popsané situaci školství nepotřebuje dobré a schopné pedagogy, ti mají i vlastní názory a vůbec jsou nebezpeční. Ideální je idiot , co právě odmaturoval ( tedy ekvivalent socialistického „dokončil ZŠ“ ) případně absolvoval pedagogickou fakultu ( ( tedy ekvivalent socialistického „odmaturoval“ ) , on bude učit a bude učit to, co chceme a jak to chceme. Proč by platili schopné a zkušené pedagogy ? ( mimochodem stát je schopen – a lehce schopen – odlišit schopné a neschopné ( dle Vás dobré a špatné ) pedagogy, těch metod je řada a jsou známé. Ale proč by to dělali ? To je ta otázka . )
|
|
|
|
Dobrý. Jenom asi nechápete pojem "volný trh" a pletete si to s tím, co tu máme teď a co nazýváte "masovým" a "většinovým" trhem. Proto si asi myslíte, že řešení volným trhem je blábol.
|
|
|
Vyprávění mi o tom, jaké je to ve školství a jak učitel tvrdý chleba má, jste si mohl nechat od cesty, sám jsem pár let učil. Sice ne na základce, ale učil. Takže o tom nějakou představu mám.
Volání po volném trhu je blábol? No, to je zajímavé.... v celém příspěvku popisujete chyby školství, které VŠECHNY DO JEDNÉ vyplývají ze státního řízení školství a z absence trhu.... a pak to zazdíte tím, že volání po volném trhu je blábol. To, co je teď ve školství, nelze nazývat volným trhem ani náhodou a ani trošku. Soukromé školy v dnešním školství jsou úplně stejné jako státní, akorát zisk z nich plyne soukromníkovi.... to ale neznamená, že je tam volný trh. Ono totiž "řešení soukromým vlastnictvím" spočívá právě v tom volném trhu.... máte-li nějakou soukromě vlastněnou instituci na naprosto totálně absolutně regulovaném trhu, je to úplně na hovno a ta instituce může být rovnou státní.
Poptávka po titulu za občasnou docházku se momentálně na trhu objevuje, ale je to jen proto, že stát dává titulům umělou hodnotu.... takže je logické, že je po této umělé hodnotě poptávka. Ono kdyby byl ve školství volný trh, tak by pak "nějaký titul z nějaké školy" neměl žádnou cenu.
|
|
|
Základka a střední je nebe a dudy ... alespoň za nás to tak bylo. Jak složením osazenstva:-), tak chováním. Co jsme si dovolili do osmičky jsme si pak na géčku nedovolili už ani omylem. Jít na 730 s nedodělaným gymplem(a i dodělaným) byla perspektiva tak na hovno, že to došlo prakticky každému i v tom relativně raném věku. A to jsme zdaleka nedosahovali úrovně škol etnicky různorodých, jako tomu bylo třeba na Smíchově, Žižkově či Nuslích:-D.
Učit na slušné střední škole mi přijde jako vcelku fajn volba, byť vše má samozřejmě svá pro a proti. Na základce, hlavně když se zadaří, to musí být leckdy asi opravdu na mašli.
|
|
|
Souhlas. To ale nemění nic na tom druhém odstavci.
|
|
|
Tomu úplně nerozumím. Ještě jednou - nereagoval jsem na téma "jak učitel tvrdý chleba má", prostě jsem popsal jak to má moje žena na prvním stupni ZŠ v reálu. Že jste to měl jinak je možné. Ona to tak prostě má.
"volný trh"? Já jsem napsal o trhu a to reálném a masovém tak, jak to vidím, o "volném" píšete Vy. Podle mne žádný "volný" trh neexistuje, to je pouze nerealizovatelná idea, něco jako "čestný bankéř" "úředník nepodléhající žádným tlakům" apod.
Obecně v našem socialistickém školství volný trh neexistuje, protože - jak jste správně podotknul - je to stejně placené státem a tím pádem regulované státem. V tom se shodujeme. Co mi hlava nebere je Vaše představa, že
"kdyby byl ve školství volný trh, tak by pak "nějaký titul z nějaké školy" neměl žádnou cenu"
Nedovedu si totiž představit ten "volný trh" - tedy myslíte to tak, že stát zaplatí za cokoli, co si bude říkat škola aniž bude kontrolovat výsledky, anebo si představujete superelitní školu jako Eton ( to jsem viděl, zhruba vím jak to funguje ), kterou si budou lidi zcela platit ze svého a tím se vliv státu omezí na dohled nad cílovými osnovami ? Nebo ani ten ? Jen vlastní vliv a síla diplomu z té školy ?
Zkuste mi, prosím, tu představu popsat, třeba to vidím špatně, co by to měl reálně ten "volný" trh ve školství být.
Ale superelitní školy jako Eton u nás naplníte velmi omezeně, už vidím, jak "synek obecný" od bohatých rodičů se smiřuje s jasnou regulací a disciplínou, když může na ten samý papír vystudovat jinde daleko jednodušeji. Je to pochopitelně o obecné úrovni studujících, ale čára je vždy určována obecným stavem a ten diktují a budou diktovat školy státní, protože jsou masové. Proto podle mne úroveň jakýchkoli českých libovolně "privátních" škol bude horší, než je ta státní čára. Další fakt, který vidím je ten, že ty elitní školy už existují a jedou a jsou hotové i v oblasti věhlasu. Tedy že pokud budu ta elita, s příslušnou finanční mocí, tak mohu kluka kdykoli poslat na ten zmíněný Eton a výsledek ( pokud to ustojí ) bude vždy lepší, než cokoli, co tu vznikne, protože to teprve bude vznikat.
|
|
|
Zkráceně řečeno lze říci, že volný trh je takový trh, do kterého nezasahuje stát.
|
|
|
Vážení přispěvatelé, předně se mi zdá, že jste někteří nepochopili, že autor předchozího článku neskuhrá, ale konstatuje. To, že se mu jeho ohodnocení nelíbí, má právo říct – nebo ne? Na vás to působí jako červený hadr na býka.
Urzo, ohánět se pár lety na střední škole nestačí. Navíc na částečný úvazek. Tudíž víte houby, co obnáší základka. Stručně řečeno jednou nohou v Bohnicích a druhou v kriminálu (o TV Nova ani nemluvě). Já taky učím na sš, přesněji na gymplu a na základku bych nešla ani náhodou. Učila jsem na ní taky, ale před 30 lety a od té doby se mooooc změnilo . Taky si o vás myslím svoje poté, co jste nám učitelům tak pěkně spočítal, že vlastně učíme jen cca 3 hodiny denně, protože přestávky se do toho počítat nedají a jen pitomec si bere práci domů.
Vezmu to z jiné stránky: nepřipadá vám podivné, že učitel, zdravotní sestra nebo doktor ve státním špitálu bere x násobně méně než fotbalista/herec nebo“ Leoš Mareš“? Asi nepřipadá a někteří budete argumentovat trhem, který ochotně zaplatí třeba onoho Mareše, protože je po něm podle všeho větší poptávka než po učiteli (i po tom dobrém). Trh je jedna věc a to, jak se nazírá na určitou profesi je věc druhá. Že ne? Tak se na to podívejme na příkladu: Před nějakou dobou mě zastavil na ulici jistý pán s tím, že má dceru a že by ke mně chtěla chodit soukromě na angličtinu. Ten jistý pán je arogantní blb (a současně majitel mnoha milionů) a jeho dcera jde v jeho stopách, i když jeho kvalit naštěstí nedosahuje. Řekla jsem si: proč ne? Peníze jsou potřeba a s holkou se srovnám. Pán pokračoval asi v tom duchu, že by dcera chodila asi dvakrát týdně a že si to spočítali, že asi ty dvě stovky za hodinu, že jo … Tak jsem mu řekla, že ani zedník nedělá za ty peníze a že já jsem vysokoškolsky vzdělaný člověk s praxí a s výbornými výsledky a že cena, o které začnu aspoň uvažovat, je někde na sedmi stovkách. Řekl mi něco v tom smyslu, že za hodinu učení takový peníze nedá a odešel. A přesně o tom to je: spousta lidí volá po soukromém školství, ale že by to měli taky zaplatit, to už ne. (Ostatně: kolik jste vy ochotni a schopni zaplatit za pololetí na kvalitní škole – třeba na tom gymplu? )
Jazykář totiž mimo jiné potřebuje jet každoročně nebo aspoň ob rok do Anglie nebo USA, aby jazykově nekrněl. To stojí dost peněz! Z dvaceti tisíc čistého se to fakticky nepořídí, pokud má mít člověk k tomu ještě dost na živobytí, nějaké úspory a v neposlední řadě finance pro vlastní děti a jejich zájmy a studium.
Na závěr si všimněte jedné zajímavosti: vždy před volbami se politici bez rozdílu zaklínají školstvím. Jak je to důležité, budoucnost národa …. Pak je po volbách a všechno je zapomenuto. To v lepším případě. V horším se vymýšlí ŠVP, dumy, státní maturity na otřesné úrovni atd. Co je nám platno, že poukazujeme na nesmyslnost, kontraproduktivitu a další negativa těchto kroků? Naprosto nic.
Takže jsem se za sebe usnesla, že budu učit jen to, co je v ŠVP. Cokoli navíc soukromě a za peníze. Výlety – nula. Exkurze – nula. Výjezdy do zahraničí s dětmi – nula. Není v tom zapšklost, ale racionální úvaha. Nikdo na to nedoplácí, protože kdo neví, že neví, tomu to nevadí a pořád platí: You may bring the horse to the river, but you can´t make him drink. Ti chytří a pracovití si rádi připlatí.
|
|
|
Nazírání na profesi s trhem souvisí, s tím nic nenaděláte.
Tržní cena (tedy ta za vaše soukromé hodiny) se neodvíjí od toho, kolik bere zedník nebo jaké máte vzdělání, ale od toho kolik je zákazník ochoten zaplatit.
|
|
|
No, tohle je pravdy půl -- ona tržní cena se odvíjí (a) od toho, kolik je zákazník ochoten platit, (b) od toho, za kolik je prodejce ochoten prodat.
Pokud zákazník nabízí směšně a absurdně nízkou částku, což v popisovaném případě zrovna nastalo, je naprosto na místě, správné a jedině rozumné, aby jej prodejce poslal do Prčic, což v popisovaném případě ostatně také nastalo.
Samozřejmě primární příčinou problému je to, že existuje to debilní a svinské státní školství "zdarma" (přesněji za peníze získané vydíráním), takže trh v této oblasti je extrémně pokřivený. Kdysi kdesi to Urza rozebíral velmi podrobně, nemám ale pokdy hledat, jen běžím kolem a zase mizím...
|
|
|
|
Ja jsem b) neřešil záměrně, protože nabídka 200 čistá ruka je zcela určitě víc než dosavadní plat ve škole.
|
|
|
Ono vubec myslenka, ze zednik by nedelal za 200 na hodinu cista ruka je sama o sobe zajimava.
Dozajiste v nekterych firmach zednici takove penize maji, ale v mnoha dalsich opravdu nemaji.
|
|
|
Zvlášť kdyby jinde makal za 100.
|
|
|
V jakých firmách má dělník 200 na hodinu čistého? Vždyť to je přes třicet tisíc čistého měsíčně.... to mají dělníci?
|
|
|
Jsou i dělníci, kteří takové peníze mají. Ale pochopitelně to nejsou ti, co stávají u pásu.
|
|
|
Šmarjá, lidi, blázníte už opravdu všichni?
Částku za hodinu doučování přece nelze srovnávat s tím, co dostane na ruku za hodinu práce zedník nebo jiný učitel.
Naopak je nutno ji srovnávat s tím, co zaplatíte za hodinu práce zedníka stavební firmě, jež jej zaměstnává*. A to jsme hned trošku jinde, že?
___
* Nebo v čistě hypotetickém normálním a duševně zdravém světě, kde by bylo školství plně komerční na nepokřiveném trhu, za hodinu práce učitele škole, jež jej zaměstnává.
|
|
|
Vsichni neblaznime :-) Pani Ucitelka provedla srovnani, a my ostatni toto srovnani tedy komentujeme...Diskutujeme nad jejim argumentem, tot cele :-)
|
|
|
Jsme o hodně jinde.... mě třeba firma prodávala za deset tisíc na den.... sakra, tolik mi bohužel nedávají ani náhodou xD
|
|
|
Snadna pomoc, nenechavejte se prodavat, ale prodavejte se sam.
|
|
|
Za tolik se prodat zas neumím ani omylem já xD
Čili ono to tak nějak dává celkově tržní smysl xD
|
|
|
Tyhle grafy nesnáším. Jsou totiž úplně mimo. V jednu chvíli můžete sledovat jen jeden bod. Takový graf byste mohl sestavit jen cetis paribus. Což v reálu neexistuje, takže je to mimózní graf.
Nemám nic proti teorii, která z toho plyne, s tou souhlasím. Ale zakreslovat to takhle do grafu a hrát si na hrozně precizní vědce, to fakt nemusím, protože ono to precizní není ani omylem. Navíc je ten graf pro každé zboží samozřejmě jiný, mění se to v čase, místě a vůbec.... navíc jak říkám, v jednu chvíli ten graf nikdo nemůže celý znát.
|
|
|
Graf cetis paribus by nemohl sestavit nikdo z úplně jiného důvodu.
|
|
|
A nebo že by přece?
Cetis je z odločbo Direkcije Republike Slovenije za ceste, pridobil pooblastilo za izdajanje digitalnih tahografskih kartic.
|
|
|
Ta částka v současném světě se státními školami nebyla ta debilní. Učitelé běžně doučují za pár stovek na hodinu. Já jsem si cenu stanovoval podle toho, jak talentovaný/tupý student poptával mé služby.... nejlevněji jsem učil zdarma, nejdráže za pětikilo. Průměrně tak za tři kila. A rozhodně nejsem nějaký samaritán, učitelé tak doučují celkem běžně.
Na volném trhu by ta částka byla patrně vyšší, teď ale není, no....
|
|
|
Vážení přispěvatelé, předně se mi zdá, že jste někteří nepochopili, že autor předchozího článku neskuhrá, ale konstatuje.
Inu, nevím jak kteří přispívající, ale rozhodně ne autoři článku:
Ani jeden z nás (Urza a Malcik) už asi nečekal, že někdo zareaguje na naše články (zde a zde) o školství z roku 2010. Leč Martin Kašpar tak učinil formou velice slušnou a rozumnou
Urzo, ohánět se pár lety na střední škole nestačí. Navíc na částečný úvazek. Tudíž víte houby, co obnáší základka. (....) Taky si o vás myslím svoje poté, co jste nám učitelům tak pěkně spočítal, že vlastně učíme jen cca 3 hodiny denně, protože přestávky se do toho počítat nedají a jen pitomec si bere práci domů.
Ano, tak přesně v tom článku, ve kterém jsem to učitelům tak přesně spočítal (a mimochodem rozhodně ne tak, ja říkáte, to jste má slova naprosto překroutila, skoro bych Vás až mohl obvinit ze lži, ale budu raději věřit, že jste jen rozhněvaná učitelka, která neudržela své nervy):
Dále bych rád předeslal, že tento článek se zaměřuje pouze na standardní střední školy a nebude-li řečeno jinak, slovem učitel se automaticky míní středoškolský učitel, který vyučuje normální studenty na normálních školách (stranou tedy nechávám nejen základní a vysoké školy, ale i všechny možné školy zvláštní, případně takové, kde je výrazně nutné ovládat speciální pedagogiku kvůli různě postiženým studentům - to je naprosto jiná kapitola, se kterou nemám osobní zkušenosti, tak o ní nechci ani psát).
Mimochodem, jestli se ke svým studentům chováte takhle, nedivil bych se, kdybyste s nimi měla problémy. Mé tvrzení jste naprosto překroutila a naopak z něj vynechala něco velmi podstatného a poučujete mě o tom.
Jinak už mě nebaví poslocuhat dementní plky o tom, že kdo učil "jen" pár let na střední, nemá o učitelování co mluvit. Víte, to by pak svůj názor na učitele mohli vyjádřit jen učitelé, svůj názor na doktory jen doktoři a tak dále.
nepřipadá vám podivné, že učitel, zdravotní sestra nebo doktor ve státním špitálu bere x násobně méně než fotbalista/herec nebo“ Leoš Mareš“?
Připadá mi, že většina doktorů a zdravotních sester je krutě podhodnocena. Menšina učitelů dle mého názoru taky. Nelze to říci s jistotou, protože dokud jsou platy tabulkové, je to prostě socialismus a centrální plánování, nelze říci, jestli je to moc, nebo málo, lze na to jen mít názor, který jsem Vám už řekl, ale nemusí být pravdivý, to může ukázat jen trh.
Každopádně i když jsou podhodnocení, nepřipadá mi nic špatného na tom, že NĚKTEŘÍ fotbalisti a herci berou řádově víc. Ani to, že Leoš Mareš bere víc.
Asi nepřipadá a někteří budete argumentovat trhem, který ochotně zaplatí třeba onoho Mareše, protože je po něm podle všeho větší poptávka než po učiteli (i po tom dobrém).
Přesně tak! A ještě Vám k tomu dodám, že když si představíte hypotetického doktora/učitele na VOLNÉM TRHU (tj. ne současné), který má řádově nižší plat než nějaký fotbalista/herec, pak je to tak naprosto správně a důvod je takový, že ten fotbalista/herec přináší lidem více užitku. Dokonce Vám i řeknu, že bude-li na svobodném trhu Michal David (horší individuum si na poli zpěváků/herců neumím představit) vydělávat víc než doktor, znamená to, že Michal David je pro společnost prospěšnější.
Trh je jedna věc a to, jak se nazírá na určitou profesi je věc druhá. Že ne?
Ne. Ono to spolu souvisí.
Před nějakou dobou mě zastavil na ulici jistý pán s tím, že má dceru a že by ke mně chtěla chodit soukromě na angličtinu. Ten jistý pán je arogantní blb (a současně majitel mnoha milionů) a jeho dcera jde v jeho stopách, i když jeho kvalit naštěstí nedosahuje. Řekla jsem si: proč ne? Peníze jsou potřeba a s holkou se srovnám. Pán pokračoval asi v tom duchu, že by dcera chodila asi dvakrát týdně a že si to spočítali, že asi ty dvě stovky za hodinu, že jo … Tak jsem mu řekla, že ani zedník nedělá za ty peníze a že já jsem vysokoškolsky vzdělaný člověk s praxí a s výbornými výsledky a že cena, o které začnu aspoň uvažovat, je někde na sedmi stovkách. Řekl mi něco v tom smyslu, že za hodinu učení takový peníze nedá a odešel.
Zaprvé to, kolik jsou za Vaše služby lidé platit, je důležitější než to, jaké máte tituly (a vypovídá to více o Vašich kvalitách).
Zadruhé to byly dvě stovky na hodinu čistá ruka? To sice nebylo moc, já třeba za doučování většinou beru víc (účtuji si podle toho, s jak talentovanými studenty pracuji - talentovanějším účtuji méně, protože mě to s nimi více baví: nejméně jsem učil zadarmo a nejvíce za 500 na hodinu, ale průměrně tak za 300), ale nebylo to zas tak úplně mimo. Vyjednávat od 700 nahoru mi přijde trochu úlet. Ale seženete-li si klienty, proč ne.
Zatřetí plat zedníka nemá s Vaším vůbec nic společného. A je klidně možné, že v nějakou dobu bude na trhu poptávanější práce zedníka než Vaše (i když spíše asi ne, ale záleží na okolnostech a společnosti), to není nic proti ničemu. Rozhodně je naprostá blbost, že by zedník měl vždy brát méně než učitel.
Začtvrté pochybuji, že nějaký zedník bere více než dvě kila ČISTÉHO na hodinu. A fakt je husté tvrdit, že zedník za dvě kila čistého na hodinu nedělá. Myslím, že dělá a nadšeně. Ono myslím, že i za totéž hrubého.
A přesně o tom to je: spousta lidí volá po soukromém školství, ale že by to měli taky zaplatit, to už ne.
No právě; tohle by dávalo smysl. Ti lidé nechtějí tolik vzdělání, kolik je tu teď, ale musí ho platit a sere je to. Neříkám, že to tak rozhodně je. Každopádně kdyby to tak bylo, je to zcela logické a nechápu, čemu na tom nerozumíte.
Jazykář totiž mimo jiné potřebuje jet každoročně nebo aspoň ob rok do Anglie nebo USA, aby jazykově nekrněl. To stojí dost peněz! Z dvaceti tisíc čistého se to fakticky nepořídí, pokud má mít člověk k tomu ještě dost na živobytí, nějaké úspory a v neposlední řadě finance pro vlastní děti a jejich zájmy a studium.
Možná ano, možná ne. Rozhodnout o tom může právě jen trh. Jazykář, který bude jezdit ob rok do Anglie a USA s tím bude mít vyšší náklady, takže průměrně asi vyšší plat. Budou-li lidé ochotni ty peníze za to dát, pak máte pravdu. Nebudou-li, pravdu prostě nemáte.
Na závěr si všimněte jedné zajímavosti: vždy před volbami se politici bez rozdílu zaklínají školstvím. Jak je to důležité, budoucnost národa …. Pak je po volbách a všechno je zapomenuto. To v lepším případě.
No to jistě, jsou to kurvy. Ale budete-li obhajovat stát, obhajujete tím i ty politiky (leda byste hájila nějaký stát bez politiků).
Takže jsem se za sebe usnesla, že budu učit jen to, co je v ŠVP. Cokoli navíc soukromě a za peníze. Výlety – nula. Exkurze – nula. Výjezdy do zahraničí s dětmi – nula. Není v tom zapšklost, ale racionální úvaha.
Vidíte! I Vy se chováte tržně xD
|
|
|
Zase jeden teoretik skolstvi... ;-)
Prijde mi ted ireleventni, jestli si ucitel svoji mzdu zaslouzi nebo nezaslouzi ve vztahu k poctu hodin, kdy je ve fyzickem kontaktu se zaky - tedy provadi vyuku.
V tom clanku padla predevsim jedna (pro me) hodne hloupa teze. Pry by se mel clovek vzdelavat nejvyse do urovne nezbytne pro jeho budouci/urcene povolani. Je to kravina prinejmensim z techto duvodu:
- nikdo nevi, co v zivote bude delat,
- vzdelavani se nejlepe absorbuje/snasi v mladi - je tedy dobre neco nabrat do zasoby,
- vzdelani utvari osobnost cloveka,
- vzdelani clovek oceni az v pozdejsim veku,
- vzdelany clovek povzbuzuje ke vzdelavani i sve deti
- a PREDEVSIM: vzdelani u populace obecne zkvalitnuje populaci, tj. nejsme pak narod blbcu.
Je podle me lepsi vzdelavat vic nez min. Driv me drazdily ty "nepotrebne humanitni obory", ale dneska jsem vuci nim smirlivejsi. Nekdo treba vystuduje historii umeni a pak prodava listky na nadrazi. Je to nejaky problem?! Urzova teze by vedla na nebezpecny socialni experiment, kdy by spolecnost na vzdelani setrila, lidi by se "usporne" vzdelavali podle potreb urceneho prideleneho povolani a za dve-tri generaci bysme byli narod uplnych idiotu.
Vzdelani v soukromych skolach muze byt kvalitni, nicmene potrva par desitek let, nez tyto skoly tak nejak vyzrajou.
|
|
|
Pokud si tu historii umění zaplatí ze své kapsy, nemám ámitek......
|
|
|
to by bylo samozrejme idealni. Nicmene za rok VS studenta vlada zaplati skole cca 25-30 tis Kc. Ten historik umeni tudiz stoji spolecnost cca 150 tis. Neni to az tak hrozne, pokud bude do 70 let platit aspon nejake dane.
Ja uz se statu na danich vratil nekolikrat ;-) Proto ani netrvam na skolnem.
|
|
|
Opomíjíte jeden zásadní fakt. Někteří lidé nejsou schopni se vzdělávat více než do nějaké meze. A ta mez může být i sakra nízká. Jsou jedinci, kteří dojdou do šesté třídy základky a pak už je to jen prolézání s pomocí všech svatých. Ten člověk nic neocení a to ani v pozdějším věku a své děti nijak povzbuzovat ke vzdělání nebude.
|
|
|
jasne, ale u techto jedincu neocekavam zadne ambice pokracovat na stredni skole. Odslouzi si 9 let na zakladce (ze zakona) a pak treba s dokoncenyma sesti tridama jdou k pasu. Muze jich byt tak 10% Se zbytkem populace ma smysl pracovat dal.
|
|
|
Ale je "ze zákona" nutné takové mořit ve škole celých devět let?
|
|
|
doufám, že vzdělání neutváří osobnost člověka. Doufám z toho důvodu, že do mě cpali rudý říjen, vítězný únor, partyzány vylézající ještě za padesát let z lesů. Úplně stejně cpou do mých dětí třídění odpadu, ochranu matky Gáji a podobné kraviny. Pevně věřím, že osobnost se utváří něčím úplně jiným než je nařízené státní vzdělávání. :-)
možná vzdělání utváří osobnost, ale velmi často jinak než ministerstvo školství nebo poslušní ředitelé škol a rektoři zamýšleli. Naštěstí.
|
|
|
Bohužel dnešní propaganda je podstatně rafinovanější než ta, kterou jsme zažili za bolševika. Tehdy bylo vcelku jasné, že se jedná o tupé nesmysly a stačilo večer o deváte s rodiči zasednou k VoA aby bylo víceméně jasno . Současné dětičky jsou ze školy již tak zblblé, že dokáží nejen prudit fotra, že netřídí i paklík od tabáku, mámu ohledně expirace jogurtu , ale i jezdit o víkenech na workshopy organizovaných jejich školou do center pro integraci multikulti. Goebles by jen blednul závistí...
|
|
|
U těch starších už to tak neplatí. Co znám názory některých spolužáků mého syna (gympl), tak na oteplování nevěří, odpad netřídí a z propagandy mají prdel.
|
|
|
Naopak. Já se bavím o "detičkách" na VŠ "studujících" sociální pavědy... Ty už bohužel nejde ani seřezat ...
|
|
|
Tak těm už nezbývá nic jiného, než věřit, i kdyby nechtěli:).
|
|
|
Ano, dobře vedené děti z toho mají prdel, ale občas je skutečně namáhavé dostat jim ty sračky, co si nosí ze školy z hlavy a naučit je netřídit, a když už, tak aspoň sypat papír do plastů, plasty do skla a sklo do papíru. Je to jen o důslednosti ve výchově. ;-)
|
|
|
Zrovna to třídění bych nebojkotoval. Moje hobby to není, od toho mám uvědomělou družku třídičku, ale smysl to má a nikterak mě to neobtěžuje.
Rozhodně lepší než sbírat kaštany pro zvířátka na kila aby přes zimu shnily na stříšce nad vchodem do školy nebo natahat do školy desítky kil starého papíru aby pak celoškolní soutěž vyhrál syn ředitelky za jednu vejtřasku papíru dovezenou fotříkem. Obojí vlastní předplyšáková zkušenost. Ideologický boj s multikulti, ECCP a kultem Gáji očekávám a asi to nebude procházka růžovým parkem.
|
|
|
To netřídění je dobré k čemu? A sypání papíru do plastů? Si připadáš jako hustokrutej rebel nebo co?
|
|
|
To stěží.
Krutej rebel by na závěr dal smajlíky dva a hustokrutej rebel tři.
Aby to pochopil úplně, ale opravdu úplně, každý.
|
|
|
netřídění je dobré k tomu, aby se plně využila spalovna v Malešicích. K čemu je dobré třídění?
|
|
|
Jasně, třeba takové sklo má opravdu velkou výhřevnost... a skládky odpadu prakticky neexistují, protože v Malešicích je spalovna...
|
|
|
Treba k tomu, aby se rozmernej bordel jako PET lahve necpal do bezne popelnice - zabira tam zbytecne misto a je potreba tech popelnic pak objednat vic, nebo se tam proste jednou za cas nekomu nevejde beznej odpad a musi to nechat v pytli vedle popelnice, coz vypada dost hnusne.
Ja treba tridim (plasty, papir a sklo, ale papiru a skla produkuju minimum) prave z tohohle duvodu. PET lahve i zmackly zabiraj hromadu mista.
|
|
|
A ty PET flasky, kdyz je tridis se nejak nekde vyparej a misto nezabiraj?
Ja mam dojem, ze nikoliv. Proste misto 2 kontejneru na "netrideny odpad" tu mame takovy kontejner 1 a druhy tu je taky, pouze je na PET flasky. Ve skutecnosti tu tech kontejneru je 5, protoze to je jeste kontejner na papir, na sklo, na elektroodpad, a buh vi na co jeste.
Tenhle argument je zcela mimo misu.
|
|
|
Ne, ty PET flasky odtahnu do kontejneru na plasty, kterej stoji opodal, je v nem vzdycky dost mista a neplatime ho primym poplatkem (a nejsem si uplne jistej, jestli je ten kontejner vubec placenej z dani, nebo jestli to ma nejaka firma na zpracovani odpadu zadarmo s tim, ze vydelava na tom co jim tam lidi nahazou). Moji sousedi tedy nemusi platit za extra popelnici pro nas barak, ktera by mozna jinak byla potreba. Povazuju to za elementarni slusnost.
Krome toho tam byl jeste druhej argument s tim, ze pak sousedi nemusi nechavat svuj odpad vedle popelnice a nevypada to u nas na ulici jak v Somalsku, zejo.
|
|
|
tak to máte u vás dobrý. U nás to vypadá jinak. Jsou tu tzv. hnízda barevných kontejnerů na tříděný odpad. Věčně je kolem nich neuvěřitelný bordel, tu a tam se podaří kontejner nějakému bezďákovi otevřít, který ten čurbes roztahá ještě dál. Na pohled nic moc. Vyváží to městská firma, která s tím tříděným odpadem obchoduje a mnozí ji považují za velmi úspěšnou firmu, protože zisky jsou dobré. Shodou náhod jim řediteluje bratr bývalého ředitele ČEZu, to je náhodička.
ale to nestačilo, takže se začaly za městské peníze budovat kontejnery na tříděný odpad zapuštěné do země. Jejich vybudování něco stojí, jejich odvoz také není zdarma, protože je k tomu třeba auto s "rukou", které je vyzvedne. Prostě samá pozitiva. Nepočítala jsem to, ale nejspíš nás třídění odpadu vyjde dost draho.
znám obec, kde to funguje úplně jinak. Ale určitě se nedá říct, že by to všude bylo dobré a laciné.
|
|
|
Zase jeden teoretik skolstvi... ;-)
Jj, teoretik školství, který učil xD
Prijde mi ted ireleventni, jestli si ucitel svoji mzdu zaslouzi nebo nezaslouzi ve vztahu k poctu hodin, kdy je ve fyzickem kontaktu se zaky - tedy provadi vyuku.
Souhlasím. Relevantní je pouze tržní cena. Tu bohužel ve školství nemáme. Nejlepší bylo by ji mít a pak nemá vůbec smysl řešit tuhle kravinu.
V tom clanku padla predevsim jedna (pro me) hodne hloupa teze. Pry by se mel clovek vzdelavat nejvyse do urovne nezbytne pro jeho budouci/urcene povolani.
Z čeho jste usoudil, že tato teze v článku je?
Myslím si (a jsem si dost jist, že druhý autor souhlasí), že ať se každý vzdělává, co hrdlo ráčí, ale ne z peněz vybraných násilím od ostatních.
- a PREDEVSIM: vzdelani u populace obecne zkvalitnuje populaci, tj. nejsme pak narod blbcu.
Státní školy z nás právě národ blbců dělají.
Je podle me lepsi vzdelavat vic nez min. Driv me drazdily ty "nepotrebne humanitni obory", ale dneska jsem vuci nim smirlivejsi. Nekdo treba vystuduje historii umeni a pak prodava listky na nadrazi. Je to nejaky problem?!
Zaplatil-li si to vzdělání, tak naprosto žádný problém.
Nutil-li mě někdo násilím k tomu, abych vzdělání dotyčného platil, pak velký problém.
Urzova teze by vedla na nebezpecny socialni experiment, kdy by spolecnost na vzdelani setrila, lidi by se "usporne" vzdelavali podle potreb urceneho prideleneho povolani a za dve-tri generaci bysme byli narod uplnych idiotu.
Nebezpečný sociální experiment je to, co tu máme teď. A národ úplných idiotů už v zásadě jsme.
A pokud by lidé skutečně na vzdělání šetřili, znamená to, že to tak chtějí, ergo je to pro ně dobré. Nebo vy snad víte lépe než oni, co je pro ně dobré?
Vzdelani v soukromych skolach muze byt kvalitni, nicmene potrva par desitek let, nez tyto skoly tak nejak vyzrajou.
Momentální soukromé školy se moc neliší od státních, protože jsou přeregulované jako svině. Takže asi nikdy moc "nevyzrajou".
|
|
|
ten nazor na placeni skolneho, pripadne na transformaci verejneho skolstvi na sokrome, se behem zivota u kazdeho jednotlivce meni - aspon jsem to tak pozoroval ;-)
Pred skolou a v prubehu skoly studenti demonstruji proti placeni skolneho.
Po skole maji dost jasno v tom, ze by se z jejich dani rozhodne nemelo platit vzdelanim vyzirkam jako jsou sociologove, politologove, ekologove a jina verbez.
Pred nastoupenim svych deti do skoly zneklidni, ze by se mohlo platit skolne.
Po dostudovani svych deti dozravaji v militantni konzervativce a krici o tom "ze by si to fakt meli vsichni platit, ze pak at si studujou cokoliv" ;-)
Doporucoval bych diskuterum trochu nadhledu. Penize vydane na vzdelani obcanu CR jsou trivialni v pomeru k dalsim utratam statu. Povazuju je za nejlip vydane penize.
|
|
|
ten nazor na placeni skolneho, pripadne na transformaci verejneho skolstvi na sokrome, se behem zivota u kazdeho jednotlivce meni - aspon jsem to tak pozoroval ;-)
To mi připomíná nějakou komickou povídku o Lakomcovi od Miloše Kopeckého, který tam někde říká (volně parafrázuji): "A dotyčnému chyběl řád i v názorech! Ten člověk, představte si, měl na jednu a tutéž věc jiný názor jako malý kluk a jiný jako dospělý muž!"
|
|
|
Tedy pokud se chcete podívat, na co se taky rozpouštějí peníze, podívejte se sem: http://www.nuv.cz/ a pak že tunely ve školství nejsou.
Takových je povícero. Není pak divu, že nejsou peníze např. na údržbu škol (mmch – naše se malovala prý naposled před 15 lety, protože prostě na to není…)
Stran peněz: zaplatila jsem párkrát zedníkovi 200 na hodinu čistá ruka, PROTOŽE JSEM HO ZNALA A VĚDĚLA, ŽE SI TY PENÍZE BOHATĚ ZASLOUŽÍ. Ano, dostala jsem několikrát 700 (též na ruku) za hodinu výuky – patrně ze stejného důvodu. Nepovažuju tu částku za úlet, jak to někdo nazval. Jeho pohled je jen důkazem toho, jak si část lidí cení vzdělání. Na druhou stranu – i já jsem párkrát učila zcela zadarmo a bylo mi potěšením dotyčného / dotyčnou učit.
Ano, přátelé, kvalitní vzdělání je luxus a za ten se platí. Nechtít zaplatit je nemravnost. Všimněte si, kolik lidí se zadlužilo, aby se mohli dopřát týdenní dovolenou u moře, ale na vzdělání by to nedali. U nás pořád platí, že kantor má dělat za pár pětek a co by taky chtěl…
Na závěr si zkuste za d. cv. počítat, kolik by muselo být školné, aby se při 15 žácích zaplatilo slušně 5 vynikajících učitelů (matika, čeština, jazyk, a další dva podle uvážení) plus nájem prostor, učebnice, pomůcky…... Výchovy by se odbouraly, protože sou stejně zbytečný, jak pravil někdo dříve.
A ještě než se do toho pustíte, tak si řekneme, že ideální stav hned tak nenastane a že jediný, kdo může zastavit sešup, jsou rodiče. Nejsou to ovšem ti, co řvou někde na Nově, že dceruška nenapsala maturitní sloh. V nich je obrovský potenciál a věřím, že na MŠMT se denně modlí, aby jim to nedošlo.
|
|
|
Tedy pokud se chcete podívat, na co se taky rozpouštějí peníze, podívejte se sem: http://www.nuv.cz/ a pak že tunely ve školství nejsou.
Takových je povícero. Není pak divu, že nejsou peníze např. na údržbu škol (mmch – naše se malovala prý naposled před 15 lety, protože prostě na to není…)
Nikdy jsem nic takového netvrdil. Samozřejmě, že ve školství se tuneluje. Tuneluje se tam zejména proto, že školství je státní. Ale co hůře, on to není hlavní problém.
Stran peněz: zaplatila jsem párkrát zedníkovi 200 na hodinu čistá ruka, PROTOŽE JSEM HO ZNALA A VĚDĚLA, ŽE SI TY PENÍZE BOHATĚ ZASLOUŽÍ. Ano, dostala jsem několikrát 700 (též na ruku) za hodinu výuky – patrně ze stejného důvodu. Nepovažuju tu částku za úlet, jak to někdo nazval.
To, že jste něco jednou zažila, vůbec nic nevypovídá o běžných cenách. Nebo on snad ten dělník -byť ten jeden- bere 200 čistého na hodinu stabilně pořád?
Jeho pohled je jen důkazem toho, jak si část lidí cení vzdělání.
A to je špatně? Není náhodou každého věc, jak moc si čeho cení?
Ano, přátelé, kvalitní vzdělání je luxus a za ten se platí. Nechtít zaplatit je nemravnost. Všimněte si, kolik lidí se zadlužilo, aby se mohli dopřát týdenní dovolenou u moře, ale na vzdělání by to nedali.
Zda je kvalitní vzdělání luxus, to je asi na každém. Pro někoho ano, pro jiného ne.
Tvrzení, že nechtít zaplatit je nemravnost, je sice obecně pravdivé, ale proto, že tam platí implicitní předpoklad, že se tím většinou myslí "nechtít zaplatit něco, co jsem dostal/poptával".
Rozhodně ani náhodou NENÍ nemravnost, jak se snažíte naznačovat, když je pro někoho kvalitní vzdělání o ničem a pojede raději na týden k moři.
Není na Vás, abyste tohle posuzovala, o tom musí rozhodnout každý sám a názor toho, pro koho je vzdělávání o hovně, není o nic méně platný než ten Vás.
U nás pořád platí, že kantor má dělat za pár pětek a co by taky chtěl…
Pochopitelně. Je tu dost takových, kteří za takové peníze doučují, takže proč ne? Co by ti ostatní chtěli xD
Na závěr si zkuste za d. cv. počítat, kolik by muselo být školné, aby se při 15 žácích zaplatilo slušně 5 vynikajících učitelů (matika, čeština, jazyk, a další dva podle uvážení) plus nájem prostor, učebnice, pomůcky…... Výchovy by se odbouraly, protože sou stejně zbytečný, jak pravil někdo dříve.
Archimédes řekl: "Dejte mi pevný bod ve vesmíru a pohnu Zemí."
Já méně elegantně říkám: "Dejte mi volný trh a vypracuji tento domácí úkol."
A zároveň tvrdím, že bez toho, abyste měla k dispozici volnotržní ceny, nemáte vůbec šanci se k ničemu takovému dopočítat.
|
|
|
Ne jako Archimedes. Připadáte mi jako „latrinen generál“. Ano, ten ze Švejka. Taky měl jednoduchá řešení. Ostatně – představte si, že svobodný trh – čistě teoreticky by někde existoval. Jak by v něm podle vás to školství konkrétně vypadalo? Ale bez frází, prosím!
|
|
|
Je vidět, že jste nepochopila mnohé. Vlastně asi vůbec nic, když se můžete zeptat, jak by podle mě ve volném trhu školství konkrétně vypadalo.
Víte, kdybych to věděl, nemusel bych volat po volném trhu, protože by se rovnou mohlo centrálně naplánovat přesně tím způsobem, kterým by to udělal volný trh.
Kouzlo a výhoda trhu -oproti centrálnímu plánování- spočívá právě v tom, že miliony podnikatelů zkouší nějaká řešení, přičemž přežívají ta, která lidé chtějí a přináší jim největší užitek; krachují naopak ta, která lidé nechtějí a která užitel nepřináší, případně stojí víc nákladů, než kolik z nich pak vzejde.
Mohu tedy tipovat přibližně nějaké způsoby, jak by to teoreticky mohlo vypadat, ale rozhodně to nemůžu vědět. Nikdo to nemůže vědět. Ani politici, ani Vy, ani ti, kteří se to školství snaží různě reformovat. A právě proto je třeba trhu. Kdyby jeho funkci dokázal zastat kdokoliv, potřeba by jej nebyla.
Mohu Vám tedy říci důvody, proč to volný trh udělá lépe, než to udělá stát. Nemohu Vám ale říci, jak bude řešení vypadat. Kdybych mohl, nemělo by vůbec smysl po trhu volat, mohl bych rovnou volat po odpovídající reformě školství. Víte, je to něco jako znát algoritmus, ale ne řešení. Když znáte algoritmus k řešení problému, neznamená to, že znáte výsledek....
Ach jo.... musíme-li mít povinnou literaturu, měla by tato povinná literatura být od Misese a Rothbarda.... věřím, že kdyby byla, za pár generací už by žádná povinná literatura zapotřebí nebyla.
|
|
|
"musíme-li mít povinnou literaturu, měla by tato povinná literatura být od Misese a Rothbarda.... věřím, že kdyby byla, za pár generací už by žádná povinná literatura zapotřebí nebyla."
A na školách budou povinne kurzy misesismu-rothbardismu. Urzo, ty časy Jednoho Univerzálního Výkladu universa uz tu byly.
Nějak mám od te doby z vyznavačů Jednoho Vsevysvetlujiciho Správného Nazoru spatny pocit.
|
|
|
Tak si to prectete a pak drzkujte proti tomu, co se tam pise, tohle je debata nad knihou bez ohledu na obsah.
|
|
|
Ja to četl a přesto drzkuju. Pac jsem četl i jiné věci, víme? A vira v jediny výklad není než vira.
|
|
|
A můžu se zeptat, co přesně jste četl a s čím přesně nesouhlasíte?
|
|
|
Nesouhlasím s vírou o Jednom Správném Výkladu. To jste nepochopil? Kde se stala chyba, nenapsal jsem to dost jasně?
|
|
|
No, myslím, že root narážel na to, co je právě zcela zjevné:
Mises a zejména Rothbard psali právě PROTI "Jednomu Správnému Výkladu". Já se jich dovolávám, protože NESOUHLASÍM s "Jediným Správným Výkladem".
Kde se stala chyba, nebo kdo z nás se nevyjádřil dost jasně, to opravdu netuším. Ale zjevně si nerozumíme, protože mám pocit, že tvrdíme totéž, ale zároveň jsme ve sporu, což zní nesmyslně.
|
|
|
Ok, viz níže. Včetně disjunkce nazoru k tzv. povinne literatuře.
|
|
|
Urzo, ty časy Jednoho Univerzálního Výkladu universa uz tu byly.
A jsou tu pořád, což se mi přesně nelíbí.... a přesně z toho důvodu bych do povinné literatury na školách zařadil právě Misese a Rothbarda, protože předpokládám, že kdyby s ní byli lidé seznámeni, už by tu takové časy nebyly.
Nějak mám od te doby z vyznavačů Jednoho Vsevysvetlujiciho Správného Nazoru spatny pocit.
I v případě, že ten Jeden Vševysvětlující Správný Názor zní, že žádný Jeden Vševysvětlující Správný Názor být nemá?
|
|
|
Asi úplně nevím, o čem mluvite - šlo by to prosím rozvést?
|
|
|
No, můj názor je tento:
Máme povinnou literaturu, což je špatně. Ale musí-li nějaká být, pak by bylo nejlepší, kdyby tam byl zařazen Rothbard a Mises.... protože pak by se za pár generací mohlo stát, že by žádná taková povinná literatura být nemusela.
Vy proti tomu oponujete tím, že jste proti povinné literatuře, chápu-li to dobře. Asi jsem nějak špatně vyjádřil svůj názor, nebo nevím. Připadá mi, že jako protiargument mému tvrzení používáte přesně to, čím to tvrzení podkládám a o čem se toto tvrzení zmiňuje.
Z toho soudím, že asi došlo k vzájemnému nepochopení.
|
|
|
Ach tak, to jsme se opravdu nepochopili.
Povinnou literaturu uznávám a Mises by do ni patrit mel.
Úcta k primárním pramenům ke vzdělaní patří a jak jinak vest třeba u maturity debatu o Hobbesovi nebo Miltonovi? "Je, to jsem si mel přečíst? Ja nevěděl."?
|
|
|
No, přibližně asi takto: každá škola by měla studenty učit, co chce, stejně jako by si každá škola měla rozhodnout, z čeho je bude zkoušet, případně zda je bude vůbec zkoušet.
Ono by se pak ukázalo, že některé školy to dělají dobře (ty by prosperovaly) a jiné špatně (ty by zkrachovaly a skončily).
|
|
|
To je však debata o něčem jinem než o tzv. povinne literatuře, kterou ma arci kazda škola jinak.
Dle mého je správné vest studenty k primárním pramenům.
Ať mluvi o nich a s jejich znalosti, ať neklouzou k opakování interpretatoru.
Asi tři repliky dozadu jste vyjádřil názor, ze je to dnes stejně špatně jako za bolsevika. Zajímalo me, v čem. Můžete to prosím nějak rozvést?
|
|
|
Neřekl jsem, že dnes je STEJNĚ špatně jako za bolševika.... myslím, že je lépe. Dnes už si sice člověk může často říkat, co chce (ač ne úplně všechno, ke svobodě slova máme daleko, ale rozhodně je to mnohem lepší než za bolševika). Na druhou stranu stát nařizuje školám, co musí studenty učit a jak je indoktrinovat.
Už když se učíte být učitelem (a stačí, když si děláte pedagogické minimum), tak Vám vysvětlují, že musíte do studentů lít takzvané občanské kompetence, což mimo jiné znamená, že jim máte vysvětlit, že daně jsou správné, že mají věřit policajtům, že demokracie je ideální režim, že stát je správný.
|
|
|
Obcanske kompetence jsou ve vyučovacím planu správně. Je to takové FSM - jak stát a obec funguji. To by se učit nemelo? Jak stát funguje? Co je treba trestný čin?
Spousta maturantu netuší, kdo je starosta a jak funguje obec.
Ma se jim to zamlcovat?
Existuji povinne platby, existuji dane. Ma se to zamlcovat?
Můžete říct svůj názor de lege ferenda, ale výuka o těchto věcech de lege lata je imho správně.
Ale to jsme od povinne četby docela daleko, ze? Tak tedy, proc je špatná? Protože je povinna?
|
|
|
Myslím, že jste nepochopil, co jsou občanské kompetence.
FSM, jak stát a obce fungují, se učí v nějaké ZSV a je na to speciální předmět.
Občanské kompetence (a dalších pět kompetencí) je něco, co máte do studentů nějak vkládat v rámci vyučování VŠECH předmětů.... a není to o tom, JAK stát funguje, nýbrž je cílem udělat ze studentů dobré občany (to je oficiální verze - v praxi to znamená ovce). To, co říkáte, je náplň výuky nějakého předmětu. To, o čem mluvím já (občanské kompetence), je napříč všemi předměty a všemy učiteli a je to nepokrytě o tom, že máte naučit studenty důvře ke státu a jeho složkám. To, co jsem psal v minulém příspěvku, nebyla má interpretace, to je řečeno přímo takhle na férovku studentům učitelství.... je to trochu jako Orwell, ale opravdu je to tak. V rámci všech předmětů máte například učit studenty důvěřovat policii.
S tou povinnou četbou jste můj názor uhodl správně.
|
|
|
A to je zajimavé, nechcete o tom napsat článek?
Mne by se to moc líbilo.
K "povinne" četbě - jak se muzu bavit o Capkovi (Nerudovi, Miltonovi, Aristotelovi...), když jsem nedostal od vedoucího kurzu zadání?
|
|
|
Článek o tom -a jiném- zrovna shodou okolností teď píšu.
V seriálu článků o anarchokapitalismu je školství díl osmý z šestnácti.... takže jich ještě dopíšu osm a pak to začnu vydávat.
Co se týče toho zadání, tak si nerozumíme.
Já protestuji proti tomu, že se vyučuje jen jedním povoleným způsobem, respektive neexistuje možnost pro úplně jinou formu výuky.... v tom článku to rozvedu více.
|
|
|
A ten zpusob je jediny povoleny, nebo jediny poznany?
|
|
|
Je jediný povolený a rozhodně není jediný poznaný.
|
|
|
Pak tedy sem s clankem, a treba jen na toto jedine piditema. Nebot i ma empirie z nekolika skol v tomto ohledu zadnou "jedinou povolenost" neshledava.
__
(Pokud nekde u Blbu se Jedinou Povolenosti ohaneji, neznamena to, ze realne je.)
|
|
|
Tím "jediným povoleným" způsobem výuky myslím patrně něco mnohem obecnějšího než to, co Vy. Protože si automaticky školu představíte jako něco, kde jsou třídy, známky, vyučovací hodiny, přestávky....
Ano, takové školy se pak mohou lišit v detailech typu, jestli bude mít někdo více hodin matematiky, nebo více hodiny češtiny, případně zda bude zaměřená na to či tamto.
Já ale mluvím o mnohem zásadnějších změnách, které narušují tuto zcela základní podobu školství.
Více toho bude v tom článku, který právě píšu a který vyjde tak za pár měsíců.
|
|
|
Nerekl vam uz nekdo nedavno, ze neni ani slusne, ani racionalni a ani k nicemu dobre vysvetlovat druhym, co si ve skutecnosti mysli, kdyz neco rikaji...?
Covece, vy to mozna ani nemyslite zle, ale tahle recnicka figura je fakt napresdrzku a ted si ji jdu rozdejchat (a taky se mic che spat).
Zkuste se toho zbavit.
|
|
|
Omlouvám se, nechtěl jsem se Vás dotknout.
Ale předpokládal jsem, že se bavíme o školách v ČR a tvrdíte-li, že jste na několika školách nepoznal tu "jedinou povolenost", pak nevidím jinou možnost, než že považujete změny v detailech za odchylku od té povolenosti, neboť zákony ČR skutečně "hodně jiné" školy nedovolují (respektive je nepovažují za školy se všemi negativy z toho vyplývajícími).
Mluvil-li jste o školách v zahraničí, případně nazýval-li jste školou něco, co stát za školu nepovažuje, nebo jste to myslel úplně jinak, pak jsem se pletl a je mi to líto.
Můžu se toho zkusit zbavit, ale bude to asi těžké, protože to dělám naprosto automaticky, neboť předpokládám, že v případě omylu budu prostě normálně opraven. Ale jestli jsem Vás nějak nasral, pak promiňte.
|
|
|
Hm, když tak vidím svůj příspěvek, napadá mě, jestli nevypadá jako ironie. Nejsem schopen to posoudit, ale pro jistotu dodávám, že to ironie není a myslel jsem to vážně.
Tak se zatím mějte, já si ještě půjdu přečíst kousek Bastiata a pak taky spát.
|
|
|
Hm, tak jsem dočetl a jsem nespokojen.
Je tu někdo, kdo četl "Co je a co není vidět"?
Konkrétně sedmou kapitolu "Omezování dovozu"?
Ať to pročítám, jak to pročítám, tak mi připadá, že to na konci té kapitoly trochu překombinoval a nevychází mu to o pět franků; přišlo mi to už napoprvé, tak jsem se k tomu vrátil, ale stále mám pocit, že to nedopočítal.... ne, že bych nesouhlasil s tím závěrem, jen myslím, že dopady jeho příkladu budou pro francouzský průmysl o pět franků pozitivnější, než říká.... někdo moudrý mi vysvětlí, jestli se pletu?
|
|
|
Spoustu autorů jsem četl ještě před tím, než jsem si je měl přečíst povinně a hlavně jsem četl spoustu autorů, které jsem povinně číst nemusel a také mnoho autorů jsem nečetl ani když jsem je povinně číst měl.
Rád bych, spíš než povinnou četbu, chtěl osvíceného pedagoga, ale to chci asi moc.
|
|
|
|
Ano, už jsem si zvykla, že jsem něco nepochopila. Nepříliš chronologicky vzato: Affirmative action, feminismus, multikulturalismus a většinu kroků MŠMT. Vždycky jsem k tomu měla nějaké „ale“. Bylo mi vždy doporučeno, abych si přečetla to či ono (podívejme – i tady podoba s vámi). Tak jsem to většinou udělala a nic se nezměnilo, akorát se mi začalo vyhýbat pár lidí, když se ukázalo, že oni se jaksi …
Kromě toho jsem –nejspíš nafurt – nepochopila o čem je kvantová mechanika. To je prý nás ale víc.
Až se přestanete dívat na svět prizmatem Misese, možná si s vámi někdy pohovořím (či popíšu). Takhle mi to připadá jako ztráta času.
|
|
|
Zajímavé.... já Vám to nejprve vysvětlil, až pak jsem Vás odkázal na nějakou literaturu, kde můžete najít více.
Vy mi neřeknete k mému vysvětlování nic, žádný argument, prostě ani slovo, jen nějaké kraviny o mulikulturalismu, feminismu a já nevím o čem všem ještě.
Vám se začalo vyhýbat pár lidí, když se ukázalo, že ONI se jaksi? Fajn, já s Vámi ale stále diskutoval. Vyhýbat diskusi jste se začala Vy tímto příspěvkem.
Jinak když už máte tyhle silácké řeči o prizmatu Misese, četla jste ho? Pokud ano, jaké knihy a s čím přesně v nich nesouhlasíte? Zajímavé je, že jsem se setkal na tomto webu už s mnoha hlupáky, kteří kritizují Misese a jeho dílo a pořád se nad to povyšují, že je to nějaká blbá teorie, že "by to nefungovalo", nebo že to vlastně není až tak úplně pravda, nebo že prý znám pouze tuto literaturu a nic jiného a je třeba volit zlatou střední cestu a milion dalších keců.... kdykoliv o tom však chci věcně a konrétně diskutovat a položím otázku, co přesně dotyčný četl a s čím přesně nesouhlasí, nikdy nedostanu odpověď. Budete první výjima, nebo se zařadíte mezi hlupáky?
|
|
|
Nekdo treba vystuduje historii umeni a pak prodava listky na nadrazi. Je to nejaky problem?!
Pokud dotycny nese plne naklady na to sve studium historie umeni, tak to problem neni. Ale ja mu to financovat nechci a takovych nas bude vic. Obecne, na hledani uspor ve skolstvi, tedy na tom, aby "spolecnost na vzdelani setrila" neni nic zasadne spatneho, nizsi naklady nemuseji znamenat horsi kvalitu.
Tedy pokud chcete spolecnost co mozna nejvzdelanejsi, napriklad plnou diplomovanych kunsthistoriku, sociologu a socialnich ekologu, nemam s tim zasadni problem, pokud si to budou financovat oni sami. Dokonce nemam ani problem s tim, ze jim na to prispejete. Ale mam zasadni problem s tim, kdyz za ucelem dosazene takoveho snu budete do jeho financovani nutit nekoho, kdo to nechce.
|
|
|
Hledání úspor ve školství je fajn, rodiče se diví, že učebnice už má dvanáct let a na novou není, když to školství tolik žere. A nebo že teď prostě místa v některých školách nejsou (když se o nich ví, že ve městě jsou nejlepší). Školství se holt blbě tuneluje, jo taková stavba dálnice.... to je trh....
|
|
|
Co takova stavba nebo rekonstrukce skoly? Plytvani energiemi ve skolnich budovach? Neefektivni vyuzivani existujicich skolnich prostor, ktere jsou zpravidla pul dne prazdne? Cinnosti, ktere se na mnoha skolach zbytecne duplikuji a pri tom se mohou vykonavat spolecne pro nekolik takovych skol?
Ucitel neni ekonom, nevidi, kde utikaji penize, protoze nic nevi ani o nakladu prilezitosti, ani o casove hodnote penez.
(A mimochodem, stavby dalnic se tuneluji dobre prave proto, ze tam trh neni, ze vse financuje statni instituce, v niz maji urednici zajem si privlastnit cast ovladanych financnich toku)
|
|
|
Rozumím. Stavby a energie na základkách kontroluje zřizovatel, což je obec a nebo město. Záleží hodně na přístupu starosty. Duplicitní činnosti mě z mé zkušenosti nenapadají. (až na papíry, které chce audit pro město, pro šk. úřad, průzkum ministerstva, švp atp atp.)
Pokud je město nebo obec "osvícená" pak hřiště, odpoledne většinou volná fungují pro kluby, TV organizace i pro obec, kde jsou volně přístupná. V obcích se využívají i na obecní kulturní akce. Nebo naopak, městské zařízení dopoledne slouží školám. Jako třeba plavečáky.
(No právě že ve školství si není moc co přivlastnit :) )
Samozřejmě se mohu mýlit a zajímal by mě tento úhel pohledu. Fakt. Protože na nás pořád ředitelé tlačili s úsporami. Jeden skoro netopil (stavba ze 70.let žrala), druhý nechal rodiče nosit toaleťák atd. atd.
|
|
|
Školství se tuneluje (krom těch rekonstrukcí) přes internety do škol, státní maturity, různé vzdělávací programy, certifikace, atd. Na pastelkách nebo toaleťáku se opravdu moc odklonit nedá.
|
|
|
Tak na té nejvyšší ministerské úrovni. Tam moc nevidím a i tak toho asi není moc. Většinou to pak jde z částek, které by si škola mohla proinvestovat na pomůcky sama podle aktuálních potřeb.
Teď je spíš podle mého skromného pohledu dobré využít EU projekt, na který si vyberu velkou odměnu za to, že ty vymyslím a administraci, práci hodím učitelům za pár peněz. To je trochu výnosnější obchod.
|
|
|
No, kdo ví, na té lokální úrovni, aby to nebylo stejné jako se samosprávou vůbec. Krade se v menším, ale v součtu to udělá ještě víc.
Rozhodně co se týče vysokého školství, tam by se mohlo třeba ministerstvo obrany učit jak se tuneluje, ti jsou proti tomu amatéři…
|
|
|
U nas na skole to vetsinou vypadalo tak, ze na te nejnizsi urovni zaci museli nosit penize na vykresy, nasledne kupovat vlastni vykresy, toaletak na konci tydne nebyl, ale na konci ucetniho obdobi (nebo jak se jmenuje to, kdy se vykazuje, jak skola hospodarila) se kupovaly vsemozne blbosti, vcetne fukaru na listi, trakturku (skola nemela ani metr ctverecni nevyasfaltovane plochy), projektoru, nekompatibilniho s cimkoli, ktery proste zustal v krabici, proste vsechno mozne. A to vse jen proto, aby se utratily penize a skola dostala dalsi.
Takze se krade nahore i dole a kazdy clanek v hierarchii doji verejne penize az na krev. Ucebnice, stare ne 12, ale klidne 25 let. Nove si zaci kupuji sami a uz byla snaha, ze si je koupi a maji je pak ve skole nechat.
|
|
|
Duplicitní činnosti mě z mé zkušenosti nenapadají.
Kazda skola nedela administrativu? Nevede ucetnictvi? Neinventarizuje?
Ano, hriste mozna funguji jako kluby, ale tridy jsou prevazne prazdne... Takze by kuprikladu stacily polovicni budovy a smenne vyucovani. To je jeden z mnoha prikladu tezke neefektivity statniho skolstvi.
|
|
|
No to nejde, odjakziva tam prece byly dvere a na nich cedulka, ze tohle je ctvrta (pata, sesta, sedma) B a jinak to ani bejt nesmi.
|
|
|
Mozna budes prekvapen, ale ja takovy provozni rezim za dob vlady jedne strany zazil. A taky to slo, byt to nebyl zadny luxus. Ovsem luxus ve statnim skolstvi prece nikdo nechce, ne?
|
|
|
Toho jsem si vsiml jen na vejsce, ale tam to lehce ovlivnovaly jednotlive katedry, ktere se mezi sebou aspon hadaly o kazdou dobrou mistnost + takove akce, jako universita tretiho veku, ktera taky cast prostory vyuzivala.
Jenze tohle aplikovat na zakladni, nebo stredni skolstvi, to by chtelo skutecne nadaneho sefa a ten se ve skolstvi jen tak vyskytovat nebude.
|
|
|
Bezva, klidně směnovat, ale víte vy, jak reaguje na směnování dětský organismus? Hele a ještě vás nenapadly noční - to by teprvá bylo využití.....
|
|
|
Vime, jak na to reaguje, zazili jsme to na vlastni kuzi. Dite si zvykne. Kdo si tezko zvyka, to je ucitel.
|
|
|
V pohode, kdyby s tim byl problem, musely by se zakazat veskere "volnocasove" aktivity.
Na druhou stranu, vidim zde problem. Kdyby totiz souska ucitelka mela ucit jinak, nez je jeji biorytmus zvykly, nemohla by si dat svoje obligatni "kafiiiicko" za katedrou a musela by ho vypit doma, cimz by jiste ztratila mnoho drahocenneho casu a nikdo by ji tech 700kc/h (coz je podle jedne mistni spravna odmena za jeji praci) nedal.
|
|
|
|
1) Cislo neni dulazite, muze tam byt tech 70kc/h, nebo 170kc/h, nebo kolik ji vychazi plat ve statnim skolstvi a na veci to nic moc nezmeni.
2) 700kc/h neni dnes realna cena za doucovani a pan, at je to sebevetsi burzuj, by byl blazen, kdyby platil nad 150kc (v Praze mozna nad 200kc), protoze takova cena se naprosto vymyka pomerum. Okolo stovky na mensim meste se da sehnat nejlepsi doucovani. A to si vic nevezme vetsinou ani vysokoskolsky profesor (pravda, jeden bral pres 100, ale ten delal hodne podle pozadavku lidi i dlouho do vecera a byl to na vyuku jazyku machr, taky jich velmi dobre - prekladatelska uroven i pro oficialni dokumenty - umel asi 10, navic par jazyku ze stredniho vychodu). Souska ucitelka si jiste muze rict o kolik chce, ale tohle neni cena, tohle je 150kc za jazyk + 550kc za prekonani bariery "je to dcera toho a toho".
|
|
|
No, nevím. Okolo stovky na menším městě platím uklízečce. Nezdaněných.
|
|
|
Ano. Ja mluvim o nezdanenych penezich, tedy penezich na ruku. Studenti na VS si tady privydelavaji doucovanim, bezne jazyky tak okolo 80kc/h, lehce nad stovku uz clovek s titulem, nebo hromadkou certifikaci.
On ten rozdil zas tak velky neni, JJ se tuhle divil, ze mimo prahu ma obsluka ve fastfoodu asi 55kc/h
Nabidka/poptavka.
|
|
|
No, nabídka/poptávka jistě, ovšem na totálně zkur... ehm, pardon, sociálním jsem chtěl říci, trhu vinou státního školství :( Což jsem psal hned v původní zprávě... :(
|
|
|
P.S. Ale jinak jsme opět u původního problému -- je celkem hodně podstatné si uvědomit, že
(a) částka, již stojí hodina práce té obsluhy starého Mac Donalda, je poněkud vyšší, než 55 Kč, protože se do toho musí počítat ukrutná spousta dalších věcí (nejen další daně, ale také dovolená, shánění jiné obsluhy když tahle onemocní, yadda yadda yadda...)
(b) a toto je ta částka, s níž je třeba srovnávat platbu za doučování za hodinu. Srovnávat ji s tím, co ten obsluha dostane na ruku, je naprostá, totální, dokonalá sedmihvězdičková hovadina.
|
|
|
Ta obsluha byl priklad toho, ze jsou tu taci, co maji lehce zkreslene predstavy o prijmech ostatnich.
Kupodivu, doucovani jazyku, to uz hodne rodicu pochopilo, ze skola moc neda a doucovani po skole, neoficialni, je vceku volnotrzni. Nicmene anglicky natolik, aby to ucil trinactileteho zaka prumerne skoly, to umi kde kdo. Naucit to umi taky jeste dost lidi. Takze cena teto prace certifikovaneho a schopneho doucujiciho, srovnatelna s cenou prace relativne spolehlive uklizecky srovnatelna je.
Dokonce mnohem lepe jsou placeny brigady, kde clovek se znalosti nekolika jazyku zameta piliny, misto toho, aby napriklad prekladal. Za sber a cesani broskvi je leckdy i dvojnasobek. A tam srovnavam srovnatelne.
|
|
|
|
No jo no, když pro někoho je 15 let vzdělávání hodně tak se není čemu divit. Pro Deža bude hodně i pět let. Má to být míra? Asi ne.
To radši autorovo neříkejte, že ne zrovna v málo oborech se lidé musí vzdělávat prakticky celý život, to by ho asi kleplo. Navíc v době, kdy je po kvalifikovaných (tím vůbec automaticky nemyslím VŠ) lidech hlad. Právě dneska je vidět následek porevolučního úpadku vzdělávání - místo poučení to je pro autora příklad jak by to mělo fungovat. Pár géniů a masa idiotů, co jejich myšlenky nebudou umět zrealizovat, protože to trh nevyřeší. Důvod je jednoduchý, odborník je potřeba teď a ne za 5 let až vystuduje nebo získá zkušenosti a naopak dnešní požadavek může být irelevantní a poptávka je tvořena klidně ze dne na den (např ne/dostavba Temelína).
I pohádka o seniorovi a juniorovi je vtipná. Že má junikor kulový je pravda, ale že by platy byly podle přínosu pracovníka? Ha-Ha. Aha, von vlastně trh vyřeší jenom nevím proč jsem se v ryze soukromých firmách setkal s ostrůvky a někdy i ostrovy socialismu nebo praktikami typickými pro státní zakázky i s výběrový. Autor zapomíná, že hodně věcí není o trhu, ale o lidech, kteří rozhodují.
Svět je holt jiný než příklad dokonalé konkurence z učebnice ekonomie.
|
|
|
"proč jsem se v ryze soukromých firmách setkal s ostrůvky a někdy i ostrovy socialismu nebo praktikami typickými pro státní zakázky i s výběrový"
Ostrovy? Místy celé pevninské desky takových praktik.
|
|
|
To má mnoho důvodů.... jeden z nich (netvrdím, že jediný) spočívá i v tom, že zmrdské chování ve firmách je často iniciováno/umožňováno tím, že se firma snaží vyhovět nějakým státním buzeracím, případně je nějak obejít.
Každopádně řešení je snadné: jít jinam. Tohle je něco, co Vám trh umožňuje a stát v tom brání.
|
|
|
No, nevím co za matroš berete, ale chci to taky, protože tohle je nášup.
Doteď jsem nevěděl, že za to, že si šéf vydržuje podřízenou jenom, proto, že ji píchá nebo se mu jednoduše některé zaměstnance vyhazovat nechce nebo mu neefektivní socík v práci i vyhovuje, může vlastně stát. Za interní fungování soukromé firmy?
|
|
|
Vidíte tam tu závorku? A ten text v ní? No.... tak ona by tam ani být nemusela, smysl příspěvku by to vůbec nezměnilo.... ale když jsem jej psal, řekl jsem si, že by to mohl číst i blbec (a teď přísahám, že jsem si vzpomněl přesně na Vás - a ještě na Honzu teda), takže tam tu informaci raději zdůrazním ještě více explicitně. Leč.... marná snaha. Jak říká jeden můj kolega, život nikoho neušetří rozčarování.
|
|
|
A to se vylucuje? Pisu nekde, ze jediny? To jste tak omezeny, ze nechapete, ze co jsem napsal nevylucuje, ze "muze" i neco dalsiho nebo dokonce, co "nemuze"?
(Ted si nejsem jist, jestli tento odstavec nemam dat do uvozovek, preci jenom je to parafraze vaseho oblibeneho faulu a relativizace vyroku)
Ono i na zumpe TV Hovna melou ten svuj bulvar a prokladaji to slovy, malo, casto, pravdepodobne, mozna, asi, jeden z nekolika, atd. Jde pritom jenom o to jak sdelit, co chci (blabol nebo klidne i lez) a neumazat si ruce. Vy jste podobny demagog.
Ostatne kdyz si hrajete na toho exaktniho mamlase tak do zavorky priste dejte radsi nejake presne vycisleni - treba procentualne. A muzete prihodit i nejaky argument mez jenom vyzdvihovat, ze jste to obalil balastem slov ala "asi, mozna".
|
|
|
Ach jo.... kdybyste chápal psané slovo, bylo by to celé jednodušší. Ale o co méně v hlavě, o to více kuráže, což?
Mluvilo se tu o tom, že se lze v soukromých podnicích setkat s ostrůvky (či pevninami) socialismu . Já napsal jeden (a ještě jsem zdůraznil, že není jediný) důvod, proč tomu tak je. Což neznamená, že NA KAŽDÉM PROBLÉMU musí participovat tento důvod. Je to JEDEN Z DŮVODŮ, proč se s takovými ostrůvky lze setkat.... prosím.... myslete, jste-li toho schopen.
|
|
|
Retardovaný budete nejspíše vy. To není otázka pochopení, ačkoliv ve svém nabubřelém egoismus se vám může zdát, že všichni, kdo odmítají vaše teoretické konstrukty, jsou idioti a "nechápou" tři jednoduché věty. To vy jste zjevně nepochopil, že problém je ve vašem argumentačním stylu, kdy máte univerzální odpověď: Za cca všechno může cca často stát jako cca jeden z cca několika vlivů. A navíc, když ten vliv je naprosto marginální (a kdoví jestli vůbec měřitelný) a v drtivé většině případů nulový je to prostě nejčistší demagogie.
A fňuky na psané slovo? Proto jsem vás parafrázoval. Když se vám to hodí tak rozebíráte každé slovo ve větě a když se to nehodí tak mají všichni chápat, že jste to myslel cca. Tak jsem se zachoval přesně jako vy, vadí vám to?
|
|
|
Podívejte, já nemůžu za to, že máte IQ houpacího koně, stěžujte si výrobci.
Já napsal:
To má mnoho důvodů.... jeden z nich (netvrdím, že jediný) spočívá i v tom, že zmrdské chování ve firmách je často iniciováno/umožňováno tím, že se firma snaží vyhovět nějakým státním buzeracím, případně je nějak obejít.
Vy jste na to reagoval jako slintající idiot:
Doteď jsem nevěděl, že za to, že si šéf vydržuje podřízenou jenom, proto, že ji píchá nebo se mu jednoduše některé zaměstnance vyhazovat nechce nebo mu neefektivní socík v práci i vyhovuje, může vlastně stát. Za interní fungování soukromé firmy?
A pak ještě ve své totální demenci a do očí bijící hlouposti tvrdíte toto:
A fňuky na psané slovo? Proto jsem vás parafrázoval. Když se vám to hodí tak rozebíráte každé slovo ve větě a když se to nehodí tak mají všichni chápat, že jste to myslel cca.
A nakonec máte ještě tu drzost to komentovat takto:
Tak jsem se zachoval přesně jako vy, vadí vám to?
Ne, nezachoval jste se jako já. Zachoval jste se asi jako já po lobotomii.
Kdybyste skutečně rozebral každé slovo v mé větě, vůbec by mi to nevadilo. Jenže Vy jste prostě části té věty vypustil. Takže ne, neudělal jste to, co já. Nevzal jste mě za slovo. Nerozebíral jste každé slovo v mé větě. Vypustil jste z té věci kus a zbytek dementně parafrázoval.
Kdybyste již dříve neprokázal, že jste úplný dement, myslel bych si, že to děláte schválně.
Neměl bych na Vás být asi zlý, protože za svůj mentální hendikep nemůžete, ale pardon, nemůžu si pomoct.
|
|
|
Za to úředně vykonstruované vzdělání řeší požadavky trhu excelentně, že?
Tyhle řeči o tom, že to trh nevyřeší jsou než bečením etatistického dogmatika.
|
|
|
Článek jste naprosto nepochopil. Závěry, které jste z něj vyvodil, jsou chybné. Komentář, který jste napsal, je tedy scestný. Ale pravda, jste tady v diskusi ten úplně poslední člověk, od kterého by mě to překvapovalo.
No jo no, když pro někoho je 15 let vzdělávání hodně tak se není čemu divit. Pro Deža bude hodně i pět let. Má to být míra? Asi ne.
Přesně tak. A když uvedete do provozu své mozkové závity, dospějete k tomu, že taková univerzální míra neexistuje; a s ohledem na to, že něco takového nelze určit paušálně, mělo by to být na volbě každého jedince.
To radši autorovo neříkejte, že ne zrovna v málo oborech se lidé musí vzdělávat prakticky celý život, to by ho asi kleplo.
Jistě, ale nepotřebujete k tomu státní školu.
Právě dneska je vidět následek porevolučního úpadku vzdělávání - místo poučení to je pro autora příklad jak by to mělo fungovat.
Rozhodně ne. Školství je naprosto socializované a panuje v něm centrální plánování, nic jako volný trh tam není.
Současný stav je tedy pro oba autory ukázka toho, jak by to fungovat NEMĚLO, proto volají po volném trhu.
Pár géniů a masa idiotů, co jejich myšlenky nebudou umět zrealizovat, protože to trh nevyřeší.
To je právě výsledek státního sociálního vzdělávání. Vy tady někde vidíte (nebo jste v posledních asi sto letech viděl) ve vzdělání cokoliv, co by jen vzdáleně připomínalo volný trh?
I pohádka o seniorovi a juniorovi je vtipná. Že má junikor kulový je pravda, ale že by platy byly podle přínosu pracovníka?
Obecně ano.
Ha-Ha. Aha, von vlastně trh vyřeší jenom nevím proč jsem se v ryze soukromých firmách setkal s ostrůvky a někdy i ostrovy socialismu nebo praktikami typickými pro státní zakázky i s výběrový. Autor zapomíná, že hodně věcí není o trhu, ale o lidech, kteří rozhodují.
Dokud můžete svobodně odejít a jít pracovat jinam, není to o šéfech, ale o trhu. Právě tam, kde do toho zasahuje stát, omezuje konkurenci, nebo si něco monopolizuje, tam to začne být o lidech.
Svět je holt jiný než příklad dokonalé konkurence z učebnice ekonomie.
Já chápu, že jste asi nejhloupější člověk, který tu pravidelně diskutuje, ale mohla byste, prosím, alespoň nastudovat ekonomickou školu, kterou Váš oponent v diskusi zastává (což je mimochodem rakouská), nebo se k ní nevyjadřovat?
Ekonomická škola, která mé názory ovlivnila úplně nejvíc a jejíž závěry tu často prezentuji, právě kritizuje tyto plky o "dokonalé konkurenci" a podobně, naopak vychází z toho, že nic takového není.
|
|
|
Abych byl upřímný tak je mi úplně ukradené jakou školu se tu snažíte prezentovat a ani jsem něvěděl, že to nějaká dosud byla. Reaguji na to, co tu píšete a pokud je ta vaše škola tak skvělá tak to asi prezentujete dost blbě. Jako poznámku bych uvedl, že mi k dokonalé nirváně (jako některým jiným diskutérům) nestačí pouhé hýkání "stát je špatný" a "trh vše vyřeší".
Problém je, že jste čistý dogmatický teoretik. Všechny teorie se snaží popisovat realitu. Realitě se ale ve svém důsledku blíží značně vzdáleně, protože ne všechny i značně významné vliy nejsou deterministické a použivá se i různých zjednodušení a nereálných předpokladů. A to si někteří teoretici nechtějí připustit. Ti, co to mají v hlavě v pořádku se snaží myšlenky realizovat s ohledem na realitu. Pak jsou nebezpeční dogmatici jako vy, kteří se jali realizovat své oblíbené často nikdy a nikde nerealizované teorie do puntíku a u nich je jedno, jestli jsou komunisti, socialisti nebo cokoliv jiného - nebezpečné je všechno stejně. Tedy, abych byl přesný, vy jste se jal o tom blábolit na netu, realizovat nic nechcete.
|
|
|
Abych byl upřímný tak je mi úplně ukradené jakou školu se tu snažíte prezentovat a ani jsem něvěděl, že to nějaká dosud byla. Reaguji na to, co tu píšete a pokud je ta vaše škola tak skvělá tak to asi prezentujete dost blbě.
Je-li Vám úplně ukradené, která ekonomická škola je mi blízká, a nevíte-li o ní vůbec nic, pak si odpusťte poznámky typu:
Svět je holt jiný než příklad dokonalé konkurence z učebnice ekonomie.
Jsou totiž v daném kontextu věci naprosto dementní.
Problém je, že jste čistý dogmatický teoretik. Všechny teorie se snaží popisovat realitu. Realitě se ale ve svém důsledku blíží značně vzdáleně, protože ne všechny i značně významné vliy nejsou deterministické a použivá se i různých zjednodušení a nereálných předpokladů. A to si někteří teoretici nechtějí připustit. Ti, co to mají v hlavě v pořádku se snaží myšlenky realizovat s ohledem na realitu. Pak jsou nebezpeční dogmatici jako vy, kteří se jali realizovat své oblíbené často nikdy a nikde nerealizované teorie do puntíku a u nich je jedno, jestli jsou komunisti, socialisti nebo cokoliv jiného - nebezpečné je všechno stejně. Tedy, abych byl přesný, vy jste se jal o tom blábolit na netu, realizovat nic nechcete.
Zjistěte si něco o rakouské ekonomické škole. Zjistíte, že přesně toto je jedna z věcí, které na mainstreamové ekonomii většinou kritizuje. Ostatně nenadarmo říkal Mises ekonomii "praxeologie". Takže než začnete něco kritizovat, zkuste to alespoň rámcově pochopit.... ne vykřikovat kritiky a do toho halasně prohlašovat, že o tom nic nevíte a je Vám to jedno.
|
|
článek je docela sračka... Osobně nejsem učitel, ale jsem z učitelské rodiny a vím, že rodiče do noci opravovali písemky, kontrolovali dom. úkoly
|
|
|
.... což to je jasným důkazem toho, že článek je sračka. Děkuji, teď je mi to už naprosto jasné.
|
|
|
Jsem též z učitelské rodiny, naštěstí mě to jen lehcce štrejchlo (matka a bavička, mohlo bejt hůř). Je to vše o efektivitě práce. Matka díky dálkovému studiu na fildě na stará kolena (bohudík/bohužel?) zběhla ke kindrcvokařině a když občas na návštěvě vidím to úmorné večerní a víkendové klofání do čínské kalkulačky tam kde by všechny průměry, rozptyly a mediány spočítal pro stále stejné testy formulář v Excelu za zlomek vteřiny. Několikrát jsem se pokusil o osvětu a pak jsem musel zlomit hůl. Když se chce někdo dobrovolně dřít, ať se třeba udře. I moje 85 let stará babička je násobně počítačově gramotnější než matka.
Možná bych byl ochotný podebatovat o opravování štosů slohů a diktátů, ale to ostatní? Rozkopírovaný vzor testu, odpovědi A-E, šablonka s vyděrovanými správnými odpověďmi, Excel, binární vyhodnocení, bodíkové intervaly a nazdar.Totéž přípravy - to nebyl nikdo z učitelů za posledních 10 let schopný spáchat pomocí nějakého primitivního redakčního systému portál na vzájemný handl s přípravami? I to o něčem svědčí.
|
|
|
Ač mám principiálně některé názory podobné Vašim, nemohu souhlasit úplně.
Konrkténě jsou dvě věci, se kterými nesouhlasím:
1/ Test s odpověďmi A-E neotestuje studenta moc komplexně a v některých předmětech (například programování) asi dokonce vůbec. Vesměs lze říct, že testy s uzavřenými odpověďmi jsou docela na hovno.
2/ Učit podle cizích přípav je obecně blbé a má to rozhodně negativní vliv na kvalitu výuky a lépe odučíte ze svých.
|
|
|
Jasně že takhle nejdou hodnotit všechny testy, ale učit třeba matiku nebo fyziku, nějaké ty rychlotestíky bych touhle formou klidně praktikoval. Samozřejmě čtvrtletní písemky takhle nejdou a obrázek o žákovi bych si udělal třeba u tabule. Samozřejmě jsou to teoretické pindy, sám mám odučené asi 4 semestry jako podržtaška na (nedokončeném) postgraduálu a po pár letech v privátní sféře 2 semestry na jiné škole jako asák. Z několika objektivních důvodů jsem to vzdal a vrátil se zpět do privátní sféry. Hlavní důvod bylo to že za třetinu své hrubé mzdy bych fakt rodinu neuživil.
K těm přípravám - rozhodně je lepší mít se od čeho odpíchnout než tvořit vše od nuly. Já třeba to štěstí neměl - materiály které jsem na výuku podědil byly naprosto k ničemu. Nicméně si myslím že můj nástupce už na těch mých mohl docela slušně stavět. Třeba autor těchhle stránek (http://www.realisticky.cz/) je podle mne velký machr - dostal jsem za úkol připravit kamaráda na SCIO testy a za vydatné pomoci tohoto webu se mi to úspěšně povedlo. Takže to musí jít i v jiných předmětech, punské války budou pořád jen punské války, jen se ta příprava zkrátí nebo natáhne podle času který je jim možné věnovat.
|
|
|
Tak některé testy tak dělat můžete.... nebo někdo jiný.
Já třeba velmi těžko, při svých písemných pracech povoluji vždy minimálně sešity a učebnice a libovolné knihy, často i google, je-li to možné. Mají-li studenti k dispozici toto, byl by test A-E většinou asi nesmyslný (ne vždy, ale vesměs ano).
Co se týče příprav, tak jistě, vyjít z cizích je fajn.
Ale opět preferuji udělat si raději svoje (byť se třeba ispiruji).
|
|
|
Ještě mě napadlo k té výuce programování, tam snad zdrojáky taky nehodnotíte jako sloh, ne? Vyrobit systém pro uploadutí projektu by nepochybně šlo, provést hromadnou kompilaci též a na základě kritérii odevzda/neodevzdal, zkompilováno/nezkompilováno už máte částečně opraveno, ne? Pamatuju že na kamaráda na vejšce vyšla výuka relačních databází. Spáchal webové udělátko kde nutil studenty tak dlouho vyrábět selecty dokud nebyla množina vrácených záznamů shodná se vzorem který se student od studenta netriviálně lišil. Prostě po každém cvíku resp. před každým následujícím zkouknul v přehledné sestavě jak kdo na tom je a podle toho přizpůsobil tempo a věnoval se přednostně slabším kusům. Samozřejmě ne vždy a ne všude se dá práce takto usnadnit, ale například pro mou potřebu jsem našel PHP torzo na komplexní správu takových desetiminutových testíků a velice mi to usnadnilo udělování zápočtů.
|
|
|
Ano, přesně tak jsem to většinou dělal. Opravování jsem měl automatické, udělování bodů taky.
Pochopitelně někdy bylo třeba do zdrojáků nahlédnout, aby nepsali jako prasata, takže občas se hodnotil i zdroják, ale většinou nebylo třeba.
|
|
Omlouvám se, že jsem nedokončil svůj příspěvek ze včerejška neb mi můj synek (5 let) odeslal příspěvek a další bylo možno zapsat až za 360 minut.... Vrátím se ke článku autora Urzy. školství je stejně nemocné jako tato společnost. To, že se učitelům stále předhazují volna a prázdniny stále dokola, je takovej sockomunistickej populismus. A já se tedy ptám, proč je povolání učitele tak náhlé na syndrom vyhoření (stejně jako lékaři), když mají tolik volna, proč učitelé odcházejí do jiných oborů, proč absolventi VŠ pedagogické ani nenastoupí na pozice, na které na vejšce studovali???? Protože učitelské povolání není prestižní a hrubě platově poddimenzované. Moje mamka učí více jak 40 let a její plat je 25 tis. brutto. Nechci tu psát, jak je dobrá či nikoliv, ale žáci ji mají rádi a musím říci že i umí naučit... Je plat za 40let adekvátní? Někdo tu psal o junior a senior managerech, že senior umí rychleji danou činnost udělat než junior...Ovšem školství není o rychlosti, ale o zkušenosti ! Co se týče prestiže učitelského povolání, tak to je hodně nízké úrovni. Dříve byl považovaný člověk v obci: starosta, doktor, lékárník a učitel. Dneska si o učitele každej wohnout vybíjí svoje komplexy hlouposti ze svých žákovských let. Já osobně, když jsem přinesl domů poznámku, dostal jsem pár facek a bylo vymalováno! Dneska rodič jde vynadat učitelovi, jak si může něco takovýho dovolit.... Osobně se nemyslím, že tržní hospodářství zlepší stav ve školství, protože můj velmi dobrý kamarád chvíli učil a byl velmi dobře hodnocen žactvem, ale odešel z důvodu nevychovatelnosti některých žáků, ale hlavně jejich rodičů... O chování dnešní mládeže radši pomlčím... Co čekat od rodičů, kteří řeknou na sklonku prázdnin, že konečně táhnou do školy, protože už na ně nemají nervy... Osobně bych učit nešel ani za 100 litrů měsíčně, protože bych ty malý grázly přizabil.... FYI je mi 37 let a mám 3 děti, které se snažím vést k uznáváni autorit...
|
|
|
Vrátím se ke článku autora Urzy.
Nejsem jediným autorem, psali jsme to dva.
školství je stejně nemocné jako tato společnost.
Souhlas. A ta nemoc se jmenuje stát.
A já se tedy ptám, proč je povolání učitele tak náhlé na syndrom vyhoření (stejně jako lékaři), když mají tolik volna, proč učitelé odcházejí do jiných oborů, proč absolventi VŠ pedagogické ani nenastoupí na pozice, na které na vejšce studovali????
Protože učí řada lidí, kteří na to prostě nemají. A nemají skoro na nic. Co si budeme povídat, studovat učitelství chodí většinou odpad z odborných oborů. Neříkám, že to tak je VŽDY, ale velmi často ano.
Buď ti, co na to rovnou nemají, nebo je i běžná praxe, že ti, kteří vyletí ze studia nějakého předmětu nastoupí pak na tutéž universitu na tentýž předmět, ale "učitelství".
Protože učitelské povolání není prestižní a hrubě platově poddimenzované.
Pro některé ano, pro jiné ne, bez tržních cen toto tvrzení nelze nijak doložit ani vyvrátit.
Je plat za 40let adekvátní?
Jsou-li lidé ochotni DOBROVOLNĚ platit více, pak to adekvátní není. Nejsou-li, pak ano. (A pokud nejsou dobrovolně ochotni platit ani to, pak to je neadekvátní na opačnou stranu).
Existuje ještě nějaké jiné posouzení, jaký plat je ADEKVÁTNÍ? Navíc si nemyslím, že se platí za léta praxe, ale za výsledky.
Někdo tu psal o junior a senior managerech, že senior umí rychleji danou činnost udělat než junior...
Nejen rychleji. V článku je toho napsáno víc. Prosím, nevytrhávejte z kontextu.
Ovšem školství není o rychlosti, ale o zkušenosti !
A o talentu, jako ostatně vše. Zkušenost je fajn, ale také musíte mít nějakou přirozenou autoritu, schopnost vysvětlovat a tak dále.
Dříve byl považovaný člověk v obci: starosta, doktor, lékárník a učitel.
Ano, protože dříve "být učitel" něco znamenalo. A nebylo to "být ten, který nezvládl odbornou matematiku, tak to šel učit".
Dneska rodič jde vynadat učitelovi, jak si může něco takovýho dovolit....
Rodič je zákazník. Pokud si to tak přeje, má být po jeho. Nemyslím si, že je to šťastný přístup. Ale každý svého štěstí....
Osobně se nemyslím, že tržní hospodářství zlepší stav ve školství, protože můj velmi dobrý kamarád chvíli učil a byl velmi dobře hodnocen žactvem, ale odešel z důvodu nevychovatelnosti některých žáků, ale hlavně jejich rodičů...
"Jeden Váš dobrý kamarád" je argument jak víno. Ale i na jeho příkladu: myslíte si, že kdyby tito rodiče a studenti museli za školu platit, tak by se jejich přístup nezměnil? Myslíte si, že kdyby mohli nezaplatit, že by tam všichni ještě vůbec byli?
O chování dnešní mládeže radši pomlčím...
Jojo, pani, to za našich mladejch let, to si tohle nikdo nedovolil.
Osobně bych učit nešel ani za 100 litrů měsíčně, protože bych ty malý grázly přizabil.... FYI je mi 37 let a mám 3 děti, které se snažím vést k uznáváni autorit...
Za 100k měsíčně bych učil s láskou. Ostatně dělal jsem to i za méně.
FYI je mi 25 let a mám tři nevlastní děti, které se snažím vést k vlastním názorům a k tomu, že i když má takzvaná "autorita" typicky větší sílu, často se mýlí a nemá pravdu.
|
|
|
Tak já se tedy neudržím :)))
Trh není všemocný (podle mého pohledu). Ale nic lepšího zatím není. Přílišnou tvrdost trhu možná zmírňují některé sociální vymoženosti. Mám namysli dobrovolné sbírky. Nikoliv vynucené přeskupování státem.
Jedním z případů, kdy se společnosti vyplatí být sociální je podle mého názoru školství.
Ve státech, kde se škola plat,í k němu rozhodně nemají přístup všichni. A pokud si najdou sponzora, pak ti šikovní nemusejí být zároveň ti, kteří společnost mohou posunout. Viz Afrika. Nebo další adopce na dálku, kde bohatí Evropané platí školné těm méně šťastným. A já si (možná naivně) myslím, že se státní školství společnosti obecně vyplácí.
Školství není odvětvím, které táhne pokrok, spíš sebere drobky a vytvoří možný potenciál k posunu. A také si nemyslím, že řešením pro školy je přísun peněz. Posun ve společenském klimatu by byl žádoucí, včetně zvýšení náročnosti kvalifikace a studia budoucího učitele, kdy během prvních pár let by odpadli všichni, kteří o danou práci nestojí a nebo k ní nejsou nadáni. Těším se na chvíle, kdy odpadne kult dítěte: "pro našeho Pepíčka to nejlepší a naši Mařenku nikdo nutit nebude, oni se tak hezky umí prosadit sami".
Pořád přemýšlím a bohužel nemám dost zdrojových informací, proč v Japonsku je pokrok tak na výši, proč tam učitelé mají tak vysokou prestiž a společnost učitele oceňuje. Chybí mi informace.
Autorita je fajn a určitý respekt je třeba. Nejen k autoritě ale i člověk k člověku. Chybí mi to. Nesouhlasit jde přece také inteligentně. Nikoli jako opice z pralesa, že si to vyhučím.
|
|
|
Přílišnou tvrdost trhu možná zmírňují některé sociální vymoženosti. Mám namysli dobrovolné sbírky. Nikoliv vynucené přeskupování státem.
Ty jsou samozřejmě součástí trhu. Že někdo vybuduje charitu na cokoliv a lidé tam přispívají, to je normální tržní chování.
Pokud to v tom nevidíte, tak si to zkuste představit tak, že si kupujete za peníze dobrý pocit. Principiálně když jdete na peep show, také si za peníze kupujete dobrý pocit xD
Jedním z případů, kdy se společnosti vyplatí být sociální je podle mého názoru školství.
Může být, proč ne. Nejsme ve sporu. Kdo by s námi ve sporu ve svobodné společnosti byl, prostě to jen nebude platit. Takže souhlas.
Ve státech, kde se škola plat,í k němu rozhodně nemají přístup všichni. A pokud si najdou sponzora, pak ti šikovní nemusejí být zároveň ti, kteří společnost mohou posunout. Viz Afrika. Nebo další adopce na dálku, kde bohatí Evropané platí školné těm méně šťastným. A já si (možná naivně) myslím, že se státní školství společnosti obecně vyplácí.
Problém je, že tohle si naivně myslíte. Já si mohu naivně myslet, že nikoliv. To ale není podstatné. Ona je totiž naprosto jednoduchá cesta, jak to zjistit.... říká se jí trh. Vyplatí-li se to, je to ziskové. Nevyplatí-li se to, je to ztrátové. Tak jednoduché to je. Platí vždy a u všech dobrovolných nepodvodných transakcí.
Školství není odvětvím, které táhne pokrok, spíš sebere drobky a vytvoří možný potenciál k posunu.
To možná z hlediska společnosti. Zkuste se na to ale podívat z hlediska jedince - tam je škola zatraceně důležitá.
Posun ve společenském klimatu by byl žádoucí, včetně zvýšení náročnosti kvalifikace a studia budoucího učitele, kdy během prvních pár let by odpadli všichni, kteří o danou práci nestojí a nebo k ní nejsou nadáni. Těším se na chvíle, kdy odpadne kult dítěte: "pro našeho Pepíčka to nejlepší a naši Mařenku nikdo nutit nebude, oni se tak hezky umí prosadit sami".
Mám na Vás dvě otázky:
1/ Jak víte, že toto je ta správná cesta? Jak víte, že toto je to, co lidi chtějí?
2/ Jak toho chcete docílit? Stačí mi odpověď v čistě teoretické rovině, například "přijmeme tento a tento zákon", nebo "ubereme peníze tady a tady" , případně "začneme vyučovat toto a toto", případně "školy budou dostupné jen pro ty a ty".
Pořád přemýšlím a bohužel nemám dost zdrojových informací, proč v Japonsku je pokrok tak na výši, proč tam učitelé mají tak vysokou prestiž a společnost učitele oceňuje. Chybí mi informace.
Chápu, že jako učitelka možná vidíte jako cíl na piedestalu "vysokou prestiž učitele", hodně učitelů po tom vzdychá, dokonce i studenti učitelství po tom často vzdychají.... ale rozumíte tomu, že to není cílem?
Autorita je fajn a určitý respekt je třeba. Nejen k autoritě ale i člověk k člověku. Chybí mi to. Nesouhlasit jde přece také inteligentně. Nikoli jako opice z pralesa, že si to vyhučím.
PŘIROZENÁ autorita je fajn (tj. člověk, který proti Vám nemá žádnou objektivní páku a Vy se jej rozhodnete brát jako autoritu, respektive tu páku třeba má, ale Vy jej berete jako autoritu kvůli jiným věcem) a respektu je třeba akorát tolik, kolik si kdo zaslouží.
Nesouhlasit jde sice inteligentně, ale na některé učitele je nutné hučet jako opice z pralesa. Já jsem se například do krve pohádal ve škole s učitelkou, když mi tvrdila, že máme svobodu slova a já oponoval, že nikoliv. Odmítala to uznat navzdory uvedeným příkladům, co nesmíme říkat. Musel jsem se tedy jako opice z pralesa zvednout a začít hejlovat a vysloužit si důtku, abych dokázal svoji pravdu (dnes už bych to řešil jinak, ale byl jsem tehdy malý).
|
|
Prestiž - nemohu se tomuto slovu ubránit, nemám pro něj lepší ekvivalent. Společnost v Japonsku své učitele dobře platí, vzdělání jako takové považuje za jednu z priorit. Materiálů na toto téma není mnoho. Rozhodně systém mají propracovaný lépe než tady, včetně toho kariérního, jsou schopni lépe vyhodnotit dobrého a slabého učitele. Než někdo dostane definitivu musí se extra snažit. takže tam toto povolání určitě není vnímáno jako nenáročné, jednoduché.
Já nepotřebuji prestiž a respekt zaměňovat s uctíváním tak, jako se to daří Vám. Ale rozhodně odmítám být onucí, na kterou si každý rád zařve, protože je to taky učitelka a navíc blond. ;) A já na lince beru víc.
|
|
|
Omlouvám se, zase se mi nepodařilo vlákno.
Respekt si podle mého pohledu zaslouží každý člověk. Důvody pro to ale mohou být různorodé. Nejen, že takového člověka chci uznávat. Uznávat ho nepotřebuji. Mě stačí, že je to lidská bytost. Rozhodně respektuji i imbecilního jedince v ústavu stejně tak jako našeho současného prezidenta v té nejzákladnější formě - tedy že tu je a má právo dýchat. Ostatní je pak už jen otázka mého osobního přístupu.
|
|
|
Tohle je docela rozšíření pojmu "respekt".
Pokud tím chcete říct, že každý člověk má vlastnická práva (která zahrnují i právo na vlastnictví svého těla, tedy možnosti dýchat a podobně), pak ano, je tomu tak.
|
|
|
Jenže Vy to pořád glorifikujete jako "ten správný stav", "tam se učitelé mají dobře", "tam se za vzdělání hodně platí", "tam je to priorita" a tak dále. Jenže to je správný stav PRO VÁS. To neznamená, že je to správný stav pro lidi.
Ač s Vašimi názory souhlasím, připadá mi nemorální je někomu nutit a jsem přesvědčen, že by měli být lidé ponecháni volbě, zda a v jaké míře chtějí platit za vzdělání. Pokud málo, pak je to správně, pokud hodně, pak je správně to. Oni to ví lépe než my dva.
|
|
|
O glorifikaci tu opravdu nebyla řeč - je to pro mne pouze inspirace, že by to i tady mohlo jít lépe. Zároveň zdůrazňuji, že info mám málo. To, že se dívám jinak, nemusí znamenat, že blbě, tak jak mi to podsouváte.
|
|
|
Ach jo, to je jak do dubu. Čtete Vy vůbec, co píšu?
O glorifikaci tu opravdu nebyla řeč - je to pro mne pouze inspirace, že by to i tady mohlo jít lépe.
Ano, přesně o tom mluvím. Ta situace nemusí nutně znamenat LÉPE. Lépe je to, co chtějí lidi, což poznáte tak, že je necháte a uvidíte, zda za to dobrovolně zaplatí, nebo ne.
To, že se dívám jinak, nemusí znamenat, že blbě, tak jak mi to podsouváte.
Opět nepochopení. Já si myslím totéž, co Vy. Též si myslím, že ten stav je lepší. Jenže na rozdíl od Vás tvrdím, že je irelevantní, co si myslíme my dva.
Jediné, co je relevantní, je to, co si svobodní jedinci koupí na svobodném trhu. Lepší vzdělání nemusí vždy znamenat lepší stav. Ono totiž zdroje jsou omezené, takže čím lepší vzdělání, tím horší jiné věci....
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek A znovu školství
|