D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Slibovači a svět okolo…
    Vydáno 03. 12. 2006 (6491 přečtení)

    Ano, každý z nás, nosících pod bederní rouškou ozdobu samce, si zajisté toto strašné období pamatuje. Období, kdy každá láska a zamilovanost je navěky, city (a hormony) v hlavě, potažmo i jinde, pulsují, až přechází vědomí, a noc je Spojencem…

    Období, kdy každý periodický pohyb, ať je to vesnická pumpa na studni, nebo baterka na noze cyklisty,v zbuzuje jednu a tutéž asociaci…

    Nyní, při svém již pokročilejším věku, s hrůzou zjišťuji, že mladý muž od 17 do zhruba 25 let je v podstatě nepoužitelný k čemukoli, kromě tzv. “slibování“. Ani já jsem nebyl jiný, jenže mi stále více připadá, že my, současní čtyřicátníci, jsme toto období zmatku, zrání, hrdosti a oscilace mezi školou, slibováním, tanečními a onanií prožívali přece jen trochu jinak.

    Pravda, také byl naší modlou automobil, svezení slečny, ukázat Světu, jak nám patří. Jenže dnes se slibováním úzce souvisí kult např. tuningu a koupených, konzumních věcí vůbec.

    Spousta z nás, alespoň co mi paměť sahá, pěstovala různé sporty, hrála na nejrůznější hudební nástroje, trápila se s modely letadel či jiných samohybů. To jen tak pro vlastní radost. Dnes? Tuning ze součástek koupených v obchoďáku, Internet a „zábavní servery“ s myšlenkami  připravenými k zasunutí do hlavy, snowboard (a raději o něm jen mluvit), raft (jako záminka na alkoholový týden) a samozřejmě, abychom nezapoměli, tráva. Společný znak? Pasivita, raději se nechat  vést za uměle vytvořenými ideály zábav a činností, v podstatě bez vkladu čehokoli vlastního.

    Někdy nostalgicky vzpomínám, jak každá holka z našeho panelákového bloku měla třeba zpěvníček, nebo prostě jen takový sešit, kam si psala citáty, byť někdy směšné a naivní…Ale cvičilo to mozek, vážení, ne, že ne. Scházeli jsme se na klepači našeho dvora, každý snad zkoušel kytaru, každý měl míč… I ty vylomeniny měly nádech klasiky a aktivity…

    Dnes?
     
    Klepač je nahnutý, rezavý, zarostlý trávou. Kytara tam léta nezazněla, staré hřiště nikdo neudržuje…Naše děti dnes chatují, krouží po sídlišti v Golfech s mračítky  a já při pohledu z okna na naše krásné, modernizované sídliště, čím dál častěji uvažuji, že zakoupím balsu, kus překližky a budu se opět mořit s nosníky křídel modelu letadla…Pokud se ovšem takové věci ještě někde prodávají.

    Vypadá to,že tento článek je projev mého přicházejícího Stáří…Nebo ne?
     
     

    [Akt. známka: 1,70] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 73 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.