Osobně se domnívám, že obživnutí nacismu nehrozí, ale probuzení nějakého
typu vypjatého nacionalismu se naprosto nedá vyloučit. Nebylo by to ale
tím, že by snad generace nejmladších Němců měla nacionalismus nebo snad
přímo nacismus nějak zakódovaný v genech. Postarají se o to politici a
„intelektuální elity“ svou permanentní propagandou a tou svou bezbřehou
tolerancí a „multi-kulti“ politikou.
Uvažuju asi následovně. Narodil jsem se jako první poválečná generace
čtyři roky po ní. Již pro mou generaci byla válka a všechno s ní spojené
historickou událostí, s níž měla osobní zkušenost jen generace mých rodičů.
A to jsem o té historii předválečného a válečného období přečetl patrně
víc, než je v kraji zvykem.
Moje děti se narodily řádově půl století po konci války a tato historická
událost byla z jejich pohledu záležitostí jejich babiček a dědečků. Jejich
pohled na rok 1968 a tehdejší události v Československu byl stejně vzdálený,
jako pohled mojí generace na světovou válku. A to jsem se snažil, co mi
síly stačily, aby o nich věděly co možná nejvíc.
Generace mých vnuků se rodí řádově tři čtvrtě století po konci Druhé
světové války. Pro ně už nebude rozdíl mezi Třicetiletou a Druhou světovou
válkou příliš velký. Druhá světová byla záležitostí jejich prababiček a
pradědečků, rok 1968 záležitostí jejich babiček a dědečků a u nás ona slavná
sametová „revoluce“, v nejlepším případě záležitostí jejich rodičů
Abych (opět) předešel demagogickým námitkám. Tím nechci říci, že by
Druhá světová válka, události v roce 1968 a ona velká „sametová“ měly být
zapomínány. Především proto, že historie by skutečně měla být učitelkou.
Generační složení v Německu je zákonitě zcela totožné a totožný bude
i pohled nejmladších Němců na shora uvedené historické události. Současně
ale nesmí ani pípnout, aby na ně establishment okamžitě nevytáhnul nacismus,
neonacismus, extrémismus a tak dále, a tak dál.
Každodenně vidí, slyší a čtou o znásilňování od Skandinávie po Itálii,
o atentátu na dvojčata v New Yorku, o výbuchu při maratonu v Bostonu, výbuchu
ve vlaku v Madridu, výbuchu v londýnském metru, střílení v Paříži, výbuchu
v moskevském kině a braní dětských rukojmí ve škole kdesi v Rusku. Vidí
záběry lidí podřezávaných před televizní kamerou. Čtou o veřejném kamenování
a bičování na základě nějakých předpotopních náboženských zákonů a o pravidlech
znásilňování otrokyň. Pamatují si únosy letadel, ve kterých jsou po přistání
cestující zaživa preventivně poléváni hořlavinou pro případ, kdyby se vše
nevyvíjelo podle plánu. Vidí hořící auta, ba celá předměstí evropských
měst, kde už dávno žádné evropské právo neplatí a kam se policie dílem
bojí a dílem má zakázáno tam vstupovat, protože pravda, láska, tolerance,
multi-kulti a tak dále, to je přece to hlavní.
Říkejte si, co chcete, to vše inspirované a způsobované lidmi vyznávajícími
stejné nábožensko-politické učení.
Současně jsou svědky organizovaného a plánovitého přísunu těch samých
lidí do své země. Jsou očitými svědky toho, jak „… prvotním spouštěčem
jeho akcí (hnutí PEGIDA – poznámka autora) byly aktivity tak zvaných salafistů,
bigotní odnože islámu, kteří v některých městech Německa vytvořili hlídky
„Sharah policie“. Tyto skupinky vousatých mladíků v oranžových vestách
procházely městy a „upozorňovaly“ kolemjdoucí, ale i návštěvníky diskoték,
hospod a barů na nevhodné, s koránem se neslučující konání, jako je například
požívání alkoholu, tanec, držení (nezahalené) dívky za ruku a tak dále…“.
Dále jsou rovněž svědky toho, jak establishment prostřednictvím různých
„nezávislých iniciativ“ pořádá protiakce a demonstrace za „národnostně
co nejpestřejší Německo“.
Když se ale od přírody ukáznění Němci odváží projevit určité námitky
proti shora uvedenému, vytáhne se na ně nacismus a neonacismus. V našem
„demokratickém státě“ nazývá podobné lidi soudruh ministr Služebnípívo
„spodinou“ a spodina jsme jen proto, že nesdílíme stejné názory jako soudruh
ministr. Bohužel mu u nás chybí ti nacisté. Že by si za nějaký čas vzpomněl
i na ministra protektorátní vlády Moravce a nazýval nás jeho pohrobky?
Jak dlouho si myslíte, že tohle všechno bude nejmladší generaci Němců
bavit, než toho začne mít dost?? Jak dlouho bude trvat, než se dostaví
reakce? Jak dlouho myslíte, že jim bude trvat, než si řeknou: „Scheisse,
jak ještě dlouho nám hodlají tenhle, snad přímo dědičnej hřích našich prababiček
a pradědečků otloukat o hlavu? Vždyť už si to nepamatuje ani moje bába
s dědkem, o mámě s tátou vůbec nemluvě! A jen otevřu zobák, že se mi něco
nelíbí, už ze mne dělají neonacistu! A to všechno v situaci, kdy se zdá,
že tady někdo razí politiku: Německo? Ano, ale pokud možno bez Němců!“
Ti poněkud jednodušší pak začnou uvažovat o tom, zda jeden knírkatý
Adolf neměl před sto lety přece jen tak trochu pravdu, když hlásal, že
Němcům jde o jejich národní existenci.
Představte si situaci, že by vám establishment neustále otloukal o hlavu
vašeho dědečka, či dokonce pradědečka, který narukoval do c. a k. rakousko-uherské
armády a bojoval za monarchii. Při nejmenším náznaku toho, že se vám něco
nelíbí, by se spustil humbuk, že tím vzniká nebezpečí obnovení dotyčné
monarchie. Připadá vám to pochopitelně jako blbost a ona to blbost také
skutečně je, ale třetí poválečná generace Němců je právě v této situaci.
No, a výsledky se zcela jistě dostaví! Všechno díky oněm liberálním
multikuturalistům a antifašistům!
V jiném kontextu pozoruji sám na sobě dost podobný vývoj. Kdo četl moje
předchozí články, ten ví, že můj postoj k Evropské Únii je, diplomaticky
řečeno, krajně rezervovaný. Nicméně se to začíná měnit. Když už ne vůči
Únii jako organizaci, tak vůči Evropě jako takové určitě.
Ondá jsem totiž měl puštěné rádio. Nevěřil jsem svým uším a nestačil
jsem praštět oči. Jakýsi německý politik tam na adresu hnutí PEGIDA (Patriotische
Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes) děl, že patriotem
lze přece být pouze hamburským, berlínským nebo frankfurtským, nikoliv
však evropským. To že prý je nesmysl! To rádio jsem měl puštěné v autě
a více než jeho sledování mne zaměstnával ten blb, co jel za mnou s chladičem
zastrčeným pod mým kufrem, takže hrozilo akutní nebezpečí, že při nutnosti
zabrzdit plavně zaparkuje na mých zadních sedadlech. Díky této skutečnosti
mi jméno toho výtečníka uniklo.
Sakra, nebyli to právě němečtí politikové, kdo razil myšlenku nejen
únie, ale dokonce vytvoření jednotné Evropy na úrovni federace? Nebyli
to také němečtí politikové, kdo na nás svého času chrlil fráze o Evropě
jako o společné vlasti a společném domě? A najednou je podle názoru jednoho
z nich evropské vlastenectví nesmyslem a razí se, u nás tak často posmívaná
myšlenka jakéhosi lokálního patriotismu. Parádní demagogie, že?
A tak jsem pocítil první záchvěv jakéhosi evropského vlastenectví. To,
co se nepovedlo proevropským politikům, to se patrně povede muslimům a
jejich importérům. Vždyť já toho přece mám rozhodně mnohem víc společného
s Angličany, Italy, Němci a dokonce i s Rusy, než s někým, kdo vyznává
bičování znásilněných žen. To vše bez jakéhokoliv ohledu na negativní historické
reminiscence co se Němců a Rusů týká.
Ono je těch demagogií víc. Možná, že jste viděli v televizi Primeros,
popřípadě četli v Hovínkách.cz „nezvratný důkaz“ toho, jaký druh lidí se
zúčastňuje protimuslimských demonstrací u nás. Vždyť ani jeden z nich osobně
žádného muslima neznal! No považte! Páni rektáldoři a paní, potažmo slečny
rektáldorky mají tu kliku, že lidé, které přepadnou na ulici, jsou poněkud
zaskočeni a mají malou pohotovost k trefným odpovědím.
Víte, jak bych reagoval já? Odpověděl bych protiotázkou, zda slečna
rektáldorka osobně zná nějakého fašistu, nacistu nebo neonacistu. Nezná?
Tak proč proti nim jejich debilizační médium každodenně chrlí oheň a síru?
A nejen to, dokonce vyrábí neonacisty i z lidí, kteří jimi ani zdaleka
nejsou! To mám na základě toho, že žádného muslima osobně neznám, zapomenout
na Paříž, New York a tak dále? Mělo by to zhruba stejnou logiku, jako zapomínat
na Osvětim jen proto, že osobně neznám žádného nacistu, nebo neonacistu.
Dost pochybuji o tom, že by se moje odpověď kdekoliv objevila.
S pozdravem intelektuál do domu, klacek do ruky
Váš Katoda
08.02.2015