Měli jsme tu poměrně rozsáhlou diskusi u článku o letním
času. Vrátím se pouze k jeho nadpisu, který zněl K
čemu je nám letní čas. Je to úplně jednoduché a je to zcela samovysvětlovací z pojmu "letní čas". Čas je přece jen jeden.
Změna času je tu proto, aby stát mohl dát najevo svoji autoritu.
Stát požaduje po svých občanech přiměřenou poslušnost. Činí tak formou
zákonů, což je ta nejtransparentnější forma, ale také jinými formami, například
formou různých vyhlášek a nařízení, o kterých se neorozhoduje demokraticky,
ale úředně. Těchto norem je obrovské množství a různě se významově překrývají
nebo jsou v rozporu, a tento zdánlivý chaos má svůj smysl. V žádném okamžiku
si nemůžeme být jisti, zda něco neporušujeme, protože dokonce ani právníci
nemají v hlavě všechny zákony, jen jejich část odpovídající jejich specializaci.
A tímto způsobem stát ovládá lidi. Jenže to by nebylo dost. Lidé mají ve
své většině tendenci směřovat k sejmutí pout a povolení šroubů svépomocí
a stávají se sami neposlušnými. Děje se to přesto, že je systém občas potrestá,
kromě toho je tady ten problém, že systém vymyslel tolik různých regulací
a omezení, že kapacitně nestačí trestat všechna jejich porušení. Nevybere
dost peněz na najmutí dostatečného počtu drábů a nemá dost míst v kriminálech. Není v silách nikoho postavit každému občanu za záda drába na 24 hodin denně... ovšem pokud by tím drábem... nebyl on sám!
Pomyslnou válečnou linii v boji státu s člověkem je třeba posunout blíže každému z nás. Je třeba ještě něco. To něco je rituál.
Něco jako pořadová cvičení v armádě. Vlastně nejen v armádě. Různé organizace,
které nemají s armádou nic společného ani se nechystají na žádný ozbrojený
konflikt, provozují pořadová cvičení. Například ve škole při tělocviku
jsme na začátku museli nastoupit do řady. Církve trvají na tom, aby se
věřící pravidelně účastnili obřadů a tam vykonávali určité činnosti, které
obvykle nevycházejí z jejich vůle. Nebo denní svícení v autě. Naprosto
k ničemu není, nikdo nikdy neprokázal jeho přínos, dokonce byly prokázány
jeho nevýhody, ale přesto na něm stát trvá. Proč? Protože děláme něco,
co bychom sami nedělali, a tak stát ovládl naše chování, aniž by musel
používat nějaký mocenský prostředek.
Povinné rozcvičky montážních dělníků v asijských továrnách na auta?
Nemají žádný význam, nezvyšují produktivitu, nesnižují nemocnost, dokonce
produktivitu snižují, jejich přínos je jinde. Každý den pracovník začne
tím, že dělá to, co nařídil někdo jiný. To se mu bude nepochybně po zbytek
pracovní doby hodit, protože asijské metody řízení nestaví na kreativitě,
ale poslušnosti a přizpůsobení se.
Změna času? To je takový pravidelný signál typu "občane, podívej, co
my všechno můžem". Každých pár měsíců si přeseřídíš hodinky a změníš denní
program, protože jsme to řekli. Hitler byl vynikající technolog moci, podobně
jako v dnešní době Bárta, který teď také prožívá takový moderní žalář v
Landsbergu. Změna času je něco, co si nemohl nechat ujít.
Podle nedávno zveřejněného průzkumu se dvě třetiny občanů domnívají,
že český
stát je příčinou chudoby.
Nevím, jak mám výsledek interpretovat. Kdyby se mně někdo ptal na totéž,
řekl bych samozřejmě, že český stát je zdrojem chudoby. Způsobuje to enormní
přerozdělování, které český stát provozuje. Přerozdělování je jedna z mála
transakcí ve společnosti, na které prodělávají úplně všichni, jak lidé
v pozici zdroje, tak lidé v pozici příjemce přerozdělovaných hodnot. Oba
prohrajou. Zdroj samozřejmě přijde o peníze, které mu stát sebere, ale
navíc je ještě trestán za to, že si dokázal vydělat víc, je demotivován
v tom, být dále úspěšný. Dříve nebo později ho přestane bavit platit "solidární
příspěvek" a přestane používat svoje schopnosti. Šikovný řemeslník si tak
raději sedne k televizi, místo aby pracoval. Už se ale tolik nemluví o
tom, že chudne i příjemce. Dostává peníze, aniž by pro to něco udělal,
a nemá motivaci se v jakémkoli ohledu zlepšovat. Proč by se vzdělával,
zvyšoval si kvalifikaci, získával dovednosti a schopnosti, pracoval na své reputaci, když stejně dostane nasypáno. A
se přerozdělování hodnot stává technologií na všeobecný úpadek a chudobu.
Je ovšem také možné, že to respondenti v tom průzkumu mysleli jinak,
například že český stát nepřerozděluje dost, takže nezvládá přidělovat
dostatečně velké danajské dary dostatečnému počtu chudých.
Je možný ještě třetí výklad, totiž že respondenti vůbec nemysleli na
přerozdělování, ale na to, že stát nevynakládá peníze, které jim vzal,
dostatečně zodpovědně. Například v severní Koreji nedávno provedli neúspěšný
raketový test a někdo si dal tu práci a spočítal, že za prostředky,
které vynaložili na tento test, mohl korejský režim pořídit potraviny
pro 80% populace na celý rok. Moc tomu nevěřím, ale faktem je, že za
spoustu peněz si korejské vojenské kruhy pořídily poznatek, že test bude
třeba opakovat. Hodně lidí u nás si oddechlo, že se to v Kocourkově nemůže
stát, ale opak je pravdou. Co třeba tři kilometry cyklostezky za sto mega?
Z tohoto hlediska byl nepovedený raketový test vlastně ještě docela efektivně
vynaloženým kapitálem, protože alespoň zjistili, že to nefunguje.
Ať to bylo jak chtělo, dvě třetiny občanů identifikovaly, že za chudobu
může stát, což mě vpravdě překvapilo.
No tak se ho zbavte! Nasaďte mu dietu. Dnes už není situace taková,
jaká byla před pěti lety, že si volič musel vybírat mezi "pravicovou konzervativní"
levicí ODS a levicovou levicí ČSSD, případně stranou pro zloděje a úředníky
TOP09. Všechny měly dokonce ve volebním programu velmi explicitně uvedeno
posilování role státu.
15.04.2012 D-FENS