Tak nám soud podle článku zde
zablokoval výstavbu paralelní dráhy na letišti Praha-Ruzyně.
Soud vyhověl
stížnosti pana Hlávky a Bělohradského a zrušil změnu územního rozhodnutí,
ergo budeme bez paralelní dráhy.
Moje bývalá tchyně s tchánem bydlívali v Mělníce-Mlazicích,
cirka třicet metrů od elektrifikované trati Lysá – Děčín po které se, sečtu-li
oba směry, přeřítil zhruba jeden vlak za pět minut. Nebýt oba na pravdě
Boží, poradil bych jim podat žalobu. Měli by slušnou šanci, že dotyčná
trať bude zrušena. Všichni takto bydlící, zkuste to! Obdobně ti, kdo bydlí
v blízkosti dálnic a všichni obyvatelé velkých měst všeobecně.
Ale vážně. O problematice letiště, jeho hluku a vztahu
k jeho okolí jsem se zmiňoval ve svém článku zde.
Pro ty, kdo nechtějí moje původní veledílo studovat jako celek, vyjímám
jen to, co je pro další podstatné:
„….Letiště Praha disponuje dvěma drahami, dráhy 31/13 a dráhy 24/06.
Číslování je založeno na směru dráhy v desítkách stupňů, zaokrouhleno a
používá se pro jednotlivé směry téže dráhy. Takže se skutečně fyzicky jedná
o dráhy dvě.
Nejpoužívanější směry (vzhledem k převládajícímu směru větrů) jsou 24
a 31. Vzlety a přistání ve směru 13 a 06 jsou vyjímečné. Při přiblížení
a přistání na dráhu 31 dotyčné letadlo postupně přeletí: sídliště Jižní
město, sídliště Barrandov, sídliště Butovice, sídliště Lužiny, fakultní
nemocnici Motol, sídliště Řepy a usedlosti na Bílé Hoře, aby následně při
zapnutí reversního tahu motorů oblažilo obyvatelstvo Hostivic, ležících
cca 800 metrů vlevo od dráhy. Netroufám si typovat, ale moc neprohádám
když napíšu, že dotyčným hlukem bylo obtěžováno okolo 100 000 lidí, kteří
ovšem redaktory České televize zdaleka tolik nezajímají, jako hrstka zazobanců
v Nových Nebušicích, ležících navíc stranou od současné sestupové osy dráhy
24. Ve zcela jiné situaci jsou obyvatelé Přední Kopaniny ležící přesně
na dotyčné ose a v bezprostřední blízkosti prahu dráhy 24, takže letadla
jsou zde podstatně níže než v době, kdy se pohybují na úrovni Nových Nebušic.
Dále jsou postiženi obyvatelé Kněževse, kteří, obdobně jako ti z Hostivic,
vyslechnou následně koncert reversního tahu. V České televizi ani slovo.
Při vzletu je to obdobné. Startuje-li se z dráhy 31, odnesou to postupně
Hostivice, Hostouň a následně třicetitisícové Kladno. Při vzletu z dráhy
24 Kněževes, Dobrovíz a Jeneč. V drtivém procentu případů (vzletů -dodatečná
poznámka autora) jsou obojí Nebušice zcela mimo hru.“ (sic!)
V diskusi k mému článku (na šesté stránce) zazněl také následující názor
značky Mia:
článek
je skvělý a vtipný...
mám jen pár poznámek a informací pro doplnění....
v hnutí jsou starousedlíci, bydlím na kraji
Nebušic v domě svých předků z r. 1917, je to jeden z prvních domů postavený
v době kdy kolem byla jen samá pole... fakt, jsem ho nekoupila za pár desítek
mil. a nepřestěhovala jsem se k letišti...
no, nikdo nebude nadšený změnou z klidného
na hlučné prostředí... je normální se ozvat, když s něčím nesouhlasí...
Proč by si to měli nechat líbit?
Většina výhrad obyvatel Nebušic není k současnému
stavu letiště, ale k nové výstavbě tzv. BIS - dráhy (startovací dráha).
Stačí změnit výstavbu startovací na přistávací
dráhu... myslím, že moc toho nechtějí.
Těch pár domečků v oploceném areálu s tím
nemá moc společného... Oplocený objekt s ostrahou je využíván převážně
k pronájmu.
Mia byla/byl slušná/slušný a proto i já slušně vysvětlím, co Mia nechápe
a jako neodborník a nezasvěcenec ani chápat nemůže.
Mia a ostatní obyvatelé Nebušic volají po změně proponované dráhy z
výhradně vzletové na výhradně přistávací.
Proponovaná a nyní zrušená paralelní dráha měla být situována ve vzdálenosti
1 525metrů vlevo (z pohledu přistávajícího letadla) od dráhy stávající
a tedy, jak je uvedeno i v původním článku (snažil jsem se být objektivní),
bočně by se nová dráha (RWY24L) a její sestupová osa k Nebušicím přiblížila.
Vyzývám kohokoliv, aby si vzal mapu a kružítko a zkontroloval si následující.
Vzdálenost prahu současné dráhy 24 (ze které dochází k drtivému procentu
vzletů) a nebušického kostela je cca 4 100 metrů.
Vzhledem k posunu proponované a zrušené dráhy vlevo a poloze Nebušic
by se práh nové dráhy nacházel ve vzdálenosti cca 3 250 metrů od nebušického
kostela.
Nejmenší vzdálenost do které se letadlo dostane při přiblížení na současnou
dráhu 24 je cca 2 200 metrů od nebušického kostela.
Zdalipak někdo nebušickým vysvětlil, že moderní proudové letadlo má
na konečném přiblížení motory v tahu (od „táhnouti“, nikoliv „býti v pr....“)
a vyluzovaný kravál se prakticky neliší od kraválu při vzletu? Jediný rozdíl
je v tom, že vzhledem k výšce je zasažené území větší.
V případě, že by byl splněn požadavek nebušických a hypotetická nová
dráha by byla používána pro přistání by nejmenší vzdálenost letadla (vyluzujícího
prakticky stejný hluk jako při vzletu) a nebušického kostela činila cca
900 metrů a míjela by severozápadní část obce ve vzdálenosti zhruba třetinové.
Shrňme si to:
Není
podstatný rozdíl mezi hlukem generovaným letadlem při vzletu a na konečném
přiblížení.
V
současnosti se přistávající letadla dostávají do nejmenší vzdálenosti cca
2 200 metrů od středu Nebušic, kdežto při vzletu z proponované dráhy 24L
by produkce téhož hluku začínala ve vzdálenosti cca 3250 metrů a letadlo
by se začalo okamžitě od Nebušic vzdalovat. Navíc je nadmořská výška Nebušic
nižší, než nadmořská výška letiště a hluk letadla na zemi, nebo těsně nad
zemí se sem šíří mnohem obtížněji. Mia sama/sám píše, že v současnosti
žijí „v klidném prostředí“. Vím o čem mluvím. Za dobrých podmínek slyším
vzlétající letadla na sídlišti Barrandov, kdežto obyvatelé Dejvic, v poloviční
vzdálenosti, ale „pod kopcem“ od letiště o nich nevědí. Samozřejmě nemohu
stoprocentně vyloučit mimořádnou východní situaci, při které dochází ke
vzletům ve směru 060. V tomto případě by ovšem nebylo žádným provozním
problémem používání drah vyměnit a používat pro vzlety stávající dráhu
06, tedy dál od Nebušic, jak k tomu ostatně občas dochází i nyní. Použití
jednotlivých drah pro vzlety a přistání není žádným fixním, nezměnitelným
pravidlem.
Při
splnění požadavku nebušických by se přistávající letadla produkující stále
stejný hluk dostala do na méně než poloviční vzdálenost ve srovnání se
současností a z hlediska vzlétajících by se nic nezměnilo.
Sečteno
a podtrženo, zprovozněním uvažované a nyní zrušené dráhy 24L pro vzlety
by se pro nebušické prakticky nic nezměnilo při splnění jejich požadavků
by na tom byli podstatně hůře.
Otázka zní, kdo tohle všechno nebušickým nakukal? Zdalipak jim někdo
sdělil, že moderní eroplány se přibližují na přistání s motory v tahu a
vyluzovaný kravál se příliš neliší od kraválu při vzletu?
Kdopak to zde
umístil mapu hlukové zátěže osahující jakési hrozivé čáry bez jediného
slova vysvětlení, jakou hlukovou zátěž tyto čáry reprezentují? Podobně
absentuje byť jediné slovo vysvětlení, zda mapa reprezentuje mapu zátěže
pro přiblížení na dráhy 24, vzlety z drah 24, či přiblížení nebo vzlety
v opačném směru 06. Logicky musí být schema hlukové zátěže pro každou situaci
jiné! Nebo snad všechno v jednom? Účel je jasný, mít mapu s hrozivými čarami.
Dále si všimněte, že při přiblížení a přistání na dráhu 31 ( na mapě
zhruba ze směru od Praha Řepy) produkují zřejmě letadla mnohem méně hluku,
než při přiblížení na kteroukoliv dráhu 24. Zajímavý úkaz, že?
Zcela jistě jim tohle všechno nesdělil!! Proč by v tom případě požadovali,
aby nová, nyní již zrušená dráha byla používána pro přistání, letadla by
se pohybovala blíže k jejich obci a byla by tedy logicky pro nebušické
více obtěžující než vzlety?
Spíše je naopak dotyčný je děsil představou letadel řvoucích nad jejich
hlavami těsně po vzletu. Shora popsaný požadavek nebušických je z jejich
pohledu naprosto scestný.
Opravdu
by mne od značky Mia zajímalo, kdo jmenovitě s těmito podnětnými požadavky
přišel. Zcela jistě to nebyli shora uvedení pánové Hlávka a Bělohradský.
A pokud ano, tak pouze papouškovali něco, co jim vsugeroval někdo jiný.
Tím někým jiným v pozadí, jehož jméno nenajdete ani v tiskových zprávách
informujících o celé záležitosti, ba ani na oficiálních stránkách Nebušic
zde, je
jistý pan, nebo spíše soudruh Pavel Verner.
Představme
si tohoto zasloužilého, leč skromného bojovníka za ekologické blaho Nebušic.
Soudruh
Pavel Verner, bytem K Vizerce 445, Praha 6 Nebušice, tel. 220
961 003, býval zaměstnancem bývalé
Správy dopravních letišť (později Řízení letového provozu ČR), Oblastní
středisko řízení. Kromě tohoto počestného zaměstnání zastával svého času
i méně počestnou funkci předsedy stranické organizace (hádejte které strany)
a po roce 1968 se aktivně podílel na práci místní prověrkové komise. Dodnes
si řada „bývalých“ komunistů pochvaluje, kolik z nich „zachránil“. O těch,
které se mu „zachránit“ jaksi nepodařilo a byli existenčně zlikvidováni, o
těch soudruzi mlčí. Mohl bych vám jich rovněž řadu jmenovat.
Po nějakém čase změnil
soudruh Verner zaměstnání a odebral se do služeb byvších Československých
aerolinií. Mimochodem, jejich tehdejší ředitel, soudruh Eliáš, běhal v
noci z 20. na 21. srpna 1968 po letišti v maskáčích a s pistolí v ruce
ukazoval soudruhům okupačním oficírům, spolu s četou vybraných samopalníků cestu
na všechna klíčová pracoviště, kde moji kolegové stáli čelem ke zdi a nevěděli,
co se v příštím okamžiku stane. Později mu emigrovaly obě dcery a soudruh
Eliáš byl pověřen zcela podřadnou funkcí vedoucího stanice v Bulharsku,
kde ho posléze našli oběšeného v šatníku. Po letišti se tradovalo, že dotyčný
šatník byl zamčený zvenčí. Sic transit gloria mundi!
Leč vraťme se k soudruhu
Vernerovi. Všichni očekávali, že jeho věrné služby STRANĚ budou příslušně
honorovány místem vedoucího stanice ve Frankfurtu, Londýně, případně v
New Yorku či Singapúru, jak bývalo v kraji ustáleným zvykem. Ti věrní byli
posíláni za odměnu na třeskutý západ, ti méně důvěryhodní do bratrského
Bulharska. Ke všeobecnému úžasu byl sice nakonec soudruh Verner pověřen
funkcí vedoucího stanice, ale v tehdejším Leningradě, kam tehdy ČSA létaly
tuším jednou týdně. Překvapení pominulo, když byl soudruh Verner po relativně
nedlouhém působení v zemi, kde zítra znamená včera jmenován vrchním kádrovákem
ČSA. Na něco takového tedy jeden musel být už pěkně velká svině a v této
souvislosti se naskýtá otázka, co soudruh Verner činil v Leningradě zbývající
čtyři všední dny v týdnu, kdy byl provoz ČSA veškerý žádný a zda-li ho
ostatní personál ČSA v Leningradě vůbec znal.
V roce 1989 nepochopil soudruh Verner včas situaci (ostatně stejně jako
já ) a to, že se k moci dere zcela jiná komunistická klika. Rozdíl mezi
námi byl v tom, že já jsem věřil, že vypukla demokracie, kdežto soudruh
Verner strhával plakáty a snažil se lidi zastrašovat. A opět jen na okraj.
Jedním z aktivistů kteří se bryskně hlásili k Občanskému Fóru, nebo se
o to alespoň snažili, byl také jeden soudruhem Vernerem zachráněný a nástupce
soudruha Vernera ve funkci předsedy strany. Naštěstí, alespoň pro daný
okamžik a na tomto místě bylo dotyčným soudruhům za jejich iniciativu poděkováno
a byli posláni ke všem čertům.
Tak přišel soudruh Verner o místo kádrováka a posléze zmizel z dohledu
úplně. Ostatně stejně jako tehdejší ředitel podniku Řízení letového provozu,
soudruh Šmíd. Úplnou náhodou byla totiž v oněch vzrušených dnech na sídlišti
Praha Řepy, na obyčejném paneláku objevena deska, hlásající, že zde sídlí
„Pomocné vysílací středisko podniku Řízení letového provozu“. Ve skutečnosti
se jednalo o místní filiálku StB a uvnitř jsme našli dalšího bývalého zaměstnance
podniku soudruha Karmazína Václava a nic jiného. Veškerý spisový materiál
byl už odstraněn.
Byli jsme to ale naivkové!
Předchozí služby soudruha Vernera byly ovšem honorovány natolik dobře,
že si mohl dovolit postavit pěknou vilku v Nebušících, K Vizerce 445, a
puzen svou činorodou státotvornou povahou, která ho vždycky pudila k boji
za blaho pracujících, stal se bojovníkem za ekologii. Zbytek ponechávám
na inteligenci čtenářů.
Takže, až si zaplatíte pěkně drahou dovolenou tu, či onde a následně
budete v nových odbavovacích prostorách letiště (postavených z vašich daní)
do nekonečna čekat, tak vězte, že jedním z důvodů, proč bude mít vaše letadlo
zdržení jsou také aktivity soudruha Vernera Pavla. Jen v měsíci červenci
vyprodukovalo totiž letiště úhrnem 6 674 minut (cca 111 hodin) zdržení,
protože více letadel se na stávající dráhový systém, při dodržení všech
hlukových omezení a bezpečnostních provozních postupů prostě nevejde.
A na konec, ptáte se jak to všechno vím? Jednak se to po letišti vědělo
již před tím, ale soudruh Verner si, záhadno jak, patrně od některého toho
soudruha, kterého svého času zachránil, sehnal moje služební telefonní
číslo a spoléhaje se na všeobecnou epidemii Alzheimerovy choroby, snažil
se ze mne tahat rozumy a informace s tím, že „pomáhá starostovi“. Stále
stejná chyba, považují nás všechny za blbce. Anebo se snad, vzhledem k
výsledkům voleb, až tak nemýlí? Poslal jsem ho ke všem čertům, tedy k tiskovému
mluvčímu podniku a pro jednou jsem byl rád, že toho zmrda máme.
Z řady příčin nemám žádný zvláštní důvod trpět nějakým hypertrofovaným
pocitem loyality ke svému zaměstnavateli, ale figuruje-li v dění takový
týpek jakým je soudruh Verner, byl bych loyální třeba se samotným ďáblem.
Váš Katoda