Doufám, že mi Michal Viewegh odpustí,
ale lepší název, který by časově vymezil období dvou
pětiletek, mě nenapadl.
1. leden
Je to právě 10 let, co z mapy
světa zmizelo Československo, a vznikla Česká republika. Zmizel
stát, jehož jméno mělo zejména (a vlastně výhradně) před 2.
světovou válkou ve světě dobrý zvuk a vznikly dva malé
státečky, které jsou všem ukradené.
Předsedou vlády po vítězství ČSSD
ve volbách v roce 2002 je Vladimír Špidla.
Václav Havel přednesl svůj poslední
novoroční projev ve funkci prezidenta. Přípravy na volbu nového
prezidenta byly v plném proudu a v zákulisí se pilně
politikařilo.
Obce s rozšířenou působností
zahájily svoji činnost. Agenda 73 zrušených okresních úřadů
přešla na 205 pověřených obcí s rozšířenou působností.
Tyto obce mimo jiné převzaly evidenci vozidel, řidičských
průkazů, občanských průkazů a cestovních dokladů. Přechod
agendy se neobešel bez problémů. Někde neměli počítače, jinde
nefungovala síť anebo jim chyběli úředníci. A jinde měli
počítače, funkční síť i úředníky, které ale „někdo“
zapomněl proškolit. Desetitisíce úředníků bylo v pohybu a
mnoho nových jich bylo přijato. Poté co se úředníci v nových
úřadech rozkoukali, se sice zkrátila prezenční čekací doba na
vyřízení čehokoliv (alespoň u nás ve venkovské pověřené
obci), ale začal nebývalou měrou bujet klientelismus a s ním
související korupce. Snad ani není nutné dodávat, že vesele
kvetou do dneška.
Začala platit novela Zákona o obecní
policii a strážníci se chystali na „velkou akci“, při které
budou nemilosrdně trestat parkování na místech pro invalidy a
odtahovat špatně parkující vozidla (tehdy novinka). V půlce
února se rozhodnutím soudu zjistilo, že strážníci nesmí
zastavovat auta za překročení rychlosti a dokonce ani pokutovat.
Několik strážníků bylo vyšetřováno kvůli podezření ze
zneužití pravomoci veřejného činitele, ale zametlo se to pod
koberec, protože „legislativa byla nejasná“. Ředitel pražské
městské policie do problematiky vnesl jasno, když připustil, že
novela zákona je jen o represi. Dnes by se díky školením
zaměřeným na komunikaci s médii podobného výstřelu do
vlastních řad už nedopustil.
15. leden – 1. volba prezidenta
Václav Havel si ve svém loučení
s funkcí prezidenta přál za nástupce „někoho svěžího,
mladého a zdravějšího“, kdo naváže na předchozí (rozuměj
jeho) politiku. Výběr při první volbě byl bohatý: chytrý Klaus
(ODS), milý Pithart (KDU-ČSL), slušný Bureš (ČSSD) a neznámý
Kříženecký (KSČM). Pak se profláklo, že slušný Bureš byl
normalizační komunista, a pomohl chartistovi, ze kterého se
vyklubal jiný komunista. Takže do druhého kola první volby se
dostali Klaus a Pithart. Ani ve druhém, ani ve třetím kole první
volby prezident zvolen nebyl.
24. leden – 2. volba prezidenta
Tentokrát poslanci a senátoři
vybírali mezi Klausem, Jaroslavou Moserovou a Milošem Zemanem
(ČSSD). Evropa z euroskeptického konzervativce Klause, ani
z diplomaticky handicapovaného Zemana nadšena nebyla. Němci
dokonce přemýšleli, zda nám umožní vstup do EU. Moserovou
Evropa i Německo ignorovaly. Do druhého kola druhé volby
překvapivě nepostoupil Miloš Zeman, kterého evidentně zradili
členové jeho strany. Ani tentokrát prezident zvolen nebyl.
28. únor – 3. volba prezidenta
Burza kandidátů vytáhla z klobouku
dalšího králíka: Jana Sokola. Proti němu stál orel
prezidentského nebe Václav Klaus. Do druhého kola postoupili oba a
konečně ve třetím kole zvítězil Václav Klaus. Šuškalo se, že
poslance a senátory to přestalo bavit, tak zvolili Klause, aby už
byl pokoj.
7. březen – Inaugurace nového
prezidenta
Za zmínku stojí snad jen to, že při
podpisu slibu selhalo připravené pero a tak musel Klaus použít
vlastní.
20.
březen – Irák
Iráku byl nabídnut barterový obchod:
Na Blízký východ bude exportován americký způsob života a do
USA bude importována irácká ropa. Irák kupodivu tuto výhodnou
nabídku odmítl. Pak tehdejší americký prezident George Bush
mladší dostal tutovou informaci, že Irák vlastní zbraně
hromadného ničení. A tak USA společně s Velkou Británií
zahájily „Operaci Irácká svoboda“. Diskusní spolek v Radě
Bezpečnosti OSN byl v zásadě proti, Evropa byla v zásadě
proti, Rusko bylo proti.
Čeští politici byli mezi dvěma
mlýnskými kameny: na jedné straně si nechtěli popudit velkého
bratra, pardon velkého spojence USA, na straně druhé si nechtěli
popudit Francii a Německo, jelikož tou dobou vrcholila jednání o
vstupu ČR do Evropské unie. A tak naši politici zaujali vyvážený
postoj: moudře neříkali tak ani tak, až na jejich slova došlo.
Bojové jednotky jsme do Iráku neposlali, takže jsme neválčili.
Poslali jsme do Kuvajtu chemickou jednotku a polní nemocnici, takže
jsme válčili.
Mimochodem, polní nemocnici tvořilo
20 lékařů, 200 důstojníků a další personál.
9. duben
Evropský Parlament otevřel Česku a
dalším 9 zemím cestu do Evropské unie. Česko dosáhlo primátu,
když pro náš vstup hlasovalo nejméně evropských poslanců. Ti,
kdož hlasovali proti nebo se zdrželi, nám vytýkali Benešovy
dekrety. Teď ještě musí rozhodnutí schválit národní
parlamenty 15 starých členských zemí. V Česku bylo na
červen vypsáno referendum o vstupu do EU.
16. duben
Prezident Václav Klaus a premiér
Vladimír Špidla podepsali smlouvu o zapojení Česka do EU. Smlouva
měla pět tisíc stránek. Doufám, že ji oba četli.
1. květen
Prezident USA George Bush ohlásil
„Mission accomplished“ a ukončení hlavních bojových operací
v Iráku. Vloudila se drobná chybka, zbraně hromadného ničení,
chemické ani biologické zbraně se zatím nenašly a nestalo se tak
ani později. Prezident Klaus při setkání s americkým
velvyslancem v ČR Craigem Stapletonem vyjádřil pochybnosti o
věrohodnosti případných v Iráku nalezených chemických zbraní.
Craig se naštval a zatepla vše nabonzoval svému bratranci
Georgovi, který se Klausovi odměnil tím, že si na něj nenašel
čas při červnovém zájezdu do USA.
V polovině července se do USA na
oficiální návštěvu vypravil premiér Špidla, který se
s americkým prezidentem setkal. A hned potom ještě Václav
Havel obdržel nejvyšší americké vyznamenání Prezidentskou
medaili svobody.
13. červen – Den D
V pátek 13. června začalo
referendum o vstupu do Evropské unie. V den D+1 bylo
rozhodnuto: Chceme tam! K urnám přišlo 55 % voličů, z nichž
77 % bylo pro. Čechové, pokud měli svobodnou volbu, se posledních
500 let rozhodovali převážně špatně. Tehdy jsem to tak neviděl,
ale měřeno dnešní optikou se mi zdá, že jsme v této
„hezké“ tradici pokračovali.
15. červenec
Premiér Špidla se na návštěvě
v USA sešel s americkým prezidentem Georgem Bushem.
Prezident Klaus byl na krátké
návštěvě ve Francii u prezidenta Chiraca a kritizoval jednotnou
evropskou měnu euro a evropskou ústavu. Chceme tam, ještě tam
nejsme a už kritizujeme.
1. září
Učitelé stávkovali a nešli do
školy. Uvedli celkem 15 důvodů, ve 12 z nich šlo o peníze,
ve 2 o společenské uznání a 1 důvodem byla nedostatečná
duševní hygiena.
11. září
V rámci rozpočtové reformy si
poslanci na 3 roky zmrazili platy. Předtím si je ale zvýšili.
14. září
Švédsko v referendu jednoznačně
odmítlo zavedení eura. Kromě Švédska nemají euro ještě
Dánsko, které odmítlo euro už před třemi lety, a Velká
Británie, která odmítá euro pořád.
16. září
Agentura SC&C
udělal pro MF DNES průzkum korupce. „Zvítězili“ dopravní policisté následování
Policií ČR jako celek. Na čtvrtém místě byla městská policie.
29. září – 3. říjen
Od pondělí do pátku probíhala do té
doby největší dopravně-bezpečnostní akce s názvem
Kryštof. Policisté si pochvalovali, jak ukáznili řidiče. Jenže
týden ukázněných řidičů dostal smutný černý vykřičník: o
následujícím víkendu na silnicích zahynulo 25 lidí, tedy
dvakrát víc než obvykle. Martin Komárek okomentoval tuto akci
následujícími slovy:
„Porušování předpisů je vždy
špatná věc. Jenže naši zemi nesužují řidiči, kteří o
kousek překročí maximální rychlost. Sužují ji lidé, kteří
buď úplně pohrdají nejen předpisy, ale jakoukoliv lidskou
slušností, nebo nedouci, kteří by neměli dostat řidičský
průkaz.
Akce Kryštof uspěla, co se týče
těch, kdo mírně překračují předpisy. Jenže policejní manévry
neuspěly a nemohly uspět proti těm, kdo jsou doopravdy
nebezpeční.“
Tesat do kamene by se ta slova měla.
15. říjen
Sice ještě nejsme v EU, ale
vláda a ČNB rozhodli, že eurem začneme platit v roce 2009.
16. říjen
Klaus poprvé předstoupil před
Parlament ve funkci prezidenta. Kritizoval rozpočet, který má
v rámci reformy financí nejvyšší schodek. Dále varoval
před euroústavou a upozornil, že lidé politikům nedůvěřují.
23. říjen
Objevil se první návrh jednotného
evropského řidičáku. Jednotný evropský pas by „Evropané“
vypískali, tak se začalo řidičákem. Ze salámu se ukrojilo další
kolečko a o krok jsme se přiblížili ke Spojeným státům
evropským.
4. až 6. listopad
Po „úspěchu“ akce Kryštof
uskutečnila Policie akci Kryštof II. Policisté se zaměřili
hlavně na starší auta. Nejčastějším přestupkem byla
nerozsvícená světla.
12. listopad
Klaus byl na dvoudenním turné po
jižní Moravě. Ve Vyškově jsme se od něj dozvěděli, že „jsme
předčasným státem blahobytu“.
12. až 13. prosinec
V Bruselu proběhl summit EU o
evropské ústavě, ale jednání zkrachovala. Jednání
představitelů současných i přistupujících států se zadrhlo
na penězích.
14. prosinec
V Iráku chytili Saddáma Husajna.
Američané konečně mohou Iráčanům přinést lepší život. Kdo
se po válce ptá vítězů, že zbraně hromadného ničení, které
byly záminkou k válce, se nenašly?
18. prosinec
Prezident Václav Klaus dostal
pancéřovaný automobil Škoda Superb. Doteď jezdil v Audi A8,
jeho předchůdce Havel jezdil v Mercedesu S-Klasse.
22. prosinec
Vláda rozhodla, že vzdušný prostor
země budou bránit švédská letadla JAS-39 Gripen. Jako vždy se
vyrojila spousta dotazů – co, kdo, kolik, od koho?
Shrnutí
Takový byl rok 2003. Výběr událostí
byl naprosto subjektivní a zcela určitě by se našly i další
stojící za zmínku. Někdy příště se možná podíváme na
další roky.
13.12.2012 Pohan