Tento text se týká pacientů s velmi silnou dlouhodobou bolestí, kteří
se od září tohoto roku dostávají do situace, kdy, si nemohou dovolit platit
nově vzniklé vysoké doplatky na léčiva a volba „bolest nebo hlad“ se pro
ně může stát každodenní smutnou realitou. Co se tedy děje?
Počínaje dnem 1. září 2011 došlo k razantnímu snížení úhrad léčiv, která
se používají k tlumení silných a velmi silných bolestí. Tato léčiva, tzv.
opiáty, jsou zcela nepostradatelná zejména u pacientů trpících nesnesitelnou,
jinak neovlivnitelnou bolestí, v důsledku které, v případě jejího neléčení,
nesmírně trpí. Jedná se zejména o onkologické pacienty a pacienty s těžkými
neonkologickými diagnózami. Tito pacienti jsou v situaci do které se může
dostat kdokoliv z nás, protože nemoc si nevybírá. Jsou často plně invalidní
a dostávají se do situace, kdy by měli, ze svých omezených finančních prostředků,
doplácet, a to pouze na léčiva proti bolesti, až tisíce korun měsíčně.
Přitom ceny těchto léčiv jsou u nás nejnižší v Evropě, stát je jen prostě
odmítá pacientům hradit. Asi ale nelze očekávat, že by si pacienti mohli
léčbu dovolit, např. z invalidního důchodu.
Teď si asi mnoho z vás řekne. Bolest? Každého něco bolí. Mě bolí záda
celý život a taky s tím žiju. Zkuste se tedy vžít do situace popisovaného
pacienta. Představte si stupnici od nula do desíti, kde nula je stav, kdy
vás vůbec nic nebolí a desítka je nejhorší bolest jako si umíte představit.
Ano, bude to subjektivní. Ženy si možná představí komplikovaný porod, muži
stav, kdy jim močovou trubicí vycházel močový kamínek. Někdo si představí
bolest, když si zlomil nohu při lyžování, jiný když ho „chytly plotýnky“.
Peklo, že? A ti, o kterých zde hovořím, by bolesti podobné intenzity
zažívali 24 hodin každý den. Den za dnem, týden za týdnem, rok za rokem.
Tedy pokud nebudou léčeni. Metody i léčiva máme, stát bohužel stanovil
míru spoluúčasti u těchto, nejvíce trpících, nad mez, kterou jsou schopni
unést.
Laik by mohl namítat, že jistě za tato léčiva existuje plně hrazená
náhrada, kde je tedy problém. Odpovím jednoduše – teoreticky náhrada existuje,
prakticky ne. Problém je v rozdílnosti účinku jednotlivých účinných látek.
Mnoho z těchto komplikovaných pacientů už mělo nasazeno více účinných látek
a je tedy odzkoušeno, že jiná, než ta co mají současně nefunguje. Pro zajištění
adekvátní terapie je nutná plná dostupnost všech typů opioidů a to proto,
že každý má specifické účinky na specifický typ bolesti, laicky řečeno.
Zkoušíme to, ale… po více než měsíci platnosti tohoto opatření se ukazuje,
že pacienti převedení z ekonomických důvodů, z pro ně nedostupného opioidu
na jiný, plně hrazený, se často chtějí vrátit, protože jim nová léčba nefunguje.
Chtěli by, ale měli by si měli doplácet třeba 10.000 Kč měsíčně. Překážkou
jsou prostě finance. Čeká je tedy zmiňované peklo?
Potenciální důsledky této situace se odborníci snažili řešit dlouho
předtím, než skutečně nastala. Opakovaně upozorňovali na nekonzistentnost
plánovaných opatření, nicméně, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv, ani
Ministerstvo zdravotnictví, neuznaly za vhodné přehodnotit svůj neetický
přístup. Jistě, úhrada byla stanovena striktně podle platných předpisů
a metodik, což ale nemění nic na tom, že výsledkem tohoto jednání jsou
pacienti, kteří trpí, protože nemají peníze na léčbu. Řešení by ale bylo.
Šlo by spoluúčast snížit ve „Veřejném zájmu“ což legislativa umožňuje.
Tento institut ale nebyl využit, státní orgány veřejný zájem náležitě nezhodnotily.
Nezohlednily ani oprávněné zájmy pacientů, a to za situace, kdy je tlumení
bolesti ve všech civilizovaných společnostech považováno z morálních, etických
i medicínských důvodů za zásadní terapeutické opatření. Silná a velmi silná
bolest vyžadující dlouhodobou léčbu je totiž zvláštní zdravotnickou jednotkou,
která má specifický morální, etický a medicínský význam. Žádný lékař nemůže
ponechat pacienta se silnou a velmi silnou bolestí bez adekvátní terapie.
Jak to má ale udělat, pokud pacient nemá na léčbu.
Pro nás, lékaře zabývající se léčbou bolesti, je vzniklá situace zcela
nepřijatelná. Po domluvě s některými kolegy jsme se rozhodli pro vytvoření
petice proti těmto doplatkům na jejíž realizaci spolupracujeme se Svazem
pacientů ČR.
Tato aktivita je zcela apolitická a jejím účelem je vyvolat diskuzi
nad touto problematikou. Při dostatečné podpoře bude petice předána zákonodárcům,
ministrovi zdravotnictví a sdělovacím prostředkům. Rádi bychom, aby státní
orgány přehodnotily svůj přístup k této velmi specifické skupině nemocných
a revokací rozhodnutí jim umožnila život s alespoň slušnou kvalitou a se
snesitelnou mírou bolesti.
Pokud chcete petici podpořit a přispět k obnovení dostupnosti léčby
pro tyto trpící pacienty, připojte svůj podpis. Text petice a podpisový
formulář najdete zde: www.peticeprotibolesti.cz
16.11.2011 MUDr. Marek Hakl, PhD.