Poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák je prý v šoku. Budu páchat osvětu
a vysvětlím čtenářům D-FENSe a také poslanci Jandákovi, jak je to s tím
chlastem, abych ho dostal z toho šoku.
Svérázný
článek v internetovém magazínu Krajské listy novináře Kekelyho
sděluje následující: "Vítězslav Jandák je v šoku. V Česku existuje služba,
která umí zachránit řidičský průkaz i lidem, kteří udělají přestupek a
hrozí jim odebrání řidičáku. A to přesto, že mají třeba zbytky návykových
látek. Poslanec říká: I když na druhou stranu se vlastně už ničemu nedivím.
V téhle zemi je totiž možné úplně všechno…"
Zákony prý umožňují, aby se občan čelící obvinění efektivně hájil. To
je tedy hrůza. Z toho je pan zákonodárce v šoku oprávněně. Asi očekával,
že si lidé nechají jen tak bez náznaků obrany hodit na krk ty jejich legislativní
splašky.
Předně ani na okamžik nepochybuji, že poslanec Jandák má krajně odmítavý
postoj ke konzumaci alkoholu. Je to zcela zjevné i z některých jeho občanských
aktivit, kdy například hlásal, že zákaz
chlastu ve sněmovně je buzerace. Jistě by mu napomohl jeho stranický
kolega Škromach nebo lidovecký poslanec
Junek, kteří prochlastují, pardon, prosazují, aby specifická skupina
řidičů mohla chlastat a uvedený Junek dokonce chlastání před nebo během
jízdy nazývá "občerstvením". Možná by měl své zákonodárné aktivity s nimi
koordinovat. V odkazovaném článku mě zaujal i názor poslance Kolovratníka
z ANO, který jednou větou přiznal, že při řízení chlastá, pardon, občerstvuje
se, přesto prosazuje "nulovou toleranci bez výjimek". To pokládám za příznačné.
Jandák je od roku 2013 poslancem a současně si stěžuje, jak to v této zemi
vypadá, což pokládám mírně řečeno za zvláštní. Nejlepší by bylo, kdyby
demonstroval svůj nesouhlas s vlastní zákonodárnou činností tím, že sám
sebe vyhodí z okna.
Článek se točí kolem jistého p.
Křepelky, který poskytuje řidičům právní pomoc, mmj. i těm, kteří byli
přichyceni domněle s alkoholem v krvi. To je nepochybně vážná věc. Občané
čelící trestnímu obvinění (jak všeobecně známo, podle postoje tuzemských
i evropských soudních institucí je přestupek podkategorií trestních deliktů)
si přiberou na svoji obhajobu právního zástupce. To je opovážlivost, drzost
a hlavně něco takového v naší zemi nelze trpět. Slyšeli jste někde, že
by u mlácení v Petschkárně měli obvinění právní zástupce? No tak vidíte.
Hodně to připomíná tzv. trik s advokátem, což je služba, která v ČR
existuje a který se používá u soudů a který má za následek, že někteří
zejména ti nespravedlivě obvinění pseudopachatelé uniknou nespravedlivému
trestu. Nepochybuji, že se s "trikem s advokátem" po čase zatočí stejně
jako s "trikem s osobou blízkou" stejně jako s "triky" s dalšími ústavními
právy.
Pan poslanec, jehož odpor k alkoholu jsme shledali zcela zjevným, dále
sděluje: "Nikdy jsem nebyl za volantem se sebemenší hladinkou a nějak nechápu
lidi, kteří tohle udělají. (bla bla)"
Prej hladinka. Jak ten kolotočář o tom chlastu láskyplně hovoří.
Vrtá mi hlavou, ja si může být poslanec Jandák být vůbec jist, že skutečně
nikdy neřídil ve stavu, kdy by mu hrozil pozitivní test na alkohol.
Díky určitým specifikům právního prostředí v této zemi, tedy téhož právního
prostředí, které Jandák denně ve sněmovně spolukurví, si totiž nikdo nemůže
být jist, že mu nezjistí v dechu alkohol. Dokonce ani zapřísáhlý abstinent,
který si zakrývá oči při vysílání reklamy na pivní limonádu a pije pouze
odstředěné mléko.
Příčinou je to, že soustavným lobbingem Policie ČR byla tzv. orientační
zkouška alkoholu v dechu postavena zákonem na roveň odborného lékařského
vyšetření, při kterém se zjišťuje obsah alkoholu, případně jeho metabolitů
v krvi (zákon
č. 379/2005 Sb.,§ 16, odst. 2). Argumentem policie bylo, že současné
dechové analyzátory jsou již natolik kvalitní, že mohou odborné vyšetření
zcela nahradit. Významnou roli v tom sehrála firma Dräger, která se tradičně
orientuje na státní zákazníky a jejich výkonné složky. Realita je však
taková, že policií používané přenosné detektory Dräger 7410 a 7510 jsou
pouze orientačním měřidlem, které může pouze za určitých podmínek být použito
jako průkazné. A tyto podmínky jsou v českém právním řádu nastaveny natolik
volně, že to jde v podstatě vždy. Já tomu říkám "mezera v zákoně".
Až budu ministr dopravy, tak s touto praxí skoncuji a vrátím ty strojky
do rukou bezpečnostních techniků a vrátných v podnicích.
To byl vtip. Teď už zase vážně.
Jediným měřidlem Dräger, které je podle téhož webu možné získávat spolehlivé
důkazy ("beweissicher") je přístroj Dräger
9510, který však Policie ČR nepoužívá. Je zajímavé, že například německá
policie smí za účelem získávání důkazů používat pouze tento přístroj (nebo
jeho minulou generaci). Zastánci českého silničního fašismu rádi sahají
po zahraničních příkladech, zejména pokud jde o zvyšování trestů a pokut,
ale tento poznatek jim nějak unikl. Důvodem, proč je právě tento model
jediným měřidlem firmy Dräger, které je možné použít jako průkazné je skutečnost,
že používá dva na sobě nezávislé detekční systémy (elektrochemický a infračervený)
a všechny klíčové komponenty těchto systémů jsou rovněž zdvojeny. Výstupy těchto
dvou systémů musí být ve shodě. Z toho také plyne, že je o něc dražší,
náročnější na obsluhu i na údržbu. Detektor Dräger
7510 používaný českou policií je pak na webu firmy označován jako zařízení
pro předběžný test ("Vortest") a žádná taková opatření nemá.
Praxe tomu odpovídá. Měření orientačním přístrojem Dräger generuje povážlivé
množství falešných detekcí. Například se podařilo prokázat, že pirátem
bude shledán řidič,
který si ostřikoval okno. Falešné poplachy dále způsobují některé ústní
vody, cukrovinky
a žvýkačky. "Alkohol" nadýchali lidé, kteří před testem pracovali s barvami.
Zejména by se na pozoru měli mít diabetici a lidé s nějakým jiným onemocněním
slinivky břišní. Další skupina falešných detekcí plyne z toho, jakým způsobem
policie měřidlo používá. V jeho okolí by například neměly být antény vysílaček
a mobilních telefonů, což v praxi nikdo nehlídá, je definována teplota
a vlhkost vzduchu, atmosférický tlak apod. Někdy je třeba provést více
testů, mezi nimi musí být stanovená prodleva, příslušnici PČR to však někdy
pomotají a když získají více naměřených hodnot, ty pro řidiče příznivější
se překvapivě někam "ztratí" nebo je někdo "omylem" při vyčítání z paměti
smaže.
Mezi měřením alkoholu v dechu a alkoholu v krvi neexistuje
korelace. Srovnávací měření dopadlo katastrofálně.
V běžných průmyslových podmínkách, například při výrobě nějakých součástek
nebo chemikálií by takové měřidlo vůbec nemohlo obstát. Při rozhodování
o vině a trestu kupodivu ano.
Pan poslanec má pravdu. V této zemi je možné všechno.
Zdá se, že si zákonodárci nebyli úplně jisti policejními báchorkami
o superdetektorech a do zákona vestavěli pojistku obsaženou v poslední
větě druhé odstavce § 16 odkazovaného zákona ("V případě, že osoba tento
způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.").
Kdokoli by si tedy později u správního orgánu nebo u soudu postěžoval,
že orientační měření bylo orientační, tak mu je sděleno, že měl přece ze
zákona možnost tento druh zkoušky odmítnout, on to neudělal, čili provedení
zkoušky přístrojem akceptoval. Tudíž je to jeho věc, protože měřidlo je
stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, bylo ověřeno a pokud má
sprostý obviněný nějaké problémy s jeho funkčním principem a vachrlatou
detekční schopností, měl zkoušku v souladu s § 16 odst. 2 odmítnout. Policie
se zase naučila toto ustanovení obcházet, takže důvtipně zaměňuje odmítnutí
dechové zkoušky jako takové (přestupek podle § 125c zákona č. 361/2000
Sb.) s odmítnutím tototo způsobu zkoušky (právo řidiče podle ustanovení
citovaného výše) a autoritativně řidičům sděluje, že když nebudou do toho
krámu foukat, je to "jako vodmítnutí zkoušky a za to se berou řidičáky".
Řidič na místě většinou neví, jak se věci mají, i kdyby to věděl, tak stejně
většinou nemá význam se s nějakým šimpanzem s pistolí dohadovat, protože
on potřebuje získávat čárky,
aby dostal zaplacené přesčasy nebo mohl na dovolenou jindy než v listopadu
a v únoru.
Další problém vyvstal v okamžiku, kdy se začalo zjišťovat, jak moc přesná
ta věc je. Nakonec se narodila metodika, která v souladu se zásadou "in
dubio pro reo" určovala hranici 0,24 promile, kterou je nutno od aktuálně
naměřené hodnoty odečíst, protože v tomto rozsahu je z nejrozličnějších důvodů detekce alkoholu sporná. Ona slavná "nulová tolerance" se tak ocitla de
facto v pánu.
Na nulovou toleranci alkoholu mám specifický pohled. Nijak hluboce jsem
se tím nezabýval, ale nabyl jsem dojmu, že čím dál na východ, tím nulovější
tolerance, rozsáhlejší vynucování práva, přísnější tresty a hlavně se tím
více se chlastá bez ohledu na to všechno. Je to dáno celkovým stavem společnosti.
Tedy různými Jandáky, Škromachy, Junky, Plašily a dalšími takovými. Naši
předkové měli recept,
my máme v parlamentu uslintané idioty s rudými frňáky a hladinkou.
Ministerstvo dopravy metodiku v rozporu se zákonem nějakou dobu odmítalo
vydat, naštěstí zabrala lest a bylo to venku. Problém je ten, že úřady
někdy dělají, jako by tato metodika neexistovala a uvedenou hranici 0,24
promile někdy bez zjevného důvodu odmítají brát v potaz, resp. zohlední
ji jen tehdy, když jste hustej a začnete do toho rýpat. To je zřejmě těžištěm
činnosti pana Křepelky. Mimochodem, tohle je jedna z vlastností našeho
"právního státu" a jeho prostředí, říkám tomu práva on demand. Jako řidič
v podstatě žádná práva nemáte, jste otrok, mukl a poslední hovno. O svá
práva se musíte aktivně brát, jinak budete pouze nesvépravný plátce pokut.
Také jsem zažil situace, kdy firma Dräger osobami jejich reprezentantů
vstupovala do správních řízení (!) a poskytovala úřadům odborná vyjádření
k hausnummerům vyprodukovaným jejich detektory, přičemž se ukazovalo, že
si představitelé firmy nejsou příliš jisti některými parametry svých detektorů
a celkem slušně duchaří, zejména pokud jde o citlivost detektoru na některé
látky typicky produkované metabolismem osob stižených diabetem.
Prostě bordel. Zejména v oblasti 0,2-0,5 promile hrajete sportku.
Mimochodem ještě větší šrot jsou testy na drogy a tam má policie ještě
volnější ruku.
Každopádně všichni diabetici, osoby užívající nějaké léky kromě těch
úplně běžných, osoby pracující s barvami a rozpouštědly, dál osoby, které
někdy něco pily a ještě si dokážou vzpomenout, kdy to bylo. Zhruba milion
obyvatel ČR by se mělo mít před testovacími metodami Policie ČR na velkém
pozoru a být si vědomi svého zákonného práva odříci orientační vyšetření
detektorem višní v čokoládě. Průběh každého testu na alkohol doporučuji
každému dokumentovat vhodnými prostředky, aby se vám také nestalo, že se
nějaký důkaz "ztratí". Poslanec Jandák, jak se na něj dívám, by se k detektoru
neměl raději ani přibližovat na méně než metr, aby nedopadl jako jeho poslanecký
kolega Plašil.
Naprosto nikdo proto nemůže vyjet na ulici a říct "já bych nenadýchal".
A když je někdo tak optimistický, bude potřebovat Křepelku nebo "trik s
advokátem". Zatím. Dokud se nestane obhajoba součástí obžaloby.
01.10.2015 D-FENS