Komentáře ke článku: Fyzika pro DFensáky 3 – Jaderná energetika (+bonus: Alternativy) (ze dne 08.08.2010, autor článku: Smrtihlav)
Přidat nový komentář
|
Jaderny "odpad" by se dal dale vyuzit pro rychle mnozive reaktory. Take "budoucnosti" je termojaderna fuze, ovsem o te uz se nekdy kolem roku 1950 rikalo ze "Za 50 let uz to bude...." Takze tezko rict jak dlouho tento proces bude trvat.
Co se tyka FV elektraren, tak dosahnout hodnoty 1000Wm-2 je spis dost vyjimka. Videl jsem na netu mereni z cca poslednich 4 let, ale nemuzu je ted bohuzel najit. Nicmene spickova hodnota se napr. v oblasti Brna pohybuje okolo 850.
Vodni elektrarny jsou dobra vec, bohuzel u nas neni kde a v pripade MVE je to jen kapka v mori.
|
|
|
Taky pro idealni funkci te fotovoltaiky by bylo vhodne, aby na ten fotoclanek dopadaly paprsky pod uhlem 90° (jak ve vertikalnim, tak v horizontalnim smeru), coz by zase znamenalo nejake servomotory, pohyblivou konstrukci atd.
|
|
|
To už v dnešní době není problém, takové systémy se už minimálně 6 let vyrábí.
Z reálných měření je nárůst výkonu cca 40-45% (Španělsko). I u nás několik pohyblivých instalací je. V současnosti se usiluje o přesné polohování s max. odchylkou od polohy slunce řádově v desetinách stupně pro koncentrační panely.
|
|
|
Akorát že jsou adekvátně dražší.
|
|
|
To samozřejmně, ale pořád se vyplatí. V dnešní době už míň, než před pár lety, ale pořád vyplatí. Když stály panely o 50% víc než teď tak to bylo velice zajímavé řešení.
|
|
|
s tim vyplacenim se, bych si nebyl tak jisty, jezdim kolem 2 slunecnich elektraren, prvni dostavili na jare a druha je rozestavena(maji umisteno tak 10% panelu) a na zadne servomotory se nehraje, panely lezi primo na jednoduchyh kovovych konstrukcich (na prvni pohled to vypada skoro jak lesenarske trubky)
i kdyz je tedy mozne, ze v techto pripadech nejde primarne o produkci elektriny, ale o to podojit co nejvic stat s minimalnimy pocatecnimy naklady
|
|
|
To prave neni pravda, kdyby se tak moc vyplatilo mit FVE s trackery tak by se stavěly všechny. Zkuste si prohlednout okoli, najit nejake FVE a schvalne kolik z nich ma tracker?:-)
|
|
|
No a kolik pak si ty řídící systémy vezmou energie?
|
|
|
Zajeďte se podívat do Strašic (ano do "těch" Strašic). Jedna firma tam prezentuje velký solární park, včetně velkých trackerů (to jsou ty motory). Jsou ochotni vás solárkem provést.
|
|
|
v sedmdesatych letech 20. stoleti se rikalo, ze uz to skoro je /sovetstvi vedci-tokamak, kanada a usa s jinym typem reaktoru, blabla/... ty rychle mnozive reaktory, ta termojaderna fuze, ta moznost opetovneho vyuziti vyhoreleho jaderneho paliva na me dycha optimismem meho mladi a viry v jadernou energetiku zivenou popularne odbornymi clanky v casopisech ABC mladych techniku a prirodovedcu nebo VTM /veda a technika mladezi/... dnes se citim podvedeny a smutny ze stale stejnych argumentu /a metod prosazovani/ a jadernou energetiku za nejmene stastny zpusob ziskavani energie...
|
|
|
Hacek je v cene uranu a prepracovani "odpadu". Ono prepracovani je drazsi nez uran vytezit a obohatit. Take je problem u rychlych reaktoru jejich chlazeni - nutne pouzit sodik, ale ten se nesmi dostat do vody, tudiz vetsi slozitost cele technologie.
|
|
|
Skutečně vám přijdou uhelné elektrárny, větrníky a solární farmy šťastnější než JE? Nevím, ale řekl bych, že u prvních jmenovaných je ničení životního prostředí opravdu drsné (tj. ne žádné falešné statistiky s oteplováním o 0,01 stupně, ale opravdu hmatatelné problémy); dále jmenované jsou značně nestabilní - co v noci, v zimě a v bezvětří? ČR za zimní noc spotřebuje 160 GWh energie - to prostě nemáme kde uložit.
|
|
|
|
Moje chyba. Neumim pocitat. Skutecne je to 160GWh.
|
|
Popularizatori jaderne energetiky velmi casto zapominaji na jeden dulezity clanek retezce, a to je vyroba paliva. Na tu totiz az tak vesely pohled neni...:-/
|
|
|
Ano, za to na těžbu surovin do všech ostatních druhů elektráren je radost pohledět :-)
|
|
|
|
Netvrdí, ale tvoje poznámka je taky jen částí celé pravdy :-)
|
|
|
Veselý pohled na ty centrifugy zrovna není, to je pravda. Jsou tak vysokorychlostní, že ani nevidíte, jak se vesele točí. Zábava stejná, jako dívat se, jak schne lak. Taky se na ně nikdo nedívá zadarmo, ale chce za to výplatu.
Nebo jste myslel těžbu? Ta už vypadá hůře, asi jako každá jiná těžba. Útěchou je zde pouze to, že uranové rudy je třeba natěžit řádově méně než třeba toho uhlí pro elektrárny uhelné.
|
|
|
A mezi tezbou a tou krasnou centrifugou zadny chemicky proces neni? jakoz i po centrifuze? Ja nevim, proc delat z lidi blbce a nerikat jim vsecko; oni by si to prebrali.
|
|
|
Také záleží na způsobu těžby. Napouštění podloží kyselinou sírovou a následné čerpání je vyloženě chuťovka.
S tím objemem si nejsem úplně jistý - ony ty koncentrace uranu v rudě jsou velmi malé, příprava paliva je dost energeticky náročná. Je možné, že ty objemy opravdu řádově nižší jsou, ale nechce se mi to počítat :-)
|
|
|
H2SO4 rovnou pod zem byl způsob sovětský, zjevně hnaný touhou celou věc urychlit a zjednodušit. Pokud použijete kyselinu, která rozpustí uran a oddělí jej až po vytěžení, zbývá jen řešitelná starost, aby nevytekla kam nemá.
Pakárna je potom až obohacování, to zvládá jen několik států. Žádoucí U235 a odpadní U238 jsou chemicky totožné, odělitelné jen pomocí procesů, kde se projeví jejich odlišná hmotnost - rotace, difuze a tak.
|
|
|
Ten sovětský způsob ovšem umožňuje těžit i pod zastavěným územím, ušetří dost peněz za klasickou těžbu rudy atd. Takže se používal i v ČSSR a jinde.
U238 snad není nezbytně nutně odpad, ne? Pokud vím, jde z něj udělat plutonium.
|
|
|
Též je velmi vhodný jako střelivo.
|
|
|
Drahy, tvrdy, tezky. Naloz pod silnici je efektivnejsi. Pokud tedy zrovna neobsazujes uzemi nepritele, tak nevim, k cemu ten uran vyuzijes. Leda k pancirovani.
|
|
|
Hm. Vždycky rád potkám válečníka. Takže při spatření nepřátelského MBT je efektivnější z vlastního tanku vystoupit, vzít si protitankovou minu, dojít tak tři kilometry před tank nepřátelský (možnost, že by Vás s minou viděli je vždy mizivá), tam ji na silnici (tanky jsou schopny pohybu jedině po silnici) zakopat a nechat jej na ni najet? Já bych jej raději ihned zničil vlastním kanónem, ale mohu se mýlit, vojenskou akademii nemám.
Ale teď vážně - U238 je skutečně nejvhodnější materiál pro jádro průbojných projektilů, je 1.7x těžší než olovo, při dopadu se roztaví a pancéřováním dobře "protéká". Více třeba zde:
[url]http://en.wikipedia.org/wiki/Depleted_uranium[/url]
Jako mezivrstva pancéřování se používá také. Ne proti střelám nepřítele, ale zdánlivě paradoxně proto, že výborně odstiňuje záření; v této roli tedy chrání posádku před účinky bomby z uranu nepřátelského.
|
|
|
|
OC tu pred tim mluvil o domobrane. Ta vetsinou pouziva trochu jiny zpusob boje, nez tankem proti tanku. Hlavne - kolik stoji tank a kolik rozmisteni nalozi?
Jo a tam jsem se docetl, ze pry ne ochuzeny uran, ale jeho slitina.
Nejsem expert na vojenskou strategii, ale tak nejak pochybuji, ze zrovna tank si to sam pojede otevrenou krajinou, bez jakekoli podpory. A v takove chvili, nevim nakolik je vhodne strilet kanonem.
A vubec, co se pouziva casteji - tank, nebo obrnene vozidlo? (ano, zlikvidovat MRAP by bylo obtiznejsi, ale prece jen, pouzivaji je ve vetsi mire jen nejake armady)
|
|
|
Ohledně uranu doporučuji ten link, dalším vhodným materiálem je wolfram.
Tank sice už během WW2 přestal být zbraní průlomovou, ale pořád je to potvora. Dnešní tank je hermetizován a přetlakován; zůstane i s posádkou dokonale bojeschopný i v okamžiku, kdy jaderná či termobarická (nepřesně nazývaná vakuová) exploze zlikviduje v širém okolí vše živé, včetně domobrany. Zbraně chemické či bakteriologické se jej též netýkají.
Jeho tradiční vlastností je schopnost projet téměř kudykoli, včetně lesa, cihlových domů a podobně. Kampak umístíte ty své miny? Protitankové miny jsou navíc dohledatelné minohledačkami (obsahují kov), nepřítel cenu tanku zná, takže minové léčky bych neviděl jako moc účinné. A umíte si protitankovou minu vyrobit sám?
Slabým se tank stane, je-li zablokován ve městě, pak může být udolán i klasickými zápalnými lahvemi; nepodceňoval bych ale eventuelního nepřítele, že by do takovéto pasti s tanky lezl.
V jedné chytré knížce mám recept na protitankovou překážku, kterou zaručeně neprojede, potřebujete k tomu dva autobusy, lana z výtahu a hafo dlažebních kostek:
Autobusy převrátíme na bok do ostrého úhlu čelem proti očekávanému tanku, svážeme jim předky ocelovými lany, řetězy a tak, potom oba úplně po okraj naplníme dlažebními kostkami.
Pracné, že? Třeba pouhý kamion napříč Vám tank prostě přepůlí.
Domobrana je účinná tehdy, pokud slabými prostředky dokáže vytvářet opakovaně, nepredikovatelně a dlouhodobě ekonomické a psychologické škody. Tank pro ni není vhodný cíl.
|
|
|
Plutonium, alespoň pokud je mi známo, lze vyrobit pouze v reaktorech, v nich se možná U238 potřebné jaderné reakce zúčastňuje, musel bych hledat.
Ovšem abyste mohl využít uran alespoň v tom reaktoru, musí obsahovat dostatečné množství štěpeníschopného U235, tak 2-4% (na bombu přes 95%).
Tím se kruh opakuje - nejprve musíte uran obohatit, pak teprve lze přemýšlet, jak energii jeho jádra využít.
|
|
doplnil bych jednu spojitou nadobu. a tou je prenosova soustava. ono totiz nestaci jenom tu elektrickou energii vyrobit. faze cislo dve je ji prenest spotrebiteli. a to je velkej problem v pripade alternativnich zdroju. prenosova soustava proste na narazovy vykyvy vykonu alternativnich zdroju neni vubec pripravena, a asi ani nebude.
takovej jeden vetsi black-out a ekologum se snad uz konecne rozsviti...
|
|
|
"takovej jeden vetsi black-out" uz tu par krat bol. a nic
mozno keby kompletne lahla polka europy na tyzden
|
|
Rad by som sa autorovi podakoval za clanok, "fearmongeringu" kdejakych ekologicych aktivistov ohladom jadrovej energie mam uz totiz plne zuby. Asi 15 kilometrov od mojho bydliska sa mali zacat pokusne vrty kvoli potencialnej tazbe uranu. Verejne pozdvyhnutie podobnych rozmerov som nevidel od doby co zdrazelo pivo... Kazdych 5 metrov ma na ulici ma zastavovali prevazne mladi ludia aby som im podpisal ze som proti "devastacii zivotneho prostredia a ohrozeniu obyvatelstva". Fakt neviem ake o tom maju ludia predstavy,ci si myslia ze uran budu povrchovo vyhrabavat Demeter s Lakatosom rucne...
|
|
|
Ja som bol napriklad tiez proti tazbe uranu na Jahodnej pri KE (kedze o tom predpokladam pises), ale nie preto, ze by som bol nejaky greenpissak, ale z dovodu, ze ide o strategicku surovinu, ktorej hodnota moze byt v buducnosti ovela vyssia. Samozrejme, jadrovu energetiku plne podporujem, no dnes je este trh s jadrovym palivom pomerne dobre zasobeny. S tazbou preto treba pockat.
|
|
|
Finanční noviny nás krmí zprávami, že uranu je na trhu dost , jeho cena nízká a nezajímavá pro spekulanty :-) (nekupuje se komodita, ale akcie firem).
Jsem jednoznačně pro jádro, ale musí být ode mě pěkně daleko, nechci ho mít vedle baráku ;-)
|
|
|
Uranu je dost. Bohužel toho vysoce obohaceného a ne na trhu, ale ve státních skladech. Přepracovávání na komerční palivo je ale poměrně pomalé, protože většina zpracujících závodů je postavena na obohacování přírodního uranu a vzhledem ke snadné zneužitelnosti je manipulace s tímto materiálem podstatně náročnější i organisačně a z hlediska bezpečnosti.
|
|
Nemely by v te prvni tabulce byt micro Sv (uSv) a ne mSv?
( http://en.wikipedia.org/wiki/Ionizing_radiation http://www.riskworld.com/nreports/1999/jaworowski/NR99aa01.htm )
|
|
|
Ano, tam ma byt kazdopadne mikro a ne mili. On D-F mi reckou abecedu omylem znicil (misto "ρ" jsem zahledl "r") ale tohle jsem si mozna dokonce sam zapomnel z "m" udelat "μ", coz take sam delam vzdycky na konci a muselo mi to vypadnout.
D-F weblog neni na vzorce a tabulky delany, takze priste to radsi nebudu ani pokouset. Ale projednou aspon byla legrace. Diky za opravu takcitak.
|
|
Článek hezky napsaný a poučný, ale tady autor káže již přesvědčeným. Chtělo by to publikovat i jinde.
|
|
|
Autor nekáže, autor píše ověřitelná fakta. Proto jsem mu také dal za jedna.
Publikovat jinde? Dobrý nápad, ale zkoušel jste někdy přesvědčit ekofanatika osobně? Já párkrát a jediné, co zafungovalo, bylo vysvětlit, že opravdu nelze a nelze rozlišit v zásuvce elektřinu jadernou od nejaderné - zde se dobře argumentuje přenosem energie po hřídeli.
Pokud je ekofanatikem osoba, se kterou je lepší vycházet v dobrém, lépe se, alespoň u mne, diskusi vyhnout zcela. Vypadá totiž nějak takto:
Já: No a ty alternativní můžeme škrtnout úplně, z těch nikdy nic nebude.
Fanatik: Že jsi si tak jistej, tak mi vysvětli, proč se všude tak staví a dávají se na ně dotace!
Já: No právě ty dotace - staví se prostě proto, aby podvodníci dostali dotace
Fanatik: Komu stát dává dotace, do toho ti nic není a ještě mi řekni, že XY je podvodník!
Já Ano, XY je podvodník a do státních dotací je mi všechno, platím totiž daně a není mi jedno, na co půjdou.
....atakdále, jistí to jen má fyzická síla, váha, výška a temná pověst. Ale oni přilezou i sem, tamtamy jim fungují a bude sranda.
|
|
|
Dotace do energetiky jsou ještě sranda... Ale zemědělské dotace, to je teprve pecka.
U nás je běžná dotace na hektar a rok LOUKY cca 10 tisíc kč ročně.
Pokud to spojíte s chovem zvířat, tak se dá dostat na 37tisíc ročně na hektar.
Pole 1km x 1km je 100 hektarů, tak si to spočítejte. To už je levnější na tu louku postavit panely...
|
|
|
Tohle je IMHO nadsazené. Paušální přímá platba na hektar louky je tuším okolo 3.500,- Pak tam je něco peněz příplatek za ztížené podmínky. Na chov zvířat dotace nejsou. Podle mého to pletete dohromady s přímou platbou na plodiny.
Ale pokud se vám na louce unízdí něco vzácnýho, třeba kondor andský, pak ano, máte vyhráno.
|
|
|
Jak kde, u nás v Brdech to je víc než desítka ročně za dvojí posekání. Ale asi to bude i tím že to je nějaká chráněná oblast.
Nicméně můžete dostat dotaci na pořízení traktoru, máte slevu na spotřební daň z nafty (taky dotace), atd...
Má to dva důsledky. Je problém sehnat pastviny, protože všechno už si zabrali zemědělci na dotace a za druhý to stojí fůru peněz v podstatě za nic.
Za dotace do panelů dostanete aspoň (drahou) elektřinu, produktem dotací do zemědělství jsou hromady hnijících balíků sena na krajích luk.
|
|
|
Je to možný, ale je to lokální záležitost, paušálně to pro celou ČR určitě neplatí.
Core bussiness zabíračů je bezorebný pěstování střídavě řepky a pšenice na co největších plochách. Tohle odvětví přímo vytvořil náš milý socialistický stát... Tfuj!
Nehledě na vyházený peníze poplatníků se všichni diví, kde se vzaly ty povodně. Hehe.
|
|
|
V každém případě považuju dotace do zemědělství na hnus největší.
Někde jsem četl, že letos dosáhnou cca 44 miliard, další komentář si radši nechám pro sebe.
|
|
|
Nejsme vepři :)
Jenom k tomu podotknu, že zemědělci se většinově přizpůsobili socialistickýmu bordelu, který do toho zatáhl stát a EUSSR. Tohle odvětví se podařilo kompletně zesocializovat oklikou, přes prachy. :(
|
|
|
Jo a mimochodem, celková plocha ČR je 78 867km2, to je 7 886 700ha. Prostým vydělením vyjde zemědělská dotace na 5500Kč ročně na hektar včetně měst, silnic a továren.
|
|
|
Odečti prachy na provoz ministerstva, ty nejsou malé.
|
|
|
Osevní šhitstém řepka/pšenice vytvořil volný trch, milý Vatsone. Povodně se tu vzaly proto, že již Král Klacek odlesnil tuším cca 80 % území současné republiky. Ostatně, povodně tu byly vždy, jen lidi dřív bydleli víc na kopečku.
|
|
|
Nu já bych nebyl takový optimista. Nějak mi nenapadá, kterak by volný trch vytvořil poptávku po takovým shitu, jako je řepka. :))
Ano, lidé si dřív nestavěli obydlí jako idoti. Nicméně zhoršená schopnost utemlované půdy absorbovat vláhu hraje dle ARJ taky svou roli. A na meliorace bych to zrovna neházel, ty jsou dneska většinou už dávno ucpaný :))
|
|
|
Po oleji samozřejmě existuje celosvětově obrovská poptávka, a řepka je jedna z nejméně rozšířených olejnin, to jen tak na okraj. Byly tu srovnatelné plochy dlouho před produkcí meřa.
Kdysi jsem to počítal, i utemovaná půda pobere hodně vody. Ale když za den naprší 250 mm (což je třeba 1/3 srážek za celé vegetační období, někde i za celý rok), tak to půda nepobere, ani kdyby byl v metru tolik žížal, jako úředníků na Těšnově. Uvědom si, že se voda při velkých povodních prostě přihnala většinou ze zalesněných kopců, které mají ještě nejlepší zachytávací schopnost.
Melioracemi se tuším rozumělo i napřimování toků, betonování koryt etc. Jen se podívej, kde leží sídla (resp jejich novější části) - kolem vody, na rovné nivě. Tam se řeka vždycky rozlejvala, tak ta rovná plocha vznikla. Jenže teď bylo dlouhé suché období.
http://domaci.ihned.cz/c1-44076990-chaoticke-slunce-nebo-jen-otepleni
Další hypotéza je ještě zvláštnější: Žádné častější povodně v Česku nejsou. "Není pravda, že by u nás byly v poslední době povodně častěji. Dřív byly také, ale do záznamů se dostaly jen ty skutečně extrémní. Proto si teď myslíme, že jich bylo méně," soudí Miloslav Müller z Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd.
"Když se podíváte do podrobných záznamů, zjistíte, že podobně časté povodně byly v Česku na konci 19. století. Odpovídá tomu i množství naměřených srážek. Historicky nejvíce srážek naměřili v roce 1897 v Jizerských horách. Za jeden den tehdy napršelo 345 centimetrů," cituje fakta Müller.
|
|
|
Podle mne se určitě deště nějak rozbily. Pamatuju z dětství, že pršelo drobně a vytrvale třeba tři dny v kuse, nedalo se jít ven páchat alotria a na loužích se dělaly bubliny. Dneska přijde vééélkej mrak a vyklopí to všechno za čtvrt hodiny. (Doufám že to není jenom z kategorie emopocitů jako "zamlada byly baby hezčí") :)
ad druhá hypotéza) Na tomhle něco bude... Dřív byli lidi asi nějak víc s přírodou smířený. Dneska spoléhají na techniku, doktory, atd. a mají pocit, že jim osobně se nemůže nic stát, resp. že to nakonec nebude až tak horký. A ejhle, ono je.
Já si myslím, že je to (povodně) kombinace víc faktorů dohromady. Technická civilizace pokročila (máme metro, který se může kupodivu zatopit), kdejakej spláchnutej most je top zpráva v TV, lidé ztrácí kontakt s přírodou, změnil se způsob hospodaření v krajině a možná se mění i to klima (proč by nakonec nemohlo).
|
|
|
Klima se samozřejmě mění, to je objektivní fakt. To ví každý, kdo je venku na poli. Tvoje dětství je prd z hlediska eonů :)
Ale je fakt, že lidi tráví většinu času na židli pod střechou a tedy zjemněli. A on byl taky dlouho klid, víme. Málokdo si pamatuje, že kolem roku 1937 (tuším) byly třeba takový sucha, že vysychaly i velký řeky.
|
|
|
Jo.
Ve vlastivědě jsme se učili, že troskut prstnatý je endemický plevel z okolí Břeclavi. Před sedmi lety mi ho ukazoval kolega ze Ždánic jako raritu. O víkendu jsem ho našel u tety na zahrádce, na dohled od Cukráku. To na aeony ani nevypadá, pokud se soudružka učitelka vlastivědy nemýlila.
|
|
|
Za posledních deset let tady nebyly druhý otavy. Vždycky se to vypálí ...
1947 to tuším bylo. Myslím, že nám tehdy podali pomocnou ruku kamarádi z východu.
|
|
|
To není zcela přesné, rok 1947 nebyl až tak extra suchý, průšvih byl v nevhodném sucha rozdělení během roku...
|
|
|
Dobový tisk se o tom zmiňoval v roce 1959 nebo 50. Ale hledat to kvůli vám nebudu :)
Copak otavy, vždyť skoro každoročně přisychají jařiny, obzvláště jarní ječmen. Obdobně na podzim přisychají ozimy. Ale ve žních leje jako kráva :)
|
|
|
Tohle mi nevadí. Nepěstování obilí je moje hobby. Bohužel mi za to vláda neplatí :(
|
|
|
Máš nepěstovat vojtěšku, voe :)
|
|
|
Ale tu já přece nepěstuju taky :))
|
|
|
Podle soucka byl hlavne neskutecne horky (soucek to zminoval v souvislosti s pokusy armady s praskovanim mraku lepidlem na tapety, coz byl napad nejakeho chytraka, je to v knize tragikonicti ikarove) a leto bylo suche.
|
|
|
Jo, z delšího pohledu jsou spory o kameny z Karlova mostu směšné. Většina zdiva mostovky a oblouků byla odnesena vodou několikrát. Tedy pokud si nevymýšleli tehdejší dokumentaristé - krajináři.
|
|
|
Tudle prselo dva mesice prakticky v kuse...
Na staromestskem namesti se driv jezdilo bezne v lodickach, kdyz byla povoden a pocitalo se s tim. Dneska si pitomec postavi dum v zaplavove oblasti, zemedelci po znarodneni nevzali v potaz zkusenosti sedlaku a napriklad na Blanensku uz cela desetileti nedelaji brazdy po vrstevnicich, ale kolmo na ne a pak se divi.
Klima se menilo vzdycky, ted zijeme v pomerne privetive a klidne dobe. Jen kdybychom v devatenactem stoleti tak nezregulovali reky a posleze nenarovnali nektere zakruty systemem prehrad.
|
|
|
Ty prehrady zase tolik nevadi (pokud se neprotrhnou), obcas dokonce necemu i pomohou.
|
|
|
Jasne, mezi rozlitim v nive, pripadne rozlozenim vlny v meandrujicim toku na delsi casovy usek a bleskovou povodnovou vlnou po prehradni kaskade vskutku zadny rozdil neni.
Prehrady u nas nejsou schopne celit privalovym zaplavam; to byste je musel drzet vetsinu casu jako suchy polder, coz by jaksi nepomohlo jinym jejich ucelum.
|
|
|
To, ze patrne tentokrat prehrady na Bedrichove a Josefove dole ochranily Jablonecko pred tim, co postihlo Frydlantsko a Hrádecko, patrne nepoprete zadnou svoji konstrukci ani vy...
|
|
|
To nevim; nebyl jsem tam. Ony byly na jizni strane Jizerek stejne privaly jako na severni?
|
|
|
Take si muzeme polozit jine otazky, napriklad:
Z ktere strany Jizerek mame Mnisek, Krasnou Studanku nebo Chrastavu? A byla nad temi postizenymi obcemi nejaka vyznamnejsi moderni prehrada?
|
|
|
Poradnou povoden moc nezpomali, zvysujici se hladinu vody taky ne, misto toho, aby se reka nekde vylila z brehu, tak je chycena v misce, ktera se postupne plni bahnem. Vir, cast Vltavske kaskady a dalsi jsou snad i uzitecne (k rekreaci, spis nez k cemukoli jinemu, snad jeste aby tam mohl clovek odhodit pouzitou zbran, ale na to je lepsi bazina. Na uzemi nepritele je to fajn vec, da se odpalit a efekt je uzasny), musov je pouzitelny leda jako hnizdiste komaru a jako plocha, kterou voda pri povodni preleti a muze pohodlne ficet dal. Misto toho, aby se v zakrutach a slepych ramenech dyje nejak rozjela a vsakla do luk a luznich lesu.
|
|
|
Je vidět, že toho o přehradách a jejich okolí víš, ale opravdu víš, hodně.
Zkus dát do placu ještě něco.
Třeba o tom vsakování v lužních lesích a nivách, když nivní půda se mezi půdami všemi vyznačuje největší nepropustností. Právě lužní lesy se stagnující a pomalu vysychající ( ale rozhodně nevsakující) mělkou vodou jsou vhodnou líhní komárů, je to prostě takový biotop.
Strýc z Mušova mi tvrdil, že pokles výskytu komárů byl po napuštění nádrže neuvěřitelný, jenže na to mnozí lidé již zapomněli.
Byl jsem se podívat na na Fleret (jo, na Prázdniny v Telči) a zašel se podívat na výstavku Hnutí Brontosaurus v zámeckém parčíku. Měli krásné plakáty s pohledem na zatopené údolní nivy a prohlášením, jak je to vhodné a přírodní. Otázkou je, zda by to byli ochotni jet prezentovat o pár kilometrů severozápadněji.
|
|
|
Stačí odjet do Třeboně, tam si tech malejch sviní taky užijou. Byl jsem kdysi v lužních lesích v Bieloviežském n. p. v Polsku. Pro komáry tam vidět nebylo, ale jinak rurální idylka. Stromy obalené mechem ve vodě, jeřábi, louky plné orchidejí, dřevěné baráky, různě nakloněné, vesnicí projelo jedno auto za den, jinak tam tvořily hlavní dopravní obslužnost koňské potahy. Takovej eko-ráj.
|
|
|
Prislo mi, ze je tam ted dost vysoka koncentrace komaru. Mozna nejvetsi, jakou jsem kdy u nas videl. A hovada.
|
|
|
Ano, je. Ale bývala bohovsky větší.
|
|
|
myslím, že bys se měl držet svých oblíbených témat, která nelze přesně ohraničit, aby nebylo možno říci, že jen kecáš a mohl jsi se bránit aspoň tím, že máš právo na názor.
to, co jsi napsal o přehradách je totiž nebetyčná konina.
|
|
|
V cem konkretne? Jak pomohla Vltavska kaskada? Kolik vody dovede takova prehrada zadrzet?
Mozna ze jsem naivni, ale verim porad tomu, ze kolik do prehrady pritece, musi taky odtect. Nebo ne? A na objem vody z povodni jsou prehrady smesne male.
|
|
|
v čem konkrétně? třeba v tom, že povodňovou vlnu "moc nezpomalí"...zpomalí. více či méně podle toho, jakou má objemovou rezervu, ale zpomalí.
taky funguje jako regulace, takže pokud je území pod hrází připraveno na stoletou vodu, pustí tam stoletou vodu a v přehradě bude přibývat jen rozdíl mezi přítokem a odtokem, který nebude nijak dramatický a vzhledem k tomu, že krizová situace trvá jen pár dní, tak i přehrada tak malá, jako třeba Vírská nebo Brněnská, zadrží dost vody na to, aby minimalizovaly škody. Kdy naposled byly zatopeny např. Kníníčky a jak byly zatápěny v době před výstavbou Brněnské přehrady? To si zjisti a pak mudruj...
Přehrada není pasivní mechanismus a správa povodí nejsou žádní pitomci. Takže pokud jsou očekávány deště, zvyšují kapacitu nádrží jejich odpouštěním. Přesně tak, jak to NEudělali na vltavské kaskádě v r. 2002, aby přažáci měli hezký prázdniny bez komárů. Naopak Mušov a Nový Mlýny jsou dostatečně velké, aby i při běžném stavu hladiny pojmuly větší porci vody.
Od libovolné přehrady si můžeš na netu najít data a tak zjistíš, jaký je objemový rozdíl mezi průměrem a maximem objemu nádrže.
Povodně, které decimovaly liberecko byly bez výjimky na tocích neregulovaných, mizerně udržovaných a mnohde voda nepřitekla řekou, ale z pole nebo z louky. Kdyby tamní vesnice raději investovaly do polderů a ne do obecní zeleně, cyklostezek a ostatních pitomostí, které byly bodovány v soutěží o "prdel roku", měli by dnes zlomkové škody.
pochybovat o bezpečnostním přínosu přehrady z hlediska zadržení/zmírnění povodně je známkou nulové informovanosti o problematice a také o použití tzv. selského rozumu, který na to není vhodným rádcem.
|
|
|
Vim, ze driv se problem "vono mi to vytopilo sklep..." resil tim, ze se nestavelo na zaplavovych loukach. Kdyz se stavelo, pouzila se navazka, aby se zvysil teren. Taky nebys socialni stat, ktery lidem da penize, kdyz jednaji dostatecne nezodpovedne.
Pokud vim, u prehrad se udava objem v dobe, kdy byly vystaveny, ne soucasny objem, ktery musi byt zakonite o dost mensi, jak bylo hezky videt, kdyz byla vypustena Brnenska prehrada.
Pokud jsem si nasel spravne udaje, prutok stolete vody byl v Praze okolo 4000 metru kdychlovych za sekundu. To je jako by z dvacet metru siroke trubky tryskala voda rychlosti priblizne 45km za hodinu. Nebo jsem to spatne spocital?
|
|
|
celkový objem tě nezajímá, protože nikdy přehradu nevypustej do sucha. zajímá tě objem, který je nad hladinou a kde místo vzduchu může být voda - tedy mezi průměrným stavem hladiny a maximální výškou stavidel. to vynásobíš rozlohou vodní plochy, která odpovídá maximálnímu stavu a máš objemovou rezervu nádrže. Labe má na našich hranicích normálně průtok asi 300 m3/vt. Jeď se na tu řeku někdy podívat, abys viděl, jaká hromada vody to je...a porovnej to s průtokama, který hlásily i jindy sotva tekoucí čurůčky.
dokonce se dá říci, že 500 let starý rybník Rožmberk zachránil letos město Veselí nad Lužnicí...a to nepřeháním ani trochu. No a jeho možnosti jsou co do přípravy na velkou vodu dost omezeny a s moderními přehradami se nedají srovnat.
4000 m3/vt. v korytě širokém kolik? 500 m? To je +/- délka Karlova mostu...Vltava je pod Karlovým mostem hluboká asi 6m. 4000 m3 zvedne hladinu Vltavy o 2 metry, přičemž vozovka Karlova mostu by i tak byla více než 10m nad hladinou. Je Praha připravená na vzdutí hladiny o 2m? Myslím, že velmi dobře, když se koukám na opevněná nábřeží...a to je běžné koryto ještě nábřežím rozšířeno, takže hladina i při vyšším průtoku nestoupá tak dramaticky. Co to znamená? Že vltavská kaskáda může pustit 4000 kubíků, aniž by to někoho příliš poškodilo (neřeším pobřežní stavby v rekreačně zajímavých lokalitách, které tam z vodohospodářského hlediska beztak nemají co dělat) Nikdo nepotřebuje zadržet 4000 m3 a přitom nevypustit ani kubík, protože stačí zadržet jen rozdíl mezi přítokem a odtokem 4000 m3/vt.
|
|
|
Takhle to nejde, to by slo, jen kdyby byly brehy naprosto kolmy.
Rybniky dost casto povoden spis zhorsi, ne kvuli technicke strance veci, ale protoze tam rozhoduji hnupove. Vic jim zalezi na rybach, nez na lidech, radeji budou riskovat prasknuti hraze, nez aby neco resili... Casto, kdyz vypousteji rybnik, ani nevaruji jeskynare, ackoli jsou s nimi jeste ten den domluveni.
Kazdopadne 4000 je uvadeno jako prumer stolete vody, ktera vyplavila cast Prahy. Takze to ono nabrezi ocividne nezvladlo.
Ciste technicka - vterina uz prece neni jednotkou casu, ne? Nebo zase je?
|
|
|
Ono to bylo vic, na 4000 kubicich za sekundu jim to, nepletu-li se, prestalo merit...
|
|
|
Co si pamatuju, tak to bylo v kulminaci nějakých 5500 - 5600 m^3/s.
|
|
|
Zde máš pravdu*). Rybáři, kteří na nádržích hospodaří, razí domněnku, že čím víc vody, tím více ryb, soudruzi, hurá! A na manipulační řády kašlou. Právě tím jsou omezeny retenční prostory a kýžené zploštění kulminační vlny se pak nekoná.
S vypouštěním je to podobné.
Musím s tebou souhlasit, asi jsem snědl něco špatného.
_____________
*) Soused, který pracuje v TBD Brno, mi něco takového říkal, myslel jsem, že žertuje,.
|
|
|
Týý joo!
U přehrad se udává objem v manipulačním řádu a skutečně souvisí se stavem po dokončení stavby, máš pravdu.
Pokud se hospodářský objem zmenší, například vlivem zanesení , na retenční objem to nemá vliv ani náhodou.
Průtok stoleté vody v Praze je každý rok jiný, inu, statistika je svinstvo.
|
|
|
Brázdy po vrstevnicích, to je hustey džouk.
Předkové, kteří orali s potahem, orali zásadně po spádnici. Kdo nevěří, může se přesvědčit pohledem na katastrální mapu vhodného území. Pokud má
Kromě řídkých případů vysokých mezí a pozemky upravených do teras (vcelku bezvýznamné výměry) jsou na svazích pozemky tvaru "nudlí" (učeně řemenové nebo řemenovité) vždy po spádnici. Při dělení parcel (prodej, dědictví) se takové parcely vždy dělily podélně.
Orba po vrstevnici byla možná jen na velmi mírných svazích a je produktem socialistického výzkumnictví od padesátých let výše, kdy byly pozemky na svazích zceleny v rámci JZD.
To za prvé.
Za druhé je orba po vrstevnicích nevýhodná, protože podporuje vznik brázdové eroze daleko více, než orba po spádnici. Ověřeno též vlastním pozorováním.
Ano, správně, záleží na velikosti srážky. Čím je srážka menší, tím je orba po vrstevnici vhodnější.
Ještě lepším příkladem je orientace řádků brambor.
____________
Poznámka: Moje poznatky pocházejí z praxe na Vysočině v katastrech, kde velcí sedláci hospodařili na výměře typicky mezi dvaceti až čtyřiceti ha.
|
|
|
Inu, kdyz nekdo ora po vrstevnici, ma to tu vyhodu, ze dobrovolni hasici potom nemusi polovine mesta pod polem vynaset ornici ze sklepu po kazdem mensim desti. Nevim, jak na vysocine, toto je boskovicke brazdy.
|
|
|
|
No, nemá to tu výhodu.
Zájemce si může udělat polní pokus.
Při velmi malém dešti se zaplní prostor v brádách. Při srážce vydatnější nastává rýhová až stržová eroze.
Při orbě po spádnici jsou brázdy vytvořeny a vod teče v brázdách, tedy jednotlivé průtoky v brázdách se spojí až při opravdu velké srážce - pak je ale lhostejné, jak se oralo.
K výše uvedenému se sluší dodat, že směr orby má význam při odtocích na pozdim a velmi časně zjara, kdy jsou přívalové srážky vzácné, spíš mají význam odtoky z tajícího sněhu. V době významných přívalových dešťů je na poli porost, takže směr bývalé orby je lhostejný.
Pokud jsem něco četl o záplavách v Boskovické brázdě, tuším šlo o obec Sloup a okolí, nešlo o každé menší deště, ale o srážku zhruba stoletou.
Jsi opravdu odborník, piš dál.
|
|
|
Bavil jsem se o tom s mistnimi (dum mame o par ulic dal) a i hasici maji pri desti praci de facto jen tam. Otazka, zda je blizsi realite tvuj nazor, podepreny pozorovanim ve Zdarskych vrsich, nebo realita primo na miste.
Sloup je uplne jina zalezitost. Domy u potoka jsou na zaplavy stavene, jedine, co sem tam nevydrzi je pruvodcovska budova u jeskyni. Tam jde spis o to, co pobere propadani u Hrebenace. Sloupsky potok taky byzne vysycha (tece pod zemi, povrchova voda na cast roku miziva (a tady si zase dovolim byt za chytreho ja, nebot to tam jednak znam, druhak mam prochozene nejen mestecko - tehdy vesnici - ale i jeskyne, ve kterych jsem pravoval a o ktere se aktivne zajimam, s cimz souvisi i historie obce). Navic, co se poli u sloupu tyce, ty jsou budna rovine, nebo na jinak odklonenych kopcich.
|
|
|
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že mám poznatky z konkrétních lokalit, kde jsem prováděl pozorování, nicméně organizace půdního fondu se řídí v republice stejnými pravidly - kolegové pozorovali pole v jiných krajích a závěry pozorování jsme si několikrát porovnali.
Pokud je v jiné obci v jiném kraji, než jsem pozoroval, lokální závada, je to samozřejmě možné. Pokud by místní vidláci potřebovali porovnání zkušeností s vidlákem odjinud, mohou se obrátit, nedávno jsem se angažoval v katastru obce Ochoz, není to tak daleko a půdy a podloží budou třeba i podobné.
Zda je realita bližší realitě, to je dobrá otázka. To je přímo z Tvé hlavy?
______________
Trochu O.T.
Ve Ždárských vrších jsem byl jen dvakrát na víkend, a sice přímo ve Skalském dvoře. Proto vím, že Vírskou přehradu nemůžeš s žádnou přehradou Vltavské kaskády srovnávat ani náhodou, jak jsi ondyno* učinil.
_________
*) Paní Loukotková promine.
|
|
|
Ochoz je jizni cast Moravskeho krasu, Sloup severni a ty pole, o kterych jsem psal, jsou s vyhledem na reku Svitavu.
|
|
|
Promiňte, Mistrale, můžete hodit odkaz na těch 3450 litrů vody na metr za den? Mám pocit, že jste si spletl řád...
|
|
|
Aspoň drahou elektřinu - to sotva. Když to vezmu individuálně, tak dnes stejně jako týden nazad jsem doma začal (s výjimkou ledničky) spotřebovávat elektřinu právě po setmění, když jsem se z procesu navrátil.
Individuální spotřeba je samozřejmě zlomeček, fabriky jedou pěkně na tři směny, ale mají zase rády garantovaný příkon; taková automobilka, kde by mrak snížil proukci o třetinu a nepredikované bezvětří o další třetinu by asi v konkurenci neobstála.
Nejde o elektřinu drahou, ale bezcennou, asi stejně jako plody Vámi popisovaného zemědělství.
Ty hnijící balíky by se daly redukovat další dotací - za to, že zemědělec nepěstuje!
|
|
|
No nevím....jako praktikující sedlák mohu s klidem říci, že to tak není.....ona je to taková pověra, že pole, či louka znamená automaticky dotace. Ono to znamena něco jiného....za prvé to jsou kvoty, tedy přesně určené množství na to co dělat, jak to dělat a kolik too dělat....ty jsou nastavené zhruba tak na třetinu a u těch šťastnějších na polovinu produkčních možností, pole louky sadu.....o zvířatech, že si je koupíte na trhu si nechce zdát, neb i na ně potřebujete papír, že je můžete chovat, tedy ty kvoty. A hlavně, dotace nejsou nárokové...neznám nikoho, mimo asi babiše, kdo by měl je měl vyplacené v plné výši, často se nevyplatí vůbec. Přesto kvoty musej bejt dodržené. Nevím z jakého důvodu to je, ale je to zásluhou těch přístupových podmínek. A co je nejdůležitější je to, že pokud nemáte nastavené kvoty, nemůžete nic prodat, takže si pak všechno můžete nabouchat do trenek..protože žádná tržní obíhačka není. To je takový všeobecný omyl, že každej sedlaák jen dostává dotace a nic nedělá, maximálně jezdí traktorem...takže tak.
|
|
|
Erm, na to, abyste koupil tele žádnej papír "s kvótama" nepotřebujete.
Ostatně dotace nejsou nějakým nedopatřením povinné, takže vám nic nebrání se na ně vyfláknout. Pokud dodržíte těch pár zákonů a veterinárních předpisů, tak vám můžou ouřadové akorát tak políbit řiť.
To, že nic neprodáte, není tak úplně pravda.
|
|
|
No jak říkám, jsem jen praktikující sedlák, takže to co píšu mám každej před sebou. Ale je to možné, že to vidíte jinak....jen mi pak prosím vysvětlete, proč nemůžu mít víc než 280 ovcí? Tedy mohu, samozřejmě, jen pak dostanu pokutu, že je mám.....
|
|
|
Tu pokutu dostanete z jakýho titulu?
Překročil jste intenzitu dobytčích jednotek na hektar a porušil dotační pravidla. Nebo se mýlím?
|
|
|
Pokud vím, tak spousta kvót (počty zvířat, výměry vinic) je dána a vynucována bez ohledu na to, zda dotyčný chce či nechce po státu dotace. Oficiálně se to zdůvodňuje tuším ochranou trhu - tedy snahou o to, aby někdo "neférově" konkuroval ostatním.
|
|
|
Naopak, většina kvót takto striktně dána není, pouze platí, že pokud máš nad kvótu (na jejím základě se pouze vypočítává celková dotace, ev. peníze od EU pro ČR), tak víc peněz nedostaneš. Překročení kvóty je penalizováno především u mléka (mléčná kvóta tu ale vznikla už před vstupem) a cukru, u škrobu a vinic si jist nejsem. Mám ale dojem, že pokud dotace nepobíráš, nikdo tě penalizovat nemůže. Ale bo podnikání bez pobírání dotací není ekonomické (za stávajcího stavu) tak je to stejně jen teoretizování.
|
|
|
No ekonomické teoretizování - řekněme, že není nejlepší nápad tuto problematiku rozebírat na webu :))
Téměř veškeré sankce za nedodržení něčeho v zemědělství vyplývají z porušení smlouvy mezi farmářem a MZe, PGRLF čí kterým čertem. Takže bez dotací na člověka nemohou a klidně si můžete nacpat 20 kusů hovězího po hektaru. Ale to patrně porušíte zákon na ochranu zvířat :))
|
|
|
No, když si na mě stěžovali sousedi, tak přijela baba z veteriny (stanovisko - ok), životního prostředí (stanovisko - ok) a pár dalších lidí, kteří nebyli vpuštěni, protože nebyli schopni jasně vysvětlit co a proč ode mě chtějí a co se stane když jim chov neukážu.
Od tý doby mám pokoj ode všech.
|
|
|
Esli jste praktikující sedlák, tak byste měl opravdu vědět, proč nesmíte mít víc než 280 ovcí :o)
Maně mě napadá limit zatížení VDJ/ha v souvislosti s nějakou dotací nebo nitrátovou směrnicí (na základě cross-compliance etc.).
|
|
Pěkný článek, je dodatek k vodním elektrárnám. Těch 1200 MW uvedených v článku je předpokládám hodnota, které by ty elektrány dosahovaly 24x7x365. Pokud bychom je používali jen na špičkové výkony, tak to mohou být násobky uvedené hodnoty (což je u MVE problém, tam často chybí akumulace v podobě přehrady). Otázkou je, jestli chceme udělat z ČR jednu velkou přehradu :).
Jen VE ČEZu mají špičkový výkon přes 700 MW. K tomu dalších více než 1100 MW je k dispozici v přečerpávacích elektrárnách, které samozřejmě v té bilanci nejsou.
|
|
Dobře napsanej!
Davaj další! 8o)
|
|
chci se zeptat - ten odpad z JE je konkrétně co? myslím tím 28 tun paliva a 1010 tun odpadu...
|
|
|
COx, SOx, NOx, popel, popílek, no a v neposlední řadě vyhaslý uran.
|
|
|
Kde se v JE berou COx, SOx, NOx, popel a popílek?
|
|
|
Zátěž lokality emisemi obvyklých škodlivin z jaderné elektrárny je nepatrná. Je tam pouze pomocná plynová kotelna, která je vybavena parními kotli (např. Temelín jich má pět), které spalují zemní plyn. Spaliny jsou odváděny do ocelových komínů (v JETE tři). Po zahájení provozu obou bloků je trvalý provoz plynové kotelny ukončen a kotelna je ponechána jako záložní zdroj.
Ale to není všechno, klasické emise JE produkuje taky třeba tepelným zpracováním odpadů...samozřejmě že popel a plyny nevznikají přímo v jaderném reaktoru, ale elektrárna jako taková je obrovský stroj a zdroj a těch pár gramů vypustí. Více viz zde http://www.enviweb.cz/clanek/vzduch/53836/plynne-odpady-v-palivovem-cyklu-jadernych- elektraren . V článku jsem chtěl ale ukázat, že oproti uhelné je to směšně nepatrné.
|
|
|
Aha, takhle. Díky za osvětlení.
|
|
|
Po skončení životnosti JE ti zbyde reaktor, trubky, čerpadla a pár dalších desítek tun mírně radioaktivního železa. Heslo: indukovaná radioaktivita. Asi rozpočteno na rok životnosti. Plus chladivo primárního okruhu, atd...
|
|
|
chci se zeptat - ten odpad z JE je konkrétně co? myslím tím 28 tun paliva a 1010 tun odpadu... v LT /v byvalych dolech Richard, neblaze proslulych za 2. svetove valky jako nemecka Elsebe/ se skladuje odpad z jaderne energetiky mimo vyhoreleho paliva... sudy obsahuji kapsli s predmety, ktere byly kontaminovane /pracovni plaste obsluhy, rukavice, dozimetry/
|
|
|
V pripade JE reaktor, armatury, beton...
|
|
Dovoluji si doplnit jeden údaj, odpůrci jaderné energetiky opomíjený: jde o radioaktivitu spalin z tepelné elektrárny. Uhlí pro tyto elektrárny se získává kde, Kefalín? V dolech. V zemi. Celé podloží je přitom prosyceno radonem, radioaktivním plynem, v Čechách dokonce trochu více než v jiných lokalitách. Radon je i v uhlí. Po spálení uhlí jde radon kam? Do komína. Část jej zůstává v popílku, určitě známe z okolí rozestavěný, nedokončený, opuštěný domek, tak 25 let starý, z plynosilikátových tvárnic (takové velké šedé cihly, vyráběné z popílku z elektrárem). Domek je radioaktivní! Zatímco v atomové elektrárně se sleduje pomalu každý atom, tepelné nám na hlavu valí spoustu radioaktivního materiálu. Odpůrci atomových elektráren jsou buď pokrytci, kteří nás neupozorní na radioaktivitu tepelných elektráren, nebo tupci, kteří toto nevědí. (Dle mne jsou tupci stejně jako celá banda ekoteroristů.)
|
|
|
Mno, to je hezke, ale maji tepelne elektrarny u nas nejakou alternativu? Atomhujeri nejak nepobiraji, ze jaderna elektrarna je natolik drahy stroj, ze aby se naklady aspon trochu vratily, musi byt (i) co nejvetsi, (ii) jet idealne nonstop. Spotreba energie ovsem temito atributy jaksi neoplyva...
|
|
|
Racej se, jako obvykle, Vasnosti, mejlit. Spotreba v CR osciluje nekde mezi cca 6 GW (sedla) a cca 9 GW (spicky). Cili minimalne pro tech 6 GW potrebujeme nonstop zdroje, zatim mame nejakych 3.7 GW v jadernych zdrojich, tedy dalsi 2 - 2.5 GW (aby byla nejaka reserva pro pripad odstavky) by vubec nebyly od veci.
|
|
|
Racej, vasnosti, reagovat na neco jineho, nez o cem byla rec. Mozna si pak zas postavej nejakej osli mustek, ale takhle se to tak nejak miji s mym prispevkem.
|
|
|
Vubec ne, vasnosti, reaguju na jejich druhou a treti vetu.
|
|
|
...ktere vsak byly v kontextu s vetou prvni, jakozto reakce na nevyslovene, implicitne vsak patrnesdeleni "tepelle elektrarny nahradme jadernymi".
|
|
|
My snad vyrabime ty 2 GW energie (resp. drtivou vetsinu z nich), ktere nam chybeji v jadernych zdrojich, v necem jinem?
|
|
|
Ja nevim, jak vy, my nevyrabime energii nikde. CEZ vyrabi elektrinu ve zdrojich, ktere se mu vyplati; rentabilita jadernych zdroju neni bez vyrazne pomoci statu nijak oslnujici. Predstava, ze CEZ odstavi sve uhelne elektrarny, ktere jsou mnohem operativnejsi nez elektrarny jaderne, je k smichu.
Predstava, ze se diky Jadernemu Blahu zbavime potizi s popilkem, emisemi atd., ktere zminoval predrecnik, je tedy kvuli provozni nenahraditelnosti uhlenych zdroju nerealna (opomijim nyni dalsi vec, a to je strategicka sobestacnost statu). Na druhou stranu je vystavba jadernych zdroju vicemene nezavisla na tresteni jakychkoli zelenych pomatencu, zalezi spis na ochote a moznostech statu poskytnout zaruky financovani. Tedy volny trh place...
|
|
|
Na druhou stranu i vystavba jadernych zdroju je statnimi regulacemi vyrazne prodrazovana a totez plati o jejich provozu...
|
|
|
Ve svete bez statnich regulaci vzdy vyjde levneji spalovani sracek z velkolomu, ktery mi patri, nez amortizace a provoz jaderneho zarizeni, a to i pokud se rozhodnu rezignovat na rozumnou likvidaci a ukladani RAO. Proc by to melo byt jinak?
|
|
|
Pokud mi ten velkolom bude patrit, ze. Pokud jej odcizi monopol na nasili pomoci prave toho nasili (ctete statni regulace), pak to je snadne...
|
|
|
Nerozumim. Mam velkolom s uhlim, u nej elektrarnu. Nevidim zpusob, jak mi jaderne zarizeni muze cenou z vyrobenou jednotku jakkoli konkurovat.
|
|
|
Možná může, možná nemůže - to bude záležet na tom, jak moc budeš vypouštěnými s prominutím sračkami otravovat okolí a kolik mu budeš muset vyplácet na kompensacích.
|
|
|
Pokud vim, uz asi pred pul rokem jsme dospeli k tomu, ze v rootovskem svete je zatez externalitami prakticky nevymahatelna. Tedy si s vypoustenymi srackami na svem pozemku nedelam hlavu.
|
|
|
A budeš riskovat třeba negativní publicitu, spotřebitelský bojkot nebo i nějaké násilné akce (kterým se nejspíš ubráníš, ale bude Tě to zase stát peníze)?
Dnes si vyběháš/koupíš pár státních bumážek a můžeš všechny posílat k šípku, nebo i jinam. V opravdu tržní ekonomice bys to měl daleko složitější.
Abych se vrátil k původnímu tématu - opravdu nevím, jak by dopadlo porovnání jaderné a uhelné energetiky na opravdu volném trhu, ale absence státních zásahů by se výrazně projevila u obojího a konkurenceschopnost jaderné energetiky tedy nemohu resolutně vyloučit - jakkoli sám průmyslovou výrobu energie z jádra ve zvláštní oblibě nemám.
|
|
|
A jak jste ten velkolom získal? Vaši předkové postupně skupovali pozemky a budovali velkolom (nebo jste jej od někoho takového za velké peníze koupil)? A nebo jste jej získal od státu za směšný peníz? Není navíc těžba "ve veřejném zájmu", takže můžete nuceně vykupovat pozemky za "povrchovou" (nezahrnující právě uhlí pod nimi) cenu? A, jak napsal JJ, musíte vyplácet ostatním kompenzaci za to, že jim vypouštíte pod nos sračky?
Dovedu si docela dobře představit, že majitel, který uvažuje v delším než střednědobém horizontu, nebude chtít pálit a zalevno prodávat uhlí, kterého má omezené množství a které má i jiné využití (chemie). Je tedy klidně možné, že na volném trhu by JE byla naprosto konkurenceschopná.
Problémem JE je, že je v podstatě nepojistitelná, protože případný (neřeším teď jeho pravděpodobnost, která je ale velmi malá) velký průser by těžko nějaká pojišťovna zvládla zatáhnout. Zde je zřejmě místo pro stát, jakožto společenství dotčených lidí, aby rozhodl, zda a za jakou kompenzaci je takové riziko akceptovatelné.
|
|
|
Nic ve zlém, ale dovolil bych si s pár myšlenkami z tohoto vlákna nesouhlasit.
Není navíc těžba "ve veřejném zájmu", takže můžete nuceně vykupovat pozemky....
Slušná společnost má jediný „veřejný zájem“ - aby byla respektována vlastnická práva - bez výjimky. Co může být za veřejný zájem na těžbě? Bohužel se najdou tací, co si tam nějaký zájem najdou a spousta dalších, kteří jim nadšeně přizvukují. Ale to už přestává platit původní „veřejný zájem“ - respekt k soukromému vlastnictví.
Mimo to, jak prosím v tom ideálním rootovském světě ovlivníš zásobu uhlí někde v hloubce nákupem pozemku nad ním (nebavíme se o povrchovém dolu)? Ono tam totiž vlastnické právo vzniká spojením s prací, ne ukázáním prstem se slovy - „to je taky moje“.
Problémem JE je, že je v podstatě nepojistitelná, protože případný (neřeším teď jeho pravděpodobnost, která je ale velmi malá) velký průser by těžko nějaká pojišťovna zvládla zatáhnout......
Těžko říct, jde hlavně o cenu takového pojištění. V každém případě, pojištění není nutnost, i bez ní se atomy štěpí a pára roztáčí turbíny. Je to jen přenesení odpovědnosti za škody na někoho jiného. Když nebude mít pojištění vlastník, zaplatí případnou škodu sám, ne pojišťovna. Nevidím tu problém.
.....Zde je zřejmě místo pro stát, jakožto společenství dotčených lidí, aby rozhodl, zda a za jakou kompenzaci je takové riziko akceptovatelné.
Bože a jak to určí? Nějaké Bruselské tabulky, kde se najde certifikovaná budoucí škoda, riziko podle Jihočeských matek a z průsečíku vypadne bakšiš, který je třeba zaplatit zaměstnancům úřadu, který na to dá razítko?
Energetická společnost se rozhodne, že prostaví svůj majetek o velikosti poloviny státního rozpočtu na elektrárnu podle posledních bezpečnostních standardů (protože v tom má pořádný balík, asi sama nechce , aby došlo k nehodě) a kdejaká chamraď z domku z vlnitého plechu (i to jsou příslušníci „společenství dotčených lidí“) jí k tomu bude dávat svolení? Jestli ta stavba zasáhne do jejich vlastnických práv, pak ano, jestli ne, tak ať mlčí, chodí si pro dávky a hlavně se do toho nemontují. Pokud budou chtít vyjádřit svůj názor a nabádat k bojkotu, můžou mávat transparenty podél silnic - ne na nich!
|
|
|
Zdá se mi, že zde došlo k lehkému nepochopení.
Tématem bylo, zda jaderná elektrárna může bez státní pomoci konkurovat uhelné. V první části ("veřejný zájem",...) jsem vlastně popisoval současný stav a snažil se upozornit, že Podotek ve svém srovnávání zapomněl na státní podporu, které se dostává uhelné enrgetice také.
Řeč byla o velkolomu a o sračkách vypouštěných pod nos. To tak nějak samo vede na hnědé uhlí, které se většinou těží povrchově.
Potenciální škody, které mohou dosáhnout velikosti srovnatelné se státním rozpočtem, se pojišťují těžko, protože na jejich likvidaci žádná pojišťovna nebude mít prostředky. A i kdyby měla, stejně jejich vypuštění do oběhu zamává celou ekonomikou.
Pojištění samozřejmě není nutné pro technické fungování elektrárny, ale překvapilo by mě, kdyby potenciálně dotčení nepožadovali nějaké záruky, že v případě průseru budou odškodněni. Druhou možností je, že jim za toto riziko bude předem vyplácena nějaká kompenzace, ale budou srozuměni s tím, že v případě průseru už nic nedostanou.
Lepší způsob, jak stanovit výši kompenzací, než nepřímo skrze volby (strany více či méně přátelské k jádru, uhlí,...) neznám. Nechápu, proč sem tahat Bruselské tabulky. (Kromě toho, že radioaktivní mrak by mohl přiletět i nad Brusel.)
Již stojící elektrárnu se energetická společnost samozřejmě bude snažit provozovat tak, aby nedošlo k nehodě. Při stavbě (resp. při přípravě projektu) se ovšem může rozhodovat trošku jinak. Třeba mezi tím, jestli elektrárnu vybaví všemi bezpečnostními prvky, nebo jestli ji postaví za polovinu a za ušetřené peníze případně postaví novou.
Nějak nevidím důvod, proč by o tom, za jakých podmínek jsou ochotni přijmout riziko představované např. jadernou elektrárnou, neměla rozhodovat "kdejaká chamraď z domku z vlnitého plechu", když se jí to riziko přímo dotýká.
|
|
|
Chamraď z chajdy hlavně naprosto netuší, která bije. Zda je elektrárna na onom místě vhodná a dostatečně zabezpečena by měla vyhodnotit paní Drábová a podobní lidé, kteří jsou schopní své hodnocení doprovodit kvalitnější argumentací než "já necíííí a f telce říkalíííí".
|
|
|
Pokud neco chci, mel bych byt schopen si vec obhajit i pred chamradi z domku. Pokud na ni kaslu a chovam se nepruhledne a s aroganci, nesmim se divit, ze se pak na me ona chamrad diva s neduverou a podezrenim.
Jinymi slovy, ta otazka JE politicka, coz je naprosto normalni a prirozene. Zcela jiste neni na nejake oborove odborne urovni typu "od jakeho vyrobce koupit kotel do teplarny v nasi fabrice".
|
|
|
Když chamraď netuší nic o rozdílu mezi grafitovým a tlakovodním reaktorem, tak pak můžete těžko reagovat na kecy o temelínském černobylu.
|
|
|
Když "chamraď" netuší nic o rozdílu mezi grafitovým a tlakovodním reaktorem, můžete jí ten rozdíl vysvětlit. Ono to zase není tak složité.
Pokud na kecy o temelínském černobylu reagujete stylem "jsi naprostý blb, protože netušíš o ...", nemůžete se divit, že nikoho nepřesvědčíte. Naopak, ukážete mu, že nemáte argumenty a utvrdíte ho tak v jeho pravdě.
|
|
|
Ten rozdíl je znám každému, kdo umí číst a má aspoň trochu zájem se něco dozvědět. Kráva Kuchtová a další zájem buď nemají, nebo neumějí číst, protože o temelinském černobylu melou furt. Co s nima?
Diskuse s blbcem prostě nemá cenu.
|
|
|
Doufám, že ten blbec nebyl určen mně.
Kdo vám říká, že máte přesvědčovat "krávu Kuchtovou"? Vždycky se najdou fanatici, ale těch zase tolik není. Přesvědčovat máte většinu, která pouze nemá informace (resp. má ty od Kuchtové). Pokud vaše vysvětlení bude znít logicky, máte slušnou šanci dost lidí přesvědčit.
Pokud tuto většinu budete arogantně přehlížet, máte smůlu. Úplně stejným způsobem, který jste zde předvedl, by vás jistě mohl nazvat omezencem někdo, kdo se zajímá třeba o historii. A pravděpodobě byste si také, místo toho, abyste si vzal jeho slova k srdci, pomyslel, jaký je to arogantní blbec.
|
|
|
Ne, nebyl urcen vam.
Ja si jen velmi vazim sveho casu a nemam cas ani naladu presvedcovat kazdeho vidlaka extra (tim opet nemyslim vas).
|
|
|
Vy jiste ne.
Ma to udelat ten, kdo neco chce.
Anebo se pak nedivit.
|
|
|
Špatně se obhajuje, když antijaderní aktivisti pracují s polopravdami, a na to aby si člověk z lidu udělal svůj názor musí získat a vyhodnotit docela dost informací. A když se o to obhájení pokusíš, tak se často dozvíš, že:
1) "asi sice máš pravdu, ale já se stejně bojím", nebo oblíbené
2) "tak proč nevymyslíte nějak jiné řešení, vždyť jste inženýři", případně zcela dokonalé
3) "čisté zdroje už vymyšlené jsou, ale nadnárodní koncerny nedopustí, aby se čisté a levné technologie pustily do světa".
S velkým procentem populace se racionálně diskutivat nedá, abys získal jejich podporu, musíš používat stejně manipulativní techniky a emo argumenty jako používají aktivisti:
- větrníky sekají hlavy ptákům, generují infrazvuk, vyvolávají eplieptické záchvaty u malých dětí
- solární panely se vyrábějí v číně, kde se kvůli jejich výrobě otravují řeky a světové oceány
... jenomže když se snížíš k těmto metodám (a máš dost času) diskutovat, tak to stejně skončí buď v bodě 2 nebo bodě 3.
|
|
|
Kdyz jsi nacal to emo - prekvapuje mne hlavne ta podpora verejnosti vetrnikum, zrovna vcera jsem dvakrat (tam a zpet) jel pomerne tesne kolem nekolika takovych monster a priznavam se, ze ve me (resp. nejen ve me, ale v cele osadce auta) vzbuzovaly jakysi podvedomy, tezko definovatelny strach ... to jsem napr. v Dukovanech, kde jsem byl i hodne blizko JE, nikdy nepocitoval.
BTW nevim jestli je pravda to, ze v zime vetrniky rozhazuji kolem sebe kusy ledu, ale pokud ano, tak me prekvapilo, ze ta silnice po ktere jsem jel vede pomerne tesne a primo mezi, takze by ten led hrozil z obou stran.
|
|
|
Ten "divny pocit" je infrazvuk, hlavne hodne velke vetrniky maji otacky s velmi nepriznivym kmitoctem.
Takovej "divnej pocit" dostane i srna, ktera pak v panice nekouka nalevo napravo a skonci ti pod autem.
Masakrovani nejvzacnejsich velkych ptaku neni emo argument, na youtube jsou primo zabery sestreleni nejakyho vorla z oblohy kridlem elektrarny. Ten infrazvuk tam taky hraje roli, jinak by ten ptak predtim tak zmatene neklickoval.
Kvuli ledu se bud musi odmrazovat (kde se na to bere energie kdyz nefouka?), nebo se musi behem obdobi namraz elektrarna nucene odstavit. O tom ovsem zelenaci taktne mlci. Vetrnik je proste cistej neustavajici zdroj energie.
BTW: V Nemecku ted zuri slusna bitva ohledne budoucnosti jaderek. A neuveritelne mnozstvi slunecnich panelu + nedavne vlny veder s intenzivnim svitem malem zpusobily kolaps na nemecke energeticke burze. Coz je ale v pohode, protoze vsechno zaplati nejdriv danovy poplatnik a potom spotrebitel.
|
|
|
OT: V případě větrných elektráren jsem se s tím sice osobně nesetkal, vliv infrazvuku se však dá dobře pozorovat při poslechu varhanní hudby (živé, samozřejmě). Jsou to takové zvláštní, těžko popsatelné pocity, něco jako prchavá změna nálady, ale to není úplně přesné.
Zvířata jsou k infrazvuku obvykle citlivější, než lidé, někteří vědci soudí, že díky tomu zvířata cítí blížící se zemětřesení nebo výbuch sopky.
|
|
|
S tim infrazvukem to nejspis bude pravda, protoze ty divny pocity jsem mel i kdyz jsme ty prisernosti meli uz davno v zadech a byli jsme uz od nich docela daleko ... a to jsem se od toho snazil zmizet co nejrychleji ... ostatne kdyz jsme stejnou cestou jeli pred trema rokama, tak tam stal jen jeden (nebo dva, uz nevim) a ty pocity byly mnohem, mnohem slabsi, ale mel jsem je tam take.
|
|
|
Kde se vzali SÚJB a paní Drábová? Byli sesláni shůry vyšší mocí? Nebo si je stát, potažmo ta "chamraď", zvolil, aby reprezentovali jeho zájmy?
Samozřejmě ta "chamraď" nebude rozhodovat o konkrétních technických otázkách, ale najme si odborníky, kteří věc posoudí a fakta předžvýkají, aby je i většina laiků pochopila. Pak se na jejich základě může rozhodnout.
K opuštění argumentace "já necíííí a f telce říkalíííí" a k racionálnějšímu uvažování většinu lidí přiměje nabídka nějaké protihodnoty (finanční kompenzace, levnější elektřina,...). Pokud ten, kdo chce stavět, nic nenabízí, je argumentace "já z toho nic nebudu mít a v telce říkali" zcela racionální. Proč by měli věnovat svůj čas, když oni nejsou těmi, kdo něco chce?
|
|
|
Nechápu, jak stát podporuje jadernou energetiku, aby měla „šanci“ proti uhelným elektrárnám. Ten způsob podpory by mě zajímal. Ale to není otázka na Vás, tuhle myšlenku zde razil někdo jiný. My se pravděpodobně shodneme, že je to nesmysl.
"Nějak nevidím důvod, proč by o tom, za jakých podmínek jsou ochotni přijmout riziko představované např. jadernou elektrárnou, neměla rozhodovat "kdejaká chamraď z domku z vlnitého plechu", když se jí to riziko přímo dotýká."
Tohle je důležitá myšlenka - jestli chamraď může kecat skutečně do všeho, nebo jenom do toho, co je její. Např. soused má plynový sporák. Existuje šance, že bouchne. Až se tak stane, je zde pravděpodobnost, že budu usmrcen, případně bude poškozen můj majetek. Ta šance je pravděpodobně větší, než že "bouchne" jaderná elektrárna. Přesto po něm nikdo nevyžaduje, aby byl pojištěn. Dokonce k němu do bytu nechodí nadlidé z úřadu proti výbuchům plynových sporáků a pravidelně nekontrolují zapojení, případně nedávají příkazy, co má zlepšit. Nenapadlo mě nikdy, že by soused ode mě měl žádat povolení, zda ten sporák může provozovat, přestože mě tím ohrožuje. Dokonce mi za to, že mě ohrožuje a já strpím toto ohrožení, neplatí žádné desátky, ani neposkytuje např. levnější teplo. A podle mě je to tak správné! On provozováním svého zařízení nepáchá agresi proti mému majetku a tak mi do toho nic není.
Jaký je rozdíl mezi tím sporákem a jadernou elektrárnou? Její provozovatel, stejně jako můj soused, nepáchá agresi proti ničímu majetku a přesto se najdou lidé, kteří by mu něco přikazovali a zakazovali - tedy, kteří jsou nadšeni myšlenkou, že proti němu bude páchána agrese. Energetická společnost chce postavit elektrárnu - chamraď: „Tak teda jo, ale zaplaťte nám za to.“ Mám otázku: „Jako proč?? Došlo k agresi proti majetku chamradě, že chce kompenzaci?“ Nebo je to proto, že chamradi je hodně, má ozbrojenou složku (policii) a když investor nezaplatí výpalné, tak se chamraď postará, že nepostaví? V malém měřítku (tohle je naše území a jestli nezaplatíš, tak ten bar vyhoří) se to klasifikuje jako vydírání. Ve velkém to někomu přijde normální. Tohle opravdu nepochopím.
"....se ovšem může rozhodovat trošku jinak. Třeba mezi tím, jestli elektrárnu vybaví všemi bezpečnostními prvky, nebo jestli ji postaví za polovinu a za ušetřené peníze případně postaví novou."
Chybný „výpočet“. K této variantě je nutné připočítat odškodnění všech postižených. Pakliže by se to vyplatilo, musel by být dopad případné nehody zcela minimální. Což v našem případě zjevně není.
|
|
|
Kde na svete se postavila JE bez statnich zaruk? kde na svete je cely palivovy retezec plne v soukromych rukou?
Plynova instalace nema predepsane revize?
Stavba velikosti JE ma nezanedbatelny vliv na sve okoli. Opravdu neni nikomu nic do toho, ze se zmeni klima v jejim okoli nebo mnozstvi vody v prilehle rece? Tyhle stavby stoji take mimo verejnou diskusi?
At se vam to libi, nebo ne, takovehle stavby jsou zkratka politicka zalezitost, a je to uplne prirozene.
|
|
|
Kolik máte revizí na vašem sporáku?
Politická záležitost to je, ale rozhodně to není přirozené.
Zvláštní je, kolik vyrostlo fotovaltik. Vliv na okolí (minimálně ten estetický je nesporný) mají také. Proč tyto stavby stojí mimo veřejnou diskusi? A proč se staví také se státní zárukou?
|
|
|
Pět.
Je -li to politická záležitost, je to i přirozené, i když nepříjemné.
Protože je to politická záležitost, i když je to nesmyslné.
|
|
|
K poslednimu odstavci: ano, take fotovoltaicke elektrarny jsou navysost politicka zalezitost. Zrejme jejich majitele to umeji (nebo spis umeli) s verejnosti lip a nespolehaji se na pouhou politiku sily.
A propos, esteticky dojem stavby na cizim pozemku je neco dulezitejsiho nez odpar JE s meritelnym vlivem na okoli? Zajimave; zda se, ze bud ve sve argumentaci nejste konzistentni, nebo jedete v umele dichotomii "bud priznivce jaderky, nebo tzv. zelene energie", nebo oboji.
V kazdem pripade je takova argumentace k tomuto threadu irelevantni.
|
|
|
Aha, to ses ty; promin, myslel jsem, ze reaguje ten, na ktereho jsem reagoval ja. V tom pripade vetu o nekonzistenci skrtam:-)
|
|
|
“Kde na svete se postavila JE bez statnich zaruk?„
Netuším. S jakoukoliv dotací nesouhlasím, zde nevidím důvod ke sporu.
“kde na svete je cely palivovy retezec plne v soukromych rukou?”
Nebude to spíš státní regulací, než tím, že by v tomto sektoru nikdo nechtěl podnikat? Ono je dobré nezaměňovat příčinu (stát a jeho zákazy a příkazy) a následek (absence konkurence).
“Stavba velikosti JE ma nezanedbatelny vliv na sve okoli. Opravdu neni nikomu nic do toho, ze se zmeni klima v jejim okoli nebo mnozstvi vody v prilehle rece?“
Jakou Vám to způsobilo škodu? Je nějaká? Pokud ne, tak Vám do toho opravdu nic není. Vaše pocity nejsou důležité, vypočtěte škodu a máme se o čem bavit.
|
|
|
A jsme u toho. Prave to same - "vypoctete skodu, jinak se nemame o cem bavit" - muzu rict i jako provozovatel uhelky. A dokazte, ze vas uschly les zavinila prave moje, a zadna jina elektrarna... Nektere veci jdou exaktne vycislit tezko, coz presto neznamena, ze nejsou.
|
|
|
Takže v situaci, kdy není možno spočítat konkrétní škodu, způsobenou konkrétnímu člověku (a tedy i škodu celkovou) je lepší, když to bude rozhodovat nějaký ouřada z kanceláře, který si ta numera vycucá z prstu? :-O
|
|
|
Ne, bude lepsi, pokud se u podobnych veci zucastnene strany dohodnou na nejake kompenzaci. Nekomu bude stacit par tisic mesicne, nekdo se bude chtit odstehovat. Tak to chodi; kdo neco chce, musi pocitat s tim, ze ho to neco bude stat. Nebo si pro svuj podnikatelsky zamer najit misto jinde, kde takove problemy mit nebude.
Predstav si, ze mas agroturistickou farmu, a na pozemku vedle si nekdo usmysli postavit elektrarnu. Tva nemovitost je v podstate neprodejna, vyjednavani je na miste. Tys tam byl prvni, soused prisel pozdeji.
|
|
|
A čo je to taká ta verejná diskusia Kefalín?
Pokud si pod tím pojmem představuješ diskusi provozovatele elektrárny (nebo něčeho jiného) a lidí z okolí, na které tato bude mít prokazatelný vliv, nemám nic proti. Ale to je pak diskuse zúčastněných stran, nikoli diskuse veřejná.
Veřejná diskuse ve smyslu "vyjadřuje se k tomu každý blbec i když se ho to přímo netýká" je ovšem nesmysl, mimo který by měly stát všechny stavby.
Pochopitelně je to nutno trochu strukturovat podle závažnosti předmětu - takže zatímco do toho, jak nějaká elektrárna ovlivní množství vody v místní řece je něco jen lidem z bezprostředního okolí a případně těm na řece po proudu, do diskusí o bezpečnosti apod. je možno zahrnout okolí širší. Ale Mikronesie, ať si fakt trhne nohou v každém případě ;-)
|
|
|
Jiste. A pokud si ta povesta chamrad z okoli najme poradce, pravniky, lobbisty, hned se krici o ekoterorismu, nicht wahr? Aby to bylo spravne a ciste, meli by to prece vsechno zvladnout sami. Tak si to aspon spousta lidi predstavuje.
|
|
|
No on jaksi dnešní systém je nastaven trochu jinak. Nemůžeš si najmout právníka a bojovat za to, aby *Tobě konkrétně* provozovatel kompensoval *Tobě způsobenou újmu*.
A v praxi to vypadá spíš tak, že zelení debilové z Prahé bojují za světlé zítřky a místní obyvatele používají jako kononenfutter když se to zrovna hodí. Podívej se třeba na severočeské doly. Všichni se tam přetahují o ekologičnost, státní politiku, národní zájmy a podobné <censored> a v podstatě nikdo neargumentuje majetkovými právy a újmou způsobenou těm lidem..
|
|
|
Hele, ja jsem tam parkrat byl. Byl jsem i u konce Libkovic. Ti lidi byli za jakoukoli pomoc "z Prahé" vdecni a SAMI o ni zadali a SAMI o ni usilovali. Jenze stokrat hodne umori kazdyho osla; hlavne ty mocny teroristy, co maji tak jednu kancelar s pocitacem a faxem a kazdej po nich akorat plivne. Tech lzi a podrazu, co pouzivali lidi z uhelny lobby...
Ale tady spousta lidi vidi spravedlnost v tom, kdyz se postavi jedna usmolena vesnice proti jedny miliardovy akciovce. Kdo prijde vesnici na pomoc, porusuje pravidla fer hry. Jen mistni maji prece pravo se branit; kdo neni mistni, dela si vlastni politiku. Ano, dela; a co?
|
|
|
Ale ne, já celkem chápu, že *za dané situace* se ti lidé spojí s kýmkoli, do je ochoten je podpořit, byť tak činí z nějakého jiného důvodu.
A právě kvůli té uhelné lobby, která si to dnes obšlápne v Parlamentě načež na normální lidi v místě defekuje pes, si myslím, že by byl lepší systém, důsledně respektující vlastnická práva, protože v něm by s nimi uhlobaroni prostě museli jednat a nemohli by je tak snadno objetít přes politiky a politiku.
|
|
|
Stát jadernou energetiku podporuje, podobně jako uhelnou. Státní záruky, omezená odpovědnost za škody.
Ostatně, není se čemu divit. Je ve veřejném zájmu (snad bez uvozovek), aby infrastruktura fungovala. Stát se proto, vcelku logicky, snaží její klíčové prvky regulovat a podporovat. Podotek ve svém srovnávání upozorňoval na státní podporu jaderné energetiky, ale zapomněl zmínit i podporu energetiky uhelné, na což jsem se snažil poukázat.
A opravdu by vám nevadilo, kdyby soused (v paneláku) měl amatérsky udělanou přípojku plynu a vedle toho ještě hůře udělanou přípojku elektřiny? Hranice mezi tím, co se mne netýká, a mezi tím, co se mne týká velmi, je dosti tenká a rozhodně nelze šmahem říci "Na svém pozemku (se svým majetkem) si mohu dělat, co chci, a nikomu do toho nic není."
Navíc za to, že soused má plynový sporák, jste kompenzován například možností mít také plynový sporák. Pokud taková kompenzace nebude pro většinu obyvatel domu (resp. majitele) dostatečná, měli by mít možnost (konkrétní právní předpisy neznám) se rozhodnout, že plyn v domě prostě nebude.
Ten "výpočet" je podle mého názoru správný. Jednak je nepravděpodobné, že všechny škody by platila ona energetická společnost, protože by na to prostě neměla. A zadruhé, i kdyby mělo dojít na placení celé škody, levnější stavba se pořád může bohatě vyplatit.
Řekněme, že stavba elektrárny, která vybuchne s pravděpodobností 10^-6, stojí 1 E (nějaká jednotka). Levná elektrárna, která vybuchne s pravděpodobností 10^-3, stojí 0.5 E. Při výbuchu obě způsobí škodu za 100 E.
Očekávané náklady na "bezpečnou" elektrárnu jsou
1 E + 10^-6 * 100 E = 1.0001 E
a na nebezpečnou
0.5 E + 10^-3 * 100 E = 0.6 E
Příklad je samozřejmě pouze ilustrační a extrémně zjednodušený, ale snad je jasné, co jsem tím chtěl ukázat.
|
|
|
Na úvod s Vámi souhlasím, že omezení odpovědnosti za škody je nesmysl. Mohu k tomu pouze říct, že co chamraď chtěla, to má.
“Je ve veřejném zájmu (snad bez uvozovek), aby infrastruktura fungovala. Stát se proto, vcelku logicky, snaží její klíčové prvky regulovat a podporovat.“
Ano, většina si přeje, aby to fungovalo. Jak to ale energetická společnost zajistí, je její problém. Já se o to nestarám. Platím za to, že před pojistkami bude vždy dostatek elektřiny. Důležité tady je, že vztah funguje já - energetická společnost. Stát k tomu nepotřebuji. Bohužel tu je stát, který se snaží za moje peníze něco podporovat a regulovat. Ale neví, co já opravdu chci (ani to vědět nemůže) a tak podporuje to, co uzná za vhodné - nejčastěji stávající podniky oproti možné vznikající konkurenci a technologie, za které mu výrobci nasypou nejvíce. O výhodnosti státních zásahů pro mě v tomto oboru nepochybuji - katastrofa, jako u všech státních zásahů.
“A opravdu by vám nevadilo, kdyby soused (v paneláku) měl amatérsky udělanou přípojku plynu a vedle toho ještě hůře udělanou přípojku elektřiny?“
Nestarám se o sousedovi věci, nezajímá mě co doma dělá. Je vlastníkem, logicky předpokládám, že ten byt nechce vyhodit do vzduchu. Jestli tam provozuje bordel nebo pěstuje mariánku ve dvou patrech není můj problém, dokud tím nebude páchat agresi proti mému vlastnictví (např. hluk) a pokud v době mého nastěhování tam již tuto činnost neprovozoval.
“Navíc za to, že soused má plynový sporák, jste kompenzován například možností mít také plynový sporák.“
Ne, za to že soused má sporák, nejsem kompenzován nijak. Já můžu mít sporák bez ohledu na to, jestli ho má soused. Že ho máme oba je prostě výsledek mojí dohody s poskytovatelem plynu a dohody souseda a poskytovatele. Kdybych já řekl, že plyn nechci, bude ho mít jen soused. Spojitost - soused má, já musím mít taky nebo soused nemá, já nesmím mít taky - tu nevidím.
“...Pokud taková kompenzace nebude pro většinu obyvatel domu (resp. majitele) dostatečná, měli by mít možnost (konkrétní právní předpisy neznám) se rozhodnout, že plyn v domě prostě nebude.“
Ne, to by neměli. Pokud si ho budu chtít zařídit a nenaruším vlastnictví nikoho jiného, tak mi do toho nemají co mluvit. Mluvíme ale stále o fiktivním stavu, kde platí vlastnická práva, je možné, že to v tomto státě lze např. zavedení plynu zakázat - to netuším a není to, podle mě, předmětem této debaty.
Ad) Výpočet. To, co jste vypočítal, je první rok provozy. Vlastně jste vypočítal základ pro pojištění. V dalších rocích se situace mění a po 5 letech dojde ve Vašem případě k vyrovnání. Dále zde není započítáno poškození jména společnosti (ono se po i menší havárii taky může stát, že Vás uživatelé začnou bojkotovat - např. s větrníky a fotovoltaikou bych to udělal hned, kdyby mi v tom stát bezdůvodně nebránil). A právě spotřebitelé můžou rozhodnout nejlépe, co chtějí. Stát to totiž netuší, ten umí spotřebitelům v rozhodování pouze silou bránit.
|
|
|
No, já se o sousedovy věci někdy starám a zajímá mě, co doma dělá. Život mě, jak se říká, naučil.
I když je někdo vlastníkem, může být dost blbý na to, aby vyhodil byt do vzduchu a přitom nechtěl, dokonce je schopen tvrdit: "...já sem myslel, že...".
|
|
|
Diskuze už téměř zapadla, tak jen krátce.
Fungováním infrastruktury jsem nemyslel ani tak to, jestli vám budou v bytě fungovat žárovky, ale fungování celé společnosti, která je na elektřině značně závislá.
Až ten plyn vybuchne, bude na řešení trošku pozdě, nemyslíte? Důvody k riskování může mít soused různé. Například to mohou být černé přípojky, takže je za riziko kompenzován energiemi "zadarmo". A nebo je prostě blbý.
Pokud si ho (plyn) budu chtít zařídit a nenaruším vlastnictví nikoho jiného...
A kdo určí, co je to narušování vlastnictví? Vy?
Já nikde nepsal, že to jsou pravděpodobnosti za jeden rok provozu. I jako pravděpodobnosti za celou životnost elektrárny jsou podle mého názoru výrazně nadsazené. Nadsazená je i výše hrazené škody. Nemnoho společností by bylo schopno uhradit desetinásobek ceny JE, natož pak stonásobek.
S bojkotem bych to nijak slavně neviděl, přirozený monopol se většinou dá bojkotovat pouze za cenu výrazného zvýšení nákladů.
|
|
|
Máte pravdu, diskuze nám zapadla a asi by nic nového již nepřinesla. Takže jen krátce.
“A kdo určí, co je to narušování vlastnictví? Vy?“
V případě, že Vám není jasné, co je to „narušení vlastnictví“ a neumíte si pod představou „fyzického narušení vlastnictví“ nic představit (typicky fyzické přemístění jakéhokoliv předmětu na/z pozemku včetně prachových částic, hluk, záření, pokud nějakým způsobem narušují možnost užívání vlastnictví - např. poškozují zdraví a pod.), jistě existuje možnost obrátit se na arbitra. Ideálně pak nějakého nestranného, kvalitního, který zastává konzistentní názory a kterému záleží na jeho pověsti, protože v případě její ztráty dojde k odlivu „zakázek“ (případů k rozhodnutí). Tedy který má přesně to, co stát a jeho monopolní soudnictví nikdy nebylo, nejsou a nebudou moct zajistit. Je takové vysvětlení dostačující?
“S bojkotem bych to nijak slavně neviděl, přirozený monopol se většinou dá bojkotovat pouze za cenu výrazného zvýšení nákladů.“
A to jsou právě ty náklady, které mi stojí za to investovat, abych dosáhl pro sebe kýžený stav věcí. Není k tomu potřeba vševědoucí úřad, který to určí vycucáním z prstů nebo kontrolou bankovního účtu nejvýše postaveného úředníka, určím si tuto cenu sám. Je na této možnosti svobodného rozhodnutí, podle Vás, něco špatného?
|
|
|
Tady schol-methodicus.eu/Ciste-elektrarny.htm se to někdo pokusil spočítat, kolik se vypustí uranu z tepelné elektrárny ročně. Vychází to na 300 Kg ročně. Podle mě je tenhle údaj nadnesený a jen otrocky spočítaný, protože uran a hlavně jeho oxid UO2 má teplotu tání 2865 °C, takže předpokládám že ho většina zůstane v popelu.
|
|
|
Nemyslím, že by s tím teplota tání měla nějak souviset. Ten uran vyletí pevný, neroztavený spolu s těmi 3% popele (předpokládám, že je v tom uhlí přítomen jako jednotlivé molekuly nebo tak nějak - kusy ho tam zřejmě nebudou). Takhle to počítá v tom článku.
|
|
Moc pěkný článek. Velmi poučný a při tom snadno čitelný. Díky. Rád si od autora přečtu něco dalšího.
|
|
|
Zdravím a děkuji za pěkný článek, ve kterém čísla převažují nad dojmy.
Chtěl bych upozornit na jednu z alternativ klasických JE, u které převažují samá pozitiva a sociální jistoty (snad kromě absence palivové rudy na území ČR). Jedná se o thoriové nízkoodpadové reaktory, které jsou (jak jsem pochopil) zatím pouze ve fázi experimentálních zařízení v Chelyabinsku a Los Alamos.
newenergyandfuel.com/http:/newenergyandfuel/com/2009/03/02/the-best- liquid-fueled-reactor-review/
energyfromthorium.com/essay3rs/
Palivo do těchto reaktorů je kapalná sůl Thoria, která sama svým skupenstvím (v případě vhodné konstrukce a utěsnění) sama přispívá k bezpečnosti JE (palivo se dá vypustit do bezp. nádrže).
Doufám že se toho dožiju. Téma by asi vystačilo na samostatný článek, ale na to jsem moc línej :-). Kdo umí anglicky, tak na prvním odkazu je hodinové video s přednáškou.
|
|
Diky za vynikajici clanek, urcite si rad jeste neco o problematice prectu. Ty udaje o zareni a odpadu jsou skvele, vlozim je do svych diskusi s greenpeace kamarady ... :)
|
|
Moc pěkný článek, jasný, stručný, na úrovni referátu do hodiny fyziky střední škole. Autor krásně prokázal minimální znalosti problematiky a hezky z nich vyvozuje zcela mylné závěry. Fakt jsem se pobavil :-)
|
|
|
Vy jste diskusní onanista ?
|
|
co naprší, odteče Labem. Mraky (doslova) vody se vypaří.
|
|
Odkud mate informace, ze jejich zivotnost se odhaduje na 1mil let? Zadny z vyrobcu zivotnost neuvadi, a pokud vim, musi pouze splnit podminku na minimalni zivotnost 60let.
Predem dekuji za odpoved
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Fyzika pro DFensáky 3 – Jaderná energetika (+bonus: Alternativy)
|