D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Straky na vrbě
    Vydáno 12. 01. 2013 (8727 přečtení)

    Šetříme, šetříme všude, až se z nás kouří a pořád se nám nějak nedaří zalepit ty díry v rozpočtu. Naopak díry se zvětšují, tu si půjčíme, tam nezaplatíme. Tak nějak po česku, po nečasovsku a především po kalouskovsku, i když, kdo ví, kdo za tím opravdu stojí.

    Šetření nepomáhá, tak se obujeme do korupce. S korupcí je třeba zatočit, korupce nás trápí ze všeho nejvíc. Politici se ohánějí bojem proti korupci na každém kroku. Na boj s korupcí mají programová prohlášení vlády a strategii vlády pro boj s korupcí a popsali kvůli tomu již obrovské množství papíru, proschůzovali spoustu času. Dokonce ti filutové počítají s tím, že takový boj s korupcí bude něco stát. Kdo chce ušetřit, musí zkrátka vydat mnohem, mnohem víc peněz.

    A tak každý, kdo se chce zviditelnit, se začne ohánět bojem proti korupci. Začalo to Karolínou velkou bojovnicí. Plány někdo zhatil a nepodařilo se jí se na MO usadit. Velká škoda, tam se mohla mnohému naučit, protože MO má bohaté zkušenosti s korupcí všeho druhu. Dvacet let praxe a obrovské objemy finančních prostředků. Někdo ošklivý a opravdu zlý by dokonce mohl tvrdit, že by se to její chudičké straničce hodilo, kdyby byla u něčeho takového. Nakonec stranickou pokladnu je třeba plnit vždy. Ale to jsou pochopitelně jen pomluvy, kdo by tomu věřil, vždyť přece šetříme a bojujeme s korupcí, co se do nás vejde.

    Tak vesele do boje, vláda a politici nadále věnují úsilí boji proti korupci. Vzniknou nové úřady, zaměstnáme dalších několik lidí, vyhodíme spoustu peněz. Korupci zabráníme tím, že vytvoříme spoustu dalších korupčních možností. Zahraničí bude náš vzor. Pracovní skupiny jsou posledním unijním hitem. Pracovní skupiny už jsou úplně na všechno. Nevíte si s něčím rady? Nevadí, Unie na to vyrobí pracovní skupinu a zase bude dobře.

    Boj s korupcí v Čechách jede na plné obrátky. Bojovat bez zákona nelze. Takže tu máme zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006, jen to nějak pořád není to pravé. Takže zákon byl od svého vzniku roku 2006 již devatenáctkrát novelizován. V současné době má 170 stran. A výsledky?

    Postupem času se zákon stal nepřehledným. Není v možnostech žádného běžného úředníka tento zákon pojmout a řídit se jím aniž by došlo k jeho porušení. Dodržení zákona vyžaduje současně spoustu administrativních úkonů i znalost různých odborných činností. Nutnost sledování všech zákonných lhůt. Dále povinnost zadavatele stanovit předpokládanou hodnotu zakázky. Toho pochopitelně úředník u specializovaných činností není schopen.

    Tak si na to úřad jednoduše někoho najme. Vlastně jednoduše ne, zase jde o veřejnou zakázku. Nejdříve je třeba firmu, která výběr provede, vybrat ve výběrovém řízení. Kdyby to prováděla jiná firma, je zase třeba ji vybrat, takže to obejdeme tím, že si najmeme poradce. Poradenství nepodléhá zákonu o veřejných zakázkách.

    Vybrané firmy s tím mají také nějaké náklady, to nám zase trochu zvýší cenu, protože soukromník to pochopitelně nebude hradit ze svého. Nakonec její vina to není.

    Hrozí i to, že se některá ze soutěžících firem odvolá a to celý výběr zastaví. Zakázka se musí pozdržet, ani to není úplně zadarmo. Odvolání se k úřadu pro hospodářskou soutěž je naštěstí jen hra pro odvážné, protože to vyžaduje nutnost složit v některých případech nevratnou kauci.

    Výsledkem je to, že celý proces je nesmírně složitý a finančně náročný. Nezabrání ničemu, ale je možné úřady pokutovat, je možné najímat armády poradců a zpracovatelů zakázek ze soukromých oblastí a těm platit. Nemá smysl se tím moc zabývat, zákon bude novelizován ještě několikrát, úspory nepřinese, korupci nezabrání. Tudy cesta nevede, je třeba přiložit pod kotel.

    Takže tu máme Usnesení vlády, to řeší především centrální zadávání zakázek. Centrální zadavatel vybere centrálního dodavatele některých komodit často pro celou republiku. Centrálním zadavatelem se stávají ministerstva a státní úřady. Centrální zadávání je dobré, neuždibuje nahodile kdekdo, ale jen ten, koho vybere centrální zadavatel. K centrálnímu zadávání se zase vybere nějaká ta armáda poradců. Dále společnost, která provede analýzy, zhodnocení, výběr, připraví smlouvy, zajistí podpisy. Smlouva s dodavatelem se uzavře na dobu určitou, takže je možné celý ten kolotoč opakovat v pravidelných intervalech. Jde o neuvěřitelné plýtvání státními prostředky, které by mělo vyvážit to, že se tu a tam nějaká koruna někdy možná ušetří. A kdyby se náhodou neušetřilo, nevadí, určitě se zabránilo korupci.

    Centrální zadávání však skrývá ještě několik dalších problémů. Pokud centrální dodavatel nebude řádně plnit, těžko s ním ukončit smlouvu, protože byl řádně vybrán a basta. Slovo konkurence se již brzo stane vulgarismem, stejně jako se to nedávno stalo slovu „podnikatel“.

    Dalším „protikorupčním“ nástrojem je e-tržiště. Dříve bylo několik různých e-tržišť s různými provozovateli. Státní organizace si mohly vybrat a zadávat zakázky tam, kde jim to vyhovovalo a v případech, kdy to uznali za vhodné. Jediná povinnost použít e-tržiště se vztahovala na materiál a služby v oblasti IT od 5 tis. nahoru.

    Z neznámých důvodů se to někomu nelíbilo, takže byla nastavena pravidla nová. Budou vybrána nová e-tržiště, bude stanovena povinnost používat jen jedno vybrané centrálním zadavatelem. Vybraní kandidáti tady.

    Zase celé kolečko, soutěž, výběr, zrušení stávajících profilů zadavatele u různých tržišť. Prachy, prachy, prachy a zase prachy a to by v tom byl čert, abychom neušetřili.

    Shodou náhod je nejúspěšnějším provozovatelem e-tržiště společnost, která má již dlouhodobé vazby na politiky. Jde o Gordion s.r.o., která se mimo jiné zabývala poradenstvím vlády v oblasti investic. Je to náhoda nebo osud, že tohle malé eseročko to umí nejlíp?

    Dříve platil provozovateli e-tržiště dodavatel, teď platí provozovateli e-tržiště ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem je donutit co nejvíce dodavatelů registrovat se na e-tržišti tendermarket a tím zajistit provozovateli co největší příjem. Vlastně ne, cílem je co nejvíce ušetřit a omezit korupci!

    Na e-tržišti je možné nakupovat nejméně od 5 tis. Kč a povinně od 50 tis. Kč. Ceny na tržišti jsou přemrštěné. Systém je pro uživatele výrazně nepřátelský. Dolaďuje se za pochodu, protože firma se provozování tržiště teprve učí.

    Spousta peněz, spousta času, výběr je třeba administrovat, pro podřízené organizace zajistit metodické vedení, takže další a další úředníci a poradci. Příjem pro provozovatele e-tržiště jistý. Úspory v časovém horizontu zhruba až budete mít vousy až na zem.

    U zakázek malého rozsahu je možné oslovit jen jednoho dodavatele. Tohoto dodavatele je však třeba přinutit k registraci na e-tržišti. Takže vlastně můžete mít dodavatele, jakého chcete, ale je nutné, aby za to dostal od MMR peníze Gordion nebo jiný vybraný provozovatel e-tržiště. Jenže tendermarket používá v současné době již 11 ministerstev ze 14.

    Obecně stále platí pravidlo dát přednost nejlevnější nabídce. Jen hlupák by si mohl myslet, že v některých případech se to nejlevnější může dost prodražit.

    Politici se prostě rozhodli zabít dvě mouchy jednou ranou. Vyhovět občanům a Unii a zajistit boj proti korupci ať to stojí, co to stojí. A dále směrovat peníze jen vybraným firmám. Celé to vypadá jako obrovský boj o penězovody. Vyvádění peněz daňových poplatníků soukromým firmám je zcela zjevné. Vlk se nám nažral, kozu si rozdělíme v zákulisí a lid bude rád, jak hezky bojujeme s korupcí. A taky šetříme, to se ví. A všechno je takové průhledné a transparentní a občan si to vždy může zkontrolovat.

    Nejkomičtější na celé situaci je to, že už si i státní organizace stěžují na drahotu a administrativní zátěž při pořizování komodit a služeb centrálním zadáváním nebo přes e-tržiště.

    Geniální a pak že jsou politici úplně blbí.

    Zdá se vám to šílené nebo neuvěřitelné? Zapomeňte, skutečná situace bude ještě výrazně horší.

    Korupce je jen ve státním. Pokud budu požadovat nějakou zvláštní službu od soukromníka, jednoduše zaplatím více než druzí. To je v naprostém pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy rozhodování o upřednostnění získá někdo, komu firma jménem stát nebo obec nepatří. Jenže politici/radní/úředníci už jsou tam tak dlouho, že ti opičáci uvěřili tomu, že je to vlastně jejich. Politik se chová jako by byl majitelem všeho státního, starosta a jeho nohsledi se tváří, že jim patří celá obec/město. Dokonce jsme svědky toho, že ředitelé státních/městských organizací jsou označováni za úspěšné podnikatele. To se to podniká, když mi ve firmě nic nepatří. Nemusím ji dotovat ani nepřijdu na buben, když se firma odporoučí do věčných lovišť. Přesněji ona se neodporoučí, protože ji stát/obec zadotuje a jedeme dál. A kdyby to nestačilo pomůžeme si zákony a vyhláškami a usneseními vlády . . .

    Existuje řešení? Existuje, ořezat státní/obecní majetek až na dřeň. Dále pak ořezat pravomoc úředníka až na dřeň. Běžný člověk potřebuje k životu spoustu nesmyslných razítek, potvrzení, povolení a ta je třeba získat od úředníka. Když to nejde normální cestou nebo když člověk spěchá, korupce je nasnadě. Ořezání pravomocí ani ořezání zbytného majetku zcela zjevně není v plánu. Takže další roky budeme „bojovat s korupcí“, vynaložíme neuvěřitelné finanční prostředky na tento zbytečný boj a podrobíme se neuvěřitelné buzeraci ze strany státu a města. Proč? Aby mohla korupce vesele bujet dál. Postoupili jsme dál, uplatit úředníka pro razítko nebo pro získání jedné časově omezené státní zakázky už nestačí.


    Korupce (latinsky corrumpere = kazit, nalomit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě, hospodářství, k osobnímu prospěchu. Opakem korupce je integrita.


    Korupce postihuje zejména politiku, hospodářství i společnost. Může být jak drobná nebo velká, organizovaná nebo neorganizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním, privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně nebo protežováním.


    Politická korupce nakonec vede ke kleptokracii – vládě zlodějů, loupežníků (doslovný překlad) – kdy už odpadá i předstírání poctivosti, upřímnosti před veřejností.


    15.01.2013 Duvenblejt


    [Akt. známka: 1,14] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 181 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.