V návaznosti na článek “drazí rodiče, lžou vám”, který lehce nakousl
motivaci všelijakých odborníků na očkování jsem se rozhodl svěřit se cizímu
blogísku se svými názory. Věřím totiž ve svobodu rodičů rozhodnout se o
očkování vlastních dětí.
Jenže je to pro mě ten samý princip, jako že věřím ve svobodu interupcí,
nicméně osobně bych od interupce každého odrazoval. Tahle protiočkovací
lobby skutečně lže. Bohužel se nevyplácí bojovat proti lžím příkazy a zákazy,
protože to vždycky vede k tomu, že si část populace vytvoří paranoidní
představy, protože normálně vychovaný člověk má v sobě určitý přirozeý
pud bránit se věcem, které jsou mu nuceny a kterým nerozumí. Mnohem lepší
je osvěta, a do té bych se teď rád zapojil.
Budeme si to demonstrovat na mé oblíbené odbornici na veškeré zdraví,
paní Mgr. Margit, Ph.D. (www.margit.cz),
protože je vhodné vést polemiku přímo s něčími publikovanými názory, a
ne se neustále odvolávat na “oni říkají”. V každé internetové diskusi pod
články o téhle paní se dozvíme, že její titul Ph.D., který získala dálkovým
studiem nějaké vysoké školy v USA je něco podivného. Sama paní Margit uznává,
že škola měla nějaké problémy s akreditací, a že byla nedlouho poté, co
jí “dokončila” dokonce zrušena (zřejmě kvůli podvodnému prodávání neplatných
a ani v USA neuznávaných “titulů” za peníze), to se jí prý ale už netýká,
protože ona napsala něco, čemu říká “dizertační práce”. Postgraduál v ČR
nedokončila, prý kvůli dětem a manželově práci. Kvůli takovým věcem se
dá ovšem studium ukončit a pak se do něj přihlásit znovu, většinou nebývá
ani problém s uznáním již jednou absolvovaného kurzu biostatistiky, takže
paní Margit spíš postgraduál v ČR nezvládla z jiných důvodů (absence publikací?).
Celá ta historka o exkluzivním vzdělání stojí takříkajíc na vodě. Pro PhD
(a zvlášť v USA) je potřeba nějaká publikační činnost, byť v ČR bohužel
často stačí i neimpaktovaná. Nicméně člověk, disponující titulem Ph.D.
by měl být snadno dohledatelný jako první autor několika publikací na Google
Scholar. U paní Margit se mi bohužel zobrazuje pouze Jonášův průvodce zdravou
kuchyní a stať “O vegetariánství” z Meduňky v roce 2008. Obě publikace
těžko můžou být považovány za nějaký vědecký počin, opravňující udělení
titulu Ph.D.
Paní Margit se podle předmluvy, kterou pro svoje články o očkování napsala
již tomuto tématu tolik nevěnuje (rozhodla se prý více věnovat problematice
zdravotní prevence a výživy). Je to pochopitelné. Člověk, který si za hodinu
konzultace účtuje 990 Kč nemůže čekat, že vystačí s kecama o očkování,
protože tomu věří jen určitá část populace a hlavně na to nikdy člověk
nedostane ani Euro z dotací, zatímco poučování o zdravé výživě, to je z
hlediska eurodotací zlatý důl (http://objevit.cz/img/2014/06/margit_11.jpg),
a to zvlášť pro Ph.D. odbornici, která projekt “zastřešuje”.
Nicméně vraťme se k
článku o očkování. To, jak zde Margit lže a zejména podivné grafy mě
přiměly k tomu, abych si pro účely tohohle článku o problematice našel
kvalitní argumenty na internetu (epidemiologie není přesně můj obor).
Ony ty grafy, které tam má Margit možná nejsou z principu špatně (data
k nim jsem nikde nenašel, takže nemůžu vyloučit, že jsou správně), jsou
ale škálované schválně tak, aby to vypadalo, že očkování je nanic. Je naprosto
jasné, že se od roku 1838 (některé grafy mají časové osy od roku 1838!,
některé začínají kolem 1900) naprosto změnila hygienická situace i možnosti
léčby tak, že výskyt i úmrtnost klesala i bez ohledu na očkování. Přece
jenom se toho s medicínou stalo hodně. Robert Koch se narodil v roce 1843,
Louisi Pasteurovi bylo v období začátku těch grafů 16 let. Srovnávat úmrtnost
z období, kdy se ani nevědělo co ty nemoci způsobuje a jak předcházet jejich
přenosu a ukazovat jí jako poměr k situaci v polovině dvacátého století
je samozřejmě nesmysl. U spousty těch nemocí ani přímá mortalita nebyla
hlavní příčinou velkých problémů, byly to následky těch nemocí (černý kašel
- oslabení řasinek s opakovanými respiračními infekty, dětská obrna - kupodivu
obrna).
Margit dále například linkuje studii, o níž tvrdí, že tam o očkování
nic není, tudíž je jasné, že očkování není důležité. Přitom tam toho moc
očkování není, protože se to očkování netýká. Navíc tam zmínka o očkování
jako důvodu
poklesu výskytu onemocnění .
Dále uvádí německou studii KiGGS, která prý zkoumala nemocnost očkovaných
a neočkovaných dětí. Podle Margit (psala to v roce 2012) tahle studie prokázala,
že naočkované děti jsou nemocnější. Doslova píše: Shromážděná data prokazují
dvoj- až pětinásobně vyšší nemocnost očkovaných dětí ve srovnání s nenaočkovanými
dětmi.
Každý odborník na zdraví s titulem Ph.D. by měl být schopen si výsledky
téhle studie najít.
Přiznám se, že ať se snažím, jak se snažím, nedokážu publikované závěry
téhle studie přeformulovat do tvaru, v jakém je podává paní Margit. Prosím
posuďte sami: The prevalence of allergic diseases and non-specific infections
in children and adolescents was not found to depend on vaccination status.
A teď trochu údajů k jednotlivým nemocem. Nepředpokládám, že by pro
americká data existoval spolehlivější zdroj než CDC,
už proto, že žádná jiná instituce data v takovém rozsahu neshromažďuje.
Hledal jsem proto hlavně v materiálech téhle instituce, a našel jsem výborný
zdroj - Pink
Book. Jenom stručný výtah:
Záškrt - očkování začalo v průběhu 30-40 let. Úmrtnost je 5-10%, u mladších
a starších ročníků 20%. Před zavedením očkování ve 20 letech bylo v USA
100-200 tis. případů, z toho 13-15 tis. úmrtí. Očkování se zavádělo od
30 let, v 70 letech se v USA vyskytlo průměrně 196 připadů za rok. Od roku
1980 do roku 2004 pak bylo hlášeno 57 případů (celkem, ne ročně).
Tetanus - nejde o klasickou infekční nemoc, kterou na vás někdo plivne.
K nákaze dochází po poranění kontaminovaným předmětem, spory tohohle organizmu
se přitom vyskytují běžně v půdě. I zde začalo očkování někdy koncem 40
let minulého století, počet případů klesl z 500-600 za rok na průměrných
31 případů za rok (2000-2007).
Černý kašel - ve čtyřicátých letech před zavedením vakcinace se vyskytovalo
zhruba 175 tis. případů za rok. Po zavedení očkování se tohle číslo snížilo
na zhruba 3 tis, v posledních letech ale ze neznámého důvodu výskyt znovu
stoupá.
Spalničky - i tady vypadá graf výskytu úplně jinak než ten, který nám
předkládá Margit. Očkuje se od 60 let, předtím bylo udáváno zhruba
500000 případů s 500 úmrtími ročně. Po zavedení očkování se výskyt snížil
o 98%.
Naprosto věřím tomu, že očkování má vedlejší příznaky a že může být
pro určité jedince velkou zátěží. Jenže je to v porovnání se zátěží způsobovanou
případnou nemocí neporovnatelné. Co mi na celém tématu v Čechách vadí je
naprostá absence nějaké rozumné osvěty ze strany normální odborné veřejnosti.
Prostě jsme se spolehli na to, že očkování je povinné, a není to třeba
lidem vysvětlovat. Nevidíme, že jedna (byť už na druhý pohled naprosto
nedůvěryhodná) paní Margit nebo jí podobní lidé si bez nějakých výčitků
svědomí zařídí svojí léčitelskou praxi právě na tom, že budou v rodičích
podporovat jejich strach. Existuje spousta lidí kteří svoje děti neočkují,
kteří by se jinak, kdyby byly dobře informovaní, očkování nebránili. O
vhodnosti očkovat je potřeba rodiče přesvědčovat stejně, jako je o škodlivosti
přesvědčuje Margit. Máme tu výhodu, že při tom nemusíme lhát. Takhle
totiž může skončit i vaše dítě.
06.07.2014 Áčko