V tomto dílu FSM si rozebereme praktiky mafiánské organizace ČKP, popíšeme
její způsob práce, legislativní chyby, na které ČKP spoléhá a popíšeme
některé postupy, které vedly k úspěšné obraně před ČKP. Bohužel, v tomto
posledním ohledu ještě nejsme zcela hotovi.
1. Co je ČKP
Česká kancelář pojistitelů (dále „ČKP“) je subjektem zřízeným zákonem
č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla. Jedná se o profesní organizaci pojišťoven, které do ní musejí
vstoupit povinně. ČKP není správní orgán ani úřad, pro její činnost přiměřeně
platí právní předpisy pro regulaci činnosti pojišťoven, ovšem praxe je
taková, že se ČKP chová jako správní orgán. Rozhoduje o tom, co kdo udělal
nebo neudělal a vybírá pokuty, kterým se říká "příspěvek do garančního
fondu". Výše příspěvku je určená jako sazba x počet dnů, po které bylo
vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (§ 24c zákona), výše sazeb je
uvedena zde.
Ačkoli by logika napovídala, že sazby by měly být řádově podobné jako povinné
ručení, ve skutečnosti jsou ca 10x vyšší. Například jeden rok nepojištěný
osobní automobil generuje výpalné 18.250 Kč, resp. 25.550 Kč za rok. A
pozor. I když zaplatíte výpalné, pořád nejste pojištěn, pokud tedy nepojištěným
vozidlem způsobíte škodu, zaplatíte výpalné a škodu k tomu.
Původní idea byla jistě ušlechtilá. Po našich silnicích se pohybuje
určité minoritní a pravděpodobně zcela zanedbatelné procento automobilů
bez platného povinného ručení. Jejich počet je jistě nevelký, ačkoli nás
pojišťovny a ČKP krmí sděleními, že jsou
jich mraky. Nejspíš to tak nebude, jak se dozvíme níže, mezi tato hříšná
vozidla jsou započítávana i taková, která vůbec nejsou provozována. O důvodech
tohoto stavu lze jen spekulovat, může se jednat o úmysl, nedbalost, omyl
nebo roztržitost vlastníků těchto vozidel. Každopádně když vás něco takového
nabourá, máte problém. Idea byla právě taková, že ČKP bude plnit garanční
fond z poplatků vybraných od těch vlastníků vozidel, kteří jezdí a pojištění
nezaplatili, a z těchto prostředků bude hradit škody, které taková auta
způsobí.
Jenže ono se to nějak zvrtlo.
2. Co ČKP dělá
ČKP používá data z registru vozidel (§ 15 odst. 3 zákona). Pokud zjistí,
že vozidlo není odhlášené, a to ani dočasně, ani trvale, ale současně z
něj není vlastníkem ani provozovatelem placeno povinné ručení, najde si
vhodnou oběť (vlastníka podle registru) a požaduje po něm poplatky do garančního
fondu. Přitom nezkoumá, zda vozidlo bylo nebo nebylo provozováno, protože
pro ni je registrováno = provozováno. To je samozřejmě hrubé zjednodušení.
Může se například stát, že v nejlepší víře zakoupíte automobil, v souladu
se zákonem jej registrujete, ale hodláte jej opravovat, rekonstruovat apod.
Umístíte jej tedy do garáže - vůbec přitom nejezdí, je například pouze
přepravován jako náklad na podvalníku. De facto tedy automobil neprovozujete,
tudíž nevidíte důvod platit pojištění, nedáte čísla do depozita, ale po
čase zjistíte, že ČKP chce částky v řádu tisíců. ČKP navíc nereaguje ihned
poté, kdy její nenechavé tykadlo zaregistruje finančně zajímavou událost,
ale zhruba po čtvrt roce, aby výpalné řádně nakynulo.
Podobný případ byla kauza
pana Hošťálka, který ve svém muzeu vystavoval motocykly. Protože se
jednalo o exempláře a nikoli vozidla v silničním provozu, samozřejmě ho
ani nenapadlo, že by z nich měl platit pojištění nazvané "pojištění odpovědnosti
za škody z provozu vozidla", protože nenastal provoz a tím pádem ani hypotetické
škody.
Co se děje dál? Vlastník vozidla se samozřejmě pokusí bránit a ve stanoveném
termínu 30 dnů podá námitku, že vozidlo nebylo provozováno, protože stálo
v soukromé garáži na špalkách nebo tak něco. A ČKP mu odpoví, že se skutečnost
nepodařilo prokázat a dále trvá na svých nárocích. V podstatě je uplatněna
presumpce viny, kdy ČKP nutí vlastníka, aby doložil, že automobil neprovozoval,
a i když on to udělá, například sežene svědky, tak to stejně napoprvé nebo
napodruhé zamítnou, protože chtějí svoje prachy.
Jinou velmi obvyklou situací je, kdy vlastník prodá své vozidlo s řádnou
písemnou kupní smlouvou, vozidlo odhlásí, zruší pojistku, ale nový vlastník
vozidlo nepřihlásí a nepojistí nebo tak učiní třeba za půl roku (opravy,
auto stálo v bazaru apod.). Zde si ČKP nejprve došlápne na původního majitele,
ale ten se vyviní kupní smlouvou, nebyl vlastníkem a tím pádem mu nevznikala
povinnost pojistit se. ČKP se tedy vydá za vlastníkem novým a ten věru
těžko bude dokazovat, že auto stálo někde v bazaru. Pro úplnost také dodávám,
že ČKP si někdy vycucá z prstu nejen samo "obvinění", ale také výši výpalného,
které určuje odhadem zcela svévolně.
ČKP navíc v minulosti šířila
skrze média informaci, že mají zaplatit, nebo to dostanou vymáhací
firmy. Samotná výzva ČKP na úhradu určité sankce však není vykonatelným
exekučním titulem. Exekuce neboli výkon rozhodnutí hrozí povinnému
teprve na základě nesplnění povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím
příslušného orgánu – v tomto případě soudu. Jako první přijde příkaz.
Postoj ČKP a její respekt k zákonům dostatečně ilustruje tento
dokument. ČKP mimojiné ignoruje, že smlouvu o prodeji vozidla lze uzavřít
ústně a pak nebude mít vydíraný motorista čím doložit, že vlastnictví pominulo.
V podstatě se chovají jako vrchnost. Pročež bychom možná zapomněli, že
ČKP má ze zákona oznamovací povinnost vůči registru vozidel a má oznamovat,
že došlo k zániku povinného ručení a do 14 dnů nebylo sjednáno nové
(§15
zákona č. 168/1999 Sb.). Registr vozidel by pak měl z úřední povinnosti
zahájit řízení o trvalém vyřazení vozidla z registru vozidel. Jenže tohle
se neděje. Kdyby se to dělo, ČKP by nemohla vybírat výpalné v takové míře,
protože by nestačilo časem dostatečně nakynout. Zda za tím stojí nečinnost
ČKP (která je netrestatelná) nebo nečinnost úřadů, mi není známo.
Další oblíbenou činností ČKP je udávání. Podává podněty k městským úřadům
v případě, že nový vlastník vozidla v zákonné lhůtě neprovedl změnu vlastníka
v registru nebo častěji nedal čísla do depozitu v případě, že vozidlo neprovozoval
a současně nezaplatil pojistné. Zde se projevuje propojení ČKP se systémem,
zhruba podle vzorce, že když z něho nedostanou výpalné, tak ať se napakuje
alespoň stát.
Jiná zamýšlená činnost ČKP oproti tomu zatím neprošla. Idea echt pravicového
ministra Langera (ODS) byla taková, že propojí
bodový systém a pojišťovny tak, aby řidičům bylo možné navyšovat pojištění
podle bodů na kontě. ČKP v tom měla hrát koordinační roli. Za druhé pak
bylo v plánu, že by se pojišťovna zřekla plnění v případě, že řidič byl
v minulém období již trestán za vážný přestupek. Návrh narazil na problémy
(například v případě flotil), ale nepochybuji, že se zase objeví, protože
možnost provést opt-out na základě natolik vágní charakteristiky jako je
bodové hodnocení je pojišťovnami samozřejmě vítaná a z pohledu pojišťoven
je to maximálně výhodné, protože řidič s body na kontě bude hodně platit,
ale pojišťovna nebude plnit. Je na tom hezky vidět, jak je vláda pod tlakem
lobby a kam až hodlá zajít.
Zdá se vám, že to všechno není možné? Vyměřovat "pokuty" a rozhodovat
o "vině" a "nevině", aniž by se jednalo o soud nebo správní orgán? Ale
ano. Touto situací jsou vinni politici, kteří obdařili pojišťovny zákonným
oprávněním založit si vyděračskou organizaci a rozdávat "sankce" v řízení
bez pravidel a bez opravných prostředků. Zajímá vás, kdo pro to svinstvo
zvedal ruku? Podívejte se sem.
Jediný, kdo byl proti, byl v posledních dnech často zmiňovaný "rebel" poslanec
Fiala.
3. Zákony
Základem je ust. §1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., které říká:
„Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní
komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není
veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo
pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla
je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti
musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“
V podstatě stejně hovoří i §38 odst. 1, písm. d) zákona č. 56/2001 Sb.,
který stanoví:
„Provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla
nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo, k němuž není splněna
povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.“
A konečně, ohledně samotného příspěvku do "garančního fondu", § 24c
zákona č. 168/1999 Sb.
"Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti
v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři
příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto
zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně
s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem.
Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli
vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v
době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí
v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm.
d)."
Zde výslovně upozorňuji na slova "v rozporu s tímto zákonem" a odpovědnost
vlastníka i provozovatele současně.
A to, čeho se chytá ČKP, je tohle ustanovení zákona č. 56/2001 Sb.,
§6 odst. 1 :
„(1) Každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční
motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla přihlásit
k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce
s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území České
republiky netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce, (dále
jen "žadatel").“
(3) Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím
vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich
vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to
v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v Centrálním registru vozidel.
Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v Centrálním
registru vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle
tohoto zákona.
z čehož ČKP vyvozuje, že registrovat = provozovat. Nevím, jak dalece
tuto argumentaci mohou ustát, protože zákon hovoří o tom, že vlastník vozidla
je povinen jej registrovat, pokud jej provozovat hodlá, registrace je podmínkou
jeho provozování, ale neznamená to, že by registrací automaticky k provozování
došlo.
Jak vidno, celá zákonná úprava není příliš konzistentní. Je to dlouhodobě
známo a nikdo s tím nic nedělá, protože jakákoli náprava by vedla k zúžení
prostoru, který má ČKP pro svoje praktiky. ČKP bývá poměrně často pro její
metody v médiích skloňována, politikové a zákonodárci jsou k tomu neteční.
Legislativní pozice ČKP evidentně pojišťovnám vyhovuje, nakonec si to vylobbovaly
a změna k lepšímu sama od sebe nepřijde.
Výklad právní situace kolem mafie z ČKP posouvá poněkud dále stanovisko
kanceláře Veřejného ochránce práv alias ombudsmana, viz odkaz níže, ze
kterého přímo ukapává, že si ochránce veřejných práv taky neví s tou mafií
moc rady, resp. legislativní rámec kolem ČKP je natolik volný, že se není
čeho pořádně chytit. Jiná situace by např. byla, pokud by ČKP neměla sama
pravomoc rozhodovat o příspěvku do "garančního fondu", ale toto rozhodnutí
by se muselo stát ve správním řízení, což by oběti ČKP zajišťovalo alespoň
nějakou minimální úroveň práva na spravedlivý proces.
4. Jak na ně
Bohužel neexistuje žádný univerzální nástroj, jak se vydírání ze strany
ČKP bránit. To je mimojiné také zapříčiněno tím, že ačkoli se ČKP chová
jako správní orgán, není vázána zásadou předvídatelnosti, shodné nebo velmi
podobné případy posuzuje různě podle toho, jak si na ní kdo dupne nebo
jak se příslušný bývalý fízl zrovna vyspí.
Činnost ČKP charakterizuje rovněž slovo "nepořádek". I případy, které
byly uzavřeny ve prospěch klienta, tedy v případech, kdy se klient nějak
obhájil a doložil, že vozidlo např. odhlásil a navíc nebyl jeho vlastníkem,
jsou po čase otevírány a předávány vymahačským agenturám, jedna z nich
se jmenuje Transcom, druhá České centrum vymáhání nebo tak nějak. Tento
fenomén nabyde na intenzitě v kombinaci s Dobešovým novým registrem
vozidel, který údajně obsahuje něco mezi 10 až 40% chyb, počet motoristů
vydíraných ČKP bude patrně narůstat a bude to mít teprve grády.
ČKP po nedávné mediální kampani publikovala
návod, který měl "nastavit pravidla" a zamezit některým nedorozuměním.
Samozřejmě se jedná o velmi diskutabilní a jednostranný proces, postavený
výhradně na presumpci viny. Oběť vydírání má tak doložit kopii kupní smlouvy,
posílat ČKP různé další dokumenty bez ohledu na ochranu osobních údajů,
prostě opatřovat důkazy o tom, že jí povinnost platit "pokutu", tedy nedobrovolný
příspěvek do "garančního" fondu, vznikl. Dokument také definuje, že kdo
uplatní námitku, dostane odpověď, což je skutečně seriózní! Výsledkem často
bývá, že do jejich elektronického systému zanesou reakci na nýámitku znějící
"nemá vliv" nebo řidiči pošlou sdělení, že "Vámi uvedené skutečnosti se
nepodařilo ověřit" a trvají dále na tom, aby se řidič obhajoval.
Všeobecně se dá říci toto:
- pokud vás ČKP obeslala s jejími požadavky na výpalné, uplatněte námitku
ve lhůtě 30 dnů. Je jedno, co ČKP s touto námitkou udělá.
- pokud obdržíte platební příkaz, podejte odpor do 15 dnů od doručení
- v případném soudním sporu bude nutné předložit důkazy o tom, že vozidlo
nebylo provozováno ani nebylo odstaveno na veřejné komunikaci.
Reálné riziko hrozí, pokud řidič celou věc podcení a nechá příkaz nabýt
právní moci.
Předmětem námitky může být, že
a) už jste nebyl vlastníkem anebo ještě jste nebyl vlastníkem
b) vozidlo přestalo existovat (bylo odregistrováno) a ČKP to neví.
c) vozidlo nebylo provozováno, a to je právě s ohledem na výše uvedené
nejslabší argument, protože je zatěžko to doložit
V případě, že jste vozidlo prodali a odhlásili, a nový vlastník jej
nepřihlásil a nezaplatil, vyviníte se z výpalného bez problému tím, že
dáte ČKP k dispozici kopii kupní smlouvy. Tím je dostatečně prokázáno,
že vozidlo přešlo k novému vlastníku a vaše povinnost platit pojištění
tím okamžikem zanikla. Bohužel, pokud na smlouvě bude zřetelné jméno nového
vlastníka, ČKP se začne uspokojovat na něm a napráská ho úřadům. Proto,
pokud poskytujeme ČKP dokumenty, pomyslíme na ochranu osobních údajů a
vyčerníme údaje, kterých by se ta mafie mohla chytit. ČKP někdy nechce
takové dokumenty uznat, protože pak nemůže vydírat a práskat, ale nejspíš
také nepůjdou k soudu.
V případě, že nemáte kupní smlouvu, je možné doložit prodej svědectvím,
ale ČKP to příliš neakceptuje. Otázka je, co by udělal soud.
Existují i pololegální metody odboje. Například můžete vozidlo prodat
na základně ústní smlouvy Stojanu Jakotyčovi, Aštaru Šeranovi apod. Je
také možné, že sepíšete se Stojanem kupní smlouvu. Tím se vyzujete z výpalného,
ale ČKP vás možná udá úřadu, protože jste do 10 pracovních dnů nenahlásili
změnu vlastníka, lidově "neodhlásili vozidlo na Jakotyče". Nicméně i zde
je prostor pro manévrování, protože přestupek po roce co?
Z dosavadních sporů s ČKP jsem si odnesl poznatek, že ČKP reaguje dobře
na slova "soud" a "média". Pokud jí pohrozíte soudem a medializací, zatáhnou
prdel a jdou škubat někoho jiného. V roce 2011 bylo zahájeno proti ČKP
26 nových soudních sporů, z toho 14 v klasifikaci §24/2b, 9 v klasifikaci
§ 24/2e, 3 v klasifikaci § 24/2a. Uvedených 14 neštastníků, nebo alespoň
někteří z nich, by mohlo poskytnout roszudky ke studiu, z čehož by se dala
odvodit vhodná metoda obrany proti ČKP. Také nemusím dodávat, že pouhých
14 řidičů nechalo svůj spor dojít k soudu, zatímco zbývajících několik
tisíc zaplatilo. Asi bychom měli být důslednější, protože pokud by počet
soudních sporů narostl na řádově stovky, musela by sama ČKP přehodnotit
svůj přístup.
Druhou možnou metodou potlačení ČKP je medializace jejích vyděračských
praktik a podávání stížností k ČNB, která formálně vykonává dohled na pojišťovnami
a tedy i nad ČKP, současně otravování politiků. Jedna osamocená akce sice
nezpůsobí nic, ale pokud je jich hodně, už to nějakou váhu má. Dříve nebo
později budou muset jednat. Podstatou problému zejména je, že většina lidí
neví, co je ČKP zač, až dokud se s ní nedostanou do sporu, protože loni
na podzim odvezli do sběrny rezatý přívěsný vozík, a domnívají se nesprávně,
že "to je ta organizace, která platí škody po nepojištěných".
Tento preFSM tedy nechávám s oteveřným koncem v naději, že článek dříve
nebo později doputuje k lidem, kteří vyhrálí spor s ČKP, v limitním případě
spor soudní, a nebudou se váhat podělit o odůvodnění rozsudku. Článek budeme
aktualizovat podle aktuálních poznatků.
Na závěr ještě jedna prosba. Neposílejte mi dotazy "co mám dělat, ČKP
chce po mně peníze". Odpověď je obsažena v článku. Mohu poskytovat rady
až k smrti, dělat to několik hodin týdně podobně jako v případě přestupků,
ale pak nebudou další a nové články. Děkuji.
03.11.2012 D-FENS
Zajímavé odkazy
Diskusní fórum AntiČKP
Článek
na webu ochránce lidských práv
Právnírady.cz
Problematika
ČKP na Autowebu
Blog
p. Huspeka popisující typický případ vydírání občana ČKP
Další
podobný
A
další, kde si ČKP vycucala výši příspěvku z prstu
Jaké
informace o vás ČKP má od vaší pojišťovny
Jak
ČKP pracuje s daty