|
Je vhodne zminit, ze v Blockove knize je tech zaplatek vice - jeste pokouseji letadlo navest "na Havaj", pardon, ve skutecnosti kamsi nikam doprostred oceanu, doufaje, ze mu tam dojde palivo. Datova linka lezi v dispecinku aerolinii dlouhe desitky minut bez povsimnuti, po pristani letadla v nem, nepletu-li se, jeste dojde k tomu, ze do nej kdosi z aerolinii vnikne a snazi se znicit dukazy a na zaver zatyka management aerolinii FBI.
Blockova kniha pochazi nekdy z 80. let a odehrava se nekdy v prubehu let 90., ktera jaksi pominula, aniz by v letecke technice doslo k nejakym zasadnim zmenam. Nicmene ta kniha je opravdu slusna, oproti teto tuctove filmove sracce.
|
|
|
Je tam víc zápletek, protože do knihy se to vejde. Do dvou hodin filmu už ne.
Tu knížku jsem taky čet, byla dobrá a film jsem poslouchal na půl ucha, páč jsem něco dělal na PC, tak mi to ani nepřišlo jako taková sračka, jak píše Dfens.
|
|
|
tak ja jsem u toho sedel s laptopem a urovne lacineho smejdu jsem si vsiml, chtel bych dfensovi podekovat za pekny clanek ve kterem shrnul vsechny me pocity - je to film pro "vyvatovani" casu mezi hlavnimi reklamnimi bloky, takovou unohost jsem dlouho nevidel, mozna kdyz ten film nevnimas a nezamyslis se nad uplnymi kravinami ktere tam byly receny a vezmes - li v uvahu vsechny ty veci ktere byly ignorovany ... tak se ti udela znacne nevolno. obzlvaste kdyz vikendovy pilot po vstupu prohlasi ze "tenhle kokpit je plne digitalni a ze tomu nerozumi" a pak je tam vstrizenej nejakej analogovej vyskomer, knoflik z mikrovlny kterym se ridi kurz letadla a velikansky svitici tlacitko s napisem auotopilot.
Jediny duvod proc jsem se na to dival byl terminal "datove linky" vzdalene pripominajici ternminaly unixove ;o) A sekundarni duvod byl dusledkem me lenosti prepnout na jiny program / radio.
|
|
|
Pokud se dobře pamatuju, ta kniha u nás vyšla napřed slovensky. Byla to na tehdejší dobu docela událost, nabídka knižního trhu byla chudá, byť Hailey vycházel a jeho Flight into Danger jsme znali. Moje vzpomínka na "poondený Straton" (ako tam hovoril jeden z hrdinov) je dodnes silná. Jestli z toho udělali takovou sračku, škoda. Jenže dneska už je taková záplava filmů o letadlech v nebezpečí, že sílu toho původního knižního příběhu, i kdyby to bylo natočené sebelíp, by to už stejně nemělo.
|
|
hej hej.... aj block aj hailey/castle napisli fajn knizky... tu pri tejto sr*ke ta moze iba trocha tesit, ze aspon kostra zostala zachovana....taky hannibal od harrisa dopadol horsie... amici mu celkom prevratili koniec..... na druhej strane (pre mna) necitatelny dan brown bol zfilmovany snad stranka po stranke :)
|
|
|
V tomto pripade z kostry ponechali jenom pravou stehenni kost a dve zebra. Bohuzel. :-(
|
|
Asi před 23 lety na stanici Hvězda na pokračování, zlý "komandér Sloun" v podání Ladislava Mrkvičky neměl chybu...
|
|
|
Já si to pamatuji na Vltavě v pořadu 3x60 a to stereo, jako četbu na pokračování. Něco úplně jiného, než to, co natočili filmaři. Nemohl jsem se dočkat dalšího pokračování za týden. :) Ještě to možná mám někde nahrané na magnetofonovém pásku.
Že to ale trvalo. Film byl před týdnem a píše se tu o něm až teď :D
|
|
|
Aha, tak asi stanice Vltava, pravda. Z tý se dalo kvalitně nahrávat, bylo to opravdu stereo.
|
|
|
V tom rozhlase to nebyl "Mayday", nýbrž "Let do nebezpečí".
|
|
|
Ano, ale podle knihy T.H.Blocka "Mayday", jak vždy uvedli.
|
|
|
Asi to mám nějak pomotané ...
|
|
|
Tento rozhlasový seriál v rozhlasovém archívu neexistuje. Mohl byste se prosím doma podívat, zda jej skutečně nemáte? :)
|
|
... jsem četl článek psaný hollywoodským insiderem, který zmiňoval, že filmy o terorismu se nesmějí moc točit, protože pokud by pachatelé měli být z blízkého východu, museli by být hnědí.
A hnědého zloducha dneska prostě mít nesmíte. TABU! ZÁKAZ!
Poměry v Hollywoodu prý dne připomínají svou cenzurovaností náš komunismus neblahé paměti. Jenže ten nám byl vtištěn vnější ozbrojenou mocí. Tam si to marxističtí intelektuálové zavedli na sebe sami.
|
|
|
No tak by se tam mohlo dát pár uzenáčů, jako "řadovek", jejichž čistá víra a etnická duše byly svedeny na zcestí intrikami neonacistického vůdce. (Podobné to bylo myslím ve filmu The Sum of All Fears. Možná jsem se spletl, ale hrál tam Aflek a Morgan Freeman.)
Anebo následovat příklad vykastrovaného Německa resp. jeho přístupu k počítačovým hrám: Lidské zloduchy nahradit blíže neurčitými zelenými humanoidními aliens. Zde bych ovšem doporučil spíš modrou barvu, protože použití zelené by mohlo být antiekologické.
|
|
|
Doporučuji se podívat na film: This Film Is Not Yet Rated (2006). Jedna věc je získat peníze na natočení snímku. Druhá je to dostat do kin nebo na DVD přes distributory. A mezitím je článek organizace MPAA, která filmy hodnotí podle nebezpečnosti zařazených do věkových kategorií - od G po NC-17. MPAA = bordel^n. Rating v Americe je dobrovolný, ale žádný kino-řetězec, půjčovna, časopisy nezařadí UNRATED a méně NC-17 do distribuce nebo nevezmou reklamu ani článek k filmu nevyjde!
|
|
knihy a jsem rád, že jsem film neviděl. D-FENSi dík za recenzi, vynechám i dalších několik repríz v televizi :-)
|
|
Nebyla pozemní obsluha, která povolila vypuštění rakety zblblá z nigga a gangstas sra*ek? Potom by to zmiňované "foxtrot alfa whiskey" znamenalo jednoznačně FAW => "Fuck All White". Jen to bylo třeba ve "filmu" správně rasově zamaskovat.
|
|
|
Tak to mě nenapadlo. Ale doufám, že ne. V letadle byli také niggaz, kvůli vyváženosti (nemyslím jako kvůli poloze těžiště, ale rasové vyváženosti) a přece by nepustili uan fokin rokit do svých brothas.
|
|
|
Nebo prožívají populační explozi a tohle je jeden ze způsobů řešení. Asi dochází mouka a krávy na hamburgery a horčice a kečeup a podobné zemědělské komodity. Je dost možné, že obsluha je členem Řádu posledního hamburgeru a snaží se omezit počet možných konzumentů. A co je mrtvých "pár našich", oproti zbytku mrtvých bílých. Tak tos em přehnal, ale což :o)
|
|
|
Pečená kuřata. Negři rádi pečená kuřata.
|
|
|
Svatokradezna to slova! Ted jeste zminit v jedne vete cernochy a meloun a volam policii!
|
|
|
Daleko horsi spojeni je cernoch a banan. Znami toty 2 veci zkombinovali v jedne adventure. Nebylo to dostatecne korektni, tak potom tu lokaci museli zmenit, aby hra mohla vyjit.
|
|
|
No, původně jsem si myslel, že to má být Fire At Will (Palte dle uvážení), ale Tvoje verze zní líp a vzhledem k filmu i pravděpodobněji :-)
|
|
|
On v tom letadle byl i Will? O.O Chudák, furt po něm někdo jde ...
|
|
DFENSi, rekl bych, ze raketa narazila z treti hodiny, ne z devate...
|
|
|
Z devátý to bylo, ta kamera na jednom z obrázků kouká proti směru letu
www.dfens-cz.com/ïmages/mayday5.jpg
nebo tam dali zpátečku.
|
|
|
Pravdu mas, spletl jsem se...
|
|
Ano, to je zajímavé, jak si od jisté doby dávají producenti pozor, aby jejich filmové sračky zůstaly v politicky korektní rovině. Měli bychom jít ještě dál a trvat na tom, že nejvýše postaveným klaďasem každého filmu musí být slepá homosexuální černoška. Teprve, když tato nebude k mání, povolíme černocha. Pak to půjde postupně přes mulatky, mulaty a další coloreds, až se dostaneme k hlavním padouchům, což budou výhradně bílí heterosexuální muži.
Mimo téma: Evropané se od USraele rychle učí. Vezměte si takový seriál Cobra 11. To je politicky korektní sračka par excellence. Služebnu vede žena, žádný chlap by to pochopitelně nezvládl. Praví Němci, Herzberger a Bonrath, jsou hloupí, neohrabaní a vůbec naprosto omezení. Kdepak - to musí nastoupit 110 cm vysoký Turek, jinak by řešení případů vázlo. Chvíli se v akci udržel svalnatý André, později musel ustoupit hezounkovi Tomovi. K dovršení hrůzy pak nastoupila učiněná buzna Jan. Oduševnělá a citlivá Andrea, která svou inteligencí hravě trumfne celou služebnu, z kompu tahá rozumy a jedině díky ní všechno dobře dopadne. Sečteno a podtrženo - děs běs. Je to jeden z důvodů, proč mám rád starý britský seriál Professionals. Tam si v tomto ohledu na nic nehrají, aspoň ne moc. Ale možná to někdo celé vidí jinak.
|
|
|
S těmi politicko korektními sračkami je to bohužel pravda, on holt je Hollywood plný salonních levičáků, stejně jako většina medií (NYT, CNN, ABC, CNBC...). Nicméně najdou se i výjimky - třeba seriál 24, produkovaný, nemýlím-li se Foxem, který mimochodem levičáky z mnoha důvodů ukrutně s prominutím sere.
Ad USrael - to je v daném kontextu dost mimo. Ti samí lidé, kteří nejvíc podporují výše uvedené politicky korektní srágory totiž patří k nejhlasitějším odpůrcům všeho, co Israel dělá a největším zastáncům palestinských Arabů.
|
|
|
Ono těch výjimek bude víc, namátkou animovaný seriál Simpsons, kterému také málokdy odolám. V něm samozřejmě kritizují americkou omezenost, dostalo mu žaloby od Brazilců, protože brazilskou společnost vylíčili jako kapsáře, dostávají to od nich Francouzi, Němci, samozřejmě Rusové. Občas mám dojem, že autoři mají v oblibě Kanadu, tu docela šetří a staví ji nad USA. Ale dokonce si nezřídka dovolí kopnout do židů, což je v USA totální výjimka. Vypadá to, že Matt Groening se s tím dvakrát nemaže a co na srdci, to na jazyku.
|
|
|
Jo jo, The Simpsons také mohu. Zajímavé je, že je opět produkuje ultrakonservativní a proisraelská Fox TV...
Mimochodem, zajímavý je příběh The Simpsons a rodina Bushů (a tím nemyslím jen skvělou episodu Two Bad Neighbours).
|
|
|
Futurama od stejného autora se taky naváží do kde čeho. A taky ho brzy uťali. Škoda že nikdy nebude v u nás v televizi.
Ale na internetu se dá sehnat bez problémů a titulky taky. Původní znění s titulky je lepší než dabovaní Simpsons. Jeden se alespoň pocvičí v angličtině :-)
|
|
|
U The Simpsons se dubbing náhodou výjimečně vydařil. Sice při něm zahučely například některé typické přízvuky a slovní hříčky, ale některé postavy jsou v CZ versi ještě lepší než v originále (Bart, Lisa, Marge). Na jednom DVD byly jako bonusy zvukové stopy v různých jazycích a jediné, co trochu drželo krok s angličtinou byla právě čeština.
|
|
|
No tak jestli bylo na poli dabingu něco lepšího, než Marge v podání Lábuse, rád si poslechnu. Jinak Doporučuju Prison Break, ten je taky politicky korektní, ale tak nějak to u něj nepůsobí rušivě...
|
|
|
Ne, lepší Marge Simpson než je Lábus jsem neslyšel.
Prison Break mi nějak extrémně politicky korektní nepřijde - niggaz tam nejsou zrovna všichni svatí, hlavní svině je ženská... Jinak ale souhlas, je to pěkný seriál.
|
|
|
Souhlas - Simpsonovi pokládám za nejlíp dabovaný kousek na našich televizích :)
|
|
|
Jenže ta svině ženská je prezidentkou USA! ;-)
|
|
|
To je fakt. A navíc útržky z jejích projevů velmi připomínají GWB :-)
|
|
|
Myslím, že ten teplý element v Cobře 11 dosud schází. Musím se podívat na tu novou sérii, zda tam nebude ještě další posádka složená z lesby a buzeranta, co jezdí v růžovém Porsche.
|
|
|
Fenomén Cobry 11 mne velmi najdchýňá. Pod pojmem dálniční policie si představuji Bambasovy hochy, co jezdí k nehodám tureckých kamionů na D1 nebo opruzují s radarem v uzavírkách. Docela se bavím představami, jak by to vypadalo, kdyby na D1 vypukla Cobra. Vzduchem létající zelenobílé Fóbie s čackými strážci zákona, an pronásledují zlotřilého adoucha v Getzu nebo Matiz, který si dovolil překočit povolenou rychlost na měřeném úseku u staveniště (kde nikdo nedělá). Výsledkem je rozbitá Fóbie, Matiz a dalších dvacet PKW spolu s třemi LKW, škoda na majetku v řádech milionů, malá ekologická katastrofa a hlavní hrdina, strážmistr Vomáčka, má oděrku na čele, ale malou, aby nebyla vidět krev, to by se to muselo vysílat až po desáté. A to už maminy spějí a rating by nestál za nic.
|
|
|
|
LKW=Lastkraftwagen, náklaďák, PKW=Personkraftwagen, osobní vůz
|
|
|
Takové filmy jsou tvořeny hloupými lidmi pro hloupé lidi, a proto se nelze ničemu divit: Politická korektnost je hloupý edukativní nástroj pro hloupé publikum, kruh se uzavírá.
Zrovna si nedokážu vzpomenout na dobrý film, kde by mě podobné věci sraly...
|
|
|
Nedovolil bych si natolik podcenit tvůrce politicky korektních slátanin, abych o nich řekl, že jsou to blbci. Já myslím, že je tomu právě naopak. Podívej se třeba sem: aktualne.centrum.cz/kultura/film-a-televize/clanek.phtml?id=358101 a pak mi řekni, jestli myslíš, že film dělají blbci. Vzhledem k tomu, že jsem viděl Účastníky zájezdu a zajímal se o jeho další film "Roming" ( www.falcon.cz/obrazky.aspx?film=730, tak si troufnu říct, že režisér rozhodně není žádnej vůl. Havlistická svině možná, ale blbej rozhodně nebude, když tak krásně dokáže serfovat na vlnách, který dobře a daleko nesou.
Nejhorší chyba je podcenit nepřítele!
|
|
Čo máš proti dizajnu toho lietadla? Veď vyzerá celkom dobre, v podstate ako B1 (tá má myslím tiež podobný hrb vpredu, len menší).
|
|
|
Me se tedy ten filmovej balast nelibi vubec.Je to fakt jak kdyz zmrsis concorda(nebo TU 144) s Jumbem. A s B1 si to moc podobny neni..Aspon podle meho soudu.Nepodoba se to nicemu pozemskymu:-)
|
|
Diky Vam D-FENSI, krasne jsem se nasmal.
Film jsem na pul oka a ucha videl/slysel. Nestacil jsem se divit co dnes film nedomrvi. Sam mam katastroficke filmy rad, zvlast s leteckou tematikou, ale uz dlouho jsem nic slusneho nevidel.
Kdyz jste zminoval let do nebezpeci, tak ten jsem jednak cetl, ale jeste nekde na kazete mam pretocne LPcko kde byl pribeh jako rozhlasova hra, moc pekne namluvene a zrezirovane).
Jeste me tak napada, ze Let do nebezpeci byl hezky filmovan jako Pripoutejte se prosim :)
Jinak pekny je kontrast, kdy jeden vecer davaji tuhle slataninu a druhy vecer dokument o leteckych katastrofach.
|
|
Posledni dobou se planovite vyhybam filmum, ktere jsou "podle knihy" mych oblibenych autoru. Vetsinou to totiz znamena jen trpke zklamani. Hollywood si vetsinou z propracovane knihy s kvalitne prokreslenou psychologii postav a smysluplnym dejem vybere par akcnich scen a vysledek vypada podle toho. Ja treba takhle zvracel tusim predevcirem, kdy jsem zhlednul film "podle knihy" Toma Clancyho The sum of all fear (Nejhorsi obavy). To co se podarilo filmarum vyplodit z docela kvalitni knihy byla hruza a hlavne v zaveru dostal dej knihy hezky na frak...
|
|
|
No budeme-li The Sum of All Fears posuzovat jako stand-alone film, tak se na to ještě celkem dívat dá. Problém je "jen" v tom, že to s knížkou nemá moc společného, do celkového kontextu Ryanovské série se to vůbec nehodí a přesto je to tam cpáno. Ať už jde o diametrálně odlišné postavení JR v knížce (náměstek ředitele CIA) a filmu (nějaký hodně nízko postavený analytik), deformace postavy Johna Clarka či ty přiblblé vsuvky o Rusech a jejich politice už v úvodu filmu, tohle dílo mohlo mít možná podtitulek "vzdáleně inspirováno TSOAF", ale to je tak maximum.
Osobně mi tam vadí i to, že z poměrně realistické hrozby ručníkářů to (nejspíš kvůli politické korektnosti) překroutili na imaginární neonacistické spiknutí. Náckové už přes půl století nepředstavují zásadní hrozbu, takže do nich se holt rýpat může.
|
|
|
Obavam se, ze i jako stand-alone film bych to radil do kategorie "jdu blit, velebnosti..". Co se tyce te politicke korektnosti a zameny rucnikaru za neofasisty, tak tam bych to trochu pripsal datu vzniku tohoto filmu. Premieru mel v roce 2002 a spis v nem asi rezonoval utok na federalni budovu v Oklahoma city z roku 1995 domacimi teroristy, kteri jsou casto v USA oznacovani ne prilis stastne za neofasisty (predpokladam ze scenar a realizace filmu trvala cca 2 roky a nekdy kolem 9/11 byl uz film prakticky hotov).
Jinak co se tyce filmu "podle T.Clancyho", tak asi jediny ktery se jak-tak drzi sve knizne predlohy po znacnou cast filmu je "Patriot Games".
|
|
|
To máš podobný jako s Honem na ponorku od Clancyho. Fiděl jsem kdysi film a knize jsem se vyhýbal, protože jsem se bál že to bude stejná blbost. Nakonec jsem zjistil, že je to jak říkáš - filmaři to domrvili.
|
|
|
Hunt for Red October je jako film domršený ještě poměrně málo. Je tam pochopitelně ta záležitost se schopností odpálit rakety v libovolném okamžiku a pak trochu překopaný závěr s opouštěním ponorky apod. ale proti tomu, jak se knížky při filmování běžně mrví, je velmi umírněné.
|
|
|
Na Hon na ponorku se ještě dá koukat hlavně díky Seanu Connerymu v roli Marka Ramiuse, byť s dějem si scénáristi taky vytřeli ánus. Ale popravdě - Clancy se pravdolásečníkům dvakrát dobře nefilmuje, je v něm spousta political uncorrect aspektů :-)
|
|
|
Mně hunt for red october film připadá díky connerymu lepší než knížka, což je málokdy. četl jsem v originále a myslím, že clancy napsal lepší kusy např. red storm rising
|
|
|
Zkus Scanner Darkly (česky Temný obraz) podle Philipa K. Dicka. Samozřejmě, všechno z knihy se do filmu nevešlo, ale (také díky neobvyklé úprave obrazu) je to unikátní film, opepřený ďábelskými Richardem Downeym Jr. a Woodym Harelsonem.
|
|
|
Jo, tak toto doporučení vřele podporuji. Neuvěřitelná atmosféra a možná ještě lepší převedení P.K. Dicka do filmové podoby než samotný Blade Runner (nemlátit prosím :o)). Je asi pravda, že Scanner Darkly není film pro každého, ale kdo má rád atmosféru Dickových románů a povídek, ten si přijde na své.
P.S.: Woody Harelson je tam skutečně dokonalý :o)
|
|
|
Na Blade Runnerovi se mi nejvíc líbilo ztvárnění některých scén - soukromě tomu říkám živé obrazy :) Člověk až má pocit, že jsou to nějaké povinné body, které si scénárista/autor knižní předlohy vydupal, že budou takhle a budou mít takovou atmosféru.
|
|
|
V tom případě by se Vám mohl Scanner Darkly hodně líbit - je to hodně vizuální záležitost :o) Ale jinak samozřejmě souhlasím. Abych řekl pravdu, tak nevím nakolik samotný Dick zasahoval do konečné podoby Blade Runnera (tuším že umřel stejný rok, co měl film premiéru - snad se nepletu), ale myslím že kdyby tu byl, tak by byl spokojen :o)
Ale když už mluvíme o Dickovi, je zvláštní že málokteré zfilmování jeho románů se stalo kultovním (i když je fakt, že Total Recall spousta mých známých za kultovní považuje :o)) a přitom takový Impostor, nebo Paycheck by potenciál měly (jako povídky), pouze filmové zpracování trochu pokulhávalo (a to nemluvím o, alespoň pro mě, ohromném zklamání z Minority Report - výborné myšlenky, které byly zredukovány na trochu "intelektuálnější" akční film). Osobně se mi oba filmy líbily, ale ve srovnání s Blade Runner nebo právě se Scanner Darkly jsou jen dobrými oddychovkami s několika silnými momenty k zamyšlení.
|
|
|
Ok, díky za tip :-)
Bohužel si Blade Runnera už moc nepamatuju, už jsem ho nějakou dobu neviděl, jediné co mi utkvělo v paměti je voda tekoucí po fasádě; to byl jeden z těch obrazů, tuším že je to ke konci filmu.
Jo, a ještě jsem se nezmínil o tom, jakou měl Blade Runner hudbu :-) Osobně si myslím, že to byl od Vangelis minimálně srovnatelný kousek s opěvovaným 1492.
|
|
|
Hm, Sum of all fears som necital, ale film pri ktorom mi vzkypela zlc bol The Bourne Identity. Tam nezostalo z knihy prakticky vobec nic. Ziaden dej, sama akcia. Ludlum sa musi v hrobe obracat.
Podobne spraseny bol aj The Avenger.
|
|
|
Forsythův The Avenger? Pod jakým názvem to bylo zfilmováno? Nějak to nemohu najít.
|
|
|
Musim sa upresnit, podla IMDB to bol televizny film. Neuvedomil som si to, pretoze som ho videl na Movie Networku. Tuto je link na IMDB:http://www.imdb.com/title/tt0473445/
|
|
|
To je poměrně logické. Věrné (i když ne doslovné) zfilmování by pak mělo jako výsledek mnohahodinový film.
|
|
|
aaa tak byl to Clancy, v tech malych titulkach jsem ho nenasel a videl jsem jenom konec, zaujalo me jmeno Jack Ryan, ktere znam z jine Clancyho knihy (teda i filmu)
|
|
Po shlednuti jsem mel podobny pocit - taky se mi chtelo blejt. Blbosti tam bylo viz nez dost.
Jen par upresneni:
- autopilot se opravdu (napr. u B737) ovlada mj. i takovym kroutitkem.
- analogovy budiky (vyskomer, um. horizont) se davaji i do modernich kokpitu. Jako zalozni - funguji i po vypadku pocitacu.
- dokazu si predstavit (ano, mam velkou fantazii) raketu, ktera dostihne cil temer z praveho uhlu. Je treba pouze pouzit "chytreho stihaciho algoritmu". Sidewinder ovsem na to nema.
Jo a ten preklad - to je sila. To musel delat nejaky zaslouzily konzultant.
|
|
|
K těm raketám: Nevím, jak se věci změnily, ale když jsem se v r. 1999 na vojně učil obsluhovat radarový zaměřovač raket země-vzduch, tak ve školení bylo řečeno, že raketa neničí letoun výbuchem po nárazu (protože by mohla proletět třeba křídlem a vybuchnout až za. Proto má každej ten krám v sobě počítač, kterej naviguje na cíl a propočítá okamžik výbuchu před zasažením cíle. Letadlo pak roztrhá jak síla výbuchu bojové hlavice, tak hlavně šmelc, kterej z té rakety zůstane a kterej letí setrvačností stále po dráze střely. Ale kolik to je už nevím - pro každej typ to je jiný...a taky je to vojenský tajemství 8o)
|
|
|
Většina AAM je vybavena relativně jednoduchým radiolokačním, optickým nebo laserovým bezkontaktním zapalovačem. Počítač se u některých používá k navádění, některé mají dodnes klasické dálkové ovládání, kde ve střele žádný počítač není, korekce dráhy počítá externí počítač (často součást odpalovacího zařízení, ale to není podmínkou) a střele se posílají už zpracované kontrolní příkazy.
|
|
|
Děkuju za upřesnění. Taky mám rámcové informace, ale šlo mi síš o to, jak autor příspěvku nade mnou řešil, jestli je nějaká raketa schopná trefit letadlo z boku.
Vím i o nadzvukových střelách, které jsou ovládány pomocí laseru vedeného ve stopě za raketou. Řízení se potom děje pomocí malých náloží v trupu rakety (kmížka o vývoji A-10).
|
|
|
Jo, psal jsem ale o tom, ze si to dovedu predstavit. I pri dnesni urovni technologie.
Je mi jasne, ze dnesni rakety toho schopne nejsou - no ony ty dnesni rakety jsou opravdu hodne stare.
|
|
|
Prosím, ne kontrolní... control = řízení, guidance pak není řízení ale navádění...
|
|
|
V predlohe filmu islo cvicnu raketu bez bojovej hlavice (nepamatam si to uplne presne, cital som to ako gymnazista roku 1983) preto ta raketa iba vyvalila dieru do trupu miesto toho aby poslala Straton k zemi...
BTW, pripad ked lietadlo prezilo zasah malou raketou zem-vzduch a uspesne pristalo sa uz stal. Popisany je tuto:
http://aviation-safety.net/database/record.php?id=20031122-0&lang=en
|
|
|
Nepletu-li se, tak v knize se hovořilo o raketách Phoenix, což jsou, dnes již standardní, long range letecké rakety proti vzdušným cílům. Rozhodně to nejsou malé rakety jako např. Sidewinder. Navíc mám za to, že jsou podvěšovány pouze pod F14 Tomcat (možná se ještě věšely pod F111) a to na trupové závěsníky - ta raketa je opravdu veká a těžká. Rozhodně nevipadá, jako ta, co byla ve filmu použita. www.military.cz/usa/air/in_service/weapons/ai_missiles/aim_54/aim_54.htm
|
|
Tuto předlohu (May Day) jsem omylem koupil v 80.letech a po přečtení s úspěchem (za víc než poloviční cenu ) obratem prodal v antikvariátu. Proti A.Haileyově Letu do nebezpečí to byl potrat! Tato Haileyho prvotina byla údajně podle skutečné události. Byla i rozumně zfilmována - náhradní pilot z řad cestujících ( jinak pilot stíhačky z 2.SV)odmítal sednout za knipl s tím že to vyjde nastejno jako havárie. Další Haileyho knížky už byly bohužel podle stejného schématu, dobře prodejného. Napadá vás nějaký film podle literární předlohy, který by byl lepší,nebo aspoň stejně kvalitní jako knížka? Snad Menzlovy filmy na Hrabalovské téma a Saturnin, jinak nevím.
|
|
|
Film stejne kvalitni jako knizka? Snad Lord of The Rings, serie H.Pottera jinak mne uz nenapada nic...
|
|
|
Harry Potter ve filmové podobě je názorným dokladem, že ty knihy jsou jen dobře napsané nic.. zatímco v knižní podobě díky vysoké úrovni řemesla ledacos přehlédneme nebo odpustíme, ve filmech všechny ty kraviny vyplavou na povrch. Kdyby měl takový Macourek za sebou PR, jaké má Rowlingová... Harry Potter nesahá takové Arabele či Dívce na koštěti ani po fusekle.
|
|
|
Saturnin byl zfilmovaný skvěle, zrovna minulý týden jsme na něj koukali. Prý existoval ještě TV seriál, kde to proti knížce bylo podstatně méně prostříhané. Na DVD jsou bohužel vymršené titulky, nejspíš to překládal do angličtiny a němčiny nějaký Čech.
Srovnání s knižní předlohou snesou i filmy The Killer Angels, The Longest Day a A Bridge Too Far.
|
|
|
Jo, Saturnin byl jako seriál ještě lepší.
Jinak s Pánem prstenů nesouhlasím - knížka je mnohem lepší.
Ale stejně dobrej jako knížka je rozhodně Kmotr, například.
|
|
|
Co třeba Spalovač mrtvol, díky Hrušínského výkonu je film snad ještě lepší, než knížka.
|
|
|
Ad LOTR, knížka je určitě lepší, ale zase filn neni nijak zvlášť přehaňe od knihy odkloňen, takže si myslím, že srovnání s knihou snese
|
|
|
Film je super, líp se to asi zfilmovat nedalo, ale na knížku nemá a ani mít nemohl...
Jinak ještě mě napadla 2001: Space Odyssey, tam navíc vznikala knížka zároveň s filmem.
|
|
|
Nebylo to naopak ? Někde v koutku paměti se mi motá, že Clark psal knížku podle scénáře, je ale pravda, že Kubrickův scénář je psaný na motivy Clarkovy povídky The Sentinel
|
|
|
Pokud vím, tak u 2001 SO byla napřed kniha. Pak film - trochu upravené reálie. Když Clark psal pokračování, tak z části převzal reálie z filmu. Myslím, že jsem to kdysi četl v rozhovoru s Clarkem.
|
|
|
Onu výbornou knížku 2001:Vesmirná Odyssea mám doma a před předmluvou je napsáno (taky si to nepamatuju :-) :
"Zpracováno podle scénaře Stanleye Kubricka a Arthura C. Clarka ke stejnojmennému filmu"
:-)
|
|
|
Jakpak by asi dopadlo zfilmování Clarkova RAMY?
|
|
|
Dopadá tak, že je už několik let ve stádiu „jo, nebojte, ještě na tom pracujeme“. :-)
|
|
|
Myslím si, že pokud by se Ráma natočila kvalitně (neholywoodsky) byl by to docela trhák. To prostředí a odhalování tajemna by bylo dost napínavý :-) akorát na konec by to chtělo nějakou větší pointu kvůli divákům filmu. To, že Ráma nakonec jen tak odletí a sere na lidstvo by je moc nepotešilo :-D
|
|
|
Myslím teď knihu "Setkání s Rámou"
|
|
|
jen ji najít :-)
"Rámané dělají všechno trojmo."
|
|
|
Jo. A proto vyšly o Rámovi čtyři knížky :-)
Výborně zfilmovaní byli i původní Rychlé Šípy (černobílé).
|
|
|
Právě že ani jedno - on to psal zároveň, pokud vím tak dokonce v průběhu NATÁČENÍ. Jinak film 2001 se od knížky liší tím, že se odehrává u Jupitera, kdežto knížka u Saturna.
Další knížky (2010, 2061 a 3001) navazujou na film, nikoliv na knížku.
ACC někde prohlásil, že psát knížku zároveň s filmem a upravovat v ní věci podle natočenej sekvencí je "Fascinující, ale opravdu drahý způsob, jak psát román."
|
|
|
Myslím, že správné pořadí je opravdu povídka - > film -> knížka. Bylo to v některém jeho článku, pokud mě paměť neklame.
|
|
|
Vesmírná odyssea je podle povídky Hlídka (The Sentinel). Kniha vznikla až dodatečně - tedy kniha je podle filmu, nikoli naopak!
|
|
|
13. bojovník (v kinech uváděno také pod názvem Vikingové) podle knihy Michaela Crichtona Pojídači Mrtvých. Jedna z mála knih, kde je filmové zpracování o poznání lepší, nežli původní kniha
|
|
|
Pojídači mrtvých jsou myslím napsaní na základě cestopisu arabského kupce, který se dostal až na sever Evropy.
|
|
|
Děláš si srandu?Vždyť to v tom filmu zprasili na klasickou holywoodskou romantickou sračku.Knížka je proti tomu super.
|
|
|
Já bych nebyl tak kritickej. Bylo to dobře zpracovaný, nevšim jsem si tam žádné gumové sekery jako ve Statečným srdci...a hlášky jako: "Dej Arabovi meč a udělá z něj nůž." nebo "Kdo to kdy viděl - jet do boje na psovi." se mi docela zamlouvaly.
A co hlavně - nijak se tam nečarovalo tak jsem byl ušetřen těchto pohádkových nástrojů, kvůli kterým se mi třeba trilogie Pána prstenů moc nelíbí.
|
|
|
The Hogfather od Prattchetta. Dokud jsem tenhle film nevidel, tak jsem neveril, ze se da nejaka knizka od TP (zvlaste pak Zemeplocha) vubec zfilmovat :). Film se presne drzi deje, zasadni "hlasky" a vtipy zustaly, jen Smrt a Nobi se mi moc nelibili.
V Cesku to asi neslo, videl jsem to na Film 4.
|
|
|
Pravda. Také jsem si Nobyho představoval poněkud jinak a i má představa Smrtě se opírala o ilustrace Joshe Kirby(ho) - ten filmový mi nesedl. Ale po všech ostatních stránkách jsem byl uchvácen... Zvláště výkonem Alberta coby elfího skřítka :-)
Naughty or nice? Ho, ho, ho!
|
|
|
Já se silně obávám, že někdo kdo by opravu vypadalo jako Nobby prostě není :-) v rámci možností udělali co šlo.
Mě osobně nadchla Susan a samozřejmě Teatime, ten byl naprosto, ale naprosto dokonalej.
|
|
|
taky dva filmy podle predlohy Stephena Kinga, Vykoupeni z veznice Shawshank a Zelena mile. To bych rekl, ze je naprosto dokonale zfilmovany.
|
|
|
Třeba Život Briana. Sice se Evangelia nedrží úplně striktně, na druhou stranu je o něco veselejší:o)
|
|
|
|
Ja myslim, ze docela pekne byl natocen Motylek. Videl jsem ho casove pomerne blizko po precteni knihy a nejak tak, jak byl zfilmovan, jsem si to i predstavoval. U niceho jineho se mi to nestalo.
|
|
|
> Napadá vás nějaký film podle literární předlohy, který by byl lepší,nebo aspoň stejně kvalitní jako knížka?
Zajisté, a zrovna u Haileyho: Letiště (což je mimochodem také naprosto skvělá kniha, samozřejmě dějově mnohem bohatší než film, a v podstatě bez slabého místa).
Jinak samozřejmě, filmaři často ze skvělé knihy udělají totální srajdu (jako třeba u Starship Troopers). Tady aspoň z mizerné knihy udělali mizernou srajdu (míním MayDay, ta kniha už sama nestojí za nic, filmem ztrácet čas bych nehodlal ani kdybych nečtl tuto recensi :)).
Zpět k dobrým filmům podle knih -- ono jich zdaleka není tak málo. Dosti slušný je třeba animovaný Watership Down, a ze zcela odlišného sudu též animované Stvoření světa a člověka. Nemají chybu ani loutkové Staré pověsti české, ale to je tuším jen televizní záležitost.
Z hraných filmů... no, rozhodně to zmíněné Letiště, Kmotr, překvapivě výborný film podle dobré knihy je Rambo: First Blood. Klasická ukázka skvělého filmu podle knihy je samozřejmě Ben Hur, a tak by se dalo pokračovat (teď si přesně nevzpomínám, ale mám dojem, že Lawrence of Arabia je také podle knihy, nebo se pletu?). Samozřejmě Guns of Navarone. S přimhouřenýma očima bych vzal na milost Tři dny Kondora, nebo Where Eagles Dare. Kubrickova Vesmírná odyssea je možná lepší než kniha, tedy máte-li rádi Strausse :) Stačí-li namísto "podle knihy" jen "podle známého příběhu", pak většina starších českých pohádek zhruba k Třem oříškům pro Popelku (novější však jsou šmahem -- snad až na výjimky jež jsem neviděl -- žel srajdy). A propos, zapomněl bych málem na westerny -- ačkoli třeba Shane oproti knize za moc nestojí, podle téže knihy je zcela zjevně udělaný Pale Rider, a ten je výtečný.
No, nakonec ujdou již zmíněné první dvě Clancyovky (Patriot Games a Hunt for Red October; tomu druhému schází Ford, nic proti Baldwinovi, ale není to ono). Slušný je i ten Jacksonův LotR...
No, našlo by se toho víc, ale zas musím do práce :)
|
|
|
Jeste pridam <b>Blade Runner</b> na motivy <b>Sni androidi o elektrickych oveckach?</b> a treba <b>Ghost in the Shell</b> na motivy stejnojmenne mangy. Lisi se to od originalu, ale zachycuje to dobre atmosferu a ducha puvodniho pribehu jinymi, filmovymi, prostredky
|
|
|
Hogfather od Terryho Prattcheta, udělali to loni pro SkyOne a je to bomba.
|
|
Milý D-Fensi, omlouvám se vám předem, že budu neomalený. Proč se proboha vlastně díváte na tyhle sračky? Podle loga vidím, že zmiňovaný kulturní počin Hollywoodu "nám přináší" TV Nova blahé pověsti - každému nad nějakých 16 je přece jasné, že zapnout tenhle kanál je ekvivalentem i jiných kanálů. Připomínáte mi člověka, který dobrovolně a vědomě šlápl do hovna a pak s překvapením zjišťuje, že má od hovna botu:)) Knihu jsem před tím 1/4stoletím taky četl, i když to byla literatura z druhu těch spolehlivých čtivých knížek typu Hailey, měla svoji úroveň a kromě akčníh dramatu přinesla i něco otázek k přemýšlení - aspoň tak se mi to tenkrát jevilo.
Nechci vás nasírat, ale nechtěl byste se vrátit k nějakému tématu, ve kterém se dá očekávat nějaký posun od ničeho k něčemu a nebo (třeba) s kterým aspoň seznámíte své čtenáře s něčím, co ještě nevědí?
Pro mě osobně je takovým čerstvým tématem prohlášení "Divoké Vlasty", že míní VĚNOVAT afghánským horalům - rozuměj těm správným, proami horalům - NADBYTEČNÉ české vrtulníky Mi17/Mi-24. Tedy stroje, které v hodnotě cca 5 000 000 000 Kč převzala česká vláda jako deblokaci ruského dluhu - nic užitečnějšího z ruského státu náhodou nevypadlo - a nad kterými česká armáda ještě před 3 měsíci divoce, i když diskrétně křepčila.
Pan náčelník štábu Štefka je na svém místě. O folkové zpěvačce Parkanové nemluvě.
Proti MayDay se mi nad touhle story ježí chlupy i na zádech...
|
|
|
Na film jsem se díval proto, že jsem četl tu knížku. prvních 10 minut jsem shlédl ze zájmu a další hodinu deset jako přípravu na článek.
Předpokládám, že Vlasta není tak blbá, aby prodala nadbytečné Mi-24V/P a Mi-35 pořízené v poslední době, ale jejich předchůdce, které tyto stroje nahradily. Tak jsem to aspoň vnímal já.
|
|
|
Těch deset minut bych možná vydržel taky, v záchvatu sentimentality a nebýt toho odpodivého loga v růžku. Tu hodinu deset jste, obávám se, věnoval přípravě na něco, co jste už i sám vyjádřil dřív a líp. Ono se to tak v první půlce života nezdá, ale lidský život není tak dlouhý, aby nebylo škoda plýtvat časem, dokonce i na opakování srovnávací zmrdologie :)
Vlasta je bohužel nejen tak blbá - u diletanta v pozici lidoveckého ministra by to ostatně nebylo zarážející - tristní je hlavně úloha a kvality zmíněného Štefky. Nechce se mi ani odhadovat, kolik hodin proseděl ten tvor na politických školeních na téma "NATO je náš smrtelný nepřítel" a už vůbec ne, kolikrát "sloužil socialistické vlasti". Jen krátký výpis jeho dráhy z oficiálního webu české "army":
Vzdělání:
1973
absolvent Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Opavě
1973 - 1977
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově
1982 - 1985
postgraduální studium v Akademii Generálního štábu polských ozbrojených sil ve Varšavě
1994
absolvent European Business School v Praze a v Mannheimu (SRN)
1998 - 1999
studium na National War College ve Washingtonu, D.C., U.S.A.
Shodný vzdělávací ústav na začátku slibné kariéry s nynějším "ztopořeným prostředníkem", takto premiérem ČR, možná není tak náhodná.
Armáda je vůbec instituce, kde je i okaté popírání něčeho, co by se dalo nazvat jako "integrita osobnosti", nejen běžné, ale snad i žádoucí. Docela to vystihlo pověstné "keď sme hnali partyzánov..."
Abychom se vrátili k faktům: pevnost koncepce vyzbrojování a vyjasněnost záměrů je dobře patrná např. z rozhovoru se zmíněným Štefkou před 2 lety, uveřejněná na
www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2004/02/040224_stefka.shtml - kromě rozporných a zmatečných odpovědí je patrná i vyjadřovací schopnost a jazykové znalosti člověka na tak vysoké funkci. Zkrátka, skutečná guma z vojenského gymplu. Bysme.
" Ano, pokud se zeptáte náčelníka generálního štábu, jestli chce transportní letouny, tak vám určitě řekne každý, že ano. Druhá věc je, jestli je jsme schopni provozovat. Nejsme, protože tak na maximálně na patnáct procent, protože to letadlo musí být pět set hodin ve vzduchu za rok a nevím, co bysme vozili... " - Nevím jak vám, ale mně se chce nad takovým managementem blít, prostě a lidsky blít... i bez toho, že ho nedobrovolně spolufinancuju.
Dojemné je to, že Vlasta nechce "nadbytečné vrtulníky" prodat, ona je chce jedné z rubajících se stran VĚNOVAT... v regionu, kde sovětské impérium pohořelo s bohatýrskými počty Mi-24, tak velkorysá ČR daruje dvanáct ojetých mašin, nad kterými pánové Štefka a Kostelka ještě před pár lety slintali. Naši nejvyšší se chovají tak, jako kdyby rozpočet ČR byl asi na úrovni rozpočtu Británie nebo Kanady :)) ovšem s tím rozdílem, že tyto země se k tak idiotskému zpronevěřování prostředků pochopitelně nezavážou.
Proč Vlasta ano? Protože "darování uvedeného vojenského materiálu Afghánistánu pro potřeby afghánského ministerstva obrany bude mít i velký význam pro rozvoj příznivých bilaterálních vztahů a přispěje rovněž k pozitivnímu hodnocení ČR ze strany aliančních spojenců, především pak USA" . - www.novinky.cz/domaci/cr-chce-dat-afghancum-tisice-zbrani-a-vrtulniky_109472_jvrrp.html .
Geneze okolo pořizování a odpisů (nejen) Mi17-24-35 je poměrně obsáhle popsána na www.vrtulnik.cz/mil/mi-24.htm . Vyplývá z toho, že jsme vlastně velice bohatou zemí. Pro polistopadové "využití" deblokace mnohamiliardového ruského dluhu vůbec nemám slov. Ty sumy a jejich úplné anulování jsou ve srovnání třeba s mýtnými branami šílené.
Loutka Parkanová se chová tak neuvěřitelně, až mi to připomíná éru Chmelíčků a Puchalských v ČT, když šlo o eliminaci profesionálů jako Kytka a o vybudování rozbředlé a mlžící "Janečkovize". Nýmand a pablb v čele klíčové organizace připraví půdu pro další.
Znáte nějaké účinnější emetikum než tyhle tváře našich nejvyšších? Myslím, že je pro ně ještě dobře, že naše televize vysílají to, co vysílají, a že tu jako ovce spíme tvrdým spánkem...
|
|
|
A co zkusit jako článek? Myslím že by to bylo zajímavé
|
|
|
Nezlobte se, ale nemám potřebu psát články proto, aby byly "zajímavé". Na to je tu dost jiných. Zatímco ztrácíme čas nad tím, co je zajímavé, uniká nám to, co je šílené. To, že se po 18 letech brodíme pod zhovadilými vládami ve sračkách, je strašné a ne zajímavé.
Nejsem už tak pubertální ani ještě tak senilní, abych marnil čas planým tlacháním. Zapojím se radši do takové diskuze, která mi dává smysl. Jestli získám dojem, že takoví lidi na D-F převažují, začnu o přehodnocení názoru uvažovat. Misionář nejsem, ostatně si myslím, že procitnout musí každý sám.
|
|
hmm...myslim ze sa to volalo prave takto.. videli ste to niekto?? clooney a keitel... atd.. mne sa to pacilo.
|
|
|
Fail Safe (česky jako Selhání vyloučeno) je film z roku 1964, černobílý, nízkorozpočtový, předlohou je kniha od dvou politologů. Tenkrát ještě filmový průmysl nebyl tím, co je z něj dneska. Na dnešní poměry je ve Fail Safe víc myšlenek než v produkci Hollywoodu za celé desetiletí. Vlastně bych se nedivil, jestli naše doba filmy jako Fail Safe za čas tiše nestáhne jako nevlastenecké a společensky závadné.
Ale spíš jim většina populace prostě neporozumí.
Trh si už vybere, čím lidu vymýt zbytek mozku.
Aktuálně je potřeba nějaký silný příběh o íránském ohrožení, ruské směšnosti a o potřebě podpořit americké heroie :))
|
|
|
mario: ja som myslel tento.. http://www.imdb.com/title/tt0235376/ .. nie ten povodny. ten z roku'64 som nevidel.
|
|
|
Já zase neviděl ten remake. Předloha k původnímu Fail Safe vznikla přesně v době Kubánské krize a režisér filmu pak měl vysvětlování před výborem pro americkou činnost nebo jak se jmenovala ta US obdoba KGB, v Hollywoodu si další roky moc nezatočil a ještě měl štěstí, že shodou okolností ve stejnou dobu přišel s téměř identickým motivem Kubrick ve svém dr. Strangelove, čímž rozředil pozornost. Jinak by měl Lumet Sidney asi ještě víc vysvětlování před Pentagonem, co tím myslel. Zajímavé bylo už to, že Pentagon, aniž by byl vlastně tázán, přišel po filmu s kampaní "tohle se nám stát nemůže".
Fail Safe z roku 1964 je téměř autentický, polodokumentární film, naprosto strohý a věcný, bez efektů a jako nůž až přímo na podstatu věci. Hodně mi připomněl ruské vojenské instrukční filmy ze začátku 50. let , které naše armáda promítala ještě po roce 1980 - technika a živá příroda po jaderném zásahu, stromy ze kterých se ještě kouřilo, ještě živé ovce s půlkou těla černou atd. Zatímco dnešní Hollywood je k smíchu, tohle vzbuzovalo hrůzu. Ani se neptám, jakého věku se dožil ten sovětský kameraman.
|
|
|
Zdar, nemáš ten Fail Safe někde na disku? Tohle se u nás už jen těžko sežene.
|
|
|
Bohužel nemám, a ani vlastně nevím jestli bych to chtěl ještě vůbec vidět, možná by na mě sedla těžká deprese... ale zkuste napsat Janečkovi (nebo Toušlové) do ČT, že si přejete jeho odvysílání místo Uvolněte se nebo dokumentů o Jitce Zelenkové, jak shání chlapa a dře bídu. Poplatek za vysílací práva na 50 let starý čb film by měl být příznivější než na aktuální a barevný Sex ve městě.
Moc tomu stejně nevěřím. Dnešní divák na to není. Nechápal by to a TV by neměla sledovanost. Tím se nevysmívám dnešním divákům, že jsou omezení, není to tak docela jejich vina, oni za to v podstatě nemůžou.
|
|
|
Nahodou, pred x (minimalne 10) lety jsem to videl na CT. Davali to tusim nekdy odpoledne. A tahle puvodni verze mi prijde lepsi nez ta nova. Kazdopadne film s velkym "F".
|
|
|
Nejenom u nás, ten film se prostě shání blbě všude. Teď se mi podařilo dotáhnout Dr.Strangelove a těšim se jak malej až se na něj podívám (soukromá projekce - přítelkyně se odmítá dívat na černobílý filmy).
Jako Fail-Safe (Selhání vyloučeno) je to prostě klasika. Fallout :-)
|
|
Mário,Mário! Ty jsi ale naiva!! Myslet si, že Těžká republika je snad suverénním státem, nebo co?? Vrtulníky chrabří horalé dostanou a basta! Vlastička to ví přece nejlépe a nenechá si do toho nějakými zelenými mozky kecat! Víš co to dá práce, než se všechen ten vytěžený opiový koncentrát snosí dolů do měst, odkud se výměnou za vrtulníky dopraví na evropský trh...:-)) Já vím, že mi můžete argumentovat, že nedokážu, že to takhle je, ale ani vy mi nedokážete říct, že to tak není. Popravdě řečeno, už jsme svou civilizační šanci prohráli. A hodně dávno.
Anton.
|
|
A co takhle jim přidat ješte několik super teréních automobilů Schoda VW Ochcavia II 4x4 Scout ?
|
|
Pokud budou jejich spare tyres naplněny echt pravým semtexem, jsem pro! :-))
Anton.
|
|
|
Nejen, že by tyres super Schoda wágnů byly naplněny semtexem, ale jako pasažéři by v nich mohly být dopraveny naše kulturní a hudební hvězdy a mumie. Tímto bychom mohli znovu oživit tradici husitského chorálu. Věřím, že "špatní" horalé by brzo prohráli. Otázka je, jak by se nám za toto odvděčili "dobří" horalé? Nebo Ti, kteří tuhle válku potřebují, aby měli kam udat staré zásoy army matroše.
|
|
|
Jen aby nevznikla mýlka. Mi17 a Mi24, které chceme darovat do Afghanistánu nejsou v žádném případě totožné s tím, co jsme dostali od Rusů jako splátku dluhu. Jedná se o vyřazované staré stroje. Ale to ostatně psal výše DFENS. A jestlijste tu zprávu sledovali pozorně, tak jste jistě postřehli, že zdarma je jen ten šrot, který se bude modernizovat, modernizovat u nás za peníze NATO, které bude také platit dopravu upgradovaných vrtulníků do Afgh. Mě to nepřipadá jako úplně blbej kšeft.
|
|
|
"Mě to nepřipadá jako úplně blbej kšeft."
Pro někoho, milý Glocku, to určitě není blbej kšeft.
Malý detail je, jestli se k těm několika řadíte taky. Pak je pro vás možná nepodstatné klást si otázky, jaká je doba proměny vrtulníku za 1 mil. USD ve "šrot", jestli peníze z NATO přišlé na modernizaci jsou v nějaké relaci s prostředky námi do NATO odváděnými (...) a jestli celkově je naše okonomika na podobné úrovni jako stabilní evropské země...
Připadá vám, že máme stejně dobré dálnice jako Němci, stejně dobré turistické zázemí jako Osterreich nebo stejně výkonnou státní správu jako Velká Británie?
Proč neposílá vrtulníkový šrot divokým bandám do Afgh. Švýcarsko a proč se nelísá jako vhodné místo pro základny a radary? Proč s tím přijdou za Poláky a Čechy?
|
|
|
"Připadá vám, že máme stejně dobré dálnice jako Němci"
Casto i lepsi. Jen jich mame bohuzel malo.
|
|
|
Ano, jsme bohužel jen smetí ve větru, sami si tu neumíme ani vybrat odpovědné zástupce, obdivujeme grázly, co umí jen něco zašmelit a prošustrovat.
Tak budeme sedět na zemi s holou prdelí a necháme si cokoli diktovat - a proto tedy přijdou za námi...
|
|
|
Protože ruský šrot dokáží na rozdíl od amerického a jiného šrotu udržet v provozu pomocí šroubováku a kladiva. Navíc Mi-24 dodnes v Afgáncích budí hrůzu.
|
|
|
Ještě bych upřesnil, ten 1 mil USD jako symbolická suma odpovídá přesněji 184 mil USD/26 strojů (bez ohledu na typ zhruba 7 mil USD/stroj). Na zmíněném serveru vrtulnik.cz si kdo chce může najít olétanost a průměrnou dobu života Mi-24/35, jakož i počty u nás ztracených strojů (dokumenty o okolnostech a o ztracených posádkách jsou dost syrové, upozorňuju...)
Údržba Mi-24 a hospodaření armády je pro mě takovou malou záhadou, např. podvozkové kolečko k Mi-24 stojí bratru 470 000,- Kč a armáda na něj vypíše výběrové řízení, kterým obešle 40 (!!) českých sro a požaduje životnost třeba 20 let...
Není mi obzvlášť jasné, kdy a jakým mechanismem se náhradní díly na vojenský bitevník dostal k tolika ušmudlaným es er óčkám, ani jací lidi v nich vlastně figurují a jaký mají původ. Kdy se privatizovaly armádní sklady a proč pak zase armáda ten materiál kupuje?
Nebo deblokace ruského dluhu se nerealizuje vůči státu /armádě/, ale vůči nějakým strýcům v Pardubicích?
Myslím, že kdyby takhle udržovali svoje vojenské vrtulníky Němci, měli by místo těch dálnic spíš polní cesty.
Máme vlastně podivuhodnou ekonomiku, i bez té Parkanové.
O smyslu využití pro afghánskou armádu nebo co to tam mají si nedělám ani takové iluze jako o irácké armádě "podporované" US guys.
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2006/01/060117_cz_army_helicopters_0830.shtml
https://sepo.army.cz/portal/RfxDetail_sepo.jsp?marketId=346040
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchResults&
hledani.@typ=subjekt&hledani.podminka.ico=25268015
|
|
Media dokazi i z prijatelne knizky zhotovit uplny (zato politicky korektni a genrove vyvazeny) blivajs. Horsi je, kdyz se ve filu prekrucuji historicke udalosti a typicky zavazne, jako je to ve filmu Fat Man and Little Boy kde se clovek dovida, ze ne zidacci ale US army chtela atomovou bombu (pritom dopis 10 fyziku - 3/4 z nich zidu - Roosveltovi ze bomba je mozna) a tak dale...
Z toho je jednomu na zvraceni. Na druhou stranu vytahli zidacci na emeriku veskerou spinu, jako vstrikovani plutonia zivym pokusnym subjektum ci fakt, ze Japoncici se chteli uz davno vzdat, jen USSaci delali ze neslysi... a nejdrive si testli bomby. No proste... BLUEEE :-Q
|
|
|
"Horsi je, kdyz se ve filu prekrucuji historicke udalosti a typicky zavazne, jako je to ve filmu Fat Man and Little Boy kde se clovek dovida, ze ne zidacci ale US army chtela atomovou bombu (pritom dopis 10 fyziku - 3/4 z nich zidu - Roosveltovi ze bomba je mozna) a tak dale..."
1. Ukažte mi armádu, která *nechce* výkonnější a ničivější zbraně. Případů, kdy nějaká armáda stopla vývoj nějaké zbraně pro přílišnou ničivost je minimum.
2. Ten dopis si přečtěte. Mnoho signatářů byli původně Evropané. Co když to nebylo židovské, ale evropské spiknutí? ;-)
"Na druhou stranu vytahli zidacci na emeriku veskerou spinu, jako vstrikovani plutonia zivym pokusnym subjektum ci fakt, ze Japoncici se chteli uz davno vzdat, jen USSaci delali ze neslysi...
To je také dost překroucené. Ukončit válku Japonci bezesporu chtěli, ale nechtěli přistoupit na bezpodmínečnou kapitulaci. Podobně jako předtím Německo, se snažili podmínky zmírnit, zachovat si armádu, některá území apod. Ve vládě se kvůli tomu vedly spory. Ví se o několika velmi nekonkrétních kontaktech se sovětským vyslanectvím, ale některé z těchto pokusů se podle všeho k představitelům USA vůbec nedostaly. Jednoznačnou připravenost ke kapitulaci Japonci projevili až *po* svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki.
Vzhledem k tomu, že Američané měli právě jen ty dvě bomby, je krajně nepravděpodobné, že by minimálně tu druhou použili, pokud by bylo japonské kapitulace bylo dosaženo už po shozu první. Připravená k použití by měla pro USA daleko větši strategickou hodnotu než jedno další vypálené japonské město. Nota bene, když bomba na stejném principu (implosní plutoniová) byla předtím vyzkoušena v rámci testu Trinity a bylo víceméně jasno, že fungovat bude. V tomto ohledu byl testem spíše uranový Little Boy.
|
|
|
Bomby byly ale dvě kvůli možnostem poškození spíše jejich nosičů a nikoliv nejistotou funkcnosti. Tak jak tak ale myslím, že jako ukázku síly stačilo hodit hřiba buď do moře nebo na nějaké méně obydlené místo ... a ne maximalizovat civilní ztráty.
|
|
|
"Tak jak tak ale myslím, že jako ukázku síly stačilo hodit hřiba buď do moře nebo na nějaké méně obydlené místo ... a ne maximalizovat civilní ztráty."
Jasně, taky mohli bombardovat lesy a né Drážďany. Možná by stačilo poslat pár fotek válečné flotily a nemuseli potápět Bismarck;-)
WW II byla již šestým rokem totální a opotřebovací válka. Jestli Japonci nebo Němci nechtěli vypálená města, mohli a měli kapitulovat.
|
|
|
Zrovna Drážďany bych moc směle nevytahoval. Ten nálet (stejně jako hirošima a Nagasaki) byl z vojenského hlediska úplně zbytečnej. Ale dutohlaví megalomani utržení z řetězu a zpití mocí vygumovat město měli všechny trumfy v rukou.
V případě použití jaderných pum by byly odpovídajícím cílem třeba přístavy plné válečných lodí nebo komplexy v průmyslových oblastech. Jenže to by si američtí prosťáci nemohli na pažbu svého Coltu vyrýpnout zářez za "...celý město, voe...". Působí to na mě spíš takovým tím tupým křupanstvím, kdy drn vezme radši větší kladivo než aby našel správnej šroubovák...a nemyslím, že se na tomhle přístupu dodneška něco změnilo 8o(
Myslím, že velení spojenců se svou chutí dobývat v závěru války zas tak moc nelišilo od toho Německého na jejím začátku. Teda lišilo - Němci neměli při bitzkrieg zapotřebí bombardovat civilisty, protože měli schopné velitele, výbornou techniku, disciplínu a výcvik.
|
|
|
Británie po válce svůj postoj k bombardování Drážďan dostatečně srozumitelně vyjádřila svým postojem k maršálu Harrisovi. Spojenečtí letci si ale troufli říct až po 40 letech, že to co dělali s Drážďanami, byla genocida (v dokumentu BBC).
Problém mocí zpité gumy je asi tak starý jako celý lidský rod...
Ve spoustě operací můžeme najít prostý motiv odvety. Pomstít se, když už jsme se předtím dali nachytat. A na kom se mstí líp, než na civilech? Proto Drážďany po Coventry, Hirošima po Pearl Harbour, Basra po Manhattanu.
Iracionální touha pomstít se krví za strach a potupu. Snad to má člověk zakódováno ve své podstatě.
Češi za odsunu Němců ostatně taky dokázali svoje.
|
|
|
Přečti si, prosím, něco o roztřísťěnosti vojenského průmyslu v Japonsku. Pak si, prosím, přečti, něco o strategickém významu přístavu Hirošima. Pak si něco přečti o způsobu boje, který Japonci uplaťňovali, zvláště pak koncem války. Jestli Japonci něco neměli ještě 5.6. v zámyslu, tak to byla kapitulace. Naopak chtěli Japonsko bránit do posledního obyvatele, stejně jako na Saipanu, Okinawě, Iwodžimě atd. Dokonce i po atomovém bombardování se našla skupina vysokých důstojníků, kteří se pokoušeli překazit vysílání kapitulačního rozkazu, namluveného císařem, v rozhlase, což byla věc tehdy narosto neslýchaná, ale vypovídá o fanatismu japonské armády.
Mimo jiné, co se týče počtu obětí, tak tzv."paličské" nálety na Tokio v březnu 45 si vyžádaly více mrtvých, než obě atomové bomby.
Poslední odstavec Tvého příspěvku jasně hovoří o Tvých sympatiích. Za sebe můžu říci, zalať pánbůh, že byli ti schopní, s výbornou technikou a disciplínou, kteří jen tak mimochodem při svém skvělém blitzkriegu srovnali se zemi Coventry, Antverpy a mnoho jiných, kteří jen tak mimochodem strojně pobili většinu jednoho evropského národa, zaplať bůh, že byli poraženi. To samé lze říci o Japonsku. Pochop, prosím, že ten největší dutohlavec seděl v říšském kancléřství.
|
|
|
WW2 nebyl přátelský fotbálek ale totální válka. Neplatí žádná pravidla. Ve válce bohužel většinou funguje "celý město voe" a "vječí kladivo". To věděly obě strany moc dobře.
Jestliže je vítěz již jasný, je povinností prohrávající strany chránit své civilní obyvatele například okamžitou kapitulací.
Každý den války umírají vojáci - a velitel chrání své vojáky. Na pseudohumanistické kecy 60 let po válce nemůže brát ohled.
|
|
|
Přístavy plné válečných lodí...kde by je japončíci asi tak vzali? Jejich loďstvo bylo naprosto v troskách a těch pár zbývajících lodiček mohlo snadno vyřídit hejno ponorek, které v té době už byli velmi, velmi účinné. Je samozřejmě sporné, zda přispělo ke zlomení japonska více vyhlášení války i sssr a zda neměli amíci v plánu i ukázat stalinovi, že na likvidační válku mají žaludek, ale stalo se a ... válka není salonní záležitost a nikdy nebyla, i když se nám snaží dokázat opak :).
|
|
|
Ano, já vím, že byly dvě kvůli možnosti poškození. To jen někteří lidé pořád plácají o tom, že si USA potřebovaly vyzkoušet nové zbraně.
"Tak jak tak ale myslím, že jako ukázku síly stačilo hodit hřiba buď do moře nebo na nějaké méně obydlené místo"
S tímhle si dovolím nesouhlasit - k vyvolání šoku a demoralisace obyvatelstva a vedení je třeba ukázat reálné škody. Zároveň je potřeba nade vší pochybnost vyvrátit úvahy o tom, že pouze blufuji a nejsem ve skutečnosti schopen či ochoten zbraně použít proti nepříteli. A na to bohužel nestačí udělat díru do země v nějaké odlehlé oblasti, případně poslat nepříteli nafilmovaný hřib.
|
|
Výborně napsaný, dost jsem se pobavil. začínám zjišťovat, že když tady nenajdu žádný nový článek, tak jsem vlastně nasr....! Tímto se dopředu omlouvám všem autorům článků.
|
|
Ja taketo filmy uz ani nesledujem. A ked nahodou, tak len ako viac alebo menej (vacsinou) podarenu komediu... A k tym analogovym pristrojom a autopilotovi: ako uz jeden z diskutujucich spomenul, pouzivaju sa ako zalozne a autopilot sa nastavuje skutocne takto... (viem o com hovorim... som zacinajuci pilot a otec je profesionalny...)
|
|
to s tou pojišťovnou je doslova ze života....vážně.
|
|
Dfensi ty mas ale nervy ;) Ja na to vydrzel koukat asi 10 min....
|
|
|
Tak to mas fakt nervy, me stacily ukazky :)
|
|
Jenom poznamku k tvaru Stratonu: Me se naopak docela libil, poradili si s nim lepe, nez jak je popisovan v knize (konvencni kridla a motory v zavesech na nich), ostatne pro ultrasonic se ani jiny tvar moc nehodi (jak by ti potvrdili napr. v Boeingu). Chytra drobnost byly ty zapomenute otevrene dvere kokpitu, v knize je dekomprese vyrvala - pochybuji, ze by ve skutecnosti nebyly na neco takoveho dimenzovane, zvlast pri te hysterii s "teroristama", co je ted v mode. Zbytek byla pochopitelne sracka nejvyssiho zrna, ona ani ta kniha me neoslovila, bylo tam tolik technickych kravin, ze me z toho az bolely oci. Zlaty "Let do nebezpeci". Steny blabol byla i dalsi jeho kniha "Orbita", taky ji tusim nekdo zfilmoval - oproti tomu byl tento slvar kandidatem na Oskara (zachranne raketoplany startovaly jeden za druhym, prestupni tunely se trhaly, lidi proplouvali prostorem bez skafandru, atd.). Slusnejsi bylo "Vynucene pristani", to myslim nebylo zfilmovano a pak neco, na nazev cehoz si nemuzu vzpomenout, bylo psano jako osobni vypraveni byvaleho pilota 737, nyni soukromeho detektiva po rozvodu. Byla to velmi prijemna detektivka (nebo se mi tak alespon zdala).
|
|
tady se zas nekdo dival na TV se zapnutym mozkem...
btw: nevim, skoly nemam, ale jaka je sance, ze by se letadlo s diru durch trup mohlo pri pristani(nebo jinym trochu divocejsim manevru) rozlomit?
|
|
|
No urcite mensi, nez kdyz udelas z Boeingu 737 kabriolet a letis si s tim nad havajskymi ostrovy... A nezlomil se! A pristal!
|
|
|
Tazko povedat, v zivote sa stavaju divne veci. Kukni tuto:http://en.wikipedia.org/wiki/United_Airlines_Flight_811
alebo tuto:http://www.aloha.net/~icarus/
|
|
Mayday od Blocka jsem četl, knížka se mi líbila. ale ten film byl vážně děsnej. škoda že ho zpracovali jako nízkorozpočtový. pokud by se tvůrci filmu drželi knížky pořádně a zainvestovali do kvalitnějšího zpracování, byl by z toho sice film na dva večery, ale myslím si, že by šlo o kvalitní film.
|
|
Proč urážíte b-filmy, tohle byl nejméně d-film.
|
|
bych si dovolil nadhodit možnost, že se rekrutovali z těch dementíků, kteří přežili tu dekompresi v knižní předloze.
|
|
Tak po tomdle představení jestli mě z práce nevylejou, to bude zázrak :D:D:D
D-fensi ... vyser se na automotive, běž dělat do Cinemy :D
|
|
S vědomím, že chvály není nikdy dost, skládám D-Fensovi už poněkolikáté tu nejhlubší poklonu za jeho práci s jazykem, smysl pro nadsázku a schopnost metaforizovat - především ta totiž nesnese s nikým dalším srovnání.
Zakuckával jsem se smíchy.
|
|
skvělě jsem se pobavil, výborně napsané.
|
|
Dovolil bych si ještě upozornit na jeden detail: v nejklíčovějším momentu, kdy se Matosovi cíl na monitoru rozdvojí, je na něj pohled zpředu, jak se mu pohybuje maska. Pak pohled do velína a věta "Vypusťte cíl". Myslím, že dabingstudiu nikdo nevysvětlil, že mnou doplněná Matosova otázka (kterou si z knihy pamatuji): "Základno, nevypustili jste DVA cíle?" je celkem důležitá pro celý další děj, takže ji prostě vypustili. No nic - od toho okamžiku jsem se už věnoval jiným činnostem rpo naprostou ztrátu času a D-fensovu recenzi mohu jen pochválit. Myslím, že mu to trvalo tak dlouho, protože svůj výtvor musel hodně prostříhat od vulgarismů :o))))
|
|
Ten film byl opravdu zhusta naplněn hloupostmi... jak by mohla aktivní letuška nasadit a NAFOUKNOUT lidem v bezvědomí plovací vesty, když všechny poučky říkají, že se mají nafukovat až MIMO letadlo (protože člověk s plovací vestou prostě neprojde nouzovým východem)???
|
|
Já bych formu (zejména některá přirovnání) hodnotil "jedna hvězda", neb jsem film neviděl a u článku se velmi bavil. Co se týče obsahu, jeho výběr je čistě na autorovi. Souhlasím s tím, že obsah BY MOHL být pikantnější, kdyby touto kvalitní smích budící formou D-Fens rozebral třeba právě trip obstarožních vrtulníků z Moskvy do Kábulu přes Prahu, neb tyto kraviny na Nově platit nemusím, narozdíl od každého více či méně ekonomicky stupidního rozhodnutí politiků. Proto jsem dal 2-
To lze považovat tak maximálně za výzvu pro někoho z nás.
Větší problém je, že na ČT1 a ČT2 sračky platit musím, a to i když je celej rok nezapnu.
Proto přispívám svou sbírkou odkazů na články o nesmyslnosti a nemorálnosti existence médií v socialistickém vlastnictví (to jako česká televize a veškerej českej rozhlas, woe), který jsem umístil na stránku: honza928.wz.cz
|
|
Vracím se ke včerejší debatě.Ten životopis gen.Štefky není bez poskvrnky- taky se těžko hledá absolvent West Pointu z minulého režimu. Máme tady pořád podobný problém jako kdysi NDR- kde měli najednou najít tolik antifašistů? Tak holt to byli ti co u Stalingradu stříleli do vzduchu. No a ten argument o Švýcarsku, proč neusiluje o umístění základen? Jednak jsou neutrální a nemají tak hezkou polohu. Obojí jim můžeme závidět. Jak už řekl Vl.Renčín:"Krásná je ta naše země,zatraceně strategicky krásná!".Jinak už naprostá shoda.OUNAJL
|
|
Dostal mě autopilot Gorenje...
Asi před rokem jsem viděl kartoon : Piloti v kokpitu letadla na letišti mezi mnoha ostatními. Hláška : "Your bluetooth device has found updated drivers for Boeing 747. Would you like to install?"
|
|
Ve svetle tohoto clanku bych rad bezostysne prilil oleje do ohne nasledujicim clankem z iDnesu:
http://zpravy.idnes.cz/ministryne-srovnala-stehovani-romu-s-odsunem-nemcu-fyr-/domaci.asp?c=A070219_130033_domaci_rb
Ve zkratce jde o to, ze podle zelene ministryne pro ochranu lidskych prav je Cunkem provedene odstehovani nasich neprizpusobivych spoluobcanu srovatelne s odsunem Nemcu po valce....
Cituji nekolik perel:
"Ty deportované rodiny se provinily jenom tím, že měly mnoho dětí a nevešly se do kontejnerů. Nešlo o žádné neplatiče," tvrdí ministryně ze Stranu zelených, která před několika dny tyto rodiny navštívila."
(Chtelo by se mi verit, ze temi "kontejnery" jsou mysleny kontejnery pro sber biologickeho odpadu do kafilerii, ale to asi nebude tento pripad. Jejda, to bylo rasisticke, ted abych se bal, ze si me predvolaji cajti jak se stalo spravcum serveru kartinki.cz.)
Musíme jim zajistit přežití. Už na víkendovém sjezdu zelených naznačila, že chce, aby stát poskytl peníze na opravu domků, ve kterých Romové žijí.
(Hmm, nemam pocit, ze by zrovna nasi neprizpusobovi spoluobcane k preziti potrebovali novou fasadu. Po pravde receno, nemam ani pocit, ze by takto ziskane penize utratili za JAKEKOLIV vylepseni sveho obydli...)
No nic.
|
|
|
Aaaa, ja jsem to napsal ke spatnemu clanku!! Tohle melo byt k prepadeni u Maje!
|
|
Jeeeeeeeej, a ja som tu picovinu prepasol :). No nic, aspon ze som videl asi polovicu filmu Jadro ( The core, ci aky je original nazov ), ktory siel cca pol roka dozadu na tv h@vna.
|
|
mluvíte mi z duše, D-Fensi. Vždycky si řeknu: teď mi ještě chybi někdo s vybarvenější kůží, nejlépe ženská, kdo by tomu spektáklu šéfoval... A za 3 minuty nejpozději se zjeví.
|
|
jenom bych si dovolil mírně rýpnout, že vendorům přinese rachejtle nejspíš kruciální benefity ve formě finančního zisku. Zvýšenou obranyschopnost přinese především purchasing consumerům
|
|
Víš D-FENSi, proto ani na tyhle filmy nekoukám, nemá to cenu, páč většinou se stejně tvůrci věnujou běčkovým zápletkám než reálnosti.
Oni i tvůrci dokumentárních filmů přímo s leteckou tematikou dokažou udělat botku (viz. např. nedávno uváděné Letecké katastrofy na ČT, kde téměř vždy při dosažení a ohlášení rychlosti V2 (ví tů) překládali buď "my taky" nebo "jdeme na to" ;-).
Jinak ta tvá automapa je skutečně letecká mapa, sice bez přibližovacích postupů apod. (http://skyvector.com/#18-16-3-2343-2633)
|
|
|
Vi nekdo, co to je rychlost V2?
Nejaka startovaci, nebo pristavaci rychlost? Dvojnasobek rychlosti zvuku to nebude (M2).
Aha - wikipedia vi vsechno - tak je to ta startovaci rychlost - ale presnou definici jsem nepochopil - pisou tam cosi o poskozeni motoru .... "the minimum speed in the second segment of a climb following an engine failure."
|
|
|
Ono je to tam trochu blbě popsané. V2 je rychlost, kterou byste měl mít při stoupání ve výšce 35 stop. Rychlost při odlepení je V lof (lift-off).
V2 musí být (poměrně logicky) vyšší než pádová rychlost a než minimální rychlost, kdy je letadlo ještě ovladatelné s jedním motorem. Tuším že někde v předpisech je také přesně stanoveno o kolik vyšší musí být.
|
|
|
System hlasi nejdrive V1, coz je "decision speed", tedy pred jejim dosazenim muze pilot jeste zrusit start, pak uz musi bezpodminecne vzletnout. Kratce na to system hlasi "rotate", tedy signal aby pilot pritahl rizeni a zvedl nos letadla. Pak prichazi V2, neboli "take-off safety speed", rychlost, ktera by mela byt dosazena jeste pred vyskou 35 stop nad drahou
|
|
ten film jsem neviděl od začátku a koukal na nej do konce. Byl jsem u přítulky, nemám tam pc:-( To bylo něco uděsnýho. I Simpsonovi jsou realističtější. Nebo jsem měl pocit, že si ho Nova natočila pro sebe sama. To nebyl béčkový film, ani cečkový, ale Učkový!
|
|
Autopilot se opradu nastavuje tocitkem jako u mikrovlnky viz treba
http://www.airliners.net/open.file/1177303/L/
panel autopilota zacina tam kde konci spodek leveho sterace. Temi cudliky kroutite a letado meni bud vysku nebo rychlost. Moderni letadla tam maji "digitron" displeje, ale ty kroutitka tam jsou furt.
"Napsat" vysku jde do FMC, pristroj vlevo od leveho kolena pilota vpravo :-) Ale to se pouziva k programovani celeho letu, kdyz chce nahle klesat, udela to temi cudliky nahore.
|
|
Právě jsem dočetl "recenzi" k filmu a musím říct, že jsem si poprskal monitor a při čtení některých pasáží mi málem vylítla nudle... Film jsem neviděl, ale četl jsem obě knihy (od Hailyho i Blocka). Umím si představit, jak filmaři domršili děj. Po řadě zkušeností dnes, když vidím v TV programu u filmu dodatek "katastrofický film", automaticky přepínám na libovolný následující kanál. Dívat se na nějaké hurikány, hady, pirani, padající letadla, hořící hotely a další nízkorozpočtové zhovadilosti ... sorry, už ne... To si radši přečtu další postřehy na stránkách dfens-cz.com :-D
|
|
|
Ze by to "katastroficky film" neoznacovalo namet, ale zpracovani?
|
|
|
V poslední době to tak vypadá :-D
|
|
Jo a ještě je pozoruhodný to, že tím nadzvukově letícím letadlem ta raketa KOLMO pronikne tak rychle, že zanechá dvě kulatý ďovírky v trupu. Si myslím, že by to letadlo spíš pěkně trochu podélně rozpárala.
Ale jinak to byla ULTRAPIČOVINA, jakejch se rodí málo.
|
|
se chvilkama dobře čte, ale má tohle zapotřebí? Tímto způsobem reagovali politruci a další nesmírně inteligentní kritici na Hollywood již za socáče. Filmy jsou iracionální a myšlenkově mělké (jak to, soudruzi, že ten Kolumbo je stále poručík, když už vyřešil tolik případů). Pokud vás to tak pohoršule, koukejte se dokola na vlastní skvosty - Rafťáky, nebo jak jste krmili krále. Západ si točí filmy pro vlastní pobavení a né aby deptal nějakou přemýšlivou slovanskou dušičku. :-)
|
|
|
Vendulo, Vendulo... co ty to tady říkáš... Snažíš se vyprovokovat diskusi za každou cenu (to v lepším případě), myslíš to vážně (v tom horším), nebo jsi tak hloupá (v tom nejhorším případě - a zdůrazňuji, že tě nechci urazit!)...
Pokud mi něco neuteklo, nikdo se tady nezmínil o Rafťácích, což je stejně stupidní snímek jako výše zmiňovaný hollywoodský výtvor a který potěší snad jen desetileté ctitelky Vojty Kotka. A jestli Hollywood točí stejné sr**ky jako za totáče v CZ, tak to asi o něčem vypovídá, ne? Co si budeme povídat - jde především o komerci. Ale na druhou stranu - a to si také nemusíme nic nalhávat - kdo byl v USA, ví o čem mluvím - úroveň kultruního vnímání není zrovna na nejvyšší příčce... Do jedné ruky karbanátek od McDonalda nebo popcorn, do druhé zázvorové pivo, colu nebo jiný sajrajt, rozvalit špeky do křesla před bednu a tupě zírat na cokoliv, u čeho nemusím pokud možno vůbec přemýšlet... Takže produkce Hollywoodu jde směrem "user entitlements to be collected". Rozhodně to ale (doufám) neznamená, že bych na tyto zhovadilosti musel koukat, tím spíš si nemyslím, že bych kvůli tomu cítil deptání své "přemýšlivé slovanské dušičky" - jak jsi napsala. Prostě brak zůstane brakem v jakékoliv kultuře, ať se k tomu vyjadřuje kdokoliv. Ostatně - hlavně je to o subjektivním dojmu každého z nás, že?
P.S.: Hrabala, Menzla a "Jak jsem obsluhoval..." jsi (myslím) nevybrala jako dobrý příklad, ale přesně jak jsem právě napsal - je to subjektivní dojem, na který má každý nárok. Co myslíš? ;-)
|
|
Mal som moznost vzhliadnut tento utrpny film v piatok na jednej stanici slovenskej komercnej televizie. Pravdupovediac som si to pozrel len kvoli tejto recenzii ;] ...bola to este ovela vacsia sracka aku som cakal. V polke som zaspal, zial bohu nepozeratelny paskvil inak vybornej knihy.
|
|
|