Komentáře ke článku: Námořník rakouský (ze dne 31.01.2014, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
Ten úryvek moje krevní skupina věru není.
|
|
|
Trochu to připomíná kpt. Marryata.
|
|
|
Mně to asi nejvíc připomnělo „Jak jsem vyhrál válku“ s tím, že Bigginsovy knihy nejsou jen legrace, ale některé části jsou dost drsné. Mám tu rozepsaný překlad jedné další kapitoly, tak se snad dokopu k dokončení.
Mimochodem ačkoli Oto Prohaska je fiktivní postava, mnoho příhod v knihách má reálné základy.
|
|
|
Tak proto, a já dumal jak to, že anglická kniha je v češtině;)
|
|
kdo nima tutej z tej Kurvinej,tak mu to glova niepobiere,,,,
|
|
Pokud chcete využít svého práva na kopii pro vlastní potřebu či ochutnat v AJ více kapitol, zkuste zde:
hXXp://podelise.ru/?q=biggins
Jen jsem tak chvíli googlil, abych ochutnal a heleme :-) Jinak se to dá koupit i na amazonu, což doporučuju všem, kterým nebude ono využití práva na kopii tak úplně ladit se svědomím.
(Prosím, hlavně žádnou diskusi o přípustnosti kopií pro vlastní potřebu :-)
|
|
Tak se mi zdá, že multietnické (multikulturní) soužití prostě nefunguje. Vždy je to jako sedění na sudu se střelným prachem. Podobně jako Jugoslávie, nebo nově muslimové v Evropě. Z tohoto hlediska je vlastně etnická čistka jediné dlouhodobě stabilní řešení, ať už probíhá relativně civilizovaně (vyhnání Němců z Československa), nebo brutálně (občanská válka v Jugoslávii).
|
|
|
Naopak. Funguje excelentně a bez nejmenších problémů, dokud se do toho nezačne !#$@!$#@ státní moc. Vizte právě třeba mnohasetleté soužití Němců a Čechů v české kotlině -- problémy nastaly teprve koncem XIX. století, a i ty byly relativně zanedbatelné; skutečný průser přišel až po '18, kdy se demokratický národ československý pustil do Němců kulomety :(
|
|
|
Kdyby se do německého a českého nacionalismu ne..ala rakouská státní moc v čele s císařem, nejspíš by se už v tom XIX. století děly divné a nepěkné věci.
IMHO je právě toto jednou z mála úloh státní moci. Jenže aby to fungovalo, nesmí ta moc být volená a tedy snadno zneužitelná. Pokud volená je, dřív nebo později se jí zmocní jedna strana a pak začne pořádný průser.
|
|
|
Nonevím; dokonce i ten článek ukazuje, že vše bylo vcelku v pohodě, dokud se do toho nezamotaly věci jako jmenování městského lampáře.
Protože české noviny si může kdokoli kdykoli založit (když mu to ovšem stát neznemožní nebo přinejmenším krajně nezproblematizuje požadováním všelijakých licencí a podobných svinstev), totéž platí pro banku nebo školu (s touž výhradou -- zkus si dnes založit vlastní banku nebo školu!). Ovšem místa v obecních zastupitelstvech a místa ve vládních úřadech, to je jiná... a právě to je v podstatě jediný zdroj významnějších problémů. (Naopak zanedbatelné problémy byly, jsou a budou, a nemá smysl se na nich točit.)
|
|
|
1. je to fikce, byť podobné situace se asi stávaly i v reálu
2. šlo o lampáře městského, nikoli státního. Já vím, že dnes je to víceméně wurst, ale tenkrát to ještě býval docela rozdíl. A městská moc tehdy už byla volená, tj. přesně to, co píšu.
O sto let dříve by nebyl problém ani s lampářem - ne proto, že by v městečku panovala nějaká anarchistická idylka, ale proto, že by lampáře určil nevolený rychtář či majitel panství.
|
|
|
Tak to, že si majitel na svém určí co a jak, a nikdo mu do toho nekecá, přece je anarchistická idylka, ne?
(Pokud nejde o ansoc, ale medle ansoc není idylka ani když funguje :))
|
|
|
Tohle je spíš feudální idylka. Souhlasím více s JJ názorem. Oni by ani ti Němci nebyli příliš nadšení, kdyby jim v rajchu tvořili Češi tak početnou skupinu. Nemluvě o situaci, kdy by tam tvořili panskou, vládnoucí vrstvu. Tak jako Němci u nás. Myslím, že by nás po čase taky hnali svinským krokem. Takže navzájem si nemáme co vyčítat.
|
|
|
No, kdyby Cesi v rajchu hovorili nemecky, byli by zkratka povazovani za jeden z historickych kmenu, podobne jako Svabove, Bavori, Prusove, Sasove, Hesensti apod. a pak by nikdo neresil, zda jsou nebo nejsou vladnouci vrstvou.
Nejvetsi chybou 19. stoleti bylo ceske narodni obrozeni. Vadilo by nam, ze mluvime nemecky, kdyby to byl nas rodny jazyk?
|
|
|
Je samozřejmě otázka, jak by to bez národního obrození dopadlo...nejspíš jako se Skoty a Iry, kteří se sice v podstatě jazykově anglicizovali a původní keltské jazyky jsou jen okrajovou záležitostí, ale vědomí zvláštní národnosti si uchovali. Také bych rád věděl, jestli by se v tomto hypotetickém světě rozlišovalo mezi Tschechen a Böhmen...kdo ví?
|
|
|
Ono kdyby Češi v Reichu hovořili česky, celkem by to bylo také každému dost jedno -- podívej se na původní nářečí němčiny, mezi těmi byly takové rozdíly, že čeština by do toho celkem bez obtíží zapadla.
Problém nenastal ve chvíli, kdy se začalo hovořit česky; problém nastal ve chvíli, kdy pod vlivem obrození došli obrozenci k názoru, že kdo mluví česky, ten musí mít taky různé výhody před tím, kdo mluví německy, a začali tyto výhody prosazovat politicky.
(A fair's fair, z druhé strany jako reakce neprodleně přišlo přesně totéž.)
|
|
|
tenhle nacionalistický mor v té době chytil celej svět, obrozenci neobrozenci. btw imho nešlo o výhody vůči Němcům, ale o variantu MY vs. ONI založenou na Čechy Čechům, Německo Němcům (a Rumunsko Romům a Tatarku Tatarům, jak zpíval Fanánek)
|
|
|
Možná jsem to neformuloval dost jasně, ale právě a přesně o to mi šlo -- jakmile někdo začne stavět "MY vs ONI" na základě celkem libovolného vnějšího znaku (jako je kupříkladu rodná řeč, barva kůže, vyznání, zeměpisná šířka rodiště, tvar nosu apod.), pak zcela spolehlivě (a) ten někdo je debil par excellence, (b) celé to jde do háje :(
Národovci a obrozenci (nejen čeští, ale jacíkoli kdykoli a kdekoli) byli debilové právě proto, že stavěli "MY vs ONI" na základě řeči. A proto to šlo do háje.
|
|
|
|
Z čoho pri téze o rovnosti (až za hrob) a nikdy jinak v prípade MY vs ONI vychádzate, z akého zdroja? Napr čo sa rovnosti ľudských rás týka. Podeľte sa prosím.
|
|
|
Ve skutečnosti je to "naše" kulturní vzorce chování vs. jejich kulturní vzorce chování. Ovšem kdo ještě má náše vzorce a kdo již ne se poměrně těžko rozlišuje a tak v praxi nastupují ona Vámi zmíněná zjednodušení (barva kůže, jazyk, náboženství, etc.) což pak většinou vede k tragédiím...
Ovšem obecně čím jednolitější obyvatelstvo na daném území tím pohodovější život :-)
|
|
|
Brilantne receno. Jen bych tedy podotkl, ze nabozenstvi asi nejde strcit do stejne skatulky s "barva kuze, jazyk, etc.), protoze nabozenstvi je jeden z mocnych faktoru, ktere prave formuji ty "kulturni vzorce" (a funguje to i v opacnem smeru, ale rekl bych, ze ne tak vyrazne).
Ostatni jmenovane takovy vliv nema. Byvaly doby, kdy nabozenstvi (tedy cirkev, at uz je tim mysleno cokoliv) melo na obyvatelstvo vetsi vliv (a kulturni dopad), nezli politika.
Koneckoncu podivejme se do nejake soucasne zeme plne rucnikaru opasanych dynamitem. Ty zeme patrne take maji nejakeho prezidenta a trebas i nejakou vladu. Ale koho to zajima, kdyz vsichni tam poslouchaj nejaky fanaticky magory se zelenym rucnikem na hlave.
|
|
|
|
Jenže redukovat feudální vztahy na vztahy majetkové, nota bene v dnešním pojetí, je takové dosti nešťastné, protože ty vztahy byly poněkud složitější a označení „majitel panství“, jakkoli běžné, není zcela výstižné.
O klasickém vlastnickém vztahu se dalo mluvit u věci movitých, ale u nemovitostí šlo spíš o řekněme „dědičnou správu“ toho, co pánovi resp. rodu udělil panovník, který zase byl jen správcem toho, co patřilo Bohu. Směrem dolů byl „majitel panství“ také značně omezen a nemohl například jen tak odebírat půdu svým poddaným.
V českém prostředí k tomu přibývá ještě ten konstrukt císaře Karla IV, podle kterého je věčným a svrchovaným vládcem českých zemí sv. Václav a vládnoucí panovník je v podstatě jen jakýmsi jeho zástupcem.
|
|
|
Pod vlivem moderní skepse vůči vrchnosti si kladu otázku, nakolik realita korelovala s touhle idealistickou proklamací, resp. v praxi asi příliš nehrálo roli, zda-li rod panství vlastnil na věky věkův, amen, nebo zda ho měl "propůjčený" na dobu neurčitou. Na feudalismu byl podle mého mnohem důležitější celý ten složitý systém vzájemných, obousměrně působících závazků, kde nejslabší článek byla osoba panovníka (bez panovníka pak pravidelně propukal v zemi chaos)
|
|
|
A prečo platí rovnica, že:
400.000-ové referendum černochov o repatriácii + žiadosť o pomoc s presťahovaním + Otcové Zakladatelé a ich názory = Libéria?
|
|
|
V zasade existuji pouze dva funkcni (historicky overene) principy multikulturniho souziti - asimilace a anihilace.
Jakakoliv stredni cesta vzdy drive ci pozdeji vyustila v nektery z vyse zminovanych stavu.
|
|
protože asi nežijete v tom multinárodním prostředí,tak pochopitelně,nechápete podstatu,a ta je jednoduchá jak facka,ovšem zahalena do vznešených řečí,,,,,,,,když starostou náhodou bude včelař,všichni budou závidět včelařům,bo starosta jim pujde na ruku,takže fotbalisti a rybáři budou bojovat proti včelařům,ve skutečnosti jde o výhody plynoucí z pozice moci,za včelaře dosadte politické strany,nebo náboženství,nebo ekologismus nebo vlastně co chcete,,,,
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Námořník rakouský
|