Chtěl
bych hned zde na začátku uvést, že smyslem článku je snaha
vzbudit diskuzi, ze které bych se mohl sám poučit a utřídit si
některé dojmy a těch mylných se vzdát. Nejsem ekonom, ale
chemik, avšak k napsání tohoto článku mne inspirovala
událost rize ekonomického charateru.
Tato: Zbrojovka Vsetín končí.
Armáda začala odebírat munici pro pandury jinde (zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/ukonceni-provozu-zbrojovky-vsetin-obvineni-bulanta-pc6-/domaci.aspx?c=A130105_160755_domaci_brm).
Článek
lze shrnout zhruba tak, že MO se rozhodlo přestat nakupovat 30 mm
krmení do Panděra od domácího dodavatele ZVI Vsetín a bude
nakupovat přes vyzbrojovací agenturu NATO, protože je levnější,
než domácí tradiční dodavatel, domácí ZVI. Jako zajímavé mi
pak připadají tyto pasáže: I) "Hlavním důvodem ekonomické
likvidace vsetínské zbrojovky je způsob, jakým Národní úřad
pro vyzbrojování zadal zakázku na 30mm munici pro Pandury. Místo
toho, aby byla munice pořízena podle zákona o veřejných
zakázkách, výběr dodavatele organizoval za provizi zahraniční
prostředník, agentura NSPA," uvedl prezident AOBP
Jiří Hynek. Agentura NSPA zařizuje nákupy pro společné mise
armád NATO a dává takové podmínky, že střední firmy z
Česka jsou oproti velkým evropským zbrojovkám značně
znevýhodněny, míní., a II) Ministerstvo obrany však vinu popírá.
Ukončení spolupráce vysvětluje tím, že munici nakupuje přes
vyzbrojovací agenturu NATO kvůli úsporám. "Nás ukončení
zbrojovky netěší, ale rozhodně bych vinu nedával ministerstvu
obrany," řekl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Zde
dovolím první krok vlastním úvahám do ekonomických vod, kde
nejsou zvyklé se hbitě pohybovat. Cenu náboje patrně tvoří
náklady na materiál, náklady na energii a náklady na práci.
Materiál náboje jsou nerostné suroviny, které domnívám se, mají
stanovenu globální cenu na burze a za tu nakupuje asi většina
producentů na světě a pak možná trocha cukru. Energie nemáme
nejdražší (ikdyž OZE vzadu vystrkují drze bradu). Výsledkem
této (možná chybné?) úvahy je závěr, že rozhodujícím
faktorem podmiňujícím drahotu ZVI tak musí být cena práce.
Hodně slýchávám řeči o tom, že náklady na pracovníka jsou
vysoké z důvodu odvodů, daní, poplatků a jiných dobrodiní,
které stát prostřednictvím svých struktur nařizuje.
Znamená
to tedy, že díky nákladům nařízených státem výrobcům je
cena práce tak vysoká, že ji sám odmítá platit? A dokonce za
dodávky materiálu k činnosti, na kterou si sám vyhradil
monopol (obrana)? Nežere se tak stát vlastně sám od ocasu,
protože práci, kterou si nekoupí doma, nemůže vlastně zdanit?
Existuje při povinnosti veřejné instituce v ČR vypisovat
eurotendr na každou veřejnou zakázku vůbec ještě možnost, že
by cena práce domácího dodavatele mu umožnila konkurovat nabídkám
z jiné části euroráje? Není to celé náhodou nějaká
lumpárna, třeba vlastizrada? Neměl by tedy stát náhodou v duchu
těchto absurdit vypisovat eurovýběrová řízení i na pozice
úředníků státní správy, aby byla levnější? Třeba takový
pěkný tendr na prezidenta, premiéra a ministra financí? Není to
jenom zlý sen?
07.01.2013 michailo