Nečekejte od tohoto článku nějakou vyčerpávající recenzi či popis vozu,
spíše pár postřehů z jeho ročního užívání a jeho koupě v jistém pražském
bazaru. Loni před létem padlo rozhodnutí koupit nějaký pekáč na přepravu
ponejvíce na kratší trasy a hlavně za účelem přepravy věcí spojených s
rekonstrukcí bytu.
Po obhlídce bazarů a inzerátů jsem shledal, že se mi nic nelíbí. Chodil
jsem tedy dál jen tak občas koukat do bazarů, až jednou jsem takhle přišel
do AutoESA. Neměl jsem tam chodit, ano, ale už se stalo. Stalo se taky,
že mi padl červený třídveřový Citroën ZX 1,4i reflex, na D-F aka „VOV“
neboli Velmi Osobní Vozidlo. Zprvu jsem jím nebyl příliš nadšen, ale potřeba
vozit suť a další „garbage“ a také nějaké „gadgets“ a „tools“ se blížila
a bylo nutno jednat. Kdybych si nekoupil tohle, skončil bych u jiné popelnice.
Hledal jsem totiž auto do 15 000,- Kč.
Teď Vám trochu přiblížím koupi auta ve zmíněném autobazaru. Po dohodnutí
kupní ceny s prodejcem na 12 000,- (slevil z 15k) jsme šli sepsat papíry.
To si mne přebrala nějaká slečna a začala cosi vyplňovat a tisknout. Přišla
s asi deseti černobílými papíry a na jednom z nich byla uvedena částka
14 900,- Kč. Ptal jsem se po původu této sumy a bylo mi řečeno, že 2 900,-
je „poplatek za administrativní vyřízení prodeje“. SHIT! Kde to
kurva jsme? Bazar má žít z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou, přičemž
obě jsou smluvní a zajistit kladný rozdíl je jen a jen jeho věcí. Přijde
mi nestydaté chtít po někom, aby zaplatil kupní cenu za vůz a k tomu mi
dal ještě trojku bonus, za to že mu ho prodám. Vzhledem k obdrženým 10
A4 černobíle je to nejdražší tiskárna na světě, kam se hrabe ta pana Weřejného
Johna.
Samozřejmě jsem dostal protokol o tom, že moje auto je totální vrak
a vlastně je zralé do šrotu. Koutkem oka jsem zahlédl v jakémsi ceníku,
že tento administrativní poplatek zahrnuje i nějakou pseudoasistenci od
bazaru po dobu 1 roku. Řekl jsem slečně, že jejich asistenci nechci, že
místo toho chci 3k slevu. S klidem odvětila, že na vozy prodané pod 50k
CZK se stejně asistence nevztahuje, ale že od nich dostanu jako dárek povinnou
výbavu. Jak šlechetné! Zajímalo by mne, jak by se slečna tvářila, kdybych
naopak nějakou poukázku či co na asistenci vyžadoval. V ceníku totiž žádná
50k podmínka uvedena není.
Suma sumárum k AutoESA: 15k jsem zaplatil a domů jel „novým“ vozidlem.
Potřeba vyřešit otázku užitkového vozu na každou špínu byla čím dál nutnější
a navíc jsem 15k stejně bral jako limit. Podruhé bych to neudělal. Správná
věta zní: „Strčte si to, vy zmrdi, do prdele a najděte si jinýho blba!“
V době, kdy píšu tento článek, mám za sebou úspěšný nákup vozu ze soukromých
rukou. Po dlouhém vybírání jak ze soukromých, tak bazarových nabídek. Limit
byl tentokrát 50 000,- Kč, takže autíčko mám trochu lepší. Schválně neprozradím
jaké, ale mám z něj velkou radost.
Co jsem se naučil:
1) Do ESA už nikdy!
2) Při koupi auta se nespěchá! Nic Vám neuteče!
Vím, že většina čtenářů tady to ví, ale třeba sem přijde nějaké ucho
poprvé, tak kdyby to pomohlo aspoň jednomu, bude to fajn.
Nyní tedy k samotnému autu. Již cestou domů z bazaru jsem viděl, že
nesvítí jediná žárovka v přístrojové desce. Ani osvětlení, ani kontrolky.
Tak šla ještě večer po příjezdu přístrojovka ven, přeházel jsem pár žárovek,
lépe upevnil konektory a všechno začalo chodit. Oprava na hodinu i s tím,
že jsem hledal kde co drží jaký šroubek. Prohlídkou v bazaru byly zjištěny
ještě další vady, z nichž nejzávažnější byla koroze na podlaze, která však
nezasahuje nosná místa karoserie, ale v podstatě jen plechy co jsou „do
počtu“. Tohle na francouzských autech oceňuji.
Vzhledem k tomu, že auto muselo do měsíce absolvovat STK, bylo nutno
ještě opravit uvolněné opěradlo sedadla řidiče. Byla prasklá nosná trubka
opěradla, zřejmě kvůli manipulaci se sedadlem při nástupu dozadu.
K STK: Zkusil jsem TÜV NORD na Černém Mostě a nevěřil svým očím. Ačkoliv
jsem měl ze servisu naměřeno, že brzdy brzdí dobře, tak oni zjistili, že
zadní mají mezi sebou rozdíl větší než 30%. Zřejmě to naměřit chtěli. To
nebyla technická prohlídka auta, ale zkouška nervů majitele. Ten „technik“
vůbec neuměl jezdit. S autem zacházel dost neurvale, až se mi lešenářská
trubka v kapse ostřila do špičky. Také mi tvrdil, že rozhozené světlomety
nejdou seřídit, že nemají seřizovací šrouby. Korunu tomu všemu pak na této
STK nasadili, když přijel VW Tuareg z evidentně přespříliš zatmavenými
okny, a to i těmi v předních dveřích. Ani nemusel jezdit dovnitř. Jen obdržel
nálepku. Další věc: když mám na lékárničce „dat. bal. 05/2009“ znamená
to, že je v květnu balená, nikoliv prošlá. My jsme přece technici z TÜVu,
tak proč bychom si brali brýle, že?! O měsíc později v Kunraticích už auto
prošlo…
Z dalších vad a oprav, co mne za rok provozu ZX potkaly musím jmenovat
přední žárovky. Věčně jezdím „jednookým“ autem a věčně měním. Absolvoval
jsem jednu plánovanou výměnu oleje 10W-40 a svíček. A jako poslední a největší
problém se ukázal potenciometr na škrticí klapce. Nakonec se vše vyřešilo
rozebráním poťáku a prostříknutím kontaktolem a po té jeho natočením na
tělese škrtící klapky. Po odpojení a připojení ŘJ si tato po zapnutí zapalování
najela nové hodnoty potenciometru a motor zase běží jako hodinky. To s
těmi hodnotami je jen moje teorie, už je to dlouho, co jsme se ve škole
učili o jednobodových vstřikách. Přece jen je to historie…
Tato stará ZX jsou hodně žravá. Mohou za to ty vadné potenciometry.
Celou dobu jezdí na bohatou, přebohatou směs. Běžně jezdím za 10l / 100km.
Pikantní je, že dílko pana BOSCHe nejde samostatně objednat a vyměnit,
musíte si pomoci jinak. K dostání je pouze celá jednotka centrálního vstřikování
s klapkou, vstřikovačem, čidlem teploty a bůhví čím ještě za 15k Kč. Děkuji
nechci. A kanibalizovat potenciometr z vraku se většinou taky nevyplatí,
všechny jsou stejně oběhané.
Celkově je Citroën ZX příjemné auto a mám na kilometry s ním najeté
hezké vzpomínky. Reflex je základní výbava s analogovými hodinami, nedělenými
zadními sedadly (ale sklápí se do roviny i u 3dvéřového provedení) a bez
posilovače řízení. Ten ale není vůbec potřeba, jak je řízení lehké. Je
dokonce lehčí než u mnoha aut s posilovačem. Brzdy (vpředu plné kotouče,
vzadu bubny) brzdí tak akorát, jak od 16 let starého auta čekám. Řazení
jde lehce, jen dvěma prsty, páka má vůli v kulise a delší dráhy, ale nemyslím,
že by mi to nějak vadilo. Nejsem úchylný redaktor světa motorů, abych hodnotil
přesnost řazení na nějaké stupnici, když musím jet, tak si zvyknu. Přesnost
řazení je o šikovnosti řidiče, nikoliv o autě. Prostě pako zkurví všecko
a dobrý řidič se naopak se vším sžije. Kdo jste někdy „míchal těsto“ ve
Škodě 125 dáte mi jistě za pravdu. Karoserie je hranatá a přehledná, je
z ní dobře vidět a výborně odhadnete kde auto začíná a končí.
V zimě je to se ZX o nervy, protože je nevypočitatelné. Je lehké na
zadek, zadní dveře jsou z laminátu a když nikoho nevezete máte všechnu
váhu vpředu. Auto má tendence jít tečně ven z oblouku. To se ale odlehčí
zadní kola ještě víc, utrhnout a auto se naráz stane přetáčivým a v ten
moment to chytá drajv a chce to rychlé ruce na volantu, protože budete
dávat kontra minimálně dvakrát na každou stranu. To byla ale zkouška extrémů
na zasněženém parkovišti. S chladnou hlavou a pokud v provozu nezávodíte,
tak se dá vše zvládat.
Motoru není kromě spotřeby co vytknout, celkem dobře jede a nechá se
i dost podtočit. Prakticky při tachometrových 60 km/h se dá zařadit pětka
a i do mírného kopce ji lze použít. Cestování rychlostí do 110 km/h je
dobré, od této rychlosti motor obtěžuje hlukem, takže dálniční tahoun tohle
auto moc není.
A jak je to s praktičností třídveřového vozidla při stavbě? Budete se
asi divit, ale ujde to. U takto starého vozu to znamená o dvoje panty,
dva zámky a dvě okénka míň co se může rozbít, kufr je přístupný dobře i
z interiéru předními dveřmi po sklopení sedadla spolujezdce, možná ještě
lépe než u 5D zadními díky větší šířce dveří. Odvezlo toho spoustu, kuchyň
z IKEy jela nadvakrát, z jízd je připojené foto. Vím, že by dodávka byla
vhodnější, ale jak jsem již uvedl, prim hrála cena. Auto svůj úkol splnilo,
odsloužilo si svoje, občas drhlo zadním nárazníkem o zem, občas bylo zatracováno
pro své nepohodlí na delších cestách, ale mám ho rád a nedám na ZX dopustit.
27.6.2010 C.J. Hornster