O důchodech jsem tu naposledy psal bez čtyř měsíců před dvěma lety. Už tehdy jsem tvrdil, že vstup do druhého pilíře v nadcházející pensijní deformě nic moc neřeší a víceméně se nevyplatí.
Tak už je to venku. Už nejsem sám, kdo tvrdí, že jít do druhého pilíře se nevyplatí prakticky nikomu. Tehdy jsem argumentoval nízkým výnosem existujících pensijních fondů a mírou inflace, která často není překonána. Toto se v letech 2010 i 2011 opět potvrdilo.
Poslanci ovšem, stejně jako zvýšení obou sazeb DPH, i zavedení pensijní deformy tento týden schválili. Můžete se rozhodnout, že stát bude 3 % z vaší hrubé mzdy převádět do vámi zvoleného fondu, pokud vy tam budete přispívat dalšími 2 % svého příjmu. Co za to? V zásadě nic moc. Budeme zvažovat průměrný výnos 2.5 % p.a., samozřejmě můžete investovat i risikověji, ale pak máte také větší šanci, že váš výnos bude ve skutečnosti záporný a to nejen v reálných hodnotách, ale i nominálně.
Tolik úvodem. Co je na tom zajímavé, to je fakt, jak malý je rozdíl mezi tím, když občan zůstane v prvním pilíři a když si zvolí, že vstoupí i do pilíře druhého. U mezd na samé hranici stropu sociálního pojištění činí rozdíl něco málo přes čtyři procenta. Směrem dolů pak klesá, na průměrné mzdě je to někde kolem 2.5 % rozdílu, u mediánu lehce pod 2 %, což reálně představuje v těchto relacích 300 - 500 Kč měsíčně, čili nic, co by se na životní úrovni důchodce nějak mohlo zásadně projevit. Kolem minimální mzdy se naopak vstup do 2. pilíře nevyplatí ani nominálně. Poměr rozdílu mezi tím, zda do prvního pilíře vstoupíte nebo nevstoupíte, lze vidět v následujícím grafu (opět podotýkám, že uvádím jen nominální hodnoty, protože neznáme budoucí inflaci a ostatně také budoucí politická rozhodnutí, která jsou dalším zásadním risikem pensijní deformy):

Mám tady připravenu přehlednou tabulku s kalkulací, jak by zhruba měl (podle stávajícího modelu) vypadat důchod člověka, který půjde do důchodu někdy za 30 let, ať do druhého pilíře vstoupí či nikoli.
Hrubá mzda |
starý systém |
reforma |
rozdíl |
rozdíl/ hrubá mzda |
dostanete postaru/ celkem odvedeno |
dostanete reforma/ celkem odvedeno |
10000 |
9224 |
9106 |
-118 |
-1.18% |
113.89% |
104.94% |
15000 |
10539 |
10598 |
59 |
0.39% |
86.75% |
81.42% |
20000 |
11456 |
11775 |
319 |
1.60% |
70.72% |
67.85% |
25000 |
12372 |
12913 |
541 |
2.16% |
61.10% |
59.52% |
30000 |
13289 |
14070 |
781 |
2.60% |
54.69% |
54.05% |
35000 |
14205 |
15228 |
1023 |
2.92% |
50.11% |
50.14% |
40000 |
15122 |
16386 |
1264 |
3.16% |
46.68% |
47.21% |
45000 |
16038 |
17543 |
1505 |
3.34% |
44.00% |
44.92% |
50000 |
16955 |
18701 |
1746 |
3.49% |
41.87% |
43.10% |
55000 |
17871 |
19859 |
1988 |
3.61% |
40.12% |
41.61% |
60000 |
18788 |
21016 |
2228 |
3.71% |
38.66% |
40.36% |
65000 |
19704 |
22174 |
2470 |
3.80% |
37.43% |
39.31% |
70000 |
20621 |
23331 |
2710 |
3.87% |
36.37% |
38.41% |
75000 |
21537 |
24489 |
2952 |
3.94% |
35.46% |
37.63% |
80000 |
22454 |
25647 |
3193 |
3.99% |
34.65% |
36.94% |
85000 |
23370 |
26804 |
3434 |
4.04% |
33.95% |
36.34% |
90000 |
24287 |
27962 |
3675 |
4.08% |
33.32% |
35.80% |
95000 |
25203 |
29119 |
3916 |
4.12% |
32.76% |
35.32% |
Nyní doporučuji pozornosti poslední dva sloupečky uvedené tabulky. V těch je uveden poměr toho, co náš modelový účastník pensijního systému do tohoto systému vloží a co se mu z něj vrátí zpátky. Náš modelový účastník půjde do doochodu v 65 letech a v 77.1 letech zemře (tolik činí průměrný věk dožití v ČR). Pro snazší přehlednost je k disposici také graf, modře stávající PAYG systém, červeně kombinace PAYG + druhý pilíř (při průměrné výnosnosti 2. pilíře 2.5 % p.a.).

Čistě pro někoho, kdo nemá matematickou představivost, ta procenta v tomto grafu znamenají celkovou výnosnost českého pensijního systému v závislosti na hrubé mzdě a vyplývá z něj, jakou hodnotu dostanete při jaké mzdě za korunu, kterou do onoho systému odvedete. Pokud máte vyšší mzdu, znamená to, že za každou korunu, kterou České správě sociálního zabezpečení dáte, dostanete zpátky třeba jen čtyřicet haléřů.
Z uvedeného vyplývá, že nepohybujete-li se v okolí minimální mzdy, účast na státním pensijním systému se vám jednoznačně nevyplatí a čím jsou vaše příjmy vyšší, tím se dále vaše bilance účasti v uvedeném systému zhoršuje. Tolik pro všechny ty přihlouplé slepice, papouškující, jak děsně se nezdaněné peníze bokem nevyplatí, aniž by si to vůbec dokázaly reálně spočítat.
Je tedy zjevné, že nemožnost se ze státního pensijního systému zcela vyvázat je dána zejména tím, že pro stát je výhodné v něm zejména občany s vyššími příjmy za každou cenu držet. Nejde vůbec o to, že by se o sebe občan nedokázal postarat, jde naopak o to, že by se o sebe snadno postarat dokázal a to by bylo z hlediska ovládání obyvatel a přerozdělování chudoby nežádoucí. Třetí minoritní pilíř stát sice rušit nebude, dokonce jej i mírně podporuje, ale pozor, i tam jsou peníze vázané, i tam na ně může jakákoli příští vláda sahat, čili i tam platí značné systémové risiko a nízká likvidita. Čtvrtý pilíř, tedy úspory a investice bez dohledu a garance státu, okamžitě likvidní, není podporován nijak, dokonce je všemožně omezován, zdaněn, regulován a cílováním inflace dále oslabován. I tak je ale stále tím nejefektivnějším způsobem, jak se o sebe postarat, najde-li občan způsob, jak co nejvíce snížit svoji daňovou zátěž na vstupu. Pak je zde samozřejmě potřeba vyřešit i daňovou zátěž na výstupu, ale důchod se dá nakonec trávit i v zemích, kde je DPH či sales tax jednociferná či dokonce nulová, kde není třeba šest měsíců v roce topit, kde stavby díky absenci europředpisů stojí výrazně méně a kde i ty pohonné hmoty jsou výrazně levnější. I tak totiž může vypadat zabezpečení na důchod. Je to tak dobře? Pro českou ekonomiku asi ne tak docela, ale podle toho, jak pozoruji českou politiku a českou státní správu, tak musí být ještě výrazně hůře, aby se něco mohlo začít měnit k lepšímu.