Známému se na podzim stala nezáviděníhodná zkušenost, kdy byl donucen
použít svoji zbraň na ochranu dalšího člověka. Známý je třicátník a budeme
mu říkat třeba Honza. Příběh zkusím převyprávět tak, jak si ho pamatuji.
Honza šel pozdě z práce domů z konečné autobusu. Byla už poměrně tma a
cesta špatně osvětlená. Myšlenkama už byl dávno v pohodlí domova a večerní
relaxace, když v tom uviděl pár metrů před sebou dětský kočárek. A v něm
spalo dítě. Rozhlédl se, ale nikde nikoho neviděl. Doufal, že rodiče budou
někde blízko a rozhodl se je najít. Sundal si sluchátka z uší a několikrát
do tmy zavolal. Nikdo se sice neozýval, zato uslyšel tlumený hluk zápasu.
Vycházel z nedalekého porostu. Honza na nic dalšího nečekal a vyrazil k místu
střetnutí.
Ze zvuků už dokázal určit, že obětí napadení se stala žena, s největší
pravděpodobností matka dítěte v kočárku. Ve vzdálenosti několika metrů od
útočníka chytil pažbu pistole, kterou měl stále u pasu v pouzdře a vyndal
z kapsy mobil. Ten pak použil jako nouzovou svítilnu, aby měl o situaci
lepší přehled a zařval na chlapa, aby toho okamžitě nechal. Ten v tu chvíli
ležel na matce dítěte, kalhoty na půl žerdi a držel jí nůž na krku.
Moment překvapení Honzovi sice vyšel, ale reakci útočníka nečekal.
Chlap v klidu vstal, natáhnul si kalhoty a rázně vykročil směrem k němu
s nožem v ruce. Honza si uvědomil, že jde do tuhýho, rychle tasil a nouzově
o pouzdro natáhnul závěr. Okamžitě zakřičel varování, že bude střílet a
namířil. Chlap se jenom uchechtl a šel dál. Honza začínal panikařit. Rychle
se rozhodl pro varovný výstřel do země vedle útočníka. Výsledkem bylo,
že ten akorát zrychlil svůj postup a ohnal se po něm nožem. Honza stihl
uskočit stranou, ale upustil mobil a ztratil přehled o situaci. Ve stresu
pak dvakrát odhadem vystřelil tam, kde si pamatoval útočníkovi nohy. Pravděpodobně
aspoň jednou trefil, protože chlap na něj přestal útočit a začal utíkat
pryč. Honza chvíli rozdýchával co se mu právě stalo a vzpomněl si na tu
ženskou. Sebral mobil a šel k místu, kde je poprvé uviděl. Ta evidentně
na nic nečekala a dávno vzala nohy na ramena, protože na místě zbylo akorát
roztahaný listí. Chvíli přemýšlel, jestli má cenu volat policajty a nakonec
se rozhodl, že nemá. Chlap byl v tahu, ženská i s kočárkem taky a jediný
důkaz jeho vyprávění by byly vystřelené nábojnice. Naposledy zkontroloval
směr, kudy chlap utekl, uklidil zbraň i mobil a vyrazil domů.
Uznávám, že jeho řešení asi nebylo z pohledu zákona ideální, ale na druhou
stranu, jak by celý incident vysvětloval policajtum… Otázkou tedy je, co
měl udělat jinak? Co byste udělali na jeho místě vy? A je vůbec možné se
někde na podobné situace připravit?
11.01.2014 Marko