V poslední době to tady při zjednodušeném pohledu vypadá, že vznikly dvě skupiny proti sobě, "hokejisté" a "antihokejisté".
Ano, je možné, že to tak opravdu je, že zde opravdu máme pár radikální hokejových fandů. Je také možné, že se zde objevil někdo, pro koho je existence hokeje důvodem k odboji proti němu. Obávám se však, že většině čtenářů je hokej buď ukradený úplně, nebo téměř úplně (to znamená, že mají jednou za čas dobrý pocit z toho, že jejich spoluobčané jsou světové špičky nejen v chlastání piva a vymýšlení ojebů). Mezi lidi, kterým je hokej ukradený téměř úplně, patřím i já. Přes to jsem se v neděli od 20:15 na finále mistrovství světa díval (předchozí zápasy jsem nesledoval, i když jsem jejich výsledky znal - bohužel ani naše okna nejsou zvukotěsná a ten sborový výkřik góóóól jdoucí z venku je nepřeslechnutelný).
Proti hokeji samotnému tedy nic nemám. Stejně tak nemám víceméně námitky proti golfu, kuželkám, házené, baseballu či petanque. Nějakou tu fyzickou aktivitu člověk čas od času přeci jen potřebuje a je jen na jeho volbě, jaký způsob si zvolí. Dokonce občas člověk má zájem i o nějakou tu zábavu. A opět lidé jsou různí - někdo dá přednost literatuře, někdo holywoodské produkci, někdo je filatelista, někdo považuje za zábavu tu fyzickou aktivitu a pak jsou tu lidé, kteří za zábavu považují obtěžování svých spoluobčanů, ať už je to puberťák, bavící se týráním menších dětí, nebo poněkud starší občan, pro něhož je vrcholem zábavy sledováním jedno čeho a obtěžováváním širokého okolí. Nicméně stále považuji za základní jednu premisu - a sice to, že svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného.
Proč někdo je schopen sledovat hokejový zápas poklidně doma a nenarušovat při tom veřejný pořádek ani v náznacích a někdo jiný tak musí činit v baru či na náměstí, ožrat se jak dobytek a dělat kravál, přičemž na náměstí po něm zbydou střepy, zvratky a kyselý zápach moči? Co na tom, že někoho jimi způsobený hluk, odpálená zábavná pyrotechnika nebo střepy a seschlé zvratky na náměstí obtěžují. Co na tom, že to někdo bude muset uklidit, co na tom, že tento úklid bude daňové poplatníky stát nemalé peníze. Co na tom, že pár bezmozků svým troubením v průběhu noci narušuje noční klid? Co na tom, že jsem v jednu v noci nemohl spát, protože kdosi venku vystřeloval rachejtle a křičel "Kdo neskáče, není Čech?" A co má ostatně takové skákání s hokejem vůbec společného?
Nyní se zeptám - k čemu je běžnému občanovi České republiky to, že její národní tým vyhrál mistrovství světa? Že to je dobrá reprezentace tohoto státu? Státu nebo občanů tohoto státu? Na státu jako takovém hokejisté nereprezentují nic, kromě toho, že mu dělají reklamu jeho logem (znakem) na svých dresech. A ostatně, k čemu potřebuje reprezentaci stát? Stát je tu od toho, aby občanům sloužil jako servisní organizace, aby stanovil pravidla a zajistil jejich prosazování v praxi. Jakým způsobem vítězství v hokeji reprezentuje to, jak tuto svoji primární funkci stát vykonává? Že bude jméno České republiky znát více lidí? A to je dobré k čemu? Že sem na víkend přijedou chlastat? Ani na to nemá vítězství v hokeji výrazný vliv, na to má mnohem výraznější vliv reklamní kampaň cestovní kanceláře, která takové chlastací zájezdy organizuje. Ostatně, jeli byste do Iráku jen proto, že se stal třeba mistrem světa ve fotbale? Asi ne, že.
Zvýší tedy vítězství České republiky na mistrovství světa prodej českých výrobků v zahraničí? Prodej českých výrobků v zahraničí zvyšuje už jen samotná reklamní účast výrobce onoho výrobku na MS (příkladem je třeba Škoda Auto). Koupili byste si SsangYong namísto Mercedesu jen proto, že Korea zvítězila ve fotbale? Asi ne, že. Pokud byste si koupili SsangYong namísto Mercedesu, tak proto, že by vás SsangYong přesvědčil, že jeho vůz je pro vás výhodnější, než Mercedes.
Další otázkou je vliv podobné masové sprostonárodní zábavy na hospodářství, příznivci pochopitelně tvrdí, že prodej předražených dresů a piva s vysokou marží je pro ekonomiku příznivé. Zeptám se tedy - je tedy množství peněz, které mohou hokejoví příznivci za podobné služby utratit, neomezené? Jednoznačně není, typický představitel českého (či slovenského) hlasitého hokejového fandy je nepříliš dobře placený zaměstnanec s malými či žádnými úsporami. Podruhé se během šampionátu jeho peníze už neotočí, protože majitel restaurace či prodejce dresů si své zboží se svojí marží kupovat nebude. Onen hokejový příznivec by sumu, kterou má vyčleněnou na útratu, utratil dříve či později jinak, třeba za nové tuningové doplňky na auto, gel na vlasy nebo potravinové doplňky, které prodávají ve fitcentrech. A i kdyby nějakou nešťastnou náhodou něco ušetřil, tak pokud si to nenechá doma, ale uloží to do banky nebo do libovolného fondu, tak tím také stimuluje další růst hospodářství. Ano, je možné, že hospodský nebo prodejce dresů ty prachy investuje efektivněji. A nebo taky ne. V celkovém výsledku tedy v podstatě nula od nuly pojde, je docela dobře možné, že pořádání podobných akcí je pro hospodářství dokonce lehce kontraproduktivní.
Takže ve prospěch obtěžování lidí, které hokej nezajímá, hovoří už jen ta "atmosféra". Někdo si příjemnou atmosféru dokáže vytvořit sám, někdo jiný k tomu potřebuje plné náměstí, řev, rozbité láhve, zvratky a celé to nejraději završí nějakou rvačkou či výtržností. Je také dost možné, že hokejový zápas je jen záminkou k pořádání podobných veřejných orgií.
Ostatně, slovo "hokej" si v tomto článku můžete klidně doplnit i slovem "fotbal", vyjde to nastejno.