Komentáře ke článku: Křesťanský náhled na ekonomiku (ze dne 21.02.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
já si myslím, že křesťanský náhled na ekonomiku je mnohem jednodušší - tam kde žijí morální lidé kteří nekradou, nevraždí, nepodvádí a dělají to na čem se navzájem dohodnou - se ekonomice daří.
|
|
Článek je tak trochu blábol, byť se v něm najdou i světlejší místa. Nasmál jsem se už u úvodu - napíšeme přehled, ale aby to nebylo moc práce, tak pouze na základě 4 knih ze 66 (resp. o něco více, počítáme-li apokryfy).
Totální vypuštění Starého zákona z takového přehledu je nesmysl, protože tento představuje nepřeskočitelný základ křesťanství i jeho "politické ekonomie" - ať už to je svoboda rozhodování a vlastnictví sebe sama na začátku Genesis, konept soukromého vlastnictví a práva na výsledky vlastní práce, přikázání (až na jedno zásadně formulovaná negativně), negativní pohled Hospodina na ideu státu (kniha soudců a ustavení israelského státu) nebo další a další věci...
Nedostateků je víc. Tak například křesťanský pohled na ekonomiku není jednotný - různé proudy křesťanství mají různé názory a míru důrazu na určité věci, podložené různými místy v Bibli (a v tradici). Kromě toho povídačky o tom, jak Ježíš kazil kšeft pekařům jsou sice pěkné, ale nikterak zásadní pro vnímání ekonomických vztahů. Přínosnější by bylo podívat se třeba na křesťanské vnímání peněz jako prostředku směny, názory na kapitál, úroky, důraz na dobrovolnost směny, poměrně jasné oddělování užitku od penězi vyjádřeného "výsledku hospodaření" atd. atd.
Kapitolou samou o sobě by pak byly ty daně a státní přerozdělování vůbec - začít by se muselo pochopitelně zřízením státu, jeho úlohou apod. Ono "císařovo" rozhodně není vše, o co si císař řekne, argumentů pro demokracii a demokratické rozhodování o obsahu cizích peněženek se v Bibli asi taky moc nenajde atd. atd.
|
|
Pěkný článek, jen s jednou věcí v úvodu bych nesouhlasil. Já jsem si bibli, jako správný evropan také přečetl. Navíc, zastávám názor, že nemohu zavrhnout nějakou věc, dokud se s ní neseznámím. Ta drobnost se objevila v úvodu, totiž to, že ve starém zakonu není o ekonomice téměř nic. Je to jen zdání, protože starý zákon je nepřiměřeně dlouhý a obsahuje únavné vyjmenovávání předků postavy. Jinak je tam ale o židovském pohledu na ekonomiku poměrně dost. Jediná věc, kterou jsem nikdy nechápal je, že národ, který tak "strašně trpěl" pod rukou Egypta jako otrok, pokud jsem pochopil správně, šlo o to, že se nemohli nekontrolovatelně množit, po uprchnutí z Egypta a ustavení svého státu, sám hojně používal otroky. Já razím filozofii, nedělej ostatním to, co nechceš aby oni dělali tobě, takže mi jejich logika nejde na rozum.
|
|
|
To bude podobné jako s mazákama na vojně. Navíc není otrok jako otrok, někde to bylo prostě společenské postavení, někde to znamenalo být pořád jednou nohou v hrobě.
Ostatně, když si vezmeme, kdy bylo otroctví zrušeno v Americe, je mně z toho docela zle.
|
|
|
Plus existoval institut milostivého léta, kdy byly po uplynutí "n" let anulovány všechny dluhy a propuštěni všichni otroci s tím, že pokud by chtěli (sic!) zůstat ve službě, tak pak už to bude na furt.
|
|
kazani na hore:
neni rozpor mezi tim, kdo ty chleby a rybicky mel. tahle situace se stala 2x. Jednou ucednici, jednou klucina. sorry, zadny rozpor.
Z ekonomickeho hlediska? Lepsi dat nekomu najist zdarma a hned, nez volat pekare a jemu platit? Posilaji vlady humanitarni pomoc zdarma a hned, nebo volaji pekare?
svatba v Kani Galilejske:
prvni ze skutku Jezisovych.
slo opravdu o snahu ukazat svuj skill, ze umi promenit vodu ve vino? Nebyl to treba dar? (nema dar nejakou danovou ulevu?)
delnici na vinici:
Kazdy dostal to, co si dojednal. Nefer vuci tem, co dreli cely den? Jsi-li v jejich pozici, kric, co ti plice staci! A co kdybys byl v roli tech druhych? Budes kricet?
aplikaci v dnesni dobe si uvedom sam.
hrivny:
neco jsi dostal. ukaz, jak s tim umis hospodarit.
dostal-zhodnotil. dostal-zhodnotil. Dostal a nic jsi s tim neudelal? K cemu jsi? Mel jsi stejne podminky jako ostatni? proc jsi s tim nic neudelal?
I tady si aplikaci uvedom sam.
cisaruv denar:
Cisar byl asi opravdu tehdejsim vladcem a Farizeove jeho prisluhovaci. (D-F core by je asi nazvali zmrdy a vohnouti). Otazka ale je: Platit dane, nebo se jim vyhybat? Hledat vymluvy, nebo je (byt jsou sebevic diskutovatelne) platit?
co ekonomice pomaha vic?
naprosto souhlasim s JJem
vytrhnout par versu, ktere jsem vytahl z jednoho evangelia, co jsem precetl cestou z prace?
ale prosim te... asi si pan Autor bude muset dat tu praci a cist veci v kontextu. a zacni tim Starym Zakonem.
Jesus 4ever!
tak a jsem za blazna...
|
|
|
Ad dělnictvo na vinici: Mě to hlavně přijde poměrně nehospodárný, páč, jestli se da ukecat delnik na celej den za denar, tak by moh ukecat treba za ctvr nebo pul denaru nebo tak.
Mě to s těma hřivnama vždycky přišlo divný. Jako, pán řek "pohlídej mi tady ty peníze". Já je pohlídal a šéf mě nechá ztřískat, za to, že jsem je neinvestoval? Kdyby řekl, "investuj peníze tyto, abych navrátivši se měl jich více než nyní", tak by se nedalo říct půl slova, ale takhle? Nehledě na to, že investovat cizí peníze může bejt dost vo hubu. Proč tam není nějakej služebník, kterej investoval a proinvestoval hřivny?
Cisaruv denar: Ja vzdycky mel, ze farizejove byly vykladači (staryho) zákona?
|
|
|
Kolik kdo zaplatí dělníkům na vinici, to záleží opravdu jen na dohodě. Dokážu si představit situaci, kdy popsané chování dává smysl i z čistě ekonomického hlediska.
V podobenství o hřivnách se píše, že jim majetek svěřil podle schopností, beru to tedy spíše tak, že po nich chtěl, aby s tím majetkem hospodařili, než aby ho doma šoupli někde do slamníku.
Farizeové nebyli vykladači, byl to prostě jeden myšlenkový a politický proud v tehdejíšm Israeli. Druhým významným proudem té doby byli esejci.
|
|
|
hřivny = nadání. Pak to vypadá trochu jinak :)
|
|
|
Jistě, tak se to podobenství také nejčastěji vykládá. Pak to vypadá přesně tak, jak píšu - kdo dostane nějaké nadání, má ho *využívat* a ne (třeba z pohodlnosti) ignorovat.
|
|
|
Jasně, finta je v tom, že vinice = nebe, prostě že pokud budeš žít podle křesťanských zásad, dostaneš se do nebe. A jestli to splníš tak-tak a nebo žiješ extrémně svatě, je plus minus jedno, prostě nebe je nebe. Tenhle příběh prostě vůbec není o ekonomice.
To samé daně císaři, tam šlo o provokaci a je to tam i jasně napsané: když řekne, že platit, poštveme na něho židy, když řekne, že neplatit, poštveme na něho římany.
Spíš bych vyzdvihl jiné věci, např Pavlovo "kdo nepracuje, ať nejí" nebo naopak až komunistická společenství, kde všichni dali všechno n ajednu hromadu a z té žili pak všichni. Je třeba ovšem zmínit také to, že tehdy se předpokládalo, že konec světa je otázkou krátké doby a tak předpokládali, že z tím vystačí. Nešlo tedy o ekonomický model. Ten přichází spíš ve starostech o vdovy a sirotky, tzn. raná církev razila umírněný sociální stát, kde se každý musel snažit a kdo fakt měl problémy, dostal dotaci :-) Také je třeba si uvědomit, že mimo jiné společenské třídy reálně znemožňovaly, aby nějaký žebrák šel a začal podnikat, korupce byla ve srovnání i s dnešním Kocourkovem šílená, židé byli okupovaní, prostě nic moc doba.
Ještě zajímavý výrok, ale nikoliv opět ekonomický jako spíš náboženský, je Ježíšovo "kdo dává z nedostatku dává víc, než kdo dává z nadbytku" (chudá vdova hodila do pokladny pár drobných, a to bylo oceněno víc než velké částky od boháčů)
|
|
|
Ale pendrek žití podle křesťanských zásad. Sola Fide!
Společenství prvních křesťanů, na která jsou odkazy ve Skutcích nebyl žádný komunismus, ale čistě dobrovolné sdílení majetku.
Že Vám huba neupadne za ten sociální stát! První křesťané nepropagovali žádné dotace, ale čistě dobrovolnou a přímou pomoc bližnímu.
Korupce rozhodně nebyla tak šílená, protože tehdejším státní rozpočtem protekla daleko nižší část tehdejšího bohatství. Ona římská okupace, měla také blíže k normalisaci let osmdesátých než k Protektorátu.
Výrok o chudé vdově je fajn, ale zabývá se výhradě stranou dárce. O tom, zda se víc chudých nakrmí z peněz té vdovy, nebo oněch bohatších dárců, se tam nepíše nic.
|
|
|
Nerozumím, sociání stát ano, dobrovolný samozřejmě, to samé ten "komunismus (každému kolik potřebuje)". Nezaměňujte to s tím, jak ty pojmy známe dnes (nucené přerozdělování, tyranie apod.) Dotace jsem zvolil nevhotně to slovo, prostě pomohli dobrovolně těm, kdo potřebovali (a lidi to nezneužívali, aspoň ne tak jako dnes)
Korupce byla šílená, byla na úrovni moci, moc byla zneužívaná, vojáci např. si usuropovali pravomoci, které neměli atd.
To o chudé vdově bylo jako zajímavost.
|
|
|
Jak muze byt stat, tedy organisovane nasili, dobrovolny? (nehlede na to, zda je socialni ci nikoli)
|
|
|
No, představ si systém placený výhradně z dobrovolných asignací s možností opt-out ze služeb, o něž nestojíš. Nechtěl bych teď podrobně rozebírat technické detaily (a už vůbec ne jeho reálnou /ne/možnost, včetně reálné /ne/možnosti jeho dosažení ze současné situace), nicméně myslím, že jej lze označit za "dobrovolný", a přitom rozhodně rysy organisovaného násilí (např. organisované ochrany těch, kdo se z ní nevyváží, před zloději) ponese velmi výrazně.
|
|
|
Já si nic nezaměňuju. Komunismus je určitý směr, postavený na marxistických resp. marxisticko-leninských základech. Chcete-li popsat něco jiného, použijte pro to jiný termín. Já taky nepopisuju národní obrození pojmem "nacismus"...
Použití termínů jako "stát", "dotace", "komunismus" je totálně mimo. Původní křesťané nechtěli zakládat stát, nikomu nenařizovali, že má platit atd. atd. Pro to, co jste nazval dotacemi existují přímo v Bibli pojmy jako milosrdenství, almužna a podobné.
V první polovině prvního století byla římská říše ještě velmi dobře organisovaná a Palestina patřila k civilisovaným částem říše, to nebyla žádná Galie či okolí Černého moře... A obávám se, že tehdejší usurpátoři by bledli závistí kdyby viděli, jaké pravomoci dávají jejich dnešním kolegům zákony.
|
|
|
Komunismus je určitý směr, postavený na marxistických resp. marxisticko-leninských základech
On je s těmi termity kapku problém. Ti žábožrouti, co si říkali "komuna", ty blbosti, jež prosazovali, načetli v Marxovi-Leninovi? Mám dojem, že nikoli...
Já bych spíše tendoval k tomu uznávat za "komunismus" cokoli, co naplňuje (či lépe snaží se formálně naplňovat) jeho základní funkční princip "všechno patří všem, ale rozhodujeme o tom my, ústřední výbor". A jaká je pod tím ideologie, to by mi bylo fuk -- ať už to svinstvo zavádí Lenin a pindá o dělnictvu, neboť ať je zavádí Žižka a pindá o pití krve (Krista pána našeho ámen, samozřejmě).
|
|
|
by me nikdy nenapadlo, ze budu souhlasit s JJem :-)
Ale jak rika. Potiz je v tom, ze stejne tak, jako se tady zamenuji pojmy s prujmy, zkousi autor aplikovat par pro nej hloupych pasazi do sveho pohledu na ekonomiku.
Nemyslim, ze vsechna ta podobenstvi byla primarne urcena k reseni ekonomicke situace, ale k tomu, jak mas nakladat s casem, nadanim, talentem, penezi atp. Zkratka s zivotem.
Je hloupost myslet si, ze striktnim dodrzovanim "narizeni" se dostanu do nebe. Tohle uz tu bylo a v dejepise jsme se o tom ucili, jak to dopadlo..
Je treba naucit se rozlisovat terminy a spravne je pojmenovavat. S timhle ale wiki nepomuze
|
|
"ve Starém zákoně toho o ekonomice moc není"
To má být vtip? Ve Starém Zákoně toho o ekonomice je víc a konkrétněji, než citované pasáže v článku.
Když dám jeden příklad, co tzv. "milostivé léto", kdy se mají odpustit všechny dluhy?
Nebo že vpodstatě zakazuje prodej pozemků a jediná možná forma je pronájem maximálně na 49 let (do nejbližšího milostivého léta)?
|
|
mně se víc líbí vylepšení
Co je císařovo, císaři, císař stejně neví, co je jeho. :-))
|
|
|
S autorovou znalostí hermeneutiky bych byla schopná interpretovat "Kapitál" jako "US Constitution" (Americkou ústavu).
|
|
|
Slovo "hermeneutika" jsem tu jednou pouzil a se zlou se potazal, jsa zdejsimi techniky sprdnut, ze v textu "vidim vic, nez tam je".
|
|
Rozhodně ne v křestanství. :-)
Ve Starém Egyptě ano, v křestanství nikoliv.....bylo by to porušení hned prvního přikázání. Ono známe " co je boží, dej Bohu" je trochu něco jiného než představa placení daní. I když okrajově -- může být. Jde tam o jinou věc, o oddělení duchovní sféry a světské, neboli......cisaři patří statky tohoto světa, hmota, Bohu pak duše, duchovno, duševno a.t.d.....Kristus v těchto slovech nabádá k pečlivému rozlišování mezi světským, hmotním a duchovním. :-)
Ale jinak článek není špatný, nicméně je vidět že příliš neznáte kontext těchto citátů z Bible .....Bibli je třeba vnímat jako celek, ne čistě jen jako jednotlivé věty --- nejde o reklamní slogany. :-)
Ale jinak docela dobrý, no .
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Křesťanský náhled na ekonomiku
|