D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Křižovatka black edition
    Vydáno 20. 11. 2011 (12783 přečtení)

    Na chodníku stály dvě ženy. Starší z nich byla hubená, vyšší mírně shrbené postavy, s velkým nosem, hustými černými vlasy a nápadně světlou tváří. Na sobě měla kožený kabát sahající téměř až na zem. V ruce držela velké podlouhlé zavazadlo. Mladší žena vypadala jako její přesná kopie, jen byla ještě o něco hubenější, shrbenější a hrůzostrašnější.

    "Tak jo. Nehody. Nehody vyžadují určitou kreativitu. Zamlada asi v tvých letech jsem byla hodně kreativní. Roztržení přehrady, výbuch fabriky na chemikálie, posílání vlaků proti sobě, psychopatka v náklaďáku, tramvaje bez brzd, dekomprese letadla. Ale pak jsem přišla na to, že nejlepší je nechat tomu volnej průběh."

    "Jak potom stihneš vyřizovat objednávky? Teď tady například objednává peklo jednoho mladýho cyklistickýho aktivistu. To budeš čekat, až sní jedovatý houby? Oni ho chtějí hned."

    "Jak říkám. Lidi jsou sebedestruktivní, hloupí, domýšliví a pohodlní, většinou navíc tohle všechno najednou. Normálně bys řekla, že jezdit na červenou nedává smysl, protože když má jeden směr zelenou, má ten druhej červenou. A když někdo jede na červenou, přirozeně se dostane do kolize. Proto všichni normálně uvažující bytosti na červenou stojí. Ale občas se najde někdo, kdo je buď totálně blbej, nebo se díval na Matrix a myslí si, že stačí hodně chtít a ono to půjde. Nebo si myslí, že to dá, že se to nějak udělá, že si ho všimnou a přibrzdí, a on nebude muset zastavovat a znova se rozjíždět a bude doma o minutu dřív, takže s nima se všema vyjebe. To je jako by ti říkal "vem si mně". No a ty jen vyčíhneš okamžik, kdy se okolo nebude motat nějakej připosranej strážnej anděl od konkurence a máš vystaráno. Žádný náročný hraní si se statikou budov a přehazování návěstidel. S tím je moc práce. Spadne ti letadlo do obydlený zástavby a lítáš celej den s kosou jak pominutá. To už pro mě neni takhle před důchodem. Lidi to mají v sobě, tak je prostě nech dělat práci za sebe."

    "Hmm."

    "Tobě se to nelíbí?"

    "Hmmm... ne úplně. To je přece nefér. Já nemám problém sebrat dědu, co je mu pětaosmdesát a skolí ho infarkt. To je takovej nějakej normální konec cesty. Ale ekluje se mi, že mi chodí objednávky na třicetiletýho aktivistu a já ho mám nechat jet na červenou."

    Starší žena zavrtěla hlavou, zapálila si cigaretu a podívala se do dáli přes řeku na kopec a kamenný artefakt symbolizující jinou její dávnou zakázku, která byla realizačně poměrně komplikovaná.

    "Tahle práce je postavená na úctě a respektu. Podívej se na něj. On dokonce ani nemá světlo a nevzal si helmu. On už je tak oprsklej, že mu ani nepřijde, že dělá něco špatně. Ten děda, co jsi o něm mluvila, by udělal první poslední, abys ho vyzvedla o týden později. Klidně by přestal hulit nebo jedl zeleninu, ačkoli celej život hulil a zelenina se mu hnusí. Má obrovskej respekt a obrovskou pokoru, protože už o tobě ví, tuší, že přijdeš, myslí na tebe pokaždý, když ho píchne na hrudi nebo když jde k doktorovi pro prášky. Takový beru fakt nerada. Ale tenhle? On to vlastně sám chce. Navíc je to pokrytec. Prej že bojují za bezpečnější silnice a kvalitní veřejný prostor. A pak se nechá sundat na červenou. Říkala jsem ti to o tom policajtovi, jak se každej pátek opil u Velblouda a hrál ruskou ruletu s prázdným revolverem, aby udělal dojem na holky? Ony mu to žraly, že je jako citově rozpolcenej a šly ho utěšovat, do postýlky a tak... dlouho jsem mu to trpěla, ale pak mi došlo, že si ze mně dělá srandu. Tak jsem mu strčila do pouzdra jeho služební čezetu. A bylo to. Nejsme tady nikomu pro prdel."
     
    Na semaforu naskočila zelená. Octavia RS stojící jako první v řadě se rozjela. Řidič neměl šanci reagovat, protože neměl reagovat na co. Neosvětleného cyklisty jedoucího na červenou si všiml, až když se objevil v kuželu předních světel. Padla tupá rána a ozvalo se kovové zachrastění, jako když někdo hodí na zem jízdní kolo.

    Starší žena zamáčkla nedopalek.

    Obě ženy se po sobě podívaly. Starší neznatelně povytáhla obočí a mladší pokrčila rameny. Beze slov se otočily a nastoupily do černého Opelu Omega se zatmavenými skly.

    Život šel ale nepochybně dál.
     


    19.11.2011 D-FENS
    Originál najdete zde aneb podle Automatu v Holešovicích straší.


    [Akt. známka: 1,21] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 44 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.