Komentáře ke článku: Ropná krize (ze dne 14.12.2008, autor článku: Drewid)
Přidat nový komentář
|
sice si o doomsayers myslím něco podobného, jako autor, ale tenhle článek je opravdu zjednodušený trochu příliš. Chybí nové zásoby v samotných USA, neškodilo by zmínit možnost náhrady ropných produktů jinými (například benzin a nafta se dá bez větších problémů vyrábět z uhlí) a počítat se současnou úrovní spotřeby je také takové trochu odvážné.
|
|
|
pokud byste chtel po autorovi takove detaily jako substitucni moznosti surove ropy, musel byste ale i doplnit, ze alfou a omegou vseho, nejen co se pory tyka, je cena a rentabilita.
takze pokud bude stat ropa 50USD/barel, a uhli tolik kolik aktualne stoji, zadny ekonomicky diletant do toho nepujde.
|
|
Jo, to mě fakt dostalo, joo.
Fiat 500?
Suzuki Samurai?
Ligier Microcar?
Který že se to píše rok?
|
|
|
Fiat 500 zde, rok 2008:
http://209.85.129.132/search?q=cache:giTmoAzzOAMJ:www.fiat.cz/osobni-automobily/500/+ fiat+500&hl=cs&ct=clnk&cd=1&gl=cz&client=firefox-a
kam tim mirite, je snad malo mikrovozitek? Snad kazda automobilka ma aspon jedno, namatkou staci mrknout do Kolina.
|
|
|
Myslím, že jste něco nepochopil.
Fiat 500 bylo vozidlo, které mělo motor 500 ccm a bylo vyvinuto/vyráběno kdy?
Suzuki Samurai, například, začínal jako terénní čtyřkolka na jakém objemu a kdy?
Atd.
Tedy: Vývoj mikroaut s mikromotory, jak se nám autor snaží vsunout, není způsoben dnešní situací v těžbě ropy a očekáním zlomu ani náhodou.
Tam tím mířím.
Pokud zmiňujete Kolín, tak v Ovčárech jsem byl častokrát, naposled v květnu na procházce po zóně F. A co má být?
|
|
|
nezapomeň na fiat Topolino a koneckonců i VW Brouk :) Oboje třicátá léta. Poválečné německé vehikly jako Junkers, Steyr-Puch, messerschmit či jak se všechny ty kuriozity jmenovaly taky nebyly zrovna velkoauta.
|
|
|
Jistě, i MM a pod., není důvod je všechna jmenovat.
Autor se prostě mýlí, nic víc.
Soused má mezi paletami na brambory odloženého Fiata 500, již bez kol a laku. Nedovedu si představit, jak se do něj umístili čtyři lidé.
Mikroauta s mikromotory byla vždy vyvíjena pro lidi, kteří si nemohli koupit větší auto s větším motorem, ať byl důvod jakýkoli.S hlášeními, že ropa do čtyřiceti let dojde, to nemá nic společného.
|
|
Spotřeba roste. S nástupem Číny roste opravdu hodně. A bude hůř. Ať se to autorovi líbí nebo ne, 45 let je jen toužebné přání. A to bez ohledu na můj názor ohledně doomsayingu.
|
|
Doomsaying, to je zajímavé téma, ale mám ten pocit, že 45 let je celkem krátká doba a proto právě onen doomsaying a proto právě ony pokusy o alternativu. Mám pocit, že se tu trochu pletou pojmy. Ona docházející ropa je nadneseně napsáno "voda na ekoblbův mlýn". Tím myslím, že pro přitroublé aktivisty je to skvělá záminka pro ekoblbské aktivity. Ale o tom, že to je a bude to problém se ví i bez aktivních ekoblbů. Nemyslím, že by například automobilky vrážely nemalé peníze do vývoje alternativních pohonů jen kvůli tomu, že nějaký zelenorudý magor považuje auto se spalovacím motorem za zlo. A také mám neblahé tušení, že lokality, které jsi popsal jsou známé už zatraceně dlouho a právě pouze s ohledem na matičku zem jsou (byly) řazeny do rezerv a k těžbě na nich v minulosti nedoško jen z důvodu přílišné zátěže pro životní prostředí, respektive když budu realista (ropné společnosti jak známo na životní prostředí vcelku kašlou) spíš z důvodu nerentability a vysokých nákladů na těžbu v těchto místech jako takovou. Takže mám spíš chuť napsat, že začátek těžby na těchto lokalitách je právě oním signálem o tom, že na rentabilnějších místech ropa už došla.
|
|
Alternativa vznikla uz v tricatych letech v dilnach Nikoly Tesly, o budoucnost se nebojim, jen o pusobeni lidske blbosti v cele s euro-eko-zmrdy...
|
|
|
A jaká že je to alternativa? Ať to počítáte, jak chcete, tak až na některá specifická nasazení je klasický spalovací motor pořád to nejlepší a nejefektivnější (ve smyslu ekonomickém, nikoli fysikálním), co máme.
Výhledově by mohly být zajímavé elektromotory, ale protože si elektřinu jaksi neumíme v tom autě vycucat z prstu, bude to ještě nějakou dobu trvat, než se povede elektromobily nějak dořešit.
|
|
|
Jasně, ale před sto lety byly elektromobily rozšířenější nez spalovací motory, a kdyby jejich vývoj pokračoval stejným tempem, tak se dnes o ropu bát nemusíme. Všechno je to vina těch zatracených židozednářů.
|
|
|
Vyrobit elektromobil není problém. Problém je zásoba nebo zdroj elektřiny, tedy v zásadě baterie. A baterie se lidé pokoušejí vylepšit už 100 let, protože se používají i jinde, ale přesto žádný zázračný pokrok nenastal. Takže odvolávat se na brzdění vývoje nějakými židozednáři je nesmysl.
|
|
|
lion, lipol, superkapacitory - porovnej si kapacitu baterky v 10 let starem mobilu a dnes...
|
|
|
Jojo, je ovšem rozdíl, jestli chci z baterky watty nebo kilowatty. V konzervaci el. energie je lidstvo stále břídilem..
|
|
|
Vsichni zapominate na jeden problem. Ze benzin je zdrojem energie zatim co ty ruzne akumulatory a hyperkapacitory jsou jen zasobnikem energie, kterou je potreba vyrobit jinde a jinak a k tomu autu ji nejak dovest.
Nekde na netu kolovala studie, podle ktere kdyby jsme chteli nahradit vsechny dnes u nas jezdici vozidla elektromobily, bylo by potreba postavit tak jeste ctyri dalsi Temeliny a prislusne zadratovat celou republiku... Jelikoz znam problemy s pretizenim elektickych rozvodu v mistech, kde ti mene inteligentni podlehli mameni CEZu na tema primotopy, umim si docela predstavit co by ze siti udelalo takove nocni nabijeni 100 elektromobilu v jedne ctvrti (nebo tisicek elektromobilu v ramci Prahy).
|
|
|
Při náhradě celého dnešního vozového parku ve stávající podobě by bylo potřeba zvednout výrobu el. zhruba o 40%, což je o dost méně než 4 Temelíny. Navíc je taková úvaha nesmyslná, protože při případné ropné krizi a přechodu na elektromobily se rozhodně nezachová struktura vozového parku. Tipnul bych si, že velká luxusí auta zůstanou u spalovacích motorů, kamiony přejdou na nějaký plyn (zemní, vodík z JE) a střední třída bude jezdit nějakými třistakilovými papundeklovými elektromobily a chudáci budou šlapat pěšky, tak jako před sto lety. Jeden Temelín navíc to hravě utáhne.
|
|
|
Benzin je zasobnikem energie stejnetak jako akumulator nebo jako vodik. Energie se nevyrabi, jen se premenuje. Zasadni problem je v tom, ze benzin nam uz ve skoro pouzitelne podobe pripravila za par miliard let prirda (a jako vedlejsi efekt nam pripravila prijatelne zivotni podminky) a ukryla ho jen kousek pod zem. Bohuzel diky tomu je neefektivni paleni te cerne sracky, co tece ze zeme _ekonomicky_ vyhodnejsi nez ziskavani energie z nejake jine formy, takze se o oboji (jak cernou sracku, tak podminky k zivotu) zase zvolna pripravujem.
Ty nesmysly o tom, ze na "na vyrobu vodiku je treba vice energie nez se pak vyjede, takze je to uplne nahovno" nebo jak to mektaji, je jen poblouznene blaboleni par nedovzdelanych (a o to agresivnejsich) "takyprotiekologu" z libinstu a okoli, kteri poradaji svate krizacke tazeni za sveho svateho guru.
Technicky to da rozum, protoze vzdy kdyz se jedna energie meni na druhou, cast se vyplytva na zmenu. Za tu jednu zmenu usetrime vytezenim cerne sracky ze zeme (jinak musime premenit energii jadra na elektrinu a tu pak pripadne na vodik), ale rozdil v cene proti jinym formam zaplatime v neefektivitou a s tim spjatymi externalitami.
Nahrazeni benzinu jinym mediem pochopitelne JE mozne a to, jestli pouzijeme primo elektrickou energii schovanou v akumulatoru, nebo jestli ji pouzijeme na vyrobu vodiku (s jistymi ztratami), to uz je jen otazkou evoluce.
|
|
|
A tady mame ultimatni DOOM. Se divim, ze se toho nikdo z doomsayeru jeste nechyt. Myslim tim ten zakon, ze entropie v uzavrene soustave pouze VZRUSTA. Tim padem ale mame nacrtnutou docela jasnou budoucnost. Jakmile ti zli automobilisti vycerpaji veskerou volnou entropii ve vesmiru, tak si ani neskrtnem, neb nebude jak premenovat energii. Mj nebude fungovat ani stepeni glukozy, takze nas to moc trapit nebude (kdyz tak ne dlouho).
* Za pripadne zameny terminu ci jine nepresnosti se omlouvam, termomechaniku jsem neotevrel dobrych 10 let.
|
|
|
Kruciální otázka spočívá v tom, jeslti je nekonečný vesmír uzavřená soustava.
Pokud by tvoje hypothésa (pro konzervativce) byla pravdivá, lze konstatovat, že nic nemá smysl a můžeme tedy užívat hmotných statků plnými doušky, dokud je co, protože vše se stejně nakonec posere.
(V souvislosti s tím dávám na vědomí, že zakládám Sektu boží střídmosti, která proti růstu entropie bude bojovat minimálním konzumem. Veškerý svůj majetek prosím odevzdejte v sídle sekty, kde vám jako protihodnota bude vydána použitá lněná kutna a plně recyklovatelné environment friendly důtky. Mladé panny mají přednost, jako speciální odměna jim bude následně razantně na 9 měsíců snížena entropie).
|
|
Někde (mohlo to být i tady) jsem četl, že ropa díky lidské kreativitě nikdy nedojde. A věřím tomu.
|
|
|
Já taky, jen na výrobky z ní až jí bude málo už asi nebudu mít.
|
|
Mohl by mi někdo vysvětlit, proč poslední dobou cena ropy báječně klesá?
(imho je to proto, že spotřeba přesahovala potřebu)
|
|
|
imho je to proto, ze klesajici potreba vyroby je presahovana nabidkou.
|
|
|
Hlavní důvod je takový, že panika způsobovala, že se spousta tržních subjektů předzásobila, aby ještě nakoupila "levně" (neplést s Delvitou).
Jak jsou tyto subjekty předzásobeny, pochopitelně klesá poptávka po ropě a tím i cena. (Když neprodám fábijku za 100k, zkusím za 80k)
|
|
Promiňte, ale podstatou Oil peaku není to, že ropa "dojde", ale že ji nebudeme schopni těžit v dostatečném množství. Jednou zkrátka přijde čas, že nepůjde těžit 80 milionů barelů denně, přitom ropy v zemi může zbývat ještě hafo. Oil peak je narozdíl od strašení globálním oteplováním fakt. Jedinou otázkou zůstává, jak brzy nastane. Současná krize ho jistě oddálí, možná že výrazně, ale kdo ví...
Pro každý vrt platí, že od jistého okamžiku začne objem těžby klesat a naopak náklady růst. A co platí pro jeden každý vrt, platí dohromady pro všechny vrty, otázka je pouze kdy k tomu dojde. Navíc se obě tyhle záležitosti (pokles objemu i růst nákladů) se v okamžiku blízko celkovému vyčerpání začnou chovat nepříjemně exponenciálně.
Export ropy je také pěkně zrádný. V okamžiku, kdy vyvážející země sama ropu potřebuje, může dojít k drastickému propadu exportu během několika málo let. Mexiko je příkladný kandidát - vlastní spotřeba mu roste a produkce klesá. Důsledky pro export mohou být časem katastrofální.
|
|
|
To by platilo, pokud by existovala pevna cena ropy. Proste ropa bude porad, jen jeji cena se bude hybat.
|
|
|
Globalni oteplovani neni fakt?
|
|
|
Samotne globalni oteplovani fakt je, ale fakt uz neni to straseni ekoalarmistu.
|
|
|
Pokaždé, když někdo vezme odhad celkových zásob ropy a podělí je celkovou spotřebou planety a z toho vyvozuje jak dlouho budeme ještě v pohodě, je dobré zeptat se, zda bere v úvahu růst spotřeby (jak jinak než exponenciální).
Například, vezměmě těch vašich 1330 miliard barelů, přidejme k nim těch 50 % jak píšete a máme krásných 2000 miliard barelů. Je pravda, že tohle množství vystačí na 70 let provozu planety, ale SOUČASNÉ planety. Světová ekonomika ovšem počítá s tím, že budoucnost bude větší. MNOHEM větší. Ostatně kdyby se s tím tak nějak nepočítalo, těžko by někdo půjčil američanům 11 bilionů dolarů, že :-)
Pokud by tedy spotřeba rostla o pouhé 1 % ročně, nedojde tahle ropa za 70 let, ale už za 53 let. Při 2% růstu vystačí již pouze 45 let a při 3% růstu 38 let. Přitom světová spotřeba ročně rostla průměrně o 1,76 % (1994-2006) a v letech 2003 - 2004 dokonce o 3,4 %. Jak je to v roce 2007 a 2008 nevím, hlavně ten poslední rok bude hodně zajímavý.
|
|
|
Tak moment. Tady se říká doomsaying tomu, že vyschne ropa? To je přece překroucený. Z ekologickýho hlediska je doomsaying tvrdit, že ropa vydrží ještě dlouho. Vás baví smrdět si pod nos a dělat že se nic neděje, popřípadě to svádět na kuřáky? Né, Vám to vlastně vyhovuje, vozit si prdel za trochu toho smradu stojí...
Krom toho jsem chtěl varovat autora, ať se víc zamyslí, než použije třeba spojení "stačí na 20 let provozu planety".
Tady na tom servru je dobře vidět, jak každej člověk (i inteligentní) přemýšlí svým specificky debilním způsobem.
|
|
|
No, termín "provoz planety" mě taky pobavil, aleď si říkám kolik že ta naše planeta už má "nalítáno" a za jak dlouho bude třeba skočit na "estékáčko", jestli už není na čase vyměnit vodu ve Středozemním moři a jestli Etna nepotřebuje novej výbrus...:-D
|
|
Soucasna spotreba je hnana umelym rustem svetove ekonomiky, ktery byl hnan dluhem. Az se lide prestanou zadluzovat a budou zit podle svych vykonu ( soucasna krize tomu napomuze ) ustali se spotreba na nizsim cisle a bude rust pomaleji.
Co se tyce hledani novych zdroju, proste si arabove uz nebudou budovat umele ostrovy pro svoje vesnicky a hotely, stavet mrakodrapy v pousti ale budou investovat do technologii pro vyhledavani a tezbu ropy z hure pristupnych zdroju.
Vsude se pocita s rustem spotreby a snizuji se tim odhady na jak dlouho ropa vystaci. Ale nikdo jaksi nevzpomel na vyvoj technologii, coz muze znamenat ze to co dnes je nerentabilni pro tezbu, za 50 let muze byt stejne rentabilni jako dnesni technologie.
|
|
Autor má pravdu, že ropy a jiných zdrojů uhlovodíků je dost. A když se započítají i methanové oceány na Titanu, je jich prakticky nekonečně. :-) Trochu problém je s těžitelností (u Titanu s dopravou), tedy i energetickou efektivitou.
Je jasné, že tak jak se bude postupně zhoršovat efektivita, budou ropu nahrazovat jiné zdroje. Je taky jasné, že těch zdrojů bude míň, což spolu s horší efektivitou znamená pokles životní úrovně. Pokud ta změna bude pomalá a postupná, vrátíme se časem s trochou štěstí někam na přelom 19-20 století, ovšem s výhodou antibiotik a elektroniky.
Ta horší katastrofická varianta bude změna skokem. V případě velké války nebo přírodní katastrofy bude ČR odkázána prakticky jen na vlastní zdroje uhlí. Je otázka, jestli takové množství energie bude vůbec stačit na základní chod života (zemědělství, zpracování potravin, lokální doprava). Ještě za WWII to evidentně stačilo, dnes bych o tom docela pochyboval. Úvahy o tom, co by se dělo, kdyby zemědělci neměli na jaře naftu na zasetí, to je teprve kvalitní doomsaying :-)
|
|
tolik nesmyslu pohromade uz jsem dlouho necetl. nekolik thesi k zamysleni:
1) nova naleziste jsou vetsinou ve vetsich hloubkach a mene pristupnych mistech.
2) technologie, ktere je potreba k tezbe z techto hloubek, se zdokonaluje, a tim padem roste potencialni mnozstvi vytezitelne ropy.
3) vse je nakladna vec, takze pokud bude toto vytezeni extremne nakladne, nikdo do toho nepujde, a pocka se az bude ropa stat tolik, aby si na sebe vytezena surovina vydelala.
4) to, ze jednou stoji ropa 50USD, pak 150 a pak zase 50, neni nic zvlastniho, pouze nezasveceni jako autor v obdobi techto extremeu "plivou" nesmyslne clanky, misto aby si radeji hrali na pisecku s kyblickem, nebo pomahali na nocni v tescu.
|
|
V článku není zmíněna jedna věc- zásoby ropy mohou růst "samy od sebe" i bez objevování nových nalezišť.
Tuhle jsem četl, že současnými technologiemi bylo před deseti lety možné vytěžit jen v průměru 25% celkových zásob ropy v nalezišti. S dnešními technologiemi to je tuším 33%- takže když se to vezme, tak v tom samém nalezišti by dnes bylo o třetinu víc (těžitelné) ropy, než před deseti lety! Přičemž netěžitelná ropa se myslím do těch světových zásob nepočítá, takže s novými technologiemi se ty zásoby ropy zvyšují.
Ropa nepochybně jednou dojde, ale snad můžeme doufat, že to bude dost pomalu, abychom se stihli připravit.
Třeba v autech by neměl být problém v řádu tak dvaceti let ropu eliminovat bez nějaké "apokalypsy".
Akorát asi budeme muset víc spoléhat na elektřinu. V hodně dlouhodobé perspektivě bude podle mě záležet na tom, jestli se nám podaří zvládnout termojadernou fůzi.
Jestli se podaří rozjet ITER tak 2040 a první "komerční" fůzní elektrárny tak 2060, viděl bych budoucnost celkem růžově.
Jeden hodně vážný problém související s ropou ale podle mě je: I když globálně snad nějaký čas vystačí, určitě dojde lokálně- třeba v Jemenu jsou prý už zásoby ropy prakticky vytěžené. Státy zvyklé udržovat si životní úroveň jen vývozem ropy zažijí tvrdý dopad. Pak je otázka, jaký bude další vývoj. Možná to, že žádné války nehrozí, je moc velký optimismus.
|
|
|
Že války nehrozí je neopodstatněný optimismus. Momentálně ve světě zuří několik válek současně ;)
Každopádně si asi nikdo zde v diskusi neuvědomuje, že ropa není jen energetická surovina, ale že celá dlouhá řada skvělých moderních materiálů ve všech oborech lidské činnosti se vyrábí právě z ropy.
Kdyby ropa vyschla nedej bože nějak moc kách, nebyl by to jen problém aut a radost zelených z čistého vzduchu a globalního ochlazování !!
|
|
|
Války samozřejmě myšleno kvůli ropě.
A samozřejmě si uvědomuju, že ropa má i další využití (viz třeba plasty), ale jde o to, že omezením ropy jako energetické suroviny a tím pádem podstatným snížením spotřeby se prodlouží doba, po kterou vystačí zásoby.
|
|
|
Valka kvuli rope - no kdyz dojde nebude cim valcit a kdyz nedojde ale bude ji malo bude opet nevyhdone valcit protoze valka spotrebuje to ceho je malo a o co se valci takze sama valka znici duvod valcit a zanikne :-D
|
|
|
Dostupné zásoby ropy se sice s lepšími technologiemi zvyšují, ale zvyšuje se taky energetická a materiálová náročnost těžby a tedy i cena. Pokud energetická návratnost (ERoEI) klesne někam k hodnotě 3, začne být efektivnější práce otroka. :-)
O termojaderné fůzi si přečtěte nejnovější informace:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4120
Podotýkám, že autor je chorobný jaderný optimista (pracuje na tokamacích) a přesto mluví v souvislosti s komerčním využitím fůze až o konci století.
Válka, která nás drsně zasáhne, určitě přijde. Otázka je kdy a jak moc nás zasáhne. Taky je otázka, jestli má cenu se na související ropnou krizi nějak připravovat a jak.
|
|
Jenom bych jeste vse doporucil precist si stranku o rope na wikipedii
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa
zejmena pasaz "Budoucnost ropy"
"Tato teorie neznamená, že po ropném vrcholu ropa náhle dojde, ale že se její těžba bude postupně snižovat. Vzhledem ke skutečnosti, že se ropa ve větším měřítku začala těžit asi před 150 lety, se dá očekávat, že zhruba stejnou dobu by mohla těžba ropy pokračovat i po dosažení vrcholu. Problém je právě v postupně se zmenšujících objemech těžené ropy, které znamenají budoucí razantní nárůst její ceny. Ropnému vrcholu se proto také někdy přezdívá „Konec levné ropy“."
;)
|
|
Zrovna nedávno jsem četl, že v laboratorních podmínkách už dokáží ropu vyrobit (nějaké bakterie, či co).
Až dojde ropa v přírodě, budeme jí vyrábět. Podle mě není problém strčit do auta vedle nádrže na benzín i nádrž na bakterie, který budou vyrábět ropu a rovnou jí i rafinovat. Přes noc budou makat a ráno máš plnou nádrž. Ideální. A kdybychom je geneticky zmanipulovali, aby dýchaly CO2, máme vystaráno. No a kmit je můžeme třeba ojetými pneumatikami.
|
|
|
Tak to já jsem četl třeba toto: cs.wikipedia.org/wiki/Term%C3%A1ln%C3%AD_depolymerizace. Takže je to asi tak, že vyrobit náhražku ropy resp. přímo její deriváty není problém technologický, ale ekonomický. Jak už psal diskutující přede mnou, benzín se momentálně nevyrábí Fischer-Tropschovou syntézou z uhlí prostě proto, že se to nevyplatí*. Ze stejného důvodu se nevyrábí ani termální depolymerizací, u které je navíc ten problém, že že do kotle, ze kterého vyteče ropa, musíte nejprve něco nasypat.
*) Kdyby bylo benzínu OPRAVDU málo, nepochybuji o tom, že by ekoaktivisté rychle obrátili a místo blokování těžby hnědého uhlí by začali obyvatelům Horního Jiřetína balit kufry. No ale možná do severních Čech přijeli na kole.
|
|
|
Proč by tam jezdili? A na kolech?
Buřt v Jiřetíně bydlí a jezdí samozřejmě autem, jenom má na něm namalované kytičky a nápis:"Z Jiřetína ani kus, balit kufry bude MUS!", pod kapotou má spalovací motor, který není právě nový (kdoví, jestli má vůbec funkční kat).
|
|
Během dohledávání historických cen ropy jsem našel docela zajímavou stránku s mnoha grafy:
http://www.wtrg.com/prices.htm
Doporučuju pozornosti.
|
|
Hmm, jak čtu, tak vlastně proč si dělat starosti, když je ještě na pár let vystaráno? Tak houby zle, necháme to na poslední chvíli a tím získáme spoustu času na radovánky. Takhle se má přistupovat k problémům?
|
|
pocitas ve svych poctech i s tim, ze nekdy behem onech petactyriceti let budou dalsi dve miliardy indu a cinanu taky chtit jezdit mikroauty i s mikromotory, pouzivat plastove jednorazove vyrobky a vubec si uzivat nasi zapadni konzumni urovne?
ale jinak cisilka sou to moc pekna, skoro jak do ppt prezen...pardon presentace
|
|
|
Tohle je pěkné strašidlo, ale IMHO to ještě nějakou dobu reálně nehrozí. Drtivá většina Indů a Číňanů žije v podmínkách primitivního feudalismu a i když ten přechod u nich bude rychlejší, než byl u nás, tak do doby, kdy jich převážná část bude chtít a moci jezdit auty a používat jednorázové plastové výrobky, ještě dost času chybí. S Čínou a Indií je třeba počítat, ale vývoj v pár jejich nejvyspělejších částech (často se spoustou výjimek a privilegií) se nedá prostě extrapolovat na ty země jako celek.
|
|
jen tak pro tu extrapolaci: kde byli primitivni cinsti a indicti feudaliste pred petactyriceti lety a kdepak asi budou za dalsich 45 let? nechci se tu bavit o vysledcich za Q1 2009
|
|
Článek si hodil chrchel, raduje se přitom, jak všechny ekonomy a ekology přechytračil. Přitom to je hromada úvah základoškoláka.
Pech je v tom že tady nikdy nešlo o to že by "NEBYLA" ropa. Jde o to aby byla LEVNÁ ROPA, protože drahá ropa ve světě == žádná ropa. Kdyby skutečně nastal den V velkého vyschnutí, tak bude platit žádná ropa = ještě dražší ropa, a bude, i kdyby se měla začít vyrábět z bobřích kožek. Drahá ropa rovná se kolaps krach a bum, i kdyby byla.
Vůbec totiž nejde o to, kolik je ropy, ale jak levno se dá získat. Čim jí je víc na velkejch nalezištích, tim levnějš se dá vyrubat.
Další problém je v tom, že autor si tak nějak myslí, že odedneška do konce lidstva bude spotřeba ropy stejná jako je dnes, což neni pravda ani hodně velkou náhodou.
Nevim odkud autor čerpal, ale aspoň podle national geographic, a bůh ví že lepší zdroj asi nenajdu, po roce 2030, aby se udržela dodávka pro rostoucí spotřebu, potřeba těžit ze asi 80% z nových, dosud neobjevených nalezišť. S čim dál většími náklady.
|
|
clanek opomiji, ze problem dnesni ekonomiky zalozene na rope neni problemem celkovych zasob ropy v nalezistich a na kolik let vystaci... v komentarich uz se objevilo /napr. Wolf/ ze jev nazvany peak oil je skutecnym realnym rizikem... problem se da prirovnat treba k dieselagregatu, ktery pohani celou tovarnu, ale ma nadrz jen na 2 hodiny provozu... aby se chod tovarny nezastavil, je nutno neustale tuto nadrz doplnovat z kanystru donasenych od benzinove pumpy...jenze jak se napr. o svatcich ci lokalnich havariich /hurikan, zastaveni dodavek neplaticum/ zhorsuje zasobovani z blizkych benzinovych pump zvysuje se riziko kratkodobeho zastaveni dieselagregatu, ktere vsak vyusti v odstavku cele tovarny... to riziko je tim vetsi, cim vice se tovarne dari, tedy ma dostatek zakazek a muze ci musi zvysovat vyrobu a spotreba paliva je tim vetsi a vetsi, pricemz chozeni s kanystry je problematictejsi /nahodne fronty u benzinek, dolevani do nadrze se neda urychlit, atd/...opetovne nahozeni linek pak bude casove a pracovne narocne... placeni penale za zrusene ci opozdene dodavky pak muze zpusobit restrukturalizaci tovarny, ruseni provozu a propousteni zamestnancu... cili dnes si nelameme hlavu kdy dojde ropa uplne /vsechny benzinky budou zavrene/, to nechavame furiantsky budoucim generacim, stejne ti mladi jen hulej travu, tak at se snazej... ekonomy a hospodare dnes znepokojuje riziko kratkodobeho snizeni ci omezeni dodavek ropy... mimochodem, ten peak oil uz mel v dusledku rostouci ekonomiky nastat pomerne brzy, ale jako nahodou tu mame celosvetovou krizi, ktera ho odklada na neurcito...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Ropná krize
|