Komentáře ke článku: Ta dnešní technika stojí za hovno… (ze dne 15.11.2015, autor článku: Fastrider)
Přidat nový komentář
|
..a některý maji 7200. :)
Pokud člověk chce, aby jen tak nelehnul, tak jsou pak akorát trošku drahý. Jinak jsou už disky co maj 1,2TB na plotnu (WDčka 6TB, 5400).
A to je docela masakr.. holt technologie kolmýho zápisu je užitečná.
Když umře tak to bude masakr ale taky. :D
|
|
|
Serverový disky mají třeba i 10000 nebo 15000 otáček za minutu. A už jsou u nich celkem běžné i 8TB disky.
|
|
|
|
Můj Spinpoint v má 2 plotny a 2 TB. Ale je malej, notebookovej.
Jak se to tam povedlo nacpat radši ani nepřemejšlím.. :)
|
|
|
No, kolo, ne bicykl, kolo od trakaře, to byl vynález, neposeru se s disku co se vrti, ty slušnější se vrtět už nebudou...
Narozdíl od kola...
|
|
..stojí .. zlaté Hitachi, které teď po 15ti letech pomalu v práci měním za Western "tikital" .. a né nadarmo se diskům Seagate přezdívá Shitgate ..ale co naděláme, doba je zlá ..
|
|
|
Ja jeste pamatuju 8" floppy. Nepamatuju na nich vadnej sektor. Mam jich jeste nekde par a kdybych nadratoval mechaniku, tak se vsadim, ze i po tech cca 30 letech bych je precetl a tipuju, ze bez chyby.
Ale... co s tim? Hovno.
I ten blbej Ethernet je chybovej, proste dneska se chyby neresi, pretluce se to rychlosti a opravama.
A takhle je to se vsim, protoze lidi to proste chteji. Respektive - oni to nechteji, ale nechteji zaplatit vic za neco lepsiho. A vvvottom tto jje...
Fotite jeste nekdo rodinu na cermobile 6x9? Dost pochybuju. Digi? Jasne. Kvalita? No... ja vim. Ale je to levny, je to jednoduchy, je to... proste moderni.
|
|
|
To jste musel mít enormní štěstí, nebo máte dost špatnou paměť. Osmipalcové plácačky -- přinejmenším všechny, s nimiž jsem přišel do styku, což znamená ty u počítačů SMEP, především vyráběné Robotronem -- byly k pláči nespolehlivé. Oproti nim byly 5.25" právě co do spolehlivosti ukrutný pokrok; a 3.5" později ještě výraznější, ty byly prvním magnetickým médiem, kde nebylo nutné důležité věci ukládat trojmo :) Spolehlivost dnešních HDD je ovšem násobně lepší.
Asi jediné, co opravdu nikdy nemívalo žádný „vadný sektor“, byly děrné štítky... pokud se ovšem nepomačkaly. Nebo nerozsypaly... :)
|
|
|
Derne stitky byly vynikajici na poznamky. Samozrejme, jen z te ciste strany, bo na te potistene bylo dost hovno videt. Ale byl to celkem kvalitni, i kdyz tenky, karton. No a holt usekly roh... blbe se to stosovalo.
Ja jsem s 8" delal na ADT a tam se nesraly. Samozrejme, ve srovnani s paskami, nebo "prackami" (HDD) mely nahovno kapacitu, ale slouzily ke kabelovemu prenosu dat (sup do kabele a hura do jineho baraku).
Jeste pocatkem 90. let jsme u nas v praci preferovali 5.25", byly mene chybove, nez tehdejsi 3.5" a to bez ohledu na znacku. Instalacky a veskere "poklady" se cpaly na ty stare diskety. Onehda jsem, jen ze srandy, hledal nejaka data a bez problemu jsem ty 5.25" precetl vsechny. Byly nahrane jednostranne a bylo jich cca 40.
Hodne zalezelo na vyrobci, tohle byly Verbatime.
|
|
|
Jo, a jeste o neco starsi byly derne pasky, z toho jsme na vanoce delali hvezdy na stromecek... ten bordel, co se z perforatoru sypal, jsme pouzivali na party misto konfet. majitelky bytu urcite dodnes vzpominaji se slzou v oku...
|
|
|
To fungovalosnad souběžně....
Výlet do pravěku, kdo z vás to má? :-)
|
|
|
3,5" Diskety. Mor a zlo. Člověk přinesl data na odevzdání a disketa nejde přečíst. Doma to jelo... "Ste jel šalinou, žejo?" Ozve se zpoza počítače.
|
|
|
Osmipalce? To je těžká moderna!
Před časem jsem na šroťáku zahránil tohle [1], což je věc, na které jsem v rámci středoškolské odborné činnosti začínal programovat v polovině 70. let. Byly tehdy asi tři v republice a jedna z nich na pobočce Československé vědeckotechnické společnosti v praze na FELu, kde pan profesor Taraba (R.I.P.) konal osvětovou charitu. Měl dobře oplechovanou prdel a mohl si to dovolit.
Ale zpátky k věci. Z té doby mi zbyly nějaké kazety (klasické CC60), které tahle věc používala jako storage. Tož po vypucování a seřízení šrotu ze smetiště jsem kazetu založil - a čte bez jediné chyby! Po více, než 40 letech se na mne zase usmívá celých 8kB RAM s Basicem a svět je zase krásný ...
[1]: www.hpmuseum.org/hp9830.htm
|
|
|
Ehm, pásková technologie je stále nejspolehlivější zálohovací technologií na světě a proto je stále využívána korporacemi. Nevýhody jsou známé, ale pro zálohování jsou ignorovány z jasných důvodů.
Aplikuje se to pouze na kritická data for obvious reasons :-) Cokoliv nekritického se zrcadlí, protože na tom tolik nezáleží =)
|
|
|
Síťová komunikace ze své podstaty bude chybová, 100% odstínění je zkurveně drahé a je to stejná píčovina, jako snaha o absolutní bezpečnost na silnicích. Ale "i kdyby to mělo zachránit jeden život" tu spousta lidí odsuzuje, tak je zajímavé, že tu formulku se snaží napasovat na jiné oblasti života(I kdyby to mělo zachránit jediný bit!!)
|
|
|
No ja spise srovnavam pristup k Ethernetu a treba RS485 a nad tim visicich protokolech. Zatimco Ethernet jde cestou velkych ztrat kompenzovanych rychlosti, tak RS485 jde cestou nizsich rychlosti, zato spolehlivejsiho prenosu. Pochopitelne, tohle se udrzi jen v prumyslu a profi aplikacich.
Predpokladam, ze podobny pristup je i zalohovani dat.
|
|
|
Jak jsem napsal výše, kritická data jdou na pásky a pak do sejfu.
Pak je to každýmu u prdele a jen se to různě zrcadlí, podle nálady IT a rozpočtu :D
|
|
|
TCP je díky stavovosti pro zálohování naprosto regulérní, především pro poměrně snadné dodržerní zásady, že úložiště záloh by mělo být fyzicky umístěno v jiné budově než zdroje záloh. To by se sériákem dost těžko realizovalo (zesilování, galvanické oddělení ...), ale jak píšete pro automatizaci je sériová komunikace nenahraditelná, ono tedy používá se i přenos sériových dat přes převodníky a potom TCP, třeba vzduchem, ale spíše jen pro sběr dat třeba z čidel.
|
|
|
Eh, v dnesnej dobe uz je RS232/485 takmer mrtvy aj v priemysle. Snimace su cisto A/D, PLC v ramci nejakeho bloku sa zvyknu medzi sebou rozpravat po CANbuse, hlavne bloky sa vykecavaju cez Ethernet protokolom podla chuti a nalady vyrobcu.
Dovod je povacsine datova priepustnost. Ked treba, komponenty si vyziadaju nejaku formu ACK aj cez Ethernet, takze spolahlivost je.
(a pochopitelne, tam, kde mi davnejsie stacil multimeter a kuk do schemy, nedavno stacil multimeter a notas so seriovym portom, dnes potrebujem skor Ethernetovy kabel (nehovorim, ze PLC nemavaju diagnosticke seriove porty, no na hlbsi pohlad do masiny to casto nestaci) a hlavne rozsiahle nadavanie, modlenie sa k roznym bozstvam a dufanie ze na niekto na servisnej linke vyrobcu masiny je ochotny podelit sa s takymi drobnostami ako.. ehm.. heslo.
|
|
|
Asi zalezi na aplikaci. V nasem oboru je stale uprednostovana RS485 pred CAN zejmena kvuli spolehlivosti protokolu. CAN je de facto take na RS485, ale standardne se honi na vyssich rychlostech, coz uz pak muze problem pri spatne impedanci linky nebo vetsi vzdalenosti. My vyuzivame i prenos dat v realnem case, coz je pres standardni Ethernetovy protokol nemozne.
Ja pisu veskery fw v asm, C++ se mi temer nehodi. Nevidim do nej krok po kroku a nemohu zarucit, ze to dela presne to, co ma. Krome toho si fw chranim zakazanymi instrukcemi, coz nasroubovat do C++ je take dost pracne. Driver pro RS485 mi slape uz pres 15 let beze zmen. Konkurence na CAN to upgraduje rok co rok. Nemam cas honit "duchy" po linkach.
RS232 je celkem naprd, ale pokud je primo na desce, tak je to porad lepsi, nez cokoli pres USB.
|
|
|
Neřekl bych, že zrovna RS232 je naprd ... pro blízkou komunikaci mi přijde lepší než 485, protože duplex. Ano, máme 422 ... jenže to je kroucený pár tam a zpátky, zatímco 232 vystačí s jednou zemí. Navíc 232 má HW handshake. A pokud jde o elektrickou odolnost ... 75176ky jsem svého času měnil poměrně často *1), MAX232ky snad jednu ... dvě?
Každá věc má svoje.
Ad USB - mimochodem, už nějakou dobu řeším problém s automatickým rozpoznáním více usbserial zařízení u jednoho počítače. Ty kurvy píšou do serial numberu USB sériových převodníků nuly. Do všech. A lidi nikdy nedonutím, aby tam ty USB kabely nastrkali vždycky stejně, abych mohl jít po bus tree ... Nebyl by nápad?
*1) v jednom baráku s rozvodem TNC a více zásuvkami v jedné místnosti to byl prakticky evergreen co 14 dní.
|
|
|
Ad USB<->RS232, prevodniky od FTDI zvyknu mat normalne nastavene seriove cisla, cinske klony za pol dolara nie. V pripade potreby maju aj FT232R, ktory ma nejake vlastne ultraunikatne cislo vhodne ako pripadny HW kluc pre aplikacie.
.. a ako tak pozeram, FTDI no svojich cipoch umoznuje cez aplikaciu nastavit VID, PID, Serial ID a dalsie srandy
|
|
|
Značkový kabel s Prolificem (za cca $10+ v přepočtu):
Bus 004 Device 038: ID 067b:2303 Prolific Technology, Inc. PL2303 Serial Port
Device Descriptor:
...
idVendor 0x067b Prolific Technology, Inc.
idProduct 0x2303 PL2303 Serial Port
...
iSerial 0
Takže tak žhavé to s těmi značkovými převodníky taky není. No a když se na serial# nedá spolehnout, jiný nápad?
P.S.: To nastavení jde jen u určité, méně používané verze FT232. Běžné chipy mají OTP ROM napsanou od výrobce - občas s nulovým serial#, pochopitelně.
|
|
|
Když jsem ještě používal FTDI, vždy jsem k němu dával konfigurační eepromku. Zatím jsem nekoukal, jestli ji PL2303 umí taky používat, ale divil bych se, pokud ne (minimálně na nastavení vid/pid).
Pruda je, že tyhle věci jdou nastavovat i skrze USB bez zvláštních oprávnění (viz případ "klonované HEX-CAN/KKL kabely" vs "příliš nová verze VAG-COM" => přepsání vid/pid na 0x0000 čili "znefunkčnění" kabelu, což jde mimochodem fixnout vlastním .inf obsahujícím vid/pid 0x0000 a ovladač FTDI :D)
|
|
|
Jo, pokud má člověk tu luxusní možnost si věc navrhnout sám a přibastlit EEPROM ... to je pak jiná káva. Já hovořím o hotových převodníkových kabelech přes pult.
|
|
|
Pokud jich tam připojuješ víc a nemáš ty obvody od FTDI, u kterých to jde měnit, tak máš asi smůlu. Řešil jsem to před pár roky, nakonec jsem to „vyřešil“ tak, že jsem tam dal jeden od FTDI a druhý od Prolificu a ty už jsem si najít a odlišit zvládl :-(
|
|
|
Taky mám ten pocit, že to vymyslet nepůjde. Ale hloupý se nezeptá :-)
|
|
|
Ty 8'' si pamatuju ještě ze základky, byly fajn, když bylo vedro, dobře sloužily jako vějíř :)
Ale pokud si dobře vzpomínám, tak kapacita byla 64KB, co s tím?
A když už jsme u tý sentimentality, rozšíření operační paměti ze 4MB (ne GB!) na 8MB stálo 4000 Kč, a to byly jiný penízky než dnes. Na kolik dneska vyjde čtyřgigová flashka, že, pokud se tedy vůbec ještě takhle malá prodává.
|
|
|
Řadu ShItBM 120 GXP pamatujete? 80 % prodaných kusů se do roka vrátilo na raklamci jako vadných. IBM od té doby disky nedělá.
Shitgate se mi zhroutil 1x tak, že se data nedaly zachránit. Shitachi 1x, ale data zachráněny. Shitstern Digital jsem měl 2, jeden šel dokytek, druhý ještě funguje. Ale je dost nahovno, že se na něj nevejde ani jedno CD v MP3, natož Flac. 88 MB. Jedině v midi, což je dost nahovno, když chcete místo samplů nástroje strunné či vokály, jako je třeba fortepiano, resp. šestihlasý sbor.
Áno, dneska je všecko o rychlosti a na chybovost se sere. Průser je, že každý den odesílám ~115 MB a použitím bezchybného protokolu bych to posílal asi 32 hodin. Když začnu v pondělí, tak v pátek mi chybí celý čtvrtek. Ale byl by to bezchybný přenost.
Mimochodem na dvouruční štípací sekeře už mám za v novém tisíciletí měněnou násadu, dnešní dubové dřevo hovno vydrží. A ani to ostří není co bývalo, dvakrát ročně se to musí brousit nebo aspoň obtahovat. Dřevěná palice na zarážení klínů se taky rozpadla. Tož tolik k temu, co co vydrží.
PS: HW řešení přehrávače klavírních skladeb. Moc portable to není. Hádejte, jestli se může papír
roztrhnout. https://www.youtube.com/watch?v=aseMAEctM1s
|
|
|
Jo, ze zlatých Hitachi jsem před rokem 3 z 5 reklamoval dvakrát po sobě během 3 měsíců... :-P
|
|
Osobně doporučuji kupovat serverové disky; jsou sice o něco dražší, ale ta životnost je neporovnatelně vyšší.
Svůj hlavní počítač nevypínám a mám v něm 8 disků (slouží jako síťové uložiště pro celou rodinu, některé disky jsou na zálohy, běží tam pravidelné zálohovací skripty), které se prakticky pořád točí.... jejich životnost se pohybuje kolem osmi let (krom systémového SSD, ten zatím nevím, ještě neodešel), nejstarší disk už běží 10 let.
Samozřejmě je nutné chladit, větrat, jejich teplotu neustále vidím na liště, momentálně má nejchladnější z nich 32 stupňů a nejteplejší 39 (někdy těch 40 přelezou, ale vidím to nerad).
Všechny disky mám od Seagate a WD, ten SSD od Intelu (zatím je tam asi dva nebo tři roky, nevím, jak dlouho vydrží) a nikdy jsem neměl důvod si stěžovat. Lidé často kupují shity, protože jim je líto připlatit si, ale ve výsledku na tom prodělají.
|
|
|
Otazkou stale zustava spolehlive zalohovani, treba rodinnych obrazku a videi. Je to jako se slamnikem. Drtiva vetsina velkokapacitnich medii jde za par let srat. Ja to zatim palim dvourychlostne na CD (ani DVD tolik neverim) + zrcadlo HDD. Ale... nektera CD vypalena v roce '95 uz dnes vykazuji 20% chybovost, coz v pripade jinych dat, nez obrazku, uz nezachrani ani dobry CRC nebo parita. Nevim, co s tim. Neco jako PROM? V techto objemech nehrozi.
|
|
|
Já to nějak jedu "silou"; krom toho, že to mám na dvou discích v počítači (a když jeden odejde, koupím nový a zreplikuji), tak pro případ, že by odešly oba, mám to i na externích discích, přičemž pokud by mě někdo vykradl a vzal počítač i s externími disky, mám ještě několik takových externích disků po blízkých lidech, kteří se mnou nežijí pod jednou střechou (když se s nimi vidím, vyměním starou verzi zálohy za novější).
Záloha mi funguje tím způsobem, že každou hodinu zálohuji "pracovní adresáře" (tak mám označené ty, kde se mi mění obsah nejčastěji) skriptem (jen z disku na disk v počítači), část z nich (ty, ve kterých mám uloženou fakt práci) se mi ještě automaticky posílá do práce na server (tam je RAID), každou noc zálohuji skriptem nějaký celý disk (opět jen z disku na disk v počítači), čímž se mi takto vystřídají po pár dnech všechny.
Cca jednou týdně strčím do počítače externí disky a znovu pustím skripty, čímž na ně překopíruji obsah; a když se vidím s někým, u koho si externí disky schovávám, jen vyměním tyto za starší verzi.
Tím se samozřejmě řeší i rodinné obrázky a videa; ztráta je prakticky nemožná, tolik disků naráz prostě neselže. Je úplně jedno, že po nějakém čase odcházejí, vždy koupím nový a replikuji. A externí disk s pár terabajty stojí pár tisíc, takže to ani není nijak zvlášť drahá sranda.
|
|
|
To uz je teda solidni diagnoza todleto :-)
|
|
|
|
+1 To je už je fakt paranoia :D
|
|
|
Proč? Tomu fakt nerozumím.... chápu, že někomu na datech moc nezáleží, ale komu záleží, tak mít je na více místech je přece naprosto logické, nebo ne?
|
|
|
Je, akorát že to usnadňuje přístup k datům těm, komu do nich je vůbec nejméně -- takže je nutností opravdu kvalitní šifrování se silným heslem. Tvůj případ to asi nebude, ale především se silným heslem (a v menší, ale také nezanedbatelné míře s volbou kvalitní šifry) většina lidí typicky mívá problém.
(No, pravda; většina to řeší tak, že data ukládá buď zcela nešifrovaná, nebo tzv. „šifrovaná u providera,“ což je přesně totéž, přes nějaký do systému integrovaný cloud, což mi hlava nebere a z čehož mi je lehce nevolno :-O)
|
|
|
Šifru mám AES 256 a svá hesla bych označil za velmi silná.
Každopádně i kdyby ne, u drtivé většiny těch dat mi jde o to, abych je neztratil, než o to, aby se k nim nikdo nedostal.
|
|
|
Pokud Vás tvorba nějakých dat živí (např. jako vývojáře, grafika, návrháře hw), tak podobně budete reagovat jen do první ztráty v blbou chvíli. Pak si to zařídite podobně, jako to má Urza (i když třeba ne zase až tak dotažené).
|
|
|
Ja to resil porizenim dvou paskovych mechanik LTO3 - jednu jsem podedil po zakaznikovi pouzitou, tak jsem obratem za nekolik malo penez zakoupil nepouzitou z ebaye, otestoval, znovu zatavil a ulozil k paskam do trezoru spolu s nahradnim SCSi radicem. Nebojim se totiz ani tak o data, jako na cem je budu cist za par let :-/
|
|
|
Crash Plan nebo Backblaze zálohování levně řešej.
Jen rychlost je (zatím) hodně pomalá. Pořád to mám ale radši, než se crcat s externíma diskama.
Jinak můj nejstarší desktopovej HDD Hitachi má natočeno podle SMARTu 8 let a vadný sektory ukazujou nulu.
|
|
|
Nějakým zálohovacím softem to procpat na obláček se šifrováním. I když šifrování bude lehké na zlomení, tak ta data nejsou nikterak bezpečnostně důležitá.
Vhodně zvolená velká firma(Amazon, MS) zajistí, že nedojde k MegaUpload aféře.
Plus druhá záloha na nějakém disku bokem.
|
|
|
Oblackum neverim. Jednak se zivim necim, co nesmi proniknout kamkoli do "nepovolanych" rukou a data mam v jednom baliku rodina/prace a druhak, pokud by doslo k jakemukoli odstrizeni od Internetu, tak se mi oblacek rozplyne.
Urzovo reseni se sice uplne paranoidni, ale funkcni. Disku se mi tady vali docela dost, asi neco podobneho taky udelam. Loni jsem koupil novy maly server, ale bohuzel jsem k nemu koupil i moc velke a chytre disky, se kterymi on nespolupracuje. No, blbec. Takze musim vymenit a bude to jako druhy zalozni server.
|
|
|
Tak já řešil zálohu rodinných obrázků a videí ,-) A zdůraznil jsem i vlastní 2. zálohu, právě kvůli výpadkům připojení :) Já tomu taky nevěřím, ale na vlastních fotkách nemám nic, co by někdo po troše snahy nemohl vidět. A pokud někdo bude lámat moje fotky místo aby lámal můj účet na Steamu, win-win :)
|
|
|
Já bych neřekl, že je to zas tak paranoidní; schovávat všechny zálohy doma mi přijde neopatrné, protože co kdybych třeba vyhořel, někdo mě vykradl, nebo tak něco....
Navíc ta data ukládám na ty disky šifrovaná, ono to sice chvilku trvá, ale člověk pro to nemusí nic moc dělat, protože dá disk do počítače, pustí skript a odejde. A cena je taky velmi příznivá, ty disky jsou dneska záležitostí jednotek tisíc.
Ne že bych svým přátelům nevěřil, ale i jim může někdo třeba ten disk ukrást, pak budu radši, když tam žádná data nenajde.
Nemám zas až tak co skrývat, to šifrování je možná paranoidní, ale samotná záloha mi přijde celkem adekvátní, pokud člověk nechce o svá data přijít.
|
|
|
Já mám nejstarší hard disk z roku 1985. Před pěti lety ještě bez problémů chodil. Pravda, s kapacitou 20 MB už dnes díru do světa neudělá...
V mém počítačovém museu mám několik desítek disků z období ca 1995 až 2012. Fungují všechny, byť je možné, že některá data už poškozená jsou. V rodině běžně používáme počítače a disky 5-10 let staré a jediný problém s diskem jsem zaznamenal u jednoho z prvních SSD - tuším ještě bez podpory TRIM.
Vypálená CD a DVD s fotkami z období 95-2000 jsou naprosto v pohodě (i když pro jistotu mám ještě několik kopií na discích na různých místech). Stejně tak miniDV pásky (nejstarší 2005).
Je ale fakt, že s nástupem HD videa a SD karet začínám trochu víc přemýšlet o tom, jak zálohovat dál. Solid state disky jsou na tyhle objemy pořád docela drahé a k současným mechanickým už nemám tolik důvěry. Zatím to taky řeším serverovými s menší kapacitou, ale uvidíme, jak to dopadne.
|
|
|
Fíha, 25 let životnost, to jsem nemyslel, že je vůbec u disku možné, kloubouk dolu.
Když vidím, jak často odcházejí disky lidem v mém okolí, tak jsem měl pocit, že těch cca 8 let u mě je buhví co....
Ale s jedním z těch disků možná trhnu rekord, zatím funguje 10 let a pořád žádné chybné sektory, nic.
CD a DVD nějak nemám, respektive mám, ale nepoužívám, když se mi dostane do ruky CD/DVD, udělám si image a uložím na disk; přijdou mi takové nepraktické.
|
|
|
V desktopech se slušným chlazením? (HDD teplota pod 45 °C)
Já naopak mám problém najít disk, který by umíral, pokud je o něj staráno trochu rozumně. Nejvíc chcípají disky v laptopech/externí disky. Protože uživatelé se k tomu chovají jak kdyby ta technologie nebyla náchylná na náhlé změny poloh a nárazy :)
Z mýho pohledu je to naopak - nechápu, jak je možný, že ty disky žijí tak dlouho.
(nekupujeme GE a její ekvivalenty, takže low end šrot neřeším)
(bavím se o standardním uživatelském prostředí, nikoliv enterprise solutions)
Když si člověk uvědomí, jak se s těmi disky zachází po cestě(fakt nejsou přepravovány v bavlnce), tak je skoro zázrak, že poruchovost je tak nízká.
|
|
|
To je asi fakt; i já své chladím dobře (pod 40).
Ale většina lidí se k těm diskům chová dost hrozně.
|
|
|
Tak to jste oba frajeri... To ty disky mate v mrazaku, jako JJ? Ja letos nameril na discich rekord 54 °C. Jinak maji standardne do +10 °C k okoli. Kdyz nahodou dostanu chut na nejakou narocnejsi hru, jdou po case na + 15 °C. Ale do 40 °C? To musite byt stastni lide s klimatizaci... Pac takovou jsem mel teplotu v mistnosti.
|
|
|
Ne, to jsem měl „dočasně“ (asi 4 roky) rack v garáži, do které fouká ze všech stran. No a když bylo i v jedenáct dopoledne venku -27 °C...
|
|
|
:D
Kolik udavaji vyrobci idealni pracovni teploty u plotnovych disku? 5-40 °C? Kazdopadne i tak docela slusna vydrz.
|
|
|
Kdysi kdesi jsem viděl křivku závislosti úhynu HDD/teplota.
Nejméně HDD odcházely při teplotě 35°C.
Jaký je příkon HDD?
5W? max. 10W? (spin-up)
Jak správně změřit teplotu HDD?
Nějakou aplikací, SMART, teplotním čidlem?
|
|
|
Jsem schvalne pogooglil a spotreba disku pri roztaceni ploten se pohybuje mezi 10 a 30 W. Rozdil mezi klidovym stavem a udrzovanim otacek je do 2 W. Spotreba +- 5 W. A s tim merenim teploty mate pravdu, kazdopadne predpokladam, ze dnes to drtiva vetsina cte ze SMART. Kde prave SMART meri teplotu, netusim.
|
|
|
Klimatizaci mám taky, ale na disky především (velké) ventilátory.
|
|
|
V tomto případě musí být něco hodně špatně s chlazením, pač já třeba v thinkpadu který se mi tady dlouhodobě vaří (87 °C na CPU) mám na disku stále 34 °C. Tj. disk v bayi, jako primární mám SSD který neměří teplotu. Při okolní teplotě asi 25 °C. Pravda, je to starý, relativně nedokurvený thinkpad, který ještě nenavrhovali ichtylové schopní naprosto všeho, např. disk vrazit třeba centimetr od grafiky, jen aby noťas byl o něco tenčí a hezčí. V takovém případě to ten disk samozřejmě do roka odjebe :-)
|
|
|
No ja nevim, disky jsou hned za intake ventilatory (2x120 mm). Mirim, tam, ze kdyz je v mistnosti 40 °C, tak si jen tezko predstavuji realnou situaci, kdy bude mit disk mene (jasne, vlhkost vzduchu v kombinaci prodenim by absolutne teoreticky u odstaveneho disku tu teplotu pod teplotu mistnosti srazit mohla).
Pripoustim, Case je jen midtower a ty 3 disky jsou tam docela nahustene (obzvlast v kombinaci se 3 mechanikami), takze airflow mezi nimi nic moc. Jinak zadna komponenta pri normalni praci nejde pres 35 °C, a to tam mam same uz postarsi primotopy. Navic velke ventilatory ve skrini mam behem normalniho obdobi v 20% vykonu se zavrenymi dvirky, protoze me ten hluk jaksi obtezuje, obzvlaste vecer.
|
|
|
Ha, díky za zmínku o teplotě. Teď si uvědomuju, že jeden disk mi přece jen odešel, dokonce serverový. Holt teplota -15 °C na motherboardu a kolem -5 °C na sensoru uvnitř disku asi není úplně to pravé ;-)
|
|
|
Velmi pravdivý názor. Drtivou většinu IT komponent si zničí uživatelé sami svým ignorantstvím. Ve srovnání s přirozenou mortalitou je to určitě o řád, možná o dva častější příčina.
|
|
|
Typická situace: pubescentka odpojí 2.5" externí disk růžové barvy od netbooku a během vteřiny s ním mrskne přes půl místnosti na gauč. Po sdělení, že vevnitř se ještě točí plotny a že právě o ten disk přišla, rozhodila rukama se slovy "a to jako mam čekat jak dlouho?"
resumé: head crash, jednoduše neobnovitelné v domácích podmínkách
|
|
|
Socialisticke vypocetky na ne! To jsme chodili v backorach, bilych plastich, v odvlhcenych (=studenych) mistnostech, ani zrat se u terminalu nesmelo.
Jo, kdyz klekla hlavni ROM, protoze ulizecka vzala dvirka smetakem a dvirka vzaly ty ferritove prstynky utokem, tak ale 1 byte odpovidal jednomu gramu hmotnosti. S tim se proste pohazovat nedalo.
|
|
|
Sorry, to byla RAM... ty preklepy jsou na teto diskusi nahovno :-/
|
|
|
U laptopů se se změnami poloh a nárazy počítat musí. Pokud v něčem takovém výrobce nemá akcelerometr a rychlé parkování hlav, je debil výrobce, ne uživatel. (Když už tam tedy není SSD.)
Disky nejsou přepravovány v bavlnce, ale ty, které kupujeme my, jsou přepravovány v poměrně bytelných obalech, které většinu nárazů pohltí. (Holé disky, je fakt, že některé levné NASy a externí disky jsou baleny o dost hůř.)
|
|
|
Vy neberete od Tec*D*ta, že ne?
|
|
|
on ale pise o externim disku odpojenem od laptopu - a tam, obavam se, zadny ' akcelerometr a rychlé parkování hlav' nijak vyrazne nepomuze.
|
|
|
Tohle mel nejlepe vymysleny jeden stary IBM, 10MB MFM, velikostne byl jak 4x 5,25 mechanika na sobe: Tak jak se do toho vypnulo napajeni, tak nejaka pruzina proste na ferovku ty hlavicky zaparkovala na kraj a to tak razantne, az se disk zaklepal :-))
S nostalgii vzpominam, prenosova rychlost 20kb/sec... :-))
|
|
|
Nejvíc chcípají disky v laptopech/externí disky
U externiích disků je to samozřejmě jasné, i když mám dojem, že některé starší Toshiby tohle řešily tím, že hlavy parkovaly vždy, když disk momentálně neprováděl i/o operaci.
|
|
|
Disk to přežije, ale tím je mu snižována životnost, ono se u těch disků nepředpokládá, že během plné palby s tím bude uživatel utíkat :)
Holt někteří uživatelé neví, že ta věc, co dělá ten šílenej hluk a bliká světýlkem, očekává určité kultivované chování. Stejně jako když v zimě lidé nastartují zmrzlé autíčko a pak jej vytočí do vysokých otáček. Motor to přežije, ale že by z toho byl nadšenej :)
|
|
|
Opravdu velký průser jsou SD karty (a solid state vůbec). Zvláště ty vícelevelové, tedy typicky od 8GB nahoru. Podle způsobu používání dokážou odejít i za dva měsíce (osobní, trpká zkušenost). Navíc díky wear levelingu se o tom člověk nedoví, prostě furt dobrý a najednou lup a konec. Nadále tedy podstatně víc věřím mechanickým HD, než SSD a radši si připlatím za kvalitní serverový 24/7, nejlépe nízkootáčkový.
Jinak musím říci, že některá, nejstarší CD už mi opravdu umírat začala, ale cyklická replikace dat to (při ceně médií) řeší bez problémů ...
|
|
|
SD maji moc velkou hustotu bunek na velikost cipu. Cenove je to seslapane na minimum, takze to povetsinou umre bud mechanicky, nebo se proslehne napeti diky male bariere.
Dobre SSD by tento problem mit nemely. Ja osobne do aplikaci, kde jde "o zivot" davam CF a nikdy jsem problem nemel.
|
|
|
Problém je, že dobré SSD se jen tak nepozná. Kvalita wear levelingu je jedna věc, prostor dedikovaný pro toto je druhá věc..
Je celkem běžné (dělám v eshopu na reklamacích), že lidi přinesou měsíc starou SD kartu, která se přepla do režimu read-only, což signalizuje vyčerpání spare sektorů. Dost SD/microSD/flashek ale umírá totálně a zničehonic, nejde zachránit ani ťok a ani nejde resetnout firmware onoho média..
|
|
|
Byla by nějaká statistika značek, nebo tak něco?
Pokaždý, když někdo přišel, že mu zmizely fotky a podobně, šlo o karty jako Team, fejkovej Kingston a podobný "co bylo zrovna nejlevnější" :-/ Třeba Samsung sem takhle ještě nepotkal, ale zas to lidi asi moc nekupujou.
|
|
|
|
SSD mám mSATA Crucial (Micron) a zatím ťuk-ťuk dobrý.
Většinou se snažím používat to, co dávaj do PC přímo výrobci, čímž odfiltruju 80 % úplnýho odpadu (jakým bylo třeba OCZ).
|
|
|
Je to prosté - chcete kvalitu, jděte přímo do Intelu. Pravda, například proti Samsungu si takřka nechutně připlatíte.
|
|
|
No, nevím, stran SSD žádné statistiky neznám; ale Intel mám zafixovaný jako synonymum nekvality už od dob, kdy jsem prvně porovnal Z80 a 8080. Pak jsem se v tom jen utvrdil, když Pentium počítalo sice sakra rychle, ale blbě.
|
|
|
Co se tyce SSD, tak Intel v takovem tom sektoru pro bezne uzivatele dlouhodobe patri k tem nejlepsim na trhu.
Co se tyce HW obecne, tak intelacke zakladni desky vzdycky byly kvalitnejsi, nez zbytek (nebo nez vetsina zbytku), rekneme ze to mam vypozorovane nekde od P4
Predpokladam, ze ten tvuj koment je takova vtipna nadsazka, ale stejne, zajimalo by mne, co povazujes za synonymum kvality v oblasti HW :-)
|
|
|
Třeba Hewletta-Packarda nebo Motorolu.
Jsem si nicméně vědom toho, že to vše jsou dekádu nebo ještě víc staré informace, a že svět se v této oblasti mění ukrutně rychle :(
Nicméně úpadek kvality hardware* Maců pozoruji právě od doby, kdy začal používat Intely; netvrdím ale, že to je v příčinném vztahu; spíše půjde o korelaci danou jaksi celkovým přístupem po všech stránkách*.
___
* I, resp. ještě v mnohem větší míře, pozoruji v téže době úpadek software; ale to je zde celkem irelevantní, leda snad jako potvrzení té hypotézy z poslední věty.
|
|
|
Soudim, ze HP posledni roky je prast jako uhod jako cokoliv jineho :-(
Jinak jsem delal v oboru servis/stavby PC nekde od casu pred 20 lety do casu pred 7-8 lety a kdyz jsme pred tema rekneme 10 lety staveli pocitace do firem, kde mely neco vydrzet, davali jsme tam intelove MB, intelove CPU a intelove sitove karty :-)
V takovem tom beznem segmentu bezne pouzivanych komponentu nic lepsiho nebylo a mam zkusenosti s tim, ze se tyhle dily v podstate skoro nereklamovaly.
Samozrejme ale pokud ma nekdo nejake extra super naroky, tak v tech oblastech se prilis neorientuji, tak nechci hodnotit.
|
|
|
|
Hele, že já mrknu do statistik reklamovanosti SSDček, co nám lidi nosí :D (půl na půl závada "readonly" vs "dead")
|
|
|
Obecně lze říct, že Intel je špička až na 2 nebo 3 modely, kdy zvolili fakt blbej řadič a odcházelo to rychle. Samsung je kvalitní taky s tím, že záleží na řadě a Crucial - kromě M4, nevím. Samsung nedávno trochu umíral pod Linuxy, protože se holedbal funkcí, kterou neuměl, ale to je již opraveno =)
Zbytek je neznámé/sračka. Je vhodné poznamenat, že cokoliv mimo enterprise řadu je spotřebka, takže očekávaná životnost je cca 10 let(+- odhad na základě běžného užívání BFU), v tý době to bude stejně epicky zastaralé velikostí/rychlostí :-)
Já věřím Samsung PRO, odhad životnosti mám u obou 10 let s tím, že jsem se s tím nesral a jediný, co jsem zkontroloval, bylo vypnutí defragmentace.
(4 a 3 roky za sebou)
|
|
|
BTW očekávám, že životnost bude časem klesat(ehm, víc než o rok za rok :)) Můj odhad je 13 - 14 měsíců za rok, ale zkušenost v tomto směru nemám a kamarádi z korporátu všude vedou Intely a ty vypadají nesmrtelně :)
|
|
|
Největší masakr ale byl, jak se k tomu megaprůseru ťamťung vyjádřil:
"Dear Customer,
Thank you for contacting Samsung Support regarding your concerns and inquiries. We apologize for any inconvenience this may be causing you. Since Linux is open source, Samsung does not support the OS. All we can tell you is that you can disable Queued TRIM in Linux. Linux will then start using Sequential Trim, which is similar to how Windows does TRIM. Newer versions of Linux kernels blacklist the drive so that Queued TRIM automatically is disabled.
Thank you again for contacting Samsung Support and have a good day.
DM
CS20204"
To je síla, co? :-D Bug se projevoval údajně tak, že na disku normálně mizela data beze stopy a ťamťung ten naprcaný firmware opravil snad až potom, co se do toho obul někdo z Oracle. Proto bych si od této firmy nekoupil ani kabel.
|
|
|
No tak se někdo od podpory vyjádřil jako retard, není to poprvý ani naposled.
|
|
|
Btw, do raket nosicich jaderne hlavice se davaly Bernoulli disky. Nepamatuju, ze by kdy nejakej klekl. Jenze kdo dnes pouziva SCSI...?
|
|
|
Já :-)))))
Jinak u těch SD/SSD to není až tak o hustotě buněk, jako o způsobu fungování buněk. Doporučuji prostudovat pojmy MLC/SLC NAND. 4bits/cell (tedy 16 úrovní náboje) je věc, která rozhodně nebudí důvěru.
Naproti tomu ona oblíbená CF bývá většinou postavena nad SLC a tak vydrží opravdu hodně. Navíc se příjemně připojuje (ATA compatible).
|
|
|
Vzpomínále ještě někdo na JAZ a ZIP disky? :) ZIP ještě v práci provozuju.....
Ale Bernoulli disk mechanimu bohužel nemám.... mám jedno médium a dokonce 3 ks LS120 diskety....
|
|
|
Zip 100 v provedení pro SCSI mám v museu plně funkční, ale běžně ho nepoužívám. Bernoulli mechaniku mám taky, ale myslím, že je to jedna ze starších - 35 nebo 44 MB
|
|
|
Já mám ZIP v provedení USB, LPT a možná i SCSI :-) Nějakou dobu to používali i kluci ale s masivním nástupem flešek a netu postupně odešly do výslužby....
|
|
|
Když byla ZIP na LPT port, tak byla "průchozí" - zapojila se do ní tiskárna. (Počítač měl standardně jeden LPT port.) Nejvtipnější bylo si ten kabel k ZIP mechanice otočit, připojit ho jedním koncem do toho výstupního portu na mechanice a druhým do 25-pinového COMu na PC. A pak zavolat IT support, že nefunguje ZIP drive, aby to přišli opravit.
|
|
|
Diskety ZIP 100 byly charakteristické náhodnými ztrátami dat (při každodenním používání).
|
|
|
Do jakých střel že se dávaly Bernoulli disky? Pokud vím, tak paměti s pohyblivými disky byly jen v úplně prvních Minutemanech v šedesátých letech. Už při první modernisaci tam narvali vše solid state.
Mám dojem, že ten disk nebyla klasická paměť, ale od otáčení disku bylo nějak odvozeno vykonávání programu. Probírali jsme to kdysi na VŠ v architektuře společně s jiným exotickými věcmi a detaily si už nepamatuju.
|
|
|
Bernoulli pamatuju vojenske 44MB, 88MB (oboje byly takove cca 8" velke karty) a pak se to delalo jako 230 MB a 1 GB primo pod znackou IoMega (ZIP), ale ty uz staly totalne za hovno.
Ty puvodni, 44MB a 88MB byly pouzivany Izraelem do jeho raket. Cili dnes zname "odpal a zapomen" pouzivali uz koncem 80. let. Naprogramovala se karta, zasunula do rakety a ahoooj. Do kterych raket, to uz nevim, ale mohl bych se poptat. Pocatkem 90. let jsem se s nimi potkal, kdyz ty disky prodaval Scitex, coz byla izraelska firma zakopana hluboko ve skalach a pracujici az do 90. let na vojenskych programech. Navenek jako bokovku delali grafiku.
Pokud se dobre pamatuju, tak ty Bernoulli se standardne dodavaly ke grafickym Macum, protoze tehdy nebyly jine, spolehlive SCSI disky vetsich kapacit.
|
|
|
Pamatujete se blbě. Disky vcelku byly (samozřejmě jsme nemohli být tak rozmlsaní jako dnes a mít na disku práci za půl roku) a cena nebyla tak hrozná*. Bernoulli se používaly hlavně na přenos a archivaci dat.
„Odpal a zapomeň“ byly už V2 za druhé světové války.
___
* V kontextu doby, kdy 1 MB RAM stál přes 1.000 Kč a speciální karta, urychlující dva efekty ve Photoshopu třeba 50 tisíc.
|
|
|
SCSI? Používají prakticky všichni, viz. SAS :-)
|
|
|
V zrcadlovce používám CF o kapacitě 1 GB z roku 2003 a o pár let mladší 2 GB a nejsou s nimi žádné problémy. Mini SD mi už jedna odešla - ale jen laciná od místního supermarketu, značkové se drží relativně slušně. Největší mám tuším 32 GB z roku 2012 nebo 2013.
Cyklická replikace CD není problém cenový, ale problém času, který tím člověk stráví.
|
|
K autorovi proniknou jednou za čas s desetiletým zpožděním některé technologické principy, vezme je na vědomí a ony ho uvedou v chvilkový úžas. To se stávalo i mému 70+ otci, než mu zevšedněly. A computerový publicista Tůma o tom psal populárně naučné knížky circa před 25 lety.
|
|
|
Autor si své první PC poskládal v roce 1990 (bylo to mimochodem 12megahertzové átéčko s 20MB diskem). IT se autor profesně nevěnuje už cca 10-15 let, ale harddisk ho dnes v úžas ani v překvapení opravdu neuvádí.
Napsání článku bylo silně ovlivněno rozhovorem s člověkem, který se vztekal že mu klekl HDD a vyjadřoval se ve smyslu že za to chtěj hromadu peněz a pak se to po pár letech vysere, a že to uložení tý trochy dat (stovky GB) nemůže bejt zas tak složitý.
Chtělo by to méně samolibosti a méně od boku soudit lidi, o kterých nic nevíte ;)
|
|
|
No, aniž bych napadal Vaši technickou erudici, ta forma je opravdu dost taková... jako kdybyste to psal do Blesku nebo tak něco :(
|
|
Pěkné. Ale je to ještě daleko složitější, samozřejmě :).
Data na disku nejsou jednoduše ukládána jako plus a mínus. Plotna je magnetické médium a jak známo, magnet má dva póly (sever/jih). Čtecí hlava ve skutečnosti nečte orientaci pólů, ale pomocí elektromagnetické indukce detekuje jejich změnu, tedy reverzaci v čase. Také tu hrají roli některá fyzikální omezení, například dva malé póly se stejnou orientací vedle sebe vytvoří jeden větší pól, atd. Ve skutečnosti se tedy používá speciální kódování, které jedničky a nuly převádí na reverzace v čase.Ze začátku to bylo FM, MFM, RLL, atd. Například kódování MFM zakóduje posloupnost bitů 101101101 jako PPPNPPPPPNPPPPPNPP. Také se - AFAIK - magnetické domény vytváří společně s opačně orientovanou doménou na protější straně plotny, aby se vzájemně přitahovaly a tedy stabilizovaly. Dnes už existují daleko pokročilejší metody, které reverzace "předpovídají" na základě tvaru průběhu indukovaného proudu, ale to už je docela matematický masakr. Každopádně, současné magnetické disky jsou na hranici fyzikálních možností materiálů a proto žádné velké skoky v kapacitě u této technologie zřejmě očekávat nemůžeme. (Omlouvám se za případné nepřesnosti, už dlouho jsem se tím nezabýval).
Zajímavé odkaz pro nastudování problematiky:
http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/KODOVANI.HTML
http://www.pcguide.com/ref/hdd/geom/data.htm
|
|
|
Omlouvám se, popletl jsem FM a MFM:
101100
= FM: NPNNNPNPNNPN
= MFM: PPPNPPPPPNPN
|
|
|
Čisté MFM bývalo na hoooodně starých discích (z dob ESDI/ST506 - kdo z nás to pamatuje?), pak dlouho frčelo kódování RLL 2.7 a dnes už, mám pocit, i na HDD je záznam tak nahuštěný a změny signálu tak nekonkrétní, že signál z hlavy prochází náročným analogovým zpracováním, ve kterém hraje roli statistika, "odhadování" atd. (google: PRML hdd). Kdo znáte SpinRite, tam byly tyhle procesy docela pěkně vidět v modulu DynaStat.
|
|
|
Jeje, kolik mi proslo ST225 a ST251 rukama :-)
Takovejch pocitacu, co jsem s tim postavil :-)
Zajimave je, ze nepamatuju, ze by jedinej tenhle HDD odesel. Fakt nevzpomenu si na jedinej.
A byly uplne super, sel z toho vytahnout docela dobrej vykon, kdyz typicky MFM disky delali okolo tech 20-25kb/sec a tyhle se uz daly low level naformatovat s interleave tusim dokonce 0 a pak najednou z toho slo dostat 200-220kb/sec :-))
Pamatuju, ze jsem mel nejakou desku 286 a ta mela primo na sobe v Biosu moznost low level formatu vcetne nastavovani parametru :-)
|
|
|
Marka Minasiho a Velký průvodce hardware znáte? :)
bez něj bych za starejch časů nedal ani ránu. Popisy lowlevel formátů, interleave, DEBUG, HDAT, SpinRite, krásná to minulost.
|
|
|
No jejej, stále mám doma v knihovně jako nostalgické čtení pro pamětníky :D.
|
|
Trošku za opicema ne dneska řešit disky s plotnou když jsou všude SSD.
Von ten krám zas není tak úžasnej, on to tam při tý rychlosti zapíše tak hrozně jako když se chceš vyblít na plátno a říct že to je Mona Lisa. Jenže díky kódu kterým to tam zapisuje se dá původní zapsané rozkodovat do použitelného tvaru. Jestli si myslíš že to tam ukladá naprosto přesně 1 a 0 tak jsi mimo. Prostě to tam nafláká, jako že tak nějak by to asi mohlo bejt a snad to potom po mě nikdo nebude chtít přečíst.
Jinak: URZA: Opět diletantskej nýmand, 8 disků pro celou rodinu, pro jakou celou rodinu? Si myslíš že na uložení těch pár fotek je vydané úsili + spotřeby energie adekvátní? Je to plýtvání že teď kvůli tobě umřelo 5 dětí v asii a 4 syřané! Kdybys měl polovinu disků a počítač vypínal, tak jsi je mohl zachránit.
Jinak s tím chlazením souhlasím, s větráním nikoliv. Diskům nesvědčí progresivní chlazení! Potřebují stálou teplotu!!!! Oba moje disky co mám jedou na 27°C a prakticky celý den se nehnou. A jeden z nich je Seagate a mám ho cca už 8 let... prej šitgate...
|
|
|
Jestliže vlivem osmi disků ubyde 5 dětí v Asii a 4 Syřané, velmi silně zvažuji o zřízení výkupu starých disků od občanů i institucí a posílení elektrické přípojky v dílně.
Ale stejně to asi stačit nebude.
|
|
|
A kolik Syřanů a Asiatů ubyde pokud začnu jezdit Trabantem?
|
|
|
Jupi, takze ja vlastne kdyz si zapnu nejakou hru a pocitac mi zacne najednou zrat 300-500W, tak pomaham k likvidaci deti v Syrii :-)) Super, tohle priste pouziju na manzelku, az mi zase bude nadavat, ze marnim cas u nejaky blby hry :-)))
|
|
|
|
|
|
|
|
Velmi zajímavé, musím si najít čas a zkouknout to celý. Pro pana Rybku mám už od dob SCORE celkem slabost.
|
|
Pro zajímavost si spočtěte plošnou a objemovou/hmotnostní hustotu dat na microSDXC (asi 1cm^2 ,tlušťka 1mm) kartách, např 128GB Samsung Pro plus, přičtěte sekv.rychlost >80MB/s
|
|
Hm.. znak uz davno neni, v nekterych pripadech, jeden bajt. UTF8 a spol...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Ta dnešní technika stojí za hovno…
|