D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Cykloráj to na pohled II- pohled sedláka
    Vydáno 09. 06. 2013 (12028 přečtení)

    Se zájmem jsem přečetl JJ-ův článek zde. Jelikož už dlouho nosím v hlavě myšlenku na podobný článek, myslím, že je na čase zveřejnit jej právě teď.

    Musím příznat, že spousta zmíněných souvislostí zejména kolem výstavby a historického vývoje cyklostezek mi zatím byla utajena, jelikož jsem se po těchto faktech cíleně nepídil. S původním článkem nechci polemizovat, či nesouhlasit. Chci přinést trochu jiný pohled, méně konkrétní, co se čísel týče. Chci přinést mou zkušenost s holandskými cyklisty, cyklostezkami a celým cyklosystémem, fakta, která jsem si sám vyvodil z nesčetných diskuzí s lidmi v mém okolí.

    Abych vysvětlil ještě jeden fakt - proč má můj článek v názvu onen pohled sedláka. JJ mluví v ve svém článku hodně o Amsterdamu. Já bych chtěl mluvit o městečku v Severním Brabantsku - Eindhovenu. A jelikož Eindhoven byl v době, než do něj přišel průmysl zemědělskou oblastí, někteří lidé ze severu (Včetně Amsterdamu) považují obyvatele Eindhovenu za sedláky (viz posměšně podané zvolání  "boeren" - sedláci). Nevím do jaké míry je jih nizozemí specifický proti severu v oblasti cyklodopravy, popravdě nemohu srovnat, jelikož jsem vždy žil pouze v Eindhovenu a znám důvěrně zejména jeho okolí.

    Počty lidí na kole

    Dokola v čechách slyším, že v Holandsku na kole jezdí každý. Je to pravda, ale i není. Každý Holanďan má kolo. Každý na něm čas od času jezdí. Málokteří jezdí pouze na kole, přičemž ani nevlastní auto. Z mého osobního pohledu - v naší firmě dojíždí pravidelně odhadem asi 50 lidí, tj. cca 10%. V případě dobrého počasí se toto číslo zvýší asi na dvojnásobek. Poznat to jde podle několika volných míst na parkovišti, zatímco kolárna je přeplněná. Většina lidí tedy vlastní jak auto, tak kolo a používá jedno nebo druhé dle potřeby.

    Proč tedy nejezdí všichni na kolech? Zejména dojezdová oblast k zaměstnání je větší než v Čechách. Kolem Eindhovenu zasahuje zčásti až do Belgie. Většina lidí do práce dojíždí přes 20 km. Úplně normální je, když někdo jezdí 50 i více km. Rekordmanem je myslím kolega, který dojíždí denně z Bruselu, tj. nějakých 140 km. Vzhledem k husté a kvalitní dálniční síti je cesta autem na tyto vzdálenosti výhodná a poměrně rychlá. Těžko někdo pojede denně třeba 50 km tam a totéž zpět na kole. I když ve výjimečných případech bych se tomu u některých exotů možná ani nedivil. Rozhodně to však není pravidlem. Pokud už dojíždí na kole, většina lidí jezdí trasy do max cca 20 km tam a totéž zpět. Tato čísla nejsou ničím podložena, pouze jsem je za poměrně dlouhou dobu vypozoroval zejména diskuzí s mými spolupracovníky.

    Absence MHD

    Budu teď chvíli srovnávat Eindhoven s Brnem, kde jsem předtím docela dlouho žil (Ačkoli je Brno o kousek větší město). Pokud porovnáme oba systémy MHD, má Brno neskutečně víc propracovanou síť. V Eindhovenu nejezdí tramvaje (šaliny), pouze busy. S tím by nebyl zase takový problém. Problém je, že v Eindhovenu je hvězdicová struktura MHD, takže pokud chci kamkoli dojet, musím nejdříve na hlavní nádraží, kde přesednu. To znamená, že pokud bych nutně potřeboval dojet busem třeba jen o pár ulic dál, vždy pojedu přes hlavní nádráží. A to se vyplatí. Busy jezdí v nejmenší frekvenci cca jednou za 10 minut. V Brně jezdí šaliny ve špičce cca co tři až pět minut. Noční busy, které navíc pokrývají i oblast přilehlých obcí? To je v Eindhovenu nemožné. V noci prostě MHD nejezdí.

    Důležitá otázka je nasnadě - Je špatná MHD příčina, nebo důsledek zvýšeného pohybu na kole? Ani holanďani v tom nemají jasno. Ptal jsem se několika desítek lidí a dostal jsem obě odpovědi. Někdo říká - Na co MHD, když máme kola? Druzí tvrdí - Než blbou MHD, tak musíme jet na kolech. Doteďka sám nevím, kde je pravda, proto tuto otázku nechám nezodpovězenou.

    Sebemrskačství

    Zdá se vám jízda na kole v dešti, nebo v -15°C sebemrskačstvím? Mě osobně taky. Většině nizozemců však ne. Na kole jezdí od mala a mají naučené, že kolo je prakticky jedinou možností dopravy.

    Teď trochu odbočím. Někdy si všimněte, že na holandském záchodě (i nově postaveném) teče jen studená voda. Středoevropanovi to příjde jako sebemrskačství, Holanďan se s vámi bude do krve hádat, že na záchodě přece není teplá voda potřeba. Chorobná spořivost tohoto národa (pouze v některých aspektech) a přesvědčení, že holandský postoj k životu a jejich hodnoty jsou jediné správné vám nedají moc prostoru k diskuzi o axiomech jako je studená voda na záchodech. Stejně axiomaticky je však vnímáná cesta na kole. Lidé nejsou zvyklí přemýšlet o tom, jestli je jízda na kole výhodná, nebo není, spíše se stále sami utvrzují v tom, že je to to nejlepší na světě. Ačkoli to nám může připadat jako zbytečné sebemrskačství, jsou tak šťastni, jsou na to zvyklí a brát jim to nebudu. Nejsem si však jist úspěchem aplikace sebemrskačství na český národ zhýčkaný v zimě topícími auty, případně MHD. To, co je v Čechách nemyslitelné, tedy vyjet v šíleném počasí na kole, to je pro Holanďany pouze naučený tanec oblékání do nepromokavých hader a několika vrstev rukavic, kukel a kulichů - není výjimkou, že jedou v jedné ruce s deštníkem, který drží před sebou tak, že naprosto nemají šanci vidět před sebe a jsou pro provoz okolo dost nebezpeční. O tom ale až dále.

    Upřednostnění cyklistiky

    JJ zmiňuje jeden fakt, se kterým bych si dovolil nesouhlasit, a sice, že stát neupřednostňuje cyklisty. V zimě je například dobře vidět, že nejdříve se sníh odklízí z cyklostezek, až následně ze silnic.

    Existuje dále něco, co bych nazval natvrdo presumpcí viny - Pokud dojde ke střetu cyklista-auto, ve velkém počtu případů automaticky je viníkem řidič automobilu. Ačkoli to někdy vůbec nedává smysl, je viníkem řidič, i když třeba nic špatného neudělal. Výjimkou je velmi hrubé porušení pravidel z pohledu cyklisty - Třeba pokud bude mít velmi vysokou hladinu alkoholu v krvi a pojede přitom v noci na červenou křižovatkou neosvětlen (jak si povíme dále, není tento příklad žádnou výjimečnou situací).

    Co se provozních nákladů týče, většina zaměstnavatelů vám umožní si koupit kolo, které pak odepíšete z daní. U nás ve firmě to znamená, že si můžete pořídit jednou za 3 roky kolo do 750EUR. Podepisujete zaměstnavateli papír, kde se zavazujete, že na kole budete dojíždět alespoň 80% cest do práce a z práce. Popravdě na to pak každý sere. Reálně i při dobré vůli se dá na kole podle počasí jezdit cca 20-50% času. Více jezdí pouze hardcore sebemrskači zmínění výše.

    Naopak auto podléhá extra dani (BPM). Z toho vyplývá, že auta jsou v Nizozemí drahá. Aby se ale pojistili proti dovozu levných aut ze zahraničí, platí se BPM zpětně i pro dovezená auta mladší 100 měsíců. BPM se vypočítává z odhadní ceny auta na základě typu vozu, výbavy, motorizace a jiných parametrů. Existují na to webové kalkulačky, kde si spočítáte, kolik za dané auto zaplatíte při dovozu. Pro vaši informaci BPM dělá u nového auta přibližně mezi 20-30% jeho ceny. Když jsem se díval na jeden vůz z roku 2008, který sám o sobě stál 12 000EUR, daň i po té době činila cca 2000EUR. A to se vyplatí. Při vývozu auta se naopak dá o BPM požádat zpět.
    Kromě daně BPM se platí silniční daň. Ta je levnější pro benzín, než pro diesel, je určená ještě několik dalšími faktory a pro mé současné auto dělá 31EUR/měsíc. Některá malá a "ekologická" auta jsou pak od silniční daně osvobozena.

    Povinné ručení pak pro můj vůz dělá cca 50EUR/měsíc.

    Benzín patří v Nizozemí k nejdražším v evropě (momentálně jsem viděl 1,70-1,80EUR/litr), nafta je trochu levnější, než benzín (vychází na 1,40-1,50EUR/litr).
    Takže máte na výběr - buď si z daní odepíšete kolo a máte prakticky nulové náklady na provoz, nebo musíte zaplatit BPM a potom odvádět do státní pokladny silniční daň, daň z PHM a platit pojišťovně ne zrovna levné povinné ručení a PHM. K tomu ona presumpce viny uplatněná na řidiče. Vidíte v tom snad úmysl neházet řidičům klacky pod nohy a nedarovat nic cyklistům zadarmo?

    Jak se jezdí v Nizozemí

    V této kapitole jsou shrnuty mé osobní postřehy jak mě se jako řidiči jezdí v Nizozemí plném cyklistů. Ve zkratce - Musel jsem si hodně zvykat. Tady to patří cyklistům (a "bromfietserům "- skútrům s omezenou rychlostí do 25 km/h). Cyklista má vždy pravdu, vždy je v právu. Tito skútristi nemají povinnost nosit helmu, poznáte je podle modré poznávací značky. Dost často mají vykuchaný restriktor, takže jezdí odhadem asi 60 km/h na cyklostezce. To vám jako řidiči může udělat čáru přes rozpočet, kdy odhadujete, jakou kdo jede rychlostí, protože jim musíte dávat skoro vždy přednost.

    Cyklisté nedodržují veškerá silniční pravidla, jezdí na červenou, nedávají přednost v jízdě, jezdí po chodnících, jezdí bez osvětlení, jezdí bez držení, píšou smsky apod. Pokud někdo pravidla dodržuje, je to většinou starší generace. Mladá generace vyrostla v supermany. Dokonce i starší Holanďani si stěžují, že mladší cyklisti si neváží svých životů a že jezdí jako prasata. Zákon nad nimi drží ochrannou ruku, tak jsou asi nesmrtelní.

    Cyklisté nemají povinnost nosit helmu. Jejich kola musí splnit pouze dvě podmínky, a sice že mají předepsané odrazky, nebo pláště s reflexním kroužkem a osvětlení. Velká část kol je v dost špatném technickém stavu. Jednou jsem jel na kole od mé známé a musel jsem konstatovat, že od svým asi 6 let, kdy jsem si za pomocí dědy začal opravovat své dětské kolo jsem nikdy nedovolil, aby mé kolo bylo v tak zbědovaném stavu. Kola se zde navíc dost kradou, zejména ta lepší a dražší, proto někteří jezdí cíleně na tom nejhorším, co lze sehnat, jen, aby o kolo nepřišli.

    Většina cyklistů bere však kolo jako dopravní prostředek. Sportovců v dresu a na závodních kolech jsem tu za rok a půl viděl asi tolik jako v Čechách za jeden letní měsíc.

    Jako chodec jsem se naučil se pořád kolem sebe dívat. Holandští cyklisté neradi brzdí a neradi sundávají nohy z pedálů. Není problém, aby několik centimentrů kolem vás prohučel skútr v šedesátikilimetrové rychlosti, nebo cyklista, který se vám snaží za každou cenu vyhnout, jen aby nemusel brzdit. A to jak na cyklostezce, tak třeba na chodníku, nebo pěší zóně. Cyklostezky jsou ve městě většinou značeny červeným dlážděním, nebo červenou barvou. Jako chodci okamžitě víte, že jste na nepřátelském území a že si musíte dávat extra pozor.

    Co se kolizí cyklista-auto, cyklista-chodec, cyklista-cyklista, je jich hodně každý den. Dokonce jsem někde četl, že jen mezi dětmi na základní škole je přes 1000 z nich ročně hospitalizováno kvůli úrazům na kole. Bohužel zdroj teďka nemůžu dohledat.

    Závěr

    Stejně jako podotýká JJ, pokud se řekne A, musí se říci i B. To, že tady cyklistika funguje obnáší spoustu zprvu neviditelných omezení a historických předpokladů a osobně se domnívám, že slepé přenášení pouze vybraných aspektů do jiné země, a to včetně České republiky je totální nesmysl.


    08.06.2013 1110101011


    [Akt. známka: 1,07] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 58 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.