Jak tak čtu noviny, diskuse a blogy (včetně tohoto), dospěl jsem k pozorování,
že na veřejnosti se v podstatě objevují v různých podobách tyto základní
názory:
1. Doktor má málo peněz. Je to študovanej člověk vole, navíc zachraňuje
životy, kdejakej řemeslník má víc a to neni spravedlivý.
2. Doktor má hodně peněz. Ať táhnou do hajzlu, náš soused je doktor,
pracuje jen 6 hodin denně a jezdí v bavoráku vole a to neni spravedlivý.
3. Doktor má hodně peněz. Naše nemocnice sou špatný, když jsem naposled
byl ve špitále tak se na mě doktor mračil a sestra byla nepříjemná. Doktoři
si ty prachy nezaslouží.
Podle mého názoru jsou všechny tyto postoje špatné.
Ad 1:
Je spousta „študovaných“ lidí, kteří vydělávají málo. Zdravotní sestry,
záchranáři, fyzioterapeuti a další nelékařské zdravotní profese už dnes
také vyžadují vysokou školu, odpovědnost mají často (i když ne vždy) srovnatelnou
s doktorem, a jejich platy jsou nesrovnatelně nižší. I mimo zdravotnictví
je spousta vysokoškoláků, kteří pobírají nízký plat. Je třeba si zvyknout,
že už (naštěstí) nežijeme v době, kdy byl plat určený tabulkově podle stupně
dosaženého vzdělání. Vysoký plat má dostávat ten, kdo umí nějakou těžko
nahraditelnou činnost, po které je velká poptávka. Nízký plat má dostávat
ten, kdo žádnou takovou činnost neumí. Vzdělání je pouze jeden z možných
způsobů, jak se takovou činnost naučit. Není vysoká škola jako vysoká škola
a když si člověk vybere blbou vysokou školu, tak nic umět nebude (nebo
bude umět něco, po čem není poptávka) a bude pobírat nízký plat. Když bude
nedostatek řemeslníků větší než nedostatek podprůměrných doktorů, bude
řemeslník vydělávat víc a není na tom nic špatného – naopak je to žádoucí;
je to normální způsob, jakým trh motivuje lidi, aby se soustředili na činnosti,
kterých se nedostává, a opouštěli profese, kterých je nadbytek. Samotný
papír z VŠ prostě nic negarantuje. Obzvlášť ne v době, kdy kvůli nízkým
nárokům a státní doktríně zvyšování počtu vysokoškoláků na dokonalou evropskou
úroveň může na VŠ studovat každý, kdo má do prdele díru.
Neobstojí ani argument zachraňování životů. Například zemědělci pěstují
plodiny, ze kterých se vyrábí jídlo, bez kterého bychom umřeli během několika
dní. Vodohospodáři a hloubiči studen zase svojí činností zpřístupňují veřejnosti
pitnou vodu, bez které by také umřeli během několika dní. Kdyby na světě
nebylo doktorů, umřeli bychom pravděpodobně až za několik let. Díky konstruktérům
budov a mostů zase máme slušnou pravděpodobnost, že nám nespadne střecha
na hlavu. Takto by se dalo pokračovat do nekonečna. Doktoři nejsou jediní,
kdo má naše životy v rukách.
Ad 2:
To, že můj soused je bohatý doktor, neznamená, že jsou bohatí všichni.
Druhý člověk by totiž zase mohl argumentovat, že jeho soused je dvakrát
atestovaný doktor a dělá 12 hodin denně za 20 tisíc hrubého. Navíc je prostě
normální, že jsou lidi, kteří vydělávají hodně. Pokud někdo dělá svojí
práci dobře a lidé na něj stojí fronty, může si účtovat vysoké ceny. Existují
lidé, kteří pracují mnohem méně než 6 hodin a jezdí v lepších autech, než
je BMW. Říká se tomu kapitalismus. Pokud se vám nelíbí, že váš soused je
bohatý, tak táhněte do Severní Koreje a už se nikdy nevracejte.
Ad 3:
Opět – to, že někdo narazil na špatnou nemocnici/doktora/sestru/kaskadéra/dloubače
nosu/kurvu/cokoliv jiného neznamená, že jsou takoví všichni. To za prvé.
Za druhé, napadlo někdy někoho, že nemuselo předcházet vejce slepici,
ale slepice vejci? Tedy že jsou nemocnice/doktoři/sestry/atd. nekvalitní
právě proto, že je pro kvalitního pracovníka velmi těžké si ve zdravotnictví
přijít na adekvátní odměnu, když všichni dostávají stejně, a proto se kvalitní
pracovníci tomuto oboru vyhýbají? Už slyším ty argumenty, že to přeci každý
dopředu věděl, souhlasil s tím a rozhodl se do zdravotnictví vstoupit.
To je sice pravda, ale představte si, že by vám třeba někdo řekl, že si
nesmíte stěžovat na vysoké daně, protože před nástupem do zaměstnání přece
víte, že ty daně jsou vysoké, a přesto jste se rozhodli do zaměstnání nastoupit
a ty vysoké daně platit. Když se vám nelíbí vysoké daně, tak nepracujte!
Jak to tedy je?
Nyní bych rád uvedl svůj postoj, který se na veřejnosti nevyskytuje
vůbec a v internetových diskusích na serverech hlásajících svobodu se vyskytuje
velmi ojediněle:
4. Neměli bychom řešit, jestli má doktor málo nebo hodně peněz a jestli
jsou jeho služby kvalitní nebo nekvalitní. Měli bychom řešit, jestli ve
zdravotnictví funguje svobodný trh.
Nevím, kolik by měl doktor vydělávat. Nevím, kolik by měl vydělávat
učitel, policista, hasič a já nevím kdo ještě. Každý doktor, učitel, policista
i hasič je jiný. Jsou dobří doktoři a špatní doktoři. Jsou také různě specializovaní
doktoři, kteří se zaměřují na různě důležité obory.
I důležitost oborů je vysoce individuální – jelikož jsem mužského pohlaví,
mají pro mě plastičtí chirurgové specializující se na zvětšení prsou nulovou
hodnotu. Protože neplánuji v brzké budoucnosti změnu pohlaví na ženské,
nemají pro mě hodnotu ani chirurgové specializující se na změnu pohlaví.
Protože neberu drogy a nemám problémy s alkoholem, nemají pro mě hodnotu
profese spojené s odvykací léčbou. Proto bych jim osobně platil nula korun
měsíčně, ať budou ti doktoři sebevzdělanější a sebelepší. Kdyby se (teoreticky)
Česká republika skládala pouze z mužů, kteří nejsou drogově závislí ani
nepřemýšlí o změně pohlaví, tito doktoři by museli dostávat nula korun
měsíčně bez ohledu na svoji kvalifikaci. Naopak pro mě má hodně velkou
hodnotu zubař, protože moje přítelkyně má vrozenou zvýšenou kazivost zubů
a nebýt zubařů, už by jí nejspíš všechny zuby dávno vypadaly.
Zkrátka, potřeby lidí jsou vysoce individuální, každým dnem se mění
a není možné nijak centrálně změřit, kolik plastických chirurgů a kolik
zubařů si společnost žádá dnes a kolik si jich bude žádat za týden. Stejně
tak schopnosti doktorů jsou různorodé. Různá je i náročnost – někoho jedna
profese baví, někoho jiného ta samá profese odpuzuje a nedělal by ji bez
ohledu na plat.
Naše zdravotnictví se nezmění k lepšímu (ani z hlediska pacientů, ani
z hlediska zaměstnanců), dokud bude jeho fungování dirigovat stát. Stát
způsobil, že platy jsou stanoveny tabulkově a že dobrý doktor dostává stejně
jako špatný doktor. Stát způsobil, že špatní doktoři si ve zdravotnictví
přijdou na vysoké peníze, zatímco dobří doktoři mají buď málo, anebo ve
zdravotnictví vůbec nepracují, díky čemuž jsou nasraní jak oni (protože
by chtěli dělat to, co je nejvíc baví a nejvíc jim to jde, ale nemůžou,
pokud nechtějí žrát kořínky), tak pacienti (protože tak dostávají horší
zdravotní péči za hodně peněz). Stát způsobil, že se zdravotní péče zneužívá,
že se léčí banality a kašle se na vážné nemoci. Stát svými regulacemi způsobil,
že zdravotní pojištění je jen jedno, a tím vymazal jakoukoliv konkurenci
jak mezi nemocnicemi, tak mezi zdravotními pojišťovnami. Stát je vlastníkem
většiny nemocnic, a tedy je to zase on, kdo způsobil, že se nakupují předražené
léky, zdravotní přístroje a budovy. Je to stát, který brzdí uvedení nových
léků na trh, aby se „lépe otestovaly“, a tím zvyšuje náklady a omezuje
konkurenci mezi farmaceutickými firmami, což tlačí ceny léků nahoru.
Závěr
Velmi by mě potěšilo, kdyby lékaři přestali demonstrovat za plošné zvýšení
platů a místo toho demonstrovali za více svobody a méně regulací ve zdravotnictví.
Na druhé straně bych rád, aby jedna část národa přestala říkat, že mají
doktoři málo peněz a uvědomili si, že mezi doktory je řada socanských lemplů.
A aby ta druhá část přestala říkat, že mají peněz moc, protože je mezi
nimi i řada opravdu kvalitních lidí, kteří by rádi uspokojovali poptávku
po kvalitních službách, ale nemohou, protože jim to stát všemožně komplikuje.
Všichni (jak doktoři, tak pacienti) by měli požadovat privatizaci nemocnic
i zdravotních pojišťoven, odstranění povinného a neměnného zdravotního
pojištění a jeho nahrazení dobrovolnými pojistnými smlouvami mezi pacientem
a pojišťovnou v dohodnutém rozsahu a za tržní cenu, odstranění centrálně
stanovených cen za zákroky a jejich nahrazení tržními cenami svobodně dohodnutými
mezi nemocnicí a pojišťovnou, a odstranění jakýchkoliv legislativních bariér,
které je třeba překonat při otevření nové nemocnice nebo nové pojišťovny.
Jenže to by lidé nesměli volit socialistické strany jako např. ODS a
TOP09, které, jak se ostatně ukazuje nyní, nemají a nikdy neměly nic podobného
v plánu.
30.12.2010 Malcik