Komentáře ke článku: Skutečně potřebují památky státní ochranu? (ze dne 08.08.2013, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
Na tohle já mám velmi jednoduchý názor, který by se dal rozdělit do 2 bodů:
1. Památkáři jsou brzdou pokroku. Kdyby tu byli památkáři už od doby kamenné, nejspíše bychom ještě bydleli v jeskyních.
2. Pokud chce památkář objekt chránit, ať si ho koupí, jde-li to. Jinak ať si trhne.
Mnohé objekty mají sníženou hodnotu právě proto, že jsou označeny za památky a je tudíž dle nějakých přiblblých regulí omezena možnost vlastníka s objektem nakládat dle vlastní vůle. Podle mě může být nálepka "památka" sakra velké břímě.
|
|
|
Praha žije z památek. Liberálové zničili průmysl, který dřív pražany zaměstnával a tak jim zbyly jen ty ošklivé památky. Nevím co budou dělat po jejich postupném zničení. Myslím že by měli sami víc vystupovat za jejich ochranu.
|
|
|
Zapomněl jste dodat "který dělnická třída vybudovala".
Pro vaši informaci, ten průmysl zničili soudruzi během čtyřiceti let svého hospodaření. A to poté co ho sprostě ukradli.
|
|
|
|
Toto je velmi kvalitní článek, Roote.
Sepsal jste to skutečně moc dobře; jedinou výtku bych možná měl k tomu nákladu obětované příležitosti v prním odstavci (ne, že by to bylo fakticky špatně, samozřejmě máte pravdu, akorát mi připadá, že to čtenáře spíše zmate, neboť kdo skutečně potřebuje přečíst a pochopit první odstavec, s tím bude mít plné kecky i tak, a tohle ho jen dokonale zmate).
Každopádně článek považuji za VELMI vydařený.
Díky za něj.
|
|
1) Majitel není vždy veden ke koupi památky tím, že je milovníkem historie. Kolikrát jde prostě o to, že památka stojí třeba na lukrativním pozemku. Pak památku prostě zbourá a postaví si tam co chce. Pokud by přestala existovat ochrana památek, dělo by se tohle v mnohem větší míře než dnes (dnes se to děje jen kvůli možnosti památkáře uplatit).
2) A nebo ten zájem má prostě a jednoduše obec, která bourání zakáže. Pokud se takové potlačování svobody občanům nebude líbit, můžou samozřejmě zvolit na radnici kohokoliv jiného. Argument o bojkotu obchodu je sice hezký, ale v tu chvíli už by památka byla pryč a ani všechny bojkoty svtě by ji světu nevrátily.
3) Rozhodně ale máte pravdu v tom, že ochrana památek se leckdy přehání a to silně. Chránit všechno staré nemá smysl a ani to nemá cenu, naopak by to v extrémním případě i vývoj brzdilo. Umění a historie jsou krásné právě v tom, že nikdy nic z toho nebylo statické, ale naopak dynamické. Proto je nesmysl chránit například tuctové řadové domky a bytovky z 19. století - těch je Praha plná a dá se říct, že nemají příliš velkou historickou a uměleckou hodnotu, jsou to spíš účelově postavené budovy s naplácanou rádoby uměleckou slupkou. Hodnota v podstatě žádná.
Ideálním řešením by bylo jich pár nechat (je zbytečné mít stovky takřka identických "památek") jako otisk české historie a kultury (tu snad uznáváte i Vy ne?) a zbytek nechat "volnému trhu".
4) Jiné je to u turistických oblastí, jako jsou centra měst a podobně. Přeci jen je potřeba uznat, že takové náměstí v Novém městě by asi nezískalo na kráse zbouráním tří domů a postavením Lidlu na jejich místě. Takže v takovýchto situacích stojím za tím, aby stát (respektive město) nad památkou držel ochrannou ruku. Koneckonců co by majiteli památky při Vámi navrhovaném složením se zbytku majitelů památek na koupi jeho nemovitosti zabránilo, aby žádal astronomické nezaplatitelné částky?
5) Je nesmysl mluvit stylem "památkáři to a to" stejně jako je blbost tvrdit, že všichni zedníci jsou vyžraní pivaři, nebo že všichni matfyzáci jsou asociálové. To je prostě nesmysl. Mezi památkáři existuje spoustu názorových skupin od těch, co požadují naprosto stejnou podobu památky, jak vypadala dřív, včetně toho, že vám třeba budou chtít zakázat zavést tam elektřinu (takoví u moci nikde na světě nejsou pokud vím) až po ty, co vám dovolí památku i moderně předělávat.
Konkrétně já třeba zastávám ochranu památek, ale pouze tu základní, s minimem omezení. To znamená, že bych většinou klidně povolil veškeré vratné úpravy. Tzn. klidně plastová okna, klidně zámkovou dlažbu před vchod, sakra i to zateplení bych v některých případech dovolil. Ale ne totální destrukci památky, ne bourání.
6) Památkový ústav v Josefově je případ sám o sobě. Pokud vím, tak tam je to na dost hrozné úrovni a v podstatě to tam ovládla jedna skupina kamarádíčků, která mezi sebe leckoho nepustí. Jejich názoroví oponenti prostě drží hubu a krok, aby nepřišli o práci. To že jsou úplatní a občas dovolí nějakou památku zbourat, protože je "ze statického hlediska nebezpečná pro život" je taky relativně známá věc. Ale byl by nesmysl házet takhle všechny památkáře do jednoho pytle. Když dva dělají tutéž práci, výsledky prostě nejsou stejné.
7) Shrnul jste to celkem pěkně, collateral damages jsou opravdu občas značné, ale podle mého názoru to za ochranu našeho kulturního a historického dědictví stojí.
|
|
|
K bodu 3: ono nejde nutně vždy jen o historickou hodnotu jednotlivých staveb, ale taky o historickou hodnotu celku. Daná prostora - řekněme náměstí - rozhodně nezíská na hodnotě tím, že se zbourá (nezajímavý, leč solidní) sto let starý barák a na jeho místě se postaví, řečeno s autorem, scheißdreck. A to ještě takový scheißdreck, který se bude muset do třiceti let obrat na kostru a z gruntu rekonstruovat, aby nepadnul kolemjdoucím na hlavu.
Jinak rozhodně souhlasím, že současná forma památkové ochrany je nevhodná, protože demotivující a neúčinná. Komu jde jen o pozemek, ten to podpálí... a pokud tam náhodou nepřiškvaří nějaké cikány, nestane se mu nic, i kdyby ho snad chytli.
Možná (pozor, kacířská myšlenka) bylo chybou takové nemovitosti (kde finanční hodnota pozemku přesahuje finanční hodnotu architektonicky významné stavby na něm) vůbec prodávat do soukromých rukou. Konečně, máme k dispozici institut dlouhodobého pronájmu, ne? Komu se líbí barák, ten si ho pronajme a bude se o něj starat, a komu jde jen o spekulaci s pozemky, ten holt utře hubu a bude se muset spokojit se zastavováním luk a proluk.
|
|
|
u např. náměstí lze pochopit zájem památkářů na vnějším vzhledu budovy. Co už je však nepochopitelné, je jejich požadavek na zachování interiéru, kdy leckdy nemůžete zakrýt staré trámy nebo vyzdít příčky. Stejně tak mi přijde nepochopitelné, že si majitel nemůže instalovat střešní okna z důvodu "rušení historického vzhledu při pohledu z letadla".
|
|
|
Vy střechu vidíte jen při pohledu z letadla?
|
|
|
Já o takových vím - pozůstatky staré koloniální zástavby se štíty do náměstí, budovy poměrně vysoké, takže zadní část střechy je vidět jen z letadla a pár míst za domem.
|
|
|
samozřejmě. např. v zástavbě našeho starého města jsou střechy, které uvidíte jenom z letadla. A i kdyby byly nakrásně vidět z městské věže, rušily by na opravené střeše daleko méně (pokud vůbec), než zdevastované domy, které majitel nemůže rekonstruovat, protože se dohaduje s památkáři.
|
|
|
To je odvazne tvrzeni, ze by rusily mnohem mene.
Mimochodem, dum v prazske Dlouhe 34 znate? Jak se vam libi?
|
|
|
Ano znám. Co je s ním? Nepřijde mi, že by něčím vybočoval z ostatní zástavby. Navíc, když se tam může houpat nad silnicí kost, asi už je možný všechno.
|
|
|
Ne? Nevybocuje? Aha.
Je myslim rozdil mezi docasnou instalaci a nevratnou prestavbou domu. Ale co uz.
|
|
|
Ne. Nevybočuje. Chodím tam několikrát týdně a nikdy jsem se nad tím barákem nepozastavil.
Problém je hlavně v tom, že, jak už to ostatně u podobných institucí bývá, památkáři rejpáním se v kravinách diskreditují institucí jako takovou i pro případy, kdy by to smysl mělo.
|
|
|
Což je rys, který se ve státní správě vyskytuje minimálně u nás spíše častěji nežli výjimečně. Ve všech oblastech.
|
|
|
Myslím, že majiteli je fuk, jestli mě se to líbí... ale lze uplatnit i tento citát "o tom co je krasne, rozhodujeme my. strana" - kpt. Ořech
|
|
|
No tak rušily by nejspíš o dost méně než proluka když ten barák spadne, protože bez těch oken nebudou rozumně využitelné půdní prostory a objekt si kvůli tomu na sebe nevydělá.
Samozřejmě je to trochu přehnaný příklad, kvůli jednomu jedinému prvku se ve většině případů nestane z vysoce výnosného domu nepronajmutelná barabizna, ale když si podobných věcí památkáři nadiktují víc, stát se to může.
|
|
|
až tak přehnané to nebude. Leckteré půdy starých domů uprostřed historického města jsou využívány a pronajímány jako kanceláře, eventuálně se adaptují na byt majitele, který si v přízemí zřídí živnost. Ovšem uznávám, že v rámci boje za zklidnění historických center může být památková péče významným pomocníkem.
|
|
|
Mě se líbí, narozdíl od ostatních domů působí upraveně a barevně není jako pěst na oko (viz ten červený pár domů vedle) Ono vůbec celá ta ulice je tak divně strakatá.. ono každému se asi líbí něco jiného.
|
|
|
Vy střechu vidíte jen při pohledu z letadla?
|
|
|
Někteří památkáři možná jsou milovníci historie, naneštěstí nejsou stavaři ani statici, takže jejich představy o tom co "musíte zanechat" jsou často zcela netknuté faktem, že ten prožraný nosný trám opravdu je třeba vyměnit.
Stejně jako fakt, že často zcela ignorují hodnotu bydlení v takovém uber historickém domě: okna sice vůbec netěsní ale vyměnit je nesmíte protože by dům ztratil na historické hodnotě... jenže v situaci kdy spousta lidí má poněkud potíže přežívat v době, kdy více než polovinu platu odevzdává státu je pro ty lidi překvapivě ten účet za topení celkem podstatný.
Navíc ona "historická hodnota" je sice krásný termín, ale v okamžiku kdy potenciální kupec zjistí, že cokoli bude chtít dělat bude znamenat 1-2 roky diskuze s památkáři, překvapivě jeho zájem o budovu pochladne.
|
|
|
S výměnami oken problémy nebývají - problémy bývají s náhradami původních oken (např. špaletových) okny moderními plastovými. To je většinou totální pitomost i z praktického hlediska bez ohledu na NPÚ - návratnost investice nic moc a tato je dále „vylepšena“ nutností zavedení opatření proti plísním...
Znám památkáře, kteří jsou stavaři a tyhle věci dovedou majitelům v klidu vysvětlit tak, že pak sami použijí původnější řešení. No a pak znám imbecily, kteří při spatření slova „beton“ v projektu nadskakují met do luchtu, zatímco napíše-li se tam „cementové pojivo“ tak ten samý projekt v klidu podepíšou a orazítkují.
|
|
|
Jsem asi jen blbá blondýna s ekonomkou, ale co je konkrétně na běžném památkově chráněném baráku tak cenného na běžných konstrukčních detailech? Chápu, zachovat vnější vzhled, špaletová okna, střechy s pálenými taškami, zákaz střešních oken... Ale co nechápu, čím je tak unikátní nějaký nosný trám nebo skladba podlahy, vždyť by to stačilo maximálně zdokumentovat jako odkaz budoucím generacím a předělat současnými technologiemi.
Jestli má nějaký barák řekněme v Telči vybetonovaný sklep nebo strop z hurdisek je mi jako tůristovi co si ten barák maximálně zvenku vyfotí naprosto egál.
|
|
|
Já sice nejsem blondýna s ekonomkou, ale nechápu to taky :-) Já bych ani neřešil zákazy střešních či plastových oken - jakkoli třeba plasťáky považuju na barbarství nejhrubšího zrna, tak je to věc majitele.
|
|
|
Ona je to spíše pocitová záležitost. A to jak na straně majitele nemovitosti, tak na straně toho turisty. Trochu by se to dalo připodobnit k starému autu. Majitel, fanda, by asi nikdy nevykuchal stará "střeva" a nenahradil by je novými, byť by pak automobil zcela určitě lépe jezdil. Akorát by to už nebyl ten původní model. Zrovna tak návštěvník výstavy veteránů by neplatil vstup a ostatní útratu na výstavě, kdyby věděl, že vystavované kusy nejsou originály, ale svým způsobem kopie. Ono to přirovnání trochu kulhá, ale vězte, že mnoha turistům není egal, jak jimi navštěvované památky vypadají. A města, jako zrovna Vámi zmňovaná Telč z turistů žijí. A turisté tam jezdí mj. pro ucelenost a zachovalost historického centra. Proto si já třeba myslím, že obec by měla mít právo si určovat jistá pravidla na svém území. Asi tak, když se občané lázeňského města dohodnou, že nedovolí venčení psů na kolonádě, protože to vadí hostům, z nichž obec profituje, tak se občané památkového města dohodnou na pravidlech udržování památek protože - když nic jiného - jim to do obce táhne zdroj obživy.
|
|
|
Ten příměr s veteránem opravdu trochu kulhá, ale to prakticky každý příměr. Řekněme že mám youngtimera s papírama ve slušném technickém stavu. Buď se rozhodnu ho provozovat na bílých značkách a narvat do něj v rámci možností moderní střeva (podvozek, brzdy, elektrický hejblátka, hifi...) a pokud projdu technickou, nemám problém. Ale nevratně jsem zprasil veterána. Nebo se rozhodnu pro zelené značky, projdu si testací, nechám si zkontrolovat každý šroubek a pokud to klapne, taky nemám problém.
Potíž je v tom že u památek chráněných státem na výběr mezi čímsi jako jsou bílé a zelené značky nemám.
|
|
|
Ale prdlajs, předloni jsme vyměnili okna na domě s gotickým základem, barokním přízemkem a renesančním štítem na "nejhezčím" náměstí ve střední Evropě. Je zřejmé, že jsme instalovali okna klasická špaletová dubová, takové prase, abych tam dal plasty opravdu nejsem . Letos měníme jeden nosný trám a budujeme nový pilíř ke statickému zajištění. S památkáři problém není - alespoň teď, dy sedí na radnici docela rozumný aa komunikativní památkář.
Můj názor na památkovou péči je rozdvojen. Na jedné straně mám zkušenosti s památkáři dogmatiky, kteří si myslí, že pár let po škole mohou buzerovat kvůli maličkostem lidi, kteří toho ví mnohonásobně víc (např. otec psal o stavební historii našeho domu diplomku). Na straně druhé jsem si vědom faktu, že nemalá část sousedů jsou sbírka hloupých bagounů, kteří by nejraději narvali do náměstí plastová okna, na fasádu břízolit a podlahu v máshausu vylili betonem.
A teď jak z toho ven?
|
|
|
Ad 1) tak zboura, a co? Ma to snad byt misto majitele nemovitosti stat, kdo bude rozhodovat o tom, co muze majitel se svym majetkem delat? Pokud jde dnes neco uplatit nebo vyresit tim, ze se to uvede do stavu, v nemz to necha statik strhnout, proc si myslite, ze kdyz bude legalni pamatky bourat, tak ze se to bude dit casteji? Predstavuje-li pamatka dnes pro nekoho problem, existuje nekolik zpusobu, jak to vyresit, byt krkolomnych. Problemem pak je ta stavba samotna, to znamena, ze tech pripadu by bylo zhruba stejne, jako dnes.
Ad 2) obec? Jak se obec podilela na vzniku takove nemovitosti? Kde bere obec moralni pravo do neceho takoveho kecat? Proc si tedy obec dotycnou stavbu odkoupi?
Ad 4) Co by majiteli branilo chtit astronomickou castku? Asi nic, tedy krome sance tuto castku ziskat. Pokud se o nejaky stary barak starat nechci, pak zajem prodat obvykle mam, coz znamena, ze musim jit na akceptovatelnou cenu, jinak mi pozadovane penize vubec nikdo neda a ja porad budu mit barak, ktery nechci. To je jeden z uplne trivialnich principu volneho trhu :-)
Ad 5) aha, takze mezi pamatkari neexistuji ani jednotne nazory na to, co a proc by se vlastne melo chranit a v kazdem kraji se tak chrani ponekud jinak, podle momentalniho nazoru mistniho pamatkarskeho guru. To je skutecne uzasne.
A zapomnel jsem na jednu zasadni vec -- statni ochrana pamatek stoji penize danoveho poplatnika. Aby mohla existovat, musi stat loupit (tedy vybirat dane) a udrzovat hypertrofovany mocensky aparat. A to je zasadni duvod, proc ochranu pamatek nechat jen na jejich vlastnicich.
|
|
|
ad 2, posledni veta mela samozrejme znit "Proc si tedy obec dotycnou stavbu neodkoupi?"
|
|
|
přičemž památka je především v zájmu obce, jelikož generuje cestovní ruch, na kterém pariticipují i vlastníci okolních pozemků a domů. Přesto však to může být složitější. Například pro zachování historické zástavby, což může být komplet celé náměstí nebo staré město, by asi obecní kasa měla dost problém. Spíš by mohlo být řešení: vlastník: "já to chi takhle za x Kč", obec:"my to chceme takto za 2,5x Kč". řešení: x zaplatí vlastník, 1,5x obec. Dnešní reálný stav je indentický kromě výsledného řešení, kdy obec dá tak 0,25x, což vlastníka povětšinou vytočí do nepříčetnosti. (čísla si cucám z prstu, ale myslím, že rámcově by to mohlo odpovídat)
|
|
|
Zajem obce? To je zajem presne konkretne koho? Starosty? Rady? Zastupitelstva? Celeho zastupitelstva? Nebo vetsiny v zastupitelstvu? Nebo snad vsech obyvatel obce? Nezlobte se, ale ja akceptuji jen zajem jednotlivych konkretnich lidi, ne zajem nejakeho pofiderniho celku.
Ze by na to obecni kasa nemela? No tak pak by halt mela obec dat vlastnikum nemovitosti pokoj a nekecat jim do toho, co s temi svymi domy budou delat. Tohle uz zase zavani obecnym blahem a vyssim dobrem a podobnymi zvasty.
|
|
|
to jistě máte pravdu, ale snažím se vycházet ze stávajících poměrů. Že k rušení obecních či městských úřadů jen tak nedojde a budou se snažit do všeho kafrat je snad jasné. A když mi do toho chcete kafrat, tak mi to zaplaťte, jinak si to udělám podle svého.
|
|
|
Pěkný sen. On snad někdy nějaký památkář něco platil?
|
|
|
Čistě technická ... památkář nemá co platit, neb je pouhým zaměstnancem nějaké entity(stát, obec, kraj a podobně). Tyto entity vcelku přispívají a to nikoli nevýznamně.
|
|
|
|
Takže chcete-li provést úpravy které památkář zakáže, platí vám peníze vyjadřující omezení nakládání s vaším majetkem?
Nemám ten pocit. Což je asi taky důvod, proč se sem tam počká na mlhu, a dotyčná problematická lokalita která mohla být upravena "v nesouladu s pocitem památkáře" lehne popelem komplet.
|
|
|
O tom byla řeč? Má poznámka se týkala čistě jen tvrzení, že památkáři ... resp. nějaký subjekt jejich prostřednictvím .... NIKTERAK nepřispívají vlastníkům předmětných nemovitostí. Což jednoduše není pravda. Nic víc, nic méně. Konstatoval jsem fakt ... nehodnotil jsem jej.
|
|
|
"Nevyčíslitelná hodnota" je nevyčíslitelnou jen do okamžiku, než má někdo platit.
|
|
|
Presne tak. Pak se obvykle ukazuje, ze ta "nevycislitelna hodnota" byva dost pochybna.
|
|
|
1) "Ma to snad byt misto majitele nemovitosti stat, kdo bude rozhodovat o tom, co muze majitel se svym majetkem delat?" - Ano v tomto případě ano. Pokud majitel nemá historické či umělecké cítění, tak je jedině dobře, když mu stát zabrání exteticky zničit celé historické náměstí, nebo poškodit v podstatě celý národ a jeho budoucí generace tím, že něco pro svoje sobecké potěšení zničí - viz třeba lázně Kyselka.
2) Obec je zvolená občany obce, kterým jde třeba právě i o to, jak obec vypadá. Proto je zodpovědnost obce starat se o to, aby město nějak vypadalo. Což se týká i toho, jestli na historickém náměstí někdo postaví nějakou zrůdnost.
4) Jistě a nebo by postupně šel dolů a takhle pár nebožákům, co prostě mají rádi historii, prodal svůj dům třeba za desetinásobek skutečné ceny. Dle pravidel volného trhu v pořádku, dle mého osobního svědomí - hnus.
5) Samozřejmě že ne. Ochrana památek není exaktní věda, to je snad úplně jasné ne? A toho guru si laskavě odpusťte, jsem jen laik a nic jiného.
Ano musí se "loupit" vybíráním daní s čímž nemám problém. Nejsem anarchokapitalista, naopak jsem zastáncem určité formy státu.
Ničení památek se v menší míře děje i dnes a je to způsobeno obcházením zákonů, úplatky a podobně. Co vás vede k tomu si myslet, že kdyby ochrana památek vůbec neexistovala, tak je stav úplně stejný? Promiňte, ale to je prostě nesmírně naivní smýšlení.
|
|
|
1. A ona existuje nějaká záruka toho, že státní úředník bude mít historické či umělecké cítění? Škoda, kterou může napáchat debilní majitel památky je účinně omezována rozsahem jeho vlastnických práv. Úředník s razítkem může napáchat škody podstatně větší. Podívejte se na stav některých památek na konci roku 1989 a dnes. „Popíliť.“ „K čemu je vojakovi kášňa?“...
2. Obec je v původním smyslu slova nějakým společenstvím lidí, později samosprávnou jednotkou a dnes už jen prodlouženou rukou státu. Nelíbí-li se společnství lidí to, co chce někdo udělat se svým majetkem, nechť se složí a majetek vykoupí.
4. Co je to „skutečná cena“? Cena, kterou je někdo ochoten zaplatit, protože získaný užitek bude pro něj vyšší. Nechtěl byste radši památky hned vyvlastňovat ve prospěch těch, kteří je milují, i kdyby třeba měli holou řiť a nezvládli by se o ně starat jinak, než pomocí přerozdělování nakradených peněz?
Ničení památek se dnes děje v míře vysoké. Například nemožnost legálně zpeněžit archeologické nálezy vede k tomu, že se tyto při stavebních pracech „přehlížejí“. Opruz s památkáři vede k tomu, že se jim lidi raději vyhýbají a obcházejí je i tam, kde by někteří odborníci od nich mohli s některými věcmi pomoci atd.
Mimochodem, takový hnusný a unfair útok ad hominem: jaképak máte přímé zkušenosti s opravou a údržbou památek, NPÚ, stavebními úřady apod.?
|
|
|
A jak bys chtel zpenezit archeonalezy, kdyz to nejcennejsi z nich je jejich stratigrafie?
|
|
|
ad 1) a jak zarucite, ze historicke ci umelecke citeni bude mit stat. Vy si nevzpominate, kolik uz na tomto uzemi pamatek stat znicil?
ad 4) pokud by ho za tu cenu koupili, byla by to cena trzni a tedy spravna. Svedomi koho? Toho, co prodava nebo tech, co kupuji?
ad 5) jste moc vztahovacny. Pojmem "guru" jste nebyl myslen vy, ale proste mistne prislusny vrchni pamatkar v te ktere lokalite.
Naivni? Proc naivni? Naivni je naopak si myslet, ze dnes se to nedeje, videl bych to spise opacne, protoze kdo ma pamatkove chraneny objekt, ma o poradnou hromadu problemu postarano. Je docela mozne, ze naopak bez ochrany pamatek by se sice par pamatek prestavelo a vypadaly by ponekud jinak, ale nebyly by zcela zniceny jako ta Petrovka. Vezmete si treba takovy hrad v Ljubljane ve Slovinsku. Ten se prestavuje s pouzitim modernich prostredu a modernich technologii a je uzasnou kombinaci stareho s novym. Takovych staveb bychom mohli mit mnohem vice, kdyby stat netrval na puvodnim vzhledu mnoha staveb u nas -- a drtive vetsine z nich by to prospelo.
|
|
|
1) Je rozhodně pravděpodobnější, že průměrný památkář má větší historické a umělecké cítění, než průměrný občan. S lidmi, kteří kupují hist. domy pro svůj zájem problém v drtivé většině případů není. Problémy jsou s lidmi, které si památku koupí např. kvůli pozemku.
4) Ne nebyla by morálně správná. Pokud zoufalého člověka nutíte zaplatit maximum, je to prostě hnus. Nebo Vy byste záměrně šrouboval na maximum cenu protijedu člověku právě ušknutému hadem? Vydělávat na zoufalství jde proti mému svědomí, tudíž jsem logicky proti tomu.
Ale já si nemyslím, že se to neděje, naopak jsem několikrát napsal, že se to děje. Ale říkám, že je naivní si myslet, že by se to nezačalo dít častěji, kdyby se zrušila veškerá ochrana památek.
A Vy pořád máte nějakou utkvělou představu, iluzi, že stát má nějakou jednotnou strategii pro ochranu památek. Tak to není! Buď narazíte na protivného fanatika, který Vám nedovolí skoro nic, nebo narazíte někoho, kdo Vám dovolí moderní přestavbu. A že se to neděje tady? A co je tedy třeba kostel panny marie na Slovanech? Nebo co různá náměstí v ČR? Třeba náměstí v Třeboni? Nebo nový pivovar v Hradci Králové? To není historické ani náhodou, je to moderní. Vždycky záleží, na koho narazíte. Proč to tedy překrucujete a děláte z památkářů nějaké fanatické tmáře?
|
|
|
ad 1) znate nejaky takovy pripad, kdy nekdo koupil pamatku kvuli pozemku?
ad 4) je zoufalstvi a zoufalstvi. Pokud je zoufalstvim strach ze ztraty desetiny hodnoty majetku, pak bych s takovym clovekem prilis soucitu nemel, protoze ten majetek mohl prodat uz pred tim a je tedy ciste na jeho rozhodnuti, ze do takoveho risika sel (narozdil od toho hada).
No a ja si prave myslim, ze se to deje tak casto, jak je potreba a ze neni duvod, proc by se to melo dit casteji.
Proc? Prave proto, ze co mam zkusenosti (byt, pravda, zprostredkovane, protoze sam takove veci vypapirovavat nastesti nemusim, pamatky nemaje), tak se vetsinou narazilo na nejakeho fanatika.
|
|
|
Ale jiste, treba Vinohradsky pivovar nebo nadrazi Praha-Vysehrad.
Dtto http://www.lidovky.cz/line-na-viteznem-namesti-proc-nestavet-pohled-j-g-geberta-per- /design.aspx?c=A130801_094900_ln-bydleni_ter
|
|
|
Vinohradsky pivovar byl tusim cilene vypalen, jestli se nepletu, patrne proto, ze pamatkari neschvalili projekt jeho rekonstrukce, ktera by nejspise jeho historicky raz zachovala.
Co se nadrazi Vysehrad tyce, pokud tomu dobre rozumim, investor chtel i tu secesni budovu vyuzit a ne ji primo zbourat, byt je nyni ve velmi spatnem stavu a jeji zbourani by bylo asi nejracionalnejsim resenim (a co si budeme rikat, zase tak cenny objekt to neni, naprosto tuctova secese). Dalsi vec je, ze tu budovu zase nenechal zchatrat nikdo jiny, nez stat a pokud by zchatrala nebyla, pak by i zajem o jeji vyuziti byl podstatne vyssi. Cili klasicka argumentace statni regulaci pro statni regulaci.
Na Viteznem namesti take zadne historicky cenne objekty nejsou a argumentovat relativni blizkosti Prazskeho hradu je v tomto pripade ucelove.
|
|
|
Ano. Takze uz znate nejake ty pripady ad (1), jak znela vase puvodni propozice? Nebo na ni stale trvate?
|
|
|
Ano. Lec paradoxne jste opet uvedl takove, kterym by vice prospela neochrana nez ochrana.
|
|
|
A jeste tu polis knovizske kultury si vybavuju, co skoncila pod bagrama pri vystavbe skladu Delvity v Rudny. Na to, jak o tomhle unikatnim kulturnim vzepeti na nasem uzemi vime... No nic, hlavne, ze uz sedm let nato se ten sklad ukazal byt v podstate... No nic. Haj hou.
|
|
|
1) Ano. Např. v mém rodném městě. Jmenovat konkrétně nebudu. O dalších vím z doslechu, o dalších ze zpáv (např. co se týče domů na Václaváku, tak tam jde v podstatě jen o lukrativní místa.
4) Já v tom příliš rozdíl nevidím.
Takže si třeba myslíte, že kdyby se zrušila policie, tak je kriminalita stejná?
To je spíš něco jako selektivní paměť - když Vám někdo vypráví zážitek, tak logicky spíš vypráví o tom, co ho nasra*o, jaký že magor to sedí v té komisi atd. atd. než aby řekl, že tenhle a tenhle den byl na úřadě a vše proběhlo ok. To je normální, je to jako s médii - taky vám radši přinesou zprávu, že támhle se vysekalo auto a nebudou vám říkat, že támhle a támhle byl dneska super provoz. Já prostě takové osvícené lidi znám a ujišťuju Vás, že tím trpí i oni a kolikrát oni sami jsou největšími zastánci toho, aby byla ochrana památek majitelům vstřícnější.
PRO JJ: Nemožnost legálně zpeněžit arch. nálezy? To je naprostý nesmysl, neznáte praxi. Pokud archeologové spolupracují s detektoráři, je úplně normální, že se dohodnou tak, že oni jim najdou to, co zajímá archeology a zbytek archeologové s klidem přenechají detektorářům. A jaké archeologické nálezy byste chtěl zpeněžit? Kosti? Střepy? Základy starých staveb? To by jako někdo kupoval? Kdo? Nebo myslíte, že při standartním arch. výzkumu se najde pár truhel zlata, nějaké to stříbrné nádobí a na závěr křišťálová lebka jako vystřižená z Indiana Jonese? A pokud vy jako normální člověk najdete náhodou při přestavbě domu hrnec stříbrných mincí, tak ho zpeněžíte úplně normálně - dáte státu a ten vám vyplatí 10% historické hodnoty nálezu (která je mimochodem zpravidla o dost o dost vyšší než samotná cena materiálu)
Jaký útok ad hominem? Já to prostě vidím, že pan Root má jen útržkovité znalostio památkové ochraně. S opravou a údržbou památek zkušenosti mám. Sama moje rodina vlastní takový dům už asi od mých šesti let, celý život jsme na něm pracovali, dávali ho do kupy, mimoto jsem po různu pomáhal známým na jejich památkách, dále jsem na střední škole studoval restaurování, vlastním licenci třídy B na restaurování kulturních památek, s NPÚ přímé zkušenosti nemám, protože nejsem pražák, mám zkušenosti pouze s různými jeho ústředními odbornými pracovišti, např. právě v Josefově, památkářů znám několik, archeologů ještě víc.
|
|
|
Takže si třeba myslíte, že kdyby se zrušila policie, tak je kriminalita stejná?
To rozhodně ne. Menší. Daleko menší.
|
|
|
Jinymi slovy jste osobne zainteresovan na tom, aby ten system, byt v jine podobe, i nadale existoval. Ty domy na Vaclavaku vy osobne povazujete za cenne? Vzdyt je to zase prevazne komercni vystavba 2. poloviny 19. nebo 1. poloviny 20. stoleti.
Ano, mozna mam utrzkovite znalosti o pamatkove ochrane. O tom ale nepisi, pisi o ekonomicke logice jejich ochrany a o potencialu, ktery samy o sobe maji a ktery je dokaze v ciste trznim prostredi chranit lepe, nez nejake statni zasahy (a dokonce to s nekterymi stavajicimi ci minulymi statnimi zasahy srovnavam). Pokud mate zajem o zachovani co nejvetsiho mnozstvi pamatek, mel byste take pracovat spise na presvedcovani ostatnich, ze maji samy o sobe znacnou hodnotu a naopak proti koncepci jejich statni ochrany, ktera prokazatelne rade pamatek systemove ublizila.
|
|
|
Osobně zainteresován nejsem, to že jsem studoval restaurování neznamená, že to dělám, nebo někdy budu dělat. Mimoto restaurátor je úplně jiná práce než památkář.
Nijak nehodnotím domy na Václaváku, jak jste na to přišel? Váš dotaz zněl, jestli vím o nějakých případech, kdy někdo koupil památku kvůli pozemku. Mimo jiné jsem uvedl Václavské náměstí, kde to tak bylo. Kde tam vidíte nějaké mé hodnocení, jak cenné podle mě ty domy jsou?
A proč ignorujete to co jsem uvedl já o tom, jak i stát dokáže osvíceně podporovat moderní úpravy památek? To je přece hrozně neobjektivní nahlížet jen na to negativní a všechno pozitivní přehlížet. Já to naopak objektivně beru (respektive snažím se) a proto jsem tu několikrát stávající podobu ochrany památek kritizoval. To že stát nějakým památkám ublížil ještě neznamená, že ublíží všem. Vámi zmíněný případ té horské chaty či co (nevzpomenu si) je třeba ukázkovým příkladem toho, jak by památková péče NEMĚLA vypadat.
K tomu že neuznávám soukromý majetek. Podle Vaší logiky v podstatě ne, máte pravdu. Významné památky nepovažuju ryze za něčí osobní majetek (i když to tak podle práva je), ale za takové duševní vlastnictví všech lidí v našem národě a všech našich potomků. Takže ano, v tomhle konkrétně mám takové socialistické myšlení.
PRO KARKULKA: Tak například znám lidi (moji známí či kamarádi), kteří si památkáře kolikrát sami volají, aby jim v lecčems poradili. I my jsme naši rekonstrukci konzultovali s památkáři mnohem častěji, než by nám přikazoval zákon. Známý zas třeba získal nějakou evropskou dotaci - díky památkářům. Takže smysl to samozřejmě má, pokud nenarazíte na debila.
|
|
|
Váš dotaz zněl, jestli vím o nějakých případech, kdy někdo koupil památku kvůli pozemku. Mimo jiné jsem uvedl Václavské náměstí, kde to tak bylo. Kde tam vidíte nějaké mé hodnocení, jak cenné podle mě ty domy jsou?
Ano, ale argumentace temi bezcennymi domy na Wenzlu neni validni odpoved, protoze pokud stat urci, co je a co neni pamatka, pak samozrejme neni tezke na moji otazku odpovedet. Proto mne zajimalo, zda ty domy skutecne seriozne povazujete za pamatky i Vy, protoze jinak je odpoved takovym prikladem bezcenna.
To že stát nějakým památkám ublížil ještě neznamená, že ublíží všem.
Dobra, konecne neco, ceho se da chytit. Ted na to muzeme navazat dvema smery. Bud budeme resit, zda je spravne, ze stat nejakym zpusobem ublizuje a ublizil nejakym pamatkam a budeme resit, zda je sam o sobe dostatecne duveryhodnym k tomu, abychom mu i nadale sverovali ochranu nad nimi, nebo budeme resit, jak velke mnozstvi statem ci jeho regulacemi znicenych pamatek je jeste akceptovatelne. U soukromych osob je to jednoznacne, kdyz soukroma osoba znasilni jedno sestilete dite, tak to sice take neznamena, ze znasilni vsechny sestilete deti, ale i presto takovou osobu povazujeme za vadnou, nebezpecnou, neduveryhodnou a spatnou. Proc bychom meli stat hodnotit jinym zpusobem?
Významné památky nepovažuju ryze za něčí osobní majetek (i když to tak podle práva je), ale za takové duševní vlastnictví všech lidí v našem národě a všech našich potomků.
Ovsem co patri vsem, to nepatri nikomu a podle toho se s tim take zachazi, to uz je take historii provereny fakt.
|
|
|
1) Tohle slovíčkaření mě nebaví, takže na mnou zmíněný Václavák zapomeňte a berte v potaz ten zbytek, který jsem uvedl.
2) Ale stát nemá ubližování památkám v popisu práce. To byly chyby, byly to chyby v přístupu a ve filosofii jednotlivých památkářů. Stát se hodnotí jinak, protože to není jedna entita, stát = obrovské množství lidí.
3) A jak je tedy možné, že většina památek pod ochranou státu je ok a nechátrá?
|
|
|
Ad 2) Stat je jedna pravnicka osoba a jako takova nese kompletni odpovednost za veskere sve konani. A pederast take nema znasilnovani deti obvykle v popisu prace :-)
Ad 3) Jste si skutecne jist, ze to neni navzdory ochrane statu?
|
|
|
Žádat o radu památkáře, je asi tak stejné, jako žádat sociálku o radu s výchovou potomků.
|
|
|
Blbost převlečená za moudro podložená maximálně tak pár negativními zkušenostmi s konkrétními jedinci. Divím se, že to vůbec nějak komentuju.
|
|
|
Inu, tomu se rika, ze je neco "empiricky dokazane" :-)
|
|
|
A ano, kdyby se zrusila policie, tak tu nakonec mame daleko mensi kriminalitu. Chcete vysvetlit, proc, nebo na to zkusite prijit sam?
|
|
|
Jaké "dobré" zkušenosti lze mít s památkáři? Mně to přijde že buď je zkušenost špatná (zakáží vám něco), nebo je zkušenost o něco méně špatná (blahosklonně odsouhlasí něco, co chcete udělat), ale pořád je to komplikace protože musíte řešit nakládání s vlastním majetkem s zcela cizí osobou. Jaká je tedy dle vás ta dobrá možnost?
|
|
|
Ale on de facto prece neuznava pravo na soukromy majetek. Kdyby je uznaval, nemohl by uznavat pravo pamatkaru do neceho takoveho kecat.
|
|
|
Nebot svet, a lidska spolecenstvi obzvlast, jsou prece binarni podle 'bud-anebo'; to snad kazdy vi, no ne?
|
|
|
U uznavani prava na soukromy majetek je to jednoduche -- bud jej uznavam naprosot a zcela nebo jej de facto neuznavam, neb vzdy naleznu nejaky utilitaristicky argument, kdy omezit tohle, tohle, tamhleto, pak jeste tohle, tohle, tohle a nakonec tu vlastne zadne pravo na soukromy majetek neni a z vlastnictvi soukromeho je z casti vlastnictvi socialisticke a z casti vlastnictvi osobni.
|
|
|
Ano, a proto se s ideology nema smysl bavit. Protoze lidske spolecenstvi ani svet jako takovy se do ideologie vtesnat neda. Nebo da, ale tim hur pro fakta, jak pravil Hegel.
|
|
|
To neni ideologie, to je bohuzel historicka zkusenost.
|
|
|
Jiste!
Takova je historicka pravda!
Pamatuju si jeste ideologii, ktera, pro svou vetsi prestiz, sama sebe nazyvala "vedeckou".
Ideologii kvuli tomu neprestala byt ani o milimetr.
|
|
|
Vidite, presto jste si bohuzel z toho, co si pamatujete, neodnesl to podstatne :-(
|
|
|
Asi byste měl trochu brzdit ve svém evangelizacnim třeštění.
Říkat druhým, co pro ne je a není podstatne, už poměrně překračuje tenkou hranici drzosti a disrespektu.
Jsou i jiné pohledy na svet než ten váš, a měl byste si toho býti i v největším přesvědčení o své svate pravde vědom.
|
|
|
"překračuje tenkou hranici drzosti a disrespektu" hranici asi tak zhruba stejne, jako vas prispevek z 09.08.2013 23:03:15.
|
|
|
Vskutku? K vaší osobě tam ničeho nenacházím. Možná, inter alia, výzvu k zamyšlení o mire urputnosti a pokory.
|
|
|
P. S.: Jako jsou napriklad urazy bez zavineni, coz frustruje vyznavace soucasne vladnouci ideologie, jsou i veci bez vlastnika. Vzduch. Zver. Reky. Proc? Protoze jejich vyuziti jest stretem protichudnych zajmu, kde vlastnictvi parcialni, a prece neoddelitelne casti nevyresi nic.
|
|
|
Po třistapadesátéosmé opakuji, že představa, že vlastnické právo buď existuje ve své absolutní podobě anebo neexistuje, je zcela nesmyslná.
Nezbývá mi, než znovu připomenout příklad s pozemkem, který dobře ilustruje, že vlastnictví a míra práv s ním spojená jsou jen předmětem společenské dohody.
Stanete-li se vlastníkem pozemku (doufám, že se shodneme na tom, že problematika pozemkového vlastnictví není okrajovým příkladem), nezískal jste bez dohody s ostatními, jaký prostor nad ním k němu patří, žádné jasně definované právo, tedy právo, které buďto máte, nebo nemáte.
A úplně stejně musí být předmětem dohody i to, jakým způsobem a jakou měrou smí realisace Vašich vlastnických práv zasahovat do zájmů druhých, například do zájmu nebýt rušen hlukem, nebýt zastíněn či nebýt vystaven pohledu, z něhož by se jednomu mohlo neudělat volno. (Diskusi o fotonech si, doufám, odpustíme.)
Abych to shrnul: bez dohody o tom, co vlastnictví znamená a jaká exklusivní práva jsou s ním spojena, nelze vlastnická práva bezkolizně vykonávat.
Pročež nemůže stačit pouhé konstatování, že vlastnické právo existuje, nýbrž musí být předmětem jasné a zřetelně formulované dohody, která určí (omezí) jeho hranice.
|
|
|
Ono je to fakt složité, stbácký rychlozbohatlík je poněkud jiným majitelem, než dědic rodinné usedlosti.
Navíc i ten může být pěkný debil.
Čili soudruh stát by měl mít právo do něčeho strkat rypák. U mnoha staveb bych považoval za dostatečné ohlídat exterier, do vnitřní dispozice, pokud to fakt není unikát, je každýmu ouřadovi prd.
Dej debilovi razítko.
Jinak, jako statik, si myslím, že většinu těhle staveb jsem schopen napočítat tak, že je bude nutné strhnout, protože jsou nebezpečné (jakkoliv slouží staletí). Kdysi u diplomky jeden kolega spočítal, že podle tehdy nové normy měl spadnout i Žďákovský most. Trochu si pohrát se zatížením a součiniteli a v rámci platných norem nechám "spadnout" cokoliv :-)
|
|
|
Zapomínáte na to, že z principu věci nutně vždy v rámci státu je "stbáckých rychlozbohatlíků" relativně více a jejich rozhodovací moc zde je silnější, než ve společnosti jako celku.
Právě proto je nutné, aby stát neměl naprosto žádné právo naprosto do ničeho naprosto nijak strkat rypák, protože vždy a bez jediné výjimky* takové strkání přinese mnohonásobně více zlého než dobrého.
___
* Pro různé ygnorky a jiné podoteky: samozřejmě, že lze snadno nalézt konkrétní příklad, v němž stát pomohl. Problém je v tom, že na každý takový příklad existuje mnoho dalších, v nichž vinou přesně téže pravomoci uškodil.
|
|
|
Ano, tahle úvaha stojí za zamyšlení.
Soudruh stát přitahuje více neschopných a skoro všechny všehoschopné.
Obecně však je zjevně zapotřebí nějaká minimální veřejná kontrola staveb, alespoň co se týče vzhledu a v to řadím i stavební úpravy památek.
Bohužel i vlastník je mnohdy debil.
Slušné minimální vymezení je na místě. Mám však za to, že je mnohem víc bolavějších a naléhavějších omezení naší svobody než je jen opruz památkářů (pamatuji si, že táta jako čistý stavař je považoval za neužitečné debily, stejně tak, jak se mi statici vyjadřujeme o architektech, ovšem jen debil by si myslel, že všichni architekti jsou debilové jako ti, se kterými jsme měli tu čest)
|
|
|
Ano, mnohdy je debil vlastnik, mnohdy je debil pamatkar a mnohdy je debil i stat jako celek. Z toho jako nejmensi mozne risiko vychazi prave ten vlastnik, protoze ten jediny za to nese i ekonomickou odpovednost.
|
|
|
Statisticky možná, v dílčích případech to člověk vnímá osobněji a úporněji, když vykácí alej nebo zprasí zámek.
Globální nadhled vyžaduje schopnost abstrakce a té budu schopen až po dvou dalších pivech :-)
|
|
|
Pro podcarove gentlemany: Ano. Nevim, jak ygorek, ale co ja s tim?
|
|
|
"Pak památku prostě zbourá a postaví si tam co chce. Pokud by přestala existovat ochrana památek, dělo by se tohle v mnohem větší míře než dnes (dnes se to děje jen kvůli možnosti památkáře uplatit)."
Na druhé straně ale někdy právě ta míra ochrany motivuje k ničení památek.
Když se při kopání na pozemku náhodou objeví cosi historického, majitel samozřejmě může pozvat archeology. A rozjede se mašinérie, "jeho" pozemek de facto přestane být jeho, protože na něm nepůjde nic dělat, právě kvůli tomu ho od něj ani nikdo nekoupí a ještě bude mít neustále na krku památkáře.
Nebo může nález zatajit, potichu zabetonovat a mít klid.
Kdyby ochrana památek nevypadala tak jak je popsaná výše, nejspíš by majitel pozemku volil nějakou kompromisní variantu využití pozemku a zároveň zachování památky, nebo by pozemek prodal někomu, kdo má na ochraně památky zájem (což teď prakticky nejde, protože proč by ochránci něco kupovali, když mohou terorizovat stávajícího majitele zdarma. A kdo by chtěl památku koupit za účelem ochrany, je demotivován tím, že může velmi snadno být sám terorizován tou první skupinou "ochránců", když budou mít o "ochraně" jiné představy než on.)
|
|
|
Unikla Vám tam jedna "drobnost", půjde-li o výstavbu v rámci podnikání, platí náklady arch. průzkumu stavebník. Už jsem viděl, že tam protekly miliony.
|
|
|
Neunikla, vím o tom, jen jsem to v komentáři vynechal.
V tomhle případě bude zase motivace to "nějak udělat", aby se nic nenašlo, resp. aby se tím průzkumem moc nezabývali.
Prostě obecně je zásadní nedostatek to, že současná památková ochrana často drasticky sníží hodnotu nemovitosti (protože co s domem, kde i drobná oprava je problém kvůli památkářům).
Takže pak v zájmu majitele je neexistence památkové ochrany.
|
|
Zejmena bod 1. a 2. je bohuzel mimo a od nej se vse odviji. Jednoduchy priklad proc:
Hodnota pozemku bez pamatky muze byt vyssi nez pozemku s pamatkou. Takze hodnota pamatky samotne nechrani. Majitel zcela logicky zboura.
Avsak hodnota pozemku zavisi na okolnich pamatkach, cim vice se jich zboura, tim mensi pak bude vysledna hodnota pozemku. Ovsem rozdil v cene jednoho konkretniho pozemku je vzdy nizsi nez naklady na koordinaci, ktera zbourani zabrani (vykoupeni souseda, dane, pravnici, pripadne naklady dluhoveho financovani vykupu, nelinearni ubytek turistu atd.).
Za takovehoto stavu je zcela v souladu s vasimi premisami zbourani namesti v Telci. Pro vsechny individualne je vyhodne jejich dum zbourat a udelat tam Lidlhotel a pritom budou vsichni nakonec chudsi.
Vami popsany model muze fungovat pouze ve svete, kde jsou naklady na koordinaci a transakcni naklady NULA. Takovy svet je, bohuzel, zcela utopisticky. Doporucuji Ronald Coase, The Nature of the Firm, 1937, coz je jeden ze zakladnich clanku popisujicich proc a jak transakcni naklady ovlivnuji vysledne usporadani na trhu. Take tam je jeden dulezity zaver, ze bez transakcnich nakladu je rozdeleni bohatstvi pro trzni alokaci irelevantni. Vy tvrdite zaver, ale zapominate na nutny predpoklad bez nehoz to nefunguje.
|
|
|
Hodnota pozemku bez pamatky muze byt vyssi nez pozemku s pamatkou
No, pokud má něco zápornou hodnotu, asi je blbost to chránit, ne?
|
|
|
Oni tihleti ochranáři vycházejí z toho, že existuje hodnota finanční - to je taková ta pro plebs, který je úplně blbý a uznává jen peníze. Ale peníze jsou pro část levičáků fuj a tak pro ně existují ještě různé další hodnoty - umělecká, historická apod. A samozřejmě je barbarství snažit se tyto vznešené hodnoty vyjádřit něčím tak přízemním, jako jsou peníze.
|
|
|
No tak asi by davalo financni smysl postavit na III. nadvori Hradu supermarket, nez kdyz tam nestoji nic.
Na obelisk by se daly zavesit akcni nabidky. Konecne by k necemu byl!
|
|
|
Takže jinými slovy, chceš zachovat ten šlendrián a bordel, kterej kolem toho panuje teď? To jsi chtěl říct? Nebo zas jen tak plácáš prázdnou slámu?
|
|
|
Tak doprcic, bavime se o (i) smyslu nejake pece jako takovem, nebo o (ii) konretnim institucionalnim provedeni? To jsou dve naprosto odlisne veci a jako malceni prazdne slamy mi tentokrat vyjimecne prijde ad (ii).
|
|
|
Asi jak kdo. Kromě pár (byť hlasitých, to uznávám) fundamentalistů asi málokdo bude tvrdit, že památky nemají být nijak chráněny, a proto je mlácení prázdné slámy spíše ad (i).
|
|
|
Ze pamatky nemaji byt *nijak* chraneny, to tu prece nechce vubec nikdo. Pointa je v tom, ze ochrana pamatky by mela byt zalezitosti vyhradne jejiho vlastnika a ze existuji i velmi vyznamne nestatni faktory, ktere takovou pamatku ochranuji proti jejimu svevolnemu zniceni.
|
|
|
A prave to je ten chybny zaver (ze je to vec vlastnika a ze existuji jine nestatni faktory), nebot je teoreticky dokazano, ze takovyto stav je mozny pouze za absence transakcnich nakladu. Viz literatura vyse.
Takze je nutne hledat takove usporadani, ktere nema nerealisticke predpoklady.
Proto je cely clanek blbe, nebot stavi na utopickem predpokladu neexistence transakcnich nakladu.
|
|
|
Ktere transakcni naklady resp. presneji naklady kterych konkretnich transakci?
(Mimochodem, clanek nikde nepredpoklada neexistenci transakcnich nakladu, tu jste si do nej pouze vy racil naprojektovat)
|
|
|
Viz uvodni priklad.
Ja jen konstatuji, ze teoreticky by vysledek v clanku platil za neexistence transakcnich nakladu. Takze
A) autor chybne predpoklada ze neexistuji (coz sice nyni rozporuje, ale v clanku nikde explicite neuvadi, ze jeho vysledky jsou vuci temto robustni, coz me vede k zaveru, ze je nebral v protaz), nebo
B) vi o nich, ale pak je autoruv zaver vyvracen jiz vyse uvedenou predvalecnou ekonomickou literaturou v uvodnim prikladu.
Na vysvetlenou: transakcni naklad je ekonomicky termin, ktery zahrnuje prime i neprime naklady pro danou operaci. Takze nejen hmatatelne vydaje jako poplatek bance, pravnikovi, usly urok ale tez treba naklady informacni asymetrie nebo hledani trzni protistrany.
|
|
|
Tak znovu, naklady kterych zcela konkretnich transkaci mate na mysli? (ja vim, co je transakcni naklad, ale ptam se, kde ho vidite a kde je vuci cenam nemovitosti natolik relevantni, aby melo smysl jej brat nejak zasadne v uvahu).
|
|
|
Jak pisu, transakcnim nakladem je vse relevantni pro dane aktery. Tak zkusim jeste polopatictejsi priklad.
Dane (z prevodu nemovitosti, z n emovitosti samotne a dalsi), ale predpokladejme, ze dane nejsou. Wonderful world.
Pravnik za smlouvu, notar za transakci. Statik, expert an fyzicky stav nemovitosti...pojisteni proti pravnim vadam nemovitosti. To jsou ty skutecne platby. Po dobu provadeni obchodu neni majetek dobre spravovan (usla prilezitost na konkretnim majetku). Ovsem to je mensi cast transakcnich nakladu.
A ted dum na namesti. 99 ostatnich majitelu se musi nejak zkoordinovat, aby toho 1, co chce barak zborit, vykoupili. Vsichni bydli na namesti, nikdo nelita z Kanad nebo nezije na Bahamach. Musi se vsichni dohodnout na zpusobu vyporadani (nekdo chce podil na zakoupenem kuse, jiny primo ridit svoji 1/99, dalsi koupit majoritni podil, ale nema na to volne prostredky). Coz je samo o sobe problem k nevyreseni a tady se vse zadrhne. Ale treba se skutecne dohodnou. Kolik to stoij kazdeho z nich na usle prilezitosti? Nevime, muze to byt vice nez je jeho podil. Pak se na to vykasle. Muze to zkolabovat na "male" vyhodnosti pro jedineho z tech 99. Koordinacni selhani jakozto forma transakcnich nakladu.
Treba vse projde. Nepochybne kazdy ma jine financni toky, i jiny majetek. Takze nakonec bude potreba provest dluhove profinancovani nekterych akteru, jenze pak bude potreba vzit do spolku nejakou banku nebo obdobny instrument. Porad vam prijde jako realisticke, ze to skutecne projde?
Ne, jediny realisticky scenar je, ze to koupi Lidl a zbori. Protoz je jen jeden a nema problem s transakcnima nakladama a namesti je mu u prdele, chce prodavat burty ve sve plechove krabici.
A ted, nemame namesti se 100 baraky a majiteli, ale mesto s tisicem...
|
|
|
... z nichž už se těch potřebných 99 najde snadno a bez problémů, pokud, samozřejmě, o ten barák vůbec stojí. Ne-li, pak je dobře, že se zbourá.
|
|
|
Koordinace žádný velký problém není. Organisují se akce pro daleko větší počet lidí, kteří ani nebydlí na jednom náměstí.
Ano, každý má jiný majetek, každý má jiné finanční toky, každý má jiné náklady příležitosti. To je jejich boj a není to nejmenší důvod k tomu, aby do věci zasahovat stát. Když se dohodnout, dobře, když ne, taky dobře.
Lidlu to u jmenované části těla je pouze částečně, protože když naštve moc lidí, moc buřtů neprodá.
Mimochodem, jedny z nejhezčích maloobchodů jsou Apple Store. Třeba stará pošta v SoHo, továrna či sklad na W 14th street v NYC, dům na Leidseplein v Amsterdamu...
|
|
|
Ti lide tu nemovitost ovsem nekupuji az tak za ucelem jejiho primeho vyuziti, ale proto, ze jeji absence ci nahrada necim horsim by znehodnotila jejich vlastni investice. Proto neni nutne, aby volali experty na fyzicky stav nemovitosti. Na smlouvu o prodeji veci netreba pravnika. Pojisteni proti pravnim vadam? Kolik kupujicich to uzavira? Statik dejme tomu po koupi. Tyto naklady lze tedy ve velke mire eliminovat.
Koordinaci lze zvladnout velmi jednoduse, nebo, kdyz se nechce, tak se N lidi neskoordinuje ani tehdy, kdyz se na to jde draho a slozite. Idealni je zalozeni pravnicke osoby -- a to je zase nakladne jen proto, ze stat chce, aby to bylo nakladne, vyzaduje vysoke soudni poplatky a zalozeni formou notarskeho zapisu nebo podpis spolecenske smlouvy pred notarem. Jinymi slovy, vetsinu tech vasich "transakcnich nakladu" zde zpusobuji jine nadbytecne statni regulace.
Proto povazuji vasi argumentaci zanedbanim transakcnich nakladu za nerelevantni.
|
|
|
Tak, jako Einstein teorii relativity vyvratil nektera tehdy existujici paradigmata fyziky, tak v historicky stejne epose Coase teoreticky obecne vyvratil vase tvrzeni. Nic vic nic min.
Libit se vam to nemusi, muzete to povazovat i za nerelevantni. Ale dobre to ilustruje tragedii politiky. Zatimco popiraci teorie relativity jsou obecne za cvoky a nedostava se jim sluchu, ekonomicke nesmysly zivi politiky vseho druhu, jsou kvuli nim voleni a pak je i bohuzel nekteri implementuji.
|
|
|
Jste si úplně jist, že rozumíte pojmům "teorie", "paradigma" a "vyvrátit"? Tady odsud to vypadá, že jich užíváte v nějakém krajně neotřelém smyslu, nad nímž by pan Kuhn vrtěl dlouho hlavou.
|
|
|
Ty dve veci samozrejme uzce souviseji. Muzeme si treba, ciste hypoteticky, jen pro ucely teto diskuse, rici, ze nejaka statem narizena pece smysl ma, ale ze konkretni institucionalni provedeni vzdy selhalo a ze ho efektivne cinit neumime a ze tedy i pres to, ze by treba mozna nejaka pece mela smysl, tak takove smysluplne pece neni statni sprava v prakticke rovine schopna.
|
|
|
(Souvisí, protože společně visí, ne? Což snad viselci visejí?)
|
|
|
(V hovorove reci se u tercia persona pluralis bezne pouziva forma "visej". Takze viseji je u mne celkem legitimni tvar.)
|
|
|
Obávám se, že finanční smysl by to nedávalo - kolik lidí by se asi tak vláčelo za nákupy na třetí hradní nádvoří?
|
|
|
Pojdme takovemu supermarketu z verejnych penez vybudovat patricnou infrastrukturu.
Tak totiz mnohe takove projekty funguji - ja si tady postavim dum, o jeho vliv na okoli se postarejte vy.
|
|
|
Coz je samozrejme taky spatne a nikdo tu po nicem takovem nevola.
|
|
|
|
Záleží co by se tam prodávalo:-). Ostatně, jsem se zase před chvílí prodral davem Karlovkou a tedy ... já vím že to je hereze až běda, ale fakt jsou chvíle kdy si řeknu zlatý totáč. Děs běs otřes .... ale beru, že jsem prostě asi už starej.
|
|
|
(Pro turisty mame Karlovku, Prazaci pouzivaji rovnobezne ulice a pruchody:)
|
|
|
Do NK průchody jsou, o tom žádná. Jeden právě z té Karlovky:-).
|
|
|
Hodnota celku neni nutne prostym souctem hodnoty komponent. Trofnu si tvrdit, ze je tom zpravidla naopak. Nebo snad kupujete auto po jednotlivych sroubeckach? Mobil po tlacitkach?
|
|
|
V tomto kontextu je ovšem nutné nezapomínat na to, že jednou z "komponent" je také práce se složením dohromady a oživením. V jiných kontextech je mezi komponentami velmi podstatná doprava na místo užití apod.
A hodnota celku skutečně vždy je prostým součtem hodnoty komponent a nic jiného.
|
|
|
Prave jste propadl z kreativity :-)
Vsechny vynalezy jsou poskladani existujiciho takovym zpusobem, ze vysledek ma vyssi hodnotu nez komponenty dohromady. A pak z toho vznika patent, dalsi oblibee tema anacap.
|
|
|
Přečtěte si několikrát jednou z "komponent" je také práce se složením dohromady a zkuste se nad tím zamyslet.
Patent je samozřejmě nekonečné svinstvo; naštěstí by v ancapu nikdy nemohl existovat, neboť je založen na státním útlaku.
|
|
|
Tihnete k marxismu? Jen tam nema napad zadnou cenu a cena rpoduktu je cenou prace do nej vlozenou.
Prace vsak neni napad, ktery zmeni podstatu, to je uz jen realizace. Pak ovsem napad musi byt dalsi komponentou; tim paradoxne se ospravedlnuje smysl patentu prave proto, ze je tou nutnou komponentou pro ten soucet aby sedel. Jinak soucet nesedi. Cimz se ovsem popira puvodni anacap....proste to nefunguje.
|
|
|
Pletete si nápad s jeho realisací. Zjevně jste nečtl dostatečně důkladně dokonce ani toho Marxe, o lepších zdrojích ani nemluvě :)
|
|
|
"Hodnota pozemku bez pamatky muze byt vyssi nez pozemku s pamatkou. Takze hodnota pamatky samotne nechrani. Majitel zcela logicky zboura."
Ale to je jen kvůli tomu, jak ta památková ochrana funguje. Protože když máte památkově chráněný dům, znamená to, že prakticky veškeré opravy nebo i údržba znamenají šílené papírování, přičemž památkáři snad od čehokoliv dokáží vymyslet 10x dražší variantu (oni to neplatí, tak co).
Kdyby to nebylo, památka by zvyšovala cenu pozemku, takže by nebyl důvod ji jen tak ničit, přesně jak píše článek.
Podobně jako nemáte důvod jen tak ničit třeba stůl po prapradědečkovi. (Ale možná byste měl, kdyby Vám kvůli tomu neustále chodili do baráku památkáři ho fotit a kontrolovat, nařídili Vám vybudovat místnost udržující stabilní klima, a tak podobně.)
|
|
S trochou snahy si lze představit, že za dalších stopadesát let budeme prakticky všichni žít v pmátkově chráněných domech, protože nové nebude kam stavět a přirozenému rozpadu v důsledku neudržování (pokud to nebude všechno obstarávat tatíček stát) bude podléhat jen zlomek těch starých :)
Tahle posedlost chránit sebevětší zakonzervovaný hnus jako památku mě vždycky fascinovala, přitom to jde proti přirozenému vývoji. Kdyby se s tím takhle patlali naši ctihodní předci, tak tu žádnou z těch opěvovaných památek nemáme, protože by všude stály chráněné zemljanky.
|
|
|
|
Logika, to asi neznáš. Ono to totiž přesně takhle je. Spousta věcí, které se postavily třeba před 200 lety by dneska v životě neprošla. Navíc v případě Prahy je dost značná tendence ke konzervaci a z toho vyplývající skanzenovitosti. Odpor proti Kaplického knihovně nebo třeba výškovým budovám na Pankráci je toho smutným důkazem.
|
|
|
Tak zrovna ta Kaplickeho knihovna mi prisla spis jako pomnik Kaplickemu, utratit dve giga ze statniho rozpoctu za neco, co v zasade neni potreba, protoze ze statniho rozpoctu financovanych knihoven mame dost a proc tedy financovat dalsi. V jine rovine by to bylo, kdyby ta knihovna vznikala jako soukromy projekt. S tou situaci ohledne vezaku na Pankraci s Vami ale plne souhlasim.
|
|
|
Co vlastně tak vadí na těch věžácích? Někde jsem zaslechl cosi o narušování panoramatu historického centra, ale marně dumám jakého. Z jihovýchodu to panorama s Hradem AFAIK vidět není, ať už tam ty domy stojí nebo ne. Možná nějaký hodně pečlivě zvolený pohled od Vltavy přes Vyšehrad že by to kazilo, jenže jednak i o tom pochybuju a za druhé tenhle pohled už kazí spousta jiných věcí...
|
|
|
Tak pri pohledu z Hradu by to asi vadilo...
Mne na tech vezacich vadi hlavne sobectvi ke stavajicim obyvatelum/majitelum nemovitosti, nebot charakter mista by se asi dost a nevratne zmenil, a to predevsim z hlediska dopravniho.
|
|
|
V čem by to vadilo při pohledu z Hradu? Že neuvidíš ty krásné paneláky na Chodově apod?
S tou bezohledností vůči stávajícím obyvatelům samozřejmě souhlasím, ale já jsem slyšel právě o těch výhradách (včetně vyhrožování UNESCO) o znehodnocování historické Prahy, což mi přijde jako pitomost.
|
|
|
Aha, uz to chapu, z Hradu by nebylo videt na tu chystanou mestskou pamatkovou reservaci na Jiznim meste :-)
|
|
|
Ne ze by na tom zalezelo, ale pro zajimavost:
Mozna Te to prekvapi, ale pri pohledu z Hradu je Chodov uplne jinde nez za Pankraci!
Ono to vypada, ze Jizak je na jihu, ale on je mnohem spis na vychode.
|
|
|
Kdezto stavajici Motokov a Rozhlas a hotel Panorama a Barcelo a Corintia Towers a Centrotex a dalsi vyssi budovy na Pankraci tomu pohledu z Hradu nevadi. A charakter mista take tyto budovy urcite nezmenily, stejne jako treba soud, veznice nebo ty panelaky, co tam jsou postavene kolem...
|
|
|
Ano, zmenily. A co ma byt?
|
|
|
Tehdy jste proti tomu take takhle protestoval?
|
|
|
Proc by to melo byt dulezite? Nebyl jste to nahodou vy, kdo onehda vytahl tem primer varene zaby? Ted mluvite jako ta zaba.
|
|
|
Naopak, ted mluvim jako nekdo, kdo se bere za prava toho, kdo nakoupil pozemky a chce si na nich postavit neco podle svych predstav.
|
|
|
Pak by mel vzit do uvahy i stavajici zvyklosti a predstavy ostatnich o vyuzivani jejich pozemku, jakoz i to, jak jejich realizaci ona stavba ovlivni. Jinak se jedna o bezohledne sobectvi, neni-liz pravda?
|
|
|
Ono se vyuzivani jejich pozemku nejak zasadne zmeni? Doprava je tam uz dnes takova, ze uzivat predzahradky pred domy na hlavnich ulicich k rekreacnim ucelum neni dost dobre mozne. Mozna nekomu bude nektera z tech staveb v nekterou denni dobu stinit, pak se mohou a nemuseji dohodnout na nejakych kompenzacich, to je zase ciste jejich vec.
|
|
|
Delate si legraci, nebo 5.000 lidi, kteri ve spicce prijizdeji a zase odjizdeji, povazujete za drobnou zmenu stavajici situace, o ktere netreba se bavit?
Nedivte se, ze neduvera okoli je nastartovana: Na veskere otazky developer neodpovedel, upravy stanice metra a okolnich ulic nechal na mestu a schvaleni stavby pro jistotu provedl procesne velmi nepruhlednym a neprezkoumatelnym ukrokem.
|
|
|
Mozna se shodneme na jedne veci a sice na tom, ze ten, kdo realisuje nejaky stavebni projekt, by se mel zabyvat i tim, jak se do onoho projektu budou dopravovat zamestnanci, zakaznici apod. Tam mam rozhodne odpor k tomu, aby tento naklad prenasel na nekoho jineho, tim mene na danoveho poplatnika. Ale pokud by tento problem byl vyresen a investor si poresil ty komunikace a napojeni na metro, pak necht si klidne stavi.
|
|
|
Bezesporu. Idealne pak i se souhlasem majitelu pozemku takovym posilenim prokazatelne (coz nutne neznamena vycislitelne) dotcenych.
|
|
|
V případě chrchle více z hlediska pohledového, neboť ta Letná by pak byla k zblití.
Nicméně řešení správně někde popsal Root: kdyby se do toho nes#%#% stát vůbec nijak, prostě bychom se my všichni, kdo chrchel nechceme, složili, a ty letenské sady bychom si společně koupili.
Pokud by nás na to bylo málo a naopak ti, kdo chrchel chtějí, by disponovali bez státní podpory většími prostředky, pak je snad zřejmé, že je tak nějak z principu věci správné, aby tam stál, ne?
|
|
|
Aha, pardon, spletl jsem si vlákno s věžáky na Pankráci s vláknem s chrchlem na Letné.
Kus Pankráce bych si pro ochranu před věžáky nekoupil -- kus Letné na ochranu před chrchlem ano. A to (nechat to na lidech, již jsou nebo nejsou do toho ochotni vložit vlastní prostředky) je také jediný mravný způsob, kterak jakoukoli ochranu jakékoli památky řešit.
On možná i ten Špačkův dům by dnes stál, kdyby se do toho nesr@#$@ stát, a místo nesmyslných a absurdních petic a úředních tanečků se prostě a jednoduše vytvořila nestátní nadace, do níž by přispěl každý, kdo má o jeho zachování zájem, a jež by jej prostě a jednoduše vykoupila. Pokud by takových lidí byl dostatek, samozřejmě; pokud naopak takových lidí dostatek není, pak je přece správně, že byl zbourán!
|
|
|
Naopak, podle mě by to historické panorama zajímavě doplnilo. Něco jako La Defense v Paříži.
|
|
|
Ano, nebot se nejaky celek zacina povazovat za 'uzavreny' a od nove budovy se ocekava, ze prinese vic nez ztrata stavajici. Nikdo ale nerika, ze se do historickeho centra nema a neda hrabnout - copak se v nem za poslednich dvacet tricet let nic nezmenilo?
Spackuv dum a monstrum, ktere vyrostlo misto nej a pocitove zadusilo cele okoli, je toho smutnym dukazem.
Odpor proti vyskovym budovam na Pankraci je logicky, pokud maji stavajici obyvatele + mesto nest naklady na dobudovani dopravni infrastruktury v okoli, a pokud predchozi developer pouzival unfair metody, ktere obyvatelum v okoli ukazaly fakace. Navic se zda, ze slo o 'zlaty voci' - momentalne na jejich stavbu nikdo netlaci, nebot se za soucasne situace nemaji sanci zaplatit.
|
|
|
Přesto to monstrum i další podobné stavby památkáři povolili. Takže k čemu to je? K hovnu.
A to je to o čem mluvím. Hrabou se v kravinách, terorizujou normální lidi, kteří maj tu smůlu, že žijou v něčem, co jednou někdo za památku prohlásil, a pak si klidně povolej nějakou takovouhle velkou a kontroverzní stavbu.
|
|
|
"pocitove zadusilo" -- WTF?
|
|
|
|
No spis mne desi argumentace pocitem...
|
|
|
Inu, lide se rozhoduji a funguji i na zaklade emoci. Muze se vam to nelibit, ale...
|
|
|
Rozhodovat se muzete, podle ceho chcete. Ovsem nemel byste na zaklade svych pocitecku nekomu jinemu zvanit do toho, jak naklada se svym soukromym majetkem, i kdyz se vam to nelibi.
|
|
|
Blablabla. Architektura a urbanismus se nejvejdou do vaseho binarniho sveta, vzdy to budou 'mekke' discipliny zalozene na poznani a interpretaci psychologie, pocitech 'libi-nelibi' etc.
Zas takova veda to neni, nektere veci jsou notoriety.
Pokud nejaky barak znasilnil sve okoli a hodnota nemovitosti v jeho okoli poklesla, je to dobry priklad, jak naprosto zivelna a bezohledna vystavba zkratka nefunguje a skodi.
V nasi kulture, ktera na to neni pripravena a zvykla.
Ve vasem svete to muze byt samosebou jinak. Ale ten si zijete dosti sam.
|
|
|
To tvrdite vy, ze skodi. Ono je tomu mozna naopak a hodnota prilehlych nemovitosti treba vzroste, kuprikladu diky vysoke poptavce po bydleni ci sluzbach v okoli mist s masivni koncentraci pracovnich prilezitosti...
Kecy o binarnim svete si laskave vetknete do pozadi, to je jen vase predstava...
|
|
|
Okolo Spackova domu se tomu tak nestalo, v porovnani s lokalitami jen o par ulic dal. Nebo se uz o nem nabavime?
|
|
|
Ona v okoli Spackova domu prave diky tomu domu poklesla hodnota nemovitosti? Skutecne?
|
|
|
Zda 'prave diky domu', tezko exaktne zjistime. Jinak ano, ceny jsou tam nizsi nez o 200 m zapadnim smerem.
|
|
|
Tak Kaplického knihovna hlavně neodpovídala požadavkům na stavbu, nevešla se ani do rozpočtu. Jen Kaplický měl tlačenku že ano - myslím, že jeho přítelkyně seděla ve výběrové komisi. A zamítnout stavbu, která nesplní podmínky zadavatele a překročí rozpočet to je snad normální ne? Ono ani z uměleckého hlediska to nebylo nic moc, nejspíš asi nejhorší Kaplického projekt. To jen zas banda pražských hipsterů si myslela, jak bude ČR děsně světová a cool, když postaví něco, co má divný tvar.
|
|
|
Takže podla vás zburajme všetko staré, historické a namiesto nich postavme paneláky, sadrokartonáky, plechové nakupné centrá, železobetónové open space skleníky alebo montované domy. Spálme všetky staré obrazy a staré umenie len preto že je to staré, nech sa radšej vystavuju pisoary v galeri a multikulti korektné umenie. Myslím sí že obmedzenci ako Vy(čo je podla Vás vobec pekne ? ) by sa pred 50 rokmi pri búraní buržoaznych prežitkov uplatnili.
|
|
|
Řekl bych, že jedinej omezenec jste tu vy, protože nikdo jinej tady nic takovýho netvrdí.
|
|
http://praha.idnes.cz/praha-zamysli-postavit-eskalator-z-vysehradu-do-nusli-p1v-/praha- zpravy.aspx?c=A130809_111024_praha-zpravy_bur
|
|
Aha, už jsem si vzpomněl, kde to bylo: Bohatýrská trilogie.
... zelený pás kolem Prahy sahal úplně až do středu města.
No, a stavební komise přijede pod vyšehradskou skálu, obzírá si ji se zalíbením a nakonec prohlásí: ‚Toť jest to místo vyvolené!‘ a ihned geometři a políři s koní ssednuvše počali místo vyměřovati. Ale sotvaže nástroje své na zemi složili, stařík jakýs podivný na ně z chrastí hlavu vystrčil, a na skále stoje, takto jme se jim kázati:
‚Klub za Prastarú Pragu, jehož já su predsedie, wám zapowedá a zakazuje a nedovoluje na této skále kakú moderní škatulu ze základu vyzdvihovati. Neb toto chrastié, gež tuť na skále po tisíciletié raste, za vzácnú pamiátku považovati gest a zachováno býtj musí.’
A tak nastala dlouhá tahanice s Památkovým úřadem; ale poněvadž Krok jakožto kníže české měl skoro takovou moc jako dnes ředitel Škodovky, postavil si přes všechny protesty na té skále hrad, jenž na paměť onoho památného chrastí Chrastěn nazván gest.
|
|
památkáři jsou zlo, původní úmysl byl možná dobrý, jenže pak se do toho památkáři tak položili, že úplně zapomněli, že jim ty památky nepatří. Mám dost šílených příhod s památkáři, které už jsou opravdu na hraně. V záchvatu zachování památek klidně ohrozí bezpečnost procházejících nebo se domáhají drahého restaurování malého nesmyslu v úrovni třetího patra, protože by se jim líbilo, kdyby to někdo ošetřil. Možná už i ty památky ztratily důležitost a hlavní je vyprodukovat tuny popsaného papíru s dostatečným množstvím kulatých a hranatých razítek. Vynucují si investice v řádu milionů, protože jim by se to tak líbilo. Mají představu, že je povinností vlastníka investovat miliony do zakonzervování současného stavu, aniž by si uvědomili, že kdyby byli bývali památkáři před dvěma nebo třemi stovkami let, tak dnes vlastně není co ochraňovat. Kolik tehdejších staveb kde koho pohoršovalo? A dnes je třeba totéž ochraňovat za jakoukoliv cenu.
moc hezký článek.
|
|
|
Také mám s památkáři své velice špatné zkušenosti. Jediným výsledkem jejich snahy je to, že ten barák namísto toho, aby byl opraven, nadále chátrá. Nejde mi do hlavy, jak vůbec můžou do něčeho kecat, aniž by měli i povinnost zaplatit ten finanční rozdíl :-(
|
|
které bylo památek z velké části násilně a důkladně zbaveno.
Bělorusko stálo v cestě hlavnímu směru rozšiřování Eu v roce 1941 známé jako projekt Barbarossa. V létě roku 1944 pak protiofenzívě pod jménem Operace Bagration. To udělalo ze Běloruska vůbec nejzničenější zem 2.sv.v..
http://www.youtube.com/watch?v=d58x1Dzb_6Q
Tak se stalo že ve městech jako Vitebsk nebo Minsk nezůstal kámen na kameni. Konkrétně ve Vitebsku zůstaly z památkových budov 3 kostely, v Minsku 4 a v obou tak 2 desítky baráků v centru. To je všechno. Je samozřejmě taky pravdou že sovětský systém velkých podniků preferoval výstavbu nových budov než “piplačku” se starými baráky.
http://www.tio.by/articles/16797
http://telegraf.by/2013/07/v-minske-otprazdnovali-1025-letie-krescheniya-rusi
co zbylo ze starobylého Minsku :
http://www.turist.by/belarus/minsk/maps
Zarytí odpůrci památek můžou na domácí linii volit Top09, která nejenže bourá Václavák, ale hlavně se kamarádí se saudskými wahábisty. Ti se dovedou s neislámskými památkami úspěšně vypořádat. Jak ukázali v Kosovu , Syrii, Mali a jinde.
http://www.youtube.com/watch?v=qLVcc6-0lbk
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Skutečně potřebují památky státní ochranu?
|