Chtěl bych se ze svého úhlu pohledu zamyslet nad tím, jak se na nás
lidi se zbraní dívají ostatní a do titulku se promítlo i to, jak pořád
slyším Džamilu řvát, že „zbraň je výsada“.
No tak tady je můj úhel pohledu a je spíše pro čtoucí nestřelce...
Je hodně lidí ve společnosti, kteří si myslí, že získat zbraň je pro
(z jejich pohledu) „normálního člověka“ skoro neřešitelný problém. Hodně
z nich si myslí, že zbraň je výsada jen mocných a bohatých a že je to vše
kolem strašně drahé a někdo jako on s průměrným platem nemá šanci. Bohužel
je jich většina, a navíc je kolem zbraní spousta mýtů a „zaručeně pravdivých“
legend. Lidé, kteří zbrojní průkaz mají, ví že je to svým způsobem i právo,
i když k tomu já dodávám, že je to hlavně odpovědnost.
Je složité získat zbraň? Je to výsada?
Kolem toho už toho bylo popsáno mraky, proto jen jednoduše. Pro duševně
zdravého, myslícího a odpovědného jedince, to nic těžkého není. Naučit
se otázky, projít
zdravotní kontrolou a naučit se zásady bezpečné manipulace, není nic
těžkého. Pro nervózního a těkavého jedince, který všude byl, všechno zná
a od všeho má troje klíče to je podstatně těžší a za sebe říkám, že je
to tak dobře. A ani finančně to není žádná katastrofa. Je třeba mít na
paměti, že u nás je zatím chválabohu nárokový zákon, takže pokud se splní
nastavená kritéria, nemůže nějaký úředník vydání zablokovat, protože chce.
To si moc lidí neuvědomuje, ale tohle je opravdu veliké plus, které doufám
ubráníme a Lex se o to dost snaží. Tím také odpovídám všem „džamiloidním“,
že to výsada není. Je to spíše právo, ale prosím neplést s nesmyslnými
pojmy jako „právo na bydlení, telefonování..atd“, což práva nejsou, jsou
to jen sny sociálních inženýrů. A to i přesto, že se snaží lidem vnutit
představu že to práva jsou. Ale právo na zbraň má oporu v zákoně, který
prostě říká: „splň podmínky a právo je tvé“.
Získat je jedna věc, ale není to pak jen pro bohaté?
Tohle je trošku složitější, ale můžeme to přirovnat k vlastnictví řidičského
průkazu a auta. Tady je většina lidí na pevném ledě. Auto si dnes podle
kapsy může dovolit skoro každý. Třeba ne nové, ale starší a slušné, může
si vybrat podle paliva, velikosti, dojezdu atd. Každému dle jeho priorit.
A u zbraní je to skoro stejné. Ne každý si může koupit nový Sig Sauer X-Five
za šedesát, osmdesát tisíc, nebo i dražší zbraň, ale může si koupit slušnou
novou kolem patnácti tisíc, nebo i pod deset tisíc a méně. Ale vlastnit
zbraň je jedna věc, protože i na drahou zbraň si i člověk z průměrným,
nebo nižším platem našetří, pokud o ni stojí a druhá věc je samotný provoz.
Jestliže si zvolí zbraň, co střílí drahým střelivem a bude ji chtít pravidelně
provětrat na střelnici, tak za střelivo nechá více peněz než za zbraň.
Analogie s autem je podobná. Pochopitelně se toto dá provozovat s malými
náklady, např. malorážkové zbraně jsou na provoz velice levné a zábavné
a s velkou ráží rostou i „provozní“ náklady.
Je třeba si uvědomit, že lidé za své koníčky mnohdy nechají více peněz
než my střelci. Třeba můj skoro švagr se zhlédnul v paraglidingu a onehdy
jsme vedli spolu diskuzi na téma našich dvou zálib. Já zprvu argumentoval,
že on sice dá dost peněz za vybavení, ale pak už jen plachtí, kdežto já
nechám poměrně dost peněz měsíčně v obchodě se střelivem, platím vstup
na střelnici a další. On mě vyvedl z omylu, že ty věci mu taky nevydrží
věčně, kdežto když se budu o zbraň starat, tak mě přežije o mnoho let a
ve výsledku je ten jeho koníček skoro stejně nákladný, jen je rozdíl, že
já platím pořád, ale on jednou za čas, ale více. Sami asi najdete dost
příkladů, kdy je jiná záliba finančně nákladná, ale to je přece v pořádku.
Když někdo sbírá a restauruje stará auta, protože ho to baví, nebo má drahé
lyže a výbavu a nechá každoročně poměrně dost peněz na horách, tak nad
tím se mnoho lidí nepozastaví. Jen ty zbraně mají jakousi aureolu něčeho
extra drahého a výlučného. A to nemluvím o tom, že dost střelců má zbraň
jen na obranu a chodí minimálně střílet (což není moc dobré, ale jsou takoví…)
a pak je provoz stojí jednu dvě krabičky nábojů ročně a to je cena dobré
večeře. Takže odpověď na otázku zní. Ne, není to jen pro bohaté, je to
dostupný koníček, mnohem dostupnější než třeba závodit v autech.
Ovšem je to také velká odpovědnost, zvláště u těch, kteří zbraň nosí.
Ale nošení zbraně není povinnost, je to svobodná volba, kdo chce zbraň
jen pro střelbu na střelnici, nikdo ho nenutí, aby ji nosil a tuto odpovědnost přijal. Pochopitelně
do toho vstupuje ten strach se zbraní jako takových. Prostě je to zbraň
a ta může zabít. Teď nemyslím strach, že po nich někdo bude střílet, ale
že když budou mít doma zbraň, tak si ublíží sami. No stačí se podívat kolem
sebe, kolik lidí zabilo to mírumilovné kolo, lyže nebo auto. Není překvapivé,
že zbraně (přestože to jsou pro někoho nejvražednější nástroje vůbec) jsou
takový zabijácký outsider krčící se někde v koutku všech statistik. Prostě
když bude někdo blbej, tak si ublíží i plyšovým medvídkem, jenže s tím
se nic dělat nedá. Osobně se na střelnici mezi všemi těmi ozbrojenými lidmi
cítím bezpečně a komfortně, rozhodně více, než když řídím auto a to řízení
auta mám velmi rád a na za volantem se necítím vystrašeně. Ale na střelnici
mám pocit většího
bezpečí.
Lidé prostě mají málo informací a proto mezi nimi kolují někdy až směšné
mýty. Ale tu osvětu by měli dělat právě střelci mezi svým okolím, což já
jako nadšenec dělám a doufám že vy střelci taky, vždyť jsme většinou fajn lidi. Nevím jak
je to třeba mezi cyklisty, kdyby jeden přišel k druhému, jestli si může
to jeho extra drahé kolo vyzkoušet, ale na střelnici málokdo odmítne nechat
prásknout kolegu střelce a pak s ním příjemně poklábosit.
Takže vy nestřelci, jestli znáte někoho se zbraní, nebojte se ho požádat
ať vás na střelnici vezme, uvidíte, že to stojí za to.
Pěkný den a přesnou mušku všem….
08.11.2015 DanielX