|
Jenom malá poznámka, datum "pod čarou" říká 1.12.2009.
|
|
|
Děkuji za zajímavé historické pojednání o přístrojích z počátku jedenadvacátého století. Tato oblast - zdá se - dosud unikala pozornosti historiků a já osobně považuji práci za velice cennou. Nikdy nezaškodí si připomenout s jak primitivní technikou naši předci začínali ...
U mne za jedna.
Při té příležitosti bych se rád opět vetřel s tím tahákem k astronavigaci. Nerad obtěžuji ale začíná to být kritické... Děkuji ... :)
|
|
|
A co konkretne byste rad? Ohledne astronagivace po slunecni soustave vrele doporucuji simulator Orbiter, ve kterem je krasne videt, jak se treba meni vyska a sklon orbity pomoci zazehu pomocnych raket a taky ze doletet na Mesic neznamena nasmerovat cumak na nej a dat plny kotel:) Kdyz tak nad tim uvazuju, docela zajimavy napad na clanek, zkusim to sesmolit, diky.
Jinak v pondeli byl vysilan na CT2 novy dil Trpasliku!!! Sice ta trojdilna serie neni nic moc, ale konecne ji mame v cestine a Vladyka opet vali :)
|
|
|
No já hlavně potřebuju ten tahák na důstojnický zkoušky. Vyhradil jsem si na to už obě vnitřní stehna. Bohužel drogy na učení jsou nepřípustné a mohlo by dojít i na vyšetření moči. Veškerá moč přistižená při podvádění bude údajně vyloučena! Také jsou u zkoušek zakázané modemy. Z toho je jasně patrné, že mi teče do bot.
Sluneční soustava asi nikoho nezajímá. Na Měsíc dneska směřuje kdejakej školní výlet a nejsložitější je na tom asi jak se vyhnout všemu tomu harampádí na oběžný dráze. Ten simulátor je podle mne dobrej tak pro Robíky nebo nějaký kosmopako jako Lister. Nemá dokonce vestavěnu ani direktivu 1743 - Žádná loď se nesmí pokoušet proletět pásem asteroidů bez deflektorů. sic!. To hlubokej vesmír, to by bylo jinší kafe! :)
Zaznamenal jsem náhodou že to dávají, bohužel tahle série je dost slabá... :(
|
|
|
Ty mas i nejaky vnejsi stehna? Kolik jich vlastne mas?
|
|
|
- vnitřní stranu stehen - A zkus si skrze mne projít, hnidopichu žlučovitej !!! :)))
|
|
Pěkné. Měl bych dotaz k těm IČ satelitům - nebylo by levnější, než posílat pořád nové to jednou za čas obletět raketoplánem a třeba třem satelitům při jedné misi vyměnit onu héliovou nádrž? Raketoplány přece umí vtahovat satelit dovnitř svého nákladového prostoru právě pro opravy atp. a vícero héliových nádrží by snad taky unesly, ne?
|
|
|
To "obletet" se bojim ze nejde, protoze raketoplan nema dost paliva, aby mohl nejak dramaticky menit obeznou drahu. A prislusne telekopy asi nebudou na jedne spolecne. Navic po havarii Columbie maji bezp. predpisy ze raketoplan musi letet bud na stanici, kde mohou kosmonauti v pripade problemu se stitem preckat, nebo musi by jeden v zaloze (jako kdyz leteli opravovat Hubble).
|
|
|
Souhlas, orbity jsou drasticky rozdilne, satelity jsou napr i v Lagranzovych bodech, kam by snad ani raketoplan nedoletel. Hlavni duvod je ale vyvoj, kazdy dalsi satelit je mnohonasobne citlivejsi a take ma jine vedecke cile. Pokud napr IRAS ve vsech svych 4 filtrech udelal za svuj kratky zivot kompletni (96%) prehlidku oblohy, pak neni ani duvod proc pokracovat. Dalsi satelity se pak budou specializovat na urcity druh objektu a tomu budou prizpusobeny. A je urcite levnejsi vyslat z Bajkonuru dalsi novy satelit, nez opravovat raketoplanem neco, co je 20 let na orbite. Ostatne ani TV satelity se pokud vim neopravuji.
|
|
|
Asi by se to dalo vymyslet tak, ze prileti nejaky automat s novou zasobou helia. Ale presne jak pisete, hlavni duvod bude, ze novy teleskop bude mhnohem lepsi nez ten stavajici. JSWT ma byt, myslim, az v L bode za Mesicem (resp krouzit kolem nej), takze tam se s lidma jen tak vubec nedoleti (kor s bubakovejma zmenama v kosmickem programu >:-|)
|
|
|
Jednak by to asi technicky nešlo a za druhé - kdyby Ti Tvoje záliby platili daňoví poplatníci, taky bys na nějaké úspory kašlal...
|
|
|
Jeste jedna poznamka insidera, jak to ve skutecnosti funguje. Pozadate o prachy na satelit (teleskop/antenu/cokliv), napisete tzv. proposal, ten komise pri "trose" stesti prijme, dostanete prachy treba na 2 roky. Za ty dva roky musite napsat novy proposal, kde musite dokazat, ze mise plni ucel a ze dalsi provoz ma smysl, dostanete prachy na dalsi dva roky a tak neustale dokola. Takze i kdyz by to treba bylo technicky mozne a dejme tomu levne, pokud Vam nepriklepnou penize, tak je proste konec. Ten vetsinou nastava tehdy, pokud jsou potreba prachy na neco noveho. Ted se napriklad pomalu zavira cela, mimoradne uspesna, observator La Silla v Chile, jelikoz je potreba 1 miliarda ecek na e-ELT (optika, priste), Proste o prachy na provoz a pro personal musite neustale bojovat.
|
|
Díky a jen tak dál. Za jedna (a to jsem dost přísný hodnotitel).
|
|
|
|
|
Vidím, že je tady celkem dost lidí, kteří si rádi počtou o astronomii...není tady někdo, kdo by chtěl za mrzký peníz (cca. 20 tisíc) si pořídit kameru na videopozorování meteorických rojů a doplnit naši středoevropskou síť CEMENT? Máme velkou díru v oblasti od Brna po Prahu a taktéž v jižních Čechách...odměnou budiž přesné vícestniční dráhy meteoroidů a příspěvek ke studiu meteorických proudů:-)
|
|
|
No mezi nami devcaty :) ... nebylo by od veci nejake povidani ... hledal sem po netu co to ten CEMENT je a po hodine me to prestalo bavit ... nejaky povidani vo co go ...by bylo fajn
|
|
|
CEMENT (Středoevropská meteorická síť) je společenství astronomů-amatérů z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka, kteří analyzují činnost meteorických rojů pomocí videokamer...většina z nás používá sestavu Watec 902 H2 Ultimate (kamera) s rozličnými objektivy, ideální je zorné pole kolem 60-80 stupňů (já sám mám Goyo varifocal 3-8 mm), na zpracování používám soft od Sonoty (www.sonotaco.com, UFO Capture pro záznam, UFO Analyzer pro zjištění rojových příslušností a UFO Orbiter pro vícestaniční dráhy). V současné době jsou v síti stanice v ČR (Kroměříž, Stochov, Karlovy Vary), na Slovensku (AGO Modra, Arboretum-to jsou profesionální stanice, Mariánka, Lužná, Malacky) plus polská síť (oni jií stavěli sólo, jde o kooperaci) a maďarská síť (dtto., tu provozuje Antal Igaz). Kromě kamery a objektivu stačí jednoduchý A/D převodník (např. Dazzle) a notebook nebo stolní PC (2 GHz a lepší)...
Forum pro základní komunikaci je zde:
www.fireball.sk (většina komuniakce stejně probíhá po mailu), databáze bude zprovozněna příští týden...
Nějaké výsledky (maximová noc Perseid a dráhy jednotlivých meteoroidů roje) zde:
http://www.fireball.sk/download/file.php?id=7&mode=view/rokbox.jpg
Na zpracování je možné používat i soft od S.Molaua (www.imo.net), nicméně ten vyžaduje pouze jeden typ grafiky, která se jaksi dělá pouze pro PCI slot, takže pro nás je to pasé (stanice jsou mobilní)...
Dosah mé sestavy je běžně +2,5 mag (v maximu Perseid jsem měl 169 záznamů meteorů), vyjímečně i do +3,5 mag. Do sestavy lze připojit i násobič, nicméně je to celkem drahá sranda a dost citlivá na světlo (i Měsíc a Jupiter mu vadí)...tohle dělá např. Hammamtsu nebo se dají použít násobiče z výzbroje naší lidově-demokratické armády (osazovaly se do BVP)...
To je krátký průřez činnosti a sítě...cílem je samozřejmě unifikace a použití podobných komponent, data jsou pak navzájem porovnatelná...
Naše cíle jsou jasné, průzkum slabých rojů a publikace drah, případně identifikace mateřských těles...:-)
|
|
|
Nechtěl byste na toto téma napsat článek? Myslím, že by to bylo zajímavé :)
|
|
|
Známý má přebytečný astro-noktovizor nebo tak něco i nějaký základní astro-dalekohled; nestačilo by to na ta meteoritická pozorování?
|
|
|
Meteory se obecně teleskopicky dělají pouze pomocí dělostřeleckých binarů (např. Somet 25x100), normální dalekohled je případně vhodný na fotometrii komet nebo proměnných (s použitím CCD kamery) nebo na vizuální odhady jasností komet (proměnné se vizuálně již prakticky nedělají)...to je pár věcí, které může amatér dělat a které mají užitek...
|
|
|