Přiznám se, že by mě ani nenapadlo, otevírat toto společenské téma,
kdybych nepotkal člověka, jehož maminka se zabývá zajímavým sociologickým
průzkumem. Překvapila mě otázkou, zda bych jí vyplnil rozsáhlý dotazník,
který se týká poměrně nové sociologické skupiny obyvatel – singles.
Jsou
to lidé produktivního věku, kteří žijí sami. Ne že jsou pouze svobodní
ale nemají ani dlouhodobý partnerský vztah druh-družka. Bylo mi vysvětleno,
že z globálního pohledu je to skupina poměrně mladá. Před Velkou Sametovou
Listopadovou revolucí taková skupina prý neexistovala. Bylo běžné, že mladí
lidé vstupovali do svazku manželského velmi brzy (z dnešního pohledu) a
kdo se do 25 let svého věku neoženil či neprovdala, byl považován za podivína
a byl ostudou celé rodiny. Jelikož já sám jsem ročník 1968, vím o čem mluvím.
Předem uvádím, že součástí výzkumu nejsou osoby, které z hlediska své osoby
asi partnera nenajdou nikdy (hlavně nejrůznější naprosto zjevné fyzické
čí psychické vady), ani ty osoby, které jsou determinovány svým sociálním
okolím (na samotě u lesa se partner shání těžko) a v posledí řadě ani ty
osoby, které pro jejich sociální postavení ve společnosti nikdo nechce
(bezdomovci, vězni ve výkonu trestu atd.).
Naopak, cílovou skupinou výzkumu jsou lidé ve věku 25 až 45 let, žijící
ve městech, s dobrým či nadstandardním příjmem, normálního či dokonce atraktivního
vzhledu, kteří přes všechny tyto aspekty žijí sami. Žiju v Praze a zde
je podle vyjádření této paní přímo ukázková líheň singles. Nejsem sociolog
a neznal jsem vhodná slova, jak bych slušně popsal svoje zážitky se singles-women,
aniž bych použil slova, nevhodná k společenské konverzaci.
Jak vypadá běžná pražská singles-women ?
Dalo by se napsat že je to ukázka naprosté degradace životních hodnot
na oltář snobismu, pýchy a hlouposti. Je jí asi tak 30 let, pracuje u nějaké
zahraniční společnosti, plné velmi důležitých lidí. Je to skutečnost, kterou
vám neopomene minimálně jednou za hodinu připomenout, protože je jí jasné,
že ona sama je tak fádní a nudná, že musí svoje ego podpořit tímto pádným
argumentem. Její práce jí samozřejmě nebaví, protože jí tam nikdo nechápe,
ale mnohem důležitější je, že může v práci používat svoji vytříbenou angličtinu,
kterou se naučila na stáži v Anglii, kde pracovala jako služka a holka
pro všechno (pro všechno!!), jinak vznešeně řečeno au-pair. Nejdůležitější
věcí na světě jsou pro ní její kamarádky. Samozřejmě jenom ty, které jsou
taky singles, protože s těmi normálními, které mají vážný vztah nebo nedejbože
rodinu, by si stejně neměla o čem povídat, nemají totiž milence a jejich
život je tím pádem nudný a nezajímavý. S kamarádkami pořádají pravidelná
setkáni (většinou tomu říkají „jdeme na kafe“), kde se navzájem přebíjejí
novinkami, která z nich má lepšího milence, ne ovšem vzhledem k postelovým
výkonům, ale čistě z pohledu majetku – auta, vily, bazénu atd. Samozřejmě
jsou všichni ti chlapi ženatí, z čehož se ze singles stává noční můra všech
vdaných žen. Z těchto sezení se vrací domů opilé (vinný střik je asi univerzální
nápoj singles) s pocitem, že všechny ostatní přetrumfly nebo frustrované
s předsevzetím, že ta stávající socka má padáka a zítra vyjedou v práci
po šéfovi (koupil si nové Pajero a staví vilu s bazénem). Jejich sexuální
rejstřík obsahuje několik mužů (většinou ženatých), kteří fungují na telefon
a rádi si na zavolání přijedou užít. Občas mají krátký sexuální vztah s
normálním mužem, který je opravdu miluje, ale z jejich pohledu je nezajímavý,
protože nedosahuje na společenském žebříčku pozice, kterou ony považují
za normální a přijatelnou (stručně řečeno osamělý znuděný milionář). Společenský
život spočívá v hojné návštěvě nejrůznějších párty, protože jen tam je
možné potkat mediálně známé osobnosti (trosky typu Sagvan Tofi atd.) a
na příštím kafi je možné se blýsknout něčím zajímavým.
Další velmi důležitá věc pro singles-women je oblečení. Jedná se samozřejmě
pouze o značkové oblečení, které právě letí a které budou ostatní zmrdice
v okolí hlasitě obdivovat. Já proti kvalitnímu oblečení nic nemám, ale
nebrání mi to v tom, zajít si k ťing-ťongům do tržnice koupit kraťasy na
léto, protože je potom můžu klidně vyhodit s vědomím, že to bylo za pár
kaček. Nikoli však klasická singles-women. Znal jsem osobně jednu, která
si koupila v tržnici pantofle na dovolenou a svojí nejlepší kamarádce se
to styděla říci. Něco tak ponižujícího by neudělala. Že mezitím spala s
ženatým chlapem a s jedním bohatým frajerem z Turecka jí připadalo normální
(možná tím naopak v očích ostatních zmrdic vyrostla), ale pantofle z tržnice
jí způsobily hluboký morální otřes. Chápu to, když nejsem zajímavá sama
o sobě, tak alespoň to oblečení.
Proč jsou tedy singles-women ?
Jsou pohledné, dobře oblečené, mají nadhled a hodně sexuálních zkušeností,
chlubí se svojí samostaností a rozhodně „nesmrdí korunou“. Proč jsou sami,
když často tvrdí, jak se těší na toho pravého a tikot biologických hodin
je pravidelně hází do deprese ?
Zmrdice žijí naprosto mimo realitu. Svým kamarádkám věří každé slovo
a jsou nadšené z jejich nových bohatých známosti, ale sami jim o sobě lžou
a lakují svůj život na růžovo. Je to stokrát vyslovená fráze, ale ony skutečně
čekají na prince na bílém koni a pohrdají svým mužským okolí, které „neodpovídá
jejich představám a úrovni“. Celou jednu epizodu svého života (myslí tu,
kdy jsou ještě psychicky a fyzicky atraktivní) věnují usilovnému honu na
holuby na střeše a vrabce v hrsti zahazují. Už nerozhoduje nějaké psychické
souznění, ani fyzický vzhled nebo porozumění. Rozhoduje luxusní auto, vila,
bazén a dovolená v Karibiku.
To je pravý obraz singles-women. Nejsem na tom sociálně zle, ale i kdybych
měl Audi A8 a vilu s bazénem, zcela jistě vím, že bych ženu tohoto typu
nechtěl. Právě naopak.
Na závěr autentický odposlechnutý rozhovor dvou typických zmrdic:
„Tak co ta tvoje nová známost ?“
„Aaale jo, docela dobrý“
„Jak dobrý, je pěknej ?“
„To jo, je to fešák, volepenej značkovejma hadrama, Diesel a tak..“
„No tak dobrý, ne ?“
„Aaale jo, docela dobrý“
„Není dobrej v posteli ?“
„To jo je to ďábel, hotový jazykový tornádo..“
„Takže super ne ?“
„Aaale já ti nevim…“
„Tak kde je problém ?“
„No víš, on je to číšník ?“
„Aha, chápu, smrdí korunou, co ?“
„To né, vydělává víc než já“
„Tak co teda ?“
„No copak ho můžu někam vzít ?“
„???“
„No co by tomu řekly holky ve firmě (GECB??) že chodím s
číšníkem ??
No to bych nikdy neudělala, tam má každá ňákýho managera a já bych
si přivedla číšníka ?! Fakt bych se hanbou propadla !!“
Co dodat ? Roste nám nová generace zmrdic. Jmenují se single-women.
P.S.: Chcete si užít ? Vezměte je na večeři do lepší restaurace a celý
večer jim vyprávějte o své bohaté firmě a o dovolené na Seychelech. Ještě
tu noc jí máte, a věřte mi, bude se snažit !!
Potom v klidu zapomeňte, nestojí za to…
25.01.2006 Neoman