Příběh z demokratické země.
V sobotu se do Thomadorfu dostavila politická organizace Národní
korporativismus. Média ji označují jako extrémistickou, z pohledu na
web této organizace tak nesoudím, aspoň se mi jeho letmým pročtením nepodařilo
najít nic, co by takové označení opravňovalo. Jenže situace je prostě taková,
že když se někdo hlásí k vlastenectví, je extrémistou jaksi implicitně.
Jediné, co s tím můžeme dělat, je snažit se to změnit.
Mám podobné akce rád. Ne snad pro jejich věcnou náplň, která většinou
nebývá uspokojivé úrovně, ale rád sleduji činnost různých podpůrných skupin,
které se snaží operovat utajeně a v pozadí, ale ve skutečnosti jsou nápadní
jako velký žlutý slon. Lidé si často myslí, že na podobných událostech
se podílejí jen demonstrující, jejich odpůrci a pořádková policie. Kdo
chce, vidí ale i skupiny další. Ve hře jsou předsunuté hlídky demonstrujících,
předsunuté hlídky jejich odpůrců, užiteční idioti neboli aktivisté bez
přímých finančních nároků, aktivisté s finančními nároky formátu pana Cakla,
mediální štáby a především tajná policie. A té tu tentokrát bylo přehršel.
Trasa protestního pochodu měla začínat u nádraží a končit u kulturního
domu Slavia. Přijíždím k nádraží před druhou a koukám na to nadělení. Jako
daňového poplatníka mě opět zachvacuje série různých otázek po efektivitě
nasazení policie. U nádraží je totiž přefízlováno. Jen to, co vidím, představuje
zhruba sedmdesát uniformovaných policajtů státních a dvacet příslušníků
městské policie. Na příslušníky Geheime Stadtpolizei je obzvlášť zajímavý
pohled, mají žluté reflexní vestičky a separují se od státní policie, protože
se nemají vzájemně rádi. Dále je přítomna tisková mluvčí jihočeské policie
Kameníková, která se zřejmě rozhodla "extrémistům" zalíbit a na počest
komika Friga opatřila svoji tvář decentní vrtsvou makeupu. Dále je tam
televizní štáb TV Prima. To mně ale nezajímá, hledám, kam zalezla Antifa.
Vzhledem k přípravné fázi, kterou toto hnutí propracovávalo poměrně dlouho
dopředu, očekávám, že jich tam bude hodně. Ultralevice je venku, pro slušného
člověka tedy není bezpečno - do rukávu tedy zastrkuji gumovou hadici zvanou
pan Bambas, na opasek připínám pana Prodlužovacího, zapínám si bombernmantel*)
a vyrážím do ulic. Bohužel, antifa je nikde. Podle pravidla "kde je fet,
tam je anarchista" dojdu dokonce až k Metropolu, kde je v pochodu známá
budějovická supernízkoprahová šlehárna, ale nikdo nikde. Antifa tedy chybí,
ale o to lépe funguje Fa.
Cestou zpátky potkávám několik skiheadských hlídek. Asi nejpočetnější těleso
číhá v horní části Lannovy třídy, seskupeni kolem bojového vozidla (starý
Jeep Cherokee) a tvoří ho několik místních notoricky známých hololebých
harcovníků spolu s několika prutce yntelygentními učilištními borci. Právě
mají conflict s homelessačkou, která opodál hraje na píšťalku. Asi jim
nechtěla zahrát Horst Wessel Lied, tak na sebe pokřikují. Po chvíli situace
utichne. Procházím kolem baby, ta přestane pískat melodii, vyjme si flétnu
z úst a pronese "náckové zkurvený". Každopádně mě překvapuje rychlá změna
z vynuceně pozitivní melodie nedvědovského stylu na tak hrubá slova, navíc
nevím, zda nadává mně nebo někomu jinému, tak jí radím, ať zavře zobák.
U nádraží se nachází punkové úderné těleso tvořené jednou slečnou kyprých
tvarů a třemi rachitickými pubescenty. Nepředpokládám, že by se jednalo
o hlavní údernou sílu, kterou Antifa vrhla do boje, protože tyhle kašpary
v oblečení ze značkových butiků by semlela do buřtů i skupina seniorů na
poznávací vycházce. Každopádně tato akce se do dějin antify zlatým písmem
nezapíše. Jeden hustey Antifa se pokouší diskutovat s policisty a získat
je na svou stranu, jako že dělat bordel a napadat lidi by mělo být normální,
zmlaťte ty lidi, protože jsou náckové, náckové jsou proto, že jsme to my
řekli a hotovo, přesně tak jak to probírali s Ondřejem na tom minulým školení.
Policisté ho ignorují, přesně jak to probírali na školení oni. Každá strana
tedy ve hře splnila svoji roli.
Mnohem zajímavějším se proto stává sledování tajné policie. Všichni
mají jakoby vojenské oblečení a bundy do pasu, aby zapadli do skinheadského
davu. Dva dělají, že čekají na autobus. Fízlárna jim kouká z očí a jeden
má kameru, bude se tedy monitorovat. Další dva jsou u Mercury centra, v
Thomadorfu přezdívaného Führerův bunkr. Zhruba ve čtvrt na tři přijíždí
zelená octavie s pražským číslem. Číslo
si znamenám, nemá povinné ručení**),
takže je vše jasné. Vylezou z ní další dva knechti. Jednomu je asi čtyřicet,
váží tak sto dvacet kilo a je převlečený za skinheada. Vypadá kchůl a porvat
se by mu jistě nečinilo problém. Na holé hlavě má několik stehů, služební
černý bomber a těžký boty (snad mu to proplatili) až nahoru zavázaný. S
ním je tam jeho kamarád, taky převlečenej za skina, bere si z kufru kameru
a jdou se pozdravit s budějovickými tajnými. Nadporučík Skinhead i praporčík
Skinhead pak společně očekávají příjezd "extrémistů". Předpokládám však,
že hlavní síla tajných je rozmístěna přímo mezi účastníky pochodu a dá
se očekávat, že se k nim oba policejní skinheads přidají. Až budete v novinách
číst, že někdo na nějakém koncertu hajloval, tak to byl možná právě on.
Nemusím patrně dodávat - ty kamery tam neslouží na to, aby se na ně
natáčel policejní zásah, na to má zásahovka svého vlastního kameramana.
Tyhle kamery používá politická policie a jsou tam od toho, aby se na ně
natáčeli jednotliví účastníci protestu a pokud se mezi nimi objeví někdo
nový, mohla mu být založena složka a mohlo se začít se sběrem dat k jeho
pozdější denunciaci.
Vlakem přijíždějí "extrémisté". Je jich jak do mariáše. Odhaduji, že
uniformovaní policisté jsou početně zhruba v pětinásobné převaze. Kameníková
honem zaujímá stanoviska a sděluje komentáře. Místní Antifa to balí, protože
jim dochází, že je jich málo. A já si taky jedu po svým, protože mě nějaké
pochody a projevy nezajímají.
Dohra tohoto velkopodniku, který médiím vystačí nejméně na týden, se
odehrává v noci v music clubu Nexos, otřesném to kutlochu na Novohradské
třídě. Tam jsem nebyl, takže pouze zprostředkovaně. Holohlavci si chtěli
dopřát trochu hudebního vyžití, avšak ještě před vlastní produkcí se rozhodli
očistit svoje jádro od přítomných obomberovaných příslušníků neuniformované
policie, agentů aktivistů a jiné obojaké chamradě, kterou vyprovodili z
prostor klubu ven. Samozřejmě že se to neobešlo bez projevů násilí, jak
je v této komunitě běžné. Výsledkem bylo předvedení sedmi osob.
Proč o tom píšu? Jsem otrávený. Když zkusím jen letmo spočítat, kolik
stála celá akce jen na platech uniformovaných policistů, dostávám se někam
k sedmdesáti tisícům korun. Nehovořím o benzínu pro auta, amortizaci uniforem,
pendreků a vysílaček a především spotřebě kapacity systému, který si tím
pádem bude nárokovat další zdroje, tedy další lidi, auta a zařízení. Tohle
všechno bez zřejmého dopadu na naši bezpečnost, protože tahanice mezi pravým
a levým křídlem mají pro moji nebo vaši vlastní bezpečnost zhruba stejný
význam jako kmenové války ve Rwandě. Dali by si přes držku, rozflákali
nějaké předměty okolo, v nemocnici by je pozašívali nebo by je odvezli
havrani a příště by si každej zmrd rozmyslel, jestli bude házet dlažební
kostky se šátkem na tlamě. Dohledatelný přínos takové "policejní asistence"
vidím pouze jediný. Na běžného člověka zapůsobí shromážděná impozantní
policejní síla jako politický nebo chcete-li zastrašovací prostředek a
tak pomalu vzniká v některých hlavách nový myšlenkový zkrat. K prvotnímu
vlastenec = extrémista přibylo ještě extrémista = problémy s policií, takže
podle zákonů logiky tu máme vlastenec = problémy s policií.
17.12.2006 D-FENS
*) ve skutečnosti se jednalo o obyčejný kabát, tohle je past, kolik smažek
se na to nachytá.
**) vozidla užívaná policejními složkami ze zákona neuzavírají povinné
ručení, což je činí snáze dohledatelnými.