Komentáře ke článku: Svobodný trh kontra demokracie (ze dne 18.06.2006, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Možná by stačilo omezit volební právo na dlouhodobé čerpání dávek. Kdo přispívá do systému (platí daně, vychovává děti...) ten ať také rozhoduje, co se s jeho penězi děje. Ten kdo by ze systému pouze pobíral si může vybrat. Buď nebude mít po dobu pobírání pomoci od státu volební právo a nebo bude hrdý, právo mít bude, ale nebude nic pobírat.
Jinak to pak dopadá podobně jako kdyby si děti v kráme samy určovaly kolik sladkostí jim rodiče mají koupit a dává to prostor všemožným populistům, co nám tvrdí, že máme všechno zadarmo (a už mlčí o tom, že to "zadarmo" stojí půlku našich příjmů).
|
|
|
Demokracii jako státní zřízení můžeme udržet jen za předpokladu, že všichni, nebo alespoň velká většina, VĚŘÍME, že je to pro nás nejlepší možnost. Že vláda je u moci z vůle obyvatelstva, a že se v žádném případě nesmí držet u moci násilím proti občanům. To drží na uzdě ozbrojené složky, které pochopitelně mají sílu k tomu, aby převzaly moc násilím (a jsou organizovány hierarchickým způsobem, takže jim v zásadě velí jeden člověk, nebo malá skupina lidí ), v čemž jim brání jen VÍRA členů ozbrojených složek, že takový akt je absolutně špatný.
Tím, že se zavede volební cenzus se zmenší podíl obyvatelstva, který v to věří (a nebudou to jen ti co přišli o volební právo, ale i další, kteří se budou obávat , že by o něj mohli přijít v budoucnu) a jelikož se zhorší jejich situace přestanou dodržovat zákony a pokusí se násilím zlepšit svoje životní podmínky. Vláda zvolená je nčástí obyvatelstva bude muset proti nim použít násilí (zpacifikovat je), což totálně nabourá VÍRU v demokracii a umožní (přinejmenším postupně) některé skupině získávat moc násilným způsobem (typicky vojenský puč).
Jedinný způsob jak tomu zabránit, je vymezit onu skupinu obyvatelstva na základě nějaké charakteristiky, která zaručí ostatnímu obyvatelstvu, že se do této skupiny nedostane (jiná národnost - JAR, Izrael), což ale v případě volebního cenzu na základě placení daní zřejmě neplatí.
Asi se to nemusí stát hned, a nemůžu dokázat že to platí vždycky, ale nevím o případu, kdy by se to nestalo.
Dovolím si také příklad země : Chile. Kde se k moci dostala levicová vláda, začala omezovat osobní svobody, ale ouha armáda, která by jí udržela u moci nebyla na její straně, ale provedla vojenský puč a sama se chopila moci. Nikoliv pro to aby napravila chyby předchozí vlády, naopak sama v zásadě v jejích chybách pokračovala ještě cca 3 roky až přivedla hospodářství Chile ke kolapsu. Teprve tehdy začala s ekonomickými reformami směrem k tržnímu hospodářství, což vzkřísilo hospodářství, ale zároveň vrátilo postupně reálnou moc do rukou obyvatelstva, až byla vojenská chunta nucena předat moc do rukou demokraticky zvolené vlády.
|
|
|
No konečně také nějaký normální člověk s pravicovými názory. S tím Chile je to třešnička na dortu. :-))
|
|
|
Hmmm... popsal jste to v clanku naramne hezky... jen by me zajimalo, proc i pres to vsechno to v Cesku nefunguje a mechanismy jaksi nelze nastolit... nebo se nenastolily... Ze by bylo treba na Cechy nejakou diktatoru, ktera je "dobrovolne" nastoli? A nebo vyhnat vsechny komunisty na Sibir a zacit znovu bez jejich bludu a pockat, az nova generace prevezme vladu.
Ale ja si chci zivota uzivat, tak radeji nekde, kde to jakztakz funguje.
|
|
|
V Česku rozhodně volný trh není, ale takzvané sociálně tržní hospodářství.
A myslím , že z článku jasně vyplývá, že demokracie a trh není "samonastelitelný" řád, ale že vzniká evolucí. Tzn ti kdo je nezavedou padnou na hubu a prohrají s těmi kdo to udělají. O to aby to fungovalo se musíte snažit, samo se to nezařídí.
Vy osobně se snažíte o to, aby to v Česku fungovalo?
|
|
|
Co to je socialne trzni hospodarstvi? To ze jedni pracuji a odvadeji desatky systemu a druzi tyto desatky bud rozkradaji (politici) ruznymi formami sve cinnosti nebo jen cerpaji (cast nekterych nejen mene prizpusobivych spoluobcanu). To, ze vznika evoluci demokracie i trh s tim s vami souhlasim. Ale dovolim si malou paralelu. Ve 30 letech nastoupil v Nemecku k moci Hitler a za devet let zfanatizoval narod. Za dalsich sest let jej privedl na pokraj totalniho zniceni. Jak dlouho trvalo zapadnimu Nemecku nez se cestou denacifikace dostalo tam kde bylo treba 15 let po valce? Protoze v Cesku zadna podobna dekomunifikace a desocialisace neprobehla, je narod moralne stale na urovni socialismu (rozkrada se navzajem, neuprimnost, nenavist, zloba, zavist a spousta dalsich squelych vlastnosti). A ja osobne jsem se o nejake fungovani snazil a narazel na ochotu uredniku, neskutecnou byrokracii, bezmoc a beznadej pri vymahani prava, kdy lump se vam smeje a nic nezmuzete, nizka platebni moralka, kdy dluhy odberatelu privedly firmu malem ke krachu, buzerace uredniku pri nesmyslnych kontrolach (treba cedulka na dverich kancelari, zmena Zivn.zak. a urednici bez mrknuti oka nechali zrusit zivnosti, protoze "vypadly" ze zakona, nekompetentnost kdy vam aparat "poradi", jak to mate udelat a az za par mesicu zjisti, ze to bylo spatne, tak vam jeste napali penale, atd.) ... az nakonec clovek nabude dojmu, ze jakakoliv dalsi snaha je boj s vetrnymi mlyny. Cesko, jako narod pro obnovu demokracie neudelalo nic, nechalo u vlady komunisty prevlecene za ruzne strany a probihaji dal predlistopadove praktiky v politice i eonomice. Takze logicky nastava situace, kdy inteligence narod zacina opoustet.
|
|
|
Sociálně tržní hospodářství spočívá hlavně v udržování monopolu tzv veřejně prospěšných činností (ČEZ, Česká pošta, České dráhy, další síťová odvětví - Telecom, plynárenský průmysl), deformace trhu práce,dále adresný systém sociálních dávek, kdy se vůbec nevyplatí do určité výše výdělku začít pracovat, "bezplatné" školství a zdravotnictví bez naděje na zlepšení, investiční pobídky . Prostě hromada opatření která má zajistit jiný výsledek než jaký si vlastně občané přejí.
|
|
|
Fajn... tak to je presne to, co ja nechci. Prve jsem si myslel, ze to myslite vazne...
Ovsem ta naprosta beznadej a smutek nad Ceskou republikou je opravdu deprimujici. A to jsem tomu tolik veril. Kdyz probihala tzv. "sametova revoluce" tak me mati varovala, ze se o zadnou revoluci nejedna, ze je to vsechno podvod. Jako student jsem se na ni tehdy hodne zlobil. Dnes se ji musim omluvit, protoze mela neskutecnou pravdu. Skoda, zeme je to krasna, ale ja komunismus s jeho manyry opravdu nemusim.
|
|
|
Problem s demokracii spociva zejmena v tom, ze se neomezuje na urcovani rovnych pravidel hry pro vsechny, respektive na to resignuje. Neschopni a meneschopni brzo prisli na to, ze demokracie je legalni zpusob jak dosahout transferu bohatstvi vytvoreneho schopnymi ve svuj prospech. Rika se tomu socialni stat. Pro tech cca 51% nechopnych je to idealni situace, ktere se dobrovolne nevzdaji. Oni voli sve predstavitele prave proto, ze jim slibuji poruseni pravidel volneho trhu a vstup do systemu, ktery maji regulovat, jako jeho hraci. V tomto okamziku demokracie prestava plnit ulohu strazce volneho trhu, kterou plni v tvem clanku a tim je tvoje argumentace v haji.
|
|
|
Jo, podobně to také cítím.
|
|
|
"jelikož se zhorší jejich situace přestanou dodržovat zákony a pokusí se násilím zlepšit svoje životní podmínky."
Ja prece nerikal, ze se zhorsi podminky. Jen si budou muset vybrat jestli chleb a hry nebo volebni pravo a to nikoliv nevratne.
To ze ruzne skupiny obyvatelstva uz dnes uplacime davkami mi pripada zvrhle, to uz mi ta represe prijde v tomto pripade prirozenejsi. Nemakas? Krades? Tumas po kokosu. (Namisto dnesniho "Tumas davky")
Jak se ukazuje u voleb, stejne o ne ma zajem jen maximalne 60% obyvatel, takze si myslim ze by se vetsina "potrebnych" spokojila s tim zvancem a netahla by smerovani zeme "doleva"
|
|
Tak dlouhé povídání, a přitom stačí jediné slovo k jeho vyvrácení: Čína. Velmi volný trh, žádná demokracie.
|
|
|
Já tedy mám poměrně velké zábrany nazvat to, co panuje v Číně volným trhem. Nebudeme-li se bavit o věcech jako levné restaurace či veřejné záchodky, tak v podstatě ke každému podnikání tam potřebuješ souhlas státu, resp. komunistické strany, což tam de facto jedno jest. Stačí aby se nějaký tajemník blbě vyspal a s podnikáním končíš. K tomu pak přistupuje velmi silný protekcionismus co se týče přístupu na čínský trh, většinou ve smyslu: "dovážet sem nesmíte, ale když založíte společný podnik tady s tím soudruhem nebo s naší armádou, tak tady můžete vyrábět", tak to má k trhu opravdu dost daleko.
Kapitolou samou pro sebe je pak zajišťování pracovní síly pro továrny apod - a to včetně těch speciálních ekonomických zón, které jsou relativně nejvíce otevřené světu.
|
|
|
A tady je tomu snad jinak?
Zcela volny trh tam zajiste neni; podstatne volnejsi nez kdekoli v EU vsak nepochybne ano.
|
|
|
Fajn. Zítra se musíš přestěhovat tak, abys bydlel minimálně 100km od Prahy. Nesmíš pracovat pro žádnou firmu, která sídlí v Praze a nesmíš do Prahy vkročit. Už sis nahrabal dost...
Zcela běžný přístup k lidem v Shen-Zhen special economic area.
|
|
|
S Cinou je to jak se Somalskem. Z nejakeho duvodu se tady rozmohl podivny zvyk touhle zemi argumentovat, kdyz nekdo tvrdi, jak to ja delam, ze stat je nezbytny. Odpoved je Somalsko. Kdyz se zas rekne, ze volny trh a demokracie silne souvisi, odpoved je Cina. Hotovo. Zadna dalsi diskuse.
K JJovym argumentum pridam jeste neco, ac samy o sobe jsou hodne dobre. V historii vsech modernich statu je obdobi absolutismu, ktere se vyznacovalo znacnym uvolnenim prekazek volneho trhu (sakra analogicke Cine) a centralni spravou bez demokratickych znaku. Co se stalo s temito staty? Zmenily se v demokracie? Je to nahoda, ze vsecky? Tezko. Rozmyslete si to sam.
|
|
|
No jenže v Somálsku to bezstátí a volný trh opravdu existují a podle všeho cekem i fungují (v porovnání s některými ostatními státy v Africe zcela jistě).
"období absolutismu, které se vyznačovalo značným uvolněním překážek volného obchodu" - tak by se dala popsat vláda Pinocheta nebo Franca, nikoli ale současná Čína. Jestli se dá současná Čína k něčemu trochu přirovnat, tak k SSSR v období NEPu.
|
|
|
Popravde nechapu, jak vubec muzete zemi, ktera se dlouho zmitala v desive kreci, kde vsecky ukazatele podminek lidske existence hluboce propadly, vubec davat za priklad. Rozsekana zeme, ktera se zacina sbirat a zvedat na nohy, neni vubec rozumnym prikladem nejakeho libertarianskeho vyznani. Naopak je to ukazka skutecnosti, ze politicka situace je zcela zasadni, ze instituce, ktere si spolecnost ustavi (a to vzdycky dela sama! - nepatri sem predstava moudreho urednika, ktery to vymysli, protoze po valkach zadni urednici nebyvaji pri zivote), rozhoduji nejvic o tom, zda vsecko pujde do kopru nebo zda lide budou moci svou praci dosahnout lepsich podminek. Somalsko je priklad praveho opaku toho, co snad ma dokazovat.
Nevidim mezi Cinou, SSSR (NEP), Francovu vladu (nic moc pro Spanelsko), Pinochetem a vladou obsolutistickym monarchu evropskeho novoveku zadny zasadni rozdil z hlediska toho, co jsem se snazil ukazat. Stredovek, Cina v sedesatych letech, SSSR po revoluci, Spanelsko po obcanske valce, i Pinochetova Chile maji jeden dulezity spolecny rys. Po chaosu (pripadne rigidnim svete neprejicim obchodu a remeslum) a nedostatku prisla politika, ktera uvolnila zabrany, usnadnila svobodny trh, umoznila lidem usilovat o svuj blahobyt bez zbytecnych omezeni. Neni nahodou, ze tento vyvoj nakonec vedl k demokracii, byt nekdy az po staletich (anebo byl zvracen jako v SSSR). Vykonnejsi ekonomika nakonec znamena demokracii naseho razeni. A to i s levicovymi stranami, jak je nemate radi.
|
|
je to moc dlouhé povídání o ničem
|
|
pomerne presna analyza, konecne systemovy pohled. samozrejme nic neni idealni, protoze lide nejsou...
|
|
Co by nastalo, kdyby solidarita nebyla direktivni formou (jako ted), ale hezky z ruky do ruky nebo z uctu na ucet s jasnym platcem a jasnym prijemcem (vcetne vsech vedlejsich pocitu obdarovaneho)? U obdarovavajiciho bych se nebal, ale u obdarovaneho jsem na pochybach a to ani nemluvim o prerozdelovacich ve statnich sluzbach, ti by na tom pocitove byli asi nejhur. Zjisteni, ze ma prace je zbytecna a moje role zprostredkoivatele byla nahrazena banalnimi nekolik set az tisic let starymi principy lidskosti - .... takovy sok, to bych asi nerozchodil...
|
|
|
Spontální solidarita je samozřejmě lepší ( tou direktivní přichází ten kdo je solidární o "dobrý pocit z pomoci" což vlastně znamená ztrátu užitku a tudíž efektivity trhu). Ale přechod z direktivní solidarity na spontální je dlouhodobý proces. Navíc je tu samozřejmě informační problém, dárce by měl mít dostatek informací o tom kdo jakou pomoc potřebuje a kolik se mují už dostalo od ostatních dárců. A někteří lidé holt nevzbuzují dostatek sympatií , co s nimi?
|
|
|
Co by?
Proste nemeli stesti na ksicht, v trzni soutezi mezi prijemci spontanni solidarni pomoci jsou hendikepovani, coz je samozrejme jejich smula a proto naprosto spravedlive svobodne chcipnou hlady u plotu. Nebo ne?
|
|
|
Hm, ono je to tak, že lidé chcípou (nejen hlady) i dnes. Asi jste ještě neměl na starosti člověka nemocného rakovinou a nemusel se potýkat s naším "solidárním" zdravotním systémem.
|
|
Velmi dobre vystizeni podstaty veci.
Pouze bych snad dodal, ze by to chtelo rozvest vztah demokracie a trhu trochu detailneji. Totiz slovo demokracie hrozne zavadi, pritom v dnesnim slova smyslu neni znamo vic nez tak stovku let. Drive to byla podstatne exkluzivnejsi zalezitost. A duvody, proc doslo k rozsireni volebniho prava na vetsinu dospele populace, by bylo zajimave zminit.
|
|
...ale jsou to vsechno jen krasne teorie, asi jako ty komunisticke/fasisticke/demokraticke/krestanske/islamisticke a dalsi...
Achilova pata clanku je vkomponovani demokracie jako podminky dobre fungujici trzni spolecnosti. Autor ma, stejne jako vetsina teoretiku vyse jmenovanych -ismu samozrejmne pravdu. Jenze je tu ten lidsky faktor, na ktery stejne jako vyse jmenovane -ismy jeho teorie dojede.
Situace, kdy se svobodnou volbou dari obcanum udrzovat na uzde mocenske skupiny s ryze osobnimi zajmy v sachu, je ciste hypoteticka. Prizneme si to, ze spousta lidi ze zcela neschopna rozumne volby a necha se snadno opit rohlikem/zastrasit teroristy a nasledne se k moci dostanou lide, jenz patri jinak do cvokhausu za normalniho stavu. Zeman a Bush krasne sedi na tyto pripady.
Jisty slovensky vysokoskolsky profesor mi to vysvetlil takto. I Meciarem to mate tak. 33% lidi jsou celkem normalni, rozumni lide. 33% lidi je naivnich a idealistickych - stale je nadchavaji vyse jmenovane ismy a podle toho take voli. A poslednich 33% jsou naprosti trotli. V demokracii se tudiz prvni sve skupiny navzajem anihiluji (ci jejich hlasy, presneji) a tak smerovani spolecnosti jako celku urcuje, ten, komu se na svou stranu podari ziskat nejvice tech primitivnich trotlu...
O tom, ze takova spolecnost nemuze jit kupredu se nema cenu bavit. Uz 20 let cekam, kdy se zacne s osidlovanim Mesice a stale nic... Akorat Kennedy nas dostal na Mesic a od te doby - nic. A planeta Zeme nasim pusobenim umira, my s ni a delame neco pro svou zachranu? Nikoliv.
Ktery racionalne uvazujici clovek muze TOHLE nazvat pokrokem, vyvojem spolecnosti?!
Ale zpet k achilove pate. Tou je "Volání po omezení volebního práva je zásahem do fungování efektivního mechanismu společenského řádu za účelem maximalizace vlastního prospěchu..." tato veta. Autor bohovorne smisil dohromady logicke zjisteni, ze spolecnost vedena trotly se muze pohybovat jen od deseti k peti s omezenim volebniho prava pro trotly. A navic jeste zastancum zmeny volebniho systemu vlozil do ust prevedeni vahy hlasu na osobni financi prospech vyjadreny penezi jakozto jeho mereni.
Ale nic takoveho nebylo navrzeno, prinejmensim nikoliv mnou!
V naproste kontradikci s uvedenym jsem navrhoval system, jenz vyradi lidi, davajici prednost osobnimu okamzitemu prospechu pred moznosti ovlivnit smerovani spolecnosti k - alespon podle nich - lepsimu stavu!
A prave prokazani teto uvedomnelosti, vyjadrene vzdanim-se penez v prospech dane strany, bych videl jako jedine snadno proveditelne a dostatecne vhodne reseni problemu, kdy lidi provadejici-si kazdy den pivni reset mozku maji stale volebni pravo, coz je hazard s zivoty nas vsech...
|
|
Velmi dobrý článek, které mezi řadou zdejších vybočuje jednou docela podstatnou věcí. Autor má zjevně v hlavě mozek a dokonce jej používá. Potěšil jste mě.
Ale z této krátké diskuze (které je jinak slušná a také mě potěšila) se zdá, že málokdo dost dobře chápe to, co je v článku naznačeno. Co se tak asi stane, kdyby se volební právo omezilo. Je přitom lhostejné, jaký klíč zvolíte.
Pokud budo omezení zasahovat velkou část populace, tak skutečně dojde ke zneužití moci v rukou malá části populace se všemi důsledky. Nebudou mít nikdy dost, a nakonec zbytek obyvatel donutí udělat revoluci.
Jakou? No pravděpodobně něco, co povede k podobné společnosti, jako byla ta tolik nenáviděná "totalitní" doba. A nezapomeňte, čím začínala. chcete tu mít za 20 nebo 30 let znovu padesátá léta? Já tedy moc ne. Ale přesně k tomuto to povede.
Docela mě mrzí, když vidím, jak uvažují strany povolbách, které dopadly patem. Buď uvažují o nějakých kličkách, které jim dovolí obejít onen nerozhodný stav nějakou ne zcela čistou metodou, případně o změně systému přepočítávání hlasů. Je více možností jak to změnit, ale žádná není ideální.
Naopak možnost, že pokud budou moje reformy snesitelné pro většinu populace a povedou současně k růstu, tak mě příště zvolí .... tak tuhle možnost nikdo nezmiňuje. A že by politici měli skutečně pracovat pro lidi a ne pro svoje kapsy? Holá utopie. Raději si vymyslí nějaký jiný systém přepočtu hlasů, aby jim to příště vyšlo a mohli si bez zodpovědnosti se zemí dělat 4roky (nebo déle) co chtějí.
Lidi vždycky v historii svoji moc zneužili. Vyjímky, jako je matka Tereza spíše patří do blázince, jsou to skutečné a neřirozené úchylky. (nic proti matce Tereze, které si hluboce vážím)
Myslím si, že tato forma demokracie, (nebo jiná její forma) má stejně jako socializmus nebo monarchie jednu zásadní vadu. Ono to vždy na papíře vypadá dobře. I socializmus je na papíře fajn - pokud to dokužete přečíst bez předsudků. Jenomže jenom na papíře. Jakmile to dostanou do ruky skuteční idé z masa a krve, je to v háji. za posledních skoro už 20 let vidíme, že to ale stejně dopadá i s tímto zřízením. Jsme prostě lidi.
Právě proto, že jsme ve své podstatě hajzlové, jsme tak úspěšní. A přemnožení. Budoucnost lidstva vidím docela černě.
|
|
|
"pokud budou moje reformy snesitelné pro většinu populace a povedou současně k růstu, tak mě příště zvolí ...." - Neco takoveho podle mne neni mozne. Pokud chcete rust, musite lidi nutit do prace, nutit sporit a vymyslet atd. Pokud lidi honite do prace, jsou na Vas nastvani.
|
|
|
Fór je právě v tom, že je do práce nenutíte, ale že pracují ,protože odměna za tu práci kompenzuje námahu s prací spojenou. Nepracuje ten komu práce nepřináší prospěch.
Problémem není ani tak výše "sociálních dávek", ale to, že do určité výše mzdy se vám nezvyšuje příjem, i když se mzda za práci zvyšuje. Tzn když někdo dělá za minimální mzdu, výsledek je pro něj stejný, jako když nepracuje vůbec, jelikož stát mu dorovná příjmy do životního minima.
Řešení v praxi: záporná daň - stát garantuje každému příjem ve výši životního minima třeba 5000 Kč a každý další příjem se zdaňuje 40% (cca míra zdanění v ČR). Tím je zajištěno životní minimum a i degresivní daňová sazba.
To znamená:
vydělám-li si 0 Kč můj příjem bude činit 5000 Kč.
vydělám li si 4000,- Kč můj příjem bude činit 5000 + 0,6x4000 tj 7400 Kč
vydělám li 12500 můj příjem bude činit 5000 + 12500x0,6 tj 12500.
vydělávám li více než 12500 začínám platit daně, vydělávám - li méně stát vlastně platí mě.
částky jsou absolutně smyšlené, ale jde o princip kdy jsem motivován pracovat - každý výdělek mi zvyšuje příjmy, odbourá se byrokratický způsob přidělování sociálních dávek.
Pro dobré fungování ekonomiky je samozřejmě lepší existují ještě daňová pásma, a daňová v nichž sazba postupně klesá.
|
|
Autor zcela pomíjí opačný, bohužel daleko pravděpodobnější extrém - tedy většinově vynucená solidarita bez ohledu její oprávněnost. To je bohužel stigma většiny (ne-li všech) vyspělejších evropských ekonomik. Fatální důsledky jsou zřejmé již nyní - loňské problémy ve Francii, znepokojivý růst zadlužení v ČR za podmínek ekonomického růstu atd. Použiji-li rétoriku autora, pak je jeho ideální vyvážení vztahu demokracie - svobodný trh narušeno právě tím, že do systému nevstupují ideální občané, ale jak bohužel ukazuje praxe, reální lidé, kteří mají k demokratickému ideálu daleko. Proto rozumím volání po stanovení volebního censu, aniž bych ovšem dokázal definovat ten správný :-) Asi to budeme muset zkoušet.
|
|
iluze dohody občana se státem (= iluze dobrovolnosti) je nejmocnějším nástrojem zastánců státního donucení a vybíračů výpalného.
Já jsem s nikým dohodu o tom, že mi sebere přes padesát procent příjmu, bude mít doživotní imunitu, bude mi diktovat a bránit svobodně žít a podnikat, aniž bych komukoli ublížil, fakt neuzavíral.
Demokracie není zárukou vůbec ničeho. Moje vlastnictví demokracie pošlapává tolik, kolik uzná za vhodné kolektivistická většina poslanců a díky úřadnictvu ještě o něco víc.
|
|
|
IMHO ta dobrovolnost spociva v tom, ze vam nikdo (narozdil od komousu) nebrani, uzavrit tu dohodu jinde. Ze je to vsude okolo stejne, je vec jina, ale s "dobrovolnosti" nesouvisi.
|
|
|
No já bych řekl, že ano. Dodržujete zákony? A žádáte aby je dodržovali ostatní? Volíte? Pak jste dohodu uzavřel.
Jednoduše ji můžete vypovědět, tak že přestanete dodržovat zákony, platit daně a svůj majetek si začít bránit sám, ale pak recipročně ostatní lidé vaše práva přestanou respektovat a vaše vlastnictví vám seberou celé.
Zdá se že se domníváte, že právo vlastnictví je vám dané jako lidské bytosti, ale tak to není, právo na vlastnictví vám přiznávají ostatní lidé a to za určitých podmínek. To co nazýváte pošlapáváním vlastnictví je kompromis při kterém uznávají vaše vlastnictví v zásadě všichni lidé.
Excesy poslanců a úředníků nejsou podmínkou fungování demokracie ale důsledkem toho, že ti chudí nevidí jinou alternativu zlepšení své situace než silného úředníka, který jim to zajistí. To je podle mě spíš chyba marketingu pravicových stran, které nenabízejí ani tak lepší alternativu pro všechny jako spíš jen snížení přerozdělování. Tj proč by je měli lidé s nízkými příjmy volit? Pravicové strany vlastně také prosazují nulovou hru (jako současná levice), tzn co jeden získá druhý musí ztratit, ale zvítězit mohou, jen když nabídnou lepší alternativu pro všechny.
|
|
Omezeni volebniho prava danovym censem je prave zespravedlneni systemu, a zabraneni tomu aby jedna ze skupin vyrazneji oskubavala jinou- autor totiz nerekl, ze tech "chudych" bude vzdycky vic, a tudiz zakonitym vyvojem pri rovnem volebnim pravu je prave jejich postupne ovladnuti statu. Naopak census by hlasy chudych a bohatych uvedl do rovnovahy a vykompenzoval kvantitativni nerovnost. Zatimco spolecnost by zustala profilovana jako pyramida, volebni pravo by byl sloupec.
|
|
|
Chudych bude vzdycky vic - proc? Neni to nahodou proto, ze bohati maji efektivnejsi prostredky k maximalizaci vlastniho uzitku? Protoze pokud by melo byt bohatstvi obrazem schopnosti, mela by byt nejsilnejsi skupinou stredni prijmova trida, nebot statisticky je ve spolecnosti nejvice lidi s prumernymi schopnostmi. Rozdeleni prijmu by tedy melo mit vretenovity tvar. Pyramidove rozdeleni vypovida o tom, ze bohati jsou schopni efektivneji posilovat svuj vlastni prospech na ukor jinych a zvetsovat tak oblast chudych. Volebni census by tedy presunul vetsi cast moci do rukou tech, kteri jiz velkou cast moci maji a pouze zesilil toto nerovnomerne rozdeleni. A je empiricky historicky overeno, ze cim sirsi zakladnu pyramida ma, tim snadneji se prevrhne :-)
|
|
|
No ono to spis kopiruje gaussovu krivku, u nas je stredni trida podstatne sirsi nez vylozena chudoba. Blby je, ze ty levicaky voli i ta stredni trida, prestoze prvnim zajmem levice je ji znicit a vytvorit pokud mozno svedskej model nekolika malo oligarchickejch rodin+vladnouci strany+98 procent lidi v chudobe. Taky bych se na to podival z toho uhlu, ze k vyssim prijmum neinklinujou lidi kvuli prostredkum k maximalizaci svyho ucinku externim, alebrz internim- chytrej clovek se bude mit dycky lip nez blblej, pokud to nepresere a nezabetonuje se na oddeleni filipinskeho ranneho paleolitu na FFUK. Mezi reditelema bank bys zakonite nasel v prumeru vyssi inteligenci nez mezi instalaterama. Otazka je, proc tedy toto nezohlednit ve volebnim systemu. Penize pochopitelne nejsou ani zdaleka presny meritko, ale bohuzel nevim o lepsim.
|
|
|
Neřekl bych, že střední třída v českém smyslu slova (lidé s průměrnými příjmy) tak často volí ČSSD apod. - naopak, jasná většina lidí v mém okolí (učitelé ZŠ a SŠ) volí ODS nebo KDU. Naopak socdem vyhovuje nižší vrstvě (sociální úplatky) a velkým korporacím, které v tom korupčním bordelu umí chodit. Právě Švédsko je typický případ - vládne se ve prospěch velkých firem proti živnostníkům. (Asi před půl rokem tohle krásně popsal Pavel Kohout.)
|
|
|
Je to otazka statistiky, skoro polovina lidi v CR voli levici, at uz CSSD nebo KSCM. Polovina lidi v CR chuda neni, dokonce bych si tipnul rict, ze tech opravduch chudejch nebude o moc vic, nez tech opravdu bohatejch. Takze to logicky vypada, ze ceska stredni trida je vicemene rozstipena ve dvi (dost mozna nizsi stredni trida voli levici a vyssi pravici a uprostred se to tak nejak difuzuje). Predevsim tento stav i velmi liberalne a demokraticky smyslejicicho cloveka jako jsem ja nuti zamyslet se nad vyhodami aristokracie (ve smyslu vlada nejlepsich, ne "parta burzoustu onanujicich se na zamecku ve francii se svejma cincilama, protoze jejich pradedek byl pred 800 lety vetsi kurva nez ostatni a urval pro sebe slechtickej titul").
|
|
|
Ano, s tím souhlasím - ve střední třídě budou namíchané obě možnosti - podle lokality, osobních perspektiv, osobních a rodinných názorů, osobních sympatií atd.
Aristokracie je TEORETICKY skvělá věc, jen moc nedůvěřuji tomu, že by se našel jakeš-takeš spolehlivý mechanismus prvotního výběru dostatečného počtu ne-kurev :o(
|
|
|
Jj, ta sredni trida je logicky rozpulena. Jinak s tou aristokracii absolutni souhlas. Dobry meritko pro vyber aristokracie je stejna utopie, jako dobry meritko pro volebni census ;). Dej to dedicny a do dvou generaci mas zdegenerovany arogantni vohnouty, dovol obmenu a zazmrdovani je otazka casu (vzhledem k lukrativnosti pozice velmi kratkyho). Imho jediny dobry reseni je, abych vladnul ja ;))
|
|
uvahy o alokaci zdroju, jejich efektivnim vyuzitim a podobne obsazene v clanku mne velmi potesily. nechapu, proc lide, lezouci ze skol nemaji takove zaklady o fungovani spolecnosti (temer) nikdy v hlavach nalite.
ale s cim nesouhlasim, je role demokracie. podle mne s tim nema demokracie nic spolecneho. dnesni parlamentni demokracie moderniho marketingu je podle mne naopak velkym skudcem (glorifikace nezodpovednosti, jeji podpora a nuceni k ni se prilis s efektivitou neslucuje).
|
|
|
To je tim, ze v CR mame spis dementokracii :-)
|
|
|
Ne tak úplně. Tržní marketing oblbuje vohnouty slibem "můžete mít úplně všechno a bez námahy", "my se staráme, vy se bavte"atd.,- což je jednoznačně tlačení lidí k nezodpovědnosti. A to nemluvím o oblbování dětí a vyrábění zmrhnoutů (kdosi tu už tohle krásné slovo použil), protože skrz dětské zmrhnouty je nejkratší cesta do kapes rodičů. Že si tím trh podřezává větev sám pod sebou, je sice pravda, ale vzhledem k paradoxu obecní pastviny těžko někoho přesvědčíte, aby to nedělal.
|
|
než každá ze soupeřících stran pro seberealizaci začla potřebovat zdroje celé ZEMĚKOULE a ostaní lidé začli představovat překážku. Proto je sex málem tabu, a zabíjení normální běžná každodenní událost.Pokud možno vzájemné a hlavně "tam dole".
|
|
Skutecne jeden z nejlepsich clanku, ktery jsem zde cetl.
Bravo!
|
|
Co se týká trhu, znáte vězňovo dilema?
|
|
|
No, někteří ano :o) A souvislost s tímhle?
|
|
|
Znám, i když si nejsem jistej jak s tím souvisí.
Jestli tím chcete naznačit že vláda, jako autorita hlídalící pravidla nemusí existovat, tzn, že účastníci trhu se při opakování "hry" přesvědčí,že je výhodnější pravidla dodržovat, tak se domnívám že to neplatí. A to z toho důvodu, že v tržním hospodářství, tak jak nyní funguje, navazují jeho účastníci velké množství vztahů s doposud zcela neznámými účastníky a pokud by neměli přiměřené záruky, že dohody budou dodrženy, bylo by uzavírání dohod značně omezeno a to v zásadě jen na subjekty, které dotyčný účastník zná osobně, nebo o něm má reference od někoho komu důvěřuje.
Pozn: Vězňovo dilema:
Zloděj a jeho komplic jsou chyceni policií a vyslýcháni zvlášť, policie má ale málo důkazů, takže se snaží aby se zloděj přiznal a práskl svého komplice, přičemž má slíbeno, že si odsedí 1 rok a spoluvězeň 10. V případě, že ale nepromluví a komplic práskne jeho, on dostane 10 let a komplic jen 1 rok, v případě že promluví oba a navzájem se prásknou každý si odsedí 5 let. Ale v případě, že nepromluví ani jeden , policie bude mít málo důkazů a každý si odsedí 3 roky.
Rozhodování probíhá tak, že zloděj si spočítá, že na tom bude líp když svého komplice udá ať už komplic udělá cokoliv, stejný výpočet udělá i jeho komplic a oba dostanou 5 let. (když by to neudělal riskuje 10 let).
Jelikož však zloděj za určitých okolností předpokládá, že se v budoucnu dostane do podobné situace, a jelikož o něm bude známo, že není práskač ani jeho komplicové ho neprásknou. Pokud se stejně zachová i komplic oba dostanou jen 3 roky. Tato druhá varianta funguje, pokud se "hráči" dostávají do stejné situace opakovaně a existuje informace o tom jak se protihráč zachoval při minulé "hře" nebo když "galérka" práskače po zásluze potrestá.
|
|
|
spíš se mi jednalo o tu část kde na motivy téhle hry udělaly programátorskou soutěž kde spolu jednotlivé programy soutěžily (některé zradily pokaždé, jiné jenom někdy) a hledaly nejefektivnější strategii
|
|
|
|
Záviselo to na množství "dobrých" a " špatných" ve skupině, ale pokud jsou síly vyrovnány je mnohem výnosnější být hodný :)
|
|
no mozna by take nebylo spatne uvest k cemu ono neomezovani trhu vede - ale to si muze kazdy precist v zakladnich skriptech pro studia ekonomie.
Jako obvykle vse ma svuj rub i lic - a pokud budu chtit tak ten svuj lic vychvalim tak jako by rub vubec neexistoval.
|
|
|
Já bych vám doporuči si "základní skripta ekonomie" nejen přečíst ale i o nich přemýšlet.
Tržní selhání:
Trh vede k nerovnoměrnému rozdělení bohatství - uváděno pouze ve starých skriptech, jelikož ekonomové prokázali, že je to lež jako věž. Naopak bohatsví je rovnoměrněji rozděleno než v zemích bez volného trhu a demokracie (většina nemá skoro nic a hodních 10 tisíc všechno, že absolutní rozdíl není vždy tak velký je dáno tím, že obyvatelstvu už není co vzít).
Monopolní postavení:
Naprostou většinu monopolů udržuje stát (ČEZ, Česká pošta, České dráhy...) Existují i přirozené monopoly - tzn, když průměrné náklady na poskytnutí služby s větším množstvím stále klesají např Telekom, ale monopolní postavení Telekomu by bylo prakticky eliminováno, ale stát mu pomohl tím, že ho nechal spojit s Eurotelem a dokonce mu v tom aktivně pomáhal!
Veřejné statky. tj bezpečnost - armáda, policie , soudy (náklady při poskytování dalšímu účastníkovi nerostou, a nikdo nemůže být z jejich spotřebovávání vyloučen). Ve skutečnosti jsou tyto veřejné statky zajišťovány volným trhem a to demokratickými volbami - poskytuje je a získává za to odměnu ten kdo vyhraje výběrové řízení (rozuměj volby). Že to není úplně ono? Výběrové řízení bylo provedeno šlendriánsky!
(školství ani lékařská péče není veřejným statkem ačkoliv se to levicové vlády tvrdí - ale nesplňují podmínku viz výše- výsledkom je špatné fungování obého a obrovská nehospodárnost)
Externality: např znečišťování životního prostředí. Jenže zde nejde o selhání trhu, ale o situace kdy trh nemůže fungovat jelikož nejsou dvě strany které by mohli uzavřít dohodu.
Ale i na to je řešení, druhou stranu zastupuje stát, který zavede "ekologické daně" z kterých uhradí vzniklé náklady (skládky, čističky vody...)
Asymetrické informace: I)kupující neví v jakém stavu je prodávané ojeté auto (vi další články na tomto webu) je v nevýhodě. Hurá , máme záruční dobu po kterou má kupující možnost zjistit pravý stav a asymetričnost informace se vyrovná. Co nám chybí je fungující veřejný statek - soudy)
II) zaměstnavatel neví jak dobrý je člověk kterého najímá, je proti němu v nevýhodě. Hurá máme tříměsíční zkušební dobu, ale ouha po třech měsících si už lempl může dělat co chce díky zákoníku práce. Tady stát asymetričnost informace naopak zhoršuje.
|
|
|
Popsani stavu je dobra vec, vetsinou zakladem kazde sebereflexe. Ovsem co s tim? Vse co jste napsal si v Cesku uvedomuje, rekl bych, vetsina tech malinko vice inteligentnich a vzdelanych lidi nez prumer. Ovsem co s tim, kdyz techto malinko nez prumerne vzdelanych je zrejme v celonarodnim meritku zalostne malo? Coz ukazaly minule volby. Netvrdim, ze ODS je ta prava strana a obavam se, ze i kdyby vyhrala tak, aby mohla vladnout,tak by se soucasnym stavem nedelala take nic. Takze kde je ono povestne svetlo na konci tunelu? Pokud tedy je Cesko v tunelu a ne sachte ritic se na jeji dno.
|
|
Dobrý článek, ale jako každá skleníková filosofie nepočítá s řadou vedlejších vlivů a především s vlivem v demokracii zásadním - s lidskou hloupostí. Připomenu tady slova Karla Junga, spolupracovníka Freudova, který někdy počátkem 20. století napsal:
"Rozumovými argumenty ovlivníte jen malou část populace. Převážná většina vnímá pouze názorné symboly." Nacismus v Německu mu dal za pravdu.
Už tehdy, kdy byl svět jednodušší, přehlednější a pochopitelnější, označil Jung většinu lidí za blbce. Co by řekl dnes...?
Myslím, že hospodářský úspěch nekoreluje s demokracií, ale s motivací a silnou ideou. Demokracie se může přibrat na palubu jako urychlovač vývoje, ale není nutná a v určitém stupni začne škodit. V extrémně bohatých společnostech, kam řadím celou EU, motivace zaniká a idea, která té Jungově většině nahrazuje rozum, zvětrává a rozpadá se do střípků drobných skupinových zájmů. Demokracie tomu, jak vidno, zabránit nedokáže.
Ale hlavu vzhůru, Evropa chudne a blíží se společenské recyklaci. Po ní se snad znovu odrazí ode dna na cestu vzhůru. Nikdo z Vás, kolegové, už tady ovšem nebude.
|
|
|
Já bych zase řekl, že nástup nacismu v Německu dává naopak za pravdu mě.
Nacistická vláda rozhodně nebyla demokratická, a problémy, které z toho Nšmecku vzniky byly právě důsledkem toho, že němečtí občané rezignovali na demokratické principy řízení státu.
A důvod proč rezignovali, nebo proč se dostala k moci strana prosazující silný stát, který vyřeší problémy, bylo právě zchudnutí obyvatelstva (jsme u solidárního systému).
No a zchudnutí obyvatelstva bylo způsobeno hospodářskou krizí (nastartovanou krizí v USA, ale masivně podporovanou německou vládou, tím že tiskla peníze a způsobila tak obrovskou inflaci, že zcela zničila informaci o tom které aktivity jsou efektivní. Za takového stavu pochopitelně volný trh řízený informaci předávanými prostřednictvím ocenění v penězích nemohl fungovat a zákonitě způsobil hospodářský pokles).
Nepsal jsem, že demokracie je 100% zárukou, že bude existovat volný trh, ale neexistence demokracie je 100% zárukou, že fungovat nebude.
|
|
|
V německé hyperinflaci příčinu nevidím, došlo k ní daleko před nástupem nacistů i před hospodářskou krizí. Tehdejší zchudnutí Německa (kromě první poválečné zimy) nebylo tak drastické, aby rozumně myslící občané instalovali kvůli tomu nacismus. Ale objevila se silná idea, motivující národ k úsilí za obnovení světového významu Německa. Vždyť Němci, a ještě víc Rakušané, většinově přijali nacistické ideje za své. To nebylo žádné české švejkování za knedlíkového socialismu, ale opravdu masové nadšení.
Nepřu se o vztah demokracie a trhu, ale demokracie a prosperity. Aniž bych obhajoval nacismus, musím připustit, že ekonomicky byl tento systém mimořádně výkonný.
|
|
|
" Aniž bych obhajoval nacismus, musím připustit, že ekonomicky byl tento systém mimořádně výkonný."
To je poměrně diskutabilní. Je pravda, že ve druhé polovině třicátých let prodělalo Německo velmi rychlý rozvoj. Na druhé straně naprostého vrcholu efektivity a výkonnosti dosáhlo německé hospodářství za Speera, který dost uvolnil státní kontrolu a přenesl více zodpovědnosti a pravomocí na jednotlivé firmy. Je mi jasné, že to bylo za války, výroba byla velmi jednostranně orientována, o nějakém trhu se tam také moc mluvit nedá, ale i tak to stojí za zamyšlení.
|
|
|
Efektivita nacistickeho rizeni ekonomiky je mytem. Predne ve srovnani s predchozi krizi (kterou naciste keynesiansky vyresili masivnimi investicemi) to muselo byt zlepseni relativne velke, byt absolutne uz ne tak pusobive. Tez uvazte, ze Nemecko bylo velmi vyspele, znacny lidsky kapital, kvalitni prumysl. Vsak take Stalin take mohl leccos ucpat lidmi a z SSSR ukovat velmoc. Neznamena to ale, ze dlouhodobe takove ekonomiky obstoji.
|
|
Nechápu, jak někdo může nazývat pokrokem neustálé přešpapování na místě. Co je v dnešní době zvyšující se životní úroveň obyvatelstva? Že místo jedné televize má jedna rodina televize tři.
Ekonomický rozvoj a pokrok závisí IMHO na zdrojích, kterých je čím dál méně a hráčů je čím dál více. Demokracie je navíc značně neefektivní zřízení, neboť se příliš zaobírá názorem i toho nejposlednějšího z posledních. Je to sice spravedlivější, ale neefektivní. Kromě toho je nás čím dál více. Uvidíme co řekne demokracie v době, až bude každý číňan a Ind chtít svoje právo na televizi, pračku a auto a bude chtít do všeho kecat. V současnosti je Čína nejproduktivnější zemí na Zemi. Co nevymyslí, to ukradne a lidé tam pracují za zlomek peněz, co tady. Má spoustu kapacit na všech úrovních - všechny současné hashovací a šifrovací algoritmy rozlouskli číňané. Tomu se nedá konkurovat. I velké firmy v Evropě už si začínají uvědomovat, že pokud nezlikvidují odbory, východ zlikviduje je.
Jaký účel má současný volební systém, kdy se přidělují mandáty podle počtu hlasů. Kdy po 89 roce došlo k situaci, že by vítězná strana dostála svých slibů a nemusela se paktovat se stranami, které prohrály? Proč nemá vítězná strana zajištěno vítězství i v parlamentu, aby nemusela vymýšlet trapné obezličky a tajně smlouvat s opozicí. K čemu je, když vítězná strana prosadí reformy, které nestihne dokončit, protože za čtyři roky jí vystřídá strana jiná, která rozjeté reformy rozvrtá a vyrobí paskvil? Tomu říkáte pokrok?
Každý člověk před volbami krčí rameny a říká, že není koho volit a že bude volit nejmenší zlo. To je pokrok?
Lidé se ani nezajímají o volební programy stran a volí je podle "ksichtu". To je pokrok?
|
|
|
Zijeme dele, jsme zdravejsi, mame vice volneho casu. Ze pak cumime na tri televize, to je vec jina a je na kazdem, co se svym delsim a lepsim zivotem udela.
ZDROJU NENI STALE MENE, JE JICH VICE!!! Nove a nove nalezame rychlejsim tempem, nez je spotrebovavame. Indove a Cinane mohou klidne chtit svou pracku a auto, protoze to bude rozhodne lepsi, nez jak to tam je ted, a lepsi, nez jak to tam kdy bylo.
Mozna absolutne v budoucnu nase prevaha nad jinymi zememi sveta bude nizsi, ale to je uz vec nasi vlastni pricinlivosti. Z pokroku v Cine a Indii budeme mit profit tak ci onak, protoze az nas hosi dozenou, tak se zas na chvostu jejich prace povezeme my. Kdysi se tomu rikalo bremeno bileho muze. Necht jej dale nesou, chteji-li.
Demokracie neni vlada lidu, je to vlada, kde ti nahore nemuzou moc mlatit po hube ty dole. To je cele. Staci volit proti tem, kteri se vam libi mene nez ti druzi.
|
|
|
ZDROJU NENI STALE MENE, JE JICH VICE!!! Nove a nove nalezame rychlejsim tempem, nez je spotrebovavame.
Jo tak. Proto je benzín, či uhlí stále dražší, jen protože vůbec neubývá.
Doposud spotřebovávala neobnovitelné zdroje zhruba jedna miliarda lidí na světě, pokud počítám vyspělé země, jako USA, Rusko, Japonsko, či země Evropy. Čína, to je další miliarda. Indie ještě jedna.
USA se v současnoti snaží udržet své výsadní postavení světové velmoci. Ale daří se jí čím dál hůř. Různými válkami na východě si také ekonomicky moc nepomohli. Čína je progresivní a muslimové jsou čím dál více z té naší demokracie frustrovanější. Rusko se začíná paktovat s Čínou a EU se jen dívá a vozí se. Jsi si jistý, že současný stav, kdy se máme jako prasata v žitě je i nadále únosný? Bude nás čím dál více, budeme zdravější a budeme žít pořád déle, neobnovitelné zdroje nedojdou a v podstatě selanka? Už teď si tady šlapeme po hlavách, jak to bude vypadat za padesát let.
Osobně myslím, že nějaká recese je na spadnutí. Současný stav není udržitelný příliš dlouho.
|
|
|
Mate to dobre naucene.
Ve skutecnosti byla cena ropy v prubehu celeho dvacateho stoleti v realnych cenach celkem konstantni s vyjimkou sedmdesatych let (vice mene politicke priciny). Soucasny vyvoj je zpusobeny rustem poptavku v USA i Cine, jistymi politickymi obtizemi v arabskem svete, nedostatecnymi kapacitami rafinerii (zanedbane investice do infrastruktury). Nezapominejte, ze zvyseni ceny je NUTNE, aby do celeho odvetvi proudilo vic penez, aby se hledala nova naleziste a zpusoby, jak vyuzit stavajici. Z nejakeho duvodu se dnesni stav, kdy pri soucasne spotrebe mame ropy na nekolik desetileti, zemniho plynu tez a uhli na mnohem delsi dobu (staleti) vydava za kriticky. Ve skutecnosti nikdy v minulosti nebyly zname zasoby schopne udrzet aktualni miru spotreby dele nez dnes. Pokud cena ropy stoupne dostatecne, vyplati se otevrit pole, kde je tezba nakladnejsi, pripadne ziskavat ropu i jinymi zpusoby (konkretne jsem slysel o ropnych bridlicich a gigantickem mnozstvi v nich ulozene ropy, kterou netezime jen proto, ze je to drazsi nez soucasna loziska). Pokud jde o fosilni paliva, muzeme byt v klidu, je jich dost.
Argument rustu jejich ceny je ponekud zavadejici z hlediska vas jako koncoveho spotrebitele. Ceny benzinu klidne mohou rust kazdym rokem o inflaci, aniz by vas to nejak zatizilo. Co vic, realny prijem vam stoupa, tak si nemuzete prilis stezovat. Pamatuji se, ze po padu komancu se ceny benzinu vysplhaly na zhruba 18Kc. Dnes delaji 30 Kc. Strilim od boku, ale nebude to moc nepresne, kdyz reknu, ze tehdejsich osmnact musi byt minimalne dnesnich tricet.
Absolutne samozrejme ropa mizi, rozhodne v lidskych horizontech neni obnovitelna (byt jinak zrejme ano). No a co? Kdyz bylo v Evrope malo dreva, zacalo se palit uhli. Pak se preslo na ropu. Az bude prilis vzacna, prejdeme zas jinam. V nejblizsich desetiletich to nehrozi a pak uz to je jedno.
Nic nedojde. To jsou proste nesmysly. Vseho je dost. Fosilni paliva na cela staleti, uran na tisicileti. Podobne kovu je dostatek a dalsi nalezneme (loziska existuji a v pripade nutnosti bude jen trosku drazsi je tezit). Ani vzrust populace na jedenact miliard v pristim stoleti a vzestup blahobytu s tim nic zasadniho neudela. Kdyz neco bude dochazet, najdeme jine zpusoby, jak to ziskavat, pripadne jine materialy, ktere to nahradi. Nezapominejte, ze jedenact miliard lidi, z nichz by alespon sedm osm zilo ve vyspelych ekonomikach, by melo ohromny potencial takova reseni hledat, vyvoj vedy a techniky takove bohatstvi lidskeho kapitalu nutne poradne zrychli.
Politika v tom zas tak zasadni roli nehraje. Urcite neni dulezite, kdo zrovna vede smecku velmoci. To jsou pseudoproblemy.
Vite, to je vase vira, ze se ted neco musi posrat. Proc ale TED? Proc ne pred deseti lety, anebo za dalsich dvacet? Ruznych predpovi konce sveta, stradani, nemoci, tech uz v dejinach bylo. Kazda, KAZDA generace mela tu svou. Ve skutecnosti ale nemate nic nez pouhe presvedceni. Ukazte mi DATA, ktera dolozi, ze se skutecne deje to, co rikate.
Jina kse drzte Saganova: Kdyz chcete brat na bernou minci nejakou neuveritelnou teorii, potrebujete HODNE uveritelne dukazy. Vy mate jen neudrzitelnou teorii. Svet kolem vas se stale zlepsuje a presto verite, ze je tomu naopak. Vy, vasi blizci, znami a kolemjdouci se maji lepe. A presto verite, ze svet je na tom hur. Proc? Dal vam nekdo nekdy skutecne dobre duvody?
|
|
|
Já s Vámi sice tentokrát téměř úplně souhlasím, ale přece jen bych si malou poznámku neodpustil: u těžby nekonvenční ropy i dalších paliv, která umíme bez větších problémů zpracovávat a používat začíná být trochu problémem s energetickou bilancí té těžby.
Největší hrůza je to pochopitelně u některých druhů biomasy, u které bych se nedivil ani pasivní bilanci. Ale i u klasické a nekonvenční ropy to začíná být trochu problém, který bude potřeba nějak řešit. Chtělo by to vyvinout nějaké úspornější technologie, nebo tu energi na těžbu brát z jiného zdroje.
|
|
|
Bohuzel nemuzu najit nic presnejsiho k tomuhle tematu. Mate nejake zdroje?
Dost mozna by i pasivni bilance byla prijatelna, protoze zatim jevetsi prednosti ropy a vyslednych produktu je snadna skladovatelnost, prepravitelnost, vyuzitelnost. Vodik je v tomto ohledu priserny. To se samozrejme ale muze zmenit.
|
|
|
http://www.eroei.com/ - sice je to takové nehotové, ale základní principy tam jsou popsány.
http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/052703_9_questions.html
obecně hledejte pojmy EROEI, energy balance nebo net energy gain
Pasivní bilance pěstování řepky by byla přijatelná, pokud by to pole oraly elektrické traktory nabíjené z nějakého rozumného zdroje a podobně to vypadalo ve výrobě a přepravě hnojiv apod. Pálit naftu, abych dostal řepkový olej ve stejném případně mírně vyšším množství je dle mého názoru dost pitomost.
Hlavní problém je IMHO v tom, že "čistota" a "ekologičnost" některých řešení (auta na vodík, větrné elektrárny) je vydávána za ctnost, která opodstatňuje mizernou energetickou balanci těchto zdrojů. Pak se to zadotuje a investoři začnou radši investovat do výstavby větrníků a podobných blbostí, než do výzkumu něčeho, co by opravdu mělo smysl :-(
|
|
|
Hm, jen bych řekl, že ve dvacátých letech minulého století si lidé v podstatě také nestěžovali, ekonomika rostla a vlastně bylo všechno fajn.
Ale jinak máte pravdu, je to jen můj subjektivní dojem a až budoucnost dá zapravdu jednomu z nás.
|
|
|
Subjektivni dojem je k nicemu. A cekat, ze za par desetileti se na sklonku svych zivotu budeme moci dohodnout, kdo vlastne mel pravdu, to vam staci? Mne ne. Zvlast kdyz pak prijde nejaky mlady debil a zacne hlasat, ze to ted uz fakt dojde. Ma se cely ten cyklus opet opakovat po smrti nasi zkusenosti, ktera nas bude nabadat k opatrnosti? Copak se s takovymi kravinami nelze vyporadat jednou provzdy? Tezko. Ale radeji se o to budu pokouset. Mrknete na ty odkazy, pripadne si najdete jine. Rozhodne ale davejte bacha na to, co vam ruzni sraci v zajmu svych prdeli a jejich mekkeho ulozeni nakecaji.
Jedinou lidskou svobodou je zjistit si veci sam za sebe a podle toho jednat.
|
|
|
Je to nějaké divné, dnes s Vámi nějak moc souhasím. Nespadlo Vám něco na hlavu nebo nepřehnal jste to s pobytem na sluníčku? Nebo že by hrabalo mně? :-D
"Jedinou lidskou svobodou je zjistit si veci sam za sebe a podle toho jednat."
Mimochodem, zrovna tuhle svobodu jednat podel toho, co si sám zjistíte a odvodíte Vám stát strašně rád a často bere :-(
|
|
|
Ne, pred par mesici jsem to tu uz napsal (takze je to dohledatelne a neni to nejaky zachvat silenstvi), kdyz jsem se pokousel odlisit obcana a civilistu (Civiliste).
Jde-li o stat, pak ja jej nehajim z principu a levicoveho amoku. Soudim proste, ze stat je vyhodny (jinak by neexistoval) a radu statku muze poskytovat lepe nez jine subjekty. Nepopiram nijak, ze nekdy si uzurpuje prilis, ani ze je neefektivni a prolezly korupci. Ostatne jsem se bez vetsich uspechu snazil nadhodit tady navrh na zlepseni v jiste oblasti, skolstvi (Truly leftist) a ted i v tech pitomych Krajnich mezich, jez utrpely Dfensovym cenzorskym zasahem. Nejsem wartexovy idealista a nehajim nic z toho pro prava jednotlivce na buhvico a pro nejake idealy. Do centra jsem postavil, jako i vy, jednotlivce, jeho potreby a prani, jeho racionalni volbu. Jestli pak hajim altruismus a stat, pak jen proto, ze ocekavam zisk pro zucastnene jednotlivce. Nehnusi se mi nic jineho vic nez zaniceny komunista (ovsem i zaniceny ultraliberal), totiz nechci vypisovat bianco seky nejake ideologii (i zelene, ci nabozenske). Myslim, ze jste tu sveho casu psal cosi oslavneho o Karlu Popperovi. Vite tedy, kdo to byl a cop rikal. Pokud v neco verim, pak v kriticky racionalismus.
|
|
|
"Soudim proste, ze stat je vyhodny (jinak by neexistoval)"
Já se obávám, že tohle neplatí. Stát může být v něčem výhodný, ale odvozovat jeho výhodnost ze samého faktu jeho existence mi už přijde dost odvážné. Řekl bych, že se nám stát nějak vymknul z ruky. Nejpozději tak před 50-60 lety :-( se nám stát nějak osamostatnil a začal si žít sám svým životem...
"Jestli pak hajim altruismus a stat, pak jen proto, ze ocekavam zisk pro zucastnene jednotlivce."
A nevidíte stát (nota bene ten dnešní všude rozlezlý) jako něco, co alturismus naopak potlačuje?
|
|
|
Presneji receno je alespon lokalne vyhodny. To znamena, ze v kazdem okamziku sve historie byl vyhodnejsi nez alternativy (vyjma te, ve kterou se prave promenoval). To ale neznamena, ze ta jeho cesta historii jej nemusela zavest docela daleko od globalniho optima. Vubec se nebranim hledani cest prave k tomuhle obecnemu optimu. Bohuzel je tezke o tom diskutovat s ultraliberaly, protoze ti by stat nejradeji zrusili. Ani nesouhlasim s tim, jak si to predstavujete vy, protoze jej prilis demonizujete a navrzene alternativy mi pripadnou horsi, viz to, co rikate o zeleznicich. Jinak ale souhlasim, ze stat se musi zmensit, ve vlastnim zajmu.
|
|
|
Hmm a není to třeba tak, že stát (nějaký založený odspodu, dejme tomu Republika sedmi provincií nebo USA) byl výhodnější než alternativy třeba jen v nějakém jednom konkrétním časovém období, ale přerostl lidem přes hlavu, začal žít vlastním životem a už se nenechal zrušit?
"stát se musí zmenšit, ve vlastním zájmu"
Ale stát sám o sobě přece žádný zájem nemá, resp. neměl by být. Není to myslící bytost, nemá základní přirozená práva, nemá tužby a přání..
|
|
|
To je ten vas problem, ze cosi jako statni zajem a verejny zajem si nedovedete predstavit. Vypjaty individualismus, rekl bych. Pritom je jasne, ze kdyz rekneme tri ctvrtiny populace budou z nejakeho aktu profitovat, pak je to ve verejnem zajmu. Zajem statu je vec subtilnejsi. Jedinci, kteri zastavaji ruzne funkce, maji sve zajmy. A v souhrnu chteji vice moci. Paradoxne mensi stat by pro politiky (ale ne uredniky) znamenal vice toho vlivu a mene starosti, protoze udrzet si kontrolu nad toky penez a zbavit se vetsiny problematicke administrace, to zni jako bajecny napad. A tak ma zajem stat i verejnost, byt je to docela abstraktni koncepce.
Neni mozne, aby stat v nejaky okamzik uz nebyl dost vyhodny, ze by existoval vyhodnejsi stav. To by pak samozrejme spolecnost takovy stav zaujala, velmi rychle. Ale mam pro vas lepsi argument. Stat, byt se zda byt historicky trvajici, se tvori kazdych nekolik let docela znovu, s kazdou dalsi generaci. Stat nejsou budovy a papiry. Stat jsou lide, je to predstava v jejich hlavach. A lide nejsou trvali. Proto stat je jev dynamicky, trvani je jen veci pohledu. Jako se zda, ze se charakteristiky ruznych organismu nemeni, protoze ziji ve stabilnim prostredi a horizont pozorovani je kratky, tak i stat se na prvni pohled zda byt statickou zalezitosti. Jenze on se potrebuje regenerovat, stale. Kdyby se dostatecnemu poctu lidi zacalo zdat, ze je nejak spatny, zmizel by rychleji nez para nad hrncem, jeho jedinou zachranou by mohl byt zajem dostatecneho poctu jinych lidi na jeho dalsi existenci (a schopnosti a zdroje teto skupiny ve srovnani s odpurci).
Pisu ted zrovna cosi jmenem Trh*. Je to o jistem prirozenem zobecneni bezne predstavy trhu, kdy uz nejde jen o obycejne a bezne uvazovane statky, ale i o dalsi jako je treba sex, socialni status, ruzne osobni preference. Chci nastinit spolecnost jako takovyto zobecneny trh*, ve kterem se obchoduje se vsim, cemu lidske bytosti pripisuji hodnotu, nez ohledu na obvykla omezeni. Trh* muze mimochodem realizovat moderni stat a trh, nekdy. Podivejte se na spolecnost jako na tento trh*. Neni zde misto pro balvany, jak vy si predstavujete stat, i ten musi byt neustale dostatecne vyhodnym kseftem pro vsecky zucastnene.
|
|
|
Mluvím-li o minimálním státum, mám pochopitelně na mysli stát s minimálními pravomocemi, nikoli současné pravomoci, spravované menším počtem lidí!
Tím, že prospěch 75% lidí odůvodňuje porušení práv těch zbylých 25% si zdaleka nejsem jist.
Nene, stát není statický, v tom souhlas. Bohužel mi to přijde, že (mj. díky všeobecnému rovnému hlasovacímu právu) se vytvořila nekonečná smyčka, spíš než nějaké periodické vychylování a hledání rovnovážné polohy. Politici a levicoví vohnouti/voliči roztáčí vír, který se zatím točí, protože okolo něj je pořád ještě dost peněz, které může vtahovat do sebe.
Stát by nezmizel jako pára nad hrncem, už proto, že si de facto dělá monopol na násilí a je přiměřeně vybavený.
|
|
|
Budme realiste. Pujde prosadit nejake zasadni omezeni v urednickych stavech a zaroven omezit i rozlet politiku? Pochybuji. Jedinou sanci je postvat je proti sobe. To znamena, ze i ten nejlevicovejsi politik musi pochopit, ze rozlehle ministerstvo je brzdou jeho vuli. A pak snad nekdy prijde na radu i vase nadeje na omezeni tech pravomoci.
Ono to ani jinak nejde. Vule ekonomicky vlivnejsi casti populace (a to je v demokraticke spolecnosti vice mene nejaka ta vetsina) bude vzdy prosazena i pres odpor te mene vyznamne casti. Dejte pozor, at neupadnete v idealismus. Neni dulezite, zda se vam to libi, zda je to spravne. Deje se to a o vic nema cenu se zajimat.
Rovne hlasovaci pravo a vami nenavidene investice levicoveho razeni nejsou zcela spatne. V jiste fazi, kdy uz je spolecnost dost bohata, je to jedine spravne, ze se vice investuje do lidi, do jejich zdravi a vzdelani, protoze lidsky kapital je zasadni faktor v rozvoji ekonomiky. Ani liberal nemuze zcela protestovat. Navic uvazte, ze ta banda vohnoutu mozna chce hodne prerozdelovat, je preci setsakra citliva na svou kapsu. Ovsem socialisticka vlada v zemi, kde ekonomika neroste, nemuze moc prerozdelovat. A pokud to udela, pujde vsecko jeste vic do kopru. Bude proto vohnouty bezpecne vymenena vladou, ktera slibi pravicove reformy a budouci prosperitu. Je to autoregulacni mechanismus, ktery mozna osciluje kolem hodnoty, jez vam osobne nevyhovuje. Neni to ale nestabilni system.
Ta veta o statu mocnem prozrazuje, ze nechapete, co jsem chtel rict. Musim to zkusit jinak. Neni zadny stat, fakticky jsou jen lide. Stat muze vyuzit agresi jen tehdy, pokud zaplati lidi, jez ji pro neho vykonaji. Existuje mez, nad kterou uz nebude mit dost zdroju k potlaceni odporu. Proto by zmizel. Neni tak pevny, jak si myslite. Vezmete si treba carske Rusko. I pres dve tri desetileti zurive industrializace (ktera Nemce tez prinutila zkusit sve stesti, nez relativne prilis zeslabnou) stacilo v kriticky okamzik poslat Uljanova na vychod a vsecko se to zhroutilo jak domecek z karet. Stat je jedna velka iluze a funguje, dokud se lide CHTEJI nechat tou iluzi unaset. Jakmile ale pro dost vlivnou skupinu obyvatel vyvstane lepsi prilezitost, divaci uvidi, ze jde o laciny trik a autorita skutecne zmizi jak para nad hrncem.
|
|
|
Dodam jeste nejake odkazy.
http://www.wtrg.com/prices.htm
http://www.spe.org/spe/jsp/basic/0,,1104_1008218_1109511,00.html
Jinak si muzete vygooglit jeste mnohem vic.
|
|
|
smekám, jste jeden z mála lidí, které znám, kteří nevěří na to, že tragedie číhá za rohem, že se už už každou chvíli musí něco stát, opravdu je to na spadnutí, když nedojde ropa, tak bude jaderná válka, když nebude válka, bude konec světa, ale každou chvíli něco musí přijít, zatím jsme měli štěstí, ale to štěstí nepotrvá věčně :-))
skoro to vypadá na nějakou lidskou přirozenost očekávat každou chvíli nějakou obrovskou tragedii, která všechno převrátí vzhůru nohama, čím to je? komu a jak se podařilo přesvědčit tolik lidí?? uznávám příliš to nesouvisí s tématem článku, ale je fascinující (pro mě) kolik lidí je přesvědčeno o kolosálním zvratu, který je naspadnutí . .
|
|
|
Ve skutecnosti jsem tomu az donedavna tez veril. Line se to na nas odevsad. I na serioznich serverech a v rozumnych novinach se clovek docte, ze ropa bude za stovku dolaru a brzy dojde. Ve skolach detem rikaji ucitele s vaznou tvari, aby se podivali do atlasu a uvedomili si, ze ropa a zemni plyn vazne brzy dojdou. K tomu vsemu nezpochybnitelna logika, a sice ze spotrebovavame stale vice, je nas stale vic, zdroje jsou vsak omezene. Nekdy to MUSI dojit. Ale je to jeste horsi! V novinach, televizi, skolach, slychame nejen o nadchazejici energeticke krizi. Rika se nam tez, ze pralesy desive rychle mizi, puda se vycerpava, reky a oceany jsou stale vic znecistene (tedy budou valky i o pitnou vodu), druhy zbesile vymiraji, nase okoli je stale zamorenejsi zarenim a chemikaliemi, mame vice civilizacnich nemoci (rakovina, alergie apod). Porad a porad se to opakuje, az NIKOHO nenapadne o tom vubec pochybovat. Ac jsem se se zelenymi pred delsim casem rozesel a nemam je rad, ani me nenapadlo kritizovat vic nez jejich postoj k jadernym elektrarnam a GMO. Tohle jedine jsem na zaklade svych znalosti dovedl zpochybnit, zbyrtku jsem veril bez vyhrad.
Ve skutecnosti je tomu jinak. Relativne klesa pocet chudych, vubec se mezi bohatymi a chudymi nerozeviraji nejake nuzky, jak se rika. Surovin je vic nez kdy v minulosti. Potraviny jsou levnejsi a podle vseho jeste levnejsi budou. Puda se nevycerpava, eroze je nevyznamna a snadno si s ni poradime. Lesy nemizi vic nez o jedno procento rocne, ale i s timhle se da vyporadat a ten trend casem zastavit. Ve vyspelych zemich zijeme mnohem dele nez kdy drive, jsme zdravejsi, chorob ve skutecnosti zustava stejne a ve vetsine pripadu spise ubyva. Chemikalie nejsou zadne velke riziko, ovzdusi je cistsi vic nez za poslednich pet staleti.
Mame se lepe a muzeme ocekavat jeste vic. Meze rustu jsou fikce. Svym detem zanechame lepsi svet, nez jaky jsme jej sami dostali. Zni to podivne? Snad ano, preci jen kletba chlorofylovych maniaku na nas vezi pevne. Zkuste hledat hesla oil resources a oil price analysis. Hned narazite na cisla, ktera alespon to, co jsem napsal o rope, dokladaji. Vsechno tohle se da snadno zjitit, jen si s tim nikdo nedal tu praci, dokonce ani ti nasi debilove novinarsti, jezto jsou to priserni nedoukove prejimajici vsecko, co se sustne v zahranicnich mediich. A ja osobne si vycitam, ze me nikdy nenapadlo si alespon nektera tato data zkusit proverit.
Ovsem my tomu vsemu chceme verit. Malokdo v nasich koncinach ceka na hodinu posledniho osudu, mame vsak zelenavou kletbu, aby tu krestanskou dobre nahradila. A proc tomu chceme verit? Musi to byt deformace lidske psychiky. Bylo jiste evolucne uspesne davat si vetsi pozor na negativni zpravy. Stejne tak je pro media vyhodne nas takto informovat, protoze spatna zprava je dobrou zpravou. Co vic, jsme priserne omezeni ve svem rozhledu. Davame prednost datum nesystematickym, jako napriklad novinovemu clanku o tragedii nejakeho ekosystemu, pred statistikou, ktera nam jedine muze rici, jak se maji ekosystemu v souhrnu. Podobne neumime hodnotit velikost rizika. Vybuch jaderne elektrarny je priserne nepravdepodobne a vlastne vsecko v zivote je jistejsi. Bohuzel spousta lidi to nechape a soudi spatne. Podobne nam prijde byt dobrym rozhodnutim utapet miliardy v pochybnych projektech ochrany prirody, kdyz tytez penize by zachranily neskutecne vice lidskych zivotu, pokud by proudily do zdravotnictvi. Jsme omezeni a hloupi. Takove nas ucinila evoluce. A je tezke to prekonat.
Doufam, ze mi nikdo neverite. Najdete si alespon nejaka data sami, je jich na webu dostatek.
|
|
|
Opacny nazor najdete treba zde:
http://www.eroei.com/articles_06/30_may_06_china_unsustainable.html
|
|
|
zažila jsem před lety paniku, jak dojde papír (o jaderné válce ani nemluvím, jak nás nutili poskakovat v lese v pláštěnce, v igelitových pytlíkách a s maskou, válka totiž byla na spadnutí každým okamžikem), jak jsou lesy na huntě, za chvíli nebude na co psát, musíme sbírat papír, šetřit papírem, na každých blbých sirkách bylo napsáno "šetři lesy", časem se na to nějak pozapomnělo, pak přišla doba recyklovaného papíru, aby se nakonec zjistilo, že nemá tu správnou bělost a vůbec není příliš vhodný a dnes je zřejmě podstatně větší spotřeba papíru a lesy jsou pořád, měli jsme štěstí, tentokrát to vyšlo, ale co příště ;-))
možná máte pravdu, možná to co se na tom lidem nejvíc líbí je to velké poslání, ta možnost udělat něco opravdu velkého například zachránit planetu před totální zkázou, zachránit přírodní zdroje, nejen si odžít život, ale být na sebe hrdi, že se nám povedlo oddálit neštěstí
většinou to není o datech o tom co člověk ví nebo může zjistit, protože spousta lidí při diskuzi nakonec argumentuje tím, že prostě mají takový pocit, že se určitě něco stane
|
|
|
Ano, ten boj se zlem je urcite silne lakavy. Zlo bohuzel na sebe bere podoby docela jine nez ty medialne pritazlive, se kterymi se bojovnici chteji utkat. Zlo je skrytu hluboko v mnoha cislech o svete kolem nas, ve spleti zakonu, zlo je proradne slozite a skryva se. Malokdy je jasne, kdo za co muze a jak to napravit. To je samozrejme lepsi lezt po vratech jaderne elektrarny, nez se hrabat v halde udaju, ktere odhaluji nejake svinstvo. Z muzskeho hlediska jde i o to, ze slecny ocenuji spis rozhodne bijce, nez pochybujici vahavce. Nemluve o tom, ze solidni cast toho boje neni nicim jinym nez nevyrcenou touhou postavit se starsi generaci a vymoci si sve misto na slunci (treba v nejake te komisi ci organizaci pro ochranu tucnaku v Cechach a na Morave).
Realita je pekna podvodnice, hraje zvlastni hru, je podivna. Vzdycky, kdyz si myslime, ze ji pekne chapeme a mame to dobre poskladane v hlave, tak nam ukaze, ze je preci jen kapanek slozitejsi. Nejak se v ni vubec neda dajit ano/ne, spis je to velike mozna. Vztahy mezi leccim jsou prilis slozite a proto se clovek nakonec spolehne na pocit. Docetl jsem se, ze mame v hlave docela komplikovany stroj ohodnocujici neustale mnohe informace a vytvarejici tak obraz sveta kolem na zaklade nesourodych a nespolehlivych dat, a to prekvapive kvalitni. Bohuzel ten "pocit" nemuze fungovat v zaplave jednostrannych dat popisujich udalosti a jevy velmi vzdalene a velmi slozite. Pocit je dobry, pro zacatek. Jen u neho nezustat.
|
|
|
Jen malý dotaz: Kde a kdy se to dělo? Mnohokrát jsem to o těch igelitových pytlících a spol.slyšel, písničku o tom složil i Slávek Janoušek, ale ani já, ani moji rodiče (matka je učitelka) jsme to nezažili. Na základní škole jsme si dvakrát za docházku ve třídě zkoušeli protiplynové masky, na gymnasiu ani to ne, atomkecky jsem byl nucen navléknout až v základní vojenské službě...
Zdání, že lesy jsou pořád, odvisí od zorného úhlu.
Některé lokality jsou těženy opravdy nemilosrdně, soused podal již několik podnětů odboru životního prostředí, marně. Kdo viděl les na svahu vytěžený naholo se strojně vytrhanými pařezy shrnutými čelní radlicí s klestím do figur a s ponecháním kulisových stromů kolem holoseče firmou, kterou na adrse v obchodním rejstříku již nedohledá, nemůže být optimistou. Strýc mi říkal, že někdy v osmdesátých letech se úředním zásahem obmýtí zkrátilo o dvacet let, čímž vlastně vznikl přebytek dřeva ze dne na den.
Recyklovaný papír se používá stále a nabízí ho i renomované firmy (např. XEROX), jenže se cenově prakticky neliší od obyčejného, protože před pár lety došlo ke sjednocení DPH.
|
|
|
U nás na gymplu na igelitové pytlíky došlo při branném cvičení. Dokonce jsme v tom museli absolvovat nějakou trasu.
Ad těžba - pokud ten les vytěžil vlastník, ano, je to prase, ale toto konstatování je vše, co můžeme dělat. Tedy s výjimkou toho, že si koupíme svůj kus lesa a o ten se budeme starat vzorně.
|
|
|
Tedy jsem měl štěstí, že v mém okolí to učitelé brali sportovně - matně si vzdpomínám, že čaj v lahvi z měkčeného PVC, svačinu a pláštěnku ESOPLAST jsem v batůžku na t.zv.pochodovém cvičení míval, ale nikoli na sobě...
U těžby jsem reagoval jen na příspěvek, že dřeva je dost. Ukazuje se , že se zdražováním energií se některým vlastníkům už brzy vyplatí ostraha lesa, což bude mít za následek růst ceny dřeva.
Pokud se budu o svůj les starat, nebudu mít šanci cenově konkurovat...
|
|
|
My v Praze jsme v IPCHO behali cela osmdesata leta, a to 4x rocne.
|
|
|
Tak to je hustý. Když jsem prvně slyšel tu Janouškovu písničku, fakticky jsem myslel, že je to nějaká sranda......
|
|
|
taky Praha, dokonce na střední škole na branném cvičení, v noci poplach, navlíknout se do toho a ve tmě běhat po lese, dodnes si pamatuju, že v noci v masce v lese by člověk potřeboval slepeckou hůl :-)
bylo to tak blbý, že to byla sranda, hlavně to vždycky bylo místo vyučování, to člověk jako dítě ocení ;-)
|
|
|
Zdroje určitě neubývají, pouště se zmenšují, sladké vody je všude nadbytek a amazonský prales se nekontrolovatelně rozšiřuje. Oceán je nekonečnou zásobou potravin, ulovené ryby jsou rok od roku větší.
|
|
|
Zdroju (v letech spotreby i absolutne) je stale vic, vic nez kdy v minulosti. Pouste se nezmensuji, ale je to lokalni problem. Celkova rozloha orne pudy se zasadne nemeni nahoru ani dolu. Celkovy ubytek pralesa v Amazonii je za poslednich par staleti do dvaceti procent, coz je ve srovnani s brutalnim odlesnenim Evropy minulosti nepatrne malo. Ocena se na celkovem podilu zkonzumovane nutricni hodnoty podili jen par procenty. I kdybychom z pitomosti vsecko sezrali, celosvetove ceny potravin klesaji, vynosy rostou vic nez populace a tedy nepredstavuje to problem. Pokud jde o vodu, problemy jsou opet lokalni a do znacne miry spise politicke nez jine. Pokud by voda byla jeste drazsi, vyplati se odsolovani a pak budou nase zasoby nevycerpatelne.
|
|
|
Závidím ti nadhled a úhel pohledu, z mého to vypadá takhle:
Zvětšování pouští je jevem globálním a nevratným, pokusy o zpomalení nemají úspěch.
Úbytek pralesa v Amazonii nebo Indonézii je během opsledních dvaceti století dvacet procent, ale neprobíhá lineárně.
Růst výnosů je spojen s růstem spotřeby fosilních paliv na obdělávání a v chemickém průmyslu.
Pokles zásob podzemní vody je zatím lokální (například jih Anglie), v našich končinách jsou zjišťovány poklesy hladiny podzemních vod o jednotky až desítky metrů (Kaznějovsko)
Odsolování a doprava odsolené vody je běžnou věcí, nenáročnou na nevyčerpatelné suroviny a energetické zdroje. Ale pouze v Dubaji.
Mám takový dojem, že optimismus je opiem lidstva.
|
|
|
Zvetsovani pousti nemuze byt nevratne, pouze snad muze trvat dele, nez zijeme a nez trva nase spolecnost. To alespon vyrazuje vsecky argumenty o tragedii ekosystemu. Delo se to a nema cenu moc plakat. Problemy to muze zpusobit. Na druhou stranu je vyresi snaze jen vyspele ekonomiky, otevreny trh s potravinami a lepsi technologie. To se konecne deje. Pocet hladovejicich absolutne stagnuje a relativne klesa.
Dvacet procent je trochu prestreleno, ale nema cenu se hadat o detaily. Predne jde o to, ze takovy ubytek za par staleti neni dulezity. V Evrope doslo v minulosti k zasadnejsimu odlesneni (skoro absolutnimu) a tez to krajina a spolecnosti nejak prezily. Vzestup ekonomik prislusnych zemi zmensi tlak na lesy.
Ano. Rust vynosu je absolutne treba, snad uz jen kvuli tem lesum a kvuli dostupnosti potravin. Vubec nechapu, proc o tom diskutovat. Mel byste to povazovat za klad vyvoje, preci by bylo podivne, kdybychom s vyspelou vedou a technologii pestovali potraviny stejne jako nasi predci. Nyni netrpime hlady, narozdil od nich.
Lokalni problem pozaduje lokalni reseni.
Odsolovani je bezne v Dubaji, protoze Kuvajt ma mao vody pro sve obyvatele. V ostatnich zemich je to drahe. Mimochodem odsoluji snad i v Rumunsku, energie je atomova.
Nejde tu o optimismus, nubrz o pouhe realisticke zhodnoceni skutecnych problemu. kdyz budeme resit, co neni dulezite, pouze vyhodime penize oknem.
|
|
|
A neni problem treba snizovani biodiverzity?
|
|
|
Ubytek mene nez procenta druhu za padesat let je snad prijatelny. Navic se s tim neda prilis mnoho delat. Zkuste nekomu rict, at necha toho, co dela pro svou obzivu, protoze ohrozuje nejaky ekosystem.
|
|
|
No ono především není vůbec jasné, kolik těch druhů vůbec je. Dodnes se objevují nové. Takže počítat nějaká procenta, je poněkud ošidné.
|
|
|
Ano, ale pokud zlikviduju nejaky unikatni biotop, kde zije spousta endemitnich druhu, snad toho mohu potichu zalitovat. Heslo: Madagaskar.
|
|
|
Jasně. Z jakéhokoli ničení přírody má radost jen blbec. Já jen nemám rád takové ty hlasatele soudného dne, ohánějící se "přesnými výpočty" a "vědeckými daty". Hezky to pojal Crichton v "The aliens cause the global warming"
|
|
|
Je. Ovsem jde hlavne o hmyz a jine potvory. Vsadte se, ze solidni cast "ekologu" by je zvysoka hodila pres palubu. Jde tu o hunate savce s milouckym ksichtikem a dalsi podobne tvory.
|
|
|
Zvětšování pouští je v této geologické době nevratné, není znám jediný důkaz proti, jediný příklad, kdy se podařilo hranice pouště stabilizovat nebo posunout zpět, jde o způsob fungování celosvětového klimatu, nikoli o drobné lokální obtíže. Tenhle problém se v dohledné době technicky řešit nedá - energetický tok je mimo globální lidské možnosti.
Stejným problémem je odledňování polárních oblastí, objevují se (spekulace, názory) o plynulém odledňování v posledních minimálně deseti tisících letech po "náhlém" zalednění - tento jev by (snad) právě měl souviset s rozšiřováním pouští. Zemská atmosféra a hydrosféra dokáží přenášet velká kvanta energie ve skutečně globálním rozsahu.
Úbytek tropických pralesů důležitý je a srovnávat ho s odlesněním Evropy je podivné, postrádám v tomto optimistickém náhledu pedologické hledisko, které může být klíčovým.
Vzrůst ekonomik příslušných zemí tlak na předmětné lesy zvýší (naroste spotřeba automobilů s mahagonovými prvky interiéru atd.)
Lokální problémy s poklesem hladiny podzemní vody na území velikosti okresu a větším řešení v dohledné době nemají - nebo o něm víte?
Odsolovaní je běžné v Dubaji z jediné příčiny, a tou je relativní nadbytek prostředků.
Co je důležité? Existuje někdo, kdo to dovede alespoň rámcově odhadnout?
|
|
|
Geologicka doba je dost promenlivy pojem. Je to dele nez nase obvykle horizonty, avsak kazdy ekosystem prosel zmenami uz alespon tisickrat. Lide jej resit nemohou, avsak jeho reseni neni pro nase preziti a blahobyt zasadni.
Odledneni polarnich oblasti je veci Arktidy. Antarktida naopak chladne. Neda se predpokladat, ze pri soucasnem proudeni v oceanech (ktere trva uz od otevreni prulivu mezi Antarktidou a Jizni Amerikou) se neco tam na jihu moc zmeni. Pokud by doslo k duraznemu posunu zde na severu, treba zmizeni golfskeho proudeni, stale jeste bychom to mohli za znacnych nakladu prezit (podnebi by se zmenilo v kanadske). Je to riziko. Ovsem kolik by bylo treba, abychom jej odvratili???
Ano, odlesneni v Amazonii muze zpusobit ohromnou erozi. Ale ono neni nijak masivni a na solidni casti vykacenych rozloh opet roste nejaky druhotny les. Dvacet procent neni zasadne prilis. Nemuzete tem lidem rikat, at si daji pokoj. Jedine jejich rychly hospodarsky vzestup je privede spise k jinym cinnostem nez k extenzivnimu zemedelstvi a tezbe dreva. S temi automobily to snad nemyslite moc vazne. Kolik jich ma mahagonove prvky interieru??? V zivote jsem na vlastni oci zadne v beznem uzivani nevidel.
Pokud nekde nebude dostatek vody, na uzemi takove zanedbatelne velikosti, je to ve vyslepych zemich mozne resit. V rozvojovych tezko, ale to je dano jejich zaostalosti.
Pokud by vody byl nedostatek, meli bychom na vyber? Ne, odsolovali bychom. Pripadne dovazeli ruzne produkty z mist, kde je ji dost a proto se tam jejich vyroba da realizovat levneji. Odsolovani je nejzazsim prostredkem. Pouze nehrozi, ze nedostatek vody preroste v nejake konflikty. Vzdycky vas odsolovani prijde levneji nez valka.
Dulezite? Ja to nedefinuji. Jen nedovedu nikomu do oci rict, ze jeho prani jsou mene dulezita nez nejake dost casto velmi vzdalene problemy. Nelze chudemu cloveku v rozvojovem state rict, at drzi hubu a nezere. Usiluje o sve stesti a nelze nez mu pomoci, aby pri tom nemusel devastovat vic, nez je nutne. A bohati lide si tam pak vyresi problemy za sebe.
|
|
|
1) Ano. Proto rozšiřování byť jediné pouště nemůže být problémem lokálním ani v prostoru, ani v čase.
2) Podle posledních měření se Antarktida minimálně deset tisíc let ohřívá po relativně rychlém zalednění, dokazuje to údajně právě současné proudění v oceánech, kdy se vliv vody ochlazené táním velkého množství ledu na Jihu projevuje až u obratníku, kde povrchová vrstva chladne, přestože průměrná teplota oceánu stoupá.
3) Podle vývoje v jiných státech může být etenzivní zemědělství nahrazeno pouze intenzivním zemědělstvím a intenzivní těžbou dřeva, doklady z Indonesie, Afriky a celé Evropy jsou.
Že by se vytěženým a zpracovaným mahagonem topilo?
4) Částečně si myslím totéž, ale až dosud se více válčilo než odsolovalo, ať se tím myslí cokoli.
|
|
|
..Ukazte mi DATA, ktera dolozi, ze se skutecne deje to, co rikate...
a kde jsou ta vase data? treba ta o rustovem trendu objevovani novych lozisek ropy? ja mam za to ze trend je ted spis opacny...
ja budu zatim pocitat s tou horsi variantou, a ani nevite jak rad se budu mylit ;)
|
|
|
Predne se podivejte na ty dva odkazy, ktere jsem tam hodil. A pokud vam nebudou stacit, dodam dalsi. Mylite se. Jste rad?
|
|
|
asi jsem natvrdlej, ale KTERY odkaz, mluvi o rustu novych nalezist ropy?
ja jsem zatim nasel jen statistiky tvrdici opak: vrchol novych objevu nastal okolo 1964 a od roku 1986 je dokonce nizsi nez spotreba ...
a spolehat na ropu z ropnych pisku a bridlic je stejne jako spolehat na termonuklearni fusi, vzdyt ve svetovych oceanech 1000x je vic energie nez ve vsech fosilnich zdrojich, a asi se ji lidstvu jednou podari zvladnout, ale co v mezidobi?
|
|
|
Ta dve cisla jsou nesmysly.
Pokud jde leta spotreby, pak vrchol jsme zazili nekdy kolem roku 1986 (ne 1964). Odkazuji se ale na data, jez tu mam v tistene podobe, takze je vam to k nicemu a nemusite mi verit. Ale za tricet vterin klikani na googlu jsem nasel tohle: http://www.hubbertpeak.com/us/eia/oilsupply2004.htm
Je tam probrana spise budoucnost a zaver by mohl rozjasnit vase chmury.
Pokud jde o o rok 1986 a tempo novych objevu, uvedomte si (ten prvni z drive uvedenych odkazu), ze tehdy cena ropy zacala klesat po ropne krizi z drivejska. A to dost prudce. Neda se ocekavat, ze investice do dalsiho patrani po rope to nechalo na urovni (dosti spickove) z doby krize. Zasob v te dobe bylo vic nez kdy driv cena klesala hodne dolu (a drzela se tam v prubehu nasledujiciho desetileti). V tuto chvili roste nahorukvuli nove poptavce a nedostatecnym investicim v minulosti, kvuli politickym pricinam a rustu svetove ekonomiky. Az jej cena ropy zbrzdi a zaroven vyssi mira investic do infrastruktury zvysi nabidku, pujde to zas dolu. Z kratkodobych trendu se neda vubec nic poradne zhodnotit. Ropa dochazi uz desetileti, protoze lide si pletou aktualni potvrzene rezervy s totalnim mnozstvim, jez bychom mohli nalezt.
V Kanade se z dehtovych pisku ropa tezi od roku 1978 (pri klesajicich nakladech). Rostouci cena dela takove zdroje atraktivnimi. Neni to jak s jadernou fuzi, ktera je zatim technicky nezvladnuta. Tuto ropu lze ziskat, zatim to je ale zbytecne drahe. Pokud by treba byl (to znamena zadny levnejsi substitut), tak by byla i tezena.
To vase mezidobi je zvast ruznych havranu, kteri si na tom delaji karieru. Dojde ropa, konec sveta, kajte se! Nechapu, proc si potrebujete kazit naladu. Neni duvod.
|
|
|
nezlobte se ale musim (chtel bych) trvat na svem: ukazte mi prosim, ktery zdroj tvrdi ze objem nove nalezenych lozisek roste? to proste neni pravda...
tady mate zdroje tvrdici presny opak, objem nove nalezenych lozisek proste od roku 1964 klesa a ani narust cen ropy v 2001- tento trend neobratil:
energy.ihs.com/NR/rdonlyres/D071535A-3E8A-44BD-A76F-F9CC1D72B852/0/seg_cairo.pdf
www.peakoil.nl/images/ponlreport.pdf (tohle je zajimava kritika hubberta i USGS s vlastni predikci)
proste ZDROJE UBYVAJI, o to se snad ani nejvetsi odpurci Hubberta neprou (tady staci selsky rozum, pokud je neceho omezene mnozstvi a spotrebovava se to...). Problem je v tom jak rychle a jak (bez)bolestne se lidstvo adaptuje...
|
|
|
Clovece, klidne si nesouhlaste, ale pokud mame pokracovat, tak si prosim prectete alespon tnehle odkaz, ktery vam porad vnucuju.
http://www.wtrg.com/prices.htm
Tam uvidite vyvoj cen, usili prospektoru a tez jejich uspesnost. Tim tedy zabijeme to povidani o roku 1964. Take je tam pekne az do roku 2005 zobrazeno, jak moc se hledala nova loziska (malo, protoze cena neroste od riku 2001, jak naznacujete, ale az 2003/04, pricemz reakce neni okamzita).
Dale nechapu, jak mi muzete davat nejaky text a tvrdit zaroven neco, co je tam na patem listu popreno. Vrchol v nalezani novych lozisek patri az letum 76-80, podle tech udaju, coz sedi i s vyse uvedenym odkazem a daty, ktera mam tedy na stole. Kde jste vzal 1964? Snad z nasledujiciho grafu? Odsud jste vytahl ten rok 1964, zda se. Je tu ale nesoulad s predchozim grafem. Kdyz se podivate na stranku pet, ta uvidite, ze absolutne to vrcholilo v sedmdesatych letech pri krizi. Co s tim? Graf na str 6 je nazvan Annual Liquids Discovered, ale samotny trend se jmenuje Annual Resource Additions. To znamena, ze jde o prirustky a ne absolutni hodnotu. Tedy nemate pravdu, ze klesa objem nove nalezenych lozisek. Pouze tempo jejich noveho nalezani.
Pojdme dale. Kdyz se podivate na vyvoj cen v devadesatych letech, uvidite vice mene setrvaly stav (v prumeru). Fakticky to slo nahoru a pak zas hodne hluboko (duvod, proc v tech letech objevovani novych lozisek prudce zpomalilo). Takze vy vite jen to, ze nova loziska byla nejvice objevovana v dobe ropne krize. A pak to slo dolu. Ovsem to neni vzhledem k cenovemu vyvoji presvedcivym dukazem niceho. Clovek by to cekal. V druhe puli devadesatych let dokonce doslo k tak hlubokemu poklesu ceny ropy, ze to pro prislusne zeme melo dost drtivy ekonomicky dopad. Vsecky sve zavery vyvozujete z tohoto nepresvedciveho trendu a pak z vyvoje poslednich dvou tri let (ovsem po hubenych letech pred tim by se dalo ocekavat, ze investori nebudou ochotni okamzite sledovat trendy). Nic z toho nepopira tvrzeni, ze v letech tezby mame v tuto chvili nejvic ropy v historii (coz bude souviset s poklesem ochoty investoru hledat nova loziska).
Absolutne zdroje mizi, to je jasne. Ale fakticky jich zname stale vice vuci sve spotrebe, coz je jedine dulezite. Doba kamenna take neskoncila proto, ze dosel kamen.
|
|
|
Mel jstem napsat: Tedy nemate pravdu, ze klesa objem nove nalezenych lozisek od roku 1964. Pouze tempo jejich noveho nalezani, absolutne vsak vrcholi nove objevy az v sedmdesatych letech...
|
|
|
oba jsem poskytli ctenarum odkazy takze si obrazek jiste udelaji sami, nicmene:
ja jsem od vas chtel dolozeni tvrzeni ze: ZDROJU NENI STALE MENE, JE JICH VICE!!! Nove a nove nalezame rychlejsim tempem, nez je spotrebovavame.
at se divam kam se divam vsude je opak, i na str 5 i na str 6 zpravy IHS; proste neni pravda ze nalezame vice zdroju (vyjadreno v barelech ne poctech "vrtu") nez spotrebovavame to je jasne videt na tom grafu c.6 v miste kde se zluta cara (spotreba) protina s carou modrou (prumerny prirustek nove nalezench zdroju)
"Annual Resource Additions" opravdu znamena rocni prirustek a je to presne to "nove nalezane" naopak "anual production" je rocni tezba (priblizne spotreba), podle vas by spotreba mela byt stale pod novymi nalezy a dokonce by se mely "nuzky rozevirat" (vice nalezame nez spotrebovavame) tak to ale neni; viz strana 6 zpravy IHS
nebo jinak, napiste nam sem par cisel z vasich tistenych materialu, staci mala tabulka, kde bude rocni spotreba ropy a nove nalezena loziska vse vyjadreno v objemovych jednotkach
|
|
|
Zamerili jsme se vyhradne na ropu, ale u ostatnich materialu (kovy predevsim) je rust znamych zasob a pokles ceny je jasny. V pripade ropy az do roku 1986 mnozstvi znamych zasob rostlo (historicky nejvyssi). Pokles v nasledujici dekade byl zpusoben poklesem ceny a prave tou mirou znamych zasob. Stejne tak kleslo i mnozstvi penez investovanych do infrastruktury, coz se nam nyni vraci v cene barelu.
Pokud jde o ty dva grafy, tak jsem vas pouze upozornoval, ze vubec nerozumite, co presne rikaji. Mnozstvi znamych rezerv z grafu pet rostlo nejrychleji v roce 1964, ale maximum absolutne dosahlo v letech sedmdesatych a az zhruba do roku 1986 rust pokracoval. To k tem recem, ktere jste neustale o roku 1964 vedl. Pokles po roce 86' lze vysvetlit jinak nez vycerpavanim lozisek.
Vzdyt vy dost mozna ani nevite, ze bezna americka loziska po "vytezeni" nadale obsahuji 60 procent puvodniho mnozstvi ropy. Kolem dalsich zdroju chodite po spickach a celkove zasoby (jez jsou mohutne) byste rad podhodnotil. Vsechna data jsou ve vyse uvedenych odkazech, at si tedy pripadny ctenar udela sam za sebe zaver.
Ropa "dochazela" po cele minule stoleti. Dlouhobe lze cekat rust ceny v dusledku horsi dostupnosti nalezist a nutnosti tezit narocnejsimi metodami, pripadne pouzit i nekonvencni ropu. Kdyz ale uvazite rostouci efektivitu svetove ekonomiky (a tez fakt, ze vyspela hospodarstvi produkuji stale vetsi mnozstvi hodnot prakticky imaterialnich), tak rust ceny ropy nebude do jiste miry vubec znamenat relativni zdrazovani. Konecne ropu nepotrebujeme pro ropu samotnou, pouze proto, ze je to vyhodna konzerva energie. Existuji jine konzervy, uhli a zemni plyn, metan, uran. Prilisny rust ceny by byl stimulem pro rozvoj nahrad ropy (vyroba benzinu z uhli je znama jiz dlouhe dekady).
V minulosti nam nedostatek energie jiz nekolikrat hrozil, vzdycky byl vice mene snadno prekonan. Problem je v tom, ze o nedostatku ropy se mluvi uz minimalne padesat let a je to teprve od roku 1986, co existuje alespon nepatrny duvod jej brat trochu vazne. Sezeru svou cepici, jestli do roku 2010 objevovani novych nalezist opet nepredbehne spotrebu. Pri soucasnych cenach to ani nejde jinak.
|
|
|
Sezeru svou cepici, jestli do roku 2010 objevovani novych nalezist opet nepredbehne spotrebu.
mam tomu tedy rozumet tak ze dnes je spotreba vyssi nez prirustek novych nalezist? ;)
|
|
|
Rekl jsem to snad uz desetkrat. Od roku 1986 tomu v pripade ROPY je. Povazovat za duvod vycerpavani nalezist je ale nepodlozene. Doufam, ze rozumite i tomuto.
|
|
|
Snad jen malou faktickou poznámku. Ve staré, ale opravdu staré středoškolské učebnici geologie byla u antracitu poznámka:"Naše ložiska jsou již zcela vytěžena." Hnědého uhlí je, zdá se dost.
A druhou: jedenáct miliard lidí by znamenalo při vzrůstu blahobytu a současném výrobním způsobu totální kolaps dopravy.(narážím například na dopravu ropy na Východ a dopravu lidí někam a zase zpátky)
A třetí: podle málo rozšířeného názoru některých paleontologů založeného na studiu dynamiky růstu populací mnohobuněčných organismů, jejich migraci a změn forem populací se lidský druh nachází za počátkem kolapsu, před vyhynutím. Paleotologové, uvažují v jiných časových horizontech než vohnouti, ale důvodem k bezbřehému optimismu to není.
Dotaz:
Mám-li se já a mí blízcí lépe, co to znamená?
V čem se svět kolem nás zlepšuje?
Tak rád bych prohlédl a trochu se rozveselil...
|
|
|
Nechapu, proc by jedenact miliard lidi znamenalo problem. Toho poctu nebude dosazeno driv nez v 2100. Podivejte, co jsme za tu dobu v doprave dokazali od roku 1900.
Ty duvody, ktere paleolontogove uvadeji, bych rad videl. Totiz ruzni "paleolontogove" vam take reknou, ze existuji dukazy popirajici evoluci. Tak ci onak nejsme obycejna zvirata, jsme schopni mnohem rychlejsi evoluce nez te bezne, a sice technologicke.
Svet je lepsi. Sam jsem tomu nemohl verit, ale je to tak. Lide maji vice potravin, ziji dele, zdraveji. Uvazte, ze byste mel deset potomku a pet by jich zemrelo pred dospelosti. Dozil byste se padesatky. Cely zivot by byla nekoncici umorna drina. Byl byste mnohem vice nemocny (paraziti a infekcni choroby), trapila by vas zima a nedostatek jidla, ktery by vase fyzicke rysy, i rysy vasich deti, pokroutil. Tomu rikate dustojna existence? A pritom vetsina lidi po vetsinu casu zila takto. Dnes nemusite a s vami i vetsina sveta (zvetsujici se). Neni to lepsi svet pro zivot???
|
|
|
Prošel jsem si ty odkazy a musím konstatovat, že jsem fakt vařil z vody. Zvláštní na tom je, že podobný názor ohledně vývoje versus zdroje jsem měl před pár lety také. Takže musím konstatovat, že ač sám nesnáším zmanipulované, nepodložené kecy, v tomto případě jsem spadl přesně do stejného hrnce.
Na druhou stranu, ten subjektivní pocit přicházejícího průseru trvá. Prostě nevěřím, že klidový stav bude trvat navěky. Stačí se podívat na vzrůstající agresivitu mezi lidmi. Čím více si šlapeme po hlavách, tím více se navzájem žereme. Do toho multikulturalizmus a problémy, které před dvaceti lety nikdo nemusel řešit. Já vím, že to je jen iracionální strach, avšak je tu.
|
|
|
ktere odkazy? myslite ty o rope, ktere vsechny vychazeji ze super optimistickych predikci USGS (potazmo EIA)?
|
|
|
Mate nejake objektivnejsi?
|
|
|
Jisteze ma. A pokud ne, tak spatne precte ty priznive. K tomu se prihodi nejaka katastroficka predpoved na zaklade trendu zpusobenych poklesem ceny.
Nekteri lide touzi po konci dejin a prichodu zkazy na prohnily lidsky rod. Oni si vazne mysli, ze kdyz nechcipame hlady a zijeme si lepe nez v minulosti, ze proto jsme zhyrali a musime byt potrestani. Svrab, nestovice a tyfus na ne! Treba by se pak radi vratili do civilizace (bez ktere by s drtivou pravdepodobnosti nevydrzeli ani chvilku). Miluji proslovy tech, kdo letaji po svete v tryskacich, nechaji na sebe mirit mikrofony mnoha stabu a tvrdi, ze ted uz ten soudny den vazne prijde. Zjmenele ruce, vodnate mozky a ohnicky fanatismu v ocich.
|
|
|
znova opakuji, co je objektivni predpoved ??
a jak vite ze touzim po nejakem konci, jak vite jaky mam vubec na oilpeak nazor? vedl jsem s vami pouze diskuzi o nesmyslu, ktery jste napsal a to ze soucasna spotreba ropy (pouze ropy, na nic jineho jsem se neptal) je nizsi nez nove objevy, sam jste mi dal "desetkrat" za pravdu ze tomu tak od pulky osmedesatych let neni, tot vse ....
|
|
|
Prosel jsem si celou tu diskusi a nenasel jsem ANI JEDINE sve prohlaseni v tom smyslu, ze v pripade ropy nachazime stale a stale vic. Rekl jsem, nacez jste pak reagoval, ze zdroju je stale vic (a mimo tu ropu to sedi bez problemu az na vzacne vyjimky). Vy jste zahajil debatu o rope a uz to zacalo. Ale uz kdyz jsem se poprve odkazal na sva data, tvrdil jsem, ze vrchol byl v roce 1986. Dalsi diskuse se tykala odkazu, ktere jsme na sebe hazeli. Pokud vim, nejsou vase zavery nicim podlozene. Spletl jste se s rokem 1964 (ten rok vrcholilo neco jineho) a pokles po roce 86 dost dobre koreluje s prudkym poklesem ceny. K tomu jste se decentne vyhnul otazce ropy z jinych nalezist (pisky a bridlice) odkazem na jadernou fuzi, ktera je s tim docela nesrovnatelna (protoze jedno je nedosazitelna technologie a druhe zavisi pouze na budoucim vyvoji ceny ropy). Ropa nam rozhodne nedojde. Lze si tim byt jist v horizontu padesati let. Pak dost dobre ropu opustime, ovsem proto, ze uz budeme mit lepsi technologie. Tot vse...
Mimochodem zpocatku jste nacal i otazku vyssich cen uhli (ma tedy dochazet). To uz je absolutni fantasmagorie. Nemohu ale najit cenu benzinu vyrabeneho z uhli pri dnesnich relacich.
|
|
|
vite, ja jsem asi blazen ale ukazte mi, kde jsem neco napsal o uhli???
ja jsem po vas pouze chtel zdroj informaci o tom ze soucasna spotreba ROPY je mensi nez nove objevy 20.06.2006 01:08:05, vy jse mi doporucil znova procist vase odkazy 20.06.2006 01:10:28; ja odvetil 20.06.2006 09:44:10 ze podle mne je tomu od roku 1986 presne naopak, a ze prirustky objemu klesaji od 1964..
20.06.2006 09:44:10: tvrdite ze oba letopocty jsou nesmysl
20.06.2006 19:28:27: 1986 je dle vas najednou pravda
20.06.2006 20:02:25: dozvidam se od vas "po desate" o zlomovem roce 1986 (tohle me fakt dostalo ;) )
proc bych mel taktne prechazet nejake korelace? ja jsem s vami o pricinach nediskutoval, slo mi pouze o jedine Vase tvrzeni, o ktere jsem mel jine informace a zajimalo mne odkud cerpate vy...
pokud hodlate jeste reagovat, odpovezte mi prosim nejdrive proc jste mi tedy hned na prvni dotaz, neodpovedel ze u ropy je spotreba narozdil od jinych surovin vetsi nez nalezy novych lozisek (od roku 1986)???. mohli jsme si usetrit spoustu casu a diskutovat napriklad kritiku predikci USGS nebo Hubberta... ;)
|
|
|
Jde-li o uhli, tak to se musim omluvit, totiz musel jsem vetu o rostoucich cenach ropy a uhli videt nekde jinde. To jsem skutecne vypalil vedle.
Hned 20.06.2006 14:58:48 jsem rekl, ze vrchol v letech spotreby jsme zazili v roce 1986. Nejdriv jsem vas tedy odkazal na ty dva odkazy a kdyz jste se nadale ptal, okamzite jsem oznacil rok 1986. Z toho usuzuji, ze jsem z obliga, nijak jsem vas nenavadel a netvrdil jsem nic, co bych nemel dolozene. OD POCATKU JSEM OTEVRENE HOVORIL O ROKU 1986. To je fakt, staci se podivat.
Jde-li o rok 1964, pak jste netvrdil tehdy nic o "prirustcich objemu". Rekl jste cosi o nalezani novych nalezist, cemuz jsem rozumel jako nejvyssi mnozstvi nalezene ropy (jez bylo dosazeno az zhruba o deset let pozdeji v dobe krize) tempem jen o malo nizsim. Pozdeji se toto nedorozumeni nevyjasnilo v diskusi nad textem, jez jste vy doporucil mne. Totiz ty vase PRIRUSTKY jsou prisernou mystifikaci, jde predevsim o absolutni hodnoty, jez vrcholi jindy. Podivejte se na ta cisla a uvidite, ze prirustky byly stale konstantni asi od dvacatych let, vice mene. Pouze v te jedne petiletce v sedesatych letech stouply prudce nahoru, aby pak spadly na svou obyklou uroven. Proto rok 1964 nic moc neznamena. Mimochodem mohu jedovate podotknout, ze spotreba ropy presahla nove nalezena loziska uz v padesatych letech, jak je z vasich vlastnich udaju videt. Nemluve o zajimavych propadech v dusledku velke krize v tricatych letech a pak take krize po druhe svetove valce. To ukazuje, ze hodnoceni soucasneho vyvoje, jak jej nastinuji, neni od veci.
Po ropne krizi nasleduje propad. V prvnim okamziku musel byt zpusoben rychlym poklesem ceny a tez stagnujici spotrebou (srovnejte se stale rostoucimi znamymi zasobami). V prubehu devadesatych let se cena drzela dole a nova loziska byla objevovana konstantnim tempem (coz neladi vubec s predstavou vycepravani, spise to odpovida nezajmu investoru). Po jeste dalsim hlubokem propadu v dusledku asijskych ekonomickych problemu dochazi k poklesu ceny ropy na hodnoty prakticky ze sedesatych let (kdy byly historicky nejnizsi). Dalsi cenovy vyvoj, ve vasich materialech nezachyceny, nebyl nijak rostouci. K prudkemu vzestupu ceny doslo az v poslednich dvou letech (pamatujete si jiste, ze to neni tak dlouho, co byl benzin podstatne levnejsi). Nejsou jeste udaje, abychom mohli z takoveho piditrendu vubec neco vyvozovat.
Tedy jak to vidim ja:
1) Prokazatelne jsem vam uz ve sve druhe odpovedi (prvni byla odkazem na odkazy) rekl o roku 1986.
2) S rokem 1964 jste se zcela mylil ohledne jeho vyznamu.
3) Propady, jake predstavovaly devadesata leta, se uz v minulosti udaly.
4) Propady nove nalezenych lozisek tez.
5) Z trendu dvou tri let nemuzete (ani nejsou dobra data) nic vyvozovat.
|
|
|
K tvrzeni o konstantnich prirustcich nove nalezenych ropnych lozisek uvadim vysvetleni, ze to plati jakoby ob - petiletku. Prvnich pet let ze sixties bylo zrejme anomalii.
|
|
|
pisete ...vrchol v letech spotreby jsme zazili v roce 1986.... predtim ...Pokud jde leta spotreby, pak vrchol jsme zazili nekdy kolem roku 1986... co tim mate na mysli ? me to totiz pripada jako by v roce 1986 byla nejvyssi spotreba ropy......
proste z techto vet nedokazu pochopit ze spotreba poprve prevysila objem nove nalezenych lozisek, a to bude asi ten problem ;)
|
|
|
Myslel jsem, ze v te dobe jsme znali nejvice lozisek vyjadreno v letech spotreby (tedy ne v barelech, ale v rocich, po ktere bude mozne cerpani soucasneho mnozstvi). Tak to alespon plyne z udaju, ktere zde mam. Ovsem i z vasich cisel se zda byt obdobi kolem roku 1986 dulezite, doslo k nemu k "prehoupnuti" spotreby nad objevovani Takze si myslim rozumime.
|
|
|
jak dokazete posoudit objektivitu predpovedi?
ja jen rikam ze existuje mnoho pohledu a predikci ; na jedne strane katastroficke scenare ze ropa dojde zitra protoze ji vysajou ufoni a na druhe strane teorie o abiotickem puvodu ropy, ktera rika ze ropa stale vznika a jeji zasoby se neustale obnovuji, zpravy USGS (drivejsi), ktere prebira i EIA jsou jedny z nejoptimistejsich a jediny zeframem uvedeny link (pokud jsem neco neprehledl) tykajici se zasob ropy je tento:
http://www.spe.org/spe/jsp/basic/0,,1104_1008218_1109511,00.html
a ten vychazi pouze z EIA.....
podivejte se treba jak uspesne USGS podle sve metodiky predpovedelo vyvoj v letech ktere uz mame za sebou...
|
|
|
No právě, že se dívám, co jsme v dopravě dokázali - například to, že na svazích M.Everestu se již vyplatí průmyslově těžit hliník původem z žebříků zanechaných tam turisty ;-) .
Neřekl jsem důvody, řekl jsem názory. Zkoumá se rozvoj druhu, jeho rozšíření, zabírání nových nik, adaptace, vývojový cyklus forem.
Svět není lepší, boj o přežití se jenom posunul.
Je diskutabilní, zda je lepší zemřít v padesáti a mrtvice se nedožít, nebo od pětašedesáti deset let slintat do polštáře. Jinak nedostatek potravin a léků je typický pro minimálně třetinu až polovinu lidské populace (podle zdroje).
S narůstající spotřebou zdrojů lidé rozhodně zdravěji nežijí, jen choroby jsou jiné.
A je-li celý život nekončící úmorná dřina nebo stejně nekončící úmorná zábava, vyjde nastejno.
Porovnám-li svůj život s pradědou,a dědou, je tam jediný problém, a sice válečná zkušenost, jinak nemám dojem, že jsem na tom lépe a svět je lepší.
Za poslední minimálně čtyři tisíce let lidé uvažují a jednají stejně, není žádný vývoj.
|
|
|
Ok, nekde jsou odpadky. Kousek od nasi obce take byla skladka. Byla odstranena. Takze?
Reknete duvody. Bez nich nemohu zaver brat vazne.
Vite, my nejen zijeme dele, my zijeme dele a lepe. V minulosti nas mnohe obtizne problemy (paraziti, infekce predevsim) trapily cely zivot. Problemy stari samozrejme jsou pruvodnim jevem vyssiho veku. Ale nechapu, jak muzete povazovat za lepsi umirat mlady na nejakou chorobu, ktera z vaseho tela udela jeden velky bolak. Je to lepsi nez se doslintat k smrti o ctyricet let pozdeji?
Lide skutecne ziji zdraveji. Pouze to nechcete videt. Kdyz do svych sedesati budete zit skorem bez problemu, nebude to hodne lepsi nez zit do 35 a to po 35 letech chorob?
Nedostatek leku a potravin byl kdysi problemem 100% populace. Dnes to neni dobre, je to vsak lepsi a neni duvod se obavat, ze to nebude jeste lepsi.
Vite co, jdete si na jjeden dva dny tvrde makat na pole, treba, abyste se citil jako vasi predci. Mam jiste zkusenosti s umornou drinou a sazim se, ze vy ne.
Muj pradeda a prababicka zemreli ve triceti a zanechali po sobe dva sirotky, zrejme dnes trivialni choroba zpusobena oslabenim organismu v dusledku tvrde prace. Muj dalsi pradeda, ktereho blize znam, mel stesti, nezemrel jako polovina jeho bratru a sester (bylo jich sedm, tri mrtvi pred dosazenim dospelosti). Obvykle se dozivali tak padesatky. Z fotek je videt, ze uz ve triceti byli na dnesni pomery minimalne o deset let starsi. Kdyz uvazite, ze uz zacinala doba dostupne lekarske pece, pesticidu, stroju a dalsich vymozenosti, mohly jejich osudy o neco drive byt jeste horsi. Z jejich osudu ale nedelam zaver, jako byste jej ani vy nemel delat z osudu sve rodiny. Neda vam to celkovy prehled.
Ano, jsme porad stejni. Jen nechcipame jak mouchy a nedreme jak kone. Jeden by tomu rekl i zlepseni.
|
|
|
1) Jak se taková skládka odstraňuje vím poměrně přesně, u několika likvidací jsem byl (nejhorší, dosud ve stadiu studie: oleje a fenoly v laguně na haldě v Heřmanicích.
2) Tak neberte, mně je to jedno ;-). Pokud jste na to nenarazil, jedete po jiné slinici.
3) U nemocí a obtíží , které popisujete, je jeden problém: procentuální zastoupení postižených v populaci. Neznám li taková data, nemohu porovnávat. Podívám -li se na generaci mých rodičů, že by se nadpoloviční většina z nich dožila šedesátky bez zdravotních problémů? Ani náhodou.
4) Proboha, které populace? Pokud by nedostatek potravin byl 100% problémem, nebyla by populace schopna přežít. Možná váš názor mohu číst tak, že problémem nebyl nadbytek.
5) Vy ale nemáte ponětí, o čem mluvíte, že?
V jedné z minulých diskusí jsem to popsal, tedy pro vás specielně znovu: Po vysoké škole jsem v sobě objevil vidláka a odstěhoval se na vesnici, která tehdy čítala 462 duší. Tam pak, na půdě z malé části vlastní, z větší pronajaté, jsem se jal zkusit vychovat si veškerou spotřebu masa a vypěstovat si většinu spotřeby rostlin sám, a to bez pomoci mechanizace, pouze s pronajatým koněm (respektive pronajatou koňskou silou včetně kočího), dřevo na topení ve formě tyčkoviny a tyčoviny z probírek jsem vyráběl zpočátku ručně, později jsem klesl k okružní elektrické pile.
Netrvalo to jeden, dva dny, ale bez pár dní deset let.
Závěr, který jsem zde v debatách již několikrát zveřejnil: pokud něco komentuji, tak na základě zkušenosti vlastní, souseda nebo někoho z rodiny.
6) Máte pravdu. V naší rodině jsou ty časové údaje jiné, patrně máme pro obsazenou niku vhodnější genetickou výbavu.
7) Nevím, teta v Havlíčkově Brodě tvrdí, že pacientů z přepracování přibývá statisticky prokazatelně. Je to zlepšení?
|
|
|
1)Muzete vsak na zaklade zkusenosti z rekneme nekolika skladek soudit, jak se to ma s nasim zivotnim prostredim? Nechtel jsem rict, ze vim, jak vypada nejaka skladka. Pouze to, ze jeji singularni vyskyt neznamena nic obecneho.
2) Podivejte, vy tvrdite, ze nejaci paleontologove dosli k zaveru o chmurne budoucnosti lidske populace. Nenarazil jsem na ne. Mozna moje velka chyba. Takove zkazky ale nemohu skutecne brat vazne, potrebuji data. Rekneme, ze jsem vychovan k pohledu na svet, ktery zada exaktni veliciny a pouze overitelna fakta. Myslim, ze mohu pochopit vice mene libovolnou teorii (vim vsak, ze pokrocila matematika a moderni fyzika jsou zrejme nad touto hranici). Nesetrte me.
3) Problem je, ze vek stoupa. Nelze cekat, ze budeme zdravejsi v techto pozdejsich obdobich. Zijeme ale dosti dlouhe zivoty a vyssi nemocnost v pozdejsim veku je vyvazena zdravim v dlouhem mladi a zralosti. Navic se meni pohled na zdravi jako takove. Jeste pred nedavnem stacilo, kdyz clovek nemel zadne subjektivni potize, dnes s pokrokem mediciny diagnostikujeme a resime (nekdy i trvalou medikaci) mnohe choroby v casnem stadiu (coz vede k onomu prodlouzeni zivota). Ve vysledku se da rici, ze obycejny clovek se sedmdesatky dozije ve slusne kondici. Nikoho netesi, co se muze stat pote, nikdo si nepreje byt dementnim starcem. Je-li to ale cena za dlouhy zivot, je vyhodne ji zaplatit.
4) V minulosti byly potraviny podstatne drazsi, napriklad vas staly osmdesat az devadesat procent pracovniho usili. Pro devadesat procent populace byl hlad velmi realnym rizikem. Stacila neuroda, tezsi fyzicke zraneni zivitele rodiny. To tedy znamena, ze stav se v prumeru setrvale zlepsuje uz poslednich deset tisic let. Neni spatne, myslim.
5) Pokud je tomu tak, pak se omlouvam. V drtive vetsine pripadu bych byl nehadal spatne. Kdyz jste se tak dobrovolne vratil o stoleti zpet, jake to bylo? A proc nakonec (kdyz ctu vase slova, musi tomu tka byt) jste se vratil zpet o do naseho casu? Ja osobne, protoze jsem byl nucen byt castecnym vidlakem v prubehu dospivani, nepovazuji nic za otravnejsi a nudnejsi cinnost (a to myslim jak praci na poli, tak na lukach i v lese). Pripadne mi rozhodne lepsi kolem traktoru (zeroucich fosilni paliva) rozprasujicich pesiticidy na nasich polich projizdet na kole, coz je mi milejsi fyzicka namaha. Jedno byste mel uvazit, pokud uz jste tak neucinil. Vy jste mel na vyber, nasi predci ne. Oni nebyli par kroku od zasobeneho supermarketu, kvalitni lekarske pece.
6) Pochybuji, ze by pred stoletim byla umrtnost nejak zasadne odlisna. Geneticka vybava v tom nemuze hrat tak zasadni roli (kdyz uvazim, zze mi predci byli zemedelci prokazatelne pet staleti).
7) To je realny jev. Po revoluci pracujeme stale vice, coz je zasadni duvod naseho rostouciho blahobytu (v efektivite prace jsme na tom bidne). Na jednu stranu je lepsi, ze napadame do te pasti zapadoevropskych socialnich edenu (pad bude brzky a tvrdy, neb jejich ekonomiky dychaji uz dosti ztezka). Na te druhe to uz prehanime. Globalne ale ve vyspelych zemich pracujeme podstatne mene nez v minulosti. Jeste muj deda delal tech deset dvanact hodin denne bez reci. Dneska uz by jeden premyslel o prepracovani.
|
|
|
1) Reagoval jsem na vaši zmínku o skládce která byla a už není. Prostě ze zkušeností vím, že skládka nezmizí, ale zakonzervuje se, přemístí v prostoru nebo převede do jiného skupenství, což většinou řeší lokální problém. Výskyt skládek je lokálně singulární, globálně plurální. Pokud to, že je u každého sídla stará skládka (o které se třeba ani už v místě neví) a dnes na území zhruba bývalého okresu jedna velká skládka, neznamená obecný výskyt skládek, tak nevím.
2) Kdybych tu teorii dokázal přesně zformulovat a krátce publikovat, měl bych dnes asi jiné starosti. Není všechno hotovo...
5) Bylo to hlavně zbytečné, ve výsledku nepřišlo kýžené uspokojení, i když zkušenost nebyla jednoznačně negativní. A postupně to začalo kolidovat se způsobem obživy a zábavy - nemožnost odjet většinu roku ze vsi na dobu delší než den je nepříjemná, zejména pro děti.
Bylo by to pro ostatní diskutující nudné povídání, navíc myslím, že jste to trefil přesně. Je to činnost otravná, navíc je nepříjemně závislá na neovlivnitelných faktorech. Prakticky jediný rolníkův kvalifikační předpoklad je umět se modlit ;-).
6) Genetická výbava, zdá se, hraje roli zásadní, v dotčené oblasti to pozoruji na své rodině, kde se v různých liniích projevují stejné choroby od praprarodičů (pokud jsme je poznali nebo z vyprávění) po nás bez ohledu na vámi popsaný radikálně se lepšící svět. Je pravda, že některé choroby nebo neduhy již nejsou smrtelné, nebo jsou smrtelné až po recidivě, která dříve nepřipadala v úvahu. (Uznávám, že se jedná o malý vzorek.)
|
|
|
1) Ja nepopiram, ze skladky existuji. Ale kdyz se motam po nasi krajine, nevidam je. Nezohyzduji ji. Podobne nejsou zadne problemy se spodni vodou, alespon zde. A pochybuji, ze by je zpusobovaly kdekoliv jinde (az na smutne vyjimky). Mnozstvi odpadu, ktere produkujeme, se prehani. Problem je pouze s jeho malym zlomkem, ktery se musi nejak zpracovat, anebo kamsi uzavrit. Nevidim v tom zadny vazny problem.
2) No ale kdyz to nedovedete, tak mi ji nemuzete mlatit o hlavu.
5) :) Jo, tak nejak to je. Muj deda je porad jeste srdcem zemedelec a popravde je hrozne otravne poslouchat, ze je sucho, mokro, horko, zima. Nepamatuji se, ze by kdy rekl neco hezkeho o pocasi :)
6) Dedi se hodne, pochopitelne, na svem okoli to samozrejme take vidim. Ovsem ja jsem chtel puvodne zduraznit, ze mi predci neumirali v pokrocilem veku na rakovinu, vetsinou, spis drive na infekcni choroby zpusobene chabou hygioenou te doby, podvyzivou a prilis tvrdou drinou oslabujici organismus. Jeden muj praded si vyziskal jakesi slusne misto v predrevolucnim Rusku, vypracoval se prakticky z niceho na spravce nejakeho velkostatku. Pote musel pred rudymi uteci a vratil se domu nahy. Nakonec zemrel pro svou pili. Totiz jak byl setrny a po navratu bez penez, kopal v pozdnim podzimu zaklady nejake nove hospodarske budovy. To je myslim hezky pribeh cloveka, ktery by dnes mel sanci dopracovat se na nejakeho CEO. Tehdy chcipl jak pes. Pripadne mi proste lepsi umrit po sedmdesatce jako vsichni z nasi rodiny, pokud meli to stesti neumrit na nejaky infekcni humus mnohem drive. Dokonce jsem proto ochoten obetovat jisty dil biodiverzity, lesu a vubec.
K cemu by nam byl tento svet, kdybychom meli umirat zas jak mouchy? Neni lepsi skoro vsecko nez to, jak jsme zili?
|
|
|
ad 2) Když klacek vlastně neexistuje, snad to nebolelo ;-)
Mohu se zmínit o názoru nebo námětu k přemýšlení postaveném na obecně známých jevech, ale nemohu publikovat teorii, která není moje a není hotová.
To právě nedokážeme posoudit.
Možná nedokážeme zvážit, že (a jak) byli lidé na status quo adaptováni fyzicky a duševně.
|
|
|
"Zdroje jsou."
Jiří Paroubek
|
|
|
Ve skutecnosti to rekl Spidla. Ne za vsecko muze J.P.
|
|
Udělat pár změn ala Modrá šance, zejména:
- sjednotit sazby přímé daně (žádná progrese/degrese, jediná sazba v %)
- sjednotit sazby nepřímé daně (jediná sazba v %)
- zrušit ostatní daně
- zavést zdanění přímou daní všeho, tedy i sociálních dávek, důchodů, životního minima (něco jako minimální zaručený příjem dle Modré šance)
- ústavně zavést nemožnost daňového zvýhodnění jakékoli skupiny osob (ať už dle příjmu, pohlaví, rasy, atd.) u přímých i nepřímých daní
- a taky ústavně zamezit jakémukoliv výběru jiných financí od určité skupiny osob
a pak nechat při volbách, kromě volby strany, také volit (na následující volební období):
- jaká má být sazba přímé daně
- jaká má být sazba nepřímé daně
Ať už by zvítězila jakákoli strana, byla by limitovaná státním rozpočtem vybraným z těchto daní. Bylo by docela zajímavé, jaká rovnovážná daňová sazba by z toho vzešla. Docela by mě pak zajímalo uvažování našich sociálních případů při volbách :-)
Samozřejmě je třeba domyslet nějaké detaily, jako třeba ošetření inflace a zamezení skrytého zdanění ala dividendy ČEZu, ale základ by to byl dobrý a tato společnost by se mohla pohnout někam dál...
Demokracie by pak nemusela být ta stará unavená kára.
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Svobodný trh kontra demokracie
|