Tento článek jsem nejdřív zamýšlel jako reakci na článek "Drazí
rodiče, lžou vám" z 19.6. Nakonec jsem to pojal spíš jako předání vlastních
zkušeností získaných z pozorování na sobě samém (od bodu F) do konce).
Omlouvám se předem za trochu filozofickou první polovinu článku (body A
až E), ale myslím, že se k tématu také hodí.
A. Osobně jsem zastáncem neočkovat, a beru to tak, že je to každého
věc a nikdo nikomu nemá co nařizovat, že velectěný státe? Je to každého
svobodné rozhodnutí, jestli bude očkovat sebe a své vlastní děti. Preferuju
vcelku logický argument, že lidské tělo by mělo (když už) být vystaveno
nemoci přímo a mohlo si tak přirozeně vytvořit vlastní protilátky. Ano,
může to být nepříjemné, poležíte si určitou dobu, čajíky s citrónem a medem,
ovoce, chroupání česneku a cibule, pocení, inhalace heřmánku, hlavně žádná
umělá chemie (prášky, kapky, antibiotika, ad.). Vše, co je přirozenou cestou,
je podle mého názoru zdravější pro tělo než sebešetrnější vakcína. I braní
prášků (třeba antibiotik) je špatné v tom smyslu, že si tělo na jejich
použití zvykne, a proč by pak samo mělo bojovat s nemocí, když to nakonec
udělají ty prášky? Imunitní systém člověka se jakoukoli umělou chemií z
dlouhodobého hlediska jen oslabí. A i kdyby bylo očkování a léky bezpečné
a dokonale účinné, přesto věřím, že vede více různých a správných cest
ke stejnému cíli.
B. Nemohu se zbavit pocitu, že očkování, medikace a lékařské zákroky
se prosazují jen kvůli zisku farmaceutických koncernů a jiného lobbingu.
Dovolím si otázečku k hlubší úvaze: co by se stalo s dnešní ekonomikou
světa, kdyby nebylo strádání a všeho bylo dostatek? Tedy mezi jiným i žádné
nemoci, války a úrazy? Všichni by byli zdraví, spokojení a nic by nepotřebovali,
což by zákonitě vedlo k tomu, že by všechna odvětví průmyslu a ekonomika
zkrachovali. Tudíž se domnívám, že i očkování není prosazováno proto, aby
byli lidé zdraví ale naopak, aby byli nemocní, aby potřebovali pro svůj
život kvůli zkaženému imunitnímu systému léky na bázi 24/7 a všelijakou
lékařskou asistenci. Příklady z celého světa si můžete najít sami, namátkou
třeba tohle
nebo s odkazem na anglický originál například zde.
C. Výzkum se dá zfalšovat. Výzkumníkům, kteří chtějí upozornit na závadnost
vakcín, se položí nůž na krk, že buď budou hlásat to, co farmaceutické
koncerny chtějí slyšet, nebo příště nedostanou dotace a granty na další
výzkum. Typický příklad dnešní doby: USA vs. výzkumníci globálního oteplování.
Sám jsem pár let dělal do výzkumu a vím, jak se občas tvoří publikační
činnost. Napíše se vědecký článek, kde se budou vyprávět pohádky, jak moc
je ten který produkt/výrobek/algoritmus super a cool. Metodika možná vypadá
na papíře pěkně, kdo ví, jak se to ale nakonec provedlo v reálu. Vzorečky
také jsou hezké, a mohly by i fungovat, ale při finálním výpočtu se něco
zanedbá, něco zahrne, měření se čirou náhodou zkreslí a nakonec se použije
nějaká záhadná korekční konstanta, protože to by tak hrálo, aby to nakonec
vyšlo jinak, než chce sám autor té studie, že? Potřebuje přece vykázat,
že prachy mu svěřené v rámci nějakého grantu, byly nakonec užitečně použity
na danou studii. A chce, aby i příště dostal další podobný grant
k dalšímu "bádání".
D. Pravdou je, že příliš čisté prostředí k životu je také rizikové.
Tělo si zvykne na čistotu a jeho přirozená imunita klesne, stane se tak
náchylnější k onemocnění. Toto je vcelku normální a běžná situace. Lidé
historicky dokázali přežít neskutečné pohromy tím, že se adaptovali na
okolní prostředí a jeho vlivy. Stejně tak i v případě nemocí, změňte životní
podmínky a po určité době se lidské tělo adaptuje, například oslabí imunitu,
pokud nebude v okolí zdroj možné nákazy. Přípustná míra špinavého prostředí
tak paradoxně umožní, aby si tělo přirozeně a průběžně tvořilo protilátky,
byť občas s nějakým tím časem stráveným v posteli.
E. A není náhodou celý ten dnešní humbuk okolo očkování spíš o pohodlnosti
lidí? Radši si nechat píchnout injekci nebo spolknout tabletku, žádný klid
na lůžku a radši hurá do reálného života plného lítání do práce a z práce,
po nákupech, za slevami, placení splátek a dalších zajímavých aktivit?
Neochota si radši nemoc vyležet v klidu doma, nechat tělo nakonec vyhrát
boj nad nemocí přirozenou cestou, vyrobit si vlastní protilátky a posílit
tak svůj imunitní systém? Obzvláště dnes v době plné spěchu, stresu, starostí
a honění se za hromadou problémů? Ono to pak snadno spadne do přecházení
nemoci během práce a lidi se pak diví, že mají slabou imunitu.
F. Myslím, že zárukou obrany proti nemocem je přirozené posilování obranyschopnosti
organizmu. Hodně vitamínů z ovoce a zeleniny, pravidelně nějaká ta sportovní
aktivita (jít si zaběhat, zahrát si s kamarády fotbálek, kolo, bazén, sauna),
bohatá a pestrá strava, dostatek spánku, a ... a na to se dost často zapomíná:
pravidelné otužování.
Jasně, každému se teď vybavila nějaká ta humorná reportáž z TV Hovna,
jak si nějací nadšenci jdou v zimě zaplavat do Vltavy, takže je to jen
taková recese a nikdo přece dneska nemůže myslet otužování vážně, že?
Sám jsem měl dříve problémy s chřipkou. Běžně jsem ji měl tak 1x za
rok, 12 dní v posteli, čajíky, klasika. Navíc tak 3x do roka běžné nachlazení,
bolest v krku, rýma a kašel, kurýroval jsem to cca 6 dní. Ten kašel pak
vždy přecházel do suchého dráždivého kašle*, který se mě držel klidně i
skoro měsíc. Byl způsobený nánosem hlenu z té rýmy na plicích a dráždil,
přes den ani moc ne, ale večer to bylo opravdu nesnesitelné. Myslím, že
to celé bylo způsobeno několikerým přecházením chřipky.
*Později jsem zjistil, že na to dost slušně zabírá chroupání syrového
česneku, jen 2-3 stroužky ráno a 2-3 stroužky večer každý den, dokud ten
dráždivý kašel nepomine. Pořádně to vydezinfikuje ústní dutinu, protáhne
nosohltan a rozpustí hlen na plicích. Aspoň u mě to tak vždy později fungovalo.
Tehdy (před třemi roky) jsem se ale rozhodl, že se začnu pravidelně
otužovat. To znamená každý večer po normální sprše (mýdlo, šampón, horká
sprcha) skokový přechod na úplně ledovou sprchu. Začal jsem s tím v květnu,
kdy voda z trubek nebyla až zas tak úplně ledová. V zimě by si hned na
začátku člověk mohl uhnat nachlazení nebo i zápal plic, pokud by už neměl
nějakou tu přípravu za sebou. Důležitou roli hraje pravidelnost. Jako když
trénujete v posilce: párkrát vynecháte a můžete začít od začátku.
Člověk si řekne, co je tohle za otužování, když se nejdřív vyhřeju
horkou sprchou a pak na sebe pustím ledovou vodu? Myslím, že to má dvě
pozitiva: 1) Je to pro tělo větší šok, víc se rozbuší srdce (pokud nemáte
se srdcem problémy, tak to není na škodu), čímž se tělo více prokrví, krev
se dostane i do částí těla, která nejsou dostatečně prokrvována, a jelikož
krev obsahuje bílé krvinky, které bojují proti virům, baktériím (obecně
všemožným bacilům v těle), posiluje se tím obranyschopnost lepší distribucí
těchto částic po těle. Ano, i bacilů, které už jsou v krvi. Tím, že bylo
předtím tělo předehřáté horkou sprchou se eliminuje problém s podchlazením.
2) Je to podobné, jako když jdete z hodně vyhřátých prostor do chladných
míst, typicky z vytápěných hal supermarketů ven do zimy, nebo během rychlého
střídání teplých a studených dnů v roce. Je to velký teplotní šok, který
se může projevit tak, že něco chytnete a poležíte si, pokud vaše tělo není
na takové teplotní šoky zvyklé. Pravidelným tréninkem (otužováním) se na
toto tělo adaptuje a problém s přechody mezi místy s výrazně rozdílnou
teplotou se tím eliminuje.
Procedura pravidelného otužování pak vypadá takto: po skokovém přepnutí
na ledovou vodu se opláchnout od hlavy až k patě na čas okolo 1 minuty,
nevynechat záda ani nohy, pak se normálně osušit a teple se obléct, aby
se opět rychle srovnala teplota a člověk se zpátky aklimatizoval. Po otužování
bych doporučil si dát chvilku relax na pohovce, cítíte, jak vám celé tělo
pulzuje, srdce bije, je to neskutečně příjemný pocit.
Delší otužování může být zejména v zimních měsících riskantní, a to
hlavně pokud jsou tuhé zimy (teplota pod -10 °C). Osobně jsem se vždy otužoval
i přes zimy a při delším otužování i přes už solidní dobu tréninku jsem
při ledové sprše delší než 1 minutu pozoroval kromě běžného zarudnutí pokožky
i mírné křeče některých svalů horní části těla. To není nic zvláštního,
svalový třes je přímou podvědomou reakcí těla na chlad, tělo se chce zahřát
za každou cenu. Je proto dobré ve studené sprše jen tak nestát a pohybovat
se, aby se tělo zahřálo.
V případě nachlazení bych i tak otužování doporučil a to jen s jedinou
výjimkou: nesprchovat si hlavu. I když se mi to osobně nikdy nestalo, mohlo
by dojít při delším otužování k zastydnutí hlenů v obličeji. Odstranění
těchto problémů vyžaduje pak spíš lékařský zákrok, který nebývá vždy zcela
bezbolestný.
Jaký byl u mě výsledek? Po třech letech praktikování večerního otužování
podle postupu nahoře a to každý den jsem zjistil následující:
1) Po dobu otužování jsem neměl ani jednou chřipku, horečku nebo jakoukoli
zvýšenou teplotu. Ani jednou během 3 let a to ani teď, co píšu tento článek.
2) Nachlazení mám stále cca 2x do roka, ale doba léčení přirozenou
cestou netrvá déle než 5 dní a naprosto bez dráždivého kašle (i bez aplikace
stroužků česneku).
Přestože jsem ze začátku neměl otužování rád (není to zprvu vůbec příjemné),
nakonec jsem si na to zvyknul a dnes si ani nedokážu představit, že bych
si dal horkou sprchu bez závěrečné ledové tečky.
Zkuste o možnosti otužování sami popřemýšlet. Je to snadno dostupná
možnost prevence před onemocněním, levná a hlavně účinná v téměř jakémkoli
věku. Míra otužování je tak pouze odvislá od zdravotního stavu každého
člověka (např. problémy se srdcem, aj.). Není nikdy řečeno, že při pravidelném
otužování nikdy žádnou nemoc nechytnete. Ty, ze kterých se dá vyléčit,
budou ale u vás mít při solidním tréninku otužování mírnější průběh a doba
kurýrování bude výrazně kratší. To myslím stojí za úvahu.
Více informací: http://www.zimni-plavani.info/,
http://www.otuzilci.cz.
Po otužování během posledních tří let jsem jinak zcela zdráv, fyzicky
i duševně, do Vltavy se koupat nechodím a na TV Hovna z vysoka víte co.
29.06.2014 Baryk