Komentáře ke článku: Zhouba tradičního systému - demence mužů (ze dne 03.04.2011, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
Děkuju za sepsání jednoho z těch článků, ve kterých bych byl ochoten podepsat každé slovo jako slovo vlastní. Předchozí článek ve mě podobně vybudil alergickou reakci a bleskovou analýzou jsem dospěl k podobnému závěru, jako vy, Urzo. Díky.
|
|
Nevím, co říct. Sice je to krásně napsané, z článku je cítit, že to psal člověk nadprůměrně inteligentní,který dokáže pospojovat spoustu zajímavých faktů do rozumných článků, ale stejně mi to nedá. Mimochodem
Je ti 23, sám si psal, že šťastně ženat a máš tři nevlastní děti + tě znám od vidění, pač jsme jeden čas naštěvovali stejný ústav. Po tom všem je mi velký kulový a vůbec nehodlám od stolu hodnotit něčí soukromej život, ale je tu jedna věc, kterou narozdíl od mnohých stejně jako já určitě nemáš-zkušenosti a určitě nemáš zkušenosti s ženami popisovaných v článku. Možná, že si narazil na tu pravou a ani jednou si nemusel dokazovat, kdo je "pán domu", jenže většina lidí tohle štěstí mít nemusí.
Myslím si, že dvě věci lidstvo nikdy nepochopí - vzik vesmíru a ženy. U toho prvého si nejsem tak jistej.
Osobně bych dotyčnou taky nevydejchal, článek bych o tom tedy rozhodně nepsal, ale celkem dokážu pochopit to, co autor popisuje, neboť to pro chlapa je těžce frustrující situace, když hraje druhé housle a myslím si, že u tebe by to nebylo jinak.
Znáš to klišé: Jsou bohaté, inteligentní, atraktivní, ale samy, protože je žádnej chlap nechce nebo to nevydrží. Mě se libí sebevědomé holky, co jsou schopný vymyslet nějaký plán, mají názor, ví, co chtějí dlěat,ne nějaký tuňťavky, ale rozhodně mi vůbec nevadí být přeci jenom trochu über. Když se to nepřehání, chlapům to dělá dobře, pomáhá to jejich egu a něžnému pohlaví to často imponuje.
Koneckonců i sex je dle mého lepší pro oba, když se chlap chová dominantněji.
Jen můj pohled na věc. Mě se ta diskuse pod článkem líbila, četl jsem se zájmem postřehy z obou táborů a rozhodně jsem nekroutil hlavou ani neměl potřebu reagovat. Je mi sic jako tobě, nejsem ženatý, nestarám se o 3 děti, ale stejně si tak trochu myslím, že bychom měli oba tak trochu držet pysk a nechat mluvit dospělé a zkušené :-) a nebýt se vším hned tak hotov, radit, popř. nazývat někoho debilem.
|
|
|
Také jsem přesvědčen, že zejména v partnerských vztazích to je otázka zkušenosti nikoliv teorie jak předvádí autor. To co píše si někdy myslel každý z nás a řekl bych, že i dokonce autor, na kterého reaguje by se možná před pár lety pod tento článek podepsal.
|
|
|
Hoho, spolužák - můžu vědět, který ústav jsme spolu navštěvovali? :o))
Matfyz? Gymik?
Jinak máš samozřejmě v zásadě pravdu a dá se říct, že si myslím totéž s jedním velkým ALE, které mě dle mého názoru činí "způsobilým" k napsání takového článku.
S těmi zkušenostmi je to samozřejmě pravda a v 95% případů bych se takto mluvit neodvážil. Na druhou stranu si ale myslím, že jsou případy, kdy i člověk bez zkušeností dokáže poznat, že "něco je špatně".
Chci tím říci, že samozřejmě k tomu, aby člověk něco obecně posuzoval, potřebuje znalosti, zkušenosti.... a pokud bych chtěl například posuzovat domy, měl bych být nejprve architektem. Na druhou stranu to ale neznamená, že pokud architekt nejsem, nemohu posoudit ŽÁDNÝ dům. Drtivou většinu domů prostě fundovaně neposoudím, ale některé (například pokud od pohledu vidím, že padají), asi dokážu i já vyhodnotit, že je něco špatně.... a totéž mi přišlo při čtení toho původního článku.
|
|
|
Jen taková poznámka. Ten příměr s architektem nesedí. Chcete-li posuzovat domy, určitě nemusíte být architektem, bylo by však velmi žádoucí, aby ten posuzovaný dům nebyl druhý, který jste ve svém životě viděl.
|
|
|
A o tom to taky je. Jenže ono to má všechno dvě složky - jedna je založená na vědomostech a znalostech a ta druhá na zkušenosti. Což apriori platí jak o vztahu, tak o architektuře.
Tj. nechat si posuzovat barák pouze na základě zkušenosti může být dobrý jako indikátor, ale když potřebuje člověk doopravdy vědět, co a jak, tak si na to pozve člověka, kterej se něčím takovým živí.
|
|
|
V tom asi nejsme ve sporu. Avšak pro posouzení - byť laické, je nějaká (a ne jedna) zkušenost dobrá.
Pozvat si na "vztah" někoho, kdo se tím živí - máte na mysli využití služeb manželské poradny? Osobně na pomoc této instituce nevěřím. U mne (na rozdíl od architekta) spadá do škatulky šarlatánství.
|
|
|
Nemůžu soudit, služeb manželské poradny jsem (zatím) nevyužil. Na druhou stranu bych to zase tak neodsuzoval - vím ze svého okolí o pár případech, kdy něco takovýho pomohlo. Přinejmenším v tom, že si mezi s sebou dotyční ujasnili, v čem je problém.
Jak mi říkal jeden známej, kterej se živí jako psycholog a nějakou dobu něco podobnýho dělal, tak je to docela paradox - věci, který si dotyční nejsou schopný vyříkat mezi sebou, jsou schopný odhalit prakticky cizímu člověku, kterej ani moc nemusí zasahovat, ale už jenom tím to může docela slušně pomoct. Apriori si trochu myslím, že to pomáhá trochu ve smyslu placeba - tj. oba tím prokážou, že mají o vztah zájem a myslí si, že "aktivně" pracují na jeho udržení - což leckdy může stačit. Třeba kdyby autor minulého článku něco takovýho zvážil, tak by to tam dopadlo jinak. (nebo taky ne, ale nikdy nevíš)
|
|
|
Aniz bych se chtel jakkoliv zastavat autora toho predchoziho clanku, mam dojem, ze jsi nejak uplne vytesnil tu cast clanku, ve ktere autor popisuje "vyvoj vztahu" od situace, kdy vse bylo jak ma byt (k relativne oboustranne spokojenosti) do situace, kdy se zenska zmenila v nekompromisni, protivnou svini, se kterou neni zadna rec.
Pocitam, ze to nemela vytetovany na cele, aby dotycny autor mohl zavcasu zdrhnout...
|
|
|
Počkat.... vše bylo, jak má být??
Nechcete spíš říct "vše bylo, jak ve většině případů bývá"? Nikde nění psáno, že tak něco má být. Lidé jsou různí a jsem přesvědčen o tom, že neexistuje ŽÁDNÝ stav, o kterém by se dalo říci, že to tak "má být".
A dále ženská se změnila v nekompromisní a protivnou svini, se kterou není řeč??
Nechcete spíš říct "než si přestali rozumět"? Ten článek psal zhrzený autor, takže ji to o ní tak mělo vyznít, ale když se z toho odstraníte tu emotivnost, není tam zmíněna ani jedna její špatná vlastnost. Nehledě na to, že co rozhodně mělo na problémech podíl, byla autorova frustrace z toho, že manželka je pracovně schopnější než on, která z článku přímo sálá a pak jeho dementní argumentace.
|
|
|
Zhrzenost autorovu samozrejme nepopiram. Tim "jak ma byt" mam na mysli spis to, ze ono kolikrat trva docela dlouho, nezli se ten druhej odkope a rekl bych, ze nejinak tomu bylo i v tomto pripade.
|
|
|
A ještě něco.... autora nenazývám debilem kvůli tomu, že nechtěl žít s dominantní ženou. Napadám spíše ty konstrukce, kterými dotyčný vyvozuje, proč je to v jejich vztahu špatně.... a ač my dva nemáme zkušenosti životní, tak ať mě znáš z kteréhokoliv ústavu, pravděpodobně budeme mít oba dostatečné vědomosti o logice a statistice, abychom chápali, proč ji autor původního článku použil špatně.
|
|
|
Zcela nesouhlasim s tvrzenim, ze sex je lepsi, kdyz se chlap chova dominantneji :-)))
Zcela kategoricky:-))
|
|
|
Takhle jednoznačně bych to také neviděl.
Podle mě je nejlepší, když se to střídá, vzniká pak mnoho možností pro role play a různé další hry.
|
|
|
"Koneckonců i sex je dle mého lepší pro oba, když se chlap chová dominantněji."
nechci se zaplétat do detailů, ale vím, že nemáš pravdu. ono taky záleží na partnerce - jak dalece se chce a dokáže trefit do mužova vkusu aniž by sama styk přestala hodnotit na 1A. to se pak dějou velký věci 8o)
|
|
|
Jen tři jednoduché otázky (a předem díky, pokud odpovíte):
1. Věta "dvě věci lidstvo nikdy nepochopí /.../ - ženy" má znamenat, že ženy nepatří k lidstvu?
2. Pokud bohaté, atraktivní a inteligentní ženy (já bych řekla, že hlavně ty poslední, ale budiž) nemohou nalézt partnera, je chyba (jen) na jejich straně?
3. Co je tak frustrujícího na tom být s ženou, která je chytřejší a pracovně úspěšnější?
|
|
|
Jasně Věrko, rád odpovím, omlouvám se za zpoždění, ale nějaký den jsem sem nezavítal.
1. Ale no tak! To se jenom tak říká:-) Ženy do lidstva samozřejmě řadím. Mám takový pocit, že tohle hnidopišství a rejpání se ve slovíčkách je jakýmsi folklórem tohoto webu.
2. Napíši to naprosto natvrdo. Protože sviní hlavu všem okolo a serou všechny svými problémy. Kdyby nebyly hezké, vůbec by se jimi chlapy nezabývali, protože by je okamžitě nazvali krávami a šli dál. Jenže ony jsou hezké. Tak si čas od času někdo nabije.
Pár jich znám a můžu s klidným svědomím říci, že jsou až na jednu výjimku jsou všechny, jak se říká, na "pěst." Mají spoustu starostí a dost často, jak to u žen většinou bývá, o nich mluví, což já například nedokážu postupem času zvládat. K jejich smůle neumí tyto problémy podat s humorem(platí obecně pro ženy), takže jsou mnohem více otravné než to samé v mužském provedení. Prostě je to samé já, já. já a chlapa už to nebaví. Mám pocit, že to není o tom, že ve vztahu hraje druhé housle, ale že se postupem času začnou řešit problémy jenom jedné polovičky.
Chlapi si obecně hrají na tvrďáky a chvástají se, že problémy v pohodě takhle a takhle vyřeší(i když jsou to často kecy, nic víc), ženský obecně problémy zas zveličují. Pokud jsou krásné, najde se spousta slintalů, co to dokážou překousnou a "poslouchají" každé její slovo. A ona mluví a mluví, vždycky někdo poslouchá a postupem času se u ní začnou objevovat prvky sebestřednosti. Je to stejné jako s chlapem, který neustále mele o tom, co kde udělal, jak co vyřešil, co si koupil a kolik to jako stálo. Tito lidé prostě vyžadují někoho, kdo je bude poslouchat. A on se někdo skutečně najde. V případě muže například nějaká slepice s podprůměrným IQ, která mu to bude žrát, v případě hezkých žen nějaký nadrženec, co o ní bude tiše snít a naslouchat jejímu slovnímu průjmu.
Nevím, osobně se nechci se ženou cítit jako mobilní zpovědnice. Chci mít důvod se usmívat, mít jí rád a užívat si čas strávený s ní. Takové určitě budu rád pomáhat, naslouchat jejím problémům a eventuálně je řešit.
Očividně nejsem sám. Mám pocit, že to jsou hlavní důvody, proč jsou samy, i když mají tak říkajíc všechno.
3. Vůbec nic, pokud se z ní nestane případ 2.
|
|
|
Ciste obecne. Chlap potrebuje problem aktivne resit, zenska se z nej potrebuje vypovidat aniz by po tobe chtela abys to resil. Proste to tak mame dane z minulosti. Je lepsi s tim pocitat, vyslechnout a hlavne to neresit. Anebo si najdi chlapa ;-)
|
|
|
Na to už jsem taky přišel:-)
Měl jsem ale na mysli ty ženský, které o těch problémech melou neustále. viz jak jsem popisovat nahoře.
S chlapem by se mi žilo dobře, pokud bych se teda neupil k smrti, ale přes jednu věc bych se teda určitě nedostal :-)
|
|
|
Obecně je to svatá pravda, ale samozřejmě existují výjimky ;o)
|
|
|
Já bych to rozdělil. Část potřebuje být jen poslouchána a část potřebuje , aby chlap - vrba sdělený problém vyřešil, nebo aby se do řešení alespoň zapojil.
|
|
|
Jenže ta první část je daleko větší a co hůř - pokud ten problém vyřešíte, tak tím dotyčné nepotěšíte.... reakce bude buď neutrální (uvědomí-li si dotyčná, že jste to myslel dobře), nebo dokonce záporná (cítit se bude záporně tak i tak, jen v tomto případě to nebude zakrývat).
|
|
|
Díky za odpovědi!
ad1) Fajn, nebudeme slovíčkařit. Muži občas používají divné obraty, ale fajn, vesmír to chápe a dokáže se s tím vyrovnat....
ad2) Jo, tak takovíhle lidé mě štvou taky, jsou to takoví ti "Jájové" (co neustále opakují Já Já Já jenom Já), Já je potkávám spíše mezi muži než ženami, ale to bude asi logicky tím, že já si vybírám partnery mezi muži a Vy mezi ženami. Nevím, jestli právě tyhle typy zůstávají samy, zvláště jsou-li atraktivní a dobře společensky situovaní. Když se rozhlížím po svém okolí, tak takovéto holky a kluci partnery/ky obvykle mají. Zacházejí s nimi sice jako s onucemi, ale dost lidí to vydrží jen kvůli tomu pocitu, že mají vedle sebe Miss Horní Dolní nebo Pana Profesora/Podnikatele.
ad3) Bezva, tady mám z Vaší odpovědi opravdu radost. Dost často totiž narážím na muže, kteří vedle sebe holku se stejným nebo dokonce vyšším vzděláním a postem prostě nesnesou. A pozor, nemyslím holku, která jim své vzdělání a post na každém kroku předhazuje (tu bych nesnesla taky). Znám vlastně jen jedno manželství, kde to funguje dobře - ona vědecká pracovnice s doktorátem, on středoškolák, majitel restaurace. Vztah funguje, protože on má takové to zdravé sebevědomí - nemá pocit, že by ho manželčino vyšší vzdělání sráželo nebo ponižovalo. On je dobrý ve svém oboru (restauraci vybudoval z ničeho), ona ve svém. jeden si váží druhého a klape to.
|
|
|
K tomu třetímu bodu. Takových manželství znám více. A fungujících. Ale to bude patrně tím, že pro vztah dvou lidí a chod domácnosti nemá dosažené vzdělání valný význam.
|
|
|
Ad 3/ - i já znám takových manželství několik, například to svoje xDD
|
|
|
Už několikrát jsem se Tě ptal, odkud se známe, nikdy jsem nedostal odpověď. Je to záměr, nebo jsi to mockrát přehlédl?
K bodu 2/ - nesouhlasím. Rozhodně není pravdou, že když ženská není hezká, nikdo si jí nevšimne. Pravdou sice je, že pro většinu mužů je asi krása jedním ze zásadním ukazatelů, ale řekl bych, že zdaleka ne pro všechny a některým je to asi i dost jedno. Několik takových znám a sám se mezi takové také počítám.... na hezkou ženu se samozřejmě rád podívám, to ano, ale tím to tak hasne. U vlastní partnerky jsem tohle nějak nikdy neřešil a bylo mi to vždy celkem jedno. Stejně mi přijde, že když znám tu ženu dlouho, tak mi pak přijde krásná/ošklivá spíš podle toho, jaká je a už neumím ten fyzický vzhled moc odlišit.
|
|
Rozhořčený, mladý a naivní :O)
|
|
|
Trefa. Občas používám název svazácké myšlení/přístup, ale to by tady bylo trochu přes čáru.
|
|
|
Myslím, že v tomto případě by to moc přes čáru nebylo. Urza mě dost překvapil. Co mě ale nepřekvapilo je, že jeho článek má pro diskusi silný náborový efekt. Jakoby rozsypal pytel zrní.
|
|
|
A co je na tom myšlení svazáckého?
Mám naopak pocit, že to má mnohem blíž k libertariánství.... vyznávám svobodu - jak v politice a ekonomii, tak i v mezilidských vztazích. Pevně věřím v individualitu jedince, což znamená třeba to, že si je sám schopen určit, jak naloží se svými penězi, že k tomu nepotřebuje stát, ale také to mimo jiné znamená i to, že snad nemusí ve svém vztahu, který je jedinečný (jako každý vztah) používat nějaké škatulkování, statistiku, modely a tradice k tomu, aby ukázal, že jeho partnerka se chová špatně, protože nezapadá do správného uniformního chlívečku.
|
|
|
Hmm, zní to takto hezky ale není to pravda, bohužel. Vy škatulkujete, až se z Vás kouří. Přečtěte si své poslední odstavce, kde dost jasně naznačujete, jak je to správné, jak to má být.
|
|
|
Nikoliv. Pokud tam něco naznačuji, pak možná to, jak to vyhovuje mně (jestli vůbec něco). Každopádně neříkám, že to tak MÁ BÝT.
Je-li nějaká žena životní subinka a nějaký muž životní dominant, dají-li se spolu dohromady (a takových vztahů znám několik), pak je to samozřejmě super.
Naprosto neprotestuji proti tomu, aby si to každý pár zařídil, jak chce. Vyhovuje-li oběma, že je jeden vůdce a druhý jde za ním, pak je to v naprostém pořádku a vůbec nic tomu nevadí.
Celý můj článek byl o tom, že KDYŽ SE NEMOHOU DOHODNOUT, pak je blbost říct, že to má být tak a tak, protože to tak statisticky většinou vyhovuje a tečka. Plus pak ještě o ublíženém pomlouvání partnera padesáti tisícům čtenářů D-F.
|
|
|
"Ať procházím samotný článek odshora dolů, nenacházím v něm jedinou objektivně špatnou vlastnost autorovy partnerky.
Ve vztahu ale neexistují objektivně špatné vlastnosti. Špatné jsou jen ty vlastnosti, které mi vadí a které jsem nemohl vzít v potaz při volbě partnera, protože byly skrývány nebo vykrystalisovaly později. Nemám žádný důvod se domnívat, že ve vztahu autora původního článku to proběhlo jinak.
"...což bude v jeho případě nejspíše slepička s polovičním IQ, která jej bude bezmezně obdivovat a vzhlížet k němu, žrát mu všechny ty historií ověřené modely a uzná jeho nadřazenost jakožto alfa-samce. Ale což, každý jsme nějaký. Někdo potřebuje k životu inteligentní partnerku, se kterou může diskutovat o těžších tématech, někdo potřebuje obdiv a domácí buchty. Žen obou typů (a všech možných povahových mixů mezi tím) je na světě dost.... jen kdybych hledal bezduchý obdiv s domácími buchtami..."
Fakt Vám nepřipadá, že ženy dělíte na ty inteligentní a domácí buchty, slepičky s polovičním IQ? Fakt Vám nepřipadá, že tím demonstrujete svůj názor na to, jak má správná žena/partnerka vypadat?
|
|
|
Přečtěte si, co píšete a co Vám na to odepisujete.
Vy: Naznačujete, jak to MÁ BÝT.
Já: Nikoliv, jestli něco naznačuji, pak to, jak to vyhovuje mně.
Vy: Opravdu Vám nepřipadá, že tím demonstrujete svůj názor?
Co na to říct? Ano, demonstruji tím svůj názor, což jsem ostatně psal, jen jinými slovy, ale to není totéž, jako to, z čeho jste mě nařknul - že říkám, jak to MÁ BÝT.
Ano, přitahují mě inteligentní ženy. Dokonce i čistě sexuální přitažlivost z mé strany závisí daleko víc na inteligenci než na vzhledu.
Tento fakt ale neříká nic o tom, že bych odsuzoval jedince, kteří to mají jinak. Ono je naopak dobře, že je to na světě takhle rozdělené, protože jinak by byla asi značná část z nás nešťastná. Kdyby nebyli muži, které by přitahovaly ženy jako mě, asi by byly smutné neupravené matfyzačky. Naopak v případě, že by nebylo mužů, kteří dokáží daleko víc ocenit ladné křivky, asi by to nevyhovovalo jiné skupině žen. Tyto dva příklady jsou samozřejmě jen příklady a zmiňuji extrémy.
A znovu říkám: Nekritizuji to, že autor původního článku chce poslušnou ovečku.
Naopak kritizuji, že navzdory této preferenci si dotyčný vybral ambiciózní manažerku (to je ještě samo o sobě OK), které tato role nevyhovovala (což je pochopitelné) a řešil to tak, že se jí napřed snažil k něčemu nutit (to už mi připadá hulvátské, ale zatím ještě ne dementní) a používal k tomuto nátlaku argumenty založené na statistice (což už demence je) a když mu to nevyšlo (naprosto pochopitelně), napsal ubrečený článek na D-F (jak ubohé), kde si ho ještě jeho bývalá partnerka nejspíš nepřečte, aby se mohla hájit (to samozřejmě nevím, jen předpokládám).
|
|
|
"Tento fakt ale neříká nic o tom, že bych odsuzoval jedince, kteří to mají jinak."
"...což bude v jeho případě nejspíše slepička s polovičním IQ, která jej bude bezmezně obdivovat a vzhlížet k němu, žrát mu všechny ty historií ověřené modely..."
Možná ho nekritisujete, jen říkáte, že je debil.
Jediné, co je krom stylistické i obsahové úrovně článku kritisovatelné je imho to, že si takovou partnerku vybral. To ovšem tvrdíte Vy. Já, na rozdíl od Vás netuším, jaká byla jeho partnerka, když si ji vybíral a do jaké míry se změnila v průběhu vztahu. Pročež bych byl s odsudky o poznání opatrnější.
V čem se zřejmě shodneme je to, že partnerský vztah je natolik intimním a důležitým aspektem života, že by neměl podléhat společenským trendům. Legitimní a správné je jen to, co vyhovuje jeho účastníkům. Bohužel to tak často – dokonce si troufám říci většinou – nebývá. A bývají to právě ženy (a slabí muži, abych nebyl zaujatý), kdo bývá víc loajální ke společenské poptávce, potažmo kdo kurví onu přirozenou podstatu vztahu, založenou na vzájemné výhodnosti a kooperaci. A trendy je být emancipovanou, moderní a dynamickou ženou, kterou rozhodně není mamina u plotny. Nejsou to muži ale právě feministky, kdo šroubuje do hlav hospodyň, že mají právo na víc, než být domácími šmudlami a služkami svých páníčků a že jejich život stojí za hovno. Snaží se přesvědčit žencké, kterým ve vztahu dosud nic nechybělo, aby chtěly víc a přidaly se k davu emancipovaných, většinou ale spíš frustrovaných slepic. Na obálkách feministických časopisů proto nikdy neuvidíte usměvavou maminu v zástěře, obklopenou šťastnou rodinkou ale managerku v kostýmu, ženský ideál současné společnosti. Mamina je out.
Je-li žencká opravdu samostatná, průbojná, dynamická, cílevědomá a ambiciosní, nechť je jí přáno najít partnera, kterému tyto vlastnosti imponují a jehož vlastnosti se s jejími dobře doplňují. Problém je v tom, že většina žen, které se takto chovají, takové ve skutečnosti nejsou. Ony jen chtějí být trendy.
|
|
|
Ano, říkám, že je debil, ale neříkám to na základě toho, že chce slepičku. V minukém komentáři jsem vysvětlil, na základě čeho všeho to říkám (Naopak kritizuji, že navzdory této preferenci si dotyčný vybral ambiciózní manažerku (to je ještě samo o sobě OK), které tato role nevyhovovala (což je pochopitelné) a řešil to tak, že se jí napřed snažil k něčemu nutit (to už mi připadá hulvátské, ale zatím ještě ne dementní) a používal k tomuto nátlaku argumenty založené na statistice (což už demence je) a když mu to nevyšlo (naprosto pochopitelně), napsal ubrečený článek na D-F (jak ubohé), kde si ho ještě jeho bývalá partnerka nejspíš nepřečte, aby se mohla hájit (to samozřejmě nevím, jen předpokládám).).
Dále říkáte, že to "kurví hlavně ženy a slabí muži". K tomu se nijak nebudu vyjadřovat, protože na to nemám názor. Každopádně můžu Vám garantovat, že pokud by ublížená žena napsala, jak se snažila být emancipovaná, zpracovat toho svého frajera, který se jí na to vykašlal a tak je kretén, protože není "in", pak bych reagoval úplně stejně.
Já nestojím "na straně emancipace", nestojím ani "proti emancipaci", kritizoval jsem vážně zejména to, že někdo jako argumenty pro svou pozici ve vztahu používá to, že by to tak mělo společensky být. Kdyby si takhle něco obhajovala žena, kritizoval bych to taky a byl bych zas holt označen za "anti-emancipačního burana".
|
|
|
Omlouvám se za prodlevu, manželka zrovna četla naši diskusi, takže jsem problém přednostně musel prodiskutovat s ní, to snad chápete ;-)
Píšete, že autora kritisujete za:
1) to, že si navzdory své preferenci vybral ambiciosní manželku.
Vy ale nevíte, jakou manželku si vybral, neboť o tom, jaká byla v době jejich seznámení není v článku ani slovo.
2) to, že se jí snažil k něčemu nutit.
Autor ale píše pouze to, že se vůdčí roli ženy bránil zuby nehty, což není nucení.
3) používal k tomuto nátlaku argumenty založené na statistice.
K výrazu "nátlak" mám stejnou výhradu jako k výrazu "nucení". Autor píše, že prosazoval tradiční model muže, jakožto hlavy rodiny, protože je ješita a protože tak byl vychován. To není ani argument založený na statistice. Nicméně zde s Vámi souhlasím alespoň v tom, že argumentace opírající se o cokoliv jiného než o prospěch vztahu debilní je.
4) napsal ubrečený článek na D-F.
Autor napsal: "...mám potřebu ji sdělit veřejně a to z toho důvodu, aby byla mužská část čtenářů webu D-FENS byla seznámena...", na konci článku potom "Chtěl bych apelovat na všechny rozumné muže, kteří si myslí, že nezávislá, emancipovaná, sexy a stále upravená manažerka je jejich každodenním snem….dejte si pozor a to ze mě nemluví zášť."
Nevím, kde vidíte ubrečenost. Já v tom čtu spíš zklamání. Ubrečenost je přidanou hodnotou Vaší interpretace, kterou jednoduše dovozujete z faktu, že článek napsal a o zkušenost se podělil muž zklamaný vztahem i rozchodem. Jistě, jde o nepříliš podstatné slovíčkaření ale čeho je moc, toho je příliš. Stokrát nepřesnost (zásadně jedním směrem) plus Vaše osobní dělení žen na ambiciosní (= inteligentní) a slepice (s inteligencí poloviční) pak vytváří celkově přesvědčivý, leč lehce manipulativní umělecký dojem.
Abychom si rozuměli: dle mého názoru stál zmíněný článek za vyliž po všech stránkách a autor zřejmě nebude žádný lumen ani rafan, nicméně způsob, jakým jste mu umyl hlavu si medle nezaslouží. Alespoň ne na základě toho, co o sobě napsal. Navíc mi Váš článek přijde lehce tendenční (poznámka o svazáctví). Nemyslím si, že Vám šlo o to být odměněn obdivným kdákáním nebo o feministickou propagandu jen jste do svého úsudku promítl víc vlastního vkusu, než Váš nadhled snese.
|
|
|
To "dělení žen na ambiciosní (= inteligentní) a slepice (s inteligencí poloviční)" jsem v jeho prispevcich nepostrehl (ale taky jsem nemel cas cist vse), jinak bych se ozval. Inteligence nerovna se ambiciosnost, dokonce bych si dovolil z vlastnich pozorovani dovodit, ze az prilis casto plati (bez ohledu na pohlavi) cim vetsi blbec, tim ambiciosnejsi.
|
|
|
Nelze mi jinak, musím souhlasit, zejména Váš poslední odstavec je pro mě hezkou tečkou za tím naším případem.
Urza údajně studoval gymnázium a matfyz. No.
Proč potom věnuje tolik času popisům průvodních jevů, když stačí věnovat pozornost příčině? Bylo by to krátké vystižné, i když ne náborové.
Autor kritizovaného článku je vzdělán patrně humanitně, takže nechápe zhola nic, ale tam to nepřekvapí.
_________________
O.T.
Nemohu alespoň úravkem nepřipomenout starou Bezručovu báseň:
Čtenáři veršů
Z života prosy a bodláčí / když sobě's na Parnas vyšel / šťasten-li's a když ti nestačí / aby tě Pánbu jen slyšel /...
Tam je zúplna popsána motivace k sepisování článků kritizovaného typu, netřeba nic dodávat.
|
|
|
Nevím, co myslíte tím "náborem", každopádně krátké a výstižné články psát moc neumím, víckrát jsem se o to už pokusil (tady i na mises), nikdy se mi to příliš nepovedlo, s výsledkem jsem pak buď nebyl spokojen, nebo se článek protáhl. Proto se o to už ani nesnažím.
|
|
|
K těm bodům kritiky:
1/ Že byla ambiciózní v době seznámení vyvozuji zaprvé z toho, že lidé se obecně moc nemění, zadruhé z toho, že už když se seznámili, byla ve vyšší manažerské pozici a zatřetí z toho, že autor o žádné zásadní změně nepíše (alespoň to v tom nevidím). Každý z těch tří bodů podle mě dává docela slušnou pravděpodobnost, že byl můj předpoklad správný, všechny tři dohromady ji pochopitelně výrazně zvyšují.
2/ Já v tom nucení vidím. Hádal se s ní o tom, kdo bude hlava rodiny, nutil ji podřízenou roli. Já z článku vyrozuměl, že mu nešlo o "rovnost", nýbrž o to, aby on byl "velící", čímž pádem ji nutil do podřízené pozice.
3/ No, MIMO JINÉ tam byly i ty důvody, které píšete, ale TAKÉ tam byl důvod statistika - sám jej tam uvádí, že historií osvědčený model.... konkrétně myslím tuto větu: Samozřejmě jako starý ješita jsem nechtěl připustit vůdčí roli ženy a myslím, že se to ani nikdy v historii neosvědčilo.
4/ To je samozřejmě čistě subjektivní, takže je nesmyslné se o tom přít. Vy jste samozřejmě vybral věty, které se hodí Vám, přesto je tam mnoho jiných, které se zas hodí mně. Záleží fakt jen na tom, jak to komu z nás vyznělo a objektivní pravda neexistuje.
A konečně poslední odstavec Vaší kritiky - ten přijímám. Ano, můj článek byl moc tendenční a přiznávám, že jsem se měl držet zpátky a psát víc "objektivně". Máte pravdu.
|
|
|
Nesouhlasím s vašimi odpověďmi ani v jednom bodu. Nicméně už toho raději nechám, neb Váš poslední sebekritický odstavec na coyotovou zapůsobil tak, že dalším rýpáním bych asi nepřispěl ke svému vztahovému souladu. Prostě to se ženckými umíte, to musím uznat ;-)
|
|
|
jakej vztahovej soulad? Jsi přece hlava rodiny, musíš se chovat jako Zeus hromovládný. Dupni si až se otřese dům a žena i s dětmi se chová. :-)
|
|
|
No vida, konečně máš ten správněj postoj :)
|
|
|
učím se rychle, my ženy jsme učenlivé a přizpůsobivé, schopnost rychle se učit a přizpůsobit se v podstatě jakékoliv situaci nám vždy umožní mít nad vámi navrch. Hehe . .
|
|
|
Pokud přitom budete vespod, tak to neva :p
|
|
|
Pres mlhava a neprukazna tvrzeni nasich mladych a naivnich feministek, nekoncili Diove Hromovladci zrovna dobre. Vzpomen si treba na Marysu.
|
|
|
To sis vybral ale blbej příklad z vosmnáctýho století ... co třeba takovej Čingischán, aha ...
|
|
|
To nevim. Kopla ho kobyla, kdyz u ni po hadce s nekterou z manzelek hledal utechu?
|
|
|
Ni, vojel celou asii a kus evropy :)
|
|
|
když už se oháníš těmi rádobykomickými bonmoty, mám pro tebe taky jeden.
Emancipace ženy je měřítkem emancipace celé společnosti. A. Dumas starší
:-)
|
|
|
To je pravda. Proto taky MA rika, ze svet se v <|> obratil.
|
|
|
To ten naiva určitě napsal ještě dlouho před tím, než ho rozvod s hérečkou připravil o všechny prachy. :)
|
|
|
Ne každý přehodnocuje své životní názory jen na základě toho, že se mu třeba něco nepovede.
|
|
|
I hlupci se najdou, to je pravda :)
|
|
|
Tak jedna věc je přehodnotit názor na základě toho, že se přesvědčíte o jeho neplatnosti. Nicméně slovem "přesvědčit" nemyslím to, že se podle svého názoru řídíte, uděláte přitom třeba nějaké chyby, nebo se něco nepovede a hned jej zavrhnete.
|
|
|
Njn. Ale podívejte se, k čemu vedla emancipace společnosti. K multikulturalismu, socialismu, pravdoláskovství a toleranci (a vyplácení našimi penězi) lemplů a parazitů. Kdyby to dotyčný pán věděl, jistě svůj násor přehodnotil (Ale prý to řekl socialista Charles Fourier, takže je to fpoho).
Jesltiže tedy emancipace společnosti vedla k současnému průserovému stavu, kdy náklady spojené s touto emancipací platíme více než polovinou našich vydělaných peněz, pak logicky emanipace žen je stejně průserová. Jako konec konců jakákoliv odchylka od standadního zavedeného a úspěšného modelu :p
Cbd.
|
|
|
Jste příliš mírný. Já bych klidně řekla, že emancipace může i za to, že se dnes ráno zkazilo počasí a lidem, samozřejmě hlavně mužům, byla zima.
A ano, dnešní doba je opravdu příšerná, kdykoli v minulosti to bylo lepší. Často s lítostí a slzou v oku přemýšlím, jak krásné by to bylo žít
- v prvobytně pospolné společnosti (člověk by byl tak nějak blíže přírodě, někdy - např. v tlamě medvěda - pravda až moc blízko),
- ve společnosti otrokářské (člověk by konečně přestal žvanit o svých právech a uvědomil si, že má i povinnosti, vlastně pardon, že má jenom povinnosti a žádná práva),
- ve společnosti ranně středověké (člověk si mohl svobodně cestovat, dokonce s celými národy, a ani pas k tomu nepotřeboval...jen se občas po cestě i s celým tím národem ztratil),
- ve společnosti vrcholně středověké (člověk si mohl říkat, co chtěl, a věřit, v co chtěl - jen občas mu pak z toho bylo dost teplo - zvláště když se ocitl na hranici),
- ve společnosti ranně novověké (člověk se mohl svobodně přesunout do města a tam, když mu ve fabrice, kde neplatily žádné předpisy o bezpečnosti práce, přišel o ruku, mohl svobodně a neemancipovaně umřít pod mostem bez ponižujících sociálních dávek).
Ano, každá z těch předchozích společností byla lepší než společnost dnešní. Polovina dětí se ještě před 100-200 lety nedožila roku života, třetina žen umírala při porodu, velká část starých lidí umírala v chudobinci, periodicky přicházely války, hladomory a morové rány. Komu by ty staré zlaté časy nechyběly, že? Opravdu škoda, že modernizační procesy zahrnujíci emancipaci jedince (a to emancipaci politickou, sociální i genderovou) nás o tohle všechno připravily...
PS: Je to ouf of topic, ale proč je možné vkládat sem příspěvky jen každé dvě hodiny? To je dost otrava, protože to znemožňuje plynulou diskusi.
|
|
|
Podle mě on si s tím dělal srandu, ale nevím.... u něj to moc nepoznám.
A co se týče vlkádání příspěvků, tak to je složitější.... když nejste zaregistrována, tak to fakt jde asi jednou za dvě hodiny. Když zaregistrována jste, záleží to na Vašem levelu. Level se píše vpravo nahoře, když jste přihlášená a kliknete na úvodní stránku. Zvyšuje se nějak psaním komentářů, přidáváním článků a asi i prostě časem. Cca za půl roku (plus minus) jsem napsal asi 4-6 článků, diskutoval tady tak nějak občas (někdy třeba mám hodně diskusní týden, jindy diskuse vůbec nečtu) a mám level 5, čímž pádem už nejsem snad skoro vůbec omezen a můžu sem psát, jak chci (asi téměř).
Nicméně se sám ptám někoho z adminů - jaký je maximální level?
|
|
|
Bravo, teď už z toho stačí jen vyfiltrovat pár drobností, které s emancipací nijak nesouvisí (jako třeba technologický pokrok). Ta tři slova, která Vám z příspěvku zbydou, mohou pak být solidním základem pro smysluplnou diskusi.
|
|
|
Ja jsem nenasel ani ty tri. :-(
|
|
|
Mám u Vás občas problém zjistit, kdy si děláte srandu a kdy to myslíte vážně. Takže budu doufat, že i teď to píšete jen pro naštvání lidí a nemyslíte si to.
|
|
|
Svojí poznámkou jsi mě přinutila se zamyslet, kdo je u nás vlastně hlava rodiny, čím jsi mě slušně rozhodila. Já fakt nevím. Doteď jsem byl spokojený a teď abych hledal manželskou poradnu.
Ti pěkně děkuju.
|
|
|
Haha, my jsme to s manželkou při čtení této diskuse taky řešili a dospěli jsme k tomu, že žádnou hlavu nepotřebujeme, protože se na všem shodneme. Někdy se třeba neshodneme hned a každý má jiný názor, ale dostatečně dlouhá diskuse stačí na to, aby byl nalezen kompromis, případně jeden dal druhému za pravdu.
|
|
|
U nás to proběhlo takto:
já: ...ičko, máš chvilku? Pojď sem, prosím tě, chci se tě na něco zeptat.
- copak je?
já: prosím tě, kdo je u nás hlavou rodiny?
- to netuším, nikdy jsem o tom nepřemýšlela.
já: tak se zkus prosím tě zamyslet, docela by mě to zajímalo. Já myslím, že ty.
- vážně???
já: jo, jsem o tom přesvědčenej.
- proč myslíš?
já: tak mi připadá, že častějc poslouchám já tebe než ty mě.
- .....íšku, víš co? Já myslím, že takové ty důležité věci, jako náš vztah k Tai-wanu a kdo je hlava rodiny, o tom vždycky rozhoduješ jenom ty, protože tomu nejlíp rozumíš.
|
|
|
Werich je i můj oblíbenec ;o)
|
|
|
U nás pouze manželčin, mě to jeho levičáctví irituje.
|
|
|
Ač mě levičáctví irituje skoro vždy a všude, u Wericha nějak ne.... respektive asi by mě také iritovalo, pokud bych jej viděl skrz naskrz jeho díla, což většinou typicky nevidím - ale možná jsem jen slepý ;o)
|
|
|
Tak tady mi to nedá a musím glosovat geniálním Werichem:
"Naše názory se postupně sbližují a sbližují, až ty její konečně nabydou vrchu. :-)
Nic ve zlém, celkem Ti fandím, i když životní zkušenosti ve mně něco křičí o naivismu. Ale přeju všechno dobré!
|
|
|
Tak manželka je o 16 let starší, snad se ty zkušenosti nějak zprůměrují ;o))
|
|
|
Tak já nemám s kritikou problémy.... když vidím, že máte pravdu, proč to neuznat. A jestli to nějak působí na ženy, pak maximálně proto, že většina chlapů s tím problém má ;o))
A pokud se sem třeba někdy vrátíte, zkritizujte mi i ty body ;o)
|
|
|
Inu, když jináč nedáte...
1) lidé se obecně mění a to velmi, zvlášť když jde o peníze (úspěch, slávu, moc...). Lidé se mění též s procesem zrání, dalo by se říci poznání. A pak se lidé mění také podle změn prostředí, ve kterém žijí a podle měnících se příležitostí. Umím si představit, jak se změní názory atraktivní frajle, která se ocitne v kolektivu alfasamců a zjistí, že její sex appeal může být startovací rampou k dosud netušeným karierním výšinám. Pokud přesto stále trváte na tom, že lidé se obecně nemění, můžeme thema rozvinout víc.
To, že byla jeho partnerka ve vyšší manažerské posici již v době, kdy se seznámili, nevypovídá nic o tehdejším rozdělení rolí. Z článku to vypadá, že s pozdějším karierním vzestupem se změnily její priority i vztah k partnerovi, přinejmenším k rozdělení rolí. Jakkoli se mi tato verse jeví pravděpodobnější, nelze ji z dostupných informací nijak dokázat, jako nelze dokázat tu Vaši. Co ji však zvýhodňuje oproti té Vaší, je zásada in dubio pro reo ;-)
2) nutil ji do podřízené posice... Z článku vyplývá, že do podřízené posice se tlačili navzájem. Už jsme se shodli, že je jedno, kdo doma velí, vyhovuje-li to oběma. Zde je opět, jako u bodu 1) podstatné to, jaký byl výchozí stav. A opět si dovoluji předpokládat, že autor není až takový debil, aby si vybral ctižádostivou partnerku s hypertrofovaným egem, na což je silně alergický. Pročež také předpokládám, že spíše se slečně z profesních úspěchů zatočila hlava, načež zreorganisovala uspořádání vztahu. Nebylo by na tom koneckonců nic zvláštního ani neobvyklého. Moderní a emancipovaná mladá žena, která nevnímá svoji profesi jako prostředek prospěchu rodiny ale rodinu jako prostředek a zázemí pro svůj kariérní růst, není výjimkou. Takže kdo koho nutil je přinejmenším sporné. Dost málo k odsudku.
K té statistice: je mi v podstatě jedno, chcete-li nazvat historickou zkušenost statistikou, takže trváte-li na tomto výrazu, aby autor vypadal jako alespoň o trochu větší pípál, budiž, za při mi to nestojí.
4) máte pravdu, vybral jsem subjektivně a účelově ty věty, kde nebrečí. Očekávám, že teď zase Vy vyberete subjektivně a účelově ty věty, kde brečí, pokud tam takové opravdu vidíte ;-)
|
|
|
1/ Neřekl bych, že se v těch případech, které uvádíte, člověk doopravdy "změní". Myslím si, že takový prostě už musí být, třeba se to jen více projeví. Třeba se takovému člověku změní sebevědomí, ale těžko se ze submisivního jedince stane dominantní. Leda by se jednalo o jedince, který je dominantní už předtím, jen nemá sebevědomí na to, aby se projevoval.
2/ Jsem ochoten souhlasit s tím, že se nutili navzájem. Spíš mi z toho tedy vyplývalo to, že nutil on ji, že ona chtěla vztah "vyrovnaný".
Nicméně dobrá, i kdyby se nutili navzájem, tak prostě ona zareagovala přirozeně: Ukončila vztah.
Ale co on? Urazil se, že ho nechala, bral to jako šílenou křivdu, začal ji pomlouvat na D-F a cítí se "v právu", že on přece měl právo být hlava rodiny.
Že je sporné, jestli se nutili vzájemně, nebo jen on ji, připouštím.
3/ Tak ne každá historická zkušenost je statistika, ale tato ano. Nebo proč Vám to nepřipadá?
4/ Okk, pokud si přejete.... netvrdím, že každá z těch vět je sama o sobě nějaký brekot, ale v kontextu článku a v kontextu sebe navzájem mi tak jednoznačně vyznívají:
- expartnerka měla pocit, že když vydělává stejně jako já, bude taky nosit doma kalhoty
- Dýchánky s kamarádkami, které jí zřejmě ze závisti nebo škodolibosti podporovaly v jejím dominantním chování tomuto moc nepřispěly.
- Po občasných komentářích nad změnou modelu na tradiční, jsem byl počastován snůškou nadávek o tom, jak ji utlačuju a nerespektuji její práci
- to víte, kdo lítá soukromým jetem, tak slabší povaze to vleze na mozek
- Ve zkratce řečeno, kariéra dostala přednost před vztahem, jež mohl mít perspektivu a to z důvodů současného kultu osvobození žen od útlaku a podporovaného seriály ala Sex ve městě, časopisy ELLE, Cosmopolitany a další kraviny pěstují v našich ženách tyto myšlenky.
- i když vyděláváte dvojapůlnásobek průměrné měsíční mzdy, jste věrný a zařídíte snad úplně všechno nestačí to, vymění vás za funkci a moc
- Jejich povahou je převálcovat nás, vysát poslední kapky citu a lásky a doslova a do písmene sežrat jako kudlanky.
|
|
|
1) pro posouzení dané situace není imho příliš důležité, jestli se člověk doopravdy změní, nebo se jen nějaká vlastnost víc projeví. Důležité je to, že se začne jinak chovat.
2) pokud na začátku vztahu měl on vedoucí posici, následné konflikty mohly být jen jeho snahou o zachování statu quo, který ona měnila. Interpretovat to jako "nucení" či "nátlak" prostě neumím.
3) nevím, jestli v tomto případě lze zaměnit pojmy "historická zkušenost" a "statistika" a nehodlám na toto thema rozvíjet filosofickou debatu. Jen mě zaráží Vaše potřeba nahradit autorův zcela nepolemický výraz polemickým.
4) s popisovaným vyzněním souhlasím a autorovo znechucení plně chápu.
|
|
|
1/ Tak jako rozdíl je v tom, že pokud se jen něco najednou začne víc projevovat, tak už to tam bylo předtím a on to mohl vidět, kdyby se dobře díval. Rozhodně se nestala z nějaké chudinky najednou zbohatlicí, protože když mu sbalila věci, asi byl ten dům její (?), manažerskou funkci už měla předtím, takže bych tu změnu neviděl až tak vyhroceně.
Krom toho jsem stále přesvědčen o tom, že SKUTEČNÁ změna člověka se prakticky nekoná. Jako neříkám, že nikdy a za žádných okolností u nikoho, ale téměř nikdy a skoro za žádných okolností.
2/ Já tedy ano. Pokud se někým nechám "dobrovolně" vést a dotyčný je tedy "hlava rodiny" a já ho "poslouchám", je vše OK. V momentě, kdy mi to ale (klidně z ničeho nic) přestane vyhovovat, já oznámím, že mi to nevyhovuje a on místo nějakého rozumného řešení se začne hádat, že mám smůlu, protože se to tak osvědčilo, pak to jednoznačně jako nucení a nátlak vidím.
3/ Tak já nemusím nahrazovat výraz "historická zkušenost". Já můžu klidně nahradit výraz "osvědčený model", nebo "klasický model", všechny tyhle věci jsou prostě statistika, nic jiného.
4/ Dobrá, tady se shodujeme, už jen jde o to, kdo se na to jak dívá, proto, jak jsem říkal na začátku, je to čistě subjektivní a nemá smysl o tom vést diskusi.
|
|
|
1) Ne, vidět to být nemusí. Vím o čem mluvím, protože jsem to kolem sebe během života viděl mockrát. Kluk si vzal holku, která mu připadala, vzhledem k tomu, jak sám sebe cenil, jako pro něj dost dobrá. Holka byla schopná a kromě manažování domácnosti a rodinných aktivit se jí podařilo dokopat truhlíka do podniku, z něhož zbohatl. V ten moment si ovšem chlapec uvědomil, že už má "na víc" a z fleku ji vyměnil za mladou dynamickou kolegyni z firmy. V současnosti ryje po zásluze hubou v zemi, protože bez opory v silné manželce je to samostatného života neschopný chudák. Toho kluka jsem znal a nikdy bych to do něj neřekl. A nedivím se té holce, že to do něj neřekla taky. Myslím, že čich na lidi mám slušný, alespoň mé předpovědi se zpravidla naplňují. Ale napomínat někoho, že "to mohl vidět, kdyby se dobře díval" bych si asi netroufl. Určitě ne v případě, o kterém toho moc nevím.
2) "V momentě, kdy mi to ale (klidně z ničeho nic) přestane vyhovovat, já oznámím, že mi to nevyhovuje a on místo nějakého rozumného řešení se začne hádat, že mám smůlu, protože se to tak osvědčilo, pak to jednoznačně jako nucení a nátlak vidím."
Ona jen oznámila a on se začne hádat... to snad nemyslíte vážně. Podle článku především ani neoznámila, prostě zavedla jiná pravidla bez ohledu na to, co si o tom bambula myslí. A bambula začal kvičet, pročež dostal bodlo. Nesnažte se z něho dělat agresora, prosím Vás, zůstaňme na zemi.
3) Jak jsem již řekl - jak je libo.
|
|
|
1/ Zajímavé, tady máme asi naprosto odlišné chápání světa ;o)
Já zas, když jsem četl první věty Vašeho příspěvku, jsem si říkal, jak si můžete troufat dělat takové závěry - a vida, Vy si říkáte totéž o mně.
Říkal jsem si, jak si můžete troufnout říci, že něco vidět není jen na základě toho, že znáte pár příkladů, kdy si nikdo nevšiml.
Každopádně jsem neřekl, že to vidět bylo, jen tolik, že to podle mě bylo pravděpodobné....
2/ Jako pardon, ale tady si přímo vymýšlíte scénář, který je v přímém rozporu s článkem. Tam je jasně napsané, že se hádali a bambula nekvičel, nýbrž se ještě vytahoval, jak ji jako právník dokázal brát za slovo a přeargumentoval ji tím, že tradiční model, historicky osvědčené a podobně....
|
|
|
1) Kdo zde začal dělat závěry je celkem patrno z chronologie debaty. Na začátku byl tuším nějaký kritický článek...
2) Ale ano, bambula jen kvičel a to, že to zde interpretuje jako mužné bouchání pěstičkami do stolu na tom nic nemění. Stačí, když si představíte váhu jednacích posic obou stran a musí Vám být jasné, jak ono hřímání vypadalo. Sám jste zmínil, že se vytahoval...
|
|
|
1/ Ne, nepochopil jste mě. Netvrdil jsem, že jsem nedělal závěry. Dělal jsem je a dle mého názoru jste je dělal i Vy.
Spíš mě překvapil ten krásně odlišný pohled na tutéž věc, kdy oba říkáme ze svého pohledu ten "opatrnější" názor a oba máme za to, že ten druhý říká něco "odvážného" a my jsme ti, kteří se držíme při zdi.
2/ Člověče, Vy jste asi jediný, který mě tu přesvědčuje o mých omylech rozumným a logickým způsobem. I tady musím říct, že jsem se trochu unáhlil, protože jsem z článku nabyl dojmu, že byl dotyčný skutečně "agresivní" a svou partnerku "nutil do nějaké role". Jenže když se na to podívám tak, jak tu popisujete Vy, je pravděpodobné, že se v článku vychloubá, ale ve skutečnosti jen kvičel.... ta váha jednajících pozic je skutečně jasná, takže připouštím, že to mohlo být tak, že když poprvé doopravdy zahřměl, tak letěl.
|
|
|
jj, už pochopuji ;-)
Díky za diskusi, pište dál. Většinou se mi Vaše články líbí.
|
|
|
Díky, psát určitě budu - a Vy mě komentujte, umíte mi ukázat omyly ;o)
|
|
|
Dovolím si taky napsat svůj názor.
ad1) Souhlasím s Urzou. Navíc mě přijde vcelku jedno, zda se někdo z nich změnil nebo ne. V obou případech platí, že jejich vztah neměl v konečné fázi perspektivu, protože oba chtěli být dominantní. Možná si to zpočátku neuvědomili (zamilovaný člověk má pocit, že se vše nějak poddá), ale po těch třech letech už jim to muselo být jasné, a pokud ani jeden nebyl ochoten ustoupit, byl rozchod nejlepším řešením. Chápu, že i v takovém případě to bolí, ale "čo bolí to prebolí", ne? Hlavní je nepoddávat se tomu a nedělat v afektu věci, kterých by člověk později mohl litovat (třeba si stěžovat na internetu...).
ad2) Mně to taky vychází jako Urzovi. Původní autor nikde nepíše, že ex-partnerka chtěla být hlavou rodiny. Píše, že chtěla "taky" (tedy ne sama, ale taky!) nosit kalhoty. Naopak o sobě píše, že on byl pro tradiční rozdělení rolí, což, jak explicitně píše, znamená muž - hlava rodiny. Opět ale myslím, že nakonec je jedno, jak to v detailu bylo. Klíčové je, že se prostě v názoru na podobu vztahu, ve kterém chtějí být, neshodli.
ad3) Statistika nebo historická zkušenost - obojí je problematické, jak tu dobře popsal Urza. Problém se statistikou je že nivelizuje rozdíly (kdo z nás má doma "typického chlapa" nebo "typickou ženskou" se vším všudy?). Problém odkazu na historii je jednak v tom, že je selektivní (člověk si z historie obvykle vybírá to, co mu vyhovuje), idealizující (historie je prezentována jako studnice moudrosti a zlatý věk, ve kterém všechno bylo super a všechno fungovalo) a neopodstatněný (jakou relevanci mají poměry u lovců mamutů, zemědělských komunit ve středověku nebo v průmyslové společnosti 19. století - odhlédhnu-li od toho, že se tyto poměry vzájemně značně lišily - pro naši současnost?).
ad4) Dobře, tak ne uplakané, ale určitě ublížené, dotčené. Styl textu prokázal, že autor měl pravdu v jednom - je starý ješita. Chtěl-li národ přesvědčit o tomto, podařilo se. Chtěl-li jej přesvědčit o čemkoli jiném (např. že je geniální právník a skvěle ovládá umění argumentace), no, nevím, posuďte si to každý sám, zda se mu to povedlo.
|
|
|
A ten náborový efekt jsem nějak nepochopil, můžete to, prosím, vysvětlit? Děkuji ;o)
|
|
|
To bohužel nemohu, protože pak by to mohly pochopit i ony ;-)
|
|
|
Hm, ony.... feministky? Nebo ženy? Každopádně nechápu, kam se ten náborový efekt má jako konat....
|
|
|
Do diskuse, vždyť to tam máte napsáno. A víc už nenapovím ;-)
|
|
|
Třeba mi to někdy dojde....
|
|
Přesně, původní článek mi přišel,jako by si posera potřeboval poplakat....
|
|
Pánové, nikdy nevíte dne, hodiny ani minuty...16 let jsem měl pocit že to funguje a najednou to bylo ze dne na den jak se říká pičou ke zdi. Konec a bylo mi řečeno že OK to bylo cca rok a půl...a zbytek ...no prý to jen pro ní bylo pohodlné.....co na to říct....nikdy nevíte s kým žijete.
|
|
|
Asi si precetla clanek od nejakeho Emana (samec od emancky) a zjistila, ze ji utlacujes a vidis v ni jen ten sexualni objekt.
Kazdopadne jsi dostal sanci vymenit ctyricitku za dve dvacitky, takze vsechno zle je k necemu dobre.
|
|
|
Ha .. hááá :)) Taky se divim, proč se ty chlapi v nejlepších letech brání tomu, aby od nich baba za zenitem odešla :p
|
|
|
K tomu časem dojdete. Vyhlídka na změnu je sice lákavá, ale u nás "konzerv" je to nepříjemný a citelný zásah do zaběhnutých kolejí. A když o tom pouvažujete, uvědomíte si, kolik času a úsilí vám sebralo "ohýbání proutku" a jak vidno stejně s mizerným výsledkem. A podstupovat to znovu a riskovat, že výsledek bude možná horší?
Krom toho, té současné se stejně trvale nezbavíte, neboť děti, alimenty a tak:).
|
|
|
Boha jeho a co by asi tak delal s dvema dvacetiletyma, otravnyma pipinama? Snad jedine, ze by je po soulozi umlatil zidli, protoze jinak by jiste zacaly mluvit, coz chapu, ze by nesnesl...
|
|
|
Jedna by šla vařit a druhá uklízet. To sou votázky ...
|
|
|
To by je to ten ctyricetiletej chasnik napred musel naucit, pac moderni emancipovana samice takovehle diskriminacni, podradne a dehonestujici prace pochopitelne neovlada. (Kdybys vedel kolik zenskejch sem ucil nejen varit, ale trebas i zehlit! Krome tech par vesnickych holek, ktere jsem v zivote mel, v podstate kazdou... hrozny. A ted si predstav, ze je ti ctyricet, mas rad svuj klid a vlitnou ti do baraku dve takovyhle rozevlaty pipiny, ktery ti akorat udelaj v celym baraku bordel, vosukaj te a vypijou vsechno, co tece. Kdepak, kdyby mi bylo ctyricet a takhle se mi chtely naky slepice nacpat do postele, tak jim pribouchnu dvere pred nosem, no mercy.
|
|
|
Tak do postele, proč ne? Ale pak sbalit hadříky a domů!
|
|
|
Hehe, chlap nutící ženu žehlit. Tady ty stereotypy ale dostanou občas na prdel, a je to dobře.
|
|
|
Je to rozhodně pohodlnější :p
|
|
|
To nevím. Máme úplně obyčejnou pračku a necítím rozdíl mezi vyžehleným a nevyžehleným. Asi proto, že jsem si nikdy nežehlil, nejsem metrouš ;o)
|
|
|
A zkusil jsi i jiny material nez latex? :-P
|
|
|
Denne zehlit, denne varit, denne rodit! To by se vam hodilo!
Pryc od vas, pozivacni samci!
|
|
|
Zapomněls na to nejdůležitější, voe!
|
|
|
Myslis zazloutly spodky nebo vlajici kadere na jejich svalnatych lytkach?
|
|
|
Co ti říká třeba slovo sex? Měl jsi jako malý hoch míček? Popiš mi jeho barvu. Byl modrej? Jako hlavička penisu? Už si vzpomínáš? Ne? Sestro, napiště mu něco na Alzheimra, a do poznámky dejte, že bude bez problémů platit za každou návštěvu dvakrát. :p
|
|
|
Modrej jako hlavička penisu???? Jeden z nás bude mít asi nějakou ošklivou pohlavní chorobu, protože jeden z nás má tu hlavičku penisu asi výrazně jinak obarvenou, než je standard.... a obávám se, že to budete Vy, ta modrá je dost neanatomická barva pro lidi ;o))
|
|
|
Chápu. Ty taky nemáš modrou kref :p
|
|
|
To nemá co dělat s penisem, nýbrž se silou a délkou stisku.
|
|
|
|
jak vidno, nikdy jsi v podobný situaci nebyl a jsi proto "silnej jak silnica". proto si troufám tvrdit, že pokud se budeš trochu snažit a nevypadáš jako imbecil, zjistíš, že se tahle tvá hustokrutá předsevzetí obrátila na útěk jen co ti prsty uklouzly po...ehm...rozrušené čárce
8o)
|
|
|
ale ona nemá tak dalece nepravdu. taková ta ovčí zamilovanost přejde i úplně nejzamilovanějšího troubu do 4 let a pak už je to spíš pevné partnerství, kdy záleží jednomu na druhým,ale nehroutí se, když ten druhej jede na měsíc pryč apod.
takže pokud ona byla zamilovaná rok a půl, je to sice krátká doba, no není to nic neobvyklýho. pokud bylo jediným důvodem to, že už "necítila lásku", je blbá že odešla, protože to bude s každým jiným stejný a nakonec se dopracuje k volovi, kterýho si nechá, protože už jaksi nebude z čeho vybírat.
mě se na vztazích líbí nejvíc ty začátky, balení, dobývání, machrování a obdivování, když se to povede...a tak trochu Ti závidím, že si to dáš znova v době, kdy máš rozum a peníze. ale nestěžuju si ani trochu.
|
|
|
Ad druhý odstavec: Já tohle období vidím tak 50:50. Je sice pravda, že člověk jakoby omládl, má spoustu energie, sám od sebe hubne, lépe vypadá, správné kecy přicházejí na jazyk samy od sebe atd. Ale na druhou stranu se - alespoň u mne - do značné míry vždy jednalo o neproduktivní hyperaktivitu, která mi vadila.
|
|
|
Je třeba brát to více sportovně...vždyť každý sport je vlastně neproduktivní hyperaktivita.
Nebo jsi to nedotáhl do vítězného konce a vložené se Ti nevrátilo v podobě endorfinů "po akci"? 8o)
|
|
|
Přirovnal bych to k drogám, a myslím si, že fakticky nejsem daleko od pravdy. Určitě není na škodu občas "jet na jiné vlně" (a je-li tato vyvolána přirozeně, je to jen dobře), ale pokud člověk není fakt smažka, ocení, že se všechno po čase vrátí do normálních emočních kolejí.
Hovořím o zamilovanosti, nikoli o pouhé nadrženosti, která je jen její podmnožinou. A být v tomhle stavu třeba měsíc, to je už únavné. Přestávám si užívat výhody a začínají mě spíš vadit negativní stránky - snížená schopnost soustředit se, trochu zvýšená míra potrhlosti apod.
Mám-li to shrnout, je hrozně fajn, když se hlava na chvíli dostane do oblak (aspoň víc vidí), ale po čase je stejně přitahována k zemi, kde hledá stabilitu.
|
|
|
Já ten stav neměl rád nikdy.... že se hlava dostane do oblak a víc vidí, je hezké přirovnání, ač mi připadá nepřesné. Člověk je v tomto stavu nesoudný, omezuje to logické myšlení, zdravý rozum a úsudek.
To vědomí, že nejsem soudný a ani nejsem schopen být, dokud se mé tělo nevrátí do "chemické rovnováhy", mi vždy bral radost z toho příjemného a prakticky vždy jsem byl rád, když to přešlo.
|
|
No zaplaťpámbu. Vypadá to, že nám tu roste nová generace - a konečně do lidský podoby.
A až vyhynou všichni designovaní alfa samci, někde v koutku jektající o nošení kalhot, bude konečně dobře :-))
|
|
|
Ano, bude to krásný, na 110 % bezpečný svět. Konečně se maminy budou moci spolehnout na to, že jejich děti budou žít jako ve vatičče :o) Eště že se toho nedožiju.
|
|
|
Spolkni prasek!
Ano. My, kteri si pamatujeme na film Sexmise, vime svoje. A jen doufame, ze svet plny ruznych barbuch i nadale zustane jen katastrofickou vizi.
|
|
|
Jo, pozdě. Svět se v prdel vobrátil. Podívej se do Norska nebo obdobných severských zemí, v USA je už dokonáno, německý emancipovaný feministky jsou snad ikonou. Jen tenhle postsoc tábor byl ještě enklávou normálního chování, ale vstup do EU to posral. :p
|
|
|
Já sice neznám Norsko, ale poměrně dobře to znám a často jsem v Dánsku a Švédsku. Přijde mi, že většina toho žvanění a militantního feminismu je záležitost pár aktivistek či aktivistů a většina lidí to bere se značnou reservou. Je ale pravda, že se stýkám převážně se vzdělanějšími a konservativně smýšlejícími lidmi, kteří jsou zvyklí živit se vlastní prací - je možné, že pobírači dávek a jiná nemakající individua to budou vidět jinak.
|
|
|
No tak v takovým Švédsku je pobírač dávek každej druhej a kdoví, jestli ne každej první :o)
|
|
|
To mas jiste pravdu, je to vetsinou domena par hyperaktivnich aktivistek a aktivistu a v tom neni zadny problem. Problem je, ze temhle vohnoutum je popravano sluchu a oni pak upsesne protlacuji ty svoje picoviny do zakonu, az to nakonec vypada tak, ze najednou zijes v zemi, kde ty, coby vetsina jsi utiskovany vselijakyma mensinama, ktere tak nejak muzes maximalne tak zamestnat, platit za ne dvojnasobne dane a bat se kdy te jaka "diskriminovana" svine (jedno zda muslim, feministka, buzerant, pac ty uz vlastne ani nevis, kdo je "normal" a kdo "protezovanej vohnout") nabonzuje, nebo se s tebou bude chtit soudit kvuli "psychicke ujme", nebo te necha zavrit kvuli tomu, ze jsi xenofob budto kvuli tomu, ze si ji (te muslimske, lesbicke, feministicke cikance) budto otevrel dvere, nebo naopak neotevrel dvere. Protoze dle uhlu pohledu ti lze pochopitelne pustit zilou za oboji, nebot oboji lze vybarvit jako diskriminacni chovani a vzdy v takovychto pripadech (jako u sexual harasmentu) plati presumpce viny...
|
|
|
Ve Švédsku pobývám často též, a kupodivu nikoli mezi pobírači dávek - nicméně například povinnou rodičkovskou "dovolenou" (pro otce) , takto jistě výdobytek militantních feministek :-), neodmítají. Například.
Ale to není zrovna náš aktuální problém, řekla bych. Spíš v celkovém pojetí - tolik siláckých (zlí jazykové by řekli šovinistických, machistických) řečí, jako v těchto komentářích, bych ve švédské společnosti asi těžko slyšela. Hlásíme se jedině k odkazu Švejka, nebo je to ještě horší?
|
|
|
Čech je jako cyklista, nahoře se hrbí a dole šlape. Řekl to tuším Hitler, ale sedí to velmi pěkně. I ten největší chudák se má na koho povyšovat: na tu, která se narodila jako žena. Tu možnost si přece jen tak nedá vzít, odkud by čerpal sebevědomí? Z nějaké blbé rovnoprávnosti?
|
|
|
řekl to heidrich hitlerovi...
podobní sráči čerpají sebevědomí i z méně jasných
"výhod". třeba z toho, že bydlí v praze...
8o)
|
|
|
nebo kdyz jezdej bez naprav o:-)
|
|
|
tvá abstrakce je pro mne asi už příliš složitá. zkus mi to prosím zjednodušit. díky!
|
|
|
Hint: Ma motorka napravy?
Jinak si tady vy tri feministky pekne notujete, je to radost sledovat. I kdyz mi porad unika duvod toho poplaseneho kvokani. V dobe, kdy jeden muze mit vazne problemy at uz pustil utlacovanou mensinu do dveri prvni nebo prave proto ze nepustil. O automatickem pridelovani deti utlacovane casti rodicovstva a o presumpci viny u znasilneni ani nemluve.
O slusnosti/bezuhonnosti u lidi pohlavi automaticky nerozhoduje, i kdyz by to nekterÈ raY videlY.
A mezi hysterickymi profesionalnimi feministkami (obou pohlavi) a napr. profesionalnimi cikany je jediny rozdil a to je jejich vlajka: kosoctverec versus ukradene viko od kanalu.
|
|
|
Presumpce viny u znásilnění není.
Tuším, že narážíte na presumpci viny u sexuálního obtěžování v některých velmi specifických případech, o které se jeden čas psalo....
|
|
|
Automatické přidělování dětí matkám je zažraný mýtus. Ano, 92% dětí z rozvádějících se rodin je svěřeno do péče matky, jenže ve většině případů (skoro 80%) soud ani nemá jinou možnost: otec totiž svěření dítěte do své péče nenavrhne. A když se o děti nepřihlásí, nemůže je dostat.
Otcové, kteří na svěření dítěte do své nebo střídavé péče podají návrh, mají celkem slušnou úpěšnost. A samozřejmě až z této množiny je možné činit závěry o tom, jestli soudy někomu nadržují či nenadržují: vycházet ze sumy všech dětí je hloupost či demagogie.
Problémy kvůli pouštění do dveří jsou další mýtus a presumpce viny jakbysmet. Tady se opravdu hodně vyřádili novináři, takže se to pokusím uvést na pravou míru: ústavně zakotvená zásada presumpce neviny znamená pouze to, že na obžalovaného je až do pravomocného odsouzení třeba hledět jako na nevinného.
To, o čem je řeč, je odlišný institut, který se jmenuje důkazní břemeno. U trestných činů (mezi které znásilnění patří) platí zásada "in dubio pro reo" neboli důkazní břemeno bez vyjímky spočívá plně na žalobě. Naproti tomu v civilních sporech je rozděleno mezi žalobce a žalovaného.
Sexuální diskriminace (kam patří i obtěžování) trestným činem není, jde o civilní, přesněji pracovněprávní delikt. Stejně jako např. u pracovního úrazu se vychází z toho, že zaměstnavatel má silnější postavení než zaměstnanec, a proto se zde důkazní břemeno v určitých ohledech přenáší na zaměstnavatele (žalovaným je v případě diskiminace vždy zaměstnavatel, tedy firma, nikoliv vilný manažer Novák jako fyzická osoba).
Pokud zaměstnanec utrpí úraz na pracovišti, odpovídá za něj firma - ledaže prokáže, že zaměstnanec byl zfetovaný a zavinil si úraz sám. A podobně, pokud se firma zachová nějakým způsobem nestandardně a neférově vůči zaměstnanci, ten ji zažaluje a toto nestandardní chování dokáže (!), presumuje se diskriminační motiv firmy - která má opět možnost prokázat, že to bylo jinak.
Jinak řečeno, důkazní břemeno je na zaměstnavatele přenseseno ohledně jeho MOTIVACE. Musí dokázat, proč tohle nebo tamto udělal, jinak se uplatní presumpce. Obecně rozšířená představa, že se presumuje samotná ČINNOST (např. plácnutí po zadku manažerem Novákem) je mylná.
|
|
|
Wow! Respekt.
Dobrej argument je hlavne s temi novinari. Kdyz jeden vidi, co za paniku delaji okolo Fukusimy, tak je takovej vymydlenej a nazehlenej tatik (kterej u soudu sice vzorne pozadal, ale soudkyne stejne priklepla deti spindire na fetu) urcite dobre sousto, i kdyz to muze byt jen jeden pripad z mnoha. Na druhou stranu je ale zverejnovani takovych informaci politicky nekorektni, takze kdo vi, jak ta statistika vypada.
Ale mne slo spis o neco jineho.
Feminismus ode zdi ke zdi.
Vyrok "Cesi jsou balvani a burani, nevi jak se chovat k zene" je na stejne urovni jako vyrok "Nektere automaticke pracky jsou chytrejsi nez vetsina zenskejch." A to ten druhej vyrok je jeste navic aspon pravdivej. :-)
Muj osobni nazor je ten, ze neustalym zduraznovanim tzv. rovnopravnosti ztraci zena zenskost a stava se "chlapem v sukni". A je tim padem pritazliva jen pro latentni buzeranty, kteri se jinak stydi se ukazat na verejnosti s chlapem, popripade pro ruzne submisivy nebo "omega-samce". Ti se samozrejme k "zene" chovat umeji.
|
|
|
A jeste bych vypichl tu nadcasovou vetu ze zmineneho filmu, ktera trefne charakterizuje vsechny ty zastance utlacovanych mensin (napriklad zen) i proti jejich vuli: "Nás skoro vykastrovali, a ty si přiděláváš umělý kozy, ty zmetku!"
|
|
|
To potom ale nezbude než navléci kalhoty a zapomenout na fráze typu "Snad se mě zastaneš", "Tak udělej něco", "Takhle to přeci nenecháš".
|
|
|
To bys toho od nich chtel nejak moc, ne? ;-)
|
|
|
To je pravda. I na opačné straně bojiště se zmíněné fráze ukázaly co neproduktivní :-) Čert ví, proč...
|
|
|
Tak ja sem si to cele peclive precetl a urcite s autorem souhlasim napriklad s tim, ze "Autoritu nelze vynutit. To je prostě fakt. Buď autoritu máte, nebo nemáte."
Dale se domnivam, ze na autorove vyroku "Jsem přesvědčen, že emancipace žen jde ruku v ruce s "bábovkovatěním" mužů. Těžko říci, co je příčina a co následek, rozhodně to spolu ale souvisí." tez neco je. Jen se narozdil od autora domnivam, ze pricinou je rozhodne emancipace zen a to "babovkovateni" je primy dusledek (ovsem ta rovnice vyvoje je mnohem slozitejsi, odkladanim deti do jesli a skolek pocinaje (ztrata otcovskeho vzoru v kritickem veku), pres ucitelky ve skolstvi atd., az to vyustilo v kompletne pokroucene vztahy mezi muzi a zenami, cehoz jsme svedkem dnes...)
A kdyz tedy v zaveru autor tak Che Gevarovsky rozhorlene vykrikuje rozhodne odsudky stylu "Někdo potřebuje k životu inteligentní partnerku, se kterou může diskutovat o těžších tématech, někdo potřebuje obdiv a domácí buchty.", zajimalo by me, jestli teda ma doma ty buchty a obdiv,
nebo zda po vecerech diskutuje o tezkych tematech (taky by me zajimalo, co dela, kdyz na to ma vecer po sichte naladu).
A dale by me zajimalo, pokud tedy po vecerech diskutuje se zenou o tezkych tematech, tak kdo u nich utira deckum prdylku, suruje nadobi, vari, pere manzelovi monterky do kolbenky (at uz jsou to lakslace od smiru, nebo modry kosilke upatlany od rtenky a kravaty vyrachany v kaviaru), protoze tak nejak mi pripada, ze kdyz teda se vecery travi tema tezkovodnima dialogama, pak logicky na peceni buchet jaksi nezbyva cas... a to bych velmi ocenil, pokud by autor poctive zodpovedel, protoze pokud odpovi, ze zije v tom modelu, kdy mu stara pece buchty a v mezicase k nemu nabozne vzhlizi, tak se zacnu celemu clanku smat, az se budu za bricho popadat.
|
|
|
Autoritu lze získat mnoha způsoby, jeden z nich je efektivní vynucování poslušnosti. Kdo byl na vojně, ten ví :)
|
|
|
Nesouhlas. Sehnat nekoho, kdo za me udela to, co brunatna rvouci guma chce po me, jeste neznamena, ze u me ma nejakou autoritu. Co si pamatuju, o autorite se v mem pripade dalo hovorit tak o peti nadrizenych. A ti si poslusnost rozhodne nemuseli nijak vynucovat.
|
|
|
V případě té vojny dle mého názoru nejde o autoritu.
|
|
|
A koho to sere? Poslouchat budeš tak jako tak.
|
|
|
Tak to bezesporu budu.
Jenže to asi není úplně vhodný vzor pro vztah ;o)
|
|
|
jasně. Neni důležitý, aby ho měli rádi, ale aby se báli a poslouchali .)
|
|
|
Nicméně to celé začlo diskusí o autoritě. On je totiž dotyčný na štíru s logikou....
Já řekl: Autoritu nelze vynutit.
On na to: Na vojně ano.
Já opáčil: To ale není autorita.
On zapojil logiku: A koho to sere ;o)
|
|
|
jestli si nepleteš autoritu a přirozenou autoritu. Přirozenou autoritu opravdu vynutit nelze, obyčejnou autoritu samozřejmě jde a běžně se to děje (lze pozorovat v okamžiku, kdy se sejde dva a více samců, kteří se dosud neznali)
|
|
|
Tak to se možná neshodujeme v názvosloví. Já totiž vidím zásadní rozdíl mezi tím, jestli někdo někoho poslouchá proto, že jej k tomu nějaké vnější vlivy přiměly, nebo zda poslouchá proto, že se k tomu rozhodl na základě působení jedince, kterého poslouchá.
V případě, že je někdo silnější než já (fyzicky) a neváhá mi rozbít hubu, kdykoliv jej hodlám neposlechnout, lze v případě mé poslušenosti hovořit o jeho autoritě (i když dost primitivní).
Na druhou stranu v případě, že dotyčného poslouchám proto, že mě k tomu donutil někdo jiný (vůbec jít na tu vojnu, nést následky za neposlušnost a podobně), není to autorita toho, koho poslouchám, ale toho, kdo mě k tomu donutil (třeba státu).
|
|
|
Spíš bych to rozdělil na autoritu osobní a autoritu institucionální příp. faktickou. Osobní autoritu vynutit nelze, tu druhou ano. Ostatně institucionální autorita vynucována být musí, neboť instituce žádnou přirozenou autoritu nemá, alespoň mimo ovčí stádo.
Testem budiž otázka, zda bych určité osobě naslouchal, kdyby ztratila své společenské postavení, funkci, pravomoc nebo momentální výhodu. Pokud ne, jde o autoritu institucionální, nikoli osobní.
Osobní autoria je navíc málokdy univerzální a zpravidla je vymezena oblastí, ve které dotyčný vyniká. Mám-li ve svém okolí vůbec nějakou osobní autoritu, rozhodně se tato nevztahuje např. na výběr záclon. Zde bych musel použít autoritu institucionální a rozhodnout, že takové hovadiny doma nechci ;o)
|
|
|
Ještě bych podotknul, že i v případě té institucionální autority nemá tu autoritu například dotyčný úředník, který po Tobě něco chce, ale ta instituce, která za ním stojí.
Jinak samozřejmě souhlasím.
|
|
|
|
jestli si ty ale nepleteš "autoritu" a "poslušnost".
tu lze vynutit strachem z uplatnění pravomocí, ale autoritu v jednotce může mít větší i ten, který je oficiálně ve velení na posledním místě.
|
|
|
To je tzv. vojenská logika. ;)
|
|
|
člověče, ty ve vztahu uplatňuješ vojenskou logiku? Zažádej si o nějaké odškodnění, vojna způsobila těžkou újmu na tvém zdraví. ;-)
|
|
|
Vojenská logika je výbornou zbraní proti tzv. ženské logice (vím, že je to oxymoron, ale používá se to, no :)
|
|
|
Ano, pak se oba dva naprosto nesmyslně hádají a nic z toho.
|
|
|
Voják se nehádá, neboť to z podstaty nemůže dělat. Voják buď vykoná rozkaz, nebo velí.
|
|
|
Jo, ale on mluvil o aplikaci vojenské logiky ve vztahu.
|
|
|
|
|
Něco do sebe to má. Já například, pokud manželka něco chce, odpovídám "provedu" a pak se nehádáme :-).
|
|
|
|
a basu doma řešíte jak? A prokurátor je tchýně?
|
|
|
To jsme spojili. Tchýně je na samotce :)
|
|
|
Prokurátor, soudce, dozorce a popravčí četa je samozřejmě manželka :-))), tchýně je na stanné soudy trochu z ruky.
Teď vážně - já říkám provedu jenom když mám dobrou náladu - ono by Vám také lezlo na nervy, kdyby Vás chlap stavěl do pozice velitele. Ale na tom, že po takovém výroku se nehádáme, na tom si trvám.
|
|
|
Teď je otázka, kdo tomu velí. Ten, kdo to vůbec nenosí v hlavě a čas od času udělá to, oč ho ten druhý požádá, anebo ten druhý, kdo se o to stará, kdo to sleduje a kdo to řeší?
|
|
|
Šmarijá, to jsem zase plácnul něco, co nebalo vážně míněné do začátku (když to doma říkám) a tady jen tak pro pobavení - pro jistotu: nevelí nikdo.
Myslím, že ve velké většině vztahů vznikne evolucí (a jen málo kdy přímou dohodou), jakési rozdělení oblastí (nepsané) o které se kdo stará více, nebo které někdo častěji rozhoduje.
Někdy jde o dost oddělené světy - znám pár, kde partnerka říká, že má zajímavého partnera, se kterým je sranda, pomůže jí, atd., ale na druhou stranu, managment domácnosti a většinu "praktických" věcí musí řešit sama, protože její amatérskýc sportovec, filozof a vědec a kariérně úspěsný partner tyto věci prostě neřeší (a jejcih nevyřešení mu začasté nevadí).
|
|
|
mně připadá velitel u dvoumístné posádky jako zbytečnost. Proto reaguju na to vojenské uspořádání, je jasný, že v rotě společná dohoda všech může být problém, u dvoumístné posádky v pohodě.
představa to není úplně nezábavná, partner by doma chodil v uniformě, salutoval by a odpovídal, provedu, madam. A když to bude nesnesitelné, tak servat výložky. :-))
|
|
|
Typická dvoumístná posádka: řidič a velitel vozu.
|
|
|
přesně, to je praktická ukázka dokonalé švizdoviny. V autě může velet ten kdo netočí volantem jen u vojáků a policajtů! :-)
|
|
|
ještě u závodníků rallye.
|
|
|
u závodníků to není velitel vozidla, spíše velmi pokročilá "navigace". ;-)
|
|
|
Jo,a taky u taxikářů a panských kočí. Ten kdo kroutí volantem je pak pouhá námezdní síla najatá aby dělala to, co mu zaměstnavatel řekne.
|
|
|
u taxíků ne, tam je velitelem vozidla taxikář, druhý a další člen posádky je zákazník. :-)
panský kočí je zaměstnanec.
jedině ještě u hasičů je velitel zásahu odlišný od řidiče. Ale ta posádka je více než dvoumístná.
|
|
|
|
Jenomže pak má autoritu jenom jeho pravomoc, nikoli on sám. Při výkonu této pravomoci rozdíl nevidí, ovšem za branou kasáren na takového člověka čeká děsivé poznání.
|
|
|
Praxe ukazuje, že když někoho vystavíš správnému tlaku, kterému se podvolí, budeš mít autoritu.
A co je za branou kasáren, to na vojně nikoho nemusí zajímat :p
|
|
|
Pokud jej TY (!!) vystavíš správnému tlaku, kterému se podvolí, pak budeš mít autoritu.
Jenže pokud jej NĚKDO JINÝ vystaví správnému tlaku, kterému se podvolí a začne TEBE poslouchat (protože to ten někdo jiný tak chtěl), pak autoritu nemáš.
|
|
|
|
Ach, nikoliv.
Pokud jej TY vystavíš správnému (WTF?) tlaku, kterému se podvolí, pak máš moc.
Pokud ti NĚKDO JINÝ moc deleguje, máš ji taky,
Autoritu ovšem mít nemusíš ani v prvém, ani ve druhém případě. Současná diskuze pod jinými články tohoto webu přináší příkladů dosti.
Jo, vojnu jsem absolvoval.
|
|
|
Tak tady asi záleží na vymezení pojmu autority.... třeba ve smečce zvířat má nějaký samec taky autoritu a patrně proto, že ostatní samce vystavil nějakému tlaku, kterému se podvolili.
|
|
|
Nebo je členem vládnoucí kliky.
|
|
|
"Mít nemusíš" nevylučuje možnost, že něco máš, i když mít nemusíš.
Nicméně autorita samce ve smečce je kontinuálně obhajována a tlak musí být víceméně trvalý.
Aplikované na vztah bych to zažít nechtěl.
|
|
|
|
Poslouchat budu pouze dokud to neprepiskne. A jeste ta poslusnost bude stat dost za houby, kdyz budu vynakladat vic usili na nalezeni cesty jak prikaz nesplnit, nebo splnit co do zneni ale uz nikoli co do smyslu, nez na plneni samotneho prikazu.
Zatimco kdyz nekdo, kdo ma autoritu byt jen navrhne, co by bylo dobre udelat, tak vynalozim energii na to, abych to udelal co nejlip a i v pripade nevhodne formulace vystihnul jeho umysl.
Jestli mezi tim nevidis rozdil ...
|
|
|
Navrhovat ... na vojně? OMG!
|
|
|
No proto taky vetsinou na vojne nikdo opravdovou autoritu nema. Jen si nekteri dokazou lepe ci hure vynutit poslusnost :P
("byt i jen navrhne" znamena, ze NEmusi pouzit primy prikaz. Lze si predstavit i ve vojenskem prostredi
SEF: "Hosi, nebylo by spatne udelat fotbalove druzstvo a porazit ty nafoukany tankisty" ...
druhy den DESATNIK "Poslusne hlasim, ze nasledujici vojini zadaji o svoleni zalozit fotbalove druzstvo, trenovat v osobnim volnu a porazit nafoukane tankisty" ...
treti den SEF: "Timto z moci uredni zakladam fotbalove druzstvo, zajemci se budou hlasit u desatnika"
Pravda je ze autority vetsinou NEMUSEJI narizovat.
)
|
|
|
Představa, že by velitel roty či praporu použil formulaci o založení čehokoli z moci úřední je zajímavá.
Založení (formální podle tvého příkladu) je možno jedině vydat rozkazem, možná zároveň s rozkazem ke služební cestě do Sportovních Potřeb, s.r.o., za účelem nákupu míče a píšťalky, pokud by potřebné propriety neměla výkonná staršina v magacínu.
______________
O.T. Při přednáškách jistého druhu nám tvrdili, že nejpočetnějšími úrazy vojáků základní služby jsou zlomeniny a jiná poškození nohou při fotbale.
|
|
|
Jo, úplně to vidím.
Šéf: "Hoši, nebylo by špatné si lehnout tady na tu rozblácenou zem a plazit se v tom bordelu sto metrů. Tak tryskem zpátky, a dáte si to desetkrát. Hoši! Je to čelendž, já ani tak nejsem váš velitel, ale managor a tak doufám, že mě nezklamete! Jste lepší než ty nafoukaný tankisti, co budou celou tu dobu sedět v jejich smradlavých bednách a nudit se. Tak doufám, že je porazíte."
Fajn, hned po ránu jsem se skvěle pobavil.
|
|
|
No z vlastni zkusenosti to vidim tak, ze si vynucovanim poslusnosti v nasem pripade dokazali jen vynutit nasranou poslusnost dokud na nas meli paky. O autorite teda reci byt nemohlo ani omylem.
(Za autoritu fakt nepovazuju, ze plnis neci prikazy dokud na tebe ma bic a pokud bys ho potkal den pote co ten bic pozbude, tak bys ho z fleku poslal do prdele i s dotazem na to, kolik je hodin, ackoli neznamemu cloveku bys poradil rad)
|
|
|
Jak pravil jeden můj přítel: "Někdo má doma uklizeno a teplou večeři, já mám intelektuálku!".
|
|
|
Někdo si umí ženskou najít, někdo ne. Ostatně netuším, proč by žena měla doma uklízet; to dělaly chudé ženy v 19. století.
|
|
|
Proč? Uklidit má ten, kdo nepořádek udělal!
|
|
|
Každý má tu domácnost holt zavedenou jinak.
|
|
|
sou muzi, kteri kdyz prijdou domu, tak maj uz nalitou whiskey 8-)
|
|
|
takoví jsou, říká se jim herci a někde poblíž bývá režisér, kameraman a zbytek štábu. :-)))
|
|
|
...a nebo "hospodští vypravěči", kteří když pak dojdou domů, tak si otevřou olejovky a zapijou je vodou 8o)
|
|
|
"hospodskej" a "zapijet vodou"? nak vam to neladi, pane sbormistr 8-) nebo to mel bejt odkaz na ono babovkovani? treba jako ty samozvany "poradny chlapaci", co ani nepijou alkoholicekfujkyfuj?
|
|
|
"hospodský vypravěč" je v uvozovkách proto, aby byl tento termín brán spíš obrazně než doslovně. příště tam dám vysvětlivku, aby to bylo všem jasný
co má s užvaněným troubou -> "hospodským vypravěčem" společný tzv. bábovkovatění mužů a nějací tví abstinující "samozvaní chlapáci"? bábovkovatění bylo přece probíráno v úplně jiných souvislostech...a "samozvaní chlapáci" jsem asi přehlídnul, protože nevím kam je zařadit.
|
|
|
Jistě. Je ovšem třeba rozlišit, zda nápoj nalil major Domus, kuchařka nebo chůva.
|
|
|
Tak první věc, kde bych rád tento komentář doplnil, je to bábovkovatění mužů. Já osobně si nemyslím, že by muži byli bábovky a důsledkem toho byla emancipace. Nemyslím si ani opak. Já prostě moc nevím, dle mého se to ovlivňuje alespoň trochu navzájem.
Co se týče stavu mého manželství, neřekl bych, že je nějak relevantní vzhledem k článku. Mám pocit, že by platil, ať bych měl vedle sebe slepičku, nebo inteligentní partnerku a řekl bych, že by platil i v případě, že bych byl svobodný.... myslím, že případně zpochybnění vyřčeného (čehokoliv) na základě zpochybnění kompetence autora, je nesmysl. Řekne-li někdo blbost, pak můžu zpochybnit přímo tu blbost. A řekne-li někdo něco, co nemůžu zpochybnit, pak je nesmysl napadat autora.
Nicméně odpovím, aby se neřeklo, že tímto názorem něco maskuji. Podám snad nějaké informace, ze kterých si uděláte obrázek.
S manželkou jsme oba matfyzáci, ona vystudovala matematiku, já informatiku (oba ještě studujeme - ona si dodělává doktorské studium, já jsem ještě na magisterském). Já se živím jako programátor a přivydělávám si jako učitel na gymnasiu. Ona byla dřív grafik, potom zároveň grafik a učitelka na gymnasiu, teď je učitelka na VŠ a na gymnasiu. Je mezi námi věkový rozdíl, jí je 39, mně 23. Máme tři děti (všechny z jejího předchozího manželství) a letos se chystáme na čtvrté. Oba dva jsme zapálení fanoušci fantasy a sci-fi, velmi se zajímáme také o informatiku, matematiku a politiku (můj politický názor je na pomezi anarchokapitalismu a minarchie, manželka je čistě minarchistka). Co se týče inteligence, mohli bychom být oba v mense (testy nám na to bohatě stačily, udělali jsme je oba, ale ani jeden z nás do toho spolku nechtěl) - tohle zde uvádím, protože jste se ptal na inteligenci.
Co se týče rozdělení domácích prací a utírání prdýlek (to druhé zatím metaforicky, dětem je 12, 15 a 18), tak záleží na tom, jak jsme zrovna kdo vytížený. Když třeba já v práci dokončuji nějaký projekt a pomalu ani nespím, abychom to stihli, na domácnost ani nesáhnu a vše dělá manželka. Když toho má zas naopak moc ona, tak se to prohodí a o domácnost se starám já. Když jsme přetížení oba, tak většinou žijeme v bordelu (ani jeden z nás není moc čistotný a dětem to už vůbec nevadí) a k jídlu nakupujeme pizzu, čínu a podobně (a v takových případech, když se to náhodou sejde, že nestíháme oba, je třeba praní delegováno na děti). Když oba stíháme, máme domácí práce rozhozené tak nějak asi podle toho, že manželce je to jedno a já třeba rád vařím, takže já uvařím, ona třeba vypere a vytře (nicméně nemáme to nijak fixně dané, prohazuje se to nějak oprativně, vlastně jsme o tom neměli za celou dobu manželství nikdy žádný spor), typicky tyhle činnosti děláme ve stejný čas a pokud to situace umožňuje, tak i na stejném místě a povídáme si u toho. Krom toho máme stejné záliby, takže de facto všechen volný čas trávíme spolu.
|
|
|
|
|
To bych ti zbytečně vysvětloval.
|
|
|
Zkus to.... jsi přece zkušený samec a rád poradíš mladým samečkům, jak jsi to někde v této diskusi psal.
|
|
|
Ne. Co sis navařil, to si sněz :) Jako zkušený samec vím, že nemá smysl to vysvětlovat mladým.
|
|
|
Xixi, k veceri zere kupovany blafy, zenskou ma furt na vocich a furt se s ni musi o vsem bavit, protoze veskere zaliby maji spolecne a rika tomu stastne manzelstvi. :-)
Rozvod, nebo vrazdu ocekavam do tri let...
(mozna driv, si upletou to decko, vona bude s deckem doma, prachy v hajzlu a vyskrabou si voci na to tata, klasika...)
|
|
|
Tyhle predpovedi moc vychazet nemusi :)
On je programator, ona graficka, kazdy studoval jiny smer, sci-fi a fantasy je tak siroke pole, ze se tam vejdou i naprosto protichudne smery ...
My taky jsme oba fanousci sci-fi a fantasy, doma mame knihovnu, ze by se lecktere zamecke sbirky mohly jit stydet do kouta, vetsinu z toho jsme precetli oba a stejne nase zajmy nejsou totozne, jen blizke. Jsou akce kam jezdim ja a one ne, jsou akce kam jezdi ona a ja ne a i na akcich, kam jedeme spolecne se casto nalezame v ruznych salech. Takhle to s polu tahneme prez deset let a zadna vrazda neni v dohledu, ackoli je v nasi domacnosti zbrani, ze by se tim dal vyzbrojit slusny utocny oddil a oba ovladame kazdou z nich :)
(Jo a taky jsem mladsi ja)
Jinak je taky rozdil, kdyz se s zenskou o necem bavit musis a kdyz se s ni o necem bavit chces.
|
|
|
Pravdě je blíž to, co psal on....
S&F máme rádi především ve formě her, které hrajeme často spolu, nebo jsme hráli, takže když hraje jeden, tak stejně ten druhej kibicuje. Nicméně nám to tak vyhovuje.
|
|
|
Tady se pletete v mnohém ;o))
Já se s ní nemusím o všem bavit, já se s ní chci o všem bavit, za společné záliby jsem hrozně moc rád a šťastný jsem a ona taky, takže ano, říká se tomu šťastné manželství.
Rozvod nebo vraždu očekáváte do tří let.... vážně? Doopravdy si to myslíte, nebo jsou to jen světácké řeči na D-F? ;o))
Já bych si na to klidně vsadil, mám k dispozici více údajů než Vy, který máte pouze statistiku ;o))
|
|
|
Ale tak to vis, ze je to mysleno trochu s nadsazkou. Kazdopadne bych se na tvem miste na nejake treble pripravil, aby ses pak nedivil, protoze ti garantuju, ze ony nejake prijdou... a pak se teprve uvidi, jestli ten vztah za neco stoji, nebo ne.
A to, ze se spolu furt mate o cem bavit, to bych rekl, ze tak take nebude fungovat do nekonecna. Otazkou tedy je, co se stane pak. A pak prave dost zalezi trebas i na tom, jaka tva zena je. Budto si trebas najdes nejake nove konicky, budete spolu travit mene casu, ona bude chapava a benevolentni a dokaze si sve "svobody" take uzit. A nebo se prave trebas muze projevit tak nejak podobne, jako pritulkyno autora predchoziho clanku a ty na to budes taky koukat jak z jara, stejne jako onen nestastnik.
Jo... a to zkraceni rodinneho rozpoctu, az budete mit ctvrty mimco, to bych na tvem miste fakt nepodcenoval. Z okruhu mych ruznych znamych jich na tom totiz pohorelo skutecne hodne. Takze statistiky bych do toho tak uplne netahal, ale rekl bych, ze tohle je "casta chyba", ktere se lide dopousti a pak uz je dost pozde a chce to hodne sil, aby se vztah nerozpadl.
|
|
|
Tak že přijdou problémy, samozřejmě očekávám. Respektive jsem je očekával už dřív, nicméně se nedostavily a jsem za to zatím rád ;o)
Co se týče koníčků a zálib.... nevím, jestli si chci hledat nějaké nové, nicméně mě nenapadá důvod, proč by to manželce mělo vadit. Když například hodně pracuju a nemám čas s ní nic hrát, jezdit na akce s přáteli a podobně, holt to dělá sama, nikdy mi zatím nic nevyčítala - naopak totéž.
A zrovna tolerance bych řekl, že chybět nebude, protože to je pro mě ve vztahu asi nejzásadnější kritérium. Kdybych svou ženu nepovažoval za extrémně tolerantní, rozhodně bych si ji nevzal.
Čtvrté mimčo nepodceňujeme, zejména já nikdy žádné neměl, takže si to těžko můžu vůbec jen představit.
|
|
|
Mimina jsou docela zahul, ale jak te posloucham, tak mi budes v ledascem podobny. Ja teda z mimin moc odvazany nebyl, ale proste kdyz uz byla, tak bylo nutno se o ne postarat a to postarani se bylo technicky zvladnutelne. Takze kdyz to bylo potreba udelat, tak jsem to proste udelal. At uz se jednalo o prebalovani, prani plen, vstavani v noci, krmeni, myti ... nic, co by me naplnovalo radosti a stestim, ale taky nic, co bych nezvladnul levou zadni. Jen toho bylo fakt teda hodne a clovek se moc nevyspal a nikdy to nekoncilo. Ale to casem prejde a kdyz se z mimin zacnou klubat lide, tak to pak stoji za to a clovek te prace nelituje.
|
|
|
Vida, tak uvidíme.... já jsem teď předem z budoucího miminka odvázán velmi, tak mě to možná přejde :o)
|
|
|
To se jeste uvidi :) Ale tak jak tak neni tezke udelat cokoli, co je kolem miminka potreba. Tezke je to, ze tech veci je moc, jsou porad nejake, nikdy to nekonci a clovek se nevyspi. (Tisickrat nic umorilo osla). Ale zvladnout se to rozhodne da a kdyz ta tvoje uz par deti vychovala, tak to ted budete mit rozhodne snazsi. Pro ni to nebude nic noveho a od tebe to bude chtit "jen" vydrzet.
Kdyz se na nej tolik tesis tak to budes mit o to snazsi :)
|
|
|
nejhorší je, že dítě neprořve celou noc, když je člověk v pohodě a odpočinutý, dítě vychytrale počká až člověk bude padat na hubu a pak se rozhodne, že bude řvát jen tak nebo ochoří, nejlépe třeba v pátek pozdě večer nebo v sobotu brzo ráno. Dětský choroby si vůbec v záludnosti s dětmi nezadaj. ;-)
až na drobnosti, že člověk neví čí je, nemá vůbec na nic čas, nikdy se nevyspí, je vlastně fajn mít děti. :-)
|
|
|
Mimoděk jsem si vzpomněl na výrok mé dávné "přítelkyně":
"Každá ženská nadává, že nestíhá vařit, starat se o mimino a ještě o chlapa, atd. Já stíhám všechno a ještě zbyde čas na šukačku s jiným..."
Dodnes je s tím chlapem šťastně (?) vdaná.
Některé jsou zkrátka rozené managerky :-)
|
|
|
nehodlám komentovat výběr. vím o to své. vztah s podobným odstupem jsem zažil na střední škole a vídáme se dodneška docela pravidelně.
problémy, které očekávají mladé rodiny jsou nemalé, problémy, které by mohla zažít rodina s matkou kolem čtyřicítky jsou ještě o cosi větší a horší v tom, že porodem nezmizí veškerá nejistota. pravděpodobnost pak násobí kde jaká blbost vč. mizerné životosprávy. je proto třeba brát v úvahu i tyhle nepříjemn a doživotní "okolnosti" proti kterejm je půlroční nevyspání jen sranda.
držím palec, abych byl označen za toho, kdo maluje čerta na zeď!!!
|
|
|
Díky, držení palce budeme potřebovat, přeci jen, porod kolem čtyřicítky není sranda.
|
|
|
skoro bych ti uvěřila, že víš o čem mluvíš. :-)
|
|
|
no, ona "paní učitelka" měla dítě těsně před čtyřicítkou a tak jsem to měl z první ruky. Každej test nervozita před i po... 8o/
Ale trpaslík je v pohodě - chytrej a zdravej.
No jo...i tyhle věci já sbírám. Jen o nich moc nemluvím 8o)
|
|
|
No, jestli hrajou scifi hry, tak muzou mit temata na sakra dlouho ... ja ted hraju se synem jednu uz sedmym rokem a zacina se to velice zajimave rozjidet ... s tou moji hrajeme jeste dele (a s kamarady) a porad je to zajimave a nachazime stale nova temata ... takze bych to nepodcenoval, fantazie je fantasticky rozsahla zalezitost :)
Jak ctu, tak nejakymi spory uz taky prosli (minarchie a tak podobne), ze u nich nejsou bezne hadky zvykem zas tolik neznamena - my se taky pohadame jednou za uhersky rok a vydrzi nam to sotva par minut nez to zapomeneme a pustime z hlavy. Lidi jsou fakt dost ruzne, zvlaste pak nektere ...
(Teda nesazel bych nijak zvlast vysoko, ze jim ten vztah vydrzi, ale rozhodne bych taky nesazel ze se rozpadne. Na takove veci nebudu mit dost informaci ani kdybychom tu psali cely mesic. Nicmene zatim to zrovna u nich dvou vidim dost pozitivne. Ono na matfyzu se fakt slejzaji i dost nestandardni individua na ktera statistika ma kolonku "vyjimky")
|
|
|
Jo, hrajeme fantasy a sci-fi hry, zejména takové ty na dlouho.
Nejraději máme DrD a ShadowRun (jeden DrD máme rozehratý vlastně celou dobu, co se známe), také máme rádi onlinovky (Red Dragon a všechny jeho verze, jednu jsme dokonce společně vymysleli a já ji pak naprogramoval, Fantager, Travian, DK, West, Europe 1400, Evony, Tanoth, KnightFight - pochopitelně nehrajeme všechny naráz, ale tak nějak většinou Red Dragon plus jednu z těch dalších), deskovky (Osadníci z Katanu hlavně), karetní (MtG, LotR, ....).
Jednoznačně nejvíc se věnujeme asi těm pokecovým (DrD, SR) a onlinovkám, kde (pokud to není zrovna nějaká primitivní hra typu Tanoth/KnightFight) většinou hrajeme spolu a likvidujeme ostatní ;o)
A vlastně, když se nad tím tak zamyslím, tak jsem se jednou za ten vztah vlastně trošku "hádali". Ona hádka je dost silné slovo, byla to spíš vyhrocenější diskuse než jindy.... každopádně téma našeho největšího partnerského sporu byla Stargate: Atlantis a díl, kde jeden z Jumperů zůstal zaseknutý v bráně a Ronon se rozbíhal proti zdi a narážel do ní, na což mu McKay řekl, že to nemá smysl kvůli akci a reakci.... tak jsme několik hodin řešili, jestli měl McKay z fyzikálního hlediska pravdu (v rámci této části jsme si museli vymyslet a zadefinovat relevantní fyzikální vlastnosti hvězdné brány) a části té diskuse by možná slabší povahy nazvaly lehčí hádkou ;o))
(Dodatek pro nematfyzáky: Ne, ani jinak nejsme normální.)
|
|
|
Zas na druhou stranu, ta statistika je opravdu hrozivá a nezáleží to jenom na tobě.
|
|
|
Nic proti gustu, ale učinil jsi dost vážné rozhodnutí (16 let věkový rozdíl; třeba já jsem od vlastní matky asi 22 let), hned tři velké a cizí děti, v plánu vlastní čtvrté ... To vše ve 23 letech, ještě před dokončením studia.
Jak říkám, nic proti. Každý dospívá jinou rychlostí a ještě navíc jiným směrem. Ale já bych se na Tvém místě asi posral ;o)
|
|
|
Tak z toho bych se s fleku posral taky, do vejšky.
Žena je o pět let mladší a našemu dítěti je deset měsíců. Povýšit to na level o kterým mluví Urza, kristepane, to bych nedal.
Ale respekt, Urza, respekt!
|
|
|
Pánové, klid. To teprve příjde.
|
|
|
Doufám že ne, jakmile dovrší patnácti let, půjde to z domu.
|
|
|
Měl jsem na mysli, že se z toho Urza taky časem posere :)
|
|
|
Ach tak.
No, třeba ne. Kdo ví. Ale přijde mi fakt neuvěřitelný, aby se z toho neposral... :-)
|
|
|
Jo takhle. Tak to mu s nejlepšími úmysly přeji, aby - má-li se z toho vůbec někdy posrat - k tomu došlo ještě před početím vlastního dítěte. Pak už asi nebude tak snadného úniku.
|
|
|
To takhle nefunguje preci. Ono se to posere nejvic prave diky tomu jeho vlastnimu diteti. Tak tomu je 9x z 10ti pripadu. Pac ten rodinnej rozpocet maj spocitanej dobre, faliruje jim tam to nasobeni akorat (respektive deleni dvema, az bude na matersky).
|
|
|
Zajímavé.... kde berete informace? Že Vy jste nějakej tajnej, že znáte naše příjmy i výdaje? ;o))))
|
|
|
nezapadáš do obrazu, správně bys měl nadávat na ženský kudy chodíš, štkát jaký je to proradný plemeno, jak se pokoušej chlapa jen zneužít a odhodit a ani mu neuvařej a nevyperou a vůbec jsou to všechno zlatokopky a to všechno si dovolej i když nesahaj průměrnýmu chlapovi ani po kotníky. Místo toho si tady medíš, popisuješ spokojenost ve vztahu, to ti Heretic neodpustí, tak kdyby aspoň bída narušila tu tvou nesnesitelnou spokojenost. ;-)
|
|
|
Tak vzdyt pise, ze ta jeho vypere (kdyz ma cas) ...
a ze on uvari, aspon neni zavisly na zenskych vrtochach :)
Ja to mam taky tak a jsem spokojeny :)
|
|
|
jak vypere?? pere přece pračka. :-))
|
|
|
No jóóóó vlastně a uvaří Vitana ... že mi to hned nedošlo :)
|
|
|
Vypere dneska kdekdo, to není problém, zmáčknout pár čudlíků a je vypráno.
Ale, sakra, kdo to pověsí?!
Věšeli jste někdy ponožky po ročním dítěti, kdy obvod prádelní šňůry je větší, než délka ponožky? To je vyložená brutalita...
|
|
|
já jo, nejhorší je, že se toho malinkýho oblečení vejde do pračky klidně i tuna a věšení je zábava na půl dne, člověk se bojí i dýchat, aby dětské ponožky nespadly, když je půlhodiny věšel a stejně spadnou. :-))
možná ještě horší je žehlení těch miniaturních dětských věcí.
|
|
|
|
Tak žádní super-boháči nejsme, ale v bídě si rozhodně také nežijeme.... naše příjmy budou určitě nadprůměrné (mezi českými rodinami), ale výdaje taky.
Z platů (manželka má tři, já dva) jednoho z nás v případě potřeby vyžijeme, i když se budeme muset uskromnit.
|
|
|
na skutečných příjmech tak moc nezáleží, spíše záleží na tom zda jste ochotni něco obětovat a to asi jste. Nedovedu si představit, že by ženskou se třemi dětmi překvapilo, že čtvrté je zářez do rozpočtu a teď je vás doma pět, takže šestý člen nebude tak velký šok, navíc tam jsou pomocníci. Největší rozdíl je mezi jedním dítětem a dvěma, to bývá trochu šok jak finanční tak životní.
|
|
|
No, možná je šok mezi všemi počty, akorát jsi nezažila ty další.... ale doufám, že máš pravdu ;o))
Já jsem raději připraven na šok velký ;o))
|
|
|
nezažila, ale vím to od kamarádek. U více dětí už to částečně vyvažuje věkový odstup nejstaršího od nejmladšího.
jedna moudrá žena pravila, že když má člověk jedno dítě, tak se pokouší piplat a vychovávat, když má dvě, dohlíží, aby se vzájemně nezabily. Když má tři a více zabere mu celý den snaha se před nimi někam schovat. ;-)
|
|
|
Muhahahahaha, to je super ;o))))
Ty máš vůbec dar mě rozesmát ;o))
|
|
|
Nahodou, pozorovani moji mamy na nas se s tim celkem shoduje :)
|
|
|
Ano, málo známé, přesto trefné. Ne však ve všech případech a to se bude pravděpodobně týkat i Urzy.
Současná skladba, tedy 3 starší děti, pak velký věkový odstup, a novorozeně většinou paradoxně způsobí přehnanou péči a přecitlivělost, v tomto případě možná jen matky. Přiznávám, že je to generalizující, ale vidím to ve svém okolí a koneckonců jsem to zažil sám na své sestře, která naštěstí měla silný kořínek, ale přesto je díky 13-tiletému odstupu od další nejmladší sestry vychovaná prakticky jako jedináček. Se všemi klady i zápory z toho vyplývajícími. Zaplaťbůh, Urzo, že byste pak, paradoxně díky nižšímu věku, doma mohl fungovat jako korigující faktor, abyste dítě naprosto nerozmazlili. Dovolíte-li mi jednu nevyžádanou poznámku, bacha, můžete mít sebelepší vztah se svými vyženěnými dětmi, můžete se stokrát hlídat, abyste byť náznakem jednomu nenadržoval, vlastní krev je ale pořád trochu jinde, tak abyste si nezavařil.
|
|
|
Díky za postřehy, určitě v tom máte pravdu, o těch rizicích jsem už přemýšlel.
Ono ostatně jako korigující faktor proti rozmazlování působím už teď, manželka má tencenci být na děti dost mírná. Nejde ani tak o to, že by je třeba nepotrestala, případně jim něco nezakázala, ale dítka ji velmi snadno ukecají, aby jim dělala z trestů a zákazů výjimky.... od toho tam jsem pak já, který v tomto případě dohlížím na dodržování stanovených pravidel.
|
|
|
Všechna čest, pokud vás skutečně ve svém věku berou jako autoritu. Přestože jsou k vám věkem blíž než vy k jejich matce... Nebo možná právě proto. Moc přeju, ať to vydrží.
|
|
|
Tak u těch mladších to není takový problém a u toho nejstaršího mi asi nejvíc pomáhá to, že chce být také programátor, rozhodně se o to hodně zajímá, takže ho v tomto vedu....
|
|
|
No ja povazuju za nejvetsi sok ten prechod z nuly na jednicku, ale co rikala mama, tak u prvniho ditete byla cela pryc, u ctvrteho uz zdaleka tolik nevysilovala :)
|
|
|
To jo, ale postupně a s možností kdykoli přestat.
|
|
|
Mně to naprosto vyhovuje. Připouštím, znám manželku pět let, svoji jsme tři roky, z toho se ještě nedá vyvozovat žádný velký závěr, protože z hlediska toho, jak dlouho spolu plánujeme být, je to zanedbatelná část, nicméně faktem je, že jsem se například za celou tu dobu ani jednou nepohádali, nebyli na sebe zlí a všechny problémy jsme vyřešili v klidu.... řekl bych, že to většina lidí po třech letech manželství říci nemůže.
|
|
|
Nevím jak po třech letech manželství, ale po nějaké době trvání vztahu by to měl být standard. A ta doba je podle mne výrazně kratší než tři roky.
|
|
|
Někdy to bývá přesně naopak. Ze začátku vztahu klid a soulad a po pár letech...
|
|
|
Fakt je standard nehádat se vůbec s manželkou? My se i po jedenácti letech tu a tam pohádáme, byť většinou ne o zásadní věci. Nakonec se vždy domluvíme, ale nehádat se vůbec by mi přišlo velmi divné.
|
|
|
Standard je "nebýt na sebe zlí" a "vyřešit všechny věci v klidu". Z toho logicky vyplývá, že pro hádku není místo, neboť hádku vnímám jako opak řešení věcí v klidu, v důsledku čehož na sebe mohou být lidé i zlí. Diskuse, debata ... to je potřeba. Hádka ne.
|
|
|
A nezáleží to spíš na povaze lidí? Myslím tím, že když je někdo třeba cholerik, tak se pohádají a hned vychladnou. U nás flegmatiků ty hádky moc nehrozí, ale zas předpokládám, že když už k tomu dojde, tak to nevyšumí tak rychle.
|
|
|
Píšu to samozřejmě ze svého pohledu, jako každý tady. Pro mne je projev negativní emoce asi jako uprdnutí nebo říhnutí - jsme lidé, tudíž se nám to stává, ale ze stejného důvodu bychom měli tyto své přirozené tendence řešit pokud možno v ústraní nebo na místech k tomu určených.
Jistě, v některých domácnostech se s gustem hádají a někde třeba u prdění ještě zdvihají nohu a dožadují se uznání. Do toho mi nic není a ani mi to nepřísluší hodnotit; jen dodám, že v takovém prostředí se necítím dobře.
|
|
|
Já se omlouvám za OT, ale zdvihat nohu u prdění?? Nějak to gesto, nikdy jsem to neviděl. Co má vyjadřovat?
|
|
|
Pohybem nohy v kyčli dochází k rychlejšímu uvolnění plynu, tudíž se zvyšuje pravděpodobnost, že prd bude slyšet.
(Hele, kdyby sis neutnul mládí, věděl bys to ;o)
|
|
|
Co nebylo, to lze dohnat, vyzkouším to hned, jakmile nebudu ve společnosti ;o))
|
|
|
Tady je něco k tématu, včetně uvedeného pohybu:
(a prdítko)
http://www.videacesky.cz/reklamy-reklamni-spot-video/prditko
|
|
|
filosofická otázka:
myslíš, že kami-kaze řítící se ve svém aeroplanu na americkou loď během střemhlavého letu dospěje a v okamžiku nárazu se mu Smrť klepající na kabinu zdá přirozeným života během?
|
|
|
Zareaguji tedy osobněji, klidně to hoďte do chlíva.
To, že si zmínil IQ naznačuje, že něco ve vašem vztahu není v pořádku(lidi jsou spolu z jiných důvodů než IQ) a nechápu, proč se neustále tímto do života ne až tak směrodatným číslem všichni ohánějí. Na ženách mi samozřejmě imponuje spousta věcí a inteligence mezi tě také určitě patří, ale rozhodně bych nikdy nezmínil:"že si spolu rozumíme, protože jako máme IQ ,vole, jako 140, takže nejsme vohnouti a dokážeme se spolu bavit na úúúúrovni!"
Tohle je myslím největším problém spousty inteligentních lidí, že si myslí, že IQ znamená nějakou výhodu ve věcech jako je vztah a problémy související s nimi.
Do Mensy bych se pravděpodobně těsně nedostal, pár bodíků chybí, což se vší pokorou přiznám, ale dodávám, že je to ta poslední věc, která by mě trápila, pač iq udává jen jednu z lidských kvalit a na rozdíl od ostatních se na ní nedá příliš pracovat, a proto nikdy neodsuzuji lidi dle toho, že nikdy nepochopili, co to vlastně je diferenciální rovnice. Často tito lidé dosahují kvalit, kterých se mi čas od času zoufale nedostává, jako je svědomitost, spolehlivost atd. Snažím se to zlepšit, tak trochu na sobě vnitřně zapracovat, jde to ztuha, ale poslední dobou alespoň správným směrem.
Nemám rád lidi, co tahají kravinu typu statistiku jenom proto, že jí rozumí a vypadá to chytře, někam, kam dle mého názoru patří zdravý rozum, ale také především komunikační zkušenosti a schopnost možná i tak trochu lehce manipulovat s druhým.
Asi bych si přál mít ten dar sepsat rozumné myšlenky do textu, aby to vyznělo inteligentně za použití zdravé dávky rozumu a často i nadhledu jako Dfens. Ty tento talent do jisté míry máš, jenže jsou to jen věty vyťukané do klávesnice a mám pocit, že realita jde tak trochu kolem tebe. Na internetu pod jistou dávkou anonymity to zní chytře, osobně předané by si nedosáhl se svými moudry ani hodnocení 4.
|
|
|
1/ IQ jsem zmínil proto, že jsem odpovídal na dotaz v komentáři, na který jsem reagoval. Ono vůbec takhle osobní věci bych jen tak nepsal, pokud by se někdo neptal (proto jsem to ostatně i za tím zmíněním uvedl).
Problém je, že ten můj komentář je reakcí na jiný, jenže se mezi to už dostala spousta jiných komentářů, takže to moc není vidět, že to k sobě patří. Když se mrknete, na co jsem odpovídal, bude to asi jasnější. Samozřejmě souhlasím s tím, že to, že dva jedinci mají podobné IQ, nic nezaručuje v jejich vztahu.
2/ Když si přečtete pozorně článek, zjistíte, že jsem nikam netahal statistiku.... pouze jsem opravoval toho, kdo ji používal špatně. Ten článek neříká, že se o vztazích dá soudit něco na základě statistiky, ten článek říká pravý opak.
Co se týče Vašeho soudu mé osobnosti v reálném světě, nechávám jej bez odpovědi, protože se neznáme a Váš soud je tedy bezpředmětný.
|
|
|
Jestlize autor odpovida na otazku, "jak to doma ma, zda buchty ci intelekt" tim, ze rekne na buchty kasleme a IQ mame oba vysoko, tak tu zminku fakt neberu jako znamu, ze vztah je v neporadku, ale jako primou odpoved na polozenou otazku.
Krome toho velky rozdil v IQ casto s sebou nese i velky rozdil v zajmech a problemy v dlouhodobe komunikaci, takze to, ze oba jsou v pasmu menzy beru jako vyhodu, stejne tak, jako kdyby oba byli okolo stovky, nebo okolo devadesatky, nebo okolo libovolne jine, ale pro oba stejne hodnoty.
Neodsuzuju lidi, kteri nechapou diferencialni rovnice, ale pokud se budu diferencialnima rovnicema zivit, tak na kazdodenni otazku "jak bylo v praci" asi budu mit problem odpovidat rozumne a obsazne. Neodsuzuju lidi, co neumi programovat, ale jsem rad, ze ta moje programovani aspon trochu rozumi, protoze pak muzu licit, jak jsme objevil chybu v driveru a poslal patch do upstreamu a ona je schopna to ocenit, i kdyz by to nebyla treba schopna zopakovat. Kdyz totez povidam teticce, tak se jen usmeje a nabidne mi buchtu ... nic proti buchtam, ale s ni si o tom popovidat nemuzu. Stejne jako kdyz mi ona zacne povidat o zvlastnostech jednotlivych kvetin. Tak zase ja spolecensky prikyvuju, ale tak jak s kamaradkou si se mnou o tom proste nepopovida, protoze tomu proste nerozumim a neocenim to. Jestli se uchytila ruze nebo chryzantema, nebo sedmikraska na takove ci onake pude mi fakt nic nerika - muze to byt samozrejmost stejne jako vrchol zahradnickeho umeni a rozdil nepoznam.
Takze to, ze dva maji odbobne vzdelani, IQ a obdobne zkusenosti (at uz je to jakekoli), tak beru za docela dobry bonus pro vztah. (Samozrejme to nic nezarucuje, ale az probereme jak se nam po sobe styskalo, tak se nerozhosti rozpacite ticho, kdy uz neni co dalsiho rict)
|
|
|
Jojo, přesně tak.
Stejné IQ sice nic nezaručuje, ale hodně rozdílné IQ situaci většinou komplikuje (s výjimkou vztahů, kde jeden si přeje být bezduše obdivován a druhý zas touží obdivovat - opět nic proti tomu, pokud se na tom oba takhle sejdou).
|
|
|
Jen pro odlehčení:
už nevím při jaké sitauci kdo položil řečnickou otázku: "Co asi tak může nahý muž dělat s nahou ženou v posteli?!?!"
Odpověděl jsem mu z vlastní zkušenosti: "Nó, třeba rozebírat jak funguje směrování IP packetů..."
Docela ho to šokovalo...
Přitom, pokud to vím a partnerka se mě na to po milování zeptá, tak nevidím důvod, proč bych jí to říct neměl ... a nebudu trvat na tom, že se kvůli tomu musíme obléct :)
Prostě když se dva najdou, tak to většinou znamená něco víc než jen sex a rozdělení domácích prací, nájmu a jiných potřebností mezi víc učastníků. Možnost popovídat si a pochlubit se (a být za to patřičně a kvalifikovaně oceněn) v delším vztahu upevňuje pouta přinejmenším jako ten sex. Zvláště pokud to funguje oboustranně.
|
|
|
Psal jsem něco o tom, že vztah je dle mého spíše o umění vzájemné komunikace a tím jsem právě myslel např. komunikaci mimo svůj obor, hledání společných témat atd.
|
|
|
"Jestlize autor odpovida na otazku, "jak to doma ma, zda buchty ci intelekt" tim, ze rekne na buchty kasleme a IQ mame oba vysoko, tak tu zminku fakt neberu jako znamu, ze vztah je v neporadku, ale jako primou odpoved na polozenou otazku."
Ano, Urza tim odpovidal na muj dotaz, kde se ho na to vyslovne ptam a chapu to naprosto stejne.
Myslim, ze Urza se me dotazy snazil zodpovedet velmi poctive a vecne a nelze mu na to konto cokoliv vytknout.
|
|
|
Aha, teď koukám, že jsi vlastně ten bývalý spolužák. Jen jsi pořád neřekl, odkud vlastně. Matfyz? Gymik? Nebo jaký jiný ústav?
V tom případě se omlouvám za vykání, vykám tu apriori každému, u Tebe jsem zapomněl na nick....
A co se týče toho soudu, že realita jde kolem mě a osobně bych nedosáhl svými moudry ani na 4, to soudíš z osobní zkušenosti?
Já totiž pořád nevím, kdo vlastně jsi. Ty to asi víš, protožes mi napsal, že jsme byli spolužáci.... na druhou stranu jsi psal, že mě znáš jen o vidění, ale třeba v tom byl zahrnut i nějaký rozhovor, vážně nevím.
|
|
|
Zas na druhou stranu, ve vztazích mezi matfyzákama to nějakou roli hrát může.
Sorry, chlapci, bydlel jsem pár let na těch vašich kolejích a rejpnout jsem si prostě musel. :o)
(Takový ty vtipy jako Myslíš na to co já? Jo. A kolik ti to vyšlo? ani v nejmenším nepřehánějí).
|
|
|
(a což teprve vtipy skutečně oborové, jako třeba "<i>záporné epsilon</i>", které zasvěcené rozesmějí, ale cizím se takřka nedají vysvětlit ...)
|
|
|
|
No, to rozhodně nepřehánějí.... spíš zdaleka nevystihují vše :o))
|
|
na zdejsim webu uz dlouhy leta ctu jen clanky samotnyho DF popr recenze aut. zpocatku z casovy neprizne a pozdejc z kvalitativnich duvodu. jednou clovek udela vyjimku, zabrousi na jinyho autora a co nevidi. tady vznikaj clanky uplne zrozeny pro novou sekci "zena a zivot D-FENS" :-D co cekat priste? dotazy z bravo-girl?
|
|
|
Na D-FENSe bohužel kvalitou nedosahuji a asi nikdy nebudu, protože on tam má takový ten přirozený humor, který člověk prostě buď má, nebo nedá, to se dle mého naučit nedá.
Kdybych dělal z tohoto webu výběr a nečetl vše, udělám to asi stejně jako Vy ;o)
|
|
|
neber to jako kritiku tvejch piseckejch dovednosti, psany to je normalne a ctive. takova ta umela snaha psat stylem DF je v drtivy vetsine ke skode clanku a pusobi to dost lacine, takze o to bych se ani nesnazil. me jen zarazilo to tema. ale ma to vyhodu. az se tu priste objevi clanek na tema "Jak vybrat nejlepsi dupacicky pro nase mjnavounkaty dibliky tutununu", tak me to ani nezaskoci ;-) :-D
|
|
|
nedržel ses "bodu 6", že?
nemohu se dočkat tvé prvotiny, kde ukážeš, jak "se to má dělat"...a třeba tam budou i 3 nebo 4 různí usměváčci za sebou, aby to ale vůůůůbec nevypadalo jako "u blbky na fejsbůku"...
8o)
|
|
|
nedrzel. poznals to velky tajemstvi i presto, ze sem to o reakci vejs sam na sebe prozradil. je v tobe zkratka velky potencial. je to videt i z toho, ze nepotrebujes 3-4 usmevacky na fejsíčkový blbkovani, ty to zvladas jen s jednim kulisackym 8o) za kazdym komentem
|
|
|
no jo...mám rád svůj vykulenej usměváček, protože je fakt dobrej. Dokonce je až tak dobrej, že ho ode mne někteří převzali...to jsou věci, co?
8o)
|
|
|
Další bude myslím: Druhý rok dítěte - zvládáme období vzdoru. :o)
|
|
...muž chce když může, naproti tomu žena může když chce. Tolik můj poznatek o sexu. Axiomem (vychází z vlastní zkušenosti) pak je, že (nejvíc) chce když ovuluje, což je občas peklo když muž (už) nemůže. Naštěstí to trvá asi tak 4 dny (v měsíci). Muž je vděčen, když je žena shovívavá (a žena je) a uvědomuje si tyto živočišné závislosti a chce když muž může. Oddán muž je (a muž je) když respektuje mužovu nechuť ke hluku vysavače, či prosazuje názor, že pro muže je krajně nevhodné umývat nádobí. Zaslouženou odměnou ženě pak je, že muž tahá břemena, vybírá směr, který vede k cíli a k prosazování svých názorů nepoužívá násilí, vydírání (ani psychického, finančního...) a ani zvýšeného hlasu.
|
|
|
Milý mladý samečku. Chápu, že se chceš zařadit mezi zkušené samce, ale pak nesmíš zdůrazňovat, že jsi měl zatím jen jednu samičku. Chuť k sexu je záležitost velmi indivindi, byť ovlivněna částečně ovulačním cyklem. Některé mohou vždy, jiné chtějí hlavně při (Sandstorm promine) menses.
Dovol, abych tě do dalšího života poučil těmito dvěma axomy:
Žena chce tehdy, když chce muž.
Která si ho nepostaví, ta si ho tam nezaslouží.
:p
|
|
|
Milý mladý samečku, chápu, že se chceš zařadit mezi zkušené samce, ale pak nesmíš udělovat rádobychytré rady druhým. Až budeš trochu zkušenější, vysvětlím ti to, pak možná zapadneš mezi zkušené samce. :-)
|
|
|
Děkuji za kompliment. Cením si ho zvláště od zkušené ženy tvého věku :p
|
|
|
Já jen doufám, že ty axiomy nejsou myšleny vážně ani trochu a jedná se o čistý humor bez jakékoliv souvislosti s reálným světem.
|
|
|
myslí to vážně, on si totiž pohrává s představou, že je pán tvorstva, tak si pořád pro sebe opakuje, že to tak je a možná tomu jednou i uvěří. :-)
na druhou stranu na tvém místě by se pán všeho tvorstva posral, tak nevím. ;-)
|
|
|
Já myslím, že tohle vážně myslet nemůže, protože předpokládám, že už měl někdy sex.... a předpokládám také, že se mu už někdy stalo, že chtěl sex a partnerka nechtěla.... stejně jako se mu pravděpodobně někdy nepostavil a v takovém případě mu možná mohlo dojít, že to nemuselo být dáno partnerkou, ale vlastním stavem (psychickým, fyzickým, ....).
|
|
|
Takové rouhání! Jak jako jeho vlastním stavem?
|
|
|
Jak, nepostavil? Chápu tvoje projekce a vnitřní obavu ze selhání, ale to bych tady ve tvém případě moc neventiloval. :))
|
|
|
Já na tom nevidím nic špatného, ani se necítím méně hodnotným mužem, nijak mě to neponižuje a připadá mi to věc čistě biologická.
Už se mi několikrát v životě stalo, že se mi nepostavil. A ano, jednou byla důvodem i vnitřní obava ze selhání, i když to už je pár let zpátky. V ostatních případech za to mohla většinou únava, jednou asi omamná látka.
Rozhodně by mě nikdy nenapadlo z toho vinit partnerku a když už náhodou ano (ještě jsem nikdy partnerku nevinil, takže mluvím hypoteticky), pravděpodobně bych jí ten důvod zatajil, protože bych ji mohl tímto sdělením ranit.
A osobně si myslím, že téměř každému chlapovi se párkrát v životě stalo, že se mu nepostavil (nebo třeba ne hned v tu chvíli, kdy chtěl).
|
|
|
Pro klid duše: Srovnej případy, kdy jsi chtěl souložit a nepostavil se, a případy, kdy jsi zrovna souložit nemohl a jako na potvoru byl tvrdej jako kámen.
Ještě jsem nikoho neslyšel fňukat, že je doba oběda a že nemá vůbec hlad, pročež u jídla selže.
|
|
|
Já klid duše mám, mě tyhle věci netrápí ;o))
Rozhozen jsem tím byl v životě jen jednou, to mi bylo 14, šíleně moc jsem se snažil o jednu ženu a když nakonec na věc přišlo (to jsem se selhání bál jak nikdy), tak vlastně na věc ani nepřišlo ;o))
Naštěstí byla dotyčná asi 3x starší než tehdy já, takže zareagovala rozumně a od té doby mě to už nikdy netrápilo.
Naopak si říkám, že takový Mistral a ostatní nadsamci musí mít hrozně těžký život, když to berou jako otázku své cti.... až budu jednou starej, tak si v případě neúspěchu prostě řeknu "no jo, to se stává, není to poprvé ani naposledy".... jenže takovému Mistralovi se zhroutí svět, který stojí na tom, že je alfa-samec.
|
|
|
Tak když ti to udělá radost. Kdysí jsem šel k jedné milence rovnou z práce, nevyspalej a celkem utahanej. Když jsme se na to po hodinové souloži chystali jako tradičně podruhý, tak už to nešlo. Ale omlouvalo ji, že se předtím fakt předvedla.
|
|
|
Nadhled a smysl pro humor oceňuji :D
|
|
|
Já už se chvilku bál, že to fakt myslíte vážně, tímto jste mě uklidnil ;o))
|
|
|
Vis co se rika: Ktera si ho nepostavi, ta si ho nezaslouzi :-P
|
|
|
"...jednou asi omamná látka."
Krásné decentní vyjadřování! Normálně by člověk řekl, že mu nestál, když byl zlitej jak brus:).
|
|
|
Nešlo o alkohol, já nepiji ;o)
|
|
|
|
Jo. Ale nevím, jestli to na to má vliv, proto jsem psal ASI.
|
|
|
Rozhodně to na to vliv má...a když se to nepřežene tak pak to i stojí za to:-).
|
|
|
|
člověče...ta věc, co omlouváš "vlastním stavem"...neznám takový případ. možná jsem jen mladý, nebo jsem měl zatím kliku na "stavy"...každopádně, když mám takový "stav", tak es-é-iks je v takové chvíli pro mne spíše lékem než přítěží. ale jak jsem řek - třeba jsem měl zatím kliku...
8o)
|
|
|
spis se jen jako obvykle chvastas. a s tim mladim sis taky trosku zaprehanel, ty es-é-iks-oleku - KEEP SMILING 8o)
|
|
|
Já nevím.... sexuolog nejsem, tak nevím, jak moc je to běžné.
Párkrát se mi to v životě už stalo, chlapům v tomhle moc nevěřím (to není narážka na Vás, to myslím zcela obecně) a z vyprávění různých žen mi tak připadá, že se to prostě někdy stane skoro každému - ale výjimky rozhodně budou (jako ve všem).
|
|
|
Co ja vim, tak je naprosto normalni ze se to obcas stane, akorat folklor vyzaduje to vehementne popirat :)
|
|
|
Presne tak, me se to taky jeste nikdy nestalo, kdyz ovsem nepocitam ty pripady kdy se mi to stalo ;-)
|
|
|
Já jsem poněkud zmaten z toho co se mělo stát a nestalo se...nešlo by to vzájmu pochopení konkretizovat to, co se mělo stát a nestalo se? Nestalo se to, že nestálo? Nebo se stalo to, že stálo a nestalo se to? Co je to to to?:-)
|
|
|
OK, tak jeste jednou s diakrtkem a vysvetlivkami ;-)
Přesně tak, mě se to (že by to nestálo) taky jestě nikdy nestalo, když ovšem nepočítám ty případy kdy se mi to (nestání) stalo ;-)
|
|
|
Teď již je to pochopitelné, to že to nestálo, se stalo jen proto, že se nechtělo...respektive vypadalo to, že se chce aby to stálo a pak se vlastně zjistilo, že se nechce, jsou ovšem škarohlídové, kteří jsou ochotni tvrdit, že to nestálo, protože se nemohlo, ovšem rozumný muž ví, že když se nemůže tak se nechce:-).
|
|
|
Jo, ale puvodni vtip byl prave v te nejasnosti ;-)
|
|
|
Nelze mi polemizovat se starým alfa samcem a to přesto, že mladý sameček byl zrozen v minulém století a do školky byl vozíván trolejbusem ze zastávky v Jíčínské ulici (této na Vinohradech v Praze) a ohrožován coby dítko samopalem v rukou vojáka osvobozenecké armády Varšavské smlouvy hrajíce si na dvorku pavlačového domu, kde přebýval v nejvyšším patře bytu, který dnes by byl nazýván slují, toliko neměl jiné vytápění než kamna na uhlí, pro které byl posílán do sklepa aby si pak umyl své dětské dlaně ve společném umyvadle na chodbě, ale jen studenou vodou, dálkového a místního ohřevu neznaje. Močiti a káleti pak chodil na společný hajzlík, ale pouze v případě, že klíč na širokém ocelovém kruhu byl zavěšen na háčku vedle dveří, jinak mu nezbylo než křížiti nohy nebo potupně použít nočník, pokud tedy nebyl nucen potřebou vyběhnouti na zarostlý dvorek, kde u zdi bylo příhodné křoví. Chtěl bych se však tázaného arbitra člověčích vztahů zeptat co znamená značka označovaná jako :p neb význam této mu uniká a z neznalosti by se mohl mladý sameček domýšlet, že si z něho zralý muž dělá prdel:-).
|
|
|
Značka označovaná jako :p je tzv. emotikon.
Je to takové kulišácké povypláznutí jazyka. :)
|
|
|
pokud má muž nechuť k umývání nádobí, měl by ji překonat, vytáhnout z kešeně dvacet tyček a dojít do kvelbu pro nějakou Boschku, která bude nádobí umejvat za něj a líp než on. řešení v takovém nadužívání respektu ze strany ženy je nežádoucí.
8o)
|
|
|
Není muži dovoleno vyhazovat peníze za přístroj, který žena považuje za zbytečný, protože je spořivá nikoliv však lakotná a práci považuje za součást života. Je pak mužem velebena za svojí víru a ženský přístup k dílu. Muž se potom nezdráhá přidělávat rozličné poličky a vůbec kutit dle přání ženy a navíc ho to baví, protože bývá odměněn pochvalou jeho zručnosti a to přesto, že dílo není vždy dokonalé. Je rád, že domov je dle gusta ženy a s pokorou přijímá i změnu dispozic obydlí neboť je respektováno, že pozice oblíbeného křesla je neměnná.
|
|
|
P.S. ženě byl mužův výplod přečten a ženou pochválen, co bylo ženou kritizováno byl styl, který žena považuje za zbytečně složitý a komplikovaný. Muži bylo sděleno, že žena je ráda, že si muž hraje a nezlobí.
|
|
|
Mě mytí nádobí taky nebaví, a to muž nejsem. Nejhorší bylo, když nás naši kdysi nutili umývat nádobí v napuštěné vodě. V takovém tom špinavém eklhaftu, kde plavaly slupky od brambor. Fujtajbl, a pak nám vyčítali, že jsme líní. Nechápali, že jsme jenom esteticky citliví.
Krátká poznámka na adresu jistého českého specifika: ve slušných rodinách od středního stavu výše je běžné pověřovat výkonem domácích prací služebnictvo. Právník a člen okresní honorace, vyžadující po své ženě vlastnoruční leštění parket a vaření teplých večeří, by byl v Anglii či Francii považován za něco jako přírodní úkaz.
|
|
|
fuj, to si taky pamatuju, nejen že v té vodě plavaly zbytky potravin, ale navíc ještě smrděla jídlem. I moje matka pokládala za známku lenosti, když člověk nebyl ochoten radostně vnořit ruku po loket do tekutého humusu. :-(
|
|
|
Druhý odstavec: Díky, že se nemusím namáhat s vlastní formulací a že mi stačí jen "+1". Brilantní!
|
|
|
Ženě bylo mužem navrhováno nesčetněkrát delegování některých prací na pověřenou osobu, ale žena je povahy konzervativní a z poměrů dalo by se říci chudobných a veskrze plebejských a komandování jí je cizí. Navíc tvrdí, že povalováním by si kazila postavu což by muži nebylo po chuti. Muž je s tím smířen a ušetřené prostředky z honorování cízí práce věnuje na ženiny ozdoby. Což je ženou přijímáno s radostí neboť věří, že zlato vhodně zpracované je nejen vkusné ale i hodnotné a po muži jež je o mnoho starší jí aspoň zbyde památka, která může být v těžkých dobách použita k obživě.
|
|
No, kazdopadne Urzo ti preji pevne nervy a mnoho stesti v jeho budoucim pocinani. Pokud jsou oba dostatecne chytri na reseni partnerskych krizi (a preziji obdobi laktacni psychozy), je mozne, ze jim to manzelstvi klidne i klapne. Trosku podezrele mi ale je, jak pises, ze se spolu nikdy nehadate. Ono to je dobre, protoze si asi v hodne vecech rozumite, nebo se umite domluvit i tak nejak bezeslovne, coz je fajn, ale pokud se NIKDY nehadate, pak je mi to dost podezrele a spis mi to trochu zavani tim, ze se o svych problemech spolu nebavite. A na to teda bacha, pac to pak trebas za par let najednou muzou v tvy zene bouchnout saze (nebo v tobe) a budou lita trisky sto metru vysoko a vymlati to vokna v cely ctvrti...
Kazdopadne ale mi Urzo prijde, ze ve svem "mladickem nadseni" ti trochu unika, ze autor toho predchoziho clanku, je patrne o neco starsi, o poznani vyhorelejsi a obouchanejsi, ze sveta znechucenejsi a v neposledni rade si trebas take zacina uvedomovat ubytek sil, ktery ty ve svem veku jeste patrne nepocitujes. Ono se to ale pak nejak tak plizive zlomi... a clovek pak uz nema ani chut se zase do neceho poustet, zase budovat novy hnizda, zase nahanet nakou novou zenskou, atd. a je z nej chlapik mezi petatricitkou a smrti s krizi identity, krizi stredniho veku, dvema hypotekama na krku a casto i cirhozou jater...
Uplna troska z nej sice trebas neni, ale vyzdimana onuce bez energie a v podstate bez duse ano. A takovej clovek si pak trebas radsi ulevi clankem na d-fensovi, natahne si budika a jde si lehnout do pelechu, aby rano mohl vstat, odplouzit se do kolbenky, kde bude roztacet kola naseho postsocialistickeho pseudokapitalismu, aby vydelal mergle na ty hypoteky za ty hnizdecka, ve kterejch zijou ty tebou opevovane cilevedome samice, ktere si s nim vytrely to... a pak se zase vrati do te sve pronajate garsonky a cumi do zdi a v hlave ma pusto a prazdno.
Nesnazim se tim rict, ze tvuj nazor, ktery si v clanku prezentoval, je zcestny, koneckoncu sam jsem vyjmenovaval body, se kterymi se jednoznacne shoduju, ale rekl bych, ze tvuj pohled je hodne ovlivnen prave tim "mladickym nadsenim" a energii, kterou ted mas a vubec si nedokazes predstavit, ze bys ji jednou nemel...
|
|
|
O problémech spolu mluvíme, ale jsme oba zaprvé flegmatici a zadruhé se řídíme daleko víc logikou než emocemi, takže ty problémy řešíme, jen se u toho nehádáme. Jiná věc je, že by někdy bylo snažší se pohádat, protože naše řešení bývají typicky šíleně časově náročná, některé spory trvají i měsíce.... nicméně nemíváme spory "vztahové" či "o praktických věcech" (respektive takové spory se vyřeší řádově během vteřin až minut, takže pořádně ani nevzniknou), spíše jsou to spory o životních postojích (jeden hrozně dlouhý byl třeba o Muslimech, další podobně rozsáhlý se týkal trestní a jiné zodpovědnosti dětí v naší, minarchistické a anarchokapitalistické společnosti).
Co se týče stáří a zkušeností mě a autora, tak si dovoluji nesouhlasit. Nepovažuji se za žádného světáka a kdyby bylo autorovi 40, pak bych souhlasil (i když ten článek bych asi stejně napsal).
Jenže jemu je 30, mně 23, to zas tak propastný rozdíl není; zejména v kombinaci s tím, že jsem byl nucen kvůli svému otci-alkoholikovi "opustit dětství" o poznání dříve, než bych asi dobrovolně chtěl. Zaprvé už o mně v mladších letech nebylo nijak zvlášť pečováno a zadruhé jsem v osmnácti vypadl z domu a jedu sám na sebe.
Rozhodně tím nechci tvrdit, že dotyčný není zkušenější - rozhodně je. Na druhou stranu ne o tolik a pokud porovnáme čas, během kterého žijeme sami na sebe bez rodičů "za zadkem", nejspíše dojdeme k dost podobným číslům (jestli jej živili rodiče na VŠ, je soběstačný asi šest let, já pět).
Fakt tím ze sebe nedělám žádného dospěláka, jen odmítám nějaký "propastný rozdíl v životních zkušenostech" mezi sebou a autorem článku, na který jsem reagoval.
|
|
|
Pozor, ja te tu neobvinuji z zadneho svetactvi. Jen sem upozornoval na to, ze tvuj pohled je mozna presprilis optimisticky diky zivotni energii, kterou mas. A je tedy pravda, ze nevim, jak je tomu u ostatnich, ale kolem te tricitky jsem opravdu zacal dost intenzivne vnimat jeji ubytek... a to bych rekl, ze cloveku hodne zmeni pohled na svet.
|
|
|
úbytek energie ve třiceti? To jsi dost troska.
ale k autorovi předchozího článku, přece není vina té jeho přítelkyně, že mu ubývá energie a nechce si nikoho jinýho hledat.
|
|
|
A tak zas az takova troska nejsem, ale rozhodne to citim...
|
|
|
jestli ona to nebude spíš obyčejná lenora, na úbytek energie je ještě dvacet let čas.
|
|
|
Vidíte, já naopak zatím registroval pouze výrazný přírůstek energie.... když jsem opustil rodiče, začal pracovat a studovat, vydělávat napřed na sebe a pak i na rodinu, začalo mi to připadat daleko lehčí než předtím. Ale možná se to ve třiceti zlomí.
|
|
|
Od urciteho veku fakt zacnou ubyvat sily a energie. Nejdriv jen tak nenapadne, ale nezastavi se to. U kazdeho to prijde jindy ale malokdo stihne umrit driv nez to prijde.
|
|
|
To jo, ve chvili, kdy sem se postavil na vlastni nohy a zacal zit sam za sebe, to jsem takovou vlnu prozival taky. Ne nejak zasadne euforicky, ale kazdopadne to vedomi toho, ze cokoliv, co delam, delam za sebe a pro sebe, nikomu se nemusim zpovidat a nikdo mi do toho nekeca, cloveku rozhodne nalije energie do zil :-)
Ubyvat energie mu zacne az po letech pod tihou stosu slozenek, zrad, krivd, svinaren a vselikeho svinstva, se kterym se setkava a v mladsim veku je budto nevnimal, nebo se s nimi nesetkaval, nebo mu jeste nedalo tolik prace se z toho vseho otrepat... (ale to ted mluvim pochopitelne za sebe, nemuzu mluvit za autora tamtoho clanku)
|
|
|
Jen ono taky takový nespavý dítě dokáže hodně.
|
|
|
Bohužel, zde ale neřešíme otázku, která se váže k rodičům za zadkem nebo počtu let samoživitelství...přijde mi, že vy si stále odmítáte připustit, že se vám může stát něco podobného co člověku, na kterého jste reagoval.
Také nejsem nijak starý, ale už jsem měl vztah, kde se partnerka začala měnit a je to velmi těžké ukočírovat. Podobně jako vy jsme si ve všem rozuměli, chápali se pomalu beze slov a myslel jsem si, že snad s nikým si už více rozumět nemůžu. Jenže dokončili jsme VŠ, přišly peníze, v nové práci kámošky-pipinky, nakupování hadříků, kafíčka, kolegové rádoby manažeři jí začali valit klíny do hlavy. A holt to nezvládla a okolí si jí začalo formovat. Časem přišel její přístup typu "proč s tebou mám řešit problémy běžného života, když můžu nic neřešit a jen si užívat". To že se za ní otočil každý idiot potom mělo za následek značné zbytnění jejího ega, takže nabyla dojmu, že všechno se bude řídit podle ní. To byl však pochopitelně kámen úrazu a přišly hádky. Valiči klínů ještě přidali ("on je na tebe tak hnusnej? No to je hajzl. Já bych se k tobě tak nikdy nechoval") a výsledkem bylo, že mi zahnula a já vztah ukončil. Po 4 měsících s idiotem z práce přišly sms, že udělala chybu, že to není ono a chtěla by to vrátit, omluvy, prosby, atd.. Pro mě to ale už byla mrtvá záležitost.
Shrnutí, bylo naprosto jedno jaký byl vztah na začátku a že to fungovalo, že jsem to já kdo vydělával podstatně víc a táhl hlavní výdaje. Uvědomte si také, s kým trávíte podstatnou část svého času (pokud už děláte full time), s partnerkou to rozhodně není a negativní vlivy ze strany těch, s kterými tráví člověk většinu svého času jde potom kompenzovat velmi těžko. Závisí to prostě na osobnostech obou partnerů jak se nechají ovlivnit. Tím myslím, že takhle může zjančit i chlap.
|
|
|
moc nevěřím na to, že se lidé nějak výrazně mění. Jedno jestli muži nebo ženy. Častěji se stává, že si jeden druhého maluje a pak najednou zjistí, že ten dotyčný takový není, místo aby si to přiznal, nařkne ho, že se změnil.
kdyby vaše partnerka byla tak tvárná, aby jí stačil názor okolí k zásadní změně povahy, nejspíš by se nechala utvářet i od vás.
|
|
|
Já si myslím, že lidé se mohou měnit, je to pochopitelně individuální a s věkem tato možnost nejspíše značně klesá.
Utváření, no jak od koho...nevím, jestli máte děti, ale jsou značně tvárné, jenže zkuste to říct jejich rodičům například v pubertě:-)
Problém si myslím je ztráta respektu..to je podle mě i případ autora původního článku...potom se může na hlavu stavět, ale nic nezmůže. Prostě ta holka už k němu nevzhlížela. Čí je to chyba nebo proč?...no těžko říct:-)
Každopádně Urzův článek, a nemyslím to zle, hodnotím jako že sytý hladovému nevěří...stát se to může a když se to stane tak je hodně těžké z toho vyjít s čistým štítem. Hnusy tohoto kalibru jsou často dost o nervy.
|
|
|
děti a tvárné? No to je snad vtip. U dítěte se můžete pokoušet o ledacos, uplácet, slibovat, vyhrožovat, klít, pentlit, jít dobrým příkladem nebo špatným, ale jejich povahu příliš nezměníte. Může být, že odkoukají vzorce chování, ale povaha zůstává. Je to vidět u více dětí, každé je jiné i když mají stejný vzor. Jednoduše je tam nějaký základ a s tím není možné hnout a dokonce to ani nebude prospěšné.
u autora původního článku byl spíš problém s tím, že jeho přítelkyně pochopila dříve než on, že jejich soužití neprospívá ani jednomu z nich a udělala to nejlepší co mohla.
Urza je mladý a zřejmě má minimum zkušeností, přesto má jasno. Vztahy by "nelámal přes koleno", udržuje vztah, který mu vyhovuje a který zřejmě má perspektivu a ještě s velkým nadhledem dokáže pochopit, že mu nikdo na vztah nevystaví zaruční list. Z mého pohledu má velmi zdravý náhled na vztah a z toho důvodu i značnou naději na úspěch. A jako bonus se nenechává ovlivnit nějakým názorem většiny zkušených, který je stejně ve vztahu dvou lidí k ničemu.
|
|
|
Děkuji. Od Tebe si takového názoru vážím.
|
|
|
Jak říkám, stát se to rozhodně může a též jsem to zažil.
Ale prostě jsem to vyřešil tak, že jsem vztah ukončil, protože mi nevyhovoval a tečka. Žádné scény, žádné hanění parnerky, žádné články na D-F, žádné odsuzování nějaké skupiny žen.... a zejména žádné nekorektní aplikace nějakých dementních statistických dat.
|
|
|
Jako kniha, Jani, jako kniha. Ani nevíš, jak moc s Tebou souhlasím ;o))
Sám tolik zkušeností nemám, ale lidé se podle mě skutečně moc nemění....
|
|
|
Ale mění. A u vás (žen) jsou ty změny vždy takové zlomové. Třeba po opuštění radnice s oddacím listem v ruce, po narození potomka, nástupu do zaměstnání po mateřské,... To se jeden nestačí divit:).
|
|
|
A pak pravidelně každej měsíc. Jak říká klasik: Nevěř něčemu, co krvácí několik dní a neumře. :p
|
|
|
To je naštěstí krátkodobá záležitost a obvykle se to vrátí do původního stavu.
|
|
|
Nebo do jiného stavu. :) Kráttkodobá, jo? No, jak která.
|
|
|
|
jestli ono to není vztah v relaci "akce-reakce".
z radnice jde chlap s pocitem "je moje, ale pro mě se nic nemění"...takový přístup holku určitě změní...
po narození šklíbáka je to zase on, kterej musí makat jak barevnej, přestanou být důležitý jeho plány a zájmy...a pokud to neunese, stane se kverulantem, který je obecně považován za neschopného troubu, co si neví rady s vlastním životem - tohle zjištění taky ženskou změní...
no a nástup do práce po mateřské je návrat do kolejí dvou soběstačných lidí, kteří spolu žijí a spolupracují...žena už zase není závislá na muži, jehož ješitnost nemusí ztrátu místa živitele rodiny unést...
Rozhodně si nemyslím, že "ženský se mění" je záležitost jednostranná. Dle mého je to vinou mužského pohledu, který sleduje ženskou reakci na změnu chování "pána". "Pán" samozřejmě do bězvědomí hájí linii "já jsem se nijak nezměnil".
8o)
|
|
|
Dá se na to nahlížet i jinak.
Žena jde z radnice s pocitem "už je můj a nemusím se tak snažit", po narození šklíbáka má někoho jiného, pro koho žít (chlap může makat stejně a o víkendech dál přerovnávat známky) a po nástupu do práce je plno nových kamarádek a jejich "zkušeností", které je třeba aplikovat i na chlapa, co má doma.
Chlapi se také mění, o tom žádná. Jen je to takové pozvolné a nepotřebuje to tolik podnětů zvenčí:).
|
|
|
a takhle to máš doma? Nebo jsou to jen řeči oposlouchaný od kamarádů, kteří ti předávaj zkušenosti, které pak aplikuješ doma? :-)
|
|
|
Jo, skoro takhle to mám doma - až na ty známky:).
Odposlouchaný od kamarádů mám tak akorát podobné postřehy. Každý to řešíme jinak. Někdo na manželku tlačí, ve snaze vrátit do původního stavu, někdo to nechá být a někdo něco mezi tím. Výsledky jsou také různé, od navrácení do (téměř) původního stavu až po rozvod.
|
|
|
Vrátit do původního stavu... třeba dát šklíbáka do sirotčince?
|
|
|
Osobně jsem zatím téměř u nikoho žádné zásadní změny nepozoroval (ani u chlapů, ani u žen), ženat jsem byl jednou a po opuštění radnice s oddacím listem v ruce se nestalo vůbec nic nového ;o)
Ale tak každý máme jiné zkušenosti.... otázka je, kdy se taková žena skutečně "změní". Logičtější mi připadá, že by ve skutečnosti byla taková, jako po svatbě, akorát se předtím "přetvařovala", aby ke svatbě došlo. Neřekl bych ale, že pokud spolu dva žijí, že se lze přetvařovat nějak dlouhodobě. Krom toho naprosto totéž může dělat i chlap, to přetvařování nebude mít s pohlavím moc společného.
|
|
|
Přetvařovat, to snad ani ne. Zase si tu změnu nesmíte představovat tak, že na radnici vejde fajn holka a z radnice vyleze semetrika:).
|
|
|
Tak já si tu změnu nepředstavuji nijak. Sám jsem ji nezažil a netuším, proč by se někdo měnil.
|
|
|
To byste se divil.... jeden takový vztah jsem měl, nebyl ani moc dlouhý, nicméně jsem se snažil být pořád hodný a ve výsledku jsem ze sebe nechal udělat šaška. Nechci tu zbytečně zabíhat do moc velkých podrobností, ale jen abyste byl v obraze, že to nebylo úplně nevinné, tak mi pořád vyčítala skoro vše, co jsem udělal, dokonce mi jednou vyčetla dárek, zlatý řetízek (a ne z legrace, ani ne jemně, ale byla z toho přímo scéna o mé bezcitnosti), snažila se mi kádrovat přátele (to bylo jediné, co jsem si nenechal líbit), pořád žárlila a monitorovala mě, avšak sama mě několikrát podvedla (já o tom věděl a vždy ji odpustil).
Inu, rozešel jsem se s ní. Neměl jsem potřebu psát veřejně, že je kráva. Neměl jsem potřebu tuto svou zkušenost nikde ventilovat. A už VŮBEC mě ani nenapadlo na základě této zkušenosti vinit ženy obecně (nebo emancipaci). Spíš jsem se nějakou dobu styděl za to, že jsem se nechal připravit o vlastní hrdost a klesl tak hluboko. S odstupem času jsem za tu zkušenost rád. Každopádně jsem se nikdy necítil zhrzený, podvedený, ublížený a zneuctěný, maximálně tak sám sebou, že jsem se byl ochoten ohnout. I kdybych měl ale potřebu vinit někoho jiného než sebe, budu vinit asi ji, rozhodně ani omylem takové kraviny, jako dobu, emancipaci, nebo -nedej bože- nějakou skupinu žen, které s ní mají nějaké společné rysy!!!!
|
|
Miluju matfyzáky, jeden z nich je můj bratr ;-)
To oni a jim podobní posunují lidstvo a civilizaci kupředu. I když jejich zásluhy a vlastnosti na celé mužské pohlaví (a tedy i na sebe) tak rádi vztahují prý zmrdobijci, co se můžou posrat, když má někdo schopný úspěch v profesi a vylítne z "tradiční" škatulky.
Jenom proto, že je ženská - někomu takovému by se to nemělo dovolit, svoboda má přece svoje meze ;-)))
|
|
|
Já miluji hlavně matfyzačky ;o))))
Každopádně jsem rád, že se Vám článek líbil.
|
|
až na ten závěr, považující onoho "zhrzeného" naštvaného autora za debila. Vlastnosti jeho partnerky se totiž za celou tu dobu čtyř nebo pěti let MĚNILY, lví podíl na tom měla jistě firma, ve které byla postrkována nahoru a postupně vmanipulovávána do pro firmu žádoucích rolí, názorů a vzorů.
Statisticky jistě lze použít "ženskou, co znám pět let", sotva však "ženskou, co se mi celých pět let mění před očima". Prostě narazil na pro sebe nevhodný typ ženy, zbytečně čekal a snažil se něco "řešit". Přeji mu, ať si už najde nějakou "hotovou", inteligence a buchty s tím nemají co do činění.
|
|
|
Já s tím označením autora za debila naopak naprosto souhlasím.
Mohl napsat článek o tom, že se vzpamatovává z rozchodu, jak ho mrzí, že se cesty jeho a expřítelkyně rozešly, nebo jak si člověk přijde opuštěně, když partner tráví 14 hodin denně v práci. To bych ho i politovala, protože každou z těch věcí jsem zažila.
Místo toho stvořil ufňukanou stať o zhoubnosti emancipace, která vede ženy k drzému odmítání tradičního modelu muže = hlavy rodiny a ženy = jemu podřízené. On přece MĚL PRÁVO být ta hlava, protože se narodil s pindíkem! A když to ona odmítla uznat, znamená to, že je zmrdice, co chce chlapa akorát zválcovat, vysát z něj lásku a sežrat jako kudlanka
PS: slečně tímto gratuluji ke správnému životnímu kroku. Musí být hodně odolná, když si představím toho debila a jeho proslovy na téma "svými profesními úspěchy potlačuješ moji tradiční roli v rodině a společnosti", 3 roky bych to asi nevydržela.
|
|
|
Mě tedy, s dovolením, spíše ta vaše verze přijde taková fňukací. To si měl jako sednout, nic nedělat a jenom se litovat, že partnerka tráví 14 hodin v práci, atd.? On se rozhodl s tím něco udělat, byť neúspěšně.
Trošku jste si to přiohnula k obrazu svému. Já tam četl tedy něco jiného. V tom článku je celkem srozumitelně napsané, že OBA dva chtěli mít ve vztahu vůdčí roli. On píše, že proto, že se tradiční model osvědčil. její důvody neznám.
|
|
|
Proč by měl sedět a nic nedělat?
Pokud nebyl ochoten její životní styl překousnout, měl se s ní rozejít. Poplakat si nebo se ožrat a třeba i napsat článek na net, jak je hrozné, když milujete někoho, s kým nedokážete žít. Místo toho ji vyčítal, urážel a pokoušel nacpat do jakéhosi "modelu", takže nakonec nechala ona jeho - a tak se pomstil jí i ostatním ženám sepsáním hanopisu na emancipaci.
|
|
|
Vy jste asi četla jiný článek, já četl článek o dvou lidech a ani jeden z nich nechtěl v ničem ustoupit tomu druhému. Není mi jasné, proč pořád děláte z jeho bývalé partnerky nějakou chudinku, které bylo ubližováno. Vždyť ona si ho také chtěla nacpat do svého "modelu".
A jaký hanopis na emancipaci? To je prostě konstatování faktu. Většina mužů byla prostě v tradičním modelu vychována tedy je velká pravděpodobnost, že ženy typu jeho bývalé partnerky mohou mít značné problémy ve vztazích. Proč si před tím zakrývat oči?
|
|
|
většina mužů na tomto území nemohla být vychována v tradičním modelu, protože socialismus a podmínky žití určitě nepředstavovaly žádnou tradici. Pokud ovšem socialistickou rádobyemancipaci typu ženy na jeřáb a všechny do pracovního procesu a děti do jeslí už v šestitýdnech života, protože erár zajistí jejich lepší výchovu a žena doma s dětmi je vynález kapitalistický a proto fuj. Dále pak hity jako Vitana vaří za vás a guláš v konzervě pomocník každé hospodyňky.
zkuste to prohnat hlavou než začnete vyprávět o "tradici".
|
|
|
|
Musím se přiznat, že jsem to nepochopil. Mám to chápat jako argument typu " nedostal jsem se na VŠ, měl jsem špatnou práci, atd, protože zlej socialismus"?
Jestli na uspořádání jak to bude fungovat v rodině včetně tradic a zvyků vaší rodiny potřebujete ten správný politický režim tak to je hodně smutné.
Vy jste to ale určitě pochopila, že jsem tradičním modelem myslel, že hlavou rodiny je otec.
|
|
|
Smutné? Spíš logické.
Tak třeba můj otec byl vychován v "modelu", kdy se o něj starala chůva. Babička byla studený čumák a dědeček by raději umřel, než aby ho viděli s kočárkem (taková zženštilost, fuj). Takové uspořádání ovšem ve své rodině nezopakoval, neboť přišel bolševik. Já i brácha jsme chodili do jeslí i školky a maminka zase do práce.
|
|
|
to nebyl argument typu nedostal jsem se na VŠ . . , to bylo vysvětlení toho, že vaše představa "tradičního" vztahu je velmi ovlivněna socialistickými "výdobytky". Socialismus nepopíral otce jako hlavu rodiny naopak, jen tak nějak paralelně donutil ženy k emancipaci, nezřídka nechtěné. Vynucená emancipace nic dobrého nepřinesla, jen zmatek. Obávám se, že ta pačoláda v hlavách zastánců "tradiční rodiny" je způsobena právě tímto. Žena pracuje a ještě se stará o rodinu a zvláště pečuje o manžílka. Tohle přesně byl ten socialistický model. Zachování pofidérních tradičních hodnot říznutý novodobou emancipací.
ale je možné, že se vaše představa o "tradičním" modelu odvíjí z jiné doby, potom by mě zajímalo, jak konkrétně ten váš "tradiční" model vypadá.
|
|
|
Hm, tak asi byla chyba psát slovo "tradiční model", protože zjevně nejen vy máte toto slovo ve svém gender-slovníku jako top-fuj a působí to jako hadr na býka.
Takže za prvé, já psal o tradičním modelu, kde je hlavou rodiny muž, nic víc. To jste si k tomu, opět nejen vy, sama vyfantazírovala, že "moje" představa musí být určitě ovlivněna nějakými socialistickými výdobytky.
Někde jsem to tu už psal jaká je moje představa a jak to fungovalo a funguje nejen v naší rodině, ale i v širokém příbuzenstvu (myslím, že v jedné reakci na Noru), pro vás možná překvapivě, bez ohledu na politický režim. Ve zkratce, to je taková představa, že je vpodstatě jedno, kdo je hlavou rodiny, protože z toho neplynou žádné extra "výdobytky". Jen si osobně myslím, že lépe to funguje, když je hlavou muž. Pro méně chápavé - za tradiční model nepovažuji to, že je otec pán a jeho manželka služka.
Mimochodem jak tak čtu reakce na můj příspěvek tak to určitě zase musel proběhnout v TV nějaký výplach typu retro, protože mě není potom jasné, že tu všechny víte nejlíp jak to fungovalo v českých domácnostech za socialismu.
|
|
|
Tak Moussa to pravděpodobně nějak ví i z vlastní zkušenosti, protože v té době (za socialismu) žila a byla již dost stará na pozorování světa.
A co se týče té "hlavy rodiny", můžete tedy nějak rozvést, co přesně tím myslíte? Ať máme tedy jasno v názvosloví a nemáme každý jiné představy.
V každém případě ale lze souhlasit s tím, že ve většině případů bude ta role vhodnější pro nějaké pohlaví (obecně možná pro muže, protože ženy bývají submisivnější), avšak rozhodně nemůžete říct, že to platí vždy a v každém vztahu - nelze tím ani argumentovat pro žádný konkrétní vztah, protože ti dva mohou být jiní.
|
|
|
Ten tradiční model s hlavou rodiny ovšem může fungovat (možná) jen v případě, kdy je pan otec jediným živitelem manželky a dětí. Dnes je to ale spíš silně "netradiční", že?
To "možná" jsem napsala proto, že mám určité pochybnosti, zda tento model fungoval vždy a za každých okolností ke spokojenosti OBOU partnerů a jestli byla zcela závislá (a povinně poslušná) manželka v každém takovém svazku šťastná.
|
|
|
Tezko muze byt pan otec v beznem pripade zivitel cele rodiny, kdyz mu stat sebere (zatim jen) polovinu prijmu a prerozdeli je na podpory pro svobodne matky a financovani neziskovek se slovem "gender" v nazvu. :-)
Ja mam zase velmi konkretni pochybnosti o tom, ze naprosta vetsina chlapu vidi/videla jako hlavni napln zivota sikanovat manzelku.
A spokojenost zeny je krasne vyjadrena vetou nevi co chce, ale nedo pokoj, dokud to nedostane.
|
|
|
Tedy kdyby mi stát furt nekrad prachy a nerozdělovat to na nemakačenky a vychcánky, tak bych si mohl pořídit několik manželek a hromadu dětí. Takhle živim šmejdy a neschopnej póvl.
|
|
|
Tady s tím souhlasím, kradení peněz komukoliv a jejich přerozdělování jakékoliv skupině je vždy špatně - bez ohledu na to, zda se jedná o nějaké gender organizace, či nikoliv.
|
|
|
Bohužel, žencký maj v důsledku přirosené selekce vymáknuté mechanismy, jak dostat z chlapa prachy. Proto myslím, že by premiérem měla být žencká. Ta by jim tyhle penězovody zařízla v cuku letu.
|
|
|
takže dnes to nejde, protože ekonomická situace není příznivá. Kdy byla doba příznivé ekonomické situace, že většina mužů mohla živit celou rodinu?
|
|
|
To ja nevim. Kde se vubec vzal pojem "zivitel rodiny"?
BTW: V knize Gateway od Fredericka Pohla je popisovana jedna mimozemska civilizace, kde samicky nemely (vubec) zadnou inteligenci a jen tak si vegetovaly. Kdyz jsem si to kdysi cetl, napadly me dve veci:
- Jakej ma vlastne Frederick vztah k zenam
- Nemely obe pohlavi spokojenejsi zivot?
|
|
|
|
K Frederickově vztahu k ženám samozřejmě nemohu nic říci na jistotu, nicméně soudím, že ta kniha o tom vztahu příliš nevypovídá. Sám sice nepíšu knihy, ale tvořím například světy DrD, kde se lze setkat s různými společnostmi, mimo jiné i takovými, ve kterých bych ani omylem žít nechtěl, jen mi to prostě připadá zajímavé pro hru.... tak jemu to mohlo přijít zajímavé pro knihu.
A spokojenější život.... jestli ženy, to se nedá soudit, protože nemá-li někdo žádnou inteligenci a žije jen vegetativně, není ani spokojen, ani nespokojen.... a muži dle mého názoru museli být fakt chudáci ;o)
|
|
|
Herbert ju mal v Dune.
http://en.wikipedia.org/wiki/Axlotl_tank#Axlotl_tank
|
|
|
s těmi jeřábnicemi - vzpomínám na jednu romanci z továrny...kdysi v ČKD, kde jsem dělal kolem r.85, pracovala nádherná jeřábnice ze Slovenska :o))) chlapi po ní slintali jak malej kluk, když vidí červený auto na vysílačku. nicméně to byla mladá paní a její manžel byl do ní zamilovaný až po uši. každé ráno se spolu políbili pod žebříkem k jejímu jeřábu, oba samozřejmě v montérkách, ona se šátkem na hlavě...ona se pak jala ladně šplhat do své kabiny pod stropem haly a její manžel jí zamilovaně zespoda pozoroval. (a spolu s ním jí čučela na zadek půlka fabriky...) když se vyškrábala do kabiny, zamávali si a poslali vzdušný pusanec. on se pak odebral ke své obráběcí fréze...prostě krása. to se dnes asi již skutečně nikde nevidí...věřím, že i ta Vitana jim musela šmakovat, byla-li konzumována jednou lžící z jednoho kastrůlku...
|
|
|
Kdyby to BYL "článek o dvou lidech, z nichž ani jeden nechtěl v ničem ustoupit tomu druhému", bylo by to OK. Napsala jsem to myslím jasně: to se stává, že se k sobě lidé nehodí.
Ale jde o text zcela jednostranně ukazující prstem na expartnerku. To ona se měla připůsobit, protože jakýsi "tradiční model". A když to neudělala a správně pochopila, že s autorem žít nemůže, je citlově oploštělá mrcha.
Tomu se říká házení bláta. Nikoliv "konstatováí faktů".
|
|
|
Vy to takto píšete záměrně, schválně píšete jenom o A, ale opomíjíte B. Ta jeho partnerka chtěla být také hlavou vztahu, a proč? Protože chtěla zachránit světový mír? To jistě ne, důvodem si tipuji bylo, že prostě chtěla.
K tradičnímu modelu. Tradiční model není žádné sprosté slovo. Vy to prezentujete, že je to pomalu ženské nevolnictví. Například moji rodiče, oba vysokoškoláci, takto žijí naprosto spokojeně, otec je hlava rodiny a určuje prostě hlavní směr, ale samozřejmě matka si může dělat co chce a realizovat také jak chce. Můžete to popírat, ale takto se to historicky osvědčilo. Hlava může být víceméně jenom jedna. Jak to kdo má mě nezajímá, pokud vám tento model vadí, určitě jste si to zařídila jinak a funguje vám to. Já vám to neberu.
Ve finále je totiž to stejně jedno, prostě oba dva chtěli něco co může mít jenom jeden a nedomluvili se. To co děláte je jenom hra se slovy. On chtěl být hlavou ve vztahu a protože se tomu říká tradiční model tak to napsal. Vy ale nemáte ráda tradiční model tak ho vytrhnete a točíte se tu na něm jako jediném argumentu, ale on tam psal daleko více důvodů proč ten vztah zkrachoval a proč ji označil jak ji označil.
|
|
|
1/ Tradiční model se historicky osvědčil STATISTICKY, což znamená, že jím prostě NELZE argumentovat v konkrétním vztahu dvou konkrétních lidí. Je to základní myšlenka celého toho článku, který jsem napsal. Buď mi ji vyvraťte, nebo ji uznejte. Vy jste mou argumentaci zcela přešel a oháníte se tu tím modelem....
2/ Hlava nemusí být jen jedna. Prostě nemusí být žádná "hlava", ti lidi vůbec nemusí řešit, kdo je hlava, prostě se spolu dohodnou a nějak vyjdou. Nikdo nemusí určovat žádný "hlavní směr". Samozřejmě MŮŽE a v NĚKTERÝCH vztazích je to žádoucí (z obou stran), ale NEMUSÍ a v NĚKTERÝCH (byť je to minoritní) vztazích to žádoucí není.
|
|
|
zvýraznil bych i to HISTORICKY, neb dělba práce, kde muž dělal to, na co žena nestačila, bylo celkem logické a přirozené. muž zapřahal voly a celý den oral, tahal klády z lesa nebo pytle zrní apod.a žena dělala logicky ten zbytek - tedy děti, vaření, "pošukávání" po domě atd. ale ani to nemuselo nutně znamenat, že by si žena neuměla dupnout a prosadit si svoje. chlap může lámat skály a klidně může být pod pantoflem, jen to fikne. dnes je ovšem situace ve značné části populace úplně jiná, odpadá jistý typ závislosti fyzicky slabší ženy na silnějším muži, byť se mi slovo "přirozená spolupráce" líbí víc. to vrhá jiné světlo i na dělbu úkolů doma atd. prostě je to mnohem víc o volnosti nebo dobrovolnosti ftom vztahu a rozhodování o dělbě práce není podmíněno primárně stavbou těla. samozřejmě pokud si jeden nezačne prosazovat své představy násilím a to i v případě žen.
takže nějaký "tradiční model", kde je automaticky žena u plotny, je spíš projev zaostalosti než nějaké tradice. mj.mraky chlapů baví třeba vaření a s nějakou submisivitou to nemá společné ani prt.
vysmahl jsi solidní článek.
|
|
|
safra, já potřebovala spoustu slov a spoustu podmětů a přísudků a jiné omáčky, abych řekla, že článek byl dobrý. Pak přijde chlapec a napíše prosté: vysmahl jsi solidní článek, a je to vlastně totéž. ;-)
|
|
|
co se s tim taky patlat v půl druhý ráno, že jo.... :o)
|
|
|
Každopádně děkuji za uznání, potěší samozřejmě každé.
Ale možná víc než uznání mě těší, že je dost lidí, kteří to vidí stejně, u minulého článku mě ty komentáře trochu mrazily.
|
|
|
jo, sice jsme překročili práh do 21.století, ale do vesmíru létá jen pár jedinců. jiní ještě pořád hledají pod zemí červíky do polífky... :o)
líbí se mi hlavně, žes to napsal na plnou hubu, já jsem se do takové reakce pouštět nechtěl, dyž autora ještě bolelo jako to srdéčko, tak jsem byl mírný, ale takhle to sedí prostě víc. otevření tématu mužské demence je fakt zásah.
|
|
|
Tak ono je to možná dáno i tím, že já spíš než kamarády mám kamarádky, takže vlastně se moc neocitám u klasických hospodských řečí, kde se rozebírají ženské, ale daleko častěji si poslechnu o těch chlapech, takže téma mužské demence se mi otevřelo před očima tak nějak samo xDD
|
|
|
Dobrá volba, chválím :o)
Já strávil spoustu dětských let u prarodičů a vždycky jsem miloval vlídnou domácí atmosféru, jakou uměla babička vytvořit a jak jí umí vytvořit jenom ženský. Takže od mala jsem je bral jako živé "poklady", bez kterých není život moc zábavný. nikdy mně nenapadlo jim velet nebo cítit nějakou nadřazenost. Konec konců - jedna má přítelkyně s oblibou citovala motto z mrazíka: ty máš svaly, já mám čáry - a nechat se občas mámit není nakonec vůbec nepříjemné :o) pár holek s tím mělo i problém - z domova zvyklé, že fotr zavelel a všichni do pozoru, tak jim přišlo divné, že je beru jako rovnocenné a měly dojem, že jsem málo dominantní. no, v hospodách je dominantních dlaždičů zatím stále dost...pravda, jak s léty trochu ubylo testosteronu, začíná převažovat jen ten v dobrém slova smyslu respekt, cenění si atd. , ale poslouchat roztomilé dífčí švitoření je i tak balzám a člověk se něco dozví, byť se všechno nedá brát doslova :o) ale s tím dementněním je to bohužel pravda. četl jsem třeba spousty diskusí v souvislosti s provdáním se do zahraničí a musel jsem dát za pravdu některým ženám v tom, že postbolševičtí hospodští chlapáci se mají co učit od kultivovaných cizinců, což je fakt, který jsem si během dlouhé praxe v turistickém průmyslu ověřil. někdy je to fakt vostuda, co tu v Kocourkově chodí za Spejbly...atd. To je skoro na článek, co mně teď všechno k tématu napadá, tak se třeba s něčím přidám. zatím zdar !
|
|
|
Hehe, další článek, to fakt založíme na D-F novou rubriku Žena a život ;o))
To se těším, co to bude :o))
|
|
|
a kurva, uz je to tady! :-D
|
|
|
ale ať nezblajznu drobný kompliment bez mrknutí okem - taky to doprovázím nějakou tou argumentnační omáčkou a navíc kdybys coby dífka jen napsala Bravo !, asi by to znamenalo: drazí šovinisté, nandejte mi, co se do mně vejde ! zamrzlí pařezové holt potřebují nějaký ten podrobnější výklad reality nebo osobní náhled opačné strany, to je jasné, že.
|
|
|
No nevím, jestli partnerka chtěla být také hlavou vztahou, autor říká: "má expartnerka měla pocit, že když vydělává STEJNĚ jako já, bude TAKY nosit doma kalhoty".
To bych chápala spíš jako snahu o férové postavení obou partnerů. Které se autorovi nevonělo, protože měl pocit, že by ho jaksi z podstaty měla poslouchat.
I kdyby ale tu ambici vést měla, co je na tom špatného? Správně říkáte, že chtěli oba to stejné, ale nedokázali se domluvit. Ovšem on to nedokáže zkousnout, pomlouvá ji a naříká, že "kariéra dostala přednost před vztahem, jež mohl mít perspektivu". Jakou perspektivu, ptám se? Že se ona přizpůsobí, samozřejmě.
A to nemluvím o blábolech o kudlankách a dnešních ženách co berou muže jako hračky na jednu noc. Dokážu se uživit sama, a skutečně nechápu, proč bych proto měla svého manžela brát jako hračku na jednu noc. Známe se 15 let a doufám, že spolu zůstaneme na vždycky.
|
|
|
Vida, 15 let s manželem, to už vypadá na širší vztahové zkušenosti. Vzhledem k tomu, že zkušení i nezkušení s článkem souhlasí i nesouhlasí, jen to potvrzuje mou tezi, že souzení názorů podle zkušeností autora jest nesmysl.
|
|
|
s tou perspektivou mně to taky praštilo do očí. evidentně si původní autor něco maloval, nalajnováno podle nějakého pouze jím akceptovaného scénáře, včetně zhodnocení situace jako "život v bohatství, dvě auta a byt na náměstí ble ble ble" a holt nevydýchal, že jeho představa nebyla tou lískooříškovou i pro jeho vyvolenou.
|
|
|
No, a nakonec se vyvolená (jako jediná v tom vztahu) zachovala jako pravej chlap! :-)
|
|
|
Což nakonec asi nebyl takový problém, když předtím toho svého uvrtala k plotně. Není to náhodou obráceně to, co vám tak vadí u mužů?
|
|
|
Mně chlap u plotny nevadí. Resp. vadil by mi tam, kdyby se za to styděl...
|
|
|
No vidíte. Té mé vadí, když jsem tam dva dny po sobě:).
|
|
|
Vidím. Každá jsme jiná - není to úžasný? :-)
|
|
|
|
Uvrtala k plotně? Nikde v tom článku nevidím, že by vyžadovala teplé večeře (jako to dělá hodně chlapů). Jenom je prostě nevařila sama.
|
|
|
plotna = starost o domácnost
|
|
|
Tak ještě jednou: Vy v tom článku někde vidíte, že po něm expřitelkyně starost o domácnost vyžadovala?
Já teda ne. Vidím tam jenom, že se o domácnost nestarala sama. Což bylo možné velmi jednoduše řešit najmutím placené síly, popř. tím, že si autor uvaří sám a žaludek své slečny nechá na své slečně.
To mu ale nevyhovovalo, že. On jí raději cpal do "tradičního modelu", neboli že to má všechno dělat ona, místo té práce, ve které je tak nechutně úspěšná.
PS: Tohle je fakt asi možné jenom v Česku: chlap který se kasá, jak je za vodou, má dvě auta a velký byt, fanaticky prosazuje, že jeho žena musí vařit a šúrovat podlahu vlastníma rukama. To by se třeba v "patriarchálním" Španělsku nestalo, ani kdyby ta žena byla v domácnosti. Když je navíc úspěšnou manažerkou, tak je to úplná fantasmagorie.
|
|
|
Asi nevyžadovala, ale nechala na něm a zřejmě se ani nestarala ("poslední rok jsem vařil večeře já, zařizoval všechny věci okolo běžného života").
V Česku jsou možné různé věci. Třeba být za vodou, mít i více než dvě auta, několik domů, ke každému paní na úklid, manželku která má vlastní podnik plus jiné aktivity a přesto tu samou manželku vidět vařit a občas i uklízet. A ta, světe div se, nemá problém uznávat manžela za hlavu rodiny - tedy dle vašeho být nacpaná do "tradičního modelu".
|
|
|
Jinými slovy, dala mu svobodu. Nechtěla, aby ji obsakoval - na rozdíl od něj, který od ní přesně toto vyžadoval. Proč tedy pro tuto situaci používáte výraz, že jej "uvrtala k plotně"? Vždyť to nedává smysl.
Ano, Česko je velmi specifické, pokud jde o představu "správné manželky". Bylo to moc pěkně vidět v realityšou "Výměna manželek": vesměs šlo o výměnu hospodyň, nikoliv paní domu. Každá se zajímala hlavně o to, jak má ta druhá vycíděnou kuchyň.
Podle mě to souvisí s plebejskými kořeny našeho národa a kultury. Našimi prababičkami byly děvečky, kuchařky a služky, elita se totiž příliš rychle germanizovala a neměla styk s většinou (plebejskou)... Ale to je na dlouhé povídání.
|
|
|
Jestli chtěla nebo nechtěla, aby ji obskakoval, se v článku jaksi nepíše. Výraz používám proto, že někdo se o domácnost starat musí - od toho kdy jeden dělá vše až po každý dělá polovinu.
|
|
|
No právě. Autor by to jistě nevynechal, kdyby po něm obskakování vlastní osoby vyžadovala. Když mu vadilo už to, že se o sebe musel postarat sám, místo aby ho "tradičně" opečovávala ona.
O domácnost se přitom klidně mohl starat někdo třetí. U dvoukariérových vztahů je to ve světě naprostá samozřejmost a pro lidi s jejich příjmy by to nebyl vůbec žádný problém.
|
|
|
Jestli by to s jejich příjmy byl či nebyl problém, neumím posoudit. Každopádně je to opět rozhodnutí, ke kterému by měli ve shodě dojít oba.
(Mimochodem, s tím "ve světě naprostá samozřejmost", se mi zdá, trochu přeháníte, i když připouštím, že je to na západ od našich hranic věc více rozšířená.)
|
|
|
No ovšem oni ke shodě nedospěli, takže ona nevařila ale nechtěla to ani po něm - kde je teda to "uvrtání k plotně"? Zdá se, že někteří muži berou jako zásadní omezování svobody a ponížení, když si musí sami uvařit večeři ;-)
|
|
|
Vy to stále čtete nějak jinak:).
"poslední rok jsem vařil večeře já, zařizoval všechny věci okolo běžného života"
Píše, že vařil večeře. Nepíše, že jen pro sebe. A třeba je po něm chtěla. A to uvrtání (a již jsem to psal) je obrazně řečeno "starost o domácnost". Co vše to zahrnovalo, ví asi jen autor. Ale dá se předpokládat složenky, úklid, nákupy, opravy,....
Někteří muži to tak mohou brát, třeba neumí vařit:).
|
|
|
To bude tím, že já čtu co je tam napsané, kdežto Vy si představujete věci, které tam vůbec nejsou.
Ano, píše, že vařil večeře. Nepíše, že jen pro sebe, ale taky nepíše, že i pro ni. A už vůbec nepíše, že by je ona po něm vyžadovala, že?
Takže celá ta hrůza spočívala v tom, že se musel postarat o svoje jídlo sám. A třeba někdy udělal večeři i pro ni, ale dobrovolně. Ne že ona bouchala do stolu, kde mám hergot žrádlo, cos dělal celý odpoledne.
Stejně tak píše, že se staral o věci "okolo běžného života". Okolo svého běžného života: neboli musel si jídlo na večeři koupit a třeba si i žehlit košile. To ovšem neznamená, že ona předpokládala nebo mu snad i přikázala, aby jí pral garderobu a škrobil fiží.
Všimněte si, že se autor nikdy nepokusil domluvit se s přítelkyní na rovnoprávné dělbě starostí o domácnost, což by bylo logické, kdyby ho uvrtávala k plotně. Ne, on se rovnou snažil prosadit svoji nadvládu - chtěl velet a být opečovávaný, protože je přece muž a právník.
|
|
|
Začíná mne to bavit:).
Zkusíme to jinak. Autor napsal: "poslední rok jsem vařil večeře já". Pokud by autor chtěl napsat, že si vařil večeře sám sobě, věta by zněla: "poslední rok jsem si vařil večeře sám ".
O domluvu se pokoušel, i s tím, jak přiznává, že chtěl "tradiční model". Teď je jen otázka, jestli ten "tradiční model" má pro nás stejný význam. Pokud vy si pod tím představujete bouchání do stolu za pokřiku kde mám žrádlo, tak se poněkud rozcházíme (pochopitelně připouštím, že takový model soužití existuje).
Takže celá ta hrůza spočívala v tom, že žil s někým, kdo do společného vztahu nic nepřinášel, kdo stavěl svoji kariéru na první místo a posléze partnera zcela ignoroval.
|
|
|
kdyby jen to, v Čechách se vyskytují i jedinci, kteří považují za ponížení si i jen otevřít lednici. O hledání vlastních ponožek nebo prádla ve skříních ani nemluvě. Pak jsou schopnější jedinci, ti dokáží vyndat jídlo z lednice, hodit na talíř a "uvařit" ho v mikrovlnce! Někteří z nich tomu pak říkají "starat se o celou domácnost".
jednu takovou rodinu jsem znala zblízka, ona občas něco navařila, chodila pozdě domů z práce, on si to jídlo večer ohřál a když se rozváděli, tak všem tvrdil, že se staral o celou domácnost, protože ona věčně nebyla doma. Když jsem se ptala, jak konkrétně ta starost o domácnost vypadala, protože jsem si ho neuměla představit, jak smýčí, pere, žehlí, cídí, jedině snad nakoupit by zvládal, úplně vážně mi popsal starost o domácnost spočívající v tom, že byl schopen se samostatně navečeřet. Takže někteří jedinci své schopnosti značně přeceňují. :-))
|
|
|
"kdyby jen to, v Čechách se vyskytují i jedinci, kteří považují za ponížení si i jen otevřít lednici."
Kdyby jen to, v Čechách se vyskytují i žencké, které považují za ponižující se starat o děti nebo o domácnost.
|
|
|
A cim dal vic na zapad je to jeste horsi.
Nadeji vidim stale jeste na vychode:
- Proc jsi takova zamlkla, Nataso?
- Myslim, ze me Voloda uz nemiluje, Eleno.
- Proc?
- Uz tri dny me ani jednou nezmlatil.
|
|
|
Aneb jak praví lidová moudrost: co se škádlívá, to se rádo mívá.
|
|
|
škádlení je fajn. kdysi mi byl právě jeden nadsamec - právník předveden jako náhradní tatínek. po pár měsících s panem nadsamcem se s maminkou tak škádlili, až došlo na měření "pinďourů" i mezi námi. celkem jízda. tudy cesta skutečně nevede.
|
|
|
|
1. Tady nejde o to, že oba chtěli být dominantní. Jde o to, že jen jeden z nich - autor předchozího článku - si po té, kdy vztah krachl, sedl k počítači a napsal uplakaný článek, jak se stal ubohou obětí ženské emancipace. Jen on veřejně tvrdil, že na takové postavení má právo jen proto, že je muž.
2. Proč myslíte, že se model žena - hospodyňka, muž - hlava rodiny osvědčil? Já bych si tím tak jistá nebyla, už jen proto, že - zcela jednoduše - kdyby byl tak úžasný a úspěšný, tak by ho lidé neměnili. Možná by bylo lepší si přiznat, že části lidí (pozor, myslím části mužů i žen!) vyhovoval a části ne. a ta druhá část má stejně tak právo realizovat své preference jako ta první. Je to jako s pevným sociálním systémem v minulosti. To, že syn ševce se mohl stát zas jen ševcem, taky řadě lidí vyhovovalo. Ale pro syny ševců, kteří chtěli dělat právníka nebo malíře, byla ta sociální imobilita k zešílení. Dnešní systém je dobrý v tom, že Vám diktuje méně, než Vám diktovaly systémy minulé. Nenutí Vás žít s emancipovanou ženou a přizpůsobovat se jí, Ale stejně tak nenutí tu emancipovanou ženu žít s Vámi.
|
|
|
Ale tak já bych i řekl, že se ten "klasický" model osvědčil. Rozhodně minimálně v minulosti, kdy byla většina povolání o fyzicky náročné práci, na což jsou lépe stavění muži. Co se týče současné společnosti, osvědčuje se lépe asi taky, když už by nebyl žádný jiný důvod, tak proto, že ta tradice pokračuje a lidé jsou tak vychováváni, takže jim to lépe vyhovuje (oběma pohlavím). Možná je to ale i geneticky zakódované, vůbec bych se tomu nedivil.
Nicméně to, že to tak STATISTICKY VĚTŠINOU JE, neznamená, že to tak má platit pro každý pár. Že ho nějací lidé mění, neznamená, že se to neosvědčilo, prostě se to neosvědčilo jim.
|
|
|
k bodu 2 - v tomto ohledu mi přijde zbytečné něco hrotit. řekl bych, že v dávných dobách bylo pro samotnou ženu velmi těžké přežít a spolupráce s mužem byla pro její přežití dost důležitá. samozřejmě její díl spolupráce nikdo nezpochybňuje, jen doby minulé byly víc o fyzické síle a dělba práce na úkoly lehčí a těžší byla celkem přirozená. inteligence se ovšem hodí vždy, ať je mužská nebo ženská a s hloupým člověkem je to těžké asi v každém století. to k té "kuchyni". to ovšem nic neříká o dominanci a nevyvrací vzájemný respekt a vážení si ženských nebo mužských vlastností, mj.ne nepodstatném daru ženy rodit potomstvo atd. dnešní doba osvobozuje lidi od tvrdé dřiny, což sice snižuje potřebu spolupráce a dělby úkolů, oba si mohou ve vztahu volně vybrat to svoje, co jim vyhovuje. ale nemyslím, že by nějaká doba někomu nakazovala, aby s někým žil a byl někomu bez výhradně podřízený. možná na pojem "hlava rodiny" mělo a dodnes má vliv především náboženství, kde je žena často líčena jako podřízena muži, případně muže skoro nehodna až snad i jako tvor vhodný k trvalému ponižování. v tom zřejmě vede islám. ten tu, doufám, nezakoření. i v křesťanství je občas zmínka o ženách,jež svádí muže k hříchům proti Bohu :o) historka o jablku je notoricky známá. ovšem je třeba si říct, že v tom s Adamem jeli společně, což už je výklad, který se ne moc často dodává. prostě jak si to kdo přebere. i v Bibli je pracovitá a slušná ženská velmi vyzdvihována a ceněna, takže holky, klídek. o dobré holky bude vždycky zájem a dobrý mládenec Vás k vytírání podlahy ve sklepě opravdu silou nutit nebude. :o)
|
|
|
Ono i s tím islámem je to samozřejmě o výkladu.... vlastně je to tak u každého náboženství.
|
|
|
Islamisté to tvrdí, no, tak snad mají i nějaké lepší výklady. O výkladech Bible se to dá říct se stoprocentní jistotou a jak se Verka o té hlavě rodiny znovu zmínila, přemýšlel jsem horlivě, odkud se to skutečně vzalo a jediné, co se mi vybaví, jsou tyhle náboženské kořeny. Já bych to tedy osobně hledal a viděl tam - v náboženském líčení žen jako bohapusté nádoby hříchu, kterou je třeba držet na řetězu a která má muže poslouchat - resp.v tomto typu výkladu. Protože jak jsem Bibli zkoušel číst, jsou tam obě polohy. Jak vynášení žen dobrých, tak zatracování špatných. Nikde jinde pro to nenacházím faktické zdroje.
|
|
|
+ ještě dodám, že teď máme pár let tu výsadu užívat si neválčení a vcelku pokojného rozvoje and vědeckého pokroku, ale historie je prakticky stále o bitvách a válkách a muži prostě vládli mečem, dobývali, chránili, ničili - a ženy šly tak nějak v druhém šiku. i tam bych asi viděl kořeny jisté mužské dominance. silných žen historie zase tolik nemá, spíše vyjímečně. teď mají ženy možnost se naplno realizovat a doufám, že to tak zůstane co nejdéle.
|
|
|
"Islamisté to tvrdí" bych opravil na "většina muslimů to tvrdí". Krom toho to vůbec neznamená, že jejich výklad je správný, protože je teď většinově rozšířený. Je to pár stovek let, kdy byl zas výklad Bible o 180 stupňů otočený (oproti dnešku).
Sám jsem četl Bibli i Korán, samozřejmě nejsem žádný odborník na výklady, nicméně bych řekl, že obojí lze vysvětlit oběma způsoby.... i když Bible je v tomto směru samozřejmě mnohem "mírnější".
|
|
|
"nemyslím, že by nějaká doba někomu nakazovala, aby s někým žil a byl někomu bez výhradně podřízený. "
No, je smutnou skutečností, že právě toto doba nakazovala...Provdaná žena byla vždy podřízena manželovi, neprovdaná živořila v područí rodiny jako lepší služka...až minimálně do 19. století. Samozřejmě, našly se zřídkavé výjimky - ale proto o nich z historie víme, protože byly vlastně pozoruhodné, ty samostatné tetiny.
|
|
|
V cem konkretne bylo to podrizeni a to zivoreni spatne? Nejaky priklad?
|
|
|
No, těžko se to bude vysvětlovat někomu, kdo zjevně preferuje celoživotní podřízenost a nemožnost svobodně rozhodnout o vlastním osudu... já vám to neberu, ale všichni nejsme stejní.
Osobně jsem ráda, že mě manžel už nemůže například odvelet (proti mé vůli) na venkovské sídlo a nechat mě tam hnít až do konce života, přičemž sám bude užívat společenských radovánek...že mi nemusí udělovat souhlas k návštěvě příbuzných či přátel...že nemůže, pokud si to sama nepřeju, rozhodovat o penězích, které já vydělám...atd. atd.
Ale jak jsem řekla - pokud vám vyhovuje být řízen a ovládán partnerem, je to vaše věc. Třeba je takový život pohodlnější...
|
|
|
Předmětnou dobu jsem nezažil, znám ji jen z "důkazů pocitem", fuj, obsažených v literatuře a vyprávění starců.
Klíčovým pojmem jsou "vlastní peníze".
|
|
|
Někdy ani ty vlastní peníze nepomohly. Pochybuju, že například taková Jindřiška Francouzská neměla, co francouzská princezna, vlastní příjem...a přesto si s ní její manžel, ten vzteklý sodomita, dělal co chtěl, přes všechny protesty. Protože práva manžela byla svatá - ani královský švagr ve Francii, ani královský bratr na druhé straně Kanálu, v této věci nemohli poroučet.
Jak se potom vedlo obyčejným tetinám bez mocných příbuzných a bez velkých peněz (a beze stop v historii), si dokážu představit jen s nechutí.
|
|
|
Promin, ale to zadny priklad nebyl. To je jako dokladat podrizenost zen v soucasne spolecnosti tim, ze poukazuji na existenci obchodu s bilym masem.
Na tema "kdo nechce pochopit" teda taky nejaky priklad:
Nekdo si vzpomene na Babicku ("stastnou to zenu"), nekdo ma pred ocima jen same Viktorky.
Nekdo argumentuje jednou jedinou francouzskou princeznou a nekdo zna i kralovnu Alzbetu, Marii Terezii nebo carevnu Ekaterinu.
Takze jeste jednou: Muzes uvest nejaky priklad toho podrizovani a zivoreni? Prosim priklad duvodu, ne jednotlive a jeste k tomu vyjimecne osoby.
|
|
|
Alžběta nebyla vdaná, Marie Terezie ovdověla poměrně mladá, Ekaterina dtto. Těm neměl kdo do života co kecat...
Vyjímečné osoby mají tu výhodu, že jejich život je obecně znám a podrobně popsán. O obyčejné děvečce se toho holt moc nedočteš (tedy v literatuře faktu myslím). Proto ten nedostatek příkladů.
|
|
|
ale houby, panovníkům obojího pohlaví kecá do života mnohem víc lidí, než nějaký děvečce z pazderny.
|
|
|
i obyčejná děvečka jistě měla svého poctivého a hodného Jeníka, chodili se koupat při měsíčku pod jez a mohlo být dobře. odkud by se jinak vzala celá naše populace...nějak to zřejmě přežili, i když vždycky asi veselo nebylo. lidové písně jsou samá hubička, třešnička, co mu při měsíčku dá a další. a řekl bych, že i v historii prostých lidí byly hrdé dívky, co se jen tak nedaly - známá píseň: "...ty by si mně musel kolíbku dělati, do dřeva netíti..." - to je celkem jasný příklad emancipované dívky, která odolává primitivnímu naléhání na sňatek a dotlačení do patriarchálního fztahu. což ?
|
|
|
Při měsíčku pod splavem? Ten lada napáchal neuvěřitelný škody ... Odjakživa ve stodole na seně, ve stohu, v lesejčku a na dalších, mnohem pohodlnějších místech :)
|
|
|
muj děda s babičkou ve škarpě pod telegrafním sloupem...děda pak tomu sloupu občas salutoval, když jsme jeli kolem. a asi v pohodě, soudím...
|
|
|
Ajajajaj....
To jako ze muzi utlacovali zeny jen v manzelstvi? Jinak odjakziva platila "rovnost prilezitosti", takze zena na trune byla samozrejmost?
Ten nedostatek prikladu bude asi hlavne a predevsim spocivat v neexistenci duvodu, ze ano. O znamych osobnostech se psaly knihy, o.k. - lidove vrstvy mely lidovou slovesnost. Prislovi "Muz je hlavou rodiny, ale zena je krk, ktery tou hlavou otaci." neni zadny vymysleny vtip, stejne tak jako ze sufrazetky jsou v naproste vetsine ohyzdne a vztekle, protoze je nikdo nechce.
Musim konstatovat velke sklamani. Genderisticke blaboly bez jakychkoliv podkladu.
A kdyz uz tu nekdo zminil film Sexmise (tusim jsem to by ja), tak jeste jeden velmi priznacny citat:
A Marie-Curie Sklodowska byla taky zena, co?
|
|
|
Marie prý obskočila vše, co dýchalo. Pohlavím sice žencká, ale spíš tedy chlap :)
|
|
|
No vidíš, přišel jsi na to sám. Ano, žena na trůně nebyla samozřejmostí - a stalo se tomu tak jedině a pouze v případě, kdy chyběl mužský dědic. Ano, muži (podle Mistrala bych spíš měla asi říct "muský" :-)) neutlačovali ženy jen v manželství - utlačovali je už od narození :-)
Kdy se například žena dostala do světa "na zkušenou"? A kdy vůbec vystudovala univerzitu?
|
|
|
V tom okamziku, kdy se svet zcivilizoval natolik, ze v nem vubec dokazala bez prime muzske ochrany prezit.
A i v te dobe nebylo chozeni do sveta ani studium zadna masova zalezitost.
Takze zase nula bodu.
|
|
|
Nula bodů i tobě. Neboť i ti mládenci, kteří si zmíněné činnosti mohli dovolit, mívali doprovod. Proč by ho nemohla mít i slečna? Protože by se pan otec jen posupně zasmál a poslal ji k plotně nebo k vřetenu!
Samozřejmě že to nebyla masová záležitost, nicméně těchto požitků mohli využívat výhradně jen muži, přičemž v bohatých rodinách se tu a tam vyskytlo i děvče, není-liž pravda? To není o schopnosti přežití či fyzické způsobilosti, to jsou jen žvásty... nebyl (a není) každý synek jak lamželezo.
|
|
|
a proc by mela studovat, kdyz muze byt u te plotny? :-)
|
|
|
Protože tam už je Babica? :-))
|
|
|
Hehehe! :-)
Pardon, tenhle komentar jsem predtim prehledl.
Takze:
- souhlas k navsteve pratel
- rozhodovani o penezich ktere vydelam
Hovorime tady urcite o minulosti a o utlacovani zen muzi?
Tak to se nam to mezitim pekne otocilo. :-)
Dekuji za pobaveni.
|
|
|
Barbucha to, myslím, napsala poměrně jasně. Vždy prostě záleží na úhlu pohledu. Představte si situaci, kdy byste nemohl bez souhlasu manželky nakládat s majetkem, v případě rozvodu, i kdyby nebyl z Vaší viny, byste automaticky přišel o děti i všechen majetek, nesměl byste dělat práci, která by Vám lákala a na kterou máte (s odůvodněním, že jste ubohý muž a ta práce pro Vás není vhodná), napsal byste knížku, ale nakladatel by Vám ji hodil pod nohy ne proto, že je špatná (ani ji nečetl), ale proto, že jako muž nemůžete napsat nic dobrého a, chachacha chochocho, psaní by mohlo poškodit Vaše mentální zdraví apod. Možná by Vám to nevadilo, možná ano. Já osobně si myslím, že každý systém, který lidem linkuje život jen podle znaků, které nemohli nijak ovlivnit (barva kůže, pohlaví, sociální původ aj.) a neumožňuje zohlednit individuální preference a odlišnosti jednotlivců uvnitř jednotlivých skupin, je ze své podstaty špatný.
|
|
|
Mno, trefně popsaný současný stav.
|
|
|
Ano. A kdyz vynechame srandovni urban legends (treba ze "jako muz/zena nemuzete napsat nic dobreho"), mame presny popis dnesni situace, ale o 100% naruby.
Proto taky kazdeho chlapa (*) v dnesni perverzni dobe ruzne genderisticke kecy neuveritelne s*rou. To malinko, co by se snad dalo povazovat za nejakou nespravedlnost se mezitim hrube zhouplo na druhou stranu a nejak se to nemini ustalit.
A souhlasim i s tim, ze se nejedna jen o genderismus, ale i o profesionalni ciganismus, odbory a pod.
(*) Kazdeho chlapa = ne kazdeho Emana, submisiva nebo omega-samce.
|
|
|
Tak věřím tomu, že odbory, profesionální cikánismus a podobné věci budou srát nejen každého chlapa, ale i každou inteligentní ženu.
On je ale dost rozdíl mezi tím, jestli máte názor, o kterém přesvědčujete lidi, nebo jestli používáte násilí (oberete lidi o peníze skrzeva daně a poté za tyto peníze ten názor prosazujete).
|
|
|
to, že dáma přijde s knihou k nakladateli a ten jí nebere vážně, případně požaduje za vydání sex, není o systému, ale o setkání s debilem. myslíte, že mužům všechno projde a mají všude vyšlapanou cestu ? muži se nemusí o nic snažit, starat, nemusí bojovovat a o něco usilovat ? že nám padá všechno k nohám ? to tedy žijete ve velikém omylu. minimálně na americkém, evropském a australském kontinentu nemá "systém" s ambiciozními a emancipovanými ženami problém. ženy jsou v čele firem, létají do vesmíru a jsou všude tam, kde není limitem hrubá fyzická síla. pokud firmu neřídí debil, nerozlišuje mezi schopnou ženou a schopným mužem.atd. nevím o žádném zákonu, který by v moderním světě ženy diskriminoval. nebo chcete protlačit zákon, který nařídí vydavatelům knihu od ženy automaticky přijmout ? to snad ne. navíc emancipace není přáním celé ženské populace. stále existují domácí puťky a hospodyňki, kterým naopak naprosto vyhovuje starat se o domácnost a živobytí přenechají manželovi, jsou excelentní zmrdice, co jdou pouze po majetku a bezstarostném životě, co někdo jiný zacvaká a svou nezávislost si představují v podobě kreditky,kterou její ňouma vždycky doplní, když je prázdná. a mnohé jiné. i to může konec konců oběma vyhovovat. přiznám se, že momentálně spíš přemýšlím, co máte za konkrétní problém.
|
|
|
1. Já jsem vycházela z reálných situací v historii, podotýkám že často ne tak dávné (19. století). A popisovala jsem ne selhání jednotlivce, ale nastavení systému. Nešlo o to, že by knížku nemohla vydat paní Věra Omáčková, protože byla neschopná, nebo narazila na debila. Šlo o to, že obecně panovalo přesvědčení, že žena není schopna knihu napsat, že by jí to mohlo psychicky poškodit apod. Stačí si přečíst pár příběhů žen, které se v tom období snažily prosadit (Mary Wroth, Margaret Cavendish, Marion Reid apod.).
2. V současnosti opravdu neexistuje zákon, který by ženy diskriminoval. Všichni ale víme, že zákony jsou jedna věc a společenská praxe věc druhá. Četl jste debatu k předchozímu článku? Několik pánů tam jasně uvedlo, že by ženu na vedoucí pozici nikdy nepřijali. Opět ne konkrétní Věru Omáčkovou, která je dejme tohu hloupá a manažersky neschopná - to bych brala, to je argument. Ne, oni nechtějí na manažerských postech "Ženu" obecně, protože podle nich "Žena" jako taková na vedoucí post podle nich prostě nemá - a to, promiňte, pro mě argument není.
3. Ne, nemyslím si, že muži mají všude prošlapanou cestičku. Obecně pro ně platí totéž, co pro ženy: když odpovídají stereotypům, jsou na tom dobře, když ne, stanou se předmětem zesměšňování, úšklebků, diskriminace apod. Rozdíl je jen v tom, že ženy tomuto více čelí ve veřejném prostoru (typicky zaměstnání, politika apod.), který je tradičně považován za doménu mužů, a muži v domácím prostoru (péče o děti, o domácnost apod.), který je zase tradičně považována za doménu mužů. Nižší platy žen za stejnou práci a nepřiznávání dětí do péče otců mají v tomto ohledu úplně stejné kořeny - stereotypy, které ženy nevidí jako rovnocenné pracanty a muže jako rovnocenné rodiče. Stereotypy, které pracují s onou statistikou a nezohledňují individuální situace.
4. Určitě bych nechtěla, aby ode mě nakladatel musel knihu přijmout jen proto, že jsem žena. Současně ale nechci, aby ji ode mě právě z tohoto důvodu odmítl. Že se to nikde nestává (a nemyslím nutně v té oblasti knih)? Viz ona diskuse výše o tom, že někteří pánové (a klidně dodám, že i některé dámy) by ženu na vedoucí post nikdy nepřijali. Anebo přijali, ale jen tehdy, kdyby byla ne stejně dobrá jako mužský protikandidát, ale výrazně, výrazně lepší. Příležitosti by tedy nebyly stejné - a to mi, na rozdíl od nestejnosti výsledků, která nedává smysl, vadí.
5. Domácí puťky a hospodyňky - ale emancipace přece není namířena proti nim! Cílem emancipace není, aby všechny ženy vyrazily z domovů, vykašlaly se na rodinu a věnovaly se jen práci. Cílem emancipace je jen tolik, aby si každá žena stejně jako každý muž mohl svobodně vybrat, čemu dává v životě přednost. Jedna si vybere péči o domácnost a děti, druhá vědeckou kariéru. Obojí je stejně hodnotné. Ale jen tehdy, pokud je obojí svobodně vybrané. Nutit hospodyňku, aby byla vědeckou pracovnicí, je stejná blbost, jako nutit vědeckou pracovnici, aby byla hospodyňkou. Chápete?
|
|
|
Podle mě je něco jiného emancipace zákonná a něco jiného je emancipace společenská.
Když někdo nechce vydat něčí knihu/přijmout někoho na vedoucí pozici jen na základě pohlaví, pak je dotyčný patrně dement, nicméně je to pořád jeho věc a nemělo by mu to být nijak nakazováno.
Takže pokud někdo nepřijde ženu do zaměstnání proto, že je to žena a výsledkem bude, že o něm lidé řeknou, že je retard a třeba se k němu budou chovat nějak blbě, pak je to OK.
Pokud by mu ale za to měla hrozit nějaká sankce ze zákona, je to podle mě špatně, protože nikdo nemůže nikoho nutit k tomu, aby nebyl idiot, pokud tím neomezuje svobodu někoho jiného, což nepřijetím do zaměstnání neomezuje.
|
|
|
ad 1) to je celkem blbost, ženských spisovatelek bylo v 19. století něurekom (stačí se podívat na wikipedii) obecná teorie že by psaní mohlo ženu psychicky poškodit? Osobně bych si tipoval, že to bude nějaká teorie nějakýho tehdejšího velemyslitele, která ani tenkrát nebyla zrovna dvakrát uznávaná. Pokud jde o debilní teze, tak i v současné době jich jsou hromady. Akorát je celkem oblíbená móda vytahat ty největší absurdity z minulých staletí a presentovat je jako tehdejší normu.
Víte kupříkladu, že náhled na sexualitu, tělesnou hygienu a morálku se výrazně odlišoval podle společenských vrstev a že vrstvy měšťanské obecně nebyly nikterak pokrokové, ale patřily mezi ty velmi prudérní a úzkoprsé? Naopak městská a vesnická chudina si kupříkladu s nějakým panenstvím až do svatby, promiskuitou a předmanželským sexem hlavu nelámala? Nebo že v rozporu s obecně přijímanou představou ohledně viktoriánské prudérnosti (s oblibou tolik citované výtvory pošahaných bigotních společenských teoretiků typu Zavři oči a mysli na Anglii) nebylo nikterak neobvyklé že se na vesnici lidi koupali v řece nahatý a ó hrůzo i muži a ženy pohromadě?
|
|
|
Hehehe. Těší mě, že se bavíš...ale v těch záchvatech smíchu jsi patrně zapomněl, že dnešní utlačované vonuce chrání zákon - na rozdíl od dob předešlých, kdy to zákon naopak umožňoval! To je ten rozdíl...
Mimochodem, co třeba takové poručnictví? Děti byly podřízeny otci - a pokud ten zemřel, vdově přidělili poručníky, jen to fiklo. Nesměla děti vychovávat sama, rozhodovat o jejich výchově, vzdělání, disponovat s prostředky na to určenými...na rozdíl od vdovce, jemuž poručníky nikdo nenutil.A co třeba zákon umožňující zabít manželku, přistihnutou in flagranti? O legálně zazděných nevěrnicích jsi slyšel? Manžela zabít nebylo myslitelné (trestáno jako vražda)...jakkoliv si užíval na každé mezi a s každou děvečkou. V této souvislosti připomínám též možnost vykopnutí nevěsty, nebyla-li pannou - při podržení jejího věna, samozřejmě.
U vědomí vědecky dokázaných stejných potřeb obou pohlaví se mi toto jeví jako určité utlačování taky...
|
|
|
Tak na ten zákon bych se moc neodvolával, ten podle mě na tom nemá moc vliv.... zákony se stejně udělají vždycky až poté, co už to lidé stejně dodržují a pak slouží jen k buzeraci.
Není to tak, že by přišel zákon a na základě toho se něco změnilo. Spíš prostě se nějak společnost vyvinula do toho stavu, kdy získaly ženy více práv, potom přišel stát, vydal na to zákony a teď se tváří, že za to může.... osobně si myslím, že bez těch zákonů bychom na tom byli podobně, spíš lépe.
|
|
|
Blabla. Jeste chybi pravo prvni noci. A taky tech carodejnic, co se upalilo. A to odtahovani za vlasy do jeskyne po uderu kyjem, to je taky vedecky prokazane.
A statisice chuder, ktere padly na bitevnim poli, nebo vykopaly stovky kilometru tunelu v dolech apod.
A ty udajne "stejne potreby obou pohlavi" to je nejaky produkt gender studies, co? Neni to totiz pravda ani po strance biologicke, fyzicke a ani spolecenske.
Ta krecovita snaha vytvaret si ublizene kolem sebe zapskly zly svet, jakou tu i se souverkynemi prezentujete, je jeden z prikladu. Normalni zeny (stejne jako muzi) dokazaly a dokazou byt stastne i navzdory vasemu usili - v tomhle jsme si snad opravdu vsichni rovni.
|
|
|
Právě naopak. Jsme šťastné, že ten zapšklý zlý svět pánů tvorstva je už pryč, a to navzdory snahám některých jedinců, frustrovaných nedostatkem kalhot na trhu :-))
|
|
|
To je samozrejme optimalni stav, kdyz je krome vetsinove spolecnosti spokojena i (vyhybam se slovu uchylna) okrajiva skupina. Aspon uz snad date pokoj.
|
|
|
Považuješ ženy za okrajovou skupinu? Dostaneš vařechou, misogyne jeden!
|
|
|
O nikoliv. Ne zeny, ale tzv. profesionalni zeny, neplest s prostitutkami, i kdyz podobnost tu je.
|
|
|
Prostitutky jsou fajn.... dělají většinou poctivou práci, typicky neodvádějí daně, takže nepodporují stát, jejich práce de facto není regulována a ani se nepodílejí na regulování jiných, neberou peníze od státu, takže je mám apriori rád ;o)
Naopak profesionální feministky by si na sebe rozhodně nevydělaly (na rozdíl od prostitutek), jejich práce je typicky kompletně placena z daní, aktivně vytvářejí regulace a náplní jejich práce je omezování svobod, takže je apriori rád nemám.
|
|
|
Můžu se zeptat, kdo jsou podle Vás profesionální feministky? To je pojem, se kterým mnozí rádi debatách na téma emancipace žen operují. Postupem doby jsem nabyla dojmu, že PF musejí být nějaká hrůzná a hodně, hodně veliká sekta upírů, která se tajně slétává po nocích, kdy vymýšlí plány, jak vysávat ubohé muže, popř. obecněji daňové poplatníky. Samozřejmě netřeba dodávat, že dané upírky jsou ošklivé, staré, shrbené, o berličce, hnáty křivé, hlas vichřice podoba, no však to znáte. Všechny jsou pochopitelně osamělé, zoufalé a jen vymýšlejí plány na to, jak ovládnout společnost. Zkrátka ohrožují svět, ale ještě se bohužel nenašel žádný batman, superman, nebo aspoň agent 007, který by je potřel, rozdrtil a zničil, aby se svět mohl vrátit k ideálnímu stavu z dob, kdy žádné profesionální feministky nebyly. Osobně mám tuhle docela ráda, i když Šifra mistra Leonarda mi přišla lepší.
|
|
|
No vida, stejne smesne mi prijdou ty ubohe kecy o nejakem tom udajnem straslivem utlacovani zen v minulosti. Tesil jsem se, ze se neco dozvim v tehle diskusi, ale byla to jen sbirka pohadek.
|
|
|
No jo, Vy budete asi ze stejné sorty lidí jako ti borci, co popírají holocaust. I kdybyste jim uvedl všechna možná, dobře doložená fakta a odvedl je k plynové komoře, stejně budou tvrdit, že nic takového jako holocaust nebylo, popř. aspoň že zas tak o nic moc nešlo. Co k tomu říct? No, snad: kdo neveří, ať tam běží. Takže pozor, tři dva jedna start, utíkejte!
|
|
|
To se dalo cekat. Po tom naprostem debaklu sva smesna tvrzeni o nejakem brutalnim utisku jakkoli podlozit, utikame se k dalsim emo argumentum, tentokrat cynicky nechutnym. Srovnavat urazenou zenskou pychu s masovym vyvrazdovanim dokaze opravdu jen zapskla aktivistka.
|
|
|
Tak jo, ať je po Vašem, když Vám to udělá radost. Jsem zapšklá aktivistka a diskriminace žen nikdy v historii nebyla. Ženy vždy měly úplně stejné právní postavení jako muži. Volební právo získaly ve stejné době a nikdy za něj nemusely nijak bojovat. Vždy měly plná občanská a politická práva, vždy mohly zcela svobodně studovat na univerzitě, mohly zcela volně disponovat svým majetkem, vždy dědila bez rozdílu prvorozená dcera stejně jako prvorozený syn. Prostě žádné znevýhodnění. Historické prameny, které tvrdí opak (což jsou prakticky všechny), jsou jen podvrhy vytvořené jinými podobně zapšklými aktivistkami, jako jsem já. Ale naštěstí jste přišel Vy a celé to naše strašlivé feministické spiknutí jste odhalil.
PS: Je mi líto, ale jinak se už opravdu reagovat nedá. Jak praví klasik: "Raději už nebudu hučet marně do sudu."
|
|
|
Dle mého názoru by se dalo lépe reagovat tak, že mu sem nějaké konkrétní prameny hodíte. Osobně s Vámi souhlasím, že dlouhou dobu měly ženy práva prostě menší než muži (např. to volební je velmi snadno prokazatelné - na rozdíl od třeba toho dědictví, které bude prokazatelné hůře), nicméně pokud tomu dotyčný nevěří a jste na mrtvém bodě, je lepší hodit odkazy na nějaké zdroje.
|
|
|
To popírání holocaustu je podle mě také přehnané.... osobně si myslím, že holocaust jako takový nikdo moc nepopírá (krom několika naprostých a totálních idiotů, kteří nestojí za řeč). Jde o to, že za popírání holocaustu jsou často popotahováni lidé, kteří zpochybňují neustálou manipulaci s čísly. Pravdou totiž je, že jak čas plyne, tak počet obětí holocaustu stále roste a počet -například- bombardování Drážďan pořád klesá.
Za "popírání holocaustu" je totiž dnes už bráno i to, když někdo řekne, že 6M zplynovaných židů je přehnané číslo a že to ve skutečnosti nebylo méně.
Sám na toto číslo nemám žádný názor, přijde mi totiž stejně hrozné, jestli jich bylo 6M, 4M, nebo 10M, takže jej nezkoumám. Pouze sleduji, že se ta "oficiální čísla" opravdu mění a že pokud někdo přijde s jinými než "správnými", je hned vyvrhel.
Nebo Vy mluvíte o někom konkrétním, koho byste znala a kdo by tvrdil, že holocaust VŮBEC nebyl a že se nic takového prostě NEKONALO?
|
|
|
Profesionální feministky jsou ženy (nebo třeba muži, ono je to jedno), které bojují za nějaká genderová práva z peněz daňových poplatníků. Chcete-li příklad, právě jsem se rozhlédl kolem sebe a vidím (a fakt se mě nikdo neptejte, jak se to sem dostalo, jsem docela přesvědčen, že to nikdo z naší rodiny nečte, spíše to sem donesl nějaký potomek spolu s poštou) nějakou brožurku, na které je vyfocená žena a muž, nad tím je napsáno, že mají stejnou práci a pod tím, že nemají stejný plat. Kdybych to otevřel, bude tam určitě napsáno mnoho podobných věcí. Nechci brožurku podrobněji studovat, takže nemohu s jistotou prohlásit, že jsem si ji platil z daní, ale na 99,99% tomu tak je. A přesně ti, kteří tu příručku vydali, označuji za profesionální feministky (případně feministy, jestli to byli muži).
A je mi úplně jedno, jestli jsou hezké, ošklivé, jestli mají pohlavní orgány visuté, či esteticky integrované v těle, zda jsou osamělé, vdané, ženatí, staré panny a panicové, nebo pornoherci....
Je mi také jedno, jestli bojují za genderovou rovnost, proti globálnímu oteplování, za práva homosexuálů, nebo třeba proti týrání dětí.
Také mi nezáleží na tom, z jakých důvodů a pohnutek tuto svou činnost vykonávají.
Záleží mi pouze na tom, že si je platím ze svých peněz, o které mě okrádá stát a já o tom nemohl rozhodnout.
|
|
|
Tohle už je na jinou debatu. Chápu pobouřením nad tím, kam všude mizí veřejné prostředky, ale věřte, že zrovna na ty programy, které jste popsal, jde zanedbatelná část. A třeba já ze svých daní budu 100% raději financovat ekologické a lidskoprávní programy než třeba vysoké platy politiků (mimochodem, profesionálních feministek/ů je několikanásobně méně než politiků a mají výrazně nižší příjmy), sanace bank, věčné studenty na univerzitách, programy Erasmus atd. Takže to berte tak, že onu brožurku jsem zaplatila já a mně podobní - vzhledem k tomu, jaké platím daně, doufám, že je ta brožurka aspoň na křídovém papíře a s barevnými obrázky.
|
|
|
Jen mezi reci - PLATY maji politici podle mne VELMI nizke...Nerikam PRIJMY, ale PLATY.
A protoze maji platy o nicem, tak si sve prijmy zajistuji holt jinak, cimz vznikaji prusery.
Je potreba si uvedomit, ze kdejaky reditel stredne-velkeho podniku bere vyssi plat, nez predseda vlady, natoz poslanci.
Pokud bych mel jit do politiky a mel mit ciste POUZE tabulkovy plat, a nic k tomu, priznavam se bez muceni, ze bych to za ty penize delat nesel...Protoze ono byt trebas ministr prinasi jiste nutne vydaje...
Jen jsem mel potrebu vyvratit naprosto nesmyslnou teorii, rozsirenou mezi lidma, ze poslanci maji nejak extra vysoke platy - nemaji....
|
|
|
Záleží, co je pro koho extra vysoký nebo naopak extra nízký plat. Např. poslanci měli vloni základní plat 61 400 Kč. To samozřejmě nezahrnuje různé náhrady, s nimi to činilo výrazně přes 100.000 Kč. Ministr má základní plat (údaje z loňského roku) 112 600 Kč, premiér 158 400 Kč.
Troufám si tvrdit, že v zemi, kde je průměrný plat 23.000 Kč a dvě třetiny lidí nedosáhnou ani na něj, je i ten základní plat setsakra slušný. Zvlášť za situace, kdy politik nemusí mít žádné zvláštní vzdělání, nevyžaduje se od něj žádná praxe ani specifické dovednosti a nenese - aspoň v kontextu ČR - žádnou odpovědnost. Za velmi nízký ho může označit jen člověk, který nikdy velmi nízký plat neměl!
|
|
|
Troufam si tvrdit, ze tyto penize jsou VELMI nizke na to, ze je ma dostavat nekolik malo lidi, kteri maji RIDIT tuto republiku.
Spravne bych si predstavoval plat poslancu nekde na urovni 250-300 tisic mesicne, premier okolo pul milionu mesicne, ministri rekneme 400 tisic mesicne...mozna i vic.
Samozrejme v souvislosti s tim by bylo nutne, aby tito lide nesli za sva rozhodnuti zodpovednost, stejne, jako je to ve firemni sfere.
Jinak aby nebyla mylka - sam jsem se v zivote ocitl v situaci, kdy jsem pracoval za 60 hrubeho na hodinu 12-14 hodin denne, abych poplatil exekuce a zbylo mi 4-5 tisic mesicne na zivobyti. Moc dobre vim, o jakych penezich mluvim, a moc dobre vim, proc.
Pokud ma prumerny reditel prumerne banky, ci vetsiho prumysloveho podniku plat klidne pul milionu mesicne ci vice, potom by meli lide, kteri maji tuto republiku ridit, mit platy minimalne srovnatelne, ne-li vyssi, aby nemeli potrebu se nechat korumpovat - dneska kdyz prijde lobysta s nabidkou 1 milion za nejaky zakon, poslanec po tom skoci jak slepice po flusu. Kdyby to vsak byl jeho mesicni plat, nebude ho to zajimat...
Samozrejme se potom musime bavit, jak tam vybrat ty spravne poslance, kteri budou svou praci vykonavat svedomite, a jak je kontrolovat a pripadne sankcionovat. V soukrome sfere je to jednoduche, reditel se vyhodi, a jde se dal....
|
|
|
Tak když už budeme rozebírat KOLIK prostředků jde z veřejných peněz na co (já doposud rozebíral jen ten fakt, že vůbec něco), pak jsou platy politiků naprosto zanedbatelná a směšná částka. Platy úředníků jsou věc jiná, ale platy politiků jsou (v součtu) v absolutních číslech o ničem - protože politiků je málo.
A nezlobte se, ale nemohu přistoupit na logiku, že to mám brát tak, že brožurku jste zaplatila Vy a Vám podobní a já jsem platil jiné věci (zajímavé, že si nemohu žádné vybrat, když jsem proti všem veřejným penězům), protože bychom pak už rovnou mohli říct, že vlastně každý platí něco, využívá něco jiného a že je to vlastně OK.
Proto píši, že mi profesionální feministky vadí, neboť je to přesně ta skupina, která by se na svobodném trhu pravděpodobně neuživila.... jiná věc jsou třeba milionkrát zmiňovaní doktoři a podobně, kteří by se pravděpodobně uživili, protože o jejich služby stojí lidé, kteří jsou ochotni za to platit.
To neberte tak, že bych nějak výrazně hanil feministky oproti ostatním takovým.... hážu to do jednoho pytle, je to podle mě všechno špatně, ať už jsou to ekologové, feministky, bojovníci za práva XXXX (dosaďte cokoliv), politici, .... ostatně o mnohých z těch ostatních skupin jsem psal už celé články, o feministkách jsem se jen zmínil tady v komentáři ;o)
|
|
|
Jo, já Vám rozumím, hlásíte se prostě k libertarianismu. Vím, že to není namířeno jen proti feminismu, ale proti silnému státu obecně. No, na tomhle se neshodneme a ani moc nemá cenu o tom diskutovat. Je to otázka odlišných ideových východisek. Já osobně ve spasitelský vliv svobodného trhu nevěřím - neřeší otázku externalit, otázku veřejných statků a otázku projektů na delší trať. Z tohoto hlediska máte pravdu - ekologové nebo lidskoprávníci se nemusejí na volném trhu uživit. Otázka ovšem je, jestli většina lidí u nás chce raději žít ve společnosti, kde se neutrácí za ekology a LP-isty (protože o stav životního prostředí nebo LP se prostě nikdo nezajímá a podle toho to vypadá), nebo ve společnosti, která část prostředků investuje na věci, jež nepřinášejí okamžitý produkt, ale z dlouhodobého hlediska jsou důležité. Pevně věřím v to druhé, protože to první je sebevražedné.
K platům politiků: nechápu, prož zrovna 400-500.000 Kč, kde jste to vzal (není na Vás, Urzo)? Podle mě na uspokojení základních potřeb stačí i průměrný plat. Vše další jde na uspokojování potřeb jiných: ty jsou do značné míry uměle vytvářené, a proto ve své podstatě neuspokojitelné. Zpravidla je to tak, že s růstem příjmů rostou i potřeby a nároky a rozjíždí se spirála, která nemá konec. Představa, že politici s vyšším příjmem budou neúplatní, je opravdu hodně naivní. Neúplatnost - mimo případy extrémní bídy - odráží spíše stav mysli než stav peněženky.
|
|
|
Připadá mi, že v tom prvním si sama odporujete, respektive tím argumentujete ve prospěch svobodného trhu proti státu.
Říkáte, že pevně věříte v to, že většina lidí chce žít ve společnosti, která investuje část prostědků na věci, jež nepřinášení okamžitý produkt, ale z dlouhodobého hlediska jsou důležité. NO VÝBORNĚ! Vycházím-li z tohoto VAŠEHO předpokladu, pak je stát naprosto zbytečný, protože by ti lidé své zdroje dávali do ekologie a podobně i bez toho, aby je k tomu někdo nutil.
Pokud většina lidí své zdroje na dlouhodobé cíle dávat nechce, pak ale stát nevyjadřuje vůli občanů, nýbrž nějaké privilegované skupiny a v jejím jménu používá násilí proti většině.
S těmi dlouhodobými cíli je to totéž. Svobodná společnost prostě věnuje prostědky tam, kam lidé chtějí.... takže chtějí-li lidé dlouhodobé investice, pak do nich investují (a naopak).
|
|
|
Ono s tou dlouho a krátkodobostí cílů je to přesně naopak, než madam píše, že. Prožírání budoucnosti je charakteristické pro levici, odpovědnost a hospodaření pro pravici.
Je nad slunce jasné, že jedině odpovědnost za chyby vede k jejich minimalisaci, nic jiného. To platí naprosto obecně, ať už pro jedince, firmy nebo banky. Kdo tvrdí opak je buď dement, jemuž mentální limity nedovolují chápat tuto jednoduchou kausalitu nebo zmrd, který to chápe, ale vyhovuje mu placení vlastních chyb z kapes druhých.
Přeji Vám s Verkou příjemný pokec, myslím, že budete potřebovat hodně trpělivosti. Já jdu raději do hospody ;-)
|
|
|
Tak samozřejmě typické krátkodobé cíle realizují politici, kteří potřebují být zvoleni. To celé poukazuje na to, že stát je ten, který ignoruje dlouhodobé cíle, mimo jiné i proto, že pokud něco jedna vláda naplánuje, další to zruší. Nechtěl jsem ale používat tyto argumenty, protože mi na ně všichni pořád říkají, že to není inherentní problém systému, nýbrž chyby konkrétních politiků.... na což samozřejmě lze opět dále argumentovat, nicméně je to zdlouhavé.
Jinak bych na Verku nebyl tak tvrdý - zastánců státu je drtivá většina a kdybych si měl o každém z nich myslet něco špatného, asi bych moc šťastný člověk nebyl....
|
|
|
Ale ale, to my tu chybělo. Takový ten správný pravicový komsomolec, co vždycky ví, kde je dobro a kde je zlo, a pro každého, kdo si s ním ve své neomezení tuposti, nízkosti a zaslepenosti dovolí nesouhlasit, má jen pár ideologických nálepek a urážek. Na téhle úrovni debatovat odmítám, tady totiž není žádná debata možná. Navíc pokud si někdo v téhle republice v r. 2011 myslí, že pravice symbolizuje odpovědnost a hospodaření (pozor, k levici se nevyjadřuju), tak patří opravdu jedině tak do té hospody.
Mimochodem, zásadně nedělím lidi na pravičáky a levičáky. Dělím je na ty, s kterými se dá bavit, a na ty, s kterými se bavít nedá. Urza a Coyot jsou příkladem toho, že ve stejném politickém táboře se mohou sejít jak ten, tak ten.
Urzo, myslím, že jste mě špatně pochopil. Stát není zbytečný, už jen proto, že lidé, kteří mají na řešení problémů zájem, nejsou nutně ti, kteří ty problémy působí. Příklad: fabrika znečišťuje řeku, byla by vhodná čistička. Zájem na tom mají lidé ve vesnici pod fabrikou, majitelům fabriky je to vcelku fuk - jim špinavá řeka nevadí. Podle Vaší logiky by čističku měli zaplatit lidi z vesnice. Podle mě by ji měla zaplatit fabrika, protože není fér přenášet externality na druhé. Jenže udělal byste to coby majitel fabriky dobrovolně, bez nátlaku státní moci? A to čistička je samozřejmě věc krátkodobá.
Jinak já nejsem stoupenec extrémně silného státu, zvláště v českém prostředí ne (ostatně patřím k těm, kteří tenhle stát dotují opravdu slušnou částkou). Jen říkám, že víra, že stát je zcela na nic, je stejně naivní, jako že stát může vyřešit vše. A taky říkám, že to, jak bude stát silný, není věc danosti, ale věc společenského konsensu. Příklad USA na straně jedné a Skandinávie na straně druhé ukazuje, že může plus minus fungovat stát relativně slabý i silný.
|
|
|
K tomu prvnímu odstavci.... ano, i v ČR v roce 2011 si myslím, že pravice symbolizuje zodpovědnost..... avšak rozhodně si nemyslím, že to, co nám média (a politici) předhazují jako pravici, by snad s pravicí mělo cokoliv společného.
TOP09, ODS, to jsou prostě socani, nic jiného. Reálně je úplně jedno, jestli tu bude vládnout TOP09, nebo ČSSD, možná je i jedno, jestli tu bude vládnout KSČM, protože ty strany reálně dělají totéž - zvyšují moc státu, zvyšují daně, dělají dluhy a omezují svobodu jednotlivce.... TOP09 a ODS navíc škodí tím, že mladým lidem blbnou hlavu tím, že se tváří jakoby "pravicově", takže si pak moho lidí říká, že "volí pravici" - mimochodem, na toto téma jsem zrovna včera publikoval článek na mises.cz - http://www.mises.cz/clanky/napric-politickym-spektrem-257.aspx.
Co se týče fabriky, tak si rozhodně nemyslím, že by čističku měli platit lidé z vesnice. Tak prezentuje nás, libertariány, stát a levičáci. Takto jsou naše názory překrucovány.
Podle přirozeného práva by měli lidé z vesnice právo chtít po majiteli fabriky, aby neznečišťoval jejich řeku. Je to na stejném principu, jako když k Vám na ulici přijdu a vyliju na Vás kýbl barvy - taky máte právo po mně žádat, abych Vám vyčistil šaty na své náklady, případně koupil nové, pokud to není možné.
Já souhlasím s tím, co říkáte Vy (tedy když fabrika znečišťuje, měl by její majitel znečištění řešit), jen nesouhlasím s tím, že stát je řešením.
Stát velmi často zrovna v tomhle selhává (znečišťovat pak mohou ti, kteří více lobují) a jsem přesvědčen, že volný trh by toto řešil lépe (psal jsem tu nedávno článek o právu ve společnosti bez státu).
Co se týče Skandinávie, tak to není tak růžové, jak se zdá.
http://www.mises.cz/clanky/svedsko-chudsi-nez-si-myslite-59.aspx
http://www.mises.cz/clanky/jak-socialni-stat-zkazil-svedsko-148.aspx
|
|
|
Svobodny trh spasitelsky vliv mit nemuze, nemuze-li pusobit komplexne. Tedy i ochrana trznich subjektu ruznymi normami a smernicemi pred zalobami treba za znecistene prostredi ci hluk, kde dnes statni normy chrani spise znecistovatele, nez okoi, narusuje jeho fungovani natolik, ze nemuze fungovat. Totez plati i u dlouhodobych projektu, kde se navic projevuje vliv pravni nejistoty (od zitrka muze byt diky nejakemu novemu zakonu vse jinak a penize do projektu investovane mohou prijit vnivec -- priklad se solarnimi elektrarnami je zjevny, byt tam byl primarnim svinsvem uz ten prvotni zakon, jez ty drahe vykupy garantoval). Pokud mam dneska dan 15% a za rok muze byt 45%, je logicke, ze se do projektu s delsim investicnim horizontem moc nepohrnu.
Je uplne jedno, co chce vetsina. Dulezite je, co chteji ti, kteri tu saradu realne plati. Pokud totiz oni odejdou, nebudou ostatni mit z ceho ty ekology a LP-isty financovat. A ano, je idealni, aby se o stav zivotniho prostredi a prav zajimali ti, jichz se to tyka. Pokud se o to nezajima ten, koho se to bezprostredne dotyka, je neskutecne svinstvo z jeho penez proti jeho vuli financovat nejake pachatele universalniho dobra (kteri navic obvykle napachaji vic skody, nez uzitku, ale to uz je jina vec).
|
|
|
mala cast ci velka cast, to je fuk, kradez zustane kradezi, at v te ukradene penezence je koruna nebo sto tisic (fakticky, ted diskutuji o podstate skutku, nikoli o vysi a zpusobu trestu). Protoze kdokoli, kdo je pricucnu na statni cecek, bude argumentovat, ze jemu jde jen mala cast. Pokud neco chcete financovat, cinte tak ze sve soukrome kapsy a kapsy ostatnich nechte na pokoji.
|
|
|
Děti byly podřízeny otci - a pokud ten zemřel, vdově přidělili poručníky, jen to fiklo. Nesměla děti vychovávat sama, rozhodovat o jejich výchově, vzdělání, disponovat s prostředky na to určenými...
Ano, nebot rada zen te vychovy proste neni schopna, diteti da prvni posledni, z potomka se stane neskutecny fracek, ktery ma vse, niceho si nevazi, jenom ta vule a cilevedomost mu pak schazi a konci pak v kriminale, v minulosti na popravistich. Zdroj: zaklady muzskeho sovinismu.
|
|
|
Ale doufám, že se shodneme na tom, že na takový krok žádná instituce neměla právo - bez ohledu na utilitaristické argumenty.
|
|
|
To je diskutabilni. Nevidim duvod, proc by kuprikladu pan otec nemel mit pravo ustanovit diteti porucnika ze zaveti, jehoz ukolem by bylo dohlednout na to, aby dite bylo radne vychovano. Samozrejme, pokud to ustanovil nekdo jiny (cirkevni nebo svetska moc), je to spatne.
|
|
|
Jo, já myslel toho "někoho jiného".
|
|
|
co to je "řádně vychováno"? Existuje nějaký recept na správnou výchovu?
|
|
|
Tak možná "řádně vychováno" bylo myšleno ve smyslu "vychováno tak, jak si přejí rodiče".
|
|
|
to chápu, jen jsem nepochopila, jak by to probíhalo prakticky. Kdo by to kontroloval a zda by byla nějaká možnost odvolání. Navíc je velmi složité ve všech fázích tvrdit, že to nedopadne podle přání. Takový postup není možné při nejlepší vůli ošetřit způsobem, který zajistí požadovaný výsledek. A pokud nebude výchovat probíhat, jak si přejí rodiče, tak odebrat dítě a dál? Komu svěřit? A odebírat žijícím rodičům je vážně dobrá cesta? V celém řešení je tolik otazníků až je to komické a původní úmysl vyšumí. Čili nic a je lépe to nechat být.
|
|
|
Souhlasím s Vámi, že právo intervence (nejen) do rodiných vztahů by žádná instituce mít neměla. Bohužel jsou to právě feministky a feministé, kdo se institucionální ochrany dovolávají.
|
|
|
Žádná instituce? Takže když Vás na ulici přepadne lupič nebo vrah a kolem jde policajt, neměl by zasahovat, protože by to byla intervence do soukromých vztahů? Nebo když rodiče týrají děcko, taky by se ve jménu práva na soukromí nemělo zasahovat? No, zajímavé. A můžete ještě rozvést tu institucionální ochranu, které se dovolávají feministky a feministé?
|
|
|
Zcela správně. Z mé životní zkušenosti jednoznačně vyplývá, že největší ohrožením mé svobody, života i majetku představuje stát se svými represivními složkami. Přepadne-li mne vrah - abych své tvrzení ilustroval na Vámi zvoleném příkladu - považuji za mnohem větší nebezpečí risiko, že pokud se ubráním, strávím zbytek života v kriminálu, než to, že se neubráním.
Co se týče institucionální ochrany: za právo mít ve vztahu (rodině, zaměstnání, politice) takové postavení, které se ženě podaří vlastními silami prosadit, snad feministé nebojují, nebo ano?
|
|
|
Tak samozřejmě nikdo nikomu nebrání, aby si policajta platil, že?
|
|
|
Ve skutečnosti by se vůbec nemělo stát, že by po ulici šel státní policajt. Protože aby šel po ulici státní policajt, bylo třeba napřed někoho okrást.
Pokud je policajt soukromý a já si ho platím, aby mě chránil, pak samozřejmě zasáhnout může (a měl by, když si ho platím).
Neříkám, že do týrání dětí nemá nikdo zasahovat, ale ten někdo nemá právo mě napřed okrást, aby pak mohl jít chránit děti ve jménu dobra.
|
|
|
Taky s tím nesouhlasím, když se toho dovolávají ;o)
|
|
|
Co třeba kdybychom zabrousili do doby o něco méně dávné a zaměřili se na volební právo? To nebyl žádný ojedinělý případ, byla to generalizace a ukazuje to, že byli ženy podřízené....
Samozřejmě jiná věc je, že to je opět svinstvo-stát :o)
|
|
|
Tak stát si založili chlapi. Nebyl nejmenší důvod, aby tam měli volební právo otroci, děti, žencký a chudina. Co na tom nechápeš?
|
|
|
Volební právo bych s nějakými základními lidskými právy žen moc nespojoval - to je dáno křesťanským pojetím, kdy muž a žena v manželském svazku jsou vlastně člověk (Gn 1:27: Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.). A vzhledem k tomu, že tenkrát žili ve svazku manželském skoro všichni...
Ostatně tento přístup se uplatňoval i v ostatních oblastech života - daně a robotní povinnosti se vymětovaly nikoli pro individuální osoby, ale základní jednotkou byla rodina či hospodářství, za které jednal jeden člověk.
Samozřejmě, že volební právo, nota bene všeobecné, je samo o sobě pěkná zrůdnost...
|
|
|
Křesťanství ve starém Řecku?! I jdětež mi k čípku ...
|
|
|
Měl jsem na mysli pochopitelně období novodobé demokracie, tedy dejme tomu od devatenáctého století.
|
|
|
Ale volební právo má zcela jiné kořeny, nelze ho odvozovat od něčeho tak krátkodobého a pofidérního, jako je křesťanismus.
|
|
|
Krestanismus je moc pekny termin.
Tohle vlakno mi pripomelo toho policistu ze Zemeplochy...
Postihnout Neverici Vysvetlujici Brozurkou.
Krestni jmeno jsem uz zapomnel. :-)
|
|
|
Tak volbení právo samozřejmě zrůdnost je, ale pokud jej některá skupina nemá, pak bych tam viděl nějakou nerovnost....
I když jsem ochoten připustit, že už tím, že existuje stát s volebním právem, tam ta nerovnost je inherentně, protože stát vždy nějaké skupiny nějak zvýhodňuje....
|
|
Nechápu ty co tu autora kritizují, když k analýze použil zdravý rozum. Ten původní článek s prominutím napsal opravdu asi ubrečený debil. Vždy je to o volbě a míře tolerance. Na vztah jsou dva. Ono se dá ohýbat, ale nesmí se zlomit. A to že tady někdo argumetuje věkem je kokotina.
|
|
|
rozum bez zkušeností to je jako cyklista bez kola...
|
|
|
cyklista bez kola = o blba mene =)
|
|
|
WTF? Blb přestane být blbem, když sleze z kola?
|
|
|
|
Pokud nepřeleze na motorku ...
|
|
|
tohle prostě vyřeší jedině souboj...
|
|
|
Myslíš něco jako čelní střet mocyclety a dieselova pětiválce? To by šlo.
|
|
|
to ne, cikánská férovka není přesně to, co mám na mysli. byť jsem pocítil, že montáž nehomologované vložky do laděné koncovky mi výrazně zrychlila pravý hák, jsem pro fair play. kosit cyklouny hrazdou na Suburbanu také není košer, byť o to někdy doslova žadoní. tělocvična, rukavice a obhaj svůj pohled na věc, barde :o)))
|
|
|
Hele, já mám motocykletisti rád. Vždycky tahaj rukavice, když se bude střílet. :)
|
|
|
to umim taky, na vojně mi šla poměrně dobře střelba ze samopalu, s kulometem jsem vynikal a vysloveně mne bavil. a coby velitel průzkumného družstva raketometného oddílu umím řídit cílenou palbu, s tím není problém. tam ovšem na konci souboje nelze dohledat výsledné stanovisko, to je kontraproduktivní. musím podotknout, že nerovná volba zbraní reflektuje Tvůj unfair přístup k problému, zbabělá kryso :o)))
|
|
|
raketometná palba je cílená? já myslím, že je to spíš takové kobercové ostřelování, ne?
každopádně kulomet si mne taky získal. zejména když měl dlouhou, polní hlaveň 8o)
|
|
|
cílená v tom smyslu, že se navádí tam, kde je třeba "vyklidit" cílovou plochu :o) v záběrech z 2.sv.to tam posílají najednou, to je fakt, ale lze to i po jedné nebo po menších skupinkách.
kulomet je prima. hlavně proto, že se s ním nedá minout ani v případě silné slabozrakosti. jen to dýl trvá :o)))
|
|
|
nejsem si stopro jistý, ale původní kaťuše byly tuším staticky umístěné na ploše náklaďáku. dnešní raketomety mají samozřejmě otočnou základnu a možnost naklápění celé soupravy + zaměřovač s obsluhou. takže se navádí na konkrétní souřadnice, které poskytuje průzkumná četa.
|
|
|
Kulomet byl můj milášek. Nacvičil jsem si dvouranými "dávkami" kosit ležícího střelce na velmi velkou vzdálenost. Jako velitel čety BVP II vyjadřuji jistý malý respekt k vašemu družstvu :)
Co se týče mého přístupu, držím se pevně v mezích zákona, konkrétně ustanovení o nutné obraně, které v principu říká, že proti útoku lze využít i podstatně silnější způsob obrany. :p
|
|
|
v pořádku, návrh na dočasný smír se přijímá :o)
ovšem nelze opominout faktickou mýlku - ajnžto férový souboj nelze považovat za situaci napadení - obrana, ale dobrovolnou činnost naopak mimo rámec zákona, tedy činnost čestnou a státem nezregulovanou, nemohu souhlasit se záložní zbraní, určenou k získání unfair převahy. v mezích zákona se dobírání pravdy obvykle ubírá cestami klikatými, pro čestného muže nepřípustnými a často končí ve slepé uličce...jak víme.
jinak vyhřáté BVP bych, obzláště na Doupově při -25C, s chutí vyměnil za naší "kachnu" (OT-65), kde se topilo v kamnech o objemu jedné brikety a to pouze dvě hodiny před večerkou... ale voják si nestýská. pohov, volno, rozchod... :o)
|
|
|
tak to casto bejva, ale bylo to mysleny jako "o blba mene na silnicich"
|
|
|
Jen v případě, že dotyčný blb nemá kromě bicyklu taky auto nebo motorku. Pak je na silnici furt, jen je o něco nebezpečnější.
|
|
|
Jenze v aute nebo na motorce nema pocit, ze je napul chodec a ani pocit, ze je neco vic a hrozne IN a EKO ...
|
|
|
Zato když má blb kolem sebe tunu plechu, tak má pocit nesmrtelnosti... a někdy ho má i když tu tunu plechu nahrazuje kožená kombinéza a helma... dopravním prostředkem to není. (Je to ovšem jen můj názor.)
|
|
|
No pockej - jako nesmrtelni se chovaji nejcasteji prave cyklisti, proto si myslim, ze usednutim na kolo se i z jinak normalniho cloveka stane blb.
|
|
|
Jestli nejčastěji, to nevím, spíš bych řek, že procentní zastoupení blbů je ve všech skupinách zhruba stejné... i když někteří nemusejí projít přes síto v autoškole a tak bys je neměl potkat za volantem... praxe ovšem ukazuje, že někteří bezmozci si z toho nedělají hlavu a jezdí klidně bez řidičáku, nebo si ho prostě koupí (stačí podmazat správného policajta).
|
|
|
Může to tak být, ale jeden nesmrtelný blb má kolem sebe alespoň tu tunu plechu, kdežto druhý nesmrtelný blb má jen nějaké to kilo svařených trubek pod zadkem.
|
|
|
Upřímně řečeno, čím míň toho s sebou n.b. má, tím míň je pro okolí nebezpečný. Blb chodec/cyklista/bruslař se od auta odrazí a nezpůsobí skoro žádnou škodu, blb v autě, to už je horší a nejhorší je potkat blba s velkým náklaďákem. Jedině že bys měl sám ještě něco většího nebo aspoň pevnějšího, ale tanky IMHO na silnici jezdit nesměj ;)
|
|
Souhlasím!
Velmi se mi líbí elegantní shrnutí v bodě 4, které pojmenovalo stále více patrný i když pořád více skrývaný problém - bábovkovatění mužů, jejímž výsledkem jsou "kojící otcové" vylapující na své neohrabané MPV (sorry, iFosi) trojúhelníky s "Baby on board" na které jim každý v podstatě sere 8o)
ode mne za 1.
|
|
|
Díky, nicméně tím bodem 4/ jsem nemyslel kojící muže a trojúhelníky s "Baby on board".... dle mého názoru nejde o to, že by si muž a žena "prohodili tradičně zajeté role", to podle mě problém ani tak není. Ono je totiž asi docela jedno, kdo co fyzicky dělá, jestli se tenhle stará o dítě, nebo tak - to naopak oceňuji muže, kteří mají ke svým dětem blízko v jakémkoli věku. Spíš jsem tím bábovkovatěním myslel dušení vlastnosti - nerozhodnost, neschopnost stát si za svým názorem, absence vnitřní síly vynahrazována zbytečnými ukázkami té vnější (kdo "nosí kalhoty"), nejistota sebou samým....
|
|
|
Ano, máte v zásadě pravdu. A jedním z projevů té nejistoty je fakt, že člověk se neprosazuje jako individuální osobnost, ale má potřebu odvolávat se na svou národnost, barvu kůže, nebo pohlaví. Ne "já chci tuto práci (jen příklad, místo práce lze dosadit cokoli), protože na ni mám", ale "já chci tuto práci, protože jsem běloch/Eskymák/muž a všichni vědí, že běloši/Eskymáci/muži jsou v této praticky dobří". Za takové stereotypy se většinou schovávají lidé, kteří by jinak neobstáli, a mají proto potřebu uchylovat se ke statistice.
Problém ovšem je, že statistika pracuje s průměrem. Zatímco v realitě se setkáváte s živými lidmi, kteří se od průměru můžou hodně lišit. A tak i když statisticky by např. měnění žárovek a stloukání nábytku mělo jít lépe mému partnerovi, reálně jde výrazně lépe mně (a ten nábytek mě vysloveně baví). A já nevidím důvod, proč bych měla odmítat měnit žárovky jen proto, že jsem žena.
Moje ženské ego tím opravdu nijak netrpí a nemyslím, že bych kvůli výměně žárovek (nebo tomu, že umím číst z mapy) ztrácela ženskost. To ovšem za předpokladu, že ženu nedefinujete jako pasivní, neschopnou, nerozhodnou a všestranně hloupou osobu. A pokud ji tak definujete, pak mi ztráta takové ženskosti nijak nevadí. Pro mě je důležitější, abych dělala, co mě těší a k čemu mám předpoklady, než to, jak mě kvůli tomu bude někdo nálepkovat.
|
|
|
Přesně tak, mluvíte mi z duše ;o)
|
|
|
|
koupil jsem ravku už s tou nálepkou...asi se k tomu budu muset nějak postavit...sloupnout, nesloupnout...? :o))
|
|
|
si radsi uklohni prtavce, je to vetsi zabava, nez sundavat nalepku ze skla :-)
|
|
|
:o)) co bys mi poradil, kdybych to koupil s nálepkou "dog on board"... ?
|
|
|
tak takovou jsem jeste nevidel... nicmene vse ma sve reseni - hot dog do kastliku a mas to :-D
|
|
Jó v třiadvaceti bych s tebou Urzo taky souhlasil. Ale pak mi spadly růžové brýle, a teď mám o tebe strach, aby ses z toho v třeba v sedmadvaceti opravdu neposral, jak již naznačovali jiní.
Inu kdo chce kam, pomožme mu tam. Třeba mám zbytečný strachy, že jo.
Za sebe ti mohu říct jen, že žena není muž stejně jako pes není kočka.Přestože mám rád psy i kočky, se psy se nemazlím, a kočky neberu na lov.
Ber to jako můj šovinistický pokus o upřímnost
|
|
|
Ježiš, to je hloupý příklad. Kočka opravdu není pes, stejně jako člověk není šimpanz. Ale fena a pes jsou oba "pes" a na lov můžete vzít jak toho, tak toho. Stejně tak na mazlení se hodí kocour i kočka. Doporučuji zopakovat základy přírodovědy, zjevně Vám nějak ušlo, jaký je rozdíl mezi dvěma druhy a samcem a samicí téhož druhu.
|
|
|
Ale ne, tak já nepopírám rozdíly mezi ženami a muži, rozhodně tam statisticky jsou.
Jde jen o to, že když ženy/muži OBECNĚ mají nějakou schopnost/vlastnost vyvinutější než druhé pohlaví, neznamená to, že to platí pro VŠECHNY jednotlivce.
Příklad: Ženy PRŮMĚRNĚ a STATISTICKY rozeznávají více barev než muži. To ale neznamená, že JAKÁKOLIV žena rozeznává více barev než KAŽDÝ muž! Znamená to, že pokud bych měl před sebou neznámého muže a ženu a měl bych si vybrat jednoho z nich na práci, která má něco společného s rozeznáváním barev, pak vyberu ženu, nebudu-li mít k dispozici žádné další informace. Pokud ale budu moci udělat s oběma například test, kdo barvy lépe rozeznává, a náhodou se ukáže, že muž, pak je nesmysl vybrat tu ženu.
S tím vztahem je to podobné. Nebudu-li mít o partnerce žádné informace, mohu se spoléhat akorát na tyhle obecné pravdy. Jenže těžko budu mít partnerku, o které nemám informace.... a protože ty informace mám, jsou tyhle obecné pravdy k ničemu.
|
|
Jedna citace z Lamera:
<On> Zlato, jsi naštvaná?
<Ona> Ne.
<On> Hodně?
<Ona> Jo!
|
|
|
lamera zrovna poslednich par dni zase po case projizdim a na co tam nenarazim www.lamer.cz/quote/13954 ze by jen shoda nicku?
|
|
|
Ne, to není shoda nicku, to jsem byl skutečně já 0-)
|
|
Myslím, že Urzův článek má pravdu a je napsaný dobře. A možná o to lépe, je-li autorovi "pouhých" 23 let, jak psáno kdesi níže. Mně je o něco málo více než dvakrát tolik, takže snad nebudu nařčen z přílišné nezkušenosti... :-)
Podle mého názoru jsou důležité dva aspekty, které Urza zmínil:
1) Ve vztahu dvou dospělých lidí neexistuje nic jako "optimální model", či model "tak to má být". Vztah je záležitostí míry submisivity/dominance jednotlivých partnerů a hlavně (a vždy!) určitých kompromisů.
2) Vztah dvou dospělých lidí je záležitost dobrovolná. Pokud někomu příslušný vztah nekonvenuje, je úplně nejlepší řešení takový vztah opustit. Nechápu, jak může autor původního článku LAWP napsat, že vztah mohl být perspektivní, když to byl vztah s (podle něj) nesnesitelně emancipovanou ženou...?
Ad Urzovo hodnocení autora LAWP coby debila: Je to možná trochu prudké, nicméně stejný pocit jsem měl po přečtení původního článku také... Nutnost nám několikrát sdělit, že pán je právník, těžko ho vyargumentovat, dvojapůlnásobek průměrné mzdy, private jet ap., i celková stylizace, pravopis a hlavně celé vyznění původního článku svědčí podle mého názoru o lecčems. Ale jen málo o tom, že LAWP je právníkem. Nebo alespoň právníkem hodným toho přízviska... :-(
|
|
|
Pěkně napsané, děkuju. Jinak je mi z té debaty tady spíše smutno. Svědčí o tom, že Urza má úplnou pravdu, když říká, že někteří muži bábovkovatí. Ne, nejsou to ti, kteří jsou ochotní přiložit doma ruku k dílu nebo nechat partnerku spolurozhodovat o věcech, které se týkají celé rodiny. Jsou to naopak ti, kteří si neumějí získat přirozenou autoritu (pozor, autorita nerovná se dominance, tím méně nadvláda), a proto dští síru, nadávky, urážky a posměšky na adresu žen, které jsou chytřejší a pracovně úspěšnější než oni. Českou společnost skutečně neohrožuje emancipace žen, ale neschopnost některých (!!!, nesnáším generalizace) mužů uznat, že role nejsou dané a každý pár se na nich musí dohodnout.
|
|
|
Tohle jste vystihla lépe než já, asi jsem to nenapsal dost přesně - více lidí pochopilo to "bábovkovatění" tak, že mluvím o mužích, kteří doma pomáhají.... myslel jsem to přesně tak, jak píšete Vy.
|
|
|
proč smutno ? mám puštěnou čt24 coby kulisu k pc a sleduji, že ve Studiu Krizové Soboty sedí tři ženy and aktivně analyzují. to není špatný výsledek ženské emancipace, ne ?
|
|
|
A co to má společného s bábovkovatěním? ;o)
|
|
|
když ženy v televizním studiu řeší politickou situaci, tak kdo mi upeče k nedělní kachně bábofku...
:o)))
|
|
|
No nikdo přece. Ke kachně se bábovka (ani bábofka) nehodí. Hodí se k ní knedlík. Ještě že jsou dámy ve studiu. Vy byste byl schopen navádět je k tomu, aby prznily českou kuchyni. Jak barbarské!
|
|
|
Babovku asi opravdu ne, ale u nas na jizni Morave k takovym jidlum vzdy patrily vdolky, az v Cechach jsem objevil i kouzlo knedliku ;-) Bohuzel tady na severu zase nikdo (k me smule ani ja) neumi ten spravnej bábiččin vdolek.
|
|
|
to je bohužel ta odvrácená strana osvobození se žen od vyvařovacího koutku - už nepřebírají od babiček a maminek staré dobré recepty a taje kuchyně, které se nedají vyčíst z knih, leč dědí se z generace na generaci jako rodinné kung-fu, hudební nástroje či originální nářadí po pradědečkovi brašnáři.
poté, co padne kachna, je potřeba na vyproštění z komatu šálek dobré kávy, že. silnější povahy, babičky a mládež v období růstu ji navrch ještě opatří šlehačkou, jen skuteční altruisté šlehačkou ochucenou např.vaječným koňakem sypaným kakaem apod. i to už jsem viděl. už v této fázi to každý neustojí. no a když už je ta káva a rodina vydechuje a vedou se přátelské řeči, vrcholem je chlouba hospodyňki - pocukrovaná bábofka na skleněném spešl-bábofkovém stojanu. ani suchá, ani moc tučná, ani přeslazená, ani nedocukrovaná atd...ozdobný papírový ubrousek lepší kvality pod bábovkou je znamením úcty k hodujícím. toto lze samozřejmě provozovat spíše svátečně, řekl bych, že 1x/měsíc je asi tak akorát, povětšinou to mám spojeno s návštěvou příbuzných, posvícením atd. a zrovna zejtra je na návštěvy a bábofku takovej hezkej akorát den...
|
|
|
Poetické.... avšak má-li člověk doma dcerku kolem puberty, ta se nemusí kachny vůbec dotknout.... a není-li člověk na sladké, zas patřičně bábovku neocení; pak se vyplatí slevit z příslovečné poezie a přejít k próze, která sic nebude tak tradiční, nýbrž všem zúčastněným lépe vyhovovati bude ;o)
|
|
|
Vidíte, to mě zatím nenapadlo. Emancipace má zjevně i tu výhodu, že vede k likvidaci tak strašných, nelidských a veskrze barbarských praktik, jako je pojídání vdolků ke kachně. Sláva emancipaci! Pryč s vdolky!
|
|
|
jasná věc. navíc subtilnějším partnerským dvojicím, např.on programátor, ona pracovnice krizového centra sociálně vyloučených, stačí ráno jablíčko, večer půl banánu a celý den je možno zasvětit například zorbování v Šárce. takže emancipace je zároveň nesmírně zdravá a podporuje progresivní životní stajl. a to se počítá.
|
|
|
S tím debilem je to samozřejmě nadsázka, taky tam kolem toho píši, že by asi nebylo vhodné soudit člověka na základě jednoho článku.
Každopádně díky.
|
|
Já taky nepsala, že je mi smutno z ČT24, ale z debaty tady, resp. z některých příspěvků. Mimochodem, doufám, že ta TV debata není na téma "nejlepší prací prostředek v ČR". Pak by mě přítomnost třech žen opravdu, ale opravdu nepřekvapila...
Ale jinak je fajn, že emancipace přináší plody. A hlavně je fajn, že je čím dál víc mužů jako Urza a žen jako Nora, kteří se ne nutně ve všem shodnou, ale dokáží spolu diskutovat na úrovni, věcně a bez toho, aby si toho druhého předem někam zaškatulkovali jen proto, že je to muž/žena. Z toho mám vtší radost než z té TV debaty.
|
|
|
nikoliv problematika aviváže, jen muži hrají své hry a ženy to komentují. vlastně taky nic nového. :o)
|
|
|
Myslíte, že diskuse na úrovni je důsledkem emancipace?
Mně totiž připadá, že tohle spolu až tak nesouvisí, protože buď se sejdou dva lidé, kteří diskutovat umí (a pak diskusi nezabrání ani pohlaví), nebo jeden z nich diskuse schopen není (a tam už je jedno, jestli si udělá záminku z pohlaví, nebo něčeho jiného, tak jako tak pak bude místo argumentů protistrany napadat protistranu jako takovou).
|
|
|
já vidím ve studiu vzdělané a inteligentní ženy, vcelku přirozeně sebevědomé, osobně mám velmi rád profesorku Dvořákovou mj. a lze brát za jisté,že ty ženy studovaly, o něco usilovaly a usilují a(některé) mají přirozený respekt, nikdo se nad tím nepodivuje, že zrovna ženy atd. osobně mám rád i některé další dámy ze zpravodajství a zdá se mi, že je to právě to, po čem tu holky volají. považuji to za dobré + příjemné. tedy pozitivní. diskuse už dávno přehodila výhybku od bábovkovatění ke klasice - zapšklý mužský svět a ponižované ženy v něm. tudíž souvislost je minimálně v tomto prostoru, kde se řeší pospolu themata nejméně dvě - emancipace + bábofkovatění. konec konců - sám název tvého článku, operující s "tradičním" systémem, už byl posunut dále, ne ? přičemž to bábovkovatění vlastně skoro vypadlo z procesu analýzy.
|
|
|
Název mého článku nebyl moc výstižný, šlo tam zejména o parafrázi na původní článek, které jsem podřídil přesnost.
|
|
|
Každopádně jste mě přivedla k zajímavému zamyšlení. Nevím, čím to je, ale s ženami se shoduji mnohem lépe, snáze a častěji než s muži.
Samozřejmě existují výjimky na obě strany, nicméně většinou je to tak.... netuším ale vůbec proč.
|
|
Mimochodem: Blizi se Velikonoce, svatek vsech sadisticko-sovinistickych maniaku. Profesionalni rajcajdy celeho sveta uz si brousi brka, aby zplodily radu clanku na tema tohoto neuveritelneho barbarismu.
Uzaviram sazky, kdy to nektera z mnoha komisi a vyboru EU, zamereny na (financovany za) zduraznovani a ochranu prevahy zen nad muzi, zatrhne jako nepristojne.
|
|
|
Možná mi řeknete, že jsem změkčilý feminista, nicméně i já považuji tento svátek za nezajímavý.... nicméně za podobně nezajímavé považuji i Vánoce a vlastně všechny další svátky ;o)
Logicky mi ale nepřijde nic špatného na tom, když se to někomu líbí.... proč ne. A psát o tom články - také proč ne. Někoho baví pomláska, jiného baví psát články o tom, jak jsou ti první šílení šovinisti, obojí mi přijde stejně nezajímavé, ale respektuji, že to někoho baví.
Komise a výbory EU už jsou samozřejmě věc diametrálně odlišná, protože ti si museli napřed na svou činnost nakrást.
Každopádně.... kdo si dělá co ve volném čase a za své peníze, to je jeho věc, ať už to je barvení vajíček, šlehání ženských, nebo psaní o tom, jak jsou dvě výše uvedené činnosti hrozné.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Zhouba tradičního systému - demence mužů
|