D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Zkušenosti – kůň, díl druhý
    Vydáno 19. 07. 2009 (11016 přečtení)


    Minule jsme si popsali, jak kůň vypadá, jak se pohybuje a co potřebuje. Dnes se podíváme, jak se takový kůň kupuje …

    Koní je několik základních typů:

    Plnokrevní: např. Anglický plnokrevník. Je rychlý, temperamentní, často neklidné povahy. Hodí se pro zkušeného majitele. Když je dobře vychovaný a ochotně spolupracuje, tak je to pak obrovská zábava pro oba, které se jen máloco vyrovná. Potom to je něco, jako když si představíte, že sedíte na hromadě čisté energie obalené koňskou kůží, která si to valí po louce, lesní cestou, nebo třeba průsekem co to dá, sama vybírá zatáčky a vy se jen držíte, kocháte se krajinou a dáváte bacha na nižší větve. Přirovnal bych ho k závodní motorce - vyžaduje dost péče, k užitku taky moc není, ale rozjet to je prostě super. Na druhou stranu je potřeba dávat pozor i v kroku, taková koroptev z křoví těsně před koněm umí udělat z poklidné vyjížďky adrenalinový sport.
     
    Teplokrevní: Pestrá směsice koní, původů a vlastností. Zde nelze udělat nějaké shrnutí, na jedné straně máte poníky a haflingy, na druhé české teplokrevníky (směsky většinou  s podílem anglického plnokrevníka).

    Chladnokrevní: např. Norik. Jsou to těžší koně, duševně poněkud (někdy hodně) pomalejší. Rádi chodí krokem, občas zaklušou, když je hodně poprosíte tak zacválají, o trysku nikdy neslyšeli. Zase jsou opravdu nenároční, klidní, pracovití a vhodní i do tahu. Občas bývají paličatí.

    Dále můžete prodávané koně dělit podle užívání:

    Vysloužilí dostiháci: Bývají levní. Začátečníkovi ho důrazně neporučuji. Většinou se jedná o koně, kteří mají dost „vygumováno“. Ve dvou letech na ně vleze žokej a honí je kolem dokola dostihové dráhy. Koně přitom plně dospívají v pěti až sedmi letech. Takový kůň většinou neumí nic jiného, než vyrazit a mazat, co to dá. Může se to zdát zábavné, ale jen do chvíle, než se na něm ocitnete v hustém lese, pak to je o život. Na druhou stranu dostiháky běhání opravdu baví, tak pokud víte co a proč děláte a umíte si ho srovnat, tak se dá i doporučit.

    Parkuroví koně: Mívají v háji klouby a psychika často také nic moc. Pro koně nejsou parkury přirozené, je to takový „sport“, který je oblíben hlavně proto, že je opravdu nenáročný na prostory, stačí v malém výběhu postavit pár překážek. Nikdy jsem neviděl koně, který by si dobrovolně skákal jen tak přes vysokou větev. Určitě se najdou i vyjímky, ale ty na inzerát asi nekoupíte. Jak kůň jezdil několik let parkury, honem pryč od něj.

    Bývalý provozák: Termínem „provozák“ se označují koně, kteří jezdí ve výletních stájích pod turisty. Většinou jsou od lidí co neumí jezdit okopaní tak, že nemá cenu je něco učit. Hodí se ale jako třetí, čtvrtý kůň do stáda, protože jsou velmi levní, nejsou s nimi problémy a máte na čem svézt návštěvu, co nikdy na koni neseděla. Prostě dáte na koně sedlo, do sedla člověka a provozák pak jednoduše jde dva metry za vaším koněm a nikam neodbočuje.

    Putovní koně: kousavé a kopavé potvory, které prošly rukama několika „umělců“, popřípadě se rekrutovali z kategorie „Vysloužilý dostihák“, nebo „Parkurák“ Existuje spousta zkažených koní, stejně jako zkažených psů. Nejhorší bývají koně, kteří jsou někde sami zavření na malém prostoru vedle autodílny. Kůň je stádové zvíře a sám být neumí a nechce. I putovní kůň se dá napravit, ale chce to hodně času, trpělivosti a své stádo z klidných rozumných koní. To ale málokdo má a tak takový kůň většinou putovním zůstává do doby, než se někde s jezdcem zrakví a následně skončí na jatkách.

    Mustangové: Mladí koně odchovaní na divoko na pastvinách. Dostanete koně téměř jistě  nezkaženého, zdravého, ale nesocializovaného, který se vás bojí. Na jedné straně nastartujete auto a na druhé straně mustang přelézá ohradu. Pokud ale máte již alespoň jednoho vychovaného koně, jde to velmi snadno,  i když na mustanga nesmíte moc spěchat. Nikdo ho nikdy nezklamal, ani mu neublížil, jen vás nezná.

    Rodinní koně: Jsou ke koupi jen opravdu velmi vzácně a na inzerát asi nikdy. Jsou to koně, kteří se cítí být členy rodiny a spolupracují s vámi bez nátlaku, prostě proto, že chtějí. Na tomto místě bych chtěl zdůraznit, že jezdit na koních je něco zcela jiného, než je mít doma. Takového koně když můžete koupit, neváhejte za jakoukoli cenu. Rukama mi už pár koní prošlo, opravdu rodinným se stala jen jedna klisna, kterou máme od hříběte. Klidně jí svěříme hlídání mimina, dělá to hrozně ráda a je legrace pozorovat, jak je jemná a opatrná. Kdo nezažil, nepochopí.

    Jak poznáte, jaký kůň je?

    Celkem jednoduše. Necháte si koně předvést jeho majitelem. Dívejte se na množství postrojů a chování jezdce, v tomto případě je jednalo o průjezd mezi lanky se zavěšenými starými CD.

    Příklad první:
     
    Kůň má pákové udidlo a spoustu řemení. To je základní znamení, že si jezdec s koněm moc nerozumí a ten spolupracovat nechce. I po kratší jízdě je kůň nadměrně zpocený od neustálého nervování se. V tomto případě už těch nervů bylo moc, kůň se začal točit a poničil co mohl. Představte si, že vám tohle udělá někde na srázu nad řekou, když se něco zablýskne v křoví…. Toto nekupovat a honem pryč.

    Příklad druhý:
     
    Kůň je na ohlávce (popřípadě něčem podobně jednoduchém), je ovládán pouze tělem jezdce (žádný tah v otěži) a volným tempem bez problémů dělá, co se po něm chce a i když kouká, co to vedle něj visí, neřeší to a věří jezdci Takto nějak by to mělo vypadat. Bez problému, pokud se vám líbí, vyzkoušejte si ho a kupte. Počítejte ale s tím, že majitel bude pozorným zrakem sledovat, zda nejste zbytečně hrubí nebo naopak nedůslední a pokud si vámi nebude jist, neprodá.

    Příklad třetí:
     
    Vašek Vydra na svém koníkovi bez sedla, bez ohlávky jen s nákrčníkem. Tohleto je Pan Koňák, opravdu smekám, to bych nedal. Berte to jako příklad na ukázku, jak to také jde dělat a kam chcete směřovat. Kůň pro něj udělá cokoli, sám, dobrovolně a hlavně rád…

    Pokud se vám naskytne koupě takovéhoto koně, nesmlouvejte, nečekejte, kupujte za jakoukoli, i zdánlivě přemrštěnou cenu. Počítejte s velmi dotěrnými otázkami prodávajícího a jeho kontrolou na místě, kde chcete koně chovat. Rozhodně vám ho neprodá jen proto, že jste první zájemce, nebo že připlatíte. Peníze zde nejsou až tak důležité, stejně nejste schopni zaplatit mnohaleté úsilí vložené do výchovy takovéhoto koně. Je jich jen mizivé procento, majitelé se jich vzdávají jen velice, velice neradi a jeho získání je výhra v loterii. Získáte tak adepta na rodinného koně.

    Kování koní

    Dále se podívejte, zda je kůň okovaný. Pokud je, zvažte to. Pro použití podkov jsou jen čtyři důvody:
    - Při práci by se kopyta nadměrně opotřebovávala. Například kočároví koně v Praze na Staromáku, zde jsou podkovy ok. U domácího koně si takovou zátěž neumím představit.
    - Předpisy: platí zejména pro aktivní dostihové koně. To se nedá nic dělat, musí to být, ale na doma by měl být bez nich.
    - Zdravotní důvody: Zdravý kůň podkovy nepotřebuje a nemocného nekupujte. Když už nic jiného, podkovy v zimě silně namrzají a navíc se s nimi koně při konfliktu ve stádu mohou velmi ošklivě zranit.
    - Neznalost majitele: ne každý majitel se o koně opravdu zajímá, často lidi kovají jen proto, že se to tak přece dělá. Jo, dělá, ale to neznamená, že je to skvělý nápad. Můžete takového koně koupit, ale počítejte s tím, že potrvá zhruba rok, než po sundání podkov a několikeré korekci kopyto regeneruje a začne normálně fungovat (koně třeba bolí jízda na štěrku, apod…). Dá se to ale řešit, stačí nespěchat.

    Poznámka: někdo podkovy hájí, bylo by to na delší diskusi, ale pro domácí koně platí, že bez podkov je to obecně lepší jak pro koně, tak pro chovatele.

    Zdravotní stav koně

    Vezměte si sebou veterináře, nebo mu alespoň ukažte fotky a video pohybu koně. Možných problémů je mnoho, některé vám vadit budou, některé nemusí. V tomto se nedá obecně radit.

    Zlozvyky

    Někteří koně mají různé vlastnosti, jako že třeba ihned po nasednutí jezdce se rozejdou, apod. Některé odhalíte hned, jiné časem. Měli jsme koně, který když viděl vodu a mohl, tak si prostě šel zaplavat a když to nešlo, tak si do ní aspoň lehl. Když jsme šli na volno na procházku, tak to byla legrace, ale kdyby na něm jel někdo, kdo o tom neví a včas by mu to nevymluvil, tak skončí na dně řeky i s osedlaným koněm. Takže se nezapomeňte vyptat na případné podobné věci, které by se vám pak mohly stát. Nevěříte, že se kůň jde sám vykoupat? Ok, nejste první, tak přikládám fotku. Je trochu rozmazaná, třepaly se mi ruce jak jsem se smál :-)

    Podmínky u prodávajícího

    Nechte si ukázat podmínky, za jakých kůň u prodávajícího funguje. Měl by být ve stádu, maximální možnou dobu venku na pastvinách (preferujeme 7 x 24, za jakéhokoli počasí). Ustájení na noc do boxu nevadí, ale nesmí tam být přes den. V boxu kůň nemá možnost pohybu, nudí se a vymýšlí blbosti. Kromě toho se v uzavřených stájích snadno přenáší nemoci a parazité, ve vzduchu bývá dost prachu ze slámy a sena.

    Nechte si od prodávajícího ukázat, čím je krmí a nechte ho mluvit. Není až tak důležité co říká (když neplácá blbosti), ale jak to říká. Jestli ho otravujete a nezajímá ho to, nebo jestli si s vámi popovídá a vysvětlí svůj názor. To znamená, že má o koně zájem a dělá podle svého názoru to nejlepší.

    Cena koně

    Nepovažuji ji za zásadní měřítko, hodně závisí na typu koně. Kvalitní aktivní dostihák stojí statisíce i miliony, ale třeba k dětem se prostě nehodí. Počítejte s cenou 40- cca 100 tisíc korun. Za 20-30 můžete koupit odstávče nebo mladé hříbě bez výchovy a původu (nějaký kříženec), ale pokud koně chcete mít jako mazlíka, může vám vyhovovat.

    Pokud kupujete prvního koně, kupte rovnou dva (Pamatujete? Kůň nesmí být sám!), kteří jsou zvyklí být spolu a raději nějaká starší klidná, pohodová zvířata, která vám vaše případné chyby hned neomlátí o hlavu.

    No, to bude pro dnešek všechno. Přeji vám hodně štěstí a příště si povíme, jak se kůň prodává a bude i něco o lidech kolem koní J


    17.07.2009 opas


    [Akt. známka: 1,13] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Opas | Komentářů: 40 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.