D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Ichtyl lost the war
    Vydáno 17. 10. 2004 (13479 přečtení)

    Zprávu, že návrh zákona závadějícího bodový systém dopravních přestupků nebyl v parlamentu schválen, jsem přijal s nadšením.

    Tento světoborný nápad, pomocí kterého chtěli sociální demokraté zvrátit trend v nehodovosti na českých silnicích, byl dítkem ministra dopravy Šimonovského (dále pouze Ichtyl). Šimonovský proslul svým těžko skrývaným odporem k silniční dopravě a automobilům obecně. Zpravidla nevynechá příležitost k tomu, aby nám naznačil, že vlak je lepší a jízdní kolo je pak úplně nejlepší. Na ministra dopravy je to poměrně zvláštní chování, protože prioritním zájmem ministra DOPRAVY by měly být kvalitní silnice plné kvalitních aut účastnících se plynulého a tudíž bezpečného provozu. Ichtyl to asi myslí jinak, kromě toho se o něm povídá, že prý náleží k jakési „železničářské lobby“.

    Ichtyl tedy usoudil, že dosavadní způsob, kdy vás policie přichytí při přestupku a dá vám peněžní pokutu (v ideálním případě), je málo represívní a rozhodl se iniciovat vznik duplicitního diskriminačního opatření, totiž sazebníku bodů za jednotlivé přestupky. Tři sudičky by vám pak při narození do vínku kromě brokovnice, baseballové hole, bílé košile a kravahy dali ještě dvanáct bodů, ze kterých by se při každém přestupku odečítalo. Ročně by bylo možné dva body umazat, za předpokladu, že jste nic neprovedli. Podobný systém funguje i v sousedním Německu, i když s trochu jiným nastavením, a je předmětem častých diskusí. Nejčastější charakteristikou, kterou v souvislosti s ním v rajchu slýchám, je, že je verschissen čili zasraný.

    Tuzemská mutace se vyznačovala nepřiměřeným bodováním přestupků. Například telefonování za jízdy mělo být za tři body a havárie s následkem zranění za bodů sedm, z čehož vyvozuji, že jedno zavolání je cosi jako poloviční nehoda. Přiřazení počtu bodů k závažnosti přestupku postrádalo elementární logiku a bylo neúměrné situaci, která na silnici vládne. Měl jsem dojem, že jej vymyslel Šimonovský sám nebo nějaký hodně podobný deviant. Například za překročení povolené rychlosti o více jak 30km/h se odečítaly 4 body, vzhledem k tomu, že taková překročení aplikuji v podstatě pořád, hlavně na velmi smysluplných omezeních na 30km/h, byl bych asi tak za měsíc bez řidičáku. Je příjemné mluvit o takové kravině v minulém čísle.

    Za zmínku stojí i to, jaká situace vedla k tomu, že Ichtylův zákon neprošel. Už od počátku bylo rozložení politických sil nejisté. Zmrdi z ODS byli v principu proti. Nevím proč, ale něco na úrovni pocitů mi říká, že prasácká jízda autem není z pohledu ODS rozhodně vnímána jako hřích. Hodně příznivců ODS má problém udržet se na vozovce bez soustavného vzniku škod na všech možných stranách. Za všechny jmenujme třeba pana Knížáka. Pan profesor Klaus by dále dodal, že smrt v autě na pokraji produktivního věku je sice tragická, ale makroekonomicky pozitivní, protože takový člověk již nebude čerpat z důchodového systému. Na druhé straně, smrt novorozence je makroekonomicky deficitní, protože tento občan nezaplatí už žádné daně a jeho potenciál pro stimulaci poptávky autonehodou rovněž významně klesne.

    Vohnoutům z ČSSD to bylo ukradený, protože se mezi nimi potřeštěný Šimonovský pravděpodobně netěší velkému respektu. K tomu všemu jedna poslankyně rozlila druhé do hlasovacího zařízení kávu. Předseda sněmovny Zaorálek kvůli tomu vyhlásil patnáct minut pauzu, během které se měla technika nechat zkontrolovat. Tato pauza byla pokynem pro několik vohnoutů, aby se šli do kuloárů občerstvit, případně se setkat s lobbyisty a shrábnout zase nějaké uhlí. Předseda Zaorálek navíc poslance pokáral, že už jim několikrát povídal, aby do sálu nenosili nápoje, na což reagovala ptákostrana a vyčetla mu, že si sám nechává donášet do jednací místnosti čajíčky. V parlamentu se toho dne řešily samé důležité věci. K původnímu Ichtylově návrhu padlo několik návrhů pozměňovacích. Když bylo zařízení opraveno,  vohnouti se vrátili z kuloárů a vlivem dezorientace ze změny prostředí nevěděli, zda hlasují pro zákon nebo pro ty pozměňovací návrhy. Výsledek byl, že vylili Ichtylovo bejby i s vaničkou.

    Moje největší výhrada k ichtylovu návrhu pramení z toho, že do korupčního prostředí vytvořeného uvnitř Policie České republiky přidává další vysoce korupční komoditu v podobě obchodovatelného trestného bodu. Asi znáte sami ze svého okolí, že každý druhý má známého policajta nebo známého, který má známého policajta a na kterého se může obracet, když je nějaký problém. Dále asi pro vás není nic nového, že policisté, především v některých lokalitách, berou všimné. Jistě si dovedete představit, že existují jakási bratrstva vzniklá propojením komunálních politiků, manažerů lokálně významných firem a exponentů policie, která sporu velmi dobře kooperují na základě „protislužeb“ neboli korupce. Dovedli byste napařit sedm trestných bodů kamarádovi, se kterým jste včera na zahradě pekli prase, i přesto, že právě svojí audinou á osmičkou rozstřelil škodovku stopětku s mladou rodinou napůl? Absurdní.

    Vysoký počet pravděpodobných výjimek známých ještě před zavedením Ichtylova bodovacího systému vede ve skutečnosti k tomu, že systém by byl aplikován jen na někoho a někdy a jako takový by nebyl účinný. Pravděpodobně by jen rozšířil řady korumpovaných policistů v terénu směrem k úředníkům starající se o evidenci těchto bodů.

    Dále mi vadilo, že Ichtyl svůj návrh směroval pouze směrem k řidičům motorových vozidel. Nenašel jsem nikde informaci o tom, že by měl být aplikován také na cyklisty, chodce a další účastníky silničního provozu, přestože se uvedené skupiny na nehodovosti v Čechách podílejí ne bezvýznamně. Systém dále nezohledňoval frekvenci výskytu na silnici, takže autobusové společnosti a podniky MHD by si asi také museli vyjednat „kolektivní výjimku“.

    Do třetice, v zemích disponujících právem jest zvykem, že za přestupek je jeho pachatel trestán pouze jednou.

    Prostě byl to paskvil.

    Jsem proto rád, že Ichtylní návrh neprošel, i když nemám iluze o tom, že jej Ichtyl zase nějak rozdejchá.

    Aby se neřeklo, že jsem málo konstruktivní, předkládám návrh svůj. Zní takto: Když už tedy připustíme, že jsou nějaké další represivní prostředky zapotřebí kromě těch, které může policie používat už nyní (a o tom nejsem zcela přesvědčen, myslím, že by stačilo, aby policie dělala svoji práci soustavně a svědomitě), pak by měly být co nejjednodušší a transparentní.

    Dále vycházím z toho, že nežádoucí v silničním provozu jsou především nehody. Nepřiměřené rychlost nebo telefonování za jízdy je jen faktorem vedoucím k nehodám s určitou pravděpodobností, jejíž hodnota je odvislá od faktoru „řidič“. Nehody páchají asi z poloviny všech případů pořád stejní lidé. Mají asi nějaký problém, který je nutí bourat (například se neumějí nehodám vyhýbat), případně jsou asociální, nedovedou se slušně chovat, respektovat druhé a pak na silnici nepatří. Druhá polovina nehod je pak přivoditelná na chvilková selhání nebo náhodu, a pro takto havarujícího řidiče je již sama nehoda natolik otřesným zážitkem, že si dá pozor i bez Ichtylova božího biče. Tohle jsem poznal sám na sobě.

    Navrhuji proto, aby platnost řidičského průkazu byla omezena na šest let. Pokud řidič zaviní nehodu (tzn. událost se škodou na majetku větší než 20k nebo újmou na zdraví) nebo řídí pod vlivem alkoholu a drog, ustřihne na místě vyšetřující policista z jeho řidičského průkazu jeden roh. Tento ústřižek pak přiloží k protokolu, aby bylo možné dohledat, že policista X.Y. dne DD.MM.YYYY roh odstřihl. Pokud předpokládáme čtvercový řidičský průkaz, máme zde čtyři rohy k odstřihnutí. Po odstřižení čtvrtého rohu je řidičský průkaz neplatný a jeho držitel musí znovu absolvovat autoškolu, kurz ovládání automobilu v kritických situacích, dva týdny práce jako pomocný personál v nemocnici s platem 1,- Kč za den (aby nevznikla kolize s LZPS), přezkoušení lékařem,  psychotest a pozor! – test inteligence. Současný systém udělování řidičských oprávnění totiž nepočítá s variantou, že žadatel je úplně blbej. Osobně se domnívám, že IQ chronicky bourajících je výrazně pod průměrem. Každý tento úřední úkon má pevnou zákonem stanovenou cenu 15.000 Kč a hradil by jej – kdo jiný než žadatel.

    Pro všechny ostatní případy by po šesti letech platila amnestie v podobě vydání nového řidičáku za šest let, tedy znovunabytí počtu rohů.

    Pro případ, že by řidič přesvědčil policistu, aby mu roh nestříhal, zde máme vnitřní supervizi uvnitř policie, které se dostane do ruky policistův protokol a pokud na něm není přilepený ustřižený roh, vzniká otázka proč? V případě, že pan řidič řidičák „ztratí“ a nyní žádá o nový, přičemž neprokáže ověřenou kopií mladší půl roku, kolik měl rohů, dostane jen řidičák s dvěma rohy, aspoň si bude dávat na své doklady pozor. Pokud se následně prokáže, že mu byly již odstřihnuty tři a více rohy, bude obžalován pro podvod. Jízda bez řidičského průkazu by se hodnotila jako obecné ohrožení se sazbou tři až osm let nepodmíněně.

    Při výpočtu peněžní pokuty, která zůstane jedinou formou trestu za dopravní přestupek, násobí policista částku dle sazebníku počtem chybějících rohů. Například překročení rychlosti za 1.000 Kč bude u řidiče bez třech rohů za 3.000 Kč. Veškeré pokuty jsou splatné kartou, složenkou, příkazem k úhradě nebo v hotovosti na podatelně na řiditelství policie. Po týdnu od lhůty splatnosti se účtuje pokuta za neuhrazení pokuty ve výši původní částky, po dalším týdnu další pokuta ve výši dlužné částky a tak dále. Reagovat na počet rohů by mohly i pojišťovny  a nakonec ustřižený řidičák je snadno dostupné memento mori pro každého, na rozdíl od nějakých virtuálních bodů někde na policejním serveru.

    Neříkejte, že by to nefungovalo!
     

    Na závěr tu mám perličku z včerejšího večera. Zrovna jsem vyjížděl od pumpy, když jsem zaslechl v rádiu štkát nějakou krávu, že díky nedisciplinovanosti poslanců nebyl přijat zákon, který by účinně zamezil tomu, aby za rok vymřelo „po volantu“ jedno malé městečko. Sice jsem tomu ze začátku nerozuměl, ale pak mi to došlo. Bylo tím míněno těch asi 1300 lidí, kteří zahynou ročně v silničním provozu. Pokud si někdo myslí, že zavedením nějakého administrativního opatření klesne počet nehod na nulu, nebo na polovinu, tak se plete. Klesne sice, ale marginálně, protože root cause – totiž chybějící plynulost provozu – tím řešena není. Psychologie páchání přestupku je jiná a trestné body v ní nehrajou roli.

    Za druhé, krávo – to jsou naši poslanci. My jsme si je tam zvolili a když nepracují, jak mají, příští volby už je volit nesmíme. Takže ne pořád jako blbečkové volit kolem dokola ty stejný xichty a pak se divit, kde se tam vzali a že jsou nedisciplinovaní.

    Za třetí – musíme skutečně tolik lpět na našich bezvýznamných životech? Je sice pravda, že díky nehodám vymizí za rok přibližně polovina obyvatel čtvrti, ve které bydlím, na druhé straně rodit se a umírat je součástí našeho osudu – a když to nebude v autě, tak to bude jinde, třeba v nemocnici na rakovinu. Takže ono to městečko beztak zmizí, jen o něco později.
     

     

    17.10.2004 D-FENS
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     


    [Akt. známka: 2,03] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 59 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.