Jednou ráno jsem šel do školy. Studuji na fakultě, kde kromě vcelku
normálních oborů existují i velmi zajívavé katedry, například enviromenální
studia, nebo studia genderová. Jsem tedy na ledacos zvyklý.
To, co jsem
uviděl na křižovatce kousek od školy mě ale nebetyčně naštvalo. Dostal
jsem pocit, který musel zažít pan Povondra, když se u Střeleckého ostova
před jeho zraky vynořila z Vltavy slizká černá mločí hlava. A Sakra, už
to prosakuje ven. Kdybych to viděl na nějaké nástěnce u nás na škole, vykašlal
bych se na to. Politoval bych autory a popřál jim procházku po Brněnském
bronxu a pár týdnů nějaké hezké prázdninové brigády, kde se musí i pracovat.
Beztak jejich rozvrh vypadá asi takto: workšop, workšop, seminární skupinová
práce na téma „žába - zemřela ve jménu automobilismu“, workšop,
výjezdní akce přírodě, workšop.
(ten slogan o žábě jsem si skutečně nevymyslel, držel ho před půl rokem
nad hlavou na transparentu jeden pedagog)
Jsem dokonce schopný vydržet až půl hodiny na stránkách organizace Romea,
aniž bych se pozvracel vzteky, takže jsem se v této oblasti až donedávna
považoval za poměrně otrlého jedince. No, jak vidět, multikulti aktivisté
jsou silnější, než já.
Co mě to donutilo napsat tento článek? Byl to plakát. Docela obyčejný,
žlutý, stál u křižovatky, u elegantních výškových garáží z betonu, vkusně
doplnujících přilehlý park. Asi je k vidění na mnoha místech v republice.
Na výšku přes metr, na šířku asi 60 centimetrů. Obsahoval nadkritické množství
sraček. V principu šlo o to, že tam byla rozchchtaná snědší dívenka, zuby
měla krásně bílé (asi nové), vlasy umyté (?), obklopená textem: „Předsudek
obsahuje:“ A teď nejaká procenta, něco o vlivu rodičů, vlastní hlouposti,
dokonce zde bylo i pár procent přiznáno vlivu „špatné zkušenosti“. Za to
musel být nějaký multikulti řádně sprdnut. Je to ideologické pochybení.
Dále zde byl text, otřesné svědectví, jak se k této dívence zachovali lidé
v tramvaji. VAROVÁNÍ!!! Pokud jste slabší povahy, prosím, nečtěte dál.
Řekli jí, aby postoupila dále do vozu a (považte ty svině, rasyztické)
drželi si peněženky!
Byl jsem zvyklý na různé články na internetu i v novinách a časopisech,
na plakáty v MHD, které vesměs obsahovaly sdělení „Zlý bílý muž je neskutečná
svině, utlačuje menšiny a ničí svět“. To mi nevadilo a tak nějak jsem se
uklidňoval myšlenkou, že mám vlastně štěstí. Patřím první k generaci, na
kterou nebyla (narozdíl od těch několika předchozích) za nesouhlas oficiální
propagandou uplatňována fyzická síla. To, že mě nějaká fousatá tlustá příšera
označí za šovinistu, nebo nějaký vyhulený smradlavý enviromarxista za „fašístu“
je snesitelné a spíše to pobaví.
Bohužel tohle není zas taková sranda. Teď nemluvím o těch pár desítkách
(či nějaké té stovce) milionů, co jdou z rozpočtu na multikulturní aktivity.
To jde, pokud bude vůle, vyřešit jednoduše a rychle - utáhnutím kohoutku
penězovodu. Jde spíš o společenské změny, které ani při nejlepší vůli tak
rychle napravit nepůjde.
O co se jedná? Je to jednoduché. Náckové dnes nemůžou existovat bez
multikulťáků, stejně jako multikulťáci bez nácků. Romea, IQ roma servis
a další stojí na jedné straně, dělnická strana, národní odpor a podobné
skupinky na straně druhé. Vzájemně se podpírají. Existjí jen díky tomu,
že spolu můžou soupeřit a díky tomu boji na sebe strhávat pozornost. Bez
nepřítele je jejich existence neopodstatnitelná. Přesně podle principu,
který je popsaný v románu 1984 pro totalitní režimy. Bez nepřítele by se
nikdo neudržel. Bez existence afirmativních akcí vůči jistému etniku, bez
"pozitivní diskriminace" a bez neochoty policie stíhat kriminálníky určitých
odstínů by se slušní obyvatelé Litvínova nikdy nevydali na demonstraci,
aby tam podpořili skoronácky proti vlastnímu starostovi. A každá akce "příznivců
násilného řešení" sype další a další penízky do kapes mutikulti institucí
na "boj proti rasismu".
Doporučuji nehýkat radostí, když se 100 blbečků sebere a jde si dělat
reklamu pochodem na jisté ghetto. Buďte si jisti, že danou akci zaplatíme
všichni z našich daní ve formě odpustků týranému etniku a vzniku nejméně
tří dalšich institucí, starajících se o romské blaho. Taktéž vzniknou dvě
instituce, zkoumající extremisty a dělnická strana získá mnoho nových voličů.
Četli jste jejich program? Mňam!
Ještě k těm předsudkům.
Vyrostl jsem ve čtvrti, kde nebyly vcelku žádné zmiňované problémy.
Rodiče mě nikdy nepopouzeli proti žádnému etniku, nebo rase. Kdysi táta
řekl něco nepěkného o asiatech a mě to připadlo skoro jako rasismus. Poté,
co jsem byl nucen sdílet nějakou dobu obydlí s Korejci, Japonci a Číňanem,
začínám litovat, že naši imperialističtí přátelé měli v pětačtyřicátém
ty bomby jen dvě. A přiznám se, že ta scéna Z posledního Ramba mi přijde
vysloveně krásná.
První a druhou třídu jsem nějak moc nevnímal, jak se spolužáci chovali.
Měli jsme tam dva spolužáky (sourozenci Tomkovi, tuším), kteří se až na
prospěch příliš nelišili od ostatních. Na konci druhé třídy jsme absolvovali
jakýsi rozřazovací test a byl jsem zařazen do třídy s rozšířenou výukou
jazyků (eufemismus pro "tu němčinu budete dělat o rok dřív", ale jakýsi
rozdíl v náročnosti učiva tam byl i u jiných předmětů) . Tím jsem se ve
vzdělávacím procesu nadobro rozloučil se snědšími spolužáky. Nikdo z nich
se k nám už nedostal. Když jsem se hlásil na gymnázium, překvapila mě taková
malá pozitivně-diskriminační formulka u bodování přijímaček. Pokud jste
byli romské národnosti, dostali jste ke zkouškám navíc pár bodů bonus.
(jinak šlo získat stejný počet bodů za vítězství v krajové vědomostní olympiádě,
nebo v krajových sportovních přeborech). Sportovců se tam dostalo požehnaně.
Pár lidem pomohly i jazykové olympiády. Ten bonus byla katapultace v pořadí
o 10 až 15 míst nahoru. Pamatuji si, že ze sedmi ročníků, které jsem tam
zažil (tedy 7 let x 4 třídy x přes 30 lidí, což je přes 850 osob) nebyl
jediný člověk oné slavné národnosti, dokonce ani nevypadal, jako příslušník
daného etnika. Statisticky by z nich měla jít naplnit polovina třídy i
bez zvýhodnění u zkoušek. Prakticky tam nebyl ani jeden.
V rámci školního projektu jsme šli k soudu, podívat se na libovolné
přelíčení. Náhoda (nebo statistiká pravděpodobnost?) tomu chtěla, abych
shlédl odsouzení jakéhosi sedmnáctiletého Horváta, který s mladším kamarádem
(také původem z Indie) degustovali toluen, až z toho dostali chuť vykrást
nějakou kancelář. Škoda - pár tisíc, zisk - jeden starý větrák do bazaru.
Pochopitelně, že ani jeden nešel sedět, i když Horvát byl v podmínce. A
oběma to mělo být vymazáno z rejstříku trestů poté, co dosáhnou plnoletosti.
V průběhu studií jsem chodil s holkou, která bydlela ve čtvrti se zvýšeným
obsahem romů. Prakticky jsem se s ní seznámil tak, že jsem ji doprovázel
od nádraží k jejímu domku. Nebyla v tom ani tak romantika, nebo galantnost,
nýbrž praktická nutnost. V noci tam nemůže chodit holka sama. Díky tomu,
že jsem za ní dojížděl a v noci se zase vracel zpátky, jsem se poprvé vážně
setkal s jinou "špecifickou kultůrou". Tahle holka měla štěstí. Zkusili
ji jenom párkrát oloupit (násilné okradení), jednou, nebo dvakrát uspěli.
Další přítekyně takové štěstí neměla. Původem z malého města bez etnických
problémů, považovala mě nejdřív za hnusného rasistu. Přistěhovala se do
Brna a odvážně vkročila do oné čtvrti. Díky těžkému svazku klíčů a několika
přibíhajícím lidem se ubránila znásilnění. Zvláštní, asi se v ní probudily
nějaké ty zakódované předsudky, nebo co, ale od té doby se vyjadřuje o
jisté skupině obyvatel poněkud jinak. Lépe řečeno, za jakoukoli větu, kterou
od té doby na jejich adresu vyřkla, by dostala ban na každém zpravodajském
serveru.
Já vlastně můžu být docela rád. Mě osobně multikulturní obohacení stálo
akorát autorádio (auto zaparkováno pod okny policejní stanice), ochmatání
motorky (nalepený tér jde odstranit snadno, otisky prstů malých romat nechtěly
dolů ani pomocí toluenu) a nějaký ten poškozený zámek ve dveřích.
Takhle vznikají takové ty předsudky.
Nikdy by mě ale nenapadlo volit nějakou levicovou svoloč, jejíž jediným
"pozitivem" je to, že nás "rychle a efektivně zbaví nepřizpůsobivých živlů".
Představte si to takhle. Máte tu tmavé svině, skoronacistické svině a slušné
lidi. Když skoronacistické svině odstraní svého hlavního nepřítele, tedy
černé svině, kdo přijde na řadu?
02.01.2009 PM