|
Podle svých znalostí bych si dovolil tvrdit, že pojem "plně recyklovatelné" je špatný překlad anglického "fully recyclable", vhodný český termín by byl asi "plně cyklovatelné". Znamená to, že baterii lze plně vybít a zase plně nabít (nemá žádnou tzv. irreverzibilní kapacitu), což při 1000 cyklech není nic divného (zvl. když jí před prodejem "naformátujete").
Četl jsem si té ZEBRA baterce, možná to je sice moc fajn baterie, ale moc jí nedůvěřuji už proto, že na jeho stránkách nenapsali ani měrnou kapacitu a tvrzení, že obsahuje jen (!) nikl, sůl a keramiku, je přitažené za vlasy. On nikl je taky pěkné svinstvo. Takže, zlatá lithno-iontová!
|
|
|
dovolil bych si poznamenat, ze akumulátory se "forumují", nikoli "formátují".
|
|
Prijde mi ta filipika pro solarnim autum jako presprilis hystericka.
Clovek nemusi mit zrovna doktorat z fyziky, aby si spocetl, ze pri dopadu energie na jednotku plochy pohybujicim se kolem 1kW.m-2 (http://en.wikipedia.org/wiki/Insolation), nelze ani pri 100% ucinnosti solarnich panelu dosahnout pri standardnich plochach dnesnich vozu (prezneme to cca 15m2) vykonu ani vzdalene srovnatelnym s high endovym agregatem HTP z produkce motorarny z Jung-Bunzlau.
Panove, kteri stavi solarni vozitka jsou proste hracickove a maji vyrobu jako konicek. Nekdo tuni starsi faka, nekdo montuje karku se solarnimi panely za moderni velorex. Proste kazdy ma nejaky konicek.
Btw. mel jsem prilezitost se svezt v Priusu co by taxiku a byl jsem prekvapen jak to vozidlo pekne frcelo a zaroven uplne tise (az hroozostrasne tise). Kdo by to byl rekl nekdy pred 10-15 lety, jak rychle dozraje hybridni technologie... (jo, coz u ciste solarnich pohonu nehrozi, na druhou stranu proc nechat palit Slunce jen do metly, ze...).
|
|
|
Většina lidí si své koníčky musí platit sama a nevnucuje jejich výsledek ostatním i proti jejich vůli.
|
|
|
Nejak jsem nepostrehl, ze by nekdo prikazoval pouzivani solarnich automobilu, ci nejak nutil jejich vysledky (pokud "solaristi" chodi jako Jehovisti s casopisem "Solarni vez, tak u me jeste nebyli).
Timto bych chtel podekovat vsem "early adopters" technologie hybridniho pohonu. Pokud to povede k dalsimu zlevneni celeho zarizeni, i rad sahnu jenom mirne hloubeji do penezenky a poridim si takove vozidlo.
|
|
|
Žádní nadšení early adopters. Sprostě ukradené peníze za tím stojí. A tomu bude odpovídat i to tempo vývoje - prostě proč to vyvíjet do použitelného stadia, nebo dokonce opouštět, když se to ukáže být nedovyvinutelným - vždyť tu díru v použitelnosti lze překlenout dotacemi či zdaněním alternativ, případně kombinací obého.
U Vás nebyli, protože to nepotřebují. Vy nebo já jsme pro ně jen takový "Ein Haufen Scheiße auf unserem Weg zum Endsieg"*. Jim stačí zajít si za Vaším poslancem, že?
___
* (c) obersturmführer Günther Franken ve filmu Zwartboek
|
|
|
JJ, už jsme o tom kdysi asi mluvili, ale Vy apriory odmítáte jakýkoliv aplikovaný výzkum ze státních peněz?
|
|
|
Pokud se bavime o solarni energii v automobilismu, tak jak jsem psal, se neda cekat nejaky zavratny prispevek pro pohon vozu.
No az budu oznacen za Haufen Scheiße nekym skutecne mocnym, tak budu mit pocit, ze jsem to nekam dotahl, sic by to byla znamka, ze jsem videt i v hornich patrech. ;-)
Na druhe strane ono se da vyvoj administrativnimi zakroky i urychlit (viz WWII).
|
|
..nicméně mne zaráží, proč se nepoužívají zdroje, které tu jsou k dispozici.. např. odpadní vody končí v čističkách, kde se fekálie skladují v zásobnících ze kterých se poměrně úspěšně získává bioplyn .. (např. v Brněnských vodárnách a kanalizacich se používal pro interní potřebu a hnal poměrně solidní dieselagregáty) ..proč jej nelze jímat, zkapalňovat a používat pro pohon aut ?
|
|
|
Mala vyhrevnost metanu? Dostatek kapacity?
|
|
|
Nebo nebezpečí výbuchu? Viz tu story, kde Forrest Gump provozoval tu městskou elektrárnu, poháněnou jen produkty kvašení prasečích hoven...
|
|
|
Inu, v čističkách se neskladují fekálie ani náhodou.
V čistírnách odpadních vod se v kalové lince nechá vyhnívat směs primárního a přebytečného kalu, tedy v největší míře vodní suspenze bakterií, které byly živeny odpadní vodou.
Bioplyn z vyhnívacích nádrží je používán k ohřívání vyhnívacích nádrží a výrobě elektřiny. Tento proces je ekonomicky provozovatelný u čistíren nad 10 000, ale spíše nad 20 000 ekvivalentních obyvatel.
Málokterá čistírna je energeticky soběstačná. Vyrobenou elektřinu prodá, větší množství elektřiny k technologickým procesům a některých případech zemního plynu k ohřívání nakoupí.
Zkapalňovat bioplyn k prodeji je ekonomický nesmysl.
|
|
|
CLOVECE JAKY NEZMYSEL???
budes moc predsa povedat ze jazdis na plne obnovitelny a recyklovatelny bla bla bla zdroj.... a uz len z tohto titulu si aj nejaku ekonomicky vyhodicku pre seba utrhnes! :o(
(vid spominany panko v clanku co za ten svoj `ekonomicky nezmysel` ziskal fajnovu dovcu zadara...)
|
|
|
I kdyby to bylo možné, největší problém by asi byla extrémně kolísavá kvalita látky a hlavně ten smrad :-)
|
|
Je to off topic a nehodi se to ke clanku, za coz se autorovi omlouvam. Ale rad bych podekoval za link na IBM zmrdobijce. Delal jsem tam nejakou dobu a vim co je to misto zac. Ze zacatku naivni euforie, posleze podlehnuti systemu a pak rozhodujici chvile. Budto se prizpusobis a hledas si cesticky jak se tam prosadit navzdory svym zasadam a cilum, anebo zmizis a najdes si poradnou praci. Tento clovek zacal bojovat. Fandim mu, ale bojim se, ze stoji proti necemu moooooooc velkemu.
jako u vseho i v tomto miste je take samozrejme plno slusne pracujicich lidi, kteri sve praci rozumi. jedna se predevsim o vysoce specializovane odborniky, vetsinou 3rd level support. ale jak uz receno pripad od pripadu...
diky jeste jednou a omluva za tematu nesouvisejici blabol :))
|
|
Stran nadpisu "Solární automobil se vrátil z cesty kolem světa" je nutno podotknout, že je zvolen velmi moudře. Je totiž platný a nelživý, a byl by takovým i kdyby ta nesmyslná věc vůbec neopustila valník a byla toliko ukazována co nepojízdná a k jízdě zhola nepoužitelná kuriosita po způsobu putovních bestiářů P. T. Barnuma. Což ostatně patrně velmi přesně odpovídá realitě.
Druhá věta o světovém rekordu je volena neméně modře, neboť nepraví, v jakém oboru onen rekord byl: blbnutí hlav voličů? Či docela prosté chucpe?
Obsah odkazovaného článku, na rozdíl od jeho nadpisu, již hodnotit nemohu: nečtl jsem jej, a v zájmu duševní pohody a dobrého trávení číst ani nehodlám.
|
|
|
Čemu vděčíme za to, že jste se rozhodl nás opět po dlouhé době navštívit?
Článek o solárním autě vnímám naprosto jinak, než Vy, vážený pane. Nejde o to, jak byla provedena jízda tohoto konkrétního solárního vozidla, ať už to bylo po vlastní ose nebo na valníku nebo konečně přenášením na zádech Indů z té nejnižší kasty. Smyslem této akce bylo vybudit diskusi o možnostech alternativních pohonů a pokusit se aspoň nějakým způsobem ukázat, že existují i jiné možnosti pohonu, než spalovací motor, které mají potenciál nabídnout obdobný komfort a výkon. Pravda, konkrétně toto vozítko svým výkonem ani provedením není s to přesvědčovat, že toto a nic jiného je to pravé. Ale čím více se o těchto tématech mluví, tím lépe. Spalování suroviny, jejíž množství je omezené a kterou lze nahradit jen velice obtížně, je prostě přežitek. Jistě, zásoby ropy jsou zatím dostatečné, ale tento stav nebude trvat věčně; je lepší řešit konstrukci a možnosti alternativních pohonů teď, kdy je ještě čas na experimenty, než pozdě a pod obrovským tlakem okolností. Jak známo, štěstí přeje připraveným.
|
|
Jistěže lžou. Všichni lžou.
Ale hromada (odhad 90%) lidí si přečte nadpis, poskáče po úvodech odstavců, nezamyslí se nad pojmem "švýcarská votovoltaická elektrárna" - a zapíše si do své téměř prázdné kebule, že auta na fotočlánek "jsou za dveřmi".
Na druhé straně - to úsloví miluji! - už víc než pět roků úspěšně jezdí po Marsu dvě "auta". Jmenují se Spirit a Oportunity.
Jiná cesta než votovoltaika tam nahoře prostě není. Atomový reaktor s tepelným termočlánkovým měničem by musel být v obrovském těžkém krytu, aby elektronika výzkumných aparátků a kamer vydržela a vozítko by takovou věc neutáhlo i při snížené (cca poloviční) gravitaci - nebo by předtím musel někdo zaletět na Mars a postavit tam pár čerpacích stanic - a to včetně vzduchu - na Marsu je kyslíku velmi, velmi maličko. Takže jak je vidět, fotovoltaika má své opodstatnění. Někdy a někde. Nezatracujme ji. Třeba se to ještě vyvine - silněji Slunce asi zářit nebude, ale úspornost provozu čehokoliv se zvyšuje každým rokem.
---
Jeden vypečený OT argument: před 25-ti lety bral studiový magnetofon příkon cca 600W/220V.
Dneska jeho ekvivalent tzv. Card-recorder (leží přede mnou na stole - pochopitelně s daleko vyššími kvalitativními parametry) bere 5V/0,15A - t.j. 0,75W (zhruba). Aha? Spotřeba na stejnou práci (ve smyslu výsledku, ne energeticky) je cca 800 x menší. A šlo by to asi i úsporněji....
|
|
|
Vazeny pane, na rozdil od elektroniky se u vozu neda cekat az tak pronikave zlepseni energeticke narocnosti (rozhodne ne 800x). Vedi, vono existuje furt neco takoveho jako je Newtonovska mechanika a vona mrska docela funguje a to navzdory ruznym ekomamrdum a gender vedcum. Pri bezne velikosti vozu pouzitelnych i ve mestech se da ze Slunce vymacknout maximalne par kW a to jeste je ve mestech mene svetla nez na obycejne pousti, takze se nejspise bavime o velmi malo jednotkach kW (doslova 1 kW). Proste v tomto pripade narazime na prakticke fyzikalni limity. Jak konec koncu D-Fens v clanku poznamenal.
Lidstvu nezbyde nez o rad zhubnout. Pokud budou po svete behat misto 200 kilovych Americanu 10-20 kilovych, tak se da s tou fotovolaikou, co by hlavnim zdrojem pohonu, neco zacit.
|
|
|
S nutnosti spotreby energie o urcitem minimalnim vykonu mate samozrejme pravdu - co se tyce premistovani hmoty. Ale domnivam se, ze prispevek na ktery jste reagoval poukazoval spise na efektivitu agregatu. U elektromotoru je co zlepsovat, to stejne plati u uchovavani energie.
Nicmene co se tyce samotneho presunu hmoty, tak bych nebyl tak skepticky. Nahrazeni dnesnich pneumatik jinym resenim je prostor pro rozvoj a snizovani valiveho efektu. Aerodynamika hraje se stale vyssimi moznymi rychlostmi vozu cim dal vetsi roli a kolem rychlosti 160kmph a vice uz hraje hodne zasadni roli ve vysledne spotrebe. Tady vsude jsou velke prostory ke zlepsovani. Nemluve o pouziti lehcich komponent a celkove snizeni hmotnosti. A timto moznosti vylepsovani stale nekonci.
Vidim tudy realnou cestu, v ne-blizke budoucnosti ovsem..
|
|
|
Nahrazovat cokoliv čímkoliv klidně můžete, ale že by to pomohlo... Příklad na procvičení Newtonovské fyziky:
Mějme ideální vozidlo, s nulovou hmotností a nulovým valivým odporem. Odpor vzduchu zanedbejme. Jaký výkon potřebujeme, chceme-li tímto vozidlem přepravovat 4 osoby o průměrné hmotnosti 70 kg, aby při stoupání 10 % bylo možno jet ustálenou rychlostí 90 km/h (25 m/s).
Po chvilce s kalkulačkou dospějeme k hodnotě kolem 7 kW.
Solární konstanta je přibližně 1 kW/m^2. Pro pohon tohoto vozidla bychom tedy při zanedbání ztrát v převodech, a za plného slunečního svitu, potřebovali plochu 7 m^2 solárních článků se 100% účinností (což je plocha 2x3,5 m - akorát na malé auto), nebo 56 m^2 běžných solárních článků (což je plocha domku v satelitním městečku).
Řekl bych že tudy cesta nevede...
|
|
|
A proto je nutné za vozidlem tahat další vozík s panely. Pochopitelně opět o nulové hmotnosti a bez odporu jak valivého tak aerodynamického :).
|
|
|
když si představím jak vypadá naše parkoviště na sídlišti teď, když jezdíme těmi fuj fuj auty co spalujou fuj fuj neobnovitelné zdroje, a když si představím, jak by vypadalo, kdybychom přesedlali do aut s půdorysnou plochou 56 m^2... To by se asi musely v rámci ekologie vyasfaltovat všechny přilehlé parčíky a asi by ani to nestačilo. Ale bylo by to EKO! A kdyby to mělo zachránit jediný život...! :-)
|
|
|
Oni budou jezdit pozpátku strašně rychle a podle teorie relativity se pak při záporné rychlosti bude hmotnost auta snižovat až k zanedbatelným hodnotám :-D
|
|
|
No fůůůůůůůj. Strašně rychle! A pozpátku!
|
|
|
Ale bylo by to ekologický! ;-)
|
|
|
No ale zase aby se to s tou zápornou rychlostí nepřehnalo, protože pak by začala být záporná i hmotnost, a to už by se blbě řídilo...
|
|
|
Ja tim ale nechtel rici, ze solarni panely maji sanci cokoliv nahradit.
|
|
|
Hele, starej, voni věděj, že cyklista je schopen uvést svou váhu na bicyklu, který váží cca 1/10 váhy onoho cyklisty.
Jistě fyzika platí, ovšem to nic neměmí že toho cyklistu dokáže pohánět i několik hodin metabolismus, tedy spalování cukru v organismu.
Mohu vást ujistit, že dva solární panely by měly 4x vyšší výkon než ten cyklista - vyjádřeno ve watech.
A přeci jede.
Takže přemýšlejte, proč nám dnešní výrobci automobilů tvdrí, že na přepravu svých 90 kg masa opravdu potřebuji motor s výkonem 70 koní a ještě mám sebou vézt 2000 kilogramů další zbytečné hnoty.
Rovněž vám připomínám, ač to nemá s ekologií vůbec nic společného, že s motorem trabata se dá létat.
|
|
|
S tím Sluncem bacha, jelikož NASA hlásí, že může. Sice jen na chvilku jako solární bouře, ale může. K čemuž NASA dodává, že až se potkáme s nějakou pořádnou, tak se z toho všichni posereme, jelikož všechny elektrické rozvody, elektronika a především satelity (+jiná nepodstatná drobotina) půjdou tam kam Slunce nesvítí. Nejspíš proto aby si od toho Slunce odpočinuly. Jen se jim ale nebude chtít zpátky, takže tam zůstanou a my s nima.
|
|
|
Jiná rozumná cesta, jak pohánět vozítka na Marsu asi opravdu není, ale hlavní důvod je trochu jiný. Onen "atomový reaktor" je ve skutečnosti jen plutoniový zdroj tepla pro termočlánek. Postavit se to dá i miniaturní, mám dojem, že se s tím dokonce experimentovalo pro voperovatelné defibrilátory. Jenže efektivita termočlánku dosti závisí na okolní teplotě, resp. rozdílu teplot mezi teplou a studenou elektrodou. Na družicích ve vesmíru to funguje velmi dobře, na rozpáleném povrchu Marsu už o dost hůř a solární články dodají při stejné hmotnosti/velikosti energie více.
|
|
|
Doplnění - staré Vikingy ze sedmdesátých let ty termočlánky měly, protože v té době dostupné fotovoltaické panely na tom byly s účinností ještě hůř.
|
|
|
Termočlánky jsouh hlavně jediný zdroj, který funguje i za oběžnou dráhou Marsu. Někde u Saturnu už slunce vypadá jako větší hvězda a solární panely tam fungují asi jako plynové elekrárny tento týden na Slovensku.
|
|
|
Rozpálený povrch Marsu si představujete jak?
|
|
|
...Rozpálený povrch Marsu... :D))))
Zkus prosím Tě stránky NASA. Najdeš tam průměrnou i momentální teplotu vzduchu u obou vozítek.
(Jistě že plutoniový zdroj tepla a ne klasický reaktor, špatně jsem to nazval. Pardon.)
Ale hlavní problém tohoto způsobu napájení je záření a nutnost ho řádně stínit. Při potřebných výkonech by musel být ten kus Plutonia pořádný a taky by pořádně vyzařoval. Jednak by zkresloval výsledky měření, jednak by dlouhodobým působením narušoval elektroniku. Takže by bylo třeba buď to stínit olovem, nebo to tahat za vozítkem na dost dlouhém laně. V tomhle terénu (Mars) je obojí dost na draka. Navíc každé kilo, které se musí dopravovat tak daleko stojí příšerné peníze.
Pozn.: Za mlada jsem chtěl na chalupě (neměli jsme tam proud ani vodu) pohánět aspoň tranzistorák pomocí petrolejky a věnce termočlánků kolem cylindru - viděl jsem to v časopise VaTM jako věc, která se v CCCP prý běžně vyráběla pro geology v neosídlených územích. Ale nesehnal jsem to, přesto, že můj táta často jezdil po celém svazu křížem krážem - pracovně, byl specialista na "jistou výpočetní techniku". Nakonec jsem posvařoval měděné a konstantanové(?) plíšky tak, aby dávaly v sérii cca 800 mV. Jenže jsem nezvládl udělat měnič, abych z toho udělal potřebných 9V=. A zapalovat 11 petrolejek (11*0,8 = 8,8V), abych si mohl večer poslechnout přepověď počasí by asi bylo dost šílené. Takže 2 ploché baterky to zvládly za pár korun a na celé prázdniny... ;-)
|
|
|
Uznávám, že jsem se spletl. A to hned dvakrát. Jednak s tou teplotou na Marsu a za druhé s těmi termočlánky - současné marsovská vozítka je totiž mají, byť neslouží k výrobě energie, ale vyhřívání přístrojového oddílu.
|
|
|
Ale ne. Atomovy reaktor je neco jineho nez plutoniovy termoclanek. V obou pripadech je pouzivano teplo vznikajici rozpadem jader, ale v pripade plutonioveho termoclanku jde o samovolny rozpad, kdezto u reaktoru o rizenou reakci. Nicmene i u reaktoru je pouzivan termoclanek pro generovani elektrickeho proudu prenosem tepla mezi chladicim mediem a okolim.
Oba typy jadernych zdroju se skutecne pouzivaji ve vesmirnem programu - atomove reaktory ale mnohem mene nez plutoniove termoclanky. Vice viz http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3838 .
|
|
A největší sranda je že při výrobě těchto do nebe vychválených solárních panelů, které jsou 100% ekologické, brání globálnímu oteplování etc etc se vyprodukuje takových sajrajtů, že spolana za povodních je proti tomu ekolesíček a CO2 je víc než by vypustila uhelná elektrárna při výrobě ekvivalentního množství elektřiny co za svůj "život" vyrobí ten článek....
|
|
|
To jeste porad plati? Ja myslel, ze uz technologie prece jen pokrocila.
|
|
Solární auto je v praxi nesmysl. Ale třeba mít solární panely na domě a s nimi pak dobíjet auto už by možná k něčemu bylo.
Auto na elektřinu se mi to jeví jako praktický prostředek na krátké skoky po okolí. Do práce to mám 15 km a auto se v zimě ani neohřeje na provozní teplotu. Pro moje účely by stačilo malé auto nabíjené ze zásuvky a dojezdem 60-80 km maximální rychlostí 90 km/h. Za něco takového bych byl ochoten dát řekněme dvěstě tisíc. Když člověk prochází web, tak má dojem, že něco takového už není problém vyrobit. Třeba takový tesla roadster má docela neuvěřitelný parametry. Problém asi bude pořád cena, za dvěstě tisíc to nikdo nevyrobí a dražší to nikdo nekoupí.
|
|
|
Rad bych se presne do tohodle pustil. Dobijeni klidne, ale z rozumnyho zdroje. Ale v zivote by me ani nenapadla takova kravina rvat na auto solarni panely. Toyota (nebo Lexus ted nevim) jima osadila strechu u jednoho z modelu a k tomu dala hezky clanek plny medu a strdi, ale v posledni vete, bylo prohlaseni ve smyslu, ze nejde o to, ze to vlastne nic moc nedobiji a nepohani, mozna tak par svetylek na pristrojovy desce, jde jenom o snahu pripomenout lidem, aby se zacali chovat ekologicky. Blby je, kdyz si takovej clanek prave prectou ty, ktery nectou do konce nebo vubec neumi fyziku.
|
|
|
V nasich zemepisnych sirkach vam solary na baraku budu stacit max. na par ziaroviek...
A pokial z okna vidim nieco taketo: img509.imageshack.us/img509/5376/eno2wr5.jpg vyhrava u mna benzin/nafta (samozrejme pri sucasnych cenach elektromobilov).
|
|
|
Máte i nemáte pravdu.
Fotovoltaické panely na střeše rodinného domku dnes vyrobí i několik kilowat. Základním problémem je ale jejich nestabilní výkon v rámci roku, či přesněji řečeno jeho vývoj je do značné míry opačný, než jsou požadavky.
Vzhledem k tomu, že zatím nelze jednoduše a efektivně uchovávat velké množství elektrické energie, nemají zatím ani teoretickou šanci stát se plnohodnotným alternativním zdrojem energie. Tedy vyjma případu, kdy jednoduše výkon několikanásobně naddimenzujeme. To je ovšem finančně pro většinu lidí zcela neúnosné, navíc nevím, co by takovému plýtvání řekli ekologičtí aktivisté :-)
|
|
|
Dokonalejší skladování Vám mnoho nepomůže, pokud vůbec. V podmínkách ČR (tj. tak 2000 hodin slunečního svitu ročně, počítaje v to i hodiny pro činnost solárních článků nepoužitelné) totiž při instalaci na běžný domek té energie tolik ani nevyrobíte (počítám dejme tomu 40m^2 plochy).
Efektivita solárních článků a potřebné elektroniky okolo se sice zlepšuje, ale pořád je mizerná. Kromě toho křemík a ostatní používané materiály jsou vyloženě chuťovka pro životní prostředí. O ceně raději nemluvit. Snad i vlastní dieselgenerátor by vyšel levněji.
Ano, fotovoltaický článek je fajn věc na dobíjení baterie do hodinek nebo na pohon meteostanice někde v horách, kam se nedá natáhnout kabel. A dokud budou všichni sedat na prdel "ach, och, to je tak ekologické" a zpomalovat vývoj umělou eliminací konkurence a neopodstatněnými výhodami, tak to tak také zůstane.
|
|
|
True, božuhell. Tudy cesta nevede, se obávám ... ani nejmodernější fotovoltaické články zatím nedosáhly poloviny účinnosti listů rosltin (mám dojem, že sotva třetiny).
Fotovoltaika v současné formě vypadá spíš jako slepá ulička. Dokud nenastaně nějaký kruciální technologický obrat, tak se nikam nepohne.
|
|
|
Problém se dá rozdělit na elektropohon a fotočlánky.
Fotočlánky i při teoretické 100% účinnosti rozhodně nestačí na pohyb jakéhokoliv vozítka v míře, na jakou jsme zvyklí. Spirit ujel zatím 7,5 km a Oportunity celých 12,7 km. To je na 5 let trošku málo. Ale fotovoltika je na Marsu jediný rozumný zdroj energie - i s tím, že se na panely stále práší a snižuje se dál jejich už tak časem snížená účinnost.
U elektropohonu je vlastně jenom jeden problém a ten se jmenuje akumulátor. Zatím mají dost malou účinnost - 60% je vynikající takřka laboratorní výsledek zato rozměry a hlavně váha akumulátorů jsou nepoužitelně velké. Ale pomalu postupujeme dál. Léta používám metal-hydridové akumulátorky velikosti AA. To, co před několika málo léty mělo kapacitu 600 mAh má teď 2500 mAh i víc. A relativně to je dokonce levnější.
Nabíjet akumulátory se bude pochopitelně ze sítě, kterou bude napájet soustava středních jaderných elektráren, doplněná nějakými kaskádami va Vltavě, aby se zvládly nárazy ve spotřebě. (A taky třeba přečerpávačka Dlouhé stráně.)
Další, domnívám se nikoliv slepou cestou, je pohon vodíko-kyslíkovými palivovými články (Lunární rover v programu Apollo) - jenže je tu problém s tou "vodíkovou bombou", kterou si v tomto případě vozíte v autě. Na Měsísi se tak moc neděje, muselky by se naráz prorazit nádrže s H2 i O2, na Zemi ale po havárce a rozražení tlakové nádoby by to mohlo v okolí vypadat jako v malé lokální Hirošimě Ale už jsem na Oslovi četl o možnosti skladovat H2 v nějakých kovových porézních houbách, které vodík i při ztrátě tlaku uvolňují postupně. A to se už zase tak moc neliší od hořícího benzínového auta.
A rozklad vody elektrolýzou už se také nemusí provádět jen na dvou platinových drátcích ve dvojité zkumavce za pomoci ploché baterie.
Poznámečka nakonec: Mám doma dlouhá léta skládací baterii křemíkových fotočlánků z dávného US programu pro přežití sestřelených letců, která mi dodnes dokáže pohánět malý TV LCD přijímač - tedy když svítí slunce. Nebo elektrický větráček. Kdyby se mi to chtělo nosit do lesa (4 desky formátu cca A4, cca 40 dkg ), asi bych to používal na osvěžování se na vrcholech jesenických kopců - bývá tam obvykle paseka. Ale jsem línej, tak se to nechávám na libovůli větříčku. Ten tam taky často bývá.
Ale v případě totálního kolapsu naší elektrizační soustavy trošinku soukromého proudu mít budu. Otázkou zůstává, k čemu by mi to bylo dobré. ;-)
|
|
|
jen jednu otázečku, byl by po havárce na D1 i hřib?? checht, to by bylo komické, bouračka by se dala zjistit z dálky, vím, taková legrace by to nebyla, jen je to to první co mě napadne při zmínkách o vodíkovém pohonu aut.
|
|
|
Tož... Vodíkový pohon, vodíková bomba...
Asi ano.
|
|
|
|
Je obecně známo, že každá houba je jedlá. Některá ovšem jen jednou...
|
|
|
Ale no tak! :-)
Kolega psal (a dobře) o palivových článcích, nikoliv o opravdové vodíkové jaderné bombě. Ty uvozovky tam byly schválně, protože vodík je potencionálně výbušný při nehodě.
|
|
|
Ale tak strasne to zase neni. Vodik je nejlehci plyn a proto velmi rychle stoupa a nemuze tedy vytvorit nejaky oblak u zeme, ktery by pak fungoval jako Daisy Cutter (aerosolova bomba).
Podivejte se treba na havarii LZ 129 Hindenburg. U teto vzducholodi doslo k pozaru vodiku, ale 2/3 posadky prezilo. Vodik unikal zmerem vzhuru a tim smerem sel i pozar.
|
|
|
Tak. A zahynuli jen ti, kteří byli v trupu mezi nádržemi a pak nedočkavci, kteří nepočkali, až si vzducholoď sedne na zem a skákali ven z velké výšky.
|
|
|
No nevím. Která rostlina vyrábí ze slunečního svitu přímo elektřinu? Řekl bych, že cyklus slunce-rostlina-kůň nebude mít o tolik větší účinnost než slunce-FV článek-elektromobil.
S tou slepou uličkou bych taky zrovna teď nespěchal. V poslední době se objevilo poměrně dost výrobců cenově dostupných amorfních článků na fóliích. Zásadní problém je, jak už tu někdo dobře podotknul, s akumulací energie.Ideální by asi byla výroba vodíku nebo raději methanu (methanolu...) pro auta.
|
|
|
V našich zeměpisných šířkách je pořád ještě velký problém i pouhá výroba dostatečného množství energie, pokud nemá na každý rodinný domek připadat fotbalové hřiště fotočlánků. A je tu pochopitelně problém s obrovskými výkyvy během roku, takže až se konečně dostanete k řešení toho skladování, nebudete řešit překlenutí pár hodin noci, ale skladování na řádově měsíce.
|
|
Souvisí to trochu s tímhle článkem. Přečetl jsem si v programu "České vlády", kterou propaguje linkem D-Fens o podpoře vědy: "řízené rekrutování nových vědců ve společnosti".
Fujtajbl.
|
|
Poslední odkaz v posledním odstavci rozhodně stojí za zvýšenou pozornost. Blogař Barber, dopisovatel britských Fin.Times není jen tak nějaký externí dopisovatel, ale šéf bruselské pobočky Fin.Times. Pobyt v Bruselu dělá zřejmě s lidmi divy. Třeba jeho věta: "Klaus se odklonil od konvencí, když dal najevo opovržení vůči Lisabonské smlouvě..." vlastně říká, že k bruselským konvencím ( tedy co se sluší a patří ve společenství, jehož chci býti členem ) patří akceptovat vše, co vyleze z (prdele) bruselského molocha. To je okouzlující přístup k věci...
Další postřeh pana Barbera - " Klaus...bizarním odporem vůči autoritám, pocitem solidarity s malými hráči vůči velkým...i tvarem hlavy (dost OT)...je verzí...Švejka pro 21.století." To je velkej mazec. Malí hráči, velcí hráči - že by EU byla skutečně vícerychlostní ? Že by se velké státy spolčovaly za účelem vymrdání s menšími ? To jistě néé, vždyť jde nám všem o moderní, funkční, sakumprásk skrz naskrz spokojenou Evropu nebo ne ? Švejk byl poměrně prostomyslný a dobrosrdečný chlapík, to tedy Klaus ale rozhodně není, byť by takový byl pro Euhráče to nejlepčí, co je mohlo potkat. A že Klaus není paranoidní, jen tuhle hru velkých s malými nechce hrát, je snad jasné. Co by nám pan Barber asi doporučil...? Vzít v úvahu naši rozlohu, národní bohatství a podepsat všechno, co je nám k podpisu předloženo velkými hráči ? Služebníček, ruku líbám ?
Šéf bruselské pobočky Timesů by se mohl rozepsat např.na téma V.Británie a přijetí eura nebo V.Británie a bezcelní Schengen. A když je tedy Británie ftý gé-osmičce, zakládající člen EU a jako jedna z nejsilnějších ekonomik na světě, že jim to přijetí eura tak trvá...
|
|
|
On nekdo nekdy zpochybnoval, ze zajmy "velkych" zemi se lisi od tech "malych"?
|
|
Mam tu cest spolupracovat na bezpilotnim letounu s dlouhym doletem, pro mereni ve vyssich vrstvach atmosfery, ten je pohanen solarni energii, nicmene primarne proto, ze je to zpusob jak ho udrzet ve vzduchu mesice (vyhodou letadla je ze potrebuje obcas jen trochu nabrat vysku pripadne sem tam manevrovat, na coz baterie a nekolik metru ctverecnich solarfilmu vcelku bohate staci). Cilem jeho mise je pomoci lepe predpovidat a pripadne monitorovat pocasi (letova vyska je az na hranici atmosfery 23-26 km). Dale pak je cilem sbirat informace o zmenach klimatu a pomoci s vyzkumem vlivu na klima - pokud se osvedci melo by monitorovat unik metanu z podmorskych lozisek a nektere dalsi zejmena prirodni vlivy - vysledky by mely poskytnout podklad k vytvoreni modelu samovolne probihajicich prirodnich zmen a vyhodnoceni vlivu prirodnich faktoru na oteplovani matematickymi metodami. Objevuje se tam par celkem novych a zajimavych veci jako je naopak jeden z ridicich programu jehoz cilem je pilotovat letadlo jako vetron, to znamena hlavne aby si dokazalo udrzet pripadne nabirat vysku.
V takovychto aplikacich stejne tak jako treba v oblasti vesmirnych druzic atp. maji solarni panely veliky smysl a jsou neocenitelnym zdrojem energie - od zacatku jejich vyroby (to same plati i ted) se pocitalo s tim, ze na jejich vyrobu bude spotrebovano vice energie nez jsou schopne samy vyrobit i za svou nejzassi dobu zivotnosti (to plati u vsech typu solarnich panelu doted) - nicmene porad to bylo lepsi nez se soucasnou technologii vyvijet nejaky jaderny mikro reaktor schopny pohanet neco takoveho...
Co se tyka vyuziti solarnich panelu v autech je to krajni nesmysl, zbytecna ekologicka i financni zatez.
|
|
|
|
On je taky rozdíl mezi výkonovými požadavky u aut, a u bezpilotních letadýlek. Tam se solární energie asi hodí.
|
|
|
Jenže to ekopošukům, co vystudovali leda tak genderovou ekologii, prostě nevysvětlíš, to je na ně příliš složité. Oni prostě ví, že solární či větrná energie je dobráááá, zatímco energie z velké přehrady či uhelné elektrárny je špatnáááá.
|
|
|
Hezky receno, ja proste "zeru" lidi, kteri me presvedcuji o tom jak je solarni energie ekologicka a skvela a best ... a podobne kecy, kdyz velmi dobre vim ze jeste nikdy nikdo nevyrobil solarni panel, ktery by za svoji nejzassi zivotnost byl schopen vyrobit vice energie nez bylo treba investovat do jeho vyroby samotne...
|
|
|
Můžete mi naznačit, odkud máte informaci, že dnešní solární panely za dobu svojí životnosti nevyrobí ani energii investovanou do jejich výroby? Nemyslím nějaké ultraúčinné superspeciality pro solární letadla. Myslím třeba ty obyčejné fólie s napařeným amorfním křemíkem, sice s mizernou účinností, ale zato za pětník loket. I kdybych z nich prodával elektřinu za NEdotovanou tržní cenu, ty články se mi za dobu života zaplatí. Když i toto primitivní ekonomické posouzení vychází OK, bude energetická návratnost nejspíš ještě lepší.
To že se solární články dnes energeticky vyplatí ovšem neznamená, že je to ta nejlepší cesta.
|
|
|
Třeba tady ten pán si taky myslí, že solární panely instalované v Phoenixu (Arizona) mají EROEI cca 1:1.
http://www.jeffvail.net/2006/11/energy-payback-from-photovoltaics.html
A to v Arizoně sluníčko pere jako vzteký, protože zeměpisná šířka Arizony přibližně odpovídá severu Afriky. Kdo tam byl ví, že už začátkem jara je tam vedro, že by člověk zdechnul a tamní jarní sluníčko nám středoevropanům vypaluje oči a středoevropské "tmavé brýle" jsou tam dost k ničemu.
|
|
|
Jo, ten pán si myslí to samé co já. Na základě primitivní ekonomické kalkulace se už solární panely bez dotací tak tak zapaltí. Vzhledem k tomu, že v ceně dnešních článků je pořád velmi velký podíl kvalifikované duševní práce (vědci, programátoři ...), v energetické bilanci to nejspíš vyjde mírně ziskově. Jestli je dneska ERoEI vhodně umístěných slunečních článků 1,5 nebo 3 si netroufám odhadovat. Každopádně se díky vývoji situace zlepšuje. Pokud by ERoEI stouplo nad 3, budou solární články efektivnější než práce otroka nebo zvířete, což je určitá naděje do budoucnosti :-)
|
|
|
Prectete si ten prispevek cely, to je to co sem se jim snazil rict mj.
Vedle toho take ze ucelem systemu na ziskavani solarni energie neni pohanet "ekologycke kary pyco", ale systemy ktere potrebuji dlouhodoby byt relativne nestabilni prisun energie a neni mozne jim poskytnout dostatecnou zasobu paliva atp. - proste dejme tomu druzice a zejmena posledni dobou dlouho letici UAV letouny pro vedecke ucely.
|
|
Nejsem fyzik ale co říkáte tomuhle?: http://www.autonavzduch.cz/ Nějak mi přijde že by to mohlo fungovat. Je to sice stlačená elektřina s nic moc účinností, pořád mi to ale přijde logický. Jestli se tady už o tom psalo tak prosím o link. Na krátký trasy třeba dobrý. Jsem velice zvědav co zdejší osazenstvo na to.Díky
|
|
|
Je to kravina. Umíte si představit účinnost pístového motoru, kde se saje vzduch z venku, pak se k němu přifoukne stlačený a celý to zase ženete ven? To už je jednodušší dvoudobý motor expanze/výfuk bez enegreticky náročné a v celkovém efektu bezvýznamné komprese.
Jenže z toho by bylo hned jasné, že by to daleko nedojelo.
Chcete odhad? Píšou, že auto veze "90m3 vzduchu při tlaku 300 atmosfér". To je 90 tisíc litrů vzduchu. Při použití litrového motoru za ideálních podmínek máte vzduch na 90 tisíc cyklů. Při provozních otáčkách motoru byť i 2000/min máte vzduch jen na 45 minut a to se bavíme o 100% účinnosti, kdy má vzduch po expanzi tlak okolního vzduchu, což zase není pro výkon motoru nijak optimální.
Z toho plyne, že vytrvalost 10 hodin a 200-300 km jsou hovadina.
|
|
|
Litrový motor čtyřdobý má kolik výměn objemu na otáčku?
Zajímavou úvahou jsou tepelné procesy v motoru, ty spočítat neumím..
|
|
|
To záleží na počtu válců, ne? Pokud vím, tak obecně se vzduch ve válci čtyřtaktního motoru vymění jednou za dvě otáčky.
Ta opasova úvaha je plus minus správná. Stačí se podívat na akumulační parní lokomotivy - ty mají samotné dojezd ca 30km, se zátěží tak polovinu. A to se v nich ještě používají různé triky, které u auta moc dobře použít nelze (naplnění části zásobníku vodou atd.).
Mimochodem, proč při pohonu stlačeným mediem nepoužívat raději klasickou turbínu? Mám dojem, že je účinnější, otáčivý pohyb se nemusí získávat převodem z lineárního...
|
|
|
Myslím, že účinnější by byl klasický dvojčinný válec.
Co mě dále zarazilo na motoru je zmínka o studeném odpadním vzduchu, který se používá ke klimatisaci. Až dosud jsem žil v bludu, že stlačením vzduchu dojde k jeho ohřátí.
|
|
|
V bludu jste nežil. Ke stlačování vzduchu dochází při plnění nádrže. Moc jsem tu kokotinu neprozkoumával, nevím jestli tam řeší odvod tepla z nádrže při doplnění. Je ovšem jisté, že nádrž tato se při plnění zahřeje velice velmi a od okolí se pak ochladí, v čemž vidím značné tepelné ztráty. Při pracovním chodu pak dochází k rozpínání vzduchu a tedy skutečně k jeho ochlazení. Klimatizování tímto vzduchem je znouzectnost, asi jako kdybych si doma topil ledničkou...
|
|
|
Turbína člověka napadne tak nějak samozřejmě. Ale Vaše otázka není pro mě...
|
|
|
Počítal jsem litrový dvoudobý, pro čtyřdobý není žádný důvod. Spočítejte si to sám, je to jen tlak, objem a čas.
|
|
|
V popisu motoru v odkazovaném linku je čtyřdobý dvouválec 2 x 0,5 l
1).Nasátí venkovního vzduchu
2) Stlačení na asi 30 bar + vpuštění stlačeného vzduchu z nádrže.
3) Rozpínání vzduchu.
4) Výfuk ochlazeného vzduchu
V popise pohonu je psáno, že je to aplikovatelné i na stávající čtyřdobé motory.
Výpočet je opravdu tak snadný?
Skutečně do prostoru, kde je 0,5 l vzduchu stlačeného na 30 (?) bar vpustíte další půllitr vzduchu?
Pokud je vzduch v nádrži stlačen na 300 bar, chybí údaj, jak je nastaven redukční ventil na výstupu, jinak. nemůžete říci, kolik vzduchu lze do komprimovanoho ("spalovacího") prostoru přidat.
Rád bych si to spočítal, ale dalo by mi to více než den práce, pokud bych vyhrabal literaturu, rutinně to neumím.
|
|
|
Tak si to napřed zjednodušíme. Bez přidávání tlakového vzduchu platí, že komprese kvůli ztrátám nám sebere více energie, než může dodat následná expanze. Jinak byste měl perpeetum mobile. Není ani možné, že přidáním stlačeného vzduchu dostaneme více práce, než může vykonat stlačený vzduch samotný.
Takže tuto část můžeme tedy vypustit, je to jen past pro pitomce.
Zabývejme se tedy pouze energií obsaženou v samotném stlačeném zduchu. Podle mého hrubého výpočtu obsahuje cca 9MJ energie (adiabatická expanze).
1W=1J za vteřinu
1kWh=3,6MJ
Z toho plyne, že energie plynu umožní 30 minut pohánět ideální motor o výkonu 7kW. Uvažoval jsem ovšem adiabatický děj, při ohřevu válců by se dalo ještě něco získat, nicméně to potvrzuje můj předchozí hrubý odhad.
|
|
|
Tak, tak. Jediná vložená energie je v tom stlačeném vzduchu. Její využití ovšem není stoprocentní, neboť je nutné pokrýt ztráty v mechanismu + takzvaný ohřev stlačovaného vzduchu.
|
|
|
Pokud uvážíme dodání vzduchu bezztrátové, když zjednodušujeme, tak vestavěný kompresor s motorem 5,5 kW dodá za tři hodiny 16,5 kWh.
Opas vypočetl odevzdanou práci v nejlepším případě na 7 x 0,5 = 3,5 kWh.
Účinnost potom vychází 27%.
Tahat v autě kompresor s motorem 5,5kW a kus třífázového kabelu asi nebude nejefektivnější. Běžný přírubový elektromotor bez kompresoru a kabelu obnáší 135 kg.
Tak nevím.
|
|
|
Počítej taky s tím, že nádrž se nikdy nemůže vyčerpat úplně - pokud by byla ve válci komprese 30 barů, tak tlak v nádrži by nemohl poklesnout pod tuto hodnotu - prostě už by "nepřetlačil" tlak ve válci. Proto mi to přijde jako pitomost, a proto jsem níže psal, že lepší by byl modelářský "sifoňáček", v podstatě dvoutakt. Pokud by byl motor vybaven kompresorem, který by tlačil vzduch do válce i při poklesu tlaku v nádrži pod 30 barů, pak by vlastně ani žádná nádrž nebyla potřeba. Ale zase by bylo nutno něčím hnát ten kompresor. Prostě perpetuum mobile...
|
|
|
Ono když už se člověk podívá na to kinematické schema motoru, tak to moc důvěry nevzbuzuje. Ty ostré úhly mezi ojnicemi zrovna v momentě kdy je dosahováno max. tlaku ve válci... Nevím nevím...
|
|
|
Ukládat energii pomocí stlačení vzduchu je "těžké". Nádrž s plynem o vysokém tlaku váží při stejné uložené energii asi tolik jako olověné akumulátory. Při použití jiných akumulátorů už je poměr energie/hmotnost jasně ve prospěch akumulátorů tj. klasický elektromobil by byl z tohoto hlediska lepší.
Pro stlačený vzduch hovoří nižší cena, vyšší životnost a to, že akumulátory obyčejně obsahují toxické materiály.
To, že by na stlačený vzduch mohlo jezdit auto, jak ho známe dnes, není zatím možné. Pro speciální aplikace, jako jsou třeba torpéda, to fungovalo ale docela dobře.
|
|
|
Proč uvažuješ s ocelovou nádrží? Není to parní lokomotiva. Nádrž z titanu nebo nějaké hliníkové slitiny tak těžká nebude i když bude stejně pevná.
Myslím, že to tak nereálné není.
|
|
|
Já teda nevím, ale pístový motor pracuje jak? Pístem pohybuje rozpínající se plyn, ne? A tak mám za to, že je jedno, jestli se rozpíná po explozi směsi hořlaviny se vzduchem nebo po odfouknutí z nádrže.
Taky nevím, jestli má cenu počítat s litrovým objemem válců. Myslíš, že zde je rozhodující objem? Ten myslím rozhoduje u spalovacího motoru kvůli množství nasáté směsi, kdy platí přímá úměra: víc směsi=víc energie. Já fakt nevím. Fyzik nejsem a taky nevím, jaké tlaky jsou u spalovacího motoru. Nicméně mi 300atm. připadá dost, aby s tím šlo nějak pracovat.
Konec konců - na plynový motor lítaly asi dvě desítky modelů, které jsem si jako náctiletý postavil. Stačilo jen přepustit ze sifonový bombičky plyn do nádrže...a aparát pak asi 2 minuty táhl létadlo do vejšky.
|
|
|
Tak si říkám, jestli by nebylo jednodušší, udělat ten motor jako klasický "sifoňáček", co používají letečtí modeláři už asi 100 let ;o)
|
|
|
Mě by jenom zajímalo, proč jsou všechna ta ekologická auta budoucnosti co jsem viděl za posledních dvacet let krom totální nefunkčnosti ještě nepraktická a hnusná :-)
|
|
|
Ta auta jsou nepraktická a hnusná, protože to v drtivé většíně případů nejsou auta, ale ikony. Jejich uživatelé pak mohou vystavovat na obdiv to, jak trpí pro životní prostředí. Když se celebrita vysouká z Priuse, vypadá to výrazně lépe, než když vystoupí z nějaké limusiny od Lexusu, byť by byla hybridní.
Malá část toho hnusu a o něco větší část té nepraktičnosti je pak dána konstrukčními omezeními. I pro ekoikony platí některé základní zásady návrhu a aby to vůbec jezdilo, tak prostě nemohou nacpat baterie do zadních blatníků apod.
|
|
|
No,tak jsem se dival na ten system,a vypada to cca jako cosi od Horsta Fuchse.
Jelikoz plati zakon o zachovani energie a podobne dalsi fyzikalni zakony,vyplyva nam z daneho cca toto:Muze existovat motor pohaneny stlacenym vzduchem,ale neni to technicky proveditelne pro seriovou vyrobu automobilu.
Berme pro zjednoduseni,ze 1 bar = 1 atmosfera. Natlakovat nadrz 300 atmosferama,to uz neni zadna sranda.Jako priklad bych uvedl klasicke bezne cerpadlo vody ze studny,kde se voda uchovava pod tlakem v "Darlingu" pod tlakem max 4-5 atmosfer obvykle,a to uz prehanim...Kdo takovy darling videl a pripadne stehoval vi,ze to je sakra pevna a masivni konstrukce,aby to neprasklo - 300 atmosfer by uz musela byt sakra pevna konstrukce.Oki,mozna pri pouziti nejake pomerne drahe technologie typu titan a podobne by se dala vyrobit nadrz,ktera nebude vazit pul tuny.
Dale - motor navrhnuty podle teto prezentace ma podle me zcela zbytecne navozovat dojem,ze se "spaluje vzduch".Dle meho nazoru by nejjednodussi bylo proste neco na princip "soupatek" u parni lokomotivy.Bude to dle meho nazoru mit vyssi ucinnost nez toto,ale to rekneme muze byt jen kosmeticka uprava.Rozhodne motor na stlaceny vzduch nema NIC spolecneho se spalovacim motorem - proste jen vezme energii nahromadenou stlacenim a prevede ji na energii pohybovou..
A tim se dostavame k zasadnimu problemu - JAK nacpat do nadrze vzduch na tlak 300 atmosfer,a nerozhavit na teplotu,kdy by vsechno okolo neshorelo,a jeste k tomu to udelat v rozumnem case?A dale zcela ZASADNI OTAZKA - KDE VZIT ENERGII na to samotne nacpani vzduchu do nadrze ???? Budeme muset mit kompresor,ktery vyvine 300 atmosfer,resp samozrejme vyrazne vice,aby proces plneni byl uspesny - kde ho vezmem? bude prodavan v cene auta? Dale musime vzit energii na ten samotny proces - jak se vyrobi? Zde jsem ochotny uznat,ze ekologicnost by mohla spocivat v tom,ze se energie vyrobi v atomove elekrarne...
Ale tedy jak to plnit?Jiste nechci doma hodinu poslouchat kompresor,jak mi plni nadrz,a i kdyby,co kdyz mi vzduch dojde PO CESTE? Benzin mam natankovany rekneme za 1-2-3 minuty,jak dlouho by se u "vzduchove pumpy" musela nadrz plnit? Pokud by to bylo prilis rychle,vyvine se teplo prilis rychle a nebude mozne ho odvadet.Pokud sami autori rikaji,ze motor bude produkovat vzduch o teplote -30 stupnu celsia a to behem rekneme napriklad 2 hodin...takze logicky - za 2 hodiny se zmeni teplota o 50 stupnu dolu.Pokud budeme tankovat 1/10 doby,to jest 12 minut,zvetsi se teplota o?Neumim to ted z hlavy spocitat,ale budou to stovky stupnu,z logiky veci vyplyva,ze dojde ke zvyseni teploty o cca 500 stupnu,ale mozna i o vice...Takze mame moznost zastavit a tankovat rekneme pul hodiny,kdy by ten narust teploty sel odlifrovat.Pripadne bychom museli tankovat vzduch v mrazaku,ktery by byl schopny nadrz ochlazovat takovym vykonem,ze by auto neshorelo.To mame dalsi energii navic,a to mozna i vice energie,nez na samotne tankovani...
A jestli nekdo bude chtit,tak si zopakuju fyziku zakladni tridy a cele to spocitam :-)))
|
|
|
Některé prolémy které popisuješ řešitelné jsou, plnění zásobníku v autě bych si představoval tak že jen přepustím vzduch ze stabilního vzduchojemu do auta. Pokud by měl stejný objem jako nádrž v autě bylo by pouze potřebné ji natlakovat na o něco více než dvojnásobný tlak užitý ve vzdušníku v autě, Tím bych dobu pro akumulaci energie byl schopen posunou do doby např levného tarifu elektřiny, teplo vznikající při stlačování použít pro ohřev teplé vody nebo ho jinak smysluplně využít. Doba stlačování vzduchu do stabilního zásobníku by proto také nemusela být krátká. Kompresory na vysoký tlak existují, vím že pro ovládání vysokonalpěťových vypínačů v rozvodnách se už v dobách dávno minulých používal vzduch o tlaku 200 atm ale je také pravda že jako vzdušníky se používaly nádoby se sílou stěny asi 15 mm a válcový vzdušník měl cca 0,5 m průměr a délku 5 m
|
|
|
jasne,prepousteni je ok..ale porad to neresi problem toho,ze se to prepousti uzkym hrdlem,tedy hrdlo se bude ze strany zasobniku ochlazovat,protoze v tom miste vznika expanze a hrdlo v miste vzstupu do nadrze se bude silene zahrivat.Teda spis mozna cela nadrz...proste nejde vzit nadrz,a jen tak z niceho nic v ni vytvorit tlak 300 atmosfer.Proste at to tam budu cpat jakkoliv,bude dochazet k velkemu zahrivani....V pripade vami popisovaneho principu u el. zarizeni jiste nedochazi k napumpovani TAK VELKEHO mnozstvi,tedy to zahrivani pri kompresi jde asi zvladnout uz jen tim,ze ta nadrz sama o sobe je velice MASIVNI.Fakt si neumim predstavit tohle vozit v aute....
|
|
|
Konkrétně problém plnění nádrže auta a jeho ochlazování bych jednoduše vyřešil tím že bych si jenom vyměnil onen zásobník jako flašku s propan-butanem.
|
|
|
Ehm? vymenil flasku,ve ktere je 300 , slovy tri sta atmosfer? Mnoooo....tak na to musi technologie jeste hoooodne pokrocit dopredu :-))
|
|
|
To by zase takový problém být nemusel, pokud by se ten zásobní podařilo vyrobit nějak použitelně lehký a malý. Tlakové lahve pro potápění nebo nabíjení větrovek mají uvnitř 200 bar a jediné, na co je potřeba při manipulaci dávat pozor jsou nepoškozené a čisté závity spojovacích prvků.
|
|
|
jen ten vzduch by vážil 90kg :-) 1m krychlový vzduchu váží cca 1 kg.
Pánové, fantazii se sice meze nekladou, ale zkuste aspoň trochu přemýšlet...
|
|
|
Pokud by existoval nějaký standard co se týče rozměru a umístění, tak vyměňovat dejme tomu 150kg blok za pomoci nějakého manipulátoru u pumpy není tak nereálné.
To samozřejmě moc neřeší problém s tím, že i těch 90 kubíků vzduchu není taková sláva vzhledem k celkové mizerné efektivitě té věci.
|
|
Má to fungovat jako vznětový motor pouze místo nafty se tam foukne stlačený vzduch a ten expanduje. S tím chladným vzduchem z výfuku to asi bude jako když vypouštíš kolo tak omrzne ventilek. Něco okolo komprese dekomprese.
|
|
|
Nějak nechápu, k čemu by tam mělo sloužit to stlačování vzduchu - vždyť to přece jen odebírá výkon...
Spíš mi to přijde jako typická hi-tech bouda na investory. Zejména kvůli posedlosti ekologií a "ekologií" mají dnes podobné ptákoviny dobré podmínky.
|
|
|
A není to spíš možnost využití energetických zdrojů nestálého nebo nadbytečného výkonu?
Pokud by motor fungoval, jezdil by automobil vlastně na elektřinu z jádra nebo z větrníku....
|
|
|
To stlačování vzduchu má spojitost s tepelným režimem, při rozpínání vzduchu běžné teploty by možná byl motor příliš studený. Prakticky dodáváme teplo, které bylo "odvětráno" při stlačování do nádrže. Na úkor účinnosti procesu.
|
|
|
Motor stlačuje vzduch jako běžný diesel a do rozpáleného v horní úvrati se vstříkne vysoce stlačený vzduch ( buď z domova nebo od pumpy stlačeného vzduchu ) no a buch, rozepne se zřejmě víc než pokud by se to tam jenom pšoukalo za studena.
|
|
|
K brzdění? Já nevím...ale píše se tam cosi o rekuperaci, takže pokud pojedu z kopce, tak přes převodovku bude hnaná pumpa s volnoběžkou, která se zapne jen jako brzdění motorem...a bude stlačovat vzduch do nádrže.
|
|
|
Jak jsem to četl tak v autíčku je zabudovaný kompresor s 6kW elektromotorem. Ten vozítko natlačí za 6 hodin ze zásuvky doma. Možná při brzdění točí tímto kompresorem. Možná je to i perpetum mobile v raném stadiu, elektromotor také něco elektřiny vyrobí.
|
|
|
No jo, jenže kdybys měl být schopen ten stlačený vzduch za jízdy doplňovat, musel bys dodávat těch ca 300 bar. A to je IMHO nereálné - musel bys minimálně měnit převody, celý motor by musel být postavený na ten tlak apod...
Mohl bys pochopitelně zkoušet opičárny typu generátor->baterie->kompresor->tlaková lahev, ale tam zase dostaneš účinnost na nic.
|
|
|
Všem moc děkuji za příspěvky a také se mi velice líbilo že nikdo nikoho nenapadal a diskuse byla vulgarit prostá. Ještě jednou všem díky. Asi si to nekoupím, i když...
|
|
To mi přijde jako zbytečný povyk, oni všichni eko i antieko ví jak by vypadalo ježdění s elektromobilem v zimě a co teprv dodávka plně naložená materiálem...
Ale jako hobby proč ne. Samosebou nic není lacné tak to musíte zabalit do enviro hávu a on už se nějakej ten sponzor najde. Nač se tedy čílit.
Chytří vědí kolik činí podíl biopaliv v normálním palivu a kolika procenty to je je dotováno z daní těch hloupých. Zákon o dotacích končil v 2014 kde mělo dojít k jeho projednání a ejhle - ti hloupí křičí ano ano ANO a pak jdou a volí - - - a je...
Nějaký ekofotomobil v této situaci a emoce kolem něj je opravdu prděním do sopky...
Ale fotovoltaický výkonný pohon přeci existuje. Za pomocí slunce a fotosyntézy tráva uskladní množství energie. Tuto trávu sežere kůň. Na koni se dá přepravovat i když je zataženo. A kůň je schopen utáhnout poměrně velký náklad protože má velkou sílu... rovnou jednoho koně. Zplodiny z tohoto dopravního prostředku jsou nejen ekologické, ale pro zahrádkáře přímo prospěšné...
Zas bych to slunce nezatracoval.
|
|
|
má velkou sílu... rovnou jednoho koně
Jen pro přesnost, „koňská síla“, běžně zkracovaná jako „kůň“
(a) není jednotkou síly, nýbrž výkonu;
(b) přičemž kůň krátkodobě podává výkon o dost vyšší;
(c) dlouhodobě naopak nižší.
Jinak ale nic proti, opět mi to připomnělo naprosto excelentní Opasovu recensi www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007041603
|
|
|