|
IMHO je to jeden způsobů jak zničit socialismus. Aby neměl kde brát, pak už padne sám.
|
|
|
Nepadne. Od doby, co nejsou penize nicim podlozeny...
|
|
|
Ale padne. A o to hůř to zaduní... :-(
|
|
|
Jde o to, KDE to zaduni. Dokud lidi veri ve fiktivni penize, tak to nezaduni. A az to bude neudrzitelne, tak to zaduni nejvice u tech, co tomu do posledni chvile verili. Ti, co ty penize tiskli, uz davno pojedou treba ve zlate :-/
|
|
|
IMHO EUrosocialismu se tohle už začíná docela dít. A jak jsou xindlové nervózní, když se jim RVHP II hroutí pod rukama ...
|
|
Prosím přispěvatele, kteří mají přehled o neplacení daní, nebo originální návody na neplacení nebo výběr daní, aby zvážili (a pokud možno zavrhli) jejich prezentaci na tomto fóru. Je poněkud profláklé a jistě se tu toulají lidé, které problematika zajímá z druhé strany. Již dlouho jsem v soukromé sféře, ale říci, že před patnácti lety bylo rozhodně ve státní sféře ne úplně málo chytrých, operativních lidí, kteří by dovedli získané informace použít proti Vám i proti dalším.
|
|
Já Vám tleskám, skvělý článek i přístup, Vaše jednání shledávám naprosto správným a ještě navíc záslužným.
Někteří lidé nazývají vojáky svých zemí za "hrdiny" a podobně; já přímo za hrdinu neoznačuji nikoho, ale kdybych si už měl vybrat, pak právě lidi, kteří stát podkopávají. Díky (za článek i neplacení daní).
Důležité: NEpiště do komentářů ze své IP adresy!! Existuje způsob, jak si přečíst IP adresu komentujícího i bez práv na D-F a může to udělat kdokoliv.
|
|
|
Jak se píše z cizí IP adresy, pokud nechci kompromitovat klienta či kamaráda a nemám v blízkosti ikavárnu?
Vaše lama.
|
|
|
Anonymni proxy. Na Internetu je jich dostupny vagon. Pak se muzete prihlasit treba z Brazilie.
|
|
|
Ovšem pak je problém s poskytovatelem proxy, že.
|
|
|
Proc? Myslite, ze PCR pujde busit na dvere nekam do Namibie? A kdo vam brani proxy retezit?
|
|
|
No PČR asi ne, ale kdybych byl třeba v NSA, tak jako první věc (skrytě) koupím/udělám anonymizér zdarma na první result Googlu. Tedy vlastně radši na celou první stranu Googlu. Peníze na to mám a kdo leze přes anonymizéry, tak pravděpodobně bude poskytovat zajímavá data.
Řetězení proxy v zásadě akorát zvyšuje šance, že někdo z řetězu bude leakovat data. Oniony jsou částečným řešením, ale pořád je to takové ošemetné (TOR financovaný US govt je poněkud kontroverzní).
Ale co si budeme povídat, obecně stačí vyjet si diskuse daného subjektu, případně se aktivně zapojit, a on už o sobě něco vykecá. Anonymizér neanonymizér.
|
|
|
|
I kdyby pouzita proxy byl honeypot NSA, tak dost pochybuju ze bude sdilet data s fizlama z nejake vychodoevropske bananove republiky, a to jeste kvuli takove blbosti jako ze nekdo napsal na internet jak se vyhnout placeni dani.
|
|
|
|
|
No... jako voditko dobre. Ale kdyz uz si clovek ma zvykat na nejaky ten proxy, pak je lepsi se vyhnout i NSA apod., takze spise nejake mensi proxy, ze...
|
|
|
NSA nesmí sdílet data s americkými policejními sbory a FBI ani pokud se tato přímo dotýkají běžné kriminality na území USA*. Že by řešila krácení daně v nějakém Kocourkově a sdílela data s PČR, to je Sci Fi.
___
* Těžko říct, zda to platí 100%, ale ve velké míře to určitě nedělají, protože to by se rozkecalo. To, co shromažďuje NSA, její schopnosti apod. je moc cenné na to, aby se to kompromitovao použitím v běžných kriminálních případech, propíralo před soudy apod.
|
|
|
Co plati v NSA ted, nemusi platit treba za 10 let. Jenze data o nejakem zvaneni na webu mohou byt i za 10 let k dohledani. Krome toho, existuji i ruzne *leaks, takze je zbytecne davat nekomu kanonenfutter. Sice u soudu by to asi jako argument nikdo nevytahl (tedy ne dnes), protoze by provaril zdroj, ale mohlo by to treba napomoci ceskemu cmuchalovi k tomu, aby se pak napichl sam.
Tim chci rict, ze v pripade, ze nekdo chce nekde sdelovat nejake veci, ktere jsou sice koser jeho mysli, ale uz ne lokalnimu svetonazoru, pak je urcite lepsi byt maximalne obezretny.
Krome toho, ono nemusi samozrejme jit o nejake pitome dane, ale clovek, ktery tuhle plkne neco o danich, muze jinde plknout neco o bombe a hromade cikanu, pripadne na uplne jine diskusi o necem jeste vyzivnejsim a ma problem.
Proste "nepritel nasloucha" neni paranoia, ale hola realita.
|
|
|
Idealnim resenim se mi jevi pouzit cinsky anonymizer. Ten sice bude praskat cinske policii, ta ale rozhodne nijak nebude informovat policii ceskou, a to ani na neni vyslovnou zadost.
Stejne reseni bych pouzil i pro sifrovani hovoru, pokud bych to nekdy v budoucnu musel resit.
|
|
|
|
Ja když jsem sem potreboval lezt přes zablokovanou IP, pouzival jsem hola.org/
Da se nastavit libovolna země, no z nekterych exostickych to spis nefunguje, nez jo, ale obecne se mi to osvedcilo
|
|
|
|
Sedne se s NTB do auta a praktikuje se tzv. wardriving, čim hustší zástavba, tim zaručenější úspěch.
Krom toho že STB děláte díru do statistik, pomáháte lidi dokopat k tomu aby svoje wifi sítě chránili (zneužít je můžou i jiní, podstatně horším způsobem).
|
|
|
|
To zde –z důvodů více než pochopitelných– nenapíšu.
Kdyby sem někdo neposlal článek, ve kterém se přiznává k neplacení daní, nezmínil jsem to tu vůbec.
|
|
|
Jakožto člověk amatérsky se zabývající počítačovou bezpečností neshledávám technologický důvod, aby se vyloženě musely leakovat uložené IP adresy i mimo administrační panel. Samozřejmě to tak bude (nic připojené k Internetu není bezpečné) a i kdyby ne, tak asi není problém napsat pár desítek článků o anarchokapitalismu a dostat přístup :-)
Každopádně – použít svůj PC na šíření názorů, jejichž spojení se svou osobou se bojím, je asi jako někoho zastřelit svou legálně drženou zbraní. Hloupé.
|
|
|
Ulozene ne. Ty komunikujici ovsem ano (a ne, nemam na mysli data retention).
|
|
|
(nicmene Urzou nalezena dira nas nemusi zneklidnovat, neni to zasadni problem a projevuje se jenom ve velmi specifickem pripade)
|
|
|
Nemusí nás zneklidňovat už mj. třeba proto, že pokud dojde na lámání chleba, takové technické detaily, jako IP adresa, nikoho nebudou zajímat. K odsouzení v této demokratické zemi naprosto stačí, když máte prokazatelně přístup k počítači, ačkoli [nelze] zcela jednoznačně stanovit, že pro přístup k uvedeným adresám byl použit [tento] počítač. No co? Stejně jste kriminálník, no ne?
petr.partyk.sweb.cz/index.htm
|
|
|
Co pristup k pocitaci, staci se krive divat. Prostuduj si § 58 sovetskeho trestniho zakoniku a judikaty, ktere na jeho zaklade vznikly. Nekdo si s nekym psal = organizavana skupina. Nekdo neposlal organum Strany dopis sam, ale podepsalo ho vic lidi = organizovana skupina, banditismus atd. atd.
|
|
|
Ještě nepadl první výstřel a množí již zaujali pozice v hluboké ilegalitě. K pláči nebo smíchu?
|
|
|
K Vám asi ještě nepřišla kontrola z FÚ, že? Protože jinak byste věděl, že už se střílí vostrejma pěkně dlouho.
|
|
|
jen tak mimochodem, proč je na dfensovi počítadlo z jakéhosi toplistu ??? Na počítadlo se taky odesílají IP adresy návštěvníků. Myslím že by nebylo níjak složité si počítadlo realizovat v rámcí webu + někde sehnat pár skriptíků pro grafickou prezentaci statistik.
|
|
smutné je, že zaplacené daně slouží k větší buzeraci daňových poplatníků. Kdyby každý peníze na daně raději hodil do kanálu, bylo by nám lépe. Nejhorší je, že se přitvrzuje v oblasti DPH, které se lze vyhnout jen tak, že člověk bude žít jak mnich. :-(
|
|
|
Už drahnou chvíli tu očekávám konstatování, že můžete emigrovat, když se vám nelíbí zdejší kultura.
Chm.
|
|
|
to je pravda, to je jistý posun proti minulosti, kdy jste ani emigrovat nemohl, respektive mohl, ale mohli by vás zastřelit na hranicích. :-(
|
|
S tím vyčítáním má sice autor pravdu, ale zbytek je utopie.
Pokud se někdo neživí drobným řemeslem, překupnictvím, nebo pronajímáním, apod. - tedy poskytováním zboží či služeb soukromým osobám, nemá šanci se vyhnout daním. Pokud je druhou stranou obchodu firma, těžko přistoupí na nějaké "bez papíru".
Jsou tu samozřejmě nástroje, připomínající loterii - karuselové obchodování, atd. kdy se počítá s pravděpodobností kontroly, ale to bude možné jen do času.
Osobně vidím jedinou šanci jak si trochu pomoci v tom, změnit daňový domicil. A nemusí to být "jen" kvůli výši daní, jako spíš kvůli reciprocitě. Bude-li např. někdo platit daně v Německu, má po 15 letech na takový důchod, který mu umožní alepoň trochu důstojně přežít. I když za cenu zvýšených nákladů a o něco vyšší míry zdanění...
Nebo máte někdo jinou zkušenost?
|
|
|
Nevím, jak ostatní, ale osobně budu radši, když moje peníze někdo rozkrade, než aby za ně integroval Evropu. Případně ji např. u páně Putina přičleňoval do Velkoruska.
Změna daňového domicilu není jen záležitostí ekonomickou, ale i hodnotovou.
|
|
|
přesně tak, lepší bude, když moje peníze určené k placení daní někdo rozkrade nebo nahází do kanálu než aby zůstaly politikům, kterým to umožní utahovat mi oprátku kolem krku těsněji. Čím víc peněz se k politikům dostane, tím šílenější budou opatření, která nás všechny budou omezovat. A tím víc jim to umožní nás zadlužovat.
|
|
|
Velice se mi líbí, když se v mrdiích objeví hláška, že někdo "okradl stát na daních". Jak lze okrást stát o něco, co ještě nemá?
|
|
|
Je zajímavé, že nikde nepíší, že někdo okradl mafii na výpalném, protože jí je nedal. A přitom je to principiálně zcela totéž.
|
|
|
No, formalne stat narok na tu dan ma uz v okamziku, kdy byl uzavren obchod a to i bez toho, byl-li zaplacen. Tak si veci imho stoji.
Dokonce lze spekulovat, ze idealnim stavem by bylo, kdyby v okamziku uhrady doslo pouze k uhrade ve vysi dane, protoze pak by poskozeny musel uskutecnit novy obchod :-)
|
|
|
Evidentně se na situaci díváte ze špatného úhlu ...
The Story of Your Enslavement
https://www.youtube.com/watch?v=Xbp6umQT58A
The Handbook of Human Ownership - A Manual for New Tax Farmers
https://www.youtube.com/watch?v=k67_imEHTPE
|
|
Autorovi fandím. Sám se snažím nebýt k státu štědřejší než musím.
Chtělo by to nějakou znalostní bázi ze které by i "necifršpión" mohl čerpat. Nějaké "tipy a triky". :)
|
|
|
Kazdej figl, kterej se rozjede ve velkym, je predurcen k zaniku.
|
|
|
To beze sporu. Proto asi nejspíše žádná neexistuje a každý to pytlíkuje jak mu to jde. Či jak má schopného účetního, daňového poradce, nebo nějakého takového člověka.
Ono, když je člověk zaměstnanec, tak toho prostoru k optimalizaci holt není mnoho. To je asi to hlavní co bych měl změnit.
|
|
První polovina článku naprosto výstižná, naprostý souhlas.
Jen ty následující vývody nejsou zrovna výstižné.
Neplatiči daní jsou především firmy s příjmy v řádech desítek až stovek milionů. V důsledku se pak daňové břemeno na provoz státu přesouvá na zaměstnance, takže nejvíc daňově zatížený je pak člověk s příjmem 10 000 hrubého, který používá minimum státních služeb.
A po snížení poplatku za založení sročka z 200 000 na 1,- kč budou úniky ještě větší, protože si kdekdo založí sro.
|
|
|
..stran toho vašeho druhého odstavce - pár modelových příkladů bezdětného zaměstance:
hrubá mzda 10.000 -> čistý 8.900 -> daně 11%
25.000 -> 19.295 -> daně ~ 20%
60.000 -> 43.430 -> daně ~ 28%
100.000 -> 70.970 -> daně ~ 29%
Tedy, nevíce je bita "middle class", nikoliv lidé s nižšími příjmy.
|
|
|
pokud pocitate procenta dane, bylo by vice vypovidajici pocitat pomer vuci celkovym nakladum - superhrube mzde (to nesmyslne deleni na 'plati zamestnavatel' a 'plati zamestnanec' jenom zastira skutecnou vysi dani):
10.000 ( 13.400) -> 8.900 -> dane 33.6%
25.000 ( 33.500) -> 19.295 -> dane 42.4%
60.000 ( 80.400) -> 43.410 -> dane 46%
100.000 (134.000) -> 70.970 -> dane 47%
|
|
|
Samozřejmě máte pravdu, já to pro pana Hosta poněkud zjednodušil.
Jen jsem chtěl reagovat na jeho tvrzení, že ti nejnižšími příjmy jsou daněmi zatížení nejvíce.
|
|
|
Pokud vím, tak oficiální levičácká these zní, že jsou zatíženi víc, protože i 10 % z jejich platu je pro ně významnější než pro nějakého odporného bohatce 30 % jeho příjmů. V lidovém podání jsou to pak takové ty průpovídky o tom, že chudák potřebuje jíst stejně jako bohatý, bohatému moc neuškodí, když si nekoupí nové auto tak často apod.
|
|
|
Cili teorie mezniho uzitku, predpokladam.
|
|
|
I toto jsem měl na mysli. Pokud bych použil vaši rétoriku, tak tímto lze přivést neoliberální pravičácké teorie blíže praxi. Tyto teorie tvrdí, že například Bakala daňovým zatížením utrpí stejnou újmu, když si nekoupí kvůli tomu novou jachtu, jako když dělník v montovně nekoupí nové oblečení pro svoji rodinu, ale bude si ho muset obstarat obcházením popelnic na sídlišti.
Což je naprosto nesrovnatelné a pro mě je naprosto nepochopitelné, že tenhle rozdíl někteří inteligentní vzdělaní lidé nepochopí. Holt je to asi o absenci toho pověstného "zdravého selského rozumu".
|
|
|
Ono je to složitější, neboť většina deprivací je jaká, Halík? Relativní!
Takže když někdo řeší, jestli si koupí ojetinu felície kombíka nebo krátkou, aby ušetřil a jiný zvažuje, zda má na to, aby měl na jachtě heliport a na něj vrtulníček, je těžké říci, kdo z nich ponese takovou ztrátu hůře. Na to musíme znát dotyčného, jeho cíle a okolí a jeho závislost na splnění cílů a respektu okolí. Objektivzace je složitá dotyčného často nezajímá. Protože já se kurva dřu (ve slévárně/ v kanclu i v bisjetu) a nemám na (kombíka / heliport na jachtě a vrtulník).
|
|
|
Napadlo ho nepořizovat si rodinu, když na to nemá?
|
|
|
Nesrovnatelné to možná je, ale nikomu to nedává právo „sebrat“ Bakalovi jachtu a koupit dělníkovi v montovně oblečení.
Mimochodem - konkrétně Bakala začínal od nuly a na dobročinnost dává dobrovolně nejspíš víc, než kolik zaplatí všichni jeho dělníci dohromady na dani z příjmů.
|
|
|
Každý vexlák ze kterého se stal po revoluci miliardář začínal s hrstkou bonů v kapse někde v pasáži. Jestli vás tohle dojímá, tak mě rozhodně ne.
Co dává Bakalovi právo „sebrat“ svému zaměstnanci nadhodnotu kterou svoji prací vyprodukuje? To že si zaměstnavatel ponechává větší část hodnoty kterou zaměstnanec vyprodukuje je naprosto běžná věc. Jenom neoliberálové ji rádi ignorují a popírají, protože tahle skutečnost řadí jejich úžasné ekonomické konstrukce do říše báchorek a mýtů.
|
|
|
To je pomerne zvlastni otázka. Něco jako: Co ti dava pravo po nekom chtit, aby ti platil vyplatu? A nebo : Co ti dava pravo jit do obchodu a vymenit nejake pomalovane papirky za rohliky?
|
|
|
Napadlo vás, že pokud Bakala dělníkovi nedá práci, pak dělník tak velkou nadhodnotu nevyprodukuje?
Pokud by si dělník na vlastní noze vydělal víc, než mu platí Bakala, tak u něj pracovat nebude, bude pracovat na vlastní noze. Ergo mu Bakala platí za stejné kvantum práce víc – bude to zřejmě proto, že se vyprodukuje větší nadhodnota. Kde se vzala? V Bakalově kapitálu.
Bakala tedy nebere, ale pouze sklízí plody svého kapitálu, kterým multiplikuje dělníkovu práci.
|
|
|
Navíc podotkněme, že kdyby na daném místě nebyl Bakala, ale nějaký Pepa z Horní Dolní, co nerozumí podnikání, tak budou výnosy nižší. Můžeme tedy pozorovat, že i Bakala produkuje nadhodnotu, dokonce v přepočtu na člověkohodiny mnohem signifikantnější, než jeho dělníci, neboť pokud to bude řídit blbě, tak podnik razantně upadne, kdežto pokud to bude řídit dobře, tak podnik bude stoupat do výše. Což jeden dělník u pásu zrovna nevytrhne.
|
|
|
Pan Bakala, pokud není zaměstnanec, nadhodnotu produkovat nemůže.
Nadhodnotu vidím jako pojem z t.zv.politické ekonomie*). Je součástí teorie tříd, která se dnes považuje za překonanou.
Dělník u pásu pak nebyl třídou, ale její součástí.
---------------
*) Tedy pokud nelze všechny ekonomické teorie považovat za nástroje politiky.
|
|
|
V Bakalově fabrice nelze tvrobu nadhodnoty připisovat jednotlivcům, protože dělba práce...
U drobného řemeslníka na volné noze je samozřejmě veškerá nadhodnota jeho dílem, ale i v tom nejmenším podniku jde o emergentní veličinu, na níž se podílejí všichni (nakonec i ty uklízečky) a kterou nejde dost dobře dělit a rozpočítávat...
Teorie tříd je překonaná, ale nikoliv vyvrácená - asi jako euklidovská geometrie...
|
|
|
Je první věta jen zjednodušením pro „pokud pro firmu nepracuje, je jedno na základě jaké smlouvy“, nebo má v té teorii nějaký větší význam forma toho pracovněprávního vztahu? Já měl za to, že pokud firmu řídí, byť jen tím, že si najímá managery a občas jim řekne, co mají dělat, tak se na tvorbě nadhodnoty podílí i když oficiálně třeba není zaměstnancem ani statutárem.
|
|
|
Zkusím své stanovisko maximálně zestručnit takto:
Teorie nadhodnoty ve své nejznámější podobě má za cíl vysvětlit dělnické třídě, že a jakým způsobem, je okrádána. Je vcelku lhostejné, jak je v takovém případě nadhodnota konkrétně definována ve vztahu k nákladům, nicméně pokud kapitalista vykonává nějaké řídící práce, tyto musejí být zahrnuty již do hodnoty, vizte pojem "společensky nutná (míra) práce".
|
|
|
Myslím, že se to dá zestručnit ještě mnohem víc, aniž bychom ztratili jakoukoli významnou informaci:
Teorie nadhodnoty má za cíl vysvětlit dělnické třídě, že je okrádána. Je vcelku lhostejné, jak.
|
|
|
Vy jste pan Pavel Herman, nemýlím-li se.
|
|
|
Karle, Bedřichu, Vladimíre Iljiči! Říkal tu někdo „nadhodnota“?
btw: Bakala nezačínal jako vexklák.
|
|
|
Co dává Bakalovi právo „sebrat“ svému zaměstnanci nadhodnotu kterou svoji prací vyprodukuje?
Co treba smlouva, kterou ten delnik dobrovolne uzavre?
A mimochodem, podle jakeho vzorce byste tu nadhodnotu chtel pocitat? Nadhodnota je umely marxisticky konstrukt, jehoz ukolem je obhajit neobhajitelne.
|
|
|
Copak nadhodnota, ta se obhajovala dobře. Nadprodukt ... to už byla fuška. Ale při troše dobré vůle ... na obou stranách ... :-).
|
|
|
Obhajoba neobhajitelného, o tom bych mohl něco vyprávět...
|
|
|
Nadhodnota nepochybně existuje, byla tu už pár tisíc let před marxismem - ba i před starými Řeky/Římany/Egypťany/Číňany/atd...
Výsledkem je skutečnost, že lidstvo funguje trochu jinak než třeba šimpanzstvo...
|
|
|
Fajn, tak ten vzorecek pro jeji vypocet, prosim.
|
|
|
Neznám a nebudu ho hledat - ostatně vím, jak by to dopadlo: našel bych jich spoustu a nedokázal bych rozlišit, který dává aspoň nějaký smysl a který je úplná blbost...
Navíc kolem sebe pozoruji spoustu věcí, o jejichž reálné existenci nepochybuji a jejichž parametry neznám a nikdy znát nebudu...
P.S. Nezasekl jste se náhodou sám v tom marxistickém pojetí, jaký obsah vlastně připisujete té neexistující nadhodnotě?
|
|
|
Takze ted se budeme placat v tom, cemu vlastne chceme rikat nadhodnota?
|
|
|
Raději ne, nakonec bychom se třeba shodli - škoda času a námahy...
|
|
|
Velmi zjednodušeně lze říci, že celková nadhodnota = čistý zisk podnikatele. Tedy to co mi zaplatí moji odběratelé mínus náklady na pořízení továrny (amortizace) mínus náklady na vstupní materiál a energie (případně služby od dodavatelů atd, atd). Co je na tom složitého?
Bez zaměstnanců by zisk v takové výši nedosáhl. Dovedete si představit, že by v celé svojí továrně zastával všechny pozice od uklízečky přes řidiče kamionů až po specializované inženýry a manažery, zcela sám? To asi těžko.
Dokud byl zisk majitele firmy nanejvýš 100x vyšší než jeho nejposlednějšího dělníka, tak to ještě docela fungovalo. Dnes je to často o dva-tři řády vyšší a zisky majitele tak ve srovnání se zaměstnanci dosahují už docela absurdních hodnot. To už je nadhodnota jako prase. Tu může ignorovat jen opravdu hodně zfanatizovaný neoliberál.
|
|
|
V době, kdy velké firmy bývaly vlastněny jedním člověkem (což je dnes spíše výjimečné) býval rozptyl platů posledního dělníka a majitele daleko vyšší. A co uděláte s faktem, že vlastníky spousty velkých firem jsou třeba pensijní či jiné investiční fondy, do kterých investují drobní vkladatelé třeba na důchod?
No a kdybyste všechny ty ulizečky, řidiče, managery apod. svezl někam na náměstí, tak by něco vyrobili?
|
|
|
A ještě dodatek - zisk majitele může být obrovský. A má být?
P. S. co ti dělníci v loděnici, která staví jachty nebo v továrně na bizjety?
|
|
|
|
Zisk je nadhodnota, jo? Takže vejplata dělníka je taky nadhodnota, ne? A protože dělník nemá žádný náklady tak v procentech získá větší nadhodnotu než zaměstnavatel...to jsou kurvy zkurvený , že?:-)
|
|
|
No, dělník nějaké náklady má - Marx tomu tuším říkal "reprodukce pracovní síly" a dnes se to určitě jmenuje jinak, ale nemohlo to nikam zmizet...
Takže jenom část* vejplaty lze považovat za podíl dělníka z nadhodnoty...
* Předesílám, že nevím jaká, ani to nedokážu odhadnout a vzorečky hledat nebudu, nicméně v procentech bude nejspíš obrovský rozptyl u dělníků i zaměstnavatelů...
|
|
|
Ok. Pokud tovarna je v minusu a cisty zisk nema, nemel by delnik zase naopak na tu vasi "nadhodnotu", tentokrat pro zmenu zapornou, doplacet? Pokud reknete, ze ne, ze na ni ma narok jen v pripade, ze je tovarna ziskova, pak jste zcela nekonsistentni.
|
|
|
Konsistentní, nekonsistentní, on je hlavně úplně blbej.
|
|
|
O tom zajiste neni sporu, jenze na to musi postupne prijit sam.
|
|
|
Už nějakou dobu pozoruji, že vám docházejí argumenty. A teď vidím, že vám došly definitivně. Ne že by mě to překvapilo. Při střetu neoliberálních báchorek s tvrdou realitou to ani jinak dopadnout nemůže. Holt někteří lidé dávají přednost životu v iluzích za každou cenu. Přitom je zcela jisté, že jednoho dne se jim při střetu s realitou zákonitě musí zhroutit. A čím později se to stane, tím to má tvrdší dopad. Každý svého štěstí strojvedoucím.
Pan Root to má taky poněkud na hlavu postavené. Dělník je smluvně placený za práci, ne za dotování neschopného krachujícího podnikatele. Na zabezpečení firmy v dobách nouze měla být použita právě část nadhodnoty z práce zaměstnance. Pokud podnikatel tyto peníze utratil za život na vysoké noze, tak je to idiot. Neschopného nepoužitelného zaměstnance podnikatel taky vyhodí, tak proč by měl mít zaměstnanec soucit s neschopným podnikatelem? Nějak vám to začíná zavánět socializmem :-D
|
|
|
Hezké, nadhodnota, moc hezké.... vlákno výše jsem nečetl; a z reakcí roota, JJ a tohoto Vašeho příspěvku usuzuji, že je to naprosto zbytečné.
Jen možná vězte, že pracovní teorii hodnoty vyvrátil již v roce 1870 Karl Menger (on ji tedy už dávno před ním více méně vyvrátil Turgot, ale ne přímo, jen to z jeho děl plynulo); vím, že na ní pak soudruzi stavěli SSSR ještě o sto let později, ale kdo se po nich bude opičit, skončí stejně.
|
|
|
Uplne prvni praci, ktera vylucuje teorii nadhodnoty (aniz by ji vubec jeste znala), vyprodukoval jako prvni katolicky knez Mikulas z Oresme ve 14. stoleti. Bohuzel, ke sve smule, ho necetl 500 let po nem ani Marx, ani Engels, ani 50 let po nich Suslov a ani cca 650 let po Oresmem zdepritomny soudruh 'Host'.
|
|
|
Host do domu, hůl do ruky?
|
|
|
Pripadne to porekadlo o rybe a hostu, co znaji pry i v Bonnu :-)
|
|
|
Vida, od něj znám jen díla kritizující fiat měny; díky za další materiál ke studiu.
|
|
|
Zastáváte evidentně názor, že rozdíl mezi cenou vstupů a výstupů v nějaké továrně je nadhodnota o kterou by se měl továrník s dělníky dělit podle nějakého klíče, který by dělníkům přiznal více peněz, než kolik jim přiznávají současné tržní mechanismy a dobrovolné pracovní smlouvy. Ovšem pokud by byla ona hodnota záporná, tak najednou zaměstnanec nemá dotovat zaměstnavatele.
V předposlední větě máte sice pravdu, ale proč pak jedním dechem voláte po soucitu zaměstnavatele se zaměstnancem*? Protože volání po zabezpečení firmy z nějakých reserv apod. není ničím jiným. Firma není zaopatřovací ústav.
___
* Tedy doufám, že se jedná o volání po soucitu, ne po nějaké státně organisované přerozdělovačce.
|
|
|
Tak předně, popíráš jasnou úlohu firmy jako sociální instituce, která stabilizuje příjmovou stránku zaměstnace a jeho rodiny a plní tím svou společenstkou funkci.
Jde o soucit, ale soucit řízený, naplánovaný a vymožitelný. Podnikatel, který svou účasní v tržním prostředí omezuje možnost účasti jiných podnikatelů, nemá právo zneužívat své schopnosti, štěstí či jiné výhody na úkor zaměstnanců. To by se z firem stali bojovníci o nevyšší míru vydírání zaměstnanců.
Firma má být vedena tak, aby dokázala zajistit rodiny zaměstnanců i zaměstnavatele i ve slabých letech a aby přiměřeně rozdělovala hodnoty podle zásluh. Na skutečnost, že rádoby svobodné pracovní smlouvy mají nějak nastavené parametry lze brát těžko ohled tváří v tvář následkům, které takové smlouvy způsobují.
Tedy svoboda podnikání ano, ale svoboda odpovědná, uvědomělá, samoregulovaná a svoboda pod kontrolou společnosti (státu) a zaměstnanců samotných prostřednictvím odborů. Ne svoboda živelná, zraňující a rozvracející celospolečenské úsilí. Ne svoboda společensky neodpovědná a uplatňovaná v rozporu s celospolečenským zájmem pro ukojení rozmarů individuálního zaměstnavatele.
Je to tak Hoste?
Ta s fašismem prosím jděte do prdele. Pokud jste měl na mysli jinou variantu socialismu, tak rovněž.
|
|
|
Všem soudným a příčetným je sice už z první věty nade vší pochybnost jasné, že jde o krutý sarkasmus, ale nezapomínej, že není myšlénky dost pitomé na to, aby nemohla být někým osvojena.
|
|
|
Ja jsem si teda myslel ze jde o nedelni chvilu poezie, ale pak jsem zjistil ze byla streda.
Jinak vzorecek pro nadhodotu si pamatuju ve forme a=b-c, akorat tam asi byly jiny pismenka. Asi. Dost sila s tim stravit pul semestru, ale aspon byl klid.
Stejne nevim jak by tvorba mezd fungovala v opravdu liberalni spolecnosti pro ty kteri prd umi. Spolecnost by jiste byla mnohem bohatsi, jen nevim jestli by trzni cena blbe prace nebyla skoro presne nula. Rad bych nejakou rozumnou odpoved, ze poptavka a nabidka vim taky, ale da se odhadnout co by vylezlo?
|
|
|
Nefungovala by nijak, protože opravdu liberální společnost, míníte-li tím anarchii, je utopií, či spíše dystopií. Přesně v okamžiku zhroucení jakékoli mocenské struktury by začala vznikat nová, protože vůdcovský princip je každému živočišnému společenství imanentní a je základní podmínkou jeho přežití. Představa, že pravidla hry mohou vzniknout a být respektována sua sponte, je lichá.
Někteří zastávají názor, že moc a bohatství mají tendenci se kumulovat. To platí do určité míry, protože poměr výhodnosti libovolné transakce mezi dvěma subjekty odpovídá poměru sil - jednacích posic. Ty jsou pak dány potřebou (viz teorie mezního užitku) a vzácností směňovaného. S růstem moci a bohatství roste tedy i jednací síla a dochází k jejich kumulaci na úkor slabších.
Na druhou stranu a s ohledem právě na zmiňovanou teorii mezního užitku - motivace silnějšího k hromadění moci i bohatství klesá s růstem zbytnosti, naopak motivace slabšího ke zlepšení své posice se zvyšuje s růstem nezbytnosti a nouze.
Myslím, že vzájemné působení těchto dvou protichůdných tendencí může vést k dlouhodobě udržitelnému, rovnovážnému stavu.
To ovšem platí pouze za předpokladu konsensuální akceptace vůdcovského principu. V takovém prostředí lze lidem vládnout podle zásady "žij a nech žít", protože ke stabilitě systému zcela postačí určitá míra svobody a blahobytu poddaných. To, že vůdce "z Boží milosti" je na tom lépe než oni, nikoho netrápí, neb vůdcovství je bráno stejně samozřejmě, jako střídání ročních období.
To ale neplatí ve společnosti, indoktrinované rovnostářskou ideologií, jejíž příslušníky drásá už sám fakt, že někdo se má lépe, bez ohledu na vlastní míru blahobytu. V ní lze držet poddané na uzdě pouze dvěma způsoby - úplatky z cizího nebo silou, dojdou-li na úplatky prostředky nebo je už jejich potřebná výše taková, že síla vyjde levněji.
Pardon, teď koukám, že jsem se nechal kapánek unést a rozkecal jsem se víc, než jsem měl v úmyslu. Ale když už jsem to nadrásal, tak to sem hodím. ;-)
Odpověď na Vaši otázku, jak ji vidím já, je tedy taková, že tvorba mezd by v opravdu liberální společnosti nefungovala nijak, a to z prostého důvodu nemožnosti její existence.
________
Jsem zvědav, kolik zde večer najdu rozhořčených ultralibertariánských reakcí. ;-)
|
|
|
Nefungovala by nijak, protože opravdu liberální společnost, míníte-li tím anarchii, je utopií, či spíše dystopií
Ještěže to nevěděli na tzv. Divokém Západě, ani v Somálsku dokud se jim tam nenasr...li šabábové, ani ve starém Islandu nebo Irsku; to měli opravdu kliku!
(A ne, debatě o tom, zda existence starosty či místního šerifa je nebo není ve sporu s pojmem „anarchie“, se věnovat nebudu. Přinejmenším z mého pohledu není, ba naopak; a důvody jsem detailně rozebíral už tisíckrát a jednou.)
|
|
|
Ano, uz tisickrat se detailne rozebralo, ze klanovy system nema s anarchii ale lautr nic spolecneho a ze na divokem zapade velmi radi pri nejblizsi prilezitosti vymenili svobodu srat do rohu pokoje za trochu civilizace.
|
|
|
Když už to tedy mermomocí musíme upřesňovat, tak „že se někteří bláhově domnívají, že žádný klanový systém nikdy nemá...,“ s touto úpravou už bude Tvé tvrzení platné.
|
|
|
Hele a proc se v tom seznamu tech raju na Zemi nevyskytuje treba Jamaica? Formalne sice patrila k Imperiu, stejne jako ten wild west ke Statum, ale jinak treba takovej Henry Morgan mohl bejt prima klanovej nacelnik. A otroci se jako lidi nepocitaji, takze jsou vlastne vsichni strasne svobodni. Nebo tomu snad bylo v Irsku, Somallsku nebo na Islandu jinak?
|
|
|
Západní Indii nemám zdaleka tak dobře nastudovanou zatím, ale podle mnoha referencí se zdá, že to skutečně byl relativně mnohem „větší ráj na zemi“, tedy místo k životu podstatně příjemnější, než významná většina soudobých států.
|
|
|
Cerny muz pod bicem otrokare by s tebou mozna nesouhlasil. :-)
|
|
|
Otázka nezní, zda černému muži bylo pod bičem otrokáře dobře, nýbrž zda mu v silných státech pod bičem otrokáře senátora bylo lépe. A to je přesně to, o čem mám -- uznávám plně, že v dané oblasti a době pouze na základě anekdotických zdrojů -- jisté pochybnosti.
|
|
|
No černý muž pod bičem otrokáře když měl hlad, tak si pošmáknul na kostech kapitána Johna Browna.
Glóry, glóry alelůjá, glo-glo-glo-glóry, glóry alelůjá...
|
|
|
Chá chá teď sis naběh, hnusný etatisto. Henry Morgan pracoval pro stát. Normální kolaborant, dotáh to až na vysokýho státního úřeníka(!) Jak odporné! :(
|
|
|
To von delal jen tak na voko, kvuli zene a detem.
A marjanky tam meli vzdycky dost, roste tam jak plevel, takze mohli bejt free, kdykoli meli chut.
|
|
|
Jasně, jasně, kvůli ženě a dětem. To tvrdili komunisti taky.
Normální kolaborant, státní prachy bral, učitýlek jeden. Na ráhno s nim!
(A příště si rozeberem proč je anarchie dobrodiní a proč bys bez ní dodneška sral do kouta svý chýše.)
|
|
|
Debatování o (ne)existenci anarchie tam či onde by asi nikam nevedlo, protože Ty v těch příkladech mocenské prvky neuvidíš (aby Ti to nepřestalo vycházet;-)), zatímco já ano.
Připomínat zrovna Tobě, že anarchie není bezstátí, ale bezvládí, je doufám zbytečné.
Ale i kdybychom se shodli na tom, že kdysi kdesi se ryzí anarchie skutečně vyskytla - jak poznáš, že nešlo jen o přechodné období pozvolného vytváření mocenské struktury?
(Úmyslně jsem napsal "...v okamžiku zhroucení jakékoli mocenské struktury by začala vznikat nová...", nikoli by vznikla.)
Abychom byli fér: pár desetiletí trvání kdemohkradcie nepovažujeme za důkaz její stability a dlouhodobé udržitelnosti, protože společenské systémy mohou mít značnou setrvačnost a pád může trvat desítky let.
Jaké časové období bys tedy považoval za relevantní v 19. století, kdy společenský vývoj probíhal řádově pomaleji?
Jinými slovy - řekneme-li dnes o nějakém systému, že několik desetiletí jeho existence není dostatečným důkazem jeho životaschopnosti, měli bychom o životaschopnosti historických anarchií požadovat důkaz ve staletích.
|
|
|
Technicky vzato - pokud definuješ anarchi jako bezvládí, pak byla prakticky před dvěma tisíci lety všude v Evropě, hned za římskou hranicí. Protože stav, kdy náčelník musí své chlapy přesvědčit se pak dá za anarchii klidně označit. Takže já mám za to, že vyskytla. A dokonce byla někdy i relativně úspěšná, měříme-li úspěch odoláním cizí státní moci.
Je to sice už poněkud zaprášená historie, ale ten důkaz staletími tu je.
|
|
|
Fakt máš na mysli přesvědčování bez jakékoli násilné hrozby?
|
|
|
Samozřejmě. Takovej náčelník riskoval, že mu dají chlapi jednoduše po tlamě. Druhým dechem musím ovšem dodat, ža předmětná kultura se vyznačovala naprostou lhostejností k majetku (vyjma zbraní) a značnou netečností k tělesným újmám.
|
|
|
Počkej, dej mi chvilku, musím si to představit...
Jo, už to vidím:
- Kadle, napadli nás sousedi, nešel bys nám píchnout?
- Seru na Vás, mám siestu.
- Nevím, jak tě přesvědčit, Kadle, protože je mi jasné, že useknutá ruka je ti u prdele... měl bys jít prostě proto, že je to správné. Ale tlačit na tebe nebudu, abych nedostal po tlamě.
Jo takhle nějak to nejspíš bylo.
|
|
|
to máš blbě, musíš žhavit dráty, Rimmere, okamžitě přijeď, potřebuju helfnout, napadli nás Urzovci, protože v létě místo aby dělali zásoby na zimu, furt jen žvanili a žvanili a teď nemají co jíst. A Rimmer ti přece neřekne, že na tebe kašle, protože má siestu.
|
|
|
Rimmer to neřekne, protože správně vycítí tu hrozbu násilím. Dobře ví, že bych mu za to příště, až půjdeme na véču, snědl jeho řízek.
|
|
|
Jsi zlý a agresivní! Měl by ses stydět.
(Rimmer si dá ten moussin netknutý. Ještě si pamatuje ze školní jídelny jak na to)
|
|
|
to by mě zajímalo, za co chceš se mnou vyměnit řízek. Ale mám pro tebe několik typů, mám ráda vepřovou panenku a omáčku s houbama, ideálně lišky. To se klidně vzdám i řízku.
|
|
|
Ano, přesně takhle to dělal ve školní jídelně - štípnul řízek a nenápadně podstrčil vepřovou panenku s liškovou omáčkou.
|
|
|
Tak vyměnit jo??? :))))) To fakt nemam v úmyslu.
Ani případná směna nevypadá moc nadějně, protože panenky, ty já rád a po houbovce se můžu utlouct. (Loni na podzim rostly lišky jako pitomý, v životě jsem jich snad tolik nesněd.)
|
|
|
asi jak kde, já jsem našla asi tak pět a půl lišky a ty chudinky se v omáčce strachy scvrkly. :-(
tak to jsem zvědavá, co zkusíš, strašení na mě nezabere, když mi někdo chce vzít jídlo probudí se ve mně nelogická síla, tak už ti snad zbývá jen usmát mě k mé smrti. Nebo možná . . . ještě mě částečně odrazuje od jídla návštěva upoceného cyklouna v restauraci. Máš šanci, oblíkni cyklodres, dej si padesátkiláků na kole a pak vpadni do restaurace až mi přinesou řízek. Bude Tvůj, za to Ti ručím. :-D
|
|
|
Vidíš, jsi na správný cestě, začínáš kapírovat. Ještě ráda mi ho dáš.
|
|
|
až přijdeš "na cyklouna", máš u mě kilo řízků. Klidně přiber i coyota, můžete se vydávat za buznomat, nebudu želet smažit celou noc. :-)
|
|
|
To je ovšem slovo do pranice. Co Coyote? Dal by sis řízek? Pekáč řízků?
|
|
|
Moment, běžím pro ručník, abych si neposlinil klávesnici...
Přiznám se, že pekáč řízků mi chutná ještě mnohem víc, než řízek a dal bych si, až bych brečel. Pekáč řízků je pro mne asi jediným představitelným a omluvitelným důvodem, proč někoho zabít.
|
|
|
Budu muset vyrazit na nákupy... :( Tohle ale přijde Moussu draho!
|
|
|
Neříkej, že nemáš cyklodres, Ty ostudo!
|
|
|
Mam jenom jednodílný modrobíle proužkatý plavky. To mi asi Moussa nezapočítá a nechci ohrozit zdárný průběh akce.
|
|
|
Já myslím, že jestli jsou dost vypasované, tak by mohla přimhouřit oko. Samozřejmě když budeš mít helmu a dáš si na ně odrazky.
|
|
|
Což o to, vypasovaný jsou. Ale malinko retro. A znáš Moussu... :(
|
|
|
Retro neretro, hlavní je, že jsou sexy, o čemž v kombinaci s Tvým vypracovaným tělem nepochybuji.
Přesto bych byl raději, kdybys vyskočil z dortu až poté, co sním svůj řízek - lépe ho vychutnám, když se u toho nedusím.
|
|
|
Uděláme ovšem generální zkoušku. Nehodlám samozřejmě ohrozit zdárný průběh akce Tvým hrozícím vypadnutím.
|
|
|
aby pak chudák coyot neměl na náhrobku "nepřežil ani generální zkoušku". A koroner se trochu zapotí než najde diagnosu "umřel smíchy".
|
|
|
Nějak to uděláme. Napíšeme tam že chytnul červinku.
|
|
|
domluveno, a hlavně škrtám z rozpočtu kilo řízků, respektive druhou mísu. Bude stačit jen jedna, a kdyby v prasátku zbylo něco navíc, půjde to na věnec. Co myslíš, bude lepší "spi sladce" nebo "nezapomeneme"?
|
|
|
Chtěl bych pro něj něco extra. A taky bych rád poukázal na fakt, že zesnulý patřil k předním průkopníkům anarchokapitalismu a čekalo by jej nepochybně spoustu uznání, jehož se - žel - nedožil. To ta pitomá červinka.
|
|
|
Ve skutečnosti je to ještě smutnější, neb ani toho svého anarchokapitalistického průkopnictví se nestihl dožít...
|
|
|
To je opravdu velmi politováníhodné. :(
|
|
|
Už to mám! Co třeba Malýho Prince?
Logika zabíjí život. A sama o sobě nic neobsahuje.
Myslim že by se to nebožtíkovi líbilo.
|
|
|
Jj, to by nebylo špatné. Trochu mi to připomíná ono "lépe je mít zhruba pravdu, než se přesně mýlit".
|
|
|
Jsem rád že to není vyložený propadák a jsi spokojený.
Nechám tedy tuhle stuhu Mousse a na svoji navrhuju od stejného autora:
Ovšem my, kteří chápeme život, nestaráme se vůbec o čísla.
|
|
|
Na to Ti ale Urza sotva přispěje. Takhle kdyby tam stálo "Ovšem my, kteří chápeme čísla, nestaráme se vůbec o život", to by byla, panečku, jiná. To by to zatáhl možná sám.
|
|
|
To je nápad! Pak se to přestřihá!
|
|
|
zase ne tak hrrr, já ještě nevím, kolik v rozpočtu zbyde a tohle je dost dlouhé a pokud bude nápis zlacený, bude to něco stát. A taky bychom se měli zeptat L., třeba řekne, čert ho vem.
|
|
|
Nebuď škot, jen ať to má pěkný! Přinejhorším uděláme sbírku, Urza se určitě přidá.
|
|
|
tak to by snad šlo, ale jsi si jist, že nevyskočí zpátky z pekla, až se na nápis budou skládat Urza a spol.?
|
|
|
Já myslim, že nebožtík by byl rád...
|
|
|
Z pekla bych nevyskakoval, na to jsem příliš pohodlný, ale určitě bych se rozplakal.
|
|
|
To by nikdy neřekla! A nechci se přeceňovat, ale umím si představit i truchlení sousedů: "komu teď budeme objíždět auto klíčema, plivat na zvonek a chcát na rohožku? Je to nenahraditelná ztráta..."
|
|
|
když o tom tak přemýšlím, Malý Princ je blbost, co takhle Alenka v říši divů, třeba "Na ten strašidelný okamžik" hovořil Král, "nikdy, nikdy nezapomenu!" "Ale zapomeneš", řekla Královna, "když si to nezapíšeš." Teda taky je to dost dlouhý . .
|
|
|
No to by stálo fakt majlant :( To neutáhneme ani s Urzou dohromady.
|
|
|
jistě, ale fanoušků najdeme víc než jen Urzu. Nechci je všechny jmenovat, abych nerušila věčný spánek, ale jen co tak na prstech obou rukou a nohou spočítám, to by mohlo vyjít.
|
|
|
já Ti nevím, ale tady snad straší, jako kdybych slyšela jeho hlas, který pořád všechno, co řešíme, komentuje. Je to možný?
|
|
|
Je to od něj vlastně velmi neohleduplné, psát sem coby mrtvola, ale taktně jsem to nekomentoval.
Ale máš pravdu, nebožtíci by se takhle vypisovat neměli. Na druhou stranu oceňme že aktivně spolupracuje. Jiný v jeho posici by se možná cítil dotčený a uražený, ale on ne. Kabrňák!
|
|
|
jasně tomu rozumím, byl to vždycky frajer, ale jak se chce domoci své porce řízků in memoriam??
|
|
|
Ještě si nezvyk že je duch. Já bych ho zbytečně nesral. Může ti dělat různý alotria po baráku, shazovat obrázky a tak...
|
|
|
Nebo šmírovat v koupelně, to dělají duši nejradši.
|
|
|
Teď jsi možná zkazil zábavu velký spoustě duchů, páč už tam nevleze. A co až já budu duchem?
Seš moc ukecanej duch, to je tvuj problém.
|
|
|
cože?? Ty chceš jako duch šmírovat Arnolda v koupelně?? Chápu, že Tě ten Urzův smuteční projev trochu vykolejil, ale opravdu je na světě tak málo mladých holek, abys musel šmírovat zrovna Arnolda?? Ať nežeru, klidně u mě doma shoď mapu Hlavice, neřeknu ani popel.
|
|
|
No a? Ty bys snad nechtěla vidět Arnolda, vystupujícího z vany v mokrém cyklodresu?
|
|
|
aha, to je vážný, obrázky zatím nepadaj, ale z domu se ozývají opravdu divné zvuky, dříve jsem to přičítala blbě udělanému výtahu, odteď budu na pozoru. Já si na obrázky moc nepotrpím, takže jediný obraz, který doma mám je mapa Hlavice a jestli shodí mapu Hlavice, tak ho chraň ruka Páně! Protože jak známo, všichni jsou z opice, jen moussa je z Hlavice. :-)
|
|
|
Hele, mně je vážně blbé, že vám přidělávám tolik starostí. Tak se prostě vykašlete na věnce i stuhy a prostě mi dejte na rakev řízek s nápisem "vzpomínáme", to mi bude úplně stačit.
|
|
|
Ok Ok, jenom jsme chtěli abys to měl hezký...
|
|
|
ale ne, to asi jen blbnu nebo to ta moje chřipka, je mi jasné, že Urzův smuteční dvanáctihodinový projev nemůže přežít nikdo, to dá rozum.
|
|
|
Člověk si jen odskočí něco zobnout (ty kecy o řízkách mě halt zmohly) a hned se tu škrtají jeho mísy. Takhle by to teda nešlo, bez mísy nebude ani tříkolka, natož v cyklodresu.
|
|
|
retro nevadí, ale musí to být se vším všudy, takže nebudeš mít cyklohelmu, ale slušivý slamáček se stuhou a květinou.
|
|
|
|
doutník povolen a můžeš klidně i vykřikovat cosi o tomto způsobu léta.
|
|
|
Kašli na to, já Ti jeden půjčím.
(Mám dva, protože čas od času se stane, že mi L. jeden omylem vypere, tak abych měl aspoň jeden zpocený do restaurace.)
|
|
|
Ty teda umíš člověka namotivovat. Že bych ze svého biku ometl pavučiny a vyšlápl si na řízek? Stačilo by 50 m od zaparkovaného vozu? (Dlouho jsem netrénoval.)
|
|
|
V takovém případě je imho požadavek na upocení zcela nadbytečný, protože i kdyby Arnold přišel v cyklodresu vymydlený a navoněný, stačilo by to k několikanásobné smrti utlemením.
|
|
|
teď jsi možná prozradil jeho know how, jak se zdarma najíst v restauraci.
|
|
|
... zatímco já se na něj vyseru nejen qůli siestě, ale i qůli tomu, že bere moje jméno nadarmo. Chcípni ;-)
|
|
|
To nebylo nadarmo, ale aby Arnold pochopil.
...Vlastně teď vidím, že fakt nadarmo, tak pardon.
|
|
|
No von si Kadel odmítnout moc dovolit nemůže. Protože je tak trochu z dnešního hlediska psychopat, takže boj je jeho zábavou, taky protože by ho Kadlová kopla do prdele, co s takovým chlapem? A protože by byl celý vesnici pro srandu králikom. Takže tak. To bylo.
Myslim že tohle nemáš zapotřebí. Sem jenom pozorovatel.
|
|
|
Zapotřebí co?
Nebuď netykavka.
|
|
|
Já nejsem, jenom mi bylo líto že sis nedal víc záležet a zplodil tu reakci takovou, jaká je. :)
|
|
|
Tak dobře, budu se příště víc snažit.
|
|
|
|
Těžko se totiž vládne někomu, kdo nemá v podstatě co ztratit. A to je asi jádro pudla.
|
|
|
Rozhorcena reakce nebude, jen namitnu, ze vudcovsky princip a indoktrinace rovnostarskou ideologii nejsou "bud a nebo", tedy prepinac, kde v jedne posici mame to jedno a v druhe posici to druhe a nic mezi tim, protoze muzeme mit spolecnost s vudcovskym principem, indoktrinovanou rovnostarskou ideologii (a jeste mixnutou kultem osobnosti, ano mam na mysli Stalinovo Rusko) a stejne tak nemusime mit ani jedno z uvedeneho (treba ten stredoveky Island).
|
|
|
To není nutno namítat, protože nejsme ve sporu. Tedy až na to "stejne tak nemusime mit ani jedno z uvedeneho", protože jsem přesvědčen, že vůdcovský princip je přítomen vždy, jakkoli to propagandy některých systémů popírají a snaží se (setsakra draze) maskovat.
|
|
|
Mezi cenou vstupů a výstupů je hodnota které se nejčastěji říká zisk. A ten by nebyl možný bez zaměstnanců ani bez investicí vlastníka. Takže zisk je výsledkem jejich společného úsilí. Proto mi připadá logické, že by se o něj měli dělit všichni zúčastnění. Otázkou zůstává jakým dílem. Například mě připadá nehorázné, jestliže vlastník podniku shrábne výrazně větší část zisku, než dostanou všichni zaměstnanci dohromady (zjednodušeně řečeno). Rozumná míra leží někde mezi socialistickým vydíráním vlastníků podniku a kapitalistickým vydíráním zaměstnanců.
To se dělo v kapitalizmu 19. století a děje se to čím dál větší mírou i po jeho dnešní exhumaci posledních 35 let, a to čím dál větší měrou. Chudí chudnou, bohatí bohatnou. Jak to nakonec dopadá, to jsme se mohli přesvědčit v minulém století od roku 1917 až do 1990.
K vašemu druhému odstavci. Nevím, že bych někde volal po soucitu zaměstnavatele se zaměstnancem, který se navíc v praxi rozhodně neprojevuje. Zabezpečení finančních rezerv pro případ krizového období je snad samozřejmou věcí pro každého rozumného člověka, ať jde o vlastníka korporace nebo o dělníka. Potíž je v tom, že z platu 8 000 se ty rezervy vytvářejí o poznání hůř než z 8 000 000 zisku. To snad pochopí každý, kdo zvládl velkou násobilku.
Výsledek je ten, že „socialistické přerozdělování“ je pak vlastně důsledkem chamtivosti podnikatelů a vlastníků, kteří nejsou ochotní dát svému zaměstnanci takovou mzdu, ze které by si mohl vytvořit vlastní nouzové rezervy. Pak tuhle funkci musí suplovat stát, který tyto peníze podnikateli sebere ve formě sociálního pojištění zaměstnanců a částečně i daní a pak je ve formě sociálních dávek a podpor poskytuje zpět zaměstnanci v nouzi. Na čemž se pak velmi často přiživuje kvantum politiků, byrokratů a firem přisátých na státní cecek.
|
|
|
Fascinující. A já si opravdu myslel, že tento primitivní marxismus je dávno demodé (byv nahrazen kravinami snad ještě většími, ale to je jiná pohádka). Čekají nás, koukám, věci.
|
|
|
A co třeba postavit to rozdělování zisku na míře zastupitelnosti jednotlivých lidí? Tj. dělňasů k pásu seženete kvanta, managerů do výroby méně a schopných top managerů nebo lidí, kteří mají peníze na zaplacení postavení továrny jen pár... Nebo Vám to už moc smrdí poptávkou a nabídkou?
Dělník a továrník mají nejen jiné příjmy, ale i výdaje. Takže možná je pravda, že z platu 8k se na život dělníka dělá reserva hůř než z 8M na život továrníka, ale ten rozdíl nebude takový, jak by odpovídalo poměru částek.
Navíc mám pocit, že si pořád myslíte, že to, co spotřebuje továrník, se někam vypaří. Jenže to není pravda - továrník platí zahradníka, řidiče, z jeho utrácení žijí (tyjí?) obyčejní dělníci ve fabrice na luxusní auta, jachty apod. Ostatně i pokud továrník zbankrotuje, továrna se nevypaří, ale je (roz)prodána lidem, kteří dostanou šanci ukázat, že jejich záměr a efektivita využití těch zdrojů jsou lepší.
|
|
|
Řešení Vašich požadavků dávno existuje. Nazývá se družstvo.
|
|
|
ono i eseróčko může mít se souhlasem jednatelů podílníky, stejně jako akciovka může mít drobné akcionáře.
|
|
|
s.r.o. samozřejmě drobné podílníky mít může, ale co do toho má kecat jednate? Netvrdím, že to nějaký pitomý zákon takto neupravuje, ale měl jsem za to, že tohle je čistě záležitost majitelů a toho, jak je případné dělení podílů či navyšování základního jmění upraveno ve smlouvě.
|
|
|
No, ale to je v zásadě původní otázka, svým způsobem.
Protože čistě záležitost majitelů a zaměstnanců a toho, jak je výše platů upravena ve smlouvě je přesně stejně to rozdělování zisku libovolné firmy mezi jejího majitele a její zaměstnance; a to, že to nějaký pitomý zákon upravuje ad nauseam na věci zhola nic nemění.
___
(Mohl bys příležitostně někdy juknout do mailů? Dík.)
|
|
|
beru to tak, že jednatel je zároveň majitelem a vznik podílu je jistě vázán na jeho souhlas.
|
|
|
Vznik podilu je vazan zejmena na spolecenskou smlouvu.
|
|
|
to je jen nedůležitý detail
|
|
|
Administrativně i finančně je to však peklo (při každé změně notářský zápis + zápis změn v OR).
Vzhledem k fluktuaci zaměstnanců je při kolektivním podnikání pro menší firmu nejlepší to družstvo.
|
|
|
Tak s.r.o. může mít SPOLEČNÍKY, minimálně jednoho společníka mít musí vždy. Pak je to ale naopak, společníci rozhodují o tom, kdo je jednatel (většinou jsou větší společníci jednateli, není to však nutné).
S.r.o. dále může mít TICHÉ SPOLEČNÍKY, což jsou osoby, které jiným způsobem investovali kapitál do podnikání společnosti a podílí se na zisku a ztrátě. Uzavření smlouvy o tichém společenství bude většinou věcí jednatele(lů) nebo zmocněnce.
Přímo podíl podílník u s.r.o. zákon nezná (není vyloučeno si sjednat jinou podobnou smlouvu, než o tichém společenství a tam ten pojem může mít obsah).
|
|
|
a já jsem si furt myslel, že když se někdo rozhodne být zaměstnancem ve fabrice, že do jisté míry rezignoval na osobní zodpovědnost za riziko a vyměnil ji za "klid na práci" za podmínek, které si sjednal předem jako oboustranně výhodné. má jistotu stálého příjmu a to když fabrika vydělává, ale i když fabrika nějaký měsíc prodělá - tedy, dělníci nejdou domů s prázdnou i když se nepodařilo prodat tolik, jak bylo plánováno...stejně jako nejdou domů s prázdnou vedoucí, když se prodat podařilo, ale kus byl reklamován pro nekvalitu výroby.
|
|
|
Takze je lepsi dat zlodejum penezenku po dobrem, aby ti pak nesebrali i kalhoty.
Ta tvoje "rozumna mira vydirani" se prave ted provozuje po cele Evrope. Jak vysvetlis, ze to nikde nefunguje?
|
|
|
"Například mě připadá nehorázné, jestliže vlastník podniku shrábne výrazně větší část zisku, než dostanou všichni zaměstnanci dohromady"
Pokud vám nevadí že s větším podílem na zisku přijde i podíl na ztrátách, pak máte možnost buď založit družstvo nebo nakoupit akcie společnosti. Pokud chcete jen podíl na zisku ale bez rizika, pak je to těžké.
"Výsledek je ten, že „socialistické přerozdělování“ je pak vlastně důsledkem chamtivosti podnikatelů a vlastníků, kteří nejsou ochotní dát svému zaměstnanci takovou mzdu, ze které by si mohl vytvořit vlastní nouzové rezervy. Pak tuhle funkci musí suplovat stát, který tyto peníze podnikateli sebere ve formě sociálního pojištění zaměstnanců a částečně i daní a pak je ve formě sociálních dávek a podpor poskytuje zpět zaměstnanci v nouzi. Na čemž se pak velmi často přiživuje kvantum politiků, byrokratů a firem přisátých na státní cecek."
Přesněji řečeno, ten stát odebere zaměstnanci značnou část jeho příjmů, a pak za velmi složitých kritérií je šance že možná někdy něco dostane zpět. Přičemž pracující člověk je v tom systému jednoznačně dárce i v případě, že skutečně hákuje ve fabrice za osmičku.
|
|
|
Mezi cenou vstupů a výstupů je hodnota které se nejčastěji říká zisk. A ten by nebyl možný bez zaměstnanců ani bez investicí vlastníka. Takže zisk je výsledkem jejich společného úsilí. Proto mi připadá logické, že by se o něj měli dělit všichni zúčastnění.
Ono to tak ale v praxi je, skutečně se o něj všichni zúčastnění typicky dělí (samozřejmě někdy je podnik ve ztrátě, někdy je zisk malý, jindy velký, ergo ani to dělení není vždy ve stejném poměru, ale dělí se o něj).
Příklad (pro jednoduchost vynechám daně, nejrůznější pojištění a odvody, prostě řekněme, že máte fakt volný trh a z práce nemusíte nic odvádět; ono to stejně bude fungovat i s odvody, jen to bude složitější na popis):
Zaměstnanec A pracuje pro zaměstnavatele B. Zaměstnanec A dělá práci, kterou by byl ochoten dělat za 30 tisíc korun měsíčně (kdyby neměl k dispozici lepší nabídku), pod 30 tisíc korun by se mu vyplatilo už dělat něco jiného. Zaměstnanec A má ale u zaměstnavatele B plat 50 tisíc korun měsíčně (on by to sice dělal i za 30 tisíc, kdyby neměl jinou možnost, jenže on má, takže kdyby mu zaměstnavatel B snížil plat na 40 tisíc, půjde zaměstnanec A k zaměstnavateli C, který mu dá 45 tisíc, takže plat má 50 tisíc u zaměstnavatele B). Zaměstnavatel B prodává produkt, který vyprodukuje zaměstnanec A, za 100 tisíc korun; 30 tisíc korun jsou náklady (třeba na pracovní pomůcky, prostředí pro zaměstnance atd.).
Výsledek je, že náklady na výrobu produktu jsou 80 tisíc korun (50 pro zaměstnance A, 30 na provozní náklady), zaměstnavatel B to prodává za 100 tisíc. Vy byste řekl, že by se o těch 20 tisíc zisku měl dělit se zaměstnancem A.
Jenže oni už se dělí, protože reálné náklady na výrobu jsou 60 tisíc, protože zaměstnanec A by pracoval i za 30 tisíc, kdyby mu nic jiného nezbývalo. On ale pracuje za 50 tisíc, takže už ten zaměstnanec A má 20 tisíc zisku.
Důvod, proč zaměstnanec A pracuje za 50 tisíc, i kdyby byl ochoten pracovat za 30 tisíc, je úplně stejný, proč si zaměstnavatel B může dovolit prodat produkt za 100 tisíc, i když by mu za něj teoreticky stačilo cokoliv více než 80 tisíc: je to trh, nabídka a poptávka.
Ze stejného důvodu, proč zaměstnavatel B může prodat zboží, které vyprodukoval za 80 tisíc, za 100 tisíc, může zaměstnanec A pobírat mzdu 50 tisíc, i když by byl ochoten dělat tutéž práci za 30 tisíc. Poptávka po daném statku (v jednom případě po produktu, v druhém případě po práci) je prostě dost velká na to, aby si mohli oba říct o více, než jaké jsou pro ně náklady. Mimochodem, na tomto principu, a to vážně nepřeháním, funguje svět.
Já například bych byl ochoten dělat svou práci i za cca čtvrtinu toho, co za ni dostávám teď, protože kdybych šel dělat práci jinou, tak se svými současnými schopnostmi bych si jinde o moc víc nevydělal (musel bych investovat energii do získávání jiných dovedností), přičemž mě má práce ještě navíc baví.
Přesto to mohu klidně napsat veřejně, že pro mě má moje práce cca 4x menší cenu, než kolik mi za ní zaměstnavatel platí; a nevadí to, i kdyby to můj zaměstnavatel četl, přesně z důvodů, které jsem uváděl výše: kdyby za mnou přišel a řekl, že četl na D-F, že si své práce cením jen na čtvrtinu toho, co mi dává, tak mi chce snížit plat, já bych prostě šel k jinému zaměstnavateli, který by mi dal tytéž peníze, co mi teď platí můj současný zaměstnavatel.
Jinými slovy i zaměstnanci mají svůj "zisk". Sice se tomu tak běžně neříká, ale rozdíl mezi jejich aktuální výplatou a tím, za kolik by byli ještě ochotni danou práci dělat, je rozdíl mezi náklady a příjmem, tedy zisk pro ně.
Ono je totiž úplně jedno, jaké má kdo náklady, záleží jen na tom, kolik jsou za statky, které na trhu nabízí, ostatní ochotni zaplatit. Je-li tržní cena mé práce X, ale já bych ji byl ochoten dělat i za X/4 (kdyby nebyla lepší nabídka), znamená to, že pracuji de facto s 300 % ziskem, ale i kdyby se to někomu zdálo nefér, dokud mi budou lidé za tu práci nabízet X, tak prostě holt budu pracovat s 300 % ziskem; a je úplně jedno, zda se to dozví ten, kdo mi platí, protože i když to bude vědět, nijak mu to ve vyjednávání se mnou nepomůže, protože mě neplatí podle námahy, kterou investuji, ale podle toho, kolik mu vydělám, a podle toho, kolik by za mě byli ochotni zaplatit jiní.
|
|
|
Za dlhý čas jeden z najrozumnejších Urzových príspevkov. Chválim.
|
|
|
Náhodou som tu v práci v knižnici "Domov použitých kníh" objavil: Jan Ulrych - "Základy marxistické ekonomie", Nakladatelství Svoboda, Praha 1949.
No a čo sa tam píše o nadhodnote, to je veru riadne mäso. Zacitujem len krátko, lebo mám málo času:
"Nadhodnota je plod nezaplacené dělnické práce, dodatečná práce, která vyrobivši na př. za čtyři hodiny svou hodnotu, kterou zaplatí kapitalista ve mzdě (Kč 20,- (to vychádza z predošlého príkladu, ktorý je tam uvedený - pozn. grg-a)), za další čtyři hodiny vyrobí nadhodnotu, kterou se kapitalista zdarma (sic!) obohacuje. Nezaplacená část práce je pramen nadhodnoty, zdroj všeho zisku, všech bezpracných (sic!) důchodů."
Toto vyplýva z definície v predošlom texte, kde stojí:
"... hodnota pracovní síly se rovná hodnotě životních prostředků, potřebných k její obnově, nutných k dělníkovu živobytí."
Z celej tam uvedenej teórie nadhodnoty (ktorú nemôžem celú citovať) vyplýva, že:
1. "Velikost hodnoty zboží se měří množstvím práce v něm obsažené (zpředmetněné), na jeho výrobu vynaložené".
2. "hodnota pracovnej sily" je to, koľko robotník potrebuje (sic!) na svoje živobytie
3. kapitalista zjavne podľa uvádzaných príkladov platí robotníkom práve toľko, koľko potrebujú (sic!) na svoje živobytie. Nie je už však jasné, či ten skromnejši má menšiu mzdu ako menej skromný (podľa tejto teórie asi áno?!?)
4. relatívna nadhodnota je pomer hodnoty ktorú kapitalistovi "zadarmo" vyrobí pracujúci podľa prvého citátu k hodnote jeho životných nákladov
5. z bodu 4. akosi logicky vyplýva, že ak ceny statkov potrebných na živobytie klesnú, t.j. na pokrytie ich hodnoty treba menej práce, tak aj keď sa mzda nezmení, relatívna nadhodnota stúpne. T.j. robotník je viac vykorisťovaný, hoci si za svoju mzdu môže toho kúpiť viac než predtým...
atď. atď.
Som jediný, ktorému sa na tom niečo nezdá?!?
|
|
|
Příklad:
Zaměstnanec A pracuje pro zaměstnavatele B. Zaměstnanec A dělá práci, kterou by byl ochoten dělat za 100 tisíc korun měsíčně (kdyby měl k dispozici lepší nabídku), pod 30 tisíc korun by se mu vyplatilo už dělat něco jiného. Zaměstnanec A má ale u zaměstnavatele B plat 20 tisíc korun měsíčně (on by to sice dělal i za 30 tisíc, kdyby měl jinou možnost, jenže on nemá, takže když mu zaměstnavatel B snížil plat na 20 tisíc, nepůjde zaměstnanec A k zaměstnavateli C, který by mu dal 45 tisíc, takže plat má 20 tisíc u zaměstnavatele B). Zaměstnavatel B prodává produkt, který vyprodukuje zaměstnanec A, za 100 tisíc korun; 30 tisíc korun jsou náklady (třeba na pracovní pomůcky, prostředí pro zaměstnance atd.).
Výsledek je, že náklady na výrobu produktu jsou 50 tisíc korun (20 pro zaměstnance A, 30 na provozní náklady), zaměstnavatel B to prodává za 100 tisíc. Vy byste řekl, že by se o těch 50 tisíc zisku měl dělit se zaměstnancem A.
Jenže oni se nedělí, protože reálné náklady na výrobu jsou 130 tisíc, protože zaměstnanec A by nejraději pracoval za 100 tisíc. On ale pracuje za 20 tisíc, důvody mohou být různé, neuvádím je, protože v původním příspěvku také žádné uvedeny nejsou.
Mimochodem, na tomto principu, a to vážně nepřeháním, funguje svět.
|
|
|
Ať dělám co dělám, nemohu si pomoci, mezi
pod 30 tisíc korun by se mu vyplatilo už dělat něco jiného
a
má ale plat 20 tisíc korun
vidím jistý dialektický rozpor, leda bychom „vyplatilo by se mu“ chápali nějakým krajně netradičním způsobem.
|
|
|
důvody mohou být různé, neuvádím je, protože v původním příspěvku také žádné uvedeny nejsou.
Takže pouze pro Vás: Úplně pitomý a nejjednodušší důvod může být ten, že zaměstnavatel využil platnou legislativu a prostě ho dva měsíce zdržel.
Dále se k problematice vracet nemíním.
|
|
|
Platne legislativy vyuzit mohl, pokud
se vsak zamestnanec jednoho dne rozhodne prestat chodit do zamestnani, nelze ho k tomu donutit ani zakonem, ani parem volu (z nichz jednim muze byt treba, ehm, radeji ne, nebudu dnes kousavym).
|
|
|
Vzhledem k tomu, ze se uz dlouho spolu nediskutovalo, se udela vyjimka a k vlaknu se jeste jednou vrati.
Mohlo se jednat o zvlaste uvedomeleho obcana se silnou obavou z preruseni socialniho pojisteni. Treba.
(Diskutovana namitka ukazuje, ze rozhodnuti o ukonceni vlakna bylo soravne.)
____________
Ano, jeden muze treba byt.
A jak ukazal, dost mozna se nemyli.
|
|
|
důvody mohou být různé, neuvádím je
Mimochodem, na tomto principu, a to vážně nepřeháním, funguje svět :)
|
|
|
Tak tohle vás snad nebylo hodno...
Že se nechám překvapit o šábesu, koho by to napadlo?
|
|
|
Platí-li takový pitomý a nejjednodušší důvod, pak není pravdivé tvrzení, že zaměstnanci se tu práci pod 30 tisíc dělat nevyplatí; existuje-li nějaká páka, kterou tam zaměstnavatel může zaměstnance držet a tento na tu páku slyší, je pro něj výhodnější tam zůstat, než nést následky odchodu.
|
|
|
Ta čísla Vám tam velmi hrubě nesedí; když se někomu pod 30k vyplatí už dělat něco jiného než danou práci, jen velmi těžko ji bude dělat za 20k. Lidé totiž dělají právě to, co se jim vyplatí dělat.
Dále cena práce souvisí s náklady obětované příležitosti. Pokud bych za 30k šel už dělat něco jiného, jsou pro mě mezní náklady té práce právě 30k. Naopak pouhý fakt, že bych to dělal i za 100k, nebo třeba za milion, je naprosto irelevantní.
Podívejte, Ygorku, já vím, že jste hrozně rád hustej a šíleně rád lidi opravujete, i u mě Vám to leckdy vychází, protože o mnoha tématech toho mnoho nevím, takže těžko poznám, když mě opravuje někdo, kdo sám nechápe.
Na druhou stranu přes ekonomii to nezkoušejte, od té doby, co jste operoval s pojmy jako "inflace chleba", která je rozdílná od "inflace másla", a zdůvodnil jste to tím, že jste si určit "nestandardní koš pro měření inflace", abyste to nakonec svou neznalost ekonomických zákonitostí zazdil tvrzením, že "ekonomie Vás nezajímá, neboť Vás zajímá ekonomika", je mi jasné, že o tom víte kulové.
|
|
|
na tomto principu, a to vážně nepřeháním, funguje svět
Ne ten socanský vysněný.
A čím více mají socani možnost mluvit do toho reálného, tím méně tak funguje i ten (a tedy nutně a samozřejmě tím to v něm celkově stojí za větší ekskremento).
|
|
|
Souhlas; jediné pozitivní je to, že jakmile začnou stanovovat ceny (práce, zboží, whatever) ve velkém, povede to k takovým průserům, že to bude neudržitelné, takže socialismus je vždy odsouzen k zániku.
Blbé samozřejmě je, že to může klidně trvat i generaci, dvě, tři, při dnešním bohatství možná i ještě daleko více.
|
|
|
"Při střetu neoliberálních báchorek s tvrdou realitou..."
Neměl ten začátek věty znít spíš: Při střetu neoliberálních báchorek s tvrdou socialistickou realitou, která zdrtí kapitalisty jako železná pěst...?
|
|
|
Aha, takze firma se muze dostat do ztraty jen diky zivotu podnikatele na vysoke noze nebo z jeho neschopnosti. Fajn, ze byste vyletel z makroekonomie, to vam tu vysvetlili jini, tak ja vam rikam, ze byste nestihl pocitat schody ani cestou z mikroekonomie :-)
|
|
|
Na tyhlety buržoazní výmysly makro, mikro a mokroekonomie Vám každý RSDr. hází bobek. ;-)
|
|
|
Dělník je smluvně placený za práci, ne za dotování neschopného krachujícího podnikatele.
Správně. Zkrachoval-li neschopný podnikatel, není už u něj práce a schopný dělník jde k jinému zaměstnavateli nebo na volnou nohu...
Na zabezpečení firmy v dobách nouze měla být použita právě část nadhodnoty z práce zaměstnance.
Správně s výhradami:
1. jde primárně o zájem vlastníka, nechce či nedokáže-li udržet firmu v chodu, viz výše...
2. z vytvořené nadhodnoty, což je emergentní veličina a nelze ji dělit na vytvořenou těmi či oněmi...
,
|
|
|
ani ne tak argumenty, jako trpělivost, řekl bych...
|
|
|
Pokud je továrna ve ztrátě a čistý zisk nemá, tak to neznamená, že dělník nevytváří nadhodnotu.
Proč?
Teorie hodnoty a nadhodnoty předpokládá, že výrobek má hodnotu danou možností jeho použití. Nepočítá s cenou (na trhu), zde je radno vidět zásadní rozdíl.
Výsledkem, který mělo odstranění krádeže nadhodnoty přinést, je zrušení mzdového systému, asi jako poslední krok před odumřením státu.
Dlužno podotknout, že kýžený výsledek je v podmínkách Země nerealizovatelný.
|
|
|
Nadhodnota se určitě dá definovat mnoha různými způsoby, rozhodně však nikoliv jako čistý, ba ani žádný jiný zisk podnikatele...
|
|
|
Kdesi jsem četl, že zisk podnikatele je započten v hodnotě.
Ale možná se mýlím, tuto teorii jsem jako celek nedokázal "pobrat".
|
|
|
To je zas blábol. Z čeho ten továrník platí svoje živobytí? Jestli myslíte čistým ziskem to, co mu zbyde po zaplacení bytu, jídla, ošacení, provozu jachty a benzínu do aut, pak ale dělník taky vytváří úměrně nadhodnotu (pokud si dokáže něco ušetřit a neprochlastá to v hospodě). To by tu nadhodnotu měli dělníci vracet kapitalistovi, ne?
|
|
|
Takže po stránce práva dává Bakalovi to právo smlouva a zákon o který se opírá.
Z hlediska přirozenoprávního si dovolím tvrdit, že podle chuti přirozenoprávníka to bude buď svobodně uzavřená smlouva, nebo právo silnějšího u tvrdších povah, které svobodu vůle nepotřebují.
Zaměstnavatel si snaží ponechat tolik, aby mu zaměstnanec neutekl, nekradl, pracoval co nejvýkoněji, nebo třeba tolik, aby zaměstnanci dal jen nutné minimum, protože ho relativně snadno nahradí. Zaměstnanec hraje protihru. Tyto hry bývají velmi různě vyhrocené a mívají různé vítěze (např. existují zaměsntanci, kteří se nevyplatí a zaměstnavatelé, kteří uhrají více, než je v oboru zvykem, atd.. Je zřejmé, že extrémy mívají krátkou životnost).
|
|
|
"přirozenoprávního" .... proboha co má přirození společného s právem ?
|
|
|
Ten, komu funguje, má právo mrdat.
|
|
|
|
a co delnik v montovne jachet? co jeho ujma?
a mozna ze delnik v montovne nema na obleceni protoze nekdo naznal, ze vyrobce obleceni prece muze platit vetsi dane a neutrpi ujmu, no a tak je obleceni drazsi
pravda je takova ze jakykoliv system na 'napravovani ujem' je jen zvysuje a to vsem mimo 'napravovacu' samotnych
|
|
|
Uvedomujete si vubec, jak neprijemne je jezdit se starou jachtou? Ja si vzpominam, jak jsme se placali 13 hodin na jeden motor asi 160 km, nejelo to pres 12 uzlu a tahlo to ukrutne doprava, takze se clovek musel porad pretahovat s kormidlem... To je fakt lepsi chodit v osoupanych a roztrhanych hadrech.
|
|
|
:-D
Chcete snad aby puknul?
|
|
|
To snad nebylo přímo stářím, spíše zanedbaným stavem, nicméně nutno hodnotit výsledek ve srovnání s požadavkem/očekáváním, takže s Vámi soucítím...
Mmch. tady je krásně vidět, jak je vše relativní: udávané parametry plavby u mě představují úspěšný den (ovšem bez motoru)...
|
|
|
Mate pravdu, ze to nebylo to primo starim, lec nebylo to ani zanedbanym stavem, pricinou byl nevhodne navrzeny system nasavani chladici vody z more.
|
|
|
Ještě bych doplnil, že pokud si zaměstnanec nenechá mzdu doma, ale nakoupí za ní v ČR zboží, stát dostane ješte DPH z toho nákupu. V krajním případě, kdy zaměstnanci z tohoto modelového příkladu utratí celou svou výplatu za zboží v základní 21 procentní sazbě, bude jejich zdanění vypadat takhle:
Ten s příjmem 10.000,- hrubého (13.400,- superhrubého), který má 8.900,- čistého, má k dispozici zboží v ceně 7.355,- Kč bez DPH (7.355 x 1,21 = 8.900), tedy je jeho zdanění 45%.
Ten s příjmem 100.000,- má sice čistého 70.970,- Kč, ale cena zboží, které může nakoupit, je max 58.653,- (plus 21% DPH). Tímpádem je těch 134.000,- Kč, které vynaložil jeho zaměstnavatel, ve prospěch státu zmenšeno o úctyhodných 56%.
|
|
|
...a v nekterych pripadech je v tom i dan spotrebni.
Pomerne dobre to spocital Tomas Hudecek na svem blogu na iDnesu.
|
|
|
Tady by se dalo dlouho pokračovat. Třeba spotřební daně. Když ten první bude jezdit do práce 30 km, tak nechá státu necelou čtvrtinu příjmu na daních z paliv, když ten druhej, tak to je najednou jen něco přes desetinu příjmu...
|
|
|
Nepřijde vám to divné když je sazba daně 15%?
|
|
|
Žejo?
Zjišťuji, že jako prostý vidlák některým výpočtům nemám šanci rozumět, i když teorericky by to mělo být jasné a snadné.*)
____________________________
*) Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2015 činí 15 % ze základu daně. U zaměstnance je základem daně tzv. superhrubá mzda.
(Dovolil jsem si citát zkrátit, takže odpadla i "milionářská sazba", ale to snad netřeba připomínat.)
|
|
|
Divné to být může, pokud počítáte za daň jen to co se jmenuje daň a už ne ten zbytek, který je také povinný, ale jmenuje se jinak.
Pokud pojmem daň rozumíte vše co jste nucen nedobrovolně pod hrozbou újmy ze strany státu odvádět, tak jsou věci jinak...
Fakt že jako zaměstnanec viditelně nic neodvádíte a maximálně vidíte číslíčka na výplatní pásce a provádí to mzdová účetní stav věcí zakrývá, ale nemění.
|
|
|
Divné to je, když srovnáte výpočty předložené v téro diskuzi navzájem a pak s výpočtem páně Hudečkovým, v diskuzi citovaným.
|
|
|
Měl jsem doposud za to, že jednokorunové sro lze založit už déle než rok :-o
|
|
|
To neni snizeni poplatku, ale snizeni zakladniho jmeni. Poplatky porad zustavaji nekde kolem 14000 Kc.
|
|
|
s. r. o. lze:
- koupit hotove za bratru 30t
- zalozit protocenim pujcenych 200t uctem
Takze jestli je to koruna, nebo je, je fuk.
|
|
|
Mohu se zeptat jak se realizovaly drive prodeje s.r.o. se zakl. kapitalem 200 000, kdy se prodavalo treba za 20-30k? Jde mi o to, ze za cenu 30k nemohl byt v tom s.r.o. zakladni kapital ve vysi 200k.
Tedy jestli takove s.r.o. dostalo tucnou fakturu na skoro cely zakladni kapital (jak se na to potom dival financak?), nebo byl zakladni kapital v pokladne a ta se "nepredala" (jak potom vypada smlouva?).
|
|
|
základní kapitál tam byl už jen účetně.
|
|
|
Tady je příklad, byť s kapitálem 100.000,- Kč:
Cenu za převáděný obchodní podíl dohodli účastníci této smlouvy částkou 109.500,-Kč, slovy: sto devět tisíc pět set korun českých. Smluvní strany se dohodly, že část kupní ceny ve výši 100.000,-Kč se započítává na částku základního kapitálu ve výši 100.000,-Kč, uvedenou níže v tomto odstavci. Zbývající část kupní ceny ve výši 9.500,-Kč bude uhrazena nabyvatelem do 5 dnů od zápisu změn společníka do obchodního rejstříku příslušného rejstříkového soudu a to na účet č.XXXXXXXXX vedený u XXXXXX. (....) Převodce předá nabyvateli před podpisem této smlouvy částku 100.000,-Kč (slovy: sto tisíc korun českých), která představuje 50% základního kapitálu společnosti.
|
|
|
Vlastně to bylo také 200 litrů, ale poloviční podíl. Princip je stejný.
|
|
|
to vypadá, že nešlo o prodej s.r.o., ale pouze podílu. Ta s.r.o. za 30tis. jsou vybraná a není tam nic, jen to člověk koupí hotové a nemá s tím moc starostí, tedy pokud tam nejsou dluhy či jiné legrace.
|
|
|
Šlo o prodej r.m. s.r.o., ale kupovali ho dva, každý zvláštní smlouvou a prodávající společnost to řešila tak, jak uvedeno - fakticky žádné peníze odpovídající zákaldnímu kapitálu nepřešly, protože to, co se mělo předat, bylo započteno na kupní cenu. Pak jsem od nich dojednával ještě asi čtyři další s.r.o. a vždy to bylo takto.
|
|
|
a z jakého důvodu to kupují? Za těchto podmínek si ho mohou rovnou založit.
|
|
|
Tak to asi u všem r.m., ne? Prostě nemuseli skládat těch dvě stě litrů (vyřízeno zápočtem) a kolečko ohledně převodu je rychlejší než u založení (nevyřizovali živnosťák, správce vkaldu, atd.) a okamžikem koupě jednají. Plus prodejci mívají možnost udělat notářák druhý den, nebo do dvou dnů a to je fofr, protože notáři normálně mají delší termíny.
Ale normálně bych si s.r.o. založil a dneska tuplem.
|
|
|
ono se dnes těch 200tis. musí skládat?
|
|
|
Za 19 000 Kč získali založenou firmu. Ono to založení právnické osoby stále nějakou dobu trvá a také má své finanční náklady.
Podstatné je, že nevíme, v jakém roce proběhl prodej obchodních podílů. Není tomu přeci až tak dávno, kdy např. smlouvy o převodu obchodního podílu nebyly podmíněny notářským zápisem.
|
|
|
Tady už notářák povinný byl.
|
|
|
tomu rozumím, nerozumím tomu převodu podílu. S tím podle mého názoru může nastat problém, buď tam to základní jmění pořád někde je a není to jen účetní záležitost, pak je nesmysl, aby jim to převáděli zadarmo a nebo tam jsou proti tomu nějaké závazky a pak je nesmysl to vzít na sebe, protože to potom budu muset hradit.
jediná možnost, která mě napadá je, že je to postavené proti závazkům ke společníkům, ale otázkou je, jestli přejde ten závazek ke společníkům na dalšího.
zjednodušeně mě zajímá, jak to bylo skutečně, ale to se asi neví.
|
|
|
Základní kapitál tam byl pouze účetně, přesně jak jste zmínila na začátku. V pokladně.
Místo pojmu zápočet si vezměme dva pokladní doklady. Jedním pokladním dokladem se stvrzuje úhrada části kupní ceny obchodního podílu (původní společník přebírá hotovost od nového společníka).
Druhým pokladním dokladem se stvrzuje převzetí pokladní hotovosti, kterou eviduje s.r.o. ve svém účetnictví (nový jednatel přebírá pokladnu od původního jednatele).
|
|
|
Účetnictví opravdu není moje silná parketa, ale doposud mi nikdo přesvědčive nedokázal vysvětlit právě tento případ, kdy někdo kupuje od jiného subjektu tzv. ready-made společnost.
Dá se vyhledat na jiném českém serveru zabývajícím se účetnictvím postup, kterým určitá společnosti zakládá své dceřinné ready-made společnosti určené k pozdějšímu prodeji - je tedy zde vysvěteleno, jaké účty použijeme pro všechny tyto zřizovací náklady a také jsou zde vsyvětleny závazky vúči společníkům.
Link zde.
https://tinyurl.com/qe5nl4p
Nicméně pořád tomu dostatečně dobře nerozumím. Chápu tedy správně, že v době prodeje ready-made společnosti již není ani(!) účetně na pokladně 200 000 jelikož toto bylo postoupeno společníkovi v mateřské firmě? A nebo je to tedy ten váš Vámi citovaný případ, kdy máte prostě v rozvaze v Equity 200 000 a v pokladně 200 000? Potom tedy ale nechápu, jak někdo může příjmout pokladní doklad o převezetí hotovosti 200K, když tam reálně nic není? To bych snad musel v tomto případě do konce života firmy účtovat na pokladně s plus 200K, pokud to chápu dobře, což by asi teoreticky šlo, ale v praxi tam vidím určité problémy a dost pochybuji, že by to tak ve skutečnosti bylo(teoreticky by se to dalo vyřešit opravnými účty, ale určitě to tak nebude).
Takže - Jak to tedy doopravdy je? Neříkejte mi, že na D-Fens nechodí ani jeden profesionální účetní. Předem děkuji za odpověd.
|
|
|
záleží na tom, jak to ve skutečnosti je. Pokud jde o novou společnost, kterou podle odkazu zakládá jiná společnost, která skutečně vykazuje, že tam vrhne těch 200tis., pak si je zase vezme zpátky a teoreticky by měli noví společníci splatit svůj podíl na základním kapitálu. Vlastně by měli podíl zaplatit k nějakému datu, protože se eviduje v OR.
pak mohou koupit společnost již trochu jetou, kde už základní kapitál fakticky není a změnil se v cosi jiného a pak je otázkou, v co se změnil, protože z toho by teoreticky mohly plynout nějaké problémy. Víc nevím, protože se mi nedaří zjistit, jak to v té popisované společnosti vlastně bylo.
|
|
|
Noví společníci nespláceli svůj podíl na základním kapitálu již existující společnosti, jak tvrdíte. V případě ready made s.r.o. byl totiž základní kapitál společnosti zpravidla již splacen.
Noví společníci kupovali od stávajících společníků jejich obchodní podíl.
To je to podstatné.
|
|
|
Nezlobte se, ze Vam kafram do remesla, ale takhle to dle meho nazoru nejde. Zavazek na splaceni zakl. kapitalu je spolecnika ke spolecnosti a navic byl splnen, tedy zanikl (jinak to neni ready-made spolecnost). A tedy nelze jej zapocist.
Neresim zde jak se to realne delalo (ze spolecnost mela kapital 0), ale jake jsou tam pravni vztahy, aby to bylo "ciste". Dle meho nazoru trojstranny zapocet neni jak udelat.
Prosim tedy o vysvetleni jakymi hmotne-pravnimi instrumenty dokazu ze stavu:
Spolecnost ma splaceny zakl. kapital 200k
Prevodce ma podil
ziskam:
Prevodce ma 19 000 a pritom neprisel o svych 200k z kapitalu
Nabyvatel zaplatil 19 000
Spolecnost ma formalne (v OR) i ucetne splaceny zakl. kapital 200k
?
|
|
|
Ciste formalne me samozrejme napada ze spolecnost pujci nabyvateli 200k, nabyvatel zplati prevodci (ma 200k+19k), ale to neni zapocet a neprijde mi to prilis jako "pece radneho hospodare" :-).
|
|
|
No, já to nepsal, ale fungovalo to, minimálně nikdo nic nenamítal. Tedy já jsem z počátku byl nejistý přesně tímto způsobem a šel jsem s tím za účetní, která měla tu společnost účtovat a ona se na to podívala a řekla něco ve smyslu, že OK, což mě u ní překvapilo, protože ta většinou šla do hloubky.
Potom to soud zapsal a zapsal další a několik účetních a daňařů s tím nemělo problém a já pokrčil rameny a řekl si, vidíš, zbytečně jsi se plašil.
|
|
|
Kde neni zalobce neni soudce, ze ? Rejstrikovy soud podle meho nazoru takhle do hloubky nejde - vidi smlouvu, ma nalezitosti, zalozi do sbirky a zmeni udaje.
Dle meho nazoru je takovy postup minimalne problematicky z duvodu, ze na spolecnosti se nekdo obohatil o tech 200k a jestli ma nabyvatel papir, ze platil zakladni kapital, tak se i prevodce navic bezduvodne obohatil (resp. mel by tam byt kapital 400k, coz jen presouva poskozeneho na jinou osobu).
Resil jsem podobny problem, kdy advokat protistrany chtel narovnani, ve kterem bylo castecne prominuti zavazku s rozvazovaci podminkou (to dle meho laickeho nazoru - nelze, zanikly zavazek nelze "odzaniknout", lze maximalne udelat novy zavazek ale to ne touto formou). Judikaturu k tomu jsem nasel pomerne strohou. Dlouho jsme se nad tim dohadovali, skoro jsem mel pocit, ze mne chce umyslne vtlacit do nejake chyby. Nakonec se to udelalo po mem a panu advokatovi jsem zrejme krivdil. Pribeh dokonce ma happyend, protoze zalovany vse po letech zaplatil.
|
|
|
Já souhlasím, rejstřík to tak hluboko neřeší, ale prošlo to účetní, daňařem a FÚ a spokojenost. Co víc chtít.
Jinak to narovnání - snadno lze promitnutí podmínit a učinit ho až potom (tak to dělám), ale jinak bych v případě té rozvazovací podmínky vsadil na faktický obsah - teoreticky to bude asi vznik nového závazku, ale při dobré formulaci to má dost šanci trefit se do stejného výsledku. Za NOZ určitě, za OZ bych byl také mírný optimista.
|
|
|
Narovnani: Ano, presne tak jsem to udelal. Slo tam jeste o to, aby nevznikl novy zavazek, protoze probihalo soudni rizeni... takze se promijelo az po uhradach, hezky postupne.
Stejne si ale myslim, ze mnoho prvoinstancnich (samo)soudcu a mozna i lecktere odvolacky by vubec takto teoretickou otazku nechtelo resit a rozhodli by "citem" a oduvodneni by jim tak nejak plavalo. Des a hruza co se clovek obcas dozvi i v jednodussich otazkach.
|
|
|
Korporátní daně, neboli "Daně z příjmu právnických osob" dělají tuším cca 10% příjmu státního rozpočtu (nechce mi to teď hledat).
Opravdu se vážně a upřímně domníváte, že i o 50% zvýšený výběr této konkrétní daně
a) dosáhnete výraznějšího "profitu" pro st. kasu nějak zásadně mimo interval statistické chyby
b) že drakonickými opatřeními ze strany eráru dosáhnete něčeho jiného než úprku valné většiny firem někam jinam kde se ještě úplně nezbláznili ?
|
|
|
Pokud si kdekdo založí sro., nevystačí zcela jistě s daňovou evidencí. Což pro kdekoho bude znamenat najmout si služby účetní firmy, které nebývají poskytovány zdarma.
Pokud to neudělá, tak se bude muset věnovat účetnictví na profesionální úrovni sám.
Pokud to neudělá, bude to pro něj hodně drahé, v médiích se používá slovo "likvidační".
|
|
|