D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Lidi v pasti
    Vydáno 05. 04. 2010 (18023 přečtení)

    S posunem času na letní, který nám podobně jako občanky a odklízení sněhu na obecním pozemku nadělil známý sociálně demokratický vizionář Hitler, se mi začalo více stávat, že jezdím domů za světla. Vídám na ulicích úplně cizí lidi a při pohledu na jejich tváře musím přemýšlet o tom, do jaké hrozné pasti je dostal moderní sociální stát.

    Vidím lidi, jak nakupují, a hned mě napadne, že v dohledné době nebudou moci tolik nakupovat, protože jim stát sebere více než polovinu jejich veškerých příjmů na daních. Stát to bude muset udělat, protože hospodaří s rostoucím deficitem, a na tuto skutečnost neumí moderní sociální stát reagovat jinak, než že okrade ty, které ještě okrást může. Lidé paradoxně hledají zastání proti státu opět u státu, v podpoře prohloubení různých forem dozoru, dohledu, zákonných norem, úřadů, auditů a kontrol. Jsou v pasti, protože tento komplikovaný a neúčinný systém stojí jen další peníze, které si úředníci vezmou z jejich daní. .

    To, co bude následovat dále, bude bitva a o zdroje. Ti, kdo mají například pěkný dům nebo nové auto, dosáhli určitého relativního blahobytu, nyní ho drží a vlastně tak brání získat blahobyt těm, kdo ho nemají. Bude třeba to "nějak vyřešit". Do vzniklé války s "bohatými", kteří musí "projevit solidaritu" tím, že jim stát legálně ukradne část majetku, se i obyčejní lidé budou muset nějak zapojit a budou se muset umět se k těmhle svinstvům nějak postavit. Ne každý unese toto morální dilema, já bych například nemohl žít s tím, že politik je zmrd, kterého si skrze volební akt najímám, aby štrachal jiným lidem v peněženkách. Možná sežerou nějaká antidepresiva, jejichž spotřeba v moderních sociálních státech je tradičně vysoká, a pak už jim ani nepřijde, že jsou v pasti.

    Když jsme u toho dluhu, na každou z těch hlav, co vidím, podle našich politiků připadá asi 125 000 Kč dluhu. Aktuální stav lze zjistit zde. Politici brzy těmto lidem řeknou, podívejte se, máme dluh a musíme ho splácet, takže vám sebereme peníze. Musíte se obětovat, abychom měli zdravé státní finance. Ten dluh však není dluhem pana Nováka, ani pana Lívance, ani slečny Kropáčkové, protože nejspíš ani jeden z nich nedal politikům mandát, aby si půjčovali. Takže je to jejich dluh, oni si ho udělali. Jenže oni se k němu neznají, jako by stál mimo ně, a ještě ho drze používají k ovládání veřejnosti. Vy byste chtěl opravené silnice? No to ale nemůžete chtít, my máme přece dluh! Musíte se uskrovnit, víc platit a když se budete léta nechávat disciplinovaně dojit, tak my postavíme cyklostezky za desítky miliónů a spektakulární dálniční nadjezdy vypadající jako kulisy ze Startreku, a pak možná jednou opravíme, ano, ty podělané silnice, ať konečně dáte pokoj. Je to past.

    Vidím staršího pána nasedat do omšelé Felicie a je mi jasné, že do roka a do dne svým autem bude moci cestovat pouze po části silniční sítě, protože zelení zmrdi vyhlásí ve městech ekozóny, městské mýto a budou regulovat a omezovat, aby toho nebožáka donutili cestovat drahou a neefektivní MHD, na kterou mají jejich spřátelené firmy monopol. Dívám se na to, jak ztěžka usedá do svého lehce rezavějícího vozu a přemýšlím o tom, zda ví, co ho čeká. A zda s tím souhlasil a zda dal někdy nějakému politikovi mandát, aby ho připravil o jediný ekonomicky únosný prostředek mobility, který má. Přípravy těchto regulací probíhají skrytě, v kancelářích ministerstev, a provádějí je lidé, které nikdo nikdy nevolil. Média, která jsou ochotna provádět rozsáhlé analýzy, jakou měla Agáta Hanychová podprsenku, kupodivu o této bezprecedentní sadě regulací nepíšou. Po volbách se o tom ale jistě dozvíme, těmi typicky povrchními větami typu "1. ledna budete možná muset sešrotovat vaše auto". Je to past.

    Doufám, že nikdo z těch lidí, které potkávám, není nějak vážně nemocen. Nebo jejich děti. Protože pak bychom se museli dočíst, že na náročnou léčbu nejsou peníze, protože zdravotní pojišťovna musela proplácet vohnoutům recepty na paralen na třicet korun.

    Před Sorbonnou ve Štítného ulici, zvláštní školou, speciální školou, praktickou školou nebo jak se tomu teď smí říkat,  v pravé poledne postávají zvláštní (ale ne speciální a vůbec už ne praktičtí) mladí lidé, ponejvíce rómského původu. Koukají na mně, když se snažím zaparkovat, a v jejich pohledech je zvláštní prázdno. Imbecila většinou poznám spolehlivě, narozdíl od fízla a teplajzníka, a tak si říkám, kolik nadaných dětí asi nemůže získat odpovídající vzdělání proto, že se "společnost" pokouší vzdělávat oligofreniky. Vzdělání je přece v moderní společnosti právo.

    Když přijedu k pumpě tankovat, vidím na počítadle, za kolik tankoval předchozí zákazník. Jsou to fascinující částky. 199 Kč. Tři sta korun padesát haléřů. Jak daleko dojede osobní auto za 199 Kč? Asi 90km? Má vůbec význam jezdit k pumpě pro šest a půl litru benzínu? Asi se zdá lidem benzín drahý. Janotovo zvýšení spotřebních daní mělo pouze za následek, že se na nich v celkové sumě vybralo méně, protože část prodejců a zákazníků zvolila ilegální nebo legální formu daňového úniku, tedy například tankují v cizině nebo si opatří cigára bez kolku. Ing. Janota je mezi lidem populární, ačkoli má v hlavě nasráno a ačkoli celý život dělal jen státního úředníka, je to prý "odborník". Odborník na to, jak napakovat fiskál a přibrzdit ekonomiku? Neuvěřitelné, jak se někdo může nechat nachytat do pasti.

    Dál taky potkávám podnikatele řekněme Kozla. Jeho taktikou je uplácet pracovníky ve velkých firmách na nižších manažerských pozicích, kteří mohou sami rozhodovat o malých zakázkách. Z těchto mnoha malých zakázek žije jeho firma. Nedávno to Kozel vylepšil o další zmrdí systém, který nejen že donutí malé dodavatele velkých firem stát se automaticky Kozlovým zákazníkem, ale ještě k tomu si musejí najmout Kozlova známého jako konzultanta a platit ještě tohoto parazita. Je to naprosto dokonalé a nedá se to napadnout, protože ve své podstatě všichni se rozhodli skoro dobrovolně, že to takto budou praktikovat. Kozel nedávno vylepšil svůj vozový park tak, že by s tím na tuningsrazech všem vytřel zrak. Všechny Kozlovy automobily, jak jeho vlastní, tak celé té povedené familie, tak služební auta v jeho firmě, mají na zadním nárazníku veliký nápis, že podporují TOP09. Jsou mezi lidé, kteří si myslí, že budou volit TOP09, protože její představitelé ještě nejsou tak okoukaní a tak zkorumpovaní. Ve skutečnosti je TOP09 extrakt z druhořadých úplatkářů jako Kozel, ale pro toho, kdo je v pasti, je i zatuchlý prd svěžím vánkem.
     
    Lidé věnují pozornost předvolební kampani a často mluví o tom, koho budou volit. Je to pro ně důležité. Většinou se jedná o to, zda si vybrat mezi oranžovou sociální demokracií nebo modrou sociální demokracií, a pár těch maxirebelů, co budou volit zkorumpované veličiny z TOP09. Dobrá zpráva je ta, že si mohou ušetřit přemýšlení. Pokud si hodlají vybírat na této množině, pak je úplně jedno, kterou z těchto tří stran budou volit. Mohou klidně lístky naházet do prázdného odpadkového koše a losovat jako v Karlových Varech. Výsledek bude ten samý, protože ti vyžírkové nezmění své návyky jen proto, že si teď říkají TOP09, že mají nové logo se srdíčkem nebo ještě oranžovější plakáty. Jejich kvality dopodrobna známe, oni spoluvytvořili zvláštní systém dělby moci a zvláštní pravidla, která v něm platí. Jedno pravidlo je, že politické strany nejsou politické strany, tedy institucionalizovaní nositelé myšlenek svých členů, ale agentury, které zajišťují lokálním lobby kšefty. Druhé by mohlo být, že se zákonodárná moc propojila s výkonnou a výkonná moc provádí tvorbu a schvalování zákonů. Za normálních okolností je tohle znakem totality. Zhruba tři čtvrtiny všech zákonů předložených do parlamentu jsou návrhy vládní, vypracované centrálními úřady, jako jsou ministerstva. Poslanci jsou z valné části také zastupci výkonné moci, bývalí úředníci, starostové nebo rovnou členové vlády. Poslanci navíc jen skutečně výjimečně vědí, o čem hlasují, a počet zamítnutých vládních návrhů je velice nízký. Role poslanců spočívá prakticky v tom, zákon odhlasovat, případně ho občas mohou lehce změnit. Tento systém poběží dál přinejmenším tak dlouho, dokud budou na těch židlích sedět stejní lidé, a protože obě sociální demokracie i knížecí kleptostrana mají na kandidátkách stejné lidi, bude výsledný efekt stejný. Je to taky past.

    Rád bych těm lidem, co je potkávám, nějak pomohl z pasti ven, ale bohužel nemám jak a tak se na ně jen tak dívám. Někdy si připadám, jako bych už v této zemi nežil, jako bych šel kolem domu, kde jsem se narodil, ale který už je prodaný a patří dávno někomu jinému. Zmrdi mi sebrali moji zemi. A tak jsem se ocitl v pasti i já.


    03.04.2010 D-FENS



    [Akt. známka: 1,14] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 129 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.