Předesílám, že následující řádky jsou jednoznačně objektivně subjektivní.
Pokud v nich někdo shledá podobnost se svou vlastní zkušeností, jde o pouhou
shodu okolností. Pro mě bohužel smutně pravdivou.
Na tomto místě se musím přiznat a navíc hned i vyzpovídat před připravovaným
trestným činem. Rozhodl jsem se, že zmlátím autozmrda. Ještě jednou se
kaji před lidem a před Pythagorovým okem tam nahoře, ale též musím dodat,
že to Svaté desatero, co vymyslel, stejně tak jako zákony České republiky
a bodový systém jsou na prd i s následným feknutím.
Hned zpočátku se představím.
Jsem šedý Maus v pobočce jedné mega firmy z valné části plné zmrdů.
S ohledem na vědeckotechnickou revoluci se zde stupeň zamoření firmy musí
hodnotit nejen kravatestem, zde se dá použít další bodové kriterium – Kroxův
teorém, který praví, že čím menší počet referentů na jedno služební auto,
tím větší zazmrdovanost. My jsme nyní ve stadiu hustoty jednoho referentského
auta (většinou samozřejmě stříbrné Oktáfky f tédéíčku s metlou - Helmut
Octavia) na jednoho zmrda. To v naší pobočce čítá asi 20 Helmutových stříkaček
a na druhé straně 30 arbaitsmausů, kteří se do práce dopravují dělnickým
vozidlem hromadné přepravy. Pořád nám vrtalo hlavou, proč Helmutovy stříkačky
mají nosnost pouze jedné osoby a došli jsme k závěru, že se takto pouhým
pohledem z okna na parkoviště snadno zjistí, kdo všechno se dnes bude tetelit
na brífingu. Jestliže počet stříkaček přesahuje 20 ks, znamená to, že byl
přijat nový zmrd, nebo přijeli na přátelskou návštěvu kolegové z ústředí
či dalších poboček. Pokud je zaparkován i vrtulník – přihučel sám king.
Já, který chodím do práce pěšky, vždy den předem studuji počasí na všech
programech TV a internetu pouze z toho důvodu, že díky rychlé rotě autozmrdů,
kteří se do práce řítí rychlostí blesku ještě 50m před firmou, netuším,
zda při vlhké vozovce nebudu skropen dle písně Ládíka Štaidlů - Mží ti
do vlasů, nebo jestli se při suchém počasí nebudu muset obléci jako japonský
aktivista v ulicích Tokia. Poslední dobou chodíme do práce pěšky už pouze
tři, takže si mohu zpívat spíše Nohavicu – Tři čuníci jdou….
A nyní proč vlastně mluvím o konkrétním autozmrdovi – říkejme mu třeba
Sedící Vůl. V naší firmě se zabývá tím, že zaměřuje pozemky dávno zaměřené
a spíše se podílí na soukromých kšeftech svých chlebodárců při stavbě nějaké
té vilky. Protože se k této práci dostane tak 1x za rok, vybíjí si svoji
pracovní zadrženost jízdou Helmutovou stříkačkou, se kterou křižuje republiku
dle šibalské mapy, speciálně vydané pro zmrdskou šlechtu.
Tímto musím ještě vysvětlit co to šibalské mapy jsou.
Tyto mapy vytváří jeden místní exšibal, který si díky svému hulibrcství
před plyšovou revolucí s Veřejnou khmérskou bezpečností vytvořil slušnou
síť šibalů pokračujících ve své činnosti i v současnosti. Před revolucí
si své místečko na slunci zasloužil tím, že vždy chodil několikrát týdně
do kostela a hned v pondělí šibalům s čepicí dával echo o těch, kteří se
v kostele vyskytli. No a v současnosti sedí v černoprdelnické radě a donáší
drby o smilstvu některých věřících. Svým majstrštykem ihned po plyšové
revoluci si zajistil nehynoucí slávu u šibalů - pozval na vepřové hody
k sobě na statek tehdejšího ministra vnitra Langoše. Po této události většina
lidí co cinkali klíči na náměstí je hodila do kanálu, protože bylo rázem
jasno, že je to v řiti. Tímto svým skutkem se stal autoritou mezi šibaly
a tak se stávalo, že měl vymalované trasy kde mohl jezdit neomezenou rychlostí
a nažraný jako bukvice.Toto dobrodiní předával i místním firemním zmrdům,
kteří z něho udělali doživotního ochránce zmrdsta za slušné prachy. Název
manager mu velmi sedí přestože si PC plete s kalkulačkou a ani na jednom
z těchto strojů neumí pracovat. Jeho hlavní pracovní náplní bylo objíždění
šibalů na komisařstvích a nulování prohřešků zmrdů, když je někde náhodou
lapnul nezkušený bobík..
A nyní konečně k tomu, proč chci vykonat trestný čin, nazvaný napadení
zmrda. V pátek v 15,30 jsem vyjel za nákupem. Cesta se po 300m stala hororem.
Na hlavní silnici v mém městečku se vynořil v dáli stříbrný Helmut, který
se při mé 50km/h rychlosti přiblížil jako blesk. Chvílemi to vypadalo,
že chce políbit svoji husákovskou sestru č.120, ve které jsem seděl já.
Věděl jsem, že asi v práci zaspal, protože byl zcela v transu. Zřejmě si
přitom pouštěl i hymnu zmrdů od Queen - We Are The Champions či Já na to
mám od Naturalu. V mém autě duněl Black Sabbath – Paranoid a při pomyšlení,
že mě vzteky sešrotuje, se mi vybavila budoucnost mé manželky – Lady in
black. Předjet mě nemohl, protože na druhé straně ulice stála auta a přede
mnou naznačila cyklistka odbočení vlevo. Nedalo se nic dělat, přece si
ji kvůli tomu šmejdovi za mnou nenamotám na kapotu, musel jsem skoro zastavit.
V tu ránu za mnou bylo obrovské troubení a výhrůžky rukou, jako když černý,
tlustý raper chce live zmlátit celej svět. V tuto chvíli jsem si přál mít
vedle sebe na sedadle dobrého a laskavého kalašnikova, kterým bych mohl
zlehka pokropit stříbrného oře Sedícího Vola. Tak jsem alespoň ukázal,
ať zastaví, že si zarapujeme společně, ale zřejmě si to rozmyslel, protože
jsem slyšel obrovský pískot gum a mezírkou mezi auty to zase hnal směrem
na TTr City rychlostí převyšující kilo. Ještě jsem mu při vylézání z auta
stačil zahrozit jako Eminem, ale nevím, jestli mě viděl. I já jsem se začal
ubírat směrem na krajské město, ale pouze předpisovou rychlostí. A najednou
šup a koukám auto s bradavicí. Tak kampak asi dojel náš zmrd. Ha…už vidím.
Odpočívadlo, kde stojí Helmutova stříkačka v obležení dvou českých bobíků.
Ale místo vytahování Smetaníta z peněženky na promazání státní pokladny
se skoro všichni na sebe navzájem usmívají. Sakra, co to zase znamená?
Zastavuji kousek před nimi. Ještě jsem si stačil všimnout pěkně dlouhé
brzdné dráhy, kdy Sedící Vůl rval pedál do podlahy. Zároveň registruji
jednoho pobledlého mladého bobíka s plácačkou, který to měl zřejmě o fous,
že nepřišel o tělo a za ním se objímal nějaký starý šibal – bobík, s naším
zmrdem. Při ryčném hlaholení bylo vidět, že si navzájem vyřizují pozdravy
pro jakési společně známé. Na to nasedl Sedící Vůl do auta a za gumování
asfaltu se opět vyřítil k svému cíli. Totálně jsem byl vyveden z míry,
takže startuji a chci odjet, ale najednou mi starý bobík zaklepe na okýnko
s úsměvem věštícím moji proměnu v donátora státního měšce se začíná zajímat
o mě. A platil jsem, …kurva, já jsem platil a celého Smetaníta za to, že
lékárnička nebyla vybavena dle nějaké zmrdinormy a chyběl mi oranžový návlek.
Takže, dnes jdu vyhledat toho Sedícího Vola a nejen za toho Smetaníta mu
naplácám jeho nabubřelý ksicht.
Jo a jen tak na okraj, nevíte někdo o zaměstnání, kde to není ještě
zazmrdovaný? I když…, nejspíš pár let vyfásnu, tak až pak….
26.3.07 Krox