Prezidentův poradce Ladislav Jakl minulý týden replikoval na Jiřího
Hanáka, který se o prezidentu Václavu Klausovi vyjadřoval jako o kavkazském
emíru sekajícím hlavy. Ve své sobotní duplice Pirueta přinesl pak Hanák
několik myšlenek, které mě přiměly k sepsání této glossy.
Na Jaklovu výtku, že byl autor členem KSČ, pak Hanák bez ostychu odpovídá,
že pochopitelně byl pět let komunistou a pokračuje nejen otřepaným, ale
navíc manipulativním a pro mě osobně i velmi urážlivým tvrzením, že kdo
ve dvaceti letech nebyl komunistou, neměl duši.
Pane Hanáku, právě naopak! Víra v ideologii nesmiřitelného třídního
boje a otevřené nepřátelství vůči jiným lidským bytostem jen kvůli tomu,
do jakých rodinných poměrů se narodily, není známkou navýsost čisté duše
a laskavého srdce. Je to naopak známkou buď zbabělosti, nebo bezcharakterního
prospěchářství, či nekonečné hlouposti. Nic z toho nelze omlouvat mládím:
já jsem ani ve svých dvaceti letech, ani nikdy jindy komunistou nebyl.
Stejně jako jím nebyl ani můj otec, jenž od svých šestnácti let proti komunismu
veřejně vystupoval, protože nesnesl, jak režim dusí občanské svobody a
státní suverenitu.
KSČ byla prohlášena za zločinnou organizaci, členství v ní je tudíž
rovno členství v NSDAP nebo mafii. Být někdejším členem zločinné organizace,
velmi bych vážil slova. A snad bych raději mlčel, než se vymlouval na to,
že mi bylo dvacet. Pan Hanák podporoval mocenskou strukturu komunistické
strany, svým drobným či větším podílem jí propůjčoval legitimitu, svou
příslušností k ní se stal spolupachatelem jejích zločinů a pro jeho trapné
výmluvy na nezkušenost mládí na něm nadále zůstává tato skvrna.
„Kdo ve dvaceti letech nebyl stejným zločincem jako já, neměl duši.“
Takové je ve skutečnosti poselství Hanákovy dupliky. Její autor by měl
ale vědět, že v zemi, kde je nezávislá kandidatura mého otce za legální
stranu prohřeškem tak závažným, že „pachatele“ vylučuje ze společnosti
slušných lidí, musí být členství ve zločinné organizaci něčím, co pana
Hanáka vylučuje i ze společnosti lidí neslušných.
A taky aby ne. Vždyť vlastně i pan Hanák vyklešťoval ruské pravoslavné
duchovní, na madridských předměstích upaloval řádové sestry zaživa, zaváděl
program státem řízeného hladomoru na Ukrajině, vraždil čínské, kambodžské
a vietnamské rolníky a mého pradědečka v bolševickém koncentráku ukopal
k smrti. A v kozácké stanici Carské nedaleko kavkazského Majkopu pětiletým
děvčátkům usekal ručičky v zápěstí a pak je oběsil na šibenici.
10.08.2012 Alexandr Bátora