V současnosti se mediálně přetřásá možnost předčasných voleb do sněmovny.
Co by změnily? Pseudopravici by nahradila KSČSSD, zadlužování státu by
utěšeně pokračovalo a státní bankrot se neodvratně přiblížil, on se blíží
tak i tak.
Je sto korun hodně peněz?
Slovy ministra Kalouska při zavádění dočasné, měsíční, povodňové daně
„Nikoliv, jedna krabička cigaret a jedno pivo“.
Je sto korun hodně peněz vydaných jednou za čtyři roky? Zruinuje to
rozpočet i těch finančně nejslabších?
Píši to proto, že se mi nelíbí financování politických stran ze státního
rozpočtu, tedy z peněz nás všech, podle obdržených hlasů při parlamentních
volbách. Prioritně by měla mít politická strana tolik členů, aby dokázala
existovat z členských příspěvků dobrovolně jejími členy placenými. Přikláním
se i k tomu, aby do sněmovny mohly kandidovat jen strany s minimálním počtem
členů, kolik by jich mělo být je na diskusi.
Pokud už je zaveden model placení za odevzdané hlasy, neměly by tyto
peníze jít ze státního rozpočtu. A teď jsem u té zmíněné stokoruny. Ve
volební místnosti předloží každý oprávněný volič občanský průkaz a současně
složí do úschovy volební komise sto korun, Podpisem ve volebním archu stvrdí
člen komise, že volič je oprávněn a složil volební příspěvek, proti tomu
dostane oficiální obálku na volební lístky. Z volebních archů a počtu oficiálních
obálek lze snadno dopočíst kolik peněz by mělo být v úschově volební komise.
Po uzavření volebních místností se standardně spočítají platné hlasy a
v přesné korelaci s nimi celkový příspěvek občanů jednotlivým politickým
stranám. Peníze za neplatné hlasy by připadly volební komisi jako odměna
za práci, namísto státního příspěvku.
Dnes dostává politická strana překročivší 1% (tuším) limit za každý
hlas 100 korun ze státní pokladny. Platíme spoustu poplatků za věci, které
by měly být hrazeny z daní, ale za ten nejdůležitější úřední úkon neplatíme
nic. Pokud není vůle přistoupit na většinový volební systém a nejen u poslanců,
ale i u místních policejních náčelníků, okresních státních zástupců, či
soudců, je to jedna z možností jak sytém poměrného zastoupení poněkud vylepšit.
Domnívám se, že toto by byl skutečně regulační poplatek, který by pomohl
zlepšit, nejen labilní složení sněmovny, ale i přispět významnou měrou
k ozdravení politické kultury a minimálně vyrovnání státního rozpočtu,
jelikož by poslanci byli ochotnější přijímat nepopulární opatření nejen
pro plátce daní, ale i pro přebujelou státní byrokracii.
Možná.
25.4.2012 Jahl