Komentáře ke článku: Týden neklidu (ze dne 04.03.2012, autor článku: Katoda)
Přidat nový komentář
|
Most public institutions are state universities, which are sponsored by state governments and typically receive funding through some combination of taxpayer funds, tuition, private donations, federal grants, and proceeds from endowments.
To je z wikipedie, ale nemam tomu důvod nevěřit. Samozřejmě všechnoználek Katoda může namítnout, že to tam napsal levicový intelektuál, OK. Z článku cítím závist, kombinaci nepochopení problému a přílišného sebevědomí vzhledem k tomu málu co autor článku v životě dokázal. Kde berete tu autoritu nám všem tady takhle kázat, jak se máme chovat, pane Katodo?
Nejdřív je potřeba vybírat adekvátně méně daní od všech (tedy to co se ušetří zavedením školného) a pak je možné zavádět školné. Že by se ale vysoké školství obešlo zcela bez státní podpory, tím méně bez státního dohledu je iluzorní představa. To by pak všechny školy vypadaly jako ta, co studuje váš syn - zaplatíš, dostaneš diplom.
|
|
|
Spousta VŠ byla "vygenerována" právě na základě Boloňského procesu zcela v režii státu, a "státní dohled" vypadá stejně jako cokoli, co má v názvu "státní" nebo "české". Tedy stojí za ho...
Práva v Plzni přece byla zcela státní, máte pocit že by jim "státní dohled" nějak pomohl? Naopak, tu školu přece založil stát, sponzoroval stát. To "zaplatíš dostaneš diplom" tam fungovalo taky (možná "budeš korumpovatelný, dostaneš diplom"), o kvalitách diplomek našich politiků je článků také víc než dost. A výsledek? Když se aféra na plzeňských právech provalila, stát se rozhodl školu zavřít (aniž by se nějak řešilo selhání kontrolních orgánů). No a studenti co tam studovali "řádné studium" mají prostě peška, protože teď za sebou mají pár let studia, přestoupit nemají kam (jiné školy na to nemají kapacity) a co...
|
|
|
Já bych trochu dodal k onomu výzkumu, kde je mistr Katoda opět trochu mimo.
Většina základního výzkumu se ve Spojených státech provádí na tamějších universitách a to ne díky penězům daňových poplatníků, ale díky propojení s průmyslovými podniky a penězům přicházejícím přímo od té odporné podnikatelské sféry. A to ty firmy ze základního výzkumu přímo nic nemají. Jen si jsou velmi dobře vědomy, že jeho podpora se vyplatí po všech stránkách. Že na základě jeho výsledků dojde jednou i k výzkumu aplikovanému a že to přispívá k úrovni a kvalitě studentů, kteří se na něm podílejí. Ze spolupráce tedy mají prospěch všichni, university, průmyslové podniky i celá společnost. Vy se ovšem s tou odpornou „podnikatelskou sférou“ přece nebudete zahazovat, že?
Což není tak úplně pravda. Jednak značnou částu základního výzkumu i v USA hradí stát, ať už formou přímých nebo nepřímých dotací, nebo snížením daní dotyčné organizaci. Kupodivu i v tom USA došli k závěru, že základní výzkum je natolik nejistý a jeho výsledky natolik nespecifický, že určitá forma dotací je potřeba. Takže první fail. (vůbec bych se tady USA moc neoháněl, jejich systém grantů je krásně propracovanej, ale divil byste se, jak moc se na tom stát podílí)
Dále netuším, jestli Katoda ví, jak v současné době probíhá systém VaV u nás, nicméně u velké většiny grantů a výzkumných záměrů je nutné zajistit podporu soukromými prostředky (většinou je to v rozsahu 30-50%, což není úplně zanedbatelná částka) a specifikovat, zda daný výstup bude na trhu konkurenceschopný. Takže zahazování s odpornou "podnikatelskou sférou" je druhý fail (v podstatě v jednom odstavci). (mimochodem, systém VaV má jinak dost nesmyslů, do kterých se lze opřít)
Jinak nehodlám se tady pouštět do argumentací toho typu, jestli mít školství plně soukromé, částečně soukromé anebo státní. Jednak je to hlavně věc názoru, druhak je to věc, kterou jsme tu řešili už nejmíň desetkrát, takže bych nečekal nějaký nový objevný argumenty (na obou stranách).
Mám-li vyjádřit svůj názor na reformu školství, tak jsem poměrně skeptik. Tak jak je nastavená, je to taková všehochuť s mnoha nedodělkama a nejasnostma, který jdou vyložit různě. Většině studentů pochopitelně vadí zavedení školného (i když to skrývají za akademické svobody a podobné bláboly), je nutné podotknout, že škole jako takové je to jedno, protože o peníze, které by dostala od studentů, bude zkrouhnutá ze státního rozpočtu. Značně propíraný problém omezování akademických svobod je hlavně spojenej s takzvanou radou veřejné vysoké školy, která má schvalovat základní předpis VŠ a hlavně její rozpočet. Nedělejme si iluze, vzhledem k tomu, že základní předpis musí být už dopředu schválen v rámci akreditace VŠ akreditační komisí, tak je hlavní problém schvalování rozpočtu - což se pochopitelně zástupcům VŠ moc nelíbí, ale holt hra na "akademické svobody" před veřejnosti zní o něco líp, ne?
|
|
Podepisuji v plnem rozsahu....
|
|
|
Katoda, Katoda... Moment, to je ten pán, jehož dcerunka studující na státní a jinak jistě naprosto nezbytné :-)) Fakultě humanitních studií UK se tolik rozčilovala, když ji prodavačka v boutique neobskakovala jako šlechtičnu?
|
|
|
No, lze to interpretovat i tak, ze narazila na drobnou fluktuaci trhu danou rozdilnymi momenty poptavky/nabidky po zbozi, lidske praci a optimalizaci mezniho kratkodobeho uzitku z pohledu zamestnance.
|
|
Nemam jednoznacnou odopoved na zasadni otazky:
- Povede zavedeni skolneho ke zkvalitneni skol?
- Zlepsi se alokace studentu na obory, ktere slibuji jejich uzitecnost v budoucnosti (na, ja, jak definovat uzitecnost, s prostou maximalizaci net present value s pouzitim trhem standarne uznavanych diskontnich faktoru asi nevystacime)?
- Zlepsi se financovani skol?
- Co se stane se studiem potencialne smysluplnych oboru (napr. nektere obory ve fyzice) s extremnimi naklady, ale potecialne vysokymi zisky v podobe patentu, prilakani sofistikovanych druhu vyrob.
Par vykriku k tematu alokace:
Proti: Existuje cela rada prapodivnych vzdelavacich instituci, ktere jsou soukrome a plati se tam skolne, presto nabizi studium velmi obskurnich oboru - napr Univerzita obrany, Vysoka skola financne spravni,.... Absoloventi pak maji akorat vysokoskolsky titul a spekuluji na to, ze "Hlavne, ze mam titul".
Pro: Kazdy financne gramotny student by si pocital business case. Omezeni: business case operuje s celou radou vstupu, ktere maji dramaticky vliv na budouci cash flows. Ve srovnanim s tim je ocenovani strukturovanych derivatu uplne stourani v nose. Jmenujme nejdulezistejsi na strane poptavce po urcitem vzdelani:
- Presun pracovnich mist do nizkonakladovych zemi - off shoring potrefuje cim dal vice oboru od IT, financni sluzby, obecne administrativu i medicinu
- Merges & Acquisitions - slucovani firem vede ke ztrate pracovnich mist v danem oboru. Pokud je ceska firma koupena zahranicni matkou ma to v nekterych pripadech vliv od odtekani sofistikovanych pracovnich pozic k matkam.
- Odklon od oboru s malou "likviditou" na trhu prace a s tim spojenych rizik - vystuduje je to o 10 lidi v republice vice a mam smulu.
- Odklod od oboru s neatraktivni cash flow schedule - treba u oboru, kde je treba hodne praxe nez zacnete vydelavat slusne prachy
.... business case nebude jedinym faktorem v rozhodovani, ale bude hrat podstatnejsi roli nez ted.
|
|
|
Klidně odpovím, co budu vědět.
Povede zavedeni skolneho ke zkvalitneni skol?
Ne, objem peněz na studenta bude stejný, rozdíl bude jenom v tom, odkud ty peníze půjdou.
Zlepsi se alokace studentu na obory, ktere slibuji jejich uzitecnost v budoucnosti (na, ja, jak definovat uzitecnost, s prostou maximalizaci net present value s pouzitim trhem standarne uznavanych diskontnich faktoru asi nevystacime)?
Opět ne, reforma VŠ s tím nemá nic společnýho. Školné bude navíc na většině VŠ podobné.
Zlepsi se financovani skol?
Bylo by to krásný, ale opět ne - viz výše.
Co se stane se studiem potencialne smysluplnych oboru (napr. nektere obory ve fyzice) s extremnimi naklady, ale potecialne vysokymi zisky v podobe patentu, prilakani sofistikovanych druhu vyrob.
Tyhle obory dost často vyžívají z různých grantů už teď, rámcově se nic moc nezmění. Navíc je nutný dodat, že tam studuje doopravdy "elita" (bez ironie) a počet studujících studentů není příliš vysoký.
Ad alokace. Nemám pocit, že by reforma VŠ tak, jak je nastavená, něco extrémně měnila. Školné 10tKč za semestr není nijak extrémní a může si ho dovolit bez problému většina populace, takže jako rozhodovací hledisko v duchu "kam vložím své peníze" bude hrát roli pouze u malého procenta studentů.
|
|
|
Diky za odpoved. Takze pokud se mluvi o pausalnim skolnem 10k za hlavu a semestr jedno na ktere skole, tak se v zasade jedna o normalni dodatecne zdaneni. Skoda, myslel jsem, ze tou reformou bude vice. Pokud se system nastavi chytreji, muze byt skolne uzitecne.
|
|
|
To byla předpokládaná suma, která byla uvažovaná jako jakési maximum - nicméně nemám důvod věřit tomu, že by nějaká VŠ nastavila školné ještě nižší. V podstatě máte pravdu, jedná se o určitě dodatečné zdanění. Proto se systémem školného takhle apriori nesouhlasím (ale jak říkám, prakticky z hlediska "školy" je mi to celkem jedno)
Naopak jsem ale proto, aby student platil každý semestr navíc, který přetáhne - nicméně to není zase taková novinka, například na ČVUT už je něco podobného zavedené a funguje to.
|
|
|
10tkč je na studenta opravdu moc, nedokážu si představit, že by si to většina populace mohla dovolit financovat, když průměrnou mzdu má 1/3 populace a pozor, to je jen školné! Dále student musí platit různé knihy, skripta,... kolej aby měl vůbec kde bydlet. Vysoká škola rozhodně neni zadarmo jak jsi zřejmě hodně lidí myslí.
OT: Stát by snad měl podporovat vzdělání, ne? Vždyť ten VŠ pak bude odvádět větší daně z vyššího příjmu, takže si náklady na VŠ minimálně pokryje.
|
|
|
Takže za prvé - ono financování knih, skript, kolejí a podobných věcí je už teď. Kromě toho v dnešní době lze poměrně znatelně ušetřit například na skriptech, protože značná část z nich už je mezi studentama digitálně (netvrdím, že ofiko, ale je to tak).
A nechci provokovat, ale 10tKč/semestr aka 20tKč/rok si většina studentů dovolit může. Vynechme historky typu Marička Magdonová, kde ubohý student o prázdninách chodí s otcem klučit pařezy, aby neumřela rodina hlady. Prázdniny jsou na VŠ tři měsíce, i kdyby student dělal v supermarketu a skládal tam zboží nebo v McDonaldu (kde nabírají prakticky pořád), tak si na to bohatě vydělá. Kromě toho má možnost vzít si na to půjčku od finanční instituce, kdyby jooo nemohl dělat, navíc většina VŠ má různé stipendijní programy pro sociální případy. A konečně, při dobrém prospěchu dostává student prospěchové stipendium, což rozhodně nejsou drobné peníze.
Při vší úctě se na VŠ pohybuju poměrně často, takže vím, jak na tom studenti jsou. Výmluvy na to, že pracují během školy a nemají proto čas odevzdávat seminárku, jsou poměrně častý, tak kdepak bude asi problém??
|
|
|
Při vší úctě se na VŠ pohybuju poměrně často, takže vím, jak na tom studenti jsou. Výmluvy na to, že pracují během školy a nemají proto čas odevzdávat seminárku, jsou poměrně častý, tak kdepak bude asi problém??
Třeba teď už vydělávají na odstatn náklady spojené se studiem....
Kromě toho má možnost vzít si na to půjčku od finanční instituce
Tohle je to hlavní o tu jde......přihrát kšeft bankovnímu sektoru.....
|
|
|
Promiňte, ale jste opět mimo. Bavme se v teoretické rovině, protože osobně s touhle koncepcí školného nesouhlasím.
Každý, opakuju každý, má možnost si ty peníze buď někde vydělat, nebo je získat jinak, nebo si je půjčit. Jestliže má někdo problém snížit se na úroveň toho, že jako vysokoškolák musí dělat v Tescu, tak je to jeho rozhodnutí a jeho volba - nechť si ty peníze klidně půjčí.
Jak říkám, pro opravdu sociální případy, které na to fakt nemají, má škola jednak možnost ubytování na koleji (mají preferenci) a taky možnost zvláštního stipendia. Variantou další, jak ušetřit, je prostě být dobrej a získat prospěchové stipendium, kterým jde v podstatě celá škola bez problému zaplatit. Existují navíc i další stipendia, např. ubytovací stipendia apod.
Takže rámcově vzato opakuju - iluze, že studenti nezvládnou 10tKč/semestr, je lichá. Zvládnou to, pokud chtějí a stojí jim to za to.
|
|
|
Každý, opakuju každý, má možnost si ty peníze buď někde vydělat, nebo je získat jinak, nebo si je půjčit. Jestliže má někdo problém snížit se na úroveň toho, že jako vysokoškolák musí dělat v Tescu, tak je to jeho rozhodnutí a jeho volba - nechť si ty peníze klidně půjčí.
Ono pokud naučíš studenty se chovat takto průbojně, nejsem si jist, jestli jsou firmy v ČR připraveny na takto tvrdý přístup. Moje zkušenosti potvrzují odezvy z akce lékařů, kdy si vyřvali vyšší platy, že firmy na to moc připraveny nejsou.
Jak by podle tebe tedy měla změna vypadat?
Takže rámcově vzato opakuju - iluze, že studenti nezvládnou 10tKč/semestr, je lichá. Zvládnou to, pokud chtějí a stojí jim to za to.
Když zvýšíme cenu benzínu a nafty o dalších 10 kč/ litr, přestane se jezdit motorovými vozidly? Nepřestane.....jenom utáhneš šrouby více....
|
|
|
Průbojně? Co je průbojného na to, skládat o prázdninách krabice v Tescu? Já jako škola jim nehodlám nařizovat, jestli si mají ty peníze vydělat, půjčit nebo je dostanou od rodičů. Opět, bavíme se o konkrétní situaci a konkrétní částce a podle mých zkušeností a zkušeností z doby, kdy jsem studoval, není částka 10tKč pro velkou většinu studentů nedosažitelná. A ano, kdyby jsme se bavili o 30tKč, tak už jsme zase někde jinde a můj názor na to, kolik studentů si to bude moci (bez půjčky) dovolit, se radikálně změní.
Například já jsem taky během školy a během prázdnin běžně pracoval a i když jsem nemusel platit školné, tak kdybych ho platit musel, tak by mi to práce o prázdninách prostě zaplatila.
Vezmu-li placení školného jako princip, tak za stávajících podmínek jsem proti zavádění školného. Zavádění školného by totiž podle mého mělo smysl ve dvou případech.
Ten první případ by byl ten, že by se stát naprosto odřízl od vysokých škol a nechal to v rukou božích, takříkajíc. Upřímně řečeno si nemyslím, že je něco takového reálné, kromě toho se domnívám, že stát by měl jistou formou podporovat obory, jež nejsou vyloženě atraktivní (hlavně finančně), ale přesto jsou v jistém omezeném měřítku zapotřebí. Finanční zátěž studentů by byla obrovská a nemyslím si ani, že to má podporu veřejnosti.
Případ druhý by spočíval v tom, že by se zrušil stávající systém platby za studenta a semestr, protože ten vede k naprosté degradaci vysokého školství. Školy se prostě chovají tržně a vyhazovat studenty příliš tržní není. Škola by dostávala od státu paušální částku, která by byla odvislá od počtu studijních oborů. Rozhodně by nebylo na škodu například do tohoto paušálu promítnout řekněme "jméno školy", výsledky výzkumů kterým se věnuje atd. Školné by bylo hrazené studentem nikoliv semestrálně, ale jako paušál bez ohledu na to, jestli vylítne nebo ne. Školné by bylo hrazeno přímo škole s tím, že bude použito pro zvýšení kvality výuky (např. nákup nového laboratorního vybavení, investice do výzkumu, zaplacení přednášek u expertů z praxe, na které v současnosti peníze rozhodně nejsou a někteří z nich to dělají o své vůli zadarmo).
Když zvýšíme cenu benzínu a nafty o dalších 10 kč/ litr, přestane se jezdit motorovými vozidly?
Rozlišujme - bavíme se o tom, jestli to je správné, nebo jestli to studenti zvládnou? Správné to není a studenti to zvládnou, rozumíme si? Apropo, kdyby tě slyšel nějakej pumpař, tak by tě praštil čerpací pistolí po hlavě, protože podle vyjádření nějakého toho jejich zástupce se se zvýšením cen benzínu a nafty poměrně slušně snížil odběr, takže se zdá, že správná odpověď je "ne, nepřestane se jezdit, ale ty jízdy se značne omezí".
|
|
|
Opět, bavíme se o konkrétní situaci a konkrétní částce a podle mých zkušeností a zkušeností z doby, kdy jsem studoval,
Například já jsem taky během školy a během prázdnin běžně pracoval a i když jsem nemusel platit školné, tak kdybych ho platit musel, tak by mi to práce o prázdninách prostě zaplatila.
Mohu se optat, jakou školu jsi studoval?
Školy se prostě chovají tržně a vyhazovat studenty příliš tržní není.
Tenhle přístup je hlavně u technických škol,ale je pravda, že školy takto optimalizují.....Já to také považuji za problém
by dostávala od státu paušální částku, která by byla odvislá od počtu studijních oborů.
Obávám se, že by nastala stejná optimalizace, jako v případě počtu studentů...
Rozhodně by nebylo na škodu například do tohoto paušálu promítnout řekněme "jméno školy", výsledky výzkumů kterým se věnuje atd
Čili současné rozdělování podle RIVu?
Školné by bylo hrazeno přímo škole s tím, že bude použito pro zvýšení kvality výuky (např. nákup nového laboratorního vybavení, investice do výzkumu, zaplacení přednášek u expertů z praxe, na které v současnosti peníze rozhodně nejsou a někteří z nich to dělají o své vůli zadarmo).
Tady moc nevím, při cenách výzkumného vybavení, se mi to zdá kapka v moři. Hlavní výhodu školného vidím v silnější vyjednávací pozici studentů vůči škole. Pokud se po nich bude škole vozit či jinak na ně kašlat, tak pokud se spojí, mohu mít alespoň malou páku na školu.
takže se zdá, že správná odpověď je "ne, nepřestane se jezdit, ale ty jízdy se značne omezí".
A jaký je rozdíl "Ne, nepřestaneme studovat, ale bude nás daleko méně" Možná tady už chytám za slovíčko. Se školným spíše souhlasím...
|
|
|
Mohu se optat, jakou školu jsi studoval?
Fakultu stavební - první dva roky, protože jsem neměl žádné praktické znolosti, jsem dělal brigádu na stavbě jako přidavače, potom jsem nastoupil na brigádu v odborné firmě. Kamarád, kterej studoval na učitele, dělal jako brigádu ne koupáku, kde prodával limonády..:-))
Tenhle přístup je hlavně u technických škol,ale je pravda, že školy takto optimalizují.....Já to také považuji za problém
Tenhle trend nastal u všech škol, kde se přihlásilo velké množství studentů, kteří potom nebyli schopný prolézt přes prvotní předměty. U technik to platí určitě, mám určité signály, že i na medicíně značně snížili požadavky. Momentálně to už ani není možnost volby, protože je to buď tohle, nebo absolutní úpadek příslušné školy.
Obávám se, že by nastala stejná optimalizace, jako v případě počtu studentů...
Až na to, že u studijních oborů je nutné schválení akreditační komise. Navíc on je docela rozdíl v počtu studentů a v počtu jednotlivých předmětů. Je celkem jedno, jestli odučíš přednášku se sto studentama nebo s deseti, tvoje hodina je stejně drahá, ale když máš nový předměty, tak na ně musíš přiřadit lidi, ty lidi nějak zaplatit atd., takže mám pocit, že tam by si to škola jooo rozmyslela.
Čili současné rozdělování podle RIVu?
Ehmmmm, ne. To ovšem zabíhám do toho, že stávající bodové ohodnocení a zařazování do RIVu a obecně celý systém VaV mi přijde do jisté míry špatný. Typický příklad - skoro každým výstupem z grantu je nějaký závazný předpis nebo přinejmenším software, jinak nemá grant šanci uspět. A tak máme nějakejch 250 TP nebo kolik, kdy třeba vím o několika TP, kdy jejich obsah se dá shrnout do dvou stran.
Tady moc nevím, při cenách výzkumného vybavení, se mi to zdá kapka v moři. Hlavní výhodu školného vidím v silnější vyjednávací pozici studentů vůči škole. Pokud se po nich bude škole vozit či jinak na ně kašlat, tak pokud se spojí, mohu mít alespoň malou páku na školu.
Ve spojení s tím, že by se celé školné hradilo předem, to zase tak pidi částky nejsou. Schválně. Berme za semestr 10 000,-, to máme 100 000,- za pět let, tj. 10 semestrů. Na stavárnu v roce 2011/2012 nastoupilo 1258 lidí. To máš 126 milionů. Takže o zanedbatelné sumy fakt nejde..:-))
Mimochodem, je naivní si myslet, že studenti nemají dostatečné páky. Vím o několika případech, kdy po opakovaných stížnostech studentů byl dotyčný kantor odejít (nehodlám posuzovat, nakolik oprávněné to bylo). Obecně nechat studenty ovlivňovat průběh výuky mi osobně přijde poněkud zvláštní, ale to je problém natolik komplikovanej, že do něj nechci moc zabředávat.
A jaký je rozdíl "Ne, nepřestaneme studovat, ale bude nás daleko méně" Možná tady už chytám za slovíčko. Se školným spíše souhlasím...
Tak bavíme se podle mého o nesrovnatelných komoditách. Člověk, který přestane jezdit autem, prostě použije jinou formu přepravy - MHD např.. Tj. díky zvýšení ceny dochází k tomu, že provede kalkulaci, ve které poměřuje faktory měřitelné (náklady, úspora času) a faktory neměřitelné (pohodlí, flexibilita apod.). U školy se jedná naopak o zásadní "investici" a v tomhle případě by měl dotyčný provést kalkulaci spíše dlouhodobou - přičemž myšlenka teoretická je taková, že když do toho dotyčný bude muset vložit peníze, tak si vybere pečlivěji. Mnoooo, a o tom mám své pochybnosti.
|
|
|
Jsem studentem ČVUT FD. Skripta se dají půjčit v knihovně za jednorázový poplatek 10Kč za registraci. A stejně na většinu předmětů nejsou třeba. Na koleji nejsem, ale spolužáci co jsou tak platí okolo 3tis./měsíc s tím, že máme jen Po-Čt, a samozřejmě jídlo, ale jedli by i doma předpokládám :-) Pokud přetáhnu období hrazené státem, což je vždy délka oboru + rok navíc, tak bych platil 29-30tis. za semestr.
|
|
|
Technická: Univerzita obrany možná je prapodivná a nabízí studium obskurních oborů, ale rozhodně není soukromá a neplatí se tam školné.
Proč je tomu právě naopak?
Inu proto že je STÁTNÍ - jako jedna ze DVOU opravdu státních VŠ (druhá je Policejní akademie), ostatní nesoukromé jsou tzv. "veřejnoprávní".
Takže tamní studenti jsou snad dokonce vojáci ve služebním poměru a za své studium pobírají žold...
|
|
|
normální vojenská akademie, no
|
|
|
Nějaké "kapesné" pobírají ale pokud vím, tak když nedostudují tak to másí vrátit zpět. Ale je to info z druhé ruky.
|
|
|
10tKČ(+-, tohle mě moc nezajímá), ubytování zdarma s interfernetem/10mbit myslím/.
Když ukončí studium a budou dále u sboru, tak nic vracet nemusí - ale 100 % jistoty tam nemám, je to eném můj pocit a něco v paměti mi říká, že jsem to tak možná kdysi kdesi slyšel... ale taky jsem slyšel, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí a že máme být multikultifree :)))). Jestli si vzpomenu, zeptám se zítra človíčka, co na ÚnObu studuje :-) (moje paměť je značně krátkodobá :D)
|
|
|
většinou se musí zavázat, že po absolvování budou nějaký čas pracovat u firmy, co jim to zaplatila. to je celkem standardní smlouva pro studium při zaměstnání
|
|
|
Já myslel tu situaci, kdy je vyrazí pro nedostatečné znalosti, nesložení zkoušky - ale nikoliv pro hrubé porušení vztahu(že by řpišli nalití do práce(= školy)) nebo z fyzické nezdatnosti(vyrazí je kvůli tělocviku :D). Pak bych si troufnul říci, že si je nechají u sboru(pokud chtějí), je to pro ně levnější řešení, než z nich páčit několikaměsíční žold :-). S nějakým odpadem musí mít zkušenosti, některé obory mají úmrtnost fakt obrovskou.
Protože když ukončí vzdělání řádnou cestou, tak se jim, mám ten pocit, otevírá celkem slibné zařazení na místech, kde nepracuje jen tak někdo :-)
|
|
Stacilo napsat "vystudovali za delnicke penize".
Ja na jednu stranu souhlasim, ze soucasny system je spatny, ale protest (at ho vede jakakoli levicacka svoloc s jakoukoli retorikou) je v soucasne chvili proti tomu, aby se bez zmeny do nefunkcniho systemu nalily dalsi penize.
Az se bude stavkovat proti privatizaci skolstvi, to bude neco jineho.
|
|
Proč mám pocit že spousta článků se tady vyloženě jen snaží o to získat sympatie opakováním slov "Nechceme stát!", místo abych se z nich třeba dozvěděl něco novýho? To si Katoda potřebuje upevnit víru nebo co?
|
|
|
Ten pocit máte asi proto, že tomu tak opravdu je. Katodova víra je neochvějná, jak to tak vypadá. Myslím, že interpretace "nechceme stát" není tak úplně přesná. Spíš jde o " státe, dovol nám platit jen za to, co od tebe opravdu chceme koupit". S touto interpretací se taktéž zotožňuji. Line se to tu jako červená nit většinou článků. V každém oboru - školství, zdravotnictví, vnitřní bezpečnost atp.
|
|
|
Samozřejmě, že nechceme stát ;o) Znamená to, že nechceme aby nám stát bral peníze a přerozděloval je ve prospěch svůj a pár vybraných skupin. Chceme se tedy o sebe starat převážně sami a nehceme aby úřednictvo určovalo co je pro nás dobré a co špatné.
|
|
Milá Katodo, připadá mi, že ses rozmáchla příliš málo. Tvůj 30letý středoškolák už státu za studia zaplatil? Nebo snad chceš diskriminovat uričté skupiny? Je jasné, že vzdělání je soukromá investice a jako takovou by ji stát neměl podporovat. A to se týká všech stupňů škol. Od mateřských přes základní a střední až po vysoké. Přece bys nechtěl, aby žáci základních škol parazitovali na daňových poplatnících. Může nás hřát, že máme nejlepšího ministra školství v celém známém vesmíru a peníze pro resort jistě dokáže investovat dostaečně smysluplně (státní maturity a jiné aktivity CERMATu a podobné, pro spřátelené firmy zcela zásadní aktivity). Jako pravicový nedovzdělanec (předpokládám, že to je opak levicového intelektuála) jsi jistě rád, za naši pravicovou vládu. Pravicový člověk se dokáže postarat sám o sebe a to je to, co členové vlády umí nejlépe.
s pozdravem "Demagogy jakéhokoli ražení nakopat do řiti" tvůj Maf.
|
|
|
Milý Mafe, nechci tu obhajovat Katodu. Já si narozdíl od Vás obou na levici nebo pravici nehraji. Stejně tak mě nezajímá, kdo je intelektuál a kdo nedovzdělanec. Nicméně odpovím Vám v duchu pravicového člověka starajícího se o sebe. OPRAVDU BYCH NECHTĚL ABY ŽÁCI ZÁKLADNÍCH BA I MATEŘSKÝCH ŠKOL PARAZITOVALI NA DANOVÉM POPLATNÍKOVI. Nevidím totiž jediný důvod, proč by parazitovat měli. Proč musí bezdětný pár (třeba mít děti nemůže) sponzorovat jakoukoliv státní školu nebo školku, když jejích služeb nevyužije nikdy v životě. Naopak - chce - li stát tuto službu nabízet, pak by ji měl platit z odvodů rodičů, jejichž děti tuto službu využívají. Po dosažení plnoletosti by si tuto službu měly volitelně dospělí platit sami. Souhlasím s Vámi, že ministerstvem školství projdou opravu neuvěřitelné projekty. Jak je to ale možné? - no jednoduše - nedokážete totiž ovlivnit, že na tyto projekty budou přiděleny Vaše peníze. Kdybyste měl na CERMAT osobně vložit 3.000,-Kč, tak by jste se mnohem více zajímal o co jde a pravděpodobně by takový CERMAT prostě neprošel, protože by nezískal širší podporu mezi investory. A s demagogií to opravdu nezkoušejte - ta přijde na řadu až doujdou selské argumenty.
|
|
Kdyz ctu tyhle clanky tak se vzdycky sam sebe ptam, jestli autori opravdu veri, ze po zavedeni skoleneho by se jim snizilo danove zatizeni o usporene prostredky? Nebudte naivni, stat ty prachy vybere a prosere holt jinde, a vam pribudou dalsi vydaje na skolne, cili dalsi dan.
|
|
|
Prostor pro snizeni danoveho zatizeni neni nijak velky. Za predpokladu, ze by by skolne bylo, jak pise xgandalf, 10k za semestr a za predpokladu poctu VS studentu 300k, dostavame se k castce 6 miliard za rok. Statni rozpocet operuje momentalne s cca 1000 miliardami. Tj. pokud by o vyssi skolne se snizily vydaje na skolstvi ve vyssi cele castky vybrane ze skolneho, muzeme mluvit o potencialu ve vysi 6 promile, coz zajiste neni nic zasadniho.
|
|
|
Jenze stat nesnizi dane ani o to necele procento. Naopak, jak pisete vyse, jedna se jen o dalsi dan, skrytou za populisticke kydy. Predpokladam totiz, ze skolne se nebude platit primo skole a ucitelum za jejich sluzby, ale pujde statu, ktery jej pak prerozdeli.
|
|
|
Tak to vidime uplne stejne. Nicmene i ten potencial pro snizeni je rekneme nevelky.
|
|
|
Řekněme, že je to ještě o řád horší. Protože jde o podobné "přechodné období" jako na ministerstvu zdravotnictví. Budeme si hrát na to, že je správné za tyto služby platit, ale paušální daně pro jistotu zachováme, nebo rovnou zvedneme. Takže budeme platiti 2x nebo 3x za tu samou sračku bez jakékoliv možnosti volby kvality. Dokonce bez možnosti volby platit jen když službu využívám. Proto je neradno státním záležitostem důvěřovat a raději se cpát do tržního rizika.
|
|
do jisté míry rozumím Vašemu spravedlivému hněvu, neboť některé, či spíše mnohé, argumenty používané "studentskými vůdci" jsou přinejmenším nechytré a z intelektuálního průjmu profláknutých pravdoláskařů, kteří se na tématu přiživují, se normálnímu člověku musí taktéž dělat nevolno, nicméně ... nicméně to nic nemění na faktu, že se jedná o zmrdireformu z pera zmrdiministra, takto člena zmrdivlády, kterou nelze podporovat jen proto, že nesouhlasím s některými jejími odpůrci.
Závěrem svého příspěvku si dovolím citovat moudrá slova samotného D-FENSe z článku Xyzal story, který se týkal poplatků u lékaře, nicméně princip je totožný:
Je to totálně k ničemu. Je to záplata aplikovaná na socialistický systém, ovšem taková, že je sama socialistická. ... Julínkův regulační poplatek (v našem případě Dobešovo školné, pozn. aut.) je než další z dlouhé řady socialistických poplatků, které musím v socialistické zemi zaplatit, aniž bych měl jakoukoli kontrolu nad tím, co (a zda vůbec něco) za ty peníze dostanu, zde ještě navíc okořeněný tím, že platím socialistickou zdravotní daň (v našem případě daně obecně, pozn. aut.)
www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2008050402
|
|
|
Přesně. Souhlasím také s Redguyem z předchozího vlákna - myslet si, že zavedením školného stát sníží nějak daně je optimismus hraničící s pošetilostí.
Druhá strana školného je ovšem ta, že v USA (kde se ovšem i v přepočtu na průměrnou mzdu pohybují platby za některé školy řádově jinde než u nás) si na "lepší" školy jako číšník také nevyděláte (zvláště ne dnes!), alébrž jí zaplatíte půčkou. U nás by to také šlo, ale jak motivovat banky k takové půjčce? Samozřejmě státní garancí (v opačném případě by se IMHO vytvořila před stabilizací trhu politicky neúnosná situace - a to si žádná ze dvou kmotrstran nelajsne), která také něco stojí, takže se teoreticky může stát, že studenti budou nejenže platit školné, ale daňová zátěž se ještě zvýší o náklady na danou garanci. Fail.
|
|
Pokud jsem dobře spočítal věk (přece jenom jsem VŠ student), tak katoda dostal od státu/firmy při nástupu byt. A pokud teda všichni nad 50 nejsou senilní tak bývalo normální, že sebevětší jelito po škole nebo vojně dostalo práci. A málem bych zapomněl na novomanželskou půjčku, neplacené jesle a školky..
Opravdu se mám stydět, že jsem studoval za peníze daňových poplatníků? To se víc sydím za to, že tu chci po škole zůstat místo abych hledal štěstí mimo EU.
|
|
|
tenkrát byl socialismus, šílená doba, chcete se k tomu vrátit? Nebo snad dokonce Katodovi závidíte, že musel žít v té šílené době?
Katoda dostal byt (možná nedostal, myslím, že někde psal, že je v družstevním, ale to není důležité) tam kde směl pracovat, práci dostalo každé jelito, ale každému určili, kde bude pracovat. Jesle a školky byly neplacené, protože nebyla žádná mateřská, dítě se umístilo do jeslí a tradá do práce. Být s dítětem doma budilo značnou nevoli systému, protože nebyla záruka, že bude vychováno správně. Novomanželská půjčka byla prima až na to, že moc nebylo co kupovat. A takových "vymožeností" bylo víc, opravdu máte co závidět. :-))
nemusíte se stydět, že studujete za peníze daňových poplatníků, ale měl byste se stydět, pokud se toho budete domáhat. Opravdu není žádný důvod aby daňový poplatník někomu platil školu. Taky by se vám nelíbilo, kdybych vám nadiktovala, co všechno mi budete platit.
|
|
|
Možná, že to pan Beran myslí opačně: i já u jsem celkem otrávený z neustálého žvatlání typu "vystudoval jsi zadarmo, tak drž hubu a nemluv o školném".
|
|
|
možná, ale možná by nebylo od věci se zamyslet, jestli to vlastně není tak trochu úmysl. Daňový poplatník bude střečkovat, že má platit někomu studia a studenti budou střečkovat, že nechtějí platit školné a v tom všem se nám nějak ztrácí, že stát nás bude jedny nebo druhé nebo ideálně úplně všechny drbat až na dřeň. A místo abychom se začali nějak smysluplně bránit, budeme se štěkat co komu a kdy stát zaplatil a kdo by se měl stydět víc a kdo míň. :-(
lepší by bylo, kdyby pan Beran přišel s nějakou ideou, jak to řešit lépe. Stejně jako studenti, lékaři a další, kteří nepochybně přijdou s řevem.
|
|
|
Na druhou stranu - jaké řešení? Studium není zadarmo, takže ho někdo musí zaplatit. Buď dotyčný student, nebo daňový poplatník, nebo něco mezi. Myslet si, že v ČR bude zaveden systém, kdy všechny školy budou stoprocentně soukromé, popř. financované jen z peněz daňových poplatníků je hloupost. To nechce prakticky nikdo (bohužel, ale je to tak), protože je tu prostě zakotvená ta myšlenka "student = budoucnost národa". Takže vlastně není moc o čem se bavit, maximálně o tom, že si student v rámci zvýšení morálky "něco připlatí" (o hrazení plných nákladů na studium nelze mluvit!), takže jsme zase u analogie regulačních poplatků se školným. Zbytečné.
|
|
|
jediné smysluplné řešení jsou soukromé školy. Plně financovat ze státního už je možná neudržitelné a nebo taky není, ale to se zjistit nedá, jak se někam lejou státní peníze, vždycky tam dochází ke zbytečnému plýtvání. Část zaplatit na školném a část dofinancovat ze státního je totéž, vždycky se bude plýtvat a vždycky se budou požadavky na finance zvyšovat. Ani jedna z těchto variant nemá naději na úspěch, dříve nebo později to stejně bude neudržitelné, spíše dříve než později.
ideálně soukromé školství a začít by se dalo právě u těch vysokých škol. Pak bychom mohli pokračovat ke středním a pak základním. Možná by mohla nějaká obec/město částečně nějakou školu ve svém regionu podporovat z důvodu místní potřebnosti. Ale nebyla by to povinnost a nehradil by se plný provoz.
|
|
|
To není smysluplné řešení, to je naprostá utopie.
V podstatě to předpokládá opravdu totální "zrušení" státu a veškerých jeho pravomocí, s čímž mimochodem operuje i Katoda. Takže je fajn, že by takovej stav všechno vyřešil (opravdu??), ale vzhledem k tomu, nakolik je pravděpodobnej, bych to viděl jako scénář někde v oblasti science fiction.
|
|
|
proč je to utopie? Velmi často to bývá utopie, protože si to lidé jen neumějí představit. Proč by si nemohl student svá studia platit sám? Případně mu mohou pomoci rodiče a prarodiče, co je na tom divného. Nakonec jak už bylo uvedeno v jiné diskuzi, on ta studia zpeněží.
|
|
|
Nevím, hmmmmm, třeba jestli to nebude tím, že se nikde a nikdy zatím dlouhodobě nepodařilo zrušit stávající státní zřízení bez toho, aby v krátkodobým horizontu nebyl nahrazenej nějakou jeho obdobou?? Říkejme tomu odhad na základě zkušenosti. A za druhé hlavně proto, že jak už tu bylo uvedeno, tak intelekt a rozvržení veřejnosti je poplatné Gaussově křivce. A v rámci této Gaussovy křivky tady budete mít pořád jakousi většinu, která je apriori proti něčemu takovému (ještě bych věřil tomu, že to částečně bude hrazeno u VŠ, ale SŠ a ZŠ? Ale no tak, tomu sama nevěříte)
Jasně, hypoteticky se může stát, že za pár let bude várka a v následujícím postapokalyptickém světě něco takového bude fungovat. Nicméně se obávám, že tam mi budou znalosti z VŠ na nic, takže bych měl asi urychleně dohrát poslední Fallout...:-))
|
|
|
zrušit stávající zřízení se nemůže podařit, protože stávající zřízení to neumožní. Politici a spol. by byli sami proti sobě. A lidé to mají tak natlučené v hlavách, že nebude cesty zpět. Přesvědčit lidi je hrozně snadné.
já nevěřím tomu, že se podaří přesvědčit lidi, ale nemám důvod nevěřit, že by to nemohlo fungovat. Nikdo a nic mě zatím nepřesvědčil - jo, já vím nikde to tisíc let nefungovalo, takže to fungovat nebude. Ale to není důvod, taky by mi kdysi moje prababička mohla říct, že nemůžu mít bezdrátový telefon, protože to není možné a nebude to fungovat, o netu nemluvě.
nakonec SŠ a ZŠ už je hodně částečně hrazeno, čím dál tím víc věcí se přesouvá na rodiče a ti čím dál tím víc věcí platí. Jen je otázka proč doplácet co škola/kraj/stát poručí a neplatit to rovnou všechno a státu/kraji nedávat nic.
proč zrovna válka? Proč ne třeba krach státu.
|
|
|
Já jsem otrávený jak o školném rozhodujou lidi co měli po škole všechno kromě svobody a banánů. Mít po škole jistou práci a bydlení tak těch 200 000 kč za školné klidně dám.
|
|
|
To jistě, ale kdo by zaplatil ty náklady na to bydlení atd. - takový způsob myšlení vede k socialismu, s tím děte k šípku. Já také studoval bez školného a přesto se vůbec necítím za to vinen.
|
|
|
Jestli náhodou ti, kdo o školném rozhodují, neměli po škole už i tu svobodu a banány. Vždyť od roku 89 uplynulo 22 let. Většina dnešních 45letých už si "šíleného režimu" příliš neužila.
|
|
|
všechno kromě svobody a banánů? Víte vůbec o čem mluvíte nebo jen tak blábolíte z hladu?
mít jistou práci, pod tím si představujete co? Že vás každý zaměstná bez ohledu na to co umíte, víte a zda jste vůbec ochoten a schopen pracovat? Jaký studujete obor, že nemáte jistotu práce po škole?
a tu jistou práci a jisté bydlení pro každého by taky měl zaplatit daňový poplatník nebo kde by se to tak najednou vzalo? No to je jedno, vaše socanské představy jsou mimo čas a prostor a s takovou se nepochybně toho všeho jen bez banánů a svobody brzo dočkáte, protože čím víc daňový poplatník bude muset platit na socanské výmysly, tím hůř na tom budeme.
|
|
|
Já neříkám že tohle všechno chci. Ale sere mně, že o školném rozhodují ti co tohle měli. A že tohle měl i katoda, který se podepsal pod tenhle článek.
A ať tu planě nepindám, zkusím spáchat nějakou smysluplnou ideu. Ať nejsem jedním z těch co umí jenom blbě pindat.
|
|
|
rozhodovat by měl ten, který platí. To Katoda splňuje. Nemůžete za něj rozhodovat, že bude platit vyšší daně, protože vy potřebujete - teda v tom dnešním socanském bordelu to možné je, ale není to správné.
|
|
|
Pokial je nazor "VS znamena vyssie prijmy" co sa tiahne touto diskusiou aj diskusiou k predchadzajucemu clanku pravdivy, tak sa nic nedeje. Pan beran VS dokonci, zacne pracovat a platit hadajte co, kefalin? Zacne platit dane. Dane ktore by podla nazoru vseobecne rozsireneho na tomto webe mali byt vyssie ako je bezne, ze?
Z pohladu eraru ide v pripade financovania vysokeho skolstva jednoducho o investiciu. Full stop.
|
|
|
A co když v rámci svobodného pracovního trhu hned po škole zmizí pracovat za hranice a daně bude odvádět třeba ve Francii?
|
|
|
Pokud Katoda v minulosti získal jistou výhodu a nyní její získání chce upřít ostatním, zdá se mi to trochu neférové.
Jiným řešením než školné, nespravedlivým ale zase na druhou stranu, by bylo například stanovit, že např. za každý dokončený rok VŠ studia budou všichni (i ti, kteří již dávno absolvovali) platit např. o 1 % (pozor, ne o 1 procentní bod) vyšší daně.
Netvrdím, že takové řešení by bylo lepší, ale shodit argumenty o nespravedlnosti navrhovaného řešení vůči budoucím studentům jako žvatlání, se rozhodně nedá.
|
|
|
ono by to šlo shodit tak jako tak, protože Katodovy podmínky byly nesrovnatelné. Umístění na práci do horní dolní zadele podle toho jaký je tam třeba obor, ubytování u někoho místního v nájmu, v horším si svépomocí vybudovat zemlajnku a k tomu nástupní plat ve výši almužny, pokud dobře odhaduji Katodův věk tak se dostal max na 1000 hrubýho měsíčně, rozhodně to nebylo na nákup bytu a auta a podobných trachtací, kterých se dnes domáhají mladí. Shodila jsem argumenty, protože Beran prostě neví o čem mluví.
ale hlavně někdy se ten socialismus prostě utnout musí a když se budete ohánět tím, že těm před tím taky platili, tak to neutneme nikdy a pojedeme pořád dál a dál až do . . .
|
|
|
Tu dobu jsem nezažil, takže nemohu soudit, ale znám i lidi, kteří si nijak zvlášť nestěžovali (a nebyli to komunisti). Statisticky významný vzorek ale nemám, takže z toho žádné závěry dělat nebudu.
Druhou věcí je, že těch, kdo zažili takto drsné podmínky, už mezi ekonomicky aktivními (a mezi těmi, kdo rozhodují) je menšina. Dnešní 45letý už končil VŠ po převratu a ani ti o něco starší na tom jistě nebyli až tak špatně, jak líčíte.
Pokud je ale hlavním argumentem to, že změny je udělat potřeba a bohužel, když se kácí les, létají třísky, pak by bylo záhodno místo povýšeneckého "Mlčte, hloupě žvatláte!" vyargumentovat, proč navržené řešení je nejlepší reálně možné, a tímto řešením postiženým se alespoň omluvit.
|
|
|
Bezva - a teď si představte, že naprostá většina těch, kteří platí, jsou proti soukromému školství a chtějí mít školství státní. Takže na základě presumpce "rozhodovat by měl ten, který platí" a na základě toho, že Katoda a vy jste v menšině, se Katoda může rozhodovat jak chce, ale bude mu to houby platné.
|
|
|
to je fakt, jsme v menšině. Na druhou stranu je více než zřejmě, že tudy - cestou všeho státního a placeného z daní - cesta opravdu nevede. Na daních nemůžete vybrat nekonečně mnoho a po penězích řvou ze všech stran, hasiči, policie, úřady, školy, lékaři, dopravní podniky, dráhy, divadla, muzea, silnice, dálnice . . . . to prostě nezaplatíme.
(všechno státní a placené z daní už tu bylo a nebyl to žádný ráj na zemi, Katoda ví o čem mluví)
|
|
|
Přesně - to máte stejnej paradox, jako že hospodářství musí za každou cenu stoupat, nikoliv stagnovat nebo nedejbože klesat.
Ale zase, Vy se na to díváte optikou určité logiky a řekněme i matematiky, jenže těch faktorů je tam tak velké množství a mají tak velký vliv, že je prostě nejde zanedbávat. Hypoteticky když zrušením státu (nebo jeho větší části) zrušíte jakýsi model přerozdělování, dojde v logickém důsledku k tomu, že malá část obyvatelstva se bude mít lépe a velká část obyvatelstva se bude mít znatelně hůře. A co asi myslíte, že ta velká část, která třeba bude přežívat na hraně a nebude mít co ztratit, udělá? Jasně, naserou se a půjdou to vzít tý menšině, která je na tom lépe. A jsme zase na začátku.
Takže i když hypoteticky Váš model funguje (nechť si každý dělá, co chce a každý nechť je svého štěstí strůjcem), tak prakticky samozřejmě fungovat za stávajících podmínek nemůže. Zase , podívejte se do historie, dlouhodobě tenhle model nikdy nikde reálně nefungoval, nakonec se to vždycky přetransformovalo v jakési mocenské hierarchické zřízení. (zase vynechme extrémy typu Afrika, kde si myslím, že si můžete dělat v pralese někde cokoliv a na daně Vám každej kašle, že?)
|
|
|
když bude hospodářství stagnovat nebo klesat, budou na tom současní vysokoškoláci špatně. Školy na tom budou taky špatně, protože těch peněz bude málo, takže vysokoškolák bude na přednáškách jedním ramenem podpírat školu, aby mu nespadla na hlavu a v mezičase poslouchat nějakého polovzdělance, protože nikdo jiný tam přednášet nebude.
. . se bude mít . . . ?? Ono tomu tak není? Malá část se má výrazně dobře, pak něco málo lidí se má snesitelně a velká část už je na tom docela špatně. Zatím se nenasírají, ale zkuste jim ještě zvýšit daně a snížit platy a pak se uvidí.
jak dlouho funguje státní školství? Já jen k tomu, jak něco dlouhodobě funguje takže je to bezva a až vyřešíme, jak dlouho je můžeme řešit to fungování.
Afrika je extrém z úplně jiného důvodu, ale to bych vynechala.
|
|
|
Což můžu potvrdit, jenom jsem chtěl naznačit, že prostě není možné mít donekonečna stoupající hospodářství.
Bráno čistě pragmaticky. Většina z nás žije na určité úrovni, tj. má bydlení, rodinu, co k jídlu, televizi, rádio, počítač, práci. Z tohodle hlediska jsme na tom pořád relativně dobře, takže nemáme nutkání vzít klacek a jít někoho praštit po hlavě, protože se má líp. Jenže když se VELKÁ skupina lidí dostane do situace, kdy nebude mít kde bydlet, nebo nic k jídlu, tak jim to začne být poněkud jedno a začnou si klást otázky typu "proč já tady mám hladovět, když támhleten má barák se zahradou a jídla má dost?". Přičemž to není příliš politická záležitost, ale je to čistě lidský.
Jakési "státní školství" funguje s různejma modelama docela dlouho, například bych to mohl počítat od roku 1347, kdy byla založena Univerzita Karlova a prakticky po celou dobu byla pod patronátem státu/království nebo církve (v každém případě nebyla soukromá).
|
|
|
jenom jsem chtěl naznačit, že prostě není možné mít donekonečna stoupající hospodářství.
Ale jiste, ze je. To uz je udelem cloveka, vylepsovat, hledat nove moznosti. Samozrejme to nemuzete prepocitavat na jednotky hrubeho domaciho produktu, ale nejaky rust subjektivniho uzitku tam musi byt vzdycky.
|
|
|
Jistě, když to berete takhle. Ale stejně jako se například fyzikální veličiny uvádějí v jednotkách SI, tak se růst nebo pokles hospodářství uvádí v závislosti na HDP, takže jestliže napíšu, že růst hospodářství je dlouhodobě neudržitelný (a uznávám, není to příliš přesné, ale nejsem ekonom..:-)) ), tak tím bylo myšleno růst HDP.
|
|
|
nějak nedokážu pobrat tu složitou myšlenku, že se zrušením státu přijdou lidé o bydlení, jídlo, televizi, počítač, rádio a práci. Můžeš to nějak upřesnit? Tohle všechno většině lidí zajišťuje stát? Nebude stát a většina domů bude prázdná, jen tu a tam si někdo bude dobře žít v domě se zahradou s dostatkem jídla? A kde ten dostatek jídla vezme a kdo mu postaví ten dům a budou to ti lidé dělat zadarmo? Nebo nebudou pracovat, protože nebudou moct platit daně? Jak to tedy je?
|
|
|
Ale to víte, že můžu.
1) Zkuste si třeba tipnout, kdo je největší zaměstavatel v ČR?
2) A kolik lidí myslíte, že žije díky různým "dávkám", které dostávají od systému?
3) Kolik lidí je přímo nezaměstnaných a jsou na systému přímo závislí?
Jenom tyhle tři skupiny vám dají kolik, hmmmm řekněme 25% populace? Máte pocit, že je to málo?
Pozn: A to pořád řešíme jenom sociální otázky. Neřešíme otázky vymahatelnosti základních principů, neřešíme otázky soukromého vlastnictví - oblíbený příklad - někdo by Vám vlezl do domu a prohlásil by ho za svůj. Máte pocit, že to je nereálné? A proč? A co proti tomu uděláte?
Tu poznámku nechte prosím bez odpovědi, to byl jenom rétorickej povzdech, protože tohle by se to zase zvrhlo..:-))
|
|
|
25% není většina nebo chci vrátit školné. ;-)
říkal jsi většina, ten zbytek nepřijde o práci, dokonce možná naopak, protože dnes je největší bolest zaměstnavatelů drahý zaměstnanec a drahý je kvůli státu . . . a ten člověk v zahradě s dostatkem jídla bude také potřebovat zaměstnance, někdo mu bude uklízet, někdo vařit, někdo se starat o zahradu.
když mi někdo vleze do domu budu se bránit, stejně jako dnes. Když ti někdo dnes vleze do domu tak co uděláš? Budeš se s ním roky soudit nebo myslíš, že dnes se to stát nemůže. Může, dokonce se to stalo, zfalšovaný zápis v katastru a bylo to na roky soudů. Státu je totiž nějaká vymahatelnost dost jedno a bude hůř, už zase plánují vyvlastňování. Nejspíš jsi ještě žádný takový problém neřešil, jinak bys věděl, že je to jen jakýsi slíbený závazek, skutek utek.
(myslela jsem, že si tykáme, pokud se pletu, omlouvám se, beru zpět a všechna "ty" si změň na "vy")
|
|
|
V pohodě, akorát jak odpovídám na víc reakcí najednou, tak v tom tykání vykání ztrácím docela přehled, takže moje omluva.
Navíc, já nepsal o většině – já psal o velký skupině lidí, což určitě něco takového je. V podstatě stačí potom pár šikovných demagogů (za určitých podmínek i jeden) a máme na průšvih zaděláno. Příkladů je v historii víc než dost, poslední s hodně fatálníma následkama cca nějakých 80let zpátky, nevidím jediný důvod, proč by se něco podobného nemohlo zopakovat.
Navíc tady pořád narážíme na jeden problém. Skupina je vždycky silnější než jedinec. Takže si představme situaci, že by opravdu došlo ke zrušení/roztříštění/likvidaci státu – klidně i pokojnou cestou (vím, ale já mám pohádky rád). Každý si bude dělat co chce, bude si hrát na svým písečku. Řekněme, že se najde skupina lidí, které to nebude vyhovovat – třeba dnešní voliči ČSSD, co já vím..:-)). Tahle skupina se někde zformuje, a časem začne růst – ať už přirozeně, protože k ní budou přitahovaný lidi, kterým podobné uspořádání vyhovuje, nebo expanzivně, čili tak, že někoho ve skupině napadne úderný slogan v duchu „Vyber si. Buď se přidáš dobrovolně, nebo ti nakopem zadek“. Jsme na stránkách, která definovala základní pojmy zmrdologie. Je nepochybný, že do vedení dané skupiny se dostanou zmrdi, protože to je jejich přirozenost. Následně si dovolím hypotetickou extrapolaci. Vytvoří se kontraskupina, která bude obsahovat lidi, kteří chtějí zachovat ono „hraní na svém písečku“. Pouze otázka času, než vedení této skupiny převezmou jiný zmrdi a začnou skupinu formovat k obrazu svému.
Abych citoval z jedné knihy.
„První a základní pravidlo. Lidé jsou hloupí. Lidé jsou hloupí, když někdo má tu správnou motivaci, tak téměř každý uvěří téměř všemu. Protože lidé jsou hloupí, budou věřit lži, protože chtějí věřit, že to je pravda, nebo protože se bojí, že by to mohla být pravda. Hlavy lidí jsou plné znalostí, faktů a názorů. Většina z nich je nesprávná, jenomže oni si myslí, že jsou všechny pravdivé. Lidé jsou hloupí, jenom zřídka dokážou objevit rozdíl mezi lží a pravdou, přitom si však věří, že to dokážou, takže je ještě lehčí je oklamat.“
Těžko bych to dokázal napsal lépe. Takže i když obdivuju tvoji vizi, kde si každý dělá, co chce, všichni se chovají racionálně a všechno je řízeno na principu nabídky a poptávky, tak si myslím, že to je nereálná fikce. Ano, možná se k tomu někdy lidstvo jako takové propracuje, ale dost těžko se toho my dožijeme.
Ad problém právní vymahatelnosti – při vší úctě, znám dost případů, kdy na základě právní a skutkové vymahatelnosti bylo rozhodnuto v souladu s právem a vlastnickými nároky. Jasně, vždycky mi můžeš oponovat víceméně ojedinělými případy (bráno z celkového počtu), kdy tomu bylo přesně naopak, ale teď se tady bavíme o principu, tj. jestli mít právní vymahatelnost, která ovšem není perfektní (v některých ohledech bych mohl použít i jiné, sprostější termíny), nebo nemít právní vymahatelnost vůbec. (někoho zabiješ, a vo co jde?)
|
|
|
Ad druhý odstavec. Strojař co za pár měsiců pozná situaci na trhu práce. Ale zatím to vidím pozitivně.
|
|
|
Katoda dostal byt (možná nedostal, myslím, že někde psal, že je v družstevním, ale to není důležité) tam kde směl pracovat, práci dostalo každé jelito, ale každému určili,
Na druhou stranu teď, když by se člověk i chtěl přestěhovat, tak u dost firem nemá šanci, protože je zdaleka...
|
|
Faktická poznámka: Mgr. Pavel Troubil JE studentem (doktorským studentem). Předsedou Studentské komory Akademického senátu se pravděpodobně stal proto, že si ho minulý rok zvolili sami studenti (tajná elektronická volba, detaily tohoto procesu ale neznám). Z veřejných zdrojů můžu nabídnout jeho stále existující "volební" stránku: http://www.fi.muni.cz/~xtroubil/ (konec faktické poznámky)
> Na základě čeho na tohle pan Mgr. Troubil přišel? Nechtěl by nám to objasnit?
A já se zase ptám: Na základě čeho pan Katoda přišel na pochybnost o studentství Mgr. Troubila? Nechtěl by nám to objasnit? (Existenci závěrečné práce neberu jako důkaz konce všech studií dotyčného. Dále: Mgr. Troubil Vám zřejmě nic neobjasní, nebude-li vědět o tom, že něco objasnit má. Pro vyžádání objasnění doporučuji použít e-mailovou adresu dole na uvedené stránce.)
A teď zase vážněji:
> No, nerozumím tomu a nebudu se do toho plést.
Pak tedy nechápu proč to vůbec zmiňujete. Při čtení těchto vět o Mgr. Troubilovi nabývám dojmu, že jejich účelem je využít nesprávně podložené a nesouvisející pochybnosti k představení dotyčného jako někoho, s kým se čtenář přece rozhodně nechce ztotožňovat. (No to přece musí bejt ňákej funkcionářskej prevít, když mudruje nad studentama a sám student néni! Píše to tu Katóda, tak to bude pravda! No né?)
Dále: 6 ze 7 Vašich zdrojů vede na server iDnes. Vy těm informacím opravdu věříte? (Sami zúčastnění studenti nechápou, kde to ti "novináři" berou.)
|
|
"Při praktickém výcviku (určitá oblast řízení provozu v dopravě) probíhajícím formou poněkud složitějších počítačových her"
Pane Katodo, co to ráčí být v reálu? Zajímalo by mě to absolvovat, pokud to teda není Transport Tycoon :)
|
|
|
Podle dřívějších článků si troufám tipovat ŘLP nebo něco příbuzného. Obávám se, že pouhý zájem by k absolvování nestačil.
|
|
Možná je problém (což si Katoda neuvědomil) v současném trendu natlačit do VŠ vzdělání značnou část populace. Vypadá to sice mediálně hezky, ale jsou to zbytečně vynaložené výdaje na vzdělávání nedostatečně inteligentních lidí. Hlavním výstupem takto absolvovaného VŠ vzdělání je titul uplatnitelný na trhu práce, nicméně společenský přínos těchto vysokoškoláků je mizivý. Z tohoto pohledu se mi Katodova argumentace jeví jako logická.
Avšak v původním konceptu vysokého školství bylo vzděláváno jen několik nejinteligentnějších procent společnosti a náklady na jejich vzdělání se pak celé společnosti bez problémů vracely.
|
|
|
Hlavním výstupem takto absolvovaného VŠ vzdělání je titul uplatnitelný na trhu práce, nicméně společenský přínos těchto vysokoškoláků je mizivý. Z tohoto pohledu se mi Katodova argumentace jeví jako logická.
Avšak v původním konceptu vysokého školství bylo vzděláváno jen několik nejinteligentnějších procent společnosti a náklady na jejich vzdělání se pak celé společnosti bez problémů vracely.
Záleží přeci na poměru nabídky a poptávky na pracovním trhu.
Představa toho, že školy by měli produkovat jenom geniální absolventy je v dnešní době scestná. Samozřejmě jistá procenta geniálních vědců tam musí být, ale absolvent, který bude třeba řešit ISO normy nebo bude třeba pracovat na pozici výrobního technologa potřebuje úplně jiné duševní vlastnosti než jak je chápán pojem inteligence mezi běžnou veřejností...
|
|
|
Jenže na to taky dřív nepotřeboval vysokou školu. ;)
|
|
|
Nezlobte se na mne, ale scestny je zejmena stav, kdy o ucelu vysokeho skolstvi hovori nekdo, kdo dokaze napsat "školy by měli".
|
|
|
Samozřejmě, že "školy měly"... Ano, tenhle překlep by se stávat neměl....
|
|
|
Záleží přeci na poměru nabídky a poptávky na pracovním trhu.
To je samozřejmě omyl. Není přece prakticky možné, aby školství pružně reagovalo na požadavky firem, protože na to doplatí obě strany. (mimochodem, podobná situace je v současnosti). V současné situaci je díky systému placení škol pro školu krajně sebevražednej tah vyházet valnou většinu studentů, který by jinak na VŠ neměli co dělat. Takže aby na ně dostali peníze, tak si je tam samozřejmě nechají a dotyční dostanou titul. Výsledek je takový, že:
BSc - to má dnes prakticky každej, někdy mám pocit, že i trafikantka, u který si občas kupuju noviny
Ing. - taky devalvoval, dnešní výstup ze škol je opravdu směska lidí, u kterých mám pocit, že by toho Ing. měla mít tak desetina
PhD. - některé školy nebo fakulty se v tom zhlédly, takže s tímhle titulem může vylézt z jedné fakulty třeba 50 doktorů (dřív taky nepředstavitelný, tohle byla tak trochu elita, která se zaměřovala hlavně na výzkum apod.)
Jakžtakž se ještě držej MUDr., situaci na právech bohužel neznám. Tituly typu MBA vůbec neuznávám.
Nicméně výsledek je takovej, že zaměstnavatel, kterej touží po někom s titulem, má široký výběr, ale bohužel nemá zaručenou kvalitu, která byla dřív přece znatelně vyšší.
|
|
|
Výsledek je takový, že:
BSc - to má dnes prakticky každej, někdy mám pocit, že i trafikantka, u který si občas kupuju noviny
Ing. - taky devalvoval, dnešní výstup ze škol je opravdu směska lidí, u kterých mám pocit, že by toho Ing. měla mít tak desetina
PhD. - některé školy nebo fakulty se v tom zhlédly, takže s tímhle titulem může vylézt z jedné fakulty třeba 50 doktorů (dřív taky nepředstavitelný, tohle byla tak trochu elita, která se zaměřovala hlavně na výzkum apod.)
Samozřejmě záleží z jaké školy titul je. Třeba stav většiny soukormých škol je dosti tristní.
Není přece prakticky možné, aby školství pružně reagovalo na požadavky firem, protože na to doplatí obě strany.
Dle mého názoru to lze, ale to by musely školy a průmysloví partneři CHTÍT a SPOLUPRACOVAT. Alespoň u nás na škole je situace taková, že pro pedagogy je jednoduší se na to vysr** a hlavně protlačit granty pro GAČR či MPO..atd. Průmyslový partner by zase chtěl, aby aby se jim, když ho v tu chvíli, potřebují urodil absolvent, který bydlí km od jejich výroby/vývoje a má praxi cca 5 let s vývoje či výrobou a pracoval s nástupákem 18 - 20 kkč. Kromě pár výjimek je většinou tento přístup. Já myslím, že to změnit lze, ale to by obě strany nesměly volit nejjednodušší řešení.
Nicméně výsledek je takovej, že zaměstnavatel, kterej touží po někom s titulem, má široký výběr, ale bohužel nemá zaručenou kvalitu, která byla dřív přece znatelně vyšší.
Přiznám se,že z výběrových řízení se mi v téhle republice zvedá žaludek. Když jsem po magisterském stupni hledal zaměstnání v oboru, tak hlavním rozhodovacím parametrem bylo místo bydliště, pohlaví, samozřejmě známí a pak až mé znalosti a schopnosti.. Samozřejmě nepopírám, že třeba v Praze funguje trh práce normálněji. Ona personální politika není prdel, dost firem na to kašle a pak je problém.
PhD. - některé školy nebo fakulty se v tom zhlédly, takže s tímhle titulem může vylézt z jedné fakulty třeba 50 doktorů (dřív taky nepředstavitelný, tohle byla tak trochu elita, která se zaměřovala hlavně na výzkum apod.)
Já bych řekl, že je to jenom jiná cesta životem a další titul více svíti. Třeba spolužaci, co zůstali v praxi si znalosti rozšiřují dalšími kurzy, školeními atd a titul z toho nemají. Nemyslím, že by na tom byli hůře než ti s PhD.
|
|
|
Před pár lety jsem vytvořil takovou pyramidální teorii vysokého školství. Ve funkční (technické) společnosti je pár vědců a géniů na samém vrchu (top-level) - výzkum (třeba světelná elektronika, nanomateriály pro procesory atp.). To by byli doktoři.
Pod tím vysokoškoláci (high-level) - vývoj - kteří za použití výsledků výzkumu projektují stroje, služby atp (třeba konstruují počítače nebo navrhují složité obvody).
Potom odborní středoškoláci (mid-level), kteří ony stroje opravují, nastavují a dělají méně komplexní programování a vývoj atp. (třeba správci sítě, programátoři mikrokontrolerů atp.)
No a dole lidi se základním vzděláním (low-level), kteří ony stroje obsluhují. (Služby a ouřadové, pocházející z ne-technických, resp. humanitních škol a oborů existují zcela paralelně k tomu).
My ale máme za cíl pětiletky, aby byli "všichni doktoři a nikdo dělňas". Což má několik nepěkných důsledků:
1) lidi, kteří by byli spokojení jako oni mid-level "údržbáři/nastavovači"nemohou dostat adekvátní, prakticky zaměřené vzdělání - protože systém je nastaven na výrobu doktorů-teoretiků (s všeobecným rozhledem na úkor toho, co je zajímá a hodí se jim). Praktické vzdělání nabízí pouze VOŠ, ale těch je dost málo a jsou, díky systému, opovrhované.
2) Dále je na lidi bez titulu pohlíženo jako na hadr bez ceny . To vede lidi k tomu, aby se neproduktivně hlásili na VŠ ne proto, že by jim byla užitečná - ale "aby měli titul". Jen a jen kvůli tomu jde na VŠ podle mě přes 30% lidí (např. jsem znal celé IT oddělení jedné pojišťovny, které si "dělalo titul")
3) Díky tomu musí VŠ snižovat nároky - v některých oblastech. Takže de facto vychovávají ony mid-level pracovníky. Jenže díky akademičnosti (čtěte: odklonu od praxe) brzy vypadnou ti, kteří by se na mid-level hodili (a jdou do praxe) - zbydou ti, kteří se hodí na top/high-level a spousta těch, kteří se přizpůsobí obecnému, "neznalostnímu" systému. Teoretici, kteří ovšem mentálně mají jen na mid-level; díky titulu ale mají dojem, že spadli z nebe a vědí všechno nejlíp. Není to nový fenomén; už můj otec před lety na výzkumáku narazil na typa s titulem, co prohlásil že "jde dělat čistou vědu bez těch otravných fyzikálních zákonů"; tomu pak říkali "inženýr neználek" - ale dnes jsou jich stohy.
4) A posledně, vzhledem k přemnožení doktorů a inženýrů-vývojářů pro ně není dost doktorských a vývojářských top- a high-level míst, takže musí vzít s povděkem místy pro mid-level. Čímž "střední odbornou vrstvu" vytlačují dolů, na pozice obsluhy. A SOV vytlačuje obsluhy na pozice nekvalifikované pracovní síly.
Výsledek? Na VŠ se trápí spousta lidí, která by tam jinak nešla. Trh práce je systémově narušován, absolventi VŠ jsou nespokojení s platy (mají dojem, že by měli mít víc - a na high-level pozicích by měli), spousta lidí nemá práci vůbec nebo dělá něco, co je zcela mimo jejich profesi.
Ale ve statistikách se může říct "hurá, EUROSTAT právě zjistil, že máme dost vysokoškoláků na hlavu a splňujeme kvótu civilizovanosti". Hurá!
Tři čtvrti roku poté vyšla v E15 malá zprávička, kterou beru jako potvrzení své teorie:
"Vysoké školy tak v následujících letech zaplaví pracovní trh masou vysoce kvalifikovaných lidí bez praxe, o něž nemusí být na trhu zájem a budou muset přijímat méně kvalifikované práce s nižším ohodnocením."
"Zatím relativně nízký podíl vysokoškoláků v produktivním věku způsobuje, že čeští vysokoškoláci se dostávají téměř výhradně k vysoce kvalifikované práci. Počet atraktivních míst je ale omezený a značnou část absolventů čeká v příštích letech přesun na posty nižších a středních úředníků či dalších zaměstnání, která doteď dělají spíše středoškolsky vzdělaní. To se dotkne i finančního ohodnocení."
|
|
|
Když si i skladník může přečíst Vergilia v originále, proč by inženýr nebo doktor nemohli zakládat zboží ve skladu? ;-)
My když někoho nabíráme, tak na tituly zase tak moc nekoukáme, ale pokud ano, tak nejen na titul samotný, ale také na to, ze kterého pochází roku. To co dnes leze z VŠ by v některých případech za nás (v r. 1993) často neudělalo maturitu.
|
|
|
Ja nevim, ale na spouste gymnazii se maturitni otazky vubec nemeni (jen se pridala statni navic), na spoustu vysokych skol jsou prijimacky tezsi (delal jsem si cvicne otazky na prava) a co se tyce zisku titulu z vysky - treba u mediciny, nebo u prav to neni o moc lehci. Ona maturita ani v roce 1993 nebyla nic, co by zarucovalo schopnosti.Takze "...by za nas neudelalo maturitu." bych zrovna netvrdil (nerikam, ze diky tomu, co je na skolach uci a neuci jsou takovito zamestnanci na nic). Jestli to nebude i tim, ze clovek, co ma titul z roku 1993 ma vetsinou o skoro 20 let vic zkusenosti, nez soucasny vysokoskolak.
|
|
|
Jeden můj internetový známý dělal VŠCHT snad před 10 lety, pak studia přerušil a teď si to dodělává a říká, že rozdíl v náročnosti studia jsou nebe a dudy. Jistě i to může být částečně ovlivněno tou praxí, skrze kterou se mu to zdá být jednodušším, ale vzhledem k tomu co všechno píše bych mu i věřil.
|
|
|
Nerikam, ze to nemuze byt (kazdopadne, pokud dela v oboru, opravdu zkusenosti budou hrat roli, zvlast, pokud je to dobra skola), ale rikat.ze, ze dnesni vysokoskolak by mel problem i s drivejsi maturitou, kdyz ta se vubec nemeni, je ponekud zvlastni a zavani to "Pred nami nic nebylo, pak jsem prisli my, nejdokonalejsi, a po nas uz jen samej debil". Bohuzel, zazniva to tu ze vsech stran.
|
|
|
To jistě ne, podle mého je problém jinej a to je razantní snížení nároků na vysokoškoláky (rámcově vzato). Výsledek je takovej, že ze školy pochopitelně vylezou nejenom ti, kteří by tu vejšku udělali už dříve, ale i ti, kteří by dřív vylítli po jednom roce. A ta druhá skupina potom snižuje celkovou úroveň.
Jenom pro srovnání. Se studiem na inženýra jsem skončil v roce 2002. Do ročníku na obor nás nastoupilo 160, na katedře silnic nás skončilo 7. Naprostá většina lidí vypadla během prvních dvou let na matematice a mechanice, druhá várka vypadnuvších byla ocel, betonové mosty a podobné laskominy. Teď nastupuje stejný počet lidí, na katedře končí 30 lidí. Tak buď se tak zlepšila úroveň vysokoškoláků, což ale nějak nepozoruju, nebo se rapidně snížili požadavky (což naopak pozoruju celkem znatelně).
|
|
|
Otázky se na některých školách (zdaleka ale ne na všech) moc nemění, to je pravda. Co se ale mění hodně je měřítko toho, jaká odpověď se uznává na jakou známku.
|
|
|
V tom případě si tě dovolím pobavit. Podle všeho někdo v EU došel k názoru, že vysokoškoláků je moc a je nutný to omezit. Asi víš o tom, že v rámci Boloňské smlouvy (já radši salám, ale co nadělám) došlo k rozdělení na bakalářské a magisterské studium (přičemž na některých oborech je tohle rozdělení naprosto iracionální). V rámci dalšího vývoje byly stanovený kvóty, jaký maximální počet studentů může pokračovat ze studia bakalářského na studium magisterské (tj. kolik studentů školy přijmou na magisterské studium). Člověku se chce zvolat: „Vot eto těchnika“..:-))
|
|
|
Divné:
"improving education levels, in particular by aiming to reduce school drop-out rates to less than 10% and by increasing the share of 30-34 years old having completed tertiary or equivalent education to at least 40% ;[1]
[1] The European Council emphasises the competence of Member States to define and implement quantitative targets in the field of education.
ec.europa.eu/eu2020/pdf/council_conclusion_17_june_en.pdf
Možná to s kvótami na druhý stupeň terciárního vzdělání platilo dřív...
|
|
|
Strategii jsem nečetl, takže nemůžu sloužit...:-))
Já Vám pouze říkám, jaké mám informace - dle mých informací je požadavek Ministerstva školství v rámci požadavků EU na omezení počtu lidí, kteří dokončí magisterské studium a skončí pouze na bakalářském.
|
|
|
No a to je právě to divné. Ta strategie mít do roku 2020 40% lidí s VŠ vzděláním byla "transponována" i k nám, viděl jsem to na jednom tom vládním europortále. Jenže dost dobře nejde zároveň se snažit mít 40% vysokoškoláků a zároveň mít co nejméně vysokoškoláků. Tedy u byrokratů asi ano, ale stejně je to podivnost. A právě proto jsem se ptal, z jakého roku je ta vaše informace.
|
|
|
Původní záměr na snížení počtu studentů na magisterském studiu je z roku cca 2010. Nicméně pozor, s tímhle požadavkem se počítá a školy zavádají pro nově přijaté studenty parametry, na základě kterých bude prováděn výběr do magisterského studia (většinou je to prospěch, nebo testy při přijímacím řizení na magisterské studium). Zatím to u nás ale prakticky zavedeno není, protože dost dobře není možné měnit nastavené podmínky studentům během studia.
|
|
|
To není otázka geniality absolventů, ale efektivity vynalozenych nákladů na vzdělání.
Něco jako chtít na polovině populace, aby se naučila hrát na housle a investovat do toho verejne zdroje.
|
|
Nenávist čišící z článku by se dala lehce zaměnit s proletářským bojem proti imperialistickým reakcionářům. Jedni jak druzí, opravdu.
|
|
|
Se nediv, tridni boj se da prenest i na pohlavi, generace, rasu...
|
|
Xgandalf správně upozornil na to, že nemá příliš smysl bavit se obecně na téma státní x soukromé školy, ale je třeba se soustředit na tuhle konkrétní reformu. Ta přidává školám možnost, jak získat další peníze. Smysl tohoto opatření vidím v tom, že školám, jejichž absolventi jsou schopni najít si uplatnění jinde než v KFC nebo státní správě, může snížit jiné zdroje příjmů. Z mého pohledu je to tedy jen další daň pro úspěšné. Peníze z ní vybrané, ale bohužel budou putovat do stále stejného systému.
|
|
|
Tedy jakékoliv opatření v tomto systému je zbytečné.
|
|
...az na jednu vec...
PhDr. Lucie Vondrackova vystudovala tusim psychologii na filosoficke fakulte a mam pocit, ze uz nyni na danich sva studia zaplatila az az.
Dale pak jeji ucinkovani v televizi (krome verejnopravni) ze sveho plati konzumenti vyrobku, na ktere jsou v TV reklamy.
Je skoda prave podobnou demagogii zazdit jinak vyborny clanek.
PS: nejsem clenem fanklubu Lucie Vondrackove :-)
|
|
|
Inu, pokud se nejednalo o protekci par excellence, tak urcite ani nebude uplne blba, protoze psychologie na FFUK je hodne natriskanej obor...
|
|
V zásadě souhlas. Otázka ale je, co udělali studenti, a co udělala média. Slyšel jsem jednu organizátorku se rozčilovat nad tím, že média ty demonstrace označují vytrvale jako demonstrace proti poplatkům. Argumenti proti reformě v této podobě byly jiné, například: Prý se očekávají zhruba stejné výdaje státu na školství kvůli podílu na splátkách bankám a kvůli placení za studenty, kteří dluh nesplatili. Neověřoval jsem, ale pokud je to pravda, je to celkem síla.
Najdou se tam i jiné problematické věci:
* Se zavedením školného se nesníží daně. K tomu je postoj různý - "snižte daně" (můj přístup) vs. "nezavádějte školné"
* Podmínky půjček jsou nejen podle mého názoru zbytečně přesně vymezené. Osobně jsem pro smluvní volnost.
* Doplácet na půjčky ze státní kasy je taky divné, spíš by bylo lepší (když už) snížit poplatky.
* Snížení podílu studentů v samosprávě - to je dost otázka. Dosud si školy mohou v určitých mezích nastavit podíl individuálně (AFAIK 1/3 - 1/2, nově by to byla striktně 1/2). Osobně mi přijde koncept této samosprávy celkově zvláštní, ale i tady bych byl ochoten asi souhlasit, že centrální zavedení jednotných pravidel nemusí být dobré.
Jinak tady jsem to zatím neřekl: jsem jednoznačně pro školné jako takové. Aspoň u nových studií. Říkám to z pozice studenta bakalářského studia, který ještě hodlá pokračovat na magisterském. Ideální by bylo naplánovat postupnou úplnou odluku VŠ od státu.
|
|
Výsledkem zavedení školného bude, že se na školách budou poflakovat dětičky z bohatých rodin, které jejich rodiče zasponzorují, zatímco chytří studenti z chudých rodin nebudou moci studovat. (Abyste mi rozuměli: netvrdím bohatý=blbý a chudý=chytrý, nicméně zavedení školného v podstatě tvrdí přesně opačné rovnosti).
Vzdělání rozhodně není totéž co geniální nápad, na kterém můžu vydělat miliony. Pokud se na absolvování VŠ díváme jako na investici do budoucna, pak je to investice pro jednotlivce velmi vysoká a nejistá. Je třeba si uvědomit, že vystudování VŠ trvá zpravidla 5 let a za tu dobu se situace na trhu práce může razantně změnit - obor, o který byl na začátku studia zájem, bude za 5 let nežádaný a nikdo to nemůže vědět předem. K tomu si uvědomte, že těch 5 let dotyčný nebude moci být pořádně zaměstnán, logicky se musí nějak živit, jsou zde náklady na bydlení na koleji a studijní pomůcky, na které musí někde vzít - a při studiu si toho moc nepřivydělá, protože ono to studium (aspoň na těch lepších školách) taky nebývá zas až taková flákárna se spoustou volného času. A to vše proto, aby mohl za 5 let nastoupit v oboru (o který, jak jsem psal, taky už vůbec nemusí být zájem) za nástupní plat, protože je začátečník a nemá ještě praxi.
Když se to vezme kolem a kolem, mohli bychom ze stejného důvodu zavést školné i na základních a středních školách. Tam člověk přece taky získá něco, z čeho v budoucnu profituje. Naučit se číst a psát přece taky velice znatelným způsobem zvýší vaše budoucí příjmy, ne? Tak proč by to měl platit stát?
Nejsem proti placenému vzdělání. Dle mého názoru by měli lidé, kteří vystudovali na státních VŠ, platit vyšší daně. Tím by se jejich studium zaplatilo. Samozřejmě by to muselo být nějak ošetřeno proti těm, kteří po vystudování odejdou pracovat do zahraničí, ale to by jistě nějak šlo. Druhou možností jsou nějaké povinné brigády, jako byl chmel za komunistů, ale to je dnes asi nerealizovatelné.
|
|
|
1. odst.: blbost. už to zde bylo rozvráceno
2. odst.: škola není fabrika na vynálezce, ale na fachidioty s potřebným předpokladem, že zvládne práci, kde je potřeba vysoká kvalifikace. kdo z toho davu povyskočí, tak se mu to daří protože je chytrej a ne proto, co ho naučili ve škole.
3. odst.: základní a střední škola jsou určitým etalonem chování. pokud by toto bylo zpoplatněno, reálně by klesla úroveň ve společnosti a např. v trafice by nebyly jiný noviny než blesk.
4. všechny tebou navržené metody pojištění nebo návratu investic jsou nákladnější než výběr školného a o ty náklady by to školné-až-pak muselo být vyšší.
---------------
školné bez reformy školství je nerozum, ale pokud to vytřídí lemply a lenochy, kteří se odeberou k pokladnám supermarketů a k mekáči, bude na jednoho kantora méně ksichtů a bude tak lepší výuka...a ksichti si budou moci vyskakovat a žádat lepší učitele/kritizovat jejich prostoje a pozdní příchody, protože už to nebudou jen parazitární konzumenti, ale platící klienti, kteří za své peníze něco chtějí dostat. v tom vidím hlavní a nejdůležitější změnu, která by mohla nastartovat skutečné reformy...
|
|
|
1. nevšiml jsem si
2. píšeš o něčem jiném než já, netvrdím, že škola je fabrika na vynálezce, jen jsem oponoval Katodovu přirovnání vzdělání ke geniálnímu nápadu, který mi v budoucnosti přinese spoustu peněz
3. a vysoká škola ne?
4. nevím proč by mělo být zvýšení daní (např. daně z příjmu, nebo zavedení zvláštní daně) pro vysokoškoláky nějak zvlášť nákladné
Jestli si myslíte, že školné vyřadí lemply a lenochy, tak se pletete. Oni ti lempli a lenoši většinou pocházejí z movitých rodin, pro které nebude těch pár desítek tisíc ročně problém (chudí rodiče totiž nebudou moc ochotní a schopní živit lempla na škole, už tak je to pro ně dost velká zátěž i bez školného). Naopak solidní studenti si budou muset při škole přivydělávat (ještě víc než dnes), což bude mít na jejich studijní práci a výsledky bezpochyby pozitivní vliv.
|
|
|
Kde se stále bere to "lempli a lenoši většinou pocházejí z movitých rodin"? To vás ty prachy kurva tak žerou, nebo co?
|
|
|
Studium něco stojí i bez školného. Člověk musí něco jíst, oblékat se, bydlet, plus náklady na školní pomůcky a dopravu do školy. Myslíte, že chudí rodiče budou ochotní to všechno svým dětem platit a uskrovňovat se, když budou vidět, že se jejich děti akorát flákají a na škole nic pořádného nedělají?
|
|
|
aha...takže ne-student asi nejí, nespí, nepotřebuje se voblíknout. argumentovat běžnou režií ve věci "co to studium stojí už dnes" je mimo mísu.
pokud se při školným budou parchanti flákat, rodiče se na ně po právu vyserou a študenti půjdou fofrem k lopatě. zatímco bez školného se flákat můžou a rodiče to nic stát nemusí, což je podle tebe správně...8o(
myslím si, že motivace je třeba, protože "získat kvalifikaci" pro někoho, kdo žádnou zatím nemá a nikdy žádnou k ničemu nepotřeboval, není tak úplně 100%ně motivační. školné taky nebude, ale bude v tomto jistě efektivnější. a o to nám, kteří to zatím všechno platíme, jde.
|
|
|
A proč by měli bohatí rodiče platit školné flákajícímu se potomkovi?
|
|
|
Protože pochopitelně synek se nefláká, synek je kreativní a učitelé ho nechápou...:-))
Jinak k absolventům soukromých VŠ - většinou je výplod z těchto škol dle mých zkušeností ehmmmm, jak to nazvat slušně, no nejspíš odpad. Pravda, nepotkal jsem jich zase tak moc (cca pět), ale i to mi stačilo.
|
|
|
No já žiji v jiném světě. Pro to zas nemám pochopení já:).
|
|
|
Aby měl titul, samozřejmě.
|
|
|
Hele ne všichni, kteří netrpí zásekem u Providentu, mají debilní a líný parchanty. A také nejsou tak útlocitný, aby v tom potomka nenechali řádně vyráchat.
Zatím mám ze zdejších příspěvků pocit, že jen chudí jsou pilné studující včeličky. Jo, jo, zavedeme školný a chudí géniové budou trpět v kotelnách a buržoustská pakáž se bude znuděně rozvalovat po posluchárnách. Sodoma-Komora.
|
|
|
Ale ... dyk jsou toho plný filmy ... kterak chudý, leč pilný jinoch v záplatovaných šatech důsledným studiem dobude titulu, vysněného místa a vyvolené díftky, zatímco bohatý zvrhlík také získá titul, leč bídně zhyne, uživ si dekadentního, rozhazovačného, dlouhého života, plného sexu s modelkami v nablýskaných fárech, nebo rodinném tryskojetu, na bahamách, maledivách, seychelách a podobných destinacích :p
|
|
|
tvůj vkus ohledně filmů mnohé vysvětluje :-D
|
|
|
Ale, neruš, zrovna si pročítám exotopaedii :P
|
|
|
je to no-vi-nář -> takže levičák jak řemen. asi bych "to" vůbec neřešil.
|
|
|
To vis, ze jo, vzdy tu v to byly vychovavane cele generace a nekdo to, zda se, nasal s materskym mlekem.
|
|
|
1) aha...tam je možná kořínek toho, proč nechceš školné 8o)
2) katoda to myslel tak, že VŠ je aspoň papírová kvalifikace na místo, které je teoreticky lépe placené a na které se bez roky trvající praxe těžko dostane někdo se SŠ.
3) rozhodně ne. vysoká škola je program pro dospělé lidi, kteří se mohou změnit už jen k horšímu.
4) nevíš? GO TO 1 (každý výběr poplatku neco stojí díky administrativě, každé zvýšení daně/nový poplatek = zásah do systémů, školení zaměstnanců finančáku, tisk blanketů, distribuce a sběr, vyhodnocování, krmení databází, vedení speciálních účtů...atd.)
4.1) zkus se podívat do státních financí, kolik stojí výběr různých daní a zjistíš, že různé daně na svůj výběr skoro ani nevydělají.
co já vím, tak ten největší ksindl se sere na sociální antropology, gender a spol., na VŠ se chodí studovat fotbal, hokej, protože dotyčný hňup chce být inženýr na kotrmelec. takhle pakáž má většinou dlouhý háro, sepranej svetr a hustě levicový myšlení, protože vyrostli v nedostatku a prachatý, nebo ti, co mají víc než levicový intouš, jsou pro ně zlo. tohle všechno studium, kdyby stálo peníze, tak by tam nikdo z těchdle usmolenců špinavejch nešel a mohli bychom to zrušit komplet, baráky rozprodat a pseudokantory kopnout taky do prdele, aby šli prodávat kytky nebo zametat chodníky. TO by bylo to hlavní, pozitivní. No a že by se flákali lidi na technice? Když si to zaplatí a pak třeba ani nedodělají... také je třeba mít na paměti vliv prostředí, kde se dnes intenzivně učí jen menšina, zatímco většina na to jebe a proleze jen z nudy, protože pařby už je moc nebaví, tak se radši učí. pokud by to bylo za prachy, tohle by odpadlo, kde kdo by se snažil o slevu za prospěch a být sám mezi lidma, co nikam po večerech nechoděj, protože šprtaj...nic moc za ty prachy, co by to stálo, protože flákat se lze i zadarmo.
|
|
|
ad 1) Záleží pochopitelně na výši školného. Přinejmenším s navrhovanými 10tKč/senestr opakuju už po několikátý, že to není tak vysoká suma, která by někomu znemožnila nebo znepřístupnila studium na VŠ (tak jako tak se školným nesouhlasím, ale moje důvody jsou jiného rázu, viz. moje příspěvky).
ad 2) Při vší úctě, s mírným pousmáním při zvolání hesla "Vzdělání není zboží", ale tak to doopravdy je. Jenom málo lidí studuje pouze pro studium samotné, na to nemusíte chodit na VŠ a můžete studovat ve volném čase sám. Většina lidí studuje proto, aby se nějakým způsobem dostali na vyšší level a zároveň s tím i možnost dělat práci, která má určitou perspektivu a HLAVNĚ je dobře zaplacená. Pak je tady pochopitelně stále skupina, která studuje proto, že neví, co by dělala jiného, nebo ji k tomu donutili rodiče, nebo ji přijde, že vejška je jeden velkem mejdan (nebo sto různých dalších důvodů). Dostatek zástupců jednotlivých skupin znám a vídám celkem pravidelně, není zase tak problematický je rozeznat.
ad 3) Ne, vysoká škola opravdu ne. Vychází to z už určitých základů psychologie - vysoká škola není už určená k naučení základních modelů chování, jednání a návyků, protože na VŠ se běžně nastupuje okolo 18 roku věku, kdy už se tyhle vlastnosti nevyvíjejí. VŠ primárně slouží k rozšíření, utřídění a určité specializaci znalostí, nikoliv charakteru.
ad 4) A jak tu daň zvýšíte? Jak dlouho ji bude dotyčný platit (každý má jiný plat), co se stane, když odejde do ciziny (Děkujeme, odcházíme). Tak jako tak nevidím rozdílem mezi možností vzít si půjčku a potom ji splácet, nebo splácet formou zvýšené daně.
Ještě jedna věc - napsal jste, že za 5 let se může situace na trhu razantně změnit. To máte pochopitelně pravdu, nicméně zase tak horký to doopravdy není. Například si každej mohl vykalkulovat, jak atraktivní bude asi absolvent ekonomky, když ekonomka byla jedna ze škol, která zvýšila (asi o 50%) díky velkému zájmu počet přijatých stodentů a odpad byl díky relativně nízké náročnosti (čest některým ekonomickým oborům, kde to bylo jinak) prakticky nulovej. Kdopak asi mohl čekat, že dojde k přebytku nabídky absolventů nad poptávkou. Opačný případ je u doktorů, kde se o nedostatku zubařů vědělo už deset let dopředu. Pokud si někdo není schopen udělat aspoň hrubou rozvahu, co může po ukončení školy dělat (vivat humanistické obory), tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale takový člověk nepatří na vysokou školu.
|
|
|
nezlob se, ale to co se tady navrhuje, NENÍ školné, ale paskvil shrnutý do věty kterak zazáplatovat Titanic.
Ano, klidně pouze soukromé školy, konkurence a klidně tržní školné + veřejné vzdělávací stipendia/granty + model pro přechod do takového systému. Ale to je úplně něco jiného.
Jinými slovy, nižší daňový výběr = průměrně vyděláváme méně = je to potřeba promítnout na výdajové stránce eráru. Ne na příjmové. Zvyšovat po n-té daně na hraně recese je opravdu na Nobelovku za ekonomii.
|
|
|
Rámcově to označuju pro zjednodušení "školné", ale jsem si vědom, že v podstatě o školné nejde. Aby to bylo přinejmenším trochu více blíže pojmu školné, tak by to musela dostat konkrétně daná univerzita na svůj rozvoj, což jaksi tak navrženo není (je to rafinovaně blbý - škola ty peníze dostane, ale o to se ji zkrátí dotace od státu, tj. nula od nuly). Tam by to mělo aspoň tu logiku, že v podstatě žák do jisté míry investuje do své alma-mater a tím zvyšuje její úroveň.
Jak už jsem napsal, rámcově plně privátní model nepodporuju. Nechci tady nějak moc naříkat, jak jde všechno do háje, nicméně státní vysoké školství tady poměrně rozumně fungovalo zhruba do té doby, než začalo být násilím deformováno pomocí různých norem nařizujících, kolik musíme mít vysokoškoláků apod., nemluvě o vstupu soukromých subjektů (rozuměj škol) - kde se mimochodem skvěle ukázalo, že tržní principy platí i ve školství, tj. platící student=dobrý student .
Apropo, jenom tak trochu off-topic. Slova tak trochu zdejšího "guru" Matějky mě taky dovedla nadzvednout. Abych citoval:
"Státem jsou znevýhodňovány soukromé školy, které navíc většinou vznikaly v převážné většině na zelené louce a zdaleka nemají obdobnou majetkovou základnu jako školy státní. Prostě jsme opět v rovině nespravedlnosti při přerozdělování dotací. Úplně stejně je to dnes i s vysokými školami. Stát opět zvýhodňuje školy „své“, zatímco měřitelné výsledky pro relevantní posouzení toho, zda jsou díky tomu také lepší, prostě nejsou."
Přeloženo do srozumitelné řeči. Stát by měl dávat dotace nejenom na školy státní, ale i na školy soukromé. (co na takové drobnosti, že škola soukromá má příjem ze školného, že? Prostě je diskriminovaná, protože nedostává dotace).
|
|
|
Humanisticky obory jsou, co se uplatneni tyce, naprosto v poradku... Muzete mit hromadu penez jako ekonom, prekladatel, herec, novinar, personalista, pravnik, kreativni pracovnik reklamky, apod... Pripominate mi Krustyho, kdyz rika, jak vsude okolo vidi ucitele ve Ferrari a vedce, co se cpou kaviarem... Ze ma nekdo glejt na to, ze prolez matfyz, neznamena, ze nebude trit bidu s nouzi.
|
|
|
Netvrdím, že to není možné. Jenže je to možná trochu o tom, co považujeme za humanitní obor.
Například ekonomika humanitní obor zcela určitě není, rovněž právo jako takové se tomu poněkud vymyká (všimněte si, že práva nebývají běžně označována jako škola s humanitním zaměřením).
Navíc se tady bavíme nikoliv o následném uplatnění, ale o jisté představě dotyčného při nástupu na školu. Takže zatímco ten, kdo jde na práva nebo na ekonomii, tak jakousi rámcovou představu má, tak například na filozofii nebo literatuře je to už poněkud problematičtější, že?
Nic z toho se pochopitelně neodráží na tom, jestli konkrétní člověk najde vhodné dobře zaplacené zaměstnání. Tam už je to jenom o schopnostech dotyčného a do jisté míry také o štěstí (v některých oborech pro změnu o tom, jak silný máte žaludek, ale to už s rozdělením na humanitní a ostatní školy nemá co dělat).
|
|
|
Sakra, práva možná nejsou humanitní - svitla mi naděje, že nemám humanitní vzdělání :-).
Humanitní, nehumanitní - to je jenom škatulka a do ní lze cokoliv zandat a z ní vyndat.
|
|
|
Práva se podle některých zdrojů spíš definují jako společenské vědy, ne humanitní.
To neřešte, že jste právník, každej holt má svoje břímě, který musí nést životem...:-)))) Vemte si takový masový vrahy, že? V podstatě to samý..:-)))
|
|
|
|
koloušek nanosil do lesa hromadu klestí, nic převratného neřekl a navíc je tak trochu levičák, když by problém řešil kvótama na počet studentů. myslím, že je typickým produktem českého školství - průměrný a navíc s pocitem, že škola je rozhodující a naučí se tam všechno, co využije v praxi, která funguje tak, jak ho to učí.
|
|
|
No, hlavně je tam pěknej rozhovor s Randákem.
|
|
co jen říct k tomuto článku... (budu reagovat jen na něj,na nic jiného co jste kdy pane katodo psal (vykám vám,což znamená že vás nemám v úctě)
podle vás má studovat jen ten kdo na to má peníze...bezva...a co třeba kdyby studoval někdo kdo má mozek? ale ten má smůlu pokuď se narodí chudým rodičům nebo je sirotek z děcáku...
lituju vaší dceru a v podstatě i synka...
jste idiot,ale budiž vám to odpuštěno,jste čech...
a nevyprávějte nic o stipendiích...je to stejná hovadina jako sociální dávky...
|
|
|
Budete se muset smířit s tím, že ne každý má vše, na co si prstem ukáže. O tom, že existují jiné možnosti, jak si finance na studia opatřit, vám asi nemá smysl vykládat.
(Vykám vám, protože mne tak vychovali - tedy pro vás "ne v soudružském duchu". A nic to nemění na tom, že mám vaše názory za idiotské).
|
|
|
zaujimavy pohlad. IMHO by malo byt vzdelavanie kseft ako ktorykolvek iny. takze ho dostane ten, kto si nan zozenie peniaze (a je jedno, ci ich dostane, zarobi, pozicia, zdedi, ...)
rovnako v krcme dostanes obed nie preto, ze si hladny(potrebujes), ale preto ze ho mozes zaplatit.
takze ked nieco chces(potrebujes), a nemas na to peniaze, tak si ich musis zohnat.
najdu sa ludia, co prispeju na obed hladnym. rovnako sa najdu ludia, co prispeju tym s mozgom na vzdelanie.
a to aj v sucasnej situacii, ke strana a vlada zabavuje 50% prijmu [oficialne] prave na pomoc hladnym, chytrym a "inym potrebnym".
|
|
|
Jenže i ten chudý nadaný student na tom bude daleko lépe v čistě komerčním školství. Stipendia na dobrovolném základě totiž fungují.
Když pomineme neziskové aktivity typu charit apod. (a takových existovalo i v českých zemích mnoho), tak vzdělání se v takovém systému stane investicí se vším všudy. A je téměř jisté, že se objeví někdo, kdo chudým a nadaným studentům studium rád zainvestuje, typicky výměnou za závazek práce pro něj. Už dnes se takové firmami sponsorované aktivity tu a tam objevují. Já bych třeba daleko spíš zasponsoroval nadějného technika nebo třeba i doktora, než investoval peníze do nějakého pochybného dot-comu.
Mimochodem, nejvyšší úroveň vertikální mobility byla v českých zemích v době, kdy se vyšší školství tvrdě platilo.
|
|
|
Tak třeba nemocnice dneska docela ochotně vyplácejí stipendia každému troubovi, co patolu dělal na potřetí, výměnou za nástup po škole, protože lidi prostě nejsou... na medicíně zrovna je školné super nápad, protože jenom urychlí exodus mladých doktorů ven a konečně jsme budeme moct vzít ty zástupy talentovaných, brilantní češtinou vybavených ukrajinců a arabů a konečně bude naše zdravotnictví ráj na zemi ;)
Trochu vážněji, v našem 15 členném kruhu byli odhadem tak 4 lidi, kteří by měli se školným docela velký finanční problém, všichni 4 poměrně chytří (zkoušky na poprvé s dobrým průměrem), 2 z nich jasně prakticky založení, akorát medicína nemám dojem, že by nějak ideálně umožňovala vydělávat při škole (jednak škola 5 dní v týdnu, druhak ne úplně málo učení se zkouškou á 2-3 týdny, třeťak povinné praxe v létě a čtvťak katastrofálně nevybavená knihovna, neumožňující neřešit studijní materiály)... proč bych já, která musím nastoupit do systému, který mi až do důchodu určí, kolik brát, platit stejně jako právník nebo ekonom nebo architekt, který si bude časem moct říct za své služby kolik chce?
|
|
|
Mimochodem - uz i u nas firmy zacina srat, jak mizernou uroven ma vysoke skolstvi...Takze mame priklad minimalne jedne firmy, ktera se na to nemohla divat a zalozila si skolu vlastni, kde vychovava lidi, ktere pak sama muze zamestnat. Samozrejme ne vsechny, ale principialne jde o to, ze proste kvuli nedostatku kvalifikovane pracovni sily si ji ta firma kvalifikuje sama...
|
|
|
...uz i u nas firmy zacina srat...
To je pravda, už dlouho.
Znám několik absolventů Vítkovické školy práce, už se chystají do důchodu.
|
|
|
Ty mas zvlastni vlastnost, kdy vezmes neco, co s tematem souvisi jen vzhledove a jinak to nema nic spolecneho, a zacnes tim argumentovat.
Uz je to docela trapny...
Btw, jelikoz tuto vysokou skolu neznam - to byla nejaka specialni vysoka skola, kterou si jakasi Vitkovicka firma zalozila proto, ze ji nestacila uroven vzdelani avsolventu beznych vysokych skol ?:-O
|
|
|
Já nezačal ničím neargumentovat, poskytl jsem k doplnění šíře náhledu na problematiku příklad z praxe, vlastní zkušenost.
Nabízel se samozřejmě profláklý příklad ze Zlína, ale to by vážně bylo trapné.
Skutečně si u nás nyní může firma založit vysokou školu jen pro své potřeby?
To je velmi zajímavé, o tom by ses mohl rozhovořit.
Co se týče praxe, úroveň absolventů běžných vysokých škol nemůže stačit žádné firmě. Podle mých zkušeností je doba od nástupu k použitelnosti absolventa průměrně dva roky, záleží na oboru a schopnosti komunikovat. A někdy i na tom, zda student při studiích brigádničil v oboru, nebo pingloval v zahradní restauraci.
Ale to bychom již odbíhali od tématu.
|
|
|
cs.wikipedia.org/wiki/Unicorn_College
Podle toho co jsem slysel mluvit pana Kovare, tak rikal, ze tu skolu zalozili v podstate ciste proto, ze meli takove pozadavky na znalosti zamestnancu, ktere negenarovala zadna skola v CR. Tak si zalozili svoji...
|
|
|
No spis proto, ze se Unicornu zachtelo levne pracovni sily, takze vyvoj, za ktery by museli bezne platit, ted delaji studenti v ramci bakalarskych praci a jeste za to plati oni. Vymyslene to maji pekne.
|
|
|
To je dobrý přístup.
Nebyl podobný před lety popsán kdesi někde u Brna? V Letovicích?
|
|
nevyčítejte autorovi jeho demagogii, za kterou by se nemusel stydět Goebbels ani Urválek a kterou vyčítá tak rád ostatním. On totiž ví všechno, má dokonalou kvalifikaci - má do prdele díru. A proto rozumí všemu.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Týden neklidu
|