Film manželů Landových Tacho dorazil do českých kin a já dorazil
tamtéž, abych vám mohl přinést nezaujatou recenzi diváka, který nebyl rok v kině. Ano, je to tak. Prostě jsem kino vypnul. Nebyl důvod tam
chodit.
Daniel Landa hraje ve filmu hlavní roli, jeho manželka film režírovala
a produkovala. Scénář psali společně, tedy rodinný podnik. Film vznikal
původně pod názvem Dotkni se duhy (video
z natáčení), z důvodu, který neznám, byl nyní uveden pod akčnějším
názvem Tacho, což je jedině dobře (titul Dotkni se duhy byl tak uvolněn
pro nějaký uvědomělý homosexuálně-ekologický thriller o hnusné konspiraci
ropné lobby proti organizované cyklistice). Sami autoři nazvali film černou
komedií z prostředí rallye. Film má přesto hodně společného s předchozím
dílkem Kvaska - film je o lidech, kteří se rozhodli splnit si svůj sen
i přes nepřízeň osudu.
Na začátku filmu, který jsem neviděl (dále vysvětlím proč) utrpí hlavní
hrdina jezdec rallye Alex Bold nehodu, při které se lehce zraní on i jeho
spolujezdec. Při vyšetření v nemocnici se přijde na to, že Alex je vážně
a pravděpodobně neléčitelně nemocný. Spolujezdec nehodlá dál v závodění
pokračovat. Alexova situace tedy není právě radostná - nemá spolujezdce,
váhá, zda informovat tým o onemocnění a manažer týmu hledá spolujezdce,
aby posádka mohla opět vyjet. V průběhu léčení se Alex seznámí s Lucií,
jejíž životní vyhlídky jsou podobné Alexovým. Vlivem těchto osudových událostí
naleznou Alex i Lucie nový životní cíl - zúčastní se spolu Alexova dalšího
a podle všeho posledního závodu, ve kterém se Alex pokusí pokořit svého
dlouholetého rivala Webera. V ději se objevují další postavy. Nejvýraznější
je mafián Jožo, který se chce dát na dráhu závodníka a vyhledá k tomu spolujezdce,
který se ovšem poněkud neštastně zapletl do obchodu s lanýži (a právě tato
sporná dodávka lanýžů sehraje zásadní roli na samém konci příběhu). Nebo
dvojice mladých Angličanů, kteří si do závodu vestaví svoji vlastní akční
vložku. Představu o ději a vizuální stránce filmu si lze udělat díky traileru
a teaseru.
Líbilo se mi: Způsob, jakým se Landa zhostil role nemluvného a nevrlého
Alexe (-"Máš nějaký zvíře?" -"Jo. Třista koní.) U Landy bylo i tentokrát
zatěžko poznat, zda hraje neohrabaného nebo neohrabaně hraje - na podobný
efekt také někdy spoléhá, když se věnuje hudbě - každopádně i kdyby platila
druhá možnost, pořád je pro mě přijatelnější ne právě dokonalý autentický
projev, než vyumělkovaný dokonalý. Sympatická Lounová, které herectví asi
nebude cizí. Zcela jasně postava mafiána Joža, což je takový slovenský
Marsellus Wallace, který si rád povídá o zvířátkách. Herecký výkon obou
britských protagonistů, kteří sami pojmenovali svůj vzor - Laurel a Hardy.
Herecké obsazení celkově - málo okoukaných tváří. Atraktivní prostředí
rallye a krajina, ve které se to celé odehrává, včetně povodní, které jsou
zdrojem určitého dramatického efektu. Melodie,
která se proplétá celým filmem, byť v impozantnější instrumentální podobě.
Překvapivý, přesto trochu očekávaný konec.
Nelíbilo: Chtělo to dotáhnout. Hlavně scénář. Některé události se prostě
přihodí, aniž bychom chápali proč. Jak vůbec přišla Lounová na to, že z
ní bude spolujezdec? Dva Angličané nacvičují car swap, dělají to kolem
dokola tak dlouho, až nás přestane zajímat proč. Proč Alex a Lucie vyhráli
závod? Rallye je poněkud zvláštní závodní disciplína, jezdci nezávodí mezi
sebou přímo, ale proti času. Nejsou to závody na okruzích a boj "muž proti
muži" jako v žánrově blízké holywoodské slaďárně Days of Thunder. Ačkoli
tento sport vypadá vizuálně zajímavě, někdy je pro diváka těžké postřehnout,
co se tam vlastně odehrává. Možná by neškodilo věnovat více času tomu,
aby byl divák do světa rallye trochu lépe zasvěcen a pochopil, co vlastně
způsobilo, že Alex a Lucie vyhráli závod. Vedlejší příběh se ztracenými
zdravotními kartami je zbytečný. Některé scény jsou nechtěně komické -
například když přijde atraktivní zdravím kypící Lounová v sexy oblečku
za svým otcem a prohlásí, že s chemoterapií končí. Product placement -
závodní auta jsou až na výjimky Mitsubishi, ačkoli Landa jezdil tuším v Subaru. Už jsem rallye asi tři roky nesledoval, tak se možná něco změnilo.
S čím musí divák počítat a připravit se na to: Nejedná se o film o rallye
a tak nemá cenu rýpat se ve faktografii. Kdo tak učiní, bude hodnotit film
jako věcně nesprávný a nereálný. Kdo potřebuje více informací o tom, jak
funguje a k čemu je rozpis čtený spolujezdcem, nechť si pustí toto
video (zde byl spolujezdec nadprůměrně dobrý a úspěšně kompenzoval
některé chyby řidiče, kterým byl Landa osobně). Tacho je mírně naivní film
pro pobavení a film o lidech, kteří si v nelehké situaci dokázali najít
životní cíl a popasovat se s ním v duchu landovského "když se chce, tak
všechno jde". Je to komedie, která místy pracuje s urban legendami, které
se ve světě rallye tradují, například dialogy na palubě slovenské Hondy
mi silně připomínají toto
legendární video. Jako obyčejně v případě všech českých filmů výborně
funguje toto pravidlo: Přečtěte si recenze
na serveru csfd.cz a pokud budou dostatečně negativní, jděte na to.
Čeští filmoví pisálci a intoši na csfd.cz jsou podle všeho znechuceni
osobou Dana Landy jako takovou a výmýšlejí si další a další argumenty,
proč je Tacho špatný film. Už jen kvůli nim jsem ho celý (skoro - viz dále)
zhlédl a mohu jim vzkázat, že si v devíti případech z deseti dělají z huby
trhací kalendář. Film jistě není geniální a nezapíše se zlatým písmem do
dějin české kinematografie, ale zato si u něj divák oddechne a doplní energii
lépe, než kdyby prospal celé Želary od začátku do konce. Landa se v očích
svých kritiků dopustil hříchu, který nelze odčinit jakkoli dobrým námětem,
scénářem nebo režií (a průměrným už vůbec ne). Přepsal a invertoval základní
algoritmus českého polistopadového filmu. Typickým hrdinou české kinematografie
je normální zdravý člověk, který by sice mohl fungovat, mít přirozené ambice
a navazovat normální vztahy, ale on je vláčen životem bez cíle, bez nadšení,
bez odhodlání, bez cti a sebevědomí, až se mu konečně podaří naplnit svůj
komplex méněcennosti dostatečně dementními skutky. Landa to udělal právě
opačně - vybral si dva lidi, ke kterým se osud nezachoval právě hezky,
a vložil do nich to, co v nich Hřebejkové a další látalové důsledně potlačují.
Zřejmě je také filmu na škodu, že Landa nesáhl po osvědčených a lidem vžadovaných
hercích jako Liška, Vilhelmová, Macháček, Trojan apod, díky kterým všechny
české filmy za uplynulých sedm let vypadají jako jeden velký seriál. To
mu nemohlo projít.
Z toho námětu se dalo dostat víc, ale i tak z toho Landovi dostali dost.
Hlavními devizami celého filmu je entuziasmus obou hlavních postav a pár
autíček pro petrolheady, takže nepochybuji, že čtenářům D-F se bude Tacho
líbit. Na stupnici od jedničky do pětky jako ve škole bych tomu dal dvojku.
Na závěr poznámka k českobudějovickému Cinestaru. Se ošuntělostí celého
kina roste také ignorantství personálu. Jak jinak si vysvětlit, že divákům
sice na začátku pustili zvuk, ale ne obraz. Publikum zhruba tři minuty
mektalo, pak se moje žena sebrala a vydala se to s personálem kina řešit,
zatímco vovce dál seděly a hleděly na temné plátno. Po intervenci obraz
naskočil - mezitím se ve filmu odehrála ta nehoda, která nastartovala celý
děj - a když jsme požadovali spuštění filmu od začátku, sdělil personál
kina, že to nejde. Žádná omluva apod. také nenásledovala. Co byste chtěli
za Kč 150,-, což je cena jednoho lístku...
4.12.2010 D-FENS