Komentáře ke článku: Pomoc v utrpení... 9 měsíců podmíněně. (ze dne 14.03.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
má (ne)léčba opiáty: Snížení celkové spotřeby opiátů se používá jako ukazatel kvality terapie (tolik jsme pacientovi pomohli, že už nepotřebuje téměř žádné opiáty).
|
|
|
Je mi líto, ale vy všichni kromě JACKA jste absolutně nepochopili problém. Dokonce to i soudce v tom článku výslovně říká. Ta žena zjevně a vědomě porušila zákon, protože předepsala a podala pacientovi léčivý přípravek přestože na to nemá kvalifikaci.
Z naší legislativy má právo rozhodnout o podání jakéhokoliv léčivého přípravku pouze a jen lékař, nikoliv ošetřovatelka a na tom nic nemění relativně běžná praxe která tato pravidla nedodržuje!
Omlouvám se za kopírování příspěvku, ale chtěl bych, aby si to přečetlo co nejvíc lidí a nenaštvávali se zbytečně na české soudnictví nebo zdravotnictví. V tomto případě jsou v tom nevinně. Odsouzená byla příliš hodná a současně příliš líná a někdo si ji vybral jako obětního beránka.
|
|
|
Jestli bych si mel v takove situaci vybrat mezi osetrovatelkou, ktera pojede striktne podle zakona a sveho sluzebniho radu a osetrovatelkou, ktera se zachova i lidsky, budu urcite volit to druhe.
Teda, jestli je stat vsechny nezavre.
|
|
|
Ano, vas zpusob uvazovani je v CR obvykly. Nelze obcana donutit, aby si zmenil adresu v obcance, tak se mu uctuje poplatek za popelnice. Nelze obcana donutit k odberu krve, tak se odsoudi k pokute ze odmitl, a je jedno jestli pil. Legislativne je vec provedena spravne, ale zdravy selky rozum by zaplakal. Vice takovych jako vy. Ti mene inteligentni, co se ve zmatecne legislative nebudou stejne nikdy orientovat vam budou uricte vdecni. Urcite to v nicj posili viru ve spravedlnost. Az vam jednou bude umirat babicka nebo maminka tak budete urcite rad, kdyz jako osetrovatelku nafasuje zmrda, ktery se bude drzet zmrdskych zakonu!
|
|
Přidám jednu svoji zkušenost. Veškeré iluze o tom, jak se s člověkem, u kterého už nezabírá žádná léčba, zachází, jsem ztratil v jedné z krajských nemocnic, kde jsem docházel na onkologické oddělení za svou matkou. Většinou jsem tam chodil kolem oběda a prakticky okamžitě po mém příchodu vběhla na pokoj sestra, píchnout mé matce morfium - s poznámkou: "No, no, to je zase křiku...".
Čili, pokud se tam někdo na návštěve zrovna nevyskytoval, nechali ji trpět... Ovšem zlatý hřeb následoval při podávání oběda, kdy mé matce, která už i tekutiny do sebe dostávala jenom trubičkou, protože skleničku neudržela, přivezli vozík s talířem a na něm vepřo-knedlo-zelo a příbor...
Nebudu tady zdržovat, dodnes mám kvůli tomu černé svědomí a nemůžu se s tím vyrovnat, že jsem ji tam dával. Všechny jsem zapřísahal, že mě nechají chcípnout doma a na žádné příspěvkové akce typu Žlutý kvítek nepřispívám.
Tož tak...
|
|
|
tohle je normální jev - české zdravotnictví je v prdeli, několik let probíhá odliv mozků do zahraničí a ten materiál, co tu ordinuje, je tak šílenej, že na to běžná představivost nestačí. kdo to nezažil zblízka, netuší, do jakýho průseru se dostane i v případě, kdy je jeho nemoc léčitelná, natož když se ejdná o složitý případ nebo o nevyléčitelnou věc, třetinu doktorů namátkou postřílet a člověk by neudělal větší chybu ..
|
|
|
Potvrzuji "Beránkova" slova.
Velmi podobná zkušenost. S tím malým rozdílem, že mámu předtím rozřezali a jako beznadějný případ zase zašili - nevím proč. Kdyby ji na tom operačním stole nadopovali trochu víc, usnula by s pocitem, že ji pokoušejí pomoct.
Tak tři dny věděla, že už je konec. To ji neřekli, ale člověk to podle chování perzonálu bezpečně pozná. Máma mě dva dni nato prosila s pláčem, ať jí z těla vytrhám ty všelijaké kanyly, že už chce umřít. Neměl jsem na to odvahu a navíc to bylo neproveditelné.
Zašel jsem za primářem, který mi potvrdil beznadějnost situace a prosil jsem ho, aby nenechával mámu trpět, aby měla pořád dost opiátů, aby se do své smrti "prospala".
Nevím, co starý primář udělal nebo neudělal, faktem je, že máma umřela ve spánku ještě tu noc po mé návštěvě. V obličej iměla klid.
Pokud ji ten pan primář milosrdně zabil, myslím, že si u Všemohoucího vysloužil bonus. U mě rozhodně.
Promiňte, už nemohu dál psát. Není co.
|
|
|
Problém je v tom, že současná nemocnice z principu není na popsané beznadějné případy zařízena.
Když se začaly stavět hospice, přemýšlel jsem, k čemu tak asi budou.
Přišel jsem na to, když jsem sháněl volné lůžko.
Teď zase přemýšlím, kolik si mám zašít pod kůži na břiše pro případ ztroskotání. Na týden? Dva? Tři? Je to dost nepříjemné téma.
|
|
|
Po cca. dvouměsíčním a několikráte nadějném boji lékařů i mé babičky s hromadícími se problémy (celkové opotřebení, tak zhruba vyzníval úmrťák), se bábí rozhodla vytrhávat si kanily a personál to pochopil, akceptoval a převedl ji na oblbováky do té míry, že nevnímala okolí, další vyšetření, konzultace s jinými odděleními atd. se nekonaly, konec přišel brzy a pod drogami. Myslím, že šlo o v rámci možností o vyhovění pacientce i zákonu.
Byla to malá nemocnice na malém městě, péče byla dobrá, nikdy jsme neregistrovali problém. Nemocnice dnes již de facto nefunguje.
|
|
|
vůbec nejsem mstivý člověk, ale všem, kteří jsou proti euthanasii (což většinou zdůvodňují jakýmisi pseudomoralistickými qasiintelektuálně-legislativně imbecilními důvody) ze srdce přeji, aby o ni jednou žádali obdobně smýšlející jedince.
Má-li člověk rád svého psa, poskytne mu v bezvýchodném utrpení potřebnou službu. Svého blízkého však musí ponechat na základě zákonů a "vyspělých morálních norem" této "naší" humanistické společnosti beznadějně trpět mnohem více nežli své oblíbené zvíře.
|
|
|
On je ovšem zásadní rozdíl mezi neléčením za každou cenu + tlumením bolesti a aktivním ukončením života. To první euthanasie není.
Srovnávání blízkého člověka a psa leccos prozrazuje o Vašich morálních normách.
|
|
|
Ano, rozdíl je jen v tom, že pes si o tu eutanázii nemůže říci, zatímco člověk ano. ;-)
A když si řekne, proč mu nevyhovět, když tam bude někdo, kdo k tomu bude svolný?
|
|
|
Protože je to prostě a jednoduše nezvratný akt zabití člověka. Nevím, v čem pořád nechápete rozdíl. Nemohu s klidným svědomím zabít nikoho ani kdyby mi to umožňoval zákon. Je to navíc extrémně zneužitelné oběma směry, tzn. lze zabít nepravého, ale stejně tak lze kdykoliv žalovat lékaře, který by event. legální eutanasii provedel (žádný dokument ve zdravotnictví není právně nenapadnutelný včetně frekventně využívaného negativního reverzu). Naprostá většina lékařů, alespoň v mém okolí, však nemá problém s ukončením neúčelné léčby, tzn. pasivním urychlením smrti "přirozenou" cestou. Léčba bolesti je problematika odlišná a netýká se jen nevyléčitelných a umírajících.
|
|
|
Podle toho hodně mála co o tom vím, se bolest snad dá tlumit. Léčit se nedá.
|
|
|
K dobrovolnému odchodu ze života tolik:
Zákony jsou postavené od křesťanských dob na myšlence, že život dává í bere Bůh. Ale ani jedno z toho není pravda. Takže tady bych se na křesťanskou morálku neodvolával.
Pasívní euthanásie ukončením léčby a podáváním opiátů:
Někdy to trvá zatraceně dlouho, než se v těle pokazí něco opravdu podstatného. Přitom výsledek je dopředu zcela jasný.
Zneužití:
Je vždy možné, jako u všeho. I ten skalpel může být zbraní nebo záchranou. Nebo auto. Dovedu si představit, jak chamtiví potomci přemlouvají dědečka, že to už "pro něj tady nemá cenu, ty bolesti, stejně brzo umře a tak" - a už se v duchu rvou o dědictví.
Příliš se to, pravda, neliší od vraždy. Ale vraždy přece existují, i když je většina populace odsuzuje.
Dalo by se to (trochu) pojistit systémem: lékař + zaručeně cizí lékař + pacient sám, nebo nejbližší příbuzní, pokud už pacient není schopen reagovat.
Na 100% ale nelze pojistit nic. Jistota je jenom jedna - neodvratnost smrti jedince..
|
|
|
Důkaz, že všichni mají pravdu:
Bůh je všemohoucí...a kdyby si euthanásii nepřál, nedovolil by ji, ba dokonce by nedovolil, aby někoho taková myšlenka napadla.
Velmi výstižná je jedna definice (už nevím čí) nepřítele: Nejhorší nepřítel je ten od kterého nemůžeš čekat ani ránu z milosti.
|
|
|
Safra, jak asi budeme říkat lékařům na algeziologických ambulancích. Tlumiči ? Tlumaři ? Dále bez ironie, vážně slovíčkaříte na nepravém místě, ale možná jste komentář myslel jako dotaz. Bolest je fenomén, který může ztratit povahu symptomu, což je typické pro chronickou bolest, která se takto stává léčebným problém mnohdy za situace, kdy příčina, která ji vyvolala již neexistuje. Ale ani u přetrvávající příčiny si s konstatováním, že jde o symptom nepomůžete. Typicky u tzv. neuropatické bolesti (volně přeloženo - bolest z nemocných nervů) při diabetické polyneuropatii nebo dráždění nervového kořene při výhřezu ploténky aj. Mohu vás bez cynismu ujistit, že kvalitní dlouhodobá léčba bolesti je velmi obtížná v rozporu s výkřiky v mediích, které zaznívají mnohdy i od lékařů. Kdo se ale této problematice v praxi věnuje a je schopen kriticky zhodnotit úspěšnost, Vám potvrdí, že se spokojí jen s částečnou úlevou, protože i ta je mnohdy vykoupena serií ivazivních výkonů a vysokými dávkami opiátů a antiepileptik. Algeziologie je mladý medicínský obor, který se věnuje právě léčbě bolesti do značné míry bez ohledu na její příčinu.
|
|
|
mohu potvrdit, mně léčí bolest kvůli vyhřezlé plotně nějakým elixírem života přímo do žíly, je to nějaký mix oblbovacích dobrot. Pokládám takovou léčbu za malý zázrak, protože když bolest trvá třetí týden, člověk neví, čí je.
copak lékařům, ale jak se bude říkat lékařkám? Tlumičky nebo tlumařky?? ;-)
|
|
|
A jak bys říkala anesteziologovi, který dokáže vyléčit nejen bolest?
|
|
|
Tlumok. Nebo mozna tlumog, to vypada vic latinsky.
|
|
|
že by mě vyléčil ze všech problémů? asi bych mu říkala vrahu nebo kate ;-)
ne, teď vážně, není to běžné, ale bolest nervů mi opravdu "vyléčili" nějakou směsí oblbováků, stačil třikrát necelý půl den na kapačkách a bolest zmizela na další dva roky, přitom příčinu neodstranili a nemoc není smrtelná, příčinu bude muset zvládnout až chirurg a asi mu s tím bude muset pomáhat i anesteziolog. Navíc mě od plotny bolela ruka, naštěstí mi neléčili ruku, ale jen bolest ;-). Plotna se moc léčit nedá, ale dá se vyměnit. Takže bolest tohoto typu se dá úspěšně léčit bez odstranění příčiny, a za vyléčení pouhé bolesti by jeden platil klidně zlatem, spoustu třicetikorun bych byla ochotná obětovat. Ale takových bolestí je málo, u většiny je opravdu snadnější odstranit příčinu.
|
|
|
Popsala jsi to přesně.
V případě specielní léčby bolesti by ti stejný zákrok provedl ale další specialista v další ordinaci stejnou směsí.
Bylo by to lukrativnější.
Pochybuji, že by to bylo efektivnější.
Nic víc.
__________
To s třicetikorunami je dobré, fakjo.
Nejsi nakonec ušatá?
|
|
|
ušatá? to ne, já jsem holka šikovná, vlastně co to melu, hustá jsem ;-)
neprovedl, roky s pravidelně se vracející bolestí, návštěva různých specialistů a nic, spousta z nich mi cpala náruče léků úplně k ničemu, někteří se mě pokoušeli "zachránit" injekcí, ještě horší. K tomuhle jsem se dostala čirou náhodou, tvrdí, že v první fázi se to musí přepít, jiná možnost není. Je málo specialistů, kteří vědí, zažila jsem i jednoho, který po všech možných vyšetřeních konstatoval, že mě to možná asi opravdu bolí. Prej bolí, i morfium z rukou vrátného bych v tu chvíli brala. Skoro by mě kvůli jiným specialistům v dalších ordinacích mohli léčit játra z těch všech léků. Věř nebo ne, je to něco víc. Kdybych byla zlá, popřeju ti bolest nervu, pak by ses přijel omluvit. :-))
|
|
|
Hustá? To jsem odvolal již před lety!
Jinak musím konstatovat, že jsi mé příspěvky četla s nějakým druhem zaujatosti, který zabránil pochopení textu.
Ale i s tím jsme se již setkali, nejsem překvapen.
______________________
Podle toho mála, co o tom vím, bych musel přijít. Jízdy bych schopen nebyl.
|
|
|
jetsli máš plotnu v háji, tak se vyser na operace a začni cvičit. mrkni třeba na spirální stabilizaci (http://www.smsystem.cz/) nebo na pilates. operace je jako tuning - srovnají ti jendo místo a problém se přesune výš/níž, takže pak nelz evyloučit, že půjdeš na další zákrok; kromě toho se dnes každej doktor hrne do operací, ale jde o páteř, takže celkem závažné rozhodnutí. jak jsem psal, že mě chytly záda, tak mi ruply dvě plotny nad sebou. když jsem po srovnání dorazil do nemocnice, aby mojí kartu měli operatéři, rovnou mi nabídli termín - s díky jsem odmítnul a každý den svičím jako skaut; výsledek ? funguju a bolest se postupně zmenšila až na minimum.
průser dnšní doby je, že než se dostaneš ke specialistům, každej tě bude cpát tabletkama na způsob diclofenacu, frajeři mi dokonce předepsali nějjaký hardcore léky, co dostávají na tlumení bolesti onko pacienti a úplně ignorovali fakt, že jsem jim říkal, že bolest si v mozku vypnu, že chci jen vylčit, ne utlumit - idiot doktor mi dokonce říkal, že s tím dryjákem můžu zkusit i řídit auto apod.; další stupeň je nabídka operace, což je zase přístup typu: "svěř se do rukou odborníků a nemusíš pro to nic udělat", ale opravdový problém je, e před cca dvaceti lety byl zlikvidován obor rehabilitační léčby, takže dnes najít dobrého doktora na rehabilitai či fyzioterapii je pomalu umění, ale přitom stačí opravdu v 99% začít cvičit a utečeš řežníkům a zachránš si zdraví. kdybys o to stála, ozvi se na tel., vypálím ti cd s cvičením na spirální stabilizaci, abys měla pojem o tom, co to obnáší, ale na operaci se prosím fakt vyser, jetslli nechcešš obětovat tři měsíce na nemocenský a nejistý výhed do budoucna.
|
|
|
já cvičím, ale to jsou tak hrozně nudný cviky, že by člověk usnul.
mně by tablety nevadily, jenže nepomáhají, jedla jsem je jak lentilky a bolest pořád stejná.
na rehabilitaci jsem chodila do vinohradské nemocnice, tam byla šikovná rehabka. Ale je pravda, že je jich málo, rehabky nahradila hrst léků.
dneska už se obratle nefixují, dává se umělá plotna, která pohybu nebrání a nezatěžuje okolní obratle a plotny. Zafixovat obratle umí i tělo samo, na páteři se udělá nějaký výrůstek, který brání pohybu, takže se obratle nemohou tolik otáčet, chytrá příroda si poradí :-).
|
|
|
no, měl jsem možnost strávit cca 4h diskusí s mudr. smíškem, takže mi zprostředkoval poměrně ze široka možnosti operací i cvičení; poznámka, že si příroda poradí sama je dost mimo až ti výrůstek začne tlačit na míchu, je většinou pozdě a zbývá tak 6h na to, aby ses dostala na sál a i tak se můžeš preventivně porozhlédnut, jaké kripl kárky jsou k mání. totéž platí, když to do tebe blbě někdo napállí v autě nebo když ti ujedou nohy na zledovatělým chodníku.
|
|
|
Mouso, esli máš vyhřezlou plotnu, jdi pod nůž. Prakticky není jiné volby, i když legendy říkají, že existuje cvičení ... ale znám několik lidí s vyhřezlou plotnou (koňáci), kteří nakonec pod ten nůž šli, po letech bolestí.
Udělej mi radost, jdi pod nůž ... :D
|
|
|
nejdu, ještě pár let vydržím. Já vím, že to jinak nepůjde, ale ještě počkám, vývoj postupuje hrozně rychle, takže čekám na dobu, kdy na mě doktor jen mrkne, pozdraví mě a bude hotovo nebo tak nějak přibližně, nenápadně, rychle a bezbolestně ;-). Dneska už mají umělý plotny, dostanou je do těla miniotvorem, za týden člověk běhá jak srna, jestli to půjde touhle rychlostí dál, dočkám se. Ale bude to záležet na tom, jak to bude bolet dál, taky se může stát, že za pár měsíců budu škrábat na dveře nemocnice a škemrat o operaci (přesněji hledat někoho, kdo zná někoho, kdo to odoperuje). Ale už jsem, ťuk, ťuk, ťuk, čtvrtý rok bez vážného problému. Doufejme, že to není klid před bouří, to bych ti pak musela udělat radost. Mám v háji plotny v krční páteři a když si představím, že mi budou pižlat krk u míchy, tak je mi fakt šoufl. :-(
|
|
|
Dostan se ke Kolarovi do Motola, nebo k Mahrovi soukrome a oni te spravej. Pokud ani oni dva, tak pod nuz no. Ale divil bych se.
|
|
|
moussa: nemel jsem chvili co delat tak jsem ti to vygooglil:
http://www.clpa.cz/pages/r_physio.html
|
|
|
určitě to zkusím, vypadá to opravdu dobře. To by mohlo ještě na pár let zahnat operace, chirurgy i anesteziology. Děkuju za tip.
|
|
|
Jo, taky sem slyšel řikat děckař, srcař, řeznik, argumentovat umíte, fakjo.
Neslovíčkařím, vyjádřil jsem své chápání situace.
Pokud říkáte, že se bolest může oddělit od symptomu, který ji vyvolal, a zároveň naznačíte, že jde o nemoc nervů, přestávám se v problému orientovat.
Nijak nezpochybňuji fakt, že tlumení bolesti může být velmi obtížné a i malá úleva může být velkým darem.
|
|
|
zkušený lékař konstatuje dg "psychosomatické problémy" a odesílá hysterického pacienta k psychiatrovi, ni ? tam mu dají v díře na bolest valium a to ztlumí každýho.
|
|
|
a kam poslali tebe, když jsi skoro táhl nohu za sebou? na psychiatrii?? :-))
|
|
|
skoro - dement v bílým plášti mě přesvědčoval, že lege artis je na neurologii, to je k mozkodlabům coby kamenem dohodil. akorát, když pak doktor, co mě dal do kupy viděl mr, zbledl a řekl, že považuje zlepšení mého stavu z amalý zázrak - kdyby viděl snímky před tím, tak by nebyl tak drsnej, ale bolest se dá v mozku vypnout, což projevuje tak, že organismus neposlouchá jak by měl, ale právě dokud funguje mozek, máš možnost zabránit doktorům, aby zmrzačili nebo jinak poškodili na zdraví.
|
|
|
Jo, "psychosomatické problémy" jsou zajímavým vysvětlením. Daleko příjemnějším by bylo lékařovo prosté nevím. Sestra měla půl roku "psychosomatickou" rýmu, která nešla ultumit ničím. Jak přišla, tak odešla. Sestra to komentovala slovy:na todle by chlap umřel..
|
|
|
to není nemoc nervů, vyhřezlá plotna tlačí na nerv, nerv není nemocný, byl by v pohodě, jenže na něj něco tlačí, už je to pochopitelnější? dojde ke zúžení kanálu, objeví se výrůstky a já nevím co ještě a to tlačí na nerv, nemoc nervu není příčina. Ale bolí jako sviň.
|
|
|
Citoval jsem předřečníka. Nic víc.
Jak jsem ho pochopil, popisoval stav, kdy původní příčina pomine a bolest trvá, což se dá chápat jako nemoc nervu. Laicky si to vysvětluji tak, že nerv je nějakým způsobem trvale, možná nevratně, přepnut do stavu emitujícího "signál".
Nedá mi to a musím se zeptat: to, že jsem vidlák, opravdu znamená, že sem blbej?
|
|
|
nejsi blbej, někdy jsi dokonce vtipnej, ale často ti uniká gro diskuze a vypadá to, že to děláš schválně. Tady se mele o voze a ty do toho v pravidelných intervalech s kozou.
popisoval stav, kdy příčina pomine, ale současně i stav, kdy ještě nepomine a přesto se dá bolest vyléčit, například ta vyhřezlá plotna. Ojedinělé situace, kdy se skutečně neléčí příčina, ale bolest, reagoval na tvoje prohlášení, že bolest se neléčí, že se odstraňuje příčina, většinou ano, ale ne vždycky.
|
|
|
Myslíš tohle moje prohlášení:Podle toho hodně mála co o tom vím, se bolest snad dá tlumit. Léčit se nedá.?
Pokud se utlumí bolest z vyhřezlé plotny, plotna zůstane vyhřezlá a jejím dalším provozováním se problém ještě prohloubí, jak jsi popsala ty sama a doplnil aleff.
Názor, který jsem prezentoval, jsem získal v době, kdy se o léčbě bolesti mluvit začalo, tehdy se mluvilo prakticky výhradně o finálních stadiích nemocí.
Léčba bolesti ve smyslu tvého příkladu mi připomíná sféru výkonnostního a vrcholového sportu, kdy je často kvůli odevzdání výkonu (ve smyslu fyzikálním práce) utlumena bolest bez ohledu na pozdější stav organizmu. V té sféře má asi i původ lék, který jsi dostala.
Co se týče toho vozu s kozou, přímo se nabízí replika, že proti kozám nic nemám. Nicméně jsem ti již jednou psal, že obvykle rozumím jen části problému a z toho vyplývá omezený, nebo takřka bodový, obsah mých připomínek nebo dotazů. Nic víc.
|
|
|
to už je jen slovíčkaření, jak kdo rozumí slovu léčení a tak. Rozdíl vidím v tom, že když tě bolí zub, bereš prášky na bolest, bolest necítíš, ale vrátí se, když prášky brát přestaneš, v horším to vydržíš, dokud zub neumře a pak přestane bolet.
Ale v případě plotny je to celé trochu jinak, i tam samozřejmě mohou nějaké nervy nebo kanály nebo co to je odumřít. Plotna je vyhřezlá pořád, ale ne vždycky tlačí na míchu a dráždí nervy. Navíc když to bolí, je bolest pořád stejná, takže je to nesmírně únavné, pak dojde k dalšímu zablokování zad a tím se to všechno zhorší. Takže v tomhle případě je léčení bolesti možné a hlavně velmi prospěšné, narozdíl od bolavého zubu například.
původní lék, který jsem dostala, byla před dvaceti lety nějaká injekce, která byla k ničemu. Pak spoustu dalších prášků všech možných barev i tvarů, vždycky dvě balení, když jsem to snědla, tak další. Pak mi doktor řekl, že to chce přepít, zděsila jsem se, protože přece nemůžu pít, když beru tolik prášků, hluboce se zamyslel a řekl, že je to pravda, ať ty prášky zahodím :-)). Jediné co mi kdy pomohlo byly prášky na spaní (a kapačky na bolest), bolest nezmizela, záda se neuvolnila, plotna zlobila dál, ale alespoň jsem se vyspala. Pokud něco z toho bylo ze sféry sportu, je to v pořádku, protože s velkou pravděpodobností jsem si oddělala záda gymnastikou a samozřejmě dispozice, takže je problém pořád ve své sféře :-))
|
|
|
Tebe dvacet let bolí plotna? Udělej mi radost ... šáhni si dozadu za hlavu ... trochu nahoru ... esi ti tam neroste svatozář :)
Jojo, sportem k trvalé invaliditě. :)
|
|
|
ve skutečnosti mě bolej tři plotny, ale ta jedna nejvíc, svatozář už mám dávno z úplně jiných důvodů :-))
se sportem normálka, ve třech začneš s gymnastikou, ve dvaceti lezeš po čtyřech z postele. Teď už jen vydržet, až budou plotny spravovat ambulantně ;-).
|
|
|
promiň, ale plotýnky šlo i dřív velmi dobře léčit, dnes už s prstem v nose; kdo je línej jako veš, ten jde na kudlu rovnou, ostatní jen, když je to poslední volba. jestli nemáš nějakej genetickej problém s kostrou, tak neléčený plotny dvacet let hovoří spíš o lenosti, nealkoholové toxikomanii - viz prášky, co tluměj bolest a o nedostatku pohybu (neustálý sezení na prdeli). ty injekce a kapačky nebyly nic jinýho, než mezokain, takže na gymnastiku to nesváděj - leda bys přihodila do placu, že měla zlatou na ME/MS, ale spíš to ukazuje na neschopnost postarat se o vlastní zdraví.
|
|
|
léčit? třeba jak? operací? zafixováním? děkuju, nechci. Nakonec i můj lékař si myslí, že operace pár let počká. O nealkoholové toxikomanii nemůže být řeč, ale to bys věděl, pokud bys o tom něco věděl. A moje zdraví tě trápit nemusí, já už si s tím nějak poradím. Pokud tě trápí, jestli ti "neužírám z tvého" zdravotního, tak věř, že mám "našetřeno", protože jinak jsem zdravá jako pařez a ostatní si platím. Myslím, že můžeš klidně spát. :-)
|
|
|
dám ti malé rozhřešení a doporučuji ověřit u ošetřujícího lékaře. pltna jest houbovitá hodně prokrvená tkáň - může mimo jiné i za to, že ráno je člověk vyšší, než večer. nevhodným způsobem života dochází ke špatnému prokrvení, jejímu ztenčování, až to jednou rupne a jde kost na kost - to je okamžik, kdy začnou problémy, protože dojde k potrhání tkáně, otoku a ten tlačí na míchu. když je člověk debil a nechá tam vyrůst výrůstky (viz tvoje glosa výše), koleduje si o horší otok, větší tlak na míchu a s tím spojené trable - brnění nohou, rukou a když dá bůh ochrnutí od pasu dolů.
takže kromě již výše diskutované cvičení nebo operace to chce upravit životasprávu, tj. podpořit stravu s nižším obsahem cholesterolu (tuk v krvi snižuje prokrvenost plotny), nepít tekutiny s bublinkami (CO2 způsobuje kyselejší ph krve, což opět snižuje prokrvenost) a co se týká cviků, tak jen blb nadhodí, že ty cviky jsou nudný - jediný, co je třeba cvičit, jsou cviky, který prokrví páteř a posílí svalový pletenec na zádech, který pak trup udrží vzpřímený. je to naprosto primitivní, jendoduché a srozumitelné, ale chápu, že lenoch si bude stále na něco stěžovat.
ad toxikomanie - zjisti si pls., co si žrala za léky, vím, co se na to používá, tak se můžu jen usmát - to, že si na ně tělo udělá návyk a že tlumí jen dočasně, než se zvýší tolerance, je známý fakt stejně tak, že jsi v rauši, i když budeš tvrdit, že ty ne e.
ad operace, bez přesnější znalosti anamnézy asi nemá smysl cokoli diskutovat, jen jsem ti naznačil, jaký máš kromě invalidity možnosti (za předpokladu, že neupřednostníš vlatsní lenost) + nabídnul zdarma to cd, z akterý se jinak platí myslím 1000 Kč, protože si myslím, že zdraví obecně je v životě nejdůležitější, jinak je mi skutečně jedno, kam to dopracuješ a kolik to bude stát na výdajích - na můj klidný spánek nemají tvé klimakteriální stavy nijaký dopad.
|
|
|
věř nebo ne, rozhřešení nepotřebuju, mám svého lékaře, faráře mi netřeba. Netrap se tím, mám tam výrůstky, zúžený kanály a hafo jiných problémů zhruba na půl stránky, ale jsou to moje záda, moje starost. O co si koleduju je irelevantní, zítra mě může postihnout infarkt, mrtvice, rakovina, a dokonce ani tamiflu nemám, chřipkovou nemám, klíšťovku nemám. V horším případě třeba nepřežiju operaci slepého střeva nebo jinou banální chorobu nebo potkám Zelenku, cokoliv, spadne na mě římsa, přejede mě tramvaj, zabiju se v autě a bolest zad bude podružná, nikdy nevíš, kdo žije, riskuje, že umře a je celkem zbytečný to dramatizovat.
co se týká cviků, jsou fakt nudný. Víc k tomu nemám co dodat.
co se týká toxikománie, psala jsem to, beru léky měsíc dva nejčastěji jednou za dva roky, někdy za pět, rozhodně se nedá mluvit o návyku. Nejsem v rauši, protože nic takového neberu víc než dva měsíce, většinou stačí šest týdnů a pak roky nic. Za šest týdnů bezvýsledného užívání se rozhodně nedá mluvit o zvyšování dávek a podobných problémech.
nemá smysl diskutovat s někým, kdo neví o čem mluvím, ale snaží se udílet mi knížecí rady. Žiju s tím roky, až to dál nepůjde, nechám to odoperovat, léčba není možná. Je možné to ještě nějakou dobu udržet v přijatelném stavu, o to se snažím, víc dělat nebudu. Musela bych být jiná než jsem, abych se radostně hnala na operaci krční páteře. Bude mi muset být ještě hůř než dovolím nějakému drvoštěpovi manipulovat skalpelem u mé míchy a je mi putna, co si o mém názoru myslí teoretici. Ale nikomu nebráním si radostně nechat operovat krční páteř, kdo se na to cítí, jen do toho a hodně štěstí.
|
|
|
Domovník Ti z marihuanového dýmu vyvěštil diagnózu, postup operace, určil životní styl i správné názory, sestavil jídelníček a dokonce zaručil úspěch, což ztvrdil přísahou na čerstvě vytřenou chodbu...a Ty se za to rouháš? Mistrovi? Že von si Tě vodnese čert? 8o)
|
|
|
Nevím jak na krku, ale já si před třemi lety hnul s plotýnkou L3/L4 (bederní páteř) a co jsem se vykašlal na těžké váhy a začal dělat opravdu pořádný stretching a nějaké ty cviky s míčem (*), začalo to být lepší a lepší. Dnes bych řekl, že jsem úplně OK, akorát musím pravidelně cvičit - jakmile vynechám na dva tři dny, začnu ty záda cítit.
Nevím, co máš s plotýnkou ty, a nejsem doktor, ale pořádné cvičení neuškodí. Spíš si myslím, že by mohlo pomáhat, ale jde to hrozně pomalu a výsledky jsou vidět až po letech. Poradil bych i zpevnění svalstva okolo, aby bylo na co přenést váhu.
____________
(*) Tady jsem narazil na hrot chlapské ješitnosti, ale zdraví je zdraví, musel jsem to kousnout. Dnes jsem rád - zbavil jsem se blbých předsudků a zlepšil kondici o další stupínek.
|
|
|
já cvičím a chodím na rehabilitace, když vynechám, "brní" mě záda, i když je problém s plotnou nevratný, cvičení mě udržuje v přijatelném stavu. K propadům dochází, když nastydnu, nemůžu cvičit a záda i žebra se zablokují.
chlapská ješitnost je podružná, tobě nepřipadají cviky na míči nudné? Mně to připadá jako nuda k uzoufání, skoro ležíš a tu a tam něčím hýbeš, ke sportu to má opravdu daleko :-(.
|
|
|
Jo, je to tak. Vedeme každý svou (kozu) po jiné pěšině. Jako obvykle. Máš samozřejmě pravdu, ale domnívám se, že se to mé závěry nijak nevyvrací ani neodporuje. Atd.
|
|
|
Pro případ, že někdy čtete své příspěvky i zpětně, nezbývá mi než reagovat ještě jednou. V mém příspěvku je, myslím, marné hledat snahu o Vaše ztrapnění krom úvodního vtípku s tlumařem. V následné diskuzi Vám moussa srozumitelně vysvětlila, co jste nepochopil, neuropatická bolest není bez příčiny. Současně ale existují chronické bolesti, dnes považované za "bezdůvodné", nicméně v tomto ohledu nepanuje mezi odborníky shoda, protože neuropatický mechanismus by řadu těchto obtíží, zvlášt jejich charakter vysvětloval. Na příkladě s vyhřezlou plotýnkou to lze dobře demonstrovat. Nerv je poraněn mechanickým tlakem. K vyvolání nepříjmených bolestí (ne vždy jsou vnímány jako bolest, ale spíše jako nepopsatelný nepříjemný pocit v končetině, lékaři tento pacientův opis nazývají dysestesie) stačí i minimální léze, která nemá klinickou ani elektrofyziologickou odezvu, tzn. že svaly i kožní citlivost jsou v pořádku, měřitelná "vodivost" nervu rovněž, pacient přitom trpí. Tento stav může spontánně odeznít v řádu dnů až měsíců, operace není vždy nutná. Tato bolest již je samozřejmě neuropatická, nerv je poškozen. Pokud plotna přestane tlačit, nerv regeneruje a vše by mělo být v pořádku. Jenomže bolesti mohou bohužel zůstat a pak začíná problém s definicí příčiny. Nerv mohl zůstat diskrétně poškozený a nebo také ne. Dnes víme, že samotný vjem bolesti je na mnoha etážích modulován či vrátkován, nevím, jak to laicky vyjádřit. Nervový systém zkrátka umí bolestivou informaci částečně potlačit. Pokud ale silná bolest trvá příliš dlouho, dojde ke změnám nežádoucím směrem, tzn., že bolest pacient prožívá mnohem intenzivněji. Bez baterie odborných termínů a anatomických souvislostí Vám to těžko vysvětlím, zkuste tedy vzít za vděk přirovnáním: pokud posel ve středověkém městě nahlásí blížícího se nepřítele na bráně, stráže to nahlásí pánům radním, ti povolají muže do zbraně, nalejou zlaťáky do výzbroje, začnou šetřit na zemědělství, odložitelných opravách atd. Při útoku se pak město ubrání. Pokud břijde podobná zpráva za měsíc, mohou radní posoudit zkušeněji situaci a přijmout méně drastická opatření, podobně se zachovají i stráže a trochu profiltrují zbytečně zveličené infromace panikařících poslů. Takto to funguje při přenosu bolesti do mozku - přepojení v míše je brána se strážným a radnice je mozek. Pokud se však útoky na město bodou stále opakovat, dojde k naprostému vyčerpání zásob a obránců. Každá další zpráva o nepříteli vyvolá paniku nejen u obyvatel města, ale i v samotné radnici, budou se děsit toho, co přijde, jak si s tím poradí, když nemají ani zbraně ani jídlo, navíc nikdo neví, kdy nepřítel s bojem přestane. Podobně funguje nervový systém. Při dlouhodobě trvající bolesti dojde ke změně ve "filtrování" informace se širokou odezvou v mozku včetně rozvoje psychických změn. Pac. pak i malou bolest prožívá intenzivně (je hypersenzibilizován), bojí se návratu silné bolesti (anticipace), rozvíjí se úzkost a deprese (dnes nazývané v psychiatrii trochu neobratně porucha přizpůsobení). Jde o komplexní a závažný problém a hleďte - plotna je pryč, bolest je tady. Nemenší se, subj. se vše naopak horší.
Pokud Ygorku něčemu nerozumíte, normálně se zeptejte, nádherně jste demonstroval problematickou komunikaci mezi více a méně informovaným člověkem (potažmo pacientem - lékařem).
|
|
Pochopil jsem to správně?? Ošetřovatelka píchla někomu morfium, bez toho aby to předepsal lékař. Myslím že může být ráda, že nedostala rok natvrdo a doživotní zákaz práce ve zdravotnictví. Morfium musí předepsat lékař, pokud je na dovolené, měla volat záchranku.
|
|
|
Dovolená je také zajímavý fenomén, zejména na pracovištích, kde je profesinalita teprve v raném stadiu, mírně řečeno.
|
|
|
Tak moment. Pokud vím, jednalo se o pacientku v posledním stádiu rakoviny, kdy už se neléčí, pouze tlumí bolesti. Ta paní projevila milosrdenství a za to ji málem zavřeli. Ono je to vůbec zajímavé. Já jsem na opiátech taky, naštěstí ne trvale. Pokud jsou v tabletách, které vybleju, jsou zdarma. Pokud je chci v injekcích, které si píchám sám, platím za stejné množství 400 Kč. A pokud je nepotřebujete, tak prosím Jacku mlčte!!!
|
|
|
Je mi líto, ale vy všichni kromě JACKA jste absolutně nepochopili problém. Dokonce to i soudce v tom článku výslovně říká. Ta žena zjevně a vědomě porušila zákon, protože předepsala a podala pacientovi léčivý přípravek přestože na to nemá kvalifikaci.
Z naší legislativy má právo rozhodnout o podání jakéhokoliv léčivého přípravku pouze a jen lékař, nikoliv ošetřovatelka a na tom nic nemění relativně běžná praxe která tato pravidla nedodržuje!
Takže veškeré diskuze ohledně fakmakoterapie nebo českého zdravotnictví jsou absolutně off topic!
|
|
|
To je ale jako trestat záchranu tonoucího proto, že zachránce nebyl plavčíkem autorizovaným podle [dosaď libovolně komplikovanou citaci právních předpisů].
|
|
|
Pat má naprostou pravdu. Bezchybný názor dle zákona. Bytostně takové lidi nesnáším. Naštěstí jich není moc.
|
|
|
To není pravda. I samotný zákon umožňuje rozhodnout různě, napadá mě třeba institut krajní nouze, i když v tomto případě nehrozila škoda, nýbrž nemajetková újma.
|
|
|
Nepsal jsem, Sandstorme, o zákonu nebo jeho aplikaci. Psal jsem o Patově názoru. Ten je ovšem absolutně rigidní.
Měl jsem kdysi jednoho takového spolupracovníka. Byl opravdu naprosto nesnesitelný - k zabití.
|
|
|
Chtěl jsem jen říci, že tzv. "bezchybný názor podle zákona" bývá zpravidla velmi chybný.
|
|
|
Mno Sandstorme, myslím že na krajní nouzi bys to uhrál jako právník těžko. Ovšem myslím, že soudce má právo upustit od trestu vzhledem k mizivé společenské nebezpečnosti. Pokud to mohli dát myslivci co zastřelil na honu vlastní dítě....
|
|
|
Přesně tak!
Chybí tam totiž "přibližně", lidsky uvažující člověk. Kdyby šlo jen o to, dodržet přesně literu zákona a ne jeho smysl, nemuseli by žádní soudci být. Stačil by počítačový program: vyplnit kolonky, počkat tak 0,001 sec. a šup s delikventem za katr - přesně podle čísla na displeji.
To už řešila nějaká SF, ne?
|
|
|
Jaká SF? Napiš pls název, to bych si rád přečetl. Díky.
|
|
|
tipoval bych "holy bible" - narodíš se, jsi hříšník pyčo, cokoli uděláš ve jménu boha, je blahořečeno, cokoli uděláš svéhlavě, je min. rouhání či bezbožnost = zasloužíš trest; trestá pouze bůh - co chceš víc ?
p.s. světské zákony vznikly nemýlím-li se jako odnož zákonů božích, prot teologové přiroseně (c) světskými soudy opovrhovali - cha cháááá
|
|
|
;-)
Jsem rád, že si dokážeš udělat názor na člověka na základě dvou vět. Asi jsi šikovnější, než já...
Tak doplním, já jsem nehodnotil, zda je rozhodnutí soudu správné nebo ne, jenom mi vadí, že všichni začali nadávat na zdravotnictví a soudní systém, že je všechno špatně. Soudce v podstatě neměl mnoho možností, protože k porušení zákona zjevně došlo, na druhou stranu mohl třeba upustit od potrestání, pokud mu to zákon v tomto případě umožňuje (nejsem právník).
Horší na tomto případu je absolutně minimální společenská nebezpečnost, protože pacienta v podstatě poškodit nemohla, kdežto běžně v praxi sestry léky bez předpisu podávají a k poškození pacientů dochází - jenže tyto případy se ututlají. A ti, kdo si pamatují dřívější flamy na téma zdravotnictví ví, že mám informace z první ruky...
|
|
Jo...."To vás přece nemůže vůbec bolet".....velice ráda používá má zubařka při broušení zubního kamene....brr....začnu se potit jenom na to vzpomenu...
|
|
|
Jo, to přesně byl jeden z důvodů, proč jsem se od doktorky přesunul ke svému současnému doktorovi.
|
|
|
To nepouziva ultravuk? A i ta zmensena obdoba piratskeho haku, kterym se to delalo v zubarskem praveku ciste mechanicky, by mohla bolet jen v pripade nejake chorobne precitlivelosti. Neprijemny je ale oboje, to uznavam.
|
|
|
moje zubařka používá ultrazvuk, ale pak to stejně ještě bere hákem. Ale strašlivá bolest to není, je to nepříjemné a tak to i moje zubařka říká, teď budu trochu nepříjemná. Na druhou stranu jsou lidé, kteří vyžadují umrtvení i kvůli vrtání.
|
|
Onkologie na Bulovce. Tam jsem si taky užil nespočet WTF.
Například pacientka s rakovinou jater. Přísná jaterní dieta. K obědu standardně smažený mletý blaf s hromadou brambor, přelitých nějakým tučným sajrajtem. Ty hnusy tam vozila kateringovka Aramark a při pohledu na ně jsem s láskou zavzpomínal na školní jídelnu. Nežral bych to ani kdyby do mě za trest bodali vidličku.
Nebo mě přiváděly v úžas ambulantní chemoterapie, po kterých byli někteří pacienti téměř neschopní odejít po svých. Avšak nárok na odvoz neměli. Kdo neměl s sebou někoho s autem, musel pajdat kilometr pěšky na tramvaj a pak se domů trmácet MHD. Někteří starší lidé jezdili i z docela slušné dálky mimo Prahu.
Také přístup k dochvilnosti tam měli prapodivný. Objednáni na ambulantní chemo na devátou, čekali jsme pravidelně do jedné, než nás vzali. To bylo dvakrát-třikrát týdně, což pro mě, jako odvoz, znamenalo dojezd do práce mezi druhou a třetí odpoledne.
Komunikace mezi odděleními byla úděsná. Abychom tam nemuseli na výsledky krve čekat celý den (a třeba se jich taky ani nedočkat) musel jsem pro ně ten půlkilometr jezdit sám. Ošetřující lékařka na onkologii neměla k dispozici zprávy z jiných oddělení a ani jí to nijak zvlášť nevzrušovalo.
Měl jsem pocit, že to tam mají všichni naprosto v prdeli. Jako dělníci ve fabrice u pásu. A jako ti dělníci svou práci také řádně ojebávali. Chápu ztrátu lidského rozměru a vybudovaný odstup od pacientů. Na onkologii to asi ani jinak nejde - to by se z toho množství umírajících lidí asi zbláznili, ale aspoň by si mohli dát trochu záležet, co se jejich práce týká.
|
|
|
Tak to já zase naopak musím vyzdvihnout VFN na Karláku, kde jsem se zatím setkal jen s maximálně profesionálním a vstřícným přístupem. Data mezi odděleními kolují po síti, takže než stihnu dojít z RTG na ambulanci, doktorka už má výsledky v PC. Pravda, je to jen "lehčí" dermatoonkologie, ale i tak - kdo se tam jednou dostane, ten už tam bude nadosmrti pravidelným hostem...
Je tedy pravda, že po chemoterapii s notně rozhoupaným žaludkem jsem taky cestoval domů metrem a busem a nebylo to nic příjemného. Ale to je zřejmě chyba systému, ne nemocnice, že pacient po chemo nemá nárok na odvoz sanitou domů. Ovšem nutno dodat, že mi nabízeli ještě jeden den na lůžku, aby se to srovnalo...
|
|
|
Viděl jsem tam i babky o berlích, kterak po chemo pajdají na tramvaj.
|
|
|
Není to chyba ani systému ani nemocnice. Vlastně to vůbec není chyba.
Jde o hranici, odkdy se určité plnění financuje z veřejných rozpočtů (tj. formou přerozdělování) a kdy si toto plnění pacient financuje sám.
Rád bych připomněl, že jde o zdravotní péči a nikoli wellness, tedy pokud je pro tebe cesta MHD po chemoterapii nepříjemná, měl sis ze svého zaplatit taxi stejně jako kdyby ti bylo blbě z hospody.
|
|
|
Chemo není wellness ani hospoda, vole.
Navíc nemá logiku narvat do pacoše půl mega a odepřít mu dopravu v hodnotě pár tisíc, když sotva pajdá. Pokud je SYSTÉM nastaven jakože solidárně, je chybou SYSTÉMU, že musí pacoši šmajdat po svých po takové dávce sraček, po které jim zhusta slezou i vlasy. Kdyby byl systém nastaven individuálně, chápal bych to, takhle sorry, ale vážně ne.
|
|
|
Já netvrdím, že to je pohoda, nechci se takhle rouhat. Ale proč by si pacient nemohl zaplatit taxi? Logiku to má, protože chemoterapie je léčbou, zatímco cesta z nemocnice domů není, stejně jako třeba nákup nebo úklid.
Navíc to není černobílé ve smyslu 100% individuální systém vs. 100% přerozdělování, toho je vždy určitá míra. No a ty jsi v tomhle případě zastáncem větší míry přerozdělování než já.
|
|
|
Po zkušenosti s dovážením pacientky na chemoterapii ti mohu dát za pravdu. Nějak nás nenapadlo, že bychom se mohli/měli dožadovat odvozu. Navíc byl odvoz tím menším problémem, absence výtahu v domě je někdy opravdu nepříjemná.
|
|
|
Netušil jsem jaký tu rozpoutám flame, ale už z principu, když nebudu mluvit za sebe ale obecně - jsou i lidé, kteří nemají možnost si zjednat individuální odvoz. Pokud jsou zdaleka a jezdí na léčbu častěji, vyšel by je taxík pekelně draho. Každý to snáší jinak, někdo bleje, někdo po tom může mít i sračku, a v takovém stavu je IMHO nevhodné lézt do prostředků hromadné dopravy. Nemá být právě toto pokryto zdravotním pojištěním, pokud by to bylo opravdové pojištění, tedy pro nejhorší případy? Kurvadrát, paralen nebo brufen si klidně každej může dovolit koupit za svoje, ale že kvůli týhle zkurvený "solidaritě" nejsou prachy pro skutečně potřebné, to mě na tom sere!
|
|
|
Souhlasím s tím, jak sis v závěru odpověděl.
|
|
|
A máš k tomu brufenu nějaká čísla?
|
|
|
Ano. Cca 50 Kč za balení 30 tablet čtyřstovky.
|
|
|
Že bych myslel tadle čísla?
|
|
|
Naštěstí jsem zatím nemusel nikoho vozit na chemo. Nicméně odvoz sanitou je fakt trochu záhada co do přiznávání.
Zlomil jsem si obratle a absolvoval operaci (cca. 110 km od bydliště). Sanitka pro mě byla a to jako pro ležícího (propuštěn tuší pátý den po operaci).
Železo vpravené při první operaci muselo po čase ven. Vzdálenost stejná. Pro potíže s krvácením z operační rány jsem byl hospitalizován tuším týden. Dokonce mi nějaká sestra řekla, že dostanu sanitku.
Ráno při propouštění jsem se dozvěděl, že nedostanu sanitku. Divil jsem se, proč mi říkali, že jí dostanu a asi vypadal naštvaně, protože vrchní sestra odešla na sesternu a za chvíli se mi přišla omluvit jiná sestra, že to spletla. Tak jsem si řekl, jsi tvrdej, půjdeš na bus. Ale pak se mi to rozleželo a podařilo se mi sehnat bráchu, co si to vyřídil v práci a vzal auto.
Seděl jsem v pohodlném osobním automobilu, nicméně po pár kilometrech sjem si začal mocně pomáhat rukama za takové madlo nad dveřmi spolujezdce. I když jsme dali přestávku, měl bratr pocit, že mě poveze spíše do nějaké jiné nemocnice, jak jsem vypadal (a to mě rehabiliťáci obdivovali, jak cvičím. Co dělali v podobné sitauci stařečci, to si nedovedu předatavit).
Například vím o paní, která po amniocenteze dostala sanitku po městě na parkoviště, kde parkovali (nebyli místní, takže dojeli městskou z důvodu orientace. Sanitka jim byla nabídnuta).
Nepodceňuji amnio, ale vím také o paní, která absolvovala operaci srdeční chlopně a třetí den (!) jela domů cca. 5 hodin vlakem (s přestupy).
Doprava není léčba, ale dokáže výsledek/průběh léčby zkuvit ajns cvaj. Takže chápu, že jí někdy pojišťovna platí. A kdy jí platí, to mi přijde divné.
|
|
|
Před vánoci jsem byl odtransportován s velmi těžkým průběhem chřipky do budějické nemocnice. Součástí léčby byla i návštěva rentgenu, který se nacházel ve vedlejším pavilonu, cca 100m od vchodu do infekčního oddělení, kde jsem ležel. Na těchto sto metrů mi objednali převoz sanitkou. Z rentgenu zpět na oddělení jsem už musel pěkně po svých - venku foukal vítr, padal sníh a já měl na sobě jen klasické nemocniční pyžamo, tenký a o několik čísel menší župan a pantofle naboso. Než jsem dorazil zpět na svůj pokoj, byl jsem pěkně promrzlý: Ještě že můj pokoj byl vybaven sociálem s luxusní masážní sprchou, kam jsem rozklepaný zalezl, abych se zahřál.
Tož asi tak.
|
|
|
Jenže ani ten odvoz nelze brát 100% černobíle. Někdo může šmatlat po svých a někdo ne. Moje bývalá tchýně po dvou ozařováních, sedmi chemoterapiích a jedné ucpané cévě v noze ušla max. dvacet metrů a byla zralá aspoň na židli. Potřebovala pomoci ze schodů, na parkoviště a do auta. Doma to samé. I kdyby měla zbytečných 10k měsíčně na tágo, aby ji odvezlo pokaždé tam a zpět, nedokážu si představit taxikáře, který by jí udělal takovou službu, a to včetně uložení do postele.
Ona měla aspoň mne, ale spousta lidí nemá nikoho. Takže co? Kdo to zvládne po svých, tak po svých, kdo ne, tak tágo. Kdo na něj nemá, popř. to nezvládne ani s tím, má smolíka?
Abys mi nerozuměl špatně, já jsem pro stoprocentní privatizaci zdravotnictví i pojištění. Ale tak to dnes není. Kdyby to šlo, připlatili bychom jí nějaký nadstandard. Zaplatili zdravotnickou dopravu. Cokoliv. Ale to prostě nejde. Anebo možná jde, ale díky absenci tržního prostředí je to hodně drahé.
|
|
|
Jo, Lokute,
všecko, čeho je málo, je drahé.
Já vím, je to fráze - ale pravda. Je to zákon trhu. A bez trhu je to prý ještě horší. To taky bude pravda.
Nějak nevím, jestli mezilidská solidarita s hlasitým vyzýváním trhu poněkud nevymizela. Nezdá se ti?
|
|
|
trochu poopravím tuto frázi, aby se víc blížila pravdě.
ne vždy je totiž nutné za něco platit, ale vychcaní doktoři sami sobě přihazují hejly, aby je uzdravili, i když to mohou udělat v nemocnici - tam ale zmrd v bílým plášti nemůže inkasovat 1000 Kč/h.
dám ti modelovej příklad. nedávno mě chytly záda, tak jdu za svým praktickým doktorem, ale ouha - měl 3 neděle dovolenou a na jeho židli seděl pitomec s přístupem nic nerozhodovat, hlavně nic neposrat. říkám, že chci žádanku na ortopedii do fnm. idiot diskutoval, že mě pošle na neurologii do úvn. po chvíli diskuse jsem si vzal papír a vyrazil do úvn. na recepci neurol. mě řekli, ať jdu do prdele, že spádově patřím jinam. hodil jsem přes pult vizitku a řekl, že praktický doktor mě posílá k nim, tak to asi má nějaký důvod. kunda mi řekla, že ale pan dochtor má plno a že mě přijme až tak za 4h. řekl jsem, že stačí zavolat na mobil a z letiště jsem do 20 min. u nich. odjel jsem do oofice s tím, že se aspoň naobědvám - na parkovišti tel., ať přijedu, že mě pan dochtor přijme hned. tak jsem přijel, abych čekal 45 min., než se ten zmrd naobědvá. vyšetřil mě pohledem a konstatoval, že to bude asi plotýnka a ať si zajdu na vyšetření ve spádové nem., do níž mi dá žádanku praktický dochtor. upozorňuju, že jsem šel k doktorovi až ve chvíli, kdy mě boletsi nezbavil ani diflofenac duo v max. dávkách a nohu už jsem tahal za sebou jako kripl.
takže jsem zpátky nakráčel ke zmrdovi, co zastupoval mýho doktora a hodil jsem mu to na hlavu. ten idiot mi nabídl dva týdny neschopenku, ať to vyležím - za to jsem ho už poslal do prdele, ať si ušetří čas, že si to vyřeším jinou cestou. osoba blízká mého kamaráda rozdává u farma. firmy granty - obratem mi volal zpět, za jakým doktorem do jaké nem. mám zajít. za hodinu jsem byl v jeho ordinaci a byl jsem uveden do reality, řekl něco na způsob, že české zdravotnictví je v píči, proto když mu projde ordinací X pacientů, může z nich zaopatřit jen menší množství. nechal udělat rtg, vyslovil dg a zavolal fyzioterapeutovi - jendomu ze dvou nej sportovních mudr. v praze, u kterýho je čekací doba 6 měs. - po obědě ten samý den mě už dával do kupy. mr provedeno do několika hodin, cca měsíc intenzivní terapie, suma sumarum 25 tis. účet a vrátilo mě to zpátky do života.
to vybavení v soukromí ordinaci může mít každá nem. a kromě případů jako jsem byl já s nálepkou v.i.p. pacoš, kterýmu je třeba doopravdy pomoct, to tam sekají jako cvičky a ponejvíc inkaśují prachy ne za super péči, ale za kulturnější prostředí, hezkou pipku na recepci a za iluzi konání zázraků - proč taky ne, když movitějšího pacoše zpracuje mudr. ve st. nem. a přesměruje ho do soukr. ordinace, kde ho lehce zbaví menšího problému a nevadí jim slýchat kecy o golfu a o tom, jak slepicích vdaným za bohatce manžel nerozumí.
to je skutečná tvář trhu.
máš-li skutečný problém, spolehni se v případě zdravotnictví pouze na kontakty, peníze jdou až v druhé řadě.
|
|
|
Jo, nedojel odnyno na pokus o zásah do tohoto systému ředitel jihlavské nemocnice?
Jistěže dojel.
|
|
|
trch je mocný (c)
ale páni dochtoři nemají důvod zbytečně danit své příjmy, prostě jim ten bordel vyhovuje, protože sminimem námahy bohatnou a pak stačí navenek poukázat na mizerné oficiální platy a zvrátit veškeré pokusy o změnu k lepšímu. to, že ředitel fnm pak loví ve velké zdrav. sestry na ukrajině, je jen smutný důsledek faktu, že schopnější raději emigrují za solidním výdělkem do zahraničí.
|
|
|
Myslím, že mezilidská solidarita nemizí s hlasitým vyzýváním trhu, nýbrž s hlasitým vyzýváním solidarity. Čím víc slyším o tom, jak bychom měli být solidární, solidárnější, nejsolidárnější, tím více si všímám, že jde vlastně o to, aby solidární byli zejména ti ostatní. Ale v praxi na to každej sere, protože solidární je přeci samotný systém, tak vocode?
|
|
|
Jakékoliv hlasité vyzývání (čti propaganda) je na prd. Působí za určitý čas přesně opačně, než je míněna.
Mám tušení, že u solidarity jde o obyčejnou slušnost. A prosím, neohýbat to slovíčko slušnost. Nemá nic společného s přizdisráčstvím nebo blbstvím. Je to životní postoj, nic víc.
Momentka ze života: Chodívám na "Pentagon" (ředitelství našeho ústavu) několikrát týdně na zcela zbytečné porady. U Komerční banky stojí jeden chlápek bez ruky a prodává NP - Nový Prostor či jak se ta obskurní tiskovina jmenuje. Stojí 40.- Kč. Chlápek vždy slušný, čistý, střízlivý. Měl jsem pocit, že si ten plátek, pokud vyjde nové číslo, musím od něj koupit. Že je to slušné. Pak, za rohem, jsem Prostorem obvykle nakrmil odpadkový koš. Z té ceny má prodejce polovinu.
Tak jsem s chlápkem udělal tichou dohodu. Když jdu okolo, dám mu 20.- a žádný časopis si nevezmu. On má své, já jsem ušetřil, jediný, kdo na tom tratí je vydavatel toho plátku. Ale chlápek ho přece prodá někomu jinému, ne? Takže ani on netratí?
Je to zajímavá matematika: Já - úspora 20.-, chlápek zisk 20.- agentura bez ztráty - časopis se prodá někomu jinému. Stejně ten "produkt" má hodnotu tak 2.- Kč. 18.- Kč mi chybí.
Otázka pro koumavé: Kdo tedy prodělává? Koho s chlápkem vlastně okrádáme tím, že řešíme vztah mezi chudým a běžným občanem takto? Myslím, že argumenty zprava i zleva nebudou stejné. ;-)
|
|
|
Kdo to zvládne po svých, tak po svých, kdo ne, tak tágo. Kdo na něj nemá, popř. to nezvládne ani s tím, má smolíka?
A kdo nemá ani přítele či rodinu, aby jej odvezli, pak má smolíka. Rozhodně bych mu nepřispíval z prostředků zdravotnictví, protože to má jiné účelové určení. Od toho slouží sociálka, což ovšem naši debatu neposouvá ani o píď.
Osobně nikomu na tyhle věci nepřispívám, tudíž mi je blbé tvrdit, že by se tak mělo činit z daní. A kdybych znal někoho postiženého tak dobře, abych cítil potřebu mu vypomáhat, tím spíš bych s veřejnou podporou nesouhlasil.
|
|
|
myslím, že si nevybereš, když se někdo opravdu nemůže dopravit z nemocnice, tak tam zůstane ležet a zaplatíš to tak jako tak. Lifrováním pacientů z nemocnic se vlastně pokoušejí ušetřit, takže je to za stejné peníze.
|
|
|
Zhruba stejná úvaha stojí za sociálními dávkami, zejména pro jistou skupinu: Vyjdou totiž možná levněji než náklady na věznice a náhradu spáchaných škod.
|
|
|
ano i ne, na dávky pro jistou skupinu, jistá skupina nikdy nepřispěje. A tam je ten rozdíl, protože na zdravotní si většina pacientů, kteří požadují rozvoz nebo ošetření přispěla. Nezavinili, že je systém nastaven špatně, že umožňuje plýtvání penězi, že plýtvání nemohou ovlivnit. Chyba je jinde. Nemám nejmenší zájem, aby zdravotní mizelo někde v černých děrách a pacienti se dopravovali po svých.
|
|
|
Tenhle pátek poveze mou mámu ze špitálu sanitka. Po svých neodejde. Jasně, že bych jí mohl odvézt (ostatně jsem jí tam před týdnem vezl), stejně tak, jako ségra nebo švára nebo třeba taxík. Ale tím, že nikdo nemáme sanitu, ani dodávku s možností fixace vozíku, mohlo by dojít k poškození čerstvě usazené endoprotézy a tím by přišla operace za x desítek (možná víc) tisíc vniveč. Tak jí holt, zaplatíme sanitu na pokladnu, páč tam bude mít možnost bezpečné přepravy, včetně vyškoleného personálu.
Miluju lidi, kteří vynášejí jasné soudy, zejména plné slov jako "smolík". Vždycky si při tom vzpomenu na doktora Koukolíka a jeho sociální deprivanty.
|
|
|
Tak ses vyplakal, a teď si v klidu přečti můj komentář ještě jednou. Zjistíš, že jsi ho napoprvé vůbec nepochopil. A pak budeme dělat, že se nic nestalo.
|
|
|
aneb "sytý hladovému nevěří", což :D
|
|
|
Když vidím ty těžce zkoušené duše kolem sebe, říkám si, že mě Kožíš fakt asi miluje.
|
|
|
|
Tak to jenom vyženu ďábla a půjdu na lože, očekávaje spasení.
|
|
|
jinak, všiml sis, kterak za posledních pár desítek let upadla oblíbenost prznění krucifixu v katolických školách a nahradily ho svérázné buznovýchovné techniky ? sám bratr paplže se několik desítek let angažoval tuším, že v nějaké echt katolické škole, kde kněží mrdali ministranty do všech tělesných otvorů.
|
|
|
No ano, ale dotyčný bratr je jen fackoval :-).
|
|
|
ovšem, také se tomu říká spanking - ale chápu, že pro náboženské fanatiky to dostává ten správný říz, když k tomu ŘK kněz odříkává peprné pasáže z bible :o)
|
|
|
Nikdo, nikde nepláče. Naučej se, prosím, rozlišovat mezi konstatováním faktu a "plakáním". Na citovosti mám doma "lidi", nemusím si jejich nedostatek nahrazovat virtuálními svaly. Třeba mi pak zbývá více času brát věci, tak jak jsou a nedělat ze všeho kovbojku.
|
|
|
Tys při psaní toho komentáře myslel na mužské tělo, že píšeš o svalech?
|
|
|
Ach jo. Hrách na stěnu, do dubu...
|
|
|
Dokážu si představit třeba hromadný rozvoz pacientů. Soukromé společnosti, které se tím budou živit. Platby přímo od pacientů, nebo od pojišťovny, popř. charity. Ale ani to nefunguje. Nefunguje skoro nic. Nadopujou tě sračkama přesně podle papírů a přidaná hodnota nula. Individuální přístup nula. Kdo se nevejde do tabulky, má smůlu. Kdo nemá prachy, příbuzný, má smůlu. Systém je tak nastaven, můžeme se tomu jenom divit a doufat, že dřív chcípneme, než budeme potřebovat péči našeho zdravotnictví.
Ale i když pominu ten lidský rozměr a vezmu to ryze prakticky, tak souhlasím s moussou. Pořád vyjde levněji pacoše odvézt, než ho skladovat v nemocnici. Třetí možnost, tedy vyčutnout ho za vrata, ať si poradí sám, ani neuvažuju.
|
|
|
Co jsme si zvolili a co platíme, to máme. Nepíšu to vůbec s radostí, ale je to tak.
|
|
České zdravotnictví je totálně v prdeli nebo ho tam alespoň sociálně demokratičtí manageři tlačí. Dnes jsem byl svojí tetičku odvézt na celkem banální zákrok do nemocnice v Mostě. Tetičce je osmdesát, jakýkoliv problém vnímá jako svůj poslední. Na zvacím dopise stálo "Dostavte se do kanceláře centrálního příjmu v 8:00". Říkal jsem si fajn, maj to zorganizovaný. Deset minut po příchodu jsem byl rozpálený do běla a nahlas používal neslušná slova. Před kanceláří asi sedmdesát lidí, kteří měli pozvánku na osmou. Dohadovali se mezi sebou, kdo přišel dřív. No, popadl jsem tetičku a natlačil jí do kanclu. Bylo mi naprosto u prdele, jestli někdo přišel dřív. Centrální příjem je tam naprosto k hovnu, sestra na oddělení zjišťovala to samý, navíc to měla za deset minut, protože tam měla dva pacienty. Tolik nasraných lidí jsem už dlouho neviděl. Až se tetička vrátí ze špitálu, píšu Mrs Vaňhový. Vím, že mi to bude prdlačku platný, ale ať si nemyslí, že jsou všichni vodvázaný z jejich veřejnýho příslibu ... Jestli se takhle chovají i na onko, tak to potěškoště, to je na přesdržku!
|
|
|
Moje představa služby, kterou bych rád zacvakal je -
Objednávám Vás na zaručený příjem 10:00, poplatek je
X Kč, pokud Vás vezmeme do 10:15
X/2 Kč, pokud Vás vezmeme do 10:30
pokud Vás vezmeme později, poplatek není.
(Chápu, že zdravotnictví nelze načasovat na minuty, chápu že existují akutní pacienti, atd..)
|
|
|
ještě bys měl pochopit, že bůh v osobě lékaře je ten, kdo určuje pořadí pacientů a tobě jako pacošovi je hovno do toho, zda tak koná nahodile nebo kvůli nějakému skutečnému důvodu.
|
|
|
Jooo!
Pořadí pacientů určuje lékař.
To už jsem viděl.
O nějakém manažeru ani vidu, ani slechu, byl jsem v čekárně jako přísedící celé hodiny.
|
|
|
pcháá, pořadí pacientů dycynky určuje sestra :-)))
|
|
|
Na Palackého to byl lékař, zažil jsem to.
Ale komu čest, tomu čest, moje sestra určuje pořadí s obdivuhodnou jistotou.
|
|
|
A proto je dobré být se sestrou zadobře... ;-)
|
|
|
Někdy pomůže sedět nahý už v čekárně. Jednak jsi s většinou sester (až na ty fousaté matrony s biohazardem v podpaží) zadobře prakticky ihned a jednak ten pohled může fixovat veškerou pozornost jinak zákeřných frontových bojovnic, které jsou schopny libovolně přepínat mezi módy Wrestler a Trpící řeholnice, jenom aby se dostaly dovnitř co nejdříve, nezřídka využívajíc brečícího haranta jako živého štítu.
|
|
|
Nevtipkuj Sandstorme, i to jsem zažil.
Na vojně jsem chyt rupturu slepáku a následnou bleskovou otravu krve. Byl jsem už duší u Nejvyššího a tak když mi řekli, ať přejdu z příjmu čekárnou přímo na sál, jsem vzal uniformu, dohodu s pistolí a kanady (sesul jsem se ve službě DAP) a šel. V tom stavu mi bylo zcela fuk, že jsem nahý. Na sále jsem ty věci kamsi odložil, lehl si sám na stůl - a dál už nevím nic.
Teprve když jsem se asi po 14-ti dnech probral z limbu jsem si vzpomněl, že v té čekárně tehdy někdo strašně ječel. Ta vojenská nemocnice byla totiž i pro civily. A ječely tam šumné mladé bigótní slovenské dievčence...
A zřejmě dodnes si babky v Ružomberoku povídají o tom, jaká jsou ti důstojníci prasata.
|
|
|
|
Dohoda se říkalo řemenům přes uniformu. Původ slova je mi neznámý.
|
|
|
začalo se používat někdy po první světové válce, jelikož tenhle typ řemení s křížovým řemenem přes prsa (vychází z britského důstojnického webbingu Sam Browne) nosili především důstojníci tzv. Dohody (viz dějepis), na rozdíl od Trojspolku, kam jsme za monarchie patřili.
|
|
|
Takto jsme to tehdy do služby nosili. Ale klid, nabitá nebyla. V kasárnách z toho byl prý docela poprask. Jak se jim ulevilo, když zjistili, že ji mám pořád u sebe - v nočním stolku... (Kolik bylo porušeno předpisů jsem nikdy nespočítal. Holt - s takovým případem nikdo ve vojenských řádech nepočítal.)
A proto mě taky neláká tahat v podpaždí nějaké železo pro větší pocit vlastního bezpečí. Už 40 let žiju bez pistolky a je mi dobře.
|
|
|
ty's nepochopil:
nenosíš pistolku = jsi zbabělý přizdisráč, nestydíš se shýbnout pro tužku zniž by sis kryl záda
nosíš železo na svou (preventivní) obranu = jsi bourák, vzor slušného občana a příklad člověka, který se aktivně bere za svá práva
jen blafuješ, což ? :D
|
|
|
Doplňuji úsloví: "Maminka, režisér a Aleff má vždycky pravdu!" ;-D
|
|
|
Mohu se zeptat, k cemu je dobre nosit do sluzby *nenabitou* pistoli? :-O
|
|
|
V podstatě "na parádu". Byl na to předpis. Neexistence nábojů v pistoli i v zásobníku se občas kontrolovala.
Ožralí lampasási by totiž mohli po něčem střílet - nebo taky po sobě navzájem. Ještě by se zranili...
V ČSLA to tak chodilo. Ale myslím, že to tak bylo i v jiných armádách Varšavské smlouvy - pokud vím.
|
|
|
Ale to je kouzelne :-) Cili diversant, ktery vi, ze dustojnici CSLA maji zbrane bez munice, vedel, kde bez risika ziskat strelnou zbran... Skoda, ze jsem tehdy nemohl byt tim diversantem :-)
|
|
|
blbý je, když hajzl v bílým plášti upřednostňuje pacoše, z nichž má zisk, před skutečně nemocnými.
např. jeden mudr., co zařizoval modrý knížky jako na běžícím pásu, se již za bolševika proslavil v thomayerově nem. - venku fronta lidí, vyšel ven mudr. a zatáhl dovnitř 150kg cigána, co právě přišel. za dvacet min. vyšel morgoš ven, držku se zlatými zuby rozšklebenou v široký úsměv a mávaje nějakým lejstrem hulákal nadšeně "plný invalidní důchod! plný invalidní důchod!" a to ještě dodávám, že u tohoto mudr. bylo úplně normální v jeho rdinaci kouřit :o)
|
|
|
No já taky upřednostňuji klienty, z nichž mám zisk. Kdo ne?
|
|
|
inu, to předpokládám, ale tipl bych, že postupuješ trädičním způsobem - hejl potřebuje služby AK, když akceptuje podmínky platí za službu; předpokládám, že vaši kameraden ve st. správě nestaví vaše hejly do bezvýchodných situací, z nichž jim zázrakem může pomoci jen vaše AK, ni ?
|
|
|
Takhle opravdu nefungujeme.
|
|
|
třeba já, pro stopadesátikilového cigoše ani za peníze, dokonce ani pro padesátikilového cigoše. Jedině pokud by byl civilizovaný. Ale zase necivilizovaný o žádné služby nestojí.
|
|
|
"Ani za peníze", zajímavé. Interpretuji to správně, když dovodím, že peníze jsou až tou poslední komoditou, kterou ráčíš od svých klientů žádat? ;o)
|
|
|
někdy ano, není to hlavní zdroj příjmů a jen mě to udržuje v "kondici", také byla doba, kdy jsem brala všechno, protože jsem prostě chtěla získat praxi, ale i tak bylo to všechno odsud pocuď. Ale hlavně mám přístup k životu na začátku nebo konci praxe takový, že nejsem ochotná za peníze hovna špičatět. Raději se uskromním než dělat cokoliv. Každý jsme nějaký, buď se s projektem ztotožním nebo nic, peníze nejsou důležité a to zdaleka nejsem za vodou, jen jsou věci, které ani za prachy neudělám. Každej je nějakej, netvrdím, že je to recept na super život, ale je to tak. Když nevzbudíš mou důvěru, nepůjdu do toho ani za nic, když ti budu věřit, jdu do toho i zadara. Stopadesátikilová cigina mou důvěru nevzbudí, jedině by překročila svůj stín a takových mnoho není.
|
|
|
No a za co jiného dělat, než za peníze? :o
|
|
|
za nic, něco pro někoho udělat za nic, jen tak. Tos nikdy neudělal? Někdy pro někoho za nic, někdy pro někoho za peníze a pro někoho ani za peníze. Ve světě divných brouků to takhle není? ;-)
|
|
|
Pokud myslíš "jen tak" ve smyslu úvodní laskavosti, která ti třeba přihraje větší kšeft v budoucnu, potom jde o sice sofistikovanější postup, nicméně pořád to je práce pro peníze, byť ne pro peníze na ruku.
Pro někoho ani za peníze - no jasně, když je protivnej nebo když je riziko, že nezaplatí.
|
|
|
když je riziko, že nezaplatí, tak to není za peníze :-))
nedělám pro ty co jsou protivný, divný nebo nespolehlivý. Peníze jsem zatím vždycky dostala, pravda, jednou to trvalo dva roky, ale nakonec to dopadlo. Já tolik neriskuju, protože v nejhorším si můžu z papírů vytahat, to co jsem tam vložila a vzít si to zpět.
nemyslím úvodní laskavost, myslím jen tak, pokud je to samozřejmě práce v rozumném rozsahu, protože dva roky hodiny každý den pro nikoho zadarmo dělat nemůžu, neumím žít ze vzduchu.
|
|
|
Zažil jsem i situaci, kdy všichni pacienti byli ukládáni na lůžka na příjmu sestrou okamžitě. Lékař pak chodil mezi nimi. Nezajímal se o nic jiného , než o diagnozu a stanovení co dál. Nacionále, kartičky a pojištění se řešily až úplně nakonec.
Ale nebylo to v ČR, pravda....
Jsem skálopevně přesvědčen, že u nás panuje zcela debilní způsob organizace práce.
|
|
|
A v které zemi ? Já neznám ani jednu jedinou, kde by se neřešil hned v úvodu způsob platby. V tomto ohledu je dokonce ČR ještě mírumilovná v porovnání s USA nebo UK, protože tady se to řeší spíše za pochodu. Nemluvíme samozřejmě o plánovaných příjmech, kde skutečně nemá smysl kartičky, platbu atd. řešit hned v úvodu za cenu nesmyslného zdržujícího chaosu, výše uvedený zážitek s příjmovou amb., kde bylo 70 lidí, je opravdu absurdní. Lehce odlišná je moje vlastní zkušenost, kdy úřednice začala s mou předčasně rodící ženou u přepážky malé nemocnice sepisovat GB informací. Rodili jsme tehdy poprvé, takže jsme byli setsakramentsky vyděšení. Nakonec ale reagovala lidsky a rozumně, u druhé kontrakce, která je pro bolest i pro laika nepřehlédnutelná, řekla: "Raději to dopíšeme později ať si můžete lehnout" a zavolala lékaři, že mu jí posílá do vyšetřovny.
|
|
|
V NL se placení u "domácího lékaře" řeší s recepční/sekretářkou až po schůzce s lékařem. Když chci telefonickou konsultaci nebo hotovost, tak se jen zeptají na adresu a pošlou fakturu. Když mě do nemocnice dovezli ambulancí (otřes mozku po přepadení), tak taky poslali fakturu. Jen když byla manželka na mamografii, tak to bylo jinak - adresu si vzali, ale nic neposlali ;-)
|
|
|
Tak to ano. Pamatuji si, že systém faktur se v ČR taky zkoušel (resp. dodnes je to platná možnost řešení problému s úhradou), ale pro nízkou úspěšnost následného vymáhání zvláště u cizinců a ... ehm ... romů, kteří předstírali hmotnou nouzi, se od toho upustilo.
|
|
|
to se dá přeci snadno vyřešit - u pacošů platba cash, u cikánů odeslání na veterinu či v případě nemajetnosti do kafilerky.
|
|
|
Itálie. Nějaká díra po granátu v Kampánii. Jméno si již příliš nevybavuji
|
|
|
A kdo jiný by měl určovat pořadí? Když se do čekárny přivleče někdo v akutním stavu, když odběry je nutno dodat do labiny v určitém čase, atd.?
Také když mi volá klient, dohodnu s ním čas konzultace podle svého kalendáře a akutnosti věcí v něm zapsaných, jakož i povahy jeho problému.
|
|
|
Tohle se dá vysvětlit pouze někomu, kdo v doktoru toho pána Boha nevidí...a nezávidí mu jeho postavení. Umí myslet logicky a ne emotivně...případně kdo si domlouvá jednání a má jich nezřídka více než jedno za dopoledne.
Zde doporučuji spíše metačku hrachu...
|
|
A já mám ještě daleko horší kauzu, než je kauza sestry svévolně ordinující a mimo literu zákona skladující a přechovávající opiáty. Například vím o chudákovi uklízečce, která se na velínu Jaderné elektrárny Temelín pustila do regulace výkonu jaderného reaktoru. On tam v tu chvíli nikdo nebyl, ten co hlídal musel nutně na WC kvůli prostatě, ale svítila tam taková červená kontrolka a milosrdná dáma si myslela, že se reaktor přehřívá a právě chce bouchnout!!! Ona se totiž o tu jadernou technologii hrozně zajímá a práce ji hrozně baví a jak tak v tom velíně furt uklízí, už odkoukala, jak to tam ti flanďáci inžinýrští v těch bílejch pláštích (svině jedny přeplacené) dělají. Ale ona jim teď ukáže, kdo je tady machr přes jadernou reakci! Pomačkala pár čudlíků na velícím pultu jako předtím ten blbec vyštudovanej - to je přece jednoduchý, to stačí se čas od času kouknout jak to dělá ta svině jedna za dělnický prachy vyštudovaná to není jako denně stát někde s hadrem a kýblem a pořádně se nadřít! Pokora a skromnost jim chybí a smysl pro ekologii, hajzlům jedněm! No a pult najednou začal hrát jako když bliká kolotoč v lunaparku, no to byla nádhera! No a pak se spustila nějaká ta bezpečnostní procedura, začalo to houkat, přiběhl inžinýrskej z hajzlu, začal řvát, nelida jeden neslušnej a dal ty čudlíky zase zpátky, ale pak to začalo pískat ještě víc a celý se to zastavilo, no přesně jak jsem chtěla, škoda jen asi padesát mega, no když ti hajzli chtěj tolik za tu elektriku, tak to pro ně přece nic není, co ona chudák. Když uklízečka stála u soudu, hrozně se divila, dyť se přece nic nestalo a ještě ten pultík hezky zahrál! Koneckonců je to jeho chyba, toho hajzlíka namistrovanýho s bílým plášti, kdyby neměl tu prostatu, nemusela jsem já dáma milosrdná, co to s atomovým reaktorem myslí upřímně, na nic sahat. Ho odsuďte né mě! Taková hrozná nespravedlnost!
|
|
|
|
|
Inu, proto.
A ještě dost neobratná, jak račte rozumět. Při Vašem vzdělání.
|
|
|
No to jsou mi argumenty. Zkuste to rozvést, proč je to neobratné? Mě se to zdá obratné dost. Dokonce víc než dost.
|
|
|
Co se zdá, jest sen.
________________
Neobratnost jest započata postavením dvojice lékař/sestra na roveň dvojici operátor/uklízečka za velmi nepravděpodobné situace.
Tak může vzniknout, a v předmětném případě i vznikl, humor, s dobrým potenciálem pro dramatizaci.
Argument nikoliv. Problém nelze zesměšněním vyřešit.
|
|
|
ale já vůbec nikoho na roveň nestavím. To bych si nedovolil, jelikož by se hned objevilo několik subalterních jedinců, kteří by mi okamžitě připomněli, že se jako dochtor nad ně vyvyšuji. Jen vytvářím analogii jednání, kdy se nekvalifikovaná osoba údajně z dobré vůle snaží provádět potenciálně nebezpečné výkony, které mohou ohrozit něčí život nebo vytvořit škodu velkého rozsahu. Tak nějak po dělnicku, vzdělání je totoiž v Čekistánu na hovno, že jo. Jediné, co je možné této analogii vyčíst v teoretické rovině, je souhlas dotčené strany. Jenže kdyby tento souhlas trval i poté, co událost vyšla najevo, asi by sestru neodsoudili pro nedostatek důkazů, že ano, protože nepředpokládám, že by o provedeném léčebném výkonu dělala sestra nějaký záznam a také si nemyslím, že by rodina bývala nebyla svědčila svědčila v její neprospěch u soudu (bez čehož by se to v důsledku absence zdravotnické dokumentace neobešlo, že ano). Čili jak správně říkáte, co se zdá, je sen. Vy předpokládáte kvalifikovaný zásah ve prospěch nemocného neautorizovanou osobou, která však z principu, zvláště při jednání v krajní nouzi (což by při vašich dalších velmi svérázných presmupcích platilo) nebyl trestným činem. A v tom vězí je právě ta blbost. Aby mohli onu sestřuli odsoudit, muselo její jednání splňovat formální i věcnou stránku naplnění skutkové podstaty trestného činu. Zde opět předpokládám, že soudce není debil, který chce za každou cenu někoho odsoudit, což se zde v pojednání o dotyčném incidentu potvrzuje.
|
|
|
Ale stavíte. Tuším, že dnes musí mít zdravotní sestra (bratr) vysokoškolské vzdělání v oboru zdravotnictví. V tu chvíli je Vaše analogie úplně mimo a velmi dobře ukazuje, co si o sestrách myslíte a za co je považujete. Za tupé nemyslící ovce, které mají doktorům sloužit. Přesně takhle na mě působíte a je mi z toho špatně. Z tohoto důvodu pak sestra nemůže provést i sebemenší banální zákrok (jako je vzít krev) bez toho, aniž by pan velkomožný nepřišel a neposvětil to. Z tohoto důvodu pak ze sester děláte utíračky zadků. Možná byste se měli naučit trochu delegovat kompetence a samozřejmě i odpovědnost. Třeba pak budete moci ještě déle spát (jak píšete níže)...
|
|
|
hlavní úkol sestry je podržet doktorovi, nezabřeznout a utírat prdele starcům, ale jsi první, kdo říká, že by sestra měla mít vysokou školu - to hlásili v rádiu jerevan ? cose očekává od bratra, to si po duškově výroku o shýbání s epro tužku s řití opřenou o zeď raději netroufám ani představit ..
|
|
|
Jooo, na tomdle webu je první a fakto hlásili to v rádiu Jerevan.
Ale hlásili to i v rádiu Praha *) a v novinách to otiskli už mockrát. Maturita na zdrávce má být vstupenkou do světa držení, antikoncepce a vlhkých utěradel. Co nad to jest, má být vysokoškolské.
_________
*) Ano, i ČR Brno to odvysílal.
|
|
|
Po vzoru "jak to mají jiní v EU" se hovořilo o VOŠ nebo bakalářském studiu. A to snad (dosud) není to samé co "vysokoškolské vzdělání".
K výměně lůžkovin či bažanta bude nutná maturita, k odsypání pilulí do misky bude potřeba diplom. Bravo!
Možná časem EU-úředníci seznají, že VŠ by byla dobrá i k ovládnutí sbíječky. Lakatošovi s lopatou by pak mohla postačit jen maturita a státnice z romštiny.
|
|
|
Jo, v mediální sféře se cokoliv, co se studuje po maturitě, označuje jako vysokoškolské vzdělání. Nevěřím tomu, ale v rámci srozumitelnosti jsem se to musel naučit používat.
Stejně také nevěřím tomu, že 100% obyvatel bude mít v dohledné době maturitu a 90% vysokoškolské vzdělání, i když jsem to někde už viděl napsáno.
Takže tvá černá vize je bohužel v souladu s obecným výhledem.
|
|
|
nedá mi to se nezapojit.
Někdy před třemi roky ordinoval v Jihlavě jistý teplý ošetřovatel Zelenka pacientům heparin, protože mu to připadalo cool. Jedna z nejvážnějších připomínek tehdy byla, jak je možné, že oška Zelenka do lidí něco píchá. Byl snad Zelenka dochtor, aby ordinoval? No nebyl. Základní problém nestál tak, že Zelenka byl ujetej, ale že v nemocnici existoval systém, který dovolil ošce Zelenkovi ordinovat.
Tento případ je zhruba to samé, jen za poněkud vznešenějších podmínek. Za zmínku také stojí, jak ošetřovatelka lék získala - nedala ho jinému pacientovi. Bohužel neexistuje záruka, že paní ošetřovatelka by příště nenahulila morfin i.v. do někoho, kdo si pouze namohl záda při souloži, protože dotyčná paní k terapii přibere ještě diagnostiku a usoudí, že má určitě nádor na páteři. Prostě každý máme v rámci svého povolání určité pravomoci.
Trest pro uvedenou paní pokládám za nesmyslný a protiprávní, protože nevznikla žádná újma ani nebyly ohroženy zájmy společnosti. Na místě by byl disciplinární trest uvnitř nemocnice. Disciplinárně potrestán měl být ošetřující lékař (o jeho trestněprávní odpovědnosti v případě tohoto způsobu léčby nechť spekulují diskutující sami).
|
|
|
běžnou praxí bývá, že mudr. naordinuje léčbu / medikaci a sestry to pak z aněj dělají, protože mudrr. už nezvlládne ani píchnout injekci tak, aby z toho člověk neměl hematom přes půlku ruky / zadnice. co se týká pdávání látek typu opiáty, morfin apod. (přesné rozdělení si nevybavuju), tak to sestra, má-li pacoš takovou medikaci, samozřejmě může dělat, protože doktro je ten sexy mozek a ona ten vykonavatel, platí ale, že se vede přesná evidence. v praxi ale nastává zázrak, protože není neobvyklé, že skutečnost a evidence jsou dvě naprosto rozídlné věci - podobné zázraky lze spatřit třeba ve skladech, kde je vše evidováno, hlídáno, ale přeci nějaké věci chybí.
v praxi se dělá eutanasie v tichosti a bez keců, pouzee se to drží jako tabu, protože i mezi doktory se čas od času vyskytne černá vrána, která pomáhá a nevznáší se jen opojená vlastní mocí metr nad zemí. existuje množství způsobů, jak přivodit nenápadně smrt a ještě snáze toho lze docílit, když si člověk uvědomí, že minimum doktorů za svoje prasárny skončí u soudu - většinou se to zamete pod stůl, zfalšují se zprávy, operační záznamy a vše s epřizpůsobí tomu, že nejblližší pacienta pak vypadají v lepším případě jako kreténi.
hlavním zájmem doktora je dnes jeho profit, takže se nejraději vrhá na snadné případy movitých hejlů, kteří věří na zázraky konané uplaceným mudr., v případě, že bys měl smůlu a byl komplikovaný případ, užiješ si odvrácenou tvář našeho zdravotnictví - podepíšeš množství papírů, kterými zbavíš muddr. odpovědnosti za nezdar, podrobí tě jen takovým vyšetřením, která potvrdí podezření, ale nemají povahu léčby a postupně se tě každej zbaví, až schípneš na odd., kterré se tě zbavit už nemůže.
oblíbená je třeba biopsie u onko pacientů. otevřou tě, utrhnou kus nádoru a dají na analýzu - ta přesně stanoví, o jaký nádor se jedná. bohužel pro tebe, nádor se chová jako vetřelec a když se dostane do kontaktu se vzduchem, zaačne se bránit - jednakk vypustí množství rakovinových buněk do krevního řečišště, takže o metastáze v budoucnu je postaráno a jednak může začít zběsile rychle růst - průser je, že každej nádor se chová jinak, takže nelze ani zjednodušeně klasifikovat, co s ebude dít. na výsledky bisie se navíc nějaký ten týden čeká, takže pak ti prostoduchý mudr. je schopen oznámit, že biopsie sice vylloučila tu nejhorší varianttu, ale mezittím dle poslední MR ten útvar prorostl tak daleko, že to není operabilní a ani to nelze ozařovat, jsou schopný tě pusttit i do domácího ošetřování přesto, že tím vystaví rodinu nepředstavitelným zážitkům apod. - já jsem takhle minulý léto dělal možný i nemožný, abych kolegu vyrval ze spárů smrrti, ale bohužel jsme prosrali kritický měsíc na začátku, než jsem měl možnost pomoct. dva měsíce jsme dělali možný i nemožný, jedno viip pracoviště za druhým, ale už nebya šance, protože to posrala mudrr. na obvodě na začátku a pak nad ním zlomil hůl i zmrd kapacita, protože to pro něj bylo riziko, než jsem ho dostal na gamma nůž, měl to za sebou ..
|
|
|
No pane vachmajstr, vy jste hlava...a ten matroš, kterým jste dneska se sjel - to musí být extratřída...ale klepeta se vám třepou furt. To už asi nepřestane...pane vachmajstr.
--------
Už je mi jasný, proč ve Vídni chtěj obnovit domovníky a dali o tom hlasovat v referendu. Když v ČR, v Přaze uměj domovníci léčit rakovinu, co by teprv dokázali v hlavním městě...véď? 8o)
|
|
|
Proč Chalengere?
Protože porovnáváš neporovnatelné, jsa unešen "stavovskou pejchou". Ta nemá nic společného se stavovskou hrdostí.
Připomenu jen tu pár akčních filmů, kdy letadlo, poté co pilot zkolabuje, dovede na přistání kluk, který se jenom díval, jak to táta pilotuje. Zachrání se pochopitelně všichni, jenom podvozek je pro větší dramatičnost odlomený.
A fůry dalších příhod má podobná témata.
Víš, už mi párkrát dobře poradil člověk "zvenku" který viděl věc, kterou jsem jako profík v ten okamžik neviděl, protože byla tak naprosto samozřejmá. Pravda, u mé profese nejde o život a když tam jde o zdraví, tak jenom o to duševní. ;-)
Takové příhody jednoho přimějou k větší skromnosti. Doktor je odborník, profesionál, ne Všemohoucí.
Ta sestra asi dost přesně věděla, co dělá. Na rozdíl od tvojí uklízečky.
= = =
Pořád ovšem tvrdím, že apendix nemůže operovat staniční. Pokud ovšem není tím posledním člověkem, který v daném okamžiku dokáže vzít skalpel do ruky.
Prostě "záleží, jak leží a závisí, jak visí". Toť vše. Ale to Ty určitě dobře víš...
|
|
|
ááá...už je to tady. Hajzl jeden dochtorká bílá, svině jedna nevycválaná se vyvyšuje nad nás obyčejné lidi (TM), co narozdíl od něj nemůžou parazitovat na našich daních a musej tady makat (v současné době zaplaťpánbu parazituji na daních jiného národa), místo aby držel hubu a byl rád, že mu svěřujeme svůj život do jeho péče. A on ten hajzl si zase hraje na Boha, protože my jsme se prostě shodli, že sestra konala dobře a dochtoři jsou svině! A když jsme si to odhlasovali, tak to kurva musí bejt pravda! Má strach, hajzl jeden, protože tenhle případ jednoznačně prokazuje, že i sestra umí léčit a to jen ti hajzli jedni dochtorští jsou už úplně v prdeli!
Tedy až skončíte s berserkem proti bílé mafii, měl byste si přečíst něco o jednání v krajní nouzi. Pokud by STK přistál s dopravním letadlem poté, co by celá kvalifikovaná osádka byla mimo, byl by to počin chvályhodný, hrdinský, proč? Protože je to jednání v krajní nouzi. Jako takové není a nemůže býti trestné. Jednání sestry nebylo v krajní nouzi a bylo neuvěřitelně hloupé. Kdyby podobným způsobem jednal dochtor, těžko byste ho za to pochválil (ono nechávat opioid lidem, kteří s ním neumějí zacházet, a ještě jim poradit tak, aby svoji babku, kterou mají rádi, zabili, protože dochtoři jsou přece na hovno, všechno vyřeší sestra Stefanie, protože to dávali v TV seriálu). Inu, není nad úsudek obyčejného člověka.
|
|
|
Velmi emotivní a velmi hloupé, pane doktore.
|
|
|
proč emotivní? Jen shrnuji to, co tu v podstatě bylo napsáno. Přečtěte si diskusi, já myslím, že jsem atmosféru zachytil naprosto věrně.
|
|
|
Četl jsem ji. Ale s Vaším hodnocením nesouhlasím. Atmosféra je dle mého následující.
Lidé mají strach. Z nemocí. A bohužel i vás, z těch "od fochu".
------------
Ponechávám stranou - dle mého - nepřiměřenou reakci na příspěvek STK
|
|
|
blbost. Kdyby lidi měli strach, skutečný strach, jednali by jinak. Jednali by jako na Ukrajině nebo jako v Srbsku - o tom jsem nyní zaznamenal zcela osobní a unikátní svědectví. Lidi v ČR nemají strach a mohu-li srovnávat, jsou v jistém smyslu pěkně rozežraní. Lidi jenom z médií vědí na kom si mohou svlažit svůj všeobecný stres a frustraci, tak to dělají. Mají od vládců této země "permit". Když dal Hitler němcům v plen židy, taky se našla spousta "slušných lidí", kteří se z různých důvodů stali předními židobijci, aniž je někdo nutil. U českých doktorů je to stejné - i když uznávám, že analogie je to opět přehnaná. Je zajímavé, že v této souvislosti nikdo nenadává na zdravotní pojišťovny, že příslušnou péči s příslušnými odborníky nenasmlouvaly, když jim platíte tu daň nebo pojištění nebo výpalné nebo jak se to jmenuje. Když je český doktor i doktor z jiných zemí východní Evropy v zahraničí řádně zaplacen, jedná k plné spokojenosti pacienta, zatímco v ČR ho ze stejných důvodů posílá do prdele. Ale tady se nyní nevede diskuse o odměně za práci ale o kvalifikovanosti a bezpečnosti onoho zásahu, soulad se zákonem ponecháme stranou. Zásah byl nehledě na autorizaci proveden nekvalifikovaně a ohrozil bezpečnost pacienta. Dále se zde vedla jakási diskuse o nedostupnosti zdravotní péče dle představ diskutérů, přičemž jako hlavní viníci byli označeni lékaři. Půjdeme-li do elementárních příčin mizérie, doktoři si za to skutečně mohou v podstatě sami, protože se stále ještě najde spousta těch, kteří v kritických chvílích se systémem spolupracují, aby si pak schladili žáhu na někom, kdo je méně mocný než oni. Ale hlavní záměr mít takové zdravotnictví, jaké tady je, to není věc doktorů ale politiků a potažmo jejich voličů.
|
|
|
Ale ano, mají. Dříve nebo později na to přijdete sám. Jednou ho totiž budete mít i Vy. Časem..
Já nejsem s to ovlivnit (zajisté debilní) systém v českém zdravotnictví. Jsem s ním obeznámen samozřejmě jako laik. Nyní jsem tak trochu obeznámen s Vaším postojem insidera.
Doufám, že to přijde tak, že si zlomím vaz po pádu z hambalek při metání sena.
|
|
|
máš to zapotřebí se takhle shazovat ?
kdo není úplně mimo, ví, že platy doktorů jsou podhodnocené a systém zdravotnictví na hovno, což vytváří smrtící koktejl podmínek, v němž se má odehrávat péče o zdraví / záchrana životů a to nepočítám zvýšený výskyt psychopatů v oboru. drtivá většina doktorů rezignovala na úroveň práce, vlastní vývoj a X dalších věcí, který z práce dělají kus smyslu života. gaussova křivka u doktorů možná zabírá víc napravo, co se týká iq, ale sq je posunuto zoufale vlevo. sám moc dobře víš, co vše neproleze na veřejnost a jak vypadá reálný obrázek práce v oboru, ale jestli tě nasírá stigmatizace, tak dle mého názoru je jedinou možnou cestou razit si vlastní styl práce, pracovat, jak člověku velí jeho vnitřní hlas a ne tlak prostředí apod. - je sice pruda, že i když se člověk vyšvihne v čr na špičku, max. se materiálně srovná s vyšší střední klasse, ale je to cena za práci, kterou chceš dělat. já bych třeba taky raději dělal něco na způsob etnologie, ale musím živit hladový krky, tak jsem si to musel nechat jako hobby a v práci se věnovat něčemu, co mě ještě baví, ale co mě taky materiálně zabezpečí. no nic, máš na víc, než takhle prudit - to je asi ta message, co jsem chtěl říct ..
|
|
|
Zdálo se mi, že Chalenger už toho o životě cosi ví. Rozhodně jsem jej nechtěl rozhořčit - nejspíš ten můj podotek četl příliš rychle - a psal taky moc rychle.
Ale o nic nejde, je to nakonec jeho soutěž. Časem Chalenger možná pochopí, že vzájemná důvěra (a možná i úcta) mezi "dochtorem" a "pacošem" často nahradí i drahou medikaci.
Vlastně mám pro něj ještě jeden vzkaz: Jak je "velký" posoudí ti druzí. A dají mu to na vědomí.
|
|
|
Tvrdím, že pokud je někdo nevyléčitelně nemocný a trpí bolestmi, ze kterých se "nevyspí" a jsou čím dál horší než naopak, pak se jedná o "krajní nouzi" s tím, že de facto není co ztratit. Také se nebojím, že by paní dala spíše víc než míň a nenechala si rezervu. Tisíce narkomanů si šlehají opiáty říznutý kdejakým svinstvem a z podání čistého léku se bude dělat věda? Navíc to bylo se souhlasem pacienta.
Takže "vo co gou?" O to, že stejné množství nenaordinovala dochtorka, která byla t.č. někde v prdeli? Aha...pak je Tvůj posotoj jasný.
|
|
|
a ještě co se týče postřehu nekvalifikovaného nebo neautorizovaného člověka - ano, proč ne. Každej máme palici a v ní mozek, jenže z titulu zákona stejně nese odpovědnost ta osoba autorizovaná, takže finální rozhodnutí je na něm. Pokud přihlédne k rozumným argumentům osob nekvalifikovaných - což má mj. také v popisu práce, protože při léčbě musí dle zákona přihlédnout k přání pacienta - je to jen jeho plus. jenom musím sdělit jednu věc, že Čechům se do toho rozhodování a projevům přání proti příslušníkům civilizovanějších národů všeobecně moc nechce. Holt ustájení z dob komunismu má ještě furt vliv. Projev přání totiž znamená nejen výkon práv ale také spoluodpovědnost za léčbu. Mě se velmi líbí, když tady pacient odmítne kontroverzní výkon. Můžu totiž klidně spát.
|
|
|
Omlouvám se, Chalengere, za svůj názor.
Už Tě nebudu rušit. STK
|
|
|
Srovnáváš nesrovnatelné z hlediska principu, motivace i dopadu. Analogie je dobrý diskusní nástroj, ale jen do doby, kdy ke srážce dvou aut vznikne analogicky srážka kosmické lodi Enterprise s Romulanským dravcem.
Ale abych odpověděl, proč v zásadě nesouhlasím s premisou tvého komentáře. V US Army, kupříkladu, bývalo běžné, že v kritických situacích zasáhl amatér a zachránil, popř. totálně posral situaci. Následné rozhodnutí autorit vycházelo z výsledku akce. Pokud byl pozitivní, následovalo třeba pokárání za subordinaci, v horším případě nižší trest. V opačném případě byl trest příkladně tvrdý. To motivovuje lidi k akci i ve chvíli, kdy nejsou po ruce odborníci, ale přitom si zároveň uvědomují svou odpovědnost.
Pokud chceš opačnou analogii k té tvé, tak přehnaná opatrnost může vést i k váhavosti třeba v případě havárie, nebo epileptického záchvatu na veřejnosti, kdy je potřeba urychleně pomoci, a to zpravidla dříve než dorazí záchranka. Ale jak se moje kolegyně přesvědčila poměrně nedávno, předposraná veřejnost, ve strachu z toho, že něco posere, stojí okolo ležíčího epileptika, žere nanuka a se zájmem kouká, jak vesele cuká nožičkama.
Já mám raději model aktivních amatérů s osobní zodpovědností, než model "nechte to raději profesionálům". Už jen proto, že profesionálové nejsou zpravidla dostupní, když je potřeba, popř. na to serou, když jde podle nich o hovno, jak tomu zjevně bylo v případu, popsaném v článku.
|
|
|
CPR dotaz: jak mam podle vas pomoct nekomu, kdo ma epilepticky zachvat? Tedy snad krome toho, ze ho budu hlidat, aby se neudusil zvratky, nepotloukl si hlavu o obrubnik apod.? Sorry, ale antikolvuzanty s sebou opravdu nenosim.
|
|
|
velmi jednoduše, při epileptickém záchvatu uděláš nejlíp, když zavoláš tísňové číslo 112 a budeš se snažit předejít tomu, aby si epileptik nerozrazil o něco hlavu apod., a to z násl. důvodů:
- jakmile tě dostane k ruce operátor na dispečinku, povede tě, i kdybys sám nevěděl, co přesně máš udělat, a to tak dlouho, dokud na místo nepřijede sanitka
- u čísla 112 sice trvá možná minutu, než tě hasiči přesměrují na správný dispečink rychlé záchr. služby, ale má to jednu nespornou výhodu, na rozdíl od čísla 155 to lokalizuje tvojí adresu přímo dispečerovi na obrazovce, takže kdybys nevěděl přesbou adresu, je to větší průser pro toho nemocnýho, než ztráta cca minuty na začátku volání
a měl by se u toho tvářit jako yntelygent, protože se srotí dav čumilů, kteří vždy se zaujetím pozorují podobné situace a budou to rozjasňovat postřehy jako "vyser se na něj, je jen vožralej / feťák" apod. .
|
|
|
Do podobne situace jsem se dostal asi pred pul rokem. Sel jsem po ulici a 50 m prede mnou jsem za "terenni vlnou" najednou uvidel lezet na brichu chlapa okolo 60 let. Z nosu mu tekla krev, asi jak sebou praskl o zem. Na osloveni reagoval jen neartikulovanym mrmlanim, ale dychal pravidelne. Klidne to mohl byt jen ozrala, ale taky to mohla byt mrtvice nebo cukrovkarsky zachvat. To zkratka vobycenej clovek nepozna. Z blizkeho stanku vybehl prodavac a spolu jsme zavolali zachranku, pricemz prodavac se nabidnul, ze u postizeneho pocka, nez dojede. Jelikoz se to stalo jen cca 1 km vzdusnou carou od brnenske Urazove nemocnice, tak jsem se sebral a zmizel driv, nez se dav cumilu stihnul vytvorit...
|
|
|
Jinými slovy onen amatér byl potrestán tak jako tak? To se mi nezdá ...
|
|
|
Porušení subordinece nebo litery zákona se většinou řešívá malým veřejným trestem (aby se to nestalo příkladem) a nepříliš veřejnou odměnou s osobním poděkováním. Podle litery zákona je viník potrestán, podle zdravého rozumu odměněn.
To je ten "diverzismus"... ;-D
|
|
|
Zdravý rozum raději nezmiňuj v diskusi, kde se nachází aleff. On je na takové oportunistické řeči alergický. :-D
|
|
|
děkujeme za ranní doušek demagogie - stačí, když budeš rozlišovat zdravý rozum a "sdravý rosum (c)".
|
|
|
A kterej z těch rozumů používáš ty, doktore-domovníku? 8o)
|
|
|
Jak říká STK. Ale i když za úspěšným amatérovým zásahem nenásleduje přímo odměna, tak samotný fakt, že i přes porušení subordinace, které se zpravidla trestá velmi tvrdě, následuje jen velmi mírný trest na úrovni pokárání, přičemž je mu dáno najevo, že je to jen formalita, dává dotyčnému amatérovi, spolu s vnitřním pocitem uspokojení i dojem jakési výlučnosti. Je to jednoduchý psychologický trik, který zpravidla na většinu jedinců zabere. Nic to nestojí a dotyčný má pocit, že byl odměněn, či dokonce povýšen. S podobnou motivací pracovali velcí vojevůdci, kteří v ležení chodili mezi vojáky, vyprávěli jim oplzlé vtipy, plácali je po ramenou a jedli s nimi. Na krátkou dobu takový Caesar či Napoleon povýšil každého posledního kanonenfutra sobě na roveň. A ze stejného důvodu populisti v politice lezou mezi proléty, třesou si s nimi rukama, plácají se po ramenou a slibují jim hlouposti jako patnácté platy, třinácté důchody a hromadu guláše pro všechny.
Výhodou tohoto řešení je, že funguje vždy a spolehlivě. Blbec se cítí výjimečně a inteligent zpravidla žádnou takovou berličkovou motivaci nepotřebuje.
|
|
|
Možná jsem to už od začátku nepobral, ale když se na to kouknu, je nejvýhodnější je pro onoho amatéra nedělat nic - nedostane ani mírný trest, kdyby se do toho montoval úspěšně, ani tvrdý trest, kdyby se mu to nepovedlo.
|
|
|
Z čistě pragmatického hlediska (tedy teoreticky) samozřejmě ano, ale málokdo zůstane jen tak nečinně stát, když jde třeba jinému o život, nebo trpí bolestí. Je to případ od případu, tedy značně individuální a jsou samozřejmě lidé, kterým je to lhostejné, ale o takových extrémech tu nemluvíme.
Když se absolutně oprostíš od emocí, jsou tu dvě možnosti. Buď z takové akce máš osobní prospěch a výhody z tvé akce převáží důsledky (třeba jde o kejhák i tobě), pak sereš na jakýkoliv trest, který ti hrozí a jednáš. Anebo ti o nic nejde - resp. výhody nepřevážily riziko trestu, stojíš a civíš, popř. zdrháš.
Ale jak jsem řekl, to je extrém. Míru rizika sice zvažuje (podvědomě) každý, avšak málokdo jedná jako robot, zhusta jsou ve hře ještě emoce (vcítění, příliš vysoká hladina hormonů, strach). Míra emocí, ve spojení s mírou rizika dává případný impuls k akci. Když je však riziko příliš vysoké, převáží tato hrozba emocionální prioritu a člověk se k akci neodhodlá. Nejsme elektronické stroje, řízené chladnou logikou, jsme lidé (biologické stroje, řízené hormony) a naše schopnost vcítění pak ukazuje míru našeho lidství.
|
|
No ty voe....po přečtení bych se asi měl podle některých stydět že jsem vystudoval medinu. Bohužel pár lidí je tu totálně mimo. Dokumentace se moc falšovat nedá, jakýkoliv zásah do ní jde totiž velmi snadno vystopovat, zejména ta v PC. Pokud se ztratí papírová teplotka s medikací tak je to všude průser jak mraky, musí se to hlásit. A to že děláme "skrytou euthanásii"? Osobně o žádném takovém připadu nevím, žádný doktor co znám si netroufne postupovat proti lege artis, smrdí to totiž soudem a odškodným.
Challenger je možná někdy divnej patron ale teď to tu vystihnul.
|
|
|
Ne, Maddoku, stydět se za vystudovanou medicínu opravdu netřeba. Ony ty vědomosti a zručnosti doktorské nemají, jak jsem s podivem zjistil, nutně mnoho společného s lidskostí nemají. To jenom stará, nemoderní literatura píše o "Hodných panech doktorech". ;-D
Kdybych neměl mezi lékaři pár přátel a znal jen názory Challengerovy, nutně bych usoudil, že doktor je takový vysoce kvalifikovaný, velmi speciální údržbář lidských nebo zvířecích organismů, jehož úspěch či neúspěch se měří velikostí konta v bance a/nebo postavením v oboru a společnosti, případně počtem titulů před a za jménem. To naštěstí není celá, ba ani většinová pravda.
Ti dva mí přátelé jsou: soukromý internista, 86 let a 35-ti letý neurolog v německé nemocnici kousek od českých hranic. Znám jejich názory a proto se nebojím, že by mi lékař nepomohl, když to jenom trochu jde, i když podle zákona na ošetření nárok nemám. (Tady pochopitelně není řeč o zmenšování nosu nebo "nastřelování" zubů nebo vlasů.)
K lékařské dokumentaci: Neznám podrobnosti systému. Ale tuším, že "oblafnout" nějak půjde, protože každý systém oblafnout lze. Když je možno (nesměj se mi za ten příklad) nechat po operaci v pacientovi zašité ty pověstné nůžky, které pak nikomu nechybí, lze snad na větším oddělení operativně "nakřečkovat" letální dávku opiátů. A všechny případy se přece nepitvají. Toť poznámka k ilegální euthanásii.
Ale - fakt nevím, hádám.
|
|
|
nu ano, kdyby byl svět krásný a plný dobrých lidí, tak by se něco takového dít nemohlo, že ano. jenže on je svět plný primitivů fungujících ve vleku svých nejnižších pudů, kteří se nestydí krást a zároveň borjit za tvrdé opatření proti krádežím a analogicky mezi doktory platí, že jen šílenec by potopil jiného doktora, neboť by to strhlo lavinu - dokud každý kryje každého, je to lepší - odserou to jen pacienti a mudr. mohou dál prasit. uvědom si blbečku, že kdyby se jednalo o jendotlivce, tak se z toho těžko vylízal, ale jste tlupa, která se kdykoli spolčí dohromady proti nepříteli = pacientovi :o), v tom je ta největší arogance, stejně jako když policajti mají nápis "pomáhat a chránit", jenže už tam není dopsáno "stát".
|
|
|
Tak tohle už mi nedá. Prezentujete další z mnoha bájí, která se mezi laiky dlouho udržuje. Mezi většinou lékařů neexistuje spiklenecká sounáležitost ! Ještě jednou, nekrejí se ! Naopak práce ve zdravotnictví je dnes opravdu nápor na nervy, protože se tam všichni spíše shazují a pacienta o přehmatech předchůdce většinou oni sami informují (zpravidla jen náznakem - to se mi nezdá - to snad nemyslel vážně - no, tohle ani nebudu komentovat). A představa, že všichni na všechny něco vědí a proto se navzájem nepotopí, platí možná pro zkorumpované politiky, ne však pro lékaře. Vím, že mi to nebudete věřit, ale většina žalob je neúspěšná, protože jejich podstata je zcela absurdní. V UK (a zvažuje se i v USA) již kvůli tomu změnili právní systém, aby množství žalob "jen tak, kdyby z toho něco bylo" a potažmo zátěž právního systému omezili. Nesmyslné žaloby na zdravotnické zařízení jsou posuzovány jako přestupek. Věřte tomu nebo ne, ale ani lékař nikdy nemůže z veřejně dostupných informací posoudit, jestli se stala opravdu chyba, laici tak ale zhusta činí a pak se rozčilují, že těm doktorským zmrdům všechno projde. Někdy je to těžké rozhodnout i s kompletní dokumentací, sám jsem to několikrát zažil. Všechny ty zprávy na Nově nebo v Blesku berte s rezervou, jde jen o to, aby reportáž či komentář přitáhl Vaši pozornost, o objektivní informaci vůbec nejde. Chybám s invalidizujícími nebo smrtelnými následky se nevyhne žádný lékař akutní medicíny, berte jako fakt, že nelze zajistit, aby se to vůbec nestávalo, ale nejde o masivní jev. Naopak, neumětela většinou dříve než žaloba pacienta semelou kolegové s primářem, chirurga pak nepustí k ničemu složitějšímu, internitsta či neurolog končí v LDN, případně zcela zmizí z medicíny atd. A považte, oni jsou většinou spokojení. Lékaři nejsou monstra, vážnou chybou se užírají a pokud na svou práci nestačí, rádi se tomu stresu vyhnou. Existují výjimky, znám taková hovádka, ale jak píši výše, nejde o masivní jev.
|
|
|
spiklenecká sounáležitost ne, strach ano a jak známo, strach je nejsilnější emoce. práce ve zdravotnictví je opravdu nápor na nervy, protože ve snaze dosáhnout jakési korektnosti hrozí enormní riziko, že si pacient bude stěžovat na každou pitomost, proto ty předpisy ad absurdum, ale když dojde na věc, jeden doktor má posuzovat práci jiného doktora - zpravidla kapacita na nějaký obor s evyslovuje k práci kolegy - to je směšný výklad práva, zvlášť, když kromě poškozeného nemá nikdo zájem někoho sundat a nemocnici s ostatními kolegy tak třeba poslat do bankrotu. já chápu, ž ev případě lidského organismu se jedná vždy o určitou pravděpodobnost výsledku, ale co mě nasírá je jednak bohorvnost doktorů (žijí v iluzi, že není důvod pacienta seznámit s dg, pro případ průseru je lepší, když ví pacoš jen minimum), jejich arogance (po prá letech entusiasmu berou pacoše jako materiál pro své experimentální postupy, takže místo, aby jim nabídli adekvátní postup léčby, raději je přesvědčují k experiemntálním zákrokům, protože na ně čerpají granty, protože je s tím spojená jejich kariéra apod.). nečerpám z blesku ani z tv noha - ale od samotných doktorů, když někdo má odvahu zůstat nohama na zemi, stává se černou ovcí.
v pohodě je ještě stav, kdy pacoše léčí jedno odd., ale jakmile to má jít přes konsilium nebo mají doktoři na něčem spolupracovat mezioborově (což by je mělo posouvat vpřed) nastává oparvdová katastrofa - nejen, že to odhalí míru kretenismu, s jakou přistupují ke zdraví pacienta, ale dělají naprosto školácké chyby - to jsou právě oblasti, kdy člověk odhalí na druhé straně buď inteligentního doktora, který konzultuje dopady s jinými kolegy nebo jak robot prohlásí, že se udělá tohle a tohle a už vůbec neřeší nějaké alergie, kontraindikace či dopady do srážlivosti krve, takže je pomalu zázrak, že pacoš nechcípne na náslekdy léčby. za posledních osm let, kdy non stop tahám jendu osobu blízkou hrobníkovi z lopaty, jsem toho u doktorů zažil tolik, že ač laik nejsem úplně mimo.
|
|
|
Tady je jakykoliv komentar asi zbytecny, skoda ze si to nemuzeme alespon na jeden den prohodit.....
PS: ac laik, stale jses mimo :-)
|
|
|
kdybych byl jediný, kdo má takovou zkušenost s mudr., tak prosím, ale opak je pravdou, takže i když to nepřipouštíš, neznamená to, že v praxi jsou doktoři vzorem pro ostatní - naopak je to více, než žalostné :o)
|
|
|
Aleffe, kua fix. Já přece neříkám že jsme vzorem pro všechny okolo. Ale tvůj obecný závěr o nás je takový, že jsme prostě arogantní hovada. Promin, ale kdyby jsi zažil v práci den jako jsem měl dneska já, tak by tě takový kecy akorát nas..... To co si představuješ ty pod pojmem lékař má do skutečné reality fakt hodně daleko. Jsou mezi námi černé ovce, ale tohle obecné paušalizování mě dokáže pěkně vytočit. Naštěstí svoji práci nedělám proto aby se mě dostalo uznání někde v anonymní internetové debatě ale abych pomohl konkrétním lidem.
|
|
|
ale já nepaušalizuju, pár doktorů okolo sebe mám, několik z nich beru jako anděle strážné pro případ, že by se mi něco stalo, protože bych se asi picnul při představě, jak snadno mě může zmrzačit někdo, ke komu se dostanu náhodou, jen ti říkám smrtelně vážně, že bych očekával, že u takto náročného povolání jako medicína se člověk nebude setkávat s primitivama, který bych čekal někde na stavbě. dlouhý roky jsem tomu nehctěl uvěřit, až jsem to vzal za fakt - chápu, že postřehy výše nasírají doktory, který ještě nevyhořeli a mají snahu díky svým možnostem pomoct, ale je jich málo. ad internetová diskuse - to bych nebral jako obecně platná moudra - jde snad jen o názor jednotlivce (hloupé ovce se pravda mají tendenci přiklonit na jednu/druhou stranu), ale to může být mě itobě celkem jedno.
když jsme ale u doktroů, vysvětli mi, jak je možný, že když člověk přijde do nemocinice (buď jako pacient nebo příbuzný) a je oblečený v normálním oblečení, při troš eštěstí se mu dostane průměrné pozornosti. když ale člověk přijde v saku a kravatě, tak si najednou vyslouží pomalu v.i.p. péči (ovšem na úrovni, kterou bych očekával jako standard). já když s někým jednám, tak mě zajímá, jestli je to decision maker, jestli nemá mezi ušima piliny a jestli je možné, aby pochopil, co od too jendání chci stejně tak jako se já snažím pochopit jeho přístup. je mi jedno, co má na sobě, stačí mi, když nesmrdí.
|
|
|
...Je to pravda odvěká,
že šaty dělaj člověka...
W&V
Zase je pravda, že potom "to" promluví a hned víš, jestli ten obleček nosí právem nebo si ho půjčil od šéfa jen pro tuto příležitost.
A některé zase naprosto nebaví oblékat se "adekvátním" způsobem.
Ono jim třeba úplně stačí, že ostatním nesmrdí...
|
|
|
Tohle se nedá vysvětlovat přes net, zeptej se na to doktora kterému důvěřuješ, on ti některé nuance našeho povolání vysvětlí. Za největší problém u doktorů vidím rezervy v komunikaci, né v odborné způsobilosti. Někdy je strašně snadné kritizovat například nějakého kolegu, ale na druhou stranu si pak uvědomím jaké informace měl on k dispozici a podle čeho se musel rozhodovat....
|
|
|
to se totiž nedá vysvětlit aniž by se člověk nestyděl za blbce, kteří své jednání přizpůsobují ne závažnosti zdravotního problému, ale soc. postavení - např., existuje-li ale mezi doktory skupina, kde se tahle slizskost projevuje nejméně, pak to jsou záchranáři / urgentní medicína. ve svým oboru se analogicky jako ty setkávám s lidmi, co směle žonglují odbornými termíny a spoléhají se na dojem, ne na hloubku svých znalostí, ale ve tvém případě jde o zdraví (v mém jen o provoz nemovitostí), takže bych skutečně očekával vyšší level chování a ne standardní průběh gaussovy křivky jako kdekoli jinde .. nemýlím-li se, tak koukolík poukazoval na fakt, že mezi doktory je zvýšené % psychopatů, když k tomu připočtu zvýšené % nealkoholových toxikomanů (internisti, anesteziologové) a obyčejných alkoholiků (zvlášť pria je to uchirurgů), tak když mi takovej člověk v bílým plášti tvrdí, co je a není lege artis, tak ho pochopitelně nasere, že se jako pacoš zajímám, jak ke svému závěru došel. někdy nechápu, jak někteří lidé s titulem mudr. byli schopni vůec tu školu vystudovat ..
|
|
|
Promiň že jsem hnidopich ale rád bych ty procenta viděl, zejména by mě zajímalo jak na ně jejich autor došel, např. oficiální statistiky atd.. jinak jsou to jen kecy. Američan by řekl bullshit... To že se jako pacient zajímaš o postup lékaře je jen dobře, jen pochop že někdy nemáme čas vysvětlovat celý postup, zejména když máme další práci. Medicina je složitý obor, kde všechno souvisí se vším, člověk neustále myslí v souvislostech. Pokud prostě nejseš z oboru tak je to vysvětlování velmi těžké. Proto jsou tu ty konflikty a nespokojiení pacienti/příbuzní.
|
|
|
ad %
najdi si pár publikací od koukolíka, na rozdíl ode mě je to autor erudovaný v psychologii, takže bys tomu mohl přítat určitou váhu pravdivosti.
ad vysvětlování postupu
když už není zbytí, abych se ocitl v něčí ordinaci, tak mám
a) respekt k tomu, že kromě mě musí ten doktor vyšetřit dalších x lidí, takže tu proceduru neprodlužuju a snažím se se max. spolupracovat, takže i to, na co se eventuálně zeptám, nezpůsobuje komplikace, ale má mi pomoci se o sebe lépe postarat až budu mimo tu ordinaci
b) když vidím, že se ten doktro chová jako idiot, balím kufry a odcházím středem - to se mi ale stávalo dřív, když jsem neměl dojedanou přímou cetsu k někomu schopnému. např. jsem šel k zubařce, která byla schopná pacošovi přede mnou najít dvacet kazů a mučit ho tam více než hodinu. mě pak našla asi deset kazů, přestože jsem žádný neměl, tak jsem jí jednoduše sdělil, že se mě ani nedotkne a že na ní nepodám trestní oznámení za pokus o poškození zdraví a byl klid.
takže s pojmem bulshit bych na tvém místě nezacházel jako s obecným pojmem - tím bys pouze obsahově naplnil důvod, proč se lidi před zákroky lékařů mají dnes víc na pozoru, než dříve, kdy k nim vzhlíželi jako k polobohům a doplatitli na to zdravím / ztrátou života :o), info z druhý strany barikády mám, neboť blízká příbuzná je doktorka, není ale závislá na platu, takže působí mezi ostatními kolegy jako pěst an voko :o)
|
|
|
Tohle je opravdu střet dvou světů. Mám nekdy pocit, že diskutující nelékaři a lékaři žijí v jiné dimenzi. Podle nelékařů jsou všude je arogantní doktoři, kteří si nahrávají hejly a nutí je k experimentům, tahají z nich poplatky a úplatky, ale já přitom žiji ve světě, kde se maká. O prachy přímo z pacienta se nikdo nestará a konzilium je buď z forenzních důvodů nebo lékaře opravdu zajímá rada mimo jeho obor. Souhlasím jednoznačně s překvapením, jak nízká je mentální vybavenost některých lékařů. Mám bohužel špatnou zkušenost s chlastem, skoro všechny tyhle trosky bývaly plnohodnotnými odborníky. Nicméně nikdo z nich už dávno nepracuje na exponovaném pracovišti, byli "uklizeni". Jinak já Koukolíka znám, ale pro zdejší diskuzi bych asi více doporučoval prostudování knihy Vzpoura deprivantů protože v příloze je mnoho srozumitelných informací o retorických fíglech, které mimovolně všichni využívámě a dodáváme tak trochu zbytečně diskuzi nádech "flame".
|
|
|
nechal ses unést, zveličil jsi chyby zdravotnictví na maximum, abys dal svým argumentům větší váhu, ale to dle mého soudu není třeba - mě by stačilo pochopit, proč ve zdravotnictví nastávají zcela zbytečné problémy.
třeba to, co obvykle nasírá spoustu lidí, kteří ve své vlastní práci z x důvodů ctí termíny, respektují druhou stranu a jsou "klientsky orientovaní", takže to zkusím ze svého úhlu pohledu:
1) time management
přijdu přesně na čas vyšetření a čekám a čekám a čekám .. určitě ne vždy všichni musí řešit nějakou urgenci na traumatologii nebo se zdrželi na visitě. proč třeba sestra, která těmito informacemi disponuje, nevyleze ven a neřekne, že bude hodina zpoždění kvůli naléhavé situaci, kdo se chce přeobjednat, nechť tak učiní apod.; já 30% svého pracovního času řeším nepředpokládané situace a proto je můj kalendář relativní, neustále musím program přizpůsobovat měnícím s eprioritám a zároveň stíhat, co jsem slíbil - to je to tak těžké ?
2) respekt k druhé straně
abych mohl našim nájemcům nabídnout kvalitu za nízkou cenu, neustále hledám nová řešení a když musím vybírat nového dodavatele (analogie k doktorvi, který má nad pacientem převahu), hledám způsob, který mi zajistí kontinuální plnění, abych byl spokojen s kvalitou, s cenou a zároveň, abych nezruinoval dodavatele - optimálně ho nechám růst s růstem mojí poptávky. vím, že to na druhé straně musí nějací lidé odpracovat a že musí mít motvaci svojí práci dělat dobře - seru na úplatky, ale snažím se vytěžit max. potenciál z dobrého řešení. když to vezmu v rovině doktro / pacient, doktor může sice udělat zákrok, na který má kvalifikaci, ale měl by dát pacientovi dostatek informací či ho navést, kde si má informace obstarat, aby si zlepšil kvalitu svého života, aby se s pomocí doktora doopravdy uzdravil - běžná praxe mnohdy připomíná způsob, kdy doktor mající výhody z odběru vybraných léků, požívá extra benefity od farmaceutické firmy (předepíše její lék a ne jiný apod.), respektive jeho léčba se omezuje na předepisování léků; to je dost málo při dnešní době, ne ? to jste rezignovali na to lidem říct, že když budou jen žrát a chlastat a stresovat se, že si polovinu zdravotních problémů způsobí sami ?
3) orientace na klienty
možná jsem to uvedl neohrabaně, ale uvědom si, že na rozdíl od jiných oborů, k doktorovi jde normální člověk až tehdy, když se sám nezvládne uzdravit a potřebuje pomoc. polovina úspěchy je v komunikaci- to už zmínil maddok někde výše; v jiných povoláních je to taky problém, ale u doktorů to má mnohem větší důsledky. k čemu je mi odborník, který je nepoužitelný v kontaktu s lidmi ? má-li uniforma (bílý plášť) působit jako kouzlo, díky němuž si někdo apriori vynucuje úctu, pak je mi líto, ale takoví lidé nepochopili, co je v životě důležité a jejich setrvání ve zdravotnictví je hazard pro pacienty - kariéra na úkor pacientů je typickým projevem. a není pravda, že by se tito lidé nevyskytovali na exponovaných místech - funguje to podobně jako jinde, pár průměrných se spojí a nepustí mezi sebe schopnější, aby nevyšlo najevo, jak s evěci mají.
a koukolíka jsem jemnoval záměrně , on jako jeden z mála, možná jediný totiž poukázal na to, že dnes je pro exponovaná místa typický zvýšený výskyt psychopatů a zahrnul do toho i doktory, což se mnoha doktorům nebude líbit, ale stačí, když se podíváš, jak se mění chování v prostředí, které dává člověku do rukou moc (viz třeba stanfordský experiment) - umění je tyhle tlaky ustát, ne je využít .. stále si myslíš, že doktoři a ne-doktoři musí být nutně v jiné dimenzi ?
|
|
|
Tohle už zavání rozumnou diskuzí.
ad 1) neznám řešení. Dodržení termínů v ambulanci, která směšuje plánovanou a akutní péči je problém. Pacientů je většinou přebytek, tzn. že poptávka převyšuje prostorové i personální kapacity, což vede k prodloužení objednacích lhůt (u nás do dotahujeme na 3 měsíce), což je nepraktické a často i neetické, pacienti si opakovaně stěžují. Řeší se to nazváním většího počtu pacientů do jednoho dne, na ty je následně méně času a jsou tedy "odfláknuti". Do toho chodí neobjednaní, akutní pacienti. Někdy cestou RLP, jindy po svých, často takém přicházejí zaměstnanci špitálu, mnohdy s prkotinou, ale věnovat se jim samozřejmě musíme. Kdyby alespoň jejich počet byl přibližně stejný, přizpůsobíme se bez potíží, ale variabilita je vysoká. Jeden den nikdo, další den se počet neplánovaných vyšetření vyšplhá nad 50% těch objednaných ... vážně, při nejlepší vůli si nedovedu vyhovující řešení představit.
2) tento bod je pojat trochu zeširoka, ale základní myšlenka je v intenci moderně proklamovaného partnerství mězi lékařem a pacientem (klientem). Považuji to za utopii, nedovedu si představit, jak můžeme být rovnoprávnými partnery v problematice, ve které se vyznám. Pokud pacient ví o své nemoci více než lékař, jeden z nich tam nemá, co dělat, tzn. buď je lékař příliš nezkušený nebo diletant nebo je pacient ve špatné ambulanci. Nejsem schopen pacientovi v kostce ani podrobně předat své znalosti natož zkušenosti a ty přitom rozhodují. V medicíně je minimum situací, které jsou řešitelné systémem: vydíš-li tohle, udělej tamto" Dva pacienty se stejnou diagnosou může zkušený lékař řešit odlišně na základě znalosti jejich povahy, schopnosti spolupráce, souboru přidružených onemocnění apod. Ve výsledku stejně volí vhodnější řešení lékař a pokud pacientovi dává na vybranou, vysvětlení bude nutně tendenční a zavádí ho "správným" směrem. To není projev arogance. Jedině účelné je doporučit jiného lékaře, který poskytne second opinion a já toto v nejasných případech skutečně dělám. Poznámka s benefity při předepisování určitých léků mě překvapuje. Jednak ty tzv. benefity nejsou většinou nijak výjimečné (tužky, sem tam pozvání na večeři). Pokud jsou atraktrivní (zajištění mezinárodního kongresu např., na dovolené jsem za peníze farmac. firmy nikdy nebyl, vždy šlo o vysoce odborné akce, ale vím, že se to alespoň dříve dělávalo jinak), týkají se nákladných léků a jsou tak pro ambulanci (včetně soukromých) nevýhodné. Pacient ty léky neplatí. Ani pojišťovna je neplatí lékaři, ale firmě a zdravotnickému zařízení je odečítá z daného paušálu, takže systém je naopak nutí využívat levnou (zastaralou) léčbu. Něco jiného je doporučení léků hrazených pacientem jako třeba populární Wobenzym, ale že by šlo o lukrativní postup? Běžná je preference konkrétního léku se stejnou účinnou látkou, což pro pacienta není nebezpečné, ale vzhledem k novele zákona to nevede ke zvýšenímu zájmu firmy, tuto záměnu tzv. generických léků může dělat i lékárník. Informace o změně způsobu života je běžnou součástí doporučení, samozřejmě zdaleka nejméně respektovanou, takže nutně musí dojít k rezignaci a lékař toto házení hrachu na stěnu s postupujícími roky stále častěji opomíná.
3) předně, normální člověk možná chodí k lékaři až po neúspěšné samoléčbě, ale česká realita je jiná. Běžný pacient se o léčbu nepokusí a očekává léčbu chemikáliemi. Často slýchám od lidí s bolavými zády pohrdavé poznámky na adresu praktika nebo ortopeda : "Tam mi doporučili jen rehabilitaci". To nestačí, je nutné napsat prášky nebo ještě lépe porušit kožní ingritu injekcí a nebo ještě lépe dát "ty kapačky". Ti nejinformovanější se rovnou ptají po operačním řešení. Cvičit a zhubnout? To není léčba. Zbytku úplně nerozumím. Souhlasím, že vystupování lékaře je pro vzájemnou důvěru prioritní a respekt nelze získat tím, že někdo zamává diplomem nebo v opačném případě chartou práv pacientů. Velmi mě mrzí klesající kultura jazyka i oblékání. Kdejaký upocený hokejista NHL opustí šatnu v black tie, ale český lékař vyrazí do města ve vytahaném tričku a otrhaných džínách. Společenská pravidla často chránila asymetricky výše postavené partnery před projevy arogance. Pokud dodržuji běžná pravidla společenských norem, pacienti ode mě odcházejí se spokojenými komentáři, přestože já si často myslím něco velmi nelichotivého. V obchodě to samozřejmě funguje stejně. Důvody úpadku jsou celospolečenské a jsou na širší diskuzi, která se netýká zdaleka jen lékařů (konečně chování pacientů se sice v mediích vůbec neřeší, ale je podobně defektní). Spojení průměrných samozřejmě funguje ve všech oborech, větší problém českého zdravotnictví je ale nedostatek výběru. Dnes si nemůžeme vybírat, nejsou doktoři ani sestry, bereme všechno, takhle se dobrý tým sestavit nedá.
A poslední poznámka k prof. Koukolíkovi. Stanfodrský experiment byl závažný především v demonstraci faktu, že změna chování byla jednoznačná u psychicky zdravých jedinců, kteří věděli, že se jedná experiment. Z tohoto pohledu se jeví snaha "tyhle tlaky ustát" jako marná. Domnívám se hlavně, že proměna je nevědomá, dokud z toho člověk nevystoupí, neuvědomuje si, co dělá. O pár stránek dříve jsem Ygorkovi vysvětloval fenomén chronické bolesti, to mi připomíná výsledek jiné studie (nemohu citovat, nemůžu najít zdroj), podle které bolest pacientů lékaři ignorují tím častěji, čím více se její léčbou zabývají. Jsem přesvědčený, že nejde o vědomý posun.
Dimenze podobná, potvrzení totožnosti v blízké budoucnosti pravděpodobné. Děkuji za diskusi.
|
|
|
já jen k bodu tři, mám přesně opačnou zkušenost, nejsem to já, kdo se domáhá léků, jsou to lékaři, kteří cpou mně i mým dětem hrsti všech možných i nemožných prášků. Jedna lékařka to dopracovala k dokonalosti, protože se mi omluvila s tím, že vlastně zapomněla, že já prášky nechci brát a pořád se tomu bráním. Z mého pohledu je postoj lékařů jasný, tu máš recept a už neotravuj.
|
|
|
no vida, tak jsme se posunuli trochu dál :o)
ad 1)
ve svém oboru tomu jevu říkám "provozní slepota" - člověk ponořený do své odbornosti není schopen zorganizovat si dobře svou práci jako "proces". jsem převsědčený o tom, že kdyby se personálně vííce pracovalo se sestrami, aby pochopily, že jsou tou první nárazníkovou zónou mezi pacienty a lékaři, i menší posun k lepšímu by měl velký efekt. chápu ovšem, že při dnešní zanedbané situaci s platovým ohodnocením limituje potřebnou úroveň fakt, že i taková sestra je lepší nějaká, než žádná a při práci s takovým materiálem prostě nelze požadovat více, než je nezbytné minimum ..
ad 2)
ty jako lékař vystupuješ z pozice síly stejně jako já, ldyž dávám lidem práci; kíč proto vidím v tom, že ne druhá strana, ale já (ty) musím správně odhadnout nezbytné minímum, co musí druhá strana vědět. když jsem v ordinaci jako pacient, je v mém vlastním zájmu pochopit, co ještě o zdravotním problému nevím a odejít vybaven pokyny, které mi umožní se uzdravit. nejedná-li se o oprativní zákrok, tak je dle mého názoru rozhodující právě přístup pacientů - ač s eott nezdá, mnohdy i pacient můůže vhodným podnětem navést lékaře mimo jeho zajeté koleje a přispět ke stanovení vhodné léčby. min. rok jsem měl výhřez dvou ploten a právě díky tomu, že jsem nebyl schopnej sevyléčit sám, musel jsem k doktorům - přeskočím tu anabázi, podsttané byllo, že si za ten problém můžu sám (dlouho jsem ignoroval signálly, že se zádama bud eproblém, až mi v nich ruplo), abych se mohl propracovat k léčbě, dostal jsem na týden koňský dávky léků vč. rektodeltu 200mg, což jsem se křižoval, ale v mém případě to srazilo otok, kterej by mě jinak poslal přímo na operaci. pochopitelně, že jsem udělla max., abych se opraci vyhnul a u štulíka jsem podepsall, že operaci v tuto chvíli neepreferuju (kdybych byl zulice, tak mám ve zprávě, že pacient operaci odmítá :o) - ty určitě víš, co tahle drobnost znamená pro krytí zad doktorů) a musím říct, že mě velmi překvapilo to cvičení. v podstatě jsem se chytal za hlavu, proč mi takový elementární věci nedošly a mudr. smšíškovi přeju jeho bohatsví, on neobjevil novou metodu, jen pojmenoval to, co by lidi mělli dodržovat automaticky. zaujalo mě, že to cvičení není o síle, ale o rozsahu pohybu a že když je člověk alespoň trochu disciplinovaný, může se vyhnout operaci, i kdyžmá jen několik málo % šancí jako to bylo v mém případě :o); na druhou stranu si umím předdstavit, co vám lékařům leze do ordinací jako materiál z ulice, to chce hodně sebezapření - ale umění s tímhle pracovat vás buď odliší od plebsu nebo vás tto sežere a pak si kritiku zasloužíte. nikdo po doktorovi nechce, aby pacientovi vysvětloval souvislosti od velkýho třesku, ale schopnost sdělovat lidem s různým iq důležité informace s vědomím, že s tím kokot může zcestně argumentovat do budoucna, prostě vyžaduje víc, než jen průměr - z mého úhlu pohledu je toto věc, kterou by měl obyčejný lékař automaticky disponovat.
3) ad medikace
to je dle mého názoru obrovskký průser zdravotnictví a důvod, proč se mm apriori před doktory na pozoru, lékař má dnes tendenci zkratkovitě udělat anamnézu a vyřešit to napsáním léků; to, že ani dnes se mnozí neobtěžují se alespoň optat na různé alergie,problémy s krví apod. považuju za trestuhodné - mladý holky s horm. antikoncpecí pak dostávají embolie (třeba když letí z dovolené dlouho letadlem), různý kontraindikace je kapitola sama pro sebe a generika - to je taky mnohdy jen berlička; sám musíš vědět, že systém je tak idiotsky nastaven, že když chceš kvalitní lék, musíš si připlatit. já takovým lékařům, co rádi předepisujou léky a mnohdy sami užívají stimulantia, říkám dr. jones podle té písničky s beatles. třeba co se týká těch problémů se zády, když se okolo nich tady vede diskuse, mi přijde prima, že doktor místo, aby pacoše navigoval do sfér rehabilitace/fyzioterapie, řeší to nejdřív buď kapačkama/injekcí, kde je pouze mezokain (pacošovi se uleví a je od nějho pokoj) nebo pilullkami na bázi dyfllofenacu - tedy myorelaxanttio, ale opomene zdůraznit, že když ten lék povolí křeč ve svalech, musí mít pacoš klidový režim, nejlépe ležet, protože když si dá dyclofenac a chodí s tím do práce, jen si problém zhorší - svaly už páteř nedrží a jde to kost na kost, na konci je pak doporučení na operaci - samozřejmě od doktora, který se tím zbaví zhoršujícího s eproblému a přesune to na řezníky a těm to přijde vhod, rádi si říznou, že ano. někde na konci je ale ten pacoš - btw. - ty by sis nechal šáhnout do páteře, když bys měl jinoou možnost ? já to riziko podsotupit nehodlám.
ad posl. odst.
stanford byl hlavně prasárna - pokus na lidech, který demonstroval obecně známé jevy a právě proto, že kdo má moc a dokáže se udržet nohama na zemi, zpravidla zvítězí nad tím, kdo je mocí opojen, jetoho důkazem. chronická bolest je fenomén, do jehož pitvání se pouštět nebudu, nemám k tomu dostatek informací, abych mohl argumentovat.
jen jsem tím vším chtěl říct, že za část negativní publicity související se zdravotnictvím si může sám personál; chování pacientů se asi moc čast nikd eprobírat nebude - muselo by jít o diskusi mezi insidery a jak známo, veřejná výměna názorů na citlivé informace by vedla spíše k soudnímu projednání, i tady na d-f je dost zoufalců, kteří se paranoiidně snaží odhalovat identity diskutujících a myslí si, že jim to dává nějakou moc :o), mě tedy stačí výměna názorů a když mi něco tvrdí oponent, beru tp jako jeho názor, ne obecnou pravdu, ta mě nezajímá :o)
|
|
Trpim cca. 2 roky CFS (pro neznale chronicky unavovy syndrom), od teto doby moje mysl i telo prosly pomerne zasadni transformaci. Neverim, ze si nekdo, kdo neprozil, dokaze dosadit, co dana nemoc obnasi, nejvic to pripomina volny pad az na zem. Take jsem byl strelec s vizi, ze se mi nic nemuze stat a kdyz uz, tak nejak bude a ze se s tim se proste nejak srovnam. Temto svym nazorum se nyni jen smeji, nemaji nic spolecneho s realitou. Nasledna konfrontace s kazdym bylim dnem pak byla temer mimo me moznosti. Dospel jsem k presvedceni, ze kvalita zdravotni pece v CR je zhusta zavisla na mire znamosti u toho, ci jineho doktora, na mire vasich financi, pripadne vasem odhodlani se nekam vnutit. Cesta ke kvalitni peci zpravidla vede jen jednou techto cest, resp. jejich kombinaci. Dostupnost a kvalita "zdravotni pece" je casto sklonovany pojem ve volebnich slovnicich mnoha stran, realne vsak mnoho neznamena. V dobe (byt i jednou za zivot), kdy opravdu potrebujete diferencialni stanoveni diagnozy, multioborovou spolupraci a zadanku na to, ci ono vysetreni se tvrde potkate s neochotou, zlehcovanim, opisovanim prechdozich lek. zprav a stalou zmen cisel diagnoz. Nasledne si tapajici system ulevi vasi expedici do prazdna, tedy zacne vas lecit lege artis, ovsem na neco, cim netrpite. Nakonec v tom clovek zustane dokonale sam. Dospeje to tak daleko, ze pacient se nakonec stava vice edukovanym, než desitky procet lekaru a za opravdu kvalitni rozbory, pristup a peci zacne nahle tvrde platit. Pobavilo mne, kdyz na imunologii ve FNHK se mne mlada lekarka ptala, co ma zaskrtnout na zadance, a posleze se sla vedle poradit poradit s nejakym Stachem, z jejich rozhovoru pres dvere nasledne vyplynulo, ze to je stejne jedno, a presne tak to take bylo. Takto si predstavuji peci za 30 Kc navrch (a netrpim iluzi, ze i kdybych platil 500 navic, ze se neco zmeni) - co by jste taky chtel Koukola, dyk to je skoro zadarmo. Pruser je ale prave v tom, ze zadarmo to opravdu neni a stoji to kurevsky hodne penez nas vsechny, a kdyz neco hodne stoji, zpravidla od toho ocekavam neco vic, jenze tady to opravdu jen hodne stoji. Jinymi slovy prispivame na system, ktery nefunguje, resp. funguje spatne, ktery by snesl reformu jiz pred 20 lety, o to nejen financni, ale v moralni hladine, system, ktery nyni casto produkuje doktory, kteri budou radeji dokola vysetrovat, nez jednou myslet, lekare, kteri vas oslovuji, ale ruku vam nepodaji. Rozepsal bych se vic, ale je mi uplne jasny, ze ne kazdyho budou moje blitky zajimat, ale nahoda je blbec. Zachovam se radeji dle tvrzeni ministra zahranici Napolena B.: "Casto mnoho mluvi ten, kdo nechce rici nic".
|
|
|
Dobře napsáno.
Podobné zkušenosti má i známá, která se léčí s chlamydiemi.
|
|
|
Pravdu máš...bohužel.
Potvrdilo to dnešní přijetí mé sestry do nemocnice k operaci, aby zase mohla hejbat levým zápěstím a na "dorazech" ji to nebolelo tak, že se skoro počurá.
Pan Doktor jí v ambulanci, kde se šla přihlásit k hospitalizaci 25 minut vykládal, že je to operace skoro zbytečná, že ji to "až tak neomezuje", proč do toho teda chce jít apod. To, že pětadvacetiletá, sportovní holka už neudělá klik, protože se o tu ruku prostě neopře, nebo že už neodnese žádnou těžší krabici, ho asi nesralo. Co na tom, že měl 3 A4ky nálezů ortopeda z rehabky, z roentgenu a z magnetické rezonance. Prostě ji zkusil nalomit tak, že holka odhodlávající se jít po roce na další operaci vyšla s brekem. Chtěl jsem ho jít vzít za klopy, ale bude ji zítra operovat, tak je zatím užitečnější zdravej. Naštěstí operaci povede známej doktor - motocyklista, takže si dá záležet a na názoru tohodle blba bude pendrek záležet. Ale nasere to...a na plačící holku je fakt blbej pohled. Prostě zase jeden už-ne-mladej debil, co si myslí, že Dr. House je bezva i naživo a že "na to má" 8o(
|
|
Ad lege artis: Jistě dobrá věc (česky něco jako "oficiální léčba"), ovšem zneužitelná a zneužívaná. Slovenský doktor Jurkovič léčí rakovinu s cca 80% úspěšností, bohužel non lege artis. Když mu jeden pacient zemřel, byl vláčen po soudech. Kdyby léčil lege artis, byl by v pohodě, i kdyby mu umřelo několik pacientů.
Znám v Česku lékaře, který touto metodou léčil svého příbuzného. Následně řekl:
---začátek vyjádření---
"a dospěl jsem k tomu co jsem dávno tušil. Onkologie je byznys ( jako celá medicina ) kde se točí takové peníze,
ze je spis s podivem, ze Dr. Jurkovič ještě žije a že zákaz přišel tak pozdě. Stačí si vyjet ceny chemoterapeutik a které firmy je vyrábí.
Pak začne cely systém dávat smysl. Ostatně nejnovější léčba tzv ,,biologická,, je jen devitalizace jiným způsobem, která
ovsem stoji 200 tis měsíčně, plně hrazeno VZP. Za par korun, které stoji podvazy (rovněž oficiálně zavrhnutá metoda českého doktora Fortýna, prý tajně stále používaná - moje pozn), nebo Jurkovičova léčba, by se těžko mohly pořádat
kongresy onkologu, tam kde se pořádají a to jsou jen drobky, za které se dají naše ,,kapacity,,koupit."
"....konsultoval jsem nález s několika onkology, ti, kteří patřili k okruhu známých, paliativní chemo nedoporučovali,
neb by žádný profit nepřinesla, ostatní samozřejmě ano - jsou na tom velmi finančně motivováni."
--konec vyjádření--
Dále znám 2 vyléčené pacienty osobně, jeden žije již desítky let po léčbě.
Neházím tímto v žádném případě všechny lékaře do jednoho pytle, čest těm, kteří mají čisté svědomí...
Poznámka 1: neměl by si pacient sám vybrat, zda se chce nechat léčit lege artis např. se "statistickou" vyhlídkou 20% nebo non lege artis s 80% vyhlídkou??? Osobně budu raději non lege artis žít, než lege artis umřít...
Poznámka 2: nepramení finanční problémy zdravotnictví částečně i z prosazování extrémně nákladných neúčinných metod, které jsou ale kvůli něčímu zájmu stanoveny jako lege artis?
Bližší info:
kniha Jurkovič: Revoluce v léčení rakoviny
www.jurkovic.sk
www.reflex.cz/Clanek19864.html
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Pomoc v utrpení... 9 měsíců podmíněně.
|