Ač tento měsíc zrovna nevešel v platnost nový silniční zákon nebo úprava
stávajícího a nedošlo k aktualizaci sazebníku pokut, ani k navýšení bodového
ohodnocení za jednotlivé přestupky, na silnicích se stále postupně hůře
dýchá.
Stále pokračuje trend, kdy „hodné úřady“ ve své velkorysosti budují
pro blaho všech nové zpomalovací prahy, rozmisťují značky s nesmyslně nízkými
čísly a hlavně automatická zařízení na vybírání peněz a tím se snaží zamezit
tomu, aby „zlí motoristé“ svévolně ohrožovali společnost a planetu. Právě
proto nebude na škodu po dovolené oprášit znalosti,
jak přežít v poli a pár věcí si připomenout. Mě k udržení bdělosti,
abych se nenechal ukolébat, pomohla jedna letní příhoda s varováním v podobě
namátkové silniční kontroly - snad pomůže i někomu dalšímu.
Během školy si vydělávám jako řidič z povolání a jezdím po všech více
či méně civilizovaných koutech naší vlasti, ročně najedu zhruba třetinu
toho, co bych najel jako full time šofér. Mám řidičská oprávnění na vozidla
skupin A, B, C a T, vozidla vlastním dvě. Jedno dvoustopé, pohodlné, benzinové
přibližovadlo, které používám na trasy od 3km do 1900km a druhé jednostopé
s výkonem lehce přes 100kw, které používám jako svižné přibližovadlo nebo
si užívám jako své hobby ve chvílích volna. To jen pro ilustraci, že pohyb
motorovým vozidlem pro mě není exotikou víkendů a státních svátků, nýbrž
každodenní realitou. I přesto jsem ještě nebodoval a přestupky spáchané
mým vozidlem (ty, při kterých úřad nezná totožnost řidiče a obešle Vás,
jako majitele a domnělého, resp. už automaticky předpokládaného viníka
= plátce do rozpočtu) řešil s rozvahou a nedopadly v můj neprospěch. Nějakou
náhodou se mi po dva roky, až to konce tohoto léta, vyhýbaly i silniční
kontroly.
Byl večer a já se vracel pražskou ulicí Legerova (magistrála směr sever)
domů předpisovou rychlostí (50 km/h), za křižovatkou s ulicí Žitná vůz
za mnou rozsvítil majáčky s nápisem stop. Zařadil jsem se do pravého pruhu,
poté spustil znovu pravý blinkr a pokračoval cca 100m k nejbližší křižovatce,
tj. s ulicí Vinohradská, do té jsem odbočil a zastavil. Bylo mi oznámeno,
že se jedná o silniční kontrolu a že jsem se dopustil přestupku tím, že
jsem neuposlechl výzvu k zastavení vozidla. Argumentoval jsem, že rozhodně
nesouhlasím a že jsem zastavil a výzvu poslechl. Bylo mi nabídnuto, že
si můžu vybrat, zda to vyřešíme na místě nebo to předají dál, opět jsem
řekl, že nesouhlasím, že jsem žádný přestupek nespáchal, že určitě nic
nepodepíšu, že jsem zastavil na nejbližším bezpečném místě a zastavení
ve vedlejší ulici místo tříproudé komunikace, i když už není velký provoz,
si určitě obhájím a že pokud chtěli zastavit jinde, měli mě nevést na „správné“
místo. Ano, nakonec to vzdali a ani nekontrolovali, jestli jsem nepil nebo
hůř – nemám v lékárničce prošlou náplast.
Závěrem nechci spekulovat, jak přesně funguje odměňování strážníků té
které policie a nakolik souvisí s počtem či výší rozdaných pokut, ani zda
na palubě proběhla komunikace typu „koukej na ty kola, určitě má v kufru
reprák a chybí mu tam rezerva a možní i lékárnička…..ty vole, on to hned
nezašláp a jede dál, paráda, zkusíme mu napařit neposlechnutí výzvy“ nebo
„možná se vyhýbal kanálu, ale třeba bude opilý a mohl by ohrožovat svobodné
matky nebo snad i cyklisty vracející se z hospod!!!...sakra, ujíždí nám,
řítí se pořád padesátkou!!“ Nechci ani opakovat, jak
se chovat při silniční kontrole, opakujte si to raději sami ve vlastním
zájmu! Pokud to na Vás policista jen tak zkusí, je to pořád nerovná hra
- on riskuje, že to bude muset zkusit na někoho jiného, Vy si nemůžete
vybrat, zda do té hry vůbec vstoupíte, jste tam automaticky a riskujete
své peníze a v krajním případě oprávnění legálně řídit motorová vozidla
po veřejných komunikacích! Prostě nemůžete vyhrát, lze jen neprohrát.
Třeba nebudete mít takové štěstí a strážci pořádku se Vám budou snažit
vnutit něco, čím si nebude jistí, třeba Vás zastaví a budou to zkoušet
„víte, že už jste jel/a na červenou“ nebo „víte kolik jste jel/a, pane
řidiči/paní řidičko? Je tady třicítka“ a Vy si třeba po dni stráveném v
práci natěšení, až se doma navečeříte, budete říkat, že vlastně nevíte,
jak vypadá správní řízení a co od něj čekat, že se Vám nechce diskutovat,
že to pětikilo v blokovém řízení je vlastně lákavé a že i když je to nefér,
ušetříte si tím starosti. Chyba!! Takto připíšete systému jednu výhru a
do statistik další čárku za „zlého motoristu“ a právě takový přístup přispívá
ke zhoršování kvality života na našich silnicích. Zkusí to na Vás jednou
a vyjde jim to, proč by to nezkusili příště? Nějaký expert, který získával
zkušenosti s dopravou, dopravními stavbami, motorovými vozidly a titul
experta obecně jako prodavač a posléze vedoucí prodejny s uzeninami a teď
v nějaké funkci hledá inspiraci, kam investovat městské/krajské/státní
peníze, si řekne, že v tom a tom úseku bylo za posledních pět let spácháno
9 přestupků, je jen shoda náhod, že tam nebylo přejeto 56,4 dítěte a to
je důvod vystavět tam zpomalovací prahy, umístit kamery a na každý roh
ceduli s číslem 30. A opět se bude jezdit o něco hůř, opět bude větší šance,
že Vás „dostanou“, ať už oprávněně (podle pravidel, která už teď hrají
výrazně do karet „těm hodným“) či neoprávněně.
Na úplný závěr bych ještě rád dodal, že nejsem člověk, který pojal svůj
život ve stylu já vs. systém a případné konflikty s tímto systémem nepovažuji
za hru a jejich vyřešení v můj prospěch (nebo zabránění vyřešení v můj
neprospěch?) za svoji výhru. Policisty, úředníky, obecně nejnižší reprezentanty
tohoto systému nepovažuji za své nepřátele a beru na vědomí fakt, že jsou
to prostě lidé a dělají svoji práci (někteří dokonce v dobré víře, jen
s horšími inteligenčními předpoklady) v souladu s tímto systémem, který
je špatný a v případě dopravy bohužel určitě nesplňuje svůj účel (nastavit
pravidla pro bezpečné, plynulé a rychlé přemisťování osob a věcí po veřejných
komunikacích) a jeho postupné přenastavování ho bohužel dále odklání od
tohoto účelu. Je ohromná chyby spousty z nás, že k tomuto odklonu nevědomě
dále přispíváme tím, že se tomu nesnažíme bránit.
3.9.2013 Jan Kříž