Komentáře ke článku: T72 M4 CZ - konkurenceschopnost (ze dne 23.08.2009, autor článku: Drewid)
Přidat nový komentář
|
Díval ses na tanky Merkava? Mají jak možnost vyzbrojení minometem, tak umějí převážet výsadek.
Geniální hračka, škoda že se nedají koupit...
|
|
|
Žid neprodá? Není to oxymoron?
|
|
|
Zid neproda:-( Pokud vim, jedina funkcni Merkava mimo Izrael je k videni v muzeu Lesany - mimochodem, tuto sobotu maji neco jako den otevrenyh dveri a hrkaji po place s ruznymi tanciky ....
|
|
|
No, nevím, žid prodal Kfiry, Mirage atd. leckams. Proč by se cukal zrovna s Meravami?
Druhá věc je, e to mají asi dost odřené, ostřílené a ví jenom Bůh, jestli k tomu mají servisní knížky.
|
|
|
|
Merkavy se proste neprodavaji. Ja to celkem chapu, palestinec tezko sestreli stihacku, ale kdyby vedel, kde maji pripadne tanky slabinu...
Btw Mirage je francouzsky :-)
|
|
|
ad Merkavy - překvapilo mne to, někde jsem jí viděl naživo. Už nevím zaboha kde. Ale v Lešanech jsem nikdy nebyl...
ad Mirage - to sice ja, ale oni to střelili i se svými rachejtlemi + mají ve zvyku si éra upravovat. Pokud vím tak z toho jenom vybrakovali radary atd. a tradá.
|
|
|
V čechách je jedna Merkava, ale je to Mk I., výbava holobyt. Muzejní kousek.
Do výzbroje si je nekoupíte. Berte to jako fakt :-)
To že prodávají letadla, ale ne tanky je jejich rozhodnutí a zřejmě pro to je nějaký přísně tajný důvod.
|
|
|
Logiku to má.
Doteď mi to bylo fuk, ale právě jsem je začal hrozně moc chtít. Tak takhle oni to dělají :)
|
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=vjVg4Bdri8Y
Osobně si myslím, že malý stát, který je posladních 60 let prakticky nepřetržitě ve válce zbraně dělat fakt umí.
A umím si taky představit, že leckterým velmi propagovaným tankům by Merkava pěkně natrhla výfuk :-)
|
|
|
Bezesporu. Koupí americká letadla, vyhází z toho SW, přeprogramujou, podvěsí svoje rakety. Když se vrátím k těm Mirage - tipuji, že původní z nich bude leda tak drak..
Někde jsem četl story - ptali se specialisty od Boeingu, jestli může F-15 přistát s ustřeleným křídlem. Prý ne.
Tak mu jí ukázali .. :)
|
|
|
Možná se raději měli optat někoho od McDonnell Douglase ;)
|
|
|
Z jaké firmy byl ten pán záleží na přesném datování :)
Pokusím se to zjistit, neb mne to začalo zajímat, leč nebude to hned ...
|
|
|
Z té první, neboť bez křídla Israelci přistávali někdy v třiaosmdesátém, bezmála 15 let před fúzí.
|
|
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=f3KI_sCx164
Nebylo ustřelené, srazili se....
|
|
|
Ten chlápek tedy měl gule a rozhodně nebral svý prachy nadarmo. Myslím, že AJR, věren své pověsti, by z toho mazal fofrem ven ...
|
|
|
Tak Zivi Nedivi je opravdu hustej... To je frajer.
Jedinej, kdo by tohle zvlád by byl Eso Rimmer :)
|
|
|
K té srážce a následnému letu bez křídla. Stalo se v květnu 1983. F-15 (stroj s imatrikulací Baz 957 - Baz je jméno používané IAF pro F-15) s posádkou ve složení pilot Ziv Nadivi a navigátor Jehoar Gal trénovala vzdušný boj 1 na 1 s letounem A-4 (Skyhawk) nad Negevskou pouští. Mladý pilot Skyhawku přetáhl povolenou výšku a posádka Bazu ho neviděla. Skyhawk po střetu explodoval a pilot se úspěšně katapultoval (respektive - automatika ho okamžitě po střetu vystřelila). Posádce Bazu se podařilo přistát na základně Ramon, která měla dostatečně dimenzovanou VPD pro přistání ve velké rychlosti. Nadivi nakonec dosedl při rychlosti kolem 420 km/h, protože při nižší šel letoun okamžitě do vývrtky. Během zpomalování letoun utrhl i lano nouzového záchytného systému.
Letoun byl nakonec opraven a k předchozím 4 sestřelům nakonec přidal 19 listopadu 85 poloviční podíl na zničení syrského Migu 23. Kdo ho tehdy sedlal v mých zdrojích není:-)
|
|
|
|
ano mirage je francouzsky, ale izraelci ho vyrabeji v licenci jako industrial lavi
|
|
|
Tak on KFIR je nakonec také Mirage, žejo. Když se to tak vezme.
|
|
|
Jestli nepoznáte Lavi od Mirage, možná byste měl navštívit očaře.
Navíc Lavi byl jen vývojový program, do výroby nikdy nešel.
http://en.wikipedia.org/wiki/IAI_Lavi
|
|
|
Merkavy se prodávají, respektive se dají koupit. Konkrétně typ Mk. III. Jenže Merkava je navržena pro specifické použití ve specifickém geografickém prostoru. Nikdy se s ní například nepočítalo jako s prostředkem, který by se měl transportovat přes půl světa. Těch specifik je mnohem víc (od velikosti až po způsob nasazení v boji -). Možnost převážet výsadek sice mají všechny její verze, ale v reálu se nepoužívá (až na výjimky). Prostor slouží pro evakuaci jiných posádek a primárně pro přepravu zvýšeného množství munice.
A T-72. Až na výjimky všechny dostupné modernizace (ať už ruské, ukrajinské nebo ta naše) neřeší (a ani de facto nemohou) základní problém, který vyplývá ze samotné filozofie sovětské tankové školy v době vzniku tohoto typu. Tedy že mobilita může vyvážit ochranu. Tato filozofie se ovšem ukázala jako ne zrovna úspěšná. T-72 má nabíjecí automat a karusel s municí (který je kolem dokola spodní části věže) prakticky při každém zásahu začne hořet a následně exploduje. Naše T-72 mají bloky přídavného reaktivního pancéřování na věži. Prima. Jenže stačí zásah z pancéřovky mezi pojezdová kola a výsledek je stejný, jako v roce 82 v údolí Bikáa, v Zálivu 91, Zálivu 2003 nebo Osetii O8. Utržená věž a požár, který většinou roztaví i pojezdová kola. A s tím si neporadí ani sebelepší protipožární systém...
Nechci to tu do detailu pitvat a samozřejmě že se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale tak to vidím. Realitu dnešních LIC konfliktů je boj v městských aglomeracích. A v ní je hraje prima odolnost. Izraelcům se názor, že deset kilometrů rychlosti nenahradí tunu pancéřování, potvrdil už na pobřežní dálnici vedoucí do Bejrútu v roce 82. T-72 je relikt studené války a typu boje, který nikdy nenastal. A modernizace na tom moc nezmění...
|
|
|
Zaplaťpánbu nenastal. Masy téček ženoucí se západní Evropou. A v jednom z nich nejspíš AJR. Brr.
Ono to jistou logiku mělo. Guderian v nich zanechal dojem a právě uplatněním blitzkriegu se prohnali Běloruskem, Polskem jako smršť. Jenom tuhle doktrínu obohatili o masívní nasazení dělotřelectva (což bylo vždycky jejich hobby) atd. T34, Sherman byly papírově slabší než PzV, o VI nemuvě, ale zvítězila masa v kombinaci s pohyblivostí. Takže fungovat jim to každopádně mohlo. Prostě by to zaplavili masou spotřebáku. A zaplaťpánbů, že si to neověřili.
Ty téčka už tu zbyly po Apačích, těch pár kusů stejně nic moc neřeší. A vzhledem k tomu, že válka se Slovenskem je zatím nepravděpodobná, čert je vem. Navíc, když si vzpomenu co bylo za tanečky s Grippeny, Pandury, a uvědomím si, že jsem daňový poplatník v Czech Banana Republic, tak říkám - zaplaťpánbů, že si nevzali do hlavy něco koupit.
Ale třeba jim někdo namaže a za rok se zjistí, že potřebujeme nejmíň pět tankových divisí :)
|
|
|
To je docela zajímavá kritika, ale který z tanků kromě těch židovských není relikt studené války? Netvrdím, že je to špička, ale je nutno vzít v úvahu:
a) tank je slušně pohyblivý a především lehký. Z toho jistě vznikne řada omezení, protože něco za něco. Pohyblivost tanku nemůže zcela vyvážit jeho odolnost, ale může (při správné taktice nasazení) být výhodou.
b) Nemohu si to věřit, ale vesměs jsou téčka chválená pro nízkou siuletu.
c) Stačí zásah pancéřovkou mezi pojezdová kola - to možná ano, ale podívejte se na fotku, kolik prostoru tam zbývá po odečtení blatníků a kol samotných. Nehledě na to, že v terénu je tato část tanku často kryta nerovnostmi, křovinami, atd..
Ano, pro boj ve městě se to nehodí v podstatě vůbec, malá elevace i deprese kanónu (problém tanků a u východních prý ještě větší), atd.. Dovedu si ho například představit v sestavě jednotky ve výpadech k cílům mimo tu okupovanou aglomeraci (např. k povstaleckým vesnicím v terénu jako např. jižní Kenya). Nebo při teritoriální obraně ČR na velké části území.
|
|
|
Je fakt, že skoro všechny dnes používané tanky jsou reliktem studené války. Jenže ty "západní", navržené spíše s ohledem na kvalitu než kvantitu, ten přechod k jinému způsobu vedení boje celkem ustály. Ale samozřejmě to nejde posuzovat jen na základě technických parametrů. Stejně důležitý je i způsob nasazení. Je otázka, jak by dopadly boje v Grozném, kdyby Rusové neposílali slepě kolony obrněnců bez podpory pěchoty do úzkých ulic mezi paneláky...
K tomu zásahu mezi kola - nemyslel jsem to úplně doslova. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že dnes je tank ohrožen doslova ze všech směrů a síla pancéřování na čele věže je tak často pouhým číslem. Každý tank má slabé místo a jeho pancíř nemusí odolat (i Abrams nebo Merkava:-). Jenže tam, kde u jiných dojde k průpalu a následně je to o štěstí/protipožárním systému/vnitřním obložení věže + x dalších faktorech, tam je T-72 prostě (skoro) vždy zcela nahraná...
Při vhodné taktice a terénu mohou modernizované verze nejspíš se ctí posloužit u armád chudších států, které nestojí proti příliš zdatnému protivníkovi. Výhodu budou mít v menší složitosti a celkem jednoduché obsluze.
Nakolik jsou platné AČR v počtu, jaký máme (i když teď je vlastně otázkou, co s nimi bude) a jak modernizace vyléčila mnoho nedostatků základního typu, je otázkou. Myslím, že tanky bychom mít měli, ale jaké, to je otázkou. Celkem půvabná je třeba modernizace, kterou provedli Slovinci u svých tanků T-55...
|
|
|
Je fakt, že skoro všechny dnes používané tanky jsou reliktem studené války. Jenže ty "západní", navržené spíše s ohledem na kvalitu než kvantitu, ten přechod k jinému způsobu vedení boje celkem ustály. Ale samozřejmě to nejde posuzovat jen na základě technických parametrů. Stejně důležitý je i způsob nasazení. Je otázka, jak by dopadly boje v Grozném, kdyby Rusové neposílali slepě kolony obrněnců bez podpory pěchoty do úzkých ulic mezi paneláky...
K tomu zásahu mezi kola - nemyslel jsem to úplně doslova. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že dnes je tank ohrožen doslova ze všech směrů a síla pancéřování na čele věže je tak často pouhým číslem. Každý tank má slabé místo a jeho pancíř nemusí odolat (i Abrams nebo Merkava:-). Jenže tam, kde u jiných dojde k průpalu a následně je to o štěstí/protipožárním systému/vnitřním obložení věže + x dalších faktorech, tam je T-72 prostě (skoro) vždy zcela nahraná...
Při vhodné taktice a terénu mohou modernizované verze nejspíš se ctí posloužit u armád chudších států, které nestojí proti příliš zdatnému protivníkovi. Výhodu budou mít v menší složitosti a celkem jednoduché obsluze. Nebo jinak řečeno - při opravdu dobré koordinaci s ostatními druhy vojsk asi lze "vynulovat" některé nemoci, kterými tento typ trpí. Ale ta odolnost by mě stejně asi vždycky strašila.
Nakolik jsou platné AČR v počtu, jaký máme (i když teď je vlastně otázkou, co s nimi bude) a jak modernizace vyléčila mnoho nedostatků základního typu, je otázkou. Myslím, že tanky bychom mít měli, ale jaké, to je otázkou. Celkem půvabná je třeba modernizace, kterou provedli Slovinci u svých tanků T-55...
|
|
Sám jsme chystal něco pdobného, ale pro nedostatek času na prokousávání se prameny /často rozpornými/ jsem to vzdal.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že: T-72 M4 CZ je konkureceschopný stroj, na bojišti (pokud se na něj dostane) se v současnosti a blízké budoucnosti neztratí a i když třeba není top ve světě, má potenciál.
|
|
Jo a z textu nějak vypadl link na to co já považuju za ideální tank do města :
http://strangevehicles.greyfalcon.us/Landkreuzer%20P1000%20Ratte.htm
:D
|
|
|
Skoda ze to Speer zastavil. Mohli prohrat o dost driv.
|
|
|
Za předpokladu jisté nepříliš pravděpodobné lokace ryb nebylo by zapotřebí rybníků.
Každopádně když už chcete konstruovat alternativní historie, je zajímavá otázka, co by se dělo, kdyby nebyla WWII, nebo kdyby v ní Němci dostali rychle a snadno na frak (kupříkladu proto, že by Beneš nedal Hitlerovi Sudety zadarmo, a žábožrouti by se nakonec pochlapili a napochodovali do Berlína, v čemž jim tehdy ještě v zásadě nic nebránilo). Jedna z děsivějších možností je, že za několik desítek roků by Sověti jako první a sami vyvinuli jaderné zbraně...
|
|
|
Když už se pouštíme do alternativní historie...
"Jedna z děsivějších možností je, že za několik desítek roků by Sověti jako první a sami vyvinuli jaderné zbraně"
I jako alternativní scénář extrémně nepravděpodobné, řekl bych. Myšlenka atomové bomby pochází už z poloviny 30. let a po objevu jaderné reakce zhruba v době té Mnichovské dohody už bylo pro výzkum jaderných zbraní vše připravené.
Neumím si představit, že by se na to vlády vykašlaly natolik, aby to trvalo několik desítek let. Důkazem budiž i to, že Němci se do toho vrhli celkem intenzivně.
No a pak měl všechny trumfy v rukou Západ. Většina jaderných fyziků byla na Západě, bez 2. světové by SSSR neměl své východoevropské kolonie a Stalin považoval kybernetiku za buržoazní pavědu, takže neměli ani elektroniku a počítače nutné k výpočtům pro vývoj jaderné zbraně.
|
|
|
Asi jsem jak malejn, ale rád bych viděl všechny tyhle nedodělané, nepovedené, nebo i fiktivní projekty naživo. Německé obří tanky a raketové stíhačky (Bachem Natter...), sovětské ekranoplány (Caspian Sea Monster), bombardéry (Kalinin K-7) a bombardovací vzducholodě (Kirov Airship), americká letadla v letadlech (XF-85), japonské letadlové ponorky, irácké vesmírné dělo... jedna věc úžasnější a praštěnější než druhá.
|
|
|
A kdyby se v necem nepovedl treba Manhattan Project, tak byste mezi prastene projekty zaradil i ten. To, ze se neco nepovedlo dotahnout nebo ze na to nebyly penize, jeste nemusi znamenat, ze by to bylo prastene. Konkretne parasitni letadlo je koncept vyrazne starsi a pokud vim, tak se pouziva v urcitych aplikacich dodnes, stejne tak si dovedu predstavit vyuziti letadlove ponork nebo invazni vylodovaci ponorky.
|
|
|
"Invazni"?!!
Co se stalo? Co se stalo s invasi? Panika!
Ostatne --- Uz jste si nejak prechroupal ten priblbly "horisont"?
|
|
|
Neco k veci byste tam nemel?
|
|
|
Zalezi dost na tom jestli to mesto chcete jeste potom pouzivat nebo ne.
Pokud nechceme mesto, je idealni kobercovy nalet ala Drazdany
Pokud to mesto jeste aspon trosku chceme, pak je kazda rada draha, dostat nekoho z mesta aby tam to mesto zbylo je dost tezke, nakonec tam musi stejnak vbehnout chlap s puskou.
|
|
|
Město samotný(baráky & podobně) nebo jeho obyvatelstvo?
Takovej menší(demostrativní) chemickej útok by taky nebyl k zahození...(UN by ale asi nesouhlasilo)
|
|
|
Excelentní ukázkou toho, jak to je s dobýváním města, je vzpoura ve varšavském ghettu. Doporučuji si to nastudovat, je to relativně málo známý příběh z WWII, a poučný: pár desítek Židů ozbrojených asi tak třemi puškami a dvěma pistolemi (no, trochu lépe na tom byli, ale zase ne o moc) blokovalo pomalu celý Wehrmacht bezmála měsíc -- a nakonec Němci museli ghetto vypálit do základů a napustit vodu a plyn do kanalizace, jinak by nedokázali zhola nic.
|
|
|
Rekl bych ze Nemci to v tomto pripade meli na haku, proto jim to trvalo tak dlouho. Par ctvrti Varsavy je v nicem neohrozovalo.
Ono tech prikladu dobyvani mest je fura, ale vzdycky se zjisti ze tanky jsou tam na hovno a ze to dobyt pri zachovani hmotnych statku moc nejde, Nejlepsi je to vzdycky zapalit, vybombardovat a po valce postavit znova. (V pripade Stalingradu nebo Monte Cassina nepomohlo ani to vybombardovani)
|
|
Toto je srovnání středního tanku s tanky těžkými, takže celkem neporovnatelné. Navíc Leopard je minimálně o generaci někde jinde.
|
|
|
Naopak je to srovnani Main Battle Tank proti Main Battle Tank. Posledni tezke tanky byly T-10 na sovetske a M-103 na americke strane.
|
|
Slabinou vsech porovnani od stolu je skutecne mala vypovedni hodnota. Mozna by bylo lepsi ukazat, cim se lisi ta M4-ka od starsich verzi. Samotna TTD (takova ta nejobecnejsi) jsou schopna ukazat rozdily napr mezi tanky 1. a 3. povalecne generace, ale jinak dost o nicem. Dulezite je dnes elektronicke vybaveni, aktivni a pasivni pozorovaci, spojeni a samotny system rizeni strelby. Doplnim jen tak co vim k sovetskym tankum 2. a 3. generace :
- samonabijeci system: v ramci uspory poctu clenu posadky a zmenseni rozmeru, snizeni profilu. Nevyhoda - tank a bojovy prostor je doslova oblozen munici, coz prudce zvysuje pravdepodobnost vyrazeni (pekny eufemismus) prvnim zasahem. Dale je prakticky nemozne doplnovat munici v polnich podminkach nebo provest opravu
- stisneny bojovy prostor: dost casto se publikuje, ze samonabijeci system nema nevyhodu v obtiznem dobijeni, protoze se stejne neda vystrilet cely zasobnik - spatne odvetravani a maly prostor se prilis zahrivaji a spaliny maji za nasledek rychlou unavu posadky
Sam jsem primo v T-72 nesedel, takze tezko rict. Ale co se Tecek obecne tyce - neni zvlastni, ze Izraelci nikdy (tusim s vyjimkou T-34 po valce o nezavislost) sovetske tanky neadaptovali, kdyz meli prilezitost jich desitky nebo stovky ukoristit? Neni. Testovali je a proste se rozhodli, ze to nema valnou cenu. Zaver byl ze od verze 55 jsou tanky cim dal min pohodlne a bezpecne. T-ckum se od verze tusim 64 (62?)prezdivalo "satanuv tank" (dabelsky, atd. podle lokalizace). Pry kdyby dabel konstruoval tank, vypadal by presne takhle - diky kanonu velke raze smrtici pro nepritele a diky chabe ochrane a munici po celem obvodu veze smrtici i pro posadku.
Ale zas - pro nas maji T-72, pokud se nacpou slusnou elektronikou porad smysl. Koneckoncu jezdi to, strili to, ma to pancir a pokud by se to pouzilo proti jinym tankum, s nejvyssi pravdepodonosti by to bylo proti tankum stejneho nebo nizsiho typu...
|
|
|
T-72 je uvnitř opravdu hodně stísněná. Ve srovnání (byť to nemá smysl poměřovat) třeba s Merkavou je to skutečně nebe a dudy.
Jinak Izraelci ukořistili desítky tanků typu T-54/55 a T-62 a řadu z nich adaptovali a nadále používali (pod označením Tiran). Podvozky tanků T-55 dodnes slouží jako základ těžkých OT řady Achzarit, které na světě stále nemají ekvivalent. Rusové a Ukrajinci v minulých letech navrhli obdobná vozidla, ale nic moc z toho nebylo. Izraelská armáda tak stále zůstává jednou z mála na světě, která neuznává BVP a základem jsou pro ni tanky v kombinaci s těžkými OT (Puma, Achzarit, Namera atd.).
|
|
|
Izraelci nepotřebují uznávat BVP protože mají Merkavy které mohou vozit celé družstvo vojáků v zadu. Tím ušetří značné peníze za nákup nebo výrobu BVP. Ty se používají v součinosti s tanky mimo jiné také pro to, že tank nemůže dlouhodobě v poli působit sám bez pěchoty, jinak se časem stne snadnou kořistí v terénu poschovávaných vojáků s ručními protitankovými zbraněmi. Musí tedy být něco co spolu s tanky rychle doveze na bojiště pěchotu, která mimo jiné okolí tanků vyčistí od protitankových jednotek, a tím něčím je právě BVP.
|
|
|
Tohle je jedna z velmi zažitých nepravd, či spíše polopravd. Merkava sice může převážet několik vojáků, ale nešlo tak úplně o záměr. Vzhledem k tomu, že se při jejím návrhu točilo vše okolo maximální odolnosti, byl její motor netradičně umístěn vepředu. Tím se na zádi uvolnilo místo, které navíc dostalo přístupové dveře. Tento prostor ovšem primárně slouží pro převážení dodatečné munice nebo evakuaci posádek jiných tanků. Pro převoz klasického výsadku se operačně Merkavy nikdy nepoužívaly (až na výjimky v podobě speciálních jednotek na zvláštních misích).
Izraelci nepoužívají BVP protože zastávají názor, že tento druh techniky není potřeba. Že jde o kompromis mezi mobilitou, prostorem pro výsadek a palebnou silou. Původ lze hledat v neslavné premiéře BVP-1 v rukou Arabů v roce 1973, kdy byly stovky těchto vozidel doslova zdecimovány i přes svou relativně silnou výzbroj. Většina BVP kvůli silnější výzbroji (oproti OT) převáží méně vojáků, jsou mnohem dražší a složitější. Proto Izraelci používají kombinaci tanků a těžkých OT, které poskytují ochranu minimálně na stejné úrovni jako tanky a jsou proto schopny je doprovázet skutečně všude. Nejnižší organická jednotka se většinou sestává z jednoho tanku Merkava a dvou těžkých OT, které jsou vyzbrojeny pouze několika kulomety...
|
|
|
Dobrý článek
http://www.military.cz/izrael/armour/Archzarit/default.htm
|
|
|
Dobrej odkaz, díky. Ta Merkava je fakt masakrální.
|
|
|
Nejenom, že věž sedí na karuselu s municí a prachovými náložkami, on se plný palebný průměr do karuselu ani nevejde, takže je část munice nacpaná v nejrůznějších držácích a schránkách po celém interiéru.
Ale to je jedno, on ani ten karusel nemá nějak extra velkou pancéřovou ochranu - na T72 je zesílený pancíř jen na čele věže a korby.
T72 je prostě ideální vozidlo pro "ruský" způsob vedení války - nas mnóga. Víte proč je ten tank tak lehký? Je to kvůli nosnosti _NĚMECKÝCH_ mostů.
|
|
Ponechme stranou, že jde o jiné kategorie tanků. Ale za jednoho Abramse si koupíte ty naše mrchy dvě. Takže z taktického hlediska můžete mít místo jednoho tanku na jednom místě, dva tanky na dvou různých místech, a nebo proti jednomu lepšímu tanku nasadit dva tanky horší. Nevyhráli takhle nějak rusáci WWII? A dalším zajímavým číslem by určitě byla cena údržby.
|
|
|
Do těchto úvah doporučuji započítat cenu PTŘS :p
|
|
|
Rusaci takhle sice vyhrali, ale my v zadnem pripade neplanujem mit toho tisice a ucastnit se nejakeho masivniho konfliktu, aby nam k necemu byla masa spotrebaku.
ACR potrebuje neco co si s sebou muze pribalit do letadla pri vyvazeni miru, svobody a demokracie do zemi, kde o to nestoji.
Navic by to mely byt tanky ruzove, olepene plysovymi zviratky, aby na kameru vypadaly dostatecne mirove a pratelsky a ne jako kus zeleza, co masakruje nepratele na druhem konci sveta. V tv by ta mirova mise vypadala uveritelneji.
|
|
|
Že těch letadel, do kterejch si přibalí AČR padesátitunovej tank, ale máme. Každopádně tank není jen prostředek šíření míru a demokracie (rozuměj útoku), ale i obrany. On bude rozdíl mezi útokem na post se zakopaným tankem byť středním a na post bez tanku.
|
|
|
Mňo, když amíci potřebovali naše chemiky v Iráku, poslali pro ně tehdá Galaxy. Ale nasazení Tček nehrozí - už proto, že by si je "zápaďáci" pletli s nepřáteli a též proto, že dopravovat zvlášť pár kousků 125mm munice s nevalnou účinností je práce na draka.
Ale tím líp - je tím garantováno, že zůstanou doma.
|
|
|
Jenom bych připomněl, že obrana nemusí být jen statická (poziční), ale i dynamická (pohyblivá). Naopak, pokud nepřítel prorazí pevnou obranu, nastává chvíle, kdy potřebujeme mobilní jednotky, aby průlom uzavřely, proniklé jendotky zničily či donutili ke kapitulaci.
Rovněž v průběhu obranných bojů (ve smyslu, že jsme byli napadeni) může nastat situace, kdy se bude jevit jako výhodné proniknout na území kontrolované nepřítelem s cílem rozvrátit jeho sestavy, zázemí, případně obklíčit jeho jednotky, atd..
I kdybychom zůstali u poziční obrany, musíme jí být schopni stahovat do hlouby vlasního území, pokud bude jinak hrozit její proražení a přesouvat síly v rámci této obrany.
Čili vlastnosti tanku v obraně se projeví i jinde, než ve věžovém postavení.
|
|
|
No, ale to bychom museli již v úvodních fázích konfliktu obsadit pár sousedních států, aby byl prostor na takové velkorysé manévry :)
Což mi mimochodem připomnělo zprávu TASS
"Bránící se Severokorejská vojska odrazila útok a postoupila 50km na území Jižní Koreje" ... :)
|
|
|
To není tak docela pravda. Naše území je sice malé pro opravdu rozsáhlé operace, ale dojde-li např. k zatlačení úseku obrany, odpovídající divizi z osmdesátých let, potom musíme uzavřít asi 40 km šiřky fronty. To je hodně na naše území, ale vejde se to sem.
Proniknutí na území jiného státu s cílem zničit nebo vytlačit tam nacházejícícho se nepřítele, nebo tu vytvořit zatarasovací pásmo pokládám za logickou součást obrany, zvláště při nedostatečné hloubce vlastního území (Izrael to dělá běžně).
Dávám dohromady článek s touto tématikou a právě otázce hloubky obrany se tam dost věnuji.
|
|
|
No, v AČR dodnes sedí "stratégové" z dob bolševismu kdy Sovětský svaz byl náš vzor. Takže není se čemu divit :). Já jsem byl kdysi voják z povolání a vím tedy o čem zde píši. Pakáž která lezla bolševikům do prdele, kdo se nepřispůsobil musel z "kola" ven a to i leta po tzv. revoluci. Nad tím vším tenktát držel ochranou ruku Havel se svým přítelem Vackem, kdybych to nezažil na vlastní kůži nevěřil bych. Rozkkrádání jak na běžícím pásu, upředňostňování bolševiků a udavačů VKR kam se člověk jen podíval, prostně hnus. Jednou sem řekl místnímu novináři co si o to myslím, o té strategii "nas mnogo" a skončil jsem u prokurátora za ohrožování vojenské morálky nebo jak se ten paragraf jmenoval, a to prosím v létě roku 1990 :).
|
|
|
Nemyslím, že bychom byli v budoucno schopni vrhnout na nepřítele strašlivou masu technika a lidí a pokud o ni přijdeme, vydupat z průmyslu a populace v dvě strašlivé masy lidí a pokud o ně přijdeme, nasadit čtyři, atd. (některé okamžiky WWII na východní frontě vypadají zhruba takto), ale otázka ceny má něco do sebe.
1) na T-72, byť starších verzí, máme připravené zabezpečení, které bylo nutno zjevně pouze doplnit, ne zcela vybudovat a zcela přeškolit obsluhy.
2) cena modernizace je strašná při přepočtu na stroj, ale nezpomeňme, že původně měla být modernizace podstatně širší. Trochu to připomíná případ B2, který je prý dražší, než kdyby byl ze zlata. Jenomže původně jich mělo být asi dvě a půl sta (četl jsem - berte to tak, že si to nemohu ověřit) a postaveno bylo asi 24.
3) Současná AČR nepotřebuje masivní tankové vojsko, ale potřebuje základ, z čeho by šlo tankové vojsko budovat, pokud jej budeme potřebovat. Na překlenutí tyto stroje úplně stačí. Zdá se, že pokud budeme v budoucnu potřebovat tanky, bude to chvíli trvat, nevíme, zda tyto stroje již nebudou opotřebené.
4) cena kusu se tak dostává do popředí, stejně jako cena údržby.
Také bych klukům přál leopardy nebo ty izraelský potvory, ale je otázka, zda za současné situace není lepší spokojit se s tím, co máme.
|
|
|
(Já bych spíše řekl, že v současnosti ČR nepotřebuje AČR, ale o tom jsme se už tady bavili minule....)
|
|
|
Ano, bavili. Já s tím také víceméně souhlasím, pokud se týká akutní potřeby. Jenomže si myslím, že je lepší mít armádu v šuplíku jako zálohu.
|
|
Momentálně jaksi nelze počítat s tím, že by na našem území probíhal konflikt zahrnující standardní armádu nebo vojenskou techniku.
Aktuálně je největší hrozba banda magorů schopných se obalit plastickou trhavinou a někde odpálit.
Proti tomu nám tanky moc nepomůžou...
|
|
|
Aktuálně je zmíněná hrozba daleko menší, než hrozba toho, že z nás nadělá pod hesly "ochrany před teroristy" otroky vlastní vláda.
To jen pro úplnost; jinak s tím, že ani proti tomuto nám tanky v AČR moc nepomohou, je nutno souhlasit (ačkoli, když tak o tom uvažuji, patrně bude proti T72 koktejl Molotov přec jen o něco účinnější, nežli protě Merkavě, nespa?)
|
|
|
Toť otázka, vláda si zas nemůže dovolit používat jakékoliv prostředky, protože i v jejím hlavním zájmu je přežití minimálně většiny národa a zachování určité infrastruktury. Jinak by jaksi neměla komu vládnout.
Každopádně pokud hlavní hrozba pochází ze strany naší vlastní vlády, tanky pod kontrolou té vlády pro nás taky moc užitečné nejsou.
|
|
|
Tady se ovšem objevuje i jiný aspekt - a to sice, že armáda je do značné míry konkurence policii. Armádním pučem byla zmařena už spousta socialistických vládopokusů.. Akorát u nás to už nepřipadá v úvahu, protože armádu vyšetřuje a zatýká policie.
|
|
|
U nás to nepřipadá v úvahu zejména pro to že by armádní puč byl nejspíše pučem bolševickým díky pohrobkům komunismu kteří dodnes v armádě přežívají na důležitých postech. Jinak je úplně šumák jestli armádu vyšetřuje policie či nikoliv. Armáda má i v našich podmínkách přeci jenom větší sílu než policie, už vidím to nadšení policistů jít vyšetřovat cokoli do po zuby ozbrojené instituce která se právě rohodla provést puč. Zvláště v českých podmínkách.
|
|
Četl jsem celkem 2 knihy vojáků, kteří bojovali ve Fallúdži 2004 (operace Phantom Fury):
- Bellavia: House to House
- West: No True Glory
Šlo o dost podobný případ jako Groznyj, islámská insurgence proti technicky vyspělejšímu vojsku. Dokonce v listopadu 04 ve Fallúdži bojovali i nějací Čečenci s praxí z kavkazských válek. Fallúdža byla vůbec prestižní záležitost celosvětového sunnitského džihádu, kam se sjeli vousáči až z Maroka či Filipín.
Výsledný rozdíl oproti Grozném byl v tom, že americká obrněná vozidla byla poměrně minimálně poškozena protivníkem. Na tancích ztráty žádné, jinak pár zneschopněných Bradleys.
Částečně tomu napomohlo důsledné nasazení pěchoty, která odvedla opravdu těžkou práci. Vozidla prostě měla kolem sebe pořád "svoje lidi".
Částečně to bylo tím, že hlavní ulice města byly vyčištěny od improvizovaných náloží pomocí MICLIC. To jsou půlkilometrové šňůry ovázané výbušninami, které se vymrští do města a potom odpálí. Na miny a IED to působí velice efektivně.
Zdá se také, že proti nasazené technice nebyly RPG sovětské výroby moc účinné, málokdy došlo byť jen ke zničení pásu. Daleko účinnější byly RPG proti pěchotě, v případě zásahu šlo minimálně o ztrátu končetiny, spíš o život.
Právě ve Fallúdži džihádisti natočili jedno slavné propagandistické video, kdy se Bradley blíží k nějakému propustku na cestě, pak se ozve BUUUM a vozidlo nevěřících křižáků je zahaleno obří koulí prachu a dýmu. Následuje střih, chvalozpěvy na Alláha a jeho hrdinné lvy, přidej se k nám.
Odstřihnuta je ovšem další část, kdy se vozidlo vynořuje z dýmu a pokračuje dál, zatímco hlaveň kulometu 0.50 se otáčí a hledá autora exploze ...
Jenže když se na tento klenot videostřižny podívá laik, tak usoudí, že obrněná vozidla jsou dnes na nic.
|
|
|
Nebo 1982 Berjrut a Izraelci se samohybnými houfnicemi Palatin. Oproti tankům měli výkonnějíší výzbroj (155 mm houfnice) a hlavně velký zdvih hlavně, takže mohli pálit vysoko nad sebe.
V tomto případě je samozřejmě nutná velká opatrnost, 20 mm plechu není dostatečná ochrana.
Mimo hlavní ulice je zase zajímavá představa vozidla se zbraní velké ráže, zato krátké hlavně (ve městě to tak nevadí), zato se s tím vejdou do úzké ulice. (např. M551 Sheridan v Panamě).
A zajímavost - závislost na doprovodu pěchotou (dnes asi neoddiskutovatelná) způsobuje problém s aktivní obranou samotných vozidel. ERA i systémy jako arena mohou zasypat vlastní pěchotu.
|
|
varianta již existuje http://uralvagonzavod.com/products/special_products/30/
jedná se o téčko s dvojicí 30 mm kanonů, dvojicí dálkově ovládaných kulometů a granátometů a PT střelami - vypadá opravdu zajímavě
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek T72 M4 CZ - konkurenceschopnost
|