Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Bída českého vysokého školství v obrazech
Vydáno 03. 11. 2011 (18691 přečtení)
Takzvaná
EU integrace je pravděpodobně klíčovým faktorem vývoje našeho státu
směrem v hnůj. Již po mnoho let jsme v médiích obdarováváni zprávami, že
na západě lze nalézt větší procento vysokoškolsky vzdělaných občanů v
populaci, z čehož vyplývá jediné. Dohnat, předehnat.
Pokud
konstatujeme, že zařazení do RVHP a mocenského vlivu SSSR vedlo 40 let
tuto republiku úspěšně do prdele, potom komisaři v Bruselu našli
zkratku. I my jsme se zavázali splnit plán a příslušné procento
vysokoškoláků vyrobit. A stejně jako úderníci z dob minulých jsme
zjistili, že přirozenou cestou to nepůjde a musíme tomu pomoct jinak.
Rozhodl
jsem se s vámi podělit o nález, který jsem nedávno učinil. Jedná se o
jistou závěrečnou práci, která se zabývá drogovou problematikou
(mladistvých). K linku jsem se dostal náhodou - googlem. Práci najdete
zde, alternativně zde.
A
nyní malou odobočku. Na své závěrečné bc. práci (z fyziky) jsem
pracoval rok, na své práci magisterské dva roky. V ročníku (pravda, bylo
nás na prstech jedné ruky) to byla práce spíše průměrná, nakolik jsem
měl tu čest srovnávat. Teprve poté jsem byl fakticky konfrontován s
pracemi ze zcela jiných oborů a koutů republiky. Proč? Volně se dostat k
akademickým závěrečným pracem nebylo dříve obvyklé, byly k dispozici
téměř výhradně offline v příslušných knihovnách. Iniciativu zveřejňovat
je v ČR online lze přiřknout především jistému doc. Brandejsovi z
katedry informatiky MU v Brně, a nejedná se zdaleka o jediný úspěch
tohoto ražení, pod který je podepsán (zmíním ještě projekt odhalování
plagiátorství právě díky fulltextovém prohledávání v archivech, nebo
studijní IS MU, který v republice stále naprosto nemá obdoby). Tedy - k
pracem studentů je stále snadnější se dostat. Hovna tak vyplouvají na
povrch a podávají smradlavá svědectví.
A
ještě jednu odbočku. Během studia jsem se dostal k závěrečným pracem
studentů fyziky z počátku minulého století. Jejich rozsah a kvalita dnes
vyráží dech. Pochopí pouze ten, kdo měl tu čest. Úroveň kterékoli z
nich by předčila všechny dizertační (doktorské!) práce dnešní doby,
které jsem kdy četl. Měl-li bych srovnat Studenta vysoké školy tehdy a
sběrače kreditů dnes, urazím nebe a urazím i dudy.
K
bakalářské práci Hany Pokorné jsem se dostal při hledání určité
informace z oblasti návykových látek, neboť se o toto téma delší dobu
teoreticky zajímám. Napřed jsem si myslel, že jde o krutý joke, nebo o
seminární práci žáka prvního stupně ZŠ. Ze všech hledisek je tato práce
jednoduše neuvěřitelná, ale nebudu ji nijak rozsáhle komentovat, už proto, že
jsem psychicky zvládl přečíst pouze kapitolu třetí, kde jsou rozebírána
klasická narkotika. Máte-li chvilku, nalistujte stranu 19 bakalářské
práce a chvilku čtěte. Sám jsem to vzdal někde u slova “lisergamit”
(sic!). Nebudu ani rozebírat formální úroveň práce, grafickou úroveň
práce, rozsah práce, odbornost, neuvěřitelné množství překlepů a tak
dále. Jediné, čeho se dotyčná dle mého nedopustila, bylo plagiátorství,
neboť něco takového prostě musela stvořit, je to unikát. Okamžitě
mne napadlo, že tato práce nemohla nikdy projít obhajobou Lékařské
fakulty MU v Brně, kde dotyčná studovala (tedy byl jsem přesvědčen, že
by neprošla ani na soukromé vysoké škole sociálních demokratů, neboť
čeho je moc, toho je zuviel).
Bohužel, i posudky jsou k dispozici online. Ano, bo-hu-žel. Neboť tohle jsem nikdy vidět neměl. Zde posudek vedoucího, zde oponenta práce. Studentka byla hodnocena výborně (A). Pokud mi předtím čelist spadla, po přečtení posudků mi upadla.
V
tu chvíli se mě zmocnila zvědavost, jak se dále vyvíjela kariéra p. Pokorné.
Studentka pokračovala v magisterském studiu na škole jiné, Univerzitě
Tomáše Bati ve Zlíně. Zde je její diplomová práce, alternativně zde.
Tak. Končí zbytek legrace. Diplomová práce je téměř totožná s prací
bakalářskou. Ale nejde jen o to, že se opakuje “lysergamit”. Typické
porovnání vypadá asi takto:
Bc práce.
Hypotéza číslo 1:
Předpokládám, že 80% respondentů bude mít znalosti o návykových látkách.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že převažuje konzumace návykových látek při technoparty nebo na
diskotékách v kombinaci s alkoholem.
Hypotéze č. 3:
Předpokládám, že studenti ve věku 15 - 21 let vědí, kam se obrátit o pomoc.
Mgr práce.
Hypotéza číslo 1:
Předpokládám, že více jak 60% respondentů mělo první zkušenosti s drogou před dovršením 15 roku věku.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že nejčastější příčinou směřující k užívání drog u žáků je stres a ztráta
zázemí v rodině.
Hypotéze č. 3:
Předpokládám, že více jak 50 % žáků středních škol a odborných učilišť ví, kam se má
obrátit o pomoc v případě problémů s drogami.
Ano,
“Hypotéze č. 3”. A i všechny ostatní překlepy z bc. práce najdete v
práci magisterské. Studentka “dokončila” VŠ vzdělání bez toho, že by
byla nucena si práci po sobě přečíst nejen v roce 2007, kdy psala první,
ale ani v roce 2009, kdy psala druhou závěrečnou práci. Představy o
Turbouniverzitě v Plzni jako o skvrně na jinak skvoucím se vysokém
školství této republiky zahoďte definitivně stranou. Vystudovat vysokou
školu dnes očividně není problém ani na Lékařské fakultě Masarykovy
univerzity v Brně.
Musíme
však na problém pohlížet z jeho podstaty.
Dotyčná studovala Ošetřovatelství. Musela. V
posledních deseti letech totiž postupně vznikl
legislativní balík nařízení
minimálního dosaženého vzdělání pro
prakticky všechny zdravotnické obory. Důsledkem je
deformace trhu lidských zdrojů v tomto odvětví a ruku v
ruce s tímto deformace úrovně
příslušné části vysokého
školství - a nejde jen o tento obor. Pokud chcete uměle
vytvořit čtyřiceti procentům populace před jméno titul,
musíte nutně snížit náročnost - a tedy i
úroveň - vzdělání samotného. Direktivou,
sociálním inženýrstvím shora, tedy
není v žádném případě možné fakticky
zvýšit vzdělanost obyvatelstva; něco takového je z
podstaty věci nemožné. Jediné, co lze tímto
způsobem zajistit, je změna relativního rozdělení -
diferencovanosti - úrovně tohoto vzdělání. Tedy
můžete deset procent kvalitně vysokoškolsky vzdělaných
lidí v generaci jedna změnit na dvacet procent lidí
vzdělaných s poloviční kvalitou v generaci dva. Ale to je
vše. Sociální inženýrství
nemá nikdy potenciál zvýšit úhrnou
hodnotu čehokoli, pouze odlišné rozvrstvení
téhož. Chcete-li uměle umožnit vyššímu procentu
lidí dokončit VŠ, můžete jedině snížit
náročnost - a tedy kvalitu - VŠ
vzdělávání. Nebo má snad
státní zásah potenciál
mávnutím hůlky nějak dovzdělat obyvatelstvo?
Státní
legislativní politika posledních deseti let se jednou -
možná už brzy - citelně projeví na kvalitě
tuzemské lékařské péče, neboť celý
tento resort je státními zásahy čím
dál více přidušen a ztrácí
potenciál k inovacím, výzkumu,
zlepšování se. Něco o tom vím. Hodně o tom
vím.
Jaké
je řešení problému, který jsme nyní mikroskopicky pozorovali u p.
Pokorné a makroskopicky vyvodili širší souvislosti? Řešením je pouze
úplné odloučení akademické sféry od sféry mocenského vlivu státu.
Jedinou politickou stranou, která má něco takového ve svém programu, je
Strana svobodných občanů.
S touto informací však již naložte, jak chcete.
3.11.2011 Smrtihlav
( Celý článek | Autor: Smrtihlav |
Komentářů: 272 |  )
|
|
|