Tento text jsme získali přímo od MDČR (děkujeme panu Hanzelkovi
za jeho zaslání). Jedná se o jakousi předběžnou zprávu, kterou sestavil
tým Hanzelka, Kněžínek (spoluautor 411 ještě z dob Šimonovského), Ambrožová,
Kadula pro účely prezentace novinářům.
Myslím, že se jedná o něco, co bychom
všichni měli vědět a znát, protože v tomto dokumentu formulovalo MDČR poprvé
svůj názor na bodový systém. Jak dalece se tento názor shoduje s tím, co
před volbami prohlašovala ODS a její ministr pan Řebíček, ponechávám na
posouzení čtenářům.
Podle mého názoru je ve zprávě propojeno věcné a politické hledisko.
V některých ohledech je zpráva objektivní, v jiných naznačuje nepokrytě
směr, kterým se MDČR vydá v následujících měsících - a bude se jednat o
směr dalšího prohlubování represe a zavádění prvků nerovnosti (pokuty podle
výše příjmů, odpovědnost vlastníka za automobil). Na druhou stranu ukazuje,
že si úředníci uvědomují některé zcela konkrétní asociální prvky 411, jako
například neúměrnou výši pokut, spornou účinnost nového silničního zákona,
prohlubování agresivity a bezohlednosti na silnicích (ačkoli efektem bodového
systému měl být pravý opak). Obsahuje také věcnou chybu (v Rakousku žádný
bodový systém nemají, používají metodu "3x a dost") a drobně si protiřečí (Bodový systém se osvědčil... vs. nepříznivý vývoj v roce 2007) apod.
Zprávu publikuji proto, aby si každý z nás uvědomil váhu svého hlasu
a vyvinul tlak na své zastupitele, případně podpořil občanské iniciativy,
které stojí ve věci silniční represe na té straně, která je mu bližší.
Vypadá to, že boj o podobu budoucí úpravy pravidel silničního provozu začal
právě nyní a tato zpráva představuje v něm první výstřel.
Bodový systém vás ochrání, halelúja!
Nyní následuje text zprávy. Zvýraznění jsem provedl já, nebylo součástí
původního textu.
13.06.2007 D-FENS
Předběžné vyhodnocení účinnosti
bodového systému
Statistiky bodů
Očekáváme, že bodově postiženo bude k 30.6.2007
přibližně 500.000 řidičů, tzn. necelých 8 % řidičů bude mít nějaký bod.
Z toho 15 % tvoří cizinci (především v pohraničí).
Podle matematického modelu dosáhne hranice 12
bodů přibližně 1500 až 1600 řidičů, na konci května má 12 bodů 1277 řidičů.
Z toho 45 žen (3,5 %) a 1232 mužů (96,5 %). Nesmíme zapomínat, že o řidičské
oprávnění lze přijít i tehdy, pokud řidič nenasbírá 12 bodů, např. za alkohol
(7 bodů).
Z celkového počtu bodů připadne mužům 85 %, ženám
15 %. Z toho plyne, že ženy méně porušují zákon = jezdí bezpečněji. V registru
řidičů je žen 40 %, mužů 60 %.
Nejvíce obodovaných řidičů má dva body (40 %).
Je zavádějící tvrdit, že v některém regionu jsou
horší řidiči, protože je tam nejvíce bodů na hlavu. Ovlivňuje to hustota
osídlení, to, zda je region tranzitní, pohraniční (cizinci), intenzita
práce policie atd.
Detailní statistika je k dispozici zde.
Nejčastější přestupky
1) Překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci
o méně než 20 km/h (prům. 465 za den)
2) Porušení povinnosti vyplývající ze zákazové
nebo příkazové značky (319 za den)
3) Porušení ustanovení o osvětlení vozidla (192
za den)
4) Překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci
o více než 20 km/h (138 za den)
5) Porušení povinnosti být za jízdy připoután
bezpečnostním pásem (125 za den)
Pozn.: To, že je překročení rychlosti nejčetnějším
přestupkem, je nepochybně ovlivněno rozmachem úsekového měření rychlosti
v obcích (kamery).
Základní premisa pro hodnocení
Účinnost bodového systému je potřeba vyhodnotit
skutečně až po roce fungování. Toto velmi předběžné vyhodnocení je vyvoláno
poptávkou novinářů. Hlubší analýzu budeme mít v ruce po prázdninách.
Chceme statistiky porovnat nejen meziročně, ale chceme také vypočítat desetiletý
průměr a rok fungování bodového systému s ním porovnat. Zajímavé bude i
srovnání loňských letních prázdnin (tj. těsně po nabytí účinnosti) s prázdninami
roku 2005 i 2007. Teprve pak budeme moci fundovaně, s daty a srovnávacími
statistikami, hodnotit klady a zápory zákona. Stejně tak se domníváme,
že rok fungování bodového systému je příliš krátká doba na vyvozování kategorických
závěrů. Bylo by potřeba srovnat více let s bodovým systémem.
Závěry
Bodový systém jako takový je dobrý preventivně-represivní
nástroj, který ovlivňuje chování řidičů. Je evropským trendem, přibližně
2/3 zemí EU jej mají ve své legislativě. Nechceme jej rušit, byl by to
krok zpět.
Bodový systém se v České republice osvědčil.
Odmítáme tvrzení, že by bodový systém selhal. Na druhou stranu je potřeba
přiznat, že je méně účinný, než se očekávalo.
Loňská kampaň ministerstva dopravy a medializace
bodového systému přinesly snížení následků nehodovosti již v červnu 2006
– tedy měsíc před zahájením účinnosti zákona. Bylo dosaženo enormní ukázněnosti
řidičů, která trvala i v červenci a v srpnu.
V dalších měsících však disciplinovanost řidičů
polevila. Je otázkou, do jaké míry má na chování řidičů vliv intenzita
dohledu nad silničním provozem ze strany Policie ČR a obecních policií.
Podle údajů ze zahraničních studií se policejní dohled podílí 25 procenty
na zlepšení chování řidičů a bezpečnosti silničního provozu.
Statistiky dopravních nehod dokonce v prvních
měsících roku 2007 ukazovaly na nepříznivý vývoj. Odborníci na bezpečnost
silničního provozu se shodují v názoru, že na zhoršení měla podstatný vliv
mírná zima. Řidiči během mírné zimy vyjížděli častěji. Paradoxně při špatných
povětrnostních podmínkách (sníh) jezdí řidiči bezpečně a opatrně a vyjíždějí
na silnice méně.
Mírná zima se promítla zvláště u nehod motocyklistů,
kde zaznamenáváme meziroční nárůst o 150 % v kategorii usmrcených.
Mírná zima se negativně promítla do statistik
nehodovosti i v zahraničí. Například v Rakousku, kde mají bodový systém
déle než v ČR, zaznamenali v prvním čtvrtletí 2007 nárůst ve všech ukazatelích.
Nárůst počtu usmrcených je dokonce procentuálně vyšší než v ČR. Obdobně
nepříznivá situace je i v Polsku a ve Francii.
Statistiku značně ovlivnil počet usmrcených v
Jihomoravském kraji za první čtyři měsíce roku 2007, kde jsme meziročně
zaznamenali nárůst o 40 usmrcených osob. Pokud by nedošlo k tomuto nárůstu,
dosáhlo by se celorepublikově statistické úrovně roku 2006.
Příčinou tohoto velmi nepříznivého stavu je
zvyšující se agresivita a bezohlednost účastníků provozu na pozemních komunikacích
spolu s nedodržováním základních pravidel silničního provozu (především
rychlostních limitů a přednosti v jízdě). Mezi
nejčetnější příčiny nehod patří nesprávný způsob jízdy (např. nedodržení
bezpečné vzdálenosti mezi vozidly), nevěnování se řízení či nezvládnutí
řízení vozidla. Na agresivitu za volantem chce BESIP zaměřit speciální
kampaň.
Na nehodovost může mít také vliv rostoucí intenzita
provozu. Meziročně zaznamenáváme přírůstek 100.000 vozidel v registru vozidel.
Roste i počet řidičů. Za poslední tři roky o téměř půl milionu.
V květnu 2007 již zaznamenáváme obrat k lepšímu.
K 28. květnu 2007 máme celorepublikově ve srovnání s květnem loňského roku
o 17 usmrcených méně.
Zákon o silničním provozu a sankce
Zákon má některá obsahová a technická pochybení
a právně vadná ustanovení. Snažíme se je odstranit formou malé (technické)
novely. Např. známé zranění cyklisty. Případná úvaha o větší novelizaci
přijde na řadu až po hlubším vyhodnocení účinnosti zákona.
Za velký problém považujeme nedostatečnou vymahatelnost
práva. Řidiči často zneužívají institut „osoby blízké“. Odpovědnost vlastníka
vozidla se do zákona nepodařilo prosadit v odpovídající míře a ani k tomu
není politická vůle.
Finanční postihy za dopravní přestupky jsou přísné,
ale mnohdy neodpovídají příjmovým možnostem obyvatelstva.
Na druhou stranu je fakt, že jsou v zahraničí
ještě přísnější. Např. ve Finsku činí pokuta za dopravní přestupek nejméně
1 % z ročního příjmu – je tak dosaženo větší individualizace sankce s ohledem
na příjmové poměry pachatele.
Závěr
Dosavadní vývoj následků nehod na pozemních
komunikacích za první třetinu roku 2007 je velmi nepříznivý, neboť zvýšení
následků nehod, především pak počtu usmrcených osob, dosahuje nebývale
vysokých hodnot (zvýšení o 47 osob, tj. o 18,1%).
Příčinou tohoto velmi nepříznivého stavu je zvyšující se agresivita
účastníků provozu na pozemních komunikacích spolu s nedodržováním základních
pravidel silničního provozu.
Ze zpráv Evropské komise mimo jiné vyplývá, že
samotné zavedení bodového systému může přinést snížení počtu usmrcených
osob o 5 až 7 %, ale při důsledném vymáhání dodržování pravidel až 25 %.
Na druhé straně je upozorňováno, že po „určité době“ řidičům vozidel tzv.
„otrne“ a sníží se stupeň dodržování pravidel. Je také nutno dodat, že
zvýšení následků nehod bylo do značné míry negativně ovlivněno velmi příznivými
klimatickými podmínkami panujícími v letošním roce. To potvrzuje i negativní
vývoj v počtu usmrcených, ale i v počtu nehod na suchém povrchu. Zaznamenáváme
také více nehod zaviněných chodci, cyklisty, motocyklisty, ale i lesní
zvěří. V květnu 2007 však již zaznamenáváme pokles počtu usmrcených a měsíční
bilance je dokonce příznivější než v květnu 2006.
Autoři: Ambrožová, Hanzelka, Kadula, Kněžínek
(s využitím informací od Centra dopravního výzkumu a Policie ČR)