Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Žebráci (ze dne 08.08.2003, autor článku: Slušňák)
Přidat nový komentář
|
S pražskými žebráky zkušenosti naštěstí nemám, ale zažil jsem hodně agresívní houmlesáky - chodiče v Polsku. Pohyboval jsem se po katowickém nádraží, obklopen partou svých přátel (ne, nejsme banda mladých pre-zmrdů, skejťáků a podobných existencí, jsme parta železničních cestovatelů) a nakupoval s pomocí polského kamaráda (taky železničního nadšence, rodáka z Katowic) jízdenky na expres, který nás měl odvézt do Krakowa. No a u jednoho každého okýnka stál žebrák a obtěžoval cestující, aby mu přenechali drobné, které jim pokladní vrátily.
Naši skupinu si vyhlédl mimořádně odpudivý a zapáchající jednonohý invalida. On to nebyl žádný problém, angličtina je od polštiny hodně odlišná a i když jsme se snažili chovat nenápadně, tyhle existence mají nejspíš šestý smysl, umožňující jim vyčenichat cizince na druhé straně haly. Přišoural se tedy k našemu okénku a zahájil akci. Nejdříve jen významně pokukoval po penězích na kase a po nás, načež začal něco brebentit, což jsme se snažili ignorovat. Pak našemu příteli Polákovi vynadal (vulgárně, jak jinak) a když ani to nepomohlo, zřítil se mezi nás. Přiznám se, že tato poslední metoda byla hodně drsná a nebýt toho, že to ten člověk měl očividně velice dobře natrénované (bylo vidět, že už umí padat)... Téměř jsem vyměkl a nějaké drobné bych mu už už dal, kdyby mne kolegové neodtáhli stranou.
Když byla jízdenkovému rituálu učiněna zadost a my jsme mohli sledovat provoz v hale, povšiml jsem si, že žebráky v objektu řídil jakýsi malý a podsaditý mužík, oblečený jako typická socka v šusťákové soupravě, tmavých vlasů a nepřívětivého výrazu v obličeji. Čas od času se k tomuto mužíkovi některý ze žebráků pritočil, prohodil s ním pár slov a zase zmizel v davu. Nutno ovšem přiznat, že nás onen mužík sledoval dost nevraživým pohledem a když si všiml, že ho se zájmem pozoruji, posunul se z dohledu. Vsadím se, že si nás ten chlápek všiml a poslal svého nejlepšího podřízeného, aby z nás vyrazil prachy nejlépe v tvrdé měně.
Další sorta žebráků byla zase k vidění tady v ČB. Pohybovali se v teplých měsících hlavně v parku Na sadech nebo kolem kašny na náměstí. K překonání odporu oběti používali zajímavou metodu: "Podívejte se, mladý pane, nebudu vám nakecávat, proč od vás chci pár kaček. Není to na jízdenku na vlak nebo proto, že mě někdo okradl. Já ty peníze chci na pivo. Vy jste chlap, takže mne pochopíte, že?" Poprvé jsem mu ty peníze dal, jako výraz uznání za originální metodu. Podruhé už jsem odmítl a byl jsem poslán do prdele ;-). Odmítnutí bylo jednodušší, než v případě polském, protože tohle byli chlapíci sotva třicetiletí a bylo zcela jasné, že jim jdou ručičky dozadu. Přesně ten typ, který nesnáším do hloubi duše.
|
|
V Praze v Metru se vždycky v období května-června objevují "maturanti". Prolézají nástupiště nebo vozy metra a stále opakují dokola: "Přispějte na maturitu, přispějte na maturitu,..." Loni v červnu jsem takhle pozoroval jednu dívčinu celý měsíc, den co den, vypadala chudinka (já bych jí dal, svini...) že nemá na jointa nebo něco tvrdšího a lidi opavdu dávali. Pak to dopadne tak, že nikdy nedám nikomu a jsem za zmrda...
|
|
ja nikomu nic nedavam. nikdy a nikde. nepustam sa s nimi do reci, nepozeram po nich. ak je to chodic, co zacne do mna hucat nezmysly o tom, ze nema (na vlak, na jedlo, na pitie, na ubytovanie, na hocico - uz som pocul najmenj patnast rozlicnych dovodov) tak ho jednoducho ignorujem, skratka tvarim sa ako hluchoslepy a pokracujem v povodnom smere bez zmeny tempa a jeho to zachvilu prejde. nedavno som bol v bratislave a tam som sa mi stal nasledujuci pripad: prisiel som dost skoro rano, tak som si v potravinach kupil zopar croissantov a pollitrovu mineralku. sadol som si na namesti na lavicku a zacal som jest, o dve minuty si prisadol smradlavy kripel a pytal jedlo alebo nejake peniaze, najprv po slovensky, potom po anglicky, nemecky a este v dalsich dvoch reciach. na japonca som teda nevyzeral, aj napriek drahemu fotaku. ale jednoducho som ho odignoroval, dojedol svoje pecivo, napil sa a zmizol. ale z duse nenavidim takych humusakov. jedine tak sa ich zbavime, ze ich budeme vsetci ignorovat. a oni potom nebudu sa mat na kom prizivovat. mne nikto nic neda zadarmo, preco by som ja mal niekomu nieco davat ??
|
|
Mě se stala jedna velice zvláštní věc. Nedaleko Teska v centru Prahy mě zastavil starý pán, celkem slušně oblečený (tak nějak jako bývají důchodci oblečení), v ruce měl plátěnou nákupní tašku a poprosil mě, jestli nemám deset korun, že nemá na nákup... Dal jsem mu je. Fakt nevím, jestli opravdu mu nevyšel důchod nebo jestli žebral, pokud jo, tak to byl opravdu ojedinělý zjev.
|
|
to me se stala taky jedna takova prihoda s zebrakem: jdu si takhle v klidku do skoly, kdyz me nejakej zastavil, jestli bych mu nedal na nakup. mel jsem zrovna cas, tak jsem si rek, ze uvidim jak to s nim dopadne, kdyz se ho trosku zeptam.
zeptal jsem se, na co to jako chce a prej ze na krupky, bla bla bla. prej naky prachy ma, neco malo mu staci. tak fajn, rek sem si (a jemu), jdeme koupit krupky. vlezli jsme spolu do kramu, obesli to a koupil jsem mu jedny nebo dvoje krupky. a ted prijde to nejlepsi:o)
kdyz jsme vylezli, dal mi tech par korun co uz mel a bylo to rozhodne vic nez jsem ja utratil, takze jsem na tom jeste vydelal! pohoda ne?
jinak zadnymu taky nic nedavam, kdyz uz teda nekdo tvrdi na vlak, tak je mozny mu ten listek koupil, to kdyby udelal kazdej, zebrat se nevyplati (co s 50 listkama na vlak?) a slusny lidi budou taky vysmaty, kdyz si budou mit malo penez, tak jim nekdo urcite pichne. ale to je utopie:o(
|
|
Pracuju v Praze na Narodni tride a loni na podzim pozde vecer se mi stalo, ze byl zebrak hoodne agresivni. Mozna to byl fetak a potreboval na davku - nevim. Ale byl to pomerne mladej dredovanej spinavej smradlavej. Navic vetsi nez ja. Nakonec mi pomohla az zbran zarazena do jeho bricha s ujistenim, ze je opravdova a nabita(byla). Pak jsem mu strucne vysvetlil, ze kdyz on si vyhrazuje pravo alternativniho oblekani a vystupovani, ja si vyhrazuji pravo se k nemu alternativne chovat. Nastesti to pochopil a poctive lezel na ksichte, dokud jsem nezasel za roh.
Naopak v Pardubich se mi stalo, ze ke mne pristoupil stary pan, a pozadal mne o nejake drobne s tim, ze je duchodce a ze mu to trapne, ale nejak nevysel s malym duchodem. Kdyz jsem mu vysypal drobne z kapsy (asi stovku), tak ani nemel radost. Spis vypadal jako ze se za zebrani stydi. U nej si myslim ze nekecal, protoze jsem ho tam nikdy predtim ani potom nevidel.
|
|
V Brně na Roli (nádru) a v blízkém okolí se pravidelně pohybuje individuum neurčitého věku a pohlaví, zabalené v péřové bundě s kapucí, žebrající stylem, že si před vás stoupne, ukáže ceduličku (zmlátili mě, okradli, nemám kde bydlet - nevím přesně, moc jsem to nestudoval) a upřeně hledí do očí. Mlčky. Znáte někdo nepříjemnější metodu? Potkával jsem tohoto žebráka denně při svých cestách do práce. Obcházel tramvajové ostrůvky a vybíral od čekajících...
Jinak co se týče příspěvků žebrákům, zůstávám neoblomný. Proč bych měl svoje vydělané peníze dávat jen tak někomu, komu se prostě pracovat nechce??? (Pomineme-li sociální dávky jistým nepřizpůsobivým skupinám, které platíme tak nějak všichni). Jedinou výjimku tvoří občas hudebníci (pokud hrají hezky), to však podle Cimrmana nejsou praví žebráci, nýbrž jednoznačně výdělečně činní ;o)
|
|
|
Tohle individuum jsem tam potkaval casto, ale prekvapilo me i v Praze. Posledni rok jsem vic jezdil mezi Prahou a Brnem i primou autobusovou linkou a ono to tam jezdi taky. Rozsirilo to pusobiste i na tamni nadrazi a poslednim busem to fici zpatky do Brna.
|
|
Taťkův kámoš (to mu bylo tak kolem šedesátky) byl v Brně osloven nějakým nešťastníkem (žebrající hnus), co nemá na vlak do Kuřimi. Zjistil, kdy vlak jede, koupil mu lístek a protože měl čas, počkal s ním na ten vlak, pomohl mu do něj a dohlédl, aby opravdu odjel. Ještě si mávali...
|
|
nedávno jsem na Karlově mostě potkala takovou ušmudlanou dvojici, ona byla těhotná ( chudák dítě ) a že prej jestli nemáme nějaký drobný, že se potřebují dostat do Plzně nebo kam...působili přesvědčivě, ale nic jsme jim nedala. Nenosím peníze po kapsách a vytahovat peněženku jsem fakt nechtěla...cestou domů jsem si já, duše naivní, ještě říkala, že jsem zlá..atd.atd....jenže asi za týden jsem tamtudy šla znova a potkala jsem je tam zase ! A znova měli úplně stejnou story!! Fuj!
|
|
Kdyz rekne ferove, ze to chce na pivo, tak 3-4 koruny dostane, jinak rikam ze jsem student a taky mam hovno a jestli nahodou nema u sebe neco k jidlu, ze mam docela hlad - zabira to - uz neotravuji.
Jeden ke mne kdysi prisel, ze ma hlad, nabidl jsem mu polovinu svaciny ... a nasrane odesel, taxem na nej jeste zavolal, ze kdyz nechce chleba se salamem, tak ma asi hovno a ne hlad a odesel jsem taky. Doufam, ze mu nikdo z tech lidi, co to slyseli, nic nedal.
|
|
"Nemas nejaky drobny? Uz jsem dva dny nic nejed..."
"Chces chleba?" (prave jsem svacil chleba s klobasou)
"Ne." a cikan na hlavaku rychle odkracel koupit si Fantu...
"Dobry den, nebudu vam nic nalhavat... nemel byste 3 kacky na pivo?"
"To jsem jeste neslysel, originalni :)" a houmles si na Lanovce odjuchal za dalsim adeptem nebo pro vytouzeneho lahvace.
"Hele chlape, nemas tam nejaky drobaky?"
"Ne." a smrdici pankac na Andelu se otocil jinam.
"blablabla potreboval bych jeste 20 Kc na listek."
"Kam jedete?"
"Eeeee...hmmm....eeee.....Do Rakovnika."
"Tak ja vam koupim listek."
"Nee, to je dobry, diky."
"Celej den jsem nejed a je mi hrozna zima... nemas par drobaku?"
"Chcete koupit kafe?"
"Joo." Tak jsem socce i sobe koupil na hlavaku turka. Vypadala ze kafe bodlo ;)
Takze jak je videt ridim se zasadou: neodpirat pomoc, ale nedavat penize.
|
|
Nekdy vecer na ceste ze zamestnani zajdu na Andelu v Pze do McDonald's. Kdo to tam zna, da za pravdu, ze nejlepsi pristup k te spine co se tam schazi je "nevidim zlo, neslysim zlo". Casem si vytvorite urcitou rezistenci. Prekvapila mne az kombinace obstarozni odbarvene romky s takovou strhanou spindirou. Romka mi bez uvodu zacala nadavat ze nemaji s tehotnou dcerou na jidlo a ze je to ostuda. V udajne budouci mamince jsem poznal byvalou spoluzacku. To byl pro mne docela sok. V ten okamzik mi obvinujici hlas romky dokazal vsugerovat, ze to je moje chyba. Nechal jsem jim co jsem mel penize po kapsach a rychle zmizel. S podobnou drzosti jsem se u zebraku uz nesetkal. Zato se spoluzackou ano. Asi ji zebrani dost nese, neb jsem ji videl vracet DVD do pujcovny.
|
|
ha ha hotová kastace.Se tu rádoby právem ozývate a z tlamy vám litají jen ironicky vzato ,,uvědomělý¨ sračky.jste jeste vetsi nuzaci nez ty oplzlý bezdaci a skemraci.,klasicky pripad populismu a sobectví vy chudaci.To ze se clovek ocitne v nesnazich,neznamena ze je najednou zavsivenej blud tyhle zkurweny spolecnosti,ani si neuwedomujete,ze to kdokoliv z vas,s tim vasim pristupem ma nasvedomi.Kdyz se spolecensky problem primo vas netyka,je to neunosna obtiz co?Dokud vas trouble neslehaji pres xsichtyn nehli byste brvou!Takhle silny keci poustet do luftu,to vas povysuju fuckt ze jo hhh.Kdyz uz se nóbl author pousti s vysmechem v téma hladovení dětí v Africe,tak diky takovým sobcům umírá rocně přes 2 000 000 dětí.
|
|
|
Pán je zjevně inteligent...
|
|
Tak jelikož se toho ještě nikdo neujmul, tak zkusím popsat ten problém tý tvý holčiny - teda toho tfujtajb skvotu jak píšeš. Co s tím mám společnýho vyzní až v průběhu, aby to co chci napsat nevyšumělo kvůli předsudkům, které tu už teď trošku smrdí (v obou smyslech).
Lidi mají nevím proč potřebu se družit a shlukovat. A to je základ tohohle tématu. Jak už v obsahu článku vyznělo, týká se to "asociální" chování na první pohled hlavně mladistvých (myslím ty Punk na hlavě a špína hadry, mimochodem se tomu říká "číro" - tedy tomu pruhu vlasů který nemusí být nutně navrch hlavy a ani nemusí být "vyztužený") . Styl těhle špína hadrů a bordel na hlavě účesů je většinou postoj k společnosti a a řekl bych spíš součást touhy za každou cenu se odlišit od stáda něco jako „nastavit zrcadlo“ - a nebudu řešit proč a nač nebo to bude na dvacet stran. Pokud se v tom chce někdo brodit a nic o tom neví, tak může začít třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/Punk . Jednoduše bych to shrnul tak, že šaty dělaj člověka a timhle heslem se dá i protestovat…
Protože mi je zároveň jasný, že když začnu rozebírat důvody nějakým vysvětlováním, tak se nebudu moct odpoutat od nezáživného obhajování téhle "špíny". tak to nastíním zestručněním části mojí životní dráhy, která tímhle byla a zčásti stále je ovlivněná.
Inu jednoho mladistvého dne, když jsem se utrhl z maminčina dozoru a podařilo se mi vyrazit s kámošema poprvé do rokáče (cca 17 let), udělal jsem pro mne později velmi rozhodující a můj život ovlivňující věc. Vzal jsem si na sebe tričko...
Jo prostě tričko, který se mi líbilo, poněvač na něm byla taková veselá karikaturka dredatého panáčka, kterak různě laškuje s jointem. Na zádech tohoto veselého a fešného trika, které mi ve škole záviděli byl velký nápis THC. V tu dobu jsem poslouchal Queeny a přemejšlel jsem, co se mý kámošce líbí na Pink Floydech a štvali mě moji rodiče a lidi co odsuzovali Marihuanu jako tfujtajxj humus, protože jsem jakožto zvídavý mladík prostě nestrávil článek v tuším Popcornu (u kámošky - sám sem tyto braky nikdy nevyhledával), že Herák Kokain a Marihuana jedno jest (skutečně tam takový článek byl a takto se tvářil) a po pár věrohodnějších informačních zdrojích jsem se jal proti tomuto bludu bojovat. A nemyslete si, že jen kvůli "fetování" ačkoliv experimenty samozřejmě probíhaly, ale proto, že tato kulturní plodina je moooc užitečná a je zbytečně kriminalizovaná atd. No ale proč bylo to tričko tak osudové a spjaté s tímto tématem ? Pravda trochu jsem odskočil, ale muselo to být, abych vysvětlil svůj odstup od věcí následujících.
…Tak tedy vyrazili jsme na ten koncík a já poprvé okusil atmosféru punkového koncertu, poprvé zažil skutečný kotel a poprvé jsem zažil, že ačkoliv tam všichni vypadali jako největší drsňáci a padouši z Mad Maxe, tu neskutečnou "férovou" atmosféru. Jasně zpočátku jsem se bál a šel dovnitř skoro s nelibostí a s očima přilepenýma na podlahu, aby se náhodou nepovedlo nastartovat debatu začínající "co čumíš" a končící pohmožděninama. Ale opak je pravdou a narozdíl od piškotéky, kde si vás nevšímají ani vaši rádobykámoši tam prostě viselo ve vzduchu obrovský sepjetí. všichni se tvářili pozitivně a společně pogovali, když někdo spadl "na dno kotle" tak se mohli všichni hned přetrhnout aby ho zvedli atd. Kdo to nezažije stejně neuvěří, ale přísahám, že to neidealizuju. Když jsem pookřál a pochopil, že mi nic nehrozí, začal jsem vnímat i tu burácející a na první poslech primitivní hudbu a světe div se oni zpívali přesně o těch věcech a o těch problémech, který vnitřně zžírali i mně.Žádný blbosti a hitovky typu "óóó lásko...nebo ...nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy..."
Pravda je ovšem i ta, že jsem natrefil hned na jednu z těch lepších kapel, protože nic není dokonalé a i v tomhle žánru je hromada až neskutečných sraček, které kdákají jen o chlastu a urážení všeho bez ohledu na realitu. A tím se tohle uskupení samozřejmě projevuje i navenek - vždycky jsou nejviditelnější ti největší pitomci a pokud se o něco nezajímáš, vždycky uvidíš jen tu slupku, která v tomhle případě působí značně odpudivě.Tak jsem to snad už trošku nakousl a pokračuju dál ohledvá toho prokletýho trička a hlubšího vnoření do problému.
Akce skončila, já měl v sobě tři svoje první nelegální půllitry tvrdé státem tolerované drogy a plný úžasných zážitků a nadopovaný tím zvláštním fluidem agresivní hudby (asi jako když jsme ve škole v šesté třídě hromadně odcházeli z promítání Karate Kida) jsem se s celou partičkou příjemně prošmajdával k domovu. Jelikož rodič nebyl doma já měl tímpádem pocit, že nutno ještě odložit návrat do hajan, překecal jsem kamarády , že to ještě prodloužíme o zacházku k benzínce, poněvač mi ukrutně kručelo v žaludku. Když jsme se napáskovali ke kase s bagetami v rukách, otočil se předemnou stojící svalovec v tlusté bundě (popisuju jak jsem tehdy vnímal) a se slovy "co tu chcete koledníci ?" se nás s úšklebkem přeměřoval očima. Moje veselá nálada zmizela jak pára nad hrncem a začal jsem bloumat o těch kolednících. Mezitím se od kasy otočili ještě páně svalovce dva kumpáni a taky si nás s až homosexuálním zájmem prohlíželi...jelikož jsem nic nevymyslel, povídám "chceme platit..a proč koledníci ?". "Protože si koledujete debile" povídá on. "Hmm" začali mi cvakat půlky, tak jsem radši sklopil zraky a dělal, že jsem to neslyšel. Svalovec ještě chvíli upřeně koukal a pak se s kolegy odebral ven. Okamžitě jsme se setkali nechápavými pohledy s kámošema a někdo prohodil "co to bylo, chápete to ???", nechápali - nikdo z nás. Krom toho že měl jeden z nás (byli jsme tři) vepřovku (bunda kožená značně nošená) po svým bráchovi a já to tričko, nebylo na nás nic čím bysme si mohli na první pohled "koledovat". Tak jsme zaplatili, vyšli ven a viděli jak se trojice svalovců loučí a jeden z nich jde směrem, kam jsme měli namířeno i my. Jelikož jsem se v určitém úseku po chvíli sešli, mému kámošovi to nedalo a zeptal se co to jako mělo znamenat v tý benzínce. A tím nastartoval události, které natrvalo změnili kus mého života. Svalovec se zastavil , otočil, zapískal a než jsme se stačili probrat, přiklusali jeho kámoši zpět a začaly se dít věci. "Tady panáčka by prej zajímalo, proč je koledník", svalovci nohsledi se zasmáli a jedem z nich otestoval svůj direct na mé bradě a když jsem se svalil na chodník povídá "protože lůza jako cikáni, socky a FEŤÁCI , tu nemaj co pohledávat ty špíno". Následné pokusy mých kámošů o mou obhajobu skončili tím, že jsme se váleli za chvíli po zemi všichni tři - někdo víc někdo míň v krvi a čekali jsme, až je přestane bavit do nás kopat. Nakonec si zahajlovali, zakřičeli pár píčovin typu "bílá síla" a odešli. Od té doby jelikož jsem jako všichni potřeboval někam patřit a protože jsem se o to celé začal intenzivně zajímat jsem na dlouhou dobu názorově spadl mezi Punkery Áčka a skutečné skinheady a to z mnoha důvodů. Jednak jsem zjistil, že ačkoliv nejsou organizovaní, tak drží za jeden provaz, stejně jako já nesnáší nácky, nelogické zákazy a zákony a poslouchají hudbu, která má i jiný-hlubší smysl, než jen vydělávat peníze.
pokud jsem neuspokojil tvou zvědavost, co se squaterů týče, tak je mi líto, ale předpokládám, že jejich kořeny pramení z podobných událostí a pohnutek jako ty moje. Moje zkušenost s nimi je taková, že když jsem se blahé paměti pokusil o účast na protifašistické demonstraci a tak jak známe z televize se to zvrhlo v koulovačku popelnicema lavičkama atd, až to rozlouskla policie v nindžaželvích oblečcích, pomohl nám z té šlamastiky nějaký aktivní (asi 40 let novinář) obyvatel tzv. Tiskárny. Což je (nebo byl) taky jeden ze squatů. A to tím, že nás z centra poklidné nazi demonstrace převezl právě do toho squatu abychom měli kde přespat, než nám ráno pojede vlak. A můžu Vám říct, že jsem v životě ještě nebyl mockrát někomu tak vděčný. Ono když nás začala policie po drobném výslechu pojednom vypouštět z fízlárny, která byla uprostřed námestí ( v Rakovníku) kde tou dobou skandovalo cca 200 ultrapravicových hošánků, nebylo člověku v hrdle nejšířeji.
Ale nebudu to dál roznimrávat. Prostě bych to shrnul tak, že když se o něco zajímám, tak si to vygoogluju nebo někde dopídím a pak se věci ukážou i v jiném světle než jen v tom nejprostším – prvoplánovém. Co se mne týče nikdy jsem nebyl skutečný punker ani áčkař (ty radikální Áčka mimochodem názorově vůbec nemusím) a nikdy jsem nenosil tričko Sexpistols. Zato jsem Založil vlastní kapelu, napsal při matuře takovou slohovku na téma „drogy ne“ , že mi profesorka řekla“ kdybych neviděla jak to tu píšeš, tak bych nevěřila, žes to někde neopsal…“ a vystavila ji jako nejlepší práci ročníku (pojednával jsem tam o tom že „drogy ne“ je trošku špatný názor, který nezastávají ani naši zákonodárci, kriminalizace konopí, nevzdělanost lidí a negativní dopady represe měkkých drog atd atd, prostě jsem jim asertivně vysvětli l, že jejich téma odráží jejich postoj a vědomosti…) a nejsem ani zastánce socek z nádraží viz. článek – o kterých si IMHO dovolím tvrdit, že oni se k téhle komunitě dostali ze zcela prostších (duchaprostších) pohnutek stručně pojmenovatelných jako „dělat bordel“. Nejsem tedy žádný aktivista a nikdo kdo Vás chce poučovat, že cesta Punku je ta pravá, ačkoliv to tak určiťě musí trochu působit, protože jak čtete mě to dost ovlivnilo. Chtěl bych jen, aby si každý uvědomil, že každá mince má dvě strany a neodsuzavli někoho jen podle toho jak vypadá (ačkoliv proto to punkeři dělají ).
Ještě pro některé nimraly. Jsem dnes na pohled normální člověk, nekouřím, nepiju tvrdej a pracuju jako asistent ředitele jedné nejmenované firmy. K napsání tohohle všeho mě inspiroval dotaz na konci článku a nejsem ani pravidelný přizpěvovatel žádných diskuzí . Prostě jsem měl vyjímečně v práci dlouhou chvilku a popadla mne touha se vyjevit. Tak doufám, že mne nebudete kamenovat za ten román :D. Jo a odpusťte chyby – myšlenka je někdy rychlejší klábosnice ;)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Žebráci
|
|
|