Měli jsme tu článek o významu a úloze národních ozbrojených
sil. Sice jsem se s jeho závěrem neztotožnil, ale faktem je, že na zastaralých
tancích T-72 suverenita naší země už dávno, dávno nestojí.
Můžeme se podívat do minulosti na významné události, do kterých zasáhly
české ozbrojené síly.
Bitva na Bílé hoře je předkládána jako klasická ukázka vojensko-politického
nezdaru, po které následovalo několik století "temna". Prohra byla souhrou
několika faktorů, například "se zapomnělo" zaplatit žoldákům, taktika byla
chybná a roztříštěné velení taky udělalo svoje. Z armádního hlediska provar,
z politického ne až tolik. Kdyby stavovská vojska vyhrála a zahnala císařské,
bylo by jedno temno nahrazeno jiným ještě horším temnem. Zhruba 120 let
poté totiž ochránilo habsburské temno - dokonce i vojenskou silou - naše
území před vlivem Prusů.
Sedmidenní válka (1919) je naprosto zapomenutou epizodou české historie,
určitě neprávem a nejspíš úmyslně. Československé jednotky začaly obsazovat
Těšínsko, které krátce předtím prohlásilo Polsko za svoji legitimní část
a vojensky ho obsadilo. Po vyčerpání diplomatických možností řešení sporu
napadly české jednotky polské méně početné oddíly a daly jim přes prdel.
Útok byl zastaven na nátlak Dohody, kdyby se tak nestalo, Polsko by prohrálo.
Poláci dovedli být vděční. Přibližně rok po úspěšné válce explodovala bomba
pod postelí velitele operace, plukovníka Šnejdárka (*1875 - +1945), bohudík,
s typickou polskou důsledností, se zapomněli ujistit, že v posteli bude
Šnejdárek.
Bitva o Zvolen (1919), ve které figuruje opět plukovník Šnejdárek, formálně
důstojník francouzské armády. Komunistická Maďarská republika rad začala
provozovat agresívní politiku ve snaze vytvořit územní spojení s ruskými
bolševiky. Obsadili Prešov, kde vytvořili tzv. Slovenskou republiku rad.
Sovětizace se šířila. České jednotky, které z větší části tvořili bývalí
vojáci rakousko-uherské armády, si s komunistickými bojovníky rychle poradily,
obsadily Zvolen a hnaly bolševika. Patrně poslední dokumentované vítězství
československé armády, o to cennější, že při něm zařvalo pěkných pár bolševiků.
Již druhý příklad toho, že česká armáda v minulosti bojovala a zvítězila.
1938: Další národní trauma. Diskuse o tom, jak by to vypadalo, kdyby
se bojovalo, zaměstnává mnoho hlav již desítky let. Posuzují se různé aspekty
německé a české armády, kulomety, dvojplošníky ze dřeva a plátna a systémy
pevností, které všude jinde ve druhé světové válce selhaly. Každopádně,
válka byla prohraná už v okamžiku mobilizace, protože pravdoláskomil Beneš
potajmu rozprodával republiku na náhradní díly ještě dříve, než vojáci
začali vyndavat pušky ze skříní. Podpis mnichovské dohody byl jen třešnička
na dortu, který byl upečen už dávno. Beneš si však počínal důmyslně, takže
místo oběšení coby vlastizrádce byl uvítán jako prezident osvoboditel.
Rok 1938 ukázal, že při hodnocení různých alternativ mezi "bojovat do
posledního muže" a "kapitulovat bez boje" je třeba uvažovat nejen přímé
materiální a lidské ztráty, ale také náklady na promarněnou příležitost.
V případě kapitulace vznikají lost opportunity costs v podobě kolektivního
zesráčovatění, protože jednotlivci a později i společnost začnou přijímat
nezdar jako legitimní východisko. Neklesne tedy kvantita v důsledku válečných
ztrát, ale klesne kvalita celku. Snáze pak prochází pošlapání lidských
práv nebo výprodej suverenity země provozovaný zkorumpovanou politickou
elitou. S méněcenným připosraným materiálem může politická reprezentace,
taky patřičně zasažená sráčstvím, snáze vyměňovat bezpečí za svobodu nebo
provozovat vlastizradu zamaskovanou za "integrační proces". Klasickým případem
je Irsko a jeho odmítnutí hanebné lisabonské smlouvy, které jistě není
náhodou, s ohledem na krvavé události ze začátku dvacátých let minulého
století.
Ať dělám do dělám, nevzpomínám si na žádnou nespravedlivou vítěznou
válku. Vítězné války byly vždy spravedlivé. Je to tím, že dějiny píší vítězové
válek. Kdyby Hitler nepodrobil wehrmacht politickému velení a následkem
toho neprohrál válku, patrně bychom vpád Němců do Ruska dnes slavili jako
geniální manévr, preventivní obranný útok, který za pět minut dvanáct uchránil
Říši a její občany od napadení bolševiky. Něco podobného, jako když exministr
zahraničí Schwarzenberg nažhavil svoji anální sondu a prohlásil, že vpád
Izraele do Palestiny před několika měsíci byl obranou. Ze stejného důvodu
se nikdy nedozvíme o žádné vítězné válce, bitvě nebo operaci, kterou vedla
česká armáda - protože vítězové jsou poraženci a tito poraženci píšou české
dějiny.
Války už se také nyní nevedou, provádí se pouze šíření pravdy, lásky
a demokracie skrze vojenské mise. Nálety na civilní cíle? Ty se neprovádějí,
to je humanitární bombardování. Tanky T-72? Nejsou potřeba, nejsou dost
rychlé, aby mohly provádět humanitární ostřelování v různých částech světa.
Než by se tam dokodrcaly, skončila by novinářům akreditace. Nevypadají
ani dost cool, protože válka, pardon, vojenská mise musí být vizuálně přitažlivá. Stíhačky s ostrými tvary jako z komiksu jsou pro TV válečné klipy mnohem lepším motivem. Není ani nikdo, kdo by je poslal do boje, politici jakýkoli problém vyřeší
posunem laťky vlastního defétismu o pár centimetrů dolů. Není také nikdo,
na koho by tanky namířily svoje hlavně, protože nepřítelem č.1 pro současný
establishment jsou jeho vlastní občané. Milice? Gildy? Národní garda? A
proč? A kdo se v nich bude organizovat? Sousední Německo zakazuje airsoft,
celá armáda správně namotivovaných novinářů zostouzí soukromé držitele
zbraní a dělá z nich psychopaty, proč by se někdo do nějaké milice hlásil?
Jedině že by členové dostali v Lidlu slevu.
Hlavním úkolem české armády pro následující léta je vzbuzovat dojem,
že Česká republika je suverénní zemí se všemi znaky, které k tomu náleží,
což je například vlastní armáda nebo loutková vláda. Podstatně to usnadní
další vlnu výprodeje suverenity země do Bruselu, kterou budou provozovat
proevropské, orálně eurorealistické či verbálně europesimistické vlády.
Přejme vojákům hodně zdaru v této krycí operaci, při které tanky fakt
nebudou vůbec zapotřebí.
26.07.2009 D-FENS