Komentáře ke článku: Film: Heat (1995) (ze dne 27.12.2007, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Musim priznat, ze Heat se mi vzdy zatracene libil a mam R1 orginalku DVD. 172 zatracene dobrych minut filmu a De Niro i Al Pacino ve svych rolich exceluji. Zminena prestrelka neni zadna hollycravska pitchovina kde dobri zvitezi a spatni jsou porazeni a celkem velmi realisticky zobrazuje jak to dopadne, kdyz se chlapci s M16A2 (ci jsou to spis zkracene M4?) postavi postavi proti chlapkum s glocky :)
Al Pacino ale kontroluje mnohem lepsi a silnejsi zbrani, AR-15. Ta nepouziva "sracovskou" NATO 5.56 x 39 kulku jako M16/M4 ale klasickou "kalasnikovskou" 7.62 x 39 kulku s radove vyssi pruraznosti. V tom lame YouTube videjku je to malo slyset i s dobrou zvukovkou a aparaturou, ale v orginale je ZATRACENY rozdil mezi zvukem AR-15 a M4 :)
"The M-16 rifle: Thumbs down. Chronic jamming problems with the sand over there, which is like talcum powder. The sand is everywhere. You feel filthy two minutes after a shower. The M-4 carbine version is more popular because it's lighter and shorter, but it also has jamming problems. Marines like the ability to mount the various optical gunsights and weapons lights on the picatinny rails, but the weapon itself is not great in a desert environment. They all hate the 5.56mm (.223) round. Poor penetration on the cinderblock structure common over there and even torso hits cannot be reliably counted on to put the enemy down."
"Díky nízké hmotnosti střely 5,56 mm NATO může snadno dojít k vychýlení její dráhy letu již pouhým závanem či nárazem do tužšího stébla trávy. V tomto má náboj 7,62 mm nespornou výhodu. Další je výrazná průraznost. M16 není schopna prostřelit neprůstřelnou vestu. Toto není pro AK47 do určité vzdálenosti problém. Tohle jsem si mohl ověřit na střelnici na Doupově. Při střelbě do sklopných terčů si museli američtí vojáci nechat upravit citlivost sklápěcího zařízení na vyšší citlivost. Při běžném nastavení totiž vůbec zásah nezaznamenaly a při vyšším je srážel vítr."
Pokud by nekdo zatouzil po vyssi kvalitce, tak tady jsou linky na stahnuti 3CD DVD ripu pres eMule:
sharethefiles.com/forum/viewtopic.php?t=52161
A meli byste zvazit koupi orginalu, protoze tohle neni zadny crap film.
Dalsi tip na zajimavy film na silvestra odemne je - Crash. ( imdb.com/title/tt0375679/ )
|
|
|
Omlouvám se ale tohle mi nedá.
AR15 je jen civilní varianta M16/M4. kromě možnosti střelby dávkou mezi nimi není rozdíl (stejná ráže, stejné možnosti konfigurace, včetně provedení M4, tedy délka hlavne 14,5" odnímatelná nosná rukojeť A3 a teleskopická pažba).
Původní problémy a puškami M16 vzešly z armádního procesu výberu munice, kdy byla vybrána jiná munice (jiný prach) než se kterým byla zbraň testována a pro který odladěna. První zbraně také neměly tvrdochromem potaženou komoru a hlaveň. Postupně se to zlepšilo, ale kvůli přetrvávajícím problémům se připravuje výběr nové osobní zbraně jednotlivce.
To co má Al Pacino mi mnohem víc připomíná pušku Sig 556, také v ráži 5,56 NATO, používající zásobníky stejné jako M16
ráže 5,56 NATO není 5,56x39, ale 5,56x45
Díky nízké hmotnosti střely a menšímu povrchu vystavenému větru právě dochází k vychýlení větrem méně než u těžkých střel. K fragmentaci střely dochází, mimo jiné proto, že pro zvýšenou ranivost byla vojenská střela SS109 (o které je řeč) konstruována tak aby se rozpadla. Samozřejmě policejní sbory používají většinou jinou munici, vhodnější pro městské prostředí a plánované použití. Vyhledejte si například Hornady TAP.
Ohledně neprůstřelné vesty vás také musím zklamat. Běžné vesty bez pevné ocelové nebo keramické desky prostřelí obě ráže velice spolehlivě (i ve variantě bez ocelového jádra) a obě střely jsou i nadále smrtící. Při použití keramické nebo ocelové desky (strike plate), která je dělaná aby odolala i puškovým rážím pak nedojde k průstřelu ani jednou ráží.
Nevyjadřuji se zde k vhodnosti ani jedné ze střel, jen napravuji fakta.
|
|
|
Jen bych doplnil, že Al Pacino měl nejspíš FN FNC v ráží 5,56x45.
Největší problém AR-15 vidím v plynovém subsystému. Hnát plyny přímo do závěru je hrozná hloupost. Ale puška HK 416 s přepracovaným plynovým subsystémem vypadá velmi dobře - http://en.wikipedia.org/wiki/HK_416
|
|
|
Neni za co se omlouvat, dopustil jsem se nekolika chyb :) Ale ty take a vezmeme to popradku. Zaprve, AR15 byla dodana do souteze o novou armadni pusku a vybrana a nasledne zavedena pod modelovym oznacenim M16. Semiauto M16 pro civilisty se prodavaji oznacene jako AR15, i kdyz AR15 byl vlastne prototyp M16 a takova AR15A2 usla dlouhy vyvoj proti puvodni AR15... Raze je ve vsech pripadech NATO 5.56 x 45mm, moje chyba s 39mm... Kde se mi to tam vzalo :)))
Problemy M16/4 rad pusek popsal vic nez dobre onen vojak z Iraku, neomlouval bych to munici, prachem a pod ale designovymi chybami a navrzenim pro "cistoucke prostredi", cemuz realita boje neodpovida.
Jestli ma Al Pacina Sig 556, tak to jsem Cisky papez. Je pravda, ze se musim podivat do chytre knizky na to zitra, co je to vlastne za zbran, protoze se mi ji nedari identifikovat. viz:
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=HeatmovieAlPacinounknowngun. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=HeatmovieAlPacinounknowngun2. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=HeatmovieAlPacinounknowngun4. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=HeatmovieAlPacinounknowngun3. jpg
Jak je videt, jako Sig 556 zbran jednoznacne nevypada. Ma zkladaci pazbu, ze pomerne kratka (karabina) a ma nezvykle silne predpazbi a podezrele "cistou" pravou stranu zbrane. Zcela chybi typicky prolis v míste uchyceni zasobniku a jedine co tam vidi jsou dve "tupky". Jedna je asi volba modu strelby a druhy bude asi ulolnovac zasobniku, ale to je znacna spekulace. Hladkost mi pripomina Mini Ruger karabiny, ale ty to pochopitelne nejsou... Jeste AR15 nemaji prolis nad zasobnikem, ale zase vyrazne prolisy hned vedle a nahore...
No proste nevim, co je to za zbran, ale Sig 556 vypada takto:
img135.imageshack.us/img135/6416/sig556ha5.jpg
www.waffenhq.de/infanterie/sig550-01.jpg
bastardsinc.blogs.com/photos/uncategorized/sg556_1.jpg
NATO 5.56 verzus 7.62 strely
"Díky nízké hmotnosti střel... ...dochází k vychýlení větrem méně než u těžkých střel."
LOL Precti si to po sobe a zeptej se sam sebe - to myslis vazne?! :))) Ja mel za to, ze zakony fyziky hovori jasne a tezsi veci jsou stabilnejsi a ne opacne :))) Co se reality tyce tak ta, potvora, podporuje v tomto teoretickou fyziku na 100%.
Fragmentace strel (pekna prasarna...) se u 5.56 munice omezuje na situace do 100m, dal uz ma kulka nedostatecnou energii na to, aby se rozpadla. Zkusenosti vojaku mluvi jasne, 5.56 NATO je bezva proti nechranenym cilum (jako jsou civiliste ci kdyz se zavedela ta munice v Vietnamu...) ale proti lidem s vestami je neefektivni.
Vesty se deli podle sve balisticke oddolnosti na typy 1 - 4. Uz dvojku kolem 80m 5.56 NATO round neprostreli ale 7.62 x 39 kalach ji propali na stejnou vzdalenost skrz.
Doporucuji vyzkouset, misto tela dat adekvatni hmotu a zkusit. Ostatne zkusenosti vojaku US army z Iraku potvrzuji co rikam - ani zasah do tela nemuze byt povazovan za spolehlive vyrazeni nepritele.
A puskove raze, treba ma oblibema 7.62 x 51 prosiji i level 3 vestu skrz na skrz, dyt to prostreli i kolejnici na pric ;) Level 4 vesta se obtizne shani a je uz kua draha, takze nevim, ale nevsazel bych na to, ze oddola... Treba ty zrusene nove BVPcka, Pandury, mely balistickou ochranu jen dvojku - do rucnich zbrani a to este nezaruceno ve svarech. Strucne receno, ten plech byl tak tenky, ze sice kalchu 7.62 x 39 oddolal, ale kulomet 7.62 x 51 ho prosil jak nic. To jen na ilustraci k tvrzeni o tom, ze strike plate desky oddolaji puskovym razim, kde se treba do ostrelovacek dava 7.62 x 51 naboj, ale s vice grainy a kvalitnejsiho prachu (proti beznemu kulometnemu 7.62 x 51 naboji), coz se znacne promitne do celkove energie strely a tim do jeji pruraznosti :)
Tolik k napravovani faktu.
Jinak v Heat je pri jedne exekuci pouzita FN FAL karabina a to je 7.62 x 51 potvora :) Paratrooper (50.63) verze:
world.guns.ru/assault/fal_para.jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=FNFALParatrooper1. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=FNFALParatrooper2. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=FNFALParatrooper3. jpg
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=FNFALParatrooper4. jpg
A Randy vyhrava, protoze Al Pacinova zbran je zcela bez pochyb FN FNC krabina:
world.guns.ru/assault/fn_fnc2.jpg
world.guns.ru/assault/fn_fnc3.jpg
world.guns.ru/assault/fn_fnc4.jpg
www.originalprop.com/blog/?p=992
Tak, ja jdu spat a estli me budete stvat, tak skocite takhle:
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=deadcopHeatmovie. jpg
:)))
|
|
|
***Vesty se deli podle sve balisticke oddolnosti na typy 1 - 4. Uz dvojku kolem 80m 5.56 NATO round neprostreli ale 7.62 x 39 kalach ji propali na stejnou vzdalenost skrz.***
Tak tohle je úplný nesmysl. 5,56 bez problémů probije i vesty kategorie IIIA. Dvojka zastaví pouze střely z krátkých zbraní a to ještě ne ze všech. Menší test třeba zde - http://www.theboxotruth.com/docs/bot16.htm
***"Díky nízké hmotnosti střel... ...dochází k vychýlení větrem méně než u těžkých střel." LOL Precti si to po sobe a zeptej se sam sebe - to myslis vazne?! :))) Ja mel za to, ze zakony fyziky hovori jasne a tezsi veci jsou stabilnejsi a ne opacne :))) Co se reality tyce tak ta, potvora, podporuje v tomto teoretickou fyziku na 100%.***
Jenže realita je složitější. Při střelbě na větší vzdálenost záleží na mnoha dalších faktorech. Například střela 5,56x45 je sice lehčí než 7,62x39, ale zase je rychlejší. Tzn., že k cíli doletí rychleji a tím pádem na ni vítr působí kratší dobu. Navíc jsou tady velké rozdíly i mezi různými provedeními téhož náboje. Staré M16 měly stoupání vývrtu 12 palců na otáčku. Střela nebyla moc stabilní a při dopadu měla tendenci se převracet a tím působila ošklivá zranění. V 80. letech byla zavedena střela SS 109. Je o trochu těžší a také se změnilo stoupání vývrtu na 7 palců na otáčku. Střela je velmi stabilní a průbojná, ale často projde skrz a nezpůsobí takové zranění.
|
|
|
Randy, ridil jste nekdy auto, citlive na bocni vitr? Pri jake rychlosti to auto ten vitr vice vychyloval? Pri vyssi, nebo pri nizsi? Proc na nekterych mostech, kde casto fouka vitr az 150 km/h (typicky me napada z Cechum znamejsich mist treba Maslenicki most na A1 v HR), omezuji pri takovem vetru rychlost vozidel az na 40 km/h? Myslite, ze pro kulku plati jina fysika, nez pro automobil?
|
|
|
Fyzika je pořád stejná, ale automobil je něco úplně jiného než střela. Mají úplně jinou aerodynamiku (auto je hranatá piksla, zatímco střela má aerodynamický kuželovitý tvar. Střela "plave" ve vzduchu, auto sedí na vozovce. Po opuštění hlavně střela nemá žádný pohon, zatímco auto ano. Střela nemůže korigovat svou dráhu, ale řidič ano. Vidíte ty rozdíly?
|
|
|
Ty rozdily vidim, ale jak to souvisi s tim, ze by vliv bocniho vetru byl opacny?
|
|
|
Vliv bočního větru na hmotnosti nezáleží. Stranová odchylka závisí na síle bočního větru a na době, po kterou na střelu působí. Hmotnost není podstatná, důležité je průřezové zatížení (poměr hmotnosti a příčného průřezu střely) a také aerodynamický tvar střely. Např. v případě ráží 357 Magnum a 44 Magnum je jejich citlivost na vítr stejná, ačkoliv 44 Magnum je podstatně těžší. Jenže jejich průřezové zatížení je stejné (vyšší hmotnost 44 Magnum je vykoupena vyšším průřezem).
Nebo jinak - když pustím z výšky malou olověnou kuličku o hmotnosti 10 gramů a velkou olověnou desetikilovou kouli, která z nich dopadne na zem jako první?
|
|
|
Randy, žiješ v ideálním světě bez tření a ve vakuu. Za těchto předpokladů bys měl pravdu. Nicméně realita je taková, že když pustíš z výšky brok a těžkou kouli, tak ta těžká díky odporu prostředí dopadne dřív. A stejně je to i s vlivem větru. Těžší předměty na poryvy větru reagují mnohem méně než lehčí, které mají stejný tvar a velikost. A vliv poryvu větru se také lineárně zvětšuje s rostoucí rychlostí. Proto je na mostech často varování před bočním větrem a proto mají třeba letadla předpisem omezenou max. rychlost při letu v turbulenci...
|
|
|
To si pleteš. Obě koule dopadnou ve stejný čas. Když pustím olověnou kuličku a peříčko, tak ve vzduchu samozřejmě jako první dopadne kulička. Ve vakuu dopadnou stejně.
Auta a letadla jsou úplně jiný případ.
|
|
|
Koule (idealni) ma sice vzdy stejny Cx, ale pomer prurezu ke hmotnosti bude u te vetsi koule nizsi (slo by to i vycislit). A to, co nas zajima pro vypocet odporu vzduchu, je v danem pripade Cx krat prurez te koule. Ve vakuu obe koule pochopitelne dopadnou stejne. Vzorecek pro prurez koule je
pi*r^2, objem koule (z nehoz pri zname hustote snadno spocitame hmotnost) je 4/3*pi*r^3, takze pripadny pomer hmotnosti te koule k jejimu prurezu nezustava konstantni, ale s velikosti te koule nam linearne roste.
|
|
|
Root už ti to vysvětlil, já jen dodám, že ty tu operuješ právě s předměty s diametrálně odlišným součinitelem odporu a docházíš tím k mylným výsledkům. Kulička nedopadne ve vzduchu dřív proto že by byla těžší, ale proto, že pěříčko má ohromný součinitel odporu. A aerodynamika platí stejně pro auta i pro letadla...
|
|
Ostatně dvaasedmdesátka není náhodná tinyurl.com/yu92wj. A na Nový rok bych si dal nádavkem další černou perlu kriminálek Sedm, jež rovněž vlije optimismu do žil. U prachmizerných překladů si vždy postesknu, že nemůže všechny vyrábět Linguafilm a Anna Kareninová.
|
|
Ještě na tuhle mistrovskou scénku jsem zapomněl
http://www.youtube.com/watch?v=eP56MZ-GNOE
|
|
|
Tak to by chtělo ještě dodat, pro úplnost, že milá televize bude pote vyhozena znechuceně z auta... :)
Že by nám pan režisér chtěl naznačit i něco víc?
youtube.com/watch?v=CyM4fi9Xqbo
|
|
~~~
Film: Heat (1995)
....
Film má určité pozadí v minulosti (je to remake filmu L.A. Takedown taktéž od Michaela Manna z roku 1995) a budoucnost (dalšího remake se dočkáme v roce 2009 a údajně opět s Al Pacinem).
~~~
opravdu Michael Manna natocil ve stejnem roce svuj vlastni remake? jinak dej a obsazeni jsou mi vice nez povedome, taky si matne vzpominam na zaverecnou scenu u letiste. ale asi bezkonkurencni je ta v kavarne.
|
|
|
Mám tam blbě letopočet, L.A. Takedown natočil Mann v roce 1989.
http://www.imdb.com/title/tt0097700/
Mann se k tomu filmu ještě jednou vrátí :)
http://www.imdb.com/title/tt0803002/
|
|
Děkuju, D-FENSi. O tomhle filmu jsem nevěděl (trochu hanba, ale kdo zná všechno). Hned ho stáhnu (ne, stahování filmů opravdu není krádež).
|
|
No mám trošku výhradu k termínu realistická přestřelka. Sice je jasné že policie s Glocky má trošku nevýhodu oproti rychlopalné pušce, ale:
Útočník větší část přestřelky stojí. Kreje se za elektrické sloupy (jak se za ním ukryje nevím). Málokdy se pořádně přikrčí a schová ze něco rozumného. Policije je v jednom místě z obou stran. Hlavní hrdina pálí nemířenou dávkou před sebe, pak se ve stoje otočí a několik vteřin nemířenou dávkou palí na opačnou stranu. Za tu dobu ho i blbý MP z Prahy 3 trefí pětkrát čízou do prdele bez velké námahy. Z počátku běží zločinci spolu, ale nekryjou se navzájem. Vzdálenost mezi klaďasy a záporáky odhaduju na maximálně 30 metrů u hlavních aktérů na 50. Stačilo by se zastavit a mířenou střelou to na 50 metrů v klidu vyřešit.
Přiznávám že jsem film neviděl a video jen lehce zkouknul, ale i tak mě připadá tato přestřelka jako výrazně nerealistická. Také ale přiznávám, že jsem v žádné přestřelce osobně nebyl, ale za to jsem viděl pár přestřelek ve válečných konfliktech s jasným průběhem:
Všichni moc a moc střílej z různejch zbraní, nikdo se moc nekryje. Střílí se nazdařbůh, kde se co hne. Všichni jsou od sebe docela daleko. Najednou jedna výrazná rána, chlapík má díru v hlavě a ostatní se konečně začínají krejt. :-)
No ale když to srovnám se střílečkami v mém filmu z dětství Commando s Arnim v hlavní roli, pak je tato střílečka více než reálná. :-)
http://youtube.com/watch?v=kxYmEYBLgBE
|
|
|
No moment, moment. Vzdalenost mezi Al Pacinem a zlocinci byla cirka 50m kdyz zacla strelba u banky, ale pak zlocinci ujizdeli vozem, takze se natahla a to tak, ze dost. (200, 300m?) Chudaci cajti museli bezet a zadychani lidi toho moc netrefi. Vlastne nic :) Navic a hlavne - v ceste bylo moho prekazek, pres ktere se nedalo strilet.
Zlocinci se kryli hlavne za auta. V jednom pripade za reklamni vytrinu, treba.
Val Kilmer tam v jednom momente sice kropi podly vepredu a pak se obrati a vystrili neco i dozadu, ale to je spise jen takove "kryci zametani prostoru kulkami" aby ti vzadu vedeli, ze se o nich vi a aby se na ne udelalo "bu bu bu" aby nepostupovali :)
Na normalni lidi v realu by to fungovalo - clovek ma vetsinou rozum a nestrka hlavu tam, kde litaji kulky pro mrzky gros :)
Takze nevidim v tom nic nerealneho. Uvedom si, ze - a bylo to +/- prezitelne zfilmovano ve filmu "44 Minutes" - realne srovnani-se policie s glocky verzus gengsteri s AKckami probehlo v Americe doopravdy a doopravdy trvalo 44 minut, nez ty dva strelce policie dostala :) A to par bloku od te banky, od ktere pres 50+ policajtu predni proste odjeli. Holt AK je AK :)
|
|
|
Ja taky prestrelku nezazil, ale podle toho, co vypravel deda, tak strizlivi vojaci vetsinou lezi (krci se, drepi) za bezpecnou prekazkou a na co nejvetsi vzdalenost se snazi palit do smeru, kterym tusi nepritele. Kazdy si od zacatku dava sakra zalezet, aby se kryl. Snaha je bud nekoho zasahnout (vice mene nahodou, kdo vykoukne, riskuje, ze ho neco trefi) nebo zahnat.
I kdyz se snad nepritel na chvili otoci a nejaka nehlidana cast tela mu couha, malokdy se najde frajer, co tyky vykoukne, zamiri a s ledovym klidem vystreli.
Ja byt v realne prestrelce, tak mam tak ztuhly prsty a roztreseny ruce, ze netrefim ani sirsi stranu stodoly a budu rad, pokud vubec zmacknu spoust.
|
|
|
dík za odkaz, to mi dnes chybělo. Spojení Arnieho střeleckého umění, využití květin jako taktického krytu a nových bezedných zásobníků od Horsta Fuchse na mně vždy zanechá stopy. Ještě jsem hledal scénku se střelcem zvaným Blejt nebo tak nějak, který měl rotační kulomet zvaný "Bezbolestná", ale to asi nebylo v Commadu. Nevíte někdo, kde se tohle vyskytlo?
Jediný vysloveně nereálný prvek je počáteční rána z brokovnice, kterou Vincentovo kolega Bosco zasáhne kolo a asi spodek vozu na nějakých 40-50m. Scénárista asi potřeboval auto nějak zastavit. Pak je tam pár omylů (blonďák Chris se po přebití kryje za Saabem, který je již o záběr prostřílený z boku, tím směrem nebyla vedena žádná palba; Cherrito zastřelí policajta u autobusu, ale ten je vzhledem k tomu, že útočníci postupují směrem k zátarasu v tu dobu už asi kilometr daleko, vůbec počet aut před zátarasem se různě mění). No, doufám, že tady v nigga city přestřelku nezažiju, stačí mi, že pod oknama tradují cikorky s pikem, takže míru realističnosti mohu posoudit jen ve vztahu k jiným filmovým scénám
|
|
|
Bezbolestna je v prvnim predatorovskem filmu:
http://www.imdb.com/title/tt0093773/
|
|
|
Ten minigun v přenosném provedení byl k vidění v Predátorovi a nemýlím-li se, střílí tam z něj Jesse Ventura (pozdější guvernér Minnesoty)
Pokud vím, tak s handheld versí minigunu se opravdu experimentovalo. Střílet se z toho dalo, i když ne plnou kadencí, ale ukázalo se to jako nepoužitelné v praxi - hlavně kvůli velké hmotnosti (je nutno tahat vlastní zbraň, zásobník a navíc baterie) a zpětnému rázu.
|
|
|
Díky - Blane nalezen i s minigunem. Není ale tak zábavný jako Arnie.
|
|
|
Neodpustim si male rypnuti - autobus je spis tak 80 - 120m daleko, nez kilometr :) Viz.
s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?action=view¤t=shooting_ distance.jpg
Ten shoot na pohybujici-se auto v cirka 50km/h na cirka 50m je dost lucky shoot, ale neni uplne nemozny, pokud ma v brokovnici neco jineho nez "slug" - eg. jeden velky naboj. Asi tam ma kulicky, ktery udelaji na tu dalku rozptyl cirka metru a tak se ten shoot dostava do "moznosti nahody". Navic pri nem ridic zarve, takze asi skrz dvere nejakou tu kulicku do boku chytil, coz neni zrovna dobry zraneni... Nastesti ho to za chvilku uz trapit nebude...
Jako ne ze bych Heat "realitu" chtel nejak fanaticky obhajovat, jen chci rici ze to moc "uvalene" proste neni. Viz. 44 minut film ci ten YouTube zaznam kdy dva nedisciplinovani a vicemene neschopni (Zadnej mrtvej polda z toho nebyl?! Ugrilovat je za neschopnost!) strelci udrzeli kalachy policajty v uctive vzdalenosti a uctive zalezle 44 minut :)))
(tomu rikam realne "odvazni" policajti)
A praskajici okynka na autech a naskakujici zasahy na nich jsou jen pro"zvyseni napeti" :))) Aby bylo videt, ze se policie snazi, no. Okynka este praskat mohou, cajti vepredu strili - ale musely by se prvni vysypat ty predni a az pak ty zadni a ne jen zadni, ze... Zasahy na autech ze zadu vedle nasich gangsteru jsou uplne nerealne, zezadu moc strelby neprichazi, Al Pacino je hodne pozadu (viz zaber vyse, ten manik uprostred silnice) a moc dobre vi, ze na tu dalku z kratounke FN FNC karabiny nema sanci na trefu.
Jinak realnou prestrelku bych ja naopak rad zazil, ono kazda zkusenost dobra a ten "rush adrenalinu" z toho musi byt primo nakazlivy :-D
Ten jen kde sehnat poradnou vestu, helmu a full-auto kalacha s spoustou naboju :)))
Skoda jen meho velkeho vzrustu, nebot do tak velkeho cile jako jsem ja se snadno bude trefovat, takze je velka sance, ze nejakou chytim. Ale pokud by se slo na ty zlocince v parlamente, senatu ci vlade, tak to risknu. Pro dobro veci a pro to, ze tohle este nikdo nezkusil, takze je velka sance, ze by se to melo povest ;)
|
|
|
mala oprava, korektny termin v tomto kontexte je shot - vystrel a nie shoot - strielat.
A co sa tyka praskajucich okienok, tak v tomto mam hands-on experience s Vz.58 - strela cez prve presla len s malou dierkou kde ale uz doslo k deformacii strely, naraz do druheho okienka je vykonany s prasklinami. naraz uz nie je spickou a velmi malou plochou ale zdeformovanou strelou. Ale na druhej strane sa nejednalo o FMJ municiu...
Prasklinky boli aj vpredu aj vzadu, rozdiel bol v rozsahu ...
|
|
|
Takze je to tak, ze se to okno efektne nevysypalo, jako v hollycrap filmu, ale jen se v nem objevily dve dirky a kolem te druhe bylo vyrazne vice a delsich prasklinek?
To by tak nejak odpovidalo me zkusenosti. Ale treba maji soudruzi v USA auta s citlivejsim sklem, ktere se pri pohlazeni kulkou samo, rado a cele vysype?
(je zajimave, ze kdyz De Niro zacne strilet skrz celni sklo, ze to dela jen dirky a sklo se nevysype ale zadni skla se v aute pri stejne strelbe pres ne vysypou...)
|
|
|
No to čelní sklo by se vysypalo v případě, když by to byl film například s Rowanem Atkinsonem, jak si ve scéně po ztrátě front screen třeba musí nasadit letecké brýle z první světové války.
|
|
|
Mohlo se jednat o ruzna skla.V reealu jsem na autech videl dva typa - sklo, co sice neni problem rozbit, ale po rozbiti se nevysype a sklo, co vydrzi opravdu dost, ale jakmile dostane poradnou ranu (nebo slabsi ranu z blbeho uhlu), rozleti se na tisice kousku.
|
|
|
Jo jo, jsou to dva různé druhy skel. Jedno zůstane pohromadě kvůli vložené folii (typicky čelní), zatímco druhé se při úderu rozletí na spoustu malých kousků - ideálně by neměly mít ostré hrany. Toto se používá například na boční skla. Idea je snad taková, že čelní sklo by se člověku nemělo v případě nehody či jen zásahu kamínkem vysypat do ksichtu, zatímco boční je vhodné mít snadno rozbitelné pro případ vyprošťování.
|
|
|
A v pripade, ze je to bocni castecne stahnute, staci do nej jen trochu nesikovneji a ani ne tak silne bouchnout seshora a rozleti se hned. Najake vnitrni pnuti, nebo co...
|
|
|
***Jinak realnou prestrelku bych ja naopak rad zazil, ono kazda zkusenost dobra a ten "rush adrenalinu" z toho musi byt primo nakazlivy :-D
Věřím, že si děláš srandu. Zrovna včera byl na NatGeo dokument, kterak si jeden novinář (už nevím jméno, ale to je nepodstatné) usmyslel, že bude u toho jak si mezi sebou pomocí AK 47 a dalších jiných komunikačních rozhraní vyměňují argumenty mudžahedinové Talibanu a jejich opoziční kolegové ze Severní aliance. Zmíněný novinář, poté, co se dostal zpět do civilizace, sděloval své zážitky a tvrdil, že v obýváku u televize si člověk snadno usmyslí zkusit na sobě, co dokáže, ale realita je naprosto jiná. Mimochodem, měl sebou kameru a ten děs v očích, když to tam začalo lítat jsem neviděl.
|
|
|
Zarážející je jiná věc. Že během střílečky, kdy je už De Niro v únikovém vozu a pokouší se střílet skrz čelní sklo, vystřílí polovinu zásobníku z jeho AR-15, když se ale změní pohled kamery na pohledu zpředu, tam jsou v čelním skle jen 4 díry od projektilů.
|
|
|
To by mě zajímalo, kde všichni berou ty bezedné zásobníky. Kilmer vystřílí snad pár set ran, než musí konečně přebít, to samé i ten druhý zločinec... Standardní zásobník M4 je na 30 nábojů, takže při střelbě "full auto" (až 900 ran za minutu) by byl prázdný za 2-3 sekundy...
|
|
|
Zásobník se mění zásadně ve chvíli, když je třeba buďto
za a) zastřelit zloducha (v tom případě mění zásobník zloduch, případně se mu zasekne závěr)
nebo za b) vyzdvihnout manuální zručnost hrdiny při manipulaci se zbraní ve chvíli, kdy je hrdina zloduchem bezprostřendě ohrožován na životě a kdy by bylo nepřípustné ukončit předčasně vystupování hrdinovo ve filmu.
|
|
No právě. Maximálně se krýt je základ. A oni celou dobu stojej s hlavama nad překážkama. Žádny vykouknutí z boku. Regulérně se postaví a střílí. Pokud by mezi těma policajtama byl jeden gramotnej, za dobrým krytem, tak si počka na rush střelbu, z boku vykoukne a pošle mu ji glockem nad oční jamku.
No asi to nevymyslíme, neboť původní záznam přestřelky asi nebude k dispozici, ale o reálnosti takového honičky mám stále velké pochyby.
|
|
|
anebo riskovat, využít výhody představované automatickými zbraněmi a přinutit ostatní, aby se kryli
případně se předtím zfetovat, jako tyhle paka
http://www.youtube.com/watch?v=oVWp4tHjfZY
|
|
|
Jo, to je to, jak se tam ten borec na konec potom odbachnul sám, myslím. Toto je jedna z dalších rekonstrukcí (hraný dokument s autentickými záběry), jednu verzi jsem viděl na National Geo.
|
|
|
Jo jo :) Jenze i ty "paka zfetovany" zvladli kontrolovat scenu soustredenou palbou :) Coz me samozrejmne imponuje a chtelo by to zkusit reprizu.
Anebo - jak by asi ceska policie reagovala na podobny pripad a systematickou palebnou prehradu z automatickych zbrani?
(nedavno k domaci zabijacce nozem jeli cirka 30min a to to bylo hnedka vedle Januly a ta je cirka 2, 3 minuty chuze od nejblizsi policejni stanice v Prerove-Predmosti... mistni urcite vi, o cem mluvim :) )
|
|
|
Viděl jsem kdysi ukázku z taktiky SAS. Čtyři leželi na zemi a pálili plnou silou na protivníka. Další čtyři potom postupovali rychlou chůzí a také stříleli. Po deseti metrech zalehli a zase kryli ty první čtyři, kteří se zvedli a rychlou chůzí se střelbou postupovali vpřed. Takhle se jim podařilo zahnat na útěk mnohem početnější skupinu nepřátel, aniž by ztratili jediného muže. Nepřítel přitom ztratil (hrubým odhadem) minimálně třetinu mužů. Všechno se to odehrávalo v rovném terénu bez přírodních krytů. Ta postupující čtveřice prostě šla v rojnici, nekryla se a střílela. Krycí palba od té druhé čtveřice pak nutila nepřítele krýt se s hlavou dole, takže ten nebyl schopen žádné důraznější odpovědi. Podle mě v takto intenzivní přestřelce neexistuje něco jako oddělit se, vyhlédnout si klidné místečko, v klidu zamířit a trefit se. Je nutno si uvědomit, že ten, kdo má v té přestřelce nadvládu, kontroluje každý pohyb protivníka a přesnou a synchronisovanou střelbou ho nutí do čím dál větší defensivy.
K tomu je potřeba mít neustálý přehled nad bojištěm. Tedy nějaké příliš časté a pečlivé krytí nepřichází v úvahu. Ten, kdo se příliš kryje, je v defensivě a tedy prohrává.
Samozřejmě hrají roli i jiné okolnosti. Třeba výzbroj, výcvik, situace na bojišti, početní převaha apod.
|
|
|
Automaticke zbrane jsou civilistum odepirany proto, aby nemohli vytvorit "palebnou prehradu" nutici protivnika (policii, armadu) zalehnout a kryt se. Kryjici-se protivnik ztraci prehled a aktivitu prebira protistrana.
Jde o kombinaci taktiky, palebne sily, prebijeni a kryti se navzajem.
Ve filmu Heat je jen ukazka, jak se to ma delat. Kdyby se jeden z banditu nenechal oddelit od ostatnich, vic strilel zpet a riskoval, tak to prezil take :)
Anebo ne, to je vec nahody a odvahy protivnika.
|
|
|
Dobrá pitomost.
Automatické zbraně -- stejně jako např. tlumiče, laserové zaměřovače, expansní střelivo, vojenské pušky, a tak dále a tak dále -- jsou civilistům odepírány z jednoho jediného důvodu: zákonodárce je blb.
|
|
|
Aha! :-D Tak dik, ze jsi nam to vsem tak jasne a jednoduse vysvetlil jak to tedy vlastne ne :)
Neni nad jednoducha a vsem snadno pochopitelna vysvetleni ;)
|
|
Jo, tohle je hodně povedenej filmík. Já vyrůstal na francouzské krimi a dost trpím, když spousty skvělých filmů asi už navěky leží v archivech a na DVD již nebudou mít to štěstí se dostat. Cokoli např. s Annie Girardot potěší srdce každého z milovníků dobré dedektýfky, jak říkávala moje babička. Filmy obvykle bez zbytečných brutalit, bez závěrečných totálních explozí apod., ale chytlavé od začátku až do konce, estetické, chytré. Opravdu se do toho dalo vžít a kultůrně si oddychnout. To už je asi fuč. Ta digitalizace nějak svádí k výrobě nákladných, pěkně barevných a naprosto nudných sraček. Už ani nevím, kdy jsem naposledy viděl třeba dobrou filmovou honičku (jakože se honí kladní a záporní v autech...se pronásledují..těmi auty...). Komu tohle chutná, docela kultovní snímeček je Řidič s Ryanem O´Nealem. Leč to je na dlouhou debatu. Neměl byste někdo VHS nebo dýfko s filmem Kozoroh jedna nebo Bobby Derfield (filmové zpracování Nebe nezná vyvolených, výborné...jo a taky Duel od Spielberga :-) ? Ď.
|
|
Ten film je bomba! Zároveň děkuji D-Fensovi za připomenutí názvu, protože jsem film jednou viděl asi od půlky a musel jsem to dokoukat. Název jsem si ale bohužel nezapamatoval a po čase jsem už ho nedohledal. :-)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Film: Heat (1995)
|