Komentáře ke článku: Zdrojovna odpadu za vaše prachy (ze dne 30.10.2014, autor článku: Smrtihlav)
Přidat nový komentář
|
tohle fakt existuje! Další sbírka pijavic a darmožroutů.
|
|
...nasrat na ni hromadku a odnest to do Zdrojovny. Urcite z toho udelaji nejake fajne kolacky, nebo neco jineho, na co bychom jeste mohli prispet, ne?
|
|
|
Kazdopadne nazev toho kutlochu je zcela vystizny. Pro par magoru je to zdroj obzivy.
|
|
Nechápal jsem, co má Smrtihlav proti kutilství alá Haškův Štastný domov. Pointa přišla na konec. Paraziti všech zemí, vyližte si pr***
|
|
Nemám nic proti tomu, aby někdo využil věc, kterou jiný považuje za odpad, ale za svý, kurva, za svý.
|
|
Tak to je asi to nejvíc hipsterské, co jsem v životě viděl...
|
|
Par decek si zablbne s odpadkama. S tim problem nemam. Z prdele podaji grantovou zadost. MC Praha 5 jim to da. Proc si to nevzit?!
Zlo neni Zdrojovna, nybrz MC Praha 5.
|
|
|
jak se ctihodné rozhořčené panstvo srovnává s tím, že dotace čerpá třeba šachový kroužek nadané mládeže? turistický oddíl? lidová škola umění? aneb většina koníčků a zábav jsou (viděno zvenčí) děsné kokotiny.
|
|
|
Špatně, ale má smůlu .... je prostě srovnáno státní mocí.
Tedy, jestli mohu mluvit za ctihodné panstvo, svojí příslušností k tomuto stavu si nejsem až tak jist.
|
|
|
Úplně stejně. Já - ač často se Smrtihlavem souhlasím - tentokrát jsem v klidu. Jestli si děcka chtěj hrát s bordelem, a samy si na to vyběhaly od města prachy, tak ať si hrajou.
Mám osmiletýho kluka. Až povyroste, budu radši když bude dělat tohle. Znám patnáctiletý smrady, co si vyběhávají prachy v kapsách cestujících v tramvajích, odnášejí do frcu, aby zas financovali svou zábavu - herák, stříkačky a žloutenku.
Navíc je milé, že město ty prachy naleje do zdrojovny na Libeňským ostrově, kde si budou děcka v tichosti slepovat rouru od kamen se skříní, a už nezbyde na mnohem škodlivější páchání dobra.
|
|
|
Já se obávám že tady nejde o to, aby si děcka smysluplně "hrála", ale o zcela vážně míněný "proudžekt" lidí, kteří mají být dávno dospělí, ale kromě vymýšlení ekokravin, který je sami o sobě neuživí, nic jiného neumí než říkat ostatním, jak a co mají dělat, na čem jezdit a ještě jim jejich "zábavu" cvakne MČ.
|
|
|
ja se nijak nepohorsuju. Chtel jsem naznacit, ze nema smysl (prispevky vyse) spilat spolku milovniku recyklace odpadu, ale jit se ptat MC Praha 5, ktera grant udelila.
Kdyz se na grantove odboru MC mesta X sejdou grantove zadosti ruznych spolku, tak se predpokladam odbor zhluboka zamysli a rozdeli svuj grantovy fond.
Je taky dost mozne, ze spolek milcu odpadku za grant ve vysi 10 kKc slibil na rok stahnout z ulic veskere potulne socialne zanedbane deti a ty zabavit lepenim kresilek ze stareho kartonu. To je, rekl bych, celkem zadarmo ;-)
|
|
|
Dotovat šachy, turisty, umění, případně cokoliv jiného, je na chlup stejně pitomé jako dotovat odpadky.
Užitečné věci se uživí samy, neužitečné nechť zaniknou; až tak jednoduché to je.
|
|
|
Ale myslím, že by se našlo pár 'neužitečných' věcí, které kdyby zanikly dle tohoto scenáře, tak by nám po nich třeba bylo krapet smutno...
|
|
|
|
Různý. Třeba i proto, že to, co jeden považuje za užitečné, ten druhý považuje za pravý opak...
|
|
|
Potom predpokladam ti, co to povazuji za uzitecne, by si to zadotovali sami...a naopak...ze :-)
|
|
|
Možná by se našel i případ, kdy si něco zadotovat sám je skoro nereálné...
Nebo co se dnes jeví jako neužitečné může být v budoucnu velmi užitečné...
Ale myslím si, že o to tady asi nejde. Spíše jde o to, že slovo 'dotace' v mnohých zdejších diskutujících vyvolá spojení - zdanit, odsypat si, přerozdělit.
|
|
|
Asi jako v každém, komu je jasné kde se ty peníze na ty dotace berou.
|
|
|
Jasně, v tom nemáme sporu. Akorát mi přijde ta Urzova poslední věta:
'Užitečné věci se uživí samy, neužitečné nechť zaniknou.'
pro mne těžkostravitelná. Nebo se prudce rozcházíme v pohledu na to, kde je hranice 'užitečnosti'... Dohnáno do krajnosti by pak nemělo zaniknout nic, protože vše může být někým shledáno užitečné...
|
|
|
Ano presne tak.
A jelikož tolik prostredku nemame, potom je holt potřeba "nejak" rozhodnout, co je vice uzitecne a peníze se na to sezenou a co je méně uzitecne a to ozelime.
Idealni je nechat to na lidech samotnych,
|
|
|
Ale i tak se zřejmě najdou tací, kteří budou ochotni 'dávat peníze' na to, co se jeví jako neužitečné. I v jejich očích. Je to tak špatně?
|
|
|
Pokud to delaji dobrovolne, potom je to samozrejme ciste jejich věc, proc to delaji.
Ja ( a nejen ja) jen zastavam názor, ze by do tech věci nemel byt nikdo nucen, například formou dani
|
|
|
Ale ano, v tom budeme nejspíš zajedno.
Jen se zase vracím k tomu co napsal Urza:
'Užitečné věci se uživí samy, neužitečné nechť zaniknou'.
To jsem prostě nějak nestrávil...
|
|
|
Po jakých věcech (činnostech) by Vám bylo smutno kdyby jsme je nedotovali (rozumějte, nebrali peníze druhým a ty pak nevynakládali na ty věci/činnosti)?
|
|
|
Ta otázka je jinde. Já totiž tak nějak pořád čekám, až bude reagovat Urza. Ten jeho příspěvek má totiž - dle mého soudu - dvě myšlenky.
První je, že dotovat věci (činnosti) je špatné. Dotovat ve smyslu čistě 'ekonomickém', tedy obrat lidi na daních a ty pak přerozdělit.
Druhá je, že - cituji: 'Užitečné věci se uživí samy, neužitečné nechť zaniknou'.
Tady se domnívám, že nezaniknou, i když nebudou dotovány, protože budou, řekněme sponzorovány...
|
|
|
Ano, a podle toho, co bude kdo sponzorovat, ty užitečné přežijí a zbytek zanikne.
Nikdy nebudou mít všichni všechno, to je snad jasné. Ale řekněte sám, je lepší vozit v šalině rok vzduch, nebo když si lidi koupí něco, co sami chtějí, třeba nějakej kroužek pro svoje dítě? Teď všichni násilně dotují spoustu věcí, ze kterých mají nulový nebo záporný užitek. Zcela jistě si sami rozhodnou lépe, co pro ně má užitek kladný. Že zanikne něco, co má užitek pro vás? No, holt smůla, přece nechcete, aby vám to nedobrovolně platil někdo cizí. Můžete zkusit různé lidi požádat, aby vám přispěli dobrovolně, třeba to udělají.
|
|
|
Naprosto souhlasím s Vámi v tom, že po nikom nebudu chtít, aby mi nedobrovolně přispíval na něco, z čeho mám já užitek a on to vidí jinak.
Já se zase vrátím k tomu, na co jsem reagoval původně:
Bavím se o tomhle: Dejme tomu, že jste nechutně bohatý. Máte dítě, které baví určitá činnost. Není v tom nijak extra dobré, ale prostě ho to baví ze všeho nejvíc (mám na mysli nějakou rozumnou činnost). Nemít to dítě, tak považujete tu činnost za neužitečnou, o jejím sponzorování ani nemluvě. Ovšem to dítě, jeho úsměv, rozzářené oči (tedy pro coyota a spol.: pro mne věc penězi naprosto neměřitelnou) či cokoli Vám stojí za to tu činnost sponzorovat. Neužitečnou, nebo lépe - užitečnou, ale jinak, než přes peníze.
|
|
|
Zkuste uvážit, co si pak za ty peníze kupujete....
Ano, utratíte je za vyšlechteného poníka, stáj, veterináře a zvířecí posluhovače, ale ve skutečnosti si za ty peníze kupujete ten dětský úsměv, rozzářené oči a podobně. Tj. dáváte peníze na to, co považujete za užitečné.
Ostatně když si koupíte úžasné fáro, co Vám přináší ten požitek? Plech, plasty, guma, skla? Nebo vítr ve vlasech a požitek z jízdy?
Ten princip je de facto totožný: V jednom případě koupíte koně, abyste z toho měl zářící dětská očíčka, zatímco v druhém případě koupíte plech, plasty, gumy a sklo, abyste z toho měl skvělou jízdu.
|
|
|
A může pak tedy vůbec být něco v tomto smyslu pohledu chápáno jako neužitečné?
|
|
|
Ano, to, co nikdo nezaplatí a zanikne to.
|
|
|
A když po zániku již není návratu?
Holt, co se dá dělat, že...
|
|
|
Já nevím...mno když to "něco" nikdo nechce , tak asi nikdo nebude želet, že není návratu....ale Vy pořád někde v koutku duše mluvíte o tom, že NĚKDO by případně něco chtěl, ale NEMĚL by na to prostředky a NIKDO by to nehodlal sponzorovat........no jo ale jak mu to dopřát a nikomu nic nevzít ? - prostě nemožné.
|
|
|
Toho je (bohužel) všude dost. Nikdy to nemůžeme vědět na 100 %, co to zrovna přesně je, ale obecně vše, co by zaniklo, kdyby to nebylo dotováno.
Tak na 99,99 % tipuji například Sládečkovo vlastivědné muzeum na Kladně; ačkoliv je vstupné symbolické, nikdy tam nikdo není, nikdo tam nechodí, ale platí nájem, údržbu budovy, vrátnou.... typická věc naprosto k hovnu (těch 0,01 % činí možnost, že by existoval někdo, kdo má dostatek peněz a dostatečně silnou citovou vazbu k tomu muzeu, aby to tímto způsobem provozoval ze svého).
|
|
|
|
Je vcelku pochopitelné, že mnoho lidí raději zafinancuje jiným golf, než by se nechali zavřít, ale... skutečně míníte otázku, zda je to špatně, vážně?
|
|
|
To bylo myšleno jako dovětek k Urzovu příspěvku, který ve mně vyvolal pocit, že to tak je...
|
|
|
Jak jinak byste chtěl měřit užitečnost, než tím, kolika penězi ji lidé ocení?
Pokud máte lepší měřítko užitečnosti, než sumu, již jsou lidé za posuzovanou věc zaplatit (tedy množství zainteresovaných vynásobené mírou jejich zájmu), tak jsem jedno ucho.
|
|
|
Snad to dám. Původně se mi na to nechtělo reagovat, protože mi tento příspěvek pocitově spadá do škatulky 'všechno se dá přepočítat na peníze'. Jsem totiž zatím asi ve vývojovém stádiu, kdy spoustu věcí na peníze nepřepočítávám. A leckteré považuji za užitečné. Ale třeba pokročím do Vašeho stádia. Kdoví...
|
|
|
Vy si samozřejmě sám pro sebe přepočítávejte co a jak chcete, ale pokud hovoříme o systémových kriteriích, na jejichž základě funguje lidská pospolitost, tak Vám asi nezbyde nic jiného, než nějaké obecné měřítko užitečnosti stanovit, nemá-li jít o pouhou psí rvačku o kost. Chcete-li obírání druhých o peníze zdůvodňovat jen vlastními pocity v podbřišku, tak mezi slušnými lidmi asi moc nepochodíte.
|
|
|
To jsem nějak nechtěl. Dostat se od debaty o užitečnosti a neužitečnosti k tomu, že řešíte to, že žijeme v systému, kde funguje obírání druhých o peníze.
|
|
|
Myslíte, že je možné hovořit o dotacích (či jejich užitečnosti) a zároveň nezmiňovat obírání lidí o peníze?
Zkuste se postavit nohama na zem, prosím.
|
|
|
Smrtihlav mne utne...
Když si jdu koupit k mobilnímu operátorovi 'dotovaný telefon', jak to souvisí s obíráním lidí o peníze?
|
|
|
Coyotovi asi vypadlo slůvko státních (či veřejných, režimních, každému soudruhovi dle jeho preference).
|
|
|
I když je možné, že slovo 'dotace', které možná dříve opravdu znamenalo čistě státní záležitost, se tak nějak 'přelilo' i do soukromé sféry, což možná státu vůbec nevadí, aspoň nemá tu hanlivou pachuť...
|
|
|
Ale nevypadlo, jen jsem to považoval v kontextu s článkem za zbytečné.
|
|
|
A co má 'dotovaný telefon' společného s dotací na šachový kroužek ?
|
|
|
Ono ve finále "všechno se da prepocitat na penize". Mimo nejakych par výjimek, ale kdyby se slo do hloubky, tak jich bude velmi velmi malo.
|
|
|
Já mám zase leckdy pocit, že kdyby se šlo do hloubky, tak jich je čím dál víc a víc...
|
|
|
Pěkně prosím zúčastněné vlákna, zanechte obecných úvah o etatismu, protože ani jedna strana zjevně tu druhou nepřesvědčí, nikam to nevede a s článkem to nemá už skoro nic společného. Díky
|
|
|
Beru na vědomí.
Ale nešlo mi o srovnávání třeba etatismu a ancapu, ale čistě jen o Urzou načatou užitečnost a neužitečnost.
No nic, končím...
|
|
|
no podívejte se: článek má v zásadě dvě roviny. ta první je primitivní vysmívání se obskurnímu koníčku. podobně se můžeme posmívat šachistům, rybářům, lepičům letadýlek, florbalistům a včelařům a je to taková pitomá komunální satira (a je řekl bych poněkud pod úroveň). druhá rovina (a v článku ji teda zatraceně vidím) a mnohem podnětnější je hledání hranice, co si ještě zaslouží být dotováno, tedy ve významu podporováno z peněz uloupených a přerozdělovaných. když si modelově vezmeme příklad nějaké pitomé ztracené lhoty s třemi tisícovkami obyvatel (kde ještě jednotlivec nebo parta jednotlivců s touhou něco změnit má šanci něco prosadit) , a koukneme na roční rozpočet, tak vidíme opravu chodníků, prodloužení kanalizace, traktor na odhrnování sněhu, provoz obecní čističky, půl úvazku starosty a úvazek tajemnice, a heleme se, na třetí stránce třicet tisíc místním dobrovolným hasičům, desítka rybářskému sdružení, dvacítka okrašlovacímu spolku, čtyřicet tisíc fotbalistům na rekonstrukci šaten a deset tisíc na opravu prolejzaček na plácku u školy. a teď babo raď.
|
|
|
Ale na tom v zásadě není nic špatně, alespoň na úrovni obce a za stávajících podmínek, kdy obec nemůže zavést nebo zrušit na svém území daně a jediné, co může rozhodnout je, jestli na dani z nemovitosti a za odpad zaplatíte pět set nebo tisíc.
Tedy pokud někde v Horní Dolní dávají sto tisíc na fotbal, tak:
a) lid s tím souhlasí, vše je v pořádku
b) lid s tím nesouhlasí, radši by sto tisíc dal na chodník, a má možnost to dát jednou za čtyři roky najevo
c) lid s tím souhlasí, ale mě to sakra sere a radši bych místo fotbalovýho hřiště měl opravený chodníky, takže můžu založit nějaký hnutí "Hornodolňáci sobě", přesvědčit okolí a zkusit variantu b) nebo se můžu sebrat a jít bydlet jinam.
Ano, v ideálním světě si dokážu představit, že by to fungovalo jinak, ale v tom, co máme, to taky nevidim tak negativně. Samozřejmě je otázka, zda je kam se stěhovat, ale stále rozumně fungující obce vidim.
|
|
|
Jenže to může fungovat tak právě na obci této úrovně. Ve větším městě či MČ, kde jsou desítky tisíc lidí, úřad operuje s řádově většími obnosy a sponzoruje násobně víc věcí (a z toho taky mnohem víc píčovin, které by šmahem odmítlo třeba 99 % lidí) to je těžko proveditelné.
|
|
|
treba fotbal, ale kdo plati hlidani famousku a skody? zel to dotujem z dani
|
|
|
Žijeme ve světě omezených zdrojů. Užitečné je to, co přináší více užitku, než kolik zdrojů to spotřebuje. Když něco spotřebuje více zdrojů, než kolik jsou za to lidé ochotni dobrovolně dát, je to zjevně neužitečné, protože to generuje ztrátu (pochoptelně financí, ale hlavně zdrojů: času, materiálu, statků obecně).
|
|
|
Mluvil jsem v mnoznem cisle.
U nas v chatove osade, když potrebujeme opravit cestu, tak si ji taky zadotujeme každý kolik da, koupi se za to matros a udelame to.
Btw jak je videt například z www.kickstarter.com tak sehnat peníze se daj na ledacos a od ruzneho množství lidi...
|
|
|
Tak to je celkem jasné. Ale jakmile se skupina těch, kterých se to týká začíná rozrůstat, názory se mění, asi bude dohoda složitější. Jinak - kdyby někdo z osadníků nedal ani korunu, ani žádný materiál ani nepřiložil ruku k dílů a cestu využíval, jak by na něj ti ostatní nahlíželi?
I když, nechci do toho zabředávat, rád bych zůstal u té Urzovi původní myšlenky, že neužitečné věci nemá cenu dotovat (oproštěno od toho danění apod.). Prostě jen na něco 'neužitečného' přispívat...
|
|
|
To se bezne deje. S tim se do toho jde - někdo da, někdo neda...nejde o to kdo da a kdo ne - jde o to vybrat určitou sumu a shromáždit urcite množství lidi, kteří provedou praci. Neresi se, ještě ten dal vic a ten min. Az se to vybere, tak se to udela. Na nikoho nijak kvůli tomu nikdo nekouka. (Naopak ani na ty, co dali nejvic, se nekouka jako na nejake desne borce, kterym se každý ma klanet)
|
|
|
Teda když už jsme v tom tak zabředli. Kdyby se vážně našel někdo, kdo by nic nepřispěl a cestu vyloženě až zneužíval, neřku-li skoro rozbíjel, co pak?
|
|
|
Delo by se presne to, co se deje dneska. Chtel jsem dat priklad jak znevyhodnena mladez rozbiji lavicky, ale prislo mi to trochu barvotiskove.
|
|
|
To uz by byl myslim jiny pripad. Jedna věc je: Postavime cestu a jak to udelat.
Druha věc je: Někdo nam něco rozbiji (například cestu). S takovym clovekem by se pak věc nejak resila. Nevim presne jak, nastesti jsem to nezazil, takze resit nemusel..ale resila by se nejspis podobne, jako kdyby ten clovek rozbijel hriste ci hazel hnuj do reky, protekajici kolem. To uz je vazne něco uplne jiného....
Nechci to tu nejak "zaspamovat", a i jini uz napsali to, o co jde v této věci především:
Pokud někdo dobrovolne na něco da sve peníze, potom to znamena, ze ta věc je pro neho dulezitejsi, nez ty peníze, co za to dal. Tim se urcije, jak moc jsou věci pro lidi dulezite. Existuji výjimky - například nevylecitelne nemocny clovek, který trpi necim, na co neexistuje léčba, by mozna dal libovolne peníze za vyleceni, ale nejde to. To je jedna z velmi mala výjimek, co me napadaji.
Jinak ale pokud někdo dobrovolne da peníze na cestu, po které jezdi i jini, co nic nedali, jednoduse to znamena, ze ta cesta je pro nej tak dulezita i za tech negativnich dalších vlivu.
Pokud tedy se lide dobrovolne na něco slozi a to si provozuji, potom je to tak spravne, neboť to pro ne evidentne ma vetsi hodnotu, nez ty peníze, co za to dali (a hodnota muze byt samozrejme i například "dobry pocit").
Pokud stat vezme lidem peníze například ve forme dani a potom ty peníze da na nejakou "bohulibou věc", potom je to v principu spatne, neboť nejaky urednik rozhodl, co ma byt pro každého jednoho obcana dulezitejsi, nez jiné věci. Obcan by třebas ty peníze rad venoval na charitu, ale nemohl, protože mu je stat vzal a venoval je hasicum. Například.
Samozrejme existuji urcite pruniky, kdy stat pouzije peníze na věc, na kterou by to ti lide dali stejne. To se urcite deje a například pokud moje peníze pouzije na hasice, tak ja sam bych tem hasicum ty peníze dal. Ale mnohem vice je pouziva ne věci, kde shoda není.
Imho je tedy potřeba v ramci současného systemu volat alespoň po tom, aby stat pokud možno nevybiral tolik penez od lidi a nerozdeloval je tolika subjektum, jako doposud, a nechal na lidech samotnych, jestli chteji chodit do divadla a chlastat lahvace u bedny. (Například).
Samozrejme nekteri lide povazujeme za idealni stav "absolutni nulu", no i v soucasnem systemu je prostor minimalne k omezovani toho spatneho, co se deje. Ostatne myslim, ze kdyby se to prerozdelovani smrsklo na ty hasice a podobne, tak by se s tim celkem v klidu smířila i ta radikalnejsi část z nas, kteří bychom tam radi videli tu nulu....
|
|
|
Jen bych mozna misto vyrazu penize pouzival radeji neco obecnejsiho (treba zdroje), protoze stejne jako penezmi muzu prispet i vlastni praci (a casem), materialem, znalostmi ...
Priklad: lesni altanek - Majitel lesa da souhlas a poskytne drivi, par nadsencu popadne sekery a pily, altanek postavi, jini popadnou krumpace, lopaty a hrabe a upravi okoli a nekdo cas od casu vysbira odpadky a vyhodi kose.
Samozrejme by se daly tyto cinnosti nejak na penize prepocitat, ale klidne tam muze nejvic prace s (pujcenym) krumpacem zastat mistni nezamestnany, ktery uz tri roky hleda praci, i toho kopace by bral, ale nikdo mu zatim zadnou nedal, takze to jeho kopani za penize smenit nezvladne (usla prilezitost k vydelku)
|
|
|
Je-li někomu za těžko (z libovolných důvodů) něco dotovat, zjevně ta věc pro něj nemá takovou prioritu, jako jiné věci, za které by dobrovolně zaplatil (i kdyby to bylo třeba jídlo, bydlení a podobně).
Máte pravdu, že co se jeví jako neužitečné, může být v budoucnu užitečné, ale to nikdo nemůže vědět. Ergo je opět lepší to nechat na posouzení každého jedince, než aby to rozhodovali úředníci či politici.
|
|
|
Naprosto souhlasím.
Akorát já to spíš vidím takto:
'Užitečné věci se uživí samy, neužitečné ať si zasponzoruje kdo má zájem, ať nezaniknou; až tak jednoduché to je.'
|
|
|
Už to, že si je někdo zasponzoruje, protože má zájem, znamená, že jsou užitečné. Nevím, co touto kategorií přesně myslíte, zkuste dát nějaký příklad, abychom se o něm mohli bavit; teď si neumím přesně představit žádnou neužitečnou věc, kterou by někdo dobrovolně zaplatil (už proto, že jsem přesvědčen, že neexistuje).
|
|
|
Když mě teď napadají jenom samé morbidní věci. Tam bych sklouznout nechtěl. Jako třeba:
Je finančně zajištěný jedinec, který se rozhodl, že 'sprovodí' ze světa nějaký živočišný druh. Třeba takový tygr ussurijský či jakékoli jiné zvíře, kterých je pár desítek či stovek jedinců. Takže si najme auta, průvodce a kdovíco dál a během roku je všechny vystřílí. To všechny si kupuje (sponzoruje), aby viděl to obrovské zvíře umírat. Pro tu potěchu. Kde je užitečnost takového počínání?
|
|
|
Jemu to zjevně bude přinášet dost velký užitek, jinak by to nedělal. On může ty peníze, které by investoval do vyhubení živočišného druhu, investovat i jinak: koupit si jachtu, mramorovou sochu, děvky, výlet do vesmíru, já nevím, cokoliv.... ale on si vybere, že si raději vyhubí tygra. To znamená, že mu to zjevně přináší velký užitek, mnohem větší než ty ostatní věci.... takové vyhubení je pak užitečné.
Samozřejmě v případě, že by nikdo jiný neměl užitek z toho, aby ty tygry nevyhubil. Tito lidé pak opět hlasují svými peněženkami přesně opačně: myslí si, že tygr by neměl být vyhuben, takže začnou ty tygry chovat, ti budou mít mladé a tak dále.... a nastává prakticky souboj mezi protichůdnými zájmy, který se principiálně nijak neliší od toho, když třeba někdo chce na nějakém místě postavit hřiště, druhý park, třetí hypermarket a čtvrtý parkoviště.
|
|
|
Koupit si jachtu a vyhubit tygra je dle mého soudu krapet rozdíl a nestavěl bych to na stejnou roveň.
Druhá část Vaší reakce je pak - zdá se - opět ve stylu 'money talks'.
A proto se ptám - rozhodují o užitečnosti či neužitečnosti toliko peníze a nebo mají ostatní možnost i jinak ovlivnit počínání daného jedince?
|
|
|
Rozdíl v užitečnosti, o které jde řeč, nebo jste změnil thema?
|
|
|
Tou reakcí na Urzův příspěvek asi krapet k odbočení od tématu došlo. Ale zkuste lidem říci, že o tom, zda daná věc je či není užitečná rozhoduje pouze to, zda 'jejich peníze' budou dostatečnou pákou na 'peníze někoho jiného'.
|
|
|
Řekl bych, že s lidmi právě hovoříte.
Pokud "lidmi" míníte průměrného vohnouta, měl byste si ujasnit, chcete-li se bavit o smysluplném pojetí užitečnosti v obecné rovině nebo o užitečnosti, jak ji vidí zmanipulovaný a hloupý vohnout.
To je totiž dost rozdíl.
_________
Pokud se tato debata zdá být autorovi OT nebo jej z libovolného důvodu drásá, nechť to řekne. Nemám chuť odhadovat a hledat hranice jeho vkusu.
|
|
|
Já vím, že tygřík je roztomilé zviřátko a střílet po něm je fuj fuj. Ale zkuste se na to podívat trochu šířeji: Peníze, vydané na vyhubení tygra nikam nezmizí. Beze stopy nezmizí ani to, co musel dotyčný vyrobit či poskytnout aby je získal.
Představte si, že tygra vyjede hubit například zhýralý bohatý stavitel (pro zjednodušení neparasitující na státních zakázkách). V rámci vydělávání peněz postavil třeba spoustu domů, ve kterých teď bydlí spokojení obyčejní lidé nebo třeba soukromou nemocnici. A to samé u utrácení - utratí xxx tisíc za pušku a z těch peněz puškař zaplatí vstupenku do opery či divadla. Z peněz, které buržoust zaplatí místnímu průvodci pak tento nakrmí své děti, koupí jim slušné oblečení a/nebo zaplatí školuí. Takže z fuj střílení tygra je najednou spousta jiných věcí, které už nejsou tak fuj ani pro Vás a u kterých, pokud jsem to pochopil, podporujete státní podporu - přinejmenším za současných podmínek masového přerozdělování.
Jiné možnosti než čistě peněžní určitě existují - osvěta, vzdělávání. Třeba my jsme pod vlivem kamaráda ekologa a ornitologa rozvěsili po pozemcích budky a upravili jsme režim sekání zahrady tak, aby byl vhodnější pro motýly a jiný hmyz. Fakt nám za to nemusel platit ani mi nedržel pistoli u hlavy. Občas nakoupíme věci pro školu, když ta nemá peníze atd. atd.
|
|
|
"Jiné možnosti než čistě peněžní určitě existují..."
Pokud míníš existenci jiných hodnot, než jsou peníze, tak určitě.
Pokud míníš hodnoty penězi nevyčíslitelné, tak ne.
|
|
|
Odpovídal jsem na paolovu otázku, zda „mají ostatní možnost i jinak ovlivnit počínání daného jedince?“
Pokud jde o tu nevyčíslitelnost, tak v teoretické rovině souhlasím. V praktické je to sporné, protože to vyčíslení bude často tak vysoké, že to vyloučí možnost uskutečnění případné směny.
|
|
|
Pokud jde o tu nevyčíslitelnost, tak v teoretické rovině souhlasím. V praktické je to sporné, protože to vyčíslení bude často tak vysoké, že to vyloučí možnost uskutečnění případné směny.
Ano, avšak při všech praktických aplikacích nejde o hledání rovnosti, ale pouze "je větší" a "je menší", čímž pádem to takto zcela postačuje.
Vyčíslení hodnoty mnoha věcí je tak vysoké, že to vylučuje uskutečnění případné směny, což je naprosto OK, protože když od Vás budu chtít koupit dům, který pro mě bude mít hodnotu 10 mega, znamená to, že se s Vámi snažím dohodnout na ceně, která "je menší" než 10 mega.... v případě, že se nedohodneme, tak je úplně jedno, zda proto, že pro Vás má ten dům cenu 11 mega, nebo 500 mega (třeba z nějakých citových důvodů).
|
|
|
Aha. Mea culpa, nenapadlo mě, že bys mohl reagovat zrovna na tuto otázku, protože odpověď by paolovi poskytlo i pětileté dítě.
Ovlivnit počínání daného jedince lze skutečně i jinak, než penězi nebo osvětou - lze jej například zmlátit, zavřít, zabít... zkrátka možností je tolik, že otázka, zda vůbec nějaká existuje, přijde mi být nehodna odpovědi.
Ano, mnoho potenciálních směn je kvůli vysokému vyčíslení vyloučeno a neuskutečněno. To je přece v naprostém pořádku.
|
|
|
Mezi nákupem jachty a vyhubením tygra jsou sice nějaké rozdíly, nicméně ne z hlediska toho, o čem se bavíme. Respektive pokud si nezakoupí jachtu a raději vyhubí tygra, je zjevné, že vyhubení tygra je pro něj dokonce ještě užitečnější než nákup jachty (můžeme si o něm sice myslet, že je debil, což je ovšem vzhledem k tématu dokonale irelevantní.
A proto se ptám - rozhodují o užitečnosti či neužitečnosti toliko peníze a nebo mají ostatní možnost i jinak ovlivnit počínání daného jedince?
Asi jste mě špatně pochopil. Já netvrdím, že o užitečnosti ROZHODUJÍ peníze. Každý se rozhodne sám, co je pro něj užitečné a jak moc. Peníze jsou pak prostředkem, kterým to vyjádří (tj. není to tak, že peníze nějakým způsobem rozhodnou o tom, co je užitečné; peníze si můžete představit například jako hlasy, kterými lidé hlasují o tom, co je užitečné.... ale je to dost promyšlené hlasování, kdy váha hlasu se počítá jednak tím, jak moc někdo danou věc chce a ještě navíc užitečnost jedince pro společnost zvyšuje váhu jeho hlasu).
|
|
|
To přirovnání s hlasováním docela pokulhává. A při čtení spojení „užitečnost jedince pro společnost“ jsem se pro jistotu ještě jednou podíval, kdo to píše ;-)
Spíš než k nějakému fuj demokratickému hlasování bych to postavil jako klasickou směnu - co vše jsou lidé ochotni dobrovolně oželet (čas v práci, nějakou věc, kterou prodají...) aby získali něco jiného (to, o si koupí za peníze utržené pušku, dobrý pocit z vyhubení tygra).
|
|
|
To hlasování, o kterém píše Urza, nemá s demokratickým mnoho společného, protože v jeho příměru je váha každého hlasu jiná, a to podle množství peněz, jimiž disponuje.
I jeho tvrzení, že množství jeho peněz se odvíjí od užitečnosti pro společnost (neboli pro ostatní členy jeho skupiny), je IMHO správné.
(Jen připomínám, že jako užitečné mohou lidé hodnotit cokoliv, jakkoli se nám to může zdát absurdní - třeba iluse nebo plané sliby.)
|
|
|
Asi máš pravdu, je to jen blbě formulované.
MHO tam Urza trochu nešťastně operoval onou užitečností (pro společnost) jako vstupním parametrem (ovlivňuje váhu hlasu), zatímco já to beru tak, že o své užitečnosti (pro společnost, dejme tomu součet užitečností pro mnoho lidí) se dozvím právě až poté, co hlasování proběhne.
Tj. minimálně by bylo potřeba oddělit užitečnost konkrétního jednání a užitečnost člověka. Při směně protistrana vždy oceňuje užitek ze směňovaného statku, zatímco celková užitečnost je jen agregovaným údajem. Tj. je-li člověk celkově užitečný, neznamená to, že je užitečné vše, co dělá.
Ony ty vztahy budou vůbec docela volné - dejme tomu, že si poctivě vydělám miliardu, tj. moje užitečnost asi nebude úplně zanedbatelná. Z miliardy dám tisícovku například místním ochotníkům. Někdo, kdo si vydělá milion (a je tedy, zjednodušeně řečeno, tisíckrát méně užitečný) dá taky tisícovku. Kde se tam projeví naše rozdílná užitečnost?
|
|
|
Nejsem si jist, je-li to v rozporu s tím, co psal Urza, ale to, že užitečnost člověka a konkrétního počinu jsou dvě různé věci, určitě platí.
Mám pocit, že jsme všichni tři v podstatě zajedno a jde jen o různé formulace téhož, vyvolávající zdání rozporu.
|
|
|
Zkusím to na příkladu:
Řekněme, že jste třeba velmi úspěšný prodejce nábytku, máte firmu s obrovskými zisky; čím jste "užitečnější pro společnost", tím větší máte zisky. Dále řekněme, že vedle Vás bydlí soused A, který je doktor, má celkem slušný plat, ale ne až tak jako Vy. No a pak máte souseda B, který pracuje v Tescu na kase, takže vydělává fakt málo.
A pak se třeba rozhoduje o tom, zda bude před Vaším domem park, parkoviště, supermarket, nebo fontána. Řekněme, že Vy chcete park, A chce parkoviště, B supermarket.
V takovém případě vstupují do hry u každého z vás dva faktory: jak moc Vám na tom záleží (kolik energie do toho jste schopen dát, řekněme, kolik jste tomu schopen obětovat hodin práce ve svém oboru, který je u každého z Vás jiný a žádný se netýká toho parku, parkoviště, supermarketu a tak podobně) a jak moc jste "prospěšní společnosti" (Vy nejvíc, pak ten doktor, pak prodavač; podle příjmů). No a řekněme, že Vám je to celkem jedno, zas tak moc Vás to nezajímá, jste ochoten tomu věnovat pár hodin (což u Vás bou třeba desítky tisíc). Doktora to zajímá hodně, parkoviště tam chce hodně, ktaže tomu bude ochoten věnovat stovky hodin (což v jeho případě budou třeba stovky tisíc). No a toho posledního to zajímá středně, je ochoten tomu věnovat třeba desítky hodin (což v jeho případě jednotky tisíc). Hlas každého je tedy vážen jednak tím, jak moc mu na tom záleží, ale také tím, jak moc je prospěšný. V mém výše uvedeném (já vím, naivním a nepromyšleném, ale myslím, že podstatu ukazuje) příkladu vyhrává doktor.
|
|
|
OK, použil jsem možná slova, která rádi používají socialisté, ale myslel jsem tím něco trochu jiného:
1/ Tím "hlasováním" myslím to, že kdo více zaplatí, obecně více rozhoduje o tom, o čem rozhodovat chce. Kdo nezaplatí nic, tak se vlastně "zdržuje hlasování". Čím více člověk zaplatí, tím větší váhu jeho hlas má.
2/ S tou "užitečností pro společnost" jsem myslel to, že obecně tím, že je člověk užitečný pro společnost (ne v tom socialistickém smyslu, ale vážně užitečný, měřeno podle toho, že kolik statků lidem poskytuje a oni mu za to dobrovolně platí, čím více platí, tím užitečnější), roste "váha" jeho hlasu, protože má více peněz (užitečnější člověk -> více vydělává -> může více ovlivňovat).
Omlouvám se, jestli jsem to v příspěvku výše napsal nějak blbě.
|
|
|
Tak si rikam, jak byste k tomu pristupoval, kdyby nekomu prinaselo dost velky uzitek pobit vas i vasi rodinu. Mohl by si koupit jachtu nebo sochu, ale on vas radeji zabije.
Kolik lidi myslite, ze by svymi penezemkami a v jakem rozsahu hlasovali pro vase zachovani, kdyby rekneme celili zajmu ruskeho oligarchy? No kdyby to nahodou nebylo dost, tak byste zreme v ramci zachovani konzistence asi nemohl nic namitat.
|
|
|
A jak se to liší od současného stavu ? Když si ruský oligarcha usmyslí, že mu stojí za to dát 20 000 USD za to, že mě přemění v mrtvolu, tak budu mrtvý a nezabrání mu v tom ani 40 000 policajtů, ani z daní placený 1 000 000 úředníků.
Podobně je to s tím tygrem. Pokud si oligarcha usmyslí, že vyhubí tygra ussurijského, tak ho prostě vyhubí.
Naopak, když se sníží míra přerozdělování, klesnou daně a poroste množství těch, kteří budou finančně schopni podpořit to, co sami považují za užitečné. A že to už trochu funguje i při současné ukrutné míře zdanění je vidět:
- tuhle kdosi koupil svým hasičům požární cisternu
- tamhle se složili a opravili kapličku nebo kostelík
A jak to funguje bez konkrétních dárců zainteresovaných na výsledku při legalizované zlodějině demonstruje bezvodý akvapark v Bublavě a mnoho podobných více či méně funkčních staveb po celé ČR.
|
|
|
Kdyby měl nějaký velmi bohatý člověk dost velký užitek z pozabíjení mě i mé rodiny, zjevně to může udělat a peněženkou jej asi nikdo nepřehlasuje (a chtěl-li by za smrt mé rodinou i mou smrt zaplatit opravdu hodně peněz, pak to může udělat prostě hned zítra a nazdar). Zjevně je to pro něj užitečnější než jachta a podobně, pokud by si raději koupil smrt mé rodiny a mě.
Moc nechápu, co to jakkoliv mění na mém tvrzení výše. Vlastně ani moc nerozumím, co má tento příklad podporovat či vyvracet; nebo se jedná jen o zcela náhodný pokus zavlečení emocí do diskuse a udělat z toho osobní záležitost? V tomto případě dokonce ani nechápu, v zájmu čeho, či proti čemu, zda to má mé tvrzení podporovat, vyvracet, nebo to stojí úplně bokem.
|
|
|
Moc nechápu, co to jakkoliv mění na mém tvrzení výše. Vlastně ani moc nerozumím, co má tento příklad podporovat či vyvracet; nebo se jedná jen o zcela náhodný pokus zavlečení emocí do diskuse a udělat z toho osobní záležitost
Vůbec ne. Jde o to, že pokud stanovíte jako měřítko oprávněnosti jednání pouze užitek, pak vás opravdu bohatý člověk nejenomže zabije (to může i dneska), ale bude to naprosto legitimni.
Respektive pokud si nezakoupí jachtu a raději vyhubí tygra, je zjevné, že vyhubení tygra je pro něj dokonce ještě užitečnější než nákup jachty (můžeme si o něm sice myslet, že je debil, což je ovšem vzhledem k tématu dokonale irelevantní.
Dosaďte si za tygra Urzu. Asi bych si oněm také myslel, že je debil, ale co :-)
Je to pro něj užitečné takže by to mělo být OK, ne?
|
|
|
Vůbec ne. Jde o to, že pokud stanovíte jako měřítko oprávněnosti jednání pouze užitek, pak vás opravdu bohatý člověk nejenomže zabije (to může i dneska), ale bude to naprosto legitimni.
Já někde mluvil o legitimitě či oprávněnosti? :-o
To jste si asi spletl diskusi.... protože i z druhé věty, kterou citujete, jasně plyne, že mluvím o užitečnosti.
|
|
|
Pak tedy nevím jak rozumět tomuto odstavci.
Samozřejmě v případě, že by nikdo jiný neměl užitek z toho, aby ty tygry nevyhubil. Tito lidé pak opět hlasují svými peněženkami přesně opačně: myslí si, že tygr by neměl být vyhuben, takže začnou ty tygry chovat, ti budou mít mladé a tak dále.... a nastává prakticky souboj mezi protichůdnými zájmy, který se principiálně nijak neliší od toho, když třeba někdo chce na nějakém místě postavit hřiště, druhý park, třetí hypermarket a čtvrtý parkoviště.
Předpokládám, že považujete mechanizmus rozhodování o parku/hypermarketu/parkovišti, tak jak ho popisujete, za legitimní. Nebo snad ne?
Zároveň stejný mechanizmus popisujete i pro situaci s tygrem a dále píšete, že se principiálně neliší o mechanizmu výše, kterýžto snad považujete za legitimní. Z toho mi plyne, že mechanizmus s tygrem považujete za legitimní též.
Pokud tygra zaměníte za volavku, velrybu nebo Urzu, tak to na podstatě mechanizmu a tudíž ani na jeho legitimitě nemění zhola nic. Leda by se řeklo, že zabíjet Urzu není možné z principu. Potom je ale namístě otázka, z jakého principu a proč takový princip neplatí i na nebohého tygra.
|
|
|
Aha, už chápu, bavíme se tady o akvárku!
Analogie:
Předpokládám, že píšete na D-FENS, protože jej popisujete za kvalitní server. Nebo snad ne?
Zároveň stejný mechanismus provádíte asi i na jiných diskusních serverech, píšete tam. Z toho mi plyne, že je považujete za kvalitní též.
No a pokud zaměníte ten diskusní server za například nějaké buzerační formuláře, do kterých také píšete, vyjde nám, že je považujete za kvalitní.
Vysvětlení:
Bavil jsem se o užitku, ne o legitimitě.
Užitek lze mít celkem z čehokoliv; sadisté například mají užitek z ubližování ostatním.
To, že některé věci, ze kterých má někdo užitek, považuji za legitimní, rozhodně neznamená, že všechny věci, ze kterých má někdo užitek, považuji za legitimní.... je to asi jako tvrdit, že když jedno auto považuji za skvělé, "logicky" považuji za skvělá všechna auta.
Jedna věc je užitek, pro ten platí to, co jsem psal výše.
Druhá věc je legitimita; svůj postoj k ní jsem popsal například tady (ale je to jen můj názor, navíc to s tím užitkem nijak zvlášť nesouvisí): ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=3.
|
|
|
Tu analogii máte špatně.
Mechanizmus je: dobrovolně píšu někam, kde to považuji za kvalitní.
Tzn. že někam píšu neznamená, že to dělám dobrovolně nebo že to místo považuji za kvalitní.
Pokud bych řekl, že daňové formuláře vyplňuji podle stejného mechanizmu, jako píšu na DF, pak byste mohl odvodit, že je považuji za kvalitní a že to dělám dobrovolně, ale z prostého faktu, že daňové formuláře vyplňuji, nijak neplyne, že je musím zároveň považovat za kvalitní a že to dělám dobrovolně.
Tzn. mechanizmus, kdy někam nuceně píšu, se principiálně liší od mechanizmu, podle kterého píšu třeba sem.
Naproti tomu vy píšete, že mechanizmus rozhodování, zda tygra vyhubit se principiálně nijak neliší od toho, kdy se rozhoduje o stavbě parkoviště/parku.
BTW považujete tedy za legitimní, aby někdo vyhubil tygry, protože mu to příjde jako dobrý nápad a ostatním to bude řekněme jedno?
|
|
|
Ano, přesně to jsem Vám tím chtěl vysvětlit, pochopil jste to bystře: krom toho, že všude píšete, jsou tam ještě nějaké další relevantní okolnosti. A přesně tak je to také s tím, co považuji za legitimní.... krom užitku (který na to prakticky nemá vliv), tam hrají roli jiné faktory.
A ano, domnívám se, že rozhodování zda vyhubit/nevyhubit tygra se principiálně neliší od toho, kdy se rozhoduje o stavbě parkoviště/parku. Psal jsem to tedy z hlediska užitku, nicméně pro legitimitu to dle mého názoru platí taky.
Kdybyste si totiž přečetl to, co jsem napsal o těch přirozených právech, zjistíte, že vyhubení tygra za legitimní považuji. Ne že by mi to nepřipadalo dementní.... ale legitimní ano.
|
|
|
Ok, a proc je legitimni i kdyz dementni vyvrazdit tygra a ne zabit jen tak pro zabavu vas nebo jineho cloveka? Nebo je to take legitimni?
|
|
|
...a proc zereme prasata a ne psy, i kdyz prasata maji prokazatelne vyssi inteligenci nez psi? No proste proto.
|
|
|
K vykrmení psa na 150kg potřebujete hafo prasat:-)
|
|
|
Stačí popojet trochu na východ a tam prasata nežerou.... a když popojedete na východ ještě víc, tak tam žerou ty psy.
|
|
|
Kdybyste si přečetl ten článek, který jsem linkoval, možná byste se nemusel ptát stále dokola na mé názory, které jsou tam zmíněné.
Ale dobrá.... možná Vám to bude připadat naprosto absurdní, ale mezi zabíjením zvířat proti jejich vůli a mezi zabíjením lidí proti jejich vůli shledávám rozdíl.... poměrně značný.
Zejména proto, že lidi nepovažuji za zvířata.... chcete-li, považuji je za něco víc. Když pomineme náboženské důvody, lidé jsou typicky inteligentnější, jsou například schopni chápat pojem legitimity, o kterém se tu bavíme, což je u zívřat, pokud vím, vyloučeno. Dále cítím ke svému druhu určitou sounáležitost a utrpení lidí ve mně vyvolává negativnější emoce než utrpení zvířat, asi jsem byl tak geneticky naprogramován. V neposlední řadě zvířata jím, lidi ne. Ale určitě toho bude ještě víc.... stačí Vám tyto důvody?
Mimochodem, když se tak ptáte, proč považuji za legitimní zabíjet zvířata, ale ne zabíjet lidi.... Vy to máte nastaveno jinak? Pro Vás je zabíjení zvířat a lidí totéž?
|
|
|
Co mne se tyce, tak pokud se lidi chovaji hure, nez zvirata, tak jest otazkou, jak je to s moralnim pohledem na vec. Brat to, ze "clovek se nezabiji" jako dogma neni vzdy idealni pohled na vec.
Viz treba ISIL. I kdyz muslima si k jidlu nedam, lidske maso je pry vyrazne mene slane, nez treba maso veprove, tak ale mrtvy bojovnik ISIL ma pro nasi kulturu vetsi prinos, nez mrtve prase.
Dale pak mi prijde zbytecne zamyslet se nad inteligenci. Pokud budeme celou vec posuzovat z hlediska lidstva, pak le napriklad takovy cikansky zlodej ma mnohem mensi hospodarsky prinos, nez prase v chovu. Takze pro zachovani spolecnosti je lepsi se nejprve zbavit toho zlodeje a pak teprve resit prase. "Humanni" metoda je zlodeje zavrit, zivit ho a satit, coz ale spolecnost take zatezuje. Jeho sance na zapojeni do spolecnosti tak, aby alespon odpracoval naklady na nem zpusobene, byva casto miziva. Kdezto u prasete jsou naklady nizsi, jak jeho ekonomicky prinos spolecnosti.
|
|
|
Zabíjení v sebeobraně považuji za OK, i když zabíjíme lidi. Je to celé v tom článku, na který jsem tam odkazoval a teď z něj neustále něco přepisuji v rámci vysvětlování xD
|
|
|
No... ale proc sebeobrana ano? Protoze jde o zachovani jedince. Pokud chci prezit, musim take jist. Proc tedy snedeni nekoho, cili snaha o preziti ma jinej level? Protoze mohu snist neco jineho?
Ale ja prece take nemusim zabit bojovnija ISIL, staci se odstehovat na pusty ostrov. Nebo staci konvertovat k islamistum. Nemusim ho zabit. A presto je to spravne.
Myslim, ze je dost necitelna hranice mezi tim, co je nutne a neni nutne.
Podle mne to, ze lide se nezabiji, je jen konvence. Osobne jsem presvedcen, ze napriklad to, co se deje v soucasnosti napriklad v DNR je jen dukazem toho, ze pokud neco chceme, tak se lide proste zabiji. Tymosenkova i Jacenuk to rekli naprosto otevrene, ze Rusy je nutne podrezat. Porosenko rekl "slibte jim cokoli, veset budeme potom". Pouzivaji kazetove bomby na civilisty a zadny Haag jim nehrozi. A nase spolecnost nyni oslavuje jejich demokraticke vitezstvi ve volbach. Takze spolecnosti je tento postup pojat jako legalni, schvaleny a spravny.
Pokud neco neni spravne, pak to prece neschvaluji.
Ano, uznavam, ze Vas nazor neni nutne nazorem spolecnosti. Ja jsem spise polemizoval nad tim spolecenskym postojem.
|
|
|
Víte co? Přečtěte si ten článek, na který jsem odkazoval. Neustále z něj něco tlumočím a už mě to nebaví xD
Máte tam popsané všechny mé postoje ke všemu, co zde diskutujeme.... poté, co jsem sem ten link hodil.
|
|
|
krouzek lepicu kartonu nebo nova cyklostezka?! ;-) sakra dilema...
Jak rika pan mistopredseda Kalousek, rozpocet statu (obce) je vrcholne politikum. Je projevem politickeho nazoru, jak ho pojmout. Co smi byt v rozpoctu obce? Nad kazdou polozkou by slo polemizovat.
Nase obec ma pri cca 7 tisicich obyvatel rozpocet kolem 160 milionu na rok. Kdykoliv si to vybavim, tak se mi zvedne tlak. Mate 160 mega, tak utracejte! ;-)
|
|
|
S tím se srovnává poměrně snadno. Jakožto člověk, který se nějaký čas podílel na fungování jednoho dětského radioamatérského koružku, vím svoje.
Kroužky mládeže, které nejsou "ekosociomultikulti trendy", na dotace prostě nedosáhnou a basta pytel. Obecní zastupitelstvo je přeci hodnoceno za to, kolik zelených pošahaností vykáže, ne jestli to děti baví.
A tak potenciální špičkový šachista lepí dohromady zbytky nahnilé lepenky, potenciální známý cestovatel se matlá v použité sanitární keramice a potenciální Šporclův následník nadšeně přihlíží tomu, jak policie šikanuje bezmocné občany (1) a třeba se nakonec, daleko správněji, rozhodne být opicajtem, než fidlat gajgy.
Zkrátka, dokud budeme mít EuRVHP, tak holt výměnou nebudeme mít Durase, Hanzelky ani Svěcené. A to se, Horste, vyplatí.
(1) www.regiony24.cz/13-204321-detska-policie-v-akci--zaky-neodradilo-ani- destive-a-chladne-pocasi
|
|
|
Kadle byl jsem v identické situaci, dokonce s identickým koníčkem. To co dělám teď dělám výhradně za peníze a čas svůj a soukromých dárců. Nezbývá než jít stejnou cestou.
|
|
|
Jedna moje kamaradka je krasobruslajda ve vysluzbe. Dela krouzky pro prcky. Vzhledem k cene tohoto sportu je to tak, ze dvacet deti, ktere nikdy to nikam nedotahnou, ale maji bohate rodice, nevedomky sponzoruji dve deti, ktere maji chude rodice, ale maji talent.
|
|
|
Ony ty "chudé" děti platí méně?
|
|
|
Ne. Ovšem kdyby tam nechodilo těch dvacet bohatých tak by to už ty dvě chudé neutáhly.
|
|
|
Presne tak. Naklady na chlazeni ledu za hodinu jsou konstantni bez ohledu na pocet prcku, ktere se po nem prohani. Atd.
Zatimco ty bohate deti by si mohly dovolit byt trenovane i za dvojnasobnou taxu pri polovicnim poctu, tak ty chude v zadnem pripade.
Takze ty bohate tam delaji kompars. Konrektne toto podnikani nebyl zlaty dul ani omylem, pritulkyne mela vedle toho jeste dalsi firmu. Obcas sponzorovala ten monkey-business i ze sveho, aby decka se taky nekam podivaly, mely pekny hadry a radost. Cili uvaha, ze sehnanim velkeho poctu dusi roste zisk, je mylna. A hlavne - s vetsim poctem deti klesa kvalita treninku.
|
|
|
čili otázka zní: byli-li jste pánové takoví nešikové nebo vám bylo tolik žinantní blábolit o multikulti potenciálu radioamaterismu jak bude stahovat z ulic opálené grázlíky a kdyby se vám to podařilo tak by to bylo oukej se nechat zadotovat, potom mají lepiči lepenkových křesel úplně stejné právo na existenci.
|
|
|
Pardon, rozumíte mu někdo?
|
|
|
Google překladač moc nepomohl, ale tipuji, že jde o několik zřejmě zajímavých, leč vzájemně nesouvisejících myšlének.
|
|
|
Překlad: "chceš-li prachy od Strany, musíš do své prezentace podstrčit mávátka a něco o boji proti americkému imperialismu, pardon, dnes tedy boji za multikulti. Pokud ti prachy od Strany nevadí a toto uděláš, dostaneš je.
Neuděláš-li ale úlitbu Straně v podobě mávátek a keců navrch, nemůžeš se divit, že ti nedaj lautr nic."
|
|
|
Já to - pravda - taky takhle nějak pochopil, ale běhal mi z toho mráz po zádech a nechtělo se mi tomu věřit. Ale asi je to tak.
|
|
|
A přitom je to tak snadné. Stačí si přečíst pár odborných knih z50. let, které úlitby v předmluvě obsahují a jde se na věc.
»Radioamatérský kroužek... také v dětech vzbuzuje povědomí o tzv. elektrosmogu a tak rozvíjí ekologické cítění (že vzbuzuje povědomí o tom, že elektrosmog je bullshit říkat nemusíme). Rozvojem manuálních schopností a výukou činnosti (práce ne, práci nikomu dávat ani nabízet nesmíme) s hi-tech elektronickými prvky pak zvyšujeme kvalifikaci dětí z nízkopříjmových skupin a zlepšujeme tak jejich šance uspět v moderních oborech.
NOW GIB MONEYZ! pardon, chci říci -- Pravidelně sledujeme grantové výzvy městských částí a ministerstev. Získali jsme grant MČ Praha 5 „Podpora vzdělávání, volnočasových aktivit a sportu“ na uspořádání tří workshopů. Na naši činnost můžete přispět i vy!«
|
|
|
Jo, a tím, že děti učíte pájet jim pomáháte získat hi-tech vysokopříjmová místa (ne práci!), díky čemuž radioamatérský kroužek funguje jako sociální výtah pro celé komunity!
|
|
|
Tím ovšem výrazně zvyšuješ sociální nerovnost, ty zakuklený elitáři!
|
|
|
Tak. O vysokoprijmovych mistech tam nic byt nesmi, zato je potreba argumentovat konkurenceschopnosti a rozvojem znalostni ekonomiky.
|
|
|
Naopak. Komunita dětí z ulice musí po příjmové stránce dotáhnout "teh one percent". Teprve pak nastane Rovnost!
|
|
|
Okrást to 1 % nejhohatších a bohatství přerozdělit je ovšem daleko snazší a politicky průchodnější.
|
|
|
Okrást 1% nejbohatších se hned tak někomu nepovede, ti se totiž obvykle okrást nenechají. Okrádá se vždy celá střední vrstva, včetně středně bohatých a středně chudých, které se nabulíkuje, že se budou okrádat ti bohatí :-)
|
|
|
Tak jsem asi konecne pochopil, ze EU je stredni vrstva :-). USA dokopaly EU do sankci vuci Rusku, pricemz Rusku je to ted uz jedno, USA na tom profituje a EU to odsrala.
Takze chudina v Rusku, ktere se zdrazil losos, si ho stejne nekoupi, jako si ho nekupila loni. EU breci kazdym coulem a tedy to 1 % mame v USA.
Snad jsem to pochopil spravne...
|
|
|
Já bych eště měl otázku, to mi z toho není jasný, co jsou ty desítky milionů lidí v USA na potravinovejch lístcích? To je nějaká zábava hrát si na válečný podmínky nebo nějaká hromadná dieta?
|
|
|
Co mi rikal kamarad z U.S., tak kdo makat opravdu chce, tak na listcich neni. Zrejme je to nejaky level socialni podpory, ke kteremu se u nas teprve musime dopracovat,
My si zatim chovame v mnozstvi mensim, nez malem cikany. Oni si nam potvory co 16 let zdvojnasobi svoji mensinu, ale to nas zatim netrapi. Je mozne, ze az se tento pokus vymkne kontrole, tak budou bud na listcich oni, nebo my.
|
|
|
No jo, ale to pak USA nejsou to 1 %…maximálně že v USA je to 1 % :-)
|
|
|
No pokud 1 % svetove populace drzi za koule majoritu svetoveho kapitalu, pak bych tipoval, ze to budou kuci ze spicky Bilderbergu a tech je vetsina v USA a UK.
|
|
|
V takovém kroužku se dítě, pokud je dobře vedeno, naučí především myslet. Schopnost pájení je jen nástroj. A myšlení je, z hlediska současné společnosti, tuze, tuze nežádoucí. Takže žádné sociální výtahy, ale všichni pěkně do řady a hrabat odpadky.
|
|
|
parafrázujme: výroba křesel z lepenky je pouze nástroj, dítě se při tom naučí především myslet (čili jak improvizovat a bastlit). je to taková instantnější forma pionýrsko-skautského tábora kde si děti na začátku stloukají podsady a kopou latríny. ostatně stejně jako radioamatérský kroužek je to v podstatě náhražková aktivita pro děti které nemají to štěstí že můžou v rámci široké rodiny pomáhat s hospodářstvím.
|
|
|
No to je otázka, protože mezi dovednou improvizací a samoúčelnou blbostí je velmi tenká hranice, jak ostatně krásně vidíme právě na tomto příkladu. Většina manuálně opravdu zručných lidí, co znám, proti improvizaci a bastlení nic nemá, ale křeslo z lepenky by bylo zřejmě dost i na ně. V principu je dobře, že se někdo vymezuje proti samoúčelnému plýtvání, ovšem dotovat z veřejných prostředků workshop na téma "jak udělat květináč ze starýho hajzlu", to už mi ze strany zodpovědných činitelů přijde jako vědomý výsměch ve stylu "podívejte, co všechno můžem a NIKDO s tím nic neudělá, jasný?".
|
|
|
ostatně, květináč z hajzlu není nějaký sluníčkový vynález, vykytuje se mimo jiné v novější sérii nu pagadi, v tom díle, jak je spiderwolf a playwolf.
ostatně, pro můj profesionální vývoj mi nejvíc dalo to, jak jsem zhruba od osmi let úměrně věku a schopnostem pomáhal pantátoj s budováním víkendhauzu, od točení klikou rumpálu přes probíjení víček od piva hřebíky (pro montáž lignoporu), vázání výztuže, hlazení štuku filcem, zapojování zásuvek po univerzální funkci podej-přines a vůbec podobnými pracemi vhodnými pro školáka
|
|
|
Ano, to odpovídá. Některé děti ale mozek mají.
|
|
|
Děti s mozkem umí stavět domy samy od sebe nebo co tím bylo míněno?
|
|
|
To nemohu posoudit, ale co posoudit mohu, je to, že dítě s mozkem nenaplní volnočasová aktivita v roli přidavače na stavbě.
|
|
|
Tak nevim, Kadle... Deti s mozkem, ktere nejradeji zapojujou kabely a hrajou pocitacovy hry, tady jsou dve nejvyraznejsi. Ani jeden neni pouzitelnej pro zivot. I z dalsich pozorovani soudim, ze omezenost na dratky vyrazuje ze zivota a z rozmnozovani.
On takovej bledej dratenik, na kterym napred hadry visej jako na haku, aby se pak hruskoidne vyplnil, neni zadny idol...v dospelosti smrdi potem, ma nemyty vlasy, zuby si cisti v sobotu. Takovej nezasune.
Do toho dratenictvi je treba zamichat i jiny veci a lepe je zacit od piky - teda treba od praci na stavbe nebo pomoci v garazi. Kdyz k tomu pridas nejakej sport, kde jsou i holky, po dratech vetsinou ani nevzdychne, protoze nejpozdeji ve ctrnacti uvidi prvni vyslecenou holku ve sprse..atd. 8o)
Vysledek: jsou ruzne cesty nevychovat blbce nebo fetingra a zadna neni ani lepsi, ani horsi. Jen nektera zivot kopiruje lip a jina trochu vzdaleneji.
|
|
|
Ani jeden neni pouzitelnej pro zivot.
Podle čeho vlastně posuzujete použitelnost pro život?
V tom jednom děcku, konkrétně tom, které hraje počítačové hry, jsem se nějak poznal, neboť to od Vás slýchám neustále....
Nicméně mám práci, slušně si vydělávám, mám rodinu, kterou bez problémů uživím, na stavbě jsem pomáhal, v garáži také, i ten sport jsem k tomu přidal, nahou holku ve sprše jsem viděl, ve čtrnácti už dávno i na to "atd." došlo....
Co mi tedy chybí k "použitelnosti pro život"? Že by to byl respekt k Vám?
|
|
|
Hodláte snad rozporovat diagnosu, kterou Vám určil MUDr. Jan ZZR, psychológ a odborník na životy ostatních?
|
|
|
Inu, chtělo se mi na tohle zpočátku i odpovědět ... ale pak jsem nějak znejistěl, jestli tohle opravdu psal Honza, kterého znám. Honza je totiž chytrej chlap a tenhle příspěvek je neuvěřitelně blbej...
Ale aspoň pro ostatní:
Samozřejmě nehovořím jen o radioamatéřině. Hovořím o talentovaných dětech obecně, kterých mi, díky Bohu, prošlo pár rukama. Jedna hraje nádherně na flétnu a zpívá (a krom toho dost obávaně hraje házenou), jeden od mrňava radioamatéří a dnes z něj roste hodně dobrej zvukař a chodí se nudit na FEL ČVUT, kde už poněkud přerostl pedagogický sbor, třetí dělá SAP konzultanta, má dva prcky a leze po horách po celém světě.
Ani jeden z nich nevypadá jako hadry na háku či hruška, ani jeden nesmrdí, nefetuje a zuby mají všichni všechny. Docela bych i řekl, že nemají problémy ani se zásunem, ten třetí má pohodovou rodinku. Jen akorát nezasouvají tam, kam chodí zasouvat přidavači.
Nicméně ani jeden z nich by se nikdy nenaučil to, co umějí, při přibíjení ipy na kurník pivníma víčkama a mícháním malty u pantáty.
|
|
|
Já se Vám, Kadle, musím zase přiznat k tomu, že trochu lituji toho, že jsem jako malej na stavbě nepomáhal, protože bych tehdy třeba získal nějaké znalosti, které by se mi teď hodily. Ne, že bych se chtěl živit jako přidavač na stavbě (dá se říct, že jsem taky drátkař), ale vědět něco o stavařině je podle mne rozhodně užitečnější, než vědět jak se vyrábí křeslo z lepenky.
|
|
|
Ale samozřejmě, já tu přeci nehovořím o tom, že naučit dítě libovolné manuální zručnosti či užitečné znalosti je špatně. Naopak.
Mluvím o tom, co se dítěti stane (někdy i celoživotním) koníčkem - a může být - i budoucím směrem jeho života. A to je sakra rozdíl. Já měl štěstí, táta mne toho naučil moc, takže dodnes nemusím outsourcovat prakticky žádné řemeslo na bytě a domě - a živí mne výroba zakázkové elektroniky, kde musíš umět sáhnout stejně dobře na soustruh a frézku, jako na osciloskop a logický analyzátor.
Kdyby v mém dětství můj táta mé koníčky nepodporoval a udělal ze mne jen poskoka s cihlama, asi bych byl dneska daleko spokojenější v roli nějakého vypatlaného samolibého zmrda, co nevidí ani za roh. Díky mu.
|
|
|
Co když se ale dítě od začátků s cihlami a mícháním malty proštuduje a propracuje na projektanta či architekta právě proto, že ho to pomáhání na stavbě bavilo?
|
|
|
Já třeba jako malý často dělal dřevo a bavilo mě to a dřevorůbať bych jako záložní povolání asi považoval vnitřně za přijatelné dodnes. Když urvu trochu času a mohu na vlastní stavbě něco hrubého udělat rukama, tak mě to také baví.
Třeba chlapi, co mi to staví, nejsou vůbec blbí, rozhodně mají mozek. A vím o klukovi, co uděla kvůli rodičům gympl a teď se jde učit na truhláře, protože to by rád dělal. Takže pokud někdo dělá rukama, tak klidně může mít mozek.
|
|
|
Taky jsem dělával dřevo a rúbať mě zas tolik nebavilo, ale vždycky jsem si našel nějakej hezkej kousek, kterej jsem si dal bokem a z nich pak něco vyráběl.
|
|
|
V této oblasti platí, že jednou sám vidět je lepší, než stokrát slyšet, ovšem nic se nesmí přehánět. Rozhodně nemohu říci, že bych se bůhvíjak našel ve fyzické práci, nicméně rozhodně se nezlobím, že mě už jako malýho haranta naučili například relativně slušně pracovat se dřevem. Samozřejmě se nebavím o umělecké řezbařině, to nevím, k čemu by mi bylo, i kdybych to uměl. Ovšem umět vzít do ruky sekeru, aniž by se člověk zabil, to se hodit může. Na podobné úrovni, popsatelné slovy "žádnej lůmen, ale nevidí to poprvé v životě" jsem víceméně odjakživa uměl pracovat s kovy, většinou chemikálií, nebo třeba něco menšího udělat na autě, což už je dneska taky téměř zapomenutá oblast běžné činnosti. Pokud to dítě nebaví a zjevně mu to nejde, tak nevidím důvod mu to nutit, ale minimálně zkusit mu to ukázat určitě neuškodí.
|
|
|
Jako gymnazista jsem chodil makat do cihelny, kde jsem delal s muklama. Prace brutalni, delaly se cihly, panely,... ale vydelek lepsi, jak jinde. Ze by mi to do zivota neco dalo... no... snad jen zpusob, jak omrdat pichacky, protoze kdyz jde cela parta ve dve domu (norma splnena), tak sam tam clovek muze tak akorat zhasnout.
Od roku '89 jsem podnikal v ruznych vecech, krome meho hlavniho oboru se vzdy na par let objevila nejaka sance, ktera zrovna "tahla". Takze jsem prosel par oboru, fyzicke praci jsem se vyhybat nemohl a konkretne i tem zednikum jsem casto musel ukazovat, jak presne tu praci chci mit udelanou, protoze jak se clovek otoci, uz je to jinak.
Ted jsem nekolik mesicu na Sumave, mam tady partu zedniku a dela se rekonstrukce. Pomerne hodne delam s nima, protoze fura veci se dela za pochodu. Neni mozne mit projekt na neco, kdyz ani clovek nevi, jak vypada zaklad, jestli je vubec nekde venec, ktera zed je oprena o co, kudy vedl nejaky odpad a podobne.
Nicmene... jiz nekolikrat jsem si rikal, jak maji panove fajn praci. Rano sroubuji od sedmi, v pet jim vypadne naradi z ruk a jdou chlastat. Cista hlava. Kdyz se neco podela, no tak se to potom opravi, no...
Jenze... ani jeden z nich zdaleka nema to, co ja, jsou sama pujcka, samej dluh, auta maji pred smrti. Dneska jsem si prehodil poloosu, protoze se vysypal kardan. Oprava na hodku a pul na cerstvym vzduchu. Udelal jsem to rad, bavi mne to a mel jsem na to cas. Zednici bouchali a nemeli by na to cas. Az skonci s praci, bude tma a uz by na to nevideli.
Cili... oni maji sice mozna cistou hlavu. Ale taky ne zadarmo. Plati za to nejistotami, mizernou socialni situaci a minimalni vyhlidkou, ze treba pojedou za dva mesice do Alp se sklouznout.
Ja osobne jsem taky dratkar. A muzu rict, ze ten model "hubenoura s brejlickama, co jde preflusnout v pase" nesplnuju ani omylem a co znam kolegy z oboru, tak zadny z nich. Podle mne, toto je totiz model, ktery nam do palic vtloukaji tak akorat americke filmy. Grazl ma alespon jeden sram na xischte a vedator je hubenour s brejlickama.
Realita je ale nekde jinde.
|
|
|
Á, ZZR v plné síle, takže opět co příspěvek, to psychiatrická diagnóza. Pominu až zarážející stupiditu celého toho konstruktu, který by se dal shrnout do rovnice "dráteník = špatně", a zeptám se jen na jedno: když po drátech nikdo ani nevzdechne, protože ve 14 viděl ve sprše první vysvlečenou holku*, tak kdo potom bude zapojovat dráty? Není ono to náhodou tak, že dráteníci budou tak či tak existovat, protože ty dráty někdo zapojit prostě musí, když samy to (zatím) neumějí?
-------------------
*Což je asi jako kdyby ani nevzdechl po banánech, protože ve 14 ho poprvé porazila Tatrovka s pískem (prostě to spolu jaksi nesouvisí).
|
|
|
To neni zdaleka jen konstrukt dratenik = spatne, to je konstrukt "nebyt primitiv a mit ve ctrnacti nejake sofistikovanejsi zajmy nez jen vysvlecene holky ve sprse = spatne".
Takovou filosofii proste musi soudny clovek nejen odmitnout, ale naprosto zavrhnout jako vyslovene skodlivou a jejiho hlasatele povazovat za notorickeho blba.
|
|
|
Z něčího pohledu to asi smysl dávat může, ale čekal bych, že soudnej člověk nebude fungovat na základě nějaké směsice hollywoodských stereotypů a myšlenkových zkratek typu "IT jsou samí ichtylní šprti, protože u nás ve firmě, číslo dveří 313b, sedí ajťák, jmenuje se Ivan a je fakt kretén". Realita je taková, že za mnou se děvčata nikdy neotáčela, nebo jsem si toho přinejmenším nevšiml. Těžko říct, čím to je*, možná tím, že praktikám, které se na Moravě zjevně považují za normální součást mezilidských vztahů, se u nás říkalo "šmírování" a byly považovány za nevhodné i mezi čtrnáctiletými dětmi. Každopádně nemám pocit, že by to nějak omezovalo moji využitelnost pro normální život, prostě ji to jenom posouvá do oblastí mimo hutnění zemního tělesa a prohánění mašiny po čemkoli, po čem lze prohnat mašinu. A takové oblasti existují, i když mnozí z nás to úspěšně ignorují.
----------------------------
* Jediné, čím jsem si jist, je, že to není nedostatkem kabrioletů. Po přesednutí do Volkswagenu Iltis se to totiž akorát zhoršilo- děvčata se za mnou neotáčela o nic víc, ale výrazně víc se za mnou otáčeli oškliví chlapi:-).
|
|
|
Že by neměly mozek o našich dětech pokud vím nikdo neřekl a přitom práce na stavbě je docela baví - samozřejmě je baví i spousta dalších věcí.
|
|
|
Závěrečná poznámka je ta důležitá. Sláva. Pokud by je zcela naplňovala jen činnost první, stálo by za to revidovat výchozí postulát.
|
|
|
Já znám architekta, co celý svůj volný čas staví (teď třetí stavbu), vlastníma rukama, jiný koníček tam moc nepozoruji (je otázka, jestli jeho práce není současně koníčkem). Mozek asi bude mít.
|
|
|
Potíž je, že dneska se může takové dítě ve stále více případech něco vzdáleně podobnýho učit tak leda od hodinovýho manžela nebo jak se tomu říká, protože když už vůbec má oba rodiče, tak pantáta úředník neumí ani přidělat poličku…
|
|
|
Z hlediska rustu HDP ani neni zadouci, aby pantata toto umel. Zadouci je, aby to naopak neumel, zjednal si na to odbornou firmu a nejlepe pri koupi vybral tak, aby policka se po dvou letech rozpadla. To je idealni model dnesni spolecnosti.
Jen mi neni zcela jasne, jakou funkci v teto spolecnosti vlastne maji lide. Na jedne strane je zadouci, aby konzumovali, ovsem na druhe strane neni zadouci jim na to dat nejak moc penez.
|
|
|
|
No, jenze praxe spise ukazuje, ze zrovna ekonomika U.S. tuto hypotezu popira. Export U.S. je silne zavisly na spotrebe zbrani a krmiva do nich, pricemz ale o jine U.S. vyrobky neni ve svete zajem, ktere by pripadne mohly zaplnit diru po zbranich, pokud by se prestalo valcit. Pokud se nemylim, tak rocni vydaje U.S. jsou radove 800 mld $, coz je petkrat vice, nez treba Ciny. Pritom Amiku je trikrat mene. Cina umi vyvazet furu veci, zatimco U.S. ne.
TIm padem, pokud by den ze dne skocily vsechny valky ve svete, do nichz U.S. dodavaji zbrane, tak se jejich ekonomika totalne polozi, protoze nebudou mit jiny artikl, ktery by se konzumoval a podporil export.
Jiste, ze z pohledu sveta je to silenost, protoze na to, aby Amik profitoval, musi nekdo jiny nekde jinde zemrit. Je to nechopnosti Amika vymyslet jiny vyrobek, ktery bu lidem nemusel nutit a neschopnosti toho mrtveho, ze se dostal do situace, ze byl Amikovym protivnikem.
To, co rekl Rath na adresu klamu rozbiteho okna, muze byt (neznam presnou souvislost, jak a kdy to rekl) dost velka pravda, protoze Hitler skutecne diky zbrojeni a zabrani drzav postavil upadajici Nemecko na nohy. Lidi z vychodu jim tam makali zadara, vykradl bohatstvi vychodu ve prospech svoji rise. Dokud Barbarossa mela spravny drift, tak to tak vypadalo. Az to vzali od Moskvy zurück, tak uz to samozrejme tak ruzove pro risskou ekonomiku nebylo.
Cili, samotne rozbiti okna s tvrzenim, ze "pomuze ekonomice fure lidi" je klam. Ale pokud mame v pazi situaci obchodnika s rozbitym oknem, tak z hlediska sklenare je to samozrejme cele fajn.
A to je to, ze zalezi na uhlu pohledu. Nam je v soucasnosti vtloukano do palic, ze to, co jde ze zapadu, je fajn. Bez ohledu na prostredky. Kdyz se chtela trhnout Cecna, tak Ruske potlaceni vojenskou silou byla agrese. Kdyz se chce trhnout DLR od Ukrajiny, tak potlaceni vojenskou silou je fajn. Kdyz se chtelo trhnout Kosovo, tak se jim to dokonce umoznilo.
Stejny princip muze mit ruzne podpory, podle toho, kdo je ten, kdo na tom ma vydelat. To samozrejme nesouvisi s ekonomikou, alebrz s politikou. Tomu obchodnikovi s rozbitym oknem to ale nepomuze.
|
|
|
Tedy promiňte, ale podobně debilní příspěvěk bych očekával možná od Caleba nebo Trodase....
Přibližný měsíční export USA v roce 2013 je cca. 200.000.000.000 USD
Roční export zbraní v roce 2012 cca 28.000.000.000 USD
Roční obranné výdaje USA jsou ca 650.000.000.000, z toho něco přes 5.000.000.0000 je zahraniční vojenská pomoc
Takže on je ve světě evidentně zájem i o jiné americké výrobky. A nejde jen o to, co je fysicky vyrobeno v USA - nemalá část elektronických součástek, které se vyvážejí z Číny, je navrhována v USA. To samé například léky, výrobní technologie...
Hitler nepostavil Německo na nohy, ale přivedl ho do do skutečného ekonomického průseru. Těsně před válkou bylo Německo na pokraji krachu a i když některé aspekty vedení války mírně vylepšily příjmovou stránku jeho financí, válečné výdaje to s přehledem převážily.
|
|
|
Ja netvrdim, ze Hitler byl pro Nemecko nejaka spasa, jen rikam, ze prelom 30. a 40. let byl pro Nemecko mirnym ozivenim, protoze cucali zdroje z venku. Nebyt toho, tak nemeli prachy ani na valku.
Take nerikam, ze export USA jsou jen zbrane. Ale rikam, ze pokud stopnou export zbrani, tak nemaji cim tu diru zalepit, protoze jejich pomer vyroby zbrani vuci ostatnim produktum je vyrazne vyssi, nez treba v Cine. Tak jsem to myslel.
Pochopitelne, mozna jsem to nenapsal dost jasne, pomichal jsem export produktu coby zbozi s exportem zbrani v ramci zahranicnich "pomoci". Takze treba bomba hozena na Lybii neni export z hlediska obchodniho. Nicmene, musela se vyrobit a zaplatil ji americky danovy poplatnik. Takze penize sice primo nenatekly z venku (neni to tedy export), ale doslo ke kozumaci te bomby a tudiz fabrika muze vyrabet dal.
Urcite se nechci poustet do polemiky, co jsou rocni vydaje USA na obranne vydaje, kdyz nevim, co je za ne povazovano. Ciste logicky bych ocekaval, ze je to treba vystavba nejake zakladny na uzemi USA, ale vzhledem k te cifre to asi bude cele nejak jinak.
|
|
|
Američani aktuálně prodávají svou zemi. Číňani, rusáci a arabáči jim tam jezděj s kuframa plnejma dolarů a kupují celé ulice, bloky, přístavy.
|
|
|
Kecáš. Největší investoři v USA jsou Holandsko, Francie, UK, Japonsko, Kanada, Belgie, Lucembrusko, Jižní Korea a Maďarsko (sic!). Dohromady ca 85 % - část z toho budou samozřejmě firmy, jejichž koncoví majitelé budou pocházet ze jmenovaných států, ale třeba Číňany vlastněných firem v NL zase tolik není (spíš se sem stahují firmy vlastníků evropských).
Více než 1/3 zahraničních investic do USA směřuje do „manufacturing“ (nejvíc chemie, dopravní prostředky a technologie pro těžbu ropy). Do nemovitostí proudí ca 2 % zahraničních investic.
|
|
|
Cili, samotne rozbiti okna s tvrzenim, ze "pomuze ekonomice fure lidi" je klam. Ale pokud mame v pazi situaci obchodnika s rozbitym oknem, tak z hlediska sklenare je to samozrejme cele fajn.
Ale uz to neni fajn z hlediska vsech ostatnich ucastniku ekonomiky, protoze pan s rozbitym oknem si uz za ty penize, co utrati za nove okno, nekoupi nic jineho.
|
|
|
Samozrejme. Ale moderni pohled na vec je ten, ze zatimco jeden chudak to odsral, tak nekdo jiny na tom profituje.
Rekneme, ze ten strudl profitujicich neni nijak velky, protoze zatimco pan s rozbitym oknem je jeden a sklenar je take jeden. A pokud sklenar si za utrzene penize pujde koupit chleba, pak by ten stejny pekar ten chleba byval prodal i panovi s rozbitym oknem, kdyby tento pan nemusel platit to okno.
Jenze.. toto plati pouze v pripade uzavreneho systemu, kdy sklenar i pan s rozbitym oknem jdou ke stejnemu pekari.
Pokud ale treba nejakym nedopatrenim americke letadlo v dubnu 45 rozbije bombou okno v plzenske Skodovce, pak ale ten sklenar mel byt v ramci pomoci American, takze chleba by si koupil v USA. Cili cesky pekar by utrel tak jako tak. Protoze ale vec dopadla jak dopadla, tak u nas to bylo jinak.
Ale napriklad v te mnou zminovane Lybii sklenar mel byt skutecne American. Bohuzel ale se ukazuje, ze sklenar bude Cinan. Takze Lybijec ma rozbite okno, bombu zaplatil Amik a na okne vydela Cinan. Lybijec ma smulu tak nebo tak a ta bomba pomohla Amikovi i Cinanovi.
|
|
|
Asi tak - ona zmíněná zdrojovna naučí uživatele zhotovit třeba parníček s pulsním motorem ze staré plechovky od koly, dvou brček a pár tetrapaků. Radioamatérský kroužek toudělá taky, al taky vysvětlí, proč to pluje. http://youtu.be/0ki9Kta8g14?list=PLQ_T2NppE0PL_MgE6MlzDhfokjsILzj7b
|
|
|
Trochu lepší kroužky to naučí, byť se obávám, že tento spolek trochu přeceňujete. Z mé dosavadní zkušenosti si troufám tvrdit, že je velmi malý průnik mezi množinou lidí, která učí dorost vyrábět drobné fyzikální hračky, a mezi těmi, co dělají křeslo z lepenky a vyrábí květináč z hajzlu.
|
|
|
Zkus se o sve jiste kosate zkusenosti trochu podelit s temi, kteri jsou ve svete ztraceni a nebi kody kam. Bud tak hodnej!
|
|
|
Asi bych se měl stydět, ale přiznávám, že jsem v létě taky vyrobil nějaký zahradní nábytek z použitých palet ;-)
|
|
|
A přilepil jsi na něj použité záchodové prkénko? Nepřilepil. Tak vidíš. Seš hovno MultiKultiEkoSocioIntergační McGyver. Styď se a běž si honem nějaké sehnat.
|
|
|
To opravdu ne. A přitom jedno nalomené prkénko jsem měl. Jenže jsem ho hodil do popelnice.
|
|
|
Pokud jste to stihl dříve, než jste si ho někam vrazil těsně poté, co se definitivně zlomilo, tak gratuluji k vyvinutější prozíravosti, než je ta moje...
|
|
|
No... ale pritom oba muzete svorne rict, ze prkenko je v prdeli.
|
|
|
Nesrovná...pokud mi stát nebude brát peníze na to aby podporoval například tyhle darmožrouty ze Zdrojovny, pak budu mít dost peněz pro sebe nebo své děti na velkorysé příspěvky pro turistický oddíl. Zároveň předpokládám, že naopak i těmto "Zdrojovákům" či jejich rodičům zbyde na tyto jejich koníčky......jo že voni nedělaj a prachy nemaj ???? ... no tak ať jdou do prdele i se svejma koníčkama....
|
|
|
Upřímně řečeno, použití mých peněz z mých daní na podporu zájmové činnosti dětí je jedno z použití, které mi vadí nejméně. Nicméně mi naopak vadí velmi, když jsou tyto peníze rozdělovány dle klíče současného sociálního inženýrství pod taktovkou eurouhnije. Děti jsou tak manipulovány už pěkně od mala.
A proto se nikdy nesmířím s tím, že zájmové kroužky dětí, zaměřené na nadprůměrné jedince, jsou taženy k zemi různými Zdrojovnami, z nichž, při nejlepší vůli, nikdo nadprůměrný nevzejde. Uvědomme si, že pokud má někdo vytáhnout tuto zemi ze sraček, kam ji zavezla současná "morálně čistá" generace, tak je to jen a jen generace příští. No a lepiči papundeklu a použitých hajzlů to nebudou.
|
|
Náhodou taký socialistický nábytok je oproti poľskej kvalite o dosť lepší. Jedinou nevýhodou sú často iba estetické chyby - do dielne pivnice a pdobnych priestorov vyhovujuci. Ak by boli dotyční ekoaktivisti(teroristi) vybavený aj mozgom, tak namiesto natretia na červeno(dnes je predsa v mode modro žltá) nepolepili "recyklovaný" nábytok novými dyhami.
|
|
|
Za totace jsem v byte montoval troje stahovacky. Vsechny byly stejne, obsah krabic byl stejny, dokonce tam bylo i razitko OTK a ze kdo to kontroloval.
Pred tremi lety jsem ty stare dvere vyhazel a koupil troje stejne polske stahovacky. Uz zadne OTK, zadne podpisy. Kazde dvere byly trosku jinak velke, u kazdych byl jiny pocet sroubku, podlozek a dalsich picovinek. Sice na trech dverich se vykyvy castecne kompenzovaly, ale stejne jsem zustal v minusu o par sroubku, ale zustalo mi par podlozek.
Do detskeho pokoje jsem dceri koupil cesky, masivni nabytek. Ke skrini jsem dostal dvoje leve dvere, ale ani jedny prave (bohuzel leve a prave kridlo neni identicke), nesouhlasily nektere otvory, ktere byly vrtane CNC, takze sice presne, ale zato presne o dva centimetry nekde jinde. Bohuzel diry byly videt. Chybela lista pro spojeni zadniho "zrcadla" a bylo zrejme, ze nekdo uz tu skrin z casti skladal, protoze vrtane diry pro srouby uz byly strzene. Podotykam, ze ten nabytek byl docela drahej, za dodelani jedne police navic (sparovka 18 mm, rozmer 90x40 cm) si v pohode rekli o 900 Kc. Takze jsem to udelal z bezne sparovky za stovku plus pul hodiny prace i s lakovanim.
Ja jsem generace, ktera byla vedena k improvizaci, protoze fura veci nebyla xehnani. Casopisy Modelar, VTM, ABC, AR... to byl zaklad. Dneska se invence nepodporuje, Modelar je spise plny reklam, jak vsechno koupit hotove. Nevim, ale pro mne byla vzdy radost to stavet a az druha radost s tim jezdit/plavat/litat. Predstava, ze jdu a koupim si hotovy model, mne primo desi.
|
|
Tak se učí MacGyverovat.
A protože nebudou zachraňovat Dubčeka z blázince (fakt taková epizoda existuje 2x22 For Love Or Money) tak dělají křesla z lepenky.
|
|
|
Tahle epizoda byla trochu srandovní (rozuměj ještě o něco srandovnější, než je MacGyverův standard), ale dlužno podotknout, že tu socialistickou nemocnici pro vládní prominenty vcelku trefili, vezmeme-li v úvahu, že vůbec nemohli tušit, jak takové zařízení asi reálně vypadá. Dokonce se jim i celkem zdařily české nápisy (typu "východ", "pavilon B" apod.) až do té míry, že jim to IMHO musel psát nějaký emigrant. To se obvykle nepovede, většinou to dopadne tak, že v kulisách "raketová základna na Urale, 70. léta 20. století" čteme v horším případě latinkou psané nápisy "Exit", v lepším případě pak sice bukvy, ale v náhodných, slova netvořících shlucích. V tom zdaleka nejlepším případě se na balistické střele dočteme, že to je "7,62 m/m vintovočnyj patron obrazca 1893 goda", protože rekvizitář někde vyhrabal starou muniční bednu a opsal nebo spíš obkreslil její šablonování, protože to je "něco vojenskýho" a tím to svůj účel splní:-).
|
|
|
Nedalo mi to a pustil sem si to; Československo v americkejch filmech vždycky pobaví.
Na nemocnici je nápis "OKRESNÁ NEMOCNICE" a na vrátnici mluvěj česky s výrazným ruským přízvukem, ale jinak zatím dobrý :D Teda až na ten Citroën 2CV na francouzskejch značkách. A krabice s nápisama "lékařské zásoby" taky nevypadaj moc realisticky.
Ale zatím mě to mile překvapuje :)
|
|
|
Tak pár chyb tam je, ale slyším tam i zjevně český hlasy. Fakt by mě zajímalo, jak to vznikalo.
|
|
|
Zcela určitě se na tom museli podílet nějací alespoň částečně rodilí mluvčí, ovšem jestli to byla nějaká třetí generace emigrantů, nebo jestli došlo i na nějakou oficiální spolupráci... Těžko říct. Je fakt, že v roce 1988, kdy tahle epizoda pokud si dobře vzpomínám vznikala, už poměry dovolovaly leccos.
|
|
|
No, mne zase pobavilo nejvíc lékařské vozidlo s nápisem "Sanitka", aby jako každej věděl šupem, wo co gou. Koneckonců, prkenný závory na hraničním přechodu jsou taky dobrá bajka.
|
|
|
Jo, sanitka byla taky dobrá.
Trochu si vzpomínám na film Stripes, kde byly závory na hranicích, československý vojeský auta maj rudý hvězdičky a pohraničníci v uniformách sovětskýho střihu mluvěj nějakou divnou hatmatilkou. Přitom sem teď Googlil a režiroval to Čechoslovák...
|
|
|
Reitman sa sice narodil v Komarne, no prakticky cely zivot prezil v Kanade. Z Ceskoslovenska usli ked mal 4 roky. Takze nejaku extra presnu predstavu o tom ze ako to v CSSR vyzeralo nema.
|
|
|
My samozřejmě víme, jak moc je taková představa vzdálená realitě, protože jsme v tom žili, ale z pohledu Američana, co život v zemích východního bloku mohl znát tak maximálně z novin, nebylo až tak nelogické předpokládat, že RVHP je víceméně monoblok včetně "univerzálního jazyka" (prostě něco jako federativní republika), a Poláka, Čecha, Rusa a Bulhara lze rozeznat tak maximálně podle frček nebo přízvuku. Navíc ČSSR byla v rámci zemí Varšavské smlouvy poměrně specifická tím, že jsme jako jediní měli výzbroj a výstroj z velké části vlastní konstrukce, jinak to byl samej klon AKčka a PM Makarov.
|
|
|
Pokud se nemylim, tak i v jedne bondovce utika 007 tak, ze rozpare Zigula s napisem VB a pak prejede pres statni hranici na base po snehu, pricemz na te hranici je jen srank, jak u vlakoveho prejezdu nekde v Horni Dolni za JZD.
|
|
|
Myslíte Golden eye s tím T-55 s aktivním pancířem co tam na té vysoké věži vypadá jak pěst na voko? :-)
|
|
|
Je to nejaka hodne stara bondovka, snad jeste s Connerym? Fakt to ted nemam v hlave, jen si pamatuju tu scenu prekonani cary podjetim sranku na base s hlaskou "nic k procleni...".
|
|
|
Ee to je s Brosnanem, v Petrohradu. Pak je tam ten radioteleskop Arecibo, zaplavenej vodou…
|
|
|
Ono se Golden Eye natáčelo u Žatce? :-O
Máš-li na mysli bývalý Leningrad, tak ten se už zase (přes 20 let) jmenuje Sankt Petěrburg. Petrohrad se tomu říkalo necelých 10 let.
|
|
|
To já nevim, ale žigul VB je v Golden eye a to bylo v Petrohradu, což je dosud české označení toho města…
|
|
|
„Petrohrad“ je počeštělý dočasný Petrograd. Před rokem 1914 se i v češtině používalo Sankt Petěrburg. Nebo říkáš Saské Kamenici „Město Karla Marxe“? ;-)
K těm autům a Bondovi:
1. Žigul VB je v The Living Daylights
2. V Golden Eye jezdí padouši Volhou a policajti resp vojenská policie UAZem. ( www.youtube.com/watch?v=4fxjUrlyQR0)
3. T55 se reaktivním pancířem docela běžně dovybavovaly, ačkoli pro natáčení Golden Eye tam samozřejmě měli nějaké atrapy
|
|
|
Ten Vas link ukazuje viacero zigulov rozparanych tankom. Ale naozaj nemali napis VB. Ten bol skutocne v The Living Daylights. Ako som napisal uz predtym, miesame tu dva filmy
|
|
|
Máte pravdu, maj tam Milice :-)
|
|
|
Jak se říká nějaké Kamenici netuším, ovšem tady se stále běžně používá Petrohrad.
No vyloženě je neprojede, nabourají do sebe a pak je přejede, ale přece jen jsou tam žiguly. Nicméně gazíky tam jsou taky :-) Okolo 2:20, mrkni se na to.
Jo, nějaké malé stovky se jich udělaly po rozpadu Svazu, co to je v těch desítkách tisíc tanků co měli? Byla to dost vzácná verze. Divný že z aktivních kasáren vezmou zrovna tohle…nevím přesně do jaké doby to mělo být zasazeno, ale v době Svazu to rozhodně neměli. T-72 bez reaktivního pancíře by byla mnohem autentičtější.
|
|
|
Heleď, v 88/89 už AFAIK měli.
|
|
|
Ale kolik? Samozřejmě, že experimentální kusy mají vždycky 10 let dopředu než to vstoupí do běžné služby…
Naprostý prim hrálo zařazování T-80, akorát to bylo pomalé (zvlášť když množství se jich dělalo na Ukrajině a to byl najednou cizí stát) a měli hodně starých tanků, tak některé elitní útvary, kde mobilita a obratnost T-55 ještě měla smysl (námořní pěchota) dostala nějaké experimentální modernizace (minimálně tři verze v celkovém počtu asi menších stovek kusů). Po ustálení toho chaosu po rozpadu Svazu se ovšem ukázalo, že s ohledem na složitost a cenu turbíny T-80 není zas až taková bomba (zvlášť ty první verze), pak se vyvinuly výkonnější běžné spalovací motory a tak se T-80 po dodávce pár tisíc kusů zařízla (a musely se udělat modernizace těch prvních modelů), T-54/55 se začaly průběžně vyřazovat všechny (protože stačila už nekonečná modernizace T-72, natož 40 let staré platformy) a hlavně se rozhodlo o nasazení T-90, které se aktuálně ve velkým vyrábí a dodávají, už jich mají něco přes 2000.
S T-72 je to vůbec složitý, tam existují jen v RF desítky verzí, ale tak nějak shrnuto, průběžně se modernizují od zavedení do služby s aktuálně novými technologiemi do podoby blízké aktuálně zažazovanému modelu (tedy teď T-90). Což znamená v 70. a 80. letech modernější optiky, přídavky a změny dalších systémů, modernizace systémů vedení palby, nabíječe, hasicí systémy, systémy elektronické boje a protiopatření, zesílený a kompozitní pancíř, reaktivní pancíř, možnost odpalování raket hlavní atd. atd.
|
|
|
Sysopek neměl patrně na mysli Golden Eye, ale The Living Daylights s Timothy Daltonem. Tam je ten east blok na poměry roku 1987 znázorněn docela realisticky včetně detailů. Jen opravdu pozorným pohledem se dá zjistit, že to bylo ve skutečnosti natáčeno v Rakousku.
|
|
|
Myslim ze sa nam tu miesaju dve rozne bondovky. Basa pod zavorou bola v The Living Daylights s Timothy Daltonom, Zigula rozparana tankom bola skutocne v Goldene Eye s Brosnanom.
|
|
zajímavé je, že tohle je pro některé lidi tak strašně přitažlivé a šíří se to jako mor. Umolousané, zablešené předměty plné letitého prachu, k tomu umolousaní lidé, kteří si vaří jídlo ve špinavých kuchyních zřízených někde provizorně. Vždyť to smrdí i z těch fotek! Svrab, špínu a neštovice ještě budeme dotovat, to jsme dopadli. :-(
|
|
|
On je to takovy hybrid, kde si kazdy najde to svoje. Jeden v tom vidi protest proti konzumu a nakupovani kresel v Moebelixu, druhej v tom ventiluje svoje ekoego, protoze na Sumave ted zrovna brouk neradi a k velrybam je to daleko no a treti je taky absolvent fildy, takze nejake dotace ho zivit musi.
|
|
|
protest proti konzumu - kolik jste za život nakoupil křesel:).
I to křeslo z Moebelixu vydrží stokrát déle než ten lepenkový nesmysl. Kdyby zapojili mozek, tak si na vrakovišti za pár korun koupí sedadlo z auta, dokutí tomu nějaký podstavec a mají pohodlí k nezaplacení. A ještě si užijí recyklace:).
|
|
|
a treti je taky absolvent fildy, takze nejake dotace ho zivit musi.
:-D +1
|
|
|
Když už chce někdo protestovat proti konzumu, nechť si zryje hlínu, zasadí do ní erteple, ztluče králíkárnu a králíky v ní vychová, sad založí a po letech i sklidí .. To vše však za své peníze a hlavně vlastní úsilí.
Obávám se však, že zrovna tenhle klasický/zastaralý postup není ten "správný" bussines plan pro tyhle lidi .
Moderní/současné je:
koukejte mi dát peníze na ty brambory, králíkárny i jabloně a já pak budu ekologickobioabůhvícoještě a vy blbci, co mi to platíte už mi nepřekážejte a běžte pěkně do pr***!! :-)
|
|
|
Tak absolvent „fildy“, říkáte...:-) Mno, nejspíš - ale co nejspíš, zcela určitě - není filda jako filda. Měli jsme totiž jednoho takového ve firmě a pro naši technickou skupinu to byl poklad. Jako absolvent –tiky (germanistika, anglistika, hispanistika) měl za sebou i studium za oceánem a byl v podstatě bílou vránou mezi námi inženýry: uměl tvořit bezchybnou a reprezentativní korespondenci, bezvadně koncipovat odborné dokumenty nejen v cizích jazycích, promptně vyřídit telefonický hovor se zahraničím a na profesionální úrovni přesně tlumočit porady a jednání v angličtině i němčině. Bohužel nám po letech nadobro uprchl do zahraničí a vhodnou (zdůrazňuji „vhodnou“, tj. se zájmem o techniku) náhradu jsme dosud nenalezli. Ale to jen tak na okraj dle mých osobních zkušeností :-).
|
|
|
Nj, jenže na jednoho takovýho je kolik, 99 ostatních budižkničemů?
|
|
|
Taky znám jednu lingvistku. A umí s jazykem fakt zajímavý věci.
|
|
|
Vážně? Btw., není to náhodou lingvista? Třeba jste si ani nestačil všimnout :-)).
|
|
|
Skoro nic z toho se ovsem dotycny nenaucil na zadne filde.
|
|
|
Tak až se začas setkáme, zeptám se jej... Kdysi mně nicméně říkal, že během studia na své zdejší alma mater napsal nějakých dvě stě esejí a seminárek v cizích jazycích. A to je podle mě trénink a rozvoj talentu non plus ultra. Víte, učil jsem deset let na technice a s lidmi z "fildy" (z tzv. "jazykových" oborů) jsem spolupracoval při práci na různých projektech. A že by nic neuměli, to rozhodně říct nemohu... Naopak, před jejich uměním jsem se nejednou s pokorou sklonil. Teď spíš s úsměvem vzpomínám na některé své studenty, kteří (jak jsem během doby zjišťoval při různých debatách) měli podobný pohled na věc jako Vy, ovšem při zkouškách a testech se pak začasté zjistilo, že pořádně neznají základy svého vlastního oboru :-). Ale když vyslovujete tak kategorické závěry, tak se můžu domnívat, že jste na "fildě" studoval a víte lépe než já, co a jak...
|
|
|
Ja jsem zamestnaval dva lidi z fildy na svoji firme. Jeden studoval tusim rumunstinu a ten druhy nevimco. Ale pro moji praci byli celkem pouzitelni, alespon docasne. Retorove a teoretici byli vytecni. Misto prace umeli cele hodiny velmi rozumne debatovat o podstate problemu, aniz by ho vyresili.
Vzhledem k tomu, ze obcas je navstivili jejich byvali spoluzaci, tak jsem mel urcity vzorek techto absolventu k pozorovani a mohu s cistym svedomim prohlasit, ze pro komercni zivot byli nepouzitelni.
Slusnou jazykovou vybavu ma moje sekretarka a ta krome psani dopisu v nemcine, anglictine, italstine a rustine (rusky umi psat desetiprstovku) take umi podvojne ucetnictvi, coz ti absolventi znali jen z doslechu. A pokud bych si mel na misto sekretarky vybrat zenskou z ekonomky, nebo fildy, tak nepremyslim ani minutu.
Ono jde o to, jestli to, cemu se clovek na filde nauci, muze prevest na penize, aniz by se musel prisat na statni cecek at uz primo jako statni zamestnanec, nebo jako soucast nejake neziskovky. A to, jak jsem mel moznost poznat, je velmi, velmi diskutabilni.
|
|
|
mě zejména zaujalo, že se protestující proti konzumu a šolíchající si svoje ekoego houfují na netu. To je přece protimluv. Jednou jsem proti konzumu a k tomu jsem eko a pak je pro mě z logiky věci připojení k netu, počítač/noťas/ajcokoliv a zásuvka s elektřinou naprosto nepřijatelné. Páč jsem přírodní typoň, elektřinu nepotřebuji, noťas si slepím herkulesem ze starých krabic, připojení k netu mám na háku neb se zásadně dorozumívám pomocí ekologických kouřových signálů. :-))
|
|
|
Ja myslim, ze to je urcita forma schizofrenie. Rozdil je ovsem v tom, ze toto se nepovazuje za diagnozu a je to tedy spolecensky podporovane. Nebo tolerovane? Z hlediska financnich injekci spise to prvni.
Kdyz se to hodi, je to Jekyll a kdyz ne, tak je to Hyde. Fura pumpicek ted v zime take presedla na hnusne smradlave plechove krabice a znovu se vykukli az s mesicem lasky a pravdy.
|
|
|
Ačkoliv je tento omyl extrémně rozšířen, mnohočetná porucha osobnosti je něco úplně jiného než schizofrenie.
|
|
|
Mel jsem za to, ze rozstepeni osobnosti je jedna z forem schizofrenie. Alespon dle reckeho smyslu tohoto slova.
|
|
|
To se mnoho lidí domnívá, ale není to pravda.
To "rozštěpení osobnosti" se jmenuje mnohočetná porucha osobnosti, projevuje se to jako více nezávislých osobností v jednom těle (Jekyll a Hyde je neznámější příklad).
Schizofrenie je něco úplně jiného, symptomy jsou pokřivené vnímání reality, v těžších stádiích to mohou být halucinace, bludy (závisí na typu schizofrenie, někteří bývají třeba paranoidní), nemocné to úplně rozloží, často u toho trpí depresemi, časem se vyskytnou i nějaké tělesné příznaky (ty si nepamatuju), ale je to prakticky úplné zničení toho člověka.
Řecky sice neumím, ale myslím, že fren je mysl, ne osobnost.... takže jde o rozštěpení mysli, která přestane vnímat realitu, respektive ji překrucuje.
|
|
|
Ještě bych dodal, že oproti schizofrenii, která je poměrně běžná, je rozštěpení osobnosti nepředstavitelně vzácná choroba, jejíž incidence je tak mizivá a projevy tak nejednotné a nahodilé, že je dodnes sporná sama její existence (resp. dost autorů ji odmítá uznat). Je to samozřejmě porucha velice "fotogenická", na níž se dá bezvadně vybudovat téměř libovolná dramatická zápletka, podobně jako například ztráta paměti, ale stejně jako na ztrátu paměti na ni člověk "live" pravděpodobně nikdy nenarazí, narozdíl od schizofrenie (přinejmenším ne v té podobě, v jaké nám ji servíruje Hollywood).
|
|
|
Domnivam se, ze je to hodne o tom, ze rozstepeni osobnosti neni vzdy videt, alespon tedy pro cizi. Lidi je jako sracek, Kefalin a kdyz si vezmu, kolik ruznych telesnych vad se najde jen u novorozencu a to jen proto, ze proste treba dve hlavy jsou hned videt, tak se domnivam, ze ackoli je to vzacne, tak techto lidi co do poctu muze byt ne zrovna malo. Tim nemyslim tisic v CR, ale par desitek treba ano.
Nejsem psychiatr, takze netusim, kdy se to bere jako vstupenka do blazince a kdy ne. Tak, jako treba transsexual se citi byt v jinem tele, tak treba takto muze byt dvoje "ja" v jednom tele. Pokud obe "osoby" jinak navenek funguji korektne, tak i kdyz je to anomalie, je to vlastne vada? Kdyz budu mit sest prstu, je to na lecbu?
|
|
|
"Vstupenka do blázince" je to ve chvíli, kdy s tím člověk má dostatečně vážné problémy. Obecně existuje mnoho popsaných poruch osobnosti, přičemž se u různých jedinců vyskytují v různě těžké formě a podle životů dotyčných to různě moc vadí.
"Řeší" se to až ve chvíli, kdy to dotyčnému (případně okolí) komplikuje život. Většinou ti lidé vyhledají pomoc sami, jindy třeba někomu něco udělají, nebo jsou nebezpeční (paranoidní schizofrenici třeba nebezpeční být mohou, protože mají pocit, že po nich někdo jde, přičemž ten někdo může být de facto kdokoliv), tak jim je pomoc vyhledána zvenčí.
Já sám mám například dvě poruchy osobnosti, přičemž nemám potřebu se s tím léčit, protože jedna mě neomezuje prakticky vůbec, druhá je sice otravná, na druhou stranu to nestojí za tu námahu s tím něco dělat.
Typickým příkladem poruchy, která může být od prkotiny až po dost vážnou komplikaci, je obsedantně kompulzivní porucha.... může to být od porměrně nevinných projevů (potřeba pravidelně dělat nějaké nevinné a drobné činnosti, nutnost mít nějakým způsobem uspořádané nějaké osobní věci, nutkání vykonávat některé věci v určitém počtu opakování a tak dále), až po neuvěřitelné komplikace, které vedou k nemožnosti mít normální život (nutkání opakovat naprosto všechny činnosti v nějakém řádu, potřeba mít úplně všechny –i cizí– věci srovnané určitým způsobem, fixace na určitý časový rozvrh a mnoho dalších věcí); v prvním případě s tím člověk může normálně žít, jen to je trošku opruz, v druhém případě jde o nemožnost normálně fungovat.
Další věc je, že většina poruch osobnosti je neléčitelná, většinou je možné různě mírnit příznaky (někdy až skoro úplně), případně se naučit to nějak zvládat a žít s tím, nebo si vymyslet různé vychytávky sám na sebe, čím ten mozek oblbnout, aby byl v klidu.
|
|
|
Chapu, jako dite jsem mel tik, ktery v puberte zmizel a napriklad moje zena ma neustale potrebu neco pocitat. I kdyz pujde na verejny zachod, tak nevyjde, dokud nezna presny pocet kachlicek vsude okolo. Budiz mi utechou, ze umi pocitat stylem Rain mana, alespon zatim...
Ono je asi dos tezke rict, kdo je uplne normalni. I treba hudebni skladatel je svym zpusobem vysinuty, protoze slovo "talent" kulantne zaobaluje fakt, ze je treba dotycny nejak vysinuty, ale spolecensky vhodnym zpusobem.
U techto umelcu, geniu a jinych "mimoradne nadanych" pak chapu, ze mozek hleda ventil i nekde jinde, tak pak je dotycny treba buzik, ma tiky, je to kleptoman, nebo ma nejakou jinou vadu na krase.
|
|
|
Tik není poruchou osobnosti; počítání Vaší ženy je však typickým příkladem obsendantně kompulzivní poruchy (a je to přesně ten případ, kdy to ničemu moc nevadí, jen je to pro ní opruz, ale asi ne zas tak velký, aby hledala léčbu).
Je sice těžké říci, kdo je "normální", nicméně poruchy osobností nejsou definovány až na úplně vágně, třeba Váš tik do toho nespadá. Exaktní věda to samozřejmě také není.
|
|
|
Pravda, tik neni poruchou osobnosti. Pamatuju se ale, ze za studii se na chodbe fakulty potkal docent pres programovani s asakem pres automatizaci rizeni a zatimco ten prvni neustale hazel ramenem, tak ten druhy na nej zase mrkal okem. Nevedel jsem, jestli to patri do roviny neverbalni komunikace, nebo snad rovnou projevu nejakych postrannich umyslu.
|
|
|
Zapomněla jste ve výčtu v poslední větě na potetovaný krysy ;-)
|
|
|
A ideálně ještě někde v sobotu dopoledne na ulici, abychom si ten smrad užili všichni, co tam bydlíme a "zažili město jinak" :-/
|
|
|
No, pro někoho možná furt lepší, než sedět v navoněným kanclu s psychopatickým šéfem a neurotickými kolegy.
"Děcka" jsou šikovný, dělají si, co je baví, napsali o nich v novinách a ještě na to dostaly grant. Za mě +1.
|
|
bych si měl asi teď hodit mašli, že jsem minulý týden zaplnil celej kontejner na Avii starým nábytkem při vyklízení bytu... možná kdyby ti ekomagoři nabídli službu, že si proto přijedou a vyklidí to zadarmo výměnou za to, že si to můžou nechat na hraní, tak by to mohlo být i užitečné.
Ale oni si to představují tak, že jim to budeme platit my všichni z dotací a ještě jim všechno servírovat až pod nos a pak poslouchat, že tohle se jim nehodí, tohle taky ne, tohle by mohlo být jiný, tak to nechcem, odvezte si to... ještě že to ti dva borci za dvě hoďky všechno vymlátili a odvezli, rád jsem jim za to zaplatil, odvezli to na sběrný dvůr (snad :-) a je klid.
|
|
|
Ja bych ty typky ze Smradovny nepodcenoval, jeste dve tri takovato hnizda v CR a mame tu zbrusu novy zakon o odpadech...
|
|
Granty na Zdrojovnu a podobné vcelku neškodné projekty mají i další rozměr. Vyčerpávají zdroje systému. Deset tisíc Kč dotace z městského rozpočtu, to může být o jednu CCTV kameru, nebo strážníka na půl úvazku méně.
Mám vizi - Praha přímo obklopená prstencem takovýchto "zdrojoven", ve kterých si potomci bohatých pražanů lepí stoly z kartónu, vaří polévku z pampelišek a vyrábějí počítač ze špejlí. Oproti tomu prosperující město uvnitř, prosto botiček na automobily, s vypnutým kamerovým systémem (nejsou prachy na elektřinu) a Krnáčovou v hadrech ze sekáče. Super. ;o)
|
|
|
Ještě upřesnění - vypadlo mi v takovém případě 10 000 Kč na měsíc, a co deset, klidně i dvacet! Aby zde byl ten správný účinek.
|
|
|
Obavam se, ze v dnesni dobe, kdy penez lze nadluhovat kolik system chce a kde chce, nelze tyto jevy povazovat za vzajemne se vylucujici.
|
|
Nějak nechápu, co je na tom špatně - účastníci tohodle projektu se nikde nezavázali, že nebudou pobírat dotace. Podle toho, co o sobě píšou, tak nejdřív uspořádali nějakou akci, která byla natolik úspěšná, že vytvořila dostatečný mediální haló, aby se celej projekt uchytil. Místním dialektem - jejich produkt byl natolik zajímavej, aby generoval dostatečnou poptávku. To, že k tomu dostali přidělený dotace není nic proti ničemu - chovali si ekonomicky v systému, ve kterým jsou nuceni se pohybovat.
Chápu místní paradigma, že dotace jsou zlo, zlo, zlo proti kterýmu je nutný bojovat na všech frontách, ale jestli je jediný obviněný tohodle spolku bláznů, že si na svojí zábavu nechali vyplatit k tomu určenej grant, tak si tu mužeme vypsat seznam všech podniků, co je pobíraj, a pak na ně společně plivat. Vzhledem k tomu, že to půjde do desítek tisíc, máme do vánoc o zábavu postaráno.
|
|
|
Kdyz nekoho zastrelim, tak vlastne o nic nejde, protoze hle - ve veznicich jsou vrahu fury. Takze moje spolecenska nebezpecnost je zcela zanedbatelna a tudiz nema smysl se tim zabyvat.
|
|
Je mi úplně volné, že si lidé z haraburdí dělají... další haraburdí... prosim, je to jejich čas a bordel. Ale klasika - grant! Do prdele už tady v týhle zkurvený zemi. To už vážně každej nabatikovanej krypl, co si udělá z hajzlu květináč, bude žít z mejch peněz?
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Zdrojovna odpadu za vaše prachy
|