Komentáře ke článku: Počítače, internet, DVD, maily z doby kamenné (ze dne 16.11.2010, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Wow, paradni sonda do minulosti! D-Fensi, nicmene mam pocit, ze se nechavate prilis unaset nadsenim. E-maily v Arpanetu zacaly nekdy okolo roku 1970. Modem, coby logicky nastupce dalnopisu, se komercne prodaval dokonce nekdy okolo 1960. Prvni prenosny pocitac (i kdyz k te pomerne tenke mrse, ktera je v tom videu, ma HODNE daleko), je snad z roku 1978. A tak dale. Zkratka v roce 1986 popisovali veci, ktere uz existovaly.
Cimz nechci rict, ze by to na svoji dobu a na pomery v CSSR nebyli vizionari. Jen bych nad nimi tak neslintal a rozhodne nedelal zavery, ze jako Silicon Valley by bylo u nas. Ale fakt, ze treba ta pasaz o "prehistrickem DVD" je celkem zarazejici.
|
|
|
Ani prehistoricke DVD nebyla zadna novinka: http://en.wikipedia.org/wiki/Laserdisc
|
|
|
Dovolím si upozornit na fakt, že LD byl ANALOGOVÝM, nikoli digitálním nosičem. Proto měl s DVD společného asi tolik, jako gramodeska s CD.
|
|
|
Jak se to vezme - na fysické vrstvě je záznam na LD tvořen diskrétními pity, úplně stejně jako na CD nebo DVD.
|
|
|
Laser Disk jsme měli na krámě v prodeji ještě v roce 2002 :D , pravda bez sehnatelnejch disků :D Myslim že ho nakonec odkoupilo přímo Sony, jako jeho výrobce :)
|
|
|
toto stojí za prozkoumání http://en.wikipedia.org/wiki/Dead_Media_Project
|
|
|
Nějak tak. RPC, který by se dal brát jako předchůdce vzdáleného připojení a "vkládání dat na dálku" byl už v RFC707 v roce '76; RFC821 a s ním maily prakticky v dnešní podobě pak bylo definováno roku '82.
|
|
Kdo cetl ABC, mel podobny vize cerny na bilym:-)
David Gruber je nesmirne schopnej clovek, o tom zadna. Hlavne v psychologii osobni prezentace. A to neni paradox, to je obdivne napsanej fakt.
(Ostatne jeste pred par lety by sem brejlati bile oplasteni technici od fabricnich izisek psali clanky, ze management je zmrdigement, a ze hlavni je prece narysovat, zbytek jsou mekky zmrditlachy:-)
|
|
knihy čtu velmi velmi výjimečně (= vubec), dokonce mám v outloku už asi 5 let poznámku, že si určité knihy musím pujčit a přečíst, ale děkuji za tipy na knihy. zaujaly!
|
|
pan Gruber jako vizionář nemohl tušit, že sekyru do zad tomu všemu zatne čím dál tím víc "propracované" autorské právo. Zpoplatněné prázdné nosiče, nemožnost informace zveřejnit . . .
mně osobně nejvíc naštvalo, nevím, jestli to někdo pamatuje, když kdysi vyprávěli o nástupu CD, že se s ním může dělat cokoliv a je v podstatě nezničitelné, že není jako deska na kterou musí být člověk opatrný, čím déle jsou CD běžná, tím více opatrnosti při zacházení s nimi je vyžadováno, je na nich upozornění, aby nezmokla, nepoškrábala se nebo jinak nezničila. Možná se nesmí mýt saponátem, jako to bylo možné u desek. Nestěžuju si, jen úsměvný paradox. :-)
|
|
|
Zase kdyz si vzpomenes na nenavratne vohrany elpicka a zmuchlany vehaesky, dneska neprijemny dolovani (ale stale 100%!) dat z poskrabanyho DVD by ti tehdy prislo jako zazrak, na kterej si muzou stezovat jenom nenapravitelny prudici:-)
|
|
|
no dobře, tak jsem prudič, ale stejně, i vohraný elpíčko pořád hraje, zmuchlanou véháesku můžeš vystřihnout a slepit, ale ten prokletej stroj nedonutíš, aby ti přehrál poškozený dývko nebo cédéčko, seknou se a nechtěj to vzít a píšou blbiny, že nic nenašly, že to nemůžou přečíst a nenaděláš nic. Můžeš jen vzpomínat na ty sliby o nezničitelných nosičích. :-(
|
|
|
A co třeba přebrousit?! Tohle s deskou ani paskou (ať VHS nebo magnetofon) nejde, jak ji jedou poškodíš, už to napravit nejde...
Nezničitelný se tomu řikalo proto, že se čtecí mechanika (když všechno funguje) se média nedotýká, u pásky i desky* je nutný kontakt s médiem -> opotřebuje se...
Kdyby se s CD(DVD, Bl-Ray...) zacházelo stejně jako s páskou(kazeta) nebo deskou(chytat za okraje, dvojitej obal, otřít předpoužitim...), vydrželo by hodně dlouho...
*pokud máš zbytečnejch $15 000±5 000, je možný koupit gramofon co čte laserem, pak bude životnost jen otázkou nemehlnosti uživatele...
P.S. CD(DVD & others) se DÁ umejt saponátem, jen to nesmí bejt nic, co si nerozumí s polykarbonátem, čili starej dobrej Jar bude v pohodě...
|
|
|
Mam spoustu CD/DVD, ktere byly jednou nahrany, 3x prehrany, uchovavany v original krabickach mimo dosah slunce a zivlu v bezne bytove teplote a stejne po par letech precist nejdou :( Poskrabane viditelne nejsou, po nahrani byly bezchybne zkontrolovany na citelnost a od te doby jen lezely ve skrini. Takze opotrebeni nemelo jak vzniknout. Nicmene asi 1/3 ma problemy se ctenim.
|
|
|
Nejen živly, ale i některé chemikálie negativně ovlivňují životnost dat.
A také ne všechny série CD a DVD se povedly. Známé jsou problémy s leptavým potiskem někdy z roku 1987 (ty odešly do 5 let), a pak vadné série barviva. U nás je to např. Multidisc z Holešovické továrny, který pro jednu sérii z roku 2003 nebo 2004 použil vadné barvivo, a do tří měsíců odešly úplně všechny i s daty.
No a u DVD z hypermarketu po 3 korunách snad nikdo nepředpokládá, že je za 20 let přečte. Důležitá data zálohujte na archivní nosiče, na dvě různá média různých výrobců, s různým typem barviva.
Archivní nosiče se odlišují v malých, ale důležitých detailech. Například barvivo má vyšší tepelnou stálost, není až k hraně, hrana je zalakovaná, stejně tak i odrazová vrstva.
Holt katování kostů se nevyhnulo ani CD/DVD.
|
|
|
Důležitá data zálohujte na harddisk.
Samozřejmě nic na světě není spolehlivé absolutně a vícenásobné zálohy jsou vždy nutností (sám jsem ostatně už o pár záloh přišel vinou trojnásobného!!! výpadku RAIDu od LaCie :( ); nicméně statisticky je spolehlivost i toho nejlevnějšího a nejmizernějšího harddisku mnohem vyšší, než i těch nejdražších DVD-R.
|
|
|
Presne tak. Pri dnesni cene HDD je treba mit doma serverik s RAID 5 a Zzzzz.
|
|
|
Obávám se, že při dnešních velikostech HDD je RAID 5 celkem na nic (z hlediska spolehlivosti). Když už, tak 6.
|
|
|
Urcite takova media byla ... ja mam zase spoustu CD vypalenych v roce 95 a celkem vpohode je stale ctu, i kdyz jsou poskrabany ...
zalezi mimo toho co bylo receno i na mechanice, ktera to palila, na mechanice, ktera to cte a samozrejme na mediu. Na mediich se nevyplatilo setrit.
Kamarad mel treba Verbatimky sezrane od potu ... normalne na medium se sloupalo do roka po sahnuti zpocenymi prsty ... zajimavost ...
|
|
|
a) nahraný jak a čím?
vypalovačky nebyly vždy tak dobrý jako dnes, při vyšších rychlostech už to bylo (značně)nespolehlivý...
b) na co? 3kč/CD a méně nemůžeš čekat kvalitu, asi jako od čehokoliv odfláklýho...
c) měl jsem na mysli "originální" CD s vrstvou z hliníku, ne laciný barviva!
d) CD(DVD) jsou (bohužel) citlivý i na vlhkost...
e) pokud chceš nutně zálohovat na CD, je nutno použít archivní, tam je vrstva ze zlata...jinak jak řečeno jinde, starej (nepotřebnej) HDD je na zálohu jako dělanej, tam je životnost o řády jinde...
|
|
|
od podzimu 2006 používám v autě sadu 210MB CD-RW a vyhodil jsem ze 4 jen jedno, které jsem doprasil, když jsem ho tahal z rádia, které si malé CD neumí podat. nemyslím teda, že je třeba být na ně až tak opatrný...jsoou to obyčejný CD od Verbatimu.
namáčet se nemají možná kvůli flekům od vody a nutnosti je pak přeleštit, kdy hrozí poškrábání. CD z auta jsem v jaru myl asi 2x poté, co jsem je upatlal mastnejma rukama.
|
|
|
to byl opravdu jen vtip, já bych to nemyla, buď to funguje nebo to zahodím. :-))
a "nezničitelná" jsou, narozdíl od přehrávačů vydrží skoro všechno. Mám v autě už třetí CD přehrávač a ty mrchy nechtěj hrát, ten poslední přeskakoval asi 150km na D1 a od tý doby ani nekník. To by toho člověk kop!
|
|
Díky jistým vztahům s (nyní již bývalými) zaměstnanci VÚMSu (tedy Výzkumného ústavu matematických strojů) mám podobné informace už dlouho. Nevím, kolik toho měl D. Gruber společného například s panem Sokolem (kterého většina lidí zná jako prezidentského kandidáta proti V. Klausovi) a jestli se vůbec znali, ale faktem je, že Češi ve VÚMSu měli vyvinutý a víceméně k "výrobě" připravený operační systém, který silně připomínal českou mutaci systému MS DOS, ale šlo o jinou platformu, snad o něco mladší, ale taky modernější a celkově dosahující lepších kvalit. Celé to tenkrát (podle toho, co jsem slyšel), ztroskotalo na tom, že na příslušném vývoji vcelku nebyl "vyšší zájem", neboť jeho využitelnost v podmínkách impotetntní socialistické ekonomiky byla veškerá žádná, a bez "podpory shora" byl takový vývoj neudržitelný, když už kvůli ničemu jinému, tak přinejmenším proto, že v tehdejší ČSSR prakticky neexistovalo "železo", na kterém by něco podobného mohlo běžet v dostačujícím měřítku. "Underground" kolem p. Sokola to celé udržoval při životě dohromady snad několik let, a pak to vyšumělo do ztracena. Jo, Microsoft možná mohl sídlit v Praze na náměstí W. Churchilla a jmenovat se Sokolsoft nebo Grubersoft. Takhle nemáme ani MS, ani GS, ani SS (i když ty jsme tady nějakou dobu měli a v tom je právě kořen problému), ale spíš kulový hovno.
|
|
|
jestli by se spíš nejmenoval MÚZOsoft. :-(
|
|
|
Pro mě za mě aťsi. Podstatné je, že Bill Gates by se z kategorie "zloděj databází, druhořadý magnát" přesunul do kategorie "zloděj databází, druhořadý programátor" a prachy by tekly k nám, ať už jednotlivcům, nebo do státní kasy (jako v případě kontaktních čoček). To by pravda bylo poněkud kontraproduktivní, protože navýšení státních příjmů v ČR znamená v principu pouze to, že se toho víc rozkrade, ale i tak by to bylo lepší, než je to takhle.
|
|
|
Máš recht člověče, nebyli jsme na tom až tak špatně, jak se nám tu dnes kdekdo snaží nakecat. Vůbec i v reálu to s tou výpočetní technikou tenkrát nebylo tak zlý (trochu jsme zaspali, ale snaha i potenciál dohnat a předehnat tu byla), jsou na to i důkazy, však si je prohlídněte sami: http://www.high-voltage.cz/2010/tip-na-vylet-technodrom/
|
|
|
Ale no tak :)
Mne by skutečně zajímalo, kolik z Vás "nebyli jsme na tom tak špatně" opravdu z 80. let má z výpočetní technikou u nás praktické zkušenosti -- a možnost je srovnat s tím, jak to v téže době vypadalo v normálních zemích.
Byli jsme na tom, váženosti, pramizerně, a pokud jsme tu a tam měli něco, co jakžtakž fungovalo, tak to bylo ukradené, a ještě k tomu blbě ukradené. Sálové počítače řady EC byly pokus o řadu IBM 360/370, a to pokus nepříliš podařený. Na bulharské kazetové disky vzpomínám dodnes s děsem v očích.
I později, v době mikroprocesorů, bylo to, co vznikalo v celém táboře míru, socialismu, a zítřku, jenž ve skutečnosti znamená včerejšek, k smíchu, pokud to zrovna nebylo náhodou k pláči. Srovnání zdejších výdobytků řad PP či IQ s daleko starším Video Genie dopadalo pramizerně pro ty naše zázraky... a tak dále, a tak dále.
|
|
|
Musim souhlasit, ac z pohledu na krabice vyrazne mensi, s nimiz jsem si hral nekdy od roku 1987 -- co nebylo ukradene, to v CSSR proste nebylo. Ten slavny "lepsi MS-DOS" v VUMS bylo pravdepodobne cosi opraskleho od Digital Research.
Procesor i8080A, v osmdesatych letech beznadejne zastaraly, se tu v Tesle vyrabel pote, co byla z vrcholu integrace odfrezovana keramicka vrstvicka a fotocestou pod mikroskopem okopirovan cely chip. Totez dalsi podpurne obvody. Pametove chipy jsme meli -- vrcholem techniky byl Tesla MHB 4164, na 64 kilobajtu RAM bylo techto svabu potreba osm.
Totez plati pro software - i ty Basicy pro PMD, IQ, PP, Didaktik apod. byly ukradene, navic kazdy jinak, takze ceskoslovenske maloseriove produkovane 8bit mikropocitace byly mezi sebou vzajemne nekompatibilni. Do toho pak prisly Slusovice se svymi GC, MC a HC, zase postavenymi na chipu 8080, s ukradenym deset let starym OS CP/M pripadne jeho klonem TNS-DOS s nejakou tou trochou sitovych funkci. Tomu vsemu kraloval ukradeny TurboPascal a ukradeny Norton Commander (pod nazvem TNS Commander) s cervenymi okny misto modrych. Vse tahane z osmipalcovych disket, obvykle ze dvou ruznych. Samozrejme, ze kdyz jsem to tehdy videl a mel pred tim se setkal leda s PMD, IQ a Sinclairem a jedinou zaznamovou jednotkou byl kazetak, tak to bylo neco jako technologie z jine planety...
Sami jsme tady nedokazali vyrobit ovsem ani 20MB 5.25" harddisk, takove high tech veci se uz za komunistu dovazely. Mimochodem, komuniste nekdy v roce 1987 zrusili veskera cla na dovoz vypocetni techniky, protoze vedeli, jak moc jim ujizdi vlak.
A ano, na obdobi, kdy ceskoslovenska televize obcas sirila eterem pocitacove programy, si shodou okolnosti jeste vzpominam... Alespon v tom multicastu bylo socialisticke Ceskoslovensko prukopnikem :-)
|
|
|
To je otázka poměru příčina- následek. S hardwarem jsme na tom byli bezesporu bledě, protože tehdejší výrobní a vývojové kapacity, byly takové, jaké byly (= na hovno). Nicméně software jsme navzdory tomu (nebo možná právě proto...?) až tak nejhorší neměli, rozhodně si nemyslím, že bychom kdy dosahovali tak propastných nížin jako Rusáci, pro které skutečně naprosto doslova platilo, že co neukradli, to prostě neměli, a to nejenom v oblasti výpočetní techniky (nedávno jsem měl v ruce dvě velmi pěkně vymyšlená jazáčkové relé; konstrukčně totožná, jedno české, druhé Zdělano v CCCP; kdo to asi okopíroval od koho, co myslíte?:-). Ten záhadný OS z VÚMSu je toho dobrý příklad, osobně si nemyslím, že by to nutně musela být něčeho kopie, ačkoli vyloučit to samozřejmě nemohu, a teď se už asi těžko dozvíme, co kde kdo obšlehnul, když polovina lidí, co na tom tehdy dělali, je po smrti, a ta druhá polovina dělá ve Státech pro MS:-). Osobně jsem přesvědčen o tom, že mít tehdy naši vývojáři k dispozici aspoň trochu pořádný "železo" a nějakou tu podporu shora (např. co nejvolnější přístup k zahraničním zdrojům), tak všechno mohlo vypadat jinak. Přinejmenším SSSR aj. země soc. bloku bychom s přehledem trumfli o několik tisíciletí (i takhle jsme ho trumfovali o pár dekád:-) Možná právě to byl důvod, proč na nějakém hi-tech vývoji u nás vcelku nebyl zájem, ačkoli mi není známo, že by někdo ten vývoj vyloženě sabotoval (i když je otázka, jestli to vůbec bylo třeba, možná že nejúčinnější sabotáž byla jen ho nepodporovat...).
|
|
|
...a proto se v devadesatych letech stala z Ruska (a Bulharska) programatorska velmoc.
|
|
|
Presne - pro mne osobne je program z Ruska zarukou vysoke kvality pri minimalni velikosti (prestoze jsem vzdy u nich radeji velmi opatrny co se tyce viru ci trojanu)
|
|
|
Jo jo. Treba stary dobry pan Volkov napsal svuj Commander s vice funkcema do vyrazne mensiho vysledneho programu v porovnani s panem Nortonem. Dodneska ho nekde na disku mam.
|
|
|
Ale no tak...
Volkov Commander mel nekoilik vyhod, ale ze by mel vice funkci, nez Norton, to fakt neee...
Pouzival jsem oboji, samozrejme mnohem radsi Volkova, na starych pocitacich, typu XT ci pozdeji 286. Na XT bylo u VC dobre to, ze byl vyrazne rychlejsi, protoze byl mensi, a hlavne umel kopirovat ve vetsich blokach, nez 64kb, oproti NC. Takze kopirovani disket bylo s VC mnohem rychlejsi, protoze i na XTcku to nacetlo celou 360kb disketu nejdriv do pameti a pak az to presypalo na HDD, napriklad.Na druhou stranu uz i v te dobe NC umel napriklad spojit 2PC po paralelnim kabelu, a kopirovat tak data, coz v te dobe bylo VELMI vyuzivane, a takove ci podobne funkce VC absolutne neobsahoval...
Nehlede na to, ze pan Volkov to napsal "inspirovan" programy, ktere uz davno fungovaly.
|
|
|
Přesně tak. Lehko se dělá klon NC, když to pan Norton geniálně vymyslel... Sám jsem kdysi klon NC napsal, a ani to nedalo moc práce. Mimochodem, v jedné věci byl ten můj klon lepší než VC - po spuštění aplikace nechával rezidentně v paměti jen cca 160 B, zatímco VC několik kB.
|
|
|
Taky pamatuju nějakej file manager (snad DOS navigator?), co v paměti zabíral asi 1kB, tj. docela málo, akorátže se furt musela spouštět hlavní aplikace, která měla znatelně víc a taky se znatelně dlouho spouštěla - načítala se z disku, tehdy samozřejmě pomalýho, dalo se to vyřešit např. pomocí smardrive, ale ten sám zabíral dost paměti.
|
|
|
Presne, Volkov byl asi prvni program z Ruska, ktery mne takto nadchnul, ale pak pokracovala a pokracuje rada dalsich programu jak pro Windows a Linux, ale i treba pro WindowsCE ...
|
|
|
Ja jsem prisahaval na FAR:-) Taky z Ruska.
|
|
|
Far je z Ruska, ale Volkov je Ukrajinec z Kijeva
|
|
|
Připouštím, že na tom něco je. V absolutních číslech si nevedou špatně. Ale relativně na tom zas až tak slavně nejsou, vezmeme-li v úvahu, že podstatná část jejich úspěchů je i nadále založená na tom, že jsou zkušení zloději, což vychází z jejich historicky daného charakteru nejrozpínavějšího národa na světě. Oproti nám mají taky jistou výhodu v tom, že je jich o půl miliardy víc.
Musím ovšem (nerad) připustit, že narozdíl od nás dovedli identifikovat a (na jejich poměry efektivně) využít svoje zdroje (že zejména lidské zdroje jsou u nich takřka neomezené, byla ovšem výhoda už za Stalina).
|
|
|
Oproti nám mají taky jistou výhodu v tom, že je jich o půl miliardy víc.
Co to blabolej za hovadiny, vasnosti? :-O
|
|
|
Jednoduchý. Mám-li "n" počet programátorů, je z toho "x" programátorů dobrých, "y" průměrných a "z" špatných. Při 100n se stonásobí jak "x", tak "y", tak "z", tedy za předpokladu, že neoperuju s nějakým statisticky anomálním vzorkem. Jediný problém je ty dobré nějak vyselektovat, což ale musím umět tak či tak. Jsou prostě větší, což jim dává výhodu, tedy za předpokladu, že se z toho naučí tu výhodu vytěžit. Z podobného důvodu v dohledné době jejich místo zaujme Čína, která se sice ještě až tak úplně nenaučila své zdroje efektivně využívat, ale v historicky blízké budoucnosti to dožene a pak se mají na co těšit v první řadě právě Rusáci, pak Američani a hned po nich my (tedy Evropa, ne přímo Češi).
|
|
|
A kde by se v Rusku ta pulmiliarda vzala?
Nejrozpinavejsi narod? No, nevim - ze by Rusko byla nejaka vyznamna kolonialni velmoc, to si teda fakt nepamatuju.
Naproti tomu bych vubec nepodcenoval ruskou vzdelanost a urcitou "vedeckou kulturu".
|
|
|
Já nevím, kolik tam těch alkoholiků přesně žije. Půlmiliarda byl můj odhad, nicméně Američanů je myslím asi 300 milionů, Číňanů miliarda a Rusové jsou pokud vím někde mezi, takže to tak nějak bude. Viděno čistě v číslech by nejrozpínavější národ světa byli patrně Angličani, je tu ale několik ale. Jednak Angličani kolonizovali převážně křováky v Africe, a i když je "vykořisťovali" (což je IMHO samo o sobě dost sporné), tak jim v každém případě i leccos dali (např. o fungujícím školství, více než jednopatrových budovách a jakést takés zdravotní péči si domorodci až do příchodu bílého zotročitele mohli nechat leda zdát). To tedy tak úplně neplatí pro Austrálii a Severní Ameriku, ale pro Afriku a Indii stoprocentně. Navíc to přeci jenom bylo před třemi sty lety, tedy za dob, kdy panovaly poněkud jiné zvyklosti. Naproti tomu Rusové se v moderní době nezdráhají (slušně řečeno) kolonizovat, okrádat a vyvražďovat civilizované a (ve srovnání s nimi) vyspělé národy (příklad asi není potřeba, že ne...?). Že by jim dali něco "na oplátku", to teda fakt nehrozí (co taky, snad kromě ropy). Navíc mají tu protivnou vlastnost, že jsou všude tak trochu doma, díky své schopnosti na*rat se v rekordním čase kamkoli, a kam šlápnou, odtamtud už se nehnou, opět narozdíl od "klasických" kolonistů. Závěr: kvantitativně vedou historicky Angličani, v moderní době Američani. Kvalitativně ve všech ohledech Rusáci.
|
|
|
když nevim, tak se podívám.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko
pro toho, kdo je líbnej to číst, tak jich tam žije nějakejch 142 milionů plus mínus to, co přibylo nebo ubylo od posledního sčítání.
|
|
|
Tak to víte velice špatně. Rusů je 140 milionů. Jejich demografické prognostiky jsou snad po ukrajině vůbec nejhorší na celém světě, takže se při troše štěstí dožijete doby, kdy rusů bude pod sto milionů :-)
|
|
|
|
Jejich problém, nemaj chlastat to denaturovaný svinstvo:-)
|
|
|
Rusu je min nez 150 mio, vcetne kojencu, invalidu, starcu a vychlastanych mozku.
|
|
|
Tak to mne mile překvapuje:-)
|
|
|
V Austrálii před příchodem Britů žilo akorát pár křováků na úrovni doby kamenné. V Severní Americe to bylo lepší, tam se už propracovali k zemědělství. Opravdu rozvinutá a civilizovaná země (na tehdejší poměry) před příchodem Britů byla Indie.
|
|
|
JJ, měl jsem na mysli, že pro Austrálii a Sev. Ameriku tak úplně neplatí, že Britové nejenom brali, ale taky dávali. Do jisté míry by to asi platilo i pro Indii, ale ne tak úplně. V době britské expanze byla Indie civilizovaná ve srovnání s jihoamerickým pralesem, ale už to nebylo co kdysi. Indie byla nesmírně vyspělá v době, kdy civilizovaná Evropa byla tvořena antickým Římem, a zbytek kontinentu na sever od Alp byl na mapách popsán slovy "hic sunt leones". Pak Indie poněkud zaspala a bylo to jen horší.
|
|
|
No pozor, křovák rozhodně není typický zástupce afričana předkoloniální doby, ti žili/žijí jen vpolopouštích na jihu kam se jinak nikomu nijak moc nechtělo. Představa o divoších pobíhajících po stepi/pralese je obecně rozšířený omyl, pravděpodobně přetrvávající z tehdejší politické propagandy. Většina Afriky byla ve skutečnosti na úrovni někde od městských států po království na úrovni středověku. Proti Evropě každopádně o staletí pozadu, ale pořád to bylo něco co se bez přehánění dalo označit jako vcelku normální civilizace. To až kolonizace a následně přetahování se o vliv Ruska a USA přivedla Afriku do stavu v kterém je. Nebýt kolonizace, nejspíš by byli dnes v situaci srovnatelné s JV Asií, pokud by místo kolonizace navázala Evropa férové obchodní styky, tak mohly být některé vyspělejší Africké státy s trochou štěstí i součástí západní civilizace. Ono se dá snadno říct že to že za to může Evropa je jen levičácké sebemrskačství, ale to bohužel není pravda.
|
|
|
Ony některé vyspělejší africké (s malým 'a', váženosti!) státy byly součástí západní civilisace už hodně dávno, víme?
V relativně nedávné době třeba Kenya nebo Rhodesie, případně Jižní Afrika.
Jak to tam vypadá dnes -- a proč -- to už si račte laskavě dostudovat sám.
|
|
|
Ze by Rusko byla nejaka vyznamna kolonialni velmoc, to si teda fakt nepamatuju.
Tak to si doplňte znalosti, Kdo byste řekl, že měl osadu u San Francisca?
Je pravda, že většinou ruské kolonie nebyly zámořské, ale suchozemské - Asie je velká - ale kolonie to byly.
|
|
|
Původní kmenové území východních Slovanů v době konsolidace státu (Kyjevská Rus) sahalo +-od Ladožského jezera k Černému moři v SJ směru a od Litvy před Ural ve VZ směru.
Zbytek, tj. 85% dnešního Ruska podle rozlohy, je výsledkem převážně vojenské a kolonizační expanze vůči ugrofinským, kavkazským a sibiřským kmenovým společnostem.
Zakládání měst na Sibiři se nijak význačně nelišilo od zakládání měst v Kanadě, jen tím, že mezi metropolí a kolonií nebylo moře.
Já bych to klidně označil za úspěšný kolonialismus.
|
|
|
Ses blbej a jeste davas svou blbost vsem najevo.
Pro burany bez rozhledu tu mame tlacitko ignore. Hned je mi lip.
|
|
|
Velmoc si tedy představuju jinak. S tím programováním je to u Rusáků asi jako u zbraní a v postatě všeho ostatního: dokážou tu a tam vyrobit isolovanou špičkovou věc, pořád ale zaostávají tam, kde jde o složité systémy, propojující spoustu vybavení a lidí. Takže ano, napsat geniálně efektivní file manager zvládnou, ale aby Rusák dal dohromady něco komplexnějšího, tak se musí nejdřív odstěhovat do USA...
Mimochodem, v Rusku jsem byl, s pár lidmi odtamtud se znám. Většina z nich jsou čuňata, která svým uvažováním uvázla někde v těch devadesátých letech. Oni si prostě hrají a bastlí, mají radost, že jim něco funguje za pár peněz, ale že by se se jejich firmě mohly takové bastly tvrdě vymstít, to si prostě odmítají přiznat. A když se jim to pak konečně vy..re, tak mě ve dvě ráno tahají z postele, abych jim pomáhal.
Výjimky jsou jen opravdu velké firmy jako banky apod a část firem vlastněných cizinci, kde je místní management držen tvrdě u huby.
|
|
|
"Složité systémy propojující spoustu vybavení a lidí" - jako třeba IADS? Těch ruských, které propojují spoustu vybavení a lidí se bojí celá západní civilizace a to tak, že velmi - IADS jsou primárním důvodem stealthu a dodnes hnacím motorem vývoje třeba takové F-35 a taktiky nasazení SuperHornetu jako "až druhý/třetí den války" :D
Mám dojem, že rusáky hodně podceňuješ. Oni nejsou blbí na to něco vytvořit - jen jsou ohromní pragmatici. Proč měl MiG-23 Safir s malým dosahem? Protože vzhledem k taktice nasazení se jednoduše nepředpokládalo, že by potřeboval větší. Vyhledávací mód nebyl vzhledem k taktice moc potřeba, takže stačil dosah adekvátní pro PLŘS. Jiná taktika. Totéž MiG-29 - zápaďáci se smějí, že má malý dolet. Jenže devětadvacítka je frontový stíhač - na co velký dolet, když bude operovat z letišť u fronty (i polních, což západní mašiny s výjimkou AlphaJetu nedovedou, na to má "žábry") a stejně je brzo sestřelí? A něco komplexnějšího - no, "komplexnější" ruský systém ukázali amíkům Srbové v děvětadevedesátém a bylo to tam strašně nekomplexní, že to našlo a sundalo F-117 a navzdory SEAD se to nepovedlo rozprášit. Jiný komplexní systém byl jejich systém včasného varování a taky to fungovalo pěkně. A konečně do třetice, bistatické RL a přípravné plány na využití všech možných civilních antén pro vojenské účely - právě pro BRL a rušení.
Velmi efektivní rušičky GPS/GLONASS, hybridní PESA využitelná (kombinací fázového posunu) k odhalování stealth mašin, plasmová stealth.. Rusové mají geniální matematiky a když je vůle, dokáží ty jejich modely i přenést do reálného světa. Ale mají asymetrický a pragmatický přístup, jiné priority a hlavně nebetyčné rozdíly mezi tím, o co jim jde a tím, na co celkem kašlou a tak to lidem často uniká..
|
|
|
"Rusové mají geniální matematiky"
Tak zrovna ruská matematika krutě utrpěla emigrací v 90.letech.
Viděl jsem to v praxi ... studoval jsem MFF 1996-2004, a když jsem sloužil jako chlapec-pro-všechno na matematických konferencích, tak sice půlka účastníků mezi sebou mluvila rusky, ale z Ruska jich přijelo naprosté minimum, tak jeden až dva. Zbytek: Izrael, Brazílie, USA, Mexiko, Francie...
Kupodivu zrovna Brazílie a Mexiko byly v lákání ruských matematiků velice efektivní, více než zmíněné USA.
|
|
|
Super ruské IADS, které pravidelně dostávaly na prdel od IAF a to i v případě, že byly obsazené přímo Rusy? (Uznávám, že často způsobovaly útočníkům vysoké ztráty). Já nezpochybňuju třeba technické kvality S-300 nebo třeba některých dělostřeleckých systémů. Jenže bojovou hodnotu ovlivňuje třeba i to, že se u nosiče permanentně přehřívá motor, praskají pneumatiky, personál krade pohonné hmoty a jiný spotřební materiál atd. atd.
Schopnosti ruských systémů jsou často přeceňovány, nejčastěji extrapolací z několika málo známých faktů. Například vývoj F-15 byl velmi ovlivněn americkými představami o MiG 25, které byly založeny na několika málo pozorováních. Jaká byla realita určitě víš. Pokud namítneš něco o účelnosti, tak se podívej na výsledky Foxbatů proti SR-71 a odpověz si na otázku, zda bylo dosaženo účelu - tj. schopnosti sejmout Valkyrii (o tom, proč tak dlouho mrhali tak obrovskými prostředky na eliminaci neexistující hrozby nemluvě).
Že jsou Rusové blbí jsem neřekl. Nicméně celý ten stát je tak neskutečně prolezlý socialistickým způsobem myšlení a konání a neskutečnou fušeřinou, že se to jinde nevidí. Sebemodernější zbraň je Ti k ničemu, když k ní nemáš kvalitní a střízlivý(!) personál, náhradní díly, spotřební materiál atd. a to oniprostě dlouhodbě zajistit neumí a za tím si stojím! Nebo znáš jiný stát, kde z reaktoru v ponorce vznikne olověná kostka proto, že personál na základně rozkrade externí vyhřívací zařízení a někdo jiný odstaví olovem chlazený reaktor aniž by se přesvědčil o tom, zda je připojen vnější zdroj?
Před časem jsem se ptal ruské kamarádky na to, zda filmy "Svéráz národního lovu" a "Svéráz národního rybolovu" jsou hodně přehnané. Zamyslela se a odpověděla - "přehnané to je, ale jen trochu". O pár let později jsem si dělal z ruského kolegy legraci, že bychom si na převoz nějakého vybavení mohli pronajmout ponorku. Zcela vážně odpověděl, že ano, tatínek je bývalé velké zvíře v námořnictvu a dokázal by to zařídit, ale že v konkrétním případě se to nevyplatí a že je lepší si na to najmout někoho od mafie s náklaďákem.
|
|
|
Reaktor na Alfách není chlazený olovem, ale sodíkem. Olovo tak vzniká, ale je silně nežádoucí (podobně jako bismut). Olovem chlazený reaktor by asi moc nefungoval :)
|
|
|
Zdá se, že někteří lidé jsou jiného názoru:
http://en.academic.ru/dic.nsf/enwiki/2257706
http://en.wikipedia.org/wiki/Lead_cooled_fast_reactor
http://wapedia.mobi/en/Alfa_class_submarine
Uznávám, že tam to olovo není čisté ale ve směsi s bismutem. To ovšem nic nemění na faktu, že ten reaktor prostě nemůžete odstavit bez externího vyhřívání. I s čistým olovem by to fungovalo, ale s tou slitinou se dá použít větší tepelný spád a tím pádem se to celé dá udělat menší.
Sodíkem chlazený reaktor měl z mně známých ponorek USS Seawolf. Nevím o tom, že by ho používal SSSR, ale možné to je.
|
|
|
Mno může být. Ale není to náhodou chlazeno Woodovým kovem? Byl by podle mne velmi vhodný. Jedná se o eutektikum olova, bismutu, kadmia a cínu s teplotou tání 65°C
Ano, u Seawolfu se shodneme. Čisté olovo by podle mne přílič brzdilo reakci. Škoda že se do Alfy asi těžko podíváme :(
|
|
|
Je to tak, nevim kde vzali sodik... Ten nema zadne vyhody, navic je extremne horlavy, coz je na ponorce kill kriterium.
|
|
|
Pokud vím, tak je to jen olovo + bismut a teplota tání byla někde kolem 120°C. Ono může být asi výhodné použít slitinu s vyšším bodem tání, protože bude mít i vyšší bod varu, takže bude schopna chladit i při vyšších teplotách aniž by musel být chladicí obvod natlakovaný.
Na to, že se do Alfy nedá podívat bych si po zkušenostech z Ruska nevsadil, ale jsem srab a radši jsem to nezkoušel realisovat. Přece jen riskovat že někomu rupne v kouli a člověk skončí v ruské base s obviněním ze špionáže...
|
|
|
V blízkovýchodních bojích zpravidla chybělo to "I" v IADS a proto to dopadalo tak, jak to dopadalo. Nezapomínej ale taky, že to byla doba, kdy byl nejnovějším výkřikem techniky Kvadrant a Šilka - a to se dalo pořád ještě obejít, i když za cenu ztrát (nálet na komplex S-200 u Quantary mám popsaný a IAF využila terénu atp.) Ale i z Osy už měla IAF nepříliš dobrý pocit a zvládla ho jen tak tak - opět s využitím terénu a pouze přesilou a chytrou taktikou.
Jakmile ale nastoupily systémy kvalitativní úrovně Toru, Tunguzky a S-300, k tomu bistatické RL a C4I, už by takový nálet neměl šanci. Jugoslávská PVOS si vedla lépe právě proto, že byla - na rozdíl od těch arabských - dost integrovaná. Ještě o něco více, než ta naše na konci 80. let. A naprosto si nemíním dělat iluze o tom, kam tu integraci dovedli rusové od té doby.
Bordel tam je, to je fakt - ale mě šlo v prvé řadě o to, že nejsou na úrovni "bastličů-amatérů, pro něž je vývoj koníčkem" - tam kde skutečně o něco jde jsou světová špička a v mnoha oblastech jsou na úrovni USA nebo jen kousek za ní - každopádně ale mnohem dále, než celá slavná Evropa.
|
|
|
Ale tak jistě že na S-200 či S-300 se nedá jít s tím, že si to přihasíš ve Phantomu či Skyhawku a jejich stanoviště rozstřílíš z kanonů nebo sejmeš hloupou gravitační pumou. Ale že by vývoj šel dopředu jen u protileteckých kompletů a ne u letadel a jejich výzbroje a taktiky?
S tou jugoslávskou PVO nevím - divokých teorií o tom, jak sestřelili tu F-117 je spousta. Někdo tvrdí, že použili ukrajinskou Kolčugu, jenže podle toho, co se o ní ví, je její účinné použití proti stealth letadlům hodně nepravděpodobné (spekulovalo se např. o bistatickém radaru, ale nebyly nalezeny důkazy toho, že by v okolí byl libovolný vysílač). Pokud se dá věřit tomu, že F-117 sestřelili pomocí S-125, je dost záhada, jak se jim ji podařilo navést. Můj názor je tedy ten, že F117 neletěl plně neviditelném režimu - ať už kvůli nějaké závadě, nebo proto, že Amerčani se srbské PVO moc nebáli a uvolnili postupy (např. podvěšení výzbroje či sensorů, které nebyly speciálně upraveny pro použití s F-117, používání komunikačních prostředků atd.)
|
|
|
co sa tyka zostrelenia mam jednu peknu legendu. je to hodne z oblasti JPP, ale velmi pekne demonstruje rusky pristup. takze si myslim, ze je relativne pravdepodobna (tak 10% ;)
jednalo sa o zostrelanie AWACS, alebo niecoho podobneho na dalekom vychode. amici tam rusom poletovali nad ich uzemim a rusov to samozrejme dost srdilo. vzhladom na rusenia z ciela vedeli urcit polohu len s presnostou na kilometre.
zobrali najvetsiu raketu aku mali, namieto hlavice narvali obrovsky srapnel (nieco trhaviny + loziskove gulicky - asi nejake vetsie ;). ovladanie vykuchali na naproste minimum - snad len gyroskop a hodinky. a to cele velakrat.
a ked boli najblissie amici na vylete, tak tie rakety odpalili tak, aby tymi loziskovymi gulickami rovnomerne pokryli predpokladamu oblast vyskytu. a toho amika sundali.
|
|
|
Sorry za zombie-post, ale jakkoli šel vývoj PZ munice dopředu (ne moc; to, co jsem popsal ve výzbrojní kapitolce té mé SuperHornetí monografie je ze strany USA téměř všechno), stále to ještě není nic moc. Tunguzka je schopná účinně postřelovat padající bomby (sic) a při použití integrovaného systému využívajícího fázový posun (a'lá modernizace MiG-25) se jí dá řešit i "LO" munice jako JSOW. HARM a jeho modernizace jsou pak sice pěkné, ale opět ne všemocné - a rusové jdou na všechno krásně asymetricky, takže na IČ a radary jsou zde velmi reálně vypadající falešné cíle a na navádění velmi pěkné rušičky stylu "Sorbytsja" generující obrazy falešných cílů.
A co se sestřelení F-117 týče - pravda bude IMHO mnohem pragmatičtější. Je známo, že srbové věděli, kudy létá - měli spottery u letišť Aliance - a amíci se s pocitem nadřazenosti nikterak neobtěžovali měnit letovou trasu. S-125 má/může mít záložní optické navedení (mj. 9Š33) - a k tomu jsem našel nenápadnou zprávu ohledně programů modernizace srbské PVO francouzi a někde jinde ohledně francouzské dodávky IČ čidel.
1+1+1=3.
Strčit Nighthawku do cesty baterii střel, zdetekovat ho dlouhovlnným přehledovým RL a opticky poblíž něj navést IČ naváděnou S-125 je trivialita (jestli se IČ čidla namontovala na rakety samotné, nebo na řízení baterie které navedlo raketu radiopovelově je celkem šumák). A obávám se, že řešení na rozptyl IČ stopy nedosahuje na F-117 zdaleka takové úrovně, jako opatření na rovině krátkovlnných radarů - zvláště když je ono čidlo navedeno pár stovek až desítek metrů od zdroje tepla.
Samozřejmě se jedná jen o moji soukromou teorii, ale pokud tam skutečně nebyly bistatické RL, zdá se mi být nejpravděpodobnější možnou. O selhání EMCON módu, jakožto i o selhání pozasunování antenek, popř. případných koutových odražečů by byl podle mě pilot informován - ať už palubní diagnostikou, nebo AWACSem, kterému by nezmizel z radaru (i v EMCON může F-177 přijímat).
tmiso: historka sice pěkná a typicky rusky "asymetrická", ale IMHO ne moc pravděpodobná - už od 70. let měli rusové R-23P s módem navedení na zdroj rušení (HoJ; něco podobného měly i některé verze americké Aim-7) - takže nač to řešit humpolácky, když to je snadno a elegantně. Nemyslím si ale, že by rusové sestřelovali americký AWACS (leda tak něco malého, palubního a ututlatelného a'lá E-2) - z toho přeci jen kouká diplomatický incident.
|
|
|
No a co pak s tim ztuhlym olovem v reaktoru udelali? To jako kvuli tomu odepsali celej reaktor?
|
|
|
Přesně tak, nic jiného s tím taky udělat nejde. Podle dostupných informací takhle přišli o čtyři reaktory. Nutno ale přiznat, že ten reaktor je na jedno použití a po vyhoření paliva se mění jako celek takže do ponorky prostě šoupli nový o něco dřív.
Pokud se má zachovat praktická použitelnost na ponorce, tak reaktor tohoto typu v zásadě ani nejde vyprojektovat tak, aby umožňoval výměnu paliva. A tenhle jednorázový přístup má i tu výhodu, že po vyhoření dostanete palivo pěkně zalité v kostce olova, se kterou se dá manipulovat snadno a výrazně bezpečněji než s klasickými tyčemi.
Mimochodem, o podobných reaktorech se uvažuje jako o malých zdrojích pro civilní použití (tuším Liberec nebo kdo v ČR s tím nedávno přišel jako s jednou z možností jak zajišťovat teplo a elektřinu).
|
|
|
Zajimave. Jak se vyporadali se zbytem toho zatuhleho chladiciho systemu? Predpokladam, ze tam musi byt minimalne nejaky vymenik tepla, ktery vyrabi paru pro turbiny. To z nej jako to olovo vysekavali kladivem a majzlem? Nebo nabehnula ceta delniku s velkymi letlampami a ohrivali ty trubky tak dlouho, az z nich to olovo vyteklo?
|
|
|
Předpokládám, že olovem je chlazen pouze primární okruh a že to roztavené olovo neženou rovnou do parního výměníku. Takže logické řešení je odstranit chladivo sekundárního okruhu a pak rozpojit ten. Po připojení nového reaktoru by mělo stačit jen natankovat vodu či co to v tom sekundáru používají a je hotovo.
Ale klidně to mohli měnit i včetně parního výměníku, on taky nemá zrovna neomezenou životnost. A v Rusku...
|
|
|
Hmm, jak se vlastne anglicky rekne "letlampa"? Tem elektrickym opalovackam rikaj "heat gun", ale letlampu nemuzu nikde najit...
|
|
|
|
|
Jo, potom me taky napadlo, ze bych si mohl nekde schrastit EN titulky k tomu filmu a na tu pamatnou vetu se podivat v originale. Ale nebyl jsem si jistej, jestli ty "letlampy" v originale opravdu byly.
|
|
|
Poněkud přehnané. Je pravda, že se tam pár kluků nudilo a napsali pár užitečných utilitek, (např. FAR/RAR) ale k velmoci to mělo daleko.
|
|
|
Presne, jak rikate.
To, ze MS-DOS se stal v 80. letech nejpouzivanejsim operacnim systemem mezi domacimi uzivateli neznamena, ze to byl ten nejlepsi OS, co na Zapade byl. O Unixu snad slysel kazdy, ale co teprv treba pocitace Xerox Star...
|
|
|
Ne vždycky vyhrává ten nejlepší, viz třeba dnes téměř zapomenutý, ale ve své době poměrně známý konkurenční boj VHS vs. Video 2000. VHSka s přehledem zvítězila, ačkoli oproti V2000 to byl šrot dokonce i viděno otpikou tehdejší doby. Holt přišla o něco dřív, měla agresivnější marketing...
|
|
|
Ano, v 80. letech na tom byla ČSSR s výpočetní technikou mizerně. Vzpomínám na cvika ve výpočetním středisku s počítačem ADT 64 kB RAM (to byl modernizovaný, starší verze měla 32 kB feromag. paměti) Při připojení terminálové učebny s 10 terminály to byl opravdu "fičák".
Kamarád se snažil odladit zápočtový program, pořád mu to nechodilo, už byl nešťastný, tak s výpisem zašel za pracovníkem střediska, co tam má špatně. Ten se na výpis ani nepodíval, zeptal se, kolik to má řádků? 50? To je moc, max. 20, jinak to překladač nedá...
|
|
|
mne kamarat rozpraval, ako robili zadania na salovych pocitacoch
1) nieco sa napisalo, a nechalo sa to skompilovat/zbehnut
2) hodinku sa cakalo na vysledky
3) ak neboli vysledky ake mali byt, goto 1
problem nastal v bode 2. co take asi moze robit student, ked ma hodinu volno - spravne zajde na jedno,dve (jednym slovom dvanast ;) piva. takze co zadanie to slusna opica. alebo niekolko, pokial presvihli ballmer peak ;)
|
|
|
To my na vysoke skole to meli jeste lepsi:
1) naderovaly se stitky (derovac vetsinou nepopisoval)
2) daly se do krabice v jine mistnosti
3) dalsi den se v jine krabici zjevily stitky, casto nektere byly ohnute, ze je pocitac neprecetl - goto 1)
4) eventualne byl v krabici i vypis s chybama, zejmena preklepy - goto 1)
5) eventualne se spustila kompilace a neprosla, tady uz zacalo obycejne ladeni - goto 1)
|
|
Rok 1988, tenkrát mi stál v práci na stole Commodore-PC-II-20 s grafikou Hercules, mono 14" monitorem, 20 MB diskem a 640 KB paměti, procesor 286 na 12 MHz. Obchodní případy se sehrávaly na 5 1/4" diskety. Dokonce jsme tam měli T-602 1.0. Prostě byli jsme luxus - PZO. Tenkrát ta mašina stála víc, než osobní auto.
|
|
|
Znám moc dobře, na něm jsem začínal jako brigádník na sálovém počítači. První, co jsem se naučil, bylo přepisovat texty a spustit hru TestDrive nebo Tetris,To žbluňkání, které vydával pevný disk při načítání dat, je nezapomenutelné. Na druhou stranu to tehdy bylo krásné kompaktní XT-čko, které svým designem neudělá ostudu ani dnes. Že ten počítač byl drahý, to je pravda, ale tehdejší uranový průmysl si to mohl dovolit. V roce 1994 jsem jako programátor průmyslových počítačů nafasoval 17" trinitron monitor s plochou obrazovkou, který tehdy stál skoro čtyřicet tisíc korun. Fungoval skvěle několik let, dokud do něj nezatekla voda z prosakující střechy a monitor nevyhořel...
|
|
Myšlenkový zkrat - jak říká pan odborník v prvním videu o přenosných počítařích, úplně na konci: "je možný ho připojit k síti..." tak musí současník chvilku přemýšlet hlavou, aby si uvědomil, že nejde o internet, ale o elektriku... Zajímavé, jak se mění významy, Sokol jako nynější profesor kulturní antropologie by k tomu jistě měl co říct:-)
|
|
|
A ja se pri tom jen podivoval nad tim, kdeze se v te dobe u nas dal pocitac pripojit k dalsim pocitacum v siti, elektricka sit me fakt nenapadla :-( Budiz mi omluvou, ze jsem jeste nedopil sve prvni, ranni kafe ;-)
|
|
|
Ale tak modemovy propojeni bylo pomerne bezny. V Tesle se ostatne nejaky ty modemy i vyrabely.
|
|
|
To ano, otazka je nakolik to lze nazvat siti - co ja matne pamatuju, tak to modemem byl nejdrive jen pocitac-pocitac ...
|
|
|
Jo takhle. Tak to jasne. Typicky pro pripojeni vzdalenych terminalu na mainframe.
|
|
|
True story někdy před pěti lety:
Zájemce o pronájem nebytových prostor: "...a máte tam sítě?"
"Ano máme."
"A jaké?"
"Nooo... normálně. Dvěstědvacet."
Tohle se opravdu stalo.
|
|
Podle mne se DFENS nechava opakovane uaset Gruberovymi recnickymi schopnostmi co si piluje uz 100 let a peje mu tady nekriticke ody.
Vsechno vedel predem, mel vize uz v komunismu, pak i 20 let po komunismu, ale furt ne a ne z toho neco vytezit. Mohl byt v Praze Microsoft, Oracle, Google, Facebook a NASA. Ale co cert nechtel, genius furt jenom prednasi self-improvement jako nejaky potulny recnik na stredozapade.
To ze v dobe jeho genialnich vizi byly americke univerzity propojene opravdovym internetem, pres ktery jely emaily, FTP a sdileni vyzkumnych dat se ponechava jako nevyznamny fakt.
Ja furt nechapu co je na tom cloveku tak zaznamenanihodneho.
|
|
|
Mně se také zdá, že D-FENS Grubera odivuje až trochu nekriticky, ale nemyslím si, že by DG byl nějak extra neschopný.
Rozhodně bych ho nepovažoval za visionáře v tom smyslu, že by něco nového vymyslel a pak se to snažil vytvořit. Co ale umí dle mého názoru velmi dobře je pozorovat a vyhodnocovat nové věci, které vymyslel někdo jiný a vydělávat na tom, že o nich mluví, případně je jako jeden z prvních učí. A podle toho, co říkají lidé z jeho kursů, tak neučí vůbec špatně.
Za socíku Gruber taky neměl žádné vise, ale uměl anglicky, nebyl hloupý a líný a zároveň to neměl nikde kádrově polepené - s takovou kombinací se v osmdesátých letech dalo lecčeho dosáhnout.
|
|
|
"Mohl byt v Praze Microsoft, Oracle, Google, Facebook a NASA. Ale co cert nechtel, genius furt jenom prednasi..."
Miluji jemnou nadsázku. Čtu to potřetí a potřetí mi u toho lítaj nudle z nosu :-))))
|
|
V 80. letech uz byla CR davno ve vypocetni technice beznadejne zaostala, ale nebylo tak vzdycky.
http://www.vumscomp.cz/Svoboda.html
|
|
..v roce 86 už jsem měl doma vosmibit Commodore 64 a pařil hry..
|
|
|
Nejsi sam - Commodore, Sinclair, Atari ... a kdo to nemel v techhle letech doma, mel aspon kamarada, kterej to doma mel ...
|
|
|
Hlavně v polovině 80. let už bylo ATARI ST, a to byl stroj ve srovnání se zmíněnými hračičkami(*) po čertech profesionální jak designem, tak výkonem, tak i dostupným software (mj. proto, že tam fungoval velmi dobrý emulátor Maca, ačkoli i pár velmi podařených nativních aplikací bylo, namátkou třeba Calamus).
O věcech jako TRS80, jež byly pořád z libovolného hlediska daleko (daleko!) lepší než tuzemské hračky -- ale dobře o deset let starší! -- ani nemluvě.
Pro srovnání, u nás byl tehdy malý zázrak, na který všichni koukali se spadlou bradou, TNS Slušovice. Přesně v téže době ovšem uváděl Steve Jobs na trh NeXT Cube s výkonem tehdejších sálových počítačů a se software v podstatě srovnatelným s dnešním Mac OS X!
____
(*) Netvrdím, že snad všechny osmibity byly jen hračky -- namátkou třeba Apple II rozhodně nikoli. Ale ten se u nás prakticky vůbec nevyskytoval.
|
|
|
Já bych zase tyhle osmibity nezatracoval. Dodnes mám (a občas z nostalgie používám - když je k dispozici televizor) Didaktik M, kterému vděčím za bezvadný prospěch v předmětech mikroprocesory, automatizace a výpočetní technika, které jsem měl na elektroprůmyslovce v první půlce devadesátých let. Díky této hračce jsem měl ponětí o architektuře procesoru, uměl jsem si představit, jaké děje probíhají v počítači a to mi usnadnilo představit si (a realizovat) automatizaci jednodušších procesů jak v rámci cvičení na škole, tak později v pracovním životě.
I dnes občas opráším assembler Z80 a nostalgicky přesouvám bity a bajty sem a tam v paměti a vzpomínám na staré dobré časy, kdy člověk měl pod kontrolou skoro každý bit v procesoru i perifériích...
|
|
|
Jistěže. Zrovna nedávno jsem nostalgicky vzpomínal na doby, kdy se registr nuloval příkazem xor, neboť xor ax,ax zabralo jediný byte, kdežto mov ax,0 by zabralo dva, a paměti bylo málo. A kdo umí vzájemně vyměnit obsah dvou registrů, aniž by k tomu potřeboval třetí, ten si se mnou může připít :)
Na druhou stranu ale, strojový kód prvních mikroprocesorů (8008, 8080, 6500; pro mladší Z80 to platí také) byl dost hanebný ve srovnání s daleko starším a mnohem šikovnějším assemblerem VAX (z nějž mimochodem vyšel asi vůbec nejpropracovanější strojový kód mikroprocesoru, totiž kód řady Motorola 68K) nebo již zmíněné řady 360/370.
Ještě lepší časy ale byly ještě kapku dříve, v dobách, kdy počítače měly čelní panely; zde byla pro každý registr -- včetně interních! -- řada prosvětlených tlačítek, co bit, to tlačítko; pokud byl bit roven 1, svítilo. A stisknutím to šlo přepnout. Běh se dal trasovat nejen po instrukcích, ale také po jejich jednotlivých fázích.
Toto byla doba, kdy měl člověk pod kontrolou každý bit v procesoru (žádné "mikro", samozřejmě -- ten procesor byl na několika deskách!)
|
|
|
Tak zrovna na 8080 instrukce XCHG sice vymenit obsah dvou registru umela, ale jen dvou konkretnich (DE a HL) a zadnych jinych... Na 8086 uz byla celkem civilisovana :-)
|
|
|
O instrukci xchg se tady ale nebavíme -- na to byl úplně jiný trik :)
P.S. Instrukční sada x86 jako celek byla ukrutné peklo. Těm 8008 a spol bych to ještě odpustil; v době 8086 už ale bylo jasně vidět, jak se to má dělat správně -- a v Motorole to tak také dělali.
|
|
|
Nebylo to náhodou využití PUSH a POP místo třetího registru? Mám takový dojem, že tak mě to učili..
|
|
|
Aha, tak nic, koukám že jsem se ukvapil v reakci před přečtením zbytku větve. Už mlčím
|
|
|
Tuhle dobu, či spíše cosi tomu se blížícího, ale bez tlačítek, jsem zažil na s.p. DIAMO coby programátor počítače Allen Bradley SLC500. Jednotlivé moduly vstupních i výstupních analogových i digitálních signálů měly stavové LED pro každý bit (ekvivalent jednožilového vodiče). Procesorový modul umožňoval základní diagnostiku prostřednictvím několika systémových LED kontrolek, podrobná diagnostika včetně stavu paměti, registrů apod. pak byla k dispozici na programátorské konzoli. Práce s tímto počítačem mě strašně fascinovala, protože tady měl člověk doslova pod kontrolou celou výrobní technologii. Tato zkušenost byla neocenitelná, protože jsem se tehdy naučil vidět konkrétní výrobní proces (tehdy to byla hala linky pro zpracování uranového materiálu) jako automatizovaný objekt se sadou vstupních a výstupních signálů, s nímž jsem musel za pomoci počítače pracovat na základě výrobních a bezpečnostních pravidel, daných použitou technologií. To byla moje nejkrásnější léta, tahle práce mě hodně po odborné stránce naučila a rád na to vzpomínám.
|
|
|
Dave, toto co popisuješ je u slušných PLC dodnes standart.....
|
|
|
(Ono je to tam na nějaké fangli?)
|
|
|
Nevím co tím konkrétně myslíš. Tady se kdyžtak mrkni na PLC.... http://www1.siemens.cz/ad/current/index.php?ctxnh=ee5ad951ae&ctxp=home
|
|
|
U slušných PLC to může být leda standard
|
|
|
Máš pravdu.... detailisto :D
|
|
|
Hmm, ze by:
push ax
push bx
pop ax
pop bx
No, to ale asi nebude ono, je to moc dlouhy. Potom se to da jeste udelat postupnym rotovanim/vysunovanim obou registru pres Carry bit, ale to zabere dokonce 16 instrukci. Asi to bude nejaka vychytavka specificka pro 8008 a s tou jsem (nastesti) delal jen jednou v zivote.
Kazdopadne treba AVR pro nulovani registru zrovna "xor rx,rx" pouziva. Jeho assembler ji sice zna jako "clr rx", ale to je jen obezlicka pro uzivatele/programatory, ve skutecnosti se to dela tim xorem.
|
|
|
Jsou na to potřeba tři byty (pokud se mi tedy dobře vybavuje stroják 8080, je to už hodně let, ale myslím, že jde skutečně o tři jednobytové instrukce).
A ta velikost instrukce je také jediné, co je specifické pro konkrétní procesor. Jinak jde o algoritmus naprosto universální.
(A samozřejmě bez použití paměti, to by přece nedávalo žádný smysl.)
|
|
|
push ax
mov ax,bx
pop bx
nebo lepe
xor ax,bx
xor bx,ax
xor ax,bx
Nutno podotknout, ze nad tou druhou variantou sem asi 4 minuty musel premyslet. Naposledy sem si s tim hratal - tak pred 15ti lety.
|
|
|
Hmm, s tema XORama je to paradni vychytavka, to urcite nekdy pouziju. A dokonce to ma i svoje heslo na Wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/XOR_swap_algorithm
|
|
|
Mám dojem, že na té Wiki je i vysvětleno, proč to u současných mikroprocesorů nemá obecně smysl.
|
|
|
Ja si to pamatuju asi pouze proto, ze v dobach, kdy sme se s mym spoluzakem trumfovali, kdo udela "efektivnejsi" kus kodu bylo tohle jedno ze "zadani". Podruhe sem se s tim setkal v nejake pisemce z procesoru ci kde, takze to je asi nejaky ustaleny chytak na studenty - nastesti pak nebyl duvod tyhle zvireckosti pouzivat (myslim vazne programovat v ASM), takze by me ani nenapadlo to delat v praxi, zvlast kdyz procesory povetsinou exchange instrukci maji. Ze by tomu nekdo daval wiki stranku by me teda asi nenapadlo.
To by snad mel dat dohromady (po trose uvazovani, pravda) kazdy, kdo zna vlastnosti xoru...
|
|
|
Ja sem tam pisu kusy kodu v assembleru, ktere primo ovladaji HW (vyssi funkcionalitu pisou v C moji kolegove). Zvlaste v casove kritickych usecich se to muze hodit - i u dnesnich procesoru trva pristup do cache (nerkuli do externi RAM!) mnohem dele, nez interni instrukce s registry. No a treba u zminovanych AVR instrukce pro vymenu registru neni, tam je jen instrukce pro prohozeni nibblu v ramci jednoho registru.
|
|
|
Aspoň něco maj Atmely s PICy společného :)
|
|
|
Ze by znalec PICu? Uz dlouho se chci nekoho zeptat, jak je to u modernich (ale porad 8-bitovych) PICu s tim pomerem hodiny vs. instrukcni takt. Klasicke PICy na jednu instrukci vzdy potrebovaly 4 takty, takze pri taktu 20 MHz daly jen okolo 5 MIPS. Naproti tomu AVR ma 4-stupnovou pipeline, takze pri taktu 20 MHz muze (teoreticky) dat az 20 MIPS. Vono to teda v praxi neni tak zhavy, protoze pri kazdym podminenym branchovani se musi pipeline vyprazdnit (a hromada instrukci zabere 8 ci dokonce 12 taktu, takze pipeline nepomuze), ale i tak ten pipelining dela dost. Maji ted uz PICy taky neco takovyho?
-----------------------------
Stejne mi to prijde trochu divny. Pred 10-15 lety delal s PICama kazdej, kdo mel do ridi diru (a pritom nezustal u nesmrtelne 2051). Dneska aby clovek PICare pohledal. Dokonce aji GM Electronics, ktery v te dobe PICy tezce hypovalo v inzerci a prodavalo snad celou vyrobni radu, od nich uz dnes dava ruce pryc a spoustu PICu dodava jen na objednavku.
|
|
|
Pokud vím tak to nemaj. Ale to bych se musel zeptat mýho technickýho poradce :D www.mvorisek.com
A PICy - lidi jsou líní. Podpora jazyka C je u PICů pořád ještě mizerná a v assembleru se chce programovat málokomu. A takový věci jako emulace SPI na 10 MHz nebo komunikace mezi procesory a zápis na USB.... to dělá málokdo. A od GME neberem - zacházej s tím pořád jak se starými Tesla integráči. Farnell je o něčem jiným a navíc je rychlejší a s větším sortimentem.
|
|
|
Farnell je fajn na vývoj a kusovou domácí výrobu - bezkonkurenční sortiment, velmi dobře udělaný web, doprava zdarma do druhé dne atd.
Ale zrovna tu připravuju malosériovou výrobu jedné věci a při nákupu u GESu či GM jsem schopen náklady na součástky stlačit z ca 250Kč na 190Kč, což už je sakra znát. Hlavně věci jako běžné konektory (cinch), tlačítka, vypínače apod. jsou u Farnellu výrazně dražší, někdy i několikrát.
|
|
|
Mno u kluka kterýmu je sotva 16 výrobu zatím neřešíme :) A spoustu věcí můžeme navzorkovat :) I díky webu a osobním vztahům máme u spousty firem velkou podporu :)
|
|
|
To potvrzuju. Jenze bohuzel dementi v GM jeste porad nepochopili, ze kupujici by mohly zajimat i informace o vyrobci ci originalni part number soucastky. A kdyz nahodou neni neco k dostani od jednoho vyrobce, tak to nahradi necim podobnym, aniz by se obtezovali zavest to jako novou polozku a puvodni zrusit. Uz nekolikrat se mi stalo, ze kdyz jsem v GM po roce objednal zbozi se stejnym objednacim kodem, tak mi doslo neco jineho - treba konektor s trochu jinou rozteci montaznich der nebo alfanumericky LCD od jineho vyrobce.
A vubec nemluvim o tom, jaky mrdky elektrolyty se v GM i GESu prodavaji. Mnohokrat se mi uz stalo, ze "nove" elektrolyty z techto obchodu jsem rovnou vyhodil, protoze neprosly ani zakladnim ESR testem (nejcasteji kdyz jsou to hodnoty, ktere se asi moc neprodavaji a lezi tam roky). Zvlast hrozny jsou ty uber shity Hitano v GESu, tam uz elektrolyty od jiste doby vubec nekupuju.
Kdyz clovek dela neco narocnejsiho, tak se ta uspora v GM muze sakra nevyplatit...
|
|
|
Mno zkus radši Kemet. Jde i Tyco, Yageo, atd.... my vzorkujeme, a levnější věci už nás tolik nevytrhnou. Díky osobním vztahům to není problém,
A šmejdskost běžných součátek potvrzuji. Do toho co děláme s prckem se neodvažujeme dávat nic co není v Industrial provedení a renomované značky.
|
|
|
Tak specialne hlinikove elektrolyty pouzivame od Panasonicu. Z testu vysly jako nejlepsi po Nippon Chemi-Con a Tayio Yuden. Tantaly pak bereme nejcasteji od AVX (mimochodem, vyrabeji se u nas).
Jo a jeden fun fact: 70% svetove produkce te predleptane hlinikove folie pro elektrolyty pochazi prave z fabrik Nippon Chemi-Con, i takovej Panasonic ji od nich kupuje. Tak se modlete, at tam nemaj Japonci silny zemetreseni, jinak se stanou elektrolyty nejdrazsimi komponentami v dnesni elektronice... ;-)
A co vy vlastne mate s tim klukem spolecnyho?
|
|
|
|
Mno nejjednodušeji asi "Šedá eminence"
|
|
|
Chlapci, existuje ještě nějaká možnost naskočit do vlaku, který jsem kdysi opustil? Já se v té oblasti trochu také pohyboval, ale před deseti lety jsem s tím praštil ve prospěch jiných aktivit. Přesto ale pořád koketuji s myšlenkou, že bych si přinejmenším osvěžil znalosti a seznámil se s tím, co je dnes na trhu. Jen nezapomeňte, že jsem byl vychován na Z80, i8048 a 8052 :-).
|
|
|
Mno já se k PICům vrátil po deseti letech :) Ale musíš se smířit s tím, že nebudeš jednička. Já Míšovi stačil tak první půlrok - pak mne totálně převálcoval. A to mu bylo 13. Pokud si chceš popovídat víc, máš můj e-mail - posílal jsem Ti Feynmana.
|
|
|
Ano, existuje. A zacit dnes s touto technikou je dokonce mnohem jednodussi, nez pred lety. Taky pamatujete doby, kdy se mikrokontrolery musely vytahovat z desek a programovat paralelne ve specialnim programatoru? Nebo doby, kdy emulator stal stejne jak solidni ojete auto? A taky doby, kdy se za slusne vyvojove prostredi s GIU nebo za prekladace z jazyka C *tvrde* platilo? Tak tyhle doby uz jsou davno pryc. Dnes se totiz bezne za par stovek prodavaji emulatory (!!!), se kterymi muzete pres JTAG port pripojit k procesoru a temer libovolne trasovat vykon kodu, cist obsah registru a RAM, zadavat dynamicke breakpointy... Samozrejme takto levne emulatory nejsou zadny zazrak, ty namakane porad stoji okolo 15 tis. Kc, ale to dnes nejsou zadne penize. A vyvojove prostredi pro male procesory dodavaji vyrobci zadarmo (pro vykonnejsi rady uz jsou vetsinou placene).
Z levnych mikrokontroleru znam do hloubky jen AVR a AVR32. Dal zbezne znam ColdFire od Freescalu, ale po pravde receno, Freescale je zameruje na uplne jiny segment zakazniku, nez jsou bastliri. Takze zpet k AVR. Tohle jsou RISC procesory, takze pokud jste delal s x052 a jinymi CISC architekturami, tak to pro vas bude "kulturni sok"... teda jen jestli se hodlate ucit AVR assembler. Filozofie psani assembler kodu pro RISC je celkem odlisna. No ale jestli umite C, tak je to jedno.
O PICech plati v podstate to same co o AVR. Nicmene i sami PICari obcas nadavaji na nektere nedostatky architektury jako je treba slozite prepinani bloku RAM nebo divne usporadani pameti u nekterych typu (14-bitova Flash a jine lahudky), ktere ztezuji praci v assembleru. Ale zase - jestli umite C, tak je to jedno.
|
|
|
pak nebyl duvod tyhle zvireckosti pouzivat (myslim vazne programovat v ASM)
Bohužel, už je to téměř zapomenuté umění. Ještěže máme Apple a iOS je uzavřený systém, takže jsou třeba důkladné znalosti assembleru a procesorů pro jailbreak :P
Stran té záměny -- on hlavně civilisovaný procesor má (na rozdil od těch intelovských ohavností z 80. let) registry záměnné, takže k čemu exchange, že? :)
|
|
|
Jiste - i kdyz nektere registry maji stale specificke pouziti, pripadne pro nejakou instrukci lze pouzit pouze urcitou skupinu registru (nebo aspon to tak tusim byvalo), takze tam muze byt xchg pouzito.
Ja to myslel spis tak, ze moje pokusy z assemblerem byly pouze v rovine "zkousime, hrajeme si a bavime se s tim". Vsechny dalsi komercni aktivity byly ve vyssich jazycich a od te doby jsem nenarazil na nutnost to resit na nejnizsi urovni (tedy nenarazil sem na problem, kde by efektivita provadeni/ulozeni kodu byla nadrazena efektivite vyvoje pripadne prehlednosti kodu) - cimz nerikam, ze v nekterych oblastech je a bude to stale treba.
|
|
|
No pozor, tato vychytavka se dodnes pouziva, uz jen proto, ze nepotrebuje ani bit pameti navic, coz se v nekterych specielnich pripadech muze opravdu hodit :) navic to jde napsat i v Ccku - a ^= b ^= a ^= b
|
|
|
No pozor, tato vychytavka se dodnes pouziva, uz jen proto, ze nepotrebuje ani bit pameti navic, coz se v nekterych specielnich pripadech muze opravdu hodit :)
navic to jde napsat i v Ccku - (a ^= b ^= a ^= b)
|
|
|
Vypada to jako ze jo, ale ne :)
a ^= b;
b ^= a;
a ^= b;
|
|
|
Dnes nemusí programátoři myslet při psaní kódu i na to, kolik cyklů která instrukce trvá a bajtů zabere v paměti. Já si pamatuju, jak jsem musel počítat, kolik času procesoru a paměti zabere chystaný podprogram, protože tehdy nebylo paměti nazbyt a aplikace se musela nejen vejít do paměti na jednochipu, ale musela být přesná co do časových konstant. Dneska se to ve vyšším jazyku neřeší, což je možná dobře, možná špatně, kdo ví... ale tehdy to programátora donutilo aspoň trochu promyslet strukturu a logiku kódu.
|
|
|
Jiste ze slo casovat NOPama i navrat zpetneho paprsku monitoru, nicmene zasadni problem je v tom, ze to pak bezelo jen a pouze na tom jednom konkretnim ani ne CPU, ale celem pocitaci a treba zmena taktovaci frekvance CPU to cele poslala doprdele - tezilo se z toho, ze vyrobeny HW byl v te dobe vcelku rigidni.
Vyuzivani vyssich jazyku a tedy jiste abstrakce umoznuje beh stejneho software nejen na ruznych konfiguracich pocitace (velikost pameti, rychlost CPU, ruzne periferie), ale treba i na jinych architekturach CPU, takze jeden linuxovy kernel (samozrejme s nejakou modifikaci) bezi na mem serveru, telefonu, AP a nejspis i v televizi.
Dalsi vyhoda je samozrejme v tom, ze za cenu ne na 100% optimalizovaneho kodu za me vyssi jazyk resi 1000x udelane veci, ktere se navic neustale opakuji a to odladene a bez chyb - takze 100% strojova optimalizace kodu ustupuje efektivite vyvoje a ladeni - a taky pochopitelne nam dava to, ze dneska je "programatorem" kdejaky krypl, protoze ta abstrakce mimo jine umoznuje pri reseni problemu soustredit se na problem samotny a neresit kolem toho zbytecne problemy, ktere souviseji s funkcnosti 100x opakovanejch veci na konkretnim HW/SW.
Nicmene prave ta schopnost premyslet nad "optimalizaci algoritmu" i kdyz to k reseni problemu neni treba nezbytne nutne, dela rozdil mezi "koderem" a "programatorem". Ale to je pochopitelne pouze muj nazor.
|
|
|
"Kodér" vs. "programátor" je v zásadě rozdíl mezi vohnoutem a odborníkem. Aspoň když použijeme terminologii na D-Fensu obvyklou...
IDE jsou dnes poměrně jednoduchá, do té míry, že s nimi dokáže pracovat kdekdo. Syntaxi jazyka také pochytí průměrný středoškolák, zvláště když jde o jazyk typu PHP.
Abstraktní uvažování potřebné k tomu, aby dokázal navrhnout vhodné datové struktury a typy, to už má málokdo, navíc to vyžaduje předběžné vzdělání v oboru (ani génius nevymyslí obvykle sám od sebe quicksort).
|
|
|
"tehdy to programátora donutilo aspoň trochu promyslet strukturu a logiku kódu."
Toť dvojsečná zbraň. Programoval jsem časově kritický kód, který prováděl mnoho matematických operací nad dlouhými čísly, a výsledkem byla řada ošklivých hacků, které nicméně dokázaly na typickém procesoru zamýšleném pro použití sundat dalších 10-20% z času. A je rozdíl, trvá-li operace 4 týdny nebo 5 týdnů (protože o takové časové škály šlo).
Těchto hacků nebylo moc (celkem cca 100 řádek), ale byly tak odporné, že každý z nich si vysloužil velmi rozsáhlý komentář, popisující důvody proč, včetně měření. To aby se můj nástupce nedivil. (A skutečně to pak nástupce ocenil, byť jen ústně, diplom na to nemám :-)
Leckde jsem ovšem v podobných projektech narazil na podobné konstrukce, k nimž se autor nepovažoval za nutné vyjádřit, a pak máte jediný pocit: WTF?
Např. v knihovně zlib se nachází několik velice podivných kusů kódu, které ve výsledku měly zvyšovat efektivitu v MS-DOSu 5.0. Nějaké takové vylepšeniny s alokací paměti. Nemám tušení, zda to dnes ještě pomáhá, škodí, nebo naprosto nemá vliv...
|
|
|
Pro zajímavost, na počítači VAX mám účet a používám ho k práci. Je v provozu od roku 1988.
|
|
Ale kdeže pan Gruber. Otec a syn Verneovi byli vizionáři.
Z Wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve_XXIX._stolet%C3%AD
Cit:
Samotné noviny Earth Herald jsou jakousi stálou audiovizuální službou. Ve zpravodajské redakci listu pracuje patnáct set reportérů vybavených tzv. fonotelefotem kteří dodávají dnem i nocí zpravodajství předplatitelům. (...)
Fonotelefot Benett využívá i při stolování, neboť díky velkému telefotickému zrcadlu lze pozvat ke stolu kohokoliv kdekoliv na světě. Tak může Benett poobědvat ve společnosti své ženy, která odjela do divadla v Paříži.
Prosím pěkně, tohle je myšlenka z roku 1889 v povídce Den amerického novináře v roce 2889 (La journée d'un journaliste américain en 2889). Tak.
|
|
Diky. Na Davida Grubera jsem posledni dobou pozapomel.
|
|
STOP ! Chapem to uplne spravne, ked poviem, ze CSTV vysielala v ramci relacii o pocitacoch samotne programy pomocou tape loaderu?!
WTF !!!???
|
|
|
Ano, to CST skutecne v 80. letech parkat udelala.
|
|
|
|
ne, to určitě ne, protože ČSTV je svaz tělovýchovy :-)))
|
|
Aby bylo jasno - ty atraktivní bičiz jsou z Vysoké školy ekonomické v Praze! :-)
|
|
|
ja sem zas poznal, ze ta blondata atraktivni biciz (3:33) byla k videni v uplne prvnim dile Swingersakce.cz :o)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Počítače, internet, DVD, maily z doby kamenné
|