Přečetl jsem si komentář
paní Adély Dražanové, neúnavné fanynky Husseina Obamy, ve kterém autorka
nabádá, aby se Amerika probudila a zavedla festovní gun control. Lžánek
nastavuje zcela nový standard gun-control angažovaného novinářství. Je
totiž zatěžko nalézt v něm větu, která by byla pravda.
Dokonce ani čtenáře iDNES, kteří jsou na ledacos zvyklí, článek příliš nepřesvědčil, jak je vidno z ankety a diskuse.
Základním motivem článku je, že kdyby se zakázaly zbraně, tak by se
nestávaly incidenty jako tento v Connectitutu a na zemi by vypukl ráj.
Článek má také vyvolat či spíše přikrmit pocit urgence, neb podobné tagédie
v podstatě klepou na dveře, pokud vlády neutáhnou šrouby.
Vezmu jen ty největší lži.
"V žádné jiné zemi západního světa se neodehrává tolik masakrů střelnými
zbraněmi jako ve Spojených státech."
Sice nevím, jaká násilná událost už naplňuje definici masakru, zda například
zabití manželky a dětí kladivem je už masakr hodný útlocitu paní Dražanové
nebo ještě ne a tím pádem není v masakrální statistice. Je fakt, že absolutní
počet vražd střelnou zbraní je ve Spojených státech nejvyšší ze "západní
civilizace", ale bude to asi tím, že je to velká země. V roce 2009 se v
USA stalo celkově 13.172
vražd, z toho jich bylo 9.199 za pomoci nějaké střelné zbraně (nikoli
12.000, jak paní Dražanová tvrdí, ale když jde o velkou věc, tak se na
nějaký ten tisíc mrtvol nekouká). Při populaci asi 300 mil. to vychází
asi na 4,4 vraždy (bez ohledu na použitou zbraň) na 100.000 obyvatel.
"v roce 2009 bylo v Anglii a Walesu jen 39 obětí trestných činů,
v nichž figurovaly střelné zbraně"
Samozřejmě je pravda, že pokud si vybereme jako příklad zemi, kde socialistická
vláda zakázala legální držení střelných zbraní, že tam pravděpodobně bude
počet vražd legálně drženou střelnou zbraní nízký, protože tam chybějí
legálně držené zbraně. Ovšem celkový počet vražd v socialistické Anglii
a Walesu byl zhruba 600, takže si asi místní vrahouni s veškerou možnou
kreativitou našli nějaké jiné prostředky, jak poslat své bližní k pánu.
Občané, či spíše poddaní Kingdom of Condom se tak mohou těšit bezpečí vyjádřenému
výskytem 1,2 vraždy na 100.000 obyvatel. Švýcarsko nedávno ustálo pokus
o instalaci gun banu, s fascinujícími 3,4 milióny zbraní na 8 mil. obyvatel,
kteří žijí s rizikem násilné smrti polovičním.
Jak ukazuje tato
tabulka, mezi počtem zbraní v populaci a počtem vražd s nimi se těžko
hledá korelace. Nejspíš žádná neexistuje:
Například:
Polsko: 1,3 zbraně na 100 lidí, 1,1 vraždy na 100.000 lidí
Česká Republika: 16,3 zbraně na 100 lidí, 1,7 vraždy na 100.000 lidí
Německo: 30 zbraní na 100 lidí, 0,8 vraždy na 100.000 lidí
nebo
USA 88,8 zbraně na 100 lidí, 4,4 vraždy na 100.000 lidí
Mexiko 15 zbraní na 100 lidí, 16,9 vraždy na 100.000 lidí
Kuba 4,8 zbraně na 100 lidí, 5 vražd na 100.000 lidí
Kdyby to fungovalo podle paní Dražanové, pak by například v ČR musela
být 15x větší kriminalita než v Polsku a v Německu dvojnásobná než v ČR.
Ono to tak nefunguje, protože se uplatňují různé společenské faktory, v
neposlední řadě pak zbraň těžko může zločin vyvolat, ale zato mu může efektivně
zabránit. Asi lze těžko očekávat, že by zbraň sama o sobě někoho zabila,
k tomu je třeba ruka, která ji drží.
Jak Breivik kvůli všemožným regulacím a registracím vyrazil dokonce
i do Česka, o němž si myslel, že je nějakou divokou postsovětskou republikou,
kde se sežene i plamenomet?
Metrosexuál Breivik jel do Prahy si především zašukat, ale Breivik a
jeho útok na tábor mladých levičáků je ukázkou toho, k čemu je gun control
"dobrá". Když pomineme, že gun control odebrala jeho obětem možnost se
efektivně bránit a metrosexuála zastřelit, Breivik různé "regulace"
a "registrace" velmi hezky obešel. Jelikož výbušniny podléhaly dohledu
a nedaly se na trhu volně koupit, pořídil si prostě hnojivo.
Úroveň kontroly zbraní se samozřejmě v jednotlivých státech USA liší,
ale bez velké nadsázky lze říct, že když si odpoledne usmyslíte, že chcete
pistoli, večer ji můžete mít doma.
Úroveň kontroly zbraní (ha, gun control, paní Dražanové promluvilo podvědomí)
se liší stát od státu a demokratický Connecticut má
jednu z nejpřísnějších. Dále viz zde.
Je nutný zejména "background check", kurz bezpečného zacházení se zbraněmi,
ctihodným občanům se sbírají se otisky prstů jako poslednímu kriminálníkovi
a na zbraň se minimálně 14 dnů čeká.
Podle policie byly Lanzovy zbraně pořízeny legálně, koupila je jeho
matka Nancy. Aha?
Tři čtvrtiny zbraní, které v USA použijí šílení střelci k zabíjení
"newtownského typu", je pořízeno legálně. Stejně jako v případě Lanzy.
Ano, ukradl ji rodičům. Ale rodiče si ji nejspíš koupili téměř tak jednoduše
jako kastrol v domácích potřebách.
Ale i tak, jestli bude i nadále možné koupit zbraň tak jednoduše
jako kastrol v domácích potřebách, velmi brzy se zase objeví nějaký ten
Adam Lanza...
Zdaleka největší perla celého článku. Jak uvedeno výše, matka si zbraň
nekoupila v domácích potřebách jako hrnec, leda by hrnce spadaly pod nějakou
demokratickou politiku pot control. Lanza v žádném případě nezískal zbraň
legálně, ukradl ji své matce, a to dokonce doslova přes její mrtvolu. Lanza
by zbraň legálně nabýt ani nemohl, protože mu nebylo 21 let. Podle některých
zpráv se o legální nabytí zbraně dokonce pokusil a nebylo mu vyhověno.
Mám problém i s tím, že "Tři čtvrtiny zbraní, které v USA použijí
šílení střelci k zabíjení "newtownského typu", je pořízeno legálně.". Nedohledal
jsem k tomu žádná relevantní data. Škoda, že paní Dražanová neuvedla, odkud
čerpá informace, tedy kromě cucání z prstu.
I jiné země si zažily své střelecké masakry. Třeba Německo. Japonsko.
Už zmíněné Norsko. Velká Británie. Co udělaly? Okamžitě kontrolu zbraní
zpřísnily.
Nevím o tom, že by uvedené země nějak zásadně zpřísnily legislativu
kolem držení zbraní. Ono to už v podstatě nešlo. Ve všech už před školními
masakry byla regulace zbraní velmi rozsáhlá, propracovaná a samozřejmě
velmi striktní. Pokud vím, v Norsku po Breivikově útoku k žádnému zpřísnění
podmínek držení zbraně nedošlo, byly už tak dost přísné. Věnovali jsme
se příkladu Německa,
běžný Němec může vidět pistoli jen v seriálu s komisařem Schimanskim. Nyní
se zastavím u Japonska. V Japonsku je soukromé držení střelné zbraně sice
hypoteticky možné, ale je zkomplikováno natolik, že se jedná prakticky
o gun ban. Přesto si školní útočníci dokáží poradit. 8. června 2001 nakráčel
do budovy školy v Osace bývalý zaměstnanec školy Takuma a kuchyňským nožem
usmrtil osm dětí, dalších zhruba 10 zranil. V roce 2008 použil vyšinutý
automechanik Kato k podobnému útoku nákladní automobil, nůž a železnou
tyč. Nezdá se, že by gun ban byl japonským útočníkům zásadní překážkou.
A v neposlední řadě, USA jsou špatné, protože tam mají špatnou kávu
a automatické převodovky, takže jsou to nepochybně zlí, zlí, špatní lidé.
Navíc se ještě sdružují v pochybných organizacích jako NRA. Možná by pomohlo
odeslat je ve jménu pravdy a lásky někam do koncentráku a nahradit je pokojnými.
usměvavými Brity, které tak dobře známe jako vyhlášené rváče z hospod.
Osobně si myslím, že když si u nás našly místo Starbucks i automaty v hojném
počtu, můžeme také importovat NRA, protože něco podobného tady potřebujeme
jako prase drbání.
Nezbývá tedy nežli poradit paní Dražanové, aby neváhala a běžela si
koupit hrnec, protože určitě také časem přijde někdo, kdo bude chtít hrnce
zakázat. Bylo by to prima, kdyby to všechno fungovalo tak, jak paní Dražanová
chce. Prostě se to zakáže a ono to zmizí, včetně důsledků. Vraždy jsou
zakázané. Drogy jsou zakázané. Dopravní nehody jsou zakázané. Korupce je
zakázaná. A přesto tenhle systém zákazů... nějak ... nefunguje...
16.12.2012 D-FENS