Před pár lety psal D-FENS o jednom
rozporuplném městě na jihu Čech. Od té doby se pár věcí změnilo.
Na úvod bych chtěl říci, že jsem se v Českém Krumlově nenarodil a ani
tam nebydlím. To samé, ale v čase minulém, neplatí pro mou drahou polovičku.
Díky této skutečnosti jsem v posledních čtyřech letech strávil v tomto
městě poměrně dost času. Mám takový zvláštní zvyk, jakmile se dostanu do
kontaktu s novým místem, kde dle svých odhadů v budoucnu „promrhám“ nějakou
tu část svého života, mám tendenci danou lokalitu co nejlépe poznat. Snažím
se tedy získat co nejvíce informací a následně i zážitků. Něco ze svých
zkušeností zde popíšu, protože mám dojem, že Krumlov stojí za vidění a
z jeho návštěvy si vesměs můžete odvést příjemné zážitky, pokud samozřejmě
dodržíte několik pravidel a nenecháte se překvapit jistými neortodoxními
skutečnostmi.
Pravidlo I. – Vyhněte se kontaktu s MP.
Varování zde neuvádím kvůli tomu, že by snad příslušníci krumlovské
městské policie měli prašivinu, nic takového. Pokud však budete mít smůlu,
s nějakou hlídkou se setkáte a budete nuceni s ní jednat, máte asi tak
devadesáti procentní šanci, že narazíte hrubost, zaostalost, neprofesionalitu…zkrátka
si budete připadat, jako by jste se bavili s naprostými idioty. A to není
to, co chcete, věřte mi. Viz. příklad.
Před pár měsíci jsem se já a moji dva bratři (pro níže uvedený rozhovor
si vybereme označení SB – starší bratr a MB – mladší bratr) s jednou hlídkou
setkali a opět nastaly komplikace. Mířili jsme z historického centra do
jedné z okrajových částí města. Doprovázely nás výbuchy zábavní pyrotechniky,
kterou si někdo krátil dlouhou chvíli, a kostelní zvon, jež právě odbíjel
půlnoc. Jinak se vše zdálo být v klidu. Na mostě E. Beneše kolem nás prosvištěla
bílá Škoda Fabia combi bez jakýchkoliv insignií. Místní MP ji používají
jako „icognito patrol car“, přes den s ní prasí a v noci obhlížejí město
(a také prasí). Vzhledem k tomu, že nejspíše jde o klasický tříválcový
interceptor, mě rychlost, jakou se kolem nás prohnala, vcelku překvapila.
Zamířili jsme do ulice Linecká a co se nestalo, Fábka, která nám na mostě
zmizela z dohledu, zde stála za rohem základní školy v celé své kráse a
vedle ní se vyskytovali dva městští strážci zákona. Jeden očividně patřil
k nějakému romskému klanu (MPR), druhý byl plešatý středoevropan (MPP).
Oba se tvářili, jako by jejich útvar před týdnem rozdrtil buňku Al Kajdy.
Poté, co nám dali možnost pokochat se jejich „majestátným“ vzhledem, se
nás, bohužel, rozhodli oslovit . Vzduchem prolétla obvinění o rušení nočního
klidu a nutnosti zaplacení pokuty. Ó ano, drábové se nám pokusili přisoudit
odpovědnost za výše zmiňované pyrotechnické efekty, samozřejmě bez jakýchkoliv
důkazů.
Já: „Jak víte, že jsme to byli my? Měl jsem dojem, že v této zemi
platí presumpce neviny a vy nemůžete mít absolutně žádné důkazy.“ Měl
jsem trochu upito, tak jsem se snažil mluvit spisovně.
MPR: Jste nějakej chytrej. My tady máme všude kamery, navíc jsme
z toho směru přijížděli a nikoho jiného kromě vás jsme neviděli.
MB: „Když tady máte všude kamery, tak nám ukažte nějaký záběry ne?
Ukažte mi obrázek, kde podle vás odpaluju nějakou rachejtli.“
SB: „Jo. Buď tak, nebo nás nechte nepokoji. Nepamatuji si, že bych
nějak porušil zákon.“
MPR: „Mám tomu rozumět tak, že nehodláte zaplatit pokutu?“
Já: „Jo.“ MB: „To si kurva pište, nebudu platit, když jsem
nic neudělal!“ SB: „Pravda.“
MPR: „Uklidněte se nebo si Vás odvezeme na služebnu.“
MPP: „Jo, to klidně můžeme udělat.“
MB: „A co jako? Stejně mě budete nakonec muset pustit. Navíc jsem
nic neproved, jsem zvědavej, z čeho mě obviníte.“ Poté se můj mladší
bratr přesunul k policejnímu vozu a dlaň přiložil k masce. Jeho trpělivost
byla u konce.
MB: „Ty krávo to topí jako kamna, v tom máte tříhrnek neeee?“
SB: „Ty vole to je jasný, to nemá ani zrcátka v láááku, se podívej.“
Ani jeden z drábů se nezmohl na reakci. Akorát se zdáli být čím dál
více vážní.
MB: „Nojo. Čum na ty hnusný plechy.“
MPR: „Jste nějakej chytrej (opět). Starejte se o svoje auto. Vůbec
máte všichni štěstí, nebýt tady ty kamery, tak vám všem rozbiju hubu.“
Tohle přehnal. Je fakt, že jsme se nechovali moc hezky, ale s nepodloženými
obviněními začali oni. Na jeho hrozbu jsme reagovali adekvátně, začali
jsme se přidušeně chechtat.
MPR: „Je tady snad něco k smíchu?!?“
Já, MB, SB: „Neehehehe.“
Celá záležitost skončila stejným způsobem, jako všechny ostatní tohoto
druhu, vzájemným slovním napadáním, výhružkami a tak podobně. Drábové nás
poté legitimovali, což se opět trochu zkomplikovalo, protože můj starší
bratr, pod vlivem pohoršení a trochy červeného vína, odmítl vydat strážníkům
občanský průkaz. V závěru nás obě individua nechali jít. Nic jsme nezaplatili.
Cops se nechali slyšet, že prý „pošlou obsílku“. Do dneška nic nedorazilo.
Samozřejmě jsme se vzali čísla odznaků obou milých pánů a zjistili jména
+ adresy. Uveřejňovat je tady ale nebudu, protože bych se nerad degradoval
na stejnou úroveň, jako ty dvě zkrachovalé existence.
Jinak jsem viděl krumlovskou MP provádět i jiné vylomeniny. Buzerace
řidičů, kteří nijak neporušili zákon (projetí křižovatky na oranžovou,
je podle místních drábů aspirací na elektrické křeslo), snaha o vyhazování
hostů ze zábavních podniků, kteří se dle jejich názoru chovali příliš hlučně
(přičemž si na oběti nikdo nestěžoval), nasazování botiček vozům patřícím
k zásobování a jiné kraviny. Škoda mluvit. Podle toho, co před pár lety
uváděl D-FENS, se vám o nehezké zážitky může postarat i KBS – Krumlovská
bezpečnostní služba, já osobně s ní ale žádné špatné zkušenosti nemám.
Navíc znám jednoho z jejích členů a musím říct, že jde o dobrého člověka.
Pro zbytek článku asi upustím od označení „pravidla“, protože půjde
spíše o klasická doporučení a zběžné info. Navíc nejdůležitější zásadu
už znáte…nebo ne. Pokračujeme klasickým způsobem.
Pravidlo II. – Mějte se na pozoru!
Ne, na tohle nepoukazuji kvůli kapsářům, v Krumlově téměř žádní nejsou.
Spíše si toto varování převedeme na restaurace, protože místní číšníci
občas nepohrdnou nějakou tou korunou (dolarem, eurem) navíc a více než
rádi vám naúčtují objednávky, které se vás vůbec netýkaly, případně lehce
pozmění ceny. Uvedu zde několik podniků, kde jsem se nikdy s žádnými problémy
nesetkal, protože po tom odstavci týkajícím se MP mám už dost obviňování.
Hospoda u Báby
Bar Mário (občas se tu sice porve ultrapravice, ale většinou jen mezi
sebou, takže by sem vám teoreticky nemělo nic stát)
Music Bar
Restaurace Švamberský dvůr
Pivní katakomby
Travellers‘ Hostel
Výše uvedené by měly být v pořádku, pokud ne, klidně si postěžujte v
diskusi.
Pravidlo III. – Nedivte se.
Je pravdou, že v Krumlově můžete narazit celé spektrum podivných existencí.
Někteří pracují na radnici, jiní se starají o hrad, pár se jich schází
ve večerních hodinách u čerpací stanice Aral v Domoradicích a někteří prostě
chodí po ulicích. Můžete zde potkat menšího zrzavého týpka, který se po
nocích toulá po hospodách a nabízí k prodeji všemožné palné zbraně. Naštěstí
své zboží nenosí s sebou a ani nepředvádí jeho funkčnost. Střízlivého jsem
ho ještě neviděl. Také zde můžete narazit na věčně přiopilé bezdomovce,
kteří prorokují brzký konec světa nebo škemrají o drobné. Jednou jsem se
zde také setkal s mladíkem, který byl oblečen do černého koženého pláště
SS a jehož účes připomínal permanentní konflikt mezi realismem, romantismem
a toulenem. Tvrdil, že se chce zabít. Vzhledem k tomu, co měl na hlavě,
jsem se neopovažoval žasnout. Jinak, v ČK jsou sebevraždy poměrně častým
jevem. Většina nešťastníků skáče z Plášťového mostu, který spojuje hradní
komplex s jízdárnou, zámeckou zahradou a barokním divadlem. Až pod ním
budete procházet, dávejte si pozor na padající těla.
Nemohu také nevěnovat pár řádek místní „castle crew“. Kastelán a jeho
zaměstnanci na mě působí jako banda magorů. Chovají se zvláštně, vyjadřují
se podivně. Během mé první návštěvy zámku mě uzemnili věty: „Pozor, pozor,
jsou světloplaší.“ (kastelán ve vztahu ke svým podřízeným) a: „Našlapujte
opatrně, ať neprobudíte některé z místních duchů, bububu.“ (kastelán k
turistům). No, tohle na mě bylo vážně už trochu moc. Málem jsem umřel smíchy
a rozhodně jsem ve svém záchvatu nezůstal osamocen. Mám takový dojem, že
celá hradní parta utekla společně z nějakého léčebného ústavu a našla zde
azyl. Stavba samotná je ale impozantní a určitě stojí za vinění, stejně
jako kostel Sv. Víta, muzeum, otáčivé hlediště, obě divadla, historické
centrum, vernisáže, výstavy…tady se zvolna dostáváme k hlavnímu neduhu
Krumlova, je příliš hezký a může být i velmi příjemný, pokud ovšem nenarazíte
na některé místní zhovadilce. Město vás dokáže svést, ale zároveň také
absolutně znechutit. Přesto mám dojem, že oproti minulosti je dnešní Krumlov
přijatelnější. Nespolehliví dědci z parkovišť byli nahrazeni automaty a
bezpečnostní služba přestala prudit. Špionážní bábu z vlakového nádraží
jsem nikdy nepotkal, asi jí někdo zabil.
Pokud jste se nechali přemluvit k návštěvě, doporučuji přijet do Českého
Krumlova nyní, případně v květnu a nebo až začátkem podzimu. V létě jsou
úzké uličky přeplněny zahraničními turisty a jeden se sotva může pohnout.
19.04.2008
Silverscream