Komentáře ke článku: Svoboda učení I. (ze dne 04.03.2012, autor článku: mises.cz)
Přidat nový komentář
|
Jsem určitě méně studovaný než pan psycholog, ale hned ho mohu odsoudit jako každého jiného psychologa. Vývojového zvláště: podléhají dojmu, že 30let stará data, studie a pokusy na lidech (dětech, často vlastních), prováděné řadou psychologů, jsou dnes relevantní.
Nejsou - děti dnes mají daleko více rozptýlení (fet, YouTube, sex ve 12 letech), než předchozí generace, a jakékoli "hraní si", které vedlo k chuti rozšiřovat si obzory, učit se (třeba jeden oblíbený předmět) - takové chuti jsou už dávno pryč.
Nikdy se nevrátí. Vzniká fgenerace, která se ubaví k smrti. Horizont udržení pozornost 15 sekund, schopnost opakovaně pozorovat minutový klip prakticky neomezená. Cokoli přesahující tento horizont - nezájem :-)
Toť můj názor, reaguji na článek, nereaguji na komentáře.
|
|
|
Samozrejme - pokud si takoveto deti vychovas, tak je takove budes mit...
Jen prosim nepausalizuj.
Je sice mozne, ze z moji dcery bude v 16ti kurva v Perlovce, diky tomu, co pises, ale jsem presvedceny, ze diky presne tomu, o cem se v clanku pise, se tak nestane.
A samozrejme - je tezke najit tu hranici mezi volnosti, a urcitym vedenim ze strany rodicu. A velmi zalezi na tom, jestli ji clovek najde a nebo ne...
|
|
|
je zajímavý, jak si rodiče zakládají na tom, že zrovna jejich děcka jsou jiný než ti blbci od vedle.
kamarád, který má krásnou, chytrou a vnímavou patnáctiletou dceru (ve škole výborná, dělá atletiku, plave, moc pěkně kreslí) se shodou (ne)šťastných náhod (přišel domů jinými dveřmi než obvykle) dozvěděl, že holka pro svého "přítele", kterého zná jen z internetu fotí a točí autoerotiku.
Přenesl se přes počáteční šok z toho, co viděl a dal s ní řeč. Došel k tomu, že dělala o co si napsal, že s ní měl mít několikrát schůzku, ale že je nemocnej a že asi umře a že si s holkou už nikdy neužije...a tak ji zblbnul, že udělala oč si napsal. Ukázala mu jeho profil na FB a on přes www.tineye.com holce našel, že tam zveřejněná fotka je z webu jakési norské/švédské/finské nadace pro onkologické pacienty.
krásný příklad dvojitého zničení iluzí: otec si kladl otázku, jestli mu z holky neroste děvka a kladl si to za vinu (kdybych se vysral na ty mimobrněnský akce a poslal tam raději jinýho chlapa, mohl jsem bejt doma) a holka teď nikomu nechce skoro ani podat ruku, přičemž trvá rozhodně na tom, že na trénování potřebuje plavky s nohavičkama, aby jí nebyla vidět prdel.
závěr: výchova je jedna věc, ale užití výchovných pouček v kombinaci s pozitivismem (nikdo nechce mít z dcery protivnou krávu) v režii patnáctiletý holky udělalo ze všech kontrolních mechanismů jen parodii. chyba ale není na ničí straně (pokud nepočítáš nedohledatelného onanistu), ale domácí nálada byla prej jak v ponorce, co se už nemůže vynořit.
|
|
|
říkáte přesně to co říká autor článku. Dětem jsme nic zajímavého nenabídli, takže zůstávají u toho rozptýlení, stejně jako předchozí generace, která měla totéž rozptýlení, kromě YouTube, ale to zas nahradily šílené americké filmy.
současný vzdělávací systém je skutečně ubíjející, on ten předchozí nebyl o nic lepší, změna je žádoucí.
|
|
|
myslím, že ne.
nabídnout dětem to, co je v daném věku zajímá, tak to bude značně jednoduchý žebříček: čokoláda, kouření/šminkování, sex (pro "forever alone" zase čokoláda)...
jo, dvanáctiletí kluci by se možná zkusili naučit číst, aby mohli prohlížet porno na internetu a nemuseli šmírovat ségru jednoho z nich při převlíkání do pyžama, ale to je myslím dost hubený úspěch, no pan Přednáším Na Výběrové Universitě by to jistě považoval za dílčí úspěch 8o)
změna je žádoucí, no vsadit na objektivitu posouzení potřeby se vzdělávat (kdy, jak moc a v čem) u dětí a (post)puberťáků mi přijde jako ruská ruleta s revolverem, který má 5 nábojů v šestiranném zásobníku. systém, kdy se chodí do školy, tam se něco probírá a pak se naučené zkouší, je sice cliché, no při vedení kompetentními lidmi to nemá zase tak špatné výsledky. problém je spíš v lidech, ne v systému. ale systémů lze vymyslet tři prdele, protože takové vymejšlení je pohodlné, jelikož nikomu nebere ani místo ani kvasiautoritu, kterou si vyseděl za 30 let na jedný židli.
|
|
|
ale touhu po čokoládě musel harant získat daleko dřív, rodiče ho cpali čokoládou od mala, takže dá čokoládě přednost. To nepřijde najednou v pubertě. Opravdu malé děti dávají přednost sladkému a pak to s tou čokoládou jede samo.
ad kouření - ani jedno z mých dětí netouží po cigaretách.
člověk vynalezl písmo, takže opravdu není důvod, aby se neučil číst.
kromě toho dítě prostě nedonutíš, aby se učilo co nechce, takže je lepší mu dát vybrat, přesněji nějak ho navést. Děti jsou od přírody zvídavé a spousta věcí je zajímá, školní teror jim to tak otráví, že už opravdu nechtějí nic. Ale to neznamená, že se s odporem k učení narodí.
|
|
|
myslel jsem to postupně: čokoláda - školáci, kouření/šminky - školáci, sex - puberťáci.
oba mí rodiče jsou kuřáci co si pamatuju i když táta asi na 10 let přestal. nikdy jsem kouření neochutnal, zapálil jsem asi 2 nebo 3 cigarety tak, že jsem to vtáhnul jen do tlamy....plus desítky pasivně vykouřených partyzánek i ve tvé společnosti 8o)
písmo jistě vynalezl někdo, kdo o dost převyšoval šestileté dítě, kterému jsme společenským tlakem určili povinnost se to naučit...a vymyslel ho nejspíš kvůli předávání informací v obchodním styku a nikoliv proto, aby se měly šestileté děti co učit.
neříkám že se s rodí "s odporem". říkám, že se nerodí "s touhou". rodí se s touhou se najíst, vyprdět a spát aniž by je ze spánku někdo vyrušoval. všechno ostatní je jen společenský stereotyp. kdyby někoho od mala krmili, přebalovali a nechali spát do sytosti, neměl by asi ani v 50 touhu nějak se vzdělávat, protože by zůstal na animální úrovni.
odpoveď na otázku, jestli nám jemeričan jen nepředhazuje kydy máme pod nosem:
cikánenpakáž - jsou to taky lidi, mají naprostou volnost v tom, co se budou chtít dozvědět. podle toho škmouly vědátorskýho by to měli být všichni minimálně docenti, no jsou to pologramoti, co při nejlepším končí u lopaty, ale průměr neumí jíst příborem a nemá hygienické návyky. taková je praxe.
myslím, že školní minimum oproštěné od politických sraček jako eko a multikulti je koncentrát "startovního know-how", který je nutný pro život v nějaké úrovni, kde není cítit pach stoky, kde přežívají ti, co se mohli "učit hrou".
|
|
|
čokoláda - PŘEDškoláci ...tam mělo bejt
|
|
|
a cos tím chtěl říct? Že harant automaticky dá přednost kouření nebo šminkám a hned vzápětí píšeš, žes nikdy nekouřil. Tak jak, dá harant přednost cigáru nebo nedá?
jasně že písmo vymyslel někdo starší, ale protože to člověk vymyslel, tak je člověk schopen se to naučit, pokud nemá nějakou závadu. A někteří se to učí rádi, některé to prostě baví a jiné zase baví něco jiného.
najíst a spát není touha, ale biologická potřeba. Motáš to pořád dohromady, reflexy, biologické potřeby a do toho přirozený předpoklad a touhu se učit něco navíc. U dětí to můžeš podpořit nebo naopak utlumit.
cikáni nejsou ten správný vzorek pro to co se učíme my, narozdíl od nás zase umí spoustu jiných věcí, třeba lhát až se hory zelenaj a kapsářství jim jde taky dobře. Touhu po čtení má málo z nich, protože rozumět psanému slovu je pro ně potíž, jednak neumí moc česky a druhak je to v jejich komunitě vysmívaná činnost, takže dojde utlumení a místo toho se naučí něco jiného.
každý by se neučil stejně, ale ani dnes se všichni neučí stejně, takže je klidně možné "učit hrou", kdo chce se naučí, kdo nechce nebo nemůže se nebude učit nikdy nebo pobere jen nějaký základ, případně se naučí jen něco.
|
|
|
já jsem byl odpuzenej tím, že mi to smrdělo, ale mnoha lidem to voní nebo jsou stádní a kouří protože okolí taky.
psal jsem, že získávat takové vědomosti není VROZENÁ TOUHA, ale jinak si myslím to samý, co Ty.
jíst, spát a spol. jsou jedný "touhy" který má člověk vrozený. ke všemu ostatnímu je ho třeba motivovat - to byla pointa.
ad cikáni: byl to zase příklad toho, že touha po školních vědomostech není vrozená, ale podmíněná motivací.
myslím,že "škola hrou" založená na dobrovolnosti a zájmech dětí by byla tragicky neefektivní, protože důležité, ale nezáživné věci by se prostě neučil nikdo a vědomosti by byly jen povrchní, což je na pytel, protože by to založilo společnost otupělých a manipulovatelných blbů.
|
|
|
zase vedle, jít spát není "touha", ale biologická potřeba.
motivovat není třeba, motivovaní už jsou dost, ale je třeba to umožnit a ne utlouct. Na příkladu těch cikánů, cikán i kdyby chtěl, nemá se kde vzdělávat. V kolika cikánských rodinách je podle tebe alespoň knihovna s nějakým použitelným základem nebo kus papíru a tužka/kalkulačka/pravítko. Kolik cikánů tak asi koupí dítěti nějakou stavebnici nebo něco podobného. Jednoduše jim doma chybí úplně základní věci, které my pokládáme za běžné. Tím nechci říct, že je naše vina, že tím oni nedisponují. Je to jejich problém, jak si vybaví domácnost nebo se postarají o své děti.
ale i to se možná zlepšuje, když jsem naposledy byla v městské knihovně, byla tam cikánská rodina, dcera cca 15 let a matka i otec (to mě pobavilo, že když se chce dcera přihlásit do knihovny, přijde tam celá rodina). Dcera se chtěla přihlásit a rodiče se ptali na podmínky, líbilo se jim, že nebudou platit "členství", protože je dcera mladá a trochu je pohoršilo, že knihy třeba vracet včas a ztracenou knihu třeba zaplatit - to už bylo vidět, že má fotr na jazyku začít řvát o diskriminaci.
takže dítě tu touhu má, pokud nemá možnost ji realizovat, tak to neudělá, protože to nejde. Nepotřebuje motivovat, potřebuje přístup k vědomostem nebo prostředky, viz případ Wooda výše - kdyby neměl co číst nebo na co psát, byly by mu touhy k ničemu. Pokud přístup nemá, motivace nebo základní touha přijde vniveč.
|
|
|
Že nutit k motivaci není třeba mohu potvrdit na vlastním příkladu. Letadla mne fascinovala, tak jsem se o nich sám chtěl dovědět co nejvíc. Číst jsem se dobrovolně a s velikým zájmem naučil jako jeden z prvních a okamžitě začal hltat stohy knížek, co jsme měli a vyprošovat si další. Jednak jsem chtěl být nezávislý na ostatních v hltání příběhů a druhak jsem se chtěl dovídat nové věci o tom, co mne zajímalo.
Děti jsou zvídavé - to je přirozená touha. Dovídat se nové věci, poznávat svět.
Po celou dobu své školní docházky jsem ale bojoval s děláním čehokoli, u čeho mi nebyl objasněn účel a co mi připadalo stupidní. Kupříkladu když jsme v 1.třídě dělali tečky, proč musím používat pastelku která pořádně nekryje namísto fixky - na což jsem byl napomenut že "musím" a dostal poznámku. Doma mi vysvětlili, že nejde o vytváření jasných puntíků anóbrž o nácvik toho pohybu a už jsem neměl námitek. Ale zejména v češtině a matematice to "musíš a neptej se proč" dělalo problémy pořád. Tak jsem na to kašlal, na domácí úkoly také a místo toho si nosil batoh narvaný knihami z knihovny a "učil" se to, co mne zajímalo - tj. letadla a později počítače. Až ke konci střední jsem začínal chápat, k čemu jsou ty otravnosti, co nás nutili se drtit nazpaměť a ptal se - "a to jste nám to nemohli říct dřív?" A když jsme probrali Pascalův trojúhelník, byl jsem řácky vzteklý za to pětileté zpoždění.
Ze školských vědomostí mi zůstaly základní počty a trojčlenka a z češtiny pády, protože určují mne/mně ("íčka" řeším "citem" co mám z četby). Na tolik let "výuky" je to žalostně málo*.
Oproti tomu v letadlech a vojenské technice jsem se piloval tak, až jsem napsal knihu o SuperHornetu a mám rozepsanou o A-10. A počítači, které jsem se také naučil spíše sám než ve škole (i když i ta hodně pomohla s programováním) se dnes živím. A vlastně se živím i tím neustálým zpochybňováním toho, co ostatní předkládají jako hotovou věc a nutnost - za což mi na školách nadávali.
Říkám si, kde jsem mohl být, kdybych byl vyučován smysluplně a v kontextu: kdyby mi odpovídali na otázku "proč". Protože to je přirozená otázka, kterou se všechny děti ptají. "Mami, tati, proč, proč, proč."
Škola jim odpovídá: "Proč? To tě nemusí zajímat, ale tohle se do zítra namemoruj."
A tak úspěšně zabíjí chuť se učit. Když je to nemá co zajímat... Tak se nezajímají.
Zajímavé je, že děti vzdělávané rodiči doma - jako jde u nás na prvním stupni a v USA - vykazují podstatně lepších výsledků, než ty vzdělávané institucionálně. Proč, to je nasnadě.
______________________
*ještě jsem se hodně naučil v Elektronických Počítačích, což vedl nadšenec který odpovídal právě na ono "proč" a "jak" a chtěl abychom chápali, ne se biflovali. Tenhle předmět mi šel sám...
|
|
|
to je přesné a i já jsem se naučila číst rychle, abych získala nezávislost, dospělí se věčně vymlouvali na práci a nechtěli mi číst pokaždé, když jsem si vzpomněla. ;-)
ve školách je to někdy složité, některé učitelky učí třeba 30 let, nic je nezajímá, na otázky se neodpovídá, protože se jede podle osnov, učitelka se taky neptá a učí jak někdo jiný předepsal, učí pořád stejně a žáci ji vlastně oběžují, pak se každý diví, že vyleze ze školy dítě, které příslušný předmět nenávidí už navždy.
|
|
|
Pod toto sa, s dovolením, podpíšem.
Same here - neviem presne kedy som sa naučil čítať, no oproti okoliu to bolo veľmi skoro a následne mi očami prešla snáď celá domáca knižnica a veľká časť mestskej knižnice. Internet bol o niekoľko rokov neskôr pre mňa doslova požehnaním - toľko informácií na jednej kope a tak krásne vyhľadávanie medzi nimi.
Zo školy som si neodniesol prakticky nič, presne kvôli prístupu "toto sa nauč a nepýtaj sa". Časť spolužiakov na tom bola so znechutením podobne. Asi aj preto vyvolal moj prvý elektronický "bastl" s mikroprocesorom taký záujem - spravil som malý modul s batériou a LCD displejom, ktorý mal vnútri uložený rozvrh a na displeji odpočítaval čas do konca každej hodiny :D
|
|
|
kolik ti bylo, když jsi "spravil" ten bastl? a jestli se neurazíš, tak napiš i rok, kdy se ti to povedlo. ne, blbý kecy si nechám od cesty, jen chci vědět, kolik mi bylo a zkusím si vzpomenout, co jsem tehdy dělal.
-------------
od slaboproudýho nadšence jako posledního bych čekal "LCD displej"
|
|
|
Tak ono pokud pod vzletnym "LCD display" je mysleno neco na styl "segmentovka", tak by to nemuselo byt nic sloziteho :-)
Nakonec, co si pamatuju ze skoly, tak nejake EPROM jsme programovali nekdy ve druhaku, pripojit to pres nejaky jednoduchy mikroprocesor zvladne kazdy, kdo si otevre katalog a podiva se na doporucene zapojeni, podle toho to postavi...
Teda, driv takove katalogy byly, nevim jak dnes, uz asi 10 let jsem zadny nevidel :-)
Mimochodem, koupil jsem pred cca 15 lety ve vyprodeji skutecny LCD i s nejakou elektronikou okolo, po pridani par soucastek z toho byl pekny digitalni teplomer...tenkrat jsem to koupil za 50kc :-)
Cimz nesnizuju vykon kolegy - bastlire :-)
Ja si dodnes pamatuju, proc jsem dostal u maturity z odborne praxe za 2 a ne za 1. Meli jsme hlavni a vedlejsi "otazku". Jako hlavni - oprava TV, to probehlo behem asi 2 hodin a pak mi zbyval den a pul na jednoduchou blbost, totiz udelat "elektronickou minutku", co bude schopna sepnout rele po presne stanovene dobe, a to v rozmezi 5 sekund az tusim 1 hodina...
Tak jsem sel za mistrem a ptam se:
Muzu pouzit jednocipovy mikroprocesor? Ne...Muzu pouzit PC? Ne... Muzu rozebrat a pouzit kalkulacku? Ne... Tak vite co...ja jdu domu a zitrane uz neprijdu :-))
Btw z te doby ma muj otec doma dodnes tyristorovy regulator otacek vrtacky, ktery jsem mu delal pred asi 20ti lety, kdyz mi bylo 15, a dodnes mu dobre slouzi a to i na veci, jako je rezani zavitu a podobne :-) S Narexkou vrtackou "))
|
|
|
Hm, nasiel som fotku daneho zazraku z roku 2007, kedy som ho opat nasiel pri upratovani a to bolo cca rok od postavenia. Takze rok 2006, moje ja malo 16 rokov a bolo na osemrocnom gymnaziu.
Vnutri bol nejaky Atmel, step up menic pre napajanie z dvoch AAAciek, I2C teplomer a I2C RTC hodiny od DS no a displej bol 2x16 znakovy s HD44780 vnutri. A ak si spravne spominam, program bol pisany v assembleri, kedze C som v tej dobe este neobjavil.
Poznamku o displeji si vysvetlujem ako prevratenie ocami nad poslovencenim anglickeho vyrazu - chapem, ide o profesnu deformaciu. Toto slovo som donuteny pisat dost casto a ten kto mi za jeho pisanie plati pozadujte poslovencenu verziu, taktiez "hardver", "softver" a podobne.. V poslednej dobe i "smartfon", co mi uz naozaj reze oci.
|
|
|
No co, on asi pije vodu z polnej feldflasky :)
|
|
|
nechci tě urazit ani shodit nebo tak, to určitě ne. ale mám pár otázek:
- čtení je fajn, ale dneska doba pokročila a "knížka" vynalezená a nezměněná od r. 1447 je přežitá a nic na tom nezmění ani její formát *.pdf. není čas... "Ale může se stát, že počasí bude takového druhu, že je příliš kluzko na motocykl, příliš prašno na automobil, málo kluzko na hokej, příliš temno na fotbal, vybouchne vám televize...a de se na rande a vona ... šla s jiným ...Jde se na frťana ... ale nemůžete, protože máte cirózu jater. Když se todle všecko stane v jedné chvíli, PAK JE ČAS NA ČTENÍ." Tehdy sranda, dnes realita pro zhruba půlku lidí. Ta druhá je v práci, doma je taky v práci, na dovolený je v pohotovosti 8o(
- ze školských věcí mi zůstalo kde co. dějepis se u nás doma pěstoval odjakživa, takže na střední škole jsem si kreslil panáčky, protože učitel kecal voloviny (a pak mi, kurva jeden, ukradl vzorně ilustrovaný sešit) něco používám dodneška, hodně jsem se přiučil sám, ale bylo by nespravedlivý říct, že mi škola u mnoha věcí neukázala "existuje to" a tím nenastartovala mou zvědavost. a tak je to se vším - hledej něco o čem nevíš. informace je prvotní motivace.
- ty jsi letěl v nějakém z těch letadel, žes o nich napsal knížku? o čem ta knížka přesně je? nějaké objektivní zhodnocení, nebo je to "typenkompass" s fotkama a encyklopedickým popisem co možná nejúplnějšího výčtu jednotlivých variant? za jak dlouho stejné informace i fotky najdu po zadání hesla "superhornet" do google? přijde mi to jako westerny karla maye, který je psal podle vyprávěných historek a map...
- o úrovni doma učených dětí moc nepochybuju, ale co se praxe týče, tak bys dnes asi neuspěl jako stavitel mostu, kdybys se třeba do dopravoprojektu a.s. chtěl nominovat na místo projektanta s tím, žes se učil od táty projektanta stejně jako péťa parléřů, jehož most stojí fPráglu už 600 let.
----------------------------
výpočetní techniku jsme taky měli. jako nepovinnej předmět s uhrovitým studentem informatiky, co chodil v tesilkách a flanelový košili i v létě 8o) pracovalo se ještě s PMDčkama, čb televizema tesla merkur jako monitorem a kazeťákem jako výměnnou pamětí. bylo to o hovně, nic užitečnýho se naprogramovat nedalo a proto mě to nebavilo. žádný užitečný výsledek to neneslo krom možnosti si jednou za týden 10 minut pohrát "tenis", když si dva obdélníčky přes svislou čáru zleva doprava pinkaly konstantní rychlostí letící čtvereček. raději jsem šel sportovat a místo basicu se učil, jak na to, aby si holka sundala tričko. a tak se mi čtrnáctiletý spolužák chlubil, jak si doma na atari naprogramoval hodiny s budíkem, kalendářem a narozeninama a jak hrozně je to supr. co na tom, že napřed musel zapnout počítač a za asi 5 minut (než se to načte z kazety) teprve zjistil "automaticky" to, co by v notesu našel asi za 5 vteřin 8o) dokázal to shodou okolností ve stejný den, kdy jsem poprvé směl sáhnout holce pod tričko a do klína. pocit, že vypuštěním počítačů ze svého okruhu zájmů jsem o nic nepřišel, byl zpečetěn a svůj první PC jsem si možná i proto pořídil až v r. 2002 8o)
|
|
|
Ale míra rozrušení (nebo snad vzrušení) mohla být stejná jak při donucení počítadla ukázat budík s kalendářem, tak i při šmátrání pod svršky:).
|
|
|
to jistě mohla, ale sám řekni, jestli to s holkou-co-to-chce není lepší než souboj stroje a montéra i když pak montér zvítězí 8o)
|
|
|
moc úspěšný si asi v tom ukecávání holek nebyl, vždyť to vypadá, že ti to zabralo veškerý volný čas a roky jsi nic jiného nedělal? ;-)
|
|
|
čím jste dospělejší, tím více bylo/je třeba to kecání proložit činy a podprahovými bonusy. takže bylo zapotřebí chodit veslovat, vyhrát sem tam nějakou placku a přitom být sečtělý a šikovný, abych ve škole nemusel domácí úlohy opisovat, ale naopak je dávat k dispozici 8o) při tom jsem utržil mimoděk nějaké vzdělání a fyzičku, co už dneska dávno není co bejvala. 8o)
|
|
|
Clovce, kolik ti je? :-)) Neprisel jsi mi nejak vyrazne starsi, nez jsem ja...
Me je 35, a na PMDckach jsem zacinal v 7 letech ve 2 tride zakladky. A mimochodem jste meli blbyho ucitele, my na tom hrali Manic Miner a to je panecku nejaka kultovni hra(vyslo to snad na vsech platformach, ktere existuji, vcetne konverze na PC :-))
A nahodou Basic byl pomerne dobrej k pochopeni logickych zakonitosti, nejen v programovani. A jen tak mimochodem : V Basicu, konkretne Qbasicu, coz byla soucast MS DOSu, jsem sveho casu naprogramoval zcela funkcni hru "lode" , kde hral clovek proti Pc, a Pc mel dokonce i nejakou zakladni "inteligenci", ze to nestrilel naslepo, ale byl v tom system :-)
bylo to par set, mozna tisic radku :-))
A ze bych prisel o sahani pod sukne, to zase ne :-)))
|
|
|
vidíš...a jsem jen o málo mladší 8o)
tehdy záleželo na řediteli, jestli pořeší výpočetní techniku nebo na to nasere. u nás ji pořešila až ředitelka, co nastoupila v 89.
tehdejší hry jsem považoval pro jejich nedokonalost za elektronickou obdobu merkura - moc práce, aby pak vypadlo něco, co vypadá jen vzdáleně jako něco skutečnýho, imituje to základní funkce, ale jinak je to o ničem. LEGO mi přišlo daleko lepší zábava než jsem vystárnul i z toho.
ad lodě) v roce 1985 (+/-) jsme dostali od strýce z los estados unidos lodě, které se jen v nevýznamných detailech liší od tohoto (výlisky lodí jsou nemlich stejný): www.omlazeni.cz/shared_files/uploaded_new/7/70972/1229917_3_bazar.jpg kdo by se s takovým HW sral s nějakým SW? 8o) no a pak jsme měli elektronické hry s LCD asi 5 let před tím, než se objevil "vlk a zajíc" made in CCCP.
neříkám, že si "počítačoví" kluci nesáhli, ale kombinuji, že ne tak často a asi ani ne na ty kozy, na který by si byli bývali šáhnout chtěli.
|
|
|
Ale stroják byl stroják :-))
|
|
|
Jo a ne. Znám pár teenagerů ve věku okolo 14, 15 co vyrostli na PCčkách, plynule přešli na tablety a pak se dostali ke Kindle a čtou a čtou. Pokud máš alespoň ždibíček představivosti, ony ty knížky pořád mají něco do sebe a jinde to nedostaneš. Kupříkladu takový Pán prstenů je v knihách a ve filmech nebe a dudy. Takže číst/nečíst je o povaze a o tom, na co jsi zvyklý: jestli je pro tebe čtení zábava, nebo znouzectnost.
U mně počítače a inet čtení dost zabily, ale vrátil jsem se k tomu. Je to spíš v tom, najít si čas - knížka chce alespoň těch 10 minut soustředění, aby se do ní člověk začetl a to je s "attention span" narušovaným internetovým morem "klikni a jsi jinde" těžké.
Mně skutečně škola moc nenasměrovala v ničem, co si jen pamatuju. Počítače jsem se učil sám metodou pokus-omyl a škola mi pomohla jen ve dvou věcech: nastartovala chápání algoritmizace (změna mindsetu) a seznámila mne se C#, kterýžto programovací jazyk je od té doby jediné, co na desktopu používám. Ale možná škola jen dojela na to, že je můj táta fyzik, takže jí všechno zajímavé vykradl :)
Je to technický popis. Jako IT a zároveň někdo, kdo se dostatečně dlouhodobě zajímá o vojenskou techniku se umím dostat i k informacím, které "běžný smrtelník" za hodinu nevygooglí protože ho ani nenapadne, že by to šlo. Třeba takový formát katalogových čísel a kam se dá potom dostat... Kritiku to dostalo dobrou ze všech stran, klidně se podívej sám - cover72.net/superhornet
Mimochodem, na Marsu také nikdo nebyl a přeci o tom lidi z NASA a hvězdáři píší knihy na základě zprostředkovaných informací a nikdo se do nich nenaváží.
Jak v čem. Kdybych chtěl dělat fyziku záření a byl na to nastavený, těžko bych se mohl naučit víc než od svého táty, který dělá věci o kterých mu akademici v Praze tvrdili, že nejdou (v Bratislavě ne, tam s jedním docentem celkem čile spolupracoval). Kdybych chtěl být doktorem, tak se to doma samozřejmě nenaučím. Ale domácí vzdělávání je u nás i v USA spíš první, někde i druhý stupeň a hlavní přínos spočívá v tom, že děti učí myslet a nezabíjí v nich tu touhu po vzdělání a objevování světa.
|
|
|
Taky moc rád čtu a taky na to poslední dobou nemám ten čas a klid :-( A ani ty oči už nejsou co bývaly :-( Nedávno jsem sice jedním dechem přečetl Ecce Homo Armatus od OC, ale jinak je to u mne fakt bída a štve mne to :-( Taky jsem teď objevil kouzlo audio knih, resp. zatím jen jedné - pustil jsem si "1984" a chytlo mne to tak, že jsem těch 4,5 hodiny (s jednou přestávkou, kdy chtěla jet žena na nákup) poslechnul celé od začátku do konce - je to zase trochu něco jiného ...
|
|
|
Za ten "jeden dech" děkuji :)
Cover: kupodivu zrovna Pána prstenů si dovoluji považovat za poměrně zdařilý převod knihy na plátno; v podstatě jediná vážnější výhrada, již vůči tomu dílu mám, je to, že nezahrnuje medle naprosto zásadní a mimořádně důležité "Vymetení Kraje".
(Nejsme ve sporu v tom směru, že kniha je lepší -- rozhodně je; mám ale dojem, že to byl nešťastný příklad v tom smyslu, že jen málokomu se podařilo knihu převést do filmu tak málo špatně jako Jacksonovi.)
|
|
|
První díl filmu se docela držel, to souhlas. Ale druhý u mne naprosto zabilo to, co provedli s Faramirem - to už není ani "básnická licence", pro to prostě nemám slov.
Vymetením Kraje myslíš ty události z konce třetího dílu a sarumanovou mini-diktaturou?
|
|
|
Vím, že jsem s tímto názorem ve zcela zanedbatelné menšině, ale přesto, ten film je podle mého podstatně lepší, než ta kniha, která je, nemůžu si pomoci, prostě a jednoduše ukecaná. Číst si na dvou stranách o tom, že výprava jde potůčkem a Hobiti si přitom zpívají písničku... no, takovou trpělivost prostě nemám a při četbě té knihy jsem musel dost přeskakovat.
Film ten děj podle mého názoru zcela správně zdynamizoval.
|
|
|
To je pro dokreslení atmosféry, což filmu skrze svou inherentní grafičnost tolik nepotřebuje.
Mně nevadí "dynamizace" filmu, ale že totálně zvrátili charakter Faramira a z moudrého a čestného chlapa udělali zbrklého a zakomplexovaného puberťáka, jakožto i jiné podobné excesy proti původnímu příběhu. Přitom to naprosto nebylo potřeba a alespoň by zbyl čas na jiné důležité části příběhu...
|
|
|
takový starosti bych chtěl mít 8o)
celej ten příběh je tak černobílej, že jsem si nejenže nevybral nikoho, komu bych fandil, lae podvědomě jsem se tomu celýmu bránil. knížku jsem nedočetl a film se mi líbí jako dobrá podívaná. snad možná trpajzlík stál za pozornost, ale vadilo mi, jak furt soutěží s tím vílou se špičatejma ušima... takový fantasy rachlý šípy, jen dost prkenný.
to už raději barvu kouzel nebo lehký fantastično, který je sice taky fantasy, ale veskrze lidský, je to sranda a nebere se tak ukrutně vážně.
|
|
|
Možná budu se svým názorem v ještě zanedbatelnější menšině, ale... Hobita i celého Pána prstenů jsem kdysi přečetl na doporučení, že "je to skvělý". Tak jsem četl a četl, čekal jsem, kdy už to "bude skvělý", ovšem od začátku do konce to bylo nudné, rozvláčné, zbytečně popisné, patetické a bez humoru, naprosto stejně jako třeba Jirásek, s jediným rozdílem, že se to odehrávalo ve vymyšleném světě. Z filmových verzí jsem pak souvisle viděl jeden díl, ostatní spíš útržkovitě, ovšem řekl bych, že se té jiráskovské předlohy držely - překonaly jí snad jen v občasné vizuální zajímavosti, kterou kniha už z podstaty nabídnout nemůže. Vizuální zajímavostí nemyslím bez výjimky křečovité bezpohlavní figury protagonistů, ale některé scenérie toho vymyšleného světa. Na závěr dodávám, že nepatřím k odpůrcům žánru fantasy, jenom si myslím, že jiráskovský přístup byl nudný a zastaralý už za Tolkiena.
|
|
|
To je o té představivosti... Když jsem já četl knihu LOTR, byla pro mne v lecčem vizuálně zajímavější, než ten film. Hlavně co do scenérií a mystičnosti.
Ale nevím, jestli se představivost dá dodělávat v dospělosti. U mně se rozvinula v dětství právě četbou knih a mám z pozorování ne-čtenářů ze svého okolí takový dojem, že komu ujely knihy jako dítěti a zvykl si na TV, už nemá moc šanci naskočit do ujetého vlaku.
|
|
|
Přiznávám, že Tolkiena jsem četl už jako dospělý, v dětském věku jsem četl spíš detektivky, ale jestli si to dobře pamatuji, tak třeba i Jirotku nebo povídky Šimka a Grossmanna... Literaturu považovanou za vhodnou pro děti - např. Foglara, Mayovky, Ransoma - se mi číst nedařilo, neboť mi ty knížky připadaly... ...prostě blbé. Ovšem s představivostí potíže nemám, jenom třeba v té fantasy mám pocit, že mojí představivosti a názoru na psaní vyhovovala více např. díla Sapkowského nebo i Zelaznyho, pokud si vzpomínám.
|
|
|
Ona ta trilogie způsobem, jakým je udělaná, odpovídá tehdejšímu způsobu psaní. Tyhle epické ságy byly v zásadě běžné. Ona by se dala nakonec řada verneovek zhustit na zásadně menší rozsah atd.
Tohle je prostě knížka, ke které si člověk udělá pohodlí a v poklidu si čte a v představách si buduje svět na jejím základě.*
Dnešní literatura je v zásadě jednodušší, intenzivnější a polopatičtější.
Nakonec se to projevilo i u filmů - posťte si třeba Tenkrát na západě, to se taky táhne jako med.
----
* a to nemluvím o Silmarillionu atd.
|
|
|
Copak epické ságy - rozsah díla ještě nemusí nutně znamenat nezáživnost, to podle mého názoru souvisí jen velmi okrajově.
A způsob psaní - třeba Hammett nebo Chandler psali dříve nebo ve stejné době jako Tolkien. Vím, že jde o jiný žánr a samozřejmě si nemyslím, že zrovna tento styl by byl nejvhodnější, ale nedá se prostě říct, že by tehdy neexistovaly čtenářsky přívětivější způsoby psaní.
Verne psal přibližně ve stejné době jako Jirásek, zde soudný člověk nemůže nic namítat, ale Pán prstenů byl dokončen až po 2. světové válce. Co se týká té fantasy, tak stravitelněji než Tolkien psal snad i Howard...
|
|
|
Asi to bude indivindi. Mě LOTR prostě příjde přiměřený.
|
|
|
ale já umím číst 8o) přečetl jsem celýho waltariho, e.m.remarqa, kromadu literatury faktu...vím, co knížka nabízí.
pán prstenů v knížce i ve filmu je vcelku nuda. ne, že bych neměl fantazii, ale prostě mě takové věci nezajímají.
ano. počítač a internet mi taky vzaly čas na čtení a možná se k němu časem vrátím, ale spíš to řeším u audioknih, který si můžu vzít s sebou do auta například.
ano. na marsu nikdo nebyl, no poslali tam sondu, dostali výsledky, které lze při jejich znalostech racionálně interpretovat. k nim bys se mohl ohledně superhornetu přirovnávat, pokud bys byl sám pilot něčeho podobného, což nejsi. nechci se nijak navážet do toho, co ti dalo jistě hodně práce. jde mi jen o určení "vocaď pocaď" 8o) Jinak je to hezky a pečlivě zpracovaný referát. klobouk dolů.
myslím, že plošné tvrzení, že škola v dětech něco zabíjí je hloupě předpojaté. nemusí a není to vždy pravidlem, protože záleží nejen na učiteli , ale i na žákovi a pak také domácí výuka odkládá nutnost pracovat v kolektivu na pozdější dobu, což může být handicap problematičtější než blbý učitel v jednom předmětu.
|
|
|
Ale tak jistě. Ale on je dost podstatný rozdíl mezi "umět číst" a "milovat četbu". Třeba to co říkáš že jsi přečetl z beletrie jsi přečetl dobrovolně, nebo že to po tobě někdo/něco chtěl/o?
Pilot ví, jak se mu s něčím létá. Já se zajímám o konstrukci. Ergo jsem z manuálů a katalogů vytěžil něco dost podobného, jako ty informace sondy - a to se pak dalo racionálně interpretovat ;-) Srovnávat je nutno hrušky s hruškama.
Ano, nemusí to být pravidlem. Všechna autoritativní tvrzení mají nějaký háček, nějakou situaci ve které neplatí. Ale bohužel je to převládajícím trendem.
Výhrady ohledně kolektivu jsou oblíbený argument proti homeschoolingu, ale byly empiricky vyvráceny ;-) Jednak ty děti nejsou zavřené doma a pohybují se ve skutečném kolektivu (školní třída není typický kolektiv, to jsou prostě lidé zavření ve stejné budově, ne kolektiv do kterého se dobrovolně zařazuješ) a druhak a to hlavně má v mladším věku kolektiv víc nevýhod, než výhod. Viz např. úvaha na www.elearningyellowpages.com/k-12/HomeSchoolingVersusPublicSchools- a32.html
|
|
|
dobrovolně, samozřejmě. z povinné četby jsem dal jen asi 2 knížky a pak jsem měl čtenářský deník plný knížek o vrtulových stíhačkách a spol.
aha...manuály a katalogy. takže je to spíš kompilát poslepovaný z věcí +/- zjevných (z těch katalogůů a manuálů) zpestřený přejatými historkami nebo laickým hodnocením.
aha...jsou ve skutečném kolektivu, který si vybraly. vybraly si rodinu? sourozence? vybraly si spoluhráče v nějakém sportovním kroužku? vyberou si spolupracovníky v práci? jistě - vyberou si je stejně jako si vyberou spolužáky ve škole -vůbec. škola je tedy v tomto do značné míry nenahraditelná. v mladším věku si rychleji zvykneš, čím je přechod pozdější, tím horší to je.
|
|
|
Snad jen ad 3 - s touto logikou je nejlepší mít děti v kolektivu v kojeňáku. Přesto bylo zjištěno, že takové "děti kolektivu" nejsou vůbec schopny navazovat dlouhodobé vztahy a nemají zdravé já; nemají páteř. Umí jen žít ve smečce.
A platí to podobně ještě po řadu let: když jedince s nezformovanou osobností předčasně hodíš do kolektivu, naučí se sice úžasně konformismu a komunikaci, leč... Nevím, osobně bych raději to zdravé jádro.
|
|
|
nechci se hádat, ale knížka není přežitá, navzdory všemu pokroku má knížka kouzlo, které prostě ničím nenahradíš. Listovat knihou a obracet stránky je zážitek, kniha voní nebo smrdí, je špinavá, někdo v ní nechal výstřižek z novin nebo lístek na tramvaj nebo si tam napsal poznámky nebo něco podtrhal, prostě kouzlo na zem sklouzlo. Nečteš a proto tomu nerozumíš, čtení není činnost ze zoufalství, protože zrovna vybouchlo všechno ostatní. Navíc si u čtení můžeš fantazírovat po libosti není to jako u filmu, kde ti režisér tu židli nebo krajinu ukáže a nemůžeš si ji představovat jak ty chceš. Kniha je prostě fenomén.
k poznámce pod čarou Atari nenačítalo z kazety nebo jsem se potkala s jiným Atari. Z kazety načítal ZX Spectrum nebo si to opravdu špatně pamatuju?
|
|
|
Technická, nepodstatná: "Atari" může znamenat spoustu různých zařízení, od opravdu archaických až po taková, jež by se moc nestyděla ani dnes.
S názorem na knihy souhlas, samozřejmě.
|
|
|
jo aha, tak já jsem se potkala nejdřív se ZX Spectrum (rok cca 82), které načítalo z kazety a pak s něčím co připomínalo dnešní počítač a jmenovalo se Atari (cca 85?). A dalo se na tom programovat víc než jen data narození, apod. Vyráběli jsme na tom hry z dnešního pohledu prostoduché, ale tenkrát to byl zázrak sám. :-)
(tedy ono se dalo programovat i na ZX Spectrum, ale to bylo nad moje možnosti. Protože tam byly, jestli si dobře pamatuju, příkazové řádky a nechtělo se to bavit jinak než anglicky, takže mi to nezřídka odpovídalo, že jsem blbá - přeloženo do češtiny, zadal jste špatný kód, chybí vám klíč nebo zadej nějaký klíč, apod.)
|
|
|
Jo, tak nějak -- zatímco Spectrum prostě byl "nejlevnější jakžtakž použitelný počítač na světovém trhu", od Atari byla k dispozici celkem široká řada od "kraksen dobrých jen na hry" až po "velmi solidní počítače na práci, v ceně pod (tehdejších!!!) 100 000 naprosto bez konkurence".
Ono by to šlo i dále precizovat, ale dneska už to asi dávno nikoho nezajímá :)
|
|
|
|
Vida. Ačkoli mně ty spekulace přijdou podivné -- jeví se mi zřejmé, že Atari se v první polovině 80. let na osmibitovou řadu v podstatě vykašlalo právě proto, aby mohlo věnovat veškeré úsilí řadě ST -- a udělalo dobře a moudře, právě řada ST byly (polo)profesionální stroje naprosto bez konkurence ve své době a cenové hladině.
|
|
|
Budoucnost je ale v elektronických knihách. Kup si Kindle, uvidíš...
|
|
|
Blbě se mi z toho čte, kniha je lepší (...můžu jí vzít do vany, strčit do batohu, na dno kufru, nerozbije se, nedojde jí baterka...)
|
|
|
To jo. Ale s Kindlem si konečně přečteš ty stovky PDFkových knih, co se ti válí po disku a nemáš náladu ani soustředění si je číst na počítači.
Vím to, přesně z toho důvodu jsem si Kindle kupoval a do měsíce jsem přečetl ekvivalent tisíce papírových stránek ;-)
Nehledě na to, že takhle máš stovky knih k dispozici i ve vlaku či čekání na cokoli. To taky pomáhá, od doby co mám Kindle už zase čtu po cestě do/z práce.
|
|
|
Jo to je nesporně výhoda, já mám holt k dispozici jen tu jednu, kterou jsem si vzal a kterou zrovna čtu.
Výhody ebook chápu, ale čtou se mi hůř než normální kniha nebo časopis. Možná je to o zvyku?
|
|
|
O čtečce právě velmi silně uvažuju a toto je velmi významný argument...ale není u Kindlu problém s jinými formáty? Nějak mám pocit, že Kindle není moc vstřícný k eknihám vydaným jinými nakladateli, je to pravda?
|
|
|
Já tam mám většinu věcí v PDF a je pravda, že na to to není úplně optimální (umí jen zoom celé stránky, nikoli jen textu apod). Podporuje ale i *.txt a na tom umí dělat stejné formátování jako na *.EPUB, takže to je nejjednoduší řešení. Chce to najít před koupí někoho kdo to má a podívat se, jak ti vyhovuje s ohledem na předokládané užití.
DRM knihy moc nemusím, mám jen asi dvě. Ale je moc sympatické, že se Kindle dá "odhlásit" a anonymizovat, ale DRM obsah zvesela funguje dál...
CNN: ano, je to hodně o zvyku. Ze začátku se mi četlo špatně, ale jak jsem se začetl, začalo to jít samo
|
|
|
Jo ještě na jednu věc jsem zapomněl, dost knížek si vyměňuju a rozdávám (a dostávám) v rodině a blízkém okolí a ne každý má čtečku.
|
|
|
|
Kindle není na některé věci špatná věc, ale zrovna čtení dokumentů ve formátu PDF mezi tyto věci nepatří. Na to je daleko lepší nějaký tablet. Kindle se hodí víceméně jen na snadno přeformátovatelné dokumetny ve formátech epub, txt a podobných. Jasně vítězí i velikostí, protože se dá tahat po kapsách, což u tabletů jde blbě (i když jednu bundu s kapsou na iPad mám).
Kdysi jsem si chtěl koupit čtečku právě na spoustu dokumentace, kterou mám v PDF, ale kvůli malým displayům a problémům s překreslováním a zoomem jsem nakonec koupil až iPad.
|
|
|
Tablet je lepší, to nesporně - ale i na Kindle se dá. Přečetl jsem na něm cestou domů vlakem asi šest Terry Pratchettů v PDF s malinkými písmenky a zvykl jsem si, že mi to nevadilo.
|
|
|
(teda nemam kindla ale ctu knizky na "hloupem" telefonu)
Naopak papirovou knizku se do vany bojim brat, protoze pripadny pad neprezije, kdezto z telefonu jsem vyndal baterku a po 24hod na topeni byl zas OK. A kdyby nebyl byval byl, spravi to proneseni "kurva" a koupe noveho tlf. za par supu.
Cte se mi z nej o trochu lip - ctu v posteli, z knizky me za chvili boli ruka, jak musim drzet rozevrenou vazbu a zaroven celou knizku zvednutou, aby byla citelna i spodni stranka.
Uspora mista v byte je nezanedbatelna. Dospel jsem nakonec ke kompromisu, ze sve nejmilejsi knizky mam papirove, v ruznych vydanich a hyckam si je (proste fetis), v tlf. mam rozecteneho neco nenarocnejsiho, co mohu vytahnout na 5min ve fronte, MHD atd.
|
|
|
nejsu negramot. knížku má pro mě význam na chalupě, pokud je příliš prašno na motocykl, příliš temno na automobil a všechna práce je pro ten den hotova. offline NTB se mi tam rozkládat nechce a tak tam mám pár oblíbených knížek. i ve tvé knihovně bych si ji ch pár vybral 8o) takže vím o co jde, vím, že představivost může pracovat jak se jí zlíbí, ale není to aktuálně v ohnisku mého zájmu. to je celý.
načítalo z toho, co jsi mu k načítání určila. vím, že ZX spectrum byla jen taková černá klávesnice, která měla kazeťák taky. no nic moc hračka to nebyla a ostatní využití spíše neefektivní.
|
|
|
Takže popořadě. Hodnotíte ex post. Drtivá většina dětí se rozhodně neptala proč, pro ně nezajímavou/těžkou/nudnou látku sotva poslouchali, natož se ptali proč. Píšete, že k motivaci není třeba nutit, jak jste zvídavý, nezávislý a přečetl jste tuny knih. A potom vás odradí, že vám učitel neodpoví? Tak buď jste o téma neměl zájem už předtím nebo kecáte o své přirozené zvídavosti a nezávislosti, protože by jste se v tom šťoural dál/ptal se jinde. Ve skutečnosti jste až tak zvídavý obecně nebyl, jenom jste rád dělal co vás bavilo. To není myšleno špatně, každý radši dělá co ho baví. A dneska si spíše jenom představujete jak by jste byl býval se ptal proč a hltal odpovědi kantora na brutálně nezáživné věci.
Sám tedy potvrzujete tezi o tom, že k plno věcem je studenty nutno dokopat nebo jinak motivovat.
Díky bohu mě rodiče naučili jednu věc (kromě jiných), a to, že některé věci se musím naučit ne proto, že dávají smysl, ale proto že to bude hodnoceno či další podmínka pro nějaký postup. Takový je holt svět a bude. Další fíčura od mých rodičů byla to, že už někdy na ZŠ jsem měl v hlavě uloženo to, že ZŠ a SŠ jsou naprostým základem, co do znalostí normálního člověka, což hodnoceno ex post je pravda. Takže jsem se učil s tím, že sice to aktuálně nevyužiji, ale v budoucnu se mi to bude hodit. A podle mě toto platí dvojnásob u technických oborů. Však se zeptejte libovolného člověka, který měl na pohovoru dnešní absolventy jakéhokoliv oboru a budete překvapen s jakými nedouky se setkal, co neznají základy oboru, který studovali a navíc by za to chtěli královské platy.
A k poslednímu odstavci. To je jako porovnávat co do kvality cestování MHD a auto s řidičem. MHD je kompromis jak ve velkém přepravovat lidi kam přibližně chtějí za přijatelnou cenu. Jenže kdo z nich má na to auto s řidičem?
Vlastně se odpověď na váš příspěvek dá shrnout do jedné věty. Státní školy nejsou od toho, aby opečovávaly několik naprůměrných žáků (ti se ostatně stejně neztratí) nebo plnily představy o vyučování všech ostatních žáků, ale naučit alespoň něčemu tu zbylou masu za přijatelnou dobu/náklady.
|
|
|
|
To je tak mimo cíl (nepochopení mého postu), že skoro nemá smysl to rozebírat. Takže jen telegraficky:
"Drtivá většina dětí se rozhodně neptala proč, pro ně nezajímavou/těžkou/nudnou látku sotva poslouchali, natož se ptali proč"
Nikde jsem nepsal opak. Zpochybňování je mé specifikum. "Proč" se ale ostatní děti ptaly a byly ubíjeny stěnou ignorance, to si pamatuju.
"Píšete, že k motivaci není třeba nutit, jak jste zvídavý, nezávislý a přečetl jste tuny knih. A potom vás odradí, že vám učitel neodpoví?"
U knih byl první zájem, proto jsem četl. Když jsem se seznamoval s něčím novým, okno příležitosti pro vytvoření zájmu bylo zabito oním učitelem. Velmi dobře si to pamatuji v matematice, protože tam jsem se v jednom kuse ptal na co mi to bude - a když jsem dostal uspokojivou odpověď, byť třeba že mi tohle bude abych mohl zvládnout na to navazující látku, tak jsem to dělal. Dokonce jsem párkrát přišel na poškolní rozšířenou výuku "pro šprty", protože jsem se chtěl dovědět nějaké triky (jako třeba s oním pětiletým zpožděním předvedený Pascalův trojúhelník) - ale těžce jsem se zklamal a skončil.
"ne proto, že dávají smysl, ale proto že to bude hodnoceno"
Ano, to mi také vysvětlovali. Nebral jsem to tehdy a neberu to ani teď. Pokud je někdo idiot a má absurdní a irelevantní měřící kritéria, já se mu nebudu podřizovat. Někde jsem si tím dveře zavřel, ale nelituji toho, stejně jako nelituji např. toho, že nepostupuji nahoru rektálním alpinismem.
Ad poslední odstavec - učit se ptát se a chápat, nebo šprtat a bezduše biflovat? Protože to je u mně dost podstatný rozdíl. A co by jen u mně - kritizoval to už Feynman.
|
|
|
(Při vší úctě k Feynmanovi, jenž byl opravdu frajer, zrovna toto kritisoval -- právem -- už Sokrates. A nejspíše mnozí před ním, ale to se nezachovalo ;))
|
|
|
To ano; a Seneca ml. to shrnul jednou větou (Non vitae, sed scholae discimus).
Jenom ten Feynmann to nejen teoreticky shrnul, ale provedl i nádhernou praktickou demonstraci (tu na brazilských studentech) a sabotoval to bojem proti americkým učebnicím fyziky...
|
|
|
Omlouvám se, ale mě přijde, že si tu fantazírujete nějaký dokonalý svět odtržený od reality. Ano ty vaše vznosné myšlenky, ze kterých nechcete rezignovat jsou sice krásné, ale to je tak všechno. Vaše příspěvky na mě působí dojmem, že je to chyba pouze kantorů a systému výuky. Ale to tak přeci není. Učit se ptát se a chápat vyžadují zejména od žáků pozornost, píli a motivovanost (nejen od kantorů, ale i rodičů!!). Kantor se může snažit jak chce, ale když žák nemá zájem tak to končí tím, že se to musí doma nabiflovat. Samo se nic neudělá.
Nevím na jaké školy jste chodil vy a kdy, ale tam kam jsem chodil já byla nechápajícím žákům látka vysvětlována opakovaně a většina učitelů se snažila, aby pochopena byla. Učitelů ignorantů bylo vyloženě jenom pár. A propos, otázku "k čemu mi to bude?" jsem slyšel jenom jednou, kdy ten největší třídní idiot, chtěl provokovat učitele. Ostatní to ani nenapadlo diskutovat o tom, k čemu jim bude velká násobilka.
Na závěr, rozhodně si nemyslím, že současný systém vzdělávání je nějak extrémně dobrý, má mnoho chyb a nedostatků. Ale při představě, jak by byly prakticky implementovány teorie autora článku v českém prostředí, mi vstávají vlasy na hlavě.
A k irelevantním měřícím kritériím. Dělal jste si někdy IQ test? To je soubor naprosto imaginárních úloh a přesto výsledek o vás vypovídá relativně hodně. To stejné diplomové nebo bakalářská práce. Jenom zlomek z nich je něco opravdu originálního. Jde o to, že test čehokoliv nemá jenom prokázat jenom praktickou znalost/schopnost, ale řekněme technickou - co jste schopen pochopit/naučit se/zpracovat za nějaký čas a je vpodstatě jedno čeho.
|
|
|
Jeden psycholog, který se měřením inteligence zabývá po desetiletí má takovou pěknou hlášku: "IQ testy neměří nic jiného, než schopnost vyplňovat IQ testy."
Dnes už je známo, že existuje minimálně 18 druhů inteligence. Způsob měření IQ, jaký používá např. Menza (Ravenovy testy) měří jen jeden z nich. Ergo je výsledek roztomile irelevantní, protože jeho vypovídací hodnota je omezena na velmi, velmi úzký okruh aplikací a nevypovídá nic o inteligenci člověka jako takové... Lépe jste mi nahrát nemohl.
Jinak pro zamyšlení silně doporučuji www.misantrop.info/maly-test-kreativity-i-s-vysledky
To samé "pochopena". Já si pod "chápat" představím ne že žák umí nějaký naučený postup, který toliko mechanicky vykonává; pro mne "chápat" znamená, že to dokáže vysvětlit svými slovy, chápe důsledky i potřebné vstupy, umí si všelicos odvodit - a umí odpovídat na otázky "a proč".
Jak říkal Larry King, "Nejdůležitější je otázka: Proč? Na to nelze odpovědět jedním slovem a hodně se toho dozvíš."
"Proč" je prubířský kámen toho, zda někdo tématu rozumí. "Proč" se totiž nedá okecat nabiflovanými poučkami - pohleďte příklad:
A: "Výhoda 115mm kanonu spočívala v hladké hlavni a..."
B: "Proč byla hladká hlaveň výhoda?"
A,větev1: "éééé. Protože nám to říkali."
A,větev2: "protože umožňovala použití vysokorychlostních podkaliberních projektilů."
B: "A proč byly najednou potřeba podkaliberní vysokoraychlostní projektily?"
A,větev1: "éééé. Protože se hodily?"
A,větev2: "proti kumulativním střelám, jaké se používaly od WW2, byly vyvíjeny ochrany, které nakonec příliš zneefektivnily účinek takové munice. Proto se vojenské výzkumáky vrátily k na dlouho pozapomenutým střelám, působícím toliko kinetickou energií - na ty pancíře nepřátelských strojů nebyly připraveny."
Větev1, to je školský přístup: neví proč, prostě se něco nabiflil. Větev2, to je někdo, kdo tomu alespoň trošku rozumí. A kdo je expert, ten na tu otázku "proč" nejenže odpoví, ale odpoví do detailu a umí odpovědět i na dalších 10 úrovní "proč", které jdou stále více do detailu a ke kořenu věci. To je pochopení: umět odpovědět na otázku "proč".
A konečně ad první odstavec. Fór je v tom, že ty "vznosné myšlenky" fungují a takové způsoby výuky, které kreativitu a zvědavost neubíjí byly empiricky vyzkoušeny a prověřeny. Viz ono domácí vzdělávání s podstatně lepšími výsledky, než mají klasické státní školy a viz též některé "alternativní" školy, ze kterých se "konzervativcům-biflovačům" zvedají hrůzou vlasy na hlavě - ale děti tam chodí rády a rády se i učí (sic! většina dětí už ve druhé třídě školu a učení nesnáší) - viz www.alternativniskoly.cz, nestandardní pojetí domácích úkolů třeba na www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vybirameskolu/zakladniskoly/35500. aspx
To všechno jsou empirické důkazy v neprospěch tvrzení, že klasický model "neptej se a tohle se našprtej" je jediná - nebo dokonce ta nejlepší - cesta.
|
|
|
Naprostý souhlas, jsem jednoznačně pro "proč", které má ještě jednu výhodu a to tu, že poskytuje zpětnou vazbu učiteli.
|
|
|
No to máte nejspíš pravdu, ale na mém argumentu to nic nemění, IQ test byl pouze příklad takového testu. Ale osobně bych si tipnul, že statisticky významný vzorek lidí s IQ třeba nad 140 bude "úspěšnější/schopnější" než vzorek lidí s IQ 90.
Pohleďte na můj příklad:
A: "Výhoda 115mm kanonu spočívala v hladké hlavni a..."
B: "Co je to mm"?
A: "Vždyť vloni jste ve fyzice brali základní jednotky, ne?"
B: "Ne nebrali, filozofovali jsme nad tím proč je voda mokrá. Na jednotky nezbyl čas. Ale to je stejně biflování to nepotřebujem."
A: "Ok, já jsem kreativní kantor, sice učím dějepis, ale za našich dob jsem se musel jednotky naučit....Tak si představte mravence. Je malej, že? No abychom věděli jak je malý tak..bla bla bla bla..
CRRRRR - konec hodiny...A: "tu druhou světovou válku se doma nemusíte doučit, to by jste se biflovali, do testu ji nedám."
A opět se vracíme k tomu k čemu má školství sloužit. Nejsem odpůrce ptaní se "proč", naopak, ale teorie co se na ZŠ a SŠ učí je úplný základ a z toho rezignovat zase nehodlám já. Znalost je předpokladem pro relevantní diskuzi pomocí "proč" a také ji zkvalitní (odpadnou dotazy na triviality).
Z toho plyne co? No plyne z toho to, že žáci se musí znalosti naučit, to prostě nějakou diskuzí nebo hrou neočůráte. Bez práce nejsou koláče. Čím víc se naučí sami, tím více jim zbyde času na diskuzi. Bohužel. Pokud bude diskuze nadstavba znalostem, proč ne. Ale jinak je pro mě substituce tak základních znalostí byť užitečnou diskuzí nepřijatelná.
Tyhle vaše linky, to přeci není žádná novinka. A je to vpodstatě problém celospolečenský. Dnes volat po tom, aby se rodiče věnovali dětem a jejich vzdělávání, volat po daleko více aktivitách dětí...no nechci tu být za špatného, ale byly doby kdy toto fungovalo s naprostou samozřejmostí. Co jsme si vybudovali to máme (ignoraci rodičů a instalace dětí k počítačům). A dneska se tu s velkou pompou znovu "vynalézá", že když se rodiče věnují dětem, pěstují v dětech smysluplné záliby a koníčky tak mají lepší výsledky. No nekecej.
|
|
|
|
ok. tak jinak: když se podívám na novorozence, nemá vrozeného nic víc než biologické potřeby -> článek na mises.cz je kokotina vystavěná na dogmatickém vyhlášení pitomosti za pravdu.
cíkánenpakáž chodí do školy a učit se může právě tam. dělá se pro to první poslední a i když tam chodí, tak se nenaučí nic. je teda zajímavý, že i když tam můžou dojít a nikdo po nich ic nechce, tak jsou raději kouřit za školu. ze svého okolí jsem znal několik spolužáků, co se ztratili kdesi v sídlištním marastu, protože na školu kašlali, jelikož nebyl rozdíl v tom, jestli tam šli nebo ne. kdybych měl já neomluvenou hodinu, třeba jen jednu, bylo by doma minimálně vyšetřování, který mi za tu ulitou hodinu nikdy nestálo (zkusil jsem to 2x na ZŠ)
já ani nevím, jestli nějakou městskou knihovnu máme, takže takový zážitky nemám, ale jsem rád, že něco takovýho je k vidění...ale jeden vlašťoffka jaro nedělá, bohužel.
přístup existuje - škola, jakkoliv nedokonalá je otevřena všem. je zajímavé, že cikánská mláďata, nikým nekontrolovaná, tam nenajdou cestu a volí raději primitivismus opočlověka.
|
|
|
"když se podívám na novorozence, nemá vrozeného nic víc než biologické potřeby"
Ale pak jsou biologické potřeby poměrně široký pojem. Má vrozených spousta vlastností (i potřeb), které se aktivují později, ale už to tam je.
V určitém věku se začnou děti usmívat (např. i slepé, které to neviděly), děti opakují pozorované chování, aniž by někdo opakování nějak zapínal, atd..
Vrozeno je nám toho spoustu, ale ne všechno je na startu zapnuto (a teď se můžeme hádat, co bude ještě jako vrozené a co už teda bude vývoj)
|
|
|
to nejsou. biologických potřeb je pár - přijímat potravu, dýchat, vylučovat...
tvou teorií bychom se mohli dopracovat k tomu přístupu, že každý děcko může být i vrah (do háje s pozitivismem, ne?) a je tak k němu třeba přistupovat i když ještě tu "funkci" nemá zapojenou. tohle asi rozpracuju, díky! 8o), ale obecně je to nesmysl, protože to má nebezpečně blízko k tvrzení, že: "osud má každý člověk předem určený" s čímž předpokládám nesouhlasíš.
"vůdce vede, opice se opičí"... opičení se po okolí není nic vrozeného. má to nejblíž k podmíněnému reflexu. taky ses nenarodil jako právník a mohls být docela dobře zubař nebo obchodník...a nebo metař, kdybys se byl býval chytil špatný party.
|
|
|
OK, máte pravdu. Nicméně vrozeno máme podle mého názoru i více než biologické potřeby. A třeba napodobování je podle mě vrozeno, ale nechme to být.
|
|
VŠ studentů je v současnosti kolem 400k.
Ad skladba protestujících: co můžu jako student v Plzni sledovat ve svém okolí, tak z techniků o prostech naprostá většina buď neví, nezajímá se, nebo tuhle formu protestů a jejich provedení považuje za blbost. Větší je účast mezi studenty filosofické fakulty, a přičítal bych to zejména dost manipulativně vedené přesvědčovací kampani, aby "bojovali za správnou věc". Z těch co znám, a šli protestovat, nečetl kritizované návrhy zákonů nikdo, a kriticky se nad tím taky nezamysleli.
Že je centrum těchto protestů u filozofů není podle mě náhoda. Už v současnosti jim z pohledu financování a akreditací Mgr oborů teče do bot. Východiska reformních snah jejich situaci nezlepší, a jsou navíc proti jejich převažujícímu světonázoru.
Funkčnost systému postaveného na akademických svobodách, což v praxi znamená třeba i pravomoci bez zodpovědnosti, a totální manažerskou neschopnost, v Plzni sledujeme online na případu právnické fakulty, ale i na dalších.
|
|
|
Sorry, mělo to být k vedlejšímu článku.
|
|
Jeden z nejlepsich clanku, co jsem kdy cetl a se kterym muzu bezvyhradne souhlasit. Zajimave, ze tuhle myslenku se lidi boji rict nahlas
No tak, deti, delejte si poznamky, jde vam prece o znamky...
|
|
|
a čo je podľa vás, kefalin, tou nosnou myšlienkou?
|
|
|
To, ze nuda, bezmoc, stereotyp a uzavirani mladym neprospiva a ze asi nebude tak uplne platit, ze "mladi jsou spatni", coz je zakladnim argumentem blbcu a zacina se to cim dal casteji objevovat i tady, ale ze dost zalezi na tom, jak predchazejici generace nastavila system pro tu novou.
Napriklad, kdyz zavres dite baraku, do skoly ho vozis a z domu smi vyjit pouze s doprovodem na vybrane kolektivni aktivity take pod dozorem, nesmis se divit, kdyz se dotycne dite zacne rezat ziletkou a neumi komunikovat. Kdyz ho ve skole vedou k svetonazoru "je jen jedna spravna, normalizovana odpoved a pokud si myslite, ze veci muzete rozumet, tak na to zapomente. Tohle je skola, ne svet. Tady o to nikdo nestoji." Tak se nediv, ze "Ten mladej neumi delat nic samostatne, debil." To neni horovy scenar, to je realita napriklad dost statu USA a prijde to i sem.
|
|
|
ano. dnes je "in style" kritizovat a tak to dělají i ti, kteří toho nejméně ví - studenti a tzv. mladí lidé. ale jak by si to představovali ukazují sami: www.ceskapozice.cz/magazin/politika-na-ulici/nejhloupejsi-generace
to, co jsi popsal, je výsledek obecně zadaného a pohodlného názoru, že škola má mimo učení také vychovávat. pokud to na škole nenecháš, tohle určitě nenastane.
|
|
|
Jasne, nikdy v historii nebylo ve zvyku kritizovat, hlavne ne, kdyz jsi ty byl v puberte (sametovka), nebo kdyz jsi byl v mem veku (dekujeme, odejdete). Navic ac nesouhlasim s tim, jak to formulovali, ucel protestu - proti nalivani penez do nezmeneho systemu - je dobry.
Linkovat clanek, co tu pred tydnem visel a spojuje "neschopnost" mlade generace, dokazuje to tim, ze dnes nekteri ctyricatnici bydli doma a jako podtitulek a uvodni vetu ma heslo, se kterym sli na barikady dnesni duchodci se moc vazne brat neda. Je to soubor dojmu, ale chapu, ze se ti hodi jako emo-argument, jak rad rikas.
Jenze tohle rodice v cim dal vetsi mire delaji, je to pohodlnejsi. Rodicove, se kterymi jsi chodil do skoly + o neco starsi. Nejaka zpohodlnela a neschpna gererace, co rada vse necha na ucitelich. Co udelam ja je irelevantni, v soucasne dobe deti nemam, takze i kdybych si hodne pospisil, prvni prime setkani se systemem statniho vzdelavani me ceka az za mnoho let.
|
|
|
aha. takže ty myslíš, že jsem odmítl kritiku (dnes studentíků, včera chamtivejch soc-doktorů), protože jsem zvyklý krzevá svůj věk nekritizovat a mělo by to být jako "za nás", kdy se držela huba a krok? to snad nebudu raději komentovat.
kritika, která nenese objektivní argumenty, ale jen ty vybrané, se nebezpečně blíží demagogii. možná i proto se protestů účastnili jen ti, co tzv. studují nějaké humanit(ár)ní sranda-obory (při pohledu do portfolia FFMU mě napadá analogie s hladovou zdí), takže mají čas nejen na párty ale i na protesty proti věcem, který by jim mohly ztenčit večírkovej rozpočet a museli by, ó hrůzo, jít třeba i na brigošku!
ano, dělají. dělají to proto, že jim to podprahovým sdělením aparát podhazuje jako možnost. myslel jsem, že v domácnosti dítě máš...ale asi jsem se pomýlil.
|
|
|
Ne, vidim, ze dost nechapes text.
No, elekrotechnika, veskrze humanitni srandaobor... A vubec nechodi na brigosku, ja vim, vykoristuji te.
V domacnosti (dejme tomu, ze sdilim domacnost, byvam tam vic, nez polovinu casu) dite mam, ale to neni moje, navic prvni trida je otazka tri let do budoucna a uz stredni skola idealne mimo tento stat, na to se myslelo jeste pred jeho narozenim.
|
|
|
Já se nemohu zbavit dojmu, že škola vlastně vychovávat musí, ať chce nebo nechce.
Ne přímo říkat: takle to dělejte, tak myslete, atd., ale pokud se v nastaveném systému nějaké jednání, přístupy, atd. dlouhodobě vyplácí, nějaké názory vedou k uspokojivým reakcím okolí, atd., tak to nějaký stupeň výchovy (ovlivnění s trvalým dopadem na jednání a způsob uvažování) podle mě je.
|
|
|
škola ti dá možnost najít způsob, jak se chovat ve společnosti. můžeš si vybrat jaký jen chceš a dostaneš i reakci, která +/- odpovídá reakci mimo školní zdi.
já zažil školu, která říkala "takhle to dělejte, tohle si myslete"...a vypěstovala spíš odpor než souhlas. dvanáctiletá neteř je asi ve stejným věku jako já tehdy, když jsem začínal rozlišovat hovadiny od faktů (i podle toho, co jsem věděl z domova) a chodí s dotazama, jak je bezva mít sluneční a větrné elektrárny a proč jezdit autem, když jede levný autobus. jeli jsme na výlet a netrvalo ani jedno odpoledne face-to-face skutečnosti k tomu, aby změnila názor...a to nejen proto, že autobus neumí odhodit kabinu a nedaj se v něm poslouchat Dropkick Murphys řvoucí na plný pecky 8o)
|
|
|
Bingo! Shrnuto podtrženo, my jsme si s holkama hráli na doktory, protože to byl největší odvaz v té době. Dnešní mladá generace je něco úplně jiného, což automaticky neznamená, že je špatná. Mít doma v roce 1966, to mně bylo 12, comp asi bych místo hraní si na doktora, z důvodu rozšíření si obzorů, taky čuměl na porno. Jak to říkal Jan Werich, když jsem byl mladej v týhle řece bývalo ryb.
Reaguji tímto i na předchozí příspěvky. Jo mimochodem u osmibitových počítačů jste zapomněli na Didactic z JZD Slušovice.
|
|
|
jasně, bejt línej je kůl, bo sou všichni...
znáš lepší vodvaz než si s holkama "hrát na doktora"? jak sleduju cvrkot, tak 90% veškerého mužského snažení má tento cíl, pokud teda snaživci ještě stojí, nebo aspoň pevně visí.
těm, co už nestojí a ženám o něž není zájem, přináší největší potěšení dělat jiným problémy, aby se pomstili za svou frustraci - viz cykloaktivisty, pražský šlapky a spol. 8o)
|
|
|
Neda mi to a jeste doplnim:
"...tak to dělají i ti, kteří toho nejméně ví - studenti a tzv. mladí lidé. ale jak by si to představovali ukazují sami:"
No a co ti mladi ukazuji? cituji:
- "Mark Bauerlein, americký vysokoškolský učitel...: Nejhloupější generace. Jak digitální věk činí mladé Američany hloupějšími a ohrožuje naši budoucnost. Neboli nevěř nikomu pod třicet"
- "...názor americké psycholožky Jean Twengeové...jak popisuje ve své knize Generation Me (Generace Já), jde o nejsebestřednější generaci, která kdy byla zplozena..."
- "...matka odrostlých dětí Kathleen Shaputisová. Ve své knize Syndrom přeplněného hnízda. Jak přežít návrat svých dospělých dětí."
- "...demograf a historik Neil Howe, který v knize napsané společně s dnes již zemřelým historikem William Straussem Mileniální povstání. Příští generace..."
V celem clanku neni jedine slovo mladeho cloveka, vsechno jsou to emocionalni vylevy, pardon, vecne a spravne argumenty, starsich lidi, co prosli vzdelavacim procesem uz pred nejakym casem. Takze nejde o diskuzi, nejde o pravdu/lez, nejde o to, jak se veci maji. Ty si proste chces zanadavat na mlade, protoze starnes. Necim te stvou. Obecne. Jsou to debilove a poku neprokazou opak, bude tak s nimi zachazeno. De facto sis je zaradil mezi cyklisty a policajty (az na to, ze mlady si skutecne nemuze vybrat, ze od ted nebude mlady, ano, student muze prastit se studiem, to jo).
Me by to mohlo byt jedno, sam na skole nejsem a ze skolskeho veku uz jsem taky vyrostl, ale dost mi vadi, kdyz lidi, co se ohani svobodou, nadavaji pausalne na skupinu, ktera se necim lisi.
Pokud se ti moje nazory nelibi, jednoduse na ne nemusis reagovat, aspon tu pak nebudes cist me odpovedi.
|
|
|
není tam ani slovo "mladého člověka"...hm... a co by nám takový třicátník asi řekl na to, proč bydlí s rodiči? je třeba posloućhat zhovadilé argumenty o tom, jak je na tom na hovno s penězma a jak nejde sehnat práci, protože je sociální antropolog a chce to dělat? to je nám třeba, abychom byli objektivní? nestačí říct, že je dnes běžný, že se lidi ve věku nejvyšší výkonnosti věší na krk stárnoucích rodičů a že je to špatně? je třeba vysvětlovat PROČ je to špatně, nebo se nad tím raději zamyslíme?
ano, nejde o diskusi, protože ta je kvůli nekompatibilitě hodnotového žebříčku de facto nemožná stejně jako je nemožná rovnocenná debata mezi učitelem a dětmi na základní škole, které také mají jakési názory, ale samostatné rozhodně nejsou a ani neumí být. a proč taky debatovat s někým o nezávislosti a ptát se ho na to, proč to mladý a zdravý člověk nesvede? myslíš, že by odpověď byla racionální? já ne, protože jsem ještě nikdy nikoho neslyšel vážně přiznat, že je líná svině a líp se mu žije na cizí účet.
a čím se ta skupina na kterou podle tebe nadávám, liší? jsou to mladí, zdraví a gramotní lidé. jen jsou líní žít svůj život na vlastní triko. minulé protesty potom krásně rozdělily studenty na ty, kteří si mé nadávání nezaslouží (to jsou ti, co byli doma a učili se) a na ty, který by nebyla škoda prostě vyhodit a poslat k okýnku na poštu.
"Pokud se ti moje nazory nelibi, jednoduse na ne nemusis reagovat, aspon tu pak nebudes cist me odpovedi." fakt jo? to jsem nevěděl. dík! 8o)
|
|
|
Tricetilety, nebo ctyricetilety socialni antropolog na urade prace ma k mlademu cloveku asi tak daleko, jako ja ke studentovi. Tedy - bejvavalo. A navic - ty jsi psal, ze je to o tom, co si mysli. A nikde to tam neni zmineno, at je to sebevetsi moudro, nebo pitomost.
Ty ses asi hlavne s tim clovekem nebyvil, me je jedno, jestli je nekomu 14, 41, nebo 114, zalezi na tom, jak umi uvazovat a vek s tim muze, ale nemusi souviset.
Vzdyt ani nevis, kvuli cemu vsemu se protestovalo. Ty si myslis, ze slo jen o "skolne", coz je krok k tomu, aby student platil svoje buduci vzdelani.
No, nevedel, sem tam to tak vypada. Taky si najdi, kdy jsem ja naposledy reagoval na tebe, pokud se nejednalo o primou reakci na muj prispevek.
|
|
článek je zahájen nesmyslem o tom, jak děti přicházejí na svět s touhou vzdělávat se.
formulace je supergumová, aby hlupákům vnutila základní dogma celé doktríny a pochybovače zase rozdrtí svou zaslepeností "kývači" z řad humanitních "zdělanců", kteří jsou od přírody tak názorově pružní, že pod "vzdělávání" klidně zahrnou i varianty chování kojence při hledání možností příjmu potravy. jdu blejt...
na výše zmíněném dogmatu (které není než účelovým tvrzením, či zmrditlachem) je vystavěna teorie, že děti by se učily rády a samy třeba i velké násobilce, vyjmenovaným slovům, dějepisným záležitostem...a úplně by nakašlaly na napodobování dospělých napřed v kouření a pak s sexu. už vůbec nepochybuji o tom, jaký efekt by mělo "hraní si" na adolescenty, kteří kdyby mohli dělat co je baví. vlivem skutečně "vrozených" dispozic by to končilo u nekonečných swingerspárty a pokusech vyrovnat se (apoň vizáží a stylem komunikace) ikonám-pro-blbce.
restriktivní systém pak není nic než projev nejzákladnější lidské vlastnosti, kterou je...voi la...LENOST. všechno, co máme kolem sebe vč. high-tech serepetiček, je výsledkem kombinace dvou příbuzných vlastností, kterými jsou LENOST a POHODLNOST. restriktivní systém ve školství je zaváděn proto, aby v řízení školství mohli pracovat i líní blbci delegovaní na svá místa jinými idioty, kterým stačí pro posouzení kompetence toho kterého uchazeče akorát předložené certifikáty, že dotyčný mlok prošel nějakou předem definovanou zkouškou. celé to zjednodušení je teda tvořeno blby pro své příbuzné-v-diagnoze, kterým je třeba maximálně usnadnit vyhodnocení vstupů a dostat z nich výsledky, které pomohou udržet školství v ne-skokovém zhroucení.
článek vč. otázek dole vyjmenovaných je směsicí sociálního inženýrství a idealismu nejvyššího stupně.
|
|
|
Tak, lenost stvořila civilizaci, pracovití se pořád honí po stepy/pralese nebo tam někde za kořínkama a veverkama.
|
|
|
No ono to jde ve střídání fází:
Napřed ti schopnější vytlačí ty méně schopné z příznivého prostředí bohatého na žrádlo kamsi do nehostinné pustiny (z oceánu na souš, z džungle do stepi, z Afriky do Eurasie atd.). Ti co tam hned nescípnou, se nějak přizpůsobí. A až potom se ti línější začnou ohlížet, jak by si to odflákli...
|
|
|
proč je to nesmysl, děti skutečně přicházejí na svět s vrozenou touhou se učit. Jinak by se nikam nedostaly a nic nenaučily. Vem si, že to co vypadá po porodu jak vánočka, se musí do dospělosti naučit hrozné množství věcí. A děti nejsou líné, to přijde až časem.
(druhá věc je, že autor píše, že se učí chodit. To je trochu zkreslené, dítě se neučí chodit, ale má nějak geneticky zakodované, že se vzpřímí plus minus do roka. Tam se nejedná o klasické učení se.)
|
|
|
nebo vůbec ti všelicí mauglíové a tarzánci moc vzpřímeně nechodívají. si myslím že to prostě okoukají, tedy že se chodit učí protože chtějí.
|
|
|
to se od dospělých nemohou naučit, protože je to celý soubor postupných kroků, které dospělý nedělá. Malé dítě si sedá takovým zvláštním způsobem z kleku, u toho by se dospělý zlomil vejpůl. :-)
|
|
|
to jo, ale kdyby lidská mláďata neviděla okolo běhat vzpřímence tak by je nějaké chození po dvou a to zadních končetinách možná zas tak moc nezajímalo.
|
|
|
ne, to už je nějak prozkoumané a lidské mládě to má skutečně zakodováno geneticky. Připravuje se na to už v pár měsících a začíná tím, že si strká palec od nohy do pusy. Drvoštěp podle toho postupu dokáže vysledovat, jestli se dítě správně vyvíjí. V dospělosti by bylo dosti nepohodlné chodit po čtyřech, takže to příroda pojistila. :-)
|
|
|
"učit se" ve smyslu zajistit si např. potravu je jistě vrozené rozvíjení sacího reflexu. ale míchat tohle "učení se" lidských mláďat se školským systémem, je předstírání, že banán a mrkev jsou v podstatě příbuzní.
založit na teorii dobrovolnosti/svobody učení se celou školskou doktrínu je národní sebevražda.
|
|
|
to mícháš ty, reflexům se nemůžeš cíleně naučit. Přesto je člověk, přesněji lidské mládě nadáno schopností se skutečně učit. Nejen dovednosti, ale i vědomosti. Nakonec písmo vynalezl člověk, takže někde se to vzít muselo.
|
|
|
já netvrdím, že lidi nemají SCHOPNOST se učit.
rozpouji to, že lze mluvit o "vrozené touze vzdělávat se" ve smyslu získávat ŠKOLNÍ vědomosti.
|
|
|
Ale jo! Já sem ve čtyřech letech toužil umět psát a v pěti jsem se to naučil. Vyjmenovaná slova jsem uměl ve třetím ročníku a dnes mám s gramatikou problémy. Matika mě taky bavila. Vždy ta o ročník, či o dva vyšší a dnes se stejně nubráním počítáním na prstech. V deseti jsem si prohlížel anatomii ženského těla v lékařské knize. O rok později jsem si přečetl knihu Mladé maželství a ve dvanácti se těšil na první soulož a cigaretku. Taky jsem v tomto věku zhltnul knihy typu Život po životě. Ale nikdy jsem nedokázal vstřebat dějepis a vlastivědu. Ve čtrnácti jsem se musel rozhodnout, co ze mě bude. Popravdě řečeno - nevím to dodnes. Ale touha vzdělávání tam odjaktěživa byla. Postupem s léty se to všechno zvrtlo v pohodlnost a lenost 8-) A když už občas zatoužím po vzdělávání, zjistím, že paměť už neslouží...
|
|
|
je to tak, haranti jsou většinou jak houba a vstřebávají vědomosti radostně, ale jen některé, někoho baví to a někoho zase něco jiného. Každý jsme jiný a přesto jsme všichni stejní.
|
|
|
shrnuto: to, co ses naučil dobrovolně jako cucák dnes už neznáš a i kdyby, tak by tě to neuživilo jinde než vy cyklistické neziskovce, která je nízkoprahová už z podstaty věci.
závěr: je dobře, že jsi chodil do školy i když nebyla dokonalá.
|
|
|
Nevím co má s mým příspěvkem společného cyklistická neziskovka, ale asi ti hodně leží v žaludku a zrovinka nebyla žádná vhodná diskuze po ruce a musel si odkápnout trošku žluče. Ukvapené a hloupé shrnutí, či závěry, děláš vždy a všude, nebo jsem ti jen "padl" do oka? Pokud si myslíš, že tvá škola byla dokonalá, tak tě asi zklamu. Dokonalá není žádná. Ale jen život sám je školou nejužitečnější.
|
|
|
máš problém? kdybys četl a zkusil u toho i myslet, zjistil bys, že s tebou souhlasím ... 8o)
"cyklistická neziskovka" je taková zvláštní škola pro dospělý.
|
|
|
Nemám Honzo! Ale ona je internetová diskuze dost zavádějící. Nejsou tam emoce a někdy si lze větu vyložit porůznu. Budu si na tvé osobité vyjadřování snažit zvyknout, ale nechtěj, abych u toho musel myslet až tak moc. Zkus to příště napsat tak, aby to bylo zřejmé na první přečtení. Kurňa ty bejt ženská, byl bys strašná metrnice :-D
|
|
|
ok:
- umíš psát, no na uživení to samo nestačí
- vyjmenovaná slova umíš, ale hrubky děláš i dospělej, takže taky žádný vejvar
- od deseti víš, jak vypadá nahatá ženská, od jedenácti jak se dělaj děti, už máš za sebou i první soulož, ale pícháním se uživí jen skutečně málo kdo
- máš tušení, že na konci je tunel a světlo za kterým je třeba jít
- nevíš, kdy, kdo a proč platil komu jaké daně a tak je riziko, že uvěříš, jak se máš dnes dobře, když odvádíš 55% z vejplaty rovnou a z toho, co ti zbude ti ukradnou ještě 20% jako D z virtuální PH - to je co do uživení spíše handicap....stejně jako to, že nevíš ani zhruba, kde leží lanškroun, hulín nebo klatovy, ale to souvisí spíš s tím šukáním, protože bejt u holky za blbce moc afrodiziakálně nepůsobí (testováno na lidech) 8o)
vidíš, kolik písmenek jsem musel napsat, aby to bylo +/- slušné a pochopitelné (snad) i bez myšlení?
kdybych byl ženská, tak by mě to ze startu asi moc netěšilo, no věděl bych co s tím 8o)
|
|
|
ok:
- stačí, pokud si najdu dobrého korektora
- hrubky ve vyjmenovaných slovech je jen překlep
- Jak někdo někde psal - soulož je jen pro ty, co nemaj dostatek fantazie u masturbace. Živit bych se tím nechtěl 8-)
- netuším, jen doufám, že nejsme jen shluk bílkovin
- nevím kdo kdy tenkrát, ale vím kdo komu dnes a nejsem důvěřivá kráva, každopádně vím, že lanškroun, hulín a klatovy jsou s velkým, navíc všechno souvisí se vším a zároveň s ničím a když sem psal holkám, dával sem si sakra pozor a diskuze není "líbesbríf".
Napsal jsi navíc přesně tolik písmenek, kolik jsi chtěl, přičemž původně stačilo jen napsat, že se mnou zkrátka souhlasíš 8-)
i když nejsi ženská a já nejsem teplej, přesto máš mé sympatie 8-)
Doufám, že se mi někdy podaří napsat nějakej ten článek, co mi leží na srdci, protože představa, jak u něj vzteky prskáš, je k nezaplacení.
|
|
|
já se u téhle diskuse nikdy nerozčiluju. naopak. pokd mi nějakej článek nesedí, nekomentuju to.
|
|
|
Banán a mrkev JSOU v podstatě příbuzní...
Dokonce jsou příbuzní i s člověkem...
Podstatná věc je, v čem a jak moc...
Nejen člověk, ale vůbec savci jsou nastavení tak, že se spoustě věcí postupně učí. Školský systém toho využívá a kdyby to vůbec nebylo, ani by nefungoval.
S poslední větou naprostý souhlas, oni ani ostatní savci se neučí všechno dobrovolně :-))
|
|
|
myslím, že nemá cenu rozvíjet nějaké laické teorie o savčím učení se a na to navazujícím školském systému. jak by do toho zapadalo třeba učení se ptáků létat, stavět hnízdo, lovit, namlouvat si holku?
bylo by jistě zajímavé, jak bys do základů pedagogiky zastavěl teorii, která by (mimo savců, které tam máš teď) zahrnovala i přímé potomky dinosaurů. proto bych se, být tebou, do dalších teorií nepouštěl 8o)
|
|
|
Jistě by to šlo, ale vymýšlet nové základy pedagogiky rozhodně nehodlám...
Ostatně mám nemilý dojem, že takových zlepšovatelů je až moc...
|
|
dále netřeba. My padesátníci jsme tohle slyšeli před cca 30 lety a viděli, že tudy cesta nevede.
|
|
Myslím, že tady se opravdu pletou pojmy. Naplnění potřeb není totéž jako potřeba vzdělávat se. Do toho má co kecat nejen vývoj ale i vnitřní nastavení dítěte a jeho vzory.
Současná generace je naprosto jinde než ta moje. Děti opravdu nečtou, učí se od nejútlejšího věku trávit čas u počítače, za největší mor já považuju střílečky. Hry u kterých roste agresivita a pokřivené vnímání smrti.
Navíc ve škole se neučí jen trojčlenka, gramatika vlastivěda a příroďák. Ve škole se učí především vztahy ve skupině, hierarchie společnosti, jednání s lidmi, vzorce chování. Tedy samé nepojmenované věci. O tom, že společnost klade na bedra školy i výchovu svých jedinců netřeba mluvit. Mnozí rodičové školou straší - že tam je tedy naučí, mnozí jednicové školu straší, že to jejich zlatíčko nikdy nic a všichni jsou proti nim.
Vzrůstá sebevědomí - inu nic proti ničemu, ale také arogance, která není ničím jiným než odrazem společnosti.
Takže to vaše zaujetí výukou - chjo, když se nenaučím, že taky něco "musím", že potřebuju získat psychickou odolnost i jistým přizpůsobením se, podvolením, má dalekosáhlé důsledky i na spokojený život jedince. Nedejbože, když rodina podlehne tlaku obchodních řetězců a i školu začne vnímat jako místo má dáti dal - tedy za dobré výzo hodnotné materiální dary.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Svoboda učení I.
|