Komentáře ke článku: Bída českého vysokého školství v obrazech (ze dne 03.11.2011, autor článku: Smrtihlav)
Přidat nový komentář
|
A predstavte si to, ze se vyskytujou i lidi, kteri pridaji clanek, ani si po sobe neprekontroluji, jak ho pridali, do generatorem neskutecne spraseneho zdrojoveho kodu se ani nepodivali a na homepage diky tomu ten clanek vypadal jako pest na oko. Uz ani ti autori tady nejsou, co byvali... :-)
|
|
|
Jsem si vědom jen toho, že mi to vyšlo jako "tisková zpráva". Co mám příště přepnout, aby to byl normální článek, když už ses to rozhodl řešit zde? díky
|
|
|
Polozka "sablona". Ale jinak se podivej do zdrojaku toho HTML, jak priserne to vypada. Nic proti, telo clanku at si koneckoncu vypada jak chce, ale ten teaser, co se exportuje, ten by zmenu fontu apod. obsahovat opravdu nemel (ponechavam stranou, ze nejake styly apod. jsou pro toto pouziti opravdu naprosto zbytecne).
|
|
|
V tom jsem nevinne. Pouzil jsem "NVU" pro prevod do cp-1250. Tohle z toho vylezlo. Pokud budes mit na me chvilku, prosim napis mi na smrtihlav@neradvstavam.cz nejake hints. Chci to nejak doladit. dik
|
|
|
Takze za spanstyly a zmeny fontu je odpovedna zmena kodovani. No vyborne. To jsou vymluvy ve stylu "v tom jsem nevinne, pouzil jsem glocka jako paratko a nahodou vysla rana". Pokud pouzijes nejaky nastroj, odpovida za to, co ten nastroj dela, kdo?
|
|
|
Aha dobre diky, tusil jsem ze musim pozadat o radu nekoho - presneji kohokoli - jineho.
|
|
|
Dobra. Dam ti radu. Nauc se tech par malo formatovacich tagu HTML.
|
|
|
No, já osobně jsem vrchol lenosti. Bývávaly doby, kdy se stránky psaly v rozumném kódu kvůli kapacitě, potom to oceňovali už jenom kolegové programátoři.
Dneska to neocení ani značná část programátorů, hlavní je vizuální stránka rychlost publikace/zhotovení.
Roote, pojem sémanticky smysluplný xhtml kód mně přešel asi 3 týden :-), jsem spokojený s nezpraseným SQL a rozumnými odezvami celku. A samozdřejmě look, ten je velmi důležitý.
|
|
Kto mate minutku a chut sa zhnusit, odporucam vyhladat heslo "Proc nejsou plysove kozy"
Bola to tema bakalarskej prace zadana na ceskej VŠE. Povodne som si myslel, ze je to nejaky kruty vtip, ale po prihlaseni do skolskeho inf. systemu som tu pracu dokonca nasiel v archive, ak si dobre spominam.
V pripade potreby mozem pohladat link na tu pracu, myslim, ze sa mi to nesnivalo.
Inak, bratislavsky Matfyz na tom nie je ovela lepsie. V bakalarskych pracach bolo mozne najst generator nahodnych cisel, temu tykajucu sa upravenia kodu uz existujuceho programu (tak 3 hodiny cisteho casu), alebo generator hudby pomocou neuronovej siete, pricom "student" nemal o neuronkach ani ponatia, nevedel ani co je hudobna stupnica a pracu napriek tomu uspesne obhajil. Pokial viem, jej kod okolo neuronovej siete ani len nesiel. Well...
|
|
|
Kdyz se nad tim ale zamyslim, je to fakt zvlastni :-) Plysovou kozu jsem snad jeste nevidel...To me neprijde jako uplne spatne tema na nejaky hlubsi rozbor :-)))
|
|
|
|
|
|
to je slušné. i doprovodný text, tzv."specifikace", má docela grády, včetně profi recenze. a vůbec nejlepší je možnost pořídit je pomocí Cofidisu...tak si představuji top eshop.
|
|
|
Mame zde i kozu prepublikanskou, zasazenou historicky ovsem do obdobi cisarstvi.
http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=60927
Pak i manaskovou (ovsem zrovna neni v prodeji, ale pocitam, ze byla)
http://www.plysovnik.cz/plysaci/detail/velka-koza-4076/
Tady taky uz pomerne neaktualni
http://zbozi.kontaktyfirem.cz/?q=koza&strana=3
http://www.mikrohracky.cz/index.php?action=detail&dp=25965
Dalsi
http://www.pamahobby.cz/plysove-hracky/109-Velke-oci-23-cm/3820-Koza-stojici.html
A pro socialne slabsi jsou na trhu i ojete kozy
http://www.mimibazar.cz/foto.php?id=36112975
|
|
|
někde se dá i ušetřit a prodávají dvě kozy v sadě :)
http://hustarny.cz/product.php?id_product=34726
|
|
|
Díky, to je přesně to, co jsem hledal.
Původně jsem uvažoval o těch ojetých kozách od PM ale ať si je nechá ten, kdo je ojížděl dosud, tohle je mnohem lepší.
|
|
|
To ale vubec neni nerelevantni info. Ja jsem pred par lety pred Vanoci prosel take zvlastnim prozreni. Dcera si napsala Jeziskovi o cituji: "Krásně bílou labuť" ... mysleno plysovou.
Po dvou tydnech jsem dosel k presvedceni, ze v CR (aspon tehdy) se da koupit zeleno-modro-ruzovy plysovy slon, nebo duhovy mimozemstan, ale plysova labut nikoli.
Uchopil jsem to jako challenge a rozhodl se labut za kazdou cenu sehnat. Zjistil jsem, ze v zahranici neni problem sehnat plysovou labut, jenom u nas. Nakonec jsem ji po ruznych peripetiich s interfacem Nemecke DHL x Ceska Posta vyzvedl 22.12. ... a to se jeste baba v okynku pokusila tesne prede mnou zavrit okenko a nechat me vystat dalsi hodinu jinou frontu ... ale muj pohled ji v tom zabranil ...
Ale spravna otazka. Proc se sem do <> dovazi jenom sterilni sortiment, v kazdem hyper/super/mega marketu maji to same a vetsinou sunty ... Proc 100km na zapad neni problem a u nas ano?
Nastesti po cele te peripetii mela holka z labute nefalsovanou radost a min. tyden ji nedala z ruky ...
|
|
|
Ruzovy slon pred lety problem byl. Ted uz je to lepsi.
|
|
|
Nojo, P. Bartoň. Z VŠE si vyučující asi musí dělat prdel, aby se nezbláznil. Asi už mu to zatrhli, nebo se vysral na přednášení, neb aktuálně nemá vypsaná žádná témata. A jinak jeho vysvětlení, jestli to teda někoho zajímá:
http://devian.cz/2011/out-of-the-box-diplomky-pana-bartone/
A pár starších témat diplomek, některé potřebují trochu rozvést zadání (not included v článku), a většina si zaslouží drobné zamyšlení:
http://m.audiklub.cz/post.php?type=html&topic_id=139939&topic_index=420
|
|
|
Je to tak, témata mu zatrhli. Pokud někoho zajímají kompletní zadání:
http://isis.vse.cz/pracoviste/prehled_temat.pl?detail=8003;pracoviste=50;lang=cz
za "detail=" patří čtyřmístné číslo, Bartoňova témata jsou 8003 až 8027 (některé čísla jsou vynechána a některá témata jsou stejná pro bakalářskou a diplomovou práci).
|
|
|
Táto diplomka stojí tiež za to. Hodnotenie nákupného centra. WTF?
http://static.keymaster.cz/hodnoceni_nakupniho_centra.pdf
Okopírované z diskusie na devian.cz
|
|
|
Nj, standardní diplomka VŠE. Je třeba vyplnit potřebný počet stran, nenapsat nic, s čím by se dalo polemizovat, a splnit formální náležitosti.
Studentovi to nelze zazlívat, systém vysokého školství jej motivuje přesně k takovéto práci. Buď na víc nemá, nebo tou dobou dávno pracuje či podniká, a na víc nemá čas.
|
|
|
Tak pozor. S p. Bartoněm, který tyto žertovná témata zadává byl před časem rozhovor v Reflexu. Témata jsou to sice poněkud bulvární, ale má k nim už ne až tak žertovná vysvětlení, takže student se při jejich vypracování zapotil pravděpodobně víc, než při jejich výběru očekával.
|
|
|
Jednoznačně souhlasím. Ten článek "out of the box" to nadhérně vystihl. Bohužel, věřejnost si jenom zapamatuje cosi "o plyšácích" - abych byl upřímný, byl to i můj první názor - po hlubším zamyšlení to skutečně nejsou lehká témata a jedno je jisté, student "nekompiluje", ale tvoří.
|
|
|
|
Proč by to měl být vtip? To podle vás musí každá bakalářka řešit makroekonomickou situaci v eurozóně? Díky, nechci.
|
|
|
Protože ty kozy existují. To je jako zadat práci na téma "proč lze dělit nulou"
|
|
|
Asi jich není hodně. A i kdyby bylo -- to podle vás nesmí bakalářka hypotézu vyvrátit?
|
|
|
Pak by stačilo odevzdat plyšovou kozu. Ostatně myslím, že to by byl adekvátní výstup k zadání.
Zda by to zadavatel bral s humorem se můžeme domýšlet, že?
|
|
|
Nevím, nechci mluvit za pana Bartoně, ale myslím, že u obhajoby by se potom diplomant asi se zlou potázal. :) Obhajoby na katedře ekonomie jsou celkem drsné, vyždímají z vás úplně všechno. A zrovna pan Bartoň je asi nejlepší ekonom, co znám.
|
|
|
Mohl by namítat něco proti existenci plyšové kozy?
Proč nejsou plyšové kozy?
Plyšové kozy jsou.
Nemá smysl definovat proč nejsou. Jediná relevantní výtka by byla prokázání neexistence plyšových koz, která je však vyvrácena existencí plyšové kozy.
Obhajoba by se tedy zúžila na předání plyšové kozy. Docela by mě zajímaly ty ždímající výtky:-).
|
|
|
Čistě technicky: ty kozy by to chtělo alespoň dvě, protože i v zadání je použit plurál.
|
|
|
To je pravda. Čistě technicky by měl být přiložen rozbor materiálu plyšové kozy, který by prokazoval, že je to plyš. A rozbor nějakého zoologa, který identifikuje tvar plyše za kozí podobu.
|
|
|
A psychologický posudek, který dotyčného zoologa uzná za spolehlivého, aby se tak vyloučilo, že dotyčný neujíždí na kozách, a je tedy ochoten jako kozu identifikovat cokoliv přibližně podobného :)
|
|
|
Jenže "kozy nejsou" není v daném kontextu testovatelná hypotéza, ale daný výchzozí stav, který má práce vysvětlit.
IMHO by vhodnou odpovědí na takto blbé a lajdácké zadání byl jeden lis papíru s nápisem "plyšové kozy jsou", jako příloha faktura a vlastní plyšák.
|
|
|
No ja bych nebyl tak prisny za kazdou cenu - je fakt, ze kdyz pujdu do prumerneho hrackarstvi, bude tam vsechno mozne, ale zrovna kozy tam fakt budou spise vyjimecne. Nikdy mne nenapadlo se tim nejak zabyvat, ani mne nenapadlo si tohoto jevu vsimnout - ale kdyz jsem o tom cetl, uvedomil jsem si, ze na tom neco je :-))
|
|
|
Nerad bych Vám bral klidný spánek, ale je to důsledek regulativu. V čistém tržním prostředí nejsou děti indokrinovány a výrobci omezováni. V takovém nepokřiveném prostředí jsou zastoupena v hračkářství všechna zvířátka ve všech materiálových provedeních. Kozy jsou jen jedna z obětí. Pyšový psoun je v podstatě k nesehnání, stejně jako plyšová slepice.
Cílem je manipulovat děti a dokázat jim, že nemají šanci dosáhnout toho, co chtějí, což je realizována nezacelitelnými dírami v nabídce.
|
|
|
Plysove slepice jsou ve zverimexech, psouni jsou vcelku bezni a z koz jsou prevazne k dostani srouborohe. Ale i obycejne Lizy se vidi ne zrovna vyjmecne.
|
|
|
Nepopírám Tvoji zkušenost, ale v akademickém prostředí, které si tolik zakládá na exaktnosti by popsaný postup byl zcela na místě.
|
|
|
V podrobnějším zadání je, že kozy téměř nejsou:
http://isis.vse.cz/pracoviste/prehled_temat.pl?detail=8010;pracoviste=50;lang=cz
Pokud se nechytáte slovíček, ale jdete po podstatě sdělení, tak to sedí. Projdete ve městě 10 hračkářství, kozu nejspíše neseženete.
Dobré je soustředit se na konkrétní otázku: zda se jedná o selhání trhu. Student by tedy měl formulovat hypotézy, že se jedná o vliv monopolu, externalit, asymetrické infromace nebo veřejných statků (obvykle uváděné zdroje selhání trhu).
Buď některou z nich následně potvrdit, nebo všechny vyloučit, a prohlásit, že po kozách je malá poptávka, popřípadě že je jich malá nabídka (a formulovat proč, např. že jejich výroba v uspokojivé kvalitě je mnohem dražší než u jiných srovnatelných zvířat apod.).
Popřípadě může diplomant tvrdit a obhajovat tvrzení, že o tržní selhání jít nemůže, protože trh nikdy neselhává, nebo naopak tvrdit, že podproporční zastoupení koz mezi plyšovými zvýřaty je naopak důkazem selhání trhu, a důvodem je, že na koze je příliš malá nadhodnota, tudíž kapitalista tolik nevydělá a děti si nemohou hrát s kozama, důsledkem je morální vykořeněnost společnosti, neúcta ke kozám, rozvrat sociálně slabších rodin, tudíž by se měl přijmout antidiskriminační zákon stanovující kvóty na prodané a vyrobené kozy, kupředu levá, zpátky ni krok!
TO vše s neustálým zřetelem na to, že se jedná o vědeckou práci z ekonomie, nikoliv marketingu, psychologie nebo pedagogiky...
|
|
|
OK, takto zadáno to může být a ta práce by mohla být i celkem zajímavá. Doufám, že jestli ji někdo napíše, objeví se časem na netu.
Jen nechápu ten pojem "selhání trhu" - trh přece není někým úkolovaný subjekt, který má nějaký stanovený cíl na základě kterého by se dalo říci že selhává či neselhává, ne?
|
|
|
Faktem je, že nabídka koz je překvapivě malá (na to jak je to milé a chutné zvířátko), v porovnání se psy, kočkami, možná i kravičkami.
Zadavatel se ptá, zda je příčinou selhání trhu, je na studentovi, jak se s otázkou vypořádá.
|
|
|
Jenže ta otázka IMHO implikuje představu, že trh je povinnen zajistit aby bylo všech zvířátek stejně.
Současný stav je výsledek tržních mechanismů* a IMHO je prostě nesmysl popisovat tento stav pomocí pojmů jako úspěch či selhání.
Tyto pojmy můžete používat pouze hodnotíte-li nějakou konkrétní potřebu a míru jejího uspokojení u konkrétního jedince či dejme tomu ještě skupiny jedinců s překrývajícími se potřebami/poptávkou.
Je dobře nebo špatně, že 1+1 = 2?
___
* Tedy pokud neexistuje nějaká regulace toho, jaká zvířátka se mohou a nemohou prodávat.
|
|
|
Pojem tržní selhání ( en.wikipedia.org/wiki/Market_failure) je výsledek myšlení těch, co nepochopili z ekonomie vůbec nic, ale myslí si, že všehno dokážou spočítat.
My ostatní se jim za to smějeme.
|
|
|
Já tam žádnou takovou představu necítím, asi nejsem pravověrný libertián, možná jsem dokonce zakuklený socialista:-)
I když koz není zas tak málo, co tak koukám na web. Asi by se dala udělat studie poptávky a nabídky, a vysvětlit, že při tak malé poptávce se to nevyplatí mít skladem kamenným krámům, ale jen webshopům.
Pak už by stačilo jen stručně pro formu vyvrátit ty hypotézy o tržním selhání, a diplom je doma;-)
Daleko horší je sehnat pro dvouletého prcka ragbyovou šišku. Ne žákovský tréninkový míč, ten je moc velký a těžký, ale tak 10-15cm velkou gumovou nafukovací šišku.
|
|
|
Tržní selhání je obvykle definováno jako suboptimální alokace zdrojů. Abychom s takovým pojmem mohli vůbec operovat, musíme vědět, co je to optimální alokace.
Vy to víte? Já ne. Nevěděla to ani státní plánovací komise a IMHO to neví žádný člověk.
|
|
|
|
Jenže to je zadání spíš pro marketing než pro ekonoma. Proč je míň plyšových koz než jiných plyšových tvarů? Pokud jde o plyšové hračky tak tam selhání trhu nelze pozorovat.
|
|
|
Perfektní. Nevěděl jsem, že se ještě dá dohledat to zpřesňující zadání.
|
|
|
Ono kdyz se nad tim clovek zamysli, tak odpoved jako takova bude velmi jednoducha.
Je mala poptavka.
Pokud to nekdo bude chtit rozebirat proc, rekl bych osobne, ze je to z nekolika duvodu:
Koza sice je domaci zvire, ale dnes uz se moc nechova oproti minulosti. Spise naopak kozu uz dneska bezne dite uvidi spise v zoologicke zahrade, nez u kamarada na statku.
Uzitek z kozy je pro bezneho cloveka minimalni - kozi mleko nepije, kozi maso neji...
Koza neni na druhou stranu nijak exoticka, a uz vubec neni niceho symbolem, jako napriklad lev, slon, a podobne.
Obecne shrnuto - koza neni nicim zajimava, neni nijak extra znama, a tak po ni neni poptavka :-)
|
|
|
Slonů, lvů a delfínů se u nás taky moc nechová.
Kozy mají v kdejaké "minizoo" na kraji každého města, na vesnicích jsou vidět pořád. Na farmářských trzích a v bioekoethno obchodech kozí sýry pořád jsou.
A už vůbec nesouhlasím s tím, že kozy nejsou symbolem ničeho. Naopak, samo slovo "kozy" je pěkný dvojsmysl, při citlivém marketingu dobře využitelný. IMHO kdyby se udělala opravdu pěkná hračka, a vhodně se to nabízelo v obchodech, kde nakupují tatínci, tak by to mohlo být dobře prodejné.
Je tu prostor pro zajímavé řešení rohů, a také kozlí bradky, případně ohonu. Pěkně udělanou kozu bych s radostí dětem koupil.
Podle mne je jich opravdu překvapivě malá nabídka, i když u plyšových hraček bych selhání trhu asi nehledal...
|
|
|
Lev ci slon jsou exoticka zvirata, vyskytuji se ve filmech, a jsou i neceho symbolem - napriklad "silny jako lev" zna asi kazde male dite, ale zadne prirovnani s kozou neznam.
Jak rikam - dle meho nazoru je proste koza prilis obycejna, neni nicim zajimava, nikdo ji moc nezna, nikde neni prilis v pohadkach, ve filmech...
Koza jako zvire je podle tebe symbolem ceho? Ja teda o nicem nevim, a to jsme jich doma par chovali sveho casu :-) A stejne si na ni ani nevzpomenu...
|
|
|
Umíněná jak koza, smrdíš jako cap...
Pohádka Zvířátka a loupežníci, kozel Kokeš v kocouru Mikešovi, nově též Kozí příběh...
Lidi je přesto nechcou, malá poptávka, to je legitimní názor. Ekonom by to měl umět navíc vědecky zdůvodnit;-)
|
|
|
Já se obávám, že ekonom právě musí skončit u té malé poptávky - posuzovat motivy IMHO není prací pro ekonoma a dál je to tedy spíš něco pro psychloga, sociologa apod.
|
|
|
Ekonom by měl jít až k potřebám - potřeby jsou přece jedním z faktorů poptávky. Co vede lidi k tomu, že svým dětem kupují pejsky, delfínky, lvíčky, žiráfky, krysy, medvědy, a ne kozy?
Dále - my tu automaticky předpokládáme, že je malá poptávka (vědomě používám tento termín, předpokládám, že všichni intuitivně tuší, co tím mám na mysli). Přitom poptávka může být, jen je relativně malá nabídka. Proč? Vyžaduje koza nějaké specifické výrobní faktory? Je potřeba kvalifikovanější lidská síla na ušití rohů tak, aby vypadaly realisticky? Je na to třeba dražší materiál, aby tyto členité části hračky vydržely déle? Je snad členité tělo kozy příliš náročné na prostor a zvyšuje tak náklady na skladování a přepravu? A co jiná zvířata výrazných tvarů, např. žirafy?
A také bychom měli skutečně vyloučit ty možnosti selhání trhu, že si tady všichni myslíme, že je to nesmyslo, je pěkné, ale ne vědecké.
Monopol - kolik vlastně skutečných prvovýrobců dodává plyšová zvířátka na náš trh? Kdo zadává výrobu a na základě čeho? Mohou být plyšové kozy obětí nějaké záporné externality? Nebo nejčastější nabízená zvířátka profitovat z kladné externality? Vyskytují se třeba psi nebo delfíni v pohádkách či filmech ve výrazně kladných rolích? Nemůže to ovlivňovat poptávku nebo dokonce nabídku (manažeři obchodů objednávají kosatku Williho, rybičku Nema, a já nevím co ještě).
Veřejné statky, asymetrická informace - mohou nějak vstupovat do hry? Ví vůbec rodiče, co jejich dítěti udělá radost? A co pro něj bude více užitečné?
Souhlasím s Vámi, popsat ten mechanismus vzniku rozhodnutí nekoupit kozu, ale medvídka (který navíc neproběhne, pže kozy nejsou v nabídce), není úkolem ekonoma. Úkolem ekonoma je popsat ty jevy okolo.
|
|
|
Koukám že ještě chvíli a začneme tady tu práci na pokračování psát :-D
IMHO je nevědecký už samotný pojem "selhání trhu" - z příčin, které jsem už uvedl. Abyste mohl posuzovat úspěšnost trhu, musel byste dodat axiomatickou definici optimální alokace. Jenže taková definice nebude mít nic společného s trhem. A samozřejmě "monopol" nemá vůbec nic společného s tím, kolik výrobců momentálně na trhu působí.
S těmi výrobními faktory apod. v zásadě souhlasím, ty by se asi rozebrat mohly, i když "od boku" se domnívám, že tam žádné rozdíly nebudou.
|
|
|
Jednak existuje Paretovo optimum, ale to je použitelné jen do okamžiku, dokud přijmeme axiom, že individuální užitek nelze kvanitifikovat a porovnávat tak s individuálním užitkem jiného subjektu. Když někomu (bohatému nabobovi) nepatrně snížíte užitek tím, že mu seberete část majetku, mnoha chudším lidem (working poor) se může užitek rapidně zvednout, a tím lze odůvodnit například dědickou daň, ale i progresivní zdanění příjmu.
Jednak by se za optimum dal považovat stav, kdy jsou v rovnováze všechny trhy (volný čas vs. spotřeba, současná vs. budoucí spotřeba atd.). Pak skutečně lze uvažovat o externalitách, dokonce některé kvantifikovat. Ale to už opravdu není na pár diskusních příspěvků, ale spíše na nějakou tu kapitolku oné diplomky;-)
|
|
|
No dobře, tak nabobovi seberete peníze a dáte je nějakým chuďasům. Na základě čeho usuzujete že takový stav je lepší, než kdyby si nabob z těch peněz koupil luxusní vilu a dal vydělat bandě zedníků a jiných chudých pracujících? Normativní tvrzení nemají v ekonomii co pohledávat. Navíc od porovnání dvou variant je pořád ještě dosti daleko k definici nějakého objektivního optima, pomocí kterého můžete posuzovat "úspěšnost trhu". Pokud nabobovi vezmete peníze proti jeho vůli, je to krádež, i kdybyste si to stokrát odhlasoval v parlamentě.
Trh není statický snapshot - tedy nabídka a poptávka se neustále hledají přičemž hlavním indikátorem je cena. Takže ve výsledku je to zase o nějakých preferencích.
|
|
|
Ale já nesoudím, zda je to lepší, morálnější, spravedlivější, etc. Já jen konstatuji, že takto lze (za daných předpokladů) zvýšit celkový užitek subjektů.
Onen modelový nabob již vilu má, majetek jen drží. Nemusíte mu to brát hned a násilím, ale třeba prostřednictvím zmíněných daní (a opět nehodnotím, zda je to morální, spravedlivé, ...).
Dokonce zde ani nesoudím, zda má ekonomie dávat nějaká doporučení (normativní přístup), nebo si jen tvořit modýlky a dělat závěry sama pro sebe (pozitivní ekonomie). Osobně si myslím, že třeba ministr financí (a mám na mysli současného i minimálně tři předchozí) by nějaké ekonomické vzdělání měl mít a při své práci používat;-)
|
|
|
Zkuste si pro změnu přečíst to, co pan JJ psal :)
Hypotéza, že pokud nabobovi nějaký ten majetek seberete, bude v celkovém součtu hůře, protože
(a) má-li nabob majetek (i vilu), koupí si druhou vilu u moře (nebo jachtu, sedmý automobil, nadační nemocnici, několik škol, whatever) -- to zcela jistě pomůže řadě slušných a pracovitých lidí, již druhou vilu budou stavět, v nemocnici budou pracovat, a tak dále;
(b) sebere-li nabobovi majetek stát, udělá s ním co? Komu pomůže? Někomu slušnému a pracovitému? Ale no tak, tak naivní přece nejste: v tomto případě bude pomoženo výhradně sbírce líných nemakačenků, od těch, co natahují ruku na podpoře, až po ty, co "pracují" ve státních úřadech.
Též v případě (b) dostane více peněz policie a další represivní a šmírácké bandy.
Je pravda, že nyní se na další úrovni možná trochu pomůže i nějakým slušným lidem, již vyrábějí součástky, z nichž jsou sestaveny kamery a radary, kterými policie bude všechny šmírovat; v čistém součtu však je tento benefit naprosto zanedbatelný oproti těm ukrutným negativům.
|
|
|
Ale vždyť nejsme ve při. Pokud bude peníze přerozdělovat stát, zvýší se užitek příjemců státních peněz, ponejvíce podnikatelů realizujících veřejné zakázky a jejich zaměstnanců, o něco méně pak politiků, úředníků, a možná i na ty nezaměstnané (různé! nezaměstnané) zbude. Jejich úhrnný užitek se zvýší, nabobův se sníží. Co je na tom nejasného?
|
|
|
Toto je jasné.
Nejasné mi je, proč -- alespoň nakolik Vám rozumím -- do rovnice neustále zapomínáte započítat ta positiva, jež majetek v nabobových rukou přinese ostatním (a jež jsou typicky mnohonásobně větší, než ona velmi sporná positiva, jež přinese ostatním v rukou státních).
Tedy
(i) žádné přerozdělování (libovolným způsobem)
nabob +
ostatní slušní lidé +++++
nemakačenkové, státní úředníci, "podnikatelé" žijící ze státních zakázek -
ostatní slušní lidé +++ (díky tomu, že je méně peněz na policii apod.)
ostatní slušní lidé - (nebude drobný přenos skrze případy typu "zaměstnanec "podnikatele" žijícího ze státních zakázek jde k holiči apod.)
(ii) přerozdělování
nabob -
ostatní slušní lidé -----
nemakačenkové, státní úředníci, "podnikatelé" žijící ze státních zakázek +
ostatní slušní lidé --- (vinou toho, že je méně peněz na policii apod.)
ostatní slušní lidé + (bude drobný přenos skrze případy typu "zaměstnanec "podnikatele" žijícího ze státních zakázek jde k holiči apod.)
Samozřejmě to nejde přímo kvantifikovat; je ale zřejmé, že celkový součet ve variantě (i) je mnohem lepší pro všechny vyjma nemakačenků a grázlů (aka "podnikatelů" žijících ze státních zakázek), než ve variantě (ii).
|
|
|
On ale není důvod, aby ten majetek sám přinášel větší užitek v rukou naboba než v rukou státu, nebo přímo v rukou chudých.
Já jen připouštím, že pokud seberete nabobovi z jeho stolu trochu jídla, nasytíte jím několik chudých.
Nakolik je to morální nehodnotím, na polemiku si budete muset najít nějakého keynesiánce nebo marxistu, já se tu do role ďáblova advokáta nebudu stavět.
|
|
|
Přesně proč se domníváte, že není důvod, aby ten majetek sám přinášel větší užitek v rukou naboba než v rukou státu, nebo přímo v rukou chudých?
Já Vám výše doložil explicitní důvody, proč tomu tak nutně vždy je.
pokud seberete nabobovi z jeho stolu trochu jídla, nasytíte jím několik chudých
Jistě. Ale zároveň tím druhého nabobova kuchaře, třetího číšníka a dva ochutnavače, kteří již nebudou zapotřebí na snížené množství jídla, odsoudíte ke smrti hlady s celými jejich rodinami. Pokud by hypoteticky část těchto lidí nasytil stát přerozdělováním, pak jen s polovinou rodin, ne s celými -- ale pořád je na tom více lidí hůře než před sebráním.
To je to, co se Vám celou dobu pan JJ snaží vysvětlit.
|
|
|
To nechapes, to mu musis sebrat vsechno, tim na chvili nasytis o par lidi vic, pak az budou mit hlad chudi i jeho zamestnanci (i nabob sam), tak naboba zastrelis, aby se lid bavil (hry, kdyz uz neni chleb).
Jen se to musi davat po kouskach, dle vzoru "nejlepsi je neco uprostred". Po vrch naplnena zumpa smrdi moc, tak ji budes dostavat po lzickach.
|
|
|
To, že naše míra zdanění je relativně velká, to že i díky tomu máme značně nabobtnalý stát ještě neznamená, že JMH nemá v obecné rovině pravdu.
Jestliže tomu budete místo stát říkat sdružení vlastníků, kteří sdílí nějaké prostředky, protože je to pro ně výhodné, tak to asi bude OK.
Tak a teď máte konečnou výměru půdy/území a jednou musíte pořešit, co se stane i s těmi, kteří se sdružit nechtějí nebo naopak parazitují. Nechat je žít po svém znamená jim část uzemí věnovat a ještě jim zajistit, aby jim tam nikdo nechodil dovnitř a ven za prostředky okolostojících.
Druhá možnost je to rozpustit do státu, daní atd.
Ano, stát by se měl nejprve zeptat, jestli si to nestátní sektor neumí vyřešit po svém, resp. jestli je taková služba skutečně objednaná, a teprve potom se do toho direktivně míchat.
Nechci se míchat do diskuze, jestli je toto korigovatelné jinak než totálním rozstřelem.
|
|
|
To ano. Pak, ale neselhal trh, ale regulace (pravidla, omezení). Směna se nevyvíjí předpokládaným směrem. Nebo vlastně jo, vyvíjí se předpokládaným směrem, tedy do ještě větších regulací. Ale věřím, že jednou ten trh zkrotíme. Kde bysme to byli, kdyby si každý směňoval jak se mu líbí:-).
|
|
|
Ale já si nemyslím, že současná míra regulací je obecně výhodná a nemyslím, že bych to kdy obhajoval.
Já jenom reagoval na tezi, že jakékoliv přerozdělování formou daní a státu je špatné, nepřirozené, nevýhodné.
|
|
|
|
no, a teď se neuražte - na blbou otázku blbá odpověď.
Mám-li si vybrat z těch dvou možností, tak špatně je "žádné přerozdělování (libovolným způsobem)" a ne proto, že by druhá byla významně lepší, ale proto, že ta druhá je koncensuální (trhem akceptovatelná) v širší míře než ta první. Ale ani jedna z možností není dobrá.
Jaký sekundární užitek máme z peněz kupř. Kellnera v Rusku, Kazachstánu nebo Řecku? (nemá smysl se přít o tom, že vysokým zdaněním ho přinutíme je tady reinvestovat ..)
|
|
|
Mohou být plyšové kozy obětí nějaké záporné externality? Nebo nejčastější nabízená zvířátka profitovat z kladné externality? Vyskytují se třeba psi nebo delfíni v pohádkách či filmech ve výrazně kladných rolích? Nemůže to ovlivňovat poptávku nebo dokonce nabídku (manažeři obchodů objednávají kosatku Williho, rybičku Nema, a já nevím co ještě).
Veřejné statky, asymetrická informace - mohou nějak vstupovat do hry? Ví vůbec rodiče, co jejich dítěti udělá radost? A co pro něj bude více užitečné?
Na tohle všechno má odpověď výrobce plyšových hraček. Nejdřív musíte pochopit nákupní chování spotřebitele a pak volit druh materiálu, velikost, tvar...
A stále je nutno poukázat na to, že nejde určit zda trh selhal nebo neselhal.
Stejně relevantní by totiž byla otázka, proč nejde dělit nulou? A rozhodněte zda matematika selhala nebo neselhala.
|
|
|
Skutečně nelze určit, zda trh selhal či nikoliv? Co kdyby se mi podařilo vyvrátit všechny shora uvedené hypotézy, že trh selhal? Pak bych mohl zastávat názor, že trh neselhal, přece;-)
Matematika je exaktní věda a na množině reálných (i komplexních) čísel stanoví jako axiom, že nulou dělit nelze (případně lze toto dělení definovat, ale přináší to nemalé problémy).
Naproti tomu ekonomie je věda společenská, a všechny pojmy jsou jen slovní a myšlenkové modely (některé lze kvantifikovat, pak se tomu říká ekonometrie, expertní analýzy nebo také hádání z kávových sedlin). Ve skutečnosti přece žádnou čáru grafu své nabídky a poptávky v hlavě nenosíte, rozhodujete se zcela jinak, intuitivně, a ne vždy racionálně. Buď koupím nebo se mi to zdá drahé/zbytečné/nekvalitní, a jdu dál, buď práci za ty prachy vezmu nebo ne. Nabídka a poptávka je jen model chování. Stejně tak trh je jen model tvorby ceny a množství pro každý jednotlivý druh zboží, ve skutečnosti to v obchodě, hospodě, autobazaru nebo na aukčním serveru přece vypadá úplně jinak než dvě protnuté čáry na papíře, že. Ekonomie se snaží alespoň přibližně popsat způsob lidského jednání na různých úrovních (jednotlivec, souhrn potenciálních kupců, nějak vymezená ekonomika třeba města nebo národa), větší ambice nemůže mít.
|
|
|
Hmm, zajímavé...základem trhu je směna. Směna má pouze dvě polohy, proběhla nebo neproběhla. Určíte podle toho zda směna proběhla nebo neproběhla zda selhal nebo neselhal trh?
|
|
|
Ptáte se, zda 1+1=2. Takhle od pohledu se to zdá jasné. Ale co ve dvojkové soustavě?
V ekonomii si rovněž musíme stanovit předpoklady. Viz zde:
http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2011110301&lstkom=376399# kom377246
A já si řeknu, že tedy užitek kvantifikovat lze, dejme tomu, že jej mohu porovnávat s užitkem jedné koruny, a tedy klidně vyčíslit v korunách.
Když si pak od autobazarního zmrda koupím zrakvenou ojetinu, tím obchodem se maličko zvýší jeho užitek (pro něj je to jen obchod, to auto by prodal o týden později nebo o litr levněji), zatímco mi přibudou problémy se servisem, popřípadě rovnou havárie, nebo jen opruz, když to zastaví 300km od domova uprostřed noci uprostřed lesů, což mne bude stát hodně nervů i prostředků. Pokles celkového užitku v důsledku asymetrické informace. I při tomto jediném obchodu lze tedy říci, že trh selhal.
Je zcela zbytečné mi psát, že jsem si měl něco ověřit předem, nebo jsem si vůbec nemusel kupovat plečku. To není předmětem diskuse. Já za pomoci ekonomických pojmů popisuji lidské chování, nic více, nic méně.
|
|
|
Neselhal trh. Buď jste selhal Vy, například tím, že jste měl nízký limit a dostal jste přiměřenou hodnotu, nebo jste se nevzdělal v oboru konstrukce silničních vozidel nebo nepřizval ke koupi někoho, kdo tomu více rozumí, případně se ze strany autobazarníka jedná o podvod.
|
|
|
Ehm, mám na mysli případ, kdy přinesu přiměřenou hotovost, požaduji spolehlivý vůz, a dostanu svařák ze 2-3 vraků s ujištěním, že se jedná o spolehlivý vůz. Tedy podvod, tedy asymetrická informace, tedy selhání trhu.
Pokud vyjdete z předpokladu, že jeho užitek je jeho starost, můj užitek je moje starost, a tyto dva užitky nelze nijak srovnávat, pak samozřejmě nelze důsledek podvodu vyčíslit, a nelze říci, zda došlo k selhání trhu.
Já jsem jen na začátku přijal předpoklad, abych mohl uvést příklad na selhání trhu;-)
|
|
|
Ale uzitek bazarnika je v tomto pripade mnohem vyssi, takze se to pekne po socialisticku vyrovna. I kdyz to srovnas, ty mas velkou skodu, on velky uzitek. Vysledk je v poradku, v prumeru k nicemu spatnemu nedoslo (jeden veselaj a druhej je smutnej)
Pokud se nejmenujes Jirka Trh, pak se o selhani trhu nejedna.
|
|
|
Ne, říkám, že špatně v češtině znamená to samé jako fail v angličtině. A co třeba v japonštině?
Ne, v okamžiku kdy jste si kupoval to auto, byl užitek na obou stranách. Jinak by neproběhla směna. To, že pak se Váš užitek snížil nic neznamená, protože nevíte jestli si ten bazarník neříká, že prohloupil, protože Vás měl oškubat víc. To není žádné selhání trhu. Jediný kdo mohl selhat je ten, který směnil a zjistil, že užitek je nižší než v okamžiku směny.
Zaměňujete příčinu a následek. Bez směny nelze určit hodnotu užitku.
|
|
|
Nesouhlasím. Už v okamžiku nákupu užitek kupujícího byl daleko menší, než byl kupující na základě nepravdivých informací předvědčen.
A netýká se to jen nákupu v autobazaru, týká se to i nákupu nového zboží. Konkrétně u mnoha potravin bez náročného a drahého vybavení nemáte možnost posoudit zdravotní nezávadnost, při nákupu vína v lahvi neznáte, zda ta konkrétní láhev není zkažená, či zda v ní není obarvená voda...
|
|
|
Taky Vám nikdo nestojí s pistolí u hlavy a nenutí Vás to koupit.
|
|
|
To je uplny prd, predstav si, jak strasne selhava to, o cem si myslis, ze je to trh, pri loterii. Tam mas uzitek treba jen v jednom z milionu llistku, zbytek je dokonala ztrata. Lidi to vi, chapou, vidi, ze loterijni spolecnosti vydelavaji a stejne to kupujou.
Podle nekoho delaji chybu z duvodu nedostatku informaci, podle nekoho spekuluji na neco, co nazyvaji vlastnim stestim, podle nekoho je uspokojuje i takovato forma financni ztraty...
Podle tebe proste selhal trh.
|
|
|
Tos nepochopils;-)
Pokud je kupující srozuměn s tím, co kupuje (zná hrací plán, jako například u Sportky nebo rulety), kupuje si hru, a je jedno zda pro pocit ze hry nebo pro naději na výhru, to už je jeho věc, v čem vidí svůj užitek. V poctivé hře typu loterie není asymetrická informace ani jiná externalita.
Jo, kdyby to bylo voko bere s cinknutýma kartama, nebo stírací losy, a byl jiný podíl výher než je v hracím plánu, pak by to byla asymetrická informace.
A ještě dodatek k užitku: užitek nemusí být přímo úměrný množství. Možná je to v článku o základech ekonomie, neměl jsem čas ho číst celý.
Ze dvou párků v rohlíku není automaticky dvojnásobný užitek než z jednoho. Jeden zachrání před hladem, druhý je už jen na docpání břicha (zákon klesajícího mezního užitku).
Jedno pivo je leda na žízeň, druhé si vychutnám daleko víc a hypoteticky bych za něj byl ochoten někdy zaplatit více než za to první (výjimka ze zákona klesajícího užitku). Z desátého piva už je jen bolavá hlava, "náhle se chodník zvedl a prudce mne udeřil do obličeje". Užitek desátého piva je velmi záporný, dokonce celkový individuální užitek deseti piv může být menší než jednoho piva.
Tím, že užitek není lineární se spotřebou, lze vysvětlit ochotu lidí sázet za účelem výhry, i když na výhry nejde celá vsazená částka. Deset nebo sto korun vsazených do sportky nic není, ale těch 100 mega v jackpotu je lákavých, i když šance na výhru je velmi malá.
|
|
|
Moje pritelkyne si driv kupovala sukni velikosti 38, ted kdyz si koupi osmatricitku, tak ji nebude dostacovat. Je to selhani trhu. Jak ma vedet presne rozmery? Zvlast, kdyz si kupuje pres internet. Jo, selhani trhu (drive se tomumylne rikalo chyba spotrebitele, mel vedet, ze po diteti se meni postava a premerit se).
Jeste, ze je dost rozumna, aby vedela, ze si nema kupovat stejne obleceni jako v puberte, nebo kdyz byla tehotna a po porodu. Stejne tak uz mela dost aut a nikdy nic, ceho by litovala, co by svaroval nejaky jouda z osmi vraku ruznych znacek.
Proste ji ten "trh" nejak neselhava. (precetl jsem ji, cos psal, zasmala se a moc dekuje za ten primer, ted uz nemusi mit strach z pribrani, pouze ze selhani tveho trhu, coz ji je sumafuk)
|
|
|
Pokud jste při směně podveden nebo k ní donucen, je to selhání trhu? Je pak každá podvodná nebo nedobrovolná směna znakem selháním trhu?
|
|
|
Díval jsem se s mladší dcerou na Animáčky (cosi jako směs reklamy a C-produkce animátorů okolo 7-mé večer na Barandově?) a řekl bych, že jsou in trochu jiná zvířátka ...
|
|
|
Může být Roote, ale článek jako takový se mi líbí. Líbí se mi jak je napsaný, líbí se mi,jak informace v něm burcují a nutí k zamyšlení, líbí se mi, že autor nebyl líný hledat a porovnávat informace. Možná to od Vás bylo zbytečné rýpnutí...
|
|
Zrovna píšu teroretickou část absolventské práce.
Škoda, že nemohu ukázat díla, která vyrobili moji vrstevníci na soukromé VOŠ, protože z toho by ses posral do vejšky. Například práce napsaná s řádkováním 2, asi osmi rozdílnými fonty, stránky s obrázky na pozadí a rukou malovanými grafy. Cca měsíc zpátky nám ji zástupce ředitele předkládal jako ukázku, cituji: "netradičně a kretivně zpracované práce". Ono celé soukromé školství zevnitř je poměrně hustej zážitek, buďte rádi za státní "velkovýrobny" lidí s tituly.
Poznámka pro rýpaly: ne, fakt tam nejsem kvůli titulu. V době, kdy jsme tam nastupoval (a myslím, že i nyní) šlo o jedinou školu, která nabízela vzdělání v mnou zvoleném oboru (jakého, to si můžete dohledat sami, není to nijak těžké). Ano, školu mi platí rodiče a jsem jim za to vděčný. Ano, tím co studuji si vydělávám a vydělávat chci.
|
|
Vysvětlivka č. 21 na straně 26 mne dostala do kolen - kdo by u čtenářů odborného textu mohl očekávat znalost takového slova jako je "absorbován" :-)
|
|
musím říct, že podobný nesmysl jsem kdysy sesmolil na střední jako referát...:-D musím prohrabat archiv, jestli to náhodou paní Pokorná neobšlahla :-)
v současné době začínám pracovat na BP (praktické) na VŠB a při srovnání požadavků, které jsou na mě kladeny ve srovnání s tím, co prošlo frau Pokorné nestačím zírat.
Nicméně to v mých očích značně pozvedává úroveň VŠB, ač jsem si o ní dosud příliš mnoho nemyslel.
|
|
|
Již před pár lety tehdejší ředitel odboru vysokých škol na MŠMT vysvětloval na studentské konferenci v Brně, že "když chceme mít víc vysokoškoláků, tak holt musíme snížit nároky na studenty".
Oponoval jsem mu tehdy, že minimálně na LF považuji podobný postup za rizikový a že pokud už teda musíme splnit kritéria počtu vysokoškoláků (podobně jako za socíku počet kil vepřového a tun ocele na hlavu/rok), nechť zavedeme titul RBc (Rapid Bc), který bude udělován každému zájemci u kiosku v rohu místnosti na počkání.
Sklidil jsem tehdy potlesk na otevřené scéně, ale dotyčného jsem zřejmě tehdy třeskutě urazil... ;-)
|
|
|
Pomazaní samozřejmě řešení této nastupující mizérie znají: Jmenuje se "elitní vysoké školy".
Jakýsi hlavoun nedávno zcela vážně vysvětloval, že kromě "obyčejných" vysokých škol vzniknou ještě speciální "elitní VŠ", které budou zaměřeny na přípravu těch nejlepších odborníků a na špičkový vědecký výzkum. A ty ostatní budou produkovat "běžné" vysokoškoláky.
Na dotaz, kolik studentů by takové "špičkové VŠ" měly ročně přijímat, zněla okamžitá odpověď: "Předpokládáme, že na takových elitních školách bude studovat jen asi 15 % populačního ročníku".
A jsme doma.
Hádejte, kolik procent populačního ročníku studovalo na vysokých školách počátkem 90. let.
|
|
|
no logicky VŠ odborné a VŠ praktické .. na odborných učit lidi do výzkumu a na praktických lidi do praxe .. nevím, proč bych se měl učit něco, co v praxi nevyužiji a za 14 dní to stejně zapomenu :-D
|
|
|
Tyto věci se řeší nejen u nás a nejen dnes. Chtěl jsem původně odkázat na díl seriálu Jistě, pane premiére - Školská reforma, nicméně ve zkratce, na stručný popis obtížnosti povolání ministra bude stačit toto: www.youtube.com/watch?v=HZKFr86Wess
|
|
Bc. práce na téma "sociologie smradu"
http://is.muni.cz/th/182608/fss_b/Sociologia_Smradu_-_Jakub_Kris.pdf
|
|
|
No a co je na tom spatne? Ze se nekdo zabyva tim, jak lidi vnimaji smrad; nebo ze svou praci nenazval nejak kryptovedecky (sociologie percepce odorickych soustav?); nebo ze smrad, to je prece takove chichichi, o tom, chichi, se nemluvi a uz vubec se o tom, chichi, nedela vznesena veda?
|
|
|
Četls to? Úroveň té práce je taková, že kdyby se autor a jeho školitel nemohli ohánět řečma, jaké tu předvádíš, nemohlo by to projít ani jako seminárka na gymplu. Nebo je něco špatně na českých VŠ. Kdyby to bylo pod stejným názvem napsáno slušně, neváhala bych to použít jako příklad dobré práce - to téma se mi docela líbí, ale zpracování je zabilo.
|
|
..zejména u těch jedinců, kteří dostudovali nedávno/před pár lety. Článek potvrzuje mou dosud trvající několikatýdenní zkušenost, kdy se do firmy marně snažím sehnat schopného projektanta, zběhlého v řídících systémech větších technologických celků, konkrétně jde o řízení hydroelektráren. Úroveň odborných znalostí, kterou mi u pohovorů předvedla většina (velmi seběvědomých) vysokoškoláků, je větsinou k zblití. Nejlépe si kupodivu zatím vedl maník se středním vzděláním, který navíc jako jediný vyřešil úkol, na němž si vylámali zuby i moji kolegové, žel jej diskvalifikovala mizerná znalost němčiny. Už se pomalu vzdávám naděje, že najdu někoho, kdo by dostál všem požadavkům..
|
|
|
Ja teda nemecky neumim, takze nepripadam v uvahu, ale mohl byste zverejnit co tak po uchazecich chcete? Vysel jsem z VS v oboru automatizace a naprosto jsem nebyl schopen najit firmu ktera by vubec chapala co jsem vystudoval, natoz aby pro to mela uplateneni. :D
|
|
|
|
Dekuji za inzeat, ale z nej nevyplyva nic o urovni odbornych znalosti ktere zminujete v puvodim prispevku. Ptal jsem se proto, ze me zajimalo jak bych si vedl proti Vasim pozadavkum. Ciste ze zvedavosti.
|
|
|
Úroveň znalostí musí být nemalá, potřebuji hotového člověka s praxí (ne nutně přímo z energetiky), který po krátkém zaškolení (cca 3 měsíce) bude schopen samostatně, jen s občasnou podporou, naprojektovat komplet řízení hydroelektrárny 2x 9MW vyjma specifických částí jako buzení, ochrany či regulátory turbín na základě konceptu řízení a předpisů zákazníka. Němčina hlavně technická (obor elektrotechnika a strojírenství), obecná nemusí být excelentní.
|
|
|
A to by se vám nevyplatilo toho hocha němčině nechat naučit?
|
|
|
Možná to tak dopadne, i přes jazykový hendikep zůstává favoritem.
|
|
|
Pokud má alespoň nějaké základy, tak technická němčina se dá naučit celkem rychle. Existují dokonce i nějaké odborné slovníky.
|
|
|
Ano, to mohu potvrdit - před lety jsem vydal tisícikorunu za odborný slovník, který má dodnes místo poblíž mého stolu, i když už jej téměř nevyužívám.
|
|
|
Taková tmavě modrá "kožená" vazba, pokud si správně pamatuji.
|
|
|
Nechci se "přimlouvat", ale jako technicky orientovaný člověk to mám tak, že jazyky jsou utrpení, ale když je motivace, tak s tím něco udělám. Problém je tehdy, když to denně nepoužívám - potom velmi rychle nepřirozená schopnost "vadne".
Na druhou stranu nechat zašroubovat žárovku moji ženu, která mluví pěti jazyky a čte já nevím kolika je vražda.
Kdyby němec neakceptoval outsourcing, objednal by si to u němců. Ale asi těžko bude akceptovat zmetek.
|
|
A nějaká věcná oponentura práce? Kromě toho hysterického plácání?
|
|
|
Já měl sílu na necelou kapitolu 3 a tu je podle mě zbytečné nějak pitvat, protože je celá špatně počínaje nesmyslným rozdělením, konče výrazy jako "čtyřšlukovka"...
|
|
|
Poslední dobou, mám pocit, akorát do všeho rejpeš. Trochu mi začínáš připomínat podoteka. :-)
Nějaký problém doma?
|
|
|
No, příjde mi tristní, že se autor pohoršuje nad prkotinama, ale nijak nekomentuje hlavní část práce, a sice získávání informací od respondentů, jejich věcné a statistické vyhodnocení a interpretaci získaných výsledků. Což je myslím to nejdůležitější, zatímco nějaký úvodní přehled drog je z pohledu práce významný minimálně.
Pokud dotyčná měla studovat pečovatelství, tak je pro ni práce rozhodně významná, protože se naučila dělat s lidma, udělala si přehled drog, příznaků intoxikce, rizikových skupin a získlala znalosti o tom, co o drogác asi tak mládež ví, jak se k nim staví a kde je může sehnat. Což se jí zcela jistě hodí.
Ale autor se pohoršuje nad slovem lysergamit. Ev. nad tím, že autorka v diplomové práci vychází z baklalářské.
Krom toho má v diplomové práci teze takto:
Hypotéza číslo 1:
Předpokládám, že více jak 60% respondentů mělo první zkušenosti s drogou před
dovršením 15 roku věku.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že nejčastější příčinou směřující k užívání drog u žáků je stres a ztráta
zázemí v rodině.
Hypotéze č. 3:
Předpokládám, že více jak 50 % žáků středních škol a odborných učilišť ví, kam se má
obrátit o pomoc v případě problémů s drogami.
Tedy nikoliv, jak autor naznačuje.
Ale bezmozci tu provádějí duševní onanii a poplácávají se po ramenou.
Chce se mi blejt, velebnosti.
|
|
|
Ano, Mistale.
Tak se dnes práce dělají. Vymyslí se téma, které je dávno zpracováno. Teoretická část práce ("udělala si přehled drog, příznaků intoxikace...") se dá opsat asi tak z tisíce zdrojů. Vymyslí se dotazník a rozdá se respondentům (aniž se řeší, zda je vzorek reprezentativní, ale to si ani autorka neklade za cíl, jak pěkně okecal oponent; ale dá se to aspoň nazvat "naučil/a se pracovat s lidmi"). Dále se pak (aspoň dříve) postupovávalo tak, že se na získané výsledky aplikovaly "statistické hrábě" a hledalo se, zda z toho něco použitelného vyjde. Zde slečna pouze spočetla, kolik bylo jakých odpovědí. Nevidím, že by vyslovené hypotézy například testovala některou z metod statistické analýzy... (tj. jsou-li obdržené výsledky ve shodě s očekávanými, anebo se od nich statisticky významně odchylují ...)
Well, za mých mladých let by tohle možná prošlo jako SOČ (středoškolská odborná činnost, možná si ještě někdo pamatuje, co to bylo). Ale na obhájení degree Bc. to, příteli, opravdu není. Použít totéž podruhé k obhajobě degree Mgr., to na právě to, co tu na zblití skutečně je. Ubohé hrubky a překlepy jsou už jen ilustracemi v tomto zoufalém čtivu.
|
|
|
Jo, to jsou relevantní připomínky. Bohužel se tyto postupy používají nejen o banálních věcí, jako jsou bakalářky, ale také u odborných vědeckých prací.
|
|
|
Udělám Ti diskusní figuru otočka kvůli "tvrdým datům".
Maturity.
Já měl v 90-tém povinnou čj, cizí jazyk a mat. jeden předmět se volil (u mně fyzika), zkoušky povinných předmětů měly jednotnou úroveň, jestli byly zadané z centra si už nepamatuji.
Rozumím tomu, že pokuď je nutné lejstro s maturitou pro zedníka nebo pekaře, tak hold limity musí jít dolů. Jenom by bylo jednodušší a levnější ty lejstra vydávat na požádání a ne kvůli tomu platit celou mašinerii.
S prací slečny ošetřovatelky je to shodné.
|
|
|
Tak to je samozřejmě jiná game. Pamatuju si i jisté díftky, co šly na VŠ, aby měly doma rodiče inžinýrku.
To je samozřejmě známý papuánský paradox s bagrem.
Papuánci, žijící na malých ostrovech, kdyby dostali hodně peněz, tak si za ně koupí obrovský bagr a vystaví ho na pobřeží, aby okolní kmeny viděly, že ta to mají. To jim pak zvýší fittnes, protože budou např. dostávat lepší a bohatější nevěsty atd.
Tituly a funkce, to je to samé. Místo aby byly vyjádřením schopnosti dotyčného, tak jsou nezřídka bezobsažným znakem prestiže (a nebo folmální nutnosti pro zařazení na pracovní pozici).
Naštěstí ale existují známosti a reference, takže se podle titulu nikdo řídit nemusí :)
|
|
|
Ale to asi pamatuje každý.
Problém je imho v tom, že když se provede namátkový výběr, tak by obvyklým výsledkem neměly být "perly".
Závěrečná práce Bc. by měla být na profesní úrovni tak, aby mohla sloužit jako ona reference. Už jenom práce s daty (100 respondentů je co ? snad né reprezentativní vzorek, co jiné zdroje dat - princezna je jediná na planetě, která se tím zabývá ?), které trochu rozumím je katastrofální. Na základě takových zdůvodnění potom vyplatíme erární granty a divíme se, že je státní kasa ve sračkách.
Závěrečná Mgr. je už vědecký titul, sice nejnižší, ale je. Tady se mi to už komentovat nechce.
Jinak jj, bagr potřebujeme.
|
|
|
Abych to "lidsky" upřesnil. Dotyčná princezna má práci tak na úrovni excelentního maturanta, což k výkonu povolání zdravotní sestra dostačovalo a dostačuje stále. To by mně nevadilo.
Problém nastane v okamžiku, kdy takto kvalifikovaní začnou posuzovat jiné. Nedávno jsme tady "pitvali" Automat. Takže nějaká skupina kvalifikovaných, vysokoškolsky vzdělaných úředníků (v Brně máme taky takového šerifa) usoudila na základě petice s 5000 podpisy, že si zbylý milión Pražáků přeje město bez aut a nadšeně bude chodit pěšky nebo jezdit na kole.
A pod toto se nám naše vysoké školy podepisují, páč dodávají "materiál".
|
|
|
Takže jinými slovy je to v cajku. Paní vcelku obstojně vydrbala se systémem, který po ní zcela nablble vyžaduje tituly na pracovní pozici, kde de facto nejsou třeba.
Devalvace titulů v kostce.
Problém nastane hlavně v okamžiku, kdy takoví začnou rozhodovat proto, že mají titul. (Samozřejmě dotyčná třeba může být výborná pedagožka, organizátorka et cetera, ale aby splnila požadavky na pozici, tak si halt musela titul udělat, taky kravina jak hrom, btw)
|
|
|
Asi tak. Jestliže je výstupem zdravotní sestra, problém "není".
Jenže ono to tak vždy nebývá.
|
|
To je ještě v pohodě, u nás na ČVUT jsem zažil spolužáka, který před Bc. státnicema dostal těžké předměty (statistika a mechanika) na přímluvu proděkana, protože už měl domluveno, že bude další semestr učit elektrotechniku, o další dva roky později biofyziku a pár dalších věcí, ze státnicové komise musel jeden (čestný) člověk odejít na chodbu, protože odmítal tomuhle individuu posvětit titul Ing. Teď je nacpaný v milionových grantech a za pár let bude mít PhD. To si pak člověk říká, proč se snažit.
|
|
Musím říct, že soukromé školy celkově jsou k smíchu. V Ostravě na VŠP (Vysoká škola podnikání) můžete po absolvování dvou let vyšší odborné kde dostanete "Dis" mít bakalářský titul po jednom roce - ty dva roky "Dis" vám tam jakoby připočítají k Bc (čili za stejnou dobu dva tituly, stím že Bc se učíte jen jeden rok), ale to, že to je továrna na tituly o ní ví každý Ostravák...Na druhou stranu musím taktéž potvrdit, že VŠB je docela na úrovni ač si to o ní mnoho lidí nemyslí. Já osobně z ní sice vyletěl na fyzice, ale opravdu se tam s retardama nemažou, z našeho oboru kde nás bylo 40 to dodělalo 15 lidí. Na OU, do které bych to také neřekl, tak si taktéž hlídají své osazenstvo...možná to bude tím, že na ní učí mnohdy ti samí profesoři co na VŠB a zbytek jsou pro život nepoužitelní inteligenti (jsou tam především humanitní obory, psychologie, management, filosofie apod.) kteří nenávidí dnešní konzum. Každopádně nevinil bych tak profesory, nebo studenty, že by byli "retardovanější", ale spíše nelogicky sestavené obory - jakou morálku k učení má asi student, když mu profesor řekne "No to teda nevím proč vám dali se mnou fyz. labiny, když jste ekonomický obor"...žádnou, bude na to mrdat...
|
|
|
|
Njn Kaluža, to je kapitola sama pro sebe,
|
|
Četl jsem jenom kousek toho skvostu co doporučoval pan oponent (z jehož hodnocení mi spadla čelist), a to historii hulení. Paní autorka píše že na počátku všeho byla tráva.
Jako studentka medicíny by mohla vědět, že nějaké opiáty se fetovaly už ve starém Egyptě a Řecku. Objevení různých veselých bylinek způsobilo snad největší rozvoj lékařství, hlavně teda proto že pacient při nějaké operaci už nemusel zdechnout v důsledku šoku a chirurg přitom nemusel pořezat sebe i všechny okolo co pacienta drželi :-)
Ale víc jsem toho neměl odvahu číst, tak je jistá pravděpodobnost že to dílo je nějak skrytě geniální a obsahuje nějaký pokrokový výzkum, za který třeba autorka dostane Nobelovku. Pak je samozřejmě to hodnocení namístě.
|
|
No, chápu, že přečtení Bc. a Mgr. práce této dámy autora článku málem porazilo.
Hrábl totiž do sraček poměrně hluboko. Není škola, jako škola, což bylo už za nás. (Já promoční ročník 1993). Za našeho mládí byla jasně profilovaná pakárna např. "baňa" VŠB Ostrava. Dále všechny školy vojenské. (Verbíři na vojenské vysoké školy, v letech, kdy jsem maturoval - pozdní 80. - zcela nepokrytě lákali na to, že u nich se "i z blba stane študovaný člověk".)
Pokud jde o tu jmenovanou neštastnici: Myslím, že málokterý obor prošel takovou degradací, jako právě ošetřovatelství (něco o tom vím). Dříve stačilo, když zdravotní sestra byla maturovaná zdravotní sestra. Pak musela být DiS. (Už tehdy jeden můj známý lékař prohlásil, že když se dříve pacient posral, normální sestra mu utřela prdel. Nyní DiSka popíše pět listů papíru na téma "ošetřovatelský problém stolice", stanoví ošetřovatelský cíl - "klient není posrán", avšak k otření jeho řitě se při tom psaní už nedostane a tudíž ho nechá tak.)
V posledních letech pak už "skoro musí" být Bc., (a ještě lépe Mgr.), přičemž použitelnost v praxi (čest výjimkám) s rokem absolutoria a dosaženým gradem nepřímo úměrně klesá. Čerstvé absolventky totiž většinou žádnou praxi nemají; ony výjimky tvoří ty, které (většinou z donucení) dodělávají VŠ při zaměstnání ... Za tento bonus vděčí ošetřovatelství zamindrákovaným krávám, které před časem začaly tento obor ovládat a profilovat. (Mimochodem, jaký myslíte, že je profesiogram například někdejší ministryně zdravotnictví, Velké sestry Juráskové ?).
Pokud jde o UTB ve Zlíně, myslím, že kdyby pana Tomáše Baťu omrzelo obracení v hrobě a mohl by z něj vstát, pak se vsadím oč chcete, že nejdříve půjde nakopat do prdele ty, kdož měli drzost ten ústav po něm pojmenovat. Jsou školy různé, ale T.B. si podle mého nezaslouží, aby se po něm jmenovala jedna z nejblbějších.
O pseudotitulu MBA snad nemá cenu hovořit. Asi se shodneme, že (až na opravdu vzácné výjimky) to v našich končinách bývá poznávací značka zmrdů.
A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Souhlasím, že shit je dnes už všude, jen jsem popsal osobní zkušenost z míst, kde jsem měl dojem větší hustoty...
|
|
|
Mohl bych se zeptat na základě čeho jste si utvořil tak vyhraněný názor na UTB? Zajímalo by mne to, konkrétně i která fakulta, protože ono je jich hodně a jsou na dost rozdílné úrovni.
Abych vyložil karty na stůl, působím momentálně na FAI jako asistent a myslím, že ta problematika je o něco složitější. Samozřejmě, UTB je regionální škola a tomu odpovídá i složení studentů a z toho plynoucí úroveň. Existují obory náročné i průchozí. Hádejte, jaký je poměr studentů na Ústavu počítačových a komunikačních systémů vedeným prof. Ing. Vlčkem, CSc., který souběžně působí na VŠB v Ostravě, vůči studentům na oboru Bezpečnostní technologie a management... Bohužel, současný systém dotací ze strany státu je nastaven tak, že abych mohl mít oněch 11 studentů na telekomunikacích, musí školou prolézt i x krát tolik studentů na průchozích oborech. Další problém je zatížení vyučujících - různá ministerstva a dotační agentury vyžadují měsíční, čtvrtletní a roční hlášení, výzkumné zprávy a hodnocení, takže nakonec vyučující tráví 80 % času tvořením tabulek a zpráv. Modelový příklad: existuje nějaký grantový fond, který vyžaduje, aby hlášení bylo podáváno na papíře opatřeném modrou vlajkou EU, ale nesmí se z něj kupovat barevný toner do tiskárny. Abyste mohli hlášení podat (což musíte), musíte podvádět a vytisknout onen dokument na toneru zakoupeném z jiného dotačního programu, kde jste se zavázal, že jej využijete jen k několika málo konkrétním účelům. Jaká je pak motivace vyučujících?
Samostatný problém je hodnocení výzkumu. Ministerstvo dává škole peníze ne za to, že na ní něco vznikne, ale za to, že publikuje články na konferencích a v periodikách, které samo uvedlo ve svém seznamu. Ten seznam se pravidelně mění a celá agenda kolem toho je tak složitá, že na ni má fakulta samostatnou pracovnici, která se v pracovní době rozhodně nefláká. Jinými slovy, pokud makáte na problému, který vám zabere 3 roky, umřete hlady, protože nejsou publikace, nejsou peníze a vedení vás za to logicky odmění ponížením platu a navýšením úvazku. Naopak, když do roka vypublikujete x článků o tom, proč nejsou plyšové kozy, naplníte tabulku a jste na špici. Chcete.li produkovat kvalitní práci, musíte souběžně produkovat i určitou míru sraček, abyste se uživili.
Nic z tohoto si ale nevymysleli lidé na vysokých školách. Tento systém jim byl vnucen shora. Sám jsem studoval na ČVUT FEL v době, kdy se zavádělo tzv. strukturované studium, čili nejdřív bakalář a pak navazující magistr. První dva roky panoval takový bordel ohledně studijních plánů, které prostě nešly jednoduše rozseknout na před Bc a po Bc, protože probíraná problematika se často prolínala v různých předmětech. Pak docházelo na situace "jo, vy jste to v matematice ještě nebrali, tak to teda přeskočíme". Možná byste se až divil, co dokázalo ČVUT, které platí za kvalitní školu, vyprodukovat. Někteří studenti hbitě přecházeli ze starého 11 semestrového oboru do strukturovaného studia. U promoce jsem pochopil proč - z nás, kteří jsme studovali "postaru", nedostal červený diplom nikdo. Přeběhlíkům do strukturovaného studia se do průměru nepočítaly známky z matematik a fyzik ze začátku studia, protože to bylo Bc. A jak to dopadlo? Červených diplomů asi 20 %.
O špatné pověsti UTB samozřejmě vím a mám vytipované i fakulty, které k ní přispívají, ale rozhodně bych si netroufl hodit to všechno do jednoho pytle. Vzhledem k tomu, že i na FELu vystudovaly různé existence, si myslím, že hodnotit školy mezi sebou je velice složité. Mnohem složitější, než hodnotit jedince, protože kdo si chce něco nastudovat, zvládne to i bez školy a naopak. U malých škol přispívá ke špatné pověsti i jejich pravidelné umisťování se na chvostech různých žebříčků, sestavovaných ministerstvem školství. Mnohdy je to právem, ale často i neprávem - nedávno se objevila statistika, která hodnotila absolutní počet publikací ne na zaměstnance, ale na školu... Tabulku "vyhrály" ústavy o řádově stovkách akademických pracovníků, zatímco ty malé propadly. Zajímavé, že ano :).
Na závěr bych rád dodal, že současný systém řízení a financování škol ze strany státu je opravdu špatný a zdá se, že bude ještě horší. Ministerstvo školství přišlo s návrhem, že všechny školy by měly mít účty u ČNB, na kterých by se jim alokovaly prostředky, které by si ale ministerstvo mohlo podle uvážení kdykoliv během roku vzít zpět. Jinými slovy, když už jsou rozpočty škol seškrtány tak, že to ve statistikách vypadá až blbě, tak by se to udělalo tak, že by se těm školám dalo jakoby víc, ale pak by se jim to zase potichu sebralo. Na papíře by to ale vypadalo hezky.
Pokud za současného pomateného stavu vzejde z českého vysokého školství alespoň určité procento vzdělaných lidí, osobně to považuji za úspěch. Selekce blbců se bohužel přenesla až na stranu zaměstnavatelů. Osobně by mě zajímalo, co někteří absolventi dělají. Patrně jsou infiltrování do státní správy, jinak si to představit nedokážu.
|
|
|
Dobrý den, odpověděl bych vám asi takto:
Říká se to, mluví se o tom, vy sám jste si špatné pověsti vědom. Můj názor vznikl na základě sdělení samotných studentů a absolvetnů, s nimiž jsem hovořil. Leckteří nezastírají, že si tam šli jenom pro titul, (povětšinou protože ho po nich vyžadoval zaměstnavatel), avšak do života jim škola mnoho nedala.
Musím však připustit co říkáte, že se to zřejmě bude lišit podle fakulí a studijních oborůch. Mé zdroje byly hlavně zdrav. a soc-práv. (což jsem asi mohl ve svém příspěvku uvést explicitněji). Tedy vás snad mohu potěšit, že z FAI negativních referencí nemám.
Váš náhled do zákulisí včetně financování a nastavených debilních pravidel považuji za cenný a mnohé vysvětlující příspěvěk (včetně devalvace PhD., o které se mluví v poslední době už dosti otevřeně ...)
Snad jen na doplnění, já sám jsem moje pokusy o pedagogické působení vzdal v době, kdy se ze středních škol stávaly vyšší odborné, tj před nějakými 10 lety. (Asi je to tím, že to pro mě byl vedlejšák. Anebo mám nízkou frustrační toleranci :)
|
|
|
Dobrý den, ano, musím říci, že jste mne potěšil a v podstatě se i shodneme. Mě jen mrzí, když vidím, že na FAI je i pár schopných kolegů, kteří trpí tím, že jejich práce je v podstatě už předem znevážena hláškou "No jo, UTB".
Já osobně jsem se k té práci dostal víceméně náhodou a mám problém - ono mě to totiž baví, což je silná motivace zůstat. Peněz je málo, ale k tomu se pojí další benefity, které jsou celkem významné - třeba akademická svoboda, čili mne nikdo nekontroluje a nebuzeruje co právě teď dělám, důležité je jen splnění termínů, jinak je kolegům buřt co právě teď dělám. Po zkušenostech se soukromou firmou, ve které ale vládl tvrdý socialismus a nejvíce se cenily přesčasy napíchané v elektronické docházce, má pro mě tahle volnost cenu zlata. Pravda, omezení jsou ze strany úředníků, kteří by sami čím dál tím víc kontrolovali a buzerovali, což ale tvůrčí činnost poněkud ubíjí. Nelze prostě naplánovat dnes od 9:00 do 12:00 vynaleznu perpetuum mobile. Takto to prostě nefunguje. Rozumní kolegové jsou si toho vědomi, pak je tam pár méně rozumných a pak jsou úředníci shora, kteří by si fungování vysokých škol představovali přesně takhle.
Dále mám ještě potřebu sdělit, že mám štěstí - vyskytnul jsem se totiž na Ústavu počítačových a komunikačních systémů, který zajišťuje jen magisterské studium pro hrstku těch, kteří mají aspoň nějaké ambice. V semináři mám 11 studentů, velká část mi jich chodí i na přednášku, mají dotazy, jsou aktivní a vládne mezi námi spíš přátelská atmosféra. Zažil jsem ale i perné chvíle, třeba když jsem zajišťoval pro třeťáky výuku laboratoří ze základů elektrotechniky a student bezpečnostních technologií tam na mě začal řvát, že on se Ohmův zákon ve zjednodušeném integrálním znění U=RI učit nebude, protože je tam moc písmenek a je to na něj složité. Další expert odmítnul vypracovávat protokoly se slovy, že On má potřebu dělat něco praktického, ne čmárat na papír. Tak jsem ho ujistil, že by pro něj bylo vhodnější dělat zedníka, aby hned viděl, jak mu práce roste pod rukama a byl by klid.
Nechtěl bych se příliš rozepisovat, ať to tu nezatapetuju, ale aspoň ještě něco: on je problém už v tom, co nám posílají střední školy. Úroveň je velice rozdílná. Jsou borci z průmyslovek, kteří ty elektrolabiny zvládnou za 20 minut a zbytek prokecáme o tom, jak to pro ně bylo zbytečné a kolik zesilovačů si postavili. Pak jsou tam absolventi různých soukromých škol, mezi nimi vede jedna, kterou nechci jmenovat - na svých webových stránkách dříve měla (nevím je-li to tam ještě) hlášku "Výtejte na stránkách naší školy" a dále kecy o tom, že pracují progresivně a bezduché memorování pouček nahradili tvůrčí spoluprací pedagogů a studentů. Výsledky této tvůrčí spolupráce jsou vidět na každém rohu, absolventi v životě neviděli osciloskop, případně mají maturitu z oboru Rodinná výchova a pod. Na vysokou se dostali díky jednotným SCIO testům, na které škola přistoupila a už je zase tuším zrušila. On totiž byl jednou nahoře nápad to sjednotit tak, že by škola nedělala přijímačky z toho, co se na ní bude studovat, ale ze studijních předpokladů žadatelů o přijetí, které byly zpracovány tak nějak univerzálně. Škola za jejich zpracování zaplatila nehorázné peníze a dostala materiál, který byl poměrně obtížně vzdělavatelný. Je to jakási analogie k personálním agenturám, které vybírají vysoce flexibilní a motivované jedince, až vám nakonec dodají úplného blba. Když ho vyhodíte, bude se vám vracet jako bumerang, vyhodíte-li ho popáté, podá na vás stížnost ze zaujatosti a půjdete to vysvětlovat na kobereček (stalo se kolegovi, že si na něj stěžoval student, který podruhé neudělal zápočet a u šetření stížnosti se přišlo na to, že dotyčný v semestru získal celé 3 body z 20, což kolega doložil písemkami a protokoly a dotyčný nakonec letěl, aby se příští rok vrátil na jiný obor).
Jinak, abyste byl v obraze, momentálně se připravuje novela vysokoškolského zákona, ve které se přizpůsobíme západním zvyklostem tím, že docenti a profesoři už nebudou procházet habilitačním řízením, ale dostanou titul vázaný na místo. Čili škola vypíše pozici ředitele ústavu, přihlásí se na ni známý známého s titulem Ing, komise shledá, že je způsobilý a přiklepne mu profesora. A co budeme dělat my, kteří známé nemáme? Skončíme definitivně na pozici doktora maximálně. Zatím to vypadá tak, že školy proti tomu tak trochu protestují, ale ne zase moc, protože nahoře nějaký ten klientelismus přece jen vládne. Oficiální zdůvodnění je, že potřebujeme dostat odborníky do výuky, čili kreslil-li někdo 40 let převodovky a chce učit, dáme mu toho docenta, aby mohl garantovat předmět a nemusel podstupovat formální řízení.
Závěrem bych se rád vrátil k těm humanitním oborům. Ano, tady je poměrně velký potenciál pro průser, protože humanitní fakulty nevyvíjejí vědeckou činnost. Ony prostě jen učí. Jenže úvazek akademického pracovníka je běžně rozdělen v poměru 1:1 mezi výuku a vědu, čili co odučí, měl by ještě odzkoumat. Negenerování "vědy" na těchto fakultách vede k tomu, že to v tabulkách táhne celou univerzitu ke dnu a navíc tyhle fakulty jsou pak kráceny na penězích. Jejich jediný zdroj příjmu jsou peníze na hlavu studenta + nějaké dotační programy na rozvoj vzdělanosti apod. Proto tam všude vlají modré vlajky namísto rudých, ani nemuseli sundávat držáky ze stěn. No a kapři si rybník nevypustí, že ano. Mimochodem, přítelkyně studovala na MU Brno anglistiku a na jejich katedře se peníze generovaly tak, že byla snaha vyhazovat tak, aby si všichni protáhli studium o rok, nejlépe dva. V učebnách pak nebylo dost židlí pro všechny, ale studentů bylo habakuk a přesto to škole stačilo jen na přežití.
A ještě poslední perla. Včera mi psal kolega, který působí na VUT v Brně. Jejich katedra se vydala cestou dojení státního cecku. Většina jejich práce spočívá v tom, že vypisují žádosti o granty na projekty, které se pak mnohdy ani nerealizují. Teď očekávají dotaci z EU ve výši 4 000 000 na zlepšení komunikace mezi zaměstnanci.
A dovolím si ještě poslední věc: mnozí mne tu budou tepat za to, že v soukromé sféře by bylo líp a tohle by se tam nedělo. Můžu dopředu vzkázat: jste na omylu, pánové! Současný daňový systém zatěžuje soukromé firmy natolik, že hledají možnosti spolupráce s vysokými školami, na které přitečou prachy z rozvojových fondů, aby si ty peníze zase mohly vzít zpět. Čili v malých až středně velkých soukromých firmách momentálně běží hon na dotace úplně stejný jak na vysokých školách a majitelé jsou už dávno podřízeni byrokratickému šimlovi - co mohou dělat, kdy to mohou dělat, v jaké kvalitě a jakém množství. Ba ne, je to mnohem horší, než to vypadá, socialismus řízený shora pevně zakořenil úplně všude :-(
|
|
|
Ad poslední odstavec - naštěstí to tak není úplně všude. Jsem celkem rád, že studuju na místě, kde spolupráce firmy s vysokou školou spočívá v tom, že akademici pracují na vývoji pro soukromé firmy, které za to škole (resp. konkrétní katedře a pracovní skupině) dávají peníze. Takže lze pak odpovídajícím způsobem zaplatit lidi vč. studentů doktorského studia.
Samozřejmě to nejde úplně všude. Tady jde o naprosto konkrétní aplikace s určitým očekávaným výsledkem, základní výzkum se takto moc dělat nedá. Nicméně čím dál tím víc pozoruju, že s mnoha ostatními pracovišti se žádné firmy bavit nechtějí, protože jejich schopnost dodat použitelný výsledek je katastrofální. Jsou zvyklí práci udělanou tak na 50 % prezentovat jako hotovou, a ještě se pak diví, že by někdo mohl chtít něco víc. Takže jim pak nezbývá než dojit různé fondy a granty, čímž ale ještě víc ztrácí čas na tu užitečnou práci.
|
|
|
Tak to máte buď obrovské štěstí, nebo z pozice studenta nevidíte všechno. To, co popisujete ohledně praktického využití, se dělo jak na ČVUT, tak tady na UTB, děje se to na VUT a co vím, tak na FF MU, kde přítelkyně studovala, se pro jistotu nedělalo vůbec nic.
Důvod je prostý. Práce akademického pracovníka je podle ministerstva hotová, když je odprezentována na konferenci. Jen a pouze za to dostane pracovník body do osobního ohodnocení, které mu zaručí setrvání na své pozici. Problém je, že když skončí zmíněný projekt, zaměstnanec by jinak přišel o větší část svého hlavního příjmu a možná i o práci, takže mi nic jiného nezbude.
Dějí se ale i věci opačné. V kanceláři mám kolegu, který se zabývá výrobou bionafty z živočišných tuků. Nedávno jsme se o tom bavili a na můj dotaz proč se pořád vyvíjí bionafta, když má katastrofální vlastnosti a nikdo ji nekupuje, mě dostal odpovědí: "My jsme to vyvinuli dobře, ale distributoři chtěli ušetřit, tak některé příměsi vynechali, jiné nahradili a ty vzorky, které se nám vrátily od pump, vůbec neodpovídaly tomu, na čem jsem pracoval". Jste-li tedy někde na začátku, možná projdete i takovouto deziluzí...
|
|
|
Shodneme se v mnohém. Dívky, které přišly studovat vyšší odbornou školu, absolvujíce předtím "rodinku", byly jednou z podstatných příčin, proč jsem to tehdy věšel na hřebík. Těm nešlo vysvětlit lautr nic.
Také jsem tušil, že problém budeme shodně vidět v humanoidních větvích. Leč, co chcete vědecky zkoumat na takovém ošetřovatelství, že. (Drogovou problematiku, jako autorka práce, která se stala námětem tohoto článku ?, Nebo jak popsat ještě více papíru nesmyslnými ošetřovatelskými plány, zatímco ošetřovanec mezitím v tichosti neošetřen hyne ?) Na některé obory je měřítko "publikuj nebo zhyň" prostě nevhodné (a v tom jistě také nejsme ve sporu).
SCIO a CERMAT - hrob našeho školství, taky 100 % shoda. Nastupoval mi před časem syn na 8-year gymnázium. Prej budou scio přijímací testy. Drtíce kletby mezi zuby, jsem mu jich pár koupil. Odmítal je doma cvičně dělat a já jsem na jednu stranu zuřil, že se nepřipravuje, a na druhou, jaká jsou sciotesty <!>-ovina (a kolik chyb v nich lze už selským rozumem nalézt). Výsledek: uchazečů o 8-leté gymnázium bylo tak málo, že otevřeli 2 primy po 20 studentech bez přijímaček. A já jsem opět nevěděl, zda mám dříve pohlavkovat vysmátého syna (který se cítil býti na koni), nebo zuřit nad nezájmem o prestižní SŠ (one je ten gympl fakt dobrej, s 95% úspěšností v přijímacím řízení na VŠ. Fandím mu nejen proto, že jsem sám jeho absolvent, ale protože do toho přeci jen trochu vidím).
Novela VŠ zákona, jak ji popisujete, no comment. Tak to je definitivní. Naše školství, které přežilo i Zdeňka Nejedlého, tohle už nerozdýchá.
(Ve zdravotnictví a socislužbách to bude podobně. Na jaře se tu nadávalo na akci Děkujeme, odcházíme. Příště se bude už jenom vzpomínat, že zdravotnictví kdysi bylo. No, máme, co jsme si zvolili.)
|
|
|
Těší mne, že se shodujeme až tak moc. Mi to skoro připadá, že likvidace českého školství probíhá systematicky. Také jsem absolvoval 8 leté gymnázium a na vlastní oči jsem viděl, jak drasticky jsme se u maturity lišili od těch čtyřletých... My měli probrané základy diferenciálního a integrálního počtu, oni bojovali se soustavou více rovnic o více neznámých. A už tehdy byla snaha osmiletku zavřít, aby se ti chudáci čtyřletí necítili handicapovaní. A zároveň si pamatuju, jak Petra Buzková hřímala, že se teď vrátila z Finska a tam má 70% lidí VŠ titul a my toho dosáhneme taky, načež se zrušilo pětileté studium magisterských oborů a zavedlo tzv. strukturované studium, kde nikdo nevěděl, co učit. Sami kantoři na ČVUT to přiznávali slovy "My bychom vás to naučili, ale vy jste nebrali ty a ty základy a nakonec by nás peskovali, že jste přetížení". Bohužel pozoruji systematickou snahu rozložit ve školství všechno, co trochu funguje. Skoro to vypadá, že na vysokých postech ve státních organizacích, kterým školy podléhají, dojde brzy k přechodu ze 3. do 4. stupně zazmrdovanosti.
|
|
|
Nevzdělanému národu se nejlépe vládne ...
|
|
|
Kdy už je národ! vzdělaný a kdy nevzdělaný?
|
|
|
Takto sestavenou formulaci můžete vzít lehce za slovo, to je pravda, ale podívejte se na to jinak. UTB mimo jiné s velkou slávou otevřela v Uherském Hradišti Fakultu krizového řízení a logistiky a to je teprve maso!
http://web.flkr.utb.cz/?id=0_0_0&lang=cs&type=0
Pozorně si přečtěte zaměření fakulty a zamyslete se nad tím, co asi bude dělat průměrně tupý absolvent oboru "Ovládání rizik" nebo "Ochrana obyvatelstva". Pokud hádáte, že se jedná o průpravu tupého stáda, které obsadí posice ve státní správě, hádáte správně. Těm lidem je takto naordinováno správné myšlení a vnímání "bezpečnostních rizik". Podle nějakého letáku by špičkově vyškolení absolventi měli být dokonce schopni rozpoznat taková nebezpečí, jako je požár nebo záplava! VUML byl proti tomuto mateřskou školičkou. Stát takto posvětí generování nových užitečných idiotů do své mašinerie a prostrká je i tam, kam se zatím ani čert nedostal. Dobře tak národu, který toto dopustí...
|
|
|
Ona by to vyřešila jedna věc, kterou nikdo neudělá, zrušit veřejné školství a s ním MŠMT.
|
|
|
To možná ano, ale co pak? A jak to chcete provést? Na teplých místečkách už jsou zahnízděni vysoce kvalifikovaní absolventi, kteří na humanitních studiích získali ten správný náhled na svět. A momentálně nevím o žádné kvalitní technické soukromé škole v ČR.
Myšlenka veřejných škol jakožto polostátních institucí, které mají určitou autonomii ve svém rozhodování a jsou vybaveny akademickým senátem, není špatná, ale shora byl vynalezen způsob jak akademickou obec obejít - její rozhodování je řízeno povolováním a utahováním kohoutků na penězovodech.
To, co se dnes jeví jako problém vysokých škol, není jen problém vysokých škol, ale celého školství obecně. Když se vám do prváku dostane 60 % jedinců, kteří v základech fyziky nechápou, že s = v * t, tak je určitě něco špatně. Minimálně to, že ti lidé dostali maturitu. Jenže oni mnohdy tu maturitu mají i s výbornými výsledky a pak se dostávají např. do průměru 1,8 bez přijímaček, nebo jsou přijímáni na základě tzv. SCIO testů. No a co s tím teď na vysoké škole? Když je všechny vyhážete, tak vás zavřou (myslím školu). Když vyprodukujete blbce, tak vás možná zavřou o něco později. Když vyprodukujete blbce, kteří vypadají učeně, tak vás na ministerstvu ještě pochválí - ony ty delegace co k nám jezdí rozhodovat o přidělování desítek milionů se často také rekrutují z určitých skupin absolventů. A když na studenty přitvrdíte, upadnete u nich v nemilost, přestanou se k vám hlásit a pak vás stejně zavřou. Vy to možná vnímáte ve svém věku jinak, ale většina dnešní mládeže jaksi nemá zájem něčeho dosáhnout. Stačí, když vidím, jak zdegradovala úroveň lidí na gymnáziu, kde jsem chodil a kde jsme měli kdysi perfektní kolektiv ve třídě i učitelském sboru. Ty doby jsou dávno pryč. Masa vytvořená středním školstvím chce hromadně na VŠ, aby si tam užívala a časem se rozhodla, co vlastně chce dělat. Tento jev je ve společnosti ostatně pozorovatelný na vícero místech - podívejte se na automobilky, jak krachují jedna za druhou, pokud tedy nevyrábějí konfekci typu VW. Kterou každý chce. Koupit si Volcvágna vole a nic neřešit. A stejný přístup vidím i ke školství. Kdyby se nějaká škola pokusila o masově elitní vzdělávání, dopadla by jako Jaguar, Volvo, Saab nebo Lancia. Proto se dnes udržuje status quo, kdy máme pár dobrých studentů, za které jsme vděčni, a pak je tam holt ta masa, která tam být musí, aby byly peníze na provoz.
Stejně si ale stojím za tím, že každý má svůj život ve svých rukou a kdo chce studovat, informace si vždycky sežene, ať už je na jakékoliv škole. Přenášet zodpovědnost za vlastní blbost na školu podle mne nelze.
|
|
|
S tím linkem na UH FLKŘ, to jste mi neměl dělat! Já jsem se na ten web podíval a nad jejich studijními programy mi zaskočila večeře. Málem jsem to nerozdýchal.
To teda bude zmrdilíheň ...
|
|
|
Tak to se omlouvám :-). Bohužel to je realita :-(. Spadalo-li to dříve pod Fakultu technologickou, je to v podstatě ex VUT, akorát tehdy jsme ještě nebyli tak daleko...
|
|
Mimochodem, paní Pokorná je, nebo alespoň v té době byla, učitelkou na střední zdravotnické škole. Tudíž to bude nejspíš i ruka ruku myje mezi kolegy, taky nevím jak dnes, ale dřívější studium při zaměstnání často nemělo vysokou úroveň. Odhaduju, že celé její studium má ten smysl, aby měla vzdělání (rozuměj bumážku) potřebné pro své pedagogické zaměstnání. Jinak naprostý souhlas s autorem, je to k zblití, stejně jako valná část současných humanitních oborů. Všem nám bude mnohem líp, až tito "odborníci" budou bez práce ve svém oboru a začnou dělat něco užitečného v privátní sféře.
|
|
|
Jak u nás prohlásil jeden profesor: "Slavík a vrabec chodili do stejné školy. Akorát ten vrabec to studoval dálkově". Funguje to tak pořád.
|
|
V bakalářské práci - rozdala jsem celkem 112 dotazníků, 12 jsem jich musela pro neúplnost vyřadit, zbylo celkem 100.
V diplomové práci - rozdala jsem celkem 105 dotazníků, 5 jsem jich musela pro neúplnost vyřadit, zbylo celkem 100.
|
|
|
To je ale logické. Kruciálním problémem přece bylo, aby těch dotazníků zbylo právě 100, aby se jednoduše počítala procenta.
|
|
|
Spíš "aby ten vzoreček z wikipedie správně vycházel", ne? :-D
|
|
Úrovni "studentů" se bohužel není co divit. Ekonomická fakulta v Plzni například přijímá bez přijímaček dementy, pardon studenty, s průměrem do 2,5!!! A není to rozhodně tak, že jich 80% v prvním semestru vyhodí. Stejně tak děkan téže fakulty rozhodl, že z důvodu přílišné náročnosti studia (!!!) se sníží minimální semestrový požadavek na dosažené kredity z 20ti na 18. Z těchto lidí se pak stávají inženýři...
|
|
|
Je to spíše selhání vedení než co jiného, v prváku je teď skoro dvojnásobek studentů, než by mělo být, to jest téměř polovina jich univerzitě fakticky neplatí. To nemůžete považovat za úmysl, jde zcela zjevně omyl. Jinak je ovšem zuřivá touha naplnit ročník pochopitelná, když uvážíte pokles plateb na hlavu v posledních letech a vyšší tlak na "vědecký výstup", kterého je tato fakulta perfektně neschopna. Prostě peněz je málo, takže se to musí ucpat studenty. Letos to ale nevyšlo. Těmi zástupy se teď musíme nějak prohrabat, kadeřnice vyházet a nechat si co možná nejschopnější účetní.
|
|
Četbu úvodu jsem ze zdravotních důvodů musel ukončit po dvou odstavcích, kdy mi chybělo ozdrojování jednak benevolentní legislativy po revoluci a hned na to nějaký podklad, proč představuje užívání drog celospolečenský problém. Do poloviny to pak vypadá jako přepis wikipedie. Chápu, že určitý úvod do problému musí být, ale u takové práce se nepředpokládá, že ji bude číst kdejakej lojza od pásu, tak by snad těch základních informací nemuselo být tolik. Na průzkum jsem se těšil, ale je to dělaný jak průzkumy dopoledne na náměstí, kdy ponejčastěji narazíte na nezaměstnané, vohnouty v pracovní době si odskočivší za nákupy a důchodce. Že by se z průzkumu ve dvou třídách jedné školy daly dělat nějaké všeobecné závěry i pro blbou bakalářskou práci si teda nemyslím. No a závěr jsem radši taky skončil po prvním odstavci, protože obsáhlost problematiky by měla být objevena úvodem a nikoliv závěrem, a časovou náročnost získání 100 dotazníků a jejich zpracování odhaduji na jeden den. Věřím ovšem, že to na celé práci bylo nejdelší.
|
|
"Bylo prokázáno, že tato droga ničí nervová zakončení, tj. nevratným způsobem poškozuje mozek, což může přetrvávat i 7 let po ukončení konzumace."
Krása, nenapsal bych to líp ;)
|
|
|
Znamená to, že feťáci nepřežijí 7. rok abstinence? To by se mělo objevit v závěru. Fetuješ-li, nepřestávej, protože pak už je ti odpočítáváno :D
|
|
Přijde mi docela tragické, že autorka práce píše o drogách a naprosto jí uniklo, že už tu nějaký rok funguje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které každý rok vydává zprávu o situaci v ČR. A místo pseudovýzkumu mohla použít data z ESPADu.
|
|
|
mě přijde tragické, že platíme z daní nějakej ústav...a ani šmudla,která se problematikou zabývá o tom neví. je teda zjevné, že výstupy práce těch humanoidů tam zaměstnaných jsou společnosti na hovno, protože jsou neviditelné a mají proto nulovou hodnotu.
|
|
|
Zřejmě se tato instituce neprezentuje na Nově tolik jako Národní protidrogová centrála, kterou ve svém díle neopoměla zmínit.
|
|
Rovnaky problem prevlada u policie. Niekedy okolo roku 1996 sa dementi na riadiacich funkciach v PZ SR rozhodli, ze kvalitny vysetrovatel sa = vysokoskolsky vzdelany vysetrovatel. Predtym bola na funkciu vysetrovatela vyzadovana prax na kriminalke alebo na useku priestupkov. Takyto vysetrovatel bol potom "pan odbornik".
Sucasna prax je, ze funkcia vysetrovatela sa stala skladom pre absolventov "vysokych skol" chrliacich tituly v oblasti socialnej prace, pedagogia a podobnych oblasti ktore s pracou vysetrovatela nijak nesuvisia - hlavne ze maju titul.. Chrlicom tychto kadrov je napr. vysoka skola Svetej Alzbety, ktorej sa verejne hovori "policajna Sorbogne".
Taka perlicka na zaver byvala veduca katedry vysetrovania na APZ vystudovala ako evanielicka fararka...
|
|
Mě osobně naprosto dostala vysvětlivka 18, strana 23. Nejsem odborník, ale mě jsem za to, že analgetika beru na potlačení bolesti... Ne, aby mi bylo hůř. To snad ani není možný.
"Dejte mi platíčko Ibalginu, ty zuby mě bolí málo..."
|
|
Pani nevi nic. Vysokou skolu asi pr0sukala za kredity, kdyz nemela cas si o tematu neco prakticky zjistitw a tvrdi, ze marjanka jsou i listy:)
A asi ani nic nezjistovala, jinak by se nemohla splest a deformovat nazvy - Psycholocibin:)
Nemela cas, bo se musela venovat prislusnym panum jinak:)
|
|
|
U té marušky se vyskytuje zajímavá věta: V našem klinickém pásmu může dorůstat výšky až několika metrů.
|
|
|
nechce se mi ani věřit, že by někdo něco takového pustil do světa jako výsledek svého tříletého studia, zvlášť po tom, jak jsem se se svou prací jebal já a co jsem za ni dostal za známky.
Mmj, tráva je imho lék, ne droga.
|
|
|
Vidíte, já jsem kdysi v jednom oponentním posudku napsal, že práce je na dobré úrovni z hlediska techniky, ale postrádám v ní vysvětlení pojmů jako je "zpustit zařízení" nebo "výřivé proudy". Od té doby mi z dané školy nikdo žádost o posudek neposlal :)
|
|
|
|
Jak byste hodnotili tuhle odpověď ?
Situace: střední zdravotní škola před několika lety, písemka ze somatologie (16-letá děvčata); zadání otázek si račte, dámy, opsat z tabule.
V odpověď na otázku "jak docházý k oplození", žákyně namalovala velmi realisticky dva panáčky praktikující pohlavní styk.
|
|
|
:-DD
Tak to je extrémnější než ten elektro borec v laboratořích, který měl schémata na taháku. Viděl jsem, že to obkresluje, tak jsem kolem něj schválně kroužil, aby ten papír nemohl vytáhnout celý. Když měl svůj nákres obhájit, úplně mě "rozštípal" - část obrázku, kterou se mu nepodařilo vytáhnout zpod sešitu, chyběla, takže napájecí vodiče kreslené nahoře nebyly spojeny, jen trčely jak dráty z betonu. Dotyčný byl ochoten se se mnou hádat "že to tak musí být, aby to fungovalo". Chvíli jsem se bavil, pak jsem ho vyhodil... A on se mi vrátil znovu...
|
|
Úroveň výsledků současného školství jest tristní. Mám informace přímo od zdroje a je to dáno tím, že VŠ mají peníze od kusu, nikoliv od kvality. Myslel jsem si, že prvním krokem vpřed jsou tolik proklínané státní maturity. Pokud odhlédnu od ceny je to myšlenka rozumná - maturita bude mít stejný význam. Bohužel požadavky by v mé generaci mohly být kladeny na žáka 8. třídy, nikoliv na maturanta. Je to smutné, ale bohužel dochází (a nejen u nás) k devalvaci vzdělání a titulů, maturit atd. Za chvíli bude mít Mgr i instalatér a jak se pak pozná, kdo v té hlavě opravdu něco má? To aby měl pak člověk strach jít do nemocnice, protože nebude vědět, jestli ho ošetřuje MUDr. Odborník, nebo MUDr. Uklízečka.
|
|
|
Ano, toto jsem popisoval v jednom dlouhém příspěvku výše. Škola dostává peníze za počet studentů k začátku akademického roku + peníze za výsledky ve vědecké činnosti, která je ale hodnocena docela nevhodným způsobem. Školy, které z principu nemohou vyvíjet vědeckou činnost, tedy mnohdy školy humanitně zaměřené, jsou pak odkázány jen a jen na počet studentů, které se snaží "udržet v kole" co nejdéle - často se záměrně vypisuje menší počet míst na předmět, aby někteří jedinci museli rok počkat a studovali déle, aby se přišlo na další balík peněz. Pak ještě dotyčné nešťastníky preventivně povyhazují u státnic a dovolí jim opravný termín až za 12 měsíců. Jenže toto není rozmařilost, ale nutnost. Rozpočty škol jsou tak seškrtané, že bez takové kreativní činnosti by se mnohé humanitní obory prostě neuživily, byť mají plný stav.
|
|
|
Což ovšem spolehlivě a bezproblémově řeší privatisace a školné.
|
|
|
Kéž by. Soukromé školy máme a nezdá se mi, že by to na nich vypadalo lépe. Alespoň produkty soukromých středních škol mne často budí ze spaní :-(.
Jak jsem nastínil výše, vidím problém v tom, že dnešní mládež nemá zájem a motivaci dělat něco navíc. Kdyby tomu tak bylo, určitě by se uživila nějaká luxusní nadprůměrná soukromá technická VŠ a i úroveň veřejných VŠ by vzrostla, neboť škola může být jen taková, jací jsou v ní lidé. Zatím ale jednoznačně vedou ti, kteří jsou průchozí. Jednoduchá otázka poptávky a nabídky...
|
|
|
To, co píše OC, platí za předpokladu, že by se týkalo všech škol. Dokud ale bude vzdělávací systém deformován existencí státních škol a trh vědomostí bezproblémovým uplatněním nedouků ve státních službách a veřejné sféře, soukromý sektor se tomu samozřejmě přizpůsobí.
|
|
|
Soukromé školy máme, ale maličký trh (sektor) soukromého školství je deformován sektorem státního školství. Zcela svobodný akademický trh by bylo něco úplně jiného. V dřívejších dobách tomu tak bylo v celé Evropě a jak to šlapalo si můžete leckde přečíst sám.
Zkrátka, uvědomte si že např. na soukromé škole nelze vystudovat doktora medicíny, přírodní vědy a tak dále. Je možné tam studovat pouze taková ty "humanitní studia", proti tomu nic, kdyby je nestudovalo 10 000x více studentů než považuji za opodstatněné (a tomu bude odpovídat náročnost-kvalita) a potom všeliká "sociální studia" a jiné sračky. Zbytek stát zakáže.
|
|
|
OK, o faktické nemožnosti studovat technické obory na soukromé škole jsem nevěděl, předpokládal jsem, že o takovou prostě zájem není.
Pořád ale opakuji - o techniku není zájem. Humanitní obory mají plno, i když zde působí ještě další soukromé školy. O humanitní studia se lidé rvou a těší se na teplé místečko ve státní správě. Zavedení svobodného akademického trhu by podle mě znamenalo prudký pokles počtu absolventů (a samozřejmě redukci VŠ) technických oborů a další nárůst zájemců o kecací obory. Zaplatili by si prostě za to, aby se moc nenadřeli. Těch studentů, kteří jsou na technice a ještě o ni mají opravdu zájem, potkávám do roka opravdu jenom pár.
|
|
|
Celý problém je ale právě zaviněn tím, že, jak sám správně píšete, těší se na teplé místečko ve státní správě.
|
|
|
Tedy -- Vám to asi je zřejmé, ale jak jsem před chvilkou zjistil čtením jiným příspěvků, najdou se zde diskutující daleko pomalejší, tedy pro jistotu -- soukromé školství funguje perfektně, neboť zajistí splnění reálných požadavků na trhu práce.
To, že je v současnosti převažujícím reálným požadavkem na trhu práce nevzdělaný a patrně i nevzdělatelný, leč diplomem opatřený hlupák humanitně-levicového založení, ideální na úřednické místo v socialistickém bordelu, a celkem nepoužitelný na cokoli jiného snad vyjma čištění bot a vyvážení hnoje, samozřejmě není úplně dobře.
Ale to z principu nelze napravit změnou školství; jediné, co s tím jde dělat, je snažit se hledat cesty, kterak tento podivný segment trhu práce omezit, ideálně na nulu.
|
|
|
Ale jistě, já bych byl také pro minimalizaci vlivu státu a převedení společnosti zpět do pravicových principů, které v minulosti evidentně fungovaly, jen se tu hádám o to, že na současných veřejných technikách pořád ještě existují lidé, kteří se snaží, aby vychovali pár schopných kusů. Bohužel je ale stále méně vzdělatelného materiálu a výkonnost těch pár nešťastníků, kteří se o to snaží, není jaksi z principu neomezená.
Shodneme se tedy na tom, ze čistě hypoteticky by zavedení zcela soukromých škol do současného systému nepřineslo nic dobrého, spíše naopak. Dále můžeme diskutovat o tom, nakolik je dnes dodržena původní myšlenka udržovat školy jako veřejné, čili do jisté míry autonomní organizace, které jsou státem dotovány, ale nejsou jím řízeny... Z vlastní zkušenosti musím bohužel říct, že tato šlechetná myšlenka už dávno existuje jen na papíře a že v akademické obci namísto hloubání a rozjímání nad určitými problémy (čest výjimkám z řad nejstarších kolegů) převládá honba za body, čárkami, pozicemi v tabulkách a barevnými grafy s vlaječkami EU. V podstatě nestátní organizace se staly jakýmsi rukojmím státu, jsou obklíčeny nařízeními a omezeními ze všech stran a akademický senát dnes může rozhodovat maximálně tak o tom, kdy se příště sejde. Stejně tak na tom jsou ale soukromé školy. O jejich existenci či neexistenci rozhoduje akreditační komise, která určuje vždy zhruba na dva roky obory, které škole povolí učit (pokud jí vůbec nějaké obory povolí...). Většinou se rozhoduje - a teď pozor - podle počtu docentů a profesorů na daném ústavu. A je státní. Čili rozdíl mezi státními a soukromými školami je dnes jen v tom, že na těch soukromých se platí a jejich studenti na oplátku očekávají větší "vstřícnost", které se jim často dostává - protože to je za ty peníze jediný benefit, který jim ty školy jsou schopny poskytnout, čili zde trh funguje také skvěle ;-).
Můžeme se bavit o tom, jak by to bylo skvělé, kdyby společnost nebyla plná vohnoutů a levičáků, kteří to tak chtějí - protože to, co se ve společnosti děje, je podle mě obraz jejího složení. Bohužel, slovy Járy Cimrmana o tom můžeme debatovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. I když mě to mrzí, ale přiznejme si, že "naše parta" z tohoto serveru je ve společnosti poněkud v menšině :-(
|
|
|
Propánakrále !
Já nevím, kde se to v lidech bere, tahle naivní víra, že privatizace řeší každý problém (školství ... zdravotnictví ...). Nikolivěk - neřeší.
Myslím, Mlho, že zde už drahnou chvíli mluvíme o tom, že výsledci soukromých škol jsou ještě horší (je-li to ještě možné), než těch státních. Myslím, že drobek dost jasně ukázal, do jaké prdele vede stav, kdy je škola placena od kusu.
Myslím, že zde bylo poukázáno zřetelně, že je-li vyhození studenta přinášejícího peníze (a tu je lhostejno, platí-li on osobně, nebo platí-li od kusu stát), pak jde laťka studijní náročnosti dolů, a to zákonitě. Na příkladu rodinné školy jsme zde ukázali, že produkti soukromých středních škol jsou ve své většině nadále nevzdělatelní. Tečka.
Osobně si myslím, že zavedení školného přinese jediný "bonus": před studenty, kteří na to mají v hlavě, budou zvýhodněni ti, jejichž rodiče na to budou mít v peněžence.
Chceme-li, aby absolventi nebyli zmrdi, pak školné je spolehlivý krok opačným směrem.
|
|
|
Řeší, a to tím vůbec nejlepším reálně dosažitelným způsobem. Zdroj: dlouhodobé zkušenosti.
Nelze nalézt v celé předlouhé historii lidstva na této planetě ani jeden jediný příklad, že by zcela libovolný státem vedený obor fungoval srovnatelně dobře jako (neřkuli lépe než) obor, do nějž se stát nesere.
|
|
|
Děkuji. Jsem ochoten připustit, že by zprivatizovaný model byl funkční za předpokladu, že by absolventi prestižních a drahých škol, kteří něco umějí, byly ohodnoceni odpovídajícím způsobem a tudíž byli motivováni tyto školy studovat. Zároveň by nesměl existovat stát s řadou teplých místeček, který vyžaduje opak - blba s titulem, který toho moc neumí, ale zvládá dobře papouškovat předžvýkané názory. Jeho prestiž se odvíjí od titulu, posice, ke které přijde jako slepý k houslím, a samozřejmě také od jeho platového ohodnocení. To je pro mladé obrovské lákadlo a já je chápu.
Dnes i na technice spousta studentů sní o tom, že se zašijí ve státní správě na hezkém místečku, budou tam mít přísun peněz a klid. Rozhodně se to vyplatí víc, než se snažit uplatnit v některých oborech jako inženýr elektra. Znám jeden živoucí důkaz pro své tvrzení. Na ČVUT jsem měl kolegu, který vynikal v oblasti radiové techniky, ale byl trochu slabší v komunikačních dovednostech, resp. byl schopen vysvětlit vlastnímu vyučujícímu, že je debil, když nerozumí konkrétnímu jevu, který učí, čímž si vysloužil problémy u zkoušky. Nikdy se neodnaučil takto přímému jednání a doteď v Praze jako vývojář HW nesehnal lépe placené místo než cca 20 000 měsíčně hrubého + pracovní doba i o víkendech. Uvažuje, že půjde pracovat na dráhu, kde dělá jeho otec, protože se mu to zdá perspektivnější než najít si místo na pozici vývojáře HW v malé soukromé firmě. Takové už totiž u nás skoro nejsou, protože se všechno vozí z Číny, nebo jsou na pokraji krachu a nejsou schopny své lidi zaplatit. I takové scénáře v technice jsou, takže se nedivme. Existuje vždy jen omezené množství dobrých a perspektivních pracovních pozic a v současné době firmy používají jako záminku k ořezávání nástupních platů ekonomickou krizi. Brněnská pobočka IBM přijímá programátory, požaduje po nich navíc 3 světové jazyky a nabízí 18000 měsíčně brutto. Překvapivě nenachází. To je realita současné společnosti a je dost drsná. Není to jen problém škol. Je to problém celé společnosti, nás všech. Stav společnosti se v tom školství, zdravotnictví atd. jen a pouze zrcadlí.
|
|
|
Jejda jejda, samozřejmě *byli hodnoceni*; to mám z toho čtení diplomek a bakalářek... ;-)
|
|
|
Jediné, co jste tímto příspěvkem sdělil světu je zjevná skutečnost, že soukromý sektor se přizpůsobí deformacím trhu, způsobeným zásahy státu. To je sice jistě pravda ale dělat z toho závěry o neschopnosti soukromého sektoru je hloupé.
Soukromý sektor má jaksi z definice lepší schopnost uspokojit poptávku, než sektor státní. To, že stát onu potávku deformuje tím, že umožňuje uplatnění nevzdělaným blbcům s titulem, na tom nemění zhola nic. Soukromý sektor na to logicky reaguje tak, jak je mu vlastní - vyhoví poptávce - a produkuje blbce s tituly, opět efektivněji než stát, jak jinak. To ovšem není jeho chybou.
|
|
|
Ale jistě! Jenže my nechceme blbce s titulem a že by se stát během blízké doby vypařil a přestal nám deformovat trh je jaksi nereálné, že ano...
|
|
|
Reagoval jsem na toto:
"Já nevím, kde se to v lidech bere, tahle naivní víra, že privatizace řeší každý problém (školství ... zdravotnictví ...). Nikolivěk - neřeší."
Tvrdím, že řeší. Jen jí (privatisace) musí být dost.
(To, že to v současnosti není možné, je věc jiná. Nicméně nikoli nedůležitá, protože činí naprosto zbytečnými i Vaše stesky nad stavem školství. Stav školství jen odráží stav systému a je s ním zcela svázán, pročež jej v současném systému zlepšit nelze. Pokud tedy má debata o zlepšení školství mít nějaký smysl, musí být zároveň debatou o celém systému. Je-li tím pádem zbytečná, nechám na Vás.)
|
|
|
To coyot.
Nikdy jsem nepopíral, že systém je špatný. Obecně se domnívám se, že společnost v ČR (a nejen v ČR) je celkově ve stavu overbastardingu. Školství (podobně třeba zdravotnictví) je citlivou oblastí, kde je ukázkově a krystalicky vidět důsledky.
Jaké systémové řešení navrhujete ? Plánujete nějaký stát ponechat ?
|
|
|
Systémovým řešením je změna volebních preferencí podstatné části elektorátu, což je velmi nepravděpodobné a velmi nepravděpodobné tudíž je i zlepšení stavu vzdělávacího systému.
Jak napsal drobek níže, lišíme se jen rozsahem abstrakce, já jsem zvyklý hledat a zabývat se příčinami a někdo holt zase raději s děravým vědrem rychleji běhá...
|
|
|
Eh, tu poslední otázku jsem nějak přehlédl...
Neplánuji nic, co nekontroluji. Ale jestli jste otázkou mínil, zda jsem příznivcem zrušení státu, tak nejsem. Ještě si nejsem zcela jist ale čím dál tím víc je mi sympatická představa monarchie.
|
|
|
(Nekontroluji? Moc tomu nerozumím. Nemáte snad čirou náhodou na mysli "I don't control", česky "neovládám"?)
|
|
|
Ano, mínil jsem "nemám pod kontrolou".
|
|
|
Já myslím, že se tu všichni v podstatě shodujeme, akorát se lišíme rozsahem abstrakce. Jak jsem již psal výše - ano, školství odráží stav systému a stav systému odráží stav společnosti. Také bych to rád dovedl do ideálního stavu, ale nevidím to jako reálné. Proto alespoň bojuji za pověst UTB FAI, na které sám působím a snažím se, aby přispěl k její lepší pověsti. Alespoň v rámci svých možností.
|
|
|
Já myslím, že se tu všichni v podstatě shodujeme, akorát se lišíme rozsahem abstrakce. Jak jsem již psal výše - ano, školství odráží stav systému a stav systému odráží stav společnosti. Také bych to rád dovedl do ideálního stavu, ale nevidím to jako reálné. Proto alespoň bojuji za pověst UTB FAI, na které sám působím a snažím se, aby přispěl k její lepší pověsti. Alespoň v rámci svých možností.
|
|
|
Proti tomu nelze nic namítnout.
|
|
|
Dobré ráno ze Španělska. Je jistě chválihodné, že jste se rozhodl bojovat za pověst naší fakulty, ale dovolte mi poskytnout pohled z druhé strany...
Ano, píši naší, jelikož zde už šestým rokem studuji, konkrétně Počítačové komunikační systémy. Bohužel jsme se neměli možnost poznat osobně, jsem ale rád, že se dnes má možnost student s kantorem potkat i na takovéto virtuálně neutrální půdě :)
Ale k věci. Jak už jsem napsal výše, aktuálně jsem na Erasmu ve španělském Vigu, tamní fakultě telekomunikací. Víte co mě překvapilo už v době kdy jsem pobyt zařizoval? Oni mi poslali přehled vyučovaných předmětů snad z roku 2006! Nebyla to ale chyba, nýbrž pro mě do té doby nemyslitelná věc, že někde může existovat škola s tak promyšlenou koncepcí, že se skladba vyučovaných předmětů nemusí měnit rok co rok (nebo vymýšlet "nové a lepší" názvy pro staré předměty), jak je tomu bohužel na FAI... Ony i názvy studovaných předmětů zde mluví samy za sebe: Vysokorychlostní sítě, Optická komunikace, Antenna propagation (no, šíření vln dejme tomu). Co nabízí PKS? Hospodářské právo? Počítačová podpora správních a organizačních systémů? Vím, že ústav PKS není ani neměl být vyloženě telekomunikační, jen chci říct, že je na něm krásně vidět způsob jakým vznikal.
Místo toho, aby se začalo od absolvenstkého profilu a postupovalo níže přes jednotlivé předměty až k vyučujícím, postupovalo se přesně opačně, tedy ve smyslu: máme tady Frantu, ten umí to, máme tady Lojzu, ten umí zas tohle, dejme to dohromady a pojmenujme to PKS. Rozumíte co tím chci říct? Absence dlouhodobé koncepce je něco co mi na FAI osobně schází... Je mi jasné, že toto je jen takové teoretické snění mimo každodenní realitu, ale je dobré mít nějaký cíl, ke kterému člověk může směřovat, ne?
Kromě CISCO certifikace, kterou hodnotím jednoznačně pozitivně a o které si myslím, že mi v budoucím kariérním životě bude užitečná si toho (bohužel) ze školy mnoho neodnáším. Ba se mi ani nezdá, že bychom od školy dostávali něco extra navíc na úkor tzv. "průchozích" oborů
(schválně, kolik procent objemu financí na prospěchová stipendia končí v rukou studentů Bezpečnostních tehnologií? Kolik IT? Proč tomu tak je? To nikomu nevadí proboha, nikomu to není divné? no to jsem ale odbočil..),
které má škola na vydělávání peněz (pokud jsem to správně pochopil). Kde je nějaká spolupráce s praxí ve výuce, odborné konference i pro studenty, exkurze, možnost osahat si hardware s kterým bude -rádoby- telekomunikační inženýr v budoucnu pracovat? Nic takového u nás nevidím...
Tím vším chci říct, že ani FAI UTB není oním vysněným akademickým rájem na zemi, jistě ne ze studentského pohledu...
|
|
|
Dobrý den,
předpokládám, že jste jeden z těch 2 studentů PKS, kteří jsou momentálně mimo ČR, jinak by mi padli do rukou :).
Pohled z Vaší strany samozřejmě znám taky, i když jen v omezené míře, protože jsem na FAI nastoupil až do doktorského studia. Rozhodně vím, že to není vysněný akademický ráj, ale také mám možnost srovnávat s jinými vysokými školami v ČR. Házet odpovědnost za veškeré problémy, které vyjmenováváte, jen a přímo na FAI mi přijde nefér.
A sice. ÚPKS se zrodil velmi nedávno a je pravda, že se zatím "neusadil", čili probíhají boje i mezi vyučujícícmi o to, co a jak se tam bude učit a jakým směrem se ústav bude vlastně ubírat. U ústavu, který má za sebou teprve 2 roky existence, se to dá chápat jako takové porodní bolesti. Co tyto bolesti jitří, je nevyjasněná koncepce ministerstva. Škola totiž nemůže za to, že každé 2 roky se jí mění podmínky pro akreditaci předmětů a legislativní požadavky ze strany ministerstva školství. Chápu, že studenti vnímají jako palčivý problém fakt, že se jim za běhu mění studijní plány, jenže to je dáno do jisté míry i tím, že lidem, kteří ty studijní plány sestavují, nedal nikdo shora záruku, že když to jednou schválí, tak to příští rok nějaký jeho nástupce nezruší. V tomto směru se jedná o bruslení na velmi tenkém ledě, ovšem mohu Vám potvrdit, že kompletní překopání studijních plánů jsem zažil i jako student na ČVUT.
Laboratoře UPKS se teprve vybavují, momentálně vybíráme do výuky osciloskopy, sám zavádím laboratorní cvičení v předmětu Digitální komunikace, aby si studenti vyzkoušeli na vlastní kůži (a uši), jak běhají jednotlivé modulace. Ono to nebude hned, jeden výukový kit dodává jen jedna australská firma a chce za něj dost podstatnou částku. Ta částka se musí někde vybojovat z rozpočtu, protože ten je čím dál tím víc seškrtaný. Nakupovat lze teď v listopadu, kdy se peníze musí do prosince utratit, protože by nám do příště dali méně, po novém roce bude zase půl roku stop stav než se sestaví nový rozpočet a plány a do té doby nebude možno utrácet vůbec. Z těchto problémů ale nemůžete vinit kantory!
Z předmětů, které nabízí PKS, mohu jmenovat například Digitální komunikace (orientováno na radiové spoje, modulace, přenos informace, přenosové kódy), Techniku počítačových a komunikačních systémů, Telekomunikace, Počítačové sítě, Pokročilou architekturu procesorů, Hradlová pole (velmi důležité pro konstrukci telekomunikačních spojovacích polí!) další. Troufám si tvrdit, že tyto předměty do koncepce výuky na ústavu zcela zapadají. Také si troufám tvrdit, že studenti, kteří absolvovali pohodové bakalářské studium jsou najednou na UPKS překvapeni množstvím látky a náročností matematického aparátu. Některé složitější pasáže, jako například Zpracování signálů, studenti pro jistotu úplně ignorují. Zejména chybí hlubší základy elektra, na což jsem narazil např, na minulé přednášce, kdy studenti nevěřícně zírali na strukturu statické paměti RAM, protože neznali princip tranzistorů MOS. Jenže pořád jsme Fakulta aplikované informatiky a jsme orientovaní hlavně informatickým směrem, takže jim tohle nemůžu zazlívat a budu zvědavý, jak si s tím poradí u zkoušky (samozřejmě mě bude zajímat jen pricnip, nikoliv přesný popis funkce tranzistorů MOS).
Ad spolupráce s praxí - pokud vím, exkurze bývají pořádány pravidelně, pokud škola uspořádá nějakou přednášku externisty, musí ji studentům nařídit povinně, jinak by na ni nikdo nepřišel. Diplomové práce se píší do šuplíku zejména proto, že aktuální školský zákon stanoví, že obsah prací je majetkem školy, tudíž je pro firmy nezajímavý. Musely by za něj zaplatit, ale nikde není definováno kolik. Do toho firmy nejdou, protože by si představovaly možnost, že student za podpory akademických pracovníků a kapacit univerzity pro ně něco vyvine, oni se pod to podepíšou a spolknou know-how. Lepší je brečet, že školy nevyvíjejí žádnou snahu a pak žádat o granty na spolupráci s VŠ, kdy 80% spolkne samotná firma a 20% přiteče na VŠ za to, že ten grant garantovala. O samotnou práci často ani není zájem.
Koncepce a vize do budoucna na FAI samozřejmě momentálně je. Jenže se vlastně pořádně neví, jestli nás shůry nezavřou. Ono to dělení na elitní školy a běžné školy, jak už tu někdo zmínil, by znamenalo, že by se u nás zavřely všechny magisterské a doktorské studijní programy, čili děláme něco, co je momentálně dost na vodě a sami nevíme, zda budeme mít ještě za 2 roky práci (pro UPKS by to znamenalo konec). Čili FAI má enormní snahu zařadit se mezi ony elitní ústavy, aby vůbec přežila tento úřednický vrtoch a tomu se momentálně podřizuje prakticky vše, včetně výstavby nového výzkumného centra za řádově 200 000 000.
FAI je velice mladá fakulta, existuje teprve několik let a tudíž je jasné, že historií ani usedlostí nemůže konkurovat starým zavedeným technikám, a to samozřejmě ani co do množství výzkumných činností. Přesto bych nad ní ale nelámal hůl, protože toto všechno jsou pro ty lidi, kteří se to snaží někam dostrkat, poměrně velké překážky. Buďme k sobě tedy, prosím, trochu shovívaví.
Jinak mi ještě dejte prosím vědět jaké momentálně ve Vigu je počasí. Párkrát jsem tamtudy projížděl na cestě do Portugalska a zrovna Vigo a okolí mi připomínalo tak trochu záběry z Aljašky - husté hvozdy svažující se až k oceánu. Ale teplota nic moc ani v létě, na koupání to asi ani v létě nebylo, co :)
|
|
|
Zajimavy prispevek, diky. Ted trochu pohled z praxe -- v praxi se konstrukci spojovacich poli a podobnymi vecmi bude zivit par malo lidi, no, dnes uz spis skoro nikdo, to dela deset firem na svete a kdyz to clovek bude potrebovat, tak se to nejak douci. Ti, kdo to vyvinuli, to take nikde nestudovali a meli znalosti z uplne jinych oboru.
Spise bych rekl, ze tu chybi neco mezi, jsou tu absolventi pruchozich oboru, kteri vedi, ze neco takoveho existuje a pak absolventi tohoto, u nichz mam pocit, ze jim kvuli prilisnemu zamereni na Vami zminene detaily unika celek, tedy zejmena proc se takove veci delaji. V praxi to totiz funguje tak, ze zarizeni se nekde koupi, dulezite je rozumet parametrum, uvadenym ve specifikacich a pak je dulezita schopnost jej nasadit a nejakym co nejlepsim zpusobem vyuzit jeho schopnosti, v idealnim pripade vsechny.
Stovky absolventu, kteri budou schopni navrhnout spojovaci pole, jsou dnes k nicemu, to je ztraceny cas vas, ztraceny cas tech studentu a nesmyslne vyhozene penize danoveho poplatnika. Co je drahe, to je neco vymyslet, odladit, postavit prototyp. Nasledne, kdyz uz je to vyvinute, lze to velmi levne vyrabet a rozhodne je levnejsi si slozite produkcni zarizeni koupit, nez jej vyvijet na kolene znovu. Mene detailu, vice zakladu z vice oboru a to nejen technickych, i kdyz tech zejmena, nicmene ani ta ekonomie, trocha managementu, prava, lepsi jazykova vybava apod., to je to, co budou v praxi potrebovat. A hlavne schopnost si najit dostatek informaci a umet ty informace tridit a zpracovavat. Ne mit v hlave neco, co nikdy nevyuziji.
|
|
|
Za sebe bych dodal, že mi hodně chybělo propojení školy na nějakou reálnou firmu nebo firmy, které pracují v oboru, o kterém škola učí. Něco jako laboratorní praxi, ale přímo v konkrétní firmě, aby si to člověk mohl osahat přímo v terénu a měl lepší představu, k čemu se takové učební téma dá použít v praxi.
|
|
|
Erm.... jakkoli souhlasím, že je příjemné, pokud takové vazby má a podporuje sama škola, pokud tomu tak náhodou není -- to je takový problém si takovou firmu/firmy najít sám?
|
|
|
To nejspíš není, ale znáš to, je pohodlnější použít doporučení školy a používat laboratoř přímo u firmy, která byla už připravená pro výukové potřeby daného předmětu a vše bylo dopředu domluvené se školou jako garantem kvality výuky. Ale to se jen bavíme o tom, kolik je kdo ochoten vložit námahy do splnění cíle, nic to ale nemění na tom, že těch možností, dostupných přímo ze školního prostředí, moc není...
|
|
|
Znám to z vlastní zkušenosti.
Když jsem byl na universitě, nějaké takové vazby tam byly, škola měla freundschaft tuhle a támhle a docela slušně to fungovalo.
Ale já si stejně našel vlastní kontakty, vyhovovalo mi to lépe -- a problém to nebyl vůbec žádný.
|
|
|
V mém případě nelze než pouze zvolat: pozdě bycha honiti :-). Naštěstí jsem našel velice zajímavou práci v průmyslu v poměrně spacialisovaném oboru, kde mohu zúročit jak svoje technické znalosti, tak nadšení pro techniku, takže spojení škol s firmami už pro mě aktuální není. Prozatím...
|
|
|
Šetří to zejména studentův čas, to je asi hlavní přínos.
|
|
|
Šetří to studentův čas přesně stejným způsobem, jako nechození na přednášky: může místo toho jít chlastat*, ale nenaučí se to, co bude v životě x-krát potřebovat.
___
* Což je samozřejmě záslužné a pro každého slušného studenta je to primární činnost, to nezpochybňuji!
|
|
|
To, co popisujete, je ideální stav, kterého za současné situace nebude nikdy dosaženo:
1) školy nemají kapacity a finance. Při současném napětí v rozpočtu jsou vyučující nuceni pracovat na 120 % úvazku, někteří dokonce 150 % s tím, že namísto těch 50 % navíc dostanou cca 15 % do osobního ohodnocení. Abyste zajistil spojení s praxí, musela by na to škola mít oddělení, které by se o tyto vztahy staralo a o to není zájem.
2) zájem studentů je dosti omezený. Podobně jako u výměnných stáží typu Erasmus, kdy je kolem toho neuvěřitelné množství byrokracie a až se podaří na to urvat finanční prostředky, studenti se nepřihlásí, peníze propadnou, my dostaneme pojeb shora a příště nám strouhnou rozpočet. Já osobně jsem byl jako doktorand 3 měsíce v Portugalsku přes letní měsíce jen proto, že jinak by propadla dotace.
3) studenti nemají zájem ani o pořádané přednášky, většinou je tam musíme nahánět pod hrozbou kontroly prezence, což se setkává s nepříjemnými odezvami. Hospoda s dobrým pivem je totiž hned naproti.
4) firmy často nemají zájem. Investice do škol je pro ně nezajímavá, protože se jim to nevrátí na zisku. Leda se jedná o nějaký fond, ze kterého dostanou prostředky na podporu spolupráce s VŠ. V takovém případě si ale všechno chtějí stejně režírovat samy, takže je škole řečeno něco ve smyslu ať to vyřídí, vezme si 20% a o víc se nestará.
Na ČVUT jsem byl jednou mile překvapen, když jedna nejmenovaná firma zřídila laboratoře pro doktorandy. Do doby, než všichni doktorandi museli podepsat papír, kde potvrdili, že dotyčná firma významně přispěla na rozvoj české vědy a shrábla dotaci ve výši asi desetinásobku nákladů na ony laboratoře. Jestli se tam vůbec někdy něco vyzkoumalo nevím, o výsledky nebyl zájem zejména ze strany dotyčné firmy, byť doktorandi tvořili a podle předpisů každý měsíc vyplňovali hromady výkazů o své činnosti.
Toto všechno zvenčí vypadá, že na to ty školy kašlou, že systém je zkostnatělý atd. Jenže ono je to důsledek socialistického zacházení státu se školami. Dokud školy nebudou mít motivaci, tak se to nikam nehne, protože to, co požadujete, je pro školy momentálně něco navíc, za co nic nedostanou a co je jen zatíží. Ony si to už dávno nemohou dovolit, protože bojují o holé přežití...
|
|
|
Roote, já s Vámi souhlasím. Výčtem předmětů jsem reagoval na pana kolegu, který, ač je studentem oboru UPKS, měl pochybnosti o tom, jaké předměty jsou tam vyučovány.
Rozhodně bych netvrdil, že máme stovky absolventů, když letos jde ke státnicím 11 studentů (na rozdíl od průchozího oboru Bezpečnostní technologie, systémy a management - kde jsem jednou seděl u státnic dálkařů a zcela mě odrovnalo, že k vyzkoušení dotyčného by mi stačily znalosti z předmětu Elektronické zabezpečovací systémy, který jsem měl na ČVUT jako volitelný, neboť průchozí - kdybych samozřejmě měl pravomoc zkoušet).
Také bych netvrdil, že se mezi těmi 11 najde někdo, kdo po absolvování celkem 28 hodin předmětu Hradlová pole bude schopen usednout a zfleku navrhnout spojovací pole. Jde tu právě o to, co říkáte - tento obor je natolik obsáhlý, že za ty 2 roky magisterského studia nemají studenti šanci udělat víc, než se seznámit s průřezem problematikou. Nicméně si troufám tvrdit, že předmět hradlová pole se jim může hodit, neboť tato se používají nejen v telekomunikacích. Znalost HP kupříkladu vyžaduje brněnská pobočka Honeywellu, čili je minimálně dobré, aby student kupř. věděl co to je VHDL a co se s tím dělá.
Co se týče zpětných vazeb od firem, samozřejmě jsou i výtky k odborné připravenosti studentů, ale mnohem větší výtky jsou k tomu, co je na technice naučit nemůžeme a co by si každá trochu komplexnější osobnost měla osvojit sama: znalost cizích jazyků je obecně katastrofa - většina doktorských studentů troskotá právě na angličtině což se projevuje permanentním buzerovnáním ústavu anglistiky, že nám kazí průměr. Jenže, když se dotyčný nedokáže ani představit v angličtině, tak je to pak těžké, že ano. Dále jsou problémy s tím, že mladí chodí k pohovoru nepatřičně upraveni a nejsou schopni odhadnout, kdy by bylo vhodné přijít v obleku. Dále je tu neochota podřídit se režimu ve firmě - oni doteď ignorovali všechny přednášky před 10:00 a tudíž by se firma měla zařídit a upravit si podle nich pracovní dobu, no ne? Je v týdnu státní svátek? Existuje netriviální skupina studentů, kteří nedorazí po celý týden.
Nedávno si na mě jeden student otevřel hubu, když jsme měli zpoždění a namísto v zápočtovém týdnu jsem se rozhodl že jim udělím zápočty na začátku zkouškového období - neměl jsem totiž podklady z výpočetního semináře, abych jim ty zápočty udělil. No, vypsal jsem několik termínů, protože jsem se jim snažil vyjít vstříc a dotyčný ze Zlína se do mě pustil, že mu ani jeden termín nevyhovuje, že přece nepůjde do školy ve středu, když tu nic jiného nemá a že ať se laskavě přizpůsobím tomu kdy se to hodí jemu, protože já jsem tady pro studenty a ne naopak. Chvíli jsem nevěřícně zíral a pak jsem dotyčnému sdělil, že ho rozhodně nenutím chodit pro zápočet v termínu a že se s ním klidně rád setkám příští rok, až bude ten předmět opakovat. Toto ovšem nesouvisí jen se stavem vysokého školství. To je problém celé společnosti a je to také důvod, proč já osobně souhlasím se zavedením školného, byť symbolického - aby si někteří jedinci uvědomili o co tu vlastně jde.
|
|
|
V zasade s temi zavery souhlasim, nicmene muze to byt i jen kvuli tomu, ze nevim, jak presne jsou ty predmety vyucovany, protoze si dovedu predstavit predmet, ktery je vyucovan nekym, kdo to nekde realne delal a vi, co je pro danou praci potreba znat a pak take muze byt vyucovan nekym, kdo dotycnou vec videl akorat ve skolni laboratori, kdyz sam studoval (a nebo ani to ne). Takze tezko rici, zda mate pravdu nebo ne, to bychom museli dat nekdy delsi rec :-)
|
|
|
Dobrý den, především díky za vyčerpávající odpověď. Opravdu si toho cením a myslím, že rozumím tomu co píšete. Jen je těžké odolat a nevylít si tady srdce od všech těch drobných překážek, které nám FAI za ta léta nastrkalo pod nohy :) (a že by to byl dlouhý seznam)
Rád bych pokračoval, ale toto není článek apriori o naší fakultě, ale o českém vysokém školství obecně.
Víte, na jednu stranu chápu, že věci se řeší za pochodu a bez podpory legislativy se některé dlouhodobější koncepce navrhují a realizují obtížně, ale na stranu druhou, proč by to mě, studenta, mělo zajímat? Svěřil jsem se vám jednou do péče s vidinou toho, že mě připravíte na budoucí povolání. Přeji Vám i naší fakultě jen tu nejlepší budoucnost, ale já v té době budu již zapojen do pracovního procesu a kdybych trochu přeháněl, napíšu, že těch pět let na vysoké škole bude profilovat celou moji budoucnost. Proto se sám sebe ptám, zda jsem si vybral správně.
Jistě si uvědomujete, že systém vzdělávání se za posledních dvacet let změnil naprosto radikálně, stejně tak i počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Co se bohužel nezměnilo je normální rozdělení inteligence v populaci... Nezdá se mi ani, že by se ČR stala tahounem ve vývoji HW/SW, vše se naopak ubírá cestou použití a údržby nejrychlejšího a nejsnáze implementovaného hotového řešení. Toto si trh žádá, certifikace k použití a správě hotových řešení (a že jich je, každá větší firma má svůj certifikační proces, jednotlivé certifikáty stojí desetitisíce - Cisco, VMWare, MS, IBM, HP, Mikrotik, ...). K tomu opravdu není potřeba umět spočítat spolehlivost přenosu nebo, co já vím, výpočetně navrhovat spojité regulátory (to máme na FAI v oblibě zejména). A tam právě vidím příležitost, kde by se mohly vysoké školy více angažovat a připravit tak mraky absolventů na hladké zapojení se do praxe...
Tím vším chci říct, že za relativně krátkou dobu se radikálně změnily požadavky na absolventy vysokých škol (včetně tzv. soft skills, tedy umění prezentace, spolupráce ve skupině, vystupování a jazyků), ale samotné vysoké školy na toto reagují jen velmi velmi pomalu.
(teď zase na chvíli osobně - v našem konkrétním případě podezdřívám silné vlivy z nejvyšších pater (doslova), které si tu svoji vědu okolo řízení splachovacího záchodu (ach promiňte, zpětnovazebního řízení) do výuky protlačí stůj co stůj, byť bude v budoucnu živit nanejvýš řádově procenta z absolventů.)
Nakonec ale stejně skončíme u toho, že úroveň každého předmětu stojí a padá na přístupu samotného učitele. Za těch několik let ve Zlíně jsem už zažil celé spektrum vyučujících, počínaje těmi, kteří se poctivě připravovali na každou hodinu, komunikovali se studenty a opravdu jim záleželo na tom, aby jsme si něco odnesli, konče těmi, kteří probírané látce nerozuměli, na cviku seděli za počítačem s nasazenými sluchátky a místo přednášek si nechali prezentovat látku studenty (takový byl, mám dojem, původní záměr. Po revoltě studenstva to nakonec dopadlo jinak). Pointa je taková, že v takovém případě je jakákoliv (byť jinak výborná) koncepce řízená shora naprosto neúčinná. Mimochodem, co ta iniciativa "hodnocení kvality učitelů", funguje to vůbec? Slyšel jsem, že tato hodnocení putují automaticky do koše a nikdo se jimi skutečně nezabývá...
Jinak díky za optání. Podzim už klepe i na galicijské dveře. Až do konce října bylo krásně, pak ale poprvé sprchlo a jak nám řekl jeden starý holič, jakmile k tomu jednou dojde, prší nepřetržitě až do března. To se ví, že staří holiči vědí vše a nejlíp, tak doufejme, že tento bude jen výjimka potvrzující pravidlo :) (na koupání to ale opravdu nebylo ani začátkem září)
|
|
|
Hodnocení studentů funguje, pokud vím, tak ho nevyplňují samotní studenti. Aspoň já, jsa zvědav, se občas podívám do stagu a vidím tam "zatím Vás nikdo nehodnotil".
Ad. automatizace - možná byste se divil, ale popis zpětnovazebního systému je obecně platný, ať už se jedná o řízení splachovače záchodu nebo audiozesilovač! Jedná se o základní znalost každého inženýra. Nemusíte řídit elektrárnu, stačí, když potřebujete filtrovat nějaký digitalizovaný signál. Momentálně řeším tuto problematiku při programování jedné aplikace v Cčku, která nemá s řízením nic společného, akorát se jedná o diskrétní zpětnovazební systém a je třeba řešit jeho stabilitu. Buďte rád, že se to dozvíte aspoň na nějaké škole. Informatika se samozřejmě dá studovat i jinde, třeba na zemědělce... To, co popisujete - znát ověřené postupy a mít čertifikáty - to je přesně to, pane kolego, co by měl zvládat středoškolák - údržbář systému. Ke státnicím na VŠ to ale, nezlobte se na mě, nestačí.
Za to, co si odnesete do života, jste odpovědný především Vy sám. Sám jste se rozhodl pro FAI, sám jste se rozhodl pro UPKS a přitom tu ukazujete, že sám neznáte skladbu předmětů na UPKS. Stěžujete si na to, že vás na škole nenaučili to, co byste se naučit chtěl. Já měl vždycky za to, že plnoletý člověk si dokáže potřebné věci nastudovat sám a vysoká škola mu cestu ukazuje, ale nevede ho za ručičku - toto se snad nedělá ani na průmyslovkách.
A opět je tu to, o čem mluvím - škola je taková, jací jsou studenti v ní. O soft skills jsem mluvil - jakákoliv snaha přinutit studenty mluvit anglicky končí stížnostmi na ústav anglistiky. Na mých seminářích zadávám studentům prezentace projektů k zápočtu. Jednu hodinu jim vysvětlím, jak má prezentace vypadat, druhou hodinu mám pocit, že jsem se bavil se leda tak s projektorem na stropě. Na plátně se přede mnou zjevují zkopírované pasáže z Wikipedie a dotyční mají problém je přečíst. Takto se chová vysokoškolák?
|
|
|
Možná tedy bude potřeba nahlédnout do neoficiálních statistik, např. hodnoceniskol.cz http://goo.gl/zQqwG Vaše jméno tam bohužel nefiguruje, můžete se ale pobavit na úkor svých spolupracovníků. Myslím ale, že pokud toto téma nadhodíte na jednom ze seminářů, jistě to nezůstane bez odezvy.
Ad. automatizace. Nevím, jak jsou na tom dnešní bakaláři, ale já si ještě prošel tvrdou automatizační školou, kdy se automatizační předměty opakovaly semestr co semestr v různých obdobách. Měření, počítání a vypracovávání protokolů, to všechno vzalo spoustu času i úsilí, a i přesto, že na to nerad vzpomínám, nehodnotím to vyloženě negativně. Jen myslím, že mě to obohatilo spíše z hlediska vnitřní disciplíny než vědomostně. Navíc, konkrétně řešení stability systému je látka asi tak druhé třetí přednášky úvodu do Teorie automatizačního řízení. Když si vzpomenu, co jsme potili na konci třetího semestru s automatizací, dodnes mi vyskakuje pot na čele...
Zdá se mi ale, že podceňujete funkci a obsah certifikačních procesů, které jsem měl na mysli. Nemůžu mluvit za ostatní, ale konkrétně Cisco, který se vyučuje i u nás rozhodně není jen o tom, "kde to zapnout, kde vypnout a kam ten kabel zapojit aby to fungovalo". Průběžné testy probíhají každý týden, student musí dosáhnout alespoň 70% v každém z nich, materiály jsou KOMPLET v angličtině, každý týden musí student vstřebat mnoho stran anglického textu, hrát si s Packet Tracerem, nejlépe pak ve cvičení návrh zapojit a uvést do chodu.
Je mi jasné, že to nevypadá tak "vysokoškolsky" jako třeba počítání trojného integrálu, ale jako látku na střední školu bych to taky neviděl... ostatně minulý semestr, pokud se dobře pamatuji, mi to taky zabralo asi nejpodstatnější část domácí přípravy do školy. Možná jsem prostě jen hloupý, pak ale nevím, jak jsem se mohl dostat až do pátého ročníku vysoké školy.
S tím, že každý je odpovědný sám za sebe samozřejmě souhlasím a rozhodně nechci po škole, aby do mě tu IT knowledge natlačila horem spodem bez mého přičinění. A doufám taky, že moje námitky takto nevyzněly. Člověk si jen občas říká, zda by mu jiná instituce neposkytla lepší možnosti. Problém je, že málokdo má opravdu možnost srovnání. Za sebe můžu říct, že Fakulta telekomunikací ve Vigu je více úzce specializovaná, a to (překvapivě) na telekomunikace, tedy obor, který mě zajímá a baví. Možná i proto to nevidím objektivně, tedy chtěl bych mít z FAI něco čím není a nikdy nebyla, tak to nebudu dál pitvat.
Jen nevím, co myslíte tou neznalostí skladby předmětů na UPKS?
Jinak Odbornou angličtinou včetně povinné prezentace jsem si taky prošel a byť já sám jsem se těšil na/užíval si každou hodinu, pro některé studenty to bylo přímo mučení pekelné. O stížnostech jsem něco slyšel a jsem jednoznačně na straně ústavu anglistiky. Inženýr musí být schopen svou práci veřejně obhájit, samozřejmě i v cizím jazyce. To jen tak pro pořádek.
|
|
|
Naja, jenomže to, že my nechceme blbce s titulem je v demokracii pramálo důležité, protože většina je chce.
|
|
|
|
Správně volit a snažit se k tomu přimět ostatní všude, kde je to možné, např. zde.
|
|
|
To jsem samozřejmě učinil a snažím se působit i na studenty, ale evidentně to nefunguje dostatečně :-(
|
|
|
Obávám se, že tímto směrem řešení neleží a ležet nemůže. Všeobecná demokracie není "systém, co může skvěle fungovat, jen teď zrovna jsou náhodou voliči blbí a není to ono", nýbrž systém, který do toho hnoje, v němž jsme (a v němž jsme kupříkladu my tady zdalekam méně hluboko než třeba Britové), vede s neúprosnou nutností.
Proč tomu tak je jsme zde rozebírali již stokrát; stran mnohem detailnějších rozborů, než jaké se sem mohou vejít, doporučuji kupříkladu Ortegy y Gassetta "Vzpouru davů".
|
|
|
Jistě, řešení tímto směrem neleží. Dá se tak pouze (a nepříliš) ovlivnit rychlost, jakou do toho hnoje jedeme.
|
|
|
A nedá mi to ... k pochopení zákonitostí světa číst nepotřebuji.
|
|
|
Kdosi chytrý kdysi řekl, že demokracie nestojí za nic, ale lidstvo ještě nic lepšího nevymyslelo (parafrázuji).
Myslím, že to sedí. Demokracie by fungovala naprosto parádně, kdyby většina obyvatelstva nebyla hloupá. Takto dostává demokracie vážné trhliny, protože hloupý dav se nechá lehce opít rohlíkem a nesplnitelnými sliby. Ale to jsou všechno staré známé řečičky, kterých je si většina čtenářů tohoto fóra vědoma... Jak ZTOHOVEN? Opravdu nevím...
Nezbývá než věřit v demokracii a její až trýznivě pomalou iteraci k správnému řešení. Ono to třeba nebude zítra, ale je potřeba celou věc vidět z širšího úhlu pohledu, perspektivy ne let, ale desetileté, století. Tam si myslím, věřím, pořád funguje.
|
|
|
Zajímavé. To samé (že nebýt hloupých a neuvědomělých lidí), tak by to (komunismus) fungovalo, jsem četl už nesčetněkrát.
|
|
|
Ano, existuje mnoho skvělých návodů na šťastnou společnost, jen se ještě nepovedlo sehnat pro jejich realisaci ty správné lidi.
Hroznej pech...
|
|
|
Odborníci už z velké části poděkovali a odešli. O tom to tehdy bylo.
|
|
|
No co, harmonizujeme se se západními standardy... Těm, co to prosazují, bych doporučil zkusit sehnat ušního specialistu v Portugalsku, prodělat infarkt ve Velké Británii nebo si zlomit klíční kost v Nizozemí a mít tam zaplacenou jen základní pojistku. Bohužel právě tímto směrem se to všechno řítí :-(
|
|
|
Weelmi správně.
S tím infarktem v GB jste mi nahrál. Statistika před několika nemnoha lety. Podíl pacientů s transmurálním infarktem myokardu (to je záhať přes celou stěnu levé komory), kteří jsou léčeni angioplastikou (uzavřenou tepnu roztáhnout balonkem, popř. vyvložkovat stentem. To jest moderní, up-to-date metoda).
Situace:
1. místo ČR s 95-98%
2. místo Dánsko 80%
...
USA kolem 50%
...
United Kingdom ..... 5%
A lidem furt to český zdravotnictví nebylo dost dobrý. A nadávali, zásadně vždy na lékaře (nikdy na organizátory zdravotnictví v nejvyšších patrech politiky). Eh, obávám se, že příště budou už jen vzpomínat.
|
|
|
Jistě, díky volnému pohybu osob jsem nasbíral vlastní i cizí zkušenosti.
Při dlouhodobém pobytu v Portugalsku se přítelkyni vrátilo zalehnutí ucha způsobené kvasinkou ve zvukovodu. Byli jsme zrovna v asi nejzaostalejší oblasti - Mogadouru. Na poliklinice doktorka prohlásila, že kvasinku v uchu nikdy neviděla, tudíž je to blbost a předepsala antibiotika. Ta antibiotika byl nějaký slušný dryák, Ivě začaly naskakovat modřiny jako důsledek poruchy srážlivosti krve a bylo jí pořád špatně. Zajeli jsme tedy asi 200 km jižněji do Fatimy, kam jezdí mraky turistů. Místní praktický lékař pro turisty nám sdělil, že to je jasné, že na to ucho neslyší, když má díru v bubínku, a že patrně neuslyší nikdy. Na otázku, co se s tím dá dělat, odpověděl, že neví. Našli jsme 4 <b> soukromé </b> kliniky a na všech se divili co to je ušní, že takový obor neznají. Nezbylo nám, než jet dalších 150 km do Lisabonu, kde se nám opět nedařilo. Ve strachu z ohluchnutí jsme nakonec kontaktovali českou ambasádu, kde se mne snažili nejdřív odeslat do patřičných míst, teprve po velmi dramatickém vylíčení našeho příběhu se svolili a sehnali nám adresu nemocnice, kde by měl být ušní doktor. A ejhle, byla tam paní ve středních letech, která diagnostikovala obyčejný zánět, nasadila kapky a za 3 dny bylo ucho v cajku. Ptali jsme se, co dělat, kdyby se to vrátilo. Bydleli jsme tehdy delší dobu v Beji, asi 190 km od Lisabonu. Paní doktorka se zamyslela a pak řekla "no, rozhodně kdyby s tím cokoliv bylo, přijeďte raději zase sem". Nevěřili jsme tehdy vlastním očím, patrně to bylo jediné ušní/nosní/krční v celém PT!
Ad infarkt. Máme známého Brita. Delší dobu chodil k lékaři, že ho bolí na prsou a těžce se mu dýchá. Lékař pravidelně inkasoval a "předepisoval" Tums proti pálení žáhy. Onen Brit přicestoval do ČR a to bylo jeho jediné štěstí, protože ho infarkt naplno skolil až tady. Okamžitě byl operován v Pardubicích s tím, že už mu šlo opravdu o život. Když britští lékaři četli zprávu, údajně pořádně nechápali, co s ním v Pardubicích dělali, ale prý to udělali moc dobře. Dotyčný nedávno podstoupil trojitý bypass. Psal nám, že kdyby měl dost peněz, nechal by si to raději udělat v ČR.
|
|
|
Čekací doba na onkologické operace v GB je v řadě případů tak dlouhá, až není co operovat. On ten nádor za dva měsíce většinou už dost uteče ...
Jiná kauza, s trochu lepším koncem: Čechokanaďan, středoškolský profesor někde v Torontu, věk asi 55. Začaly mu bolesti na hrudi. Šel za svým kanadským praktickým lékařem, a ten mu pěkně vysvětlil, že je to buď pálení žáhy, nebo angina pectoris. Předepsal mu na to kanadský famotidin (pro případ prvý) a kanadský nitromack (pro případ druhý), ať to pro jistotu užívá oboje. Objednal ho (na zdravotní pojišťovnu) k endoskopii (pro případ prvý), s objednací lhůtou asi 4 měsíce. Objednal ho k bicyklové ergometrii (pro případ druhý), s objednací lhůtou asi 6 měsíců. Vysvětlil mu, že nechce-li tak dlouho čekat, může lehce přejet přes hranici do USA, a nechat se tam vyšetřit na soukromé klinice. Tam mu obojí udělají víceméně na počkání, ale zaplatí to cash, a bude ho to stát větší část ročního platu sš profesora. (Zdůrazňuji pro ty, kteří si myslí, buď a. že mají nárok na všechno a okamžitě, nebo b. že na soukromo je všechno lepší).
Nu, pan profesor to vyřešil Šalamounsky. Koupil letenku do ČR, protože už dávno nebyl doma, a na letišti v duty-free shopu dvě flašky lepší whisky. Ve svém rodném okresním městě se zastavil v nemocnici za starými známými. Primář mu za jednu lahvinku udělal tu bicyklovou ergometrii (s negativním nálezem), a zástupce za druhou flašku tu endoskopii (s pozitivním nálezem refluxního zánětu jícnu). Vysvětlili panu profesorovi, že o srdce se bát nemusí, nitromack může zahodit, a ponechat si jenom léky na to pálení žáhy. A pokud se vzdá bílého vínka a čerstvých buchet, možná je ani nebude potřebovat tak často.
Pan profesor dokončil prázdniny ve staré vlasti, pak se vrátil do Toronta ke svým žákům a byl rád, jak dobře pořídil. Konec pohádky :)
|
|
|
Nesouvisí ta situace v UK s... jak to říct kulantně... etnickou diverzitou lékařstva?
|
|
|
Ne. (Resp. trochu ano, ale spíše v opačném směru implikace.)
Naopak to velmi úzce souvisí s tím, že je tam zdravotnictví takové sluníčkově socialisticky státní, že je dokonce Michael Moore dává za vzor Americe.
|
|
|
To musí být tedy skutečně horor. Ani se nedivím, že se to opičákovi a jeho cvičitelům líbí.
|
|
|
A hlavně dává za vzor to, co se mu hodí. To špatné jako by bylo fuč.
|
|
A pak to dopadá tak, že se školy snaží zvýšit prestiž umělým vyhazováním studentů od státnic.
|
|
|
Takové jistě jsou. "My pustíme u státnic jen 30 % lidí, protože jsme kvalitní škola!", prohlásili na jedné nejmenované škole v Brně a také tak učinili.
Dle mého názoru je to ale jejich vizitka a pošlapání své vlastní práce - jak to, že se jim ten student dostal až ke státnicím a nic neumí? Co na to předseda komise, který musí být z jiné školy? Jak to pak vypadá?
|
|
Po letech častého rekreačního užívání marihuany (skunku, vlastně pardon "skanku") jsem se konečně dozvěděl pravdu.
Až do dneška jsem netušil, že mi stačí čtyři šluky a po užití nejsem "schopen přečíst ani nápis přes ulici".
Nevěděl jsem ani to, že "kouření je je asi 3x účinnější nežli jiné formy užívání". Proč si já "toxikoman" kupoval vaporizér?!
A co teprve "podněcování sklonu k násilnosti". To je skutečná třešnička na dortu. Doteď jsem si po intoxikaci rád pustil hudbu, podíval se na dobrý film nebo se jen příjemně bavil s přáteli. Dnes večer, po aplikaci, ale zřejmě půjdu do nejbližší hospody a vyprovokuju pořádnou bitku.
|
|
|
Tak hlavně opatrně a pořádně si přečtěte nápis nade dveřmi, abyste vlezl opravdu do hospody a ne někam jinam :-D.
Skunk jsem zkoušel jen jednou a dělo se mi po tom leccos, ale rozhodně ne to, co slečna popisuje...
|
|
|
Zkrátka, největší její vědeckou chybou bylo, že preparáty netestovala osobně. Zato v academic relations si patrně vedla skvěle :-).
|
|
ale i o to, že podmínku minimálního formálního vzdělání někteří ministři použili/ivají jako cestu k buzeraci svých podřízených. Třeba takový ministr Langer se rozhodl, že každý policista/ hasič má být minimálně Bc.. Zpětně. Aniž by zajistil kapacity VŠ příslušných směrů.
A teď si představte, že učíte na VŠ, a bakalářku (na cosi o hydrologickém režimu) vám po večerech sepisuje někdo, kdo už dvacet let řeší falzifikáty cenin/ jezdí hasit požáry/ chytá zloděje (můj případ z nedávné doby). Budete ho pérovat na Darcyho zákoně? Jasně že ne. Zahrajete s ním Švejkárnu. On ví, že vy víte, že je to celé kravina. On ví, že vy víte, že on to ví. Oběma vám to krade čas, ale nakrmíte úředního šimla s co nejmenšími ztrátami na životech (obou zůčastněných stran) tak, aby to bylo celé formálně nenapadnutelné.
Ne, není to akademicky košer. Ne, nezvyšuje (ani neudržuje) to akademickou úroveň. Ale jako člověk nic jiného udělat nemůžete. A ne, normální VŠ z takových studentů nežijou... protože jim kvůli ministerským kravinám nezbývá čas na trochu smysluplnější činnost.
No, koho jsme si zvolili, toho máme. A EU v tom hraje jenom podružnou roli.
PS: pro DFENSE.... a to je možná jeden z důvodů, proč jsou poliši takoví nerudní
|
|
Někdo se tady ptal po faktických, nikoliv formálních chybách v uvedené práci. Nejsem odborník, ale feťák, který drogy vylučuje krví, asi dlouho nepřežije :-)
Další perly: "Po perorálním požití je účinek patrný mezi dvaceti minutami až jednou hodinou." - LSD teda funguje 40 minut?
nebo "Halucinace nebo pocity pronásledování mohou přetrvávat, i když nebyla droga požita." Možná bych i odhadl, co tím madam myslela, ale stejně je to síla.
"V medicíně je (kokain) využíván jako lokální anestetikum" - Zajímalo by mě, jestli to madam viděla na vlastní oči v některém pokoji, kde si připlácejí na "nadstandart" :-D
Dále se dozvíme, že nejvíc lidí umírá při čichání rozpouštědel. Podle statistik vedou opiáty. tak nevím.
Tu kravinu jsem dokázal přečíst do třetiny, na víc nemám nervy. Bohužel práce, které se mi podlední dobou dostávají do ruky, nemají o moc vyšší úroveň. Je ale potěšující slyšet, že JČU není jediná zoufalá škola v republice.
|
|
|
"Je ale potěšující slyšet, že JČU není jediná zoufalá škola v republice."
Jistě ... není důvod k trudnomyslnosti, po krk v hovnech vězíme všichni ;-)
|
|
|
Nj, myslíval jsem si, že kdo vydrží v prostředí té školy 5 let, musí být nadstandartní magor. Teď už vím, že je to standart ;)
|
|
|
Když už zde hovoříme o školství, je smutné, kterak to naše nedokáže absolventům vštípit ani takovou elementární trivialitu, jako že standarta je prápor, kdežto standard má na konci znělou.... :(
|
|
|
No vidíte, každému zdá se smutným něco jiného. Například upřednostňování formy před obsahem je podle mě problém, který pociťuje tahle společnost mnohem palčivěji ;)
|
|
|
Aniž bych si dovolil polemisovat s tím, že Vám se může zdát cokoli, co za vhodné uzná Vaše podvědomí, reálný problém současné společnosti je spíše ignorování formy na základě představy, že kvalitní obsah stačí sám, což (spolu s jinými faktory) typicky vede k tomu, že onen obsah sám je stejný hnůj, jako ta forma.
Ve skutečnosti je zapotřebí, aby obojí bylo vyváženě dobré. Geniální obsah v mizerné formě je stejně špatný a nepoužitelný, jako bláboly ve formě mistrovské.
|
|
|
Ano, ano. Gratuluji, že zrovna u vás se sešla forma s obsahem a mistrovská forma zde nepřikrývá bláboly :-D
|
|
|
nebylo by lepší místo okecávání na téma obsah lepší formy prostě poděkovat za poučení s tím, že jste se dozvěděl něco nového a příště už nebudete za negramota?...já jsem se to s praporem také dozvěděl až v pětatřiceti, ale jsem si skoro jistý, že dokud nezasáhne stařecká demence, budu to psát správně a nebudu se tudíž muset kroutit jako had, když mě někdo opraví...dotyčnému jsem poděkoval na první pokus;)
|
|
|
Ano, můžu poděkovat, ale než pilovat češtinu, mám na práci důležitější věci. Pokud je mi rozumět, je mi forma podání popravdě naprosto u prdele ;)
|
|
|
Což by Tikamthi pravděpodobně již dávno pochopil, kdyby se místo peachovin raději soustředil na obsah Vašich příspěvků.
|
|
|
tak sorry, já beru pravopis jako vcelku jednoduchou věc, která mi nebrání v soustředění se na věci jiné, ale chápu, že někdo to může mít jinak...
|
|
|
Vy si to berte jak je libo ale nemistrujte druhé, jak by to měli brát oni. Taky mě zde občas tahají hrubky za oči a občas jsem z nich tak zpitomělý, že si už sám přestávám být jist, jak je to správně. Nic proti upozornění, pokud není výpadem či machrováním. Za cokoli jiného nepovažuji ani tak vhodné děkovat, jako spíše nakopat do prdele.
|
|
|
No právě. A to nejen ve školství :-(
|
|
|
A mezi námi, nevidím to tak, že když jdou vysoké školy do háje, vězíme v hovnech. Před 100 lety by to tak možná bylo, ale dnes je drtivá většina studijních materiálů dostupná online a vysoké školy de facto nejsou potřeba. Za celých 5 let jsem se na vysoké nedozvěděl nic, co bych si nemohl kdykoliv najít na internetu. Což je taky smutný...
|
|
|
Jo, to je to, co tvrdím - kdo chce, naučí se to sám. Ony ty školy ty informace totiž samy opravdu nemají. Nedostanou se k nim. Zaměstnanci namísto vzdělávání se vyplňují tabulky měsíčního hodnocení. Učí se podle skript starých 5 let, což v mnoha oborech znamená katastrofální zastarání. A nikoho to nepálí, protože za nové poznatky nic nedostanete, kdežto za kompilát uveřejněný na konferenci, která je uvedena na seznamu ministerstva, máte 400 bodů do osobního ohodnocení...
|
|
|
Dokud budou zaměstnavatelé v inzerátech požadovat VŠ vzdělání, nic se nezmění. Jakmile začnou požadovat pro změnu znalosti a pohrozí přezkoušením, možná se mladí chytnou za nos a budou se místo procházení vysokou školou snažit načerpat vědomosti a možná dokonce budou při škole hledat relevantní praxi ;) Nějak tak cítím v kostech, že změna se blíží.
|
|
|
Skoro bych, lehce ovíněn, prohlásil, že jste uhodil hřebíček na hlavičku :-). Kéž by se tak stalo. Já bych byl rád, že to, co si chystám do výuky, vzal někdo ze studentů vážně, zaměstnavatel by těžil z toho, že ti lidé opravu něco vědí a všichni bychom byli spokojení.
Situace zatím vypadá tak, že sekretářka na FAI musí mít alespoň titul Bc. což je jí na oplátku umožněno studiem na Fakultě humanitních studií... Čili pohádka, která zde byla omílána snad 100x. :-(
|
|
|
Pro skutečné udeření hřebíčku na skutečnou hlavičku bych si dovolil návodnou otázku:
Proč přesně zaměstnavateli stačí nepoužitelný blb, avšak trvá na tom, aby onen nepoužitelný blb měl lejstro?
Není tomu tak, že zaměstnavatel s pracovníky, již třeba ani nemají diplomy, ale zato dokáží efektivně a inteligentně pracovat, může nabídnout levnější a lepší produkt; ergo zaměstnavatel s odiplomovanými blby zkrachuje?
Inu -- není. A proč přesně?
Aha.
|
|
|
Aha, tak já to zkusím vysvětlit. Příčině se říká systémová dynamika. Je to prodleva mezi objevením se příčiny a přizpůsobením se prvků v systému. I ekonomika má sou dynamiku. Podnikatelé pomalu přicházejí na to, že co nacházejí na trhu práce a má to čerstvý titul stojí za hovno. Problém je, že personalisté v jejich firmách leckdy vystudovali stejně zoufalé školy. O státních institucích snad ani nemá smysl se bavit.
Jestli se ovšem snažíte pouze o oportunistické žvatlání, nerad bych vás urazil přízemním poučováním, můžu se zkusit rozčílit, případně dojmout nad tím, jak jste geniální diskutér ;)
|
|
|
Ah. Podnikatelé pomalu přicházejí? No jistě. A vylíhli se všichni loni, stejně jako Vy, že?
Kolik Vám je let, 15? Pro Vaši informaci, svět tu byl i předtím, než jste se po něm začal rozhlížet.
|
|
|
Mohl bych zas poučovat, ale člověka, který si myslí, že ví všechno nejlíp. poučí jedině život.´Každopádně zhoršování kvality vědomostí absolventů je proces. Proces má směr a čas. Lidé jako vy tohle naprosto nemohou pochopit, protože vidí svět dvojrozměrně. Ale myslím, že i tak se někde můžete uchytit jako korektor - třeba v bulváru, tam jsou na přehnané "sebevědomí" zvyklí, takže hlavu vzhůru ;)
|
|
|
BTW, řečeno stylem B.W. ze seriálu Jistě, pane ministře: když jsem se vylíhl loni, nemůže mi být 15 ;)
|
|
|
s tím bych docela souhlasila, z personalistiky se stal samostatný a obsáhlý obor, i když si to nezaslouží. Většina personalistů jsou jen lidé, kteří se naučili sáhodlouze s pomocí mnoha slov mluvit o ničem a téměř všechno vysvětlit. A aby zakryli neschopnost vymýšlejí kraviny jako tmelení kolektivu na nějakých šílených akcích, školení o ničem, lidské zdroje, konference, workshopy, meetingy, profesní růst a spoustu dalších v podstatě prázdných pojmů. A kromě toho doba to žádá, netřeba lidí, kteří pracují, je třeba lidí, kteří jsou schopni periodicky vykazovat hlášení, vyplňovat výkazy práce a předkládat sáhodlouhé zprávy o prdu, s vysvětlením proč se to nepovedlo a jak to příště napravíme. A psaní sáhodlouhých traktátů o ničem se na českých VŠ vyučuje. ;-)
|
|
|
Jo, tak to nějak je. A dokud firmy, které takhle fungují, nezkrachují, bude spousta pracovních příležitostí pro lidi s titulem, kteří nic neumí. A problém je, že když je firma opravdu, OPRAVDU veliká, prostě nezkrachuje, peníze dělají peníze, státní zakázky dělají peníze atd. Proto jsem se do velkých firem nikdy necpal ani na brigádu ;)
|
|
|
ještě to asi nějakou dobu vydrží, protože když firma zkrachuje, tak se prostě ti personalisté, poradci a odborníci přes HR přesunou do jiné firmy. A pravděpodobně málokdo obviní personalisty z přímého zavinění krachu firmy, nakonec oni to mysleli dobře a zajistili pro firmu vzdělané vysokoškoláky a někdy je to bohužel i vina vedení, protože i oni požadují na každou pozici vysokoškoláka bez ohledu na to, zda je to pro danou pozici vhodné nebo není a bez ohledu na to, že na některé pozice se schopní vysokoškoláci prostě hlásit nebudou.
|
|
|
Něco na tom bude, ještě jsem neviděl bývalého personalistu, co by po zkrachování firmy a rekvalifikaci dělal za barem nebo u soustruhu, takže když někde skončí, pravděpodobně to půjdou kurvit jinam :-)
|
|
|
to moussa, ochty>
v souvislosti s diskutovaným už delší dobu přemýšlím nad tím, proč se na "volném trhu" udržuje rozdíl v cenových hladinách mezi EU a USA, ačkoliv obecná kvalita a stupeň vyspělosti jsou podobné.
Ano člověku by se chtělo říct, že je to dáno mírou protekcionismu a regulací, ale nepřijde mi, že by to mohlo zdůvodnit tak vysoký rozdíl.
Kolik bank zatím padlo v USA, kolik jich padlo v EU.
|
|
|
Zdůvodnilo by to pohodlně rozdíl daleko větší, ale oni v USA mají těch svinstev také dost :/
(A americkým státem zajištěné nepadání bank ostatně bylo už příčinou velké krise v 30. letech, že.)
|
|
|
Odpoved na tvou otazku je paradoxne velmi jednoducha, ac se zda byti nelogicka.
Totiz - zamestnavatele jsou ve znacnem mnozstvi pripadu dementi, najimaji idioty, a krachuji...A pokud nekrachuji proto, ze najimaji idioty, krachuji z ruznych jinych podobnych duvodu, ktere se daji shrnout v jednu skatulku, a to "neschopnost vest firmu". Ja se s tim setkavam pri svem zamestnani dnes a denne...
a samozrejme pak jsou ti druzi, a ti jiz dnes tlaci na skoly, aby ty lidi neco naucili - a pak je jeste jedna firma v IT branzi, ktera tak dlouho nemohla sehnat zadne poradne odborniky, az si zalozila vlastni vysokou skolu a vychovava si je tam :-)) (Unicorn)
|
|
|
Hlavní problém je nicméně v tom, že existují velmi velcí zaměstnavatelé dementi, již najímají idioty a nekrachují vůbec.
Protože jsou buď přímo součástí státní sféry, nebo přinejmenším, pokud by zkrachovat měli, stát je zadotuje....
|
|
|
A potom existují malí zaměstnavatelé, kteří se dostali k podnikání v oboru díky nějaké známosti (dobré levné místo ve službách), případně mají velkou konkurenční výhodu, jako například skvělý nápad, produkt, prostě něco. Otázka personálního obsazení firmy je pak ponechána v rukou "odborníka". Prostě podnikatel tomu třeba nerozumí a ani se o to nezajímá, dokud nekrachuje.
Upřímně, takových, co by denně řešili, jestli zaměstnanci jsou lidé na svých místech, je velmi výrazná menšina. Což mi připomíná, že asi 4 roky zpátky jsme se se společníkem skoro hádali, kdo půjde na pobočku E-banky řešit ten či onen problém, i když jsme jinak papíry z duše nenáviděli. Měli tenkrát firemní politiku přijímat děvčata mezi 20-30 lety, další požadavky ryze intelektuální - aby měly aspoň čtyřky. Na titul pak sere pes :-D Bohužel tahle politika po spolknutí baky reiffeisenkou skončila.
|
|
|
Spoustu firem z tech vedenych dementy radim do skatulky "jeste nezkrachovali navzdory vedeni":-) Obvykle to je tak, ze par lidi tam skutecne neco dela a zbytek se veze...
A pak jsou ti napojeni na stat, coz je holt kapitola sama pro sebe no :-((
|
|
|
Áaaa, starý dobrý Unicorn. Firma, která se zabývala pančováním benzínu tak dokonale, až si její majitel šel na několik let sednout, Osobně bych si u nich nekoupil ani oplatek, natož tak benzín - po poslední zkušenosti, kdy se mi spotřeba zvýšila o 15% a z výfuku letěla protivná bílá oblaka...
|
|
|
Aha, koukam, ze Unicorn je i cerpaci sit :-) Nejak vubec neznam..
Ja mel na mysli tu IT spolecnost , netusim, jestli to ma s timhle neco spolecneho, doufam, ze ne :-))
|
|
|
Jo tááák, já zase neznám tu IT společnost :-). Zato čerpačku s žlutým pruhem a černým jednorožcem máme hned za barákem, vyhýbám se jí velkým obloukem.
To, že připravili stát na spotřební dani o hezkou sumičku bych jim ani tak nezazlíval, ale to, že navíc prodávají ne-benzín se mne dotýká celkem citlivě...
|
|
Zdravím,
nemůže se někdo dostat k bakalářské a diplomové práci slečny Lenky Tichotové?
https://is.cuni.cz/studium/kdojekdo/index.php?id=&tid=&do=detail&si=240850&fap=dipl_ st&x_doo=detail&x_did=68743
Opravdu by mě zajímaly závěry a přínos práce (prací). :-)
|
|
|
Holy fuck!
S touto slečnou jsem chodil do třídy na základní škole, je to dcera manželů Tichotových - členů hudební skupiny Spirituál kvintet. Dcera je sice po rodičích hudebně nadaná, ale její současné studium vzbuzuje obavy, zda-li se bude tato dívka živit (poctivou) prací...
|
|
nevím, kde žijete. chce to mít oči otevřené. ale zřejmě vaše vzývání pravicovosti vám brání či bránilo si přiznat realitu. a také to, že to rozhodně nejsou socani, kdo jsou mistři v prznění tohoto státu...
|
|
Před rokem a půl jsme právě úpadek VŠ vzdělání řešili na jednom fóru. Diskutoval jsem tam s jedním humanitně vzdělávaným týpkem, přičemž mi vzniklo toto:
Mám takovou pyramidální teorii. Ve funkční (technické) společnosti máš pár vědců a géniů na samém vrchu (top-level) - výzkum (třeba světelná elektronika, nanomateriály pro procesory atp.). To by byli doktoři.
Pod tím máš vysokoškoláky (high-level) - vývoj -, kteří za použití výsledků výzkumu projektují stroje, služby atp (třeba konstruují počítače nebo navrhují složité obvody).
Potom máš odborné středoškoláky (mid-level), kteří ony stroje opravují, nastavují a dělají méně komplexní programování a vývoj atp. (třeba správci sítě, programátoři mikrokontrolerů atp.)
No a dole máš prakticky nekvalifikované lidi se základním vzděláním (low-level), kteří ony stroje obsluhují. (Služby a ouřadové, pocházející z ne-technických, resp. humanitních škol a oborů existují zcela paralelně k tomu).
My ale máme za cíl pětiletky, aby byli "všichni doktoři a nikdo dělňas". Což má několik nepěkných důsledků:
1) lidi, kteří by byli spokojení jako oni mid-level "údržbáři/nastavovači" (tam třeba patřím já a dost přátel a vůbec správců sítě, zvláště MS produktů) nemohou dostat adekvátní, do hloubky prakticky zaměřené vzdělání - protože systém je nastaven na výrobu doktorů-teoretiků (s všeobecným rozhledem). Relativně praktické vzdělání nabízí pouze VOŠ, ale těch je dost málo a jsou, díky systému, opovrhované.
2) Dále je na lidi bez titulu pohlíženo jako na hadr bez ceny - asi jako na bezzemka v Římě. Což vede lidi k tomu, aby se neproduktivně hlásili na VŠ ne proto, že by jim byla užitečná - ale "aby měli titul" (např. komplet IT oddělení jedné zdravotní pojišťovny, kde jsem znal pár lidí, nebo pár mých bývalých kolegů z IT oddělení jedné banky). Jen a jen kvůli tomu jde na VŠ podle mě přes 30% lidí (nepočítaje ty, co se tam chtějí bavit a pařit).
3) Díky tomu musí VŠ snižovat nároky - v některých oblastech. Takže nakonec vychovávají místo high-level ony mid-level pracovníky. Jenže díky akademičnosti (čti: odklonu od praxe) brzo vypadnou ti, kteří by se na mid-level hodili (a jdou do praxe; on když člověk zjistí, že koncem druhého semestru má hotové všechny předměty, kterého jakkoli zajímaly, nemá moc motivaci setrvat) - zbydou ti, kteří se hodí na top/high-level (kteří se nedostanou k takovému vzdělání, jakého by byli schopni dosáhnout) a spousta těch, kteří se přizpůsobí obecnému, "neznalostnímu" systému. Teoretici, kteří ovšem mentálně mají jen na mid-level; díky titulu ale mají dojem, že spadli z nebe a vědí všechno nejlíp. Takovým na jednom pracovišti říkali Ing. Neználek.
4) A posledně, vzhledem k přemnožení doktorů a inženýrů-vývojářů pro ně není dost doktorských a vývojářských top- a high-level míst, takže musí vzít s povděkem místy pro mid-level. Čímž "střední odbornou vrstvu" vytlačují dolů, na pozice obsluhy. A SOV vytlačuje obsluhy na pozice pracovní síly nekvalifikované k čemukoli a na dávkách.
Výsledek? Na VŠ se trápí spousta lidí, která by tam jinak nešla. Trh práce je systémově narušován, absolventi VŠ jsou nespokojení s platy (mají dojem, že by měli mít víc - a na high-level pozicích by měli), spousta lidí nemá práci vůbec nebo dělá něco, co je zcela mimo jejich profesi.
Ale ve statistikách se může říct "hurá, EUROSTAT právě zjistil, že máme dost vysokoškoláků na hlavu a splňujeme kvótu civilizovanosti". Jupí!
Nu a půl roku poté přišlo "překvapující" zjištění: vysokoškoláků je moc a umí to, co středoškoláci, takže nastupují na středoškolské pozice za středoškolské platy:
zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/vysokoskolaky-ceka-horsi-prace-za-mene- penez
15. ledna 2011 E15 píše:
"Vysoké školy tak v následujících letech zaplaví pracovní trh masou vysoce kvalifikovaných lidí bez praxe, o něž nemusí být na trhu zájem a budou muset přijímat méně kvalifikované práce s nižším ohodnocením."
"Zatím relativně nízký podíl vysokoškoláků v produktivním věku způsobuje, že čeští vysokoškoláci se dostávají téměř výhradně k vysoce kvalifikované práci. Počet atraktivních míst je ale omezený a značnou část absolventů čeká v příštích letech přesun na posty nižších a středních úředníků či dalších zaměstnání, která doteď dělají spíše středoškolsky vzdělaní. To se dotkne i finančního ohodnocení."
|
|
|
Tohle muzu naprosto potvrdit. Ja za svoje zivotni stesti povazuji to, ze mne vyhodili ve druhaku z kazenskych duvodu :-)) z elektro prumyslovky, a sel jsem znova do druhaku na uplne stejny obor, ale na stredni s maturitou.
Rozdil NESKUTECNY. Kdyz jsem se bavil s klukama po maturitach, tak na ty prumce sice teoreticky vsichni umeli programovat CNC stroje a umeli vytvaret laserove zesilovace, ale prakticky nikdo z nich nic takoveho nevidel, nez na obrazku. Praxe par hodin tydne, k nicemu...Duraz na matiku, fyziku, teorie teorie...
Zatimco my jsme meli tyden skolu tyden praxi, ve ctvrtaku to znamenalo "sezen si praxi nekde v nejake firme". Takze jsem se naucil to, co jsem potreboval pro zivot a pro uplatneni, a pravda - teorie jsem moc nepobral, a jsem za to velmi rad.
Nakonec to dopadlo tak, ze jsem mohl s maturitou s yznamenanim jit na jakoukoliv vysokou, a jako JEDINY ZE TRIDY !!!!! jsem na vysokou ZAMERNE nesel, protoze jsem hned po skole chtel jit delat (take jsem mel za tyden pesne praci). Dodneska jsem za tyhle rozhodnuti moc moc rad.
Btw jeden z mych spoluzaku, ktery take sel na vysokou, je i jeden takovy Petr Skorepa - znama to postava z pripadu zazracneho setreni paliva diky rozkladu vody a podobne :-)))
|
|
|
Nu a půl roku poté přišlo "překvapující" zjištění: vysokoškoláků je moc a umí to, co středoškoláci, takže nastupují na středoškolské pozice za středoškolské platy:
zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/vysokoskolaky-ceka-horsi-prace-za-mene- penez
15. ledna 2011 E15 píše:
"Vysoké školy tak v následujících letech zaplaví pracovní trh masou vysoce kvalifikovaných lidí bez praxe, o něž nemusí být na trhu zájem a budou muset přijímat méně kvalifikované práce s nižším ohodnocením."
"Zatím relativně nízký podíl vysokoškoláků v produktivním věku způsobuje, že čeští vysokoškoláci se dostávají téměř výhradně k vysoce kvalifikované práci. Počet atraktivních míst je ale omezený a značnou část absolventů čeká v příštích letech přesun na posty nižších a středních úředníků či dalších zaměstnání, která doteď dělají spíše středoškolsky vzdělaní. To se dotkne i finančního ohodnocení."
Problém je trošku jinde. Nalily se miliardy do zvýšení vzdělanosti a vychovává se velkém množství expertů, vývojářů, výzkumníků atd. Bohužel politici udělali z naši země výrobní plac, kde tito lidé nejsou potřeba, protože zahraniční firmy si drží svá vývojová a výzkumná oddělení ve svých zemích a z nás se stávají cvičené opice, které mají co nejrychleji a nejlevěji vyrábět.
Dalším faktorem je velmi pokulhávající spolupráce firem a VŠ, kdy školy vychovávají obsolventy, kteří nejsou na trhu práce potřeba. Z pohledu firem jsou to nereálné požadavky na absolventy. Firma by byla nejdraději, aby absolvent nabízel zkušenosti jako uchazeč s x-lety praxe, což je samozřejmě nemožné.
Výsledem výše uvedených faktorů a plus dalších je to, že ti opravdu schopní a vzdělaní berou z téhle země roha.
|
|
Studoval som na Masarykovej Univerzite a situaciu mozem potvrdit. Problemov ma skola niekolko, daju sa zhrnut do nasledujucich bodov:
1. Zbytocne odbory: gender studies, enviromentalne studia, religionistika, hudobne vedy a podobne... problem by nebol ani tak v samotnom obsahu predmetu ako v tom, ze pocet ludi, ktori ho studuje, nema sancu najst vo svojom odbore uplatnenie (kolko religionistov asi moze potrebovat Ceska Republika kde nejake nabozenstvo aktivne vyznava mozno 10 % populacie?).
2. Prilis vela teorie: nie je nic vynimocne ze student sice o svoj odbor zaujem ma, ale vyuka je tak teoreticka, ze ho na vacsine pracovnych odborov predbehne aj priemerny student priemyslovky, pretoze informatik sice dokaze popisat 10 stran o teorii algoritmov, ale v praxi neovlada ani primitivne HTML (skutocne som sa s takymto clovekom stretol :D) takze akejkolvek komercnej firme su jeho znalosti nahovno.
3. Studium je zadarmo a ponuka studentske vyhody: je to celorepublikovy problem a jeden z najzavaznejsich; keby si ludia museli za studium platit tak si dobre rozmyslia ci na skolu pojdu a co budu studovat. Takto polovica z nich cele studium prehuli a prechlasta (obcas aj za peniaze zo stipendia) a po ziskani titulu sa zamestna ako obsluha v bare alebo cajovni.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Bída českého vysokého školství v obrazech
|