...Neo
to schytal. Neváli se ve vraku Nabuchodonozora propíchnutej čímsi,
ale oběšenej ve vlákně pod jeho diskuzí k dílku "Je
udavačství....".
Kdo
nežije v Praze, nepochopí. Zásobování, policajti, taxíky,
řemeslníci... všechno to stojí ve druhý nebo ve třetí řadě,
i přes vyhrazená místa. Míst k parkování na zónách s
parkovacími hodinami je málo, a pokud jsou, nemáte šanci. Jednou
sem kolem václaváku najezdil 10km, kroužil tam jak Sputnik, než
sem našel místo na zaparkování. Zaplatil sem spořádaně 20Kč a
za 15 minut byl pryč. Důvod - vykládka do jedný pasáže. Prostě
se to děje, jako že voda je mokrá a nebe je modrý.
Vsuvka
- jednou po podobným absolvování oběžný dráhy v centru
sem záměrně koukal na lístečky za oknem na placených
stáních, Přes 2/3 z nich byly neplatný, např. parkování od
10:23 do 11:23, auto tam vesele stálo kolem půl třetí. Mohl
jsem se vzteknout, ale volat někam? Proč? Od toho jsou placený
šimpanzové, jenže ty jen krouží kolem, mrknou na datum na lístku
a tím to hasne, nějaký dopočítávání, jestli to někdo
neojebává už je nad jejich síly. Nebo je to nenapadne?
V
diskuzi dostal Neo na prdel, že nerespektuje některé předpisy. No
a? Nerespektovat nutně neznamená omezovat a ohrožovat. Ten zbytek
který do něj šťourá je svatej? A nikdy nic podobnýho neudělali?
Nebo udělali, ale maj pro to svoje měřítka?
S
omezováním svojí svobody mám zkušeností nad hlavu. Bydlel sem
jeden čas na Praze 6, na Břevnově. K bytu patřila garáž a
parkovací stání před garáží. Ke garážím se zajíždělo z
hlavní ulice, po levé straně stály zaparkovaná auta, pak
parkoviště končilo, po pravé straně jsou parkovací stání
před garážemi a končí to manipulačním prostorem před garážema
samotnýma. Viz obrázek:

Auto v černém obdélníku je moje, stojí na správném parkovacím
stání před garáží. Všimněte si malých teček rozesetých do
oblouku, od telefonní budky k zaparkovaným autům. Je to "plot",
který vyznačuje manipulační plochu před garážema a není to
parkoviště. Vedle nich stojí zaparkované nějaké auto.
Potud by to bylo v pořádku, i když to auto tam už stojí tak na
hraně, ale nikomu nikdy nepřekáželo, a byla nepsaná a
nevyslovená dohoda, že tam se stát může.
Představte
si náročnej den, přijedete po 12h z práce, jste unavení, chcete
jít do sprchy, skočit na pivko, dát si nohy nahoru a mít klid.
Vjedete do ulice, chcete zaparkovat a teď to přijde. Denně
docházelo k následujícím situacím, viz obrázek:

Ty
modré obdélníčky jsou cizí zaparkovaná auta. A já se potřebuji
dostat minimálně do toho černého, ideálně až do garáže.
Zastavíte,
a jen koukáte. Auta rozházený jak za maringotkou na louce. Začnete
je obcházet, a serete atomový hřiby. Jediný, co se Vam honí
hlavou, je - proč? Jak si to může někdo dovolit? Kde
je? Jak dlouho tu budu stát? Jak ho mam najít? A co s ním potom?
Jednu mu fláknout? Vyřvat ho? Vypustit mu ventilky? Co si tím
pomůžu? Bude tu trčet o hodinu dýl než to nafouká. Zavolat
policajty? Přijede městapo a nic nevyřeší*.
Takže
jak to řešit? V okolí jsou 3 hospody, mám je všechny
oběhnout a zeptat se, komu patří ten červenej Prassat? Bílá
Octavia? Modrý Tranzit? A poprosit je aby si přeparkovali? Taky tam
byla fízlárna za rohem. Potom cukrárna. Pak asi 20 obytných domů.
Billa. 2 večerky. Škola, jasně, škola, pod barákem je škola, je
středa, to bývaj třídní schůzky, - mohl bych se jít
zeptat do školy, třeba tam je na třídní schůzce. A rovnou si
říct o rozvrh třídních schůzek na celej rok pro všechny třídy.
Co kdyby.
Cože??????????????
Nasrat
a rozmazat. Sednul sem si do auta a postavil se na klakson. Klidně 5
vteřin v kuse. Nezabralo? Tak znova. A 10 vteřin v kuse.
Zkoušeli jste někdy počítat 5 vteřin? Nebo deset? Tak teď
sedíte v autě, opřený o klakson a počítáte "jednadvacet,
jednadvacet...", pěkně poctivě až do 5 a klakson přitom
pořád troubí. Minutu až dvě počkáte. A pak znovu troubíte a
počítáte do 10. Na 70 procent to zabralo. Většinou se někdo
vynořil z hospody se slovy:
"....co
jééé????"
Rozvinula
se následující diskuze: ("K"
jako Kokot; "J"
jako já)
J: "Dobrý
den**, stojíte mi před garáží. To je moje parkovací místo a
moje garáž."
K:
"Hm... Dyt slo jen o deset minut."
J: "To
je jedno, i kdyby slo o minutu. Tohle je soukromý pozemek. Jak byste
se tvářil, kdybych Vám strčil auto před Vaše vrata se
slovy "za hodinu sem zpátky, jdu na jídlo"???
K: "Ale tady není kde zaparkovat."
Tohle
kruciální sdělení mě ohromilo pokaždý, když sem ho slyšel. A
slýchával sem ho denně.
J: "Takže
když tu není kde zaparkovat, tak Vám přijde normální to
strčit někomu před garáž? To jste se naučil kde?"
K: "A
jak to mam vědet, že to je Vaše garáž?!"
J: "Je
úplně jedno, čí je to garáž. Tady nemáte co dělat, chováte
se jako prase, tak s tím krámem zmizte, nebo na Vás
zavolám fízly a nechám Vás odtáhnout. Příště Vás nechám
odtáhout rovnou."
K:
"Abyste se neposral."
J:
"Vypadněte odsud a už se sem nevracejte. Tohle je soukromý pozemek
a jeho určení je manipulační plocha před garážema a ne
parkoviště, máte tu značku konec parkoviště."
Jiná
debata probíhala následovně:

Auto
dál od baráku mi nevadilo, člověk si zvykne a pokud se dalo
zacouvat do garáže, tak sem sice plival zbytky zubní skloviny, ale
tiše sem to trpěl. Auto blíž k baráku už jo, byla to černá O1
a zrovna přijela, a stála přímo na našem místě. Nějakej
řemeslník (soudě podle vercajku v autě) vystupoval z auta.
Přiřítil sem se k němu jak velká voda a vylít z auta.
J: "Dobrý
den, to snad nemyslíte vážně?????
K: "A
co jako?
J: Parkujete
mi před garáží, to je moje parkovací místo před mojí garáží.
Teď
pozor, to co přijde je na udělení Nobelovky za blbost:
K: "Já
jdu jen do Billy pro svačinu, za deset minut sem zpátky."
J: "A co já s tím? Co mám těch deset minut jako dělat? Stát tady s
mým autem před mojí garáží vypíčenej jak totální trubka?"
(emoce hrají svojí roli)
K: "Vždyť
sem za chvíli zpátky a u Billy není kde
zaparkovat. (Cože??????????????????)"
J:
"Tak až se budete za tu chvilku vracet, nezapomeňte
si v domácích potřebách přikoupit pumpu a ventilky."
K: "A
proč jako?"
J: "Protože
jestli okamžitě nezmizíte a nedáte to jinam, tak Vám vypustím
všechny čtyři kola a ventilky nahážu do kanálu. A pak Vás
nechám jako nepojízdnej vrak odtáhnout."
Další
příklad:

Dvě auta nějakých agentů s teplou vodou. Jedno mělo pražskou
značku, druhý brněnskou, že tam jsou spolu sem identifikoval
podle stejných reklamích předmětů v autě. Zahlídnul sem obě
auta cestou z práce, ještě sem jel pro cigára. O 15 minut později
sem se vrátil, obě tam pořád byly. Klasický scénář - klakson.
Byli tam do minuty.
K: "Co
se děje?
J: "Dobrý
den.
K: "Dobrý
den.
J: "U
vás je normální, parkovat před cizíma vjezdama a garážema?
K: "Tady
ale není kde zaparkovat. (Kurva, a co je mi do
toho?????????????????)
J: "A?
To je důvod otravovat druhým lidem život?
K: "My
jsme nevědeli, že se tu nesmí parkovat.
J: "Máte
řidičák? Tak snad umíte číst značky.
K: "Tady
žádná není.
J: "A
tohle je co? .
Navíc je tu na zemi žlutá čára.

K: "Aha,
tak to sem neviděl."
J: "Tak se seberte a zmizte."
"K"
Tak se nezolobte, vždyť to bylo jen na chvilku.
"J"
UAAAARRRGHHHHWWWWFFRRRTTTTJJJKKKKGRRRRRRRRR. Píp píp píp píp píp
pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí
Další
kapitola byla samotná renovace fasády, kdy dělníci byli schopný
zastavět vjezd do garáže balíkama se skelnou vatou a musel sem to
řešit se stavbyvedoucím, kterej to řešil stylem "no a?
vždyť je tu stavba, to vidíte sám". Investor se zavázal
nechat garáže v provozu, lešení bylo postavený tak, aby se dalo
zajiždět a vyjíždět z garáží, tak sem ho musel vyřešit přes
něj.
Společný
jmenovatele to mělo dva.
1.
Tady není kde zaparkovat.
2.
Vždyť šlo jen o deset minut.
Šlo
jen o deset minut. Z jejich pohledu. Já to měl denně. Denně
minimálně 10, spíš 15 minut dohadování s debilama. 20 x 15
minut = 5 hodin času za měsíc, a to počítám krátkej měsíc o
20 dnech a bez víkendů. Někdy to byl fakt voser a dohadováním s
debilama sem dohromady strávil další pracovní den. Staválo se to
i ráno. Člověk se chce dostat včas do práce a šéf omluvu "měl
sem ucpanej výjezd z garáže" vezme kolikrát? Byl sem ve
zkušebce, a když sem ho tím po pravdě krmil 2-3x týdně skoro 2
měsíce (po dobu renovace fasády, kdy ty auta jak domino
zahazovali dělníci ze slovenska a z ukrajiny) díval se
na mě co sem za debila, že nejsem schopný dostat se včas do
práce. Pravdoláskomilové a STHčka mi možná řeknou, že sem se
měl spravedivě dělit o svý benefity v podobě svýho
parkovacího místa a když vím, že s tím mám ráno
potíž, vyjet z garáže, mám s tím počítat a mám parkovat
venku nebo mimo moje stání, pak to budu stíhat.
Říkám
JDĚTE DO PRDELE, VYNDEJTE TU HLAVU Z HAJZLU, STRČTE SI JI POD
STUDENOU SPRCHU A ZAČNĚTE MYSLET SELSKÝM ROZUMEM.
Byli
tam i jednici, kteří dokázali nechat lístek za oknem. Zněl "jsem
v čísle 456, zavolejte mi prosím na tel 987654321". Do dvou
minut bylo s úsměvem po všem a s omluvou, zpravidla sem ani nestih
dokouřit a nemusel sem říct ani slovo. Zavolal sem, ani sem se
nestihl představit a už sem slyšel "překážím, že
jo. Už letím". Pokud se do týhle kategorïe řadí Neo, nemám
s ním problém.
Jednou
v zimě sousedka zaparkovala starší stříbrnou Hondu Civic
podél toho plotu z tyčí, přímo naproti mojí garáži. Nájezd
do garáže je pod úhlem cca 15 stupňů, ze suchý garáže sem
kolikrát rovnou vyjel na uklouzanej sníh. Několikrát sem
upozornil lidi, aby tam neparkovali, že když mi to na tom sněhu a
ledu ujede, zastavím se o jejich auto. Říká se tomu prevence. Ten
Civic tam stával pravidelně. Mrzlo a sněžilo, klouzal sem
kolem něj na milimetry, dvakrát sem do něj málem klepnul. Při
jednom úklidu sněhu před garáží sem ho prostě obházel
půlmetrovým valem sněhu. Vyjel až na jaře. A bylo mi to jedno.
Svůj účel to splnilo. Obě auta zůstaly celý, a to mi několikrát
ujelo a zastavil sem se o ten sněhovej val. Od tý doby tam ta Honda
nikdy nestála a začala parkovat normálně v rámci možností.
Připadá Vám to bezohledný? Ukřižujte mě. Už sem se s tím
naučil žít.
Ad troubení
- věděl sem, že tím nejspíš naseru pár lidí, ale co sem měl
dělat? Tohle bylo nejjistější a nejrychlejší řešení. Párkrát
někdo vykouknul, něco na mě zavolal ve stylu "nezbláznil
ses", tak sem bezmocně rozhodil rukama, ukázal na zaparkovaný
auto toho kterýho kokota, řekl mu že se nemůžu dostat do svý
garáže a hlava v okně zamumlala něco ve smyslu "debilové".
Problém s parkováním se netýkal jen mě, ale i několika dalších
obyvatel domu.
Závěrem?
Radši 1x Neo kterej nechá číslo, ví, že to co dělá se nemá,
ale má pro to nějaký důvody, a počítá s následkama a hledá
dopředu řešení, v tomhle případě ten vzkaz. Radši jeden Neo
než 20 blbců měsíčně. 20 blbců, kteří nemají ani
ponětí, jak moc svým "pro ně pohodlným a nejjednoduším
rozhodnutím", byť kurevsky bezohledným, zkomplikují život
jako třeba mě a ještě si cítí dotčení, že jim to má někdo
za zlý, protože "DYT TO BYLO JEN NA DESET MINUT..."
Ty
lidi si vůbec nepřipouštěli, že dělají něco špatně, vůbec
jim nepřišlo na mysl že je to dost sobecký a bezohledný jednání.
Jeli jen na svůj prospěch. Bohužel, tohle je většinový
obraz společnosti, tak jak sem ho zažil na vlastní kůži.
20.09.2012 Vincenzo
*
Pamětliv, že se mám nějak chovat po tom jak sem dostal seřváno
a lekci slušného chování když mě tenkrát kousnul pes a já
Vietnamčíkovi tykal
** Městapo
vždy pošle nejřív hlídku, a až potom, co to skoukne hlídka,
tak podle toho volají odtah. Nepřijel nikdy. Šimpanzové jednou
chtěli odtáhnout auto co tam parkovalo správně, a po telefonu
přitom měli nahlášené spz aut, která překážela. Tzn jsou k
ničemu. Dle katastru to je soukromý pozemek a pak už mi pravidelně
sdělovali, že tam nemají pravomoc zasahovat.