Nedávno reagoval nějaký čtenář srandy o Zemi živitelce, že je to po
výsměchu cikánům, homosexuálům atd. další projev povýšenosti „takzvaně
normálních“ na D-FENSových stránkách.
Ačkoli jsem se nad článkem samotným docela zasmál a nad touto kritikou
zakroutil zpočátku hlavou považuje jejího autora za zmrda, po úvaze jsem
dospěl k následujícímu závěru: Autor oné kritiky pravděpodobně zmrdem není,
nebo aspoň nutně být nemusí. Je to dost možná inteligentní člověk, který
prostě z nějakého důvodu pociťuje ostych před tímto druhem humoru, podobně
jako třeba já nerad poslouchám i jinak dobré vtipy o pedofilech. Prostě
mu to nedělá dobře z nějakého konkrétního, individuálního důvodu, na což
má pochopitelně právo. Třeba v tom vidí (a vadí mu to ) určité zevšeobecnění
typu „každej zemědělec je zmrd“, třeba v tom poznal svoje rodiče
které má rád a kteří jsou hodní a slušní lidé, akorát halt jedou ve sračkách
podobného druhu, koukají na Novu atd….
Proč o tom přemýšlím má následující důvod: moji rodiče byli oba v partaji.
Máma od roku 45, táta o něco později. Makali ve fabrice, nekradli a věřili,
že když se budou všichni chovat slušně, bude na zemi ráj. V době politických
procesů věřili tomu co slyšeli v rádiu, a protože stavěli barák, šetřili
na kočárek pro mojí ségru a večer se vyšisovaní vraceli ze stavby mládeže
kde budovali lepší zítřky, ani je nenapadlo přemýšlet o tom že lecos může
být jinak.
Pokud je nepřemýšlet hřích, dopustili se ho dokonale. Nepřemýšlet vydrželi
doteď. Docela samozřejmě otec přesedlal z novoročních projevů senilního
Husáka na Ehm šou Václava Sametového, a platit příspěvky komunistům
přestali oba až z důvodu vesměs pocitové antipatie k figurkám typu Ransdorf
and Grebeník, a taky proto že už jsou staří a unavení…Pokud je mi známo,
nedopustil se tatík ani máma ničeho za co se slušný člověk obvykle stydí.
Současně,a to bez jakékoli pochybnosti, podporovali prakticky celý život
spolčení zmrdů, svědomitě stepovali před volební místností a hajlovali
na schůzích základní organizace…Nabízí se otázka jak by se zachovali v
případě, že jejich hlas rozhodne třeba o životě či smrti nějakého „nepřítele
režimu“. Zaplaťpánbůh nevím, nestalo se to a tak můžu podléhat iluzím…Alespoň
trochu konejšivá je skutečnost, že jejich lidská podstata se zakládala
na (ať už reálné či virtuální) úctě k člověku a snaze pomáhat potřebným
či trpícím.
Ať už je můj postoj k podobným úvahám jakkoli nejistý, určitě to neznamená
že budu doživotně odsouzen obhajovat podobné pomýlenosti a ječet pokaždé,
když dočtu sebezjednodušenější odsouzení nablblosti podobného typu. Nakonec,
humor a ironii považuji za jednu z velmi mála praktických možností, jak
se srovnat s růzností jednotlivých lidských vesmírů, od těch založených
na jednoduchoučkém věření čemusi, po zatraceně sofistikované světy vizionářů
o nichž se dopředu neví jestli uškodí či prospějí.
Prostor na stránkách podobných této je určen lidem, kterým zjednodušený
svět médií z nějakého důvodu nestačí. Lidem, kteří „zjednodušení“ přijali
jako formu vzájemného dorozumívání mj. proto aby si sdělili že všechno
je daleko složitější, nicméně oni to společně vědí. Až se bude zase
někdo zastávat oněch „vysmívaných menšin“, nechť vezme v úvahu,že
kromě buzerantů, cikánů a dalších procentářů má právo na zjednodušování
i zatraceně omezený okruh lidí postižených potřebou nevěřit, ale přemýšlet.
Irving píše v jedné ze svých knih, kterak mu jakýsi čtenář vyčetl v dopise
neúctu a výsměch k utrpení mrzáků, homosexuálů a lidí kteří z nějakého
důvodu nezapadají do šablonky „normálnosti“. Irving odepisuje, že
se neposmívá lidskému utrpení, ale že se směje nad komedií života jako
takového, snaží se vysvětlit že smích se automaticky nerovná posměch.
(Mimochodem, když mu nebylo ani napotřetí porozuměno, poslal dotyčného
čtenáře do prdele…?).
„Málokdy mi tolik záleželo na tom abych byl pochopen“ , napsal
později.
Osobně se domnívám, že pokud je autor podobných „posměšků“ připraven
být sám jejich terčem, všechno je v nejlepším pořádku.
Mimochodem, víte jak se pozná děvče z města od děvčete z vesnice? Děvče
z města má v pupíku piercing, děvče z vesnice klíště …
9.4.2004 Dědek