Jednoho teplého prosincového dne jsem vyvenčil manželku výletem za naším
rodinným přítelem. Manželky sedly a řešily nad Martini bůhvíco. Já a kámoš
jsme degustovali červené vínko.
Otevřeli jsme australský shiraz a první téma - setkání mého kámoše s
hajzlem. Nutno říci, že kámoš se živí jako řemeslník (zlaté ruce a navíc
je blbec poctivý). Vydělá slušně, ale pracuje celý den, většinou i víkendy.
Přede dvěma lety provedl zakázku (zboží plus práce) pro jednoho přiměřeně
solidně vypadajícího člověka. Hodnota 120tis Kč. Dodnes nedostal zaplaceno.
A k tomu se víže zajímavý příběh.
Práci předal a odvedl v perfektní kvalitě, uznáno podpisem na dodáku,
faktura předána. Daně zaplaceny ze zisku, který se nekoná. Platba faktury
vymáhána soudně. Soud bez problémů rozhoduje povinnost hajzla fakturu zaplatit.
Ovšem, hajzl rozsudek nepřebírá. Oznámení činu vyhýbaní se rozsudku na
policii – odloženo, protože rozsudek nedoručen. Záblesk naděje s novým
zákonem o doručení i když nevyzvednutí. Hajzl se tentokrát na policii brání,
že má upřímnou snahu uhradit ale je chudý. Odloženo s poukazem na neprokázání
úmyslu vyhýbání se povinnosti uhradit nebo podvést. Pokus o aktivaci exekutora
se státním znakem na sídle – mezi řečí naznačeno, že kvůli 120k CZK se
nikdo tumlovat nebude.
Dobře, stát a represivní složky nepomohou a nechceme se zamotat s mafiema.
Takže – pátrání na vlastní pěst. Ten ksindl to všechno plánoval a nedělal
poprvé. Zakázka je typu, že se její realizací významně zhodnotí původní
polotovar dokonce o víc, než je cena zakázky samé (neřeknu o co jde – nechci
inspirovat). Okamžitě prodal a zisk shrábnul – double zisk – všechno, včetně
toho co měl zaplatit kámošovi se mu počítalo do plusu, pazgřivci. Nový
majitel je nevinný. Ten šulín žije s manželkou ale jsou rozvedeni. Veškerý
majetek je psán na manželku. On je vždy půlrok nezaměstnaný a pak pár týdnů
pracuje aby měl podporu. Mezitím – dělá všude po republice to, co udělal
mému kámošovi. Odebere službu, zhodnotí zboží, nezaplatí, prodá, shrábne
zisk.
Exekutor (i kdyby se uráčil) nemá co exekuovat, policii zatím vždy stačil
dobrý úmysl vše napravit. Mezitím kámoš investoval do úplatků a poplatků
aby zjistil co popisuji, po celé republice dalších 11tis Kč a dluh bastarda
i s úroky roste na 180tis Kč. Ten pazneht má nárok na ochranu osobních
údajů, osobní svobody, presumpci neviny, vše se musí dokazovat, platný
rozsudek soudu má pro orgány hodnotu hajzlpapíru. Můj kámoš se už prakticky
smířil s odpisem a od té doby bere kšefty jenom proti prokazatelné platbě
(cash nebo platba před předáním).
Víno mi zkyslo v puse, načli jsme teda merlotek (taky austrálie). Shodli
jsme se na tom, že možná prokouříme a prochlastáme za život víc a na hlavu
toho zkyslého prda jsme seslali prokletí a voodoo s kůlem v prdeli.
Mezitím hysterický reportér zpráv v TV Nova popisoval dojemný příběh
mladého páru kdesi od Třebíče, jak se chudák musí prodávat po internetu.
No, nasekat dluhy přes dvě mega sázením a jiným brutálním projebáním a
pak ještě vystupovat v televizi a žádat lidi o pomoc, to je kurva odvaha
a žaludek. Ale – co je nejhorší – našli se už nějaký debilové co jim prý
pomohli. Zatraceně – těmhle bych všechno exekuoval, vyrovnal aspoň kus
dluhů, poskytl za mírný nájem 1+1 sociál byt a „nucené“ práce – chlapovi
třeba u metařů a popelářů, té ženské třeba v prádelně v nemocnici. Prostě
bez možnosti výběru nějaký „ležák“ z pracáku a kurátorský dozor. Zbytek
doplatí a/nebo děti dluh zdědí.
Nu, ale podle informací z TV Nova už je navštívili vymahači dluhů a
pani si stěžovala, že jejich slovník a chování nebyl dle Gutha&Jarkovského
a chudera je prý otřesena. Reportáž sice vyzněla, že to je špatné, takhle
trvat na vrácení dluhů ale nás to uklidnilo – ostatní věřitelé evidentně
nespoléhají na oporu ve státním aparátu a s kamarádem jsme chvilku diskutovali
nad lahví Bordeaux 2002 o naději, která mu možná z toho svitla – akorát
to znamená zanořit se do kriminální šedé sféry a najít nějaké vymahače
dluhů. Kdoví, jestli pak nebudou vydírat nebo chtít výpalné. Rozhodnutí
nepadlo, třetí lahev vede k rozšafnosti.
Pak jsem si na záchodě přečetl z pár dnů starých novin zprávu o pokutě
udělené úřadem na ochranu hospodářské soutěže farmaceutickým firmám za
kartelovou dohodu o pozastavení dodávek léků nejzadluženějším nemocnicím.
Tak pár firem prostě chce donutit několikamiliardové dlužníky k úhradě
dluhů a protože není jiné zastání prostě udělají stávku. Stávku obchodníků
vůči zákazníkům. Myši žerou kočky, ty vogo…
Nad čtvrtou lahví cabernetu ze Španělska jsme diskutovali nad kecy Ráthů
typu: předražené dodávky léků, nadměrné marže apod. Inu – obchodník (i
ten s léky děti) je placen za zisk firmy a tedy za snahu prodat CO nejvíc
ZA CO nejvíc. Je sakra na zákazníkovi, jestli to koupí! Proč máme zákon
o veřejných zakázkách? Celé aparáty úředníků placených za optimální ceny
léků? Za nákupy léků v těch nemocnicích, výběrová řízení, cenu za kterou
nakupuje je někdo zodpovědný – u zákazníka!
Pokud někdo vybral kilo aspirinu o stovku dražší než se dá koupit jinde,
kdepak asi ta stovka skončila? Pěkně se šábli s obchodníkem. Obchodník
je ale úplně nevinný! Ten chce dosáhnout CO nejvíc ZA CO nejvíc, jinak
jde domů bez výplaty. A jestli musí někoho uplatit? Kdo má u korupce větší
vinu – ten kdo bere nebo ten kdo dává? Nikdo nechce dávat pokud nemusí…
No teda !!
Teď mi to všechno scvaklo dohromady
! V ČESKÉ REPUBLICE SE NEMUSÍ PLATIT ZA
ODEBRANÉ SLUŽBY A ZBOŽÍ !
JE NA TO ROZHODNUTÍ ANTIMONOPOLÁKU - ÚHOSu
Kocovina ráno byla strašná ale nad lahví vavřince ještě večer slíbená
emigrace někam, hlavně pryč, naštěstí zapomenuta.
Utéct pryč nebo utéct se pryč je zbabělé.
05.01.2007 KaJa