Skútr... Většina lidí si pod tímto slovem představí proslavenou
Vespu
nebo nějaké jiné prdítko jen o trochu lepší než Babetta. Cílem tohoto článku,
je seznámit Vás se skútrem podstatně větším, výkonějším a pohodlnějším,
totiž se Suzuki Burgman 400.
Jak se ke mě vůbec dostal? A já k němu? Úplně
to s recenzí nesouvisí, ale možná to někomu usnadní výběr, možná to někoho
uchrání od chyb, které jsem udělal já.
V mládí jsem motocykly žil a jezdil jsem Enduro (tehdy nazývané Terénní
Soutěže Motocyklů). Tím je v podstatě dáno, k jakým typům motocyklů tíhnu.
Jenže jak šel čas postupně se motorky na pár let úplně vytratily z mého
života. Až nastal den, kdy jsem se rozhodl se do jedné stopy vrátit. Už
ne jako hobby, ale jako striktně praktický dopravní prostředek. Jestliže
praktický, tak tedy skútr. Začal jsem na “skútrařských” webech hledat zkušenosti
a moudra, ale nakonec jsem si stejně nedal poradit. Všichni mi říkali “nekupuj
malého skútra, stejně časem půjdeš do většího, ale já byl chytřejší...
I zakoupil jsem Hondu
Lead 110.
První měsíc jsm byl nadšený. Druhý měsíc jsem byl spokojený. Třetí měsíc
jsem usoudil, že ještě nejsem tak stár, abych jezdil na něčem, co má výkon
9 koní a max. rychlost 85 km/h. Lead šel do světa (pochopitelně se ztrátou)
a já v náhlém záchvatu mladické nerozvážnosti koupil enduro
Suzuki DR650R.
Užasné... Ještě na trojku po zadním kole, zatáčky akceleračním smykem
a vůbec. Zasvěcení mi rozumí... Jak ale běžel čas a přibývalo pádů :-)
uvědomil jsem si, že až tak moc mladý zas taky nejsem. Vždyť mám dvě děti
a chtěl bych si je užít... Navíc se trošku vytratila ta praktičnost...
On ten skútr asi nakonec nebyl tak špatnou volbou. Jen na to musím jít
jinak... Tak DRko následovalo Leada (tentokrát bez ztráty) a pamětliv rad
o výběru skútra, zakoupil jsem Hondu
Silver Wing 600, čili jeden z největších a nejvýkonějších skútrů na
trhu.
To byl konečně krok správným směrem. Dostatečný výkon, úžasné pohodlí
a ochrana před povětrnostními vlivy, spousta místa jak pod sedlem tak v
topcase, prostě super. Pravda, jízdní vlastnosti nic moc, ale o tom se
ještě rozepíši později. S Hondou jsem strávil krásný rok, během kterého
jsem se přesvědčil, že maxiskútr je ta pravá univerzální kombinace pro
mne a že u této kategorie zůstanu a začal jsem koukat po něčem novějším.
Silver Wing byl totiž 10 let starý, dovoz z Itálie, takže měl už dost za
sebou a vydat se na něm třeba do Holandska jsem se trošku bál. Navíc při
mém agresívním stylu jízdy se spotřeba pohybovala kolem 6 (občas spíš kolem
7) litrů. Už delší dobu se mi líbil “malý” Burgman (Suzuki vyrábí i Burgman
650), tak jsem začal hledat informace, zkušenosti, od přátel jsem si pár
stejných strojů půjčil a bylo rozhodnuto. Sice jsem se na fóru a v kruhu
“skútrpřátel” setkával s nepochopením proč jdu z většího objemu do menšího,
ze dvouválce na jednoválec atd., ale v tomto případě se mi to, že jsem
se nedal a byl jsem chytřejší, výjimečně vyplatilo. Tak dlouho jsem pročítal
inzerci a hledal toho pravého až jsem narazil na nabídku nového, bílého,
se slevou, no prostě po všech stránkách ideálního. Takže Honda šla protiúčtem
a já jsem si přivezl domů Suzuki Burgman AN 400 L0 (tj. model 2010)
Výroba typu Burgman 400 začala již někdy v roce 1999 (neověřeno), ale
od té doby pochopitelně model prošel několika výraznými facelifty. Ten
poslední byl mezi roky 06 a 07, takže na první pohled vypadají stroje z
roku 2007 stejně jako můj 2010. I když pod kabátem došlo k dalším inovacím
téměř každý rok.
Každopádně už od začátku produkce byl Burgman 400 přímo etalonem pro
pohodlný a prostorný cestovní skútr a tuto pozici si zachoval dodnes.
O pohon Burgmana se stará čtyřdobý vodou chlazený jednoválec objemu
385 cm3 disponující výkonem 25 kW při 7300 ot/min a točivým momentem 36
Nm při 5800 ot/min. Převodovka je jako u všech skútrů bezestupňový automat,
tzv. variátor. Maximální rychlost udává výrobce 140 km/h, zrychlení neudává.
Moje zkušenost praví, že V max je cca 160 km/h dle tachometru a zrychlení
0-100 km/h pod 10 sekund. Průměrnou spotřebu za dosud najetých 6000 km
mám 4,2 l/100km, nejnižší 3,63 a nejvyšší 4,83.
Ale to, čeho já si na Burgmanu nejvíce cením je pohodlí a užitkovost.
Široké prostorné sedlo i pro spolujezdce, podlážky pro nohy, které umožňují
natáhnout si nohy dopředu, v přední kapotáži 3 uzavíratelné přihrádky,
z toho jedna uzamykatelná a s 12 V zásuvkou... Co víc si přát? Do podsedlového
prostoru se pohodlně vejdou dvě integrální přilby a k nim spousta drobností
a ještě navíc mám topcase. Takže v jednom na 14 dní dovolené úplně v pohodě
a dva skromní to také zvládnou. Kdyby ne, existují ještě boční kufry...
Jako první úpravu po koupi jsem originální čelní plexi nahradil turistickým,
které je vyšší a širší, takže mne v podstatě nezajímá, jestli prší nebo
ne. Je to trošku nadsázka, ale opravdu jen trošku. Místo klasického motorkářského
oblečení používám nepromokavé reflexní oblečení za pár korun z pracovních
oděvů. To si natáhnu přes běžný civil a v této konfiguraci mne déšť opravdu
nezajímá. Pokud si nechám jen civil, mám mokrou spodní stranu předloktí,
vnější stranu holení a trochu záda, protože za velkým plexi se točí vítr.
Abych jen nechválil, existují i nevýhody. Ne snad ve srovnání s jinými
skútry, tam je Burgman 400 podle mne opravdu na špičce, ale obecné nevýhody,
dané “skútrovou” konstrukcí. Především jízdní vlastnosti. Skútry mívají:
1. malá kola
2. méně tuhý rám
3. přední vidlici uloženou pouze v jedněch “brýlích”
4. zadní “kývačku” tvořenou motorem a převodovkou, takže velké neodpružené
hmoty
Výše uvedené sice neplatí pro všechny skútry, ale pro většinu ano a
pro Burgmana také. Tím je dáno, že v mezních situacích se prostě tyto stroje
kroutí a vlní. Dá se na to zvyknout a já osobně to nevnímám jako problém,
ale kdo přesedne z klasické motorky, bude zklamaný. Celkově prostě “fun
factor” na těch skútrech jaksi chybí. Na druhou stranu, já si ho nekupoval
pro zábavu. Jestliže svou práci odvádí na 100% a kromě toho mi nabídne
alespoň trochu příjemné pocity při protahování se pražským provozem, tak
mu nižší maximálku a horší vlastnosti při jízdě mimo město rád odpustím.
Ostatně zkušenosti přátel, kteří ze skútra přešli na velké enduro nebo
nějaké grand turismo to potvrzují. Ve městě všichni na skútra nostalgicky
vzpomínají...
18.09.2011 ScooterMarty