Komentáře ke článku: Na sněhu a ledu s dopravními experty (ze dne 16.03.2013, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Jeden z těch citátů mě teda pobavil. Už vím, proč západoněmečtí soudruzi ve Stuttgartu a Mnichově montujou na přední nápravu gumy bez vzorku – aby ty auta bouraly předkem, haha.
|
|
|
Ještě že mám staré BMW, kde přední náprava drží jako přibitá a zadní za ní vlaje podle typu zatáčky a množství dodávaných pohoných hmot motoru. :-) A přetáčivý smyk není až takový problém, ale díky absenci všelijakých elektronických blbostí obvykle včas poznáte, že "se něco chystá".
|
|
Jen drobnost v rámci objektivity - expert Patera má, bohužel, pravdu v tom, že když se ubere plyn, přenese se váha dopředu a auto se posunuje od nedotáčivosti k přetáčivosti....
|
|
|
Otazka je, jak moc se vaha prenese dopredu...Jak to podle tebe presne fyzikalne funguje? Rikam si, ze vzhledem ke sve hmotnosti by mozna nebylo spatne, kdybych se pri smyku naklonil co nejvice dopredu, a vyjde to tak nastejno :-)
|
|
|
Pane Lojzo, u mě máte bod :-)
|
|
|
No já jsem doposud žil v přesvědčení, že pokud jsem v předním smyku - rozuměj auto na zledovatělé vozovce je nedotáčivé a jede rovně, když kroutím volantem, tak mám naopak plyn přidat ne ubrat...že bych se tak celou dobu mýlil?
|
|
|
|
Na ledu je v podstatě absolutně šumák, co dle dnešních měřítek průměrný vodič udělá.
(If ABS, ESP) Imho nejrozumější reakce je vyšlápnout spojku a zkusit jet rovně - ve smyslu vzít to vnější stopou, Je-li moc přepáleno, tak tvrdě brzdit. Celé je to o tom modlit se elektroniko pomáhej, já vůl se nenaučil.
Proč - elektronika se nebude rvát s motorem a hloupými rychlými reakcemi řidiče.
Jak se jezdí smyk pod plynem osobně zvládám, ale "moji ženu" bych do toho netlačil. Charakter ekologických fičur motor-managementu tomu také moc nepřidá.
|
|
|
Tahám za ručku (přiměřeně), koriguju volantem (přiměřeně), dávkuju plyn (přiměřeně). Fe felicii se tak dá projet na ledu celý kulaťák.
|
|
|
Expert Patera má pravdu v tom, že auto má těžiště.
Těžiště je vlastnost auta jako hmotného objektu a nehraje roli, zda stojí nebo jede. Za jízdy dochází k malým přesunům těžiště kvůli tomu, že auto péruje a kvůli zákonu akce a reakce, ale tyto přesuny jsou v rámci mm, tedy takové malé kyvadélko, které se za jízdy pořád různě kýve. Jak správně poznamenal pan Lojza, náklon trupu dopředu nebo plná nádrž způsobí mnohem větší posun těžiště než propérování koroséie nějakým směrem.
Odehraje se tam něco jiného. Protože karosérie s motorem je vůči kolům uložena pružně, vznikne při akceleraci nebo deleraci moment, který odpovídá setrvačnosti celku krát pomyslné rameno k momentálnímu středu otáčení. Například při rozjezdu se v důsledku toho zvedne předek a jakoby rotuje kolem pomyslné osy někde poblíž zadních kol. Při brždění naopak poklesne, přičemž jsou přední kola přitlačována k vozovce (proto se při intenzivním brzdění zadní kola uplatňují jen asi 10% a tlak v zadních brzdách musí regulovat nějaké dodatečné zařízení).
Aby to bylo fakt poznat a vzniklý moment byl dostatečný na ovlivnění stability předních kol, musel by řidič ubrat plyn z vytočené jedničky nebo tak něco.
|
|
|
Ona ta setrvacnost stroje tak uplne zanedbatelna neni. Stejne, jako neni idealni projizdet zatacky pod plynem, neni dobry do nich najizdet pri brzdeni motorem, protoze setrvacnost soustavy zatizi predni napravu, ktera pak hur reaguje na odstredive zatizeni zatacejiciho stroje, nerovnosti vozovky a je take o to "setrvacne zatizeni" bliz ke ztrate adheze. V aute je to o dost mene znat nez na motorce, ale je to poznat treba na zivotnosti pneumatik, zejmena tech zimnich. Proto je idealni jet optimalni rychlosti, ale udrzovat ji, ne na ni brzdit. To ma byt naplni prace pri najezdu do zatacky. Taky to predo-zadni kyvani ovlivnuje vyjezd ze zatacky pri pridani plynu.
V zasade to uplna blbost teda neni, ale jeho interpretace tohoto jevu je ciste teoreticka, odposlouchana a Patera ve skutecnosti ani nevi o cem mluvi.
|
|
|
Ono se v motorsportu odlehčení jednotlivých náprav náhlou změnou rychlosti skutečně někdy využívá, je jednoduché pochopit jak to funguje (brždění pro vyvolání přetáčivého smyku do zatáčky např. krásně vidět zde v první zatáčce http://www.youtube.com/watch?v=zZOMuTuM6FE, říká se tomu "trail braking" a využívá se toho dokonce u motorek, kde je to ještě tak o pět levelů vejš skill), nicméně realizovat to je zcela mimo schopnosti běžného řidiče [přesněji řečeno těch rallye jezdců co to ovládají bude v ČR tak pět] a doporučovat deceleraci veřejnosti "jako že se chytnou tydlencty přední kola to je přece jasný" svědčí o tom, že zase pouští moudra nějaký skutečný expert. Tahle "rada" má potenciál ty nehody pouze způsobit.
|
|
|
Asi tak. A navíc diskutujeme o zimních podmínkách. Ono je i u "standardně zkušeného civilního" řidiče zásadní rozdíl ve správnosti reakcí v případě, že záměrně jede "kudlu", kdy je v každé zatáčce ve střehu a připravuje si případný "krizový scénář", nebo když ujede stovky kilometrů "na dovolenou", a pak neočekávaně ho potká kus ledu v zatáčce před chalupou. Ale většina řidičů si namlouvá, že zvládne výtečně i tu druhou situaci ...
|
|
|
nemusí to být zrovna vytočená jednička, funguje to na vytočený 3q, za snížených adhezních podmínek dost výrazně.
Má to několik podstatných podmínek - jednou z nich je mechanicky ovládaná klapka, páč ty elektronické to vyhodnotí jako nerozumné a fuj neekologické a neudělají to.
Další je dostatečná tuhost pneumatik a geometrie nápravy, aby se nám to nezačalo řídit "samo".
A další je dostatečná kubatura vůči setrvačnosti vozu, brzdí se podobně jako v náklaďácích "odporem stlačování". Ty motůrky do sekaček na to moc vhodné nejsou.
|
|
|
Ten klopný moment (Mk) se dá lehce spočítat jako výška těžiště nad vozovkou krát vodorovná brzdná/tažná síla. Síla je hmotnost vozidla násobená zpomalením/zrychlením rovnoběžným s povrchem. Zrychlení se dá změřit například akcelerometrem, máte-li jej v telefonu.
Při brždění je přední náprava přitížena o hodnotu: Mk děleno "vzdálenost těžiště od přední nápravy". Zadní náprava je odlehčena o Mk děleno rozvor. Zatím počítáme se silami. Tyhle už jsou ale svislé, takže je vydělíme gravitačním zrychlením a máme ekvivalent hmotnosti.
Výše uvedené mimo jiné znamená, že při dostatečně velkém klopném momentu a zaráveň velmi krátkém rozvoru a vysokém těžišti půjdete i s autem "přes řidítka".
|
|
|
Zde se pletete DFensi. Neutralne vyvazene auto s prednim nahonem v tahle zatacce, ve ktere jedete na limitu - pokud nahle uberete plyn, odvdeci se vam okamzitou pretaciovou reakci. Dost lidi uz udelalo presne timto efektem otisk na svodidlech v Moste v posledni zatacce autodromu, ktera presne svadi k tomu, spatne ji najet a v dusledku toho ubirat uprostred zatacky.
Dymamicka zmena teziste muze byt i v desitkach procent (zalezi na vysce teziste a celem nastaveni podvozku).
|
|
|
Já opravdu nerad slovíčkaření, zhusta zde pořádané, ale ta "dynamická změna těžiště" je terminus nesmyslus na úrovni tuzingářů či expertů na cyklo-dopravu.
Jedná se o moment setrvačnosti a vůči ose té které nápravy. Ubráním plynu se číslo na přední nápravě zvětší a na zadní zmenší. (viz příspěvek výše) a v limitu když "podběhne" těžiště letíme přes řidítka.
|
|
|
Ne, nepletu se.
To, co se těm lidem v Mostě v zatáčce stalo, je něco jiného. Kola mohou za daných podmínek (gumy, povrch..) přenést jen nějaký moment. Když někdo ubere plyn, připojí ke kolům další moment, který je výsledkem součtu různých setrvačných momentů soustavy poloosy-převodovka-setrvačník-klika-písty, dál pasivní odpory celé té soustavy a především pak volnoběžný kroutící moment motoru, tedy něco jako síla na píst krát zdvih, a tento moment je z principu záporný (ECU motoru jej kompenzuje v malých otáčkách). Tohle všechno se po ubrání plynu na ta kola přihodí, funguje to jako regulérní brzda aplikovaná jen na hnaná kola, navíc ještě v závislosti na aktuální kondici diferenciálu. Zcela ubrat plyn proto není vždy správně, hlavně na nízkej qualt.
Dynamická změna těžiště :) v desítkách procent čeho?
Dynamická změna těžiště (místo, do kterého lze umístit vektor gravitace tak, že objekt je v rovnováze) desítky procent by nastala, kdyby na střeše byla například rakev naplněná sirupem a nějaká pumpa přečerpávala sirup podle sešlápnutí pedálu brzdy.
|
|
|
Konkretne Most jsem zminil, jelikoz jsem tam instruoval verejnost. Hovorim z praxe z okruhoveho zavodeni. A hovorim o procentech vahy.
Pokud pochybujete mate moznost vyzkouset aplikaci vaseho teoretickeho rozboru v praxi :). Zkuste to.
Abych lepe vysvetlil, co rikam:
staticke zatizeni: vuz je zastaven a v klidu, na kazde kolo pusobi dle rozlozeni hmotnosti vozu urcite kg
dymanicke zatizeni: napriklad pri brzdeni, je okamzite zatizeni prednich pneumatik navysene na ukor zadnich, pri akceleraci naopak, stejne pri lateralnim pretizeni jsou v danem okamziku vice zatizene vnejsi kola vice nez vnitrni. Tohle je dynamicy posun teziste.
Mozna jen hovorime o stejne veci ruznymi slovy.
|
|
|
Popisujete stejny jev ruznymi slovy. D-F to definuje presneji - to, co prasti s autem o svodidla neni zmena teziste, ale prave zmena smeru a velikosti sil, ktere na auto pusobi.
Jev nazyvany "dynamicka zmena teziste" pak nastane az v okamziku, kdy sebou auto o svodidla praske - kdyz z nej neco nezanedbatelneho upadne, nebo se dramaticky zmeni tvar karoserie, je i teziste najednou jinde az o desitky procent :-)
|
|
|
Já bláhový jsem ti taky vždycky myslel, že těžiště je:
"je působiště tíhové síly působící na těleso. Těžiště je takový bod, že působení tíhové síly na něj má stejný účinek jako působení na celé těleso." [wiki]
Je možné, že ubráním plynu se zpomalí roztáčení zěměkoule poháněnou nápravou. Tím se změní příliv a odliv (odstředivá pseudosíla), kterýžto pak následně ovlivní gravitační pole Země. Výsledkem pak bude bezesporu ona dynamická změna bodu působení tíhové síly.
Mě to dává perfektní smysl!!! ;-) Až to zase příště nasypu moc rychle do zatáčky, tak určitě plyn ubírat nebudu! :-D
|
|
nechapem ze co mate vsetci proti tym, co radia neodchadzat z domu za extremnych podmienok. V nasich krajoch je to uplne normalna vec, a to sme na sneh zvyknuti. S uzasom som sa dival na spravy ukazujuce dianie pocas poslednych par dni na vychodnom Slovensku. Snezi, fuka, robia sa zaveje do vysky chlapa a ludia sa snazia dotrepat kdesi do prdele. Co je tak dolezite ze to nemoze pockat den (alebo dva)?
|
|
|
Jsou jiste cinnosti, ktere clovek potrebuje provadet (prace, napriklad), navic si plati z dani (chte, nechte) udrzbu silnic. Verim, ze u Vychodnaru je to jinak, zle jazyky rilaji, ze hranice Asie zacinaji u Hodonina, Bratislavane schovali ťavy, pasouci se u dalnice za zed, nekaz tu snahu hloupymi dotazy.
|
|
|
Ono ten problem je v tom, ze ked je naozaj zle, aj ta praca pocka. Toto ste sa vsak este nenaucili. Co sa tyka udrzby, ta sa da tiez robit len do urcitej miery. Za podmienok bliziacich sa blizzardu nikto nemoze ocakavat 100% zjazdne cesty.
|
|
|
Zazil jsem ve svem zivote pripady, kdy jsem s 39 horeckama chodil do prace, protoze ta prace by proste nepockala.
Delal jsem v te dobe "IT technika", tedy bezny servis HW. Delal jsem v male firmicce, byli jsme tam 2 technici, majitel a 1 "holka pro vsechno".
A kdyz zavolaji z firmy, pro kterou jsme delali, a ta firma byla jedna z nejvetsich ve meste, a byla to firma vyrobni, a oni nevyrabeli, protoze jim ja nevim, nekdo prekopl nejaky kabel (napriklad)...
Tak bych jim zavolal asi jen 1x, ze nemuzu a neprijedu. Obavam se, ze by na to rekli cosi jako "fajn, tak papa lala, my si najimame nekoho jineho..priste uz vas s tim obtezovat nebudeme.."
Za ty 3 roky, co jsem tam delal, jsme si 1x dovolili vsichni najednou byt nemocni, protoze uz jsme meli proste takove horecky, ze to neslo...A vsichni jsme se modlili, aby se nepodelalo neco duleziteho.
Jako neumim si predstavit, ze bych rano zavolal sefovi, ze proste napadl snih, tak neprijedu do prace (a nebo prijedu o pul dne pozdeji). Asi jsem divnej, ale tohle me v zivote ani nenapadlo.
Nejspis proto, ze jsem citil zodpovednost za chod te firmy, asi...A kdyby byl blizzard, proste bych vyjel o hodinu driv, nebo bych to nejak vyresil.
|
|
|
A kdyby byl blizzard, proste bych vyjel o hodinu driv, nebo bych to nejak vyresil.
Týýý joo!
|
|
|
A to neviete za Thalia prerazi aj najvacsie zaveje?
|
|
|
kdepak Thalia to je fenomén! V Kanadě by zírali, co to auto všechno umí.
|
|
|
Ty nejvetsi zaveje Thalia samozrejme podjede. Vzhledem k suprovymu tvaru muze fungovat jako razici stit - staci za ni jen stavet pazeni, protoze material jednoduse vtlaci do sten. Proto je nejakej snih brnkacka 8o)
|
|
|
Já si myslím, že máte "svým způsobem" pravdu oba, ale oba asi píšete o jiných extrémních situacích. Pan Wildcat asi o menších obcích ve vyšších nadmořských výškách, kde je "blizzard" občas skutečně realitou, ale na druhou stranu si asi žádný místní flákač nedovolí se na neexistující vážnou situaci vymlouvat - a pokud dovolí, tak "letí".
Druhý "extrém" jsou destinace jako Praha nebo Bratislava, kde jsou "blizzardem" a důvodem k absenci v práci dva centimetry sněhu na vozovce zcela běžně.
Já sice nebydlím "na vrcholku hor", ale sníh na vozovkách je u nás každý rok pětiměsíčním standardem, takže výmluvy na sníh u nás "platí" maximálně na prvním stupni pomocných škol ...
|
|
|
Ja jsem puvodne od Liberce...
Kdyz jsem tam bydlel, vozil jsem proste sebou v zime pytel s piskem a lopatu..preventivne:-) Stavaly se mi situace, kdy jsem jel domu a mezi polema byla tak zapadana silnice / prikopy / vsechno, ze nebylo videt, kde je silnice a kde uz je prikop a bral jsem odhadem podle obcasneho stromu...
Takze fakt nejakej snih na dojeti do prace by me nezaskocil :-))
Samozrejme clovek proste musi pocitat, ze pojede par kilaku krokem...A nebo si to holt muze/musi zaridit jinak no.
|
|
|
No, ja byvam v meste s 360k obyvatelmi, ktoreho nadmorska vyska je cca 270m. Ale aj tak tu v prieme napadne 202 cm snehu rocne. 15 cm snezenia za den povazujeme za normalny zimny den. Ale uz ked sa to blizi k 25 a nad, uz uvazujeme o tom ze co robit a planovane dlhsie cesty sa rusia. V takomto pripade sa uz sneh povazuje za legitimny dovod na to aby clovek zostal doma.
|
|
|
|
nech sa na to divam ako sa divam, mne ten svetovy rekord pripada 31 m...
Ale ked sme uz pri tom, auto z metroveho zaveja som vyhrabaval aj v Starej Lubovni.
|
|
|
Máte pravdu - výška spadlého vodního sloupce je něco jiného než výška spadlého "prašanu". Ale zaparkované auto zafoukané metrem sněhu je taky něco jiného než průměrná výška sněhu spadlého za 24 hodin.
I tak se mi nezdá, že by v nějakém Česko-Slovenském městě s 300k+ obyvateli bylo 15 cm sněhu spadlých "za noc" všeobecně považováno za "normální". Taková situace komplikuje pár hodin dopravu i u nás - jen z toho nikdo nehysterčí a počítá s tím, že standardně čtvrthodinová cesta může trvat hodinu.
P.S.: Ve Starej Lubovni budu na Veľkú noc - třeba se potkáme "U Karola" nebo v té vedlejší "rasta reštike" na rohu - jméno mi vypadlo, ale točí tam Černou horu z Moravy. Moje heslo je" My Čehúni máme kořalky jenom na zapíjení piva" ... :-)
|
|
|
Jestli jsem četl dobře, tak to setkání bude ale náhoda, co?
http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=re&cisloclanku=2013031603&ck=466687& style=&page=1
|
|
|
No, ono záleží na přepočítávacím koeficientu sněhu.
Průměrným ročním úhrnem zimních srážek míníte co?
Pro zajímavost:
V letech 1962 až 2001 je rekordem 896 cm sněhu v roce 1981 na Labské boudě, ve výšce kolem 1000 m je to Churáňov v roce 1970 s úhrnem 612 cm. Odlišným údajem (v pořadí obou lokalit) je absolutní maximum výšky sněhové vrstvy 315 cm v roce 1982 a 200 cm v roce 1982.
(Jak praví Atlas podnebí Česka, Praha, 2007)
|
|
|
|
Oboje z toho co tu popisujete som urobil aj ja. Tiez som chory v horuckach vyrazil na 150 km cestu k zakaznikovi, pretoze v labaku odisiel jediny analyzator a okresna nemocnica fakticky zostala bez biochemie...alebo som sa trepal v snehovej burke z Olomouca do Ruzomberka, navyse este aj so zahranicnym technikom v aute. Ten len cumel ako som sa prepletal pomedzi skrizene kamiony na Makove. V Holandsku sa take cosi casto nestava...
Dnes by som uz take cosi neurobil, aspon pokial ide o cestu v extremnych podmienkach. Kto by mi platil zvysene poistne keby som sa vybural po ceste do prace za extremnych podmienok? Tuto je to jednoducho tak. Ked zavolate zakaznikovi ze nemozete prist lebo jazerny sneh kompletne zatvoril mesto tak povie ze OK a poprosi vas aby ste dosiel akonahle sa bude dat. V casoch ked som robil fieldaka sa mi stala aj opacna vec, mal som dohodnutu opravu a zakaznik mi zavolal nech k nim nejdem lebo je tam bozie dopustenie. Jednoducho, vsetci vedia ze pocasie moze byt aj zle a nikto neocakava ze kvoli nemu bude niekto riskovat zdravie alebo zivot.
Chori, bohuzial, robime aj tu. Ale to je problem z uplne ineho sudka. A velmi nezodpovedne.
PS: Vy ste asi este poriadnu snehovu burku (nieto este blizzard) nezazil, ze?
|
|
|
Viz vyse - bydlel jsem u Liberce, Dlouhy most - o neco vyse nad Libercem. Obcas to tam bylo vesely, rekl bych tak na urovni toho, co jde v CR maximalne potkat..Samozrejme muze existovat nejake extra desiva situace, kdy by bylo k tomu snezeni jeste nejaka extremni vichrice a tak. Ale to se v CR zas az tak casto nestava...Ja se nechci hadat o tom, jestli jsme kdo kdy zazil ci nezazil drsne blizzardy:-)
Spise hovorim o tom, ze rada "radsi zustante doma" je pro DOST lidi docela nerealna, protoze proste kdyz to jenom trosku jde, tak se do te prace musi.
|
|
|
Já bych si prostě nelajzl zavolat zaměstnavateli, ať si nadefekuje, protože je venku hnusně a já se bojím, aby mě neofouklo. Zavolám, že se můžu zdržet, ale určitě to když už nic tak zkusím, abych měl v nejhorším případě alespoň před sebou samým čistý svědomí.
|
|
|
Tuto (London, ON) je to normalna vec. Nikto vaz nebude nutit aby ste dosiel ked to nepovazujete za bezpecne. Keby ste zavola dp prace ze vonku sa zenia certi ale skusite dojst, sef by vam povedal ze neblbnite a zostante doma.
Komunikacia je ale dolezita. Sef musi vzdy vediet ze co
|
|
|
Posledna vetta mala zniet:Sef musi vzdy vediet ze co sa deje.
|
|
|
ale tak samozřejmě, že by mi to šéf odsouhlasil. Jde o to, že já sám vůči sobě si to nedovolím. Prostě do práce se chodí pracovat a má se pro to udělat všechno co jde. A nebo si taky můžu vzít home office že :) ...a to si nemyslím, že by se to tu beze mě celý rozsypalo,
Flákat se doma a hledat si sebemenší výmluvy proč nepracovat (neberte to prosím jako útok, nemyslím tím Vás) si může dovolit a sám sobě ospravedlnit tak leda nějaká bezcenná levicová lopata, kterých je na každým rohu dvacet.
|
|
|
Lojzo, teď jsem viděl záběry z aktuální sněhové kalamity v Maďarsku a můžu ti říct, že i kdybys vyjel o dvě hodiny dřív, tak bys byl v prdeli tak jako tak.
No a co se týče nemocí - všechno je otázka míry. Jasně s teplotou se pracovat (většinou) dá). Ale kdybys měl třeba akutní zánět slepého střeva, jsem zvědavej, zda bys šel jako IT technik malé firmičky opravovat překopnuty kabel. Nebo jestli bys spíš nezamířil do špitálu, byť s vědomím, že práce nepočká a že vaší firmě řeknou "fajn, tak papa lala".
|
|
|
Madarsko...to je nekde v Africe ?:-)))
Jinak jak jsem psal jinde - samozrejme se nekdy stane neco, co se stane tak 1x za 10 let, a s tim se pak neda nic udelat. Napriklad slepe strevo se cloveku zaniti obvykle jen 1x v zivote :-)
Ja se nechci hadat, jestli mam jit do prace s useknutou rukou - cele co pisu bylo vzdy mysleno tak, ze kdyz tu den v kuse snezi, obvykle to proste neni duvod k tomu, abych se na to vymlouval a nechodil do prace.
|
|
|
cele co pisu bylo vzdy mysleno tak, ze kdyz tu den v kuse snezi, obvykle to proste neni duvod k tomu, abych se na to vymlouval a nechodil do prace.
No s tím se dá souhlasit. Jenže já mám pocit, že Wlidcat psal "keď je naozaj zle, aj ta práce počká." A v tom má rozhodně pravdu. Otázkou zůstává, co pro každého znamená "naozaj zle" a já myslím, že je to silně individuální. Takže argumentovat tím, žes TY do práce chodil s devatatřicítkama (což je IMHO hodně neohleduplné k ostatním spolupracovníkům) je poněkud mimo mísu.
|
|
|
Lojzo, uvědom si, že zatím co on hovořil o práci ve smyslu zaměstnání, tak Ty mluvíš o práci ve smyslu práce (nově od této soboty) o parazitování (dle stínového ministra financí ČSSD Mládka)
|
|
|
Manana.
Daji se ocekavat. Videl jsem to na vlastni oci. Ne u nas, pravda.
|
|
|
Podle toho, co jsi sem dosud psal, bych předpokládal, že máš hrubou představu o tom, co se dá popsat jako podmínky blížící se blizzardu a co se za takových podmínek dá očekávat. Třeba i ne u Vás.
|
|
|
|
|
B!
Je to blizzard? Tak vidis.
|
|
|
Vidim:
The storm shut down Logan International Airport in Boston, Massachusetts and T. F. Green Airport in Rhode Island, while also impairing travel throughout much of Massachusetts due to the high amount of snow covering the roads. Practically all schools in the Metrowest and South East regions of Massachusetts were closed for at least two days. Cape Cod Community College, as well as all public schools on Cape Cod, Martha's Vineyard and Nantucket were closed for up to a week.
After traveling across the Atlantic Ocean, the storm system hit parts of Great Britain and Ireland and the Scandinavian peninsula, causing even more widespread blackouts and a small number of deaths in the region.
Zato nejak nevidim ty trvale prujezdne cesty.
Sorry, nepochopil jsem, ze davas odkaz, kterym muj nazor podporujes.
Takze dodatecne: Diky!
|
|
|
Je to blizzard, o kterem vim a mam s nim zkusenosti, dovedu si ho tedy predstavit vcelku dobre i s nasledky. A to tam dost skol a firem fungovalo.
Oproti tomu bylo uzavirani letist na vanoce 2011 vcelku nic, ackoli se mluvilo o kalamite.
|
|
|
To ako zjazne cesty na druhy den? To ste este nevidel skutocne zle podmienky. V decembri 2011 prisli take velmi slusne snow squalls. Za 3 dni u nas napadlo v meste 115cm snehu. Mesto zufalo zhanalo vodicov pre snezne pluhy, pretoze ich vlastnym sa minuli hodiny. Potom za vietor mierne stocil, my sme uz mali pokoj, lenze dialnica 402 smerom na Sarniu to dostala naplno. Ostala nezjazdna 3 dni. Panduri na snowmobiloch zistovali ze ci su v uviaznutych truckoch (osobnych aut tam bolo relativne malo - jednoducho malokto riskoval cestu) su vodici a nosili im jedlo a vodu. Mnohych truckerov zobrali ludia z okolitych dedin domov.
Tym chcem proste povedat ze ked sa nieco jednoducho neda, tak sa to neda.
|
|
|
Potom se nabízí otázka, proč ti nešťastníci nevyjeli prostě o hodinu dřív, že.
|
|
|
|
Ale da, jen to chce vybaveni, ktere neni zrovna levne. Cili pokud zakaznik je ochoten dostatecne platit i za sluzby v obdobnych podminkach, reseni existuji...
www.zonepowertrack.com/INDEX_EN.html
Druha varianta je jet k nemu v BVP. Vsechno je to pouze o cene :-)
|
|
|
Myslim, ze jsi popsal situaci tak odlisnou od predstavy prumerneho pitomce, ze ti dotycny stejne nebude verit, popr. to teoreticky a snadno vyresi. Fakt, ze nekde napadne za den ne 20, ale 120 cm snehu je pro zdejsiho cicmundu proste nezkousnutelne 8o)
|
|
|
Ano, nicméně ohánět se v našem vnitrokontinentálním podnebí sněhovou bouří z atlantického podnebí a na základě toho doporučovat, že když se venku udělají černý mraky, mělo by obyvatelstvo zalézt do sklepa a připravit se na nejhroší je trochu jako jít s kanónem na vrabce.
Müsliffci nám přece taky neradí jak se chovat při napadení rozzuřeným hrochem na Mácháči, že....
|
|
|
Ale tak ona to neni vzdycka selanka i kdyz problemovy stav trva max par hodin. ale nez potkat zoufalce v SUV, co se boji na snehu, nebo Thaliu na čínách, jejiz pilot se naopak neboji niceho, to budu radsi, kdyz je poplasi radio nebo TV a tito nikam nepojedou.
|
|
|
nevidím problém, pilot SUV co se bojí na sněhu pojede pomalu a nijak mě neohrozí, pilot Thalie co se nebojí ničeho mi v případě neohdy mrzce zhyne pod autem zatímco já si budu muset tak maximálně nechat znovu nastříkat krycí plechy pod motorem a zkontrolovat jesli mi někde neťukl do rámu...
|
|
|
Beru beznou situaci, tzn., ze hustak v ofroutu pojede tricet a bude za nim kilometrova kolona, kterou nelze predjet, takze se zdrzis...no a thaliatik to rozlomi v lese a nez z toho vystipaj jeho ostatky, nejede nikdo nikam. Ze bych jel zrovna za takovym plazicem a mohl ho predjet, nebo dal celni delovku s thalii, neberu jako vyznamne pravdepodobne.
|
|
|
SUV <> offroad, jen tak pro pořádek 8)
|
|
|
Coz o to, tohle je vazne extrem.
Ale troufam si tvrdit, ze v CR se takova situace stane - slovy klasika - maximalne 1x za 10 let..
|
|
|
Takze kazdou druhou thaliu? 8o)
|
|
|
Odhaduji, že většinou nic.
|
|
ad "deska" a "Žádný reálný smyk nevypadá takto. Uvést běžné auto za běžného provozu do přetáčivého smyku vyžaduje větší úsilí než vybrat nedotáčivý smyk"
To jsem si také dlouho myslel, ale letošní zimu jsem zažil takovou skladbu povrchu (odtátý a znovu zledovatělý sníh a na něm vysoká vrstva sněhových jazyků navátých z bočního pole), že i prostá a maximálně plynulá jízda vpřed na předokolce v malé rychlosti (30-40 km/h) vedla náhle k utržení zadní nápravy jako u té desky. A i s vyšlápnutou spojkou a volantem v klidu jsem čekal zatraceně dlouho, než se kola znova chytla a začala se odvalovat správným směrem (možná plyn a kontra by byl efektivnější, ale můj cíleně budovaný reflex je na zmáčknutí spojky). Při přetáčivém nebo nedotáčivém smyku v zatáčce na mokru (např. dálniční nájezd) se to dalo uřídit mnohem snáz, tohle mě fakt překvapilo a od té doby mám k neznámé zasněžené vozovce větší respekt.
|
|
|
Podobně pamatuji, že mě provětral Peugeot 205 na celoročkách před mnoha lety na jedné křižovatce v cca podobné rychlosti. Já kromě spojky dal i kontra.
|
|
Letos jsem si schválně zkoušel, jak mi auto bude držet na sněhu s pouze M+S pneumatikami (neměl jsem tam horu s třemi špičkami a sněhovou vločkou takže jsem byl tfuj tfuj tfuj vrahoun), konkrétně v nočním brně na čerstvém sněhu a dopadlo to tak, že do smyku jsem se nějak smysluplně při normální jízdě dostal jenom se zadní nápravou. Když jsem měl přiřazený obě ale neuzamčenej mezinápravovej diferenciál tak to sice ustřelilo, ale v okamžiku kdy jsem ubral plyn zabrala i přední náprava a jel jsem rovně jak podle pravítka. Se zamčeným diferákem se to prostě neurvalo i kdybych se dotrhal.
Jako bonbónek bylo, že jsem ten den ještě tahal nějakého proletáře s fobií ze škarpy. Měl obutý qalitní zymňý china gumi z leedla a na silnici vedly dvě nádherný rovný brzdný stopy přímo do terénu. A pán mi lidovou dikcí sdělil že to nechápe, že jel sice devadesát jako dycky ale má přece nazutý zimáky tak to má držet jak v létě, nééé?
|
|
Naprosto s autorem souhlasím, nová auta asi opravdu daleko méně dávájí řidiči vědět, co se děje. Máme v rodině cosi 20 let starého severského a novou OII 1.6TDI. Ta OII má nechutně přeposilované řízení, volantem by snad mohlo na místě točit i tříleté dítě malíčkem levé ruky. Žádný nástup brzd. Nejdřív se pedál kamsi propadá a nic se neděje a pak najednou stojíte na fleku. Dávkovat brzdný účinek zcela nemožné. Asi má nějaké ty asistenty, ale k čemu řidiči jsou, když výše zmíněné funguje, jak funguje...
To 20 let staré severské je oproti tomu naprosto čitelné auto dávající řidiči jednak mnohem lépe vědět, co se děje a jednak mnohem lépe krizi pořešit... A má to jen ABS...
|
|
|
Tak to zase pozor, to často není ani tak o nových autech, ale speciálně o koncernu (VW-Škoda) a pokusech o auta (Fiat, Renault, ...), kde spotřebka v nižší střední třídě má prostě jako feature odtažité přeposilované řízení, nepřesné řazení, špatně dávkovatelné brzdy atd. Když přesedám ze Civica do Octy I nebo P306 tak pokaždé trpím a žasnu, proč také nedokázali vyrobit řadičku, která by uměla trefit s jistotou rychlosti v převodovce, nebo řízení, které by nebylo mrtvé kolem středu a plynule se vracelo apod. Pedály jsou pak třešnička na dortu.
|
|
|
Tak to tu OI máte zhuntovanou .... zrovna řazení vždy šlapalo na perfektně. Rozhodně stejně dobře jako v Avensisu/Civicu/Prelude, o něco lépe než ve Fordu/Mitsubishi/Renaultu, a asi stonásobně lépe než v jakémkoli Opelu. Ne že tam nebyly věci na posrání, ale zrovna řazení to tedy nebylo.
|
|
|
Babske reci tvrdi, ze Renaulty umej dobre motory a naopak neumej razeni.
S tim co mam ja musim potvrdit. Razeni je na podobne urovni jako v nejakym prastarym Favoritu. Zlata jakakolivFabie / Oktavka oproti tomu :-)) Zit se s tim da, kdyz clovek neni rozmlsanej, tak to nicemu nevadi, ale rozhodne zadnej zazrak to neni :-)
|
|
|
Clio řadilo zcela v pohodě a motor taky dělal to, co od 8 ventilové 1.4 55kW bylo reálné očekávat, a to k mé plné spokojenosti. Na druhou stranu to je auto primárně určené do města a popojíždění okolo, max nějaké okresky do 100km, takže v jiných směrech to samozřejmě nebylo tak úžasné. Ale tomu se těžko divit, člověk nemůže mít všechno, a už vůbec ne za ty peníze, které mě to stálo. Akorát to tedy celkem žralo, se Sierrou 2.0 DOHC jsem jezdil prakticky za to samé, a že to auto byl hodně jiný příběh ... jenže lepší auto už Ford nikdy nepostaví.
|
|
|
Řídil jsem několik Fabií, I aj II, od 1,4MPi přes 1,2HTP po 1,4TDI a ve všech mi řazení nevyhovovalo. Pro mě jsou zkrátka dráhy mezi 1-3-5 moc nakrátko. V tomto případě zlatej Renault nebo Favorit, tam je to jednoznačné.
|
|
|
F I 1.4 MPI jsme kdysi měli ve firmě, a i když tedy to auto spolehlivostí rozhodně nezářilo, tak že by mě řazení nějak vyloženě točilo si nevzpomínám. Pak jsem jednou řídil Roomster, a taky mi nějak problém s řazením neutkvěl v paměti. Takže ono to možná bude jako s mnohým ... každému vyhovuje něco jiného a nelze se trefit do vkusu/preference každého soudruha.
Jinak na řazení jsem relativně vysazený, třeba přeposilované řízení mě až tak nebere, i když je pravda, že když jsem kdysi několikrát řídil třístovkový Lexus, tak už jsem si spíše připadal jako u PC a ne v reálném autě na silnici. Ale v této kategorii se to asi vyžaduje, já s řízením podobných prémiových velkých oblud jinak zkušenosti nemám.
|
|
|
Občas jezdím tchýninou a služební Fabií I a služební Octavií II a dojmy mám uplně opačné. Obě Fabie jsou rv2005 a řazení mají velmi přesné (O II také), narozdíl od rok staré R207 se kterou jsem měl bohužel také tu čest - ale zase jsem se se slzou v oku rozvzpomenul na staré dobré časy a lovení rychlostí v Š1203 :) Naopak mě u Škodovek serou brzdy, protože při sebemenším přibrždění bych si rozbil hubu o volant, když jsou ale opravdu potřeba, hodně rychle umřou.
|
|
zdravim, najskor vdaka za skvely text, zase som sa zasmial. Hned ako som docital, som si spomenul, ze ked soferujem moje bohapuste luxusne auto octavia tour :) po snehu! Tak ak idem sam, prepacte, ja som si uvedomil, ze jazdit na snehu je zabava, ono to auto sa pohybuje uplne inak ako na suchej ceste, hadze to, kolesa presmykuju :)
nechcem nic a nikoho kritizovat ani trepat blbosti, ale citim tu radost, ked sa to auto sprava inak, ked skusam ako to sedi na snehu, ako sa to smyka, ako zataca. Kazdy sofer by mal vediet kedy auto straca adheziu a kedy sa auto hybe na hrane. Nehovorim ze to dokonale viem, ale ked soferujem, uplne normalne sa to da citit.
Samozrejme ina vec su necakane a nepredvidatelne situacie, napriklad nahla zmena cesty z normalnej na ladovu klzacku.
|
|
Pokud to venku klouže, jeďte tramvají.
Zmrd Huml krásně ukazuje, jaký má všeobecný přehled o České republice. Ta rada je totiž čtyřem z pěti obyvatel ČR na exkrement.
|
|
|
To je rada jak z kucharskych receptu skiservsaka Babici.
|
|
|
Nerad bych ho přeceňoval, ale třeba má pochybnosti pouze o řidičských schopnostech velkoměšťáků. Pak by to ale měl explicitně vyslovit. A jako zákonodárce i odůvodnit.
|
|
Změna "těžiště" v citátu od p. Patery opravdu funguje, ale je velmi závislá na adhezi kol k vozovce. Na suchém i mokrém letním asfaltu dojde skutečně k značné změně poměru zatížení přední/zadní nápravy, ale na ledu nebo jiném velmi kluzkém povrchu se součinitelem tření blížícím se nule je změna zatížení též blížící se nule. Fyzika a ani matematika se okecat nedá ;-)
|
|
..máme zázračné zimní pneu a nic se nám nemůže stát.. To že se bourá.. za to může okultismus a zlá příroda s globálním oteplováním v čele. To, že za komančů většina lidí jezdila i do Krkonoš s univerzálníma pneumatikama a lidé přesto přežili, je přeci komunistická agitace. A na zelenou se zásadně rozjíždíme po jednom.. postupně, hezky jak ve frontě v Kauflandu! ..Kapitalismu a EU Zdar!
|
|
DFensi, jsem presvedcen o tom, ze kdybys sel do "Na Stojaka" a tohleto tam prevypravel, tak se lidi rezou smichy do kolen. Skvele napsany, skoda jen, ze Trzil a Huml to nemaji sanci pochopit az to budou cist... :-)))
Vtipna knizecka "Jezdit s autem je zábava, nebo ne?" od Vladimíra Chramosty ke stazeni zde: http://www.palmknihy.cz/free/index.php?SEARCH=easy&author=939
(Skvela je pak i ta o emigraci do Kanady, i kdyz s tematem nesouvisi.)
|
|
Diky DFensovi zejmena za prispevek ohledne brzy. V extremni situaci na kluzke silnici lze byt pro dobro veci uplatneno mnoho ruznych technik a mezi nimi pri pouziti ve spravnou chvili urcite figuruje nezli spojka spise brzda (vcetne rucni).
|
|
Zase jsem se po čase tlemil. Lenka :-D ....Mortgage, přesně stejně to slovo vnímám taky. Jinak se mi líbí ta reklama - ta jednoduchá až dementní dokonalost mě prostě baví...ten pes jak za nima běží na konci...
|
|
Opět další na hovno věc.... zavedli něco, aby to "snížilo nehodovost", což se nestalo. Logický krok by teď byl, aby to zas zrušili. Ale to se nikdy nestane. Ach jo.
|
|
|
Se divím, že takovou věc nechápete. Důvodů je několik.
Přiznali by tím chybu. V důsledku přiznání by některé nepostradatelné organisace, které vytvářely hlasitou podporu, přišly o peněžní cecek. Ti, kteří předkládali při schvalování argumenty, by se stali ještě méně důvěryhodnými (čtěte ještě většími idioty). Něco zrušit je velmi jednoduché, naopak něco křísit dalšími zákony a nařízeními, otevírá další pole působnosti. Zkrátka, dle bolševického hesla ... zpátky ni krok!
|
|
|
Tak já to chápu, což o to. Máte samozřejmě pravdu. Ve všem, co píšete. Ale je to na hovno a nečiní mě to šťastným xD
|
|
Já si myslím, že úplně nejlepší by byla povinná technická kontrola vozidla a obzvláště pneumatik na začátku každého zimního měsíce. Ideální by bylo předepsat, kde a jakou značku pneu si máme zakoupit. Dále bych zavedla každoměsíční přezkoušení řidičů ze schopností jezdit po mokré či zasněžené silnici (v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, tzn.sucho na silnicích a teploty nad nulou) by bylo nutno zajet na patřičně upravený venkovní zimní stadion,samozřejmě za příplatek. Za zamyšlení by nakonec stálo i zavedení jednotného typu vozidla, odlišovala by se pouze barevně a k zahození by nebyly ani jednotné uniformy (takže už by nebyl drážděn řádný řadový ovčan). To by v tom byl čert, aby se už tak přecpané prostředky MHD nedocpaly, protože by konečně vysbírali řidičské průkazy a zbytek řidičů by to raději vzdal. Pokutami by se naplnily kasičky, ušetřilo by se za kamerové systémy a bylo by možno zrušit dopravní opicii.
A pak by třeba konečně došlo na cyklisty .-D
|
|
Ta první dvě jsou směšná, ale při ubrání plynu se doopravdy auto natlačí víc dopředu (pokud před tím přidávám). Dokonce v kombinaci s vhodným bržděním dosáhnete lepší trakce či přilnavosti, než když necháte auto jen tak je ;) (např. využitím trailbrakingu) ;) Ale aby člověk uměl trailbraking, musí mít nazkoušeno 1000× danou situaci, aby to měl dokonale v noze, protože když se zabrzdí víc, je to spíš k horšímu ;)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Na sněhu a ledu s dopravními experty
|