Základem úspěšného obchodu je smlouva. Smlouva je prostředkem,
který poslouží k tomu, abyste se dobrali svých práv v případě, že vás obchodní
partner, v tomto případě autobazar, opískuje. Takže trocha teorie.
V autobazarech se prodávají ojetá auta.
Autobazary se přirozeně snaží o co největší zisk.
Tyto věty vystihují v podstatě všechno potřebné.
Všechny autobazary na tom nejsou stejně mizerně. Existuje určitá skupina
těch slušných a na druhé straně mnohem početnější skupina zlatokopů, kteří
chápou obchod s automobily jako prostředek rychlého zbohatnutí, aby mohli
jezdit naložený fmedu nebo uspokojit materiální požadavky kurví
ženušky. Je to určitá subkultura, kterou lze rozeznat na první pohled,
má hodně společného s klany veksláků a "světských" známých z dob tuháče.
Svého cíle mohou dosáhnout jen tehdy, když levně koupí a draze prodají.
Tomu nahrává čecháčkovská mentalita vychcandíry, který prodává auto do
bazaru, aby "neměl s prodejem starosti", v překladu nemusel se zabývat
odpovědností za vady za vady automobilu, o kterém ví, že není v pořádku.
Jinak řečeno, cílem je prodat špatné auto jako bezvadné a náklady na jeho
opravu přenést na kupujícího. Dalším zdrojem příjmů jsou pro ně "automobilní
supové", kteří dováží silně havarované mršiny z okolních zemí, provedou
nedbalé opravy a pak prodávají auto jako bezvadné.
Autobazar je provozovna, která funguje vlastně ve třech právních módech.
1. Nákup a prodej na základě kupní smlouvy podle §588 - §627 občanského
zákoníku. V tom případě je vůz ve vlastnictví autobazaru, který jej
předtím od prodávajícího zakoupil . Autobazar nese odpovědnost za všechny
vady předmětu prodeje, kromě těch, které vznikly opotřebením. Zejména upozorňuji
na §596 o.z., který říká:
Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen
kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.
pro otázky odpovědnosti za vady platí:
§ 597 o.z.,
Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou
prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu
ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která
činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.
a nezapomeňme na § 598:
Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy,
jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména
vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění
se ukáže nepravdivým.
V případě tohoto způsobu prodeje nese odpovědnost za vady předmětu koupě
autobazar. Odpovědnost se však nevztahuje na předměty opotřebené, protože
§619
(3) Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající
za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při
převzetí kupujícím.
Zákon dále upravuje, dokdy je nutné vady prodávajícímu oznámit apod.
2. Smlouva o obstarání prodeje podle § 737 - 741 téhož zákona.
Z hlediska odpovědnosti za kvalitu nese odpovědnost pouze autobazar, viz
§ 741:
(1) Při prodeji věci svěřené do prodeje odpovídá
obstaratel prodeje kupujícímu za vady prodané věci; obstaratel prodeje
odpovídá i za to, že prodaná věc má vlastnosti, které obstaratel při prodeji
uvedl.
Úprava odpovědnosti za škody použité věci je stejná. Důležité je vědět,
že ustanovení týkající se odpovědnosti za vady předmětu prodeje jsou tzv.
kogentním právem, tzn. smlouvou nejsou změnitelná. Autobazar se dodatkem
v kupní smlouvě nemůže této povinnosti zprostit. Je tedy pochopitelné,
že se autokriplové snaží těmto dvěma uvedeným smluvním typům vyhnout.
3. Zprostředkovatelská smlouva je svatým grálem zkurvysynů z
bazaru. Autobazar v ní figuruje jako zprostředkovatel podle § 774 občanského
zákoníku, pověřený prodejcem na základě plné moci podle § 777 o.z. Tam
se píše:
§ 777
Zájemce a zprostředkovatel jsou povinni oznamovat
si navzájem všechny důležité okolnosti související se zprostředkováním,
zejména okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí zájemce uzavřít zprostředkovávanou
smlouvu. Zprostředkovatel je oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat cokoliv,
jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou moc
Prodávající tedy zpravidla zplnomocní zprostředkovatele k následujícím
činnostem:
- předvedení vozidla na ploše autobazaru
- seznámení kupujícího s jeho vlastnostmi, technickým a právním stavem
- jednání o kupní ceně
- uzavření kupní smlouvy
- přijetí plnění
Tuto situaci nazývají bazarníci "komisním prodejem" a obvyklý průběh
bývá následující:
- prodávající (soukromá osoba, dovozce havarovaných vozů z ciziny, tzv.
"automobilový sup") uzavře s bazarem zprostředkovatelskou smlouvu
- předmětem zprostředkování je prodej automobilu, uzavření kupní smlouvy,
přijetí plnění
- automobil má x vad, o kterých prodávající ví, ví o nich i autobazar,
nedělají pravděpodobně podobný trik poprvé. Obě strany se dohodnou, které
tyto vady komunikovat dále a jak, aby si zajistili určitou míru ochrany
před reklamací a současně kolouška nevyplašili.
- podle zlatého pravidla bazarníků, které zní "nekoupíte vy, koupí
jinej" najde každé auto jednoho dne svého zákazníka, ať je to sebevětší
troska
- autobazar uzavře jménem prodávajícího s kupujícím smlouvu o koupi,
která se navenek tváří jako smlouva kupní (viz výše, bod 1). Má hlavičku
kupní smlouvy, ovšem obsah smlouvy zprostředkovatelské, přičemž neobsahuje
jméno kupujícího. Jako "prodávající" tam vystupuje autobazar a v okamžiku
koupě zájemci oznámí, že totožnost prodávajícího pro něj není důležitá
(nebo že se jedná o interní údaj), protože odpovědnost za vady nese sám
bazar. Při povrchním zkoumání smlouvy to skutečně tak vypadá a kupující
se s tímto výkladem spokojí.
- upozorňuji, že adresa ve velkém TP je adresou posledního držitele,
na kterého bylo auto registrované, což s vlastnictvím vozu nemusí mít nic
společného
- autobazar přitom odpovědnost za vady předmětu koupě nenese, což se
projeví v okamžiku, kdy chcete vůz reklamovat. V tom okamžiku už má vaše
prachy v kapse prodávající, provizi shrábnul autobazar a vy se dozvíte,
že bazar je jen zprostředkovatel a že se s vámi nebudou dále bavit.
- přestože se časem k totožnosti prodávajícího propracujete (např.
přes PČR), bude vám tvrdit, že autobazar se všemi vadami automobilu seznámil
ústně a že pochybení leží na straně bazaru, nebo že automobil byl při předání
autobazaru zcela v pořádku.
- bez právní pomoci případně hlubší znalosti smluvních typů budete
mít problém najít, kdo je v takovém případě pasivně legitimován. V případě
soudního sporu může být zprostředkovatelská smlouva shledána neplatnou.
Přečtěte si tento
článek. Můžete se díky tomu dostat do situace, kdy nebudete mít koho
obžalovat v případě, že budete chtít spor řešit soudně.
Samozřejmě nelze obecně říci, že všechna auta prodávaná formou komisního
prodeje jsou vadná a jsou součástí této habaďůry. Důvodem ke komisnímu
prodeji sice může být, že autobazar nechtěl převzít odpovědnost za vady
automobilu, ale také finanční zájem prodávajícího, který nechtěl na výkup
přistoupit, protože podmínky výkupu bývají extrémně nepříznivé. Dokud jsem
se o to zajímal, býval praxí takový postup stanovení kupní ceny: Bazarník
vzal tabulky Eurotax, v nich našel obvyklou cenu automobilu patřičné značky,
stáří a výbavy, od toho odpočetl 20% a to byla částka, kterou byl ochoten
zaplatit v hotovosti. Provize při komisním prodeji bývá kolem 5-7% a to
kupující, který nepotřebuje peníze hned, rád akceptuje.
Uvedený postup - tedy manipulace se smluvními typy - se odehrává velmi
často už dlouhá léta. Cílem je obejít zákon a poškodit spotřebitele. Jediný
autobazar, který tento trik spolehlivě neaplikuje, je AAA Auto, kde jsou
všechny vozy v nabídce jím vykoupené a v jeho vlastnictví. I tam však platí,
že prodávající nenese odpovědnost za vady vzniklé běžným opotřebením.
Kdyby to nestačilo, existuje ještě několik způsobů, jak maskovat stav
předmětu koupě.
- stav automobilu v záznamu o technickém stavu je zpravidla uváděn horší
než je skutečný, aby se autobazar dodatečně kryl před následně zjištěnou
vadou. V případě, že je vada zjištěna, snaží se zbavit odpovědnosti právě
s odkazem na to.
- téměř vždy bývá uvedeno, že automobil byl poškozen, přičemž
rozsah poškození není specifikován. Mohlo se jednat o poškození kamínkem
stejně jako totální nehodu.
- kupující je přinucen souhlasit s formulacemi např. :
"Kupující bere na vědomí, že zjištěné závady mohou být projevem závad
jiných".
(Nesmysl. Vágní popis předmětu prodeje, neakceptovatelné).
"Kupující bere na vědomí, že je nutná kontrola nebo oprava příslušných
prvků nebo podsestav"
(Neakceptovatelné. Není zřejmé, co je to "příslušný". Pokud kupujete
auto s nějakým vadným prvkem, pak musí být ve smlouvě přesně uvedeno, který
je vadný).
"Kupující bere na vědomí, že závady vzniklé opotřebením nelze reklamovat".
(Lež. Reklamovat nelze závady vzniklé opotřebením běžným. Vadné ložisko
převodovky u auta s 70.000km na tachometru není běžné opotřebení).
- další hromadné lhaní se vztahuje k různým certifikátům kvality, které
bazary generují. Ve skutečnosti je to než papír, který není použitelný
k ničemu. Autobazar není certifikační autorita a nemá žádné právo vystavovat
na cokoli posudek.
Autobazary vyvíjejí na zákazníky nejrůznější psychologický nátlak.
Podpis smlouvy bývá zákazníkovi podáván jako zcela formální akt, podle
vzoru "udělejte nám tady fajfku". Využívají přitom toho, že hodně zákazníků
je v euforii z nového vozu, současně ve stresu z toho, že odevzdává svůj
výdělek za x měsíců nebo nedej Bože let, případně se nechá ukolíbat pocitem
falešné jistoty z toho, že automobil prohlédl nějaký pseudoprofesionál,
a problematiku smlouvy pokládá za druhotnou.
Pokud se zákazník při podepisování smlouvy cuká, nátlak stupňují. "Tohle
je pane formulář schválenej vod našeho právníka, když se vám nelíbí, tak
mu zavolejte - tady je číslo, prosím..." nebo "oukej, byl tu nějakej
borec fkravatě a říkal, že to Mondeo fmetle fklimě ftotálním kreši hned
bere" případně asi nejúčinnější "tak to nepodepisujte, propadne
vám záloha". Kdo to nakonec podepíše, dozví se, že tak neučinil pod
nátlakem ani za zjevně nevýhodných podmínek.
Další triky se uplatňují při koupi, prodeji na leasing, protiúčtu. Sekundárním
cílem mých řádek je ukázat, že bazary vytvořily systém. Asi sami
tušíte, že ta banda polodementních kriplů v teplákách s náušničkami by
něco takového nedala nikdy dohromady. V systému na odrbávání slušných autachtivých
zájemců jsou zapojeni právníci, policisté, kriminalisté a ČOI. Není mi
znám případ, že by majitel autobazaru byl trestně stíhán za podvod nebo
že by nějaký bazar platil pokutu za obchodní praktiky. Vždy se to nějak
všechno vytratí do nikam. Řada postupů aplikovaných v autobazarech naplňuje
kvalifikaci trestného činu podvodu (např. manipulace s tachometry), ale
policie tuto skutečnost vůbec nijak neřeší.
Řešení, dokonce bych řekl konečné řešení, celé situace je přitom dostupné
kdekoli a pro každého z nás. Kdyby nebylo jisté formy nákupní a prodejní
mentality, která již na tomto webu byla víckrát popsána, už bychom jim
dávno ukázali, kdo je pánem a nastartovali proces vyřezávání těchto vředů
z tváře společnosti.
V každém jednání s kterýmkoli bazarem je třeba vyjít z toho, že vás
chtějí vzít na hool. Pokud se tak náhodou nestane, pak jste natrefili na
slušného prodejce a máte kliku.V opačném případě, je třeba aplikovat následující
zásady:
- nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nedávejte bazarním zmrdům zálohy
na vyhlédnuté auto. Ojetých aut je jak nasráno a pokud nesháníte právě
DeLorean, pak to přísloví "nekoupíte vy, zítra koupí jinej" lze snadno
otočit na "nekoupíte dnes, koupíte zítra jiné a lepší".
- návrh smlouvy si nechte poslat nebo připravit předem, a to včetně
záznamu o technickém stavu. Čtení smlouvy a její podpis následující bezprostředně
po sobě není dobrý postup. Zde hovořím z vlastní zkušenosti. Návrh smlouvy
pozorně čtěte a pokud si nejste jisti, právník vám jistě poradí. Bazarní
kripl tohle nevidí rád a leze po zdech, pokud ta jeho budka v bahništi
nějaké zdi má. To ještě neví, že tohle je jen první fáze. Ve fázi druhé
vezmete černý fix a všechny sporné pasáže jím vyškrtete tak, aby byly nečitelné.
Pokud jste puntičkář, můžete dolu připsat "opravy provedl ... jméno". Ideální
je smlouvu redukovat na nedělitelnou podstatu, tedy jména prodávajícího,
kupujícího, identifikaci předmětu prodeje, cenu a větu, že obchod se řídí
občanským zákoníkem. Rozhodně není nikde napsané, že musíte používat nějaký
formulářový dokument, jak se vás budou snažit přesvědčit. Pokud hodláte
být hodně hustej, můžete si ve smlouvě vymínit např. že nosné části karosérie
nejsou deformované ani dodatečně svařované (= auto nebylo bourané), stav
tachometru odpovídá najetému počtu km, hnací agregát a karosérie jsou originální
apod. Bazarník se přirozeně bude kroutit, že to on nemůže vědět, že on
má jen ty informace, které mu prodávající poskytl. Serte mu na to, to je
jeho problém a jeho riziko, které na sebe svým podnikáním bere.
- k obchodu na základě zprostředkovatelské smlouvy je třeba mít hodně
dobrý důvod. To by skutečně musela být koupě snů a takové se v českých
bazarech nedělají. Pokud by přesto pro vás byl tento smluvní typ nevyhnutelný,
pak je nutno nechat si předložit následující dokumenty: plnou moc, kterou
uzavřel autobazar s prodávajícím, záznam o technickém stavu, který bazar
s prodávajícím vyhotovil a dokumenty, které prokáží, že automobil prodávajícímu
patří a nevázne na něm dluh. Vaše smlouva by měla obsahovat jméno, adresu
a spojení na prodávajícího, tyto údaje ověřte, zda jsou platné. V případě,
že autobazar odmítne tyto náležitosti poskytnout, v obchodu nepokračujte,
protože za tímto jednáním stojí nějaký důvod.
- pokud kupujete automobil s nějakým poškozením, musí být veškerá tato
poškození ve smlouvě popsána. Například: Přední sklo - prasklé - zvenčí
- vlevo nahoře - popis praskliny. Pokud kupní smlouva obsahuje informaci,
že automobil byl havarovaný a je po opravě, nechte ve smlouvě přesně uvést,
v jakých místech a jak byl havarovaný a co bylo v souvislosti s opravou
měněno.
To byl jen velmi letmý vhled do pravidel moštárny. Pro někoho jsou možnán
zde uvedené skutečnosti triviální, ale pořád je většina takových, kteří
jsou s protiprávní praxí autobazarů konfrontováni, až když je zle. Možná
není článek úplně přesný. Mezi čtenáři D-FENSe jsou mnozí právníci, obhájci
a soudci. Mám tedy návrh směřující k smysluplnému využití diskuse (nikoli
k Lubošově mentální onanii). V diskusi můžete jednak upřesnit nebo doplnit
obsah článku, ale také popsat konkrétní případy úspěšných nebo neúspěšných
občanskoprávních sporů mezi bazary a jejich zákazníky. Bude se jednat o
zajímavou databanku informací, obsahující jistě mnohé podněty k druhému
dílu článku.
22.04.2006 D-FENS