Vím, že to D-FENS nemá rád, ale následující není můj vlastní text. Nemohl
jsem ale odolat pokušení. Jedná se o e-mail zaslaný před nějakým časem
mou dcerou majiteli sítě obchodů „Cool
Boutique“ (ó, jak „cool“ a „in“), který svým pojetím na tyto stránky
zcela zapadá.
Takže čtete-li tyto řádky, rozhodl se D-FENS pro jejich publikaci
i přes jejich nepůvodnost. Tedy:
Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi podělit o svoji zkušenost s nakupováním ve
Vašem obchodě. Včera, to jest 28.2.2011 jsem přišla do Vašeho obchodu na
Andělu s pevným rozhodnutím zakoupit si zde společenský oděv u příležitosti
návštěvy Státní opery.
Když jsem vešla do obchodu, nacházela se zde jen jedna zákaznice,
která si sama a bez jakékoliv asistence či zájmu ze strany Vaší zaměstnankyně
zkoušela šaty. Kupodivu si žádné nekoupila. Ve světle následujícího se
však nelze divit. Zájem Vaší zaměstnankyně byl totiž plně fixován na služební
telefon (vřele Vám doporučuji důkladněji si prohlédnout telefonní výpis
za minulý měsíc), po kterém šířila zásadní informace týkající filmu, který
v nedávné době viděla na DVD. Konkrétně se jednalo o film Černá labuť.
Přítomnost dvou klientek v obchodě Vaši zaměstnankyni nijak výrazně nerušila
ve sdílení kinematografických zážitků.
Časový pres, ve kterém se nacházím, mě zbrzdil od původního záměru
otočit se na podpatku a dát sbohem obchodu, který má zřejmě tak závratné
příjmy, že si může klidně dovolit neobsloužit zákazníka, zato ale má dost
času na dlouhé telefonické hovory zaměstnanců o problémech tak závažných.
Tím ovšem do nebe volající drzost Vaší zaměstnankyně neskončila,
ba co více, eskalovala. Zatímco jsem si zkoušela šaty, které jsem si vybrala
(sama) a (sama) jsem si ze stojanu přinesla živůtek k těmto šatům, Vaše
zaměstnankyně po telefonu sdílela své nelichotivé názory na zákaznice,
které zde nakupovaly přede mnou. Doufám, že Vám nemusím zdůrazňovat, jak
NEPROFESIONÁLNÍ, ba přímo nevychované, arogantní a hulvátské je takové
chování v přítomnosti zákazníků.
Po té, co jsem si (sama) vybrala šaty (sama) si je vyzkoušela a (sama)
je pověsila na ramínka se Vaše zaměstnankyně uvolila odložit telefon a
zeptat se mě, jestli snad nemám náhodou nějaké přání (!) Kupodivu jsem
přání opravdu měla. Opravdu jsem si chtěla koupit šaty. Jak výstřední a
nezvyklé v obchodě se společenskou módou, že? Bílé šaty, které jsem si
vybrala měly jednu drobnou vadu na kráse a to, že byly špinavé. Z reakce
Vaší zaměstnankyně jsem šla do kolen. Můžu je s klidem na duši hodit do
pračky. Můj klid na duši byl v tu chvíli ten tam. Vaše zaměstnankyně se
nakonec s výrazem prezidenta udělujícího amnestii vrahovi tří dětí uvolila,
že šaty vezme domů a vypere a druhý den se pro ně můžu stavit. V tu chvíli
už mi bylo jasné, že žádný druhý den ve Vašem obchodě už nikdy nenastane
a proti svému nejhlubšímu přesvědčení jsem se vydala do víru velkoměsta
koupit si šaty jinde (kdekoliv jinde), jenom ne u Vás.
Možná nad tímto e-mailem mávnete rukou a pomyslíte si, že jsem něco
jako skot domácí na pět písmen, co dává mléko. Ale chtěla bych Vás upozornit
na jednu maličkost. Doba komunismu již dávno minula a v Praze je spousta
obchodů, kde mě prodavačky vítaly s úsměvem na rtech a zahrnuly mne péčí
téměř mateřskou.
Svůj profil na facebooku sdílím s 54 kamarádkami. Moje matka pracuje
na pracovišti s dvaceti kolegyněmi, které mají dcery v podobném věku jako
já. Moje tchýně sdílí pracoviště se 123 kolegyněmi, které jistě také budou
mít nějaké ty dcery. I kdyby se pouhých 20 z nich rozhodlo NEkoupit si
na základě mé zkušenosti šaty ve Vašem obchodě, každý kus v ceně pouhých
1000 korun, musím Vám se škodolibou radostí oznámit, že Vás Vaše zaměstnankyně
během 30 minut připravila o cca 20 000 korun příjmu. Celkem slušný výkon.
Studuji na Fakultě humanitních studií a jsem pravidelným přispěvatelem
studentského časopisu Humr. V dohledné době se bude konat již tradiční
FHS ples. Můžete si snadno domyslet, že velmi pravděpodobným tématem mého
příštího článku do tohoto časopisu bude „Kam si (ne)jít koupit plesové
šaty“. Pokud se moje negativní recenze objeví ve školním časopise, je pravděpodobné,
že si ji přečte několik set studentek. Už chápete jakou škodu napáchala
Vaše zaměstnankyně?
Pokud tak ještě nikdo neučinil, vysvětlete prosím všem Vašim zaměstnancům/zaměstnankyním
souvislost mezi penězi zákaznic a výplatními páskami na konci měsíce. Mám
pocit, že tato souvislost je tak úzká, až ji řada lidí zcela přehlíží.
Neprofesionalita Vaší zaměstnankyně mne vehnala do náruče obchodního domu
Kotva. Tam prosím pošlete svoje zaměstnance, aby viděli, jak vypadá profesionální
přístup k zákazníkům.
Mé lásce ke psaní se vyrovná pouze nenávist k neschopnosti, lenosti
a aroganci. S tím vším jsem se setkala ve Vašem obchodě a vězte, že nebudu
váhat ani vteřinu napsat recenzi na Váš obchod, stejně jako jsem neváhala
napsat tento e-mail.
Následoval podpis
Bc. Kateřina dejme tomu Katodová
Vzhledem k tomu, že reakce pana majitele byla veškerá žádná, začínám
mít pocit, že to nejsou pouze levicoví intelektuálové, kteří si zaslouží,
aby se na ně vzala hůl.
Váš Katoda
17.06.2011