Komentáře ke článku: Jak funguje tento svět - základní rámec (ze dne 23.07.2013, autor článku: Banung)
Přidat nový komentář
|
V zasade souhlas, ale co treba takova Matka Tereza? Moralni exploze, silove nula,... motivace byt svatorecena? Ja myslim, ze jeji moralka byla vice, nez motivace vlastniho zajmu. Podle mne vyjimky existuji.
|
|
|
Ten článek je totální sračka, vůbec nemá podle mne smysl jej rozebírat.
Jinak ale stran tohoto specifického aspektu: samozřejmě není problém interpretovat veškeré chování člověka jako "vlastní zájem", protože prostě a jednoduše v zájmu Matky Terezy* bylo pomáhat ostatním, to ji těšilo, ona sama z toho měla největší radost, a tedy "sobecky" dělala to, co ji těšilo.
Ale to nikam nevede: samozřejmě taková interpretace je stoprocentně konsistentní, ale také není zhola k ničemu -- jen přesune rozlišení mezi egoismem a altruismem "o kousek vedle", tj. na otázku, kdo, proč a jak má sobecké potěšení z pomoci druhým a kdo to má zase, ehm, jinak.
___
* Ponechme teď stranou sporné otázky, jichž kolem ní je také dost, a přijměme ji pro účel debaty jako archetyp altruismu, ať už to je historická pravda nebo ne.
|
|
|
Článek neni totální sračka, ale je jasné, že obhájcům ancapu se nehodí, protože ukazuje v plné nahotě tu první a záklsdní věc, na kterou každej ancap v dnešní době skončí. Ale chápu, že něco tak pitomého, jako je myšlenka anarchokapitalismu v dnešní společnosti, je třeba hájit do roztrhání těla :/
|
|
|
Tak kdyz Ignoratus napise o necem, ze je to sracka, je to s nejvetsi pravdepodobnosti velmi kvalitni vec a naopak. To se v minulosti uz mnohokrat bezpecne prokazalo. Clanek jsem si proto se zajmem precetl. Co se mu da vytknout, je stejny styl, jaky pouziva Fotonus ve svem anarchistickem pitavalu - vite, co je to cihla, panove, cihla to je pravidelne sformovany kus vypalene hliny.
Jedina dulezita informace se da shrnout jednou vetou - svetu vladne pravo silnejsiho a vzdycky bude.
Cekal jsem, ze se bude rozvijet aspekt moralniho versus nemoralniho chovani, jak dvou alternativ interakce s okolim za ucelem maximalizace vlastniho zisku, to nam ovsem autor zustal dluzen. Kazdopadne clanek aspon popisuje neco realneho a ne jen bludne od praxe odtrzene teorie na pokracovani, jako treba 30 a 3/7 pripadu majora Anarcha.
|
|
|
Zadny rezim na svete nemuze cloveku uprit zakladni lidske pravo - byt sobecke hovado. A to clanek popisuje dokonale. Vtip je v tom, ze ten silnejsi nemusi byt nutne jedinec - to neplati ani u lidoopu, natoz u lidi.
|
|
|
Taky jsem čekal trochu bohatší rozvinutí myšlénky, no jako entrée do světa zdravého rozumu je to medle slušné. Třeba bude pokračování. ;-)
|
|
|
Článek je bídný, protože kombinuje pár rozumných východisek a nad nimi staví naprosto vadnou logickou konstrukci. Nepopisuje to rozumně ani ty nejprimitivnější společnosti, natož pak rozvinutou materiální civilizaci, kde naštěstí ve slušné části případů lidské sobectví vede k harmonii a nikoliv střetu.
|
|
|
Ta konstrukce má, pravda, určité nedostatky, ale tvrzení, že lidské sobectví vede nutně k disharmonii, jsem nezaznamenal.
Když už něco, tak za zmínku stojí spíš autorův omyl, že morálka musí jedince oslabovat a to, co z toho vyvozuje.
|
|
|
Přesně tak, tvrzení, že morálka oslabuje je docela oblíbení u zastánců hesla "Silnější pes...". Jenže přehlíží, že každá agrese nese pro útočníka i náklady a rizika.
P.S.: Vycházím z definice, že morálka je soubor historicky ustálených pravidel chování, u kterých se v praxi ukázalo, že jejich dodržování vede k minimalizaci konfliktů.
|
|
|
Ono je to skryto v přesvědčení, že řídícím principem všeho je násilí. Vždyť to neplatí ani v těch nejprostších společnostech, i tam lidé v rámci jedné skupiny (ovšem pohříchu malé) chtějí navzájem spolupracovat, protože to je pro zúčastněné výhodnější než solitérní existence. Sobectví je tedy vede k sociálnímu soužití a k celé řadě zdánlivě altruistických počinů. Morálka je pak jen sadou pravidel tohoto soužití. Že někdy morálka vypadá jako handicap je dáno existencí občasných hajzlíků, kteří parazitují na ostatních, ale s těmi se pravidlem "zub za zub" skupina, je-li malá, snadno vypořádá.
Postup k rozvinutější materiální civilizaci pak je rozšiřováním spolupráce na stále větší skupinu lidí. Zde již všichni sobci být nutně musí, vždyť se ani navzájem nemohou znát, a přesto jejich sobectví, jak si všimli kdysi Cantillon a slavněji Adam Smith, vede k harmonické spolupráci. Potíží zůstávají jen ty oblasti, kde nejsou dobře definována vlastnická práva, ergo všechno, co se řídí politicky. Politika je v podstatě sérií násilných aktů, disharmonií par excellance, v politice silnější pes mrdá. Autor měl napsat, že o to mu specificky jde.
|
|
|
|
S pojmem ne/násilí se zde operuje poměrně často a mám pocit, že ne všichni si pod ním představují to samé. Řekl bych, že kamenem úrazu je zde míra zobecnění.
Jeden tím míní pouhé sprosté násilí fysické, pro druhého je projevem násilí třeba i hypotetické skoupení okolních pozemků a vyhladovění druhého.
Moc, síla, násilí... Není to v podstatě totéž? Soudím, že jde jen o to, jakou rozlišovací schopnost od pojmu očekáváme. Ne vždy jsou obvyklé výkladové nuance vhodným poznávacím instrumentariem, neb zhusta plní účel přesně opačný - oblbovací.
Lidé používají různé pojmy pro různé věci, aniž by se jakkoli zabývali podstatným znakem pod pojem zahrnutých entit. Například mnoho různých pojmů pro (možná*) stejnou věc, aby ji mohli pojmenovávat, jak právě konvenuje jejich zájmům (vizte např. loupež - daně, ukrást - znárodnit, napadení - zákrok, ohlásit - udat, pozorovat - šmírovat, respektování zákona - obcházení zákona, egoismus - altruismus...) a přiřazovat jí tak negativní či positivní konotace, jak se zrovna hodí.
Stejně tak a přesně z týchž důvodů pak naopak přiřazují různé věci k pojmu stejnému ("solidarita" jako pomoc ze soucitu i pod nátlakem, "potřebný" jako ten, jehož někdo potřebuje i ten, jenž potřebuje ostatní, "nepřizpůsobivý" jako ten, kdo se přizpůsobit neumí i ten, kdo se přizpůsobit umí dokonale...).
Pročež jsem toho názoru, že chceme-li zabránit deformaci vlastních myšlenkových pochodů emocionálním balastem, jímž je takto užívaný pojmový aparát nutně zahnojený, je zapotřebí se soustředit na podstatný znak, který je entitám, zahrnutým pod daný pojem, společný.
Abych se tedy vrátil ke své otázce "Moc, síla, násilí... Není to v podstatě totéž?":
Navrhuji tento postup:
1) Nejdříve bychom se měli pokusit nalézt podstatný společný znak (dále SPZ) významů, které těmto pojmům obvykle přiřazujeme.
2) Podaří-li se nám jej nalézt, zkontrolujeme, zda je míra jeho rozlišovací schopnosti dostatečná pro popis jevů, jež jsou předmětem našeho zájmu.
3) Ověříme jeho exklusivitu (tedy to, nelze-li pod stejný SPZ zahrnout i něco, co označujeme pojmem zcela jiným).
Tímto postupem bychom měli zjistit, zda mají či nemají pojmy "síla", "moc" a "násilí" SPZ.
Pokud ano, můžeme libovolné dva z nich vypustit z výrazového repertoáru.
Pokud ne (respektive případný jejich společný znak nebudeme ochotni považovat za podstatný), bude nutno jej definovat pro každý pojem zvlášť a jasně tak určit významový rozdíl.
Tedy se o to pokusím:
1) U zmíněných pojmů "síla", "moc" a "násilí" se nabízí jako SPZ kupříkladu schopnost prosadit vlastní vůli.
2) Je tu však ta potíž, že schopností prosadit vlastní vůli je kdeco, například to, že když mám břichobol, můžu se vy..... Ergo není splněn požadavek exklusivity.
V tomto okamžiku nezbývá, než se vrátit k bodu jedna a hledat SPZ jiný.
1) Co takhle schopnost prosadit vlastní vůli v rámci společenských interakcí? To by možná šlo...
2) Oh no, zase problém. I možnost pozdravit souseda či plivnout mu na rohožku je schopností prosadit vlastní vůli v rámci společenských interakcí. Zas ta proklatá exklusivita...
V tomto okamžiku opět nezbývá, než se vrátit k bodu jedna a hledat SPZ jiný.
Zkrátím to, neb čas mne tlačí:
Pokud chceme zachovat všechny tři uvedené výrazy jako smysluplnou součást svého pojmového aparátu, musí se nějak lišit.
Navrhuji "moc" chápat jako soubor všech prostředků, jimiž lze dosáhnout prosazení svých zájmů ve společnosti (tedy i manipulací vůle druhého), "sílu" jako ty prostředky prosazení vlastních zájmů, které jdou proti vůli druhých (tedy ji nemanipulují, ale překonávají) a "násilí" jako uplatnění fysické převahy.
Za délku příspěvku se omlouvám, ale vzhledem ke zdejšímu častému používání slov "moc", "síla" a "násilí", jakož i nezřídkavému matení pojmů, jsem to považoval za nezbytné.
__________
* Nemusí jít nutně o stejné významy; problém je jen v tom, že lidé pro ně používají stejný pojem, aniž by se jejich stejností / růzností zabývali.
|
|
|
Zaprvé:
www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013072302& lstkom=498233#kom498233
Zadruhé:
protože ukazuje v plné nahotě tu první a záklsdní věc, na kterou každej ancap v dnešní době skončí
Toto je extrémně hloupý argument a velmi ubohý pokus.
Chápu, že jste tam musel dát tu "dnešní dobu", protože v historii už anarchie fungovaly dobře. Avšak jaksi jste zapomněl, že je řeč o principu, který platil VŽDY. Takže princip, který platil VŽDY, je argumentem, proč DNES nemůže fungovat anarchie, ačkoliv dříve fungovat mohla. Mno....
|
|
|
Spojená federace nezávislých společností fungovala v Severní Americe před USA a mnozí tvrdí, že byla modelem pro USA:
http://www.youtube.com/watch?v=8Zq4f6WYmHU
(6:35 a dále)
Základním principem bylo, že neexistovala žádná centrální vláda a nikdo nemohl "federativní státy" k ničemu nutit...
Není tedy problém a anarchií jako spíše s tím, jaké nálepka jí byla historicky dána a jak je dnes prezentována. Podle mého názoru neagresivní princip - tedy nemožnost nutit násilím lidi např. k placení daní či poslušnosti systému, do kterého nikdy konsenzuálně nevstoupili a nesouhlasili s jeho pravidly (nemluvě o změnách pravidal za chodu - nové zákony, novely zákonů, atd.).
The Declaration of Natural Rights
---------------------------------
http://www.youtube.com/watch?v=IkIKDKtRQuY
|
|
|
A v těch federativních státech/společnostech nějaké vlády byly?
|
|
|
Historie je dle vašeho vlastního prohlášení nedostatečný statistický vzorek. U ancapu tuplem, když jeho výskyt lze spočítat na prstech jedné ruky,
|
|
|
Nikdy jsem neřekl, že historie je nedostatečný statistický vzorek; ano, použil jsem v jednom příspěvku mnohokrát slovo historie, mnohokrát slovo nedostatečný statistický vzorek, dokonce přesně vím, který příspěvek myslíte.
Problém je, že tam bylo ještě mnoho dalších slov, které jste prostě ve své demenci nepochopil, takže jste z toho splácal tuto kravinu jakožto jedinou interpretaci, které jste schopen. Už jsem se Vám snažil to i vysvětlit, nicméně nepochopil jste....
|
|
|
Sračkou jsou anarchokapitalistické fantasmagorie, které nereflektují základní stimuly lidského jednání.
Na rozdíl od nich stojí autorova úvaha oběma nohama pevně na zemi.
Děláš stejně hloupou a zásadní chybu v metodice poznávací práce jako Killmore - ptáš se předem, k čemu bude dobrá (jistěže pro Tebe, jak jinak).
Takto pojaté poznávání zákonitostí světa ale není ničím jiným, než racionalisací a ospravedlňovaním vlastních zájmů. Co je pro něho dobré, ví každý cikán s károu šrotu, na to se nemusíš namáhat s mudrováním. Ale je fakt, že líp vypadá, když se to dobře okecá.
Ještě to zkusím jinak: je "poznání" a poznání. To první sleduje konkrétní cíl, determinovaný vlastním zájmem, povětšinou manipulaci přírodou (vč. lidské společnosti, například).
Zpravidla vychází z kumulativní znalosti lidstva v konkrétní oblasti a dále ji rozvíjí. Lidi, zvládnuvší tento typ poznání,
zpravidla nazýváme odborníky. Odborník v pěti oblastech může pracovat s pěti vzájemně naprosto nekonsistentními paradigmaty, aniž by jeho odbornost doznala újmy.
To druhé sleduje pochopení zákonitostí světa, resp. vysvětlení co největšího množství jevů co nejmenším počtem zákonitostí, ideálně pak jedinou. Pouze skrze společnou zákonitost lze totiž vytvořit jediný, universálně platný a dokonale konsistentní názorový konstrukt. Takovéto poznání nesleduje žádný parciální zájem, jeho smyslem není nic jiného, než pochopení jevů a jejich příčin.
Zužitkování čeká na konci cesty a je čistě věcí vkusu každého soudruha. Ale pokud by Tě to snad zajímalo ... ne, na chleba si to nenamažeš.
Výhodou nezaujaté badatelské práce, tedy nesledující konkrétní zájmy svého chlebodárce ani své vlastní, je pak mj. to, že Tě nic nenutí znásilňovat a ohýbat své úvahy kýženým směrem. Jedině tohle je poznáním vpravdě svobodným.
Tyhle věci se špatně vysvětlují a ještě hůře dokazují, takže s tím nalož, jak chceš, přesvědčovat Tě ani vyvracet případné urzovsky duchaplné námitky nebudu. Je jen na Tobě, jestli chceš být filosofem nebo intelektuálním nádeníkem.
|
|
|
Sračkou jsou anarchokapitalistické fantasmagorie, které nereflektují základní stimuly lidského jednání.
Prohlásil Coyot, který odložil Misesovu Human action údajně po přečtení pár stránek xDDDD
Kdybyste to četl, zjistil byste, že právě ty "anarchokapitalistické fantasmagorie", které z té Human Action z velké části vycházejí, reflektují základní stimuly lidského jednání lépe, než snad cokoliv jiného. Jen hlupák kritizuje něco, o čem nic neví.
|
|
|
"samozřejmě není problém interpretovat veškeré chování člověka jako "vlastní zájem (...).
Ale to nikam nevede: samozřejmě taková interpretace je stoprocentně konsistentní, ale také není zhola k ničemu.
Zato takové, místními anarchisty do zblbnutí omílané "člověk svým jednáním sleduje vždy vlastní užitek", to je, panečku, jiná káva. Zhola.
|
|
|
Pokud nebyla Matka Tereza zenový mistr, patrně se našel nějaký "sobecký" důvod, proč měla zájem lidem pomáhat.
Někdo můře říct, že nebyla sobecká, ale dokud má člověk sebemenší motivaci cokoli dělat, vždy je to sobectví... na určitém levelu.
Někdy je to motivace přímého materiálního zisku a někdy, třeba v případě MT je motivace dobrý pocit z vykonané práce. I tenhle dobrý pocit je sobectví. Dobře to popsali Jiddu Krishnamurti, nebo Osho.
A propos, přijde mi nelogické oddělovat morálku od motivace, neb jsou velmi těsně spjaté a neoddělitelné.
|
|
|
Eh, tak zrovna Matku Terezu bych jako priklad moc nedaval:
http://www.rotten.com/library/bio/religion/mother-teresa/
|
|
|
Ta vase 'matka' byla stejna svine jako Havel; a vofce jsou dodnes u vytrzeni.
|
|
|
Dal jsem to jako priklad, Matku Terezu jsem nezkoumal do podrobnosti. Havel byl curak, o tom zadna. Ale kdyz nekdo v clanku pise, ze vsichni neco delaji nejak, tak to znamena, ze ani jeden to nedela jinak. A to se mi nezda.
|
|
Článek je tak dobrý, jak přesné autor používá příměry.*)
Na antilopu útočí častěji lev.
Má sice větší sílu, ale nemá dostatečnou rychlost.
Lev neriskuje smrt vyčerpáním a najde si jinou, pomalejší (ať je již důvod jakýkoliv), případně si najde nějakou čerstvě ulovenou a odežene od ní úspěšného lovce.
Co se týče oloupení babičky:
Mám sílu, mám morálku a nemám zájem, protože by byl v rozporu s morálkou. K loupeži nedojde.
Mám sílu, mám morálku a mám zájem, který není v rozporu s morálkou. K loupeži dojde.
Rozdíl je v oné morálce.
A ano, i morálka se dá ztratit.
(Další kombinace snad netřeba rozebírat.)
Jak funguje tento svět autor pochopil a popsal velmi dobře.
Minimálně na úrovni druhého postupného ročníku základní školy.
______________________________
*) Ano, zde je mé tvrzení v rozporu s rootovo tézí, že příměr musí být co možná nejblbější, aby ho pochopil každý.
Nu, každý není každý.
|
|
|
Lev neni blbej. Pročež sebou praští do křoví a počká až lvice ukuchtěj oběd.
|
|
|
Souhlasím.
Ovšem pokud to nebylo zřejmé, uvažoval jsem o duhu, nikoli c genderu.
|
|
|
"...o druhu, nikoli o genderu." je lepší, jasně.
|
|
|
To je v pohodě, moje adaptivní čtečka textu se s tím vyrovnala.
Jenom jsem se chtěl lvích samců zastat, protože by se v neznalých čtenářích (a hlavně čtenářkách!) mohl vzbuzovat falešný dojem, že pracují, což rozhodně není pravda.
|
|
|
Ono když jsme u toho, lvice taky není blbá, a nechá to kuchtění dosti často na hyenách v okolí :)
|
|
|
Ovšem my nejsme žádní komunisté, takže proti existenci pomocnic v domácnosti nemáme námitek. :)
|
|
|
|
"Jak funguje tento svět autor pochopil a popsal velmi dobře.
Minimálně na úrovni druhého postupného ročníku základní školy."
Jsi moc příkrý. Řekl bych, že úroveň odpovídá mnohem spíše ročníku pátému, ne-li šestému.
A to by snad obzory zdejším druhákům rozšířit mohlo, n'est pas?
|
|
|
1. Pátý i šestý podmínce: minimálně druhého vyhovují, nebo ne?
2. Moje práce s nadsázkou je podle mého vlastního mínění konzistentní a stylotvorná. Nebo ne?
|
|
|
1. Striktně vzato ano.
2. Nevím, proč se ptáš, maje o věci vlastní mínění, ale chceš-li slyšet můj skromný a objektivní názor, tak ano.
Pokud chceš pochválit, jsem polichocen, že ode mne. Tvá práce s nadsázkou je úžasná.
|
|
|
A tak já si nemyslím, že by se to byt jen vzdáleně přiblížilo pochopení "jak svět funguje" (to je ale pitomost :) ). Svět je založený na rovnováze, nejde z toho vytrhnout jenom jedno něco konkrétního a prohlásit "tohle je podstata". Tedy jde, ale ...
Já to prostě klasifikuju stejně jako ČUPS.
|
|
Státní potravinářská inspekce kontroluje potraviny pro naše bezpečí. Proto jsme ji zřídili, za to ji platíme (sice nepřímo, ale tak to ve státě chodí) a ona funguje (úměrně ostatním procesům ve státě).
Policisté kontrolují štítky STK pro bezpečí na silnici.
Ano, proto byla síť STK zřízena. Pokud nebylo kýženého efektu dosaženo, má být zrušena. Navíc jde podle mé zkušenosti o špatný výběr. Policisté mi kontrolovali štítek dvakrát. Rychlost mi měřili mnohem častěji.
Babiš půjde do politiky, aby nás ochránil před neschopnými politiky.
Nevím, odkud autor tvrzení vzal. Babiš v politice je, docela dlouho.
Autorovo svaté nadšení vede k omezení přemýšlení.
Stává se, ne?
|
|
|
Státní potravinářská inspekce je zbytečná - to co odhalí pozná každý laik, to co neodhalí je 99% legálních svinstev, co jsou lidi ochotní koupit a sníst.
STK - zbytečná instituce, o stav vozidla se má starat majitel, kontrola v servisu, potvrzení k dispozici pro pojišťovnu při placení pojistky, jinak vozidlo nepojistitelné. A stát je z toho venku. Proto STK nikdy nezruší.
Babiš bude příštím prezidentem, vsadím se o co chcete, proto si koupil Mafru.
|
|
|
Ako laik máte napríklad možnosť pozrieť sa do skladu v akých pomienkach sa skladuju potraviny ?
|
|
|
Pacifistu jsme na delove lafete z Hradu odvezli, az ozralovi vysumi mandat, tak StBaci budou stat ve fronte na tento post, to je dost mozne. Kdyz muzeme mit za ministra financi cloveka, ktery neumi pocitat vlastni penize, mozne je vsechno.
|
|
|
Jak jako laik odhalite treba vysokou koncentraci aflatoxinu? Rad se necham poucit.
|
|
|
Potom asi o problematice víte mnohem, ale opravdu mnohem, více, než já jen tuším.
Podělte, se.
Ano. Ale STK vznikla politickým aktem a tedy je možno ji politickým aktem zrušit.
Je to možné.
Nestalo by se, hádám, nic zajímavého.
|
|
|
S tou potravinářskou inspekcí jste vedle. Ještě bych k ní přidal hygienu a veterinární tamtog.
Jistě máte vybroušený jazýček, který lépe než chromatograf pozná že je v mase moc antibiotik, nebo že je v mouce moc Rondupu, ale bohužel asi budete jediný.
S ostatními institucemi, resp. jejich zrušením nemám problém.
|
|
Nechápu upocené plivání některých diskutujících na libertariánské názory. Proč by měl být anarchokapitalismus v rozporu s principem síly? Stát nás chrání před zvůlí a pácháním násilí? Kdo rozpoutal největší války v historii? Anarchokapitalisti, nebo státy v područí diktátorů?
Už klasické dílo Ludwiga Misese Lidské jednání postuluje, že každý jedinec jedná ve svůj vlastní prospěch. A použití síly je jen jeden ze způsobů jednání. Rozhodně ne nejúčinnější, ani nejjistější. Protože každá akce vyvolává reakci, na sílu se často odpovídá silou, žádný strom neroste do nebe a na každé prase se vaří voda. To je polopatická odpověď. Proto se využívá místo síly inteligence, tělesné půvaby, hra na city, pletichaření, pomlouvání a v neposlední řadě i práce. Tohle všechno může jedinci dopomoci ku prospěchu.
Názor, že stát nás ochraňuje od násilí je mylný, jen nás pod rouškou tohoto slibu zotročuje.
|
|
|
Děkuji, že jste to napsal, tak nemusím já xD
|
|
|
Také způsob, jak mít pravdu.
Kdo rozpoutal největší války v historii? Anarchokapitalisti ne!
Protože nikdy neexistovali.
Proto se využívá místo síly.............. a v neposlední řadě i práce.
Komu se nad talířem takto husté polívky nezvedne kufr?
Jak je psáno na jedné památkově chráněné budově:
"V síle práce, v jasu ducha, nedej zahynouti nám, ni budoucím!"
Autor by mohl naznačit, zda psal o síle jakožto fyzikální veličině, nebo měl na mysli sílu vesmírnou. Pak by nahrazení síly hrou na city dostalo ten správný humorný náboj. Takhle je to jen obyčejně hloupé.
|
|
Sobeckost je blbe slovo, protoze ma takove negativni citove zabarveni. Ja tomu rikam individualni racionalita a dodavam: dekujme za ni. Neverim lidem, kteri si ji nejsou schopni pripustit, ze motivuji svoje jednani svojim individualnim zajmem.
Jedinec pripoustejici svou individualni racionalitu ma srozumitelne preference a jeho jednani je predvidatelne. Diskutovana moralka je taky lidskou hodnotou, se kterou lze analyticky pracovat a to i presto, ze jedinec se silne vyvinutou moralkou je schopen se zachovat podle sveho moralniho kodexu, i kdyz to ma pro nej kratkodoby efekt ztraty. Dlouhodobe vsak nejspis zaznamenava prinos.
Ze vitezi ti silnejsi, to si snad nemusime prekvapene opakovat. Tak zvane sobeckeho jedince nemusite milovat, ale da se proti nemu celkem spolehlive zaridit a jeho blizkost muze byt mene stresujici, nez blizkost pomateneho pseudo-idealisty, ktery meni svoje postoje kazdy tyden.
|
|
Mnoho věcí se mi v článku zdá nepravdivých či nedomyšlených, konkrétně:
V přepadení babičky mi zabrání pouze dvě věci. Za prvé, strach ze sankce, neboli strach z toho, kdo má větší sílu než já. Sílu jsem již zmínil. Za druhé, mi v přepadení babičky zabrání morálka.
Za třetí, strach z toho, kdo má sílu menší než já, ale nikoliv nulovou. Vím-li, že babka může být ozbrojena a existuje-li malá -avšak přesto reálná- šance, že mi něco udělá, a zároveň předpokládám, že si zrovna nebyla na poště pro důchod, ale nese si v peněžence nějaké blbé pětikilo, mohu si rozmyslet útok i tak. Babka je rozhodně slabší, pravděpodobně ji okradu, akorát je určitá šance, že mě přitom též zraní či zabije (ačkoliv mám navrch), nestojí mi riskovat pro nějaké blbé pětikilo, které předpokládám, že u sebe má.
Předpokládejme, že máme dva subjekty kteří spolu soupeří a mají stejnou sílu a zájem. Jeden z nich je ale omezen morálkou. Který vyhraje? Samozřejmě ten, co omezen morálkou není.
Toto zajisté platí, ale je to zavádějící. Když už mají oba soupeři stejnou sílu, pak má ten s morálkou nevýhodu.
Avšak morálka je ve většině případů výhodou při získávání síly, která závisí samozřejmě i na spojencích. Spojenci se většinou shánějí lépe, když má člověk nějaký morální kredit; když už nic, pak minimálně proto, že spojenec bude raději spojencem někoho, kdo mu nebodne dýku do zad.
Obecně toto souvisí s určitým postřehem, který nemohu nijak dokázat, nicméně jsem k tomu tak nějak v životě došel, a zatím se mi to potvrzuje, jak osobně tak z pozorování:
Z krátkodobého hlediska se vyplatí být svině, z dlouhodobého hlediska se vyplatí být slušný a čestný.
NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO. Kdokoliv říká opak, tak lže.
To pochopitelně není pravda; lidé velmi často dělají věci ve prospěch jiných lidí, ačkoliv tím sledují vlastní zájmy, to se nijak nevylučuje.
Kdybyste napsal, že každý vždy sleduje vlastní zájmy, nebudu moc nic namítat (krom jednoho detailu, vizte níže), avšak ta věta se diametrálně odlišuje od toho, co jste napsal Vy.
Lidé samozřejmě velmi často jednají ve prospěch jiných lidí, i když důvodem jejich jednání je to, že z toho budou něco mít.
Příklad: Když přispěji na charitu, dělám to sice kvůli svému vlastnímu dobrému pocitu z pomoci jiným, ale ZÁROVEŇ jednám jasně ve prospěch někoho jiného. Když jsem hodný na manželku, dělám to sice proto, že její štěstí mi přináší radost, avšak ZÁROVEŇ jednám v její prospěch. A tak dále.
Kdokoliv, kdo bere v potaz jakoukoliv jinou motivaci subjektu, než vlastní zájem subjektu, tak je prostě hlupák.
Tato námitka není nijak kategorická, sám si nejsem úplně jist, zda tomu tak je, nebo není, nebo jak to vlastně je, takže tento bod berte spíše jako zamyšlení, ve kterém se dost možná pletu, ale přesto.... co když do hry vstupují pudy a reflexy?
V Solženicynovi jsem četl, že někteří vězni, kteří byli mučeni pro získávání informací v gulazích, se sami zabíjeli tak, že si třeba překousávali či vytrhávali žíly na zápěstí, aby vykrváceli a nebyli dále mučeni a nic neprozradili. Proti tomuto se věznitelé bránili tím, že vězně svazovali. V zájmu takového vězně je smrt, což typicky prokazují tím, že si překusují ty žíly. Když jsou však svázáni, stále je v jejich zájmu smrt. Teoreticky by v jejich zájmu bylo přestat dýchat, prostě se udusit, leč toho není člověk schopen, protože má pudy a reflexy, které mu v tom brání. I když je v zájmu takového vězně nedýchat, tak pokud se zkusí tímto způsobem udusit, nakonec se stejně nadechne.
Otázkou pak je, jak moc se od takového případu liší, když matka zachrání své dítě tím, že ho vystrčí z vozovky, a sama tam zůstane a umře. Jednak to může být vědomá kalkulace, že je pro ni lepší smrt, než život s vědomím, že její dítě zemřelo, ale může v tom hrát roli i nějaký mateřský pud, který může mít podobné příčiny jako důvod, proč nelze přestat dýchat z rozhodnutí (ale jak říkám, nevím to, neorientuji se v této problematice).
Každopádně minimálně v případě toho vězně, který chce umřít, ale stejně se nadechne, do hry vstupují i jiné faktory, než motivace subjektu samotného.
|
|
|
1) Obrojená babka
Eh, pokud je někdo ozbrojen a já nikoliv, pak je ozbrojený člověk silnějším člověkem. To se tak nějak protiřečí. Síla není pouze svalová. Ostatně připomeňme si to moudro, že bůh udělal lidi silné a slabé a až Colt to srovnal, že.
2) Morálka
Leda hovno, vašnosti. Pokud je někdo nemorální, tak si jej budete hlídat, no na druhou stranu máte jistotu toho, že je nemorální a horší to už nebude. On vás taky člověk, co doposud všechny závazky uctíval a plnil může překvapit a dýku do zad vrazit a vy budete překvapen. Realita spojenectví říká, že lidi se spojí s absolutně s kýmokliv, pokud někoho nenávidí a chtějí ho zničit.
Mi se teda potvrzuje pravý opak vašeho sledování. Tzn. tímto bych neoperoval.
Samozřejmě dá se argumentovat morálním kreditem při získávání síly, ale moje zkušenost prostě říká, že bezpáteřní svině sežene sílu daleko snáz, než slušný člověk :o) Ostatně to potvrzují i zmrdobijecké články tady na serveru, že bezpáteřní zmrd snadno sežene sílu na to, aby vás dostal do sraček.
3) Prospěch někoho jiného
Ono tady záleží na vnitřním pochopení daného bodu. Já s ním souhlasím. Primárním činem je vždy vlastní prospěch(většinou vlastní uspokojení), jestli to přinese prospěch někomu dalšímu je většinou vedlejší efekt(pokud nám největší uspokojení nepřináší cizí spokojenost :-)).
4) Motivace & pudy
Pudy nejsou vědomou motivací. Nicméně opět, záleží na úhlu pohledu. Motivací matky je zachránit dítě za každou cenu, nehledě na sebe. Stejně tak je v tom pud pro pokračování a zachování rodu. Tzn. u té matky je to vlastní zájem subjektu udělat vše, aby dítě žilo.
Bohužel jednou z nejsilnějších vlastností lidského těla je snaha o přežití za každou cenu. Což nás řadí mezi nevyhynulé druhy, no na druhou stranu to taky vězně staví do pozice, kdy sice by rád umřel, bohužel vlastní zájem těla je nadřazen zájmu mozku. Jenže tady se dostáváme k tomu, co jsem napsal na začátku, pudy by neměly být brány v potaz, protože u toho člověk "nemyslí" a není to vědomá činnost.
5) Když už reagujete na více věcí, bylo by je fajn očíslovat. Jako grafoman a IT v jedné osobě byste toto mohl vědět a používat ;)
|
|
|
1/ Ach jo.... mluvím o tom, že i obecně slabší (a je jedno, zda fyzicky, se zbraní, nebo z jakéhokoliv důvodu) může silnějšímu způsobit škody. Vítězství není vždy beze ztrát. A jsou-li benefity z vítězství nižší než pravděpodobné ztráty, nevyplatí se mi útok ani tehdy, kdy jsem silnější. Není pravdou, jak tady někteří pomatení zastánci práv silnějšího ve své euforii vykřikují, že silnějšímu se vždy vyplatí útok. Ne, že by právo silnějšího neplatilo, nicméně rozhodně se nevyplatí vždy útočit na slabšího.
2/ Jasně, morálního si budete hlídat, protože co kdyby udělal něco špatného, zato nemorálního si hlídat nebudete, protože ten stejně udělá něco špatného a je Vám jedno co xD
A obecně určitě všichni vždy pomůžou úplně stejně rádi svini jako slušnému člověku. Je totiž naprosto běžné, že když třeba dochází ke znásilnění a někdo jde kolem, tak se mnohem častěji přidá k násilníkovi, než že by pomohl znásilněné. A tak dále. Trochu se zamýšlet nad více situacemi než jen na nějakou jedinou.
3/ Jistě, POKUD VÁM NEJVĚTŠÍ USPOKOJENÍ NEPŘINÁŠÍ CIZÍ SPOKOJENOST. Což některým lidem prostě přináší. Nic to nemění na tom, že jednají stále pro sebe a pro své uspokojení, nicméně to nevylučuje, že jednají v zájmu druhých. Tvrzení, že NIKDY NIKDO takový není, je prostě mylné.
4/ Jak říkám, tady to není úplně jasné a lze se na to dívat z různých úhlů pohledu. Třeba Mises o pudech prohlásil, že jednáním nejsou, je-li v moci člověka je ovlivnit.
|
|
|
Pardon, poslední věta: jednáním nejsou, není-li v moci člověka je ovlivnit.
|
|
|
Mi se teda potvrzuje pravý opak vašeho sledování. Tzn. tímto bych neoperoval.
Pravý opak? Tedy že slušné a morální jednání je prospěšné krátkodobě a být svině je prospěšné dlouhodobě?
To už mi vůbec nedává smysl. Kdybyste alespoň tvrdil, že být svině je prospěšné vždy, tak je to sice v ostrém rozporu s mým pozorováním, ale dává to alespoň nějaký smysl.
|
|
|
Že přejdeš silnici taky není stoprocentní a přesto jí beze strachu přejdou i tříletý děti.Nepřenášej racionalizaci vlastního sráčství na celej svět.
|
|
|
Že přejdeš silnici taky není stoprocentní a přesto jí beze strachu přejdou i tříletý děti.Nepřenášej racionalizaci vlastního sráčství na celej svět.
|
|
|
Jojo, dělat něco pro druhé jen tak, bez donucení, je sráčství, které je nutné racionalizovat. Je mi z Vás, etatistů, na blití....
|
|
|
uhejbáš od podstaty jak hysterická ženská.
|
|
|
A co že je podstatou, prosím pěkně? Ono se to z toho dementního postu, který obsahuje skoro jen urážky, pozná dost blbě.
|
|
|
Respektive je tam jedna urážka a dále konstatování o tom, že přejít silnici není stoprocentně bezpečné, ale přecházejí ji beze strachu i tříleté děti (které mimochodem jsou schopné dělat beze strachu leccos, i velmi nebezpečné věci).
Co z toho že je podstata?
|
|
Je to mimo tema, ale snad mi bude odpusteno.
Prisla mi MHMP z "Vyzva provozovateli k uhrazeni urcene castky". Hustokruty automaticky system na Lipsky smerem na Slany zmeril 12let Ford Focus jak si to vali 68 na 50 ( nezjisteny ridic ). A tak chteji pet kilo na ucet do 15 dni, nebo...blablabla... "zahaji rizeni o spravnim deliktu provozovatele vozidla".
A ted ta funny thing - kdybych to byl ja, kdo byl tak debilni a jel na Lipsky 68, tak to vezmu jako dan za blbost a zaplatim jim to. Jenze tyden pred tim jsem tohle auto prodal nekomu jinemu, takze milej kupujici to v ty dobe bud jeste nemel prepsany, nebo nas magistrat neni ouplne onlajn a inlajn s registrem votuzidel.
Takze co ted? Primo praskat se mi novyho majitele nechce, ale vysirat se po vsech certech...eh, uradech se kvuli nemu taky nehodlam. Co je best solution? Srat na dopis, protoze jsem ho sice prevzal, ale nebyl jsem v te dobe provozovatel, nebo jim mam iniciativne napsat ze jsem nebyl v te dobe provozovatel? Musim jim poskytnout v tom pripade kupni smlouvu? A muzu v ni zakryt udaje o kupujicim? + pokud me nekam budou chtit tahat osobne, mam pravo na nahradu (jakych) nakladu?
Diky za rady, hodlam tim travit minimum casu, ale na druhou stranu to chci magistratu maximalne osolit, kdyz jsou tak blby.
|
|
|
Zaplatit a nezvanit! To by tak hralo, aby se ze sprdelu nekdo pokousel vykroutit! Chteli jste bezpeci, mate ho mit, protoze bezpecnost je co? Hlavni, Halik, hlavni! A na nejaky vedlejsi skody defekuje nemecka doga.
|
|
|
Ja myslim, ze by mel zaplatit vic a to nasobeno koeficientem kubatury motoru. Aby tak nejak ukazal, ze jako to vsechno chape a ze s tim souhlasi. Nekde s tim systemem proste zacit vychazet musime.
|
|
|
Ale tak to je. Ordnung muss sein - proto se ptam, jak s vynalozenim minimalni energie vratit nase urady do spravnych koleji. :)
|
|
|
Vyzva odeslana na spatnou adresu, jeji prevzeti neznamena lautr nic, ale do kose bych to nehazel, pokud si chci usetrit cas a nervy. Poslal bych jim to z5 s tim, ze to poslali blbe. Tecka. Dukazni bremeno je na nich. Registr vozidel zadnou pravni vahu nema, auto muze byt klidne prodano ustni dohodou, takze staci prohlaseni, ze provozovatel nejste. Basta fidli. Oni to musi vyvratit.
|
|
Sobecka motivace musi ridit nelinearni procesy. Aby byla uspesna. Rozhodne dlouhodobe nefunguje zadne linearni zjednoduseni.
Ta dimenze problemu je mnohem slozitejsi. A rizeni, pokud ma smerovat k sobeckemu cili, se nutne musi opirat o vzory reseni, znalostni baze a heuristiky.
No a vzory reseni, znalostni bazi a navodem na reseni muze byt prave moralka.
Pochopitelne, kazdy ma jinou uroven poznani moralky (tj. navodu na uspesne splneni cilu).
A odmenou za naplneni "sobeckych" cilu je pocit stesti. Ale malo kdo si uvedomuje sve sobecke cile, aby mohl poznat jejich naplneni a citit se stastny.
Priklad: Babis na mne nepusobi dojmem stastneho cloveka.
Proste to, ze nekdo udela nejakou prasarnu, vypadajici jako projev sily, neznamena - ze to tomu dotycnemu ve skutecnosti pomuze. A sila se pak jevi uplne jinak.
|
|
|
Nemyslim, ze stesti a sobeckost jsou vubec v nejakem vztahu. To je jako 'slane' a 'kysele'.
|
|
|
Jistě.
Ale... skoro bych se odvážil tipovat, že statistika by ukázala, že "slané" a "kyselé" se schází v praxi mnohem častěji, než "sladké" a "kyselé" :)
|
|
|
Tequilla spise jak okurky? ;-)
|
|
Kecy. Proč by měla vyhrát ta strana, která nemá morálku? Stačí si představit úplně jednoduchej konflikt dvou skupin, kde jedna má morálku a druhá ne. Pro x lidí bude výhodnější bejt v tý první (větší podpora kolegů, dlouhodobě výhodnější...) -> budou větší skupina -> silnější než ta druhá.
V historii existuje x případů, kde morálka dávala lidem sílu a nakonec díky ní porazily relativně silnějšího nepřítele, hlavně díky silnějšímu synergickýmu efektu.
Autore, teorie pěkná, ale až moc okatě je vidět, žes nejdřív vymyslel závěr a až pak hledal vhodný předpoklady.
|
|
|
Neznamená nemít morálku obvykle nemít tu naši jedině správnou morálku?
|
|
|
V kontextu článku naprosto zjevně ne:
Předpokládejme, že máme dva subjekty kteří spolu soupeří a mají stejnou sílu a zájem. Jeden z nich je ale omezen morálkou. Který vyhraje? Samozřejmě ten, co omezen morálkou není. To asi není třeba dále rozebírat. Tato zákonitost vysvětluje, jaký typ lidí nám ve skutečnosti vládne.
|
|
|
Řekněme, že morálka může být, podle charakteru té morálky a situace, podporou, ale při změně situace a/nebo morálky i problémem. To ale platí takřka o všem.
|
|
Zde clanek, ktery celkem pekne vystihuje, kdo tedy v tom soucasnem svete je tou (zlou) silou:
http://www.paulcraigroberts.org/2013/07/23/role-reversal-how-the-us-became-the-ussr- paul-craig-roberts/
|
|
|
A proc se nekouknout, jakou partu US sponzoruji? http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2459-video-teroriste-v-homsu-urizli-hlavy-dvema- krestanum-vcetne-kneze
|
|
text "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" ...považuji v první řadě za projev frustrace, neboť to samozřejmě a bezpochyby není pravda.
autorovi doporučuji, aby si našel holku... 8o)
|
|
|
Sice si netroufám vynášet takové soudy o důvodech, proč to autor napsal, neboť ty mohou být skutečně rozličné, avšak tentokrát s Tebou souhlasím v tom, že ta věta je naprosto scestná.
|
|
|
Prosím o jediný príklad, kde to neplatí, ďakujem.
|
|
|
Vztahy v rodině? Mezi kamarády?
|
|
|
kdyz te kamarad pozada o to, aby jsi mu zaplatil a postavil barak, udelas to? myslim ze ne. tva pomoc ma hranice. A vetsinou je to nekde tam, kde uz zacinas na pomoci podstatne tratit.
Jiny priklad. Daroval by jsi organ - rekneme srdce sve 70 babicce?
Tomu ja bych uz mozna rikal nezistna pomoc.
|
|
|
|
Hezký pokud o přehození důkazního břemene na oponenta. Zkuste místo očekávání, že Vám darksicek předloží důkaz neexistence nějakého jevu, předložit jediný příklad dokazující opak.
|
|
|
Presnejšie prosím, konkrétny príklad.
|
|
|
|
Nie. Primárne to robíte kvôli sebe. Sekundárne to má efekt, ktorý tzv pomáha druhým. Výrok platí.
|
|
|
Ach jo.
"Dělat něco VE PROSPĚCH někoho jiného" se vylučuje s "dělat to pro vlastní dobrý pocit"?
Takže když daruji peníze na charitu, pochopitelně to dělám kvůli svému dobrému pocitu, nicméně není to takhle náhodou ZÁROVEŇ ve prospěch někoho jiného?
"Jednat v něčí prospěch" se naprosto nevylučuje s jednáním ve vlastní prospěch; jen prostě stačí, aby jiní lidé měli prospěch z téhož, z čeho mám prospěch já.
|
|
|
Ach jo, back.
"Dělat něco VE PROSPĚCH někoho jiného" se vylučuje s "dělat to pro vlastní dobrý pocit"? Nik to netvrdí. Vy tu však viacerí úspešne ignorujete to, o čom ten článok je (o sile, záujme/motivácii a morálke) a vytrhávate tú vetu z kontextu toho článku, ktorého je ale nedielnou súčasťou - to ale nedje.
Ide o primárnu motiváciu, kvôli ktorej to SKUTOČNE robíte a nie o podružné sekundárne, terciálne...javy, ktoré z toho vyplynú. Toto je extrémne dôležité. Tie podružné javy SAMOZREJME jestvujú, ale niesu hnacím motorom tých aktivít - v tom je jádro pudla.
Ak túto skutočnosť pochopíte zistíte následne, že je napr potrebné prehodnotiť všetky formy tzv pomoci inému, z hľadiska možného (kľudne i psychologického) nároku na satisfakciu resp protislužbu. Čo ak ste totiž tú satisfakciu už dostal vo forme toho, prečo to SKUTOČNE robíte - napr máte radosť? To ale, ako asi uznáte, mení hrozne veľa.... ;)
|
|
|
Čtete, co píšu?
Když děláte nějakou věc proto, že se cítíte dobře, když pomůžete druhému, pak ji pochopitelně děláte PRO SVŮJ DOBRÝ POCIT, ale zároveň ji děláte V JEHO ZÁJMU, neboť v určitých případech jeho zájem == Váš dobrý pocit. Už nevím, jak to říct jinak.
|
|
|
V tom je ten bod - nie ZÁROVEŇ ale NÁSLEDNE. Chápete rozdiel medzi pojmom primárny a sekundárny - píšem to snáď všade furt dokola a vy to, okrem iných dôležitých vecí ignorujete - ???
|
|
|
Přečtěte si znovu, co píšu.
Mám-li dobrý pocit z toho, že někdo je šťastný a udělám-li akci, aby byl ten druhý šťastný, pak jednám v zájmu svém i v zájmu jeho, neboť jsou naše zájmy v daném ohledu totožné.
|
|
|
|
Chápete, že když mají dva lidi TOTOŽNÝ zájem, tak akce, která jej naplňuje, není žádné "následně"? Prostě existuje nějaký cíl, který má společných VÍCE LIDÍ; existuje-li akce, která tento cíl plní, pak je tato akce v zájmu VŠECH těch lidí!
|
|
|
Sekundárny nerovná sa primárny. Spoločné záujmy sú súhrnom rezonancie OSOBNÝCH záujmov a AŽ NÁSLEDNE akýchsi kolektívnych záujmov.
p.s. vy poznáte dvoch ľudí, ktorí majú skutočne totožný záujem??? Ja nie....i keď to tak na prvý pohľad môže vyzerať ;))))
|
|
|
Pochopitelně v jednotlivostech mohou mít dva lidé totožný zájem; není třeba, aby měli totožný zájem ve všem, vyvracíme větu, která tvrdí, že NIKDY NIKDO, takže stačí najít jediný protipříklad.
Chcete tedy říct, že se prostě NEMŮŽE STÁT, aby nějaká akce byla v zájmu dvou lidí?
|
|
|
Tak ten príklad nájdite.
Nie, nikdy sa to nemôže stať.
|
|
|
Stává se to mnohem častěji, než opak.
Už včera jsem Vám jeden z milionů a milionů příkladů takové akce dal: koupím od pekaře rohlík.
|
|
|
Ja som vám na to odpovedal, i keď ste znova z toho vycúval ;)))
Prosím príklad, kde neplatí tá definícia. Tá s tým rožkom to rozhodne nieje. Je totiž v kontexte diskusie úplne jeno, či z toho má ten či onen sekundárne, terciálne...prospech. Dôležité je to, či ak niekto niečo urobí, je motivovaný niečim iným než osobným prospechom. Lebo ak nieje motivovaný ničím iným než osobným prospechom, tak všetko ostatné sú len podružné prejavy tejto jeho základnej motivácie.
|
|
|
Nyní se už zcela jednoznačně nebavíme o větě z článku; otázka, na niž odpovídáte, zněla, cituji:
se prostě NEMŮŽE STÁT, aby nějaká akce byla v zájmu dvou lidí?
(i) Motivace je dokonale nepodstatná (ona tedy byla už včera, ale teď je to ještě zřejmější).
(ii) nadto navíc já jsem motivován mu zaplatit cenu, již požaduje, jednoduše proto, že nejsem krátkozraký idiot, a (a) vím, že sám budu chtít rohlíky i zítra, nejen teď, (b) vím, že kdybych jej dokázal jakkoli donutit, aby mi dnes dal rohlík zadarmo (nebo pod cenou), zítra mi nedá nic, protože bude mít po krachu.
|
|
|
Znova problém s pochopením následnosti...stále dokola. Treba to vyjasniť než sa posunieme ďalej.
Súhlastíte, že motivácia je jedným z 3 základných pilierov článku, na ktorých celý článok stojí??
Dôležitejšie je PREČO niečo robím, než ČO robím. Vy to vidíte opačne????
|
|
|
|
Ak je článok o vzťahu melónu a zdravia, len blbec (ale už úplný) zoberie melón a diskutuje o ňom oddelene od zdravia.
Nebavíme sa o tom, či môže byť nejaká činnosť výhodná pre viacej ľudí naraz ale o tom, aká motivácia k tej veci viedla - prečo SKUTOČE sa to udialo; čo bolo SKUTOČNÝM motivátorom toho činu. Ja tvrdím, že VŽDY je motivátorom človeka jeho osobný záujem a je úplne vedľajšie, že to NÁSLEDNE v aplikácii vyzerá, akoby sa príčina a následok prehodili. Neprehodia....do minulosti necestujeme...
Činnosť pana A môže a nemusí byť výhodná pre pana B, o tom nieje diskusia. Diskutujeme o tom, čo je SKUTOČNÝM motivátorom toho činu, ktorý následne v aplikácii, sekundárne je výhodný aj pre tetu C a psa F.
Pre skúmanie chovania ľudí je naopak motivácia tým najdôležitejším bodom. Od toho sa odvíja všetko ostatné.
Odpoviete mi na tie dve otázky, ktoré som vám položil, aby sme sa posunuli ďalej?
|
|
|
Chápu-li správně ty "dvě otázky", pak
(i) co je článek zač, jsem psal dávno; hrabat se v té substanci opravdu nehodlám;
(ii) je-li důležitější motivace nebo efekt záleží na kontextu.
V naprosté většině kontextů, nutno dodat, je mnohem důležitější efekt a motivace je zanedbatelná. Ne ve všech, to samozřejmě nikoli; ve většině však ano.
|
|
|
(i) to na veci nič nemení, však?
(ii) motivácia je vždy pred činom, preto otázka dôležitosti pôvodu činu vyznieva veľmi rozpačito
Ak to máte takto, je to potom ťažké..... To ale nič nemení na fakte, že článok pojednáva o niečom inom - o tej motivácii.
|
|
|
Praskne potrubí, voda se valí přes několik pozemků.
Pravděpodobně je v zájmu VŠECH majitelů zasažených pozemků, aby ta voda téct přestala.
|
|
|
Primárna motivácia VŠETKÝCH majiteľov bude ICH VLASTNÝ záujem a AŽ potom záujem iných.
|
|
|
Což s věcí dokonale nemá vůbec co dělat.
Pointa je, že existuje akce, která je v zájmu všech; když tu akci někdo udělá, jednal v zájmu těch všech, i kdyby důvodem k jeho jednání byl POUZE jeho vlastní zisk.
|
|
|
Jo, motivace, proč někdo něco udělal je nepodstatná. To že by bez ní danou akci neudělal, nebo by udělal akci s naprosto jiným dopadem (třeba pouze pro něj a nikoho jiného) je úplně to nejpodstatnější....
|
|
|
http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013072302&lstkom=498598# kom498990
|
|
|
Ak nosná myšlienka článku nemá s článkom o ktorom diskutujeme co dělat, tak potom good night...
|
|
|
Pravděpodobně ano.
Máme tedy vlastníky pozemků A, B, C. Vlastník pozemku B spustí/vykoná akci na odvrácení škod na jeho pozemku. Vezme koryto, které umístí od vstupu vody na jeho pozemek až na hranici jeho pozemku s vlastníkem C, kudy voda odcházela bez koryta na pozemek C.
Vlastník pozemnu C však koryto nemá.
Tedy zatím co vlastníkovi pozemku B je situačka "relativně" u zádele a dogriluje ty žebírka a dolemtá bečku s přáteli a až se vyspí z té nehody, že pil jedno pivo za druhým, tak se eventuelně staví za vlastníkem pozemku A, aby to zastavil a opravil, tak vlastník C má problém a běží hned.... Buď se dobouchá, nebo je vlastník A na dovolený..... atd....
|
|
|
Fakt, že existuje i akce, která ochrání pouze jednoho z nich, nic nemění na tom, že existují i takové akce, které ochrání všechny.
Přičemž původní tvrzení, které vyvracím, bylo uvozeno tak, že NIKDO NIKDY NIC, což znamená, že stačí jediný příklad, kdy NĚKDO NĚKDY NĚCO pro jeho vyvrácení, avšak nestačí příklad, kdy NĚKDO NĚKDY NIC pro jeho potvrzení.
|
|
|
Jo, to by platilo, kdyby jste si opět nevybral (jaká náhoda) jiného pudla/topic. Viny a tuším ještě někteří dálší mluví o tom co motivuje někoho k akci a Vy jste jistě čirou náhodou upnul na výsledek dané akce.... opět problém ovozeakozizmu... fotonový. Viny se Vás snaží vrátit k topicu woe a wono teda fůrt jak u Blbečků na dvorečku...
Jako jo, máte tendlec drajf, jó, se musí nechat s jakou urputností do toho šijete, jak pitbul, nebo ti nasraní tygři tuším v Indii, kde jim "prý omylem" vesničani zabili mládě a milí tygři se 4+ dní nehli od stromů na které vesničani vylezli...
|
|
|
Inu, i tak to lze říci.
Viny mluví o tom, co někoho motivuje, zatímco já zcela scestně mluvím o výsledku akce.
Jeden by však i mohl říct, že já mluvím o výsledku akce a Viny do toho zcela scestně plete motivaci.
Vybrat si mezi těmito tvrzeními lze například na základě toho, co se píše přímo v článku, pod kterým se diskuse odehrává (a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova). A nebo, jste-li tupec, který má na někoho pifku z minula, se můžete samozřejmě rozhodnout také podle nicku.
|
|
|
Tak pro osvěžení zkráceně, stačí myslím od odstavce začínajícího těsně před větou/shrnutím na níž jste se upnul jak eksktrement košile:
Když se podívám ... nenapsal: Kdokoliv, kdo bere v potaz jakoukoliv jinou motivaci subjektu, než vlastní zájem subjektu, tak je prostě hlupák. ....
Poz.: a shrnutí v konextu předchozího textu = pro Urzy a další fotonové tedy jde o motivaci nikoliv výsledek jednání:
NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO. Kdokoliv říká opak, tak lže.
Jako, "no určitě" naběh jste si pěkně. Nebolelo to moc? Ještě něco o hlupácích?
Já vím, mám problémy s kvaty-tantykiokátory a mmch: "Jak že si myslíte že jste na tom s funkční gramotností?"
No, dle docela prověřené lidové moudrosti: "čím více se rýpeš v hovně, tím více smrdí" už Vás trápit nebudu... ale když/jestli chcete, můžem pokračovat.
|
|
|
Jistě, NĚKDE JINDE v článku, než ve větě, o které se bavímě, autor napsal mimo jiné také něco o motivaci.
Víte, co je prokletí Vás a Vám podobných? Že si myslíte, jak jste hrozně chytří, ale většinou Vám chybí naprosté základy logiky pro jakoukoliv diskusi.
Že někdo někde tvrdil tvrzení A, a následně také o pár řádků jinde jiné tvrzení B, tak to ještě neznamená, že B nemůže říkat nic jiného než A, víme? A s ohledem na to, že rozebíráme větu "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO," která tam stojí jako téměř samostatný odstavec, opět jste jen prokázal, jaký jste hlupák.
Připadá mi to spíše čím dál tím více smutné, když pozoruji blbečky, kteří nezvládají základy logiky, jak se snaží vést diskuse a někoho stírat.
|
|
|
A jak se Vaše nynější :
Jistě, NĚKDE JINDE v článku, než ve větě,
....shoduje s Vámi uvedeným jen o post výše:
Vybrat si mezi těmito tvrzeními lze například na základě toho, co se píše přímo v článku, pod kterým se diskuse odehrává
A jako bonusem záměrnou lží o níž jsem taktně pomlčel, ale kdo chce kam, že?:
(a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova).
Tak jak to bude? Bude se vybírat podle záměrně vykostěné jedné věty(shrnující podstatu předchozích odstavců a jejíž jedinou "vadou" je, že autor otrocky neužil slovo jež v článku nezní ani půlslovem, tedy motivace), nebo podle článku?
Vy i s těmi svými vyfikátory mutíte být opravdu zoufalý...
Víte co je prokletím vás fotonových? Že jste se ani nenaučili lhát lépe než na úroveň MŠ a jste (nejen ve svých lžích) průhlednější než vzduch.
Na to opravdu nepotřebuji znát všechny ty disciplíny jimiž se oháníte... mám nutkání udělat pokus, zda Vás prohlédne i dítě ze ZŠ, pátého ročníku...
Perlíte čím dále více. Věta shrnující autorovu hlavní myšlenku z předchozích odstavců článku prohlásíte odstavcem, eee pardon "téměřodstavcem" :D Nejde rovnou o "téměřčlánek"?
Za další perlu považuji jak jste se trefně vystihl. Jako když slyším song s Kocábem od Pražského Výběru- tuším Starosta a jak tam působí kouzlo nechtěného když v podstatě pěje o sobě v budoucnosti. (míním Kocábovo působení jako toho lidskoprávníka)
No a když mne člověk beze špetky (a už věřím že nikoliv hraně) schopnosti porozumnění psanému textu označí hlupákem, jsem polichocen. Až se tetelím blahem Vám povím.
|
|
|
Umíte číst?
Pak to zkuste, zejména tu zdůrazněnou část, než zas budete někoho obviňovat ze lži: (a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova).
|
|
|
Ano prosím. Bohužel ne všem je dána.
Zkuste tohle:
... co se píše přímo v článku, pod kterým se diskuse odehrává (a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova)
Já to tedy chápu tak, že v celém článku není o motivaci ani půl slova. Nebo mi vysvětlíte že jste napsal něco úplně jiného?
Že jsem ta čirou náhodou se válející slova v závorce, s Vámi nemající dozajista nic společného ocitoval bez předchozího kontextu je má chyba. Myslel jsem že jsou Vaše a tedy stačí příslušný úryvek věty. Už jsem se měl naučit, že pro Vás fotonové je třeba citovat včetně (pro daný účel) balastu.
|
|
|
Máte-li pocit, že ta věta říká, že V CELÉM ČLÁNKU není o motivaci ani půl slova, i poté, co jsem Vám zdůraznil pasáž OHLEDNĚ SPORNÉHO TVRZENÍ, pak doporučuji tak přibližně druhou třídu základní školy.... nebo možná zvláštní.
|
|
|
Takže ještě jednou celá věta resp. souvětí včetně závorky a bez mé poznámky před ní :
Vybrat si mezi těmito tvrzeními lze například na základě toho, co se píše přímo v článku, pod kterým se diskuse odehrává (a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova).
Takže v první části souvětí, tedy větě nabízíte cestu/způsob jak si vybrat tvrzení jedná se o část od začátku do "..na základě toho, co" - ano?, ne? -proč?
V další části se nachazí předmět na nějž směřuje ta první část. Tím předmětem je článek. Není jím "skoroodstavec" není jím "skorocosi" je jím slovo článek. (článek začíná nadpisem a končí závěrem a vče co je menzi tím včetně zahájení a závěru je článek-pro fotonové, kteří mají tendence "nepochopit co je článek")
Jo, jo, Vaše odkazy na zvláštní školu a jiné v tomto duchu mne baví. Myslíte že by jste ji dal, nebo je to pro Vás nedostižná meta?
|
|
|
Jak říkám, místo pobavení byste se měl naučit číst psaný text. Tím diskusi ze své strany končím, nehodlám se tak nějak vybavovat s někým, kdo není schopen pochopit psaný text.
|
|
|
OK, nemám problém. Vlákno: "Jak si Urza uříz z ostudy kabát" můžem típnout.
|
|
|
Jen se mi líbí jak "nemáte problém uznat že jste se mýlil"(z jiné diskuse) a když jste ještě k tomu navíc nachytán u lži, tak oponenta, jež Vás v těch nedbalkách načapal jako jediný "argument" plivnete nějaký blábol o jeho neschopnosti (aniž by jste ji jakkoliv doložil) do obličeje a utečete.
Odkopal jste se hezky.
|
|
|
Svou chybu už jsem tu uznal mnohokrát, naprosto explicitně a jasně, i poté, co jsem dlouho obhajoval nějaký názor; když mě někdo skutečně logickými argumenty přesvědčí, nemám s tím nejmenší problém ani po vypjaté diskusi.
Na druhou stranu nějaká besídka zvláštní školy, která argumentuje tím způsobem, že vynechá z věty její část, postaví ten zbytek jako argument a ještě mě označí za lháře, neboť když se z té věty něco vynechá, tak ten zbytek není pravdivý, skutečně těžko dosáhne kýženého výsledku.
|
|
|
Jo, mnohokrát, jasně, ... no... dobře. Uznávám že zřejmě nedisponuji tím co Vy vnímáte jako logické argumenty. Uvádět pravdu, tedy že prostě nejste schopen pojmout cokoli mimo Váš vlastní tunýlek vnímání je naprosto zbytečné. A omezenému vysvětlit jeho omezenost asi také nedám.
Besídka zvláštní školy ocitovala celou větu s poznámkou před závorkou, to Urzafiltrem neprošlo a Urza opět nedokázal svou vlastní větu najít. Byl tam také dotaz zda chápe správně, poku nikoliv, pak ... samozřejmě žádná odpověď - jak geniální...
Následně besídka zvláštní školy ocitovala větu celou včetně závorky a jala se ji pitvat. Dokonce se ptala zda první část chápe správně... žádná odpověď - opravdu nadčasově geniální... dále besídka zvláštní školy popsala zbytek, tedy co má za předmět věty a jak mu rozumí - opět geniální ... nic
A celé to geniální vyjádření geniálního génia je jen bezobsažný flusanec o hovně. Aááách jak genitální.... nyní jsem prozřel :)
|
|
|
A jo, přehlédl jsem slovíčko CELÉM . Jo tak to mění vše. Když nenapíšete v CELÉM ČLÁNKU ale jen V ČLÁNKU tak jde o úplně jiný význam.
Já zapoměl, že když článek obsahuje cokoliv co neprojde Urzafiltrem (třeba slovo motivace) tak to tam není. Urza čte články, ale nikoliv celé články a pak nereaguje na články, ale na Urzačtené články což se nerovná celým článkům a tedy co (ač mimózně) napíše Urza je pravda, ne pravda, pardon Urzapravda kterou je nutno (v případě motivace pobavit se) vyvrátit argumenty z Urzalogiky, jež je nutné odvodit z Urzablábolů jež z reálným obsahem článku mají pramálo společného... ale to Urzovi nebrání mlet Urzakydy jak Urzakolovrátek o Urzapíčovinách a kdo se na Urzavlnu nenapojí, neprovede Urzareverní inženýryng tož je f řiti.
Kde jsou k sakru ti Urzaniční řitíři? A jo, "fčíl jsme v řiti" není standardní Urzaformát volání o pomoc. A navíc se nedá určit zda je nejhůř...
|
|
|
Zkusím to s Vámi naposledy, ostatně Vy za to patrně nemůžete.
Sledujte zvýrazněnou část:
co se píše přímo v článku, pod kterým se diskuse odehrává (a kde mimochodem ohledně sporného tvrzení nestojí o motivaci ani půl slova)
Znáte význam slova "ohledně"?
Řekněme-li "ohledně něčeho", znamená to něco jako "v přímé souvislosti s něčím".
Když tedy pužiji výrok, že v článku nestojí ohledně nějakého tvrzení ani slovo o motivaci, rozhodně to neznamená, že bych tvrdil, že tam není nic o motivaci celkově; pouze říkám, že to tam není v přímém spojení či přímé souvislosti s daným tvrzením.
A to je přesně případ článku, kde dotyčné tvrzení stojí prakticky samo ve svém vlastním odstavci, u kterého není naznačeno, že by nějak rozvíjel odstavec jiný, případně že by jiný odstavec rozvíjel tento.
Příklad:
Mějme článek pojednávající o tom, jak je tato země na hovno, ve kterém se v jednom odstavci píše o zkorumpované policii, v druhém pak o tom, že Zeman je debil (ale nic o korupci).
Z toho rozhodně nevyplývá, že Zeman by byl zkorumpovaný, a rozhodně je pravdivé tvrzení, že ohledně Zemana tam není o korupci ani slovo.
Přesto je tam v jiném odstavci slovo o korupci, nicméně právě tím magickým slůvkem "ohledně" definujeme určitý prostor, o kterém mluvíme.
|
|
|
Aha skoro přestal s personálními útoky coby jediným Urzaargumentem. To je o kousek lepší. Ještě lepší bude když si své potíže budete léčit na někom jiném, či úplně nejlepší bude když si je vyléčíte s odbornou pomocí.
Malá nápověda:
Já nemám potřebu kohokoliv včetně Vás napadat.
Sledoval jsem a zaplakal jsem. Zaplakal jsem nad tím, komu to/čemu to dávám svou energii.
No, ne že by Váš ostavec o sporném tvrzení nebyl vnitřně správně. To je.
Silně mi však připomíná ten doktorskej vtip:
Tak dneska Ti normálně operuji, operuji, jó? A najednou Ti koukám že pitvám, pitvám...
Malinká chybyčka se však udála. Je na vstupu. Je o tom co Vám již (marně) vysvětloval Viny. Tedy že se jedná o tvrzení v kontextu článku a tedy vztažené/ohledně motivace, nikoliv následků provedené činosti/akce. Jasně, provedl jste zbrklý úsudek a nechcete ztratit tvář. Tomu rozumím, ale moc geniální to tedy není. To pozná i besídka zvláštní školy.
Jak můžete tvrdit že se jedná o oddělené odstavce s nesouvisejícími tvrzeními a nikoliv článek v němž se děje jistá myšlenková linie? Schválně jsem si otevřel článek vedle a začal jej opět pročítat. Mám vyjmenovávat a uvádět jak a co na sebe navazuje? Opravdu to nedáte a ve Vašich očích jde o "co prázdný řádek to nový článek"? Nebo se snažíte opět udržet neudržitelné?
Tomu nerozumím. Abych porozuměl, musel bych mít více než jen Vaše texty... To by však vyžadovalo více než jsem ochoten investovat. Tedy v překladu pro Vás: až tak zajímavý pro mne nejste, pokud opět "náhodou" nerozumíte.
Možná jsem ve Vašem chápání jakýmsi-čímsi nepochopitelným a svou frustraci (ale nejen tu) dáváte na odiv myslím že nejen mě velmi viditelně. Věřte či nevěřte, má obrana Vašim útokům na mou osobu je pouhým lehkým klepnutím a laskavou připomínkou, že by jste se mohl mírnit. Opět nerozumíte, nic nového, nuda.
Ovšem uznávám že v těchto věcech (funguji na bázi "podle sebe soudím Tebe") a protože se nemám za nikoho vyjímečného tak trpím pocitem "že to přece musí vidět každý". Já vím že nemusí. Také vím že někdo nevidí, jen to občas některý dělá aby nebyl za blbce(protože vysí na tom jak jej hodnotí okolí). Když nevím a zajímá mne to, tak se prostě zeptám. Vy máte jiný přístup a tipuji že téměř opačný. Vy ale s tím mým problém máte a já s Vašim nikoliv. No ale jak píši, nemám se za kohokoliv vyjímečného a ... dál myslím není třeba pokračovat.
Reakci na Vaše geniální(v pravdě však zoufalé) slovíčkaření si ještě promyslím a bude v dalším postu.
|
|
|
Pochopitelně, že v rámci každého článku existuje souvislost mezi vším, co je v něm napsané, neboť tu souvislost tvoří právě ten článek, když už nic jiného.
Jenže vztáhneme-li slovo "ohledně" k nějaké části článku, je pak logické, že mluvíme o spojení silnějším než tom, že "dvě věci jsou ve stejném článku", neboť to by pak vůbec jinak nemělo smyslu slovo "ohledně" na jakoukoliv část článku používat, protože by se vždy dalo Vaším brilantním úsudkem odvodit, že do toho "ohledně" přece zapadá cokoliv, co je v článku napsané, neb ten článek přece tvoří onu souvislost, na kterou se "ohledně" odvolává.
Nicméně to je asi nad Vaše chápání. Komu není rady, ....
|
|
|
Jistě, je možné že Vaše ohledně je silnější než všechny články a souvislosti světa, je také možné že Vaše ohledně je silnější než když na počátku bůh řekl : Budiž světlo. Možné je vše,(zvláště v Čechystánu) ničemu se nebráním.
Dokonce je možné že máte pravdu v jstém smyslu že na některé Vaše proklamace nemám. (bude to tím, že nemám ve výbavě některé nástroje, jimiž se hrdíte Vy) Je jisté, že existují věci, které nezvládám. O některých vím, některé jen tuším.
Jisté je ovšem také to, že Vy nejste schopen uznat že vyzobnuté tvrzení z libovolného článku nelze rozporovat jakoby bylo samostatné.
A na rozdíl od Vás, já své hranice či věci jichž nejsem schopen vidím. Jsou, existují. Vy se k takovému poznání ještě zřejmě budete muset dopravovat, tedy pokud toho budete schopen...
|
|
|
Je poměrně nutné vyzobávat z článku některé odstavce či tvrzení a rozebírat je samotná, neboť jinak bychom se nikam nedostali. Ono se to děje běžně, tuším, že Vy osobně jste to s mými články dělal též.
Nicméně já s Vámi o těch tvrzeních diskutoval, neposlal jsem Vás do háje s tím, že "širší kontext, nazdar"; ono by totiž takhle pak šlo obhájit úplně všechno: napíšu do článku snůšku píčovin, přičemž kdokoliv se mi pokusí jakoukoliv vytknout, řeknu, že to nelze, protože ji nevytýká v kontextu s tím zbytkem píčovin. V tomto článku je to o to těžší, že tam nejsou pouze píčoviny, nýbrž částečně píčoviny a částečně pravda.
Když napíšu článek, ve kterém budu tvrdít, že "lety do kosmu jsou skvělá věc", "prvním mužem na měsíci byl Obama", "raketoplán je americký vynález", "raketoplán je skvělý vynález", "co je americké, je skvělé", "první muž ve vesmíru byl Američan", "v Americe mají policejní stát, takže je to super", "Kolumbus objevil Ameriku", tak jste, budete-li konzistentně používat Vaši logiku o nemožnosti rozporování jednotlivostí v článku, naprosto v hajzlu, protože kdykoliv mi budete chtít vyvrátit nějakou jednotlivost, já Vám řeknu, že to je přece v kontextu článku jasné, a i když je to samo o sobě píčovina, tak článek tomu přece dodává kontext; následně se budeme bavit o tom, že Obama byl vlastně prvním mužem na měsíci, neboť prvním mužem na měsíci byl sice vlastně Armstrong, ale to byl vlastně Američan, no Obama vlastně zastupuje Američany, takže by se dalo říci, že na tom měsíci byl první on. Hm. Je to píčovina? Ale ne, není, to na to nekoukáš v kontextu článku, tam to je pravda.
Ale takhle nějak vypadá celá ta směšná argumetnace kolem zjevně nepravdivé věty, které se blázni jako Vy či Viny snaží dát křečovině nějaký význam pomocí neurčitého "kontextu". Ono kdybyste řekl, že je to v kontextu konkrétně s tím a tím, a znamená to tohle a tohle, možná by to mohlo mít nějaký smysl. Ale odvolávat se pouze na "kontext článku" je prostě krávovina.
|
|
|
Jo, jo, Vaše odkazy na zvláštní školu a jiné v tomto duchu mne baví. Myslíte že by jste ji dal, nebo je to pro Vás nedostižná meta?
a co vy, dal by jste ji, nebo by jste ji nedal? osobně by jsem myslel, že aspoň v češtině by jste měl problém,aby jste ji dal;)
|
|
|
|
Jo, v Češtině beze sporu. Když budete mít pnutí abych Vám to zopakoval, stačí říct.
No a k obsahu máte? ? ?
Jo, já si to myslel. Z klanu fotonových?
|
|
|
nepíše se čeština s malým "č"? :-)
|
|
|
Tak to fakt netuším. Jen jsem to tam frcnul s nějakým dalekým pocitem že názvy jsou velkým a asi naivně jsem usoudil že název jazyka je také názvem. Ale jak píši.. nevím.
Poučováním se (pokud nepožádám) neobtěžujte...beztak neuvízne.
Děkuji za jazykový koutek a hlavně interes, to hřeje...
|
|
|
Pokud někdo druhému podsouvá, že by nezvládl ani zvláštní školu, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem.
|
|
|
Zajímavá hypotéza. Dovolíte mi do ní proniknout?
Diskuse byla:
1- o gramatice v ČJ
2- o něčem čemu nerozumíte, ale poznáte í od ý ...
3- o "doplňte si sám"
|
|
|
O čem byla diskuze předtím netuším, nečetl jsem ji a je mi zcela ukradená. Nyní je již ovšem o tom, že Vy byste nezvládl ani zvláštní školu a přitom to podsouváte druhým ;-) Prostě jste předvedl ukázkové chucpe a teprve to mne zde zaujalo.
|
|
|
Aha.
Vzdávám se, máte pravdu, porazil jste mne na hlavu a již cítím Vaši botu na mršině mého ležícího těla.
|
|
|
Takže jste nepochopil ... tak nic.
|
|
|
P.S.: Jedna přídavná detektivní:
Kdo začal s hodnocením druhého (s ponižující/znevažující konotací) a kdo se tomu pouze bránil?
1-JirkaF
2-Urza
V případě že jste již z ČJ gramatiky JirkyF vyčerpán či patříte-li k ochranné službě Fotonových, korunou si neházejte a ani příteli nevolejte... prostě to nechte, ju?
|
|
|
Máte-li pocit, že ta věta říká, že V CELÉM ČLÁNKU není o motivaci ani půl slova, i poté, co jsem Vám zdůraznil pasáž OHLEDNĚ SPORNÉHO TVRZENÍ, pak doporučuji tak přibližně druhou třídu základní školy.... nebo možná zvláštní.
To by asi měl ;-)
|
|
|
A? Předpokládám, že to napsal nějaký Váš oponent. Napsal to na rozdíl od Vás česky? Napsal. Takže on by minimálně tu zvláštní školu na rozdíl od Vás pravděpodobně zvládl.
|
|
|
a) JiriF != JirkaF
b) ad grammar nazi - jistě je vám známo, že existuje postižení zvané dyslexie. Osobně znám dva dyslektiky, jejichž IQ vysoce přesahuje požadavky Mensy pro přijetí. Jeden z nich je špičkový vývojář SW, druhý je výzkumný pracovník v oblasti základního výzkumu a písemný projev obou je tragický. Čímž samosebou nehodlám tvrdit, že pan JirkaF je nadprůměrně inteligentní dyslektik; jen poukazuji na to, že posuzovat intelektuální kvality podle znalosti češtiny může být ošidné.
|
|
|
Ad a) Aha, omlouvám se.
Ad b) Já přece neposuzuji inteligenci a běžně mi ani nevadí, že někdo neumí psát česky (sám samozřejmě také dělám pravopisné chyby). Ovšem já osobně bych si ve vlastním zájmu větu posílající oponenta do zvláštní školy (pokud bych něco takového vůbec psal) po sobě přečetl a opravil třeba 10x, aby v ní nebyla jediná chybička. V tom vidím to chucpe pana JirkyF. Tu diskuzi jsem nečetl a číst ani nehodlám, tyhle žabomyší pře s Urzou mne nebaví - je to dlouhé a nudné, zaujal mne jen ten jeden komentář JirkyF a to pouze tím svým kontrastem obsahu a formy.
|
|
|
Jestli mohu rušit pár drobnými fakty vážený pane :
- já diskutuji výhradně o nějakém tématu a právem každého je mi sdělit že mu můj pravopis vadí a diskutovat se mnou nebude. Nemám s takovou věcí problém.
- nikoho nenapadám, ale to neznamená že si nechám kálet na to kulaté co brání tomu aby mi nepršelo do krku.
- s panem Urzou diskutovati nelze dlouho bez jistého dopingu..., ano alkoholu.
- dyz-cosi jsem, ale to tvrdí každé líné psát správně čuňátko či nedouk na netu a tak to neuvádím. Zní to jako trapná výmluva. Jeden blízký si v mém dětství vzal za svou povinost a věc profesní cti mne pravopis naučit a dřel mne celou ZŠ, denní diktáty, vyjmenovaná slova tam i zpět a kdesi cosi... výsledek jste si již zařadil, netřeba nic dodávat
- zda nějakou inteligenci mám či nikoliv... o tom to stejně není a osobně ji považuji za nic neříkající, zbytečné čísílko. (to jen, že jste to s JiriF nakousli)
No a když už jste začal s tím hodnocením:
To že si dovolíte na základě jednotlivosti a bez sebemenší snahy o pochopení wo co go reagovat tímto způsobem... jak že oni říkali to slovo?
Jistě naleznete i vhodnější jež by mohlo sednout a Vaše srdéčko nad ním zaplesalo. Samozřejmě pokud Vám nezkalí radost fakt, že jde o Vaši maličkost...
|
|
|
Nezlobte se, ale ja se musim priznat, ze dyslexii zduvodneni neakceptuji. Za casu, kdy se jeste veci nenazyvaly hyperkorektnimi nazvy, byl ten, kdo nezvlada rodny jazyk, proste povazovan za blbce a kdo za blbce povazovan byt nechtel, ten si s tim musel poradit. To, co se oznacuje za dyslexii, je nejcasteji nedostatkem vlastni vule, pripadne selhanim rodicovske pece (a casto obojim ve vzajemne kombinaci).
|
|
|
Inu, jak se to vezme. Pravdu máte i nemáte.
Dyslexie (i dysgrafie) skutečně existuje, sám o tom vím dost, neboť mám diagnostikovaný ten nejvyšší stupeň.
Projevuje se to tak, že i když se skutečně snažíte, jde Vám to neskutečně pomalu; Vaši spolužáci, kteří přečtou přibližně jednu knihu na každých třicet, které přečtete Vy, čtou i píší lépe, a to, co oni zvládnou za měsíc, Vám trvá rok.
Na druhou stranu při nezanedbatelném množství snahy je možné dyslexii i dysgrafii zdolat. Vzhledem k tomu, kolik jsem toho v životě přečetl a napsal, by měl být můj projev výrazně nadprůměrný, což však není, pohybuji se tak nějak v průměru a dělám chyby; na jednu stranu je tedy fakt, že dyslexie skutečně existuje, není to nějaký výmysl, na druhou stranu ji lze překonat a při vynaložení dostatečného množství snahy se lze projevovat alespoň v rámci možností civilizovaně.
|
|
|
Nemluvě o tom, že to píše na počítači a existují pomůcky, které při psaní příspěvků označí všechna slova, která nemají ve slovníku, takže se stačí zaměřit jen na červeně podtržená slova. Sám to také používám. Není to dokonalé, ale většinu chyb a překlepů to odchytí.
|
|
|
Jo, té Vaší pifce jsem se nedostal... přiznávám že ji neznám, nikdy jsem ji neviděl a jestli ano, pak jsem ji celou dobu ignoroval a pro pořádek tudlenc Franta 3x...
... ale je hezké jak začínáte řešit mou motivaci pro reakce na Vaše fotonovosti :D
Tupec zdraví Fotonuse :D
|
|
|
Je to zbytočné. Ak niekto verí, že ktosi za neho zomrel, tak bude ten nezmyselný algoritmus používať stále znova a znova a firt dokola... Dokonca bude úspešne ignorovať aj skutočnosť, že jeho náboženský imprint MOTIVÁCIE toho činu (i keď scestný) s tou MOTIVÁCIOU počíta, resp ju stavia vyššie, než akt sám - resp potvrdzuje, že ten akt ukrižovania bol PRODUKTOM tej motivácie. SÚCIT s hriešnymi dušami vraj bol hnacím motorom toho sebaobetovania..... Bez tejto motivácie by to neznamenalo nič. Ale aj toto budú úspešne ignorovať. Je to k ničomu, tie memy sú tak silné, že je prakticky nemožné im to vysvetliť, je to žalostné.
p.s. "Both read the Bible day and night, but thou read's black where I read white" William Blake
|
|
|
|
Komentář byl přesunut do chlíva, kam copy&paste tapetování taky patří. To by stačilo. Sedm ostrých. (R)
|
|
|
Žena chtěla přidělat poličku, mě osobně je nějaká polička u prdele, jen mě to stojí čas a námahu, no protože ale chápu, že jí je zase u prdele můj hlad a přesto mi dělá jídlo, tak jsem jí tedy přidělal.
* oba dva umíme přišroubovat poličku a oba dva umíme u kuchtit jídlo i když každý s jinými náklady (čas a práce). Takže si vzájemně pomáháme, ono je to výhodnější .
|
|
|
Veľmi dobrý príklad, ktorý však paradoxne v skutočnosti presne kopíruje to čo hovorím ;)))
Takže si vzájemně pomáháme, ono je to výhodnější Kedy jej prestanete pomáhať? Vteda, keď to PRE VÁS prestane byť výhodnejšie....veľmi správne. Čo je teda VAŠOU primárnou motiváciou pomoci v tomto prípade?
|
|
|
Ach jo.... chápete, že následující dvě tvrzení NEJSOU ekvivalentní?
1/ VŠE, CO DĚLÁME, DĚLÁME KVŮLI VLASTNÍMU ZÁJMU
2/ NIKDO NIKDY NIC NEDĚLÁ V ZÁJMU NĚKOHO JINÉHO
Vy pořád dokola obhajujete platnost druhého tvrzení tím, že platí to první!
|
|
|
Jinými slovy:
I když dokážete, že někdo dělá VŠE v jeho vlastním zájmu, zároveň tím NEVYLUČUJETE, že občas jedná ve prospěch někoho jiného (konkrétně v případě, kdy je jeho zájem totožný s prospěchem někoho jiného).
|
|
|
Nikdy nejedná v prospech niekoho iného, ale VŽDY len v prospech seba samého. NÁSLEDNE to môže byť ku prospechu aj niekoho iného.
Teraz si typnem a opravte ma ak sa mýli, ale i keď vás nepoznám, tipujem vás na veriaceho kresťana, lebo ten mem ktorý vám bráni vidieť to o čom hovorím, je mi extrémne povedomý. Možno sa ale mýlim...
Podobný problém som totiž NIKDY nezaznamenal pri diskusii napr s hinduistom, ale s tzv kresťanmi bežne, lebo ich vnímanie sveta je pokrivené ideológiou založenou na klame.
|
|
|
Jsem věřící křesťan a mockrát jsem to tady už psal.
Jenže my se tu nebavíme o nějakém morálním problému, my se tu bavíme o čistě logickém problému, kdy Vy prohlašujete za ekvivalentní dvě tvrzení, která ekvivalentní prostě nejsou.
Udělám-li nějakou akci (a důvodem byl můj prospěch), pak pochopitelně to může (i když nemusí) být ku prospěchu někoho jiného IHNED, nikoliv až následně. Dokonce to může být ku prospěchu někoho jiného dřív než k mému.
Příklad:
Praskne potrubí s vodou, která teče přes sousedův pozemek na můj. Já jdu potrubí zaslepit, dělám to proto, abych si zachránil svůj pozemek. Přesto ta voda přitéká dřív na pozemek sousedův, než na pozemek můj, takže dokonce když zaslepím to potrubí, má z toho napřed prospěch soused a až NÁSLEDNĚ z toho mám prospěch já. Přesto to udělám; takové jednání je v mém vlastním zájmu, ale zároveň také v zájmu souseda.
|
|
|
Ah....to som prhliadol.
My sa tu bavíme obávam sa o memoch. Vy totiž veríte, že Kristus zomrel ZA VÁS. Je mi ľúto....nezomrel ZA VÁS. Tento bod je v pozadí a bráni vám vidieť to, o čom rozprávam. Brahmín nedotknutý tzv kresťanský vymývaním s týmto absolútne problém nemá, lebo vie že je to totálna blbosť. Chápe napr Advaita stav, kde Ja je všetko....naprosto odlišná perspektíva.
Motivácia je dôležitá pri rozhodovaní či niečo urobíte či nie a ako to urobíte a t.d. Ak sa už však raz rozhodnete...v tom momente k tej primárnej motivácii nemôžte nič pridať, to už BOLO, nevrátite sa v čase.
Príklad: Nie. Rozhodol ste sa to urobiť VY pre VAŠE vlastné uspokojenie. Následne sa udeje všetka tá, z hľadiska motivácie, nepodstatná omáčka, ktorá skončí tým, že aj vy aj sused máte vystarané. To ale s motiváciou ktorá to celé spustila vôbec nesúvisí - tá vstúpila do hry omnoho skôr. Ostatné je nedôležité.
|
|
|
Chápete, že to, o čem se tu bavíme, NAPROSTO VŮBEC nesouvisí s tím, jak a proč zemřel Ježíš?
To, o čem se tady bavíme, je to, že ZCELA BEZ OHLEDU NA MOTIVACI A DŮVODY JEDNÁNÍ můžete jednat v zájmu někoho druhého (dokonce i kdybyste ho neměl rád).
|
|
|
Nekřič. Mně zaléhají uši a Tobě praskne žilka :P
|
|
|
V této diskusi jsem dost klidný a celkem mi nepřipadá ani nijak důležitá či vypjaná. Spíš mám často potřebu něco zdůrazňovat, což Ty provádíš kurzívou, zatímco já jsem líný psát tak dlouhý tag xD
|
|
|
|
Co je špatného na posílání emailů v noci?
|
|
|
It may call your lifestyle into question :)
|
|
|
To jsou ale ošklivé stránky.
"Normal is what the majority of people do."
Ja, tzn. otrokářství, volení nácků, komoušů a jejich držení u moci...
"The majority of people sleep at night and go to work or school during the day."
Nebo ve dne pracují, v noci si říkají, že už by to chtělo jít spát, pak si nadávají a ráno se dopují rychlými cukry, aby se přepnuli ze zombie módu.
Nebo mají klouzavou pracovní dobu a životní rytmus pusunutý.
Asi začínám chápat, jak těžké bylo břímě sousedsky vynucované konformity se "společenskými normami".
|
|
|
Já to břímě sousedsky vynucované konformity se "společenskými normami" mám vyzkoušeno v praxi na vlastní kůži, žiji v tom už dost dlouho.
Funguje to reálně asi nějak takhle: "Hele, Ondro, ty děláš taky do pěti do rána, viď? To je super, že se tu někde svítí, to je hned lepší šance, že kdyby sem přišel zloděj, nic si netroufne!"
(Několikrát s několika různými sousedy nezávisle na sobě.)
|
|
|
"bylo" → ukazatel na doby jaksi přehnaně konzervativní až normalizační, tzn, u nás tak zhruba v době prvorepublikové a dřívější a v USA za éry puritánů.
To se to malinko dost přehánělo.
Obecně se ale jednalo jen o takový rýpanec do autora netikety, který jsem ještě chtěl doplnit tím, že vymáhání konformity s tím, "co je normální" a "co by na to řekli lidi" vede jen k pokrytectví, neb čas odeslání mailu není problém upravit a tvářit se, že mail odešel již v poledne.
|
|
|
Na druhu stranu musím uznat, že to velmi zrychluje čtění diskuse, nebot příspěvky hemžící se verzálkami přeskakuji jakožto hysterické, takže to někdy celkem odsejpá.
|
|
|
Ale samozrejme že to s tým súvisí Urza, ale súčasne chápem, že to nemôžte vidieť a to práve preto, že veríte jednomu výkladu jeho smrti - zomrel ZA NIEKOHO;)
Dôležité je a znova a stále dokola, že ten článok o ktorom sa rozprávame je PRÁVE o tej motivácii....čo úspešne ignorujete. Jasnejšie už to v tom článku napísané byť nemohlo...
|
|
|
Aha, takže ono nelze zemřít za někoho?
Když odhlédneme od Jezíše, tak tu zcela vážně tvrdíte, že se nikdy nestalo, že by někdo zemřel za někoho?
|
|
|
V rámci primárnej motivácie - Nie, nikdy sa to nestalo.
|
|
|
Ano, tohle jsou přesně ty dementní kecy, o kterých mluvím celou dobu a proč je ten článek sračka.
Vy totiž tvrdíte nějaké tvrzení, které obhajujete slabší a používáte jako silnější. Teď jste to krásně předvedl. Napřed tady vyřváváte, jak je směšné, že někdo za někoho zemřel (o primární motivaci ani slovo); a následně, když poukážu na to, že plácáte kraviny, tak začnete do toho tahat motivaci a podobné sračky. Jsou to prostě jen debilní triky, jak obhájit neobhajitelné.
|
|
|
Motivácia je základným stavebným kameňom článku, ktorý ste zdá sa nečítal. Point.
Obhájil som všetko a naopak nedostal jediný príklad, v ktorom neplatí to čo tvrdím ;)
|
|
|
a.) nevytrhávať z kontextu
b.) nevytrhávať z kontextu
c.) nevytrhávať z kontextu
Sú absolútne ekvivalentné, ak hovoríte v kontexte článku o motivácii činov človeka. Článok nepojednáva o sekundárnych terciáolnych...javoch, ale o základnej motivácii človeka konať. Point.
|
|
|
Takže když řeknu větu:
"Souložím poze tehdy, když to sám chci."
Tak ta věta také zároveň podle Vás znamená:
"Nikdy nesouložím, když to chce manželka."
??
|
|
|
V akom článku sa tá veta nachádza - to je dôležité. Šup sem link a ja vám odpoviem.
|
|
|
To je hodně ubohý alibismus.
|
|
|
Nie, na tom je postavená moja argumentácia Urza - že vetu MUSÍTE vnímať V KONTEXTE článku, ktorého je súčasťou. Preto vám píšem ZNOVA to isté, už po x-tý raz a furt to nechápete.
|
|
|
V kontextu toho článku už je to totální sračka.
Protože ta věta je obhajována v úplně jiném kontextu, než je pak používána, když je z ní něco vyvozováno.
|
|
|
ah, takže chápem to správne, že tá veta je v kontexte článku, ktorého je súčasťou "totálna sračka"??? Hmm....asi preto ten kontext úplne ignorujete, i keď tá motivácia je jedným z 3 pilierov toho článku...
No, to už chce guráž.
p.s. to vždy, keď považujete kontext článku za "totální sračku" vytrhnete z neho jednu vetu a začnete o nej bez toho kontextu diskutovať? Stáva sa vám to často??
|
|
|
|
Další copy&paste komentář. Tapetování tu trpět nebudeme. (R)
|
|
|
Tak tohle bylo.. velmi ubohé. Mohu se zeptat, proč tedy ve chlívku nejsou i příspěvky, na které reagoval ten odstraněný komentář? Když jsou to úplně stejně copy&paste odkazy? Buď tam patří obojí, nebo ani jedno...
|
|
|
Treba proto, ze obsahuji relevantni odpoved na predchozi komentar... Nebo proto, ze Qui licet Iovi, non licet bovi. Vyberte si.
|
|
|
No, relevantnost je asi v tomhle případě dost subjektivní, ale o to až tak nejde. Vy jste jako důvod uvedl copy&paste (a jiný asi těžko najdete, nic vulgárního odstraněný komentář neobsahoval). Čili ano, jak sám píšete, jde jen o dvojí metr, nic víc. Tedy potvrzujete to, co jsem říkal - ubohost.
|
|
|
Pokud nekdo reaguje jen proto, aby reagoval, aniz nema co rici, pak si klepnuti pres prsty zaslouzi. Nemusi se vam to libit, muzete si o tom myslet, ze to je ubohe, ale tady nejste ve verejnem prostoru a na hyperkorektni pristup si tu nikdo nehraje.
|
|
|
Bavíte se Viny s panem Fotonovým. To je člověk, který Vám dokáže argumentovat v debatě o interakcích a jejich pravidlech mezi lidmi fyzikálním jevem.... tohle je už jen muška jenom zlatá...
Že by se daná akce jednotlivce motivovaná=spuštěná a provedená z motivace prospět jemu ze které má prospěch nejen její pachatel vůbec nestala (a tedy by ani žádný prospěch nebyl) není sto pojmout, to v jeho firmware prostě nejde implementovat.
|
|
|
Myslím, že problém je spíš v tom, že jsou tu i hlupáci, kteří nejen nechápou rozdíl mezi univerzálním a existenčním kvantifikátorem, takže protipříklad k nějaké teorii nevyvrací, nýbrž dávají příklady opačné a doufají, že to pomůže, ale dokonce ani nejsou schopni odlišit jev, který nastal, od jevu, který může potenciálně nastat.
|
|
|
Jo s tamtím quwanticosi máte recht a vůbec su ouplnej dement... sakra, on Vás ještě pan guru Ignorus nenaučil používat čudlík Ignore?
|
|
|
Já ignore nepoužívám, chci vidět, co kdo píše; a použiji-li ho někdy, pak doufám, že to udělám naprosto tiše a bez keců okolo a neklesnu na úroveň těch, kteří mi napíší, že mě mají v ignoru, aby pak mohli reagovat pod záminkami typu "kamarádi mi řekli, že jsi reagoval, tak jsem si tě vyndal z ignoru, abych mohl zareagovat taky".
|
|
|
Čo sa týka kvantifikátorov, môžme o nich dlho diskutovať. V KONTEXTE článku a naň nadväzujúcej diskusie stačí, aby ste chápal, že ak niekto v článku uvedie 3 piliere na ktorých stavia všetko ostatné a vy tie piliere (či len jeden z nich?) absolútne odignorujete a začnete sa baviť o jednej vete vytrhnutej z kontextu, tak sa môžte ukvantifikátorovať.....ale vyjde z toho totálny nezmysel.
Gratuľujem...
|
|
|
|
Na tohle tapetování tu fakt nikdo není zvědavý... (R)
|
|
|
Ale ne. Člověk jedná tak aby maximalizoval svůj užitek. V drtivé většině případů svůj užitek nejvíce maximalizuje kooperací s jiným člověkem. Pokud lidé kooperují nutně musí dělat věci ve prospěch druhého.
Nemůže tedy platit, že "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO".
|
|
|
Primárne VŽDY platí, že motivácia človeka je VŽDY založená na JEHO vlastnom záujme a AŽ následne, v realizácii môže (a nemusí) prísť k iným postranným účinkom. To nebráni ľuďom tzv spolupracovať - napr v prípade, keď ICH osobné záujmy rezonujú so skupinou. Primárne však ide o osobné záujmy a až následne o všetko ostatné.
V aplikácii sa táto následnosť, ktorá je však základom akéhokoľvek konania akoby stiera a budí dojem, že ide napr o obetovanie sa a pod.
Výrok platí.
|
|
|
No a? Motivace je zcela podružná v hodnocení platnosti řečeného.
Je úplně jedno proč co kdo dělá (nelze totiž objektivně posoudit důvod/motivaci), důležité je co dělá. A v drtivé většině případů v interakci člověka s člověkem platí, že lidé dělají věci ve prospěch jiných lidí, tedy přesně opačně než zní teze.
Když D-FENSE foukal do polomrtvé ženy vzduch v příběhu z jiného článku, zcela objektivně to dělal ve prospěch té polomrtvé ženy. Jeho motivace (ať už byla jakákoliv) je zcela podružná.
Výrok tedy neplatí.
|
|
|
"A v drtivé většině případů v interakci člověka s člověkem platí, že lidé dělají věci ve prospěch jiných lidí"
Nějak mi to neštymuje s tím věčným nadáváním na stát (což je lidský výtvor, že), vohnouty, zmrdy, policajty, úředníky, socky, cyklouny ... když v drtivé většině interakcí si lidé prospívají. Buď tedy jsou početně zanedbatelnou menšinou enormních kurev, které (téměř) nikomu neprospívají, nicméně statistiku neovlivní natolik, abychom museli vynechat slovo "drtivé", nebo jsou početně významnou skupinou lidí, kteří musejí být alespoň natolik prospěšní, aby předestřenou "drtivou statistiku" nekazili.
|
|
|
Interakcí se státem (což je kurva par excellence) je -- alespoň tedy v mém případě, nevím jak u Tebe -- řádově méně, než interakcí s normálními lidmi*.
To, že se víc píše o tom, co je špatné, než o tom, co je OK (byť toho druhého je v celkovém součtu daleko více), je, myslím, asi tak nějak normální**. Když se mi podaří příjemná vycházka, jen se obvykle tiše usmívám; když zmoknu a ještě šlápnu do ekskrementa, obvykle to komentuji nahlas.
___
* Mezi nimiž se sice kurvy také vyskytují, ale jen výjimečně.
** Jakkoli jistě lze diskutovat o tom, zda to je dobře, nebo špatně; třeba by nám všem celkově bylo lépe, kdybychom si pro sebe nechávali spíše věci nevydařené, a do okolí vykřičeli spíše radost z těch vydařených? Je to možné, a dává to smysl. Proč jsou všemožné zprávy plné průserů a jen výjimečně v nich jsou věci kladné? Rozhodně však je to na zcela jinou debatu.
|
|
|
"Interakcí se státem (což je kurva par excellence) je -- alespoň tedy v mém případě, nevím jak u Tebe -- řádově méně, než interakcí s normálními lidmi*"
A kolik interakcí s lidmi supluje ta Tvoje zřídkavá interakce se státem?
(To je to, k čemu se Tě už delší dobu snažím přivést: když se deset Tvých konkurentů rozhodne nechat Tě oddělat a najmou si společně nájemného vraha, onen nimrod representuje deset interakcí mezi každým z nich a Tebou. V dnešní společnosti probíhá podstatná část konkurenčního boje skrze stát - Tvoji konkurenti si nenajali nimroda, ale byrokrata.)
|
|
|
Mám velmi silné důvody -- založené jak na logice a teoretických úvahách, tak na historii a empirii, jež teoretické úvahy podkládá -- že množství těch, kdo by si, nemajíce možnost najmout byrokrata, na mne najali vraha, je natolik nízké (pozor, nikoli nulové, ale natolik nízké), že je lze zanedbat BÚNO.
Mohu se mýlit? Samozřejmě. Mohu. Stejně tak se mohu mýlit kupříkladu v přesvědčení, že Slunce hřeje díky termojaderné reakci, a že interakce mezi čímkoli a čímkoli jsou zajišťovány prostřednictvím jistých neviditelných a nehmatných částic, jimž říkáme "fotony" a "elektrony". Ve všech případech je pravděpodobnost omylu nenulová. A tak zhruba asi stejně vysoká.
|
|
|
|
Úvahy na thema "kdyby byl svět jiný, než jaký je", mohou být jistě zajímavým způsobem trávení dlouhých, zimních večerů; nicméně my teď diskutujeme o tom, jaký svět JE, respektive o tom, převažuje-li v současných lidských interakcích kooperace nebo konkurence.
Jsem mírně zklamán, neb už jsem naivně začal podléhat naději, že nyní už se o píď posuneme. Žel, zjevně bláhové.
|
|
|
Odpovědět na otázku "kolik interakcí s lidmi supluje ta Tvoje zřídkavá interakce se státem?" jinak, nežli úvahou na thema "jak by to vypadalo, kdyby stát onu zástupnou interakci neposkytoval" jaksi, ehm. Nelze. Resp. samozřejmě lze, ale bude to odpověď taková... coytovská.
|
|
|
Ale baže lze, například takto: "zájem kolika lidí obrat Tě o peníze representuje státem stanovená daňová povinnost?"
Právě z toho důvodu, aby ses neupnul k jedné z interpretací, již umožňuje slůvko "supluje", použil jsem v ilustraci příkladmo pojem "representuje". Marně...
|
|
|
Děkuji za excelentní ilustraci "takové coyotovské odpovědi" :)
|
|
|
Rádo se stalo.
Kdyby se Ti nějakým ocovským způsobem podařilo nepochopit i takto formulovanou otázku, rád dovysvětlím.
Věřím, že nakonec o tu píď pokročíme.
|
|
|
O.K. v drtivé většině interakcí si lidé vzájemně prospívají (kooperují) než neprospívají (konkurují).
|
|
|
Lenže o tom ten článok nieje preboha.....motivácia je tým nosným bodom toho článku.
Vždy a za každých okolností zvažujete najskôr svoj prospech a AŽ potom všetko ostatné. To, že D-FENSE fúkal do nejakej ženy jasne neimplikuje, že jeho prvotnou motiváciou nebolo JEHO VLASTNÝ užitok.
Stále si pletiete príčinu a následok. Uvediem príklad (preboha):
USA schválilo Patriot ACT I, II. Urobili to preto, aby chránili občanov Ameriky pred teroristami. To je dôsledok. Primárna motivácia, tá skutočná, je však ÚPLNE INÁ a tá je skutočne dôležitá preboha, nie to čo je jej produktom. Ak nechápete tento základný algoritmus, je každá rada drahá....
A ešte trilión príkladov....
|
|
|
Ten článek je relativistickej blábol (původně jsem se chtěl hodnocení vyhnout, ale když se na něj stále odkazujete...)
To nepopírám, ostatně jsem to už uvedl v předchozím komentáři - i když poněkud odlišně- maximalizuje svůj užitek, ovšem s tím dovětkem, že ani Vy ani já a ani nikdo jiný na světě není schopen objektivně zhodnotit cizí užitek.
Naopak, než tvrdí výrok, většina jednání člověka v interakci s jiným člověkem jsou vzájemně prospěšná. Rozhlédněte se kolem sebe a poznáte to také. Kooperace totiž přispívá k maximalizaci užitků více než konkurence.
Protože existuje (byť jen jediný, ale ona jich je většina) příklad toho, že někdo, někdy dělá něco ve prospěch jiného, nemůže v žádném případě platit, že nikdo, nikdy nedělá nic ve prospěch jiného.
|
|
|
To je dost odvážné tvrzení, že člověk nejvíce maximalisuje svůj užitek kooperací s jiným.
Pokud balíš ženckou, vždy (vyjma případu, že o ní nikdo jiný nestojí) někomu konkuruješ, tedy maximalizuješ svůj zisk tím, že ji jiným vyfoukneš. Do kolika lidských interakcí, myslíš, že se zájem o úspěch u opačného pohlaví promítá?
Ty všechny totiž nutně obsahují prvek konkurence.
Pokud se snažíš získat lepší místo v divadle (na parkovišti...), než ostatní, konkuruješ opět. Pokud Tvoje dítě usiluje o přijetí na VŠ, konkuruje jiným. Pokud se snažíš nabídkou přeplatit ostatní zájemce o atraktivní pozemek, zase konkuruješ. Domluvil sis kratší čekací lhůtu na operaci, protože lékař je kámoš? Obstál jsi v konkurenčním boji o čerpání zdravotnických služeb.
Zkrátka konkuruješ, kudy chodíš. Problém je v tom, že většina té konkurence je natolik přirozená, že si Ty ani mnozí jiní neuvědomujete, že někomu konkurujete. Je záhodno přestat si konečně představovat pod pojmem "konkurence" rvačku.
|
|
|
On asi nikdo nepopírá, že mezi lidmi existuje konkurence, to rozhodně existuje; na druhou stranu existuje i kooperace, kterou Vy dlouhodobě odmítáte vidět. Typicky je to tak, že za každým Vaším příkladem o konkurenci se skrývá mnoho jiných příkladů kooperace.
Balíte ženskou, konkurujete tím někomu jinému, kdo ji balí. Ale jak to děláte? Například ji vezmete ji na večeři: kooperujete s majitelem restaurace, obsluhou, kuchařem, ....
Získáváte lepší místo v divadle: jistě, konkurujete ostatním, ale zároveň kooperujete s majitelem divadla, herci, ....
Ta VŠ pro Vaše děcko je úplně excelentním příkladem: chcete, aby Vaše děcko bylo specializované, už samo tohle stojí na kooperaci, kdyby nebylo kooperace mezi lidmi, nemohlo by být ani specializace a každý by si musel zajišťovat vše.
----
Máte pocit, že jste výjimečný tím, že vidíte mnoho příkladů konkurence; bohužel je to právě naopak: nejste schopen za každým tím příkladem konkurence vidět mnoho příkladů kooperace.
|
|
|
Ještě pořád je tam hezky. dokonce už není ani takové vedro.
|
|
|
Nemluvě o tom, že třeba si Coyot naivně myslí, že co se ženské týká, jiným konkuruje; ta ženská sama ale moc dobře ví, že ve skutečnosti s nimi kooperuje :P
|
|
|
Tak toto je velmi zajímavý úhel pohledu xD
|
|
|
kooperace: spolupráce, součinnost, spolupůsobení lidí, kteří jsou zainteresováni na efektivním výsledném produktu svých společných aktivit
Když balíš babu, a vezmeš ji do restaurace, tak nekooperuješ s majitelem na sbalení baby, bo to není váš společný cíl. Každý máte jiný cíl. Majitel restošky chce tvoje prachy, a ty si chceš zašukat.
Nejde tedy o kooperaci v pravém smyslu slova.
Jo kdyby baba řekla, že chce do restaurace XY, patřící jejímu kamarádovi, aby mu natáhla hosta a on vydělal prachy, z nichž by jí přenechal část, tak to by kooperace byla, jen by byl za hejla.
|
|
|
Z té definice, kterou jste tam sám napsal, přece nijak neplyne, že cíl těch lidí má být stejný; naopak je tam řečeno, že jsou zainteresováni na efektivním výsledném produktu svých společných aktivit, přičemž není nikde řečeno, že všichni musí být zainteresování na všech částech výsledného produktu, majitel restaurace může být zainteresován na vydělávání, já na šukání, ale provádíme společnou aktivitu, protože jsme zainteresováni na výsledném produktu.
|
|
|
Jistě - všechno souvisí se vším, že. Takže když jdeme s někým proti sobě na chodníku, a oba ukročíme na svoji pravou stranu a vyhneme se, tak vlastně kooperujeme. Jasný ...
|
|
|
No, to zrovna úplně nejlépe neilustruje ten případ, o kterém jsem mluvil, ale de facto je to také jistý případ naprosto triviální kooperace.
|
|
|
Zatímco to, že zaberu na parkovišti nejvýhodnější místo dříve než někdo jiný, určitě případem triviální konkurence nebude, že.
To už by to nemuselo vyjít...
|
|
|
Ale pochopitelně je! Však jsem ve Vašem příspěvku žádný z Vašich příkladů konkurence neodmítl; naopak jsem je uznal!
Jen tvrdím, že na každý takový případ (byť triviální) konkurence, připadá mnoho příkladů kooperace (byť triviální).
|
|
|
To by mě tedy vážně zajímalo, jak ten poměr počítáte.
Tak například: když si ráno přivstanu, abych stihl nákup v Lidlu dřív, než vyprodají buřty ve slevě, konkuruji tím všem, kdo milují zlevněné buřty z Lidlu.
Uvažujme, že jich je třeba 500. Jakým způsobem se chcete dopočítat příslušných 1500 kooperativních interakcí?
|
|
|
Tak zrovna tihle třeba kooperují všichni s tím Lídlem každým svým nákupem. Pochopitelně neznám algoritmus, kterým obecně jednoznačně přiřadit všem konkurenčním případů více kooperačních, to je asi i nealgoritmizovatelné; jen kdykoliv řeknete příklad konkurence, vidím kolem mnoho příkladů kooperace.
|
|
|
Protože vidíte jen to, co vidět chcete.
Já taky vidím kolem sebe hromady kooperace, jenže na rozdíl od Vás vnímám i přinejmenším o nic menší spoustu konkurence.
Například, jak ten, co si přivstal kvůli buřtům, konkuruje ostatním při cestě do Lidlu, jak konkuruje tím, že se snaží projet křižovatku dřív, než jiný, jak konkuruje při parkování, nákupu samém i frontě u pokladny.
To, že lidi vidí svět tak, jak si jej vidět přejí, je vcelku běžné a pochopitelné. Dva lidé ve stejné společnosti můžou hodnotit ostatní zcela rozdílně - jeden uvidí samé zajímavé lidi, druhý samé kretény. Nic proti.
Nicméně u většiny lidí má tenhle způsob vnímání svoji mez.
Vy ji nemáte vůbec. Pročež bych Vám nejen nepřenechal fleka na parkovišti, ale kdybyste chodil do stejné hospody, asi bych občas zápasil s nutkáním rozhodit Vám kecky.
|
|
|
Nu, ano. A občas to nutkání někdo nepřemůže a kecky rozhodí.
Přesně tak vznikají ty úplně zbytečné a nesmyslné "konkurenční" spory.
Naštěstí je takových lidí hodně malá menšina.
|
|
|
Jojo, rozhazování kecek je přímo učebnicovým, typickým příkladem konkurence. A všude, kde se nelétají kecky, tedy v drtivé většině lidských interakcí, vládne harmonie a láskyplná kooperace.
Teď už to konečně dává smysl.
|
|
|
No vida, gratuluji! Tak jsme konečně, konečně o tu píď postoupili.
Další píď nastane, až si uvědomíš, že "rozhazování kecek" může znamenat leccos, nebo přesněji, že spousta nejrůznějších věcí, od naprosto nevinných po hodně zlé, může být zaviněna přesně týmž duševním rozpoložením, jako rozhazování.
___
Pro úplnou jistotu poznámka, byť by to mělo být samozřejmé, ale kdo ví: není to zdaleka jediná příčina sporů a problémů. Ale asi bude nejčastější (zde si nicméně, na rozdíl od toho, že většina interakcí je kooperativního typu, zdaleka nejsem tak jist, a spíše jen tipuji a odhaduji, než že bych to věděl).
|
|
|
Řekl bych, že o tu píď jen zvolna dotahuješ, neb příkladů, od naprosto nevinných po hodně zlé, jsem zde již uvedl kopici.
Tvrzením, že totéž duševní rozpoložení, které je příčinou rozhazování, bude nejčastější příčinou sporů a problémů, nemíníš doufám to, že je nejčastější příčinou konkurence?
Nejčastějším důvodem rozhození je msta. Nasrals mě, tak tumáš. Nepsal jsi zrovna nedávno něco o smysluplnosti a opodstatněnosti msty? (Zde budu raději předstírat, že na dřívější Tvé opakované poučování o nesmyslnosti trestu si vůbec nevzpomínám.)
|
|
|
Obávám se, že se mýlíš. V praxi je -- bohužel -- mnohem častější spoušťový efekt, jehož cílem je "nevinný", nežli msta, jejímž cílem je "viník".
Na ty tresty si klidně vzpomeň, trvám na tom stále. Mezi trestem a mstou je rozdíl -- jen je třeba to očistit od případů, kdy jde o ryzí mstu, ale mstitel hovoří o trestu, protože jej odmalinka učili, že msta je fuj fuj ale trest je sluníčkově správný, a on si v tom nedokáže udělat jasno.
|
|
|
Nevím, co přesně máš na mysli spoušťovým mechanismem, jehož cílem je nevinný, ale myslím si, že označením "viník" a "nevinný" rozlišují lidi především mezi těmi, jimž mají chuť dát po rypáku a těmi druhými.
Viníkem může například ten, kdo blbě čumí, nebo kdokoli jiný.
Takové ty kecy o právu či morálce, do kterých se to většinou balí, aby to líp vypadalo, s podstatou nemívají mnoho společného.
Docela bych měl chuť zeptat se Tě na rozdíl mezi trestem a mstou, protože zde tuším skvělou příležitost si trochu zanesouhlasit. Ale zeptám se jindy, bo musím na kutě, abych byl na zítřejší den, plný konkurenčních interakcí, odpočatý.
|
|
|
asi bych občas zápasil s nutkáním rozhodit Vám kecky
Pro někoho, kdo má své emoce zcela pod kontrolou, to přece není žádný zápas xD
|
|
|
"Mít emoce pod kontrolou" snad propůch ještě neznamená "neudělat si občas radost", nebo snad ano?
A zápasit je třeba, protože dobrého pomálu, že...
|
|
|
Jaké je nejvýhodnější místo na parkovišti? To kde se dají dobře otevřít všechny dveře, to nejblíž vchodu, to nejblíž východu, to ve stínu, to na slunci, to u vozejků, to zrovna volné, to nejlevnější? Co je výhodné pro coyota nemusí být nutně výhodné pro CNN ačkoliv pokud je volné jen to jediné pak je jedno jaké je a pokud přijedeme zároveň budeme konkurenti. I když já bych ti ho nechal, protože mi nějaký flek pro auto nestojí za handrkování, což zase moc nepasuje do tvé teorie nekooperace, ale co už, že jo?:-)
|
|
|
Ty bys mi toho fleka nechal?
Tomu nemohu uvěřit, neb tím by moje hypothesa o převaze konkurenčních interakcí nad kooperativními získala zásadní a vážné trhliny.
Jsi si tím opravdu jist? V každém případě? Co třeba kdybych Ti na kchár plivl, taky bys mi to místo nechal?
|
|
|
A Ty bys mu toho fleka FAKT nenechal? :-o
|
|
|
Komu, CNN? To je čéče, fakt těžká otázka...
Možná jo, možná ne, nejspíš podle toho, jak by se mi momentálně chtělo, A to se samozřejmě vždy odvíjí od spousty dalších věcí, například od toho, jestli dotyčný blbě čumí nebo je milý, jestli má montérky nebo policajtskou uniformu, jak moc o to místo stojím (třeba pro psa není čekání v autě na slunci tím nejlepším zážitkem) atakdále, atakdále...
S tím CNN bych raději s rozhodnutím počkal, jak se diskuse vyvrbí, Zatím mě úplně nepřesvědčil, že bych mu toho fleka měl nechat.
|
|
|
Komukoli, nejen CNN. Ale odpověděl jsi mi i na to. Asi uvažuji jinak než Ty.
|
|
|
Ano, to je více než pravděpodobné.
|
|
|
Definitivně mne o tom přesvědčila ta Tvoje záliba spočívající v rozhazování kecek ...
|
|
|
rozhazovat kecky se zalíbením budeš teprve až dostaneš svoje emoce plně pod kontrolu nebo aspoň odborník to tvrdí. :-))
jo a příště až se uvidíme, tak si laskavě připrav občanku, protože se musíme navzájem legitimovat, je to prý hrozně důležité, jinak nebudeme vědět, jestli já jsem já a ty jsi ty. ;-)
|
|
|
Na tom neni nic divnýho.
Když jsi naznala, že je na čase rozhodit aplégrovi sandál, činilas tak ve stavu, kdys neměla emoce pod kontrolou?
|
|
|
já nemám emoce pod kontrolou. To má jen coyot, protože teď už si přesně nepamatuju, jak to jeho zdůvodnění znělo, ale nějak si seřadil hodnoty, odstoupil od sebe a podíval se na sebe nezaujatýma očima či co a pak prohlíd, nebo zhruba tak nějak to popisoval a ještě pro zajímavost přidal, že to pro nás běžné smrtelníky není. :-)))
(osobně myslím, že plně pod kontrolou má emoce jen citově plochý člověk, ale já se nepasovala do role odborníka, takže nevím)
|
|
|
Já na tom nic zvláštního nevidím a plochost jako podmínku už vůbec ne.
|
|
|
tak to je úplně nejhorší, protože ti, kteří to popírají, jsou na tom ještě o fous hůř než běžný člověk. Říká "odborník", když se mu to zrovna hodí. Ale možná to na tebe nepasuje, protože jsi prostě bezcitný lovec nebo to H na čele neznamená hunter??
|
|
|
Připouštím, že pocházím ještě z pravěku. To se děti ještě vyučovaly disciplinam jako sebekontrola a podobně.
To už dneska odpadlo, zmítající se uzlíček emocí je v prostě v kursu, a čím více to dává najevo, tím lépe. Kdo tak nečiní je pak divný a emočně plochý. To je logické.
|
|
|
to nemyslím. Taky pocházím z pravěku, takže se mi příčí utěšovat chlapa, ať nepláče, když prohrál duhovou kuličku. :-)
takže pokud máš emoce pod kontrolou a nemáš potřebu někomu rozhazovat sandál nebo plivat na auto a závodit o místo na parkovišti, řekla bych, že je všechno v pořádku a bram(právě jste použili slovo zakázané na těchto stránkách, z toho důvodu bylo částečně odmazáno, děkujeme za pochopení, redakce) jsou v řádku.
|
|
|
To ale nevylučuje, že bych to mohl (sandál) udělat prostě proto, že to pokládám za účelné.
(Teoreticky i pro zábavu, ale tyhle leta už jsou dávno pryč. :( )
|
|
|
pokud tvrdíš, že to máš pevně v paži a současně jsi přesvědčen, že máš před svým prahem zameteno, pak se to vylučuje. Pokud navíc ještě poučuješ druhé, zadáváš jim domácí úkoly a obviňuješ je z prezentace té správné morálky, tak už je to úplně blbě. Ale možná se jen neumí písemně vyžvejknout nebo je ve stresu, že ještě nebyl v lednici, co já vím. :-))
|
|
|
No to se musíš na nejasnosti zeptat Coyota. Určitě ti to rád objasní.
(Nevylučuje, ale je to celkem fuk)
|
|
|
PS. Myslím že vůbec netušíš, jaká to je rána, když přijdeš zrovna o duhovku ... :( Měla bys být empatičtější ...
|
|
|
Ano, něco takového jsem tušil. Patříš zřejmě k těm nadaným, již umí i z toho, co nechápou, vyvodit definitivní závěry.
Nejméně v tomhle směru uvažuješ rozhodně jinak, než já.
Ale nejen v tomhle ... pokud si dobře vzpomínám, tak ses zde před časem svěřil, že s IQ jsi trochu na štíru (130 - 140?), takže je celkem pochopitelné, si nemůžeš rozumět s každým. ;-)
Nicméně domácí úkol přizpůsobím tvým možnostem:
Najdi významový rozdíl mezi těmito vyjádřeními
1) rozhazování kecek je mojí zálibou
a
2) chování některých výjimečných hovad ve mně může vyvolat chuť rozhodit jim kecky (neboli rozhození by mi udělalo dobře), kterou potlačím..
A nepodceňuj se, vím, že to dáš.
A až to budeš mít hotové, zkus se zamyslet nad tím, jestli máš zapotřebí ztrapňovat se zde předstíráním, žes ještě nikdy neměl chuť někomu jednu fláknout, Ty Správňáku..
Tohle si neber osobně, protože to není Tobě ani adresováno, jen jsi mi to svým projevem trochu připomněl:
Poslední dobou se zde stále častěji vyskytují jakési kolektivní onanie, jejichž náplní jsou veřejné presentace vlastních morálních kvalit, včetně výstavy portfolií vlastních morálních zásluh, zhusta dokládané historkami, plnými hrdinství a ušlechtilosti, v nichž se soutěže v příkrosti mravních odsudků střídají s frenetickým aplaudováním takovému chování, jež ti samí moralisté jindy označují za zcela samozřejmé. Nemohu si pomoci, ale mravní exhibicionismus považuji za věc mimořádně odpornou.
A ještě drobnost - během svého života jsem stačil vypozorovat mj. jednu zajímavou zákonitost: největší kurvy bývají téměř bez výjimky ti, již mají morálky plnou hubu.
|
|
|
Já bych Vám ho třeba nenechal, to přiznám na rovinu xD
Ale třeba CNN a iFosovi už jo xD
Tedy kdybych v reálu věděl, kdo je kdo....
Nicméně rozhodně není vyloučeno, že bych to místo nechal i úplně cizímu člověku; občas takové věci dělám, záleží většinou na tom, jak moc spěchám, jakou mám náladu a podobně. Ale pravda, zdaleka ne vždy.
|
|
|
Proč by si mi plival na kchár?
Pokud bys mi fakt plivnul bezdůvodně na kchár, pomyslel bych si něco o hovadech a odjel bych.
|
|
|
Na kchár bych Ti plival, abys mi lstivou a zákeřnou kooperací úmyslně nekazil teorii.
Pomyslet si své a odkráčet středem, to je typická reakce moudrých mužů. Je mi jasné, že tos nemohl vědět, ale tím spíš je jasné, žes jedním z nich.
|
|
|
"tedy maximalizuješ svůj zisk tím, že ji jiným vyfoukneš." o téhle větě by se mnohdy dalo úspěšně pochybovat :D
|
|
|
Tak ono vždy tam je implicitně "maximalizuješ svůj domnělý zisk".
To, že se v praxi nakonec může ukázat, že byl až příliš domnělý, platí u úspěšně sbalené hysterky nakonec stejně, jako u úspěšně získané půjčky od Providentu :)
|
|
|
Ono jak už jsem psal v tom příspěvku, který jste patrně moc nečetl, protože Vaše odpověď je úplně nesouvisející, prostě jen opakujete to, co tvrdíte pořád, aniž byste jakkoliv reflektoval na obsah toho příspěvku, tak kdyby v článku byla věta:
VŠE, CO DĚLÁME, DĚLÁME KVŮLI VLASTNÍMU ZÁJMU,
tak bych neřekl ani popel, neboť to je pravda; naším zájmem je pochopitelně někdy pomáhat lidem, kamarádům, rodině, nebo prostě i cizím, protože prostě máme dobrý pocit z toho, když jsou ti lidé šťastní a tak dále.... jenže ta věta prostě NENÍ EKVIVALENTNÍ s větou:
NIKDO NIKDY NIC NEDĚLÁ V ZÁJMU NĚKOHO JINÉHO,
protože prostě vlastní zájem a zájem druhého může být totožný, takže mohu jednat ZÁROVEŇ ve vlastním zájmu a přitom i v zájmu jiného člověka.
Kdybyste občas mírnil Váš drsný relativismus, třeba by Vám takové jemnosti neušly.
|
|
|
Viď vyššie: Jednoducho ignorujete to, o čom ten článok je (o sile, záujme/motivácii a morálke) a vytrhávate tú vetu z kontextu toho článku, ktorého je ale nedielnou súčasťou - to ale nedje.
Je potrebné prv prečítať článok na ktorý reagujete a prípadne ho pochopiť. AŽ POTOM písať názory, lebo z toho potom vychádza totálna debilina, ako napr teraz to čo píšete.
|
|
|
Co je tohle za kecy? To tvrzení prostě NENÍ PRAVDIVÉ; máte-li pocit, že je pravdivé v nějakém kontextu, tak mi řekněte, co přesně ten kontext na tom tvrzení mění, případně které části toho tvrzení nabírají v nějakém kontextu jiný význam.
|
|
|
To tvrdenie je naprosto pravdivé. Musíte ho brať ako súčasť článku, ktorého JE SÚČASŤOU. Ak nechápete, že vytrhnutá veta nemôže byť rozpitvávaná ako solitér (ktorým nieje), tak môžme skončiť.
Článok pojednáva o tom, čím je človek motivovaný k tomu a onomu - viď 3 body. Tvrdenie hovorí, že je motivovaný VŽDY a VŽDY a VŽDY osobným prospechom. Point. Čo na tom nieje jasné? Žiadna iná motivácia nieje. To, že to má SEKUNDÁRNY efekt taký, že to akože tzv "pomáha" iným je úplne vedľajšie, keďže je to len podružný efekt....
|
|
|
Ano, člověk je VŽDY motivován vlastním prospěchem.
Jenže Z TOHO PROSTĚ NEPLYNE, že nikdy nejednáme v zájmu jiného člověka, neboť náš prospěch může být totožný se zájmem jiného člověka!
|
|
|
Náš prospech nikdy nemôže byť totožný, keďže napr naše vnímanie miery prospechu je odlišné a pod.
Znova problém s pochopením následnosti. Tak inak, keď už sme u výrokovej logiky:
Znova rovnaký problém s pochopením následnosti...
|
|
|
OC zde poznamenal, že prý někdo v debatě prohlásil, že:
... větou "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" je míněno "NIKDO NIKDY NEDĚLÁ NIC, ČÍM BY SLEDOVAL PRIMÁRNĚ JINÝ, NEŽ VLASTNÍ ZÁJEM"?
Obhajujete tedy to první tvrzení, nebo to druhé? Pokud to druhé, pak nejsme ve sporu (jen prostě ekvivalentní tvrzení to nejsou).
|
|
|
Ste teda proti vete, ktorá je súčasťou článku, alebo proti článku ako takému?
|
|
|
To be fair, to on (později v debatě) řekl asi několikrát. Zcela explicitně to za něj někde řekl pan Coyot, moment... tady:
... větou "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" je míněno "NIKDO NIKDY NEDĚLÁ NIC, ČÍM BY SLEDOVAL PRIMÁRNĚ JINÝ, NEŽ VLASTNÍ ZÁJEM"?
Že je to asi stejně smysluplné, jako mínit slovem "modré" to, že něco je "červené", to je pravda, samozřejmě. Nicméně ať je ta "definice" sebeabsurdnější, řečena byla.
|
|
|
Aha, tak to jsem nečetl.
Nicméně je to takové trochu jako kdybych řekl "Jdu ven." a později bych prohlásil, že to znamenalo "Venku je hezky."
Nicméně i když si to nadefinujeme takto, můžeme to pochopit maximálně dvěma významy, z nichž jeden je sice pravdivý a zbytečně slabý, ale rozhodně z něj nevyplývá nic dalšího, co naznačuje článek, a druhý je přímo nepravdivý.
1/ Vezmeme-li to přísně logicky, pak je to pravda. Dokonce lze vynechat i slovo "primárně". A další důsledky se lze dočíst v Human Action. Dávají rozhodně lepší smysl než článek.
2/ Vememe-li to "selským rozumem" (jak tohle nemám rád), pak například "obětovat život pro jiného" je sledování spíše jeho zájmů než vlastních, takže to není pravda.
Problém je v tom, že mám tak trochu pocit, že mnoho lidí tady obhajuje to tvrzení pomocí bodu 1/, ale vyvozuje z něj závěry, které by odpovídaly bodu 2/.
|
|
|
|
Halooo halo halooo haloooooooooo - kontext kontext konteeeeext, halooooooo...... :D:D:D
Inak absolútne nesúhlasím s vašou vetou "Aha, tak to jsem nečetl.", keďže ste cítal mnoho vecí.....*
Tu som sa zahral na vás - odignoroval som kontext, v ktorom tá veta zaznela a je to ;)
|
|
|
|
Krásny odkaz, naprosto odveci as usually, keď sa umelé koncepty rozpadajú.
Viď celé vlákno.... Chápem, že to nemôžte vidieť.
|
|
Zrovna čtu vynikající knihu která pojednává mimo jiné i o tom, čeho se autor dopouští v článku. Jde o hyperinterpretaci, které se často dopouštějí psychologové a podobná zaměstnání. Příkladem budiž následující úryvek:
Psycholog:Proč jste se přidali k mírovému sboru?
Manželé:Chtěli jsme pomáhat lidem, kteří se nemají tak dobře, jako my.
Psycholog:To znamená, že jim musíte být nějak nadřazeni
Manželé:Nějak ano
Psycholog:To znamená, že potřebujete dokázat svou nadřazenost, vaším skutečným motivem je potřeba dokázat sobě i jiným že jste nad nimi nadřazeni
Manželé:Takto jsme se na to nikdy nedívali, ale vy to jistě musíte vědět nejlépe......
----------
úryvek z knihy Vůle ke smyslu od Viktora E. Frankla
|
|
|
On sa ale žiadnej chyby nedopúšťa. Ak idem niekomu pomáhať tak vlastne hovorím, že napr JA to viem lepšie ako ON, alebo JA sa mám lepšie ako ON (WTF?!!)..... - inak to nemá zmysel, že. Zostaňme u toho príkladu, spýtam sa inak ;)
- Proč jste se přidali k mírovému sboru?
- Chtěli jsme pomáhat lidem, kteří se nemají tak dobře, jako my.
- Prečo?
.
.
.
- Lebo sme sa už na to (MY!!!) nemohli pozerať.
- Prečo?
- Lebo to bol hnusný pocit žiť s vedomím, že ja žijem v luxuse a oni nie, tak som im šiel "pomôcť", aby mohli žiť ako ja.
- Takže ste boli motivovaní tým VAŠÍM hnusným pocitom, ktorý ste tým chceli odstrániť?
- eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee..... :-O
Dá sa dať ešte iný príklad. Dedko leží na smrteľnej posteli, je ťažko chorý a zomiera. Okolo stoja príbuzní a plačú - prečo plačú? ;))))
|
|
|
Lidi pláčou z mnoha důvodů, někdy i bez nějakého zásadního důvodu, prostě jen aby uvolnili napětí.
Motivace pomáhat na misi může vyplývat z mnoha pohnutek, například z pocitu viny, že já se mám líp než někdo jiný. Nebo z pocitu vzrušení z něčeho nového...
Nemusí jít vůbec o nějaký pocit nadřazenosti. I S.Freud řekl jednu poměrně známou větu, že navzdory veškeré psychoanalýze občas doutník znamená pouze doutník a nic víc.
Popisoval jsem klišé, které je dosti rozšířené, že za některými věcmi, jež jsou samy o sobě příčinou někteří hledají něco dalšího, jako by bylo vše řízeno jen pudy vše odvozují od biologicko-chemické stránky. Což je špatně, člověk je složitější a má svobodnou vůli.
|
|
|
V tomto prípade plačú preto, lebo ONI nechcú aby zomrel, pre NICH bude ťažké žiť bez neho a t.d. a t.d. - je to číry, krištakický egoizmus.
Ja som vytvoril konstrukt, ktorý je u podobných prípadov veľmi pravdepodobný, nie že je jediný správny.
O slobodnej vôli práve rozprávame a jej uplatňovaní práve rozprávame....
|
|
|
Těch důvodů, proč člověk brečí u něčí smrtelné postele je mnohem víc a svádět to všechno na egoismus je dost zkratka. Rozplakat se může i personál dojetím na lidským osudem a určitě to není tím, že by jim dotyčný, kterého neznají chyběl. Pláč je podobně jako smích proces, jak se srovnat s něčím, co vybočuje z rámce.
|
|
|
Nevím. Když umřela jedna stará paní (kterou jsem také znal), tak já jsem třeba brečel převážně pro ty, kteří se s tou ztrátou vyrovnávají.
Nemělo to jinou než citovou logiku. Stará paní už týdny takřka nevnímala okolí a z nekonzistentních projevů se nezdálo, že by její vnitřní svět byl místo, kam by člověk chtěl na výlet. Její okolí se o ní už roky staralo. Z pragmatického hlediska jim tedy, nebereme-li v úvahu pohřeb a to okolo, vlastně odpadla práce.
Přesto mě jí a jejích blízkých bylo upřímě líto.
|
|
|
V čom by spočíval pre VÁS rozdiel, ak by ste neplakal? Neuľavil by ste VY SVOJMU stavu... Je to veľmi silná motivácia.
Přesto mě jí a jejích blízkých bylo upřímě líto. Uľavil ste si - (VY)....
Oni plakali kvôli sebe. "Čo NÁM to robíš"..."ako budem JA bez teba žiť"... sú bežné prúpovídky počas podobných stretnutí....
|
|
Vďaka za výborný článok, nakusujúci koláč základných motivácií ľudí, čo sa väčšinou ťažko počúva. Článok ide na kosť a pomenováva natvrdo základné atribúty života, čo je vidieť aj z reakcií pod ním.
Máme tedy tři základní prvky systému: 1) sílu , 2) zájem a 3) morálku. Neviem či sú 3, alebo len jeden, alebo ich je viacej, ale nieje to podstatné. Je možné ich skresať na jeden jediný, alebo pre potreby ďalšej diskusie rozšíriť. Podstatné je však podľa môjho názoru niečo iné a to:
1.) Když to celé shrnu, svět se řídí právem silnějšího. Všechno ostatní je jen marketing a pohádky pro ty níže postavené. Naprosto tak. Svet sa podľa toho riadi už TERAZ v tomto momente. Od zákonov, regulácií, nariadení, krádeží detí z rodín štátom v Británii a Nórsku...až po vojny a genocídy. Všetko je tento jediný princíp aplikovaný do praxe. Podiehanie týmto (a ostatným) uvedeným reguláciám a násiliu je znakom slabosti toho, kto im podlieha. Z toho vyplýva, že každý náš plač nad stávajúcim systémom a jeho zotročovaním, je vo svojej nahote naším plačom nad svojou vlastnou slabosťou a túžbou po sile, ktorá by nás z toho vymanila. Počúva sa to zle, ale je to tak... ;)
2.) NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO Áno, úplne presne. Dôležité ale je, že i keď je časťou akejkoľvek aktivity VŽDY vlastný záujem, môže byť v niektorých prípadoch sekundárnym dôsledkom skutočne altruizmus. Primárne však nikoliv, ak samozrejme nezvažujeme bytosti v naprosto odlišných stavoch vedomia. Ak niekoho napadá, že vie o nejakých aktivitách, ktoré niesu motivované vlastným záujmom, sem s nimi. Predtým než ich napíšete sa však sám seba spýtajte aspoň 2-3-5x "prečo to robím" a ak vám nevyjde záujem toho, kto to robí, tak to sem napíšte. Výsledky môžu byť šokujúce.
Dôležité je tiež pochopenie, že tzv právo silnejšieho neimplikuje automaticky násilie, to je bežná chyba. Je to PRÁVO nie povinnosť. Otec/matka sú silnejší než dieťa, fyzicky, aj z hľadiska závislosti dieťaťa na nich, o tom niet pochýb, ale ich sila sa automaticky neprejavuje násilím, i keď sa tak niekedy samozrejme prejavovať môže, ale nemusí.
Právo silnejšieho je jediné skutočné právo, ktoré jestvuje nezávisle na existencii ľudstva a je tiež to jediné, ktoré jestvuje aj teraz v tomto momente. Preto je základným pilirerom existencie na tejto planéte. A preto je toi tiež jediné právo, ktoré skutočne uznávam (ako som už písal). Právo silnejšieho v kombinácii s nadobudnutými cnosťami/deformáciami následne formuje spoločnosť, v ktorej sa jednotlivci pohybujú...
|
|
|
Co treba vojak, ktery nalehne na granat, aby nezabil ostatni?
|
|
|
Výborná otázka - prečo si myslíte vy, že to urobil??
|
|
|
Udelal to proto, aby granat nezabil ostatni:)
|
|
|
to áno, sekundárne, to je prvý pohľad, ale otázka je PREČO uprednostnil výhodu jedného, pred svojou vlastnou.
Odpoveď je jednoduchá - nevedel by žiť s pocitom, že to neurobil ;)
Je to ako s charitou - zaplatí ten, ktorý vidí v TV deti v Somálsku a ten pocit dostane z hlavy len vtedy, keď tam akože pošle peniaze a ON SÁM PRE SEBA má vyriešené, už sa toho POCITU zbavil.....
Čítal ste Citadelu od Exuperyho? Odporúčam.
|
|
|
Gratuluju. Z vás by měli marxistický dialektici radost.
Zažil jste diskuse s nimi? Odporúčam.
|
|
|
pre zmenu nejaký argument by nebol??
|
|
|
Na tu hovadinu, co jste napsal? Že pocit "nemohl bych s tím žít, kdybych ten granát nezaleh" je obecně silnější než pud sebezáchovy? Takže je dokázaný že ho zaleh pro vlastní prospěch?
Ne, neměl. Na to se nic říct nedá. To si jeden může akorát tak poklepat na čelo, přesně jako jsem to dělal u učitelky občanský výchovy.
|
|
|
Klepal jste jí na čelo? ;)
|
|
|
To jsem si netroufl. Ani otec by mi to neschválil a naflákal mi, protože byla jednak starší a jednak ženská a jednak učitelka.
Ovšem nepochybuji, že nebýt těchhle faktorů, byl by ring volný. :)
|
|
|
Zaľahol ho preto, lebo by nevedel žiť s predstavou, že tomu mohol zabrániť a nezabránil. Neumiesol ten pocit viny a preto ho preniesol na svojich kamarátov.
btw - čí záujem ten vojak tým činom sledoval - tých iných vojakov, vážne?? Neurobil náhodou rozhodnutie za nich??? Súhlasili by s tým oni, aby to urobil?? To ste nezvažoval, čo? Teraz budú oni všetci musieť žiť s tým, že on kvôli nim zomrel....wtf??! Čím si to zaslúžili? :-P
Ignorovať skutočnosť môžte akokoľvek dlho len chcete ;)
|
|
|
Vy tak máte ánung o nějaký skutečnosti. Dobrej fór...
|
|
|
kecy bez arumentov, as usually.... ;)) To, že sa vám niečo nehodí do krámu neimplikuje, že to nieje správne. A povedzme, že v tejto veci celkom ánung mám, ale to je iná téma.
Skúsme inú otázku a ani tá sa vám nebude vo vašej ilúzii páčiť a preto ju sem znova dávam:
Dedko leží na smrteľnej posteli, je ťažko chorý a zomiera. Okolo stoja príbuzní a plačú - prečo plačú?
|
|
|
Nechte toho žvanění.
Frontoví vojáci žijí ve smečkách. A jestliže se některý z nich vrhne po granátu, jde o instinktivní ochranu členů smečky, vy pocite viny.
|
|
|
Prdlajs instinkt... Člověk bez morálkou zmanipulovaného svědomí tohle nikdy neudělá. Kdyby to byla věc instinktu, morálku by k tomu nepotřeboval.
|
|
|
|
Takže podle Tebe sebeobětování s vlastním morálním kodexem nijak nesouvisí a ti, již se ho dopustili, učinili tak z pouze - či převážně - z instinktivního popudu?
Měl jsem dojem, že i zde je zvykem hodnotit takové chování (a nemusí jít zrouna o smrť, ale třeba jen o obětování vlastních peněz pro charitu či vlastního času a práce pro aktivismus) jako vysoce mravné. A ono přitom jde jen o nějaké instinkty...
|
|
|
Jistěže je to instinkt. Proto nám taky ty instinkty dělají bordel v prohlášeních typu: "Lidé nikdy ... , lidé se chovají ... lidé vždy ... ".
|
|
|
Ten sebeobětovací instinkt mají všichni, nebo jen někteří?
|
|
|
U žížal jsem ho nezaznamenal. Asi to souvisí s žebříčkovou nervovou soustavou.
|
|
|
Nemínil jsem "všichni zvířata", šlo mi o lidi.
|
|
|
Aha, asi mám nějakou poruchu. Nějaký fundament mají všichni, ale síla těch instinktivních reakcí je individuální.
|
|
|
Však k tomu taky morálku nepotřebuje. Na takový pitomosti se hraje akorát v knížkách. Vážně si myslíš, že se tam vrhne kvůli alturismu, nebo prožívá dilemata svědomí? Ani trochu. Jako zvíře žije, jako zvíře jedná.
Ne, to promluvilo zvíře v nás. Jako ostatně většinou, když o něco jde a když se láme chleba.
|
|
|
|
Které zvíře se tak chová?
Pochopitelně se neptám na situace, kdy smrt pouze riskuje, byť by risiko smrti bylo značné - to musejí mnohá zviřátka skoro furt žeáno - ale na situace, kdy se pro smrt rozhodne.
|
|
|
Nerozhodne protože instinkt.
Zkus opravdu nasrat nějakou samici a sáhni jí na mladý. Klidně lidskou.
|
|
|
Až takhle? Instinktivně, čili bez racionální úvahy, bez vědomého rozhodnutí?
Vidím odjištěný granát, lidi kolem, tak na něj bezmyšlenkovitě hupnu...
Palach našel kanystr benzínu, vzápětí se ozvalo to zvíře v něm ... a už to na sebe bryndal.
OC vidí nebožáka, instinktivně hrábne do kapsy a běží do banky obětovat pro něho nějakou tu korunu.
Další zdejší zase spatří, jak fízl někoho buzeruje a instinktivně založí OSBID...
No, já Ti nějak nevím, moc se mi to nezdá,
|
|
|
Připouštím že to vypadá divoce.
Abychom si to vyjasnili, bavím se pouze o tom granátu k čemuž mne vyprovokovala Vinnyho reakce, s níž si ... no moc práce nedal, diplomaticky řečeno. Zbytek toho co píšeš je už kombinací instinktů a "morálního" jednání.
Pro začátek mi bude stačit, když mi uvěříš, že pro vojáka v poli je morálka přítěží, jež ho nejspíš zabije. Tudíž se jí ve vlastním zájmu musí co nejrychleji zbavit. Jestli chceš zkoumat podstatu lidí - tam je vhodný začátek, protože jsou zbaveni všech civilizačních nánosů.
|
|
|
Pak je tu ještě možnost, že morálka je v podobě imperativu jako obecně platného zákona podobně jako u instinktu čověku daná.
|
|
|
To je zajímavý pohled. Přiznám se, že mne to nenapadlo, jelikož instinkty se nevyvíjí a nemění a nejsou závislé od konkrétní komunity v rámci druhu.
|
|
|
Základní referenční souřadnice Dobra a Zla, Správného a Špatného, Mravného a Nemravného, získávají lidé vštípením společností, která tímto naprogramováním mysli a svědomí sleduje vlastní zájem - Tvoji užitečnost.
Toto základní naprogramování se děje ve věku, kdy je lidem možno imputovat ho tykví cokoli, protože filtr ratia ještě nefunguje, tedy obranyschopnost organismu proti indoktrinaci píčovinami je prakticky nulová.
Později, během dospívání nebo v dospělosti, si mnoho lidí uvědomí, že naučená mravní schémata více či méně překáží jejich štěstí (což je pochopitelné, protože to funkcí morálky opravdu není) a pokusí se - většinou s mizivým úspěchem - vytvořit si mravní kodex vlastní. Zbavit se zcela toho původního se podaří málokomu, protože tento se již stal součástí jejich identity i základem hodnotového žebříku a zbavit se ho bývá bolestivější, než ztráta obou nohou.
|
|
|
Také se kloním k tomuto výkladu s tou výhradou, že nejde pouze o zájem společnosti, nýbrž i zájem formovaného, neboť jde o jeho přežití a vůbec fungování v rámci společenstva, zejména v dobách kdy je zranitelný, neboť neschopen samonaprogramování. Což je u většiny lidí asi celý život ...
No ono to přeprogramovávání také může vést k pěknýmu průseru. Jak ukazují životopisy některých osobností, tak k excelentnímu.
|
|
|
Výhrada není nutná, protože akceptace pravidel se Ti samozřejmě musí vyplatit. Proto některé děti dostávají spíše bonbóny a jiné spíše facky. Společenský mravní kodex je nabídkou, která se odmítá dost těžko.
O tom, jak a zdali respekt k mravním normám souvisí s lidskou spokojeností, by mohla být podle mého názoru dost zajímavá debata. (Měl by to asi někdo zapisovat, protože námětů je vždycky fůra, jenže do akce to vždycky zapomeneme.)
|
|
|
prdičky naší babičky, u vojáků jde o prosté vymytí mozků. U instinktů jde o úplně něco jiného. Můžeš si vytvořit libovolný vlastní mravní kodex nebo můžeš teoreticky tlachat nad dobrem, zlem a bla bla, přesto instiktivně zachráníš vlastní mládě, nemáš čas o tom přemýšlet, nemáš čas s tím nesouhlasit. Nemáš ani kapacitu přemýšlet, co by řekli sousedé. V případě instinktů nejde o bolesti nebo nebolesti, to jde mimo tebe, takže tě to nijak netrápí. Na hodnotový žebříček ve zlomcích sekund ani nedojde.
|
|
|
No a to je přesně ta otázka, jestli je člověk vyrůstající ve smečce vlků člověkem nebo vlkem:)
|
|
|
To je dávno jednoznačně vyřešeno, přece: Ye have told me so often tonight that I am a man (and indeed I would have been a wolf with you to my life's end) that I feel your words are true. So I do not call ye my brothers any more, but sag [dogs], as a man should.
|
|
|
JJ, je do pěkně vyargumentované např. v Kantově Kritice praktického rozumu. Spoustu věcí, na kterých se zde diskuze do nekonečna točí, to řeší a třeba koncept práva, jak je dnes chápán na tom staví, ale bohužel je tam nutná ta věc na 'B', která to garantuje.
|
|
|
Matt Ridley: Původ ctnosti
(Začínám číst, takže nemohu komplexně hodnotit, ale kniha se zabývá problematikou této diskuse).
|
|
|
Vychutnávaje cigárko za hypnotického svitu měsíce a tajemných zvuků lesní havěti, zamyslel jsem se hluboce ... a snad konečně objevil ten úhel pohledu, ze kterého mi to, co říkáš, dává smysl.
Ty se medle pohybuješ ve zcela jiném a podstatně hlubším levelu, než je vedena tahle diskuse.
Samozřejmě, že naprosto prvotní a fundamentální pohnutkou k jakémukoli lidskému počinu jsou základní instinkty, o tom žádná.
Mám najednou pocit, že celá ta debata byla o hovnu, protože jsme každý mluvili o něčem jiném.
|
|
|
Taky mám ten pocit, že jsem si nerozuměli, mysle to každý jinak.
Ale ten výrok, že lidi zalehávají granáty, protože by neunesli výčitky svědomí, takže jasnej prospěch, ten mne prostě katapultoval ze židle, ačkoli jsem jinak kousnutý do huby, že některé diskuse nee. :)
|
|
|
otázka znela úplne inak... prosím o odkaz, kde sa napr jedna gazela hodila do papule levovi, aby zachránila inú gazelu - s jasným výsledkom = smrť. Nedávajte ale sem odkazy, kde sa tie gazely pokúšajú toho leva zmiasť - tie veria že prežijú, to sa so zaľahnutím granátu nedá zrovnávať.
Samica bude brániť svoje mladé do momentu, než sa ukáže že ich neubráni preboha!!! Potom uprednostní seba samú - viď levice, ktoré sa prizerajú ako im nový samec trhá mladé na kusy, alebo stádo buvolov sa prizerá ako levi žerú jedného z nich omg....
Než niečo napíšete, tak si to po sebe prečítajte.
|
|
|
Mno, jak píše Viny, na tohle jsem se vážně neptal, navíc myslím, že jsem na to upozornil předem víc než zřetelně.
|
|
|
Ale ptal, jenom si to neuvědomuješ. Samice se vrhne proti libovolné přesile, aniž by se zabývala možnými riziky. Klidně vykoná akci ve stylu bazai. Co jiného to je, než sebeobětování?
|
|
|
Nevrhne. Musí tam být aspoň mizivá šance, nebo to tak zvíře aspoň musí vnímat. Na tu se hraje, ne na "nechám se zabít, aby ostatní stačili zdrhnout".
|
|
|
Že to dobře dopadne si možná vědomě nebo podvědomě namlouváš i když letíš z padesátýho patra mrakodrapu. Nevím, dostáváme se do dost extrémní polohy. Chtělo by to dobrovolníka na test.
|
|
|
Na to přece nepotřebuješ dobrovolníka. Myslím, že nedobrovolník by letěl úplně stejně.
Máš nějaký tip?
|
|
|
Jenom za dnešek asi tři. :(
|
|
|
Taky bych měl pár nápadů, ale proberem to raději u piva, aby se nepolekali a nezkomplikovali nám experiment třeba útěkem do tajgy.
|
|
|
To je první dobrej nápad, kterej dneska slyším nebo vidím. :)
|
|
|
Rimmere, zobuďte sa už z toho sna, čo to tu trepete za debiliny!
Prečo táto matka neurobila banzai a namiesto toho dá tomu levovi nakoniec zašukať? http://www.youtube.com/watch?v=T8cnEXIwjWA
Mám vám sem postnúť odoberanie detí ľudským matkám prostredníctvom juvenilných súdov? Žiaden banzaaaai kuva.... Len vraždy celej rodiny a následne sebevraždy otcov - lebo by nevedeli žiť s pocitom, že sú bez detí....znova a furt dokola....
|
|
|
Boha coyote, by ste si mal už konečne vstúpiť do svedomia, sa tu pýtate na veci, ktoré si vôbec neuvedomujete....
Obávam sa že ancap neancap - ľudstvo je na tom bledě :-D
|
|
|
Dopadlý granát v blízkosti je obdobou zahnání do kouta - tam už musíte něco udělat. V tomto případě ten nejrychlejší granát zalehne. Pro něj se toho až tolik nemění - rizko smrti je o něco vyšší (stoupá takřka na jistotu, i když jsem četl o vojákovi, který přežil výbuch granátu, který zalehnul - Okinawa nebo Korea, moc si to nepamatuji), ale už původně bylo skoro na téže úrovni (započteme-li, že se věc odehrává v poli, tedy než se zraněmými začne někdo zabývat, bude mít možnost je někam dopravit, atd...).
|
|
|
Čímž chceš říct, že granáty zalehávají jen, ti, kteří to mají s největší pravděpodobností tak jako tak spočítané?
|
|
|
|
Aha, tak to jo. Obětování 0,1 % naděje na přežití zní přec jen o něco méně dramaticky, než oběť reálné perspektivy dlouhého a šťastného života.
|
|
|
Ale je to pudová záležitost. Nad tímhle zkrátka nemáš čas přemýšlet. Padne - flák sebou.
Jasně že pak o tobě budou psát, žes obětoval život ve jménu ideálů, blabla. Co taky jinýho by psali?
|
|
|
Co by měli psát...
Primitiv, řízen toliko svými elementárními pudy, vskočil do hořícího autobusu a vytáhl pět lidí...
|
|
|
Nějak mi neni jasný, kde se vzal ten autobus tady v zákopech.
|
|
|
Mno, přiznám se, že se zakopáváním moc zkušeností nemám, nepočítám-li v to cesty z hospody, ale divné mi to přišlo taky. No co, vždyť je to jedno ... důležité je, že něm víme.
|
|
|
Víme o něm a taky si to pěkně odskáčeme. Včera brambory, dneska granáty, z toho už se taky nevykroutíš.
|
|
|
vy jste odvážní, kam se hrabe zalehnutí granátu. Já bych už neměla odvahu použít v diskuzi slovo, které začíná na br, nebo ml, a po dnešku už ani gr.
|
|
|
Co takhle nějakou historku jak v bandasce mlíka s bramborama prsknul granát a co z toho všeho vzniklo? :)
|
|
|
No... chybí zásadní informace: byly to brambory salátové nebo moučné? A to mléko, bylo kravské nebo kozí? Či snad dokonce... zdráhám se to napsat... kyselé?
|
|
|
kefír!! To dosud není zakázané slovo, nebylo vyhodnoceno jako slovo, které těmto stránkám škodí. Bandaska s kefírem, tvarohem nebo nekynutým knedlíkem se ještě smí. K tomu nějaká ta plastická trhavina, jo to půjde. :-)
|
|
|
Takže keď to má spočítané....tak to je to sebaobetovanie že ten granát zaľahne? Kriste Ježiši......
Takže keď niekto padá z 30. poschodia a zakričí "za vláásť!", tak sa obetoval za vlasť? Hmm....jsou věci mezi nebem a zemí....
|
|
|
Výsledek výbuchu granátu ale záleží na tom, zda ho někdo zalehne nebo ne. Pokud ho zalehnete vy a nezalehl ho nikdo jiný, snižujete si o zlomek šanci na přežití. Ale ostatní ji mají celkem výrazně vyšší protože na granátu někdo ležel. Takže mně to jako sebeobětování stále přijde.
|
|
|
Mne absolútne nie a dôvody som napísal vyššie - je to len odporné klišé, ktoré nás núti venerovať činy, ktorých SKUTOČNÉ motivácie odmietame vidieť a ktoré niesu venerácie hodné.
Všetko krásne popísané napr v Exuperyho Citadele, ktorú mnohí nechcú čítať, lebo im to rozbíja ich bábovičky...
Už som to tu písal, ale napíšem to znova:
- akým právom ten dotyčný rozhodol za nich a obetoval sa pre nich?
- akým právom na nich uvalil bremeno nenávratného záväzku voči nemu?
- akým právom postavil celý ich odterajší život na jeho mŕtvole? Od toho momentu až do smrti už neprestajne budú stáť na jeho mŕtvole...chceli to?
Nik mu to právo nedal a on si ho usurpoval, násilím, bez výčitiek a tie preniesol na iných...ktorí to nechápu rovnako ako on.
Len ten, kto je schopný obete s plným vedomím toho, že to robí len SÁM PRE SEBA, pre SVOJE VLASTNÉ uspokojenie a AŽ NÁSLEDNE to má účinok na iných...len ten je schopný byť dokonale nezištný a netvorí záväzky na ktoré nemá právo...a robí to len vtedy, keď sú aj tí ktorí sú takýmto jeho konaním dotknutí, na tom rovnako. Inak je to najodpornejšie, falošné pokrytectvo...nehodné akejkoľvek venerácie.
|
|
|
Bejt cortex plně nadřazenej hypotalamu tak by lidstvo kdysi dávno vyhubili snad i bíložravci. Třeba taková filozofická úvaha při zakopnutí by mohla bejt celkem výživná.
|
|
|
Kto tvrdí, že toto rozhodovanie musí prebiehať v rovine vyhodnocovania zložitých mentálnych konceptov??
|
|
|
Asi už nemá cenu se sem motat.
Ale Modlitba za Owena Meanyho se nedá nepřipomenout.
|
|
|
|
V tomto případě ten nejrychlejší granát zalehne. Muhaaaaaaaahahahhahaha.....:D:D:D:D to snad nemyslíte vážně :D:D:D
Veliteľ pred nastúpenou čatou:
- vojáci, když budete v poli a někdo před vás hodí granát, tak instinkt vám bude velet ať ten nejrychleší z vás ten granát zalehne! Instinkt je sviňa a to se nedá nic dělat....
- pane veliteli, já sem vám chtěl říct, že jsem jehovista a nesmím nosit zbraň.......
|
|
|
Kľud smečko...zalezte si do svoje ružovej ulity a zas bude fajn ;)
...bolo jednoduchšie hodiť sa na granát, než žiť s pocitom, že ich nezachránil, aj keď mohol...bez ich dovolenia, bez toho aby o to žiadali, bez toho aby vedel či s tým chcú žiť oni - absolútne egoistický počin. Howk...
Skutočný (!!) altruizmus môže začať jestvovať až vtedy, keď budeme chápať primárne a sekundárne motivácie.....inak je to hnus odporný...
|
|
|
Hodím to sem, protože je to vlastně jedno.
V celé diskuzi o chování vojáků mi chybí ono: "Für Kaiser, Gott und Vaterland!"*).
Což je v diskuzi, která se (na tomto webu v této době) chtě nechtě motá od státu k anarchii a zase zpátky, poněkud divné.
_________
*) To, že má konkrétní voják na palubní desce přilepenou podobenku Josefa Visarionoviče, třeba, (A.Pokryškin, Stíhač, Naše vojsko 1953), na věci nic nemění.
|
|
|
Já bych si na mašinu také nalepil svaté obrázky režimu, jen kdyby to trochu pomohlo zvednout šanci, že mě nezabije vlastní policie, s nepřítelem je určitá šance bojovat.
|
|
|
1) Můj příspěvek se týkal něčeho jiného, a to tak, že úplně.
2) Pokud se (z četby) pamatuji, tak to dotyčnému nebylo nic platné (i když nebyl popraven, jen uvězněn).
|
|
|
Ad 1) - uznávám, ale jen mě to tak napadlo, tak jsem plácnul. Omlouvám se.
Ad 2) Chápu. Nějakej podezřele věrnej. Co tím asi skrejvá? Tak ho za něco zavřeme....
|
|
|
Zač?
Problém je v tom, že na rozdmýchání flame mám dnes trochu krátký dech...
|
|
|
V tomto pripade, je to ale jine. Pokud to neudela umre on i ostatni, poku to udela zemre pouze on. V obou situacich bude pro nej vysledek stejny. Jinak musim potvrdim, ze Citadela je bezva. Mam ji zrovna rozectenou:)
|
|
|
Ak by to neurobil, musel by byť súčasťou toho nešťastia, ktorému (možno) mohol zabránit.... ;) Ide tu obrovskom množstve prípadov o pocit viny...
Citadela je nádherná, ťažká, ale nádherná, príjemné čítanie.
|
|
|
Urcite to ve spouste pripadu bude tak, jak pisete. Nicmene jsem presvedcen, ze lide jednaji i bez ohledu na vysledek, ktery pro ne toto jednani bude mit. Tedy proto, ze dane jednani povazuji OBECNE za spravne.
|
|
|
Obecne správne tam je, ale furt sekundárne....
Chápete, že ten vojak rozhodol za nich a uvalil na nich bremeno o ktoré nežiadali?
|
|
|
Já vám nechci brát svaté nadšení, ale fakt si myslíte, že v tom fofru je čas na nějaké rozhodování o břemenech? Obávám se, že kdyby se tímto způsobem rozhodoval, tak už nic zalehávat nemusí .... vybuchlý granát se ostatně zalehává dost blbě:-) .... a asi by mu už při takovém zalehávání(to je slovo!!!:-) pár kousků chybělo.
Jsem přesvědčen, že konkrétně v tomto případě jde čistě o instinkt .... stejně tak se domnívám, že spadnout ten granát mezi skupinu nováčků, ze kterých pár týdnů/měsíců/roků nasazení ještě nevytlouklo úplně vše, krom těch nejzákladnějších instinktů, tak to neudělá nikdo. Ne že by nechtěli, ale oni nestačí ani zareagovat...budou se totiž snažit myslet jak situaci řešit...a v podobných situacích je myšlení zcela k prdu. Je totiž moc pomalé.
|
|
|
Áno, ako je vidieť, je dostatok času na rozhodovanie ;)
Uveďte prosím jeden príklad zo zvieracej ríše, kde má zviera tento inštinkt - teda dobrovoľne spácha sebevraždu (nič iné to nieje) aby zachránilo svojich druhov. Vďaka.
|
|
|
To obecně správně tu ale imho není sekundární ale právě primární.
Můžete na to nahlížet tak, že to udělal proto, aby se o něm mluvilo, jako o hrdinovi.
Nebo tak, že to považoval za obecně správné a proto tak učinil. To že ho někdo nazve hrdinou nebo naopak nechtěným spasitelem pro něj nehralo roli.
Shodou okolností nyní čtu v novinách o té vlakové havárii ve Španělsku a mimo jiné tam je, že se před nemocnicemi tvoří dlouhé fronty lidí, kteří chtějí darovat krev a pomoci tak raněným.
Jistě mezi němi bude nějaké procento těch, kteří to dělají z osobně zjištného důvodu, třeba pro pochvalu nebo vlastní dobrý pocit.
Jsem ale přesvědčen, že většina tam stojí, protože považují darování krve v této situaci za obecně a nepodmíněně správné a přípdná pochvala, dobrý pocit nebo nějaká finanční odměna je až side effect.
|
|
|
Primárne bol motivovaný vlastným záujmom.
Pochvala patrí všetkým - máme krv. Všetci sú tam preto, lebo ich primárna motivácia je ich vlastný záujem.
|
|
Kdyz uz jste tu uvedli Matku Terezu, nebo podobne samaritany vseobecne, pak kdyz se nad tim zamyslite, dostanete se k tomu, o cem autor mluvil.
I tihle pomahaci tohle deleji proto, protoze jejich zajem je dobry pocit, ktery z toho maji. Jejich mozek neuspokojuje vila na Floride, ale tzv. hrejivy pocit u srdce. Jim mnohdy ani nezalezi na tom, jak se po jejich pomoci citite vy, ale jak se po tom citi oni.
Intenzita techto pocitu je pak umocnovana sdruzovani podobnych lidi do vetsich uskupeni, v nichz se navzajem podporuji a povzbuzuji, coz pocit dobre odvedene prace jeste umocnuje.
jedne priklad ze zivota: Manzelka mi koupila kytku do pracovny. Abych to tam mel utulnejsi. Ja abych to mel utulnejsi? Ne, jednala na zaklade svych kriterii, nikoli mojich a uspokojovala sve potreby, ktere maskovala za laskavost a stedrost.
|
|
|
Naprosto presne.....toto je to, čo mnohí proste odmietnu, lebo to zničí naprosto všetky ilúzie ktoré o živote mali :D Ale malo by to byť presne naopak, robia chybu. Zabúdajú na to, že až po pochopení a prijatí tejto skutočnosti, môžu skutočne tzv pomôcť druhým bez toho, aby si niečo nahovárali a očakávali - začnú konať naprosto pragmaticky a s porozumením.
Ono totiž toto je jediný spôsob, ako konať skutočne nezištne :D:D
p.s. Matka Tereza jasne verila, že ak bude pomáhať druhým, pôjde do neba a to jej pôsobilo potešenie..... ;)
|
|
|
|
Ale to ze nejake vysvetleni je jednoduche, nebo se nam nelibi, jeste neznamena, ze nemusi byt pravdive. Ono to prave trosku souvisi s tim o cem se tu prave bavime :))).
To co nam v tom svete mota hlavu jsou, prave rozdilne soubory hodnot a jine motivacni prvky, ktere ma kazdy jedinec unikatni. Nemyslim si ze by se nasly 2 stejne sady. A to take jeden z duvodu, proc si nekteri lide rozumeji lepe a jini hure.
|
|
|
Měl jsem za to, že jsem to v tom příspěvku, na nějž odkazuji, formuloval dost jasně, ale zjevně nikoli :(
To "vysvětlení" (lépe "tvrzení", neboť "vysvětlení" by mělo něco vysvětlit, a to zde jaksi zcela chybí) o tom, že v konečném důsledku cokoli člověk činí, to činí pro sebe, protože to on sám považuje pro sebe za nejvýhodnější, samozřejmě je pravdivé. Naprosto, zcela a bezvýhradně.
Ale také je dokonale nanic. Asi tak v témže smyslu, jako třeba objevné tvrzení "neexistuje nesvoboda, protože člověk má vždy na vybranou z více možností."
___
* Mimochodem, doporučuji najít a pročíst si diskusi na přesně totéž téma**, jež se strhla pod některých z Urzových článků :P Je to už poměrně dlouho, bude to asi jeden z prvních v "ancapové" sérii. Mělo by se to dát najít podle odkazů na Misese, který "z tohoto poznatku odvodil velice hluboké důsledky"; sám na to čas (ani chuť) momentálně nemám.
** Ovšem nekonečně lépe formulované, a také aspoň trochu smysluplně využité pro vyvození nějakých jakžtakž rozumných důsledků (přesto medle zbytečné, protože zcela samozřejmé -- ale to už je věcí názoru).
|
|
|
(Hvězdička měla být za cokoli člověk činí, to činí pro sebe, pardon.)
|
|
|
Aha, tak to jsem zrejme opravdu spatne pochopil. Po teto interpretaci samozrejme souhlasim. Jinak diky za tip. Na ty clanky se podivam. Uz jsem je tu videl, jen jsem se nedokopal k tomu je prelouskat.
|
|
|
Ono toho v těch článcích toho také je daleko více zcela samozřejmého než jakkoli objevného, ale některé konkrétní historické údaje jsou zajímavé.
Na tu diskusi jsem ale odkazoval nikoli proto, že by v ní byly nějaké zajímavé objevy či odhalení stran věci samé (ono to ani v podstatě není možné, neboť věc je opravdu enormně jednoduchá); zajímavá je spíše jako psychologická sonda stran osobností a vyjádření diskutujících :)
|
|
|
Ak hodnotíte výrok podľa toho, či to je či nieje dokonale nanic, je to dokonale nanic;)
Vyvodenie dôsledkov je možné z pochopenia tejto skutočnosti veľmi jednoducho. Neviem kde je problém.
|
|
|
Inu. Kupříkladu výrok "modrá je modrá" je neoddiskutovatelně pravdivý, ale taky je nanic, takže je poněkud zpozdilé nad ním vůbec ztrácet čas.
S tou premisou, že každý se vždy chová podle toho, co v tom okamžiku považuje sám pro sebe za optimální, je to přesně stejné -- jen snad odhalit jeho tautologičnost vyžaduje nepatrně větší duševní úsilí, než u výroku z prvého odstavce. Ale opravdu jen nepatrně.
Dále pak vizte prosím z www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013072302& lstkom=498187#kom498191 zvláště samozřejmě taková interpretace je stoprocentně konsistentní, ale také není zhola k ničemu -- jen přesune rozlišení mezi egoismem a altruismem "o kousek vedle", tj. na otázku, kdo, proč a jak má sobecké potěšení z pomoci druhým a kdo to má zase, ehm, jinak.
|
|
|
Zdá sa teda, že sa zhodneme na tom, že cokoli člověk činí, to činí pro sebe, protože to on sám považuje pro sebe za nejvýhodnější, samozřejmě je pravdivé.
Nezhodneme sa zdá sa na tom, že motivácia je jedným z hlavných pilierov článku a teda aj výroku, ktorý je predmetom diskusie a tiež na tom, či je či nieje tento výrok zhola k ničemu.
Mám opačný názor než vy, keďže si myslím, že pochopenie tejto skutočnosti a jej uvedenie do života rapídne mení chápanie mnohých činností, motivácií a udalostí.
|
|
|
Samozrejme že Matka Tereza to robila pre svoje potešenie, sledujúc svoju vlastnú vieru, ktorá ju k tomu nabáda a tiež príslub odchodu do neba po smrti.
Altruizmus je stav, v ktorom človek uprednostní výhodu niekoho iného pred svojou vlastnou výhodou preto, lebo by bolo PRE NEHO ťažšie to neurobiť - napr by s tým vedomím nevedel ON žiť.
Uveďte príklad, kde neplatí NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO.
|
|
|
Naprostá většina vztahů mezi lidmi a naprostá většina činů, jež lidé dělají, je založena na oboustranném prospěchu (resp. na vzájemném prospěchu všech zúčastněných).
A všechny takové případy, kdy pan A dělá něco, co prospěje zároveň jemu i panu B (kupříkladu koupí od něj rohlík za cenu, již pan B požadoval), jsou protipříkladem dokonalé pitomosti NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO.
|
|
|
Chjo, opět ta výkladová ekvilibristika...
Je vážně tak těžké pochopit, že větou "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" je míněno "NIKDO NIKDY NEDĚLÁ NIC, ČÍM BY SLEDOVAL PRIMÁRNĚ JINÝ, NEŽ VLASTNÍ ZÁJEM"?
O cizím prospěchu, jakožto vedlejším efektu jednání ve vlastním zájmu, tu, obávám se, řeč opravdu, ale opravdu není.
Mmch,. co znamená "je založena"?
Chceš snad říct, že naprostou většinou interakcí sledují lidé oboustranný prospěch"?
|
|
|
Vskutku. Tvůj druhý odstavec předvádí tak excelentní výkladovou ekvilibristiku, jaké obvykle nedosahují ani ti, kdo vysvětlují pravdivost Bible ve světle moderních vědeckých poznatků :)
Stran "primárně vlastního zájmu" už jsem ostatně psal mnohokrát a výslovně, naposledy jen o pár příspěvků výše v www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013072302& lstkom=498655#kom498662. Ale v té větě opravdu o vlastním zájmu není ani proverbiální ň.
A ano, skutečně: naprostou většinou interakcí sledují lidé oboustranný prospěch. Je tomu tak.
|
|
|
A ano, skutečně: naprostou většinou interakcí sledují lidé oboustranný prospěch. Je tomu tak.
Toto dúfam nemyslíte vážne.... Takže tvrdíte, že ľudia naozaj sledujú pri interakciách s druhými ľuďmi obojstranný prospech? Slovo "sledujú" je vedomý počin. No lol.... Žijete na planéte Zem, alebo sa napájate z paralelného vesmíru?
Ale v té větě opravdu o vlastním zájmu není ani proverbiální ň.
Celý článok predsa pojednáva o motivácii a o VEDOMOM uplatňovaní svojho záujmu=motivácie, dokonca to tam jasne hovorí (mám nějaký zájem (motivaci)). Ten výrok je súčasťou toho článku a ak ho nevytrhnete z kontextu, tak tam ten "vlastný záujem" priam kričí.
|
|
|
Nesledují. Nemůže to tak z principu být u těch interakcí, jejichž podstatou je vzájemná konkurence.
Leda bys chtěl tvrdit, že lidské jednání je v naprosté své většině stimulováno kooperací, zatímco konkurencí okrajově.
|
|
|
|
P.S. Možná špatně chápeš pojmy "konkurence" a "kooperace". Jak už jsem nejméně jednou psal, když si kupuji rohlík, pekař a já kooperujeme na díle, jehož cílem je společný prospěch -- pro mne zahnání hladu, pro pekaře finanční zisk.
Podobně je tomu v ukrutné spoustě dalších případů, jež možná -- nejsem si jist -- budeš mít naprosto mylně tendenci považovat za "konkurenční".
|
|
|
Odkud se bere Tvé přesvědčení, že koupě rohlíku je kooperací, a ne konkurencí?
Naprostá většina lidí by mu ten rohlík vzala bez placení, kdyby si byli jisti, že nebude následovat trest, a to ani v podobě morálního odsudku ostatních. Stačí se ohlédnout za bohatou historickou zkušeností s tím, jak se lidé chovají, získají-li pocit absolutní moci nad druhými.
O kooperaci by šlo, kdyby oba spolupracovali na dosažení společného konkrétního cíle. Mým cílem je ale získat rohlík co nejlevněji, ideálně zadarmo, pekařovým naopak prodat ho co nejdráž.
Výsledkem licitace je pravděpodobně kompromis. Kompromis pak činí se zpravidla mezi protivnými, nikoli souladnými zájmy.
Čím méně bude uspokojen zájem jeho, tím lépe uspokojen bude ten můj. Znáš snad typičtější příklad konkurence? Není náhodou přesně tohle její podstata?
|
|
|
Naprostá většina lidí by mu ten rohlík vzala bez placení, kdyby si byli jisti, že nebude následovat trest, a to ani v podobě morálního odsudku ostatních.
Pokud "všech ostatních", není to pravda, zjevně, neboť to by nenastalo nikdy.
Pokud "někoho někde, vlastní svědomí a pro věřící Pánaboha included", je to sice naprostá pravda bez diskuse, ale opět nemá vůbec žádný smysl, neboť takové situaci, v níž by takový trest nehrozil, je ještě snad tak možná hypotetický Robinson vraždící Pátka, pokud je bezvěrec a bez svědomí.
A dokonce i ten si to nejspíše asi rozmyslí, protože nechce na ostrově zůstat sám.
Což je teorie, a teorii je vždy třeba ověřit empirií, jinak to může být teorie k hovnu. Tak se podívejme, co říká empirie -- a z pochopitelných důvodů se soustředíme na situace, kde je "morální odsudek" sice v principu možný (protože jiné neexistují), ale alespoň jen okrajově ve smyslu "někdo by o tom asi věděl, ale takových by bylo jen malinko; pravděpodobnost, že si toho vůbec někdo všimne, je zanedbatelná".
Máme takové experimenty? Máme, spoustu. Sám jsem mnohokrát organisoval i se účastnil nejrůznějších akcí s dobrovolným vstupným; dělal jsem bazary za dobrovolné ceny, v nichž zboží dodala charita*.
Dále pak, naprostá většina mých kšeftů -- jež už mne desítky let docela slušně živí -- je takového rázu, že by mne partner mohl bez jakéhokoli** risika ošulit.
Už pákrát se mi stalo, že jsem se omylem předal při nakupování -- zrovna nedávno jsem dal u benzinky omylem dvoutisícovku, domnívaje se, že dávám litr.
Podívej se na první stránku www.ocs.cz/EHA/Ecce%20Homo%20Armatus.mini.pdf.
A výsledky? Jednoznačné.
Těch, kdo zaplatili to dobrovolné vstupné, bylo vždy mnohem více, než těch, kdo nedali nic (ačkoli i tací byli, samozřejmě). Těch, kdo dali dobrovolnou cenu za to či ono, vždy bylo daleko víc, než těch, kdo si něco odnesli zdarma (ačkoli... ditto). Za desítky let mne podrazil jen jeden jediný partner, a i u něj mám značné podezření, že nikoli ze zlé vůle, ale že mu prostě došly peníze. A u té benzinky -- dostav těch pár cinkavých (bylo to za 970 nebo tak nějak), řekl jsem "Díky, nashledanou" -- a prodavačka mne s tou tisícovkou dohnala až skoro u auta těsně před odjezdem. Nejinak tomu bylo v ostatních případech. Stejně tak jsem si několikrát sám všiml, že mi prodavač nebo číšník vrací víc, než by měl -- vždy jsem jej na to upozornil (a když jsme se o tom párkrát pak bavili, řekl mi, že je to dost běžné). Finálně pak, za Ecce mi každou chvíli chodí na účet peníze (občas dokonce víc, než ty tři stovky).
A tudíž nikoli na základě nějaké dojmologie a divokých úvah, nýbrž na základě mnohonásobně opakované a po desetiletí znovu a znovu ověřené zkušenosti mohu s naprostou jistotou*** prohlásit, že většina lidí je naprosto ochotna za ten rohlík dát poctivou cenu, a pokud by bylo možné si ten rohlík beztrestně odnést zadarmo, dali by ji stejně. Dobrovolně.
___
* Zajisté, primární motivací těch lidí byla touha mít z toho dobrý pocit. Což nic nemění na důsledku.
** Vyjma risika, že bych pro něj nadále nepracoval, samozřejmě. Což může být zajisté součástí jeho motivace mne neošulit a opět to na důsledku zhola nic nemění.
*** Jejíž jedinou potenciální děrou může být hypotéza, že se celý život setkávám s netypickými, výjimečnými lidmi. To samozřejmě nelze nijak vyloučit, leč vzhledem k množství lidí, s nimiž jsem tak či onak jednal, a k šířce záběru jejich bohatství, zájmů, prostředí atd., si dovoluji pravděpodobnost tohoto problému hodnotit extrémně nízko. A navíc to nejsem zdaleka jen já sám; spousta lidí se úspěšně živí tím, že produkují shareware, kde je platba naprosto dobrovolná a risiko toho, že někdo (jiný než Bůh či vlastní svědomí) nějak pozná, že uživatel neplatil, a morálně jej odsoudí, je naprosto infinitesimálně malé.
|
|
|
Jak je Tvým dobrým zvykem, vybral sis k reakci přesně to nejméně podstatné. Můj komentář má pět odstavců a právě nad druhým, tedy tím, kterému se tak pečlivě věnuješ, jsem před odesláním uvažoval, nemám.li jej smáznout, aby se diskuse nestočila k méně podstatnému.
Pročež nechám stranou veškeré své výhrady ke Tvé reakci na tento odstavec a požádám Tě, abys zaměřil pozornost na zbývající čtyři, zabývající se podstatou rozdílu mezi kooperací a konkurencí, protože mám silný dojem, že v tomto nemáš zcela jasno.
|
|
|
Zajímavé, že Vám to tak vadí; kdykoliv reagujete na mně, je to prakticky výhradně na nějaký detail, na kterém se mě snažíte potopit, k pointě příspěvků se vyjadřujete jen velmi zřídka.
|
|
|
Promiňte, ale rád bych si s panem OCem v klidu popovídal.
Nechcete se jít proběhnout? Venku se dnes tak hezky...
|
|
|
Teda, Vy to chápete?
Bylo by krásné, kdybychom došli k takovéto krásné shodě, že když si chceme v klidu popovídat, budeme to vzájemně respektovat.
Protože já si hrozně často chci s někým v klidu popovídat, ale nějaký senilní agresivní vzteklý dědek (který má na jedné straně plnou hubu keců o tom, jak naprosto kontroluje své emoce, ale často, když poukážu na jeho chybu, neuvěřitelně mu cáknou nervy) mi do toho pořád kafrá, stává se mi to poslední měsíce častěji, než by mi bylo milé.
Ale jinak je zajímavé, že za posledních X měsíců jste, myslím, veškerou naši komunikaci začínal výhradně Vy (nějakým velmi agresivním vpádem do mé diskuse s někým jiným), což bylo naprosto v pořádku. Když se to však stane obráceně, je oheň na střeše.
|
|
|
Omlouvám se, že mi už zase cákly nervy. Příště se pokusím reagovat jen stručnou poznámkou bez hloupé křeče a invektiv, aby bylo všem jasné, jak jsem nad věcí.
|
|
|
Nikoliv, teď Vám nervy necákly, neboť se neprojevil žádný Váš omyl.
To, že Vám cáknou nervy, říkám tehdy, když mi říkáte, že jsem čůrák, hajzl, sráč (nebo tak nějak podobně, nevybavuji si přesné nadávky krom toho čůráka), posíláte mě do prdele a podobně.
|
|
|
Můžete poskytnout odkaz aspoň na to málo, co si vybavujete přesně, tedy na toho čůráka?
|
|
|
|
A kde tam vidíte nějakou nadávku, resp. něco jiného, než zcela nezaujatý popis reality?
Když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, kejhá jako kachna ... nemůže být označení téhož za kachnu nadávkou.
Musíte uznat, že v daném případě by použití jiného výrazu znamenalo nikoli bezvýznamnou interpretační nepřesnost.
|
|
|
Vy chcete opravdu vážně diskutovat o tom, zda slovo čůrák použité pro označení nějakého člověka je či není nadávkou?
|
|
|
Jistě. Navíc neříkám "čůrák", ale když už, tak "čurák". Ani tu tajenku o dvou tečkách nezvládáte. Co když to znamenalo něco úplně, ale úplně jiného, Logiku?
|
|
|
OK, tak to si běžte diskutovat s někým jiným, na podobné debaty asi nejsem na dostatečné intelektuální úrovni.
|
|
|
No zaplaťpánbůh... To je přesně to, co jsem měl na mysli tím Vaším proběhnutím.
|
|
|
Jak je Tvým dobrým zvykem, vybral sis k reakci přesně to nejméně podstatné
Mně to přišlo nejpodstatnější.
O kooperaci by šlo, kdyby oba spolupracovali na dosažení společného konkrétního cíle.
Přesně tak tomu také je.
Pokud bych já choval prasata a slaninu měnil za rohlíky přímo, bylo by to zcela zjevné hned na první pohled -- naším společným cílem je to, abychom oba měli špek i pečivo; proto kooperujeme.
Jelikož ten cíl je v reálném současném světě poněkud složitější -- zahrnuje kromě špeku a pečiva ukrutnou spoustu dalších statků --, a jelikož ten postup je namísto prostého barteru nepřímá směna peněžní, je to velmi mírně skryto; stačí však věnovat analýze jen malinko více úsilí, a je hned zcela zřejmé, že to jsou pouze rozdíly v technice, jež ponechávají princip zcela neměnný.
Mým cílem je ale získat rohlík co nejlevněji, ideálně zadarmo, pekařovým naopak prodat ho co nejdráž.
To je omezený pohled typu "mým cílem je donést pomyje do chlívka".
Pro stromy nevidíš les, či lépe, pro soustředění na nepodstatný prostředek nevidíš skutečný cíl.
Mým cílem není donést pomyje do chlívka; mým cílem je uživit (a následně částečně sežrat, částečně směnit) prase. Pomyje jsou pouze prostředkem. Stejně tak mým cílem není získat rohlík co nejlevněji; mým cílem je mít dostatek rohlíků dnes i za rok i za deset let, za takovou cenu, jakou si mohu dovolit. Směna a licitace jsou pouze prostředkem.
Výsledkem licitace je pravděpodobně kompromis. Kompromis pak činí se zpravidla mezi protivnými, nikoli souladnými zájmy.
Výsledkem licitace je konkrétní postup pro dosažení společného zájmu, v daném případě optimální pro obě strany.
Analogicky bys za "licitaci" mohl označit to, že novou slečnu nejprve zkusím hladit jistým způsobem, leč shledám, že ono ji to nevzrušuje; stejně tak ona má určité nápady, jež zase neoslovují mne. Po nějaké době vzájemného zkoušení však nalezneme "kompromis", který nám oběma vyhovuje a v posteli si to užijeme oba nejlépe.
Čím méně bude uspokojen zájem jeho, tím lépe uspokojen bude ten můj.
To je ten zásadní omyl.
Jeho primární zájem je mít slaninu, viz výše. Prodej rohlíků je prostředek. Můj primární zájem je mít rohlík, viz výše. Prodej slaniny je prostředek. Licitaci o ceně používáme jako postup, jak tento společný cíl splnit způsobem, který je pro oba optimální.
Znáš snad typičtější příklad konkurence? Není náhodou přesně tohle její podstata?
Asi nejtypičtějším příkladem konkurence* je boj o přístup k omezenému zdroji: na prasata přišla červenka, kvůli dešťům se neurodilo obilí; já sním všechnu slaninu co mám a ještě mám hlad, pekař sní všechny rohlíky a nezbude ani ň. Chci-li rohlík, musím jej donutit, aby se proti své vůli vzdal toho, čeho se vzdát nechce -- stejně tak on mne, chce-li špek.
V praxi tyto situace nastávají, samozřejmě (typicky na záchranných člunech apod.), nicméně jsou tak výjimečné, že v rámci této obecné debaty je lze zanedbat BÚNO.
___
* V tom smyslu, v němž ten pojem užíváme zde. "Konkurence" mezi Škodovkou a Fiatem je něco jiného, a bylo by to vůbec na jinou debatu, jež by s touto nesouvisela ani docela málo.
|
|
|
Potvrzuji - nyní od Tebe mám doma Tvé knihy za téměř dvacet tisíc jen na dobré slovo, přestože jsme se osobně setkali snad jen dvakrát a vždy jen na střelnici. Zklamat Tvoji důvěru (navíc motivovanou snahou mi pomoci) je pro mne samozřejmě zcela nepředstavitelné!
|
|
|
To prostě není možné, jestli jste si neukázali občanky a neřešili to s vyšší autoritou, prostě nemůžete jen tak dělat takové věci, protože TO PROSTĚ NEFUNGUJE, SVĚT NENÍ SLUNÍČKOVÝ, pamatujte si to xD
|
|
|
Tak to je docela průser, protože moje vlastní podnikání funguje taky primárně na důvěře ...
|
|
|
Důvěřovat můžete jen tehdy, když máte stát. Není stát, není důvěra.
To je jako s vlastnictvím. Stát definuje vlastnictví, bez něj nevlastní nikdo nic xD
|
|
|
Odkud se bere Tvé přesvědčení, že koupě rohlíku je kooperací, a ne konkurencí?
Nevím, odkud se bere OCho přesvědčení, nicméně je to poměrně triviálně jasné: koupě rohlíku je kooperací, dělbou práce, obě strany, kupující i prodávající, využívají své komparativní výhody, aby nemuseli dělat všechno sami. Kdyby neobchodovali, museli by si každý obstarávat vše, ale protože kooperují, nemusejí.
Další věc je, že poměrně typickým znakem konkurence je, že konkuruje-li mi někdo, bude pro mě lepší, když toho dotyčný nechá, profituji na tom. Naopak v případě, že pekař, u kterého nakupuji, s jeho činností přestane, rozhodně nebudu profitovat, spíše naopak.
Naprostá většina lidí by mu ten rohlík vzala bez placení, kdyby si byli jisti, že nebude následovat trest, a to ani v podobě morálního odsudku ostatních. Stačí se ohlédnout za bohatou historickou zkušeností s tím, jak se lidé chovají, získají-li pocit absolutní moci nad druhými.
Toto už vysvětlil OC, navíc jste sám řekl, že to není moc podstatné.
O kooperaci by šlo, kdyby oba spolupracovali na dosažení společného konkrétního cíle. Mým cílem je ale získat rohlík co nejlevněji, ideálně zadarmo, pekařovým naopak prodat ho co nejdráž.
To záleží na tom, jak moc obecně si určíte ty cíle. Ono společným cílem Vás i pekaře je to, že se nemusíta starat o všechno sám a můžete se specializovat, což Vám přináší vyšší životní úroveň.
Samozřejmě máte nějaké odporující si dílčí cíle, nicméně to mají skoro všichni a skoro pořád. Skoro u všech jedinců, kteří kooperují na něčem složitějším, najdete nějaké protichůdné cíle.
Čím méně bude uspokojen zájem jeho, tím lépe uspokojen bude ten můj. Znáš snad typičtější příklad konkurence? Není náhodou přesně tohle její podstata?
Problém je, že zanedbáváte situaci, že k obchodu vůbec nedojde. Na tom zdaleka nejvíce tratí obě strany. Jistě, IDEÁLNÍ pro pekaře je prodat rohlík za šílený balík, IDEÁLNÍ pro Vás je koupit rohlík za nula; inu, svět není ideální.
To, že se Vaše IDEÁLNÍ PŘÁNÍ liší, zdaleka neznamená, že by platilo, že máte protichůdné zájmy a že čím více bude uspokojen zájem jednoho, tím méně bude uspokojen zájem druhého. Tak to není, neboť ačkoliv se ty ideální scénáře pro ně liší, tak ty špatné scénáře jsou pro ně v zásadě stejné (nedojde k obchodu). Smlouvání o ceně rohlíku neurčuje, kdo na směně vydělá, a kdo prodělá; určuje pouze, jak moc která ze stran vydělá!
Výsledkem licitace je pravděpodobně kompromis. Kompromis pak činí se zpravidla mezi protivnými, nikoli souladnými zájmy.
Ano, jenže Vy počítáte s tím, že tam existuje nějaká monotónní závislost. Vy na základě toho, že v určité části licitování o ceně jsou zájmy protichůdné, vyvozujete, že zájmy jsou protichůdné všude. To je hrubá chyba.
Věc se nemá tak, že by zájmy nakupujícího a pekaře byly ČISTĚ PROTICHŮDNÉ, ony jsou protichůdné jen v něčem a jen trochu. Neboť kdyby byly protichůdné, pak by V RÁMCI KAŽDÉHO VÝSLEDKU DOTYČNÉ OPERACE bylo VŽDY "čím lépe pro jednoho, tím hůře pro druhého", což ale není pravda, protože výsledkem té operace také může být to, že pekař nastaví cenu moc vysoko, takže ke koupi vůbec nedojde, čímž pak tratí oba.
|
|
|
Tak inak:
Pán A ide kúpiť rohlík. Na cedulke nad rohlíkom je napísané "zadarmo" - omylom. Pán A rohlík zoberie a odkráča.
Teraz:
- Uspokojil pán A svoje potreby? Áno, a to nezávisle na tom či ich uspokojil aj pán B.
- Uspokojil pán B svoje potreby? Nie.
- dumá pán A nad tým, že pán B má hovno rovnako intenzívne, ako sa teší z rohlíka? Nie, je mu to úplne u prdele.
Toliko k teorii.
|
|
|
|
Preboha....a pán má ešte k tomu červené ponožky...to s tým tiež nesúvisí, že? ;)
|
|
|
Nieje to dokonalá pitomost, naopak;) Ešte raz: pan A kupuje rohlík pre SEBA, to je primárna motivácia, bodka. To, že z toho má prospech aj pán B mu sekundárne môže byť úplne u prdele...rovnako ako mu môže byť u prdele, že pan B kúpi za tie peniaze manželke nového robertka a tak urobí radosť aj jej. V obchode sa naopak snaží pan A prospech pana B minimalizovať... (??)
|
|
|
Motivace je zde naprosto bezvýznamná. Podstatné je, že -- ať je motivace jakákoli -- pan A něco dělá ve prospěch pana B (a řady dalších, včetně sebe sama). Na tom by se vůbec nic nezměnilo dokonce ani v případě, že by tak činil s výslovným úmyslem pana B poškodit (ale nevyšlo mu to a něco přitom zoral).
Ten prostý fakt, že pan A něco dělá ve prospěch pana B, bez ohledu na motivaci triviálně a zřejmě dokazuje, že "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" je totální blábol.
|
|
|
Motivácia je to jediné, čo je v tom výroku dôležité, aby mohol byť pochopený ;)) To, že z toho niekto má sekundárny, terciálny (s t.d.) efekt, je úplne nepodstatné....
|
|
|
V tom výroku nikde nic o motivaci není. Ani čárka, ani náznak. Smysl tvrzení "NIKDO, NIKDY NEDĚLÁ NIC VE PROSPĚCH NĚKOHO JINÉHO" je naprosto jednoznačný (a tvrzení je jednoznačně nepravdivé) a žádnou eristikou to neokecáte.
|
|
|
Preboha celý článok je o motivácii, veď to tam píše, je to jeden z 3 pilierov toho článku omg.... Vy to tam nevidíte???
|
|
|
|
Nie. Diskutujeme o výroku z toho článku....jeho význam je jednoznačný, keďže nevznikol ako solitér, ale je súčasťou článku, ktorého jedným zo základných pilierov je práve motivácia=vlastní zájem...
|
|
|
Ach tak, takhle to myslíš...
Když mne někdo předběhne ve frontě, je to dobré třeba pro jeho děti, protože bude dřív doma.
Když mě cikán okrade, je to dobré pro provozovatele proherních automatů, protože to tam pravděpodobně pustí.
Když konfliktní magor vyvolává zbytečné spory se sousedem, je to dobré pro právníky.
Tak to potom jo... Takto pojatý prospěch opravdu vyplývá pro druhé z naprosté většiny lidských počinů. Je to tvrzení podobně průrazné, jako například "všechno zlé k něčemu dobré".
|
|
|
Ne, tak to nemyslím, a dokonce mám velmi vážné podezření, že je Ti to jasné, jen schválně trolluješ. Ale pro jistotu:
Párkrát už mne ve frontě předběhli (a párkrát jsem předběhl sám), ale na každé předběhnutí byly desítky případů, kdy mne pustili nebo kdy já někoho pustil: a to je právě ten případ oboustranného prospěchu, kdy puštěný ušetří čas, a pouštějící má dobrý pocit, že někomu pomohl.
Jednou či dvakrát mne už okradli, ale na každý takový případ byly stovky (možná i tisíce, za ty desítky let, co se bloncám po tomhle světě), kdy jsem dostal -- nebo jinému dal -- něco zadarmo: a to je právě ten případ oboustranného prospěchu, kdy obdarovaný získá darovanou věc, a darující má dobrý pocit, že někomu pomohl.
Nakolik si dokáži vzpomenout, přesně dvakrát v životě jsem musel řešit potenciální spor se sousedem (jednou šlo o bordel na chodbě ještě dokud jsem bydlel v činžáku, podruhé o kravál v neděli brzy ráno nedávno). Ale mnoho a mnohokrát -- řádově šlo minimálně s stovky případů --, jsem nekonfliktnímu sousedovi pomohl (zrovna včera jsem sousedce půjčoval dřevěné uhlí), nebo on pomohl mně, nebo jsme něco řešili společně ku společnému oboustrannému prospěchu.
Nikdy a nikde jsem netvrdil, že by neexistovaly vztahy mezi lidmi, v nichž je prospěch jednostranný, a kde je naopak straně druhé ublíženo; to by byla zjevná lež a pitomost. Stejně zjevná, jak zjevně je pravda to, že takových je drtivá menšina, a naopak že v drtivé většině případů je prospěch oboustranný.
|
|
|
Myslím, že podléháš optickému klamu, způsobenému tím, že značná část konkurenčních interakcí se dnes děje zprostředkovaně a skrzevá to, co bys Ty nejspíše nazval institucionalisovanou zlodějinou.
Kdybys nemusel platit daně, ale namísto toho by Tě potřební třikrát do týdne vykradli (čistě hypoteticky, samozřejmě; je mi jasné, že bys je zastřelil), ono by Ti to s tou statistikou kooperace versus konkurence, soudím, výrazně zahýbalo.
|
|
|
Kdybys nemusel platit daně, ale namísto toho by Tě potřební třikrát do týdne vykradli
E? To je něco jako "kdybych nenosil brýle, ale namísto toho měl na zahradě bazén"?
Pokud vůbec mezi placením daní a risikem vykrádání existuje korelace, pak kladná.
|
|
|
O tuhle míru nechápavosti už je imho zapotřebí se opravdu snažit.
Zkusím tedy zcela po lopatě:
To, že s většinou lidí, se kterými se stýkáš, víc kooperuješ, než si s nimi konkuruješ (i tohle tvrzení je nesmysl, ale pro danou úvahu nepodstatný) je značně ovlivněno skutečností, že s naprostou většinou těch, jejichž zájmy konkurují Tvým, se nestýkáš, protože s Tebou interagují zprostředkovaně. Což neznamená, že neexistují. A znamená to taky, že Tvoje osobní zkušenost s těmi, s nimiž se osobně stýkáš, má se skutečným poměrem lidí, s nimiž kooperuješ a s nimiž si chca nechca konkuruješ, společného asi tolik, jako ... správně, jako brýle a bazén.
|
|
|
Spíše je problém v tom, že píšeš ukrutně zmateně.
Není a nikdy nebylo pochyb o tom, že existují lidé, jejichž zájmy konkurují mým -- kupříkladu (a zdaleka nejen) v tom smyslu, že by si rádi odnesli věci, jež považuji za své.
Kterak by to ale, u všech čertů, mělo souviset s daněmi*? To je hlavní oříšek stran toho Tvého minulého příspěvku.
A také by mne zajímalo, kde bereš přesvědčení, že jsem se s takovými dosud nesetkal? Nebo to bylo míněno "běžně se nestýkáš, denně se nestýkáš"? Pak jistě, to zdaleka nikoli; je to ovšem samozřejmý důsledek faktu, že takových je poměrně málo.
___
* Nepočítám-li mezi zmíněné lidi establishment, a to v konkrétním kontextu Tvého příspěvku zjevně nemohu.
|
|
|
Establishment, a to včetně lidí, v jejichž zájmu Tě obírá o daně, nemůžeš započítat mezi své konkurenty přesně proč?
|
|
|
Protože premisou v tomto kontextu bylo "Kdybys nemusel platit daně".
|
|
|
Nejaký argument by pre zmenu nebol? :D
|
|
|
nemyslim si, ze pote by moje pomoc byla nezjistna, ale souhlasim, ze urcite mnohem pragmatictejsi a efektivnejsi.
|
|
|
Nemusí, ale môže byť nezištná, to je zásadný rozdiel. Totiž ak pochopíte, že ste to robil primárne pre seba, napr pre svoj dobrý pocit, tak nebudete očakávať satisfakciu - už ju máte ;)))
|
|
Nic proti autorovi, souhlasím se základní tezí článku, nicméně chtělo by to trošku více rozpracovat. Takhle to připomíná slohové cvičení z šesté třídy základky :)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jak funguje tento svět - základní rámec
|