Komentáře ke článku: Hokej fakt nemá s vlastenectvím nic společnýho (ze dne 07.05.2015, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
To samé mají puberťáci, kdy jakási individua klátící se na pódiu a vyluzující zvuky nazývají "božský XY", shánění jejich obrázky nejlépe s klikatou čárou od fixy a speciálně slečny jsou ochotné nechat se kdykoli přefiknout (svaté přijímání).
|
|
|
Paradox českého vlastenectví:
Zvýšení daní, církevní restitice na utahování svobod - nikdo až na vyjímky nedemonstruje.
Hokej/ fotbal - plný náměstí, bitky s policajty, davové šílenství.
Citát Kadáfího:
Je nesmyslné, aby dav lidí prisel do restaurace jen proto, aby se díval na cloveka nebo na skupinu lidí jak jedí; je nesmyslné pro cloveka, aby poslal jiného cloveka nebo skupinu lidí, kterí by se za nej ohráli nebo osvežovali cerstvým vzduchem. Stejne tak je nelogické pro spolecnost, aby umožnila jednotlivci nebo týmu zmonopolizovat sport, zatímco lid jako celek by platil výdaje za takový monopol pro užitek jedné osoby nebo týmu.
Je jenom hloupostí prepustit svuj prospech urcitým jednotlivcum a týmum, které si jej
monopolizují, zatímco masy zajištují vhodná zarízení a platí všechny náklady techto sportovních zarízení. Tisíce, které naplnují stadióny, aby se dívaly, tleskaly a smály, jsou titíž pošetilí lidé, kterí nedovedou provádet sport sami. Tribuny stadiónu zmizí, nebude-li nikoho, kdo by je zaplnil. Takoví, kdo jsou neschopni vytváret hrdinské úlohy v živote, jsou bezvýznamní lidé, kterí plní sedadla divadel a kin, aby se dívali na životní události a ucili se, jak probíhají. Ti, kdo rídí beh života sami, nepotrebují pozorovat jeho dení pomocí hercu na jevišti nebo v kinech. Stejne jako jezdci, kterí drží oteže svých koní, nepotrebují sedadla na tribune. Kdyby mel každý kone, nechce tu být, aby se jen díval a tleskal.
|
|
|
Kadáfí, bingo. Ale on svet nieje racionálny, je väčšinovo riadený emóciami a podmienenými reakciami. A dokiaľ to tak bude, budú fungovať chlieb a hry a od toho sa odvinie aj stav spoločnosti. Šit šitoucí, kam až zmožené oko dohlédne.
|
|
Asi by malo byt Sigmund Freud (preklep).
Ale inac samozrejme suhlas. Kazdym rokom priblizne v rovnakom obdobi mam chut na 2 tyzdne odcestovat niekam, kde ich to "vlastenectvo" neberie.
|
|
Tak nevim no..
Ale když se na to divam, tak se hromadne skanduje "kdo neskace nenci Cech", coz imho ma prave odkazovat na to "vlastenectvi".
Po vyhre se hraje hymna, cemuz s nadsenim rikaji "nejkrasnejsi pisen"
A podobne. Osobne mi prijde, ze dost lidi v tu chvili prave pocituje onu "narodni hrdost", o které se tu vedly clanky předtím. Delat, ze nic takového neexistuje mi prijde docela mimo misu.
|
|
|
Naprostý souhlas! Jelikož je to česká reprezentace tak to bude nejspíš výkvět lidí nejlepších v tomto oboru v zemi. A ti reprezentují v této náhražce,kdysi tak populární válečné hře, naši zemi. A tito nejsou ze Zimbabwe, ale z České republiky. Narodili se zde a mají talent pro tento sport. A společnost jim umožnila v tom vyniknout. A ano, považuji naši národní hymnu za nejhezčí píseň. A ano, ve mně probouzí vlastenecké cítění. A ne, nemusím se u toho zmastit pivem. A i to pivo ve mně může vyvolat pocit vlastenectví, když při práci s cizinci tito kolegové vyzdvihují jeho chuť a kvalitu. Prostě je jedno z nejlepších co se ve světě vaří.
|
|
|
Věty jak z vlastivědy, do kamene tesat. Jenom ten kontakt s realitou je slabší.
Podívejte se prosím na vývoj českého pivovarnictví třeba za posledních patnáct let, na pěstování sladu, na problémy českého chmelařství, na školství v oboru pivovarnictví a zemědělství, na vlastnickou strukturu a pak můžete pohovořit o vlastenectví. S prozatím výjimkou Budvaru, který se dosud hádá s americkým soudruhem Anhojzrem. Vývoj spěje k europivu, taky proto že vohnouti nebudou schopní zaplatit kvalitní pivo z čím dál dražších surovin. Zajímavý je i rozpor mezi malými pivovarníky a velkými nadnárodními výrobci i když podle jména dosud "českými".
"kdysi tak populární válečné hře" - ?
Nevím jak skuteční fans, ti jou možná až fanaticky věrní svý reprezentačním ikonám, ale u obecného lidu jsem si všiml víckrát, že sice při úspěchu vynáší svoje modly a zuřivě vlastenčí, ale po porážce naopak bez váhání "svoje" modly tupí, posmívá se jim a ironizuje je. Což je, myslím, pro průměrného vlastence typické.
|
|
|
OMG, to jsou ale sracky, co pises. Kdyby bylo po mym, tak by mi jako hymna prisla mnohem zajimavejsi trebas Personal Jesus.
A tito nasi akorat nahodou maj volno, aby si mohli trochu "zareprezentovat", jinak na nas bananistan serou jak na placatej sutr. Kdyby to byli takovi nacci, tak by se preci jinak nenechali zverbovat aby hrali za kdejake Zimbabwe, ktere plati libovolnou menou, ktera je kryta cimkoliv duveryhodnejsim, nez je prace naseho bolsevikem zpovykaneho netahaveho lidu.
To tebou vychvalovane "nase pivo" varej negri a patri negrum. Doufam, ze jses na to hrdej...
A nekdy se zajimej o tom, kolik nas uzasnej stat plati na vedu, v jakejch podminkach nasi opravdovi vedci pracuji a za jake almuzny a srovnej si to s tim, kolik stat hrne do tech retardu s klackama a bruslema.
Doufam, ze ses na to pysnej, ty hrdej, ceskej nacku... protoze neni na co.
Ostatne 4/5 techto hrdych skakajicich cechu jsou kokoti, co se pak nejsou schopni ani dovalit k volbam. A ta pata petina voli bolsevika, nebo podobneho socana. Vykvet naroda, sul zeme... fakt je bejt na co hrdej.
|
|
|
Dík. Nebýt Tvé reakce, vůbec bych byl
společnost jim umožnila v tom vyniknout. A ano, považuji naši národní hymnu za nejhezčí píseň. A ano, ve mně probouzí vlastenecké cítění
nečtl, a tak bych se připravil o dlouhotrvající a bohatýrský smích :D
|
|
|
No, me takovehle uvedomele a hrde reci spis tak nejak rozesmutnuji a hlavne mi nedelaji dobre na zaludek. Zejmena kdyz se pak rozhlednu a vidim ten bordel ve kterem zijeme a vsudypritomnou servilnost vuci tem statnim zrudam.
Nepripadam si jako nejakej uzasnej vlastenec, ani jako geroj, kterej ma kila na to, aby tady vyhazoval vsechny ty zkorumpovany a vlezle otravny zmetky z oken, ale rozhodne mi pripada mnohem podstatnejsi pro mne, mou rodinu, potazmo sirsi rodinu, potazmo tedy i ten narod, zdrava, svobodna spolecnost s jednoduchymi funkcnimi zakony a spravedlivou a rychlou justici, nezli jestli nejaka banda neumetelu dostrka kus syntetickeho tvrzeneho kaucuku do branky tolikrat, aby nam pak na konci cele te sarady nakonec zahrali "tu nasi". "Tu nasi" nam zahrajou na konci i na pohrbu, o to se neni ani potreba moc starat. Podstatnejsi mi prijde se starat o to kdy ten konec bude a jak bude vypadat.
Ale inu co nadelas. Sul zeme si zada chleb a hry.... a koblihy...
|
|
|
Ja nechapu proc jeste porad v tech srackach žiješ? Mas moznost a prostor, vyber si svou vyvolenou vlast a utikej. Nejlepe co nejdal.
|
|
|
Mj. proto, že JeromeHeretic je skutečně čímsi, nač by bylo vhodné užít slova „vlastenec“, kdyby ovšem ono slovo nebylo zprofanováno tak ukrutně. V důsledku zmíněného osobnostního rysu spíše tenduje ke snaze o odstranění sraček nežli k úprku.
Snaha to je, samozřejmě, odsouzená předem k nezdaru; to ji ovšem činí snad bláhovou, jistě však nikoli odsouzeníhodnou.
|
|
|
A jak se ten skutečný pozná od toho falešného? Z toho co napsal čiší jenom nenávist a zatrpklost. Navíc polovina toho co napsal je kec.
|
|
|
No, já nevím.
Možná to je prostředek, který má posilovat cosi co tu už myslím většinově není, nenosí se a vlastně je fuj. Tedy to národní cítění. Ale já si myslím že tahle kobyla už prostě chcípla.
Já si pod těmito pojmy představuji například to, že "naši" lidé budou přát a hrdí třeba na každého kdo je u nás a třeba i v zahraničí ve svém oboru uznáván.
Dobře, hokejista umí hokej. No a? V jiných oborech jsou u nás také špičkoví lidé. Ať je to zedník či vědec. I s tím hokejistou to jsou pracovníci ve svých oborech. Jen díky zedníkovi bydlím, díky vědci se třeba uzdravím z dosud smrtelné nemoci ale marně přemýšlím co že mi a ostatním přináší hokejista.
|
|
|
Ona ta kobyla nechcípla, ona spíš zmutovala na takové osloprase, čehož praktickým projevem je právě to, že být dneska za vlastence znamená řvát "Kdo neskáče, není Čech", případně ještě horší voloviny, a tím dávat najevo národní cítění. V principu to není špatně, špatně je, že je to všechno, co z národního cítění ještě zbylo.
|
|
|
Hokejista je na tom stejně jako cirkusák, herec nebo zpěvák. Prostě komediant, jen v jiným oboru.
|
|
|
Přesně tak.
Hokej mne sice nebaví, ale párkrát jsem se aspoň pár minut díval.
Jo a taky jsem byl i na hokejovém stadionu na nějaké lokální klání. Ano, jsou tam zajímavé/zábavné okamžiky. A i ty méně zábavné, třeba když se začnou mlátit, nebo když jeden druhého jen tak napadne. Jen tak, myslím že to není v zápalu hry, více-méně nehoda, ale když jde o pouhý útok.
|
|
|
No, já bych tedy řekl, že boj holí je mnohem zajímavější sport, než nějaké posílání kusu černého bůhvíčeho po ledě do sítě; ale samozřejmě je to otázka subjektivního vkusu.
|
|
|
Tak to je myslím otázka vkusu. Pak asi také místa a účelu.
Když je účelem porazit protivníka v boji, pak proč ne. Je-li účelem dopravit malý černý cosi do vyhrazeného prostoru, pak je takové jednání nejen bezúčelné, ale občas také poškozující vlastní team. Když si všimne pán s píšťalkou.
Jde-li o boj, pak se raději zvolím JUDO a některá další klání.
|
|
|
Inu, boj (nejen holí) má velmi důležitý smysl -- primárně obranný, ať již sebe- či jiného; boj ve smluvené podobě mezi přáteli pak je výtečným nácvikem pro ten primární smysl výše zmíněný. A navíc většina bojů -- to již je, samozřejmě, subjektivní -- je zajímavá na pohled. Mnohdy tento účel drtivě převažuje, a nic proti tomu; bývá to typické např. pro v jiném vláknu zmíněný historický šerm.
Naproti tomu v posunování černého prevítu sem a tam s cílem v síti neshledávám smysl zhola žádný, a koukat se na to taky nedá; to už i pozorovat schnutí laku je nekonečně zábavnější.
|
|
|
Což se dá říct i o hokeji, tedy o posunování černého prevítu sem a tam. Část je obranná, tedy nedopustit, aby se černý prevít dostal do sítě vlastní (v boji nedostat prdu od soupeře), část útočná, dosáhnout, aby se černý prevít dostal do sítě soupeře (v boji dát prdu soupeřovi). S historickým šermem hokej spojuje nutnost kooperace více jedinců (není-li historický šerm jen soubojem striktně definovaných dvojic).
To, co je zajímavé na pohled je, jak sám uznáváte, je čistě subjektivní.
Tak kde je sakra rozdíl, kromě subjektivních preferencí? Vždyť v principu je to stejné.
Rád se podívám na hokej i na box.
|
|
|
Nu, pokud se nějaký grázl pokusí ublížit mým blízkým nebo mně, jeví se enormně nepravděpodobné, že by tak činil ausgerechnet dopravou černého čehosi po klouzavé ploše do mé sítě; obranné návyky v tomto směru mi tedy budou dost málo platné.
Stran subjektivního vkusu, nepochybně. Existují lidé, již sledují nejenže hokej, ale dokonce i politiku! Též kupříkladu existují pánové, již preferují ovce před dámami.
|
|
|
Aha, praktická využitelnost. To musí být občas nuda, nechat si takhle dobrovolně řídit život. :-)
|
|
|
Tak si predstav, ze ja sleduju nejen hokej, ale dokonce i fotbal!! (Dnesek je idealni den na sledovani obojího v TV, zrovna bezi fotbal a pak nasleduje hokej :-)))
A sleduju i golf a snooker!!! :-))
Každý mame nejake ty úchylky :-)
|
|
|
Pán bude asi sportovec, že?
|
|
|
Dneska se tomu tak hezky říká "pasivni sportovec":-))
Jinak samozrejme uz davno ne, i když jako decko jsem lecjake sporty i delal (fotbal jsem chvili hral i za zaky nejakou takovou vesnickou ligu, ale to uz je fakt před 30 lety a 100 kily nazpět :-))
Ale jinak chápu ironicky ton otázky a odpověděl bych, ze na to, abych si dobře pochutnal v restauraci také nemusim byt spickovy kuchar, ze...Takze na to, aby se mi nejaky sport libil na pohled nemusim byt zrovna sportovec :-)
|
|
|
Tomu nerozumím. Divadlo má být vtipné, co je vtipného na hokeji? Snad jen bohatý přísun chemických potravinářských náhražek. Ale tomu se směje Babiš a spol v pozici diváka. To mi hlava nebere.
|
|
|
Priznam se, ze jsem se nikdy nedival na hokej z duvodu, ze bych ocekaval nejakou vtipnou zabavu (občas se to stane, to ale ciste nechtene).
Osobne se mi libi souhra určitých individuálních dovednosti v ramci celého tymu, asi se to neda presne popsat.
Obecne receno: Libi se mi divat se na nekoho, kdo něco umi, kdo v necem vynika a podobne.
Tedy se rad divam na fotbal, a hokej a podobne, ale moc rad se divam i na golf - tam obdivuji individualni dovednosti, to same snooker a nebo se moc rad divam například i na sipky. A z toho samého duvodu uz me nebavi tolik jako drive napriklad Formule1, kde uz to tak nejak o tom umeni ani není.
Stejne tak mne ale bavi divat se například na sikovneho truhlare. V TV se rad divam na také "dokumentarni reality show" typu www.csfd.cz/film/307744-americke-restaurovani/ , www.csfd.cz/film/337738-dannyho-autaky/ a tak...
Jak jsem psal vyse, každý ma nejakou úchylku no :-)
|
|
|
Ano, tos ani nemusel psat. To je zrejme kazdemu, kdo si precetl nejmene tri tve posty.
|
|
|
Obranné návyky?
Body check?
Cross check?
Včera v restauraci Sport promítali hokejové utkání a zaujalo mě, že k většině zákroků nebyla přítomnost, nebo alespoň blízkost, touše*) nutná.
__________
*) Dávám přednost tomuto starému označení. (Puck is a mischievous nature sprite, demon, or fairy.)
|
|
|
Podle slovníku jest „touš” primárně eso v kartách, ačkoli „puk v hockeyi; disk“ zná také, byť jako sekundární význam. Děkuji za důvod tam kouknout; musím se přiznat, že ten primární význam jsem neznal.
(Mé oči neklamou-li a můj sluch,
to’s ty ten šibalský a zbujný duch,
jejž »Dobrá kopa« zvát jsem slyšel kdesi.
Či nejsi ten, jenž na vsi holky děsí,
tu mléko sbírá, v mlýnku nesnáz činí
a nedá stlouci říčné hospodyni;
tu pivem tak, že nechce kvasit, šplechtá
a v noci svede chodce, pak se chechtá?
|
|
|
Když jsem co malý hošík s dědou poslouchal rozhlasové přenosy z utkání v ledním hokeji, domníval jsem se, že Touš jest jméno jednoho z hráčů. To, že může hrát na obou stranách, mi připadalo vzrušující.
Po zjištění totožnosti jmenovaného pro mě ztratil hokej půvab.
|
|
|
Hokej pro bezny zivot asi nezbytny neni, ale zase nezavrhujte sport smahem - co treba takovy bejsbol? Predstava, ze by se nejaky cerny grazl (ti typicky disponuji cernym cimsi) v pratelaku s moji zenou mohl dostat az na ctvtou metu jen kvuli mnou zanedbanemu treningu, muze byt velmi motivujici.
|
|
|
Samotný smysl boje nikterak nezpochybňuji. Kdyby moji předkové kdysi dávno své boje nevyhráli, tak si zde nejspíše nepíšeme, je-liž?
Zahnutý a ještě všeliak jinak zparchantelý kus mimo jiné i dřeva však považovat za hůl je no, jak jen to .. odvážné?
Stran historického šermu, tam jsem toho moc neviděl, ale i to co jsem viděl jsem shledal mnohonásobně atraktivnější na pohled, než hokej.
|
|
|
|
|
Holí do prd*le snad raději ne.
Historický šerm je obecně velmi hezký, ale konkrétně tohle je podle mého subjektivního vkusu asi poněkud nešťastně zchoreografované a hlavně nekonečně blbě sestřižené, že se na to moc nedá koukat.
Nicméně lepší než hokej je to zcela nepochybně :)
|
|
|
Ono jak jsem pochopil, tak to je nejaka akce, která není sehrana, alebrž se tam skutecne party lidi do sebe pusti a mlati se tak dlouho, az jedna parta vyhraje.
Mlati se však pouze tupyma zbranema a snazi se vzajemne se nezabit, i když o polamane kosti a podobne radosti není nouze.
To muze byt vcelku fajn, i z pohledu divaka:-)
|
|
|
Historický šerm je nacvičená show, tohle je regulérní bitka do posledního stojícího chlapa.
|
|
|
Což nic nemění na ukrutně blbém střihu :)
|
|
|
Ja si naopak myslim, ze to ma za ukol vlastenectvi oslabovat. Narodak mnohem casteji neskonci prvni nez aby prvni skoncil a lide si tak vyzkousi, jake je to prohravat s jinymi narody, v hokeji s Ruskem a USA, ve fotbale s Nemeckem...a nejsou tak pri nahlem prepadu tak frustrovani. Proste si reknou - to uz tu bylo, neni kazdej rok Nagano - a jde se dal
:D
|
|
|
No, toho tedy ausgerechnet národ český vskutku nemá zapotřebí. Dovolím si ocitovat naprosto excelentní přehled, který kdysi kolega napsal v jednom klubu, zaměřeném na historii:
Začíná to mystickým dějinami raných Slovanů s mírně matriarchálním důrazem na Libuši a první sociální nepokoje a zárodek revoluce v podobě vzniku ženské bojůvky na hradě Děvín („Dívčí války“). Pak se přeskakuje příliš aristokratické rytířské období, připomíná se jen debakl na Moravském poli (jde o první národní symbol – debakl; to se nám bude opakovat ještě mnohokrát).
Heroizovat je třeba až masy – k tomu jsou vynikající husitské války. Je však třeba i vhodných vůdců. Jako polititruk je proto zvolen Jan Hus (přestože byl chudák upálen dávno před válkami) a jako generál-hrdina je vybrán lupič Žižka. Občanská válka plná jemných nuancí a mnohých stran je zjednodušena na boj utlačovaných proti utlačovatelům (a za „dobro“ je vybrána právě ta nejradikálnější strana, poněvadž se v ní sdružovala ta největší lůza, zatímco umírnění kališníci a měšťané pod obojí jsou hozeni do jednoho pytle s katolíky a křižáky; to je téměř neuvěřitelné, když uvážíme fakt, že radikální část hnutí potlačila právě strana umírněných a nešlo přitom o konec nového způsobu bohoslužby, nýbrž o pozitivní vyústění husitství, kdy se stává většina Čech na dlouho evangelickými a přitom nastává mír). Bitva u Lipan je proto absurdně považována za porážku a jde o druhý základní národní symbol – debakl.
Opět se přeskakuje aristokratická renesance; zlatý věk, kdy byla Praha hlavním střediskem evropské vědy je zesměšňován trapnými narážkami na bláznovstní Rudolfa II., například nekonečně trapným filmem Císařův pekař: opět je situace do absurdity zjednodušena na boj poctivých proletářů vůči šlechtě a učencům patlajícím se ve věcech, kterým proletáři nerozumějí, a tudíž ve věcech špatných.
Nyní nastává vrchol – občanská válka vzniklá nesmyslnými požadavky české evangelické šlechty je opět zjednodušena na boj národní (ač tehdy žádné národy neexistovaly) a co hůř, na boj česko-německý (ač spolu navzájem bojovaly hlavně české šlechtické rody). Nevýznamná bitva na Bílé hoře se stává třetím národním symbolem – debaklem. Je myslím kulturně antropologicky velmi zajímavé, že Češi si zvolili za národní symbol porážky, z nichž dvě navíc ve skutečnosti byly vítězstvím a jako porážky se pouze tvrdošíjně interpretují.
|
|
|
V tomhle směru doporučuji excelentní knížku od Zdeňka Šmída Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění.
http://www.zssvetle.cz/storage/Smid%20Zdenek%20-%20Jak%20jsme%20se%20nedali.pdf
|
|
|
Jak jsem psal vedle, prestiž země a.k.a. aliance.
Je úplně jedno, zda jsou to rodili Češi (=jsme skvělí, nezrazuj) nebo zda si je ČR koupila (=máme na to, nezrazuj.)
Jejich pointa spočívá v tom, že na mezinárodním kolbišti zastupují alianci jménem ČR proti zástupcům jiných aliancí. Něco jako když opičky ukazují, která umí lépe zařvat nebo se bušit v hruď.
|
|
|
Nebo která má barevnější moudí.
|
|
|
Sice teď nevím, zda jste měl na mysli soudružku Angelu nebo rezavou Vlastu, každopádně to moc galantní nebylo.
|
|
|
Soudružka Angela nebo rezavá Vlasta (ať již to je kdokoli) mají moudí? To jsou věci na tom světě.
|
|
|
Nerad bych si to na vlastní oči ověřoval, tak silné zážitky nemusím; vzhledem k jejich chlapáckému drajvu v evropské "politice" a chuti, s níž toužily vládnout mužům (zrzavá Vlasta rovnou generálům), jsem o tom přesvědčen. Když ne fyzicky, pak příslušnými projevy jistě.
|
|
|
Kdyby jste napsal "radarová pěnice", ale totog chvilu trvalo než .. , ale už fčíl.
|
|
|
|
|
V knoflikovy valce byl sef vzdycky ten, kdo mel nejdelsiho pindoura. (Aspon myslim, ze to bylo v knoflikovy valce)
|
|
|
V knoflíkové válce lovernským plukům velel Janek, kdežto velranským divizím Prcek od Brodu. Bez výjimky, od začátku do konce, a bez ohledu na velikost (jež ostatně u posledně zmíněného, již vzhledem k jeho přezdívce, zjevně nebyla kdovíjaká).
Pinďoury měli lovernští ukrutně scvrklé přinejmenším v oné památné bitvě, kdy bojovali nazí, dobyvše velkého vítězství, leč zhola žádných zajatců, neb zjednodušená uniforma neumožnila jim pronásledovat nepřítele ostružiním.
|
|
|
A je vůbec život racionální?
Je fandění hokejovém mužstvu vlastenectví?
Není láska k nějaké ženě či slečně jenom projevem chamtivosti chtít něco jenom pro sebe?
Je oslavovaní konce války po 70 letech upřímné a je to opravdu projev vděčnosti a radosti?
A není to vlastně kurva jedno? Není to prostě všechno jenom zpestření života od stereotypů, které jsou možná racionální ale jinak nudné a radost moc nepřinášející.
A vůbec, proč neoslavit v Plzni zítřejší konec války a dát si u toho "vlastenecky" par Prazdrojů?
|
|
|
"A není to vlastně kurva jedno?"
Dobrá otázka. ;-)
Je to kurva jedno, neb jde jen o to, aby o něco šlo; ale hru je třeba brát vážně, aby byla zábavná.
|
|
|
Jo.
Hrát mariáš o sirky je přehlídka ztraceného času.
Tak jsme se to alespoň učili ve škole.
|
|
|
Lepší dvě sedmy, žaludová strčí, je kolik sirek?
PS: Některý učitelky jsou prolhaný svině.
|
|
|
Krajové zvyklosti se mohou lišit, a také už jsem mohl něco zapomenout, nehrál jsem to ani nepamatuji; ale mně to vychází na 64 sirek, přičemž která strká, by mělo být děsně jedno :)
|
|
|
Poslední reforma oběživa zasadila téhle hře ukrutnou ránu. A s Eurem - radši nedomýšlet! :(
|
|
|
Jestli to chápu dobře, tak se dá hrát o eurocenty a to tu ránu zmírní, protože 0,01€ je ca 27 halířů
|
|
|
No je to možná lepší než korunovej, ten se může pěkně prodražit. Ale stejně jsou ty eura hnusný, nepatří to k tomu a počty budou vycházet jinak. A desetníky samozřejmě máme. Společně s tim očekávanym zákazem hulení v hospodách to asi budem hrát po bytech, protože zvedat se od karet na každý cigáro moc asi nepůjde....:(
|
|
|
Hrát o prachy je nesluníčkový, takže to stejně brzo zakážou.
Prodražit? Jedině když to člověk neumí, nebo má extra smůlu. Pokud jsou partneři výkonnostně +- stejní, ráno jste víceméně na svejch.
Popravdě mne to s nějakou kafkou nebaví a myslím že většinu mariášníků taky ne.
|
|
|
No prohrát 30 korun, takže tři stovky v korunovým moc velkej problém není, obzvlášť když za renoncy lítaj panáčky a člověk pak třeba riskne blbýho betla nebo hůř durcha a "kamarádi" mu ho voflekujou, že jo :D
Tím neříkám, že je to nějak moc, jen že v klasickým desetníkovým mariáši bylo prohrát 50 kaček vlastně skoro nemožný.
|
|
|
Vždyť řikam, +- na svejch. :))
|
|
|
Asi si nikdy nedostal flek na 114 v cervenejch od cloveka, co mel tu druhou pulku tech cervenejch, co? (Ono se taky neni co divit, takova karta cloveku prijde tak trikrat za zivot)
|
|
|
V roce 1903 se povýšil na červenou stovku nebožtík Háblta, loterní kolektant. Opovážil se proti lesmistrovi Halaburdovi... Prohrál, udělalo se mu mdlo, šel domů a zemřel. Však je to také co říct.
|
|
|
Známe tyhle střelce od boku. Promýšlí to jenom deset - patnáct minut a tohle je výsledek. :(
|
|
|
Bez 100 bych řek 80, ale může se to počítat i jinak. My to takhle hrajem, 2 sedmy za 40 a lepší za 80...
|
|
|
Stovka tam není. Ygorek mi všechno trhá, což je taky jeho jediný štěstí, protože jinak už mastil s baťůžkem do trafiky.
|
|
|
No jen doufam, ze nehrajete ve dvou :)
|
|
|
|
|
Asi tak to vidím. Že to tady musí urovnat až sám Dfens svým článkem mi přijde trošku....smutné.
|
|
Přesně.
"Je to jen hra, která má rozptýlit pozornost lidu v duchu přísloví "chléb a hry", aby pak vopice neviděly přes strom les a přes les pak to, že jim jejich vlast ukradli a prodávají po kusech v second handu. "
Platí to všude - a u fotbalu ještě mnohem více.
|
|
|
Zrovna tato citovana veta je imho uplnej nesmysl.
|
|
|
Ano je.
Nejsem ještě tak zapšklý, abych nadával na rozkrádačky v souvislosti se vším. Přeci jenom nejsme na novinkách.
|
|
|
Poud si myslíš, že ta věta je o rozkrádačkách tak jak se o nich diskutuje a píše na hovinínkách, tak jsi vedle jak ta jedle....i já prostý to hlupáček jsem pochopil, že D-F tady mířil na docela jiné rozkrádání než nám předváděl například nedávno zesnulý kříšťálový talent.....
|
|
|
pokud bych měl občanům dovolit hlasovat o zamítnutí něčeho, co by je mohlo dost bolet, pak bych rozhodně chtěl, aby hlasování bylo mezi dvěma zápasy. Půlka národa řve u bedny a druhá zvrací. Průnik může být neprázdný.
|
|
|
Coz je nejake vyuziti situace...
Myslim, ze ještě lepsi by bylo hlasovat ve 3 rano :-))
|
|
|
no spíš jsem to nedomyslel. Do urny by asi „vhodil” i předseda volební komise.
|
|
|
Tři? To je dobrý čas, beru. To ještě většinou neusínám, obvykle usínám později :P
|
|
|
Ano je.
Nejsem ještě tak zapšklý, abych nadával na rozkrádačky v souvislosti se vším. Přeci jenom nejsme na novinkách.
|
|
Tak ono to bude taky trochu o takové té hrdosti na úspěšnýho bráchu. Na jeho úspěchu mám pramalý podíl, ale je to rodina a (většinou) stejný genofond (a ten se samozřejmě počítá).
Ono vůbec pojem "vlastenectví" je takový zavádějící má spíše geografický než genealogický vzah a hodí se spíše pro spolek zahrádkářů kteří si vybrali kus uzemí na základě vhodných podmínek a přibližně společného cíle.
Mnohem konkrétnější a politicky naprosto nekorektní je termín "národovectví", kde už ta naděje na stejnou genetickou stopu je poměrně velká.
Určitě je to s projevem fandovstvím mnohem složitější, ale co se projevu toho rituálu týká, tak ty pudový stopy dát najevo příslušnost ke kmeni křepčením kolem ohně a bušením do nepřítelovic lebky tam zřejmě budou, vylepšený (pokrok nezestavíš) o církevní vynálezy, dogma (Jarda je bůh) a protokol (kdo neskáče, není Čech) :)).
|
|
No, poslední odstavec to vystihl dobře, ovšem stejná definice platí uplně na všechno včetně různých cykloakcí, proticykloakcí, motoristických demostrací a podobných blbostí kdy se sbor lidí poplácává po zádech a "dává najevo názor" i když ti inteligentnější v hloubi duše vědí že jediné co něco změní je vzít politika/ouřadu co ničí ostatní životy a veřejně ho střelit do hlavy.
Kontrolní otázka: jak dlouho by vydržel ANOfert po fyzické eliminaci Babiše? Viděl bych to na hodiny.
|
|
"A představme si, že tváří v tvář takové krizi najme příslušný kapitán například hokejisty ze Zimbabwe. Jasně, fanouškové by nějakou dobu brblali u piva nad takovým řešením, ale nakonec by to byli stejně dobře použitelní "naši" jako ti "naši", co mají být naši teď, a budou je podporovat stejně intenzivně jako jiné naše. Z tohoto příkladu je doufám opět zcela jasné, že o nějakou vlast tady rozhodně neběží.
Tato část je naopak důkazem, že o projev vlastenectví jde. Nejde o to, kdo je na ledě, ale koho reprezentuje. Zatímco v hokeji je to poněkud absurdní, třeba ve fotbale to funguje naprosto běžně a někteří fotbalisté mají s národem, který reprezentují společné akorát to, že mají narychlo vyřízenou občanku. Fanouškům je to jedno, protože hlavní je, že to pomůže vyhrát "našim", i kdyby v týmu nebyl domorodec ani jeden.
To je také zásadním rozdílem od bitvy hologramů, protože považovat firmu za "naše" může snad jen zaměstnanec (a to včetně iSheep, které jsou jinak ochotné přísahat na kdejakou čínskou hovadinu, nese-li správné logo).
|
|
Bavíme se tu sice krásně, ale nad jednotlivostmi. Vlastenectví vidím jen jako příslušnost k nějaké skupině, partě, tlupě. Je to jen větší varianta sporu "my z horní hospody" versus "oni z dolní hospody". Hradečáci versus Pardubičáci. Sboráci v. sólisté, Zpěváci v. orchestráci, sparťané versus slávisté.
Podstatné je najít něco společného a hlavně společného vnějšího nepřítele. Bez stanovení nepřítele vlastenectví funguje tak nějak mdle.
A k vlastenectví patří: vůdcové (party, tlupy, gangu, národa), ikony - (Cromwell, Hitler, Stalin), mučedníci - (váleční hrdinové, popravení, vdovy a sirotci), hymna - "Kde domov můj, Baníčku..., Internacionála nebo Bože chraň královnu) a letopisy. Když nejsou nějaké historické, nějaké se napíšou. (Královodvorský, Zelenohorský aj.)
To všechno jsou stejné jevy, liší se jen velikostí. Lžička vody, hrnec a rybník.
Něco jiného je kultura. Nebo chcete-li civilizace jistého typu. Ale to patří k jinému článku.
P.S.: Dnes oslavujeme vítězství nad fašismem. Pamatuji doby, kdy to byla výlučně zásluha Sovětského svazu. Dneska to vypadá, jako, by Amerika a Spojenci zachránili celou Evropu. A Rusové (stále zaměňovaní se Sověty) jenom znásilňovali mladé holky a vykřikovali "Davaj časy!"
Ne, že by se to nedělo. Jistěže dělo. Jen to dostává jinou váhu vůči těm mrtvým. Jednou se možná dozvíme, že generál Patton byl podvodník (a kradl průpisky.)
Důkaz geniality Orwellova románu "1984" Tam to všechno je. [;>)
Otázka: Je Miloš Zeman vlastenec?
|
|
|
Jaké vítězství nad jakým fašismem, boha jeho? Ono je snad nějaké výročí dnes, kdy padl Franco nebo Pinochet? Či snad v tento den vzpomínáme toho, kterak bolševik zavraždil Gajdu, velmi aktivního v protinacistickém odboji?
Ať byl Patton jaký byl*, historická pravda je, že stoprocentně chtěl a velmi pravděpodobně by byl i dokázal vyhnat ty smradlavé bolševické hordy za Ural; a je strašná škoda obzvlášť a speciálně z hlediska dějin české kotliny, že mu to politici nedovolili :(
___
* A kupříkladu jeho velení v masakru Bonus Army není nic, co by mu sloužilo ke cti, ani docela málo.
|
|
|
Ad Bonus Army: Velel generál Douglas MacArthur. Patton velel jen jedné složce.
|
|
|
Tankům. Jistě -- „jeho velení“ přece neznamená „jeho nejvyšší velení“ (kde by se ostatně dalo diskutovat o Hooverovi).
|
|
|
Kdy a kde padl generál Pinochet, pěkně prosím? I kdybyste mínil slovo padl ve významu politickém, jeho ztrácení vlivu po léta (aniž by u významné části národa ztratil kredit) se obyčejně neoznačuje slovem pád. Spíš se jednalo o generační obměnu. Bylo li to, co udělal on z Chile po komunistickém blouznění, fašismem, ekonomicky i politicky (s jistou výhradou k problematice takové změny uskutečňované s pomocí tajných policií atd.), pak to vzbuzuje sice marné ale bujné asociace, co by kdyby takový diktátor léčil Kocourkov od bolševismu, namísto havlistické kavárny, už z principu narudlé (byť se kavárna rovněž z principu práce štítí).
Zrovna tak marné jsou úvahy, co by nějaký Patton chtěl nebo uměl, u vědomí že sféru vlivu bolševických hord určily tři pomazané hlavy na Jaltě, nikoliv dílčí vojevůdce (a nepolitik) Patton.
Míníte li smradlavými bolševickými hordami Rudou armádu (a už ne třeba šroubky v Maově soustrojí), je trochu nahořklým paradoxem, jak potomci oněch hord drží vartu (byť spíš na Kavkaze než Uralu) proti různým hordám dnešním a jak ji drží potomci oněch zbývajících handlířů z Jalty.
Proč mám u ruských turistů v poslední dekádě a u různých britských, dánských white trash na prázdninách v Kocourkově dojem, že se světové strany obrátily. Kdo Evropě dneska otvírá vrátka pro smradlavé hordy severoafrické a další?
Ještě k Chile, které absolvovalo "fašistickou" epizodu. Porovnejeme co by kdyby... se obrátily role zemí ve dvou incidentech, a sice Šmitákova polévka a Klausova propiska (ona vlastně nebyla jeho a bylo to polodrahokamy zdobené pero..) - neumím si představit, že by Kocourkov dokázal být tak úžasně velkorysý a uměl udílet pohlavky tak nesmírně elegantně.
|
|
|
No vždyť právě, z fašistů padl v pravém smyslu slova snad leda jediný Duce, zavražděný bolševiky (a to bylo v dubnu) -- však právě o to mi šlo, podívejte se prosím, na co jsem reagoval.
S ostatním víceméně přibližný souhlas, na rozebírání drobností nemám pokdy :)
|
|
|
Nebyl jsem přesný.
Nad nacismem. Nacionálním Socialismem. Německým.
Es stimmt. True.
Ale použil jsem ustálené fráze - byť, přiznávám, ne zcela správné. Ale cca 70% mého života se tomu tak fakt říkalo. Obecně: Podepsání mírové dohody a kapitulace Německa.
===
Ad jádro pudla: Kdyby...
Kdyby nebylo Mnichovské dohody, kdyby CCCP nevelel Džugašvili. Alternativní dějiny jsou velké kolejiště s nepřeberným množství výhybek.
|
|
|
Já vím; říkalo se běžně a říká se běžně dosud. Jsem si toho vědom, a právě proto to opravuji tak často, jak jen mohu.
Už někdy od konce 70. let, kdy jsem si dostudoval historii a tak zjistil, že o žádné fašisty vůbec nešlo, a že bolševik to používá hlavně jako newspeak, protože socialismus je přece dobrý ááááno, a nacionální socialismus tedy... ale moment!, mne to ukrutně štvalo a ukrutně mne to štve dodnes, ostatně stejně jako vůbec většina newspeakových obratů.
P.S. Když už jsem v tom opravování: 70 % mého života se v číselném vyjádření pojmu „sedmdesát procent“ sázela mezi číslo a procento přesně táž mezera, jež tam je ve vyjádření slovním. Žel mám v poslední době nepříjemný dojem, že to je 90% (tedy „devadesátiprocentně“, v číselném vyjádření bez mezery přesně stejně jako v tom slově, kde také žádná není) zapomenuté umění :/
|
|
|
Slovné spojenie nacionálny socializmu je špatné, ale bývalý slovenský prezident Gašparovič mal heslo "myslím národne, cítim sociálne" . Škoda že pri tým všetkych jebo brbtoch sa mu nepodarilo povedať myslím národnosociálne :) , toby všetky multikulti židofilné trúby zase hučali a bola by aspoň zábava.
www.martinus.sk/?uItem=25545
|
|
|
(Jestli on nebude problém v tom, že většina RS na internetu nepodporuje intuitivní zadávání pevné mezery. Ano, dá se používat znak "015", leč to intuitivní moc není a nevím, zda to i tak nezalamuje.)
|
|
|
P.S. Stran toho pudla jaderného: zajisté, jako argument je „kdyby” úplně na nic. Naproti tomu ale může být lecjaké „kdyby“, v podobně alternativní historie, velmi zajímavé -- a krom čisté zábavy (jež je samozřejmě primární) někdy může přinést také mnohdy lepší pochopení té historie, jež proběhla ve skutečnosti.
|
|
|
V tom pripade doporucuji knihu www.databazeknih.cz/knihy/vykoupeni-krystofa-kolumba-69779
Docela zajimava úvaha na téma "muze za všechno zlo na svete Krystof Kolumbus? Co kdyby neobjevil Ameriku, bylo by pak otroctvi? A co Aztekove, nevyvinuli by se do globalni velmoci?"
A nasleduje pokus se zmenou historie (jedna se o sci-fi, takze tam je to mozne :-) )
Jedine co člověka na O.S.Cardovi muze stvat je takovy bezbrehy optimismus a důvěra v logicke chovani, no pro me je to osobne nejoblibenejsi autor ...
|
|
|
Díky; já, jak známo (už jsme se o tom párkrát bavili, ne?) Carda obecně nemám rád, ale tohle zrovna by mohlo být přiměřeně nepedofilní a docela ke čtení -- přidal jsem si to do fronty :)
|
|
|
Ja vim, ale tohle je takove ... Extremni Card :-) několik set stranek zadny "dej", pouze vysvetlovani toho, co kdo proc dela - ale když on je v tom Card fakt dobrej a popis toho, PROC vlastne Kolumbus objevoval Ameriku a PROC se dely věci tak, jak se dely, je podle me vynikajici a vůbec bych se nedivil, kdyby vse, co autor popisuje, by tak skutecne bylo :-)
|
|
|
Jojo, jak píši, mám to ve frontě. Ale až za Bigginsem a dočtením už asi pět let půjčeného Lotta :)
|
|
|
Jo, ja takhle před 5 lety dostal k vanocum Soguna / Gaidzina / Tchaj pan a ne a ne se k tomu dokopat to precist :-))
Kdyz ona ta 1 kniha ma snad 1000 stranek :-)
(To jsem se jednou takhle prokecl, ze Clavel asi bude fajn spisovatel, když Kral Krysa byl vynikajici a najednou mi toto pristalo pod stromečkem :-))
|
|
|
Já se takhle kdysi na základě naprosto skvělého Křižníku Thor (jehož vřele doporučuji komukoli!) začtl s velkými nadějemi do Valhally... no, nedočetl jsem to :)
Aspoň tedy zatím ne, možná to bude časem lepší, mám tam záložku, leč od počátku jeví se mi to jako silně podprůměrná fantasy, mnohem horší Marka Stonea :)
|
|
|
(Bez jakékoli souvislosti s tématem: do psí... téhleté, já snad fakt na ty kokoty na glidech s vrtulí na motoru z Trabanta bez výfuku a tlumičů v krosně na zádech začnu střílet. Kurew sedum, kdo má ten kravál poslouchat :(((( )
|
|
|
Tedy ani vy jste nezakoupil potřebný čtverec oblohy?
Soucítím s vámi.
Bez zlého úmyslu si dovolím připomenout starý vtip o tatranském kondorovi:"...tri razy som doňho strelil, kým toho chalana pustil!"
|
|
|
Inu, v demokraciích již, stokráte bohužel, neplatí staré dobré -- a jedině rozumné -- coelo usque ad centrum :(
Jojo, známý pták Rogálo, hrozný to dravec; chlapa pouští až po vytrvalé střelbě.
|
|
|
No vidíte pánové - a když se tohle objeví nad naším "městysem na severu", jdu na balkon a s nadšením toho šílence sleduji. Už tu letěl asi třikrát. Za čtyři roky.
Ad alternativní historie:
Straníci (jakéhokoliv druhu, třeba katolíci) jakoukoliv alternativu bytostně nesnášejí. Třeba film o tom, že Kristus na kříži nezemřel, ale žil dál inkognito a křesťanství tím pádem nevzniklo - nebyl k dispozici mučedník.
To bylo pro polskou část mé rodiny velmi elektrizující téma. Že prý NIKDO nemá PRÁVO si něco takového jen POMYSLET, natož o tom natočit film! Z té debaty jsem zbaběle utekl. [;>)
|
|
|
Ad: motorový pták - já OC dost chápu, za krásného počasí (asi jim také vyhovuje) si tu nad dědinou pravidelně 1-2 létávají. Stále dokola kolem. Údajně jde o někoho téměř místního, kdo se kochá pohledem na ves. Blbé je, že bzučícího přírodního hmyzu se člověk bez problémů zbaví, ale motorové letce zabíjet (nebo jim trhat křídla:-) nemůže.
|
|
|
Co rtakhle na blízkém vršku postavit maketu jiné, ještě hezčí vesnice. Vytvořit jim falešný cíl.
(No nic, v sobotu obvykle musím nějak ukojit svého "vtipníka..." Vidím, že je čas se odpojit od netu a začít pracovat.)
|
|
|
Jste tu jacísi útlocitní a máte měkké nátury, a kdoví co ještě. Jeden osamělý aviatik vás rozhodí? Místo abyste v něm viděli symboliku, vítězství ducha nad gravitací, nad silničním fašismem, nad parkovacími automaty, volný pohyb v prostoru...
Co byste říkali na projíždění motorcyclisty podvečerním městem, basově prdlavý zvuk jeho motocyklety se odráží od fasád; nebo na motorové zkoušky třeba poloviny našeho nadzvukového letectva (čili šesti gripenů) někde za humny?
www.fotohost.cz/di/1DG8/manouvres_002.jpg
www.fotohost.cz/di/OJLE/manouvres_004.jpg
www.fotohost.cz/di/U46I/manouvres_006.jpg
www.fotohost.cz/di/Y4VT/manouvres_014.jpg
...coelo usque ad centrum - to by se asi těžko vymáhalo i ve slušných monarchiích. Ono jaksi v římských časech nefungovala letecká přeprava a tak vzdušný prostor nepředstavoval hodnotu. Hodláte-li používat benefity technické doby z letecké dopravy, zkuste si představit, jak dopravce předem kupuje souhlas se všemi majiteli nemovitostí nad všemi myslitelnými koridory... o armádě, IZS a hobbyistech nemluvě. A nebo jak souhlasí každý druhý :)
Ostatně, aviatik nad zahrádkou je to nejmenší. Co říct na to, že každý niemand vám očumuje aktualizovaný snímek vaší parcely na gůglmapě, sleduje kdy jste si pořídil nový bazén, vysázel stromy, přistavěl pergolu, takže na tom nejste v zásadě o moc líp než poctivý, bezúhonný Egypťan, jemuž za časného rána z třiceti metrů čumí (a fotí) do ložnice (tedy na plochou střechu) horda mravně upadlých evropských turistů v nájemném horkovzdušném balónu.
Lze mít za skoro jisté, že rozlišení snímku na veřejné Seznam mapě je odvar z původního rozlišení, k němuž si nepochybně najde cestu finanční úředník a podobný paznehet.
|
|
|
Osamely aviatik je ridic Avie, kteremu se nedostavil zavoznik, nebot tak slavil vitezstvi naseho tymu, ze blije na hajzlu jeste ted.
|
|
|
...je snad takovy problem vypalit nekolik vystraznych svetlic?! Mam na mysli napriklad "kulova puma" nebo podobny model prislusne pololegalni tridy zabavne pyrotechniky.
|
|
|
Ad 70% versus 70 %:
Tohle byl důvod, proč jsem po počátečním nadšení z programování tenhle obor opustil. Synovi jsem tenkrát vysvětloval absolutní základy. Po roce mi začal některé věci vysvětlovat on, školák. Teď je programátorem - myslím že se te funkci říká programový architekt. [;>)
Ale to nebyl důvod, proč jsem toho nechal. Nejsem prostě stavěný na potřebnou přesnost. Když záměna středníku a dvojtečky v programu (po třech kontrolách jinými lidmi) dokáže poslat nosnou raketu Saturn za několik (desítek?) miliónů dolarů hlavou dolů do moře, usoudil jsem, že programování je pro mě příliš nebezpečné povolání.
[;>)
|
|
|
Mozna se proste jenom nehodis pro Fortran. Zkus trebas Cobol. :-)
|
|
|
Eisenhower nechal zemřít hlady statisíce německých zajatců z Plzně. https://www.youtube.com/watch?v=yhl0Jw5JW0c --- https://www.youtube.com/watch?v=azWknXQzStc
|
|
|
co statisíce, miliony jich byly.
|
|
|
co miliony, miliardy jich byly.
|
|
|
No. Ta videa jsem neviděl a bohdá jimi ztrácet čas nebudu, ale zase, s nějakým velkým hájením Ikea bych nespěchal -- nakolik je mi známo, má na triku dost značnou část Keelhaul, a to tedy bylo opravdu übersvinstvo :/
|
|
|
Ikeu bych fakt nehájil. Ty masové kuličky z koniny byly svinstvo... [;>)
|
|
|
Na konině neni nic špatnýho. Lepší než nějaký kuře vyhnaný práškama.
Jediná chyba byla, že tam tu koninu nenapsali.
|
|
|
Pan STK si taky nestezuje na koninu, ale ze tam bylo malo strouhanky a peri. Cloveku takove opravdove maso muze rozhodit zaludek, kdyz je zvyklej na vysocelepkove uzeniny, co vyrabi jako odpad pri vyrobe hnojiv Agrofert v te sve chemicce.
|
|
|
Ike byl "politický generál" a spíše než jako vojáka je nutné ho chápat jako součást Rooseveltovy administrativy, jako politický dohled nad armádou.
Americká armáda v Evropě disponovala rozsáhlými pravomocemi a v podstatě si dělala svou vlastní politiku, nezávisle na diplomatické službě Spojených Států. Proto tam byl Ike, aby na ni "dohlédl", splehlivý a loyální Marshallovi a Rooseveltovi. Dále je potřeba říct, že Rooseveltova politika byla nechutně servilní vůči rusákům a většina vyššího důstojnického sboru US Army byla z rusů celá podělaná. Zmíněnou špinavost si dohodli pánové v Jaltě a Ike byl tím posledním, kdo by něčemu podobnému chtěl bránit. Patton se svými střízlivými názory ohledně bolševiků :) byl ve výrazné menšině.
Celé se to vyostřilo po Roooseveltově smrti, kdy za Trumana americká diplomacie v Evropě zaujala vůči Rusům tvrdší postoj, nicméně armáda si hrála svou vlastní hru. Výborně to dokreslují třeba tahanice kolem odsunu amerických vojsk z Československa. (Americká armáda se chtěla okamžitě stáhnout, diplomatická služba z toho měla osypky a memoranda létala do Washingtonu a zpět.
Suma sumárum. Ike snad ani nebyl osobně svině, jenom chtěl a musel a) plnit přání pána (Marshall, Rossevelt) a za b) chtěl a musel být s každým zadobře. Proto taky dostal funkci.
(Ty odkazy jsem se rovněž neobtěžoval... )
|
|
|
|
I když je celkem pochopitelný, že Němci to měli po válce posranym navrch a zrádce a přeběhlíky nemá rád nikdo, tak zrovna od Švédů je to silně pokrytecký, když půlku války zásobovali Německo surovinama horem dolem* a Švédů v SS taky nesloužilo zrovna málo.
*Vlastně až do té doby, než jim došlo, že tu válku Německo asi nevyhraje. pak zase podporovali Spojence. Prostě v umění se vlísat vítězící straně úspěšně dotahujou Italy a Slováky :)
|
|
|
Švédové by bez německého uhlí umrzli k smrti. Mohli jim sice výměnou nabízet třeba aquavit, lego nebo nábytek z IKEA, ale Němci tak trochu potřebovali spíš ocel, akorát už si teď nevzpomínám na co přesně.
Těch Švédu v SS co jich nesloužilo úplně málo bylo kolik, jestli se mohu ptát? AFAIK nebyl okamžik, kdy počet švédských dobrovolníků přesahoval dvě stovky.
|
|
Mnoho ctenaru s Freudem problem urcite nema, ale je jasne, ze Freud by ho mel.
|
|
nepit pivo od nadnárodní korporace.
|
|
Podle mě DOKONALÝ článek. Nevím kde se to v autorovi bere, ale naprosto mi mluví z duše, ostatně jako ve většině článku. Já děkuju!!!
|
|
Nestává se často, že bych měl potřebu polemizovat s DFensem. Ale v tomto pripade udelam vyjimku. Upozornuji, ze hokej na narodni urovni nesleduji vubec, na MS a Olympijske hry se divam. Nevozim vlajky na aute (resp. jednu mam na zadnim skle ve formatu A5 od me prvni ucasti na dni mobility stale).
DFens si hnedle sam odpovedel. Pise, ze cilem turnaje je, aby vyhral ten nejlepsi. A ti fanousci si predji, aby ten nejlepsi byl Ceska Republika. A je jedno, zda jde o hokej, tenis, plavani, lyzovani, nebo kopanou. Myslim, ze to ma hodne co docineni s narodni hrdosti. Naopak se domnivam, ze sportovni udalosti jsou jedine, ktere nejakou narodni hrdost podporuji, protoze jinak ji my Cesi mame znacny deficit.
|
|
|
Tak urcite. Nejaky ten deficit tam je, nooooo, ale hlavne tam chybi to stesticko...
|
|
Starý dobrý D-Fens v novém, ještě kousavějším pojetí je zpět.
Díky
|
|
Na co může běžný občan potřebovat puk?
Tak třeba já jsem si ze dvou puků, vteřinového lepidla a pilky vyrobil univerzální redukci na jakýkoli zvedák pro BMW E90. Kdo zná ty plastové nástavce, tak ví, o čem mluvím. :-)
|
|
Na co může běžný občan potřebovat puk?
Tak třeba já jsem si ze dvou puků, vteřinového lepidla a pilky vyrobil univerzální redukci na jakýkoli zvedák pro BMW E90. Kdo zná ty plastové nástavce, tak ví, o čem mluvím. :-)
|
|
Hokej je náboženství úplně stejně, jako vlastenectví.
|
|
"Možná jste také zaznamenali, že v poslední době jezdí po silnicích některá auta vyzdobená českou vlaječkou nebo látkovými kryty na zrcátkách v barvách české vlajky. Většinou tato auta řídí mladí lidé, není jich sice moc, ale jsou vidět. Jsem rád, že také mladí vzpomínají na slavné májové dny a oslavují konec války a hrdinství lidí, kteří se zasloužili o vítězství nad fašismem.
Pamatuji se, že dříve v těchto květnových dnech byly českými vlajkami slavnostně vyzdobeny všechny autobusy a tramvaje, tenkrát dokonce měly i hvězdu. To dnes už není, po hvězdách se mi nestýská, ale více připomínat slavné Pražské povstání bychom si měli. Proto bychom měli poděkovat těm mladým, kteří si zdobí svá auta národními symboly a nezapomínají na naše hrdiny, kteří neváhali obětovat své životy za naši svobodu. Robert Kalous." Je to citace dopisu v Metru ze čtvrtka. :-) Myslím, že to "Robert" vystihl přesně, každý tuto dobu vidí po svém jinak. Pro mě velmi zábavný text, vidím v tom ironii současné doby.
|
|
Většina lidí má nějaký koníček, či zálibu. Nikoho tím neobtěžují a neserou s výjimkou hokejových a fotbalových fandů (debilů). Řvaní, rvaní se mezi sebou a obtěžování ostatních svým primitivismem.
|
|
V anarcjhokapitlasimu by se to nestalo.
|
|
|
|
Nikdo nam nasi vlast neukradl. Ukradli jsme si ji sami. To je duvod, proc cesti hokejisti davaji interview v anglictine, to je duvod, proc je tu mame celkovou demotivaci spolecnosti. Historie cechu jako etnicky slovanskeho naroda saha "daleko", zhruba dveste let zpatky, predtim se tu nabozenstvi, vzdelanost a kultura jako velka soucast narodniho zivota nerealizovala v cestine, ale nejprve v latine jako v cele zapadni evrope a paralelne v nemcine. Na dvore ceskych Premyslovcu nezpivaly babusky, ale basnili Minnesängri.
Vzdali jsme se toho dobrovolne, vyloucili to jako neslovanske, cizi a spatne z nasich zivotu a ted se divime, ze jsme vykoreneni? Ze nas vlast doopravdy nezajima? Ze s ni nemame prakticky nic spolecneho?
Mame tak deset let, aby se neco stalo, aby se tu objevil spolecensky proud popr. politicka strana, ktera nas bude vest zpatky k nasim korenum, ktere nejsou ciste slovanske, navazane na velkou rus, ale kulturne do velke miry nemecke. Jestli se to nestane, zbyde z nas jenom blabolici brecka. Je ostuda, ze v sidelnim meste risskych cisaru a kralu sidli ozrala, co si jezdi pro pochvaly do Moskvy.
|
|
|
Jen technicka - cesti hokejiste, pokud davaji interview do anglicky mluviciho media a umí-li anglicky, logicky hovori anglicky. Naopak to povazuji za lepsi, nez aby hovorili cesky a pak někdo minutovy rozhovor prelozil 2 vetama, jak se to bezne deje naopak.
Pokud cesky hokejista dava rozhovor do ceskeho media, obvykle hovori cesky...
|
|
|
Kecy. Češi tu jsou, česky mluví celá země. Nemáme tu separatisty jako VB nebo Španělsko, nemáme tu třetinu národa ruskou jako Lotyšsko. O zánik národa se fakt bát nemůžem, jasnějš už národnostní stát vypadat nemůže.
Chce to trochu realismu. Nebo čekáte že se pohlaváři z Německa a Ruska naučej česky a začnou si jezdit pro pochvaly do Prahy? A proč by to měli dělat? Jsme pro ně jen jedna z mnoha periferních zemí a jeden z mnoha periferních národů.
|
|
|
Dřěvo sě listem odievá,
slavíček v keřku spievá.
Ej, Máji, žaluji...
To je docela dost hustá paralelní němčina.
Atd.
|
|
|
No, dlužno ovšem dodat, že kdyby naši předci nebyli blbí a namísto snahy -- ostatně předem odsouzené k nezdaru -- o očištění od německého vlivu naopak ten jazyk přijali a asimilovali, mohla klidně dnešní čeština být stejně přebohatá, jako současná angličtina, spojující v sobě krásy jazyků saských i normanských (v důsledku 1066).
Ale oni se ausgerechnet tomuhle vyhýbali ve snaze o echt čistou češtinu, no :/
|
|
|
Mně ta forma obnovy češtiny vycházející z češtiny 16.-17. století zase tak špatná nepřijde. To, co popisuješ, bylo typické spíše pro gramatikáře konce 18. století a neujalo se to.
Ano, výsledkem byla ta ca dvěstěletá „díra” či „zpoždění” ve vztahu k němčině, ale tu já nevnímám tak tragicky jako např. Tomáš Krystlík či níže Áčko.
|
|
|
Proč chodit ke kovaříčkovi, když můžeš ke kovářovi?
Měli převzít jidiš.
|
|
|
Je na každém, jakou míru předklonu a do kterého análu zaujme, milé áčko.
Myslím, že takový Kosmas (a chvíli po něm Dalimil, který psal nejen pro-česky, ale i češtinou, není sotva dvěstě let zpátky.
S kulturním vlivem Germánů souhlas, jen ta symbioza se nekonala vůči moskevské ruštině, ale vůči Velké Moravě a jejím potomkům, což je přece jen o něco blíž. Taky Cyril s Metodějem se neplahočili na Moravu proto, aby latinu převáděli do němčiny.
To jsou fakta, vztah k nim se může lišit podle toho, jak kdo chápe to "my".
(Bude vést ist nicht so topra česka slofo, besser is mošna tšéba zavede.)
Ožrala v sídelním městě Přemyslovců je sice nevábný, ale u vědomí toho, jaký ksnidl se tam posledních 60 ket vyskytoval a že alternativou mu byl šišlavý bývalý kurevníček...
|
|
|
kosmas - latina
Dalimil a vyse uvedena basen - dva ze zhruba 10 stredovekych kulturnich pocinu v cestine. 10 ! Srovnej s jinymi jazyky.
Alternativou nebyl usislak, vsechny alternativy byly spatne.
Cyril s metodem se vlaceli na moravu aby postavili hraz nemectvi zalozenim slovanske vzdelanosti.
Dalimil dela to same.
Vsechno co pises potvrzuje moji tezi:
1000 let v intenzivni interakci s nemcinou a nemci.
Defenziva. Napodobovani. Castecna asimilace. Znovuobjeveni svebytnosti.
Vse jenom diky interakci s nemci.
Cestina by bez nemciny nebyla tam kde je.
Jazyk vypiplany skoro ze zapomeni tak aby se nemcine vyrovnal.
Neni to 1000 let konfliktu.
Je to 1000 let vnitrniho vyvoje. Nas vztah k nemcine a nemecku nas definuje, odlisuje od ostatnich.
To je nase narodni identita. Nemcina k ni jako druhy jazyk patri. Definujeme se vuci ni.
|
|
|
Vida! Pro jednou si mohu zasouhlasit takořka bez výhrad. Nebo aspoň bez významnějších :)
|
|
|
Jestli máte pravdu že je němčina/německo to co nás definuje a zároveň odlišuje, tož potěš koště.
Pak se asi není čemu divit že jsme dobří leda tak v rektálním alpinizmu či jak jsem někde četl "národ lokajů". A že se úspěch u nás neodpouští. Hnus.
|
|
|
Sice bychom se asi na lecčems shodli, zejména v tom, že němčina je nedílou součástí české historie a trváte-li na tom pojmu, tak i národní identity, ale:
- za pozváním Cyrila a Metoděje na Moravu bych daleko spíše hledal soukromé mocenské motivy knížete Rastislava než nějakou snahu o postavení hráze němectví (co to vlastně v té době mělo být?).
- češtinu nevidím jako jakýsi přívesek němčiny, ale ty dva jazyky (+ latina) na českém území dlouhou dobu koexistovaly a vyvíjely se víceméně souběžně. Ano, vývoj češtiny je za němčinou o těch ca 150-200 let opožděn, ale v poslední době se zase němčina dostává do skluzu vůči angličtině. Ani jedno nevidím jako důvod k tomu, abych ty jazyky považoval za nějaké méněcenné.
- že by čeština a česká národní identita byly odvozeny od němčiny resp. dokonce založeny na vztahu k Německu, které vzniklo až někdy kolem roku 1870, to mi hlava moc nebere. Kulturně IMHO české země patří k Rakousku a dejme tomu Bavorsku. A naopak tyto státy/oblasti mají k českým zemím blíž než ke zbytku Německa. Tato vzájemná blízkost je ale dle mého názoru daleko více založena na sdílené katolické víře v minulosti, než na základě jazykovém.
|
|
|
Pozor, dobre vime ze cestina byla na velkem ustpu, v 17 a 18 stoleti. Znama anekdota s cistonosoplenou ma pomerne realny zaklad - jedini uzivatele toho jazyka nevedeli nic o tom, ze by existoval kapesnik, takze pro ten predmet nepotrebovali ve svem jazyce ani slovo.
Ceske narodni obrozeni prakticky zacina se vzestupem narodnostniho citeni ve stredni evrope, potazmo jako reakce na vznik nemeckeho spolku a frankfurtskeho snemu, kam byli cesi jako jeden z nemeckych narodu pozvani, nicmene toto pozvani Frantiskem Palackym jako vudci osobnosti narodniho obrozeni odmitli. Ten proces okolo frankfurtskeho snemu je proto stejne zasadni pro vznik soucasneho nemecka, jako pro osamostatneni se cechu a jejich opetovny priklon ke slovanstvi. Nebyt tohoto sjednocovaciho procesu na strane nemecka, kdovi kde bychom dneska byli s nasim cesstvim.
Opet je to cast nasi historie, kde jsme pevne zasazeni a bezprostredne ovlivneni vyvojem ve stredni evrope potazmo v nemecku.
|
|
|
Ale houby - frankfurtský sněm, německý spolek apod. s tím nemají společného vůbec nic. Jazykové obrození, začalo někdy kolem roku 1770 a v roce 1848 bylo v podstatě u konce - takže souhlasím maximálně s tím, že bylo inspirováno osviceneckým pojetím národa apod.
Frankfurtský sněm nehrál dle mého soudu zásadní roli ani v pozdějším období a politických aktivitách. Palacký za českou politickou representaci prostě potvrdil orientaci na Vídeň a u toho zůstalo - větší vliv na dění v Čechách mělo až sjednocení Německa o dvacet let později.
|
|
|
Dobře, jak vidíte program té proněmecké strany?
Přece jen – příslušníci německy hovořících národů nejsou názorově nějak velmi konzistentní (i když někam klonící se průměr by tam byl). A i tento průměr příliš nekoreluje s tím před rokem 1918/1945, kdy na nás německý prostor působil
|
|
|
Ted se ptate na to, jestli by takova strana byla pravicova nebo levicova nebo jak by se definovala vuci ekonomice? Tohle je totiz podle me uplne jedno, protoze strany ktere se u nas definuji jako pravicove jsou pravicove velmi zridka. Vliv pravicovosti nebo levicovosti stran na ekonomiku povazuju mimochodem za naprosto podruzny. Pro to, aby stat ekonomicky fungoval dobre musi fungovat pravne, tj. pravo musi byt jasne, prehledne, vymahatelne a vymahane. U nas se pravo nejakym zpusobem vyvijelo z dob rakouska uherska pres komunismus a to vsechno jsme prejali ve forme nejakeho mismase. Navic do toho velmi sverazne (rozumej tak, aby to vyhovovalo konkretnim lidem) implementujeme EU pravo. Vedle nas pritom existuje stat s pomerne solidne fungujicim pravem. Prvnim a hlavnim bodem programu by tedy mela byt implementace nemeckeho prava, s nasimi vlastnimi vyjimkami - ty by ale ke kazde implementovane norme byly publikovane tak, aby bylo jasne, v cem je u nas rozdil. K pravnim normam by mely byt zavazne i rozsudky BGH. Cilem je vytvoreni stabilniho pravniho prostredi, to je pro fungovani spolecnosti nejdulezitejsi.
Dalsi dulezity bod je jazyk. Ja sam povazuju nemcinu za druhy jazyk nasi zeme, nemecky by mel mluvit kazdy cech uz kvuli tomu, aby rozumel vlastni historii. A jaka je v soucasnosti v cechach vyhoda cloveka, ktery umi dobre nemecky? Rudimentarni znalost toho jazyka je pomalu pozadovana i po skladnicich. Na vysvedceni meho pradedecka z prvni tridy je krome jazyka ceskeho i jazyk nemecky. V ramci navratu ke korenum bysme se meli vratit i k jazyku.
Dalsi napisu pozdeji.
|
|
|
V čem mi pomůže němčina rozumět vlastní historii? Abych věděl, že je čeština ovlivněná němčinou nemusím umět německy.
A k tý znalosti němčiny - německy něco málo umím a vesměs mi byla k prdu.
Každej Čech by měl umět anglicky. Protože je to celkem oprávněně lingua franca dnešního světa a protože je dobrý vytáhnout hlavu ze středoevropský prdele a s němčinou se ti to nepovede. Němčina je dobrá v Německu a v Rakousku a tím to hasne (a i tam se dá v pohodě domluvit anglicky). Ze zbytku světa pak jeho čtvrtina mluví anglicky jako úředním nebo druhým úředním jazykem a ve zbytku mám mnohem větší šanci, že i v tý největší světový prdeli se najde někdo, kdo bude umět pár anglických slovíček než že se někde v Číně nebo v Kongu domluvím německy.
Jako germanofil to nepochybně vidíš jinak, ale němčina opravdu není použitelným světovým jazykem. To už je lepší francouzština nebo španělština.
|
|
|
Je to takhle - ja povazuju Nemcinu za nadherny jazyk. A nevidim duvod vytahovat hlavu ze stredoevropske prdele. Stredoevropska prdel je presne to, kam bysme meli mirit. Anglicky je samozrejme potreba se umet dorozumet, jak vy rikate, domluvit se, ale to staci. Zatimco s anglictinou ziskate mozost dorozumet se ve velke casti celeho sveta, s nemcinou ziskavate uzemi o velikosti 5-6 nasobku velikosti nasi male zemicky, kde muzete bez problemu zit a pracovat, protoze zivot tam je vpodstate velmi podobny tomu u nas. Nejde o to, se "dorozumet", ale o to, ziskat "lebensraum". A toho s nemcinou nakoupite mnohem vice nez s anglictinou.
|
|
|
Bodejt by ne!
Oni ostatne pacosi jiny jazyk neznaji, ze?
Porovnavani velikosti uzemi je argument nerikajici nic.
Napriklad v takovem Kazakhstanu se anglicky domluvite bezne. A kdeze je sestinasobek?
|
|
|
Já Vám to svazácké nadšení do získávání lebensraumu učením se cizího jazyka neberu. Nicméně byste si měl uvědomit, že s tou angličtinou lze "bez problémů žít a pracovat" v podstatně větší části světa a to i tam, kde neumíte lokální jazyk.
Takže němčina je zajímavější jen pro ty, kteří chtějí do DE/AT/CH. Ostatním lépe poslouží angličtina - a pokud se jim někde zalíbí natolik, že tam budou chtít zůstat, pak v kombinaci s lokálním jazykem. Klidně i tou němčinou.
Asi jste vytušil, že já mám zase rád angličtinu, možná i proto, že německy jsem se taky učil a domluvím se i v jiných jazycích. Horování za to, co vy byste rád přenechte Urzovy a dalším socanům a zkuste se zamyslet nad tím, jak se Vám podobné výkřiky líbí jinde (tedy například "každý by měl platit vyšší daně", "cizinci by měli tohle nebo tamto" atd.). Nechte na každém, co je nejlepší pro něj. Z mého pohledu bych se dnes už němčinu znovu neučil a podobné řeči o tom, že podle Vás měl si nechte od cesty.
|
|
|
Není to tak úplně o tom, co má kdo rád nebo jestli chce pracovat ve frankofonních zemích. Já taky celý život mluvím jen anglicky (ve smyslu cizí řeči), jinou cizí řeč neznám (nepočítám Slovenčinu, rudimenty ruštiny a základy němčiny), s angličtinou jsem si vystačil ve všech zemích a u všech zákazníků, kde jsem kdy pracoval a přesto to vidím trochu jinak. I v kotlince se najde nějaká ta firma/firmička, kde "se" prostě mluví německy a šmytec. Jistě, s angličtinou si vystačíte ve smyslu komunikace, ale jste tak trochu untermensch. Plynně německy hovořící mitarbajtři mají úplně jiný kredit a občas i ten lebensraum. Při recruitmentu jsou preferovaní a líp placení, páč se těžko hledají. Najít např. skladníka, elektromontéra nebo účetní s dobrou němčinou je docela problém. Takže ze svého pohledu se na stará kolena tu němčinu učím a podobné řeči, že bych neměl nechť si taky každý nechá od cesty :-).
V česko-německém kolektivu mám občas problém se domluvit, protože čeští kolegové zase nemluví anglicky. A v echt bayernische Kneippschenke jste s angličtinou v prdeli úplně.
|
|
|
Jak jste správně poznamenal, vidíte to jinak. Vy, graver. Budiž Vám přáno. Já zatím o firmy/firmičky, kde se "mluví německy a šmytec" nestál a pracovat v nich nechtěl. Pokud se to změní, třeba opráším co jsem kdysi uměl a něco dalšího se doučím. Nicméně stále nesouhlasím, že "by každý Čech měl umět německy" a ani z Vašeho příspěvku neplyne nic, co by tento můj názor měnilo.
|
|
|
V pohodě - pokud někdo o takové zákazníky nestojí, je to jeho věc a mně po tom nic. Já taky dělám svůj byznys po svém. Jen jsem se snažil svým neumělým způsobem vyjádřit, že v obchodním domě Globál nezáleží na tom, jak to vidíte vy nebo já. Tam prostě tyhle úkazy jsou a šmytec.
Z mého příspěvku především nevyplývá, že bych souhlasil s tím, že by *každý* Čech měl umět německy (to někdo tvrdil?). Každý si prostě zvyšuje svou tržní hodnotu, jak umí a chčí.
|
|
|
U té znalosti nejde v podstatě vůbec o nějakou tržní hodnotu. Jak tu mnozí psali, tu zvýší spíš znalost angličtiny.
Primárně jde o to, že české země byly téměř tisíc let vícejazyčné a alespoň elementární znalost němčiny tedy přinejmenším výrazně rozšiřuje obzory stran historie vlastní země - pokud není přímo podmínkou k tomu, aby člověk nebyl stran té historie a obecného přehledu za barbara.
Je-li Vám historie ukradená, být za barbara Vám nevadí nebo máte neustále k ruce tlumočníka, tak se němčinu učit nepotřebujete.
|
|
|
A myslíte, že to platí i opačně? Tzn. pokud se někdo němčinu učit nepotřebuje (resp. si to myslí), tak je za barbara, kterému je historie ukradená?
Jinak to ovšem formulujete korektně - být za barbara není totéž, co být barbarem.
|
|
|
Rovnítko mezi nebarbar=ten kdo mluví víc než vlastní mateřštinou bych neviděl jako jediné možné.
Máte různé existence, které můžou účelově a dobře hovořit šesti jazyky (štětky, taxikáři, veksláci, pinglové...) a pro mě to jsou často barbaři jak vyšití, a naopak můžete najít znalce umění nebo muzikanta nebo technika, který má velké a rozhodně ne barbarské znalosti a rozhled, ale zvládl s bídou jeden cizí jazyk pasivně. Historii a obecný rozhled přece je možné vstřebat v mateřštině, pokud měla země aspoň trochu vlastní písemnictví a školství. A znalost historické němčiny, latiny a staroslověnštiny pro případ bádání v tisícileté historii je něco docela jiného než dnešní turistická znalost němčiny.
Tisíc let vícejazyčné byly české země v jisté úzké sociální vrstvě, o němčině mnoha řemeslníků v 18.-19. století bych si nedělal iluze.
|
|
|
|
O němčině řemeslníků apod. si nedělám iluse. Vícejazyčností jsem myslel to, že české země byly osídleny lidmi hovořícími česky a německy, ne nutně to, že oba jazyky ovládala většina lidí.
Stran nebarbarství vidím znalost jazyka jako podmínku nutnou (obecně - výjimky možná existovat mohou, já je ale neznám), nikoli ale postačující. Pokud jde o zvládání jazyků, mám možná příliš přísná měřítka, ale tvrdím, že průměrně inteligentní člověk bez větších problémů zvládne dva, mírně podprůměrně inteligentní alespoň jeden - samozřejmě ne na úrovni universitního profesora.
Znalců umění pár znám, jakož i historiků apod. Alespoň jeden cizí jazyk na velmi dobré úrovni ovládají všichni.
|
|
|
Potom se dá říct o každé zemi kromě Severních Korejí atd., že byly vícejazyčné? V carském Rusku, odpadne li podmínka té většiny, se mluvilo francouzsky a polsky, na Slovensku maďarsky.
Jinak souhlas. Čertovo kopýtko je v těch nárocích na výjimky.
Ono i v tom bolševickém Československu bylo v kterýkoliv moment, včetně doby kdy Sudety osidlovala lůza, možné nejen teoreticky se učit libovolný jazyk včetně ten, kterým hovořil ideový nepřítel. Pamatuju, že v dobách kdy Británie byla úhlavní nepřítel, se zjevovala na obrazovce zubatá britská blondýna s jazykovým kurzem: Heloooou!
Jaksi ani soudruzi barbaři nepopírali heslo Kolik řečí znáš...
|
|
|
Slovensko je moderní umělý konstrukt. A Horní Uhry samozřejmě víceajzyčné byly - kromě místních slovanských dialektů se tam mluvilo maďarsky, existovaly ostrovy německé a své postavení si tam dlouho držela i latina.
|
|
|
"Slovensko je moderní umělý konstrukt" Aj!
nechcete to rychle ještě zachránit Velkou Moravou, knížetem Pribinou?
tohle budou bratři těžko rozdejchávat.
|
|
|
Ona Česká republika, potažmo ty republiky předcházející, na tom jsou úplně stejně. To jak z Moravy a Slezska coby samostatných zemí udělaly ani ne provincii, ale prostě sbírku pár krajů je taky pěkně eklhaft.
|
|
|
A čo také Rakúsko ? To je už pár storočí umelý konštrukt, ktorý vznikol krížením slovanov a nemcov.
|
|
|
Nepletl se do něčeho, čemu nerozumí. Rakousko je svazkem jasně definovaných zemí, i když je pravda, že v poslední době velmi centralisovaným. Podobným svazkem byla historicky Koruna Česká.
Oproti tomu Slovensko je prostě odtrženou částí Uher a jeho jižní hranice byla určena v podstatě pouze drzostí čs. representace na jednáních po první světové válce. A Česká republika (potažmo česká část československa) je naopak slepencem více historických zemí, které v něm byly násilně rozpuštěny.
|
|
|
A ako vzniklo Uhorsko ? Maďarskou inváziou do oblastí patriacich povodne Veľkomoravskej ríši.
|
|
|
...az na to, ze ono "nasilne rozpusteni" probehlo nekdy v 9.stol. a navic vsechny mluvily cesky.
|
|
|
Samostatné vyhlášky zákonů pro Království české a Markrabství moravské vycházely ještě tuším do roku 1921 (sic!). O orientaci Moravy spíše na Vídeň než na Prahu nemluvě.
Pokud budeš tvrdit, že to např. v 19. století už byla čistě formalita, tak doporučuji Tvé ctěné pozornosti například rozdílný způsob řešení jazykových sporů - na Moravě se kompromisu dosáhnout podařilo, v Čechách ne.
|
|
|
P. S. česky mluvili všichni - až na ty miliony Němců a statisíce Maďarů a Židů.
P. P. S. v devátém století čeština neexistovala, možná Ti uniklo, že rukopisy jsou padělky ;-)
|
|
|
Drzost čs. reprezentace by nikdy nebyla úspěšná, kdyby jí nepodpořily vítězné velmoci (a fakt, že +- toto území bylo v té době ČS vojensky kontrolováno, pokud si pamatuji přednášku). Po pravdě řečeno, trochu se spíše divím, že nebylo zpětně rozfrcáno Německo, které bylo jednotné jen chvíli.
|
|
|
To je pravda a měl jsem to tak nějak za samozřejmé. IMHO tam velmi důležitou roli hrála snaha o získání přímého přístupu k Dunaji - proto nebyla hranice vedena po jazykové hranici, ale vysunuta výrazně na jih od ní. Plus možná byl ze strany nového státu zájem o úrodné zemědělské oblasti na jihu.
Německo nebylo rozfrcáno proto, že se tam nenašel žádný Masaryk a Beneš, kteří by ho za podpory velmocí rozbili. Při etnické homogennosti německého obyvatelstva a rozšířenosti nacionalismu by samozřejmě byl zázrak, kdyby se někdo takový našel.
To je ostatně také nepřímý důkaz, že pánové z Maffie Rakousko opravdu rozbili (samozřejmě za té pomoci zvenčí) a ne, jak se někdy tvrdí, že se rozpadlo samo.
Osobně si také myslím, že rozdělení Německa po první válce bylo logičtější, ale je otázkou, zda by to už pro Němce nebylo příliš velké ponížení, které by jen urychlilo nástup nacismu.
|
|
|
Netušil jsem, že je zapotřebí rozbití Rakousko-Uherska dokazovat, měl jsem to za zjevné. Ach, ta konfrontace s realitou!
|
|
|
Sice nebylo rozfrcáno, ale řádně okleštěno. V podstatě každý okolo (krom Holandska, Švýcar a Rakouska) si něco zabral. V tom ohledu byl Masařík s cirka třemi sty čtverečními kilometry ještě břídil, byť snaha byla.
A jen pro zajímavost, první demarkace podepsaná Hodžou vůbec nezahrnovala Bratislavu.
|
|
|
Hele neurážej mi prastrejčka :-). On tenkrát ty hranice zaměřoval, maloval a v tom Saint Germain domlouval. To jsou ty dějinné paradoxy střední Evropy, každej se tady do něčeho namočil....
|
|
|
Jo tak to je ten prusvih...
Vono taky zkuste si to - lepit neco, co je zrovna rozpusteny.
|
|
|
Když budeme důslední (s nadsázkou, ale po pravdě), tak v tom carském Rusku se mluvilo ještě německy (livonská a estonská šlechta), na území té šlechty ještě estonsky, livonsky a lotyšsky. Na zabraném území Polsko-litevské unie potom latgalsky, litevsky, bělorusky. Dál na jih pak ukrajinsky, kolem Petrohradu pak vepsky, karelsky. Když uvážíme, že Finské velkoknížectví bylo sto let autonomní součástí Ruska, tak finsky, švédsky a laponsky, no a pak ještě těch několik uralských jazyků na východě a severu, namátkou Něnci, Udmurti...
|
|
|
No to carské Rusko raději nezmiňovat, protože za Alexandra III. se děly věci, že to naše slavné třistaletjsmetrpěli je jenom takovej legrační čajíček. Když nám tady ten Habsburk a německej živel dělal ten nelítostnej útlak a dobu temna, to nevím, co bysme asi říkali na moskaly.
|
|
|
Jestli to nebude tím, že Alex byl víc Němec, než Rus:).
|
|
|
No byl takový ... neobyčejně ruský.
|
|
|
Nenapadlo mě, že reagujete zcela mimo kontext diskuse:
"Ja sam povazuju nemcinu za druhy jazyk nasi zeme, nemecky by mel mluvit kazdy cech uz kvuli tomu, aby rozumel vlastni historii."
Na to jsem reagoval a myslel jsem, že když odpovídáte, četl jste to taky a chápete tedy kontext, ve kterém jsem svou reakci psal.
Jak jste došel na zákazníky nechápu už vůbec, psal jsem o tom, že jsem v takových firmách nechtěl pracovat. Jak by mi bránilo s takovou firmou obchodovat netuším. Ale možná by mě to opět bylo jedno, kdo ví. Zatím jsem ve svém životě na problém s tím, že německy plynně neumím nenarazil.
Naopak, na tom, jak to vidím já nebo Vy záleží jako na jediném. Právě proto, že si každý můžeme budovat znalosti tam, kde to uznáme za vhodné. Ne tam, kde to uzná za vhodné áčko, protože má rád němčinu, tíhne k Německu a myslí si, že by tak měli činit i ostatní.
|
|
|
Na zákazníky jsem došel z toho "Já zatím o firmy/firmičky, kde se "mluví německy a šmytec" nestál a pracovat v nich nechtěl" - to jsem to tedy asi nějak špatně pochopil.
Nevím přesně, co myslíte tím mimo kontext (to je takové záludné slovíčko). To, co citujete jsem četl, ale reagovat konkrétně na toto jsem nechtěl. Tedy když už: já němčinu za druhý jazyk naší země nepovažuju, že by měl každý Čech mluvit německy už jen proto, aby rozuměl vlastní historii, považuju za poněkud násilné, ale je tam to "já sám", takže no problém.
|
|
|
Zažil jsem i německého mitarbeitera, který mluvil docela slušnou češtinou ač byl až někde z Porýní (jeho firma měla zájem prodávat a servisovat a on měl zájem na zájmech své firmy), přestože byl jinak poněkud nadutý (na což měl vzhledem k úrovním obou ekonomik v daném oboru tehdy tak trochu nárok).
To podstatné je motivace. Jinak řečeno, když to někdo zaplatí, naučí se i delfín německy nebo třeba podkarpatsky. Z plezíru se bude učit jen zažraný obdivovatel. Nějaký rámec tomu dává oficiální vzdělávací (ne)systém, o školství je tu myslím škoda slov.
Nejde jen o jazyky ale i jiné kvalifikace, Např. v CZ i Evropě cekově je (údajně) sháňka po kamioňákách, za 40k nechtějí jezdit.
|
|
|
No jistě, taky máme ve firmě německé expaty, kteří se za ty roky nějak česky naučili. Pak taky znám zažraného obdivovatele, který se z plezíru naučil čínsky. Pak ho firma za odměnu poslala do Číny :-).
|
|
|
(Ad kamioňáci -- no pochopitelně; protože nejen šílené přesčasy, ale hlavně šibeniční lhůty, které se nedají stihnout při dodržování předpisů... Jenže pokuty si řidič platí z vlastní kapsy.
Takže s rozšiřujícím se "silničním fašismem" samozřejmě klesá i počet lidí, kteří by chtěli a mohli dělat kamioňáky.
Pokud nejsou "diskriminovanou menšinou" schopnou si vyřvat klid i od pokut, zdá se.)
|
|
|
Zjevně je těch řidičů stále naprostý dostatek -- to plyne z „nejen šílených přesčasů, ale hlavně šibeničních lhůt, které se nedají stihnout při dodržování předpisů... když navíc pokuty si řidič platí z vlastní kapsy“.
|
|
|
Prima. Šestinásobek ČR. to neni špatný. Akorát že s ruštinou získám lebesraum zhruba v šestině světa a s angličtinou mám lebensraum asi tak ve čtvrtině světa a carte blanche zhruba do další čtvrtiny*. Se španělštinou mám lebensraum v celý Jižní a Střední Americe (mimo Brazílie, Belize a pár dalších prdelí). Čína je proti tomu celkem malá, ale i tak by se tam celej Rajch i s Rakouskem nacpal ... no prostě mockrát.
*mluvím o pohodlném použití. když tam započítám "semtam někdo umí" tak další čtvrtinu. Zbylá čtvrtina pak bude "semtam někdo umí pár slov".
|
|
|
Pro současné generace to asi valný smysl nemá, když teda nevadí, že si nepřečtou spoustu nápisů a starých písemností. Stejně by to asi nečetly, je to dlouhý a není to v kompjůtru.
Ale zdá se, že Sudety se pomalu navracejí k přirozenému stavu věcí, takže za nějakých sto, dvě stě let už bude zase běžné vládnout oběma jazyky. Pokud se něco zásadního nestane.
|
|
|
Nevím, jak je to jinde, ale v naší části Sudet se zabydluje spíše holandština než němčina :-)
S tím navracením k normálnějším poměrům souhlasím - poválečné náplavy vymírají a lidi, co přicházejí teď - ať už z Čech nebo Holandska, mají k tomu prostředí úplně jiný vztah.
|
|
|
Odhadl bych, že u vás chybí ten přirozený rezervoár na opačné straně hranic...
|
|
|
S tím navracením do normálnějších poměrů jsem spíše pesimistou a podle mne to bude ještě proces na min 2 spíše však 3 generace.
Genofond Sudet se odsunem ( a následným osídlením lůzou) tak ukrutně zmršil, že dřív to jen velmi těžko bude ..
|
|
|
Já myslím, že je to záležitost tak 20 let. Jednak i nemalá část potomstva těch náplav se trochu zcivilisovala (a ten zbytek vypadl) a za druhé tam je ten přísun zvenčí.
U toho přísunu se mi dokonce zdá, že se tam momentálně stěhují spíš lidé zajištěnější a rozumnější*, kteří k těm místům mají vztah a proto se tam stěhují (ne tedy naopak). Ono je to i logické - zlatem ověšený primitivní zbohatlík si radši postaví podnikatelské baroko někde v satelitu místo toho, aby opravoval sto let starý dům někde v sudetském zapadákově a pro dělníky tam není moc práce.
Otázkou samozřejmě je, co bude dělat další generace, tj. potomci současných přistěhovalců. Ale co mám možnost pozorovat na některých českých i holandských rodinách, které přišly do „našeho“ městečka zhruba ve stejné době, kdy jsem se tam začal vyskytovat já, jsem spíš optimista.
____
* z většinového pohledu tedy asi spíš „praštěnější“ ;-)
|
|
|
Ten holandský vztah jse bohužel viděl na vlastní oči, měl jsem pochybnou čest být během předávání tzv. Maríny na nejmenované přehradě. Holandská náplava, doma sociální nižší patra, pobravši od svého státu subvence na pořízení nového bydlení, tu byla nafoukaná až do nebe a dotyčné bungalovy začala obratem využívat k pronájmům. Na Čechy se dívali asi jako na hmyz, jejich děti, v malebném pošumaví znuděné k smrti čučely do tabletů na gauči, ošklivější baby než tučné holanďanky jsem snad neviděl a všichni dohromady nečistotní co se týče udržování WC atd. až bůh brání. Zřejmě žili v dojmu, že si koupili i českou pokojskou.
Jak říkáte, úplně jiný vztah. Kde jsou poctiví sedláci, hospodáři z rajchu...
|
|
|
Pravda, o podobných věce jsem slyšel - ale spíš z campů v Krkonoších a právě na jihu Čech - tam asi opravdu nejezdí zrovna střední vrstva. U nás na severovýchodě si kupují staré domy, velmi pěkně je renovují (např. zde: https://www.google.com/maps/@50.544872,16.128997,3a,75y,42.88h,81.58t/data=! 3m4!1e1!3m2!1sWoqXAj_tPVjEDaIbnhn6Vg!2e0!6m1!1e1, https://www.google.com/maps/place/Prague,+Czech+Republic/@50.532478,16.155918, 3a,75y,51.6h,98.28t/data=!3m4!1e1!3m2!1st_yqLmA_VZwOD84YeQe82w!2e0!4m2!3m1!1s0x470b939c0970798b: 0x0400af0f66164090!6m1!1e1), učí se česky (i jejich děti), přispívají na opravy památek a tak.
Jestli jsou v souvislosti s nimi nějaké problémy, tak ty, že se je někteří Češi snaží natáhnout při opravách a pak někteří katoličtí farníci trochu nelibě nesou fakt, že zatímco oni naplní každou neděli kostel tak z 1/3, při odpoledních holandských protestantských bohoslužbách tento praská ve švech.
O holandských subvencích na pořízení nového domu mi není nic známo. Vím jen o podpoře hypoték zhruba stejné, jako je v CZ.
|
|
|
Pokud jde o vladu dvema jazyky, pak mam mnohdy pocit, ze se Sudetami stava cele Cesko. Jen mi neni jasne, s kterym anglicky hovoricim sousedem to vlastne mame tu hranici...
Co ja mam v Sudetech chalupu, tak potvrzuji, ze naplava z 50. let uz je davno pryc. "Nedali to". Ale jsem trosku skeptik v tom, ze se neco nejak vrati do starych koleji. V horach byl zivot docela tezky a dnesni lide se chteji bavit a zit podle zapadniho vzoru, ne se nekde s necim plahocit. Ne vsichni, samozrejme, ale cim mladsi, tim vice utikaji, zejmena do mest.
U nas je to tak, ze mladi prchaji do mest a stari z mest naopak prichazeji.
|
|
|
Tak jest.
Ve svých milovaných Sudetech mám (máme, podědil jsem po našich) chalupu. Jenom dřevěnici z roku 1848. Naši ji koupili v roce 1952 za 400 .- Kčs. Všechny prázdniny jsem tam trávil, i potom se jsem se tam vracel. Už nemáme nálepku "letňáků", dokonce jsme uvedeni i v monografii té vsi, kterou napsal docent, se kterým jsem se před kopou let právával o právo na lískové ořechy nad jejich domem.
===
Bohužel z mých dětských, většinou německých kamarádů už zůstal na živu jenom jeden. S zbytkem si chodívám pravidelně popovídat na místní hřbitov.
Německy, pochopitelně, česky moc neuměli, strašně všechno komolili. A já zas byl se svou němčinou k smíchu jim.
Oni se pak česky naučili ale moje němčina zůstala tak špatná, jak kdysi - i když jsem z ní maturoval.
[;>/
|
|
|
Myslím, že acko nemluvil o němčině jako o světovém jazyku. Mluvil o tom, že německy bychom měli mluvit, abychom rozuměli vlastní historii. Myslím si to taky. Nejde o nějaké dorozumění se v cizině a že s Němci se v pohodě domluvíte mj. i anglicky. Pokud se budete zajímat o vlastní zemi, o minulost vlastních předků, zjistíte (pokud jste se s tím nesetkal jinde), že do poloviny 20. století byli lidé mluvící česky na našem území více či méně promíšeni s německy mluvícími, a pokud ne tak aspoň s nimi sousedili. Výjimku tvořila východní hranice s Uhrami, později se Slovenskem. A nebavím se jenom o tzv. sudetech, i ve velkých městech bývalo velké procento "Němců", dále existovaly uvnitř česky mluvících etnik i německé jazykové ostrovy (namátkou Svitavsko, obce na jih od Vyškova, u Jihlavy atp.). Proč je dosud v tak tristním stavu naše pohraničí (tedy oblasti po odsunu obyvatelstva 1945)? [Ne samozřejmě všude.] Od té doby nam noví obyvatelé nezakořenili. Máme problém, Houstone! A sereme na něho, protože nám stačí, že se domluvíme v německu anglicky, pokud vůbec.
|
|
|
no dobře, to chápu/vím. Ale jak konkrétně mi pomůže znalost moderní hochdeutsch* porozumět vlastní historii? Jakože kdo neleze do archívů, stoletejch matrik a nečte starej Prager Tagblatt a sudetský kroniky, tak nemůže vlastní historii porozumět? A co latina, tu se taky musím naučit, abych porozuměl vlatní historii? A co naučit se kurent, švabach, majuskuli, minuskuli, karolínskou unciálu, gotickou frakturu, cyrilici a kdovíjaký další starý písmo, co se u nás používalo?
*notabene když se starou němčinou, kterou se v okolí mluvilo v minulosti má jen máloco společnýho. O dialektech radši ani nemluvím.
|
|
|
Číst pravidelně Tagbatt a studovat matriky ani není potřeba - i když je to velmi zajímavé. Ale bez alespoň základní znalosti němčiny si na spoustě míst nepřečtete odkud pocházeli a co dělali lidé, kteří ve Vašem městečku žili před sto lety a kteří jsou pochovaní na hřbitově, okolo kterého denně chodíte. Nepopovídáte si s člověkem, který byl v kostele vedle Vašeho domu pokřtěn v roce 1939 a teď se přijel podívat, jak to tam vypadá. Atd. atd.
Znalost některých více používaných písem je po mém soudu také krajně doporučeníhodná - je to podobné jako proč se učit a znát klasickou kursivu tj. „psací písmo“. Není nutno číst ta písma stejně dobře a rychle, jako současnou latinku, ale tak nějak mi připadá běžné/normální vědět, co mám napsáno na šuplatech od sekretáře či staré kredence, nebo co znamená nápis na domě, který 50 let vydržel vzdorovat periodickým snahám o zabílení :-)
Znalost latiny rozhodně není na závadu.
Ano, souhlasím, že nějak se dá žít i bez všech těch jmenovaných věcí...
|
|
|
Translátory a slovníky by na taku amatersku archeologiu nestačili ?
|
|
|
ale jo. akorát potřebuješ kvalitní slovníky, ne takový ty cestovní za pár kaček. Musí to bejt takovej, kde jsou i archaismy. Překladač je celkem naprd, to je lepší naučit se základy gramatiky a chybějící slovní zásobu řešit slovníkem a na to ti stačí libovolná učebnice pro samouky, zvlášť když se nechceš zabejvat výslovností (což ale u němčiny neni problém, ta je na výslovnost poměrně jednoduchá. Ne jako anglina).
|
|
|
Na občasné přeluštění nějakého nápisu možná ano, ale jsem poměrně skeptický*. Na rozhovor ani omylem.
___
* šílenostem, které padají z google translatoru při použití mezi češtinou a holandštinou se chechtají i naše děti.
|
|
|
Zkuste si ten Google tentononc použít teba ve Waldviertelu. Když jsem (před 20 roky) kousek od tamo přebýval a s tamními vidláky byl v denním kontaktu, tak sem jim celkem rozuměl. Nedávno jsem se tam coural a měl jsem hodně velký problém to nářečí kapírovat. U krajových nářečí, a že jich v německy hovořících zemích je, Vám translator k ničemu není, ništ waa?
|
|
|
Zkuste si ten Google tentononc použít teba ve Waldviertelu. Když jsem (před 20 roky) kousek od tamo přebýval a s tamními vidláky byl v denním kontaktu, tak sem jim celkem rozuměl. Nedávno jsem se tam coural a měl jsem hodně velký problém to nářečí kapírovat. U krajových nářečí, a že jich v německy hovořících zemích je, Vám translator k ničemu není, ništ waa?
|
|
|
Jsem blbej já, nebo je to spiknutí, že se ty komentáře klonujou?
|
|
|
jo, to jo. Nějaká základní znalost němčiny není na škodu. Ale jde to i bez toho. Akorát že áčko to podává pomalu tak, že kdo neumí německy jako by nebyl.
Já osobně mám třeba u starej textů hlavní problém s písmem. Tištěnej švabach nebo kurent dám bez problémů, ale se psanym se nechytám, i když se dá najít na internetu. Ona i sto let stará psaná latinka je docela ořech.
Sto let stará němčina je od dnešní poměrně dost odlišná, němčina z osmnáctého století už je pomalu jiný jazyk. I středověká a raně novověká čeština už je dost nesrozumitelná. Posuny významů jsou peklo, dávno zapomenutý archaismy rovněž (viz Bible před ekumenickým přepisem).
Sudetská němčina toho má s moderní hochdeutsch společnýho asi jako spisovná čeština s hantecem. atd. atd.
Určitě neuškodí znalost dalšího cizího jazyka a rozhodně se mi vyplatilo naučit se pár slov z jazyka každý země do který jsem jel, ale dogma bych z toho nedělal.
|
|
|
áčko ma mindrák z toho že nemá nemeckú krv a kompenzuje si to germanizáciou.
|
|
|
možná. nebo je to takovej ten syndrom čerstvýho emigranta - z hostitelský země je nadšenej a i hovno tam mu voní líp jak tam, odkud se odstěhoval. To potrefí spoustu lidí.
|
|
|
Stran vývoje němčiny: já běžně používám Lutherovu Bibli z roku tuším 1521 nebo 1524 (byť tištěnou latinkou) a ta němčina je naprosto v pohodě srozumitelná. Ale já jsem stará konserva a nemoderní překlady používám i v češtině a holandštině. A je tam krásně vidět, jak v té době byla mluvnice těch jazyků podobnější sobě navzájem (např. slovosled, dnes vymizelé pády apod.)
V psaném projevu se i v Sudetech používala v podstatě standardní dobová němčina, tam bych problém neviděl.
Rukou psané písmo je problém bez ohledu na jazyk - přepisoval jsem asi 20 stránek ze druhé poloviny 18. století (latina) a dalo to notně zabrat.
Já s áčkem stran významu němčiny docela souhlasím, byť bych se tak nefixoval na ten německý stát (který z hloubi duše nesnáším a jeho existenci považuju za jeden z největších průserů moderní evropské historie) a možná byl o něco méně kategorický.
|
|
|
Vámi jmenované plus další znalosti a dovednosti bývaly (a měly by být) samozřejmou a přirozenou sočástí jak domácí, tak školní výchovy, že se na to dnes díváme jako na něco exotického a zmizelého, je jen jedním z důsledků téhle epochy a životního stylu. A to ještě je (nebo zcela donedávna býval) český absolvent úplný lumen proti některým jiným exponátům současné tzv. euro atlantické kultury.
V nostalgickém poklonkování vůči německé dominanci se možná trochu ztrácí fakt, jak je na tom takový současný mladý (a eurosocialistický) Germán sám...
|
|
|
Některý gešprechy s odsunutejma byly dost zajímavý a poučný i když se třeba odehrály na jiný straně zeměkoule a už to byli staří lidé. Člověku to dodá rozhled a uvědomí si, jak hluboko je pravda někdy zasutá a kolik vlastně těch pravd může být.
|
|
|
"Mame tak deset let, aby se neco stalo, aby se tu objevil spolecensky proud popr. politicka strana, ktera nas bude vest zpatky k nasim korenum,...." čistě ze zvědavosti, to si v reálu ... myslím teď zcela konkrétně ... představujete jak?
Jako taková hezká čistě abstraktní teze je to pěkný, ale to je věcí. Všední realita je to, oč nakonec vždy kráčí. :-)
BTW ... jinak já za sebe rovnou říkám, že na nějakou němčinu seru, protože ač se mi ten jazyk nikterak nehnusí ... vždy mi připomene prázdniny trávené na FKK u Baltu:-) ... tak prostě jsem na něj blbej jak štoudev a lepší to fakt už nebude. A to mám půl rodiny v Reichu:-).
|
|
O vire nic moc. Presto je verici ... Kazdy clovek nec v neco veri.
|
|
|
A můžete to nějak doložit?
|
|
|
Snad vyjma naprostých debilů to platí implicitně -- i u těch nejtvrdošíjnějších agnostiků se při analýze názorů a postojů dříve nebo později někde narazí na víru prostou.
Jistě, nezkoušel jsem to (nikdo to nezkoušel) u všech. Ale u všech, u nichž jsem to zkoušel (a také u všech, u nichž mám o tom zkoušení informace z druhé ruky) to platí.
|
|
|
A bavíme se tady o víře jakého typu, v nadpřirozeno, či jakékoliv?
(I v druhém případě jsem schopen doložit protiargumenty, ale bylo by to poněkud zdlouhavější a nudnější, než v případě prvním. Klíčová slova Humeova skepse a epistemologický solipsismus.)
|
|
|
Nekdo veri, ze to vzdycky ubrzdi. Treba to myslel tak...a nebo jinak. Prase aby se v tom alibismu vyznalo 8o)
|
|
To mě fakt baví, jak někdo, kdo potřeboval vystudovat dvě vysoké školy na to, aby dělal skopčákům poskoka (rozuměj gasterbeitera) pindá o vlastenectví. Jít si zafandit na stadion vlastenectví není, ale pořádání pojížděk autem odnikud nikam a nošení stupidních triček jakési pochybné politické strany asi ano. Vživotě jsi nic nedokázal, kromě dřistání na webu, jiné koníčky než ježdění autem a střílení z pistolky nemáš, tak alespoň nepindej do věcí o kterých víš ho*no. Když Tebe něco nebaví, tak to neznamená, že to nemůže bavit druhé. Fanoušci chodí na hokej a fotbal všude na světě, takže ty tvoje nesmysly o vlastenectví a rozprodávání státu si laskavě nech od cesty. Myslíš si jak nejsi chytrý, ale vzásadě jsi k smíchu, protože pro strom nevidíš les ...
|
|
|
A čo ste vy dokázali okrem chodenia na štadion medzi socky a parazitovaní na uspechu športovcov ?
|
|
|
Chlastat pivo, cumet do bedny a pamatuje si velikost bot, ktery nosi Horvath, protoze mu je jednou stahnul z noh, kdyz se u nich v Dobrisi ozral a spal na lavicce v parku... To pak bylo parady, kdyz nosil tenisky v cene pulky svych mesicnich davek a to skoro ani netlacily 8o)
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Hokej fakt nemá s vlastenectvím nic společnýho
|