Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: 100hoven (ze dne 30.05.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
ale také full reserved banking. To by možná stačilo. Pamatujete na rok 1997? Kolik byly úroky z termínovaných účtů? Že se nepamatujete? Byly 10%. A jestlipak víte proč? Protože podíl povinných rezerv byl tehdy 50%. To by se banky o klienta rvaly. V současné době je jim klient u řiti, protože si peníze můžou "namultiplikovat" případně záskat od jiné banky na mezibankovním trhu.
|
|
|
jistě.
ale pokusil sem se nastínit možnost pokojné občanské neposlušnosti pro ty, kteří odmítají podporovat stávající systém odvodem daní a účastí v peněžním oběhu.
má to ovšem spoustu much, které jsem nezmínil, to přiznávám.
|
|
neni vyhodnejsi pro prevod papirku na kov investicni stribro?
Jednak jeho "hodnota" co jsem tak koukal setrvale roste, a druhak, kdyz uz by doslo na placeni kovem, tak je vyhodnejsi, ze proste zaplatite nejakym stribrnakem - kdezto v pripade zlata - ktere ma vetsi "cenu" je to tak, ze bych z cihly vzdycky vydrapnul malou pilinu...
|
|
|
stříbro by bylo ideální pro každodenní platební styk za dvou podmínek:
1/ muselo by být též osvobozeno od břímě DPH (stát asi moc dobře ví proč ho na něj uvalil)
2/ nesmělo by být dobudoucna státem vázáno na zlato v pevném poměru (což by se asi stalo pokud až by stát začal reflektovat tu nenadálou společenskou změnu a začal by opět šéfovat novým penězům)
ovšem za použití současných technologií bezhotovostního styku by časem zas nebyl takový problém platit bezhotovostní pilinou zlata - vlastně zlatým prachem, protože zlato se "otírá" ;)
|
|
|
1) Není problém zajet do Německa (DPH 7%), Holandska (DPH 6%), USA (snad bez DPH) nebo nakoupit "junk stříbro" typu tereziánské levantské tolary 1780 z druhé ruky.
2) Pokud bylo, býval poměr kolem 1:15. Dnes kolem 1:60. Pro držitele stříbra by to znamenalo příjemný výdělek. Nicméně bimetalismus opravdu nikdy dobře nefungoval - podhodnocená měna mizela z oběhu. Tam, kde nebyl směnný poměr stanovený úředně, tyto problémy nebyly.
V bezhotovostním styku nechť si každý platí, čím chce. Jeden může mít "zlatou" kartu a platit kurzem zlata, druhý "stříbrnou" a platit kurzem stříbra, a třetí třeba může platit v kilowatthodinách. Je také možná, že plastovým kartičkám odzvoní - v současné podobě je to drahý špás. I premium na některé zlaté cihly je nižší než poplatek kartové společnosti!
|
|
|
Bezhotovostní styk by samozřejmě fungovat mohl, ale kdyby státní představitelům ruplo v kouli jako například za FDR, tak v bankovních sejfech uložené kovy jsou pořád poněkud víc na ráně, než když má člověk mince u sebe. Prostě záleží na mířě nedůvěry každého soudruha.
|
|
Děkuji za článek.
Prosím o pár rad. Již několikráte jsem uvažoval, že bych své úspory přeměnil na zlato, leč je několik věcí, které mi v tom brání.
-Koupení zlata v nějakém zlatém fondu mi přijde nevhodné vzhledem k tomu, že toto zlato je pořád imaginární, při příchodu velké krize bych se ho domáhat skutečně nechtěl.
-Je možné si koupit reálné zlato tak, abych při opětovné přeměně na peníze nebyl přílišně zatížen zkoumáním pravosti? Ne, nechci jej padělat, leč to ten, jež jej od mě bude kupovat neví a před nákupem by od něj bylo asi rozumné jej podrobit drahým a časově náročným testům, které bych ve finále zaplatil (plus poplatek za směnu).
-Jak je vůbec možné směnit zlato za peníze a naopak?
Jaké poplatky se při tom platí?
-Je rozumné ukládat peníze do zlata, které je v současnosti na svém dlouholetém maximu?
Za rady předem děkuji.
|
|
|
Ano, je poměrně snadné koupit investiční zlato tak, abyste ho měl fysicky u sebe doma. Například tuším ve Frankfurtu je na to dokonce i automat, kam hodíte peníze a vypadnou cihličky.
Pokud koupíte standardní zlaté slitky renomovaného výrobce s certifiátem, zkoumání pravosti je rychlé a levné - ověří se ochranné znaky, puncování, hmotnost a objem a je to.
Přijde na to, jaké množství zlata máte. Můžete ho prodat jinému investorovi (přes nějakou zprostředkovací službu nebo přímo), můžete ho prodat ve výkupu zlatnické firmě.
Na rozumnost ukládání peněz do zlata se názory různí. Jde primárně o to, co si od toho slibujete a jak velkou krisi a jakého charakteru očekáváte. Na velké výnosy to asi není (i když při vhodném využití pohybu cen je nelze vyloučit), ale na uchování hodnoty to špatné není - čím větší průser očekáváte, tím vhodnější taková investice bude.
Zvažte nejen zlato, ale i jiné kovy.
|
|
|
Jen doplním, několik vlastních zkušeností.
Kupuji zlaté investiční slitky v eshopech, protože se na Internetu lehce vybere nejvýhodnější nabídka a marže se na tak širokém trhu menší než při "pouličním" prodeji (ale tedy jak u koho).
Začal sem certifikovanou zalaminovanou opapírovanou uncí ARGOR-HERAEUS (http://www.zlate-mince.cz/), pěkně sem si jí vyloup z obalu (někdo by možná řekl "znehodnotil", ale zlato zůstane zlatem...) abych si jí ošahal a pokusil se najít zlatníka, který je schopen jí ověřit, což se po delší době stalo. Ten na ní mrknul, prohodil: "vidím, že už byla provedena tlaková zkouška" čímž mě rozesmál (ano, byla a asi tušíte jak), pak provedl testy a nakonec se mě zeptal jestli jsem ho zkoušel ohněm. Celé mě to stálo dvacku a bylo to fajn.
Pak jsem si našel levnějšího a více osobního prodejce, který si vybudoval mou důvěru a i já si zlato dost osahal na to abych ho nemusel nechávat vždy testovat.
Pokud bych ovšem kupoval třeba na aukru, šel bych opět za zlatníkem...
Co se týče ceny zlata, nevím jestli je na maximu, možná že peníze jsou naopak na prozatimním minimu. Používám ho jako protiinflační opatření a nikoliv jako investici, takže mi na tom zas nesejde.
Časem bych ovšem rád přešel ze zlata na hlínu a nějakou tu zeleninu :DD
|
|
|
Šikovný obchodník je schopen vykoupit zlato v libovolné formě za cenu na burze -7%. Přesto je velmi nevýhodné takto investiční zlato prodávat. Platíte zkoušku, přetavení, rafinaci. Výhodněji prodáte obchodníkoví s investičním zlatem. Ti nabízejí kolem -5% (svým zákazníkům často ještě více), ovšem od aktuální prodejní ceny slitku nebo mince. Zmíněný Argor Heraeus je mezi investičním zlatem patrně nejdražší, a cena slitku se pohybuje zhruba 5% nad cenou zlata na burze, takže výkupní cena nepoškozeného slitku (což ten váš už evidentně není) u obchodníka může být dokonce vyšší než cena zlata na burze. Ceny ostatních forem investičního zlata mají nižší premium - 3-4%.
Nejhorší prodej je tedy koupě slitku A-H a prodej jako obecného zlata, tam obratem tratíte asi 12%. Koupě slitku A-H a jeho zpětný prodej jako slitek A-H jste naproti tomu obratem schopen realizovat se ztrátou třeba 3%.
Příklad: Uncovou minci jste přesně před dvěma roky koupili za 14900Kč. Dnes jí koupíte za 27100Kč (tedy spíš nekoupíte, fyzické zlato je dnes nedostatkové zboží s čekacími dobami kolem měsíce). U obchodníka se zlatem za ní dnes dostanete 26000Kč. Pokud jste jí zlomili nebo přetavili, pak jí jako zlomkové zlato prodáte za 23300Kč.
S výhodou lze nakupovat zlaté mince u numismatika. Díky obrovskému růstu cen zlata je většina běžných mincí vydaných po roku 1800 mincemi investičními. Oblíbené jsou dukáty, zlatníky (ano, v 19. století měli také měnovou unii), c. k. koruny (za 10K dnes dáte kolem 2700Kč). Cena zde není tak tvrdě vázaná na kurs zlata, a tak často kupujete dokonce pod cenou na burze.
Na Aukro a Ebay pozor! Podvodnými prodejci investičních kovů se to tam hemží. Prodají 200 bezcených tretek se 100% kladných ohlasů, pak nasadí investiční zlato za miliony, shrábnou peníze a zmizí. Další kategorii tvoří prodejci padělků. Ti mezi sebou s padělky čile obchodují (opět se 100% kladných ohlasů), a občas prodají nějakému hejlovi (ten nejspíš také dá kladný ohlas ještě před zkouškou u zlatníka). Když jsem se tam naposledy díval, nedalo žádný problém nalézt uncové mince vážící 26g i s kapslí nebo postříbřené "investiční" cihly (millis silver).
Jen čas ukáže, jestli je zlato na maximu nebo papírky na lokálním minimu. Je-li pravda to první, na kupní síle zlata tratíte nejvýše 50%, spíš méně. Je-li pravda to druhé, ztráta hodnoty papírků je zdola omezena 100%. Já spíš věřím tomu druhému. Statistikám USA o to, že prodej státních dluhopisů domácnostem vzrostl za rok 2009 o více než řád na půl bilionu dolarů, věří jen málokdo, ECB pak už zcela nepokrytě bere do zástavy řecké státní dluhopisy a další podobné toaletní papíry.
|
|
|
díky za zkušenosti.
mimochodem, v poslední době si dost všímám rozkolu burzovní a "malotržní" ceny.
obchodník zlato nabídne za cenu odvozenou od burzovní, ale jentak brzo se ho nedočkáte.
pak ho vy nabídnete za vyšší než burzovní a ihned, ale nikdo nekoupí, protože myslí, že ho může dostat levněji...
maloobchodní trh se snaží reflektovat reálnou nabídku a poptávku v lokálním kontextu, ale burza do toho setrvačně dost kecá :)
|
|
|
Burzovní cena platí pro velké slitky pří obchodu nad 1000Ozt. Malý obchodníček, který prodá pár kilo zlatých mincí měsíčně, si na takovou cenu nesáhne ani omylem. Proto za 1 Ozt minci dostanete dnes ve výkupu třeba i 26000Kč, zatímco burzovní cena zlata je jen 25000Kč. Dostáváte tedy o 4% více, než činí burzovní cena!
Současná situace je ovšem taková, že od panických nákupů zlata na začátku května je Evropa prakticky vyprodaná. Jen vídeňská mincovna prodala za týden 10 tun mincí! Levnější velcí obchodníci zlato nemají, dražší menší obchodníci občas něco splaší. Dáte-li přednost příslibu lepší ceny budoucí (a zaplatíte třeba 20% poplatek za fixaci ceny) nebo dáte přednost okamžitému nákupu za mírně vyšší cenu, je na vás.
Taková situace tu není poprvé. Před dvěma lety bylo také fyzické zlato vyprodané. Když se znovu objevilo, bylo podstatně dražší, a mnoho obchodníků ani nebylo schopno dodržet slíbenou fixaci. Podobná situace byla už i u stříbra, kde se dočasně rozevírají cenové nůžky mezi virtuálním a fyzickým stříbrem až o desítky procent.
Burza reflektuje nabídku a poptávku, a místní trh do toho jistou setrvačností lehce kecá. Příliš kecat nemůže; jakmile je místní cena zlata výrazně výhodnější, kupci zdaleka jej rychle vykoupí, a nastoupí cena podle burzy. Začátkem května například stačil necelý půlden na to, aby levnější prodejci prodali veškeré své zlato. Druhý den už měli jen pár gramových plíšků, třetí den už ani ty.
|
|
Dobrým platidlem je též střelivo (náboje, chcete-li).
Již několikrát jsem si (v rámci komunity, která má k tomuto artiklu přístup) nechal za své služby (IT) zaplatit střelivem. Stejně jako jsem už několikrát takto platil já.
Myslím, že nejlépe uložené peníze jsou právě ve zbraních. Jejich reálná hodnota se násobí hodnotou řekněme užitnou :)
|
|
|
Děkuji za inspiraci. Podobné komodity mě vyloženě baví. Přijde mi to jako ty americké cigarety v rusku po válce...
Myslím že náboje budou výborná komodita, až se něco zvrtně.
Zatím je problém že jejich legální držení je podmíněno vlastnictvím zbrojního průkazu.
Ale tudlema jsem nějaké našel ještě po tatíkovi, bylo mi líto se jich za pakatel zbavit, tak sem je taky šoup do trezoru hned vedle slitků :D
|
|
|
Za neplacení daní stát nikoho zavřít nemůže. Pouze za jejich nepřiznání či krácení (zatajování příjmů či jiných zdanitelných faktů).
|
|
|
to mě zajímá.
nicméně neplacení některých daní se vyhýbá opravdu blbě.
radši bych si mohl vybít vztek na výběrčích jako za starejch dobrejch časů :)
|
|
|
"Řešením" je daně přiznávat, ale neplatit. Funguje to, ale není to nic pro slabé povahy.
V praxi prostě pravdivě přiznáte daň (třeba z příjmu, odvod DPH, spotřební daň), ale nezaplatíte ji a následně budete dělat mrtvého brouka. Samozřejmě Vás neminou takové příjemné věci jako exekuce, ale zavřít Vás nemohou.
Verse pro pokročilé spočívá v použití právnické osoby, která jako na potvoru těsně před placením daní přijde o veškerý majetek. Ve firmě si exekutor nic nevezme a na osobní majetek majitele nemůže. V tomto případě by ovšem mohlo být trestné to vyvedení majetku z firmy - v praxi se to bude blbě prokazovat, ale na rozdíl od prostého nezaplacení daní toto už legální není. Risiko toho, že se nějaký paragraf najde, vzrůstá i se zapojením bílých koní a podobnými vylepšeními základního schematu.
Oblíbeným způsobem vyvedení majetku je prý zaplacení astronomické smluvní pokuty "obchodnímu partnerovi" v nějakém daňovém ráji a následné vyhlášení insolvence ještě než se berňák začne hlásit o peníze.
Mimochodem, alespoň v NL je poměrně běžné, že u upravdu velkých úniků a podvodů (nad milion Euro) pachatel prostě počítá s tím, že ho dopadnou a svůj čin si odsedí, takže se primárně zaměřuje hlavně na dobré ulití peněz. Před časem byl případ tuším v ABN Amro - maník na zahraničním platebním styku si ulil 25M Euro. Dostal čtyři roky, odseděl si dva a půl, peníze se nikdy nenašly.
Z ČR si vzpomínám na případ, popisovaný před časem v Reflexu(?). Novinář potkal někde na horách jakéhosi odsouzeného "tuneláře", který kdesi shrábnul peníze v řádu miliard. U soudu projevil lítost, peníze do poslední koruny vrátil, odseděl si kolem dvou nebo tří let. Na otázku co z toho měl se novináře otázal, zda ví, kolik jsou úroky z těch miliard za dobu, než na něj přišli a než ho odsoudili.
|
|
|
Ten poslední odstavec se mi nějak nezdá. Tam by přece musel vracet i úroky, které jsou samozřejmě součástí škody - pokud mi někdo ukradne prachy, je škodou nejen ta částka, o kterou jsem přišel, ale i úroky z té částky za dobu, po kterou jsem je neměl.
|
|
|
Ano, taky se mi to zdá divné, na druhou stranu to bylo někdy v polovině devadesátých let a jestli měl ty peníze opravdu dobře ulité, možná byli rádi, že dostali zpátky alespoň tu základní částku.
|
|
|
Pokud měl peníze investovány se složeným úrokováním na nějakých reálných 5-8%, potom pořád mohl vrátit u soudu kajícně plnou částku + úroky vypočtené samozřejmě z inflace dlužných let a dostatek peněz mu zbýt.
|
|
|
díky za info. no hroší kůží zrovna neoplývám...
|
|
|
Jo jo, já taky radši zbaběle platím a používám výhradně obhajitelné postupy ;-)
|
|
|
to mi pripomina vypraveni jednoho znamyho - znal se s clovekem, kterej nekdy v devadesatejch nabizel auta (pokud si spravne pamatuju, slo o tavrie - v podstate zigul 2101 s pravostrannym rizenim) za skvely penize. nasbiral obrovsky mnozstvi zaloh, po roce nebo dvou vsechno do posledni koruny vratil, ze auto neproslo homologaci. zakaznici byli radi ze dostali penize zpatky, nikdo se s nim nesoudil, proste byl za poctivce kterymu neco nevyslo a vsechno vratil. no a v ty dobe byly uroky kolem 10% :)
|
|
Nakupujte zlato, prichazi konec sveta!!!
Hmm kde sem to uz slysel? Ha uz vim, cela Fox corp. ma jako hlavniho sponzora obchodniky se zlatem. Stanice fox ma jednoduchy ukol destabilizovat ekonomii, prostou destrukci duvery ve vladu (socialisticke spiknuti), vyvolavanim paniky a maskujici se za Narodni Odboj TM.
Nakupovani zlata? kdo se tady zblaznil? Nemeli bysme nahodou taky nakupovat zeny a ovce? Kdyby se nahodou zhroutila spolecnost?
Neuveritelne, zlato je prumyslovy kov, prvek stejny jako vsechny ostatni, sam o sobe nema zadnou (ZADNOU!!!) hodnotu. Teprve kdyz je na neco pouzit na co jiny prvek byt uzit nemuze teprv pak ma hodnotu. Jako soucast elektroniky, jako nanomaterial pro leceni rakoviny...
|
|
|
Právě všestranná použitelnost dodává zlatu a jiným kovům tu celkem vysokou "přirozenou" hodnotu. Na rozdíl od potištěných papírků, které mají vlastní hodnotu nula nula nic (úplně nulovou ne, topit se jimi jakž takž dá i když hoří dost blbě).
|
|
|
Možná někomu přijdu jako užitečný idiot, ale já se jenapouze snažím přijít na nejednoduší způsob, jak co nejméně nuceně podporovat státní systém s nímž zásadně nesouhlasím, ale bohužel jsem se do něj narodil a musím v tom žít i když jsem o tom s nikým žádnou dohodu svobodně neuzavřel a nemam to možnost žádnými opravnými prostředky změnit.
(a pokud řeknete "jděte k volbám", odpovím "já najiva šel, ale nijak to nepomohlo, jen jsem tím legitimizoval demokratickou zvůli většiny")
mimochodem Vámi navržené komodity jsou fajn, jenže ovce nemam kam dát a ženský by se mi porvaly a udržovací poplatek je nezanedbatelný, takže asi zůstanu u zlata, případně u stříbra, kam platidlo historicky většinou sklouzlo.
|
|
|
Samozrejme ze samo o sobe nema zadnou hodnotu, presto za nej lze napric staletimi nakupovat zbozi a sluzby v podstate bez ohledu na to kde se nachazim a jaky rezim tam vladne.
V podstate je to stejne jako s temi potistenymi papirky. Lide VERI ze za X papirku si poridi Y zbozi. Jedina vyhoda zlata je v tom, ze ho zadna vlada nema jak zkurvit.
*kdyby nejaky alchymista objevil jak delat levne zlato z olova, razem tu hodnotu ztrati a bude na tom podobne jako ty papirky
|
|
|
No prave. Kde a co si dneska za zlato koupite? erou snad v supermarketu zalto jako platidlo? Ne. V autokrame? ne. Koupite si za nej benzin? ne. nastroje? medicinu? vodu?
Ne zlato ma uz hodnotu jen proto ze je ho omezene mnozstvi, stejne tak bysme mohli shranovat treba Bohr nebo helium, toho je taky malo. Nebo budem nakupovat paladium. Protoze ho lidi chtej kupovat na sperky a jako uloziste hodnoty, jinak uz zadnou hodnotu nema.
Jeste ze autor nedoporucoval nakupovat diamanty, protoze ty uz dokazem Pestovat (!!) v laborce ve velkym mnozstvi. Africky krvavy diamanty tak ztratily hodnotu a vsechny doly se zaviraj. Prirodni diamanty maj uz jen sentimentalni hondotu.
Stejne tak bude mit zlato, je to jen kus sparvneho mnostvi protonu ktere pritahuje psarvne mnozstvi elektronu a ty urcuji jeho vlastnost. Jako kdyby nebylo technicky mozne vytvaret prvky z jinych prvku. Dukaz mate kazde rano nad obzorem :)
|
|
|
vyrábět zlato transmutací je nepoměrně energeticky a technologicky náročnější než tisknout papírky, zlato dolovat či přeházet atomy uhlíku.
máte pravdu, že zlato je dnes hůře likvidnější než papíráky, páč de vo zvyk a pohodlnost (za kterou fpoctatě platíme svobodou a nezávislostí na státu).
v případě hyperinflace však převáží výhody komoditní měny a papírky půjdou k čertu.
|
|
|
Slovy meho otce: "Ale prdlajs pane."
Nemusime se koukat ani tak moc daleko do minulosti abysme zjistily jak to vypada kdy mena najednou neexsituje a v penezenkach nosi lide opravdu jen papirky s barvickami. Po konci druhe svetove valky nemela mena ani stravenky zadnou hodnotu. Sperku a zlata se clovek nenaji a tak mestane jezdili hromadne na venkov nakupovat potraviny od venkovanu. Chvili fungoval skutecny vymenny obchod, tatka rikal ze nic podobny uz nechce nikdy zazit a ja to naprosto chapu.
Zlato stejne jako cislickovy kredit ktery mame dnes ma POUZE psychologickou hodnotu, v okamziku kdy ho nikdo nebude chtit to bude jen hezky leskly kus kovu.
V asteroidech slunecni soustavy ho jsou tuny, stejne jako vsech ostatnich prvku. Dneska je energeticky nevyhodne zlato "vyrabet". Pri pohledu do minulosti ovsem zjistime ze takove technologicke pomery se rychle meni.
Jedinou komoditou ktera tak neztraci svou hodnotu je umeni, vytvor lidskeho ducha. Vedomosti a informace.
Cela lidska ekonomika je ve sve podstate odsouzena k zahube. Skutecnou hodnotu ma uz jen lidska prace a te je cim dal min. Zanedlouho uz nebudou potreba ani ridici, pokladni, ani ja ITak nebudu potreba, a co az nebudou potreba ni sestry lekari a pravnici? Co kdyz nebude nedostatek a veci budou jen soubory ktere si budem posilat pres torrenty a tisknout doma v molekularnich tiskarnach? Mylsite ze je takovy svet daleko? K cemu mi pak bude zasoba jednoho obskurniho prvku?
|
|
|
S poslednim odstavcem se neda souhlasit, ta argumentace se podoba argumentaci tkalcu v 18. stoleti, proc jim skodi stroje. Jiste, mnoho pracovnich mist stroje nahradi, ale tvurci praci a mysleni asi tezko. Ze prestanou byt potreba nemyslici lide, to je asi fakt, budeme ale pro ne plakat?
|
|
|
Jeden by řekl, že povinná četba by se měla obohatit. Třeba o soubor povídek, který obsahuje "Vynález proti sobě". Jeden z "nápadů starého psychiatra", když tento byl ještě mladý.-
|
|
|
Asteroidy sluneční soustavy nejsou zrovna dostupné a dlouho asi nebudou, technologie výroby zlata z mořské vody, kde je ho obrovské množství, nebyla zvládnuta nikdy, skutečná potřeba zlata vzrůstá - opravdu neslouží jen pro okrasu a vylepšení psýchy.
Vlastně si i sám odporujete, neb jste napsal, že za zlato se člověk v těžkých dobách alespoň najedl, zatímco za potištěné papírky nikoli.
S posledním odstavcem nelze souhlasit vůbec, jediní, kdo možná zmizí jsou prodavači v supermarketech, zbylé vyjmenované profese si pravděpodobně ještě polepší, třeba řidičů nákláďáků už začíná být nedostatek, zato potřeba veliká.
Svatou pravdu máte v tom, že vzácným, nevyrobitelným statkem jsou umělecká díla a starožitnosti.
|
|
|
I kdyby asteroidy byly dostupné, bude tam zlato rozptýlené, a jeho těžba bude opět velmi nákladná. Poslední výzkumy naznačují, že pozemská ložiska čistého zlata jsou možná biogenního původu - některé bakterie ve svých orgánech koncentrují malé částečky zlata, a ty v průběhu tisíců let vytvoří zlatinku nebo nugget.
Technologie těžby zlata z mořské vody by zatím asi byla neefektivní. Při odhadované ceně 10000$/Ozt je stále výhodnější klasická těžba. (Cena zlata možná v dohledé době na oněch 10000$/Ozt vzroste. Problém je, že do té doby inflace v podobném poměru zřejmě zdraží i těžbu.)
Výtvory lidského ducha nejsou komoditou (ač by to tak mnozí chtěli). Jejich vzácnost nespočívá v kvantitě (jakmile jsou jednou vytvořeny, snadno se šíří do všech koutů světa), ale v kvalitě (je třeba někoho, kdo je dokáže vytvořit).
Kdoví, jestli molekulární tiskárny nezůstanou navždy jen fikcí.
P. S.: Starožitnosti jsou vyrobitelným statkem. Potvrzují to čtyři z pěti padělatelů, na které není vydán zatykač.
|
|
|
Umele diamanty maji stale jeste, pres vsechny ty vysoce sofistikovane zpusoby jak dosahnout tech brutalne vysokych tlaku, spatnou kvalitu.
|
|
|
Zijes v minulosti :) Ale tezko vycitat. Je toho ted opravdu prilis na jednoho cloveka.
http://www.apollodiamond.com/ je firma ktera diamanty pestuje ve specialni atmosfere, netreba tlaku ni teploty, uhlikove atomy se samy ukladaji na maly step a doslova rostou, bez chyb a mezer. Nelze je odlisit ani technicky, ani chemicky ani opticky.
s pridavkem boru se jedna o skvely vodic, cisty diamant je skoro dokonaly izolant, ukladani prvku v atmosfere lze pry jednoduse kontrolovat a ted se pokusuje jestli by byl diamant dobry nastupce kremiku v procesorech.
http://www.physorg.com/news158946763.html napriklad.
|
|
|
1. Už existují i opravdu kvalitní umělé diamanty. Někteří výrobci tvrdí, že nerozlišitelné. Zatím se daří držet klenotnický trh tím, že pravé jsou něco víc atd. ale otázkou je, kdy se umělé diamanty zbaví pověsti něčeho druhořadého a nepravého a začnou se používat i v hi-end šperkařině.
2. Pro technické použití je kvalita umělých diamantů postačující už pěkných pár let. Taky z toho má De Beers hlavu v pejru, protože jim zbyl pouze trh se šperky a to je ještě otázka na jak dlouho (viz bod 1).
Zlato a jiné kovy jsou na tom lépe. Nedají se za rozumné peníze vyrobit a neexistuje jejich plnohodnotná náhrada pro technické použití.
Když dnes lidi přestanou kupovat šperky s diamanty, půjde De Beers a celý trh totálně do kytek (ne že by na tom teď byl kdo ví jak skvěle). Když dnes idi přestanou kupovat šperky ze zlata, nestane se v podstatě nic - trochu klesne cena, takže se zlevní zlato používající výrobky, stoupne po nich poptávka a ceny se zase ustálí.
|
|
|
Nejen to. De Beers pravděpodobně drží v sejfech tuny až desítky tun přírodních diamantů, a další stále těží. Vyšroubovat ceny do závratných hodnot i u diamantů běžné velikosti se jim podařilo strategií žába na prameni a obratným marketingem.
Ve šperkařině možná přírodním diamantům zvoní hrana. Nyní proto vymysleli novou strategii - "investiční" přírodní diamanty. Prý lepší uchovatel hodnoty, než je zlato. Je to skvělý byznys - přírodní diamanty jsou každým rokem dražší. Má to však jeden háček. Okamžikem odnesení od klenotníka tratí 30% ceny. Chcete koupit - jste vítaným zákazníkem, chcete prodat - jste nevítaným konkurentem.
|
|
|
Investiční diamanty nejsou záležitostí poslední doby, ale myslím, že už ani tenhle trik moc nefunguje. Historii diamantů a trhu s nimi by si měli povinně nastudovat všichni ti levičáci, kteří mají hubu plnou pindů o přirozených monopolech a nutnosti regulací.
Ale co my víme, třeba De Beers a spol. prosadí u států povinné intervenční výkupy diamantů ;-)
|
|
|
Dovolte abch se taky vložil .. zlato se historicky začlo používat především kvůli špatné padělatelnosti. Jde o látku s tuším třetí nejvyšší hustotou vůbec, přičemž jedna z těch těžších je ještě vzácnější a dražší a druhá při tavení tvoří oxidy, které mají hustotu menší. Tedy vždy stačilo jen změřit hustotu, zvážit a zkontrolovat, zda sedí hustota, což můžete udělat i dnes, aniž byste platili za odborný posudek. U diamantů, paladia, stříbra a dalších investičních položek se již neobejdete minimálně bez chemické soupravy nebo právě odborníka.
|
|
|
Podívej se na úroveň inflace do roku 1973 (do té doby byly dolary alespoň částečně kryté zlatem) a na vývoj inflace potom.
Zlato má hodnotu nesrovnatelně větší, než fiat měna, protože zlato na rozdíl od papírků JE uchovatelem hodnoty. Má totiž jednu dost zásadní vlastnost, není možné ho efektivně vyrobit. Papírky se tisknou a tím se ředí jeho hodnota ve prospěch toho, kdo je tiskne. Klidně si pečlivě spoř v bance, a ještě lépe: investuj do derivátů. Pokud i přes všechny indicie v médiích a na netu nedokážeš pochopit inflaci a její příčinu, zasloužíš si o všechen majetek přijít. Good luck.
|
|
Stát či banka sama tradičně bojují proti "runu" tím, že se banka na nějaký čas zavře, dokud se lidé neuklidní.
Banka je navíc schopna za den obsloužit jen omezený počet klientů, hotových peněz na pobočkách také moc nebývá.
Autor by musel nejprve mít takovou moc, aby mohl tajně určit den "D", kdy všichni poběží vybírat, samozřejmě nejvyšší vklady napřed. Oni by nemuseli všichni, třeba by k zhroucení Systému stačilo 20% těch správných lidí.
Ovšem kdyby 20% či více lidí bylo ochotno poslechnout jeho rozkazy navzdory vlastnímu nepohodlí či riziku, pohodlně se dostane k moci volbami a i před diktaturou by jej sotvakdo zastavil.
Samotné zhroucení jednoho státečku uprostřed Evropy by také k ničemu nevedlo. Nutně by přechodně zavládla anarchie a poté další organizovaná moc, jak by vypadala, na to má fantazie nestačí. Stačí ovšem na bohatý výčet všeho, co by mohlo být horší než dnešní stav.
|
|
|
Stát má proti runu lepší obranu: tiskárnu peněz.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek 100hoven
|
|
|