D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Pýcha předchází pád: Zkáza vzducholodi Hindenburg
    (ze dne 17.04.2011, autor článku: [Neregistrovaný autor])

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 18.04.2011 04:34:54     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:
    Hezké, jen pár poznámek:

    1. Luftschiffbau Zeppelin nebyla žádným hnízdem nacistů, spíš naopak - šéf Hugo Eckner byl založen vyloženě antinacisticky, byl výrazně proti používání vzducholodí pro nacistickou propagandu a Goebbels ho kvůli tomu nesnášel. Mj. Eckner kandidoval na německého presidenta za nějakou nenacistickou stranu. Svastika v té době byla prostě výsostným znakem Německa (a jiných států).

    2. Nepoužití helia bylo jednoznačně politickou záležitostí - v té době ho průmyslově vyráběly pouze USA a ty ho odmítly Německu prodat. Eckner kvůli tomu byl až u Roosevelta, měl předběžný příslib, že helium uvolněno bude, ale nakonec nebylo.

    3. Zajímalo by mne, na základě čeho autor tvrdí, že provoz clipperů Pan Am byl ekonomičtější. Jejich kapacita v transatlantické konfiguraci byla o dost menší, ceny byly srovnatelné (kolem 800 dolarů za zpáteční letenku). Z principu má vzducholoď výrazně nižší spotřebu paliva...

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 09:37:12     Reagovat
    Autor: David Švestka - David163
    Titulek:Re:
    1. ok, pravdou ale zůstává častá přítomnost Hindenburgu na propagačních letech

    2. co dodat, snad jsem to tam mohl lépe zmínit, na helium bylo embargo

    3. B-314 pokud vím měl kapacitu 40 cestujících, což už mi nepřijde takový rozdíl...každopádně vystačil s menší posádkou.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 20:08:40     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re:
    Ad 3 - Hindenburg měl kapacitu 72 cestujících v používané konfiguraci, která byla dosti luxusní. Pokud by byl vybaven na úrovni tehdejších létajících člunů, která také nebyla vůbec špatná, vešlo by se tam cestujících výrazně více. Možná i dvakrát.

    Posádka Hindenburgu byla početnější, ale to jednak souvisí s výše zmíněným luxusem a za druhé zeppeliny byly stavěny na opravdu dlouhé lety, kdy posádka mohla fungovat dlouhodobě - zatímco u letadel těžších vzduchu se využívalo výměny posádek, někdy i při mezipřistáních (trasy KLM do dnešní Indonesie nebo BOAC do Austrálie).

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 11:05:36     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re:
    ad 1 - LZ-127 Graf Zeppelin svastiky na ocasnich plochach nemel. Co se LZ-129 tyce, Ecknerovi dosly penize a musel o financni pomoc pozadat NSDAP. Goebbels rozhodl, ze by lod mela nest jmeno LZ-129 Adolf Hitler, coz Eckener odmitl, pak mela letat bez jmenneho oznaceni, nakonec ten Hindenburg byl asi prijatelnym kompromisem pro vsechny. Svastiky na ocasnich plochach proste byly podminkou nacistu k poskytnuti penez.

    ad 2 - puvodni design mel byt se dvema plasti, v prostoru mezi vnejsim a vnitrnim melo byt helium, pod vnitrnim plastem pak vodik. To se mi zda jako prijatelny kompromis, helium je pomerne inertni plyn, takze vodik by byl dobre chranen, pri tom by nebylo potreba toho helia tolik a neubralo by to te vzducholodi tolik na nosnosti.

    ad 3 - tech 55 clenu posadky na palube neco vazi, musi neco jist, nekde bydlet atd. Oproti dnesnim transatlantickym letum je to cele naprosto uzasne neefektivni... ale rozdil v pohodli tam pochopitelne vidim a to i ve srovnani s dnesni business class.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 18:12:59     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re:
    Tak. A ještě by možná bylo vhodné dodat, že konec vzducholodí nesouvisel ani s havárií Hindenburgu (ostatně třeba havárie R101 byla mnohem horší -- no, co ostatně jiného čekat od státem stavěné lodi, že), ani s efektivitou letů, ale prostě a jednoduše s tím, že do letectví nalila ukrutné peníze armáda -- a z těch z celkem pochopitelných důvodů ve WWII už vzducholodi neviděly ani ň.

    Komentář ze dne: 18.04.2011 12:15:07     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:
    Tedy trochu offtopic, ale tvrzení "vodík sám o sobě hoří bezbarvým plamenem" je nepravdivé, a to nejen v údajné bezbarvosti, ale také by mne zajímalo, co si představujete pod pojmem "hoření samo o sobě". Ale to jenom tak rejpy rejp.


     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 12:24:28     Reagovat
    Autor: David Švestka - David163
    Titulek:Re:
    Sám o sobě bylo myšleno jako samotný vodík kterým byly naplněny plynové vaky, ne tedy např. vodík + plášť... spekulovalo se totiž o tom, že vodík v Hindenburgu nehořel a hořelo pouze opláštění (a usuzovalo se tak právě podle barvy plamene). Není tedy pravda, že vodík hoří bezbarvým plamenem? Mám za to, že ano, ale nejsem chemik...

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 13:29:49     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re:
    Já tomu porozuměl, ale hoření je reakce s kyslíkem (dle takové té nejběžnější definice, samozřejmě i v atmosférách jiných plynů můžeme mluvit o hoření), nesmíte se na to dívat zase tak jednoduše.

    Vodík hoří v normální atmosféře oranžově a to Hindenburg taky hořel. Rozumíte, je úplně špatná úvaha "že hořelo pouze opláštění", možná prvníh nanosekundu hořelo něco, ale potom už i vodík hořel zcela jistě, i kdyby se konspirátoři na hlavu postavili.

    Obávám se, že jste (nejen) tuto inkriniminovanou pasáž slovo od slova opsal odsud
    http://cs.wikipedia.org/wiki/LZ_129_Hindenburg
    a k tomu vám řeknu 4 věci,
    1) věta o bezbarvém hoření vodíku je katastroficky směšná. Kdo nevěří, nabízím reálnou ukázku, není to nijak složité. Příčina: na wikipedii může psát každý idi....každý co ho napadne.
    2) přijde mi velice špatné, že články píšete poskládáním i takových zdrojů, jako je wikipedie. To jste se měl zeptat souseda, co si o tom myslí, možná by tam bylo méně kravin. Já chci na D-FENS kvalitu.
    3) Rada do života. Cokoliv si přečtete na wikipedii, buďte k tomu apriori kritický.
    4) vybití statické elektřiny přes kotevní lana BYLA ZCELA JISTĚ příčina jiskry a vzplanutí. Protékané proudy byly obrovské. Nehledejte jiné důvody. Masa hořlaviny ve vzduchu prostě nebude nikdy dobrý nápad pro komfortní přepravu.
    Pro zájemce: podrobněji popsáno v sekci Elektřina a magnetismus notoricky známého spisu pánů Halliday, Resnick, Walker, Fyzika.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 13:52:54     Reagovat
    Autor: David Švestka - David163
    Titulek:Re: Re: Re:
    Však ano a mám za to, že to tak v článku i bylo podáno, že jde o pouhou spekulaci, přišlo mi dobré to jako zajímavost uvést, pokud to vyznělo jako fakt, obávám se že na vině je pouze neporozumění. Netvrdím a v článku nikde nestojí, že vodík nehořel. Fakta jsou jedna věc a konspirace věc jiná, avšak nevidím důvod se o ní nezmínit, když má s událostí souvislost (byť jde stále jen o konspiraci).

     
    Komentář ze dne: 19.04.2011 07:17:54     Reagovat
    Autor: leste - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re:
    1) Pleteš si vodík se sodíkem. Vodík hoří světloulince modře, zeptej se libovolného svářeče nebo někoho kdo pamatuje svítiplyn.

    4) To máš nejspíš pravdu.

     
    Komentář ze dne: 19.04.2011 09:44:21     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Ne, nepletu. Najděte mi na youtubu video, kde vodík hoří "světloulince modře".
    Já jsem naopak proklikl prvních pět videí "hydrogen burning" a všechny plameny jsou samozřejmě oranžové.

    Já se nepotřebuju ptát svářeče, já mám taky něco laboratorně za sebou. Nevím zda jste vy např. někdy pracoval s kahanem, to je taková primitivní tryska, kde se nastavuje podíl míchání spalovaného plynu s atmosférou (kyslíkem) + do nějaké míry rychlost průtoku. Je velmi snadné měnit barvu plamenu a jeho svítivost právě tryskou. Např. pokud máte doma plynový sporák, zemní plyn také znáte asi hořet modře, ale to je způsobeno právě jen tryskou. A svářeči trysku určitě používají, že.

    Do jisté míry barva plamene souvisí i s jeho teplotou, ale už to o plamenech stačí. Je-li vodík zapálen v celém objemu, bez použití trysek (ty Hingenburg neměl), hoří oranžově.
    http://www.youtube.com/watch?v=kAQXw_GF7Rk

     
    Komentář ze dne: 20.04.2011 14:12:30     Reagovat
    Autor: xluke79 - xluke79
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Byl o tom pěkný pořad tuším na Nova Cinema Vteřiny před katastrofou.

    Podle toho, co zjistili, opravdu hořel vodík, jinak by vzducholoď tak rychle neshořela. Hořela rychlostí tuším že 9-10m/s. Plamen byl viditelný, protože hořel povrch vzducholodě, jinak hoření vodíku a kyslíku je není vidět.

    Hlavní ale proč začalo hořet bylo to, že při přistání měl kapitán kvůli počasí ještě jednou letiště obletět, jelikož měli ale velké zpoždění a pospíchali zpět do Evropy, kapitán udělal prudkou otáčku, na kterou nebyl Hindenburg stavěný. Tím prasklo upevnění jednoho z ocelových lan a to švihem protrhlo jeden vak. Proto viděli svědci jakoby se míhající vzduch nad zadní částí.

    Zbytek už byl popsán, při shození kotevního lana se začala vybíjet statiská elektřina, ale povrch a železná kostra se vybíjeli jinou rychlostí. Tím vznikla jiskra (nebo oblouk) a finiš.

    Omlouvám se za laické vyjádření, ale už si to ze školy fakt nepamatuju, jak jsou ty el. termíny :)

     
    Komentář ze dne: 20.04.2011 17:35:05     Reagovat
    Autor: David Švestka - David163
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    K tomu prudkému manévru: to že způsobil poškození vzducholodi, je také jen spekulace. Konstrukce měla být na podobné případy dostatečně dimenzovaná...

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 07:13:33     Reagovat
    Autor: leste - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Nehodlám hledat na tytrubce cokoli.

    Vodík hoří samozřejmě světlemodře. Pokud někdo nevěří wikipedii (heslo vodík), lze nahlédnout např. do Remyho Anorganické chemie (první díl, kapitola Vodík, podkapitola Vlastnosti vodíku), kde se uvádí "namodralým plamenem".
    Pokud má plamen oranžovou barvu, není to způsobeno vodíkem, ale patrně (odhaduji) ohřátými nečistotami (částicemi).

    Není jasné, co s tím mají mít ty kahany, ale pokud zakroutíme tím prstencem dole (nebo kolečkem, podle konstrukce), zamezíme přístupu vzduchu a dostaneme tzv. "svítivý plamen", který kupodivu v případě svítiplynu téměř nesvítí - to je taky důvod proč předkové (nebyli idioti) používali punčošky.

    K té teplotě - nechce se mi počítat teplotu s maximem v modré a ani to nemá moc smysl, spaliny patrně mají do černého tělesa dost daleko.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 08:57:01     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Pak diskuse s vámi nemá smysl. Nehodláte hledat na tytrubce cokoli, ale zato vám není blbé napsat "vodík hoří světlemodře, protože to píšou na wikipedii". K tomu není co dodat.

    Já s plyny dělám (poslední dobou spíše tedy s těmi nehořlavými, v laboratoři fyziky plazmatu), čistý vodík jsem už párkrát zapaloval a nezačnu věřit že jsem barvoslepý jen kvůli wikipedii. Jen tak mimochodem, když už wikipedii, proč se nepodíváte třeba na en/de mutaci, kde samozřejmě nic takovéhoto napsané není.

    Já vám nabízel _přesvědčit se na vlastní oči_ jak hoří vodík, další video k tomu předchozímu např. zde
    http://www.youtube.com/watch?v=l786enRRe0E&feature=related
    ale to vám nezapadá do paradigmatu "našel jsem to na wikipedii, takže je to pravda", tak asi budu muset zjistit, jak se ta wikipedie edituje, tu chybu tam přepíšu, a druhý den už mi budete věřit.

    I kdybyste to našel v dalších deseti knihách kromě té vaší, tak to bude nesmysl. Já už se za svůj život naučil ověřitelné ověřovat. Většinou těch devět dalších autorů opíšou z té jedné, která to má blbě. Každý rozumí něčemu, já zase nerozumím takzvaným humanitním vědám a taky by mě kniha povodila za nos.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:27:13     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Mýlíte se.
    Oranžový plamen znamená nedokonalé spalování plynu s obsahem uhlíku. Při nedokonalém spálení se uvolní pevný uhlík (čti saze), který je zahřátý na vysokou teplotu a svítí. O chvíli později při styku se vzduchem shoří také.
    Důkaz: do oranžového plamene dejte jakýkoli studený předmět, uhlík se na něm začne okamžitě usazovat a začerní ho.

    Při spalování dokonale promíchaného plynu uhlík shoří okamžitě a tedy nesvítí.

    Stejně tak při spalování vodíku jakýmkoli způsobem plamen nesvítí, protože v něm nemá co svítit.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:42:12     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Kde se prosimtě v kyslíko-vodíkovém plameni vezme uhlík?
    Pokud si dobře vzpomínám, tak každý spalovaný prvek má nějaké spektrum, ve kterém vyzařuje. Je na tom ostatně založena spektrální analýza ledasčeho, od hvězd po obsah legovacích prvků v ocelích.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:44:35     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No... v čistě vodíkovém plameni se nevezme, proto plamen nesvítí, zkus si to přeslabikovat znovu a celé prosím :-)

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:51:34     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Hele, vopraš si chemii, jo? :) Oranžové zbarvení plamene dosáhneme mnoha jinými přísadami, nejen uhlíkem.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:00:00     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    jistěže... Ale tady se myslím bavím o čistě vodíkovém plameni...

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:10:03     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Viz Balmerova série.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:54:42     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Tady máš takovej malej hinderburg :o) http://www.youtube.com/watch?v=e6ejjNsJegk&feature=related

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:01:56     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    ano, zbarvení plamene hořícím obalem...

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:11:01     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Tolik obalu shořet nestihne.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:10:03     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Nauploadoval jsem obrázek z toho videa, doufám že úspěšně:
    http://img840.imageshack.us/i/hydrogen.jpg/
    zachytil jsem ten moment, kdy ještě nezačal hořet balónek nýbrž pouze uniklý vodík. A barva plamene? Je jasná. A co je tam v tu chvíli kromě vodíku? Jen vzduch.

    Ale samozřejmě, že svítivost plamene je způsobena i sazemi, např. uhlíkem (ovšem nejenom!), ten je v naší atmosféře furt. Já nikdy nenapsal že to tak není, napsal jsem a píšu to potřetí, vodík spalovaný v našem vzduchu má oranžovou barvu plamene.

    To co píšete o dokonalém / nedokonalém spalování a svítivosti je pravda (i když barva plamene rozhodně závisí na dalších věcech, jak už jsem psal dříve) - nicméně - najdetě mi video/fotku kde hoří vodík bezbarvě. Prostě proto, že já mám jinou zkušenost. Nechci teorii, chci to vidět.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 11:37:02     Reagovat
    Autor: opas - opas
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Na vzduchu můžete mít pravdu
    http://www.youtube.com/watch?v=4FROxZ5i67k

    Mezi 47 a 48 sekundou je krásně vidět jak se oranžová barva mění na bezbarvý plamen.

    Fakt, že samotný vodík hoří bezbarvým plamenem nevylučuje že na vzduchu se nedokonale spalují i obsažené nečistoty a plamen je do oranžova.

     
    Komentář ze dne: 20.04.2011 16:32:35     Reagovat
    Autor: Honza ZZR - Honza
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    ono se něco svařuje vodíkem?
    nepleteš si ho náááhodou s acetylenem?
    nezaměňuješ také řízené hoření v laboratoři, kde se vodík prudce okysličuje čistým kyslíkem a hoření neřízené, kde vodík hoří v atmosféře s pouhými 21% kyslíku?

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:00:41     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Taky jsem těžce nepochopil, co ví o spalování vodíku svářeč. Možná pán myslel atomic hydrogen welding, ale tam vodík nehoří plamenem ale jde krz něj oblouk. Ale to zase není zase tak běžné svařování, že.
    Ale spíše je pán úplně mimo a teď už nemá koule na to to přiznat.

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 09:05:47     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=132

    Si to pánové rozeberte

     
    Komentář ze dne: 21.04.2011 10:52:37     Reagovat
    Autor: Honza ZZR - Honza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    hm...de facto pájka, kterou se dá "nějak" svařit něco, co není moc velký, aby to neodvádělo moc tepla ze svařovanýho místa, ale spíš kutilská záležitost na pájení...a pro zlatníky. Nepokládám to za aplikaci pro průmyslové svařování.

    Je to úplně stejný jako tvrdit, že neexistuje auto na vodu. Existuje. Baterky vyrobí vodík, který se pak spálí v motoru...

     
    Komentář ze dne: 22.04.2011 06:51:55     Reagovat
    Autor: leste - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Ne, nepletu. Vodík (z lahve) se používá tam, kde acetylen nelze. Některé kovy se acetylenem vařit nedají, taky se tuším nedá použít pod vodou.
    Ty svářečky s elektrolýzou jsem neměl na mysli.

     
    Komentář ze dne: 19.04.2011 08:28:11     Reagovat
    Autor: root - Root
    Titulek:Re: Re: Re:
    I dnes vozime vzduchem masu nebezpecne horlaviny, at uz se jedna o avgas nebo o kerosin.

     
    Komentář ze dne: 19.04.2011 09:47:43     Reagovat
    Autor: Smrtihlav - Smrtihlav
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Plynný...jsem myslel...ehm...nojono...nechytat za slovo :-)

     
    Komentář ze dne: 20.04.2011 19:36:38     Reagovat
    Autor: Wildcat - F4F3
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Ono toho avgasu sa dnes cez ocean tak vela v nadrziach nevozi...vsetci lietaju na JET A1, co je kvapalina ktoru je vcelku problem zapalit.

    Komentář ze dne: 18.04.2011 12:20:01     Reagovat
    Autor: Schmouddle - Schmouddle
    Titulek:
    Doporučuji návštěvu muzea Zeppelínů ve Fridrichshafenu, mají tam kus Hindenburgu i s kajutami a salonem. (Tím co jeho oken Indana Jones házel nácky na zem) :o)
    Obecně je to tam malé, ale velice působivé a člověk se dozví mnohé netušené souvislosti.
    Třeba že limitujícím faktorem doletu vzducholodí nebylo palivo, ale balastní voda! A jako řešní problému již během první světové války Němci vymysleli a používali zařízení na kondenzaci vody z vúfukových plynů. Byli tak uspěšní, že dokázali z výfuku dostat více balastní vody než kolik činila hmotnost spáleného paliva. Vot těchnika. :)

    Komentář ze dne: 18.04.2011 19:03:48     Reagovat
    Autor: ernie - ernie
    Titulek:
    Hezký popis, nicméně o naprostou ztrátu důvěry veřejnosti v tento způsob dopravy by došlo i bez této události. Tři dny letu Říše-Státy, 36 pasažérů, 61 členů posádky, loď jako kráva, padesát lidí kolem vzletu/přistání... Vzhledem k tomu, že letadlo s dvěstěpadesáti lidmi a deseti členy posádky přistane v řádu hodin na druhé straně koule v řádu hodin.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 19:09:35     Reagovat
    Autor: ernie - ernie
    Titulek:Re:
    Řádově, pochopitelně.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 19:17:56     Reagovat
    Autor: Carter - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re:
    V roce 1933 létala přes oceán letadla s 250 lidmi?

    Nesrovnávejte nesrovnatelné. Kdyby se vzducholodě vyvíjely 80 let dál, asi bychom byli dneska také někde jinde...

    Navíc vás mohu ujistit, že kolem vzletu/přistání dnešního letadla s 250 lidmi je třeba na zemi podstatně více lidí než pitomých 50.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 19:37:40     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    O absurdních letištích, zabírajících stovky km2 a umístěných desítky kilometrů od cíle cesty ani nemluvě. Vzducholoď může bez nejmenších problémů "přistát" u výškové budovy v centru města.

     
    Komentář ze dne: 18.04.2011 21:41:13     Reagovat
    Autor: Carter - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    No, nejsem si zcela jist, co by s tím přistáním udělal vítr a hlavně jak by chodci nacházející se blízko výškové budovy uvítali tuny balastní vody na svých hlavách, ale v principu máte pravdu.

     
    Komentář ze dne: 20.04.2011 21:58:15     Reagovat
    Autor: ernie - ernie
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Ano. Podobně jako se dnes vyvíjejí jiné alternativní způsoby dopravy. Třeba kolo nebo elektromobil. To s tím personálem nemyslíte vážně, že ne? Nemám na mysli konkrétní počet, ale poměr personál/odbavení cestující za čas.

     
    Komentář ze dne: 24.04.2011 13:39:13     Reagovat
    Autor: Honza ZZR - Honza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Dovolím si poznamenat, že alternativní způsob dopravy je spíše letadlo těžší vzduchu, které je lépe použitelné ve válce. Efektivnější je samozřejmě vzducholoď, která výkon motoru potřebuje na dopředný pohyb a nevyplýtvá ho na pouhé udržení se ve vzduchu.
    Myslím, že ke startu složitého a technologicky propracovaného letadla těžšího vzduchu je potřeba více lidí než ke startu vzducholodi.

    Co teda přesně myslíš tím "personál" v poměru "personál:odbavení cestující"?

     
    Komentář ze dne: 24.04.2011 14:19:49     Reagovat
    Autor: Pawlik - Pawlik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Pan přispěvatel to asi myslel tak, že k provozu vzducholodi je potřeba velké množství lidí, kteří ji na zemi zachytí/odtáhnou. Když si vezmeme v potaz tehdejší hustotu letového provozu, tak pro provoz letiště, kde dvakrát za týden (a to přeháním) přistála jedna vzducholoď, bylo potřeba to samé, co pro letadla plus 50 lidí, kteří chtají lana ad. Pokud na takovémto letišti přistál dvakrát denně Ford Trimotor (či Ju-52 nebo DC-3) - což více než odpovídá množství odbavených cestujících za týden - tak postačil řídící na věži (možná s asistentem), radiotelegrafista, mechanik motorář (s podržtaškou), mechanik drakař (rovněž s podržtaškou), holka na přepážce, která vaří kafe, ještěrkář pro dopravu zavazadel mezi čekárnou a letadlem a osádka tankovacího vozu. (Celníky a policajty nepočítám, ti nezabezpečují provoz).
    To, že dnes se pouhým řízením letového provozu zabývá malá armáda, je dáno jeho hustotou. Na jednoho přepraveného pasažéra je jich snad méně, než jich bylo v třicátých letech.

     
    Komentář ze dne: 24.04.2011 14:39:18     Reagovat
    Autor: Honza ZZR - Honza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Trimotor, JU52 ani DC3 nezdolaly Atlantik. Hydroplány ano. Jejich údržba, přistání, doky a suché hangáry byla o něco složitější a kapacita zaoceánských letů byla nevelká. V té době se tedy vzducholoď vyrovnala počtem personálu letadlům těžším vzduchu. Nezapomeň, že hydroplány létaly přes Atlantik s mezipřistáním. Byla teda možná stejně rychlá, ale neporovnatelně pohodlnější.

     
    Komentář ze dne: 24.04.2011 14:53:50     Reagovat
    Autor: Pawlik - Pawlik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Máš pravdu, na overseas provoz jsem nepomyslel - myslel jsem provoz letiště jaksi "an sich".
    Nicméně letadle dalším vývojem prokázaly větší univerzálnost a perspektivitu, lety nad tropopauzou se dostaly mimo vlivy počasí atd. Tubulární konstrukce křídla s přechodem na kerosin dovolila doslova "naplnit křídlo palivem" bez zvýšeného rizika požáru na palubě.. Letadla prostě vyhrály a nemyslím si, že by se vzducholodě vrátily, i kdyby do toho nějaký štědrý sponzor hodně nasypal (či Uhnie přerozdělila).

    Komentář ze dne: 20.04.2011 19:17:23     Reagovat
    Autor: Urza - Urza
    Titulek:pěkný článek
    Článek se mi moc líbil.... jako člověk doposud vzrucholodí neznalý, jsem si o tom začal googlovat a číst, k čemuž mě motivoval právě tento článek.

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.