Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Arcizmrd (ze dne 15.03.2009, autor článku: Root)
Přidat nový komentář
|
1) Funkce říšského maršála zdaleka není tak bezprecedentní. Za dob Svaté říše římské se běžně používala.
2) Bombardování Londýna podle všeho nařídil Hitler jako odvetu za britské bombardování Berlína. Göring v té době nebyl v posici, aby mohl něco takového udělat.
3) Ta chyba při určování dopravní kapacity je nezpochybnitelná a k výsledku bitvy určitě přispěla, nevím ale, zda to byl jediný důvod k tomu, že Hitler Paulusovi zakázal ústup. Kromě Stalingradu si Hitler v zimě 42-43 prosadil proti vůli generálů zákaz ústupu na celé frontě a při zpětném pohledu se zdá, že ačkoli to vyústilo ve značné ztráty, zabránilo to totálnímu zhroucení fronty.
|
|
|
2) tohle je vubec zajimava historie - "bombardovani londyna" byl omyl jednoho bombarderu, ktery se ztratil v mracich, a kdyz vykoukli, videli mesto, shodili bomby a domu. Bohuzel trefili City v Londyne, coz CHurchila rozzurilo, poslal bombardovaci svaz na Berlin - a Hitler, ktery par mesicu predtim libil v televiznim projevu, ze zadne Nemecke mesto zadnej nepritel Rise bombardovat nebude, se dostal do neresitelne situace...
KDyby se ty 19ctilety ucha od Luftwafe neztratili, Britanie by nejspis prohrala valku, a my bychom sprechtili dojc, pokud vubec ...
|
|
|
no, trochu prehnanej zaver: "kdyby se neztratila 19-leta ucha, britanie by prohrala valku, ba dokonce my bychom sprechtili deutsch.
za tuto dedukci by se nemusel stydet ani mesany z policejni akademie:)
|
|
|
To je fakt, sprechtili bysme rusky :))
|
|
|
|
Samozřejmě - tak to tedy tvrdí "novodobá historie", plná příběhů o statečných "kamaraden" z Wermachtu.
Kromě této teorie je ale vhodné se zamyslet i nad faktem, že už několik měsíců před oním útokem na Londýn Goring prezentoval plány právě na bombardování velkých britských měst, Londýn nevyjímaje - o tom jsou historické záznamy.
Ergo bych rozhodně netvrdil, že to byla "nehoda" s takovou určitostí - mě osobně to připadá spíše jako Goringova provokace plně v souladu s jeho plánem nebo test, jak britové zareagují, vycházeje z předpokladu, že se to zdůvodní jako "omyl".
Nuže, "omyl" nevyšel. Jak říká na tomto site relativně často citivaná a pěkná poučka, "agresor musí nést veškeré následky svého útoku".
Nebo byste prominuli třeba nukleární útok na Prahu, kdyby to bylo vzápětí označeno za "omyl v zaměřování" a vedoucí činitelé odpovědného státu se s politováním omluvili zbytkům národa?
|
|
|
Nebo byste prominuli třeba nukleární útok na Prahu, kdyby to bylo vzápětí označeno za "omyl v zaměřování" a vedoucí činitelé odpovědného státu se s politováním omluvili zbytkům národa?
A co by nám asi zbejvalo? Vyslat naší statečnou a akceschopnou armádu do akce? Nebo jim tam fouknout taky jednu atomovku? Spíš by bylo platný, jak říkal Churchil, házet po nich aspoň flašky od piva...ale jo, chápu jak to myslíš, jen sem si tak rejpl. Hitler sice 2.WWR rozpoutal, díky jeho istkám a některým stupidním rozhodnutím si ji ale i prosral(ME 262 jako Schnellbomber, atd ...). Jak příznačné....
|
|
|
Mňo, kdybychom se na začátku devadesátých v Pravdě a Lásce nezbavili, na žádost západu, našich R-400 a.k.a. SS-23, tak bychom to leckomu mohli prsknout zpátky. Ale to je na jiné téma...
|
|
|
Co bychom mohli komu prsknout zpatky?
|
|
|
Nasich? Kdo je vlastnil a kdo je mohl odpalit? Nase armada? To tezko.
|
|
|
SS-23 s vlastními konvenčními hlavicemi vlastnila a měla pod kontrolou ČSLA. SSSR by v případě války byl schopen dodat jaderné hlavice, které byly podle některých informací uskladněny na území ČSSR, ale pod kontrolou Rusů. Podobně například čs. letci trénovali použití jaderných zbraní, které by jim případně byly vydány v případě války.
Podobný program fugnoval a funguje i v NATO, jen se ho dnes ČR neúčastní, protože nemá vhodné nosiče jaderných zbraní a nejspíš by k tomu ani nebyla politická vůle.
|
|
|
Takze pokud by raketa mela konvencni hlavici, asi by nebyla schopna znicit vic, nez nejakou mensi zakladnu, nebo komplex par, na sebe nalepenych, budov.
Cetl jsem, ze SSSR by dodal hlavice, ale neverim, ze rusove by si tohle radne neohlidali, respektive kdyby kazda SS-23 s nasazenou jadernou hlavici nemela svou skupinu rusu, co by sakra hlidali, jestli, kdy a kam ma byt vystrelena. I kdyz oficialne pod CSLA.
|
|
|
Určitě. V praxi byla celá ČSLA pod kontrolou Varšavské smlouvy, potažmo Sovětské armády. Každopádně SS23 ČSLA (a po ní nějakou dobu ČSA/AČR) disponovala.
Co přesně tam bylo za konvenční hlavici nevím, ale na takovou střelu se toho zase tak moc naložit nedá.
|
|
|
No tak plány měl v Říši kde kdo na kde co. Nevybavuju si teď, v jakém stadiu své heroinové záliby se tou dobou Hermann nacházel, ale zdá se mi divné, že by nařídil či prosazoval (protože bez vůdce něco takového nařídit nemohl) zastavení útoků na RAF ve prospěch náletů na civilní cíle - to daleko spíš sedí k Hitlerovi a jemu našeptávajícímu Goebbelsovi.
Historce o bombardování Londýna omylem bych klidně věřil. Neviděl jsem věrohodné důkazy, netvrdím, že to tak rozhodně bylo, ale není to nic neuvěřitelného - západní bojiště v roce 1940 bylo přece jen něco jiného, než východní fronta o pár let později.
|
|
|
Nechci se hadat, ale zda se mi, ze casto rikas "to a to mesto bombardovala Luftwaffe omylem". Par hodin pred tim, nez letajici nacci hazeli omylem bomby na Londyn, tak jini letajici nacci hazeli omylem bomby na Portsmouth.
Jinak je vcelku pochopitelne, ze nastupce Rudeho Barona si nedelal, co se mu zlibilo, oni by ho asi kluci nenechali, hlavne kdyz on byl jen jednim z nekolika, co veleli synchronizovane operaci.
|
|
|
U Londýna se nebudu hádat, tam si dovedu představit obě možnosti (ovšem v případě, že to byl úmysl, připsal bych to spíše Hitlerovi, než Göringovi). Případy bombardování něčeho omylem jsou ale známy i z druhé strany a pozdější doby, kdy už byly technika i operační postupy podstatně propracovanější (např. záměna Prahy za Torgau v roce 1944).
Pokud tím "často" myslíš mnou zde před časem zmiňovaný Rotterdam, tak tam je to prokázané. Jak to, že nařízení náletu bylo v souladu s pravidly vedení války (protože holandské jednotky se usadily ve městě a odmítly ho vyklidit), tak to, že se Němci pokusili nálet odvolat a část bombardérů se také odvolat povedlo.
Bombardování Rotterdamu po válce bylo zmíněno v obžalobě při norimberských procesech, ale jen poměrně obecně a moc se to nerozmazávalo. Z přímých účastníků nebyl za tu věc nikdo ani obviněn.
|
|
|
No kazdopadne by Goring asi nedelal neco, co Hitler nechtel.
Zamena pri bombardovani je pochopitelna, nepresnost taky (muj pradeda lezel par mesicu v nemocnici, kdyz byl zraneny pri bombardovani tovarny, od ktere stal asi 3 kilometry), takze bombardovani civilnich cilu asi nebylo vzdy planovane.
U toho Rotterdamu se mi to porad nezda. Cetl jsem zdroje, ktery tvrdi, ze tech mrtvych byly stovky, i ty, ktery rikaji ze mnoho tisic. V te dobe byly v kazdem meste vojenske jednotky a co se odvolavani bombarderu tyce - to ty zbyvajici nemely funkcni vysilacku?
|
|
|
I podle holandských údajů bylo v Rotterdamu mrtvých do tisíce. Na fotkách to vypadá příšerně, ale ta zasažená plocha opravdu byla jen poměrně malá část celého města.
S bombardéry se komunikovalao světlicemi či kouřovými signály (dýmovnice, speciální kouřová dělostřelecká munice) a na to, že v Rotterdamu ty světlice byly vystřeleny, bylo dost svědků z obou stran. V té době ještě neměla každá malá jednotka na zemi walkie-talkie a přímá komunikace pozemních jednotek a letectva v podstatě neexistovala - vše se předávalo na základnu či nějaké veliteství (nejčasteji tak, že se vyslala spojka), odtamtud šla správa na základnu letadla a teprve ta se spojovala přímo s letadlem ve vzduchu. Během války se přímé spojení zavádělo, ale ty radiokomunikace tenkrát obecně spolehlivostí nevynikaly.
Podívej se jen na totální selhání při operaci Market-Garden: britský velitel v Oosterbeeku neměl spojení s plk. Frostem na mostě, po obsazení přistávacích ploch nedokázali ani dát vědět, že je zásoby potřeba shazovat jinam a když chtěl Urquhart něco vyřídit se Sosabowskim na druhém břehu, tak musel poslat maníka aby přeplaval Rýn... Mimochodem - po celou tu dobu v oblasti bojů perfektně fungovala místní telefonní síť, čehož Američané na druhé straně řeky bohatě využívali.
|
|
|
Pokud mam spravne informace, tak se velitel obrany Rotterdamu oficialne vzdal (a tezko se vzdaval nejakemu obycejnemu vojakovi, co by si u sveho velitele musel vyprosit povoleni zazadat o spojku), protoze dostal ultimatum, takze Nemci by, podle toho, co rikas, museli pocitat s dvema moznostmi: Rotterdam se vzda a bombardovat netreba, nebo Rotterdam se nevzda a pak se bude bombardovat. S oblibenou nemeckou pripravou pred vsim, co delaji se mi nechce verit tomu, ze by si nedomluvili spojeni mezi tim, komu se mesto vzdava a tim, kdo ma na mesto utocit.
Na Market Garden se podivam, zajimave.
|
|
|
Na zacatku valky byly vysilacky v plenkach a nedalo se jimi domluvit. Holandani delali machry a pak protahovali hluty, takze Nemci dali rozkaz k naletu. Holandani nasledne konecne prestali delat machry a sli se vzdat, jenze bombardery uz letely.
Paradoxem budiz, ze nejvic lidi zabila cokolada. Vytekajici tuk z tovarny na ni zacal horet a zpusobil znacne obeti - de-facto majoritni z celeho zasahu, ktery mel byt jen demonstrativni aby neblbli a vzdali se.
Ze zapisu nemcouru je ale videt, ze jeden moment se jednotka SS dostala do tak bezvychodne pozice, ze zadala o posily, pomoc a hlavne - o bombardovani pozic nepritele. V takovem pripade, kdy mi umiraji moji paragani bych nechal take bombardovat nepritele, at je kdekoliv. Ze si vlezl do fabriky na cokoladu a nasledne tam uhorel je jen jeho problem. Bud nemam delat haura nebo mam do toho jit naplno a pak si kua nestezovat, kdyz dostanu nakladacku.
Chci rici ze Holandani se branili a to urputne a dobre. Nelze to tedy povazovat za bombardovani civilniho mesta. Slo o valecnou zonu aktivniho odporu. Kazdej normalni civil z ni davno utek.
Jinak prvni bombardovani civilistu si Nemci provedli sami sobe hned na zacatku valky s Francii. Mladosi si to v oblacnosti spletli a zabili vlastni... I deti. Logicky se to svedlo na nepritele :)))
|
|
|
Bombardovat ozbrojene jednotky a civilni obyvatelstvo ve meste s holandskou architekturou (lisovane sardinky) znamena "neblbnete kluci"? Ty vole...
|
|
|
Podle mých informací napadené bombardéry (12? 20? teď rychle nevím,kde jsem to přečetl) odhodily pumy ve snaze uniknout napadení nočními stíhači. Ve tmě pod nimi byl Londýn.
Ale já u toho nebyl, jenom říkám, co jsem četl.
|
|
|
Goring byl nepochybně zmrd.
Ale Hitler byl prostě magor. Sice byl ve srovnání s Goringem asketa, ale jeho pracovitost nebyla o mnoho větší.
Za porážku si mohl z velké části sám. Na Ukraině ho vítali jako osvoboditele a on místo aby jim dal zbraně a možnost vrátit Stalinovi ta krutá příkoří, začal je Ukraince bezdůvodně masakrovat (když už po tom prahl, mohl počkat do konce války).
Další nepochopitelnou a zcela zásadní chybou byla nulová kooperace v rámci osy. Kdyby Japonci vtrhli do Ruska z východu, byl Stalin v pytli. Naopak když se od svých špehů dozvěděl, že Japonci zaútočí na USA (jak si proboha mohli myslet, že uspějí???) a ne na něj, převelen své čerstvé elitní sibiřské jednotky ke Stalingradu a nastal obrat ve válce. Navíc díky zbytečně předčasnému zatažení USA do války se pro osu válka stala nevyhratelnou.
|
|
|
S tím, že Říše mnohé projela chováním na okupovaných územích souhlasím. Vzhledem k tomu, jak nacistický režim vypadal, mne to ale zase tak moc nepřekvapuje.
Japonci měli se SSSR smlouvu o neútočení a řídili se jí i proto, že sovětská neutralita se jim hodila. Asi prostě moc netoužili po tom, aby SSSR poskytl USA letecké základny na svém území...
Japonci nejednali zase až tak šíleně. Pokud cítili potřebu se s USA vypořádat, bylo zničení jejich loďstva a bleskové obsazení co nejvíce zdrojů v Pacifiku jediným postupem, který mohl za určitých podmínek zafungovat. Problémem pochopitelně byl minimální prostor pro chyby a selhání, takže tím, že se jim nepodařilo zničit to loďstvo v potřebném rozsahu a obsadit Midway, šel celý plán do háje v raném stadiu realisace.
Do války v Evropě zatáhl USA Hitler, když jim válku vyhlásil. Bez tohoto kroku by USA neměly důvod vstupovat do války v Evropě a Africe, takže by byly vůči Německu ve stejné posici, jako Japonsko vůči SSSR - válčily by pouze s jeho spojencem, ale ne s Německem samým.
|
|
|
nebylo to nahodou tak, ze podminkou pro napadeni usa japonskem bylo nasledne okamzite vyhlaseni valky hitlera americe?
|
|
|
Pokud vím, tak součástí dohod, na kterých stála Osa závazek vzájemné pomoci formou vstupu do konfliktu nebyl* a nejsem si vědom toho, že by to Japoncům bylo někdy přislíbeno.
Churchill ve svých pamětech píše, jak se mu ulevilo, když po útoku na Pearl Harbor Německo vyhlásilo válku USA a zatáhlo je tak do války v Evropě.
____
* dokonce ani pro případ obranné války
|
|
|
> ... Japonci zaútočí na USA (jak si proboha mohli myslet, že uspějí???) ...
K tomuto kroku ich nepriamo donútili USA, keď najprv zaviedli voči Japonsku embargo na letecký benzín a kovový šrot a následne v roku 1941 aj totálne obchodné embargo. Tým sa príjmy ropy Japonska prepadli na 10% pôvodných hodnôt a ich zásoby stačili len na 2 mesiace. Potrebovali jednať rýchlo, lebo ich ázijská ríša, ktorú budovali už zhruba od 1900 (Korea, Tajwan, Mandžusko, Sachalin, ...) hrozila rýchlym zánikom. Japonci nechceli dobyť USA, chceli len zničiť americkú pacifickú flotilu, aby mohli bez ich intervencie potom obsadiť európske kolónie v Ázii (hlavne zdroje ropy) a vyjednať s USA, Ruskom a Nemeckom nový svetový poriadok až celé mecheche (WW2) skončí.
|
|
|
Japonci byly sami pro sebe špička, úplně nahoře, ještě větší ýbrmenši, než Adolfova parta. Oni si nemohli myslet, že neuspějí. Nebyli k tomu vybaveni. Pár jedinců mělo jasnou vizi průseru, ale ty zase nedokázali tomu nepomáhat.
|
|
|
To nič nemení na tom, že Pearl Harbor nebol myslený ako začiatok cesty ku vylodeniu v USA. Japonci chceli "len" zničiť americkú flotilu, aby sa im neplietla do cesty až budú rozbíjať britské sily v Ázii. Svojim spôsobom nebol tento ťah až taký hlúpy a keby v Pearl Harbor zachytili aj americké lietadlové lode, tak sa vojna v tichomorí mohla ešte predĺžiť. Osobne si ale myslím, že by to Japonci aj tak nevyhrali, a že po víťazstve v Európe by im to spojenci potom zrátali aj s úrokmi.
|
|
|
Valka by se asi moc neprotahla, vzhledem k tomu Japonci se nevzdali po dobyti ostrovu, ale tvari v tvar hrozbe jadernych bomb. Zalezelo by tedy pouze na tom, aby USA mely atomovou bombu a misto, odkud mohl vyletet bombarder (coz by mohlo byt i na kontinentu).
|
|
|
Je otázkou, zda by se USA raději nepokusily dojednat nějaký nový status quo, pokud by opravdu byly připraveny o většinu loďstva a zejména letadlové lodi.
Místo, odkud mohla do Japonska vyletět jadernou bombou vybavená B-29, a ze kterého by se dala nejdřív zlikvidovat japonská PVO nebo alespoň poskytnout stíhací doprovod, Američané velmi dlouho neměli. Válka by se tedy poměrně pravděpodobně protáhla až do doby, kdy by se Američanům podařilo znovuvybudovat loďstvo a dobýt Guam, nebo zajistit použití základen na sovětském Dálném východě (pokud by riskovali přítomnost své nové zbraně na území SSSR).
|
|
|
Myslel jsem spis na bombardovani prave z SSSR, byl by to risk, ale porad mensi, nez jina alternativa. A hlavne, kdyby se situace vyvijela jinak, asi by se USA soustredily na jiny druh bombarderu, nez vyvijely.
S tim, ze by se predelavalo lodstvo se snad pocitalo, ne? Casto tonaze se zbavili po mirovych dohodach pred valkou, cast vymenili s britama a cast skoncila u pearl harboru (ackoli dost lodi to vydrzelo, jen je bylo potreba opravit).
|
|
|
SSSR byl v tomto konfliktu neutrální až do vypršení té smlouvy o neútočení. Dokonce do té míry, že zabavoval americká letadla, která na jeho území nouzově přistála a internoval jejich posádky (byť ty se podařilo vždy nějak dostat ven).
|
|
|
Jo, to by se museli domluvit, pokud by SSSR trval na tom, ze neporusi smlouvu o neutoceni (neda se rict, ze by rusove obecne ty smlouvy nejak extra ctili, ale dejme tomu), tak by jaderne bombardovani bylo o tri dny pozdeji.
|
|
|
Oni to Japonci na Sověty několikrát zkoušeli při svém tažení v Mandžusku, ale dostali pokaždé výprask, takže měli z Rudé armády dost velký respekt.
|
|
|
Presne tak. Proto treba patri bitva u Chalkin Golu, jinak celkem fadni, mezi x nejvyznamnejsi bitev, ktere zmenily historii. Zda se totiz, ze Japonci meli z evropskych mocnosti mnohem vetsi respekt nez Ruska, takze prvni plan podle vseho byl ziskat nezbytne suroviny dobytim Sibire.
|
|
|
IMHO chalkin gol nebol celkom fadna bitva, kedze sa jedna o prve aplikovanie blitzkriegu (pardon hlbkovej utocnej opreacie) na armadnej urovni. teda postup o stovky km za dni az tyzdne.
dalej to bola prva a dlho aj posledna porazka komlet celej japonskej armady (v zmysle "vojenska jednotka", nie "ozbrojene sily"). z coho aj vyplyvala ta zmena nazoru japoncov na rusov.
a v neposlednej rade tato udalost vyrazne posunula karieru isteho s. zukova. o tom ci to bolo dobre, alebo zle sa mi teraz nechce hadat.
|
|
Hlavní problém IMHO nespočíval v osobě Ribbentropa, Goebblese, Hitlera nebo Göringa. Hlavní problém byli oni všichni dohromady, že to byli šílenci, megalomani, domněle předurčení k ovládnutí světa. Ani jeden z nich nebyl voják (tedy ve smyslu stratég), přesto se cítili plně kompetentní k ignorování připomínek a názorů takových kapacit, jako byl Erwin Rommel (který jim prakticky vyhrál bleskovou válku). Ve skutečnosti podle mého názoru většina z politických vůdců Třetí říše splňovala kritéria pro zařazení mezi zmrdy. Jen velmi málo z nich zmrdi nebyli, nebo šlo o zmrdy poněkud sporné (Goebbels, Heydrich). Kdyby politici (už tehdy:-) nebyli egomaniakální šílenci, kteří všechno vědí, všude byli a do nekonečna napočítali dvakrát jako Chuck Norris, tak mohlo všechno dopadnout jinak, protože pak by si třeba uvědomili, že existují rozhodnutí, ke kterým jsou jiní více kompetentní a vedení války by tak přešlo z vojáků na politiky (například na už zmíněného Rommela, který sice zaznamenal za svou kariéru pár zbytečných chyb, nicméně i tak byl geniální stratég, tedy ve srovnání s Hitlerem určitě).
|
|
|
Rommel byl sice skvělý taktik, ale jako stratég byl průměrný. Označit ho za geniálního stratéga je nesmysl. V Africe sice dosáhl skvělých taktických vítězství, kterými si ovšem často zkomplikoval strategickou situaci.
Hitler byl podle mě velmi dobrý stratég, zejména před válkou a v první polovině války prokázal výborný odhad situace (Mnichov 1938), schopnost riskovat až na samou hranu (Polsko 1939) a inovativní myšlení (Francie 1940). Naštěstí udělal i závažné chyby, které nakonec vedly k jeho porážce - nevyužití zpočátku přátelského obyvatelstva v dobytých částech SSSR a nedostatečná mobilizace průmyslové produkce (do roku 1943).
|
|
|
Inu, tim Hitlerem coby strategem bych si nebyl tak jist. Mnichov se nacistum (z jejich pohledu) povedl, to ano, ale na tom ma zasluhu pomerne malou. Totez anschluß. Ale prave Polsko chtel Göring vyresit podobnym "Mnichovem" a co se Francie tyce, kdyby tehdy Nemci neztratili diky neopatrnosti kompletni plan jarniho utoku (ktery tehdy padl do rukou Holandanum) a diky tomu nedostal svoji prilezitost Heinz Guderian, kdo vi, jak by to dopadlo. Mozna by Evropa tehdy opet skoncila v zakopech.
|
|
|
S Rommelem souhlas - nebyl to špatný voják, ale s tím blitzem bez ohledu na logistiku apod. to občas dost přeháněl.
Hitler jako stratég, tam fakt nevím - mně to přijde jako že byl vynikající psycholog a vyjednavač. Jakmile došlo na otevřené válčení, tak se řídil svojí pověstnou intuicí a výsledky byly značně rozporuplné. Od geniálních věcí jako operace Cerberus po totální debility typu zasahování do vývoje jednotlivých zbraní (přeměna Me262 na bombardér, megalomanské supertanky apod.) nebo to Vámi zmíněné odmítání mobilisace říšského průmyslu.
|
|
|
Me z Kershawova zivotopisu Hitlera vyslo ze to byl celkem dobrej politickej strateg. Vojenskej strateg taky nebyl uplne nejhorsi, akorat neumel/nechtel/nemoh delegovat no a na tom se vypek.
Krome toho mel mega stesti a taky udelal samozrejme spoustu velkejch chy. taky ze tu valku prohral.
Pod nazor JJ se muzu podepsat na 100 procent.
S tema supertankama, myslim ze chteli postavit 1500 tun super tank na kterym by bylo delo ze Scharnhostu (nebo jak se ta lod jmenovala) - mozna si to taky pletu, ale tu ideu nahodit na tank 300mm+ delo si pamatuju dobre :)
|
|
|
Nepletete, jen tam ty děla měly být dvě :-). Typ SKC/34, 280 mm.
|
|
|
Rommel nikomu ani teoreticky ani prakticky bleskovou válku nevyhrál. Ve Francii velel 7. tankové divizi a ač si tato jednotka vedla výborně, byla pouze jedním z 10 podobných obrněných koleček v hodinovém stroji.
|
|
|
Ja bych rek, ze jeho Ghost Divize valku vyhrala a Francii obsadila v rekordnim case... A nebyt toho, jake dostal "vojaky" (Italy) v Africe a jak mu hazeli klacky pod nohy tak kdo vi, jak by valka skoncila.
Kdyz byl v Rime resit dopravu zasob a obsazeni Malty, tak mel k tomu Goebbelse a ten misto reseni jak pomoci Rommelovi a jeho muzum shanel kde ukrast umelecka dila z arizovanych majetku a galerii a pod... Po tusim dvou dnech toho Rommel mel dost a odjel radeji, protoze se na to nemohl dal divat...
Precteni-si jeho deniku je velice poucne ctenicko. Na jeho miste bych asi chuligany jako Goebbelse, Jodla a Kaisera z hlavniho stabu odstrelil na miste... ale ja byl vzdy ponekud extremni.
www.youtube.com/watch?v=WEPXazgdg2g
|
|
|
Trodasi...
Jeho 7. tanková divize měla 15000 mužů. Myslíte si, že 15000 vojáků "obsadí Francii?". Jeho linie postupu Dinant - Arras - Abbeville - Rouen - Dieppe - Cherbourg na obsazení Francie nevypadá. Koukněte se na tuhle mapu http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/1940FranceBlitz.jpg Rommel byl podřízen XV. motorizovanému sboru pod velením Hermanna Hotha. Jen malá součástka v obrněném stroji, který vedli Kleist, Höpner, Hoth, Reinhardt a Guderian.
Jeho jednotka si vedla výborně, ale kdyby stejný výkon nepodala 1., 2., 3., 4., 5., 6., 8., 9. a 10. tanková divize a s nimi mimo jiné dalších 65 pěších, tak by to bylo k ničemu. Tvrzení, že Rommel vyhrál bleskovou válku, je prostě kec. Na to byl moc malý pán a izolovaným výkonem mohl ovlivnit leda hovno.
Kdo to byl Kaiser?
|
|
Ustup od Stalingardu nebyl podle podle toho co jsem cetl realizovatelny bez obetovani cca 1 500 000 muzu, kteri se tou dobou snazili obsadit ropna pole na jihu SSSR. Po ustupu by tyto jednotky byly odriznuty. Druhou otazkou je, zda by po ustupu dal nekdo jeste dohromady nejakou stabilnejsi frontu. Tj. slo o vynuceny tah, ktery zrejme nemohl dopadnout dobre v zadnem pripade.
A co se tyce chyb, tak tech vsechny strany nakupily spoustu, coz je asi normalni a dve zminovane v clanku myslim k tem nejpodstatnejsim nepatri. Myslim, ze USA by Nemecko uzbrojil tak jako tak a SSSR by se po padu Stalingradu taky nezhroutil.
|
|
Na druhou stranu, je to první zmrd o kterém jsem zde četl, který svým zmrdstvím lidstvu prospěl...
|
|
Těžko předpokládat, že se sejde parta vysokoškoláků, co chodí společně horolezit, pořádají společně výlety do Jižní Ameriky i na Šumavu, co sdílí alkoholní pařby i čajové dýchánky s LP Floydů a ačkoliv je každý z nich slovy učebnice Aj pro střední školy - an expert at his job - , prostě vymyslí vynikající bezchybný plán, jak ovládnout svět a vyhladit všechny, co nemají podobné kořeny jako oni. To mi tak nějak fantazie neumí nakreslit. Z podstaty věci ti pánové neměli předměty v hlavě tak nějak na svém místě, kostičky cpali do direk na kolečka, kolečka zřejmě cpali do obdélníčků apod. a dobře, že se jim jejich dílo nepodařilo, byť je zajímavé, jak se několik jedinců může stát na chvilku točiteli kola dějin, když jsou na správném místě ve správnu chvíli se správnou deviací.
Ovládnout svět chce asi sofistikovanější fíčury než zabít kohokoliv, kdo se mnou nesdílí mé myšlenky. Třeba propojit nadnárodní kapitál se zkorumpovanou politickou "elitou" a ještě přesvědčit človíčky, že je to bezva a líp už to ani nejde. Zavést kontrolu komunikace človíčků a domanipulovat je k doživotnímu zadlužení se a ještě je přesvědčit, jak je to suprpríma a lepší už to ani být nemůže. Vnutit človíčkům myšlenku, že se stát o ně vždy postará, že je ochrání a že je tu od toho, aby jim pomáhal v jejich krizových situacích. Stačí jen platit daně a hodit starosti za hlavu atd. To by se pak možná nějakému perverznímu spolku inteligentních sráčů podařit mohlo. Ale to je jen sci-fi, tak zvrácenej nebo blbej snad nikdo nejni...že.
|
|
Těch příčin prohrané války bylo mnohem více. Skvělá knížka je například Vojenské omyly druhé světové války, kde je popsáno několik zásadních zlomových okamžiků. Jeden z těch nejzásadnějších je nepochopitelné zastavení Wehrmachtu u Dankerque, které umožnilo uniknout 300k Britských a Francouzských vojáků a následné odložení invaze do Velké británie, která byla v tu chvíli naprosto bezbranná a v chaosu. Díky tomu byl Hitler nucen vázat nemalé síly v bitvě o Británii, obraně západního pobřeží a v neposlední řadě i v severní Africe. Ty síly mu pak chyběly při invazi do Sovětského svazu.
Pak tam byly problémy s Göringem a Dönitzem, kteří vkládali enormní ambice do svých zamilovaných letadýlek, resp. ponorek, což vedlo ke navýšení výdajů do těchto armádních složek, což zase chybělo jinde.
Dál už tady někdo zmiňoval ten špatný Hitlerův přístup k obyvatelům pobaltských zemí, kteří zprvu vítali Wehrmacht jako osvoboditele.
V neposlední řadě k výsledku nepřímo přispěl i německý perfekcionalismus, kdy výrobce dílů k tankům dodával bezvadně obrobené součástky a garantoval desetiletou záruku, což výrobu neúměrně prodražovalo. Proti tomu vychrlili soudruzi tisíce zbastlených střepů se zflikovaným plátováním, skrz které byl občas dírami i vidět zvenku interiér tanku. Ovšem stály pakatel a lidské zdroje byly takřka neomezené.
Navíc si Hitler vybíral neschopné samolibé kretény, kterým dopřával sluchu více než bylo zdrávo.
Proti tomu i spojenci udělali spoustu kardinálních kopanců, které je stály porážky v počátcích. Ať už to byly důsledky toho, že přípravu armády měly na starosti staré struktury, které velely už za první světové. Vojenští experti, kteří nebyli schopni pochopit význam moderních vojenských jednotek jako pancéřové divize, nebo letectvo a hlavně koncept vedení moderní války, kdy se jednotlivé složky navzájem podporují. A tříštili tak finance výstavbou nekoncepční armády a investicemi do nesmyslných projektů jako Maginotova linie.
Dále neskutečný bordel v logistice, způsobený úředním šimlem, co léta řehtal, až se hory zelenaly. Kdo četl knihu Jak jsem vyhrál válku, jistě si vzpomene na skvělé pasáže.
"Vím kam nás posílají."
"Kam?"
"Do Afriky."
"Jak jsi na to přišel?"
"Včera jsme vyfasovali několik beden masti na omrzliny. To bude tutově Afrika..."
A byla.
Pak nemůrně dlouhé a prodražené bombardování území Německa, které stálo život tisíce civilních obyvatel, přičemž zamýšlené demoralizace nebylo dosaženo.
Hezky se to hodnotí, když je ta válka skončena. :-)
Člověk si říká, hm, kdyby Hitler udělal tohle nebo takto, mohlo to všechno dopadnout jinak...
|
|
|
... a Dönitzem, kteří vkládali enormní ambice do svých zamilovaných letadýlek, resp. ponorek, což vedlo ke navýšení výdajů do těchto armádních složek, což zase chybělo jinde.
Ponorky byly zpočátku velmi úsěšnou zbraní a Dönitz jich vůbec neměl tolik kolik by si přál a naopak ho velmi rozčilovalo, kolik úsilí se vkládalo do stavby bitevních lodí.
|
|
|
Z počátku to bylo pro spojence překvapení, to ano. Ale později Dönitz prosazoval ponorky za každou cenu, a to i v době, kdy už na ně spojenci byli připraveni a úspěšnost významě poklesla.
A navíc, k těm prvotním úspěchům ponorek napomohli spojenci sami, když vymyslili "geniální" strategii posílání solitérních lodí, či malých skupinek bez ozbrojeného doprovodu, místo pořádného konvoje. Vymyslil to tehdy v Americe jeden blb, už nevím jako se jmenoval.
|
|
Skvělá je knížka "proč spojenci zvítězili". Jinak to bombardování sice nedosáhlo všech cílů, ale přece jen prakticky vázalo 1-1,5 miliónů bojeschopných mužuů v Německu, místo aby byli použity na frontě a také obrovskou měrou přispělo k likvidaci Luftwaffe jako bojeschopné síly.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Arcizmrd
|
|
|