D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Jak se (ne)vyrábí maso a mrtvoly.
    (ze dne 06.09.2015, autor článku: [Neregistrovaný autor])

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 07.09.2015 00:50:44     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:Podobná zkušenost
    Je to tak, myslím že většina lidí, kteří se pohybovali okolo výroby potravin, se dneska musí na jednu stranu dobře bavit všemi těmi experty, odborníky, foodblogery, ekobiofarmářskými šílenci apod. Kde tihle všichni byli před pár lety, než si přečetli pár statusů a postů na facebooku?

    To co dneska se "zděšením" se objevuje všude po netu a médiích, to jsou věci 10 ne-li více let staré. Ale tak hlavně, že každý ví, že supermarkety jsou zásadně zlé a mají nehorázné marže a zisky a naopak všichni ti Sklizeno, Grunty, farmářské trhy a malé prodejničky jsou tak cool, zdravé a vůbec na tom nechtějí vydělávat. Co na tom, že takové Sklizeno je dražší než nejdražší markety i na stejných položkách (mimochodem na otázku, proč tam prodávají salámy a uzeniny z babišových masokombinátů, když jsou tak úžasná farmářská prodejna, nikdo odpovědět nedokázal, a ještě o cca třetinu dráž než Billa přes ulici).

    To stejné složení potravin, kecy typu "Vyrobeno v EU" = šmejd z Polska je tak rozšířený omyl, že už se těším na to, až zase nějaký expert objeví "ameriku" a zjistí, že na půlce těch výrobků je ale ovál se značkou CZ008 (jen příklad) a že větší část těchto výrobků pochází z tolik opěvovaných kvalitních českých výroben... podobně je to s privátkama v řetězcích - zase, všechno špatně... přitom velká část je jen přebalená bez změny receptury, něco (např. u Tesca) jsou privátky dotažené z Anglie, často kvalitnější než místní nejznačkovější značky a ano, část je prostě dělaná jen kvůli ceně a je tam odrbaná receptura, taky jsme to vyráběli, třeba pro Tesco tu nejlevnější řadu "value" v bílém obalu, zdá se, že poslední dobou z ní ustupují. Naopak u Tesco "standart" což jsou ty barevné Tesco obaly, byl striktní požadavek na to, aby kvalita byla stejná jako u naší značky (nemohu bohužel uvést konkrétně) ale nižší cena aspoň o 20%.
    Dalo by se o výrobě potravin, obchodnících, řetězcích napsat hezkých pár článků, ale má to cenu? Různí fejbukoví experti si stejně budou mlátit svoje, tak proč s tím ztrácet čas. Třeba jako nedávno slavná malinovka - najednou všichni zjistili, že v tom nejsou žádné maliny, šťáva ani extrakt a někde ani ne přírodní aroma. A co jste si jako mysleli? To tam nebylo nikdy, ale dokud něco takového "šokujícího" neměli nasdíleno na fejbuku, tak to lemtali ve velkém. Nebo takové "farmářské" Ježkovo mléko (vyráběné klasicky ve velké mlékárně). Taky jim najednou nechutná a doteď tvrdili, jak je super, když si ho ve Sklizenu kupovali :D

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 01:25:29     Reagovat
    Autor: shifty - shifty
    Titulek:Re: Podobná zkušenost
    +1 jinak článek fajn...

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 08:02:44     Reagovat
    Autor: Vojta - Fish
    Titulek:Re: Podobná zkušenost
    .. byl striktní požadavek na to, aby kvalita byla stejná jako u naší značky ... ale nižší cena aspoň o 20%

    20% v potravinách, kde co jsem tak zaslechl jsou marže do 10% je poměrně dost. Kde jste tedy náklady ušetřili?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:40:48     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:Re: Re: Podobná zkušenost
    Těch 20% myslíte marži u výrobce?

    Ona ta výroba privátek není často jenom o ceně. Může vám to pomoci vykrýt výrobu, rozložit fixní náklady (záleží samozřejmě na tom, co za výrobek to je), někde tím, že vyrobíte privátku s malým ziskem, vám pomůže vůči konkurenci (pořád se prodá váš výrobek než aby to bral konkurent), někdy pak je lepší vyjednávací pozice i pro vlastní výrobky. Ušetříte třeba na tom, že ve svých cenách máte rozpočítané různé zalistovací a další poplatky, zpětné bonusy, někdy i vratky, marketing. To u privátky odpadá. Podle typu výrobku můžete ušetřit na obalu. Neřešíte doplňovače do regálu jako u svého zboží.

    Jistě, hrozí že za půl roku máte smůlu, protože přijde jiný výrobce s nižší cenou nebo řetězec změní politiku (kolikrát se za ty roky změnily privátky třeba u Aholdu....), samozřejmě založit úspěch pouze na tom, že budu vyrábět pod značkou řetězce je nesmysl, ale často to může být i přínosem.

    Komentář ze dne: 07.09.2015 06:54:09     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Jooo!
    Některých diskuzí o výrobě surovin/potravin jsem se zúčastnil a zjistil, že většina oponentů nezná (nebo v horším případě odmítá) ty naprosto základní poučky odvozené ze staleté praxe:
    Strádající slepice vejce nenese.
    Strádající kráva mléko nedá.
    Strádající prase sádlo nenabere.



     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:23:11     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Jooo!
    Praxe ukazuje, že to funguje s miliardovejma obratama a jedinou překážkou jsou ochránci se skrytejma kamerama www.navratdoreality.com/index.php?p=view&id=22009

    Mikroklece kde byly slepice v tragickým stavu byly pokud vím i u nás ještě nedávno běžný a podmínky jsou lepší zejména díky naříze uhnije na velikost klecí. Ještě se nepamatujete jak nebyla vejce protože to v uhniji v podstatě nikdo neplnil a nebylo možný je vyvážet (kdo to neplnil to nemohl vyvážet nebo tak nějak)? Srali na to jak na kámen ještě pár týdnů poté co to vstoupilo v platnost.

    Nejsem žádnej fanatickej zelenej mozek a na tyhlety bio docela dlabu, ale tyhle kecy jak všechno bylo a je sluníčkový taky zrovna nemusim. Prase bere sádlo dokud je do něj tlačený žrádlo a nemusí u toho kurva být nijak štastný. Že s nima leckde taky ještě vyváděli kdoví co že byla stresovaná a ožírala se navzájem je taky fakt.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:34:09     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:Re: Re: Jooo!
    Ony jsou extrémy na obou stranách, problém je, když se fakta zaměňují za různé dojmy a "JPP" - stačí to dostatečně dlouho živit třeba sdílením na fb a za chvíli "je to přece pravda, všude to říkají (sdílí atd.). Ono taky velké nadnárodní firmy typu Mondelez, Danone bez vazby na místní prostředí vůbec nezajímá kvalita, spotřebitelé a jednotlivci tam nic nemůžou změnit (to že tu tyhle giganti koupí nejznámější firmy a pak se do nich snaží natlačit svoje postupy, receptury atd. neberu jako místní firmu - stačí se podívat jak dopadla např. Opavia).
    Z jedné strany spousta fanatiků a chytráků, z druhé pak tlak na obraty a tabulky v excelu místo na výrobu slušných věcí. Pro mě ideál jsou (výjimky se samozřejmě) najdou jsou takové ty menší / středně velké firmy, které mohou fungovat relativně samostatně (i když někdy patří pod zahraničního vlastníka).
    Prostě to chce přemýšlet hlavou, i tady se dá nakoupit i v těch zlých marketech relativně slušně, samozřejmě jak kde a jak co. Když má někdo na dědině jeden penny bez konkurence, tak to má těžší než ve velkým městě, kde do 10-15 minut má veškerou konkurenci na výběr.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:48:08     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Jooo!
    Samozřejmě, já to pak na rozdíl třeba od přítelkyně rozhodně neberu nijak dogmaticky a snažím se hledat skutečný argumenty a vazby a ne jen jsou v tom prášky, tak je to špatný a dostaneš rakovinu (protože tu můžu dostat stejně z dalších 999 věcí nebo taky jen tak od sebe). Sere mě glutaman v 90 % uzenin (který viděly maso z rychlíku) v obchodech, sere mě, když v pečivu je dohromady víc prášků než mouky (a to ještě sójové a podřadnýho palmovýho tuku) a sere mě nadužívání prášků který jsou fakt potenciálně nebezpečný na základě reálnejch výzkumů, a podobně. Ale nevyvádím že v potravinách jsou *nějaký* konzervanty a rajčata jsou postříkaný proti houbě, protože abych nakupoval 3× týdně věci o 100+ % dražší a stejně se mi třetina zkazila (vono se totiž kazí i to stříkaný, kór při tom jejich zacházení), na to vlastně ani nemám prostředky (nejen cash ale taky třeba čas).

    Taky ovšem zase nemůžu popřít že v tom sračky jsou a na některý lidi to prostě působí blbě. Typicky z jakékoli místní hromadně chované drůbeže má ona alergickou reakci (takže pro jistotu nejí drůbež vůbec), zatímco domácí která nic nebere ještě relativně snese. A pak mi řikejte že tomu nic nedávají, že :-) Celkově moc nesnáší těžký maso (vepřový, hovězí) při časté konzumaci delší jak několik dní, tak jede hlavně na zelenině, rybách, ovčas skopový. Je prostě taky fakt že někteří lidi to dobře nesnášej a tak žerou zeleninu takže odsuzovat vegetariány je mimo, protože pro některý to zdravý je. Ale stejná debilita je na sílu žrát jenom zeleninu protože to je v módě nebo něco i když to tělu zřejmě nevyhovuje. Nemluvě o tom že to pak dělají blbě a ani nemaj ve výživě všechno co potřebují.

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 12:52:01     Reagovat
    Autor: Redik - Redik
    Titulek:Re: Re: Re: Jooo!
    Ta Opavia by me zajimala.
    "Nedavno" jsem si vsiml loga Mondelez, ale podrobnosti neznam.
    Nemate v rukavu nejaky clanek, pripadne historku..?

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 12:57:04     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Mě by zajímal Orion. Zdá se mi, že část čokolád začínají lisovat z měkkých plastů a konkurence na tom často není lépe, zejména pokud jde o mléčné.

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 13:25:58     Reagovat
    Autor: Redik - Redik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    To me celkem taky, ctvrt stoleti bydlim v Modranech.

    Ohledne toho Mondelezu jsem si vzpomnel na "kauzu" s burakovejma tatrankama, co uz nejsou "burakovy", ale jen s prichuti. Myslim, ze to zduvodnovali tim, ze to ted budou moct jist i lidi na buraky alergicky. To jsme se tenkrat nasmali :)

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 15:02:13     Reagovat
    Autor: joemarco - joemarco
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Čokolády kupuji v Německu. Jiné nejím, protože to nejsou čokolády. Loni nebo tak nějak přišel ve firmě německý kolega s tím, že ta Milka chutná divně. Koukal s otevřenou hubou, když jsem mu řekl, že není Milka jako Milka...

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 15:49:42     Reagovat
    Autor: Redik - Redik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Za tohle si bohuzel muzeme castecne sami. Ne asi my konkretne z tyhle diskuse, ale znam cloveka, co pracuje ve firme, co dela vselijaky pruzkumy - i s potravinama - a ten vypravel, jak respondentum chutnalo jeste horsi instantni kafe jisty znacky, nez co se u nas prodava ted. Tusim, ze jim nevadila ani naka ukrajinska varka. Takze se mame na co tesit ;)

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 13:42:38     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Laicky, neboť svět velkého byznysu je mi vzdálen, jsem to pochopil takto:
    Mondelíz*) (asi nejlepší český ekvivalent) vznikl po rozštěpení firmy na evropskou a americkou část.
    Jméno evropského dílu firmy bylo získáno podnikovou anketou mezi zaměstnanci, vyhrál nápad složit "svět" a "pochoutku" v jedno.

    Závod v Opavě se má rozšířit, bude několika vybranými kosmopolitními produkty zásobovat celou Evropu - dokonce i fialovými čokoládovými pochoutkami.

    Závod patrně s výhodou používá místní mouku, vodu a elektřinu, ostatní suroviny a energie se dovážejí (od palmového tuku po topný plyn).
    __________________
    *) Zaměstnanci jsou školeni, aby nepoužívali české zdánlivě komické varianty názvu. Zda je takové použití sankcionováno, nevím.


     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 13:47:37     Reagovat
    Autor: ptak - ptak
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Pamatujete si, jak vypadaly a chutnaly obyčejné dětské piškoty cca před rokem? Kupte si je teď... Zkuste porovnat tvrdost, chuť a další...

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 14:04:50     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Vejce, mouka, cukr, trouba - proč to kupovat?

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 23:57:48     Reagovat
    Autor: ptak - ptak
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Teď jsou hnusný a tvrdý, už skutečně není důvod, proč je kupovat. I když píšou stejné složení.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:47:17     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Jooo!
    Máte nějaké důvěryhodné srovnání, jak se změnila užitkovost nosnic po zvětšení klecí?
    Případně jak se změnila kvalita vajec a v čem?
    Vejce nebyla, protože výměna klecí a tedy i části ostatního technologické zařízení hal zarlala nějaký čas nhledě na to, že se úprava musela udělat za nepřítomnosti slepic v těch klecích.

    Ne, do prasete se žrádlo netlačí. Prase žere samo a jen když samo chce. Že je s prasetem něco v nepořádku, zjistí chovatel podle toho, že zvíře nežere. Už jsem dával prase na nutku, když přestalo žrát a veteterinář problém neidentifikoval.

    Pokud hodnotíte, co je a co není sluníčkové:
    Odchoval jste někdy nějaké hospodářské zvíře?
    Pracoval jste někdy v drůbežárně, vepříně nebo v kravíně?
    (Já jsem v drůbežárně nepracoval, kromě "totálního nasazení" při vyskladňování brojlerů.)

    To slovo "kecy" ve vašem příspěvku se prosím váže k čemu konkrétně?
    Kde píši, že všechno bylo a je sluníčkový?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:04:40     Reagovat
    Autor: CNNPRG - CNN
    Titulek:Re: Re: Re: Jooo!
    Mám na dvorku 8 slepic a kohouta, žerou trávu, zbytky z kuchyně a pšenici co jim melu aby jí líp trávily, a když rozklepnu vejce tak bílek je tak hustej, že v něm stojí špejle a sníh z něj šlehneš na pár mávnutí (nadsázka), žloutek má sytou barvu, odstín se mění podle ročního období. Je fakt, že vejce z krámu jsem už dlouho (více než pár let) nekupoval, ale co si pamatuju tak to bylo takové řiďoučké a šedlé. Nutriční hodnoty jsou možná srovnatelné, vo tom nic nevím, ale mě ty moje prostě chutnají víc než ty z krámu:-). Stejný je to s kuřetem, to moje je samej sval (ale je menší) a když ho upečeš tak to není rozkydlá "vodňanská" břečka, jestli to má víc nebo míň nějakech vitamínů (a jinejch hodnot) mi je u zadku, protože mi to moje prostě chutná líp.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:17:12     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    +1

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:26:26     Reagovat
    Autor: shifty - shifty
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    To je jasný, že když to má pohyb a rozmanitější stravu, že je to pak mnohem lepší. Kamarád má takhle i krávu, prase, veškerou drůbež a když se cokoliv porazí tak je to přímo kulinářskej zážitek :) A ty kuřata a vejce mám od něj stejnou zkušenost, že je to opravdu rozdíl....

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:05:21     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Jooo!
    Než přišla unie, měli Češi větší klece než byly tam. Potom je zmenšili - logicky je levnější chovat v menších klecích - a potom je zas nařízením zvětšili.

    Jsou potraviny, kde na podmínkách záleží, jsou takové, kde ne. Ve skutečnosti je vejce tím lepší, čím pestřejší je strava slepice. Kvalita vejce se pozná podle výšky bílku a odstínu žloutku, čím tmavší a oranžovější, tím lepší. Německé supermarkety kdysi brali jen 14 a výš na šestnáctistupňové barevné stupnici, Češi klidně 10. Jak je to dnes netuším, ale pochybuji, že nějaká změna.

    Prase sice sádlo bere, ale otázkou je, jak rychle. Když je ve stresu, má horší konverzi živin.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:10:41     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Jooo!
    Zvláštní že potom slepice doma s velmi pestrou a kvalitní stravou blízkou té přirozené má žloutek krásně žlutej oproti velkochovným slepicím co mají krmné směsi. Řekl bych, že tady něco nesedí. Otázka totiž je, jestli je vůbec správně slepici předávkovat všema živinama který pak samozřejmě metabolicky narve i do žloutku (kterej pak tím změní barvu).

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:32:50     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Není to zvláštní, udělat krmnou směs, ve které se dostanete na 16, lze přidáním bylinek z Chile.

    Aby měla domácí slepice žloutek 16 je prakticky vyloučeno.

    Je to o nákladech a prodejní ceně vajec. Němci vyžadují kvalitu a sračky nezaplatí. Čech si koupí vejce z Litvy nebo z Polska a kvalitu neřeší, hlavně že je v Penny akce.

    Když slepici živinami předávkujete, sníží se snáška. Krmné normativy jsou známé už po desetiletí a co se dostane do vajec samozřejmě taky.

    Že jsou podle vás domácí vejce lepší je způsobeno tím, že máte srovnání se supermarketovým odpadem. Není to způsobeno klecí, ale krmením.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:35:43     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Neodpovídáte na otázku. Tvrdíte, že oranžovej je nejlepší. Oponuju tím, že slepice chovaná a krmená volně a přirozeně má žloutek žlutě žlutej. To není oranžovej. Někde bude chyba a co je v krámech do toho vůbec nemusíme tahat.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:41:54     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Já otázku neviděl, pardon.

    Slepice chovaná přirozeně a volně samozřejmě nemá a nemůže mít všechny živiny, co její tělo potřebuje a chce. Stejně jako je nemá volně rostoucí rostlina a stejně jako je nebudete mít vy, když vás vypustím do lesa. A to je právě ta chyba.

    Slepice není blbá úplně a tak si sama v přírodě najde třeba 60% toho, co by ideálně potřebovala. K tomu nějakej dokrm pšenicí a máme vejce mnohem lepší, než si můžeme v akci v supermarketu koupit, a pořád ještě o dost horší, než je ideál.

    Mimochodem, divil byste se, jak moc může být vejce domácí slepice oranžové, když má dost velký výběh. O perličce, která má ještě trochu pestřejší jídelníček, nemluvě :-)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:42:44     Reagovat
    Autor: lojza - lojza
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Aniz bych extra cetl vlakno vyse, tak musim rict, ze slepice chovana v "domacim prostředí" muze mit zloutek od zluteho po velmi syte oranzovej :-)
    Snad me zkusenosti v poctu cca 10 let aktivne a nyní další leta pasivne (beru vajíčka od rodicu ze Sumavy) postaci :-)

    Imho je to dane krmivem i druhem travy, kterou ty slepice zerou a tak...Nerekl bych, ze bude nejaky zasadni chutovy rozdil mezi "syte zluty" a "syte oranzovy", beru jako všechno jako "fajn":-)
    Btw, musim ale rict, ze nejčastějsi barva je fakt ta "oranzova", vylozene zluty zloutek jsem zas az tak často nevidel...

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:02:16     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jooo!
    Slepice chovaná v domácím prostředí bude mít žloutek od vyblitého po oranžový, a to podle toho, jakou dávku karotenoidů má zrovna ve stravě. Slepice z velkochovu bude mít takovou barvu žloutku, jaký si na barevné stupnici při sestavování krmné směsi chovatel vybere.

    Komentář ze dne: 07.09.2015 07:01:05     Reagovat
    Autor: Bandit - Bandit
    Titulek:
    www.csfd.cz/film/118264-pozemstane/

    Zvířata zpracovaná na jídlo jsou tam rovněž.. :)


    Komentář ze dne: 07.09.2015 07:57:34     Reagovat
    Autor: destabilizator - destabilizator
    Titulek:
    Jako dobry pohled na tuto problematiku mi prisla serie Romana Vanka - Jidlo s.r.o., kde se byli podivat to moderniho kravina i drubezarny.
    Nebudu to tu popisovat, ale doporucuju se podivat, ma to par minut a jednoduse to vyvrati tyto zavedene "pravdy".

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:25:31     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:Re:
    Některé díly byly velmi zajímavé. Např. když se v mlýně řešili, proč ta celozrnná (myslím) mouka stojí v různých "zdravých" obchodech 3x víc než normální, když mlýn ji prodává asi o 3 halíře dráž na kilo než normální. Zajímavý byl díl z "továrny na éčka", zejména ten konec. Nebo v mlékárně, jak vyvraceli, že se trvanlivé "mléko" přebaluje. Lidová tvořivost občas nezná mezí, ono stačí někdy podebatovat se známými a člověk se nestačí divit.

    Máte pravdu, není to zbytečně dlouhé a většina dílů je prostě zpracovaná věcně, s fakty, bez různých dohadů a výmyslů.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:34:10     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re:
    Možná proto, že různý „zdravý“ ji mají bio? A jelikož toho jaksi není tolik, platí nabídka-poptávka a je to prostě drahý? Třeba před vánocema loni byla bio mouka skoro ve všech krámech vyprodaná. Prostě to nebylo. To se jeden diví že to nestojí 7,5 co…to je makačka na bednu, že? Tohle je pěkně laciná propaganda, divím se, že zrovna vy jim to sežerete. Očividně i s navijákem.

    Další věc je, že ty krámy jsou malý a malý krámy zpravidla jsou vždycky dražší, protože nemaj páku jak dodavatele sdírat z kůže aby jim to dal s marží 50 halířů na kile. Zatímco takovej Kaufland to umí, dokonce je kvůli tomu pravidelně pokutován, a tak tam ta mouka je asi o 10 Kč levnější. Rozdíl mezi 30 a 40 Kč je úplně drastickej, to máte fakt. A eh, tak nějak mi přijde, že i v tom kaufu je 3× dražší než obyčejná bílo non-bio mouka (á 10 Kč). No sakra to sou věci co?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:43:13     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:Re: Re: Re:
    V čem tam byla propaganda? Že cena od mlýna je stejná? Bio? Opravdu tomu tak věříte, že je to o tolik lepší a odpovídá to ceně?






     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 09:50:08     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Bio obilí je výrobně levnější než "klasické".
    Odpadají hnojení průmyslovými hnojivy a postřiky které jsou hodně drahé.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:01:41     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    I náklady na kilo zrna jsou tedy nižší? (Že jsou nižší na hektar chápu.)

    Proč se potom ta průmyslová hnojiva používají, když nezvednou výnosy ani natolik, aby to zaplatilo jejich pořízení a aplikaci? Je nedostatek půdy, takže se pro zvýšení celkové sklizně nedá prostě osít o pár hektarů navíc?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:06:27     Reagovat
    Autor: santini - santini
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Protože to, co píše ygnorek, je bohapustý kec. Páč jinak by se v biokvalitě pokračovalo od středověku. Jenže biokvalitu napadají mykotoxiny, plísně, broučci. A všechno tohle snižuje výnosy i kvalitu, proto se začalo stříkat a hnojit. Samozřejmě lze stříkání a hnojení nahradit ruční prací, ale fakt si nedokážu představit, že je to pak levnější...

    Respektive dokážu - není to levnější.

     
    Komentář ze dne: 13.09.2015 20:11:33     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Existuje mnoho zdrojů, různá hlediska srovnávání, zkuste třeba tenhle, ten vám nakonec dává za pravdu:
    www.agris.cz/Content/files/main_files/72/150782/74Kovarova.pdf.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:23:34     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Náklady na kilo zrna jsou různé, podle lokality.
    Bez moderní agrotechniky je výnos pšenice do 1,7 t/ha.
    S moderní agrotechnikou do 8 t/ha.

    Průmyslová hnojiva se používají nejen k zvednutí výnosu, ale i proto, že potřebné množství živin do půdy hnojem dodat nelze.

    Trefil jste hřebík na hlavičku. V podmínkách ČR se průmyslová hnojiva používají již desítky let v menších dávkách než v krajinách sousedních, protože nezvednou výnosy ani natolik, aby se zaplatilo jejich pořízení a aplikace. Dtto postřiky.
    Osít víc hektarů se nedá, protože rolník plochu operativně nemá kam zvětšit A pak existuje osevní postup.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:41:25     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Můžu se zeptat, jak jste přišel na to, že bez "moderní agrotechniky" je výnos pšenice do 1,7 t z hektaru? To jako že za posledních sto let šlechtěnínových odrůd nic neznamenalo, moderní chemie, tedy relativně přesné stanovení normativů nic neznamenalo, vynález moderních herbicidů nic neznamenal, ale fakt, že místo orby jednoradličným ploužkem za koněm to beru obracákem za novým Casem zvedne výnos 5x?

    Potřebné množství živin do půdy hnojem dodat lze, akorát je to nepřesné a když vám pak v kauflandu udělají test na dusičnany, nevejdete se do limitů.

    V ČR se používají průmyslová hnojiva v úplně stejných dávkách jako všude jinde na světě, kde jsou stejné půdy. Přesné normativy jsou dané, nedává absolutně smysl sypat tam půlku dávky, protože nafta fakt není zadarmo. Buď takovou dávku, co plodina snese, nebo nic.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:49:15     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Já jsem na to nepřišel*). Zjistil jsem ovšem, že nevíte, co je to agrotechnika a to diskuzi omezuje.

    Nelze. Již proto, že není dost hnoje.

    Mýlíte se, ale na to jsem si již zvykl. Nevíte o praktické stránce problematiky nic, takže pokračování v diskuzi nemá smysl.
    __________________________________
    *) Učili jsme se to na hnojárně a někteří spolužáci ještě stále sledují pokusná políčka, zkoumají výnosy různých plodin při "uvádění půdy do klidu", sledují výnosy při údržbě genofondu atd.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:22:29     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Nevím, proč mi to přeplo do mechanizace.

    Nicméně kvůli tomu, že jsem chvátal, jsem teď udělal výjimku, abych nevypadal jako debil úplně, a trochu googlil, abych dokončil vlastní myšlenku, a sice že agrotechnické postupy ovlivnily sice možná rozšíření škůdců, zejména plevelů, ale výnos se zlepšil převážnou většinou díky genetice

    Zdroj: [/odkaz]web.natur.cuni.cz/ekologie/jarosik/cze/pdf/Skr_06.pdf[/odkaz]

    Ať mechanizace nebo agrotechnika, prostě to nebylo kurva ani jedno, za razantním zvýšením výnosu je ge-ne -ti-ka!

    K tomu, že není dost hnoje - buď jste hloupý, nebo zase blábolíte. Otázka ve sporu nebyla, jestli je dost hnoje. Otázka je, jestli pouze hnojem lze dodat všechny potřebné živiny. A to lze, s tím, že některé prvky potom budou zbytečně přehnojeny. Viz Behemot a jeho hnojení z káry.

    Mýlíte se vy, a nejen že se mýlíte, ale v praxi jste nikdy v zemědělství nemohl pracovat, protože nerozumíte ani hovnu, doslova. Prakticky jsem ještě relativně nedávno svých 60 ha obhospodařoval sám a pokračování v diskuzi opravdu nemá smysl, protože jste nejen arogantní, ale také evidentně mimo realitu.

    Pokud ten blábol o 1,7 t výnosů bez moderních agrotechnických postupů vs 8t s nimi, očištěno od ostatních faktorů, nějak doložíte alespoň zdrojem na úrovni wikipedie, jsem ochotný se omluvit a říct, že jsem hlupák. Pokud ne, jste bohapustý lhář a neschopa, tím hůř, že ve vlastním oboru.

    Howgh

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 13:33:36     Reagovat
    Autor: Redik - Redik
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Taky bych rek, ze nejvetsi narust produkce je zpusobenej hlavne lepsima a odolnejsima odrudama - diky takovejm kanonum, jako byl Norman Bolaug apod.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 08:37:22     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Borlaug notes that without modern farming technology, an additional area the size of the contiguous United States would have to be farmed to feed today's world population.
    Jmenovaný proslul zaváděním moderní agrotechniky, od chemických prostředků po závlahy, než šlechtěním nových odrůd.
    Nebo míníte někoho jiného?

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 14:59:25     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    To jste ale našel hezkej citát, googleinženýre :) A co citát k tomu zpětinásobení výnosů díky moderní agrotechnice?

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:17:38     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Mno, vliv výsledků Haber-Boschovy syntézy nepodceňoval bych.

    Ostatně pojem agrotechnika lze chápat celkem široce, čímž pádem pod ní spadá i volba odrůd.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:25:55     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Protože volby odrůd je důležitá pro sestavení osevního postupu i pro předpokládanou potřebu ochrany.

    Takže to nějak nedokážu v hlavě oddělit, i když volba odrůdy v v puristickém slova smyslu pod agrotechniku nespadá. :)

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 19:20:21     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jenom perlička, kterou snad oceníš"
    Musel jsem opravdu zagůglit hodně hluboko (respektive vysoko).
    Proč?
    Doby, kdy jsem měl Krejčíře v knihovně a Čvančaru na polici v kanceláři, minuly, musel jsem na půdu.
    Zejména nahlédnutí do Zemědělské výroby v číslech I (SZN Praha, 1962) je vysloveně osvěžující a nejen proto, že kniha začíná měsíčními a ročními úhrny srážek.
    Budu se muset poohlédnout po druhém díle.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:28:38     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Branka!
    Ty jsi minimálně google profesor, co?
    Osobně bych nepodcenil ani volbu předplodiny.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:34:38     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No, to je osevní postup.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:54:35     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vždyť souhlasím, jenom jsme se minuli.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 16:18:33     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    To je googleinženýra moc náročný termín :-)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:04:36     Reagovat
    Autor: santini - santini
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Aha, takže když se nehnojí a nestříká, což je samo o sobě hodně drahé, tak je to obilí stejné. Má stejnou výtěžnost na hektar a není k tomu žádná další práce (čti náklady) potřeba, jo?

    Já bych si dovolil oponovat - kdyby tomu tak skutečně bylo, tak není potřeba ty postřiky a hnojení vymýšlet, protože vše, co bylo před postřiky, bylo BIO. A podle tvé logiky levné (kromě toho taky stejně kvalitní, ne-li kvalitnější než stříkané).

    Když se podívám na biovinohrady a konvenčně vedené vinohrady (a to prosím přesně podle ducha BIO, nikoli podle moderní BIO doktríny, kdy se to dělá konvenčně, ale říká se tomu BIO), tak biovinohrady mají nižší výtěžnost (zejména kg na hlavu), nižší cukernatost a tím i kvalitu. Biovinohrady jsou většinou složeny z tzv. áčkových odrůd, ty jsou mnohem více rezistentní než odrůdy B jakosti. Samozřejmě jsou také mnohem dražší... :-)

    Lidská práce se na vinohradu obecně nikdy moc neplatila, nicméně bez stříkání a hnojení je třeba vinohrady více ručně opečovávat. Ale nedokážu to zasadit do takového ekonomického modelu, který to učiní levnější...

    Vím, o čem hovořím, sám jsem na rodinném vinohradu strávil 15 let během studií. A vedle nás má vinohrady jeden ze zakladatelů biovinařství... :-) Ten skutečně pravej biovinař, nikoli ten moderní.

    Velice podobné to bude i u zemědělství.

     
    Komentář ze dne: 16.09.2015 07:03:33     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    V problematice vinohradnictví se nevyznám, ale přesto prosté aplikaci poznatků na pěstování pšenice nevěřím.

    Pokud producenti odrůd uvádějí cenu, sazenice stojí od 60 Kč/kus do 150 Kč/kus. Kvalitnější sazenice opravdu jsou mnohem dražší. Při přepočtu na 1 kg hroznů po dobu produkce je to skutečně podstatný vliv na cenu?

    A podle tvé logiky levné (kromě toho taky stejně kvalitní, ne-li kvalitnější než stříkané).
    Toto je vaše logika, ne moje.
    O kvalitě jsem nic podobného vašemu vývodu nepsal, protože zejména u t.zv. bio produkce se za kvalitu považuje opak toho, co u produkce běžné. (Tedy:je to kvalitní, protože je to neošetřené, versus je to kvalitní, protože to bylo řádně ošetřováno.)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:05:08     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    A taky se to dělá v tisíckrát menším objemu, hnojí se to hnojem kterej je proti průmyslovejm postřikům ještě dražší a hlavně jelikož se to nestříká, tak škůdce (rostlinné i živočišné) musí pěstitel odstraňovat mechanicky, tzv. vlastníma rukama, a denně to kontrolovat jestli na tom není houba a adekvátně tomu jednat. Jak známo, lidská práce je u nás z nejdražších surovin, násobně dražší než postřik cojávim jednou za měsíc.

    Docela zajímavý jak se to dá namalovat v úplně jinejch barvách jen na základě toho, který argumenty si vyberete, že? Naštěstí teď tu má potenciální čtenář oba, takže má plnej obrázek.

    Otázka na závěr, máte zahrádku a pěstujete ovoce/zeleninu?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:47:19     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Obilí se typicky hnojem nehnojí.
    Půvab "bio" zemědělství je v tom, že se musí držet jiný osevní postup, než různé varianty postupu "pšenice-pšenice-řepka", který dává nejlepší ekonomický "výstup".
    Se všemi důsledky.

    Odstraňování škůdců z obilí mechanicky dokážete popsat?

    Plísně, zanechávající mykotoxiny, které se posléze najdou v mouce, většinou nelze optickou kontrolou včas zachytit.
    Pokud se zachytí, jak se podle vás má jednat (vlastníma rukama!)?

    Viditelné napadení, například čerň, není nebezpečné.
    Výskyt plísní byl důvodem, proč se postupem času přešlo k bílé mouce. Tedy: pokud musím mít celozrnnou mouku, tak jedině z ošetřovaného obilí.
    Atd.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:10:49     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Odstraňování škůdců se týkalo hlavně ovoce a zeleniny. V obilí třeba plevel, nicméně ani to se nedělá protože jaksi by toho pěstitel víc pošlapal že…

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:19:04     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Diskuze začala u mouky a obilí, diskutovat obecně o dané problematice nehodlám, hlavně z kapacitních důvodů.

    Mechanická likvidace plevelů v obilí je možná. Nedělá se ručně, ale strojně.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:08:34     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vážně? A mohl byste mi prosím k tomu uvést nějaké podrobnosti? Plečku už jsem samozřejmě viděl, ale její použití pro obilí je pro mě novinka, tak kdybyste mi mohl nějak přiblížit funkci...děkuju. Člověk se učí celej život.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:55:51     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    O plečce jsem nepsal nic, takže vám žádnou funkci přiblížit nemohu.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:00:31     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No tak jiný způsob mechanického pletí obilí, děkuji.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:00:52     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Strojního tedy ;)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:09:39     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Prutové brány, samozřejmě. Jde to (efektivně) nicméně jen tehdy, když plevely nitkují. Pak se ještě testuje setí obilí do širších řádků a využívání klasické plečky. Taky to jde.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:37:54     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Nejprotivnejsim plevelem v obili je pyr plazivy, efektivne krade dusik v dobe, kdy ho obili nejvic potrebuje. Mate cisla, jak moc je to efektivni? Protoze to jednak bude s roundupem nesoumeritelne a druhak se mi to prakticky nezda. S tim setim do sirsich radku - osobne jsem jednou omylem zvysil davku osiva u ozimeho ovsa a byl az necekane cisty, vytlacil vsechno ostatni. Podle tehle zkusenosti bych rekl, ze udelat plevelu misto a pak ho plit je divnej postup. Prakticka zkusenost? Studie?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:48:07     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Tak bojovat mechanicky proti pejru až v porostu obilniny je samozřejmě pitomost, od toho máme předplodiny, hlubokou orbu, vyvláčení branami na podzim a tak podobně, podle aktuálních možností. Vytrvalé plevele prutovými branami neodstraníme, proto píši, jak jste jistě viděl, o fázi nitkování, tedy jde o plevely klíčící.

    Co se týče širších řádků a plečky, s důvěrou se obraťte na prof. Capouchovou z České zemědělské univerzity, má k tomu několikaleté pokusy (závěry jsou shrnuty v příslušných pracech). Dokonce v tomto případě došlo i ke zvýšení obsahu lepku, se kterým má ekologicky pěstovaná pšenice obecně problém. Pokusné porosty jsem viděl, byly přijatelně čisté. Výnos byl nicméně o něco nižší.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 17:28:56     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jj, pravda pravdouci. Tu praci projdu, je to pro me aktualni tema. Dekuji vam pekne.

    Na JCU se ekologickemu zemedelstvi venovali pouze v mimoskolnich prednaskach a to jeste velmi, velmi obecne. Clovek by si to i nasel, kdyby vedel, pod cim ma hledat.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 17:37:19     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Služebníček. Za mých časů na JČU se EZ vyučovat právě začalo, myslím, že jsem byl jeden z prvních studentů, který u doc. Moudrého z toho skládal zkoušky.

    Jinak bych jako další zdroje doporučil švýcarský FiBL a příápadně jeho rakouskou odnož a projekt Bionet, který se důkladně zabývá odrůdami a vlivem osevních postupů atd. pro EZ http://www.fibl.org/de/service/nachrichtenarchiv/meldung/article/neue-bionet-broschuere- online-2.html

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 23:36:13     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Skvělý, už mám v oblíbených a spojím užitečné s užitečným, trochu pocvičím čtenou němčinu. Opravdu díky, dlouho mi nikdo neudělal takhle radost.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:16:11     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Obilí se hnojem nehnojí nikdy, mělo by dlouhý stonky a lehlo by dlouho před zralostí.

    Osevní postup, na to si v moderním věku nikdo moc nehraje, ale plodiny se prostřídat musej a až tak zlý že pšenice-pšenice-řepka to zas není :D

    Škůdci se dají podle druhu alternativně odstranit pomocí bioagresorů, dokonce na to ministerstvo dává dotace dorovnávající alternativní postup cenově na úroveň chemie. Akorát o tom málokdo ví a většina zemědělců stejně nebude věřit tomu, že může dojít ke kraji pole, otevřít tam pytlík, jakej používá Urza na fet, a jít spokojeně domu, pže dravej roztoč se postará.

    Plíseň je průser v celým potravinářství a taky hlavní důvod, proč se přídávaj do produktů všechny ty ošklivý přísady.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:25:45     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Obilí se hnojem hnojí netypicky, do 20 t/ha. Právě kvůli soudobým osevním postupům.
    Proti poléhání se pak musí použít morforegulátor (v podobě postřiku), takže se to netýká "bio" produkce.

    Tak zlé to v mnoha případech skutečně je.
    Souvisí to s poklesem živočišné výroby.


     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:52:44     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Já vím, že první odkaz na internetu bejvá podle googlu nejlepší, ale v praxi se to prostě dělat nedá, agrotechnik nakoupí nějakou odrůdu, nikdo neví, jak je to náchylný k lehání nebo jak vlhkej bude rok, a měl by pod to hnojit hnojem? Navíc jezdit po poli kvůli dvěma valníkům na hektar, který ve finále rozmetadlo rozháže metodou sem-tam-chrchel, to je prostě úplná blbost.

    Když už půda nemá, co má mít, hnojí se obilí v průběhu vegetace na list.

    Tak zlé to není, resp. pokud agrotechnik umí aspoň trochu počítat, dojde mu, že z mnoha příčin je to ekonomickej nesmysl, ať už kvůli škůdcům nebo ztrátě výnosu.

    Například jahodník se pěstuje 2 roky po sobě a pak se dává jako meziplodina lupina. Tu niko nechce a je k hovnu, ale bez meziplodiny by byly výnosy tak mizerný, že ji tam šoupnou, i kdyby ji zaorat měli.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:37:25     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Něco mi říká, že Ygorek ví o pěstování zemědělských plodin odjinud než od Google ;-)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:40:52     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jaký google?
    Jak jsem tady několikrát uvedl, absolvoval jsem hnojárnu, pracoval krátce v družstvu, přes deset let zkoušel "ekologické" hospodaření (byl to koníček, tedy čtvrt hektaru, jen rukama).

    agrotechnik nakoupí nějakou odrůdu, nikdo neví, jak je to náchylný k lehání nebo jak vlhkej bude rok, a měl by pod to hnojit hnojem[i/]
    Tak to je ten agrotechnik pěkně hloupý nebo hodně líný.
    Jistěže takoví existují.Spolužáci prošlí ÚKZÚZem o nich vyprávěli hodně anekdot.

    Tak zlé to je a v praxi se to prostě děje. Je pravda, že s rozvojem výroby bioplynu rostou osevní plochy kukuřice.

    Má-li rolník nějakou živočišnou výrobu, tak to blbost nemusí být, přestože vy to tvrdíte.



     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:53:51     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vy jste ve družstvu hnojili hnojem obilí? Vážně? A co to bylo za družstvo?

    Nám třeba prof. Kužel tvrdil, že obilí sice nějaký hnůj teoreticky snese, ale v praxi se to nedělá, protože to není rentabilní. Tak až ho potkám, abych měl příklad, který mu vmetu do tváře, a jako kapacitě se mu konečně vysměju :-)

    Ano, agrotechnik bude rozhodně hloupý a taky líný rozházet těch 20 t na hektar rukama :D

    Má-li rolník hovězí, hnojí pícniny, ostatně vždycky je hnůj kam hodit líp než pod obilninu. Už proto, že se prostě nevyplatí tam tím rozmetadlem jezdit jako kokot kvůli 20 t na hektar.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:09:45     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    To mu klidně vmeťe, třeba takto:

    Zásady pro použití chlévského hnoje

    Pravidelné hnojení půd chlévským hnojem je pro udržení půdní úrodnosti nezbytné. Jinak dojde k poklesu obsahu humusu a zhoršují se i ostatní půdní vlastnosti.

    Ke hnojení se používá hnůj dobře vyzrálý obvykle 1x za 3 – 4 roky v průměrné dávce 30 – 35 t . ha-1. Má-li být optimálně využit, je nutné, aby byl rovnoměrně aplikován na pozemek a ihned orbou zapraven do půdy, jinak dochází ke ztrátám. Zaorávka se provádí na těžkých půdách mělčeji, na lehkých hlouběji.

    Hnůj se používá hlavně k plodinám s delší vegetační dobou, které jsou náročné na živiny a organickou hmotu. Jedná se zejména o okopaniny (cukrovka, brambory), jednoleté pícniny, některé druhy olejnin, zeleniny (hl. košťáloviny a plodová zelenina) a vytrvalé kultury (vinice a ovocné sady). Při zvýšené koncentraci obilovin v osevním postupu (nad 50 %) je možno použít nižší dávky chlévského hnoje (kolem 20 t. ha-1) i k obilovinám, zejména v horších půdně klimatických podmínkách. Při hnojení je na lehčích půdách doporučován cyklus 2 – 3 letý, na těžších 3 – 4 letý. K plodinám vysévaným brzy na jaře je nutno hnojit chl. hnojem na podzim (cukrovka). Pozdní hnojení ochuzuje půdu o vláhu a dochází k dusíkové depresi, která vede ke stagnaci růstu a vývoje mladých rostlin cukrovky. Relativně nejmenší problémy činí jarní aplikace chl.hnoje k bramborám na lehkých půdách s vysokými srážkami. Ideální je zaorávat chl.hnůj na podzim s celou dávkou P a K hnojiv. Lehké půdy, hlavně v humidních podmínkách, je vhodnější hnojit na jaře, v suchých podmínkách na podzim.

    Dávky hnoje kolísají od 20 do 50 t . ha-1. U obilovin se pohybují kolem 20 t, u okopanin 30 – 35 t, u jednoletých pícnin a olejnin 25 – 30 t a u zelenin kolem 40 t. ha-1.


    autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.

    A tím s vámi opavdu končím, zejména s ohledem na ostaní čtenáře.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:31:28     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ano, sice jste objevil krásný text na googlu, ale ta část o možnosti hnojení (tedy kolik toho obilovina snese) platila, když nám Rus posílal naftu zadarmo. Tou dobou to asi taky ten pán sepsal.

    Dneska je to úplná píčovina a jsem rád, že sám efektivně vysvětlujete, co víte o té vaší "praktické aplikaci", vy lojzo ;)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:40:54     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Vzhledem k tomu, kolik ten pán doporučuje hnojit, bych tipnul, že ty čísla jsou někdy ze začátku sedmdesátých let. Dnes se vzhledem k výnosům, které jsou díky genetice jinde, doporučuje v podstatě dvakrát tolik. Kromě zeleniny, samozřejmě.

    Ta fasáda googleinženýra vám dlouho nevydržela :)

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 19:06:30     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jen z úcty k autorovi textu:

    Na začátku sedmdesátých let taková čísla (tedy k tématu, ne konkrétně tato) napsal profesor Krejčíř. Jeho Agrotechniku se mi nakonec podařilo dohledat, je dostupná jen v tradiční, hmotné podobě.
    Jeho Magnificence by je v té době těžko publikovala v souboru "elektronických učebních textů", nebyla ještě ani inženýrem a tipuji, že neměla přístup k Internetu.

    Tolik k tipování, fasádám a googleinženýrům.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 02:31:49     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No, to jste tedy opravdu odborník. Že někdo opsal učebnice ze 70. let mu rozhodně slouží ke cti. Asi bych se obtěžoval vám poslat vám odkazy na studie s novými, výnosnějšími odrůdami, které logicky potřebují také více živin, ale vzhledem k vašemu googlediplomu se vámi už nebudu otravovat. Můžete jít vykládat někam troubům, co vám to žerou, že moderní agrotechnika zpětinásobila výnosy :-)

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 08:06:25     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Podstatné je, že jste se, hodnotě text a autora, v odhadu zmýlil o generaci.
    A to, přes veškerousnahu, nerozžvaníte.
    Ale můžete se o tom zmínit prof. Kuželovi, pánové se, pokud vím, znají.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 15:01:09     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jste jen hloupý. Řekl jsem, že ČÍSLA jsou ze sedmdesátých let. I takovému troubovi jako vy asi došlo, že v té době je na internet nedali ;)

     
    Komentář ze dne: 13.09.2015 20:19:05     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Něco úplných blbostí přímo z Budějc:
    orgprints.org/20813/1/Uplatnena_metodika_-_psenice_seta.pdf

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:27:27     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ale hnojí…teda neřikám že ve velkým, to zas asi ne.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:53:28     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jasný, jasný. Vezmou dvě lopaty a pěkně rovnoměrně je rozhoděj po hektaru :D

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:12:33     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Hektar toho není a budeme to asi rozhazovat z káry…ale hnojí se to tak víceméně každoročně.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:26:03     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No tak to je v pohodě, vám je totiž jedno, když to lehne, kosou to posečete i tak, a když to chcípne, nebude to pro vás ekonomická tragédie.

    V produkčním hospodářství to je samozřejmě jinak.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:49:15     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Sklízí to tam samozřejmě kombajn, nelehlo to asi tak nikdy, loňskej výnos byl špatnej kvůli mizernýmu osivu (bylo špatný už tak a asi mělo sněť či co). Přestane se už celkově dávat ozimá, ta bývá horší. Že to je ale jen pro zvířata snad neznamená, že to je jen tak pro prdel, nebo co si jako myslíte?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:25:51     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Hnůj není dražší. Hnůj má spoustu nevýhod, ale cena to zrovna není.

    Například je to komplexní hnojivo, takže když je v zemi málo třeba fosforu, je lepší nasypat tam fosfor než naházet hnůj a zbytečně přehnojit dusíkem.

    Nehledě na to, že hnojení hnojem taky není žádná výhra. Ve finále se s ním kvůli nerovnoměrný aplikaci a nestálýmu poměru prvků přehnojí snáž než s umělejma hnojivama. A kdo to pak má žrát ;)

    A když to není pohnojený akorát, je to pak míň odolný proti škůdcům včetně plísní a žádá si to zásah pesticidem a tak pořád dokola.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:17:26     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No, hnuj je především NP hnojivo, že, právě P je v něm méně než by bylo potřeba. Komplexním bych ho přímo nenazýval. V dnešní době, je hlavní výhodu tohodle hnojení dodávka organické hmoty do půdy, kterážto se nám poněkud vytrácí.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:17:45     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    NK samozřejmě.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:40:31     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Komplexni je proto, protoze je v nem cely komplex zivin. Pomer je vec druha. Ano, mate pravdu. Nic to nemeni na tom, ze kdyz nastavite davku podle limitujici ziviny, pohnojeno bude. A o tom bylo vlakno.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:01:12     Reagovat
    Autor: Behemot - Behemot
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Odpovídáte na něco jinýho. Tvrdíte že ty bio krámy jsou zloději, protože prodávaj mouku za trojnásobek když vstupní surovina je dražší o 3 halíře. Já vám řikám že to není pravda, protože prodávaj bio mouku, nikoli tu obyčejnou, a tam je surovina jiná a její cena někde úplně jinde.

    Já tomu zcela automaticky nevěřím a seru na to jak na kámen. Ale fakt je, že to prostě stojí jiný prachy. A když jsme u toho, v tom slavným linkovaným článku v odkazu co je tady v tomhle článku je většina textu nějakejch plků a výsledkem je, že tam našli dvě věci v pár procentech výrobků na trhu, eště neuvedli ani exaktní hodnoty měření a srovnání a vlastně tam sami píšou, že vůbec netuší jestli to nebezpečný je, nebo není (to je u toho jednoho mykotoxinu). Akorát tam dogmaticky tahaj nějaký limity co někdo „chce zavést“, což po poslouchání dokumentu o kosatkách na Zélandě na půl ucha včera (skvělej náhled o tom, kdo a jak navrhuje omezování a zakazování) je stejně relevantní jako pokřiky na facetoobech, čili stejná JPP sračka proti které brojíte taky. A ty alkaloidy, flavonoidy apod. jsou přesně ty zajímavý látky, kvůli kterejm se například staletí používá koření a bylinky ačkoli je známo, že když si dáte koncentrovanou dávku do žíly, jste hned mrtvej. Jenže kurva ty věci té zelenině dávají chuť, takže vlastně bezděky potvrdili, že bio v tomto JE lepší když se zoufale snažili prokázat opak. Četl jsem to jen v rychlosti a ani ne celý, protože tahleta fraška mě upřímně moc nebrala, tak tam možná ještě na konci bude něco kloudnýho, ale pochybuju o tom.

    K věci, i celozrnná mouka ve velkejch řetězcích je třeba 2× dražší než bílá. To přece není možný, ne? Žerete jim dogmatické bláboly pro vohnouty ačkoli máte na to si uvědomit, že cenotvorba není jen o tom, že mlejn to dává o tři halíře levněj, ale že pro ten obchod je kurva rozdíl jestli jedné mouky veme pět kamionů a druhé jednu paletu, protože cena přepravy je skoro stejná, cena lidí co s tím manipulujou ve skladu a pak to po jedné dávaj do police vs. navezou na paletě do uličky je taky stejná atd. To všechno se musí do ceny promítnout!

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 06:52:48     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Dotkl jste se cenotvorby.
    Dokážete mi objasnit záhadu, nad kterou přemýšlím již léta?
    Mám zásobník plný hnědých krystalků nerafinovaného cukru.
    Cukr nasáčkuji a podám.
    druhá možnost je, že postavím další linku, cukr vyčistím, nasáčkuji a prodám. Cena kilogramu je nižší, než v prvním případě.
    Proč?
    Jedná se stále o týž cukr ze stejné suroviny vyprodukované velkovýrobním zemědělstvím.
    Cena dopravy je stejná - z jedné továrny to lze do velkoskladu odvézt stejným automobilem, v případě potřeby dokonce týmž automobilem.
    Ze skladu do velkoprodejny dtto.
    Ze skladu prodejny do polic to převáží jeden člověk na stále stejném paleťáku, rovná to také stejná osoba (kvalifikací a platovou třídou, nemusí mít stejnou občanku).
    Moje odpověď je, že módní (v novořeči trendy) potravina je dražší, potože je módní.
    Mýlím-li se, dokážete ukázat, kde konkrétně?



    Komentář ze dne: 07.09.2015 10:28:27     Reagovat
    Autor: tds - tds
    Titulek:
    Vy jste hezky spojil dvě věci a udělal z toho, že "bio obchody jsou zloději, protože mouka". Jistě že nejde srovnávat úplně jiné zboží od jiného výrobce nebo třeba bio. Jen jsem poukázal na příklad, na který jsem si vzpomněl v souvislosti s tím Vaňkem.
    Asi tak, jestli je dražší 3x něco, co má i 3x dražší nákup (pro zjednodušení), pak je logické, že to stojí víc než obyčejná mouka a je jedno jestli v Kauflandu nebo u malých prodejců. Smysl by mělo srovnat ceny výrobků té firmy samotné u jejich odběratelů a pak se ptát, proč je to 3x dražší když nákup je stejný (a nebudu teď řešit, protože je to trend, zdravější, lepší, tak to zdražím). Samozřejmě že cenotvorba (aspoň u těch větších řetězců) se nedělá jen tupě nákup x přirážka + DPH. Je tam mraky jiných faktorů, konkurence, privátky, nákupní preference a kdo ví co všechno....

    PS: jinak ano, přiznávám, že k tomu biu apod. jsem poněkud skeptický.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:28:29     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re:
    Já teda nevim, proš se furt operuje s tím 3x. Pokud to zrovna není špalda, tak stojí kilo pšeničné biomouky kolem 30 kč, normální je na tak kolem dvacky. Což tak nějak koreluje s tím, že v EZ je výnos pšenice tak cca na 60 % konvence, když to vezmeme přes všelijaké dlouhodobé průměry. Samozřejmě při porovnání vybraných dvou případů to klidně může být obráceně.

    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:47:14     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:
    Když jsme od masa/vajec ze supermarketu přešli na maso/vejce z alternativních zdrojů, tak mi zase začalo chutnat kuřecí i vepřové, sádlo mi voní, místo aby se mi navalovalo. A největší překvapení bylo, když jsem zjistil, že k ukojení hladu mi stačí výrazně menší kus kvalitního masa, než jaký jsem byl zvyklý jíst, když šlo o "normální maso".

    Mám pocit, že nám tu velkoprodukci poněkud lakujete na růžovo. Ano, well-being a váživa hospodářských zvířa jsou hodně rozvinuté obory *), ale to ještě neznamená, že praxe odpovídá teorii.

    Mimochodem, stále se do býložravců ve velkochovech tlačí masokostní moučka, nebo už je to zakázané ?
    ----------------
    *) Ostatně u "veterinářů" jsme našel spoustu zajímavých informací o vlivu "potravinových doplňků" na kvalitu masa a veterináři experimentálně prokazují něco, co mnozí lékaři u lidí zuřivě popírají.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 11:57:52     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re:
    Pro sudokopytníky je zakázaná, pro prasata ne, ale to jsou všežravci a na to jste se neptal :-)

    Můžu se zeptat, o jaké potravinové doplňky šlo? Žen šen na věk? Gingko biloba na paměť?

    Protože průmyslové premixy už tak nějak obsahují všechno, co mají, a dodávání dalších živin by bylo spíš kontraproduktivní.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:51:15     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re:
    "Protože průmyslové premixy už tak nějak obsahují všechno, co mají, a dodávání dalších živin by bylo spíš kontraproduktivní."

    Jo, jasně, namátkou první směs pro větší prasata, kterou jsem vygooglil::
    http://www.zoo-veterina.cz/krmna-smes-primagra-kks-pro-prasata-a3-50kg-355

    Obsahují vše potřebné ... a taky něco navíc:


    E231:
    Může způsobit alergickou reakci, v zásadě je ale považován za bezpečný. Stopové množství látky zůstává v lidských tukových tkáních. Existují pochybnosti týkající se bezpečnosti BHT. Studiemi na zvířatech bylo totiž dokázáno, že látka může způsobovat řadu poruch - toxické účinky na játra, ledviny, plíce, vaječníky. Podle organizace IARC je tato látka prokázaný zvířecí karcinogen. Mnoha organizacemi je doporučováno vyhýbat se konzumaci této látky. U citlivých jedinců může látka vyvolat alergické reakce - kopřivku, ekzémy, apod. Použití BHT jako přísady do jídel je upravováno normami jednotlivých zemí, například ve Spojeném království je jeho použití zakázáno, zatímco v České republice či sousedním Německu povoleno.

    E 320: Přestože je v Evropské Unii povolena a její používání podporováno, existují jisté pochybnosti o jejích účincích na lidský organismus. BHA proniká do tukových tkání organismu, může mít příznivý - protirakovinotvorný - vliv na funkci jater a ledvin. Na druhou stranu, při pokusech na zvířatech byly prokázány i opačné – rakovinotvorné účinky. U krys se vyskytly známky rakovinotvorného bujení předžaludku. Pokusy stále probíhají, ale literatura obecně uvádí BHA jako látku pro člověka bezpečnou. Citlivým osobám může vyvolat kopřivku a jiné reakce, zejména přímým stykem s pokožkou prostřednictvím kosmetických přípravků. V Japonsku je tato látka zakázána, přestože neexistují žádné důkazy o její škodlivosti. V Evropské Unii není omezena. Podle organizace IARC bylo dostatečně prokázáno, že látka je zvířecí karcinogen. V ČR povoleno jako antioxidant v omezeném množství. V USA povoleno. V Kalifornii je látka považována za karcinogen.

    V lidském těle se látka zpracuje a odchází ven stolicí a močí. Zbytková množství však setrvávají v játrech a zažívacím traktu. Je v podezření, že poškozuje vnitřní orgány zvířat. V rámci studií na zvířatech (zejména psech) bylo dokázáno poškození jejich vnitřních orgánů - objevily se dysfunce jater, ledvin, štítné žlázy, reprodukční problémy, vrozené vady u mláďat, alergie. Americká organizace FDA prohlásila, že nejsou dostatečné důkazy o tom, že je látka škodlivá v množstvích, ve kterých se používá ve zvířecích krmivech, proto je v některých zemích stále povolena (v USA je látka povolena). V ČR je látka zakázána.
    ---------------
    Nic proti, ale složení krmné směsi mě neoslnilo.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:52:17     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re:
    Poslední odstavec patří k E324, nikoliv k E320.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:58:47     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re:
    Já vážně nemám moc času ty látky googlit, ale vesměs se jedná o konzervanty a jiné příměsi zachovávající kvalitu směsi po delší dobu. Jestli je to horší nebo lepší než krmení surovým materiálem, ve kterém bývají pro změnu právě mykotoxiny, o kterých kdesi psal Ygorek, je na debatu a hodně náročný výzkum.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:05:15     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Nemám nic proti krmným směsem, když je jimi zvíře krmeno v době, když nemuže venku žrát trávu a čerstvé věci.

    Ostatně psa jsme taky krmili krmnou směsí, nad jejímž složením jsem dostával chuť dát si taky. Když byla směs (pytel s granulema) otevřená příliš dlouho - asi chytla vlhkost a tedy se začaly tvořít plísně - tak nad miskou pes ohnul nos a nežral to. Zvíře z velkochovu tuto možnost nemá a musí sežrat co mu je servírováno.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 13:24:54     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Upřímně - taky radši jím vepřové z volného chovu, problém je, že tady ve Švýcarsku potom stojí vepřové to, co hovězí. To už je o vkusu každého soudruha.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 18:19:54     Reagovat
    Autor: Sokol57 - Sokol
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Vážený pane, já se upřímně přiznám, že jsem za dobu, co dělám v oboru neviděl servírovat něco viditelně plesnivého. Co je totiž plesnivé (např. na kukuř. silážích tzv. skryvky) se vozí na hnůj. Ale připustím-li že se to někdy stane, není to vina "systému" (=velkochovu), ale konkrétní osoby - zpravidla vohnouta. A opravdu dneska nemá nikdo snahu vyrábět plesnivá krmiva, kor letos. tuna takové hmoty stojí řekněme 700 kč, vyvezete 50 tun a to už je mzda 2 -3 lidí

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 18:52:18     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No, dnes je to vina především ročníku. Jinak by tu nebyl byznys se sorbenty. Ale samozřejmě, kdo umí a do siláže v takových rocích víc investuje, ten by se problémům měl vyhnout.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 19:14:05     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Já v tom psím žrádle taky nic viditelně plesnivého nikdy neviděl, ale ze dne na den to pes přestal žrát a druhý pes (ve druhé domácnosti) se toho také ani nedotkl a to jinak žral téměř cokoliv.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 19:16:27     Reagovat
    Autor: ma - Mistral
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    No, já krmím kočiším žrádlem mnohonožky. Když jim ho tam dám moc, tak zpravidla třetí den má granule takový kožich, že vypadá jak angorskej pavouk. To mi příjde troška moc.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 20:01:22     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Nezatracoval bych možnost, že neměli chuť na žluklý tuk, tím psí krmivo může trpět.

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 00:16:29     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    To je samozřejmě možné. Ale měl jsem za to, že žluknutí je pomalý proces, tohle byl poměrně rychlý přechod od "sežeru vše k čemu se dostanu " po "tak tohle vám já žrát nebudu".

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 18:12:23     Reagovat
    Autor: Sokol57 - Sokol
    Titulek:Re: Re: Re:
    já mám pocit, že masokost se NESMI zkrmovat (nařízení EU) ani prasatům ani drůbeži! ale z důvěrných zdrojů vím, že někteří naši sousedé si s tím hlavu nelámou..

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 23:42:41     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Jo, máte pravdu, teď jsem kouknul a od r. 2003 ani prasatům. Jen do psích granulí to můžou přihodit :-)

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:11:15     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re:
    A je ten rozdíl v chuti daný opravdu podmínkami u primárního producenta, nebo spíš následným zpracováním, například oblíbeným napouštěním vody? Já při přímém srovnání většinou dokážu odlišit chuť hovězího z pastvy a krmeného kukuřicí, ale tím to končí. A nemohu říct, že by jedno bylo lepší než druhé.

    U vajec občas nějaké změny v kvalitě vnímám, ale nezdá se mi, že by ta dělící čára vedla mezi velkovýrobou a eko.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:23:20     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re:
    Jak velkou většinou odlišíte to různě krmený hovězí? Co takhle malá sázka?

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:32:30     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re:
    Když bezprostředně po sobě ochutnám ty kousky, tak dejme tomu ve 3/4 případů poznám, že jsou jiné. Ale že bych uměl určit, který je který, případně poznat jak byla kráva stará a v jak velkém boxu žila, to samozřejmě ne.

    Asi někdy na jaře budeme s kamarádem pořádat degustaci různých druhů hovězího (různá plemena, země původu, krmení), kde těch rozdílů bude víc. Tak jsem zvědav, jak to bude či nebude znát.


     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:34:34     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Jo plemeno, to už se nehádám.

    Ale mražené od nemraženého, býček vs. jalovice nebo dokonce co čím bylo krmeno, o tom se vsadím kdykoliv a s kýmkoliv.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:44:36     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Když mi dáte jeden kus hovězího, tak nepoznám, čím bylo krmeno. Ale když mi dáte dva kousky, tak poznám, že jsou jiné.

    Zmražené vs nemražené se někdy poznat dá, někdy ne - podle toho, jak to bylo zamražované. Nemá to zásadní vliv na chuť, ale může mít vliv na konsistenci.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:47:17     Reagovat
    Autor: OC - ocs
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    A také podle toho, jak a kdy to bylo rozmražované; o carpacciu, v němž mi mezi zuby skřípaly kousky ledu (servírováno před pár lety na Malé svaté), se mi dodnes občas vrací noční můra :/

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 17:33:58     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ja musim rict, ze rozmrazovane mi prijde lepsi nez cerstve, tedy nez neulezele. A v lete si clovek leckdy nemuze vybrat, kdyz je o slusnou svickovou nouze celkove..

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 13:04:18     Reagovat
    Autor: JJ - JJ
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    S takovým barbarstvím, jako je čerstvé nevyzrálé hovězí jsem samozřejmě nepočítal ani u chlazeného ani u mraženého.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 19:44:56     Reagovat
    Autor: podotek - podotek
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Tak třeba severonemecky veprovy smrdí po rybách, pac je odpady z rybovyroby krmeno.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:39:28     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re:
    Já maso řeším stylem chutná/neutrální/nechutná a moc víc to nezkoumám. Zatímco supermarket se pohyboval na úrovní obvykle neutrální, občas nechutná, tak alternativní zdroje jsou spíš střídavě neutrální nebo chutná a někdy chutná zcela ukrutně.

    Co se týče z pastvy/krmeno kukuřicí nebo zrním, tak na to je studií dost:
    http://www.nutritionj.com/content/9/1/10

    Kdysi jsem narazil třeba na studii, která řešila dlouhodobou suplementaci vitaminu C prasatům a vztah velikosti dávky na chuť a další parametry masa. Optimální suplementace (vyjádřená v mg/kg živé váhy) byla poměrně veliká zejména s ohledem na to. že prase by si vitamín C mělo umět syntetizovat samo.

     
    Komentář ze dne: 07.09.2015 23:56:10     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re:
    Já tu soubornou práci nějak prolétl, našel jsem tam pár slov o chemii, odkazy na jiné práce, ale skutečný primární výzkum chuťových preferencí na slepém vzorku.

    Když jsme kdysi na škole v rámci jakosti rostlinné produkce měli rozeznávat piva, dokázali 2 lidi z 30 statisticky významně odlišit dvanáctku od desítky. Později jsme zkoušeli slepý test whisek, to je úplně beznadějné.

    Když si vezmu, kolik jiných vlivů na maso existuje a jak moc jsou významné, na rozdíl od způsobu krmení, prostě nevěřím, že by někdo, kdo se tomu nevěnuje profesionálně, dokázal rozlišit, čím bylo zvíře krmeno, zvlášť když se třeba pomíchají různá plemena.

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 00:12:52     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Já podle chuti taky nepoznám bílý víno od červenýho, ale zato poznám které mi chutná a které ne. Navíc on ten vitamín měl/má vliv i na exaktně měřitelné parametry.

    Na soutěži potravin degustátoři neodhadují co bylo vypěstováno kde, ale komise boduje co jí jak moc chutná a není problém udělat slepý test.

    Stačilo mi vidět, jaký zásadní vliv má strava na kvalitu srsti u psa, aby mi bylo jasné, že strava musí mít vliv i na kvalitu masa u dobytka.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 02:40:09     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Tak vzhledem k nutnosti nějakým způsobem dobytku krmnou dávku poskládat tak, aby tam byly přírůstky, je dost mylná představa, že se bejk přiváže ke korytu a do toho se mu dva roky sype kukuřice, že jo.

    Strava samozřejmě vliv má, ale já tvrdím, že je to pro běžného člověka naprosto nerozeznatelné.

    Jestli není problém udělat slepý test, jsem pro. Bude zábava. Tvrdím a jsem ochoten se o to vsadit, že ani vy ani JJ nepoznáte ve statisticky významném procentu případů maso z pastvy od toho z dokrmu.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 10:26:07     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Chápu, že se i dokrm dá udělat tak, aby maso mělo slušnou chuť.

    Pro mě je podstatné, že:
    - maso nebo vejce "z Tesca" občas byly ne zcela chutné" a občas z tohoto důvodu skončily v popelnici, protože to bylo nekonzumovatelné. To samozřejmě neznamená, že je tomu tak vždy.

    - maso/vejce z alternativních zdrojů ještě nikdy nebyly "ne zcela chutné"

    Jak už zde bylo uvedeno, při dokrmu rybami vepřové smrdí. Na googlu jsem našel, že nelibou vůni vepřového způsobuje i řepka. Taky jsme našel při použití řepky se na praseti dá na vykrmeném praseti ušetřit až 2,5 EUR/den (Až 2,50 EUR na jedno vykrmené prase za den je možné ušetřit při použití řepkového šrotu nebo pokrutin. ) Tak buď lžou výzkumníci, kteří se tím seriózně zabývají, nebo prostě někteří chovatelé produkují maso, které je levnější a víc smrdí a jiní produkují takové, které je zdražší a nesmrdí. Při známém tlaku supermarketů na ceny je asi jasné co končí na pultech syupermarketů.

    Když jsou "tesco" vejce dobarvena betakaroteny, tak od pohledu vypadají lépe, než když byly žloutky bledé, ale při bližším zkoumání je stejně rozdíl mezi vejcem od slepice z vesnického dvorku a vejcem ze supermarketu nepřijemně často patrný.

    Že je to způsobeno tím, jak jsou zvířata krmena a opečovávána, je celkem rozumná hypotéza a té se zatím budu držet.

    Je dost možné, že je to pro běžného člověka nerozpoznatelné, protože se lidi nebouřili, ani když v prodeji byly produkty, které bych nedal ani svému psovi.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 11:25:23     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Dokážete na podkladě níže uvedených reálných čísel
    vysvětlit, jak se dá použitím řepkových pokrutin
    ušetřit při výkrmu prasete 2,5 EUR/den?

    (Jatečná hmotnost zvířete 110 kg, optimistická výkupní cena 4400 Kč)

    Krmná směs A2 (cca 40 – 70 kg živé hmotnosti prasate)
    příjem směsi 2,5kg/kus a den
    Řepkové pokrutiny (4,10 Kč/kg) 4%=0,100kg
    (Celkem 100%=2,500kg)

    Cena 1 kg směsi …………….. 3,98 Kč
    Cena 1 krmného dne …………9,96 Kč
    NL v 1 kg krmné směsi ………17,78 %

    BIO krmná směs A2 (cca 40 – 70 kg živé hmotnosti prasate)
    příjem směsi 2,5kg/kus a den
    Řepkové pokrutiny 5%=0,125kg

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 13:34:17     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=email&val=100364

    Našel jsem to, když jsem se díval, zda se vůbec řepkou u nás krmí ...

    Ekomonika krmení prasat opravdu není nic o čem bych měl větší tušení. Já nanejvýš platím za celé/poloviční/rozbourané prase.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 13:47:42     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Jak píši vedle, našel jsem to.
    Originál je tady:
    www.landwirt.com/Schweinefuetterung-Mit-Rapsschrot-und-Rapskuchen-die -Futterkosten-druecken,,8280,,Bericht.html

    Kdo se v problematice alespoň hrubě orientuje, je mu denní úspora 2,5 EUR/kus/den přinejmenším podezřelá.
    Samozřejmě chápu, že pro naprostou většinu lidí to nejsou zajímavé údaje.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 13:53:53     Reagovat
    Autor: Lukas B. - Lukas B.
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    v kontextu toho, jak se má poměrně dost podstatná část populace našeho živočišného druhu na téhle planetě (ve smyslu kolik dolarů/euro má na hlavu a den) je to dost vtipné.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 14:21:33     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    A přitom se říká, že masové násilí ustává od příjmů 8,2 USD/den a přechodu k demokracii jsou lidé schopni při výdělcích od 28 dolarů denně...

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 14:22:45     Reagovat
    Autor: dj-bobr - dj-bobr
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Citation needed. Tohle mě docela zajímá..

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 14:42:51     Reagovat
    Autor: cover72 - cover72
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    3000USD/rok jako konec masového násilí: Barnett
    10,000USD/rok jako nutná podmínka pro udržení demokracie: Zakaria

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 14:31:37     Reagovat
    Autor: Lukas B. - Lukas B.
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    obě ta čísla se mi zdají moc vysoko. to první dneska zhruba za čtyřiadvacet, to znamená necelé dvě stovky na den, to znamená šest tisíc měsíčně (?). to je normální venkovská rodina v pohraničí, on zemědělský dělník, ona prodavačka, doma tři děti, to druhé číslo znamená 20 tisíc měsíčně, to je tak nějak tuzemskýý medián (platu, ne příjmu na hlavu).

    no, možná se to někam posune když to proženeme nějakým spotřebním košem...

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 12:51:20     Reagovat
    Autor: ygrk - Ygorek
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Myslím, že jsem váš český pramen našel.
    V němckém originále autor praví, že je možné ušetřit na jednom vykrmeném kuse 2,5 EURO při použití krmné směsi obsahujicí 15 % řepkových pokrutin.
    Tuzemské krmné směsi obsahují pokrutin 4 - 5 % a patrně s nižším obsahem zbytkového oleje, to jsem již nezkoumal.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 08:39:04     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Vliv stravy na člověka jsem docenil ve chvíli, kdy jsem viděl co změny stravy dělají s odolností člověka proti spánkové deprivaci.

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 10:27:37     Reagovat
    Autor: Shi - Shi
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Konkrétnější doporučení co ano/co ne by nebylo ? Občas jsem ve stavu, že 14 presso už nezabírá a dodělat se "to" musí ...

     
    Komentář ze dne: 09.09.2015 13:05:07     Reagovat
    Autor: Lukas B. - Lukas B.
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    pro začátek trochu pavlíčkovské jednoduché polárnické empirie: na trávení bílkovin a tuků je potřeba podstatně více vody a spánku než na sacharidy. ale zase když se indián nabaští losího masa po okraj (alternativně mongol koňského masa), tak ujde v nonstop režimu třikrát víc než vegetarián.

    Komentář ze dne: 07.09.2015 12:21:10     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:
    K tomu welfare - sleduju, jak čeští úředníci v tomhle ohledu přitvrzují, se smíšenými pocity. Někde v BeNeLuxu nějakej cvok dal prasatům na hraní dotykovou obrazovku a pipiny právě vylezlý z hnojárny a nalezlý do úřadu by to nejraději zaváděly druhý den tady. Určitě je fajn, když maj zvířátka hezkej život, ale je třeba to vidět taky trochu v ekonomických souvislostech.

    Hlavně bych se rád ale autora zeptal, co dělám špatně, když si objednám ve 30 stupních svíčkovou s deseti. Jako že budu tlustej? Nebo když je horko, nesmí se jíst svíčková? Opravdu mě to zajímá.

     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 10:30:43     Reagovat
    Autor: itchy350 - itchy350
    Titulek:Re:
    Taky by mě zajímalo. Na dobrou svíčkovou mám chuť klidně i na snídani:)

    Komentář ze dne: 07.09.2015 14:39:34     Reagovat
    Autor: mhafan - mhafan
    Titulek:metoda Simona Planicky
    Zaujal me ten vyzkum v oblasti zlepsovani pohody a kvality zivota u zvirat. Pousti jim taky muziku do sluchatek? ;-) Zkuste to prosim rozvest v dalsim clanku.


     
    Komentář ze dne: 08.09.2015 00:03:39     Reagovat
    Autor: ochy - ochy
    Titulek:Re: metoda Simona Planicky
    Muzika je pro blbý krávy, prasata teď maj hry na touchscreenu :-)

    www.sciencespacerobots.com/pigs-interact-with-large-touchscreen-in- pig-chase-ipad-40720121

    Komentář ze dne: 08.09.2015 15:07:17     Reagovat
    Autor: Kundohlav Smrdutý - Kundohlav Smrdutý
    Titulek:Z živočišné výroby
    Na louce se pasou dvě krávy a jedna z nich se pořád natřásá. "Co to děláš?" ptá se ta druhá. "Ale, zítra mám narozeniny, tak si vyrábím šlehačku..."

    Povídá slepice kuřatům:"Kdyby váš táta viděl, jak pořád zlobíte, tak by se na grilu otočil!"

    Slepic snese sedmikilové vejce. To samozřejme vzbudí zájem médií a novináři se ptají kohouta: "Budete se snažit o dalši, větší?" "Ne." A co plánujete? "Půjdu zmlátit pštrosa!!!"

    Povídají si dva farmáři.
    "Označkoval jsi už všechna zvířata?"
    "Označkoval."
    "A měl jsi s tím hodně práce?"
    "S dobytkem ani ne, ale se včelama to bylo hrozné."

    Na dveře chlívku zaklepe vlk a povídá: "Kůzlátka, děťátka, otevřete! Já sem vaše maminka, mlíčka jsem vám donesla!" A zevnitř se ozve: "Běž do prdele, vlku. My jsme sirotci.."

    Jeden chlápek z města se rozhodl, že navštíví kamaráda ze studií, který teď má farmu někde v podhůří. Radostné setkání se neobešlo bez trochy whisky. Alkoholu navyklý měšťák se ráno probudil dříve a řekl si, že by se mohl postarat o snídani. O půl hodiny později sedí farmář v kuchyni, když vejde zvenku jeho přítel, zacákaný od hnoje a s unaveným, leč spokojeným výrazem ve tváři a kýblem čehosi bílého v ruce a povídá:
    "Chtěl jsem Ti udělat radost a připravit snídani, tak jsem podojil krávu."
    Na to farmář odvětí:
    "No, to je hezký. Ale já nemám krávu, já mám býka."

    Povídala kráva krávě:
    "Neruš, čtu si skripta právě!
    já jsem totiž chytrá kráva
    a studuji v Plzni práva.
    Až tam přijdu čtyřikrát,
    budu dělat doktorát!"
    Druhá kráva na to věcně:
    "Doktorát - ten získáš lehce-
    ba i diplom dostaneš-
    ale krávou zůstaneš!"

    Přijímají nového člena do JZD, který tvrdí, že umí zvířecí řeči. Předseda povídá: Tak si Tě vyzkoušíme. Přijdou do prasečáku a tam zakvičí svině. Předseda povídá: Co řikala? Chlápek: No, že porodila minulej tejden 8 selat a vy jste ji napsali jenom 5. No, je to pravda, řiká předseda, deme dál. Přijdou do kravína a tam zabučí kráva. Předseda povidá: Co řikala? A chlápek: No, že dojí denně průměrně 12 litrů a vy ji píšete jenom 9. V pořádku, je to pravda, řiká předseda, deme dál. Přijdou do slepičárny a tam zakdáká slepice. Předseda: Co řikala? Chlápek na to: No, že nese denně 6 vajec a vy jí píšete jenom 4. Máte pravdu, nelhal jste, říká předseda, rozumíte tomu. Tak jdou podepsat tu smlouvu do kanceláře, přecházej ten jezeďáckej dvůr a tam zamečí uvázaná koza. Předseda hned křičí: "Drž hubu, to bylo jenom jednou a to sem byl vožralej !!!"

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.