|
Zaujímavé.
Na mojej mazde je to riešené úplne ináč. Lanká nie sú na opačnej strane kĺbu šaltpáky, ale na tej istej strane. Tým pádom ten pomer pohybu je podstatne priaznivejší a žiadne vyvaklanie nehrozí.
|
|
Diky bohu za japonce, tohle je hruza. Sklo v prevodovym kloubu....
|
|
vlastně by mě zajímalo, proč se to dneska řeší lankama s kdejakým kurvícím se kloubem a "plastíkem", a ne jednou lifetime tyčkou, jako tomu bylo dřív? dyť to musí bejt i dražší na výrobu a montáž.
|
|
|
Protože tam ta tyčka nejde protáhnout. Navíc ty tyčky mají taky svoje nevýhody.
|
|
|
protoze neni zajem vyrabet tak, aby to dlouho vydrzelo, ver ze dobre znaji sveho nepritele a proc te nepodojit dvakrat
|
|
|
Jak řekl Integrale v článku o Kappě "Což takhle dát si špagety" - ""Řazení probíhá prostřednictvím lanovodů, aby řadicí páka nevibrovala, což má za následek plytkost v pohybech, velkou tepelnou dilataci (v zimě za studena není řazení nejpřesnější) a na D1 pak stejně fofrklacek chytne vibrace sice nepocházející od agregátů, ale od rezonance celé karoserie."" Z toho vyvozuji, že i to byl jeden z duvodu u AR147.
|
|
|
Tak. Řadící páka nám nevibruje. Halelujá. Že stojí za velkou píču, je druhá věc. Hlavní je tenhlecten uživatelsky přívětivej dyzajn.
|
|
|
Lepsi mit dobry auto s napr. opravdickejma brzdama a se saltpakou, ktere se musis cas od casu venovat, nez hnusnou a blbou skodiffku, do ktere se netesis a je ve vsem max. prumerna a ktere nakonec ani ta saltpaka nestihne vodejit driv nez motor...
A jakou skodiffkou jezdis ty?
8o)
|
|
|
Nemůžu mluvit za ernieho, ale moje šaltpáka není z Boleslavi, je napojená na převodovku štanglí (dokonce stačí jedna, protože druhá osa je tvořená rotací), věnovat se jí je třeba pouze v případě, že jde špajz ven z auta, a přesto nevibruje a zároveň má uživatelsky přívětivý design. Takže výtka na adresu italského výrobce (na kterém ostatně nenchal nit suchou ani D-F) je vcelku na místě, protože to zjevně jde udělat lépe. Se škodovkou to nemá nic společného.
|
|
|
Šaltrpáka patří přímo do převodovky.
Jakékoli jiné provedení je pouze zoufalým počinem "intelektuálů, kteří nemají technologického vzdělání" (J.Werich) .. :-)
|
|
|
A upe nejlepší je auto s opravdickejma brzdama, motorem a šaltpákou, která se po dvoustech tisících nevyjebe, jak robertek ve vysloužilé kurvě. Nevím, jak souvisí preference auta s tím, že teplí environmentální šéfkonstruktéři se lépe než pořádnými věcmi zabývají kravinama. Navrhnout pořádnou šaltpáku je triviální úkol nejen pro inženýra s trojkama, ale i pro inženýrky se čtyřkama.
|
|
i inženýři s trojkama chtěj něco dělat
|
|
|
I inženýrky s trojkama hledají uplatnění.
|
|
|
v dnešní divné době by to klidně mohli být transexuální inženýři s trojkama kozama, kteří byli přijati v důsledku zavádění kvót
|
|
Tak tohle je peklo,zlatej bavorak.
|
|
Technická poznámka: Glock je z polypropylenu, nikoli z polyamidu. Polyamidový (s vyztužením skelným vláknem) je například Heckler USP (v tomto případě nehrozí v. u. problém s "vybrušováním" plniva, protože v rámu jsou ocelové zálisky, které tvoří všechny kluzné plochy; v Oberndorfu to patrně nehulí, nebo přinejmenším ne tolik). Když ty pistole leží vedle sebe na stole, tak je to poznat na první omak, mj. podle toho, že Heckler má lehčí rám provedený z mírně menšího množství materiálu, který ale přesto míň "péruje", než Glock, který se při střelbě ohýbá jak gumovej kačer.
BTW například starej Hyundai má v článku popsaný mechanismus provedený ze dvou ohnutých plechů přibližně tvaru hranatého "U". Na první pohled to nepůsobí příliš důvěryhodně. ale funguje to až překvapivě dobře.
|
|
|
Vím. Kdyby to Gaston udělal z PA6.6, mohl udělat stěny o 25% tenčí a nebylo by to takový pádlo. Hmotnostně by to vyšlo stejně.
|
|
|
To je otázka, on ten PP taky má svoje výhody. V době, kdy to Gaston konstruoval, to byl materiál, který měli výrobci lépe "ohmataný" pro sériovou výrobu, takže z Gastonova pohledu šlo patrně o sázku na jistotu. Nehledě na to, že to, že ten rám pruží jako gumovej falus, má taky svoje výhody. BTW Heckler&Koch VP 70 a P9S (což jsou první dva plasťáky, zavedené do sériové výroby), jsou každý z jiného materiálu. VP 70 je odhadem z PP bez vláken, zatímco P9S je z nějakého supertvrdého, velmi odolného, naprosto neidentifikovatelného materiálu, který trochu připomíná bakelit. Možná to dokonce bude nějaký podobný termoset. Z toho je vidět, že se s tím tehdy dost experimentovalo.
|
|
|
PA plněný sklem má (jak bylo zmíněno) tu vlastnost, že vyhlodává a není vyhlodáván. a to překvapivě i materiály kde by to jeden nečekal. třeba kolejnice. u pružného upevnění (kde kolejnice na podkladnici, jak to říci, no asi nejlépe povrzává) a podkladnic "železných" byl problém, že se ohlodávalo oboje, PA podkladnice mají tu vlastnost, že zůstávají jak nové a vyhlodá se díra v patě kolejnice. ovšem u uložení fofrklacku tomu teda moc nerozumím.
|
|
Asi jsem něco prokaučoval, ale D-FENS tu popisoval nákup nového auta a teď tu čtu, že pracně rozdejchává starou 147…
Že by z nákupu nového sešlo?
|
|
|
Mam za to ze nove auto je work car a 147 je hobby car.
|
|
|
147 mám pro zábavu. Taky se jí chystám vyměnit, ale nevím za co. 159 na benzín s motorem L850 nechci, 3.2 JTS od Holdenu je kapitola sama pro sebe a 1.8 z Vectry no to fakt né
Vypadá to na Mito T-Jet
Taky by šlo si 147 nechat, podle sériových čísel je to jedna z úplně posledních vyrobených.
S novým autem to je taky tragédie. Od určitého okamžiku mi výběr nového auta přestal dělat radost a stala se z toho otravná povinnost, něco jako zaplatit inkaso.
|
|
|
Nó, já myslím že by ses tý alfy měl ehm raději zbavit..
|
|
|
|
|
Hlasuju pro neco s vodendavaci strechou! 8o)
|
|
|
D-FENSi, stran nových aut je to obecně zoufalství*, ale co třeba v článku zmíněný Opel? Pominu-li dobrou osobní zkušenost se starší Astrou, i současné modely vypadají vcelku slušně a dělají hned čtyři přeplňované benzinové motory. To je mi sympatické.
Oproti Vám rozumím autům jako Bursík ekologii, tak se táži: máte nějakou zásadní námitku proti téhle značce? Vy sám byste si u nich nevybral?
___
* Mám Civika (r. 2004). Hezké auto, výborný podvozek a řízení, nemám důvod si myslet, že nový model bude v těchhle věcech horší. Ale velké zelené tlačítko EKO s vyobrazením nějaké kytky vedle volantu? Bych blil :-(
|
|
|
Nemám nic proti Opelu, dokonce mám na Opel velkou slevu, ale Astra je těžká jak tank a v důsledku toho hodně žere.
|
|
|
a vari tank nie je idealny hobbycar? a koho zaujima, kolko hobbycar zere?
ku tematu - nebolo by mozne dotycny vyskleny bazmek zosnimat 3D scannerom a nasledne dat vytlacit nahradu z nejakeho rozumnejsieho materialu?
|
|
|
Jenže já nesháním hobbycar, nýbrž auto, které bude doma jediné. Zároveň mne ježdění baví, takže chci kompromis alespoň co se týče motoru a řízení. A mám proto políčeno na Astru 1.6 s turbem (170 k), fkombíku, fautomatu atd. Ještě je ve hře např. Volvo nebo Ford.
D-F děkuju za reakci. O hmotnosti jsem nepřemýšlel, resp. předpokládal jsem, že v rámci segmentu je to plus mínus autobus nastejno.
|
|
|
Vytisknout či jinak vyrobit náhradu by samozřejmě šlo. Ale IMHO by to vyšlo příliš draho.
|
|
Vzdy, kdyz si prectu neco takoveho, tak si pripadam nepatricne, ze nadavam na svuj Wartburg 1.3, kde v Eisenachu zkurvili vse, na co sahli a nenachali to stejne, jako u klasickeho Wartburga 353.
Pokud by nekdo chtel zavidet, tak ve W1.3 je mezi prevodovkou a pakou takova zahnuta asi pulcoulova trubka s vidlickou na konci. Do prevodovky je to napojene tak, ze jedna strana vidlicky zabira dopredu/dozadu a druha resi rotaci. Akorat tam dali takovou kovovou tycku, ktera ma na konci plastovy bazmek, v nem kulicku a na ni zavit. No a pri dotahovani matky na tento zavit ten sroub (kulicku) proste neni za co chytit.
A k pulce se da dostat tak, ze clovek vleze pod auto (bez zvedaku, pokud z toho ta maticka neupadne zrovna na polni ceste, kde jsou vyjete koleje od traktoru a prostredek o 10cm vys) a k druhe tak, ze se vyhodi plastovy stredovy tunel, co drzi asi na sesti vrutech (tusim).
|
|
|