|
Omlouvám se, je to trochu víc OT, ale co by jste odpověděli na tohle: Mno já mám Mareu 1.6 16v v chip tuning a tak různě a svíčky jsem používal ze začátku brisk ty nej na model auta jedna okolo 100 a supr pak ngk které též mohu vřele doporučit při lepších svíčkách máš větší točivej moment a papká to mín ;-)
Taky se vám zdá, že je to blbost?
|
|
|
Ano, to je trochu OT. My se tady bavíme o spáse planety a teď nějaké středověké svíčky.
Osobně si myslím, že je celkem jedno, jaké svíčky se do toho auta nandají. Musejí mít správnou tepelnou hodnotu a doporučený tvar jiskřiště. Pak to vážně míň papká. Na korutící moment to vliv nemá, dokud jsou svíčky OK. Chcíplý svíčky způsobují vynechávání motoru nejprve v kombinaci s chudou a sytou směsí a pak pořád.
|
|
|
Díky moc a ještě jednou omluva.
Samozřejmě, že mi není naše ekologická budoucnost u zadnice, u počítače mi svítí úsporné zářivky, které napájí solárni kolektory postavené na garáži, ve které se uchovává Škoda Fabia TDi GreenLine. Přítelkyně používá Toyotu Prius. No nic, jdu se pomodlit k bohu B. a spát, abych nespotřeboval moc energie a nepošli další 3,28948 stromy :-)
|
|
...mě jezdí Buick na vodu. A dokonce s fridexem. Minulý týden jsem s ním ujel asi 200 km a koukám, dva litry vody v řiti. To je spotřeba tak 1l/100 km - prostě ekologův mokrý sen.
|
|
|
Tak to jsme na tom podobne muj byvaly Thunderbird jezdil na olej do serva, chladici kapalinu a neco nmalo paliva. A vzhledem k tomu, ze tohle vsechno znej i tekelo tak to az tak eko nebylo no
|
|
No myslim si že v Indii topení jaksi není nutno řešit.
Jakákoli elektrárna bude mít míň emisí než auto. A pokud bude energie z jaderný elektrárny tak nebudou vůbec.
|
|
|
Hýkavče, to by ale ekologisti nesměli být proti jaderným elektrárnám.
Je to podobné jako auto na vodík: Kde vzít elektřinu na elektrolýzu?
|
|
|
Auto na vodík je jaksi taky eko-podvod... elektrolíza vody (či něčeho jiného) má jaksi účinost hodně <100%, stejně tak jakákoliv metoda (ať palivovej článek či přímý spalování) opětovného získání energie...
Aneb proč prodávat elektrickou energii přímo do auta, když ji můžu prodat o polovinu více(ony ztráty) ve formě vodíku, jehož technologické problémy se skladováním radši ani nezmiňuju...
Auto "na baterky" je tom mnohem lépe co se týče ztrát...škoda že je tak hrůzně drahý
|
|
|
Smarja, to je nova moda zastavat nazor, ktery sam nasledne popru?
Auto "na vodik" samzorejme _NENI_ ekopodvod, je to technologie budoucnosti, bohuzel se veze na vlne zprofanovani ruznymi radobyEko. Ano, premena vody na vodik a kyslik ma ucinnost mensi nez 100% (co je?), jenze ten vodik tam jaksi neni jako primarni zdoj energie, ale jako medium, jak tu energii uschovat do nejake "offline" verze v dostatecne hustote. Za to se holt nejakym % energie zaplati.
Auto na baterky je samozrejme o fous ucinnejsi, ale nese to ssebou vsechny nevyhody baterek - doba dobijeni, kapacita, omezeny pocet cyklu nabiti, hmotnost a predevsim CENA a to vse ztratu energie premeny na medium a zpet kompenzuje (samozrejme pri dostatecne rozsirene infrastrukture).
To posledni je totiz nejdulezitejsim duvodem, proc se stale dopravujeme po zemi spalovanim te nechutne cerne brecky, co je ulozena v zemi (ale v relativne velmi omezenem monozstvi). Mimochodem - ta ropa funguje STEJNYM zpusobem jako ten vodik, tedy jako medium, ale jeji vyhoda je to, ze tu prvni fazi - uschovani energie do media za nas udelala priroda behem miliony let. Tedka uz staci pichnout do zeme a koncentrovana energie tece a tece a hlavne - je levna.
|
|
|
Baterky do auta jsou z výrobního pohledu především ekologická katastofa.
|
|
Vazne bych rad poznal toho "genia" co to vymyslel. Ono 300 bar neni zrovna sranda, to uz bych radeji sedel vedle pul kila semtexu (ucinky detonace +- stejne). A to ani nemluvim o tom, ze nadrz na 30 MPa musi mit revizi jednou do roka, specialne vyskolenou obsluhu, revize bezpecnostnich prvku kazdych par mesicu a podobne.
Jo a to tlakovani doma je akorat takova srandicka pro blbe. Bezny domaci hobby kompresor da tak s bidou 10 bar, Profi kompresor ktery dovede natlacit zasobnik na 300bar zacina s cenou tak na 60 tisicovkach, na neco co to auto naplni alespon za 3-6 hodin si pripravte tak 100 tisic
|
|
|
P.S. A abych nezapomel. Podle platnych CSN - EN je myslim zakazano prepravovat pod tlakem nadrz 30 MPa s objemem pres 20 litru...
|
|
|
Promiň že se tak blbě ptam, ale co s tim sakra mají společnýho normy v nějakým česku?
|
|
|
Normy v nejakem Cesku jsou uz par let prekladem Evropskych norem do Cestiny. Takze je docela oduvodneny predpoklad, ze tyto normy plati v cele Evropske unii a jeste v par dalsich zemich.
U byvaleho penezodarce byl pred lety 2,5 kubikovy zasobnik jen na blbych 100 bar a vim co s tim bylo papiru, revizi, kontrol... Predstava ze nekdo povoli vozeni zasobniku 1m3/300 bar v natlakovanem stavu v aute je proto pro mne smesna...
|
|
|
Možná. Ale pořád nechápu co to má společnýho s autem určeným pro Indii.
|
|
|
spolecneho to ma to, ze by to chteli rozsirit do celeho sveta, takze i do EU a proto tady nadhazuje nase normy.
|
|
|
Aha, tak o tom nevím. Naposled tvrdili že to je pro Indii a jide s tim zatim nepočítají.
|
|
|
Norma je jen doporučené řešení, zákon zakazuje a povoluje ...
A já bych raději seděl na tý nádrži na tom vašem semtexu, protože tahle bandaska je zkoušená na tlak 700 baru a její hranice, kdy ještě musí vydržet je 1000 baru!!! Ale jinak v pohodě, že vo tom víte prd.
|
|
|
Nepochybuji, že výroba, plnění i recyklace těchto nádží je prudce ekologické a nezatěžuje životní prostředí, stejně jako cokoliv jiného na co së nalepí nálepka EKO nebo se z dotyčné věci zaplatí daň. Pokud ano, tím je to dané a můžeme vesele vykročit k světlým zítřkům.
Vzhledem k laboratorním podmínkám zkoušek čehokoliv, včetně nárazovýcjh testů automobilů, je jejich vásledek více či méně vypovídající, ale vždy pouze orientační. Já osobně bych raději riskoval výbuch palivové nádrže plné uhlovodíků, než výbuch něčeho konstrukcí tak podobného tříštivému, dělostřeleckému granátu.
|
|
|
Ale nemusíííí
pouze by měla.
Tlakový extrémní zkoušky se provedou tak tři za životnost, pokud neurčí revizní technik jinak. Kontrola ultrazvukem pomocí sondy,(voda=celková, nebo gel=namátkou.)
Pořídí se protokol o zkoušce, hromada papírování, zaplatí se revize, ale roztrhnout se může tlaková nádoba kdykoliv.
Ať už vlivem mikroskopické vady, únavy materiálu, koroze, horko, nesprávným použitím... těch kdyby je moc.
Zato SEMTEX je jistota, pokud nedojde k elektrické iniciaci roznětky.
Dokonce se s ním dá i topit v kamnech, funguje jako PEPO.
|
|
No ja tedy nejsem odbornik na tlakovani, ale kdyz jsem pichnul silnicni kolo a hctel si ho nafouknout u bezne recpaci stanice, mel sjem docela smulu. Silnicni kolo se tlakuje na 11 baru a z tech prditek co jsou u benzinek nenafouknete vic jak 6 baru. Tak nevim, jestli beznej domaci kompresor zvladne 10 baru, no spis asi nejakej lepsi domaci, ne ?
|
|
|
a nemá to mít kompresor ve výbavě? Někde jsem četl (možná taky blud), že je kompresor zabudovaný a jenom se to píchne do sítě...
|
|
|
Ten zabudovany kompresor bych docela rad videl. Co jsem se dival na ty kompresory tak masina na 300 bar je velka asi jako prumerny kancelarsky stul...
|
|
|
|
11 bar ? .. to je nějak moc ne ? .. já mám na plášti napsaných 60PSI = 420kPa což je 4,2 bar jestli se nepletu..
|
|
|
Není to moc. Silniční kola se běžne foukají na 10 bar (těch 11 spíše závodní galusky). Těch tvých 4,2 bar je na horských kolech, které se foukají méně.
|
|
|
..ale já tohle mám na plášti 32x630 což je silniční :-D .. těch 10 nebo 11 se mi nezdá, neb to musí být tvrdé jako "šutr" a jízda musí být peklo.. nu což, galuskáři jsou asi "drsňáci" :-P
|
|
|
Čím užší plášt, tím víc musí být nafoukaný. Čímvíc nafoukaný, tím menší odpor a víc drncá. Ale odhadem galuska má poloviční šířku než 32x630, tudíž potřebuje dvojnásobný tlak při stejném drncání.
|
|
|
jo asi to tak bude no.. jinak těm jsme říkali "žiletkáči" :-) .. každopádně na naše silnice je to spíše sebevražda .. i na té 32x630 je to občas o ústa .. to stejné je s autem .. dal jsem místo 195/60/R15 pneu 215/55/R16 a najednou o půlce děr nevím :)
|
|
|
Jojo, byly to tzv. ziletky, sirka 19mm. Zase ten valivy odpor je minimalni a jet po rovine 36km/h nebyla skoro zadna drina. Je fakt ze cim lepsi cesta, tim pohodlnejsi jizda. Ale uz jsem na to starej, tak jsem vymenil za horske a silnici poslal do sveta.
|
|
|
Proboha! 10 a 11 bar na silniční kolo je strašný tlak. S tím kompresorem to tak horké nebude, vždyť těch 10 bar dá i kompresor vypreparovaný ze starší ledničky, ale není to moc rychlý způsob huštění gum. Sám s tím v garáži hustím pneumatiky auta i motorky.
Co se ale týče toho horského kola, tak to jste s těmi 4 bary poněkud přehnali. No kdyby jste napsali trekingové kolo, že se má hustit kolem 3-4 bar, tak to ještě beru, ale na horském je to fakt moc, tam je optimál 2,5-3 bary, už při těch 3 jsou gumy jako kámen, což sice pak znamená na silnici menší valivý odpor, ale netlumí to nic.
Jinak auto na stlačený vzduch považuji zase za jeden z takových těch zelených výmyslů. Takové auto by se hodilo pouze na popojíždění na krátké vzdálenosti v rámci města, kde by asi ušetřilo spoustu emisí, stejně jako elektromobil, který bude ve dne jezdit po městě a v noci se dobíjet na levný noční proud. To by ale majitel musel mít garáž s elektřinou, nebo natahovat v noci z okna na parkoviště prodlužku na dobíjení. Předpokládalo by to také možnost vyrobit levně bez emisí dostatek levné elektrické energie, tedy nejlépe v jaderných elektrárnách, které zelení tak nepředstavitelně milují. Tepelné elektrárny jsou z hlediska emisí asi nejhorší možná volba.
Každý, kdo by měl ekologické auto na elektřinu, nebo na stlačený vzduch by ale nakonec musel mít ještě auto s klasickým spalovacím motorem, právě jako volbu na delší mimoměstské cesty. Je ale zase fakt, že by se tím ušetřilo spoustu benzinu i nafty, která by tak na světě vydržela déle.
|
|
|
Tenčí silniční pláště jsme skutečně foukávali až k deseti barům, takže i těm jedenácti klidně věřím. Na sedmi to bývalo ještě výrazně měkké (při mé tehdejší hmotnosti ca 70kg). Horské kolo foukám na 3bar (toho času vážívám dle okolností mezi 90 a 100kg).
I pokud kompresor z ledničky dá 10 bar, tak při jakém že průtoku? Foukat tím gumu z auta musí být opravdu šílenost...
|
|
Myšlenka auta na vzduch se mi líbí, jako ostatně všechno, co nespaluje neobnovitelné suroviny. Soukromě si myslím si, že něco nenávratně spálit jen proto, aby mohly čím dál těžší kovové bloby, plné zbytečné elektroniky "ve jménu pohodlí", často obsazené jen jednou osobou, jezdit sem a tam, je barbarské; ale uvědomuji si, že je to zatím nutné. Líbí se mi, že existují vizionáři, kteří jsou schopní dát svým snům reálnou podobu. A ještě víc se mi líbí, když ta podoba opravdu funguje, byť se tak často děje problémy. Ale to u spalovacího motoru platilo kdysi taky a dnes je nedílnou součástí lidského bytí.
Autíčko na vzduch má nesporně něco do sebe. Prozkoumal jsem stránky výrobce AirPodu, firmy MDI (http://www.mdi.lu/english/index.php) a nějaké technicky zaměřené články o těchto autech, které byl Google schopen najít (např. zde: http://www.rexresearch.com/negre/negre.htm) a přes negativa (nutnost externího zdroje tepla pro vytápění auta, kupříkladu) má to auto i výhody (nulové emise při provozu, jednoduchost, nízké provozní náklady) a jsem přesvědčen, že pro dojíždění do práce a zpět v rámci města a nákupní taška je to ideální řešení.
Co se emisí týče: DF tvrdí, že byly jen přeneseny mimo auto, ale stále existují. To je pravda, ale já zase tvrdím, že je mnohem jednodušší aplikovat technické opatření ke snížení emisí na elektrárně (které má také okamžitou účinnost v rámci rozsáhlé oblasti kolem elektrárny, danou okamžikem uvedení tohoto opatření do provozu) než vymýšlet nějaké technické řešení pro aplikace do milionů aut a pak čekat, než se vozový park obmění natolik, aby byl znát nějaký výsledek. Proto - obrazně řečeno - mnohem raději uvidím domácí kompresor, napájený levnou noční elektřinou z jaderné elektrárny, případně nabíjecí stanici pro elektromobil, než tisíce ropných plošin. Také si nemyslím, že je nutné ironizovat snahy o vývoj elektromobilu. Jistě, dnes na této oblasti parazituje spousta bursíků, kteří věci spíš víc škodí, než pomáhají. Přesto jsem toho názoru, že elektromobil má budoucnost a jakmile bude k dispozici levný a přitom kapacitně dostačující mobilní zdroj energie, dojde k jejich masovému rozšíření. Stačí se podívat na dění v oblasti superkondenzátorů, nebo vývoje akumulátorů nové generace, například.
|
|
|
Ja si nemohu pomoci, ale ten MDI motor mi pripada jako alchymie ve stylu "patlamo, patlamo". Nejake obrazky popisujici jeho princip jsem videl uz nejmene pred 5 lety a uz tehdy nad tim dost lidi projevovalo znaky jasaveho blbstvi. Prosta mechanika a pokrok za pet let v zasade zadny, akorat nekde nasli osla, co zafinancoval ucast na autosalonu.
|
|
|
Rád bych to auto viděl na vlastní oči a pohrabal se v něm, ale nezapírám, že mi je sympatické. Nikdo zatím netvrdí, že to bude luxusní limuzína na dlouhé cesty, ale od začátku je to definované a pojaté jako auto na krátké vzdálenosti, určené pro poskakování převážně ve městě. A konečně cokoliv, co rozumným způsobem a za rozumných nákladů sníží nutnost používat neobnovitelné zdroje, je prima. Elektřinu si vyrobíš relativně snadno, ropu nikoliv. Pravda, existují určité možnosti si ropu, nebo spíše její náhradu, "vypěstovat" za pomoci bakterií nebo zpracováním rostlin, ale zatím je pořád snadnější někde postavit hydroelektrárničku nebo generátor, poháněný stirlingem.
|
|
|
ja som to tiez videl pred nejakymi piatimi rokmi, vtedy to tusim namontovali do autobusu tusim v kodani, ale nepohanali to vzduchom, ale stlacenym dusikom.
|
|
|
Co se me tyce tak kez by to fungovalo a zacaly to vyrabet.
Sam mam jako zapaleny ekolog Jeep 5,2 V8 a ten se za cestu do prace ani neohreje, takze nejake takovehle vozitko co by me dovezlo 3km do prace (po praze) pak na nakup a domu by bylo pro me idealni. Samozrejme by musela byt prijatelna cena.
|
|
Uz kdyz jsem koukal na minule verze tohoto prditka, tak mi nedalo spat. Prece kdyz z nadrze ubyva vzduch, tak tam i klesa tlak...to tomu autu postupne klesa vykon, nebo je to nejak osetreno? Nevite nekdo?
|
|
|
IMHO redukcni ventil, jako u autogenu. Ten se postara, aby do "motoru" sel vzduch pod konstantnim tlakem, ktery je mnohem nizsi nez to co je v nadrzi. Dokud tlak v nadrzi neklesne na uroven tlaku za redukcnim ventilem, bude tlak pro "motor" konstantni.
p.s. "Motor" je v tomhle pripade spis neco jako parni stroj, proto uvozovky.
|
|
Měl bych ještě pár nápadů, jak na tom ušetřit.
1) zcela vynecháme motor a samotných tlakových nádob využijeme k pohonu vozidla na principu reaktivního motoru. Dojezd se možná zmenší, ale zase to bude docela hukot, když se ventil otevře naplný kule ty krávo. Takové zrychlení nedá ani zcela neekologický Veyron.
2) Úspora plynoucí z bodu 1 - absencí motoru dosáhneme toho, že v případě nehody nebude mít odkud uniknout olej - on tam vlastně ani žádný olej nebude -, tedy nebudeme muset volat hasiče, kteří by k zásahu přijeli v ošklivých dieslových autech.
3) Obdobné úspory dosáhneme tím, že v případě dopraví nehody necháme tlakové nádoby explodovat. Posádku rozmetanou po okolí pak nebude potřeba zachraňovat a přepravovat do nemocnice megaekosvinstvem, tedy vrtulníkem, anóbrž její zbytky budou použity jako přirozené hnojivo na přilehlých polích. Řečeno slovy J.Haška: "Lidskými hnáty zúrodníme lán. Acht Pferde oder achtundvierzig Mann."
|
|
|
Co takhle mit primo v te tlakove lahvi vyrezany zavit a sroubovaci pist? Ten by mohl prenaset energii na napravu bez potreby klikove hridele... ;-)
|
|
|
když už jsme u toho, tak ještě jednodušší by bylo, aby to auto mělo proudový pohon, z 0 na 100 by to klidně mohllo zvládnout za 1,2s. :o) a při troše snahy by to parkovalo jako vznášedlo. nikomu by to zároveń nebralo svobodnou volbu použít forsage s pomocí vlastních střevních plynů, které vhodným mísením se stlačeným vzduchem zlepší expanzní charakteristiku .o)
|
|
|
Proudový pohon? A co když vypnou proud?
|
|
|
Priznam se, ze pouzit 300bar z te obrovske flasky na udelani poradneho race pomoci reaktivniho pohonu bylo taky to prvni, co me napadlo. Zvlast kdyz ty auticka vypadaj jako by je vyrobil nejaky sileny modelar na penzi, ktery dostal od pribuznych zdarma pul tuny balsy.
Dalsi moznosti by jeste bylo pouzit hydrazinovy vyvijec plynu pro turbinu, jako se pouziva v nouzovych APU letadel.
Jen by s tim clovek nesmel bourat, protoze kdyby nahodou prezil ten naraz, tak by ho (a dost siroke okoli) otravil unik "pohonnych latek".
|
|
|
v darwinových cenách vyhrál jeden rok frajer, co si navařil na nějakou ameriku raketu z b52 používanou při vzletu na zkrácení vzletové dráhy. očití svědci, kteří vovlali sanitku, popisovali jeho race slovy "vypadalo to, že těch 30m nad silnicí narazila do skály stíhačka". z nadšence zůstaly jen fragmenty nehtů zaryté do volantu. alee na druhou stranu - jako jeden z mála zažil víc jak 500 kmh v sériově vyráběném autě, a to je skvělé, ni ?
|
|
|
Řekl bych, oblíbená urban legend.
Dokonce to zkoušeli i v Bořičích mýtů a nic extra dramatického se tam nestalo...
|
|
|
S tím, že je to UL souhlasím, jen mám dojem, že Mythbusters nezkoušeli originál JATO raketu, ale přibližný ekvivalent, což dává zastáncům toho nesmyslu důvod k popírání toho vyvrácení mýtu.
|
|
|
stačí si přečíst knihu darwin awards - bohužel to je urban legends, alle jak se říká, příklady táhnouu :o)
jo, a to mi připomíná, že bych see měl dobrovolně přihllásit o desátou důtku s výtrahou za šířeníí demagogie, vědomé llži apod. :D
|
|
|
Že je někdo hloupej a nalítne, je bez bodu...
|
|
|
myslis ten co se jmenoval "Willi E. Coyotte" ? :D ...
je to krasnej urban legend a ze si mu uveril i ty Aleffe? :)
|
|
..jen mě fascinuje termín "nulové emise" .. ty nulové přeci nebudou.. je tam píst = musí se mazat -> bude z toho lítat bordel jako mikročástice kovu s olejem (pokud není na outputu air filter - ten by ale snížil výkon) ...
|
|
|
Zřejmě je naznačováno, že vozidlo neprodukuje, po moru, AIDS.....současný bijec lidstva, - CO2. To je značná výhoda v průmyslové sféře, kdy se ušetří za novodobé odpustky tento hřích.
|
|
|
njn.. to je ta novinařina .. neb místo aby napsali čeho budou nulové emise, tak to zkrátí jen na to, že budou nulové.. člověk pak aby si domýšlel čeho budou nulové.. viz. cs.wikipedia.org/wiki/Emise
|
|
|
CO2 bude mít důsledky minimálně srovnatelný s morem, pokud se nepřestane vypouštět v takovým množství.
|
|
|
ze by udicka ? nebo si to opravdu myslite , docela by zajimalo proc , zatim tomu nic nenasvedcuje .
|
|
|
nene, von ma patrne Vosel zvlastni psychickou poruchu projevujici se potrebou placat ptakoviny.
|
|
|
Ano, myslím. Nasvědčuje tomu spousta věcí.
|
|
|
Myslet, znamená hovno vědět.
|
|
|
třeba ? ... za celou dobu co se o tom mluvi a pise jsem pro potvrzeni techto reci a tvrzeni nevidel jediny jasny a podlozeny argument .
ano je spousta prekroucenych a nesouvisejicich cisel a tuna kecu ze prej takhle a tamhle ale nic na vedecke urovni jsem zatim nenasel, pokud neco takoveho mate prosim podel te se .
|
|
|
zubatore, libinst, ekonom a podobný nejsou dobrý zdroje co se týče přírodních jevů. Na vědecký úrovni neni žádný z těch údajních zpochybnění, to jsou jen výmysly "v zájmu svobody" (to že tý svobody bude daleko míň, a to že obrovská nezpoplatněná externalita v podobě nezpoplatnění skleníkových plynů deformuje trh už je nezajímá)
1. Skleníkovej efekt je známej nějakých sto let.
2. To, že zvýšení CO2 je dost velký aby způsobilo oteplení je známý několik desítek let.
3. Otepluje se.
4. Ledovce tajou.
5. Množství ledu v severním oceánu se snižuje.
6. Zesilování hurikánů a vznik hurikánů kde dřív nebyly.
7. Vysychání Španělska, Turecka, Kalifornie, jižní Austrálie.
8. Rozšiřování tropů.
9. Posun severských lesů ještě víc na sever.
10. Jiný vysvětlení neexistuje.
Stačí?
|
|
|
Nechci mu do toho kecat, ale i ti, kdo uznavaji, ze by se nejake globalni oteplovani konat mohlo, souhlasi s tim, ze lidstvo produkuje jen asi 3% vsech emisi CO2, zbytek pripada na sopky, lesni pozary a dalsi prirodni jevy.
Jine vysvetleni samozrejme existuje a je jich cela rada. Pestuje se uz v Gronsku a na Islandu vino? Ze je tam na to porad moc zima? A pestovalo se tam ve XIV. stoleti? Oteplovani a ochlazovani planety je prirozeny cyklus podnebi, ktery by zde byl i bez zasahu lidske ruky a to je vec, s niz ani zehn öselpunkten nenadela vubec nic. Greenpiss, hniti Duha, Deti z neho apod. nejsou dobre zdroje, co se tyce prirodnich jevu. Zacal se studiem u Bjørna Lomborga, zatim tu presentuje jen to, ze je zmanipulovana stupidni ovce.
|
|
|
Ano, lidi vypouští mnohem míň CO2 než ppřírodní zdroje. Jenže v případě těch přírodních zdrojů existuje rovnováha, kolik se vypustí, tolik se pohltí. Proti lidským zdrojům protiváha neni a CO2 se hromadí v atmosféře. To že velká část CO2 je ze spalování fosilních paliv je prokázaný.
Nikdo netvrdí že bez člověka se klima měnit nemůže. Ale to neznamená že ho člověk měnit nemůže.
Nepěstuje, nepěstovalo.
Greenpeace opravdu asi neni nejlepší zdroj.
Ale MIT snad jako nevěrohodnej neoznačíš:
http://globalchange.mit.edu/
třeba:
http://globalchange.mit.edu/resources/gamble/comparison.html
Zpráva IPCC je takovej dobrej souhrn do začátku, i když už je za ty dva roky trochu zastaralá.
http://www.ipcc.ch/
|
|
|
|
vážně? a odkud to máš? máš důkaz?
|
|
|
Myslim, ze jsem to cetl nekde u Ludvika Soucka a pak jeste z jednoho zdroje. Jednalo se o to, ze mesni vino pouzivane pri krestanskych bohosluzbach bohosluzbach melo byt pestovano primo v Gronsku.
Dukaz v rukou nedrzim, stejne jako Vy u tech Vasich nazoru o globalnim oteplovani.
Vezmu ale par vet ze zidozednarske Wikipedie
cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%B3nsko
Český výraz Grónsko je převzat z dánského „Grønland“, „Zelená země“.
(Povida se ze pry Erik Rudy chtel pouze nalakat lidi na vypravu do Gronska, pokud by jim ale nasliboval zemi zelenou a misto toho by videli zemi pod snehem, Erikovi by patrne povedlo neco dost oskliveho)
1076 Adam Brémský zaznamenává ve své kronice arcibiskupství Hamburk první písemnou zmínku o osídlení a christianizaci Grónska, které nazývá Gronland
(Krestane potrebuji mesni vino, viz vyse)
1350 Ivar Bardarsson, islandský cirkevní činitel, zaznamenává, že osídlení na západě byla uzavřená. V blízkosti území Normanů se objevují Inuité a zachraňují je.
(Ze by odesli, protoze jim byl velkej hic? A zachranili je Eskymaci, kteri jak znamo miluji horko a lovi poustni tulene)
cca. 1550 mizí poslední normanská osada v Grónsku. Je nejasné, zda Normané vyhynuli či se smísili s Inuity. K úbytku normanských kolonistů pravděpodobně přispělo také stále se zhoršující podnebí, protože mezi léty 1000-1500 docházelo k postupnému globálnímu ochlazování.
(Globalni ochlazovani? Neni to rouhani? A kdyz bylo v minulosti globalni ochlazovani, nemohlo byt i globalni oteplovani? Zapricinene pravekymi elektrarnami?)
|
|
|
LS měl tohle tuším v jedné novele, kde našli její hrdinové zachovalou základnu SS i se spoustou pokladů... tady bych se asi hádal :-).
|
|
|
Psal ale i literaturu faktu u ktere se IMHO docela snazil byt presny - a o tom Gronsku jsem cetl urcite i nektere jeho knize, ktera patrila prave mezi literaturu faktu. No a sve scifi romany podkladal prave i pravdivejma (nebo pravdepodobne pravdivejma) vecma.
|
|
|
Já nevím jestli je to vtip, nebo jak, ale argumentovat "záhadologem" to vážně nemůžete myslet vážně.
|
|
|
Jeste ho prosim hodte do jednoho pytle s Danikenem ;o)
|
|
|
|
V tom pripade si na tebe (myslim ze si mi nekde nahore taky tykal) udelam nazor (a ne zrovna lichotivy).
Ale zpatky k nasi debate.
1) Existenci sklenikoveho efektu nepopiram.
2) Existuje ale dukaz ze clovek ho dokaze ovlivnit do takove miry, ze to vede k nevratnym zmenam?
3) Na tom, ze v minulosti probihaly klimaticke zmeny a to bez vyrazneho zapricineni cloveka se shodneme?
|
|
|
1. No když ho nepopíráš, tak přece nemůžeš popřít ani to, že když se zesílí tak se oteplí.
2. Ano, množství CO2 atmosféře se kvůli člověku zvyšuje, to se nedá popřít, to jsou naměřené hodnoty.
3. Ano.
|
|
|
1) A o kolik? A kdyz teda vetsi vrstva CO2 odrazi vice slunecnich paprsku, jak je to s tim prvotnim odrazem, kdy paprsky miri od Slunce k Zemi a narazi na sklenik takrikajic z venku?
2) Jedna teorie pravi, ze s rozvojem chovu dobytka se zvysilo mnozstvi sklenikovych plynu v atmosfere, neb kravicky, kone a oslici vic a vic dychali a prdeli a tak. A jaktoze pak Gronsko jez pry bylo zelenejsi nez dnes (nebo se neshodneme?) znovu zamrzlo, kdyz se do toho sakra vlozil ten lump clovek a jeho prdici zviratka?
|
|
|
Vážený Pane Předsedo, dámy a pánové diskutující.
Dočetl jsem až sem a zajímá mě Váš náhled na níže uvedených pět bodů:
1) Princip skleníkového efektu popisujete zajímavě. Což to rozvést?
2) "Nejtepleji" bylo na Zemi, když prděla stáda dinosaurusů. Nebo ne?
3) Skutečně je dnes na Zemi více býložravců chovaných, než kdy bylo divokých? Odkaz by nebyl?
4) Pokud uhlík "stahovaný z oběhu" desítky milionů let převedu na CO2 a vypustím během sta let, skutečně se to systému nedotkne? Nebo to vede k jeho rozkmitání, které dnes pozorujeme?
5) Jak lze z debaty vyčíst, někteří diskutující si myslí, že globální znamená lineární, jako by tomu tak někdy v minulosti bylo. Proč?
|
|
|
Mily pane Ygorku,
zatim Vam odpovim pouze na bod 1)
Sklenikovy jev je dan odrazem slunecniho zareni v atmosfere na vrstve ruznych plynu (nejen CO2) a jinaciho svinstva. Rika se ;o), ze cim je vrstva tlustsi, tim vic zareni odrazi zpet a mene propusti.
Slunecni zareni se tedy castecne odrazi a castecne je propousteno - to plati pri ceste zareni od Slunce k Zemi, tedy cast se odrazi zpet do vesmiru (to je asi to co se Vam nelibi) a cast projde na Zem, kde se je neco z ni pohlceno a neco odrazeno zpet smerem do atmosfery. No a v atmosfere zase cast zareni projde "sklem skleniku" tentokrat smerem do vesmiru a cast se odrazi zpet k Zemi atd atd.
Nebo je tam takove to zrcadlo z jedne strany pruhledne, jak si nechal Bohus nainstalovat ve filmu Dedictvi aneb Kurvahosigutentag?
|
|
|
Vážený PanePředsedo,
nemohu ani vyslovit, jak Vám děkuji za objasnění mechanismusu skleníkového efektu.
Soudružka učitelka mi ve vlastivědě vykládala něco o delších a kratších vlnách, což mě mátlo. Ale to byla ta totalitní výuka, jak se dnes říká.
Ještě jednou Vám děkuji.
|
|
|
Ja totalitni vyuku nezazil, takze treba me necim poucite.
|
|
|
To je hereze!
Aneb kdyz nerozumim, tak verim (ty ostatni boody jsou snad jeste vetsi masakr) :-)
|
|
|
Vážený soustruhu předsedo. Tak jak si to představujete to nefunguje, nic se tam neodráží. Já vám to stručně popíšu:
Slunce, jak víme svítí hlavně světlem, nejvíc energie z něj na nás dopadá v podobě světla. Pro světlo je CO2 naprosto průhledný.
Země ovšem energii vyzařuje především v podobě tepelného záření. Pro tepelné záření je CO2 neprůhledný.
Už chápete proč to nemůže fungovat tak jak navrhujete, nebo vám pořád ještě není něco jasné?
|
|
|
OK, Vy i Ygorek v tomhle mate pravdu.
|
|
|
ROFL :-)
Byl by tak laskav, a ozřejmil zde přítomnému obecenstvu, jaký je z fysikálního hlediska rozdíl, mezi zářením infračerveným, viditelným, ultrafialovým, a teplem, světlem a radiovými vlnami? Ať se ještě zasmějeme...
|
|
|
Co je, prosím, vtipného na tom, že vlastnosti elektromagnetických vln se v závislosti na vlnové délce rapidně mění?
|
|
|
Na tom není vtipného nic. Hloupost je vtipná. Třeba taková, která právě přehlíží i jiné vlnové délky než viditelné světlo a na takových základech se odvažuje něco skálopevně tvrdit nebo dokonce někoho "poučovat".
Jack, bohužel pro tebe Álojz, je s pointou o level výš než kam rozumově dosáhneš. Smůla 8o)
|
|
|
Ani náhodou, Jack, zdá se, vůbec nemá šajn o tom, co tvrdí Vosel a Vosel má bezvýhradnou pravdu.
|
|
|
Jenze tady prave na vlnove delce kurevsky zalezi. Pokud by tomu tak nebylo, dokazal bys ohrat zradlo pomoci rucni lampy stejne jako v mikrovlnce. Takze v tomto pripade ma vosel pravdu. Prave molekula CO2 je zakerna v tom, ze pohlcuje pouze elmag vlny urcite delky.
|
|
|
Na vlastní oči jsem viděl výsledek čištění brýlí ultrazvukem.
Při umístění stejných brýlí stejně špinavých (měsíc denního nošení) ve stejné vaničce do stejné blízkosti zdroje zvuku o kmitočtu 1 kHz se nevyčistily.
Směj se, paňáco, dál.
|
|
|
Ahááá...tak takhle to teda je...a já hlupák na to pořád nemoh přijít... Díky, umřel bych ve nevědomosti.
Tudle se mi povedlo zapnout solární kalkulačku při úplňku, takže jak to je? Slunce svítí světlem, Země svítí teplem...a Měsíc teda svítí čím, když na to jede kalkulačka? 8o)
|
|
|
"a Měsíc teda svítí čím, když na to jede kalkulačka?"
...baterkou, kterou do tý solární kalkulačky přibastlil snaživej Číňan :)
|
|
|
Ti ta karkulajda jede pořád na Slunce..
|
|
|
Fakt jo...no to teda je jako blbost, protože na nebi byl jen měsíc a budílek ukazoval 23:05, takže Slunce to bejt teda rozhodně nemohlo a svítil mi jen Měsíc.
|
|
|
Aha, a když nasměruješ sluneční paprsky na sol. panýlek zrcátkem, budeš taky tvrdit, že kalkulačka jede na zrcátko? Protože, to je přesně ta situace, Měsíc je zrcátko.
|
|
|
Já se v povrchu Měsíce nikdy neviděl, takže Měsíc zrcátko určitě není a na tom trvám. Navíc jsem viděl měsíční kámen a je podobnej spíš uhlí co se háže do kamen než zrcadlu, co visí na zdi. Takže zase neshoda 8o)
|
|
|
Ale poeta si dobrej, nebo spíš popleta? :)
|
|
|
Sis myslel, že konečně víš něco líp, co? Smůla, no...holt jindy, Álojz.
|
|
|
Ty tady valíš demagogie, že si svítíš na kalkulačku Měsícem, posviť si rovnou Zeměkoulí, ty vořešprute :)
Já vim jsou lidi, který prostě netrumfneš. Vesměs jsou to ti největší blbci.
|
|
|
myslím, že se píše "vořeŽprute", ale to je ti asi jedno.
každopádně nadávkama akorát zvýrazňuješ své zoufalství.
|
|
|
Nadávkama? A co použít jinýho proti někomu kdo tvoje argumenty neni schopnej pochopit, protože mu chybí základní vzdělání?
|
|
|
Konecne jsi na to kapl, teply Jasanku! Tak se nediv, ze jsou na tebe ostatni zli. Dokud neprestanes bejt tak tupej, tezko se to zlepsi.
|
|
|
Snažíš se bejt vtipnej, ale bohužel se mýlíš.
|
|
|
Měsíc, jak ti ostatní správně poradili svítí odraženým světlem Slunce. Pokud si neděláš srandu, tak si přečti , neber to jako urážku, ale spoň učebnice přírodovědy pro ZŠ.
A proč sem vůbec taháš Měsíc?
|
|
|
Aha...a jak to teda je... Měsíc - jen odražené světlo...Země - jen teplo... Slunce jen světlo (žádné UV nebo IR záření, o radiovém už nemluvím) Jak to, že měsíc nesvítí teplem, když Země jo?
Víš, Vole...já vím, jak to je, ale chci vidět, jak se z té blb-smyčky dostaneš 8o) A pár zoufalců mělo na chvíli pocit, že něco vědí líp. Takže zábavné a kvazi-užitečné v jednom 8o)
|
|
|
Ježiš Honzíku, kdo tvrdí že Měsíc teplo nevyzařuje? Víš ty sis to splet, nikdo tady nemluvil o odraženým světle, to se odrazí a uteče do vesmíru, takže nás nezajímá. My jsme se bavili o tepelným záření, který vyzařuje Země.
|
|
|
V debatě o skleníkovém efektu, vlnových délkách záření a obsahu plynů v atmosféře je Měsíc tím nejlepším objektem k porovnání se Zemí.
Někteří diskutující prostě nikdy nezklamou.
|
|
|
Ještě pořád sis nezjistil, jaký je rozdíl mezi světlem a tepelným zářením? A odkud ho Země bere, prosím pěkně?
|
|
|
Já to vím, nevim proč bych si to měl zjišťovat. Otázku kde ho bere myslíš vážně?
|
|
|
Země ho, chlapče, nebere. Země ho dává.
Takový je ten rozdíl, víš?
|
|
|
hustýýý...
takže země vyzařuje více než dostává ze slunce? no...já kdesi čet, že toto lze pozorovat jen u Jupitera - a to jen v řádu porocent...ale on sedlák-amatér je jinší kapacita než studovaný astrofyzik.
|
|
|
Jezis. Zkusime citovat zatracovanou wikipedii, ktera ma v tomto pravdu.
Nejdrive zkusime maly obrazek, ktere vlnove delky se jak obsorbuji v atmosfere a proc:
en.wikipedia.org/wiki/File:Atmospheric_Transmission.png.
Je to pekne pod sebou a je tam hezky videt, pro ktera spektra je atmosfera pruhledna dokonale a ktera jsou zachytavana.
I kdyz je to v tom anglickem clanku popsano, tak zkusime jeste jeden odkaz, protoze se zeptas "a kde se to zareni bere?" a to tento:
cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt
Citace:
"Podobně jako Slunce vydává Země tepelné záření jako černé těleso. Ale protože zemský povrch je mnohem chladnější než sluneční (287 K versus 5 780 K), pak podle Wienova posunovacího zákona musí Země vyzařovat svou tepelnou energii na mnohem delších vlnových délkách než Slunce. Zatímco sluneční záření nabývá vrcholu na viditelných délkách zhruba 500 nanometrů, vrchol zemského záření je v dlouhovlnném infračerveném záření o délce kolem 10 mikrometrů... "
Prave ten maly rozdil ve spektrech a jeho absorbci CO2 dela pri celkovem vykonu slunecniho zareni ten rozdil energii, ktery se projevuje jako "sklenikovy efekt". Ale vzdycky sem predpokladal, ze odpoved na tyto trivialni otazky si dokaze najit sam kazdy, kdo neni uplne retardovanej.
Kdyby tam nekdo chtel narazit na absorpcni spektrum vodni pary (mmch: doporucuju prozkoumat i ten metam), odkazu ho na veci, ktery si snad uz bude schopen dohledat sam: koncentrace v atmosfere, regulace mnozstvi zpetnou vazbou, rychlost regulace mnozstvi.
Tak uz pochopili radcove?
|
|
|
A jaký je fyzikální podklad toho, že je nějaká látka schopna pojmout elmg energii na nějaké vlnové délce a pak ji vyzářit na jiné? (normální dotaz, ne rejpání)
|
|
|
Proc na jine, proboha? Zeme se oherej prijmem energie na vlnove delce viditelneho (tak ho vnimame) zareni (ohrejva se i prijmem IC, ale to jde tedka mimo). Diky vyse zminenemu zakonu tuto energii vyzaruje, ovsem na JINE vlnove delce, kterou pocitujeme jako zareni tepelne. Aby se udrzela energeticka bilance na 0, je treba tuto energii zpetne vyzarit do prostoru. Jenze ona je na ceste pryc zachycena a absorbovana CO2. Ten se ohreje a tim tu stejnou energii na stejnych vlonovych delkach (tepelne zareni) vyzari opet do vsech smeru (tedy ne vsechnu do prostoru, kam puvodne smerovala) a tedy i castecne na zem, kterou tim padem vice ohreje.
A dochazi k dalsi vlne, ale tentokrat uz je zareni telesa na stejne teplote, takze se zpet do atmosfery vyzari od povrchu zase na stejne delce, zase je zachycena CO2, castecne vyzarena do prostoru a castecne zase vraci zpet (ta navratova hodnota jsou radove promile, ale pri energii, ktera ze slunce dopada na zemsky povrch to je ji meritelne).
No a protoze cim teplejsi je povrch, k tom vetsimu odparu dochazi (vodni para je velmi ucinny sklenikovy plyn), mame tu kladnou zpetnou vazbu, kdy zcela nepatrne zvyseni CO2 muze diky teto zpetne vazbe zpusobit velmi znatelne vykyvy teplot. Nastesti je mnozstvi CO2 regulovano dalsi zpetnou vazbou, takze dusledky jsou kompenzovany. Ale kdo kdy slysel neco o automatizaci, tak si asi pamatuje neco o tom, ze regulace pomoci vazeb se deje ve vlnach a nikoliv pomalem navratu k normalu....
To je totiz cely problem (zcela se oprostuju od dopadu cele te veci na ekosystem).
Ale to je proboha vsechno videt v tom obrazku...
|
|
|
diky za snahu, ale nebyl pochopen (špatně formulován) dotaz: Země pojme energii na krátké délce viditelného spektra, ale vyzáří na dlouhé IR - jak je to fyzikálně možné? Co si pamatuju, tak pohlcenou energii spotřebuje elektron na to, že se dostane na "vyšší dráhu" v orbitalu, při přechodu zpět ji zas vyzáří. Aby se byl schopen na tu dráhu trefit, potřebuje nějaké konkrétní množství energie = je schopen přijmou elmg jen nějaké vln. délky (spíš frekvence). A při přechodu zpět září na té samé frekvenci...
Zbytek je jasný, ale regulaci bych do toho netahal, té už jsem měl dnes dost, lineární :)
|
|
|
cs.wikipedia.org/wiki/Wien%C5%AFv_posunovac%C3%AD_z%C3%A1kon
Povrch zeme se diky dopadajicimu zareni (o vysoke teplote) ohreje, ale porad je chladnejsi nez teplota, kterou ho vyzarilo slunce, takze zpet vyzaruje na teplote, na kterou je zahraty.
Priklad je tam uvedeny blbe, ale kdyz ohrivas kostku zeleza napr. doruda rozzhavenou topnou spiralou - teplota spiraly je tak vysoka, ze zasahuje do viditelneho zareni a zari rude (napr. 800C, kdyz se priblizis blizko, popali te), ale kostku zeleza zahrejes treba jen na 50C. Kostka tedy vyzaruje tepelne zareni ve spektru odpovidajicim teplote 50C - kdyz se priblizis, nepopali te, i kdyz energii nabrala od zareni mnozhem vyssi teploty.
To, co popisujes je neco trosku jineho.
|
|
|
Kostka se spirálou je fajn příklad, předpokládejme je ve vakuu a kus od sebe, aby se teplo přenášelo jen zářením.
Spirála vyzáří maximum E na nějaké kratší délce než kostka, ale přišlo by mi logické, kdyby na té samé délce nejochotněji přijímala, takže imho kostka většinu E vyzářené na krátké délce spirálou odrazí a bude se ohřívat převážně z levé části spektra spirály. Dtto Slunce a Země. Tedy Země většinu světla odrazí, pohltí jen minimum. Ale to asi stačí na ohřátí. Asi už mi to došlo, dík.
|
|
|
No, nechci ti kazit radost, ale nezdá se mi.
|
|
|
A copa se ti nezdá, ty zvíře ušaté?
|
|
|
To jsou zase analogie.
Asi se mu nezda, ze by teplo znamenalo pouze vybuzene elektrony u izolovanych atomu. Zeme je tvorena vodou a pevnych latkami, ty maji "orbitaly" vicemene spojite, diky vazbam. A krome elektronu mame taky jadra, jejichz vibrace prispivaji k tomu co zoveme teplem mnohem vice nez elektrony a taky "spojity" charakter. Takze pri teplotach o kterych je rec vzdycky castici, kterou muzes vybudit nebo vyzarit.
|
|
|
nj, ale ze s vybuzenym elekronem je rec o necem jinem mi Q decentne naznačil již dávno, pak uz jsme debatili o cernem telese, v mem pripade jsem proste veril Planckovi a podobnym, ze cerne zari na vsech delkach...ale to je fuk, mohl bys prosim svou posledni vetu prepsat do cestiny, soude dle tveho mailu k tomu mas co dodat..
|
|
|
V posledni vete vypadlo sloveso - "...vzdycky najdes castici..." jinak se cely problem je v onech modelech, zeme ma do dokonale cerneho telesa podobne daleko jako kulecnikova koule do hmotneho bodu. Muzes je pouzit pro demonstraci nejakeho principu, ale vyvodit z nich prakticke zavery tezko.
|
|
|
No podle toho jak píšeš mi nepřejde že chápeš.
|
|
|
Pockej, pobral jsi to IMO napul. Teleso se ohriva pohlcenou energii. Neco te energie odrazi a zbytkem se ohreje. Pohlcena energie je cele spektrum zareni, jak ve viditelnem, tak v IR spektru - je to vzdycky ten zbytek, ktery se neodrazi, ani neprojde - i dobre zracadlo si nejakych 10% energie necha pro sebe. Ze slunce k nam dopada nejvic energie v pasmu viditelneho zareni (6500K, to je teplota vrstvy slunce, ktere zareni emituje, cimz je dana jeho vlnova delka), to zeme pohlcuje a tim zvysuje svoji teplotu (=vnitrni energii). Zaroven na zemi dopada spousta dalsich elmag zareni (roentgen, radiova oblast, MW), z nichz se vetsina odrazi a zbytek je pohlcen stejne jako zareni ze slunce a rovnez povrch ohriva, ale zadne z nich nedosahuje takove intenzity, aby zvyseni teploty po pohlceni bylo tak markantni jako pohlcenim zareni ve viditelnem spektru.
Nicmene druhotne vyzarovani te tepelne energie probiha uz jen na vlnovych delkach podle toho, co jsem psal vyse - v jinem spektru danem teplotou povrchu, ktery to zareni emituje.
|
|
|
jo, šlo mi fakt jen o detail, jak může věc (Zem) přijímat E na jiné frekvenci než vyzařovat, co jsem posléze nepřesně nazval pochopením, bylo spíše vzpomínkou na svou víru v Plancka ze střední ( cs.wikipedia.org/wiki/Planckův_vyzařovací_zákon)
Zbytek nemám ambice vyvracet ani potvrzovat, vlivů a vazeb je imho příliš, než aby se s rozumnou mírou přesnosti dal spočíst rozdíl energií tam/zpět...
|
|
|
Aha, ok.
Jinak jiste - vsechno co jsem tu rikal bylo se zanedbanim ostatnich vlivu - slo jen o ten princip vzniku tohohle jevu.
|
|
|
Zvýšení teploty se ve vlastivědě vykládalo ne excitací elektronů, ale rozkmitáním atomů v mřížce, což vede až k destrukci mřížky (nebo "mřížky"), jako příklad jsme brali tavení železa a byli se podívat ve Vítkovicích Steeli, jak to vypadá doopravdy.
|
|
|
Moment a pisu neco jineho? Naopak sem psal uz vejs, ze excitace elektronu a nasledna emise je neco trosku jineho. Pravda, mozna jsi zvolil jasnejsi slova.
|
|
|
Mozna by byl lepsi priklad takovyto:
Berme za dane, ze funguje indukcni ohrev (ano, jsou na nem postaveny i nektere sporaky)
Dale berme za dane (nebo lze i dohledat), ze indukcnim ohrevem lze ohrat zeleznou tyc do bileho zaru. Pritom zelezna tyc bile sviti ale samotna indukcni spirala nesviti viditelne nijak.
Toto by mohlo stacit jako dukaz, ze lze predanou energii snadno vyzarit na jinem kmitoctu (zde viditelne bile svetlo) nez na jakem byla prijata (elmag zareni s nejakymi konstantnimi kilohertzy, ktere se v prubehu ohrivani tyce nemeni)
Lec nedosti na tom - ackoli se ohrivaci kmitocet v prubehu pokusu nemeni, lze pozorovat ze se meni barva svetla vyzarovana onou ohrivanou tyci - z tmave rude az po tu bilou. A navic se stejne ta barva meni i pri ohrivani tyce v pecich jineho typu - tezko podezrivat, ze vsechny pece od koksovych, prez plynove az po ty indukcni bezi na stejne frekvenci.
Frekvence vyzarovane energie je dana teplotou vyzarujici tyce, at uz ji ta tyc ziskala jakkoli. (Koneckoncu muzeme tou tyci nechat proudit elektrinu o frekvenci 50 HZ a pokud ji bude dost, tak ji taky rozzhavime do bela, ono to bude fungovat i pro stejnosmerny proud)
Navic nam to se stejnym zpusobem zahrivani rozzhavi i tyce hlinikove, medene, wolframove ci libovolne jine.
|
|
|
no já jen, že jsi tvrdil, ež slunce svítí světlem (pouze) a země vyzařuje teplo (pouze) a tak mě zajímalo, jestli tvá teorie-o-záření-a-skleníkovém-efektu-pro-mateřské-školy dokáže zpracovat i těleso bez atmosféry. Je to docela zábava...ale neboj - nakonec se dobereš k tomu, co tvrdí tví nynější oponenti 8o)
|
|
|
Ach ouvej...
Tvrdil jsem že slunce svítí světlem, (převážně)
Země "svítí" tepelným zářením.
Země musí vyzářit tolik energie kolik přijme.
Světlo skrz CO2 bez potíží projde.
Tepelný záření přes CO2 tak snadno neprojde.
Těleso bez atmosféry zpracovat dokáže, z Měsíce to tepelný jednoduše odejde, protože mu v odchodu žádnej CO2 nebrání. Ono od něj odchází, jen ho nevidíš. Tepelný záření neni vidět, víš?
Kdybys vytáh aspoň tu učebnici ze ZŠ, nemůže to bejt moc těžký ani pro tebe, tak bys třeba konečně pochopil co se ti snažim říct.
|
|
|
Země ovšem odráží i světelné záření ( viz: "albedo"), proto bude některým koumesům fungovat na světlé straně Měsíce solární kalkulačka v noci ještě lépe než na Zemi.
Země ještě ke všemu vyzáří víc energie, než přijme.
|
|
|
No, moment. Část přijaté energie se zabuduje do organické hmoty. Naopak Země vydává část energie z vlastních zdrojů. Takže ... jak?
|
|
|
Do organické hmoty lze přijatou energii zabudovat jen na čas,ne?
|
|
|
Noooooo .... ale ten cas muze bejt docela dlouhej :) Nekdy de fakto na trvalo :)
|
|
|
Může. A ten čas se teď skoro naplnil, ne?
;-)
|
|
|
Mno, ono zalezi taky na tom, co vsechno lze povazovat za latky organickeho puvodu (tedy ne primo organicke povahou), žeáno ... ;)
|
|
|
Skončím u vápence a půjdu spát. Slepice čekají ;-) (a není středa).
|
|
|
Ze pozdravuju. :)
Cywe, tohle je dobrý ... http://scienceworld.cz/fyzika/jak-probihalo-oteplovani-pred-55-miliony-lety-962
|
|
|
Jo, to je dost dobrý, to si budu pamatovat.
|
|
|
|
Ano. Víc než přijme. Co je na tom divného?
|
|
|
Myslíš jako z geotermální energie? Nebo odkud bere tu energii navíc?
|
|
|
Tys fakty neměl vlastivědu? Hustý!
|
|
|
??? Hele nech ty tajnosti a řekni odkud podle tebe bere tu energii navíc.
|
|
|
Ano. Víc než přijme. Co je na tom divného?
|
|
|
A momentálně tedy neni v rovnováze a přijímá o několik wattů na m2 víc než vyzařuje, právě proto že vzrostlo množství skleníkových plynů, a bude to tak do doby než nastane rovnováha.
|
|
|
Jo?
Momentálně přijímá méně než obvykle, protože aktuální sluneční cyklus je neobvykle dlouhý a tím také "nižší" a soudí se, že následující sluneční cyklus bude velice slabý. Takže nás skleníkový efekt zachrání.
Třeba.
|
|
|
To je míň než co způsobuje zesílení skleníkového efektu.
|
|
|
I nastala vodovaha a vsichni se radovali, velebice zel(e)nou Gayu a blahorecice autum na vzduch, kterazto ten zazrak samojedina zpusobila. I povstal ze stredu radosti zhulenych zelenych soudruhu soudruh Joe, po otci Jasanek, nyni receny vosel, rka: "Moji stejne tupi soudruzi v zelene vire! Uz jsem myslim dostatecne a zatim u jakehokoliv tematu prokazal, ze jsem naprosty jeliman a nicemu nerozumim. Proto slyste: Nase Gaya je tepla, vy jste tepli i ja jsem teply. A stanu se teplejsim a jeste teplejsim, az budu nejteplejsi na celem svete. A pak spolu vsichni nacpeme sklenikove plyny zpatky do skleniku, odkud je proradni kapitalisti vypustili. Pak teprve budeme spaseni. Nenastane rovnovaha, ani vodovaha, ale naprosta nirvana."
|
|
|
No jo, zato tys nám ukázal že ty si ten chlapík co tomu rozumí...
|
|
|
To neřekl Joe Jasánek, to byl Maxim Gorkij ... :p
|
|
|
|
No, ona existuje taky thése, že nárůst CO2 je následek růstu teplot.
|
|
|
|
|
Nevím, možná ten kdo změřil poměr izotopů, a zjistil že značná část CO2 v atmosféře pochází z fosilních paliv.
Jako kam podle tebe jde všechen ten CO2 co vypouštíme?
|
|
|
A kdo to změřil? Máš po ruce odkaz?
|
|
|
"Země ještě ke všemu vyzáří víc energie, než přijme. "
aha...pán je vědec, koukám...takže země vyzáří víc energie než přijme ze slunce? a nějaký link od důvěryhodného zdroje by nebyl, profesore?
|
|
|
Honzo. Zkus si, prosim, precist prispevek, ktery pisu zpatky Jackovi a zkus nam potom, prosim, dpovedet, kde je ve tvych uvahach ten zasadni problem (mmch: mesicni povrch je zrovna pomerne dobry priklad, jak se to projevi na telese BEZ atmosfery. Pokud se chces blize zajimat o sklenikovy efekt, doporucuji ke studiu venusi - tam se lze na vlastni kuzi presvedcit, ze sklenikovy efekt neexistuje (teda pokud mas kuzi z titanu s keramickym pancirem)).
Netroufal bych si tvrdit, ze je to ucivo materskych skol, ale kazdy kdo prosel alespon stredni by mel byt schopen na zaklade _volne_ dostupnych udaju tyhle zcela zakladni myselnkove postupy pobrat.
|
|
|
1) Dobre shodli jsme se na tom jak funguje sklenikovy efekt (moje chyba, mel bych to vedet)
3) Shodli jsme se na tom, ze v minulosti probihaly klimaticke zmeny bez vyrazneho pricineni cloveka.
Ale 2) Ani zvyseni mnozstvi CO2 v atmosfere podle me neznamena, ze dochazi k nevratnym a znicujicim zmenam. Co treba slunecni cykly a jejich vliv na klima?
|
|
|
2) Už jednou jste dokázal že tomu ani za mák nerozumíte. Tak co si zase vymýšlíte? Jak podle vás Slunce ovlivní jaký záření plyn pohlcuje?
Vám oteplení o pět až šest stupňů za sto let nepřipadá zničující? Kolik stupňů by vám zničující přišlo?
|
|
|
A kdyz se christianizovalo vychodni Prusko, pestovala se podle stejne logiky reva v rovinach u Kralovce? Christianizace == dukaz pestovani revy?!?
|
|
|
"melo byt pestovano primo v Gronsku" == domenka
Ja ani oslik jsme tu zadne super-nezvratne dukazy neprinesli.
|
|
|
Jenže v případě těch přírodních zdrojů existuje rovnováha, kolik se vypustí, tolik se pohltí.
Takhle bych to tedy neformuloval......
Nikdo netvrdí že bez člověka se klima měnit nemůže. Ale to neznamená že ho člověk měnit nemůže.
Ale taky to neznamená, že se vlivem člověka nějak signifikantně měnit může.
Ano, o pěstování vína v Grónsku bych skutečně pochyboval, ale pěstování pšenice, příp. dalších oblinin doložené je. Na Newfoundlandu pak vikingští osadníci experimentovali i s vínem.
Zpráva politického tělesa, kterým IPCC bezpochyby je, je z tohoto důvodu naprosto nevěrohodná. Stránky MIT jsem nezkoumal a v blízké budoucnosti to neplánuji.
|
|
|
Tak jak bys to formuloval?
Ne, neznamená, tak yto neni důkaz. To je jen odpověď na to, jak se tu někdo snažil vyvracet GO středověkým optimem.
Já nevim, možná tam něco pěstovali, (pšenici, no nevim)
IPCC neni politický těleso.
Co je tedy pro tebe věrohodný? Hádam že Klaus, euroekonom a libinst, tedy zcela jistě silně nepolitický zdroje...
|
|
|
Tak, že v přírodě neexistuje žádná "rovnováha". Příroda není statická, ale dynamická. A pochybuji, že si moře (pokud ho tedy neřídí Neptun, Gaia, Velký Oslí Bůh, apod.). Připravuje kapacitu na rozpuštění CO2 až bouchne sopka.
Aspoň, že se shodneme.
IPCC JE POLITICKÉ TĚLESO
Zkuste si projít nějaké jiné stránky než newscientist, tzv. shrnutí zprávy IPCC (nepředpokládám, že byste četl celých 750 stran).
Věrohodní? Co takhle si najít na wikipedii "List of scientists opposing the mainstream scientific assessment of global warming", pouze některé příklady. Nedávno jste mohl rovněž v denním tisku zaregistrovat zprávu o japonksých klimatolozích, kteří kritizovali IPCC.... zkusit můžete i co2science.org (doporučuji si ovšem předtím posílit víru na realclimate, protože tato stránka působí ničivě). Slyšení Johna Christyho před komisí senátu pro obchod, vědu a dopravu také stojí za přečtení. Jako protipól k Alu Gorovi bych doporučil jiného politika, senátora za Oklahomu býv. předsedu oné komise (momentálně tam vede republikánskou menšinu). Co takhle si ještě vyhledat Oregonskou petici? A co takhle zapojit mozek a trochu přemýšlet a nevěřit všemu co uslyším?
|
|
|
*omlouvám se, ten republikánský senátor se jmenuje James Inhofe
|
|
|
Jenže ty spoky bouhají pořád zhruba stejně, takže rovnováha je.
Co je na něm politickýho? No pokud nesouhlasíte tak si ty studie najděte a ukažte kde dělají chybu.
Když máte rád wiki: http://en.wikipedia.org/wiki/Center_for_the_Study_of_Carbon_Dioxide_and_Global_Change
Ano, zprávu o pěti chatujících japoncích jsem zaznamenal. A co má být? Zkoušel jste si to ověřit? Ta organizace kde mají pracovat o ničem neví, nevysvětlili proč si to myslí, jejich tvrzení je bezcenný.
Jste vtipnej, tady mi tvrdíte že IPCC je politický sdružení a pak mi jako důkaz dáte řeč nějakýho senátora. Tomu se nedá nic než zasmát.
Ale je vidět jak se ti co odmítají oteplování chytají každýho stébla. :)
|
|
|
1. prosím? Jak můžete bez důkazů tvrdit, že vulkanická aktivita na světě je konstantní????
2. o konečné podobě zprávy rozhodují delegáti - zástupci NGO, vlád, úředníci, apod.
3. pokus o dehonestaci mého stanoviska poukázáním na můj odkaz na wikipedii je slabý i na vás
4. kdyby těch pět japonců tvrdilo, že všechen arktický led se rozpustí příští rok, maximálně přespříští, takhle byste o nich nepsal. Proč by o tom měla vědět organizace, kde pracují? (odkud čerpáte tyto informace?)
5. přesně takovou reakci jsem čekal, ze zdrojů, které uvádím vypíchnete jeden a potom se tím budete snažit snížit všechny. Btw. kupodivu ve své publikaci (?) uvádí i odkazy a zdroje, můžete si to zkontrolovat. Také kulantně vynecháváte jako protipól ke komu jsem to směřoval.
Ano, zastáncé jediné pravé víry je třeba sjednotit: "vítězství je jisté, vzhůru na imperialisté!"
|
|
|
1. Nic takovýho netvrdim, tvrdim, že pořád vypouští nějaký relativně malý množství CO2 a je zhruba v rovnováze s jeho ukládáním. Proč se vlastně bavíme o sopkách?
2. To máte odkud?
3. Cože?
4. No ta organizace která to podle novinek nebo koho údajně měla počítat. Na svých stránkách nic nezveřejnili.
5. Kdo ve své publikaci uvádí i odkazy a zdroje?
|
|
|
1. a máte pro to nějaké důkazy? Proč se bavíme o sopkách? Protože mě napadly jako nejjednodušší příklad CO2 z přírodních zdrojů, s kterými jste ostatně začal Vy. (už si opět vykáme?)
2. http://www.ipcc.ch/ipccreports/index.htm
mají tam dokonce barvený graf pro anglicky mluvící osly
3. Hmm....
4. podle novinek to taky neměla zveřejňovat nějaká organizace, ale ti vědci, kteří tam pracují
5. nevyjádřil jsem se zřejmě dost jasně, sen. Imhofe. Ano, postupuje zavádějícím způsobem - uvádí jen ty studie, které mu dávají za pravdu, ale tímto přístupem se NIJAK NELIŠÍ od takového Ala Gora nebo toho slavného IPCC.
|
|
|
1. Důkazy pro co?
2. Zdá se mi žes to nepochopil.
4. Proč by to dělali takhle pokoutně?
5. otázka zněla kdo.
|
|
|
Jo, k tomu lomborg vs ipcc si docela mimo:
http://www.guardian.co.uk/environment/cif-green/2009/mar/09/lomborg-climate-change
|
|
|
Jenže v případě těch přírodních zdrojů existuje rovnováha, kolik se vypustí, tolik se pohltí.
Fakt? Takze kdyz jeden rok vybuchne pet sopek a dalsi dva roky zadna, kde je ta jeho rovnovaha "kolik se vypusti, tolik se pohlti"?
|
|
|
Ty sopky vypustí ještě míň než člověk, hlavní je dýchání, hnití, atd.
|
|
|
Ty ses reinkarnace Zeleneho Jasanka Joea!
A ja sem si furt rikal, ze takove nejapne kecy uz tu byly.
Tak co kdybys prestal dychat, nejlepe na furt? Pomohl bys tim tve zelene matce Gaye i globalnimu inteligencnimu kvokvokvocientu, ktery by se minimalne zdvojnasobil. A nech se pak rovnou i spalit, at zbytecne nehnijes.
Ale mas pravdu - proti oteplovani je treba bojovat. Ve stredoveku se treba u Kolina pestovaly nadherne melouny (viz mestska kronika). Potom Husiti nastesi omezili rychlost na dalnicich, protoze nesnesli, ze jim vozovou hradbu predjizdeli mladi a neklidni krizaci v levem pruhu. Tim zamezili globalnimu oteplovani na nejakejch 800 let. A ted v tom litame znova a Husita je tu jen Bambus a ten to sam zachranit nestaci. A proto - hrrr na ne! Nikoho nezivte! Kdo nehnije s nami, hnije proti nam!
Jinak na Marsovkych cepickach tajou ledovce shodne s pozemskymi. Ty lidi jsou ale nezodpovedny svine, co? Nici prirodu uz i na Marsu. Krome toho to tani ledovcu je momentalne u ledu. Aktualni studie hlasi prirustek a dari se ty zpravy protlacit i pres cenzuru vypatlanejch zelenejch hejkavej palic.
|
|
|
Hm, nadáváš hezky, ale co takhle nějakej argument?
|
|
|
Hele Joe, a ty jsi snad s nejakym prisel?
|
|
|
|
No vidis. A ja s dvaceti.
|
|
|
|
2. ukažte mi jediné oteplování planety, způsobené v minulosti zvýšením obsahu CO2 v atmosféře
3. kdepak, zde je nutno použít příčestí minulé, správné tvrzení zní: "do roku 1998 se oteplovalo"
5. množství ledu v a kolem Antarktudy se zvyšuje
6. zvýšená intenzita hurikánů NIKDY NEBYLA PROKÁZÁNA; kde třeba?
7. a je to skutečně zplsobeno globálním oteplováním?
10. existuje, a ne jen jedno
|
|
|
2. Viz výzkumy ledu z grónských a antarktických vrtů. Navíc skelníkový efekt není žádná složitá fyzika. A nebýt skleníkovýho efektu je Země koule ledu, nemůžete ho popřít.
3. Nesmysl, ta špička v grafu teplot je el niňo, otepluje se dál.
5. http://www.newscientist.com/article/mg18925424.700
http://www.nasa.gov/vision/earth/lookingatearth/arctic-20070515.html
6. Roku 2004 zasáhnul hurikán Brazílii, poprvý v známý historii.(http://en.wikipedia.org/wiki/Cyclone_Catarina)
7. ne? tak čím tedy???
10. Dobře, tak oprava: Jiný vědecký vysvětlení neexistuje.
|
|
|
Haha. I ty prostitutky z IPCCCC panelu uz nedoporucuji pouzivat termin "globalni oteplovani", protoze uz se samozrejme nejakou dobu nijak vyrazne neotepluje. Navic par let predtim ten samy panel tvrdil, ze se nebezpecne ochlazuje. Proto ted zeleni svazaci maji pouzivat termin "klimaticke zmeny", protoze ty jsou nejake porad a pak zeleny verozvest neni za (az takoveho) vola. Tak se taky snaz nebejt, i kdyz je to asi marne.
|
|
|
Hahaha, ukaž kde něco takovýho tvrdí.
Ale jinak pravdu máš že je to trochu přesnější, protože se nemění jen teploty, ale i srážky atd. Ale nikdo netvrdí že se nebude oteplovat a už vůbec netvrdili že se bude ochlazovat.
Vůl jsi ty, ne já. Já totiž už tý propagandě nevěřim. Až zase budeš číst nějakej takovej popírací článek tak si zkus ověřit fakta, asi se budeš divit.
|
|
|
A ktery vlastne propagande zrovna ted neveris?
|
|
|
Tý, která tvrdí že se buď neotepluje, nebo že nic nevíme atd.
|
|
|
No, snímky z družic ukazují, že teplota severní polokoule skutečně roste, sice málo, ale přesto ano. Ostatně, ukazují to i tuzemská měření poun hranic teplomilných plevelů a škůdců atd. Ale nakolik je to globální, to nelze zatím spolehlivě stanovit.
|
|
|
V některých kruzích se za důkaz globálního oteplení bere růst teploty povrchové vrstvy vody v oceánech, který byl v minulých letech skutečně globálně změřen, sondami z lodí v intenzitě 20 000 měření ročně, ovšem pouze v koridorech lodní dopravy.
Publikovány byly i pokusy měřit změny teploty vody jako funkci změny rychlosti šíření zvuku, ale nějaký závěr jsem zatím nedohledal. Snad jindy....
|
|
|
Nj, tohle měrení snad už někdo strhal. Ze se u nás otepluje ví každej, kdo se cajdá po poli, nicméně, prý to souvisí se slunečními cykly a CO2 hraje při růstu teploty jen marginální roli. No, uvidíme v roce 2020 ... předpovídá se minimum, měla by bejt svinská klendra ...
|
|
|
2. zkuste si přečíst na co reagujete, nepopírám skleníkový efekt. Ano, výzkum hladiny CO2 a teploty prokázal korelaci. Zvýšení hladiny CO2 následovalo vždy PO OTEPLENÍ
3. ano, špička je El-nino, ale od té doby se OCHLAZUJE, to nepopřete
5. ano, z celé antarktidy se otepluje jeden jediný poloostrov tvořící ohromující 2% z povrchu kontinentu; zbytek antarktidy se ochlazuje a ledu tam přibývá (až se dostanu domů, rád vám hodím link)
6. ano, poprvé od začátku satelitního sledování v roce 1966, což má skutečně velkou vypovídací hodnotu
7. větší spotřeba vody v důsledku nárůstu populace? Změna životních návyků?
10. "a ne a ne a ne! 'DUP'!"
|
|
|
2. Popíráte. Nepředpokládam, že chcete tvrdit, že sice skleníkovej efekt funguje, ale když se zesílí tak se neotepluje, protože to by byl úplnej nesmysl.
3. Špička je způsobená el niněm. Kdyby el nino nebylo tak by tam ta špička nebyla. Otepluje se dál.
5. Otepluje se celá západní část, ne jen poloostrov. http://earthobservatory.nasa.gov/IOTD/view.php?id=36736
6. Nikdy co tam jsou lidi a písemný záznamy.
7. Prokrista jak by mohla spotřeba vody ovlivnit množství srážek?
10. No tak se nechovej jak idiot a řekni jaký jiný vědecký vysvětlení existuje.
|
|
|
2.nepopírám skleníkový efekt, jen vám chybí přirozená inteligence. Popírám velikost vlivu CO2 na skleníkový efekt. Kolik skleníkového efektu dělá CO2? 90%? 80%? 50% 30% 2%??
3. http://digitaldiatribes.files.wordpress.com/2009/02/gisscooling0209.jpg - tolik k oteplování
5. a just na ten link nepočká
6. nemluvíte pravdu, hurikán typu jedna nemuseli v 19. století místní pozorovat jako hurikán
7. mluvil jste o vysychání, ne o poklesu srážek
10. to máte za domácí úkol
|
|
|
2. Ne, to tobě chybí. Kolik by musel být vliv CO2 aby jeho zvýšení nezesílilo skleníkový efekt? Správně, nula. A navíc je tu zpětná vazba v podobě vodní páry.
3. Co to je, kdo to vyrobil a podle čeho?
5. Cože?
6. No udělalo to dost škod, toho by si asi všimli.
7. Aha, chytáte za slovo...
10. Já tvrdím že není, vy tvrdíte že je, vy musíte dokazovat.
|
|
|
2. Oh, Lord.... takže: a) nepopírám, že je CO2 skleníkový plyn, b) nepopírám, že zvýšení hladiny CO2 v atmosféře by mělo vést k zesílení skleníkového efektu (kondicionál je zde důležitý), c) pokouším se zde nastolit otázku kvantifikace podílu CO2 na skleníkovém efektu, resp. důsledky zvýšení jeho hladiny v industriální éře.
Řečnické cvičení o nule si můžes nechat na schůzi SZ, netvrdím, že je to nula. Ale co když je podíl CO2 na skleníkovém efektu marginální, ne-li zanedbatelný?
(Btw. ve svatém zápalu tykáš všem?)
3. Vidím, že jakmile se ti nenaservíruje něco pod nos, tak dokážeš zpochybnit cokoliv. http://digitaldiatribes.wordpress.com/2009/02/25/february-2009-update-on-global-temperature- giss
Dále např.: http://www.ncdc.noaa.gov/img/climate/research/2008/ann/ts-sfc-radiosonde-jan-dec- 2008-pg.gif
http://www.ncdc.noaa.gov/img/climate/research/2008/ann/msu2008-pg.gif
http://data.giss.nasa.gov/gistemp/2008/Fig2b.gif
5. kdybys četl, co píšu, tak rozumíš
6. sakra práce! a) tehdy tam zcela jistě nežilo tolik lidí, b) hurikát mohl být v jiné, méně oibydlené oblasti, c) předpokládejme, že hurikán tam udeří co já vím jednou za 100 let, tedy, že je to pro většinu lidí věc neznámá, ergo, tomu asi nebudou říkat hurikán, ale do kroniky napíšou, bouře, nebo co já vím co
7. když upozorním na podstatný rozdíl mezi vysycháním a úbytkem srážek, tak chytám za slovo?
10. škoda, že podobnou filosofii neuplatňuješ i u zastánců GO.....
Fakt, zkus googlit, něco najdeš, věřím Ti!
OT: komentáře mi to chce ukládat až za ca. 40 min, tak toto je můj poslední na dlouhou dobu. Děkuji za pochopení.
|
|
|
2. Zvýšení je nměřený. Tako co tedy popíráš.
2.b ne, ale motá se mi to když odpovídam víc lidem.
3. Aha, tak jen dezinterpretace a schválně vybral roky tak aby mu to vyšlo.
5. Pochybuju.
6. Možná ano, ale každopádně to je neobvyklá událost.
7. Ano, protože muselo bejt jasný o čem mluvim.
10. Ale ano, vždyť já jí zastávam.
|
|
|
Tak mě napadá - právě jsem někde čet, že červená skvrna na Jupiteru se zmenšuje. Prý za to může změna klimatu... Zdá se že emise ze škodlivých zdrojů ( nejde o to kolik plynů, ale z ekolobby neschválených zdrojů ) dosáhly až tam... :)
|
|
|
2. zkus si přečíst dvojku ještě jednou
3. a) v čem IPCC, greenpiss apod. postupují jinak? ano, vybral rok, od kterého se začalo ochlazovat, co je na tom nepochopitelného, když chtěl udělat graf let, kdy se ochalzuje?
6. jsem rád, že jsme se shodli
7. nevím jak ostatním, ale MNĚ skutečně ne. Vysychání jsem bral jako problém nedostatku vody v obecném slova smyslu, ne úbytku srážek
10. sice ne, ale tohle nemá smysl, tady se nikdy neshodneme
|
|
|
2.
a)Takže, skleníkovej efekt existuje, s tim souhlasíš?
b)Množství skleníkových plynů se zvyšuje.
c)Skleníkovej efekt se tedy zesiluje
d)Tedy se otepluje.
Tak s čim tedy nesouhlasíš?
3. Liší se v tom že podle toho, že v březnu několik nocí mrzlo netvrdí, že nepřijde léto. Tobě totiž uniká že tohle hraní s grafem úplně postrádá smysl. Globální oteplování nestojí a nepadá na grafech.
10. No ono není na čem se shodnout. Ty tvrdíš že existujou jiný teorie, ale odmítáš říct jaký. Výsledek = není se o čem bavit.
|
|
|
2. a) ano, b) množství NĚKTERÝCH skleníkových plynů se zvyšuje, zde je otázka, do jaké míry je to lidskou činností a do jaké míry jde o přírodní proces, c) ano, zesiluje se, d) ano
Nesouhlasím s tím, že většina, nebo dokonce všechno oteplení je způsobeno nárustém obsahu některých skjleníkových plynů v atmosféře, naopak, domnívám se, že jejich podíl je marginální, ne-li minimální
3. První věta je naprostá demagogie - že od června do sprna bylo vedro, neznamená, že tak bude po zbytek roku. Teorie GO nestojí na grafech, to je pravda, ta stojí a padá s vírou.
10. tohle ale nebylo k té desítce........
|
|
|
2. Máš důvod se tak domnívat přesto že všichni vědci tvrdí opak?
3. Není. Je známo že se na jaře otepluje proto, že se Země správně naklání. (ano, píšu to primitivně, to je abys to pochopil i ty, tak mě nechytej za slovo) Tudíž je jakákoli argumentace grafem za tejden úplně mimo. Stejně jako je úplně mimo argumentace tříletým grafem v případě GO.
10. Ne? A k čemu tedy?
|
|
|
Máš doma akvárko ... tak máš rád zvířata ... když máš rád zvířata ... máš rád i ženský ... když máš rád ženský ... tak nejsi buzerant. Shrnuto ... když máš doma akvárko, nejsi logicky buzerant, když doma akvárko nemáš, jsi, zcela logicky, buzerant.
Tak s čím tedy nesouhlasíš? Logika...
|
|
|
:-)
Ja mam ale dilema. Kdyz jsem byl pred drahnymi lety decko, tak jsme doma akvarko meli, ale bylo spis brachovo, protoze on se o nej staral, ja mu jen tak pricmrndaval. A pozoroval rybky, ty byly hezky.
Jak je to s mou orientaci?
|
|
|
Bavilo tě pozorovat rybičky, tak jsi jasnej voyeur. s náběhem na zoofilii, jelikož jsi na ně určitě čuměl i když se pářily :)))
|
|
|
To se snažíš ukázat jak si retardovanej?
|
|
|
Jsou v podstate dve cesty, jak reagovat na zeleneho nabozenskeho zblblika tveho formatu a hlouposti. Nadavky (ktere preferujes ty, jak jsi se sam zminil) a nebo vtip, at je z tebe aspon nejaky uzitek.
Cesta polopatickeho vysvetlovani se u tebe miji ucinkem, protoze jsi nato proste prilis tupy. Nic z toho, co jsi tu na tema oteplovani zablabolil neni pravda. Navic mas mozek vymyty minulou verzi zelene propagandy, takze pouzivas porad davno zavrzeny (protoze nepravdivy a neprokazatelny) termin "Globalni Oteplovani", misto nyni nejvetsimi kapacitami v oboru zelene demagogie doporucovany termin "Klimaticke Zmeny".
Krome toho tu zatim nebylo tema, kde bys nepredvedl, ze jsi neuveritelne hloupy. Tak se nediv, ze te ti, co te uz znaji, neberou vazne.
|
|
|
Ty jsi nic nevysvětloval, ty jsi jen nadával. Uvažoval jsi vůbec nad možností že ten blbej bys moh bejt ty? Jakej důkaz bys chtěl, abys uvěřil že se něco děje?
|
|
|
Ja uz te prave znam. Takze nejake vysvetlovani si usetrim. Nema totiz zadnou cenu.
A jisteze se neco deje. Jen je to uplne jinak, nez si myslis ty. Pokud se jednalo o nesmysly, ktere jsi tvrdil treba na tema "vyhodnost spoluprace", byla to legrace.
Pokud tu ale s dutou aroganci tobe vlastni omilas dokola nesmysly, se kterymi prisla banda vykuku, ktera rada vydelava na cizi blbosti, je to uz na presdrzku, zvlast kdyz ty nesmysly staly kazdeho z nas tolik penez a neni to nic proti tomu, co se teprve chysta.
Takze pokud odejdes jen s nadavkama, ses na tom jeste dobre.
|
|
|
Naopak. Desítky let se vědělo že pokud se emise neomezí tak se bude oteplovat. Potom pár lidí zjistilo, že by na tom prodělalo, tak najmuli pár lhářů, co začli šířit lži o tom že "vědci o oteplování vedou spory". Přes hubu bys zasloužil spíš ty, protože napravovat škody bude pěkně drahý, pokud to vůbec bude možný.
Ale chápu že ty jsi člověk kterej slepě věří tomu co řekne klaus nebo zveřejní libinst, takže je to stejně jedno, ty budeš pořád tvrdit že se nic neděje, i když bude v ČR poušť a ve finsku porostou palmy..
Jo a to globální oteplování nebo změna klimatu - změna klimatu proto, že to nepřinese jen oteplení ale třeba změny v množství srážek atd.
|
|
|
Já nevím. Z dostupných zdrojů je známo, že těch spíše zdrženlivých vědců je drtivá většina. Klimatická změna je především velký byznys. Vydělají na něm nejvíce prodavači odpustků, nejvíc zaplatíme my všichni. Klima se přesto klidně bude měnit dál...
Až bude v ČR poušť a ve Finsku porostou palmy, to už tu pár milionů let nebudem.
|
|
|
Prosímtě a jaký jsou ty tvoje zdroje?
Byznys? Byznys je právě zdržování opatření na ochranu klimatu a vydělávání na tom že si může kdokoli jen tak vypouštět nebezpečný plyny do atmosféry.
|
|
|
Z hlediska toků/bilancí energií v blízkém Vesmíru a na Zemi samotné jsou opatření na ochranu klimatu bezvýznamná.
Je ale pravda, že vypoštění čehokoliv do biosféry nebezpečné je, což se prokázalo u freonů a dioxinů, izotopů stroncia a podobných vymožeností civilizace.
Druhotným efektem byznysu s klimatickou změnou by mohlo být omezení prostého spalování fosilních paliv, což je žádoucí. Dnešní plastový svět potřebuje uhlík jinam, než do kamen.
|
|
|
No co, tak použijeme oblíbenou wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming
http://en.wikipedia.org/wiki/Scientific_opinion_on_climate_change
Máš tam i pár set zdrojů, kdybys náhodou měl něco proti wikipedii.
(předpokládam že zveřejněním prudce vzroste vandalizace daných článků z českých IP adres:-)
|
|
|
Pokud mi paměť slouží, vydává vzpomínky na varování před ochlazováním a dobou ledovou.
Globální oteplování a změna klimatu jsou naprosto stejné termíny vycházející ze stejného zmrdského kadlubu a v současné době neznamenající nic, než pojmenování útoku na naše peněženky.
|
|
|
Ajajaj, Ygorku, a tys mi připadal jako jeden z mála rozumných tady.
No možná se novinář chytil něčeho nevýznamnýho, jak je to běžný. Ale určitě ne vědci.
|
|
|
mikročástice kovu s mikrokapkama oleje jsou pro mě, ve srovnání s nějakou německou, naftovou jebkou, "nulové emise". 8o)
|
|
|
..to je fakt, ale ještě větší síla je podle mne autobus Karosa, těsně před nutnou generálkou motoru .. a že jich po Brně jezdí... Tomu když řidič při rozjezdu "šlápne" za krk, tak to do auta proleze i uzavřeným přívodem vzduchu a musím si umýt mastné přední sklo.. :-P
|
|
D-F, zabudol si na jednu zasadnu vec. Pokial vznetove a zazehove motory spaluju fosilne paliva ktore netreba vyrabat - len upravit, co znamena ze energia spotrebovana na upravu je radovo mensia ako energia z paliva "vytazena", stlaceny vzduch musis vyrobit a to tak, ze spotrebujes 2x viac energie na vyrobu stlaceneho vzduchu ako tento odovzda energie automobilu. O energii spotrebovanej na vyrobu vysokotlakych kompresorov do kazdej domacnosti nema ani zmysel pisat.
Vrchol dokonalosti veducej k neutichajucej ejakulacii by bol motor na stlaceny vzduch pohanajuci elektrogenerator ktory by elektrolyzou vyrabal vodik, pretoze vodik je najekologickejsi. Howgh !
|
|
A co místo natlakované nádrže u motoru postavit doma vzduchem hnaný katapult ? Ten vystřelí "usera" přímo do požadované vzdálenosti, kde ten pak svůj dopad zlehčí malým padákem. V případě výstřelů do práce může pro tyto účely zaměstnavatel pořídit žiněnku adekvátních rozměrů. Je pravda, že dostřel takového zařízení je limitovaný, ale netřeba řešit délku jízdy, dopravní zácpy a místo pro parkování.
Takový katapult na střeše panelového domu by jistě dokázal vypravit tak 200 lidí do hodiny :-) Riziko srážky by bylo pravděpodobně stejné jako při jízdě autem. Sociálně slabší obyvatelé by se pak mohli vystřelovat za pomocí gumy :-)
|
|
|
to přetížení při startu bych fakt nechtěl zažít :))
|
|
|
Vámi popisované zařízení se už testuje:
http://www.youtube.com/watch?v=67fFDiPRsrk
|
|
|
Jen by to chtělo ještě malinko zapracovat na dostřelu :-) Moje představa je tak 15-20 km :-)
|
|
|
Mimo jiné, tenhle je lepčejší :-)
http://www.youtube.com/watch?v=90buminGzfw
|
|
... jako dle hesla "Nechci slevu zadarmo" ...
Ale osobne se docela tesim na ten, v clanku tez opovrhovany, elektromobil, samozrejmne ale az ve stavu, kdy nekdo vymysli poradny zpusob skladovani energie nebo mne osobne by se velmi libil elektromobil pohaneny miniaturnim atomovym reaktorem ;-)
|
|
|
Tak to doporučuji starší film "Velký autobus". Šlo o parodii na katastrofické filmy, onen velký autobus byl poháněn atomovým reaktorem, ovšem revolučním způsobem - reaktivně - vzadu měl reaktor trysky a z nich šlehal oheň.
|
|
|
heh - z Velkýho autobusu si pamatuju jenom střípky - vyvažování autobusu visícího nad propastí přečerpáváním limonád, krytý bazén na střeše, ale nejlepší mi přišla výměna kol za jízdy :)
|
|
Světové klima je mi u zádi. Ale trochu dost mě trápí naše totální závislost na ropě a zemním plynu, tedy na tom, jak se vyspí ruský car. Tohle prdítko jde krmit z relativně nezávislých JE a nakonec i z těch nemilovaných německý větrníků (vzduch do zásoby).
Pokud se někomu podaří vrátit hmotnost auta přepravujícího z 90% jednoho člověka 20km do práce a zpět pod tunu, jen mu zatleskám. Pokud to bude na půl tuny (formule 1), budu blahem bez sebe.
|
|
|
A co vam brani si takove auto koupit? Treba Seicento nebo CityEl?
|
|
|
Jasně, můžu si koupit i velorex nebo kolo. Já mluvím o běžné průměrném autě pro rodinu, využívané převážně pro cesty do práce. Taková auta během posledních 20 let pěkně ztloustla, stačí porovnat favorit x fabii.
Zajímalo by mě, kde jsou všechny ty moderní slitiny, uhlíkové kompozity, speciální keramiky a další věci, které se dnes používají všude jinde, jen ne v automobilovém průmyslu. Každý kočárek a (D-fens odpusť) kolo jsou na tom líp. A to nemluvím o hi-tech oborech jako třeba výroba tenisových a jiných raket a sportovních potřeb vůbec...
|
|
|
Kde jsou ? v autě se kterým jezdím já.
|
|
|
Tak sry, ale auto z kompozitů či Al slitin se rozhodně koupit dá, a neni jich zrovna málo...
Problém je jaksi ve značnym rozdílu pořizovací ceny a nákladů na údrždu proti "plechovce"(když to někde "ťukneš", nedá se to vyklepat či vyvařit, musí bejt celej díl novej).
Když se podíváš na jeden výrobek z tradičních materiálů a něco plnící stejnej účel ale ze "space-age" materiálů, bude 2. verze několikrát dražší, dalo by se sice polemizovat o tom, zdali to jsou výrobní náklady či "cool faktor" (viz. třeba tričko Adidas z Taiwanu) ale dokud bude neochota investovat do vývoje a jeho uplatnění, tak budem jezdit v plechovkách na dinosauří mrtvoly...
|
|
|
Ano, masově vyráběné rodinné auto z kompozitů se ještě koupit dá. Ale už jenom trabant ... :-)
Důležité je, z čeho se dělají auta pro masy. To že někdo dělá pár desítek supermoderních aut ročně není podstatné.
Výrobky z tradičních materiálů jsou dneska naopak dražší, pokud vůbec existují. Zkuste sehnat třeba dřevěné lyže, bambusové hůlky, kočárek s ocelovou kostrou, kožené boty, nebo konopné horolezecké lano.
|
|
Prasátko není bukva!!!
Je přeci jen velice vystrašené...
|
|
|
|
Bukva byl přece Pooh, ne? Už jen to jméno - Pooh - mi navozuje představu análu a produktů z něj vypadávajících...
|
|
|
Jestli ona nebyla teplá celá ta jejich banda. Tygrův ocas byl dokonce tak tvrdej, že po něm mohl skákat...:-D
|
|
Me na tomhle AirPod "projektu" spis udivuje jeho magicka stranka, neb zde musi byt produkovana nejaka zahadna tajna energie, jinak si to nedovedu vysvetlit.
Dal jsem si tu praci a spocital si kolik energie se da nacpat do 175 litrove nadrze natlakovane na 30 MPa. Prevedeno do predstavitelnych jednotek je to 9.202 kWh nacpanych do flasky. Ucinnost motoru a tudiz prevodu tehle energie na mechanickou je 34% = 3.128 kWh , jinymi slovy - motor je schopny dodavat po jednu hodinu mechanicky vykon 3.128 kW.
Nenapada me zadny realny zpusob jak rozpohybovat 400 kg tezke vozitko tak, aby ujelo 200 km, ma-li k dispozici energii 3.128 kWh. Bud pan Negre keca, a nebo termin "podle zpusobu jizdy" zahrnuje i moznost prepravy na korbe nakladaku ci vleceni jinym vozidlem.
|
|
|
Nevím, jak jste to počítal, mě to vyšlo cca 5 kWh při nejlepší teoretické účinnosti, takže na výsledku se shodnem.
Jinak na kole je na ujetí 200 km potřeba zhruba 2 kWh, takže teoreticky, po rovině s větrem v zádech a rychlostí do 30 km/h by to možná stačilo i pro to vozítko prdítko.
Reálný dojezd bych viděl tak maximálně 50km.
|
|
|
:-) mno zjednodusil jsem to a pocital, ze energie z nadrze se da vyuzit bezezbytku. Pokud uvazuju kompresni pomer motoru trebas 8:1 tak vyuzitelna energie z te lahve je 5.84 kWh, coz pri ucinnosti 0.34 dava 1.988 kWh mechanicke energie.
Jsem si jeste schvalne spocital ztratovou energii valivym trenim a odporem vzduchu pri 30 km/h a souciniteli odporu Cx 0.2, a pokud by se ten motor mel vyuzit jen na pokryti tech ztrat - bez jakehokoli zrychlovani, tak by to ujelo 128 km. :-) takze ciste teoreticky - pokud bude nadherne pocasi, vitr v zadech a rovinka, maximalka 30km/h, spunty v usich aby nebylo slyset troubeni ostatnich ridicu zkrz pomalou jizdu - tech 50 km by to ujet mohlo.
A vyhodnost? Celkova ucinnost vysokotlakoveho zazracneho vicestupnoveko (3-4 stupne) kompresoru muze byt takovych 50%, takze jest potreba nacpat do flasky 12 kWh (8 atmosfer tam vzdycky zustane), elektrina vyjde na 58 kc (4.8 kc/kWh – vcetne rozpocitanych mesicnich pausalu na prumernou spotrebu domacnosti), coz je v podstate 1kc / km. Zel realne jim to zatim dojelo 7.5 km daleko to je 7.7 kc/km, coz je jako auto co zere 28l/100 km :-)
|
|
Jsem poněkud překvapen, že DFENS není nadšen. Z tohoto pohonu musí být nadšen každý a to zcela bez ironie!
Kdo má rád auta na "ropné bázi" bude mít levnější provoz. A kdo ne, tak taky. Konec "monopolu", prosím srovnávejte srovnatelné. Vezměte první spalovací motor před 100 lety a pak se můžeme bavit o ztrátách a účinnosti. Děkuji :-)
|
|
|
D-FENS nejspíš není nadšen proto, že dával pozor v hodinách matematiky a fysiky na základní škole.
Ta věc je z principu (množství "uskladněného výkon") velmi omezeně použitelná i kdyby účinnosti kompresoru a vlastního motoru byly 100%. Z jisté materie prostě bič uplést nelze a kde energie není, nemůže prostě vykonávat práci (která by stála za řeč). I dvacet let staré doma bastlené elektromobily jsou na tom lépe a 80% užitku poskytne i mnohonásobně levnější kolo s pomocným motorkem
A z marketingu celé té věci, jehož jediným bodem je čisotota vyloženě křičí žádost o nějaké ty ekodotace. Zase by se měly lít peníze do nějaké slepé uličky pomatenců, co chtějí spasit svět místo toho, aby se dal prostor k vývoji skutečných efektivních řešení někým, kdo na tom chce "jen zbohatnout".
|
|
|
:-) motory na stlaceny vzduch jsou starsi nez spalovaci motory a jejich "oprasovani" se tak nejak periodicky vraci ve vhodnou chvili, kdy je mozne ziskat nejake finance od duverivych investoru. Staci pouzit google...
At clovek veri jak chce, na to aby tohle auto bylo rozumne pouzitelne by potrebovalo nadrz 2500 litru, tlak 50 MPa (coz uz je technicky dost obtizne,navic hmotnost cisteho vzduchu takto skladovaneho je 1593 kg) - takovyto kram by dokazal davat skoro 55kW po dobu 1 hodiny . Technicky vzato to je mozne, ekonomicky to je totalni nesmysl. K tomu aby to clovek zjistil staci zakladni znalosti ze stredoskolske fyziky, ale je mi jasne, ze dnes to neni IN... dneska je modni verit, ne overit...
|
|
|
Mám pocit, že motory na stlačený vzduch se kdysi používaly u autobusů. Tam tolik nevadí velikost nádrže a ani nutnost častějšího plnění. Kompresor se zásobníkem může být na každé konečné. Krmit by ho šlo nejlevnějším proudem v době nízké spotřeby. Částečně by to pomohlo řešit problém s "neřiditelnými" elektrárnami (JE, větrníky a slunečníky)
Ekonomicky to asi moc výhodné nebude, ale v případě příští ropné krize by jezdila aspoň MHD.
|
|
|
Pochopte, že já neřeším ztráty, ekologii nebo nějakou fyziku. Ta se při vynálezech málokdy řeší - klasická žárovka je taky fyzikální průšvih, ne?
Beru to jako cestu. A zdá se mi to lepší než vodíková varianta.
Šmahem to odsoudit není umění. Kdyby to tak dělal každej, kde bychom byli?
Mně přijde, že módní je tady plivat na všechno.
Podle mě je to projekt, který žádné investice nepotřebuje, i když je na těch stránkách mají.
Jakmile se to dopiluje, úspěch je zaručen
|
|
|
:-) mno proti vire se neda protestovat, takze respektuji. Takovy parni stroj je taky solidni vynalez, mozna by tez stalo za to ho oprasit a "dopilovat", konec koncu pochazi ze stejne doby jako motor na stlaceny vzduch,pri dnesnich materialech by i ta hmotnost sla hodne snizit...
Nerikam ze to je spatne protoze by to bylo "nove", je to na houby z ciste prosteho faktu ze je to energeticky k nicemu, stejne jako je k nicemu vozit na aute 3 metry vysokou konstrukci a na ni 1000 litrovou nadrz s vodou a vyuzivat tekouci vodu z te nadrze k roztaceni turbiny a tim pohanet auto. Zadne emise, voda se da chytat do nadrze umistene na spodu auta a doma zas precerpat do horni nadrze :-) nadhera... Ekologisti by byli stestim bez sebe. A ty moznosti tuninngu... - staci umistit tu nadrz misto 3 metry vysoko 6 metru vysoko a to bude panecku zatahwodspodapyco....
|
|
|
vidis .. i ty mas nejakej napad ... a o tom to je :) Chapu predchoziho prispevovatele - "nic sam nevymyslim proto poplivu co se da" takhle mi znis... Prece vedatorstvi a experimenty nejsou jenom o uspechu, ale taky o neuspechu :)
|
|
|
Jasně, budeme propagovat perpetuum mobile. Sice to je blbost, ale co kdyby to náhodou někdo vymyslel? :-)
Jak to říkal ten vrah? Učit se učit se učit se... A trochu myslet...
Některý věci prostě z principu fungovat nebudou.
|
|
|
"Některý věci prostě z principu fungovat nebudou."
Což ovšem neznamená, že je nelze patřičně vyleštit a poté prodávat :).
|
|
|
Nááá, perpetum mobile je přeci jednoduché. Na střechu toho auta přiděláme větrník, ten se bude při jízdě díky odporu vzduchu otáčet, vyrábět proud, který bude pohánět elektromotorek a ten zase kompresor, který bude průběžně doplňovat vzduchovou bombu (a máme také vyřešený problém ohřívání). Zároveň se usnadní brždění (nastavením lopatek), které bude také generovat energii, stejně tak jako jízda z kopce.
V noci svěží vánek auto opět nabije. Vo co gou?
A komu se to nelíbí je ropobuzna a dostane zelenou, tlustou skleníkovou vokurkou do p***
|
|
|
Nene, Mistrale, to se mi zdá moc složité...
Velké ztráty. Moje řešení je následující: šlapátka, v každé volné chvíli šlapat jak na rotopedu (navíc uděláte konečně něco pro svou kondici a zdraví), šlapáním zkroutit silné svazky letecké gumy pod podlahou vozu a s MINIMÁLNÍMI ztrátami pohánět kola. Pravda, trochu bude problém s regulací výkonu, ale nic nejde dokonale. Pozn.: Šlapátka budiž vybavena spolehlivou zpětnou brzdičkou, jinak vám při dočasné svalové krizi vaše vlastní nohy rozkopou váš vlastní obličej, když se vám šlapátka začnou točit vlivem gumy pozpátku...
Druhé řešení je ještě jednodušší: Máme tady (dle tisku, rozhlasu, televize a internetu) spoustu nezaměstnaných cizinců, často z Asie. V Číně i jinde je znám pojem "rikša". Pokud takovému nešťastníkovi nabídnete přiměřenou mzdu (prý nejsou tak drazí) a necháte si vyhotovit lehké, ekologické vozítko z uhlíkových vláken se dvěma koly, budkou a brzdou, můžete se celkem levně projíždět po městě. A protože o takovém vozidle se nedá prohlásit, že by bylo motorové (patří přece jasně do kategorie "ruční vozík") můžete s ním i do centra, pro automobilovou dopravu jinak zapovězeného.
S dálkovou přepravou by byl asi trochu problém, ale ti bohatší z nás by si zajisté dokázali pořídit na svých obvyklých trasách pravidelně rozmístěné "přepřahací a občerstvovací stanice", spojené např. s hotely, nevěstinci nebo jinými podobnými zařízeními. Jednak bychom byli ekologičtí (cizinec by dýchal a prděl i kdyby nebyl řidičem rikši, jednak multikulturně lidští, protože by nebylo potřeba cizince posílat s trapnými výslužkami domů nebo se obávat jejich nastávající náhle probuzené zločinnosti. Navíc, naše "armáda nezaměstnaných spoluobčanů, negadžů" by si určitě taky ráda přivydělala. Brát sociální podporu za nic musí přece být tak frustrující... ;-)
Že je ten můj příspěvek trochu na hlavičku? Ano, je. A ne trochu. Ale výše umístěná diskuze o vlivu lidské činnosti na globální klimatické změny a argumenty tam padající jsou z téhož rodu, tak co mi chcete vyčítat...
|
|
|
Proč na hlavičku? Byl jsem loni na koncertech jazzu ve městě na staromáku, a tam normálně rikšové houfně jezdili, prý hnízdí kdesi v Karlíně. Řidiči ale vyhlíželi evropsky.
V zimě prý nejezdí, protože nemají vyřešeno nezávislé topení.
Rikši jsou zhotoveny co plastové budky na rámech z lehkých slitin, potištěny jsou logem "mobilního operátora", Podle vizáže je nejspíš někdo vyrábí sériově.
|
|
|
|
"...vlastní nohy rozkopou váš vlastní obličej..." Jojo, zažil jsem, kdy se tohle stalo malému špuntovi na takovým tom kole, co má šlapátka na kole předním. Dostal se na kopec a jízda dolů skončila sice ne tak drasticky, ale vykloubený kotník, potlučené ruce a obličej a pořádný silniční lišej bohatě jako životní zkušenost do budoucna stačily...:-)
|
|
Tohle rádoby auto nepovolí do provozu nikdy a nikde. Vozit ssebou doslova bombu pod podlahou je riziko, které nemůže nic vyvážit. Tlak v té nádrži je naprosto absurdní, stačila by jakákoliv sabotáž nebo únava materiálu a zbořilo by to všechno v okolí. Kdysi dávno jsem viděl co udělalo prasklý kolo od autobusu a co zbylo z chlapa co u něj v té chvíli stál a tam byl tlak o dost menší.
Podobný nesmysl jsou auta na vodík, který se mimochodem pro tyhle auta získává v USA velmi ekologicky z ropy, protože je to nejlevnější...
Jako jakási částečná budoucnost by mohly být lehké malé elektromobily s nanobateriemi, které se překotně vyvíjí, jejich výrobní náklady klesají a kapacita roste. V číně už takové elektromobily běžně jezdí, k nám se jen tak nedostanou, nepustí je evropská automobilová lobby a crashtesty stavěné pro supertěžká superbezpečná auta. Mimochodem - auta před 50 lety měly zhruba stejnou spotřebu benzínu jako teď, i když motory jsou teď mnohem efektivnější a auta obsahují mnohem víc jedovatých látek. Tak kde je ta ekologie?
Ekoperlička na závěr: EU zakazuje od příštího roku prodej klasických žárovek, jsou prý neekologické, už se budou smět prodávat jen "úsporky" plné jedovaté rtuti a jiných svinstev. Ať žije ekologie.
|
|
je tu dávno, dokonce ještě dokonalejší, než ten v článku popsaný a (oprávněně) kritizovaný. Důlní lokomotivy měly "dýzl" na zkapalněný vzduch: motor nasál vzduch, stlačil, ten se zahřál a do horkého vzduchu se vstříklo trochu zkapalněného vzduchu. Ten se zahřál, expandoval ... no prostě to fungovalo skoro jako dechťák. Šlo o to, že výfukové plyny byly čisté (v dole dost důležité), méně horké a určitě občas nevyletěl z laufu kousek rozhycovaného karbonu, takže to nemohlo způsobovat důlní požáry a exploze. Účinnost byla také vysoká, ale také tu byla nutnost chladit a zkapalňovat vzduch, kapalný jej uchovávat ... Prostě i když jde o technologii starou několik desetiletí, zelené ekoterobuzny s tím nic neudělaly, tzn., ze to proti normálnímu spalovacímu motoru nemá šanci. A o to se jedná. Spalovací motor je vysoce výkonný, pružný, poměrně úsporný. Možná se něco ekologického začne vyrábět pro zelené fanatiky, ale až takového pablba předjede někdo s autem vybaveným normálním spalovacím motorem, začne vzteky kvičet jak majitel oktávky, když zjistí, co si to vlastně koupil, vzduchokompresovysavačový motor prokleje a půjde si koupit něco, co jezdí na ropné deriváty.
|
|
|