D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Proč je evropské pojetí solidarity svědectvím o úpadku morálky
    Vydáno 09. 08. 2013 (9393 přečtení)

    V posledních měsících jsme svědky (médii intenzivně přiživovaného) růstu sociálního napětí, souvisejícího s přetrvávající ekonomickou recesí a přesvědčením velké části obyvatelstva, že jejich ekonomické a sociální postavení neodpovídá jejich představám a standardu, na který mají podle svého přesvědčení nárok.

    Často je v této souvislosti zmiňována daňová progrese či jiné formy daňové zátěže (naposledy např. lidí s příjmem nad 100.000Kč /měs) s odkazem na „nutnou solidaritu různých příjmových skupin“. Současně si mnoho společenských skupin, levicí počínaje a odbory konče bere solidaritu do úst, jako univerzální zaklínadlo pro zvyšující se požadavky sociálních a daňových transferů. Solidarita je zde prezentována jako nárková položka, kterou je spravedlivé požadovat a v případě neochoty k poskytnutí zajistit i silou.

    Vymezme si proto pojem solidarity – pomůže nám to v poznání, že se ve výše uvedených případech o solidaritu nejedná a že se (řečeno s Járou Cimrmanem) naše (i evropská) společnost „dostává za tenkou hranici, za kterou končí žebrání a začíná loupež.“

    Definice pojmu: Solidarita znamená dobrovolnou společenskou soudržnost, ochotu ke vzájemné spolupráci a podpoře v rámci nějaké skupiny. Člověk je solidární s nějakou skupinou, pokud ji podporuje a její  úspěchy i neúspěchy pociťuje jako vlastní (unity of agreement of feeling or action).
     
    Abychom tématu lépe porozuměli, vymezme si z dané definice její jednotlivé segmenty:
    1)      Dobrovolnost (dobrovolná soudržnost = unity of agreement)
    2)      Opodstatněnost / legitimita (legitimní nadbytek financuje legitimní nedostatek)
    3)      Přiměřenost
    4)      Podmíněnost / zásluhovost
    5)      Dočasnost
    6)      Adresnost (konkrétnost)
    7)      Vzájemnost (vzájemná spolupráce a podpora)
    8)      Vděk
     
    Solidarita je dobrovolný projev (gift – Durkheim). Vynucená solidarita tudíž nemůže být solidaritou již z principu. Vynucený dar není darem. Jako dobrovolný akt, spočívající obvykle ve vzdání se něčeho (úsilí, času, peněz) ve prospěch  někoho jiného, s sebou přirozeně nese rozhodovací proces v jehož rámci si musíme položit několik souvisejících otázek.

    Je solidarita opodstatněná? Je stav adresáta mé solidarity o tolik horší než můj aby odůvodnil dar a vzdání se hodnot, které mohou být k užitku mě samotnému? Nezhorší se poskytnutím solidárního plnění významě životní / sociální / materiální úroveň dárce? A je tudíž její míra přiměřená? Zaslouží si adresát (v očích dárce) dané plnění? Učinil sám, co bylo v jeho silách, aby svůj nežádoucí stav změnil? Má plnění ze strany dárce potenciál změnit situaci adresáta (obdarovaného) požadovaným směrem?  A je tudíž poskytnutí plnění legitimní? Jedná se o podporu definovanou v čase (dočasnost)? Neboť trvale legitimně solidární lze být pouze se skupinou, která nemá potenciál (šanci) svůj nežádoucí sociální (zdravotní, jiný..) stav změnit. V jakémkoliv jiném případě by se mělo jednat o solidaritu dočasnou.

    Pokud má být solidarita opodstatněná, přiměřená a zasloužená, musí být současně adresná. Musí být jasně vymezen její příjemce nebo okruh (skupina) jejích příjemců. Solidarita, v jejímž rámci jsou odebrány domělé nadbytky potenciálním dárcům aby byly neadresně přerozděleny různým skupinám příjemců proto nemůže být solidaritou z důvodu absence hned několika svých definičních složek.

    Samostatnou otázkou solidarity je potom vzájemnost neboli oprávněné očekávání, že pokud bude dárce někdy v budoucnosti v situaci, kdy bude sám potřebovat podporu (a ta může mít jiný charakter než podpora jím dříve poskytnutá) , dostane se mu od minulých příjemců stejné míry solidarity, jakou jim sám poskytl. Jedná se tudíž o potenciál reciprocity, při jejíž absenci se opět nejedná o solidaritu v pravém smyslu slova..

    Nakonec bych rád zmínil poslední složku solidarity, vyplývající z její podstaty – daru. Poskytnutí daru má z principu vyvolat vděk a  projev úcty k dárci. Tím adresát současně poskytuje společenskou satisfakci dárci, čímž potvrzuje uvědomění si základních principů solidarity a stav zasloužení si solidarity obdarovaným.

    Ze všech výše uvedených důvodů nemůže být nikdy žádná daň solidární. Postrádá parametry dobrovolnosti, přiměřenosti, vzájemnosti i opodstatněnosti. Je neadresná a její konečný příjemce není za její poskytnutí vděčný. Daň je poplatek určený na fungování státu.

    Jakákoliv zástěrka solidarity má jen legitimizovat výběr takové daně pochtívající většinou na úkor solidární menšiny. Bez této mediálně vděčné zástěrky by totiž byla přiliš zřejmá její pravá podstata – tato daň bude vybírána, protože existuje rostoucí společenská poptávka (rostoucí skupina adresátů solidarity) po jejím výběru. Rostoucí počet různých skupin ve společnosti totiž (za lvího přispění politiků) zjistil, že domoci se tohoto typu sociálních transferů je mnohem snažší než se pokusit změnit vlastní situaci větším pracovním nasazením a tvrdými úspornými opatřeními na úrovni rodin, obcí, krajů i států. Takovým postupem se však mílovými kroky vzdalujeme tradici křesťanské morálky, která (ať už jsme věřící či ne) stále ještě zásadně určuje základní dynamiku chodu společnosti, zejména pak vnímání spravedlnosti.

    Výše popsaná interpretace solidarity je tudíž nefunkční, nežádoucí a co hůře – nemorální. Povede nutně k rozkladu společenských vztahů a nakonec nejvíce poškodí ty, kteří ji stvořili. Jednou totiž přestane být kde brát.
     


    6.8.2013 MB


    [Akt. známka: 1,14] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 45 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.