Komentáře ke článku: Krátká zpráva o stavu základního školství – hlášení zevnitř (ze dne 30.08.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
žáci jsou hajzlíci, nadřízení svině, rodiče svoloč, kolegové blbci, co tam máte ještě? Co uklízečka? Školník? Vynachází se vůbec ve vašem okolí nebo na vašem pracovišti někdo normální? Pokud tomu tak není, měl byste možná zkusit nějakého odborníka. Zpruzenej a otrávenej učitel není to pravé ořechové, ani pro rodiče, ani pro žáky.
a spolupráci rodičů se školou si představujete jak? Spočívá v nákupu pomůcek? Že rodiče polemizují o tom co se bude učit, se vám nelíbí. Někteří haranti se neučí a jejich rodičům je to fuk, tak to nechte být, není to váš boj. Váš boj by měl být, aby uměli číst, nechápu, jak se může učitel vztekat, že žáci neumějí číst a nenaučili se to. Nebyla to snad práce učitelů? Alespoň dřív tomu tak bývalo. Dříve byli učitelé od toho, že učili a většinou také naučili, někoho méně, někoho více, dnes se rozčilují, že žáci nic neumí. Neumí, kdyby uměli, nemuseli by chodit do školy. :-))
|
|
|
Jak chceš naučit číst někoho, kdo se učit nechce? Jak může učitel ignorovat problémové žáky ve své třídě, když mu narušují výuku a nabourávají pozornost a morálku celé třídy jako celku? Kdyby je mohl vyrazit... ale to nejde.
Já to vidím na dnešních mlamojích: nedokáží dát dohromady kloudnou myšlenku, mluví to základními větami a přečte to sotva jednu knížku za rok. Ale ego to má nebetyčně vysoké a drzost ještě vyšší.
Tenhle učitel jen popsal tristní stav, jaký nyní na školách panuje. Je to bezmocný prvek, který se může snažit sebevíc a stejně se to nakonec obrátí proti němu. Tresty? Pche. Dáš pohlavek žákovi a máš velký problém. Za našich časů jsme dostali pohlavek a když jsme doma žalovali, dostali jsme další z druhé strany od rodičů.
|
|
|
zažila jsem učitelku, která si mně stěžovala, že moje dcera v první třídě neumí číst a plete si plus a minus. Tak jsem paní učitelce vysvětlovala, že kdyby to dcera uměla, tak ji nebudu posílat do školy. Proto do té školy chodí, aby se to naučila, pokud tam dojde a paní učitelka mi nahlásí co všechno neumí, chodí tam zbytečně. Já jsem věděla, že to neumí.
pak jsem zažila jinou, která tvrdila, že to dětem vysvětlí a podle jejího názoru to musí všichni pochopit, nepomohlo, když třičtvrtě třídy říkalo, že nechápou. Podle učitelky to měli dávno pochopit.
podle mého je ten tristní stav částečně způsoben i učiteli. Znám učitele, kteří nemají potřebu pohlavkovat žáky, řvát na ně nebo si stěžovat. Doba se změnila, jen učitelé předpokládají, že je všechno jako dřív.
|
|
|
Však autor taky sám píše, že stav je způsoben zčásti samotnými učiteli. A má pravdu.
|
|
|
No škoda jen, že "pan učitel" je tím jediným, správným, všechápajícím a všeobjímajícím arbitrem.
Myslím, že je na čase, aby učitel konečně pochopil, jaká je jeho role. Vycepovat za toho, co mu tam pošlou, alespoň průměrně myslící opici. Chápu, že to není sranda. Také ho to nikdo nenutí dělat. Přijmu kritiku všech v procesu, vyjma žáků a rodičů. Pro ně tam totiž je. Jakkoli se to někomu nemusí líbit, je za to placen.
|
|
|
To je ale ten zasadni omyl. Skola ma ucit, vychovavat maji rodice. Nevychovane zaky ucit nelze.
|
|
|
Nevychované žáky učit nelze, leč vinou státu je nutno je učit, nebo to alespoň předstírat :-((
|
|
|
Učit mají také rodiče, minimálně do úrovně 1. stupně ZŠ.
|
|
|
Díky. Koneckonců jsme učitelé, nikoliv vychovatelé. Což si rodiče zhusta pletou.
|
|
|
Učitel má učit, naučit se musí žák, to za něj učitel udělat nemůže. Pokud rodiče zanedbají výchovu dítěte k učení se, což se taky dnes ve velkém děje, nemá sebelepší učitel ani minimální šanci předat danému mladému člověku požadované znalosti, protože ten je neschopný vyvinout potřebné úsilí k jejich osvojení.
Stejně tak konstatovat směrem k učiteli "to ona neumí, Vy ji máte naučit" od rodiče dítěte 1.třídy ZŠ jen svědčí o ignoranci daného rodiče, protože (jak už zde správně zaznělo) pomoc dítěti něco se naučit je také z velké části zodpovědnost rodičů. A ještě jedna drobnost, ten kdo tvrdí, že "učitel je za učení zaplacený" nemá absolutně potuchy o práci učitele nebo o reálném stavu platů ve školství. V dnešní době nemají učitelé zaplaceno ani svoje odborné vzdělání a všechna čest pedagogům, kteří za dané situace berou vzdělávání jako svoje povolání.
|
|
|
Vás, pane, nejspíš trápí nějaké nevyřešené věci z dětství... Evidentně nesnášíte lidi, svoji práci a nejspíš si nevážíte ani sebe. Jděte proboha do důchodu (předpokládám, že jste starý a dementní) !
|
|
|
"Pan Moussa" neni ani pan, ani nelze rici, ze nesnasi svoji praci, ani ze nesnasi lidi, ani ze si nevazi sebe a ani to, co je psano v te zavorce. To jen k tomu, kdo je tady, cituji, "pako"...
|
|
|
" Jak chceš naučit číst někoho, kdo se učit nechce? " - tak by asi měla znít první otázka v první lekci na pedagogické fakultě. Protože to, že se nechce, je celkem přirozený postoj, když je venku tak hezky a ve třídě se musí sedět a poslouchat a dělat blbý úkoly...ne ? Navíc je spousta věcí, o kterých žák nemá ponětí, že existují, tudíž dopředu nemůže toužit po jejich poznání...Takže bych očekával, že na konci procesu výuky pedagogů bude otázka číslo jedna a další zodpovězeny, pochopeny a aplikovány.
|
|
|
Víte, mám v rodině učitelku druhého stupně ZŠ - učí angličtinu a zeměpis. Párkrát mi ukazovala písemky svých svěřenců, které si na opravení přinesla z práce domů. To vám byl panečku hardcore!
Že se někdo prostě nechce učit je jedna věc - taky jsem dostával v zeměpise pětky ze slepých map, protože mi nikdy nějak nebylo jasné, proč bych se měl šrotit všechna okresní města v ČR a která z těch mizerně vytištěných teček je které. Situace v jedné třídě ovšem došla tak daleko, že jim dotyčná zadala písemku, ve které byly přesně stejné věty jako ve cvičení v učebnici, které společně udělali chvíli předtím, ŘEKLA JIM, ŽE TO JE TO STEJNÉ A NA KTERÉ STRANĚ TO NAJDOU, a na pár minut odešla ze třídy. To co jsem pak viděl v těch písemkách bylo k neuvěření. Silně pochybuju o tom, že ony děti byly natolik poctivé, aby jim nepřišlo na mysl si to v té učebnici nalistovat a celou písemku opsat. Jsou prostě blbé jak tágo.
A pak přijde rozezlený rodič s tím, že si někdo dovolí dát jejich geniální ratolesti čtyřku a sdělit jí, že příště propadne.
Nebo tu máme rodiče, kteří se neobtěžují svého synáčka dokopat ani k tomu, aby se laskavě dostavil na reparát - a nejedná se o ojedinělé případy, z dvanácti přišli dva. True story.
|
|
|
pravdivých story je na obou stranách dost a dost. Zažila jsem školu, kde měl chlapec reparát z tělocviku, protože to bylo v deváté třídě a chlapec byl přijat na uměleckou školu na základě talentových zkoušek, k reparátu se neobtěžoval dostavit. V tomto případě je chyba na straně školy a umanutých učitelů. Je mi líto. Prudit kluka v devítce reparátem z tělocviku, když je jasné, že končí, je prostě zvrhlost.
ten příklad s tím, jak učitelka odejde nechápu. Proč odchází ze třídy, chce aby děti opisovaly? Nějak se nechytám.
bohužel se z většiny učitelů stali šašci bez autority, žijí si v nějakém svém světě, kde by automaticky měli mít autoritu u žáků, úctu rodičů, nikdo by je s ničím neobtěžoval, a oni by si mohli vesele nadávat na nátlak shora, aniž by se ho pokusili nějak řešit. A trochu zapomněli, že nikdy nikdo netvrdil, že být učitelem je snadné, že si člověk odkroutí svoje a s čistou hlavou odchází. Takže se z nich stali komici stejní jako autor článku, každý kdo jen projde kolem školy ho obtěžuje, žáci, kolegové, nadřízení, rodiče, všichni. Každý kromě jeho samotného, může za to, že nemá lehký život. Není to divné?
|
|
|
Těžko budovat autoritu, když se na dítě nesmíš ani křivě podívat a nemůžeš se spolehnout na podporu rodičů. Přitom kdyby se to podchytilo hned za začátku a oni tu autoritu přijali po jednom plácnutí přes ruku, nemuselo by to dojít do stavu, kdy přiměřená reakce na jejich chování je přerazit o ně baseballovou pálku. Se s prominutím idealistickými mladými krávami coby učitelkami na prvním stupni je to ovšem dost nereálné.
Kromě toho ta rovnostářská mentalita "vyzdvihovat každého i kdyby byl blbý" a nedopustit, aby někdo vyčuhoval moc nahoru není jen záležitostí školství. Začíná se to prosazovat skoro všuce, bylo by naivní si myslet, že školství se to vyhne. Holt má spousta dobře to myslících levičáckých lemplů spoustu času a prachy ostatních lidí k vymýšlení stále nových debilit.
No jsem fakt zvědav na to, jak si naše trpaslictvo poradí s českou školou a naopak ;-)
|
|
|
já zase naopak myslím, že autorita se dá vybudovat i bez křivých pohledů, dokonce možná to plácnutí přes ruku autoritu narušuje. Otloukánci obecně mají s autoritami problém, ciginy často buší do svých dětí hlava nehlava a že by z nich rostlo něco co jen vzdáleně uznává autoritu? Tak určitě se brzo naučí, jak ráně uhnout a jak rychle utéct, ale autorita nee.
u učitelů to spíš vypadá na problém, kdy odmítají respektovat děti nebo jejich rodiče a haranti jim prostě oplácejí stejným.
rovnostářství je problém, ale lampy národa by to mohly zvládat poněkud lépe.
trpaslíci třeba budou mít štěstí, moje děti také měly, alespoň většinu docházky. Kromě velké skupiny štkajících učitelů ještě existuje skupina příčetných a schopných, kteří dokáží vyřešit nejen svůj problém, dokonce si dokáží získat u dětí autoritu a jako bonus ty děti něco naučí, s rodiči nemají problém, s nadřízenými také ne. Docela snadno se dají poznat podle toho, že si nestěžují na všechno a na všechny, kudy chodí. :-)
|
|
|
U dospělých se možná autorita dá vybudovat i bez křivých pohledů, ale u spousty dětí ne. Pokud dítě není introvert, tak bude zkoušet kam až může zajít. Dítěti je potřeba ukázat kde jsou hranice, protože to neví. Nemůže to vědět. Proto to zkouší zjistit. Učitelé ale mají čím dál víc svázané ruce a "tresty" typu dvojka z chování se bez spolupráce rodičů (kteří následně dítěti ručně a stručně vysvětlí, že už vážně zašlo moc daleko) zcela míjí účinkem.
Uvědom si, že škola je první místo, kde se dítě setkává s nějakou vnější autoritou a dodržováním určitého protokolu. Do té doby zná jen autoritu svých rodičů a sobě rovné vrstevníky. Učitelé potřebují možnost uplatnit autoritu vůči dětem, protože kromě svých předmětů je učí i dodržování formálních protokolů.
|
|
|
každé dítě zkouší kam může zajít a kam nemůže, ale nějak pořád nerozumím tomu proč myslíte, že jediná možnost je to dítě do těch hranic dofackovat.
já nevím, moje děti se ve škole nepotkaly s první autoritou, tak nežili jsme na opuštěném ostrově, širší příbuzenstvo, známí, školka . . Ve školce by se děti také měly fackovat, aby pochopily, kdo je autorita? Jak dokáže taková učitelka ve školce bez křivých pohledů, facek a dvojek z chování udržet pořádek?
|
|
|
Tady jde o to, že škola a učitelé představují jiný typ autority než příbuzenstvo, známí a vychovatelé ve školce. Dítě na návštěvě u příbuzných nebo ve školce si více méně může dělat co chce, musí se jen chovat slušně. Ve škole ale poprvé v životě musí dodržovat striktní řád výuky a ve větší míře dostává úkoly, které musí samostatně plnit, a je za jejich výsledek hodnocené.
Docela by mě zajímalo, jak podle tebe do přijatelných hranic vrátit čtrnáctiletého výrostka, který učitele napadne židlí. To o fackování dětí ve školce beru jako hodně špatný vtip.
|
|
|
ve školce se přece také dodržuje jistý řád, někdy se musí všichni nasvačit, někdy se musí všichni naobědvat, někdy všichni odpočívají, někdy všichni něco tvoří, společně hrají nějakou hru. Jen ta pravidla slušnosti jsou lehce odlišná. Možná si nerozumíme v tom striktním řádu, proč je striktní řád nutný? Nějaká pravidla jistě, ale škola není vojna ani válka.
čtrnáctiletého výrostka už nijak, když napadne učitele, tak vyloučit ze školy, předat odborníkům. V takovém případě už dvojka z chování skutečně není řešením.
|
|
|
Ne, škola není vojna. Škola je místo, kde se má žák mimo vědomostí také naučit sociální dovednosti nutné pro práci na pozici zaměstnance - dodržovat určitý protokol a komunikovat s nadřízeným, který nepatří do okruhu jeho přátel a příbuzných.
A jak tedy zabránit tomu, aby se z šestiletého dítěte, pro které představuje nezpochybnitelnou autoritu kterýkoliv dospělý, stal čtrnáctiletý výrostek zralý na ústavní léčbu? Mezi těmihle dvěma extrémy je spojitý přechod a jasné určení hranic ve správnou chvíli správným způsobem tomu zabránit může. Co tedy podle tebe má dělat učitel?
|
|
|
já tedy nevím jak je to u vás doma, ale moje děti v zásadě dodržují jistý protokol i při komunikaci s ostatními příbuznými nebo známými. I ve školce dodržovali jistý protokol, pak ve škole. Stejně se dá říct, že já dodržuji jistý protokol pokud komunikuju se svými dětmi. Mají možnost sledovat jak já komunikuji se svými rodiči, s cizími lidmi . . .
zabránit tomu, aby se z šestiletého dítěte nestal výrostek zralý na ústavní léčbu, mohou jen rodiče. Učitel s tím už nic neudělá. Může tomu možná prospět tím, že bude při jednání s žáky dodržovat jistý protokol. Ve školce je ten vztah učitel-dítě ještě podřízen tomu, že dítě je ťuťu malé. Ve škole, zvláště u těch starších, by měla být ta slušnost dvousměrná. Myslím, že spousta učitelů si podráží nohy právě tím extrémně autoritativním přístupem k žákům.
|
|
|
Protokol chování doma nebo ve školce a protokol školy/firmy jsou jen těžko srovnatelné věci. Tady prostě mícháš jabka a hrušky. Sledovat chování ostatních v případě sociální interakce nestačí, člověk si to musí pořádně vyzkoušet sám na vlastní kůži.
Ano, a jsme u toho. Hlavní úloha při výchově je na rodičích. Pokud ti na svoji roli kašlou nebo ji nezvládají, učitelé už nic nezmůžou. A učitelé to také odnesou nejvíc, protože bez spolupráce rodičů na žáky nemají žádnou páku.
Co si mám představit pod tím "extrémně autoritativním přístupem k žákům"? Ze základky si ještě pamatuji, jak jeden výtečník jen tak začal sprostě nadávat zástupkyni ředitele, která zrovna šla kolem (taková drobná stařenka těsně před důchodem). Pro změnu k tělocvikáři by si ale něco takového nedovolil. Přitom tělocvikář měl k žákům daleko autoritativnější přístup než zástupkyně ředitele. Rozdíl byl hlavně v tom, že tělocvikář dokázal pouštět hrůzu, když to bylo potřeba. I ty největší lumpy dokázal svým vystupováním přesvědčit, že kdyby jim jednu vrazil, tak druhou vezmou o zem. I když jim jednu vrazit nesměl a nikdy žádného žáka nepraštil.
|
|
|
S autoritativním přístupem mám svou zkušenost. Vzdal jsem kariéru učitele především proto, že jsem s žáky jednal láskyplně, ochotně a rovně. To je slabost a ta musí být využita. Autoritativní učitelé nejvíce naučí a v dospělosti se na ně nejvíc (a většinou s láskou) vzpomíná, kdežto hodní upadnou v zapomnění. Všem je ale asi jasné, že s drsným přístupem se to nemá přehánět, protože na nespravedivé a tyranské kantory se nevzpomíná s láskou nikdy.
|
|
|
měla jsem na mysli spíš přehnaný autoritativní přístup. Něco na způsob "nedělej to, co dělám já, dělej to, co já říkám". Já-učitel vás-žáky můžu titulovat: "grázlové nevychovaní", vy mi nesmíte říct: "jak to s námi mluvíte, nebuďte drzý", protože já jsem učitel-Zeus hromovládný. :-(
což samozřejmě nevylučuje, že učit děti není žádná legrace.
asi nejhorší jsou ti učitelé, kteří jsou nevyrovnaní a mají příliš problémů sami se sebou, tam pak chybí potřebný klid a nadhled. To je ještě horší než příliš mírný nebo příliš přísný učitel.
|
|
|
Myslím, že jsme v souladu.
|
|
|
Škola je místo, kde se má žák mimo vědomostí také naučit sociální dovednosti nutné pro práci na pozici zaměstnance - dodržovat určitý protokol a komunikovat s nadřízeným
No nazdar.
|
|
|
Co nazdar? Zaměstnanci představují 80% pracující populace. Každý nemůže být úspěšný podinkatel.
|
|
|
Jsou-li děti vyráběny jako zaměstnanci, potom bude těch podnikatelů málo, to je jasné.
|
|
|
A na tom je něco špatně? Současnou technickou a dopravní infrastrukturu není možné udržovat bez aspoň středně velkých firem, natož ji dál rozvíjet. Živnostníci a malé firmy na práci takového rozsahu nemají kapacity. A středně velké firmy potřebují co? Zaměstnance. Stovky zaměstnanců.
Představa, že každý může být úspěšným podnikatelem, je přinejmenším naivní. Představa, že by každý *měl* být podnikatelem, je absurdní.
|
|
|
Každý by sy měl mít možnost vybrat, a ne aby mu to stát formou výuky a "výchovy" vybíral už na začátku.
|
|
|
Spousta lidí nikdy nedostane příležitost si vybrat, například protože za celý život nedá dohromady dost peněz na nastartování vlastní firmy. Stát nikomu neurčuje co má dělat. Škola připravuje děti na sociální roli, která je ve společnosti nejběžnější a bezpodmínečně nutná. Jestli ale tuhle roli děti v dospělosti přijmou nebo ne, to záleží na nich a na tom, jestli dostanou příležitost si vybrat.
|
|
|
To je blbost. Start firmy bez penez je mozny a ma sanci na uspech, start firmy bez napadu ani nahodou, at mate penez sebevic.
|
|
|
Jak v kterém oboru. Výpočťák možná může začít podnikat jen s počítačem z bazaru za 2 litry, ale ve spoustě jiných oborů má člověk bez vybavení za půl milionu smůlu.
|
|
|
Půjčka, neznáte? Velmi příjemné.
|
|
|
Máte-li dobrý nápad, půlmilion Vám rád půjčí kde kdo i za velmi rozumných podmínek.
|
|
|
To je jedna varianta, druha varianta je pronajimat si na praci to vybaveni, kdyz jsou zakazky.
|
|
|
Tohle myslim nema cenu, uz jsem mel mnohokrat moznost poznat lidi, kteri (nekdy az velice krkolomne) hledaji vsemozne duvody proc se nepostavit na vlastni nohy a vetsinou titiz lide neustale knuceli jak se maji spatne ...
|
|
|
Kdejaký lichvář možná, ale pokud člověk nemá solidní zaměstnání, ze kterého by si to dokázal naspořit sám, tak od banky se půjčky nedočká.
|
|
|
Půjčovat si od banky? To mi připadá jako hodně blbý nápad.
|
|
|
Ifos ma pravdu. Ten clovek nehleda, jak by to slo udelat, ten hleda duvody, proc to nejde... :-(
|
|
|
Já jako výpočťák můžu začít podnikat na živnosťák prakticky bez koruny, stačí mi jen vyřídit hromadu papírování. Ale ať se kolem sebe dívám sebelíp, nevidím moc možností pro lidi, kteří nejsou v oboru s tak nízkou základní investicí. Když ale máš lepší přehled než já, tak mi to tedy názorně předveď na následující modelové situaci:
Mějme pracanta čerstvě propuštěného z firmy, která zkrachovala kvůli přezmrdování. Žije v oblasti s 15% nezaměstnaností, šance na získání zaměstnání v existující firmě v rozumně velkém okolí během následujícího půl roku nula. Poptávka po jeho práci ale je, takže když sežene 200k na vybavení, může začít okamžitě podnikat. Dejme tomu, že je aktivní, a předběžně si dojednal zakázky na půl roku za 200k čistého pod podmínkou, že do měsíce bude mít všechno potřebné vybavení a papíry. Zálohy pokryjí jen náklady na materiál, takže pořád potřebuje 200k na vybavení. Takže kde má hledat dobrodince, který mu těch 200k půjčí za rozumných podmínek? Ještě doplním, že 200k je nejlevnější možnost, jak potřebné vybavení získat.
|
|
|
200k by si měl být normální člověk schopen povypůjčovat v rámci rodiny a kamarádů.
|
|
|
Mno, v té modelové situaci to nebude tak jednoduché, protože spousta kamarádů pracovala ve stejné firmě. Ale dobře, dejme tomu, že 100k zvládne sehnat od rodiny a kamarádů. A zbytek?
|
|
|
Pokud spousta kamarádů pracovala ve stejné firmě, je to naprosto ideální, protože se mohou domluvit a na založení vlastního podniku teď své prostředky spojit, ne?
Ale ono to opravdu nemá smysl: where is the will, there is the way.
|
|
|
Ruzne inzeraty atd. Budete se divit, ale lecktery "lichvar" je levnejsi, nez Ceska sporitelna.
|
|
|
:-D Tak to je argument, by se jeden posral, to mě fakt pobavilo. Zřejmě mám špatnou rodinu i kamarády, když je naopak musím sem tam založit i z toho mála, co mám.
|
|
|
Lidi pojdˇme, budeme dělat akcie, ředitelovat, managerovat a obchodovat s realitami. Jen nevím, kdo nám vypěstuje potraviny, postaví silnice a domy a smontuje auta... Ale stejně nám bude všem fajn.
|
|
|
A on si vybrat nemůže? To, že se někdo naučí žít v kolektivu a komunikovat s nadřízenejma neznamená, že je tím odsouzen být lopata. Jako introvertovi ti to asi nepřijde, ale skoro každej se musí pohybovat v nějakym kolektivu a schopnost v něm úspěšně fungovat (zapadnout do kolektivu) je nesmírně důležitá. K čemu ti bude, když je spolupracovník/subdodavatel sice odborník, ale konfliktní kretén, co akorát vyvolává rozbroje? A pokud nebude podnikatel umět jednat s lidma, tak pojde hlady.
|
|
|
"Škola není vojna."
Také jsem si myslel, že většinu času jsem ve škole zabil zbytečným biflováním něčeho, co mi v životě k ničemu nebude. A že sedět s rukama za zády a nesmět ani špitnout, natož projevit jakoukoli vlastní vůli je trochu přehnané.
Možná.
V tom případě doporučuji například přečíst poznatky žáků osmiletého gymnázia Voděradská ze stáže ve Francii. Je normální, aby se 17leté gymnazistky divily, že v hodinách se nemohou volně bavit? Že se během hodiny na záchod chodí jen v opravdu mimořádných případech? Že se ve škole netelefonuje, nejí kdekoli to žáky napadne, neběhá a nejezdí na skejtu?
Také jsem si myslel, že volnější školní přístup, než jaký jsem zažil, by byl lepší. Možná ano. Ale dnešní systém v této zemi, kdy nejpomalejší žák udává tempo celé třídy, děti se volně baví, hrají si s čím je napadne, telefonují během hodiny a celkově se chovají jako debilové mi nějak nepřijde lepší. A výsledek, kdy místo zbytečných chodících encyklopedí dnes VŠ produkují pologramotná nevzdělaná hovada, které se s titulem inženýra diví základním fyzikálním principům, nedokáží napsat jedinou větu, která by dávala smysl a jsou totálně nepoužitelní pro jakoukoli praxi (natož pak za 35 000 Kč měsíčně, jak si oni představují) rovněž lepší rozhodně není.
Když jsme si byli se ženou "stěžovat" u ředitele školy - tedy pohovořili jsme si u kávy - na výsledky pětileté školní docházky, žasli jsme všichni. Pan ředitel žasnul nad tím, že jsme mu přišli vynadat za to, že naše dítě škola málo zaměstnává a má nízké nároky. V životě se mu totiž prý něco podobného nestalo; všichni rodiče mu chodí spílat na opak - tedy, že po žácích občas někdy učitelé něco chtějí. A my jsme žasli nad tím, že Univerzita Karlova dnes "umí" vyprodukovat absolventy v oboru pedagogiky, kteří píší "konzert", "hold" a podobné perly. Letošní prázdniny prý už nevydržel a nařídil novým učitelům-absolventům povinnou výuku alespoň češtiny, byť tímto příkazem porušil nejméně 40 zákonů.
Jsme v obrovském průseru. Kdo za oponu školních lavic nevidí, se možná bude divit, jak obrovský ten průser bude, ale obávám se, že to nebyl Hitler, kdo měl v otázce válek v Evropě poslední slovo. Zatím je ten megaprůser nejlépe viditelný právě ve školství, ale až se rozleze jako černá skvrna...
|
|
|
to je zajímavé, v některých státech je opravdu běžný systém výuky z kterého se většině místních dělají mžitky před očima. Zažila jsem dánské studenty cca 15 let, kteří byli upřímně udiveni, že se zamyká škola při začátku vyučování. Protože co když si doma něco zapomeneš, jak si pro to dojdeš domů, když je škola zavřená? A přesto nebo možná právě proto takový způsob v některých státech funguje a není to žádná horká novinka posledních let. Zřejmě je to založeno na principu, kdo se učit chce, ten se učí, kdo se učit nechce, nebude se stejně učit nikdy.
|
|
|
"Zřejmě je to založeno na principu, kdo se učit chce, ten se učí, kdo se učit nechce, nebude se stejně učit nikdy. "
Docela by mě zajímalo, kolik procent žáků se podle vás učit chce. Vsadím boty, že je jedno, jsme-li v Dánsku nebo v Čechách - nikde se žáci dobrovnolně nebudou chtít učit.
Spíše než o "principu" bych hovořil o mentalitě, která je v Dánsku úplně jiná než tady. Ačkoliv se v Dánsku určitě drtivé většině dětí do školy nechce, chodí tam poctivě i při mírně nastavených podmínkách. Chodí tam proto, že jsou daleko přísněji vychované k poslušnosti a svědomitosti už od útlého věku.
Zkuste si podobný "princip" otestovat v Čechách, kde je každý druhý rodič lempl, a spláčete na výdělkem.
|
|
|
nevím kolik žáků se učit chce. Nedokážu odhadnout ani procenta, ale stejně tak neumím říct, že se nikdo z nich dobrovolně učit nechce.
mentalita v Dánsku je jiná, ale přísná výchova a poslušnost tam nijak vyhrocena není. A v dánských muslimských rodinách to podle mého názoru bude ještě horší. I když jsem v žádné dánské muslimské rodině nebyla, takže to nemohu tvrdit s jistotou.
já bych klidně podobný princip otestovala i u nás, kdo by chtěl, byl by ve škole, kdo by nechtěl, nebyl by tam. Když je rodič lempl, ať si jeho dítě hnije doma, nad tím plakat nebudu. Ale možná bychom byli překvapeni, protože v současné situaci dítě do školy musí, tím se stává atraktivní ve škole nebýt. Pokud by tam být nemusel, být ve škole by mohlo na atraktivitě získat. Zkusila bych to.
|
|
|
Asi takhle, já jsem ve Skandinávii strávil rok a musím říct, že tamní studenti si ve svědomitosti nezadají s českými. Mají to vrozené, nebo je to výchovou - potažmo mentalitou? Nevím, přikláním se k verzi numero duo..
Zdá se, že se rozcházíme v názoru "Když je rodič lempl, ať si jeho dítě hnije doma, nad tím plakat nebudu."
Já bych plakal, protože dle mého tato konsekvence musí nevyhnutelně způsobit snížení vzdělanosti velké části populace (samozřejmě té nejprostší), v důsledku čehož se sníží podíl práceshopných lidí a naopak vzroste procento individuí žijících způsobem cikánským, vzroste kriminalita, vzrostou přímé i nepříme náklady státu a zadluženost, prohloubí se sociální rozdíly - společnost se zpolarizuje se všemi důsledky. Možná byste v takové zemi chtěla žít, já ne..
Myslím si, že nastavení měkkých pravidel má čas do doby, než k tomu český národ mentálně dospěje.
|
|
|
Nevím, jak v dánsku, ale u nás ve třídě na ZŠ nebyl ani jeden žák, který by do školy chodil proto, že se chtěl učit.
Všichni jsme do školy chodili proto, že to Marie Terezie uvalila na všechna dítka starší 6 let povinně.
Upřímně mám pocit, že o dětech nevíte nic a nemáte vůbec žádné zkušenosti s nimi. Ač se děti většinou do školy těší před její nástupem, neznám ani jedno dítě, které by tam po více než roce chodilo proto, že tam chodit chce. Domnívám se, že docházka do školy pro vlastní potěšení je známkou jisté úchylky. samozřejmě hovoříme o dětech a ne již adolescentech, kteří už mohou mít nějakou odpovědnost za vlastní budoucí život, ale u dítěte to není normální.
|
|
|
Já chodil do školy rád, s výjimkou okamžiků, kdy tam doutnal nebo hořel nějaký průser.
|
|
|
to že vy něco neznáte, neznamená vůbec nic. Neznáte spoustu věcí, přesto jsou. Takže vaše "já neznám", není žádný důkaz, vypovídá to skutečně jen to, že "vy neznáte", nic víc, nic míň.
proč by měla být docházka do školy pro potěšení úchylkou, tomu už vůbec nerozumím. Naopak je velmi málo dětí, které docházejí do školy s krajním odporem a to je situace, kterou je třeba řešit, protože z takového odporu se může časem vyvinout nějaký psychický problém.
upřímně nějaké zkušenosti s dětmi mám, na výchovu ani výuku nemám patent, ale na základě zkušeností mám svůj názor, že se neshoduje s vaší teoretickou představou, neznamená nic.
|
|
|
Co znamená konkrétně tady to "splakání nad výdělkem"? Že ve třídě bude čtvrtina dětí a třeba se díky tomu bude jednou moci postupovat tempem těch, kteří mají o výuku zájem?
Nevim, na základku je to zatím možná trošku silný kafe, ale proč třeba na střední škole někdo řeší docházku, to jsem nikdy nepochopil. S maturitním vysvědčením v ruce jsem si pogratuloval ke všem dnům, kdy jsem byl za školou, protože bych tam evidentně tuto dobu seděl zbytečně. :)
|
|
|
Je dost vyrazny rozdil mezi placnutim prez ruku a dofackovanim nekoho nekam. Placnuti je obcas tou nejlepsi reakci - rychle, pochopitelne, neukecatelne a pritom neposkozujici - nejde o to ublizit, ale jednoznacne postavit "tady je hranice, dal uz ne".
|
|
|
jistě, ale něco takového je nutné jen u opravdu malých dětí, kde není možnost jim to vysvětlit. A navíc to nezřídka bývá z důvodu bezpečnosti dětí, nikoliv z výchovných důvodů, spíše jako varování, tohle by ti mohlo ublížit, na to nešahej, protože to bolí, tam nelez nebo spadneš.
|
|
|
souhlas. Pokud rodiče shazují učitele, jsou proti němu a dítě ví, že rodiče budou vždy stát za ním, je to špatně.
|
|
|
No asi proto, aby ti neználkové mohli písemku alespoň opsat, když už byla nevědomost prohlášena za standardrdní stav.
Vašim odsudkům učitelů zde zase nerozumím já; těžko lze od někoho očekávat výsledky, když mu seberete jakékoli podmínky pro práci.
Na bolšánské školství zase vzpomínám s láskou já - ač poněkud grázl, prolezl jsem díky znalostem až na VŠ; grázlovství se přec jen utlumilo. Dnešní školou bych prolezl blbý jak pucštok a nejspíš rovnou do kriminálu.
|
|
|
já jsem učitelům žádné podmínky pro práci nesebrala. Podmínky jim sebrali jejich nadřízení a další nadřízení a ministerstvo. Učitelé si mlčky nechali takové podmínky vnutit. Většina učitelů se chová hůř než ti haranti, ale pak se hrozně diví. Do nesmyslných výkazů píší blbosti (jak tady někdo uvádí). Proč? Proč se ředitel u svého nadřízeného nezeptá k čemu, ten se může zeptat svého nadřízeného, atd. Případně mohou argumentovat tím, že učí a na takové blbosti není čas (samozřejmě obsáhleji a slušněji než uvádím). Jenže tak se to nedělá, mlčky se to hodí do koše nebo se tam napíšou blbosti a pak si můžeme vesele notovat, jak to nestojí za nic. Žáky neumíme nic naučit, tak je to necháme opsat, abychom jako vykázali, že jako něco učíme. Takový učitel je z mého pohledu horší než malej harant. Zřejmě se tím učitelé nakazí ve škole od dětí nebo čert ví, kde se tohle bere.
|
|
|
IMHO ten odchod ze třídy byl jednorázová akce myšlená jako test inteligence a/nebo práce v hodině.
|
|
|
No, prohlásit to za test inteligence by byla spíš znouzectnost - byl to vedlejší efekt. Vzdálit se ze třídy bylo podle mých informací potřeba z důvodů souvisejících s výkonem práce (nasraný nepřizpůsobivý rodič problémového žáka na čekající na chodbě s připraveným proslovem o tom, jak je možné, že jeho cééérka propadá ze zeměpisu, když on platí ty daně a tím i plat dotyčné učitelky. Údajně se uklidnil po dotazu, proč jeho cééérka chodí do školy jednou týdně, a použití magického zaklínadla "sociální pracovník".).
Ovšem to, že jim řekla, že se jedná o příklad z učebnice, bylo spíše zoufalství a snaha nemuset nechat propadnout půlku třídy.
|
|
|
Je to škola sakra, co by tam dělal někdo normální? ;-)
Já musím s autorem ale ve spoustě věcí souhlasit, včetně detailů o EU a agilních učitelkách prvního stupně. To došlapování si rodičů na ředitele a učitele a domáhání se známek (ne výsledků a znalostí) začínalo už za nás na gymplu v první polovině devadesátých let
Zrušit povinnou školu a státní financování. Do školy bude chodit jen ten, kdo o to má zájem, ostatní ať jsou blbí jak tága a choděj' tahat gumy do Mišelinky. Části z nich to dojde a na výchovu a vzdělání svých dětí už si dají větší pozor.
|
|
|
netvrdím, že je ve škole nějaká selanka. Na druhou stranu těch došlapujících rodičů zase není tolik, jak by se snad z některých článků nebo příspěvků mohlo zdát. Jeden potížista stačí, vydá za deset, ale pořád je jen jeden. Mě naopak štvali na třídních schůzkách tím, že si mlčky vyposlechli povídání o nejhorší třídě na škole, o hroutící se třídní a nikdo neřekl ani popel. Nikdo se nezajímal čím to je, proč ta situace vznikla. Jen na závěr chtěli slyšet něco veselejšího, abychom nešli domů v takové depresi.
|
|
|
Jeden - dva zarputilí potížisté bohatě stačí. Zvlášť ve školství.
|
|
|
z vaseho pristupu soudim, ze uz mate deti skolstvim poznamenane. Ano, lze mit vuci ucitelum vyhrady, ale jako rodic je presto prese vsechno potreba stat na jejich strane barikady - vychovavate totiz sve dite, ne ty ucitele.
|
|
|
já stojím na jejich straně, lépe řečeno stojím na své straně, ale ne vždy a ne za každou cenu.
když jedna učitelka nabádala mou dceru k tomu jak něco obejít a přidala k tomu, ale neříkej to mamince. Tak jsem stála na své straně, dítěti vysvětlila, že i učitelka může říct hloupost a učitelce jsem vysvětlila, že jestli se ještě jednou dozvím, že řekla mému dítěti, aby mi něco neříkalo, tak budu muset přitvrdit.
|
|
|
Vy musite mit obzvlaste "inteligentni" deti, kdyz tohle napisete! Clovek, ktery napise cituji "Neumí, kdyby uměli, nemuseli by chodit do školy. :-))" to jen dokazuje - skola je jen cast, ono je dulezite co nauci i rodice, ve vasem pripade to je jasne a reakci jste jen dokazal/a, jak je to s potrefenou husou.
Autor byl velmi vystizny a to nejen v kritice nekterych rodicu, nebot ti jsou zodpovedni za chovani svych ratolesti, tak i systemu, nevynechal ani strelbu do vlastnich rad, ale zrovna v teto casti jste jako ctenar trpel v lepsim pripade sneznou slepotou.
Velmi vtipne, kdyz clovek nejen mdleho rozumu rika jinym neco o potrebe odbornika
|
|
|
ráda se nechám od někoho chytrého poučit. Takže vy se mnou nesouhlasíte v tom, že děti dáváme do školy z toho důvodu, že se tam naučí číst, psát, počítat a pak postupně získají více a více vědomostí. Myslíte, že bych měla doma děti naučit číst, psát, počítat, nacpat jim do hlavy vlastivědu a teprve potom je poslat do první třídy? To je převratná myšlenka.
A jak je to s uměleckými školami, protože děti posílám i do umělecké školy a mám naivní představu, že se tam naučí zpívat a hrát na hudební nástroje, taky bych je měla nejdříve doma naučit hudební teorii a zpěv? A sport? Zavést doma dvoufázový trénink a až se dostanou do závodní formy, tak je poslat do oddílu? Tak to mě nenapadlo, naivně jsem si říkala, pošlu je do školy, tam je spousta odborníků vzdělaných v oboru, takže jistě zvládnou výuku mých dětí. V umělecké škole totéž, sportovní trenérky také. V umělecké škole to funguje skvěle, ve sportu také, jen učitelé ze základních škol mají stále nějaké problémy. Zvláštní.
|
|
|
Myslíte, že bych měla doma děti naučit číst, psát, počítat, nacpat jim do hlavy vlastivědu a teprve potom je poslat do první třídy? To je převratná myšlenka.
Ale kdež! Právě naopak: to je myšlenka tradiční, a velmi moudrá a správná. Pokud tedy tou "první třídou" myslíš primu osmiletého gymnasia.
|
|
|
tobě se to mluví, mně chybí trpělivost, to by pro děti nebylo dobré. Učila bych je sama jen v krajní nouzi, kdyby nebyla jiná možnost. Naštěstí možnosti jsou a dobří učitelé ještě nevymřeli.
|
|
|
No, to je těžké.
Je samozřejmě neoddiskutovatelná pravda, že domácí výuka nemůže být pro úplně všechny.
Jenže... stejně tak jisté je, že je vhodná a správná pro naprostou většinu -- a přitom v této bláznivé, šílené a nemocné společnosti takřka neexistuje; těch, kdo jí využívají, je statisticky naprosto zanedbatelné množství :(
|
|
|
Naopak, podívám-li se po okolí (nejen po svých známých, ale po lidech obecně), myslím, že domácí výuka není ani pro 10% z nich. Většina lidí nejen, že nemá znalosti (to by se teoreticky dalo dohnat, já také bych se už matiku od sedmičky nahoru také musel znova naučit), ale systém uvažování je často katastrofa (velmi často vysvětluji dospělým lidem jejich situaci. Způsob práce s fakty je u většiny nedostatečný a to jdu často na úroveň až hrubých zjednodušení.
Navíc doma vychovávané dítě prostě nebude otřískáno v kolektivu a ztračí část společných zkušeností s otřískanými. To je nutno nějakým způsobem dohánět, aby se v té primě gymplu sociálně orientovalo (vydrželo, že někdo z učitelů je magor, že spolužáci si zakládají na blbostech, atd.).
|
|
|
Mate obracene implikaci. System uvazovani je katastrofa, protoze je domaci vyuka vyjimkou.
|
|
|
Mám to správně. Systém uvažování je katastrofa, proto je domácí výuka plošně problém. Co způsobilo, že systém uvažování je katastrofa, je věc jiná.
(Nejsme schopni krýt konvojové trasy, protože nemáme dost paliva pro tyto operace. To, že palivo nemáme proto, že o něj přicházíme v nekrytých konvojích může být pravda, ale to nepopírá předcházející tvrzení).
Ta interakce je vzájemná, to je pravda. Jenomže ať je příčina jakákoliv, stav se bude měnit pomalu a těžce. Velká část současné populace je totiž schopna domácí vzdělávání maximálně zvorat.
V mé práci je nutno, aby klient porozumněl prolblému alespoň v hrubých rysech a mohl se rozhodnout pro další (rámcový postup). Za tím účelem formuluji vysvětlení, uvádím příklady, snažím se maximální zjednodušení. Žasnu, jak často jde o strašlivou otročinu, abych dosáhnul nějakých výsledků.
Ale pokud se domácí vzdělávání stane plošným jevem, třeba se situace začne pomalu obracet (a tím se sníží i rozdíly v chování mezi lidmi vzdělanými ve školách a doma, jak se budou ve společnosti potkávat při jiných aktivitách - asi jako se dítě z neúplnné rodiny stalo během dvaceti let z výjímky běžným jevem).
|
|
|
- "ráda se nechám od někoho chytrého poučit. Takže vy se mnou nesouhlasíte v tom, že děti dáváme do školy z toho důvodu, že se tam naučí číst, psát, počítat a pak postupně získají více a více vědomostí. Myslíte, že bych měla doma děti naučit číst, psát, počítat, nacpat jim do hlavy vlastivědu a teprve potom je poslat do první třídy? To je převratná myšlenka. "
To neni prevratna myslenka, to je jen vase arogantni podsouvani neceho, co clovek nenapsal, to, ze jsem citovala - citovat se rovna doslova vykopirovat slova na ktera reagujeme, tim jsem uvedla vas text, pro jistotu tedy jeste jednou: "Neumí, kdyby uměli, nemuseli by chodit do školy. :-))"
Tudiz vas nasledny text se odviji kamsi, vite, nejak je mi jedno kam vsude deti posilate, zkuste to klidne i na Mars...
"A jak je to s uměleckými školami, protože děti posílám i do umělecké školy a mám naivní představu, že se tam naučí zpívat a hrát na hudební nástroje, taky bych je měla nejdříve doma naučit hudební teorii a zpěv? A sport? Zavést doma dvoufázový trénink a až se dostanou do závodní formy, tak je poslat do oddílu? Tak to mě nenapadlo, naivně jsem si říkala, pošlu je do školy, tam je spousta odborníků vzdělaných v oboru, takže jistě zvládnou výuku mých dětí. V umělecké škole totéž, sportovní trenérky také. V umělecké škole to funguje skvěle, ve sportu také, jen učitelé ze základních škol mají stále nějaké problémy." "Zvláštní".
Ale kulovy zvlastni, jen xy lidu, vas ovsem cestne vyjimaje doslo, ze pisatel clanku myslel i vychovu, o konickach, kterymi se tu ohanite tam nebyla ani zminka. Jeste jste mohla vypsat, jak jezdite s detmi po babickach, platite dovolene s nima atd, plus to jeste shrnout jako opetovny dotaz k nekomu, kdo se o tom vubec nezminoval.
Ale oni jsou vase ctene reakce napric diskuzi velmi vyzivne a hlavne lacine.
Troufam si vas soudit na vyuceneho cloveka, neb pavlac jede, (konicky tendo odkaz detem nezastrete, snad se nepomamily)...
Faktem je, ze smekam pred kantory, mit pul dne na krku plnou tridu deti a jeste komunikovat s lidmi vaseho razeni...
Proste clanek opet dokazal svou genialitu, kterak si kazdy ploditel mysli, ze ma rozum ohledne deti nekde mezi Bohem a ministrem skolstvi
|
|
|
|
chápu, chtěla jste říct, že jsem blbá, ale zůstává záhadou proč jste k tomu použila tolik zbytečných slov.
je něco špatného na tom, že je člověk vyučený? Každý truhlář by měl mít vysokou školu, jinak se s ním nebudeme bavit?
|
|
|
Jak si tak pročítám první stránku reakcí, tak se autora jednak chci zastat, a druhak si myslím, že přesně tohle je ukázka toho, jak by rodiče neměly přistupovat ke komunikaci "rodič-učitel". Už je to pár desítek let, co jsem byl v první třídě, ale já už jsem teda v první třídě (nehledím na to, že jsem tam byl v šesti a někteří rodičové dnes posílají své děti do první třídy i o rok později) číst a počítat uměl. A pokud by učitelka přišla za mojí matkou, že mi čtení nejde a neumím poznat +/-, tak si se mnou v prvním případě moje matka sedne a zkusí mě pár věcí naučit sama, jestli sem debil, dýsl, nebo jestli je chyba v učitelce. V 10ti sem měl přečtenou už větší část naší knihovny (řádově desítky až stovka knížek) a přestože sem byl rebel a flink a autority neuznávám dodnes, tak to, co dneska vidím mezi lidma, kteří se třeba hlásí na VŠ, je fakt masakr. Jen na ekonomce, kde jsem pár let pobyl, se během posledních 10ti let musely příjmačky ořezat o 90 procent oblastí matematiky a angličtiny, jenom aby se tam ti blbci dostali. Plány shora ("Stát") na to, jak naše Republika bude orientovaná na služby místo továren z let 90.(Klaus a jemu podobní) a že tu bude 50 procent populace s vysokoškolským vzděláním mě taky děsí.
Btw., dřív moji rodiče vstali v 6:30, do sedmi jsme byli nachystaní v předškolníé družině a pak škola, matka přišla ve 3-4 z práce a vyzvedla nás z družiny a jakž takž se nám věnovala, na prvním stupni sem nepotřeboval kapesný (později pak samozřejmě ano), doma mi bylo vysvětleno, že učitelku mám prostě a jednoduše poslouchat a přestože jsem to nikdy nedělal, měla u mě už přístupem rodičů určitou autoritu, to jest, že když už na mě zvýšila hlas, tak sem sklopil uši a rozhodně sem jim nikdy nenadával apod. Dneska děcka vypadnou do školy samy někdy v 8, rodiče jdou do práce na devátou+, vrací se v 6-7, doufají, že škola děcka "pohlídá" a do života je naučí tak nějak sama, aby přežily odpoledne, tak jim koupí za 20 tisíc mobil a dají jím kapesný na trávu a cigára a chlast a když je nějakej problém, tak jako v tvojem případě, je na vině učitel, protože ze třídy učitelčino vysvětlování podle osnov a postupů nechápe 3/4 děcek. Já bych se spíš zajímal o to, co mají za rodiče těch zbylých 25 procent dětí, kteří to chápou. Nejlepší bude, když půjdete sepsat petici, že učitelka je kráva, ať vaše děti neučí :) (ostatní názory na téhle první straně mě přesvědčily o tom, že vašim dítětem bych opravdu být nechtěl alespoň co se vzdělávání týče)....
|
|
|
Tak zlé to v rodinách není (alespoň u nás ne, ale tady je málo rodin, které by dali dítěti dvacet litrů na mobil a dělá se tu většinou od 7-8 hod., osobně znám jen naprosté minimum lidí, kteří v této lokaci začínají později).
Na druhou stranu je fakt, že poptávka současných rodin je "ať nemusím s dětmi pracovat" a spousta rodin pracuje s dětmi jen s odporem.
Napak nabídka je založena na předpokladu, že rodiče při vzdělávání asistují (např. žák v 5. třídě většinou potřebuje nějaké to vedení i při té části, kdy se má samovzdělávat, např. napsat úkol, atd.).
Systém nemá kapacity (zvláště počet učitelů na žáka, dotaci hodin), ani postupy a vycvičené učitele pro systém, kdy rodič ani nehrábne.
|
|
|
tak nevím jestli se mám smát nebo brečet. Když budu spěchat z práce a učit se doma s dětmi, tak do školy skutečně chodit nemusí. Doma by si měly zopakovat co se naučily, ale to se nejdřív musí něco naučit.
mně by nevadilo, kdyby mi učitelka řekla, co dítěti nejde, s čím má problém. Jenže učitelka si stěžovala jaký má těžký život, že učí v první třídě a světe div se, nepřijdou tam děti se znalostmi z páté třídy.
a nezlobte se, ale píšete jako čuně, to není zrovna dobrá vizitka vaší matky, která se vám údajně věnovala a učila se s vámi. Možná jste jen taková rychlokvaška, co měla mobil za dvacet litrů a rodiče chodili domů v sedm. :-)
|
|
jeden muj kamarad uci na zvlastni skole.
kdyz na ni po univerzite nastupoval, byl hrozny idealista.
po par letech se z naj stal hrozny rasista.
po dalsich par letech presel na uceni autistu a downaku a nyni je v pohode a spokojeny.
mozna by vam z vasi kocoviny pomohla podobna zmena - treba prechod na cirkevni skolu.
|
|
|
Nejsem si úplně jistý, co si představujete pod pojmem "církevní škola", ale na jednu jsem chodil (gymnázium zřizované církví) a můžu vás ujistit, že se jednalo o úplně normální gympl (tedy kromě pár předmětů - pokud si dobře vzpomínám, tak od primy do sexty hodina či dvě náboženství týdně, v septimě církevní dějiny a etika). Jo a každé pondělí byla místo první hodiny mše v aule a školní rok se zahajoval a zakončoval mší v kostele.
Se zbytkem se dá souhlasit, také znám případ kdy učiteli velmi prospěla změna prostředí z "normálních" dětí na děti s mentálním postižením.
|
|
|
myslel jsem tu cirkevni skolu, ve ktere se tak libilo autorovi clanku.
ja sam s cirkevnima skolama zadne zkusenosti nemam.
|
|
|
Učil jsem na zvláštní škole.
a) Nastupoval jsem jako ten, kdo chce těm pomalejším a postiženým pomoci.
b) Zjistil jsem, že 90% jsou nevychovaní zmetci, oběti svých rodičů, škola je skládka nepoužitelného materiálu.
c) Zjistil jsem, že moje snaha pomoci žákům s charakteristikou za b) je z 80% marná (nějaké výsledky za cenu vysokého nasazení byly).
d) Přešel jsem do obrany, z části fyzické (to nebyl takový problém). Etnika nebyla náš problém (většina bílá, rómové se chováním vlastně neodlišovali, naopak řekl bych, že výkvět byl v podstatě čistě bílý.
Nejhorší je, že část historek, v té době (1993) exotických se dnes opakuje na základkách jako běžný jev. Nenadsazuji.
|
|
Mě se to líbilo, evidentně článek od insidera :-) V příbuzenstvu a v okruhu známých je pár lidí na různých stupních škol a tohle fakt odpovídá.
Nepostihnutelné chování žáků, kteří si začali uvědomovat, že na ně nikdo nemůže. Rodiče těch problémových je v tom jen podporují nebo je jim to jedno. Když se vyskytne krajní případ (čistě náhodou vždy z jistého oblíbeného etnika) je na denním pořádku volání policie z důvodu útoků na spolužáky a např. plivání na učitele. Závěr je pár set korun pokuty pro rodiče a jede se dál. Místní sociální odbor dělá, že nic nevidí. Dochází k tomu, že 2 exoti ve třídě rozhodí morálku všech - když dělají bordel 2, tak se ostatní taky přidají.
Naštěstí to někteří učitelé ještě zvládají - nemají v podstatě problém s žádnou třídou. Pak jsou takoví, které sami žáci po první hodině označí "ten je slabej" a výsledek je, že v průběhu jeho "výuky" je bordel slyšet ve 3 místnostech okolo.
Velká většina ředitelů obzvlášť na základkách jsou fakt exoti, neschopní, o pedagogických nebo snad manažerských schopnostech nelze hovořit. Kde je ředitel schopnější, je to skutečně okamžitě vidět ve všech možných rovinách.
Ohledně zmíněných kádrových rezerv to není tak úplně pravda - v podstatě všichni ředitelé museli být ve straně, a tak těm všem v listopadu 1989 přišlo odvolání. Někteří byli kádrově v pořádku jen papírově, byli schopní, rozumní, postavila se za ně celá škola, a steně byli vyhozeni. Po nich nastoupili lidi bez zkušeností. I na zástupce ředitele je teď třeba lustrační osvědčení (druhá věc je, co to znamená...). Potíž je v tom, že a) to nikdo moc nechce dělat a b) výběr ředitele je na libovůli zřizovatele, takže když potřebují pro někoho ne-tak-špatně-placené místo v závětří, je to ideální. Koná se sice konkurz, ale to je divadlo, protože zřizovatel není povinen se jeho výsledkem řídit (takový případ se stal v mém okolí rok zpět).
Papírování, reporty které nikdo nečte a zprasená reforma už je skoro detail. Zrovna ta reforma byla zpočátku prezentována celkem stravitelně (resp. se zdálo že ani nepomůže ani neuškodí, což je úspěch), ale nakonec se z toho to lepší vyházelo a zbytek je ta škodící část. Zmíněné problémy se stěhováním dětí se fakt projevují a je to problém - často se dítě něco "naučí" dvakrát a něco vůbec...
Celkem dobře je vnímaná snaha ministerstva o srrovnávací zkoušky už na základkách. Rozdíl v úrovni škol je nepředstavitelný (žák na jedné ZŠ jasně na propadnutí přestoupí, a má v klidu dvojky, uči se přitom ještě míň). V současnosti za 9+4 roky vzdělávacího procesu neexistuje nějaké srovnatelné "měření" výsledku. Před asi 6 lety proběhl v tomhle pokus, a výledky byly tak alarmující, že ministerstvo ve strachu z nutnosti řešení radši od celého projektu ustopilo (informace od člověka z ministerstva z nějaké konference).
|
|
|
S těmi rozdíly mezi školami je to ještě trochu jinak - hůř. Ministrestvo totiž musí každý výukový program školy schválit. Pokud by ten program byl přísiš náročný, ministerstvo zasáhne a upraví jej i proti vůli zřizovatele nebo ředitele školy.
Kdybste dal do plánu, že v 5. třídě budete vysvětlovat princip obecné teorie relativity, nikdy vám to nechválí (ačkoli zjistíte s obrovksým překvapením, že po 14 dnech intenzivní výuky mimo školu to děti - samozřejmě v měřítku jim odpovídajícím - pochopí).
Stejně tak je to s příjimacími zkouškami - jsou předmětem schvalovacího procesu a ministerstvo je musí schválit. A musí odpovídat NEJNIŽŠÍMU výukovému plánu tak, aby i absolvent nejpomalejší školy v zemi byl schppen ty příjimačky udělat.
Každý rok se ta laťka postupně snižuje.
Pokud tedy nějaké škola učí své žáky například zlomky v matematice pro 5. ročník, dopouští se přestupku proti školnímu plánu. Pokud tak činí v povinných hodinách. Pokud tak činí v kroužku nebo v hodinách nepovinných či povinně volitelných, je to v pořádku.
Někteří ředitelé jsou nevyléčitelní adrenalinoví šílenci a tak schválený plán obcházejí, aby se děti něco naučily a mohly v životě najít uplatnění. Riskují ale vyhazov a veké problémy v oboru.
pokud máte tedy to štěstí a ředitel na škole, kterou navštěvují Vaše děti je takovým šílencem, prosím, zajděte za ním a pohovořte s ním o tom, jak moc si jeho úsilí vážíte. Ani nevíte, jak ho to potěší, když zjistí, že se na světě najde alespoň jeden člověk, který to ocení.
Já v roli rodiče jsem to neudělal.
Bohužel.
|
|
Ano ano, s tím psaním kokotin do "oficiálních" zpráv mám taky své zkušenosti.
Jako v každé správné zmrdifirmě, tak i k nám dorazilo takzvané "snímkování dne"
Jako ajťák jsem neunes, že musím každých 15 minut napsat co jsem dělal ...a tak jsem tedy psal.
Jednou to bylo čistění zbraně, pak soulož s kolegyní z obchodního nebo močení z okna na kolemjdoucí.
Marně jsem čekal na konfrontaci...nepřišla :(
|
|
Autor situaci popsal možná jako až moc zlou, ale třeba je u nich horší kraj. Základní problémy ale vystihnul.
|
|
Jo, opravdu zajímavý článek. Přesto, že byl trošku delší ( delší než čas na jednu cigaretu ) se četl velmi pěkně. Díky.
|
|
Ad církevní školy - Blbost. Jednu takovou jsem navštěvoval a na tomto "výběrovém" gymnáziu se shlukovala naprosto stejná sebranka jako kdekoli jinde.
Dost možná jste narazil na soukromou církevní školu ( jestli něco takového existuje) kde za krvavé školné sedí děti, které mají o učivo opravdový zájem ( jestli něco takového existuje ).
|
|
|
učil som na súkromnej škole. V niečom lepšie, v niečom horšie (decká často inteligentné, avšak nproti nim aj dementné a sebavedomé - rodičia predsa zaplatia). Dospel som tam k jednoznačnému záveru: súkromná škola LEN A IBA vtedy ak je ochodná žiaka bez milosti vyhodiť. Taká, kde študent školu vychodí za peniaze majiteľovi - neodporúčam. Len rada, ak by to náhodou niekto čítal.
|
|
|
Máte pravdu. V Praze svého času existovala dokonce soukromá konzervatoř, na níž byly příjimáni všichni studenti (tedy spíše studentky), kteří se přihlásili a jejichž rodiče byli ochotni platit školné. V posledním ročníku pak byla většina z nich odejduta z různých zástupných důvodů (přičemž většinou byla hlavním důvodem absence jakéhokoli talentu a ochoty něčemu se naučit).
Připadalo mi to jako docela dobrý byznys pro majitele.
Ale na druhé straně, když chce být holčička zpěvačkou, aby náhodou nemusela něco dělat a všichni, kdož ji dali kopačky, viděli, o co přišli, a rodiče jsou ochotni za tuto její fixní ideu platit, aniž by někdy konzultovali míru talentu či schopností své ratolesti s odborníkem, je opravdu tak strašně nemorální na tom rejžovat prachy?
To bylo v 90. letech, dneska už nechtějí být ty holky ani zpěvačkami, ale raději celebritami. Zpěvačky musí pro svoji slávu občas i něco udělat...
|
|
...kterej si bere do huby podnikatele. Ty ubožáku, zase tu šíříš xenofobii, že podnikatel je společenská zrůda.
|
|
|
O tom, že podnikání je bohulibá a společensky nesmírně přínosná činnost se snad nepochybuje. Myslím, že byl myšlen spíš zmrdopodnikatel, kterých je dost a dost a kazí podnikání dobré jméno.
|
|
|
gratuluji, vzit si z celeho clanku zrovna tohle ;-)
btw doporucuji si zjistit co presne znamena cizi slovo xenofobie...
|
|
přečetl jsem celý článek a s chutí. Závětrem nevím, jestli se mám smát a nebo brečet. Ač několik generací bezvěrec, u nás byla vždy základem rodina a děti. Tady je prvopočáteční chyba a počátek produkce odpadu. Když je pevná, fungující rodina, tak ani stát nedosáhne na to, aby jí rozmr..... Moji rodiče mě chránili před blbostí bolševismu, já se snažím chránit a utužovat ratolesti před idiocií euroismu či jak to nazvat . A zkušenosti s hysterickou krávou, která neuměla nic jiného než ječet mám i ze své školní docházky. A taky i dámy, v jejichž hodinách i žižkovský sígr jako já se bál žbletnou nebo na sebe upozornit, bo její upřená pozornost byla zničující. A to nemluvím o posledních dvou instancích a to byl ředitel a školník. Vstup do kotelny a nebo ředitelny nikdy nevěstil nic dobrého a výstup s modrou hubou byl v podstatě vítězstvím. Doma jsem si postěžoval jenom jednou. K modré hubě přibylo pozadí a bylo vyřešeno. Ale na hysterku měli pifku i rodiče a tak jí ředitel dal úžasné doporučení na jinou školui a bylo vyřešeno. Nešemu světu chybí osobnosti a autority. Jsou nahrazovány "celebritami", které jsou nejlepší na titulních stránkách bulváru. Postačí pohled do historie, aby se člověk znalý poučil. Co způsobilo rozvrat silného a bohatého Říma? Quo vadis domine?
|
|
|
|
Díky za komentář, nejsme tedy jediná deprivovaná tlupa (rodina) pro kterou je soudržnost rodiny to nejdůležitější v našich životech, spolu s výchovou našich dvou dcer k tomu, aby neskončily jako odpad...
|
|
|
+1, jak se psává - autor postu vystihl můj dlouhodobý názor.
|
|
Výborný článek, který bohužel může mnohé lidi zvenčí odradit délkou. Sám jsem ještě nedávno učil na 2. stupni (na dvou brněnských základkách: Husovice, Jundrov) a vidím věci stejně. Vykašlal jsem se na to hlavně kvůli ochraně svého psychického zdraví.
|
|
Znám školu, kde záškoláctví, pokud přesáhne nějakou mez, řeší způsobem, "Dobrý den, ředitelka ZŠ. Vaše ratolest nám nechodí do školy. Ne, tomu nevěřím, protože... . Tak tomu také nevěřím, protože jsme malé město a já vím, že.... Takže pokud se to nezlepší, upozorňuji sociálku, naschledanou..." Docela to funguje.
Navíc kousek od nás nedávno odstíhali rodiče, kteří chronicky kryly absence dítěte. Chce to být tvrdý, nekolaborovat a jak zněl rozkaz obráncům Kyjeva "držet pozici a v případě potřeby zemřít."
|
|
|
Důslednost, ta je při výchově a vzdělávání klíčová. Čili nemávnout nad tím rukou. Naprostý souhlas.
|
|
|
No to asi může fungovat (na tom malém městě), ale přesto se mi to dvakrát nelíbí - kolaborovat v tomhle se státem, kterému je do výchovy dětí ještě méně, než té škole...
|
|
|
No, to je otázka - dělá, za co je placená. Za současného systému stát hraje ve vzdělávání roli. Až jí hrát nebude, veřejné školství se zruší, povinná docházka a sociálky také. Zatím mi to přijde jako lepší řešení, zrušení státního školství je v nedohlednu, povinné školní docházky také, takže lepší, než to flákat je dělat to pořádně. Ono i státní školství není bez pozitivních výsledků.
|
|
..autor má v podstatě pravdu.. ze školství se stala připosraná organizace vychovávající vygumované zmrdy... kde jsou ty časy, kdy učitel mohl spratkovi vpálit výchovnou facku a doma mu rodič automaticky vrazil druhou se slovy "však on pan učitel moc dobře věděl proč ti ji dal!"...
|
|
|
Tobě se to násilí nějak líbí, že jo? Jen se divím, že nepíšeš o střílení.
|
|
|
..to ne, ale tak výchovný efekt to mělo..to co si dneska omladina dovoluje je o přeshubu.. .. sakra zase násilí.. no tak nic :-D
|
|
|
Výchovný efekt to mělo bezpochyby, protože jde o zaručený způsob, jak vychovat kreténa.
|
|
|
jo? .. a máte to podloženo nějakými důkazy ?
|
|
|
:-) třeba mou existencí. Základní školu jsem prošel s jednou permanentní dvojkou. Z mravů. Tlamu jsem měl modrou každou chvilku a nutno říct, že zaslouženě. Kdybych byl na dnešní ZŠ, asi bych si s učitelkou vytřel anál.Když jsem tenkrát náznakem něco podobného zkusil - modrá tlama. Vše zůstalo ve stadiích pokusů a ještě opatrných.Děti jsou kruté a platí pouze diktatura. Samozřejmě s vlídnou tváří. Demokracie do výchovy nepatří. Alespoň ne do dospělosti.
Moje "děti" nejmladší je 16 a nejstarší už mě zdědkovala mě tak nějak potvrdili, že jsem je neuvěřitelně "sral" hlavně v rané pubertě a dnes jsou mě za to vděčné. Nerezignovat, starat se, a být důsledný a hlavně - nepodrážet si nohy vzájemně. :-)
|
|
|
To je zcela obvyklé, že týrané děti později týrají své vlastní potomky. Považují to za normu a nic jiného si ani neumí představit.
|
|
|
Klasik pravi, ze facka ve spravnou chvili pomuze daleko vic, nez o tom za 14 dni plane kecat na rodicovskem sdruzeni.
Doporucuji vic odlisovat vychovne prostredky a tyrani, to i jako pravnik zvladnete, ne? ;-)
|
|
|
Už mne unavují ty pokusy o jízlivost, fakt.
Doporucuji vic odlisovat vychovne prostredky a tyrani, to i jako pravnik zvladnete, ne? ;-)
Jáchacha buhehe, to bylo dobrý. Jenom jestli jsem nereagoval na větu "Tlamu jsem měl modrou každou chvilku..." Teď můžeš jáchachat a buhehet.
|
|
|
Jak to chápu já, tak ta modrá tlama je víceméně nadsázka.
Podle tohoto: Moje "děti" nejmladší je 16 a nejstarší už mě zdědkovala mě tak nějak potvrdili, že jsem je neuvěřitelně "sral" hlavně v rané pubertě a dnes jsou mě za to vděčné. Nerezignovat, starat se, a být důsledný a hlavně - nepodrážet si nohy vzájemně. bych řekl že to zabírá.
|
|
|
Nepřipadám si jako kretén, přestože mě rodiče vychovali přesně v tomto stylu. Když jsem udělal průser ve škole a táta musel na kobereček k třídnímu, mohl jsem si být jistý, že doma ještě budou dozvuky. Je ale fakt, že jsme měli drsného třídního, tvrdého, ale spravedlivého, kterého bez odmluvy poslouchali i ti největší cikánští sígři. Pohlavků od učitelů jsem dostal také nepočítaně... a neřekl bych, že by mě to nějak negativně poznamenalo.
|
|
|
Znám dost "moderních" rodičů, kteří praktikují výchovu "bez násilí". Řekl bych, že v produkci kreténů značně vedou.
|
|
|
to není výchova bez násilí, to je výchova bez mantinelů, mantinely určitě nemusíte dětem určovat dobře mířenými ranami.
|
|
|
|
|
děti mám dvě, 19 a 14 let. :-)
|
|
|
Ale humanisticky saměřené! Sklamalas jako rodič :p
|
|
|
to bude tím, že jsem je málo tloukla. Budu si to pamatovat a kdybych měla nějaké další dítě, slibuju, že do něj budu bušit jak cikán do hodin. ;-)
|
|
|
Jen aby pak nebylo snědý ... :p
|
|
|
nestraš!! hororový zážitek mít doma agenta Snědého! ale možná se to smí nechat utratit nebo ne? ;-)
|
|
|
V dnešní humanistické době to chce sofistikovaný postup. :) Jsou okamžiky, kdy mám velké pochopení pro pana Heroda :)
|
|
|
|
Ony jsou špatné oba extrémy; zatímco řezat dítě furt může jen idiot, zásadně nikdy dítě neudeřit je také hodně velká pitomost.
Samozřejmě existují výkyvy na obě strany, ale v dlouhodobém průměru by se dalo odhadnout, že typické (nikoli nutně každé!) dobře vychované dítě zažilo tak cca jeden/dva výprasky a pár desítek záhlavců.
|
|
|
P.S. Doporučuji nastudovat si kapitolu o výchově, již má Heinlein ve Starship Troopers. Je velmi moudrá a rozumná (a příliš dlouhá, než aby bylo možno ji sem opisovat).
|
|
|
Četl jsem ji dvakrát, ale je to už dávno a nepamatuju si detaily. Jen si vzpomínám, že se mi to nelíbilo, protože to bylo příliš tvrdé, a protože autor považoval tzv. morální filozofii za exaktní vědu, což je dle mého názoru pitomost.
|
|
|
Henlein je naivistický naivka. Jeho násory je třeba brát s jistou rezervou.
|
|
|
|
Plně souhlasím, jen bych poznamenal, že jde taky o osobnost dítěte.
Já jsem byl řezán denně a dnes se divím, že někdy jenom jednou :-D Byl jsem rozjívené, velmi temerammentní dítě, které muselo všechno vyzkoušet a v němž bylo nutno patřičné společenské mantinely dostatečně pevně vštípit. Prostě na někoho neplatí nic jiného.
Naopak svoje dítě jsem zatím nikdy neudeřil. Nebylo potřeba. je prostě úplně jiná osobnost, je klidný, všechno si nechá vysvětlit, prostě není po mě (naštěstí), ale po své matce. není důvod ho řezat (zatím).
Nelze paušalizovat, jedno dítě potřebuje tvrdou ruku, druhé naopak mírný přístup. Jedno dítě potřebuje víc vysvětlovat, druhé více drilu. Jedno dítě se naučí za rok obstojně dva cizí jazyky, jiné se nenaučí mateřštinu za celý svůj život. Někdo v matematice vyniká, pro jiného je to noční můra.
Pokud ale někdo - kdokoli - začne tyto rozdíly napravovat Džamilováním, má být bez milosti popraven.
|
|
|
Jinými slovy existuje jakýsi obraz vhodné osobnosti a děti s osobností odlišnou je třeba řezáním příslušně dotvarovat?
Sám o sobě nepíšeš, že jsi byl zlý, jen živý, temperamentní a zvědavý. To mi přijde jako normální. Proto nevím, proč teď - obrazně - lížeš ruku, která tě dříve bila.
|
|
|
Pokud jdu zpět svým dětstvím, bylo mi třeba tvrdé výchovy, aby pojem "dobra" a "zla" byl pro mne dostatečně srozumitelný. Dítě musí nejprve poslechnout a až potom se ptát. Opačně je to špatně, to ho přejede auto.
Sám však nemám nejmenší důvod tvrdou výchovu nyní uplatňovat ve vztahu ke svému dítěti, protože je jiné. Nevidím tu rozpor.
|
|
|
Dobro a zlo nejsou jednoznačné objektivní pojmy, takže celá tvrdá výchova byla smutně kontraproduktivní. Učení, co je nebezpečné (jako např. to auto), je úplně jiné téma a ještě před nástupem do školy by mělo být spolehlivě uzavřeno.
|
|
|
Já myslím, že dobro a zlo objektivní pojmy jsou. A nemění na tom nic ani to, že většina věcí, se kterými se v životě setkáváme, se nachází někde mezi těmito body a určení vzdálenosti ke koncům té stupnice opravdu subjektivní je.
|
|
|
Každý má jinou představu o tom, co je dobré a co zlé. Tím spíš to platí, je-li jediným soudcem vlastní svědomí.
|
|
|
Považuješ-li dítě s vlastní individualitou a sebevědomím nezašpalaným do země za kreténa, potom jistě.
|
|
|
Kretén je automaticky člověk bez individuality a sebevědomí? U spousty mně známých kreténů je tomu přesně naopak.
Já netvrdím, že děti se musí nutně mlátit a buzerovat, nicméně existují určité meze. A pokud je dítě nerespektuje, tak můžeš zakročit pouze z posice síly. Když to uděláš včas, stačí té síly minimum.
|
|
|
Já definici nestanovil, naopak se ptám po jejím obsahu.
|
|
|
Jestli násilí kreténství způsobí, nebo naopak potlačí, závisí čistě na dávkování. Důležitý je vztah příčina (průser ve škole) - důsledek (výprask). Když se dávkuje "preventivně", náhodně, nebo za každou prkotinu, tak je skutečně výsledkem kretén (po vzoru svého rodiče).
|
|
|
Průser ve škole = výprask? Po shlédnutí této děsivé rovnice musím pochybovat o tom, že to je jen otázka dávkování. Ostatně jsem málem začal pochybovat o současném letopočtu.
|
|
|
V tom případě by ses měl zamyslet nad svojí definicí průseru ve škole.
|
|
|
|
A víte, že mne Váš dotaz přiměl k okamžitému poznání?
Dost jsem si poslední leta lámal hlavu s tím, proč je dnešním dětem tak nepochopitelný vztah příčiny a důsledku.
Díky Vám už to vím.
My, když jsme udělali průser, dostali jsme po držce.
Oni, když udělají průser, někdo, kdo pořád jen kecá, kecá zase. Tedy žádný rozdíl.
Z toho plyne rada: chcete-li vychovat technicky schopného jedince, trestejte ho za průsery. Jedině tak pochopí fyziku...
|
|
|
Protože jestli ti rovnice "průser ve škole = výprask" připadá děsivá, tak tvoje definice "průseru ve škole" očividně zahrnuje i kategorii "každá prkotina", kterou jsem zmiňoval už v původním příspěvku.
|
|
|
Mne ale nenapadá žádný průser ve škole (*), za který by náležel výprask.
___________________
(*) Tím rozumím průser, který je nějak spojen se školou resp. vyučováním a lze jej tedy spáchat jen ve škole. Kdyby se totiž jednalo o krádež či zbití vrstevníka, nebylo by nutné dodávat "ve škole", protože toho se lze dopustit i mimo školu.
|
|
|
Že jsem v původním příspěvku vzhledem ke kontextu článku kvalifikoval průsery jejich spácháním ve škole přece nijak nevylučuje aplikaci stejného pravidla příčiny a následku i na průsery spáchané mimo školu.
|
|
Reporty, které nikdo nečte, jeden význam přece jen mají. když je potřeba na místo ředitele dosadit někoho jiného (nebo se "jen" stávajícího ředitele zbavit, třeba proto, že upozorňuje na nesmysly), nastoupí na školu kontrola, vytáhne odněkud všechny ty nesmyslné a často nevyplnitelné reporty (případně zjistí, že nebyly vyplněny) a hledá, na základě čeho by mohl být ředitel odvolán. A většinou najde...
Based on true stories, sadly...
|
|
Učil jsem před lety výpočetku na základní škole, "osnovy" pro tento předmět opravdu stály za "TO". Zastaralé, učebnice napsané někým kdo sice asi měl pedagogické vzdělání ale obsah měl jen nabiflovaný z knížek, formálně sice správně ale bylo z toho na sto honů cítit že autor neměl ve skutečnosti ani nejmenší tušení o tom co píše. Učil jsem však na vesnické škole a tak jsem měl štěstí, nadřízení, kolegové i žáci byli slušní, nějaké problémy se sice vyskytly, ale kde nejsou že.
Později jsem se setkal s produktem našeho vysokého školství, paní "inženýrka" po mě vyžadovala abych jí posílal obrázky ve Wordu na mou poznámku že je to pěkná pitomost a je lepší to poslat v nějakém přímém formátu jako jsou bitmapy atd. mě doslova seřvala že ona měla na vysoké škole informatiku a že tomu rozumí lépe než já, že ji nemám poučovat... Následně my volala jak ty obrázky z "toho" Wordu dostat :))), královsky jsem se tehdy u toho bavil. Dnes ale, kdy jsem se nedávno setkal s podobným "produktem" nevím jestli náhodou nemám plakat.
|
|
|
Výuka "počítačů" je dost trága.
a) V učebnicích jsou jakési informace, které děti většinou znají. Navíc se mi zdá, že jsou podány často tak nesystémově, že mi z toho jde hlava kolem.
b) Lidi s aprobací na tento předmět skoro nejsou (nebo neučí) a Ti, co jsou, většinou učí mat./fyz., neboť těchto učitelů je také málo a tyto předměty mají preferenci.
c) Předmět tím pádem učí kdokoliv, kdo umí s počítačem více než úplně základní úkony, většinou mladší učitelé. Ti zase nemají ten sytémový přehled a schopnost děti zaujmout oborem, protože i když ví, jak udělat prezentaci, napsat text, zkopírovat soubory, atd., většinou znají jen své postupy a obecný základ je logicky slabý.
Tím pádem výuka počítačů degraduje na opakování toho, co většina dětí zná. Ovšem tlak rodičů na výuku počítačů je vysoký, takže i tam, kde by šla zredukovat, si to škola netroufá.
|
|
|
Když zronva u IT je otázkaz, co učit a zda ho učit jako samostatný předmět.
Za nás se to na gymnásiu probíralo stylem "programování", což asi není úplně nejvhodnější (byť algoritmisace a analytický přístup k problémům se tím cvičily celkem dobře), dnes je to často zase nepovedené školení na MS Office...
|
|
|
Já jsem rozhodně pro samostatný předmět, protože v tomhle předmětu je práce víc než dost. Témata co se učí jsou vesměs dobrá, ale konkrétní obsah těch témat nestojí za nic. Většinou se učí úplné triviality, na které přijde každý sám po chvilce experimentování. Podle mě by se měl software na kterém se učí co nejčastěji střídat, aby si žáci uvědomili co všechno je v různých programech na stejnou věc stejné. Dál by se při výuce textových procesorů měla výuka zaměřit na práci se styly a pokročilé formátování stránky. Co ale ve výuce chybí především je nějaké seznámení se zpracováním větších objemů dat. Žáci by se rozhodně měli naučit aspoň úplné základy skriptování a hlavně k řešení složitějších problémů používat víc než jeden program.
|
|
|
Na střední jsme to měli jako tři předměty - výpočetní technika, kde se probíraly základní teorie o VT jako celku a používání programů jako tehdejší Quattro Pro nebo T602, dále pak automatizace, kde jsme se zaměřili mj. na využití VT k automatizaci procesů a návrhy jednoduchých automatizovaných soustav s VT jako regulačním / řídícím prvkem a konečně programování, kde jsme se učili (tehdy) porozumět strojáku i8080 / 8048 / Z80 a používat jej v praxi.
|
|
|
Jak uz jsem psal jinde, zatim jsem odolal tlakum vyucovat par hodin na jedne stredni pocitace, ale kdyz vidim o kolik levelu jinde jsem proti stavajicimu uciteli ICT a to on je pritom jeste v tomto mezi uciteli asi spise nekde u vrcholu - mam znameho z druheho konce republiky, ktereho vypocetku donutili ucit a on pritim nezna (nebo neznal - pokud se me pta, tak mu to vysvetlim) pomerne zakladni veci, pritom je to spickovy odbornik na motory a auta celkove (na to se zase ptam ja jeho) a jejich skola je dokonce tusim nejakeho strojniho zamereni - a docela verim tomu, ze stroje tam nejspis uci nekdo, kdo rozumi motorum asi tak jako on vypocetce :-(
|
|
|
Problém je že takhle se žáci nenaučí téměř nic, ALE! získají falešní pocit že předmět umí když je učí a zkoušejí lidé kteří z oboru neznají téměř nic, viz. ta slepice v mém příspěvku výše.
|
|
|
Mas pravdu, ale na druhou stranu pokud bych nekoho z tech pubosu uz druhou hodinu neumlatil zidli, tak bych si musel zacit delat nejake to pedagogicke minimum ci kyho vyra a do toho se mi taky moc nechce tim spis, za jaky prachy bych to delal ... to uz radsi po castech a zdarma neco priucim stavajici ucitele vypocetky ;-)
|
|
|
Učitel či ředitel, který VYŽADUJE jakokoli komunikaci na bázi výtvorů společnosti Microsoft, má být pro výstrahu oběšen na nejbližším stromě. Stejně, jako zběh.
Společenská nebezpečnost zběhnutí z armády za války sice není taková, ale je to také exemplární příklad...
|
|
kde je chyba; pokud mohu soudit ze své vlastní školní docházky těsně před převratem a kolem něj a pak ze zprostředkovaných zkušeností svých dětných známých, obě strany mají své problémy.
Coby děcko jsem byl nadměrně živé a asi i drzé, leč bez jakýchkoli problémů se známkami; rodiče přestalo bavit spolupracovat se školou ve chvíli, kdy jim učitelé vytýkali, že si čtu pod lavicí knížky. Co jsem měl na základce xakru dělat? Rušit? Tupě čumět z okna? Zejména první stupeň mi posloužil krom socializace se spolužáky jen k tomu, abych uměl současně sledovat, co se děje ve třídě a současně se věnovat vlastní zajímavější činnosti.
Rada pro učitele č. 1 - bazírujte pouze na znalostech, dovednostech a na okolní spolužáky nerušícím chování.
Větší konflikt se školou zažila naše rodina ve chvíli, kdy jsem několika údery pěstí zkorigoval výrok spolužáka (a totožný nápis na dveřích WC kabinky), že se má matka živí prodejným sexem. Učitelce a později ředitelce jsem se hájil tím, že jsem bránil svou čest. Toho, co jsem spáchal nelituji dodnes; a ani můj otec mě nenapomenul, byť na mě i následně na něj obě jmenované dámy vřískaly. Obdržel jsem dvojku z chování, spolužák nic. Mohl jsem pak vnímat školu jako spravedlivou instituci?
Rada pro učitele č. 2 - i děti vnímají svou čest.
Řekl bych, žě většina rodičů se necítí být odborníky, ale sami školou prošli a vědí, co jim nejvíce vadilo. Co bylo špatně. Lpění zejména učitelek na pečlivém vedení sešitů, dávání pozor :), přezouvání a konformitě je z pohledu okolí směšné. Navíc ve chvíli, kdy požadavky na žáka klesají a odmaturuje většinou i debil, natož aby se na střední školu nedostal. Nuda pak snadno prostoupí celou ZŠ a nudící se žáci nutně vytváří alotria.
Ve zbytku - vliv EU, atd. s autorem souhlas.
Řešení je imho především ve větší diferenciaci škol a v dobrovolnosti školní docházky, tak, aby agresivního blba bylo možno vyhodit rovnou a blbovi pohrozit v případě liknavosti také vyhozením.
|
|
|
to jste ještě nepochopil, že hlavní úkol českého školství vždy bylo a je naučit děti konformitě? Kromě toho, že je potřeba vytvořit místo, kam může rodič děti odložit, aby mohl chodit do práce, vzdělávání je možná až na třetím místě priorit. Stát dostává přesně to, co si financuje. Moje děti v zahraničí chodí na soukromou školu. A je to panečku takové žrádlo, že nevím, jestli by to český většinový vohnout vydržel, žádné knížky zadarmo, žádné obědy, žádná školní družina (pokud si to ovšem krvavě nezaplatíte). Na druhou stranu zase, když je v soukromé škole přihlásím na kurz plavání, tak po 6 lekcích skutečně plavou. když se učí anglicky, tak skutečně za 3 měsíce starší z nich plynule mluví anglicky a mladší zvládne základy konverzace. Zastávám ten názor, že jestli si někdo myslí, že on nebo jeho děti dostanou něco zadarmo, tak je to blb. Největší idiotství spočívá v takových těch kecech, které tady občas slýchávám, že si "občan svého učitele královsky platí". Hovno si platí, debil. Ovčan platí výpalné státu a ten pro změnu legitimizuje jeho přidrzlé chování k učitelům, které stát navíc zotročuje tím, že přísně reguluje způsob jejich obživy a spoléhá na to, že zmínění učitelé nebudou mít prostředky a čas na to, aby změnili kvalifikaci. Já myslím, že státu moc nevadí, že jeho občané nic neumějí. těch co něco umějí, těch moc potřeba není a ty ostatní lze v montovně na plechovky Hyundai docela dobře zaměstnat, i když jsou z nich analfabeti. Ti se taky nebudou bouřit, budou opakovat přesně to, co ji řeknou v TV H@vna a systém bude bezvadně fungovat, protože banda tupých vohnoutů nakonec tzy vnímavé vždy přehlasuje. Demokracie a kvalitní škoství, to totiž funkčně tak nějak nejde dohromady. Proto za komunismu bylo školství sice ideologizované, ale lepší, protože z toho byla politická záležitost. Teď z toho je taky politická záležitost, jenže poněkud v jiném smyslu.
Co se týče toho kupování maturit, tak to není ani ta otázka problémů školství jako spíše celospolečenských problémů. Ono totiž v čekoprasečáku skutečně existuje jistá sorta lidí, poměrně početná, kteří vlastní školské znalosti a práci k obživě nepotřebují, protože těží především z kontaktů a známostí. Proto není divu, že bohatý papínek koupí synečkovi nejen maturitu ale zároveň i VŠ titul, aby ho měl na vývěsním štítu a na golfu s ostatními soudruhy nevypadal jako idiot. Ale to není záležitost školství, protože kde je poptávka, tam po čase přijde i nabídka, že ano. Je se podívejte kolem sebe, jestli jsou lidé odměňování spíše podle kvality a množství odvedené práce nebo dle schopností zavádět anální sondy. Já myslím, že pak si snadno odpovíta na otázku, kde jsou kořeny toho, proč někteří lidé kupují maturity, snaží se silou mocí vyřvat si pro ratolesti lepší vysvědčení atd. |Celý systém toto legitimizuje. Přece si nemyslíte, že syn soudruha Nečase nebo soudruha Romana nebo nedejbože soudruha Kellnera někdy propadne. Tihle hoši, při vstřícné předposranosti pedagogického sboru ani nebudou muset chodit do školy orodovat a něco nabízet. Tam se dobrá známka dá jaksi automaticky,
Je bych se chtěl zeptat autora, když tak střílí do vlastních řad - dal Boszágovi tu čtyřku z angličtiny on nebo ho z té třídy vyhodili, jak chtěla jeho nezaměstnaná matka? Já znám jednu učitelku angličtiny, která nechala na gymplu rupnout z 25 žáků hned 16.
|
|
|
Rupne-li z 25 žáků 16, je třeba se zamyslet nad přijímacím řízením, způsobem výuky a metodami klasifikace.
Jistě, může to být náhlou změnou v přístupu žáků, ale nadpoloviční ztráty většinou ukazují i na jiný problém.
Samozřejmě to může být tím, že v ostatních předmětech se žáci mohou flákat a tady se drží rozumná úroveň, takže učitelka chybu neudělala, ale opět - ředitelství při přijímání a kolegové ve výuce zjevně ano.
|
|
|
Dissenter - máte pravdu, jako bych slyšel svojí manželku.
K radě 1. - ano, pokud se někdo fláká, ať se fláká (vyhodit ho nemůže), ale ať neruší. Opravdový problém jsou propadlíci, kteří potřebují upoutat pozornost okolí a cíleně obtěžují. Většinou jsou z prostředí, kde rodiče (častěji rodič) bere výchovu laxně nebo nestíhá, spolupráce žádná, jakákoliv hrozba je jim u rici. Podařilo občas se nespolupracující rodiče i dítě dohnat na sociální odbor a i když si o výkonnosti této instituce nemyslím nic moc, někdy to mělo i efekt (rodiče se bojí odebrání dětí - dost iracionálně - a dávek - to se také nestává, ale hlavně že se bojí).
K radě 2. - na čest žáků spousta učitelů zapomíná úplně. Přitom právě v období druhého stupně si za trochu uznání často koupíte spolupráci dítěte a v některých případech jeho dlouhodobou lásku, která občas přežije i vrchol puberty.
K tomu nutno dodat, že psychologie a pedagogika se často na PF redukují na teoretické kecy, odtržené od praxe a spousta učitelů je tak bere - ke své škodě - i v praxi. V některých případech jsou pak roztomilý jako bachař, ovšem prostředí dnešní školy není místem, kde by se bachař mohl úspěšně realizovat.
Onehdá se jí přišlo nějaké dítě zeptat, jaké má mít okraje v sešitě. Manželka vyklulila oči (nikdy to po nich nechtěla) a oznámila, že sešit je přeci pro něj, ať se má z čeho učit.
|
|
Rád by som sa autorovi ako pomerne stále čerstvý absolvent osemročného gymnázia (2008) v jednom menšom meste poďakoval za skvelý článok ktorý takmer presne vystihuje pomery v školstve aj vo východnej časti našej bývalej federatívnej republiky. Osobne som mal štastie na vcelku chápavých vyučujúcich s ktorými sme mali krásne symbiotický vsťah : na hodinách som buď spával alebo si niečo čítal (Edgar Alan Poe, Stephen King, Jiří Kulhánek a mnho iných autorov sci-fi,fantasy či hororov) a tým pádom som nemal čas ani chuť robiť bordel. Nároky na kvalitu vedomostí boli totiž tak smiešne nízke,že na onom gymnáziu zmaturujú snáď aj jednobunkovce,celý systém bol totiž podriadený tomu aby detičky miestnej podnikateľskej "smotánky" mali na vysvedčeniach samé 1 a nemuseli sa zaoberať prímačkami na vysokú školu.
|
|
|
Nabízí se otázka, proč je zájem mezi "smotánkou" platit za dobré vysvědčení bez vzdělání. Pokud koupená maturita stačí k přijetí a k úspěšnému absolvování VŠ (či úspěšnému zapojení se do praxe), je něco shnilého v onom vzdělávání samém a zdá se, že je vlastně takové vzdělávání zbytečné.
Pokud koupená maturita stačí jen k přijetí na VŠ a ne k absolvování, jaká je motivace k její koupi? Dotyčné dítko "smotánky" stejně bude muset dostudovat to, co nedostudovalo - a opět, i to může být efektivnější, než prosedět x let ve školních lavicích.
Zkrátka a dobře, kritérii by měly být schopnosti, znalosti a ne vlastnictví jakéhokoli titulu či absolvování jakékoliv školy.
|
|
|
Ale veď ono je predsa pod ich úroveň niekomu dokazovať svoje schpnosti napr. pri prímacích skúškach! (Vážne som pár takýchto kreténov/barbín v triede mal.) Fotrik/mamička už pre nich má nejaké to teplé miestečko kde za sedenie na prdeli budú dostávať "manažérsky" plat a to by bola predsa ostuda nemať titul keď ho majú všetci v rodine... Nie naozaj sa mi znova nechce nad touto témou znova rozčuľovať...
|
|
|
Ale já Vám věřím, byť dle mých zkušeností zrovna nepopisujete typický příklad. Většina mě známých podnikatelů své děti tvrdě cepují, aby byly schopny převzít rodinný podnik.
Máte-li pravdu vy, pak jsou opět tři možnosti - místo, kam nastoupí dotyčné děcko, bude pouhá sinekura. Pak je zhola jedno, jaký titul získá; nebude tím škodit ani pověsti školy, ani nikomu jinému.
Druhá možnost je, že místo bude funkční. Dotyčné děcko tím rozhází majetek rodičů a opět je to pozitivní informace, neboť peníze jsou vždy něčí a tak se přesunou ve prospěch někoho chytřejšího. Jistá ostuda zůstane škole.
Třetí možnost je, že místo bude funkční a dítko bude prosperovart, protože se místo biflování dat ve škole naučí spoustu užitečných věcí. Troufám si tvrdit, že pro leckterou školu příklad blízký realitě.
Zkrátka není důvod se "rozčulovat" :)
(nejsem zaujatý proti školám, párem titulů disponuji)
|
|
|
Důvod rozčilovat se je a velký. Pokud je to dítko člena místního estabilishmentu tak skončí na teplém fleku na úřadě. Papínek to zajistí. Eu zajistila aby pro fleky byla podmínka vysokoškolské vzdělání a hle , jsme na počátku této frašky na téma kdo ku-ví výuku ve školách.
|
|
|
No přesně tak, ono to není o tom, že by musel dohnat znalosti, ale v tomto systému exustuje spousta úřednických (manažerských, administrativních, formálních) míst pro cvičené opice, které právě tito absoloventi managementů, evropských studií apod., obsadí.. Jedná se hlavně o místa ve st. sféře (úřadech) - pokud je nezaměstnají u sebe (trošku něco na způsob nedávno vydaného článku o zaměstnání ve st. správě v rubrice Zmrdi&Vohnouti)
|
|
|
Jinými slovy, existují nelogická místa (pochopitelně že ve státní správě :-)), pro něž stačí VŠ titul, ale nejsou nutné VŠ znalosti.
Je tedy svrchovaně logické, že u určitých lidí je poptávka po koupi takového "glejtu" a nikoliv znalostí; je to jednodušší cesta k témuž.
Chybou není ani (logické) jednání kupců VŠ titulů, ani konformita škol, ale existence takových míst.
A ostatně existence celé státní správy sakumprásk. :-)
|
|
|
on i fakt, že většina rychloabsolventů dnes již pověstné plzeňské právnické fakulty byla z řad politiků a státrních zaměstnaců, asi nebyl náhodný...
|
|
|
Primárně je chyba existence těchto míst, ale nesouhlasím zcela. Určitou roli hraje také ta "konformita" a liknavost škol, které plodí NADBYTEK těchto formálních absoloventů, z nihcž značná část jsou oběti Systému (pokud se nejedná o vyvolené jedince, nebo krásou nadané dívky na pozici "asistentek").
|
|
|
Výborný článek, popisuje přesně to, co často slýchávám od příbuzné - učitelky I. stupně ZŠ. Ne sice vše, ale minimálně stohy papírů, otravování po telefonu kdykoliv s čímkoliv a "reformy" kvůli kterým jezdíte o víkendech na školení. Článek vůbec nebyl dlouhý a za sebe prosím o další s rozvedenými reformami - o co tu vlastně kráčí. Znám útržky ale takto čtivě je zpracovat nedokážu.
Měl jsem to štěstí že jsem byl dokopán k absolvování 8 let gymplu :)
|
|
|
áno, rodičia mi už volali aj o desiatej večer do krčmy. Ešteže som single :D
|
|
Tiež som učiteľ, k článku sa, ak budem amť čas, vyjadrím neskôr, zatiaľ len prelu týkajúcu sa spomínaného vševedstva rodičov: jeden rodič (je nutné podotknúť že žil roky v usa, jeho syn a môj žik v jednej osobe sa narodil v USA, teraz sú na SVK tuším druhým rokom) bol raz na môj apel v škole. Syn mal zlé správanie (odvrával, hoci sa s ním dalo pracovať a je to milý chlapec). Otec začal sťažnosťami na moju osobu (že ma synátor nemá rád lebo ho napomínam), plynule prešiel k Ficovi a skončil pri tom že by sme si mali so žiakmi potykať veď aby deti necítili autoritatívny režim. Tak je to vrj v USA. Evidentne nepochopil, ako je to v USA s tykaním a vykaním (inú možnosť než tykanie v hovorenej reč inemajú).
Bavil som sa na tom ešte mesiac.
|
|
|
Vykani v USA samozrejme maji.
|
|
|
Sry, majú, lež nie tak jednoznačné ako u nás. Tak či onak to nie je jadro problému.
|
|
|
Jsme jazykově sláb. Jak se rozlišuje vykání / tykání v AJ?
|
|
|
Nijak, oni nemají tykání.
|
|
|
Když tykáš, oslovuješ ho John, když vykáš, oslovuješ ho Mr. Smith. Myslim, že tak nějak to řikala učitelka angličtiny, ale už jsem dlouho ze školy.
Nebo UTFG: V angličtině se přibližně od 17. století vyká. Ten jazyk má samozřejmě i tykání, ale nepoužívá se. Příkladem budiž název filmu "O Brother, Where Art Thou?"
|
|
|
"Thou" je opravdu zastaralé, vyskytuje se v podstatě už jen v biblických textech.
Zajímavé je, že v tom 17.století, než definitivně vymřelo, bylo po nějakou dobu považováno za urážlivé. Pokud jste někomu říkali "thou", znamenalo to, že se mu vysmíváte nebo jím pohrdáte.
Proto asi taky vymřelo.
|
|
|
vyskytuje se v podstatě už jen v biblických textech ... definitivně vymřelo
Si tacuisses, philosophus mansisses.
Zkuste si přečíst např. Knihy džunglí (konec XIX. století) nebo Petra Pana od Barrieho (začátek XX.) Nebo víte, kdy a kdo napsal roztomilou větu His language also would be limited: the Latin verb polo, polas, polat; I play polo, thou playest polo, he plays polo, or (more devastatingly) he does not play polo?
Je jistě pravda, že v běžném styku mezi lidmi se tykání již dávno nepoužívá; omezit ale jeho výskyt na Bibli a prohlásit, že "definitivně vymřelo", je opravdu poněkud příliš přehnané :)
|
|
|
Asi máte jiná kritéria definitivního vymření.
Například zrovna ta latina, kterou máte tak v oblibě, je z mého pohledu definitivně vymřelý jazyk, a to i přesto, že ji pravděpodobně v nějakém rozsahu umí více lidí, než třeba horní lužickou srbštinu. Protože ti lidé netvoří přirozenou jazykovou komunitu, což dosud ti Lužičtí Srbové aspoň v pár desítkách vesnic tvoří. Je možné, že někdy někde se latinofilové sestěhují dohromady, a znovu tu jazykovou komunitu vytvoří. Podobným procesem vstala z mrtvých hebrejština. V takovém případě změním klasifikaci :-)
Za definitivní vymření slova v živém jazyce bych považoval situaci, kdy dříve běžně rozšířené slovo se stalo tak vzácným, že jej nepoužívá více než cca 1 promile populace. Takovým slovem v češtině je např. "jirchář", "plkno", "brtník" nebo "půhon". Vzdělaný člověk jim leckdy rozumí, a spisovatel typu Vladislava Vančury nebo Jana Křesadla by je asi občas i písemně použil. Ale stejně je to "mrtvé maso".
Anglosaská literatura má X desítek milionů stran, takže v ní samozřejmě najdete leccos. Existuje i anglická kniha, která je napsána bez použití písmene "e". Z toho ovšem nelze vyvodit, že "e" je v angličtině kdovíjak postradatelné písmeno.
Nicméně ten spor o to, kdy je slovo definitivně vymřelé, mi připomíná spor o to, kdy se z embrya stává živý tvor. Je spousta chytrých lidí, kteří dokážou argumentovat v široké škále od "okamžiku oplození" až po "když je mu 18 let a vydělává si na živobytí". Když jsou to obzvlášť cyničtí intelektuálové, dokáží každý den přesvědčivě argumentovat pro jinou pozici.
Pročež bych se nesnažil klasifikovat oponenta jako blba, co neměl otevírat ústa, aby nezkazil dojem :-D
|
|
|
Nevěřte Klokanovi, kecá.
Angličtina tykání samozřejmě má a používá; na rozdíl od např. češtiny je ale oblast, kam se tykání hodí, velmi omezena (s trochou zjednodušení lze říci, že člověk tyká svému Bohu, všem ostatním vyká). Jinak "ty" je anglicky "thou" (zatímco "you" je "vy").
Přibližným (!) ekvivalentem českého tykání je v anglicky hovořícím prostředí vykání spolu s oslovováním křestním jménem.
|
|
|
(Jo, mjfox to má v zásadě dobře -- před pár stovkami let si lidé tykávali, dnes již tak nečiní. Ostatně u nás se za Husa také tykalo šmahem.)
|
|
Jsem jakýsi hybrid, protože si na straně jedné celkem živě pamatuji vlastní nekonformní přístup ke školství a na straně druhé jsem byl na pár školách správcem sítě, díky čemuž mám pohled mírně z odstupu.
Takže prvně - ředitel rozhodně nemá lehkou pozici. Zpravidla to totiž bývá právě on, kdo nejenže zažívá pocity autora článku, ale musí je řešit. Třeba "u nás" to byl konkrétně on, kdo musel hledat cestu jak vyřešit protichůdné požadavky rodičovské mafie ("můj miláček zalepuje počítače žvýkačkou a rozbíjí sluchátka? Ale to není možné. A i kdyby ano, co je na tom špatného?"; "jak po něm můžete chtít, aby se učil?"), učitelů ("ztřískat na hromadu a nechat propadnout! Do jednoho!"), peněz ("nejsou peníze" vs "musíte utratit milon - do měsíce!") a hlavně jejich určení a tak dále.
S penězi je to vůbec zajímavé. Školy totiž nedostávají jednu částku a "poperte se s tím, jak umíte". Místo toho dostanou milion relativně malých, jednoúčelových položek - tahle je na platy zaměstnanců, tahle na outsourcované aktivity, tahle na výukové pomůcky (počítače pro děti), tahle na vybavení školy (počítače pro učitele), tahle na stavební úpravy a tak dále. Praktickým důsledkem je, že nakonec není dost peněz v balíčku "platy zaměstnanců", takže se některé pozice "virtuálně outsourují": lidé sice pracují de facto jako zaměstnanci, ale de iure jako OSVČ či pro externí firmu. Na nový server se nainstalují výukové programy, aby šel nadeklarovat jako položka "výukové pomůcky" a ne "vybavení školy". A tak dále - paskvily a nesmysly; navíc nepřipadá v úvahu možnost přidělovat motivační bonusy dobrým učitelům, protože "motivační balíček" musí být rovným dílem rozdělen všem tak, aby neodešli - jakýsi "workaround-navýšení platů".
Největší finanční potíží školství tak není podfinancovanost, nýbrž jednoleté pětiletky ve spolupráci s výše popsaným balíčkováním. Jaké pětiletky? Ve školství totiž stále platí onen perverzní způsob centrálního plánování, kdy je přidělen rozpočet na rok dopředu - který se musí vyčerpat, protože cokoli zůstane škola zjevně nepotřebuje a tak dostane další rok o to méně. Toto "řešení" nutí školy rozhazovat na naprosto nesmyslné projekty a znemožňuje jim šetřit - kdo šetří, nebude mít nic; proto se také všechny stavební úpravy dělají po etapách a placené z jednoročních rozpočtů.
Tímto způsobem pak vznikají takové neuvěřitelnosti, jako když před pár lety přišla z MŠMT zpráva ve stylu "na tuhle pětiletku nám zbyla ještě miliarda a musíme ji utratit, aby se splnil plán - takže vy musíte utratit tolik a tolik za učební pomůcky." I nakoupila škola spoustu nadbytečných počítačů (klasifikovaných jako učební pomůcky). Ty "staré", P4 plně postačující všem potřebám žáků teď leží bez užitku ve skladu.
Tedy - chcete finančně pomoci školství? Není potřeba "víc peněz". Je třeba "všechny peníze na jednu hromadu" a přestat centrálně plánovat. A hlavně je třeba přestat trestat šetření - protože dokud bude za šetření de facto pokuta pro další rok, nebudou mít školy NIKDY dost peněz.
A teď pohled studentský.
Co se čtení týče, ono je to - obávám se - spíše o zkostnatělém přístupu, kdy se "hází perly sviním". Což je sice nepřesné, ale budiž. Pamatuji si třeba z prváku či druháku střední spolužáka, který se chlubil tím, že "nic nečetl". Proč chlubil? Protože nečíst - v očích adolescentů - "romantické klasiky" jako Shakespeara či Máchu je věc prestiže).
Každopádně, jakožto náruživý čtenář (na tom nemá zásluhu škola nýbrž mí drazí rodičové, kteří mě od mých 7 let setrvale zásobovali novými a novými "Bigglesi") jsem mu další den přinesl "Team Yankee" - knížku o dvou stech stránkách, popisující typický scénář "cold war gone hot" očima velitele tankové roty a psanou bývalým velitelem tanku M1 (tehdy ještě bez "A1"). Zhltnul ji za dva dny a ještě si to pochvaloval. Vidíte ten rozpor? Vnucovaná, opovrhovaná a nezajímavá díla vyvolala odpor ke čtení samotnému, zatímco kniha z jeho "krevní skupiny" bleskově způsobila opak - byť jen krátkodobě. Když jsem ve dvanácti četl F.L.Věka snad v prvním vydání ("no není to skvělé?") a potýkal se se staročeštinou a pro mě naprosto nezajímavými reáliemi, bylo to pro mě utrpení - a kdybych nečetl už léta před tím, dost možná by mě to odradilo od čtení jako takového. To, co jako literární poklad vidí dospělí se totiž diametrálně odlišuje od toho, co se líbí dětem a dospívajícím. Detail.
To samé se pak týká i ostatního učení. Škola je totiž pohromou pro těsnou menšinu "průměrně nadprůměrně" inteligentních dětí, které sice mají daleko do geniality avšak relativně brzy zjistí, že s trochou improvizace a "bufferování" před testy zvládne celou školu i bez učení - což vyústí v naprostou ztrátu jakékoli stimulace. Učební proces těchto jedinců je provázen jedinou otázkou: "na co mi to je". Na co je mi šprtání se větné skladby, když ji nikdy nevyužiji. Onehdá jsem rodičům řekl něco ve smyslu "už jste někoho viděli si při psaní dopisu bokem črtat V1 a V2 nebo v3? Já ne. Tak proč se to musím učit?" Nebo "proč se musím šprtat fyziologii prvoků když to už nikdy neuvidím, protože chci být programátor?"
Odpověď "protože to je v osnovách", popř. "protože musíš" pak spolehlivě zabije jakoukoli náklonnost k předmětu. Odpověď "protože jsou to obecné znalosti" jen vyvolá další otázku - "a kdo má právo určovat, co jsou obecné znalosti?" Protože dělat z donucení neužitečné pakárny se líbí málokomu. Oproti tomu když učitel promptně poskytl vysvětlení, na co se to reálně hodí, nebyl problém. Třeba Pascalův trojúhelník se hodí na vytváření vzorečků umocňování, ergo je možné se méně šprtat, ergo je to dobré.
Nevím, kolik nás bylo na základce - ale na SŠ nás takových ve třídě bylo minimálně 5. Všichni jsme prolézali se čtyřkami a za celé ty čtyři roky jsme se učili dohromady jen asi měsíc čistého času - v prváku před obávanou profesorkou ZE, pak při pár průšvizích v matematice hrozících propadákem a naposledy týden, dva před maturitou. Domácí úkoly, nepochopitelnou věčnou prudu ("jsem konečně doma a chci odpočívat - ne se prudit s něčím, co ani sám nezvládnu, protože to neumím) jsme nedělali a pokud ano, tak kolekvitně před vyučováním. Poznamenáni neschopností se učit/šprtit a věčným "k čemu mi to bude?" jsme následně rychle odešli (či byli odejiti) z VŠ do praxe či na úzce specializované VOŠ. Jednak kvůli tomu, že se nesplnila naivní očekávání "jen prakticky a užitečně zaměřených předmětů" nebo kvůli tomu, že náš matematický (tedy oprava, aritmetický - to je značný rozdíl) aparát, silně poddimenzovaný nudnou, ubíjející a tedy ignorovanou výukou jaksi nepostačoval k bezproblémovému přechodu na vysokoškolské způsoby.
Záchranou podobných jedinců (resp. vůbec celé populace) je tzv. "domácí vzdělávání, jež existuje navzdory snahám eurohůjerů a rodinu nenávidějících multikulti-feministických aktivistů/istek a které jde přesně s vývojem a potřebami každého dítěte zvlášť. Přesně, jak podotýká autor článku, výuka v DV z principu není zpomalena kvůli ohledům na jiné žáky. Jiní žáci totiž nejsou. Vývoj/učení tak jde dopředu rychleji, než ve škole (i proto, že se vyučující/rodič soustředí na vysvětlení toho, co dítě nechápe - což ve dvaceti- či spíše třicetihlavém kolektivu dost dobře nejde) a touha po učení tak přežívá až do šesté třídy (kdy jste viděli díte, které se ve dvanácti těší do školy?) a navíc je dítko uchráněno sociopatických jevů macho týpků. Zapadnutí do "běžné školy" je ale brutální - nikoli kvůli kolektivu, který je udětí s DV budován jinde a šetrněji, ale právě kvůli způsobu výuky. Což IMHO mluví samo za sebe. Je to asi jako přiřítit se s Ferrari z dálnice a uvíznout v dopravní zácpě dlouho šest let. Chvíli popojíždíte a túrujete motor, pak už jen popojíždíte a nakonec vyměníte Ferrari za SUV s klimatizací a zábavním systémem.
DV ale funguje jen tehdy, když je jeden z rodičů doma - zpravidla "žena v domácnosti". Kvůli čemuž vyhlásily DV svatou válku feministky, které se tak přidaly k sociálním inženýrům, jimž přirozeně naprosto nesedlo, že by nějaké děti unikly jejich masové vymývárně mozků.
|
|
|
já znám dítě, které se ve dvanácti těšilo do školy. Radostně chodí do školy celý svůj život.
rodiče a děti mají rozdílný vkus, moje dítě třeba F.L. Věka miluje, nevím proč, mně se to nelíbilo nikdy a lepší už to nebude.
s tím financováním škol byste si to konkrétně představoval jak? Škola by dostala nějaký balík peněz a z toho by ušetřila a nechala si to, případně použila někdy příští rok nebo ten další podle svého uvážení? To by byl trochu zvláštní přístup, došlo by k tomu, že by se do škol pumpovali peníze, které by si škola mohla škudlit, protože je vlastně nepotřebuje. Nebo máte jiný nápad?
|
|
|
Co je na to nepochopitelného? Co se neutratí, to se vrátí zpátky do společného banku a použije se to jindy. A protože se všichni chovají stejně, neutrácejí za zbytečnosti, tak není problém poslat i peníze navíc, když je potřeba řešit neplánovanou věc.
|
|
|
já to chápu, ale takhle je systém nastaven dnes, cover s tím má problém, tak se ho ptám, jak si to představuje lépe.
|
|
|
Omyl, dnes je systém nastaven tak, že máte-li na rok x rozpočtovou položku 100k a utratíte-li jen 95k (a vrátíte 5k), s pravděpodobností blížící se jedné dostanete v roce x+1 nikoliv 105k, ani 100k, ale něco mezi 95k a 100k.
|
|
|
co znamená "systém je nastaven"? Neschopnost a lenost ředitelů škol? Nebo snad existuje nějaký předpis? Pokud je mi známo, žádný předpis ani zákon ve smyslu letos vrátíš a příští rok dostaneš o to méně není. Současně neexistuje žádná garance pro letos vrátíš a někdy dostaneš o to více. To by vedlo ke zbytečnému vázání peněz.
|
|
|
Setkala jste se někdy s prostředím rozpočtové organizace? :-)
Já ano, v podání jedné univerzity a jedné velké nemocnice a svrchu popsané z pohledu komerčního sektoru neuvěřitelné věci jsou pravdivé.
|
|
|
setkala, nemluvíte pravdu, to co tvrdíte je jen taková lidová bajka ústně předávaná dnes nejspíš už z generace na generaci.
vy jste na té universitě nebo nemocnici dělal ekonoma nebo ředitele?
|
|
|
Lidovou bajku jsem viděl 2x po sobě, potřetí už jsme to neriskovali.
Kdepak, já ty peníze spotřebovával :-)
|
|
|
takže bajka, nic o tom nevíte, rozpočtová pravidla neznáte ani z rychlíku a šíříte bludy, je to tak? To co jste viděl nebylo "nastavení systému", ale neschopnost nebo neochota vašich šéfů.
|
|
|
Bože, Bárto, ...
Popravdě řečeno, je mi jedno, jestli jde o nastavení systému nebo neochotu několika ministerských úředníků; s obojím lze bojovat se stejným úspěchem. Každopádně se takové věci dějí pravidelně. Viz cover72 výše.
|
|
|
bav se s volem vo dortíčku, když víš, že žere seno. :-(
je to jen bajka a ministerský úředník s tím má pramálo společného. Jde o neochotu vašeho ředitele nebo ekonoma nebo obou. Dějí se různé věci, znám organizaci, která vrátila šest milionů a na rozpočet dalšího roku to nemělo žádný vliv. To co tvrdíte však není pravidlem a není pro to ani žádný zákonný nebo praktický důvod. Jen ten problém, že když peníze vrátíte do obecního nebo státního není možné je tam po nějakou libovolnou dobu vázat, až si usmyslíte, že je chcete vrátit. Zkrácení rozpočtu v dalším roce je však vyložený výmysl.
|
|
|
Mě bylo přímo řečeno, že škola dostala povel ty peníze utratit - a dále viz výše. Takže bych docela i věřil, že to možné je - sám jsem se totiž o podobných mechanismech doslechl nepřímo už dříve. Posléze jsem to jen zažil..
A popravdě, systém motivující ke zbytečnému utrácení, jen za účelem vykázání aktivity je podle mě horší, než kdyby si to školy tuchlily nebo investovaly do kdo ví čeho. Už proto, že v později zmíněných alternativách ty peníze alespoň budou k dispozici pro větší projekt, resp. půjdou do něčeho užitečného - nezmizí rovnou ze světa přímo do školního sklepa.
|
|
|
Nad tím jsem taky nějakou dobu přemýšlel a jako jediné použitelné řešení mi vyšlo, že ušetřená částka škole zůstane, ale jen jako finance na investiční aktivity. Tedy nebude se smět použít na normální provoz, a při žádostech o různé investiční dotace se tyhle peníze budou muset použít přednostně (takže pokud má škola naspořeno víc než kolik by měla dostat na dotaci, musí si to zatáhnout z naspořených peněz). Výhodou je, že by pak školy mohly žádat třeba i o dotace z EU, kde je jednou z podmínek udělení to, že si žadatel musí napřed sehnat většinu částky sám a dotaci dostane až zpětně, když už peníze má. Rozpočty škol by se pak mohly určovat z váženého průměru za několik posledních let s tím, že škole by z rozpočtu mělo pravidelně zbýt určité procento (zároveň by škola měla mít možnost tohle procento dočasně ovlivnit například nahlášením investičního záměru). Ten průměr za několik let je kvůli tomu, aby výrazné ušetření v jednom roce neznamenalo škrt hned v tom dalším. V tomhle systému by školy měly motivaci šetřit, aby měly peníze na investice, ale zároveň by neměly takový strach ze seškrtání rozpočtu na další rok. Na škrtání by došlo až ve chvíli, kdy škole dlouhodobě na investice zbývá víc než by mělo.
|
|
|
myšlenka hezká, ale má pár kazů, to už tady totiž bylo. Organizace si držely rezervu ve fondu rozvoje majetku, který doplňovaly z toho co zbylo. Jenže pak se stalo, že ta rezerva byla pouze účetní a hotové peníze rozfrcali, takže na ty investice stejně neměli. Pak se poměrně nestandardním krokem snížil fond, aby došlo k vyrovnání účetních a skutečných peněz. Takže to bych neopakovala.
s dotacemi je to složitější, protože tam bude vždy určitým garantem zřizovatel. Jiná cesta ani není možná, protože co si taková škola počne až její případná investice nebude uznána a Unie bude chtít vrátit dotaci v plné výši, v lepším případě pouze v částečné výši. Škola těžko prodá barák, aby to zaplatila a bude to muset tak jako tak uhradit zřizovatel. Možná jsem moc skeptická, ale tudy cesta nevede.
|
|
|
Tohle není žádný argument. Ty peníze prostě musí být na samostatném účtu, u kterého se dá zkontrolovat historie a porovnat s účetními záznamy. Když vedení školy ty peníze zkusí rozfrcat, tak musí jít sedět za zpronevěru.
|
|
|
oni je nerofrcaj jen tak, ale třeba tím zadotují neuhrazené pohledávky. Na jiném účtě by to být sice mohlo, ale to už byl třetí účet a jak známo bankovní poplatky jsou dost drahé.
především je to zbytečné, protože kdyby mezi lidmi nepřežívala ta báje o tom, že peníze nemůžeš vrátit, všechno by se zjednodušilo. Kdo by peníze nepotřeboval v roce, vrátil by je, příští rok by si požádal o případné zvýšení. Je nesmysl dávat takové zvýšení rovnou do rozpočtu, protože je možné požádat o ně mimo.
|
|
|
Mně osobně to nepřipadá jako báje, protože tenhle způsob sestavování rozpočtů mám potvrzený z první ruky hned ze dvou nezávislých zdrojů - jednou z místní základky, jednou z VŠ fakulty, kterou toho času studuji. Na naší katedře každý rok jeden člověk dostává v Prosinci za úkol utratit půl milionu do konce roku. Prodejcům pak vždycky vysvětluje, že mu nevadí, když zboží dodají až po Novém roce, fakturu ale potřebuje hned. Rozbalování "nadílky" jsem se pak několikrát účastnil osobně.
|
|
|
:-)), já už nevím, jak to říct. Není to tak. Je to jen lenost a železná košile. Samolitr je lepší říct, utrať to teď, páč napřesrok nebude nebo možná bude, ale nikdo neví. S vracením je víc papírování a musí se zdůvodňovat (nakonec by mohl vzniknout dojem, že se tam flákáte, když vám zbylo) a s žádostí o navýšení další rok také. Způsob sestavování rozpočtu a následného krácení při vracení na konci roku platil před revolucí, dnes už roky neplatí, ale pohodlnost a neschopnost přežívá.
Letošní rok bude ještě horší, protože každého bude jímat hrůza, že příští rok vážně nebude. Takže se dá předpokládat, že "nadílka" bude v rámci "urvi co můžeš", tentokrát to bude stát za to ;-). Téma vyčerpáno, děkuji za diskuzi, dobrou noc.
|
|
|
Jestli se dítě těší do školy či nikoli, nemusí mít ŽÁDNOU vazbu na jeho vzdělanost či schopnosti a tím pádem z toho nelze vyvodit, že v daném případě škola sehrává pozitivní roli.
Dítě se může naopak těšit do školy právě proto, že ho ve škole k ničemu nenutí. Zejména pak ne k tomu, aby se vzdělávalo.
Dítě chodilo do školy. Mělo problémy, protože nestíhalo tempo výuky. Problémy se hromadily. Dítě se do školy netěšilo, provázely jej ranní nevolnosti, bolesti hlavy, sociální problémy outsidera. Dítě změnilo školu na ústav s jiným přístupem. Nároky se snížily, dítě se do školy začalo těšit, prtože mu učení šlo a nebylo outsiderem. Samozřejmě nemůžeme skončit americkým hepijendem o absolventovi Yalle. Prostě se vyučilo a nyní žije celkem spokojeně.
Osobně mám ale i opačnou zkušenost. Dítě chodilo do školy, protože muselo (jako většina dětí). Pak s dítětem rodiče zašli na testy, protože měli pocit, že i přes samé jedničky mají doma idiota.
Dítě šlo na jinou školu, jejíž nároky byly nesrovnatelně tvrdší, než nároky školy předchozí. Dítě se do školy začalo těšit, protože škola rozšiřovala jeho obzory.
Umíte pochopit, že děti jsou prostě různé? Že jedno dítě potřebuje pohladit, zatímco druhé potřebuje šlehnout přes ruku? Že prostě tvrdit na základě zkušenosti se dvěma dětmi (ještě vlastními, tedy pravděpodobně velmi genetivky podobnými), že vím o výchově dětí vše je naprostý nesmysl?
|
|
|
kdybyste si přečetl až do konce příspěvek na který jsem reagovala, mohl jste si tyhle bláboly ušetřit.
chápu, že děti jsou různé. A co tím chcete říct, to je nějaký velký objev? A ještě by mě zajímalo, kde jsem tvrdila, že o výchově dětí vím vše?
reagujete na něco, co jsem nikdy netvrdila, nedokážete dočíst příspěvek do konce, abyste pochopil souvislost a máte těžkou hlavu z toho, jak zvládne žít mladá generace, která je podle vás líná, neschopná se cokoliv naučit? To jste tedy vtipálek. :-))
|
|
|
Na konci příspěvku, na nějž jsem reagoval, je jakési souvětí a financování školství. O tét věci nic nevím a nemohu se k ní tedy jakkoli vyjadřovat. Ani nemám důvod.
Reakce byla na to nadšení ze školní docházky. Nevidím souvislost mezi kvalitou výuky a tímto nadšením. Pro Vás blábol, pro mne logická úvaha. Logika je blábol?
O čem je celý článek?
|
|
|
s vámi je to těžký, vám i čtení dělá problém. Tak znovu, psala jsem kdybyste si přečetl až do konce příspěvek na který jsem reagovala, pochopil byste lépe co píšu. Vy mi na to odpovíte, že na konci příspěvku na který jste reagoval bylo něco o financování školství. Takhle se opravdu nedomluvíme.
|
|
|
Na užitečnost větného rozboru jsem přišel poměrně nedávno. Když člověk potřebuje přelouskat (nebo sestavit) nějakou hodně složitou větu, tak je chvilkové zamyšlení nad větnými členy a vztahy vět k nezaplacení. Osobně mi připadá, že by se po probrání větného rozboru měl udělat kurz pokročilého čtení, kde se budou probírat různé větné perly a podrobně rozebírat jejich význam. Ne nějaké fantazírování typu výklad básně, ale logicky zdůvodnit, co z věty vyplývá a co naopak ne.
Co se týče fyziologie prvoků, tak ta se učí kvůli tomu, aby žák zjistil, jestli by náhodou nechtěl jít studovat biologii. Rozhodně bych přírodopis nezavrhoval kvůli tomu, že někdo už v 10 letech "ví", že bude studovat informatiku, ani si kvůli tomu nezaslouží nějakou úlevu. V našem ročníku na průmyslovce nastoupilo 150 studentů, kteří všichni chtěli studovat informatiku. Na konci druháku, kdy si studenti vybírali specializaci, ze 120 zbývajících chtělo informatiku studovat už jen 31, zbytek se rovnoměrně rozdělil na další 3 obory, se kterými se seznámili v předmětech, které jsou informatikům k ničemu (a během výuky programování zjistili, že informatika není taková legrace, jak si původně mysleli).
|
|
|
To co popisujete s "průměrně nadprůměrnými" má naneštěstí velice nepříjemný důsledek, nadprůměrné děti opouští školu bez toho, aby byly schopny se efektivně samostatně učit a logicky i odpor k učení jako takovému. Ve výsledku pak na vysoké potkáváte na jednu stranu lidi co sice neoslní inteligencí, ale jsou schopní se doslova našrotit téměř cokoli za minimum času, a naproti nim spoustu vyloženě zanedbaných pánů či dam kteří prokazují že jim to myslí, ale nejsou se schopni naučit na triviální zkoušku...
|
|
|
Pod tohle bych se podepsal. Třeba projít gymnázium se dá naprosto bez učení. Sice s trojkami a sem tam nějakou čtyři. Člověk je stále se znalostmi a hlavně třeba technikou počítání(matika, fyzika - nazval bych to takovou prozíravostí) na tom lépe než 99 % ze SŠ. Jenže ten rozdíl v přístupu se pak ukáže v plné kráse a absolventi SŠ jim to nandají.
Byl jsem učebnicový příklad.
|
|
|
No vida, a já a mí známí jsme učebnicovým příkladem opaku. Já a přátelé na SPŠE, učili jsme se jen trochu do programování (styl "to se hodí - a co se nedoučíš doma, to umět nebudeš") a jinak nic. Z VŠ nás vyletěli 3, dalších 6 brzy odešlo s tím, že je to pruda se zbytečnostmi a takhle si top tedy nepředstavovali.
Oproti tomu kamarád z gymplu (církevního, lol) se celkem bez problémů udržel na MatFyzu/Informatice, ač nikdy předtím neprogramoval. Já mu jen párkrát vysvětlil C# a díky SPŠE znalostem trochu pomohl s teorií HW..
Což mě vlastně přivádí k myšlence, že jsem se "učil" i předmět Elektronické Počítače. Jenže to nebylo "učení" jako biflení a tak jsem si na něj ani nevzpoměl - ing. Zdeněk prostě uměl, mě to bavilo a tak jsem toho dost pochytil v hodinách; na testy jsem zásadně před písemkou přelítl sešit, do bufferu uložil zhruba schémátka a bylo za jedna či za dvě. Nejlepší učení je totiž takové, při kterém vysvětlují principy fungování a nebazírují na memorování..
|
|
|
|
Indeed. Btw - víte, že Doubravka již není mezi živými? Věčná škoda; kdo teď jen bude strašit prváky?
Ale když už o tom píši - ona osoba byla živoucím důkazem toho, že někteří učitelé mají absolutní autoritu od prvního okamžiku. I bez bití.
|
|
Jednoznačně souhlasím, ač holky jsou již dospělé a vnouček je ještě máloletý. Ale i ve školce toto nějak tak probíhá ( šikanoval ho chlapeček o cca3 roky starší a nebylo ze strany MŠ boha tomu zabránit. Až jsem se s druhým dědou nas...al a malinko fyzicky domluvil tatínkovi malého zmrda. A byl klid.Když si neumí vychovat dítě, tak jsme začali vychovávat jeho. A byl klid
Doporučiji všem předkům šikanovavých dětí. Rozbít rodičovidíru pod nosem a ono to funguje.
Tento článek by měli mít povinnost číst všichni zůčastnění od MŠ, starosty obcí až po posledního pedag. pracovníka
|
|
|
proč jste nedali dítě do jiné školky?
dobrá rada, musím si to pamatovat, až jednou mému vnoučkovi/vnučce někdo jednu mázne po hlavě kyblíčkem na pískovišti, půjdu jeho babičce rozbít hubu. :-)))
|
|
|
Třeba proto, že v jejich městě je jediná (nemyslete jen z pozice pražanky)? Třeba proto, že je v jejich okruhu nejlepší? Třeba proto, že jiná je na druhé straně města? Třeba proto, že vnouče má ve školce spoustu jiných kamarádů, o které by nechtělo přijít. Atd, atd...
Ne vždy je útěk řešením všech problémů. A zvlášť pro dítě, které je na takové změny mnohem citlivější.
|
|
|
Jeste bych pridal i dalsi argument - u nas je tech skolek sice vice a krome toho (zmineneho), ze ji povazuji za jednu z nejlepsich, tak u nas ve meste maji vsechny skolky docela pretlak, takze si mohou deti vybirat a nejstarsi dite jsem tam dokazal umistit jen diky tomu, ze jsem tam tehdy mel nejake pracovni vztahy a nevahal jsem toho vyuzit. Dalsi sourozence uz pak berou automaticky, pokud nejsme problemovi. Ovsem kdyz jsem tam mel jiste konflikty o vychove naseho potomka s (nastesti v te dobe jiz) byvalou reditelkou, zvazoval jsem i zmenu skolky a v zadnem pripade by to jednoduche nebylo. Nastesti soucasna reditelka byla velice rozumna a vstricna, takze k tomu nemuselo dojit.
|
|
|
Mne hlavně na jednu stranu fascinuje (a na druhou děsí) ten strašlivý pohled spousty lidí, podle nějž se zdá být naprosto samozřejmým, že dítě patří do školky :(
Dítě patří (a) do rodiny -- a to i ve věku pozdějším, ZŠ by rozhodně měla nahradit domácí výuka (b) do skauta (ve věku předškolním tedy do vlčat/světlušek).
|
|
|
tohle jsem zrovna nebrala z pozice Prahy, protože tam je situace složitější. Někde za Prahou většina lidí děti do školky vozí, takže je jedno jestli je veze tam nebo jinam.
jak může být školka nejlepší, když toleruje šikanu?
|
|
|
Všichni ne, mohli by mne identifikovat a byl bych bez práce :-D
|
|
Souhlasím s tím že situace je na školách možná špatná. Ale ona je taky špatná i kvůli často nevhodnému chování (povýšené, provokativní, atd) učitelů a zejména jejich neschopnosti zaujmout žáky. Moc jsem toho nenaučil a už vůbec ne na základce, takže se k tomu nemohu dost dobře vyjádřit. Ale učitele moc nemusím, právě kvůli tomu, že se jich většina chová poněkud nadřazeně. Bez ohledu na jejich schopnosti, um a výsledky. A svou práci nezvládají. Chabé výsledky studentů jsou málokdy spojovány s možností mizerného výkonu pedagoga.
A zde si dovolím mírně kopnout do autora. Článek se mi sice z větší míry líbil, ale poněkud se mi zajídala široká a tvrdá kritika všech. Jací jsou to hlupáci. Ale ač jsem měl z češtiny vždy 4, a se slohovkami marně bojoval, tak zde mi některé větné konstrukce přijdou vážně bolavé. A když už se autor rozhodne dávat na odiv znalost přechodníků, mohl by se je naučit správně. Aby pak *mluvě* o vzdělání skutečně nepálil přímo do vlastních řad.
Poznal jsem řadu učitelů z několika typů škol a co se týče kvality přístupu k žákům jsem pozoroval toto:
učitel_ze_střední < učitel_ze_základky < učitel_z_vejšky < učitel_z_konzervatoře.
přičemž ten skok mezi posledními dvěma je OBROVSKÝ. Středoškolský "profesor" je na můj vkus příliš často přespříliš arognatní a suveréní ač tomu jeho výkony neodpovídají. Jedná se se studenty jako s kretény(i když ne všichni jimi jsou), což je neuvěřitelně vzdáleno přístupu pedagogů z konzervatoře (mluvím o těch pár co jsem potkal).
|
|
|
souhlasím s vaším názorem, jen přidám rozšíření, protože mnoho učitelů jedná buď povýšeně nebo naopak nejsou schopni se vyvarovat stylu jednání "jak s malým blbečkem" ani při jednání s žáky ani při jednání s jejich rodiči.
|
|
|
Je to tak. A platí to i při jednání se sousedy atp. :)
U učitelů většiny škol je myslím jejich "nadřazenost" způsobena nejednoduchou možností srovnání & vyhodnocení vlastních výsledků. Totiž když si profesor konzervatoře poslechne svou hru a hru mistra, snadno zjistí jak na tom je. A totéž mohou udělat i jeho žáci. Je i velmi konkrétně vidět (a zejména slyšet) jejich pokroky pod velením učitele. Naproti tomu malou/velkou násobilku zvládá poměrně dost lidí a ke srovnání schopnosti násobit ve společnosti příliš často nedochází a tedy učitel nemá moc příležitostí vyhodnotit své schopnosti vzhledem k sobě rovným. A tedy se srovnává jen se svými žáky, což vždy musí (resp. což by *měl* vždy) vyhrát. A to může některým učitelům masírovat ego.
|
|
|
(a) schopnost pochopit a vyřešit problém, založený na počtech/matematice, lze měřit a srovnávat daleko snáze a objektivněji, než hru na klimpr;
(b) učit se z hlavy násobilku je docela hodně velká volovina.
|
|
|
ad a) dobře, beru. Blbej příklad. Chtěl jsem jen říct, že učitelé většinou srovnávají své znalosti s těmi, koho jimi krmí (což musí/měli by) vyhrát. A proto mají pocit že "umí". Kdyby se srovnávali s těmi, kdo *umí*, byli by jistě pokornější.
|
|
|
Moje zkušenosti jsou takové, že arogantní neschopný blb se najde na všech stupních zhruba ve stejném množství jako schopný a vstřícný učitel. Ten arogantní neschopný blb je jen daleko víc vidět a dokáže páchat škody rychleji než je ti schopní zvládají napravovat.
|
|
|
Přechodníky jsou správně. Jedná se o přechodník přítomný čísla jednotného rodu ženského, který vyjadřuje současný děj k ději jinému. Tedy pro vysvětlenou, převedeno do "nekostrbaté" češtiny:
Seděla ve svém pokoji. Četla kdovíco. Nečekaně zjistila, že...atd.
Tohle mi ovšem připadá mnohem hnusnější než moje věta, ale uznávám, že může jít o subjektivní názor, podpořený navíc celkem častou četbou historické literatury a textů, jejichž datace nespadá do dvacátého, tím méně jedenadvacátého století.
Nekritizoval jsem všechny. Přečtěte si to pořádně.
A taky mám pocit, že D-Fens je tu z velké části od toho, aby upozorňoval na binec.
Mějte se ;-)
P.S. Jsou tam jiné chyby, které vznikly povětšinou tím, že text měl původně více verzí a jejich sloučením vznikla konečná podoba. Taky jsem ji dokončoval docela ve spěchu, aby měl článek správné načasování. Hledejte!
|
|
|
ano, pokud jste ženou, pak je přechodník správně. Měl jsem za to, že jste muž ... A ve větě:
"Mluvíc o papírování, málokdo ví, že učitel je kromě svého pedagogického působení zaměstnáván rovněž neuvěřitelným množstvím neuvěřitelné byrokracie"
se "mluvíc" pojí k "málo kdo ví" což jistě není ženského rodu. Sorry, ale tohle neobhájíte. "Mluvíc" je v této větě špatně bez ohledu na to, zdali čtete historickou či jinou literaturu. A za papírování nepatří čárka :)
ale jak říkám, článek se mi povětšinou líbil, jen té kritiky mi přišlo neúměrně mnoho a osobně bych ji na učitele nakydal podstatně více i když vím o vámi popisovaných problémech.
|
|
|
Možná proto že to byla jediná školka poblíž, do jiné nebrali nebo prostě byla víc po ruce. Proč by se měl zbytek lidí přizpůsobovat jednomu blbci. Když v paneláku začne někdo v 10 pouštět na plné kule techno taky si mám dát do uší špunty nebo jít spát ndo garáže?
Dát někomu po hubě asi není uplně ono, ale když to fungovalo a druhý neprotestoval tak asi zrovna trefil na otce, ktrerý byl vychováván podobně :)
Jasně že nebudu mlátit lidi a děcka na potkání a podle toho jak se vyspím, ale dobrý a hlavně rychlý trest je podle mně lepší než domluvy nebo zákazy typu "tři dny bez televize".
Rád bych věděl jak vypadá tahle výchova bez facek. Pokud synáček začne častovat rodiče nevybíravými výrazy (a třeba mu to jen ujede když se hádá), Tady podle mně škoda slov.
(žádné dítě jsem zatím nevychoval, nicméně měl jsem možnost výchovu sledovat (a předtím taky zažít, i když si zrovna na nějakou výchovnou nevzpomínám, doma se jimi šetřilo)
|
|
|
tohle měla být reakce na moussu: "proč jste nedali dítě do jiné školky?"
|
|
|
nemyslela jsem jinou školku jako reakci na šikanu, myslela jsem jinou školku jako reakci na přístup vedení té školky.
já nevím, jak to popsat, výchova bez facek vypadá normálně. Obávám se, že synáček nezačne rodiče častovat nevybíravými výrazy z mosta do prosta, buď je zvyklý, že se tak doma mluví nebo mu nikdo nevysvětlil, že takhle ne.
mě vychovali bez facek, takže děti vychovávám také bez facek. Já to neumím popsat, většinu věcí si vysvětlíme, zbytek zvládne "příklady táhnou". Já nečastuji děti vulgarismy, takže děti mě také nečastují vulgarismy.
|
|
zpráva není tak krátká, zato je zevnitř.
Jako všechno, co je "zdarma" i cz školství stojí za hovno (i zdravotnictví, atd.). chytřejší žák má 400+ omluvených hodin/pololetí, ve kterých se může jinde i opravdu vzdělávat. Moje starší dcera k voršilkám úspěšně nechodila, církevní školy nejsou generelně lepší.
"a žák dostane lekci – kolik prachů máš, tak vzácným jsi člověkem."
- Toto pravidlo jsem nezavedl, nelíbí se mi, ale docela umím tuto hru hrát. Myslím, že lekce platí a učím tu hru hrát i své děti. Tajtrlík, co bere 20 brutto je to nenaučí.
Otázka na autora: Co tedy v tom mizerném školství pohledáváte?
|
|
|
Co pohledávám ve školství? Dobrá otázka. Sám nevím:-) Nejspíš s tím má něco do činění fakt, že jsem třetí generace učitelů v rodině... Ne, tak jsem se tam dostal, ale v regionu s 16% nezaměstnaností je každá práce dobrá. Ale usilovně pracuji na tom, abych tam nezůstal až do důchodu. Protože dostat v 65 letech 5000 důchodu mne opravdu neláká, takže krom toho učení ještě pracuji na tom, abych se stal živnostníkem a abych byl zabezpečený ještě i jiným způsobem.
Co se týče církevních škol, spíš to byl jen takový dojem, který jsem získal při (nepříliš dlouhém) porovnání s prostředím, kde pracuji já. Možná jsem měl štěstí na správné chvíle. Samozřejmě to není hlubší pohled a může být zavádějící. Osobně bych, kdybych ovšem měl takovou školu v dosahu, svoje děti na takovou škou dal.
Zpráva je krátká. Kdyby čtenáři viděli, jaké zprávy o stavu škoství jsou schopni vypotit ministerští úředníci... :-D
|
|
|
Kdo uteče, vyhraje, držím Vám palce!
|
|
Musím napsat, že o tomto jsem včera diskutoval jako učitel externista se svou manželkou a naprosto takto jsem jí vysvětloval, jak to ve školství opravdu frčí.
Chtěl bych poprosit autora, zdali by mu nevadilo, kdybych tento nádherný a pravdivý komentář mohl použít na zastupitelstvu Pardubického kraje.
|
|
|
Klidně. Jestli to nebude vadit D-Fensovi...?
|
|
Právě jsem se vrátil z hradu, ale blbost, ze školy. NO první den prvňáčka. Ač bývám vcelku spíš kritický, působil na mne kolektiv učitelek nadmíru dobře.
Byl nám naznačen celkový výukový rok. Jaké metody výuky užívají, a proč. K jakým výsledkům chtějí dojít. Dokonce i mimoškolní aktivity. Neměl jsem z toho pocit, že by byli jakkoli omezeni ve výuce.
Pokud jsme byli vyzváni ke spolupráce, tak jen k organizování stravy dětí a kontrole úkolů.
Nechci optimisticky působit, ale zatím bez nejmenší výtky.
|
|
Tento článek PŘESNĚ odpovídá mým zkušenostem. A to ať v roli rodiče, v němž jsme všichni amatéry, tak i v roli toho, kdo občas s nějakým tím adeptem přijde do styku.
Když mi bylo 30, vzbouzel jsem se hrůzou, jak nám to ti mladí, kteří mohli - na rozdíl od nás - vyrůstat mezi špičkovými počítači a interaktivními vzdělávacími systémy natřou, Jak ve 40 budu nepotřebný, morálně zastaralý a žebrající o jakoukoli práci, která by mohla být zdrojem byť i mizerné obživy pro rodinu.
Naštěstí pro nás staré, tomu tak není. Mladí jsou líní, nevzdělaní, hloupí a překypující sebevědomím. Neumí vůbec nic, ani napsat jedinou větu, která by dávala smysl.
Problém je v tom, že:
1. oni jsou naše budoucnost; jsou-li takoví, bude takové i naše stáří
2. jsme to my, kdo jsme za to odpovědní; ve snaze vychovat je v lepší spolěčnosti, než jsme zažili my, jsme z nich vychovali lemply, nevzdělance a flákače.
3. ukazují nám pravdivost tvrzení, že kdo nepochopil minulost, musí si ji prožít. A tak z neúspěchu fašismu vzniknul nacismus. Z radostné porážky nacismu vyrostl reálný socialismus a z radosti z novunabyté svobody jsme se vrátili opět k fašismu, resp. k levelu demokratického socialistického fašismu, který je zase o něco propracovanější, než ty -ismy před ním.
Bůh ochraňuj naše děti, které v takovém zvěřinci mají žít!
|
|
|
Zvláštní je, že jsme dospěli k témuž závěru; sám se bojím, co tahle generace, která opouští školy, bude dělat v budoucnu; a zejména, jak bude schopná se postarat nejen o sebe, ale i o stárnoucí národ či stát či kdovíco, co na našem území bude. Vycházím z toho, že toho nebudou schopni. A podle toho se zařizuji...
|
|
|
já bych to tak nedramatizovala, oni si s tím poradí. To že někdo do dvaceti vypadá jako neschopný samostatného života nemusí znamenat nic.
|
|
|
Oni to po dvaatřicátým v Německu taky moc nedramatizovali. A poradili si opravdu fenomenálně!
A taky nikdo nevěřil, že po té strašné Světové válce je něco takového možné. Bylo. A ještě horší!
Ale to je právě to rčení o historii. Vidíte, jak moc se Vás týká...
|
|
|
takže ve dvaatřicátým byla v Německu líná a neschopná mládež? Nestěžoval jste si v původním příspěvku na mládež, která se nezvládne o nic postarat?
|
|
|
|
Ona neschopnost je věcí úhlu pohledu.
Ten, kdo rozhodl o dotaci biopaliv byl určitě z pohledu znalostí fyziky a schonosti tvorby jakýchkoli hodnot naprosto nevzdělaný idiot.
Ale z jiného úhlu pohledu, při uvědomění si počtu lidí, které toto megaultrasuperdementní rozhodnutí zabilo, jsou například všichni vojáci v Čečně za posledních 20 let naprosto neschopní troubové.
Schopnost a neschopnost je stejně relativní, jako celý vesmír.
O Hitlerových schopnostech tvorby hodnot mám podobné mínění, jako autor článku o žáku Bországovi (omlouvám se, pokud komolím jméno), ale snad nikdo za posledních 500 let nebyl schopen tak výrazně ovlivnit světové dějiny, světový vědecko-technický vývoj a stavy obyvatelstva, jako právě obridiot Adolf Hitler.
Takže neschopní z hledika tvorby hodnot. Ale velice schopní z hlediska páchání zvěrstev.
|
|
|
snad nikdo za posledních 500 let nebyl schopen tak výrazně ovlivnit světové dějiny...
Existuje kniha "100 nejvlivnějších osobností dějin" od jakéhosi Michaela Harta; ten se hodnocení vlivu různých lidí na světové dějiny zabýval velmi detailně. Samozřejmě, není nikde psáno, že se nezmýlil; důvody a rozbory, jež uvádí, však jsou obvykle velmi rozumné a smysluplné.
Tu knihu, mimochodem, velmi důrazně doporučuji -- je výtečná.
Ale proč to píši: podle Harta je Hitler v absolutním pořadí na 39. místě; před ním (co do vlivu na světové dějiny) je mj. Marconi, Leeuwenhoek, Adam Smith či James Watt.
|
|
|
To je asi věc názoru, ale já bych řadil Adolfa na jedno z prvních míst. A rovněž jméno dnešním školou povinným dětem zcela neznámé – Gavrilo Principe – též na jedno z předních míst, aniž bych chtěl být nespravedlivý vůči Uljanovovi, Marxovi, Robespierrovi, Napoleonovi, Stalinovi, Vilémovi II. a dalším.
Mám nepříjemný pocit, že pan Hart tak trochu hodnotí přínos pro lidstvo, nikoli význam. Kéž by pak těch, které jmenuje on bylo víc a těch, které jsem jmenoval já nebylo vůbec...
Ale možná je to tím, že jsem takový protivný starý negativista, který na všem hledá jen to špatné a považuje to za důelžitější.
|
|
|
On hodnotí spíš dlouhodobý význam.
Všichni tihle řezníci přicházejí a odcházejí, jejich vliv je sice krátkodobě velký, ale v delším horizontu zanedbatelný. Vymřou poslední pamětníci, srovnají se demografické následky jejich zločinů a po pár generacích se s nimi setkáte jen v učebnicích dějepisu...
Princip byl jen jeden z mnoha užitečných idiotů. Kdyby nám Ferdinanda neodpráskl on, udělal by to třeba někdo jiný. Nebo by si skopčáci našli k velké evropské válce úplně jinou příčinu.
|
|
"Naše mládež miluje luxus. Má špatné chování a opovrhuje autoritami – neprokazuje úctu starším a místo pohybu a cvičení raději plácá hlouposti.
Děti jsou dnes tyranské; doma vůbec nepomáhají. Už se nepostaví, když někdo starší vstoupí do místnosti. Odmlouvají a vzpírají se svým rodičům, ve společnosti mluví hlouposti, nenasytně hltají jídlo a tyranizují učitele."
:-)
|
|
|
Smím si tipnout? Buď je to Quintus Cecilus Maetelus nebo jeho slavnější následovník Marcus Tulius Cicero...
Každopádně, když se podíváte, jak dopadla velmoc, jejímiž byli tito pánové občany, tak ten zase nebyli daleko od pravdy :-/
|
|
|
Ne, je to odjinud.
Jinak ale jakkoli na Římu je jen velmi málo co obdivovat, nedopadl nijak špatně, ne?
|
|
|
|
Neklame-li mě paměť, tak Říše Římská nejprve zbankrotovala ekonomicky, pak se rozložila na dvě části, pak tu první část ovládli barbaři a vypukla občanská válka - a nakonec tu druhou část dobyl Mehmet II.
Vzhledem k tomu, že ten proces trval zhruba 1200 let, lidem to jako úpadek nepřišlo. Když to nicméně přečtete za večer v Kronice lidstva, jeví se to trochu jinak...
|
|
|
ten proces trval zhruba 1200 let
Tak nějak jsem to myslel. Z perspektivy státu, který byl dobyt barbary po 20 letech existence, dalšími a mnohem horšími barbary hned na to, od chvíle, kdy se dostal jakžtakž z područí těch druhých uplynulo 20 let a momentálně to smrdí jak ekonomickým bankrotem, tak i nástupem fašismu, bych se opravdu neodvážil tvrdit, že ten Řím dopadl nějak zvlášť špatně...
|
|
Trochu odbočím - V souvislosti s profesemi se zde vždycky vyrojí zajímavá diskuse. Celkem by mě zajímalo, jak by zde dopadlo hlasování:
Čím se živíte? Technik, IT, Humanitní, Ekonomie.....atd
Mohla by to být zajímavá informace, jak by hlasování v číslech dopadlo.
Můj typ je, že informatici by rozválcovali všechny. Ale tak možná se pletu :-)
|
|
|
Lidí, co se živí v ICT na různých posiciích je tu sice dost, ale nemyslím, že by dali dohromady většinu.
|
|
|
Těžko říci, možná ne. Ale nemyslíte si, že by to byla zajímavá informace? Už jenom kolik je tady studentů jako já.
|
|
|
Studentu tu urcite bude vice. Jako Vy jich vsak, nastesti, bude opravdu malo.
|
|
|
Celkem by mě zajímalo čím jsem si to vysloužil?
|
|
|
Vlastně mi to ani nezajímá. Tohle je typický útok na protivníka neobsahující žádný relevantní argument.
Děti tomu říkají "setřít někoho!"
Myslím si, že máte na víc Roote.
|
|
Za svuj zivot jsem potkal nekolik ucitelu co me dokazali udrzet na uzde. Jediny zpusob je ztrapnit (pozor, ne shodit) sigra pred spoluzakama. Nekdo to umi, nekdo ne.
|
|
Od toho, aby se děti naučily číst a psát, je tu první a druhá třída; ny to, aby to uměly slušně, je první stupeň. Neumí-li tedy číst a psát na konci druhého stupně, nepatří tam, ale do zvláštní školy.
Faktem je ale rovněž zůstává, že inteligentnější děti, kterých je stále na prvním stupni dost (ještě neodešly na gymnázia), běžně umí značnou část písmen ještě před nástupem do školy.
|
|
|
Omyl. Alespoň s podání současného českého systému. Přechod do zvláštní (nyní speciální) školy je možný výhradně se souhlasem rodičů, kteří na to obvykle nepřistoupí. Máme tu trend "integrace" problémových, až úplně nevzdělavatelných, žáků do normální výuky. Na tohle se hraje na 1. stupni, "integrovaní" žáci mají úlevy, nesmí se jim dávat špatné známky (učitel dostane nařízeno shora), měla by jim být věnována větší péče - ale samozřejmě tím trpí zbytek třídy.
Od nedávna lze na každém stupni ZŠ propadnout (opakovat ročník) pouze jednou, pak se "postupuje věkem". Údajně proto, aby neschopnost v 1 předmětu nebránila žákovi nybývat vědomosti v ostatních, a dále proto, aby v nižších třídach nebyli moc staří žáci. Jak to reálně dopadá asi netřeba rozebírat. Končí se po 9 letech odsezených (v těchto případech doslova) ve škole, ředitel může povolit 10. rok.
Může se tedy vyskytnou případ, který sedí v 7. třídě, a poslední vysvědčení bez pětek odshora dolů má ze 3. třídy. Vím o případech, které se tomu velmi blíží. Už několik let se také "absolventi" ZŠ s ukončenou poslední 8. třídou dostávají na maturitní obory SŠ, a maturitu nakonec dostanou.
|
|
a ukazuje proc je cas osekat platy a vyhodit velkou cast tzv. ucitelu na ulici at jdou delat na co staci (treba za pokladnu do supermarketu).
Podilim se jiz nekolik let na studii ceskeho skolskeho systemu, kterou si zadalo nekolik velkych investoru, kteri chteji vedet zda sem mohou dlouhodobe soupnout neco jineho nez montovny.
Kdyz pominu extremy, ktere jsou dany tim ze byly prakticky zruseny zvlastni skoly, deti se az tak nezmenily. Mozna jsou o neco rozmazlenejsi a zvyklejsi na "technicke vymozenosti" a "hracky" typu mobil tak nejak povazuji za samozrejmost, ale to je tak nejak soucast vyvoje.
Ano a deti uz nejsou tupe ovecky s kterymi si mr/s ucitel/ka muze delat co se mu zlibi a ony to bezvyhradne musi nasledovat (tomu se rika svobodna vule).
At se vam to libi nebo ne, skolstvi je sluzba poskytovana statem z nasich dani a kupodivu za sve penize chceme kvalitni sluzby.
Kvalitni sluzba nespociva v tom ze:
1.) Se neustale bez jakekoliv navaznosti na realny svet vyrazne rozsiruje zatez spojena s memorovanim tun nesmyslnych fakt a to ve vsech predmetech (a pak se divte ze deti maji problemy s matematikou kdyz je jim neustale a systematicky pretezovana pamet), ktera jsou kdykoliv snadno dohledatelna a zapomina se na samostatne a analyticke mysleni a schopnost samostatne dohledavat a davat dohromady informace. Celkem pekne to demonstruje priklad ktery tady kdosi uvedl a to ze si pi(ca) ucitelka stezuje ze dite v prvni tride kupodivu neumi cist, stejne tak jako ze si spousta lidi stezuje ze deti na druhem stupni neumi precist jizdni rad, a co takhle je kurva misto multi-kulti sracek ucit ten jizdni rad dejme tomu v obcanske vychove precist, znalosti a schopnosti se neprenaseji nejakou mystickou telepatickou siti, ale ucenim a hadejte od ceho je odvozeno slovo ucitel!!!
2.) Sam si velice dobre ze svych skolnich let pamatuji jak se mnoho "pruseru" zlehcovalo a tutlalo ze strany samotnych ucitelu aby z toho nemeli postih nebo "spatne jmeno", to co ovsem zjistuji v tomto ohledu nasi lide na skolach dnes je vyslovene sokujici... Situace kdy ucitelka na gymnaziu kryje opilou ctrnactilete divky (ktere se opily na zachode v prubehu vyucovani) a to takovym zpusobem ze totalne (sedmicka slivovice, dve prumerne velka 14-ti leta devcata tak si udelejte predstavu sami). Mila dama ty divky poslal domu ze je jim spatne aby se nemusela papirovat s tim ze ctrnactilete deti prichytila totalne a na mol ozrale! Nastesti to dopadlo celkem dobre a nic se jim nestalo (treba nezemrely cestou na otravu alkoholem), ale priste takovou kliku mit nemuseji. To same kdyz jeden z nasich lidi chtel resit to ze mu do hodin chodi studenti zhuleni malem ho vyhodili - to je ze strany reditele a dalsich ucitelu trestny spolupachatelstvi se zvlastnimi pritezujicimi okolnostmi a tak podobne
3.) Platy ucitelu jsou momentalne vzhledem k jejich "vykonum" primo nehorazne vysoke a dokud se nezmeni system tak ze bude mozne objektivne a kvalitne odlisit ty kvalitni od verbeze tak nevidim duvod proc by se komukoliv mel zvedat, prave naopak.
|
|
|
nesouhlasím s Vámi:
1/ svobodná vůle u dětí do 15 let je naprosto nesmyslný pojem, ať z hlediska psychologického či pedagogického, tak i z hlediska zákona. Nechat osud dětí na jejich vlastní vůli je prostě pitomost! Dítě je třeba vychovávat a rozvíjet.
2/ memrování ubylo, ale s ním ubyla schopnost naučit se cokoli - včetně dvaceti vět nutných k příjimacímu pohovoru.
Navíc je zvláštní, že od té doby, co ubalo ve škole "memorování", tedy drilu, došlo i k podstatnému zhoršení v učení matematyky, fyziky a dalších logických věd.
3/ článek přeci právě pojednává o tom, že eurohujerství má v našem školství nekonečný prostor, zatímco výuka základních obecných znalostí zaostává za minulostí a konstatuje, že to je cesta do pekel. Tak kde je problém?
Tomu, co je pod dvojkou nerozumím...
4/ Výše platu dučitelů podle mého není v pořádku, protože inteligentního a vzdělaného muže ani náhodou nenapadne věnovat se učitelské řeholi a raději bude někde prodávat americké nápoje, neboť z toho může uživit rodinu. Zásadní problém ale je, že výše platu dobrého a mizerného učitele je stejná, což je principiální průser.
|
|
Trochu delší, ale moc pěkný a pravdivý článek. Díky.
|
|
článek podobného tématu tu dlouho nebyl... nejmíň týden.
|
|
|
S dost věcma s autorem souhlasim. Ale, o naší nebývalé tuposti a aroganci jsme poslouchaly i my jako žáci v 90-tých letech minulého století. Mě nejvíc vadilo že učitel měl pravdu i když jí neměl, a taky buzerace od učitelů výtvarné a hudební výchovy. Naopak (na svůj věk) bravurní znalost počítačů výhoda nebyla... Takže nezapomínat na sebereflexi, bez ohledu na to na které straně barikády stojíme!
|
|
no nevím...učitel, který se na adresu svých žáků, tedy živého materiálu, který má tvarovat, vyjadřuje ve smyslu - nosí barevné šátky zřejmě podle toho, kdo je větší debil...to je celkem na pováženou. u vás, řekl bych. mám v širším kruhu rodině tři učitelky. jedna měla váš přístup a zanechala po sobě zástupy lidí, pro které byla vždycky kráva, které se všichni báli nebo byli jejími zatvrzelými nepřáteli. mj.ze své dcery vyrobila neurotika, neb si nepovšimla její disleksie a titulovala jí debílkem tak dlouho, až ona nebohá zdrhla k cikánské rodině... druhá z tet byla učitelkou na venkovské škole, vždy jí leželo na srdci hlavně to, aby její žáci pochopili látku a volila k tomu své osobní metody a cesty, pořádala pro svou třídu poznávací zájezdy do zahraničí apod. - a tak jí dnes generace jejích žáků na ulici s úsměvem zdraví atd. jestli pro vás vaši "debílkové" nejsou dost dobří, jděte na soukromou školu pro děti zahraničních managerů a učte je držet příbor, to bude asi pro obě strany lepší...
|
|
|
Proč bych je měl tvarovat? Já je mám učit... Tvarovat je mají rodiče!
S těmi šátky souviselo takové rozdělení na dvě navzájem bojující skupiny (A vlastně jen kvůli těm šátkům, které okoukali z GTA, což, pokud nevíte, je vysoce kvalitní hra s hlubokým morálním podtextem...), že to končilo pálením cigaretami, poléváním kdovíjakým svinstvem a stříháním vlasů, oblečení a podobnými výlevy, které bezesporu dokazují vysoký intelekt svých původců. Zvláštní, že žáků, které bych zařadil mezi ty inteligentnější, byste v kterékoliv skupině moc nenašli.
Většina žáků mne zdraví zdaleka, včetně těch největších sigrů a pitomců. Nemají problém se mnou promluvit i deset let poté, co opustili školu. A já nemám s většinou z nich postát a pokecat.
|
|
|
- lepší matroš v dohledné době zjevně neobdržíte. otázka je, jestli se spíš adaptují žáci na učitele nebo vy na své problematické žáky...
- což o to, i mou tetu tyranku její bývalí žáci zdravili...
- děti tvarujete, ať chcete nebo ne. už tim, jak jim dáváte najevo svůj postoj k nim. pořád jsou to živé bytosti, jejichž vývoj právě probíhá. oni vás vnímají velmi konkrétně a všechno souvisí se vším. já jsem osobně viděl dva naprosto odlišné přístupy a dva naprosto odlišné výsledky. a to jsem ani nezačal hovořit o svých vlastních zážitcích ze školy. jsou podobné jako ty ostatní. učitel Pan autorita, ze kterého mně spíš bolel žaludek a jeho plky tak šly obvykle mimo. plynulo to z trvalého postoje naší učitelské generality, že jsme debílci, se kterými mají Bohové nadlidskou práci...no, já se je opravdu neprosil o jejich blahosklonnost. vzájemná averze byla na světě a přínos pro obě strany minimální.
|
|
|
A dokázali s ní postát půl hodiny a probrat kdeco? Existuje dokonce, byť neoficiální a poměrně tajný, spolek mých žáků, pravda bývalých, který má mé skutečné telefonní číslo, mail a může mi tykat; jeden z nich dělal dokonce prvního arbitra tohoto článku, dříve, než ho kdokoliv - včetně D-Fense - četl.
Pravda, některé určitě bolí žaludek; jiní se ale válejí smíchy a ironizující přístup paradoxně dnešní žáci druhého stupně ocení více než nějakou korektnost.
Naději na lepší matroš si nedělám, ledaže by zrušili víceletá gymnázia, což bych zase nepřál těm inteligentnějším žákům...
|
|
Ja uz jsem nejakej cas venku ze skoly, nicmene to postupny uvolnovani pomeru po revoluci jsem zazil. Na sklonku komancu, kdy jsem zacal chodit do skoly, tak vladnul jeste docela strach, clovek se citil provineny uz tak nejak preventivne, natoz aby se stavel na odpor. Treba trhat jabka na jabloni pred reditelnou byla maximalni frajerina, ktera hrozila min. reditelskou dutkou, popr. dvojkou z chovani, kdyz nam pred reditelnu spadnul mic, bali sme se pro nej chodit, takze nejakej fyzickej atak na ucitele byl absolutni sci - fi. Nerikam ze to bylo spravne, ale dneska je to zas druhej extrem, kazdej chcemit pravo na vsechno, rozvijet individualitu atd., jenze kazdej rodic ma pak jiny predstavy a neni mozny vyhovet vsem. Do toho ruzny kraviny jako to "zohlednovani" u problemovych zaku apod. U nas kdyby nekdo neumel cist, tak by proste propadnul, popr. sel do zvlastni skoly. Jednou sem zazil ze nekdo sel do tzv. vyrovnavaci skoly a rozhodne to nebylo neco tak katastrofalniho, jak se popisuje v clanku. Proste je treba alespon v nekterych vecech merit vsem stejnym metrem. Na vysoke jsem stravil jeden semestr v Belgii na Katholieke universiteit Leuven a mel sem tak moznost srovnani naseho a zapadniho skolstvi. Na zaklade toho by jsem nesouhlasil s tim, ze uceni nutne musi bolet a biflovani je nezbytny. Jasne, neco se nabiflovat musi, ale hlavne to musi mit nejakou praktickou navaznost, propojeni, vyuziti. V Belgii bylo vic prace jak u nas, ale rozvijelo to prakticke dovednosti, porad nejaka prezentace, skupinove projekty, projekty ve dvojicich apod., zkratka co tejden, to nejakej ukol, projekt atd. Pokud mel clovek o neco zajem, nebylo problem jej rozvijet, moznost podilet se na vedeckym vyzkumu, ochotni profesori sehnali vedecky clanky, doporucili co precist, byl vzdycky cas na konzultace. A hlavne vztah mezi ucitelem a zakem je tam rovnocenny, coz ale absolutne neznamena, ze by se cokoliv odpustilo, naopak. Nicmene odpada takovy to cesky ponizovani a stres, zkratka bud clovek umi nebo neumi, pokud u zkousky nevi, tak je to jeho vec, ucitel z nej nebude delat blbce a muze to zkusit znova nebo si zvolit jinej obor, clovek tam neni za hlupaka, i kdyby rekl sebevetsi blbost, individualita kazdyho respektovana, vysledky zkousek (vetsina byla pisemnych) jsme dostali v obalkach. Zkratka, u nas muze byt jaka chce reforma, problem je v lidech, mysleni, spolecensky atsmofere. Skoro kazda reforma je podle mne jen kseft pro nekoho, tak uz to u nas mnohdy chodi, clovek to vidi vsude i na nejvysich mistech (armadni zakazky), proc by to ve skolstvi melo byt jiny. To se jen tak nezmeni, odhaduju to min. na 20 - 30 let. Zkratka belgickej system dle meho nazoru produkuje mnohem kvalitnejsi, opravnene sebevedomejsi lidi, mozna s mene nabiflovanymi znalostmi, ale s lepsi schopnosti je pouzit a vyhledat si pripadne dalsi nutne informace pri reseni problemu. Jen jsem litoval, ze jsme v takovem systemu nemohl stravit celych 5 let studia, byl bych uplne jinde, takze asi tak.
|
|
|
Ne že bych chtěl být uštěpačný, ale není náhodou Belgie na prvním místě mezi státy v Evropě co do počtu násilných útoků na učitele ze strany žáků a jejich rodičů?
Ohledně zakázek - baže, je to tak. Proč netunelovat i školství. Osobně si ale myslím, že ta změna bude trvat ještě déle. Kdysi jsem byl u toho, když se bavili pánové Fajtl a Mrázek - rozváděli úvahu na téma návratu naší společnosti do normálních kolejí vyspělého světa. Diskutovali o tom, jestli to bude trvat dvě nebo tři generace. Sázím na ty tři, počítáme-li pro jednu generaci 30 let...
|
|
|
Co taky čekát od směsi žabožroutů a blbější části Holandska, která se s těmi žabožrouty dala do spolku, že? ;-)
|
|
Děkuji autorovi za výstižný článek a přejimu hodně odvahy, a trpělivosti, aby v našem školství vydržel. Protože kdyby odešli všichni takoví, už si tu úroveň neumím vůbec představit.
|
|
|
(tedy krome te barvosleposti a autoskoly... barvoslepy clovek v pohode ridicak dostane; ale to je jedine, k cemu se da vznest pripominka...)
nebylo by od veci to prepsat nejak normalne (zachovat obsah, ale zrusit ty hyperboly a dfens slohove prvky) a byla by z toho dobra petice pro MSMT CR.
|
|
|
Jejda, a já když dělal autoškolu, pravda dávno, tak kámoše pro barvoslepost vyřadili...? To koukám.
|
|
|
Pokud policajt nechapal, ze barvy ridic vazne nepotrebuje, cemuz by se dalo i verit, pak mel dotycny po domluve s lekarem (ci pripadne po vyhledani vhodneho lekare) barvoslepost zamlcet.
Dneska dostane ridicak bezne i epileptik.
Lepsi by bylo nosit pasku pres oko a vymoct si antidiskriminacni vyhodu, ze me nesmi pokutovat za rychlost. "Podivejte, pane policajt, ja mam jen jedno oko a podle vyhlasky mam sledovat provoz. Kdybych koukal na tachometr, nevidim silnici a do neceho narazim. A ridit smim, tak co?"
|
|
|
kdysi mi někdo vysvětloval, že z toho důvodu, aby mohli řídit i barvoslepí nebo lidé s nějakou podobnou poruchou zraku, je pevně dáno pořadí světel na semaforu.
|
|
|
Tak tak. Horni béžová znamena Stůj, dolni béžová znamena Jeď. Prostredni béžová znamena Jeď hodne rychle.
|
|
|
To je ale dano tim, ze pouzivas mozek. Zdaleka ne kazdy z oblasti dopravy je schopen tehoz.
Pevne dane umisteni barev na semaforech, neexistence stejnych tvaru znacek, pouze s barevnym odlisenim (dokonce i u prizakane/doporucene rychlosti) jsou dukazem, ze nekdo kdysi zapnul mozek. Ale uz parkrat jsem se zapotil pri vysvetlovani, ze barvoslepy muze klidne ridit, protoze i kdyby videl svet, jako cernobily film, porad vi, co sviti na semaforu. Lidi jsou strasne nechapavi, jedine, co si ze skoly pamatuji je "zelena - jed, cervena - stuj" (ti, co si to nepamatovali, s temi uz si nepokecam) a ze jezek nosi na bodlinkach jablicka. Jeste dobry argument je, ze poradi je sice fajn, ale ta barva je mnohem dulezitejsi, ze je to prvotni instinkt, treba jako kdyz se pouziva rudy hadr na rozdrazdeni byka v arene.
|
|
|
Jo koukam, ze jsem to napsal nejednoznacne, myslel jsem, ze by se dalo verit blbosti policajta, ne tomu, ze ridic potrebuje barvy.
|
|
|
Když už mluvíme o blbosti, jak se poštěstilo dojít k závěru, že z autoškoly vylučoval pro barvoslepost právě policajt? V autoškole? To si ho tam kvůli tomu provozovatel pozval? Nebo snad dělal místo doktora zdravotní prohlídku? U mě byl policajt až u zkušební jízdy a pochybuju, že pokud měl někdo zdravotní problémy, že se na to přišlo až na konci kurzu. A to zcela pomíjím fakt, že se jedná zřejmě o ztrátu paměti, kvůli barvosleposti nikoho z autoškoly nevyhodí, možná tak kvůli šerosleposti, a ani tím si nejsem jistý.
|
|
|
Řidič musí rozeznávat signální barvy. Nikoli tedy na pseudoisochromatických tabulkách, ale barevně svítící světla - červenou a zelenou.
|
|
|
Znám dva barvoslepé pány, kteří autoškolu udělali a vůdčí list obdrželi, jeden dokonce za reálného socializmu. Takže paušálně se kvůli této vadě asi nevyhazuje.
|
|
|
Z autoskoly malokoho vyhodi, dokud ji plati. Ale komisar (drive policajt, dnes clovek z prislusneho uradu, ale porad ti sami lidi) vyhodi. A klidne jen podle toho, co napise lekar. Vim o epileptikovi, co mel dlouho problemy autoskolu udelat, ale pak se mu to povedlo. Ridit umel, vadila epilepsie. Hlavni prekazka je v komisari.
|
|
|
Takových peticí bylo... :-)
|
|
tak jsem udělala průzkum u svých dětí. Výsledek je bohužel tristní. Neuvědomila jsem si, že situace je ještě horší, než jsem si myslela. Udělala jsem průzkum jen u svých dětí, takže nepatrný vzorek, časem podrobím průzkumu větší vzorek. Nicméně obě děti vnímají učitele jako někoho, kdo si na nich z neznámých důvodů cosi vybíjí nebo dokazuje. Učitelé se zřejmě nedokáží zbavit jakéhosi pocitu nadřazenosti nebo možná strachu z toho, že přijdou i o poslední zbytky svých pozic, pokud by začali jednat s žákem jako většina normálních dospělých lidí. Trochu to připomíná chování předrevolučních policajtů.
jedno dítě se raduje, že už je na střední škole a na základní nemusí. Protože chování učitelů na střední škole je diametrálně odlišné. Druhé dítě je ještě na základní škole a myslí si, že je normální, když se učitelka naštve a řekne jim, že jsou parchanti a navíc úplně blbí. To je pro mě trochu šok, takže se ze mě stane rodič potížista a poptám se paní učitelky, jestli je opravdu nutné takto před dětmi mluvit a jestli by nebylo možné, aby se vzdělaný pedagog trochu ovládal.
|
|
|
Nechci zpochybnovat Vas minipruzkum, ale treba ja az zpetne dokazal reflektovat osobnosti kantoru kteri me poznamenali na zakladni a stredni skole. A to ani nezminuji rozpory s byvalymi spoluzaky (vetsinou nad zvetralym pullitrem pri pulnocnim bilancovani nekde v nonstopu, kdyz se nahodou potkame a skola se stane univerzalnim diskusnim tematem).
A to se zdaleka nepovazuju za vyspelou osobnost,
Cely muj akademicky vyvoj ovlivnily dve damy vyucujici dejepis, ktere mi "otevrely oci" (ve spolupraci s nadsenym samostudiem), ale pritom jim mnoho mych vrstevniku nemohlo prijit na jmeno. Je pravda, ze casto nechtely vedet "kdy" (letopocet) ale "proc" (priciny, souvislosti) a to nektere bolelo. Jejich skoda, ted se jim v souvislosti s antickým římem vybaví Kleopatra, kdezto pro mne je nejpozoruhodnejsi zenou staroveku Livia...
|
|
|
rozpory se spolužáky jsou velmi zvláštní, při setkání třídy po letech jsem měla dojem, že jsem musela chodit do jiné školy. :-)
ale to není tak důležité, jako problém s dítětem, mému dítěti nepřipadá nic divného, když učitelka všechny děti oslovuje "úplně blbí parchanti", dítě tvrdí, že je tak oslovuje jen když se naštve, dítěti to játra netrhá. Ale jak na to mám reagovat já? Nijak, tvářit se, že je v pořádku, když učitel mluví s žáky hrubě? Omlouvat učitele, když doma trvám na tom, že budeme všichni mluvit slušně? Že se slova blbečku, parchante, vole a debile v diskuzi s druhým nepoužívají? Nebo mám dětem říct, že slušný člověk takové výrazy nepoužívá, ale paní učitelka může? Nebo kudy z toho ven? Uznávám, že je trochu "chyba" v mé výchově, protože když jsem v dětství doma řekla i jen "bysme mohli", tak jsem se dozvěděla "bychom mohli, se říká".
|
|
|
Proste se znovu a znovu potvrzuje onen zakladni rozdil mezi pedagogem a pedofilem.
Nic neni tak zly. Na zakladce jsme meli jednu ucitelku, co se na nas nepovysovala, kdyz odesla, dostali jsme podobnou. Na stredni se dokonce nasel ucitel, co se nepovysoval a dokonce jsme si ho vazili.
A pak se nekdo divi, kdyz rodic podpori sve dite v nazoru, ze ucitel je debil.
|
|
Pravda je taková, že o chování člověka před pětadvaceti - třiceti žáky se krásně teoretizuje, pokud máte dvě - tři vlastní děti a u nich přirozenou autoritu. Žádný učitel nejde do školství s tím, že nemá rád děti a má potřebu se nad nimi povyšovat, je komandovat a podobně.
Popravdě, já osobně to nesnáším. Pořád někomu říkat, co dělat má a nemá - tomu se nevyhnete - to mi občas docela leze krkem. A nejen mně.
Řeknete například někomu, že nemá o přestávce otvírat okno v prvním patře dokořán, protože jsou s tím špatné zkušenosti - žáci pořvávali na kolemjdoucí sprosťárny, házeli po nich petky a podobně, což,jak zajisté všichni rozumní uznají, jsme je asi neučili my. Povolená je větračka. Řeknete jim to jednou, neposlechnou. Podruhé, neposlechnou. Potřetí, neposlechnou. Počtvrté, popáté... Pak je prostě seřvete, protože nic jiného nezabírá...
...a někteří jsou z toho schopni udělat vybíjení mindráků...
Prosím všechny, kdo překypují moudrostí a mají snahu nás učitele poučovat, jací máme být, aby mi řekli či napsali, jak takovou situaci s oknem řešit...
Nebo následující: Žákyně XY je jediná z rodiny, kdo navštěvuje normální základní školu. Ostaní, včetně rodičů, jsou absolventy školy zvláštní. Žákyně XY nenosí pomůcky, konkrétně prakticky všechny včetně sešitu. Nechcete to hrotit hned na začátek, tak ji necháte napsat padesátkrát, že nemá zapomínat pomůcky. O dva dny později je to tu zase. Následuje dalších padesát. Jenže ty nepřinese a v žákovské má od rodičů napsáno, že žádné tresty psát nebude. Nu což, nešlo to po dobrém, půjde to bohužel formálně. Od tohoto okamžiku jí píšu poznámky, že zapomíná. Tři poznámky - napomenutí TU, další tři - důtka etc. Nebudu to natahovat, skončila na dvojce z chování. A učitel je samozřejmě za blba. A teď bych opět prosil rádce: Řeště tuto situaci jinak! Rozhovor s rodiči nezabral.
Upozorňuji, že po škole žáka můžete nechat až po předchozím souhlasu rodičů, který v tomto případě nepřicházel v úvahu.
Pokud máte pocit, že jsou učitelé frustrovaní, mnohdy máte pravdu.
Srovnávání s firmami pokulhává, žáka nemůžete vyhodit. A on to ví.
Zajímalo by mne, co by někteří dělali se zaměstnancem, kterého by se nemohli zbavit, bloumal by po pracovišti bez vercajku a ještě se vám poškleboval. A jediné, co byste s tím mohli udělat, je dát mu dvě napomenutí za porušení pracovní kázně. Nic víc, ani sáhnout na plat...
A tohle vám permanentně dělala minimálně čtvrtina firmy - jaká by pak byla výkonnost? Taky byste hledali chybu v manažerovi a tvrdili mu, že nedokáže zaměstnance motivovat? A že by za to měl jít na pokladnu do supermarketu?
|
|
|
Prosím všechny, kdo překypují moudrostí a mají snahu nás učitele poučovat, jací máme být, aby mi řekli či napsali, jak takovou situaci s oknem řešit...
Triviálně.
Okno nechat klidně otevřené.
A tomu, kdo bude na kolemjdoucí pokřikovat, dát pár facek. Tomu, kdo po nich bude něco házet, zmalovat zadek řemenem.
žáka nemůžete vyhodit
To je samozřejmě zásadní chyba.
Ale to se dostáváme k prazásadní příčině, totiž k tomu, že školství je státní a řízené velmi absurdně demokratickým způsobem, namísto toho, aby bylo plně tržní -- a škola si mohla vybírat žáka (a žák školu) přesně stejně, jako si zákazník vybírá obchodníka a naopak.
Dokud se toto nezmění, nepřipadá v úvahu, že by školství za něco stálo. Je šance tu a tam mírně zlepšit některý konkrétní drobný nešvar, ale jako celek nutně vždy bude stát hromu za ránu -- přesně stejně, jako cokoli jiného, co není řízeno tržně a do čeho kecá stát.
|
|
|
Realita je taková, že za pár facek přijdete často o práci a za zmalování zadku řemenem skončíte u soudu. Sice by to bylo řešení, ale je neprůchodné. Jak přes zákon, tak přes většinu rodičů. Okno otevřené nechat nemůžete, protože dozor o přestávce za žáky odpovídá a pokud vám vypadne žák z okna a zabije se, jdete do basy.
Navrhněte řešení v rámci současných zákonů a předpisů - pokud máte pocit, že vás nic nenapadá, pak jste se dostal ke kořeni frustrace učitelů.
|
|
|
Pokud trváte na dodržování hloupých zákonů a nesmyslných předpisů -- což je dost nemoudré --, pak samozřejmě jediným řešením je přestat učit a jít dělat něco jiného, v nějakém oboru, do nějž stát tolik nekecá.
|
|
|
no, tak zrovna zákon o zákazu zmalování žákovských prdelí řemenem je nutno chtě nechtě dodržovat, protože první, kdo by vás práskl je postižený žák a jeho rodiče. Krom toho, Sandstorm by vám vysvětlil, že trestat se nemá a mlátit žáky už vůbec ne :)
|
|
|
K Sandstormovým názorům vizte prosím www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2010083007& lstkom=303727#kom304060.
Jinak je sice pravda, že se základním školstvím* zkušenosti nemám a nemám ani současné; ještě před cca 10 lety jsem ale ještě běžně dělal dětské tábory, což je podobná záležitost. Pokud bylo na místě udělit pár facek -- nastalo to poměrně málokdy, leč občas ano -- nezdráhal jsem se tak učinit. Fungovalo to excelentně, a obsílku k soudu jsem nedostal nikdy.
|
|
|
* Jež by ostatně mělo v hypotetické civilisované společnosti v podstatě zaniknout a být nahrazeno domácí výukou.
|
|
|
Což ovšem jaksi vyžaduje, aby jeden z rodičů zůstal doma a vyučoval - což je v současném ekonomicko (pracují oba rodiče)-ideologickém (matka v domácnosti je überhřích proti feminismu) systému jaksi nemožné. Naneštěstí.
|
|
|
No... s "nemožným" přeháníte i v současnosti, ale "velmi problematické" je smutný fakt.
Ovšem já hovořím (píši) o hypotetické civilisované společnosti, a tam by to zhola žádný problém nebyl, že ne? :)
|
|
|
"Nemožným" jsem měl na mysli masivní vzestup domácího vzdělávání v současném prostředí. O problematičnosti vím, doma byli vyučováni oba mí sourozenci a pamatuji si ten boj zastánců s úřady.. Budoucnost ale vidím černě - už pro to, že v Německu DV zakázali (protože by nevznikalo dost ovčánků) a doma vzděláváné děti unáší..
A co se HCS týče - myšlenky na utopii už jsem vzdal a utopil se v pesimismu.
|
|
|
Ona účast na těch vašich táborech byla povinná?
Je podstatný rozdíl mezi akcí na kterou se někdo hlásí dobrovolně (mj. asi na základě nějakých referencí) a kde si můžeš do značné míry stanovit svoje pravidla, včetně možnosti vyhození a školou, kam Ti děti prostě nacpe stát povinně jen proto, že zrovna bydlí ve spádové oblasti (a tedy je nemůžeš odmítnout).
Zákadní školství rušit netřeba, stačí zrušit tu debilní povinnost školní docházky.
|
|
|
Státní základní školství zrušit rozhodně třeba.
Zda a do jaké míry by vzniklo soukromé je jiná otázka; osobně jsem přesvědčen, že jakkoli samozřejmě existenci privátního základního školství nelze nijak bránit, správné a rozumné by bylo, aby bylo jen rozsahem velmi malým doplňkem běžné a skoro-všude-samozřejmé domácí výuky.
|
|
|
Ano zrušit státní školy, a nejen základní určitě potřeba je.
Vzhledem k tomu, že soukromé a církevní základní školy slušně prosperovaly už před těmi hloupými osvíceneckými reformami, tak se osobně nedomnívám, že by byly ve větší míře nahrazeny domácím vyučováním. Spíš by se školy zmenšily a výrazněji vyprofilovaly.
|
|
|
Jenže z toho, že před těmi hloupými osvíceneckými reformami bylo lépe než dnes (což nezpochybňuji), naprosto neplyne, že to snad tehdy bylo optimální či optimu se blížící.
Naprosto optimální (samozřejmě podle mého názoru, ale důvody mám dost silné) je právě převažující domácí výuka (na úrovni ZŠ), doplněná školami jen místně a ve výjimečných případech (např. pro psychicky problémové děti).
|
|
|
Já mít v dětství domácí výuku namísto školy, tak jsem dneska s naprostou jistotou asociál. Mimojiné pochybuji, že by se se mnou matka (samoživitelka) měla ještě čas učit, sám bych to tehdy dobrovolně rozhodně nedělal. Jsem proto velmi rád, že jsem mohl navštěvovat základní školu, jakkoliv to často bylo otravné a depresivní (ale to je učení/biflování něčeho co člověka nebaví vždy). Ne každý je schopen si v 10 letech uvědomit, že chce být jaderným fyzikem a navíc za tím i "jít".
|
|
|
A pokud učit nepřestanete, nezlobte se na mne, ale jste tak nějak morálně povinen těm mladým ukázat, že dodržování nesmyslných předpisů je volovina -- a speciálně tedy nechat to okno otevřené.
Čím jsou debilnější zákony kolem nás, tím -- bohužel -- nese slušný člověk větší risiko.
Dnes je to risiko ztráty povolání nebo basy za naprosto rozumné, moudré a jedině smysluplné chování. Před desítkami let to bylo horší, to slušný člověk mnohdy musel riskovat buď basu nesrovnatelně horší než jsou ty dnešní, nebo někdy i život.
A víte co? Pokud vás, kdo dnes tu ztrátu povolání za normální slušné chování nejste ochotni riskovat a kvůli tomu se chováte jako idioti (a učíte to další generaci) je příliš mnoho -- jako že, obávám se, je -- dožijeme se znovu těch ještě daleko horších risik za slušné chování dokonce i my starší :(
|
|
|
Morální povinnost je mi v kriminále nanic, zvlášť, pokud mám rodinu se dvěma malými dětmi. A ještě na mne bude polovina státu flusat, jaká jsem to zrůda, že týrám děti.
|
|
|
Inu, nejste-li z libovolných důvodů s to té morální povinnosti dostát, vztahuje se na Vás 04.09.2010 11:48:27.
To, že "polovina státu" má v mnoha případech tendenci se chovat idiotsky, je (nejen, ale do značné míry) právě důsledek mizerného školství, v němž lidé okoukávají svá mravní maxima od těch, kdo uvažují tak, jak píšete Vy.
|
|
|
|
Já nevím, tím bych si tak jistý nebyl. Historicky byla škola vždycky otloukánek, zvláště, pokud na ni měl vliv stát. Jediné opravdu na státu nezávislé školství u nás měli svého času jezuité, jejichž školy produkovaly lidi účinně aparátu vzdorující. Za trest "osvícenci" jezuity zrušili. A rozkradli jejich infrastrukturu.
Ostatně kvůli svým názorům, které hlásám i mezi žáky, jak jsem napsal, jsem častým hostem v ředitelně. Naposledy jsem tam skončil, když jsem v dějepisu řekl, že se v našem městě po revoluci nehorázně rozkrádalo, zvláště v nedaleké fabrice. A že mohu udat jména lidí, kteří jsou v tom namočení. Taky jsem řekl, že v tom byla namočena většina současných místních největších podnikatelů. Zvláštní bylo, že jsem ta jména ani neřekl...
No jo, jsou to holt vážení občané, kteří sponzorují místní fotbalový tým, hokejový tým etc.
|
|
|
(A naopak -- jste-li, nevztahuje se. Samozřejmě. Jinak s tímto souhlas, vcelku.)
|
|
|
ale no tak, člověk přece nežije na pustém ostrově, takže neteoretizuje o autoritě podle toho, jak je na tom doma. Většinou srovnává a srovnává učitele. Ve škole je jich třeba dvacet, z toho zhruba pět nemá žádný problém s autoritou u dětí, zbývajících patnáct učitelů zahrnuje rodiče nekončícími stížnostmi na nevychovanost dětí, na rušení v hodinách, atd.
po letech docházení na třídní schůzky a letech kontaktu s mnoha učiteli, může člověk srovnávat. Když na schůzkách defilují učitelé jak svatí na orloji, dá se většinou už podle toho jak mluví a o čem mluví, odhadnout jaký kdo je. Tohle hodnocení většinou koresponduje s tím, jak takového učitele vidí děti.
nejdřív hysterická učitelka před zhroucením, další učitel kliďas, který je schopen se s dětmi nějak popasovat, takže nevyžaduje od rodičů nic, další učitel, který kdoví proč vnímá drobný prohřešek dítěte jako katastrofu obrovských rozměrů. Učitelka, která považuje za tragédii antických rozměrů, že si dítě nepřipravilo před hodinou věci na lavici.
dítě vykřikne při vyučování, zapomene úkol, nepřipraví si věci nebo dokonce neumí, což je u dětí celkem běžné, u některých učitelů to však z nějakého důvodu vzbuzuje dojem, že jde o cílený útok na jejich osobu. A pak na chování dětí reagují velmi nepřiměřeně. Což zase děti vnímají jako útok a tak dokola. Zažila jsem učitele, kterého trefila do hlavy malá kulička z alobalu, učitel vletěl do třídy s řevem, že ho chtěl někdo zabít a ať se rychle přizná. :-)))
nevím, proč vás překvapuje, že jednou dětem říct nestačí. Naopak je to u dětí běžné. Když jsou menší, tak třeba stokrát. Umyj si ruce, umyj si ruce, máš umyté ruce, pořád dokola. Divné by spíš bylo, kdyby dítě poslechlo hned a už nikdy nezapomnělo.
s oknem těžko radit, vysvětlil jim to někdo nebo jakým způsobem jste s nimi řešili tento problém? trochu paradoxní, když pedagog potřebuje od lidí z jiného oboru radit, co vás učili ve škole? tam se přístup k žákům nepřednáší?
a jen pro pořádek, aby si to někdo nevyložil špatně, moje děti výchovné problémy nemají, takže jsem nikdy s žádným učitelem neřešila žádnou veselou příhodu. Srovnávání a hodnocení učitelů provádím jen jako nezaujatý pozorovatel.
|
|
|
No, ona pedagogická fakulta je jako asi ve všech oborech spíše taková teorie, která vás na praxi zrovna dvakrát nepřipraví. Po necelém roce praxe jsem se účastnil jakéhosi srovnávacího výzkumu na rodné pedagogické fakultě, jehož tématem bylo v podstatě srovnání toho, co se naučí na fakultě, s tím, co potkáte v realitě. Pro vzdělávací ústav to vyznělo dost špatně.
Možná právě proto jsme zůstali ve školství z naší studijní skupiny, kde končilo 9 studentů, ve školství pouze 2. Ostatní postupně utekli, jeden se nějakou dobu léčil se zničenými nervy. Zvláštní na naší skupině bylo, že nás končilo více učitelů než učitelek.
Okna se s žáky rozebírají každý školní rok minimálně jednou, spíše ale vícekrát. Každý první den školy v novém školním roce musíme poučit záky o chování ve škole. Samozřejmostí je i to, že se diskutuje o tom, proč nesmí to či ono. Včetně oken. Tedy prokazatelně vědí, proč se nesmí bez učitele okna otevírat.
Rodičům si moc nestěžuji, buďto vědí, co mají doma, nebo to nemá smysl.
Nepřekvapuje mne, když musíte stokrát něco říkat malému dítěti. Mám doma dvě. Překvapuje mne, když to musím říkat víc jak pětkrát někomu, kdo by měl mít za tři roky volební právo a řidičák.
...zapomene etc. - no, nemyslím si, že by to byl cílený útok na mou osobu. Je to cílená ingorance školy. Neberu si to nějak osobně. A když mne trefila izolepová kulička, sebral jsem ji a trefil autora. Všichni se dobře pobavili a víckrát už to nikdo nezkusil, protože mám slušnou mušku. Nicméně netvrdím, že některé kolegy by to nerozžhavilo doběla.
|
|
|
možná je problém právě v tom "za tři roky řidičák a volební právo". Z pohledu patnáctiletých je to hledání sebe sama, nevědí jestli už jsou dospělí nebo ještě děti, bojují sami se sebou, k tomu boj s dospělými, protože ti na ně apelují, aby se chovali jako dospělí, kterými již téměř jsou, ale práva dospělých jsou jim upřena.
netvrdím, že práce pedagoga je snadná, jen velmi často to vypadá, že pedagog neumí nic jiného než si dokola stěžovat na děti. Ale možná mám na učitele vysoké nároky, protože moje děti navštěvují školu, kde je převaha těch lepších učitelů. Učitelka, která učí na základní škole od roku 1964, problém s žáky žádný, autoritu má, přitom je to stařenka, která mluví tichým hlasem. Látku dokáže vyložit takovým způsobem, že jí žáci porozumí. Prostě ideál a při jednání s rodiči kupodivu působí dojmem nejpříčetnější z učitelů (ale to už je asi hříčka přírody, protože když se roky na základní škole na někom nepodepíší, není to jen tak :-)). Jiná učitelka, která si poradila s žáky a problematické rodiče odkázala do patřičných mezí. Riskovala, na druhou stranu je tak dobrá, že by si ředitel určitě třikrát rozmyslel, kdyby ji měl vyhodit. Jiná učitelka desetiletí oblíbená mezi dětmi a když zemřela na rakovinu, tak ostatní učitelé i patnáctileté děti na jejím pohřbu brečeli. A mladší generace totéž, protože patnáctiletých třídní vypadá jak jejich spolužačka, taková holčička a přesto má autoritu a je mezi žáky nesmírně oblíbená. A to jsou jen vrcholky ledovce, takže to jde, je to možné, jen každý na to asi nemá. Práce pedagoga prostě není pro každého i kdyby byly jejich platy nevím jak vysoké, ne každý odborník je schopen učit.
nevím jaký pedagog jste vy, jen mě zarazilo to hafo stížností na všechny kolem, protože ze zkušenosti vím, že ti nejlepší si nestěžují vůbec a určitě to není tím, že by měli zrovna snadný profesní život. Jo, je to honička, být jednička. ;-)
|
|
|
"Látku dokáže vyložit takovým způsobem, že jí žáci porozumí" - zde je, myslím, udeřen hřebík přímo na hlavičku. Potkala jsem už dost kantorů, ať již jako nezbedný žáček nebo jako rodič nezbedů, a můžu říct, že učitel, který dokáže haranty výkladem zaujmout (nedejbože inspirovat! - ale i takové jsem potkala), nemá s kázní problémy!
Naopak ten, kdo monotónním hlasem odmele naučenou lekci, na zvídavé dotazy nereaguje (nebo nedokáže reagovat), případně při tom ještě opravuje písemky (aby ušetřil čas na "přípravu"), se může třeba vzteknout, ale autoritu mít nebude. A zabrečí si na třídních schůzkách...
|
|
|
To jsou všechno kecy. Nedávno jsem hovořil se svým třídním učitelem z průmyslovky. Úžasný člověk, který dokázal v roce 1987 vysvětlit i to, proč se socialismus za 2 roky zřítí. Profesně naprostý machr, kterého si zvali papláši na konzultace, kde ukázali svoji blbost a on je pak mohl na základě jejich blbosti vydírat, aby získal potřebné technické vybavení školy (jako jediné svého druhu v tehdejší ČSSR).
A tento skutečný profesionál v předdůchodovém věku naprosto otevřeně přiznal, že je zcela bezmocný proti tuposti, kterou současní studenti ve škole předvádějí. Že není v jeho silách je cokoli naučit, protože jim je naprost u prdele, co z nich bude, čím se budou živit, co si o nich kdo myslí. Klasické pedagogické postupy selhávají, zkušenost je k ničemu. Metody, které tak jednoduše a účinně fungovaly po celou jeho učitelskou kariéru do roku 1995 dnes naprosto selhávají.
Z vlastní zkušenosti vím, že to není učitelem!
Je to systémem, je to společností, je to důsledek trvalé idiocialiazce této společnosti.
Drtivá většina dnešních žáků, ať základních nebo středních škol, považuje za největší terno ve svém profesním životě sedět na Gruppenober... totiž na nějakém úřadu EU nebo alespoň v nějakém státním úřadu. To samo o sobě značí, že jsme hajzlu a pokud se něco zásadního a strašného nestane, aby lidi zase měli chvíli holý prdele a museli přemýšlet racionálně, skončíme v pekle. A to jsem ateista.
|
|
|
Ale jakápak společnost, nic takového není. Máš-li na mysli konkrétní jedince, se kterým dítě přijde do styku, podezření začíná nabývat konkrétní podoby.
|
|
|
To jsou všechno kecy. Nedávno jsem hovořil se svým třídním učitelem z průmyslovky. Úžasný člověk, který dokázal v roce 1987 vysvětlit i to, proč se socialismus za 2 roky zřítí. Profesně naprostý machr, kterého si zvali papláši na konzultace, kde ukázali svoji blbost a on je pak mohl na základě jejich blbosti vydírat, aby získal potřebné technické vybavení školy (jako jediné svého druhu v tehdejší ČSSR).
A tento skutečný profesionál v předdůchodovém věku naprosto otevřeně přiznal, že je zcela bezmocný proti tuposti, kterou současní studenti ve škole předvádějí. Že není v jeho silách je cokoli naučit, protože jim je naprost u prdele, co z nich bude, čím se budou živit, co si o nich kdo myslí. Klasické pedagogické postupy selhávají, zkušenost je k ničemu. Metody, které tak jednoduše a účinně fungovaly po celou jeho učitelskou kariéru do roku 1995 dnes naprosto selhávají.
Z vlastní zkušenosti vím, že to není učitelem!
Je to systémem, je to společností, je to důsledek trvalé idiocialiazce této společnosti.
Drtivá většina dnešních žáků, ať základních nebo středních škol, považuje za největší terno ve svém profesním životě sedět na Gruppenober... totiž na nějakém úřadu EU nebo alespoň v nějakém státním úřadu. To samo o sobě značí, že jsme hajzlu a pokud se něco zásadního a strašného nestane, aby lidi zase měli chvíli holý prdele a museli přemýšlet racionálně, skončíme v pekle. A to jsem ateista.
|
|
|
Ono postačí, až nebude co do huby. Jedna z komodit kterou budeš moci prodat bude to, co budeš umět.
Takže soudím, že um, zkušenosti a vědění zase nabydou významu přímo nevídaného ...
|
|
Myslím že postupně lidé začínají chápat co je cílem všech těch reforem a kam školství směřuje. Nejlépe a nejčitelněji se to projevilo za liškovlády.
Jedná se o změnu priorit , škola nebude mít hlavní cíl výuku ale "integraci" , děti tam budou chodit proto aby poznali zástupce odlišných "kultur".
Cílem je udělat ze škol snadno průchozí kurzy které zvládnou i hloupější barevné děti imigrantů. To bude hlavní cíl STÁTNÍHO školství. Pak ještě budou soukromé a náboženské školy , kterých se to týkat nebude a do kterých hloupé děti nebudou mít přístup. Takhle to funguje na západě , hlavně v usa a Anglii, kde lidé dokonce předstírají, že jsou věřící aby jim tam dítě vzali. Na státní školu totiž chodí pákistánci, jsou tam gangy a kriminalita. Není tam žádná úroveň protože asiati bojují s angličtinou. A anglické děti se zatím ve výuce nudí.
Teď ještě vyvážíme programátory do Usa nebo lékaře do Anglie. Nikdo se ale nezamyslí proč??? Je to díky tomu že tamjší děti "studují" ve školách s barevnými dětmi a musí se jim přizpůsobovat úroveň výuky. Tak mají základní školy na západě úroveň našich zvláštních škol! Mozkový poneciál anglických dětí tak zůstává nevyužitý a v budoucnu Anglie nebude vědomostní ekonomika.
Výsledkem tohoto postupu je v Usa velká masa hlupáků a úzká vzdělaná vrstva, čirou náhodou židovského původu. Ono totiž církeví školy jsou v první řadě taky židovské.
Čiliže opět poznáváme stromy podle ovoce. Zelení se zůčastní této hry protože jejich humanistická filosofie tvrdí, že když všechny ty děti budou pěkně pospolu, dosáhneme vyšší kvality. Není to pravda. SYSTÉM, ale mají pod palce ti o nichž se nemluví, a využívají této jejich ideologické vaty. Jejich cílem je naopak vládnout , což mase nevzdělaných lze dobře.
........................................
Dostat romské děti ze zvláštních do základních škol letos chce ministerstvo školství. V rámci dotačních programů rozdělí na pomoc romským dětem se špatným sociálním zázemím dalších celkem 64 milionů korun. Uvedla to na veřejném slyšení v Senátu náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Ta je členkou Strany zelených, kde vede „odbornou“ sekci pro sociální politiku. V červenci 2009 byla delegáty krajské konference SZ zvolena na druhé místo pražské kandidátky . Školy mohou nyní požádat například o peníze na zaplacení asistentů pedagoga. Ministerstvo už na podporu škol věnujících se z(ne)výhodněným dětem rozdělilo 200 milionů korun z evropských fondů. Celkem bude mít na podobné podpůrné projekty 4,5 miliardy korun. Klasická základní škola dostává na žáka necelých 41 tisíc korun, pokud je však dítě romské a je vzděláváno podle speciálního programu, zvyšuje se tato částka nejméně o 50 procent
|
|
RADIT A NADÁVAT UMÍME KAŽDÝ, ALE ZKUSTE SI OPRAVDU JÍT ODUČIT DEN DO TŘÍDY, DIVILI BYSTE SE CO SI NAŠE DĚTI DOVOLÍ. STAČÍ JEDNO DÍTĚ A HODINA JE V TROSKÁCH. ZNÁM VE SVÉM OKOLÍ NĚKOLIK UČITELŮ, KTEŘÍ UČILI VELMI DLOHOU DOBU A PROHLÁSILI ŽE DNEŠNÍ DĚTI JSOU ZVĚŘ A ODEŠLI NA DOBRO ZE ŠKOLSTVÍ. ŠKODA JICH, BYLI SKVĚLÝ. KDE JSOU ČASY PRVOREPUBLUKOVÝCH UČITELŮ, KTEŘÍ MĚLI VE ŠKOLE POŘÁDEK.
VELMI ČASTO POTKÁVÁM VÝROSTKY,A ŘÍKÁM SI, ŽE VOJNA BY JE DALA DO LATĚ.
NEPOPÍRÁM, ŽE KAŽDÝ Z ČLÁNKŮV TOMHLE ŘETĚZCI MÁ VELKÉ NEDOSTATKY.
VŠICHNI VÍME (NEBO ASPOŇ TI, CO MAJÍ DĚTI), ŽE KDYŽ NEZAČNEME S VÝCHOVOU HNED, DĚTI NÁM VELICE BRZY PŘEROSTOU PŘES HLAVU A PAK UŽ SE TO ZACHRÁNIT NEDÁ. PROSTĚ A JEDNODUŠE KDYŽ SI TO NEUVĚDOMÍME MY, TAK UŽ NIKDO. JE TO JAK ZAČAROVANÝ KRUH. CO K TOMU DODAT.
|
|
|
http://redwing.hutman.net/~mreed/warriorshtm/allcaps.htm
|
|
Lépe bych to sama nenapsala.
|
|
Ty kráso, tak takhle jsem se už dlouho nezasmála. Naprosto úžasný článek! Se vším souhlasím, naprosto! Jsem teprve začínající učitelka, ale už teď mám obavy, co mě v práci čeká... Napsal jste to naprosto přesně!
|
|
Článek je trefa do černého, opravdu přesně vystihuje dnešní situaci ve školách. Učím na 1.stupni - bohužel většina kolegyň se chová, jak píšete, místo učení lítají s dětmi po škole převlečení za čarodějnice nebo všichni v zeleném na Velikonoce, pak vše nafotit, nejlépe napsat článek do novin a hurá - mám čárku za akci, odměny jisté, ředitel spokojený, propaguji naši školu. Když "jen" poctivě učíte, takové hurá akce - maškarní ve škole a podobné nesmysly vám lezou na nervy - odměn a uznání se nedočkáte. Žádné učení, kázeň, pořádek, ale chaos, kravál, tiátr, divadlo, karneval, akce - to školou vládne. Bohužel. Doba je jiná, dnešní děti i jejich rodiče jsou jiní a učitelé se tomu všemu přizpůsobují - musí.
|
|
Nepochopila jsem jednu, asi zásadní věc: proč autor článku stále pracuje jako učitel?
Vysokoškolsky vzdělaný člověk, který je ochotný pracovat a alespoň v minimální míře umí vyjít s ostatními lidmi (nesnaží se z nich za každou cenu dělat pitomce) i v dnešní době najde práci celkem kdekoliv.
Já prošla základní i střední školou snadno, vysokou těžko, děti mám na ZŠ a SŠ, známé a příbuzné učiteli - a tento výlev je skutečně nejen unikátní, ale i naprosto na pozvracení.
PS: své děti nemusím NUTIT číst - čtou samy a rády (i když ta starší přiznává, že na gymnáziu je ve třídě jediná, kdo čte knihy://
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Krátká zpráva o stavu základního školství – hlášení zevnitř
|