|
Roste to vsude, kam muzu. A nepatri to treba nekomu?
|
|
|
Všechno někomu patří. Doporučuji nahlédnout do katastru.
|
|
|
Neříkejte. A proc to asi pisu?
|
|
|
Cokoli, co patří státu, je volně k dispozici (v tomto konkrétním případě dokonce nejen podle zdravého rozumu, ale i podle platného zákona, pokud se moc nepletu).
|
|
|
Bohuzel si spousta lidi mysli, ze co neni oplocene, patri tzv. vsem. Proc by to tak melo byt, nevim.
|
|
|
Nějaký podivný přežitek doby socialismu? Těžko říci...
Každopádně u toho ovoce to chce kapku zdravého rozumu. Tedy stejně jako všude jinde :)
Pokud jde o zjevně ošetřovaný sad, evidentně to někomu patří (nebo se o to minimálně někdo pečlivě stará, i když mu to nepatří, což je v daném případě vcelku jedno), a tedy tam ve velkém česat nebudu. Nejvýš si utrhnu dvě tři bobule do pusy.
Pokud jde naopak o zjevně nijak neošetřované špendlíkové houští u kraje cesty, celkem klidně si tam načešu, aniž bych cítil mravní povinnost nejprv ověřit v katastru, zda ten kraj cesty i s těmi špendlíky náhodou nepatří panu Vopičkovi.
|
|
|
No a nekde mezi je třeba stará svestkova alej podel cesty, která ma ovsem konkrétního majitele.
A štve ho, ze mu tam vede ta cesta, a me štve, ze ho to štve, protože mu rozumím a zároveň mám volne cesty rad.
(A nejde jen o to, ze mu tam přijede hejno Vietnamců; vadi mu i poutníci, co kvůli par kouskům lezou na křehké větve. Proti par kusum by nemel nic, ale lidi dnes maji ke stromům pramalou úctu a par kusy to nekončí...)
|
|
|
Tady se mi zdá, že pleteme kapku dohromady dvě různé věci.
Jde-li o švestky, pak je zrovna v tomto případě medle velmi zásadně důležité, zda je na té aleji vidět, že se o ni někdo občas stará -- nebo naopak, zda je tam dvoumetrový kopřivový podrost, stromy evidentně dvacet let neošetřované, a tak dále...
Jde-li naopak o lámání větví, tak to je přece úplně něco jiného -- lézt po stromech tak, že to láme větve, přece nikdo samozřejmě nebude ani u stromů, u nichž náhodou ví, že jsou státní! Protože ten strom za to, komu patří, nemůže :)
(Jako jasně, může se to stát výjimečně omylem, také jsem zamlada jednou dvakrát vlezl na blbou větev a probral se dole pod stromem, otlučený jak píšťalička :) Ale takových případů je opravdu velmi zanedbatelné množství.)
|
|
A co mají dělat ti (jako třeba já) co nějaké sladké tlamolepy zrovna nemusí?
Salám na stromech neroste, prase/ kachnu/zajíce/... taky nikde bez rizika nástupu do lochu neulovim, a stát se členem klubu ozbrojených alkoholiků mě neláká, a u rybníka s prutem je šílená nuda.
Takže holt žádné kvalitní žrádlo skorozadara nebude.
Napadá mě tak akorát jít na houby či borůvky. Možná ještě lovit vzduchovkou holuby, či si zajít do nějakého útulku pro pejska či kočičku :-)
|
|
|
Pokud pominu soukromé zemědělce (od letoška mají milostivě povoleno porážet svoje zvířata) dá se ještě navštívit sídla/provozy malých firem vyrábějící maso -uzeniny. Mají obvykle přímý prodej za ceny lepší než v marketech a je to čerstvé. Pokud se to dá říci o mraženém masu... :)
|
|
|
A také je vhodné dodat, že to risiko nástupu do lochu při tom, čemu normální člověk říká "lov" a zákon "pytláctví", je celkem dost zanedbatelně nízké.
|
|
|
Pytláci jsou prasata a neprovozují normální lov. Jsou schopni zmrzačit zvířata neuvěřitelným způsobem, které pak řadu dní, v horším případě týdnů, postřelená hrozně trpí než je rozežerou červi. Přál bych pytlákům to samé.
Myslivci či lovci, se o zvěř více či méně starají , protože jinak by v naší přecivilizované krajině neměli co střílet.
|
|
|
Zajisté, v libovolné větší skupině lidí lze nalézt jak slušné, tak i hovada.
Nicméně mezi těmi lovci, jimž zákon říká "pytláci" jen a jenom proto, že nemají státní lejstro, je zcela jistě hovad daleko méně, nežli mezi těmi ožralými prasaty, jež zmíněným státním lejstrem disponují.
Existenci slušných myslivců ani prasat mezi "pytláky" nezpochybňuji (příklad toho prvého dokonce znám osobně, příklad druhého osobně nikoli), leč obojí je celkem netypické.
Samozřejmě, jako vždy jde jen a jenom o důsledek státní intruze; kdyby se do toho úředník nesral a nechal každého, ať si ve vlastním lese loví jak chce, bylo by to vše zcela v pohodě.
|
|
|
"Myslivci či lovci, se o zvěř více či méně starají" a na to jste prisel kde? Muj kamarad dela agronoma, kazdy rok zver zpusobi na porostech skody za desetitisice. A odpoved myslivcu? Hmmm, no ale my nemame penize. Takze zbyva soud. S nadsazkou rika "mam za sebou pravni oddeleni Agrofert", ale i tak ho pravnici upozornuji, ze neni velka sance neco vysoudit.
Takze myslivci jsou jen legalizovani pytlaci!
|
|
|
Skoda, ze to neni k dispozici i online https://isis.vse.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=18241;studium=97931;jazyk_zalozka=3
|
|
|
Myslivci mají špatnou pověst. Důvod je ale podle mého názoru ten , že media je jakožto součást tradičního venkova, systematicky staví do špatného světla, ať udělají cokoliv. Myslivci si to ale sami většinou neuvědomují. Od většiny z nich nelze čekat myšlenkový přesah hranic jejich revíru.
Sám jsem agronoma dělal, taže můžu s klidem prohlásit že jeden agronom zmasakruje tolik zvířat za rok , jako asi 20 myslivců. Je to dáno použitím velkých, rychlých strojů. Zvířata při jejich nasazení bohužel neutíkají , ale přikrčí se jako před dravcem (maskování fungovalo stovky milionů let) a pak je stroj zmasakruje. Takže bubnová sekačka udělá na poli o nekolika desítkách hektarů holokaust myší, ještěrek, koroptví, bažantů,..., a nekdy i srnčí zvěře. Ty malá "bezvýznamná" zvířata pak chybí v potravním řetězci a holokaust se zvětšuje. Problém roste s tím, jak má dnes sekačku každý vohnout doma.
Jak sekat pozemky sečení http://media.muzeumvalassko.cz/mrv/media/data/ostatni/ostatni-konvicka-et-al2008- 2010.pdf
|
|
|
Kupovat maso a ne hotové uzeniny. U spousty soukromých řezníků je možné koupit celou půlku prasete (rozbouranou nebo ne).
|
|
|
Muj nebohy deda (ktery se v plnem zdravi dozil 92 let a umrel kdyz spadnul z rebriku) vzdycky rikaval: Ovoce je nejzdravejsi, kdyz ho prozenes pres trubky a zelenina, kdyz ji das pres prase... ;-)
|
|
|
Váš děda byl moudrý muž :))
|
|
Mno taková výfukovými plyny vytuněná švestka od silnice...to je jářku kauf :)
|
|
|
no co, hlavně že je to zadarmo, no ne? :)
|
|
nedávno jsem potkal studenta lesnické vějšky. přijel na stavbu jako stopař, kterého naložil kamioňák, co vezl materiál.
měl v kapse 40 eurocentů a batůžek cca 10 litrů zavazadlového prostoru a v něm druhé boty, pláštěnku a odepnuté nohavice od autdórových kalhot ze kterých mu vzadu lezl více-než-lem hodně intenzivně použitých trenclí. smrdělo mu z huby, čpěl potem, ale hlavně že cestoval zadarmo. snažil se mi vnutit názor, jak je to bezvadný a jak nic nestojí najíst se jablek, jahod apod.
měl náznak dredu za jedním uchem a asi 10 cm bradku bez kníru, takže vypadal jako správný idiot.
proto už asi napořád budu mít lidi, co vyzdvihují lacinou stravu z přírodních zdrojů za nějaké podobné kousky.
|
|
|
to máš těžký, lidé chtějí jednoduchá řešení, takže jeden řve, co je zadarmo je prostě nejlepší, druhý do toho haleká, nejlepší je to nejdražší, pravda je někde uprostřed a člověk prostě musí pořád zvažovat a rozhodovat a přijmout riziko, že se splete. Jenže to je příliš komplikované, takže převzít libovolnou víru a fanaticky ji hájit, je vlastně nejsnadnější. Stačí vypnout mozek a chytit se nejbližšího trendu a je to, život vyřešen navždy a kdyby se trend napřesrok změnil, nevadí, přizbůsobíme se, je to lepší než riskovat vlastním rozhodnutím a zapínat mozek častěji než dvakrát do roka. :-)
|
|
No jo, jenže co když je žebřík drážní? Ten Kamil Patka nepůjčí, a Tumpach už vůbec ne...
|
|
|
Kamile, vy už česat nebudete...
|
|
Může mě někdo vysvětlit (nejlépe autor článku) proč je rafinovaný řepný cukr zlo a třtinový je cajk? Nechci výrobcům třtinového cukru křivdit, ale není nahnědlá barva spíš technologickým omezením než úmyslem?
Navíc autor brojí proti zmrdímu sádlu a přitom na cukru z tropů je ho na tři prsty.
|
|
|
Třtinový hnědý cukr se od hnědého řepného cukru neliší prakticky ničím. Bílý řepný cukr je výsledkem rafinace a bělení cukru hnědého.
Podotýkám, že už jsem narazil na hnědý řepný cukr, který byl z bílého cukru vyroben tím, že byl obarven v melase (odpadní produkt výroby třtinového cukru) a takto ve prodejně zdravé výživy prodáván jako úúúúžasně zdravý produkt.
Ostatně někdy takovou prodejnu navštivte, leštěné prdy na vás čučí z každé police.
Pro ty, co mě znají podotýkám, že jsem v té prodejně by víceméně z donucení a nudu se snažil zahnat ochutnávkou a studiem složení těch zázračných produktů. Neměl jsem to dělat, vzbudil jsem rozruch a výtržnost a na radu mé drahé mě uklidňovali kakaovými boby. Dodnes jsem tam vážený zákazník - kdykoliv mě vidí jít kolem, tak zatloukají výlohu.
Abych se vrátil k tomu cukru: Klidně vezmu tu fuj-fuj nezdravou rafinovanou bílou sacharózu a poměrně primitivním způsobem ji rozštěpím (zinvertuji) na směs glukózy a fruktózy. Tahle směs je chuťově daleko lepší a má daleko vyšší sladivost, než sacharóza.
|
|
|
Dobra otazka. Panove ma, ygorek a dalsi vzdelani potravinari & zemedelci: Jak je to s cukrem? POkud je to krystalicka sacharoza, proc je nektery subjektivne sladsi nez jiny?
|
|
|
Tak už ten pojem "krystalická sacharóza" je nesprávný.
Nepleťte si "cukr Krystal" se sacharozou ;-)
Sacharoza obecně je řepný, nebo třtinový cukr, složený z molekuly glukopyranozy a fruktofurnozy.
To, že třtinový cukr je subjektivně méně sladší, než řepný, je způsobeno technologií výroby - rafinací - a následným podílem "nečistot".
Velmi zjednodušeně - v třtinovém cukru je té sacharozy méně.
|
|
|
...fruktofurAnozy...pardon.
|
|
|
|
>Tak už ten pojem "krystalická sacharóza" je nesprávný.
>Nepleťte si "cukr Krystal" se sacharozou ;-)
Vskutku? Chceš snad tvrdit, že koupí běžně prodávaného produktu "cukr krystal" nekoupím sacharózu?
|
|
|
Nechci.
Jak jste na to přišel?
|
|
|
v třtinovém cukru je té sacharozy méně - tak to bych netvrdil.
Výroba cukru tj. sacharozy z řepy je v principu stejná jako z třtiny:
Řepa (třtina) > šťáva > surový cukr (hnědý) > rafinovaný cukr (bílý) + melasa.
Surový cukr složení cca : sacharoza 95%, popel (anorganika – pestrá směs, včetně těžkých kovů) 1%, organické necukry 1%, voda 2%.
Rafinovaný cukr složení: minimálně 99,8% sacharozy, 0,2% popel, stopy organických necukrů, voda.
Složení je řepného a třtinového cukru je prakticky stejné, liší se právě jen složením mixu popelovin a organických necukrů. Surový cukr, který je jen meziproduktem, je subjektivně méně sladký, hlavně díky chuti „necukrů“ , které jsou „chutnější“ u třtinového surového cukru.
|
|
|
Ještě je třeba dodat, že díky "necukrům" má hnědý cukr nižší životnost.
|
|
Dělat ze švestek marmeládu?
A není to škoda?
Jinak autorovi díky za rady - v životě by mě nenapadlo, že když si na zahradě natrhám jablka, nebudu je muset kupovat...
Ještě tak najít ten strom, co na něm rostou jitrnice... :)
|
|
|
No, ten na některých zahradách roste také; vypadá nějak zhruba takto: thumbs.dreamstime.com/thumb_262/1209122751qDs67B.jpg
Je pravda, že je s tím podstatně víc (a nepříjemnější) práce než s jabloní; ale to je vcelku samozřejmé, právě proto, že jitrnice jsou lepší jídlo než jablka. Ono je vždy něco za něco...
|
|
|
Tak tohle ovoce mám nejraději :)
|
|
|
Asi na světě neexistuje horší maso než je vepřové. Je tučné, plné močoviny a jiných odpadních látek a smrdí. Jediné vepřové, které mám rád, je panenka. Ta se alespoň trochu jako maso tváří. Jitrnici také dám, ale výjimečně a musí k tomu být hromada zelí. Jinak všechny ty nechutné atributy zabíjačky, jako je žraní různých rosolů, chlastání sražené krve apod. jdou zpravidla mimo mě.
Když se bavíme o masu, bavme se o tomhle:
i.idnes.cz/09/111/gal/KOT2efda6_arg_42_22552736.jpg
www.nakupvakci.cz/images/offer/322_1.jpg
Protože tomu já říkám maso.
|
|
|
Dobré vepřové je celkem slušné (jakkoli samozřejmě srovnání se špičkovým hovězím nesnese, ale není každý den posvícení).
Průměrné vepřové nic moc, ale je ještě zlaté proti průměrnému kuřecímu (či snad lépe brojleřímu, neboť nazývat ty podivné tvory, z nichž ona záhadná vláknina pochází, kuřaty, je urážkou všech kuřat).
|
|
|
Tak to, že vepřové nechutná Vám, nemusí nutně znamenat, že stojí za hovno.
Popravdě - moc nerozumím tomu, co představujete pod těmi "odpadními látkami".
Močovina se jakožto součást bílkovin nachází v jakémkoliv mase - dokonce i v mase argentinského býčka :)
No a chlastání sražené krve...kam to, proboha, chodíte na zabíjačky?
|
|
|
Oproti hovězímu či drůbežímu má vepřové maso větší obsah tuků při menším obsahu bíkovin. Navíc ve velkochovech (což je většina distribuovaného vepřového) dochází k silné kontaminaci masa, a to z důvodu stravy. Prase je, jak známo, všežravec a je zpravidla krmeno kdečím. Z toho důvodu je vepřové maso zpravidla intoxikováno.
www.symbinatur.com/Toxiny-z-veproveho-masa-sutoxiny-clanek-439.html
Jistěže nachází, ale v daleko menším množství. Prase, jak známo, se nepotí, tudíž močovina z jeho těla odchází pouze jednou cestou.
Já na zabíjačky nechodím, přesto vím, že takové zabíjačky jsou. Pokud jste zažil nějaké civilizované zabíjačky, kde se krev nechlastala, tak gratuluju, není to pravidlem.
|
|
|
To by mne vážně zajímalo, kde takové chlastací orgie pořádají :))
|
|
|
Tys nikdy neviděl video z klasické zabíjačky, kde podříznou prase, naplní mísu krví, chvíli to míchaj a pak to pijou?
Tos přišel o hodně. :-)
|
|
|
Video žádné, zato hromadu zabíjaček. :) Možná jako recesi. Krev je normální surovina, která se dál zpracovává.
|
|
|
Na jaké úchylárny to koukáš? Krev se nepije, krev se smíchá s kroupami, celé se to upeče a pak se to buď normálně jí (s bramborem a zelím například) nebo se to cpe do jelit.
Byl jsem na pěkných pár zabijačkách a pití syrové krve jsem fakt neviděl ani jednou.
|
|
|
Oni tu krev míchaj, aby se naopak nesrazila :)
(ale jestli to někdo pije...proti gustu...)
|
|
|
Nejsem žádný zabíjačkový veterán, ale co vím od účastníků, tak se krev nepije, ale dále zpracovává v mixu se zbytekem prasete nebo třeba na pánvičce s cibulí. Mě z prasete chutná jenom maso, ostatní nemusím, takže to blíže nezkoumám.
|
|
|
Marně gómu gde se ten nesmysl s pitím krvi mohl vzít.
Jediný, co mně napadá, je, že zamíchanó vobíhanicu je před ládováním do jelit potřeba vochutnat. To se dělá tak, že se dvóma prstama nabere té eště syrové krvavé vobíhanice. (A znám aj řezniky keří teho nésó schopní, protože se jim to příčí.) Tak to jediný by to snaď mohlo připomínat.
No a sraženó krív pit nende vůbec, sražená jaksi neteče.
|
|
|
|
tak pokud vím, tak člověk ani není schopen syrovou krev strávit. Nejspíš z ní dokáže zužitkovat vodu, ale to je tak všechno.
|
|
|
|
Prase je všežravec, ale právě zrovna ve velkochovech (které sám zmiňujete jako hlavní zdroj vepřového v maloobchodě) se krmí výhradně krmnými směsmi. Ke kontaminaci nedojde, snad omylem...
Bát se kontaminace masa z krmení není tedy vůbec nutné, a to převážně ani u kusů chovaných v domácích podmínkách (jen blázen by prase, které má v úmyslu sežrat, krmil něčím jedovatým).
Naopak - třeba naše prasata si si vždy žrala jako...prasata :)
Zabíjaček jsem, hlavně jako kluk (strejda byl řezník), zažil přinejmenším desítky, ale opravdu nikdy jsem neviděl nikoho chlastat krev - ani sraženou, ani nesraženou. Chápu tak Vaše slova jako jistou nadsázku.
Ad. hovězí: celkem nechápu nadšení davů z argentinského masa.
Problémem hovězího, prodávaného v našich obchodech je hlavně doba zrání masa.
Strukturu masa umíme vyrobit stejnou (já vím - odporný slovník...), plemena na to máme taky totožná (kdo chce, ovšem), s krmením by problém také nebyl.
U nás jde ale maso do krámu moc brzo, toť vše.
Doma Vám nasimuluju takovou argentýnu, jakou jste ještě neochutnal :))
|
|
|
|
:))
Ještě k té chuti masa: i sebelepší roštěnou dokáže totálně zkurvit neschopný kuchtík...
A troufám si tvrdit, že - ač v omezené míře - to platí i obrácene!
|
|
|
To je ten úhlavní kámen úrazu. Čtyřicet let (nebo možná vůbec nikdy) tu nebylo na krámu pořádné hovězí, takže není divu, že z něj lidi neumí vařit a živí se prasaty. :)
Hovězí tu prostě nemá tu tradici. Ty důvody jsou poměrně složité.
|
|
|
Tradice - a cena.
Hovězí bylo, je a bude (neboť už z podstaty věci musí být) vždycky dražší.
No a lidi se samozřejmě na tu cenu ohlížejí.
Ale i přesto - já osobně, ač mám k dispozici i velmi kvalitní maso s mladých kusů hovězího dobytka chovaného doma, na vepřové dopustit nedám (úprava, variace, chuť,...)
Prase je nejlepší přítel člověka :)
|
|
|
Já už ani ne. Mám radši domácí hovězí, anebo ty malý dinosaury (pochopitelně ne ty polystyrenový z krámu) :)
Prase se postupně propadlo v mých preferencích až na poslední místo. Maso vůbec nekupujem, ani netuším kolik to u řezníka stojí. A při frekvenci 2 prasata ročně už jenom tak oždibuju výpečky z pekáče. Jsem toho asi přejedenej.
Navíc jsem vypozoroval, že zatímco po vepřovém si hledám kanape, po hovězím mám spíš chuť dělat rotyku. :)
|
|
|
Tak hovězí je mnohem lepším zdrojem bílkoviny i mnohem lepším zdrojem energie, o tom žádná...
.
Já ani nevím, jestli se vepřového (a masa jako takového) někdy přežeru. Zatím bych odhadoval, že asi ne :)).
U mě je naopak na posledním místě v žebříčku preferencí drůbež, ač kuřat a kachen sníme doma asi nejvíc...zkrátka - živé konzervy (mámo, co budeme mít k obědu? Ještě nevím - běhá to po dvoře... :) )
|
|
|
Aby zas někdo neslovíčkařil - využitelné energie, měl jsem na mysli.
(energie ve formě tuků je samozřejmě víc ve vepřovém...)
|
|
|
musím se přidat k předřečníkům a hájit vepřové. Mně dobré vepřové chutná víc než hovězí, hovězí moc nemusím a ani výrazně kvalitní mě nijak neoslovuje, takže to bude spíše otázka chutí než kvality. Se zabíjačkami souhlas, to je eklhaft. Jitrnici bych snědla tak možná kdyby hrozil hladomor, rosol ani při hladomoru. Zabíjačková polévka je taky hnujda.
|
|
|
Vepřové je bláto. Hovězí přidává sílu. Pořádný hovězí vývar je někdy k nezaplacení.
Problém je, že naše generace si představuje pod pojmem "hovězí" flákotu z dvacetiletý krávy ve školní jídelně.
Ovšem když si porazíš mladého býčka, to je masíčko. :)
|
|
|
nepředstavuju si pod pojmem "hovězí" flákoty z dvacetiletý krávy ve školní jídelně. Přesto mi hovězí nechutná, přesněji připadá mi, že nemá žádnou chuť. Částečně to bude také tím, že nemám ráda polosyrové maso a ani jiná jídla z hovězího nijak neupřednostňuji. Vepřové se dá udělat stokrát jinak, respektive v praseti je více různých jedlých druhů masa.
nemáš pravdu v tom, že kvalita hovězího je za posledních 40 let pořád stejně bídná, kupodivu kvalita se během posledních 40 let zhoršuje a zlepšuje, horší období trvá vždy déle.
maso nekupuješ, ani nevíš kolik stojí a přesto máš přesný přehled v jaké je kvalitě. Není to divné? :-)
|
|
|
Není to divné. Já totiž nikde nikde nepíšu o posledních čtyřiceti letech. Momentálně přehled nemám, maximálně si něco přečtu.
Mám na mysli čtyřicet let komoušů, to se nějaké stravitelné hovězí dostalo na krám jenom vzácně. No a předtím byla válka atakdál. Proto tu není zvykem "stejk v každé rodině".
|
|
|
aha, moje chyba, to mě nenapadlo, že jsi takový pamětník. ;-)
stejk je problém, protože ho spousta lidí neumí ani připravit, některým chybí podmínky, protože některé elektrické pseudosporáky to ani neumožňují. Na druhou stranu futrovat se každý den stejkem taky nebude zrovna ten nejlepší stravovací návyk. :-)
(na krámě za komoušů nebylo, ale pod pultem se vynacházelo)
|
|
|
Bohužel leccos už pamatuju. A co si nemůžu pamatovat, na to se občas rád vyptám.
Asi to není nejlepší návyk, ale já taky nejsem žádná vzorná zdravuška. :)
Nojo, pod pultem bylo kdeco.
|
|
|
Tady je největším problémem halvně skutečnost, že málokdy dostaneš vyzrálý hovězí. A z čerstvýho křehký stejk neuděláš.
|
|
|
PS. A to, že se jedlé hovězí za komančů na krám prakticky nedostalo, není žádná záhada a není to nic divného. Při systému zemědělství, jaký tady byl, tomu ani jinak být nemohlo.
Proto komunisti usilovně šlechtili syntetické linie prasat, aby byli schopni nějak nakrmit lidi.
|
|
|
Tak nebuďte na ně zas tak přísný
(i když - na komunisty není nikdy přísnosti dost).
Ono zas těch plemen vyšlechtěných u nás moc není - v podstatě jen Přeštické černostrakaté, a to nemá s komunismem nic společného.
Ostatní ušlechtilá plemena pocházejí z dovozu.
Probíhala (a stále probíhá) ale hybridizace, jejichž produktem ale není plemeno, nýbrž...hybrid. Není na tom nic špatného, jedná se o účelové získání generace potomků s určitými kvalitativními a kvantitativními znaky a vlastnostmi.
Děje (a dělo) se i v kapitalistické cizině :)
|
|
|
Já nikde netvrdím, že se věnovali vytváření plemen. Naopak upřednostňovali syntetické linie (křížence).
Přeštické už bylo ke konci komančů na vedlejší koleji. V osmdesátých letech frčelo Bílé ušlechtilé x Landrase. Přeštické se jim už nehodilo do krámu kvůli výtěžnosti.
Já to nekritizuji. To je pochopitelná reakce na nárůst obyvatelstva v podmínkách středoevropského zemědělství a víceméně uzavřeného trhu. Produkce hovězího to nemohla utáhnout, nebyly tu nekonečné pampy a nadto měli komanči závazky ke svým hladovějším soudruhům leckde po světě. A každý režim si musí být vědom faktu, že vohnout musí mít narvaný břich. Remcat bude sice dál, ale nebude dělat revoluce.
|
|
|
To byly ty neurotický prasata, co chcípaly na leknutí? :p
|
|
|
|
Tak já uznávám, že už si hraju na chytrýho, ale je to můj obor, takže jsem si to rejpání nemohl odpustit...pardon :)
Ale právě linie je zootechnická jednotka...plemene. A to ještě jen potomci ze strany otce.
U kříženců (neboli hybridů) hovoříme o generaci (F1, F2, ...)
Ale rozhodně se necítím uražen a plně chápu, o čem hovoříte - pouze upřesňuju :)
|
|
|
Díky. Já si to vlastně také tak trochu osvěžuji. Jak se tak o tom bavíme, tak mi to postupně vylézá z prachem zavátého kusu paměti. :)
|
|
|
Abych vám to zase zamotal, v rosltinné výrobě jsou (uznané) odrůdy jak hybridní, tak liniové :p
|
|
|
Agronomové byli vždycky trochu divný lidi. :))
|
|
|
To máte pravdu.
Ale v rostlince Vám nebudu příliš zdatným soupeřem ;-), jsem čistokrevný chovatel :)
|
|
|
Vepřové je křehčí a na rozdíl od hovězího ho lze konzumovat okamžitě. Hovězí je lepší, když trochu uzraje. Ale na druhou stranu už fakt, že tatarák se běžně dělá z hovězího a ne z vepřového, anebo fakt, že polovina planety vepřové nežere, o něčem svědčí. :-)
|
|
|
No vo čem to svěčí? Leda že polovička planety nemá lese plný divočáků... A aj tá polovička je přehnaná.
A taky že na polovičce planety só horka. Dobrá zabijačka potřebuje zimu. Né nadarmo se u nás říká decembru prosinec. Vepřový je sádelnatý tak v horku zasmrádne narozdíl vod hovězího nebo skopovýho kerý je lojový a na horku zaschne.
Pár zabijaček v lítě sem zažíl a nebylo to vono aj dyš se začne eště za tmy. Depak, naposledy v dubnu a pak šlus až do října.
|
|
|
mně tatarák nechutná, je tam na moje gusto příliš dochucovadel a když tam nejsou tak to zase nemá žádnou chuť. Jediné čemu z hovězího neodolám je z dobrého masa doma ugrilovaný hamburger, kvůli tomu bych možná ve vypjatých okamžicích vraždila. ;-)
možná to svědčí jen o tom, že mám jiné chuťové preference než polovina planety.
|
|
|
Opravdu? Nám na škole tvrdili, že prase má minimum intramukulárního tuku a nedostatek tuku v praseti je ve velkochovech obecně dost problém (=málo sádla). Více tuku má např. i kuře.
Telecí neni špatný, ale pštros a losos je obecně lepší.
|
|
|
pravda, za mýho mládí se ze švestek dělala povidla. ;-)
|
|
|
za mého mládí slivovice - 2x vypálená 55 grádů
|
|
|
oprava > 2x vypálená, cca 63+, doriedená na 53-55% :D
a ako bonus, dobrý pocit na duši, že sme neodviedli spotrebnú daň z liehu.
|
|
|
|
|
A je povolená domácí porážka? Kde seženu (koupím) unijní směrnice k etickému pojídání hmyzu? Je to udržitelné?
|
|
Povýšili jsme to ještě na další úroveň. Máme u baráku zahrádku (zahrádkářský svaz), kde si místo naleštěných sraček ze Španělska vypěstujeme jahody, místo hnusu z vodného roztoku z Holandska si vypěstujeme rajčata, místo shnilého svinstva z Belgie si vypěstujeme hlávkový salát, místo oschlých pahýlů z Polska si vypěstujeme mrkev, místo imitace česneku z Číny si vypěstujeme česnek atd.....
Ani s tím není zas tak moc práce, a i kdyby, pohyb je zdravý, to je to, proč člověk žije. Ne že je celý den zavřený v plechovce a chlemtá colu. Jenže vysvětlujte to zdejším expertům.... :o)
|
|
|