Dluhy, deficity, dluhy, deficity.
Monstrózní summit leaderů EU začátkem listopadu týdne měl přinést „konečné
řešení“ evropské dluhové krize.
Nepřinesl. Domníval jsem se, že slovo „dluhopisy“, v jakékoliv formě,
uslyším již jen jako relikt uplynulé, zavržené, nenáviděné, doby, podobně
jako hitlerovský nacismus, či bolševický stalinismus.
Nestalo se tak. Budeme tisknout peníze, nehledě jaké, budeme jimi krmit
ztrátové banky, aby tyto mohly dále nakupovat „bezpečná“ investiční aktiva
dalších socialistických ekonomik.
Slyšíme: „Musíme zvýšit příjmy státu“. Odkud je vezmeme? Zdanitelnost
občanů je na hranici únosnosti. Čím víc daní, tím méně peněz pro stát.
Viz spotřební daň na naftu. Stejně to dopadne i se zvýšením DPH v příštím
roce. Prostě kde nic není, ani smrt nebere.
V tomto smyslu jsem zde napsal již několik příspěvků. Nechci se opakovat,
byl jsem tehdy ještě velmi korektní.
Teď natvrdo.
Státní aparát je rozbujelý jako rakovina, nic nedává, pouze bere, překážky
svobodnému podnikání, překážky individualismu, překážky jakékoliv osobní
iniciativě, dehonestování lidí s odlišným názorem, ve veřejně dostupných
médiích naprostá převaha lidí a názorů poplatných hlavnímu proudu. Je mi
na zvracení, když slyším na radiožurnálu odpovědi, Atakzvaně tázaných ,co
si myslí o povinnosti od 1.11. povinně přezouvat na zimní pneumatiky. Všeobecný
názor: „Všichni jsme blbci a bez zákona bychom byli v prdeli“. Toto jen
jako příklad. Obdobně je to i s ostatními anketami. Stejně a ještě hůř
je to s manipulací masami, nenamlouvejme si, že chytrými, jakým směrem
by se měla ubírat politika vlády. Jedni říkají více daní, hlavně pro bohaté,
ale kdo to je? Druzí říkají více daní hlavně pro všechny, ale kdo na ně
ještě má? V tomto směru je shoda jasná, okrást všechny, kteří jsou ještě
schopni konkurenčně uspět na trzích o jejich peníze a dodat je do mašinérie
státního aparátu aby je tento přerozdělil a rozkradl ve svůj prospěch.
O druhé stránce věci se nemluví vůbec. Prostě pražské parazity na státním
rozpočtu poslat na pracovní úřad, pokud jsou skutečnými odborníky práci
si nesporně najdou, ale už to nebudeme platit my. Pokud odborníky nejsou,
nenajdou nic a je to jejich problém. Vláda rozpočtové odpovědností přece
nemůže zvýšit za tři roky u vesla státní dluh o 400 miliard. Pokud by skutečně
rozpočtově odpovědná byla, tak by ho o 400 miliard snížila. Bez razantního
a bezohledného zásahu do státní správy to samozřejmě možné není, ale pokud
s to neudělá tak můžeme na dobré časy zapomenout všichni. Totální krach
je neodvratný.
2.11.2011 Jahl
Pozn. vzhledem k persistentnímu bordelu v systému přijímání článků se mi tento článek někam poděl a po měsíci byl opět objeven. Vzhledem k dynamice poměrů v EUSSR to ale moc nevadí, podobně jako před měsícem Uhnije má plán, že bude mít plán.