D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * 2008 part nikdoužnevíkolik
    Vydáno 01. 05. 2005 (9757 přečtení)

    Jednotka Hradní stráže se spojila s povstaleckými silami a postupně přešla pod kontrolu povstalců sídla všech ústředních orgánů státní správy. Během toho se podařilo zadržet několik představitelů režimu, z nichž nejvýznamnější byl ministr vnitra Grebeníček.

    Armáda postupně přecházela pod povstalecké velení. Armáda úkol, aby zajistila jednotky Lihových milicí a to jak ty, které byly rozptýleny v oblasti Malešic, tak i ty, které uvízly v pasti ve stanici metra Můstek, splnila na výbornou a proto mohla rychle dostat i další úkol - připravit a provozovat zajatecký a pracovní tábor. Pro něj byla zvolena oblast Jílového, kde zajatci mají začít ihned pracovat na výstavbě dálnice D3. Root plánoval v krátké době zřízení ještě druhého podobného zařízení u Litomyšle, kde měla být zahájena výstavba dálnice D35.

    "Roote, právě jsme zaslechli vysílač Pražského rozhlasu. Skupina lidí kolem ministra kultury Issy ovládla budovu rozhlasu a volá o pomoc. Neměli bychom tam vyrazit a budovu Rozhlasu vyčistit?"
    "Ne, proč? Zajeďte na Žižkov za nákladové nádraží, tam je ředitelství Radiokomunikací a prostě nechte Rozhlas odpojit. Já teď vydám nový zákon o Českém rozhlase a České televizi."
    "Zákon? K čemu?"
    "Inu, když nebudou mít ani na elektřinu, to se pak moc dobře nevysílá."

    A jak řekl, také učinil. Nový zákon o Českém rozhlase a České televizi konečně zrušil koncesionářské poplatky. Obě organizace se do půl roku mají přetransformovat v akciové společnosti, jejichž akcie se do roka začnou obchodovat na pražské burze. To, jakým způsobem bodou obě organizace financovány, si určí pro jednotlivé kanály obě organizace samy. Pak jmenoval nové generální ředitele ČT a ČRo. Nové vedení ČT se ještě ten den dalo slyšet, že z prvního kanálu udělá klasickou komerční stanici, financovanou z reklamy a druhý kanál bude kódovaný a placený.

    Zmožen náročnou prací při vytváření legislativy, rozhodl se ji dále přenechat odborníkům - a najal tým advokátů, z nichž vytvořil desocifikační legislativní komisi, kterou pověřil úkolem očistit český právní řád od socialistických výdobytků. Nejprve však dostali za úkol novelizovat trestní řád a trestní zákon tak, aby mezi tresty byl zařazen i trest nucených prací. "A pánové, pamatujte, že termín mandatorní výdaj už nechci nikdy slyšet."

    František Kozička pracoval již mnoho let jako posunovač na nádraží v Nymburce. Byl organizován v odborech a byl i členem KSČM. Hluboce věřil ve skutečnost, že všichni lidé jsou si rovni a tak by měli dostávat i stejnou odměnu za vykonanou práci. A ne aby výpravčí dostával o polovinu více než on - a co teprve přednosta stanice! Ve své partě ho považovali za mluvčího - své požadavky na zvýšení mezd měli všichni posunovači a on Franta to dokázal říkat přeci jen nejlépe - a když mluvil, mluvil jako kniha a nikdo z posunovačů mu nedokázal oponovat. Nakonec svůj světonázor rozšířil nejen mezi posunovače, ale i mezi průvodčí a dokonce měl mezi svými příznivci i uklízečku, hajzlbábu, pokladní, obě ficky z nádražní restaurace a celý personál z úschovny zavazadel. Několik mašinfírů jej sice vytrvale pronásledovalo a přednosta stanice mu dokonce jednou názorně naznačoval, co znamená v praxi slovo mobbing, to když zapoměl spojit dva vagóny a z nymburského nádraží odjela jen polovina nákladního vlaku, ale jinak mohl svoji činnost považovat u železnice za veskrze úspěšnou.

    Wheel sehnal v Mikulově několik dobrovolníků a město mu poskytlo hasičský cisternový vůz CAS-25. Tím vyrazil v čele osmi dobrovolníků na Prahu. Obsadili Třebíč a oficiálně též Žďár nad Sázavou, i když to zdejší občané vykonali v podstatě sami už několik hodin před jeho příjezdem. Totéž se opakovalo v Chotěboři a v Čáslavi se setkal s povstaleckou skupinou, s níž se jeho jednotka spojila a následně obě společně zamířily do Kutné Hory.

    Průvodčí Pepa Vonásek byl Kozičkovým příznivcem již několik let - od té doby, co se popral v restauraci s montérem od pásu z kolínské automobilky TPCA Petrem Tylkem, který prohlásil, že brzy již nikdo vlakem jezdit nebude, protože si bude moci každý koupit levné auto z jejich továrny. Hrdý ajznboňák Pepa Vonásek si předně nedokázal představit, že by mohl řídit cokoli výkonnějšího, než je jeho jízdní kolo značky Velamos (od řízení je tu přece fíra, no ne?) a pak měl (celkem oprávněnou) obavu, že by se jinde, než u dráhy neuživil, což v něm probudilo zdravou agresi proti někomu, kdo si dovolil jeho životní jistoty zpochybnit. Nota bene mu Tylkův strýc kdysi přebral Jiřinu Kolomazníkovou. Trestní zákon tehdy tento akt ajznboňákovy revoluční spravedlnosti ocenil třemi sty hodinami veřejně prospěšných prací, které Vonásek nakonec se skřípěním zubů odpracoval či přesněji proflákal ve slušivém vaťáku v parčíku před nádražím, předstíraje zde sbírání vajglů a psích výkalů. Sžírán nespravedlností, která ho potkala, jednou v nádražní kantýně slyšel Kozičku řečnit a dospěl k závěru, že ten člověk přesně zná jeho problémy. Nota bene Kozička dodával svým příznivcům velmi levně rum a zelenou z vládního programu podpory Lihových milicí, což kromě pravidelné levné opice nabízelo také možnost zapojení do systému černého trhu, bujícího v okolí - a tomu Vonásek odolat nemohl.

    Toho dne měl Pepa Vonásek službu v rychlíku Jihlava - Nymburk a díky tomu se stal svědkem osvobození Havlíčkova Brodu. Rychlík měl při příjezdu do Nymburka jen hodinové zpoždění a tak Pepa stihl poreferovat Kozičkovi i celé jeho klice o tom, co se na ně řítí.
    "A z Kolína a z Hory jelo několik desítek soudruhů do Prahy, prý už tam je revoluce a svrhávají vládu."
    "Nojo, ale když v Kolíně a v Hoře nebude nikdo kovanej, tak kdo zabrání tomu, aby se těch měst povstalci zmocnili?" zděsil se Kozička.
    "To je fakt. Ta skupina, co jsem viděl, už teď může být někde v Golčáku nebo možná už i v Čáslavi."
    "Když projdou Horou a Kolínem, tak je volná cesta na Poděbrady a hlavně na Nymburk! To nesmíme dopustit. Jedeme do Kolína a pokud tam ještě nebudou, tak až do Hory."
    "Rozkaz šéfe. Seženu drezínu a nějakýho fíru."

    Pro Vonáska bylo mnohem jednodušší sehnat drezínu s připřaženým plošinovým nákladním vozem, než ukecat nějakého fíru. Nakonec situaci vyřešil sám Kozička, když za dvě lahve erárního rumu ukecal strojvůdce posunovací lokomotivy. Na nákladní vagón naskočilo pět posunovačů, dva další průvodčí a hajzlbába s plnou polní - kýblem, hadrem, smetákem a zvonem na ucpané klozety. Posunovači se vybavili háky a sekerkami z nádražní hasičárny. Málem už odjeli, když si Vonásek vzpomněl na sklad výzbroje Lihových milicí, z něhož přinesl notně orezlý samopal vzor 61 Škorpion a pistoli ČZ 83 v podobném stavu.
    "Má to jednu velkou výhodu - jak do tý pistole, tak i do toho samopalu se používaj stejný náboje - a sou levný."

    Drezína projela Poděbrady, Velkým Osekem a pak i Kolínem a když osádka nezjistila na nádraží nic podezřelého, opakovalo se totéž i na nádraží v Kutné Hoře. "Tady na nádraží se asi nic dít nebude. Musíme do města." světácky poučil ostatní ajznboňáky Vonásek a tak drezína změnila směr a po přehozené výhybce docouvala až do zastávky Kutná Hora Město. Povstalci již ve městě byli, zrovna obsazovali Vlašský dvůr. Údernická skupina postupovala ulicemi Kutné Hory směrem k Vlašskému dvoru, cestou sbírala kameny a další předměty, které by bylo možné po povstalcích házet. Kozička se ozbrojil Škorpionem a Vonásek měl pistoli. Před Vlašským dvorem vystřelili oba několikrát do vzduchu a následně vyzvali povstalce, aby se vzdali. Wheel toto pochopitelně odmítl a učinil podobnou nabídku Kozičkově údernické skupině. Pak byla vystřelena krátká dávka z Vlašského dvora, po ní se Kozičkova skupina stáhla do jednoho z domů v sousedství, odkud pokračovala ve sporadickém ostřelování Vlašského dvora.

    Wheel nechal na střechu Vlašského dvora umístit kulomet a ten zanedlouho zahájil krycí palbu. Pak vyrazila část povstalců, krytá za hasičskou stříkačkou, směrem k domu. Soudruzi byli zalezlí ve sklepě a tak Wheel rozhodl, že jej zaplaví. Do sklepa začaly téct první litry vody, které se hajzlbába narychlo pokoušela nabírat do kýble. Brzy z litrů byly stovky litrů a na to bohužel už hadr, kbelík a dokonce ani záchodový zvon nestačil.

    "Jestli chcete dopadnout jako Kubiš s Gabčíkem v cyrilometodějské kryptě, tak máte příležitost. Nebo se vzdáte."
    "Tak my se teda vzdáme."
    "Fajn, tak pojďte ven."

    Celá Kozičkova revoluční skupina opustila sklep a s rukama nad hlavou vyšla na ulici.
    "To jsem rád, že jste se vzdali, už nám začínala docházet voda." prohlásil Wheel.
    Pak se povstalci, vida výzbroj ajznboňáků, nehorázně rozchechtali. Celá skupina byla odvedena na radnici, kde byla zřízena dočasná šatlava.

    "Co s nimi bude?" zeptal se starosta.
    "Osobně bych to viděl tak na rok prace na stavbě dálnice pro každého, pro toho jejich vedoucího možná dva roky. Navrhnu pro ně takový trest Rootovi. Nejpozději zítra je tu někdo vyzvedne a odveze."

    Wheelova skupina pak bez dalších dramatických událostí obsadila i Kolín a navečer dojela do Prahy. Tam zrovna Root řešil jinou závažnou otázku, jež zněla "Kde je sakra Škromach?!" Veškeré pátrání končilo v okamžiku, kdy Zdeněk Škromach opustil budovu úřadu vlády v policejním Fordu Mondeo. Sice podle záznamu i výpovědí některých zajištěných bývalých ministrů s nimi poté ještě hovořil, nicméně nikdo nesdělil, kam zmizel. Root však tušil, že nejméně Grebeníček to ví. Vydal tedy skupině povstalců, jež prováděla výslechy, výslovný rozkaz tuto informaci z Grebeníčka dostat.

    Povstalci se sice snažili, nabízeli Grebeníčkovi cigarety, alkohol i peníze, vrazili mu i pár facek a nechávali jej zírat do rozsvícené lampy, ale jejich snažení nebylo korunováno úspěchem. Root byl krajně nespokojen a věděl, že potřebuje někoho, kdo z Grebeníčka tuhle informaci dostane. Posadil se tedy k internetu a zadal vyhledat slova "mučení" a "tortura". Jeho snahy byly brzy korunovány úspěchem - narazil na řadu zajímavých stránek a na jedné z nich našel to, co hledal - specialistu na tyto záležitosti jménem Tormans Elefernus. BIS i o tomto člověku vedla poměrně obsáhlou množinu informací a brzy znal i číslo jeho mobilního telefonu. Nic tedy už nebránilo tomu, aby jej povolal. Tormans Elefernus se sice vymlouval, že tuto činnost nevykonává za tím účelem, za jakým ji chce Root použít, ale když se dozvěděl, že cílem jeho aktivit bude Grebeníček a možná také další bývalí ministři, nakonec nabídku přijal. Před budovu Poslanecké sněmovny za nějakou dobu přijela Felicie, které koukaly z kufru dráty. Její nenápadný majitel začal vykládat z auta množství drátů a dalšího materiálu a brzy začal v jedné sklepní místnosti parlamentní budovy pracovat na Grebeníčkovi.

    Poté, co jističe v budově vyletěly podruhé, nechal Root na rozvaděči udělat kolem jističů bypass. Pak sestoupil do sklepa a čím více se blížil k dotyčné místnosti, tím více slyšel řevu a sténání, které zvolna přecházelo už jen v chrapot. Grebeníček byl pevně přivázán ke skobám ve zdi a na různých místech těla měla nalepeny či jinak připevněny elektrody. "Už nám to skoro řekl, ale ten desetiampérový jistič nám to překazil."
    "Tak Grebeníčku, kde je Škromach? On je někde schovanej a cpe si to svý tlustý břicho a ty tady trpíš za něj. A budeš trpět dál, dokud nám to neřekneš. On by tě prásknul hned."
    "Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod! Internacionála je zítřka lidský rod!" notoval Grebeníček.
    "No fajn. Tak pokračujte. Vzhledem k tomu, že se dnes dopustil vraždy, je mi jedno, v jakém bude stavu, až s ním skončíte."
    "Počkejte. Co mi nabídnete, když vám to řeknu? Necháte mne emigrovat na Kubu nebo do Severní Koreje?" pokoušel se Grebeníček o licitaci.
    "Vlastně je to jedno. Ať nám to řeknete nebo ne, asi dopadnete stejně. Jen vás to bude méně bolet."
    "Tak já si dojdu pro pulzní generátor. Zkusíme to jinak. Zatím to bylo jen zahřívací kolo" ukončil rozhovor Tormans.

    Po hodině přišel Tormans Elefernus za Rootem se slovy "Tak nám to konečně řekl. Škromach se skrývá ve vsi Stýskaly u Horní Břízy na Plzeňsku. Jeho jakýsi strýc nebo co tam má chalupu."
    "Dobrá, tak už ho nechte. Děkuji vám za službu, kterou jste své vlasti prokázal. Tady máte glejt, že jste v letošním roce zcela osvobozen od placení daně z příjmu."

    Root vyslal jednu skupinu svých bojovníků do Stýskal: "V Cerhovicích sjedete z dálnice a pojedete tam zadem. Žádné zdržování, žádné osvobozování měst, dokud ho nedostanete. Chci ho živého, to si pamatujte. Až ho povezete zpátky, tak se s ním můžete ukázat v Plzni na náměstí a pro mne za mne třeba ve všech ostatních městech po cestě. Ale v každém případě, nejdůležitější je ho přivézt do Prahy."

    Skupina krátce před půlnocí bez větších obtíží, až na jednu odzbrojenou policejní hlídku v městečku Radnice, dorazila do Stýskal. Chalupa Škromachova 'strýce nebo co' byla obklíčena. V chalupě však Zdeněk Škromach nebyl. Skupina hlídala pozemek až do rána, kdy zahájila podrobné prohledávání - a nakonec Zdeňka Škromacha nalezla zalezlého v žumpě, kde měl nataženou houpací síť mezi oběma protilehlými stěnami. U sebe měl nějaké zbraně, které však nestihl použít.

    Zpráva o Škromachově dopadení v žumpě se šíříla jako blesk. Povstalci jej ještě před další cestou notně vydrhli a pak s ním vyrazili na cestu do Prahy. Nejprve se však zastavili v Plzni, kde se na Náměstí Republiky shromáždilo několik desítek tisíc lidí. "Popravit, popravit" znělo náměstím. Cestou do Prahy se skupina se Škromachem ještě ukázala v Rokycanech, Holoubkově, Hořovicích, Berouně a v Loděnici.

    Na Václavském náměstí již čekalo několik desítek tisíc lidí. V půl jedenácté tam přijel Root a pronesl řeč k občanům:
    "Vážení spoluobčané. Za posledních čtyřiadvacet hodin se nám podařilo získat kontrolu nad více než třemi čtvrtinami republiky. Svoboda, po které jste všichni pod nadvládou socialisticko-komunistické koalice volali, právě nastala. Už od včerejška tým právníků připravuje nové zákony. Co vám však mohu slíbit už teď, to je konec vysokých daní a vysokých odvodů. Každý, kdo nechce platit vysoké odvody zdravotního a sociálního pojištění a kdo nechce být dále státem zbytečne omezován, bude moci získat takzvané alternativní občanství. Držitel alternativního občanství platí jen nepřímé daně a mnoho toho od státu nedostává. Na druhou stranu to znamená, že si musí vše zajistit sám. Držitel alternativního občanství může přecházet přes přechod na červenou, pokud tím nikoho neomezí ani neohrozí. Držitel alternativního občanství může držet zbraně bez zbrojního průkazu, pochopitelně dokud s nimi nikoho neohrozí. Vozidla držitele alternativního občanství nemusejí procházet technickou prohlídkou - a dokonce nemusejí mít zaplacené povinné ručení. Samozřejmě, pokud držitel alternativního občanství někoho ohrozí či někomu způsobí škodu, bude za ni patřičně potrestán - a může být potrestán i doživotní ztrátou privilegia alternativního občanství. Chceme dát člověku, který si myslí, že dokáže a chce nést svoji svobodu, právo tuto svobodu mít. Víme, že každý ji neunese. Proto podmínky pro získání alternativního občanství nebudou zrovna měkké - ale každý bude mít možnost být tak svobodným, jak je to jen možné."

    Náměstím to zašumělo, když kolem poledne na něj sjela z magistrály dodávka Vězeňské služby: "Vezou Škromacha!"
    "Škromacha vezou!"
    "Na šibenici s ním."
    "Pověste ho vejš, ať se houpá!"
    "Ano. Škromach a Grebeníček budou dnes odpoledne souzeni a budou-li uznáni vinnými ze zločinů, z nichž jsme je obvinili, budou dnes večer na Letné popraveni. Už jsou tam připraveny dva autojeřáby."

    Odpoledne se v budově Poslanecké sněmovny konal soud se Škromachem a Grebeníčkem. Ústředním bodem obvinění bylo uvěznění desítek tisíc osob a popravení řádově stovek osob. Grebeníček byl dále obžalován z vraždy ministra Záhorovského. Oba byli uznáni vinnými a odsouzeni k trestu smrti oběšením.

    Navečer přijel do Prahy Langer, Nečas a další činitelé exilové vlády. Root je v tu chvíli stále ještě vítal jako neomezený vládce státu. Odvezl je na Letnou, kde se zúčastnili veřejné exekuce Škromacha s Grebeníčkem. Byla to velkolepá podívaná, ukončená slavnostním ohňostrojem. Po ukončení oslavy Root ve Vladislavském sále Pražského hradu promluvil k prezidentovi a členům exilového kabinetu:
    "Tak, je na čase, abychom ten můj, nyní už šestadvacet hodin trvající absolutismus, ukončili. Tady je návrh nové Ústavy. Je trochu podobná Ústavě Spojených států - neobsahuje tedy žádný deklarativní a v praxi nedodržovaný balast jako ta minulá. Podle ní máme opět prezidenta i vládu, jen ten parlament si budeme muset zvolit znovu. Tuto Ústavu mohou odvolat pouze občané v referendu a musejí tak učinit třípětinovou většinou. A nyní k mé dohodě s exilovou vládou - nestojím o podíl na moci. Mám však kdykoli, kdy to uznám za vhodné, od nynějška podle této nové Ústavy právo odvolat vládu i rozpustit parlament a opět tuto absolutní moc, které se tímto nyní vzdávám, získat zpátky. Doufám, že budete vládnout tak, abych tohoto práva nemusel já a ani v budoucnu mnou jmenovaný nástupce, využít. Mé poslední absolutistické rozhodnutí tedy je - nechť tato nová Ústava tímto okamžikem vstoupí v platnost. Přinesl jsem vám oddlužený stát a nová Ústava zcela zakazuje, aby stát přijímal úvery a vydával dluhopisy. Pánové, já se loučím."

    Související články:
    Svačinka 2016 (14.05.2014)
    2024 (09.03.2014)
    Jeden večer socialisty Tietze (02.02.2014)
    Metanolová konspirace (10.09.2012)
    Die Heydrich Eurofiktion (27.05.2012)
    2008 part 11 eco style (01.01.2009)
    2008 part 7.92 (18.04.2005)
    2008 part 7.65 (17.04.2005)
    2008 part 7.62 (27.03.2005)
    2008 part 6.35 (20.03.2005)
    2008 Teil fünf komma fünf (13.03.2005)
    2008 Teil fünf (06.03.2005)
    2008 vierte teile (27.02.2005)
    2008 part three (20.02.2005)
    2008 part two (13.02.2005)
    2008 (06.02.2005)

    [Akt. známka: 2,93] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Root | Komentářů: 87 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.