|
Borec na videu byl spíše šťastník. Tak ať vám nevysadí motory na DM.
|
|
|
Tak na můj motor přání nefungovalo. :-)
|
|
Všechny havárie a katastrofy Su-7 jsou popsány ve výborné knížečce Atomový bombardér Su-7 československého vojenského letectvy od Libora Režnáka. Kniha vyšla v roce 1996 v nakladatelství Zlínek. Důvěryhodným osobám jsem ochoten knihu zapůjčit.
|
|
|
Spíše bych navrhoval z toho pro důvěryhodné osoby udělat PDFko. To má tu velkou výhodu, že člověk se zpožděním nezjišťuje, která osoba skutečně je důvěryhodná...
|
|
|
Kdyz se zeptáte googlu, byla by to především úplně zbytečná práce:))
|
|
|
Tuto knihu a spoustu dalších, které se historií SU 7 v našem letectvu zabývají, bych autorovi doporučoval přečíst, než napíše nic neříkající článek, navíc plný nepřesností a omylů.
|
|
|
Myslis, ze das posledni odstavec, moulo? 8o)
|
|
|
Pravdu dí, já tam ten poslední odstavec dodělal teď, aby nevznikalo nedorozumění. Když se pán vyjádřil, tak tam poslední odstavec nebyl
|
|
|
|
Pro Vás typické. Hned se uchylujete k urážkám. Proč, nechápu.
|
|
podle výše zmíněné knihy byl příčinou havárie letounu pplk. Josefa Koštěla přerušený náhon kompresoru motoru.Letoun Su-7 verze BM měl trupové číslo5324
|
|
|
No, tak to by asi nenahodil.
|
|
Tohoto Suchóje jsem lepil před pětadvaceti lety v měřítku, tuším, 1:72. Jak je ten kus okřídlené roury hnusný, tak je krásný :-).
|
|
|
To byl z modelářského hlediska naprosto nejhnusnější objekt široko daleko. Stavěl jsem ho v 1:48 od OEZ Letohrad a musel jsem toho nechat.
|
|
|
Protože byl moc velkej. V menším měřítku byl ten hnus pořádně vidět jen z bezprostřední blízkosti, takže bylo snazší se pohybovat v režimu "vidím nějaký letadýlko, detaily nerozpoznám, ale vypadá to hezky":-).
|
|
slúžil som v rokoch 1974-1976 na letisku v Čáslavi vo funkcii technik elektrošpeciálneho vybavenia a chcel by som tu pár vecí upresniť. SU7 nemalo žiaden pomocný dvojdobý štartér ale štartérom bola malá turbína ktorá sa štartovala elektrickým štartérom napájaným z pozemného zdroja alebo aj z palubného akumulátora. Sučká mali kanóny nabité slepými nábojmi a v tomto prípade vybuchoval prach v nábojniciach. Neviem ani o prípade polievania kolies po pristáni a to som bol na skoro každom lietaní v zime v lete, zadné pneu vydržali tak do 15 pristáti ale počas mojej služby som sa nestretol s prípadom vybuchnutia pneu alebo s iným problémom s kolesami alebo brzdami a to sme vtedy nalietali hodne, nie ako teraz. Takisto neviem ani o nejakom závažnejšom probléme s motormi a zo svojich skúseností okolo SU7 môžem iba potvrdiť, že lietali spoľahlivo, nebol s nimi žiadný väčší problém a hlavne ma teší fakt, že počas mojej služby na súčkách sa počet ich štartov rovnal aj počtu ich pristáti
|
|
|
Je škoda, že i tento web občas čtou lidi, kteří vědí. Dodává mu to pak punc užitečnosti, minimálně v komentářích, i když web jako takový jinak jen pustě plácá, mlží, vydává nářky, pláče a totální nesmysly.
Magumo díky... místní jistě nevědí, na kolik pláten smí být sjetá pneumatika hlavního podvozku... ale měli by vědět, že the truth is out there... je tu řada lidí, kteří vědí, na vlastní oči to viděli... a proto autory článků a provozovatele webu při všech jejich snahách mohou jen litovat.
|
|
|
Nechci rejpat, ale co je tento komentář jiného, než pusté plácání, mlžení teda dejme tomu ne, ale vydaný nářek a pláč zcela stoprocentně? Dobře, těžko říct, kde D-F bere svoje informace, každopádně ty pneumatiky mi byly taky divný (ale zase jsem viděl dost strojů sovětské výroby na to, abych věděl, že v principu tohle klidně pravda být může), každopádně jeho informační zdroje jsou omezené, protože na Su-7 zjevně nelítal. To se ale dá napravit- nechť ti, co vědí, neboť to na vlastní oči viděli, přestanou provozovatele webu při všech jeho snahách jen litovat a místo toho obohatí svými cennými zkušenostmi tu komentářovou oázu moudrosti a poznání, bez níž článek ztrácí smysl. Kérovat něco o debilech a přitom sám nic kloudnýho neříct, to umí každej, bejt k něčemu, byť i jen písmem na několika řádcích, to je už holt jiná liga, že jo...
|
|
|
Jako obvykle jsi nachcal mimo nocnik, frustrovany, ufnukany chudaku 8o)
|
|
|
Když si přečtete celé vlákno, vidíte že Václav4 vcelku případně doporučuje autorovi literaturu v zájmu přesnějších faktů. Jako moula, nebo spíš knecht reagujete vy. Nikoliv netradičně.
|
|
|
|
No jo, ale s tím knechtem se celkem trefil. :-D
|
|
|
|
Co ty seš zač, ty jeden ubohej zakomplexovanej čuráku? Jen tu všechny urážíš.
|
|
|
Vzhledem k tomu, ze clanek nese jinou informaci nez je jakykoli popis kramu Su7, bych v tom nic nehledal. Clanek mohl byt treba o dojeni krav... Tak se nezlob!
|
|
|
Podle moudré knihy bylo ze 102 ks dodaných 30 zničeno. 1 ks z toho omylem sestřelen.
|
|
|
Při průměrné služební životnosti letounu (typu) okolo 30 let to asi není nic neobvyklého, ale "úmrtnost" skoro 30 % se mi v moderním stíhacím letectvu v době míru zdá dosti vysoká. Jasně, být to za války, tak je to fenomenální úspěch, zrovna tak nepřekvapivé by to bylo v případě, že by se jednalo o zkušební lety prototypů nebo experimenty průkopníků, létajících na přímých nástupcích Me-262, ale u letectva, kde na socialistické poměry nevládl až takovej bordel a kde se realizovaly vlastně výhradně cvičné lety na vyzkoušených a poměrně moderních strojích to IMHO vypovídá o tom, že ty letouny skutečně nebyly 100 % spolehlivé...
|
|
|
Problémem byly ze začátku hlavně závady na regulaci motoru a ke stáří zase únava materiálu..... ta knížka fakt stojí za přečtení. Jeden letoun byl třeba zničen díky tomu že byl špatně přeložen manuál pro údržbu a nebyl promazám jeden uzel řízení.....
|
|
|
Nj, v Asii to Američani opakovaně prohráli mj. i proto, že nebyli schopni vyrobit techniku, tak nenáročnou na údržbu, aby byla schopná fungovat i poté, co ji někde ve křoví opravili dva sotva gramotní Khmerové pomocí kladiva a vázacího drátu. Rusové svoji techniku podobnými křovinnými postupy přímo vyráběli, a tak měli takovou podivnou primitivní technologickou převahu. Nicméně nějakou údržbu ty jejich klumpy i tak vyžadovaly. Umřít kvůli takový blbý chybě by mi každopádně přišlo poněkud smutné.
|
|
|
Ale pendrek. Američané neprohráli žádný asijský konflikt v Asii. Když prohráli, tak doma kvůli politice.
Ta opravitelnost v polních podmínkách je fajn pro nějaké guerilly cvičených opic. Ale máte-li armádu elementárně gramotných vojáků a jen trochu fungující zázemí a zásobování, je to důležité o dost méně. I když je oprava technicky náročnější, prostě se zajistí.
|
|
|
To je těžko říct jednoznačně, protože se IMHO jednalo o souběh více faktorů. Kdyby se oba ty konflikty netáhly tak dlouho, tak by si veřejné mínění nestačilo vydupat jejich ukončení. Do Vietnamu šli Američani s tím, že to bude hotový za čtrnáct dnů. Poté, co se nepřítel ukázal nečekaně houževnatý, začali mít problém, protože nedokázali přesvědčivě zdůvodnit svoji neschopnost porazit bandu poloopic vyzbrojených bambusovými tyčemi středního dosahu ani navzdory téměř až absurdní technologické převaze. Totéž se v jiné podobě opakuje v Iráku dosud, neboť zde po komicky snadném vítězství v konvenční válce vznikl výrazně asymetrický konflikt, s nímž si vyspělé západní velmoci již tradičně neví příliš rady (a naproti tomu, primitivní, sadistické vojenské diktatury je vládou strachu dokáží potlačit relativně hladce).
Pokud jde o ty opravy, pak samozřejmě ano, s jednou výjimkou, jíž byla AR-15. Ta, když do ní napršelo, tak explodovala zcela neopravitelně:-).
www.youtube.com/watch?v=AGwkHktkTxU
|
|
|
Do věty "Během mé služby se nic zvláštního nestalo" se toho vešlo...
|
|
|
Samozřejmě. Akorát chlapi zlomili násadu od lopaty...:-)
|
|
|
Zrovna v těch letech, co předřečník uvádí, jim to moc nepadalo, toliko jedna Su7 v Náměšti. Ale jak jsem tak koukal, nechali třeba v devětašedesátým jednoho pilota po katapultáži umrznout přes noc někde "v poli". Neviděli vrchlík padáku = neproběhla katapultáž = nehledali....
|
|
|
Pochopitelně ne v Čáslavi.
|
|
|
Buď zdráv, Karásku. Chyběls nám tu, chlapče zvědavá. :)
|
|
|
Šel jsem náhodou kolem... :o)
|
|
http://ulozto.cz/x4UvxPTd/atomovy-bombarder-su-7-pdf
|
|
Tohle už měli Němci na Me-262, motor se startoval dvoutaktem ve vstupním kuželu (http://www.vhu.cz/exhibit/startovaci-motorek-riedel-rbas10-vyr-c-zh-780/). Start pyropatronou je ovšem efektnější :) http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=KePs8Rd7DN8&t=293
|
|
|
Hezký. Něco podobného umí moderní dopravní vícemotorová letadla coby "Jetstart", což spočívá v tom, že se k tomu určeným tlakovým vedením přepustí část výtokových plynů z běžícího motoru na motor(y), co stojí. Typicky se to provádí na zemi, když některý motor na startér (elektrický) odmítá chytat, nebo ve vzduchu jako nouzové opatření při zhasnutí. Co jsem slyšel, tak je to poměrně drasťárna a motorům to nedělá příliš dobře. Taky je potřeba hlásit situaci, aby pozemní personál hlídal prostor za letadlem, protože ze startovaného motoru vyletujou ožralí čerti i s flaškama, takže např. jiné letadlo by bylo ohroženo i v jinak bezpečné vzdálenosti.
|
|
|
Správný termín je cross-bleeding, součást standardní letecké frazeologie... díky za podnět, SJ, jenže tohle (+ moje odpověď) je zase voda na mlýn postižencům typu ZZR (na předchozí straně) kteří by chtěli vědět, ale nevědí a hojí se off-topic komentáři.
|
|
|
Pro upřesnění:
Moderní vícemotorové dopravní stroje mají startování motorů přes vzduchový startér, nikoli elektricky (roztočit turbínu jejich rozměrů by bylo nad jeho síly).
Vzduch se pro "nahození" prvního motoru odebírá z jednotky APU, která naopak je startována elektricky (a startér se odpojuje při určitých otáčkách) . V případě, že je APU mimo provoz se používá mobilní vzduchový startér (jetstartér). Pak se nahodí pouze jeden motor, ze kterého se následně bere vzduch pro ty zbývající.
Drasťárna to rozhodně není, vzhledem k tomu že je to standartní postup, stejně tak "čerti" nejsou tak brutální. Nějaký ten plamen šlehá např. i při zkoušení nově montovaného motoru, který byl před tím konzervován. Vzhledem k daným předpisům o pohybu po letišti, nejsou ostatní letadla ohrožena, pokud by nestála těsně za ním. Pozemní personál primárně hlídá ostatní lidi a techniku aby se nepřimotala k letadlu, protože při nahazování už musí být kolem stroje "čisto".
|
|
|