Když se tak poslední dobou o mne otřou nějaký ty zprávy o tunelu, myslím
teď konkrétní a fyzický tunel, Blanku, připadám si, jak kdybych byl zpátky
v socialismu. V tom starém typu socialismu. Tunel Blanka jde zřejmě vybudovat
a provozovat jen za příznivého počasí.
Nesmí být ani příliš horko, ani
moc zima a už vůbec nesmí bejt vlhko, natož pak mokro! Pomíjím, že nad
tunelem nesmí být zemina, páč když je, tak to pak vypadá, jak kdyby ve
Stromovce nacvičovali musulmani selfdestruct, po vzoru toho velvyslance
neexistujícího státu, s ostrou municí. Takže by měl vést po povrchu. Dnes
mne zajímá něco jiného. Viníci. Podle všeho jsou dva: kabely a počasí.
Počasí jako konstantu vynechám a jukneme se na kabely a na to, kdo nás
tak blbě tahá za nos. Čtenářům se předem omluvám, dnes to taková sranda
nebude, je to suchý těsto.
Takže v tunelu jsou kabely. VN část vynecháme. Jestli někde je trafačka
(trafačky) pro tunel, dole to není a ohňostroje bychom si všimli, tedy
VN je mimo. Jsou tam kabely silové, určené k přenosu energie, pro NN (nízké
napětí). Bude v nich 230 resp. 400V a průřez žil nerozhoduje, ale víc jak
25mm2 na žílu to nebude. Nemyslím, že by se tam odněkud někam stěhovalo
víc jak těch 110A a pokud ano, bude to hlavní přívod a to bude asi jiná
pohádka bo tma vypadá jinak než ty záběry v debilizátoru. V bedně nám ukazovali
kabely oranžové. Oranžový kabel = kabel bezhalogenoový. Znamená to, že
při požáru z něj nekape hořící plast, nekouří a neuvolňuje zdraví škodlivé
látky. Zde ale máme první pochybnost. Kabel této barvy (typu) nezaručuje
funkčnost při požáru. Tu zaručují kabely identifikovatelné podle tmavší
barvy. Ty zaručí požární odolnost a funkci až 90 minut a upřímně, za ty
prachy bych je tam čekal. V obou popsaných případech jde o kabely se čtyřmi,
resp. pěti vrstvami izolace, do prostředí se zvýšenou vlhkostí a se zvýšenou
mechanickou odolností.
Dále tam budou kabely určené pro měření a automatizaci, tedy pro malé
napětí, které lze rozlišit na ty, co můžou přenášet 230V (například signály,
napětí pro servopohon nebo povely - nikoliv třeba napájení motoru) a na
ty co nemohou. Kabely JYTY a JQTQ to nebudou. Mají tři vrstvy izolace a
vnitřní plastový obal a stínění. Spíše jejich obdobu v bezhalogenovém provedení.
Mají o jednu vrstvu víc, mohou být i pancéřované a rovněž jsou určené do
vlhka a do prostředí SNV (s nebezpečím výbuchu).
No, a potom máme kabely sdělovací. Spíše než UTP bychom našli STP (shielded
twist pair) a ještě v nějakém provedení s dvojitým pláštěm s vyznačením
metrování, stejně jako tam asi nebude pro definovaný skrut a přenos polních
sběrnic obyčejný SYKFY ale něco na způsob výše uvedeného. Pomíjím optické
kabely. Tam, kde není požární funkčnost u silových kabelů, nebude požárně
funkční a bezpečná optika, páč ta je za zlatej prut. Také pomíjím exotiku,
jako jsou stíněné silové kabely. Ty jsou nutné tam, kde do siloviny bručí
vyšší harmonické kmitočty. Typicky mezi frekvenční měnič a motor, ale je
tam délkový limit a tak se měniče montují přímo na pláště pohonů anebo
jsou s motory dodávány. Ostatně, platí pro ně to, co pro silové kabely.
Montáž. Prostým nahlédnutím do propagačního webu, stále ještě působícího
dojmem jako by se v tunelu někdy mělo jezdit, zjistíme, že tunel je horizontálně
rozdělen. Pod stropem vzduchotechnika, pak vozovka a pod vozovkou technologické
tunely. Nihil novi sub Sole. Kabely jakéhokoliv typu mají definovány tři
hlavní hodnoty pro montáž. Je to jednak teplota, při které se smějí montovat.
Ta bývá ohraničena spodní hranicí -5°C a horní hranice je to, co vydrží
Ukrajinec. Pak je to ohyb, vyjádřený počtem průměrů příslušného kabelu
- když to přešvihnete, žíly by se mohly prořezat izolací, a jako poslední
je to souběh a křížení. To kvůli rušení a kumulaci tepla. Kabely se montují
do žlabů (žárový pozink nebo plast), nebo na rošty, případně do žlabů uchycených
na roštech, takže výsledek pak vypadá jako regál v Lídlu. Nepokládají se
jen tak na zem, bo by je montéři při tahání dalších rozhamtali.
Kabely odněkud někam vedou. Buď z hlavního rozváděče do rozváděče podružného,
nebo z rozváděče k motoru, akčnímu členu (neplést s komunisty!), senzoru,
kameře… kamkoliv. Znamená to, že v určitém okamžiku opustí bezpečí roštu
a vydá se do prostoru nad technologickým tunelem. K tomu účelu slouží chránička,
což je vrapová hadice různého průměru a odolnosti, která se i s kabelem
zazdí do stěny, případně se zazdí i bez kabelu, jen s protahovacím drátem,
což je takový drobný vtípek, páč to pak ve třiceti procentech případů protáhnout
nejde a musí se drážkovat. Betonové chráničky zmíněné nějakou mediální
mrdkou jsou kravinium. Nicméně, teď se začínáme blížit k jádru německého
ovčáka, přijmeme-li tedy za vlastní hypotézu, že je něco fakt blbě. Pro
komponenty používané v definovaném prostředí je předepsána určitá odolnost
proti vodě vyjádřená jako IPX1-8, což je škála, kde 1 je odolnost proti
stékající vodě a 8 je odolnost proti ponoření do hloubky 5m po dobu jedné
hodiny. Nutno poznamenat, že plášť jakéhokoliv kabelu je proti jakékoliv
komponentě technologie krytím nesrovnatelně lepším. Není-li ovšem poškozen.
Tunel - ne ty magistrátní - je prostředí vlhké až mokré, odhadoval bych
tedy požadovanou odolnost na IPx5-7. To znamená, že kabel přivedený k rozváděči
nebo komponentě, je vsunut dovnitř průchodkou zajišťující stejné krytí
jako rozváděč. Položme si tedy otázku: máme-li kabel zakončený v rozváděči
a (například) v senzoru, který je méně odolný než ten kabel, jak to, kurva,
že kabely jsou v riti a místa jejich zakončení nikoliv?! Vždyť ten kabel
klidně může ležet roky ve vodě a nestane se mu NIC, i když výrobci se opatrně
sichrují tím, že definují PH té vody. Ovšem, i slabá kyselina udělá jen
to, že smyje popisy na tom káblu, jak jsem již poznamenal, není-li tento
poškozen při montáži. Například manipulací při nízké teplotě, špatným ohnutím
a podobně. Ale i tak. Množství kabelů v tunelu bych odhadoval na několik
set kilometrů. To je opravdu stačili zkurvit všechny? To se mi nezdá. V
tunelu se svítí, zabezpečovačka signalizuje, nikde nikdo zabitej elektrickym
proudem… Pamatujete na tu arbitráž, která přišla ve stejné době, co se
měnilo osazenstvo na Magorátu? Vypadá to mnohem spíš jako že noví zastupiči
nedostali čuchnout a tak se do tunelu vsunul ještě jeden, aby se zahojili.
Skončil bych vzpomínkou. V roce, tuším 2002, byly v Praze povodně. Krom
jiného tyto povodně zatopily několik velkoskladů kabelů a elektroinstalačního
materiálu a několik rozestavěných objektů i s materiálem. Kabely, které
se takto naučily potápět, se běžně prodávaly za 20-50% ceny a montážní
firmy je kupovaly jak pominuté. Dodnes jsou tyto kabely na spoustě míst
namontovány a vedou to, co mají vést tam, kam to mají vést, bez nejmenších
problémů, přestože se ve většině případů nejedná o kabely pro náročné podmínky
(ty skladem nikdo moc nedrží, jsou drahý jak prase). Zatopeny byly například
i první dva z těch skleňáků naproti Hiltonu. Až do výše prvního patra.
Nikdo nevyměnil jedinej kabel! Nuže, s pozdravem našim penězům, které Krnda
jistě spravedlivě rozdělí mezi dodavatelské firmy, se můžeme rozloučit.
14.03.2015 Yanek