Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Písmenka (ze dne 09.02.2010, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Já v tom vidím akorát tak bouři ve sklenici vody.
FYI, v 70. a 80. letech jsem psal spojitě i nespojitě, "tiskace" i "psace", s levým i pravým sklonem, zkoušel jsem různé varianty, co se mi zrovna líbily. Žádné problémy jsem s tím nikdy ve škole žádného stupně, od prvé obecné až po promoci, neměl.
(A to jsem míval problémy s "úpravou" nezřídka, neboť v branné výchově jsem odmítal podtrhávat barvou, jež byla podle učitelky povinná; též jsem obvykle nedodržoval okraje a nepsal datum :) Jednou mi kvůli tomu byl celý sešit přetržen a dán k přepsání -- mám dojem, že to bylo v druháku na gymplu, ale nejsem si již po těch letech zcela jist. Nepřepsal jsem jej dodnes. ;))
|
|
|
Tak to jste měl štěstí na kantory. Já začal s tiskacím písmem odhadem v 6.třídě a mnohým (rozhodně ne všem) to docela vadilo, i když to striktně nezakazovali. Na střední pak absurdita dostoupila vrcholu u písemné maturity z češtiny, která (snad podle nějakého tehdejšího nařízení) musela být psána psacím. A to už bylo 2 roky po plyšáku. Zkuste bez přípravy po nějakých šesti sedmi letech napsat několik stran psacím písmem...
P.S.: Ten sešit z branné výchovy si rozhodně přepište, tam může být řada "zajímavých a moudrých věcí"! :-)
|
|
|
Já až do nástupu na střední psal "psace", ale nespojitě, protože jsem háčky a čárky psal okamžitě. Nikomu to, pokud si dobře vzpomínám, nevadilo, snad jen měli učitelé problémy rozpoznat, co jsem vlastně napsal. Překvapuje mne, že za tohle někdo mohl být buzerován.
|
|
|
Nám to (okamžité doplňování háčků a čárek) dokonce češtinářka na základce přímo do/poručila...již před hodně dlouhou dobou :-(
|
|
|
Jsme proti Comenia Scriptu:
http://www.facebook.com/pages/-Jsme-PROTI-zruseni-psaciho-pisma-/115654701801081? ref=ts (7170 členů)
http://www.facebook.com/group.php?gid=316374406182&ref=ts (874 členů)
http://www.facebook.com/group.php?gid=331294296977&ref=ts (293 členů)
|
|
|
Ovšem to, že OC nemá problém s fontem z dob Marie Terezie, není pochopitelně pražádné překvapení .-)
|
|
|
- zavádění Comenie = vysoké ekonomické a časové náklady s nejistým výsledkem – efekt zavedení Comenie se projeví až za několik desetiletí (a je diskutabilní, bude-li pozitivní)
- Comenia není kompatibilní se současným psacím vzorem, mnohé znaky jsou naprosto odlišné – to povede k násilnému přerušení písemné komunikace uvnitř sociálních skupin (nejen mezi generacemi, ale např. i mezi sourozenci v jedné rodině - není totiž pravda, že psací písmo podle současného vzoru skoro nikdo nepoužívá)
- serify, nutnost psaní písmen více tahy a nespojitost Comenie zpomaluje psaní (Comenia tedy vůbec nevyhovuje tzv. požadavkům dnešní doby, která vyžaduje rychlost)
- pohyb ruky při psaní Comenie se liší od přirozeného krouživého pohybu uvolněným zápěstím při klasickém spojovaném psaní; psaní Comenií více zatěžuje prsty, zápěstí je namáháno neustálým zvedáním hrotu tužky;
- Comenia se spíše kreslí než píše, stálým zdviháním propisky se uvolňuje větší množství inkoustu, který se na hrotu hromadí.
- psát věty Comenií bez linek je obtížné (pro děti je těžké udržet směr a „rovinu“), protože znaky nezačínají na linkách a písmo není spojité, písmena poskakují
- soustředění se na serify odvádí pozornost od diakritiky
- částečné spojování znaků v Comenii vede k nečitelnosti vlivem nejasných hranic slov ve větách (v tomto směru je jakákoliv benevolence závadná)
- částečné spojování Comenie znesnadňuje pochopení stavby českých slov, předpon, přípon, dělení slov na konci řádku, může dojít ke splývání předložky nebo její části s následujícím slovem, atd….
- částečné spojování Comenie může vést k chybnému výkladu obsahu sdělení (nezapomínejme, že rukopis nikdy neodpovídá tištěnému vzoru)
- psaní znaků Comenie více tahy při snaze psát rychleji povede k deformacím některých znaků (k = lc, G= Cj, d=ol, U=LI, B=13, N=IV)
- zkrácená horní a dolní zóna v Comenii povede v některých individuálních rukopisech k záměnám způsobeným zkrácením svislých tahů (n=h, a=d, b=p)
- zkrácení svislých tahů (zmenšení horní a dolní zóny) znesnadňuje rychlé orientační čtení a vyhledávání klíčových slov dle výrazných markant znaků přesahujících nad a pod linku
- malé „t“ v Comenii je příliš malé, v textu se ztrácí
- nedodržení přesného zakřivení znaku v Comenii může vést k záměnám (g=q, bezserifové t=f)
- znaky Comenie problematické pro dyslektiky zůstávají problematickými (bdpq, ao) zkrácením „nožiček“ se tato problematičnost ještě zvyšuje (ad, nh…), navíc přibývá problém i se znakem pro „g“ (bdpqg),“I-l“ (=velké I, malé L), „C-G“, „O-Q“…
- levákům psaní neulehčuje (pořád musejí psát tak, že si pod ruku nevidí)
- velká písmena Comenie nejsou stejně široká (poměr stran je 2:5 až 8:5, šířka:výška – některá písmena jsou tedy 4x širší než jiná, "I" 1:5 vynechávám), takže k vyplňování tiskopisů s předtištěnou mřížkou se nehodí
- je těžké odhadnout vzdálenost, ve které za předchozím znakem začít psát „d“ s patkou
- benevolentnost ve výběru z několika nabízených znaků Comenie pro určité hlásky navyšuje počet znaků, které je třeba se učit (tento počet je dále navyšován množstvím dalších klonů, resp. fontů Comenie – lze předpokládat, že je uživatelé budou míchat dle vlastního vkusu)
- kličky v běžném psacím písmu jsou účelné – umožňují plynulé napojování písmen a usnadňují jejich identifikaci
- zavedením takto radikálně odlišného psacího vzoru, jakým Comenia bezpochyby je, vzniknou nepříjemné komplikace několika milionům lidí, a to v horizontu několika desetiletí.
- je zbytečné zavádět nové psací písmo, když mnozí mají k dispozici počítače
- každá země má svůj specifický psací vzor, nebude-li tedy CS zavedena celoplošně všude, kde píší latinkou, nemá smysl ji zavádět (="z bláta do louže", vždycky někde narazíme )
COMENIA SCRIPT PROBLÉMY NEŘEŠÍ, JEN JE ZAMĚŇUJE ZA JINÉ (A DOKONCE I PŘIDĚLÁVÁ DALŠÍ)
|
|
Mňo, "na západě" jsou takové fonty standardem mnoho (desítek?) let - tak je pěkné, že někdo dostal trochu rozumu i u nás.
Já jsem na font prakticky shodný s "comenia script" samovolně překonvertoval ve 2. třídě; učitelka měla dost práce s jiným autistickým žákem, takže mi to prošlo prakticky bez povšimnutí. Sice jsem asi půl roku nestíhal, ale když jsem si zvykl, psal jsem diktáty o polovinu rychleji než ostatní a tedy si při čekání na ně bokem kreslil :D
|
|
Proč bylo kdysi vrcholně žádoucí spojité písmo? Protože se psalo pomocí husího brku či později kovového pera smáčeného v inkoustu, později i pomocí inkoustového plnícího pera, a protože při psaní spojitou linkou nevznikají tak snadno kaňky! :o)
Připomíná mi to ten vtip se štrůdlem:
Novomanželka peče štrůdl. Před tím, než ho vloží na pekáč do trouby, tak odřízne oba konce. Manžel se na to dívá a ptá se, proč je odřezává. "Takhle jsem se to naučila od maminky," odpoví mu manželka.
Za měsíc jedou navštívit manželčiny rodiče a tam manžel vidí, jak tchyně odřezává konce štrůdlu. Zeptá se tedy proč. Tchyně mu odpoví: "Protože mám malej plech!"
|
|
|
No tak já i manželka stále píšem plnicím perem, manželka kaligrafickým-oba píšem mutací psacího a tiskacího. Syn chodí do 3. a dvojčata do 1. třídy, no rodim ježky, když jim v písance mám pomoci s takovýmio písmenky jako q-vždyť já už skoro ani nevím jak se správně píšou-tak jak jim to mám kontrolovat- navíc mladej je levák no a to je teprve něco. Konečně někoho napadlo, že bude vhodnější, když se děti budou soustředit na užitečnejší věci než na čmaropis.
|
|
|
Třeba se "budou soustředit" na dobrou češtinu.
|
|
|
Pardón, jestli se Vás má čeština dotkla, už je to pár let co jsem vypadl ze školy a živí mě rýsování v AutoCadu, nikoliv čeština-veřejně přiznávám, že jem z gramatiky neměl za celou školní docházku lepší známku než 4. Přesto se stím dá vcelku žít- někdo neumí pořádně čestinu, jiný zas ani malou násobilku-Nikdo není dokonalý :-) A věřte , že když už na ZŠ i má matka nade mnou zlomila hůl, tak je to doopravdy neřešitelné ( pracovala na pravidlech českého pravopisu)
|
|
|
Jako technik jsem byl na střední škole vydrezůrován k psaní technickým písmem při ručním rýsováním tuší na pauzák. S tím souviselo nejsíš i to, že jsem asi ve druháku přestal psát psacím a přešel na tiskací...a píšu tak dodneška. Můj psaný projev se proporčně podobá fontu BankGothic.
Píšu taky plnícím perem a psaní hůlkovým písmem mi co do počtu kaněk nedělá nejmenší problémy. Už 20 let jsem žádnou neudělal 8o)
|
|
|
Sqelyyyy. Po dlouhe dobe dobry vtip.
|
|
Taky jsem samovolně přešel na tiskací někdy v 5. třídě, protože to bylo rychlejší a čitelnější... Ovšem časem, jak jsem si vypsal ruku, se to dost pokazilo, a dnes lituji, že jsem se pilně neučil krasopis. Už jen kvůli tomu psaní perem, když teď píšu něco, na čem záleží...
|
|
|
"když teď píšu něco, na čem záleží..." ...je to zpravidla nějaký formulář nebo popis na CD/DVD. Na oboje se hodí líp technické/hůlkové písmo. Cos měl na mysli Ty?
|
|
Ano, většina z nás má nějaký svůj styl plus-mínus podbný tiskacímu písmu. Ale já, když píšu třeba milostný dopis, a že jsem jich psal již dost, jsem rád, že mám zajímavý, i když hůře čitelný, spojitý rukopis. A pokud píšu plnícím perem, vypadá ten dopis o dost líp, než když ho prostě vytisknu. Jinak bych se změnou klidně souhlasil, pokud se to ovšem zvládnou naučit učitelky...
|
|
|
Tak milostnej dopis jsem teda rukou nikdy nepsal. Leda tak na mobilu cvakal SMS...
Zvláštní je, že třeba v USA je podoba psaného písma úplně jiná než u nás, mnohem podobnější tiskacímu písmu.
Jinak teď jsem to testoval a háčky a čárky taky píšu až na konci slova, i když ne všechny, občas nějakou udělám hned. Čím se to řídí jsem zatím nevypozoroval.
|
|
... ze uz dnes neumim psat rukou, resp. kdyz uz neco vyjimecne pisu rukou (napr. prijmovy doklad u zakaznika), tak s tim mam docela problemy i v te jednodussi polotiskaci forme ... :-(
|
|
|
Teď možná zas na přechodnou dobu přijde "ruční" psaní do módy. Klesá cena dotykových obrazovek a tablet PC, navíc ve W7 je už velmi dobře zvládnuta čeština při rozpoznávání písma. Pro kdekoho bude rychlejší psát perem na dotykový display než klasicky pomocí klávesnice. Například ale Word minimálně od verze 2003 má v sobě podporu rozpoznávání jazyka stejně tak jako Windows. Rozpoznávání samotné se od verze k verzi zdokonaluje a tak dnes stačí zřetelně diktovat "do Wordu" v některém ze světových jazyku a píše to za vás. Je otázkou jak je to spolehlivé a do kdy to bude bude podporovat také češtinu. Sekretářky pak přijdou o práci a my zapomeneme psát úplně :).
|
|
|
Kdysi pred mnoha lety jsem pouzival jeste cernobileho Palma a tam to jinak nez rozpoznanim pisma neslo, ale clovek se musel ty pismena trochu naucit a fungovalo to uz tam velice dobre (vc. hacku a carek nad pismeny). Pravdou je, ze v te dobe jsem pak tim pismem psal i na papir :-D Jmenovalo se to Graffiti a vypadalo to takto www.heureka.cz/gf/clanky/994/rozpoznavani-pisma.jpg
|
|
|
Tohle jsem v různých modifikacích už také viděl, dnes z toho zůstaly jen ty "gesta" pro ovládání nejrůznějších druhů dotykových mini počítačů a aplikací jako je například Opera. Mě to ale moc "nesedí", málokdy se trefím tak, aby mě to "poslechlo".
|
|
|
Kdyz jsem neco podobneho mel na PDA (resp.MDA), tak uz to nedosahovalo kvalit rozpoznani starickeho Palma, prestoze to bylo mnohem novejsi a vykonnejsi zarizeni ...
|
|
|
Tak. A to, co zvládal Palm byl slabý odvar toho, co uměl Newton řady 2xxx. U 1xx ještě problémy byly, ale ty novější jsou IMHO dosud nepřekonané. Škoda že to mělo tak obskurní API, ale i tak se to drželo v některých firmách až do roku 2004 nebo tak nějak.
|
|
|
Pouzivam dodnes. Jo, a je trik aj na novych Palmech dostat do systemu zpet stare Graffiti.
|
|
|
Myslím, že psaní mačkáním puntíků na klábosnici je nejefektivnější, proto nezanikne a nezavrhnou ho ani firmy.
Oproti diktování do počítače (považuji to za nesmysl s více "proti" než "pro") má psaní klávesnicí obrovskou výhodu. Jakou? No představ si, že v open-office s 50ti lidmi bude mít každý "moderní" diktafon, co bude jeho řeč převádět na slova...a bude to jak v židovský škole + budou dokumenty opepřeny občasným "do-pí-če! zasraná práce...sem si kurva vylil kafe do klína...milion děvek hrbatejch!" od kolegy ve vedlejším boxu...8o)
|
|
Získal jsem pocit, že jsem chodil do stejné školy jako Defens - ačkoliv to není možné ani časově, ani místopisně. Na rozdíl od D-F jsem se snažil, myslím, tak do třetí trídy. Pak jsem začal do sešitů smolit svoji variantu fontu, něco dost podobného technickému písmu. Po několika špatných známkách za "úpravu" to ale učitelský sbor vzdal, protože... ani nevím proč. Možná to byl osvícený sbor, co já vím.
Nespojitě a paskvilně píši dodnes - kromě podpisu, který jsem si za dlouhé roky nacvičil tak, že kdybych ho neznal, napřečtu, jak se jmenuju. (Ale to asi každý. ;-)
Dodnes mám neřešitelné dilema, když mám někde přičinit čitený vlastnoruční podpis.
Dávám jim vybrat. Buď - nebo.
Pozn.: Když si píšu v chvatu poznámky (obvykle potmě a doslova na koleně), nemohu je pak někdy po sobě přečíst. Zajímavé je, že moje žena je přečte bez námahy. Stává se tím často mojí záchranou...
|
|
|
vy jste byli všichni nějací drsňáci, já doma brečela, když jsem měla v první třídě v písance trojku! Nebrečela jsem ani tak kvůli trojce, ale kvůli nespravedlnosti, jak já se snažila a nikdo to neocenil. Věděla jsem, že to líp prostě nedokážu, byla jsem na svůj výkon pyšná a lup, rána do vazu, dostala jsem trojku :-(.
poznámky po sobě většinou přečtu, ale někdy je píšu tak zkratkovitě, že pak nevím, co jsem tím vlastně myslela.
|
|
|
Ad zkratky:
Kdysi mi nabízeli absolvování kurzů těsnopisu. Za pár korun. Zdálo se mi to v době magnetofonů naprosto zpozdilé a hrdě jsem odmítl. (Nebo jsem byl už tehdy líný? Kdoví!)
Po letech jsem viděl v akci kvalitní stenotypistku. Od té doby toho svého rozhodnutí hořce lituji. Ta postarší elegantní dáma dáma zapisovala celou poradu tužkou do obyčejného bloku a to tak, že se přitom nudila. A bylo tam úplně všechno, včetně poznámek kdo mluví a dokonce jak. Tužka a pár listů papíru. Bez proudu, bez techniky. S naprosto mimnimální pravděpodobností selhání...
Inu, technologie ne vždy dokáže převálcovat staré známé postupy. (A to si, prosím, kálím na svou profesi...)
|
|
|
já jsem se těsnopis kdysi učila a taky uměla, ale když to nepoužíváš, zapomeneš, dnes si pamatuju jen jak se píše "máma" a pak taky, bože mě netrestej, jak se píše "strana a vláda" :-))
|
|
|
obavam se, ze zrovna to posledni se Ti v neprilis vzdalene budoucnosti jeste bude hodit...
|
|
|
Tesnopis se bajecne hodi i dnes; nebo snad znate nejake udaje o budoucim pracovnim zarazeni moussy?
|
|
|
:-)), ale já už těsnopis neumím, umím jen dva znaky, z toho jeden je zatím, naštěstí, ostudný. A až přijde den, kdy ostudný nebude, stejně ho nebudu používat. S tím bych se srovnat nedokázala.
|
|
|
jistěže neznám... jen se obávám, že současný vývoj směřuje ke stavu, kdy bude Strana a vláda velmi používaným spojením.
|
|
|
ještě jeden dodatek k těsnopisu, ten se musí psát opravdu přesně, jinak to nepřečteš a ani nikdo jiný. Protože údajně si někdo, kdo píše dlouho a umí to, vytváří svoje vlastní zkratky, s tím zkušenost nemám. Ale u běžného těsnopisného psaní trochu víc přitlačíš na tužku a je to úplně jiná zkratka.
|
|
|
Je tomu tak. Ja sice touto dovednosti nevladnu, ale pravidlo bylo, ze se zaznam prepisuje jeste ten samy den - dokud si pamatujete ty nove vlastni znaky.
|
|
|
Ano, to je vlastnost tesnopisu.
|
|
|
Když se mám na faktury podepisovat stylem "jméno+podpis", píšu jméno a příjmení hůlkovým písmem a k tomu podpis. Vzhledem k tomu, že jsem Jan, píšu podpis stylem "jméno+příjmení", protože je to dohromady jen 9 písmen a vejdou se tak všude do kolonky 8o)
"Jan" je přitom čitelné vždy, ten zbytek se mi zpravidla nepovede...8o)
|
|
Ha, ted jsem si uvedomil, ze hacky a carky pisu hned. Az po dopsani slova by mne to nikdy nenapadlo...
|
|
|
Přesně tak. Sice nás to taky učili až po dopsání slova, ale netrvali na tom.
|
|
|
D-FENS měl asi smůlu, že souška učitelka byla tak trochu kráva. Také píšu interpunkci hned a myslím že odjakživa a nikdo mně nikdy neučil a nevnucoval nic jiného. (Snad až na jednoho starého idiota, který doplňování interpunkce až po napsání slova prohlašoval za znak systémového myšlení.)
Na psaní tiskacím písmem jsem přešel až na VŠ při zapisování poznámek. Nestíhal jsem v té rychlosti přešaltovávat z psacího písma běžného textu na tiskací písmo vzorců, názvů konstant a proměnných a zase zpátky na psací v následujícím textu. Hlava tehdy už neměla na takové prkotiny kapacitu a pak se v zápiscích těžko orientovalo.
Dnes píšu výhradně tiskacím písmem, psacím písmem jen podpis, slovní sumy na stvrzenkách a občas nějaké to ručně psané přání.
BTW, jsem sám komu dělávalo problémy vzpomenout si na psací Q? :-)
|
|
|
Psací Q? To je snaddoufám) stejné malé i velké, ale co takové S a L? To mu psací podobu vymyslel jaký sadista?
|
|
|
Psací q(Q) je jako psací g(G), akorát má dole čárku místo kličky (pero se vrací po stejné lince nahoru, ne kličkou)...
Ty hodiny, nebo spíš desítky hodin co jsem strávil nad psaním těch hovadin mě dodnes v noci chodí strašit. Prakticky to byla nejdepresivnější činnost v prvních 2 ročnících - pětačtyřicetiminutové opisování písmenek z kartiček do sešitu, ve kterém bylo každé "cvičení" oznámkované na škále od 3 do 5. Pak přišla vyjmenovaná slova, pády, vzory, druhy... spousta věcí, které jsem nikdy neovládal a především nepotřeboval. Naprosto netuším, jak se liší třeba částice od příslovce, nebo co to vůbec je. Na závěr přišla největší perverznost a to větná skladba - podněty, přísudky, předměty, doplňky a bůhví co dalšího. Větnou skladbu už jsem cíleně naprosto ignoroval, odevzdával prázdné podepsané papíry a měl jsem z ní konstantně za 5 až do konce SŠ, což naštěstí vyvažovaly diktáty a slohy, ze kterých zase byla většinou 1 a měl jsem tak z ČJ po celou školní docházku za 3. Díky bohu, že se nenašel trotl, který by tohle povinně zavedl i na všech VŠ, jinak bych měl dnes jen maturitu.
Někdy v 5. třídě jsem dokonce zcela vážně (tak vážně, jak jen to může člověk ve 12 letech vážně myslet:D) přemýšlel nad tím, že v den svých 18. narozenin emigruji do nějaké anglicky mluvící země (angličtinu jsem měl vždycky rád), abych nedopustil, že se takové hovadiny budou muset učit moje děti.
|
|
|
Jsou holt v životě věci, které člověk udělat musí a nebaví ho...čeština je složitá, ale i angličtina, stejně jako němčina nebo jakýkoliv jiný jazyk mají svá pravidla, která se "nebozí" žáci musí učit, aby z nich nebyla úplná jelita...pokud někdo z důvodu nechuti k učení gramatiky uvažuje ve dvanácti letech o emigraci, pak má buď bujnou fantazii nebo je líný jak veš, domnívám se totiž, že se stejnou nechutí by pohlížel na gramatiku v "English speaking countries"
|
|
|
No z nějakýho lingvistickýho hlediska je čeština poměrně složitej jazyk a angličtina zas poměrně jednoduchej... ale že každej jazyk má svoje pravidla, to je fakt.
Němčina je poměrně složitá, ale zato daná pravidlama, pokud se nějaká kombinace písmen čte určitým způsobem, tak se tak čte furt, na rozdíl od angličtiny, kde se stejná skupina čte pokaždý jinak (wood bs. blood). Každej jazyk má něco.
|
|
|
Což mi připomnělo školní hříčku "There's a blood on the floor by the pool.
|
|
|
Jack: to me zaujalo, k cemu tam je to 'a' blood ... ?
|
|
|
|
|
No joooo, přiznávám, mea culpa, mea maxima culpa. Jako technikovi mi jazyky nikdy moc nešly - a to ani ten mateřský (vyjmenovaná slova a větné rozbory neumím dodnes) - a v té angličtině mám v těch jejich členech bordel (kdy ne, kdy ano a jaký...).
|
|
|
Já to znal jako "pool of blood on the floor" ... :-)
|
|
|
No kamaráde, taková pravidla pro spelling, to je taky pěkná ***. My nerodilí mluvčí to neznáme, protože se rovnou učíme celá slova a tak v tom strčíme do kapsy značnou část zejména Američanů. Ale jednou jsem viděl ty jejich pravidla a to bych se teda učit nechtěl.
|
|
|
takze vyste jednak vetnou sklatbu, podmet a prisudek ignoroval a dostaval petky a zaroven z diktatu jednicky? neuveritelne
|
|
|
Proč? Já taky z teoretické gramatiky umím velké kulové, a přitom píšu i mluvím gramaticky správně. A to ve třech jazycích. Ovšem z knih, které jsem přečetl byste si mohl postavit slušný rodinný domek (možná i ranč) a knihy ruské a polské by se vám asi nevešly do pick-upu.
Navíc pocházím ze severní Moravy, kde se výslovnost i a y rozlišuje, takže nepotřebuju ani vyjmenovaná slova - a abych pravdu řekl, nikdy jsem je neuměl. :)
|
|
|
"Navíc pocházím ze severní Moravy, kde se výslovnost i a y rozlišuje, takže nepotřebuju ani vyjmenovaná slova."
Aha...takže je správně "Baník pičo" nebo "Baňýk pyčo"?
8o)
|
|
|
Oboje měkké :-)
Různě se dá číst i vyslovovat jiný krajový výraz, totiž cip/cyp. Oboje je správně. Ostravák (Místečák) píše i vyslovuje měkce, kdežto Karviňák či Orlovák tvrdě - 5. pádem Cypie! :-)
|
|
|
Popravdě řečeno si nevybavuji jak vypadá velké psací G - již dlouho bojkotuji malá tiskací písmena a velká psací (v ručně psaném projevu, pochopitelně) s výjimkou velkého A či E atd. kdy je psací podoba je rychlejší. Malá tiskací nechápu dodnes:-/
Větnou skladbu, druhy slov jsem taky nějak ignoroval než ni začalo hrozit propadnutí, proto jsem si našel doučování a došlo k prozření - když se to člověk opravdu pořádně naučí, tak mu to přestane vadit - z pětkaře se stal jedničkář:-) V zásadě mi to přišlo jako systém mezi fyzikou a chemií.
Ano, angličtinu mám taky rád, ale zase škoda, že používá obrázkové písmo mísot normální abecedy:-( Angličtina s fonetickým zápisem a zjednodušenými časy by byla dokonalým jazykem.
|
|
|
JPs: Nechci jim brát iluze, ale dokonce i angličtina zná různé ty podměty, přísudky a podobné tentononc, které popisují funkci jednotlivých částí věty. Ale na to už jste jistě také přišel sám.
Rozdíl možná bude v tom, že tuto materii, pokud vím, nevtloukají do šešulek dětem na základní škole. My se to učili teprve na VŠ jakožto lidé, od kterých se čekalo, že tu angličtinu budou vyučovat jiné; v této fázi je to pochopitelné.
Osobně považuji snahu vtlouci malým dětem podobné abstraktní č teoretické poučky do hlav za kontraproduktivní, protože jazyk je to používat nenaučí. Dítě potřebuje jiný druh vjemů a proto soudím, že číst, číst, číst, to je to, oč tu kráčí. V dítěti je třeba vzbudit chuť ke čtení a mělo by mít k dispozici kvalitní texty od lidí, kteří se umějí vyjadřovat, pohrát si s jazykem, odlehčit ho a přiblížit jeho kvality a možnosti dítěti (nejhorší je, že v záplavě dnešního braku aby slušné texty pohledal).
Soudím tak podle sebe, protože jsem díky načteným kilometrům knih nikdy nepotřeboval poučky, vyjmenovaná slova ani jiné berle.
|
|
|
Presne tak!!! Do druhe tridy jsem pomalu neumel psat, matematika me nezajimala ... Rodice byli trosku v rozpacich, vezmeme li v potaz ze prarodice byli spickovi vedci.
Pak se mi dostala do ruky kniha 'BIGGLES od velbloudich stihacek.' A bylo to. O cca 40 Bigglesu pozdeji jsem uz nemel problem...
Mohu rict, ze za sve dosavadni zivotni uspechy vdecim take Bigglesovi... :)
|
|
|
Ano, i já jsem si prokousával dásně a brousil první čtenářské zoubečky na podobné brakové literatuře z otcovy knihovny...bigglesovky, mayovky, verneovky, Patnáctiletý letec, Skautova dobrodružství na cestě kolem světa (Galopin) a další knihy před- a poválečné. Nádhera. Dnes, obávám se, jsou podobné literární počiny spíše výjimkou - mělo to spád, logiku, bylo to přirozené.
Tm spíše mě poměrně pozitivně překvapil Harry Potter. Ty knížky imo vůbec nejsou zlé.
|
|
|
Taky si myslím. Nechápu proč nad tím někdo ohrnuje nos, kdyby všechny děti četly HP, místo tupého zírání do bedny, mohli bychom si gratulovat.
|
|
|
Musím se přiznat, že Pána prstenů, Harryho Pottera i Terryho Pratchetta nejsem schopen číst. Ne snad kvůli tomu, že by mi chyběla fantazie, ale ubíjí mne ty šíleně nudné popisy prostředí.
Proto se na HP raději podívám ve filmu - viděl jsem jen poslední dva díly, kde Emma Watson už aspoň trochu vypadá jako ženská 8o), Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochu mám jako audiobook...a Pán prstenů je...no, divnej, abych neurazil něčí vkus.
Z Terryho Pratchetta je taky postava barbara Cohena, který se nemohl dívat na to, jak Hvězdonoši pálili knihy, neb znal a oceňoval hodnotu tlusté knihy tištěné na jemném, savém papíře. Taková mu vydržela celé týdny 8o)
|
|
|
Harryho Pottera jsem nečetl z důvodu silné antipatie vůči autorce, kterou považuju za excelentní 3,14. Pána prstenů jsem miloval před dvaceti lety, teď by už mě asi neoslovil. A Pratchetta žeru doteďka, nudné mi nepřipadají ani popisy prostředí - vždycky se tam najde něco, co překvapí či pobaví.
Mou nejoblíbenější postavou je Knihovník, na příliš dotěrné otázky občas odpovídám Oooook! nebo na nejasně formulované otázky Ooook? :-)
|
|
|
Prachet - nudné popisy prostředí? Doporučuji Jiráska (ten mě totiž odradil a to jsem schopen přečíst kde co, i když mě to moc nebaví, tak to nějak dokoušu).
Poslední knihou, kterou jsem nedočetl byla loni - autorku si teď nevybavuji - Paměť mojí babičce, (kniha z prostředí Mongolska, příběh tří generací žen). Tak ta mě ubyla nedostatkem děje, i když po řemeslné stránce je asi napsána velmi dobře.
|
|
|
Vzal bych dvě reakce najednou, dovolíte-li.
Nevím, zda je autorka HP J.K.Rowling až tak velké Ludolfovo číslo, neznám ji. Zaznamenal jsem nějaké její reakce k otázce klecových lůžek, přičemž tyto názory beru s rezervou. Zcela jasně si dokážu představit, jak jí ta problematika byla naservírována ("...podívej se, Joanno, na ty /pečlivě vybrané/ fotografie, jak tam ti čeští tmáři zacházejí se všemi nebohými duševně nemocnými...nechtěla bys k tomu /i když o tom víš jenom to, co jsem ti řekl/ udělat nějaké prohlášení třeba na BBC?").
Hloupá je tedy JKR možná v tom, že se nechala vtáhnout do takové věci. Asi ne každý má chuť / možnost / rozumovou kapacitu podrobovat návrhy okolí kritické analýze....no a taky jde o image, prodeje, popularitu.
Za prvoplánovou 3,14 bych ji tedy nepovažoval. Že vytřískala a vytřískává ze svého úspěchu co se dá, to chápu, a že kvúli tomu třeba dělá i věci hloupé či škodlivé imho buďto nechápe nebo jí to netrápí a dokáže se stím srovnat.
Ode mne má ovšem jedno velké tučné plus za tu sérii knih o HP, která byla velmi dobře napsaná (a podle mě i velmi slušně přeložená do češtiny, když jsem to tak porovnával) a díky tomu dokázala spoustu lidí přitáhnout ke knihám. Alespoň na chvíli.
Stran nudných popisů - pokud někdo považuje Pratchettovy popisy za nudné, nemohu jinak, než trochu nevěřícně utrousit "...what the OOOK?!?" /díky, Pawliku/. Pro nudné popisy je třeba jít do trafiky k Jiráskovi, s tím souhlasím, a ktomu bych doporučil třeba Otce Goriota od Balzaca. Když jsem kdysi přečtl prvních deset stran a vůbec nic se nedělo, letěla kniha zpět do kouta, kde se na ni prášilo již 20 let předtím, a příslušný záznam do čtenářského deníku jsem obšlehl od spolužáků, kteří měli pevnější nervy či potřebu si za každou cenu hrát na intelektuály.
V Pratchettovi mají ty popisy smysl a účel. Nejsou nikdy dlouhé a obvykle se v nich skrývá nějaký prima fórek...netuším ovšem, nakolik se třeba v CZ verzích textu tyhle věci projevují, zda nedochází k ztrátám při přenosu v PC translátorech, které se patrně při překladech zhusta používají :-).
Teď jsem dočetl "Moving pictures" (v CZ dle Wikipedie "Pohyblivé obrázky"). Luxus a poňuchňáníčko:-)))
|
|
|
tak to bych doporucil vojnu a mir. Genialni ... presto ze na prvnich 200 strankach se vubec nic nestane.
|
|
|
Hm, děkuji, možná, až budu rentiér a nebudu vědět, co dál dělat s volným časem, který bych jinak bohapustě proflákal před krbem, uvedu se s Honzou Procházkou do deliria a dám tomu šanci...
Ne, vážně. Příkladmo několikastránkový samoúčelný popis dvoupokojového bytu, ve kterém se nachází komoda, postel, odrbané křeslo, petrolejka, pár švábů a popraskaný rákosový strop, není můj šálek čaje. Chápu, že doba si tu popisnost a rozvláčnost žádala, ale nic mi to neříká. Já raději něco, co má spád, a nemusí to být nutně bum bác akční záležitost. Mnohem lepší může být podařený a s vtipem podaný dialog.
|
|
|
No vidis, a tvoje odpoved demonstruje naprosto presne proc vetsina lidi vojnu a mir necte.
Ta kniha je uplne jina. Dejove jde pomalu to ano, ale popisuje charakter, ne prostredi. To znamena ze je zalozena hlavne na dialozich, co si jednotlive postavy mysli, na dopisech a podobne. Clovek se jim tak dostane tak rikajic pod kuzi. A jelikoz to je kniha i o valce, kdyz zacnou umirat, prezivat a citit, tak je clovek chape.
Je to genialni. Vrele doporucuju.
|
|
|
V tomto směru vyniká i Mein Kampf. To opravdu dalo výrazně víc práce než Tolkien. Proti Vojně a míru je to ale tenčí.
|
|
|
Pratchetta přeložil Jan Kantůrek a srandiček je tam i v češtině dost. Četl jsem jakési pojednání o Pratchettových knihách a v textu skryté fórky a dvojsmysly mi přijdou co do "struktury" a promyšlenosti podobné třeba vtipu ve Vesničko má, středisková nebo ve hrách Divadla J.Cimrmana. Velmi proto pochybuji, že by nějaký ne-rodilý mluvčí tato místa všechna našel jinak než metodou čemu-tak-dobře-nerozumím...a vtip v nich zakódovaný rozluštil. A mezi náma - vtip o kterém je nutno dlouho přemýšlet jaxi...no...není vtipný.
|
|
|
Netvrdím, že ty Pratchettovy fórky jsou bůhvíjak náročné na inteligenci čtenáře. Na druhou stranu to není ani lidová zábava - "řachanda", abych použil terminus technicus, jenž jsem kdesi pochytil. Pokud mám srovnávat, DJC je možná z podobného soudku, Vesnička mi přijde místy o dost vulgárnější. Ale je to věc náhledu a vkusu každého soudruha, že? :-)
K tomu pochopení originálního znění ze strany nerodilého mluvčího: nemyslím si, že Pratchett je složitý natolik, aby jej člověk neanglický nepochopil. Neobsahuje totiž fórky (fakta) odkazující na specifické reálie; takovýto kontext je podle mne pro člověka, který v dané kultuře nežije či se fanaticky z povzdálí neoddává kulturnímu voyeurství, nejsložitější na pochopení (uchopení). Abych demonstroval příklad - odkaz na prohřešek jakéhosi politika v US, na kterém je stavěn kokrétní kus děje / dialogu, zůstane nerodilým mluvčím nepochopen, pokud tím politikem není třeba Clinton a oním fórkem není konstatování, že Washingtonův památník nemá s Washingtonem nic společného, nýbrž vypadá spíše jako památník na počest jmenovanému Clintonovi :-))))
Abych to uzavřel - nejsem fanatickým uctívačem Pratchetta, spíš jsem si jen shodou okolností zrovna nedávno naládoval telefon jeho knížkama. Jistě existuje vznešenější literatura, spisovatelé, kteří jsou z hlediska řemesla na jiné výši. Někomu může vyhovovat třeba ta Vojna a mír :-))
|
|
|
Ne ne, to jsem nechtěl říci. Spíš mi šlo o to, že některé věci prostě nepochopí ten, kdo vyrostl jinde. Vesnička jich taky dost obsahuje. Například Hrušínskýho věta: "Jen se neposer, papundekle." No kdo z "nepřátelské ciziny" ví, proč Trabantu řekl zrovna papundekle? OK, směšné může být to "papundekle" i samo o sobě, no Čechoslováci i ti narození po r. 2000 vědí, že Trabant je z plastu...
Stejné je to s jinými, cizojazyčnými fóry u kterých zase našinec jen pokrčí rameny, protože jim houby rozumí...a i ten, kdo žije v zemi dlouho ví, že po nějaké frázi následuje smích či pobavený výraz, no hlubší smysl mu uniká i když se bude zaklínat, že všemu bezvadně rozumí. Máme rodinu skoro 30 let v USA, proto si dovolím tvrdit, že drobátko vím o čem mluvím.
Jo, máš pravdu, Pratchett není vtipnej na základě hlouběji jdoucích souvislostí, proto se i Kantůrkovi podařilo ho tak hezky převyprávět...a proto nevidím důvod číst to v originále. Druhá věc je, že bych to pravděpodobně nedokázal tak, abych z toho něco měl a celý ten příběh bych vnímal asi tak, jako když máš napsat obsah knížky na A4-ku...a to by byla škoda.
|
|
|
Jo, myslím si, že mluvíme o tom samém, tvůj příklad v prvním odstavci je jen další příklad toho, co jsem měl na mysli.
Jinak já nečtu knihy v originále proto, že bych si myslel, že originál je lepší, byť mi to někdy bohužel přijde subjektivně pravda (ale může to platit i naopak, je-li překladatel, korektor a sazeč člověk na svém místě). Důvodem je prostá snaha si ten jazyk načíst a tedy i zlepšit. Dalším plusem je to, že si člověk přečte i to, co tady přeložené dosud nevyšlo a třeba ani nikdy nevyjde.
|
|
|
Myslím, že zrovna ten výrok na adresu Trabantu je "dešifrovatelný" poměrně snadno.
Jinak bych nepřeceňoval to "vyrostl jinde" - samozřejmě, že to je jedno z možných rozdělovacích kriterií, ale vem si, u kolika různých vtípků, hlášek apod. je ta bariéra chápání tvořena zase profesionálním zázemím, věkem, vzděláním...
A jinak už jsem zažil situaci, kdy jsem se nějaké narážce na místní reálie smál já, zatímco některým místním, kteří tam vyrostli, to docházelo velmi pomalu či vůbec.
|
|
|
Ano. Číst, jak se při východu slunce zpomaleně rozlévá světlo ppo Zemělpoše, nebo jak vypadá sluj požírače duší nebo obrácená hora Dračích lidí, kde chodí po stropě s háky na nohou...ne, to bych číst nedokázal.
Mám ale od pratchettova překladatele Jana Kantůrka namluvenou(načtenou) audioknihu Barva kouzel, Čaroprávnost i Lehké fantastično...a baví mne to velmi. Kantůrek to skoro vypráví a i to lehce dramatizuje, ale textu se drží na 100%.
Čtu poslední dobou fakt málo...není kdy. Ale když jsem marod nebo tak, čtu knížky od autorů jako je třeba Maxim E. Matkin - je to lehké, zábavné...
|
|
|
Pán prstenů je, Honzo, "jen pro zvané". Když se u nás poprvé objevil v překladu Hobit, asi 30 stránek jsem se rozhodoval, jestli tu "nudu" odložím do police a zapomenu, že někdo něco takového napsal nebo...
Nastalo "nebo", najednou se celý ten Tolkienův svět rozsvítil, probarvil a začal žít. Byl jsem chycený, jako obvykle až do rána bílého. Hned jsem sháněl další díly, takže všechny mám dvakrát, jednou jako jednotlivé knížky a pak jsem utratil ne zas tak malé peníze za souhrné vydání.
Když se začalo mluvit o tom, že z toho bude film, prohlásil jsem, že tak leda kreslený, hraný s trapnými triky jsem si nedokázal film představeit. Půlčíci, trpaslíci, obři, Glum....
Když se mi pak dostalo do ruky DVD (ještě před uvedením filmu do kin, taková ta kopie, co tam běhá každých pár minut nápis, že je to jenom pro žurnalisty a umělecké kritiky), strávil jsem polovinu následující noci tím, že jsem si vracel dokola zvlášť povedené scény. Prostě Peter Jackson to dokázal! Prostředky většinou neuvěřitelně primitivními (bedničky pod nohama herců, běhání po kolenou nebo v podřepu, skvělým výběrem herců) ale neuvěřitelně účinnými.
Moje žena, která čte +/- podobné knihy, jako já, Tolkiena nečte. Prý ji připomíná telefonní seznam - to co do zábavnosti. A takhle rozděluje Pán prstenů i mé známé a přátele. Prostě někdo ho může, někdo ne.
S tím nic nenaděláš...
|
|
|
Přesné, možná je problém v té části mozku, kde sídlí fantazie.
Dovolím si otázku: jak jsi reagoval na verše vložené do textu, ať již do úst Toma (i ty, Tlustý Hošku!) nebo jiného Bombadila? Tato nepatrná osoba byla mocna jen úpřimného zděšení, na rozdíl od pocitů doprovázejících četbu ostatního textu...
|
|
|
Verše - nejen tyto - považuji za úlet překladatele. Neumím řeč Britů a podobných, nemohu tedy porovnat.
On by se třeba takový František Kocourek (Horečka atd.) by se asi taky špatně překládal do jiné řeči než do prvorepublikové češtiny.
Hlava XXII vyšla dříve ve slovenštině. Jsem výchovou Čechoslovák, takže jsem si ji koupil. Nic mi v knize nevadilo, snad 1/4 mých knížek je slovensky, jenom jsem se nemohl zaboha smířit s "Netlyho prostitútkou".
To přece není totéž, co "Netlyho děvka"!
Co se fantazijního laloku týče: u mě je asi hypertrofovaný. A jak u tebe? Taky ti tlačí na lebeční kost? Ale aspoň vidím do tmy a dopředu v čase. S logikou to nemá moc společného - ale často se ukáže, že to, co logika nesvede, lze dosáhnout "jinými prostředky".
|
|
|
Můj názor je, že psychologie moderního člověka nedovoluje tvorbu uvěřitelných epických skladeb, zejména ne tvorbu nevycházející z konkrétního prožitku.
Ano, bude to tak. Bohužel to dělá problémy při absorpci některých artefaktů, hranice je ovšem nejasná. Jako příklad mohu uvést dvojici textů Bouračka/Americké psycho.
|
|
|
Já mám podobné pocity jako Honza - Hobita jsem přečetl celého, ale LOTRa jsem odložil po pár desítkách stran a když jsem slyšel jak (nadšeně) líčí manželka Pratchetta, tak jsem ho ani neotvíral (už ani nevím, která kniha to byla přesně).
Zajímavé je, že sklony k popisovací mánii trpěl i Mark Twain a toho mám naopak velice rád.
|
|
|
No on Pratchett divně začíná... 1. díl,Barva kouzel, začíná popisem toho, jak vesmírná želva A-Tuin nese na krunýři 4 slony, kteří podepírají Zeměplochu. To mne odradilo málem i od poslouchání, ale vydržel jsem to...a nelitoval. Jestli Tě to nebaví číst, můžeš si to nechat-přečíst 8o)
|
|
|
To je úvod, který při čtení běžně přeletím/přeskočím, a pokud je kniha dobrá, tak se k němu i vrátím. Zde jsem se vrátil.
|
|
|
No tak on stoji za prd i ten Hobbit, ze ano. Kazdych pet radku se nekdo nekde posadi a vesele si s ostatnimi zazpiva. Ale to se da rekneme pochopit, protoze tenkrat jeste televize nebyla, takze lidi prisli z prace a celej vecer koukali do zdi... totiz - vesele si zazpivali.
Co se tyka deje, tak cely Hobbit je ani ne pulka jakekoli knizky od Pratchetta. Ono kdyz se u jakehokoliv Tolkiena preskoci to prozpevovani a telefonni seznam obyvatel Stredozemi, moc toho tam uz nezbude.
Ovsem LOTR byl zfilmovan skvele. Jednak se tam skoro vubec nezpivalo, druhak se pekne zaplnila ta kostra deje z knizek a vyprava i triky byly uchvacujici a i nejvetsi hnidopisi nasli dost malo chyb.
|
|
|
Film LotR je sice hezká, ale přeci jen pohádka tak neuvěřitelná, že ji dospělí mohou jen při určitém druhu nálady a děti jí věří asi tak do 13 let. Pak už dokážou odhadnout děj a čumí jen na triky, které, a to uznám bez mučení, jsou velmi pěkně zrobeny. Takový film je dobrý opravdu jen na koukání a mozek může odpočívat. Bohužel, filmy pro dospělé (nemyslím pórek nebo drsárny á la Seven) se už dnes moc netočí. Možná je to tím že "blbá většina" už ani neví, že mozek má, jeho používání ji obtěžuje...a filmy jsou komerční záležitost sestavené právě pro tuhle většinu 8o(
|
|
|
Ale ony se toci, jen holt nejsou v nasi bezne kinodistribuci:-) Neni divu, pri cene kopie. Mozna se to zlepsi s mohutnejsim nastupem 4K technologie do kin.
|
|
|
Z Pratcheta jsou docela slušná ta mimozeměplochová díla; mohu doporučit Dobrá znamení nebo Strata
|
|
|
No a Ransomovky - sotva jsem rozlouskal větu, povinně jsem doma četl Boj o ostrov (pro ty, kteří to nečetli - je to dětská, nikoliv válečná kniha). Pak jsem jich přečetl snad osm či deset.
Zpětně to hodnotí jako dobrou volbu - milá kniha, navíc jsem se hned od začátku učil, že ne všechna slova se vyslovují, jak se napíší (Hrdinové mají anglická jména, nebo se to tam odehrává).
A H.Potter mě přišel jako čtivý. Žádný zázrak, ale asi dvě nebo tři knihy jsem přečetl.
|
|
|
Ano, ano, ano, jak jsem mohl (viz výše) zapomenout?!? Ransomovky ... v Místní lidové knihovně byl na ně pořadník :-)))
Jsem rád, že nejsem jedinej divnej, když jsem četl takové věci ... což se mi snažila souška na gymplu urputně vsugerovat...dlužno říci, že neúspěšně :-)))
|
|
|
Jistě, hlavní důvod proč má vnitrozemní státečeko polik mořeplavců i "mořeplavců" jako jsem já:-)
Navíc bylo zajímavé pozorovat jak se lišil použitý jazyk a jména postav ve verzích vydaných za první republiky a v pozdějších letech..
|
|
|
Doufam, ze se nepletu, ale celkem dost pismen v "psaci forme" v latince, sabach, vychazi z cyrilice. Prave zminene L, Z, E, atd....
|
|
|
Interpunkce != diakritika.
|
|
|
Kdo vlastně vymyslel kombinaci vykřičníku a rovnítka pro nerovnítko? Jako neprogramátor na to koukám pomocí logiky - rovnítko ještě zdůrazněné vykříčníkem bych četl jako "musí se rovnat" :-D
=/=
|
|
|
Mňo, vykřičník znamenal v Cčku negaci ("!a" se četlo "not a"), takže z toho logicky vnzikla negace rovnítka...
|
|
|
ak sa to prvykrat objavilo v C, tak to vymyslel v 1972 nejaky Dennis Ritchie.
|
|
|
Asi nějakej mudla, co neumí napsat ≠
:o)
|
|
|
Nevzpomínáte si na velké "Q" ?
Není divu, v češtině se ani nepoužívá, stejně jako "W", "X" a velké "Y"... ;)
|
|
|
v češtině sice ne, ale cizích jmen a názvů s Q, W, X a Y se i v českém textu najde dost.
|
|
|
Čárky a háčky píšu (když už rukou teda píšu) až po dopsání slova a psát je hned by mě ani nenapadlo. Holt napíšu slovo ustálenou rychlostí, jedenkrát se vrátím a jedním šmahem tam interpunkci napráskám. Jsou to dvě po sobě jdoucí činnosti a ne dvě činnosti několikrát přerušované.
To by mě mohlo ohrát, psát jedno slovo jako pako na x-krát :) Ale je to o zvyku.
|
|
|
na tom něco bude, myslí někdo při změnách na grafology? Ti, pokud si dobře pamatuji, řeší, kdy kdo píše čárky, háčky, mezery ve spojitých slovech, rychlost a kdoví co ještě.
|
|
Zajímavé, mě psací forma jde snáze než hraní si na tiskárnu, protože křivku udělám rychleji než několik ostrých úhlů a úseček, na druhou stranu uznávám, že jste měl blbou učitelku protože znaménko se obvykle píše spolu s příslušným písmenem.
Sám ovšem píšu některá velká písmena tiskací formou pokud je to rychlejší( viz S,Z L), naopak malá tiskací písmena jsou pro mě obvykle jednodušší v psací podobě, jako disgrafik bych tiskací nikdy neposkládal do slova - v tomhle navazující písmena hodně pomáhají(pravda, teď už to za mě řeší tiskárna).
p.s. Když jsem před lety o Comenii slyšel poprvé tak jsem jí pokládal za pizzovinu a hádal, že už o ní nikdy neuslyším.
|
|
Na základce jsem psal spojitě a hezky (myslím). Jakmile jsem přešel na průmku, chytil jsem se koníčka rychlotelegrafie. Tam po určité praxi a tréninku není omezením poslech a rozpoznání znaků, ale jejich (po sobě čitelný) zápis. Dost práce mi dalo přeučit se na tiskací, pokud možno ještě zjednodušené znaky, dá se říct, že v tomhle mně předchozí školní dril spíš vadil. Je to pravda trochu extrémní případ. Ovšem jakmile jsem absolvoval předmět Technické kreslení, bylo to s písmem jasné. Po čase jsem se dostal ven, a u Philipsů jsem neviděl, že by někdo psal jakkoliv spojitě, a naopak, všichni všechny rukou psané poznámky mezi sebou přeluštili perfektně, akorát na moje znaky koukali jak diví. Ani čísla se jim nezdála. A to tam byla směsice národů od Indie po státy. Tak jsem se holt musel přizpůsobit, ale tohle by měla škola reflektovat už dávno, jinak si tady hrajeme na nějaké zvláštní hieroglyfy, k naší vlastní škodě.
|
|
|
heh, tak s tím, že moje písmo nikdo jiný ze směsice národů na střední nepřečetl, jsem se setkal taky. a to tam byli i čínani a japonci :) s čislovkama to bylo totéž, hlavní problém byla jednička a pak znak násobení. od té doby píšu tiskace jak je ve světě zvykem, akorát pak zase tady v čechách má občas někdo problém
|
|
Vidím jedinný politicky korektní argument. Nový font je hlavně EKO! Spotřebuje se méně nebohého inkoustu a lidmi týrané propiskové náplně!
Ne, teď vážně. Na tento styl jsem přešel na gymplu. Ze stejního důvodu, psací jsem nestíhal. Do té doby jsem jen experimentoval a výtvory byly, při snaze o rychlost, dost žalostné a navíc trvaly déle.
|
|
Super tema, uz jsem si za svuj zivot zacal myslet, ze jsem asi uchylnej s tim stylem meho pisma, ale nejsem:-)
Historie: Jsem rocnik 76, takze jsem na prvnim stupni zazil kovanou "sousku ucitelku" Za cely prvni stupen jsem mel problemy pouze se 2 znamkama, a to se psanim a s chovanim. Postupem casu vznikla symbioza "skola me potrebuje,abych ji reprezentoval na ruznych matematickych a podobnych soutezich, a proto me upravi vysvedceni tak, abych nikdy nemel dvojku z chovani" , ale to spise az na druhem stupni. Prvni stupen jsem si protrpel a presne chapu autora i ostatni, co maji podobne zkusenosti.
Postupem casu jsem zjistil, ze mam problemy se psanim tzv "psacim pismem" Po nastupu na druhy stupen, a zvlaste cca od sedme tridy jsem si zacal vytvaret system pisma, ktere kombinuje "tiskaci" a "psaci" pismena. Asi to tak ma podobne kazdy normalni clovek...Opetovne jsem narazil na prumce v predmetu Technicke kresleni, kde se opet naplno projevil muj graficky antitalent. Nastesi na prumce me jiz netolerovali moje chovani, a rychle me vyhodili, coz bylo moje zivotni stesti:-) Dostal jsem se na normalni skolu, zamerenou spise na praxi, a od te doby jsem zadny problem s psanim nemel.
Btw - uz to tu nekdo zminoval - a to je psani "milostnych dopisu". Osobne si myslim, ze je to v dnesni dobe strasne opomijena cinnost, a pokud nekdo potrebuje "zapusobit" a napise rukou dopis, tak se mu to 100% povede. Bud velmi prijemne prekvapi, nebo bude za totalniho exota:-)) Ja ale objevil jiny problem - neschopnost napsat bezny text bez "smajliku" a "tri tecek". Uz se to nejak stalo natolik soucasti mych vyjadrovaich schopnosti, ze napsani napriklad 3 tecek vyjadri myslenku lepe, nez 10 jinych slov...Ale zjistil jsem, ze kdyz se to neprehani, da se to psat i na papir, a i kdyz to mozna napoprve pusobi divne, opet to docela zaujme:-) (nejlepsi to bylo, kdyz jsem psal par dopisu moji mame, ktera chudak asi netusila, ktera bije :-)))
|
|
|
Tři tečky beru, používám, je to pro mne takové dokreslení nakousnuté myšlenky. Smajlíky, no, k tomu se musím trochu nutit, používám výhradně v IM resp. ještě na Skypu, jinak si to nedovedu dost dobře představit. Ale jsem o víc jak 20 let starší, tím to je...
|
|
|
To mě zajímá. Jak ty smajlíky rukou píšete? Naležato jako na počítači nebo na stojato jako grafické smajlíky? Já vždycky zaváhám :-)
|
|
|
Ja zasadne jako na pocitaci ;-)
|
|
|
Normalne jako na pc .. a pouzivam pravda prevazne jen 2, vyjadrujici usmev ci naopak "smutek". U me je to tak, ze ja i v mluvenem projevu davam do reci vzdy mirny "herecky projev", myslim tim, ze slova doplnuji emocema, a uz jsem si na to tak zvykl, ze napsat jen obycejne nejakou myslenku mi prijde takove...suche:-)
|
|
|
Tři tečky používám běžně, nahrazuju tím zámlky, které se používají při mluveném projevu, nebo vyjadřuju, že na dané téma by se dalo napsat víc, ale.. A jak jsis určitě všiml, píšu většinou jen dvě, asi zvyk z sms, kde je třeba šetřit znaky. Smajlíky výjimečně.
Naproti tomu používám i na compu zásadně českou diakritiku, dokonce je pro mě únavné číst delší texty bez diakritiky.
|
|
|
To mě tak napadá, smajlík se píše ve větě nebo za větou, tzn. před nebo za tečkou? Občas se nad tím zamejšlím, a pokaždý to píšu jinak.
|
|
|
A nepíše se místo tečky? Myslim že je to lepší, protože jinak ta tečka může změnit jeho význam:
.:-) smajlík se třema očima
:-). smajlík s pihou/bradavicí na bradě
|
|
|
|
Nahrazení tečky mě taky napadlo.
Jinak pochopitelně v obou případech bych tam udělal mezeru, i když v tom druhém to asi nemusí být úplně košer.
|
|
|
Mezera za tečkou a pak smajlík, to by šlo, pokud si to někdo nevyloží jako smajlík s vysokým čelem a pihou/bradavicí/třetím okem na čele.
|
|
|
napsat jen obycejne nejakou myslenku mi prijde takove...suche:-)
No vzdyt jsi Lojza SUCHANEK! Jak jinak by ti to melo pripadat :-)))
|
|
Ja si zase pametam ako sme boli na zakladnej skole v 80. rokoch nuteni pisat "plniacim perom" a to ne hociakym ale tym "standardnym" komunistickym aj ked v tom case uz boli k dispozicii velmi dobre pera s naplnou "parker" alebo "cinske", ktora vydrzala pol roka. To atramentove pero bolo nieco strasne, stale tieklo a pri naplnani bola zasvinena cela kuchyna vratane rodicov.. Nehovorim o zasvinenom obleceni a taske.
Toto bola podla mna najvecsia ukazka stupidity a nezmyselnej buzeracie - to pisanie len jednym druhom pera, len preto ze niekto rozhodol.
Moje trapenie bolo ukoncene ked si otec pri plneni rano vylial atrament na sako. Ani sa neprezliekol a isiel so mnou do skoly, neskutocne vynadal ucitelke a dal mi pred nou svoj "parker" ktory mi vydrzal do konca zakladnej skoly a to atramentove pred ucitelkou na chodbe rozdupal... Po jeho vystupe si ma nikto nedovolil upozornit ze mam pisat atramentovym perom.
|
|
|
Tohle mi připomnělo, že se to zdůvodňovalo udržením "lehké ruky". Možná na tom něco bylo. Nejsme v tomhle všichni stejní, já s tím problém neměl. Ve zmiňovaném Technickém kreslení pro mně nebyl problém běžnou tužkou kreslit všechny požadované tloušťky čar. Taky jsem se v praxi nejdřív živil u prkna, a to od prvního dne docela úspěšně. Fakt je, že jsem ale asi po roce docela rád odešel dělat něco jiného...
|
|
|
Ano ale my sme mohli pouzivat len ten jeden model toho pera. Nam netolerovali ani ked sme si doniesli svoje vlastne atramentove ktorym sa pisat dalo a netieklo. Tie pera mali bledomodru, cervenu a zelenu farbu a fasovali sa na zaciatku roka.
Parodiou je, ze teraz jedno nadherne atramentove vlastnim a pisem s nim tak 90% lebo mi to vyhovuje. Toto ale samozrejme netece.....
|
|
|
ani dnes to není o moc lepší. Moje dcera, narozená v roce 95, je levák. Ve škole bylo předepsané nějaké plnící pero Student nebo Tornádo nebo jak se to jmenovalo. Byla to hrůza za pár korun, ale hlavně při psaní levou rukou se to rozmazalo a dcera to měla na ruce, co napsala se nedalo přečíst a já jsem svedla s učitelkou tuhý boj o to, že dcera bude psát kuličkovým perem.
Učitelka byla staršího data, takže si možná nesla zvyky z doby dávno minulé, ale argumentovala tím, že to co předepisují je nejlevnější, že nebude ručit za to až dcera pero ztratí nebo zničí nebo ho někdo ukradne. Snad si to dobře pamatuju, to od školy doporučené stálo asi 18 Kč, to mnou koupené asi 60 Kč.
|
|
|
Ono to pořád funguje. Synkovi teprve v druhé třídě povolili psát tornádem. Mmch je to kuličkové pero, tzv. roller. Mám za to, že má tekutou náplň, narozdíl od mazlavé v klasické propisce.
|
|
|
Naše mrňule (6) zase plnicí pero vyžaduje a i syn (4) ho začíná preferovat na kreslení. Velmi se osvědčil Rotring Core, to by jeden neřekl, co ta věc všechno vydrží.
|
|
|
Plnícím perem se stále ve škole píše? Já si pamatuju, jak jsme na prvním stupni fasovali plastová plnící pera černé barvy s průhledným okénkem zhruba uprostřed tělesa pera, aby bylo možné sledovat stav inkoustu. A jak to pero pořád teklo, všude byly inkoustové kaňky, hrůza.
|
|
|
veřejná omluva, nějak se mi zmotaly názvy. Samozřejmě jsem bojovala s učitelkou, aby dcera mohla psát keramickým perem ne kuličkovým.
|
|
|
To opravdu nechápu, v roce 95 jsem si psal "keramickým perem" a problém s tím nebyl. Pravdou je, že většina třídy psala tou plnící šíleností.
|
|
|
To musela být opravdu "kovaná souška". Já jsem ročník 69 a od samého začátku jsem měl jako levák povoleno psát "číňanem", plnící pero jsem snad v životě nedržel v ruce.
Jinak - levák.. :) Ještě si pamatuju jak k tomu došlo že píšu levou. Ze začátku jsem si tužku přehazoval z levé do pravé a zpátky a bylo mi úplně jedno, kterou píšu. Učitelka si zavolala naše do školy, že takto to dál nejde a dala mi před nimi vybrat, kterou rukou budu psát. Já řekl naprosto bez přemýšlení "třeba levou" a už mi to zůstalo. Spoustu činností dokážu dělat oběma stejně, nářadí si přehazuju z jedné do druhé, podle toho jak je to zrovna pohodlnější.. Ovšem některé činnosti mám dané jasně, z pistole střílím pravou, pušku držm jako levák, nožem ovšem hážu pravou. Jinak bych netrefil ani vrata od stodoly. Při řezání je mi ovšem jedno, ve které nůž držím.
|
|
|
Že prej poměr leváků a praváků je ve skutečnosti 1:1, akorátže většina leváků jsou přeučený praváci.
(Teda nevim jak v arabskejch a podobnejch zemích, kde píšou zprava doleva, tam by to zas logicky mohlo bejt obráceně.)
|
|
|
poměr praváků a leváků více než 1:1 odpovídá gaussově křivce.
|
|
|
úplně jsem zapomněla, že jsme kdysi celá třída levákům záviděli, protože už mohli psát číňanem, my ostatní jsme jak tupci museli psát tou inkoustovou hrůzou :-))
já jsem taky tak nějak divně pravo-levá nebo co. Taky si některé předměty přehazuju, ale neumím se levou rukou učesat před zrcadlem. Když jsem byla malá stěžovala si učitelka rodičům, že všechno dělám opačně, levou rukou a že by se mnou měli něco dělat. Psát jsem začala už ani nevím proč pravou, nikdo mě nenutil.
dcera dávala asi od roku a půl přednost levé ruce, tak jsem to nechala být. Nikdy s ničím problém nebyl, už jsou nůžky, nože a jiné předměty pro leváky, jen učitelka přesněji soudružka. Ta se mě dokonce ptala, jestli mi to nevadí, že je dcera levák. To je otázka, to by člověk soušku zabil.
|
|
|
Já jsem na to s levo-pravou orientací (hehe) stejně, akorát to psaní preferuji levou, pravou to mám pomaleji a kostrbatě. Jinak se taky při sekání dřeva nebo zatloukání hřebíků narozdíl od krajní pravice či levice nemusím natáčet celým tělem, ale stačí mi přehodit nástroj do druhé ruky.
Jinak co se týče plnicích per, tak já si pamatuju takové to ve dvou provedeních. Jedno mělo ssací gumičku, takový balonek co vypadal jak olačka, a druhá varianta byla s pístkem.
|
|
|
A melo to s tou lehkou rukou skutecne neco do sebe. Jenze to moc nepomaha. Psani byl des bes, rysovani radost. Pamatuji se, jak v technickem kresleni nikdo (vcetne kantora) nechapal, ze si hodim milimetrovy papir pod pauzak a rovnou namaluji tusi cely vykres nacisto bez potreby cokoliv upravovat. A pak to nejsem schopen popsat tak, aby ty hieroglyfy nekdo precetl.
|
|
|
Ano, plnici pera, to byla zhouba. Asi tak sedm let na to jsem mel moznost si totez zopakovat s pery rysovacimi, ktere se celkem dobre nahrazovaly kulickovymi fixami Centropen 0.5 mm, ovsem take to bylo zakazano (samozrejme pokud to nekdo poznal).
|
|
|
Ano, zaschlá tuž v 0,35 dokázala naštvat. Také nás buzerovali, když jsme rysy mazali fixami.
|
|
|
Plnicí pero v nějakém alespoň trochu slušném provedení je naopak nástroj velmi civilisovaný a ekologický ;-)
Dokud jsem psal levnými propisovacími šmejdy, nevydržely mi déle než pár týdnů. Pak jsem si z peněz z brigády koupil za 800Kč Tombow, vydrželo deset let a ztratilo se až při stěhování z H do A. Cross, kterým píšu teď už mám také desátým rokem a doma mi slouží C-S z roku 1935. Víš, co by to bylo za haldu plastu (či kovu), kdybych místo toho celou dobu používal laciné propisovačky za pár peněz?
Mně pero vyhovuje v tom, že se na něj nemusí moc tlačit - při psaní delších textů mi to vadí a rychleji se mi unaví ruka. Je ale pravda, že některé rollery se už pohodlím používání plnicím perům celkem blíží.
|
|
|
Nevim. Ja jednak ty propisovacky dostavam vzdycky nekde zadarmo, druhak jestli jsem za poslednich pul roku napsal tuzkou na papir tisic znaku, tak je to hodne (podpis nepocitaje, samozrejme).
|
|
|
Podobně jsem na tom se svým psacím náčiním já. V práci používám 0,9 mm pentelku nebo tenký černý permanent, takže tyhle dva cajky nosím v podstatě pořád u sebe a ničím jiným už vlastně nepíšu.
|
|
|
Rysovaci pero od Centropenu slo velice dobre poznat na pauzaku - ta cara od Centropenu byla prusvitna a s casem navic jeste bledla.
|
|
|
což ovšem byla chyba v náplni a ne v peru. Pera od centropenu se dala jakž takž používat, ale bylo potřeba použít jinou tuš. Samozřejmě rýsování Faber Castlem bylo o něčem jiném. No hlavně, že dnes je Autocad.
|
|
|
No učit dneska kreslit ve škole technickým perem by byla kravina a vyhazování peněz za tu sadu per - bohatě stačí, když by si študenti něco načrtli tužkou nebo tenkou fixou, naučili se používat značky na výkresech apod. a samozřejmě aby je učili kreslit rovnou v Autocadu nebo jiných CADech, aby je pak nemusel školit zaměstnavatel.
|
|
|
No, víš, v našich časech se nám o CADu ani nesnilo, ve škole jsme měli jen PMD 85, tak ty Versatilky, technická pera a šablonky bylo jediné použitelné.. :)
|
|
|
O CADu se nesnilo ani nám a to jsme byli trochu dál - 286-ky s oranžovým monochromatickým monitorem ;)
|
|
|
Ja pouzival - a dodnes pouzivam - k technickemu kresleni kapaci hroty z prvni republiky. Ty uzaviratelne werky letely oknem pryc. Zatim nic nedosahlo kvality techto nastroju. Jo, jasne, tus se musi nakapat a po pouziti se to musi hodit do vody...ale ten vysledek!
|
|
|
Jak to vypadfa ty kapaci hroty? Co to je? Snazim se to vygooglit a nemuzu to najit.
Dekuju moc.
|
|
|
To bylo takové udělátko:
Do násadky pro obyčejná pera se zasunula malá nádobka ve tvaru nálevky, zakončená trubičkou různého průměru - podle potřebné tloušťky čáry. Do nádobky na nakapala tuš, nejlépe originální, čínská a rýsovalo se.
Trochu problém byl s odkládáním - muselo se to položit na nějaký stojánek tak, aby tuš nevytekla horem.
Jo, ještě tam byl drátek, prostrčený tou trubičkou a volným horním koncem. Ten se používal, když tuš v trubičce zaschla - prostě se s ním zakvedlalo a bylo to. Po použití se to celé muselo důkladně propláchnout vodou.
No, Rotring to zrovna nebyl, ale ta láce!
*** P.S.: Koukl jsem se teď do spodního šuplíku a ještě tam tři kousky mám! Nemám to poslat do Technického musea?
|
|
|
Nevytahuj se kocoure, ja je mam v supleti taky ;-)
|
|
|
Rotring je dělal přece taky!
Onen drátek měl druhou hlavní funkci omezovače průtoku - tys nikdy nezkusil použít třeba dvojku bez drátku?
(S redispery, trubičkovými pery a podobnými udělátky jsme se s kameraden vyřádili na vojně při dělání rozvrhů, nástěnek a diplomů, no jéje. Jako raritu jsem si přivezl "redispero" široké 55mm vyrobené tradičním postupem z plechovky KDP, snad to byl lančmít. )
|
|
|
Malé průměry bez toho drátku pro změnu nefungovaly vůbec - prostě nespouštěly tuš a nepsaly.
|
|
|
Ta redispera se pouzivaji snad dodnes. Pravda, uz ne prilis masove, ale kdyz potrebujete namalovat na cuprextit plosny spoj a dat ho vyleptat, tak je to nejjednodussi a nejlevnejsi varianta.
|
|
|
Pokud mě paměť neklame, tak trubičkové pero a redispero jsou dvě zcela rozdílné věci. Trubičkové pero jsme používali v technickém kreslení, kdežto redispera ještě na základce ve výtvarce. Jedná se o běžná namáčecí pera, ovšem s různě širokými hroty, které jsou ploché, kruhového tvaru.
|
|
|
oops ;-) ano, byla to trubickova pera...
|
|
|
Pro kreslení přímo na měděnou vrstvu DPS se nepoužívalo redispero, ale speciální fix. Kvalita toho spoje většinou nebývala nic moc a na drobnější záležitosti je to naprosto nepoužitelné - už u standardních DIL pouzder to bylo na hraně.
Tuš a pero se za nás používaly při kreslení předlohy plošňáku na průsvitný papír a následnou výrobu desky fotocestou. Dnes si to prostě vytiskneš, nebo dáš výrobci soubor a ať se snaží.
|
|
|
Záleželo na používané technologii. Někdy koncem osmdesátých let Centropen dokonce vyráběl "soupravu pro výrobu plošných spojů", což byla krabička se dvěmi technickými pery a lahvičkou s nějakým průsvitným narůžovělým lakem. Přímo tuto sadu jsem neměl, tak často jsem zase nepájkařil, aby se mi to vyplatilo, ale ten lak ano - dal se koupit i zvlášť, nalíval jsem ho do oněch levných trubičkových per která zde popsal STK.
|
|
|
Aha, děkuju za doplnění. Já jsem měl to štěstí, že stačilo dát ráno mamince předlohu na pausáku a odpoledne mi z práce donesla hotovou desku, takže jsem tyhle domácí metody použil jen párkrát.
|
|
|
Pro kreslení přímo na měděnou vrstu DPS se používalo trubičkové pero a roztok šelaku v lihu, později byla k dostání slušně kryjící kapalina, kterou "zkouslo" i plnicí trubičkové pero Centropen Grafic, nevím o nikom, kdo by obětoval "Rotringa". Bylo to ovšem v době před SMD, že. Problémem byly široké linie, které se mezi konturami vyplňovaly štětečkem...
|
|
|
Rýsovací trubičky už dnes pro DPS taky nepotřebujete. Shodou okolností jsem včera zkoušel postup popsaný na http://ok1kvk.cz/web/index.php/technika/55-navody/425-vyroba-plonych-spoj a byl jsem velmi mile překvapený nízkou pracností a výsledkem. Žádné fotoemulze a UV lampy, stačí laserovka, žehlička a dětské lepící papíry za dvacku. :-)
Když nepočítám drobné poznámky na cancy papíru u klávesnice, kromě podpisu už snad rukou nepíšu nic. I ten seznam co nakoupit si naklofu radši v PDA :-).
Nás naštěstí technickým kreslením na vejšce moc netrápili. V prváku nás nechali obkreslit A4 s různými mapovými fonty, pak nakreslit kus katastrálky, výškopisu a tím to v ruce haslo, zbytek už v GISu nebo CADu dle volného výběru. Cvičící prohlásil že mám velké štěstí že jsem nestudoval dřív, to bych si nevydělal ani na slanou vodu.
|
|
|
Ja pouzival lepsi vymysl - v toluenu rozpusteny penovy polystyren s pridanou modrou naplni z propisovacky. Vydrzelo i rychloleptani v kyseline.
|
|
|
Tak hustej borec jsem teda nebyl. Jak jsi čistil pájecí plošky? Nebo se to za pekelného smradu vypálilo?
Maminka mě většinou hnala do garáže i při použití kalafuny...
|
|
|
Hadrikem namocenym toluenem se to po vyleptani zase cele omylo pak pretrelo steteckem s rozpustenou kalafunou v lihu. Hmmm, mozna to byl aceton, to je fuk, inhalovalo se to ve vsech fazich (krome leptani).
|
|
|
Ygorku, nemať davy. Kalafuna přece krásně voní!
A čištění před lakováním kalafunou v lihu? Nejlépe kartáčkem a čistící pastou TORRO. Když nebyla, tak zubní pastou. Pak důkladně omýt, nechat uschnout a (podle Ygorka) hupky dupky do garáže lakovat kalafunou... ;-)
|
|
|
Ja mel poradi opacne - cely plosny spoj se ocistil (velejemnym jemnym smirglem) a pak se to teprve namalovalo. Ono pri leptani v kyseline neni dobre mit zoxidovany povrch nebot ten se lepta nasobne rychleji. Takze po vyleptani a naslednem omyti to uz bylo pripravene na tu kalafunu.
|
|
|
|
Páni, myslím, že směšujete několik věcí dohromady. To, co popisuje STK bylo klasické trubičkové perko, která se používala třeba na ty plošňáky.
Kapacím perem měl autor asi na mysli věc, kterou jsem v životě použil jen párkrát pro zkoušku, anžto jsem sdědil soupravu po dědovi, který to za rakouska a republiky používal denně . Mám li to popsat, jedná se o násadku, ve které jsou zasazeny dva plíšky, teré se v obou osách zužují směrem k hrotu. Tyto plíšky jsou do nsadky zasazeny rovnoběžně asi jeden a více mm (dle velikosti) od sebe. Příčně jsou protknuty šroubkem s točítkem s aretovanými polohami. Tímto šroubkem se reguluje vzdálenost plíšků od sebe. Při práci stačí hrot namočit do tuše, šroubkem upravit vzdálenost plíšků a tím i tloušťku čáry a jde se na to.
|
|
|
Jsou to tyhle vehementy?
www.aukro.cz/item918077947_rysovaci_souprava_kinex_309.html
(omlouvám se za odkaz na Aukro, který bude za pár dní nefunkční, ale lepší jsem nenašel).
PŘESNĚ stejnou soupravu jsem obdivoval u dědečka. Bohužel po jeho smrti zmizela neznámo kam, ale velmi podobné nástroje mám v novější etui "Kinex 111".
|
|
|
tohle je normální sada kružítek s výměnejma hlavicema. nejspíš tak ze 70. let
|
|
|
No a právě čtyři z těch výměnných hlavic jsou ty kapací pera, nebo ne? Co na to JVP?
|
|
|
Myslím, že je to ono, ale já to pod pojmem kapací pero neznám. Otec tomu říkal rýsovací pero.
|
|
|
Mel jsem na mysli trubickove pero do ktereho se kape tus...nekdy to pak sice kape i na vykres, ale chtel jsem to odlisit od modernich per se zasobnikem.
A opravdu plati - i u tech trubickovych - cim starsi tim lepsi. Doslo mi az casem proc - hrany trubicky jsou lehce obrousene papirem, takze trubicka v zadne poloze netrha vlasy ani v mene kvalitnim miste papiru.
|
|
|
Tak na tohle namáčecí technické pero jsem si už ani nevzpomněl. Pokud si pamatuju, dělali jsme s tím na průmce jeden jediný výkres - hned ten první, "druhy čar" :) Pak už jsme přešli na trubičková. Ovšem jako nástavec na kružítko jsem to používal ještě dost dlouho.
|
|
|
Ja mel dabelsky vynalez - vnitrek verzatilky s tema klestinkama jako nastavec kruzitka, do ktereho se upnulo to bezne trubickove pero.
|
|
|
No, říkalo se tomu různě. To, co vypadalo z boku jako zobák pelikána bylo normální "rýsovadlo", též na kružítku to bylo a dalo se to otočit o 180° na obyčejnou tužku.
Poznámka o Rakousko-Uhersku se mě osobně dotkla ;-), neb rýsovací soupravu jsem musel mít ještě na II. stupni. A Franze Josefa přitom nepamatuji!
Že se to použilo jen párkrát jako demonstrace, že to taky funguje a pak se pracovalo jinými pisátky je ale taky fakt...
|
|
|
Poznámka nebyla míněna zle. Pouze uvozovala historický fakt, že děd počal svá studia za doby panování Františka Josefa I. Jelikož byl krátkozraký platfusák - ostatně jako jeho otec, syn a vnuk - nemusel padnout za slávu panovnického domu a mohl se venovati studiím v hlavním městě, kam to měl z Vysočiny blíže, než do Prahy.
Zmíněná pera jsem pak po něm zdědil, když už ne tu fabriku.
|
|
|
Já vím, že nebyla zlá, jenom tak vtipkuji, byl tam přece smajlík. ;-) No ni?
|
|
|
|
Tak to mě dostalo! Skvělé a ta cena!
Uvažuji o vyhození své sady Rotringů. A stála tehdá přes 800.- Kčs. ;-)))
|
|
|
´To jsem, ač humanitně zaměřený student gymnázia, používal někdy okolo roku 1989 i já-tehdy byl na gymplech povinně volitelný předmět "Základy strojírenství" nebo tak nějak, v jehož rámci jsme se učili i rýsovat. Zatímco spolužáci, kteří počítali s tím, že po maturitě půjdou na tachnickou školu si nakoupili drahé pera, my ostatní jsme používali tyty vychytávky a musím říct, že to vyžadovalo určitý grif, jinak rys vypadal jako dalmatin:-)
A podle toh, jestli se rýsovalo s drátkem nebo bez drátku jsme určovali tloušťku čáry:-)
|
|
|
http://vltava2000.cz/shops/5712/images-goods/nál.pero.jpg
|
|
|
|
Ano, tahle vec me uz od dob prumky pronasleduje v tech nejdivocejsich snech zpusobenych velkou davkou nekvalitnich lihovin. Mel sem za to, ze to stejne jako palecnici a spanelskou botu splachl cas a moderni ditka uz tim trapeny nejsou (ja se svou rozklepanou rukou sem si s tim pri kresleni veci na pauzak prozil hotove peklo na zemi).
|
|
|
U nás se tomu říkalo šoufek. Asi proto, že si to z nás lecky dělalo šoufky :).
|
|
Já myslím, že písmo svým vývojem prostě reaguje na technické možnosti a požadavky doby a že to tak je správně.
I klasické psací písmo, které DF tak haní, mělo své opodstatnění v době starých namáčecích per, hrubšího papíru a méně dokonalých inkoustů. S modernějšími materiály a potřebou zaznamenat efektivně víc informací zase dává větší smysl písmo tiskací. Problém je jen v tom, že školy na tohle reagují často se značným zpožděním.
|
|
zrušila bych bazírování na úplně přesném psaní písmen. Také jsem to kdysi zažila, velké "k" už bylo stejné, ale zase mělo špatný sklon. Zbytečná buzerace.
Jenže kvůli tomu není nutné měnit písmenka, stačí, aby někdo učitelkám řekl, že je marné cpát všechny do nějaké normy. Stačí, aby to někdo přečetl a nemusí být celá řádka velkých "k" jako když je vytiskne. U sebe si to nepamatuju, ale pamatuju si u dětí, že byla některá velká "k" nebo "l" na řádku označená červeně, protože nebyla přesně podle šablony.
Kdo bude mít zájem, může psát přesně podle šablony nebo se může klidně naučit švabachem, jak kdo chce. Hloupost některých učitelek je nezdolná, takže vezmou manuál jiného písma a pokud dítě nenapíše písmenko přesně podle předlohy, bude mít zase problém.
|
|
|
No já nevím. Písmo je pořád ještě vizitka každého soudruha, a to nejen před grafology.
Navíc počáteční dětské písmo se posléze používáním běžně více či méně zmrví, takže když se pro začátek snaží psát krasopisem, nějaký užitek by z toho být měl.
A že nemusí být jeden znak stejný jako druhý? Ještě jsem kupříkladu neslyšel o technické škole kde by se nebazírovalo na dodržení technického písma na výkresech a troufám si tvrdit, že pro čitelnost složitějších výkresů je standardní technické písmo zcela nezbytné.
|
|
|
Na technickém písmu se sice ještě stále bazíruje(tedy než to za vás vyčeší CAD a pod..) ale na popis výkresů je obvykle dost času aby si človkě vyhrál s pravítkem a nemusel to sekat od ruky.
|
|
|
Popis výkresů sekat od ruky! Sodoma Gomora. Však také vyučující při kontrole výkresů přikládal šablonku (dle ČSN) na každé písmenko a kontroloval, zda to není padělek od ruky. Pokud seznal, že ano, hned jej obarvil tlustým červeným fixem.
|
|
|
Technické kreslení bylo mou noční můrou. Té buzerace, co jsem si u toho užil. Tahle čára nebyla správně tlustá, tamta zase měla špatnou délku boků kótovacích šipek, tohle písmo nemělo správnou barvu, tamto zase bylo jinak. Pořád jsem se pral se zasychající tuží v centropenech nebo s prodřenými čtvrtkami po neúspěšných pokusech odstranit nepovedenou čáru gumou nebo žiletkou. Kolikrát už mi z toho rupaly nervy. Ještě že to už mám za sebou :-).
|
|
|
Taky je mi zle, jen si na to vzpomenu. Podle mě byla průmyslovka pouze dobrou přípravkou na vojnu - jediné, co se tam člověk naučil, bylo držet hubu a krok.
Je zajímavé, že ačkoli bych měl jako strojař myslet v milimetrech, tak jsem si před dvaceti lety při výrobě reprobeden, zvykl na stopy a palce natolik, že dneska to musím na milimetry přepočítávat, pokud se chci s někým domluvit. Sám přemýšlím ve stopách a palcích - připadá mi to logičtější, dvanáctková soustava i zlomky.
|
|
|
Chápu, valikost rámu a plášťů na kolo potřebuji taky v palcích, na lidi myslím v mílích a uzlech, ale jak vlezu na pevninu už potřebuji kilometry:-)
Na druhou stranu zlomky mi nikdy nepřišly moc představitelné: např. 3/8
|
|
|
|
u technických škol to chápu. Ale já jsem myslela předlohy v první a druhé třídě na základní škole, když se děti učí písmenka. Jako bylo kdysi ve Ferdově slabikáři, jak R mělo polámanou nohu a tak.
takže obecně by na malé děti na základních školách neměl být vyvíjen takový nátlak kvůli krasopisu a ti talentovanější nebo ti, kterým to nedělá problém, by klidně krasopisem psát mohli, případně by to mohli vypilovat na technických školách.
vizitka každého soudruha to možná je, krasopisu a ani ucházejícího rukopisu nejsem schopná, prostě to nejde, inkoustovým perem psát neumím. Některé tahy plnící pero v mé ruce vynechává. A to nejsem ani dyslektik ani dysgrafik ani nemám v oku tik. A vím, že nejsem sama. Jsou lidé, kterým jde pravopis a pak jsou lidé, kterým jde něco jiného. Poměřovat všechny tím jestli jsou schopni zvládnout technické výkresy není nejlepší myšlenka.
|
|
|
Na prumce jsem mel neustale problem s upravou sesitu a buzeraci co vsechno mi tam chybi, tak jsem to vyresil tak, ze jsem se v hospode na nekolika kafich naucil od jednoho elegantniho stareho pana prave ten psaci svabach a psal jsem tak jeden cas vsechny svoje skolni sesity krome rustiny. Jediny kdo to po me precetl byl stary pan matikar Kalousek :-) Ucitelstvo sice chvili protestovalo, ale kdyz videli, ze jim ze sveho sesitu bez problemu prectu kteroukoli pasaz, tak vice ci mene rezignovali (asi i ocenili, ze jsem se to vubec naucil), jen soudruzka ucitelka Havlickova (BTW s aprobaci na prvni stupen zakladni skoly, ale o to kovanejsi stranicky kadr) to nestravila nikdy - jenze ta nestravila jine veci - stalo se dokonce ze po nasich stouravych otazkach na socialismus vybehla z vyuky obcanske nauky s brekem za zpevu jakesi ruske pisne (fakt nekecam!), ale uvedomte si, ze diky aprobaci na prvni stupen ZS spojene s jeji nebetycnou blbosti a tezkym zaujetim pro komouse se k nam stredoskolakum chovala jako k prvnackum na ZS a to vse dohromady bylo na nas pubertaky jak cerveny hadr na bejka :-D
Pisemky jsem samozrejme ve vlastnim zajmu psal klasickou latinkou.
|
|
|
Rozumná buzerace s úpravou sešitu má zrovna v technických oborech či v matematice své opodstatnění. Je-li student (byť s pocitem buzerace) už od počátku kopán k přehlednému zápisu, výrazně se mu tím ulehčí práce ve vyšších ročnících, kde by se při praseckém zápisu ve složitějších výpočtech snadno utopil.
Když u svého potomka vidím sešit z matematiky či fyziky psaný halabala, jak ho napadne, prošpikovaný veselými pumprdlíky (já je dělal taky, ale ne do zápisu řešení), mám chuť ho mlátit, zvláště když ani tentýž den mi není schopen ze zápisu říci, co je vlastně zadáním příkladu. Teď jsou to ještě blbé kvadratické rovnice a další legrácky prvního ročníku. Až přijdou třeba rovnice kuželoseček, složitější derivace nebo integrály, spláče, pacholek, nad výdělkem.
Proto jsem své studenty už od prváku buzeroval kvůli zápisům a ano, přiznávám, několika z nich jsem nechal sešit na počátku prváku dokonce i přepsat. Psaní švabachem (azbukou, sanskrtem...) mi nikdy nevadilo, ale při řešení rovnic rovnítko pod rovnítkem či výrazně odlišené kulaté a lomené závorky prostě musely být....
|
|
|
To bys měl vidět moje pznámkové papíry tady všude okolo. Mezi GPS koordináty mám dopsány všemožné kombinace slov na P. Píšu takovou povídku. Začíná to : Pravda, poněkud podivný prostředek prosince. Parno, prší. Perun práská po pražských památkách. Právě praštilo před Paroubka. Paroubek panicky prchá, proklínaje počasí. Probíhá portálem parlamentu. ..atd atd.. Paroubkovci při představě předhozených peněz počínají pochrochtávat: Pravda, pravda, podpoříme pravici.. atd.. :)
|
|
|
Té "zbytečné buzeraci" se říká nácvik jemné grafomotoriky. Cílem není do dětí natlouci jedno unifikované písmo podle šablony (od takové 4., nejpozději však 6. třídy se už na "správnost" písma nijak nehledí), ale pomocí písma cvičit jemné a přesné pohyby prstů a zápěstí. Jistě, šlo by to cvičit třeba pomocí hvězdiček, kroužků nebo jiných tvarů, ale proč to zbytečně komplikovat, když se to dá spojit s nácvikem písma, které se shodou okolností tou dobou probírá také.
I když se na školách začne požívat nový Comenia Script (ať už v jakékoliv variantě), učitelky vždycky budou žáky "buzerovat", aby psali tvary přesně podle předlohy: S předepsaným sklonem, správnými poměry a dodržováním účaří. Až si tím tu pracku pořádně procvičí, ať si do sešitů klidně píší třeba propiskovou variantou "Poster Bodoni", hlavně když to bude čitelné a když tam, kde je to třeba, budou zřetelně rozlišována velká a malá písmena, horní a dolní indexy a další důležité detaily.
|
|
|
Reeve, to je jedna z věcí, které jsou jistě pravda a které dnes opravdu neletí. Cokoliv, co není přímo použitelné je považováno za balast, což má bohužel někdy tragické následky.
|
|
Já osobně mám jinou zkušenost. "Psace" jsem psal rychleji a "tiskace" mě víc bolela ruka. Předpokládám, že je to tou spojitostí.
|
|
Taky píšu "tiskacím", donutil mě k tomu učitel který moje psací písmo už nemohl přečíst a tak mi řekl že jediný lék na ten škrabopis je změnit písmo. Na pár let to pomohlo, ale teď, jak si nedám pozor, zase to nikdo po mě nepřečte i přes to že je to "tiskací" :). Ještě k té zbytečné informační hodnotě, na ukázce mají písmena m, n, r, i, p vlevo na první svislé čáře informačně nehodnotné zahnutí směrem šikmo dopředu dolů ;).
|
|
|
Já také píšu tiskacím, ale poslední dobou pozoruju, že v rámci zrychlování a zjednodušování začínám používat "slitky", kdy dvě písmena píšu jedním tahem nebo je spojuju - například skupiny "to", "ri" "rn" atd.
|
|
|
Ano, z polotiskaciho jsem se postupnym zrychlovanim a "slitky" dotahl pres nekolik iteraci az k necemu, co zase opet zacalo pripominat psaci pismo, jen to ma logiku. Napriklad jsem zacal zcela mimodek psat velke psaci "G" tak, jak jsem ho nikdy nechapal a jak mi, nez jsem zrychlil, prislo strasne tezkopadne a nelogicke.
Psaci pismo ma zkratka nektere vychytavky, ktere ho dovoluji rozlustit i pri takovem rychlopsani, kdy distinktivnost dostava na frak; ostatne mnohe "zbytecnosti" jsou tam prave kvuli te distinktivnosti:-) Ano, kdyz piseme pomalu, jsou nektere praktiky zbytecne; a pri vyuce na nich trvat je didakticky faul (spojitost, diakritika ex post apod.). Ale uplna blbost je tvrdit, ze je to samo o sobe jako hint pro rychle psani nesmysl; ne, neni. Tesnopis take neni blbost a take ma sve vychytavky, ktere clovek oceni, az kdyz ho opravdu umi. (A podobne "best practices" jsou typicke pro temer vsechny obory - bez nich to take funguje a na prvni pohled, pri jednoduchych ulohach, jsou zdrzujici a "zbytecne", ale s nimi se clovek dostane dal jednodussim zpusobem, protoze vetsinou nevznikly samoucelne. Jen je treba mit na zreteli duvod, proc a jak se uplatnuji - coz je ukol pro pedagogy.)
Chyba tedy neni v pismu, je v systemu vyuky. A soucasne pismo se prezilo, vizme napriklad i skolni pismo nekdejsi NDR. A stanovovat skolni "psaci" font neni zbytecne, jak si mnozi mysli; neni to kvuli buzeraci, ale kvuli vyuce: predstavte si, ze mnoho lidi v prvni tride neumi vubec psat! Prekvapeni, ze?
|
|
|
já pišu tiskacím krátké poznámky. jakmile jde o delší text, přecházím na psací, jelikož je to rychlejší a nebolí mě tolik ruka. I když je pravda, že moje psací písmo s tím, co jsme se učili na ZŠ má společnou už jen základní podobu některých písmen.
P.S. čárky a háčky nad slovy jsem psal v průběhu psaní slova už někdy od třetí třídy a neměl jsem nikdy jediný problém ze strany učitelů. Stejně jako s kulatými "a" a "o" a posléze s tiskacími velkými písmeny. Občas mívali hemzy nad čitelností, ale to bylo naprosto oprávněné. Občas se divím, že moje psací písmo může někdo cizí vůbec rozluštit. Ale kupodivu může. Asi v každém z nás dříme Bedřich Hrozný :)
|
|
Možná ušetříte 50% propisky, ale 50% času a ruky rozhodně ne, protože velkou část těch pohybů musíte udělat tak jako tak, jen se zvednutým perem. A tam kde pohyb ušetříte Vám třeba jiný přibyde, jako u to f (místo spodního očka přeškrtnutí).
|
|
|
Pravda je, že když tou rukou nemusíš tlačit na papír, tak jí trochu ulehčíš. Pokud jde o ten čas, je otázka, co je rychlejší - psát spojitě, ale holt načmárat víc čáry nebo psát přerušovaně a přitom nějakou tu čáru ušetřit.
|
|
|
imho je psaní tiskace rychlejší. nemám empirický důkaz, ale na zš jsem psal tiskace jako jediný ze třídy a v 90% jsem čekal na ostatní...
|
|
|
IMHO se to takhle obecně nedá říct, každej píše jinou rychlostí a komu nejde psát rychle psacím, může umět psát rychle tiskacím a naopak.
|
|
|
já jsem tiskacím psal sice čitelněji, ale zase dýl a přišlo mi to víc namáhavý. dlouhý texty píšu psacím furt a to jsem ze střední školy pryč skoro patnáct let
|
|
já se dostal v rychločitelnopsaní až ke kapitálkám.
a teď už konečně vim kdo stál u zrodu DFense :)
|
|
ridám svoju trošku do pléna:
Som ročník 1982, na "revolúciu" si pamätám tak, že mi súdružka povedala aby som ju volal pani, čomu som vôbec nerozumel. V tej dobe ma učili písať písmom písaným, údajne mi to šlo prvé dva roky. Potom som presedlal na tlačené, veľký problém som s tým nemal. Dokonca som istý čas (asi tak v dvanástich? štrnástich?) písal obrátene sprava doľava ako Arabi (niekedy mám chuť takto písať aj teraz, mám tým kdejaké papiere popísané) ale tak, že písmenká sú v správnom smere (de facto to vyzerá akoby som slova písal odzadu).
Zaujímavé bolo, že so spolužiakom sme každý svoje písmo čítať nevedeli, ale navzájom sme zošity prečítali vždy.
Dnes som tlačené písmo zredukoval na čosi podivuhodné, akési vlnovky s čímsi čo cca pripomína písmená (len práce ktoré chcem po sebe na 100% prečítať píšem relatívne úhľadne), tentoraz to už naozaj ako arabčina vyzerá :)
Aj keď, súhlasím s tu už napísaným že liebesbrief atramentom písaným písmom... ak niekto pekne píše, je to nádhera (ale aj iné fonty, nie len "klasický")... moje odporúčanie: liebesbrief na hnedastý papier čiernym tušom. K tomu maličkú kresbičku(y) na okraje alebo hlavičku...
P.S.: Všimli ste si tiež niekto že v internetových diskusiách píšu Slováci bez diakritiky a Česi s diakritikou? Vo všeobecnosti to platí, netuším prečo je to tak.
|
|
|
P.S.: Toho jsem si nevšim. BTW ty seš Čech?
|
|
|
|
V určitých kruzích se psaní bez diakritiky považuje ne-li přímo za zvěrstvo, pak minimálně za intelektuální faux-pas a toleruje se pouze osobám, píšícím z ciziny a nevlastnícím notebook s českou diakritikou. Když se někdo vymlová, že je zvyklý na qwerty, je mu odpovězeno, že česká qwerty existuje též, její instalace nezabere ani pět minut. (Sám ji používám, donutilo mě k tomu časté používání polské klávesnice, která je pouze v qwerty verzi. Následkem toho píšu s diakritikou i v polštině, na což koukají i Poláci, protože sami tak píšou málokdy.)
Když jsi Slovák, můžeš mi poradit? Jak se na CS klávesnici píšou slovenské znaky, třeba měkké l nebo o se stříškou? Občas píšu i slovensky a rád bych to dělal dobře..
|
|
|
Měkké l (nebo L) se snad píše normálně s háčkem, ne? Ľ ľ
O se stříškou nevim. Umim jen o s dvěma tečkama ö. Všechno platí pro českou QWERTY klávesnici.
|
|
|
Díky, zdá se, že to funguje. A jak děláš to přehlasované o? Občas by se hodilo.. A třeba i a.. :)
|
|
|
Tvojtečka nad písmenem je na klávese vedle enteru, kde je obrácený lomítko \ a svislá čára, resp. na klávese je přerušená |. ö ä ü ÿ ï ë
Pak jsem objevil ještě dvojčárku, ta je na podobný klávese mezi levym shiftem a Z, pak je na ní namalovaná ještě * a &. S pravým altem se s ní napíše německý ostrý s - ß (to už se ale dneska nepoužívá ani v Německu, nahradili ho dvojtým s tj. ss) a s pravým altem a shiftem se píše dvojčárka - dovolí mi to ale napsat ji jen nad ő a ű.
Jo a kroužek nad písmenem je vedle klávesy 1 - å ů.
|
|
|
Díky za školení :) ä, å.. jde to! Musí to být ovšem přes shift, jinak mi tam skočí místo å pouze ;
Akorát mezi levým shiftem a z nic nemám, možná úsporná klávesnice notebooku. Ale německy stejně neumím, tak se bez toho snad obejdu :))
|
|
|
Myslim, že ta dvojčárka se stejně nepoužívá ani v němčině a to ß taky ne. Dotyčnou klávesu možná máš, ale jinde, některý holt trochu plavou podle toho jak se zrovna vyspal dyzajnér výrobce toho kompu.
|
|
|
ô se alespoň na Macovi píše Alt+prefixová klávesa čárka/háček a potom normálně "o".
|
|
|
Áno, v niektorých kruhoch azda áno, písal som však o diskuách na bežných spravodajských (a iných) serveroch (sme, idnes, tento jav je pozorovateľný plošne, aj keď, samozrejme existujú výnimky). Vskutku by ma nesmierne zaujímalo dôvod tohoto javu.
btw., u nás je tolerovaná neprítomnosť diakritiky len v diskusiách, blogeri na verejných blogoch (blog.sme.sk) sú pranierovaní, ak nepatria medzi tebou spomínané prípady.
Neviem ako sa na CS klávesnici píšu slovenské znaky, Ľ sa píše bežne: mäkčeň a potom písmenko...
ô je zrejme špecifický slovenský znak, máme naň na SK klávesnici klávesu (hneď napravo od L), na samostatnú striešku klávesu nemáme, takže na ô si musíš nainštalovať SK...
|
|
|
Vidíš, já myslel, že CS je univerzální česko - slovenská a má všechny znaky pro oba jazyky, a ono ne.. Vedle L mám české ů.
Pro JJ: na PC s českou qwerty to nejde.. Ostatně, zavináč tam taky sázím přes polskou, na české qwertz běžný alt V nefunguje, takže přes alt shift skáču na PL a potom shift 2.
|
|
|
CS je dvouznaky kod pro cestinu dle ISO. CZ je dvouznaky iso kod pro Ceskou republiku.
|
|
|
u nás sa @ dava Lalt+Lctrl+V
O ostatných písal mjfox, zaujímavé čítanie :)
|
|
|
Jak qwertz? Nepsal jsi, že používáš qwerty? Na český qwerty se původní anglický znaky píšou s pravym altem (neboli "alt gr").
Jo, objevil jsem tu tvoji stříšku nad o - je vedle kroužkovanýho u, tj tam, co jsou ! § " '. Pravej alt + shift plus ta klávesa a pak písmeno: ô û â î ê.
Bez shiftu, jen s pravym altem to píše takový divný kolečko s vocáskama: ¤
|
|
|
Možná jsem to blbě formuloval - používám opravdu qwerty, na qwerz se zavináč dělal pravý alt+V, na qwerty to vím teprve teď. @ ô aha, takhle se na to musí, chlape, visím ti metr piv :))
Já na qwerty přešel teprve v létě, psal jsem knížku v polštině a to bez diakritiky nešlo a střídání polské qwerty a české qwertz mi lezlo na mozek. Občas se ještě v z a y překlepnu, ale už pouze výjimečně.
|
|
|
Já jsem na qwerty přešel už dávno, protože mě furt sralo, že se pletu při přepínání mezi českou a anglickou. Pak ty tajemný zkratky co si musíš pamatovat, jako alt+V a alt+Q, když potřebuješ napsat zavináč a lomítko - na qwerty si nemusíš nic pamatovat, prostě to napíšeš s pravym altem (stříšku a dvojčárku nad písmenama nepočítám, ty na původní anglický klávesnici nejsou).
|
|
je to tak a ne jinak :) povedený článek, sám si moc dobře vzpomínám na 1. stupeň (byť jsem relativně mladý ročník a do školy jsem začal chodil v 90. roce) a učitelky prvního stupně si na mě pěkně smlsly, jak jsem škrábal :) prostě psací písmo mi absolutně nešlo a nejde dodnes. V 5. třídě jsem začal používat klasické tiskací písmo, kterým psala i naše třídní a od tý doby žádnej problém :)
|
|
Je zastaralý. Od čeho máme klávesnice?
|
|
|
Jsou případy, kdy papír a tužku klávesnicí nenahradíš.
|
|
|
Za posledních 10 let se mi to stalo pouze dvakrát, poprvé na fakultě, kdy bylo třeba napsat nějakou písemku na cca. pět stran rukou a počítače nebyly povoleny, a podruhý při advokátní zkoušce za obdobné situace. V obou případech jsem myslel, že mi ta pazoura upadne. Holt, jak človek odvykne...
|
|
|
No nemyslel jsem zrovna psát nějaký slohový práce na pět stran, jako spíš například opravy v technický dokumentaci, který děláš na stavbě (a pak je v klidu zaneseš např. do PC). Nebo - stává se, že někdy někde není elektřina nebo si zapomeneš adaptér k notebooku (a dojde ti baterie) nebo se ti notebook prostě porouchá a pak se musíš vrátit o 100 let zpět, kdy kompjůtry ještě nebyly a sáhnout po starých dobrých nástrojích na elektřině nezávislých ;)
|
|
|
To už bych se na to vykašlal a napsal to strojem :-). Psát tolik stran rukou je masochismus.
|
|
|
Taky už blbnu. Místo "strojem" má být "na stroji".
|
|
|
Já bych se nepoužívaných technologií vzdával velmi opatrně. Myslím, že člověk by měl umět rozdělat oheň a to i v lese tak, aby si uvařil a nezpůsobil požár, měl by umět pár uzlů, topit v kamnech, azimut, atd., protože vařič, ústřední topení, GPS, atd. prostě jednou jsou a jednou nesou, ale nějaký hrnec, chrastí a nějaký kompas či buzola budou s větší pravděpodobností.
Proto si myslím, že by člověk měl být schopen dělat si zápisky a psát zprávy pro ostatní třeba tužkou.
|
|
Například takové malé "k" - je to jedna čárka dolů a dvě kratší do různých směrů. Tiskace jsem začal psát stejně jako D-Fens někde na druhé stupni a v rámci optimalizace jsem si písmena ještě vylepšil. Takže třeba to malé "k" jsem začal psát jako velké "S", akorát s nedotaženými záhyby na začátku a konci písmena (vlastně připomínka takovou vlnku v výraznějším obloučkem dole). Nějaké pečlivě vykrelené n a m je také zbatečné... Malé "a" si zato zachovávám psací, protože je rychlejší na vykreslení. "v" a "u" mi takřka splývají... Proč to vlastně píšu? Protože mi přijde správné naučit děti psát pořádně podle nějakých pravidel. Kdyby si každé děcko od počátku mohlo tvořit své tvary písmen, tak by mezi povinnou výbavu každé školy musel patřit dokonalý dešifrovací stroj...
|
|
|
jo a děti! Nikdy nepište s kocovinou - to je pak písmenko sem, písmenko tam a dopadnete jako já s tímhle příspěvkem :-)
|
|
Vidím výhodu v jednoduchosti psaní (méně času na učení), ale u nespojitého písma mi rychlost zápisu , (pokud si dělám na rychlo poznámku), i když dělám kratší čáru v součtu.
Na druhou stranu si myslím, že nespojité znaky se tak nedeformují a jsou čitelnějí.
Prostě dlouhý text raději zapisuji spojitým psacím písmem, krátké poznámky, zvláště určené i jiným nespojitým písmem.
Ale osobně si myslím, že znalost spojitého psacího fontu je pro jeho rychlost výhodou. Moc se to nepoužije, ale je to něco jako znalost moresovky - když odpadnou technické prostředky, může se hodit.
A vzhledem k tomu, že trendem školství (základního) je v budoucnu nezatěžovat děti de facto žádnýnou potřebou učení, přijde mi logické, že se zjednodušuje písmo. Když vidím, co se učí druhý stupeň v zeměpise, jsem rád, že moje učitelka Z už je v důchodu. Na slepé mapě nic nezakreslí a hlavní města Evropských států po nich také nikdo po paměti nechce. My je znali na všech kontinentech (i když se zkoušel najednou jenom jeden např. jenom Afrika)
|
|
Použít f jako vzorové písmeno mi přijde jak naučené od ekoteroristů, v psací formě je jedno z nejsložitějších, v tiskací jedno z jednoduších a navíc v našem jazyce se používá minimálně. Osobně bych nechal na rozhodnutí školy, jaká písmenka bude děti učit, pokud je většina gramotné populace bude schopná přečíst a půjde je psát rozumnou rychlostí.
Osobně teda delší texty píšu psacím a pouze málokdo píšící různě upravenými verzemi tiskacího je schopen držet tempo, to k té rychlosti.
A nakonec nyní nejčastěji stejně píši podivnou změtí čar, kterou vymysleli tvůrci WindowsMobile.
|
|
|
Málo používané? A co vyjmenovaná slova fčela, fták a fprdeli? :-)
|
|
Ono to neni uplne docela pravda. Sdilim zcela pocity autora ohledne kresleni kudrlin, psani diakritiky, mel jsem obdobne problemy a toto standardni pismo jsem taky na 2. stupni opustil, ale rozhodne ne kvuli rychlosti. Prave ten skript, co se ucil na skolach, mel jednu uzasnou vyhodu - totiz ze s nim slo psat opravdu rychle (tim, ze nevyzadoval prerusovani tahu pera). Mel ale jednu podstatnou nevyhodu - casto ho po sobe precetl jen autor a nekdy ani ten ne. A to je u pisma dost podstatne...
|
|
Vetsinu veci v dnesni dobe tukam do klaves. Hacky a carky nepouzivam. V pripade nutnosti koriguje sekretarka. Milostne dopisy z vojny jsem psaval psacim a staromilecky inkoustem. Dcera, 5, jede tiskacim.
|
|
Nevím proč přesně, ale tiskací písmo rukou nějak nedávám. Ale spojuju si to hlavně se skutečností, že jsem levák. Typickým příkladem problému je právě f nebo t, u velkých i další, kde je samostatná vodorovná čára, kterou jako levák dělám přirozeně zprava doleva a to sakra zdržuje, anebo jsou vidět i zpětné pohyby a pak to nejde číst.
Jinak na klasické pero nedám dopustit, jsem holt staromilec. Propisky mi sice nevadí, ale jen s dobrou tenkou náplní, na kterou se nemusí tlačit. Ve druhé třídě jsem psal čínou a pěkně jsem si zmršil rukopis právě proto že jsem ryl. Zachránil mě až nástup "keramických" per a v pozdější době gelovky než jsem se vrátil úplně na začátek.
Mimochodem bilance psací/tiskací co se týče zbytečných pohybů není tak jednoznačná. Při přesunu ruky mezi částmi nespojitých písmen písma tiskacího, kupříkladu v článku zmiňovaného "f" koná ruka delší pohyb, než je zaznamenán na papíře. Zrovna tak při přesunu mezi jednotlivými znaky je potřeba rukou pohnout (u psacího písma tvoří značnou část právě přechody.
Ekoargumenty jsou taky pasé, protože zdvihání psací potřeby (společně s příslušnou částí ruky) je energeticky velmi náročné ve srovnání s pouhým tažením (kvalitní psací potřeba vykazuje velmi malý součinitel tření). Rozdíl jde jistě vypočítat a zjistit podíl této činnosti na jeho spotřebě a...ehm...odpadu :-)
|
|
|
Mi se právě jako levákovi píše mnohem lépe malým tiskacím, než spojitým psacím. To psací mi připadá, že je "proti srsti" pro levou ruku, pero musím protlačovat proti jeho přirozené pozici - kdežto u jednotlivých písmen mohu začít tam, kde je pro mě vhodné. Takže začínám vždy v pravém horním kvadrantu písmene.
Tiskacím jsem začal psát v prváku na průmyslovce, kde po nás vyžadovali "strojařskou úpravu" a vlastně mě to zachránilo, protože psací už jsem po sobě pomalu nemohl přečíst ani já. Teď po více než 25 letech píšu zvláštním fontem, základ je tiskací, některé rysy jsou z psacího - ale kupodivu to přečtu nejen sám po sobě, ale rozluští to po mě i kamarádi.
|
|
Plně souhlasím s autorem článku. Zprávu o novém písmu pro výuku psaní na školách jsem zachytil v novinách v TV. Mezi ostatními zprávami z našich luhů a hájů se jednalo o zprávu velmi osvěžující. Na buzeraci na základce si také pamatuji velmi dobře, mladší brácha píše levou a měl to ještě horší. Úplně zbytečně. U nás na škole platil zákaz psaní propiskou, zřejmě aby byl nějaký důvod pro spojité psaní ....
Můj spolužák a kamarád to se svým vzdorem vůči systému dotáhl dále než já, když během hodin ruštiny bojkotoval azbuku a vše psal latinkou, tak jak to slyšel. I když teď po letech si říkám, jestli to náhodou nebylo kvůli jeho snaze zaujmout hezkou, mladou, prsatou ruštinářku ..... :)
|
|
..buzerace je jedna věc, ale co já vím, tak to spojité písmo pro mne bylo tak 2x rychlejší na napsání, než psát nespojitě tiskací či jeho malou variantu .. :-)
|
|
Pricinou je zpravidla blby ucitel. Nasledkem pak pochybnosti o psacim pismu. Jenze psaci pismo spolu s tiskovym, ktere se naucime, nam dava dva extremy a kazdy si pak muze zvolit polohu tak, aby byla rozumnym kompromisem mezi citelnosti a rychlosti. Tato vysledna poloha zavisi na jemne motorice - takze kazdy mame vcelku dobry zakladni mix pro zivot, ktery si upravime k obrazu svemu. A jeden z duvodu psaciho pisma jednim tahem je trenovani jemne motoriky - jo, uznavam, v prvni tride je uz trochu pozde, ale aspon neco.
Nedavno jsem mel v ruce americkou grafologickou knizku - a ani jedno pismenko, jak pisu, jsem tam vlastne nenasel. Pak mi to doslo - Americani se uci jen tiskove pismo a ne psaci. Takze rada pismen byla nesmyslne narocnych ci neergonomickych. A v US jsem si uvedomil svou komparativni vyhodu pochazejici ze znalosti psaciho pisma - na prednaskach jsem byl schopen si delat nejen zapisky, ale i vlastni pomocne komentare. Amici sotva stihali zakladni poznamky.
|
|
Zmeniť písmo je prvý krok k rýchlosti. Ďalší bol v mojom prípade zmenšovanie písma. Menšie písmeno sa dá napísať rýchlejšie.
|
|
nechci být obhájcem spojitosti či odpůrcem nespojitosti (písmen ve slovech...pro jistotu:-)), a nejsa odborníkem jesto jen mé pozorování a praxe...tedy pokud si zapisuji myšlenky někoho jiného, tedy převádím mluvené slovo do psaného používám spojitých písmen i když ne předepsaného tvaru, ale přeci jen píši spojitě a diakritická znaménka dělám po napsání slova či věty (občas), zdá se, že spojitost písmen dopřává ruce švih a rychlost, nicméně přiznávám, že to je škrabopis, ale pokud se na psaní textu soustředím (vlastní myšlenky) píši spíše nespojitě a to proto, že to je vzhledem k rychlosti psaní (leze to ze mě jak z chlupatý deky) pohodlnější, moje kolegyně pokud si dělá ručně psané poznámky, píše spojitě, čitelně a rychleji než kohokoliv jsem kdy viděl psát, tedy mám za to, že spojitost písmen má určitou logiku, ale chápu že tvar některých liter je příliš archaický, a že trvání na přesné reprodukci předepsaných tvarů je zbytečné i s ohledem na změnu komunikačních nástrojů.
|
|
Omlouvám se, jestli to už někdo v diskusi zmínil, celou jsem ji nečetl, ale D-FENS zapomněl na jednu důležitou věc.
Spojité psací písmo možná je lehce náročnější na psaní (já osobně s ním nemám problém), ale hlavně se v něm výrazně odlišují velká písmena od malých!
Musím říct, že mě, jako člověka technicky vzdělaného, X let neskutečně sralo, když jsem musel zdlouhavě zjišťovat a odvozovat, zda je písmenko v indexu u nějaké proměnné velké nebo malé, protože v tiskací podobě vypadají totožně. Typicky třeba -V-. V termodynamice je malé -v- přiřazeno měrnému objemu [m^3 / kg], velké -V- je klasický objem. Času, který jsem (zpravidla při učení) strávil luštěním těchto záludností je mi líto mnohem víc, než nějakých diskutabilních 50% u písmenek typu f.
|
|
|
Stačí dělat velká písmena skutečně velká, malá skutečně malá a dolní indexy psát zřetelně pod řádek.
Pokud to použijete v běžném textu, trochu zamotáte šišku grafologovi, ale to Vás asi nemusí trápit:-)
|
|
|
Ano, to je skutečně velmi praktická rada.
Ono je úplně jedno, jak velký index učitel na tabuli napíše. Zjišťovat, jestli je ten index už dost veliký na to, aby to bylo velké písmenko, nebo jestli daný učitel píše všechny indexy takhle velké, je holý nesmysl.
Pobavil jste. :-)
|
|
|
Ach tak, myslel jsem, že mluvím s dospělým člověkem a ne se školáčkem;-)
Vážně - učitel halt musí rukopis přizpůsobit tomu, že to po něm bude někdo číst.
|
|
|
Vážený, rozum mi velí, abych na Váš dementní příspěvek nereagoval. Srdce však žádá, abych sebral hozenou rukavici a pěkně vás s ní propleskl.
Tedy popořadě:
1) Do toho, zda jsem nebo nejsem školáček Vám nic není. Vy jste nejspíš školu moc nenavštěvoval, když dokážete vyplodit utopii typu "učitel halt musí rukopis přizpůsobit tomu, že to po něm bude někdo číst." (To navíc s tématem vůbec nesouvisí, protože index -V- může být třeba narýsovaný a odměřený podle pravítka - přesně v poloze, kde má být, ale čtenář stejně pouze tipuje, zda je velký nebo malý.)
2) Primárním úkolem písma je zajistit spolehlivý přenos informace bez jakýchkoliv okrajových podmínek.
3) Nikdy nezaručíte, aby všichni uživatelé písma psali znaky přesně co do tvaru, velikosti a polohy.
4) Má-li písmo podobu takovou, že bod 3) představuje zásadní problém při dekódování informace v něm obsažené, pak je něco špatně. V tomto případě je situace ještě horší.. viz bod 1).
S Vaší chabou "argumentací" by neměl problém ani žák základní školy. ;-)
|
|
|
Ano, problém to je. A podobný problém je i v tištěných textech (nejen skripta, ale i knihy), kdy studentík nepozná, zda jde například o malé "v" nebo řecké "ný", když mi to synovec prvně předvedl, musel jsem hodně lovit paměti...
|
|
Mám s tím problém už od třetí třídy základky /1969/, kdy jsme za psaní propiskou nebo číňákem a malým tiskacím písmem normálně dostávali od učitelky přes ruce a přes záda rákoskou,jako měl pan učitel Hnízdo. Jen tu bouchačku neměla...To byla neuvěřitelná doba, propisky byly oficiálně zakázané, takže jen plnicí a bombičková pera. Kolikrát já měl chuť to pero zabodnout té učitelce přímo do řiti, když procházela mezi lavicema....
|
|
Doposud tu nikdo nezmínil hlavní riziko, které zavedení nového písma přinese a které je také hlavním důvodem, proč se s jeho zavedením otálí: Vyroste generace dětí, pro které bude problém číst písmo svých rodičů.
Od Marie Terezie až dosud se školní písmo vyvíjelo postupně - zjednodušovaly se tahy, ubíraly "kudrlinky", ale hlavní "kličková" podstata zůstala, takže ani našincům nečiní potíže plynule číst ručně psané texty například z počátku 19. století.
Němci, kteří přešli od psaného švabachu k psané latince, dobře vědí, jaká rizika tato změna přináší (i po změně se některé prvky švabachu v jejich školním písmu zachovaly). Proto veškeré další změny činili (a dosud činí) postupně. Jejich současný "Schulschrift" je zjednodušenou verzí toho našeho "kudrlinkového", kde se část písmen (hlavně velká) více blíží tiskací podobě. Tak daleko jako "Comenia Script" Radany Lencové se však ještě nedostali.
U nás se školní písmo měnilo podstatně méně a za hlavní současný problém považuji to, že na přelomu 80. a 90. let nedošlo k plánované změně, která předpokládala zjednodušení školního písma zhruba na stejnou úroveň, jakou dnes mají školní písma v Německu a dalších západních zemích. V důsledku toho bude náhlý přechod na Comenia Script až příliš prudkým "trhnutím za opratě".
Ano to písmo je jednodušší, lépe čitelné a navíc umožňuje individuální úpravy podle potřeb dítěte. Skvělé. Jenže ta totální (byť racionálně zdůvodněná) ztráta kliček, vlnovek a kudrlinek způsobí, že děti budou mít velký problém se čtením písma těch, co ještě učili psát postaru. "Čert vem matriky", můžete si říci. Jenže to "postaru" také znamená i jejich rodiče, starší sourozence, učitele či kolegy v práci. Budou složitě luštit recepty založené v mámině kuchařce, tátovy psané pohledy, poznámky přednášejícího na tabuli, ba i čmáranice starších frikulínů na "flipčártech". Ne nechci z toho dělat drama. Jen naznačuji, že školní výuka má i jiné cíle než pouhou pragmatickou "připravu na praxi". Jedním z nich je i udržení kulturní a generační kontinuity. Právě to je jen z důvodů, proč se školští odborníci k zavedení nového písma (které existuje už minimálně 5 let) staví poněkud váhavě.
|
|
a zjistila jsem, že vlastně ani neumím napsat slovo bez háčků a teček a pak až to doplnit, úplně automaticky to píšu najednou. A to to do mě ve škola taky hustili horem dolem.
|
|
Nejřív jsem se zhrozil... oni nám chtějí vzít to úhledné krásné spojité písmo a nahradit ho písmem pro blbečky...
..
..
..
Pak jsem se zamyslel, uvědomil jsem si, jak úhledné písmo mám já, zvláště, když chci něco napsat rychle. Uvědomil jsem si tu frustraci, kvůli které nosím notes kamkoli, kde vím, že bude potřeba něco zapsat (a to pomíjím výhodu psaní bez toho, aniž bych se díval na ruce, je to vůči partnerovi v hovoru i slušnější)
..
..
A podíval jsem se kolem sebe na papíry s poznámkami, vše tiskace, abych to i dešifroval, když přijde nutnost to udělat.
..
..
A uvědomil jsem si, že teď co se učím pa rúsky, tak tiskace jakž takž, psace to připomíná kódování enigmy a je to takové "write-only", přečíst to po sobě neumím. Čitelné to ale je, lektorka to, co já zapíšu, zjevně čte :D:D:D
..
..
Takže oproti prvnímu dojmu z té informace: THUMBS UP
|
|
DOpady Comenia scriptu vidím jen a jen kladně. Nejen v kvalitě a úpravnosti písma, ale také v možnosti větší individualizace Čechů. Mnoho z vás tady píše, že již nějakou formou scriptu píše. Nebo kombinací tiskacích a psaných tvarů.
Není to jen ulehčení dětem, vždyť skutečné psaného textu ubývá. A pokud jsem správně pochopila jistá spojitost v textu by zůstat měla. Písmo bude podle mě více prostředkem k zaznamenání myšlenek a vlastních osobních postojů, než k oficiální archivaci. A comenia script pak tuto funkci plní.
|
|
|
Dovolím si pár poznámek:
1. O nějaké "ulehčení dětem" snad proboha nejde. Jakkoliv tu většinu z nás (včetně mě) nácvik psaní ve škole otravoval, byl nezbytný pro cvičení jemné motoriky. Sice dnes nekroužíme písmenka jako z písanky, ale přece jenom těma rukama dokážeme i něco víc než jen zatlouci hřebík.
2. Styl, kvalitu a úpravnost písma získáváme postupně, vcelku nezávisle na písmu, které nám vtloukali do hlavy v první třídě. Viz spoustu zdejších diskutujících, kteří dnes píší skriptem (ručně psanou variantou tiskacího písma), jako by se nechumelilo.
3. Větší individualizace Čechů? Opravdu je k tomu nutné zrovna písmo? A i kdyby, smyčkové písmo s ligaturami mnohem snáze umožňuje vytvoření nezaměnitelného rukopisu než písmo skriptové (psané tiskací). Podívejte se třeba na ručně psané texty současných Američanů - jsou si podobné jako vejce vejci. Koneckonců právě pro svou lepší čitelnost a menší prostor pro individuální (a tudíž méně čitelné) úlety se skriptové písmo v mnoha zemích zavedlo.
--------
A úplně na závěr:
Abychom se z toho nového písma samým nadšením nepokakali. Na ministerstvu školství už léta leží desítky návrhů na nové školní písmo, mnohé jsou právě "skripty", dosti podobné písmu, které v rámci svého doktorandského studia na VŠUP vytvořila slečna Lencová (ono se ve stylu "ručně psané tiskací latinky" zas tak moc nového vytvořit nedá). Zřejmě i Comenia Script by zůstal ležet v zaprášených deskách na polici ministerského archivu, kdyby se ho neujal František Štorm, majitel naší největší písmolijny (výrobny fontů). Slovo dalo slovo, znenadání začaly pršet ceny, o písmo se "zničeho nic" začala zajímat média, pár nečekaně laskavých slov utrousilo i ministerstvo. Že to nevadí, hlavně když se pomůže dobré věci? Ale ano, jenže ta "dobrá věc" přijde každou školu, která bude chtít písmo učit, bratru na takových minimálně 6 tisíc: Půlku z toho za balíček metodických návodů a základních plakátů (bez nich se to učit nedá), druhou půlku za zakoupení počítačové verze fontu (bez níž nevytvoříte písanku pro děti). Je to tedy jistě "dobrá věc", ale nepochybně také dobrý kšeft. Co z toho je skutečným důvodem současného mediálního zájmu o "nové školní písmo", ponechám na úvaze každého z vás...
|
|
|
Smekam. Mnohem lepe podane nez muj skromny prispevek drive.
|
|
|
s nácvikem jemné motoriky nesouhlas, protože z vlastní zkušenosti vím, že kdyby se souška úča do lokte kousla, tak to prostě nezvládnu. Nezvládnutí šlo mimo mě a brala jsem to jako křivdu. Dnes zatluču hřebík a spoustu jiných manuálních činností zvládnu, jemná motorika je mimo můj akční rádius dodnes. Spravovat hodinky nebudu nikdy, vyvažovat jemné váhy, taky ne. I kdyby mě v první a druhé třídě utýrali, tak to nedám.
s ostatním souhlas. Jak už jsem psala, změnu písma nepokládám za nutnou, spíš změnu přístupu vyučujících na prvním stupni, ta by byla prospěšnější, jenže se dá těžko nařizovat zákonem. Uvolnění učitelů, větší zapojení jejich mozku, lepší vyhodnocení každého jednoho, by vedlo k většímu prospěchu než změna školního písma. Jenže v době, kdy každý pro své další kroky vyžaduje nějaký státní úzus je tohle nereálné.
|
|
|
Někdy kolem věku 6 let se u dítěte začíná rychleji vyvíjet část nervové soustavy zodpovědná za senzuálně-motorickou koordinaci jemných svalů. Aby se z této biologické příležitosti získalo co nejvíce, musí se cvičit - psaním, kreslením, modelováním, vystřihováním, malými stavebnicemi ap. Někomu to jde rychleji, jinému pomaleji, někdo má lepší dispozice a jiný nevykrouží písmenko podle předlohy ani v dospělosti. Ale ta šance k rozvoji se našemu tělu dát musí a je dobře, když se škola (a nejen ona) snaží z ní vytřískat co nejvíc. Proto souhlasím s tím, že děti by se do "krasopisu" (nebo do kreslení kočiček, modelování pajduláků, vystřihování hvězdiček...) měly nutit.
Jinou otázkou je, zda a jak úspěchy v tomto vývoji hodnotit. Pro spoustu dětí jsou neúspěchy v "krasopisu" nepříjemné a díky nim prožívají ze školy jisté rozčarování. (Já jsem měl také jen kvůli psaní v prvním pololetí 1. třídy jednu velikánskou dvojku). Do jaké je míry je rozčarování z neúspěchu pro dítě užitečné a do jaké míry je už demotivující, musí individuálně posoudit odborník. Některé učitelky jimi jsou, jiné ne.
Každopádně je dnes "krasopisu" věnována mnohem menší pozornost než dříve. Ještě za 1. republiky byl "krasopis" samostatný předmět. Za mého mládí to bylo už jen "psaní" a dnes je to jen pouhou dílčí součástí "českého jazyka".
|
|
|
Já jsem si nějaké věci k tomu prostudovala. Psát fontem neznamená, že se zbavíte uvolňovacích cviků. Ty jak píšete jsou nesmírně důležité. ALe jejich důležitost všeobecná veřejnost nevidí a nevnímá. Nejdůležitější částí písanky je právě část první. Nejlépe je, když se uvolňují všechny tři velké klouby ruky - ramenní, loketní a zápěstí. Právě tyto tři zajišťují nejvetší pohodlí při psaní. Cvičení jednotlivých prstů je pak záležitostí jemné motoriky. ALe už jsem uhla od tématu. V metodice (aspon v ukázce , ke které jsem se dostala) nejsou uvolnovací cviky opomenuty.
CO se týče individuality - písmo není prostředek k získání, ale odraz. Jen si myslím, že ten první vtisk podoby je také důležitý. Možná by nám to pomohl osvětlit nějaký grafolog.
|
|
Můj děda chodil na střední školu ještě před válkou a jeho psací písmo je doslova nádherné. Je to jako číst si v nějaké středověké knize. Každé písmenko je doslova umělecké dílo. Samozřejmě to je k ničemu v dnešní době.
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=lQvbg_qieK4&feature=related
|
|
Ja chodil na zakladni skolu az od roku 92 a psaci pismo me od sameho pocatku neskutecne sralo. Jakmile to bylo jen trochu mozne jsem ho modifikoval az do podoby tzv. vokalek a od te doby pisu vsechna pismena tiskace velka. Pro zachovani malych a velkych pismen jsem striktne odlisoval velikost pismen tzn. ze male i velke vypadalo stejne, ale male bylo jen do pul radky.
Psacim pismem dnes pisi podpis a tim to konci.
Nejvetsi radost mi ale v mladi udelal muj vazeny deda (budiz mu zeme lehka) absolvent dvou vysokych skol (ing.rndr.csc.) a do posledni kapky krve zaprisahly nepritel komunistu a vseho levicactvi na svete. Psal uplne stejne a ve svych osmdesati tohle tiskaci pismo zmodifikoval na temer necitelnou formu (pro ostatni). Lec naprosto funkcni.
Kazdy si najde cestu - diky moc za sloh, zvedlo mi to naladu :)
|
|
|
Tzv. "vokalky" maji neco spolecneho se samohlaskami, nebo se tim snad mini verzalky?
|
|
S tímto článkem nemohu než jen souhlasit. Psací písmo je zhovadilost na n-tou.Tiskace jsem začal psát už v 7. třídě na základce a časem to doladil k (téměř) naprosté dokonalosti a efektivitě...
Až na pár "soudruhů učitelů" na střední škole mi to tolerovali nebo dokonce to i vítali, protože je toto písmo daleko čitelnější než psací.
A ještě k písmu Commenia Script - sice je to krok k lepšímu, ale ještě by se nemusely psát ty patičky např. u "i", "m", "n" apod. - páč to jsou pořád tahy navíc.
|
|
Z devadesatych let, kdy jsem se se zakladnim vzdelavacim systemem potykal ja, si nepamatuju zadny pripad, kdy by nekdo buzeroval kvuli psani hacku a carek hned (taky to tak delam), nebo kdy by po nauceni psani kudrlinek nekdo trval na jejich pouzivani. Z mych spoluzaku jsem snad u nich zustal jediny.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Písmenka
|
|
|