Komentáře ke článku: Jedna z variant budoucího vývoje automobilismu v ČR (ze dne 20.04.2008, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
NIEMD? Neměl's spíš na mysli Nejlepší Integrovanou Ekologickou Městskou Absolutně Neziskovou Dopravu NIEMAND?
|
|
|
V Čechách je dostatek schopných konstruktérů i trh se zařízeními, která spoří náklady. Různé upravené vozy již jezdí, ale takovou úpravu má vždy jeden člověk a nemůže ji legálně a bez rizika nabízet ostatním. Stačí to legalizovat.
Nesouhlas. Protoze vetsina takovych uprav (treba prestavba na olej) narazi na paradox cerneho pasazera. Tyto veci realne funguji protoze je ma jeden clovek (nebo nekolik malo lidi). Kdyby je meli vsichni, je to neudrzitelne z mnoha duvodu.
Treba u toho oleje muze mit prestavbu par malo lidi a pak jezdit skoro zdarma na pouzity olej ze stanku s hranolky, nebo machrovat a do nadrze lit olej z akce v Lidlu. Ale neni to reseni pro vetsinu populace protoze na masove pestovani olejnin tady neni dost zemedelske pudy (co uz ted pocitujeme na zdrazeni potravin kvuli biopalivum).
Obdobne elektrina. Pokud bychom chteli elektrinou nahradit jen 50% spotreby benzinu a nafty, bylo by potreba postavit tri nove Temeliny a s miliardovymi investicemi posilit infrastrukturu CEZu. Nabit treba 300 Ah akumulator za 3 hodiny vyzaduje nejakych 5 kW prikonu. Pokud to dela treba 5 lidi v ulici je to bez problemu. Ale co tak predstava ze pres noc to auto nabiji v mensim meste 5000 lidi ?? Co na to trafostanice a kabelove rozvody ?
|
|
|
trafostanice a kabelové rozvody budou plnit funkci veřejného osvětlení :-)
|
|
|
:-D
Ale jinak má Marty pravdu a dodal bych, že přestavba motoru (nový litrový benzíňáček v ceně -- ať nežeru -- kolem 70 kKč) je při současné ceně ojetin asi předem ztracená. BTW nepřipadá mi, že by Německo bylo plné motorových přestaveb, jak už i z exportu ojetin k nám i východněji docela jasně plyne ...
|
|
|
Problem je, ze temer *cokoli* narazi na paradox cerneho pasazera. Pokud se vsichni rozhodneme, ze si ve stejny okamzik pustime vodu, proste temer nepotece. Pokud se vsichni rozhodneme, ze ve stejny okamzik pujdeme nakoupit, budeme trcet v obrovskych frontach, pokud se vsichni rozhodneme, ze prave ted chceme nekam jet, nedojedeme nikam, pokud vsichni budou v jeden okamzik lezt na D-Fens web, tak se od nej nedockaji odpovedi...
|
|
|
Jasne, souhlas.
Ale treba u te predelavky na olej bude "kriticka masa" majitelu aut za kterou to proste prestane byt vyhodne nebo mozne podstatne mensi nez treba u te vody.
Stacil Euromolochem podporovany 5% podil bioslozek v palivu a najednou je malo potravin a jejich cena jde prudce vzhuru...
|
|
|
To je zcela chybná argumentace. Podíl biosložky v palivu byl aplikován najednou, nárazově a na celou spotřebu. Naproti tomu nástup přestaveb by byl lavinový (řekněme exponenciální) a stejný by byl i ústup, pokud by to přestalo být výhodné.
Když bude část spotřebitelů jezdit na knedlíky a část na rohlíky, vždy je tu možnost jezdit kupříkladu na šlehačkové dorty. Domnívám se, že diverzifikace by měla podstatně větší vliv než efekt černého pasažéra.
|
|
Ano, také jedna z cest. Pozinkovaný trubkový rám, hliníkové a laminátové komponenty karoserie, interiér potažený kvalitní kůží. Díly (motor, převodovka, výfuk, brzdiče) mají u všech modelů stále stejné rozměry montážních otvorů, v případě elektroinstalace by se prodávaly adaptéry, při objevu nějakého komponentu rovnou kity. S přidáváním dalších systémů se pochopitelně počítá, takže je všude dost místa. Všechno je navíc montované tak, aby běžnou výměnu čehokoliv zvládl průměrně zdatný kutil, takže jsou díly například barevně rozlišeny (ssání modré, palivový systém červený atd.) Technicky jednoduchý jak facka. Schválně, proč myslíte, že takto nikdo nepostupuje a nic podobného nevyrábí ??????
|
|
|
protoze by to davalo smysl?
|
|
Je sice hezké, že se někdo tímhle zabývá, bohužel není to tak idilické, jak si autor představuje. A to z několika důvodů, které neuvádí v článku.
Je počítáno s nějakou inteligencí "úpravce." Bohužel je spousta tuzerů, co by do shade cpali třeba dvoulitry TFSI z Octy 2, třeba by se i podle zákonů věnovali brzdám. Do tohoto okamžiku je všechno tak trochu v pohodě. Dejme tomu, podařilo by se mu nacpat motor dopředum nějak přenést pohyb na některá kola atd., ale problém nastává u další věci. A tou je určitě kroucení karoserie. Jak by bylo ošetřené toto? Existovaly by nějaké "univerzální" návody, jak to vystužit, aby se karoserie nekroutila a vydržela takový nápor síly? Jak by se to posuzovalo třeba na STK? Musel by se vyrobit určitý počet kusů vozu, který by šel na destrukční zkoušky?
Dále je tu hledisko bezpečnosti. Co asi tak udělá shade, která i za dob svého vzniku nebyla dvakrát bezpečná, po nárazu do stromu v rychlosti 150 km/h, které díky tomuto motoru v pohodě dosáhne? Už z tohoto principu nejde udělat v tomto nějakou volnost. Ano, byl bych za to rád, kdyby bylo možné udělat takovéhle úpravy, ale dokud ti blbci nahoře nebudou vymýšlet pořádné a smyslupné věci, tak povolení tohohle by vedlo spíš k rozmnožení různých tuzerů.
Další věcí je... Pokud by si člověk chtěl udělat třeba ono vozítko do města... Laminátová karoserie je "dobrá" věc, ale na něčem to musí být. Čili ocelová karoserie. A také není dobré nějaké extrémní uvolňování, protože pokud bude dělat nosné sváry kdejaký "umělec," bude spíš okolo spousta mr.tvolek. Nehledě na to, že karoserie z laminátu asi nebude nejvhodnější. Mám pocit, že laminát hodně rád praská a vytváří ostré hroty a hrany.
Aby se rozmohl trh s olejem na smažení do auta, asi by to nebylo dobré. Najednou by bylo ropy dost a byla by levná a zjistilo by se, že obilí nám za chvíli dojde, zemědělství zasáhla rok co rok nějaká neznámá choroba a tak se musí zvednout cena oleje. Jo, člověk si nevybere. :(
|
|
|
Ale přece nemusíme chodit daleko pro příklad víceméně samodomo postaveného vozítka. Kaipan je toho dostatečným důkazem. Je to okarosovaná bugina, postavená s využitím podvozku a motoru z Favorita.V tomto směru bych se o nedostatek kvalitních dílen a techniků nebál.
|
|
|
Ano, Kaipan, jako replika Lotusu Seven, je postavená doma na koleni, ale to je jeden případ z tisíce. A Kaipan 14, postavený na nápravách a motoru z Favoritu už není domácký vozítko. To už je malosériové. Problém je v tom, že pro toto je potřeba mít homologaci a různé zkoušky. Určitě na tebe budou na úřadě koukat s nedůvěrou, pokud tam s podobným vozítkem přijedeš a ani nepředložíš třeba svářečský průkaz.
Takových aut je víc. Např. K1 Attack - slovenská skládačka, Pony Street Roadster, to zas je postavené na bázi Citroenu Berlingo... Jsou to ale vozidla, která prošla homologací a nějakými zkouškami, aby byla způsobilá pro provoz na pozemních komunikacích. A to, co do toho dotyčný vrazil, je docela dost peněz.
|
|
|
To co zde popisujete ale realizovatelné je, akorát ne zde v České republice, kde platí, že je třeba najít tisíc důvodů proč něco nepovolit, zakázat, znemožnit, než mít pozitivní přístup a snažit se nějaké řešení najít. Takže pokud chcete do schade nacpat dvoulitr TFSI jedte do Německa nacpěte tam ten motor předělejte brzdy vevařte nějakou výztuhu s tímto výtvorem vyražte na patřičnou německou "STK". Tam se vás ujme erudovaný komisař, který zhodnotí vaše úpravy případně navrhne nějaké další úpravy, s autem udělá funkční a jízdní zkoušky včetně brzd, stability, ovladatelnosti a pokud usoudí že auto je bezpečné, tak se pod vaše úpravy podepíše a auto může na silnici s běžnými značkami, sice to není zrovna zadarmo, ale jde to. viz příklady třeba na mobile.de: VW polo 199 kW, nebo Škoda Octavia r. 2003, 2,8 l 353 kW
|
|
|
Problém je, že takové auto musí být v německu přihlášené. Takže to chce mít nějaké známé s trvalým pobytem. Ano, vím, že v německu to jde. Koukal jsem třeba na Fabii s motorem 1,8i 20V turbo z Octavie a podobné raritky. Ta škocna byla jen příklad.
|
|
|
Zrovna u Škodovek jsou se zástavbami motorů problémy. Škoda sama vydává pravidelně jakési technické pokyny, ve kterých specifikuje záměnnost součástek a montážních celků v rámci automobilové řady a mezi jednotlivými typy. Proto třeba do Š130 Rapid je ještě možné legálně zamontovat karburátorovou verzi motoru z Favorita, ale už ne MPI z Felicie, ačkoliv jsou tyto motory do značné míry kompatibilní. Tipl bych si, že ani v Německu jen tak nepovolí takové přestavby, zvlášť, jdou-li proti oficiálním stanoviskům výrobce auta.
Tím neříkám, že to nejde, ale je to o to těžší :-).
|
|
|
Právě že v Německu je zajímá to, co tam reálně vyrobíš a ne nějaké bumážky od výrobce. Takže v Reichu by sis mohl do Rapida klidně dát motor z T613, pokud bys to udělal dobře (vyztužení karoserie, jiný podvozek atd. atd.)
Pravdou je, že v ČR se to zase dá zařídit jinak...
|
|
|
Takovou zástavbu bych velice rád viděl. Rapid má nějak dimenzovanou převodovku, kterou bez problémů rozštípe i 1,8 z Octavie. (Tuhle motorizaci má v Š130 nelegálně mj. jistý pan Kárník, a má tam již asi pátou převodovku). Tudíž by se zřejmě musela použít komplet pohonná jednotka, tedy motor, převodovka a náprava. Za tím účelem je nutné uříznout tak tři čtvrtiny podvozku včetně nosníků a navařit tam něco úplně jiného. Navíc je náprava z 613 tak o 15-20 cm širší než u Rapida, pokud by tedy úpravce nebyl prase a nepoužil by distanční podložky, musel by nějak vyřešit šířku vozu.
Dalším důležitým elementem pak je váha - motor z T613 je mnohem těžší než 732-130, takový kousek by byl v zatáčce v podstatě neovladatelný, zas by šel ovšem dobře postavit na zadní. Pokud chce někdo vidět, jak taková přestavba vypadá, tak www.tcr.cz , tuzér Honza.
Suma sumárum - pokud by chtěl někdo dělat obdobnou přestavbu, aby byla funkční a legální, dal by za ni srovnatelnou částku jako za lehce ojetou Porsche 911. Což logicky 99,9% lidí dělat nebude!
|
|
|
Pochopitelně, že by se tam ten motor musel dát včetně jiné převodovky a bylo by potřeba to řešit opravdu komplexně. Osobně vím o motoru z T613 ve Fiatu 600, kde je to poněkud o ústa a ve staré Felicii, kde to jezdí velmi slušně a chová se to způsobně.
|
|
|
Oba zmiňované vozy znám rovněž, ale bohužel jen z fotografií. Felicia je dnes již atypická tím, že má rám. Ten úpravce (někdo z Náchoda, co já vím), měl motor z T603 (takže 2,7 a o něco méně kW než 613) nad zadní nápravou. Původní motor nechal tam kde je a používal jej jako protizávaží. Jestli vůz jezdil slušně nemohu sloužit, osobně jsem ho nikdy neviděl, ale již díky audioinstalaci, kdy do vozu putovala normální hifivěž na 220V, v mých očích úpravce po technické stránce značně klesl :-( Mimochodem, vozidlo prochází další přestavbou a namísto T603 do Feldy šel V8 4,2 od z Audi.
Jeden z diskutujících na autohifi.cz (abych se trapně nechlubil cizím peřím) věcně a trefně při diskusi nad jinou podobnou přestavbou poznamenal, proč sakra trval vývoj Veyrona tak dlouho, když něco podobného lze asi bez problémů vyrobit pomocí CO svářečky v každé garáži ??????
|
|
..já bych volil solární panely ( a nebo solární tepelné elektrárny) na poušti a rozklad vody na vodík a kyslík... konvenční motory ( tuším, že BMW něaké už má předělané na vodík -> BMW Hydrogen 7 - www.autocult.com.au/img/gallery/full/CARmageddon1373.jpg) pak překopat na vodíkový pohon (nebo rovnou vyměnit za takové co to zvládnou)... Ono by se jen muselo chtít.. ale ono se nechce.. Ropné společnosti by přišli o tučné zisky a když by si zlotřilí lidé pak koupili solární panýlek a doma si potají vyráběli vodík a jezdili tím prakticky "zadara" .., tak by moc netrhli ani na výrobě, distribuci a prodeji vodíku..
|
|
|
Ne každý vlastní pozemek o velikosti několika hektarů, který by si mohl dovolit zaplnit solárními panýlky. Schválně si zkuste spočítat, kolik elektřiny byste potřeboval na výrobu vodíku pro jedno natankování a kolik by na to bylo potřeba panelů.
|
|
|
..ale no tak.. stačí střecha rodinného domu a nechat v klidu vyrábět do zásoby a až jsou zásoby dostatečné, tak občas natankovat.. i tak se to vyplatí .. Nemusí mít člověk velký pozemek a hned chtít pokrýt 100% spotřeby paliva za minimum času.. Nicméně mě se*e že technologie jsou již desítky let hotové a nikdo je nepustí do praxe.. :-/
|
|
|
No dobře...
Dejme tomu, že mám 100m2 střechy, které si mohu dovolit zaplnit fotovoltaikou. Vešlo by se mi tam třeba 115 kousků SG72-106 od Solartecu. Stálo by to ca 2 miliony Kč (pouze za články, bez instalace).
Instalovaný výkon máme 12kW, v ČR připadá na 1kW instalovaného výkonu ca 800-1000kWh vyrobené elektrické energie. To nám dává ekvivalent 117 litrů benzinu za rok, neboli mohl bych z toho dvakrát za rok natankovat svoje malé Volvo. Na den to je tedy asi tři deci.
Pokud budeme vyrábět do zásoby, tak třeba u výroby vodíku elektrolýzou musíme počítat se ztrátami ca 15 až 20%.
Při životnosti 20 let (a zanedbání stárnutí, údržby atd.) bude amortisace 100.000 ročně, tj. 8.300Kč měsíčně. Za to bych mohl při 30Kč/litr nakoupit 276 litrů benzinu, zatímco vyrobím ekvivalent ca deseti litrů měsíčně. O ušlých příležitostech nemluvě. Fakt skvělé, to se fakt vyplatí. Fakt se děsím toho, že o mých penězích rozhodují lidé, jako jste Vy...
|
|
|
..no já rozhoduji maximálně o svých penězích a myslím si že né špatně..11tis./měsíc a pořád žiju.. :-) .. jinak 20 let je minimální udavaná životnost.. Když vyloučím přírodní katastrofy a vezmu v potaz poločas rozpadu plastu, ve kterém je to uzavřené, tak vydrží i 50 let.. Nicméně ti nic nebrání si vodík vyrábět jinak, třeba za pomoci hydroxidu sodného a reakce s hliníkem nebo křemíkem či dalšími způsoby. Co se panelů týče, volil jsem to jako příklad toho, jak se poměrně bez práce dá něco získat. Ty ceny těch panelů .. proč jsou asi tak drahé ? .. Myslím, že použitou technologií to nebude..
|
|
|
a už si ověřil, zda ty solární paanely vydrrží obyčejné krupobití ?? skoro bych řekl, že to bude mít "jistý vliv" na zkrácení životnosti panellů :o(
|
|
|
No Vy tu rádoby autoritativně tvrdíte, jak jsou ty solární panely skvělé, jak se vyplatí a jak jen zlí naftoví magnáti vše sabotují, protože nechtějí přijít o své zisky.
Panely jsou tak drahé proto, že se při jejich výrobě používají relativně vzácné suroviny a jejich zpracování je nesmírně energeticky i technologicky náročné. Ta léta vývojových prací také nebyla úplně zadarmo.
Tím "lidé, jako jste Vy" jsem měl na mysli lidi s podobnými "znalostmi" jako máte Vy, nikoli Vás konkrétně. Líní či neschopní vzít kalkulačku a obětovat pět minut času na ověření nějké své hypothesy, což jim ovšem nebrání v dělání závěrů o tom, co se (druhým) určitě vyplatí či nikoli.
|
|
|
..já jsem tu nepsal něco ve smyslu "jak jsou ty panely skvělé".. psal jsem jen to, že bych tuto cestu zvolil já.. To že nemusí být dobrá už je druhá věc..S počítáním jsem se nebabral, protože takto hrubé a zcestné výpočty jsou k ničemu..(například jak se převádí 12kW na litry benzínu, kde na takový výpočet bude třeba dost velké množství času a vzorců a jen tak s kalkulačkou sřílet hodnoty bych si netroufal ) .. Jinak já se ničemu nebráním, pokud někdo vyvine něco lepšího a levnějšího, tak do toho půjdu..
|
|
|
Energeticka vydatnost paliv - fyzikalni tabulky:
Benzin - 12,5 kWh/litr
Nafta - 11,6 kWh / litr
Ucinnost spalovaciho motoru - kolem 25%
Takze technicky se litr benzinu rovna zhruba trem kilowatthodinam
|
|
|
No já jsem našel těch ca 8.5kWh/litr a měl jsem za to, že nafta má energetickou hustotu vyšší. A nedotáhl jsem to až na výkon odvedený na kolech, to je pravda. I když i přes ten vodík bychom se také dostali na zajímavé účinnosti a ty rozdíly ve výsledcích tam byly řádové, takže ta účinnost už je detail.
|
|
|
A neni to v těch tabulkách výhřevnost? Tj. spálim litr něčeho a dostanu tolik a tolik tepla? Přeměna na pohyb je pak v jinejch číslech, naftovej motor pracuje s vyšším kompresním poměrem a to prej je důvod, proč má vyšší účinnost (dokonce prej pan Diesel byl zklamanej, že je to tak málo, čekal tu účinnost mnohem vyšší).
|
|
|
No a v jakých jednotkách je výhřevnost? V J/kg. A kWh je co? Jen jiné vyjádření J. Účinnost naftového motoru není dána vyšší kompresí, ale dieselovým cyklem, který má větší termickou účinnost, než ottův cyklus.
|
|
|
Nojo, ale kolik z toho dostaneš tepla, to je něco trochu jinýho než kolik z toho dostaneš pohybový energie.
A ta komprese se na účinnosti IMHO taky podílí, jsem sice laik, ale na tohle bych si vsadil ;)
|
|
|
Ad 1: Pokud budeš testovat dvě látky s různou výhřevností, pak i pohybová energie, kterou z toho dostaneš, bude ve stejném poměru jako ty výhřevnosti. Proto říkám, že kWh a J jedno jsou. Prostě tam pořád bude platit nějaká přímá úměra přes nějakou konstantu (ideálně 3,6 * 10e6)
Ad 2: Neříkám že se nepodílí, ale dieselův cyklus má vyšší účinnost oproti ottovu už jaksi "z principu". Jestli to vyšší komprese ještě vylepšuje, jde spíš o takový bonus.
|
|
|
"Nojo, ale kolik z toho dostaneš tepla(T), to je něco trochu jinýho než kolik z toho dostaneš pohybový (PE) energie." v podstate hej. PE=Tx(ucinnost stroja). ucinnost stroja zavisi od vela veci. jednou z nich (nie rozhodujucou) je aj kompresny pomer ...
pokial vezmem stroj, v ktorom sa da spalit cokolvek (napr parny) tak mnozstvo PE je priamo umerne mnozstvu T obsiahnutom v spalenom palive.
takze pouzijem martyho tabulku a ucinnost 10% (netusim aky je real, chcem aby sa s tym cislom dobre pocitalo). dostanem, ze spalenim litra benzinu vyrobim 1,25 Wh a spalenim litra nafty 1,16 kWh
|
|
|
Boha, vzdyt vy nedokazete uvazovat ani ty spravne veliciny :-(
|
|
|
On se s počítáním nebabře ze zelených nikdo :-(.
Nicméně ti nic nebrání si vodík vyrábět jinak, třeba za pomoci hydroxidu sodného a reakce s hliníkem nebo křemíkem
No, brání.
Co se panelů týče, volil jsem to jako příklad toho, jak se poměrně bez práce dá něco získat. Ty ceny těch panelů .. proč jsou asi tak drahé?
Poměrně bez práce, hustý...
Protože například tavit křemík za studena nejde, proto.
Podle mínění této nepatrně osoby je lepší nikam nechodit a učit se raději počítat.
|
|
|
.. rozhodně je lepší počítat (a v praxi k tomu i měřit) přesně, než jen provádět hrubé výpočty.. Rozhodně by mne zajímalo, jakou jinou alternativu pro automobil a na zdroje pro jeho pohon nabízíte vy..
Jinak není nutné mít solární panely nutně z monokrystalu křemíku, na jehož výrobu je třeba značné množství energie. Dnes se již experimentuje s vodivými polymery. Nicméně nic není zadarmo, a proto jakýkoliv zdroj energie pro pohon auta stál, stojí a bude stát čas, peníze a energii..
Pozn. - nejsem ekologický aktivista a zelenej už vůbec ne.. vozím si prd*l v nicht-schade 1,8 fbenzínu fmetle a na plechu. Pokud máte potřebu mne za každou cenu ukamenovat za slova "solární panely" ..jen do toho .. :-)
|
|
|
Rozhodně JE lepší počítat přesně, než jen provádět hrubé výpočty. Jenže v momentě, kdy potřebuješ rychle jen nějaký nástřel, porovnání dvou variant, a výsledky se budou hrubým výpočtem lišit o několik řádů, pak si buď jist, že přesnějším výpočtem se to na stejnou úroveň nesrovná ;o)
|
|
|
Někdy postačí hrubý výpočet, aby bylo možné posoudit, kam se výsledek ubírá...
|
|
|
Jako prvotní nástřel matematicky ne úplně přesný výpočet často stačí. Pokud vyjdou řádové rozdíly, není moc co řešit a pouze pokud je výsledek nejednoznačný, přistoupí se ke komplikovanějšímu výpočtu.
Podobné je to třeba u počítání vzdálenosti dvou bodů na zemském povrchu. Nejdřív to spočítáte podle flat-Earth a teprve když vidíte, že ty body jsou dál než kilometr od sebe, budete podstně složitějším výpočtem řešit vzdálenost po great circle...
|
|
|
Víte co, když je to tak skvělé a Vy byste tu cestu volil, tak uděláme dohodu. Vy mi budete měsíčně platit třeba těch 8.000 a já Vám za to ne dvakrát do roka, ale klidně i jednou měsíčně zajedu s autem k pumpě aniž bych po Vás chtěl peníze za palivo, OK?
|
|
|
Fotovoltaicke solarni panely jsou nad 30. rovnobezkou zoufale neekonomicke a ucinnost klesa s kazdym stupnem zemepisne sirky. Proto je fotovoltaika zajimava treba v USA ( Miami - 25° severni sirky, Dallas 32°), zatim co Cesko ma zhruba zemepisnou sirku hranice s Kanadou. Pro srovnani s Evropou 34. stupen je zhruba poloha Krety a 25. stupen je nekde uprostred Egyptu nebo Saudske arabie...
Takze ekonomicky zajimave by bylo postavit ty panely nekde na Sahare a najit nejaky zpusob prepravy vyrobene energie. Stavet fotovoltaicke elektrarny v Cesku nebo Nemecku je jen vyhazovani penez oknem. Nedavno jsem dokonce cetl jednu studii ekonomicke a energeticke navratnosti solarnich systemu (z USA), ktera tvrdila, ze ekonomicka navratnost vetsich solarnich systemu konci nekde na urovni New York - Chicago - jizni hranice Oregonu (41. stupen severni - v Evrope odpovida zhruba linii Madrid - Barcelona - Rim - Sofie) a energeticka navratnost u hranic s Kanadou ( 50. stupen - v Evrope odpovida poloze Ceska). Cokoli umisteno severneji stoji pry vyrobne vice energie nez za svou zivotnost vyprodukuje.
|
|
|
boha jeho, proč každej chce vyrábět vodík tím nejpitomějším způsobem ? Protože se to učilo na základce ? Pyrolýza vody je podstatně efektivnější...
Draze vyrobím solární panel s bídnou účinností, zaberu spoustu placu výstavbou menší elektrárny ( čímž náklady vzrostou o nosnou konstrukci panelů ) a budu závislý na počasí, k němu připojím elektrolytickou jednotku, kompresor na tlakování ( taky papá energii ) a jsem s bilancí kde ? Ano - jsem v prdeli...i s celou ekologií :(((
|
|
|
existují i jiné, levnější způsoby ..
místo moderních hydro-/solárních elektráren stačí postavit v rohu pozemku boudu z vlnitého plechu a tam umístit dva až tři šlapací kola a na každé z nich posadit ukrajince, aby šlapali a vyráběli proud. šnek jim po X otočení hřídele přisune misku s fazolema (prokázáno na mnoha stavbách, že jim stačí denně fazole a voda), čímž je zaručeno, že budou šlapat; bondáží lze dosáhnout i toho, že nebudou odcházet z pracoviště.
ekonomika celého záměru se pak liší pouze v tom, zda si člověk dostatečné mnžství fazolí nakoupí na trhu u vietnamce nebo sklidí na vlastním poli; výhodou je nezávislost na intenzitě slunečního svitu nebo stavu vody ve vodním zdroji.
|
|
|
Máš to strašně neekologické. Ukrajinci budou dejchat, tedy produkovat CO2. A pokud bys je krmil těmi fazolemi, tak i spoustu metanu :-D
|
|
|
v tom nevidím problém - stačí výstup z anální rourky do nádoby s vodou a z ní třeba přes komín na střechu s věčným plamínkem - obdobně jako u ropných rafinerií. kromě toho lze uvažovat i zajištění rovnoměrného výkonu / část energie by se akumulovalla v kondenzátoru a když by innostráněc polevil ve výkonu, dostal by šlehu na povzbuzení. kdyby naopak šlapal na vyšší než požadovaný výkon, mohlo by mu relé sepnout TV s MTV :o), je třeba i pozitivně (pro tebe positivně) motivovat, no ni ?
|
|
|
Teoreticky by sa tym metanom dal v zime vykurovat barak, pripadne by mohol postacovat na sporhelt...
A navyse bez plamena by nemuseli ani susedia vediet, ze mate lacny prud a mohli by potichu (nahlas) zavidiet co vsetko si mozete dovolit...
|
|
|
hmm, ten vecny plaminek je zajimavy napad, aspon by bylo na prvni pohled videt ze ukrajinec "zhasnul" :-)
|
|
|
Metan lze vyuzit v pomocne kogeneracni jednotce na vyrobu tepla a elektriny...
|
|
|
kogenerační jednotku lze využít v průmyslových provozech, ale na domácí použití se nehodí.
|
|
|
To by ses divil...
Znam chlapa co ma doma starou elektrocentralu predelanou na zemni plyn s chladicem vyvedenym do bojleru a propocty mu vychazeji dosti zajimave
|
|
|
no, ale jestli se pamatuji dobře, tak kogenerační jednotka využívá plyn na výrobu el. proudu a zároveň dodává teplo - z principu běží 24h denně. takže v průmyslových budovách a ve specifických provozech najde uplatnění právě za předpokladu, že nepřetržitě jede. tedy nejde o to, že by někdo popíral zajímavost řešení, ale o to, že občasné zapnutí elektrocentrály se s kogenerační jednotkou porovnávat nedá.
|
|
|
Proc by mela bezet 24 hodin denne?
|
|
|
protože to vychází z jejího principu :o) - pro takový účel je navržena.
|
|
|
Nemas pravdu. Prave tyhle male hracky lze se zajimavymi efekty provozovat doma. Najde se docela hodne aplikaci kde se to vyplati. Neprodavat elektrinu ven, ale slapat s jednotkou par hodin denne na pokryti vlastni spotreby baraku. Treba chlap co jsem o nem psal o par prispevku vyse s tou elektrikou + teplem resi v lete filtraci a ohrev bazenu a v zime topeni baraku + nabijeni bojleru a masina jede par hodin denne...
|
|
|
mám i nemám :o)
s kogenerací jsem se setkal jen okrajově, když jsme přemýšleli, jak srazit dolů provozní náklady jedné kancelářské budovy, takže jsme se bavili o tepelných čerpadlech a kogeneraci kvůli dodávkám tepla.
u kogenerace byl problém s odpadním teplem mimo topnou sezónu, protože chladit to nemělo ekonomicky smysl. co mi říkal projektant - teda, co si z toho ještě pamatuju, je, že kogenerace je dobrá tam, kde je vyrovnaná potřeba tepla po celý rok s tím, že výroba el. energie je sekundární efekt a není úplně triviální jí pustit do sítě (v rodinným domku to asi problém nebude).
uznávám, že v případě rodinného domku to může mít měřitelný efekt, ale dle mého názoru pouze v případě, že se při zapnuté kog. jednotce realizuje nějaký větší odběr el. energie (ten bojler je dobrý příklad), jinak jde el. proud do xxxxxx.
na první pohled je ale rozhodně zajímavý součet účinnosti tepla + el.energie. no a kdyby člověk bydlel v nějaký lokalitě, kde kolísá dodávka el. proudu, tak je to zajímaavý způssob, jak to překlenout. no nic - doplním si znalosti :o))
|
|
|
Tak jest. Použití kogeneračních jednotek pro malá zařízení je možné, nastartoval to Fiat se svým TOTEM.
Otázkou je jenom odbyt elektřiny.
|
|
|
..není to nejpitomější, ale poměrně "bezpracný" způsob.. Samozřejmě že vyrobit vodík lze minimálně pěti způsoby..
|
|
Zrovna kolem elektromobilů (o které se v rámci svých časových a znalostních možností zajímám), se v poslední době dějí zajímavé věci. en.wikipedia.org/wiki/Who_Killed_the_Electric_Car%3F odkazuje na dva příběhy, které mají společný průběh: na začátku byla výroba velice zajímavých elektromobilů, jdoucí do tisíců vyrobených kusů, lidé se o ně téměř prali, aby jejich výroba byla náhle ukončena a elektromobily všechny do jednoho sešrotovány. Mluvím o americkém GM EV1 a norském Fordu Th!nk. V Americe veřejnost elektromobily před sešrotováním nezachránila, v Norsku se povedlo zachránit továrnu i auta (Norové dokonce skoupili i auta, dovezená a zachráněná z USA, prý se po nich jen zaprášilo) a dnes se tam dále vyrábí elektromobily.
Ne, že bych chtěl přilévat oleje do ohně konspiračních teorií, ale náhlé rozhodnutí sešrotovat všechny elektromobily a zastavit velice slibně se rozvíjející výrobu a prodej těchto aut je přinejmenším ekonomicky nesmyslné. Osobně si myslím - a psal jsem to zde v diskuzích několikrát - že elektromobily mají obrovský potenciál a že současná technologická úroveň je s to nabídnout elektromobil, jehož dojezd začíná být zajímavý nejen pro poskakování po městě. Ale na druhé straně větší rozšíření elektromobilů bude znamenat obrovské změny v automotive support a ropném průmyslu, které možná jsou někomu proti srsti...
|
|
|
Kdyby vlada vedela jak zdanit vodu, jezdime na vodu uz leta...
Kdyz Nikola Tesla zadal o podporu skupinu financnich magnatu a predstavoval jim sve vyzkumy, byl pry mezi pristroji i maly a jednoduchy zdroj levne energie. Kdyz jej Tesla predvadel, Rockefeler pry rekl: "To je zajimave, ale kam se pripoji elektromer". Tim je myslim receno vse...
System nema zajem na zdroji energie, ktery by mohl mit kazdy doma, ale na centralizovane siti zdroju ktere lze lehce kontrolovat a zdanovat. Treba tady v Cesku by 1000 elektromobilu s najezdem 10 000 km rocne predstavovalo vypadek na prijmu z dani na paliva asi 12 milionu korun (vychazim z predpokladu ze majitele tech elektromobilu by stejne najezdili tech 10 000 km normalnim malym autem se spotrebou kolem 5l / 100km). A to je suma za kterou se uz oplati delat problemy treba pri prestavbach, dovozech a homologacich.
|
|
|
..tak tak... pak by si poslanci nemohli schválit "až 270tis/měsíc" ..a museli by "makat" za míň..
|
|
|
Kdbyby NT magnátům skutečně předvedl malý levný zdroj energie, tak ho tady dávno používáme.
|
|
|
Ah,tuto urban legendu s N.Teslou jsem jeste neznal :-)
Btw necerpate informace z toho uzasneho poradu,jak ho radsi zrusili,pac to byla snuska balabolu,ted nevim jak se to jmenovalo...Nejak Generator nebo neco podobnyho,fakt si ted nevybavim.Videl jsem 1 dil,shodou okolnosti ohledne p. Tesly , a jakozto cloveka vzdelaneho v elektro oboru me to silene moc rozesmalo:-)
Btw kdyby existoval nejaky uzasne levny zdroj energie,stalo by se to,ze by se to masove rozsirilo,a zdanila by se pro zmenu tato levna energie.Pro stat neni problem vytriskat penize z cehokoliv,takze V TOM problem FAKT neni :-)
Btw v americe uz vyvinuli take malicke prenosne atomove reaktory,velikosti cca vetsiho bojleru - je to jednorazove,az tam to palivo dojde,tak se to necha zlikvidovat.Prej to utahne mensi mestecko na nase pomery,cetl jsem neco o 10-20 tisicich lidech po dobu asi 20-30 let.To mi prijde docela v pohode reseni,ovsem to tu neprijde,protoze proc? Protoze jaderna energie je spatna,aaaaaaano?
|
|
|
Též jsem slyšel (četl). Problém rozšíření této "atomové baterky" bych v naších zemích viděl v tom, že našinec by onen zdroj po vyhoření neodevzdal do příslušné sběrny, nýbrž by se pokusil jej rozebrat a využít pro své účely. Navíc: Možná že by jej dokázal i docela dobře zpeněžit: vyhořelé palivo je výbornou náplní pro tzv. špinavou bombu" - ta dokáže po explozi (klasická trhavina) zamořit na dlouhou dobu celou městskou čtvrt k neobyvatelnosti. Dokonalý prostředek pro teroristy všech možných barev. A majitel by deklaroval, že mu byl tenhle přístroj ukraden z auta, právě když ho chtěl odvézt do sběrny...
|
|
|
S tou spinavou bombou je to taky urban legend. Ve skutecnosti jediny efekt spinave bomby je, ze vyvola silenou paniku mezi lidmi, jako jste vy. Ona trochu radiace obvykle zpusobi, ale byva to zanedbatelne. Byla na toto tema nejaka britska studie, ktera se zabyvala utokem spinavou bombou na londynske metro.
|
|
|
ach jo, tady zase někdo snědl vtipnou kaši ..
takže rozdíl mezi řízenou explozí uranové bomby (aby to srovnání bylo jednodušší) a explozí klasické TNT/C4/semtex, která rozmetá do okolí U235 je v tom, že v 1.případě nastane řetězová reakce a v druhém pouhé rozptýlení U235 do okolí, kde bude vyzařovat radiaci.
a co se týká jaderného reaktoru velikosti bojleru (viz. alois suchánků výše) - no, řekněme si to asi takhle:
- aby se z řetězové reakce dala vyrobit el. energie, musí tato reakce předat energii v podobě tepla vodě a ta coby pára putuje do výměníku tepla, kde předá teplo na durhé straně trubky a ta již točí turbínou, která vyrábí el. proud
- složitý není ani tak princip jako zajištěnní bezpečnosti: dejme tomu, že nějaký guru skutečně vymyslí zařízení velikosti několik m3, z něhož povede drát do rozvodné sítě, ale bude-li schopno toto zařízení postupně uvolňovat energii 20 nebo 30 let, klíčové bude zajištění regulace tohoto uvolňování, zamezení úniku radiace a hlavně zamezení situace, kdy by se spoutaná energie měla dostat ven najednou = bum
a teď si soudruzi a soudružky položme akademickou otázku: má někdo zájem na tom, aby jeho soused provozoval malý jaderný reaktor, který v případě poruchy vymaže z historie vše v okruhu několika km ??
|
|
|
Pokud někdo dosáhne na technologii, která umožní výrobu U235, byl by idiotem, kdyby tento materiál použil jinak než na štěpnou reakci v jaderné bombě.
Jako náplň do "špinavé" bomby by bylo lépe použít třeba vyhořelé palivo z elektrárny, které öbsahuje plutonium a spol. a kteréžto prvky mají mnohem delší poločas rozpadu.
|
|
|
tak jsem si myslel, že když dám do závorky slova "aby to srovnání bylo jednodušší", že tím každému dojde, že jako příklad uvádím U235 a že vím, že existuje více radioaktivních látek, když špinavá bomba má za účel pouze rozšířit po blízkém okolí radiaci. takže ano - je možné použít vyhořelé palivo, ale ještě vhodnějšší by byly tyče s radioaktivním uhlíkem, kobalt a jiné látky, které zajistí mnoho generací mutantů tak jako v bělorusku po černobylu. a možná by nebylo od věci vzít na vědomí, že kromě výroby jaderných bomb se U235 používá v jaderných elektrárnách, ale to je jen takový nevýznamný detail :o) ono totiž plutonium není primárním produktem přípravy obohaceného uranu. v případě nouze je ovšem možno pro špinavou bombu použít i fekální vůz. takový tufus nebo žloutenka udělají taky svoje :o) ostatní je pochopitelně urban legend :D
|
|
|
Ach jo. Jiste, ze kdyz mas stepny material, tak te muze ozarit vice nez je zdravo... Kazdopadne kdyz uz ho mas, tak jedine blbec by jej bezucelne rozprasoval po okoli.
Nicmene to vypada, ze ten meziprevod energie na teplo uz brzy nebude nutny: www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3A05EE85EC07A3B2C125741B0050BBA9?OpenDocument& cast=1
A abych nezapomnel - ani cernobylsky reaktor nevymazal "z historie" temer nic ve svem okoli. Sice napachal peknou skodu, ale zbyle tri sousedni reaktory vyrabely proud jeste spoustu let.
|
|
|
Doplnim prvni vetu "kazdopadne kdyz uz ho mas dost na to, aby dokazal napachat nejake ty signifikantni skody, ..."
|
|
|
V tom případě nechápu hysterii, která se vyvolává kolem přepravy, zpracování a likvidace vyhořelého paliva. Že by jen "státní taneček"?
|
|
|
nikoli, root si jen musí doplnit info o tom, jakou může člověk schytat dózu, aby nevyhynul.
|
|
|
p.s. ono totiž nejde o nic jiného, než že to člověka začne rozkládat na buněčné úrovni, ale jinak je to vlastně fpohodě - urban legend :D
|
|
|
Pokud umite anglicky, tak tady je velice zajimave cteni na tema dirty bomb primo ze zdroju US govermentu.
http://muller.lbl.gov/TRessays/29-Dirty_Bombs.htm
Ale Aleff ma v podstate pravdu. Jedinym skutecnym ucinkem soinave bomby je panika pocit ohrozeni.
|
|
|
Porad CT se jmenoval Detektor a myslim si o nem zhrba totez jako vy.
Co se tyce te legendy, tak jsem cerpal ze zivotopisne knihy o N.Teslovi kterou jsem cetl nekdy o vanocich (v pripade zajmu dohledam autora).
|
|
|
..na druhou stranu to má i opačný aspekt.. Když bude k dispozici levný způsob osobní dopravy, tak se ve městě už nehneme, protože to bude auto na autě a MHD zkrachuje..
|
|
|
Konspiračních teorií netřeba. Spočtěte si, kolik lidí nepovažuje auto pod dvě tuny živé váhy za auto. Kolik lidí považuje nafťáky za "traktory" a LPG za náhražku pro socky. Takoví lidé si jen tak elektromobil nekoupí, i kdyby dosahoval parametrů normálního auta. A to zatím elektromobily nedosahují a nespíš hned tak nebudou. Pročtěte si tady pořádně recenze na auta. Místo "tvrdých" argumentů a dat budete v polovičce případů číst o pocitech. A lidi kteří se řídí pocity a ne rozumem si budou kupovat větší a výkonnější auta, kdykoliv na to budou mít. Teprve až na to mít opravdu nebudou, nastane čas pro elektromobily. Je otázka, jestli v tu dobu už nebude pozdě...
|
|
Nechápu, proč si s těmito pseudoproblémy děláte těžkou hlavu. Dokud bude ropa, budou se prodávat auta ve stávajícím provedení. Až dojde, bude se jezdit na palivové články nebo něco jiného. Nebo na nová auta budou mít jen bohatí a ostatní budou jezdit sockou, případně šlapat pěšky. Trh je dán nabídkou a poptávkou a nelze jej ovlivnit sebehlubšími úvahami na WEBu.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Jedna z variant budoucího vývoje automobilismu v ČR
|