D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * O odepisování lidí
    Vydáno 02. 02. 2013 (17499 přečtení)

    Při četbě poslední Střelecké revue jsem se značnou úlevou konstatoval, jak je dobře, že mně rodiče nevychovali v duchu pravdy a lásky. Došlo mi, jak strašné dilema v sobě pseudohumanisté nosí.

    V článku p. Davida Karáska je rozebírána "studie", spíš jakýsi empirický rozbor vypracovaný jedním americkým lékařem ze záchranky, který si všiml, že počet lidí, kteří se z nějakého důvodu postřelili vlastní zbraní, nebo byli postřeleni kvůli tomu, že měli zbraň doma, anebo byl zbraní postřelen rodinný příslušník, je podstatně vyšší než počet případů, kdy pomocí takové zbraně postřelili (nebo zabili) vetřelce. Nepoměr byl děsivý. Na 43 případů zranění nebo úmrtí v prvním případě připadal 1 případ úspěšné sebeobrany zakončené (po)střelením vetřelce. Pan doktor z toho vyvodil, a na množině jemu dostupných dat dokonce správně, že mít doma zbraň je vysoce kontraproduktivní. Až potud se to může jevit jako banální případ odborné slepoty.

    Pak se ale někdo další na tu jeho studii podíval, byl to opět vysoce vzdělaný Američan, a zjistil, že způsob práce s daty, který pan doktor zvolil, byl skutečně velmi neortodoxní. Mezi "zabitými se zbraní ve vlastním domě" byl například i člověk, kterého zastřelila policie, když ho přijela zatknout. Dál také sebevrazi, kteří by spáchali sebevraždu stejně, i kdyby žádnou zbraň neměli. Hlavní slabinou práce pana doktora, který chtěl napáchat dobro a vysvětlit nám nevědomým, že zbraně jsou špatné áááno, však bylo něco jiného. Nejsou zahrnuty případy, kdy obránce sice držel zbraň, použil ji při zahnání vetřelce, ale nestřílel, například mu zbraň jen ukázal a požádal ho, aby odešel, nebo bude praktikovat castle doctrine. Tyto případy byly pro pana doktora "neviditelné", protože takto zpacifikovaný vetřelec pochopitelně nešel panu doktorovi událost ohlásit. Kdyby se zohlednily i tyto případy, vyšlo by to zhruba 1:1. Ale ani to není podle mně konečné číslo, protože k nějakému počtu útoků nedošlo, neboť se vetřelec obával, že doma bude zbraň a svůj útok nasměroval na nechráněný cíl, například místo domu šel vykrást opuštěné auto nebo obchod.

    Ostatně doporučuji si ten článek přečíst, autor vypořádal polopravdy používané gun control aktivisty velmi nemilosrdným způsobem.

    I kdybychom věřili té výchozí studii a připustili, že na 43 případů úmrtí nebo zranění v důsledku "friendly fire" připadá jeden případ úspěšné sebeobrany, je to důvod pro zákaz soukromého držení zbraní? Co se stane s tím jedním nešťastníkem, který mohl ubránit sebe, svoji rodinu nebo děti a nesměl? Kdo si jej vezme na svědomí? Necháme ho umřít za účelem šíření pravdy a lásky? Odepíšeme ho jako colateral damages? Jak se vypořádáme s takovou smrtí z morálního hlediska? Ještě že nejsem humanista a nemusím to řešit, protože je to mimořádně tíživé dilema.

    Vzali byste si na zodpovědnost takové rozhodnutí, které způsobí, že je řádově stovky lidí ročně neubrání útoku nějakého násilníka?

    Centrální tiskový orgán vohnoutí komunity zvané Česká Republika nedávno informoval, že matka úspěšně bránila s pistolí svůj domov, aniž by střílela (což prakticky potvrzuje uvedené výše). Je to prakticky asi první případ, kdy média informovala o takové věci a kdy obránce nebyl nazýván útočníkem, člověk se zbraní psychopatem a všechny tyto věci, které provázejí angažovanou žurnalistiku v Kocourkově. Jak vidí gun ban aktivisté tohle? Zakážeme zbraně a odepíšeme maminku? Jasně, odepíšeme. Budeme optimisté. Třeba jí nezabijou, třeba jí jen zmrzačí. A třeba ani to ne. Třeba ji jen zmlátí, znásilní a okradou. Ono jí neubude. Co je společensky přijatelnější - nechat zloděje krást, nebo nechat slušné lidi držet zbraně?

    Ani toto dilema řešit nemusím. Maminka byla moc šikovná. Moji radost zkalil pouze fakt, že mu ve svém domě nemohla beztrestně dát olověnou injekci, protože co si budeme říkat, ten pán toho asi nenechá.

    Nedávno jsme se dozvěděli, že v Plzni jakýsi hejhula v bordelu ohrožoval hosty a personál samopalem. Podle jeho slov je chtěl všechny postřílet jako Anders Breivik. Nedávno vyšlo také najevo, že mu to barmanka rozmlouvala až do příjezdu policejní zásahové jednotky, což trvalo celou hodinu. Kdyby skutečně hodlal bordel vystřílet do poslední kurvy, udělal by to za tu hodinu několikrát. Nenoste zbraně, policie se o vás postará. A co tento případ? Představte si, že jste pravdoláskomil a jdete do bordelu užít si lásky (zatímco pravdu nacházíte v novinách). Po vlastním aktu si dáte skleničku v baru a přijde tam nějaký ožralý dement se samopalem a vyhrožuje, že vás zabije. Co budete dělat? V tom okamžiku gun control nepomáhá, policie přijede za hodinu, možná za dvě, kvůli vám si přece játra trhat nebude, a vy, humanista, budete muset odepsat... sám sebe.

    Voliči. Nepáchejte dobro, serte na dobro. Nechte věci plynout. Nechte ostatní být. Jinak vám hrábne. Páchání dobra zatěžuje postiženého jedince neřešitelným dilematem, které nikdo nemůže ustát, takže se postupně proměňuje z pravdoláskomila na obyčejnýho pokryteckýho buzeranta, který škrtá lidi pohybem pera a posílá do vzduchu humanitární bombardéry.

    (Škoda, že jsem neměl možnost se zeptat neúspěšného prezidentského kandidáta Schwarzenberga, jak smýšlí o gun control.)


    01.02.2013 D-FENS


    [Akt. známka: 1,24] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 196 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.