Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Test: Schade hundertdreisig GL
Vydáno 31. 03. 2005 (25381 přečtení)
Co? Schade 130? Tohle recenzovat? Chachaaaaaaaaaaaaa....... Šrot kterej
patří leda do popelnice. Chyba lávky přátelé, taková "stotřicka" vůbec
není špatný auto......
Teď pomíjím votuzené vraky které na jeden olej ujedou
50 000km a majitel se tím dokáže ještě pochubit........
Moje bílá Škoda 130 GL se narodila v AZNP Vrchlabí v roce 1987 a zřejmě
dostala do vínku mimořádně povedený zpracování, neb až do dnešních dní
slouží bez problémů. Vybavená škodováckou klasikou OHV, obsah 1.3l, výkon
43KW, pětirychlostní převodovka. Škodovku jako takovou asi znáte všichni,
tady spíš uvedu vychytávky který z toho pro mě dělaj stále atraktivní auto.
Momentálně překročila 200 000km a funguje bez vážnějších potíží dál. Najezdil
jsem s ní ročně kolem 25 000km, spotřeba se při svižnější jízdě pohybovala
něco málo přes 7 litrů, když jsem se loudal do 100 kmh tak bez problémů
kolem 6 litrů. Koupili jsme ji jako rodinný vůz v roce 1999, na jaře, stav
tachometru 91500km, za 29 000kč. Toť na úvod.
Vnější vzhled je u škodovky daný, nejsem příznivce votuningu, blinkry
mám oranžový, skla průhledný a kliky funfujou. Navíc už dvakrát mi policajti
odpustili pokutu - jednou za pásy a pak za překročení rychlosti asi o 20
km/h ve vesnici. To bylo když jsem se jich zeptal, kdy naposledy viděli
škodovku který vzadu svítěj mlhovky. Pánové se na sebe podívali, nechali
si rozsvítít všechno včetně zpátečky a konstatovali, že i když mě zastavili
hlavně kvůli tomu jak to auto vypadá, tohle ještě neviděli. Moje schade
byla původně v odstínu ledově bílá. Ale protože antikorozní ochrana byla
tenkrát v plenkách, a štěrk, zima, bordel, sračky, déšť a kamení udělá
svý, tak se jí po vzhedové stránce dostávalo zacházení ve stylu odrbat
drátěným kartáčem, obrousit, odrezit, přestříknout. A postupně jsem zdělával
všechny druhy bílé barvy. Nejsem lakýrník profesionál, novej lak mi nabízeli
za 10 000 českokreditů, tak jsem se jim na to krajcvajc vybod a dál si
to takhle šolichal. Výsledek je že schade hraje všema odstínama bílý, sem
tam je znát že to rezne, ale rozhodně se nemusím bát že mi za jízdy upadne
blatník či dveře. Ovšem na pohled příšerný. Po motorové stránce pečlivě
udržovaný, veškerý ustrojí pečlivě namazaný, pravidelně kontrolovaný, náplně
pravidelně vyměnovaný, snažil jsem se a snažím se předcházet situaci kdy
se totálně vysype z důvodu zanedbaný údržby a pak je to na pověstný "shození
ze skály".
Jiná káva je vnitřek a vybavení palubní desky. Tam kde u sériové schade
byl videt plech, mám černé plasty. Funkční zamykatelná schránka u spolujezdce
s originálním zámkem. Originál Sanyo rádio s přehrávačem, klasickým laděním
a mechanickým equalizérem. Pro zloděje naprosto neatraktivní. Než jsem
vyměnil reproduktory, chtěl jsem ho vyhodit. Jsem rád že jsem to neudělal.
Jediná výměna se týkala snímací hlavy v přehrávači, s přijímačem jsem nedělal
nic, na běžný poslech naprosto dostačující, dojem kazily staré repráky.
Moje schade bez problému topí. V koloně se uchladí. Nevím proč to tak
je. Ale je to tak. Možná proto že mi vodní pumpa (650,- kč) neteče, chladící
okruh těsní (hadicové spony, kus cca 5,- kč, záleží na průměru), odvzdušňovací
kohoutek funguje, hadice nejsou zpuchřelý, voda se neztrácí. V zimě nezamrzá,
protože kontroluju nemrznoucí směs a mám ji naředěnou do cca -20C. Mám
na palubní desce čtyřpolohový spínač větráku topení - rychlý chod, pomalý
chod, pomalý chod s rozmrazováním zadního skla a poslední je pouze rozmrazování
zadního skla. Další vychytávka je cyklovač na stěrač. Při pomalém chodu
je impuls dlouhý x sekund. Při prvním otočení cyklovačem se tento základní
impuls rozdělí na polovic, při dalším se opět rozdělí na polovic. Víc nepotřebuju.
Mám na stěračích delší lišty (150kč), takže očištěná plocha je podstatně
větší než u stěračů ze série. Třípolohový spínač na mlhovky, spolu s připravenou
kabeláží. Mlhovky jdou zapnout jen při zapnutých potkávacích světlech,
nechají se zapnout buď zadní, přední, nebo oboje najednou. Nechápu, jak
je možný že jezděj auta s parkovačkama a zapnutýma mlhovkama. Nejčastěji
takhle na sebe upozorňujou frikulíni a tvářej se děsně cool. Spínač varovných
světel s kontrolkou. Přístrojová deska s otáčkoměrem a velkými přehlednými
kontrolkami. Připraveno na zapojení kontrolky sytiče, parkovací brzdy,
nezapnutého bezp. pásu. Prostě kompletní vybavení který srozumitelně informuje
řidiče o dění v autě.
Sedačky. Pohodlí je relativní, mám téměř dva metry, a v žádném favoritu
ani felicii jsem neměl tolik místa jako tady. O1 nepočítám, pro mě to představuje
kupé 2+2 kam omylem namontovali zadní dveře. Každopádně při sedačce nadoraz
a rozumným sklonu opěradla se za mě v pohodě vejde další člověk s kolenama
u sebe. Zkuste to ve fáčku nebo feldě. Další fajn věc jsou rozměrné kapsy
pro odkládání drobností na obouch předních dveřích. Opět originál z výroby.
Vozím tam ledový kafe, cigára, zapalovač, mobil, mapu, hadr na sklo a podobný
ptákoviny.
Zavazadlový prostor. Mno, to nemá cenu komentovat, na litry to nebude
nejhorši, ale je tak členitej že se hodí max na přepravu sypanejch materiálů.
Ale je tam a vejde se do něj dost, jen si člověk chvíli musí hrát na detektiva
a vypátrat jak to šikovně poskládat :o) Chataři a chalupáři spolu s modrými
už vědí :o) Vzadu za sedačkama mám nářadí, lekárničku, hever, kanystr na
benzín, všechno potřebný pro případnej kiks někde na silnici. Zatím jsem
to nikdy nepotřeboval. Taky tam mám sešit kam si píšu alespoň zhruba odježděné
kilometry - to kvůli výměně oleje, činím tak každých 15 000 km.
Jízdí komfort. Ono to není nejhorší, stačí nemít podfoukaný nebo přefoukaný
gumy a tlumiče 50 000 po smrti, to bude skákat i šestistovka mercedes.
Hladina hluku v kabině - do 140 kmh si můžete normálně povídat a poslouchat
rádio, motorový prostor je zevnitř odhlučněn azbestovou izolací a v zavazadlovém
prostoru za sedačkami je utlumen 3-centimetrovou vrstvou filcu na gumě.
To prosím z výroby. Větší hluk působí převodovka, umístěná téměř pod zadními
sedadly - tlumené hučení od ložisek, snažil jsem se přijít jak a proč,
ale nepřišel sem na to. S tímhle nešvarem jsem auto koupil, najezdil s
tím 110 000km a nic se tomu nestalo.
Jediný co mě sejří je že 120-ková řada a vejš nemá vyklapěcí trojúhelníkový
okýnka - při kouření v autě to nemělo chybu, stovkaři budou vedět svý :o)
Brzdy. Moje schade je vybavena kotoučovýma čtyřpístkovýma brzdama na
předních kolech, vzadu bubny, zastavíte to bez problémů, přepokládá to
jen že máte v pořádku geometrii a fungujou oba okruhy. Pak jo. Což u škodovek
moc nebývá. Navíc mám i celou dobu rovně volant - nikdo mi nikdy nedokázal
vysvětlit fíčuru, proč má spousta škodovek ve středový poloze volant nakřivo
- míněny ramena volantu vůči vodorovné ose palubní desky.
Motor - 1.3, 43KW, ve spojení s pětirychlostní převodovkou - pohoda.
130kmh na dálnici udrží jako nic, do kopce sice ztrací, ale při zařazený
čtyřce ji udržím na 100kmh rychlosti. Ovladatelnost je dobrá, je to poslušný
předvídatelný auto, který mě nemá čím překvapit.
Bezpečnost - největší slabina. Škodovky se rady muchlaj, obecně při
havárii moc nevydrží. Na druhou stranu, bezpečnost ve favoritu nebo felicii
není o nic větší, všechny tři modely se muchlají stejně, když porovnáte
fotky těchto třech aut po havárii, nechtěl bych sedět ani v jednom. Ovšem
to jestli se vybouráte závisí i na samotným řidičovi a jeho stylu jízdy.
Výhody - lacinej provoz, laciný náhradní díly, skvělá na sněhu, vydrápete
se s ní úplně všude, bežnou údržbu i méně náročný opravy si uděláte sami
- motor je výborně přístupnej ze všech stran. Sám jsem měnil výfuk - 360kč,
vodní pumpu - 650kč, pakny + destičky - 600kč, karburátor - nový 3500kč,
sám jsem jiný koupil za 600kč, vyměnil (doba výměny cca hodinu), najezdil
jsem na něm 30 000km a funguje pořád, sám si seřizuju ventily (po 20 000
- dvě hodiny práce), svíčky, kabely, rozdělovač a mohl bych pokračovat
dál.
Jediná velká oprava se uskutečnila na jaře v roce 2000, to měla najeto
cca 110 000, zaplatil jsem 7000,-kč (práce + díly) a byl to z větší části
preventivní servis, jediný významnější zásah byla výměna spojky - malá
GO bez rozebírání motoru.
Schade byla vyrobená ve Vrchlabí, a dostala se ke mě informace že auta
z Vrchlabí se dávaly na prodej do Tuzexu a vyvážely se do zahraničí. Možná
to sehrálo svojí roli, něco k tomu přidal majitel který údržbu podle všeho
nezanedbal a já v ní pokračoval a pokračuju. Ani mi nevadí jak z venčí
vypadá - napohled vrak, pod kabátem vraku spolehlivý udržovaný auto se
kterým svištím po okresce stabilních 110 a všichni mi můžou bejt ukradený.
A když jedu na lenocha, kamarádi tvrdí že mám automat - od 60kmh výš mám
zařazenou pětku a prostě neřadím. Nepočítám kopce - nerad zdržuju, a v
obci, kdy jedu 60, tak když mám ceduli na dohled začnu zrychlovat a vyjíždím
z ní 80. Na silnici nepřekážím, uhybám rychlejším a kéruju do prasat co
mě hodlaj předjíždět na dvojitý plný před horizontem. Nevěřili byste co
to udělá se spěchálkem za zády, když se za vás nalepí a hodí blinkr že
se chystá přejíždět. Praktikuju to pouze v koloně, když mám před sebou
další auta. Hodím totiž taky levý blinkr a vysunu se ke středový čáře -
předjíždět samozřejmě nechystám, ale většinou ten za mnou znervózní a dá
si odstup :o)
Tak. Teď jste možná nevěřícně dočetli a kroutíte hlavou, nebo se smějete,
co já vím. Někteří zavzpomínají na doby kdy sami řídili "hundertku" a zjisitili,
že když se s ní správně zachází, není to taková mrdka a sračka jak se o
ní povídá. Někdo si bude ťukat na čelo a řekne si že jsem se úplně zbláznil.
Ale vy všichni, kteří jste se naučili jezdit se schade, a přesedli potom
do silnějších aut, tak věřím že kdybyste se do ní vrátili, dostanete se
do toho zpátky raz dva. Stejně jako jsem to musel udělat já, když mi nějaká
kurva štípla našláplýho korejce 1.8GT 130ps. A prošlo to v pohodě.
Ale takovej frikulín, povoláním syn, který dostal k 18-tým narozkám
třeba BMW nebo Golf Drei......................
25.3.2005 Vincenzo
|
|