Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Women´s world....
Vydáno 13. 03. 2005 (11711 přečtení)
Můj soukromý výzkum ženského pohlaví se dostal do dalšího levelu. Nyní
vám nabízím pohled do - možná - "ženské duše"?
Toto je rozhovor z dnešního
rána v tramvaji číslo 7. Tři dívky, holky, ženy - věk odhadem 23, pod nánosem
válečných barev se i 13-letý beránek stane "ženou-vampem", si povídaly.
Omlouvám se jim, ale ten rozhovor se prostě nedal přeslechnout. Zazněly
tam slova jako semestr, diplomka - pravděpodobně studentky. Každopádně
hlavní nit rozhovoru vedla kolem zážitků ze včerejšího večera stráveného
v klubu Solidní nejistota. Solidní nejistotu znám, byl jsem tam jednou
nebo dvakrát jako doprovod, a tvrdím už nikdy více - představuje to tam
pro mě navoněnou bídu. Holky byly oblečený "normálně", nic extravagantního,
byť ověšené logy známých výrobcu. Sám jsem byl schován za novinami, takže
to nebylo tak okaté, a poskytovalo mi to perfektní krytí. Následující řádky
jsou přepis toho nejzajímavějšího co si zapamatovala má mozková schránka
- dá se to brát jako odkaz na Out to get me re-loaded.
Dejme jim fiktivní jména - Lenka - blondýnka, Jana a Petra - brunetky
s melírem. Akce se - jak vyplynulo z rozhovoru, účastnila Lenka s Janou.
Petra hltavě nasává každé vyslovené písmenko.
P: Tak jak to včera probíhalo?
L: Ty vole, včera to zas dopadlo. Za barem byl ten příšernej
otrapa, vypadá jak Dejvid z Bejwoče, svaly má teda dobrý, to jo, ale jinak
je vypatlanej. Pořád mě zval na panáka.
J: Mě taky, koupil mi tři, dostal za to pusu a měla jsem
klid.
L: Kolik si tam platila?
J: Asi pade, kupovala jsem si cigára.
L: Cože? Ty si ze mě děláš srandu!! Já tam nechala čtyři
stovky!!!
J: No, když se chceš napít, a neutrácet, musíš tomu něco
obětovat. Nesmíš se na ty pitomce dívat jako na hajzly který chtěj jenom
sex, i když to tak je. Zve Tě na pití - tak to přijmi, jeho boj že chce
utrácet. A když Ti to začne bejt nepříjemný - od čeho tam maj vyhazovače?
Sahne Ti na zadek, daš mu facku a už letí.
L: Co si vlastne pila?
J: Potkala jsem tam Aničku, stála tam s teplou matonkou -
chudák holka, ta si snad chlapa nikdy nenajde. Chvíli jsme povídali - to
bylo když do tebe hučel ten Arab, nechala jsem si připálit od jednoho kluka,
celkem sympatickej, zeptal se co pijeme. Anička chtěla něco říct, tak jsem
ji předběhla a řekla že Mojito. A ten trouba přines dvě. Jedno tam stojí
snad 150, nevím přesně. Chvíli jsme povídali a pak to přines ještě jednou.
Vypili jsme to a Anička s ním šla pak tancovat a já šla za tebou.
L: Ty seš hustá. Proč má někdo takovou kliku?. Ten arab mi
koupil jedno martini a pak už jsem si to cálovala sama.
J: To není o klice, já to beru jako obchod. A...
L: To ze sebe uděláš štětku?
J: Jakou štětku? Říkám, že to beru jako obchod. Chlap
je zákazník. Já prodávám. Prodávám to jak vypadám. Když se mnou chlap chce
bejt a povídat si, ať mi zaplatí pití. Pár milejch slov, dva tři svůdný
pohledy a nemusíš platit vůbec nic. Cena za to je že když si jdete zatancovat,
obírá tě, mačká - pověsím se mu kolem krku, obejmu a je happy. Když začne
bejt dotěrnej, prostě zmizím nebo ho zmizej vyhazovači.
P: Jasně, dopřát jim na chvíli ten pocit že sbalili pěknou
roštěnku a budou mít druhej den o čem vyprávět. A i když se s ním nevyspíš,
stejně rozhlásí že jo a bude spokojenej.
L: To je hustý oblbování. Ale pořád je to skoro to samý jako
bejt štětka. Když mi ten chlap není sympatickej, nechci aby na me sahal.
J: Seš moc velká cíťa. Já mam peněz relativně dost - záleží
jak se táta vyspí. Ale když mi pití zaplatí někdo jinej a udělá to rád
- tak proč utrácet?
L: Na to bych asi neměla žaludek. Dyť ty chlapi tam byli
odporný, proč jsme tam vlastně šli?
J: Šla jsi tam za Tomášem. Kterej se k tobě nehlásil a pak
se zdejchnul.
L: No jo, Tomáš..... ale když von je tak krásnej........
J: Je to děvkař. Kouká mu to z vočí.
L: To není pravda. Vím, že se to o něm říká ale nevěřím tomu.
J: Já s ním spala, ještě před tím než jsem vás seznámila.
A po mě spal s asi dalšíma pěti holkama.
L: Proč si mi to neřekla?..........
......
Přijíždím na zastávku, vystupuju a rozhovor se mi v hlavě přehrává
jako gramofonová deska - pořád dokolečka. Zažívám směsici pobavení, rezignace,
uspokojení - ne že jsem to vyslech, ale že mi bylo z úst ženy potvrzeno
to co, o čem se člověk jen domníval, že by to tak mohlo být. A bez žádný
otázky. Neříkám že se to týká všech ženskejch - kde bysme asi teď byli
- ale asi se to bude týkat žen které by se nechaly označit za "zmrdice".
I když takhle by se to taky nemělo generalizovat. Věc další byl slovník
těch holek - kapitola sama pro sebe, vydala by taky na článek. Přístup
k věci - Jana se prezentovala jako chladná vypočítavá mrcha, Petra přizvukovala,
Lenka s každou větou přicházela o zbytky ideálů který v ní vydržely.
V úterý jsem byl na pivu s kamarádem, bývalým kolegou. Probírali jsme
- jak jinak - ženský. A on nadhodil dobrou otázku - co přináší ženská do
vztahu?. Na chlapovi se chce aby slušně vydělával - časáky jsou plný rovnoprávnosti,
ale jen do chvíle kdy dojde na lámání chleba a otevírání peněženek. Aby
zajistil bydlení. Aby měl auto. Ale aby měl velký auto - ona bude jezdit
malou Corsou nebo Microu - neumí parkovat a na rodinu bude jeho kombík.
Ale to už tu bylo. Takže se ptám znovu: Co přináší a s čím vstupuje ženská
do vztahu?
That´s the question......................... Třeba to pak dá smysl.
03.03.2005 Vincenzo
|
|