|
Možná je to všem ostatním zcela zřejmé, nicméně mně by se -- dokud jsme v STR -- skutečně jevilo přínosným se explicitně zmínit ve větě není možné žádným fyzikálním pokusem rozhodnout, která ze dvou IS pohybujících se vůči sobě je v pohybu a která v klidu o tom, že jde o pohyb rovnoměrný a přímočarý.
|
|
|
good point, doplneno. To je tak, kdyz je neco zrejme autorovi a zapomene to zminit, ackoliv v pozdejsim textu je to myslim opakovano nekolikrat. Dik.
|
|
|
(Doplněno, leč obávám se, že jazykově poněkud nešťastně. Ale to už jsem tady za šťouru, že? ;))
|
|
|
(A za blba, přečtl jsem si to podruhé, a ty čárky tam skutečně nepatří. Takže to máte dobře a trotl jsem já. Mea culpa!!!)
|
|
Hm, nechci strašit, leč obávám se, že určitá drobná chybka je také v odstavci "Paradox dvojčat". Rozebírat ji tu -- resp. případně zjistit, že se mýlím, byť o tom pochybuji :) -- ale nemohu, zkazil bych Vám tím překvapení pro příště :) Ale raději si to po sobě přečtěte...
|
|
|
Ted koukam, ze to mam cele obracene, dilatace nastane na Zemi, nikoliv na rakete samozrejme. Myslite to zrychleni?
|
|
|
Jojo, přesně tak -- v případě čistě myšlené Země a rakety by medle oba naměřili přesně týž čas, v případě reálném (ovšem, jak hovořit o "realitě" ve fysikálně nesmyslném příkladu?) patrně na Zemi poněkud -- velmi nepatrně -- kratší, nicméně údaje, podané v zadání, nepostačují k tomu, abychom to mohli říci s jistotou :D
|
|
|
Dodal jsem slovicko "postupne", coz by melo naznacit, ze zadani rika, ze raketa nezrychluje na relativistickou rychlost postupne. Bod obratu jeste nechme lezet:)) Ted zas koukam, ze jsem mel tu dilataci spravne, joo relativita:))
|
|
|
(No já nevím, samozřejmě, jak to pak chcete vysvětlovat, ale takhle na první pohled mám dojem, že tato změna Vám tam vnese poměrně ohavnou singularitu ;))
|
|
|
Vzhledem k tomu, ze jde o teorii, neni problem udelat teoretickou obratku do protismeru v jednom casovem okamziku. Je pak mnohem nazornejsi ukazat dve IS nez nekonecne mnoho pri deceleraci a akceleraci.
|
|
|
To jistě, ale jak potom...... e, nic. Budu se těšit na příští díl, pak to kdyžtak probereme -- nemá smysl, abyste půlku toho, co do něj chcete napsat, rozebíral chaoticky už teď v diskusi :)
|
|
|
Aspon pak bude o cem diskutovat. Popravde nejhorsi by bylo, kdyby tu bylo prazdno, toho jsem se bal nejvic:))
|
|
|
P.S. z jiného soudku, byť vzdáleně příbuzného -- bavíme-li se o teoretických možnostech, tak co s astronautem, který letí rovnoměrně, přímočaře, nikde se nijak neotáčí, leč Zemi míjí v pravidelných intervalech? :D
|
|
|
Bez zakriveni prostorocasu nechapu, jak by mohl mijet Zemi aniz by porusoval rovnomerne primocare.
|
|
|
No ale prostoročas je zakřivený, že? :)
(A já vím, je to přesah do OTR... ale to je nakonec absolutní časová dilatace také, že.)
|
|
|
To uz je opravdu OTR a tam by se musela brat v uvahu i gravitace telesa, ktere ten prostorocas, v kterem behame dokola, zakriviloa to neni az tak trivialni:)
|
|
|
Ne, já neměl na mysli lokální zakřivení kolem něčeho těžkého, nýbrž celkové zakřivení konečného vesmíru ;)
(Což nic nemění na tom, že to není triviální :))
|
|
|
Pan zna tvar vesmiru?:)
Uz posilam email do komise pro Nobelovy ceny:))
Ale ne, ted vazne: Samozrejme si lze nadefinovat takovy vesmir, ve kterem bude i koule hranata, ale to myslim neni cilem tohoto paradoxu.
|
|
|
Jistě, ale (a) pro teoretickou možnost výše popsaného stačí jen jeden jediný velmi jednoduchý předpoklad -- omezenost vesmíru, (b) což ostatně pokud vím je pořád velmi dobře možné, že se týká zrovna toho našeho vesmíru :)
|
|
|
Obavam se ale, ze jakmile zavedete vnejsi vazby, pak prestane platit STR a bude potreba se na problem divat v OTR. Ale uvaha jiste zajimava, jeste podumam:))
|
|
Sakra, já jsem úplně mimo :/ Ta fyzika 8 třídy mi asi nestačí co..?
|
|
|
Ja se snazil, ale nejde vysvetlit dusledky STR aniz by se pak ctenar neptal A jak je to vlastne mozne? Popripade nerekl, ze je to uplna blbost. A uznavam, ze pochopeni odvozeni neni zrovna z nejlehcich:)
|
|
|
STR je ještě relativně (sic :)) pochopitelná i selským rozumem, osobně se těším na kvantovku ;)
|
|
|
To vysvetlete tem, co klikaji na Jsem uplne mimo, jez momentalne vede:) Popravde pokud se prizpusobim vetsine, tak asi tyto clanky budou pro Vas prilis trivialni a nezajimave.
|
|
|
No... já nevím, tohle jsem nikdy nepřednášel (ačkoli jsem to různě tu a tam pár lidem vysvětloval indivudálně, ale to je něco jiného).
Osobně bych obsah v podstatě ani neměnil; jen bych se ale držel spíše kvalitativních pozorování ("A naměří o něco kratší čas než B, protože....") a kvantitativní bych dal drobným písmem pod čáru ("Chcete-li vědět, o kolik přesně kratší, je třeba vyjít z Lorentzovy transformace, jež vypadá takto...."). A stejně už u OTR to bude s kvantitativními výpočty slabší a v kvantovce na ně můžete rovnou zapomenout, jinak se Vám čtenářstvo zblázní :)
Ale Ty Vaše konkrétní příklady jsou hezké, zvlášť se mi líbí ty kruhy na vodě!
|
|
|
Diky. Jak uz jsem psal, bez vysvetleni toho jak se k tem rovnicim dojde by me tu zas napadali, ze tohle clovek zna z telky, ale porad nevi, kde se to bere a proc to tak je. Myslim, ze to neni tak dlouhy clanek, aby se clovek nemohl prokousat i tim odvozenim. A delat nejake pod carou a jine figle je v HTML dost na hlavu, uz ty rovnice jsou docela fuska.
|
|
|
To je zajímavá otázka přístupu. Já osobně považuji za odpověď na "kde se to bere a proč to tak je" právě to kvalitativní vysvětlení principu.
Přesný kvantitavní výpočet podle mého soudu jen málokdy pomůže věci lépe objasnit; častěji je naopak zamlží.
Nicméně tím se nenechte mást, to je jen můj osobní názor :)
|
|
|
Inu duvod toho, ze jsem to udelal jak jsem to udelal, je hlavne ten, ze je to prvni clanek a tak jsem nemel zkusenost s tim, jak to mistni poberou. Nechtel jsem se pak setkat s nazory, ze jen papuskuju znamou vec a ze chybi jakykoliv dukaz vypoctem. Po par clancich snad prijdu mistnim na vkus a prizpusobim se.
|
|
|
No zas tak hrozný to nebude. I když jsem dalek toho tvrdit, že v článku rozumím všemu, je to podle mě vysvětleno docela srozumitelně i pro takové, jako jsem já :o)
|
|
Proste vybornje clanek. uz se tesim na diskuze.
|
|
Pokud se nemýlím, pokud má tyč metr a díra taky metr, tyč se nevejde. To by musela tyč kus limitně blízký nule kratší, nebo o stejný kus díra větší.
Je jedno jakou rychlostí se tyč pohybuje, její rozměry se nemění. Jen pozorovatel má pocit, že ano.
|
|
|
To prave vubec neni pravda, rozmery se v STR opravdu meni. A Vase uvaha jde uplne jinym smerem, berte jako fakt ze ta tyc tam v klidu proste projde:)
|
|
|
... její rozměry se nemění. Jen pozorovatel má pocit, že ano
No s tím je ten problém, že pojem "délka" je obecně definován tak nějak zhruba ve smyslu "pozorovatel má pocit, že to změřil, a vyšlo mu...." :D
|
|
|
Navic fakt, ze kontrakce delek neni jen jakysi prelud, potrvrzuji i teorie elementarnich castic, kdy se atomy jaksi preskladaji jinak ve smeru pohybu, to si ale pamatuji jen matne a nerad bych tu mlzil. Casticova fyzika neni moji domenou.
|
|
|
No to nevím, tohle není můj obor ani trochu, ale moje úvaha je takováto:
1. Efekty ohledně délky jsou způsobeny vlastnostmi světla (elmg. záření), které přenáší informace použité k měření.
2. Pokud světlo přenese informaci jinak, změříme jiný rozměr, ale pozorovatel na tyči nás informuje, že se nijak nezměnila.
3. Pro průchod dírou je podstatná nezměněná struktura tyče, nikoli náš zkroucený metr.
Analogicky díky nízké rychlosti zvuku máme pocit, že přibližující se auto má vyšší otáčky motor, než ve skutečnosti má (dopplerův efekt se tomu tuším říká). Díky tomu je také vzdalující se světlo posunuté do červené části spektra. Prostě dostaneme chybou informaci.
Motor přibližujícího se auta se tak může zdánlivě podle našeho měření točit rychlostí, která technicky není možná.
|
|
|
Vase uvaha ale predpoklada, ze mate i jine informace nez jake si zmerite. Pokud Vam pozorovatel na tyci posle informaci, tak se pretransformuje pres Lorentzovy transformace a dostanete tedy to same co zmerite. Jak pak vite, ze "skutecnost" je jina?
|
|
|
Moment -- tvrzení Pokud Vam pozorovatel na tyci posle informaci, tak se pretransformuje pres Lorentzovy transformace a dostanete tedy to same co zmerite ale nemyslíte vážně, že ne? :)
(Ostatně to s problémem nijak nesouvisí: informace, získané od jiných pozorovatelů, ať již transformované nebo ne, jsou pro naše měření dokonale irelevantní.)
|
|
|
Nemyslel jsem to tak, ze by vyhodil papirek s napsanym cislem z okna nebo blikal morseovku, ale spis tak, ze pokud nam bude chtit poslat informaci o soucasnem vyskytu napriklad predku a zadku tyce bliknutim. Pokud nastavim merak tak, aby napriklad na cervene bliknuti z predku reagoval zapisem pozice predku a na modre zapisem zadku, pak pokud ve sve soustave blikne zaroven, nase stroje budou mit prodlevu mezi zaznamem a dostaneme tak kontrakci, coz je konzistentni s teorii, ne?
|
|
|
To ano, ale to pak není "pozorovatel mi posílá svůj výsledek" nýbrž "pomocník mi asistuje při získání mého" -- a v tom je, dovoluji si tvrdit, zásadní rozdíl.
|
|
|
pojem zasadni je relativni:))) Omlouvam se, asi bych nemel zbrkle odpovidat, kdyz se zaroven venuji necemu jinemu, priste se budu formulaci odpovedi venovat v klidu a s rozmyslem, dalsi poznamky tucnym textem bych jiz neprezil:)
|
|
|
pojem zasadni je relativni
- Ty, Pepo, co je to ta relativita?
- No, jak bych ti to... hele, asi takhle: čas je relativní. Když čekáš deset minut u zubaře, přijde ti to jako hodina. A když jsi hodinu v posteli s pěknou holkou, přijde ti to jako deset minut.
- Pepo, a to fakt za tenhle blbý vtip dostal Ajnštajn Nobelovku?!?!?
|
|
|
(Jo a jen pro jistotu, aby to někdo nebral jako zdroj informací, lidé jsou různé... samozřejmě, že "Ajnštajn" za relativitu Nobelovku nedostal ;))
|
|
|
Kdyz ji mohl dostat Al Gore ... :))))))))))))
|
|
|
No, v současném absurdním světě by mne nepřekvapilo ani kdyby Velký Teplý Al dostal nějakou vědeckou, ale naštěstí to není tak zlé, ten dostal jen Arafatku.
|
|
|
Ale za takovy blabol:)) No nic, jdu se odebrat domu, venku se nejak zatahuje, tak at nezmoknu, Zkusim zacit pokracovani STR, jinak jsem rad, ze je tu s kym se utkat na poli smysluplne diskuze, jak by rekl Rimmer:))
|
|
|
No, když ji mohl dostat Arafat ...
|
|
|
Keste ad Vas bod 3 - v STR neexistuje nic jako tuha tyc, pozor na to. Pokud byste totiz mel tuhe tyce, pak byste jimi mohl prenaset impuls nekonecnou rychlosti, coz je neslucitelne s STR.
|
|
|
1. ne. (S)TR platí pro libovolné elementární částice, nejen pro fotony.
2. tomu moc nerozumím, jak "jinak"? Každopádně libovolný* způsob měření vždy zaznamená touž kontrakci délek;
3. nebudu předbíhat příští díl :D
Ten příklad s Dopplerem není špatný, ale jak "chybnou informaci"? Měříme frekvenci zvuku (či světla), a změřili jsme ji velmi přesně a bez chyby. Že ji jiný pozorovatel změřil jinak? Dobrá, a z čeho plyne, že ten jeho výsledek je "správnější" než náš?
Jistě, lze do jisté míry definovat "pravou délku" slovy "měřena z téže vztažné soustavy", proč ne (v praxi se místo toho spíše užívá pojmu "klidová"). Ale o tom se tady přece nebavíme!
Navíc občas je to trochu technický problém, neboť kupříkladu dostat se do vztažné soustavy fotonu (či libovolného jiného bosonu) je poněkud náročné na energii :D
___
* dosud vyzkoušený. Samozřejmě, je možné, že teorie relativity není přesným popisem reálného světa (ono je to spíše jisté než možné, když jsme u toho), a že se časem objeví lepší teorie, popisující svět lépe. Nicméně to, že by tato lepší teorie "za jistých okolností měření kontrakci vyloučila" jeví se extrémně nepravděpodobným :)
|
|
|
Někde jsem četl, že gravitace umí světlo ohnout, takže můžete mít jakousi gravitační "lupu". To je jen příklad slova "jinak"
|
|
|
Ano, rika se tomu microlensing a bude to v OTR. Ve specialni teorii rel. ovsem zadnou gravitaci nemame. Jakakoliv sila totiz pusobi urychlovani a tim zanika podminka rovnomerneho primocareho pohybu pro STR. Kazdopadne nic to nemeni na zakladni myslence, kterou OC napsal a to ze pro nas plati to co zmerime my a pro jineho pozorovatele zas to, co zmeri on a nejde rozhodnout, kdo z nas ma "vic pravdu" nebot neexistuje zadny absolutni system, v kterem bychom velicinu zmerili a rekli, ze toto je skutecna hodnota.
|
|
|
Chapu.
V principu mi jde o to, že podle mého názoru měříme "pokrouceným metrem", a kratší tyč nebo větší díra je jen "optický klam", který nemá vliv na průchod tyče dírou.
Ale jak píšu, jen to můj názor a nemám vzdělání v tomto oborou, jsem pouze hloupý ajtík :-)
Proto se omlouvám za politicky nekorektní výrazy, nechci užívat cizích termitů.
|
|
|
Zadny omluvy, taky jsem puvodne STR chapal jen jako opticky klam. To je ale tim, ze lidsky mozek nedokaze pochopit, ze neco co vnima jako absolutni vec ve skutecnosti absolutni neni, Stejne jako nedokaze plne pochopit pojem nekonecny prostor. Jinak my merime natazenym metrem, jde spis o to, jak zaznamenate pozici predku a zadku tyce zaroven, aniz byste byl na dvou mistech zaroven?
|
|
|
Právěže ne, kdyby šlo jen o optický klam, fungovalo by to jinak.
Představ si dvě letadla, spojená něčím... to je jedno, třeba tankovací hadicí. Obě letí samozřejmě stejně rychle.
Teď si představ, že obě začnou zároveň zrychlovat, opět přesně stejně.
Z hlediska Tebe jakožto pozorovatele na Zemi se tedy letadla začnou zkracovat, hadice se také začne zkracovat.... a to je ten problém, protože:
- kdyby šlo jen o pouhý optický efekt, samozřejmě by se zhola nic nedělo;
- ono ale _nejde_ o pouhý optický efekt, takže hadice po chvíli praskne (protože se zkrátila, takže už její pružnost nestačí na nezměněnou vzdálenost mezi letadly)!
____
(A jen pro úplnost a pro pokročilejší čtenářstvo, pokud do toho zapleteme pohled ze strany pilota, podle nějž by prasknout neměla, dostaneme paradox, jehož řešení není zcela triviální -- o to teď a tady ale nejde. Podstatné je, že hadice skutečně rupne. Tedy.... nevím o tom, že by to někdo prakticky zkoušel, ale podle teorie relativity přinejmenším rupnout má :D)
|
|
|
Tohle zrovna není dobrý příklad. Z pohledu pozorovatele na Zemi bude vzdálenost mezi letadly kontrahovat stejně jako délka hadice, takže nic nepraskne.
|
|
|
Pak je lepsi vzit si znamy paradox dopravnikoveho pasu, ktery se toci kolem dvou koncu dookola. Konce pasu se tedy nekontrahuji, ale samotny pas ano, dojde tedy k jeho napnuti a pretrzeni.
|
|
|
Z pohledu pozorovatele na Zemi bude vzdálenost mezi letadly kontrahovat
Nebude a praskne :)
Doporučuji při studiu tohoto velmi zajímavého paradoxu vyjít speciálně z velmi hluboké poznámky pana Redguye z 22.04.2009 17:15:03.
|
|
|
Dovoluju si se domnívat, že mám pravdu. Sám níže správně uvádíte, že zrychlení přídě a zádě letadla (sledováno ze Země, ovšem), nejsou stejná. To ale platí i pro letadla navzájem. Prostor, nejsa vyplněn letadly, nezačne se chovat jinak.
V soustavách spojených s letadly ta zrychlení samozřejmě stejná jsou.
Ale zajímavé téma, pokusím se to příležitostně doložit (nebo vyvrátit) výpočtem.
|
|
|
(Chcete-li si ušetřit nějakou práci, vyhledejte si tzv. "Bellův paradox" -- je toho o něm /nejen/ na Webu spousta, nakonec si nad ním fysikové drbou šišky už nějakých 50 let ;))
|
|
|
Zajimave je, ze se nepretrhnou ta letadla (uvnitr nichz jsouť take hadice, jak palivove, tak na hydrauliku).
|
|
|
To bude patrně tím, že špička a konec letadla neakcelerují stejně (ale to už jsem možná prozradil moc, a přestane to být zábava?)
|
|
|
|
Nebo tim, ze ty hadice jsou schovane v letadle, tudiz je pozorovatel nemuze videt a kdyz je nemuze videt, tak jak muze zjistit, ze prasknou?
|
|
|
To už mluvíte o kočce? :-)
|
|
|
Pokud jsou vsichni blazni a jen kocka je letadlo, pak ano.
|
|
|
Možná jsi to četl v pokračování tohoto článku... ačkoli, paměť-li mne nešálí, ani OTR nedokáže obrátit tok času (STR to nedokáže zcela jistě) :D
Zpět k věci... ono je samozřejmě otázka, na jaké úrovni abstrakce se zastavit, ale tady a teď je rozumné předpokládat, že "paprsky, jejichž prostřednictvím měříme, se šíří přímočaře rychlostí c" (jak uvidíme v kvantovce, není to pravda, ale to teď vem čert ;))
Pochopitelně, že pokud mezi meřený objekt a měřicí aparaturu vložíš "něco" (a nemusí to být ani ona tajemná gravitační čočka; stačí třeba praobyčejná čočka Leuwenhoekova, hranol Newtonův, či lehce zakřivené zrcadlo z Petřína), bude výsledek zkreslený.
My se zde ale bavíme o příkladu, kdy výsledek ničím a nijak zkreslený není. (Ostatně ty příklady jsou stejně čistě teoretické, už jen třeba proto, že to "světlo", v němž bychom měřili výraznější relativistické efekty, by bylo ve skutečnosti rentgenovým zářením nebo tak něco ;))
|
|
|
Jen malý dotaz ... když poletím rychlostí světla a půjdu se vychcat ... budu chcát nadsvětelnou rychlostí? :)
|
|
|
Ne, pochcijes si v tom vetru xicht:)
|
|
|
Jo. Klidne lze odpovedet, ze az ty poletis rychlosti svetla a pujdes se vychcat, budes chcat nadsvetelnou rychlosti...
|
|
|
Relativita se zde projeví tak, že tobě přijde všechno normální, ale stojící pozorovatel uvidí, jak si chčiješ na kalhoty a do bot.
|
|
|
Ted musim luxovat tatranku z klavesnice:)))) mucheche:))
|
|
|
No jen počkejte přespříště; to budete mít navíc k tomu ještě "boty pochcané-nepochcané Schrödingerovým kocourem".
|
|
v clanku nad obrazkami su suradnice v poradi x, y, z oznacene za dlzku sirku a vysku, ale suradnicova sustava je lavotociva, cize sa jedna o dlzku vysku a sirku v tomto poradi.
samozrejme je to ale len tech. detail.
|
|
|
Samozrejme to smysl nijak nemeni, ale diky za upozorneni, nekdy to mozna opravim:)
|
|
Ja bych se chtel zeptat na toto - Mame spoustu ruznych mericich zarizeni, propracovane metody mereni, atd. Je mozne spolehlive dokazat, ze rychlost svetla je konstantni?
|
|
|
Ovšemže není (ani možno dokázat, ani konstantní*).
___
* Tj. fotony se mohou šířit libovolnou rychlostí, c z toho vznikne jaksi statisticky (podrobněji a jistě lépe, než já bych dokázal, to vysvětlí pan Redguy přespříště ;)). Naopak c samozřejmě je konstanta jaksi z principu věci, že :)
|
|
|
No dokazal to jiz Michelson svymi pokusy pred vice nez sto lety. Doporucuji vyguglit napriklad Michelson-Morley experiment, ktery zminuji v clanku. Systemem polopropustnych zrcadel se snazili vytvorit svetlu dve stejne dlouhe cesty k detektoru (kde pak merili interferencni obrazce). S timto systemem se pak dali do pohybu (ona staci rotace Zeme) a sledovali, zda-li svetlo, ktere se pohybuje kolmo na smer onoho pohybu bude muset cestovat vetsi vzdalenost, jelikoz mu mezitim zrcadla ujizdeji a on je brzden eterem. To se ovsem nepotvrdilo, takze uz tenkrat spolehlive dokazali, ze rychlost svetla je konstantni a nezavisla na rychlosti zdroje.
|
|
|
Pane, vidím z Vaší interpretace pojmu "dokázat", že jste vskutku fyzikem! :D
Máte ve všem samozřejmě pravdu -- až na tu malou drobnost, že to všechno zhola nic nedokazuje (oceňujete, doufám, kursivu namísto tučného? ;))
|
|
|
On se vzdycky nakej chytrolin najde:)
Dokazuje to dostatecne pro pouziti v STR, o nicem jinem jsem tu zatim nemluvil.
|
|
|
Ale kdež -- pro STR je přec konstantní rychlost světla axiomem, a tedy v jejím rámci žádných důkazů netřeba :D
|
|
|
No to o tom pokusu vim, ale zajimalo by me, jestli za tech 100 let neudelala fyzika nejaky progres.
Nevim, ale z meho ciste laickeho uhlu pohledu je pokus mereni rychlosti svetla pred vic nez stoletim ne zrovna prukazny. S jakou presnosti merili? Vzhledem k rychlosti svetla mi to prijde, jako mereni rychlosti zvuku pomoci stopek a ozveny od steny, od ktere jsem si odkrokoval vzdalenost.
|
|
|
E. Měřil s naprosto dostatečnou přesností (vzhledem k rychlosti světla), a kromě toho byl od té doby spoustukrát nezávisle zopakován.
Tomu, že při všech zaznamenaných experimentech se světlo skutečně chová tím absurdním způsobem, jenž pan Redguy popsal, můžete věřit.
Zda to něco dokazuje či ne, to už si račte odvodit sám :D
P.S. Nakolik z hlavy vím, jediné pozorování, jež vyvrací TR, jsou dráhy Pioneerů. Naproti tomu samozřejmě výpočtů, jež poukazují na její limity, je spousta a spousta.
|
|
|
Takze abych si to shrnul: Mereni bylo presne, mnohokrate uspesne opakovane, existuje i pozorovani, ktere teorii relativity vyvraci.
A jake pohyby nasi maticky Zeme byly brany v potaz? Otaceni okolo osy, okolo slunce, rotace galaxie, pohyb galaxie...?
|
|
|
Mereni bylo potvrzeno i mnoha jinych pokusech. V domacich podminkach si ho dela dneska kazdy druhy, napr. GPS by bez TR korekci moc nefungovala, prece jen, draha signalu zeme-druzice-zeme uz neni zanedbatelna...
|
|
|
Spis bych rekl, ze STR zakratko nemela co noveho rict, vcetne pokusu s tim spojenych, takze se fokus presunul jinam. Nevim o tom, ze by se timto jeste nekdo zajimal, STR se bere jako hotova vec, ktera uz asi zadny progress nezazije:)
|
|
Jinak když se to tak vezme, měl bych být na pana Redguye notně rozezlen: chtěje si ověřit nějaký drobný detail, odfoukl jsem centimetr prachu z Feynmana, otevřel jsem jej zas jednou po letech... ... ... a začtl jsem se tak hanebně, že jsem za celé odpoledne neudělal takřka ani ň! :( :)
|
|
Dobrý článek - akorát tak na osvěžení dva měsíce staré látky (gympl - čtvrťák). Ale vždycky se mi v mozku z nějakého důvodu objevuje "to je přece nesmysl!!!" a nevím proč :)
|
|
|
(Čtete při fysice pod lavicí Kulhánka? ;))
|
|
|
Ne, nečtu... Počkám si domů :) Shodou okolností jsem na tuhle sbírku měl včera referát :)
|
|
|
Zdravím, pana Feynmana mám též moc rád, přečetl jsem všechny jeho knihy u nás vydané, mimo třídílných přednášek z fyziky-ty jsou nad mé síly. Nadále se však považuji jen za nevědoucího nadšence, ale jeho styl se mi líbí. Jeho dílo nesmí chybět ani na cestách :-). img235.imageshack.us/img235/963/fnm.jpg
|
|
|
To snad nemyslíte vážně, plést si Kulhánka s Feynmanem! To je přece nesmysl!
___
A prosím, neodpovídejte mi na to slovy "Snad ti nedělají starosti cizí názory".
|
|
|
Je to nesmysl. Odpovím tedy, že z Radost(i) z poznání jsem reagoval na nesprávný příspěvek.
|
|
|
Kruciš, to jsem nejenže nečtl, ale ani neznal! Budu si muset doplnit vzdělání :) Takže díky za odkaz ;)
|
|
Parádní článek, díky za něj. Jenom na ty hodiny nějak nemůžu kápnout...
A asi budu za blba, ale na začátku nechápu transformaci na čárkovanou soustavu. Proč násobíme A časem a přičítáme B násobené vzdáleností (nebo co potom znamená "x"). A proč to děláme pro t' a x' ?
|
|
|
Pro transformaci souradnice x do carkovaneho systemu x' musime pouzit i cas t, jelikoz soustavy se vuci sobe pohybuji a jejich vzajemna pozice tedy zalezi i na case, ve kterem merime, Cim delsi cas, tim vic se x zmeni.
|
|
|
Jeste me napadlo lepsi vysvetleni. Pro transformaci by samozrejme bylo korektni zacit tim, ze pouzijeme vsechny souradnice, melo by to pak vypadat takto
x'=Ax+By+Cz+Dt
y'=Ex+Fy+Gz+Ht
atd
Kolme smery na smer pohybu se vsak zachovavaji, takze napriklad E=G=H=0 a F=1. Taktez u x' a t' to znamena, ze koeficienty u y a z jsou nulove, takze z lenosti pak muzeme zacit s transformacnimi rovnicemi, ktere jsem napsal v clanku. Snad jsem to objasnil.
|
|
|
Jenom na ty hodiny nějak nemůžu kápnout
Hm, přečtl jsem si znova článek, ono je to tam možná s těmi deltami malinko těžší. Zkusme to jednoduše a bez delt.
Představte si auto, které kolem Vás jede relativistickou rychlostí. V autě na podlaze leží baterka, která blikne; její paprsek tedy po nějaké době dopadne na strop auta přesně do bodu nad baterkou.
Z pohledu řidiče paprsek letěl po kolmé čáře, jejíž délka přesně odpovídá výšce (vnitřního prostoru) auta.
Z Vašeho pohledu však je tomu jinak: mezitím co paprsek letí, auto popojelo dopředu! Paprsek tedy z Vašeho pohledu letěl po šikmé čáře, "nakloněné" ve směru jízdy auta -- smím-li použít školní geometrii, letěl po přeponě trojúhelníka, jehož odvěsnami jsou výška (vnitřního prostoru) auta a vzdálenost, již auto za dobu letu paprsku popojelo.
Jsme pořád spolu? Je to ještě jasné?
Zbývá už jen jednoduchoučký (ale z běžného pohledu velmi "nelogický") krůček: víme-li, že rychlost světla musí být pro všechny pozorovatele stejná, nutně z toho plyne, že mezi chvílí, kdy paprsek vyletěl z baterky a chvílí, kdy dopadl na strop, muselo nutně z Vašeho pohledu uplynout více času, než z pohledu řidiče! (Protože světlo letělo z Vašeho pohledu po delší dráze -- touž rychlostí.)
No a to je vlastně celé: jestliže jedna a táž událost (let paprsku) z pohledu řidiče trvala kratší dobu než z Vašeho pohledu, znamená to, že řidičovy hodinky jdou pomaleji, oproti Vašim se zpožďují: a to je právě ta slavná "dilatace času".
|
|
|
Ja mel za to, ze mysli, ze nemuze kapnout na reseni paradoxu dvojcat, proto jsem to nevysvetloval.
|
|
|
Ja si nemyslim, ze to je zcela dobre (Vidite? Jde to i bez toho TO MYSLITE VAZNE???:))
Pokud se paprsek vystreli kolmo ke smeru pohybu, pak k zadne dilataci nedojde ne?
|
|
|
Erm... pardon že se ptám, ale to myslíte vážně? :D :D :D
Dilatace, již příklad vysvětluje, je dána rychlostí automobilu vůči pozorovateli. Foton, letící v kolmém směru vůči této rychlosti, jen ilustruje její příčinu (resp. umožňuje její přímé odvození z premisy konstantní rychlosti světla pro všechny pozorovatele), jinou roli tam nemá.
|
|
|
Pravda, slozka rychlosti dopredu ubere slozce rychlosti nahoru nebo finalni vektor nesmi byt vetsi nez c.
|
|
|
No, jelikož jde o foton, je finální vektor rychlosti vždy právě c, a to zcela bez ohledu na jeho směr -- právě proto se musí šoupat s časem, aby to tak vyšlo při libovolném úhlu: čím větší úhel, tím pomalejší čas.
|
|
|
Nerekl jsem prave presne to same? Mozna Vas zmatlo to nebo, melo tam byt nebot.
|
|
|
Ach, uz chapu, opet to rypani do slovicek. Tim ze nesmi byt vetsi jsem nemyslel, ze muze byt mensi (ve vakuu), spokojen?:)
|
|
|
(My matematici jsme hrozná pakáž. Střílet by se to mělo. Ostatně on ve skutečnosti může být menší i větší, ve vakuu i jinde; to jen v STR je vždy z definice přesně c.... co jsem to říkal o tom střílení? ;))
|
|
|
Matematici a teoreticti fyzici, to je ta nejhorsi sebranka:))
|
|
HTML je na psaní složitých rovnic nepoužitelné, jsou všechny rovnice psány v Linuxovém textovém editoru LaTeX. - LaTeX není editor, je to sázecí systém. Psát LaTeXové zdrojáky se dají v libovolném textovém editoru (a ani Linux není podmínkou, ačkoliv ho sám používám; dce.felk.cvut.cz/roubal/teaching/LaTeX/TeXinst.pdf).
Možná vás bude zajímat www.aldebaran.cz/astrofyzika/ - prof. Kulhánek je kapacita a ASF mě docela bavila :-)
Zajímalo by mě, co si autor myslí o leteckaposta.cz/845436276 - moje práce z minulého semestru, tak ať mám nějakou kritiku od profíka :-)
Trochu se mi nelíbí ty delty v rovnicích, ale chápu to, přece jenom každý není obeznámen s diferenciálním počtem.
Postuláty bych napsal tučně a pak následně vysvětlil, přijde mi to takhle nepřehledné.
Přidal bych graf u Lorentzova faktoru jako závislost na rychlosti - jeden obrázek je za tisíc slov.
Jinak autora chválím a jsem zvědavý, jak dokáže vysvětlit Schrödingerovu rovnici :-)
|
|
|
Ja puzivam MikTex pro winy. Samozrejme mate pravdu, ale jak to lip vysvetlit jednim slovem nez editor?:))
PDFko jsem prolitnul a nemam chut ani cas se tomu venovat nejak vic, sorry. Ja pouzival Statnice z astrofyziky v kostce, ktere maji asi bezmala 400 stran, ale jinak jsou vsechna tato skripta hodne podobna, ono tezko vymyslet neco noveho.
Delty jsou zde dostacujici, proc zbytecne tahat dif. pocet tam, kde se bez nej obejdeme:))
Taky jsem zvedav, jak dokazou vysvetlit kvantovku, aniz by OC mel milion pripominek:))
|
|
|
(A já měl za to, že diskuse je žádoucí? ;))
|
|
|
Preci jen je rozdil mezi diskuzi a neustalym zpochybnovanim a stouranim do kazde vety, to pak jaksi veme chut do psani cehokoliv dalsiho.
|
|
|
|
Nechtel jsem Vas nijak odradit od diskuze, jen znova upozornuji, ze tyto clanky jsou na jinem levelu, nez by pro Vas bylo zjevne zajimave a podle reakci a ankety vidim, ze ten level budu muset jeste trochu snizit. Jinak nad paradoxy si zadiskutuji rad, nad carkami ve vete nikoliv. Nepotrebuji nikomu nic dokazovat, o to mene neznamemu cloveku, to jen abyste vedel, jak to vidim ja ve sve IS ;)
|
|
Nedávno proběhla v médiích zpráva, že se Hawkingovi přitížilo a byl hospitalizován. Napadlo mě, že kdyby mu mělo být na umření, prostě ho zavřeme do krabice s kočkou a teoreticky... nezemře, že jo? :-D
|
|
|
Prave naopak, bude pulkou tela v hrobe, takze zhorseni momentalni situace:))
|
|
|
No tak alespoň v jednom z kvantových vesmírů přežije určitě... :)
A pokud přec jen platí ta kodaňská interpretace, mohlo by pomoci jej neustále sledovat -- viz Zenonův kvantový efekt ;)
|
|
"souřadnic x, y, z (délka, šířka, výška)" .. a to je důvod, proč jsem flákl s VŠ .. podle mě to totiž má být : "souřadnic x, y, z (délka, výška, šířka)" .. Když pak tohle vysvětlí učitel studentovi a nebo má takové věci i ve skriptech, tak se pak k něčemu dobrat je šílený.. :-
|
|
|
To uz psal nekdo vyse, jsem liny to prepsat, ale asi budu muset. Nic to nezmeni a zkazim tim pripadnou radost tem, kteri by na to jinak prisli:)
|
|
|
..já se přiznám.. jsem byl lenošný těch 95 příspěvků výše pročítat.. tak pardon :) ..
|
|
|
Super, mozna konecne znovu pochopim to, co jsem kdysi pochopil ve skole a pak zapomnel, jak jsem to tenkrat chapal ;-) Jenom jednu relativistickou poznamku - procpak ma clanek datum vydani pred rokem?
|
|
|
Dilatace nebo debilitace, vyberte si:))
|
|
|
|
Opět se potvrzuje, že svět byl jednoduchý a přehledný, dokud nepřišel člověk a nestvořil fyziku.
|
|
Pokud STR platí v soustavách s rovnoměrným přímočarým pohybem, pak se STR nevztahuje na příklad s tyčí, protože úder bucharu způsobí nerovnoměrný a skokový pohyb tyče.
-----
Mimochodem, dostatečně silný buchar protlačí tyč na druhou stranu, i když tam žádný otvor nebude.
Speciální případ takového bucharu - teleport - pak i bez poškození podložky.
Obojí i při nulové rychlosti tyče.
|
|
|
Nojo, ono to sice opravdu vůbec nevadí, ale pokud s tím bucharem máte problém, tak vemte klasickou variantu s průjezdnou garáží, vžyť je to jedno.
___
Máte garáž se dveřmi vpředu i vzadu. Máte auto, které se do ní přesně vejde tak, že když v ní zastaví, jdou oboje dveře zavřít.
Ekvivalentní otázka pak je: lze či nelze auto chytit v garáži zabouchnutím obou dveří naráz, pokud projíždí relativistickou rychlostí?
Z pohledu garáže: velmi snadno, auto je zkráceno, takže je spousta času na pohodlné zabouchnutí obou dveří.
Z pohledu auta: ani náhodou, garáž je zkrácena, takže současné zabouchnutí obou dveří nepřipadá v úvahu.
___
A teď babo raď :)
|
|
|
Tak tak, paradox vznikne vždycky tak, že zanedbáme nebo přehlídneme nějaký důležitý předpoklad.
S tou garáží - auto se tam samozřejmě vejde. Současné zabouchnutí obou dveří z pohledu garáže totiž není současné z pohledu auta. Tj. z pohledu auta nedojde k současnému zabouchnutí dveří, alebrž se zabouchnou nejdřív dveře první, a až bude zadek auta uvnitř (např. předek prorazí první dveře apod.), pak se teprve zabouchnou druhé dveře.
Pokud bychom zabouchli obě dveře současně z pohledu auta, tak se do garáže auto nevejde - ovšem toto zabouchnutí dveří nebude z pohledu garáže současné, ale nejprve se zabouchnou zadní dveře, když ještě zadek auta přečnívá vzadu, a poté se zabouchnou přední dveře, když už předek přečnívá vepředu (takže to opět souhlasí s tím, že se auto nevejde).
S tyčí a otvorem je to zhruba podobný, tyč do otvoru propadne.
|
|
|
P.S. Platí-li kvantovka (a to lze považovat za extrémně pravděpodobné, neboť to je snad jediná netriviální fysikální teorie, jejíž předpovědi jsou v dokonalé shodě s naprosto všemi dosud provedenými pokusy -- bezvýjimky), pak lze dokázat, že (klasický) teleport je nemožný. Je mi líto.
(Ono na to není potřeba ani nějak extra počítat, v podstatě stačí selský rozum: chceme-li teleportovat, musíme u "vysílače" nějak zaznamenat informaci o tom, co teleportujeme, a na "přijímači" to zase složit dohromady. Jenže platí-li kvantovka, nelze u vysílače potřebné informace změřit všechny a přesně -> oops, QED.)
|
|
|
Opravdu? A co entaglovane (neznam cesky vyraz) elektrony a jejich vlastnosti? Lide si s nimi radi hraji a clanku na tema "quantum teleportation" vychazi dost. Ne, ze bych tomu zvlast rozumel, ale v relativisticke limite proste kvantovka doresena neni a jestli jsem neco pochopil, tak ze selsky rozum pro pochopeni relativisticke kvantovky rozhodne pouzit nelze :)
|
|
|
Vizte prosím "(klasický)". Problém s propletenými částicemi při kvantové teleportaci je, že je musíte mít předem...
|
|
|
Ha, "klasicky" jsem prehledl. Omluva, mel jste pravdu. Z propletani byvam vetsinou uplne popleteny :)
|
|
|
No, já bych nerad, kdyby se snad někdo na základě mých příspěvků domníval, že já tomu rozumím -- pravý opak je pravdou: jen nad tím vším tiše žasnu, co příroda dokáže.
Ostatně již zmíněný pan Feynman moudře říkával cosi v tom smyslu, že je-li na kvantovce něco jistého, pak to, že jí nerozumí zhola nikdo :)
|
|
Dokud vše vysvětlujete slovy, případně schématy, je to poměrně dobře srozumitelné. Ale vzhledem k tomu, že od školy už uplynulo dost vody, já osobně mám celkem probém vnímat vzorce... teorie vyjádřená v rovnici složitější než pythagorova věta už mi prostě nic neřeknou. Asi zvyk. Jinak díky, těším se na další díl:)
|
|
|
Diky za feedback, Taky ted vidim, ze jsem to prehnal a v pristim dile znacne zvolnim a omezim rovnice. Snad tohle neodradi prilis lidi od toho, dat pristim dilum sanci.
|
|
|
(Já bych řekl, že jsem to říkal; jenže to bych dostal vynadáno, že říkám, že jsem to říkal :D)
|
|
|
A ja zas rikal, ze jsem nemel predstavu o tom, na jakem levelu jsou zdejsi citatele, ted uz to vim:)
|
|
|
A nedelejte ze sebe mucednika, pouze jsem Vam naznacil, jaky je muj vztah k vychytralkum, co se potrebuji predvadet. Samozrejme netvrdim, ze jste jednim z nich , stale analyzuji;)
|
|
|
Ale kdež -- já se prostě bavím (a baví mne jak fysika a její hříčky, tak i jazyk a jeho hříčky; diskuse o obojím pak mne baví převelice).
Nicméně samozřejmě existuje možnost, že to, co mne baví, jinému -- kupříkladu Vám -- vadí. V kterémžto případě bych na tu zábavu jaksi neměl právo, že, z praobyčejné prosté slušnosti.
|
|
|
exactly my point. Tim tuto vec povazuji pro mne za vyresenou a tesim se na dalsi diskuze, nebot si nedavam patent na rozum a rad se necham poucit, pokud to bude od cloveka, ktery to nebude brat jako prilezitost se arogantne povysovat nade mne ci kohokoliv jineho.
|
|
Ahoj všem,
děkuji Redguyi za pěkný článek, když jsem ho viděl připomnělo mi to fyziku ze střední, tehdy jsem to ve škole "nepochopilně" nepochopil, ale časem se mi dostala do rukou milá knížka od p. G. Gamowa - Pan Tompkins v říši divů, kde jsou základy STR celkem hezky vysvětleny trochu lidštěji... Což mi připomíná... nevím jestli je to chyták nebo nesmysl, spíše to druhé, ale pro pobavení Tvé i jiných si to neodpustím (každopádně v nalévacím podniku po pátém kousku po vyřknutí této "hádanky" osazenstvo stolu obvykle začne vymýšlet neuvěřitelné teorie...inu hospodská univerzita v praxi).
Předpokládejme na chvilku, že rychlost světla není nepřekonatelná.
Level 1:
"Představ si člověka, který letí vesmírem rychlostí, která je trošku větší než rychlost světla, má na hlavě čelovku a je čelem otočen ve směru "jízdy". Co uvidí? "
Level 2:
"Představ si člověka, který letí vesmírem rychlostí, která je trošku větší než rychlost světla, má na hlavě čelovku a v rukách zrcadlo a je čelem otočen ve směru "jízdy". Co uvidí v tom zrcadle? "
Level 3:
"Představ si člověka, který letí vesmírem rychlostí, která je trošku větší než rychlost světla, má na hlavě čelovku a v rukách zrcadlo a je čelem otočen pro změnu zády ke směru "jízdy". Co uvidí v tom zrcadle? "
Tak to bylo jen tak pro pobavení... :)
Ten pan Tompkins - právě tam se mi líbilo to podání ve formě příběhů plus nějaké kresbičky - asi bych kromě vzorečků a jejich popisů taky spíše čekal tu dilataci prostoru trochu více "kreslenou".
Jinak bych na závěr rád poznamenal, že kultivovaný styl zdější diskuze by mohl být jiným diskuzím na internetu vzorem.
|
|
|
Zdarec,
jsem poucen, priste vice obrazkoveji:)
Inu OC me jiste narkne, ze to snad nemyslim vazne:)), ale diky aberaci se cele zorne pole smrskne pri rychlostech limitne se blizicich c do jedne tecky primo pred nami a kdyz nad tim tak premyslim, tak ta s nadsvetelnou rychlosti nejspis nezmizi, takze ja jsem u 1 a 2 pro tecku a pro 3 nic neuvidi, ale to jen tak strilim od boku:)
|
|
|
:) jasně každopádně tvoje střílení od boku může jiné motivovat k daleko odvážnějším úsudkům...
off topic: co vision? jezdíš? když tak do mailu...ať to tu neplevelíme...
|
|
|
klidne plevelme:) No Vision je pojizdnej, ale momentalne jezdim na masine, takze mi akorat stoji na zahrade a obcas si ho pujci mlada do prace, ani jsem nemel cas ho prezout na letni, takze asi tak. Pocitam ze do zimy se to nezmeni, na motorce je to preci jen vetsi sranda:)
|
|
|
Já jsem teď sháněl na ten svůj tu zběsilou orange barvu na opravu laku po mé zimní "adventuře" s křovím - odřený nárazník. Tak jsem prolezl pár firem a nakonec mi to v jedné namíchali z hodně podobné barvy na Citróna. Tak jsem včera přitáhl 350g ve spreji za 350,- a zdá se mi že to snad i trefil...jestli bude o víkendu slunečno tak se ze mně stane autolakýrník :) Teď stavíme novou kuchyň takže se zatím LPG trochu odsouvá..benzín co byl 35,- už klesl tak to není zatím tak akutní... Denně potkávám hodně motorkářů, menšina z nich jezdí dost šíleně (nepopírám že statisticky je v autech určitě více takových) tak na sebe prosím dávej pozor... včera to v jedné trošku nepřehledné zatáčce nějaký rychlý boreček na silném jednostopém kapotovaném stroji klopil pod úhlem 45stupňů prostředkem cesty hodně nadlimitní rychlostí, tak, že mi projel přilbou 10cm od zrcátka, já jsem to musel srhnout hodně za krajnici ..mladá jak ho viděla tak jen kvičela strachy...
|
|
|
To se divim, ze tu tvoji barvu dokazali namichat, ja myslel, ze takovy odstin ani neexistuje:)) LPG je ted nekde i pod 12 kacek, takze zas nevahej dlouho:))
Ja na masine zacinam, takze jezdim hodne o pohode, mam z toho jeste takovy ten prirozeny strach, takze muj limit je hodne pod limitem stroje, jezdim prakticky stejne rychle jako v aute. Minulej vikend se nam navic v Otvo zabil nakej mladik, takze to s tebou hne (i kdyz jsem ho neznal), kdyz jezdis domu kolem svicek (a ne jednech). To me spis zabije nejakej kokot, co se mi ve 160ti lepi na zadni gumu, ackoliv je pred nama kolona aut.
|
|
|
To posledni jsem myslel na dalnici, aby tu zas nekdo neremcal. Takovymu kretenovi pak radsi ujedu pravym pruhem o par aut dal prede nekoho, kdo ocividne dodrzuje bezpecny odstup. Ono preci jen snazit se na masine vybrzdit blba v aute neni zrovna chytry:)
|
|
|
No taky se ten chlapík ptal jsetli v té barvě mám fakt celé auto a nechápavě kroutil hlavou - přinesl jsem mu jen přelakované plastové "špuntíky" co drží přední masku na ocelové traverze pod hauptnou. Jsem mu musel slíbil, že mu to přivezu někdy ukázat...jezdím okolo něj do práce :)
S těma motorkama je to spíše o lidech co je mají. Doufám že ti ta pohodka na silnici vydrží co nejdýl. Máš ještě pár dílů OTR před sebou a hodně "posluchačů". :) Já se ve visionu taky spíše kochám krajinou ... jak říkal kdysi můj šéf v jedné firmě kde jsem měl visiona jako služebáka..správná rychlost v pěkném autě je taková, když si stihneš všimnout na chodníku pěkné holky a víš co má na sobě :)
|
|
|
Ja bych spis chtel potkat toho cloveka, kterej si myslel, ze takovyhle auto bude jako dobrej napad:))) To musel bejt kladenak:))
Jasne, je to o lidech, to plati i o autech. Ohledne OTR, uz se tesim, az to proletim a vrhnu se na astronomii a astrofyziku, kde se vyznam mnohem vic nez v relativite a kvantovce atd. Ale zajimavy je to i tak, tak proc to neprobrat.
|
|
|
No u nás ve vesnici se přes toho visiona pořád nemohou přenést...takže ať to byl kanadský kladeňák, věděl jak se dělá nepřehlédnutelný xicht auta :) Nikomu nevysvětlíš, že to auto má faktickou hodnotu desetiny jeho...
Co se OTR týče, je to na DF příjemná změna, jak by řeklo básnické střevo - svěží vítr.. :) Myslím, že článků (a následných mnohdy flame diskusí) ohledně stavu české společnosti zde byla, je a bude spousta. Nic proti tomu, tyto kategorie článků zde patří a mají zde nezastupitelné místo. Nicméně mám neodbytný pocit, že se zde chodí myšlenkově nasytit mnoho lidí, jež jsou velmi vzdělaní v mnoha oblastech lidského vědění a nemají problém se vzdělat i v dalších směrech. Netuším sice jestli se web DF bude i nadále věnovat "popularizaci vědy" v této podobě, každopádně já sám za sebe mám takové články rád a vždycky si rád přečtu o něčem novém.
Každopádně ti fandím abys vydržel. :)
|
|
|
No ja myslel toho, kdo to z normalni barvy prebarvil na tuhle blaznivinu s pocitem, ze takhle to vypada lip:)))
Ja to vidim stejne, navic pred volbama to tu bude sama politika, ktera me popravde moc nezajima, jednou za par let zvolim pravici, ale ze bych to musel furt rozebirat, to ne:) Takze to tu vyplnim fyzikou a obcas se mi snad podari sepsat i neco o autech nebo motorkach. Dik za podporu!
|
|
|
S tou barvou to prý bylo takhle:
On: "Baruško, tak tady máš nové auto, je to v automatu, a je to bezpečné a z práce budeš doma dřív než mrkneš".
Ona: "No hezké, velké je to, pohodlné, ale ta barva...".
On: "Tak si Baruško zajedeme ke známému, ten lakuje auta a vybereš si nějakou barvu".
..a Baruška si vybrala náhodně barvu která ji upoutala ve vzorníku retro nábytku ve stylu barev 70tých let, která jí trochu připomínala její úspěšnou proslulou pomerančovou dietu díky které se vdala. :) (s tou dietou je to fikce pochopitelně).
|
|
|
Tyjo pomeranc by byl jeste v pohode, tohle je takova barva, co se snad ani neda k nicemu prirovnat:))) Jako kdyby to barvili v nejaky hrackarne:)
No nic, jdu spat, ceka me nocni domaci sluzba pomocnika kolegy, ktery je ted v Chile, tak at nejsem rano uplne mrtvej. Cau a obcas sem vlez, at pokecame:)
|
|
|
Jsem tady často neboj. Jen nemám takovou potřebu se ke všemu, co se zde na webu píše, vyjadřovat (ostatně určitě stejně, jako mnoho jiných zde fluktujících pozorovatelů). Vlastně jsem Tě hlavně chtěl (za nás všechny tiché čtenáře co mají hodně svých starostí a práce - a tak málo času na řešení problémů celého světa -doufám že se za TOHLE do mně nikdo neopře!) pozdravit a popřát hodně sil na další psaní. Kdybys něco potřeboval tak napiš - malování mi taky kdysi šlo :) . Jak by řekl zakaboněný AliG: "Respect brotha!" :) Dobrou.
|
|
S tou tyčí je to jasný, ne? Buchar se evidentně nehýbe vzhledem k podložce s dírou, takže tyč se pohybuje vůči bucharu stejně jako vůči podložce a tedy se zkrátí a propadne skoro dobrovolně ;)
|
|
|
Zapomínáte ovšem, že z pohledu tyče se naopak zkrátí buchar; i stane se z něj pouhý důlčík, jenž vyrazí v jejím středu pohledný otvůrek ;)
|
|
|
I rozlomi tyv vedvi a ta pak propadne:)))))
Mozna by Vas mohlo zajimat, ze zhruba za par minut budeme pozorovat GRB, ktere ma podle vseho redshift ~9, tak jsem na to zvedav.
|
|
|
Devět? To je nějak moc, ne? :) Já tahleta čísla z hlavy neumím, ale to dá kolik, 15 mld let věku? Nebo ještě víc?
|
|
|
ano, je to moc. Byl by to dokonce novy rekord, proto jsem napjaty:) Pokud bereme stari vesmiru 13.7 mld let, pak tento GRB by se udal v dobe, kdy byl vesmir pouze 0.55 mld let stary.
|
|
|
Já se musím přiznat, že o tomhle vím hrozně málo... už se tak nějak ví (resp. shoduje se významné množství fysiků na tom), co to vlastně doopravdy tyhle záblesky jsou? V době, kdy jsem o tom něco čtl, se to nevědělo (nebo to aspoň nevěděl autor toho co se mi dostalo do ruky ;))
Mimochodem, ne že by to bylo důležité, stáří vesmíru jsem měl v hlavě zafixováno právě na 15 mld let -- děkuji za upřesnění. Už ani nevím, kde jsem to vzal...
|
|
|
Momentalni teorie (ty jsou podle nalady fyziku:) odhaduji stari na 13.5-14 mld let. Co ja vim uz od mlada, kdy jsem se zacal zajimat o astronomii, furt se to vicemene toci kolem tech 14 plus minus nejaka chyba,
Pokud myslite zdroj zablesku, pak panuje vicemene dobra shoda na tom, ze ty dlouhe, mene energeticke, jsou vybuchy supernov, zatimco ty kratke, vice energeticke, vznikaji pri srazce dvou neutronovych hvezd, ktere puvodne tvorily dvojhvezdu.
|
|
|
Díky!
Hmmm, asi se optám jako dokonalý blb, ale neměla by supernova "svítit" víceméně v celém spektru naráz? Je finta v tom, že nic jiného nemělo energii sem z té dálky doletět? Nebo se zatraceně pletu v tom předpokladu?
Má smysl se již ptát, jak to dopadlo, a zda skutečně byl právě pozorován GRB těch 13.něco mld let starých, nebo to potrvá ještě dlouho, než se pozorování patřičně vyhodnotí (ani to nevím, ostuda... nojo, zkusím si to někde dostudovat :))
|
|
|
Ona sviti naraz, ale sem dorazi nejdrive gamma, pak rengten atd smerem k radiu, tj zatimco satelit zachytit gamma a rentgen, pozemske dalekohledy pak uz opticky dosvit, trvajici mnohem dele.
Zatim na kratkych expozicizh nic nevidime, musime udelat delsi. Nasledna redukce dat neni zas tak casove narocna. Limitujici je opravdu spise doba expozice, kdy se ceka na dostatek svetla:)
|
|
|
(Jak to dopadlo, pokud to již dopadlo?)
|
|
|
|
15 miliard let se bezne ucilo ve skolach a uci se to dodnes
|
|
|
Asi protoze se to uci furt z tech stejnych knizek:)))))
Je tam celkem velka neurcitost, takze cokoliv od 13 do 15 je vicemene OK se soucasnymi poznatky. Ted je to 13.7, za rok to zas bude jinak.
|
|
|
Jen pro presnost, z tech stejnych to neni, jsou to nove knihy, do kterych byl opsany obsah tech starych. Tedy v pripade fyziky. Co se jinych predmetu tyce, tam to skutecne byly ty stare ucebnice. "Stare" znamena treba 40 let.
Ale v tomto pripade je to jedno.
|
|
|
Ono je potreba tyto informace kazdy rok menit, aby bylo nutne tisknout nove a nove knihy, obzvlaste ted v krizi:)
A kdyz je zmen malo, tak se treba rekne, ze Pluto neni planeta:)))))))))))))
|
|
|
Ovsem to je politicky spravny pristup :-) Kun umira, musime bicovat casteji.
Ja se o to moc nezajimam a proto si hezky pockam, az se zase odhlasuje, ze Pluto planeta je a vsechno bude zase tak, jak se to pise v knihach, ktere mam doma.
|
|
|
No muj subjektivni nazor je ten, ze vylouceni Pluta byla demence. Chapu stanoveni podminek pro nove objevene planety mimo nasi Slunecni soustavu, ale tohle byla stejna pitomost, jako kdyby se odhlasovalo, ze Slunce se odted bude jmenovat Trumtadyt :)))))))
|
|
|
Nevim, jak v astronomii, ale v mnoha oborech mi prijde, ze se s velkym nadsenim vytvori skatulky, do kterych se pak vsichni snazi narvat realitu. No a pokud tohle skatulkovani selze (jakoze vetsinou selze), tak z toho vychazeji logicky nesmysly.
|
|
|
Kdyby šlo jenom o zaškatulkování Pluta, bylo by to spíš k smíchu.
Současná astronomie má zásadní problém s "nefungující" obecnou teorií relativity. Na její záchranu už narvali do příslušné škatulky fiktivní temnou hmotu a ještě fiktivnější temnou energii a pořád to úplně není ono. Asi se opakuje situace z konce 19. století, kdy ve fyzice bylo taky až na pár detailů (záření černého tělesa, padání elektronů do jádra ...) všem všechno jasné.
|
|
|
No, to že OTR v řadě případů tak docela nefunguje a že je potřeba udělat kvantovou relativitu, to je jasné poměrně hodně dlouho. V podstatě zhruba od chvíle, kdy OTR existuje :)
Jiná věc je, že to dosud ještě nikdo nedokázal, ačkoli ty současné jedenáctirozměrné membrány, jež mimochodem vůbec, ale vůbec nechápu :(, prý vypadají poměrně nadějně...
|
|
|
Někde jsem slyšel, že všechny problémy se dají zjednodušit na kolo na hřídeli :-)
Třeba na to časem někdo přijde i tady...
|
|
|
No, co třeba problémy s ženskou?
Ačkoli.... když se to tak vezme.... :D
|
|
Tak já nevím, osvětový článeček je velmi hezký, až na několik drobností. Auror promine, ale já nevím, proč je publikován právě zde. Od začátku jsem čekal nějakou vtipnou paralelu s čímkoliv o čem si zde obvykle povídáme a ono nic. Prostě fyzikální přednáška (velmi dobrá), ale zaměření těchto stránek je přece jen trochu jiné, než šířit fyzikální osvětu. "Věda a technika mládeži" (pokud ještě vychází), by byla místem pro publikaci vhodnějším. Autor promine ještě jednou, ale i přes nesporné kvality článku na tyto stránky nepatří. Navíc mi uváděné příklady (časově rozdílné vnímání záblesků světla, atd.) silně připomínají jistou publikaci autorů Borůvka-Herčík, která vyšla tuším v roce 1942 pod titulkem "Einsteinův princip relativnosti". Namísto aut pracují autoři s jedoucím vlakem, ale jinak navlas stejné. A nejen to, i celková osnova článku je jen zkrácenou verzí dotyčné (velmi útlé) knížky. Nic ve zlém pane autore, ale je to můj názor.
|
|
|
Tuto knihu jsem nikdy necetl a Vase tvrzeni mi prijde zcestne. Naprikld paradox dvojcat je v 95% knih o STR, osnova je taktez ve vetsine podobna, co taky chcete vymyslet noveho?
Ohledne toho, zda-li sem neco patri nebo ne, jen poznamenavam, ze mily ctenar si zde muze vybrat temata, ktera mu sedi a nemusi nutne cist vsechny clanky. Umele zakomponovat do fyziky zmrdy a vohnouty jen proto, aby byl ve stylu DF, mi prijde nestastne:)
|
|
|
Souhlas, STR je "relativně" tak omezená a primitivní, že je jí těžko podat nějak jinak a nově. Ale o vohnoutech a zmrdech mezi fyziky by se dalo napsat dost, obzvášť z dob počátků teorie relativity a kvantovky.
Jinak těch pár paradoxů je víceméně marketingový trik. Část z nich předpokládá neinerciální soustavu (paradox dvojčat). Druhá část taktně zamlčuje, že dilatace je čistě "optický efekt" způsobený konečnou rychlostí přenosu informace.
Mimochodem, v realitě měříme čas a vzdálenosti pomocí metru a hodin. Chování obojího fyzika nejlépe popisuje kvantovou teorií elektromagnetického pole. Ta se ovšem jak je známo s teorií relativity moc nedoplňuje...
|
|
|
Ono narazit na zmrdstvi i v tomhle odvetvi neni bohuzel az zas takovy problem. V mem okoli znam nekolik projektu, ktere cerpaji nemale granty a neprinasi absolutne zadny uzitek. Kdyz jsem pak videl prezentaci vysledku, pripadal jsem si jako na nejakem korporatnim meetingu, hnus.
|
|
|
dilatace je čistě "optický efekt"
Nikolivěk. Vizte prosím 22.04.2009 18:33:21.
Jinak samozřejmě kompletně celá STR je "způsobena" limitní rychlostí přenosu čehokoli.
(Stran Redgyuovy reakce: jistě, granty jako takové, dokud jsou přidělovány politiky a nikoli bohatými mecenáši, jsou zlo intergalaktických rozměrů -- jako ostatně bez výjimky cokoli, co je libovolným způsobem napojeno na státní penězovody. Leč to, myslím, do této diskuse snad ani nepatří...)
|
|
|
Nesouhlasím. O té dilataci se jinak než vlastním pozorováním (optickým) nedozvíte. Pozorovatel v rychle letící raketě vám bude tvrfit, že se mu nic nezkrátilo. Ani se mu nic nepřetrhne. Dokonce i když mu do cesty dáte kanál s dírou menší než je raketa v klidu, tak do ní nespadne.
Ono k dilataci rozměrů vůbec nepotřebujete mít postulovanou absolutní rychlost přenosu informace (světla) jako v STR. Netopýrům by nejspíš úvaha o zkracování rychle jedoucích automobilů vůbec nepřišla divná.
|
|
|
Ach jo. Vizte prosím 22.04.2009 18:33:21. Včetně následné debaty.
|
|
|
Já to četl. Myslím, že i následná debata ukázala, že nemáte pravdu. Obzvlášť s tou přetrženou hadicí :-)
|
|
|
Tak si to přečtěte znovu a důkladněji... tedy samozřejmě, pouze v případě, že Vám záleží na tom, abyste nešířil bludy :)
|
|
|
Já k smrti rád šířím bludy:-)
Mám proto dvě otázky:
1. Jak zjistí pozorovatel na Zemi, že se rychle letící kosmická loď zkrátila? Tedy kromě toho, že to uvidí dalekohledem :-)
2. Zkracují se v noci netopýrovi rychle jedoucí auta?
|
|
|
1. Spočte si to podle Lorentzovy transformace? Použije nějaký neoptický mechanismus měření (např. "lanko přetržené špičkou rakety a druhé přetržené jejím ocasem", nebo tak)? Nevím, a upřímně řečeno, smysl otázky nechápu.
(Mimochodem, to, zda zkrácení uvidí v dalekohledu, je přinejmenším sporné. Spíše uvidí raketu velmi podivně zkreslenou -- právě vzhledem k různým optickým efektům. A také je zajímavá otázka, v jakém "světle" ji uvidí; ona ta relativistická rychlost leccos provede také s frekvencí příchozích fotonů...)
2. Nikdy jsem se nad tím hlouběji nezamýšlel, ale rychlá úvaha naznačuje, že by je měl "slyšet" podobně zkreslená, jako by pozorovatel "viděl" tu raketu (vizte minulou závorku).
|
|
|
Ještě pro Vás mám jeden námět k zamyšlení.
Přečtete si mou variantu "tyče a bucharu" z 23.04.2009 16:15:19. Nyní si představte drobnou změnu experimentu -- automobil je v klidu o něco málo delší než garáž; jsou-li tedy oba v téže IS, oboje dveře najednou zavřít nejde.
Pohybuje-li se ovšem automobil vůči garáži relativistickou rychlostí, zkrátí se, takže chytit jej uvnitř současným zavřením obou dveří z pohledu garáže možné je tehdy a právě tehdy (a z přesně týchž důvodů), pokud -- a proč -- tankovací hadice v experimentu popsaném v 22.04.2009 18:33:21 praskne.
___
Koukám, že než jsem to dopsal, nějaká housenka tam tu garáž vysvětlila, což Vám přemýšlení značně usnadní :)
|
|
|
Tak jsem se zamejšlel a k nějakému zásadnímu prozření jsem nedospěl. Příklad s autem delším než garáž je zřejmý.
Uznávám, že hovořit při kontrakci o čistě optickém klamu je příliš silné. Je to prostě informační klam způsobený konečnou rychlostí přenosu informace. Kdyby existovala možnost ještě rychlejšího přenosu informace, bylo by zřejmé, že jde o klam. Stejně jako je zkracování rychlých aut pro netopýra. Tam kromě ultrazvuku máme k dispozici i rychlejší světlo, tak je "jasné", že se auto nezkrátilo.
A taky mám jeden příklad. Vemte raket ve tvaru homole a udělejte podle ní formu ve tvaru homole. A pak tou raketou naperte ve vysoké rychlosti do formy. Z pohledu rakety narazí první špička, z pohledu pozorovatele u formy narazí první základna rakety. Škody na raketě po nárazu musí být z hlediska obou pozorovatelů stejné. Jak je to možné?
|
|
|
Už jste byl blizounko, škoda, že jste to vzdal tak těsně před cílem :D
Trik je v tom, že dvě letadla spojená hadicí, zrychlující zároveň přesně týmž zrychlením, zůstávají stejně daleko od sebe z pohledu pozorovatele ze Země. A co z toho plyne? Aha!
Stran toho příkladu opět (již nevím ani pokolikáté :)) doporučuji se důkladně zamyslet nad velmi podnětým příspěvkem páně Redguyovým z 22.04.2009 17:15:03 :)
|
|
|
To máte pravdu. Pokud letadla zrychlují !!! z pohledu pozorovatele na Zemi !!! stejným zrychlením hadice se samozřejmě přetrhne.
Jenže při podrobnějším zkoumání uvidíme taky v prvním letadle pilota s dábelským šklebem a plynem nadoraz, kdežto pilot v druhém letadle má plyn na půl a mumlá si něco o zmrdech, co trhaj hadice. Navíc se pozorovateli na Zemi lehce motá hlava z toho, že předek a zadek letadla a vlastně i každá jiná jeho část se bez zjevné příčiny pohybují s různým zrychlením.
Takže jedinej, kdo je v pohodě, je opodál visící netopýr, který má z teoretických keců o zkracování děsnou prču, protože si ho užívá každou noc dost. :-)
|
|
|
U toho netopýra je to však jen ten optickej klam. Relativistické jevy jsou způsobeny individuálním vnímáním rychlosti světla. U rychlosti zvuku se o ničem takovém nedá mluvit.
|
|
|
Chtel jste asi říct ultrazvukovej klam :-)
Ano, já to tvrdím taky. Jedninej rozdíl je v tom, že netopýr si díky existenci rychlejšího světla může ověřit, že auto se nezkracuje. Kdežto u STR jsme si existenci rychlejšího přenosu informace z definice zakázali, takže "z pohledu pozorovatele na Zemi" tvrdíme, že se auto doopravdy zkrátilo.
Jen aby mě někdo nenařknul, je mi jasné, že dilatace u ultrazvukuové orientace netopýra se řídí jiným vzorcem než u STR.
Mimochodem dilatace délky a času rychlých objektů existovala už v dobách, kdy se ještě světlo šířilo etherem a Einstein prděl do plínek. Řídila se podobným vzorcem jako ta dilatace u netopýra a nikdo z toho tenkrát nedělal ameriku. Až při popularizaci STR z toho zkracování někdo udělal "paradox relativity".
|
|
|
Pravda, správně asi - akustický klam.
Když se světlo šířilo etherem, mělo svoji jasně danou rychlost. Jenže rychlost světla o sobě se nedá určit, vždy je závislá na pozorovateli; paradox relativity plyne právě z relativní rychlosti světla.
Vy si myslíte (soudím z toho, co píšete), že svět se chová podle Newtonovské fysiky a STR je jen důsledek nedokonalosti smyslů a měřících technik. S tím se setkávám u více lidí a je to bohužel jen známka, že v tom nemaj moc jasno.
|
|
|
Ne ne, to jste mě pochopil špatně. STR rozhodně není důsledek nedokonalosti měření nebo smyslů.
Já jenom tvrdím, že dilatace času a rozměru vyjde z libovolné teorie, která nějak omezí rychlost šíření informace. Vychází i pro eterovou teori, která STR předcházela. Není to tedy pro STR nic typického. Jinými slovy, zdůrazňování "paradoxů" způsobených dilatací je tak trochu marketingový trik.
Rakety se prostě zkracovaly i před Einsteinem, jenom podle mírně odlišného vzorce a bez vášnivých diskusí široké veřejnosti :-)
|
|
|
Ježíšmarjá, to jsou zase objevy na polích orných a vědeckých...
- rychlost světla není, pane Alois, závislá na pozorovateli; právě naopak. Lze ji určit velmi přesně. Je pro každého pozorovatele vždy stejná, c. To je to, co v tom dělá zmatek;
- netopýři uši, pane Honzo, předmět zkreslí (stejně tak je zkreslen ve světle, a již jsem Vám to vysvětloval). To však se STR nijak přímo nesouvisí.
|
|
|
To je v klidu, pane Ocas, v mém porovnání je rychlost zvuku na pozorovateli nezávislá. Konstanta c se nemění, ale pro jednotlivé pozorovatele je totéž světlo ve stejnou chvíli na různých místech. Za nejasnou formulaci se omlouvám.
|
|
|
V diskusi o politice je sice, pravda, takto nebetyčná úroveň nesmyslného blábolení bežná; zanášet ji však do diskuse o fysice je nemoudré. Radil bych Vám, pane Alois, zdržet se veřejných debat po nejbližších deset-dvacet roků, dokud nedostanete alespoň trochu rozum.
|
|
|
Vřelé díky! Už to chápu...
|
|
|
Vejde nevejde, přetrhne nepřetrhne … Mám dotaz a v tomto vlákně možná dostanu odpověď: Hadice nebo tyč mají nějakou vnitřní strukturu. Co se děje při popisovaných rychlostech s Colombovou a silnou nukleární silou? I zde je nutno počítat s maximální možnou rychlostí přenosu informace. Nerozpadne se struktura a částice samotné?
|
|
|
Jasne, nutno pocitat s omezenou rychlosti prenosu informace. Jak si matne pamatuju, resi to kvatova teorie pole, zjednodusene se elektrony (a castice obecne) silove ovlivnuji tim, ze si posilaji tzv. virtualni fotony. Fotony samo letaji rychlosti svetla a tim dana rychlost prenosu informace. Ale to uz presahuje tyhle modelove priklady, proste hmotna tyc rychlosti blizkou svetlu nepoleti, popr. na ni nezrychli skokove, aby se dalo uvazovat v ramci inercialni soustavy. To stejne letadla. Tyhle priklady demonstruji jiste elemetarni principy, ale nelze je brat do dusledku nebo zobecnovat.
|
|
|
Struktura tyče a vůbec chování většiny věcí umíme nejlépe popsat kvantovou teorií. Do ní je možné zahrnout i předpoklady STR. Výsledek je skvost zvaný relativistická kvantová teorie pole.
Problém nastává až s obecnou teorií relativity.
|
|
|
Problém teorie relativity (speciální nebo obecné, to je fuk) je v tom, že není úplná -- nepopisuje korektně chování světa za všech okolností.
Speciálně nepopisuje chování světa tam, kde nejsou kvantové jevy zanedbatelné pod hranici přesnosti měření (např. ale pro radioaktivní rozpad zpomalení, daná obecnou relativitou, pokud vím, "fungují" přesně tak, jak jim staroušek Einstein předpověděl).
To je důvod, proč posledních přibližně sto let všichni fysikové zoufale hledají novou teorii, jež by -- s trochou nepodstatného zjednodušení -- kvanta a relativitu spojila. Vizte prosím také 24.04.2009 16:00:33.
|
|
|
Navíc se pozorovateli na Zemi lehce motá hlava z toho, že předek a zadek letadla a vlastně i každá jiná jeho část se bez zjevné příčiny pohybují s různým zrychlením
Vítejte v STR... s objevem Ameriky :D (22.04.2009 19:13:25).
|
|
Když je tady tolik fyziků, měl bych jeden dotaz z obyčejné newtonovské fyziky, který mi zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil. Všude slyším, jak mají kamiony mnohem delší brzdnou dráhu než osobáky. A já se ptám proč.
Od 99% lidí dostanu odpověď : "No přece protože je těžší". Jak říká Miloš Zeman, na každý problém existuje jedno jednoduché, zcela zřejmé a úplně špatné řešení. Hmotnost kamionu totiž přímo úměrně nezvyšuje pouze jeho kinetickou energii, ale taky tlakovou sílu mezi kamionem a silnicí. Při výpočtu brzdné dráhy se tedy hmotnost na obou stranách vzorce vykrátí.
Napadají mě dvě různé příčiny:
1) Kamiony mají poddimenzované brzdy, které nejsou schopné vyvinout dostatečnou sílu k zablokování kol.
2) Kamiony mají tvrdší pneumatiky s horším součinitelem smykového tření.
Je jedna (nebo obě) z těchto hypotéz tou příčinou? A nebo existuje ještě nějaký další aspekt, který mi uniká?
|
|
|
Z obyčejné newtonovské? Ale kdež! Toto je zajímavý důsledek obecné theorie relativity.
Jedním z méně známých důsledků této theorie jest to, že v blízkosti větších hmot se čas zpomaluje.
Tím je vše jasné: kamiony jsou těžší, i zpomalují čas; tím se zpomalí samozřejmě také reakce jejich řidičů, a adekvátně se prodlouží brzdná dráha.
|
|
|
Ten jednoduchý vzorec platí omezeně jen pro smykové tření tvrdých materiálů. Jestli se dá vůbec někde použít, tak leda na železnici. Auta, náklaďáky a lyžaři na něj pečou a neřídí se jím, jako ostatně spoustou dalších "zákonů".
Vaše dvě hypotézy obvykle taky platí, ovšem věřím, že existují i vyjímky.
|
|
Ale rozhodně s touhle fyziikou je to vždy víceznačné. Relativita ve fyzice zdánlivě přešlapuje na místě. Matematici chtějí používáním tradičních relací řešit takto definované fyzikální ambience. Je pravděpodobné, že termín rychlosti světla je jen dogma držící při sobě tradiční matematický aparát. Relativita zpochybňuje rela tivně. Zde se diskutuje na úrovni lineární , tj degenerace 3D na 1D bez další úpeavy vztahů.
Budeme-li diskutovat fenomén dilatace časoprostoru jako důsledek hraniční podmínky shora uvedeného dogma, pak i vztažný systěm je třeba vnímat v limitě. Pěkným důkazem nezrcadlové interpretace relativity - rychejší stárnutí tam, kde se systém tzv. nepohybuje touto rychlostí.
Tzv. éter jako medium, vyloučený na začátku článku nemusí odpovídat představě plynu nebo prostředí připomínající korpuskulární substanci, jakou tvoší naše dusíková atmosféra. Multifikace(superpozice, interference, apod.) polí všech známých fyzikálních charakterů (natož těch, které nás obklopují, ale pro nás ještě neexistují)a jejich vzájemné interakce, to je právě část prostředí, které může být natolik tolerantní, že snese svou degeneraci netolik, že mohou platit naše matematicko-fyzikální interpretace. Jestli propadne deska dírou nebo nepropadne? Opravdu? A rychlost světla do toho?
Pěkný den
|
|
|
Já se škodolibě těším, až fyzici dojdou tak daleko, že se z nich budou muset stát metafyzici...
|
|
|