|
"... čtyři autobusy Karosa (pardon, vlastně již Iveco) Evadys 12.8M, každý s kapacitou 140 cestujících, ..."
pozor, do Karosy 140 lidí prostě nenacpeš :-)
(i když jsem to už zkusil :-))) )
|
|
|
Jednou nebo dvakrát jsem před lety v Praze zahlédl kloubovou patrovou čtyřnápravovou šílenost od tuším Neoplanu pro celkem 80 cestujících. Přední část byla patrová, v zadní části byl dole salonek a strojovna, nahoře normální patro se sedadly. Ale 140 cestujících by se do toho ještě nenaskládalo :-).
|
|
|
U toho letadla, nespletl jste se co se tyce te spotreby? Vygooglil jsem neco jineho: http://www.mijaweb.estranky.cz/clanky/nezarazene/boeing
|
|
|
Na nejakem foru jsem nasel nasledujici hodnoty: Bude to chtit trochu prevadet:
The current most common 737 is the 737-300. Here are some very rough values, that a certain airline uses to compute manual flight plans incase the computer system fails.
Climb - 2950lbs / 15mins = 5 352 kg/h
Cruise - 5500lbs/hr = 2 495kg/h
Descent - 600lbs / 20mins = 816 kg/h
Hold - 2650 / 30mins = 2 404 kg/h
Alternate - 1950 / 20mins = 2 653 kg/h
Min arrival fuel - 6300lbs
Recomended arrival fuel - 8300lbs
These numbers were based on a 27000lbs payload (approx 130pax plus bags)
|
|
|
|
Ale jinak dobry clanek ;-)
|
|
"Výrobci a provozovatelé dieselových lokomotiv dále vůbec neřeší otázky nějakých emisí."
Řeší, a to tak že hodně. Pro emise železničních vozidel platí normy vytvořené ERRI (bývalý European Rail Research Institute), nově budou limity škodlivin stanovovány pomocí TSI (tecjhnické specifikace interoperability, to jsou nově tvořené celoevropské normy pro železnice). Starých mašin se to pochopitelně týkat nebude, platí pro ně normy platné v době jejich vzniku.
S vyzněním článku souhlas.
|
|
Pan autor by se neměl tolik unášet city a lépe počítat.Nikoli 4 autobusy, ale 3 autobusy po 46 cestujících odvezou celkem 138 lidí se spotřebou 954 litrů nafty.
Dle dostupných zdrojů na netu je spotřeba Boeingu cca 2400kg za 1 hodinu letu, plus 500-700kg na vystoupání do výšky 7000m (starovní hmotnost 60 tun), plus 400kg za 10 minut čekání na přistání. Celkem asi 3400kg, to je 4000 litrů. Čtyřikrát víc.
Bulvár typu iDNES raději necitovat, přispěvatelům plátku chybí snad i základní vzdělání, protože si pletkou hrušky a jabka, miliony a tisíce. Pokud porovnám výkon motoru velké lodi (80 000 kW) a výkon potřebný pro běžné rozpohybování a udržení v chodu 40 000 dodávek typu transit se stejným celkovým výkonem (cca 20kW na kus) s nákladem 1 tuna, vychází z toho ta lodˇka s hmotností nákladu téměř 160 000 tun vítězně. Za předpokladu, že transit jezdí 8 hodin denně a lodˇnonstop stejných 280 dní v roce, produkuje lodˇemise jako 120 tisíc transitů. Tři největší lodě jako jednoroční vyrobené množství Fordů Transit. V onom citovaném článku je ekvivalentem jedné lodi 50 milionů aut, což mi připadá trochu moc - asi 1000x.
Doporučuji Rootovi demagogii vyvracet přijatelněším způsobem, protože ..... neschopnost lidí ověřovat informace je taky nebezpečím ....
|
|
|
Ukoli zni 140 cestujicich. Chcete ty dva snad nacpat do zavazadloveho prostoru?
|
|
|
Já bych to nehrotil. Jeden z těch busů bude třínápravový pro 60 cestujících a spotřebou o cca 30% vyšší, než bus dvounápravový pro 47 cestujících.
Kombinace počtu lavic v moderních busech (Iveco např.) ale není jen pro 45 cestujících. Zrovna Tebou zmiŇovaný Evadys 12m umožňuje konfiguraci sedadel až pro 51 cestujících (49 + 1 + 1 - viz technické specifikace na www.karosa.cz), čímž Tvoje námitka zcela padá.
|
|
|
ano, cili mas v Parizi tri autobusy, jeden posles do Hohenmaut prestavet na specifikaci pro 51 cestujicich a muzes to odvozit vse zbylymi dvema, jenom s jednou otockou navic ;-)
|
|
|
No právě proto jsou ty lavice snadno odmontovatelné a jsou připevněné na těch speciálních montážních lištách v podlaze a bočnici, aby se daly posouvat podle potřeby, případně doplnit o další. Třeba ten bus, který míváme pronajatý na naši každoroční akci v Dolomitech, jezdí i na meziměstských linkách. Dvojice lavic naproti zadním dveřím je na odmontovatelném pódiu, takže když tento bus jede na lince, tohle pódium i s lavicemi je pryč a je tam místo pro kočárky, případně vozíčkáře.
|
|
|
Muzou byt v te dire, kde perspava ridic. Nebo ve zminovanem zavazadlovem prostoru. Pripadne budou stat v ulicce a stridat se v sezeni. Na zachode je jedno volne misto... Enviromentalismu se meze nekladou.
|
|
|
presne tak, environmentalismu se meze nekladou. Nacpal bych je do jednoho autobusu, kryply zeleny, at setri prirodu. A nebo at odslapou do Parize na kolech...
|
|
|
|
Pokud se podívám na parametry opravdu velké nákladní lodi, vyjde mi 0,7kW / t přepravovaného nákladu, bez hmotnosti lodi samé. U osobního automobilu nebo dodávky to může být více než 100x tolik.
Ta voda klade svinský odpor.
|
|
|
Ano, ale kolik toho vykonu motoru v silnicnich vozidlech se opravdu vyuziva jinak, nez spickove? 15%?
|
|
|
Na rovině při 110 km/h potřebuje forman cca 20kW výkonu. U jiných auto ne nebude zásadně jinak. Uznávám, že pro někoho může být 20 kW i 15% maximálního výkonu motoru:-)
|
|
|
Já jsem posuzoval výkony instalované. Skutečně spotřebovanou práci porovnat neumím, zde mě můžete směle doplnit. Pokud hodnověrné podklady nějaký přepravce publikuje.
U příkladné lodi je instalován "hnací" výkon 80MW, 30-50MW jsou pomocné motory pro výrobu elektřiny, chladu, pohon hydrauliky, čerpadel, jeřábů atd. Předpokládám, že nejedou stále na plný výkon.
Ale rád se nechám poučit, těžkononážní dopravu jsem jako kluk obdivoval, strýc mě jednou i svezl v tahači.
|
|
|
Porovnávat výkon opravdu nedává moc smysl, podstatná je energie potřebná na přesun zboží. A navíc je ta celá debata k hovnu, protože obilí z Kanady autem stejně nedovezete.
|
|
|
Ale já ho nechci dovážet, pokosím si ho sám ;-).
S panem rootem jsme jen komentovali čísi prázdné, ale velmi nebezpečné pindy.
Je to zajímavé srovnání s instalovaným výkonem člověka, který je velmi proměnlivý, ale dá se uvažovat 2,6 W/kg, po přepočtu 2,6 kW/t.
Kdyby nákladem byli lidé, mohli by úspěšně veslovat. A také to původně dělali, ačkoli jsem zprvu zprávám o galérách a plovoucích ostrovech nevěřil, nedovedl jsem si to představit.
(Čmoudi to přece jen mohli zmáknout.)
Ostatně soudím, že má smysl porovnávat práci, ne energii. Problém je v tom, že lze spočítat instalovaný výkon provozovaných lodí, vyrobených automobilů atd.velmi snadno. Dohledat a porovnat skutečné spotřeby pohonných hmot vztažené ke konkrétním nákladům je nepoměrně těžší. Sorry, samozřejmě pro mě.
|
|
|
Jinak k tomu odporu vody, z me vlastni zkusenosti. Predstavte si lod, nic velkeho, 6 - 9 metru delky, jeden az dva motory, obvykle V8 Hemi 5.7 litru, cca 300 koni, proste slusny americky automobilovy motor. Spotreba takove lodi je zajimava, s rychlosti roste, roste, roste, pak lod prejde z rezimu vytlaku do rezimu skluzu, tam spotreba prudce klesne a pak uz zase roste. Kazdopadne vzdy je vyrazne vyssi, nez u automobilu a to pri vyrazne nizsi rychlosti. Velke lodi ovsem nepluji v rezimu skluzu...
|
|
|
Hm. A co loď, která je 10x větší, má 100x větší povrch a 1000x větší nosnost? Nebo loď 40x větší?
Samozřejmě, že odpor vody je vyšší než odpor vzduchu. Samozřejmě že kamion o velikosti tankeru při rychlosti tankeru by měl na suchu o mnoho řádů nižší spotřebu. Jenže takové kamiony nejsou. A jestli jsou, tak se jim říká vlak :-)
|
|
|
Tak hezky to skalovat nebude, obavam se.
|
|
|
Tohle nemůžeš porovnávat. Nákladní loď je navrhována a tvrdě optimalisována pouze pro výtlačnou plavbu a maximální efektivitu při ve velmi úzkém intervalu provozních rychlostí. U nějakého toho speedboatu musíš při návrhu zohledňovat daleko víc věcí.
Pokud chceš mít trup, schopný plavby skluzem, tak nemůžeš použít některá z nejúčinnějších konstrukčních řešení pro snížení spotřeby při plavbě výtlačné (kapku například).
|
|
|
parametry opravdu velké nákladní lodi
jsou, podle mínění této nepatrné osoby, jiné.
Jak připomněl nedávno OC, máte vždy pravdu,
ale k čemu to je, když to s diskutovanými fakty nesouvisí?
Ach, promiňte, ještě závěr:"Ano, zvítězil jste."
|
|
|
Jenom takové P.S.
________________
Opravdu velká nákladní loď má celkový instalovaný výkon 300x větší než tahač návěsů, má 6,5x větší posádku při cestě non-stop, je 13 000 x těžší a uveze 11 000x větší hmotnost nákladu.
V některých zemích by byl poměr hmotností nákladů příznivější, ano, s klesajícím výtlakem plavidla se parametry zhoršují.
Dále to již asi nemá cenu rozebírat, protože celý rozbor je vůastně nesmyslný a autorka článku použila průměrně zvládnutou aplikovanou demagogii. O to tu šlo.
|
|
|
Práci a energii považuji v tomto případě za totéž. Chápu, že je to obtížnější, než dohledat výkony motorů, ale pokud chcete "zdrtit silou argumentů věřící v zelené nesmysly" musíte i něco vytrpět :-)
2,6W/kg bych asi dlouhodobě nedal. Ale dřív jo...:-(
|
|
|
Ted´ to vidím!!! Taky jsem tele, těch 20kW transitů má být jako ekvivalent k 80 000kW lodi jenom 4 000, ne 40 000. A samozřejmě 12 000 a ne 120 tisíc. Omlouvám se hlavně těm, kteří měli pocit, že trojčlenka už neplatí ...
|
|
Výrobci dieselových lokomotiv emise řeší, to by se všude při rekonstrukcích starších lokomotiv a výrobě nových necpaly motory s EURO5 a mnohem nižší spotřebou (v našich podmínkách to je hlavně značka Caterpillar, např. řada 754, 755, rekonstrukce banglí řady 742 atd.).
Hlukové emise železniční dopravy jsou v celkovém měřítku rozhodně nižší, než hlukové emise dopravy silniční. Srovnejme si například koridor Praha - Brno s D1. Na koridorových kolejích typu UIC60 s pružným uložením na betonových pražcích jsou vlaky tišší, než srovnatelná doprava na D1 a to nezmiňuji fakt, že na D1 je úroveň dopravy (a tedy i generovaný hluk) ve špičkách v podstatě neustálá, kdežto na korytě jsou mezi vlaky časové mezery. Kromě toho téměř všude, kde koridor prochází zástavbou, jsou kolem něj vystavěné protihlukové stěny. Vypadá to příšerně, ale lidi za nimi mají klid.
Tady je odkaz na jeden z výsledků měření hluku vlaků na nekoridorových a koridorových tratích: www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/1203.pdf.
|
|
|
Ještě dodávám, že lodní doprava JE ekologičtější než doprava silniční a mnohdy i železniční. Lodní motory jsou konstruované jako velkoobjemové nízkootáčkové stroje, takže díky tomu jsou dokonce hospodárnější v hodinové spotřebě na jednotkový výkon než motor letecký nebo silniční. Lodní doprava není určena pro rychlou přepravu zásilek, na to jsou právě letadla a suchozemská doprava, Loď urazí denně svých 1000 km za 24 hodin (nebo kolik to je, nemám tak přesný přehled) a nic víc její posádku nezajímá. Pokud jde o říční dopravu, loď polovinu cesty jede v podstatě zdarma, protože ji nese proud. Proti proudu je spotřeba vyšší, ale v celkovém součtu jsme pořád na hodnotě nižší, než 100% (pokusím se vyhrabat tabulky, kde jsem tyhle parametry měl, ale nejspíš vzaly za své při poslední havárii NB :-( ). Zaoceánské lodi mají ve výbavě i spalovny odpadků a celkem solidní odpadové hospodářství. To, že se odpadky a provozní chemické neřády vypouští přímo do moře, není chybou lodi, ale její obsluhy a jejím nedodržením technologických postupů při likvidaci odpadků.
|
|
|
Pokud jde o říční dopravu, loď polovinu cesty jede v podstatě zdarma, protože ji nese proud.
Jel jsi proboha nekdy nejakou reku? Pokud ano, tak vis, ze lod se musi pohybovat rychleji, nez voda, aby vubec byla ovladatelna.
No a s tim hydrodynamickym odporem musis pocitat (leda bys mel lod, ktera vyuziva superkavitaci) a musis jej prekonavat z duvodu uvedeneho o odstavec vyse.
|
|
|
No to ano, ale pořád jsme někde na 20 - 30% spotřeby paliva, lodní motor v postatě běží na volnoběh. Pořád to není 100% výkon, jak sis asi představoval...
|
|
|
Ukaz mi pistovy motor, ktery se vyuziva v beznem provozu na 100% vykonu. Ten by moc dlouho nevydrzel.
|
|
|
To už bychom se hádali o slovíčka.
|
|
|
|
zdaleka nie cely cas. kosacky su regulovane (ak vuobec su regulovane) na otacky. t/j/ vykon sa reguluje tak, aby kosacka drzala pracovne otacky.
|
|
|
Nemyslím, že lodní motor běží na volnoběh. Loď, na které jsem byl, poháněl 2-taktní diesel motor o výkonu 800 koní při 750 ot/min. To by byly sice volnoběžné otáčky, ale u auta. U lodě to jsou norm. pracovní otáčky.
Jinak prohlídka lodní strojovny byl opravdu zážitek. Prostor nacpaný mechanismy, změť různobarevných trubek (žlutá - palivo, hnědá - olej, zelená - mořská voda, modrá - pitná voda...). Pár fotek:
www.geocities.com/paul_haaze/7.html
|
|
|
reknu to takhle - bydlim zhruba kilometr od zeleznicni trati. dokud nenamontovali protihlukove steny, byly ty vlaky sakra slyset. automobily nikoli.
Mimochodem, podivej se do hlukove mapy Prahy. Nejhlucnejsi ulice jsou ktere? Ano, spravne, ty co v nich jezdi tramvaje (coz je take forma zeleznice). Nerikam, ze to nejde udelat tissi. Ale totez plati i pro silnici a dalnici, i ta se da postavit tak, aby mene rusila okoli svym hlukem.
|
|
|
No ano, ale podstatným problémem je konstrukce kolejového roštu, ne tramvaje jako takové. Naprostá většina tramvajových tratí v Praze je z doby, kdy se na nějaký hluk prostě dlabalo nebo na to ještě nikdo nemyslel. Podívej se na traťové rekonstrukce nebo nové tratě (typicky tramvajové tratě na třídě Milady Horákové na Dejvice nebo Barrandovská trať), tam došlo ke znatelnému poklesu hlukové i vibrační zátěže. Tramvaj sama o sobě je překvapivě tichá, Zrovna s problémem hlukových emisí tramvajové dopravy mají problémy nejen u nás, ale v podstatě všude, kde mají tratě už několik desítek let. Třeba ve Vídni jsem zřetelně cítil průjezd každé tramvaje kolem hotelu, kde jsme spali, protože se celá budova jemně chvěla. Nikdy bych to do té budovy neřekl, byla to masivní stavba z dob impéria.
|
|
|
Navic bych se odvazil tvrdit, ze ulice s tramvajovym provozem jsou rusne samy o sobe - jde vetsinou o vyznamne dopravni tepny. Takze tramvajovy provoz hluk sice sam zpusobuje, zaroven vsak s ostatnim hlukem take jen synergicky koreluje.
|
|
|
Vsak ano, slovo salina pochazi od slova schallen. (nikoli od souslovi elektricke linky, nebo jak tomu brnensti nemci nadavali)
|
|
|
Protože se u nás k železničním tratím nedávají PHS jen tak, tak předpokládám, že šlo o nějakou významnější rekonstrukci včetně svršku, tak jak to popisuje CzechDave výše. Instalace PHS však přináší problém v tom, že se od nich hluk může odrážet tam, kde předtím vůbec nebyl.
Jinak já znám místa, kde jsou i automobily slyšet třeba na kilometr a více (a to dokonce přes kopec). :)
Hluk patří každopádně k největším problémům současné dopravy a osobně mě pálí daleko více než jakékoli emise.
|
|
|
Tady pozor, pouštíte se na tenký led stejně jako slečna/paní z blogu. Je potřeba osvětlit základní pojmy týkající se hluku:
LpAeq....hladina akustického tlaku A ekvivalentní..ekvivalentní znamená, že je to hluk za určitou dobu (je to jako s radiací...dostáváte postupné dávky, pokud se dávka nakumuluje, ohrozí zdraví...zjednodušeně) a tedy nízký konstantní hluk může dát (a také dává) vyšší eq hladinu...v překladu, vlak zvítězí nad konstantní kolonou aut-a to podstatně.
LpA...hladina akustického tlaku A...nyní není ekvivalentní tedy vztažená na čas...zde vlak většinou prohraje vůči autu...proto máme protihlukové stěny hlavně pro vlak. A znamená vztažnou křivku na lidský sluch, tím nebudu obtěžovat.
maskování zvuku...jede li například tramvaj a současně kolona aut, kde jeden ze zdrojů má vyšší intenzitu hluku, dojde k maskování...ne sčítání...toto je VELMI důležité...neboli uslyšíte větší randál...v překladu..odstranění tramvaje z příslušné ulice nemusí znamenat požadovaný pokles LpAeq a dokonce ani pokles LpA (ačkoliv dle vašich pocitů to tak být může...ale duševně budete pořád mimo..budete dostávat svou dávku hluku v domnění že je vše OK) A naopak...odstranění tramvaje může výrazně pomoct, pokud vlastní doprava vůči ní nemá hlavní podíl na LpAeq.
frekvence...znáte, jen upozorním nízké frekvence jde velmi těžko stínit, pře se ohýbají přes překážku
hnidopich...člověk který se pokusí výše uvedené rozporovat a bude mít pravdu, pře terminologie je velmi složitá a na vysvětlení bych potřeboval mnohem víc prostoru a času. Jen bych nerad, aby doslo k poklesu na úroveň té slečny/paní z blogu.
ještě k hluku...jde vždy o subjektivní vjemy, co vadí mně, nemusí vadit vám. už dnes se ví, že rozsah měření dostatečně nepostihuje nízké frekvence.
Prostě....není to vůbec jednoduché. Výpočty v této oblasti ani nelze řešit MKP, jelikož jde o velké prostory, kde konečně prvkový řešic končí na množství prvků (při poklesu prvků zase nepostihnete všechny frekvence) a raytracerový řešič nedokáže dost spolehlivě modelovat ohyby na nízkých frekvencích. UF
|
|
Nasi predkovia predsa mali ekologicke sposoby dopravy s bilanciou CO2 na nule!
Lodnu dopravu obsluzia plachetnice! Vyuzitie sily vetra je predsa super EKO! A ze Vase banany z Kostariky dorazia do pristavu o tyzden neskor a takmer skazene? No nefukalo... Ale hlavne sme nevypustili ziadne CO2! (Okrem toho CO2 co vypustili namornici lopotiaci sa s lanami a kladkami).
Na zeleznice sa vratia parne rusne pohanane biomasou. Aka romantika! Urazy neposednych deti od horucej pary si nebudeme vsimat, zasluzia si to za to, ze nestoja v rade. A tie sadze z komina su predsa EKO, lebo su z biomasy, a to znamena ze bilancia CO2 je na nule! Super!
A co so (s)cestnou dopravou? Konske povozy? Ale fuj, to je tyranie zvierat! Bycikle? Ano pre individualnu dopravu, do najblizsieho obhodu a na zeleznicnu stanicu na nom dojdete, viac Vam aj tak netreba. Nakladnu dopravu vyriesia auta na vodik! Ze sem tam nejake auto vybuchne? No hej, vodic ten tvdy chleba ma...
Vazeny priatelia caka nas krasny zeleny novy svet! Svet uzasneho pokroku v sulade s prirodou, svet kde bude vsetko take perfektne, ze sa to nebude dat vymysliet uz lepsie, takze kazdy pokrok sa stane zlocinom proti ludstvu.
|
|
"Zapomíná pochopitelně dodat, že je to právě eurosměrnice RoHS, která je hlavním viníkem snížení životnosti spotřební elektroniky"
Neni pravda. Absence olova v pajkach opravdu dela problemy, ale neni to ten hlavni duvod nizke zivotnosti. Ta elektronika se totiz jiz pri navrhu omrdava tak, aby byla co nejlevnejsi, pac to konzumni vohnouti vyzaduji. Odhaduji, ze cca 40% vsech selhani je zpusobeno omrdanymi elektrolytickymi kondenzatory, a to zvlaste ve spinanych zdrojich ci menicich, ktere jsou dnes v podstate ve vsem. Nekvalitni kondiky po case vyschnou a zvysi se jejich impedance. Nejsou pak schopny vychytavat napetove spicky a tyto nasledne znici polovodice. Ale koho to zajima po 2 letech, kdy uplyne zaruka? Vohnouti tak daleko nevidi, ti vidi jen to, ze v Lidlu maji "dyvydy prehravac za tri stofky f akci pyco".
Nastesti neni to tak, ze by VSECHNA elektronika sla do sracek. Porad jeste se delaji i kvalitni veci. Ale zvetsuje se (kvalitativni i cenova) propast mezi srackami pro vohnouty a kvalitni elektronikou. Muzete si koupit profi monitor od NEC s poruchovosti 0,35%... ale date za nej 25 tisic vcetne DPH, tj. 5x tolik nez kolik stoji sracka pro vohnouty se stejnou uhloprickou. Obdobne Gigabyte taky vyrabi mainboardy a grafiky rady Ultra Durable, ktere maji osazeny kvalitni elektrolyty a indukcnosti - ale za takovou taky klidne zaplatite 2x tolik, nez za tu omrdanou.
Zacinam mit nicmene spatne tuseni, ze aby nam elektronika v budoucnu vydrzela dele nez 2 roky, budeme si muset domu kupovat audiovizualni techniku pro profi studia a domaci PC si skladat ze serverovych komponent...
|
|
|
S tymy elektrolytickymi kondikmi to casto pravda je, vyschnu a uz to nepracuje tak ako ma. IO to ale neodpali, dnes uz maju vacsinou ochranne diody na vsetkych vstupoch. Takze staci vymenit kondik a hotovo.
Druhy casty problem je nejaky studeny spoj, spatne priletovany kablik a pod.
A potom tu mame klasicke zavady typu vadny firmware, mechanicke zavady, nepredvidatelne chovanie uzivatela....
|
|
|
Ono je to jedno k druhému. Nebýt té pitomé směrnice, tak si člověk kondensátor z desky prostě vypájí a vrazí tam jiný...
Jinak souhlas, taky mne to rozevírání nůžek a celkový posun dolů krkají.
|
|
|
Tak ta smernice se tyka jen vyrobcu. Sam si doma klidne muzete bastlit olovnatymi pajkami dle libosti, tomu ta smernice ani v nejmensim nebrani. Ani nebrani ve vymene soucastek za kvalitnejsi. Ostatne zaregistroval jsem na netu lidi, kteri u svych PC komponent preventivne mizerne elektrolyty vymenuji, pripadne to delaji pro jine za uplatu. Potiz je vsak v tom, ze opravdu kvalitni elektrolyty (rekneme Nippon Chemi-con) jsou pri malych odberech (soucastkove shopy typu Mouser, Farnell) opravdu drahe - v radu 1 az 3 EUR za JEDEN KUS.
|
|
|
No ale za chvilu sa bude tykat, lebo tu olovenu pajku nebudete mat kde kupit.
|
|
|
Ta smernice omezuje jen prodej SPOTREBNIHO ZBOZI s obsahem skodlivych latek (sproste receno, jen takoveho zbozi, ktere muzete koupit v Tescu). Pajky, coby prumyslovy material, do teto kategorie nespadaji a jejich prodej nijak omezen neni. Pred par mesici jsem kupoval 2 kg olovnate pajeci pasty do prace a rozhodne to nebyl nejaky doprodavany zbytek ze skladu. A i olovnate trubickove pajky jsou bezne dostupne:
http://www.pbt.cz/produkty/pajeci-pasty.php
http://www.pbt.cz/produkty/pajeci-draty.php
Ale je fakt, ze kvuli te smernici dnes nekoupite treba rtutovy laboratorni teplomer.
|
|
|
No hej zatial su dostupne. Ale co za par rokov. Byrokrati postupne tento zakaz rozsiria na vsetky druhy tovaru. Myslite si, ze sa potom oplati hutiam robit par kilo pajky pre par nadsencov, ktori sa neboja letovacky?
|
|
|
Par nadsencu?!? Olovnate pajky se pouzivaji v kritickych aplikacich jako jsou lekarske pristroje, letadla, prumyslove stroje apod. Na tyto veci se ten zakaz nevztahuje. A ze se tam tech olovnatych pajek nespotrebuje zrovna malo! Budouci zakaz je sice mozny, ale nezda se mi pravdepodobne, ze by evropsti urednici chteli do Bruselu letat letadly s nespolehlivou avionikou nebo jezdit auty s nadprumerne poruchovou ridici jednotkou ci si nechat voperovat nespolehlivy kardiostimulator...
|
|
|
Zeby EUROuradnici boli schopni myslet az tak daleko?
A navyse spolahlive spoje sa daju urobit aj cinovou pajkou, len je to pracnejsie a vyzaduje podstatne viac energie. To vsak EUROuradnikov trapit nemusi, maju si to z coho zaplatit.
Takze u cinovo-olovenej pajky ostanu len nadsenci.
|
|
|
Jo, já si doma olovnatou pájkou mohu bastlit, co chci, to je pravda a také tak činím. Problém nastává, pokud potřebuju vyměnit součástku v něčem, co je pájeno nějakou z těch zaručeně moderních a ekologických srágor.
Pochopitelně mám digitálně řízenou pájeci stanici, kvalitní odsávačku a podobné věci, ale i tak je často obrovský problém součástku ze spoje dostat bez poškození vodivých cest na ní.
|
|
|
Zase bych to tak nedramatizoval. Staci koupit vhodny flux (treba takovy ten hodne ridky, ktery se pouziva pri reworku BGA pouzder - snadno se dostane do skviry u napul odsateho vyvodu) a pri vytahovani jim nesetrit. Idealni je samozrejme mit odsavacku s vyhrivanym hrotem a vakuovou pumpou, ale ta i dnes stoji pres 10 tisic (no i kdyz "burzoust" jako vy by s tim snad nemel mit problem). Nastesti (?) dratove soucastky zacinaji byt minulosti a i ty elektrolyty se osazuji jako SMD - je to levnejsi. A tim take odpadaji problemy s odsavanim.
|
|
|
Poradíte prosím kdo by nadšencům zapájel na desku gyro v BGA pouzdru? Součástka ADXRS150 ... je to přístroj pro sledování parašutistů v letu s přenosem dat na zem. Hlavním projektantem je 15 letý kluk :)
|
|
|
No tak v Brne to dela treba firma SAFIRAL s.r.o., ti jsou ochotni zapajet i jeden kus.
V Prahe nevim, ale zkusite si zavolat do prazske firmy PragoBoard s.r.o., tam vam urcite nekoho poradi.
|
|
|
Nejhorší na tom není existence v podstatě paralelní výroby téhož, přičemž u jedné řady jsou náklady vokatované na kost; nejhorší je, že kvalita, která byla naprosto normální ještě před deseti - patnácti lety, je dneska jen za příplatek. Ve výsledku tu máme plýtvání materiálem, energií i financemi, přitom Ti ale stejně nikdo nezaručí, že ten výrobek za 25kKč bude kvalitnější než výrobek za pětinovou cenu...
|
|
|
Jo jo, mate pravdu. Nicmene ZATIM se porad jeste vybrat da. Nastesti jsou na netu nadsenci, kteri elektroniku oteviraji a hodnoti, jaka je kvalita provedeni. Jeden priklad za vsechny - tohle dela treba i cdr.cz v recenzich CD/DVD mechanik. No a Czechcomputer nedavno na svych strankach zacal uvadet, jake procento HW se vraci na reklamacich (ale zrovna jejich statistika neni moc vypovidajici, protoze mnoho lidi treba notebooky reklamuje v autorizovanych servisech a ne u prodejce).
Potiz je v tom, ze dnes studiem podobnych zdroju a vyberem promrdate mnohonasobne vice casu nez pred temi 10 lety.
|
|
|
nojo, tuhle civilizaci a její ekonomiku holt žene utrácení. Kam by výrobci přišli, kdysi si zákazník kupoval novej výrobek jednou za 10+ let, že.
Na druhou stranu, technický pokrok zejména ve výpočetní elektronice (a nejen tam) je takovej, že málokterej počítač je postačující víc jak tak dva-tři roky v původní sestavě. Tam snad ani nemá cenu dělat součástky tak, aby vydržely třeba deset let. Tou dobou už budou dávno ve sběrném dvoře.
|
|
|
Dovolim si pripomenout Bastiata a jeho priklad s rozbitym oknem. Kdyby zakaznik kupoval novej vyrobek jednou za 10+ let, halt by ty penize utracel za neco jineho.
|
|
|
v tom má sice Bastiat pravdu, nicméně mám neodbytný pocit, že ho výrobci buď neznají, nebo na něj zvysoka kašlou, jelikož jinak by nepřicházeli každejch půl roku s novým "vylepšeným" modelem toho, co už mám dávno doma. Naše civilizace je holt taková (předem upozorňuji, že nehodlám prosazovat nějakou násilnou změnu nebo někomu něco nařizovat či zakazovat. Jen konstatuji.)
|
|
|
Ano, ale jen blazen by si kupoval stale nove modely. Proc bych si mel kupovat letosni DSLR, kdyz DSLR z roku 2006 funguje k me plne spokojenosti a stabilisaci a vyklopny displej jsem ochoten ozelet? To same nove pocitace - ted se kuprikladu MBP dela uz jen s lesklym displejem a cernou klavesnici a to fakt nechci a rychlejsi CPU v zasade taky nepotrebuji. Proste muzete si zvolit kvalitni vyrobek od kvalitniho vyrobce, ktery vam opravdu tech deset let vydrzi...
|
|
|
jak to tak pozoruju tak bláznů je kolem stále dost. Což je koneckonců dobře, aspoň platěj vývoj :)
Ale jo, já s váma naprosto souhlasim a vidim to stejně. Dokud spotřebič dobře slouží, tak nevidim důvod ho měnit. Musim to zaklepat, zatim jsem měl štěstí a všechny spotřebiče mi morálně zastaraly dřív než se stačily rozpadnout. Kromě mobilu, kterej se rozpadl poté, co mi spadl z okna na beton :)
|
|
|
Vono je to složitější a jednodušší zároveň.
Nové SW požaduje nový OS, nový OS si žádá nový HW a protože MB má jiné rozměry tak i novou skříň. Nové SW pracuje s novými formáty souborů, které vyžadují při výměně rovněž nové SW a kolečko je tím uzavřené, všichni inovují jako o život a součástková základna opravdu nemusí mít bůhvíjakou trvanlivost.
Tomu říkám americko-japobský styl. Německý je jiný: Když se změnila norma pro fantomové napájení mikrofonů (svět přešel na 48V, fa. Neumann - tedy její pobočka z "ost" nám za pár peněz své mikrofony předělala z 12V na 48V. Ale u mikrofonů je to jiná věc - dobrý mikrofon vydrží být moderní (snad kromě tvaru) klidně 20-30let. Není mezi ním a novým žádná kvalitativní propast. Možná proto jsou kvalitní mikra tak příšerně draha ;-).
Takže ve studiu klidně vedle sebe pracuje třeba AKG z roku 1965 a Sennheiser z loňského roku a pokud nevím, který mám právě na šavli, nepoznám nic.
S editory je to jiná. První z roku cca 2000 vystačil s W98, ten z roku 2005 už potřeboval W2k - a nové železo a ten, který kupuji v těchto dnech nutně vžaduje XP. Ten další bude "nutně chtít" bůhví co.
S HDD totéž: Chceme-li mít nějaký rozumný prostor na několik rozpracovaných videoprojektů, jdeme do SATA, protože ATA v těch kapacitách není, tudíž to znamená nové železo - a nový OS, protože W2k již nejsou podporována. Atd., atp.
---
Pro ty, kteří mi budou tvrdit, že nemusíme inovovat: Musíme, abychom byli kompatibilní s jinými studii. Něco se třeba nahrává tady, zpracovává (postprodukce) v Itálii, něco se točí v Praze a postprodukci děláme my atd. A všichni buď inovují nebo se právě nově zařizují a zpětná kompatibilita je jenom snem. (Aplikace pro profi zvuk a obraz nejspíš není totéž jako kancelářský SW.)
Takže jsem na ten zběsilý kvapík inovovaných IT technologií pořádně nas.... zlobený. Nové editory toho přinášejí jen málo nového nebo spíše nic, co by se běžně dalo použít. Některé funkce použiji jednou ročně, některé jednou za život a jiné - a je jich dost - nikdy. Zato je třeba se učit nové, jen poněkud pozměněné ovládání a asi tak půl roku dělat chyby.
Ale jak občas říkává Jarek Nohavica: "Co s tym..."
|
|
|
V IT prece inovovat nemusite. Pokud vam nekdo posle wordovy dokument, excelovy sheet nebo powerpointovou presentaci, muzete to odmitnout a vyzadat si zaslani PDF nebo plaintextu. PDF funguje uz leta letouci a byt jsou nove verse a v nich nove cunarny a la DRM, ty nove features se nastesti prilis nepouzivaji.
|
|
|
Pokud je to na mě, Roote, tak potvrzuji: V textových editorech jsem za zhruba 20 let života s počítači neudělal žádný pokrok. Můj oblíbený formát je *.rtf nebo *.txt a ten po mě přečte kdokoliv. Ale o korespondenci ani jiné kancelářské aplikace v mém příspěvku přece vůbec, ale vůbec nejde... ;-)
|
|
|
To s temi disky moc nechapu - ve studiich, se kterymi jsem mel tu cest prijit do styku, byly jednotlive clanky retezu dusledne oddeleny krome vrstvy nejakeho definovaneho rozhrani - cili diskove pole bezelo nezavisle na produkcnich nebo nedejboze prezentacnich strojich...
Videosystemy pak jsou jakesi blackboxy dodavane vcetne HW a OS na klic, respektive opet s definovanym rozhranim napr. pro renderfarmu. (Ted mluvim o vecech na prepocet a "zatrideni" hrubaku nebo o onlinovych masinach.)
BTW, proc vlastne nedelate na jabkach?
|
|
|
Jde o výměnu roztočeného materiálu mezi studii.
Z čehož plyne potřeba mít nový "moderní" editor atd. Nejde o těch 80 klacků, ale ten nový audioeditor má jiné ovládání a hlavně - jinou filozofii. Bojoval jsem s ním celé sobotní dopoledne, nakonec jsem sice vyhrál, ale bylo to o fous. V 61-ti se furt učit...
---
Diskové pole nemáme, na to jsme moc malí. (Video děláme jako "vedlejšák".) Takže několik (desítek) disků v šuplíkách....
No a ty 120GB nějak přestaly stačit. Ale aspoň si roztočené věci dokážu jednoduše a dokonale zabezpečit - zamknu HDD do skladu médií a je to... ;-)
---
A jabka - fajn, ale to by znamenalo změnu celé technologie (na straně počítačů), do toho se mi moc nechce. (Česky - není peněz.) Začínali jsme na čtyřkanálovém Soundscape a W3.11, teď je tam 16-ti kanál NUENDO (umí víc, ale netřeba, mix má jenom 2x8 TDIF) a XP - snad do důchodu s woknama vydržím. Aranže (projekty) editorů od jablek mají zase jiné formáty, bóže, já se z nich jednou "zvencnu". Každý měsíc mi chodí na mail nové nabídky. Mažu to, ani to nečtu. Takže zase wokna, žádná velká revoluce, jen takový převrátek. Ale nemám wokna rád, dělají si co chtějí.
Zhavaroval nám nedávno při natáčení pro RAI HDD, Taliáni odjeli naštvaní domů a reklamují cestovné tam a zpět, kapela chce své peníze i když záznam je nepoužitelný - tu a tam chybí několik msec. muziky uprostřed stopy a nevíme proč. Takže pojistná událost.
Víš. já raději tu muziku točím a uvažování nad PC přenechávám svému IT specialistovi. Na co ho mám, že? Já mám uši, on zase VŠ. A ekonomický ředitel zase pro změnu nemá prachy. :-/
|
|
|
málokterej počítač je postačující víc jak tak dva-tři roky v původní sestavě
No, já nevím. Už asi rok se chystám na to, že vyměním notebook za nový model -- přestává totiž být postačující. Jde o iBook z roku 2001.
A ještě před nějakými odhadem asi pěti šesti lety jsem velmi spokojeně používal NeXTStation z roku 1993. Teprve tehdy šla k JJovi do musea.
Jestli ono to neustálé upgradování není také poněkud umělé...
|
|
|
To víš, nějak tu upadající úroveň vývojářů koncových aplikací a z ní vyplývající přeměnu vývojových prostředí v klony Power Pointu kompensovat musíš...
|
|
|
No jooo, jenze umet skutecne programovat je veda sama o sobe. Kdo ma dneska cas se s tim srat? Zvlast v takovem C aby clovek furt hlidal, jestli nekde nemuze pretect buffer nebo nemohl nastat memory leak. Kdyz potrebuju udelat nejake automatizovane mereni ci ovladani, taky to naprasim blokama v LabView a je to za pul dne hotovy.
|
|
|
To, myslím, není tak docela pravda -- principy dnešního Cocoa jsou do detailu tytéž, jež Jobsův tým vymyslel někdy v roce 1986. Samozřejmě je řada věcí dotažena do důsledků a zdokonalena; nicméně koncepce se nezměnila vůbec.
|
|
|
Principy možná (tedy určitě). Ale podívej se, co balastu (různé ty C++ kity, animace GUI) se na to nabalilo.
|
|
|
Probůh, to je vývoj. Co je na tom divnýho? I programovací jazyky procházejí neustálým generačním vývojem, jinak by nepřežily. Naopak je mi sympatický, že tohle je zrovna oblast života, která je víceméně volnotržní a nepodléhá nějakým regulacím.
Kupříkladu až to propracované frikulínské GUI přineslo Applu ten zásadní obrat. Bez toho by dodnes byla okrajovou firmou, jejíž produkty používá pár podivínů.
|
|
|
Pokud clovek pouziva treba notebook jen na psani dokumentu (klasicky studenti, ackoli by se mohli vztekat, ze nemuzou na net) a veci posilaji z domu, tak staci dodneska notas, ktery mam, je z roku 1992, funkcni, asi 250 MB disc, 4 MB pameti (jo, bylo to tehda delo) a jedou na tom windows 3.1. Zivotnost 17 let u dnesnich pocitacu - to je pomerne nerealna predstava.
Mimochodem, notas je malej, lehkej a odolnej.
|
|
|
Pokud chce člověk notebook na email, web, dokumenty, SD filmy a muziku, tak mu stačí něco s výkonem dnešních netbooků, tedy zhruba od P3 - 500-800 MHz, a 512 MB RAM dále. Toto splňují notebooky zhruba od roku 2001. To na co takto staré notebooky nestačí jsou v zásadě pouze hry a HD nebo FullHD filmy.
486ka s Windows 3.1 je dnes opravdu k ničemu, ale stroje s P3 jsou ještě slušně použitelné.
PS: Ještě před rokem jsem užíval notebook NEC P3 1,2 GHz, 1 GB RAM a výše popsané činnosti zvládal bez problémů. S přídavnou baterií vydržel pracovat 5-6 hodin.
|
|
|
Dovolim si k tomu pridat jeste dostatecny graficky vykon. Jinak se s filmy treba rozloucit...
|
|
|
Prave ze neco o vykonu 486 s linuxem by se mohlo vyrabet a mohlo by to skutecne fungovat - malickate, odolne, se spoustou mista na baterku, cele by to mela naprosto minimalni spotrebu...
Treba na psani poznamek pri prednaskach nepotrebuju nic lepsiho.
Mam macbook air a je to bezva na prednasky, dokonce v tom muzu mit i fotky (kazdopadne pri upravach fotek uz se radne zapoti a pri praci s photoshopem, nebo hrani her, se meni v prirucni topeni) a divat se na filmy, ale asi by bylo lepsi mit to oddelene na dvou strojich.
A stare HP, velky notas, to mam jako kvalitni pocitac s uzasnou matnou obrazovkou a slusnym vykonem, super odolny, procestoval se mnou kus sveta a nemam potrebu ho nejak menit.
|
|
|
A co by ste od tej 486 s linuxom cakali?
Ja mam cca 9 rocne Fujitsu Lifebook PIII 600 Mhz, 512 MB RAM, 40 GB HDD, distro Ubuntu. Baterka vydrzi cca 2-5 h, zavisi hlavne od intenzity podsvietenia monitora. PDFko sa tam otvorit da, ked ma clovek na to dost trpezlivosti, dosbox tam bezi ak vypnem GUI a necham bezat len cisto dosbox a Xserver. Ak ma clovek naozaj hodne trpezlivosti da sa tam spustit OpenOffice. Ja ho vyuzivam hlavne ked sa potrebujem napichnut niekde v stiesnenych priestoroch, na aplikacie beziace v terminale to ma dostatocny vykon.
Ale 486? Linux sa tam v pohode da spustit ale len pokial mienite ostat v terminali. Ak potrebujete grafiku (napriklad prezeranie obrazkov), tak bohuzial pouzitelnost je nulova.
Ako slusnu a lacnu alternativu by som videl Asus Eee, buhuzial sa nerobi s touchpointom (touchpad je v pripade, ze sa potite ako ja, nepouzitelny).
|
|
|
Trackpad je v pohode i kdyz se potim (jako prase). Jo, ten cudlik by se hodil, pocitam, ze to neni konstrukcne tak narocny. Eee ma spoustu nevyhod, mezi ne patri treba tak stesnana klavesnice, ze ji skoro nemuzu pouzivat.
Ja potrebuju laptop, na kterym muzu psat text, mit v nem diar, treba primitivni nahravani zvuku, nejaky ten vystup na USB by nebyl spatny, dva staci (odskouseno z airu, kde je jen jeden a druhy ani moc nechybi), velkou vydrz baterky (skutecne velkou, CD/DVD jednotka netreba), usporny malo vykonny procesor, nejaky display, ktery dovede setrit proudem... Zalibilo se mi podsviceni klavesnice, nicmene nevim, nakolik by pak ta masinka vysla.
Ale nechapu, proc bych potreboval vic, nez 64 MB ram a 4 GB disc. 486 s tou drive zminenou konfiguraci by stacila.
No a doma mit velkou bednu, na ktere budu mit tisice fotek, filmy, vsechno mozne. Zatimco tenhle anorecticbook by mel byt co nejtensi, o velikosti A4 a pevny. Nel by vydrzet casty strnsport, ne prilis setrne zachazeni a mel by slouzit leta.
|
|
|
Cize potrebujete PDA. Tam mozete poznamky pisat normalne stylom ako pisane pismo, videl som PDA, ktore vedelo takto pisany text konvertovat. Akurat si neviem povedat co by Vam povedali profesori, pravdepodobne by mali dojem, ze sa na prednaskach hrate s mobilom.
|
|
|
Profesori (ucitele, moc profesoru mezi nimi neni) pda znaji. Ne, ja potrebuju neco s plnohodnotnou klavesnici, s tim psanim tuzkou, ktere si masinka konvertuje na pismo to nevidim moc ruzove. Mozna tak u nekterych holek. Ja hrabu naprosto strasne a rozhodne nejsem sam.
Baterie je dulezita, dost skol, i relativne modernich, nema dostatek zasuvek.
|
|
|
K PDA si mozete dokupit bluetooth klavesnicu, ma v podstate rovnako velke tlacitka ako bezny notebook. Co sa tyka vydrze baterie, vyhrava opat PDA.
|
|
|
Ja bych to rad v jednom stroji, mit PDA, k tomu klavesnici, k tomu buh vi, co jeste... To mi pripomona...
Osmdesaty leta. Borec vejde do knihovny, ny usich sluchatka od walkmana, pohoupava hlavou. Knihovnice se na neho podiva jako na vraha a:
- Ale okamzite to vypnete!
- Proc? Ve slusne zemi muze clovek prijit do knihovny a poslouchat hudbu, kdyz ma sluchatka.
- Mlady muzi, ve slusne zemi jsou take k dostani baterie a clovek nemusi nosit na zadech dieselgenerator.
Mimochodem PDA mam k dispozici a moc jsem tomu na chut neprisel.
|
|
|
Vtip pekny, ale ponekud mimo. V osmdesatych letech nebyl nejmensi problem koupit v zasade jakekoli suche clanky (pravda, knoflikove clovek musel trochu shanet, ty v kazde trafice nemeli), vyrabela je tu Bateria Slany v mnozstvi mozna az prebytecnem.
Dalo se toho sehnat docela dost, kuprikladu i mikroprocesor 8080 (za ~100 Kcs), pote, co ho v Tesle za pomoci brusky, mikroskopu a fotoaparatu okopirovali - v jednu dobu byla Tesla dokonce jeho celosvetovym monopolnim vyrobcem ;-)
|
|
|
Ja to slysel jako zajimavost a zase - ty jsi shanel v Praze. Nevim, jak jinde (mozna fakt baterky byly, asi ano...)
No a v dobe, kdy nase rodina zacinala s pocitaci jsem k nemu poprve usedl i ja. Ale to uz byl imperialisticky vyrobek rannych devadesatych let...
|
|
|
Nene, baterky jsem kupoval vsude mozne. "male burty", "velke burty", ploche, tuzkove a pozdeji i devitivoltove byly vsude bezne k sehnani. Ve Stribrne Skalici, v Peci pod Snezkou, v Liptovskem Mikulasi, v Zelezne Rude, zkratka kdekoli...
|
|
|
Tak mozna to pochazi z nejakeho jineho tabora socialismu.
|
|
|
Navic po rozebrani papirovyho obalu devitivoltovych mel clovek dva maly burty:-)
BTW, pouzivaji se dnes jeste k necemu velky burty, nebo takovy ty ctverhranny kovovy (4,5 V?) "vysavace"?
|
|
|
Jsou-li "velkými buřty" míněny monočlánky "D", tak ty jsou dodnes běžně k vidění ve velkých svítilnách, boomboxech, manželka to má v klávesovém synthesiseru... A já to teď nově používám (NiMH 4,4Ah) ve vysílači pro variaci na radiový orientační běh ;-)
Nové zařízení na 4,5V baterii jsem už dlouho neviděl, ale nejspíš je toho mezi lidmi dost z dřívějších dob, takže se výroba pořád rentuje.
|
|
|
Papirovy obal mely 4,5 V baterky a byly tam 3 burtici po 1,5V. Dodnes se pouzivaji v kapesnich svitilnach My Day.
Ctverhranny kovovy byly 9V baterky kde bylo 6 plochych pidiclanku. Dodnes se pouzivaji treba ve voltmetrech.
Velky burty a takovy ty prostredni se pouzivaj v ruznych svitilnach a da se sehnat i redukce do ktere se strci tuzkova baterka a je z ni burt.
|
|
|
Devítivoltové baterky se dnes hodně používají v "krabičkách".
|
|
|
Pravda, 9V. No, uz jsem je dlouho neměl v ruce.
|
|
|
|
Vypada hezky, a podle toho, co pisou, tak 728 by byla taky moc zajimava...
Ja nevim, ja si nejak navykl na airackou klavesnici a kdekoli jinde ted pisu, je to pocit, jak kdybych byl slepice a snazil se proklovat pres hromadu bakelitovych strepu.
|
|
|
No ja jsem zatim spokojen (po instalaci lokalizace a dalsich serepeticek).
Ale preci jen ma i sve zapory:
Na notebookove klavesnici se mi pise lip nez na Jornade, preci jen na vsemi deseti to neni.
Displej je poplatny dobe vzniku.
Navic platforma Handheld PC uz Microsoftem neni podporovana, ale nejake aplikace se sehnat daji. Ja si nekdy budu muset pustit to Embedded Visual C++ 3.0 a zkusit si neco uplacat.
|
|
|
Petre, kdybys o te Jornade uvazoval, mohl bych ti ji na osahani pujcit.
|
|
|
Diky, ale asi ne. Macbook air vyresil docela dost mych potreb, co se prenosneho pocitace tyce a je to sice zajimava vec, nicmene ted ji nepotrebuju.
|
|
|
Příště se u nás připomeň, nechám Tě zkusit 13 let starý Apple Newton. Lepší převod rukou psaného textu jsem neviděl a to ani u podstatně novějších zařízení.
|
|
|
Nemáš tam dva? Také něco takového budu řešit, protože notebook je prostě na některé věci (poznámky, plánovač) strašlivě neohrabaný.
|
|
|
Na to je skvely stary dobry Communicator od Nokie. A nejen na to ;-)
|
|
|
(Já jej užitečným neshledal ;))
|
|
|
Nejsi sám. Mě z těch rozevíracích Nokií nepřesvědčila ani jedna. Měl jsem 6110 a poté mne oslovila až E61 (v kombinaci s tím, jak SE vymršil řadu P).
|
|
|
Několik let jsem používal Psion Revo. Bylo to ideální řešení, ale poměrně brzy odcházela baterka, nemělo to podsvícený displej a tehdejší verze OS nebyla také nejpřesvědčivější. Používal bych to i dnes, ale největší vopruz je ten, že se to nedá k počítači připojit jinak než přes COM port (dá se s potížemi řešit simulátorem USB-COM) a synchronizační software, který prostě nefunguje na XP a Vistách. Firma PointX, která poskytovala support na Psiony, už tento typ nepodporuje, takže mám smůlu...
|
|
|
Ale nejspíš skončím u iPhonu. Co jsem si mohl vyzkoušet sám a u JJ, se mi líbilo a do značné míry to plní mé očekávání. Chtěl jsem ten telefon navrhnout do firemních investic na konec roku, ale zatím to vypadá tak, že na rozhazování mít nebudeme :-(.
|
|
|
Já mám ještě schovaný Psion 5mx. Problém je s klávesnicí.
Existují dva druhy klávesnic. Ty, na kterých se dá psát poslepu a ty ostatní. A u těch ostatních je vcelku wurst, zda jsou velké jako u SE P990 nebo jako u těch Rootových Nokií a Psionů. Prostě se na tom nedá psát po hmatu a tím to končí.
|
|
|
Já mám schovaný netBook. Klávesnice je naprosto dokonalá. Problém je s displejem a s komunikací :(
|
|
|
Rad se podivam, a pokud to precte muj rukopis, tak je to opravdu genialni stroj.
|
|
|
Ty nejsi spokojen s Airem?
|
|
|
Ale su spokojenej, bezva stroj, nicmene na mou praci s diapozitivy, prevedenymi do digitalni podoby je to moc pomaly a na skolu zase zbytecne drahy a vykonny. Jako kompromis a to nejlepsi, co jsem nasel ( a s tim, ze to slo pres JJe mnohem lepsi, nez cokoli jineho), ale rikam, ze kdyby bylo na trhu to, co jsem popsal, tak do toho pujdu spis. Na trhu to neni a nebude, takze air je jasna volba a jsem za nej moc rad.
|
|
|
Kecate, Tuckere. Pred deseti az dvanacti lety jsme delali vse na 486 (typicky DX2/66 nebo DX4/100 MHz, pravda, casto pretaktovanych na 80 resp. 120 MHz), nekde 32 MB RAM, nekde 64, nekde i 128, Linux, GUI klasicke X11R6 s fvwm window managerem a slapalo to dobre. A aplikace v zasade pro totez, co potrebujeme dnes (web brower, e-mailovy klient, textak, spreadsheet).
|
|
|
Nehovorim, ze lin na 486 nepojde s grafikou. Skuste si ale na tej 486 otvorit nejake pdf (dajme tomu nejake normalne kde nebudu naskeneovane cele stranky). Do 10 sekund to nestihne ani nahodou a dlhsie nez 20 sa mi cakat nechce.
|
|
|
Ospravedlnujem sa, som si to po sebe este raz precital naozaj to vyznelo inak ako som myslel.
|
|
|
Technicka: Intel Atom ma stejnou spotrebu jako ta 486 pri mnohonasobne vyssim vypocetnim vykonu. Zas tak bych to s tim vzdychanim po starych casech neprehanel.
|
|
|
Fakt? A v tom pripade jakou spotrebu by mela dnesnima znalostma a technologiema vyrobena 486?
|
|
|
|
Chapete, ze vyrabet dnes 486 je hovadina? Uz jen kvuli takovemu "detailu", ze vetsina soucasnych x86 programu vyzaduje MMX instrukcni sadu, kterou 486 proste nemely.
A do embedded zarizeni dnes existuji mnohem lepsi procesory, ktere maji architekturu k tomuto ucelu vyladenou. Treba takove ARMy.
|
|
|
Nechci vam do toho kecat, ale jsou aplikace, kde se jeste dnes pouzivaji klasicke i386 chipy a dokonce se za tim ucelem i vyrabeji. Software je jednou napsany, sablony pro desky hotove a pokud neni potreba inovovat (ano, jsou i takove aplikace), neni duvod to jen tak z pleziru predelavat.
|
|
|
No dobry, ale diskuze je o tom, jestli by ta 486 stacila dnes na beznou praci v nejrozsirenejsich programech.
Ze treba v raketoplanech a letadlech jsou 20 let stare procesory, je neco uplne jineho.
|
|
|
Ale ja fakt nechci dnesni moderni hyper super program. Ja potrebuju neco napsat a pak to moct precist, zkopirovat a mit kalendar, kalkulacku a jine drobnosti. Zadny extra junk.
|
|
|
Kontrolní otázka. Jakpak dlouho se na 486 spouštělo MS Office 97 ?
Odpověď možná půl minuty. Moc dobře si pamatuji, jak jsem na brigádě koukal, jak se na Pentium 200 spouští Office asi za 5 s zatímco u mě doma na 486DX2/80 MHz 16 MB RAM to bylo odhadem půl minuty. A když jsem si k tomu psaní chtěl pustit nějakou muziku, tak jsem si pustil mp3 ve winampu (mono a na 22 kHz) a ten winamp si zabral asi 90-95% výkonu CPU a tak jsem pak byl schopen psát rychleji než počítač stíhal zobrazovat.
Navíc dne je člověk zvyklý mít puštěno zároveň mnohem více programů najednou a ani je nevypínat, ICQ, Skype, email, Total comander, web v deseti tabech, to všechno zabírá desítky MB RAM a nějaké procento výkonu. Nejen 486ka ale i Pentium I je díky tomu dávno nepoužitelné. Spodní hranice rozumné použitelnosti je opravdu P3 a 512 MB RAM.
Na nějaké poznámky opravdu stačí to PDA nebo iPhone, ale obojí má výrazně větší výkon než jakákoliv 486ka.
|
|
|
Zajimave je, ze s 512 MB ram pred ctyrmi lety bylo neco skveleho. Ted je to minimum. Pritom lidi nadavaji na Vistu. Takze - koupim si XP na masine s 512 ram, pak si koupim Vistu, ta musi jet na mnohem silnejsi masine, bude to stejne pomaly, horsi operacni system, ale jinak prakticky zadna zmena. Jedine, ceho jsem si na tom vsiml - download to pocita stylem "6839,45 let" - pro petivterinove stahovani.
Tak konktetne od zapnuti pocitace po spusteni Wordu - 17 let stary notas - 2 minuty minuty. 5 let stary notas - 2 minuty. 3 roky stary ACER - 5 minut, 2 roky stary notas s Vista - 3 minuty. Vitezi macbook air s casem neo pres minutu.
|
|
|
Ty toho Maca vypínáš? A proč to? :-O :-O Já booka restartuju jen jednou za měsíc až dva a to kvůli updatům....
mbp:~ xxxxx$ uptime
9:33 up 33 days, 19:09, 2 users, load averages: 0,22 0,24 0,18
A mimochodem, proč Word? Pages nevyhovuje?
|
|
|
Pages nemam, Word ujde, Hlavne, kdyz na tom dela nekdo jinej, tak se v tom vyzna.
Sem tam vypnu. Je pravda, ze v kvetnu zatim jen jednou.
|
|
|
(Pages sice používám, ale mám už obroušený chrup, jak jím ustavičně skřípu. Je to pomalé, občas to zapomene ukázat kus textu, korektor funguje krajně nespolehlivě -- občas označí jako špatný celý odstavec, jehož většinu předtím byl schválil, a chybou v mém korektoru to není, neboť cocoASpell má týž problém, yadda yadda yadda...)
|
|
|
Zajímavé, co máš za versi? Já používám 09, textových dokumentů produkuji poměrně dost a nemám s tím problémy - to, co popisuješ, se občas stávalo snad v té první.
|
|
|
coz mi pripomina: http://www.lamer.cz/quotes/show/13919
|
|
|
No on je trochu rozdíl mezi pračkami, ledničkami, tiskárnami apod. a obecným osobním počítačem. 386 se vyrábí, podobně jako (donedávna?) PPC G3 právě pro embedded aplikace.
|
|
|
No, třeba vlakový zabezpečovač souprav pražského metra a části zabzař fungují na strojích 486 pod MS Dosem. Hodně automatizačních aplikací stále běží pod Dosem, proto je MS-DOS stále běžně k sehnání.
|
|
Tenhle je moc pěknej:
http://people.bath.ac.uk/ccsshb/12cyl/
Jinak je pravda, že ekologicky humanitně naladěné lidstvaspasitelky nemají ani minimální technické základy aby dokázaly spočítat nebo alespoň odhadnout důsledky činnosti jakéhokoliv technického zařízení. Porovnávají hrušky s jabkama, čerpají z nesmyslných zdrojů (seminář Babiček Zeměkoule o jaderných elektrárnách).
Je to škoda, kolikrát to jsou i hezký holky.
|
|
|
Typyčo, ten krouťák a záběr vocpoda! To budou mít oktáfkáři zase rudo před očima! :-D
Jak rád bych si někdy prolezl strojovnu takové lodi! Jenže nejbližší možnost je v Německu nahoře u moře a to bohužel není za rohem...
|
|
|
Tak tady nebreč, sbal se a doraž na Vlootdagen. 10. až 12. července v Den Helderu. Když si odpustíš své občasné levičácké kecy, tak Tě třeba vezmu i do Marinemusea ;-)
|
|
|
Pořád to musí rýpat :-). 10-12.7. jsem v Dolomitech na pravidelné výroční fotoakci s kytkaři-amatéry a horolezci, bohužel. Ale není všem dnům konec, ne?
|
|
Dvorská. Je to ta samá, co dělala tiskovou mluvčí INPEGu (Iniciativa proti ekonomické globalizaci)?
|
|
S vyzněním článku taky souhlasím, ale...
...ale kdybyste si tu laskavě mohli přestat prodlužovat péro používáním pravopisu typu "kritisuje" a "fysika" - jste s tím trapní, vy a JJ a kdoví kdo to tu ještě používá.
Argument že je to spisovná čeština neberu, na první pohled je jasné, proč to děláte. Každopádně to snižuje vaši věrohodnost v mých očích, oproti tomu, kdybyste psali normální současnou češtinou.
Jestli tluču na špatná vrata a vy tenhle styl používáte jen zřídka, tak se omlouvám, ale už mě s tím tady (vy všichni) vysíráte dlouho a dneska mi došla trpělivost. Sorry.
|
|
|
Když Vám osobně nevadí ty IMHO úchylné slovakismy se "z", tak si můžete alespoň odpustit podobné dementní příspěvky na adresu těch, kteří to vidí jinak.
Z "normální současné češtiny" je mi každou chvíli na blití...
|
|
|
Ono asi prijde na to, kdy kdo chodil do skoly.
Komunizmus mi treba prijde divny, ale photographie na druhou stranu taky.
Root by se treba taky mohl pohorsovat, ze nekdo pise physicky misto fysicky. Fysicky je takovy tak trochu nekonz(s)istentni 'chybejici meziclanek', ne?
Rozhodne mi ale trocha konz(s)ervativismu v gramatice nevadi, protoze posledni generace uprav pravopisu (a to nejen v Cestine) smeruji vyhradne k tomu, aby kazdy tupec, jako treba tadyhle Coraxus, mel min chyb v diktatech a ukoncil aspon zakladku.
|
|
|
Ani ne kdy clovek chodil do skoly, ale kde se pohybuje, co cte...
Sveho casu jsem se prohrbaval starymi tatrovackmi plakaty a po chvili mi neprislo zvlastni ani "week-end".
|
|
|
Já chodil na základku za Husáka, to jeho míchání češtiny a slovenštiny si ještě pamatuju a asi i proto k němu mám takový odpor (i když jinak mi slovenčina nevadí, dost jsem toho v ní i přečetl).
Pokud jde o češtinu, tak já za nejpřijatelnější považuju její podobu z první čtvrtiny nebo i poloviny 20. století - tj. už bez většiny obrozeneckých výstřelků, ale ještě neprzněnou komunistickými burany.
|
|
|
(Zrovna smerovani ceskeho pravopisu v trendu "pis jak slysis" nastolil uz Gebauer a dostaly poradny teoreticky zaklad od Smilauera v dobe, kterou tak vzyvas.)
|
|
|
O to se nepřu. To je logický lifecycle. KSČ taky vznikla už za relativně svobodné první republiky, že... Jde primárně o to, kdy se ten trend začal ve větší míře prosazovat.
Ale já si nedělám patent na rozum a nenutím nikoho, aby psal tak, jak píšu já. Takže je-li pro někoho naopak idolem Gustávova českoslovenština, nechť si poslouží.
|
|
|
na první pohled je jasné, proč to děláte
Vskutku. Protože je to tak správně.
|
|
|
Určitě?
kurz filozofie, nebo kurs filosofie?
O způsobu psaní přejatých slov rozhoduje míra jejich zdomácnění v češtině, tedy toho, jak slovo ve spisovném jazyce vyslovujeme. Proto dnes – v souladu s výslovností – píšeme se z řadu výrazů původně psaných se s. Mnoho slov můžeme psát oběma způsoby, buď se z, nebo se s.
Nejvíce slov patří do skupiny slov zdomácnělých, ve kterých původní s vždy vyslovujeme jako [z]. Pravopisné podoby se z jsou u těchto slov považovány za základní, stylově neutrální. Do této skupiny patří např. analýza, dezinfekce, filozofie, fyzika, gymnázium, konzultace, konzervativní, muzeum, prezident, próza, televize… Podoby se s (president, museum…) se uplatní pouze v určitých typech textů a pociťujeme je jako knižní, až zastaralé.
zdroj: www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#filos
|
|
|
Myslite, ze vyklad UJC musi nutne byt spravny? Nebo jediny spravny? Z jakeho duvodu?
|
|
|
A Rootův výklad musí být nutně správný? (BTW jaký je vlastně Rootův výklad?)
|
|
|
Rootův výklad samozřejmě je správný, ať je jakýkoli. Vy o tom snad pochybujete?!?
|
|
|
Ten Rootuv spravny vyklad by mne take zajimal. O "spravnejsim" vykladu nez je z UJC zatim nevim. V binarni relaci spravny - spatny ho hodnotim jako spravny. Pozor Roote, abyste se se neztrapnil jako Zelezny s jeho "konzervativnim" vykladem spojeni "aby jste"...
|
|
|
Zapominate, ze k tomu, abych polozil otazku, zda je nejaky vyklad spravny, zadny svuj vyklad mit nemusim. Ale svuj vyklad mam. Socialisace ceskeho jazyka jest pro mne jevem neakceptovatelnym.
|
|
|
A co tendlecnten "smysl pro humor"? Nic? Nefunguje?
Tak si zkuste aplikovat 6. bod preambule tohoto webu. Sorry...
|
|
|
Ja bych ten 6. bod pro tento konkretni pripad aplikoval takhle: Neregistrovani Coraxove vsech zemi, vylizte si pr...
|
|
Řekněte mi prosím někdo, že ten článek je fór. Že autor chtěl ukázat hloupost a malou informovanost zelené kravky tak, že napíše ještě hloupější článek.
Proti zelené hlouposti je potřeba bojovat (marně), pravdivými argumenty a 100x opakovaným vysvětlováním. Ne nesmysly o úspornosti letadel a ohromné spotřebě lodní dopravy, kterým by nevěřil ani 10ti letý kluk.
Největším dosavadním zločinem zelených je v mých očích zastavení výstavby JE. Jejich kecání do dopravy je sice mnohdy ujeté, ale aspoň vyvolává diskusi. Naše pohodlí a vůbec styl života závisí na dopravě. Ta je skoro totálně závislá na přísunu levných paliv z ne zrovna přátelských zemí. To není "trvale udržitelné" :-)
|
|
|
Roote, dovoluji si s Vámi nesouhlasit v jedné poměrně zásadní věci: Tvrdíte, že ta slečna je kráva. Není. Je to zmrdice jak vystřižená z učebnice zmrdologie. Zmrdice v zelené mutaci. Jinak všem doporučuji ke čtení i další články na jejím blogu. Musel jsem tedy místy opravdu hodně zatnout zuby, ale dá se to přežít. Zejména články o "fuj jaderné energii" a o "úžasném islámu" stojí za to. Celé je to opravdu velmi poučné.
|
|
|
tak to máte můj obdiv, já jsem měla problém dočíst i jen ten první článek o autech, o islámu by asi bylo nad moje možnosti. V tomto případě sedí "Bože, do čehos to duši dal".
|
|
clanek plny mistifikacniho hrani si s cisly. Napriklad ty nejvetsi lode, take hodne uvezou, spocti si pocet aut ktera by bylo treba na transport takoveho mnozstvi nakladu, zapocitej do toho vzdalenost a schvalne u ceho ti vyjde nizssi spotreba. Dal spotrebu muzes prepocitat na emise a k nim zapocist prachove mikro castice (treba rakovinotvornej prach z obrousenych gum, coz u lodi nehrozi), schvalne kde vyjde vic. Fanaticka obhajoba automobilove nebo jine(letecke) dopravy zpusobene strachem ze straty individualni mobility k nicemu nevede, rozhodne ne ke pozitivni zmene.
|
|
Souhlasím plně s článkem...já to beru celé tak, že se vlastně až zas tak moc neděje...jen se jedna forma energie mění v jinou...a to spalování? sloučeniny uhlíku se mění v jiné sloučeniny uhlíku...a tam taky asi nikde nic neubývá...nebo se pletu?
|
|
|