Jedním z typických znaků Kocourkova je, že když se rozhodnete udělat
něco s dobrým úmyslem, v konečném důsledku je výsledek vždy negativní.
Zmrdi se chopí vašeho záměru, použijí ho pro své účely a udělají si z vás
lidský štít.
Touto cestou přišel na svět významný zmrdiprojekt zvaný bodový
systém. Ze zcela pochopitelného a legitimního volání občanů po bezpečnější
dopravě se narodil byrokratický a korupční aparát, který přinesl všechno
možné, jen bezpečné silnice ne. Děje se to vždy a znova.
28.1.2009 došlo poblíž Arnoltova na Chebsku k dopravní nehodě, při které
se čelně srazil vůz BMW řízený Jaroslavem Révayem s volvem, ve kterém seděl
Martin Voborník a jeho partnerka. Oba byli na místě mrtví. Révay vyvázl
z s lehkým zraněním. Vše nasvědčuje tomu, že vina je na Révayově straně,
protože se svým vozem vyjel v zatáčce do protisměru, kde se s vozem Volvo
střetl. Mimojiné vyšlo najevo, že Révay odmítl
jak dechovou tak krevní zkoušku na alkohol. Bezprostředně po nehodě byl
převezen do nemocnice, ze které se pokusil později odejít. Policie Révaye
přesto nestrčila do chládku ani neodvezla na záchytku, prostě se těšil
od počátku jistým nadstandardním
službám v rámci sloganu "Pomáhat a chránit".
V souvislosti s touto událostí byla skloňována ještě jedna událost,
totiž jiná Révayova nehoda z roku 2003, při které autem srazil chodkyni.
Podle dostupných informací se tak stalo mimo vyznačený přechod. Přesto
se poměrně úspěšně dařilo, aby se tento příběh, kterých se odehrává ročně
desítky a stovky bez významnější pozornosti médií, dostával na stránky
tisku. V lokálním tisku se objevil dokonce pětkrát. Skoro vždy byl přitom
citován manžel poškozené Harazim, který si opakovaně na Révaye stěžoval,
mimojiné také na to, že se na vánoce neozval. Zmíněný Harazim se dostavil
i k pietnímu
aktu na Růžovém kopečku v Chebu (před Révayovou ordinací), kde pronesl:
„Měli
ho tehdy potrestat a sebrat mu řidičák. Martin s Lenkou by tak ještě mohli
žít.“ Nějak mi uniklo, za co ho ale měli potrestat, ale pravdou
je, že kdyby ho tehdy lid spravedlivě oběsil jako v padesátých letech,
další nehoda by se nebyla stala.
Jistě vás napadá, že se cosi odehrává v pozadí tohoto případu. Révay
je zubař, podnikatel a v okolí známá osoba. Je to současně jeden z těch,
"kteří v tom umějí chodit" a mají "správné kontakty". Prostě taková ta
lokální klientelistická "sůl země". Myslím, že si pod tím dovedete představit
někoho z vlastní blízkosti, takže to není třeba dvakrát rozebírat. Nakonec
o nadprůměrně kachním zaludku pana doktora svědčí i fakt, že po nehodě
s dvojnásobným umrtím dovedl bleskově zvážit všechny možné varianty a odmítnutím
dechové a krevní zkoušky vybruslit z významné přitěžující okolnosti. Uchránil
tím sebe od několika let nepodmíněného trestu, s velkou pravděpodobností
vyvázne s podmínkou.
Josef Voborník, bratr zemřelého Martina Voborníka, se rozhodl nenechat
to být. Je to celkem pochopitelné, protože tato událost ho musela velmi
zasáhnout. Zejména mu vadí, že Révay nebyl umístěn do cely předběžného
zadržení a později do vazby, protože by mohl ovlivňovat svědky. To se pak
patrně také stalo. Údajně někam zmizela kazeta se záznamem od benzínové
pumpy, kde Révay před nehodou zastavil (dokonce zmizely i části internetových
diskusí, kde se o tom psalo) a svědky přepadla zvláštní neochota mluvit.
Jiní zase zmiňují, že přihnout si a pak řídit pro Révaye nebyl problém,
protože se neobával, že by ho za to někdo mohl popotahovat. Ostatně těžko
sebere panu doktorovi papíry někdo, kdo má v hubě můstek od něj, že.
I sedl si pan Voborník a sestavil stránky www.alkoholzabiji.cz.
Zpočátku měl záměr dohlédnout, aby vyšetřování probíhalo korektně, velmi
rychle však svůj záměr rozšířil. Podstatnou částí stránek je petice, kterou
k tomuto okamžiku podepsalo několik tisíc lidí převážně z Chebska. Byl
jsem požádán, zda bych tento záměr podpořil, a po přečtení petice jsem
i s ohledem na tragické pozadí případu formuloval jasné ne. Posuďte sami.
Předně, hlavní myšlenkou petice je, že zákony České Republiky nejsou
dostatečně přísné, pokud jde o alkohol za volantem, a je proto je třeba
je změnit. Neřekl bych, že to je právě takhle. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Petice, bod 1. Autoři petice navrhují, aby, cituji, "Pokud občan
řídí dopravní prostředek (automobil, motocykl…) pod vlivem alkoholu či
jiné návykové látky, měl by se v tu chvíli dopravní prostředek, řízený
opilým člověkem (byť i při požití minimálního množství), považovat za zbraň."
Zejména mě pobavil obsah závorky. Pro jistotu se vytratil bicykl. Ten
se přece v opilosti řídit může, to je většinový konsensus, a pokud opilého
cyklistu někdo srazí, tak je to silniční pirát. Vzhledem k tomu, že jiné
zákony poměrně precizně formulují, co je to zbraň, je celý tento odstavec
petice k ničemu. Navíc nevím, k čemu by to mělo být v praxi. Opilcem jistě
velmi otřese, že se právě změnil právní status jeho vozu. Doufejme, že
to přínos takového ustanovení znají alespoň signatáři petice, když se pod
to podepsali.
Bod 2 petice se dotýká toho, že pachatelé trestných činů spáchaných
v opilosti často argumentují svojí opilostí jako stavem snižujícím odpovědnost
za trestní jednání. Někdy jim to prý i vyjde. Autor petice to kritizuje,
protože, jak naznačuje, konzumace alkoholu a opilost spolu souvisí. S tím
nezbývá než souhlasit, ovšem k problematice dopravních nehod zrovna tohle
není vůbec relevantní.
Bod 3 si opět dovolím citovat: "Pokud viník dopravní nehody (nebo
jiného trestného činu), při kterém se zraní nebo zemře nevinný člověk,
odmítne při vyšetřování dechovou zkoušku, krevní testy či odběr moči pro
jištění přítomnosti alkoholu či jiné návykové látky, bude posuzován, jako
by měl v krvi velké množství alkoholu či návykové látky." Těžiště této
věty je ve slově "velké". Podstata Révayova triku je totiž v tom, že i
kdyby se policii podařilo prokázat, že požil, nepodaří se jí prokázat,
kolik požil. Vsází tedy na zásadu "in dubio pro reo". Autoři petice chtějí,
aby se explicitně stanovilo, že když nelze zjistit, kolik obviněný vypil,
tak že vypil hodně. Jiná aplikace tohoto principu by byla možná v oblasti
majetkové kriminality: "Když se nedá prokázat, kolik ukradl cementu, ukradl
ho deset metráků". Při dalším rozvoji těchto metod by už nebylo vůbec třeba
dokazovat míru zavinění. Existuje jedna stará právní zásada, která praví,
že v případě pochybností se rozhoduje ve prospěch obžalovaného, tu by toto
ustanovení obracelo.
Bod 4. Autoři petice požadují zrušení zákona o možnosti odmítnutí dechové
zkoušky, odběru moči či krve. Signatáři to rovněž podporují, ale ani jeden
si nevšiml, že takový zákon vůbec neexistuje. Představme si, že by dechová,
krevní nebo ještě bůhvíjaká zkouška byla ze zákona povinná, tedy policista
nebo strážník by vám mohl kdykoli nařídit, že se musíte podrobit zkoušce.
Jak by ji pak policie vynucovala? Jeden policista by šlapal řidiči na hrudník
a druhý mu přidržoval v ústech detektor Dräger? Dostal by řidič za povinnost
povinně se vymočit v čase a množství, které správní orgán určí? A co třeba
325 krevních testů za den, je to zdravé? To je přece zcela absurdní. Signatáři
petice s tím ale neměli problém.
Bod 5. Autoři petice také požadují "výrazně zvýšit trestní sazby ve
všech
trestních věcech, kdy jsou zmařeny lidské životy. Jelikož trestní sazby,
které jsou v současném zákoně, jsou směšné vzhledem k ceně lidského života."
Velice obdivuji sebevědomí signatářů petice, protože svým podpisem dávají
najevo, že oni sami jsou tak dokonalí, že nikdy nebudou stíháni například
pro nedbalostní trestní čin s následkem smrti, a to ani jako spoluviníci.
Všichni vždy jezdí předepsanou rychlostí, na osvětleném kole střízliví...
Také nemám zkušenosti s kriminálem, abych mohl posoudit, zda nepodmíněný
trest odnětí svobody na 5 až 12 let je směšný, ale signatáři tyto zkušenosti
asi mají a k smíchu jim to připadá.
Bod 6 obsahuje požadavek na přísnější tresty apod.
A nakonec velkými písmeny...
PROTO APELUJEME A ŽÁDÁME : ZMĚŇTE ZÁKON !
Jenže já pořád nevím, proč, jak a dokonce ani jaký zákon by se měl měnit.
Je snad dosud zákonem povoleno jezdit nalitý jak slíva? Zákon se, pokud
jde o tresty za alkohol za volantem, výrazně měnil docela nedávno, v roce
2006. Tresty za chlast se zněkolikanásobily, řízení pod vlivem alkoholu
se stalo trestným činem, troufám si tvrdit, že pro běžného občana jsou
tresty likvidační. Výsledek byl, že počet nehod pod vlivem alkoholu zůstal
přibližně stejný. Jinými slovy, bez ohledu na tresty se chlastá vesele
dál. Chyba tedy nebude v těch zákonech samotných, ale ve způsobu, jakým
jsou uplatňovány.
Existuje početná skupina lidí, kteří nevidí žádný problém hodit tam
před jízdou prcka. Nepřemýšlejí v těch dimenzích, že by se mohli nabourat
a někoho zabít, jediné, na co se jejich myšlení smrsklo, je případný postih.
I to se dá pochopit, k takovému stylu myšlení jsme všichni denně nuceni.
Jezdit se má přece tak, abychom nedostali pokutu, ne proto, abychom se
v pořádku dopravili. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů účinnosti policejní
práce je proto počet přestupků. Takže - chlastat před jízdou se nemá, protože
by nás pan policajt mohl chytit a potrestat. Právě a jen proto. Existuje
okruh osob, které pan policajt nikdy nepotrestá, dokonce se je bojí i zastavit.
Jedná se různé lokální establishmenty složené z policejních velitelů, úředníků
radnic, manažerů firem spolupracujících s radnicí, prostě kruhů "ctihodných"
přátel. Průser by naopak riskoval policajtík s plácačkou, který by prudil
váženého pana dentistu, který látá místní honoraci držky.
Tento systém expanduje, a to hned dvěma cestami. Jednak okruh nedotknutelných
neustále roste, protože přátelé mají přátele a ti mají zase přátele, a
všichni vědí, komu zavolat a jak to "ošéfovat", kdyby "byl nějakej průser". Jejich počínání druhak vidí i ostatní občané,
kteří sice nemají potřebné konexe, ale zase mají vyvinutý smysl pro demokracii
a usoudili, že když může jezdit nalitý pan doktor, pan předseda a pan náměstek,
tak oni přece mohou také. O případech, jako je ten z Chebska, budeme tedy
slýchat častěji, tedy pokud se je nepodaří včas kopnout do autu.
Nehody jako ta výše popsaná přinášejí určité krátkodobé veřejné procitnutí.
Voborník byl blízko k tomu, aby rozrušil bohorovný život spolků přátel
a jejich přátel, ale nakonec se vydal jinou cestou, která je konformnější
a pohodlnější. Ano, zpřísňování zákonů, to je to pravé, na to politici
budou slyšet. Chceme, aby ze silnic zmizeli piráti. Oni tam ještě nějací
jsou, když s nimi zatočil veleúčinný
bodový systém? No, to je jedno, že systém vykazuje drobné rozpory.
Hlavně že se lokální bratrstva se budou dále těšit dobré mysli, když se
budou před hospodou rozcházet do svých aut.
Tisk přinesl krátkou
zprávu: "Úsilí Josefa Voborníka a jeho přátel už začíná přinášet
první výsledky. Sokolovská policie chce na úseku, kde Jaroslav Révay vjel
v táhlé zatáčce do protisměru, kde nejdříve narazil do renaultu a posléze
do volva Martina Voborníka, nechat umístit značky označující úsek častých
nehod a snížit nejvyšší povolenou rychlost. "
Tak. Všichni budou muset jezdit pomaleji, aby si nalitý zubař příště
nenatloukl.
07.02.2009 D-FENS