Tak mne napadá, pořád se oháníme makro ukazateli, kurzy měn apod.
Deficit Řecka je takový či makový, někdy se píše, že byl upraven tak, aby
mohlo být Řecko přijato do eurozóny. Překvapuje vás to? Mně ne.
Evidentně nikdo nehlídal, zda vůbec jsou tyto ukazatele publikovány
ve správné výši, zda nejsou zkreslovány. Každá větší firma, musí povinně
projít auditem. Kdo audituje státní výsledky? Nikdo. Pak se máme divit.
Dalším, a podle mne mnohem závažnějším, problémem je, že státy defacto
„jedou“ na jednoduché účetnictví.
Kdyby stát byla firma, tak kurz měny je ekvivalent ceny akcie, HDP je
podobné tržbám, státní rozpočet má nejblíže ke cash flow.
Kdyby státy byly nuceny účtovat podle pravidel platných pro společnosti,
asi bychom se velmi divili, jak by vypadaly jejich rozvahy, jak by se do
nich promítly schodky penzijních systémů nebo nakumulovaný státní dluh.
Prošly by takové firmy auditem? Nebo by se podobaly Enronu?
Ministerstvo financí USA v rámci zprůhlednění hospodaření začalo připravovat
výsledky hospodaření USA i podle pravidel platných pro společnosti. Výkaz
hospodaření USA připravený podle účetních standardů US GAAP ministerstvem
financí je k dispozici na jeho webu. Všem zájemcům doporučuji si je projít.
V některých letech se výsledky podle US GAAP od „standardních“ výsledků
liší dosti významně, loni bylo pro změnu publikování US GAAP výsledků opakovaně
oddalováno. Jsem zvědav, jak tomu bude v tomto roce.
Pro zajímavost – v minulosti se výrazně lišily výsledky Dallaského Fedu,
který dopočítal před třemi lety současnou hodnotu budoucích příjmů a výdajů
státního rozpočtu. Vyšel jim deficit 99 biliónů USD, údaje v reportu publikovaném
vládou byly o několik desítek biliónů dolarů menší. Rozdíl mohl vzniknout
například použitím jiné úrokové sazby pro diskontování budoucích příjmů
a výdajů.
Data publikovaná Dallaským Fedem představují cca sedminásobek HDP. Aktuálně
se tento deficit podle US Debt Clock pohybuje na 116 bil. USD, tady se
blížíme osminásobku HDP. Domnívám se, že u evropských zemí by to nedopadlo
o moc lépe.
Poměr dluhu k HDP je navíc zkreslen vlivem metodiky výpočtu HDP – pokud
do výpočtu zahrnu i čistě účetní transakce bez jakéhokoliv pohybu peněz
– je uměle nadhodnocen. Dluh přitom může být splácen pouze při generování
hotovosti, a ne z přecenění výkonu IT, (což je jedna z oblíbených hédonických
úpravy v USA), započítání fiktivních pronájmů majitelů nemovitostí užívaných
k bydlení apod. Mimochodem, podobná změna metodiky výpočtu HDP v ČR zvýšila
v roce 2006 škrtem pera HDP České republiky o 10%. Rozbor těchto a dalších
podobných položek uměle nafukujících HDP by vydal na velký samostatný článek.
Kdyby výše zmíněné postupy použila kótovaná společnost, byla by ihned
podezřelá z kreativního účetnictví. Když to udělá stát, je vše v naprostém
pořádku. Raději bez komentáře.
Koupili byste si akcie takto zadlužených firem, jak jsou dnes státy?
Emise peněz je podobná emisi dodatečných akcií. Kdyby firmy projídaly prostředky
získané z emisí akcií tak, jako to dělají státy s emisí peněz, asi by rychle
šly ke dnu. Pokud bude přetlak nabídky akcií vlivem neustále emise nových
a nových akcií, co bude s jejich cenou? Spadne dolů.
Takové akcie by byly zralé jedině na short, ale rozhodně ne na nákup
za účelem dlouhodobého držení. Na nákup mi vycházejí drahé kovy. To je
jedna cesta.
V případě, že byste byli optimisté a věřili, že ceny akcií představují
dnes zajímavou investiční příležitost, zamyslete se nad skutečnou pozici
akcionáře. Je „trošku“ jiná, než se může teoreticky zdát. Pokud nejste
velký investor s přímým přístupem k boardu společnosti, jste jenom kolečko
v soukolí bez reálného vlivu a přístupu ke spoustě informací. Jenom se
vezete. Reálně máte právo na podíl na výnosech a aktivech společnosti.
Ty ale stejně dostanete až z toho, co zbyde po zohlednění všech odečtení
nákladů na zaměstnance, dodavatele, banky (úroky) nebo stát (daně).
Právo na aktiva společnosti je ale dosti iluzorní. V případě likvidace
společnosti jste na řadě až jako poslední. Pokud tedy někdo hledá opravdovou
VALUE investici, měl by se na investici dívat přes aktiva společnosti.
Tedy jako její věřitel.
Zvláště v dnešní době. V případě problémů firmy byste totiž mohli být
nepříjemně zklamáni.
28.01.2011 Jan Dvořák
Článek byl převzat z webu www.proinvestory.cz
s laskavým svolením autora.