|
Musim rict, ze mne tento pribeh velmi zaujal, a film jsem videl hned, jak to slo. Na Radiu1 pred uvedenim filmu byl rozsahly rozhovor prave s Adolfem Burgerem, kde vypravel svuj pribeh, jak a co delal pred valkou, a jak a co delal v tom tabore. BYlo to VELMI zajimave, ten clovek pro mne osobne dosahuje obrovskych moralnich kvalit, a jestli bych se v zivote pred nekym dobrovolne chtel poklonit az na zem, je tento clovek jeden z tech, u kterych bych povazoval za cest, ze muzu...
Co jsem pochopil, kniha je spise o nem? Nevim, necetl jsem. Ve filmu byla jeho postava vice v pozadi, ale pry v knize je spise hlavni..
A je pravda, ze vzdycky, kdyz tu trebas takovy honza zzr pise sve plky o zidech, vzpomenu si na tento film a hlavne na rozhovor s panem Burgerem. Mozna to pujde v archivu Radia1 dohledat, ale jisty si vubec nejsem...
Napriklad tam vypravel i co se delo po valce, ze byl trebas nejaky nemec, co na potkani vykladal, ze zadne koncentraky neexistovaly a vykrikoval, ze da snad 50 000 marek nebo neco takoveho tomu, kdo poda jasny dukaz. A pan Burger tusim povidal neco o tom, ze mel porizene fotografie, ktere nejak ukryl a potom prave je daval jako dukaz...
Dekuji za clanek, udelal mi radost
|
|
|
Burger tu knihu napsal, je to autobiografie.
|
|
|
|
Já bych spíš řekl že je to dokumentární kniha o celé té operaci s výraznými autobiografickými prvky. Ale četl jsem to už před nějakými 15 či 20 lety, takže si to možná už nevybavuju tak dobře.
Film jsem před časem koupil na DVD a taky bych řekl, že je udělaný moc dobře.
|
|
|
Ta, co jsem četl já takhle stará není - viz http://en.wikipedia.org/wiki/Adolf_Burger, ta je stará tři roky. On pořád píše nové knihy se stejným názvem, nedělám si iluze že by si nebyly podobné.
|
|
|
něco vyšlo už za komačů, tuším v edici Signál. Navzdory době vydání a edici vydávané nejspíš ministerstvem vnitra je ta kniha prosta komunistické ideologie
|
|
|
Jestli jsi četl takový ten paperback, tak to prý byla autobiografie. Máme ji doma, patří k mým oblíbeným knihám.
|
|
|
|
|
Co mas presne na mysli?
Pokud to jak rika, ze si zili "v luxusu", tak to bylo tak, ze oni dostali relativni luxus pro to, ze byli velmi duleziti, a logicky ti hlavni padelatele nemohli umrit - pokud vim, tak meli i relativne vybornou lekarskou peci. Na druhou stranu vsichni vedeli, ze az jednou svoji praci dodelaji, tak pujdou okamzite do kytek. Zili s tim, ze vedeli, ze ziskali par dni ci mesicu naskok, ale potom je ta smrt naopak jista.
To, ze se tak nestalo, byla ciste shoda okolnosti a nahod.
|
|
|
treba tohle?
Aha. Ale nevadilo vám, že jste pracoval pro režim, který popravoval a věznil svoje odpůrce?
Nemůžete brečet nad vyjetým olejem, co se stalo, se stalo. Nesnáším, jak lidé brečí, že prý museli za komunistů do dolů, že nesměli dělat, co chtěli. To je historický vývoj, který se nedá zastavit. Co my víme, jaká bude naše republika za deset let?
|
|
|
mea culpa! nevsim jsem si, ze na webu ten clanek neni cely, takze mnou citovana pasaz tam vubec neni! mam pristup do neverejne medialni databaze, takze jsem cely ten rozhovor cetl tam; a link na "verejny" clanek na tyden.cz jsem vkladal az pozdeji. jestli chces, dej kontakt, poslu ti to cely - ten konec je docela vostrej. na zaklade tohoto clanku jsem puvodne mel v umyslu toho cloveka kontaktovat a treba si jen poslechnout autenticky vzpominky, ale po precteni toho rozhovoru uz si tak jistej nejsem...
|
|
|
Aha aha...me to bylo nejake divne:-))
Btw, pristup pres co? Ja mam pristup pres Anopress, pac delam obchodaka a mimo jine i pro ne...Nebo to mas pres neco jineho?
|
|
|
http://mediasearch.newtonit.cz. takze si to umis najit = nemam ti to posilat, jo?
|
|
|
Ha..pan pracuje u konkurence?:-) Nebo ma pan jen pristup v ramci zamestnani ?:-))
Ja jen tak, jsem zvedavy :-)
Jinak si to najit budu umet, v pohode....
|
|
|
pan ma pristup v ramci zamestnani ;) kazdopadne doporucuju ten rozhovor dohledat a docist - konec me hodne zklamal. jinak to setkani s nim, zda se, by snad nemozny nebylo, viz www.zlatestranky.cz/lide/praha/Adolf%20Burger/1/. jeste pomerne nedavno jsem mel v umyslu "ztratit par slov" tez s timto panem cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Wiener,coz je rovnez velmi pozoruhodny zivotni pribeh, lec uz to jaksi nestihnu...
|
|
|
To je škoda, že jste si nenašel čas, pana Wienera jsem znal, i když spíše jen od vidění, byl to skvělý muž s velkým nadhledem. Mohl bych požádat o zaslání toho rozhovoru? Děkuji.
|
|
|
Deportace maďarských Židů byly zastaveny 7.7.1944, skutečně pro informace, které o vyhlazovacích táborech pronesli oni dva uprchlíci na příkaz admirála Horthyho osobně. Dílem proto, že byl zděšen chováním Němců v zemi (Maďarsko bylo okupovaným státem až od 19.3.1944) a dílem na nátlak diplomatů neutrálních zemí - Portugalska, Španělska, Švýcarska, Švédska (jedním z těchto diplomatů byl Raoul Wallenberg, jehož osudy jsou velmi zajímavé a rozhodně stojí za prostudování) a papežského nunci Angela Rotty. Právě Rotta a Wallenberg zachránili nejvíce Židů mezi jednotlivci.
|
|
Kdybych vědě- že je to tak dobrý příběh tak bych si nejdříve přečetl knihu a pak se podíval na film, ale film jsem viděl už asi 3x takže se mi do té knihy už nějak nechce :-)
|
|
Kromě těch knih vyšel podobný, ne-li identický příběh i v nějaké takové té komunistické edici pro mladé - zasvorkovaný sešit formátu A4+, jestli víte, co myslím.
Hlavní hrdina žil v nějakém panelákovém bytu a reportérovi, který za ním přišel ukázal právě dvě bankovky - přičemž reportér považoval za padělanou tu pravou - načež se jal vyprávět. Zaujal mne tam tehdy popis toho, jak bankovky metali košťaty po dvorku, aby vypadaly ohmataně z oběhu - geniální.
Jinak mám dojem, že v tom sešitě se hl. hrdina do padělatelského komanda dostal tak, že SSákovi u plynové komory na počkání zfalšoval nějaký doklad a byl tím pádem poslán "doleva" a pak do dílny - ale to si už možná pletu s Urisovým "Exodem", přeci jen už je to pěkných pár let, co jsem to četl.
(Kromě tohoto příběhu tam pak bylo ještě něco o hrdinné sovětské kamikaze-torpédovce, to už tak zajímavé nebylo.)
Každopádně díky za tip - a měl bych dotaz. Pakliže je více "reedicí" té samé knihy, která z nich je nejlepší? Ta nejnovější, na kterou článek obsahuje, nebo některé ze starších vydání?
|
|
|
To já právě nevím, bo jsem četl jen tuhle jednu nejnovější.
Jinak Burgera poslali do Sachsenhausenu cíleně na Befehl, neproběhla tam tahleta romantikka jak popisujete, to bude možná v tom Exodu.
|
|
|
tak to moh bejt nějakej román "na motivy", to se dělalo a dělá. To, co jsem čet já a co vyšlo taky za komárů byly normální Burgerovy vzpomínky a odpovídá to tomu, co je v článku (ona v článku zmiňovaná kniha bude nejspíš stejně reedice, v lepším případě doplněná o podrobnosti).
|
|
|
O něčem podobném mi vyprávěl kdysi děda. Že nakonec nejzdařilejší padělky se zdařily ve chvíli, kdy hlavní hrdina nasraně hodil do směsi s barvou umaštěn hadr na utírání rukou. Ale možná se jedná o jinou knihu
|
|
|
Cital som to - tusim sa jednalo o 10 rublovky.
ten druhy pribeh je o nemeckych torpedach a jedovatym plynom.
inak mimoriadne pekny clanok.
pokial si ale pamatam, tak napriklad sa oboma stranami falsovali aj pridelove listky...
|
|
Děkuji za tip na výbornou knihu a za neotřelý článek.
K té slovenské platbě 500 marek za deportovaného žida-ano, je to tak. Slovensko tuším bylo dokonce jediným státem, který za to prasáctví Německu platil. Páter Tiso nevěděl, jak hluboko vlézt do analu árijským spojencům a po válce se ještě oháněl tím, že kdyby nebyl "vodcom národa" on, byl by jím někdo mnohem horší. To je nejspíš pravda, existovali v té době na Slovensku i větší zhovadilci (Šaňo Mach), ale činit zlo s tím, že kdybych ho nečinil já, tak by to zlo provozoval někdo jiný ve většim měřítku je podle mě morálně neobhajitelné.
|
|
|
Ovšem, nemýlím-li se, Mach ve skutečnosti z pozice vůdce HG a ministra vnitra fakticky Slovensku vládl. Tiso byl politik, který většinu času trávil na všemožném jednání, reprezentativec, který vraždy ideologicky světil. Ovšem genocidu národa organizoval a velel přímo Mach. Tiso mezitím popíjel s Hitlerem někde kávu.
|
|
|
Byl nejen vůdcem HG, ale i ministrem vnitra a místopředsedou vlády (oboje, tuším 40-45). Předtím byl pouze druhořadým novinářem (jak příznačné, co?). Nejsem historik a speciálně se tomuto období nevěnuji, ale domnívám se jako vy, že Mach byl mozek i výkonná ruka tehdejšího zákonodárství, a Tiso "jen" podepisoval... Debatovat pak je možné o tom,kdo měl větší "vinu".
|
|
|
Btw. http://www.youtube.com/watch?v=llqYM9BbFMk&feature=related
Rež a rubaj v úpravě Krátkého procesu. Dokreslení atmosféry.
|
|
|
... spomienky na detstvo ...
|
|
|
to už je ovšem silně zmodernizovaná verze
|
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=Ox257NIneIE&feature=related
originál
|
|
|
jj Slováci si tehdy mohli vybrat, vůbec nebyli satelitem nekoho jako my teď...
|
|
|
Nebylo to jednoduché. Hitler zcela logicky dal Slovákům na výběr, že buď dá maďarům volnou ruku, aby v Horní zemi udělali pořádek dle svého uvážení a naturelu, anebo holt budou Slováci "výt s vlky". Mohu se tehdejší Ľudáky snažit pochopit, ale nemohu se s nimi nijak ztotožnit. Jak říká Mach- i menší zlo je pořád zlem. Na tomto příkladu se to právě krásně demonstruje
|
|
|
...to o tom "menším zlu" samozřejmě řekl Petr Mach, nikoli Šaňo :D. Ta shoda jmen mi přišla na zřetel až nyní, když jsem ten komentář po sobě četl.
|
|
|
He? Slováci že za WW 2 nebyli ničím satelitem? Tak to se snad neodvážej tvrdit ani ti největší slovenští nacionalisté. Dyk byli s Hitlerem jedna prdel a začali z toho couvat až v okamžiku, kdy jim Rusáci bušili na vrata.
|
|
|
Můžeme si typovat dobu existence Slovenského štátu, když by si svobodně vybral, že je např. s Anglií, nebo vyhlásil neutralitu. Týdny? Možná. měsíc a půl, když by se bili jako lvi.
|
|
|
Tak on by hlavně slovenskej štát ani nevzniknul, pokud by byli slovenští separatisté prozápadní. Hitler by prostě 15. 3. 1939 zabral lautr celý Československo a z toho co by nepustil Maďarům by vytvořil Protektorat Böhmen und Slowakei.
|
|
|
No existují i určité náznaky že to bylo vlastně opačně - že obsazení Čech a Moravy bylo v podstatě jen improvisovanou reakcí Německa na bezprostředně hrozící rozpad zbytku Československa.
|
|
|
No, nevim, proc by se Hitler mel zabyvat tim, co se v Rest-Tschechei deje, pokud by to nemelo primy dopad na deni v Risi, coz by asi nemelo.
|
|
|
O tom jsem nikdy neslyšel. Improvisovaný to být mohlo, rozpad ČSR mu posloužil jako vítaná záminka pro obsazení toho co zbylo. Přeci jenom plzeňská škodovka a čs. zbrojní průmysl bylo lákavý sousto, který se Ádovi šiklo. Nicméně se říká, že obsazení Čech a Moravy mu nakonec podtrhlo židli, protože se se natvrdo ukázalo, že mu nejde o nějaké sebeurčení Němců a o Heim ins Reich, ale o vládu nad Evropou. Nebejt toho, tak mu ještě mohla projít nějaká další varianta mnichovské dohody, tentokrát s Polskem (požadovaný koridor ke Gdaňsku). Takhle se na něj velmoci vykašlaly a poskytly záruky Polsku. Což bylo Polákům sice prd platný, ale nakonec z toho byla druhá světová.
|
|
|
Je to z M. Heimann - Czechoslovakia The State That Failed a má to tam i relativně slušně odzdrojované.
Čs. zbrojní průmysl pracoval pro Říši už za druhé republiky, kromě toho tam mířily i rozsáhlé dodávky materiálu z armádních přebytků (mj. část vybavení a výzbroje pohraničního opevnění). Druhá republika šla Německu na ruku i jinak - například pozemky pro extrateritoriální dálnici dostalo Německo zadarmo atd. atd.
Zkrátka a dobře nepřijde mi nikterak nereálné to, že Hitler nechal Čechy a Moravu obsadit v nějakém záchvatu intuice jeko reakci na chystané rozbití zbytku ČSR.
|
|
|
Jenze jake byly alternativy dalsiho vyvoje? 2. republika byla vyslovene ceska zalezitost, Slovensko bylo v CSR tehdy drzeno dokonce obcas i nasilim (zejmena po 9. breznu 1939), cili jedine, co mozna hrozilo, byl maly mistni cesko-slovensky konflikt, ktery naopak mohl Hitlerovi davat moznost zasahnout opet jako mirotvorce, zcela bez risika sankci ze strany Britanie a Francie (ktere po obsazeni Cech a Moravy a vytvoreni protektoratu prece jen nejake byly a hlavnim vysledkem obsazeni ceskych zemi pak byly britske a francouzske garance Polsku).
Navic prece jen, hrozit bombardovanim civilnich cilu vcetne historickych pamatek zemi, kterou chci ochranit pred zhroucenim... ze by mel ten Göring s tim Havlem skutecne az tolik spolecneho? :-)
Na druhou stranu neni od veci rici, ze ceskoslovenska moc na Slovensku na jare roku 1939 pripominala vice nez zemi s civilni spravou pozdejsi nacistickou okupaci Cech a Moravy s urovni buzerace nekdy na urovni leta 1939 az leta 1940.
armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/7f.gif
|
|
|
Bezesporu je jasné, že by vývoj vyústil v jakousi formu slovenské autonomie. Ta nespokojenost s českým centralismem byla na Slovensku prakticky už od 20. let. Protože třeba v Pittsburské i Clevelandské dohodě bylo jasně řečeno, že Česko-Slovensko bude stát dvou rovnocených národů. A situace pak vypadala úplně jinak. Čechofil Vavro Šrobár byl jmenován "ministrem pro Slovensko"a stal se tak na slovenském území prakticky neomezeným vládcem, Slovenská národní rada byla rozpuštěna ještě dříve...
|
|
|
Ono je otazka, jestli to treba nebylo jen drobne urychleni planu. Pan Hitler byl slusny clovek a kdyz privedl republiku do jineho stavu, myslim, ze mel v planu si ji i vzit.
|
|
i děti po válce v rozbombardovaném Porýní. Jen díky švýcarskému Červenému kříži to nedosáhlo masových rozměrů.
|
|
Stejny namet zpracovala BBC i jako komedii Private Schulz (1982). Pokud mate radi britsky humor, pak to stoji za podivani. Rozpocet pravda nebyl nic moc, slo o TV serial.
|
|
Shodou okolností právě v den uveřejnění tohoto článku po osmé hodině ráno vysílala Prima rakouský dokument z roku 2008 s názvem "Hitlerovi falzifikátoři" pojednávající o téhle tajné akci nacistů, kde dostali prostor i někteří přeživší vězni včetně Burgera.
Zajímavá byla informace, že falešnými penězi nacisté platili i své vlastní lidi. Někteří na tom stačili vydělat, ale údajně nejlepší nacistický tajný agent, jehož jméno už mi z paměti vypadlo, už takové štěstí neměl. Při pokusu uložit po válce do banky svoji odměnu v podobě 300 000 liber mu bylo sděleno, že bankovky jsou falešné.
Jinak všem zájemcům o 2. sv. válku vřele doporučuji vynikající britský dokumentární seriál z roku 1973 s názvem "Svět ve válce", který začala televize Prima reprízovat v obvyklém čase, tj. každou neděli v 8:10 ráno.
Dokument má, tuším, 25 dílů a válečným událostem se věnuje velmi detailně. Na mě osobně působí vyváženým dojmem, nikomu nestraní, pouze konstatuje fakta a nechá na divákovi, aby k nim zaujal nějaký postoj. A to i v takových kontroverzních tématech, jako je třeba plošné bombardování Drážďan nebo shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Obsahuje spoustu původních materiálů i vyprávění tehdejších pamětníků z obou stran. Opravdu nelze než vřele doporučit.
|
|
|