Ať už je váš názor na potřebnost tanků v AČR jakýkoli ještě stále jsou
v její výzbroji. Myslím že není od věci podívat se podrobněji za co se
vlastně oněch 4,5miliardy utratilo a jestli to v porovnání s konkurencí
alespoň trochu stálo za to....
Možná to bude trochu kruté, neprofesionální a pro znalce bojové techniky
porovnávání neporovnatelného, ale T-72M4CZ jsem postavil proti tankům Leopard
2A6 a M1A2 Abrams.
Ekvivalent testu Octavie RS vs. BMW M5 :)
Ale vše není tak jednoznačné jak se může zdát.... Odpověď na otázku
zda se “tuning“ (již v době zahájení projektu) zastaralého tanku vyplatil,
či nikoli jsem se snažil nalézt porovnáním jakžtakž dohledatelných, základních
TTD.
A je pravdou že jsem, možná lovil o “level“ výš, ale i tak některé výsledky
překvapí. Je ovšem potřeba také říct, že jsem měl s hledáním exaktních
údajů trochu problémy – ne že by na ně byl pan google skoupý, spíš naopak.
Kolikrát jich bylo tak moc a natolik odlišných, že bylo těžko dobrat se
údaje nejpravděpodobnějšího.
Je to dáno hlavně tím, že bojová technika má velký “image faktor“ a
nejeden stát/výrobce se buď snaží zatloukat a mlžit co to jde, nebo naopak
až okatě marketingově přehánět. Příkladem může být údaj o pravděpodobnosti
zásahu cíle při pohybu (některé tanky snad střílí se 110% přesností), tloušťka
pancéřování (některé zdroje se liší až o 200%), průbojnost střel
(až o 50%) atd.
Také jsem všechny, pro někoho možná důležité veličiny neuvedl, nedohledal,
nebo na ně prostě zapomněl. A je také jasné že u bojové techniky, vstupuje
při její vlastní akci do hry tolik faktorů, že prostá nadvláda v suchých
údajích výkonnostních parametrů nestačí. Jako malý “hint“ se doporučuji
podívat na dojezd některých tanků a představit si co by se stalo kdyby
např. vázlo zásobování palivem...

1)
Síla pancéřování se udává jako ekvivalent tloušťky homogenní oceli
která by poskytla stejnou ochranu jako pancéřování skutečně přítomné. Totiž
žádný tank nemá nikde 1000+ mm oceli, ale různou kombinaci ocele, keramiky,
plastu, kompozitu, popř. reaktivního pancíře který je navíc často skloněný
– a vzhledem k tomu že nejsou ujednocené zkoušky průbojnosti (na jakou
vzdálenost, čím, do jak skloněného materiálu) pro všechny zde uvedené tanky
a navíc si každý výrobce rád pár mm přidá, je v údajích pěkný bordel :)
Aby toho nebylo málo, je odolnost různá, vůči různým působením. Jsou dva
hlavní druhy protipancéřové munice co se mechanismu účinku týče :
CE (Chemická Energie) , většinou munice typu HEAT, pancíř neprobíjí,
ale “propaluje“ směrovaným výbuchem speciálně tvarované nálože. Na tomto
principu pracují téměř všechny RPG a PTŘS. Například populární RPG-7 je
schopná propálit 330mm homogenního pancíře. Jejímu účinku lze efektivně
čelit např. reaktivním pancířem (ony “kostky“ na tanku, které na výbuch
reagují “protivýbuchem“), představným pancířem (tenké pláty pancíře,pletivo,
řetězy, které střelu předčasně iniciují a tím sníží její účinek), nebo
aktivními systémy jako ARENA a TROPHY, které střelu fyzicky zlikvidují
– neplatí pro tankové HEAT, ty jsou moc rychlé.
KE (Kinetická Energie) , většinou munice typu APFSDS s podkaliberním
penetrátorem z tvrzené oceli, wolframu, nebo ochuzeného uranu – probíjí
pancíř kombinací vysoké kinetické energie (rychlosti, váhy) působící na
malou plochu (proto podkaliberní), k dosažení ochrany před KE je zapotřebí
více vrstev pancíře a jeho hmoty, popřípadě lepší zešikmení pancíře. Nic
jiného nepomáhá – ani reaktivní ochrana, ani aktivní systémy jako (ruská
ARENA, izraelský TROPHY). Ovšem munice využívající KE je (až na malorážové
výjimky ze strany bitevních letounů) odpalována téměř výhradně z jiných
tanků. RPG a PTŘS využívají hlavně CE.
2)
Údaje jsou platné pro přední část věže
3)
Zde se nejspíš jedná o údaje bez reaktivního pancíře a s ním.
4)
Vzhledem k tomu že jsou všechny uvedené druhy munice vcelku novinky
jsou jejich hodnoty buď k nedostání, nebo sporně vypočítané na základě
znalostí municí předchozích generací a porovnání jejich rychlostí a rozměru.
Jako příklad slouží munice 125/EPpSV-97 – na stránkách army.cz je její
průraznost uvedená jako 1,6 násobek průraznosti staré sovětské munice BM-15
(jejíž údaje známe vcelku spolehlivě), odtud tedy 540mm, jinde je zas uveden
údaj až 880mm, který ovšem může být marketingovým tahem – i když je pravdou,
že se nejspíš jedná o kvalitní munici, vyvíjenou ve spolupráci s Izraelci
a vyráběnou v Synthesia pardubice.
5)
Jedná se o dostřel na který lze efektivně vést palbu – tzn. vzdálenost
po kterou stranová, či výšková odchylka zbraně nepřevýší rozměr cíle (jde-li
o tank, většinou se počítá čtverec 2x2m). U T-72M4CZ je dost limitována
vlastní (ne)kvalitou použité zbraně 2A46, jež s sebou nese sovětské dědictví
menší přesnosti a životnosti než je tomu u vynikajících výrobků firmy Rheinmetall.
6)
Těch 5000m je zřejmě opět marketing, na takovou vzdálenost je údajně
možné vést účinnou palbu municí LKE 2 DM53, i když je pravdou že
kanón i systém řízení palby tanku Leopard 2A6 nekvalitní rozhodně není.
7)
Zde jsou ty 3000m již reálnější, nejen že je to uvedeno jako efektivní
dostřel munice M829E3, ale v první válce v zálivu bylo skutečně zaznamenáno
zničení iráckého tanku na tuto vzdálenost. A to starší municí ve starší
verzi Abramsu, takže to můžeme brát jako reálné.
8)
Je třeba říct, že současná, docela vysoká (účetní) cena, jež se pohybuje
okolo 136mil. Kč je z velké míry způsobena velkým rozdílem mezi plánovaným
(352) a realizovaným (30+5) počtem. Jen pro zajímavost – prvních 10 tanků
vyšlo na 150 mil. á kus, zbylé na 120 mil. á kus. Kdyby se realizoval původní
počet, je jednotková cena jinde.
Závěrem bych rád podotkl že jako military fetišista mi tank přijde jako
rajcovní a nenahraditelná věc i na současném bojišti. Stále ještě neexistuje
jiný prostředek, který by na zemi poskytoval takovou kombinaci mobility,
ochrany a palebné síly jako tank. Sice žádný sám o sobě válku nevyhraje
a město nedobyje (pokud se nepůjde tímhle směrem :) ), ale rozhodně v tom
nemálo pomůže.
Nedostatky jež jsou mu (například při podpoře pěchoty ve městě) vytýkány
pramení z toho, že je tank studenoválečnicky brán hlavně jako protitanková
zbraň a má díky tomu pro některé úkoly nepraktickou hlavní zbraň. Až se
však opráší třída “pěchotního tanku“ - vozidla s odolností tanku,
ale s praktičtějšími zbraněmi do města (granátomety, malorážové kanóny,
minomet) navíc třeba se schopností převážet pěchotu, nebudou rozhodně “kulturním
přežitkem“. A určitě se uplatní i v současných ( a budoucích ) šarvátkách
s (nejen) musulmany.
12.08.2009 Drewid
Zdroje :
http://www.defense-update.com
http://mainbattletanks.czweb.org
http://www.fprado.com
http://forum.valka.cz
http://www.army-technology.com
http://www.pmulcahy.com
http://www.defencetalk.com
http://www.fas.org
http://www.army-guide.com
http://www.palba.cz/
http://www.army.cz
http://fofanov.armor.kiev.ua
http://mbt.webgarden.cz
http://en.wikipedia.org
http://militarium.net
http://www.militaryphotos.net