Tento příspěvek jsem začal psát někdy v polovině července. Nějak jsem
se do toho zapletl, tak jsem to odložil. Nyní se k němu vracím, protože
toto téma považuji za důležité.
Původně to měl být krátký příspěvek, ale
nějak mi to nabobtnalo, jako „Státní správa“, takže abych laskavého čtenáře
příliš nenudil rozdělil jsem ho na dva díly. V záhlaví je sice uvedeno
úřednický, ale toto pojednání je o všech státních zaměstnancích. Kolega
D-FENS nedávno popsal situaci jedné skupiny příživníků v příspěvku „Anál
fiskálu“. Tato část je pouze snadno viditelnou součástí análních produktů
fiskálního zažívání, jako když se vykálíte do jámy, ale vidíte pouze to
co ulpělo na toaletním papíru.
Chodí rovněž velmi dobře oblečení, bydlí v luxusních domech a bytech,
jezdí v dobrých až luxusních vozech, pouze zlaté řetězy a prsteny nedávají
tolik na odiv a navíc mají „styky“. Uhádli jste, jde o zaměstnance placené
státem, tedy námi všemi, produktivními plátci přímých daní, mezi něž počítám
i zdravotní a sociální daň. Obávám se, že jejich přesný počet je obtížné
zjistit a ani si to tento příspěvek neklade za cíl. Vidět frontu před okénkem
u výplaty na nějakém státním úřadě se nám určitě nepodaří, stejně jako
lidi z neziskovek, či humanitárních organizací radící jim, jak na to. Je
to masa lidí, kterých se netýkají problémy zvyšujících se cen vstupů, soustavného
tlaku na čím dál větší odvody ze zisku, konkurenceschopnosti, osvojování
si nových technologií, celosvětové krize důvěry, enormně rostoucího počtu
všelijakých povinností, problémy jak udržet firmu a tím i práci pro lidi,
je to masa lidí, kteří tyto problémy způsobují. Je to rovněž masa voličů
napříč spektrem socialistických stran, od KSČ po TOP, proto je toto téma
tabu.
Jak mohou mít lidé, kteří nepřispívají naprosto ničím k veřejnému prospěchu
volební právo? Někdo může namítnout, že platí daně. Ale z čeho? Zase jen
z veřejných peněz, takže se jedná pouze o návrat části peněz tam, odkud
vzešly, živí se tím další úředníci, což opět zvyšuje náklady, státní rozpočet
bobtná, přičemž kvalitativně se nezlepšuje nic. Nejsem expert, ale dovedu
si představit, že tímto postupným způsobem začal nenápadně narůstat státní
dluh, který se bude zvyšovat i za přijetí nejpřísnějších úsporných opatření.
Mám několik známých českých Řeků, či řeckých Čechů, kteří svorně prohlašují,
že snem každého Řeka je pracovat ve státní správě. Kam to došlo víme, jak
to dopadne tušíme.
Jednou v životě, poprvé a naposled, jsem pocítil jak chutná moc. Byl
jsem, ještě v časech povinné vojenské služby, úředníkem roty. Sice jsem
byl na veškerou administrativu sám, práce jsem měl hodně (stavy, bojová
rozdělení, denní rozkazy, rozvrhy, výplaty žoldu,vyúčtování financí, reluty,
vycházky apod.), ale moc nad vojáky s tím spojená byla velká. Stačilo být
zadobře s velitelem, který jen podepisoval a mohl jsem poslat do prdele
i politruka. Pokušení zneužít svého postavení bylo značné. Obávám se, že
takto to stále i ve státní správě funguje, ovšem v mnohem větším měřítku.
Tito úředníci mají i možnost formou státní propagandy ve veřejnoprávních
sdělovacích prostředcích utvrzovat běžnou většinu obyvatel o své naprosté
genialitě a nepostradatelnosti.
Vyhledal jsem na internetu seznam státních institucí placených z našich
daní.
Do tohoto seznamu
se, z mi neznámých důvodů, vloudilo několik institucí, které jako státní
nevypadají, no snad se pletu. Pokud se někomu podařilo se proklikat až
na konec seznamu nestačí se divit do čeho všeho stát strká své špinavé
zlodějské pracky. Obávám se, však, že tento seznam není zdaleka konečný.
Daleko pikantnější by byl takový seznam i s počtem zaměstnanců a náklady
spojenými na jejich provoz. Takový se mi však najít nepodařilo, buď neexistuje,
nebo jsem nebyl dostatečně trpělivý. Trend bobtnající státní správy, snažící
se regulovat naprosto vše je demokratickou cestou nezastavitelný.
Současná euroatlantická společnost nemá možnosti ani sílu tento trend
zvrátit. Dogmata multikulturalismu, politické korektnosti, hyperhumanismu,
socialismu, paternalismu apod. pronikla do zákonných norem států a jakýkoliv
pokus o jejich odseparování z nich je předem odsouzen k nezdaru, naopak
jeho iniciátoři jsou dehonestováni.
Ke změně dojde, ale až poté co se současný systém nabalováním dalších
regulací a s tím rostoucím počtem úředníků zhroutí do sebe jako „Černá
díra“
Co bude následovat je nemožné odhadnout. Uznání jistě zaslouží obyvatelé
Rumburka, kteří navzdory policejním komandům, vyjádřili svou nespokojenost
se stále rostoucí drobnou kriminalitou přerůstající v otevřené násilí.
Tito delikventi páchají své „drobné krádeže“ a násilnosti zcela veřejně
a téměř beztrestně. Naproti tomu rozbujelá byrokracie páchá své „drobné
krádeže“ skrytě, takzvaně naplňováním litery zákona, a tyto krádeže nejsou
ani v nejmenším drobné, přičemž svou silou působí na zákonodárce aby okruh
jejich zištných zájmů byl čím dál větší. Samozřejmě absolutně beztrestně,
mnozí tyto aktivity dokonce podporují. Kdy dojde trpělivost všem produktivním
občanům platícím chod tohoto státu a vyjdou do ulic vyjádřit otevřeně svou
nespokojenost?
Domnívám se, že k tomu nikdy nedojde. Každý objekt i těsně nad horizontem
událostí Černé díry vypadá pořád stejně. Co se s ním stane pak, nikdo neví.
Kritizovat je snadné, zásoba témat je téměř nekonečná a názory lidí
jsou natolik rozdílné, že každý by, i v ideální společnosti, nějaké své
téma našel.
Proto si dovoluji nastínit svou představu jaká společnost by měla vzniknout
po velkém krachu. Nemám desítky vlastních ani externích poradců, proto
si nekladu za cíl proniknout do všech oblastí života společnosti. Téma
je to velice rozsáhlé, proto se pokusím být co nejstručnější. Berte, tedy,
moje návrhy spíš jako náměty do diskuse.
Samozřejmě předpokládám, že budoucí společnost bude demokratická, ale
demokratická bez jakýchkoliv přílepků tuto demokracii omezujících, jak
je tomu dnes. V první řadě by se muselo zrušit, nebo přepracovat 99% zákonů.
Tyto zákony nahradit základními kodexy počínajíc Ústavou.
Nebudu vymýšlet vymyšlené a vyjdu ze zkušeností předků. Téměř 2000 let
se lidstvo řídilo „Desaterem Božích přikázání“ a fungovalo to. Domnívám
se, že toto Desatero by mohlo sloužit jako základní kostra všem zákonům,
které společnost potřebuje. Předpokladem je, že stát bude plnit pouze své
nejzákladnější funkce a nebude se míchat do všech, i nejintimnějších, oblastí
lidského života.
(pokračování)
27.8.2011 Jahl