D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Ležák live
    Vydáno 17. 10. 2010 (11044 přečtení)

    Onehdá sem tady objevilo avízo na skvjelou gamesu Ležák a život mi poskytl příležitost si ji zahrát live. Měl jsem tedy možnost vyzkoušet si hratelnost, grafiku i ovládání a v krátké recenzi chci shrnout svou osobní zkušenost.

    Držte si klobouk, začínáme hrát.

    Defaultní nastavení bylo následující:

    Subject: Otec, 65 let
    Health status: cca 30%, postupně klesal
    Default desease: Rakovina mozku
    Location: Fakultní Nemocnice u Svaté Anny, Doléčovací a rehabilitační oddělení
    Hráno: Červenec až září 2010
    Enemies: Personál. Hned na začátek jsem vyfasoval celkem těžkej level. Ve většině špitálů platí, že ošetřovatelé a sanitáři jsou zrcadlovým obrazem vedoucího oddělení, tedy zpravidla lékaře. Zde byl úhlavní nepřítel neskutečně protivná doktorka, slovo lékař se zdráhám použít. Přítomnost na oddělení zpravidla prac.dny od osmi do tří. První tři dny pobytu nebyla k zastižení a když jsem se jí po třech dnech dovolal, sprdla mě, že se o otce nezajímám a matce si pro změnu postěžovala na totéž. Sestry půl na půl protivné a ochotné, sanitáři taky. Potkal jsem dva, jeden vypadal jak kriminálník,ale zato byl ochotný, druhý zase nevypadal, ale byl kretén na zabití. Naprosto skvělé zvládnutí ochranného zbarvení.
    Spoluhráči: příbuzní, tedy teta(typ pes), já(tak psolev) a bývalé manželky vč. mé drahé matky(lev)

    Průběh hry

    Začíná převozem subjectu do lokace hry. Ačkoliv enemies znají sociální síť subjectu, zásadně o převozu mezi odděleními neinformují a hráč se o lokalizaci subjectu dozvídá buď až když přijde k prázdné posteli, nebo od příbuzných, kteří to zjistili dřív. Navíc název lokace klame, jedná se v podstatě o formu LDN, většina pacientů je bezperspektivních. Ačkoliv byl otec s některými spolutrpícími dlouho, žádnou rehabilitaci či zlepšování health status jsem ani u nich nezaznamenal. Cíl hry je zajistit přežití subjectu co nejdéle a v co nejlepším stavu, což se enemies, leckdy úspěšně, snaží sabotovat. Například v paralelní hře jsem zaslechl dialog:

    A(manželka pacienta): „Prosím Vás pane, to zbarvení moči se mi nějak nezdá, nemá nějaké potíže?Co na to doktor?
    B(sanitář):“To už má dýl, takže to bude v pořádku a paní doktorka bude zítra.

    Základ přežití spočívá samozřejmě v podávání potravy a nápojů. Personál se s tím moc nemaže a i když se stav subjectu postupně zhoršoval a přestával být schopen samostatného příjmu potravy, jídlo mu bylo ještě pár dní předkládáno stále stejně jako na začátku. To samozřejmě způsobuje úbytek váhy a po asi měsíci umístění v lokaci vypadal otec jako vězni na těch fotkách z osvobození Osvětimi. Dá se to nahrazovat donášením vlastních potravin subjectu, ale pokud zdravotní stav, v tomto případě poškození mozku vlivem nádoru způsobí, že subject potravu při návštěvě odmítá, nemá cenu mu něco nechávat, personál to zpravidla při sanitě večer hodí do posranejch plínek. Žádost například o umístění jogurtu do lednice na oddělení se setkával zpravidla s neochotným přijetím a požadavek vydání s komentářem: “Dyk von to stejně nebude chtít, ale když myslíte.“ a kyselým ksichtem při donesení.

    S tekutinami to taky není žádná prča, poněvadž člověk s takovou chorobou je buď odmítá, nebo hltá až se polije. Použití brčka byl jen krátkodobý hotfix, protože ta jsou k dispozici na lahvičkách s tekutou výživou a pokud ji otec vypil při podání, personál brčko občas vyhodil. Protože za otcova dětství ještě nebyly nápoje v tetrapaku s brčkem, po vymazání posledních let života z paměti herním enginem tato skousával a možnost hydratace se rapidně snížila. Personál má velkou setrvačnost a dodání injekční stříkačky s hadičkou na podávaní tekutin trvá dny i pokud se žádá. Když se huláká, tato možnost podávání vody se záměrně nevyužívá a nalívá se čaj do hrnku na nočním stolku. Poté co měl otec připoutané ruce k posteli, kvůli tomu že si tahal lejna z plínek, měla tato forma podávání tekutin (hrnek na stolku) opravdu význam.

    Krom udržování při životě je dále nutno uspokojit i potřeby hygienické, mám teď na mysli že bylo potřeba otce holit a zajistit stříhání vlasů. Na jiných odděleních holení probíhalo automaticky a tak otcův rumcajsí zjev po třech dnech pobytu byl překvapením. Samozřejmě o potřebě udržovat subject tímto způsobem personál neinformuje a na dotaz jak s holením sanitář odsekl : „To si dělejte sami.“ To jsem pak nevěděl, jestli mám jako začít masturbovat nebo mu vlepit. Narychlo se nabídla otcova poslední bývalá manželka, protože otec žiletku měl s sebou a po zakoupení elektrického strojku jsem měl služby dvakrát týdně já. Taky je potřeba kontrolovat sprchový gel a šampon, protože personál si pokaždé nevzpomene když dochází, a když dojde úplně tak na Vás držkujou, že ho nebylo čím umýt a než došel si nevzpoměli, páč toho maj moc a je jich na to málo.

    Bonus features spočívají například v tom, že při převozu mezi odděleními se pobyt v nemocnici jakoby ukončí a vystaví se faktura za pobyt, která se subjectu přibalí do osobních věcí a v nové lokaci v lepším případě vybalí do nočního stolku, v horším se zamrdá někam dolů do tašky a tam se nechá. Informovat blízké o tomto faktu se samozřejmě nikdo neobtěžuje a když poprvé teta našla v nočním stolku složenku na tři tyčky, ačkoliv jen chtěla najít lžičku na jogurt, aby otce nakrmila (mimochodem lžičku nenašla), málem ji z toho skolil infarkt. Faktura má samozřejmě splatnost max.dva kalendářní dny, aby se z toho slabší jedinci mohli posrat, když pak letěj přes půl Brna na centrální pokladnu rychle doplatit.

    Úplně poslední fičura o kterém bych se rád zmínil jsou osobní věci pacienta. V posledních dnech pobytu v kriminále se přidružily ještě další zdravotní obtíže a byl nutný převoz opět na další oddělení. To jsem zjistil samozřejmě tak, že po příchodu na oddělení jsem šel ke dveřím, za nimiž byl posledně. Cedulka s jeho jménem na nich nebyla, ale protože se malovalo, převáželi subjecty i jiných hráčů mezi pokoji často. Obešel jsem celé oddělení, dokud jsem nezjistil, že nikde není a potkal sestru. Ta mi konečně řekla co se stalo a že mám přenést ještě otcovu tašku se sbalenými věcmi. Sepsali jsme protokol a to bylo naposled, co byl táta likvidní, poněvadž měl ještě v peněžence i peníze, dvakrát Komenský a něco kovu. Po dalším, neoznámeném samozřejmě, převozu zpět do lágru, už peněženka obsahovala jen dvě jízdenky.

    O něco později byl otec převezen do hospicu, kde se mu dostalo péče na zcela jiné úrovni jak do kvality tak kvantity, a za tu jsem velmi vděčný. Hra skončila. 1.října 2010 otec v hospicu zemřel.

    Na závěr, když se s někým loučíme zpravidla mu něco přejeme. Tak  tedy tati štastnou cestu k nebeské bráně. A tomu zmrdovi, co tě připravil o poslední peníze, aby se dostalo stejné „péče“ jakou poskytoval sám, pokud možno však při plném vědomí a v úplné fyzické nemohoucnosti.


    12.10.2010 Vitikus



    [Akt. známka: 1,23] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Vitikus | Komentářů: 24 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.