|
A co Thorium ? Tam je dalsi ohromny zdroj, ne ?
|
|
|
Budoucnost je spis v tomhle:
http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_amplifier
Tedy spise vzdalenejsi budoucnost, az nebude dost paliva pro "klasicke" reaktory.
|
|
|
No nevím. Stavět urychlovač jenom kvůli elektrárně? Zas budou Jihočeské matky prskat, že by mohl zničit vesmír.
|
|
Po výbuchu v Černobylu někde padal na okolí žlutý déšť. Prý to byl pyl. V Japonsku teď prý také občas sprchne žlutě...je to pyl
Co jsem slyšel (nevím), tak cesium unikající do atmosféry poškozuje ozónovou vrstvu daleko víc, než freony
|
|
|
Doporučuji změřit aktivitu žlutého deště a pochlubit se.
Pokud je déšť žlutý v důsledku produktů uniklých z reaktoru (nevím, co přesně tam může barvit žlutě), bude
a) jeho aktivita měřitelná i digitálním foťákem (na CCD čipu se objeví barevné tečky)
b) lidé, co ho spatří, se tím moc dlouho chlubit nebudou
c) bude to vidět na mapkách poněkud víc, než μSv/h (http://www.sujb.cz/imgs/Davky_Jap_20110428.PNG, http://www.sujb.cz/imgs/Davky_30km_20110428.PNG)
Cézia unikne určitě řádově méně, než kdy uniklo freonů.
|
|
Zobrazujou se vam obrazky?
|
|
|
Ne, ale me osobne to nevadi, pac mam celkem dobrou predstavu, co na nich je.
|
|
|
Bohužel ne.
Ale článek je skvělej, především čtivě napsanej a přístupnej pro každýho. Do jistý míry problematice rozumím a i když jsem se teda nedočetl nic pro mě novýho, tak jsem si ho přečetl se 100% zájmem, skvělá práce!
|
|
|
Nooo, místy mi připadá, že jsou některé myšlenky nedokončené... Třeba mi chybí nějaký závěr u té zmínky o jódu. Proč je zbytečný/špatný ho kupovat? Nebo to má nějaký jiný smysl?
Pro mě, jako naprostého laika v jaderné problematice, je ten článek napsaný příliš "rychle", protože "pomalu čtu".
|
|
|
recept: vemte polocas rozpadu radioaktivniho izotopu jodu a nasypte jej do mozku, Za staleho opakovani pridejte vzdalenost CR-Japonsko, a za staleho soustredeni, uvazujte zhruba 10min. Dobrou chut
|
|
|
Článek je napsaný "moc rychle" i pro toho, kdo dával před plyšákem pozor na základní škole.
V článku je řada kravin, jako třeba to napájení kardiostimulátorů - je přímo závislé na teplotním spádu, což dobře funguje v těle, kde malá radioaktivní kulička vytváří teplo a maso kolem zajišťuje stálou (nižší) teplotu. Pak fungují termočlánky, kterými je kulička obalena. Termočlánky jsou pouhé dva vodiče z různých kovů, natupo spojené.
Mobil má jednak větší odběr, za druhé by nemohl být z plastu (spočtěte si povrch lidského těla, kolik asi odvede tepla a pak tvořte závěry).
|
|
|
Kdysi jsem v ABC videl prototyp vecne zarovky. Nejaky aktivni prvek a okolo banka s naterem kterej zareni menil na viditelne. Ale neresili co by nastalo, kdyby to mel doma bezne kazdy a obcas to rozbil. Myslim ze na dlouha leta zustane ten zazrak vedy a zdroj levne energie pekne v betonovem pouzdru elektrarny a my z nej budem cerpat jen pres draty a je to tak dobre.
|
|
|
Zatím se to dělá v malém a jmenuje se to tritiová mířidla. Prima věc :-)
Po těch letech už to svítí míň, ale pořád lepší než nic.
|
|
|
Tam je to celkem bezpecne. Jednak je to zapouzdrene v oceli, takze se to jen tak nerozbije a pak to porad jeste neni tak rozsirene jako lustry a lampy :-). Navic pistole se do komunalniho odpadu taky malokdy dostanou, takze i o recyklaci bude nejspis postarano.
|
|
|
Najděte si poločas rozpadu tritia. Samozřejmě to bude svítit i po 10, 20 letech, ale amíci vyměňují mířidla po 5 letech. Podobně musí vyměňovat tritium v roznětkách atomových zbraní. Neptejte se mě, jak často, dá se to určitě dohledat na netu. Z poslední doby si pamatují jen, jak často mění tužkové baterky v protipěchotních minách původně jugoslávské výroby :-) Vzhledem k tomu, že používání min je celosvětově zakázáno, nebudu prozrazovat, odkud to mám.
|
|
|
Nejenom niridla. Uz i hodinky bezne vyuzivaji technologii trialight. Je to k 'mani' u znacek Traser, Luminox, Uzi, Vostok Europe...
Vice o technologii:
http://www.mbmicrotec.com/en/technology
http://www.traserh3watches.com/seiten/h3_technology__tpl-h3_technology-sprache-en. html
Cesky trebas na www.traser.cz
|
|
Zrovna auta a letadla byly zkoušený už v 60. letech (přece jen je to lákavá představa), u obou byl jeden drobnej problém - buďto můžou přepravovat náklad/cestující nebo stínění reaktoru. Obojí ne.
Ohledně "jadernýho" notebooku - leda ty s extrémně nízkou spotřebou, podobně u mobilu, přece jen to potřebuje poněkud víc než kardiostimulátor...
p.s. Odkud se vlasně bere ten mýtus zelený barvy?
|
|
|
„p.s. Odkud se vlasně bere ten mýtus zelený barvy?“
Podle mě to bude souviset s ostře žlutozelenou barvou některých sloučenin uranu, které se používají při jeho extrakci ze smolince a izotopové separaci. Někde jsem viděl fotku nádrže takového zařízení a bylo to skoro jak ze Simpsonů :-).
|
|
|
Yellowcake: https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Yellowcake
Ale ten roztok, tuším že nějaké sloučeniny uranu s fluorem, byl spíš křiklavě zelený než žlutý jako tohle.
|
|
|
Třeba z publikovaných líčeních návštěvníků. kteří byli provedeni skladem vyhořelého paliva ve Švédsku (článek, bohužel, schovaný nenám).
|
|
|
Mytus zeleny barvy se bere hlavne z Hollywoodu. Vse, co je radioaktivni musi ve filmu svitit na zeleno. Osobne to pripisuju mnohem snadnejsi dostupnosti chemoluminiscencnich svetel zaricich zelene (cyalume). Modra barva jde sehnat hure... 8-))
|
|
"únik z dlouhodobějšího hlediska prozatím nepodstatného množství a druhu radioaktivních látek" - muzete to prosim nejak vice rozvest? Ja nemam pocit, ze bychom meli k dispozici vsechny informace o tom, jak, kolik a co unika/uniklo a co to v danem prostoru znamena.
Navic tezko rici, co je "podstatny" unik - casto mam pocit, ze jaderni verozvestove povazuji za nepodstatne vse, co nevede k akutni nemoci z ozareni...
A propos, tvrdil uz nekdy nejaky jaderny provozovatel, ze se mu povedl "podstatny" unik, driv nez ho k tomu okolnosti dotlacily?
|
|
|
S tim odpadem me to neni zcela jasne - dokazi teda moderni reaktor jako ap1000 nebo mir1200 zpracovat to co je napriklad u dokovan (netusim, asi PWR?)? A co pak teda zbyde?
|
|
|
melo to byt "zpracovat to co je napriklad u dokovan (netusim, asi PWR?) oznacovano za odpad?"
a samozrejme nemyslim primo vyhorele palivo, ale az to co je za odpad oznacovano pote co to vychladne ...
|
|
|
ap1000 a mir1200 jsou normální (i když už pasivně bezpečné mám pocit) tepelné tlakovodní reaktory. Takže budou používat stejné palivo a produkovat stejný odpad jako JEDU a JETE
|
|
|
Aha, tak uz me docvaklo, asi :). Co tedy vlasne zustane po elektrarne s reaktorem chlazenym treba dim heliem, kovy, apod.?
|
|
Ti kteří by si ho měli povinně přečíst a naučit nazpaměť si ho nepřečtou a ti, kteří si ho přečtou o tom už něco málo i hodně ví.
I tak dávám za 1 :-)
|
|
|
"Výsledkem bylo neopravitelné zničení v podstatě všech šesti reaktorů..."
To je nesmysl. Zniceny jsou jen 3 reaktory. Ve 4 nebylo zadny palivo, takze ten by mel byt OK, jen barak kolem neho je zdemolovan a to palivo z reaktoru vyskladane v chladidim bazenu je nejspis poskozeno. A 5 a 6 jsou v poradku a funkcni, jsou trochu vejs, takze jeden diesel generator prezil a byly od pocatku chlazeny.
Ale je pravda, ze TEPCO uz chce odepsat celou elektrarnu.
|
|
|
No ono opravit a provozovat reaktor v místě, kde už tři další předtím smetla jedna průměrná stoletá cunami je trochu na hlavu.
No ale někteří magoři si i u nás znovu postavěj barák v záplavový zóně na místě toho, co jim vzala minulá povodeň. Japonci asi nebudou lepší...
|
|
Možnost jaderného výbuchu si dokážu představit právě ve Fukušimě. I když uznávám, že vrcholně nepravděpodobnou. Jeden z reaktorů používá v palivových článcích plutonium, tak že bychom potřebovali toto:
1) Zcela přestane fungovat chlazení na podstatnou dobu
2) Teplota dosáhne takové výšky, že palivové tyče se (zcela) roztečou.
3) Materiál z rozteklých palivových tyčí zůstane po nějakou dobu v tekutém stavu na jednom místě (dno reaktorové nádoby nebo jakékoliv jiné místo, kde se udrží)
4) dojde k přirozenému přeskupení kapaliny dle hustoty jednotlivých prvků (izotopů) v ní obsažených, hustější bude dole, měně husté nahoře
5) a to už je vše, máte-li k dispozici dostatečné (nadkritické) množství plutonia, nemusíte je k výbuchu přivádět nějakou konvenční výbušninou tak jako u Little boy nebo Fat man, úplně stačí, položit to všechno na hromadu na stůl. Pokud by nebylo dost plutonia v reaktoru jako takovém (a asi opravdu není), chtělo by to ještě aby se nám vše slilo s vyhořelým palivem chladnoucím v bazénu (uznávám, že to už je trochu scifi, ale pak ten kráter bude opravdu končit u Tokia)
|
|
|
"superkritickou nehodu" - budiž, ale klasickej jadernej výbuch fakt ne...je to už řečeno v článku, zároveň i v kterymkoliv serióznějšim vysvětlení jak pracuje jaderná bomba a proč je tak zoufale neúčinná (~4%), aby se konal nějakej výbuch, musí to nadkritický množství zůstat nějakou chvíli pohromadě...
U A-bomby na to potřebujou hromadu kvalitní trhaviny, to v reaktoru neni...
Ve tomhle scénáři by se konal namodralej záblesk (ona superkritická nehoda) způsobenej úplně šílenejma hodnotama záření, následně by nejspíš nastal konvenční výbuch tlakový nádoby - to by po širšim okolí rozházelo roztavený palivo, který by tak zchladlo a může nastat dekontaminace alá Černobyl...
|
|
|
S prasknutím tlakové nádoby reaktoru (11cm docela kvalitní oceli) se dá i souhlasit, ale stejně by to roztavený palivo bylo maximálně poházený uvnitř kontejnmentu, a ne po širokém okolí. Ono se to nezdá, ale toho betonu je taky docela tlustá vrstva...:)
|
|
|
No ono v Japonsku je nakonec možný všechno. Pokud by se roztavený palivo propálilo z reaktoru někam hloub pod zem, mohlo by to v kombinaci s zemětřesení a kompresí materiálu udělat všelicos.
A teď ještě tu o Jeníčkovi a Mařence...
P.S Tajně doufám, že naše JE jsou dimenzovaný (prakticky, nejen podle projektu) i na horší, než stoletý vychřice a mrazy. Jakou že maj naftu v záložních generátorech? Jakou vichřici vydrží sloupy záložního napájení? ...
|
|
|
V roztaveném palivu by se takto prvky neseparovaly. Obecně je to velký problém - proto ostatně leží tuny nevyužitého uranu v kontejnerech, protože je moc náročné je chemicky zbavit odpadních štěpných produktů.
|
|
|
„V roztaveném palivu by se takto prvky neseparovaly.“
Jenom doplním jeden z důvodů proč. Roztavené palivo má tisíce stupňů. Při takové teplotě probíhá difuze extrémně rychle.
|
|
|
nie je to ani tak samotne 'jadro',z coho ide strach,ale mnozstvo SCADA systemov,ktore maju na starosti konktrolu procesov v JE [a nie len JE,ale prakticky v kazdej elektrarni,a treba dodat ze nie len tam je SCADA nasadene]. v poslednej dobe sa mnozia pripady,kedy jedinym cielom utoku boli SCADA systemy. vid tak medialne popularny Stuxnet,ci nedavno releasnuty 'exploit-kit', pozostavajuci z takmer 50 SCADA based exploitov [http://seclists.org/isn/2011/Mar/94],ci najnovsi
prienik do systemu riadenia prevadzky elektrarne v Litve [http://seclists.org/fulldisclosure/2011/May/85]
cely problem je,ze v pripade havarie,alebo priameho zneuzitia bezpecnostnej chyby v SCADA sa neda hovorit o 'blue screen of death' [sic!],ci defacemente,ako u web servera,ale o utoku na zariadnie,senzor,cidlo,whatever,ktore kontroluje procesy [mnohokrat kritickeho charakteru] a teda jeho pripadne znefukncnenie ma za nasledok fatalne udalosti...co je horsie, mnohe SCADA systemy,ktore obsahuju bezpecnostnu dieru,bug,etc jednoducho nieje mozne 'zaplatat' rovnako,ako domace PC s windows z jednoducheho dovodu - nie je mozne SCADA len tak hodit do offline modu,a otestovat ci aplikovane zaplaty system nerozhodili...neexistuje pre-produkcne/testovacie prostredie,kde sa da toto otestovat 'na sucho',vsetko proste bezi v ostrom rezime,a nikto asi nebude riskovat update tak kritickeho prvku za 'jazdy'...
|
|
Není autor nějaký insider z UJV nebo podobné instituce? Logicky vše mluví pro jádro.
Na druhou stranu, nebýt zelených fanatiků, dodnes chlemtáme hnus ze Spolany(obrazně). Buhužel fanatismus v jakémkoliv směru je škodlivý (řepko- benzin, oteplení, žárovky,solár-stejně tak i projaderný fanatismus).
Jaderná elektrárna je dle mě dost složitá...statisticky tak složitá, že se někde něco vždy musí podělat. Jaderná elektrárna není letadlo, které se jako prototyp odzkouší a pak se to seká po stovkách.
Myslím si, že přes veškerou kontrolu bude mít každé takové zařízení dost kritických uzlů a poruch, o kterých nějaký úřad nemá ani ponětí. Takže bych doporučil mít k podobným "sračkám" v bandasce respekt a bezhlavě je nesekat v každé vesnici. (Což už se u jiné sračky v bandasce-tepelné elektrárny stalo).
|
|
|
Opravdu je to zásluha zelených fanatiků, nebo spíš obyčejných lidí, kteří chtějí lépe žít a jsou ochotni za to i něco zaplatit?
|
|
|
Obavam se, ze v pripade te Spolany je zasluha tech, kteri se tu bezne nazyvaji ekoteroristy, nepopiratelna. Staci si vyhledat vyjadreni nekdejsiho ministra Grosse, ktery veskera nebezpeci durazne poprel a "zvazoval podani oznameni za sireni poplasne zpravy". Za par let se ukazalo, ze pravdu nemel.
Na druhou stranu se da souhlasit s tim, ze mnoha sdruzeni zde nazyvane jako ekoteroriste jsou opravdu sdruzenimi obycejnych lidi, kteri chteji lepe zit a jsou za to ochotni neco zaplatit. A ze politicky natlak je beznou soucasti zivota ve svobodne spolecnosti, jak je konsensualne definovana dnes.
|
|
|
Jak logicky vše mluví pro jádro? Rozumně dostupný uran je nedostatkový zboží už dneska. Třetina paliva je navíc z vysloužilých A-bomb. A to je na světě elektřiny z JE zhruba 15%. Jakékoliv zvýšení podílu by vedlo jen k rychlešímu vyčerpání "levných" zdrojů.
Navíc továren na obohacení je co by na prstech jedný ruky spočítal. Nám ji nikdo z pochopitelných důvodů postavit nepovolí. I kdybychom si ten uran těžili nakrásně sami doma, budeme muset poníženě prosit, aby nám ho někdo přeparcoval a obohatil.
Plánované reaktory V. generace jsou stejné asi sci-fi jako cesta na Měsíc. Stojí na světě tři. Z toho chvíli tak nějak fungoval jeden v Rusku. A to by se z něho západnější a i východnější bezpečáci nejspíš podělali hrůzou.
|
|
|
Popravdě, při současný spotřebě energie by palivo z jadernejch zbraní vydrželo na pár staletí...zároveň je to jedinnej bezpečnej způsob, jak se takovýdleho materiálu zbavit, všichni budeme jedině rádi, když se sklady vyprázdní...
Jinak nový generace reaktorů jsou zatim sci-fi protože se prostě nevyplatí do nich investovat...
|
|
Otázkou ovšem je, zda jsou na světě dostatečné zásoby uranu. Někde jsem četl, že zdaleka ne.
|
|
|
|
Ach jo. Celosvětově se vyrábí z JE zhruba 15% elektřiny. Odhadované zásoby rozumně dostupného uranu vystačí 70 cca let a to včetně materiálu z vyřazovaných A bomb.
Pokud je životnost současných JE 50 let a víc, celkem chápu investory, že se do nových JE na klasickém starém principu moc nehrnou. O nějakém navyšování podílu na celkové výrobě ani nemluvě.
Elegantním řešením by byly reaktory (opravdu) nové generace spalující vyhořelé palivo starých typů nebo thorium. Nebo ta před 60ti lety za 30 let plánovaná jaderná fůze. Ale je to naděje jen pro opravdu skalní optimisty.
Čistě soukromě, já bych do budoucna vsadil spíš na fotovoltaiku, koně a otroky...
|
|
|
Nebudem vymejšlej imho nic nového. Vidím to na umělou fotosyntésu http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/708300
|
|
|
Koně a otroci jsou dobrý nápad, ale fotovoltaika zatím určitě ne...
|
|
hezký a srozumitelný článek, ale nedalo by se něco udělat s těmi obrázky?
|
|
Tento web funguje ve fázích. Nějaký týden samé blbosti, jiný týden zas skvělé články.
Tohle bylo stručné, jasné, asi srozumitelné (to nemůžu moc posoudit, nic nového jsem se v článku nedozvěděl), vtipné. Líbí se mi autorův styl a občasné poznámky typu magi v kostkách, nebo ten úvod o fungování médií. Dávám jasnou jedničku.
|
|
S tou tepelnou kapacitou sodiku a olova autor dost ustrelil. Ze znamych pouzitelnych materialu ma prave voda v kapalnem skupenstvi nejvetsi tepelnou kapacitu (4200 J/kg/K), o neco vetsi pak ma uz jenom vodik (neco kolem 7000 J/kg/K). Naopak zminene olovo ma mernou tepelnou kapacitu zanedbatelnou, kolem 130 J/kg/K). Vodni chlazeni proto neni jen levne, ale je totake nejucinnejsi mozne chladici medium (vodikem bych treba spalovaci motor nebo reaktor chladit nechtel).
|
|
|
Jo, jenže to by se ta voda nesměla změnit v páru, která nemá tepelnou kapacitu ani poloviční. Ne, že by nemohla být v 800°C voda kapalná, ale otázkou je, za jakého tlaku (nejsem fyzik, takže tady nemám odhad a počítat se mi to nechce).
Co se týče olova, tak přespokládám, že ten údaj 130 J/kg/K nemáte z hlavy, nýbrž jste si ho někde dohledal (pokud si pamatujete podobné konstanty, tak klobouk dolu), takže to bude asi opět za nějakých "normálních" podmínek, které v tom reaktoru nejsou.
|
|
|
I tak ta para ma vice nez desetinasobnou tepelnou kapacitu oproti tomu olovu :-) Kapaliny jsou nestlacitelne, takze bych necekal, ze se jim s tlakem bude tepelna kapacita nejak zasadne menit (a o tom, ze pri 800 C bude olovo kapalne, asi prilis diskutovat netreba, ostatne v pevnem skupenstvi by se k chlazeni prilis nehodilo).
|
|
|
Kapaliny jsou stlačitelné. Sice nepatrně, ale jsou.
|
|
|
Ano, ale to se bavime o nekolika malo tisicinach jejich objemu, coz je vzhledem k nezbytnym pracovnim tolerancim jakehokoli technickeho zarizeni naprosto zanedbatelne.
|
|
|
Já jen, abyste tu nešíři medyjální manipulace. Pokud je mi známo od lidí, co se tím zabývají, tak při projektování některých zařízení se s tím už musí počítat.
|
|
|
Mimochodem, ještě tam nepočítáš s hustotou - olovo je víc než 10 x hustší než voda. Takže pokud nejsi omezen hmotností, ale místem, litrem olova uchladíš v praxi víc než litrem vody.
|
|
|
Jo, tohle bude asi podstatnější.
|
|
|
S tím souhlasím, akorát tu chybí jediný článek do skládačky - měrná tepelná kapacita olova v kapalném stavu. Těch 130 bude asi pro nějakou běžnou teplotu a tlak, olovo lze rozpustit malým ohýnkem, takže bude mít teplotu tání třeba 500°C (plus minus hodně, teda spíš jen minus, nepřekvapilo by mě ani 300 či 400). Takže bych byl ochoten souhlasit, že se olovo při 800 stupních bude chovat podobně jako při 300 až 500, ale ta hodnota 130 J/kg/K je pro nějakých 20 stupňů (nebo tak nějak) a tedy pro pevné skupenství.
|
|
|
no olovo při 800 oC asi bude tekuté, ale představa, že tam bude teplota taková, že olovo přejde do plynné fáze je víc fascinující :-)
|
|
|
Obavam se, ze pri 800°C uz voda nemuze byt kapalna za jakehokoliv tlaku. Jeji kriticka teplota je 374°C a nad ni uz podle termodynamiky nemuze kapalina existovat jinak nez v plynne forme.
|
|
|
Vystup pary z nasho kotla kde pracujem, je 430 stupnov celzia, v kotli je bezny pracovny tlak 6,3 MPa. Preco v nom je aj voda?
|
|
|
Jinak neříkám, že autor má pravdu (neodvážil bych si tvrdit ani že ji nemá, rozumím sice základním principům, ale rozhodně nemám k dipozici dostatek údajů), jen poukazuji na jisté nedostatky ve Vašem tvrzení.
|
|
|
To máš jako chlazení vodou vs. vzduchem u auta. U olova máš k disposici daleko větší teplotní spád (teoreticky přes 2500 stupňů, v praxi dejme tomu 500-700) než u vody.
Samozřejmě že vodu můžeš udržet tekutou podstatně déle, ale to pak musíš výrazně zvyšovat tlak atd. což celý systém výrazně komplikuje.
Mimochodem, právě tohle byl důvod toho, proč Rusové použili chlazení olovem u ponorkových reaktorů.
|
|
|
Nevýhoda vody je v tom, že by bylo nutné použít vysokého tlaku a teploty vody, tím by se voda dostala do superkritického stavu - je silně korozivní na ocel. (nicméně se experimentuje s reaktory, které by umožňovaly využít superkritickou vodu). Ale hlavní nevýhodou je, že voda má velký účinný průřez pro záchyt neutronů = dobré moderační vlastnosti, které ale u množivých reaktorů jsou nežádoucí, protože se využívají rychlé neutrony s energií kolem 2 MeV.
|
|
|
"protony a elektrony (alfa a beta záření)"
z tohoto bych měl dojem, jakože alfa jsou protony a beta jsou elektrony. Ve skutečnosti ale alfa záření jsou v podstatě jádra helia.
en.wikipedia.org/wiki/Alpha_particle
|
|
Osobne nerozumiem zelenej fobii z jadroveho odpadu. Co je nebezpecne na tom ze sa zatavi do olovenych kontajnerov a "zakope" sa niekam hlboko na stabilnom suchom podlozi ked sa ku vchodu da dost jasna cedula : "Nikto sem dalsich x-sto rokov nelezte !" ?
|
|
|
Protože kamkoliv postavíte ceduli "Nelezte sem", vždycky, VŽDYCKY, se najde někdo, kdo tam vleze, i kdyby ho to tam mělo zabít.
|
|
Doporucuji shlednout ruzna videa o Cernobylu na youtube, napriklad www.youtube.com/watch?v=bSRC1_OZPIg - je jich ale vice, nutno chvili hledat (postupne se objevuji v related).
Neni v nich moc fyziky, ale take to stoji za to ... ti delnici co odklizeli radioaktivni trosky po vybuchu ze strech mi delali mraz na zadech.
|
|
no, už to asi nebudu umět matematicky dokázat, ale barva záření bude záležet na náboji částice (mion, pion ,proton, elektron, heliové jádro ...) a rychlosti světla v daném prostředí. Čerenkovovo záření vzniká v případě, že se částice pohybuje vyšší rychlostí, než je fázová rychlost světla v daném prostředí.
podle : http://upload.wikimedia.org/math/4/a/e/4ae51cf02c84b89cad88deb52088a29e.png
a
http://upload.wikimedia.org/math/b/f/2/bf21573a9791f92f8edef69bd8556aa3.png
bude barva záření částečně záležet na náboji částice, ale vždy bude posunuta směrem k fialové části spektra ( spektrum je spojité a počet vyzářených fotonů klesá s druhou mocninou vlnové délky λ).
|
|
K poslednemu odstavcu clanku: je ale na svete dostatok "paliva" aby sme tymto mohli vybavit kazde auto, dom, lietadlo, notebook, mobil, atd. ? Nie je tam podobna problematika ako u momentalnych elektrickych aut, ktorych koncept je zaujimavy, ale na svete jednoducho nie je dostatok lithia aby sme takto postavili kazde auto?
Ake su na svete zasoby uranu v porovnani s tym kolko by sme ho potrebovali pre generovanie energie pre vsetko?
|
|
Zdravim, vedi v rakousku o dukovanech? :) Pekny clanek.
Osobne doporucuji navstevu Temelina dokud to jeste lze. Sice se v arealu dostanete jen k turbine a generatoru ale je to zajimave. V infocentru je pekna difuzni mlzna komora. Viz treba...
herodes.feld.cvut.cz/mereni/dema/komora/
73! a jadru zdar.
|
|
|