D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Švédský sociální stát – náš vzor?
    Vydáno 26. 03. 2006 (9774 přečtení)

    Včera jsem se po dlouhé době díval na pořad Otázky Václava Moravce, kde byl jako první hvězda večera vyhlášen bývalý premiér, slovní driblér a politický dinosaurus Miloš Zeman.

    Pranic neztratil ze své výřečnosti, dokonce mi připadalo, že odpočinkem a objímáním stromů na Vysočině nabral spoustu nových sil. Jeho debata s předsedou senátu Přemyslem Sobotkou byla celkem zajímavá, pokud se to o politické debatě vůbec dá říct. Když se ovšem debata stočila  do sociální oblasti, z Miloše Zemana náhle vypadla perla. Dle jeho názoru by pro nás měl být vzorem švédský sociální systém, který je tedy vzorem i pro něj. Z úst čelního představitele  ČSSD jsem tenhle názor neslyšel poprvé. Velmi rád švédský model, jako příměr, používal také tohoto času odsunutý trafikant v evropském parlamentu Vladimír Špidla. Oba pánové zřejmě neznají fatální dopady úžasné vlády ultralevice ve Švédsku, protože by jinak nemohli tvrdit takové nesmysly. Právě Švédsko nám jasně ukazuje, že sociální stát, s vysokými mantinely sociální péče, které drží všechny potřebné u základního sourcingu, nemůže fungovat nikde na světě.

    Postupný kolaps

    V 50. až 60.letech bylo Švédsko velmi liberální zemí, kde tržní ekonomika velmi dobře fungovala. V té době ekonomika rostla meziročně téměř o 4% což je velmi dobrý výsledek.

    Po nástupu levice,  začátkem 70.let se v důsledku jejích „reforem“ výkonnost ekonomiky zpomalila cca na 1,5% ročně. To se muselo nutně někde projevit a jak léta plynula, státní kasa se začala vyprázdňovat. Následovala další řada opatření, systém nucených úspor, a půjčování si peněz z externích kapitálových trhů. Za 20 let vlády se státní dluh zvýšil o hrozivých 50% a činil bezmála 80% tehdejšího HDP. Silné společnosti redukovaly výrobu ve Švédsku (Ericsson, Volvo). Zkrátka přesunuly své hlavní výrobní aktivity do výhodnějšího podnikatelského prostředí. Průvodním jevem těchto kroků byla narůstající nezaměstnanost, snížená schopnost konkurovat, úbytek kvalifikovaných pracovních sil. Na druhé straně nevhodná kompenzace velmi otevřenou imigrační politikou.

    Imigranti bez začlenění do společnosti

    Jak jsme se mohli přesvědčit loni na podzim ve Francii, silný sociální stát je živnou půdou pro přistěhovalce, kteří nejsou schopni se z nějakých důvodů začlenit do společnosti.Ohnivá exhibice na pařížském předměstí  loni v listopadu, byl jen ohýnek který se náhle zjevil na obrovské kupě problémů, která už dlouho doutnala.  Důvody asi nemusíme rozebírat, to by bylo na samostatný článek.

    Málokdo asi ví,  že před patnácti lety se přistěhovalecká ghetta dala ve Švédsku spočítat na prstech jedné ruky. Dnes už je jich hodně přes sto! Švédští imigranti, na rozdíl od těch francouzkých, nezapalují auta, ale školy. Jen v roce 2002 bylo údajně podpáleno ve Švédsku 139 škol. V největších švédských městech Malmö, Stockholm jsou části, do kterých nejezdí ani městská hromadná doprava. Tedy dříve tam jezdila, ale po zničení několika desítek dopravních prostředků místními občany, jezdit přestala. V těchto městech, také velmi výrazně stoupla kriminalita. Narůstá agrese přistěhovalců vůči původním obyvatelům.

    Současnost

    Švédsku se v posledních letech pomalu začíná dařit hojit nemocnou ekonomiku země. Nezaměstnanost klesá a  atakuje hranici někde kolem 4%. Co ale zůstává, je velký problém  nedobré imigrační politiky a její důsledky.

    Žijeme v zemi, kde zatím podobné kratochvíle moc neznáme. Co není může být. Mám dojem že „Socani“ a Parouback nám můžou dokázat, že ve skutečnosti mají ještě na míň. Nedělejme si iluze. Za dva měsíce máme volby. Rozhodněme se správně. Cesta která se nám jeví jako široká a pohodlná, vystlaná peřinkami sociálních dávek a vymožeností, není většinou správná. Ta bývá mnohem užší a je nutné ji hledat. Tak jako v údajném švédském ráji najdeme shnilá jablka, naopak v něčem méně okázalém, co vypadá na první pohled komplikovaně a nedobře, můžeme objevit východisko zaručující lepší budoucnost nejen pro nás, ale také pro další generace.
      26.03.2006 Maceo

    [Akt. známka: 1,61] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 88 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.