V nějakém z minulých článků na téma zbraní jsem napsal, že je jen
otázka času, kdy útok šíleného střelce dorazí do Kocourkova a nyní se tedy
stalo, přičemž si nemyslím, že se jednalo o nějaký geniální prognostický
akt. Prostě to tak muselo být a je úplně vedlejší, že v tom hraje roli
střelná zbraň a proč tomu tak muselo být, rozeberu v nějakém dalším článku.
Samozřejmě že protizbraňové aktivisty celá věc zaujala, ale nemohu se
zbavit dojmu, že jim překládání "jediného možného řešení" nějak nejde od
ruky. Dokonce mlčí i jinak populárni "experti", jinak základ každé kampaně
za utahování šroubů. Nejspíš proto, že se většina z nich už ve svém soukromém
životě ozbrojila, protože z pozice "expertů" i expertů pochopili, že až
k něčemu dojde, bude jim policie platná jako mrtvýmu plavky.
Na obecné rovině celou záležitost komentuje každý, kdo má do prdele
díru a zejména mně zaujal jakýsi mužíček jménem Kunčar, honosící se titulem
starosty Uherského Brodu. Zjevně trpí utkvělou představou, že mu od okamžiku
zvolení za Stranu lidovou celé město patří a to včetně jednotlivých občanů,
čímž jeho vystupování nese také určitý psychopatický rozměr. Aktuálně probíhá
veřejná diskuse, zda pan starosta dobře činil, když se i přes probíhající
policejní akci vykecával do médií a já se nyní rozhodl tuto situaci vypodobnit
v takových dimenzích, jaké nejspíš nastaly.
Nyní po boji je každý generálem a ví, co měl kdo udělat a kdo měl koho
o čem informovat, protože sedíme doma v teple a je nám to v podstatě jedno,
a to včetně pana starosty. Představte si, že sedíte v hospodě u polívky
a najednou přijde chlápek a začne střílet po lidech kolem sebe. Nevíte
o co se jedná, chvíli jste paralyzovaný hrůzou, ohlušený výstřely, ve vzduchu
létá omítka ze zdí a lidé padají k zemi. Chlápek má samonabíjecí pistoli,
takže musí mířit a střílet jednotlivými ranami na pohybující se cíle. Někoho
trefí, někoho ne, lidé utíkají ke dveřím a snaží se z lokálu zdrhnout.
Vy nemáte nic, čím byste se bránil. Sám zbraň nemáte, i když byste ji v
tu chvíli asi rád měl, ale dosud jste žil v tom, že palné zbraně pro sebeobranu
přece drží jen podivní nebezpeční vyšinutí jedinci, zatímco slušný občan
ukázněně počká na policejní profesionály. Nikdo jiný tam také zbraň nemá,
protože v ČR vychází jeden zbroják jen asi na 40 osob, z nichž jen část
zbraň drží a z nich zase jen část nosí a z nich jen část bude ochotná ji
použít a z těch zase jen část by ji použila správně, no prostě nikdo takový
tam není, takže útočník má volnou ruku a také to podle toho probíhá.
Policii pravděpodobně nikdo nevolal a i kdyby, tak napřed musejí složit
radar do auta a dojet tam a za tu dobu budete tak akorát na zemi začínat
tuhnout. Zjišťujete prakticky, že v rozporu s P.R. články na nejsledovanějších
zpravodajských portálech vás nikdo neochrání a nepomůže a když pomůže,
tak pomůže funebrákům nandat vaše tělo do pytle. Asi se budete muset nechat
zabít od nějakýho magora. Běžíte ke dveřím, za vámi už není nikdo další
živý, a v podstatě čekáte, že ji každým okamžikem dostanete do zad, ale
ve dveřích je tlačenice a bojíte se, že se na vás střelec zaměří dříve,
než se dostanete ven. Vidíte před sebou nějaké jiné dveře a tak chňapnete
po klice a jste na hajzlu. Zavřete za sebou a přijde úleva podstatně většího
rozsahu, než je pro tyto prostory typická. Sice jste se nedostal ven, ale
jste živý a mimo útočníkův bezprostřední dosah. Můžete doufat v to, že
se útočníkovi nebude chtít kakat.
Policie se dostaví za devět minut od zavolání, tedy nějakých jedenáct
minut od začátku střelby, kdy už jsou všichni v lokále mrtví nebo brzy
budou. Kdo mohl, utekl ven, kromě vás. Vnímáte za dveřmi zásah dvou hrdinných
policistů, kteří dorazí do hospody a říkáte si, bude to OK. Policisté mají
tréning na podobné situace, balistickou ochranu, možnost krytí za zdí,
možnost krýt se navzájem, takže by mohli útočníka zneškodnit jako v těch
filmech, co běží den co den každé odpoledne, ale tady to probíhá nějak
jinak. Dvaašedesátiletý útočník civilista, s výcvikem v oboru elektrikář
a pomocný dělník, zažene policejní profesionály střelbou a oni ustoupí.
Pomáhat a chránit, ale vocaď pocaď a my se zabít nenecháme. Pan starosta je za tento vynikající výkon na poli ochrany života a zdraví (zejména vlastního) později ještě pochválí. Čeká se na zásahovku.
Ta už je na cestě (autem) a čas na hajzlu plyne kurva pomalu. Stačí počkat dvě
hodinky a o vaši bezpečnost bude postaráno. Možná. No fakt. Asi určitě. Jsou to přece profesionálové.
Ti, co z hospody utekli, se mezitím trochu zmátoří a policajti je izolují,
aby z nich dostali informace, protože je to momentálně jediný zdroj a mohou
mluvit o situaci vevnitř. Bohužel je neizolují dostatečně a dotyční se
baví jak s policajty, tak s novináři. Každopádně jeden z nich někomu vypoví,
že se všichni dostali ven, vyjma toho chlápka, co utíkal z lokálu jako
poslední, ten že nestačil doběhnout ke dveřím a zavřel se na záchodě. Nějak
se to dostane dál až k panu starostovi, který je úplně blbý a pustí to
do médií. Přestože neví, jaká je aktuální situace, zda je chlápek z hajzlu
venku a zda je útočník ještě akceschopný, případně zda není útočníků víc.
Ve skutečnosti byl útočník zneškodněn pouhou jednu minutu předtím, než
starosta žvanil. Ve 14:15 se útočník zastřelil a ve 14:16 se pan starosta
mentálně vyprázdnil do médií. Nemohl to vědět. To je akt naprosté nezodpovědnosti
a skoro bych řekl idiocie. Máte důvěru k tomu člověku?
A máte důvěru k policii?
Druhý projev pana starosty, který mně už v kontextu předchozího příliš
nepřekvapil, jsem zaznamenal v dnešním zpravodajství. Pan starosta se rozhodl
okomentovat státní politiku v oblasti zbraní a v bedně horoval pro psychotesty
držitelů zbraní. Vyjádřil se zhruba v tom smyslu, že pokud musí psychotesty
absolvovat policista nebo strážník, není možné, aby pro civila platila
jiná pravidla. Asi panu starostovi unikly případy z posledních zhruba dvou
měsíců, kdy v případě různých (zřejmě) trestných činů se zbraněmi figurovali
právě strážníci po úspěšně absolvovaných psychotestech, ať již v případě
strážníka ve Vysokém
Mýtě, nebo v Přerově,
případě střelbu příslušníka
BIS v Blovicích. Pokud bychom na celou situaci pohlíželi přes delší
časový úsek, pak jsou při používání zbraní policejní profesionálové s psychotesty
nebezpečnější než šílenci. Nějak mně to, co pan starosta navrhuje, neuklidňuje.
Já sice chápu, že je to ohromná politická příležitost a šance se vyšvihnout
nahoru přes to, že se zase s něčím "zatočí", ale na základě dostupných
informací musím konstatovat, že si pan starosta nevidí do huby.
Podstatné ovšem je, že se panu starostovi podařilo obnovit
měření rychlosti vozidel a dohled nad dodržováním vyhlášek byl zvýšen.
Město se tak stalo podstatě bezpečnějším.
Takoví lidé rozhodují o veřejných věcech.
Přeju občanům Uherského Brodu hodně štěstí a příště štastnější ruku.
26.02.2015 D-FENS