Kdo sleduje zprávy, jistě si všiml že se ve světovém hospodářství děje
něco hrozného. Já zprávy sleduji, zapisuji si je na svůj e-blok (accidentalnewswatch.blog.cz),
a tak si zde dovolím sepsat menší rekapitulaci a predikci toho co se stalo,
a co nás čeká…
Když vám banka půjčí tisícovku, vy jí za to podepíšete papír. Málokdo
si uvědomuje, že banka ten papír může prodat, a že tak každá půjčka rozšiřuje
peněžní bázi – neboli „celkový počet peněz“. Každá půjčka je ve skutečnosti
něco jako replikátor peněz – půjčky peníze zdvojují.
V roce 1990 jsme vstoupili do světa, ve kterém nikoho nenapadlo omezovat
půjčky. A tak všichni, kdo ovládali nějaký ten „velký kapitál“ měli po
celou tu dobu poměrně jasnou volbu: „Když ty pěníze rozpůjčujeme, a
nic se při tom neposere, máme na nějaký ten rok dvojnásobek peněz a ještě
za to dostaneme úrok.“ A tak to všechno začalo – do businessu půjček
naskákali nejenom finančníci, investoři a banky, ale také národní vlády.
A od té doby to jede – auta na leasing, baráky na hypotéky, televize
na úvěry, a dokonce i České nadzvukové letectvo má letadla vypůjčená od
Švédů! Všichni si půjčovali všechno, všichni měli na všechno na co si vzpomněli,
protože všem na všechno někdo půjčil. O takovém komunismu se nesnilo ani
Marxovi.
Jenže tohle není komunismus, ale tvrdý finanční kapitalismus. Před pár
lety se zjistilo, že desítky tisíc chudých Američanů žijí v domech na hypotéky,
které nesplácí. Desítky tisíc nesplácejících Američanů krát stovky tisíc
dolarů = desítky miliard dolarů ztracených v bezcenných dluhopisech.
Hustone, máme problém.
Jelikož půjčky zdvojují peníze, banky si navykly počítat s dluhopisy
ve svém účetnictví jako s reálnou měnou. To mělo za následek obrovskou
inflaci (pomatujete kolik byla průměrná mzda v roce 1990?), a zároveň růst
platů a zvýšenou závislost podniků na úvěrech. Avšak dluhopis není reálná
měna, a nesplácený dluhopis už vůbec ne. Bylo jen otázkou času než to praskne.
Prasklo to, a tak já to teda taky prásknu – kdyby jste si dnes všichni
došli vybrat do bank svoje úspory tak zjistíte, že tolik peněz, kolik máte
všichni dohromady našetřeno, vlastně nikdy vůbec neexistovalo a neexistuje!
Jednoduše řečeno: finančníci, banky, národní vlády a lichváři rozpůjčovali
několikánásobně víc peněz, než fyzicky existuje. Hra končí, děkujeme, rozejděte
se, a už se neshlukujte!
A hlavně, nebojte se, vše je v naprostém pořádku…
Během prvních dvou měsíců v úřadě nechal Barack Obama vytisknout 800
bilionů dolarů. Část šla do Iráku a Afghánistánu, avšak většina šla na
podporu bank (rozuměj na zaplacení nesplacených dluhopisů, které banky
vykazovaly ve svém účetnictví jako reálné peníze). O tom kolik Euro na
podporu dluhopisů vytiskla naše milovaná Europa radši pomlčím, mohli byste
dostat infarkt. Omezím se pouze na poslední zprávy z finančního trhu.
Časopis Time: Osobností roku 2009 je šéf Fedu Ben Bernanke
(Ben rád létá vrtulníkem a šéfuje americké centrální tiskárně na peníze)
Stát hledá záplaty na rekordní deficit, chce lidem více zdanit příjmy
Vláda přes rozhodnutí Sněmovny sahá na platy státních zaměstnanců
Zemědělci jdou do kolen, rozpouštějí rezervy, bez dotací by už byli
v mínusu
Automobilka Opel propustí tisíce lidí
Goldman Sachs překonala očekávání analytiků, vydělala téměř 5 miliard
dolarů
Ve Španělsku je nejvíce nezaměstnaných v historii, bez práce je téměř
pětina lidí
Počet exekucí loni prudce vzrostl. Přibylo jich o třetinu
Ministr dopravy: Na opravy silnic po zimě jsou potřeba miliardy,
které nemáme
Práce je rekordně málo, nezaměstnaní stojí měsíčně miliardy
….a poslední nalezený příspěvek na toto téma z Hospodářských Novin dne
15.2.2010
Všichni šetří, nezůstal nikdo, kdo by oživil ekonomiku
To je tak, když účetní operující s miliardou zjistí, že existuje pouze
milión.
Hmm…
Myslím že je na čase troubit na poplach.
Kdo neví co se bude dít dál, nechť se podívá do dějepisu na velkou hospodářskou
krizi z roku 1929. Tato krize, stejně jako ta dnešní, začala nekontrolovaným
nárůstem půjček a následným rozšířením peněžní báze, pokračovala rekordní
nezaměstnaností, a skončila druhou světovou válkou.
Avšak mezi krizí z roku 1929 a krizí z roku 2010 existuje několik podstatných
rozdílů. V roce 1929 byli lidé mnohem soběstačnější, protože se ve valné
většině nespoléhali na supermarkety ale na svoje zahrady. Tehdejší krize
navíc zasáhla „pouze“ USA a Evropu, zatímco dnes bude pravděpodobně „globální“.
Avšak možná největší rozdíly mezi lety 1929 a 2010 jsou, že tehdy nebyla
Evropa závislá na plynu z Ruska, USA nebyli závislí na ropě z Iráku, Čína
nevlastnila většinu dolarových rezerv a průmyslových kapacit, a Arabům
byl v roce 1929 nějaký džihád u zadku.
Jediné moudro které mě napadá jest: nevěřte politikům, že to za vás
vyřeší.
A tak na závěr přeji hodně zdraví a úspěchů a šťastný a veselý nový
multikulturní globální rok 2010, 5771, 1431, 5334 – podle toho jestli zrovna
snídáte, obědváte anebo večeříte.
15.2.2010 8-P