Veřejnost žijící v duchu pravdy a lásky byla znepokojena případem,
kdy dánská
zoo zabila žirafu a začlenila jí do potravního řetězce, a představitelé
zoologické zahrady nyní čelí výhrůžkám smrtí. Aby toho nebylo dost, ožralá
slečna vypila akvarijní
rybičku, za což jí na facebooku opět vyhrozili smrtí. My se kvůli té
humanitě jednou vyvraždíme všichni.
Je to celé velmi zvláštní. Zajímá nás osud nějaké přiblblé žirafy támhle
z Dánska, ale neznáme, jak se jmenuje babka z bytu o patro níž. V socialistickém
Spojeném království museli
důchodci v nemocnici pít vodu z vázy pro květiny, aby neumřeli žízní
ve státním zdravotnickém zařízení připomínajícím středověk. Když jsem to
poslouchal v německém rádiu - česká média o tom informovala dost povrchně
- běhal mi mráz po zádech. Hlavně když jsem si uvědomil, že personál nemocnice
neměl problém postarat se o květiny, ale o lidi jo. Ale to jsou starý lidi
a na starý lidi sere pes, narozdíl od žiraf. Za fatální sérii pochybení
sice nebyl v komunistické Anglii nikdo potrestán, ale zase trest
hrozí tomu, kdo si zapálí v autě, které veze dítě. Matka krmila
dítě nějakým šíleným popem z mouky a vody, což asi nebylo úplně optimální,
ale zase by jinak nemohla splácet půjčky. Když jsem ten hrůzný příběh četl,
skoro bych jako daňový poplatník oželel třeba čtyři centimetry luxusní
osvětlené cyklostezky ve prospěch toho dítěte. Kolem nás se odehrávají
dramata, která snad ani nezapadají do kulis moderní společnosti tvořených
všemi těmi úděsnými kecy o pravdě, lásce a moderním sociálním státu, ale
to některým z nás vůbec nevadí, protože támhle někde za horama v cyklokomunistické
Kodani sesedli z kola a zabili žirafu.
Což je teda kurva problém.
Vynaložili jsme enormní úsilí na úžasné věci. Chováme zvířata v místech,
kde by nikdy sama nežila, a dokonce jsme je tam přiměli se i množit. Zprávy
o tom, co se v které ZOO zase narodilo za mutanta, vyplňují pravidelně
zpravodajství. Zajistili jsme zvířátkům žrádlo a vhodné životní podmínky.
Dovedeme jim vyléčit nemoci, na které by v přírodě dávno pošla. Nosíme
jim seno a uklízíme po nich bobky. Teď zbývá ještě poslední věc. Budeme
jim taky muset dělat predátory.
Jakej je asi rozdíl mezi tím, když někdo ubije prase domácí palicí a
během nechutného rituálu zvaného "zabijačka" jej rozčtrvtí si z něj nadělá
různé vesnické laskominy, a když ZOO zabije žirafu? Je to proto, že prase
je ošklivé a žirafa je hezká? Proto, že prasata mají dlouhodobě a podle
mně nezaslouženě o hodně horší public relations než žirafy? Proto, že prasat
je hodně a žiraf je méně? Jakej je rozdíl v tom, když Britka frustrovaná
svým monarchisticko-komunistickým establishmentem vychlastá rybičku a když
si někdo dá v restauraci pstruha na másle? Je to jejich prase, žirafa,
rybička, pstruh, do prdele, tak ať si s ním dělají co chtějí. Jednou jsme
na vrcholu potravního řetězce, tak se podle toho snad můžeme chovat a pojídat
rybičky a žirafy. Někdy je to zase opačně - rybičky pojídají lidi. Všichni
mají plnou hubu ochrany přírody - tak fajn, tohle je příroda.
Ještě komičtější mi připadá argumentace vedení ZOO. Místo co by řekli,
že žirafu prostě už nepotřebovali a tak počkali, až dosáhne jatečních parametrů
a pak jí zabili a sežrali, tak hledají různá vysvětlení, jak to veřejnosti
objasnit, aby z toho nebyl průser. Až se nakonec doberou k vysvětlení,
že by docházelo ke křížení mezi žirafími příbuznými. Takový přístup by
mimojiné opravňoval vyvraždění celé populace Dánska. Nejprve vynakládají
úsilí na to, aby se narodila žirafa, která by se za normálních okolností
vůbec nikdy nenarodila, a když už se narodí, tak jí zase zabijí, protože
nezapadala do eugenického plánování nějaké nadnárodní organizace přes zoologické
zahrady. A aby toho nebylo dost, militantní pravdoláskomilové vyhrožují
zaměstnancům ZOO smrtí za to, že zabili jejich vlastní žirafu.
Trochu to připomíná příběh ledního medvěda Knuta, který se narodil za
pohnutých okolností v ZOO v Berlíně a ekologický mozky ho požadovaly utratit,
protože se narodil v ZOO a stejně by nežil jako normální lední medvěd.
V Knutově případě však zjistila ZOO, že jej potřebuje (byl zdrojem ohromné
popularity a vydělával peníze) a tak na regulaci genofondu nedošlo.
Nechci se dotknout jemnocitu ochránců žiraf, rybiček, ochránců všech
možných zvířat a ochránců naprosto všeho, ale dovedu si velmi živě představit,
jak by taková žirafí zabijačka probíhala v České republice. Žirafa by byla
v tichosti transportována někam do obory na Hlubokou. V přesně stanovenou
hodinu by se dostavil tlustý potentát oblečený v zelenou kamizolu a klobouk
se štětkou, aby byla image lovce dokonalá, a za pomoci nazdobené k tomu
zakoupené kulovnice za půl mega by žirafáka zastřelil ráží 700 Nitro Express
z pěti metrů, pro jistotu. Připravená klaka hulibrků by novodobému feudálovi
devótně popřála k vynikající ráně. Následovalo by fotografování a oběd
s lokálními představiteli. Zkrmení žirafy šelmám v zoo bylo tedy ještě
docela decentní.
Podle mně je tohle všechno naprosto scestné. Neustále roste skupina
osob, které jsou ochotny vyhrožovat smrtí někomu, kdo vychlastá akvarijní
rybičku, dokonce si myslím, že existují i obsedanti schopní to dokonat.
Jiná skupina imbecilů se vyžívá z "boji za záchranu" starýho nechutnýho
plesnivýho baráku, ve kterým jaktěživ osobně nebydleli, nebo odporného
betonového komunistického artefaktu, který už dávno neplní svoji funkci.
Hned vedle toho všeho se odehrávají dramata, která odsouvají představy
o lidskosti a soucitu naprosto stranou, ale to tak nějak nevadí, protože
k provozování srabaktivismu
je potřeba volit pouze témata, která se odehrávají dostatečně daleko a
jsou dostatečně neškodná, takže je lepší se soustředit na kůrovce na Šumavě
nebo na žirafy v Dánsku alespoň do doby, než vám feťák odpálí
svoji perníkovou bombu ve vedlejším bytě. Svět občanské angažovanosti
je nepochybně fajn.
15.02.2014 D-FENS