Následující článek je o gumách a na téma - nevěřte všemu, co se
píše. Nebo co odborníci říkají.
Nemám jasné preference ve výběru pneumatik, jsem stále - už asi třetí
rok - ve stádiu hledání hledání. Před třemi lety jsem dal finger firmě
Barum, kterou jsem preferoval jako český produkt. Jenže když výrobek zvaný
Brilantis pozbyl na Cordobě II vzorek po ujetí 25.000 km (předchozí OEM
Firestone ujely přes 40.000km a neměly ještě vzorek pod 1,6mm, měnil jsem
je proto, že začaly podivně hučet), rozhodl jsem se, že produktové vlastenectví
je fajn věc, ale vocaď pocaď.
Máme doma čtyři auta, celkem devět sad kol, pneu od pěti různých výrobců.
Favorit unit 4 lítal na čtrnáctipalcových GT3, třináctipalcových Dayton
a zimních Barum Polaris. Favoritu se následující řádky budou týkat.
Tento favorit je používán pro dopravu nákladů a různé kratší pojížďky.
Tlumiče jsou plynokapalinové Sachs a vybral jsem mírně tvrdší pružiny,
rozhodně to ale není žádná kreace pro autosport, preferoval jsem pohodlí
v městském provozu. Čtrnáctky disky s pneu 175/60 jsem časem potřeboval
na jiné auto stejné značky a tak jsem vytáhl ze sklepa originální disky
Ronal s třináctkovými pneu Dayton
D100, se kterými jsem automobil kdysi zakoupil. Nasadil jsem je na auto
a pln pochybností o jejich kvalitách jsem usedl za volant. Byl jsem však
příjemně překvapen. Dayton gumy s vysokým profilovým číslem 70 seděly víc
než průměrně. Byly ojeté asi na 50%. Za rok a půl ujely 20.000 km a dostaly
se na mezní opotřebení. To ale také nebyl jejich konec, posloužily při
privátním testu pneu, kde stačily ještě deklasovat zánovní pneu Matador,
a to v disciplíně "stabilita" na suchu i mokru a v disciplíně "brzdná dráha"
na suchu. Tam jsme je dorazili.
No a co doma ještě nemáme? Nemáme Pirelli. Pirelli jsou pokládány za
špičku, vyhrávají všechny možné testy, celebrity, kalendář apod.
P3000 v rozměru 165/65 R13 (tentokrát jsem volil menší profilové číslo,
menší kolečka se ve městě hodí a TP to dovoluje) měli v jednom e-shopu
skladem za nějakých 1400Kč/ks. Objednal jsem je, nechal namontovat a byl
zvědavý. Jejich výhodou byla menší hlučnost a zdály se mi dost měkké, ale
prvních několik set km jsem nejezdil drsně a poslušně je "nechával zvyknout",
takže jsem se k jejich vlastnostem nebyl s to vyjádřit. Až jednou takhle
pozdě večer. Jedeme s přítelkyní z kina, večer a pršelo. Myšáček povídá
- mně se chce čůrat.
Tzn. musíme na to šlápnout. Zamířil jsem do non411 zóny (zkratka mezi
DFDorfem a Thomastadtem vedená po místních komunikacích) a dupnul na plyn.
Industriální sound upravené třináctistovky se nesl kolem satelitní čtvrti,
kdo zná, ten si to dovede představit. Přibrzdil jsem si dvojkou s ohledem na mokrý povrch a pod plynem
jsem fako poslal do utažené pravoúhlé zatáčky. Očekával jsem krátké zakvíknutí
pneumatik a hladký průjezd zatáčkou, realita přišla v podobě nedotáčivého
smyku. Auta zaparkovaná u krajnice se rozeběhla proti mě, podvědomě jsem
ubral plyn a nandal tam něco rejdu navíc. Odkdy to v srpnu klouže, blesklo
mi hlavou.
Jenže ono to neklouzalo. Tohle jsou Pirelli nahlínách, pyčo. Ještě jsem
to několikrát reprodukoval, tentokát v místech s více prostoru, a pokaždé
se stejným výsledkem. Na mokru ty gumy prostě nedrží. Na suchu průměr,
trochu žvejkačkovitější, asi jako Barum, ale na mokru je třeba jezdit katolicky,
jinak následuje ztráta adheze a tréning krizového řízení. Soudím, že ty
gumy nejsou určeny na lehké auto a favorit nevyvine dostatečný přítlak
na to, aby jej gumy na silnici udržely. Těžší auta budou mít na stejných
gumách problém naopak na suchu, budou se rychle sjíždět.
Tolik tedy Pirelli. Nyní tam mám zimní kola a až se pneuservisům uleví,
nechám Pirelli z disků sundat a vyreklamuji je na špatné jízdní vlastnosti.
To jsem zvědav, jak se na to ten e-shop bude tvářit. Jezdit na nich beztak
dále nehodlám, protože horší letní gumy jsem ještě nikdy neměl. Nedůvěřuji
jim. Objednají se pneu Dayton, pokud je někde mají.
A tak to je. Gumy Dayton, low-end za 850 Kč/kus, které koupil starej
dědek předchozí majitel auta a které se v žádných testech ani nevyskytují,
odváděly výbornou službu doslova až do roztrhání, gumy Pirelli, sehr
empfehlenswert, která nám média doporučují a vychvalují do nebe, stojí
za vyližprdel. Všechny testy pneumatik jsou pro mě od té doby než papír, který
někdo popsal. Každý řidič má na své pneumatiky jiné požadavky a tak spíš
než o hodnocení v testu můžeme hovořit o míře shody mezi požadavky testujícího
řidiče a konečného spotřebitele. I kdyby toho nebylo, my jako spotřebitelé
vidíme jen jakési obrázky a tabulky, realita osobních, obchodních a různých
jiných vazeb mezi testovací autoritou a výrobcem/prodejcem je nám skryta.
Jednou jsem byl svědkem, jak majitel středně velké cateringové firmy
vyjebal s delegací velké společnosti, která mu přišla vytknout nevalnou
kvalitu služeb a jednat o ukončení spolupráce. Pan majitel přijel, vyndal
z auta tác s několika zákusky a postavil je na stůl se slovy, že je to
prostě než ochutnávka výrobků jeho podniku. Samozřejmě, všichni si
nabídli, proč ne, je to slušnost. Měli jste ovšem vidět, jak roztálo odhodlání
delegace oné kritické společnosti cokoli mu vytýkat. Nakonec, s hubou umaštěnou
od cizí šlehačky se špatně kritizuje... Nikdo o tom neví, jen ti, co tam
byli, ostatní pokládají závěr schůzky za korektní. Pana majitele to stálo pár stovek a jeho zisk byl pár set tisíc,
mohl dál dodávat ve velkém ten svůj junk. Kdopak ví, jak to je při testech
pneumatik?
Plyne z toho poučení - jezděme si na čem chceme. Nechávat si vnucovat
cizí názor, ať už ohledně "prémiových" pneumatik z časopisů, nebo ohledně
pneumatik zimních od pana Řebíčka, je slabomyslné a také nebezpečné. Břemeno
odpovědnosti za trajektorii našeho vozu z nás nikoho motorističtí novináři
ani pan Řebíček stejně nesejmou a proto bychom sami měli být schopni kritické
úvahy na téma, které pneumatiky nám zajistí dostatečné bezpečí.
12.11.2007 D-FENS