Zdravím všechny čtenáře D-FENSova webu. Někteří si možná pamatují,
že zhruba stejnou dobou před dvěma lety zde vyšla má recenze
Favorita 136.
Na jejím konci jsem se vypustil tvrzení, že s ním ještě
dlouho budu jezdit, leč už v době vyjití článku to nebyla pravda, protože
z komplikovaných rodinných důvodů jsem již vlastnil Felicii. A právě té
bych věnoval dnešní článek. Vím, že D-FENS ji nemá rád, a tak jsem čekal
dva roky, abych jí dal alepoň nějaký čas, kdy by se mohly projevit závady
a srovnat mojí zkušenost s tou jeho rodičů. Na konci článku se tak stane,
nyní následuje klasická uživatelská recenze, so sit back, open a couple
of beer and enjoy ;)
Proč Felicii?
Zajímavá otázka, že? Proč ne zase Favorit, když jsem o něm tak krásně
básnil. Nu, odpověď je nasnadě. V době koupě auta jsem se ještě posmíval
maturantům, jak se nervují před zkouškami a z toho logicky plyne, že bez
podpory mamky bych si slušně vypadající auto sám nemohl dovolit. Jelikž
však nedostupnost Favorita mé osobě a fakt, že sama neřídí, znamenal i
její nemožnost cestovat jinak než MHD, bylo rozhodnuto, že auto zasponzoruje,
pokud se budu učit a nebudu zlobit :). Zároveň to však znamenalo, že Favorit
by neprošel. Jelikož jsem ale chtěl opět něco s klasickým škodováckým šicím
strojem, rozhodl jsem se pro Felicii. Původně jsem chtěl model z roku 1998
a novější, ale nakonec mi v náručí přistál vůz z konce roku 1995, tedy
s ještě jednobodovým vstřikem, ale již zesílenou karoserií. Zde bych chtěl
poznamenat, že již tyto modely splňovaly normu EURO II a ne až ty s MPi
(alespoň tak tvrdí zápis ve velkém TP). Fakt, že to auto je jen o tři roky
mladší jak já vyvážil dokonale jeho stav. Ani náznak rzi jak na karoserii,
tak na podvozku, lak nepoškozený a krásně lesklý, interiér čistý a na tachometru
číslo 36 994. Údaje o majiteli a servisní knížka to potvrdily. Majitelem
byl starý pán, jen nějakým způsobem nestihl koupit Favorita (jako to udělala
spousta jeho vrstevníků, jejichž udržované kousky pořád obdivuji), takže
se stejně dobře staral o Felicii. Jednalo se o GLXi 50kW, takže měla standardně
otáčkoměr, přípravu pro rádio (to majitel dokoupil, nebo spíš vyměnil,
protože těžko by ho kupoval až po pěti letech), 12V zásuvku se zapalovačem
a centrální zamykání. Jako extra pak zjevně dostala otevírání pátých dveří
z místa řidiče (od modernizace v 1996 standard ve všech modelech), ostřikovače
předních světěl a možná i přední mlhovky, ty byly ale možná výsadou výbavy
GLX. Jelikož mnoho lidí (a dost právem) nevidělo rozdílu mezi výbavami
LX a GLX, přidám do komentářů dobový ceník ač až z roku 1997.
Jinak všechna okénka a zrcátka jsou ovládána mechanicky a vzhledem k
tomu, že mi ještě žádná ruka neupadla, to nevidím jako problém. A nyní
tedy, jak se mi jeví auto z pohledu uživatele po dvou letech a dvaceti
tisících km.
Motor, řízení, řazení a jízdní vlastnosti
Motor je shodný s posledním provedením Favorita, dodává 50 kW a využívá
jednobodového vstřikování Bosch. Jelikož je jednobodové, jízdní dynamika
mi připadá o něco slabší než ve Favoritu 136, jelikož ten má komory v karburátoru
dvě. Není ani náhodou tak hlučný, jak se říká. Ani ve 140 km/h nemám problém
poslouchat rádio a to rozhodně neřve naplno. Možná je to tím, že stěna
motoru je opatřena protihlukovým těsněním, a nevím, jestli to tak měly
i ostatní modely. Mimochodem na německé Autobahn jsem dosáhl max. tachometrové
rychlosti 180 km/h v zatížení tři dospělí. Spotřeba se pohybuje okolo šesti
litrů v převážně kombinovaném provozu a postupně reflektovala mojí přibývající
zkušenost v řízení. nedávno motor dostal přídavnou řídící jednotku, takže
je schopný konzumovat čistě palivo E85.
Motor 1.3 je dle mého také jedinou rozumnou volbou pro Felicii, jelikož
1.6 a 1.9 jsou hnusnými žrouty oleje (u 1.6 údaj z výroby 1l/1000km) na
přední nápravu jsou abnormálně těžké a pod kapotou okolo nich člověk neprostrčí
ani dlaň. Řízení je bez posilovače, ale na to jsem z Favorita a stopětky
zvyklý, takže si opět nestěžuji, ač občas při parkování se zapotím. Naopak,
jsem za jeho absenci rád, člověk má zpětnou vazbu a cit v rukou, to u mnoha
moderních aut zcela chybí. Podvozek je s Favoritím víceméně shodný a postrádá
jakékoli stabilizační prvky. Jízdní vlastnosti jsou vyhovující, ač se auto
dost naklání, což již několik mých spolujezdců již vyděsilo, zatím mne
ještě nikdy nenechala na holičkách. Jediné, co časem padne za oběť občasnému
náklonu karoserie za oběť, budou přední zástěrky, které se brousí o asfalt.
Řazení je poměrně přesné a snadné s výjimkou zpátečky, která je občas na
heslo a občas to bez revize zubů nejde. Tady má podle mne Favorit jasně
navrch. Kolem a kolem jsem však spokojený, na české silnice to bez problému
stačí. Na delší cesty se však nehodí, protože dálniční tempo západních
států drží za cenu vyšší spotřeby, ale i tak do Londýna a zpět zdárně dojela.
Vzhled, místo, pohodlí
Základem je pochopitelně Favorit a je to znát. A je to dobře. Znamená
to totiž, že zdědila vnější kompaktnost a vnitřní prostornost. Dá se vlastně
říci, že takhle nějak mohl vypadat v roce 1987 Favorit, pokud by tehdy
PAL dokázal vyrobit nízké světlomety a našel peníze na materiál pro jednodílné
zadní svítilny. Zajímavé je, že to nedokázal ani pro Felicii. Upřímně se
mi vzhled vnějšku líbí, ale Favorit je osobitější. Nelíbí se mi modernizovaný
čumák a’la Octavia, ta k tomu nesedí. Interiér je povedený, v podstatě
je to zakulacený Favorit, akorát již ne v lego provedení, takže se nic
netřese, nic nedrnčí. Volant je dvouramenný s houkačkou uprostřed a podle
mě je to ten nejlepší, který můžete mít, pokud tedy nechcete airbag. Dají
se na něm hezky odpočinout ruce v dálničním režimu, to na čtyřrameňáku
nejde. Uvnitř je stále mnoho místa, jak vpředu, tak vzadu. Sedadla jsou
pohodlná, ale možná trochu malá. Dozadu se, narozdíl od Favorita, pohodlně
usadí tři dospělí, jen chybí absence zadní svítilny, kterou jsem si musel
dodělat. V předních dveřích jsou velké odkládací kapsy, což napomáhá velkému
bordelu a zapomnětlivosti drobností v autě. Škoda, že i krátká verze neměla
zadní repro. Kufr je pak větší, než má Favorit a pokud se nepletu, tak
pokoří i ten ve Fabii. Takže spokojenost. Následuje již obligátní věta,
že na rodinnou dovolenou by to ale chtělo něco většího, Saab 9000 nebo
Honda Accord by asi nebyly od věci.
A nyní (ne)spolehlivost...
Vůz byl vyroben v prosinci 1995 a do provozu uveden v lednu roku následujícího.
Podle servisní knížky byla jedinou opravou výměna (asi naťuklého) předního
levého blatníku rok poté. Auto jsem zakoupil v červnu 2010. Sled závad
sepíšu podobným stylem, jako to udělal D-FENS zde:
Červenec 2010 – motor občas za studena běží na tři válce a kouří. Prvním
nápadem bylo zkontrolovat svíčky, které měnil rok předtím autorizovaný
servis. Byly mokré, protože patřily do 40kW verze a tímhle si nerozuměly.
Brisky za stovku situaci vyřešily, doteď fungují bez problému.
Srpen 2010 až Červenec 2011 – Postupně a se zvyšující se intenzitou
motor občas špatně držel volnoběh na křižovatkách a při parkování a chcípal.
Po výměně filtrů a jinému koumání nakonec vše vyřešili technici na STK,
když zjistili, že je špatná lambda. Po její výměně (stála 1400,- a slabou
půlhodinu mého času) je vše ok. Asi ji zničily ty špatně zapalující svíčky.
Březen 2012 – Při přezutí na letní jsem objevil prasklé gumové krytky
homokinetických kloubů. Oprava za 600,- .
Červen 2012 – Motor začal čas od času škubat při jízdě. První zběžná
kontrola zapalovacích kabelů u strany svíček nic neodhalila, ale koncem
měsíce se s tím už nedalo jet. Nakonec to byl upadlý konektor jednoho kabelu
do rozdělovače, který za to mohl. 200,- za nové kabely to vyřešily.
Toť tedy výpis závad za celé ty dva roky. Starý pán a po něm já jsme
asi měli štěstí na středeční model, navíc byl vyroben ještě před D-FENSem
zmíněným odchodem německých manažerů. Co se týče sjetí gum, auto stále
stojí na originálních Matadorech MP11 ač pravda, pravé přední kolo je nové,
jelikož to původní zavraždil hřebík. V této souvislosti bych autu asi vytknul
jeho největší vadu a to absolutně debilně provedený zvedák. Nechci se dožít
dne, kdy budu kolo měnit u silnice.
A celkové hodnocení? Jako druhé auto do rodiny, tzn. ježdění po městě,
okolí a popř. celém našem Czechostánu vyjma Favorita není lepšího auta
v poměru užitná hodnota/provozní náklady/fun factor. Na delší cesty se
dá, ale není to ideální. I’ll give it 8,5/10.
07.08.2012 Martin Vintr