Komentáře ke článku: Několik poznámek k domácímu vzdělávání (ze dne 16.12.2013, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Trochu jsem na rozpacich v posouvani nekterych veci (prevazne prirodnich ved) "az na gympl", kdyz pritom zduraznujete, jak je cenny cas deti. Drima-li ve Vasem diteti treba zrucny experimentator (fyzik ci chemik), poznate to vcas?
U te chemie vidim trochu problem v tom, ze celkem dulezita je tam experimentalni cast a zaklady nejake laboratorni prace. Pokud sami fandove do chemie nejste, muze to byt celkem problem a uplne mne nenapada, jak to suplovat (mozna az na par navstev Techmanie, IQ parku ci podobne instituce). Na druhou stranu v nekterych skolach jsou laboratore taky v nepouzitelnem stavu.
Jeste clanek trochu pomiji pracovni vychovu; zrucnejsi lide maji nejspis dilnu, kde deti mohou neco delat, ale co neprakticti intelektualove? :) Treba nejaky modelarsky koutek?
|
|
|
Souhlasim se zrucnosti, z pracovniho vyucovani ze zakladky, byt vyucovane neskutecne cholerickou vyucujici (coz cloveku pripada dneska usmevne) ziju dodneska. Jen nevim kdy zacit, pripada mi ze dat do ruky nozik, pilnik, pilu je vhodnejsi tak v 5, 6 letech = uvitam radu zkusenejsich rodicu (prirozene chapu ze zrucnost je taky u kazdeho jina)
|
|
|
Tak pilníkem si snad děcko moc ublížit nemůže v libovolném věku, ne? Neříkám rašplí, ale pilník... Ten ani nespolkne, takže může být oblíbenou hračkou od dvou let.
Jen se pak musí dávat pozor na nábytek :D
|
|
|
Nevim, asi fakt zalezi na kazdem diteti a individualnich danostech. Muj starsi kluk ma talent na rucni prace, takze lepeni vystrihovanek (ze stareho dobreho ABCcka) jsem s nim provozoval od peti, v sedmi uz umel delat se drevem a v deseti nemel problem s nastroji jako je pokosova pila, vibracni bruska, freza nebo hoblovka...
|
|
|
|
Zrucnosti se deti nauci v okamziku, kdy budou neco potrebovat. Vyrobit, zkonstruovat, sletovat. Takze je staci v tom jen podporovat.
Moje neoblibenejsi hracka nekdy v peti letech byly instalaterske fitinky.
>> 17a5a9b8d43506f97f62d76322595ada e42753a936e81c3c42ac5eb07222f746aaf4a3e1 <<
|
|
|
No, primárně se děti zručnosti naučí, když na něčem pracují doma s tátou, že.
|
|
|
Souhlas, ale ještě bych to rozšířil: Zejména fyziku považuji za jeden z nejdůležitějších předmětů vůbec.
Nejde jen o ty znalosti (které jsou samozřejmě taky důležité), ale o samotný vědecký přístup.
Myšlenka nevěřit všemu co kdo říká, ale podrobovat názory pokusům o vyvrácení.
|
|
"Poměrně humorná byť častá je námitka, že rodiče na domácí vzdělávání dětí na druhém stupni nemůžou kvalifikačně stačit. Že nedokážou zajistit pro děti mimo školu dostatečnou vzdělávací úroveň ve všech předmětech ..."
Ačkoli se mi líbí Váš optimizmus, tak se obávám, že dospělých žen (s dětmi), které nezvládají učivo základní školy, alespoň co se jednoduché matematiky týče, se najde více než dost.
Doporučuji (ovšem na vlastní nebezpečí) navštívit například "Mimibazar fetišismus" na Okounovi - to, co se tam propírá jsou skutečné případy a postižené mamYčky to myslí mnohdy naprosto vážně a upřímně. Jeden by zaplakal ...
|
|
|
...souhlasím.
Potkávám denně spoustu dospělých, kteří nezvládají shodu podmětu s přísudkem. Matematika na úrovni lineárních rovnic taktéž velkou neznámou. Nemusí se to týkat jenom mimibazarů, spousta techniků inženýrů je v češtině mizerných a zase naopak, humanisti zhusta przní matiku, čest těm co dávají bez potíží všechno... :-)
Spousta mamin po šesti letech v řadě doma s dětmi, ze sebe není schopná vypravit souvislou větu, natož pak někoho učit (opět, čest výjimkám).
|
|
|
Hehe, okřídlená věta "Když vidím jaký jsem inženýr tak se skoro bojím jít k doktorovi". Jak já jsem byl ten jediný rok mé pedagogické kariéry na fuckultě neoblíbený když jsem červenou fixkou budoucím inženýrům jen opravoval i/y a s/z. I když to nehrálo v hodnocení roli. :-)
Osobně si myslím že bych domácí základkovou výuku zvládnul z hlediska znalostí, ale vůbec si nejsem jistý svými pedagogickými kvalitami. Ostatně to byl spolu s násobkem fuckultního příjmu zásadní důvod proč jsem se vykašlal na doktorát a vrátil se na svou kchorporátní sesli.
|
|
|
...já na kchorporátní sesli dřepím taktéž, hlavně pro prachy, abych byl upřímný... :-)
Já chci dítě poslat do dobré školy, ať je obklopené vrstevníky, se kterými může dovádět trochu jinak, než s metrákovým tatínkem. Ať potomka učí učitelé, nikterak se nezdráhám se školou spolupracovat dle svých možností. Za chvíli by to byla ponorka, kdybych měl s dítkem sedět denně a učit ho cosi, i když si myslím, že učivo pro ZŠ bych taky nějak pojal.
Prostě nechci, a tak nějak ani v okolí neznám nikoho, kdo by chtěl (ptal jsem se).
Za sebe si myslím, že mi ZŠ pomohla hlavně v tom, že mě nauučila fungovat v kolektivu - podobně, jako to měl asi Kadel na vojně.
Školní znalosti jsem pochytal, aniž bych se musel nějak učit.
|
|
|
Co si budeme nalhávat. I zdejší "elita" diskutérů má problémy se základními gramatickými pravidly. Majitele stránek nevyjímaje...
|
|
|
I zdejší elita diskutérů, která si prošla státním školstvím, má problémy se základními gramatickými pravidly, což je zajisté skvělý argument na obhajobu tohoto školského systému a nejlepší argument proti jiným způsobům vzdělávání.
To dává smysl, ne?
|
|
|
To vypovídá o dvou skutečnostech.
Ta první je, že zdejší diskutéři nemohou doma učit co sami neuměj. A druhá, že problém nemusí být tak ve státním školství, ale naopak v lidech samotných:).
|
|
|
A co je Vám vůbec do toho, co oni doma mohou/nemohou učit? Co je Vám vůbec do jejich dětí?
|
|
|
Urzo, tohle opravdu myslíte vážně? Já chápu, že protiúder "Co je vám do toho?" se dá použít na jakoukoliv nepříjemnou otázku. Ale není to trochu přehnaná reakce?
|
|
|
To myslím naprosto vážně. Jak můžete někoho nutit k tomu, aby vychovával své děti tak, jak chcete Vy?
|
|
|
Možná čtu jinou diskuzi, než vy. Já jsem nenašel nic o tom, že by autorovi chtěl někdo něco zakázat. Já tu vidím jen cupování jeho (imho hodně tupých) argumentů.
Prosím, kde ho tu někdo k něčemu nutí? To, že nekdo napíše protiargumenty přece není nucení.
|
|
|
Já tu od Vás viděl něco o tom, kteří diskutující nemohou učit.... skoro jako kdybyste o tom rozhodoval Vy. Ale tak třeba jsem to špatně pochopil.
|
|
|
Já tu od Vás viděl něco o tom, kteří diskutující nemohou učit.... skoro jako kdybyste o tom rozhodoval Vy. Ale tak třeba jsem to špatně pochopil.
Nevím, je-li to kvapnou dobou, ale zdá se mi, že se z obecné znalosti češtiny stále více vytrácí chápání významového rozdílu mezi mohu a smím.
Kupříkladu:
Učit Vás čínskou gramatiku sice smím, přesto ale nemohu, neboť ji neumím.
|
|
|
|
Můžete. Ale nenaučíte.
Ach tak.
V tom případě chápeme význam slovesa "učit" každý jinak.
|
|
|
No, obvykle se vztah mezi "učit" a "naučit" považuje přinejlepším za teoretické optimum.
Také se zkuste zamyslet nad idiomaticky zlidovělým "Kdo umí, umí; kdo neumí, učí."
|
|
|
No, obvykle se vztah mezi "učit" a "naučit" považuje přinejlepším za teoretické optimum.
Můj názor je možná zjednodušený, nicméně striktnější; není to definice, pokusím se vystihnout smysl.
Za slovem "učit" si zjednodušeně řečeno představuji cílevědomou činnost vyučujícího, jejímž přímým důsledkem může být v optimálním případě to, že se subjekt vyučování naučí tomu, co jej učitel učí (čínskou gramatiku). Pak ovšem nemá smysl hovořit o tom, že někdo někoho může čínskou gramatiku učit, aniž by předmět výuky (čínskou gramatiku) znal, protože pokud si vyučovaný předmět výuky (čínskou gramatiku) osvojí, nejspíš nebude přímým důsledkem činnosti vyučujícího.
Také se zkuste zamyslet nad idiomaticky zlidovělým "Kdo umí, umí; kdo neumí, učí."
Stran bonmotů mám na paměti dr. Vlacha a snažím se vyvarovat jejich doslovného chápání.
|
|
|
To je reakce nikoli přehnaná, ale normálně hloupá.
Urzova prostě předvedl praktickou ukázku svého tvůrčího čtení.
Je to stále zhruba takto:
.... (nahrazuje obsah vlákna před úryvkem)
- On memůžete nikam jet, když nemá v nádrži benzín.
- Co je vám do toho, že chce někdo někam jet? Co je vám do jeho auta
|
|
|
„Co si budeme nalhávat. I zdejší "elita" diskutérů má problémy se základními gramatickými pravidly. Majitele stránek nevyjímaje...“
A přesto není problém obsah těch příspěvků pochopit. To o něčem svědčí. ;-)
Jen těžko bi se hledala lepší ukázka ztraceného času, než je učení shody podnětu s přísudkem, psaní „s“ a „z“ a podobné gramatické záležitosti, které mají scela nuloví dopad na informační hodnotu a které kdysy kdesy někdo vybral, protože se mu asi zdáli estetičtější.
Ale chápu, co by pak učitelé češtiny učily? To by jim zbilo jen byflování větné skladby a členů, které se na základní škole naučíte a pak už je v životě použijete jen jednou - u maturyty. :-) A neměl bych zapomýnat na vijmenovávání děl mrtvích* spysovatelů, což je hlavní náplň "češtiny" na střední škole.
* Přičemž mrtvolnost se většinou neváže pouze k fyzickému tělu spisovatele, ale obvykle i k čtivosti jeho díla.
|
|
|
Můžeš uvést pár příkladů jmen mrtvých (ve smyslu čtivosti jejich díla) spisovatelů, o kterých ses na SŠ učil?
|
|
|
Pravdupovediac nepoznám nikoho kto by čítal básne alebo si ich vo voľnom čase recitoval.
|
|
|
Mám tomu tedy rozumět tak, že kupř. profláklý Máchův Máj je mrtvé dílo a i Mácha sám je "mrtvý" spisovatel?
|
|
|
Kolik lidí četlo něco jiného než Máj? :-) A ten, si myslím, většina četla jen kvůli tomu, že se ho za domácí úkol museli naučit nazpaměť. Odrecitovat z toho pak umí první 3 verše a co je ve zbytku jen mlhavě tuší, protože "děj" opisovali od souseda do čtenářského deníku. :-) Že by se v rodinách masově četl o sobotním večeru jsem neslyšel.
Nebo tohle: http://cs.wikisource.org/wiki/Balady_a_romance/Romance_o_Karlu_IV
Napadá Vás nějaký důvod, co by na tomhle mohlo dítě zaujmout, nedej bože aby dostalo spontánní chuť se to učit zpaměti? :-)
Já proti ani jednomu z těch děl nic nemám, kdyby si to děti četli ze svého zájmu. Ale nutit je to číst, to je ztráta času těch dětí. A to raději nemluvím o praktickém využití, které je skoro tak rozsáhlé, jako využité znalosti roku vydání Zlaté buly sicilské. :-)
-----
Možná se ale pletu a Máj je bestseller trhající vánoční rekordy a Neruda je pro svojí kvalitu celosvětově vyhledávaným a překladatelé se perou o tu čest, poprat se s jeho barvitým slohem. ;-)
|
|
|
Kolik lidí četlo něco jiného než Máj? :-) A ten, si myslím, většina četla jen kvůli tomu, že se ho za domácí úkol museli naučit nazpaměť.
A čí je to chyba? Máchova? Proto je - dle tvých měřítek - Mácha mrtvý spisovatel?
Já samozřejmě nehoruji po memorování se všemožných "básniček" zpaměti. Ale jakýsi všeobecný přehled by člověk, který se považuje za průměrně vzdělaného, mít měl. Tudíž by IMHO měl vědět, kdo to byl KHM, a pokud by věděl něco ocitovat z jeho díla, tím líp.
Argumentace Nerudou je pak zcela mimo mísu. Že není celosvětově vyhledávaným spisovatelem ještě neznamená, že je tím, o kom se v hodinách češtiny vykládá naprosto zbytečně. A pokud je pro tebe kriteriem úspěšnosti spisovatele prodej jeho titulů o vánocích, tak to potěš koště. Pak by mezi nejlepší spisovatele patřili kuchaři a bulvární pisálci.
P.S. ad absurdum: Proč nutit děti alespoň základní matematické operace? Vždyť to je ztráta času (pokud by se to nenaučili ze svého zájmu). Každý slušný mobil má integrovanou kalkulačku.
|
|
|
Mnoho autorů patří dnes už jen do dějepisu :) A připadá mi že místo toho aby učitelé učili děti číst tak je učí memorovat dávno mrtvé autory (ve smyslu díla) Můžeme mít proti dílu J.K. Rowlingové milion výhrad ale děti to opravdu bavilo a četli to. V době kdy má dost děcek problém přečíst stránku v učebnici je její dílo malý zázrak.
|
|
|
Bohužel to jen z jiné strany indikuje celkový problém této doby, neboť Rowlingová píše neskutečné sračky*. Kvalitní dětské** literatury přitom existuje ukrutná spousta, od Andersona přes Heinleina, Kiplinga a Ransoma po Zelaznyho... :(
___
* viz ferretbrain.com/themes/3, dokáže to říci mnohem lépe a přesněji, než bych uměl já
** U dospělých to je samozřejmě podobné; zde problém indikuje oblíbenost Browna nebo Coelha.
|
|
|
Z Andersena jsem jako děcko míval parádní depky .... Ransome nezaujal, Heinlein a Zelazny až na střední (jsem ročník 1978) ale třeba Kiplinga, Verna, Maye a Setona jsem měl přelouskanýho už na prvním stupni :-) Dokonce i Případ jantarové komnaty od Součka jsem četl už v první třídě (já byl odmala exot) ....
Akorát mne štvaly učitelky co mi zabavovaly knížky protože jsem si četl pod lavicí místo nudných hodin :-(
|
|
|
Jak může Ransome nezaujmout?!? :-O
To už bys mohl rovnou říci, že nečteš Shakespeara! :)
___
Já měl kliku; daleko běžnější než pokus o nějaké zabavování byla diskuse o knize. Dodnes si pamatuji jak mne na gymplu češtinář nachytal při čtení Mořského vlka, a následující hodina nám ve velmi zajímavé debatě na téma "Byl London individualista nebo socialista?" uběhla tak rychle, že si ten nešťastník teprve při zvonění na přestávku vzpomněl, že vlastně chtěl zkoušet ;)
|
|
|
Otázka osobního vkusu :) Já četl co mi přišlo pod ruku, dokonce i knihy ve slovenštině .... třeba Mayday :-)
|
|
|
(Tak dlužno dodat, že Mayday je sračka v libovolném jazyce; nicméně takový Let do nebezpečenstva, ten som čítal! ;))
|
|
|
Aj ten som tiež čítal! Ale v češtině :-) Mayday zase taková sračka není..... i když že je to povedené remake Haileyho nelze popřít :-)
Budu za vyvrhela když se přiznám že jsem přelouskal i Malého obše a dokonce i Syna pluku? :-D
|
|
|
Obše jsem odložil nedočteného, to na mne bylo cu moc (a navíc to byla povinná školní četba, že -- což byl další důvod, proč to odložit).
Ale Synapluku jsem také četl. Milosrdně si z něj toho pamatuji ještě mnohem méně, než z Timuraajehoparty.
|
|
|
Oj! Timur mi kupodivu unikl, ba aj Čuk a Gek :D Ale vzpomínám si ještě na Neználka..... a na ruské pohádky Krása nesmírná.... to někdo zfilmovat tak z toho bude horror od 18 nejmíň ..... ilustrace jak má ježibaba kolem chalupy plot z koster malých dětí :-D
|
|
|
Celkem o nic jsi nepřišel.
Ačkoli tedy na Timurovi je zajímavé, že na sovětské poměry je relativně dost individualistický a anarchistický, s čímž ostatně, pokud vím, měl Gajdar svého času docela problémy; není to ale v takové míře, aby to kvůli tomu stálo za přečtení. Na rozdíl od Čtyř z tanku a psa, již za přečtení rozhodně stojí -- psal to Polák, což jeho vztah k bolševikům celkem jasně předjímá, a z té knihy to je sakra znát :)
Neználka čtli snad úplně všichni, ne? Prvý díl je snesitelně pohádkový, druhý je nesnesitelná socanská propaganda, třetí je ale docela roztomilý, zvláště v tom, jak hezky ukazuje, kterak kapitalismus funguje, a bolševik udělá vše, aby do toho vnesl revoluci.
Klasické pohádky jsou docela dost hororové... či spíše naopak, naše moderní pohádky (a naše moderní doba vůbec) je nezdravě a idiotsky "dětská" v tom smyslu, že se jaksi snaží naznačit, že nemoci, smrt a podobné věci nejsou, o tom přece děti nemají vůbec vědět. Děti pak vyrůstají jako dementi a mají celoživotní traumata. Pro srovnání doporučuji např. původní a nový konec Karafiátových Broučků, nebo skoro celého původního a nového Ferdu Mravence, nebo v ilustrovaném podání třeba i.nahraj.to/f/y2a.jpg.
|
|
|
Pravda, Čtyři z tanku a psa jsem četl! Ještě to původní, dvoudílné salátové vydání, s fotkou Šarika na obalu :-) Někdy kolem druhé třídy jsem četl ještě Děti z Bullerbynu (to pak byly v kravíně v seně tunely) a později i Pipi dlouhou punčochu :-)
Mno asi tak - knížek jsem četl tisíce, ale dnes už z 90% čtu odborné knihy a ostatní knížky převážně jako e-book, papírové knížky čtu už jen na cestách nebo ty které v e-booku nemám....
Ještě si vzpomínám na Miloše Hubáčka a jeho knížky o námořních bitvách :-)
|
|
|
téměř všichni, já třeba ne, Neználek mě kdovíproč nezaujal vůbec. Timura jsem četla, ale už bych nedala dohromady děj.
|
|
|
Máš recht. Bylo to nabitý femipropagandou. Malenky tam vedly i špitál, no hrůza! :)
|
|
|
no to nevím, já z toho nepřečetla ani půl stránky, odradil mě už název. Jak autor nedokáže vymyslet pěkný název knihy, nechávám si ho nakonec.
|
|
|
Nojo. Tohle já mam zase s Babičkou. To se fakt nedá...
|
|
|
no jo, s tebou je těžká práce, když to nejde přečíst, tak si to musíš vylepšit o srandičky, které vymysleli jiní. Třeba jak dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí i kdyby si měla natrhnout prdel nebo jak si Sultán a Tyrl z nudy na dvorku lízali kulky a tak. Nebo třeba vyprávěnky o tom jak babička Barbory Panklové byla líná ventra, která nemyla nádobí třeba týden a podobně. Nebo že se nejspíš spustila s knížetem a podobně. To potom i nudné dílo získá zcela jiný rozměr. Jenže najdi takový rozměr u blbiny s názvem Neználek kdekoliv??
|
|
|
Tak Neználek na Měsíci mohl mít třeba homosexuální styky s emzákama a jezdit na kole ve slabý gravitaci. Třeba. Mne bys do tý Nudy na Starým Bělidle hnala a sama si Neználka nehodláš vylepšit!
|
|
|
slibuji, že pokud zvládnu před oslepnutím přečíst všechno co mám v plánu, tak dám i Neználka, ale zatím to opravdu nehrozí. :-)
|
|
|
Tak mi se Neználek třeba líbil, ono tu moc scifi literatury nebylo tenkrát
|
|
|
Ale bylo. Možná víc než dneska, s tou současnou módou fantasy všudemožně.
Lem, Běhounek, Souček, Strugačtí, Jefremov, Babula, Troska, Guljakovskij, Běljajev, Vejdělek, Nesvadba, Neff... ... a navíc bolševik s gustem překládal i západní socany jako třeba Clarka; a mnoho nesocanů přeložil a vykastroval, ale i pak to bylo ke čtení: Strážci času, Den trifidů....
|
|
|
Přesto se to rozhodně nedá srovnávat s tou záplavou scifi po revoluci. Já toho tolik pžečet, abych to celé dohnal... :)
|
|
|
(Neználek hlavně předběhl dobu. Jeho geniální postřeh, že šedá je nejlepší barva, neb se nejméně špiní, resp. se vším splyne, okopírovali Imperialisté z USAF až asi 15-20 let poté, a to teprve po extensivním testování metodou pokus-omyl.)
|
|
|
Já ti teda Babičku fakt neslíbim. To je prostě perverzita. :))
|
|
|
to půjde, až budeš tak starý, že budeš mít všechno přečtený, tak se vrhneš na četbu perverzní literatury, Babičku jako když najdeš. :-D
|
|
|
Tak fajn. Ale o jednu věc tě poprosím. Až zjistíš, že si listuju v Majakovským, tak mne prosím nakopni, ano? :)
|
|
|
nakopni? To jako pětašťourou do čela? Nebo cos tím chtěl říct? :-)
|
|
|
Miř v tom případě na Há, prosím.
|
|
|
Nahá bude, hádám, mířit lautr stejně jako oblečená.
|
|
|
To je možné. Ale mám poměrně jasnou představu, co by mé oči rády viděly jako ten úplně poslední obraz.
|
|
|
|
Poesie?
Křehké kvítí.
Nesmí spadnout na schody
nebo jsou z ní trosky.
Tohle na paměti míti
to by bylo pohody
pane
Ma
Ja
Kov
ský!
|
|
|
To si radši každý večer budu přeříkávat včelí medvídky. :)
|
|
|
Hmm, Neználek má tři díly? Já četl jen toho Ve Slunečním Městě a toho Na Kapitalistickém Měsíci a myslel si, že to je vše...
A co myslíš novým koncem Karafiátových Broučků -- on někdo udělal nějaký remake?!
|
|
|
|
|
"A pokud je pro tebe kriteriem úspěšnosti spisovatele prodej jeho titulů o vánocích, tak to potěš koště. Pak by mezi nejlepší spisovatele patřili kuchaři a bulvární pisálci."
Jako bez urážky, ale já opravdu nevím, podle čeho jiného soudit kvalitu knihy, než podle prodeje. Ono tedy samotné hodnocení kvality knih je nesmysl, protože je to čistě subjektivní. Kdybych ale měl podle něčeho posoudit „agregovanou“ zajímavost knihy, prodej je logicky jediné porovnatelné kritérium.
Protože pokud všeobecně nejvíce ceněnou knihou není ta nejprodávanější, tak jaká? To bychom se dostali k té pravdoláskové představě, že kvalitní kniha se vyznačuje tím, že jí nikdo nekupuje. :-D Pak mi z toho vychází, že rájem kvalitní literatury jsou „Levné knihy“, případně sběrné dvory. ;-)
Já si netroufám posuzovat všeobecnou kvalitu kuchařek a ostatních děl, ale raději si přečtu zajímavou kuchařku než F.L. Věka. :-)
|
|
|
Ano. Jsem si téměř jist, že z novin čtete Blesk.
|
|
|
Možná by mi znalec kvalitní literatury jako Vy mohl prozradit, jak se ta jediná správná kvalitní literatura pozná. Co je přesně to kritérium, které odděluje kvalitní knihu od braku?
|
|
|
Váš mozek a vkus. Ráčíte být snad matfyzák?
|
|
|
Ano, a když mě nějaká kniha zaujme, tak si jí koupím a přečtu. Což se projeví na prodejích a když zaujme hodně lidí, projeví se to velkým prodejem. Kupodivu tedy platí, že čím víc kniha zaujme lidí, tím větší má prodeje.
Ale to se vlastně nesmí říkat, protože na Nově se přece každý dozví, že kvalitní literaturu nikdo neocení a prodávají se jen braky, že? :-)
|
|
|
Kupodivu má prodeje a kupodivu to o její kvalitě vypovídá kulový.
Jediné o čem to vypovídá, že si můžete pro sebe udělat obrázek, s kým máte tu čest.
|
|
|
To mafyzak vo Vasom podanie znie ako nadavka...
|
|
|
No to se nedivte.
Není to tak dlouho, co tady jeden posuzoval kvalitu umění. Čim složitější a větší, tim větší umění. Druhej si zas vezme do hlavy, že potřebuje poznat kvalitní knihu a požaduje identifikátor.... A jenom tak bokem předělá pravopis.
Zjevně není úkol libovolného oboru, který by vyzbrojeni výrokovou logikou nezvládli.
|
|
|
To si pište. S výrokovou logikou lze i bejčka rozbourat, dva matfyzáci jsme to úspěšně dělali zrovna před pár týdny.
|
|
|
Chudák bejček. Utaženej na vychytávky z výrokový logiky. Hrozná smrt. Mmch víte že je to už nezákonný?
Tedy ne bohužel výroková logika, ale domácí porážka hovězího jenom tak na dvorku?
|
|
|
|
Nic. Informace je k internímu užití.
To byste se divil, koho to někdy zajímá, sousedy počínaje. Naštěstí znám jenom z doslechu.
|
|
|
No, já tedy znám sousedy osobně. A takové věci je opravdu nezajímají, stejně jako to mne nezajímá o nich.
|
|
|
No máte kliku a buďte za to rád. To jeden můj známý je na tom daleko hůř. Ani neví, kdo ho udal.
|
|
|
Ale tak svým způsobem má naprostou pravdu: vždyť právě tím argumentují Havlisté, socialisté a Nannystatisté, když říkají, že stát musí být veden moudrými socany z humanitních oborů, neb ti blbí občané kupují samý brak a očividně mají špatný vkus, což je důkaz o tom, že trh selhal.
A kdyby nebylo moudrého přerozdělování a dotací všelikých obskurních dramat, knih, divadýlek a kreativců, kultura by bídně zhynula.
A potom, proč se zastavovat u kultury, že. Když trh selhal v tom, co mají lidé číst za kvalitní literaturu, určitě selhal i v tom, čím mají cestovat a jaké mají mít kvalitní názory.
(Že je estetika subjektivní psali již Kant a Čapek...)
|
|
|
Moment. Chybná úvaha. To, že lidé ve statistickém průměru čtou děsné sračky, není selháním (knižního? nebo jakého?) trhu, ale selháním státního školství.
A to není ani tak moc bonmot, to je prostě fakt (jakkoli samozřejmě při podrobnějším zkoumání je těch vlivů mnohem víc a mnohem komplexnějších, tohle je ale rozhodně ten primární a určující).
|
|
|
Nemá pravdu.
To že lidi většinově kupujou sračky souvisí s obsahem jejich lebek. Taky sračky. Vkus davu s kvalitou nemá nic společného. Hint: volby, Gauss, atakdále.
A krom toho je taková snaha z principu nesmysl.
|
|
|
No, já Vám nevím. Na základě měkkých zdrojů (bohužel, konkrétní citace nemám) se zdá být docela slušně doloženo, že třeba koncem 18. století se sedláci v hospodách běžně bavili o dost složitých teologických otázkách, a nikoli hloupě.
Bez ohledu na názor kohokoli na tyto otázky jako takové je myslím patrno, že je značný rozdíl v míře buranství mezi oněmi a dnešními hospodskými debatéry, ne?
___
Poznámka: o četbě platí totéž zcela prokazatelně; tam ale lze argumentovat, že tehdy čtla pouze elita a tedy šlo o klasický výběrový efekt. Naproti tomu kecat do hospody chodili vždy tak nějak všichni.
|
|
|
To se nezměnilo, soudím. Jenom se teď v českých putykách probírají spíše složité politologické otázky, nežli theologické. A to spíš souvisí taknějak s celkovým odklonem od víry.
|
|
|
Básně se hoděj vždycky. My po sobě doma hážeme z kontextu vytrženými verši z Kytice ("...psi houfem ve vsi zavyli když ty pocestné zvěřtili...") nebo z Balady o očích topičových ("Soudruzi, dělníci elektrárenští,
slepý jsem, nevidím!") a nikdy si nikdo nestěžoval, že by nechápal, co se tím chtělo říci. A jednou jsme s bráchou odchytili na zastávce MHD mladistvého vandala an čmáral po jízdních řádech, a zatímco jsme ho pohlavkovali, recitoval jsem mu "Miluji věci, mlčenlivé soudruhy, protože všichni nakládají s nimi, jako by nežily, a ony zatím žijí a dívají se na nás jak věrní psi pohledy soustředěnými..." Pak se nám vyškubnul, což je dobře, protože dál to neumím. :-)
|
|
|
První, kdo mě napadne je např. Antal Stašek.
|
|
|
Tak toho jsem si musel vygůglit :-)
|
|
|
V podstatě všichni „proklatí básnící“, meziváleční sociálně angažovaní avantgardní autoři, do jisté míry mnoho obrozenců (i když u nich i ti horší zpravidla dokázali vyplodit jedno či dvě slušnější díla)...
|
|
|
Erm, nejsem si úplně jist, koho počítáš a koho nepočítáš mezi "proklaté", ale za archetypy se obvykle považují Villon, Baudelaire, Rimbaud či Verlaine -- a tedy nevím jak Ty, ale já mám všechny zmíněné (a Villona obzvlášť!) velice rád a čas od času si je s velkou chutí znovu pročtu. A zdaleka nejsem jediný.
To ten Stašek výše byl myslím lepší příklad. Nebo třeba taková Krásnohorská, to se při vší úctě opravdu moc číst nedá.
|
|
|
Vy, které volám, starci, mladíci,
na presidenta jděte s peticí...
|
|
|
|
...než je učení shody podnětu s přísudkem, psaní „s“ a „z“ a podobné gramatické záležitosti, které mají scela nuloví dopad na informační hodnotu..
Jasně. Třeba "sleva" a "zleva". :-)
|
|
|
Případně fatálnější
Popravit, nelze propustit.
vs
Popravit nelze, propustit.
:-)
|
|
|
Jasně, to se stává zcela běžně, že se po záměně "s" a "z" nedá určit smysl věty. :-) Úplně vidím tu tragédii, když by se na cenovce objevilo "zleva 20 %".
Např. tady k tomu mají "špatně" ještě čárku: http://ikabelky.sk/images/zlava.jpg
|
|
|
Jazyk je jedním ze znaků národa.
|
|
|
Tak určitě :-). Smysl věty se blbým "s" a "z" obvykle neztrácí. Ale ve svém původním příspěvku jsi psal o zcela nulovém dopadu na informační hodnotu. A to už prostě pravda není.
|
|
|
Já si opravdu neumím dost dobře představit, že by špatným i/y nebo s/z došlo ke změně smyslu smysluplného příspěvku nebo článku. Ano, asi existují „školní“ příklady, kdy y/i mění význam věty, ale v praktické komunikaci jsou naprosto nepoužitelné.
To je i případ té věty:
“Oba rodiče jsou nemocní, ale bratr je přesto zdraví“
V jakém kontextu se tohle dá použít? Kdo je nemocný, nezaslouží si pozdravovat? :-)
Ostatně, můj původní příspěvek je zcela pochopitelný i přes gramatické chyby – důkazem je, že na něj věcně reagujete. :-)
|
|
|
můj původní příspěvek je zcela pochopitelný i přes gramatické chyby
Jistě.
Vyžaduje to samozřejmě jeho (interní) interpretaci tak, aby jeho gramatika sémanticky odpovídala obsahu, kterou se snažíte vyjádřit. Správnou interpretaci lze pak zařídit pouze proto, že (mimo jiné i) gramatika u běžného jazyka zajišťuje dostatečnou redundanci, která je nezbytná pro přiměřeně spolehlivé zajištění komunikace mezi lidmi.
Máte-li alespoň základní povědomost o komunikaci a komunikačních protokolech, jistě víte, že komunikace by bez redundance vyplývající ze zabezpečení protokolem byla v reálném prostředí nepoužitelná, neboť by byla nespolehlivá.
Gramatikou podmíněná redundance lidského jazyka je podle mého názoru analogem k zajištění redundance použitím komunikačního protokolu. Je jistě možné ji redukovat, ovšem stejně jako při použití slabých protokolů riskujete zhoršení spolehlivosti komunikačního kanálu.
U nadšených horlivců prosazujících záměrné zprimitivnění jazyka redukcí gramatických pravidel nejčastěji postrádám alespoň přiměřeně akceptovatelné zdůvodnění, k čemu by to mělo být užitečné.
|
|
|
Omlouvám se za překlep:
..., který se snažíte vyjádřit. ...
|
|
|
Já bych se nerad pouštěl do podrobností, ale např. shoda podmětu s přísudkem nese maximálně informaci o rodu a životnosti podmětu. Tuto informaci ale již nese podmět samotný. A např. „komunikační protokol“ angličtina tuto redundanci neobsahuje a nezdá se, že by to něčemu vadilo. :-)
“U nadšených horlivců prosazujících záměrné zprimitivnění jazyka redukcí gramatických pravidel nejčastěji postrádám alespoň přiměřeně akceptovatelné zdůvodnění, k čemu by to mělo být užitečné.“
Co třeba úspora času při učení? Mě by spíš zajímalo, jaký je důvod pedantsky trvat na pravidlech*, když to nepřináší žádné výhody. :-)
* Která jsou mimochodem naprosto příšerná. O systematičnosti nemůže být řeč. Výjimek je tolik, že kromě pár chovanců z Ústavu pro jazyk český neumí zcela bezchybně psát skoro nikdo.
|
|
|
Tuto informaci ale již nese podmět samotný.
Ano. To je ta redundance.
„komunikační protokol“ angličtina tuto redundanci neobsahuje a nezdá se, že by to něčemu vadilo
Nevím. Nejsem znalec angličtiny, nicméně považuji za jisté, že její gramatika je také redundantní. Jinde.
Co třeba úspora času při učení
Myslel jsem nějaké přiměřeně akceptovatelné zdůvodnění, ne obecnou úvahu na téma "co mě na učení sere/sralo".
Pokud jde složitost české gramatiky, souhlasím s Vaším názorem. Otázkou zůstává, lze-li od stolu gramatiku definovat tak, aby se zjednodušila, a přitom zůstala zachována její funkce. Já se přikláním k názoru, že ÚJČ postupuje správně, když analyzuje vývoj živého jazyka a základě tohoto vývoje doporučuje změny gramatiky. Je ovšem pravda, že ÚJČ je plodem státu, tedy implicitně fuj fuj, že.
|
|
|
Řekněme schůzka obětí domácího násilí:
A: Můj otec se časem a působením duševní nemoci stal nezvladatelně agresivní, celá rodina se od něj distancovala.
B: Moji oba rodiče jsou nemocní, ale bratr je přesto zdraví ...
|
|
|
1. ta gramatika je nějaký žert, že ano?
2. oba rodiče jsou nemocní, ale bratr je přesto zdrav_ - umíte doplnit správné písmenko?
|
|
|
|
A jste si jistý?
Věta - "Oba rodiče jsou nemocní, ale bratr je přesto zdraví" je totiž gramaticky naprosto správná...
Ovšem, to je i věta "Oba rodiče jsou nemocní, ale bratr je přesto zdravý", že?
Ano, přiznám se, je to chyták, ale chytí se každý.
Evidentně je nutno znát význam slova "je" - na jeho základě se mění jednak gramatika věty, ale také její význam. A to dost podstatně... :-)
|
|
|
|
A úroveň vzdělání těchto dospělých je tak žalosná, protože.... oh, wait!
|
|
|
...oh go on, protože to jsou zčásti dementi, proto, že prošli mizerným školstvím a proto, že ve svém dalším životě nabyté znalosti nepotřebovali, takže je jejich mozek vypudil; jsou takové lenivé mozky.
Takže, pokud bych chtěl vyříznout ten vřed a ne na něj brát jenom prášek proti bolesti, tak bych měl usilovat o ulepšení stávajíco, možná neutěšeného stavu ve školství (rozhodně neplatí na všech školách) a ne prosazovat domácí výuku jako univerzální dobro.
|
|
|
protože to jsou zčásti dementi, proto, že prošli mizerným školstvím a proto, že ve svém dalším životě nabyté znalosti nepotřebovali.
ad 1 - jsou to dementi? nemyslím. klasických dyšgrapfiků je tady jak šafránu. dementů taktéž (ale různými deviátory, aberátory a paty by se dalo dláždit, většinu jakžtakž standardních zde přítomných osobností můžeme směle označit jako exoty).
ad 2 - prošli mizerným školstvím? jo i ne. dejmetomu že školství jim nepomohlo najít cestu k literatuře. místo, aby jim byly předkládány skvosty přístupné pro dětského čtenáře, byli nuceni se učit nazpaměť nějaké ruchovce a lumírovce, což jim spolehlivě znechutilo jakoukoli literaturu kde nejsou cowboys nebo trpajzlíčci se sekerečkama - tedy vesměs sračky zpravidla blbě přeložené.
ad 3 - nepotřebují to, nepoužívají to a zakrnělo jim to? řekl bych hřebík na hlavičku. nejjednodušší terapie je číst a psát, ovšem ne trpajzlíčky a draky, ale kníhy. a psát. nejlépe dopisy a nejlépe ručně na papír, rovnou načisto.
|
|
|
Já neprosazuji domácí výuku jako univerzální dobro. Já říkám, ať si to každý dělá po svém; co je nám dvěma do toho, co, jak a kde třeba D-FENS učí své děti? To je přece jeho věc.
|
|
|
Ale ta diskuze se tu netočí primárně kolem toho jestli autor může nebo nemůže učit svoje děti doma. To mu nikdo nebere.
Autor to učení dětí doma bohužel jako univerzální dobro prezentuje. Navíc to podložil kopou manipulací.
|
|
|
Tak tady je hlavně řeč o výukové kapacitě daného rodiče. Prostě aby nebrzdil své děti svojí neschopností daný předmět chápat nebo to pochopení pedagogicky předat.
|
|
|
...to je pravda.
Nevidím však žádnou souvislost s tím, na co reaguješ.
|
|
|
Zas tak úplně jeho věc to není. Jeho věc by to byla, kdyby žil sám někde ve srubu na Sibiři.
|
|
|
Správně. Nebude nám tady ze Svazu dělat nějakou cochcárnu!
|
|
|
Tak já myslím extrémy samozřejmě. ;)
|
|
|
Předtím, než Marie Terezie de facto zavedla povinnou školní docházku, to bylo také na rodičích. Zajisté se tehdy všechny děti naučily číst a psát ;-)
A jinak - lidé své děti nevlastní, takže by neměla být ani pouze jejich věc, co s dětmi bude. Samozřejmě, jsou případy, kdy by domácí výuka byla ku prospěchu věci, ale troufám si tvrdit, že ve většině případů by byly výsledky horší, než ze školy.
|
|
|
Aha, takže lidé své děti nevlastní, ale stát ano? Ale jděte....
Dobu před Marií Terezií nemůžete srovnávat s dneškem. Víte, ono tehdy dovednosti jako "čtení" a "psaní" byly celkem k prdu (pochopitelně ne úplně a ne všem) v porovnání s dnešní dobou....
|
|
|
No jasně, že si je nárokuje stát. Začíná to nenápadně dnem porodu, kdy musí porod proběhnout v nemocnici, nebohého novorozence je třeba hned ošetřit a na oddělení poučit matku, jak s ním má zacházet. Hlavně aby ho nezalehla v posteli, kojila potřech hodinách.... A tato institucionalizace pokračuje úspěšně dále. ;)
|
|
|
|
Porod musí proběhnout v porodnici? Já měl doposud za to, že porod smí probíhat doma, ilegální je akorát to, když tomu asistuje nějaký odborník (porodní asistentka, doktor, kdokoliv takový), čímž dotyčný překračuje zákon, ale matka ne; nebo se pletu?
|
|
|
Nepletete se. Jenom - nebudu hledat zákon - se obávám se, že tomu plánovaně nesmí asistovat nikdo, ať je doctor nebo ne.
Matka si může rodit, kde chce. A nouzovému porodu může pomoci kdokoliv (tady bych prosil .
Minimálně ze strany laiků (nevím, jak zdravotníků) nexistuje ani povinnost k němu volat rychlou či jinou zdravotnípéči, i když občas někdo tvrdí, že ano. Podle mě tato povinnost existuje, jakmile je dítě na světě, a to v případě ohrožení, jako u ohrožení jakéhokoliv jiného člověka. Dokud není narozené, je součástí matky a matka si se sebou může dělat, co chce (výslovně např. není trestná ani za nedovolené přerušení těhotenství).
Nespecializuji se tímto směrem a uvítám, pokud někdo má širší právní přehled a doplní mě či opraví.
|
|
|
Dokončení věty v druhém odstavci (tady bych prosil o pozornost a odepírání či pečlivou přípravu výpovědí u těch, kteří napotvoru porodí zrovna doma a zrovna mají vybité mobily a zdravotní sestru na návštěvě, nebo slaví narozeniny se svým gynekologem, nebo něco takového, aby to náhodou zbytečně nevypadalo jako těžký zločin domácího porodu.)
|
|
|
Údajně je tomu tak, že žena může rodit, kde chce a za asistence kohokoliv.
Jediný rozdíl proti porodu v porodnici je nemožnost čerpat zdravotní pojištění.
Takže žena může rodit doma za asistence toho, koho si zaplatí.
Je pravděpodobné, že za současného stavu bude obstarání personálu vyžadovat nadprůměrné organizační schopnosti.
|
|
|
To, co říká Ygorek, dává sice větší smysl z hlediska rozumného přístupu, bohužel jsem už ale několikrát slyšel to, co píšete Vy. Jak to je, vážně nevím.
Jen mi připadá naprosto nesmyslné, že žena sice sama rodit smí, ale když je to plánované, tak jí doktor (či vlastně nikdo) nesmí pomáhat.... mimochodem, jestli to tak vážně je, tak proč? Nenapadá mě jediný důvod....
|
|
|
statistika a různost pohledu na ni. z hlediska rodiny, která míní postupně porodit tři děti na kachličkách v koupelně je riziko vážné komplikace jakžtakž přijatelné. z hlediska lékaře nebo lapiducha (lékařky a sestry) který by ročně asistoval u třiceti domácích porodů (v prostředí ne zcela aseptickém, bez diagnostické a oživovací techniky po ruce, bez plánu B atakdále) je riziko nepřijatelné. a protože je zdravotnictví svázáno regulemi ze strany státu, musí stát stát za pohledem lékaře. ostatně, vemte tu aktivistku a porodní bábu kénygsmarkovou: v podstatě je asi dobrá, dělá to dobře, pomáhá u porodů jednoznačně se tvářících jako bezrizikové, ale za ty stovky porodů se přichomejtla k nějakému tomu úmrtí, nějakým těm vážným komplikacím a nějaké to poškozené dítě také zůstalo.
|
|
|
Sledoval jsem v minulosti (shodou okolností) několik diskuzí o domácích porodech a musím přiznat, že s překvapením.
Vyvodil jsem závěr, že ve zdravotnictví je na hrazení porodů vyčleněn (pravidelně vydáván) vcelku jasně definovaný objem peněz.
Proč by ho měli inkasovat lékaři a nemocnice, když je většina porodů bezproblémových a porodní asistenka je zvládne stejně dobře vést i zinkasovat?
K tomu přistupuje zoufalá snaha bezradných dívek o nalezení místa v životě.
Jedny si navlečou beztvaré hadry a omotají hlavu, ačkoli jíst pouze halal maso by mohly i prostovlasé, jiné...až po: jiné se rozhodnou za každou cenu rodit doma a pokud možno to co nejšířeji rozhlásit.
Spojením obsahu prvního odstavce s druhým dostaneme dnešní situaci, jejímž typickým plodem je tato diskuze.
Babička mi občas vyprávěla, jak za jejího mládí byl život těžký.
Třeba proto, že rodit v nemocnici mohly pouze lépe situované měštky, zatímco ostatní ženy byly, když se čekaly, jednou nohou v hrobě.
I když o nedostatku porodních bab v té době nikdo nic nevěděl.
|
|
|
Téma porodů je pro mne aktuálně velmi zajímavé. Přesto nemůžu souhlasit s vaším zjednodušením.
Spousta žen nechce rodit doma, snad až na 5%. Ale naše matky z nás vychovaly sebevědomější tvory, na těhotenství a porod nenazíráme pouze jako na nemoc a chirurgický výkon. Já osobně bych očekávala větší změny v těchto zařízeních. Počínaje lidským jednáním, bez manipulací a s respektem.
|
|
|
Kde, prosím pěkně, nazírám na těhotenství jako na nemoc a na porod jako na chirurgický výkon?
Problém je jediný: v počtu výkonů za časovou jednotku, tedy typický rozdíl mezi kusovou a "pásovou" výrobou.
Je lhostejné, zda se jedná o těhotenství a porod nebo o zánět a extrakci žlučníku.
|
|
|
tak já tedy úplně nevím z jaké doby byla tvoje babička, ale představa, že běžný porod je něco jako jednou nohou v hrobě je trochu mimo. K tomu může vést jedině podvýživa spojená s častými porody, dále pak nějaký problém typu krvácení či srdeční nebo jiná nedostatečnost. Bežná zdravá žena rozhodonopádně není jednou nohou v hrobě, důkazem budiž to, že jsme nevyhynuli navzdory tomu, že ženy rodí v porodnici v podstatě "pár" let. A abychom nevyhynuli, tak je těch rodících lidských samic třeba docela dost. Nedávná minulost je důkazem toho, že taková žena byla schopna být zhruba jedenáctkrát za život jednou nohou v hrobě a přesto dožít. Slabší kusy to daly tak asi sedmkrát.
|
|
|
No pokud to vezmu podle zkušeností od zvířat (jiný nemam), tak asi tak na dvacet dobrejch přijde jeden špatnej z nejrůznějších příčin. Cca(tm). Lidský samice na tom budou odhadem podobně, spíš malinko hůř, protože velká hlava. Takže až taková sranda to asi neni. Nikdo asi nechce bejt dvacátej...
|
|
|
na dvacet zvířat jedna samice zdechne? Protože Ygor mluvil o samicích jednou nohou v hrobě.
|
|
|
By zdechla. Nebo ten pišišvor. Kdyby neměla Arnolda.
Taky to některý držely dokud jsem nepřijel, i kdyby měly prasknout. A některý bestie se už naučily i netlačit, jenom koulet očima. Proč taky, ať si zamaká Arnold.
|
|
|
hele, to úplně nevím, osobně jsem dala tři kusy celkem bez problémů, ale jak místo toho koulet očima a nechat to na někom jiném, to bych fakt nedala a myslím, že to není možné. Podle vlastních zkušeností soudím, že jde o věc mezi nebem a zemí (podle některých jde o chemii, mozek vylučuje jakousi látku pomocí které se dorozumívá s dělohou a kdy v určitém okamžiku dojde k vyprovokování stahů dělohy pomocí vylučování určitého hormonu. A viděla jsem v porodnici dodání tohoto hormonu kapačkou a výsledek nula. Musí jít o jakýsi komplexní zásah chemických procesů, jinak to nefunguje.), když musíš, tak musíš, nijak to nekočíruješ, jde to samo. Zdržovat nebo urychlovat to nedokážeš. Ale mohu se mýlit a zkoušet to jedenáctkrát nebudu. :-)
(když už si tady tak nějak plaveme v té plodové vodě, tak z vlastní zkušenosti vím, že to neřídíš. Neřídíš ani tlačit ani netlačit, jede to tak nějak samo, protože mutr příroda to má vyřešené.)
|
|
|
Tak pokud dáš první bez problémů, šance se zvyšujou.
Fakt nevim jak tohle funguje. Ale některý výtečnice tim byly na ranči pověstný. "Hele hlídej ji, musim odjet a bude to dneska". "Jo, ale to je stejně zbytečný". A taky jo. Vysypala to až když jsem přijel. Vesměs matadorky. Kdyby to bylo jednou, tak nad tim mávneš rukou. A dvě, ty jenom pravidelně vyhodily ven nožičky a nazdar. Vyndej to ze mne a já sklidim slávu.
No ta zkušenost mi teda chybí (hardware not found) ale jsem přesvědčenej, že to nějak jít musí. :)) To je prostě moc, aby to byla náhoda. Možná už to jenom člověk tak nějak "zapomněl", jako spoustu jinejch věcí, třeba to nikdy neuměl, nevím.
|
|
|
Počkej jen, až budeš dávat dvacátý kus, jak budeš volat Arnolda!
|
|
|
No to ať doufá že nebudu zrovna začtenej do Babičky, kam mne uvrtala. Marné pak Moussy volání...
|
|
|
Moje babička měla devět přeživších potomků.
Jestli byly její výroky trochu mimo, nemůžeš žádným způsobem vyvrátit ani zpochybnit, neznala jsi ji.
Jednou nohou v hrobě neznamená 50% úmrtnost.
|
|
|
To nemohu potvdrdit ani z casti.
Osetreni neprobehne pokud to neni treba...a pokud to neni treba, tak vas nechaji klidne hodinu byt, nez se nekdo pride zeptat, jestli neco nepotrebujete.
Zadne nevyzadane poucovani se taky nekona. Vsechno zacina dotazem, jestli to dotycna chce/potrebuje.
Co se porodnice tyce, tak jedina institucionalizace a buzerace se tyka max. otcu kteri behaji platit a na zachod chodi na chodbu.
OC to mozna nerad bude cist, ale organizace v porodnici je na matce, ktere se vsechno podrizuje, coz neni spatne, ne?
|
|
|
Nevím přesně, s kolika porodnicemi máte zkušenosti, nebo zda jste byl jednou u porodu, že pronášíte tak kategorická tvrzení, ale ono to probíhá značně odlišně v závislosti na nemocnici a patrně i personálu; moje sestra je porodní asistentka (nebo tak nějak se tomu říká, prostě zdravotní sestra se specializací na porody) a z toho, co povídá, jsou tyhle v různých nemocnicích hodně různé.
|
|
|
není to jen o porodech, ale obecně - když jdu k doktorovi, tak se umeju, učešu, slušně konzervativně oblíknu (nemusí to být nad poměry, ale aby to bylo čisté a nerozpadávající se) a mluvím slušně a věcně, vím jaká jsou moje práva (ne snad že by měli všichni vokolo skákat jako když přijede z říma papež, ale jsou věci které strpět nemusím). lékaři a sestry se tomu rádi přizpůsobí a jednají podle toho. s nemytým alternativcem nebo zanedbaným asociálem jednají trochu jinak.
|
|
|
Ono to fakt bude pripad od pripadu.
Ja z našeho nedavneho druhého porodu mel takove malicko smisene pocity.
V podstate bylo vse super, pristup super, opravdu ty zenske, které tam byly, tak na nich bylo poznat, ze tu praci delaji "s laskou". Potud vse super...
Ovšem hned po porodu byly nejspis velmi drobne komplikace - podle toho, jak jsem vse pochopil takove, co se stavaji u každého druhého pripadu, něco ze bylo potřeba decku odsat trosku tekutin z pusy nebo tak něco, nejaka banalita...
A to proste probehlo tak, ze doktorka, co primo byla zavolana k tomu porodu, zavelela něco jako "vemte to dite a jdete s nim tam a tam a tam s nim /cosi/ udelejte"
A v tu chvili jsme opravdu netusili, co to znamena, na jak je to dlouho, jestli se nedej boze něco nedeje....Vsichnni se tvarili desne dulezite a nikdo nic nerekl. Decko prinesli asi za ctvrt/pul hodiny (ten cas je v tu chvili takovy podivne deformovany) a vse bylo ok. Ale fakt ten pristup "my vime, co je pro vas a vase dite dobre, tak se nestarejte a nereste to" me v tu chvili vůbec neuklidnil, to se priznam.
A znovu opakuji - az na toto to bylo všechno super a klidne bych tu porodnici (Pribram) lidem doporucil.
|
|
|
A tak tohle zase celkem chápu, že jestli je nějaký průser a je třeba ho řešit, tak budou doktoři spíše řešit, než vysvětlovat.... zejména třeba pokud by hrozilo nějaké udušení tou výše zmíněnou tekutinou, nebo tak něco.
Jako jistě, pokud je třeba, aby rodiče udělali rozhodnutí, je to jiné, ale pokud existuje v zásadě jen jedna možnost, co s tím dělat, tak mi přijde, že informování rodičů může chvíli posečkat.
Totéž když vidíte na ulici děcko sražené autem, máte základy první pomoci, kolem pobíhá panikařící matka, která žádné takové základy nemá a je v šoku, asi tak prostě dáte děcku první pomoc a nebudete v tu chvíli nic vysvětlovat.
Prostě pokud soudíte, že je něco zjevně v nejlepším zájmu dítěte a rodičů a odehrává se to tak rychle, že nemáte čase se na to vyptávat, asi to spíše uděláte, než abyste to nějak popisoval.
|
|
|
Ach jo... teorie, teorie...
DOm porody jsou mimo zákon. Nejsou ani legální ani nelegální. ALe neexistuje způsob, jak k nim dostat zdravotníka. Když tedy nechcete vyloženě mimo zákon.
Když si pak zavoláte sanitu a nebo se přesunete do porodnice, je velmi pravděpodobné, že se dostanete pod křídla OSPOD. Budou si na avís dávat majzla. Přijdou-li k závěru, že jste lesana, pak je velmi pravděpodobné, že dítě bude odebráno, aby mohlo býti pozorováno, že se mu nic neděje (zbytečně). Zajímavá pravidla donedávna platila i u Ambu porodů.
Co se děje u porodu vím dost dobře, páč se mi třikrát podařil býti u toho. Doba se hýbe, ale stále není běžný postup, že se něco děje a personál vám vysvětlí , co se děje. A věřtem že v tu chvíli nemáte čas se sluníčkově domlouvat s personálem.
Bylo by to možná na článek, je to mimo toto téma. Fakt je, že stát si nárokuje práva vás jako rodiče, protože ...
Nic se neděje tak rychle, aby nemohla být podána informace. ALe slyšet na sále: maminko, přece nechcete to dítě zabít... to je dost manipulativní a necitlivé. Později sice zjistíte, že bylo třeba postoupit s porodem, protože to tak personál potřeboval... no jak říkám, samostatný článek.
|
|
|
Ten článek napište! Tedy, nevím samozřejmě, co na to DFENS, ale podle mého osobního názoru by byl velmi zajímavý a velmi žádoucí.
|
|
|
O odebrání z tohoto důvodu jsem tedy neslyšel, ale možné je všechno. Nicméně proč budu někomu vysvětlovat, že jsem doma rodit chtěl? Přišlo to nějak rychle, dál to nerozvádět. Pokud už vypovídat tak asi takto: Nevím od kolika byly kontrakce a jak často, mám to zpřeházené, nepamatuji si, pak přišel manžel. A kdy jste přišel? Nevím. Jak to že nevíte? Jednak jsem byl v šoku a jednak nebudu vypovídat. Byl to domácí porod? Nechtěný... Volali jste rychlou? Ne, byli jsme v šoku, mobil byl vybitý, z okna to nešlo, protože se zasekla klička....
Nevím, ale zdejší OSPOD by nad tím asi mávnul rukou, aby s tím neměl práci.
Kdybych slyšel na sále: "maminko, přece nechcete to dítě zabít...", asi něco uslyší personál.
|
|
|
"Dítě rozhodně nikoli, ale vás, vy blbe (blbko), s gustem!"
|
|
|
Víte co, v tu chvíli, v tu chvíli na to nemáte... pokud ano, zabijete proces... S porodem je to jako u všech savců, při ohrožení se vyplavuje adrenalin aporod se zastavuje, z pohledu zdravotníků komplikuje. Pokud je nával, tak je také potřeba s porodem pokročit, protože blokujete pokoj. (něco podobně motivujícího jsem na svou adresu také zaslechla)
AD ospod - umí být nepřjemný a podezření stačí.
Děti jako rukojmí v rukách pediatrů, to už jsem také četla. Vás klidně propustíme, ale dítě musíme pečlivě sledovat.
Je to poněkud složitější puzzle. KOsmetické změny posledních dnů mě proto pobuřují, protože s velkým halo oslavují věci, které se v posledních letech stávají normou.
|
|
|
No, ano, ocamcaď až pocamcaď ale. Kupříkladu nebýt velmi důrazného a opakovaného pruzení od nás směrem k personálu, tak nechali v H. zašitou jehlu........
No comment.
|
|
|
Jasně Linko, ale já nerodil, já tam byl jako doprovod, pozorovatel, fotograf a pravda, držák pokrčených nohou (v jednom případě), takže krycí palbu bych asi dovedl spustit.
Náš OSPOD jsem konzlutoval s někým, kdo je dobře zná a ten mě řekl, že mají na háku vlasntě úplně všechno, co nutně nemusí řešit a i tam se nepřetrhnou, když nemusí (což je podle mě správný přístup, pokud už OSPOD existuje).
|
|
|
|
Máte ho na emailu. Konečně LWG@seznam.cz, není to žádné zvláštní tajemství (a krom toho, tolik jsem toho o sobě napovídal, že složky vědí, pokud chtějí).
|
|
|
jen technická pokud by někdo potřeboval nápovědu. Kontrakce nemusí být vůbec cítit a nedá se nijak prokázat, že je žena necítí. Byla jsem pod drobnohledem v porodnici a hádali se se mnou, že mám kontrakce, já jsem tvrdila, že je to možné, ale prostě jsem o nich nevěděla. Takže kdo potřebuje alibi, může směle tvrdit, že o kontrakcích neví, jen ho tak trochu lehce bolelo v kříži. A kdy odtekla voda, těžko někdo prokáže, takže těsně před porodem.
|
|
|
Marie Terezie povinnou školní docházku nezavedla de iure ani de facto. Ta pouze zřídila síť triviálních škol a domršila do té doby fungující církevní školy, z čehož se to školství pak vzpamatovávalo ca 50 let. Gramotnost v té době byla na nižší úrovni než začátkem 17. století, kdy ve školství existovala obrovská konkurence, posilovaná ještě soupeřením katolíků s protestanty.
Úroveň vzdělanosti začala stoupat začátkem 19. století, ale IMHO daleko spíš zásluhou všeobecného pokroku a růstu životní úrovně, než kvůli úředním nařízením.
De iure povinnou docházku zavedl František II, ale i ta byla se spoustou výjimek, například byla jen pro chlapce, existovala rozsáhlá osvobození z důvodu pomoci v hospodářství apod. Postupně se ta povinnost rozšiřovala, ale zcela universální nebyla nikdy (ještě v roce 1918 platily výjimky hlavně v Zalitavsku a Bosně).
|
|
|
Psal jsem to v komentáři k minulému článku, Jsou různé kombinace rodičů a škol. Ale obecně se dosahuje velmi podobných výsledků a spíše ve prospěch domácího vzdělávání. Jen struktura nákladů a negativ se liší,
Za Marie Terezie byla převaha manuální práce. Většina lidí špatně četla a psala. V takové situaci je lepší škola. A ta navíc umožňovala upřednostnit vzdělávání před prací na poli.
Co nám tu chybí, a to že hodně, je koncept sousedského vzdělávání. Když má holka z pajdáku jedno dvě děti a má pár kamarádek, které nemají na vzdělávání talent / znalosti / čas a chtěly by to zkusit. Tak tady chybí rozumný rámec pro velmi malou domácí školu. Prostě přibere kamarády dětí a učí je doma. Ostatní přispějí finančně a na některém předmětu třeba i výukově.
Jako technicky tomu asi nic nebrání, ale atmosféra ve společnosti tomu nepřeje. A je to škoda, protože tohle je přirozená konkurence klasické škole. A při zachování současného ověřování znalostí, nehrozí ztráta kvality.
|
|
Článek dobrý, ale nelíbí se mi 3 věci.
1. Fyzika, chemie, zeměpis -> gympl... Např. F a Ch mi příjde jako velice důležité, neboť pokud to to dítko chytne, tak je třeba na tom pracovat od malička. Zeměpis, no tak to mi příide jako celkem potřebné znát. Stejně i Občanská nauka, kde se učí(pokud si pamatuji) Etiketa a právo. Je to neobsáhlé (v ZŠ) ale opomíjet asi ne.
2. Počítáte s tím, že dítě půjde na gympl. Osobně nevidím na gymplu nic zvláštního, ba naopak, pokud bude mít dítko přehled a bude vědět, co chce dělat, tak je nepravděpodobné, že by šlo na gympl. Pravděpodobně půjde na školu která je specializovaná na jeho obor.
/Pokud se dom. vzdělávání osvědčilo do té 5 or 6 třídy, tak nevidím důvod, proč ho posílat na víceleté gym./
3. (takovej můj vnitřní pocit) Z celého vašeho článku se mi zdá, že bych nechtěl být vaše dítě, protože bych od rána do večera nedělal nic jiného, než se učil, četl, byl na soutěži a nebo v nějakém kroužku. Myslím, že společně s tím připravit dítě do života by si v dětství mělo také to dětství užít.
|
|
|
+ NEvím proč nechodit pro radu k nějakému z učitelů. Např. v Matematice, popř. fyzice mi to přijde jako velice rozumné.
|
|
|
Gympl bych nezavrhoval. Pokud dítě ještě není zcela rozhodnuté, kam chce směřovat je to jednoznačná volba.
Navíc kolektiv na gymnáziu, co se týče spolužáků i učitelů bývá poměrně kvalitní ve srovnání s ostatním,..
|
|
|
Fyziku a chemii doma dá kdekdo, ono to na základní škole není nic extra, ve fyzice nějaká ta páka, rychlost, zrychlení, trochu kmitů a je hotovo, v chemii oxidy, kyseliny, zásady, soli, nahlídnout do základní organiky a je taky devátá třída pryč. Navíc doma by to mohlo být velmi zajímavé různými praktickými ukázkami, kde všude ten který fyzikální zákon funguje, kde všude probíhá nějaká chemická reakce... Osobně bych neměl sebemenší problém učit děti základoškolskou F a CH, ale je pravda, že mě ty předměty bavily.
Ovšem na zeměpis bych se zvysoka... Dodnes si ze základní školy pamatuju tak maximálně, že vysoká životní úroveň Mongolska je díky velkým výnosům kukuřice a nejvíc mědi se těží na předměstí New Yorku. :-)
A mit dítě, tak občanskou nauku bych mu zákázal navštěvovat na běžné škole uplně, asi před třemi lety jsem viděl učebnici, no děs běs. A zrovna etika a právo tam vůbec nebyly.
|
|
|
Tak co se v tý občance učí? :-D
No tak zeměpis, naučíte se orientaci v mapě, následně víte, kde leží jaký stát (alespoň trochu) a poznáte českou republiku:) ... Znát ČR bude 100% potřebovat:) a jak se řiká -> co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Gympl nezavrhuju. Ale jak jste řekl, je dobrý pokud není dítko rozhodnuté, jinak asi ne.
|
|
|
Tak co se v tý občance učí? Lásku k socialistickému státu a k Sovětskému svazu. Akorát slovo "socialistický" je nahrazeno slovem "demokratický" a výraz "Sovětský svaz" je nahrazeno výrazem "Evropská unie". Schválně si někdy zajděte do většího knihkupectví, kde mají i učebnice a pár si jich prolistujte. Placatku s kapalným vysokoprocentním ovocem pro následnou první pomoc si vemte s sebou.
Co se zeměpisu týče, mnohem více mi dala mapa světa pověšená doma nad gaučem v dětském pokoji a vlastní zájem spojený s četbou.
|
|
A hlavně, aby byla pořád legrace !!!
Děkuji autorovi, že svou výzvu naplnil činem.
|
|
No nevím. Už po pár větách mi ten text začal být silně nepříjemný a tohle je dokonalý příklad :
"Jednoznačné výhody ... oproti ... jsou natolik známé a zřetelné, že je není třeba rozebírat: veškerá hodnocení, veškeré výsledky a statistiky jsou naprosto evidentní. O tom, že ... nikdo aspoň trochu zasvěcený rozumně nemůže pochybovat"
Pokud někdo pochybuje, tak tomu nerozumí, protože ty výsledky jsou přece evidentní, co? Až bude autor učit svoje děcka o manipulacích, tak je může učit na tomhle textu.
|
|
|
Mně se zase líbí, jak autor pečlivě vyjmenuje všechny námitky proti domácímu vzdělávání, a následně je zapomene vyvrátit.
|
|
|
Já jsem vydržel také jen do tohoto odstavce. Nemám rád argumentaci, že toto je pravda, protože já mám pravdu a tak je to pravda...
Skočil jsem na závěrečné body a tam přišel finální útok na mou bránici: "každý normální rodič /bez ohledu na to, co si namlouvá/ perfektně zvládá učivo základní školy – pokud je rodiči něco z látky cizí, je to jenom doklad zbytečnosti takové látky", což je parafráze jednoho z Murphyho zákonů - nerozumíte-li v textu některému slovu, klidně ho vynechte, text nebude dávat smysl i bez něj.
|
|
|
Tak to je samozřejmě blbost, Ale být 2-3 lekce napřed zvládne téměř každý. Jen to jaksi žádá systematickou přípravu. A to je perfektní příklad pro děti.
|
|
|
Být 2-3 lekce napřed zvládnu, pokud mám osnovu a látku rozdělenu do lekcí a lekce mají odhadnutelný sled.
Tím získám proti klasické škole opravdovou výhodu.
|
|
|
Myslím, že získáš možnost neřešit ekologické pitomosti, které jsou do děcek huštěny mimo osnovy...a pokud to umíš, dokážeš děcko učit pečlivěji než když bude jedno z 25 ve třídě. To je ta výhoda
Na druhou stranu se děcko oslabí ve schopnosti začlenit se do kolektivu, kde budou silní, slabí, chytří i blbci pohromadě.
Nevím, nevím, co je lepší...podle své zkušenosti s komunistickou základkou si myslím, že pokud rodiče dohlíží na domácí přípravu, tak je prospěch i znalosti v pohodě a ideologické ovlivnění minimální. Výměnou za to jsou kamarádi a nějaký rodiči neorganizovaný program mimo školu.
|
|
|
myslím, že klíčové je to "když to umíš". Já bych to třeba nedal. Chytrej jsem, vzdělanej a sečtělej taky. jenže jaksi nemám trpělivost to vysvětlovat a někoho učit. Jako pedagog jsem prostě mizernej. takež moje děcko by si oproti škole rozhodně nepomohlo :)
|
|
|
Chytrej jsem, vzdělanej a sečtělej taky
Zapomněl jste "a skromný, hlavně skromný!"
|
|
|
nojo, dřív jsem bejval trochu namyšlenej, ale teď už jsem naprosto bez chybičky :)
|
|
|
Já žasnu. O učitelích, kteří byli 2-3 lekde před žáky, se vykládají legendy. Jak může něco, co je ve státním školství megaprůser, být v domácí výuce ok?
|
|
|
Třeba proto, že je naprosto zásadní rozdíl mezi tím, když se někomu osobně věnujete a učíte se spolu s ním, a tím, když něco přednášíte bandě znuděných fracků.
V tom prvém případě je velmi funkční dokonce i postup "moment, tohle nevím, pojď, spolu si to dohledáme, tak začneme takhle...".
K čemu vede analogie "moment, tohle nevím, dohledám si to takhle..." v tom druhém případě snad rozebírat netřeba...
|
|
|
Učitele, kteří byli o dvě - tři lekce před žáky, jsem zažil na vysoké škole.
Je to pochopitelné.
Asistent se jako student látku naučil, složil zkoušku.
Po sedmi letech měl látku učit, což znamenalo si ji nejen osvěžit, ale utřídit podle lekcí.
Začínající učitel bude asi postupovat stejně i na střední nebo základní škole.
Je tedy pravděpodobné, že učitel, který je dvě - tři lekce před žáky, nebude zase tak vzácným tvorem.
|
|
|
Ja si nemuzu pomoct, ale pripomina mi to snahu znovu vynalezat kolo. Sam to demonstrujete, ze kdyz to zvladne kazdy tak i ucitel. Tedy je uplne nesmyslne obetovat svoji mzdu jako uslou prilezitost za neco co si platim z dani.
|
|
|
Jak napsal OC, zrovna u téhle věci se výrazně projeví rozdíl mezi učením se v malé skupince a „přednášením“ početné třídě.
|
|
|
Když jsem chodil do školy, tak byl systém provozován takto:
Přednášení velké skupině dětí (nikdy nás nebylo ve třídě pod třicet, to až v učebně na vysoké škole) s následným individuálním procvičováním s rodiči, jmenovalo se to tuším domácí úkoly.
Byl to samozřejmě tupý dril, všechna ta vyjmenovaná slova, násobilky a chemické sloučeniny.
Ale pamatuji si to.
A pamatuji si, jak velké byly rozdíly mezi spolužáky podle angažovanosti rodičů (zde míním angažovanost při domácím procvičování školní látky).
Domnívám se, že bez účasti školy by oběti striktně domácího vzdělávání vykazovaly ještě větší rozdíly*), což by při pozdějším nástupu do skutečných škol mohlo působit problém a nutnost zavádět vyrovnávací kurzy, mínus první ročníky a podobně.
_____________________
*) Určitě by to bylo dobré k vytřídění koukolu z pšenice.
|
|
Věřím, že někde na světě existuje funkční domácí vzdělávání, ale osobně jsem viděl tři kusy českých "výsledků" a jsou to tři horrorové kusy. Úžasné sebevědomí, žádné informace, žádný přehled, postoj idiota " všechno mi řekli, víc nepotřebuju a ty jsi další, co mi nerozumí a nic nechápe - a to, na co se ptáš jsou pitomosti a pitomosti mne nezajímají." Na druhou stranu politiky by mohli dělat z fleku, sebevědomí, blbost, a směr výhradně velké prachy - to již nastudované mají.
|
|
1-autor by mel psat takoveto uvahy po nekolikaletem uspesnem domacim doucovani vlastnich deti,aby byly podlozeny praxi
2-stav systemoveho skolstvi je velmi spatny,lze videt kolem sebe,kdo/nebo co/vlastne z tech zakladnich a strednich skol leze ven/a kdo nebo co tyto vytvari svou "vyukou"/
3-na zaklade toho,ze i rodice byli ucastniky systemoveho skolstvi,ktere je zblblo a vymydlilo jim hlavy,lze pripustit,ze i domaci vyuka nebude zadna slava/cest tem rodicum,kteri "vymydleni" nejsou/
shrnuto-bez zasadnich zmen systemu jsou takoveto uvahy "slepymi vystrely",ti,kteri se nenechali zmasirovat,svoje deti vychovavaji stejne podle sebe,ostatni na podobne clanky reaguji netecne nebo naopak hystericky
|
|
Mluvíte / píšete na základě vlastní praxe?
|
|
Nejdriv jsem to precetl jen po odstavec o "jednoznacnych...bla bla", ktery svou kombinaci demagogie a demence proste prekonat neslo a dal jsem za 5 (nemluve o tom, ze si prvnich par odstavcu protireci).
Pak mi to nedalo a k clanku jsem se po par hodinach vratil a pri cteni "konkretnich podnetu" mi teprve doslo, ze je to nejspis britka satira, ktera si ze sebevedomych a sebestrednych vseznalku dela srandu. Nicmene jisty si nejsem a petku uz vzit zpet stejne nemuzu (v pripade, ze je to satira, ktera by zaslouzila trojku, precejen je to zbytecne dlouhe a misty se vtip vytraci).
|
|
|
A není to nakonec produkt nějakého počítačového programu?
Záměnou několika slov by se dal použít jako obhajoba čehokoliv.
|
|
Inu, proč ne. Jediné co jsem z toho článku nějak nepochopil je, jak plánuje mezi tím vychováváním dětí taky živit rodinu. Pravděpodobně bych musel něco zdědit, nebo nakrást, nebo být poslancem. Případně nějakým tím zmrdem.
Pokud ale chci fakt něco vydělat, tak musím makat. Pokud musím makat, nemám čas. I když si mohu dovolit živit manželku, tak na výchovu doma by měli být aspoň dva - například bych si dovedl představit, že muž by se mohl zaměřit na techničtější oblasti (matika, fyzika, chemie, zeměpis) a žena na ty další. Pokud mají vztah obrácený, proč si to neprohodit - ale toto aspoň umožňuje si i sám sobě rozšířit a osvěžit obzory při výuce...
Ale... Kde na to vzít čas a nekrást? Já ho nemám. Už nepracuju v Itálii, abych dělal h...o a bral za to peníze.
|
|
Mně se při čtení článku vybavilo jedno jméno: Dušan Jasánek :-) Autor má sice jisté mezery ve faktech, ale dohání to nadšením. Namátkou:
1) součástí domácího vzdělávání v ČR je přezkušování dětí v „dohlížecí“ škole a na výsledku přezkoušení závisí, zda ředitel školy umožní domácí vzdělávání i nadále. Nezle tedy totálně ignorovat oficiální linii a učit děti něco úplně jiného případně výrazně přeházet pořadí učiva.
2) domácí vzdělávání dětí znamená, že jeden rodič je doma, případně si oba nějak pokrátí úvazky a tedy docela zásadní výpadek příjmů. A to, ať se nám to líbí nebo ne, v nemalé části českých rodin problém prostě je.
3) problémy s kvalifikací jsou také velmi reálné a vůbec to není jen problém jazyků* - například moje jinak velmi ineligentní a VŠ vzdělaná drahá polovička měla dějepis naposledy ve 2. ročníku na střední ekonomce, navíc v době kolem roku 89, kdy učitelé ještě neměli novou linii a ta výuka nestála za nic. Tomu odpovídají její (ne)znalosti.
4) ignorování rodinné a občanské výchovy mi přijde totálně praštěné - to je naopak velmi potřebné, byť samozřejmě ne podle šílených oficiálních učebnic.
5) nepřeceňovat fysiku, WTF?! Jedna z věcí, které popisují reálné jevy okolo nás se spoustou praktických dopadů? A že „je zahrnutá v matematice a zbytek je na pár diskuzí“?! To fakt ne. Moje děti jsou ještě na prvním stupni, ale zrovna věci z fysiky s nimi probíráme docela často.
6) chemii nechat na gympl? To jako že by děti neměly umět ani namítchat termit či anfo a mít základní přehled o nejčastějších chemických reakcích a jejich případných risicích?
7) „nechat na gympl“ - a co když na něj dítě nebude chtít, nebo na něj nebude mít? Je sice pravda, že se všeobecným snižováním úrovně se druhá možnost minimalisuje, ale pořád existuje.
8) kolikpak % českých rodin má reálnou možnost „co nejdříve vyslat dítě do ciziny /jednotlivě!/“?
Proti domácímu vzdělávání nic nemám, ale autorovy představy považuju za dosti uhozené. Podotýkám, že domácí vzdělávání provozujeme, ale děti chodí zároveň do holandské školy, o které nemůžeme říct křivé slovo. Vlastně můžeme - dělají tam mizerné kafe, takže když chodíme do školy pomáhat s různými aktivitami, musíme si nosit svoje v termosce.
___
* Spíš naopak - jazyky se děti učí snadno
|
|
|
+1 (úplně jste mi to vzal z klávesnice)
|
|
|
... To jako že by děti neměly umět ani namítchat termit či anfo a mít základní přehled o nejčastějších chemických reakcích a jejich případných risicích?...
Naprosty souhlas. Jeste bych pridal fyziku a zakladni znalosti elektriky a elektroniky jako treba zpozdovace, detonatory, IED a informatiku jako napichovani databazi, hackovani serveru...
|
|
|
No rozhodne...zakladni znalosti elektriky a elektroniky jsem získal ve veku 5-6 let, a dodnes jsem otci za toto vdecny...Od takových 7 let jsem si stavel zakladni radia, ruzne blikátka, pipatka, zpozdovace, a podobne...Samozrejme jen vylozene primitivni s par tranzistorama, ale tak jakz takz to fungovalo :-)
Taktez jsem od 7 let chodil do pocitacoveho krouzku (pravda, bylo to ještě za komancu, takze jsme tam měli par IQ151 a PMD85) a ucil jsem se "programovat". Samozrejme to byl nejaky obyc Basic a zacinali jsme s nejakyma zakladnima vyvojovyma diagramama, ale to proste bylo tou dobou, Dneska by tam byly jiné pocitace a ucilo by se tak něco jiného, ale opet - dodnes jsem moc rad, ze jsem tam chodil, protože to byl dobry zaklad do budoucna..
|
|
|
Sicher. Ono to takhle zní docela divně, ale děti to opravdu baví a dá se na tom naučit spousta dovedností... Alespoň naše děti budou daleko radši pracovat něčem, co je završeno pěkným výbuchem, než vyplňovat pořád dokola úlohy ve školních sešitech.
|
|
|
Jo, asi tak... 8-)) Kreativitou pri vyrobe nekterych zarizeni mlady prijemne prekvapil i mne...
|
|
Tvrdit, že erární škola je zlo a domácí výuka dobro, to může jen demagog. Tvrdit, že většina populace má vědomosti&schopnosti na domácí vzdělávání svých dětí na stejné nebo vyšší úrovni, než je současná úroveň ZŠ, je poněkud hodně nezdravý optimismus. Troufnu si odhadnout, že znalosti prvního stupně ZŠ by měl možná každý druhý rodič, ale schopnost je efektivně předat už bude mít jen jejich malá část. Nehledě na to, že k takové činnosti je velice vhodné mít jakýsi pedagogický talent a takt – umět namotivovat, odhadnout míru toho, co drhne kvůli lenosti a co kvůli schopnostem žáka. Navíc vaše rady „hlavně nekonzultovat s erárními pedagogy“ mi spíše než co jiného evokují snahu vyhnout se veškeré kritice. Já neříkám, že doma to nejde, ale svá specifika to má a svá rizika také. Nelze se jen nekriticky poplácávat po rameni. Věřím, že domácí vzdělávání může přinášet lepší výsledky než to institucionární. Zároveň je mi ale jasné, že kvalita bude hodně kolísat. Přestože dle psaného projevu soudím, že všechno co děláte, děláte zodpovědně a s nejlepším vědomím a svědomím, v žádném případě bych nechtěl být vaším žákem. Od malička jsem miloval přírodu a přírodní vědy a už jako desetiletý jsem měl doma malou chemickou laboratoř. Kdyby mi někdo řekl, že to je vlastně všechno matematika, nikdy bych o chemii či fyziku v praxi nezavadil, neb by mi byla předem zhnusena. Jisté propojení těchto disciplín jsem v průběhu života musel akceptovat, ale to až mnohem později a na úplně jiném levelu.
Povím vám, jak se na to dívám já:
Potřebujeme se ženou vydělávat peníze. Potřebujeme, aby naše děti získaly jakési vzdělání a sociální dovednosti. Přestože náš školský systém zdaleka nesplňuje představy o ideálu, je to dnes nejlevnější a zároveň (navzdory vašim představám) fungující a do určité míry zaručený způsob masového vzdělávání&hlídání dětí. Představa učitelky prvního stupně zuřivě indoktrinující děti EU/socan/whatever konformitou je pro mne přímo směšná. Konkrétně první stupeň základní školy je v tomto ohledu podle mého názoru relativně velice bezpečný. Samozřejmě se mohou vyskytovat individuální selhání, ale stejně jako nenechám mým dětem kecat do života hlídku se strážnými věžemi, postaral bych se i o to, aby se paní učitelka věnovala především čtení, psaní a počítání, pokud by s tím byl problém. Závěrem nutno říci, že nikdo mi přece nebrání své děti pravidelně „dovzdělávat“, korigovat a rozvíjet po návratu ze školy, na což svůj čas i energii milerád vynaložím.
|
|
|
Ta socanská indoktrinace je bohužel často problémem už na prvním stupni. Začíná to například tím, že policajti jsou presentováni jako ti hodní, kteří nám pomáhají, pokračuje to adorací Masaříka a spol... Podobné věci jsem zaznamenal i u ekologie (diktovaná dogmata o tom, jak jezdit autem je špatné apod.) nebo ochrany přírody (hodný stát chrání chudinky ohrožená zvířátka tím, jak pronásleduje zlé pytláky a pašeráky).
|
|
|
...to ale znamená, že se ve škole učí bullshit, ne nutně to, že domácí vzdělávání je lepší.
|
|
|
Jistě, ale:
1. Předřečník tvrdil, že na prvním stupni indoktrinace neexistuje nebo téměř neexistuje. To jsem mu vyvrátil.
2. Nelze universálně říct, co je lepší - pro někoho domácí výchova, pro někoho škola + korekce.
Já osobně bych za ideální považoval jsousi kombinaci - vzdělávání dětí v malých skupinách (třeba 2-3 rodiny) s tím, že jako vyučující by se mohli střídat rodiče a tam, kde to dává smysl a je potřeba odbornost, by se přizval někdo zvenčí. Tj. v podstatě taková „domácí škola“ bez pevného rozvrhu, debilních požadavků na formální a pedagogické vzdělání vyučujících apod.
|
|
|
...zhusta takhle fungujou malotřídky, viděl jsem asi dvě, vedené mladými lidmi (do třiceti let) a měl jsem z toho docela dobrý pocit.
|
|
|
Ano, některé menší školy (tak malé, že se třídy 1+2 a 3+4 spojují) některé aspekty tohoto uspořádání mají*. Pořád ale mají rigidní rozvrh hodin, státem nadiktované osnovy** a těch dětí je tam docela dost.
___
* Škola v Sudetech, kde jsou oficiálně zapsány naše děti, to tak na prvním stupni dělá.
** Já vím, že se tomu teď říká jinak a že škola si ten plán jakoby vytváří sama, ale pořád jen podle státních notiček.
|
|
|
Osnovy byly lepší než slavné švp - vytrácí se propracovanost. AL ono je to levnější než investovat do učebnic. Ať si to ti učitelé vytváří sami. Jenže je učitel a "učitel".
|
|
|
A co teprv takové základy ekonomie....
|
|
|
Já bych to s ou indiktrinací nepřeháněl. Většina dětí z toho tak nějak vyroste. my jsme z indoktrinace na základce taky vyrostli.
|
|
|
Predpokladam, ze byla v techto zemich doba, kdy indoktrinace probihala na urovni "obecni cetnik je ten hodny", adoroval se Franta Dzouzef, proste to, co tehdejsi establishment videl jako vhodne naucit sve poddane.
Nevidim tedy na dnesni situaci nic az tak moc divneho a ze se mi spousta veci prici zase na druhou stranu castecne vyvazuje vedomi, ze uz neprobiha ta vyse zminena adorace Franty, jehoz nejvetsi zasluhou bylo, ze se dobre narodil.
|
|
|
A co se má učit? Nevěřte policii, nikdy se na ni neobracejte, jezděte autem i 200m do obchodu a pytlačte jak jen vám to čas dovolí?
|
|
|
Nevěřte policii - jednoznačně. Resp. nevěřte nikomu víc jen proto, že má na sobě uniformu a že možná někdy někomu v něčem trochu pomohl. I naše dcera v 10 letech chápe, že policajt je od toho, aby plnil rozkazy, ať jsou jakékoli a ví, že Annu Frankovou nezatýkala krvežíznivá bestie od SS, ale „slušní policajti“.
Jezděte autem i 200 metrů do obchodu - Pokud to dává smysl, tak proč ne. Realita u nás je taková, že v létě jezdíme po městě téměř výhradě na kole, protože je to efektivnější. Ale když je zima a/nebo prší, tak na kole nelpíme a jedeme autem aniž bychom z toho měli výčitky svědomí.
Ad pytlačení a pašování - pokud se státy vykašlou na zákaz obchodu se vzácnými druhy, tak se velmi brzo začne někomu vyplácet investovat do jejich chovu. Tady je hezký příklad (ačkoli o volném trhu se ani tady moc nedá mluvit, protože některé státy prostě želví maso zakazují a zakazují bez ohledu na okolnosti): en.wikipedia.org/wiki/Cayman_Turtle_Farm. Současná opatření vedou jen k tomu, že zvířata nejsou chována, ale chytána v přírodě a k zájemcům pašována přičemž úmrtnost se u některých druhů pohybuje nad 75 %.
|
|
|
A tohle se má podle Vás učit ve školách? :)
|
|
|
Ono by stacilo, kdyby se v nekterych oblastech proste neucilo nic.
Predmety jako "obcanska nauka" (ci jak se to dnes jmenuje) jsou vazne zlo. Stacilo by zrusit bez nahrady...
|
|
|
Bez občianskej náuky ba mali niektorí menej chytrí jedinci priemer 3,5 a horšie.
|
|
|
A to je důvod pro zachovani obcanske nauky? A nebo tu vetu nejak nechapu?
|
|
|
Klidně bych je zrušil, ale kritizovat nějaké názory, které se tam učí a navrhovat, aby se tam učily ty moje názory....Nevím nevím.
|
|
|
Ano, zajisté. Důraz na individualitu a schopnost racionální ekonomické kalkulace* při rozhodování v životních situacích by rozhodně měly být součástí vzdělání. Samozřejmě, že chápu, že státní škola bude jen těžko směřovat žáky k implicitní nedůvěře ve stát.
___
* Jde tu primárně o ten proces, vstupní parametry v podobě toho, jaké má člověk preference, možnosti, relativní ocenění různých jevů apod. se samozřejmě budou lišit, stejně jako výsledky.
|
|
|
Clanek se muze zdat prehnanym, protoze je podavan jako totalni protivaha soucasnemu vzdelavani. Je v nem hromada polozek, nad kterymi se lze zamyslet a pripadne se adaptovat. Moje zkusenost je ze pri prezentaci nejakych moznosti vzdycky zafunguje hybrid. To jest, co si z toho beru je, ze je dulezity se detem ve vzdelani venovat (ne jenom je odvest do muzea a rict jim "hele letadlo").
Propojeni disciplin povazuji za jedno ze zasadnich selhani skolstvi, ktery jsem navstevoval. Druhy byla
absence ukazek, proc nas neco chteji stuj co stuj naucit. Treti selhani totalne zvraceny pristup k motivaci ("nemuzeme jednickari dat petku z pisemky i kdyz to podelal ale stejne tak nemuzeme ctyrkari dat jednicku i kdyz to napsal bez chyby").
|
|
Věřím, že někde na světě existuje funkční domácí vzdělávání, ale osobně jsem viděl tři kusy českých "výsledků" a jsou to tři horrorové kusy. Úžasné sebevědomí, žádné informace, žádný přehled, postoj idiota " všechno mi řekli, víc nepotřebuju a ty jsi další, co mi nerozumí a nic nechápe - a to, na co se ptáš jsou pitomosti a pitomosti mne nezajímají." Na druhou stranu politiky by mohli dělat z fleku, sebevědomí, blbost, a směr výhradně velké prachy - to již nastudované mají.
|
|
|
Bez výchovného působení svých rodičů by to k takovým výsledkům také nedotáhli.
|
|
Tento článek ukazuje, jak moc nepochopeny byly výtky ohledně sociálního vzdělávání v diskusi pod minulým článkem.
V první řadě jde o to, že pojem "DOMÁCÍ VZDĚLÁVÁNÍ" sám o sobě je zavádějící. Ono totiž ve většině "běžných" rodin k domácímu vzdělávání dochází i přesto, že děti chodí do školy. Osobně dokonce vím, že většinu znalostí a dovedností, které mé dítě získalo během svého života, získalo v rodině a nikoli ve škole.
Smyslem chození do školy pro mne není souhrn znalostí a vědomostí. To se opravdu dítě naučí lépe doma. O tom žádná. Moje osobní zkušenosti jsou v této věci stoprocentní.
Dítě nechodí do školy primárně proto, aby získalo nějaké vědomosti - ty ostatně i škola přesouvá na doma v podobě domácích úkolů, nutností nastudovat příslušné kapitoly učebnice, apod. Dítě chodí do školy proto, aby se naučilo řádu a sociálně se začlenilo. Třeba mezi blbce, ale mezi těmi pak bude muset žít celý život. nebo se naučí třídit. Nic z toho se bez návštěvy školy nenaučí.
Smyslem školy je podle mého názoru SOCIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Podle mého názoru chodí do školy děti proto, aby se neučili, že krom láskyplného prostředí jeho rodiny existuje také prostředí jiné. Že jsou lidé různí, jedni hodní, chytří, jiní hodní, méně chytří, další hodní a hloupí, další nehodní a chytří, další nehodní a méně chytří... že jsou mezi námi Humlové, Hitlerové, Uljanovové, Einsteinové, Obamové, Mandelové, Mozartové, Puškinové...
Tyto zkušenosti nejsem schopen svému dítěti při absenci pravidelné a povinné školní docházky jen tak zajistit. Návštěvy kroužků a kurzů jsou opět hrozně fajn pro získání vědomostí či znalostí, ale opět se jedná již o uzavřenou skupinu lidí a zejména dětí, které minimálně (nebo alespoň jejich rodiče) zajímá nějaká konkrétní problematika, což značně ovlivňuje jejich životní filozofii.
Jsem všemi deseti pro domácí vzdělávání, protože jsem přesvědčen o tom, že tvoří do 15 let nějakých 80 % znalostí dítěte. Možná si moc fandím, ale moje zkušenost je v podstatě taková, že téma, o němž spolu doma nehovoříme, dítě nikdy důkladně nezanalyzuje (protože do nějakých 15 let to ani neodpovídá jeho schopnostem) a tím pádem skutečně nepochopí. Ona školní výuka a podávání mnohých problémů z jedné strany mně osobně naopak slouží k tomu, abych děti nutil nahlédnout stejný problém z více úhlů a pochopit, jak špatné závěry školní výuka může představovat. Nutit je přemýšlet, hledat různé pohledy a zejména vyvozovat závěry.
Co je ale podstatné a co nemohu v "domácím" prostředí (tím myslím samozřejmě mimo domácí vězení) nikdy racionálně simulovat, je sociální vzdělávání, které osobně považuji za důležitější, než získané znalosti (v dnešní době se o znalostech či dovednostech v souvislosti se školou snad ani nedá - nebo možná už ani nesmí - hovořit). Pochopit, že je někdo lhář, podrazák, zmetek a hlupák lze bohužel jen přímou osobní zkušeností. Žádná zprostředkovaná zkušenost v tomto ohledu nefunguje. Stejně tak potřeba srovnávání se s vrstevníky, vytvoření si vlastních měřítek, zařazení se podle schopností (ne do řady vovcí, ale na co asi mám a na co už ne).
Jásat nad "domácí školou" v době, kdy je dítěti nějakých 10-15 let je naprostý nesmysl. Vynášet soudy mohu v jeho 35 letech věku, kdy budu mít nějaké signály o jeho sociálních vazbách.
A ještě jedna důležitá věc: pokud chci, aby dítě slepě nepapouškovalo nějaké kraviny ze školy, musím jej nejprve těm kravinám vystavit a teprve poté musím logicky dovodit, že se jedná kravinu, o dogma bez racionálního základu nebo dokonce o iracionální nesmyl. Budu-li totiž nejprve tvrdit, že školní výuka je založena na papouškování dogmat, provádím přesně totéž, proti čemu "bojuji": z omílání nutnosti boje proti dogmatům se stane jen jiné omílané dogma. Takže tím jsem dítě omílání dogmat nejen neušetřil, ale dokonce jej tomu i naučil. Že to nepochopilo, se dozvím až v jeho 25 letech...
|
|
|
"Pochopit, že je někdo lhář, podrazák, zmetek a hlupák lze bohužel jen přímou osobní zkušeností."
Pusťte mu nějakou politickou debatu a pochopí to velmi rychle. :-)
Jenže ty sociální vazby jsou na dvě strany, někdo je nahoře a někdo dole. A než se stát šikanovaným outsiderem, tak to snad radši domácí vzdělávání. Já měl kliku, že ač dle měřítka vysvědčení jsem byl nejlepším ve třídě, k tomu tlustej, nesportovní a dle dnešního slovníku "nerd", tak jsem měl kolem sebe skupinu kamarádů, byť částečně na základě nechání opisování úkolů a písemek, která "mě nedala" a patřil jsem do party. Takže vlastně jsem to asi vzal za dobrý konec a sociální vzdělávání, kdyby se známkovalo, bych měl taky za jedna. Ovšem tomu druhýmu šprtovi u nás ve třídě jsem ani trochu nezáviděl, ten by propadal...
|
|
|
Socialne vzdelavanie? To nemyslite vazne? V skole? o 10 minutovych prestavok a plus jednu 30 minutovu? Skola nieje nejaka kancelaria, kde sa vrkoce celych 8 hodin, ale nieco, kde musite byt cely cas ticho a rozpravat, sadat a vstavat na vyzvanie. Pytat sa na zachod. Mat prezuvky ci oblecenie podla vyhlasky. Nepripomina vam to nieco?
Naozaj si myslite, ze stat, ktory ma tolko problemov v kazdej oblasti svojho posobenia, dokaze dat detom dobre vzdelanie?
A este jeden citat sa na to hodi od Petra Molyneuxa:
"Ako to, že ľudia, ktorí hovoria o tom, že by ste mali posielať svoje deti do štátnych škôl kvôli tomu, aby sa tam naučili spoločenských zručnostiam, nikdy nehovorí o úžasných vzťahoch, ktoré si ľudia vytvoria vo väzení?"
|
|
|
Kde musite byt cely cas ticho a rozpravat, sadat a vstavat na vyzvanie. Pytat sa na zachod. Mat prezuvky ci oblecenie podla vyhlasky. Nepripomina vam to nieco?
Napriklad skutocne sukrome alebo cirkevne zariadenia.
Pozerane z tohto uhla je citat iba bonmotom.
|
|
|
"Kde musite byt cely cas ticho a rozpravat, sadat a vstavat na vyzvanie. Pytat sa na zachod. Mat prezuvky ci oblecenie podla vyhlasky. "
I pochopení, že různé oblasti lidské činnosti jsou státem či kolektiv(ism)em vynucovány různými řády a k nim patřícími represáliemi (ať ve škole, v dopravě, v podnikání...) patří do sociálních zkušeností.
|
|
|
Opět jste to nepochopil. Z hlediska vědomostí nezpochybňuji, že "dobré vzdělání" obecná škola neposkytne a o tom jsem i celkem rozsáhle psal.
Sociální zkušenost je ale něco jiného. Vězení je stejné, jako kroužek – obsahuje především určitou skupinu na základě nějakých společných rysů a ne sociální mix jako obecná škola. Dítě se prostě musí naučit vycházet i s lidmi, kteří jsou výrazně odlišné osobnosti. Pokud jej budu udržovat v uzavřeném prostředí (ať domácího, jednotlivých kroužků nebo onoho vězení), bude se rozvíjet jednostranně.
Mimochodem možná byste se i divil, že ve věznicích je nemálo vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří "sedí" za různé daňové či správní přečiny, za dopravní nehody, politické názory a které často ani nejsou trestnými činy nebo nebyly dotyčnými ani spáchány.
|
|
Zase další článek o domácím vzdělávání a zase jsem nepochopil jeho smysl...
Nikdo nikomu nebrání učit svoje dítě doma ne?
|
|
|
Možná je to začínající fobie..něco jako, jsem líný (ustrašený, neschopný, neochotný) pustit své díté do té školy (zlé, diskriminující, podávájící blafy v jídelně, může tam někdo dítě zneužít, okrást) -doplň dle libost a tak jsem IN v tom, že dítěti poskytuji domácí vzdělávání. Je to něco jako "své dítě neočkuji", ev. akce "být gay je in" :-)
|
|
|
Což o to to ani ne, spíš mě udivuje ten tón, jako že každý přece ví, že je to lepší, každý rozumný člověk vidí, že je to dokonalé a tak podobně. Osobně jsem alergický na věty začínající "Každý přece ví..." A pak ještě ta adorace těch, kdo to mají, že jsou ve všem lepší a čekají je vůdčí role. :)
|
|
|
Nikdo nikomu nebrání učit svoje dítě doma ne?
Děláte si švandu legrandu, že?
U nás je to asi (ostatně jako s lecčíms) nejméně špatné z celé Evropy -- což nic nemění na tom, že to je (ostatně jako s lecčíms) hodně špatné.
Můžete doma učit pouze v rozsahu ZŠ, a druhý stupeň je enormně problematický. Prvý je relativně bez problémů, pokud ovšem absolvujete ne úplně zanedbatelný úřední oser, pokud najdete ředitele školy, který Vám to posvětí, a pokud budete ratolest do zmíněné školy pravidelně posílat k přezkoušení.
Nevím, jak tomu říkáte Vy, ale já tomu říkám "stát tomu, abych učil dítě doma, brání docela dost."
A to je pořád relativně zlaté proti třeba Německu, kde ty, kdo chtějí děti učit doma, jednoduše zavírají a děti jim berou. Kterýžto socanský ráj (ještě doplněný povinnou školkou!!!) je ostatně také vlhkým snem zvolených (zás)tupců, budoucí vlády i stávajícího prasezidenta :(((((
|
|
|
Osobně mám pocit, že mnohem problematičtější než ten úřední oser je to, že máte stejně od státu předepsáno, co musíte učit a děti jsou pak přezkušovány.
|
|
|
Já bych společnost tak nepřeceňoval. Už vidím jak v každé rodině přesně vědí co mají své ratolesti učit:)
|
|
|
No, nevím sice, jak přesně to vědí, ale jsem si zatraceně jist, že to vědí lépe než papaláši na ministerstvu financí a drtivá většina učitelů.
|
|
|
Vkládáte lidem do úst slova, která neřekli (viz první strana diskuse), jste přesvědčen o své jistotě a nepřipouštíte, že byste se mýlil. S takovými lidmi se nelze bavit ani diskutovat.
|
|
|
To je preci zrejme, protoze proto. A protoze je to zrejme tak to nemusime nijak dokazovat. A kdyz nekteri fotrove uci svoje petilete deti sexualnim praktikam tak vi nejlepe co je maji ucit.
Odbornik se hned pozna.
Logik tu pripomina ten pokus s bananem a trestanymi opicemi, ktere se casem vymenuji.
|
|
|
Já jsem si zatraceně jist, že se mýlíte. A protože říkám "zatraceně" tak mám určitě pravdu a nelze to zpochybňovat. KONEC DISKUZE.
|
|
|
To je povinné minimum. Ne optimum a už vůbec ne maximum. Pokud rodič i dítě zvládnou akceptovat 2ky jako přiměřený standard, pak se otevírá široká paleta možností. Protože 2 je cca 80% a to znamená tak polovinu času, A tím se Vám otevírá široký prostor pro Vámi preferované dovednosti.
|
|
Souhlasím s autorem v tom, že domácí výuka může být skvělá věc. Záleží hodně na rodičích, kolik mají času, co umí, jaké mají priority, jaké je dítě a jaké mají v okolí školy.
Chvála těm, kdo to umí. Jsem pro maximální svobodu ve vzdělávání.
Já bych si na obecné domácí vzdělávání nevěřil, takže bych radši poslal dítě do školy, pokud bych věděl, že ta škola za něco stojí (musela by být pravděpodobně soukromá).
Netrápí mě ani tak ta propaganda, kterou do dětí hustí. Dřív nebo později si děcka udělají na většinu věcí vlastní názor. Spíš mi vadí, že školy v nich budují poddajnost, pasivitu, průměrnost a odpor k učení.
Proto bych ocenil, kdyby se začalo na školách experimentovat s různými metodami výuky, upustilo se od dogmat a ideologie a začaly se hledat věci, které fungují stejně jako to dělá byznys. K tomu by ale bylo třeba nejdřív zrušit orgány centrálního plánování (ministerstvo školství), které chtějí mít jednu školu jako druhou, jedno dítě jako druhé.
|
|
Ačkoliv autor (celkem trefně) kritizuje předsudky ohledně domácího vzdělávání mám pocit, že on sám trpí zase jinými:
- rodina s 1-2 dětmi není zdravá - co je to za debilitu?!
- nějak mu vypadla sexuální výchova ;-)
Jinak je DV určitě zajímavé téma a stojí za zvážení.
|
|
|
Clanek zjednodusuje (i tak je dlouhy az dost).
Idealni rodina drzi pri sobe, tedy rodice jsou spolu az do smrti a nezakladaji dalsi rodinu co par let.
Rodice jsou dva (otec, matka), aby dany druh nevyhunul, je treba, aby tito dva rodice meli (v prumeru) minimalne dve deti (jinak bude v dalsi generaci mene lidi a po case to vse vyhyne).
Protoze ne vsechny deti se doziji dospelosti (nemoci, nehody ...), ne vsichni dospeli si najdou partnera a ne vsechny partnerske pary jsou plodne, je potreba, aby rodina mela VICE nez dve deti, jinak bude druh vymirat.
Z toho vyplyva, ze rodina s 0-2 detmi "neplni plan zachovani druhu" a mela by mit deti vic - nemelo by byt beznym cilem mit rodinu s tak malo detmi. (Jasne, ze vzdy je to mozne, ale vetsinove by to platit melo, zvlaste pro kompenzovani tech pripadu, kdy to mozne neni a vsech dalsich ztrat na lidech)
|
|
|
nemelo by byt beznym cilem mit rodinu s tak malo detmi ... vetsinove by to platit melo
No, ano, to rozhodně platí obecně, a za nějakých běžných podmínek o tom vůbec nelze polemisovat.
Zajímavá otázka ale je, co s tím, pokud se společnost nějakou historickou náhodou dostane do situace, kdy má omezené zdroje, omezený životní prostor, nemá žádnou reálnou možnost expanse, a už teď je na to, co má k dispozici, ukrutně přelidněná.
Ta blbá zpráva je, že jde o situaci, v níž se aktuálně nacházíme my. Na Zemi moc kam expandovat není, na expansi mimo Zem nemáme technologie a ještě dlouho je mít nebudeme, a přelidněno tu máme naprosto ohavně.
|
|
|
To prelidneni je otazka. Prumerne vychazi asi 44 lidi na km2 souse.
V Cechach je prumer asi 130/km2, v Praze 2600/km2
V Praze vychazi na cloveka asi 400m2 (ctverec o strane 20m), v CR asi 7 692 m2 (ctverec o strane 87m), co se souse tyce je to 22 700 m2 (ctverec o strane 150m).
Takze mi prijde, ze stale je jeste kam expandovat (a to vynechavam more).
Dale z toho, kolik poli lezi ladem a na kolika se pestuji veci jako repka mi prijde, ze stale jeste zdroje jsou, cemuz napovida i celkem levne zakladni jidlo.
Na strane druhe, pokud zde mame demokracii, ktera pocita kazdeho cloveka stejne, (ne ze bych to bral jako optimum, ale asi to tu jeste nejakou dobu tak proste bude) a jestlize ti, kteri maji snahu delat pro sve deti maximum (jako je sami ucit a tak) budou vymirat, zatimco ti, kdo pro sve deti deti zdaleka tolik nedelaji se budou mnozit, tak dusledkem te demokracie budou stale se zhorsujici podminky pro vsechny a stale mensi sance s tim cokoli udelat.
Takze ackoli bych dal prednost tomu, mit velike panstvi a stada volne se pasoucich koni kam az oko dohledne, tak v soucasne dobe beru jako lepsi strategii "at je NAS vic nez JICH", nez "MY uvolnime prostor a budeme doufat, ze ONI taky a nezaberou ten NAS"
|
|
|
Sous je ovsem hodně rozmanita a obsahuje mista, kam bych nechtel expandovat ani na 1 m2, mozna mate nizke naroky (tedy jediny: absenci more).
Z mych zkusenosti vyplyva, ze pokud chce clovek udelat pro sve deti maximum, najde jim dobre ucitele.
|
|
|
Jestli já už takovéhle argumenty někde nečetl. Boržurka ze 30. let, švabach....
|
|
A čo tak spraviť kompromis. Tie jednoduché predmety(zemepis, dejepis, občianska nauka a podobne humanitne biflovačky) by sa decko učilo doma a na tie čo su pre rodičov zložitejšie zložitejšie ako matematika, fyzika, chemia by chodilo do školy.
|
|
Osobne jako nejlepsi reseni zatim vnimam kombinaci skolni vyuky (kdyz uz pro nic jinyho, tak pro pokoj od statnich uradu) a domaciho vzdelavani, kde kluky posilam na krouzky a kluby a jeste je po odpolednech, vecerech a vikendech doucuji nejen to na co osnovy jaksi "zapominaji", ale jeste navic s nimi hodne mluvim o tom, co probirali ve skole a tim je zatim docela dobre chranim pred indoktrinaci euronesmysly.
Jen mne docela trapi, ze jejich detstvi je v podstate stejny, jako moje za soudruhu. Jako ze "synku, ve skutecnosti je to jinak, to co te uci neni tak docela pravda, ve skutecnosti je to takhle, jen to proboha nerikej ve skole"...
|
|
|
Též mám stejný pocit. Navíc jsem zaznamenal jeden fenomén: dítě se snadno a rychle naučí to, co "nemá říkat" (tam je závislost na čase a místě) a to, co říkat má, se mu moc učit nechce s tím, že to jsou stejně krávoviny. Těžko se tato logika zpochybňuje, jste-li tím, kdo vymezuje mantinely toho, co je dobré říkat, a co je lepší zamlčet (ale měl by vědět).
|
|
proti domácímu vzdělávání nemám nic. Přesto myslím, že je praktičtější poslat děti do "fabriky s názvem základní škola". Opravdu to není nic víc než továrna pro zajištění základního vzdělání a pak se uvidí. Základ tam do dětí nacpou, ten zbytek jim mohou dodat rodiče a pak se uvidí. Buď na to dítě má a jde někam dál nebo se to vyřeší jinak. V horším případě má dítě nějaký problém a není jiná možnost než ho učit doma, protože to je oblast, na kterou "fabrika" nestačí a ani nemůže. Nelze se věnovat všem, kteří mají indivindi problém, protože jsou tam další.
problém bych vyřešila zrušením povinné školní docházky, to by vyřešilo většinu problémů. Kdo by chtěl, mohl by děti učit doma, zbytek by poslal děti do "fabriky" nezatížené tím, že musí vyjít vstříc i těm, kteří nemají zájem. Pak by následovalo zrušení státního školství.
jsem trochu skeptická k té krizi ve školství, protože prakticky se ukazuje, že je to stejný problém jako s ropou. Ropa dochází bratru čtyřicet let a pořád se těží. Krize ve školství je nejméně čtyřicet let a přesto pořád produkuje spratky schopné vystudovat střední a následně vysokou. Pravda, svět se mění a my s ním, takže netřeba vyučovat totéž co před čtyřiceti lety. Přesto je největší problém s tím, co bylo před čtyřiceti lety, tenkrát se "cílilo" na to, aby bylo nejvíce "dělnické třídy" a kdo chtěl být vzdělaný, byl automaticky podezřelý, dnes je to naopak a "cílíme" na splnění procent vysokoškolsky vzdělaných. Obojí je stejně blbě, ale to už je jiná píseň.
|
|
|
Vystudovat ? ehm dnešní střední odborné učiliště s maturitou proleze i naprostej ignorant. Stačí docházet, moc neprudit a při matuře jim učitelé napovídají.....
Celé je to způsobeno tím, že gaussovu křivku neoblbnete a poměr schopnějších a méně schopných se tím že "studuje" vyšší procento lidí nezmění, takže blbů bude furt stejně...jenže teď už i pár študovanejch....
|
|
/Pokud se rodiče z domácího vzdělávání staví do role přetížených mučedníků, nevěřte jim - buď to dělají blbě nebo lžou./
ááá pán je polobůh.......
|
|
|
Tak jako se musíte naučit chodit, tak se musíte naučit učit. Na začátku je to těžké, potřebujete získat schopnost praktických a ilustrativních příkladů. A to jde dost ztuha, Pak se člověk zaběhne a obtížnost klesne.
|
|
|
|
prírodu neoklamú, raz darmo.
|
|
|
Dlouho jsem to zvažoval, no nakonec moje exhibiční tendence zvítězily!
Měl jsem výborného učitele angličtiny. S oblibou říkal, že on může učit angličtinu jenom rpoto, že naši učitelé jsou tak mizerní. Sám říkal, že už na VŠ je problém studenty odnaučit zlozvyky. On sám nikdy neučil jazyk tak, jak jej učí učebnice - vysvětloval conditionals tak, aby to každej pochopil(za hodinu jsem pochopil to, co do mě učitelky hustily s 0, 1, 2, 3 a mix přes 10 let). Měl na vše nějaký trik, aby to bylo snadno pochopitelné, zapamatovatelné a tak. Ano, pokud by mne někdo vyzval, ať mu napíšu kondicionál 2. typu, pošlu ho doprdele, ale v řeči/textu jej použiji správně ;)
Ano, mluvím pouze o angličtině. Proč? Protože s čínštinou nemám zkušenosti a ruština je celkem jednoduchá, s tou není nutné začínat brzo a holt mi zbývá angličtina(i když uznávám, že z hlediska okolí ještě němčina se šikne, ale tam beztak každej mluví anglicky :D).
A tady se dostávám k tomu, že si myslím, že v ČR je velmi, velmi málo rodičů, kteří by byli schopni předat angličtinu tak, aby to dítě nepoznamenalo. A upřimně doufám, že až autor(a nebo někdo jiný) navrhne najmout si rodilého mluvčího, tak mi vysvětlí, jak si to rodina s domácím vzděláváním může dovolit :)
Současně pro všechny magory, co by v tom viděli hned obhajobu státu, stát je na tom debilně taky. V tomto ohledu je na tom státní školství naprosto tragicky, protože jak zmíněný učitel řekl "Já tady můžu učit jenom proto, protože vaše školství je v tom tak špatné".
(btw dotyčný člověk zvládá větný rozbor v češtině, přestořže je to "hloupý" američan a je schopen vysvětlvoat angličtinu i tím "naším" způsobem)
|
|
Nejvíc musí nasrat, když z doma vzdělanýho dítěte vyroste průměrnej debil. Na školu se dá lecos svézt, ale takhle? Takovýho času a prostředků a ten muj wannabe Komenský válí popelnice.
|
|
|
To je presne. Clanek je tak fanaticky jako kdyby z kazdeho doma vzdelaneho jedince by mel vyrust snad Einstein. Pritom jde zejmena o jedince samotne, o jejich snahu a pili v samostudiu at jiz neceho noveho nebo ve skole/doma predneseneho. Ano domaci vzdelani muze v nekterych pripadech davat lepsi prilezitosti, nezarucuje vsak vysledky.
|
|
|
Článek ve mě spíš budí dojem že hlavnim cílem je pořádně indoktrinovat haranty katechismem dřív než se stihnou pořádně rozkoukat a izolovat je od poznání že rodiče jsou pošahaní pánbíčkáři.Tedy spíš taliban než renesance.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Několik poznámek k domácímu vzdělávání
|