22.9.2012 se někteří
čtenáři a příznivci našeho webu rozhodli oslavit Evropský
týden mobility jediným věrohodným způsobem, jakým takový
svátek vlastně oslavit lze, totiž společným automobilovým
výletem. Ten byl tentokrát byl nasměrován na Křivoklátsko.
Mimochodem, Evropský
týden mobility, pravidelně a povinně završený tzv. dnem bez aut,
mi připadá mi to jako pokračování orwellovských vizí v
realitě. Během tohoto týdne jsou nám předkládány různé
návrhy směřující k likvidaci individuální mobility a dokonce
se některé z nich uskutečňují, ve formě tzv. cyklojízd nebo
sousedských slavností, kterých se ovšem neúčastní žádní
sousedé, ale dopředu sestavené jednotky figurantů. Letos byla
celá agenda, která je asi stejně spontánní jako vojenské
cvičení, rozšířena o jakési závazky, ke kterým se musela
města a obce na pokyn ministerstva znečišťování, pardon,
ministerstva životního prostředí obligovat a které spočívají
v tom, jakou oblast uzavřou pro určité druhy dopravy, nebo alespoň
její užívání zkomplikují. Orwell by měl radost.
Naší akce se zúčastnilo
zhruba sto třicet posádek, plus motorkáři, kterých bylo kolem 10. dokonce s
námi po části trasy jel jeden spřátelený cyklista. Letadla
musela tentokrát zůstat doma. Celá trasa měřila přes šedesát
kilometrů a její projetí zabralo podle očekávání asi hodinu a
půl. Během celé akce se nevyskytly komplikace, nebo alespoň
zahajovací a ukončovací vozidla žádné komplikace nehlásila. I
počasí stálo na naší straně. Zatímco cyklisté mokli a mrzli
(doufám, že to žádný z inflitrátorů během akce Feldmaus
neodnesl ještě nachlazením, když už riskoval ztrátu potence), my jsme
si užívali sluníčka a ukázalo se tak, že nás bohyně Gaya
miluje (a naopak).
Poněkud netradičně
došlo ke kolonizaci, tedy vytvoření několika clusterů, z nichž
ten největší, který se zformoval v Hostivici u Penny, mohl čítat
několik desítek vozidel. Další menší kolony frčely za ní,
nejspíš i před ní.
Zakončení se odehrálo
na na parkovišti v Berouně. Tam došlo ke konzumaci perníku, který
za tím účelem vyrobila moje žena, a štrůdl, který sourcoval
kolega František, plus nějaké občerstvení. Původní záměr byl
takový, na perník provést pomocí sypání autíčko z loga
OSBIDu, ale nakonec se nám to doma nepodařilo uskutečnit. Zástupce
strany Svobodných p. Maxera shromáždil nějaké podpisy na podporu
kandidatury p. Jakla na prezidenta. Následovala afterparty v hospodě
Berounský medvěd, kam jsme se odebrali pěšky, tedy domněle CO2
neutrálně, a energii, kterou jsme na to vynaložili, jsme okamžitě
doplnili v restauraci, což už příliš CO2 neutrální nebylo.
Dorazila i neobyčejná či dokonce raritní
vozidla, jejichž výskyt svědčil o vybraném automobilním vkusu účastníků. Namátkou Cadillac, Corvette, Škoda 100 a béžový favorit,
který od posledního ročníku prošel určitou evolucí a
překvapoval agresívním posezem na silnici. Poměrně dost
účastníků užívá krás motorismu v kabrioletech. Já jsem celou
akci tentokrát absolvoval v černé Alfě Romeo.
Samozřejmě jsem byl rád,
že akce přilákala tolik zájemců a především jsem byl rád, že
celá akce proběhla naprosto v klidu a ke spokojenosti účastníků.
Vždy mě fascinuje, jak dalece se ty naše akce vzdalují od
cyklojízd, jejichž účastníci kolem sebe šíří frustraci, hádají a perou se s náhodnými kolemjdoucími, dělají bordel a
nakonec nenechají ani slušné lidi přecházet přes přechod.
Také je nám jasné, že
to příště uděláme jinak. Uplynulé tři ročníky proběhly
podle stejného scénáře a myslím, že je na místě to změnit.
Nehledě na vestavěný pragocentrismus. Také se začíná
projevovat, že s rostoucím počtem účastníků se celá akce
proměňuje v cyklojízdu prováděnou pomocí aut, kdy účastníci
nemají jinou volbu, než jet za sebou, protože v daném prostoru a
čase je jich prostě moc. To ovšem snižuje fun factor a směřuje
proti hlavnímu cíli, totiž "jen tak se projet".
Zatím se objevily
následující návrhy:
1. Letiště v Milovicích
jako cíl a zapojení letadýlek
2. Přibližně
geometrický střed republiky jako cíl DM
3. Hvězdicová jízda do
předem určeného místa
Speciálně děkuji Františkovi Čechovi, Janě, C.J. Hornsterovi, Damiru Špojlaričovi, panu Maxerovi s rodinou a dalším, kteří se podíleli na organizaci a zabezpečení akce.
Závěrem děkuji
všem účastníkům za podporu, účast, empatii a slušné vychování, které
během akce prokázali a především ochotu vyčůrat se proti
větru, byť slábnoucímu.
Neboť vězte, tahle cyklománie už taky začíná končit, podobně
jako to sbalila biopaliva, globální oteplování a další podobné
zmrdí lživýdobytky. Myslím, že se setkáme v lednu při akci další, a to sice při akci pietní. Bude jí pohřeb osoby blízké a současně křtiny osoby vzdálené.
27.09.2012 D-FENS