Milý vnuku, až budeš tyto řádky číst, budu již nejspíše obývat rajské
zahrady. Celý život jsem byl dobrým muslimem, pětkrát denně jsem se modlil,
v mešitě kázal, alkoholu a vepřového jsem se nikdy nedotknul, manželky jen
občas, kabelem od žehličky. Ale nepřeháněl jsem to. Vždyť byla mé nejoblíbenější
domácí zvíře. Není proto důvod, abych neužíval rajských rozkoší, nebral
potěšení u 70 neoděných panen a nepil víno z rajských potoků.
Abych však umřel v klidu, musel jsem napsat pár rad do života pro tebe,
mého nejstaršího a nejoblíbenějšího vnuka. To ty budeš nést dál naše poselství
a dá-li Alláh, již za tvého života bude dovršeno vítězství naší víry v této
zemi.
Je to 40 let, co jsem celou naši rodinu přivedl u Jemenu sem, do Kiruny
na sever Švédska. Asi se ptáš, proč jsem, ze sluncem zalitého Jemenu, odvedl
rodinu do místa, kde je furt zima a každým rokem, dva měsíce v kuse, tma
jak v prdeli. Ale věř mi hochu, je mnohem lepší zajít jednou za měsíc na
sociální úřad pro pěknou podporu, zima nezima, než se živit sběrem velbloudích
hoven v poušti. Jen díky sociálním dávkám jsi mohl rozjet byznys s hašišem
a v dětství trávit prázdniny na skautských táborech Al Kaidy.
Začátky byly těžké. Naše rodina přišla v prosinci a držky nám omrzaly
tak, že burky začali nosit i chlapi. Když jsme tu byli třetím rokem, pomřela
třetina naší rodiny, včetně tvých rodičů, hlady a žízní. Kdo mohl tušit,
že postní měsíc ramadán vyjde na polární den. Ty jsi přežil, protože děti
se postit nemusí a já se tehdy hodil marod, ale tví rodiče… Taky ta jazyková
bariéra, švédština není zrovna lehký jazyk. Ale přizpůsobili jsme se. Dnes
už víme, že v létě tady slunce nezapadá, a když vyjde ramadán na červen,
požádáme sociálku o postní příspěvek a letíme na měsíc na Kanáry. I s jazykem
je to snazší. Dnes už i starej Svenson mluví obstojně arabsky.
Co je vnuku hlavní, drž se našich zásad a neustupuj. I já, když jsem
přišel do této země, strpěl jsem sociální dávky, a to, že nemusím chodit
do práce, ale tím to končí! Na šaríi si sáhnout nedáme. Už jsme prosadili
zákaz vánoc a půlměsíc místo kříže na švédské vlajce, ale jsou i další
hrůzné zlozvyky bezvěrců. Střež se alkoholu! Závislost na něm dělá z lidí
nesvéprávné ruiny. Poznal jsem to osobně, když jsem v různých bezvěreckých
zemích prodával drogy. Je to ďáblovo zlo!
Pokračuj ve spolupráci se sociálním úřadem. Jde nejen o podpory, ale
i o placené pěstounství. Moc se nám to osvědčilo. Ber do pěstounství hlavně
malé holky, tak kolem pěti let. Holka se za tři čtyři roky vdá za nějakého
slušného muslima a příspěvky budeš brát do její plnoletosti.
Až naše věc vítězně skončí, musíš nějak naložit s bezvěrci. Jsem sice
umírněný muslim, ale korán hovoří jasně, bude nutné je vyzabíjet. Zachovej
si však lidskost. Vždyť mnozí ti hříšníci se nás tak zastávali, demonstrovali
na naši podporu, ba trestali ty, kteří nás dehonestovali kvůli pár znásilněným
ženským a zapáleným autům. Umřít musí a do pekla přijdou, ale snaž se jim
smrt nějak zpříjemnit, aby odcházeli lehce. Ty sladké hochy z gay pride
organizací naraž na kůl, ať si před smrtí prožijí pořádný orgasmus. Feministky
normálně ukamenuj, ale ne abys do nich tupě bušil šutrama, jak do znásilněné
pakistánské školačky! Házej to genderově vyváženě. KÁMEN – CIHLA – KÁMEN
– CIHLA. Se zelenejma bych ale slitování neměl. Co jsem tady, tak mi lhali.
Slibovali globální oteplování, roztátí ledovců a vyhynutí ledních medvědů.
Jsem tu už 40 let, kosa pořád stejná a před deseti lety mi sežral lední
medvěd manželku, když jsem ji poslal do lesa klučit pařezy. Neměla by prý
šanci utéct, i kdyby nebyla v osmým měsíci.
Křesťany nech žít, teda pokud nebudou provokovat s tím svým Ježíškem
a vánočními stromky. Někdo dělat musí, a když budou platit křesťanskou
daň…. I když… ti blbci se už sami tak zdanili, že nejspíš nebude z čeho
brát. Nakonec se jim snad i daňově uleví.
Myslím, že už to nebude dlouho trvat a naše náboženství definitivně
zvítězí. Bude to tu stejné jako v jiných muslimských zemích, kde ctí proroka
Mohameda. Jinými slovy, bude to stát pěkně za hovno. Proto, milý chlapče,
poohlížej se po jiné nemuslimské zemi, kam bys mohl vyvést svou rodinu,
abys v ní mohl pár desítek let spokojeně žít, než ji taky zkurvíš jako já
Švédsko.
Cítím, že přichází konec. Těším se na rajská potěšení. Jen doufám, že
tam nenarazím na svou manželku. Budu mít co dělat se sedmdesáti pannama
a nejsem zvědavej na nějakou zababušenou krávu.
Sbohem můj vnuku.
01.03.2015 Miloš Zbránek