|
Myslím si že jako AA zbraň to ale byl krok vedle, pokud se pilot musel přiblížit až na 350m, tak přestože byl malým cílem, při soustředěné palbě byť i části z jednoho boxu B-17s by stačila jen jedna kulka do palivové nádrže a je po legraci, z hlediska reálného AA účinku by byly daleko vhodnější regulérní AA rakety z projektu EMW C2 Wasserfall.
Link : http://www.luft46.com/missile/wasserfl.html
|
|
|
350m byla minimální vzdálenost, maximální byla asi 800m. Kdyby se přiblížil více, tak by to vzhledem k rychlostnímu přebytku a pomalu reagujícímu řízení do cíle narval.
|
|
|
Tak okolo těch 600, by se to již samozřejmě dalo, ale zase z které strany měl ponejvíc ůtočit? Dle mě musel útočit spíš jen na čelo, nebo záď formace, jinak by byl boxy obklopen a kdyby byl od jednoho 800m, tak zas 400m od jiného, nevím, bylo by to dost složité a nejspíš + vzhledem k závadám a potížím při startu by měli tak 70% úmrtnost, ale čistě IMHO.
|
|
|
Podle kopie instruktážní kresby, která byla v jedné knížce, měl útočit z šesté hodiny na tail end Charlieho. Pak měl hned podrovnat a dolů. Zaměřovač byl primitivní (asi jako u ruční zbraně, hledí a muška v určité vzdálenosti od sebe). Já mám celkem potíže si ten útok představit.
|
|
|
To já taky :) To by nejspíš znamenalo že museli startovat ve chvíli, kdy nad nimi bombardovací svazy zrovna přelétávaly, ale je otázka kolik by měl času na manévry, protože pokud startovací plošiny nebyly zrovna v drahách přeletů bombardovacích svazů, tak by to celé bylo velmi složité, navíc jaké byly manévrovací schopnosti celého stroje?Navíc pilot měl zřejmě jen jeden pokus...nakonec by se to asi nejspíš v to taranování stejně zvrhlo :)
|
|
|
Bohužel nevim co znamená "z šesté hodiny na tail end Charlieho", ale přesto zde uvedu svůj názor.
Neměl náhodou Natter po startu přeletět výšku letu těch bombardérů a útočit ze zhora? Americký bombardéry určitě tehdy nelítaly nad německem ve výšce 10000 m (13000 už vůbec ne).
Pilot Natteru by se tedy po dosažení max. výšky spouštěl pod malým úhlem dolů, mezitím by se rozhlédl po svazu bombardérů. Až by jej lokalizoval, spustil by se na něj střemhlavým letem, vypálil rakety a zmizel.
Posádka bombardérů by pak max. zahlédla, že ta B 17 co tam vedle nich ještě před chvilkou letěla už tam najednou není...
|
|
|
Bohužel nevim co znamená "z šesté hodiny na tail end Charlieho", ale přesto zde uvedu svůj názor.
Neměl náhodou Natter po startu přeletět výšku letu těch bombardérů a útočit ze zhora? Americký bombardéry určitě tehdy nelítaly nad německem ve výšce 10000 m (13000 už vůbec ne).
Pilot Natteru by se tedy po dosažení max. výšky spouštěl pod malým úhlem dolů, mezitím by se rozhlédl po svazu bombardérů. Až by jej lokalizoval, spustil by se na něj střemhlavým letem, vypálil rakety a zmizel.
Posádka bombardérů by pak max. zahlédla, že ta B 17 co tam vedle nich ještě před chvilkou letěla už tam najednou není...
|
|
|
Bohužel nevim co znamená "z šesté hodiny na tail end Charlieho", ale přesto zde uvedu svůj názor.
Neměl náhodou Natter po startu přeletět výšku letu těch bombardérů a útočit ze zhora? Americký bombardéry určitě tehdy nelítaly nad německem ve výšce 10000 m (13000 už vůbec ne).
Pilot Natteru by se tedy po dosažení max. výšky spouštěl pod malým úhlem dolů, mezitím by se rozhlédl po svazu bombardérů. Až by jej lokalizoval, spustil by se na něj střemhlavým letem, vypálil rakety a zmizel.
Posádka bombardérů by pak max. zahlédla, že ta B 17 co tam vedle nich ještě před chvilkou letěla už tam najednou není...
|
|
|
Bohužel nevim co znamená "z šesté hodiny na tail end Charlieho", ale přesto zde uvedu svůj názor.
Neměl náhodou Natter po startu přeletět výšku letu těch bombardérů a útočit ze zhora? Americký bombardéry určitě tehdy nelítaly nad německem ve výšce 10000 m (13000 už vůbec ne).
Pilot Natteru by se tedy po dosažení max. výšky spouštěl pod malým úhlem dolů, mezitím by se rozhlédl po svazu bombardérů. Až by jej lokalizoval, spustil by se na něj střemhlavým letem, vypálil rakety a zmizel.
Posádka bombardérů by pak max. zahlédla, že ta B 17 co tam vedle nich ještě před chvilkou letěla už tam najednou není...
|
|
|
Podle všeho měl Natter možnost zaútočit seshora, pokud by záměr nevyšel, pak se pokusit "zhoupnout" pod svaz a zaútočit zespodu...Víc šancí k útoku už nebylo.
|
|
|
Hmm, toho jsem se obával. Sorry. Ale když nejde reakce uploadovat v době několika desítek minut a pak se tam všechny nakonec zobrazí, tak to je pak problém.
|
|
|
šestá hodina = přímo vzadu
tail end charlie = poslední bombardér skupiny
|
|
|
len k tym hodinam:
- nakresli si (alebo predstav ;) na dlazku hodinovy cifernik.
- postav sa doprostriedku a predkom k 12 hodine.
smer urcujes podla toho, na ktorej hodine sa objekt nachadza. takze vpredu je na 12, vlavo je na 9, vzadu na 6, vpravo na 3.
|
|
|
Pan Lusar v knize Nemecke tajne zbrane 2. sv. valky o necem podobnem psal, ale ty parametry trochu nadsadil. Jestli to v archivu najdu, prelozim a dam to sem.
|
|
Vic takovych zajimavych clanku. Tenhle me opravdu hodne zaujal. Diky.
|
|
|
tiez, skvele tema a skvele napisane, nieco ako "tajomstva 2WW"
|
|
podobneho konicka s D-F. Az si s Máňou vydelam dost lovu vyrazim na okruzni jizdu po valecnychn muzejich sveta. Mozna bych pribral i znama bojiste 2.svetove. Jo, takova Kubinka http://www.tankmuseum.ru/ tam bych si rochnil. jen tak mimochodem nenasel jste nekdo pomoci Google Earth nejaky stopy v pousti po skautech Afrikakorps a tech druhych?:-D
Dokonce existuje prehlidka kde jezdi skrz mesto original Panther, Srmgeschutz III a dalsi. Lidi stoji na chodnicich foti a nataci. Tanky udelaji otocku a jedou zpet,no parada. Bohuzel uz nevim kde, asi Belgie nebo tam nekde:-(
|
|
|
AFAIK v kubinke, alebo niekde okolo sa da cast WWII techniky prenajat za celkom ludovy peniaz
http://voentour.ru/military/tanks.html
|
|
Docela by mě zajímalo, jak byly odpalovány ty rakety. Bylo to rovnoběžně s podélnou osou letounu nebo měly nějaký rozptyl? Protože pokud byly bez rozptylu, tak by do B-17 šlo všech 32 raket (samozřejmě v případě přesného zamíření), což je asi trošku zbytečně moc :o)
|
|
|
Na to, abyste dostal v cíli nějaký rozptyl, nemusíte vůbec plánovitě vyosovat vypouštěcí trubice. Nikdy neodpálíte ty rakety úplně ve stejný okamžik, na každou z nich budou za letu působit trochu jiné síly, každý z raketových motorů bude hořet trochu jinak atd. atd.
Ani u napevno upnuté palné zbraně nepůjdou dvě po sobě následující střely do úplně stejného místa v terči, bude-li se střílet na nějakou vzdálenost menší než malou.
Jinak souhlasím s Drewidem, že Waserfall byl podstatně modernější a účinnější AA prostředek. Zejména kdyby se jim podařilo dovést do konce ty FAE hlavice (ať už aerosol, nebo uhelný prach či s čím to tenkrát experimentovali)
|
|
|
jj presne i mala odchylka muze znamenat uplne jiny vysledek, nic nelze opakovat dvakrat naprosto stejne v realnem svete, jedna se motyli efekt...
|
|
|
Raketnice u Ba-349 nebyla nic jiného než svazek trubek svařených k sobě, takže rozptyl byl tvořen "hardwarově" již v okamžiku odpalu.
|
|
|
Hm. Pokud výrobu Natterů svěřili totálně nasazeným, nebo nějakým válečným invalidům, zmobilisovaným matkám v domácnosti apod., musela ta přesnost být opravdu ohromující ;-)
|
|
|
Viděl jsem fotku salvy raket Föhn (odpalovaly se z pozemního salvového raketometu) Ač byly rakety stabilizované rotací, dost z celé salvy měnilo směr. Asi to bylo zaviněno vzájemnou interferencí při hromadné salvě, rovněž i odchylky při výrobě prachových zrn raketových motorů udělaly své. Osobně bych na rekety Föhn moc nesázel. Měly, tuším, pouze 0,33 kg trhaviny v hlavici, což mohlo, ale rozhodně nemuselo stačit na B17.
Projekt Natter je jistě zajímavá záležitost, ale já bych to považoval spíše za výron německého zoufalství na konce války. Dle mého měly větší naději na úspěch projekty řiditelných protiletadlových raket, které, i když vememe-li v potaz určitou primitivnost naváděcích systémů a systémů vzdáleného odpalu (přibližovací zapalovače), se mohly proti vysoko letícím boxům B17 ujmout. Problémem ale byla, stejně jako např. u tanků, velká roztříštěnost vývoje a výroby. Ale to už jsme u historických kdyby.
Článek dobrý, je vidět, že D-F toto téma baví a bylo by fajn, kdyby se k němu občas vracel.
|
|
|
nahodou totalne nasazeni presnost umeli ... nejdriv se hlaven vysoustruzi na tisiciny milimetru a pak se (kdyz se nemec nekouka) omlati o futro, nebo o betonove loze stroje ... nemcum nejak nedoslo, ze cesi nevzhlizeji k rozkazu, jako k bohovi ...
|
|
|
Uz si moc nevzpominam, ale tusim ze presnost nerizenych raket se pohybuje v jednotkach % vzdalenosti - na 1 km tedy desitky metru - alespon u RM122, takze se to opravdu vyosovat nemuselo
|
|
To uz uspesnejsi bol Me 163B Comet (aj ked ten je trocha o niecom inom), ale clanok je to pekny.
|
|
...D-F...klobuk dole velmi pekne pocitanicko...
...inac s tymi NR (neriadenymi raketami) mas pravdu...v tomto pripade a s ich primitivnou stabilizaciou je vcelku jedno ze su umiestnene pokope, po odpaleni si kazda bude zit svoj zivot...z praxe s ovela modernejsimi NR mozem potvrdit ze az ich dobra stabilizacia + pocitacom riadene zameriavanie pomaha dostat ich do zhruba rovnakeho miesta...
...v pripade nattteru je zasah vsetkymi raketami dost nerealna situacia a muselo by to byt hodne zblizka...skor by som to videl na priblizenie sa zo zadnej polosfery zhora k zvazu bombarderov...vtedy na spravnej vzdialenosti odpalene take mnozstvo NR by zvysovalo pravdepodobnost zasahu aj niekolkych lietadiel,vacsinou letiacich v dost tesnej formacii) co aj pri zasahu len jednou NR(ma vacsiu ucinnost ako gula z kanona) by mohlo mat dostatocny ucinok...minimalne demoralizujuci... 8-))))))
...dalej je faktorom aj to ze v obdobi vojny v ktorom by natter bol pouzity by uz spojenci mali nadvladu vo vzduchu=pokles ostrazitosti palubnych strelcov=velky moment prekvapenia pri nahlom utoku z takej vysky takym malym cielom...
...IMHO...
|
|
|
Děkuji, to zahřálo.
Jak se díváš na možnost narazit s miniletounem pohybujícím se rychlostí 880km/h do B-17 letící nějakých 360km/h?
|
|
|
"Jak se díváš na možnost narazit s miniletounem pohybujícím se rychlostí 880km/h do B-17 letící nějakých 360km/h?" dakujem, neprosim ;)
ale myslim si, ze by to bolo realizovatelne. ta B17ka sa prilis nevrti a natter musel mat ovladanie dost presne aspon na zameranie striel. dost by pomohlo, keby v natterovi bol este kybel M20+ srofov s par sulkami dynamitu odpalovany pilotom.
|
|
|
...D-F...ten naraz vobec nie je problem...maly obratny/predpokladajme/ stihac a velky relativne nemotorny a pomaly ciel...rozdiel rychlosti 520kmh nie je vobec nieco strasne...taktiez za predpokladu ze natter mal dostatocne ucinne kormidla/a je predpoklad ze mal lebo pri tej rychlosti aj tak male riadiace plochy su dostatocne ucinne/ podla mna vobec nebol problem B17 trafit...ak by slo len o to...
|
|
|
...samozřejmě není fikce, mají ho dokonce v nějakém muzeu, bohužel v depozitáři. Ten odkaz na něj není z nejlepších, udělám si trochu reklamu ;-):http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=684
|
|
|
Taky by mně dost zajímalo, proč (pokud to tedy existovalo...) se to mělo jmenovat Reichenberg. Tak se říká německy Liberci.
|
|
|
OT: nejenom Liberci - http://www.reichenberg-rlp.de/ (nasel google)
|
|
|
Jeden exemplar visi u stropu vratnice La coupole, bunkru a muzea primarne zamerenyho na V-2. Je to pobliz Pas-de-calais. Kdysi sem se tam nahodou vyskyt a tohle byla vec ktera me vahani nad vstupnym prevazila na "tak tohle musim videt"
|
|
dobry clanek(sice mi torochu nezapada mezi ty ostatni ale budiz)
spis me dostava to srovnani primitivniho vojenskeho prostredku s dosahem 12km s vesmirnym programem....
|
|
Pořád nemůžu pochopit jak s tou jejich technikou prohláli válku. Všechny dnešní důležitý zbraně vymysleli (dobrá, minimálně zrealizovali) už tehdy oni - balistický rakety, útočnou pušku, proudový letadla... snad jen A-bombu neměli.
Taky by mě zajímalo, jestli to je ten důvod, proč tolik lidí Německo té doby tak fascinuje.
|
|
|
No ono to neni tak zhave. Proudove motory vymysleli ve stejne dobe i Britove, ac to nedotahli az k praktickemu pouziti (alenebyli vubec daleko), nebo meli radar a pocitac, se kterym si hodne zkratili cestu k desifrovani nemeckych kodu. Je to tak trochu mytus, ze Nemci vymysleli nejake skvele veci. Ze je meli Americane, to je vc jina, ohromne zdroje se nekde projevit musely. Zazrak predvedli i Rusove, kdyz nekolik let po valce meli vodikovou bombu, vsak si to yankees take poradne brali.
Co me vsak prekvapilo, trebaze nevim, nakolik tomu prikladat kredit, je, ze PRY Wehrmacht mel oproti Spojencum vzdy mensi ztraty, trebazy byl ke konci hur vyzbrojen a zasobovan. Tohle byla masina, ktera to tak dlouho udrzela v chodu.
|
|
|
Gloster Meteor byl zařazen do výzbroje RAF pár týdnů poté, co Luftwaffe dostala první operační Me262. V průběhu roku 1944 se Meteory použivaly hlavně proti V-1 (byly náročné na zázemí a dolet nebyl nic moc), později (1945, kdy už byla k disposici dobrá letiště v Belgii) k průzkumným letům nad Německem. Pokud vím, není ale z WWII znám případ přímého střetu Meteoru s jakýmkoli letounem Luftwaffe.
Radar měli Němci také. Technicky na tom byli na začátku války jen o málo hůř než Angličané (Freya měla malý dosah a nezvládala rozumně určit výšku) a hlavně nekladli na radar takový důkaz. Až později začali radary používat masově. Takový Würzburg byl velmi kvalitní (později doplněn i IR detektorem atd.) a radary pro výzbroj nočních stíhačů představovaly naprostou špičku.
Další oblastí, kde měla technicky navrch Říše byla například radionavigace - systém Knickebein umožňoval bombardování naslepo daleko dřív, než Angličané přišli s H2S (který byl pochopitelně principiálně odlišný a hlavně autonomní).
Poměry ztrát byly různé pro různá bojiště a období ztrát. V celkovém souhrnu Osa x Spojenci pochopitelně vyhraje Osa, ale je to jen kvůli velkým ztrátám v SSSR. Malými ztrátami a relativně dlouhou dobou přežití vojáka na bojišti (v Evropě) byla známá spíše US Army. Ono při přístupu "tam někde je možná německá hlídka - přeorejte to v okruhu 500m těžkým dělostřelectvem a hlavně tam nikoho neposílejte" to je vcelku pochopitelné :-)
|
|
|
Menší ztráty Němců (kromě období rozpadu organizace obrany, např. v období zhroucení 7. armády v Normandii nebo v úplném závěru války, kdy už neměli podporu těžkých zbraní) vyplývaly z výhod defenzívy. Když čekáte s panzerfaustem nebo 88-kou za bukem, až kolem pojede tank, jste proti tomu tanku docela ve výhodě: znáte terén, můžete položit miny, jste maskovaní a máte první ránu.
Částečně to omezil citovaný přístup "rozorejte to těžkým dělostřelectvem a do každého křoví odpalte salvu raket z typhoona" + blokování přísunu posil a materiálu ze vzduchu.
Naproti tomu německý postup v úvodu války rozbíjel překvapené, nepřipravené a často demoralizované jednotky, takže ztráty byly nevelké. Narazila až luftwaffe za Bitvy o Británii, kdy výhod defenzívy mistrovsky využil Dowding.
Od té doby ale byla v defenzívě luftwaffe, takže vyšší ztráty měli Spojenci.
Za vítěze se považuje ale ten, kdo splní strategický záměr a ovládne bojiště.
|
|
|
Prvni pouzitelny proudovy motor zkonstruoval opravdu brit, Frank Whittle, 1937. Prvni letadlo, ktere se vzneslo pohanene proudovym motorem byl Heinkel 178 v roce 1939. Desifraci Enigmy melo hlavne na svedomi ukoristeni celeho neposkozeneho stroje ze zajate nemecke ponorky.
Ty ztraty - na vychodni fronte neprekrocil NIKDY pomer ztrat obrnene techniky 1:4 ve prospech nemcu ...
|
|
|
Jaderne zbrane naciste nemeli, jaderny vyzkum ano. Paradoxne mnohem mene vojensky zamereny, nez spojenci. Ale brzy budou takoveto clanky a informace o tom, jak to ve III. risi fungovalo, trestne, stejne jako v pripade holocaustu.
|
|
|
"Pořád nemůžu pochopit jak s tou jejich technikou prohláli válku. "
To je jednoduché... Zajeďte se podívat do Itálie. Pak pochopíte, že luxus vedení války s takovým spojencem po boku si mohou dovolit maximálně USA.
Není to tak zcela nemístná jedovatá poznámka - mizerné výkony Italů v Africe a zejména přiblblá tažení na Balkáně v první polovině roku 1941 (kdy Italové dostali na frak a Němci jim museli přijít na pomoc) prokazatelně odčerpaly značné německé síly, které měly být nasazeny při útoku na SSSR. Spekulace o tom, že kdyby Italové dokázali držet jižní fronty, podařilo by se Němcům dobýt Moskvu a nejspíš i ropná pole, považuji osobně za vcelku realistické.
|
|
|
Nebo orientace Japonců na útok severním směrem (SSSR), který prosazovali japonští pozemní generálové a z vnitropolitických důvodů jej neprosadili. Pearl Harbor byl pro Hitlera strategickou katastrofou...
V zimě 1941, kdy Němci stáli pod Moskvou, Rusové stáhli část zkušených a čerstvých sibirjaků na západ, kde znamenali značnou posilu. Pravděpodobně měli informace od zpravodajců, že Japonci půjdou na jih.
|
|
|
" Pravděpodobně měli informace od zpravodajců, že Japonci půjdou na jih."
Proč "pravděpodobně"? Tuto informaci měli *jistě* od Sorgeho - uznávají to obě strany.
|
|
|
|
To máte jednoduché. Každá válka, když je dostatečně veliká je v podstatě válkou opotřebovávací, vojenské umění, špionáž atd. ustupuje do pozadí a nejdůležitější je schopnost nahrazovat ztráty. Rusům pak nevadilo, že životnost T34 byla týden od výrovy do sešrotování, protože po rozběhu továren v zázemí jich dodávali téměř neomezené množství. Další výkonnou zbrojovkou pro spojence byly USA. K čemu Němcům byly špičkové tanky, když na jeden vyrobený německý rusové vyrobili 100 a spojenci dalších 100 (tyhle čísla jsem si vymyslel, někde se dají najít přesná).... Prostě se svými omezenými zdroji (a spojenci pečlivě ničenými) nemohli konkurovat totalitní zbojní ekonomice SSSR s téměř neomezenými materiálními a lidskými zdroji a ohromné síle USA, jehož fabriky navíc byly v bezpečné vzdálenosti a jediné škody, kterých Němci byly schopni na ekonomice USA bylo potápění lodí.....
|
|
|
Najdi si něco o teorii světového ledu, o použití radarů na Rujaně, o Agartě a už se tak divit možná nebudeš... Příliš mnoho šílených vědců.
|
|
Němci válku nepochybně prohráli také proto že jim velel šílenec Áda, ale já se domnívám že byli pouhou figurkou na Stalinově šachovnici.
|
|
|
Hitlerovo šílenství (spekuluje se o syfilis) je známé, na druhou stranu jeho pověstná intuice nebyla vždy úplně mimo.
Mnichovská dohoda byla z hlediska Říše geniální tah, Francii také dobyli v podstatě za chodu, do Norska vpadli na poslední chvíli, než to udělali Angličané, na východě jim před koncem roku 1941 také skoro vše vycházelo. To, že Hitlerův zákaz ústupu za každou cenu nejspíš zachránil Wehrmacht v zimě 1942 přiznávali i generálové, kteří ho jinak moc rádi neměli a v té době prosazovali "dočasný taktický ústup". Proplutí těžkých válečných lodí Kanálem před očima spojenců byl také husarský kousek, který prosadil Hitler osobně.
IMHO byl Hilter podobný případ jako Lenin - nástroj, který se svému pánovi vymkl z rukou. Lenin se po ovládnutí Ruska pokusil o export revoluce do Německa, Hitler zase nejspíš prohlédl Stalina a nečekaně napadl SSSR, i když válka na dvou frontách bylo něco, čeho se chtěl vždy za každou cenu vyvarovat..
|
|
|
Teď jde o to, jestli je (Scharnhorst a Gneisenau) sami Spojenci nechtěli mít, aby si uvolnili ruce ve Středomoří, kde probíhala velká vylodění. Kapitán Esmonde a ostatní letci byli možná obětovaní pěšci ve strategické partii...
S tou intuicí ale máte pravdu. Doporučuji např. G. Perreault: Tajemství dne D. Fascinující kniha.
|
|
|
Jako zajímavou alternativu pohledu na Hitlerovu intuici a "osvícenost" doporučuji přečíst si knížku Jitro kouzelníků Louise Pauwelse a Jacquese Bergiera. Ne celá kniha je o Hitlerovi.
|
|
Dobre zapaleni pro vec predvedl d-fens, to se musi nechat :)
Nicmene z hlediska inzenyrskeho povazuji za mnohanaseobne vetsi uspech Me 262 a obecne proudove motory, nikoliv raketove.
Ani Me 163, ac narozdil od Natteru dosahl alespon nejakych realnych vysledku, nebyl zadnou velkou vyhrou prave kvuli raketovemu motoru, kde jedine skrtnuti projektilu (a nemusel to byt ani .50) znamenalo v naproste vetsine pripadu okamzitou transformaci z letadla na rizeny fireball. A to nepocitam mizerny dolet. Zase na druhou stranu je podstatne jednodussi skryt raketovou rampicku, nez cele letiste.
Problem u Me 262 byla predevsim skutecnost, ze ten idiot (Hitler) osobne naridil pouziti techto stroju pro potreby taktickeho bombardovani, cimz vymazal jejich schopnosti ve stihacim boji.
Prijde mi, ze veskera ta genialita a preciznost nemeckych inzenyru svoji zazracnosti spis nemcum celou valku podelala. napr. tanky - kazdy druhy mesic nova verze, nove nahradni dily, zhorsovani logistiky den po dni... minimalni duraz na spolehlivost a zjednoduseni.
no.. aspon ze se snazili a nevyhral to Stalin.
|
|
chválím článek o mé oblíbené užovce! tahle věcička mě vždy fascinovala. díky autore! neškodilo by více článků o zajímavých strojích z ww2, zejména v německu bylo lecos k vidění
|
|
|
Koukám, že ta věc fascinuje celkem dost lidí. Čím to asi je?
|
|
|
bude to unikátnostní tohohle projektu, je na něm vidět neuvěřitelná technická vyspělost nacistické techniky a hlavně zoufalost doby, že něco podobného vymýšleli. v mírových dobách by tohle nikdo nestavěl
|
|
Kvalitný článok, vidno, že si nadšenec lietania, len nie celkom súhlasím s tvrdením, že išlo o prvý let rakety s posádkou (či pilotovanej rakety). Tuším už v 1929 lietal Opel-Hatry RAK-1 (hoci šlo skôr o skoky) a okolo roku 1939 sa už veselo experimentovalo - He-176 napr. Rusi v rokoch 1941-1945 skúšali celý rad raketových lietadiel a aj Me-163 vzlietol skôr. Môžeme sa dohadovať, či bol Natter raketou alebo lietadlom, sám uvádzaš že to nie je celkom jasne oddelené. Toto je však námetom k diskusii.
Btw., z tých zúfalých defenzívnych zbraní je mojou obľúbenou bezmotorová stíhačka Blohm-Voss Ha-40 - bojový vetroň, no to je sila, nie?
|
|
|
Pro okamžik startu byl BN raketou, protože nosná síla pocházela čistě z raketového motoru, kdežto u raketových letadel byl jejich původcem vztlak na křídlech. Takže bych to bral jako jedno z dalších postupných prvenství.
Ještě, že letěl dřív Gagarin než Sheppard, to bychom se dodnes hádali, kdo byl první regulérní kosmonaut ...
|
|
|
Ale o to přece modrému demagogovi D-frnsovi šlo. Odejmout raketové prvenství komunistovi Gagarinovi. Teď už jen prokázat, že Lothar Sieber byl veliký příznivce ODS a degradován z poručíka na svobodníka byl díky přičinění zasmrádlé KSČSSD.
|
|
Jediná výtka, škoda, že nejde zvětšovat jednotlivé obrázky u některých (třeba motor) je naprosto nemožné identifikovat i ty největší detaily.
A ten poslední odstavec je přesný. Opravdu jsem se při představách zasekl ve chvíli, kdy jsem po schůdcích lezl k té papundeklové syčící věci, která měla během pár vteřin atakovat stratosféru. Ani hovno, ani za maršálskou hůlku.
P.S. Jakou měli představu, jak se konstrukce Natteru vypořádá s tlakovým rázem startu 40 rachejtlí, nemluvě o kouřové cloně (vyhýbací maneuver) a zpoždění, když účinný odpal zabíral řádově stovky metrů při rychlosti 800 + 350 kmh ?
|
|
|
Takove veci uz podle me moc neresili, podle me, pokud se letadelko dostalo k formaci a odpalilo rakety, ukol splnilo a je jedno, jak to dopadlo... Navic pri odpalu vsech raket naraz muselo zastavit ve vzduchu a zlomit se, ale tezko rict. Delali pokusy i s odpaly?
|
|
|
Myslím, že ne. Ta trubka v raketnici sice měla dno, ale byla dostatečně krátká (na fotkách je vidět, jak hlavice raket skoro ční ven). Raketa tudíž nenabrala patřičnou rychlost a měla tudíž malou kinetickou energii. Jako větší průser bych viděl ten tupý předek po odhození krytu raketnice a změnu těžiště směrem dozadu.
|
|
|
Tlakový ráz atd. - zvláš't koncem války praxe zřejmě dost předbíhala teorii, vývoj a zkoušky, nebyl čas toto řešit. Postavit, rychle odzkoušet a dodávat bojovým jednotkám. Podobný osud tuším potkal japonskou Óku, speciální sebevražedné letadlo pro piloty kamikaze. Óka dosahovala při střemhlavém letu vysoké podzvukové rychlosti, kdy se začínají měnit aerodynamické vlastnosti letounu (nejsem odborník, snad to píšu správně) - letadlo bylo nepředvídaně tlačeno směrem dolů, takže kamize své cíle podlétavali a padali do moře, místo na americká plavidla.
|
|
Kdysi jsem četl knížky od Mano Zieglera, který létal na Me-163 a účastnil se i zkoušek Me-262. Zmiňoval i pokusy s Nattery. Doporučuju... Taky jsem podlehl a postavil si raketový modýlek Me-163b :-)
|
|
|
Taky jsem ty 2 knížky kdysi přečetl. Byly to první knížky "z druhé strany barikády", ke kterým jsem se dostal. Když odhlédnu od toho, že letci Luftwaffe nebyli schopni do poslední chvíle prohlédnout špatnost totalitní nacistické ideologie (voják nemá ani v mírových dobách moc času na politické úvahy), zaujal mně jejich profesionální a obětavý přístup (nikoliv fanatismus či fatalismus!) až do poslední chvíle i proti drtivé převaze spojenců.
Celkově, pokud si vzpomínám, velmi dobré čtení.
|
|
Vážení, jen doplnění.
Za druhé světové války byly v Luftwaffe, konkrétně v jednotkách příslušícím obraně říše, formovány jednotky tzv. Rammjäger Gruppen, kteří měli se svými Fw-190A Sturmbock (pancéřovaná verze pro útoky na létající pevnosti) nalétávat do ocasních ploch létajících pevností.
Z jednotek to byly třeba 11.(Sturm)/JG3 nebo 5./JG4.
Nebyli to ale sebevrazi, tato metoda byla jen jedna možností útoku - z Fw-190 sice měl údajně ve střemhlavém letu vydržet řízený náraz do výškovky B-17, ale v praxi byl používána jen zřídka. Například Walther Dahl, eso luftwaffe, má na svém kontě jednu B-17 zničenou právě tímto způsobem. Jednotky Rammjäger sice byly zformovány ale hlavním úkolem Sturmbocků zůstalo klasickým způsobem rozbít svaz bombardérů, aby se jednotlivé pevnosti staly snadnějším cílem pro ostatní stíhače. Asi sami zjistili, že narážet ve střemhlavém letu do výškovek bombardérů není zas tak dobrý nápad a vrátili se zpátky ke klasickým útokům.
|
|
|
taranování je známé už od dob první světové, kdy s tím přišli tuším rusové. praktikovali to hlavně na plátěné směrovky na strojích s vrtulí s oceli. chtělo to asi cvik, ale ušetřená dávka střeliva je ušetřená dávka střeliva
|
|
|
WWI a vrtule z oceli? To bych docela rád viděl ...
|
|
|
Vrtule z oceli se používaly dávno před Velkou válkou, prakticky od počátků letectví, a to hlavně ve výcviku - Ocelové vrtule byly těžší a s mizernou účinností, ale levnější, takže tolik nevadilo, když žáček nějakou při přistávání poškodil.
Jinak metody leteckých soubojů byly ze začátku dost kuriózní - od shazování ocelových šipek shora na protivníka, přes pokusy o zachycení a poškození stroje zavěšenou kotvou nebo různými kosami, až po střelbu z revolverů, takže ani tomu taranování bych se nedivil, i když riziko poškození stroje je přitom velké...
|
|
|
Já se přiznám, že jsem taky na žádném letadle od r. 1914 kovovou (a vůbec už ne ocelovou) vrtuli nezaznamenal. Na jakém stroji ve WWI se vyskytla vrtule z jiného materiálu než dřeva?
|
|
|
Jsme tematicky trochu mimo, ale nedá mně to.
Podle mně je "taranování" něco jako rybářská latina v letectví.
1.Ocasní plochy nejsou jen z plátna, ale mívají nějaký rám a to většinou kovový, trubkový.
2.Listy vrtule podle mého názoru nikdy nebyly kvůli hmotnosti ocelové, ale z lehkých slitin.
Pokud si vzpomínám, bylo to údajně tak, že sovětskému pilotovi hrdinovi došly náboje a tak sundal fašistu taranem.
Osobně se domnívám, že mohlo jít o náhodný střet ze kterého až následně propaganda udělala úmysl a novou, nejdažší bojovou metodu.
Riskovat poškození, spíše zničení letounu a vlastní kejhák pro ušetření několoka nábojů se zdá být opravdu hodně přitažené za vlasy.
Poznámka: Letoun je řiditelný i s nefunkční směrovkou.
|
|
http://www.jirizak.cz/cl1801735991.htm
Zajímavé vystoupení Martina Štěpánka na kongresu ODS v Brně.
V čele ČSSD stojí člověk politováníhodné diagnózy.
Na jedné straně chorobně ctižádostivý, ale až doposud vždy druhý, třetí nebo žádný.
Na straně druhé tak patologicky ješitný, propadající depresi z každého promarněného bodu obliby, že je schopen osočit z vlastní karikatury i benátské zrcadlo.
|
|
|
Fujtajbl, to bylo leknuti. V jednu chvili se mi zdalo, ze mluvil o svem (a jeste k tomu cestnem) predsedovi....
|
|
Je to _ten_ generál Dornberger, velitel raketového výzkumného střediska Penemünde? Starý dělostřelec a propagátor raketových zbraní, s Natterem musel být ve svém živlu 8).
Co se týká Waltherovy turbíny a jejích problémů, tak jsem četl knihu o Me-163 - člověk si snad nedovede představit agresivnější chemikálii než je 80% peroxid vodíku. V Me163 musel být pilot oblečen do kombinézy ze syntetické gumy (v podstatě protichemického obleku), který mu dával asi dvouminutový interval na opuštění letounu v případě, že do kabiny pronikne látka T. Pak se ten chudák prostě rozpustil a takové případy Němci měli při haváriích na zemi.
Raketa R4M jako protiletadlová zbraň slavila obrovský úspěch jak na Me262, tak i na Me163, při správném umístění zásahu zlikvidovala jedna raketa bombardér B-17 pravděpodobně, při dvou- až trojnásobném zásahu zcela jistě. Na letoun B-24 s tenkým Davisovým křídlem stačila jedna R4M v 99% případů.
|
|
|
Pokial R4M trafila cile, urcite ho znacne poskodila, skutocna bojova hodnota R4M bola ale znacne znizena nemoznostou realneho zamerania a korekcie pocas letu.
Pokial zoberies do uvahy rozdiel rychlosti medzi utocnikom a cielom (skratenie vzdialenosti je cca 140 m/s), casom, ktory utocnik moze samotnemu zameraniu venovat (radovo v jednotlivych sekundach) a faktormi, ktore utocnik nemoze ovplyvnit (smer rychlost vetru, priebeh horenia, vibracie pri lete a odpaleni, uhybny manever ciela, etc.) dostaneme sa k pomerne nizkej pravdepodobnosti zasahu.
O nejakom jednoznacnom upechu by som teda rozhodne nehovoril...
|
|
|
Hlavni nevyhodou R4M byl pridany aerodynamicky odpor, ktery zhorsoval parametry jako maximalni rychlost a ovladatelnost letounu. Me 262 jich nesla az 24 pod kridly a urcite jeji piloti dosahli vice sestrelu pomoci klasickych ctyr kanonu Rheinmetall Brosig Mk108, ktere mela Me262 v pridi, coz na tu dobu to byla omracujici palebna sila i bez raket. Na sestreleni B-17 stacilo nekoli zasahu strelou raze 30mm, coz je prave pripad Mk108. Akorat mi nejde do hlavy ta priblizovaci rychlost - 140m/s je 504km/s, coz pri priblizeni zezadu, ktere se praktikovalo pri utocich pomoci R4M znamena ze by Me-262 musela svistet na plny vykon, kde byla jeji maximalni rychlost 870km/h, ale v hladke konfiguraci. S podvesenymi raketami to bylo o dost mene .... Jinak uspesnejsi mutace R4M byly rakety Panzerblitz, ktere mely na tele R4M namontovanou hlavici s kumulativni nalozi a byly v samotnem zaveru valky s uspechem pouzity proti ruskym tankum.
|
|
|
Je to samozrejme len odhad, ale vzhladom k ochrane zvazov doprovodnymi stihacmi som odhadol, ze sa utocnik bude snazit prioblizit k zvazom na maximalke (napriklad z prevysenia - Bandits on 6-o'clock high!") a potom je rozdiel rychlosti 880km - 360km ~ 140 m/s
Pri nizsich rychlostiach (a pomalsom priblizeni) je ale samozrejme v znacnom riziku ohrozenia stihacmi chraniacimi zvazy...
|
|
O tomhle projektu slyším poprvé ( moje chyba), ale je to dost zajímavě napsáno. V technice se moc nevyznám, takže laicky:
1. Jak by plánovači projektu vyrovnávali s faktem, že se většina náletů uskutečňovala v noci.
2. Plánoval se útok jednoho Nattera na jednu bombardovací skupinu ( box?) či se plánoval útok několika Natterů najednou? Pokud by útočil pouze jeden, zdá se mi to, při masivnosti náletů stejně v konečném důsledku neefektivní jako kamikaze v Tichomoří nebo V-2 nad Británií. Naproti tomu útok třeba dvou Natterů najednou si těžko dovedu představit. Jedinný výsledek by asi byl psychologický dopad na Spojence a úbytek německých pilotů, neboť málokterý z nich by žil tak dlouho, aby se stal zkušeným pilotem takového stroje.
Jinak, díky za zajímavý čtení.
|
|
|
Ke konci války se většina velkých náletů už skutečňovala ve dne... Noční bombardování bylo sice zvládnuté také, ale bylo podstatně náročnější jak technicky, tak organisačně a nároky na lidské zdroje.
Pokud vím, plánovaly se skupinové útkoky, ale s nějakou koordinací se moc nepočítalo.
|
|
|
ad 1) Spojenci měli denní doby rozdělené, britské letectvo bombardovalo v noci, americké ve dne. Zvlášť denní bombardování bylo koncem války snazší, neboť:
a) Luftwaffe do velké míry "mlela z posledního" - měla nedostatek zkušených pilotů, početné ztráty techniky,
b) americké svazy čítaly až stovky bombardérů, které se snadněji ubránily německým stíhačům,
c) americké bombardovací svazy se mohly spolehnout na doprovodnou ochranu stíhaček s dlouhým doletem.
|
|
V zápalu psaní jsem se ani nepodepsal...
|
|
Možná bylo vhodné se zmínit o tuším protichemickém obleku pilota a možnosti poleptání od paliva jako u Kometu.....budiž prvnímu pilotu rakety země lehká....
|
|
článek mě potěšil stejně jako před časem test Fulcrum, tisíceré díky. Pokud se můžu přimluvit, jen houšť a větší kapky.
Raketové motory už bohužel u bývalého Schmiddinga neděláme, a v podzemních výrobních prostorách se dnes prohánějí už jen krysy :-)
|
|
bez toho ze bych cet ostatni:
1)moh spachat sebebrazdu bo tenkrat se nosilo neco jako cest a po degradaci jen cekal na vhodnou prilezitost a chtel to zabalit s plnou paradou a moznym ocenenim pro svou vdovu ci rodice..
2)dosla mu nesmyslnost valky v poslednim stadiu a moznost jejiho prodlouzeni a umirani dalsich cloveku takze proved sabotaz..
|
|
Nekde sem cet uz hadku o to, kolik raket tahle zoufalost nesla. Pripada mi zbytecny bavit se o tomhle projektu, nic pouzitelnyho do vyvoje letadel neprines, byl to jen a pouze zoufalej pokus zastavit bombardovani nemecka, navic naprosto neuspesnej a slepa cesta, stejne jako Me 163 Komet.Me 262 vzletel uz v cca 1942, na netu je nekde MPG zaznam prvniho vzletu z Rechlinu, to byla jina kava. A Hitler nebyl blbecek, aby prosazoval Schwalbinu jako rychlej bombarder pro nic za nic. Chtel ji pro likvidaci ocekavanyho vylodeni spojencu, pri spojenecky vzdusny prevaze v miste vylodeni, coz Me 262 VE VELKYM POCTU moh splnit. Nekdo tady psal, ze snad Komet startoval z rampy, ne, startoval s odhazovacim podvozkem a pristaval na lyzine (Pohs zemrel prave pri kolizi s odhozenym podvozkem), navic sou hodne komentovany reakce hydraulicky kapaliny vystriknuty z hydrauliky lyziny s neshorenym zbytkem paliva pri pristani. Zajimavejsi sou projekty FW 183 projektovanej profesorem Kurtem Tankem, kterej nahusto okopcili soveti viz MiG15 http://www.luft46.com/fw/ta183-i.html, nebo "ruskej" Jak 23, coz byl messerschmittuv projekt http://www.luft46.com/mess/mep1106.html, nebo "nemeckej" bELL x5 (az na umisteni motoru f86 Sabre) :)))) http://tanks45.tripod.com/Jets45/Histories/Me-P1101/Me-P.1101.htm
|
|
|
Uskutečnil se jeden pokus se startem Me-163 z rampy. Rampa byl železniční podvozek, na kterém byly umístěny raketové motory na TPH jako booster. Všechno bylo OK, jen se trochu nedomyslelo, jak zastavit tu plošinu.
Reakce hydraulické kapaliny s peroxidem nastávaly u prvních exemplářů, závada byla snadno odstraněna zalitím hydrauliky lyžiny kabelovou zalévací hmotou. Rozhodně bych projekt Me-163 nehodnotil jako jednoznačný průser - svoje vykonala kvalita výroby draků (křídla se musela párovat k trupům, rozlepovala se vlivem špatné technologie lepení, v jednom lepeném spoji byl nalezen francouzský nápis "já nejsem s ním", nezájem firmy Messerschmitt a celková situace německého průmyslu koncem války.
Obrázků "supertajných" a "supervýkonných" strojů luftwaffe je celej pytel. Jen pár z nich překonalo fázi modelu (Me P-1101, Ho-229...), většina se ale dochovala v podobě skic, které zřejmě vznikly po požití Hefenweizenbier v nějaké pivnici u Augsburgu. Je to skvělý téma pro novodobé Dänikeny...
|
|
Nekde sem cet o ty kuriozni zbrani, spousteny necim jako fotodiodou, ktera odpalovala kolmo vzhuru srapnelovy strely, soucasne s vystrelovanim protizavazi kolmo dolu, jmenovalo se to neco jako ...faust a koncem valky melo dojit k jednomu sestrelu tezkyho bombarderu prave touhle zbrani, stacilo aktivovat zbran a podletet v urcity vzdalenosti pod bombarderem (coz by beznej pilot-zacatecnik mel zvladnout), tahle zbran mi prijde zajimavejsi, nez svazek nerizenych raket na Natteru. Ad "nasledky poziti Hefenweizenbier", pri konstrukci audi TT prej konstrukteri poslouchali jen hudbu Jimiho Hendrixe (co konstrukteri pozivali, informator taktne zamlcel, ale k Hendrixovi vyzivna mrkvova stava nejak nepasuje :X) a az na zapomenuty kridlo taky celkem peknej kousek, ale podoba tech projektu s pozdeji vyrabenyma stihackama bije do oci.
|
|
|
Pravděpodobně se jedná o Jägerfaust - popisuje to Mano Ziegler ve své knize o Kometu. Mělo to ráži kolem 50-60mm. Dolů se nevyhazovalo závaží, ale hlaveň/vypouštěcí trubka - takže ta věc byla bezzákluzová a dala se snadno montovat i na malá a lehká letadla. Jak hodně se používala, to už nevím, ale nějaké sestřely s tím prý dosaženy byly.
Jinak poměrně běžně se u německých těžkých stíhaček (nočních) používal systém Schräge Musik - jeden až čtyři nahoru mířící 20mm nebo 30mm kanony v trupu za kabinou, odpalované fotobuňkou (tuším selenové články). Tady je i pár fotek: http://en.wikipedia.org/wiki/Schräge_Musik
Ad pěkněj kousek Audi TT - designově ano. Nicméně kdybych měl soudit z jízdních vlastností prvních sérií, tak bych musel konstatovat, že konstruktéři byli buďto permanentně zhulení, nebo ožralí nějakou samohnkou. Zkonstruovat auto se sportovní image jako přirozeně nestabilní, takže se sotva udrží na silnici, to už je opravdu úlet. Asi si holt v tom opojení mysleli, že konstruují stíhačku... No nakonec tam nacpali tunu přídavné elektroniky a jakž takž to jezdí.
|
|
|
Zajímavá a chytrá věc, až na to protizávaží.
Sestřeleným strojem byl olétaný He-177 Greif. Posádka jej srovnala do horizontu a vystoupila. Fw-190 (nebo Bf-110, teď nevím) na něm vyzkoušela ten udělátor a všichni z toho prý byli úplně va větvi, že to fakt funguje. Později se to testovalo ještě tak, že stíhačka podlétala balón. Proč se to nerozšířilo, těžko říct.
Kdo ví něco o protiletecké bombě (na jednom anglickém webu tomu říkali jen "500lb aerial bomb"), kterou měl Bf-109 vynést nad svaz bombardérů a vypustit ji? Na jakém principu to bylo zaměřováno a odpáleno?
|
|
|
Ehm, žádné závaží tam nebylo. Jinak to bylo opravdu velmi zajímavé - už proto, že u těchto zbraní na jedno použití se nemusela moc řešit životnost nebo přesnost výroby, dokázal to tedy vyrobit kdejaký trottel v podstatě na koleni a přesto to mělo dobrou bojovou hodnotu. Navíc vlastní systém na letadle byl (až na elektroniku) bezúdržbový, jen se tam vždycky nacpaly z fabriky jako jeden kus dodané komplety střela+lauf. Opět něco, co zvládne i cvičená opice. Ziegler píše, že to zkoušeli i u toho jejich Erprobungskommanda. Podle údajů na stránce http://www.xs4all.nl/~robdebie/me163/weapons01.htm došlo i k minimálně jednomu bojovému sestřelu, který by asi šlo považovat za potvrzený.
Nevím přesně, co máš na mysli pod názvem "aerial bomb", ale jednou z uvažovaných metod likvidace bombardovacích svazů bylo vytvoření výbušného oblaku (ať už shozem v nějaké bombě nebo rozptýlením a la práškovací letadlo) a jeho následná iniciace. Tam by si s mířením zvláštní starosti nemuseli dělat a odpálit by se to dalo v podstatě čímkoli (výbušná střela, nějaká malá bombička, schozená do toho oblaku na padáku ...) Experimentovali s uhelným prachem, uvažovali i o nějakém aerosolu. Nechali toho po nějakém větším pokusu (v Rakousku?) proto, že to bylo nebezpečné. Tvar mraku se nedal moc ovlivňovat a účinky byly prý do té doby nevídané - rozhodně ne něco, co by člověk chtěl provozovat nad vlastním územím. Bohužel se mi nedaří najít nic na netu a nejsem doma - až dorazím, pokusím se nějaké informace vyhrabat v knihovně.
|
|
bingo, to je ono http://www.xs4all.nl/~robdebie/me163/weapons07.htm
|
|
Celou dobu ziju v tom, ze schrage musik byla zamerovana opticky, mas nakej link o ty fotobunce-spousteci? To by me zajimalo, notabene pri nocnim stihani, kua to by musela bejt supercitliva fotobunka k rozeznani siluety letadla ve tme :O
|
|
To je to, cim se vyhravaji velke valky.
Videl jsem porad na History Channel, kde nemecti tankiste bez rozdilu rikali, ze jejich tanky mely maximalni technickou zivotnost sto kilometru... Pote bylo potreba technickou cetu, nahradni dily, specialisty.
Rusky tank byl konstruovan tak, aby i Vana s kladivem a sroubovakem ho dokazal opravit. A pokud ne, tak vymontovat prislusny modul z nejakeho vraku...To samozrejme plati o jakekoli technice.
Rozmanitost druhu, typu , vyrobcu vyzbroje, nejednotnost standardu, rozdilna kvalita atd. To zname uz ze Svejka. Nemecka armada to prebrala k jeji skode..:)
|
|
Vyborny clanok, tvorci stranky mozu byt na seba hrdi. Dufam, ze tu clankov tohto typu bude este vela...
Nie je mi ale jasna jedna vec. Ako nemci vyriesili autopilota v tak jednoduchom stroji? (vtedajsia avionika asi neobsahovala integrovane obvody a microprocesory). Mozno by mi ich riesenie mohlo pomoct pri stavbe modelu (ak sa mi to niekedy podari).
|
|
|