Existují skupiny, které s námi hrají dost špinavou hru. Je třeba
pochopit, že nikým nevolení jedinci v pozadí potřebují lidi naprosto závislé
na systému. Ta má mnoho forem: od denní dávky Coca-coly až po nutkání večer
usednout ke sledování primitivního braku v televizi.
To poslední, co systém
chce, je jedinec, který samostatně uvažuje a chce se starat a nést odpovědnost
sám za sebe. Čím větší počet potřeb bude stát lidem zajišťovat, tím větší
bude vůči němu jejich závislost.
Lidé od systému očekávají zejména zajištění bezpečnosti, zdraví a důstojného
stáří. Jakákoli efektivní řešení, stojící mimo systém, jsou nežádoucí,
protože zbavují lidi závislosti. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je
možné, že po tolika letech intenzivních výzkumů po celém světě a takovém
množství probádaných peněz ještě nikdo nepřišel na žádný skutečný, efektivní
lék na rakovinu? Co by se stalo, kdyby někdo objevil bylinu schopnou jí
bez vedlejších účinků vyléčit? Jak by se k tomu farmaceutické firmy postavily
(bylinu nelze patentovat, naproti tomu cena patentovatelné chemoterapie
nyní klesla, takže se pohybuje už jen v řádu desítek tisíc)? Co je pro
byznys výhodnější: dlouho a draze léčit (i když po nějaké době pacient
třeba zemře) nebo rychle a levně vyléčit? Nejde jen o to, že efektivní
léky by zlikvidovaly farmaceutický byznys, ony by zlikvidovaly i jednu
z forem (a to dost podstatnou) závislosti lidí na systému. Jednou z klíčových
PR strategií skupiny, kde mají ty zajímavé přednášky, je udělat vše maximálně
složité. Je to psychologické opatření směřující k tomu, že když se takto
„upravený“ jedinec setká s řešením směšně jednoduchým a levným, vysměje
se mu a jde dál. Je věcí každého člověka si uvědomit, že firmy mají zájem
o prachy, mocní o vliv, novináři nemají ani páru o tom, co píší a o úrovni
státních institucí se tu raději ani nebudu zmiňovat. Zabýval se třeba nějaký
státní dozorový orgán otázkou, jak některá potravinářská aditiva ovlivňují
například schopnost jednat a stavět se na odpor? Slabé stádo, kde má každý
problémy sám se sebou a svými vztahy - dobře ovladatelné stádo. Následující
text je psán s maximálním ohledem na ověřitelnost a jednoduchou použitelnost.
Co třeba fluor v pitné vodě (zdůraznil bych fluor, nikoli často diskutovaný
chlór)? Ten nám tam dávají údajně proto, abychom měli zdravé zoubky bez
kazů. Němci jej dávali do vody válečným zajatcům také. Spíš než o stav
jejich chrupu jim šlo o to, že z nich dělal tupé stádo neschopné výše zmíněného
odporu. Aby Vás ani nenapadlo si myslet, že tohle je ten důvod, proč ho
tam máme taky!
Před několika lety jeden český doktor přišel na metodu, kterou nazval
devitalizace (jde o operativní podvázání nádoru). Ač tento doktor deklaroval
(po mnoha úspěšných pokusech na zvířatech), že tato metoda je účinná jen
v případě fungujícího imunitního systému, byla oficiálně testována na lidech,
jejichž imunita byla zničena předchozí neúspěšnou léčbou chemoterapií a
ozařováním. Všechno to byli lidé, jimž už dle onkologů nebylo pomoci. Když
zemřeli, byla tato metoda shozena ze stolu. Teď malá úvaha: Je opravdu
tato metoda k ničemu, jestliže selhala za podmínek pro léčbu horších, než
za kterých selhaly metody schválené a používané? Devitalizace je ale jen
malou špičičkou velkého ledovce. Pod hladinou plavou amazonské byliny Uncaria
tomentosa a Tabebuia serratifolia a pozoruhodná látka obsažená v čerstvé
hlívě ústřičné: beta glukan. Záběr těchto tří látek je ale o mnoho širší:
jedná se totiž o látky působící na imunitní systém, nikoli na nemoc jako
takovou. Mimochodem čím to je, že u kuřáků, kteří kouří i marihuanu je
nižší výskyt rakoviny, než u těch s čistě legálním kuřivem? A proč farmaceutické
korporace tak neuplácely v případě meruňkových jader z čerstvě vyndaných
pecek? Ani ten vysoce kvalitní zelený čaj by nemusel být tak úplně na škodu.
Slyšeli jste někdy pojem hyperhomocysteinémie? Ne? Nic si z toho nedělejte,
většina felčarů také ne. Někdy v roce 1932 objevil jistý de Vigneaud toxickou
aminokyselinu, homocystein, která vzniká v buňkách živých organismů. Má
zde nezastupitelnou funkci, ale je-li jí mnoho, dokáže buňku úspěšně likvidovat.
Byl by výskyt nejrůznějších chronických onemocnění a civilizačních chorob
takový, kdyby lidé denně přijímali vstřebatelných 0,6 mg kyseliny listové,
2mg B6 a 0,5mg B12 (ne, nespletl jsem si řády)? Lobby si to pojistila a
dopředu si nechala vypracovat zprávy, že zvýšený příjem uvedených vitamínů
může zapříčinit vznik rakoviny. Dobře placení vědci také přišli s tvrzením,
že zvýšená hladina homocysteinu je důsledkem civilizačních chorob.
Všichni víme, že má-li někdo diabetes, měl by se vyvarovat cukru. Otázka
zní, co by se stalo, kdyby minimalizoval i příjem sacharidů.
Občas máme problém s nějakými viry: Encefalitida, žloutenka, čas od
času přijde pandemie ptačí nebo prasečí chřipky. Škoda, že neexistuje nic,
co by bylo společné všem virům a co by naopak neměla žádná buňka/bakterie
v našem organismu žádoucí. Kdyby tak všechny viry měly bílkovinný obal,
to by byla prdel. Stačilo by pak najít látku, která splňuje dvě kritéria:
1) ničí tyto obaly
2) je pro tělo snesitelná
Je tu jedna látka, Cl02 - oxid chloričitý (chlordioxid), mající silné
desinfekční účinky (rozuměj ničí bílkovinné obaly). Používá se mj. k desinfekci
pitné vody, viz tady.
Bohužel, nějakou záhadou, zřejmě pod vlivem globálního oteplování, tuto
schopnost v těle ztrácí, takže se nedá použít. Kdyby ji neztrácela (tzn.,
poslala farmaceutický průmysl do sraček), stačilo by smíchat chloritan
sodný s nasyceným roztokem kyseliny citrónové v poměru 1:5, řádně promíchat
a po třech minutách servírovat ve sklenici vlažné vody nebo džusu v množství
ideálně 30 kapek denně rozdělených do více dávek, aby se pacient nevyblil
z podoby, ne nalačno a s vyloučením přísunu syntetického vitamínu C (mj.
s úplně jinou vstřebatelností než přírodní) po dobu užívání. Ale nevěřte
tomu, je to pochopitelně kravina, Státní zemědělská a potravinářská inspekce
po tom vyjela tady
a systémem Ctrl+c Ctrl+v se to objevilo na natolik seriózních serverech
jako Hovinky a Ona.idnes. Jak se můžete dočíst, kromě toho, že je to neúčinné
skoro tak stejně, jako není Lisabonská smlouva výsměchem pojmu "státní
suverenita", přestavuje to riziko popálení trávicího traktu. Je sice pravda,
že autor ve svém pojednání zdůrazňuje nutnost to ředit a o injekční aplikaci
do tobolek (při dodržení ředění bych jich musel spolykat odhadem přes tisíc
denně) jsem poprvé četl až od SZPI, ale to nevadí, paní říká, že je to
svinstvo. Navíc to ti šmejdi prodávají jako desinfekci a tu mnohamilionovou
pokutu za prodej neschváleného léku si prostě ne a ne nechat napařit. Samozřejmě,
že pokud máte žaludeční vředy, ideální by to asi být nemuselo, ale existuje
i injekční voda a výrazně nižší dávkování...Každopádně za sebe musím říct,
že placebický efekt tohoto „hazardování s lidským zdravím“ je skutečně
impozantní a funguje i tam, kde dle vyjádření „expertů“ pomohou jen antibiotika.
Dalším globálně velmi dobře prosperujícím byznysem je potravinářství.
Informovanost o tom, co si vlastně lidé odnášejí v taškách domů ze supermarketů
je různá. Od nadšeného povyku "ty pyčo, to je levný" wohnouta narazivšího
na nezvykle levný produkt až po top manažera nadnárodní biotechnologické
korporace majícího v rukou výsledky výzkumu, podle kterých se za několik
generací myší krmených jen GMO rodí jen mrtví či postižení jedinci.
V USA mají státní dozorový orgán, který se jmenuje FDA. Ten schvaluje
všechny léky a potravinářská aditiva. Jeho nezávislost je zaručena tím,
že až na pár černých ovcí, zmrdi z vedení odchází po nějaké době pracovat
pro firmy, jejichž produkci předtím schvalovali. Je to tam už taková dobrá
tradice - poctivá, nestranná práce je po zásluze odměněna prací finančně
nepoměrně zajímavější. Závěry z USA jsou mnohdy bez keců přejímána v EU.
Otázka, která se nám přímo sama nabízí, zní: co přesně způsobuje alergie?
Jde tu totiž o to, že dříve tohle prostě neexistovalo, nyní tím trpí nikoli
nepodstatná část populace. Před lety jsem měl celiakii, tedy nesnášenlivost
lepku (součást mouky). Lékařské moudro nás učí, že tato je způsobena nesnášenlivostí
vůči lepku. Otázka zní: co přesně způsobuje tuto nesnášenlivost? Po letech
neúspěšných amatérských pokusů ze strany obchodních zástupců farmaceutického
průmyslu mě zbavit mých 50 různých alergií, mi někdo dal jednoduchou radu:
přírodní strava. Celiakie po pár měsících záhadně ustoupila a stejně záhadně
se mi zase vrací, kdykoli jsem někde, kde nemám možnost sehnání tradičním
způsobem vyráběných, kvalitních, přírodních potravin a jsem odkázán na
mass food sourcing na dobu delší než 14 dní. Na tomto místě bych rád vyvrátil
jeden mýtus týkající se tzv. „biopotravin“. Jakákoli diskuse ohledně této
problematiky se obvykle redukuje na následující 4 otázky:
1) je to skutečně „bio“?
2) jaký je rozdíl mezi skutečně chemie-prostými výrobky a konvenční
produkcí (vezměte jablko z Lidlu a utrhněte jedno někde ze stromu (pokud
možno stejnou odrůdu), kde máte jistotu, že není jakkoli chemicky ošetřovaný,
obě pak pošlete do laborky na analýzu obsahu vitamínu C a minerálů)?
3) je etické chovat zvířata ve špatných podmínkách?
4) jaký je dopad zemědělské chemie na životní prostředí (kvalita spodních
vod)?
Jedna otázka ale zůstává úplnou náhodou mediálně nepokryta. Většina
potravin, které si kupujete, je produktem nikoli přímo zemědělství, ale
potravinářského průmyslu. Platí, že pokud vyrobíte maximálně kvalitní (rozuměj
vyrobíte tradiční cestou - a nic lepšího u potravin nejde udělat) potravinu,
dosáhnete nákladů v nejlepším případě o 30% vyšších, než za jaké svou low-level
quality produkci jede nejbližší megatovárna. Taková potravina má na trhu
dost těžkou pozici, nakupovat to nechtějí konzumenti - a tedy ani obchody.
Minimálně tomu, že se bude takový produkt prodávat (většinou výhradně)
v obchodech se zdravou výživou, kde je standardní cenová hladina vyšší
než v Bille, se výrobce nevyhne. Důsledkem tohoto tržně-selektivního procesu
je skutečnost, že některé výrobky jiné, než s certifikací na bio prakticky
neseženete (např. ovčí jogurt) - obchody i spotřebitelé jsou zde totiž
ochotni akceptovat vyšší cenu. Pěkný, věcný, byť poněkud delší článek týkající
se kvality chleba (pekárny zjevně nejsou VIP inzerentem) najdete na webu
HN tady. Co
platí v pekárenství, platí i jinde: buď to uděláte seriózně, bude to mít
nějakou nutriční hodnotu (ale i cenu) nebo to chemizací vobechčijete, za
směnu to votočíte třikrát a bude to levný jako Lidl.
Podle médií můžeme být klidní, neboť pro potravinářská aditiva jsou
stanovené normy (co se smí a maxima). Už pokud si někdo prostuduje jakým
způsobem, tak si pravděpodobně všimne, že tyto jsou stanoveny zvlášť pro
každou látku. Jenže množství výrobků obsahuje více těchto látek najednou,
i pominu-li možnost interakce, nemohu pominout kumulaci jejich efektů.
To pořád ale předpokládáme, že, co je škodlivé, nedostane zelenou, s kterýmžto
předpokladem si troufám nesouhlasit. Nejsem totiž jediný, kdo má zkušenost
s potravinovou alergií a jejím náhlým ústupem. Máme zde množství výzkumů,
podle kterých vykazují některá aditiva karcinogenní účinky. Jedná se zejména
o některé z konzervantů, antioxidanty BHA, BHT a mnohá barviva. Víte, že
dnes většina domácích mazlíčků umírá na rakovinu a nikdo (údajně) neví
proč? Podívejte se na složení v supermarketech prodávaných granulí pro
psy a kočky a zjistíte, že většinou obsahují BHT, BHA, barviva a konzervanty.
Nehledejte v tom souvislosti. Kdo chce, ať si sám udělá malý test: kupte
si knížečku „Tajemství výrobců potravin“, jejíž součástí je i kvalitní
rozdělení na oddělitelném „taháku“, který můžete mít stále u sebe (nebo
si nějaký slušný seznam stáhněte – slušný znamená mj. min. 80% ne - chtěl
jsem sem dát nějaké linky, ale bohužel to buď nemělo úroveň, nebo to bylo
na webech se závadným environmentalistickým nebo jiným nevhodným obsahem).
Po dobu alespoň 3 týdnů jezte a pijte jen to, co je dle těchto pramenů
bezpečné. Pak si kupte pořádnou krokodýlí bagetu (jejíž složení připomíná
katalog chemických závodů) a litrovou colu ve verzi light (obsahující místo
obyčejného cukru spásonosný aspartam, který je mimochodem pro americké
vojenské piloty zapovězený). Zkonzumujte to. Jen bych rád upozornil: kdysi
jsem viděl nějaký dokument, kde někdo říkal, že pokročilý narkoman bere
asi pětinásobek pro narkomana-nováčka smrtelné dávky. Lidské tělo si velmi
rychle zvykne, ale i odvykne. Je to sice jen jídlo, ale já bych to nepodceňoval.
Je to věcí každého z Vás, ale doporučuji trochu zkusit a až uvidíte, co
to (ne)udělá, vzít si víc.
Podobně je tomu v případě věcí, jako je sprchový gel. To, co se běžně
prodává, je čistý ropný produkt. Pokud to na nějaký čas vysadíte a nahradíte
špičkovou (ale dost drahou) Weledou nebo v levnější variantě klasickým,
tuhým, čistým přírodním mýdlem a posléze se opět umyjete v ropě, ucítíte
(pokud Vám na jemné úrovni ještě fungují receptory) jakýsi nepříjemný film
na svém těle. Po cca 10 umytích s tekutým mýdlem za 50 kč opět přestanete
cokoli vnímat. Pozor na výrobky typu „99% surovin pochází z kontrolovaného
ekologického zemědělství“, protože třeba 1g kyanidu na 99g přírodní suroviny
(byť sebelepší) nemusí být nutně pro zdraví to nejlepší. Také pozor na
stroječek na domácí výrobu volných radikálů a likvidaci živin – mikrovlnnou
troubu. Jestliže mi někdo, kdo ví, o čem mluví, řekne, že jí jen banány
Chiquita a po jakémkoli kontaktu s nimi si jde umýt ruce, tak já taky!
Existují dvě země, jejichž zemědělská produkce je pro insidery zapovězena:
tou profláklou je Polsko, kde vobechcávání dosáhlo nadkritické úrovně (např.
rajčata trhají zásadně zelená a nechávají je pak dozrávat v plynu), tou
méně z tohoto pohledu známou je Itálie. Tady zase pro změnu přišla mafie
na výnosný kšeft: likvidace toxického odpadu jeho uložením do volné krajiny,
takže nikdy nevíte, co jíte, resp. na jak kontaminované zemi to vyrostlo.
Pochopitelně to může být zcela bezpečné, ale riskujte to…
Bylo by zpronevěrou vůči názvu článku nezmínit něco o způsobech získávání
potravinářských surovin. Neustálý tlak na cenu ze strany spotřebitele se
pochopitelně projevuje v celém produkčním řetězci. Nějakých 40% světové
produkce kakaa pochází z Pobřeží slonoviny - země, kde mnozí farmáři zcela
pochopili principy tržního prostředí a nutnost snižování nákladů. Chytře
si dokázali spočítat, že dětský otrok vyjde mnohem levněji, než dobrovolně
pracující dospělý. U čokolád dávám přednost označení „Fair trade“. Tak
nějak si říkám, že když to označení garantuje sociální podmínky a zdravotní
péči pro dělníky a jejich rodiny, mohlo by to v praxi znamenat alespoň
to, že tam nepracují zotročené děti. Čokoláda je bohužel mnohdy potěšení
jednoho vykoupené slzami druhého (a mladšího). Nevím, čím to je, že se
mi teď na mysl vtírá společnost Mars (Mars, Snickers, Twix, Milky Way,
Uncle Ben's, Orbit, Whiskas, Pedigree, Royal Canin) – asi tím, jak se dle
svého webu stará, aby při pěstování nebylo poškozováno životní prostředí.
Pak bych také rád poděkoval Evropské unii za její nové opatření. Od
dubna nebude možné prodávat na evropském trhu byliny ani doplňky stravy
z nich vyrobené, pokud předtím neprošly testováním, jakým běžně musí procházet
farmaka. Říkají tomu Evropská směrnice pro tradiční bylinná léčiva (THMPD)
– byla již zapracována do našeho právního řádu. Je úplně jedno, zda byla
někde nějaká amazonská bylina považována za dar bohů a po tisíce let domorodci
užívána (jakožto látka zvyšující výkon imunitního systému) na léčení mnoha
neduhů, nebo se jedná o tradiční léčivku evropskou, nyní bude muset projít
několik milionů stojícím procesem schvalování. Každá účinná složka zvlášť
- a těch je v některých rostlinách opravdu hodně. Tento proces se netýká
bylin registrovaných jako léčivé přípravky dle zákona o léčivech a léčivek
používaných v lékárnách k přípravě individuálních léčivých přípravků. U
bylin, jejichž účinnost je dlouhodobě zřejmá, může být potřeba testování
omezena. Z právního pohledu nebude existovat rozdíl mezi léčivkou a lékem.
Buď to bude lék, nebo se to nebude smět prodávat. Osobně toto považuji
za největší utažení šroubu za 20 let postkomunismu. Určitě za tím nestojí
žádné lobby.
Dokud to jde:
třtinová melasa (množství důležitých látek)
řasy Spirulina a Chlorella
Noni
z u nás vyráběných to jsou:
pivovarské kvasnice
extrakt z hlívy ústřičné obsahující imunitu podporující glukany
rakytník a produkty z něj (třeba zase extrakt)
Chcete-li sladit bez cukru, nepoužívejte stévii sladkou, ta totiž zatím,
dle MF DNES, není v EU povolena (rozuměj: je zakázána jako potravina, ale
dá se koupit jako etnobotanický vzorek, zatím). Chcete-li zkusit vilcacoru
a lapacho, možno smíchat s červeným rooibosem pro chuť a zeleným pro vitamíny
a minerální látky (po třech týdnech užívání týden pauza – s vilcacorou
nepřehánět).
Pokud jde o varování uváděná na obalech potravinových doplňků (jako
např. „nepřekračujte doporučené denní dávkování“), jedná se o zákonnou
podmínku (ne vždy vhodnou).
Dále místo běžného cukru hnědý třtinový a místo běžné soli himalájskou
růžovou (určitě jí znáte – dělají se z ní takové ty solné lampy, jen se
na potravinářskou sůl používá vyšší kvalita) – v obou případech je to zdroj
pro tělo důležitých látek.
A na závěr o globálním oteplování. V Mexickém zálivu uniklo do moře
množství ropy. TV Hovn@ ale opomněla zmínit cosi o látce zvané Corexit.
Jedná se tzv. dispergátor, což je látka, která se naváže na ropu a způsobí,
že ta posléze ve své dispergované formě klesne ke dnu, kde pak
1) nepodléhá přirozenému rozkladu (moc se to neví, ale ropa se rozkládá)
2) není vidět
3) zlikviduje rozhraní teplé a studené vody
Tyto látky jsou tradičně užívány v případě drobnějších poruch, kdy si
vedení těžařských společností nepřeje zbytečně vzrušovat veřejnost. Ve
škole nás učili o Golfském proudu proudícím z místa vzniku (Mexický záliv)
do Evropy. Je to teplý proud, který celé věky oteploval nejen britské ostrovy,
ale celou Evropu. Na internetu se dají najít fotky dna zálivu (HUMUS),
stejně jako tvrzení, že golfský proud tím byl dost poznamenán. Fakt je
ten, že najednou jsou tu zprávy, jako je tato na Hovinkách,
které nám říkají, že globální oteplování se projevuje i svým opakem. Zajímavé
je, že Hovinky zmiňují Evropu a severní Ameriku. To už na jihu rozfoukal
všechen oxid uhličitý vítr? Nebo je to spíš tak, že na klima na jižní polokouli
nemá golfský proud (nebo náhlý pokles jeho intenzity) příliš vliv?
Na závěr bych nám všem popřál pevné zdraví – jen si každý bude muset
zvolit tu svou cestu. Cesta přírody je skrze posílení imunitního systému
tak, aby se s nesnázemi přirozeným způsobem vypořádal sám, cesta felčarů
je udělat z Vás jedince závislého na farmaceutickém byznysu a systému vůbec.
Je to Vaše volba – oboje dohromady v některých případech prostě nejde.
Dále upozorňuji, že chlordioxid je silný oxidant, naproti tomu většina
látek popsaných výše jsou velmi silné antioxidanty. Mějte na paměti, že
můžete mít nějaký specifický problém. Do diskuse přispívat nebudu, jen
bych poprosil eventuální dotčené doktory, aby až budou psát kolik mají
titulů a let praxe a shazovat má slova, také napsali, kolik lidí jim za
tu dobu zemřelo pod rukama a kolik peněz vydělali farmaceutickým společnostem.
Právní prohlášení: Autor tohoto článku není vystudovaný lékař ani výživový
specialista. Článek je pouze hypotetickou úvahou (podanou osobitým způsobem
autora), co by měli dělat lidé (a jak by svět vypadal) v případě, že by
nadnárodní společnosti vědomě a cílevědomě poškozovaly zdraví svých zákazníku
a korumpovaly státní dozorové orgány, což je, pochopitelně, naprosto bizarní
úvaha. Jedná se o tedy o literárně-umělecký počin kombinující realitu s
fikcí. Jakékoliv jiné chápání tohoto článku (nebo jakékoliv jeho části)
je mylné a zavádějící. Jmenovitě a zejména se tedy jedná o zavádějící a
mylné chápání článku (nebo jakékoliv jeho části) jako rady jakéhokoliv
druhu. Autor nese odpovědnost výhradně a pouze za své a nikoliv za cizí
zdraví. Autor nepochybuje o tom, že nadnárodní společnosti podnikají plně
v souladu nejen se všemi platnými zákony, ale i s morálními a etickými
principy.
16.01.2011 OS