Za devatero horami a devatero lesy vybíral stát od občanů daně
a dával je městu. Když město mělo dost peněz, řekl si konšelé, pardon,
zastupitelstvo - co my za ty peníze pořídíme? Zimní stadion? Letní plovárnu?
Radary, abychom mohli buzerovat lidi?
Ne, my jsme odpovědné zastupitelstvo
a pořídíme lidem most. Aktivisté poštvávají lidi proti sobě, my naopak
lidi spojíme mostem. Navíc minulej most z prkýnek uplaval směrem na Drážďany.
Tak nějak to začalo s
výstavbou tzv. Modrého
mostu přes Malši v Havlíčkově kolonii v Českých Budějovicích.
Firma postavila most.
Most byl velký, pevný a široký, jeho parametry umožňovaly automobilový provoz v obou směrech. Jenže v
okolí operovalo několik dlouhoprstých občanských sdružení a ty si po městu
vymohly, aby na most mohli jen chodci a cyklisté. Ačkoli jej zaplatili všichni. A tak zatímco hasiči a zachránky znovu
a znovu prorážely a vycukávaly paralelní a soustavně ucpanou Mánesovu třídu,
žili iniciativní a s principy občanské společnosti dobře obeznámení občané
v Havlíčkově kolonii v pověstné pohodě, klídku a možná i tabáčku.
V roce 2007 se však stalo, že bylo třeba opravit Mánesovu. Také se změnilo
zastupitelstvo. Zcela neschopný a vnitřním sporem potrefený Tetter clan
nahradil o něco schopnější a vnitřně jednotný Thoma crew. Zastupitelstvo
rozhodlo, že je třeba ulevit provozu na částečně uzavřené Mánesově třídě
tím, že otevře Modrý most pro běžný silniční provoz v jednom směru, a to
ve směru od nemocnice (a polikliniky) do Havlíčkovy kolonie.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici.
MUDr. Petra Brossaud, kmotra místní odnože občanské společnosti prohlásila
do novin, že se bojí o své děti.
Nicméně řešení se ukázalo funkční. Pak došlo na rekonstrukci dalšího
důležitého dopravního uzlu, totiž křižovatky Mánesovy a Dukelské. Dopravní
situace v centru se dále horšila a zastupitelstvo si vyjednalo další výjimku
- na otevření
mostu v obou směrech.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici. MUDr. Petra Brossaud,
kmotra místní odnože občanské společnosti prohlásila do novin, že se bojí
o své děti.
Řešení se opět ukázalo funkční. Hmotnost aut je omezena na 6 tun, takže
žádné náklaďáky, rychlost je omezena na 20km/h a vzhledem ke strmým nájezdům
se tam stejně o moc rychleji jet nedá. Jezdilo tam skutečně málo aut, protože
zkratka má význam jen pro ty řidiče, kteří jedou z Lineckého předměstí
do Mladého nebo Hodějovic, a to jsou oboje řídce osídlené vilové čtvrti.
Mánesově třídě to trochu ulehčilo, ale ne natolik, aby se tam netvořily
fronty. Každopádně to bylo lepší než nic.
A zastupitelé, protože nejsou úplní tupci, dostali další nápad, totiž
nechat most otevřený natrvalo. Vycházeli přitom z přesvědčení, že to několika
málo lidem pomůže a nikomu neuškodí. Ale to se mýlili.
Aktivisté v Havlíčkově kolonii sepsali petici.
V objektivním a vyváženém článku v regionální příloze MF Dnes s názvem
Dárek pro auta: Modrý most se dozvídáme, že most je nebezpečný, že v čtvrti
byl předtím klid a teď tam jezdí auta, že by to chtělo vybudovat zpomalovací
prahy. Samozřejmě se nezapomnělo zmínit, že auta omezují na mostě cyklisty,
které prý kvůli velkému vyklenutí mostu přes horizont nevidí. Auta na most
prý najíždějí strašně rychle. Paní Brossaud spekuluje, že si otevření mostu
zaplatili pohlaváři z Mladého.
Samozřejmě, paní Brossaud zmínila i své děti. Dál má o ně strach.
Je to všechno spiknutí.
Tak jsem se tam dnes vydal a viděl, že paní Brossaud lže.
Provoz na mostě je minimální. Nedá se tam jet rychle, protože nájezdy
na most mají velký sklon a při rychlejší jízdě narazíte spodkem o zem.
Riziko cyklistům nevzniká žádné, tedy pokud pojedou tam, kde jezdit mají,
vpravo a při pravém okraji vozovky a budou respektovat jednosměrné komunikace
z pravé a levé strany mostu. Po mostem vede cyklostezka, s komunikací se
kříží mimoúrovňově. Je tam vyznačen přechod pro chodce. V neposlední řadě,
nebyly tam žádné přejeté děti.
Kdyby paní Brossaud naučila svoje děti se před vstupem do silnice pořádně
rozhlédnout, tak by udělala lépe. Pokračoval jsem do Mladého podívat se
na ty pohlaváry, ale žádné osoby s enormně vyvinutým pohlavím jsem tam neviděl.
Mladé je malá čtvrť převážně ze starší zástavby, kde žijí jen starší ekonomicky
vyhořelí pohlaváři.
A tak to prostě v banánových republikách bývá. Je to regulérní
válka mezi několika sobeckými vidláky a zbytkem světa. Budějovice jsou
na tom dopravně špatně. Zásadní řešení je investičně velice náročné a v
následujících letech na něj město patrně nedosáhne. Všichni ve městě musí
tedy poněkud uskrovnit, ale obyvatelé Havlíčkovy kolonie, ti ne. Ti žijí
v nějaké zvláštní bublině izolované od okolí a v té mít pohodu, klídek,
tabáček, ačkoli jejich skoro sousedé jen o pět set metrů dál trpí stupněm
čtyři až pět od osmi do pěti každý den.
V každé válce je důležité obsadit mosty. Aktivisté z Havlíčkovy kolonie
chtějí pořádat demonstraci, aby ubránili svůj most.
Pokusím se přesvědčit pány z OSBID k vhodné akci.
Tohle je ovšem epizoda ve srovnání s jiným průserem, za kterým opět
stojí aktivisté z Havlíčkovy kolonie. Město disponuje od roku 1999 projektem
protipovodňových opatření, které by však poněkud změnily tvář nábřeží Malše.
Tzv. Petiční výbor Malše se proti tomu postavil a jednání
zablokoval. Do hry bylo vtaženo ekozmrdí Hnutí
Calla, které v místě zjistilo nadregionální biokoridor. Situace je
již několik let na mrtvém bodě, asi se čeká na další povodeň.
13.10.2007 D-FENS