Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Sekernice (ze dne 18.05.2008, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
trochu off topic .. ta Turečtina co mi naskočí místo UTFka na tom Mereditu .. to je masakr :-D
|
|
jak známo, s debilem nelze vyhrát. nejsem si jist, nakolik je rozumné atakovat se stížnostmi ředitele (je to pod jeho rozlišovací schopnost) nebo bozp, což je podobně alibistická funkce jako veoducí vnitřního auditu , tj. ten také každého atakuje stížnostmi, ale nepřichází s řešením, takže to zpravidla každý ignoruje.
je-li již situace taková, že zmrd šlape na paty nejen tobě, ale i dalším lidem, nastává zpravidla odliv pracovní síly tam, kde panují obvyklé pracovní podmínky. pamatuji na jednu firmu, v níž jsem pracoval a kde se změnil management a na místo původního gř dosedl prazmrd, který byl neskutečně zakomplexovaný, každého nenáviděl už jen proto, že jediný ve formě měl pleš apod. - prostě chudák. bylo nás tam cca. 5 seniorů a já šel předposlední, protože jsem chtěl (já naivní trouba) dodělat důležité projekty do stavu, kdy se buď uzavřou nebo je bude možné setrvačností. no a ten blb nedokázal unést své zoyfalstvví nad tím, že někdo ve výpovědní lhůtě dělá ještě v 17:30 poslední den pracovního poměru, aby odešel s čistým stolem, tak se rozhodl, ž emi neproplatí několik tisíc za knihu jízd za poslední období. v tu chvíli se cítil jako bourák. neuplynul rok a zjistilo se, že díky jeho ředitelování firma ztratila renomé, že tam udělal díru asi za 6 mega a hnali ho na úřad práce jako psa :o) - říká se tomu chybné manažerské rozhodnutí. když někdo dopustí výskyt kreténa na pracovišti, nemůže se divit těm koncům. asi bys měl vzít jako fakt, že tahle hra nemá vítězů, jen poražených a chceš-li se věnovat něčemu smyslyplnému a živit rodinu, není mi jasné, proč přijímáš taková rizika jako setrvání v nesmylném pracovním poměru.
|
|
Abych pravdu řekl, nevím, co je vytýkací dopis, ani co je par.52 písmeno g, a matně tuším, co je mobbing & bossing. Nicméně bych rád věděl, co autora nutí zůstat v oné firmě?
Osobně bych volil cestu upřímného pohovoru s co možná nejvyšším šéfem + výpověď, v níž bych přesně uvedl důvody.
|
|
Absolutně netuším, co Tě nutí v té firmě zůstávat.
Kvalitní vedoucí pracovník je na trhu nedostatkové zboží.
Je to snad takový problém dát výpověď?
|
|
|
Jestli to dobre chapu, tak autor je jen nizsi management, je mu kolem padesati (to uz se nova prace hleda hur, nez kdyz je cloveku 30) a duvody pripadneho odchodu ze soucasneho zamestnani jakkoli jsou pochopitelne a zpusobene chybou jeho soucasneho vedeni mohou u potencionalniho noveho zamestnavatele vzbudit obavy, ze chyba je v nem samem a ze je to typ rebela bojujici proti autoritam obecne uz z principu (a otazkou je jestli na tom neco treba i nebude). Vim o cem mluvim, sam si take nenecham srat na hlavu a vsechno si rad vyrikam z oci do oci, takze z posledniho zamestnani jsem odesel prave kvuli neustalym intrikam jedne zamestnankyne (a nebyl jsem zdaleka ani prvni ani posledni, kdo kvuli ni uz odesel a nejspis jeste odejde). Pro lidi tohoto typu je nejrozumnejsi postavit se na vlastni nohy a delat jen sam na sebe, ale chapu, ze v padesati a s rodinou se do takoveho rizika moc nechce - ja jsem o cca 10 let mladsi a zkusil jsem to, ale ty obavy z nejistoty mam porad.
|
|
|
nechci se dotknout autora, ale máme zde k dispozici jen info z jedné strany. blahé paměti vzpomínám, jak jsme v minulé firmě přijímali nového energetika (a jak známo lidi z elektro jsou "velmi specifičtí kk autoritám"). nejdřív panovallo nadšení, jak je dotyčný erudován, následně se mi děy takové věci jakože jsme řešili nějaké úpravy v silnoproudu nebo obchodní podmínky z dodavateli elektřiny a on na jendání mlčel a po jendání psal zběsilé e-maily na všehcny strany s alarmujícím obsahem. párkrát jsem si ho zavolal a projednal s ním, v čem je problém a proč to neotevřel přímo na jednání, kde jsme měli pozici, že jsme si de facto mohlli většinu podmínek diktovat, no a protože tyhle svoje postoje nedokázal změnit, byl odejit na úřad práce. firma se s ním taky soudila, protože se z něj vyklubal typický troublemaker a snažil se nás vydírat - bohužel (pro něj), soud prohrál.
|
|
Já myslím, že naopak......je potřeba bojovat s nespravedlností, už jen proto, aby člověk zůstal rovný. Vždyť je to trestný čin!! Někdo si léčí své ego na jiných...sakra, co si také zajít k lékaři? Vždyť současný stav je zralý pro psychiatra. Nevzdávat se! Přece jedna baba nemůže ovládat celou firmu!!!! Hlavu vzhůru.
|
|
|
To, ze prece jedna baba nemuze ovladat celou firmu jsem si take myslel, obzvlast kdyz to byla "jen" se(x)retarka, ale pak jednou pohar mych nervu definitivne pretekl a ja odtud utekl s okamzitou platnosti. Neveril bys jak se mi okamzite ulevilo, jak ze me vsechno spadlo, prestoze jsem v tu chvili ani nemel vubec rozmysleno, natoz zarizeno co a kde vlastne budu delat.
|
|
|
Naja, píča předchází pád.
|
|
Autorovi poradím, ať nebojuje a radši odejde. S tímhle se nedá vyhrát, už jenom proto, že ti "nepřátelé" mohou vykonstruovat velký průser. Takhle aspoň odejdeš s relativně čistým štítem.
|
|
Zdravím pane Martine.
Tak nějak tuším jak Vám asi je.
Dovedu si zhruba představit vaše pocity křivdy a ublížení.
Jenže tahle mince má i druhou stranu a ruku na srdce sám se k ní tak trochu přiznáváte.
Rekněme si upřímě, vytýkat někomu, ve svých padesáti letech, že je stará struktura a že má
socialistické myšlení je střelba do vlastních řad.
Sám ostatně přiznáváte, že jste podle toho "socialistického myšlení" nepřizpůsobyvý typ.
A kde pak jste asi tak žil Vy, víc jak polovinu života? Vaše rétorika a použitý slovník Vás usvědčují z toho že tam kde my všichni Vašeho věku.
Ono je na jednu stranu super pocit být ten jediný spravedlivý a pranýřovat nešvary a "nemlčet" a být REBEL. Na druhou starnu by jste měl vzít v úvahu, že nežijete ve vzduchoprázdnu a některé Vaše vyhraněné postoje Vám přátele nezjednají. Nápravu "nešvarů" pravděpodobně také ne. Neříkám, že jako vedoucí máte tolerovat nedostatky na pracovišti a porušování pracovní kázně ale měl byste si osvojit trochu diplomacie.
Posílat na opilého "Frantu" bezpečáka je fajn ale vzpomeňte si na doktora ze Střediskové vesničky. S trochou diplomacie dosáhl daleko více než při striktním jednání a pranýřování.
Jsem plus/mínus Vašeho věku a také jsem byl taky cílem něčeho takového jako Vy. Naštěstí mám rozumnou ženu, která mi zajistila jedno či dvě sezení s psychologem specializovaným právě na takovéto případy.
Přiměl mě zamyslet se hlavně nad sebou samým a uvědomit si, že svým chováním lidi neuvěřitelně seru.
Ono totiž nejde o to že máte či nemáte pravdu, jde o to jak tuhle Vaši pravdu vnímá naše okolí.
Pracovní vztahy mohou být nesmírně komplikovaná záležitost. Tady si s jednoduchými pravdami nepomůžeme. Je nutné hledat kompromisy a teké jich být schopen.
Po sezení s psychologem jsem dopěl k názoru, že podstata není v tom, zda mám či nemám pravdu a zda jsem, či nejsem v právu. Podstata tkví v tom, zda jsem ochoten udělat kompromis a řešit situaci s nadhledem a noblesou.
Zjistil jsem, že nejsem. Zjistil jsem, že jsem skutečně stejně stará struktura jako "ONI".
Poslal jsem je všechny s rozběhem do prdele a zařídil se pro sebe. Dnes mám slušně prosperující firmu a k mým bývalým "starým strukturám" jsem milej a usměvavej. Oni mi za to velmi dobře platí a ještě mají pocit že se mnou vyjebali. Nutno dodat, že ty pocity jsou oboustranné.
Vy pravděpodobně o změně zaměstnání uvažujete jen velmi nerad a tak až půjdete k řediteli na kus řeči, serte na ublíženou hrdost, serte na pocit křivdy a nasranosti.
Jděte za ním jako člověk, který je nad věcí a s přehledem nabízí řešení. Nefňukejte že se Vám stratila složka ale nabídněte svou kopii dokumentů jako náhradu. Nefňukejte že Vám sekernice ubližuje ale dodejte oraganizační strukturu na vašm pracovišti s návrhem rozdělení pravomocí a zodpovědnosti. Hlavně nepersonifikujte Vaše problémy. Pokud budete fňukat s nataženým prstem směrem k těm ošklivým, bakaným lidem co Vám ubližují, stylizujete se do pozice člověka, který se vymlouvá na druhé z vlastní neschopnosti. Jděte za šerifem jako dospělý člověk který ví kde je problém a umí ho řešit, a ne jako ufňukaná padesátiletá buzna.
Jo a ještě něco.
Vzpomeňte si jak Vás asi mrzelo, když výplata byla leda k hovnu, a k Vám byla Vaše žena a Vaše děti "upřímné".
No já osobně bych to považoval za bezohlednost a sprostotu. Pokud nejsou schopni alespoň elementární empatie a podpory když máte problém, tak je to banda vyžírků a sobeckejch parchantů.
Marvin
|
|
|
Velmi dobře řečeno. Tenhle koment má větší hodnotu než valná většina zdejších článků. :)
|
|
|
Moc dobrej komentář, ostatně je kolikrát čtu radši než články...
CITUJI: "Jděte za ním jako člověk, který je nad věcí a s přehledem nabízí řešení. Nefňukejte že se Vám stratila složka ale nabídněte svou kopii dokumentů jako náhradu. Nefňukejte že Vám sekernice ubližuje ale dodejte oraganizační strukturu na vašm pracovišti s návrhem rozdělení pravomocí a zodpovědnosti. Hlavně nepersonifikujte Vaše problémy. Pokud budete fňukat s nataženým prstem směrem k těm ošklivým, bakaným lidem co Vám ubližují, stylizujete se do pozice člověka, který se vymlouvá na druhé z vlastní neschopnosti. Jděte za šerifem jako dospělý člověk který ví kde je problém a umí ho řešit, a ne jako ufňukaná padesátiletá buzna."
a nebo dát výpověď a zkusit něco jiného. To je asi jediné řešení.
|
|
|
Reaguju na vaše postřehy. I když jsou jen výřezem Maj smysl, logiku a grády.
Díky Michal
|
|
|
pochvalné pokývání hlavou
|
|
|
No offense, ale u tvých pochvalných komentů se řežu smíchy.
Chválím pohledem
Pochvalné pokývání hlavou
...
Hele, taky někdy pochvalně mručíš? :-D
|
|
|
Nepochybne. Obcas dokonce i pochvalne vrti vocaskem.
|
|
|
nebojte se,kvůli vaším komentářům to jistě nebude ,-)
|
|
|
RP hlášky se dávají do hvězdiček, takto: *varovně zdvihl ukazovák*
|
|
|
no čéče,nedávno jsem se koukal na tvůj blog a pochvalně jsem zamručel :-) fakt dobrej výkon ,-)
|
|
|
Já Vás nezdravím, já Vám přeji dobrý den pane Marvin.
Kde začít. V mnoha věcech máte pravdu. Ale hodně si i odporujete. Když někdo dostane flastr "rebel", neukazuje na někoho jen prstem a nefňuká. To, že si dojde k psychiatrovi, neznamená, že se člověk vnitřně změní. A posluhovat nějakým "vychcánkům", kteří se schovávali za komunisty a nyní jsou rozlezlí zase někde jinde u koryt a věděl bych o tom - na to nemám žaludek. To si raději odplivnu a zůstanu chudým!
Rád pracuji s lidmi, kteří mně řeknou svůj názor (i na mne), já jim řeknu můj a pak vždy najdeme kompromis. A s někým kdo se dal do jedné "VELKÉ STRANY" jen z prospěchářství, žádné kompromisy ze zásady nedělám. Neříkám, že i nyní neexistují "VELKÉ STRANY", kde jim je stranická loajalita milejší než právo a spravedlnost. Proto jsem si kvůli svému názoru ještě žádnou stranu nevybral a doufám, že na starý kolena ještě nezblbnu.
Ufňukaná buzna taky nejsem. U toho šeryfa jsem byl. A nemělo to žádný smysl. Nyní čekám až mně odpoví na to, co jsem mu sdělil v podmínkách k mému případnému odchodu. Kdybych říkal, že se cítím dobře, lhal bych. Ale buznou nejsem a fňukačem také ne!
Kde je větší kolektiv, bývají vztahy komplikované. Hlavně kde každý táhne za jiný provaz, jak je to u mne na pracovišti. Proto jsem si řekl a dost. Takhle to dál nejde. Zkusím s tím něco udělat. A vidíte. Jak se v našich mladých letech říkalo "začal jsem čůrat proti větru"!
Na další Vaši položenou otázku uvádím, že jsem můj návrh organizační struktury mého pracoviště nadřízeným poslal a nad její správností jsem chtěl s někým podebatovat. I třeba u piva, i když mně nechutná. Ale nebylo s kým.
Nechci Vás urážet, ale nerad mluvím nebo si píši s anonymy. Ti se vždy za někoho nebo něco schovávají. Trochu se odkryjte a nebuďte anonymní padesátiletou buznou.
Nakonec Vám chci říci, že až tak strašný to v mé rodině není, jak jste popisoval. Spíš se mně zdálo, že mluvíte z vlastní zkušenosti. Nebo naopak jste rodinným diktárorek. Ve Vašem případě si rád počkám na odpověď.
Všem přeji příjemný den
Mějte se Michal Sandr
|
|
|
Vida, přímý, nekompromisní charakter, co říká lidem svůj názor na jejich maličkost neohroženě do očí. Chm, chm ... toho se normální člověk zbaví zpravidla v pubertě. :o)
|
|
|
Inu dobře, jste zvěř na odstřel a čestně jste se k tomu přiznal.
Přeji úspěšný nový začátek.
|
|
|
Dobrý den pane Marvine,
nejprve Vám chci říci, že nejsem zvěř na odstřel. I když v mnoha myšlenkách a s Vašimi myšlenkovými pochody nesouhlasím, jsem rád, že jste mně odepsal. Že jste mně řekl svůj názor. I když jsem měl při čtení Vaší reakce knedlík v krku, přeci jen jsem si uvědomil, že názor jiných opravdu není k zahození. Vždyť proto jsem svůj příspěvek poslal na internet. Ne proto, aby se lidi bavili, ale proto, aby věděli, že něco takového okolo nás je, něco se dějea aby mně i eventuelně pomohli. Opravdu jste mne v dobrým slova smyslu "NAKOPL".
Proto jsem také včera svolal všechny zaměstnance na mém pracovišti a oznámil jim, kdy bych chtěl odejít, jestli zaměstnavatel dodrží mé požadavky. Nebyly malé. Tři měsíční platy, úplnou rehabilitaci a doplacení ztržené částky. Měly to být 2x3.000,- Kč. Ale po propočtu za snížení částky za dovolenou, přesčasy a snad 13. plat to dohromady mělo dělat cca 8. - 9.000,- Kč. To jsem však zaměstnancům neřekl. To je jen pro Vaši orientaci.Také jsem řekl proč odcházím a kvůli komu. Kvůli třem lidem (zatím je opravdu nechci jmenovat). Jeden z nich byl schůzky přítomen. Také jsem všem řekl, kdo donáší na mne a na mé pracoviště nadřízeným. Dotyčný, ten z těch tří které mám tak rád, se tomu všemožně bránil. Před tím než jsem svolal schůzku k nám přišel neplánovaně podnikový bezpečnostní technik na dechovou zkoušku dvou pracovníků, které vybrala má SEKERNICE. Vše dopadlo samozřejmě dobře. Vždyť mezi těmi dvěma byl i ten, na koho jsem si stěžoval že pije a který velmi dobře spolupracuje se SEKERNICÍ.
Ze všech těch intrik se mně včera doma udělalo špatně. Dnes jsem chtěl navštívit psychiatra, aby mně dal nějaké prášky, ale bylo mně sděleno že nejbližší termín má koncem července. Poradili mně však, abych navštívil Kryzové centrum RIAPS na Olšanském náměstí, kde jsou po celých 24 hodin. Uvidím jak na tom budu. Moc se mi tam nechce. To vše jsem napsal dnes dopoledne. Bylo ale asi 13.30 hod. odpoledne a ledy se daly do pohybu. Volala mně vedoucí sekretariátu ředitele, že na moje podmínky odchodu přistupují a že vše se mnou má projednat. Nyní po mém pracovišti chodí cizí chlap s plány a s jednou ze dvou "patolízalů" (jsou tři, kteří mně chtěli znepříjemnit život a kteří chtěli vyhodit - SEKERNICE + dva posluhující patolízalové). Mám tušení, že se bude, jak mně řekl náš pan ředitel, mé pracoviště TRANSFORMOVAT. Pod tento pojmem se dá schovat cokoli.
I prodej. Zatím končím a ještě jednou ti Marvine děkuji za Tvoji, i když pro mne "zvláštní", upřímnost.
Nenechám Vás všechny, co můj příběh čtete na holičkách a vše Vám v příštím komentáři (nebo komentářích) sdělím naostro bez žádných vymýšlení a nadsázek.
Přeji nám vše nej
Michal Sandr
|
|
Doporučuji odejít z práce ve stylu Lestera Burnhema...
|
|
X té pokračování mého příběhu:
Mobing i bossing, tedy šikana na mne, byl již nesnesitelný. Byl jsem již rozhodnutej odejít.Čekal jsem jen na výsledek pohovoru s ředitelem. Myslel jsem si, že je jinej frajer. Rozhovor probíhal v tom smyslu, že jsem celejch ne 12 let, ale 14 let, které jsem byl zaměstnán v bývalém mém podniku, dělal špatně. Každý vedoucí si na mne naříkal a byli ČTYŘI. Odpověděl jsem mu, proč mne nevyhodili dřív. Bez odpovědi přešel na jiné téma. Tak to šlo se vším. Negace, negace a zase negace. Přišlo také na vytýkací dopisy. V nich se jednalo vlasně o tři body, ve kterých jsem "velmi vážně" porušil pracovní kázeň. Kdo čtete tento můj článek a máte problémy se zaměstnavatelem,na tyto dvě slova si dávejte velmi dobrý pozor. Těžko se jich potom zbavíte zbavíte. I přesto jsem zpochybnil celý jeden bod, ten o pití alkoholu na pracovišti a donutil jsem zaměstnavatele na jeho písemné zrušení. Na konci schůzky jsem se také uvedl podmínky za jakých bych "eventuelně" ukončil svůj pracovní poměru dohodou. Podmínky jsem bez váhání řekl, protože jsem byl na tuto eventualitu připraven. A i odchod k 30.6.2008 jsem uvedl. Většinu důležitých mých podmínek mně bylo splněno. Nyní chci předat své pracoviště bez větších problémů, jak z mé strany, tak i ze strany Sekernice. Snad se to vyplní. Přímo jsem jí řekl, že chci na ten čas, než odejdu, "KLID ZBRANÍ". Zatím je opravdu klid.
Díky všem, kdo jste se nebáli na můj skutečný příběh napsat komentáře. I když jsem s některými nesouhlasil, ale opravdu mně Vaše názory pomohly. Zjistil jsem, že jsem možná mohl dělat určitá rozhodnutí lépe. Svého odchodu však nelituji!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Michal Sandr
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Sekernice
|
|
|