|
Roote, četls Drnkovu alternativní historii? Velmi zajímavé. Řekl bych, že ještě o řád lepší, než Luftwaffe vítězí... ;-)
|
|
|
Pravda, Drnek napsal skvělou knihu.
Celý týden po přečtení jsem si nemohl vybrat další knihu, připadaly mi nudné a banální. Až Manstein to pomohl překonat.
Jak změna v Luftwaffe ale ovlivní Heer na ost-front? Tady vidím mezery v kvalitě knihy. Hitlerovy tanky na východě dají lepší a fundovaný pohled.
Wehrmacht NEBYL nepřipravený v létě 1941.
|
|
|
V létě 1941 byla Wehrmacht dosti narychlo připravena na jeden velký bleskový úder. Na to, že se válka protáhne do zimy Němci nebyli připraveni v podstatě vůbec. Museli potom značně improvisovat a i pak hraničí nezhroucení fronty v zimě 41-42 se zázrakem.
|
|
|
Nebyl důvod. Plán byl dobrý a s největší pravděpodobností by vyšel, nebýt zásahu Prozřetelnosti.
|
|
|
Zásadní problém byl ten, že němci zahájili útok na Rusko později, než původně plánovali. V listopadu už byli před Moskvou, když je překvapily mrazy a pak samozřejmě čerstvé ruské zálohy z východní ruské hranice. Kdyby zaútočili o měsíc dříve, dobyli by Moskvu a pak by to mohlo vypadat jinak. Samořejmě by se také hodila lepší kooperace členských zemí OSY, třeba kdyby Japonci kooperativně napadli Rusko z východu a sevřeli ho tak do kleští. Kdyby Musollini nebyl takový patolízalský blb a nehrnul se do Řecka, kde dostal na prdel - němci by pak nemuseli tenhle průser řešit a nezpozdili by se. Kdyby... atd.
Prozřetelnost s tím nemá co dělat.
|
|
|
Japonci nenašli odvahu zaútočit ani když WH stál nadohled od Kremlu.
Podívejte se na počasí v roce 1941. ještě v květnu všude stála voda ze sněhu (Leeb ani Bock by pak nemohli rychle postupovat), řeky zvednuté a bahna dosti.
Klíčové zdržení bylo v kijevské obklíčovací akci a neobsazení Leningradu z chodu.
|
|
|
Japonci měli v plánování války bordel vpravdě asiatskej. Armáda a námořnictvo byly na sobě nezávislé. Armáda plánovala válku proti Rusku a na tu se vyzbrojovala. Námořnictvo mělo jako nepřítele západní demokracie. Nakonec to šlo "po námořnicku" kvůli embargu.
Na každou operaci během války, které se účastnily obě složky ti idioti mezi sebou vypracovávali písemnou smlouvu...
Mimoto byli ve válce s Čínou.
Debilnější způsob řízení války nevymyslel ani Vůdce. A že se snažil.
|
|
|
Podle knihy "Hitlerovy tanky na východě" byli Nemci schopni dobyt Moskvu jeste v lete 41, nebyt toho, ze Hitler naridil odklon od hlavniho smeru na mene vyznamny cil na Ukrajine. Tim se zdrzeli a pak prisly deste, zima a dal to zname. Takze zrejme zpozdeni na jare nehralo az takovou roli a stejne byly v te dobe silne deste.
|
|
|
Zásadní problém byl ten, že němci zahájili útok na Rusko později, než původně plánovali.
Je na čase zbourat oblíbený mýtus o tom, kterak balkánci zachránili Stalina. Němci vždy zahajovali ofenzivy na konci května a v červnu. Důvodem byl terén.
Prozřetelnost s tím nemá co dělat.
Ale ano, a to velmi. Prozřetelnost si nadělala do kalhot a přikázala spektakulární oblíčení na Ukrajině, což byla fatální chyba a důvod, proč to nestihli. Nikoli to, že "začali pozdě" jak se s oblibou traduje.
|
|
|
To rozhodne neni mytus. Barbarossa mela zacit podstatne drive, jenze a) balkan a b) Hitler chtel jeste honem dozbrojit par blbosti.
Ale ten balkan je dost zpomlil, to neni zadnej mytus. Staci si precist ze zapisku Hitlerova okoli, jak byl na Duceho nasranej.
|
|
|
Tendle muj prispevek muzete vesele ignorovat, blbe jsem precet na co jsem reagoval :D
|
|
|
Nebýt Benitova dobrodružství v Albánii a Řecku :)
|
|
|
Takticke bombardovani by na vychodni fronte pomahat mohlo a strategicke samozrejme taky (at uz niceni zeleznic, po nichz Rusove presouvali sva vojska, nebo i tovaren)...
|
|
|
Dohetovy teorie v roce 2010? chm chm
na východě vždy rozhodoval Heer.
|
|
|
Douhetovy teorie jsou v roce 2010 platné více, než kdykoli předtím :))
|
|
|
Drnek už napsal dvě knihy, druhá se jmenuje Žába a Škorpion a pojednává o událostech před alternativní II. světovou. Třetí pak má být přímo ta světová válka.
|
|
|
Technická (pro diskusi o tomto článku poměrně nepodstatná): Drnek napsal knihy tři; ta třetí -- "Druhý dech habsburské monarchie" -- je daleko nejlepší.
|
|
|
Daleko nejlepší bych netvrdil, ale ano - je velmi dobrá. Model osvíceného panovníka je zajímavý.
|
|
|
(Zajímalo by mne, zda nakonec k podunajské monarchii dovede i tu alternativní historii, o níž se zde bavíme, tj. Žáby. Nikterak by mne tím nepřekvapil ;))
|
|
|
Považoval bych to za velmi pravděpodobné. Ono je docela možné že to k nějaké té podunajské federativné monarchii dospěje i v naší realitě... Jakási forma ekonomické a politické spolupráce v podunajském prostoru je poměrně velmi logická a konstituční monarchie je z hlediska stabilit ypatrně nejlepším státním zřízením :-))
|
|
|
No, nejen, ale zvláště, při pohledu na to, co se děje v UK, bych snad preferoval nekonstituční. Resp. úplně ideálně vskutku konstituční, ale s protiváhou monarchy v aristokracii, nikoli v demokratické lůze.
|
|
|
Konstituční monarchii klidně ano, ale nikoli parlamentní a demokratickou.
|
|
|
Když ještě dovezeme pár arabů (muslimů) do Evropy, můžeme mít anarchii alá Somálsko přes celý kontinent a s hledáním osvíceného panovníka se nemusíme ani moc obtěžovat;)
|
|
|
Drnokovy knihy jsem četl a bohužel, autor by měl nejdřív něco prostudovat než začne vymýšlet protože ne tolik nelogických seků a reálných hloupostí jsem už dlouho nikde neviděl...
|
|
|
Bylo by fajn, kdybys mohl být konkréktní.
|
|
|
Houfnice 15mm a na straně 284 si (dle mého názoru) plete poručíka Klecandu a Čečkou...
Jinak je to výborná knížka, jen to množství překlepů konkuruje mým příspěvkům na d-fensovi
|
|
|
|
Tak já nevím. Tu knihu jsem četl, a autorovy předpoklady se mi jevily hooooodnněěěě optimistické. Představa, že by si Němci vylámali zuby na našem skvělém opevnění pak vysloveně komická. Protože:
a) Po anšlusu Rakouska nebyl problém zaútočit přes Slovensko, které by se tak jako tak přidalo na stranu OSA.
b) Mobilizováni byli i sudetští Němci, jejichž oddanost ČSR byla, mírně řečeno, problematická.
c) Opevnění byla výborná příprava na válku. Bohužel na tu minulou (viz. Maginotova linie nebo Mextasova linie). ČSR neměla prakticky nic, co by mohlo konkurovat právě třeba Luftwafe.
Pokud se pletu, opravte mě.
|
|
|
d) opevnění nebyla zdaleka hotový, zely v něm mezery o délce až desítek kilometrů a lze jen těžko předpokládat, že by byli Němci natolik dementní, aby útočili na těch pár dokončených úseků.
Taky jsem Žáby v mlíku čet a přišly mi dost naivní.
|
|
|
Lehké opevnění bylo téměř dokončeno a to včetně vnitrozemských příček, ze kterých dnes nezbylo skoro nic.
Těžké opevnění dokončeno nebylo, ale na nejvíc exponovaných úsecích severní hranice bylo v řekněme slušném stavu, tedy až na naprostou absenci tvrzového dělostřelectva.
Oni to opevnění nestavěli úplní idioti a velké díry byly převážně v obtížně prostupných místech. Podívejte se třeba na Trutnovsko - přechody přes Jestřebí hory nebo silnice na Žacléř a Královec uzavřeny jsou, přestože jinak tam většina těžkých objektů chybí. Obdobné to bylo s přidělováním výzbroje - i tam měly nejvíce ohrožené úseky prioritu.
|
|
|
Bohužel, "téměř dokončeno" a "převážně v obtížně prostupných místech" znamená ve válce "na censored". Pokud by se snad vyskytl schopný velitel (spíše vojevůdce v původním slova významu), umístil by své muže právě do těch "téměř dokončených" a "nedokončených" úseků a rozhodující bitva by se odehrála tam.
Otevřená je pak otázka, co by takový vojevůdce musel udělat s Freikorpsem a spol. On takový koordinovaný útok ze předu a zezadu už je trošku moc.
ČSR by měla podle mě šanci jenom v případě, kdyby armádě velel někdo Žižkova formátu. Důležitá by byla hlavně schopnost improvizovat...
|
|
|
Zcela na "censored" to není.
1. Zkuste se třeba z těch Chlívců dostat dobovým tankem či dělostřeleckým tahačem přes Jestřebí hory jinudy než sedlem u Odolova (pěkně před laufy z T-S-25, T-S-26 a T-S-27) nebo silnicí na Kostelec (mezi T-S-19 a T-S-20). Ano, je tam v linii TO velká díra okolo Švédského vrchu, ale ta potenciálnímu útočníkovi nepomůže zase tak moc, protože v tom terénu se může pohybovat pouze pěchota a proti té je dost účinné i lehké opevnění. Podobně to vypadá i jinde na severní hranici.
2. I nedokonale opevněné úseky hranic se dají obsadit podstatně menším počtem vojáků. Ušetřená živá síla se dá použít jinde.
Pokud jde o Freikorps, tak většina jeho příslušníků uprchla do Říše a nějaký koordinovaný útok zepředu a zezadu byl tedy poměrně málo pravděpodobný.
Netvrdím, že opevnění bylo dokonalé a způsobilo by zásadní zvrat v případné válce, ale pravda není ani to, že mělo nulovou bojovou hodnotu.
P.S. Někdo Žižkova formátu předválečné armádě velet nemohl, protože tehdy už byla požadována trestní bezúhonnost, kterou se tento lapka fakt prokázat nemohl. ;-)
|
|
|
Těžko říci, co byla tenkrát obyčejná zlodějina, a co zlodějina posvěcená. Korzáři také jen sprostě kradli. Ale měli k tomu svolení královny.
Navíc, Žižka byl králem omilostněn, což se v tehdejší době IMO rovná vymazání trestního rejstříku dnes. Takže čistě teoreticky by armádním generálem/maršálem mohl být. Kromě toho, zločinec nezločinec, kádr takového formátu se hodí vždy. :-)
|
|
|
Pokud vím, tak Žižkovo jméno se relativně nedávno našlo v rožmberské(?) smolné knize v souvislosti s nějakými přepady na cestách apod. Takoví se tehdy běžně věšeli nebo čtvrtili na místě a pokud je mi známo, tak se dodnes neví, jak se z toho tenkrát vlastně dostal.
|
|
|
Existují různé hezké teorie, některé z nich zhruba na úrovni té neutronové bomby v Německu za WWII, kterou jsem tady tuším někde zahlédl :)
Viz např. zde: http://www.valka.cz/clanek_531.html
|
|
|
Věřím, že ho rožmberkové pěkně natřeli, taky měli proč.
OC postnul výborný odkaz. Fakt je, že o Žižkovi a jeho životě z té doby nevíme nic, avšak v popravčích knihách jsou alespoň zapsány záznamy výslechů členů bandy. Je to docela podrobné.
cs.wikipedia.org/wiki/Matěj_vůdce
Je to zajímavé téma. Až dočtu úplnou historii druhé světové, vrhnu se na Žižku. :-)
|
|
|
ono je taky předmětem diskuzí, zdali onen zmiňovaný lapka Žižka a pozdější husitský vojevůdce Žižka jsou vůbec jedna a tatáž osoba.
|
|
|
V horách buď pěšky nebo pěšky nebo po klikaté cestě. I improvizované linie jsou velkou překážkou pro pěchotu a hipotrakci.
vždycky si nemůžete vybrat schwerpunkt tam, kde chcete.
Freikorps byl zvyklý útočit na FS a četníky na kole. dostali by na prdel od armádní jednotky.
Krejčí I další velitelé koule I schopnosti měli, ale nedostali šanci.
já netvrdím, že by to vyšlo....
|
|
|
Ano, je to optimistická kniha, ale v rozumné míře. těžký ústup na plzeňskou čáru a její rychlé prolomení není optimismus.
to polský útok je nahraně, ale třeba připravenost WH byla opravdu nízká (jako při Anschlussu).
pevnosti na severu byly opravdu silné, Petržalka také a Maďaři by přesun přes své území nedovolili.
počasí, lesy a hory brání efektivnímu bombardování.
|
|
|
Luftwafe v r. 38 nebyla ani zdaleka tim, co v r. 40, jak poctem, tak kvalitou a stavem zasob. To s tim Slovenskem je nesmysl.
|
|
|
Nicméně na zbombardování strategických dopravních uzlů a shození průzkumáků kousek před Prahu by myslím stačila.
Má-li pravdu Dušan Hamšík, vznikl Slovenský štát v úzké spolupráci s tajnou službou Třetí říše...
|
|
|
Luftwaffe neměla dostatek leteckých pum ještě na jaře 1940 ...
|
|
|
ČS letectvo zase nemělo pořádnou stíhačku
|
|
|
Ty počty Bf-109 nebyly nijak valné. Němci měli v první linii taky ještě CR-42, He-51, Ar-61 ...
Výroba Dor se v polovině roku 1938 teprve rozbíhala a trpěly spoustou problémů, zejména s výzbrojí. Ani skopčáci na tom nebyli nijak oslnivě, byť asi poněkud lépe...
Mimochodem B-534 zkoušeli skopčáci i jako palubní stíhačku pro Graf Zeppelin. Takže zase takovej dreck to ve své době nebyl, byť ta rychlost pod 400 km/h nebyla nijak oslnivá.
Jejich válečná kariéra by asi byla +- podobná jako Gladiátoru. Mínus několik měsíců.
|
|
|
Přesně tak. "pětistovky" jsou dodnes podceňovaná letadla.
Podle kamarádova dědečka (za mnichova letecký mechanik, bohužel již více než 10 let na pravdě Boží, tehdy začínala móda "ušpiněných, olétaných" modelů): "jo, je to pěkné dělat olétané letadla. Ale kdyby moje mašina byla špinavá nebo odřená, dostal bych za to nejmíň týden kasárníka nebo spíš pár dní po službě. Mašina se musela blejskat jako psí kule. Sem tam byla barva opravená jenom tak, štětcem, a očouzené byly jenom ty mašiny, u kterých mechanici z firmy přelaďovali motory na vyšší výkon."
Je poměrně málo známá věc, že motory HS 12 Ydrs měly vstřikovací čerpadla (podobně jako DB 601 v Bf 109 E) takže nezávisle na poloze a přetížení neztrácely dech jako Merliny v BoB. Navíc, firemní mechanici v době Mnichova objížděli polní letiště a přelaďovali je z původních 860 HP až někam k 1000 HP, samozřejmě za cenu nižší životnosti. Po Mnichovu to přeladili zase zpátky a tak to sebrali i Němci po 15.3. či Slováci.
|
|
|
Mizerné výkony B 534 v bojích proti Maďarsku jsou spíše vinou mizerné úrovně pilotů (slovenská politika "Čecha do mecha a mech do Dunaja" se projevila tím, že zkušení piloti prostě nebyli, Slováci byli pouze poddůstojnický kanonenfutr), mnohem vycvičenější slovenští piloti si v roce 41 při útoku na Sovětský svaz B 534 pochvalovali, cítili se v nich nadřazení tehdejším sovětským I 15 i I 16, jediné, čeho se báli, bylo to, co označovali jako "I 17" (pravděpodobně MiG 1 nebo LaGG 3).
|
|
|
Takže znova, co proti nám mohli Němci postavit?
Bf 109 B iC byly našim pětistovkám víceméně rovnocenné,o He 51 nemluvě. "Dory" byly v první sérii, problémové, ostně to stejně byli "olovění psi" podle pamětí tehdejších pilotů asi nejhorší verze Bf 109 vůbec. Celkem vzato, ani pro Poláky o rok později nebyly BF 109 D nejnebezpečnějším protivníkem. Emil byl možná v prototypu. Největší chybou mnoha rádobyhistoriků j e totiž srovnávání výkonů sériových B 534 s Bf 109 E, což je samozřejmě nesmysl - nebyli to doučasníci.
|
|
|
|
Ono je mylne si predstavovat, ze by u nas probihaly nejake velke letecke bitvy jako v Bitve o Britanii. V r. 38 nebyl radar a zachyt bombarderu by byl do znacne miry veci nahody. To plati pro obe strany. Krome toho pocasi v rijnu nebyva pro letecke operace moc priznive. Nicmene B 534 by na rozruseni formace bomarderu stacila. V souboji s Bf 109 neni vubec tak jasne, kdo by mel navrch. Bf 109 byl rychlejsi ale B 534 zase lip manevroval a mel lepsi stoupavost. Vyzbroj byla stejna - 4 kulomety 7.92. Pokud by se bf 109 pustil do dog-fightu, mohl se dockat neprijemneho prekvapeni. Ale samozrejme Bf 109 byl modernejsi letoun a pred sebou mel budoucnost, zatimco B 534 byl na konci vyvoje. Jinak tech 109 nemeli Nemci takove mnozstvi, jak si svet myslel. Oni totiz mezinarodni inspekci ukazovali nekolikrat ta sama letadla, s kteryma litali z letiste na letiste.
|
|
|
V ČSR docela dobře fungovala hlásková služba, ostatně i v UK na ni v určité době a na určitých místech museli spoléhat.
Na rozrušení formace bombardérů (uvažujeme-li tehdy používané Do 17 a He 111) by B.534 nestačila, protože maximální rychosti těch typů byly v podstatě vyrovnané. I když vezmeme v úvahu to, že svaz by neletěl na max rychlost, tak v úplně nejlepším případě by B.534 stačila držet krok - nebyla schopna bombardéry v rozumném čse dohonit a vzhledem k minimální převaze v rychlosti nebyla schopna okolo svazu nijak manévrovat. IMHO by doprovodné Bf 109, pokud by byly nasazeny, dokázaly B.534 od formace bombardérů lehce zahánět.
Do dogfightu s dvojplošníkem by se na Bf 109 pouštěl jen naprostý blbec. Piloti Luftwaffe díky rozborům událostí ve Španělsku velmi dobře věděli, jak si s podobným protivníkem poradit.
Bk.534 (ca 20ks?) měly v září 1938 pouze dva kulomety, Luftwaffe tou dobou již měla Bf 109 versí C a D, jejichž část byla vyzbrojena kanony, další část měla pátý kulomet.
Propagantistické přemalovávání jedné skupiny letadel se týkalo He 112, ne Bf 109.
|
|
|
Bk 534 měla kulomety 3, ten třetí byl na místě plánovaného kanonu (které nebyly).
Pětistovka byla schopná bombardéry zachytit, jejich cestovní rychlost byla okolo 250 km/h. Jen nebyla vypracovaná taktika, podle paměti kamarádova dědečka roj B 534 zachytil "Heinkela" (podle mě Do17 P) ale nebyl schopný ho sestřelit, útočili zezadu na motory, což bylo na pi.. Čelní útok ze stoupání na kabinu rozpracoval teprve Josef František v době BoB jako tehdejší příslušník polské perutě 303 (Poláci to doteď nazývají "metoda Franciszka")..
|
|
|
Nejsem si jist a nebudu to teď hledat, ale mám dojem, že třetí kulomet byl až hotfix z pozdější doby a na podzim 1938 tam byly opravdu jen ty dva kulomety.
Při relativně krátkých náletech na ČSR mohla He 111 držet rychlosti kolem 300km/hod. B.534 by měla rychlostní převahu, ale nedostatečnou. Pokud vím, tak zdaleka ne všechny B.534 byly vybaveny kyslíkovým dýchačem a další problém by tedy představoval omezený dostup.
IMHO by nasazení Luftwaffe nebylo žádná sláva, ale daleko větší roli by sehrálo počasí a nedostatky v logistice a organisaci (přece jen s nasazením bombardérů ve větším měřítku tenkrát ještě zkušenosti nebyly).
|
|
|
O hlaskach vim, ale i tak by zachyceni bylo do znacne miry veci nahody. Hlaskova sluzba proste neni dostatecne pruzna pro navadeni stihacek. Sem tam se to ovsem podarit mohlo. Jinak neco jineho je maximalni rychlost stihacky a bombarderu. Stihacka operuje v maximalni rychlosti bezne, bombarder je ji schopen dosahnout jen prazdny, bez nakladu bomb. Primarni cil je samozrejme bombarder s bombami. A pokud by nemecke stihacky chtely B 534 odehnat, asi by se do tech souboju pustit musely. Jinak Bf 109 C nemely kanon vubec, D pozdejsi verze, ale na podzim 38 jich zrejme bylo pomalu, pokud vubec. prehledna tabulka zde: http://www.airpages.ru/eng/lw/bf109bcd.shtml. B534 mely vetsinou 4 kulomety, jen urcite mnozstvi stroju verze I mela 2. http://www.cs-letectvi.cz/letadla/avia-b-534
|
|
|
Bf 109 mohl na B.534 útočit stylem "přiletím, vypálím, zmizím", nemusel se tedy pouštět do manévrového boje.
Je pravda, že hlásky byly většinou pouze na hranicích a dokázaly pouze upozornit na přelet, nikoli spolehlivě dodat směr a pravděpodobný cíl letu.
|
|
|
tohle se da praktikovat v izolovanem souboji, ne pokud by chtely chranit bombardery. Urcite by to nebylo jednoznacne ve prospech Bf 109. Ale stejne si celkove myslim, ze letecke operace na podzim 38 by nemely az takovy vyznam. uz jen ten nedostatek paliv a bomb. Vetsina nemeckych bomb v r. 38 byla betonova a nejtezsi bomba tehdy byla snad jen 250 kg. Celkove meli munici a paliva na 2, max. 3 tydny valceni.
|
|
|
Přesně stejnou taktiku ve stylu AVG nebo Wildcatů ovšem teoreticky mohli používat i naši. Pokud by je to napadlo a B-534 se při tom nerozpadla.
Japonci spoléhali na extrémní obratnost v dogfightech a dostali ukrutně na zadek.
|
|
|
Pravou katastrofou se však stává PVOS (pro neznalé: protivzdušná obrana státu). ČSR krajně nevýhodnou polohou obranu svého vzdušného prostoru nijak neulehčovala. Díky nepříliš dokonalé službě hlásek trvalo nesmírně dlouho, než byla skupina cizích letounů ohlášena na letišti a hotovostní roj vyrazil do vzduchu. Předpokládá se, že od zpozorování letadel přes vyhodnocení informace a předání na polní letiště uběhnou 3-4 minuty. Na odmaskování, nahození motorů, jejich zahřátí a předání instrukcí dalších 4-5 minut a na start, vystoupání do operační výšky 5000 metrů, seskupení a nalétnutí posledního známého kurzu dalších 6-8 minut. Od chvíle přelétnutí linie hlásek tak bylo potřeba minimálně 15 minut. Za tu dobu mohly letouny Luftwaffe urazit vzdálenost 50 až 90 km.
Z tohoto důvodu se na tyto úkoly předem prakticky rezignovalo a stíhací složka letectva se měla věnovat zejména krytí armády a obranu měst přenechat protiletadlovým kanónům (tomu nahrával i fakt, že doposud nebylo letectvo s touto zbraní sloučeno pro zuřivý odpor důstojníků dělostřelectva).
www.fronta.cz/situace-letectva-csr-na-podzim-1938
|
|
|
boha co zas máte s tím opevněním.To nebylo určeno jako ochrana proti osamělému boji s Německem,ale jako součást vojenské doktriny,která počítala s napadením Německa "zezadu" Francií a s pomocí Rudé armády.Maďarsko zas mělo být drženo v šachu Jugoslávií a Rumunskem coby Malou Dohodou.Polsko by zas bylo umravněno francouzskou diplomacií.Takže v těchto podmínkách by účel splnilo.To,že Francie svého spojence hodila přes palubu a tím v podstatě i SSSR zbavila spojeneckých závazků ( i když po čistkách v generalitě její bojeschopnost rapidně poklesla) je věc jiná.
|
|
No napsat o Gallandovi že byl "mimořádně" špatný velitel není úplně vhodné. Je pravda, že úrovně Molderse nikdy nedosáhl, byl náladový a dosti neoblíbený pro své chování, ale jako generál stíhaču v rámci svých pravomocí v tomto úřadě dělal celkem co se dalo. Tlaky Goringa, Hitlera, jejich politická rozhodnutí, nebylo jednoduché filtrovat, zvláště u zbraně jako je stíhací letectvo, které navíc bylo tak trochu otloukánkem Luftwaffe. Nevím jestli mu omylem nepřipisujete pravomoci které neměl.
Jeho provedení stíhacího krytí operace Cerberus bylo dosti vydařené, koncepce velkého úderu měla velkou naději na úspěch a ostatně je i spoluotcem myšlenky aktivního nasazení stíhačů pri ochraně bombardérů kterou na konci valky tak úspěšně používali Američani.
Jeho nahrazení Gollobem, tedy poslušným nacistou, taky o něčem svědčí.
|
|
|
Gallandovi chyběl širší rozhled, v čemž byl dost podobný například Rommelovi. Vynikající bojový velitel, ovšem se značnými nedostatky v oblasti logistiky a organisace.
A jakkoli nám dnes může být sympatický svojí upřímností až drzostí, u jeho nadřízených mu to moc nepřidalo.
|
|
|
Mi je Galland sympatický tím, že před prvním ranním bojovým vzletem snídal sklenici červeného vína s rozmixovaným žloutkem. Já v takovou nekřesťanskou hodinu (víte, v kolik ráno vychází v létě slunce? ) taky nic jiného nepolknu.. :-)
|
|
V pravomoci General der Jagdflieger byla bojová připravenost, taktika a výcvik stíhačů, nikoliv operační nasazení.
|
|
Rote Tydlidátová a spol. si už na Tebe brousí zuby :))). Díky za zajímavý článek.
|
|
Pro ty co zajímá kontrafaktuální historie doporučuji dohledat si něco o tzv. What-Ifu, což je disciplina plastikového modelářství zabývající se právě kontrafaktuálními historiemi a staveb modelů podle jejich námětu. V České republice se podobná skupina vyskytuje na serveru www.modelforum.cz a naleznete ji zde:
http://www.modelforum.cz/viewforum.php?f=124
K prostudování potom doporučuji zejména sekci Literatura kde je zpracována řada možností vývoje historie Československa či České republiky (dokonce tam vymýšlí i československé námořnictvo a další zajímavosti).Zvláště lze potom vypíchnout sekci "Na stráži socialismu" kde je v textu "Sedm dní" velmi komplexně zpracovávána alternativa 17.listopadu 1989, která začíná přerodem pravdolásků na teroristy a končí masakrem s NATO na hranicích.Navazuje na to dále několik dalších textů (Netopýr, Operace Kukačka,...), které celý příběh doplňují z pohledu přímých účastníků.
http://www.modelforum.cz/viewforum.php?f=255
|
|
|
Sekci "what-if" doporučuju, rád to čtu, ačkoli jsem k tomuto tématu zatím nic nevyplodil.
Jsem modelář, amatérský historik, žádný profík na toto téma ale jedno vím - na knihu, kterou recenzuje tento článek, je škoda peněz. I kdyby tehdy něco dopadlo jinak (jakože KUA mohlo a angláni (i my) tehdy měli KUA štěstí) bylo by to z jiné příčiny než píše autor této knihy.
|
|
K jaderné bombě si němci ani nepřičichli, Zkusili si řízenou reakci v malém, ale to je tak všechno.
Mohli si za to sami dementní rasovou politikou, hodně schopných vědců jim uteklo, Einsteinem počínaje...
|
|
|
Proto se tomu říká alternativní historie ;-)
|
|
|
Tak toto je velmi sporné. Existují teorie, že Němci provedli atomový pokus s bombou, dnes označovanou jako neutronovou,
Ostatně, první bomba svržená na Hirošimu (Little boy) byla uranová, narozdíl od pokusné plutoniové v Alagomordu a druhé použité na Nagasaki (Fat Man). Je málo pravděpodobné, že by amíci vyvíjeli dva prototypy současně a že by je použili nezávisle na sobě.
Konspirační teorie říká, že Little boy byla bomba německá, a nalézala se na palubě německé ponorky, která se vzdala po kapitulaci Německa amíkům. Tomu též odpovídá její tvar, vypadá jako německá bomba, zatímco Fat man má tvar bomby americké.
|
|
|
Právě že v projektu Manhattan se zkoušelo několik různých přístupů, protože se dopředu nevědělo, co a jak bude fungovat. To platí jak pro štěpný materiál (U vs Pu), tak pro mechanické provedení (gun vs implosion), ze kterého vyplývá rozdíl ve vnějším tvaru.
Little Boy byl v podstatě taková sázka na jistotu - je to výrazně jednodušší konstrukce, u které se tak nějak automaticky předpokládalo, že bude fungovat, byť s o něco menší efektivitou. Implosní provedení teoreticky slibovalo větší efektivitu, ale nikdo si nebyl jist tím, zda bude vůbec fungovat kvůli podstatně větším nárokům na mechanickou konstrukci a provedení. Proto byl také vývoj této varianty schválen později a proto také byla plutoniová implosní bomba před nasazením otestována, zatímco u uranové to bylo považováno za zbytečné.
Použití německého štěpného materiálu je velice nepravděpodobné a pokud, tak by to bylo spíš plutonium. Skopčáci udělali jakousi chybu ve výpočtech, kritické množství pro uran jim vyšlo v řádu desítek tu či tak něco a tak se zaměřili na plutonium. Je ale nepravděpodobné, že německý štěpný materiál byl použit už v první sérii (Trinity, Little Boy, Fat Man), protože v té době ho Američané měli k disposici jen velmi krátkou dobu a nejspíš by neriskovali jeho použití v nové zbrani i kdyby se jim to technicky podařit mohlo.
|
|
|
Neutronova puma je vyssi divci, nastuduj si princip. Tyhle teorie zrejme vypousti nejaky chytrolin.
Nemci zadne plutonium nemeli a byli radi, kdyz si zkusili maly uranovy reaktor, ktery ani poradne nefungoval.
A na uranovou bombu potrebujes silne obohaceny uran, to taky neni sranda.
Nemci si zkouseli hrat s grafitem a deuteriem, protoze temhle typum reaktoru staci prirodni uran, ale na nejake bombicky to opravdu neni.
|
|
|
"Little boy byla bomba německá, a nalézala se na palubě německé ponorky, která se vzdala po kapitulaci Německa amíkům"
IMHO kravina. Proč by jí posílali ponorkou (leteckou pumu?), kam (?), atd..
Je málo pravděpodobné, že by amíci vyvíjeli dva prototypy současně a že by je použili nezávisle na sobě.
(mě to naopak přijde logické, byla to doba průkopníků a nikdo nevěděl, kam se prokopou).
Neutronovka? Provedli pokus (jako úspěšný? Nikdo si toho nevšimnul? A jak k ní došli?
Ty teorie jsou nesmysl.
|
|
|
Já netvrdím, že to tak je. Je to pouze teorie. Zajímavá, ale jedna z mnoha. Napsal jsem ji sem pouze jako jednu z možností "what-if".
|
|
Letadlo hezky, ale ve stejne dobe uz britove testovali Gloster Meteor (mimochodem pak kousku leta dodnes). Byl sice pomalejsi nez Me-262, ale zato zivotnost a spolehlivost motoru byla o nekolik radu vyssi.
Me-262 musel menit motory kazdych par desitek letovych hodin.
Byla jen otazka pul roku, nez by spojenci zacali posilat jety nad nemecko.
|
|
|
Ono se taky nasazeni Me 262 o nekolik mesicu zpozdilo kvuli Vudcovu prani upravit ho na stihaci bombarder. Vubec se nedivim Britum, ze upustili od planovani atentatu na Hitlera. Zivy Hitler nadelal Nemecku vic skod. :-)
|
|
No nevím, ale napsat, že invaze do Anglie byla v roce 1940 proveditelná se mi zdá dost přitažené za vlasy. V moderních válkách rozhoduje především logistika a představa toho, jak Němci zásobují svoje jednotky, když už tedy pominu to jak je přes tu vodu vůbec dostat, při brutální převaze Royal Navy a prakticky žádném vlastním námořnictvu mi nějak nevychází reálně.
Ad motory u Me-262: po pár desítkách letových hodin se tehdy měnily motory skoro u všech stíhaček. Motory u Me-262 ale často "odešly" už po hodinách sedmi...
Jean
|
|
|
Němci měli silné letectvo a ponorkové loďstvo. Dokážu si představit rychlou německou akci na přepravu armády na ostrovy, obzvláště když britové byli naprosto vyšťavení, a ač zachránili z Francie přes 300k vojáků, nechali tam většinu vybavení. V podstatě v té době neměli nic závažného, čím by mohli ohrozit invazní vojsko. Dokonce i většinu bojeschopných stíhaček měli v té době alokovánu jinde nebo zničenu.
|
|
|
nicméně Němcům chyběla jedna podstatná drobnost - transportní loďstvo, kterým by ty jednotky do Británie přepravili.
krom toho, moc nevěřím na úspěch tak narychlo plánovaného a improvizovaného podniku, jakým byla operace Seelöwe. Invaze do Normandie se plánovala a připravovala dva roky a její úspěch visel v první fázi na vlásku i přes to, že Spojenci měli v té době téměř absolutní převahu ve vzduchu a na moři, O měsících důkladného výcviku, převaze materiální a detailní znalosti německých opevnění ani nemluvě.
|
|
|
Podstatné je, že němci ta opevnění měli a nebýt povedené spojenecké "maskirovky", měli by při pobřeží o dost větší armádu a kdoví jak by pak ta akce dopadla.
Naproti tomu britové měli v té době holé pobřeží a jednotky bez výzbroje. Měli hromadu bombardérů, pár stíhaček a dobré loďstvo.
Transportní loďstvo se dá IMO připravit poměrně rychle. Pak by to záviselo jen na štěstí a přírodě, samozřejmě. Nejedna invazní armáda se utopila v bouři. Ale přese všechno, mi to přijde jako jistější podnik, než invaze do Ruska. A navíc to pro němce byla nutnost poté, co Roosevelt prosadil zákon o půjčce o půjčce a pronájmu, bez kterého by se britové z těch sraček materiálně nevyhrabali.
|
|
|
S tim rychlym prevozem vojaku prez kanal souhlasim.
Navic plan byl, ze se Student vysadi hluboko v uzemi britu, obsadi letiste a nasledne se budou vojaci prepravovat do Uk letecky. To zalezelo samozrejme na te letecke prevaze, ktere nikdy nedosahli.
Uvazovalo se dokonce o vzbydovani predmosti v Sev Irsku.
Imho, pokud by do toho Nemci sli s leteckou prevahou, tak by se jim to povedlo.
|
|
|
Vylodit jednotky na pobřeží Anglie je jedna věc (navíc naprosto utopická, neboť vzdušná nadvláda nad Kanálem a pobřežím dosažena nebyla a kapacity, které Kriegsmarine mohla nasadit k zajištění tras přes Kanál, byly k smíchu; kupříkladu si uvědomte, že při operaci Dynamo (evakuace BEF z Dunkerque) ani navzdory obrovskému zmatku a improvizaci na britské straně KM téměř neškrtla - dva potopené torpédoborce).
Ale i KDYBY Wehrmacht dostala s využitím momentu překvapaní na anglické pobřeží rozumné množství pozemního vojska pro udržení předmostí (dejme tomu jeden Armeekorps), jak byste ho chtěl zásobovat/posilovat/rozšiřovat? Máte představu, jaké množství materiálu potřebují na denní bázi 3-4 divize pozemního vojska jen k tomu, aby držely perimetr (nemluvě o jakékoliv operační činnosti). Garantuji Vám, že od okamžiku, kdy by se nohy německých vojáků ocitly na anglické půdě, už by kolem RN/RAF přes kanál nepřeplula ani loď.
|
|
|
Hitler se nastesti v Britanii vylodit nechtel. Ten plan bezel samovolne prez jeho znacnej nezajem az vysumel bo Britske letectvo a pocasi.
Hitler se Britu bal, mel k nim respekt a jako hlavni moznost povazoval pokoreni Svazu. Pocital, ze pokud porazi Stalina tak Britove pristoupi na ukonceni valky nebo se nasledne provede invaze na ostrovy poradne. Ale v roke 1940 tam Hitler nechtel. I kdyby vzhrali Nemci leteckou bitvu a i kdyby bylo dobre pocasi, sta;e bz bzl proti.
(Viz napr Kershaw nebo Goebbelsovy zapisky z ty doby).
|
|
|
Vezměte si pro ilustraci logistické a bojové zabezpečení invase v roce 44 a porovnejte to se stavem v německých ozbrojených silách v roce 40.
Pokud by invasi Němci vážně plánovali a neměl-li to být hazard, museli by postupovat obdobně.
|
|
Dotaz: chapu to dobre ze v teto verzi dojde k vitezstvi Nemcu v letecke Bitve o Britanii ale k samotnemu vylodeni nedojde?
To mi prijde dobre, protoze prilis mnoho radobyhistoriku zduraznuje, ze se Hitler nevylodil pouze proto, ze prohral BoB. Naprosto opomiji fakt, ze z podobneho vylodeni mel hruzu a o operaci velmi rychle ztratil zajem.
|
|
|
No, vitezstvi... Co je to vitezstvi... Do-19 se podle knihy hodne dlouho promenadovaly nad Britanii bez jedineho ztraceneho letadla, vyjma toho Göringova sestreleneho stroje. Britsti piloti delali pri utocich na ne stejne chyby, jako pozdeji nemecti pri utocich na B-17.
|
|
Nechci kazit radost, ale mám několik připomínek (nečetl jsem knihu, četl jsem několik recenzí, takže třeba se pletu):
a) Strategické letectvo je obrovský žrout materiálu jako co se týče výroby a údržby velkých letadel, výcviku početného létajícího personálu, atd., tak co do spotřeby PHM a munice.
b) Efektivita strategického letectva byla zvláště po první polovinu války nevysoká přes velké počty nasazených letadel. Dovoluji si předpokládat, že bez ekonomiky USA v zádech by vypadala ještě hůře - zázraky bych tedy nečekal ani od německého strategického letectva, zvláště když ho předpokládám relativně malé.
c) Všude se mi zdá, že kniha předpokládá efektivnější chování Říše a stagnaci u spojenců. Já samozřejmě věřím, že nasazení schwalbe v masovém měřítku by utnulo bombardovací ofenzivu, jak jí známe z knih, ale také znamenalo přesun zdrojů jinam (např. na obšvihnutí těch švabin, co nám spadly z nebe) a rychlejší nástup proudových letadel i u spojenců.
d) Rusko, pokud nebylo vyřešeno okamžitě, bylo podle mého názoru nepřekonatelným problémem - představovala takovou logistickou, bezpečnostní a organizační zátěž, která nemohla být novou (a ještě větší a nákladnější) luftwafe vyřešena, už třeba vzhledem ke klimatickým podmínkám.
Já vím, že je to alternativa a nikomu to neberu, ale toto mě napadá.
|
|
Uralbomber nemel v Battle of Britain zadnou vyhodu.
Opevovany Kesselring naprosto ale totalne prosral objehani malty, kdy tech nekolik elitnich pilotu spitfiru si prevelice uspesne hralo s celou luftflotte2 + italske letectvo v pomeru nekdy az 1:12 a tech par torpedaku potopilo tretiny zasilek Rommelovi...
Pruser a to jako ze totalni, ktery stal Nemce Afriku.
Me262 (i kdyz odhledneme od technickych potizi s motory a s jejich nizkou zivotnosti) by v pripade vetsiho nasazeni hodne rychle nasel kamose, co by mu natloukli nos.
Gloster Meteor (1943) by to este nebyl, De Havillan Vampire (1943) uz jo a Lockheed P-80 Shooting Star (1944) by jej smazl z oblohy.
A i ty pocatecni uspechy v Rusku byly zapricineny hlavne neschopnosti ruskeho veleni. Jakmile se Rusove naucili trochu taktiky, bili nacky jako zito, viz Operation Bagration ci Vistula-Oder offenzive.
S trochu slusny velenim by Rusove se svou prevahou v tancich (kvalita + kvantita) a letadlech a artilerii ( (kvantita) smazli Hitlera uz v roce 41...
|
|
|
Hodnocení Malty je přesné, Zubatý Albert se v dobrém světle ukázal spíš jako pozemní velitel při ústupu v Itálii.
Ale že to soudruhům v SSSR trvalo, než se tu taktiku naučili. V únoru 43 dostali od Mansteina na prdel u Charkova, na severu se nehli do 44 a před skvělou (bez ironie) Bagration zkusili do Rumunska a nic.
|
|
|
S Ruskem souhlasím, nicméně jen částečně. Jednak nestačilo naučit se "trochu taktiky", ale hodně moc. Bagration a Vistula Oder jsou operace, ve který byl vyčerpaný Wermacht nucen bojovat ještě na dvou dalších frontách, což například z prostoru Bagrationu de facto odvedlo leteckou podporu.
Např. ruská příprava na Kursk byla podle mého na velmi dobré úrovni, přes to by to byla zřejmě porážka, nebýt naprosto zdrcující materiální převahy, umožňující zahájit další rozsáhlý tankový úder mimo těžiště bitvy (směr Orel) a po té, kdy se jižní křídlo stejně probíjelo na sever, nasadit do bitvy nové (netknuté) rezervy, které celou dobu stály daleko za frontou proti jednotkám, které se musely k Prochorovce probít.
(Netvrdím, že by se tím změnil výsledek války).
|
|
|
Kursk nikdy se ani vzdalene nepriblizil ruske porazce.
Rusove naprosto spravne pochopili nemeckou snahu uzavrit kursky vybezek fronty a frontu tak zkratit a zahustit a pripravili brutalni opevneni o mnoha liniich o celkove hloubce 100 km!!!
To nemelo a nema obdobu v cele historii.
Rusove pojali bitvu jako opotrebovavaci, kdy Nemci prekonavali stale nove a nove opevnini, obranci se stahovali dal. Nemci se nedostali ani do poloviny. Nemci meli naopak poradny kus stesti na caste mlhy (Prochorovka) jinak by meli se zakopanyma Teckama este vetsi priblemy.
Pro danou dobu pri nizke kvalite ruskeho vojska to byla velice rozumna taktika, vysledek byl takticka remiza a strategicka ruska vyhra.
|
|
|
Kursk - 11. července se jižní křídlo dostane přes Řeku Psjol a vytvoří tam předmostí, blíží se k Prochorovce. Sovětské síly na jižním křídle jsou zle pobité, konkrétně 6. armáda snad nejvíc, 1. tanková armáda a 5. gardová (pokud si dobře pamatuji) mají co dělat a jejich protiútoky jsou odráženy.
12. července má dojít k útoku ze severu i z jihu, z jihu má kromě Horta zaútočit i Kempf (jeho skupina se zdržela v předcházejících bojích).
12. červenec začíná pro Němce špatně
- Model na severu stojí, protože co má pásy, jede hasit situaci ve směru na Orel (nadsázka).
- vše pokračuje plichtou u Prochorovky - strašné ztráty obou stran, ovšem pro Rusy na zálohách, pro Němce na hlavním sledu
13. Července je Kempf (který si konečně otevřel cestu k Prochorovce) zastaven Hitlerem, který chce tankový sbor SS do Itálie.
Takže pokud jsem psal, že "nebýt naprosto zdrcující materiální převahy, umožňující zahájit další rozsáhlý tankový úder mimo těžiště bitvy (směr Orel) a po té, kdy se jižní křídlo stejně probíjelo na sever, nasadit do bitvy nové (netknuté) rezervy, které celou dobu stály daleko za frontou proti jednotkám, které se musely k Prochorovce probít. "
Měl jsem IMHO pravdu - bez útoku na Orel by Model zahájil útok severního křídla. To by nemohlo nezatížit sovětské jednotky a jejich zásobování. Pokud by nebyly nasazeny nové zálohy, tanková bitva u Prochorovky by prostě nebyla a Hort by šel s velkou pravděpodobností na sever.
|
|
pojato sireji, mohlo by se to tez jmenovat Role zmrdu v dejinach lidstva ;-)
|
|
Mě zas pobavila Semerádova "Hitlerova čtvrtá říše". Báječné scífko...
|
|
Vždy jsem rád četl, ale čím jsem starší, tím méně mě zajímají vymyšlené příběhy, ať už jde o knihu nebo film.
Teď se těším na film o Olze Hepnarové, knihu jsem už přečetl. To je ono, příběh, který se stal, nikdo nic lepšího nevymyslí. To platí i o Kajínkovi.
|
|
|