Tak jsem jednoho pochmurného odpoledne vyslechl nechtíc (…chtíc) rozhovor
dvou mladých dívek na téma chatování (nikoliv chalupaření, ale četování
…).
Dívenky se bavily koho se jim podařilo kde sbalit, s kým si i esemeskují
a jaká je to celé prdel. Inu, když je to taková sranda, říkám si, proč
to také nezkusit a vtipné virtuální slovíčko s něžným pohlavím neztratit
(myslím dívky…. sorry Yemi).
Jsa počítačově vzdělán , myslel jsem , že to bude hračka. Když už je
řeč o tom vzdělání, s nostalgií a slzou v oku vzpomínám na onen zbožný
okamžik, kdy otec za peníze vydřené v tehdejším NSR koupil první PC AT
(vysvětlení pro mladší: NSR není zkratka pro „neser“, ale Německá spolková
republika).
Z objemné krabice vytáhnul jak nádherný velký barevný monitor o úhlopříčce
14´´ s FLAT obrazovkou ve tvaru volejbalového míče , ale hlavně výkonný
stroj 286 / 12MHz , 1 MB RAM, 40 HDD a také MYŠ !!. Můj předchozí počítač
Comodore C64, ke kterému jsem ještě včera vzhlížel jako Frodo na prsten
najednou ztratil svůj glanc a opustil můj pokoj tak rychle jak Součková
ministerstvo zdravotnictví. Myš – to byl středobod navždy odlišující počítače
řady PíSí od „té ostatní plísně dobré akorát tak na hraní“. Když však po
zapnutí a nabootování „najel“ předinstalovaný Norton Commander bylo v tom
něco magického. Svým modrým ASCII vhledem celou naši rodinu utvrdil, že
dekadentní západ už vkročil i do našeho baráku. Tehdy se také začaly dít
věci. S kamarády jsme měnili diskety s hrami rychleji než veksláci bony
a cenu zlata měla disketa 5´1/4 palce „nabitá“ 10-12 lechtivými obrázky.
Prostě pohoda počítačového pravěku. Tehdy mělo také slovo chatovat zcela
jiný význam, který byl každou neděli propírán v TV bestselleru „Receptář
na neděli“ s Přemkem Podlahou. Inu není chat jako chata. „…sousedovic Toníček,
ten má jiný koníček…“
Ve své práci samozřejmě využíváme plně výdobytků moderní technologie
a dokonce i můj mobil má dnes mnohem vyšší paměť a výkon než mělo tehdejší
PC – inu doba je jiná a moje hrůzostrašná sbírka 5´1/4 palcových disket
plných her a programů nyní leží v krabici. Při každém úklidu se zapřísahám,
že si jednou udělám čas a z nostalgie se na vše podívám. Když jsem se k
tomu před půl rokem dostal, tak jsem zjistil, že nemám asi jeden počítač
s touto mechanikou … inu doba je jiná .
Tak jako tak mě počítače provázejí od dětství a mám je rád – i když
zrovna včera mě moje asistentka přistihla jak mlátím myší do klávesnice
a řvu na LCD „ty zkurvenej sráči, koukej už tu tabulku otevřít …“ … říkám,
mám je rád a líbí se mi i vše okolo nich …
Zkrátka jsem si jen nikdy nenašel čas na Xchat, Rande, Libimseti a podobné
servery, protože balit holky přes net mi přijde trošku až moc hi-tech.
Mě spíš vždy radši fungoval švihácký výraz v obličeji, který se dostavuje
tak po 4-5 drinku a ležérní nedbalá elegance (například když si člověk
na u pisoáru pochčije jak jeansy tak boty…). Pak jsem alespoň věděl, že
si před dotyčnou nemusím hrát na B.Pitta, protože jeden pohled ji musel
tutově utvrdit, že Pitt nejsem… no a tak jsem ji musel ukecat. A každá
se dá ukecat ? To mi věřte! V tom co píšu je totiž jistá analogie právě
s chatařením – tedy chatováním. Tam se lidé, mnohdy se vůbec nevidící,
snaží ukecat toho druhého a podtrhnout jen své klady bez toho aby dali
šanci přírodě. Velkou výhodou i prokletím zároveň jsou fotky. Ale o tom
až jindy..
Rozhodl jsem se tedy vzít na sebe to břímě průzkumníka a se svých 29
letech se vrhnout do neprobádaných krajin seznamování, typologie chatařů
a do chatování samotného. Jako eso v rukávu jsem pečlivě střežil neotřelou
znalost 2 smajlíků :-) a :-( a doufal, jsem, že s tím vždy v pohodě zachráním
situaci. Doufal, jsem….avšak takřka s jistotou věděl, že to asi stačit
nebude.
Nezbývalo, než vstoupit do Mordoru a jako průvodce jsem si zvolil svého
spoluhráče z basketu. Je mladej, počítač má, tuž tak co vole ne? Říkejme
mu Sam – ať jsme styloví…
První krok jsem se však rozhodl udělat sám - mám vlastní rozum, ne?
Rychlostí blesku jsem natypovat Xchat a jal se zřít věcí příštích.
No shořel jsem již na registraci. Systém mě označil za nepřihlášeného
uživatele a tím mě odsoudil do role nekompetentního komparsu. Pochopil,
jsem, že si musím zvolit přezdívku – nick.
Vážení čtenáři, pokud podceníte tuto fázi, tak jste v prdeli! A to
doslova. Já jsem se , při svém metodickém postupu, rozhodl soustředit se
právě na důležitost volby správné přezdívky. Je to zásadní a pro úspěch
a Váš image je to opravdu nejdůležitější . Bez vhodné přezdívky to zkrátka
NEJDE! A co je pro Čuka Gek, to je pro Chataře Nick !
Inu, když zvolit, tak pořádně. Nelépe bude poučit se z chyb ostatních
a zjistit jak se věci mají.
Rovnou jsem zavrhnul přezdívky ujeté jako je například „dj.mazel“
či „stojimi“ popřípadě „vyholenejhoch“ a podobně. Uznejte
sami, že označit sám sebe například za „nezny.a.divoky“ může jen
opravdový kokot. Nedokážu si představit, jak s takovouto identitou dokáží
tito hoši/hošani žít a vstávat. Nejsem žádný šovinista, ale lidi s výše
uvedenými přezdívkami si představuji jak si ráno čistí zuby růžovoučkým
zubním kartáčíčkem v růžovoučké koupelně, pak si natáhnou tango slipky
a celý růžový svět jim leží u nohou…. hrůůůza! Raději bych svýmu psovi
olízl prdel, než si dát nick „nezny_meda_beda“ nebo nick pro chlapa
„silonky21“ . Vzpamatujte se!
Druhým extrémem jsou ti, které by D-FENS pravděpodobně nazval „mladý-neklidný-agresivní
zmrd“. Ty poznáte snadno. Jejich nick srší energií a z každého písmenka
je cítit, že jeho nositel je nadčlověk schopný přetavit své sny v mžiku
ve skutečnost. Jímá mě trapná „hrůza“ když čtu : „ZIPPO_KILLER“
, „FIGHT_MASTER“ , „drsnakjozin“ a podobně. Představím
si trudovitého chlapce zmítaného hormony, který v pauzách mezi masturbacemi
naznačuje do prostoru údery bojových sportů a na videu se jako na metodické
smyčce stále dokola přehrávájí záverečné scény z filmu Americký Ninja.
No, nic pro mě!
Zcela pod koberec jsem také zametl přezdívky slibující netušené sexuální
zážitky popřípadě s biologickou upřímností explicitně pojmenovávají jisté
tělní rozměry . Usmál jsem se u přezdívky vyjadřující zbožné přání deklarované
nickem „PenisXXXL“ a pocítil rozpaky u přezdívky „sulin_12cm“
… jo jo, život umí bejt svině. Nejsem si také jist, zda dívky šílí z blbečků,
kteří své představy zhmotňují do vlastní identity jako „Lizajici_jazycek“,
„Prstikyvsude“ , „Klitorisik“ popřípadě „milující_analnik“
. Každopádně tito hošani pregnantně naplňují přísloví, že přání je otcem
myšlenky. Zrovna hrdé nositele těchto zničujících přezdívek bych chtěl
vidět. Myslím, že by si rozuměli….. Ono v 16 letech viděti na videu a ukájet
se je jedna věc, avšak v pozdním věku totéž přijmout za svoji identitu
je již zralé pro doktora Chocholouška.
Najít vhodnou IDENTITU je fakt těžší než se zdálo. Skončit jako „PrincJirik“
nebo „Radecek25“ se mi FAKT nechtělo. Identita by měla vyjadřovat
to co jsem a ne to co chci být.
A co jsem? – jsem průzkumník. Tak jsem se rozhodl zaregistrovat se jako
PRUZKUMNIK. …… a ……. Která SVINĚ !!!???? Obsazeno!! To mi připomíná reklamu
na seznam.cz, kde leží na stole dva fakani a každý má napsáno na noze jana@seznam
nebo pepa@seznam ….. spíš by tam dnes měli mít napsáno jana145656@seznam
….. a pepa_z_hradce_kralove_22@seznam ….
No nic…. Moje identita neprošla. Byl jsem zoufalý. A pak blik …. A zaregistroval
jsem se jako zoufaly_pruzkumnik …to jsem Já !
Zavolal jsem Samovi abych se pochlubil a také abych zjistil zda je to
vhodný nick pro mé výzkumné účely.
„Ses posral v kině, ne?“ zpražil mě hned v úvodu. To je přezdívka
jak pro homouše nebo nějakého zoufalce! Musíš si dát něco čím holky zaujmeš
a zároveň ukážeš, že jsi „za vodou“ – prostě ideální partie. V hlavě mi
začaly vířit zapamatované přezdívky a vytvářet bizarní spojení jako „Prachatej_PenisXXXL_a_neznej“
nebo „killer_money_lick“ popřípadě „neznej.a.prachatej“ a
začalo se mi dělat blbě od žaludku.
„Já bych ti doporučil něco stylovýho …..třeba….. VELKEJ_DIVOCH_XXL
nebo tak něco“, rozvíjel své myšlenky Sam. Položil jsem mu telefon,
když poslední slova co jsem zaslechl bylo „Lizajici….“ .
Ne, zůstanu sám sebou . Budu ZOUFALY_PRUZKUMNIK a budu pro Vas bojovat
až do roztrhání svého virtuálního těla bych přinesl na světlo vše s čím
se lze na chatách (chatech…ok) setkat a jak se s tím vypořádat.
Zatím mi všichni ti „lízající_klitorisci“ a „nezni divosi“
můžou políbit prdel ….. nebo radši NE!!!! SAKRA!
30.3.2005 Rottor