D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Horem pádem
    Vydáno 26. 09. 2004 (12678 přečtení)

    Mám pro vás opět výborný nápad, jak ušetřit.

    Ještě musím předeslat, že už jsem dobře půl roku nebyl v multikině Cinestar, budějovickém stánku kapitalismu a maxiklubovně pro frikulíny. Asi jsem dělal chybu. Hned cestou tam jsem utrpěl erotický zážitek. Kráčeli jsme od zaparkovaného auta k hlavnímu vchodu a najednou s žuchnutím přistála přes obrubník na chodníku fóbije s dvojicí vidláků z Prachatic. Drni si nedělali problém z rozlišováním parkoviště a chodníku, zamkli vůz originálním mladoboleslavským decentralizovaným zamykáním a vyrazili vstříc ruchu velkoměsta. Mohlo jim být nějakých maximálně pětadvacet. "Krásná" venkovanka, celá krev a nízkotučné mléko, měla kalhoty bokovky a fialová tanga. Její přítel prachatickej drn jel asi s fábií tak rychle, že se jí tím zrychlením kalhoty posunuly až někam tam, kde normálním holkám končí prdel. Tanga byla poněkud zmačkaná a hlavně silně sepraná, měla už jen náznaky původní lila barvy. Ty prima pracé prášky, co barvy nejen zachovají, ale dokonce i oživí, asi v Jednotě nevedou. Jedna z konstant mého erotického života, totiž pohled na pěknou prdelku v sexy prádle, byla devalvována pohledem na kostnatou prdel ve vybledlých kalhotkách. Asi jsem se měl narodit jako Yemi, pak by mi to bylo fuk.

    Ale teď k zážitku filmovému. Nebyl o mnoho lepší.

    Režisér a scénárista pan Hřebejk se nás opět rozhodl poctit dalším filmem. Po Pupendu a Pelíškách přišlo nyní do kin Horem pádem. A já rovnou říkám, že to byla hrozná slátanina a proto vám prozradím děj, pokud tedy ten film něco takového má.

    Dva zmrdi převážejí nákladním autem přes hranice uprchlíky. Vyklopí je u Břeclavi a zapomenou v nákladním prostoru jakési dálněvýchodní ženy dítě, které dají do Prahy do zastavárny. Tupej fanoušek Sparty Franta zvanej Bejk (Jiří Macháček) je vohnout, má IQ tykve a manželku, která nemůže mít dítě a kompenzuje si to tím, že krade cizí děti. Frantova manželka dítě koupí a Františka znemožní před ostatními sparťany, protože je přičmoudlý. Pan profesor má mladou „manželku“, se kterou má dceru, a starou manželku Věru, se kterou nežije. Jeho syn z prvního manželství půjčuje v Austrálii surfová prkna. Pan profesor, patřící nyní ke společenské honoraci, onemocní a pod tlakem okolností se rozhodne se svou první ženou rozvést. Sezve si tedy všechny příbuzné domů, aby se s Věrou dohodl, ale ta je z toho všeho zhnusená a odejde středem. Tato druhá dějová větev je tam víceméně zbytečná a sleduje jediný specifický účel. Policajti Františkovi dítě odeberou, poté co ho víceméně náhodou u něho najdou. Pan profesor úspěšně absolvuje operaci. Jeho syn se vrátí do Austrálie k ženě a dítěti. Zazvonil zvonec a pohádky byl konec.

    Jak asi tušíte, točí se děj kolem nacionalismu, xenofobie a rasismu. Na jedné straně jsou zde Hodní Inteligentní Lidé, kteří pomáhají uprchlíkům, pořádají besedy na téma „disidenti v Barmě“, přednášejí o emigrantech, tančí původní cikánské etno tance, navazují internacionální kontakty a jsou prosti jakýchkoli vlasteneckých a národnostních projevů (profesor, jeho žena, syn Australan, jejich dcera) a na druhé straně Hloupí Lidé Co Pijou Pivo a holdují lidové zábavě. Ti zase upřednostňují národnostní hledisko, na menšiny hledí přes prsty a v případě Franty a jeho kamarádů ze Sparty dokonce nepokrytě holdují rasismu. Z tohoto rozdělení postav zákonitě musí vyplynout, že nacionalismus je vlastní jen podprůměrně inteligentním jedincům bez perspektiv stojícím na okraji společnosti. A tohle je to, proti čemu já teď protestuji, protože to není pravda.

    Film je skrytou politickou agitkou, která manipuluje naše mínění. Černobílou logikou připomíná díl Mimikry ze seriálu 30 případů mjr. Zemana, kde na jedné straně stáli hezcí upravení socialističtí občané a na druhé nějací vyvrhelové ve špinavých džínách holdující obskurní muzice. Přemýšlel jsem intenzivně, kdopak asi panu Hřebejkovi tuto agitační práci zadal, až asi čtvrt hodiny před toužebně očekávaným koncem se v záběru mihne Václav Havel. V tom okamžiku mi to konečně doklaplo. Pan Hřebejk zřejmě rozšířil řady politicky korektního zákulisního bratrstva kolem Šášuly Havla a podobně jako další jeho kamarádi nám dělá kázání o tom, jaký jsme všichni burani.

    Jestliže je příběh to, co tvoří film, pak byl Horem pádem předem určen k neúspěchu. Hřebejk a spol. se to sice pokusili opepřit řadou povedených dialogů (-A jak chutná pečenej netopýr? –Asi jako kuře v KFC) a několika scénkami jako vystřiženými ze sitcomu (například scénka s čajem s citrónem na policejní strážnici), ale absenci kvalitního příběhu to nenahradí. Sem tam najdeme dokonce i kritiku poměrů v zemi krále Klacka, ale je to taková ta politicky korektní soudružská kritika, aby nebolela a neurazila. Výborné jsou  výkony hlavních protagonistů, Mácháček v roli Franty nebo Liška coby drobný zlodějíček jsou k nezapomenutí, daleko nejlepší je Emilia Vašáryová v roli Věry a její monolog na rodinné sešlosti, což je podle mě vrchol celé story. Co se týče hereckého obsazení, pan Hřebejk opět sáhnul po osvědčených kádrech (Liška, Macháček, Dušek), takže máme opět pocit, že je to Pupendo reloaded. Jen nás letos ušetřil pohledu na trčící poprsí Vilmy Cibulkové, která by se zřejmě do tohoto kousku nehodila. Macháčkova hláška "zblázněj se mi kladiva" asi vejde do dějin podobně jako "kde udělali soudruzi z NDR chybu?".

    Takže ten nápad. Lístek do multikina stojí asi 130,- korun českých. Po shlédnutí filmu se skoro bojím říct, že ty koruny jsou fakt české, aby mě někdo nepodezíral, že piju pivo a fandím Spartě. Pokud jste chtěli jít ve dvou, hovoříme o Kč 260,-. Jděte do obchodu a vyhledejte láhev, na které je napsáno Johnny Walker red label. Cenově by to mělo zhruba odpovídat, možná trochu připlatíte. Láhev se svou partnerkou večer celou vypijte. Bude vám mnohem lépe, než po shlédnutí toho filmu a bolesti hlavy následující ráno budou zhruba stejné.

    Pro nás ostatní, kteří nehodlají využít této cesty, je zde další nápad. Nacionalismus a inteligence spolu nijak nesouvisí. Fandění Spartě a IQ spolu taky nijak nesouvisejí (i když se to mnohdy nezdá). To, co nám kulturní pracovníci typu Hřebejka ukazují, je jen kus účelově vytržené a inscenované reality. Když se díváte z jedné strany na cihlu, nevíte, zda je to skutečně 3D cihla, nebo 2D papírová kartička, skutečnost má vždy více dimenzí než se nám zdá při pohledu z určitého úhlu. Zatímco ale zeď z cihel stojí věky, zeď z papírků spadne. Život prostě ukazuje, že realita je jiná, než nám ukazují. Takže já jsem nacionalista, také volám po omezení přísunu uprchlíků do České republiky, ale nejsem hloupý a myslím si, že IQ bych s panem Hřebejkem klidně poměřiti mohl.

    Pokud bych Hřebejkův výplod vnímal pouze jako komedii, pak bych se byl průměrně pobavil. Její poselství, které je tomuto pobavení přibaleno jako bonus, nemohu vzít za své. Asi jsem nebyl sám, kdo se s výplodem zcela nesžil, protože obecenstvo odcházelo ze sálo zamlklé a rychlými kroky mířilo na mentorováním nezkažený vzduch.


    26.9.2004 D-FENS


    [Akt. známka: 1,97] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: D-FENS | Komentářů: 51 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.