Komentáře ke článku: Pomoc v utrpení, 9 měsíců podmíněně II (ze dne 11.04.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Jsem starý felčar(doslova). Za svůj život jsem viděl ve zdravotnictví mnoho různých situací. Zažil jsem případy, kdy lékaři nebo sestřičky propadli démonu morfia. Takové situace se řešily vždy na úrovni. Neumím si představit , že by nějaký lékař podal trestní oznámení pro nedovolené nakládání s opiáty. Na takové trestní oznámení nestačí mít jen vyvinuté právní vědomí!!
Co se týče ošetřovatelských schopností ty jsou dány jako vše v životě osobním postojem, zkušeností a schopností. V životě mě nezajímalo, jestli má sestra akreditaci k provádění odborných úkonů(hrozná rakousko-uherská úřednická hatlamatilka), ale jestli umí. Viděl jsem ve Vídni na klinice pracovat ženy z domácnosti bez akreditací , kterým by jejich ošetřovatelské schopnosti mohly závidět mnohé naše absolventky bakalářských studií. Tím nechci říci, že by studium nemělo význam. Samozřejmě že má, ale v praxi nikoho nezajímá, jaké má vzdělání, ale jestli umí.
|
|
|
trestní oznámení mě také překvapilo, ale protože paní neměla ani vzdělání v oboru, dokonce ani ošetřovatelský kurz, trochu to smysl dává. Poněkud zvláštně působí i formulace "lékařka zajistila v rodině opiáty". To si nějak neumím představit ve skutečnosti.
vzdělání je prospěšné, ale pokud personál olepí celou místnost různými diplomy a přesto není schopen přistupovat k pacientům jako k nemocným lidem, jsou všechny diplomy zbytečné.
|
|
|
Na tenhle článek se mi ani nechtělo reagovat. Zákonnost nade vše!?
Pro některé doktory (úmyslně nepoužívám slovo lékař - ten má přece především léčit) je praxe jen jakýmsi servisem pro živé organismy typu Homo Sapiens.
Doktoři jsou přece studovaní odborníci, kteří vzhledem ke své vysoké a nezpochybnitelné odbornosti mají nárok na přiměřeně vysoký plat, příjemnou pracovní dobu a úctu svých pacientů, ne? Léčí? Léčí! Tak o co jde! Ale asi je to dost otravuje, ti hloupí a neukáznění pacienti. A ještě nechtějí platit za nadstandart!
Naštěstí jsem se s takovými "dochtory" setkal jen okrajově, spíše je znám z vyprávění, mi osobně vždy pomáhali skuteční lékaři. Svoji profesi považovali za své (svaté) poslání a o peníze se starali jen okrajově. (Přesto nejsou chudí.)
Můj zubař, kardiolog i internista jsou právě tohoto ražení - a jsou mými přáteli. Nedovedu si představit, že by nadřadili jakýkoliv zákon nad svou vnitřní povinnost pomáhat nemocným. I ten neurolog z rodiny, který slouží v Německu a zcela určitě není chudý, je lékař toho druhu.
Inu, mám asi velké štěstí.
|
|
|
Me prekvapuje ten strach rizik "dlouhodobeho uzivani opiatu" v kontextu pripadu.
|
|
|
jestli to není strach z toho, že si paní zvykne žít s minimem bolestí a bude pak opiáty vyžadovat. Ještě by si mohla začít myslet, že doktora už nepotřebuje, protože ji stejně nedokáže vyléčit a do smrti vystačí jen s potlačením bolesti. To může být pro některé lékaře zničující představa.
|
|
|
Na tohle jsem strašně dávno slyšel anekdotu. Pamatuju si, že končila konstatováním "paní, naše nemohoucí babička se po tom, co jsme vyhodili toho jejího doktora, zlepšila natolik, že se bude příští týden vdávat..." :-).
|
|
|
No mě se to také celé nezdá - žijeme v zemi, kde se dá koupit jakýkoli lék bez ohledu na barvu receptu, též lékaři opuštěný opiát diacetylmorfin lze nakupovat jak zmrzlinu a tady se dává trestní oznámení pro pár tablet, které pacientce neuškodily, pouze byl porušen jakýsi paragraf. (přihlédl k tomu i soud)
V tom muselo být o hodně víc - moc, peníze či obojí. Ona nekvalifikovaná ošetřovatelka je zároveň ředitelkou celého zařízení, třeba se to místo někomu líbilo.
U autorky článku mne dostala věta: "Bolest je záležitostí individuálního prožívání její intenzity" - už někdy měla zánět okostice jako já? Od lékaře, který by tvrdil toto bych prchal jak poštípaný.
|
|
Jak to tak čtu, vidím v tom tradiční chránění si zadnice před potenciálním průserem, jak je v poslední době zvykem v každém oboru. Alibismus až na půdu. Nikoho nezajímá výsledek, ale to, jak má krytou prdel.
|
|
Autor(ka) článku evidentně sama trpí jakousi formou opiofobie a zřejmě je sama lékařkou. Právě lékaře totiž nejvíc nas..e, když si něko mimo jejich skupinu usurpuje právo manipulovat se zakázaným ovocem -tedy snižonat jejich nadlidský status. Tím nehci říct, že dotyčná odsouzená nebyla neumětel, který se nikdy neměl k opiátům dostat a že s nimi zacházela jako dítě s lentilkami a ještě k tomu to ani nijak nezamaskovala. Na celém článku mě nejvíce dostala věta "nezabývala se zdravotnickými riziky dlouhodobého užívání opiátů". V popisovaném případě se jednalo o paliativní léčbu, tedy ulehčení v umírání, takže riziko kromě předávkování, což navzdory našim zákonům myslím spočívá v kompetenci nemocné, není žádné (obecně kromě závislosti, která je irelevantní existuje vlastně pouze riziko zhoršení zeleného zákalu vlivem zvýšeného nitroočního tlaku a dlouhodobě mírně snížená zejména kožní imunita).
|
|
Taky nechci tenhle článek komentovat. Vstávají mi vlasy na hlavě když ho čtu. Pokud je myšlený vážně, trochu mi připomíná jednoho člověka co napsal Mein Kampf. Pokud jako legrace, sice je to drsné.
|
|
Je to jasný...od léčení máme doktory...a na nedovolenou, ale účinnou pomoc, která nikomu neublížila, máme zákony.
Mám také divný pocit, že Paní Doktorka podala TO účelově, neb se ředitelka ve snaze nekomu ulehčit, odkryla. Jak zde padlo - možná se místo v ředitelském křesle s docela hezkými pravomocemi někomu zalíbilo a využil příležitosti. Nepochybuji ovšem, že pečlivost péče tak nějak poklesne, ale vše bude podle zákona a tak to ma, kurva, byt, ne?
Jdu blejt! Doufám, že se na starý kolena dočkám privatizovaného zdravotnictví, kde bude doktor koukat na pacoše ne jako na maso, co ho vysírá, ale alespoň jako na zákazníka, který mu nese peníze a který, když bude spokojený, přijde zas.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Pomoc v utrpení, 9 měsíců podmíněně II
|