D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Filipika proti Vyzyvateli
    Vydáno 16. 01. 2005 (7945 přečtení)

    Challengerův článek o politické orientaci lvů mne přesvědčil, že té teorie ještě nebylo dost a musím v osvětě pokračovat. Tedy, podrobně zde bude rozebráno, proč nemá Challenger pravdu.

    Musím samozřejmě nejprve Challengera pochválit. Předně proto, že byl ochoten věnovat svůj, jistě cenný, čas tomuto tématu a dále za styl jeho článku, který je čtivý a dobře napsaný. To však neznamená, že v něm nechybí některé věcné a logické nesmysly.

    Lví paralely

    Nejprve tedy k vnitrodruhové konkurenci - vnitrodruhová konkurence je významným prvkem, který chrání dotyčný druh proti degeneraci, neboť eliminuje mutace, které dotyčný druh ohrožují a naopak podporuje mutace, které onen druh nějakým způsobem posilují. Tento mechanismus umožnil i lidstvu přežít nepochybně těžká tisíciletí před vznikem civilizace a nelze zcela vyloučit, že má výrazný podíl na vzniku samotného živočišného druhu Homo sapiens. K tomu patří i velmi pravděpodobné procesy očišťování prvobytně-pospolných společenství od neproduktivních jedinců. Každé společenství, které operuje na území schopném uživit jen omezené množství jedinců daného druhu, má možnost volby - může podporovat své staré, nemohoucí a případně též dobrovolně neproduktivní jedince na úkor dalších generací, avšak toto jednání pro něj může mít fatální následky v budoucnu (u toho prvobytně-pospolného společenství například porážka původně stejně silným společenstvím, které se však takto nechová).

    Další dva výrazné problémy společenství, které nadměrně podporuje své neproduktivní jedince na úkor jedinců produktivních, jsou obrana proti zatajování kořisti před zbytkem společenství pro sebe a odchod jedinců, pro které je takové chování společenství morálně neakceptovatelné a proto jej opouštějí. Aparát, který chrání společenství před zatajováním kořisti, dále zatěžuje produktivní jedince společenství, a to jak materiálně (bába z finančáku taky bohužel musí něco jíst), tak i morálně (už mne zase obtěžovali, už mi to fakt leze krkem). To přispívá k blbé náladě ve společenství a dále zvyšuje motivaci produktivních jedinců k jeho opuštění. Tyto procesy v určité míře pochopitelně probíhají v jakémkoli společenství, ale společenství, kde tento mechanický úbytek nestačí s rezervou pokrývat přírůstek, je opět logicky odsouzeno k zániku.

    Výše uvedené dva odstavce tak dokreslují další jevy, k nimž by docházelo v hypotetickém Challengerově lvím společenství s vysokou mírou přerozdělování. Nicméně lví společenství je často společenství založené na rodinných vztazích, kde je míra dobrovolné solidarity pochopitelně výrazně jiná, než je míra dobrovolné solidarity mezi lvími společenstvími. Pro lva, podobně jako pro člověka, je na důležitém místě nejen jeho vlastní přežití, tak také přežití jeho genů, tedy jeho vlastní rodiny. Je proto doufám jasné, proč jsou Challengerovy vývody o vzájemném požírání lvů a vlivu tohoto fenoménu na zastavení vývoje druhů, mylné a jaké mechanismy (jež nejsou v rozporu s mechanismy tržními, ani s principy dobrovolnosti) tomu brání. Pokud to jasné není, tak už mne nenapadá, jak tuto záležitost vyjádřit pro P.T. čtenáře uchopitelněji.

    Sociálnědarwinistické intermezzo

    Challenger velmi pikantně demonstruje sociální darwinismus na příkladu, který staví na faktu, že se sociální darwinismus vyskytuje pouze v mezinárodních vztazích, avšak uvnitř dotyčného státu již nikoli. Pokud povedou sociálně darwinistické vztahy mezi několika socialisticky řízenými státy k excesům, není to chyba liberalismu (a sociální darwinismus je jen jeden z mnoha myšlenkových směrů, si nimiž se v liberalismu můžeme setkat), neboť tento se nedostává ke slovu na mnohem důležitějším místě a sice ve vzájemných vztazích občanů a ve vztahu občan - stát. Je snadné se vysmívat kybernetickým teoretikům, že hlásají utopii, není-li k dispozici technologie výroby polovodičových komponent.

    Obecně existence státu usnadňuje a slevňuje přístup jedinců k moci. Je snazší pomocí lobby přesvědčit několik ústavních činitelů, aby vyhlásili jinému státu válku a financovali ji z prostředků daňových poplatníků, než tuto válku vést za své vlastní prostředky. Dokonce naopak, tento postup může vést k obohacení příslušníků této lobby a to i v případě neúspěchu této války (například pokud vyrábím zbraně, vojenské boty nebo ešusy, ale existují i sofistikovanější způsoby, jako je třeba úvěrování vlády).

    Se zbytkem uvedeného článku lze souhlasit, nenalézám v něm mnoho věcí, s nimiž bych nesouhlasil, snad kromě řazení Slovenska a Rumunska mezi pravicově orientované země. Slovensko se o to sice snaží, ale jako člen Evropské Unie se všemi jejími Evropskými sociálními chartami a deklaracemi lidských práv a dalším balastem, který pod záminkou práv jedné skupiny lidí omezuje práva skupiny jiné, příliš svobodné být nemůže. No a Rumunsko, byl jsem tam služebně před třemi lety a musím uznat, že české přerozdělování je proti tomu rumunskému ještě slabým odvarem. Dovozní přirážku a povinné príspěvky zaměstnanců do fondu studentů, fondu kultury apod. nemáme ani u nás... A se směřováním Rumunska do EU jej čeká i ten eurobalast, o němž jsem hovořil v případě Slovenska.

    Je známým faktem, že umělci nad věcmi nepřemýšlejí, ale že je prožívají a toto prožívání světu ukazují. Proto velmi snadno najdete i v produkci Disneylandu nějakou pěknou agitku. Liberálové nemasírují mozky malým dětem, ale píší svá díla pro přemýšlející minoritu dospělé populace. Nemyslím, že má Challenger zapotřebí se snižovat k takové formě argumentace.

    Poměr průměrné mzdy k HDP

    Na další bezesporu zajímavý Challengerův materiál jsem narazil v diskusi k mému předchozímu článku. Challenger mi předhazuje, že propaguji nízké mzdy a vysokou technologickou úroveň ekonomiky a předhazuje mi, že to není možné. Ze dvou důvodů tomu tak není. Předně to netvrdím, avšak vyjadřuji obavy, že nás ekonomiky, pro které jsou tyto dva parametry typické, mohou vážně ohrozit. Čína dnes, přes nízké mzdy, vyrábí i vyvíjí produkty s vysokou přidanou hodnotou, jmenujme třeba produkty čínské státní společnosti HuaWei. Když Čína něco sama vyvinout nedokáže, prostě to okopíruje, to je, obdobně jako před půl stoletím v případě Japonska, další aspekt, který zvyšuje její konkurenceschopnost. Dále, nemáme tolik kvalifikovaných lidí, aby mohli pouze vyvíjet nové produkty a patrně není k dispozici ani trh na takové množství produktů, aby se jejich vývojem uživilo půl miliardy lidí v Evropě a dalších půl miliardy v Severní Americe.

    Musím však konstatovat, že je zde jedna věc, která Challengera zcela odkopala i z hlediska selského rozumu a to je poměr průměrné mzdy k HDP per capita. Je z hlediska zaměstance moc fajn, když limituje k jedné (ovšem to by v daném systému museli produkovat všichni včetně nemluvňat a starců), naopak z hlediska zaměstnavatele je velmi sympatické, když limituje k nule. Ovšem pokud tento poměr číslo 1 dosáhne nebo dokonce překročí, jak je v onom příspěvku uvedeno, pak je něco špatně, dokonce laicky řečeno to znamená, že zaměstnanec dostane za svoji práci zaplaceno více peněz, než je hodnota jím odvedené práce. Asi jako kdybyste během své práce v pekárně upekl dva bochníky chleba a jako odměnu za práci dostal kromě těchto dvou ještě další dva. Každý kromě ajznboňáckého odboráře Duška snad chápe, že takový stav je neudržitelný a dotyčná ekonomika, pokud už vážný problém nemá, jej velmi brzy bude mít.

    Pochopitelně uznávám, že jak výpočet průměrné mzdy, tak hlavně výpočet HDP může díky použité metodice být značně nepřesný. A tak doufám, že si Challenger pouze spletl HDP a HDP přepočtené na kupní sílu obyvatelstva, což je často poněkud jiné číslo.

    Další štěky

    Co sleduje pan Ševčík tím, že protestuje proti zvyšování mezd ve státní sféře? No, jsem hluboce přesvědčen o tom, že výše mzdy je výsledkem negociací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (ač se mnou ta méně úspěšná část čtenářů nebude souhlasit). V soukromé sféře se výše mzdy stanovuje snadno, ve státní sféře to je mnohem obtížnější a podle toho, s čím se tam setkávám, je i minimální mzda příliš velkou odměnou za úroveň odvedené práce. Je to prostý pohled daňového poplatníka, který se o své peníze musí opravdu zasloužit a rád by ovlivňoval i výši mezd ve státním sféře. Mně by se také líbilo, kdyby tento stát vyplácel svým zaměstnancům maximálně 2000 Kč měsíčně hrubého, pak bych mohl platit nižší daně, milému paternalistickému státu by utekli již opravdu všichni zaměstnanci a pak by měl alespoň důvod se nad sebou hluboce zamyslet, například jestli opravdu dělají smysluplnou práci a jestli jich opravdu potřebuje tolik. Na druhou stranu pana Ševčíka znám jen ze sdělovacích prostředků a v textech LI jsem objevil i lidi, jejichž projevy jsou mi výrazně sympatičtější.

    Co přináší Liberální institut společnosti? A co je vám do toho? Financujete ho snad vy? Ne, financují jej soukromí sponzoři a tedy slouží šíření a propagování myšlenek sympatických těmto sponzorů. Vydává knihy, časopisy, pořádá semináře apod. Prostě v zemi, kde má každý právo projevovat svůj názor, slouží některým lidem k projevování jejich názorů. A LI se nebrání šíření jakýchkoli myšlenek s klasickým liberalismem souvisejích.

    Vohnout, který mi vyváží odpadky (což jste řekl vy, manuální nekvalifikovaná pracovní síla nemusí hned být vohnout) za to dostává pochopitelně zaplaceno. Pokud se Challengerovi nelíbí jeho plat lékaře ve státním zdravotnickém zařízení, může jít pracovat do soukromého. Pokud tak neučiní, patrně mu výše jeho platu zase tolik nevadí.

    Uznávám, nechal jsem se vyprovokovat. Nechtěl jsem rozvíjet další přestřelku v diskusních fórech a tohle je opravdu na dlouhou dobu poslední můj teoretický výplod ohledně politické ekonomie, více už na to téma nemám co dodat, snad jen Sandstormovi vzkážu, že liberalismus našel i odpověd na téma životní prostředí, ano, bude samozřejmě následovat odkaz na nějaké nehorázné manipulativní lži na tom strašlivém Liberálním ínstitutu.

    Související články:
    Zákazem zakazovačů ku svobodě? (24.11.2015)
    Propaganda Finanční správy ČR (22.11.2015)
    Svoboda slova? (09.08.2015)
    Není anarchista jako anarchista (01.08.2015)
    Babiš, chčijící muž z lidu! (14.06.2015)
    O pedofilii a pedofilech (29.04.2015)
    Zóna a kyvadlo (25.10.2014)
    Posedlost absolutně bezpečným světem (18.10.2014)
    Dilema (02.10.2014)
    Senátorčina vyšpulená prdel; i to je demokracie! (27.09.2014)
    Zahalené muslimky v českých školách (27.08.2014)
    Rozevírání příjmových nůžek je špatné, protože je špatné (06.05.2014)
    Konflikt mezi účelem a principem (17.04.2014)
    Zakažte bazény, topí se v nich děti! (06.03.2014)
    Hodný, zlý a odpočívající (18.12.2013)
    Teď, když máte, co jste chtěli… (22.11.2013)
    Polemika s (ne)Svobodnými (23.10.2013)
    Skutečně potřebují památky státní ochranu? (08.08.2013)
    PR manipulátory ‒ aneb vakcína proti mediálním kampaním (24.06.2013)
    Definice pravice a levice (13.02.2013)
    Prachy (zatím) (bohužel) jsou... (09.09.2012)
    Světlé zítřky (26.02.2012)
    I'll cross the stream, I have a dream (08.12.2011)
    Dělostřelecká příprava (31.10.2011)
    Znárodnění člověka (04.10.2011)
    Zdanění hazardu (01.07.2011)
    Zroody a co s nimi (11.06.2011)
    Opravdu nechcete, aby vaše životy patřily vám? (19.05.2011)
    Pohádka o panu Novákovi a jeho krásném domku (02.03.2011)
    Jerry Pournelle: Poslední zkouška (02.09.2010)
    Rootova libertariánská prodlužovačka (18.01.2008)
    Proč tady hájíš zájmy velkokapitálu? (02.10.2007)
    Co není vidět (20.09.2007)
    Opravdu asociální rovná daň? (02.09.2007)
    Čeká nás povinné úrazové pojištění (07.08.2007)
    Krásný nový svět papírových peněz I. (28.05.2007)
    Мeждyнapoдный Дeнь Женщин (08.03.2007)
    Sportem ku národní rentě (06.02.2007)
    Sračka: Bowling for Columbine (05.11.2006)
    Analýza bolševismu v Čechách (19.03.2006)
    Že prý moderní otroctví (05.03.2006)
    O objektivismu (28.11.2005)
    Máme nižší daně, hurááááá! (26.10.2005)
    Jak na ně (02.10.2005)
    Letní zprávy (19.07.2005)
    Volební program (24.06.2005)
    Nacismus, křižovatky a vzestup světového zmrdstva (10.06.2005)
    Rootova reforma zastupitelské demokracie (30.01.2005)
    Proč to vlastně musíme změnit? (09.01.2005)
    Balada o pravicových a levicových lvech (09.01.2005)
    Sobec není blbec (14.12.2004)
    Co dělá levice špatně aneb proč socialismus nemůže fungovat (12.12.2004)

    [Akt. známka: 2,28] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Root | Komentářů: 19 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.