|
... Ron Paul je rozhodně jeden z nejlepších kandidátů mimo libertariánské, takže pokud má vyhrát republikán či demokrat (a to bohužel ještě pořád víceméně jisté), byla by to asi poměrně nejlepší varianta.
Jen ale zase, prosím, nezbožšťovat -- naprosto konsistentní není (kterak by kupříkladu mohlo být konsistentní "Nikdy nehlasoval pro zákon zvyšující federální výdaje, omezující občanské svobody" a "by uzavřel hranice s Mexikem a celkově tvrději postupoval proti emigrantum"?!? To prostě nejde, tyto dva přístupy jsou ve sporu, neoddiskutovatelně a nesmiřitelně.)
A mimochodem, jakkoli "je zastáncem politiky nevměšování se" je naprosto správné a rozumné, z speciálně pro nás ve Střední Evropě je takový president USA dost hodně špatný. My potřebujeme ten radar, blízko Putina jej potřebujeme opravdu dost hodně.
(Jo a úplně mimochodem, to zlato není na fangli, nýbrž standardisuje měnu. A ačkoli mně osobně se zlatý standard z mnoha hledisek líbí, ekonomických námitek proti němu lze najít dost a některé hodně vážné.)
|
|
|
Cim dal je Rusko od nas, tim lip, o tom zadna. Jen nevidim moc smysl ve spojenectvi se zemi, jejiz ekonomika je v recesi a jeji mena se zhroutila. Jsem presvedcen, ze jedine Ron Paul ma koule na to, aby udelal natolik zasadni zmeny v ekonomice USA, aby se tehle variante vyhnuli. Ostatni jen budou menit zasedaci poradek na Titanicu.
Co se nedostatku zlateho standardu ;) tyce, tak bych uvital nejaky odkaz na jeho nevyhody. Zadne me nenapadaji - konec koncu je to neco, co fungovalo tisice let celkem bez problemu. Potize jsou spis s tim, ze penize si privlastnil stat.
|
|
|
Odkazy teď při ruce nemám. Nicméně -- stačí se zamyslet nad tím, že se zlatým standardem se docela špatně úvěruje...
Moment, pozor. Mezi "zlato je platidlo" a "platí zlatý standard" je poněkud rozdíl. Zatímco tedy zlato bylo platidlem tisíce let (a je de facto dosud), zlatý standard platil pouze tam, kde je stát za platidlo oficiálně uznal (případně, jako v brentwoodu, fixoval cenu zlata ve státní měně).
Stran poslední věty, naprostý souhlas; pokud by Ron Paul byl co k čemu, nebude horovat pro zlatý standard, nýbrž pro zrušení centrální měny. Nechť si měnu vydává kdo chce jakou chce (a stát ať do toho zhola nemluví); některé měny zajisté zlatem mohou být plně kryté, jiné nikoli. A nechte lidi na volném trhu zvolit, kterou z měn a v jaké míře chtějí používat...
|
|
|
Ron Paul v zasade JE pro zruseni centralni meny. Podporuje totiz zavedeni konkurencniho systemu měn, coz se de facto rovna odbourani monopolu FEDu. Dokonce na to sam peredlozil i zakon:
http://www.nolanchart.com/article699.html
|
|
|
"Nechť si měnu vydává kdo chce jakou chce (a stát ať do toho zhola nemluví); některé měny zajisté zlatem mohou být plně kryté, jiné nikoli. A nechte lidi na volném trhu zvolit, kterou z měn a v jaké míře chtějí používat..."
Můžeš mi prosím ve stručnosti objasnit rozdíl anarchismem a libertariánstvím? Ať přemýšlím jak přemýšlím, nenalézám rozdílu...vždyť vy libertariáni chcete v podstatě totéž co Polák & spol...
|
|
|
Anarchista nechce stat, liberal puvodniho anglickeho typu, tedy dnes libertian, stat chce, ale pouze jako onoho slavneho "nocniho hlidace" a rozhodne nechce, aby stat mel monopol.
|
|
|
No, jsou ale oblasti, ve kterých to bez monopolu státu (alespoň ve formě "ultima ratio") nejde...typicky vymáhání práva.
|
|
|
Napriklad stredozapad USA (tvz. divoky zapad) po nejakou dobu fungoval na principu funkcni obcanske spolecnosti, mistnimi lidmi placeneho serifa a soudce. Nechapu, proc by to musel byt statni urednik. Lepe receno - nechapu, proc by mel mit stat monopol na vykon spravedlnosti, kdyz cloveka muze soudit napriklad porota, slozena z jeho spoluobcanu a soudce, placeny mistnimi.
|
|
|
Nejsem si zcela jistý, nakolik to v praxi fungovalo tak jak popisuješ. Navíc si myslím, že takový systém může fungovat tak v komunitě do dvou tisíc obyvatel, ale ne už v milionovém městě.
Pokud jde o souzení občana jeho spoluobčany, to v Americe pokud vím přetrváná pořád-v porotních případech soudce určuje jen trest, o vině rozhoduje porota. Obdobně je to i na nižších úrovních soudů, kde rozhodují volení smírčí soudci- a nemám pocit, že by si to Američané nějak extra pochvalovali.
|
|
|
No, ze by u nas byli lidi nadseni z toho naseho systemu, to taky tezko rict. Ja nerikam, ze je to idealni, je to proste jeden z mnoha zpusobu, podle me docela funkcni.
|
|
|
|
Ale stejne by nemel byt statni monopol.
|
|
|
místní samospráva je ze širšího pohledu také stát, plní totiž stejné funkce a stejnými prostředky.
jedinou výhodou pro domorodce je relativně snažší možnost ovlivnění jejího rozhodování.
|
|
|
To mozna jo, mozna ne. Nicmene penize mezi tyto statky rozhodne nepatri. ;)
|
|
|
Prdlajs vašnosti. Zrovna u vymáhání práva se dokonce i v současné době dá velmi často obejít bez státu. Navíc tomu, co předvádějí třeba české soudy, se dá "vymáhání práva" říkat jen v opravdu velmi divokém snu.
|
|
|
Pozor, já nemluvím o nalézání práva - tady opravdu vcelku slušně fungují soukromé rozhodčí soudy (i když je naše kancelář svým klientům vzhledem k jejich naprosté nepředvídatelnosti a nemožnosti se odvolat příliš nedoporučuje).
Já mluvím o vymáhání již vydaných rozhodnutí, kdy má člověk v ruce rozsudek a potřebuje dostat peníze-to bez státní autority v podstatě nejde. Jak bys řešil situaci, kdy se budeš soudit třeba s Komerční bankou o nějaké peníze, vyhraješ a banka odmítne plnit dobrovolně? Půjdeš pochopitelně za exekutorem, který na základě státní autority bance peníze zabaví a ta s tím nemůže nic dělat. Co kdyby ale ta státní autorita nebyla? Jak bys banku přinutil k plnění?
|
|
|
Existují i soukromé vymahačské společnosti. Prostě od vás pohledávku za trochu nižší cenu odkoupí a vymáhají jí.
|
|
|
a jak to jako udělají. půjdou tam s kvérem? co kdyt ta komerční banka má taky někoho s kvérem?
|
|
|
Vymáhají od běžných neplatičů, ne od bank.
Kdyby opravdu neexistovalo státní vymáhání a soukromá společnost by měla vymáhat od banky, tak by nejspíš úplně stačil slib zveřejnění případu. Ono by banka asi nebyla ráda kdyby se o í začlo říkat že není schopná zaplatit...
Tedy ne že by to nešlo, i když stát je v tomhle případě asi lepší.
|
|
|
na vyvrácení této vaší teze myslím bohatě stačí odkaz na případ bankovních poplatků v ČR - o tom se už napsalo horem dolem všechno možný a kde nic tu nic.
bance ve vámi zmiňovaném případě stačí šikovné PR, které vaši pohledávku zpochybní - koneckonců na to PR má řádově víc prostředků, než vy.
|
|
|
|
Já jsem anarchista. (Polák nikoli, to je blb.)
|
|
|
Proč by se špatně úvěrovalo? Naopak, banky by mohly nabídnout úvěry s poměrně nízkým, na pevno stanoveným úrokem, protože by nebylo riziko, že měna začne klesat a banka prodělá kalhoty.
Vlastní měny už jsou, například egold. Problém je že existence mnoha různých měn na jednom území by byla strašně nepraktická. Představte si, že by obchody musely přijímat třeba deset různých měn. To by bylo neúnosné. Naopak, úplně nejlepší by byla jedna jediný měna pro celý svět.
|
|
|
Proc by musely? Nemusely by. Nikdo by je nenutil prijimat neco, co prijimat nechteji.
Naopak, jedina mena predstavuje prilis velke risiko, ac by byla velmi prijemna. Nakonec bude irelevantni, jaka se bude pouzivat mena, ten kousicek plastu to bude resit take.
|
|
|
|
Inu, v Lidlu pry take neberou plastikove penize a zakaznikum to nevadi.
|
|
|
Takže souhlasíš, že vidina více měn je nereálná?
|
|
|
Ano, vidina více měn v Lídlu je celkem málo reálná. Naštěstí tam nenakupuji, takže mi to nemusí vadit.
|
|
|
Nikoli, je naprosto realna. A Lidl je prikladem obchodnika, ktery se proste svobodne rozhodne, zda nejake platidlo bude prijimat, nebo nebude.
|
|
|
Pokud obchodníci měnu nebudou přijímat, tak měna v podstatě neexistuje a můžeš si sní tak akorát vytřít prdel...
|
|
|
No, možná jste si toho dosud nepovšiml, leč rohlíky lze koupit i jinde než v Lídlu.
|
|
|
Tak. To, ze jeden obchodnik nekterou menu neprijima, je z hlediska obecne akceptace meny irelevantni. Stejne tak to, ze Lidl neakceptuje platebni karty, neznamena, ze platebni karta je uplne k nicemu.
|
|
|
Roote, prosimtě zamysli se trochu. Opravdu ti taková situace připadá dobrá? Představ si, že nakoupíš a s plným vozíkem zjistíš, že nemáš na zaplacení, protože lídl nebere kukně ale jen fufně a ňufně. Představ si, že jedeš kdovíkam, jdeš natankovat, ale uvízneš s prázdnou nádrží někde v blbákově, protože žádná ze tří pump co si potkal nebere ňufně, ale jen kukně. atd...
|
|
|
Ta představa, že než člověk někam vyjede, měl by se zamyslet nad tím, jak to tam vypadá, je skutečně děsivá.
|
|
|
To myslíš jako že by měl člověk obvolat pumpy který bude mít při cestě a zjišťovat jaký měny berou? Ano, taková představa mi skutečně přijde děsivá.
|
|
|
Ja kdyz nekam jedu, zase se musim zamyslet, jestli tamejsi pumpy maji otevreno 24 hodin denne.
|
|
|
Myslim, ze je to stale lepsi alternativou nez statni penize, inflace a hospodarske cykly. ;)
|
|
|
Alternativou k inflaci je zlatý (nebo třeba stříbrný) standard. Hospodářským cyklům zabránit by nedokázalo ani deset měn najednou. A na státních penězích nevidim nic špatnýho.
|
|
|
Tvrzeni, ze hospodarske cykly jsou prirozenym nevyhnutelnym trznim selhanim nezdili zdaleka vsichni ekonomove, je to nazor predevsim marxistu a keynesiancu.
Doporucuji si vygooglovat "austrian business cycle theory" ;)
|
|
|
kde jsem psal něco takového?
|
|
|
Psal jsi, ze by hiosp, cyklum nedokazalo zabranit ani deset men. Ja jsem trosku jineho nazoru a domnivam se, ze se to zvladne v ramci meny jedne, pouze musi byt nastaveny spravne nektere parametry - tedy neinflacni neexpanzivni menova politika + volny trh prace bez zabran pro snizovani mezd pri deflaci.
|
|
|
No vidíš, takže se mnou souhlasíš. Psal jsem, že žádné množství měn by problém neřešilo, (vždyť už teď je na světě měn spousta a pokud je větší krize tak postihuje víc než jen jednu) ne že ho není možné řešit nějakým jiným způsobem.
Nejjednodušší způsob jak zaručit neinflační prostředí je krytá měna.
|
|
|
Aby zlaty standard fungoval, musi byt bud bankovka primou poukazkou na zlato, nebo platidlo to zlato v sobe musi obsahovat. Jinak se to bude ve statnim zajmu opet ojebavat.
|
|
|
Ano. Razit zlaté a stříbrné (případně i měděné) mince, jako se to dělalo dřív. Vždyť právě proto že se to "ojebávalo" zlatý standard selhal. Platidlo z kovů by sice taky šlo trochu obejít, třeba při elektronickém bankovnictví, ale dá se to daleko snáz zjistit. Když ti někdo dá nekrytou bankovku, těžko poznáš že je nekrytá. Zlatou minci ti někdo buď dá, nebo ne. (padělky/ošizeniny by samozřejmě byly přísně trestané, stejně jako jakýkoli jiný falšování peněz.)
|
|
|
Jenže tohle se ti nevyplatí. Jednak bys ty drahé kovy musel sám produkovat za nižší cenu, než jaká je jejich stanovená (mít důl a množství zlata, které se prodá za stovku vytěžit za pade. V Čechách nemožné, tolik zlata a stříbra u nás není a náklady i na to málo co máme by byly obrovské) a pak je problém v tom, že jako zlaté a stříbrné mince se dají razit pouze velké nominály - třeba zlatý pětilitr a stříbrné pětikilo. ve stříbrné koruně bys měl už pouze stopové množství stříbra. Takže drobné musíš razit z obecných kovů a to zase leze do peněz (výroba stojí víc, než nominál. Tímhle se trpělo celou dobu, co se platilo pouze mincemi.tzv krize drobné mince). A poslední problém je v hmotnosti a množství mincí nutných k velkým finančním transakcím. Milión korun v mincích, byť zlatých už je pořádná váha a co je dneska milion korun.
|
|
|
1gram zlata je zhruba 500Kč. Zlatá 5000 Kč by měla hmotnost asi jako naše padesátikoruna. Takže zlatý tisíc, dva tisíce a pět tisíc jsou reálný. 1 milión v hotovosti by byl necelý dvě kila, což podle mě neni až tak moc vzhledem k tomu jak často se platí milion v hotovosti...
1 gram stříbra má hodnotu asi 10Kč, takže 20Kč výš je reálných. Nižší mince by se razily z běžného kovu, třeba měď, hliník, možná bronz. Na nějakej vhodnej kov nebo slitinu by se určitě přišlo.
Dá se čekat že v případě použití jako platidla by asi cena daných kovů dost vzrostla, takže ani ten dvoukilový milion.
Co to je za blábol s tou produkcí kovů za nižší cenu?!? Mince se přece razí i v dnešní době a o to jestli se razí ze železa nebo zlata náklady asi nijak zvlášť neovlivní...
|
|
|
no, jestliže náklady na vytěžení gramu zlata jsou vyšší, než jeho prodejní hodnota, tak se ho těžit nevyplatí. Jestliže náklady na výrobu zlaté mince jsou větší, než její tržní hodnota, tak se nevyplatí je razit. V tom případě by si jejich hodnotu dotoval ze svého. Pokud by hodnota zlaté mince byla stejná jako cena zlata v ní obsaženého, tak aby si na ražbě mincí vydělal, tak by sis musel obstarávat kov za cenu nižší, než je tržní cena zlata v minci, protože práce taky něco stojí a výrobce nebude minci razit pro dobrý pocit z odvedené práce, ale pro vlastní zisk. A nebo může zlato v minci "ředit" obecnými kovy, čímž si snižuje náklady. Koupí zlato za tisíc korun, naředí ho třeba cínem a vyrazí z něj dvě tisícovky. Což se dělo naprosto běžně i v dobách, kdy se mincemi z drahého kovu platilo. Ale to už může rovnou tisknout papírovky.
|
|
|
Ale těžba zlata s ražbou přece vůbec nesouvisí. Pokud bych peníze razil zadarmo tak bych na tom pře prodělal i kdybych měl zlato zadarmo. Nevim kde si přišel že bych je razil zadarmo, on snad dnes někdo razí mince zadarmo? Opravdu mi uniká kdes přišel na tu ražbu zadarmo, nikde sem nic takovýho nepsal.
|
|
|
Ach jo. tak ještě jednou. právě, že bys ty peníze nerazil zadarmo. ale aby si na tom vydělal, musela by tě práce plus materiál stát míň, než je cena výsledného produktu. Pokud by se tržní cena mince rovnala tržní ceně zlata v ní obsažené, znamená to, že aby si něco vydělal, musel by sis zlato opatřovat za cenu nižší, než je tržní. a jediný způsob, jak toho docílit (kromě kradení) je, že si to zlato sám vytěžíš, protože ti ho pod cenou nikdo neprodá.
|
|
|
Ale houby. Je přec na první pohled naprosto zřejmé, že tržní cena mince je o něco málo vyšší, než tržní cena zlata v ní obsažené; mince přece nese přidanou hodnotu, spočívající prostě a jednoduše v možnosti platit s ní pohodlněji, nežli zlatými nuggety.
Dále pak bude -- opět zcela samozřejmě -- konkrétní mince (s fixním obsahem zlata) tím "dražší", čím je (z libovolného důvodu) důvěryhodnější. A tak dále, a tak dále...
(To vše za předpokladu cen plně tržních, nějakým úřadem nezprasených.)
|
|
|
jistě, ale to už potom můžeš rovnou tisknout bankovky, které ti v bance vymění za zlato a nemusíš se namáhat s mincemi. Nemýlím-li se, to je podstata zlatého standardu a nikoliv to, že jsou mince ze zlata. Pak už záleží na věrohodnosti toho, kdo ty peníze vydává.
|
|
|
Ježiš ty si mimoň. Proč furt sakra vomíláš že bych razil zadarmo??? Samozřejmě že ne,
I kdybych zlato měl pod cenou a razil z nich zadarmo mince tak bych ražbou prodělával. To je ti doufam jasný.
Samozřejmě že bych nerazil zadarmo, stejně jako dnešní mince ti nikdo nevyrazí zadarmo. Doprdele co je to furt za blbý dohadování?
|
|
|
kde píšu, že bys něco razil zadarmo? čet si to vůbec?
|
|
|
tak naposled a s číslama.
Chceš vydělávat. Práce tě něco stojí a bude stát vždycky. třeba 10Kč/ks
Chceš razit minci, obsahující zlato za 1000 korun, jejíž hodnota rovná se ceně zlata, tedy 1000 korun.
zlato za 1000 Kč + 10 kč práce rovná se 1010 korun náklady na 1000 kč minci. kde ušetříš, aby si vydělal?
jedině na ceně kovu, práce bude vždycky něco stát.
kov ti pod cenou nikdo neprodá, tedy ho musíš vytěžit.
a právě proto, že bys nerazil zadarmo, vyvstal by ti problém s tím, že pokud by si neměl zdroj levného zlata, tak se ti nevyplatí ty mince razit
chápeš už?
nebo samozřejmě můžeš mít v minci za 1000 kč zlato za 500, jako se to dělalo celou historii, ale to už se pak rovnou můžeš vykašlat na zlaté mince a můžeš tisknout bankovky, což je jednodušší a vydělávat ještě víc.
|
|
|
Jenže ty furt sakra předpokládáš že bych je razil zadarmo!!!
To snad neni pravda. Dejme tomu, že vyrazit jeden stříbrňák s 10g stříbra mě stojí se vším všudy 1Kč. (fakt nemam představu, ale to je jedno) Takže budu razit třeba za 2 Kč. Kdo bude chtít půl kila v praktické formě mincí zaplatí momentální cenu půl kila stříbra + 100Kč. Co je na tom sakra k nepochopení???
|
|
|
Predrecnik mluvi o nakladech emitora, ne o prijmech vyrobce. Aneb, klade otazku: Proc razit mince, kdyz zlaty standard mohu drzet za mnohem nizsich nakladu jinak.
|
|
|
přesně tak. aspoň někdo to pochopil.
|
|
|
Byl bych emitor i výrobce. Kdokoli by měl zájem platit mými mincemi se 100% zaručeným krytím samotnou hodnotou mince by si je mohl koupit. Stačilo by dodat stříbro/zlato nebo zaplatit hodnotu stříbra v nějaké jiné měně a zaplatit polatek za ražbu.
Jak držet zlatý standard s mnohem nižšími náklady? Přiznam se že mi žádná možnost nenapadá, jedině dražší metody.
|
|
|
Takove mince jsou ovsem i ted a krome hodnoty stribra a nakladu na razbu se tam jeste pripocitava hodnota sberatelska:-))) Spousta lidi si je jako investici kupuje. A pokud je nevydava stat, jmenuji se "medaile".
Pro beznou platbu jsou ale praktictejsi prostredky...
|
|
|
mnohem levněji se zlatý standard udržuje vydáváním papírových poukázek na zlato na doručitele. Zlatý standard se přestal používat někdy ve 30 letech 20 století, kdy se už běžně používaly papírové peníze víc jak sto let. zlatý standard totiž neznamená zlaté mince, ale to, že je měna vázána na zlato.
|
|
|
Opravdu je tisk bankovky otolik levnější než ražba mince aby to vyvážilo i náklady na skladování zlata?
Zlaté dvouapůl až dvacetidolary se razily až do třicátých let 20. století. Do té doby byly bankovky poukázky na mince.
|
|
|
kde si přišel na to, že předpokládám, že bys je razil zadarmo? můžeš mi tu větu ocitovat? já celou dobu operuju s tim, že bys je razil pro zisk, čímž by ti vyvstal problém, který popisuju.
mimochodem, proč bych měl za tebou někdo chodit se svym stříbrem a chtěl by mince, když si je může udělat sám?
|
|
|
No nikde jsi tam nezapočítal poplatek za ražbu. Tedy jsi předpokládal že byhc je razil zadarmo.
Proč by měl někdo kupovat auto, když si ho může klidně postavit sám?
|
|
|
psal jsem o nákladech na výrobu mince, což především zahrnuje i ražbu. Jenže já jsem hovořil z pozice emitora, čili člověka, který ty mince vydává a jejich výrobu financuje a který jediný je pro vydávání mincí rozhodující, jelikož nese veškeré náklady s vydáváním mincí spojených, a ne z pozice řemeslníka či firmy, co ty mince pro něj na kšeft vyrábí. Ta s tim nijak nesouvisí, protože mincovna z toho má zisk vždycky. Takže jestli si psal své příspěvky z pohledu majitele mincovny (což ovšem nemá s problematikou vydávání oběživa nic do činění), tak jsme si logicky nemohli rozumět.
|
|
|
To prostě nemá cenu vysvětlovat...
|
|
|
Žádný emitor by nebyl. Moje mince by si moh objednat kdokoli, třeba Pepa Novák z Horní dolní.
|
|
|
Ano, a pak bys byl prece emitorem.
|
|
|
Ale jak už jsem ti vysvětlil, já bych ražbu neplatil ze svého. Platil by jí ten kdo by chtěl mince.
|
|
|
Pak bys byl jen vyrobcem a pro tuto debatu je to nezajimave.
|
|
|
|
Proč by cena mincí měla bejt vyšší než nominál? Co vim tak padesátník má hodnotu zhruba jeho nominální hodnoty. A žádná "nominální hodnota" by nebyla. Hodnota mince by byla hodnota kovu + možná nějaká přidaná hodnota způsobená faktem že je to mince.
|
|
|
nominální hodnotu by to muselo mít z praktických důvodů, aby každý s sebou nemusel vozit váhy a zařízení na zkoušení jakosti kovu. taky to usnadňuje počítání. samozřejmě, stříbrná mince by mohla být jeden groš, větší stříbrná jeden tolar a zlatá jeden zlatý, ale je praktičtější mít těch nominálů víc. líp se s tim v obchodě pracuje a nemusíš tahat tolik mincí.
|
|
|
Ano. Bylo by stanovené že je v minci třeba 2 gramy stříbra. (zlata/bronzu/nevim) To by byla její hodnota. Pak by byla mince třeba 5 gramová. To by byla její hodnota. atd.
|
|
|
jasně, a nominální hodnota by v tom případě byla 2 gramy, jiná 5 gramů, nebo nějaká čísla, jaký by sis stanovil. dvougramová by byla třeba 1 šušeň, pětigramová by byla fufeň a jeden fufeň by byl nominálně 2.5 šušně. Je vcelku jedno, v čem bys to počítal. jestli stojí pár bot 10 šušňů, 20 gramů zlata nebo 4 fufně. ta nominální hodnota tam bude furt. akorát jsou některé soustavy praktičtější než jiné.
|
|
|
No tak mi tedy vysvětli tohle:
Nominální hodnota mince je 2 gramy nějakýho kovu. Mince jsou ražené z 2 gramů toho kovu. Jak v takovým přípatě může být hodnota kovu v minci vyšší než nominální hodnota mince???
|
|
|
Cena vyrobku jmenem mince je vyssi nez jeho nominalni hodnota - prakticka jednotka x susnu, ktera je *ekvivalentni* dane a nemenne hmotnostni jednotce draheho kovu v dane a nemenne ryzosti. Proto je vyhodnejsi obsazene zlato derivovat do poukazek na zlato, ktere je deponovane. Cele se to jmenuje "zlaty stadard". Co je na tom porad k nepochopeni?
|
|
|
A ty "poukázky na zlato" vykouzlim zadarmo ze vzduchu?
|
|
|
Ty poukazky na zlato se nekde vytisknou a pak si za ne budes moci to zlato vybrat. Samozrejme banka muze teoreticky tisknout vice nez zlata ma, ale kdyz se na to jednoho dne prijde, lide pujdou vybrat zlato a banka lehne. A to byl taky duvod, proc se historicky zlaty standard neujal - zlodejum se totiz nechtelo platit a chteli tisknout. A veritel posledni instance (aka centralni banka) je pro to idealni doplnek :)
|
|
|
Vytisknou? Samy? Zadarmo?
(I když asi bych neměl reagovat, protože to je snaha vyvolat flame. Protože ke mě evidentně mluvíš jak k debílkovi.)
|
|
|
To je jak u blbych. Vytiskne je dotycna banka, ktera se bude mimo jine snazit o to, aby to slo spatne padelat atd. Proste podobne jako to dela treba CNB, ale s tim rozdilem, ze zde budou jiste mechanismy, ktere zabranit padelat penize te samotne bance a tim znehodnocovat menu (CNB tomu rika menova expanze).
|
|
|
No pokud chceš zlevnit emisi měny tim, že její výrobu přenecháš bankám, tak to samý přece můžeš udělat se zlatými mincemi. (Kde bude navíc daleko snažší odhalit případné snahy vydávat nekryté peníze)
|
|
|
že by všichni ekonomové na světě (alespoň v tom rozvinutém) byli tak zpozdilí, že už krytí měny zlatem opustili? Ještě za Husáka to bývalo, když jsem byl malý hledal jsem to zlato - na každé bankovce bylo napsáno že je krytá zlatem.
|
|
|
nebylo, bylo tam napsáno: bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy státní banky československé :o) ta ostatní aktiva, to mohly být také klidně třeba pohledávky.
|
|
|
skoro bych se vsadila, že tam bylo "jsou kryté zlatem". To o aktivech se tam možná dostalo později.
Nepamatuje si ještě někdo, jak to bylo?
|
|
|
jak psal pivko - státovky (nikoliv bankovky) jsou kryty zlatem a ostatními aktivy státní banky československé. jak to bylo za první republiky nevím, tehdá jsem ještě nebyl.
|
|
|
|
Jo, to je možný. Já jsem jenom reprodukoval, co bylo psáno na oněch papírových platidlech. Taky to tam bývalo slovensky.
Dobový vtip: "Víte, proč má koruna hnědou barvu? Protože je krytá hovnem."
|
|
|
pardon. Já hlava děravá. Opravdu tam stálo "bankovky".
Tady je důkaz:
http://aes.iupui.edu/rwise/countries/czechoslovakia.html
|
|
|
já ti dám první republiku, holobrádku drzý!! :-)
prošla jsem všechny, který pamatuju a opravdu jsou všude aktiva SBČS, takže beru zpět
|
|
|
To by mohl byt for reagujici na statovky v dobe protektoratu, ktere nahradily bankovky prvni republiky. Protektoratni koruna - statovka - mela hnedou licni stranu.
|
|
|
Může být. Politický vtipy jsou kolikrát velmi prastarý. Nicméně papírová koruna z roku 1953 byla hnědá taky a kovová koruna ražená od roku 1956 do roku 1992 sice byla původně zlatavá, ale velmi rychle zoxidovala na tmavě hnědou barvu, takže ten vtip měl univerzální platnost. Je všechno jenom náhoda? :-)
|
|
|
je tam "zlatom a ..."
ale nic o tom ako a ci vuobe sa k tomu "zlatu a ..." da dostat.
uz som tu spominal, mam jednu poriadnu bankovku: 5rublovku z cias mikulasa posledneho. tam nieje je napisane nic o kryti, len ze banka meni ruble za zlato v pomere x zlata za rubel v lubovolnom mnozstve. a inac je to naozaj bankovka.
btw: tiez sa vam sucasne peniaze tak nepacia? posledne, na co sa dalo v nasich koncinach pozerat bola stovka s hradcanmi. zo sucasnych akurat dolare
|
|
|
Na to ti reknu jednu takovou prihodu.
V Brne je "vankovka", budova se spoustou obchodu, kramku, rychloobcerstveni, kavaren... Nakupni centrum. Za navstevu to stoji, napriklad laborator na vyvolavani fotek je tam dobra a levna.
Donedavna tam byly zachody zdarma, nicmene manager se rozhodl, ze kdyz dojit, tak az na krev. Zachody byly zpoplatneny (coz je docela prasarna, protoze kdyz jdu do kavarny, nebo si davam jidlo, rad bych vylucoval v cene. navic vedle je staveniste, a kere, takze potreba se da o 100 metru dal vykonat zdarma). Napsal jsem vedeni vzkaz, ze ve me ztraci zakaznika. Dostal jsem dokonce odpoved (doporucenym dopisem), klasicky zmrdispeech, ze jako at si trhnu nohou.
Tak jsem si trhl, jenze spolu s pritelkyni a nekolika dalsimi lidmi, cimz vankovka prisla o zakazniky, co tam dohromady nechali par tisicovek mesicne.
KFC je pomerne nechutny podnik, asi bych tam nechodil, ale meli zdarma zachody, tak jsem se naucil tam chodit, casto si tam neco dam (vetsinou jen piti).
No a pouceni? Kdyz lidl nebude brat kukne, projevi se to na jeho obratu. Cim vic vyjde obchodnik vstric zakaznikovi, tim lepsi budou jeho sance oproti konkurenci. A naopak.
|
|
|
". . . rád bych vylučoval v ceně . . " :-)))
|
|
|
A to je to co jsem tvrdil už na začátku. V praxi jsou dvě možnosti - buď měnu uznávají všichni, nebo nikdo.
|
|
|
No, spis ti, co ji neuznavaji jsou v nevyhode.
Ale neznamena to, ze je nerealne mit vic men.
|
|
|
No ano, ale jak už jsem psal na začátku, s celou tou nepraktičností která by s tím souvisela. Což mi tu někteří začli vyvracet s tím, že nikdo přece nikoho měnu uznávat nenutí...
|
|
|
Oni tim kluci mysleli "zadna autorita".
|
|
|
|
Stat. Stat nebude nutit lidl, aby uznaval vsechny kukne, nufne...
|
|
|
No a? O tom jsme se tady nikdy nebavili.
|
|
|
ono v podstate vic men uz mas ted. Koruny klasicke, platebni karty, stravenky, eura (s ruznym kurzem), automaty treba berou jen mince, jine zase jen bankovky ...
|
|
|
nekde ve Velke Britanii, nebo kde, si vymyslelo par vesnic vlastni měnu - cíněnky. Ale tam to melo pomerne prozaicky duvod - oblast je v mnohem sobestacna a takhle se vyhnou danim.
|
|
|
ta "oblast" se jmenuje Skotsko a krome normalnich liber jsou v obehu bankovky vydane (soukromou) bankou Royal Bank of Scotland, ktere nikde mimo Skotsko nejdou rozmenit zpatky
|
|
|
To, co zmiňuje PM je něco jiného, také jsem o tom slyšel a také si nepamatuju detaily. Co se týče bankovek od RBS, tak mám dojem, že jsem s nimi asi před měsícem bez problémů platil v Londýně taxíka...
|
|
|
Tusim, ze o tom neco psal Benjamin Kuras.
|
|
|
můžu potvrdit. skotskýma librama se dá vcelku bez problémů platit i v Anglii. Jejich kurs vůči libře je stabilně 1:1
|
|
|
To neni víc měn, platební karta, mince i bankovky jsou pořád koruny.
|
|
|
Ja to chapu. Clovek stoji s legalnim platidlem (dejme tomu dvoustovkou) a ma zaplatit parkovani u automatu, ktery akceptuje ceskou menu (koruny) a to ve forme minci a platebnich karet. Ja mam legalni platidlo, mam zaplatit za sluzbu, ale mam smulu.
|
|
|
Heh, to mi pripomnelo automaty na listky na tramvaj v Barcelone. Berou teoreticky eura a platebni karty, ale ani jednu moji plaebni kartu a jen vybrane mince (nektere neberou dvoueurovky). Samozrejme, co cert nechtel, v malych mincich jsem pozadovany obnos nemel. Kupodivu, automaty v metru berou i bankovky, i karty bez obtizi.
|
|
|
No to je docela sporne. Napriklad kdyz jsem byl v Recku, tak jsem taky platil kartou a najednou to byly Eura, stejne jako u karet mistnaku.
Ta karta pokud vim neni kryta zlatem a ostatnimi aktivy ceske narodni banky, ale tvym uctem u tve banky a jejim jmenem.
Nektere obchody ji prijimaji jako platidlo, jine nikoli.
Da se smenovat na penize v ruznych menach.
Pri smene na hotove penize taky platis ruzne castky (podle toho z jakeho bankomatu, pokolikate a tak).
Rekni mi, cim podstatnym se plastaky na te karte lisi od jine meny, kterou by si emitovala dejme tomu nejak skupina bank a byla by ochotna ji volne smenovat obchodnikum za penize nejakych statu ....
A kdyz jsme u toho, nektere neprilis pohodlne alternativni meny se udrzuji uz dlouhou dobu. Napriklad znamky a kolky. Pravda, jde s nima platit jen na dost omezenem poctu mist, ale jejich vztah ke korune je znam a lidi je obcas pouzijou i misto "skutecnych" penez, nebo si je mezi sebou za penize vymenuji. Jejich padelani je zakazano. A stejne jako nektere mince a bankovky maji nyni vetsi hodnotu numizmatickou nez jmenovitou, tak i nektere znamky a kolky maji nyni vetsi hodnotu filatelistickou nez nominalni.
|
|
|
Ale ano, to vím, automaticky to převede. myslel sem to tak že karta není měna, jen způsob jak měnou platit. Banka (nebo společnost co vydává karty? vážně nevim) vám to převede.
Známky a kolky zase nejsou jiná měna, protože jsou navázané na korunu.
|
|
|
A cena poslani dopisu se meni a cena urednich ukonu taky a bezne existuji meny, jejichz hodnota je navazana na menu jinou ...
Proste z praktickeho hlediska nevidim moc velky rozdil mezi cizi menou, ceskou menou, stravenkama a platebnima kartama, ktery by nejak prakticky urcoval, ze cast z toho menu reprezentuje a cast ne. Alespon z pohledu na to, zda by slo fungovat v ekonomice s ruznymi menami. Protoze podle me v ni uz fungujeme ted. V obchodech jde platit korunama, nekde i eurama, nekde i stravenkama a nekde i kartama. a nekde nekterou/nekteryma z tohoto nikoli. A lidi s tim normalne fungujou. Takze predpokladam, ze kdyby se vyskytla dalsi mena (treba rootovky), ktera by byla dostatecne podporovana a verohodna, ze by lide bez problemu operovali i s ni ... Ony i ty vyse uvedene jsou kazda zarucovana nekym jinym - karta bankou, stravenky nejakou spolecnosti, koruny ceskym statem, euro zase nekym jinym ... takze kdyz by se do systemu prihodila dalsi forma "stravenek", za ktere by slo nakupovat a ktere by slo smenovat za jine meny a ktere by mely nejakou vyhodu (napriklad cenu samy o sobe - zlato, nebo slevy ve vybranych kramech/spolecnostech, nebo co ja vim...) tak vubec neni vylouceno, ze by se to taky ujalo. (Napriklad takovy PayPal, kterym se da snadno platit na netu, ze ano)
|
|
|
v současné době je nereálné mít víc měn, zejména těch soukromě spravovaných. kdyby už kvůli ničemu jinému, tak kvůli transakčním nákladům a dodatečným nákladům, které by vznikaly z důvodu nutné diverzifikace.
|
|
|
A proc o tom chcete arbitrarne rozhodovat? Nemeli bychom to nechat radeji na trhu?
|
|
|
no ono to je na trhu v částečné a dle mého názoru celkem rozumné míře i dneska - pro transakce mezi podnikatelskými subjekty si můžete volit jakoukoli měnu. nevidím ale nic špatného na povinnosti přijímat pro běžné transakce v maloobchodě zákonné peníze. nemůžete chtít po obyvatelstvu, které většinově nemá ekonomické vzdělání, aby udržovalo svou likviditu v několika měnách, na tom by si zase namastilo kapsu pěkných pár vykuků.
|
|
|
Ono to s těmi transakcemi mezi podnikatelskými subjekty také není tak jednoduché. Relativně snadné je to jen u státních měn jiných států.
Jakmile ale budu chtít používat nějakou komoditu, začnou mi nekonečné problémy s berňákem, který se pořád bude točit na nějaké ceně obvyklé a podobných opičárnách. Ale schválně zkusím nějaké dvě spřátelené OSVČ přemluvit k realisaci transakce v žabích stehýnkách :-)
|
|
|
Neargumentujte tim, ze obyvatelstvo je prilis blbe. Stejnou argumentaci byste mohl totiz prosadit zakaz cehokoli. "Obyvatelstvo je prilis blbe, aby mohlo svobodne drzet sroubovaky, mohlo by se zranit" "Obyvatelstvo je prilis blbe, aby mohlo svobodne vlastnit jed na mysi, mohlo by se otravit" "Obyvatelstvo je prilis blbe, aby mohlo svobodne chodit venku, mohlo by zabloudit" "Obyvatelstvo je prilis blbe, aby mohlo bez kontroly dychat, jak jej napadne, mohlo by se udusit"
|
|
|
on je rozdíl mezi tím být hloupý a mezi tím, mít takové vzdělání a zkušenosti abych poznal, že kýmsi provozovaná soukromá měna je blízko zhroucení, a tudíž bude dobré nenechávat si nadále v této měně vyplácet svůj příjem a vůbec nedržet ji v množství větším, než malém*.
ano, namítnete, že jistotu stability nemám ani u státních peněz, v našich zeměpisných šířkách je ale zhroucení zákonné měny záležitostí, ke které zas tak často nedochází, poslední měnový otřes s dopadem na obyvatelstvo se na našem území udál v roce 1953. tudíž s tímto rizikem lze zřejmě žít. navíc, bude euro, a pak to už bude úplně jedno, protože pokud se ono zhroutí, budeme mít dost jiných závažnějších starostí, než nějaký pokles hodnoty úspor - třeba o to, zda máme dostatek nábojů :o)
* to mě vede jen k dalšímu zamýšlení, jak dalekosáhlé by muselo být moje ekonomické rozhodování v případě, že by tu skutečně fungoval v širším měřítku systém více konkurujících si měn. dovolím si tvrdit, že bych se takto musel rozhodovat u každé jednotlivé transakce, kterou provedu.
|
|
|
Poslední měnový otřes s dopadem na obyvatelstvo se udál kolem roku 1990, jestli se moc nepletu.
|
|
|
no to bych za otřes moc nepokládal, životní úroveň většiny obyvatel se v důsledku toho nezhoršila.
|
|
|
(1) Dvoji devalvace vyrazne zmenila nominalni hodnotu koruny. Nezapomne take, ze tehdy byla inflace dvojciferna. Facit: Znehodnoceni peneznich uspor, realne zhodnoceni nemovitosti. (2) Na druhou stranu se z papirku krytych praci cs. lidu, ktere mimo CSSR nikdo nechtel, stala normalni konvertibilni mena.
|
|
|
Pokud byl smenny kurz urcovan administrativne (ergo kladivko byla mozna devalvace) pak byl administrativni kurz stanoven mimo realnou hodnotu penez, takze doslo jen ke srovnani skutecne a napsane hodnoty penez. Znehodnoceni financnich uspor a realne zhodnoceni nemovitosti tak ve skutecnosti bylo pouze srovnani realnych cen (cenoveho pomeru) obeziva a fyzickeho majetku, ktere byly predtim urceny administrativne (planovacim uradem a cenovym uradem).
|
|
|
Ano. A? Rec sla o tom, kdy mena zazila posledni opravdu velky otres. Ze stav pred nim neodpovidal realite, je tak nejak samozrejme; to uz pred podobnymi otresy byva.
|
|
|
Ne, je i treti moznost - menu uznava jen ten, komu to vyhovuje. Jako jen nekdo dnes prijima platebni karty, stravenky atd. a jako jen nekdo prijima eura ci dolary.
|
|
|
Takový stav nemůže dlouhodobě existovat. Pokud by v půlce obchodů měnou nešlo platit, tak by všichni přešli na měnu kterou berou všude.
|
|
|
Treba z nejakeho duvodu nepresli. Kazdopadne melo by byt ponechano na trhu, zda k tomu dojde, ci nikoli. Rozhodne by to nemelo byt etatisticke rozhodnuti.
|
|
|
V pulce obchodu NEJDE platit stravenkama, a stejne je lidi nejen pouzivaji, ale i VYZADUJI po zamestnavateli jako cast mzdy - a zda se, ze jde o stav dlouhodobe fungujici.
|
|
|
pozor, tady nejde o měnu, ale o platební prostředek! totéž platební karty. rozdíl je v tom, že peníze narozdíl od platebního prostředku slouží mimo jiné i k uchovávání hodnoty. jinými slovy, člověk se poměrně snadno smíří s tím, že stravenkou či platební kartou nelze platit všude, avšak zkuste někomu říci, že platební kartu či stravenku může hodit do kanálu, neb přes noc ztratila hodnotu :o)
|
|
|
No a v cem je ten rozdil oproti stavu, kdy mu reknete, ze ztratily hodnotu penize (menova reforma)?
|
|
|
no například v tom, že poslední zlodějská státní měnová reforma byla na našem území v roce 1953. zatímco pokud by si konkurovalo více soukromých měn, stávalo by se to třeba každý měsíc.
|
|
|
Jako treba u kampelicek, ze ano ;-)
Dost prave zalezi na tom, jak moc duveryhodna ta mena je.
Jak se zda, tak se stravenky osvedcily a jsou brany jako duveryhodne docela dost a jako ekvivalent skutecnych penez, ackoli plati jen nekde. Podle me to je v podstate priklad paralelnio meny v malem, ktera se dlouhodobe osvedcuje. Moc men takhle asi vznikat nebude, protoze aby se nova uchytila, tak musi byt necim vyhodna, jinak ji konkurence smete, ale to nevylucuje, ze se cas od casu nejaka objevi, uchyti a rozsiri. Tezko rict, jaka bude, kdybych to vedel, tak uz s ni spekuluju, nebo ji rovnou zakladam ;-)
Mimochodem, napriklad tuzexove bony se taky udrzely docela dost dlouho ;-)
|
|
|
Proste podle me neni otazkou, zda by MOHLA dlouhodobe fungovat ekonomika zalozena na vice menach, protoze vidime okolo sebe ze dlouhodobe tak funguje. Otazkou spis je, jake meny jsou vyhodne, byly by vyhodne, mohly by byt vyhodne, kolik by jich melo byt a ktere a jak je vhodne pouzivat ... (zda radeji sporit v korunach, eurech, dolarech, nebo ve zlate, napriklad a taky v jakych horizontech)
|
|
|
Já bych řek, že stravenky nejsou paralelní měna, ale jiná forma platidla. Stravenky jsou pořád v korunách. To je jako by si řek, že kovové koruny jsou jiná měna než papírové koruny. Pokud by byly stravenky nominálně udávány v šušních a kurs šušně vůči koruně by byl závislý na hospodaření sodexha a jeho majetku, pak by to byla alternativní měna.
|
|
|
Zmiňované stravenky a bony*) jsou odběrní poukázky v Kč / Kčs. Nemohou tedy být paralelní měnou. Stejně jako dárková poukázka do "fitka" za 500 Kč nebo přeplatní kupon na MHD.
--------------------------------------------------------------------------------- ---------Zatímco na bonu bylo : Odběrní poukaz na zboží v hodnotě 1 Kč, na cenovce v obchodě byla cena 1 TK. :o
|
|
|
Tady bych trochu oponoval. Smyslem té "reformy" v 53. roce nebylo nějakým způsobem ozdravit měnu, ale provést celostátní "gleichschaltung", při kterém bylo celé obyvatelstvo zbídačeno na stejnou úroveň. Samozřejmně s výjimkou úzké skupiny "informovaných".
K této "reformě" máme doma obzvláště srdečný vztah, neboť nemalou část rodiny zbavila zbytku úspor, o které je předtím nestačili okrást papá Beneš se soudruhem Gottwaldem. Zejména má pratetička ocenila komfort v "hotelu" Na Borech, kde strávila ozdravný pobyt až do roku 60. odměnou za to ,že si dovolila, cestou z práce trochu zaprotestovat v plzeňských ulicích. Jako buržoazní dcerce jí to soudruzi (sajrajti komunistický) hezky osladili.
|
|
|
Ono já si myslim, že pokud bys začnul tisknout vlastní bankovky, tak pokud by nenapodobovaly státní peníze, tak si si myslim že by v tom stát neviděl žádnej zvláštní problém. Ale věřim že máš aspoň tolik zdravýho rozumu aby ti bylo jasný že snaha s nima platit by se asi těžko setkala s pochopením. To co mi neni jasný je, jak bys chtěl docílit toho aby jejich hodnota byla vyšší než hodnota toaletního papíru o stejný ploše?
|
|
|
No, novy navrh trestniho zakona bude kriminalisovat (mozna jen blbou formulaci prislusne skutkove podstaty, pravda) i to.
§ 209
Neoprávněná výroba peněz
(1) Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo
kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
c) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
d) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
(4) Příprava je trestná.
|
|
|
Ale to prece nebudou penize, ale rootovky.
Ja myslim, ze smyslu toho § rozumis - tresta jednani, kdyz si ve STC vyrobim o dva tri archy petistovek navic, jaksi mimo plan.
|
|
|
Jiste, ze smyslu paragrafu rozumim. Ale opakuji, ze to je tak blbe formulovano, ze i emise mych vlastnich soukromych penez (coz jsou penize, protoze penize jsou to, na cem se dohodneme, ze to jsou penize) mohou byt povazovany za neopravnenou vyrobu penez.
A samozrejme, stavajici §144/1 to tresta take (muzete mi rici, ze nikoli, protoze se o zadne nahrazky tuzemskych penez nejedna, ale to uz jen zalezi na soudci, jak se zrovna vyspi a tedy jak to bude posuzovat - zakon tak vylozit mozne je). A neverme v tom, ze statni zastupce nebo soudce budou mit rozum - mame celou radu prikladu, dokladajicich, ze tomu tak byt nemusi.
|
|
|
Stejně by mě zajímala odpověď na položenou otázku.
|
|
|
Treba tak, ze budou skutecne kryty zlatem? Nebo ze to budou primo poukazky na zlato? Nebo na platinu, palladium, diamanty ci jinou komoditu?
|
|
|
A co v pripade, kdy jina entita, silna dost na to prosadit ve velkem rozsahu sve zajmy vyhlasi zakaz soukromeho vlastnictvi zlata?
|
|
|
No, to muze. Ale ani to, narozdil od menove reformy, to zlato nezbavi jeho hodnoty. Naopak to jeho hodnotu dale zvysi :-)
|
|
|
Menova reforma ma dopad jen na cenu zlata jen v oblasti dosahu represivnich slozek. V USA se temito zakazy a prikazy jistil government tehdy kdyz emitoval vetsi mnozstvi penez nez, byla jeho skutecna zasoba zlata nutneho k jejich pokryti (tajna vnitrni pucka na zbrojeni a prechcani nepritele). Je to mechanismus statem rizene skryte inflace, ktera je doprovazena jeste fixaci smenneho kurzu zlato <> papirky.
Zlato muze mit realne vetsi hodnotu, ale jak si ji takova mala entita jako spolek nekolika uvedomelych lidi vynuti? V pripade male CR bychom ciste hypoteticky mohli jezdit menit zlato treba do zeme krale miroslava, kde by nam za nej dali vice, ale transport ceniny + ochrana pred represi silnejsi entity nutna ke sprovozneni tohoto mechanismu smeny by si taky neco vzala a jsem zase u toho statu (nebo aspon existence primitivniho statu ve state).
|
|
|
No pokud ti budou věřit že jim to zlato zpětně vyplatíš...
Mimochodem to už existuje, e-gold.com a funguje to jen rpo elektrický platby. Otázka je jestli to zlato opravdu někde leží...
Kromě toho to už je spíš placení zlatem. Pokud bude deset měn založených na zlatě, tak to bude pořád v podstatě jedna měna, protože mezi všema bude pevný kurz. Nevidim důvod proč by to měl vydávat někdo soukromě, to může udělat rovnou stát s daleko větší důvěryhodností.
|
|
|
> Nevidim důvod proč by to měl vydávat někdo soukromě, to může udělat rovnou stát s daleko větší důvěryhodností
Protože se zásadně pletete: libovolný soukromý subjekt je nekonečně důvěryhodnější, než stát.
|
|
|
Kožený? Enron? Worldcom? To je vtip anebo tu poslední větu myslíš vážně?
|
|
|
na to ti bude odpovězeno, že enron musel falšovat účetní výkazy, aby se vyhnul buzerační státní regulaci :o)
|
|
|
Dobře zítra je začnu vydávat. Jeden papírek s jednou oslí hlavou za gram zlata, papírek s deseti oslíma hlavama za deset gramů zlata. Bereš?
|
|
|
Já zůstanu u rootovek, s těmi mám lepší zkušenosti, děkuji.
|
|
|
Tak vidíš, protože mi nevěříš že bych je kdykoli vyplatil zpátky.
|
|
|
Haló, vysvětli mi prosím, proč jsou Kožený, Enron a Worldcom NEKONEČNĚ DŮVĚRYHODNĚJŠÍ NEŽ STÁT...nějak jsi to přešel.
|
|
|
Již jsem to vysvětlil mnoho a mnohokrát. Takže naposledy pro ty úplně nejpomalejší.
Protože nejsou stát.
Podrobněji: protože rozhodují sami o svých penězích jsouce za to osobně odpovědní -- a nikoli naprosto nezodpovědně o cizích, jako (primárně voliči a na základě toho pak také) úředníci.
|
|
|
Obávám se, že pleteš dohromady několik věcí. O důvěryhodnosti či správě cizího majetku to není.
Manageři Enronu i Kožený nerozhodovali (jen) o svých penězích. Rovněž je docela možné, že najdu státního úředníka nebo i stát, který bude důvěrychodnější, něž nějaká konkrétní soukromá firma. Ale to jsou jen detaily.
Nejdůležitější je to, že u nestátních osob a institucí má člověk svobodu v tom, aby s nimi jednal tak, jak to odpovídá jejich důvěryhodnosti v jeho očích. Považuješ-li pana X z banky Y za lempla, prostě mu peníze nesvěříš a hotovo. Na státní aparát tento přístup použít nesmíš.
|
|
|
OC: Jenže firma vydávající peníze by byla zodpovědní za majetek cizích. A vydat si sem tam pár nekrytých bankovek pro svoje obohacení, koho by to nelákalo? Vždyť si toho nikdo nevšimne...
|
|
|
"OC: Jenže firma vydávající peníze by byla zodpovědní za majetek cizích. A vydat si sem tam pár nekrytých bankovek pro svoje obohacení, koho by to nelákalo? Vždyť si toho nikdo nevšimne..."
Koho by to nelakalo? No asi kazdeho, nicmene pokud by to byla mena kryta nejakou komoditou a lidi by dostali podezreni, tak proste udelaji na banku run, pujdou vybrat svuj cenny kov a pokud banka tiskla, tak nebude mit cim lidi vyplatit a zkrachuje. A i kdyby nahodou tiskla a na nic se neprislo, jaka je sance, ze menova expanze bude dosahovat takovych hodnot jako treba provadi CNB, ECB, FED apod.? Podle me dost mala, protoze jakakoli inflace by byla jasnym znamenim. ;) Navic trh se dokaze samoregulovat a soukrome bankovnictvi muze fungovat stabilne (viz 19. stoleti).
To byste mohl taky argumentovat proti existenci soukromych bank. Vzdyt co brani majitelum Komercni banky sebrat uspory svych klientu a prchnout nekam na Bahamy? ;) AQ presto se tak nedeje...
|
|
|
Dane plose penez vnutis hodnotu pouze aparatem, kterehoz je Root letity odpurce. :)
Penize jakozto substitut barteroveho obchodu, nemuzou existovat bez represivnich slozek, kterezto dbaji o jejich prosazeni a ochranu. Penize a jejich cena neznamena nic jineho, nez jen ochotu lidi, kteri je hodlaji pouzit ke smene (statek <> penize). Koho budou v budoucnu zajimat "Rotovky" nebo jakekoliv jine cary papiru? Bude to jen okruh spriznenych dusi v dostatecne osobnim kontaktu, protoze jinym lidem hodnotu svych penez muze vysvetlit bud silou argumentu nasili a nebo prislibu mozne smeny za jine statky. Coz se ovsem neda aplikovat mimo dosah mimo hranic vlastni duveryhodnosti. Cili Tonda Strecha z Prahy za 30 let tezko koupi za "sve" penize neco nekde v Olomouci, kdyz tam podobny krouzek lidi bude zase verit svemu platidlu. Muze samozrejme dojit k dohode mezi temito spolky o smenitelnosti vlastnich platidel.... ale to uz se pak opet nachazime v pocatecnim stadiu vzniku sirsiho uskupeni lidi, nazyvaneho v dnesni dobe "stat".
|
|
|
Pokud rootovky budou zlate ci platinove mince, budete je akceptovat rad vzdy a bez enforcementu.
|
|
|
Formu minci tedy budou mit jen jako potvrzeni jednotkoveho mnozstvi v dane kvalite? A jak si root vynuti nefalsovani rootovek?
|
|
|
Nijak. Proste samotnou hodnotou te mince. Pokud to nekdo bude falsovat, bude mi tim delat sluzbu.
|
|
|
OK. Jak si pak overim ze napr. "Rootovka" je opravdu 20g platiny? Tezko muzu sebou vozit prirucni laborator na zkoumani slozeni slitin kovu abych se ujistil ze za svuj statek ci sluzbu dostavam opravdu tu hodnotu na kterou si ji cenim....
Pokud by nekdo padelal "Rootovky" zpusobem, ze by zachovaval jejich hodnotu (mnozstvi kovu by bylo nezmeneno) pak by se nejednalo o padelek v pravem slova smyslu. Problem s mincema je i v jejich prenositelnosti.... Jak s pomoci "rootovek" koupim kus lesa na sumave? Dovezu mistnimu bacovi 380 kilo zlatych minci na privesnem voziku?
|
|
|
Proboha, alespon toho Hayeka byste si mohl precist. To je jako diskutovat s negramoty o tom, ze cist se vetsina lidi nenauci, protoze pismena jsou si hrozne podobna a ze to vlastne nakonec ani k nicemu moc dobre neni.
Muzete si to zlato dat do skladu (dale jen banky, skutecne banky, tedy freebanking, nikoli do letadla, zvaneho "bankovnictvi castecnych reserv") a platit poukazkami (smenkami) na toto zlato (za tuto smenku vydejte doruciteli 1 kg zlata, podpis). Nebo mu mohu zaplatit platebni kartou, prikazem k prevodu z jednoho zlateho uctu na jiny zlaty ucet apod. Vymozenosti moderniho bankovnictvi nevyzaduji statni meny, spise naopak, ta je casto omezenim.
Se svym studiem zacnete zde: http://libinst.cz/etexts/hayek_penize.pdf
(a prosim, zadne blbe poznamky ve veci poskytovatele prostoru pro tyto dokumenty).
|
|
|
OK. Dik, za zajimavy link. Nastuduju a necham to ulezet.
|
|
|
Mince z draheho kovu je proto minci,ze razba dava autoritu "tato mince obsahuje prave tolik draheho kovu, kolik cekate" (ano, a nakonec je pancovali i sami vydavatele). Jinak by to nebyla mince, ale kus kovu s nejakou hodnotou.
|
|
|
Jiste. Pokud bude mince komplet zlata, kazdy ma moznost si ji pred prijetim zvazit. Nebo zvazit a potopit do odmerneho valce.
|
|
|
Pak se ovsem ztraci duvod utracet penize za razbu a vubec vyrobu vlastnich "penez" - jednoduse jde o obchodovani vztazene k jednotkam zlata, coz stat prece nijak nezakazuje.
|
|
|
Ale to se rovná přesně tomu co tvrdím já - zlatý standard. Neni důvod aby bylo několik konkurenčních měn, protože pokud budou používat zlatý standard, tak půjdou směnit v pevně daném poměru a jste zase u jedné měny. Zlatý standard není nic jiného než používání zlata jako platidla, jen je to zlato zformováno do praktických koleček.
|
|
|
teď si představte, čím by museli přijet korejci, chtějící postavit továrnu Kia, na severní Moravě. Nákladní loď by sem nedostali a v kamionech by zlato přepravovali několik týdnů :D
|
|
|
Věřím že toto jste nemyslel vážně ale jako takové hloupé, nesmyslné rýpnutí...
|
|
|
samozřejmě že to bylo rýpnutí, ale muže mi někdo zde vysvětlit, proč tedy státy už nevážou měnu na zásobu zlata, když je to tak úžasné?
|
|
|
To je prece jasne, pokud by statni penize byly opravdu vazane na zlato, tak by to bylo uzasne pro lidi. Ale ne pro stat, protoze natisknout nejake papiry, nebo pripsat v pocitaci nejake nuly je jednodussi, nez natezit par tun zlata navic. A stat/urednici to pak muze utracet a lidi to musi prijimat. Protoze to stat narizuje a platit zlatem se tak snadno ve velkem neda (jako treba za 1 rohlik).
Pro stat je vyhodne, ze kdyz potrebuje vic penez, tak si je natiskne a utrati a jsou to stejne "prave" penize jako vsechny dosavadni. A tak se muze rozsoupnout nadzasobu sveho zlata a na dluh a udelat inflaci a spoustu dalsich veci, ktere se zlatem proste tak snadno nejdou.
Soukromnik by si to tak snadno dovolit nemohl, protoze by ztratil duveru a jeho "mena" by zacala klesat a jeji uzivatele by se ji zbavili, sebrali mu vsechny zasoby zlata a majetek a o jeho papirky by nikdo nestal. Stat muze prikazat lidem "verit" jeho mene a pouzivat ji. A "devizovy prislib" dat jen nekolika, kolik zvladne vyplatit aniz by ho to bolelo.
Proste neplati, ze to co je vyhodne pro lidi je vyhodne i pro stat a naopak.
|
|
|
Prosím Vás, zahoďte konečně tu představu, že "pokud stát potřebuje, tak si natiskne více peněz". To prostě není pravda.
Pakliže stát potřebuje více peněz, PŮJČÍ SI JE a to od SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ (těch, kdo si za SVÉ VLASTNÍ A JIŽ V EKONOMICE OBÍHAJÍCÍ PENÍZE na volném trhu zakoupí státní dluhopisy). Centrální banka, jakožto na vládě NEZÁVISLÁ instituce, která má jako JEDINÁ možnost vhánět do ekonomiky peníze de-facto bez omezení (btw., toto se děje tak, že CB od soukromých subjektů nakupuje za nové jejich aktiva, nejčastěji od cenné papíry od komerčních bank), NESMÍ od státu dluhopisy přímo odkupovat. Právě proto, aby stát NEMOHL rozhodovat o emisi nových peněz do ekonomiky.
Jen pro vaši informaci, druhým subjektem, který emituje do ekonomiky peníze, jsou KOMERČNÍ BANKY (nebudu to tady rozebírat, jedná se o proces multiplikace depozit, najděte si to, není to nic složitého)
STÁT NE!
To, že vlády měly kontrolu nad emisí nekrytých peněz, se dělo v minulosti (18. - 19. století) a vedlo to pochopitelně ke státním bankrotům. Proč? Protože, jak sám uvádíte, pokud dlužník dostane pravomoc tvořit nekryté peníze dle potřeby, jde jeho měna do háje (a je úplně jedno, jestli to bude Gilhad, DK, nebo Vláda České republiky). Proto stát dnes nemá kontrolu nad emisí peněz a pokud některý ano, skončí v prdeli.
|
|
|
Jo, a představa, že centrální banka není řízena politicky -- tedy státem -- mne docela obveselila.
Santa simplicitas. CB je nezávislá na státu. Zajisté. Ještě, prosím, tu pěknou, tu o Smolíčkovi Pacholíčkovi...
|
|
|
Za zvednutí nálady jsem rád. Povězte mi tedy, Jeskyňky (nebo Jezinky?), kdy naposled došlo k monetizaci státního dluhu (tj. Paroubek přišel za guvernérem CB, řekl mu "Poslyš, mizero, potřebuju peníze na sociální dávky, koukej solit" a zlatá truhlice se otevřela?)
|
|
|
Omyl je, že vydání dluhopisu není vydání peněz. Vydání dluhopisu (stejně jako jakékoli jiné získání půjčky) je de facto vydání peněž, i když jen dočastné. Prakticky spíš trvalé, protože objem dluhopisů narůstá.
|
|
|
Přiznám se, že úplně nerozumím, kam míříte. Jak jsem již výše (i níže) uváděl, jsou dvě varianty, které mohou po emisi vládních dluhopisů nastat:
1) pakliže vláda emituje dluhopisy a koupí si je komerční subjekt (banka), k emisi peněz nedojde, neboť se již existující a v ekonomice obíhající peníze pouze přesunou z držení banky do držení vlády.
2) pakliže vláda emituje dluhopisy a koupí je centrální banka, tak tím by opravdu k emisi nových peněz do ekonomiky došlo (nazývá se to monetizace státního/vládního dluhu). Jak jsem ale psal, je to zakázáno (případně výrazně omezeno).
Když tedy zamítneme variantu 2), kde dochází k tomu "de facto vydání peněz"?
|
|
|
Ve variantě jedna.
Příklad:
Komerční Subjekt má 50milionů Kč.
Stát má 100 milionů Kč
Ostatní mají 500 mil. Kč
Celkem v oběhu: 650 mil Kč
Stát vydá dluhopisy na 10 milionů a Komerční Subjekt je koupí:
Komerční Subjekt. 40 mil Kč + 10mil Kč v dluhopisech.
Stát 110mil Kč
ostatní mají 500 mil Kč
Celkem v oběhu: 660 mil Kč.
|
|
|
Pakliže se bavíme o penězích, sledujme pouze peněžní toky. Vy jste smísil peníze (těch původních 650MM Kč) s novými aktivy, které nejsou penězi, ve výši 10MM Kč.
Váš příklad přece neříká nic jiného, než že emise vládních dluhopisů a jejich odkoupení komerčním subjektem zvedne celkovou výši aktiv, které vláda a komerční banka dohromady drží (banka má o 10 méně peněz a o 10 více dluhopisů, stát má o 10 více peněz). To já přece nepopírám. To ale neznamená, že vláda emituje peníze. Ledaže byste chtěl tvrdit, že samotné dluhopisy = peníze a to je VELMI odvážné tvrzení. Tím byste totiž musel připustit, že jakékoliv aktivum (včetně láhve Metaxy, na niž koukám), které kdokoliv drží, jsou peníze.
Čímž narážíme na problematiku definice peněz - ale pokud se budeme držet nějaké jednoduché teoretické definice, která tvrdí, že "peníze jsou aktivum, které je všemi subjekty v ekonomice přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu", dojdeme k tomu, že ani Metaxa, ani dluhopisy nejsou penězi. Protože až si zítra půjdu koupit lístek na vlak a vytasím se u pokladny s flaškou nebo s vládním dluhopisem, pošlou mě do háje. Někomu je můžu zkusit prodat a až nějakého takového ochlastu nebo investora najdu, pak budu držet v ruce peníze, za které si budu moci koupit lístek na vlak.
|
|
|
Ta definice penez je dost divna a IMHO nesmyslna. Statni penize (koruna) je prijimano vsemi prave proto, ze je to dano zakonem. A jelikoz zakon zakazuje konkurenci v teto oblasti (myslim povinne platidlo, ne nepovinne jako EURO), tak podle te definice nic jine byt ani penezi nemuze. Ta definice se hodi pro zemi s jednou statni monopolni menou, ale ne pro zemi, kde funguje vicero ruznych men.
Pokud bychom se drzeli striktne te definice, tak by podle ni treba takove zruseni povinneho prijmu CZK v obchodech znamenalo, ze v CR prestanou existovat penize. Nesmysl, ze? Stejne tak by podle teto definice nebyli penezi EURa, protoze je taky vsechny obchody v CR neprijimaji.
Sam presnou definici neznam, ale logika mi rika, ze penize je to, na xcem se dve strany dohodnou. Tedy pokud se subjekty A a B dohodnou, ze budou pro vymenu zbozi pouzivat americky dolar, zapodoafricky frank, zlate cihlicky, dluhopisy nebo ty zminovane flasky, tak penize budou to co si dohodnou.
|
|
|
To je na delší diskusi a na hlubší pohled do měnové teorie (což je dle mě out-of-scope tohodle vlákna, každopádně, pokud chcete, můžeme se do toho pustit), nicméně ta teoretická definice peněz opravdu platí spíše pro uzavřenou ekonomiku (toť k odstavcům 1 a 2). Taky to byl ale ilustrativní příklad, na kterém jsem chtěl ukázat, že dluhopisy nejsou peníze.
Váš odstavec č. 3 je naprosto pravdivý, však také ale není v rozporu s tou teoretickou definicí. Pakliže si domluvíme, že budeme za peníze považovat mušličky nebo flašky (nebo nám to bude přikázáno), budou to mušličky nebo flašky. Stejně tak dluhopisy. Faktem je, že tomu dnes tak není, nic si za ně nekoupíte (pokud tedy prodavač rohlíků není sběratel lahví - nicméně peníze musí být přijímány všeobecně, i nesběrateli lahví, jinak to nejsou peníze). Stejně tak si nic obecně nekoupíte za papír, na kterém je napsáno "státní pokladniční poukázka v nominální hodnotě 1 Kč". Nějaký investiční odborník by ji třeba vzal, poněvadž by věděl, že s ní může vykouzlit nějaký zisk. Máňa, co prodává v trafice, ji od vás nepřijme. Tudíž, pokud držíte dluhopis, držíte aktivum, ale ne peníze. Ty jsou speciálním druhem aktiv, které přijímají všichni (protože chtějí nebo musí).
|
|
|
Jde o to, že dluhopisy mají hodnotu a za tu se dají prodat. A nemyslim si že by bylo nemožný aby se firmy dohodly že třeba výstavbu fabriky zaplatí pomocí dluhopisů. Flaška nemá žádnou stanovenou hodnotu.
|
|
|
To je dobře žes to uznal. Jinak bych se musel zeptat kde jsou ty kamiony co přivezly ty pytle bankovek. :)
No ono to jaksi nebylo tak, že se řeklo "zlatej standard je blbost, zrušíme ho." Spíš to bylo něco jako "Ty vole je to v prdeli, oni si o to zlato opravdu řekli!"
Proč ty nenapíšeš co je na zlatým standardu tak špatnýho?
|
|
|
To ovsem plati jak pro menu statni, tak soukromou. A bez ohledu na to, kolik jich je.
|
|
|
Ano, ale stát má jaksi pravomoce přijímání měny stanovit.
|
|
|
|
|
No, stat muze pod pohruzkou nasili udelat v podstate cokoli. Pokud ale vnuti lidem pouzivani meny, ktera nema realnou hodnotu, dopadne to tak, ze obcane budou nosit bankovky v krosnach a rohlik bude stat triliony.
No a to, co realnou hodnotu ma, to nikdo nikomu nutit nemusi, protoze na trhu se prosadi ten, ktery to bude prijimat.
|
|
|
A můžu se zeptat proč by stát takovou hovadinu dělal?
|
|
|
Proc by to delal, to ja nevim (asi proto, ze to nezvladl), ale uz se to stalo.
"Veškerá důvěra v peníze mizí a ceny rostou rychleji, než stíhá centrální banka dodávat nové bankovky. Počet nul na nich utěšeně přibývá. Na nový rok 1923 je jeden dolar k dostání za 9 tisíc marek, 1. června už za 100 tisíc; v srpnu 1923 pak za 4,62 miliónu marek!
Dělníci dostávají výplatu dvakrát i třikrát denně, přičemž místo obvyklých obálek se na hromadu bankovek běžně používají koše nebo jiné objemnější nádoby. Diktát zmatené doby zní jasně: předat peníze manželce, která okamžitě uhání na trh všechno utratit; ještě ten den večer nebudou mít takřka žádnou hodnotu.
„Musím tě naléhavě požádat o zvýšení platu,“ říká svému nadřízenému hlavní hrdina Černého obelisku. „Už zas? Zvýšil jsem ti ho přece včera…“ „Kdepak včera, dneska ráno v devět! Jenže mezitím vyšel nový kurs dolaru a já si za to můžu místo nové kravaty koupit leda láhev laciného vína. A já potřebuju kravatu!“
Když inflace kulminovala, ceny se zdvojnásobovaly každých 49 hodin. (Pro srovnání: během maďarské inflace po druhé světové válce každých 15 hodin, během jugoslávské inflace v letech 1993-94 každých 16 hodin.)
Milióny tvrdě pracujících lidí v Německu jsou ožebračeny. Veškeré životní úspory přichází vniveč, najednou si za ně není možné koupit ani poštovní známku. Státní banka oficiálně přisuzuje problémy depreciaci marky, pročež se ve druhé polovině roku 1922 opakovaně snaží nakupovat vlastní měnu na zahraničních trzích. Jelikož ale dál tiskne bankovky ve zběsilém tempu, pokusy udržet kurz pochopitelně selhávají."
www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-hyperinflace
|
|
|
A taky je tam popsáno, proč k inflaci došlo - aby stát zaplatil jakési válečné dluhy. Jakmite se tak stalo, infelace ze dne na den skončila. Na kolik je to rálné nevím. Ostatně, i ČR má svoji měnovou reformu za sebou - ožebračila dost lidí.
|
|
|
Která měnová reforma v ČR ožebračila dost lidí? Já si tedy na žádnou měnovou reformu z posledních 16 let nepamatuju...
|
|
|
|
Resp. Byly 3 - 1919, 1945 a nejsvinštějí v roce 1953, kterou jsem měl především na mysli. Pravda, nebyla to tenkrát Česká republika, ale různé varianty Československa.
|
|
|
Jasně, chápu. Mne tam zmátla ta ČR, tak jsem si říkal, jestli tím nemyslíte některé daňové změny či oddělení měny po rozpadu federace.
|
|
|
To ale nebylo tak že by stát vnucoval lidem nesmyslnou měnu, ale tak, že stávající měna hodnotu ztratila.
|
|
|
Mimochodem, ten článek na kterej odkazuješ je naprosto dementní. Neustálý nesmyslný opakování keců jak se vláda zachovala špatně přitom ani zmínka o tom co bylo vlastně špatně nebo co mohli udělat líp...
|
|
|
A abych enzapoměl, autor dost drastickým způsobem neumí česky...
|
|
|
Lidl (aspoň u nás) už karty berie. Takže konkurencia ho k tomu donútila.
|
|
|
u nás taky. McDonald v Čechách třeba nebral karty někdy do roku 2004 a teď je taky má. Těch příkladů je spousta.
|
|
|
V Lidlu pravděpodobně plastikové peníze berou, aspoň u nás to mají na ceduli před vchodem. Uvnitř jsme nikdy nebyl tudíž nemůžu potvrdit, že se nejedná o klamavou reklamu.
Plastikové peníze neberou v Kauflaundu přesto, že patří stejnému majiteli, jako Lidl.
|
|
|
Jo aha, vy tak říkáte kartě...
|
|
|
Proč by obchody *musely* přijímat třeba deset různých měn?! Každý by přijímal ty měny, které by chtěl. Už dnes je ve spoustě obchodů v ČR možno platit Eury a někde i dolary a jak je na to jednou infrastruktura hotová, je v podstatě jedno, kolik těch měn bude.
Nepraktická by mohla být manipulace s hotovostí, jenže bezhotovostí platby nejsou nic nového a nepřijímání hotovosti se už také vidí. Třeba v NL jsou už automaty (parkovací, na lístky) nebo dokonce celé čerpací stanice, kde se jinak, než bezhotovostně platit nedá.
|
|
|
nepřijímání hotovosti se už také vidí. Třeba v NL jsou už automaty (parkovací, na lístky) nebo dokonce celé čerpací stanice, kde se jinak, než bezhotovostně platit nedá
Což je samozřejmě velmi, velmi, velmi špatně. Protože (zatím?) neexistuje žádný státem nesledovatelný systém bezhotovostních plateb.
|
|
|
Nikdo Tě nenutí tam tankovat a parkovat. Je to volba provozovatelů, pokud budou brát jen tygří zuby či žabí stehýnka, je to jejich boj.
|
|
|
Zajisté, a byl bych první, kdo by se postavil proti čistě hypotetickému zákonu, který by každého nutil hotovost přijímat.<p>
Což ale zhola nic nemění na tom, že nepřijímat ji je velmi, velmi, velmi špatně. To, že má někdo plné a neomezené právo se nějak rozhodnout, ještě neznamená, že to rozhodnutí není špatné.
|
|
|
Protože když mam fufně, a prodejce Pepa bere jen kukně, tak místo abych si šel vyměnit fufně za kukně, tak radši půjdu za prodejcem Honzou, kterej kukně bere.
Neni to jedno, protože se musí udávat ceny ve víc měnách a to je nepraktický.
|
|
|
To mi pripomina prvni epizodu hvezdnych valek.
|
|
|
|
Mensi problem s platbou republikovymi kredity, kdyz jediove chteli opravit motor porouchaneho hybridniho vozidla (kralovniny vyletni lodi). Na poustni planete je nechteli brat, mistni menu jediove, ani kralovna nemeli. No, pak to museli resit sazenim na zavody kluzaku.
|
|
|
V samoobsluze za rohem berou eura. Neznamena to, ze by meli ceny ve vice menach. Proste u kasy je zverejneno, ze jejich kurs je 25 Kc a tim je to vyrizeno.
|
|
|
i vy směšujete měnu s platebními prostředky. pokud je více platebních prostředků a některý za určitých okolností nelze uplatnit, neztrácíte žádnou hodnotu (nepočítáte-li ztracený čas na cestu k bankomatu a zpět, pokud někde třeba neberou platební karty a možný větší bankovní poplatek). oproti tomu, pokud se vám nepovede uplatnit měnu, můžete ztratit celou příslušnou hodnotu.
|
|
|
> Proč by se špatně úvěrovalo?
Protože na to není dost zlata.
|
|
|
Nesmysl. Množství měny udává jen hodnotu na jednotku. Je vcelku jedno, jestli bude v oběhu jeden bilión nebo sto biliónů. Jen v tom prvním případě bude mít jednotka stejnou hodnotu jako sto jednotek v případě druhém.
|
|
|
Velmi avantgardní a netradiční přístup ke zlatému standardu.
|
|
|
To platí o jakékoli měně, ať už je podložená zlatem, solí, mušličkama nebo ničim.
|
|
|
Ale byl by v zasade pravdivy, kdyby nebylo treba vyuzivat zlato pro nejake technologicke ucely. Ale i tam se mozna najde substitut.
|
|
|
Ovšemže by nebyl (v kontextu této debaty) pravdivý, a to ani dost málo.
Buď chce říci, že je lhostejné, jaký výchozí kurs mezi zlatem a měnou se nastaví -- to samozřejmě lhostejné je, ale také to nehraje roli z hlediska úvěrování. Na daný investiční záměr je prostě potřeba "kilo zlata", a to, zda je representováno deseti dolary nebo deseti milióny dolarů je jedno.
Nebo -- což jsem implicitně předpokládal, neboť minulý odstavec jeví se mi krajně samozřejmým -- chtěl říci, že je možné v případě většího zájmu o peníze nežli o zlato dynamicky změnit jejich vzájemný kurs (tak, aby odpovídal tomu poměru zájmů).
Což je právě ten značně avantgardní přístup ke zlatému standardu :D
|
|
|
Ke zlatemu standardu pochopitelne ano... Coz mi ale nevadi. Pokud mi eminent po pravde rekne, s cim je jeho mena svazana, nejak se s tim vyporadam (byt treba nebude svazana vubec s nicim). Dulezite je, aby se nelhalo, ale i pripadne lhani, pokud se provali, vyresi prislusnym zpusobem trh.
|
|
|
Pokud bude o peníze vyšší zájem tak jejich hodnota samozřejmě automaticky vzroste (a s tím i zlata), stejně jako u čehokoli jiného. Neexistuje nic jako že by bylo potřeba víc peněz.
|
|
|
Tak jo, poslední pokus, nepomůže-li ani to, už Vás v tom nechám plácat...
Zvýšení ceny peněz při jejich nedostatku totiž ten nedostatek samozřejmě odstraní -- jenže utlumením toho zájmu. Je velmi diskutabilní, zda to je právě při úvěrování žádoucí.
Naopak vydání nekrytých peněz v tomto specifickém případě nijak nevadí, neboť schodek se při splacení úvěru jaksi automaticky anuluje.
Víte, co je to směnka, doufám? A teď otázka za deset bodů: lze směnku považovat za peníze, nebo nikoli?
|
|
|
Pravda, deflace by asi nebyla úplně nejlepší pro úvěry. No tak by se to s úroky řešilo stejně jako teď, prostě pokud bys chtěl pevný úrok po dlouhou dobu, tak by byla vyšší. Neni to horší než dnešní stav.
Vydání nekritých peněz vadí, sice ne hned, ale dlouhodobě to způsobí inflaci.
Směnka je spíš úvěr co se dá prodat, než peníze. Na rozdíl od půjčování nekrytých peněz nehrozí že by se nekontrolovatelným vydáváním směnek zněkolikanásobilo množství peněž v oběhu, protože směnku nikdo nebude prodávat za směnku.
|
|
|
Bankovka neni nic jineho, nez smenka, vydana emisni bankou. Az na to, ze ji uz dnes nelze vymenit za zlato.
|
|
|
Směnka má mimo dalších dvě základní vlastnosti:
1. je na ní uvedené kdo a kolik má držiteli směnky vyplatit.
2. vyplacení směnky se v podstatě nedá vyhnout.
Bankovky ani jedno nemají. V žádném případě to tedy nejsou směnky.
|
|
|
Dnes to na nich napsano neni. Jeste vcelku nedavno bylo.
|
|
|
Pokud není zlatý standard, na bankovkách nic takovýho nenajdeš.
|
|
|
ad 2 - jsem si vědom toho, že je to obrovská výjimka, ale podařilo se mi před asi 12 lety vyhnout se proplacení směnky, kterou podepsal kolega-blbec jednomu podvodníkovi, který mu slíbil za extra výhodných podmínek obstarat starší BMW. Podvodník později dostal pět let natvrdo a my tam figurovali jako poškození.
Směnka byla formálně naprosto v pořádku, krajský soud nám přikázal platit, ale vrchní soud v Praze to zrušil. Sám jsem na to celkem koukal.
|
|
|
Ale jistě, že existuje. Např. nejtriviálnější možná varianta - růst transakční poptávky po penězích.
|
|
|
Použitím odborných termínů to nezvrátíte. Pokud bude potřeba větší hodnota peněz v oběhu, povede to zcela přirozeně k deflaci. Nesmysl o tom že může existovat stav, kdy je "málo peněz" šíří právě zuřiví odpůrci krytých peněz. Ale vysvětlete mi, jak by takový "nedostatek peněz" podle vás měl v praxi vypadat??
|
|
|
Jak jistě víte, systém krytých (a později nekrytých) peněz (tehdy pouze hotovostních), emitovaných privátními subjekty (bankami) nekontrolovanými autoritou (dejme tomu centrální bankou) již tady byl a skončil. Zajímal by mě Váš názor, proč se tak stalo.
Resp. představte si situaci, kdy importér z Evropy (jenž má přístup k měnám RST, UVW, XYZ) chce ze země A v Americe dovézt zboží, přičemž exportér v zemi A kotuje cenu zboží v měnách ABC, DEF a GHI. Importér i exportér stojí před problémem, jak provést konverzi. Buď se budou snažit probít přes řetězec bank a budou se zvyšujícími se náklady snažit dostat k prostředníkovi, který směňuje MNO za PQR a také MNO za JKL, přičemž improtér se postupně dostane k PQR a exportér k JKL, nebo se na to vykašlou a budou obchodovat v některé (-ých) silné a důvěryhodné referenční měně (rozuměj "peníze emitované subjektem s dostatečným stupněm autority").
Za exportéra a improtéra si klidně dosaďte kohokoliv jiného.
Takže ano, trh si vybere, ale bude opět směřovat ke snižování počtu měn. Nejlépe těch, které jsou pochyceny nějakou důvěryhodnou (v kontextu věci) autoritou.
|
|
|
Pardon, v poslední větě má být samozřejmě poDchyceny.
|
|
|
Správně. A přesně o to celou dobu jde. Protože (demokratický) stát je ta vůbec nejnedůvěryhodnější (ne)autorita, jakou si lze představit.
To proto, že "se rozhoduje" bez jakékoli osobní zodpovědnosti za důsledky těch rozhodnutí. Rozebíral jsem to zde podrobně nedávno v jiném vláknu.
|
|
|
OC, ač rozumím, co chcete vyjádřit (nedůvěra vůči státu jako takovému), tak právě prostředek vynutitelnosti přijímání peněz je činí důvěryhodným. Proto jsem za tu důvěryhodnost do závorek uvedl "v kontextu věci".
|
|
|
Proc uz neni bankovnictvi soukrome a vsude je centralni banka? Duvod je prosty - pro staty je velmi vyhodne mit monopol na penize, protoze muzou:
a) umele snizovat uroky a vytvaret docasnou iluzi prosperity (vhodne zvlaste pred volbami)
b) mohou tisknout penize a okradat tak vsechny, kdo maji v dane mene uspory (spolu s monopolem na menu efektivni kombinace); btw tomuhle se rika inflacni dan
c) diky nizkym urokum si mohou levne pujcovat a zit na dluh, na volnem menovem trhu by tohle tak snadne nebylo
d) dlouhodoba inflacni politika nuti politiky zvysovat pravidelne davky atd., coz je dobry prostredek k nakupu volicu,,
Abych to shrnul, predstavte si, ze byste meli doma tiskarske stroje VY, tisknout jste mohl jenom vy, o tom jak se zachovate byste rozhodoval jenom vy, kazdy dalsi kdo by chtel tisknout by byl oznacen za padelatele a sel do basy a bylo by nelegalni pouzivat jinou menu jako oficialni platidlo. Za takove situace byste asi nebyl nadseny do free bankingu, ze ne? :)
..a takhle nejak to funguje treba v Zimbabwe, v mensi mire pak v zapadnim svete :)
|
|
|
to jo, ale není to nic nového. Monopol panovníka na peníze tu je od počátku monetárního systému. Panovník pouze uděloval právo razit peníze za příslušný podíl ze zisku. A znehodnocování měny přidáváním obecných kovů do mincovního zlata či stříbra se dělo už v antice.
|
|
|
Omyl, římské Aurey byly všechny z ryzího zlata, obvykle přes 99%. Obyčejné kovy se přidávaly jen do mincí nižších hodnot.
|
|
|
Pozor, pozor, názor, že stát ma monopol na peníze (pojmem "monopol na peníze" zřejmě máte na mysli výsadní právo na emisi peněz) je hluboký omyl. Výsadní právo má (a to nikoliv stát, tj. panovník, čili vláda, ale na něm nezávislá centrální banka) pouze na emisi hotových peněz (oběživa). Pokud nahlédnete do finančních statistik, zjistíte, že podíl oběživa na měnovém agregátu M2 (který zřejmě nejlépe popisuje množství peněz v ekonomice) v ČR činí cca 14%
Emisi bezhotovostních peněz totiž dnes bez jakýchkoliv problémů provádějí i komerční banky (pochopitelně za předpokladu, že součet míry povinných minimálních rezerv z vkladů a míry dobrovolných rezerv je menší, než 1). Ten proces se jmenuje multiplikace vkladů.
Ve většině vyspělých zemí platí, že centrální banka (jakožto měnová autorita) je nezávislá na rozhodování vlády - tj. jestliže si vláda rozmyslí, že chce žít na dluh, odkup státních dluhopisů NEprovádí centrální banka, ale banky KOMERČNÍ.
Abych ale zaujal konkrétní stanovisko vůči Vašim bodům, tak:
ad a) vláda nic snižovat nemůže, s výši úrokových sazeb může přímo manipulovat pouze CB. Nicméně, pokud si CB ustanoví jako cíl svého působení vývoj určité veličiny (např. inflace), snaží se ho dosáhnout pomocí nástrojů, které má k dispozici (např. krátkodobá úroková míra). Mávání s touto mírou dle libosti (např. na přání vlády) by znamenalo, že nebude dosaženo primárního cíle.
ad b) viz výše
ad c) jak jsem psal, CB nemanipuluje s úrokovou mírou tak, aby to vyhovovalo vládě. Nízké úroky z vládních dluhopisů jsou nízké proto, že jsou téměř absolutně bezrizikové. Subjekty, které je nakupují (a to jsou jen a pouze komerční banky) s touto úrokovou mírou na trhu souhlasí. Věřím, že nebudete komerční banky podezírat z toho, že jsou jedna ruka s vládou.
ad d) souhlsím, valorizací lze nakupovat voliče. Akorát, že vláda nemá vývoj inflace ve svých rukou.
|
|
|
Drobná oprava: Do státních dluhopisů neinvestují jen banky, ale i jiní.
|
|
|
Máte pravdu. Uvažoval jsem a-priori odkup primární emise (ale i v tomto případě jsem se unáhlil, protože ten můžou kromě komerčních bank provádět i registrovaní obchodníci s cennými papíry).
|
|
|
jak by asi fungovala ekonomika, kde by platilo zaroven napriklad 8 men, jez by vydrzely nejdele nekolik let?
Myslim, ze se da souhlasit s tim, ze stat by mel dbat na pravidla a jejich dodrzovani, vcetne pravidel ekonomickych, potazmo meny. S cim ma ron paul (a asi i mnozi jini americane) problem je to, ze americka "centralni banka" neni statni, ale soukroma instituce, tudiz, ze se neridi pozadavky stability ale pozadavky zisku.
|
|
|
FED se riodi statnimi zakony, ma statem garantovany monopol a jeho vedeni je jmenovano statem (ted si nejsem jist, zda je to Kongres nebo prezident). A navic z ceho by asi tak FED mel zisk? Leda by jeho predstavitele spekulovali na forexu pred zmenou uroku :) Muzes uvest nejakou jinou podobne fungujici soukromou firmu?
|
|
|
zisk FEDu je v tom, ze vydava penize. Pokud vlada statnim (lepe receno v tomto pripade federalnim) zakonem rozhodne, ze potrebuje penize, tak jde do FEDu a tam si je objedna a FED ji je *za urok pujci*
neznam firmu, ktera by fungovala podobne; pochybuju, ze se takovym social-kapitalismem bude mnoho statu chlubit
|
|
|
Pořád lepší spojenectví s někým, kdo s prominutím ve sračkách stojí po pás či po prsa, než s někým, komu z nich s bídou kouká konec vztyčené ruky.
Americká ekonomika není v recesi a o zhroucení měny máme také výrazně jiné představy. Vzhledem k tomu, jak americká ekonomika funguje, jaké má vstupy a výstupy, nemá na ni oslabování dolaru, kterého jsme byli a jsme svědky, zase takový vliv, jak by se mohlo zdát z pohledu na prostý vývoj kursu.
Ron Paul má možná koule, ale jeho návrhy zákonů mne nepřesvědčily:
1. Oč je sakra daň na "estimated income" nějakého pingla méně morální než "obyčená" daň z příjmu metaře, nebo třeba Billa Gatese?!
2. To samé ty hypotéky, nebo pracující pensisté - typické ukázky zákonů jen pro vybrané skupiny. Kdyby Ron Paul ty koule opravdu měl, bude prosazovat (v tomto pořadí): zrušení daně z příjmu, daň z hlavy, rovnou sazbu daně z příjmu případně alespoň plošné snižování daní všem.
3. Social security - proč zase tuny výjimek? Buďto odvody neodečítat ze základu daně, nebo vyplácené benefity danit jako libovolné jiné příjmy - to je alespoň nějak spravedlivé (v rámci to příšernosti). A to nemluvím o tom, že ta hrůza by si zasloužila překopat či zrušit úplně - pročpak to natvrdo nenapíše na webu a místo toho podkuřuje příjemcům social security?
4. Proč mají být výnosy z kapitálu daněny méně než výnosy z práce? Proč má být někdo, kdo investuje do akcií apod. být zvýhodňován proti někomu, kdo investuje do svého vzdělávání, případně rve peníze do své one-man firmičky?
5. Proč nemá Ron Paul mezi zásadními body programu Enumerated Powers Act (i když ho podporuje), ale spoustu blábolů pro "working seniors", "working families" apod?!
|
|
|
Proč mají být výnosy z kapitálu daněny méně než výnosy z práce? Proč má být někdo, kdo investuje do akcií apod. být zvýhodňován proti někomu, kdo investuje do svého vzdělávání, případně rve peníze do své one-man firmičky?
Na to ti odpovim. Je vhodne danit vynosy z kapitalu mene, aby nedoslo k jeho odlivu do lokalit, odkud se da investovat tak, aby ty vynosy nebyly daneny vubec. Je to totiz mnohem lehci, nez presunout svoji lekarskou praxi, pneuservis nebo tovarnu na makarony do jine zeme (to samozrejme neplati treba o vyvoji software ci provozu online sluzeb). Pokud je dan 15%, tak to sice nekomu za to stoji, ale te vetsine, co ma vynosy z kapitalu par tisic dolaru rocne, urcite ne. Pokud je dan 5%, opet pocet tech, kterym se to vyplati, klesne.
|
|
|
Aha, čili klasické státní "účel světí prostředky"
Abychom si rozuměli, já nejsem proti tomu, aby se kapitálové zisky danily 5% nebo vůbec. Ale práce by se měla danit stejně. Už jen proto, že vzdělání a know-how dokážou ten kapitál přitáhnout stejně, jako nízké daně. Dokonce si troufnu říct, že jsou místa, kam kapitál půjde i přes vysoké zdanění právě proto, že tam je kvalitní know-how a lidské zdroje. Na druhé straně takové Zimbabwe či Burma mohou daně snížit na nulu a i tak jim tam nebude investovat skoro nikdo.
|
|
|
Ano, prace by se nemela danit vubec, stejne jako ten kapital. Danit by se mela existence, pokud uz neco. Nebo volebni pravo.
|
|
|
Skoro mám dojem, že v Zimbabwe to v době, kdy se ještě jmenovala Rhodesie, nebylo s investicemi vůbec tak zlé ;)
|
|
|
Ano, Rhodesie byl civilisovaný a rozvinutý stát. Zimbabwe je ten bordel, který na stejném území existuje teď. Rozdílu jsem si velmi dobře vědom. Právě proto jsem napsal Zimbabwe a za svým výrokem si stojím.
|
|
|
Ja ti povim proc. Proto, ze jde do voleb a snazi se ziskat volice. To ale nemeni na tom, ze ma velmi liberalni nazory. Napriklad ohledne social security navrhuje umoznit mladym lidem vyvazat se ze systemu, coz dlouhodobe JE zruseni systemu, protoze v nem bude setrvavat jen ten, kdo bude chtit. Na tohle dokaze prumerny volic slyset, na zruseni social security uz mene.
Jinak on dan z prijmu zrusit chce kompletne (u zamestnancu), vcetne zruseni prislusneho dodatku.
On si nemuze dat sve nejradikalnejsi nazory na volebni web, protoze by odradil nektere mene radikalni volice. Ale staci zapatrat v jeho textech..
|
|
|
Já nepopírám, že má velmi liberální názory a rozhodně by byl lepším kandidátem, než McCain, který leze demokratům do jisté části těla opravdu příliš. Jen bych z něj nedělal svatého, toť vše.
Mimochodem - velmi zajímavá je míra oddaností páně Paulových (zpravidla internetových) příznivců. To skoro až připomíná Hillary. Zatímco někomu, kdo volil v primárkách Romneyho nečiní zpravidla problém uznat, že s ním nesouhlasí na 100% a že i Huckster má některé zajímavé názory, u přívrženců Rona Paula jsem toto nezaregistroval. Pro ty je prostě Ron ten hodný a skvělý, zatímco zbytek jsou všechno levicoví padouši.
BTW - co se týče daní, tak chce zrušit pouze federální daň z příjmu, že? Nic o zákazu daně z příjmu jako takové, jsem u něj nezaregistroval.
|
|
|
Ano, chce zrusit jen federalni dan, ale i to by byl ohromny krok vpred. Preci jen 50 konkurujicich statu je lepasi nez jeden monopol :)
|
|
|
No když mne ten americký důraz na státy nějak nebere (začíná to už Konfederací). To je pořád ten "jeden tyran 3000 mil daleko" versus "3000 tyranů míli daleko" jak to říkal Mel Gibson v Patriotovi...
Těch padesát států by si nijak zvlášť nekonkurovalo, podobně jako si nikterak zvlášť nekonkurují státy EU (nepočítáme-li podkuřování velkým investorům za pomoci peněz daňových poplatníků), pouze by se jeden federální monopol zrušil a zůstalo by 51 menších.
|
|
|
Delaware a Nevada konkuruji ostatnim statum nizkymi az zadnymi danemi uz ted.
|
|
|
Což, jak jsi v podstatě sám uznal o pár příspěvků dříve, je pekaři z New Jersey nebo automechanikovi z Oregonu platné jako mrtvému zimník. Konec konců i pekaři z Delaware či automechanikovi z Oregonu, protože ty nízké daně platí výhradně pro holdingy a jiné firmy, které nevyvíjí činnost na území těchto států.
Ta konkurence tedy existuje, ale v současné době je omezena na určité typy firem a určité další podmínky.
|
|
|
otázkou je, zda se vůbec má smysl zabývat republikánskými kandidáty. tak nějak cejtím v kostech, že po 8 letech GWB v tom bílém baráčku budou letos mít dlouhej kouř demokrati.
|
|
|
No, Pokud bude souboj Hilary-McCain, tak bych republikany jeste neodpisoval.
|
|
|
Ono američani investují do akcií poněkud víc než my, takže si myslim že by tim moh oslovit dost lidí.
|
|
|
dodnes mne mrzí, že jsem se před 4 lety do této diskuze nezapojila. má chyba. nenašla jsem aktuálnější článek a proto reaguji nyní na Váš starší komentář. snad mi odpustíte, vím, že to nyní není fér.
naprosto souhlasím - i v dnešních souvislostech - s Vaší myšlenkou, že Ron Paul je jeden z nejlepších kandidátů. jak tenkrát, před 4 roky, tak - zejména - i nyní.
snažím se nedělat z něj ikonu, nezbožšťovat jej - přestože je pro mne osobně velmi charismatický a jeho myšlenky mi blízké - nicméně nerozumím Vaší námitce, že není konzistentní.
tj. dovolím si rozdělit Vaší citaci na dvě tvrzení:
- "Nikdy nehlasoval pro zákon zvyšující federální výdaje". myslím, že zde nebudeme ve sporu. zřejmě nehlasoval (neznám veškeré výsledky hlasování)
- "Nikdy nehlasoval pro zákon omezující občanské svobody" a zřejmě proti tomuto tvrzení stavíte: "Uzavřel by hranice s Mexikem a celkově tvrději by postupoval proti emigrantům"
a to mě zajímá, pokud budete mít čas a náladu: v čem vidíte rozpor ? občanské svobody se dle mého názoru může dovolávat jen občan U.S.A., tj. nikoliv imigrant, rozumějme nelegální imigrant, tj. jakýkoliv člověk zrovna ocitnuvší se na území U.S.A. Ron Paul jim neupírá lidská práva, ale jen ta občanská. dle mého názoru zcela správně.
navíc imigranti z Mexika jsou IMHO ekonomičtí imigranti, nelegálně překračují hranice státu, o své vlastní vůli a tudíž nutně musí kalkulovat s následky svých činů.
tudíž dle mého názoru není ve sporu, tak jak tvrdíte Vy.
|
|
Co je to za magora, ten Ron Paul?
|
|
Jakkoli Ron Paul je asi jednooký mezi slepými, zase bych to s tou jeho adorací nepřeháněl...
1. Jeho comprehensive tax reform spočívající v selektivním ořezávání daní pensistům a daní ze spropitného, je opravdu perla...
2. Podobě to, že si USA mohou za 11. září samy. Ronu Paulovi ale nejspíš nedochází, že to, co ručníkáře a jiné nejvíc sere a podněcuje k útokům proti USA jsou přesně ty hodnoty, které on prosazuje. Jeho představa, že když USA nebudou nikde intervenovat, všichni je budou mít rádi, je slušně řečeno velmi naivní.
3. Účast na každoročních "pork barrel" výdajích rozhodně není pod úroveň RP... Detaily je možno dohledat na netu. Jeho výrok "I don't think they should take our money in the first place. But if they take it, I think we should ask for it back." není zrovna konsistentní s tím, co hlásá...
|
|
|
Jak nakonec dopadla kandidatura Waltera Williamse? Stahnul to, nebo se nedohodl se zadnou ze stran?
|
|
|
The biggest obstacle to his own candidacy, Mr. Williams said, is his wife of 47 years, Conchetta.
"She said that if I ever thought about it seriously, she'd assassinate me," he said.
|
|
|
To myslíš, jak ho navrhovala ta komiksová kachna? :-D
Zaskakoval tehdy v Rush Limbaugh show a říkal k tomu jednu věc (volně cituji, audio bych našel v archivu): Nemá to cenu, protože by mne skoro nikdo nevolil. Kdyby bylo v USA dost takových, kteří by mě volili, nebyly by USA v takovém průšvihu a nebylo by potřeba, aby někdo s podobnými názory, jako jsem já, vůbec na presidenta kandidoval.
|
|
|
Ja si samozrejme uvedomuju, ze co clovek, to nazor. Proto jsem tam dal (podle me) dost odkazu na to, aby si kazdy mohl udelat nazor sam.
Ja se spis klonim k nazoru, ze pokud si 11.zari neudelali sami ;), tak se jim vratilo to, co zaseli.
Na tom vyroku nevidim nic rozporuplneho. On je predevsim pro striktni dodrzovani ustavy a od toho se vsechno odviji. Me osobne je nejsympatictejsi svymi nazory na FED a komoditni meny. Povazuju totiz nekryte penize a inflacni politiku statu za puvodce vetsiny zla sveta. Hned za tim je preferovani dialogu pred nasilnymi akcemi a jeho odmitavy postoj k delani policajta zemekouli.
|
|
|
ad (3) Co se tyce porcovani medveda, tak sice hlasuje pro penize pro svuj distrikt, nicmene hlasuje proti tomu zakonu jako celku. Vyse vydaju je predem dana a tak by bylo nelogicke, kdyby se nesnazil ziskat penize pro svuj distrikt - tim by totiz prerozdelovani nijak nesnizil, dostal by to nekdo jiny. Takze to IMHO neni nijak v rozporu s tim, co hlasa. Alespon takhle jsem se to nekde docetl....
|
|
|
jeste ad (2) - jsou i daleko liberalnejsi zeme nez USA a problemy s teroristy nemaji. Je asi pravda, ze nejake fanatiky irituje svobodna ekonomika, ale vetsinou je daleko vice irituje, ze se USA micha do stredniho vychodu. Kdybych byl Arabem a bombardovali mi moji zemi, asi bych je taky nemel rad :)
|
|
|
USA jsou velmi na ráně, protože jsou prostě symbolem západní společnosti. Jiné státy sice možná nemají problémy s tím samým druhem terorismu, ale hořící auta v Paříži či Amsterdamu tedy také za nějakou idylku nepovažuju.
Do středního východu se USA míchá tím, že stojí o onu svobodnou ekonomiku. Co se týče kulturního vlivu apod, tak přiznejme si, že spousta atributů amerického způsobu života je lákavá a lidé kdekoli na světě si je rádi zvolí dobrovolně.
|
|
|
Tak nech si stojí o "svobodnou ekonomiku" na svojom území, nie?
|
|
|
je to nefér, už jsou to 4 roky. předem se Vám, JJ, omlouvám, za ty roky se toho mohlo změnit dost, včetně Vašich názorů, ale nenašla jsem zde aktuálnější komentář a proto reaguji na Váš poslední, který jsem dohledala a který jsem nepochopila:
ad Vaše teze 2)
mám dojem, že nyní to R. Paul interpretuje tak, že USA si "svým způsobem" mohou za 9/11 samy tím, že se pasují do role policistů světa a šiřitele těch "správných" ideí. domnívám se, že právě toto je jeho nosnou myšlenkou. argumentuje Ústavou Spojených států amerických, rozsahem jejich zahraničních misí, válek a základen (vč. těch neschválených Kongresem). a mj. argumentuje jednou ze základních křesťanských myšlenek, tj. tím, že nemáme činit jiným to, co nechceme, aby bylo činěno nám. Tj, nevnucovat jim (ostatním národům a státům) naše názory a vize.
promiňte, ale Vaše dedukce, že je jeho představou, že když USA nebudou nikde v zahraničí intervenovat, pak je budou mít všichni rádi, je vskutku IMHO jen Vaší dedukcí. Nedohledala jsem nikde (ani v minulosti), že by toto tvrdil. a to ani podprahově. toto mu přisuzujete Vy, jeho političtí oponenti a jiní. on toto nikdy neřekl. a pokud ano, pak jsem to nezaregistrovala. ale je fajn ho odrovnat tím, že mu tuto myšlenku přišijeme.
jen soustavně nahlas říká, že USA nemají žádný mandát diktovat ostatním státům, jak mají své vnitřní záležitosti řídit. a už vůbec nemají žádné relevatní pověření toto prosazovat silou, jakoukoliv (vojenskou, politickou, zpravodajskou).
a v tom má pravdu.
to není naivní, to je pochopení základních principů, v jejich případě Ústavy Spojených států amerických.
nerozumím, proč zrovna Vy tomu nerozumíte :-)
|
|
|
Zrovna minulý týden jsem si říkal, jestli nemám napsat článek Ron Paul 2012...
Bohužel moje názor na Rona Paula jsem si v posledních 4 letech jen potvrdil: relativně rozumný v oblasti vnitřní politiky, ale představa, že ručníkáři vedou svůj džihád jen proto, že jim zlá Amerika něco vnucuje (ona něco vnucuje třeba Saudům či Malajsii?) je nesmyslná a naivní.
Možná jsem to trochu přehnal s tím že všichni budou mít USA rádi, ale Ron Paul mnohokrát řekl, že AQ a spol. nebudou útočit na Ameriku, pokud je tato nechá na pokoji v jejich státech (tj. za chvíli asi i ve Francii apod.). Stáhněte si na netu debaty republikánských kandidátů z roku 2008. Když nebudou světového policajta dělat USA, bude ho dělat někdo jiný a to bude pro USA ještě podstatně horší.
Diktovat někomu vnitřní uspořádání státu apod. není správné. Jenže žijeme v nedokonalém světě a někdy to může být méně špatná cesta, než někam posílat armádu, nebo čekat než v ulicích začnou vybuchovat sebevražední ručníkáři. Na rozdíl od Rona Paula (a například i Václava Klause) nepovažuju státní suverenitu za nějakou posvátnou krávu, za kterou se dá beztrestně schovat cokoli. "Zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku" je bohužel v dnešním světě přístup účinnější.
Mimochodem stále platí můj komentář o příznivcích Rona Paula. Příznivci třeba Newta Gingriche ho mezi sebou běžně kritisují, bez problémů přiznají, že to či ono udělal blbě apod. Zastánci Rona Paula připomínají spíše sektu, o Ronu Paulovi před nimi nesmíte říct či napsat křivého slova a když to někdo udělá, hned je osočován z toho, že nic nechápe, překrucuje, je ve službách kdo ví koho, kdo si RP nepřeje. Všichni politici jsou zloději, lháři a zločinci a mezi tím ční Ron Paul jako jediný spravedlivý...
|
|
|
No hlavně je asi bez šance. Zejtra jsou primárky v Severní Karolíně a jestli vyhraje Romney i tam, asi to bude on. Pak jsem na něj ale moc zvědavej, je to Mormon, moc sympaticky taky nevypadá (trošku takovej podobnej panák, jako John Kerry)..., no řekl bych, že Obamovi asi zůstanou v ruce klíče od bílýho domu ještě další 4 roky.
To si sakramejdlo ty republikáni nejsou schopni najít pořádnýho kandidáta? Už jednou to prosrali s McCainem a teď jsou na nejlepší cestě si to zopáknout.
|
|
|
Souhlas. Romney je Obama reloaded. Oni měli kandidáta - Hermana Caina. Vypadal slušně - ale odstoupil na základě aféry, která byla dost možná vykonstruovaná. Což o to, takové útoky se dají čekat, co nechápu je to, proč republikáni neútočí stejně tvrdě na Obamu - pod tlakem by se sesypal a ukázal svou pravou tvář. Jako kdyby chtěli, aby vyhrál.
|
|
|
Bez šance Ron Paul je, o tom není sporu. A bohužel asi bude mít nezanedbatelný podíl na tom, že nominaci nakonec shrábne Romney. Že je Mormon by mi nevadilo, ale jeho vládnutí v MA mě nepřesvědčuje. A pro demokraty bude snadným cílem - už teď v debatách před primárkami se nedokáže moc bránit proti útokům stran toho, kolik platí daní apod. (jak se teď rozmazává těch 15 % je fascinující).
|
|
|
Co vím, Američani jsou vůči Mormonům velmi ostražití, půlka z nich je považuje za odpadlíky a druhá za blázny. A náboženské otázky bývají ve volební kampani citlivé...
|
|
|
Díky za reakci.
Vnímala jsem jeho výroky jinak, a to ve smyslu že zahraniční intervence USA jsou jednou z příčin útoků na USA, nikoliv příčinou jedinou. Což je dost podstatný rozdíl, o který mi šlo. Mrknu znovu na ty debaty, které zmiňujete, možná jsem to chybně pochopila a mýlím se.
Ten článek by od Vás byl moc bezva, doufám, že se mohu těšit...
|
|
|
dobrý večer, JJ. zhlédla jsem opět (v rámci svých možností) ty zmiňované debaty a nenašla to, co tvrdíte.
tj. že by R. Paul explicitně tvrdil: pokud je (ručníky) necháme na pokoji a nebudeme se jim vlámávat do jejich vnitřních záležitostí = nebudou na nás útočit.
jde o zjednodušení, hrubou zkratku, nemohu si pomoci.
s tímto názorem - jak jej Vy a media intepretujete - bych také měla trabl. taková myšlenka by byla dost naivní, domnívám se.
já jeho slova tedy vnímám tak, že tvrdí, že zahraniční intervence USA jsou jedním z významných faktorů této hrozby (tj. hrozby útoků na USA).
tj. jednou z mnoha příčin, nikoliv příčinou jedinou. která je navíc tabu.
a navíc tvrdí, že USA k těmto intervencím nemají žádné právo, žádný mandát. a to nemají.
|
|
No, média se zabývají hlavně vítězi... slyšeli jste někdy třeba ve sportovních zprávách probírat závodníka, který skončil na sedmém místě (pokud to tedy shodou okolností nebyl nejlepší reprezentant ČR)?
Logická otázka: Proč by se média měla zabývat v pořadí podle počtu volitelů asi sedmým kandidátem na prezidenta USA, jehož pravděpodobnost vítězství je někde na úrovni zázraku?
Tím spíš proč by se jím měla zabývat média tady v ČR?
Mimochodem, není mi moc jasné, jak by vlastně RP mohl vyhrát... pokud dobře počítám, republikánům zbývá rozdělit ještě 1030 volitelů a na kandidaturu potřebuje 1190, takže RP by nestačilo ani kdyby odteď získal podporu úplně všech zbývajících volitelů.
|
|
|
Ted uz asi moc sanci opravdu nema, ale pred prvnimi primarkami tomu bylo jinak. Proc se jim mela zabyvat media?
1) Protoze vybral na dobrovolnych prispevcich nejvice penez ze vsech kandidatu
2) Protoze zvitezil ve vetsine tzv. "straw polls"
3) Protoze vyhral na internetu skoro vsechno co jde a byl to na internetu s prehledem nejdiskutovanejsi kandidat
Jedine co prohraval byly telefonicka hlasovani, kde pry casto ani nebyl uvaden mezi kandidaty.
A co vim, byly i pripady prime cenzury, ne jen ignorovani. Treba stranka MySpace vlastnena Rupertem Murdochem zakazala pridavat videa s jeho jmenem v nazvu. Samozrejme na to mel pravo, ale je to myslim o leccems vypovidajici.
|
|
|
Tahle namitka by byla opravnena, kdyby se primarek ucastnilo vsech 11 republikanu a X demokratu. Ted uz je v 'zavode' jen 5 lidi, coz je pocet, ktery se da ukocirovat. Nehlede na to, ze kampane probihaji oddelene, takze do debat/srovnani by bylo potreba zahrnout pouze 3 (slovy tri) lidi.
Ja se o sport nezajimam, ale myslim, ze pokud se bezi maraton a z 11 zavodniku jich 8 odpadne, tak komentator obcas zmini i toho tretiho, i kdyz je hodne vzadu. Kdyz se o nem nezmini, tak si poradatele treba budou myslet, ze jsou v zavode uz jen 2 a na toho tretiho nepockaji s kelimkem vody. Tim se nam vytraci prvek feroveho zavodu ;).
Navic ma dost nekonvencni nazory, ktere by bylo zajimave porovnat s ostatnimi kandidaty. Obzvlaste s McCainem, ktery nema o ekonomice nejmensi tuseni.
|
|
|
Nojo, jenže za prvé, pokud to beru pohledem z ČR: tady vpodstatě do té volby "nemáme co kecat", takže nesbíráme informace, kterého kandidáta bychom chtěli podpořit, ale kdo se nám asi tak bude příštích pár let snažit poroučet.
Co se týká médií v USA, tam neumím posoudit, nakolik je či není RP ignorovaný/cenzurovaný.
Každopádně samotnému faktu, že se mu věnuje málo prostoru, se moc nedivím, z několika důvodů:
1. Momentálně jsou mediálně mnohem zajímavější demokrati (mají dva vyrovnané kandidáty)
2. Mediálně nejzajímavější jsou kandidáti, kteří mají nějaké šance na vítězství, tj. u demokratů Obama a Clintonová, u Republikánů McCain a Romney (než odstoupil), ve druhé řadě Huckabee.
Například demokrati mají taky pořád tři kandidáty, přesto, kdo někdy slyšel jméno Mike Gravel?
|
|
|
Jenze tady je potreba si polozit otazku: co bylo driv - vejce, nebo slepice? Je pravda, ze Ron Paul nema moc priznivcu a proto o nem media neinformuji, nebo je pravda, ze media o nem neinformuji a proto nema masovou podporu?
Protoze on tu podporu v mediich, ktera o nem informuji (Internet), objektivne ma. Napriklad vcera (18.2.) poslal svym volicum dopis, ve kterem pise, ze se dostal pod obrovsky tlak kvuli svoji kandidature do kongresu a ze nutne potrebuje penize. Ani ne 24 hodin po odeslani dopisu se mu seslo vic nez pul milionu dolaru. Ktery jiny kandidat by tohle dokazal?
O Miku Gravelovi jsem nikdy neslysel a jak tak koukam na net, tak na tom Ron neni nejhur.
|
|
|
Ale je nutné položit si i opačnou otázku. Píše se na něm na internetu proto, že má tolik obdivovatelů, nebo má tolik obdivovatelů proto, že se o něm píše na internetu?
|
|
|
To neni opacna otazka, ale uplne ta sama. V tom je jaksi paradox vejce a slepice.
Samozrejme nebyt Internetu, tak o nem nikdo nevi. A to same plati pro masova media - pokud by dostal stejne prostoru jako ostatni kandidati, mozna by mel mnohem vetsi podporu nez ted.
|
|
|
Napriklad vcera (18.2.) poslal svym volicum dopis, ve kterem pise, ze se dostal pod obrovsky tlak kvuli svoji kandidature do kongresu a ze nutne potrebuje penize. Ani ne 24 hodin po odeslani dopisu se mu seslo vic nez pul milionu dolaru. Ktery jiny kandidat by tohle dokazal?
Hillary Clinton takovym zpusobem ziskala dokonce 5 milionu dolaru.
|
|
|
Jak uz jsem psal, tak jeho (i celkovy) rekord je 6 mega, to byla ale dobre organizovana akce, ohlasena dlouho dopredu. Tohle byl 1 email rozeslany do mailing listu a bezprostredni reakce. O tom, jak to mela zorganizovane Hilary, nic nevim.
|
|
|
No, volba prezidenta CR se probirala ze vsech stran a pritom jsme na ni meli zhruba stejny vliv...
|
|
|
Ron Paul je ignorovany mediami zamerne, staci si poklikat stranky uvedene v clanku (predovsetkym dailypaul.com). V USA je politika bohuzial ovladana mediami do takej miery, ze preslapy typu nezapocitane/manipulovane hlasy (natocene na kameru, zverejnene na youtube) su ignorovane. Jeho politika by totiz bola trnom v oku hlavne ekonomickym cinitelom (Wall Street, Plunge Protection Team, atp), t.j. ludom , ktori maju skutocnu moc a nie len relativnu. Treba vidiet veci v suvislostiach.
|
|
|
A není Ron Paul ignorován zejména proto, že jeho názory jsou výrazně menšinové? Kolik prostoru věnují třeba česká media monarchistům?
Vlastní obsah jeho politiky v tom určitě roli hraje, ale neřekl bych, že tak výraznou. Levičáci ho pochopitelně nebudou podporovat z principu. Konservativcům pak často vadí jeho dosti naivní názory na národní bezpečnost a jeho isolacionismus. No a republikánský mainstream radši obětuje principy a v domnění, že pro vítězství ve volbách je lepší posunout se směrem k demokratům, bude volit McCaina.
Já se obávám, že i kdyby se teď vše obrátilo a Ron Paul a jemu podobní dostali všechen mediální prostor, který by dostat mohli, bude trvat minimálně dvě volební období, než se někdo takový stane alespoň marginálně volitelným.
Spiknutí Wall Street bych za tím hledal až na posledním místě. Pokud nezavedete zrovna socík stalinského střihu, tak velkokapitalisté si dokážou poradit bez ohledu na to, kdo je u vesla.
|
|
|
Naopak velkokapitalistům socík o něco málo mírnějšího střihu vyhovuje zcela optimálně. Ono totiž lobbovat je mnohem snazší a levnější, než konkurovat menším a agilnějším firmám; o daňových prázdninách a nejrůznějších dotacích, kvótách, certifikátech, a jiných způsobech, kterak velkokapitalistovi na úkor všech ostatních za patřičné všimné pomoci, ani nemluvě...
|
|
|
Ano, presne tak to je. Ostatne centralni bankovnictvi v USA bylo taky napadem par velkokapitalistu, kterym se hodilo mit monopol na menu a moci bez rizika tisknout :) Tehdy prijali onen klicovy zakon nekdy 23. prosince, kdy vetsina kongresu byla pryc a zakon tak hladce prosel. Bohuzel se ho uz pak nikdy zrusit nepodarilo. Nicmene prvni dva pokusy zalozit centralni bankovnictvi byly po par letech provozu zruseny (v 19. stoleti).
|
|
|
Divil by ses, ale podporovalo ho i mnoho demokratu. Zejmena kvuli jeho postoji k valce, drogam a obcanskym svobodam. V těhle oblastech je totiz lakavejsi nez libovolny z TOP demokratickych kandidatu.
|
|
|
Asi zjavne neviete o tom, kde lezia zaujmy PPT a Wall Streetu, takze je zbytocne sa na tuto temu bavit. A k tym mensinovym nazorom (vyber):
a) je za stiahnutie vojakov (70%+ us naroda)
b) je za znizenie dani, za zrusenie income tax (kto by nechcel nizsie dane?)
c) je za zrusenie vojny proti drogam, ktora nema ziadny ucinok
d) nikdy nehlasoval za zvysenie rozpoctoveho deficitu
e) chce zrusit fed/zastavit rastuci money supply (=inflaciu, kto by chcel neustale rastuce ceny?)
Hovorit o isolacionisme je smiesne, sam Ron Paul na tuto temu viackrat odpovedal v mediach, ze medzi isolacionismom a vedenim vojny na cudzom uzemi je velky rozdiel, nehovoriac o narodnej bezpecnosti. Asi aj preto ma najviac dotacii od us army a us navy spomedzi vsetkych rep/dem kandidatov .. ale to je opat na inu temu.
Mate pocit, ze su to vyrazne mensinove nazory? Ja veru nie. On je libertarian a konstitucionalista. Vyznava ustavu a principy obcianskej slobody a to mnohym mocnym ludom urcite nahana strach, pretoze nenadarmo sa hovori, ze narod treba udrziavat v neustalom strachu aby sa s nim dalo manipulovat.
|
|
Jen pozor na http://en.wikipedia.org/wiki/Astroturfing . (tím nechci říct že to je tak, ale opatrnosti neni nikdy dost)
|
|
"We're sorry, this video is no longer available."
Cize ti zatraceni zidaci na YouTube zas cenzuruji... :(
(ano, vim, ze YouTube vlastni Google, ale Google, to jsou dva Rusti zidovsti emigranti a tem neni to co Ron Paul rika ocividne po chuti... Viz. majoritni kontrola zidu nad US medii: [url]http://www.realnews247.com/who_rules_america_updated_2004.htm[/url]
Jinak HODNE Ron Paulovych videi je k stazeni pomoci eMule a tady dve hi-res videa odemne:
Ron Paul after Iowa debate 8-5-2007 part1
[url]http://www.megaupload.com/?d=ALLLTOS7[/url]
Ron Paul after Iowa debate 8-5-2007 part2
[url]http://www.megaupload.com/?d=WSV4HFBV[/url]
Jak na Megaupload/Megaerotic?
[url]http://trodas.wz.cz/index.php?act=ST&f=14&t=455&s=[/url]
|
|
|
|