Komentáře ke článku: Statistika nuda je ... (ze dne 07.02.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Jenom mala poznamka, neni mozne porovnavat USA a CR, protoze v USA je automobilova doprava natolik odlisna snad ve vsech parametrech, ze jde o srovnanií hrusek se svestkama. Minimalnim vekem ridicu pocinaje, pres dostupnost aut a ridicaku, konce kvalitou silnic a vzdalenostma. Maji uplne jina auta, jinak je pouzivaji, v nekterych mestech ani neni mozne dopravit se jinak nez autem, nekde nemaji ani chodniky pro pesi.
Takze srovnat jaka je pravdepodobnost umrti v te ci one zemi pokud se ucastnite dopravy je sice pekne, ale jinou informaci takove srovnani neprinasi. Vyvozovat z toho cokoli jineho je proste nesmysl. Nikdo nevi jak by ta cisla u nas vypadala, kdybychom jezdili v americkych podminkach.
|
|
|
No pravdepodobne by vypadala na chlup stejne jako v US and A.
|
|
|
To samé lze ovšem nabastlit i na rozdílné podmínky a využívání vozidla v Praze a Horních Ředkvičkovicích... a takto můžem pokračovat, dokud nenalezneme ty správné laboratorní podmínky, kde nebudou žádné vedlejší a omezující faktory :-)
Aneb funguje to pouze ve skleněné krychli a ve vakuu :-)
|
|
… má však cenné údaje. Ale jen pokud jsou splněny určité podmínky. Uvedu několik důvodů, proč si myslím, že většina údajů v tomto článku příliš cenná není (pouze první bod je upřesněním autora, zbytek spíše kritika datových zdrojů).
1) Interpretace, že je v Nizozemí nebezpečné vyjet na kole a že USA je země neomezených možností k úmrtí v dopravě je pochybná. V případě Nizozemí je zřejmě vysoká hodnota cykloúmrtí dána vysokým podílem cestování na kole (tedy pro jedince vyrážejícího na projížďku na kole je toto číslo irelevantní). Počet úmrtí v USA pak nemá smysl vztahovat na velikost populace, ale na počet ujetých km. (Je pravděpodobné, že českou statistiku proti USA drží dole nezanedbatelné množství lidí, kteří vůbec nemají auto nebo jej používají minimálně. Takže pokud někdo autem v ČR pravidelně jezdí, je pro něj toto číslo opět irelevantní a já bych si naopak tipnul, že by byl v USA bezpečnější.).
2) Kdybychom srovnávali riziko na ujetý kilometr podle bodu 1, dávalo by srovnání o něco větší smysl, ale stále by výsledky byly těžko interpretovatelné. Na velikost rizika má vliv nepřeberné množství veličin od typu a stavu komunikací přes typy a stav automobilů, náturu a demografické složení řidičů, dopravní předpisy, korupčnost policie, až po počasí. Vzhledem k tomu, že nevíme, jak tyto vlivy přispívají k výsledné nehodovosti (protože ta data nejsou k dispozici), je srovnání prakticky nevyužitelné. Jediné, co bychom z toho srovnání mohli vyvodit je něco ve smyslu … „pokud jsem ve všech dopravních ohledech průměrný Čech, přestěhuji se do USA a začnu se chovat jako průměrný Američan, budu mít na 1 km větší(menší) riziko úmrtí na silici.“
3) I kdybychom dokázali posbírat z jednotlivých zemí data o většině faktorů na nehodovost, stále bude problém bude s důvěryhodností dat. Data z 30 různých zemí s historií 30 let prostě nemohou být spolehlivá. Kolikrát se asi v průběhu těch 30 let v každé z těch zemí došlo ke změně metodiky sběru dat, započítávání obětí, stropů pro oznamování nehod a podobně. Korigovat všechny podobné faktory tak, aby statistiky byly srovnatelné je nad lidské schopnosti.
4) Pokud by nějakým zázrakem IRTAD sehnal tým, který by tyto korekce udělat dokázal, neočekával bych od této instituce, že jejich hlavním cílem bude objektivita výsledků. Z toho, co jsem viděl na jejich webu mi připadá, že co je IPCC pro globální oteplování, je IRTAD/International Transport Forum/Joint Transport Research Centre pro lobby proti silniční dopravě. Namátkou z témat, kterými se výše zmiňované instituce zabývají … „Getting Communities Back on their Feet“, „Implementing Congestion Charging“, „The Future for Interurban Passenger Transport: Bringing Citizens Closer Together“, „Truck Transport Safety, Productivity and Sustainability“.
|
|
Autor uvádí, že u ČR se vychází z dat za rok 2009. Pak uvádí, že za rok 2009 u nás zemřelo 1076 osob. Dle statistik MV ČR jich ale bylo v roce 2009 "pouhých" 832. V roce 2008 992, v roce 2007 pak 1132. Uváděná hodnota tedy "nesedí" ani na jeden z těchto roků. Je tedy otázka, odkud se ta data vzala?
|
|
|
Jde o to, co do těchto statistik zaznamenáme. Před účinností Silničního zákona se evidovali mrtví do 72 hodin po nehodě, po jeho účinnosti se evidovali pouze, pokud zemřeli do 24 hodin po nehodě. To je celkem velmi významná změna metodiky. To samé se stalo s dopravními nehodami - rok od roku se zvyšuje výše škody, kdy se nehoda řeší bez policie a tedy se ve statistikách MD vůbec neobjeví.
Jiné mohou být statistiky pojišťoven, které platí za způsobené škody. Od platnosti Silničního zákona se totiž výrazně s policejními statistikami rozcházejí.
A teď si můžeme představit, jak obdobná změna nebo nerovnost metodiky ovlivňuje celkovou statistiku.
Nicméně díky autorovi za článek. Někteří diskutující možná nepochopili, že nejde o dogmatická tvrzení, ale jen jakousi zajímavost.
Zajímalo by mne, zda podobně kriticky přistupují ke "statistikám" TUV ohledně "spolehlivosti" vozidel a podobným naprosto irelevantním blábolům. Každopádně znám z praxe hodně idiotů, kteří na základě takových "statistik" dogmaticky kupují auta a pak se strašně diví, že servisní náklady na Porsche 911 dominující statistikám TUV ohledně "spolehlivosti" jsou zhruba 120násobné ve srovnání se servisními náklady na Fiata Punto, který se v daných statistikách umisťuje pravidelně kdesi uprostřed.
Statistika je vždy jen statistikou, nic víc.
Třeba z ní ale vyplývá, že hranice maximální dovolené rychlosti 130 km/h je šptná, je špatná, je špatná? V Evropě v přibližně podobných podmínkách jako jsou ty naše se rychleji jezdí jen v Rakousku (místně 160 km/h) a v Německu (zákonné omezení neexistuje). Rakousko se ohledně bezpečnosti umístilo lépe než naše země, Německo výrazně lépe. Naopak v rizikovém Polsku, Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích je zákonem stanovená hranice 110 km/h a tyto země jsou na tom výrazně hůř než my. Co zo toho vyplývá? Že bezpečnost silničního provozu lze zvýšit pouhým zvýšením nebo zrušením zákonného limitu nejvyšší dovolené rychlosti na dálnicích?
Ze statistik to jednozněčně vyplývá...
|
|
|
Jen bych vás trochu doplnil. Výše škody se snižuje, i když u nehody policie je přítomna. Dokonce na jejich vlastní doporučení. Pokud mají auta pojistky, sami vám navrhnou, aby se odhadnutá škoda napsala pod limit, neboť pojišťovna si výši škody stanoví sama.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Statistika nuda je ...
|