Komentáře ke článku: Skutečný dopad působení člověka na podnebí? (ze dne 15.11.2015, autor článku: Barn Swallow)
Přidat nový komentář
|
moc nechápu, co řešíte. Sucho nás trápí až letos. Když nás netrápí sucho, tak nás trápí deště, tání a následně povodně. Vlastně nás furt něco trápí. A Lada byl jen umělec, malíř a nadto nejspíš romantik, neměl důvod malovat čvachtanice nebo sucho bez sněhu. Tak snad jen, že počasí, mrcha pes, se neřídí přesnými pravidly.
|
|
|
Největší čtyři nepřátelé socialistického zemědělce: jaro, léto, podzim a zima.
|
|
|
bývávalo, Unie nám s tím pomohla a proto je dnes naopak jaro, léto, podzim, zima největším přítelem všech zemědělců, protože dotace. Nikdy není ničeho tak akorát. Moc sněhu, málo sněhu, moc deště, málo deště, moc slunce, málo slunce, moc sucha, málo sucha. Vlastně je to svým způsobem geniální, na cokoliv je možné čerpat dotace a podle článku soudím, že brzy nejen dotace, ale zase další a další omezení na obzoru. Kdo bude chtít létat, dýchat, žít, bude muset zaplatit extra daň a získat extra povolenku. :-(
|
|
|
Vzhledem k tomu, že tito čtyři nepřátelé zemědělcovi působí asi tak od paleolitu, tak tu ten socializmus máte dosti dlouho.
|
|
|
Chronologicky seřazené letošní titulky z celostátních deníků a veřejnoprávní televize:
3. 1. Teplo způsobuje problémy zemědělcům
6. 2. Jestli přijdou holomrazy, bude zle, říkají zemědělci
24. 2. Teplo přinese lepší úrodu
8. 3. Zemědělce trápí teplo a sucho
11. 3. Zemědělci využívají teplého počasí
16. 3. Hrozí nedostatek pitné vody a katastrofální úroda
17. 3. Přes teplou zimu neúroda nehrozí
1. 4. Položí české zemědělce sucho?
17. 5. Zemědělec: Vody je třeba, ale tohle je už příliš
26. 6. Zemědělci očekávají podprůměrnou úrodu. Klasy jsou malé a mají málo semen
27. 6. Čeká se jen průměrná sklizeň
8. 7. Žně začínají. Úroda je nižší, ceny také
12. 7. Hrozí extrémní sucha, pomohou jen silné deště
23. 7. „Ať už neprší,“ modlí se zemědělci
25. 7. Pršelo, ale málo. Zemědělci už počítají ztráty na polích
30. 7. Zemědělci se obávají současného deštivého počasí
22. 8. Zemědělcům škodí kroupy
27. 8. Rekordní úroda českých zemědělců. Letos sklidí nejvíc řepky v historii a rekordní čísla lze očekávat taky u obilí
31.8. I když je rekordní úroda obilí, ceny pečiva se snižovat nebudou. Důvod je v nižší kvalitě zrna. Technologie jeho zpracování je dražší.
|
|
|
Zaujal mne titulek "Hrozí nedostatek pitné vody a katastrofální úroda". Co si mam predstavit pod tou katastrofalni urodou? Ze bude takova uroda, az se z toho rozvali sypky?
|
|
|
Opravdu roste v Sovětském svazu kukuřice jako telegrafní sloupy?
Ano, někde dokonce i hustěji.
:-)
|
|
|
"Katastrofální úroda" a "neúroda" mi víceméně splývají, neboť přísně logicky neúroda = nulová úroda, což nenastává vůbec nikdy...
|
|
|
Promiňte, ale veřejnoprávní televize a mainstreamové noviny jsou pro vás nějaký signální kurs k realitě?
Je to jako byste chtěl věštit jízdní vlastnosti nějakého vozu podle barvy a množství chrchlů a vajglů v pisoáru u autosalónu.
Zemědělci pisálkům titulky nediktujou, tím si můžete být jist.
|
|
|
No, je bez diskuse, že to, co se s počasím poslední dobou děje, je nesporně něco neobvyklého. Zima prakticky žádná, ale léto začíná poměrně pozdě, čehož pozoruhodným důsledkem je, že listopad začíná v září a končí začátkem června. To skutečně není "normální" dokonce i uvnitř těch velmi volných pravidel, kterými by se počasí podle všeho řídit mělo. Otázka je, jestli je to dobře, špatně nebo co to vlastně je, a to podle mě neví nikdo. Ze všeho nejzajímavější je tak prostá skutečnost, jak nesmírný marketingový potenciál ta (ne)pravidla chování počasí mají.
|
|
|
to je neobvyklé a proč přesně? Někdy je sucho, někdy je mokro, někdy je zima tuhá, někdy není skoro vůbec. Jen když se podíváme zpátky, tak je zjevné, že to tak bylo vždy. A to nemusíme ani tak daleko do historie. Takže nechme být, jestli je to dobře a soustřeďme se na to, jak by tedy vlastně mělo být? Opravdu má být každá zima jak u Lady a od kdy přesně? A jak přesně šly cykly mírných a tuhých zim?
|
|
|
V cyklech to střídání samozřejmě probíhá, to je pravda, a taky je fakt, že o tom nevíme mnoho, takže zřejmě neověřitelná možnost, že jsme zrovna v "teplé" části cyklu, by hodně vysvětlovala, ale ta změna, kterou pamatuju já, byla dost skoková. Prostě zimy jak od Lady, kosa kolikrát horší, než pamatuju jako dítě, a najednou z ničeho nic prostě jednou zima nepřišla (to bylo řekl bych tak šest sedm let zpátky). Pak sice ještě jedna nebo dvě "pořádné" zimy byly, ale i ty byly poměrně teplé, a přibližně před třemi lety prostě zima přestala existovat, přinejmenším tedy v Praze. Zarážející je IMHO právě rychlost těch změn, ne fakt, že se dějí. Obvykle takové změny probíhají zvolna (pokud nejsou způsobeny dopadem meteoritu).
|
|
|
Omyl. Počasí se právě přesnými pravidly řídí. Fyzika atmosféry je daná a chaos je deterministický.
|
|
|
dobře, tak oprava, neřídí se "našimi" pravidly. Neřídí se tím, co potřebují zemědělci, neřídí se tím, co potřebují expertní pracovní skupiny . . . ;-)
|
|
|
Lada tam je použit jako symbol, protože (zatím ještě) většinovému Čechovi ten jeho obrázek zimní krajiny řekne víc než krajinky od Gainsborougha nebo lesní pěšinky od Šiškina.
Ano, jednou sucho, po něm záplavy, pak vichřice, pak dvouměsíční inverze. Jestli hledáte společný jmenovatel, tak by to mohla být dynamika a amplituda těch změn... tedy, aby tomu rozuměla i kuchařka nebo bába z pokladny na finančáku: velké odchylky počasí od ideálu a rychlost a četnost těch odchylek.
Zkuste si ten problém otočit a zeptat se: je možné, že když během pár let celé oblasti odlesníme, významné plochy zastavíme tvrdými povrchy, na zbytku polí pěstujeme technické monokultury, v městských aglomeracích měníme v teplo předtím nebývalá množství energie, že se to nikde neprojeví? Jeden z problémů je rychlost odtékání srážkové vody z krajiny. O zásadní kvalitativní změně zemědělské půdy jako laik většinou nic nevíte.
Sucho vás trápí až letos, protože letos trápí vás tady tak jste ho konečně vzala na vědomí. Jinde to už jsou dekády.
Problém počasí je to na začátku, ale daleko horší je, když se to přelije do problému demografického a ekonomického. Protože nějaký dva měsíce trvající extrém za Lady nebo ještě víc o století dřív nezasáhl desítky milionů lidí namnožených a natlačených na ploše, ale stokrát míň lidí rozptýlených po venkově, zvyklých žít s hmotnými rezervami a s místními nároky na místní energie a s celkem nulovou možností dopravy.
Všimněte si, co uděláte dneska při sedmitýdenním suchu a vedru k posrání: pitná voda se bere z naakumulovaných nádrží kam by měla meziročně zase napršet, když se to pár let nebude dít, jste v průseru. Z hlubinných zdrojů se nekontrolovaně čerpá asi dvacet bez ohledu na varování vodohospodářů, která vůbec nejsou slyšet, že se dlouhodobě brakujou vzhledem k propustnosti hornin i stovky let. Aby lidi v horkých městech nevyšilovali, běží klimatizace na doraz a zatěžujou energetiku víc než topná sezóna. = další produkce tepla do prostředí. Horší počasí = nižší produkce plodin = větší nutnost dovozu odněkud. Suma sumárum kromě fyzického nepohodlí kumulované nároky na naše zajištění a žití na dluh kam se podíváte. Jestli tohle při příštím extrému někde zakolísá, tak se bez energie, bez vody, zásobování, v tom objemu populace, rychle poserete. Vidím to do budoucna dost bledě. Bez ohledu na přesné příčiny jestli prach tady nebo odlesnění támhle. Teď okořeněno milionem nechtěnců na cestě.
|
|
|
tomu nějak nerozumím. Ono je nějaké ideální počasí? Co to je? To je jak by mělo být nebo jak vždycky bylo?
mě sucho netrápí, všimla jsem si toho jen z toho důvodu, že se o tom mluví víc než jindy. Reálné dopady však zatím nikde nepozoruji. Kvalitativní změna zemědělské půdy je další ne úplně jasný termín. Zemědělská půda není celosvětově jednotná, kvalita možná má zase nějaký ideál, stejně jako počasí, ale nikde přece není dáno, že by měla vypadat tak a tak. To ani nemluvím o takové drobnosti jako je to, že matka příroda rozhodně nepočítala s tím, že bude nějaká zemědělská půda, na které se bude cíleně cokoliv pěstovat. Uvědomujete si, že nejspíš píšete o jakémsi umělém konstruktu a trápí vás, že není jak by měl být?
před sto lety hmotné rezervy, vy budete veselá kopice. :-)
|
|
|
Čekal jsem nějakou takovou posměšnou odpověď blazeované pipiny, která se považuje za neotřesitelně uhnízděnou ve svém momentálním prostředí a nezklamala jste.
S celosvětovou situací nemám osobní zkušenosti, takže se buransky omezím na středoevropskou blízkou minulost a současnost a vynechám pěstební podmínky na Velikonočním ostrově i třetihorní Evropu, promiňte zjednodušení.
Kvalita půdy je to, že má určitou optimální strukturu a složení, mechanické vlastnosti i obsah živin. Tloušťka humusu na podložních jílech. To jde všechno rychle doprdele. Synteticky hnojená zmenšující se vrstva ornice, málo rostlinných zbytků na které se můžou navázat hnojiva (o slámu se perou eurodotační teplárny a lisovny stavebních panelů se zbytkem živočišné výroby, která ji potřebuje pro podestýlku). Ideální nebo možná spíš optimální počasí je takové, které vám dovolí zachovávat standardy a zvyklosti bez nutnosti kompenzovat extrémy drahými a nedostatečnými opatřeními (nebo se smiřovat se ztrátami a nepohodlím, včetně možné hrozby přílivu klimatických migrantů). Pro zemědělce je optimální počasí celkem jasné a mělo by být zhruba i pro intošského pablba, kdy se dá čekat úrodný rok a proč jaksi uragán, půlroční sucho nebo třímetrové záplavy nedávají dobrou úrodu. Vezme li technokratický pablb na vědomí, že to co žere, musí někde vyrůst.
Hmotné rezervy, jinak též potravinová nebo vůbec surovinová soběstačnost, znamená to, že se dědek s bábou může na půl roku vysrat na celý svět, protože v komíně má třicet kilo uzeného, chalupu obestavěnou palivovým dřívím, pět metrů regálů zavařenin a naložených okurek, v chlívku prase, v ohrádce husy, ve strouze pstruhy, studnu vlastní a do města, když to nejde jinak, zajede pro žárovky, monočlánky a žiletky až bude zas za dva měsíce fungovat. Představte si sebe sama v pátém patře Jihozápadního města v srpnu při +38 bez vody, bez elektřiny, bez dopravy, bez popelářů, bez zásobování prodejen. Jen energetická krize vyvolaná špatou strategií rozvoje Eurosvazu, Merkelová nařídí vypnout po jaderných i uhelné elektrárny, nikoliv blackout podpořený třeba grafitovými bombami a začínající občanská válku. Už jen čichová představa je nevábná :)
|
|
|
No spíš než nějaký sucho ničej ornici sami zemědělci někdy z nařízení strany rozvoráním mezí a zcelováním kde se ornice při větším lijáku odplavuje, nebo vlivem dotací kdy pěstujou monokultury a serou na osevní plán a nebo používáním mastodontních strojů kdy ornici udusaj na beton. A pak samozřejmě úbytek ornice pro průmyslovou zástavbu. Počasí s tím má pramálo společného.
|
|
|
Já teda na to školy nemám, ale dodal bych, že když se na pole jeden rok dá řepka, druhej rok pro změnu řepka a pak zas řepka, aby se na tom co nejvíc vyrejžovalo, tak to kvalitě půdy nejspíš taky neprospěje.
|
|
|
Připadá mi, že reagujete sám na sebe. Vy jste si nestačil přečíst vlákno o jeden příspěvek výš? jinak byste viděl, že konstatuju celkem totéž, co vy. Vy jste s lehkostí impulsivnímu čtenáři vlastní otočil příčinu a následek. Je ovšem fakt, že dlouhodobě může mít úbytek vody způsobený idiotským zemědělstvím zpětně vliv na podnebí a pak se role zas obrátí, kruh se uzavře.
Proč se zemědělci chovají idiotsky? napřed je k tomu nutila strana a vláda požadavkem dohnat a předehnat. Pak se bolševik uhnízdil na jiné světové straně a dneska si sedláci prasí půdu proto, že je k tomu tlačí modrá piča se žlutýma hvězdičkama. Oni vesměs vědí, že to dělají blbě a že si řežou větev, ale nechce se jim ze systému vyskočit. To víte, chovají se přesně stejně jako my všichni ostatní hovada: chtějí si vydělat, chtějí slušně bydlet, lítat v zimě za sluncem, chtějí mít z dětí vysokoškoláky. Takže pěstujou pro kobliháře řepku a kukuřici na ethanol a hnojí a postřikujou pro okamžitou maximalizaci jak o život. Že si prostor za pár desítek let zničí, na to teď sere pes -
Ale to tu nevyřešíme, jen jsem reagoval (zbytečně jako pokaždé) na to, když nějaká pražská ouřednice autoritativně vyhlásí, že sucho není protože já ho nevidím a nic jako objektivní definice kvality půdy neexistuje, to bych musela vědět. Sama se sice vyzná hlavně v drbech na magistrátu, ale jinak má jasno :)))
|
|
|
"Zbytkem živočišné výroby"?
Stavy skotu již několik let rostou, prasata klasicky sezonně kolísají.
Lze-li 1,4 mil krav, 1,5 mil prasat, 20 mil drubeže a něco "málo" ovcí označit v 10 mil státě za "zbytek živočišné výroby" záleží pak asi na vkusu a soudnosti každého soudruha.
Před sto lety by jste ve standardní chalupě "s dědkem a bábou co se mohli vysrat na celý svět, protože v komíně má třicet kilo uzeného, chalupu obestavěnou palivovým dřívím, pět metrů regálů zavařenin a naložených okurek, v chlívku prase, v ohrádce husy, ve strouze pstruhy" hledal opravdu zcela marně ...
|
|
|
Jestli bylo v roce 1990 sečteno 3,5 milionu kusů hovězího dobytka, není 1,4 milionu kusů ani polovina, pokud počítám správně.
|
|
|
Počítáte dobře.
Avšak již taky maso stejně jako cukr a další komodity v rámci internacionální pomoci nedarujeme kdejaké diktatuře od Kuby, Ugandu po Vietnam ....
Stejně ovšem těžíme i méně než polovinu uhlí a tím pádem holt nekalíme tolik oceli na holubice míru .. :-) Zase se tu dá o poznání líp dýchat a na severu je dnes dokonce většinu zimy vidět i přes ulici ...
Pokud lze aspoň trochu věřit statistice jsme pořád z hlediska produkce potravin více než "soběstační" neboť bilance zahraničního obchodu s potravinářskými produkty je dle ofi zdrojů plusová.
|
|
|
Jestli to tak je tak je to fajn a mně to uniklo. V oblasti kde žiju je dost vybydlených kravínů, zrušený teletník, prasečák ve vesnici poblíž byl x let zavřený a pak krátce provozovaný vietnamskými soudruhy pro jistý druh rostlinné výroby, než ho kriminální služba zase zavřela. Z jiného velkého kravína byla pár let výroba nábytku. Přežívají sem tam mléčné farmy s 10-50 dojnicemi, to je fakt.
Máte pravdu, před 100 lety byla válka a dědek s bábou se museli uskrovnit. No a pak přišel Masaříkův puč a zas bylo všechno jinak. Jinak je těžko říct, co přesně bych hledal "opravdu zcela marně", ale v zásadě se mi věc jeví tak, že diverzifikovaných hodně malých zdrojů pro hodně jednotlivých spotřebitelů je při každém plošném maléru životaschopnější a že venkovský styl tradičně disponoval zásobami, někdy i celosezónními, a že obyvatelstvo nacpané do aglomerací musí mít nutně online proud energií, žrádla, vody, odvoz odpadu. Když to klekne, má hodně lidí ihned hodně velký problém. Ale na druhou stranu taková moussa bude doposledka hepy a to tak něco platí.
|
|
|
ach jo, tvrdil jste, že mě trápí sucho a proto jsem si toho všimla. Tak ne, mě netrápí. Více mě trápí, že něco tak prostého musím psát opakovaně, aby vám to snad konečně došlo.
vím, co je kvalita půdy, ale to není nic co příroda potřebuje, to potřebujeme my, respektive zemědělci, takže těžko můžete tvrdit, že dochází k ničení přírody.
netuším, proč bych si sama sebe měla představovat kdesi v zadeli jihozápadního města navíc v pátém patře. Ale nepochybuji, že tam lidé při údržbě ohřevu bez vody v létě žijí.
vím, co znamená hmotná soběstačnost, jen mě pobavila ta představa starců před sto lety, kteří mají všechno co potřebují na půl roku. Před sto lety neměli neb byla válka. Před stotřiceti nebo více lety měli jak kdy. Někdy byl úrodný rok, jindy byla sucha, neúroda, sněžilo až pozdě na jaře . . . .
než zase vyvřeštíte nějaké osobní invektivy, zkuste se více soustředit.
|
|
|
"Sucho nás trápí až letos. Když nás netrápí sucho, tak nás trápí deště, tání a následně povodně. Vlastně nás furt něco trápí."
"tvrdil jste, že mě trápí sucho a proto jsem si toho všimla. Tak ne, mě netrápí."
Jednu víte, co je kvalitá půdy, předtím se vylejváte, že je to nejasný pojem a že nikde není dáno, že by měla být taková a taková. Počasí nemá žádný ideál a pak vlastně má.
I středně pozorný čtenář si po pročtení pár vašich postupných příspěvků udělá obrázek o konzistenci vašich názorů. Víte, rozežvanit do bezobsažné relativity se dá v kavárně ledacos, ale tady jste vedle.
|
|
|
Mousso, můžete mít jalovou půdu, na které skoro nic neroste - pak trvá dlouhé desítky let, než tam vznikne vrstva, která obsahuje živiny.
Když zemědělci pěstují monokultury a přihnoují, tak pokud by hnojili pouze syntetickými hnojivy, tak sice dodávají do půdy látky, kterých rostlina potřebuje mnoho (ekvivalent průmyslově vyráběného jídla pro člověka), ale nedodají mikronutrienty, který je potřeba stopové množství, ale v půdě být musí (ekvivalent: vitamíny a minerály).
Takže můžete mít půdu, která je potenciálně úrodná, nicméně díky chybějícím mikronutrientůlm je reálně k ničemu, protože ji někdo nebo (něco zničilo). Nejde tam ani vysázet les, prostě se musí počkat, až si příroda pomůže sama a to trvá minimálně 50 let.
Na části zahrady jsme měli písčitou půdu, trvalo 50 let, než tam začala růst aspoň trochu tráva. Na dalším kuse je podivná šedohnědá jílovitá půda, tam roste jen jakési hnusné leč odolné křoví, ani tráva tam (zatím) neroste.
Pro pozemek, který jsme zalesňovali, jsme sice měli odborníkem zpracovaný osazovací plán, nicméně, jenomže odborník se nepodíval na vzorky půdy a plánoval podle mapy a místních zvyklostí. Tam kde byla mizerná půda se neuchytilo skoro nic - až pak jsem se dočetl, že existuje něco jako prvosledové stromy, které tam musí vyrůst a připravit půdu (to zabere tak 50 let) a až po nich lze sázet normální stromy.
Zničit půdu je možné poměrně rychle, dát ji pak dohromady trvá zatraceně dlouho, nebo to vyžaduje nesmyslně vysoké investice.
Tolik k půdě, nyní k počasí: Ideální počasí existuje. Samozřejmě každá rostlina to má svůj ideál trochu jinak, nicméně v našich končinách platí zhruba toto:
Špatná jsou dlouhá sucha, protože rostliny bez hlubokých kořenů schnou, konkrétně letos dostaly na mé zahradě zabrat dokonce i některé stromy staré 30 let, což nepamatuji. Konkrétně se to nelíbilo má vzrostlé lípě (stáří 30 let), lesní borovice mých rodičů (25 let) a u sousedů je statný stříbrný smrk stáří 25 let rovněž na odpis). Špatné jsou i přívalové deště (smývá to půdu). Špatné jsou i tropická počasí s častými dlouhodobými jemnými deštíky (šíří se houbovité choroby).
Pokud čas od času normálně pořádně prší a nemění se příliš hladina spodních vod, tak je to ideální.
Letos jsem měl příležitost podívat se do končin, kde je krajina podobná jako u nás, klima rovněž podobné, ale šlo o území nepostižené průmyslovou revolucí, socialistickým rozoráváním mezí, sázením monokultur a pseudokapitalistickým pěstováním řepky.
V porovnání snašimi lesy a naší krajinou je tam mimo města nádherně. Lesy a louky jsou tam majestátné, vlhké, čisté a divoké. Až po návratu do ČR během jízdy vlakem průmyslovou krajinou mi došlo, jak hrozně zdevastovanou krajinu tu ve skutečnosti máme.
--------
Nejsem zemědělec, spíš zahrádkář a vlastník kusu lesa.
|
|
|
Hmm, zajímavé, můžu se zeptaqt, kde jste byl ? Podle popisu to vidím na Rumunsko, možná (ale spíš ne) Bělorusko. Já zase můžu říci, že v Čechách je to ještě dobré, jsou místa v Z.Evropě která jsou an tom o hodně hůř. Inu, co naděláme ?
|
|
|
tomu rozumím, ale to nebylo gro sporu.
ideální počasí existuje, jen příroda se tím naším ideálem nehodlá zaobírat. Je prostě v souladu s přírodou, že vám některé druhy někdy na zahradě vyhynou.
ve skutečnosti nijak výrazně zdevastovanou krajinu nemáme, soudím dle toho, že bylo výrazně hůř. Nicméně nemůžeme žít jak v době krále klacka, proto si okolí přizpůsobujeme. Částečně sice krajině škodíme, ale není to tak výrazné jako v době komoušské bídy. Mohlo by to být lepší, jenže dotace jsou dotace.
|
|
|
Sucho nás trápí až letos?
A jak jsi na to přišla?
K věci: sucho nás trápí déle než deset let, na letošní konferenci v Suchdole byla k slyšení řada zajímavých příspěvků,
Přívalové deště, rychlá tání a povodně jsou doprovodné jevy. Přívalové deště a rychlá tání sucho "prohlubují".
|
|
|
aha a to sucho je celosvětové? Protože jednak nás trápí furt něco a druhak článek míří vysoko, takže řeší celosvětový problém. :-)
|
|
|
|
Celosvětově nás trápí leda global dimwitting, asi o tom taky napíšu článek.
|
|
|
to se řešilo taky na konferenci v Suchdole? :-D
|
|
|
To je to jediný, co se mělo řešit na konferenci v Suchdole ;-)
|
|
Já osobně bych se toho zrovna dvakrát nebál; všechny podobné změny probíhají celkem pomalu. Až dojde k průseru, který bude zjevný, začne se to řešit a vyřeší.
Předpovídat to z různých nedostatečných indicií a dělat opatření na základě odhadů, nedává smysl.
Samozřejmě můžete mít pravdu, také ji mít nemusíte, každopádně zatím se s počasím neděje nic hrozného; prostě někdy sněží, jindy ne, někdy je sucho, jindy prší, někdy jsou povodně, jindy ne, někdy je teplo, jindy zima.
Až se něco hrozného začne dít, všimneme si.... a až to bude vážné, lidé to začnou i řešit (a nebudou je k tomu muset nutit politici).
|
|
|
zas urza měšťáček mele svoje domněky.
|
|
|
A ty domněky jsou správné, nebo chybné?
Ony ty změny probíhají zatraceně rychle, takže je třeba se bát.
Průser je již zjevný, řešit se začíná a jistě se nějak vyřeší. Otázkou je, kdo všechno se bude moci z řešení těšit.
Být optimista na základě nedostatku informací je samozřejmé ale nedává to smysl.
S počasím se nic hrozného neděje, mění se podnebí.
Lidé si toho, že se něco špatného děje, všímají a začínají to řešit. Politici se do toho zapojují ovlivněním struktury dotací.
|
|
|
Kdo tady něco řeší? Tady se řeší uprchlíci, Sobotka, Kalousek, Babiš a Merkelová. Skutečné problémy nikdo neřeší! Tady je potřeba postavit miliardy vodních děl typu mokrých poldrů! Je potřeba vracet vodu přírodě a né ji vylévat do řek! Je potřeba aby každej barák měl záchytnou nádrž na dešťovou vodu a né daň ze střechy!
Je potřeba postavit obří SUPERDOMY (můj patent), které vyčistí ovzduší od prachových částic a CO2.
Jen na základní testovací model jsem to spočítal na 17,5mega + podporů profesorských kurev z VUT nebo ČVUT.
A okamžité zastavení prodje uhlí lidem. Musí se přestat topit a lítat. Na hovno lidi furt někam lítaj letadlem, je to zbytečné.
|
|
|
Zastaveni prodeje uhli lidem? No tak s tim teda bezte, mily pane, do prdele. Cim bych pak pohanel svuj transponder pro komunikaci s Plejadany? Dokazete si vubec predstavit jakej oser je ziskat povoleni pro prestavbu na vibracni kvantovy motor na bazi nularni energie od Iluminatu? Oni za to chteji krev prvorozeneho syna, ale ja zadnyho syna nemam! Zlatej financak.
|
|
|
A je horší jedno letadlo s půltisícovkou nahovno lidí do Španělska nebo deset tisíc aut nahovno s víkendovými lyžaři do Alp a zase zpátky?
Taky si říkám, že dokud lidi natírali ploty a spravovali koňský postroje, bylo míň prachu, ale nevím jak je k tomu přimět zpátky!
|
|
Autore, píšete úplné nesmysly, které vyplývají z vaší neznalosti několika problematik v článku zahrnutých. Není tu místo a nemám ani čas, abych to všechno vyvracel a uvedl, v čem máte chyby, některé jsou velmi hrubé, něco jsou absolutní pitomosti.
|
|
|
Přesně.
První článek autorův to ostatně ukázal názorně.
A to je výsledek léta!
Otázkou je, co bude následovavat, až začně autor "sjíždět Internet" za dlouhých zimních večerů.
|
|
|
Dva idioti se sešli, pranic o tom víte hovno. Mám co dočinění s vodou a vím že ji ubývá. Vodárenská si čerpá vodu, na vesnice se stěhuje čím dál tím víc lidí a voda se nevrací zpět , ale vypouští do řek a to je kurva problém!!!!!
|
|
|
pranic o tom víte hovno.
To jste trefil přesně.
Jistěže věřím, že máte co do činění s vodou. Hlavně ráno na pisoiru.
Kdo, co vodu ubývá?
|
|
|
Píčo, představ si že do pisoáru ani hajzlu nečiju, chcčiju hezky na zahrádce za barákem abych vrátil vodu přírodě ty blbe.
Ygorku, ty seš takovej kretén že ti koloběh vody v přírodě a to kolik si z toho vezme Vodárenská vysvětlovat nebudu.
|
|
|
Pisoir je místo, kde se čurá, provedení je irelevantní.
(Třeba v takových Zvonokosech...)
|
|
|
Nikoli. Pisoir je místo, kde se pravidelně ke konci dne konají pisoirée.
|
|
|
Jiří Dědeček to dokonce i zhudebnil, píseň je hodně známá z podání NPSDB.
Vím to, byl jsem na koncertě.
(Jó-jó-jó-jó-jó, tady se žije!)
|
|
|
Nemůžu se nepřidat. Je to sice již hodně dlouho co jsem nijak zvlášť neexceloval z fyziky na SŠ, nicméně některé bludy jsou vskutku působivé. Zvláště ten o skupenském teple vody v lese je dobrej nebo problematika odlesňování z hlediska CO2, kterou tu už někdo rozebíral, je taky zábavná (strom vyroste = odebere CO2, strom shnije, shoří apod = vrátí CO2 tj. nula od nuly pojde stejně jako se skupenským teplem vody v lese). Jediným prakticky významným způsobem odebírání CO2 z atmosféry jsou mořské makro i mikroskopické organismy s pevnou schánkou na bázy CaCO3, jejichž pozůstatky se hromadí na dně mořském a vytvářejí budoucí vápencová pohoří (CO2 se chemicky váže v horninách a do atmosféry se nevrací). Myšlenka o znečištění ovzduší prachovými částicemi je sice hodnotná, ale chtělo by jí podepřít fakty a výzkumy. Typ: průnik krátkovlnných IR paprsků čistou a znečištěnou atmosférou, srovnání s obdobnými situacemi vzniklými přírodními vlivy např. výbuchy sopek apod.
|
|
|
pouze za předpokladu že všechny stromy shoří.
|
|
|
Ale ony všechny stromy skutečně shoří. Některé hned, některé později.
|
|
|
On když strom shnije (dříve či později téměř každý, protože druhohorní bažiny, kde vznikalo uhlí, už tak nějak zavál čas) např. vlivem dřevomorky, tak výsledek je skoro stejný ne-li lepší, než když shoří plamenem.
|
|
|
6 CO2 + 12 H2O => C6-H12-O6 + 6 O2 + 6 H2O
|
|
|
To je hezké...
A jaké z toho plyne poučení?
|
|
|
Ano, na střední škole mě tuto rovnici učili. Protože měla "chemická" v názvu, domnívám se, že celkem fundovaně. Taky mě učili, že se tahle rovnice dá obrátit. Říká se tomu pak spalování cukrů resp. celulosy u býložravců a je to jaksi základ metabolismu. Umíme to jak my, kráva, pes, tak kupodivu i červotoč či plíseň dřevomorka. Celý tento proces spotřebovává světlo (za přispění chlorofylu), či produkuje teplo a mechanickou energii to podle směru šipky. Výsledkem je, že nula od nuly pojde +- nějaké to odpapdní teplo.
|
|
clanek je jiste zajimavy a jsou tam pasaze, ze kterymi lze smele souhlasit.
Ano letecka doprava jednoznacne zabranuje slunecnim paprskum dopadnout na zem... Slunecni paprsky se totiz od toho letadla odrazi zpatky a nedopadnou na tu zpropadenou zem ...
|
|
|
Autorovo tvrzení vychází z poznatků meteorologů z USA, kdy po Jedenáctém září bylo, jako důsledek omezení letecké dopravy, pozorováno snížení obsahu vody v atmosféře, což se projevovalo zvýšeným "osluněním". Plocha letadla je oproti ploše plynnéhé stopy letadla zanedbatelná, občas to lze pozorovat pouhým okem.
|
|
|
Muj prispevek byl minen ironicky, predpokladam, ze to je dostatecne patrne ...
|
|
|
Bohužel, je to patrné pouze zčásti:
Věta s letadlem je zjevně ironická, nicméně popisovaný efekt (bez důrazu na velikost letadla) byl pozorován a závěr pozorování publikován. K podobnému závěru dospěl i izraelský klimatolog (jehož jméno si také nepamatuji) a jeho závěry jsou na zelených webech citovány.
Proto soudím, že jako čistou ironii váš přííspěvek chápe nelze.
|
|
|
Ale cestu k růžové budoucnosti bez EU direktiv jste nezaznamenali, že? :-)
„No jo, ale když přestaneme blokovat slunce skrze dotovanou leteckou dopravu, tak stoupne teplota o 5°C, a Brusel se ocitne pod vodou!“
|
|
|
už jsem pochopil myšlení IDIOTŮ! Když idiotovi řeknu, že nás tady účelně někdo zastiňuje chemtrails tak on si myslí že to je nějaká chemie!!!! Pičo hovno chemije, je mi jedno co to je, ale vytvoří to sklovitě šedou oblohu, v roce 2014 to byl extrém, kdy léto u nás trvalo 14 dní, po zbytek léta jsem nebyl schopen bez TČ vytopit bazén na použitenou teplotu a když bazén byl teplý, tak zase z něho vylézt bylo utrpení, protože venku zima.
bt. nebojte se s vodou umím zacházet a po konci léta vodu vrátím přírodě a nevyliji ji do kanálu.
|
|
|
Tam toho je k zaznamenání...
Například tato perlička:
...Arktický led totiž neroste odspoda, nýbrž sněží odshora....
K autorovi se ještě nedoneslo, že arktický a antarktický led je dvojí, jak barvitě popsal například pan Běhounek v knize Trosečníci polárního moře (Praha, 1928).
Sladkovodní led má původ ve sněhu, slanovodní v mořské vodě. V Arktidě i Antarktidě se nacházejí oba druhy. Napříkad podle letos publikovaných údajů v Antarktidě led ubývá (sladkovodní), i narůstá (slanovodní).
Vysvětlit zamrzání Severovýchodního průjezdu jeho zasněžením dokáže opravdu jen člověk zakutavší na Internetu tak hluboko, že potkal Balroga a ještě se z toho nevzpamatoval.
Atd.
|
|
|
Pamětníci konce WW II. tvrdili, že když přes nás přelétávaly svazy B-17 z Itálie na zbytky Reichu, vždy potom začalo pršet.
Otázka zda to byla jen náhoda či "zásluha" kondenzace vodních par od několika tisíc motorů ..
|
|
|
Předpokládám, že se jednalo o letadla vrtulová s pístovými motory.
Pak se mohlo jednat o dodávku kondenzačních jader.
|
|
|
Já vám nevím, ale mně to s tím dogmatem, že je sucho nejen letos, ale dokonce posledních pár let, nějak nesedí. Ano, je málo vody v Orlíku (v Lipně prý normálně), ale to automaticky neznamená, že musí být sucho. Proč si myslím, že to s tím suchem není tak horké popíšu na příkladu jihočeských rybníků.
Rybníky se provozují pro zisk, tedy čím větší výtežnost (ryb na ha plochy), tím lépe. Tak nějak už tehdá věděli, že nejlepší výtežnost je v mělkých rybnících, kde neproudí voda, tedy je tam voda stojatá a teplá. Proto se rybníky či soustavy rybníků stavěly převážně tak, aby byly bezodtoké, tzn kolik vody přiteče a naprší, tolik se při normálním stavu hladiny odpaří (v zimě menší příděl vody, menší odpar, v létě větší příděl vody, větší odpar, hladiny +- na stejné úrovni). Další výhoda bezodtokeho rybníka je ta, že nemizí krz výpusť ryby. Rybníky či soustavy rybníků, které nejsou bezodtoké bývají nerentabilní, např. Rožmberk, proto se stavěla Nová řeka a stejně to nepomohlo, proto je loven každý rok, i když běžně je výlov u rybníků jednou za 2 roky, protože tam nejde o ryby, ale o show, která přináší více peněz. Podobně rybník Bezdrev nebyl moc rentabilní než se přeložil Bezdrevský potok k výpusti rybníka, nebo Bošilecký rybník, který byl tak mizerný, že se z něj čas od času dělalo pole. Rybníky, které vodu průběžně upouštějí to dělají zpravidla proto, protože jsou součástí soustavy a napájí tak rybníky pod nimi, toto upouštění je ale naprosto neznatelné a nedochází ke kolísání hladiny. Poslední rybník v soustavě ale v ideálním případě nevypouští nic. Toto je naprosto běžný stav.
Takže moje otázka zní, jak je možné, že je takové katastrofální sucho, ale rybníky mají hladinu ve stejné výšce jako obvykle, když by přitom měly být vyschlé? Tak nějak mám pocit, že je to prostě novinářská kachna, je možná víc sucho než obvykle, ale rozhodně není žádné katastrofální sucho a už vůbec ne takové, aby musely být vypuštěné přehrady.
P.S. pro rýpaly, rybník se první rok napustí tak, že je po obvodu několikametrový pás dna, který se nechá suchý, ten se nechá zarůst rostlinami, na jaře druhého roku stoupne hladina tak (na jaře bývá větší příděl vody, než je odpar), že se tento pás dna a kus břehu zaleje vodou, než přijde léto, díky zvýšenému odparu se hladina ustálí na normální úrovni plně napuštěného rybníka, tímto se šetří na krmení ryb a řeší to problém tajícího sněhu.
|
|
|
ja tomu tak uplne nerozumim, ale v teple vode se hur rozpousti kyslik, takze jsou pak ryby bruchom hore, ni?
|
|
|
Ano, rozpouští se hůř, a ne, naopak se rády vyhřívají na mělčinách.
|
|
|
Ano. Letos jsem to viděl "ve velkém" a není to příjemný pohled, Ani vůně.
|
|
|
no nevím, nejsem odborník, ale není tohle přesně v souladu s přírodou? Většina rybníků je uměle vyrobená, někdy vysychají, někdy "prosperují". Nic proti ničemu a pokud ano, proč? Smrad je v pohodě, valná většina přírodních procesů smrdí, čert ví proč.
|
|
|
No ono je to tak, že tzv teplejší rybníky mají vždy lepší výnos než ty studené (bavíme se o chovu kapra). Teplejší rybníky jsou ty mělké, kterými protéká co nejmenší množství vody. Takže např Kaňov soused Rožmberka je jeden z nejlepších rybníků na Třeboňsku společně se Záblatským a Horusickým, všechny mají jedno společné, mizivý průtok vody malá hloubka a stejná intenzita chovu (pro kapry se za optimální hloubku hlavního rybníka považuje 1m), no a Rožmberk, který je hned vedle toho Kaňova, je rybník s mizerným výnosem, protéká jím Lužnice a je hlubokej. Dále je zajímavé, že rybníky na jižní Moravě mají nejlepší výnosy dlouhodobě, jestli ono to nebude tím, že je tam nejvíc teplo. Jinak rybníky prosperují buď více, nebo méně, ale pořád, jen diletantům se stane, že jim násada sama od sebe pochcípá.
|
|
|
Přičemž kapr, byť zaplať pánbůh za něj proti kompletní tabulce prvků z Jihočínského moře, jistě není vrchol gastronomie a optimalizace na výnos není jediná možná optimalizace.
|
|
|
Jde o to, že na nádrži optimalizované na chov kapra by mělo být jakékoliv sucho hned poznat, ale ono nebylo, stav vody byl prakticky stejný jako v nesuchých letech.
Co se týče gastronomie, tak dle mého nejlepší kapr chrochtá v chlívku.
|
|
|
Asi případ od případu. Letos jsem viděl pár rybníků, kterým po dvou měsících sucha vyschl napájecí přítok a odparem se snížila rozloha hladiny na třetinu. S patřičným dopadem na kvalitu vody a přírůstky násady. Viděl jsem potoky, kde tradiční průtoky sucho zabrzdilo do nepropojených smrdutých zelených tůní, dopad na dotyčnou faunu zná jen bůh. Byly situace, kdy vteřinový průtok přitoků napájejích vodárensko unádrž klesl na šest litrů. Nádrž díky rozloze přečkala sucho, zdaleka neklesla na hladinu minimálního nadržení, ale kvůli primární funkci dodávky pitné vody zredukovala odtok na směšných pár desítek litrů. Ono ta srážková mapa nad ČR zdaleka není homogenní.
Tu gastronomii jsem spíš myslel jako preferenci kvality nad množstvím. Ale to je protihypermarketový, nemoderní přístup.
|
|
|
Ano, je to v souladu s přírodou. Není to ale v souladu s příním hospodáře a konzumenta, který zcela proti souladu s přírodou chce něco sníst.
Rybníky se vyznačují tím, že jsou uměle vytvořené všechny a tak, aby pokud možno nevysychaly.
|
|
|
jasně, mně šlo o to, že článek řeší, jak hnusák člověk přírodě škodí neb si ji upravuje pro sebe a pro svůj prospěch. Což je mimo jiné rybník. Takže skučet, že to s tou "civilizací" přeháníme, protože vysychají rybníky, je podle mého názoru trochu komické.
|
|
|
Z toho hlediska to komické určitě je.
Přírodě pak škodí každý tvor, který si upravuje životní prostředí podle svých potřeb a možností (příklady: mravenec, včela, bobr).
|
|
|
Ne, mně známé rybníky neměly hladinu ve stejné výšce, byl patrný pokles po celé léto, malý vzestup v říjnu a následný pokles.
Zaznamenal jsem jeden případ velmi časného (srpen) vypuštění výtažníka kvůli úhynu celé násady.
Bezodtokým rybníkem míníte t.zv.nebesák?
Z rybníků se vypouští tolik vody, kolik je stanovený asanační průtok podle platného manipulačního řádu.
Rybníky se loví běžně podle umístění v systému hodpodaření. Některé rybníky se provozují jako výtažníky, jiné pro výkrm.
Rybník se napouští podle platného manipulačního řádu. Tam se stanoví, o kolik metrů smí hladina za 24 hodin stoupnout, aby nebyla ohrožena stabilita hráze, u vypouštění je to stejné. Je to záležitost statického řešení sypané hráze.
To P.S. je zajímavé, v praxi jsem žádný takto provozovaný rybník nepotkal, Samozřejmě s jednou výjimkou, ovšem jednalo se o rybník dotačně vyčištěný se zákazem intenzivního chovu. A ne, voda se se letos na normální hladinině neustálila. Jenom vzpomínám na roky, kdy byll skluz od bezpečnostního přepadu občas vlhký.
|
|
|
No je trochu divné, aby v době největšího úhrnu srážek hladina klesala, ale budiž, u malých rybníků, kde jim přítok skoro vyschne.
Usuzujete dle této věty: "aby byly bezodtoké, tzn kolik vody přiteče a naprší", že mám na mysli nebesák?
Samozřejmě, že rybníky mají různé funkce, ale také musíte uznat, že vypouštět horní rybník dřív než spodní v soustavě je nesmysl, protože by vám pak voda o objemu jednoho rybníka přebývala.
Já o koze, vy o voze., ale ono kromě povodní tam nepřitéká více vody, no a u vypouštění je to tak, že vám ty trubky nedovolí více vypustit, i když je otevřete naplno (kromě rybníků které mají výpusť řešenou jinak viz třeba Dvořiště, nebo Záblatský)
P.S. jasně, na Šeberáku to vidět není, já celý život pozoruji několik rybníků a do příkladu jsem dával ty opravdu velké, protože malý rybník může být snadno ovlivněn něčím lokálním, což pro popis obecného sucha není nejlepší příklad. Takže takto provozované rybníky jsou např. Dvořiště, Koclířov, Velké Tisý, Záblatský rybník, Bezdrev, Volešek atd.
|
|
|
Jak z vašich příspěvků odvozuji, mám na mysli skutečně rybníky malé, do 20 ha. Terén pro větší rybník v okolí není.
Ano, usuzuji. Pokud do rybníka teče potok s trvalým průtokem, musí rybník mít odtok, protože tradičně řešené rybníky mají prakticky nulový (respektive nevýznamný) retenční prostor.
S jakým měsíčním výparem v období červen-září ve své bilanci počítáte?
Souhlasím, vypouštět horní rybník nejdříve je nevhodné, ale někdy potřebné nebo nutné. V případě vypuštění horního rybníka "napřed" ale ta voda v soustavě nepřebývá, ale chybí.
Co je to Šeberák?
|
|
|
Ygnore, geronte... proste nerozumis nicemu z probiraneho.
Cert vi proc jsi radeji nemlcel a svou neznalost jeste potvrdil ve chvili, kdy ji bylo mozno jeste povazovat za omyl. ale je to tvuj race 8o)
|
|
|
Šeberák je rybník v Praze, který byl poslední 2 roky vypuštěn, ale letos přes léto se napustil, to bylo jen takové rýpnutí.
Samozřejmě, že prakticky všechny rybníky mají výpusť, v ideálním stavu ale z ní nic neodtéká, nebo pouze minimální množství, třeba zrovna u toho rybníka Dvořiště je pod výpustí často sucho a Zlatá stoka téměř bez vody, i když je to horní rybník, který vodu posílá do spousty jiných, ty který jsou pod ním, ale nemají jeho vodu jako jediný zdroj. Většina velkých rybníků byla přestavěna a vylepšena (třeba Krčínem) tak, aby právě úbytek vody odparem a průsakem byl cca stejný, nebo jen o trochu menší než celkový příbytek vody (deštěm a přítokem), u soustav bereme v potaz celou soustavu. Proto je Zlatá stoka geniální dílo, které vodu, které se ne vždy dostává dokáže přeposílat tam, ale do některých míst i zpět dle aktuální potřeby. Rybníky, které jsou moc průtočně trpí malým výnosem, navíc se jako bonus zanášejí sedimentem, což je taky "prima" (třeba Rožmberk měl rozlohu více než 2x takovou, jakou má nyní).
Týdenní odpar je běžně cca 3-6 cm dle teploty a slunečního svitu, ale pozor při manipulaci s hladinou se dosti výrazně mění i plocha. Další úbytek vody je způsoben průsakem, který se liší rybník od rybníka.
|
|
|
Tak ten neznám.
Rybníky nejenže mají výpusť, mají v ideálním případě výpusť umožňující vypouštět vodu z hladiny nebo ode dna, případně pouze ode dna kombinovanou s vhodným bezpečnostním přelivem.
O Zlatou stoku a rybníky kolem se nepřu, nejsou to ale jediné tuzemské rybníky.
|
|
|
neznáš Šeberák? Tak to jsi o hodně přišel, to byl pro nás z Prahe téměř kultovní rybník. ;-)
|
|
|
Zagůglil jsem a zjistil, že ho vlastně znám, jako zastávku autobusu z Opatova do Komořan. Z toho pohledu na tom místě není nic zvláštního, ale již jsem tudy dlouho nejel.
|
|
kokoti zas o tom nic neví....
co třeba tohle www.intersucho.cz
nebo letošní záznam intenzity sucha:
http://www.intersucho.cz/runtime/cache/images/intro2/userfiles-image-aw-2015-150809AWP_ new.png
né v lipně je málo vody, ale nic se neděje, sucho není protože mi z kohoutku voda teče. Ale až ti píčo nepoteče, tak to teprve začneš řešit ty prazmrdská kurvo?
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Skutečný dopad působení člověka na podnebí?
|