Komentáře ke článku: Hypotetkární povídka (ze dne 06.04.2008, autor článku: O´pruz)
Přidat nový komentář
|
...nejsou dobry napad a je to zarucena cesta do pekel.
Uz nekde u ZEDNIKA jsem pochopil, ze se mluvi o US hypotecni krizi. Dostanu oceneni, anebo se mi dostane jen dalsiho nesmyslneho narceni z "antiamerikanismu"? :)
|
|
|
Asi te budu muset narknout z antiamerikanismu :-)). Nevim co presne tim chtel autor rict, ale s americkou hypotecni krizi to ma pramalo spolecnyho (az nato, ze to je o hypotekach).
|
|
|
Americkou hypoteční krisi to popisuje pouze částečně. On ten tlak na poskytování hypoték kde komu totiž přicházel i/zejména od politiků.
Nějaká socka chtěla dům, banka ji odmítla a tak socka hned začala řvát na svého politika, ať s tím něco udělá... No a protože politik chce být zvolen a protože i bankéř už do politika něco nainvestoval, nějak se dohodnou a zařídí to tak, aby socka, politik i bankéř byli spokojeni.
|
|
|
To ja si moc nemyslim, ze by rozhodujici vliv mela politika. Kdyz tak politika FEDu krz nizke urokove miry. Kazda banka se musi ridit pravidly pro kapitalovou primerenost a merit rizika svych portfolii (Basel II). Banky pujcovaly dokud byli zakaznici a mohli si na pujcky dale pujcit a zaroven se zbavit casti rizik prodejem credit derivatu (ne celeho rizika, sic by prd vydelali, + navic meritelnost credit rizika - viz dole). Navic management vetsiny instutu je hodnocen podle toho jak jdou ksefty a navic polocas obmeny managementu se spise zkracuje (takze nejaky long-term strategies jsou akorat tak pro naivni slecinky). Cim vetsi votoc, tim vic chechtaku krz rocni bonus, to je jasny, ne (to funguje stejne jako u autobazaru). Tak se hypny vnutej i "chudakum", kteri nemaj bonitu ouplne oukej, s tim ze se jim nabidnou odlozene prvni splatky, pripadne progresivni rust splatek (vzdyt jste mlady, perspektivni a za dva roky budete vydelavat mnohem vice nez ted) apod...
V konecnem dusledku, jestli neco opravdu sekalo hlavy, tak to byly vlastne hrozne fajn credit derivaty zejmena milacek trhu CDOs (collateralized debt obligations) a prapodivne tranche BB a horsi (nebo-li lestene prdy non plus ultra). Do nejake horsi tranche se pak daly zamichat docela pekne sracky. Ocenovani rizik techto vychytavek je nesnadne - proste koupite krabici s botama a zjistite, ze misto bot je plna cervu, az kdyz je pozde.
Zachazeni s counterparty risk/credit risk je stejne u vetsiny soucasnych bankovnich institutu docela tristni. Vono se to taky dost blbe pocita a vobcas se nekdo sekne (jak se dalo a bohuzel i da rozpoznat pouhym laickym ocickem).
|
|
|
Netroufám si říct, že by politika měla vliv rozhodující, ale je pravdou, že odmítnutí barevní zájemci o hypotéku se začali ozývat a obviňovat banky z rasismu. Na Capitol hillu na tohle slyší a začalo se mluvit o vyšetřování a případně další regulaci, čemuž banky předešly nabídkou těch subprime hypoték. Moc si nepomohly, protože teď se zase z Capitolu ozývá řvaní o "predatory lending"...
|
|
|
Souhlasim s tebou, ze nizky urokovy miry mely svuj vliv. S Basel II jsi vsak vedle, protoze us banky jej zatim neprijmuli a pocitaj s tim v roce 2008/2009. Stejne tak s credit derivatama, ale k tomu pozdeji. Celej system spadl na tom, ze vsichni doufali, ze ceny nemovitosit jeste nejakej ten patek porostou. Ono totiz neni problem pujcit nekomu kdo na to nema - v pripade, ze zastava (collateral) ma porad stejnou nebo rostouci hodnotu. A presne tohle se nesplnilo - v michiganu, na floride a v kalifornii … prilis mnoho lidi najednou nemohlo splacet -> banky prodavaji levne nabyty nemosti ("REO") -> rust nabidky -> pokles ceny … atd. Tohle byl podle mne hlavni tahoun celeho problemu.
Zpet k tem CDO … mas pravdu, ze jsou milackem trhu, ale az po MBS … CDO jsou "repackaged MBS". To vsak jen bankam umoznilo ziskat zpet prostredky na nakup/upsani novych hypotek … v tom problem taky neni, pokud hodnot collateralu roste. BB tranche jsou typicky equity tranche v CDO … ty malokdo kupuje (typoval bych na naprosty idioty, mozna banky tretiho sveta). Typicky do nich investuje sponzorujici banka prostrednictvim svych SPV (special purpose vehicle, entita vydavajici CDOs). Takze v BB tranchich problem tak moc zase nebyl. Mezzanine a senior tranche byly ty, ktere se aktivne obchodovaly. To vede zpet ke klesajicim cenam nemovisti -> prodejem REO se nestaci pokryt jistina cennych papiru (v dusledku klesajicich cen a rostoucich servicing costs) -> investori zacinaji byt nervozni -> objemy obchodu klesaji, nikdo nechce nakupovat -> vsichni se snazi zbavit svych investic do MBS/CDO ale nikdo je nekupuje -> jejich cena v druhe polovine 2007 rapidne klesa -> a tak porad dokola az do praktickeho kolapsu celeho trhu s MBS a CDOs. Nikdo nikomu neveri, kazdy sedi s rukama na zadku, media stastne oslavuji "krizi".
To JJ s barevnyma to melo podle me pramalo spolecnyho - zajimalo by me odkud cerpate, troufam si tvrdit, ze vetsina byla bila - i kdyz takovej vyzkum by byl v USA zrejme ilegalni. :-)))
|
|
|
Ad Basel II. To ze v Americe jeste neni povinej neznamena, ze v Evrope neni. Zakonem je vyzadovanej od 1.1. 2007 (minimalne v Nemecku). To ze mezi nemeckymi bankami je tech s nabitym frnakem vice nez dost, naznacuje, ze i pres Basel II neni neco uplne v poradku. Napr. Landesbanky budou jeste dlouho a hlasite plakat. Duvod tak vysokych ztrat je prave nedokonalost modelu oceneni rizik pro credit derivaty (vice mene trivialni tvrzeni), jak jsem tak nesmele naznacoval.
Kdyby kupoval horsi tranche jenom treti svet, tak by v takovem Zurichu (UBS cca -40mld USD) nebo Frankfurtu (DB cca -10 mld USD) ci Mnichove (Baylaba -(4-5) mld USD) bylo veseleji. Btw. kolik senior CDOs (AAA/AA) tranchi slo do defaultu? Tebou jmenovane mezzaniny jsou prave ty BBB (ev. AA) a horsi. Equity tranches se zpravidla ani neznamkuji ;-)
Je jasne, ze lavina defaultu byla nastartovana nedostatecnymi a lehce presponovatelnymi koleteraly souvisejici s fluktuaci ceny aktiv, ale to je omleta pisnicka.
Nebyt CDOs a MBSs tak by po tom americkym kychnuti nedostalo pres drzku tolik evropskych bank. Ty to v souctu odnesly dost krvave.
|
|
|
Ad Basel II) Domnival jsem se ze snazime argumentovat proc se nejedna o US Subprime credit crunch. Proto ten Basel II a americky banky. Jinak je to totiz celkem jedno - Basel II ani I nemaj s timto nic moc spolecnyho. Neznam problemy Landesbanky a nechci tim ztracet cas. K tvymu "nedokonalost modelu oceneni rizik pro credit derivaty" … modely jsou v zasade k nicemu kdyz neni trh … proto banky maji tak vysoke ztraty. Jeste jednou pro jasnost - Duvodem vysokych ztrat neni nedokonalost modelu (jak pises), ale nepritomnost trhu pro aktiva bank, ktera nestihly dale prodat a klesajici hodnota kolateralu.
Ad UBS, DB a Baylaba) Jen pro ilustraci - vybral jsem si UBS (je nejvetsi) a pises u ni nejvetsi ztraty - $40mld. Ja jen ze trading loss na fixed income za rok 2007 u UBS je $18.7mld (vsechny ostatni polozky jsou mensi nebo s problemem nesouvisejici) (zdroj AR 2007, Note 3, page 50 (in part 4) www.ubs.com). Z toho temer 50% tedy $9.2mld je tzv. U.S. Super Senior RMBS CDO ("SS"). Ted co v tom tedy je? Jak ty pises (BB, equity tranches) nebo jak ja (senior, mezzanine, …)? Na strane 26 zpravy (press release) za 4Q2007 najdes ze z $13.3bn SS je $13.1bn "mezzanine" nebo "higher". Takze ani velka UBS neutrpela ztraty kvuli investicim do equity tranchi, ani kvuli nedokonalym modelum, ale ciste kvuli tomu ze a) neni pro dana aktiva trh b) hodnota colateralu se snizuje, cili defaulty pujdou do ztrat. To vse vede zpet k tomu, ze hlavni pricinou byl predpoklad, ze ceny nemovitosti budou rust do nekonecna.
P.S: UBS neni evropska banka - jeji exposure do us a asie z ni cini banku celosvetovou, DB ma ohromny operace v us. Je jednim z nejvetsich obchodiku s derivatama na us trhu. Lavina defaultu byla nastartovana nezodpovednym pujcovanim, credit crunch klesajici cenou kolateralu - dve souvisejici, nicmene ne-navzajem-implikujici-se veci. To ze to je "omleta pisnicka" z toho nedela o nic mensi skutecnost.
|
|
|
Nedokonalost modelu implikuje to, ze nekdo nakupoval a drzel v portfoliu veci s velkym rizikem, aniz by o tom vedel. Kdyby takovym relativne konzervativnim institutum jako landesbanky vychazelo z jejich modelu riziko vysoke, tak by se bud zajistily, kratily pozice, ale nejspis by toho ani tolik nenakoupily (prave kvuli nebezpecne zvysujicimu se VaRu). Potud krvave ztraty bank v Evrope, pocitani rizika, Basel II a validnost modelu (dale se da filozofovat o modelu jako takovem, statistice ze ktere se vyloupnou nektere paramtery modelu atd.). Kdybychom to pitvali dal, tak asi ani securization proces zejmena mixovani tranchi nebylo uplne bez chyb. Evropske banky pokud vim, na americkem trhu s hypnama moc aktivni nejsou...
Ad. ztraty. To co uvadis je jen za rok 2007. Letos tech kostlivcu vypadlo taky dost (az moc, UBS pomerne nedavno stahla kalhoty kvuli dalsim cca 20mld ztrat). Na tu zpravu se mrknu. Btw. netvrdil jsem, ze USB utrpela vetsinu ztrat kvuli equity tranchi. To ty jsi tvrdil, ze s mezzaniny obchoduji pouze banky zemi tretiho sveta. Pochybuju, ze UBS ztratila na senior tranches kvuli defaultum (docela by me zajimala jejich celkova exposure v seniorech), ale mrknu se na to, vetsinu zrat v tech seniorech bych pripisoval prave tebou zminenym scvrknutim trhu. Slysel jsem od znamych jak si obchodnici, kteri s CDs obchodovali, tocili v praci mlejnek (palci u rukou) - i tak se da z mimoradne stresujiciho zamestnani udelat poklidlny job (az na ty ztraty;-). Mezanniny kapaly na tech nedostatecnych kolateralech (to bych si zopakoval je zname a trivialni tvrzeni ;-). Koleteraly kapaly na snizujici se cene nem... Ale tady myslim nejsme ani ve pri ani vepri.
Ad aktivita v asii/usa: dnes ma kdejaka evropska banka aspon jednu pobocku v Asii a jednu v USA, aby pokryli vsechna casova pasma - ze toho malokdo vyuziva pri aktivnim rizeni rizika je vec jina. Na exposure v USA/asii netreba ani ty pobocky v USA/Asii ;-)
No nic tak jsem zafilozofovali a ja ted musim jit delat neco uzitecneho...
|
|
|
Ad Modely)
Asi se bavime o dvou ruznych vecech. Ja - o pricine uverove krize - tvrdim, ze za to muzou klesajici ceny kolateralu a nezodpovedne pujcovani. Ty - o ztratach evr. bank - tvrdis, ze za to muzou spatny modely. Chapu logiku, ze pri spatnym risk managementu se banka muze (a nejspis se to stane) dostat do ztraty. Na druhou stranu - i pri spatnych modelech (s cimz btw nesouhlasim, ale to by bylo na celej clanek (a hodne teoretickou debatu)) - pokud by ceny nem. neklesly - vsichni by byli v pohode - banky by prodaly REO a vyplatily investory - ti by investovali znovu do novych hypotek. Hra vesele pokracuje, jak ostatne bezela od zacatku 90.
Ad tvuj druhej odstavec)
Ad UBS, mas pravdu o tech dalsich $20mld. http://www.ubs.com/1/e/investors/releases.html?newsId=139197. Tuhle informaci jsem driv nepobral. Nicmene ve zbytku prevracis co rikam - napsal jsem, ze do equity tranchi investuji idioti nebo zeme tretiho sveta. Ty jsi na to odpovedel ztratama u UBS, DB … . Ja ti na to ukazal, ze slozeni investic u UBS bylo mezz/senior. Nikdy jsem netvrdil, ze s mezzanine obchoduji bank tretiho sveta. S equity ano. Pokud se shodneme ze senior bude AAA do AA, mezzanine mezi A a B, a zbytek equity. Bude sponzorujici banka (tedy ta provadejici sekuritizaci - investovat prave do equity - protoze to nikdo normalni nekoupi). Nicmene tahle debata o slozeni tranchi a sekuritizaci je pro me nezajimava protoze nevede k urceni priciny krize. Asi jsem zmatl nepritele pouzitim BB ratingu pro equity tranchi. Ono to je totiz deal od dealu. Proto prosim vratme se k puvodni otazce. Je clanek o US hypotecni krizi? Pokud ano proc opomina takove faktory jako je trh s nemovitostmi? A pokud chces ignorovat clanek, pojdme se bavit o pricinach krize - tvrdis, ze spatny modely? Co to je - "spatnej model" - a ktery jsou ty "dobry"?
|
|
|
Ad prvni odstavec: Jasny pokud by ceny nemovitosti neklesly, nebo se pujcovalo bonitnim klientum, tak by nenastala hypotecni krize v us. V tom se shodneme, ale to neni takova veda. Pravda soustredil jsem se na jiny pro me relevantnejsi aspekt cele kalvarie - policek evropskym bankam. Kdyby se tolik nekseftovalo s CDs, tak mohla byt Evropa +- v klidu a v us by to nejspise rincelo o neco mene i pri jinak stejnych podminkach.
Ad druhy odstavec: Pokud zapomeneme na equity tranches (u kterych jsem ani ja nikde netvrdil ze to stoji za vetsinou ztrat evr. bank) a zpocatku vaklavou definici mezzaninu a senioru, tak ani tam nejsme v rozporu. U UBS me ztrata seniorama prekvapila (ale treba to neni takova katastrofa, kdyz se to srovna s celkovych exposure v seniorech - v coz moc vzhledem k tusene velikosti trhu s CDs neverim).
Btw. clanek je presprilis plny jinotaju, aby se to vypraveni a prubeh zapletky dal jednoznacne prirknout americke krizi. Dokonce klicove priciny jako napr. zmine nahle nedostatcne kolateraly, kvuli fluktuaci ceny, eventuelne fraudulentni chovani nekterych dluzniku pri zadosti o hypnu, dobrovolne harakiri dluzniku, kdyz se lavina dala do pohybu, presprilis STP procesy pro vyrizovani zadosti na hypnu v nekterych ustavech, kterymi obcas prosel i drogove zavisly slon, se v clanku explicitne neobjevuji, takze to treba ani o emericke subprime mortages krizi ani nebylo. Treba to bylo syceni poptavky na trhu v Cechach. Buh vi...
Ad spatny versus dobry model:
Jestli toho mas na clanek, tak sem s tim. Aspon jednomu rozsiris obzory. Zvlaste pokud se valuations, pricingem a riskem nahodou primo zivis.
Na druhe strane vono tech dostatecne rychlych modelu na CDOs (aby to slo behem EOD upocitat) nejni takovy kvanta - naky ty jednofaktorovy gaussovsky copuly a par dalsi vychytavky (nejvejs tri, ale svet je furt v pohybu), takze ona ta diskuse zas tak dlouha nebude. I kdyz vono asi nektere parametry tech modelu ((historicke) korelacni koeficienty) vypadaly kapacek jinac pred a po te krizi ;-).
|
|
|
Vypada to, ze az na detaily se v tom zasadnim shodneme. Ohledne modelu ... jo taky by se mi libilo, kdyby mi to nekdo naserviroval v prehlednym clanku ;-)), ale na tomhle webu by se to asi neujalo ;-))) (ono popisovat pravdepodobnosti defaultu a zaroven do toho zakomponovat zmrdobijectvi a benzin, by vyzadovalo velkou davku fantazie ;-)).
|
|
|
Proc ne, treba by nebylo spatne udelat ze zmrdu derivaty. Udelat vsech zmrdu pool a natranchoval je podle stupne zazmrdovanosti (senior zmrdi, mezzanin zmrdi a ... neco misto equity zmrdu). Misto defaultu bychom nadefinovali zanik zmrda I. (smrt) a II. (premena ve slusneho cloveka). No a udalosti na trhu ze zmrdama by mohl byt vliv releasu Octy II. Pripadne zanik rady Octavie Tour; nebo pro aleffa prichod spasitele na zem - pracovni nazev stress test scenare, nikoliv nepodobnem subprime mortages krizi. ;-)
Zkratka to tema se da zpracovat docela dobre i pro D-Fense.
|
|
|
Spravne fokusujes. Je to celendz!
;)
|
|
|
Trochu jsem si tady takhle sam ve svem koutku zabrejnstormoval... :-))
PS: Hlasim se do tranche AAA.
|
|
|
To Tenzor & 42nd:
Vite nake detaily o konci britskeho Northern Rock? Slysel jsem, ze banku polozila prave investice do americkych hypotek a ze skoncila se ztratou cca 70 mld USD (£35bn).
|
|
|
Nemam zadny informace o northern rock, ktery by nebyly verejny. Prostrednictvim securitizaci NR vydaval 5-7 lety cenny papiry zastaveny 20-letyma hypotekama. Zjednodusene to vypada, ze si vzali levnej kratkodobej uver na financovani dlouhodobych aktiv. Kdyz bylo vsechno ok, urok placenej na vydanych bondech byl mensi nez ten ziskanej z hypotek a rozdil tvoril prave NR profit. NR spolehal na nizky kratkodoby urokovy miry and vyssi dlouhodoby miry. Podle me NR prosel dvema scenari zaroven - kvuli nervozite na trhu - financni instituce si prestali pujcovat (FED zvysuje urokovy miry od 06/2004 - to se preliva v 07/2007 do UK - volatilita na trhu - nikdo nikomu nepujcuje - NR je kriticky zavislej na kratkodobym financovani od bank, pojistoven, hedge funds a podobnych fin. instituci. NR nema jak financovat svoje dlouhodoby aktiva. Druhy faktor (moje spekulace) - typicky kdyz nekdo (investicni banka) sekuritizuje (sorry netusim jak se to spravne rekne cesky) uvery - rekneme $100 milionu - tak si pujci $80 milionu od nejake regulerni banky a vrazi tam $20 svych. Nakoupi hypoteky za $100 milionu, ktery 100% zastavi oproti tem pujcenym $80. V idealnim pripade probehne sekuritizace, hypoteky se zabali do bondu, ktery se prodaji a splati se tech $80 mega. Problem je ze sekuritizace muze trvat treba i nekolik mesicu (nez se najdou investori do tech bondu) ... v prubehu musi hodnota kolateralu (tech $100 mega v hypotekach) odpovidat urcitymu procentu tech pujcenych $80 mega. Pro zjednoduseni rekneme 100% (v realite by to mohlo byt mensi procento). V okamziku kdy lidi nemohli splacet ani uroky, hodnota tech hypotek sla na $50 mega. Regulerni banka vola investicni banku (NR) tzv. margin call - aby prevedla $30 mega aktiv (vetsinou penize nebo vladni dluhopisy) a pojistila tak tu $80 milionovou pujcku. NR ale zadny penize nema - investori jeste nejsou "ramped up" - vsechny prachy jsou investovany v hypotekach => krize likvidity => uverova krize ... NR proziva "run" na banku od svych creditoru malych i velkych v zari 2007. Nevim jakou mel NR exposure do US mortgages - nemusel mit zadnou - co se deje v us se do roka prelije do UK a do dvou do kontinentalni evropy. tech £35bn nevypada na ztratu - je to nebezpecne podobny uverove lince kterou otevrela Bank of England - za rok 2007 mel NR ztraty asi 160 milionu ... a byl vesele zestatnen.
|
|
|
Jo, o tom zestatneni se mluvilo jako o obrovske ostude majitelu NR. Myslim ale, ze to bylo asi tak nejmensi zlo, protoze kdyby NR zrusili uplne, nikdo by nedostal nic a par tisic lidi by prislo o praci.
Taky jsem zaslechl drby, ze si na NR brousil zuby Virgin, ktery chtel vyzrat, co se jeste vyzrat dalo a zbytek pohrbit. Ale tam zustalo jen u kecu.
Nejsem odbornik na finance, vim jenom to, co si pamatuju z novin. A rozhodne to nejsou Financial Times :o)
Diky.
|
|
|
njn.. já jsem taky socka, paač 3 mega na barák nemám a s mým platem, mě leda pošlou do háje.. :-)
|
|
|
Nechci Vám brát iluze, ale za 3 mega koupíte tak sotva
slušnej kus pozemku. Samozřejmě záleží na lokalitě. Já mám na mysli okolí Prahy tak do 50km.
Za další 3 mega lze sice následně postavit barák, ale jedině svépomocí. V případě, že tomu ovšem na několik let nechcete obětovat víkendy a dovolené, tak o tom nemá cenu ani uvažovat.
|
|
|
Jaké iluze? Zasíťované pozemky v Lánech v akci "Chcete bydlet tam, kde bydlí prezident?" stojí od 1 do 1,3 milionu.
a jsou to slušné pozemky do 50 km od Prahy. Myslím, že jsou ještě nějaké volné.
|
|
|
Já mám svůj pozemek i dům, já už nic kupovat nechci.
Co to jsou slušné pozemky od 1 do 1,3 mil. Kolik je to metrů čtverečních? Na místě by tedy bylo lepší uvést cenu za m2. Ostatně to, že jsou v akci samo o něčem vypovídá :-)
|
|
|
Uvedl jsi cenu slušného pozemku, já oponoval konkrétním příkladem. Metr čtvereční stojí v Lánech1500 Kč po zasíťování.
Možná, že pod pojmem "v akci" rozumíme u stavebních pozemků každý něco jiného. Tak to chodí.
|
|
|
No takže si za ten meloun koupíš ďábelských 666m2, čímž tak vytvoříš akorát ohrádku kolem svého baráku. Je to sice o něco lepší než obvyklé pozemky v satelitních městečkách, kde si lidé bez nadsázky vidí do talíře, ale ke slušnému pozemku to má ještě daleko. Pod pojmem slušný pozemek mám na mysli tak velký prostor, aby mě sousedi svou běžnou činností nijak nerušili a tedy naopak ani já nerušil je. Tím nemyslím řezání dříví na cirkulárce, ale spíš normální konverzaci či případný hlahol hrajících si dětí.
V případě výrazu “v akci“ jsem se soudě dle tvojí reakce pravděpodobně zmýlil a přisoudil jsem mu chybně význam pro zboží, kterého je hodně, ale není o něj zájem. Nicméně rád se o správném významu výrazu „v akci“ v daném kontextu nechám poučit.
|
|
|
No, já si za meloun nekoupím nic, protože nechci bydlet tam, co prezident ;-)
U stavebních pozemků v daném kontextu jsem výrazem "akce" mínil obvyklý postup, tedy:
- změna územního plánu číslo XX
- výkup pozemků
- projektová dokumentaci
- územní a stavební řízení
- zasíťování
- prodej
- odchod developera
Reklamní kampaň pak zasahuje většinou celou akci až před poslední bod.
Srovnávat nadbytečné spotřební zboží se stavebními pozemky je arci možné, ale zavádějící.
Na rozměry slušného pozemku mám názor blízký tvému, nicméně pak se ceny pohybují od 100 do 500 Kč/m2 a těžko je proto koupit něco takového od developera.
(Často jde o zasíťovaných 400m2 a zahradu nebo louku, cena je průměrem.)
Je asi možné koupit tři zasíťované parcely a postavit jeden dům, ale to bude asi velmi výjimečným jevem.
|
|
pokud je tato pohadka o americke hypotecni krizi, tak nevim proc se autor tak otira o byrokraty, uredniky a jiny papirofilni hmyz. jejich vina v tomto spociva jen v tom, ze delali to, za co je tady vsichni chvali. nesrali se pujcovatelum do biznisu. Pujcovatele posedli revenue flow, ctvrtletnimi vysledky a nenazranosti (protoze s jidlem roste chut) pak pujcovali i lidem, kteri nebyli evidentne schopni zaplatit, zato vsak byli evidentne oblbnuti kvalitni propagandou jak si budou dnes uzivat a platit az nekdy potom. Ted, kdyz pujcovatelum jejich bublina splaskla, taxe obraceji na stat co ze s tim teda jako bude kdo delat. Coz je jedna z klicovych vlastnosti moderniho kapitalisty. Privatizace zisku a socializace ztrat. Pripadny zisk ze spekulace si kapitalista necha, ale kdyz mu jeho risk nevyjde, tak jde za ministrem financi s natazenou rukou. a pak neco vykladejte o svinskych komancich
|
|
Mně se článek líbil, on nemusí být přesně o něčem, ale kolem dokola vzato je o všem. O nás i o nich za přepážkami, jak si leckdo nadělá do vlastního hnízda, a jak jiný moudře řídí všehomír,... Kdo to nepoznal na vlastní kůži, když byl rukojmím úřadu a poskakoval podle golfistových pokynů?
|
|
autor o hypotecni krizi vi jen z tv nova a z hospodskych povidacek. a vetsina z vas, s prominutim, taky.
a myslenka s nizkymi urokovymi sazbami je naprosto zcestna. jen jednu strucnou vetu: banky sekuritizovaly hypotecni baliky, ratingove agentury na to nalepily AAA, ostatni to kupovali a vsichni byli spokojeni. jakmile zacala stagnace cen nemovitosti, perpetuum mobile skoncilo...
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Hypotetkární povídka
|