Jsem už zvyklý na ledaccos, ale dnešní dávku vymývání mozků z MF
DNES (20.07.2011) nelze ustát bez komentáře. V úvodníku tohoto listu se
dozvídáme, že řidiči žádají konec výmluv na osobu blízkou. Další titulky
článků jsou Pražané nejvíc proti zrušení výmluv; Platit nebo
udat příbuzného a konečně Psycholog: Čech potřebuje zákon, aby ho
mohl obcházet. Dá se říci, že toto vydání MF DNES se tak stalo v podstatě
monotématickým.
Nadpis mě upoutal už jen proto, že nic jako výmluva na osobu blízkou
neexistuje. Ti "řidiči" požadují konec nečeho, co není ani nebylo. Už jsme
to mnohokrát rozebírali, ale pro jistotu ještě jednou. Existuje zákonná
a zcela legální možnost nevypovídat proti sobě nebo osobám blízkým, která
je obsažena v ústavě a odtud v různých podobách v dalších zákonech. Pokud
někdo odmítne výpověď z takového důvodu, neznamená to automaticky, že by
nemohl být stíhán a potrestán pro přestupek. Je to způsobeno nevhodnými
důkazními metodami, že se úřady při stíhání dopravních přestupků dostávají
do situace, kdy jsou odkázáni pouze na výpověď provozovatele vozidla, kdyby
nepoužívali s takovou oblibou kamery a lasery umístěné za bukem, neměly
by problém.
Právě tato situace vedla k tomu, že poslanci parlamentu předložili návrh,
jak ústavu obejít pomocí "právní" konstrukce, která sice neodstraňuje problém
s dokazováním, ale zajišťuje, že obec nebo stát dostanou peníze z pokut
za vybrané přestupky, za které by ze zákona vždy odpovídal provozovatel
bez ohledu na to, zda vozidlo řídil či nikoli. Tím narušených ústavních
principů je více, ale řekli jsme, že se tím z praktických důvodů nebudeme
zabývat. Právě dnes měl hlasovat senát o tomto zákonu a zazněly určité
hlasy, že senát tento paskvil neschválí, protože je protiústavní. Narozdíl
od předkladatelů z řad poslanců dolní komory (především lobby Czech Radar
v ODS, na pokutách zainteresovaní poslanci z komunální politiky v TOP09
a expříslušník SNB Huml) mají v Senátu jisté povědomí o právu. A MF DNES
se je rozhodla motivovat ke "správnému kroku" článkem, který má dokázat,
že lidé "zrušení osoby blízké" v podstatě chtějí a požadují.
Lekce z demokracie pro všechny její příznivce. Sice je to protiústavní,
ale lid to požaduje. V článku doslova stojí, "... si lidé přejí, aby
zákonodárci zvedli pro návrh ruku".
"Sociologové" (není udáno přesně, kteří) se obraceli na "lidi" s otázkou,
zda jsou pro "zrušení osoby blízké". Ačkoli je to naprosto nesmyslná otázka,
55,5% dotázaných bylo pro, 21,9% dotázaných bylo proti a 22,6% dotázaných
nevědělo (to je v tomto případě správná odpověď). Následuje typický brainwashing,
že v Rakousku nebo Švýcarsku se čeští řidiči "chovají jako beránci" (to
není však ničím doloženo), protože jsou tam vyšší pokuty (v přepočtu na
reálný plat v oněch zemích jsou asi poloviční). Téhož dne vydala iDNES
článek, jak se choval jako beránek jakýsi řidič ve Francii, překročil
maximální dovolenou rychlost o 27 km/h, zastavil ho policista, ke kterému
zaplál téměř až homosexuálním obdivem a dal mu 90 EUR (2200 Kč) pokuty
(v ČR je pokuta za totéž 1500 - 2500 Kč, čili zhruba stejně). Začínám se
bavit, ale to brzy přejde.
Cituji: "Třetina lidí by raději oznámila totožnost svého příbuzného,
jen aby nemusela platit pokutu z vlastní kapsy". Přesněji vyjádřeno
dále, zhruba polovina z této tragické skupiny by to udělala, jen kdyby
s udáním příbuzný souhlasil, zbytek by práskal v tradičním stylu. Další
třetina respondentů by s udáním příbuzného apod. posečkala podle závažnosti přestupku,
tedy práskla by manželku nebo potomka podle toho, za kolik to bude. V podstatě
tak sami ocení své mezilidské vztahy, kdy udávání příbuzných za tisícovku
nestojí, ale za dva tisíce již ano.
To mnou vpravdě otřáslo. Celkem mě nepřekvapuje, že ovce souhlasí se
zrušením nečeho, co neexistuje, protože je to třeba jen terminologický
problém nebo neví, že nic jako "institut osoby blízké" neexistuje. Také
mě nepřekvapuje, že se někteří lidé hodlají vzdát práva, které je základní
a může je ochránit od životních situací, jejichž dosah si patrně nedovedou
představit. Mám ale zásadní problém s tím, že je někdo ochoten napráskat
manželku nebo děti, aby učinil státu zadost. Samozřejmě připouštím, že
článek novináře Jana Novotného je jednostranný a z větší části lživý, je
napsaný účelově s cílem namotivovat senátory, aby to co nejdříve odhlasovali
a neprudili furt s nějakou ústavou (protože každý den prodlení znamená
peníze nevybrané na pokutách), ale uvedený poměr morálně defektních jedinců
v dotazovaném vzorku populace ve mně spustil alarm.
Poté, co prvotní šok z této kruté sondy do morální zkurvenosti kocourkovské
populace pominul, jsem pocítil intenzivní přání, aby ten zprasek skutečně
schválili a vytvořili tak prostor pro toto udávání v rodinách. Rozvrat
společnosti, který takový zákon přinese, bude znatelný a všudypřítomný,
přičemž postihne právě ty, kteří jej umožnili a podporovali. Dovedu si
představit, že by manželka dovedla odpustit svému protějšku například nevěru,
protože si bude říkat, že ho ta čůza svedla nebo byl opilej a nevěděl co
dělá. Podobnou obhajobu však nelze aplikovat na udání úřadům, tam zbyde
pouze to zdůvodnění, že je křivej ksindl. Těžko může něco spolehlivěji
vyvolat erozi důvěry mezi rodičem a potomkem, než vzájemné práskání
se úřadům.
Každopádně jsme se v celospolečenské honbě za bezpečím a spravedlností
dopracovali k značnému bezpráví a ohrožení základních jistot, zjevně i zásluhou prostitutů jako autor článků Novotný.
Novinář Novotný ve svém článku mimojiné opomněl některé další aspekty
připravované právní normy, například naprostou účelovost předkládané právní
konstrukce, ale to mu nelze míti za zlé. On jen plnil zadání.
20.07.2011 D-FENS