Komentáře ke článku: Kniha: Škoda 1203 (ze dne 30.01.2011, autor článku: D-FENS)
Přidat nový komentář
|
Při čtení článku jsem se neubránil dojetí a vzpomínkám na svoji žlutou Trojku, vysloužilou sanitku s lehátkem a křeslem, v TP měla 8 míst k sezení a tři roky jsem si s ní užíval zábavu na čundrech, výletech a vyjížďkách do neznáma s možností přenocování..
V mnoha ohledech to byl velmi praktický automobil, který sice moc nejel, žral jak rakovina a měl svoje mouchy, ale kam jsem potřeboval tam mě odvezl, metr a půl kubíku dřeva se tam vlezl, přespat v čtyřech lidech(pohodlně!!) se v něm dalo, všechno vyjel, a bylo z něj pořádně vidět na všechny strany!
A hlavně jsem k němu měl citový vztah.. Kvůli stání venku začal ale dost reznout a neměl jsem na něj čas, tak musel o dům dál.. Ve vzpomínkách bude věčně.
Co se týče knížky, vřelé díky za tip, určitě objednám. snad se ještě dozvím něco, co nevím ;)
|
|
Pohřebáky bývají na jízdu krokem upraveny téměř vždy. Je pravda, že řešení s přídavnou převodovkou se nevidí moc často, většinou se upraví hlavní převod. Celkem by mě zajímalo, zda se u 1203 v tomto provedení také obtěžovali upravit chlazení. Mimochodem, převodovku (automatickou) z jakéhosi pohřebáku měla i přehlídková T613 (polo)cabrio.
Mě je z tohoto segmentu a této doby bližší Barkas, ale 1203 měl otec služební, takže jsem se v ní něco najezdil.
|
|
Nepřiznává se mi to lehce, ale otec českého voyagera (rozuměj TAZ1500) má... je to hrozný peklo, však víte :) Nikdy jsem na ničem jiném neviděl tak měkké odpružení přední nápravy (má torzky), takže jízda je "požitek" :D Postupné "inovace" i ty naftový motory už nic nezachránili, ale ševelí si krásně (čert vem jejich původ) a zaslouží trochu úcty už jen proto, že jich moc nezbylo:( P.S. Knihu jsem také četl.
|
|
|
Odpružení torzními tyčemi je na zadní nápravě. Přední náprava je odpružená běžnými vinutými pružinami. Ale je pravda, že protiponořovací zařízení by Dvanáctsettroska potřebovala jako sůl. Většina lidí, která v tom jela poprvé, měla při pomalé jízdě a prvním sešlápnutí brzdového pedálu pocit, že to nebrzdí, protože se předek začal potápět a auto tak pocitově nezpomalovalo. Takže následovalo "logické" silnější sešlápnutí brzdového pedálu a pak už jen utírání nudlí a slin z čelního skla.
|
|
Známý svého času (před cca 7mi lety) vyvezl Š1203 do Nizozemí s argumentem "Dvanástcettrojka má jen dva nepřátele - Zimy a kopce; ani jedno v Holandsku nenajdeš"
|
|
|
S tím bych si dovolil nesouhlasit. v zimě jsem byl vždycky jeden z mála, který vždy nastartoval a ještě roztahával ostatní. Měl jsem tam baterku z Tatry. Dalo se na ní i celkem slušně dojet. Třeba z křižovatky při nějakém problému. Limitován jsem byl pouze ohříváním startéru :-)
|
|
|
A z který tatry? 815? ;-)
|
|
|
dufam, ze kniha nie je iba vymenovavanim historickych faktov podobne, ako bola kniha Zivot s erbem Tatry. Ta ma po precitani V soukoli okridleneho sipu prevazne sklamala, pretoze v nej bolo len pramalo zaujimavych pasazi, prakticky okrem vyvoja a inovacii T613 a jednania s vojakmi to bol suchy vypocet kto kedy ako na com robil. Mozno je to ale tym, ze znacka Skoda je mi blizsia ako Tatra.
|
|
1203 se mi moc líbí, sám jsem měl barkase, známý míval 1203, jezdili jsme s tím jako děti na tábory, byl to zážitek. Zvlášť při jízdě 100kou po dálnici. Mám k těmto artefaktům minulýho režimu kladný vztah, mít nějakou stodolu, peníze a čas, byla by 1203 jednou z věcí, které bych pořídil. Bohužel kvůli současnému stavu (2 Dněpry se sajdou, 6 dalších motorek, 1 auto) je to asi neprůchodné... Díky za tip na knihu, už jsem si přečetl od pana Králíka V soukolí okřídleného šípu a nelitoval jsem. Stejně tak jsem teď zakoupil knížku s názvem Zašlapané projekty, je to předloha toho, co běželo v televizi na dvojce. Vřele doporučuji. Je to sice knížka útlá, chtělo by ji trochu rozvést, ale představuje průřez tím nejlepším, co se v bývalém ČSSR vyvinulo a pak z vůle Boží (nebo spíše státních plánovačů či politických rozhodnutích) nedostalo do výroby. Mnohdy by člověk až brečel, když si uvědomí, jaký potenciál tak přišel nazmar.....
|
|
|
No, já bych to s těmi "zašlapanými projekty" tak smutně neviděl. Ono bylo hezké, že Škodovka dokázala začátkem sedmdesátých let v prototypu vyrobit elegantní sedan 1500 OHC s multilinkem vzadu a vyvíjet pro něj automatickou převodovku, nicméně by jich také musela vyrobit +- půl milionu v určité kvalitě. Jaká by ta kvalita asi byla, když si soudruzi vždy spolehlivě vylámali zuby na daleko jednoduších konstrukcích?
|
|
Hrozně mi chybí plastový model Š1203 v různých provedeních. Škoda, že už se nevyrábí. Kdysi se mi podařilo koupit ještě modrou verzi, ale o ty staré jsem přišel o povodních 2002. Na Aukru jsme to zkoušeli párkrát dražit, ale je to hrozně drahé, hlavně sanitka :-(
Nevíte někdo, zda-li se to tajně někde nevyrábí?
|
|
|
Nevím o nikom. Ale i ta případná "druhovýroba" to moc nezlevní. Tatra 11 od Igry: tinyurl.com/6egj8a7 se vyráběla loni po určitou dobu, cena byla 390,-. V současnosti už Igra nemá skladem, všechno je vyprodáno a co není, stojí trochu víc..
Nějaké padělky ("načerno" :)) se občas vyskytnou - ale většinou to jsou jen "náhradní díly", nebo autíčka "kastle jeden kus". V podstatě jen kusová a jednoduchá výroba.
Š1203 i s krabicí se dá na burze s trochou štěstí sehnat za 500,- (na Aukro je to dražší...), ale pokud by to měl někdo začít vyrábět znovu, tak by mě vůbec nepřekvapila cena kolem 1K... I když i jako sběratel ne-magor bych to nezaplatil ani náhodou. :)
|
|
"Moje žena měla obavy z toho, že u toho nezůstane..."
Chachá, nezůstane, nacházíš se ve stadiu, kdy už z toho skoro není cesty zpět. Začíná to plouživě. Párkrát se člověk přistihne při myšlenkách, jak pádí s naleštěným youngtimerem podzimní opuštěnou silnicí, nebo se těší nad křivkami vlastoručně opraveného a krasavce. Pak párkrát zabloudíš na i-veterán, euroldtimers, nebo jiné a zjistíš, že vráček vysněného modelu není až tak drahý. Doma budeš opatrně zkoušet, kolik se dá ukrojit z rozpočtu a testovat manželčino odhodlání promíjet hodiny nepřítomnosti při kterých člověk nemyslí na nic jiného než na rozměry spojovacího materiálu, shánění přípravků na montáž/demontáž a kdo ten blbej, blbej, blbej šroub na tom motoru tak kurevsky utáhl. Vysněný vráček najednou stojí u dílny/v dílně a při rozebírání se sny mění v odhodlání. Když se daří, člověk do dílny utíká, když nedaří tak tam tam utíká z obavami. Pak člověk zjistí, že musí navýšit rozpočet na opravu protože se to přece nebude šidit. No a voala za rok dva a po pár výměnách názorů o prioritách v rodině se to pod rukama zhmotní. Hlava a ruce toho těla, která má v občance moje jméno vdechla nový život relikvii minulé doby. Co na to, že důležití zákazníci často hleděly s podivem na moje od šmíru neumytelné ruce a občas jsem zapomněl na pracovním stole prapodivné bronzové věci, které z pár metrů vypadaly jako náboje do děla (bronzová futra kluzáků). Ono to žije. A jezdí. A taky se to i sere jako za starých časů. Jedna hodina jízdy = 100 hodin v dílně, krásný poměr motohodin. Je to radost. No a co dál? No ještě by se do garáže něco vešlo, manželka to přežije, dětem se občas ukážu :-)......... (JAWA 250 pérák - zbrojovka 1949 + manet 90 -1948 pomsta slovenského drotárenského průmyslu - www.veteranforum.cz/index.php?id=11&idkat=115&idtop=129272 a v plánu ? - NORTON ES2 OHV www.youtube.com/watch?v=kWEgqcYx-yo )
|
|
|
Mno D-Fensi, co myslíš, neslušela by Ti k baráku? Je v ČB.... http://sauto.cz/detail-inzeratu/uzitkova/skoda/1203/8613300
|
|
|
Ta je už z Trnavy s 1,5 motorem. Takovou podobnou jsme ve firmě měli, řazení pětikvaltu šlo sice ztuha, ale oproti čtyřkvaltu posun v "přesnosti" (dodnes se pousměju, jak někdo láteří nad řazením francouzských aut a vzpomenu si na dvanácettrosku). Spolehlivost byla kupodivu ukázková, vydržela i jízdu se zamrzlou vodou, kdy po příjezdu nešel zhasnout motor. Snad jediná závada, která mi zůstala na mysli byl spojkový válec, kdy jsem musel bez spojky dojet cca 30 km domů přes centrum ValMezu. To byla vlastně chronická závada, musela se hlídat hladina brzdové kapaliny, přes spojkový válec unikala. Nechovali jsme se k tomu stroji zrovna šetrně, v naší kovovýrobě pořád přetížená, táta jí honil, já si ji s partou půjčil na festival do Třince a zpět po Novojíčínské pod 130 km/hod nejela:-) Nejeden tuzer s mračítky si na ní vylámal zuby, ten motor jel fakt neskutečně:-) Podvozek taky vcelku seděl, dalo se s ní jezdit normálně přes 100, aniž by plavala, tomu ale mnozí troskaři nevěří. Když to shrnu, tak jsme asi měli štěstí na mimořádně zdařilý kus, pořizovací cenu si zaplatila několikrát a definitivní konec způsobila neřešená koroze. Ale vzpomínáme na ni jen v dobrém!
|
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Kniha: Škoda 1203
|