Málokdo by asi čekal podporu projektu Ovce.eu ze strany člověk, který
nevlastní automobil a za více než deset let soustavné práce napsal tisíce
příspěvků a mnoho článků na servery věnované veřejné, převážně železniční
dopravě.
Současná ideologizace dopravní politiky a směřování nesmírných
objemů peněz do zcela neopodstatněných projektů na úkor práce pro lidi,
mne však donutila postavit se, byť s výhradami, na stranu automobilistů.
Veřejný sektor, a je jedno, jestli jde o stát, města, či neziskové organizace
není povinen plnit lidem veškerá jejich přání. Není možné mít britské daně
a švédské veřejné výdaje. Stejně tak není možné, aby bylo možné kdykoli
kamkoli dojet autem, nejlépe rychlostí blízkou konstrukční rychlosti vozidla
a zaparkovat, nejlépe v bezprostřední blízkosti cíle. Praha je přesycená.
Kolik zabere místa jedno, byť drobné auto, a kolik jeden sedící cestující
v MHD, je snad každému inteligentnímu člověku jasné. A to nemluvím o cestujících
stojících. Na první pohled by se tedy zdálo, že řidiči jsou ti zlí a bojovníci
proti automobilismu ti dobří. Zdání klame.
V první řadě, bojovníci proti automobilismu jsou velmi specifická skupina.
Kdyby jim šlo o řešení problémů s přesyceností Prahy automobilovou dopravou,
spolupracovali by i s lidmi, kteří chtějí MHD čistou a prostou špinavých,
zapáchajících a především neplatících cestujících. Jenže právě tyto lidi
lživě obviňují z fašismu a rasismu, a nechtějí s nimi mít nic společného.
Mohu doložit. Stejně tak, pokud by jim šlo o menší zábor plochy na silnicích
a nižší emise výfukových plynů, spolupracovali by také s motocyklisty,
ale pokud je mi známo, o nic takového nestojí.
Jejich cílem tedy není fungující městská doprava, kterou se člověk nebojí
použít bez strachu, že se nakazí či ušpiní od přítomných černých pasažérů,
přičemž v tomto případě nejde o jejich barvu pleti, nýbrž o neplacení jízdného.
Kdo něco takového chce, je nebezpečný fašista a rasista. Platící a neplatící
cestující v MHD by se asi měli spojit v jednotné frontě nenávisti k úhlavnímu
nepříteli, kterým je automobilismus. Naštěstí, i mezi lidmi, kteří v autě
nevidí plechového miláčka a řízení není jejich oblíbenou činností, je tento
přístup naprosto minoritní. To však tito bojovníci odmítají vidět a cítí
se být v pozici mluvčích, kde nejezdí každý den do zaměstnání autem, aniž
by si je tito lidé někdy ke své reprezentaci zvolili.
Jejich cílem taktéž není, aby část osobních automobilů v ulicích hlavního
města nahradily motocykly. Motocyklista je pro ně také součástí zločineckého
spiknutí ropáků, a co hůře, na rozdíl od automobilistů vnímají motocyklisté
vztah ke svému vozidlu často mnohem osobněji, a tím spíše jsou připraveni
si za jeho používáním stát. Že průměrný motocykl má násobně nižší emise
výfukových plynů a zabírá mnohem méně místa na silnici, to zjevně vidět
nechtějí.
Pokud chceme dopravní situaci v Praze zlepšit, nedosáhneme toho tím,
že budeme bojovat PROTI AUTOMOBILŮM. Přesně to však sdružení Auto*Mat v
posledních letech předvádí. Málokdo je ochoten přistoupit na to, že bude
do zaměstnání cestovat třikrát tak dlouho dobu jen proto, aby si udělal
něco pro životní prostředí. A málokoho odradí od cesty autem skutečnost,
že na magistrále se snížila nejvyšší dovolená rychlost.
Pokud chceme zlepšit dopravní situaci v Praze, musíme přesměrovat část
automobilistů z centra Prahy na jeho obvod a zároveň vytvořit skutečně
kvalitní a funkční městskou hromadnou dopravu. Je třeba realizovat dopravní
stavby na obvodu pražské aglomerace, které by ulehčily centru. Jsou již
léta vyprojektované a ačkoli mohou mít své externality, zajisté přinesou
více užitku. Stále více lidí cestuje z jednoho okraje Prahy na druhý, nemluvě
o transitní dopravě.
Vedle toho jsou nutné investice do rychlé veřejné dopravy, kterou v
oblastech mimo dosah metra nelze v pražských podmínkách realizovat bez
zapojení železnice. SFDI investoval obří částky do železniční stavby Nové
spojení mezi centrem Prahy a oblastí Libně a Vysočan, které lze využít
pro městské a příměstské vlaky. Stále nestojí přes deset let slibované
železniční zastávky na Kačerově, v Karlíně a Rajské zahradě. Z přepravního
hlediska bylo nesmyslně uzavřeno nádraží Praha-Vyšehrad, kousek od Karlova
náměstí. Důležité je zavedení průjezdného modelu, tedy např. Vlaků Stránčice-Vršovice-Hlavní
nádraží-Vysočany-Čelákovice a ne ukončených ve středu Prahy. Mnoho rozvíjejících
se částí hlavního města není na metru, na dráze však ano, ať už jde o Modřany,
Čakovice, Hostivař, Uhříněves, nebo Radotín. O tom všem se na D-FENS již
psalo, a ze své pozice mohu potvrdit, že tento přístup je správný.
Dále je třeba pravidelně opravovat tramvajové tratě, aby doprava tramvají
nepřipomínala jízdu po tankodromu. Stejně tak je nutné obměňovat pravidelně
vozový park PID a neopomenout také občanské kontroly městské policie ve
vozidlech MHD, sloužící k eliminaci osob, které v nich nemají dle přepravního
řádu i zdravého rozumu co pohledávat. Do budoucnosti je třeba také uvažovat
o možnostech dalšího rozvoje MHD v širším centru Prahy, stávající linky
jsou již dnes přeplněné, stejně jako tramvajové smyčky.
Potom tu jsou venkovské oblasti. Zde je třeba, jak je řečeno v názvu
článku, zachovat silnice pro lidi. Nákladní dopravu na delší vzdálenosti
bychom měli v maximální míře směřovat na železnici, jak se to daří v Německu,
kde není na jedno osobní auto jeden kamion, jako na českých dálnicích.
Stejně tak veřejnou osobní dopravu mezi většími sídly bychom měli realizovat
především po železnici, pokud je to možné rozumnou rychlostí. Jako příklad
může opět posloužit Německo. Silnice, i když byly třeba původně stavěny
například pro armádu, by měly sloužit především lidem. K tomu je však třeba
provést důkladnou reformu organizování a financování železniční osobní
dopravy, především rozbít monopol ČD.
Konečně, i pro jízdní kola by na silnicích mělo být místo. Cyklista
ovšem musí řídit odpovědně a dodržovat dopravní předpisy. Spíše než v Praze
se kolo hodí na přepravu po menších a středně velkých městech, nebo po
vedlejších silnicích mezi menšími obcemi. Neexistují nadřazená a podřadná
vozidla, jak se nás snaží někteří lidé přesvědčit. Jsou jen vozidla pro
konkrétní druh přepravy vhodná a méně vhodná.
16.03.2010 Václav Š. David