D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Americká zahraniční politika
    Vydáno 30. 08. 2007 (15932 přečtení)

    Mnoho se dnes debatuje o Americké radarové základně v České republice. Není tedy od věci se podívat na aktivity našeho potenciálního nového spojence USA v minulosti trošku kritickým okem.

    Nelze zapomenout na pokusy Američanů na sklonku WW2, kdy se už nic nevyrábělo neboť nebyly suroviny a pro bombardování tak nebyl žádný důvod (kromě likvidace konkurence dopředu pro dobu míru...) bombardovat naše strategické továrny. Škodovy závody v Plzni, například. Ale i Meoptu (optika, zaměřovače, vojenská výroba) v Přerově se pokusili bombardovat a v kráterech po bombách vedle Bečvy jsem jako malý jezdil, více jak 40 let poté, na kole...
    Rovněž by se nemělo zapomínat, že Brežněv se v roce 1968 Američanů ptal, jestli nemají nic proti zásahu v Československu a bylo mu řečeno že ne, že se jedná o Ruskou sféru vlivu a ze Američané nic nenamítají. Pokud nevěříte, tak si najděte dobový tisk z 68 u nás, byly toho plné noviny...
    O Maltské konferenci v prosinci 1989, jenž de-facto zavinila současný stav nepotrestání komunistických zločinců a z toho vyplývající neutešený stav v ex-socialistických zemích se radeji nebudu moc šířit, od toho je jiný článek od někoho povolanějšího na toto téma.
    Jako občané země, jenž zažila téměř přesně dvacetiletý "dočasný" pobyt Sovětských vojsk máme sklony vidět Rusáky jako ty hlavní "strůjce zla", okupace a vůbec... Ne, že by na tom něco nebylo, ale se zděšením jsem zjistil, ze "výspa demokracie, USA" se chovala od WW2 neporovnatelně hůře!

    Pro upřesnění - Rusáci se od WW2 vojensky angažovali:
    - v Koreji (1950-53) jako část "bratrské pomoci" Korejcům
    - v Maďarsku (1956) při potlačení "kontrarevoluce"
    - v Afghánistánu (1979-89) jako "pomoc legitimní vládě" proti Islámistickým extrémistům
    - v Československu (1968) při potlačení "kontrarevoluce"
    - v Čečensku (1994-96, 1999-dodnes) neboť svobodné jsou státy ruské "federace svobodných státu" jen na papíře a opuštění federace je ne-ne!

    K této "svobodě jen na papíře" se hned dostaneme v podání USA.

    Zahraniční politika USA, krátká verze.

    Od konce WW2 Američané bombardovali 21 zemí:
    Čínu, Severní Koreu, Guatemalu, Indonésii, Kubu, Kongo, Peru, Laos, Vietnam, Kambodžu, Grenadu, Libyi, El Salvádor, Nikaraguu, Panamu, Irák, Somálsko, Bosnu, Súdán, Jugoslávii, a Afghánistán.
    Zahynulo přitom cirka 8 miliónů lidí. Vzhledem k tomu, že se Japonci zkoušeli vzdát celé léto 1945, nicméně demonstrace atomové bomby pro Stalina měla přednost, tak by se dalo říci že těch zemí bylo 22 - včetně Japonska... Nehážu přeci bomby a už vůbec ne atomové na někoho, kdo chce jednat o kapitulaci a to Japonci prokazatelně chtěli. Nicméně po 35 dnů (někdy se udává délka 40 dnů - včetně přípravného bombardování) trvajícím dobývání ostrůvku Iwo Jima o pouhých 21km čtverečních (!) se obrátili s kapitulací prvně na Rusy a ne na USA, čímž asi někoho smrtelně urazili...

    Ale zpět do historie a k faktům.

    Američané začali s odporem proti Britské nadvládě cirka v roce 1763 a od roku 1776 se jedná o regulérní válku, i když Británie v ní používá nestandardní metody a tvrdí, že jde jen o povstalce, nikoliv o armádu, takže může vést válku jak chce. 4. července 1776 získalo povstání vyhlášením nezávistlosti Ameriky oficielně status Britsko - Americké války a ne vzpoury v kolonii. A až v roce 1783 Američané vybojovali svou nezávislost na Anglické koruně. Ústava byla sepsána až v roce 1787.

    1861-1865: bojovali Američané prozměnu mezi sebou - občanská válka severu proti jihu, jenž se dá shrnout jako "Ameriku si rozvracet nenecháme". Jižní konfederaci států bylo vojenskou silou zabráněno vystoupit z Unie spojených Států Amerických. To je stejná "svoboda v praxi" jako u Ruska v případě Čečenska...

    1898-1901: USA vytlačilo Španěly z Kuby poté, co si jako záminku vybrali náhodnou explozi uhelného prachu v podpalubí křižníku Maine, kotvícího v Guatemalské zátoce.

    7. 12. 1941-1946: po původní podpoře fašistů proti nim USA najednou bojuji v Pacifiku následkem Pearl Harboru, kde nechali svou flotilu neinformovanou a napospas Japoncům.

    1944-1945: na poslední chvíli USA bojují proti fašistům v Evropě aby se socialismus nerozšířil do celé Evropy s Rudou armádou. A také zřejmě aby jim neunikla technologická kořist po nacistech, viz operace Paperclip jenž unesla cirka 1 600 (někdy se udává přes 2 000) vědců do USA.

    1950-1953: USA podporují jižní Koreu proti útoku jejího severního souseda, znepokojeného Americkou vojenskou přítomností.

    1953: USA svrhují ministerského předsedu Mossadeqa v Iránu a instalují tam diktátora Shaha, CIA operace AJAX.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Ajax

    1954: USA svrhují demokraticky zvoleného prezidenta Arbenze v Guatemale, 200 000 civilistů to zaplatí životy.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_PBSUCCESS

    1963: USA se spolupodílí na zavraždění prezidenta jižního Vietnamu Diema. (ne-komunistického, holt byl moc vstřícný dialogu a válka musela konečně začít...)

    1953-1964: USA iniciují teroristické útoky v jižním Vietnamu, jenž se dávají za vinu komunistům ze severu.

    1964-1975: Americká armáda zabila 4 miliony lidí v jihovýchodní Asii (v Vietnamu, Laosu, Kambodži...) poté, co Lyndon Johnson 5. srpna 1964 v odpoveď na nikdy nevypálené torpédo na USS Maddox v Tonkinské zátoce nařídil odvetu bombardováním i když už věděl, že zpráva o torpédu byla výsledkem přestrašené obsluhy sonaru, jenž zachytila zvuk vlastního šroubu a zpanikařila.

    11. září 1973: USA zařídilo převrat v Chile. Demokraticky zvolený prezident Salvador Allende je zavražděn a diktátor Augusto Pinochet je dosazen. 5 000 Chilanů zaplatí životem.

    1977: USA vojensky podpoří armádní převrat v El Salvadoru. 70 000 Salvadořanů a 4 americké jeptišky zemřou.

    1980-1990: USA trénuje Osamu Bin Ladena a jeho teror... pardon Freedom Fightery, aby zabíjeli Rusy. Dá jim Stingery a 3 miliardy dolarů. Gorbačov posléze stáhne Rusy z Afghánistánu, což Islámisté i USA vidí jako vítězství nad Rusy...

    1981: Reganova vláda trénuje a financuje "Kontras" v Nikaragui. Výsledkem je 30 000 mrtvých civilistů.

    1982: USA prispivá milionovými "pomocemi" Saddámu Hussainovi na zbraně, aby zabíjel Iránce. (válka Irák - Irán) Chemické a biologické zbraně nevyjímaje. A následně pak vetujíc odsouzení Iráku v OSN za jejich použití...

    1983: Bilý Dům tajně dodává zbraně Iránu, aby zabíjel Iráčany. Ve válce zemřou zhruba 2 miliony lidí. (ztráty jen na Iránské straně byly 1,5 miliónu)

    1989: CIA agent Manuel Noriega, sloužící jako president Panamy, odmítne plnit příkazy z Washingtonu. USA napadnou Panamu a odstraní Noriegu. 3 000 civilistů umírá.

    1990: Irák napadne a obsadí Kuwait se zbraněmi z USA a s požehnáním USA, že se nebudou vměšovat do této vnitřní záležitosti Iráku (vyšší těžba ropy v Kuwaitu = pokles zásob v Iráku a dluhy z dob Irák-Irán války Kuwaitu, částečně způsobené USA a jeho pomocí, jenž uměle prodlužovala konflikt 6 let)

    1991: USA osvobodí Kuwait a vtrhnou do Iráku. V Kuwaitu je zpět dosazen poslušný diktátor a nad polovinou jižní části Iráku je vyhlášena "bezletová zóna" ve které se prohánějí US stíhačky střílející na vše a denně bombardující Irácké pokusy o leteckou obranu Iráckého výsostného územi. Jenže bombardují i civilisty a OSN odhaduje, že 500 000 Iráckých dětí zemřelo v důsledku bombardování a sankcí na léky, prosazenými USA do roku 2003, kdy dojde k druhému vpádu Amíků do Iráku...

    1999: USA bombardují Srbsko aby svrhli Miloševiče, jenž se vypořádával s agresivitou gangů Kosovských Albáncu stejně jako to denně dělá posledních 60 let Izrael s Palestinci. Bombardovali přitom mosty i s civilisty, automobilové (civilní) závody a zkoušeli si grafitové bomby na elektrárny. Navíc použili munici z ochuzeneho uranu, jenž je klasifikována OSN jako zbraň hromadného ničení.
    http://www.nato-tribunal.de/varvarin/photo...cumentation.htm

    2000-2001: USA dáva Talibánským vládcům Afgánistánu "pomoc" ve výši 245 milionů.

    11. září 2001: vláda USA zabíjí zabijí 2 972 vlastních civilistů v WTC, zkouší si oddolnost Pentagonu proti bunker-busteru a vytváří falešné zdání že "unesený" let 93 vybuchl při dopadu v Shanksville, PA. USA vyhlašují válku terorismu s tím, že nebudou rozlišovat mezi teroristy a těmi, kdož je ukrývají.

    od listopadu 2001 dodnes: USA na základě lží o 9/11 napadly a okupují Afghánistán, kde platí 20 000$ za každého odchyceného "teroristu" Severní Alianci, jenž je smrtelným nepřítelem dřívějšího spojence USA - Talibanu.

    od 20. března 2003 dodnes: USA na základě lží o ZHN napadly a okupují Irák. Odmítají počítat civilní oběti. Oficiální ztráty Američanů jsou již 3 612 mužů a odhadované ztráty civilistů oscilují mezi 650 000 až 750 000 oběťmi (říjen 2006). V důsledku jejich politiky zuří dnes v Iráku občanská válka a původně sekulární stát se značně radikalizuje směrem k Islámismu. Vliv Iránu rovněž sílí.

    Podrobnější anglický soupis válečné politiky USA zde: http://www.neravt.com/left/invade.htm
    Cena války v Iraku a Afghánistánu: http://costofwar.com
    Oběti Američanů v hlavních konfliktech (Korea, Vietnam, Afghán, Irák): http://nationalpriorities.org/index.php?op...d=61&Itemid=107
    Oficiální updatovaný seznam obětí současné okupace USA v Afghánu a Iráku: http://icasualties.org/oif/



    Zahraniční politika USA, dlouhá verze.

    Soupis agresivní politiky "dělových člunů" (gunboat disploacy) USA ve světě od 2 světové války. Poctivě jsou uvedeny i mise kdy vojáci USA jen evakuovali, pomahali či byli napadeni sami - USS Cole například. Srovnejte četnost sami...

    1946, Irán. Pod hrozbou použití atomových zbraní se ruští vojáci mají stáhnout z severního území.

    1946, Jugoslávie. Vyhrožování atomovými zbraněmi v odpovědi na sestřelení USA letadla nad Jugoslávií.

    1947, Urugway. Vyhrožování atomovými zbraněmi a vysláním bombardérů jako ukázku sily.

    1947-49, Řecko. Komandos zasahuji a pomocí nich USA ovládají extrémní pravici v občanské válce.

    1948, Německo. Vyhrožování atomovými zbraněmi a bombardéry schopné nést atomové zbraně jsou nasazeny na obranu leteckého mostu do západního Berlína.

    1948-49, Čína. Vojáci jsou nasazení v zadržovacích bojích a evakuování Američanů před vítězstvím komunistů.

    1948-54, Filipíny. Komandos jsou nasazeni když CIA vede válku proti Huk rebélii.

    1950, Puerto Rico. Komandos jsou nasazeni při potlačení revoluce snažící-se o nezávislost v Ponce.

    1951-53, Korea. Vojsko, námořnictvo a bombardování včetně vyhrožování atomovými zbraněmi. USA a Jižní Korea bojují s Severní Koreou a posléze i s Čínou aby to skončilo patem. Vyhrožování atomovou bombou v roce 1950 KLDR a v roce 1953 Číně. Dodnes tam mají USA základny a silnou vojenskou přítomnost. (do Iráku v 2003 nejsilnější mimo území USA)

    1953, Irán. Komandos pod režií CIA svrhávají demokratickou vládu v Iránu premiéra Mossadeqa a dosazují diktátora Shaha.

    1954, Vietnam. Hrozba použitím atomových zbraní, Francouzi nabízejí bomby k rozdrcení obléhání.

    1954, Guatemala. Operace komandos, bombardování, vyhrožování atomovými zbraněmi. CIA režíruje invazi když vláda Guatemaly znárodní pozemky USA firem, základny bombardérů v Nikaragui.

    1956, Egypt. Vyhrožování atomovými zbraněmi, nasazení vojska. Rusům je řečeno aby se drželi stranou Suezké krize. Vojáci následně evakuují zahraniční občany.

    1958, Libanon. Nasazení vojáků a námořníků, okupace Libanonu prý proti "rebelům".

    1958, Irák. Vyhrožování atomovými zbraněmi aby Irák nenapadl a neobsadil Kuwait.

    1958, China. Vyhrožování atomovými zbraněmi aby se Čína nepokusila zabrat Taiwanské ostrovy.

    1958, Panama. Jsou nasazeni vojáci USA, když protesty s pálením vlajky přerostou v konfrontaci.

    1960-75, Vietnam. Vojsko, námořníci, bombardování, vyhrožování atomovými zbraněmi. Boj proti rebelii v jižním Vietnamu a proti celému Severnímu Vietnamu. Odhad početu obětí kolísá mezi 1 a 4 milióny v této nejdelší válce USA. Vyhrožování atomovými zbraněmi v letech 1968 a 1969.

    1961, Kuba. Komandos operace, kdy CIA režírovala pokus o invazi v Zátoce Sviní. Masivní porážka.

    1961, Německo. Vyhrožování atomovými zbraněmi při krizi kvůli Berlínské zdi.

    1962, Laos. Operace komandos. Vytvoření opoziční armády během partyzánské války.

    1962, Kuba. Vyhrožování atomovými zbraněmi a námořní blokáda došla velmi blízko skutečné války s Rusy.

    1964, Panama. Vojáci byli nasazeni v Panamě, když se obyvatelé domáhali předání průplavu dle smlouvy uzavřené při jeho budování do jejich rukou...

    1965, Indonésie. V operaci komandos byl zabit milion lidí (!), když CIA asistovala při vojenském převratu v zemi.

    1965-66, Dominikánská republika. Vojáci, bombardování a namořníci se vylodili během volební kampaně.

    1966-67, Guatemala. Operace komandos, zelené barety zasahují proti rebelům.

    1967, USA, Detroit. Vojáci zasahují proti černochům, 43 je jich zabito.

    1968, USA. Po zastřelení Martina Lutera Kinga je přes 21 000 vojáků nasazeno v hlavních městech USA.

    1969-75, Kambodža. Bombardování, vojenská okupace a až dva miliony zabitých bombardováním, hladomorem a následujícím politickým chaosem.

    1970, Omán. Operace komandos když USA řídí "Iránskou" námořní invazi do Ománu.

    1971-73, Laos. Komandos operace a bombardování když USA řídí invazi Jižního Vietnamu do Laosu. Kobercové bombardování venkova.

    1973, USA, Severní Dakota. Operace komandos řízená armádou proti obleženým indiánům Lakotas na místě zvaném Wonded Knee.

    1973, Střední Východ, Izrael, Egypt, Syrie, Irák, Libanon. Vyhrožování atomovými zbraněmi během války těchto zemí.

    1973, Chile. Operace komandos zbavuje Chile zvoleného prezidenta s marxistickými názory. Diktátoz Augusto Pinochet dosazen.

    1975, Kambodža. Nasazeno vojsko, bombardování a pokus o vysvobození zajatých námořníků kteří už byli (!) předáni USA. 28 vojáků zemře při havárii jednoho z vrtulníků.

    1976-92, Angola. Operace komandos kdyz CIA podporuje Africké rebely.

    1980, Irán. Vojáci nasazeni, vyhrožování atomovými zbraněmi, odvolané bombardování, nezdařený pokus o vysvobození rukojmích kdy 8 vojáků zahyne při havárii vrtulníku. Rusové jsou varováni aby se neangažovali v Iránské revoluci.

    1981, Libye.. Namořní letectvo sestřelí dvě Lybijská letadla během cvičení blízko Lybijských hranic...

    1981-92, El Salvádor. Operace komandos, nasazeni vojáci a vojenští poradci k přemožení povstání proti diktatuře podporované USA. Vojáci se zůčastnili boje o rukojmí.

    1981-90, Nikaragua. Operace komandos a námořnictva. CIA řídí invazi a pokládá miny v přístavech proti revoluci.

    1982-84, Libanon. Námořnictvo, bombardování a nasazení vojáků. Tito mají vypudit ze země OOP (Organizace pro Osvobození Palestiny) podpořit "domácí vládu". Námořnictvo bombarduje pozice muslimů, ale kdyz jen jediný bombový útok na "Beirůtský Hilton" zabíjí 241 vojáků, tak se stahují.

    1983-84, Grenada. Vojáci a bombardování následuje čtyři roky po revoluci.

    1983-89, Honduras. Manévry vojáků pomáhají vytvořit základny poblíž hranic.

    1984, Irán. Dvě Iránské stíhačky jsou sestřeleny nad Perským zálivem.

    1986, Libye. Bombardování a námořní údery pro svrhnutí nacionalistické vlády Kaddáfího.

    1986, Bolívie. Vojáci USA "pomáhají" při zásazích proti farmářům pěstujícím koku.

    1987-88, Irán. Namořními akcemi a bombardováním vstupují USA otevřeně do konfliktu kdy Irák napadl Irán na straně Iráku.

    1989, Libye. Dvě libyjské stíhačky sestřeleny.

    1989, Panenské ostrovy. Vojáci vysláni na uklidnění situace po hurikánu Hugo.

    1989, Filipíny. Letecká podpora poskytunuta vládě proti převratu.

    1989, Panama. Vojáci a bombardování nasazeno kvůli odstranění nacionalistického ražimu jenž, jak jinak, chtěl svůj Panamský kanál... 27 000 vojáků nasazeno, Noriega další uvězněni a cena je téměř tři tisíce obětí.

    1990, Libérie. Vojáky evakuovaní civilisté během občanské války.

    1990-91, Saudská Arábie. Vojáci a letectvo umístěno aby odstrašili Irák po obsazení Kuwaitu. 540 000 vojáků umístěno v Ománu, Quataru, Bahrainu, Saudské Arábii (hlavně) a v Izraeli.

    1990-91, Irák. Bombardovní, invaze a námořní blokáda Iráckých a Jordánských přístavů, letecké údery. Víc než 200 000 obětí při invazi do Iráku a Kuwaitu, bezletové zóny vyhlášeny nad jižním a severním Irákem (Kurdská zóna na severu a Šiítská na jihu), destrukce Irácké armády ve velkém.

    1991, Kuwait. Namořní úder, bombardování a vojáci použiti k dosazení Kuwaitské královské rodiny zpět na trůn.

    1992, USA, Los Angeles. Vojáci a námořní pěchota nasazeni proti povstání proti policejní brutalitě v případu Rodneyho Kinga.

    1992-94, Somálsko. Vojáci, námořní síly a bombardování bylo použito USA když vedli okupaci pod záštitou OSN. Útoky byly vedeny hlavně proti Mogadishu klice.

    1992-94, Jugoslávie. Námořní blokáda pod hlavičkou NATO Srbska a Černé Hory.

    1993, Bosna. Leteckými údery a bombardováním vynucená bezletová zóna v občanské válce. Sestřeleny letadla a bombardováni Srbové.

    1994, Haiti. Vojáci a námořní blokáda jsou použiti proti vojenské vládě. Dosazuji zpět prezdenta Aristida, přetelského k USA, tři roky po puči.

    1996-97, Kongo. - Vojáci a námořní pěchota jsou v Rwandských Hutu uprchlických táborech, a v těch místech se zrodí "Kongo" revoluce.

    1997, Libérie. Vojáci USA byli pod palbou během evakuace zahraničních občanů.

    1997, Albánie. Vojáci USA byli pod palbou během evakuace zahraničních občanů.

    1998, Sůdán. Útok střelami s plochou dráhou letu na zdravotnickou továrnu, jenž měla údajně být "teroristickou" továrnou na výrobu nervového plynu.

    1998, Afghánistán. Útok střelami s plochou dráhou letu na bývalé CIA výcvikové tábory pro Islámské radikály, jenž byli údajně strůjci útoků na abmasády USA v Tanzánii a Keňi.

    1998, Irák. Čtyři dny intenzivního bombardování a útoků střelami s plochou dráhou letu poté, co byly údajně zbrojní inspekci kladeny překážky ze strany Iráku.

    1999, Jugoslávie. Bombardování a útoky střelami s plochou dráhou letu. Silné údery USA pod hlavičkou NATO poté, co se Srbové odmítli stáhnout ze svého území v Kosově. NATO následně okupuje Kosovo.

    2000, Yemen. Namořnictvo USA pod útokem - útok na USS Cole do ni udělal slušně velkou díru a zabil 17 námořníků.

    2001, Makedonie. Vojáci z NATO a USA rozmstni aby oddělili a odzbrojili Albánské rebely.

    2001, USA. Letectvo a námořnistvo v pohotovosti jako reakce na útoky v New Yorku.

    2001, Afghánistán. Vojáci, bombardování a útoky střelami s plochou dráhou letu v masivní akci na svrhnutí vlády Talibanu a hon na Al Kaida bojovníky. Instalován Karzaiho režim. Střety se také odehrály na hranicích s v sousedním Pákistánu.

    2002, Yemen. Raketový útok pomocí bezpilotního prostředku Predátor na údajnou buňku Al Kaidy, včetně občana USA.

    2002, Filipíny. Tréninková mise námořní pěchoty pro Filipínskou armádu se stane bojovou misí když narazí na muslimské Abu Sayyaf rebely v Salu Archipelagu nedaleko Mindanao.

    2003, Kolumbia. Vojáci a speciální jednotky komandos jsou poslány do oblasti kontrolované rebely aby podpořili Kolumbijskou armádu a ochránili ropovod.

    2003, Irák. Vojáci, bombardování, útoky střelami s plochou dráhou letu v této druhé válce v zálivu odstartovalo změnu režimu v Baghdádu a občanskou válku. Spojené státy spolu s Anglií a Austrálií zaútočili z Kuwaitu, dalších států v zálivu a i z Evropských a Amerických vojenských základen na Irák.

    2007, Somálsko. Bombardování údajných Al Kaida členů (Svaz islámských soudů) na útěku, poražených Etiopskou armádou a jinou militantní Solámskou skupinou, instalování nové pro-USA vlády.


    Jak vidíte, za minulé století se žádná jiná země nedopustila tolika agresí a prosazování svých zájmů vojenskými prostředky jako USA. Pokračující okupací Afghánistánu a Iráku v 21 století jasně ukazuje, že s jídlem roste chuť a USA považují i nadále za přípustné prosazování svých zájmů vojenskými prostředky proti komukoliv dostatečně slabému... V tomto světle při nastávajícímu ropném zlomu je třeba se otázat, co je v našem národním zájmu.

    Je etické a morální podporovat bandu vrahounů a agresorů?
    Neuškodí nám ve svém důsledku nastavování krků pro válečné zločince?
    A jak nám prospěje?
    Je snad v našem zájmu podporovat zemi, jenž si kupříkladu veškerou ropu v Iráku nárokuje pro sebe?
    Je rozumné podporovat vojensky pozice známého agresora, jemuž náš osud neleží ani v patě? (Jalta 1945, okupace 1968, Malta 1989)
    Pro nás, jakožto malinkou a vojensky nevýznamnou zemi - je rozumné participovat na ohrožování Ruska, ze od kterého máme veškerou ropu a zemní plyn, a pomáhat k vytváření silnější pozice USA pro zastrašování a prosazování jejich zájmů?
    Opravdu se musíme snažit o eskalaci mezinárodního napětí a rozpoutání nových závodů ve zbrojení?
    Očekáváme ze umožníme USA sledovat a ohrožovat Rusko (radar lze užít i ofenzivně k likvidaci elektroniky a hlavice antiraket lze snadno vyměnit za bojové jaderné hlavice prvního úderu) a že Rusko to přijme jako fakt a nepřijme protiopatření jenž se nás citelně dotknou?
    Lze po kolotoči lží, zapírání, matení, popírání demokracie a vyhrožování od naši vlády vlastizrádců čekat ještě něco dobrého?


    Srovnání Kubánské krize v roce 1962 s radarem a antiraketami (nedělejme, že se nás ty rakety "netýkají", tvoří s radarem jeden systém) v současnosti není ani v nejmenším za vlasy přitažené. Fakta snadné výměny hlavic jsou všeobecně známou věcí, mnohokrát publikovanou třeba zde anebo zde a je vyloučeno, že by to Rusům uniklo. Tito jsou tedy, stejně jako byla Amerika v roce 1962, postaveni před realitu nepřátelských balistických raket s velmi pravděpodobně atomovými hlavicemi a to přímo jim pod nosem. Blízkost je, stejně jako v případě Kuby, tak velká, že znemožňuje efektivní reakci při překvapivém úderu a k vedení dostatečně silného uderu na řídící centra 10 či 20 raket bohatě stačí. Ochromení znemožní účinnou Ruskou odpověď a slabou z drtivé většiny zachytí štít - a je vyhráno, Rusko bude muset souhlasit se vším... Ale podívejme se, jak na provokaci stejného stylu reagovala Amerika v roce 1962. Kennedy, jen co měl na stole fotky dokladující existenci SS-4s raket středního doletu, schopných zasáhnout většinu Amerických měst, vyhlásil námořní blokádu Kuby. Tato trvala dokud rakety z Kuby nezmizely, Rusové nesouhlasili s jejich stažením a rozebráním sil, výměnou za stažení Amerických raket z Turecka a rozebrání tamních sil. Rovněž byl dán příslib, že Amerika Kubu nenapadne. Invaze Kubánců vyzbrojených a vycvičených CIA v Zátoce Sviní se odehrála jen před rokem. Je jasně vidět, že při podobném ohrožení reagovali Američané hrozbou války a blokádou. Aby nebyla podobná možnost dnes reálně aplikovatelná ze strany Rusů, tak se Američané rozhodli celou stanici tohoto systému protiraketové obrany Ameriky rozdělit a umístit ji do dvou zemí i za tu cenu, že spolehlivost systému bude viset na vlásku spolehlivé komunikace mezi radarovou základnou a raketovou základnou. A protože rušičky nejsou neznámým vynálezem, tak to (spolu s negativními výsledky testů) ještě více podporuje spekulaci že o nějaký funkční systém obrany nejde, nešlo a nikdy nepůjde - protože se jedná o zařízení prvního úderu...


    S plány na postavení vojenské základny v Alžírsku nebo Maroku, či v Libyi, Egyptě, Džibuti nebo v Africkém svazu Američané nepochodili a i černoši v Africe je striktně odmítli.
    Když i černoši mají ještě dostatek zdravého rozumu, aby válečné zločince odmítli, proč ho nemáme my?

    Maltská konference


    30.08.2007 trodas


    [Akt. známka: 3,43] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: [Neregistrovaný autor] | Komentářů: 384 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.