|
|
|
Původní Zeitgeist je bludná směsice pár dobrých postřehů, spousty polopravd a mnoha výtrisků totální demagogie. No a Addenum tomu s tím slavným Venus Projectem nasadilo korunu. Zatím jsem příliš nepochopil, v čem by se to jejich unikátní světové uspořádání lišilo od utopistického komunismu.
Čekal jsem, že hojnosti energie budou chtít dosáhnout zužitkováním energie vakua či motoru na vodu - ale to jsem je přecenil. Prý slunce, vítr a vlny - toť zdroje, které pokryjí potřeby všech a bez potřeby prvotní spotřeby neobnovitelných zdrojů (asi jim ty panely a větrníky přinese, nainstaluje a bude opravovat Aštar Šeran). Jo a kdyby to náhodou nestačilo, tak jen samotné geotermální energie prý máme už DNES a SNADNO k dispozici tolik, že nám pokryje současnou spotřebu na 4000 let. Letadla zrušíme, protože budeme mít všude maglev vlaky ve vakuové trubici, které si to budou mastit 6400 km/h a spotřebovávat přitom zlomek energie, již na dopravu spotřebováváme dnes. Jo a zrušíme peníze, páč ty jsou příčinou všeho lidského utrpení, pochopitelně :-)
Blbý je akorát to, že všechny tyhle báječné technologie má v trezoru rodina Rothschildů. Hmmm.
Jinak pokud mohu doporučit něco já, tak je to Crash Course Chrise Martensona: www.chrismartenson.com. Je možná příliš silné tvrzení, že mi CC otevřel oči, zato vím zcela jistě, že Chrisovy Reports mi na mém skromném obchodním účtu zachránily pár tisíc USD.
|
|
|
Mel byste preci jen zacist vice cist...
Vasi ctene pozornosti doporucuju zacit treba hned znamym vzorcem E = mc². Pokud jste extra liny, podivejte se napr. na na toto*:
One gram of mass — approximately the mass of a U.S. dollar bill — is equivalent to the following amounts of energy:
89.9 terajoules
24.9 million kilowatt-hours (≈25 GW·h)
21.5 billion kilocalories (≈21 Tcal) [6]
21.5 kilotons of TNT-equivalent energy (≈21 kt) [6]
Aneb jeden z mnoha ukolu, kterym se bude zabyvat LHC, moznostmi studia a praktickeho vyuziti temer nekonecne mnozstvi energie, ktera okolo nas je.
Prestoze je zmineny dokument spise smesici ruznych polopravd, to co tvrdite v druhem odstavci je spise jen vasi fantazii, abyste byl za kazdou cenu zabavny... no nepovedlo se. Zacnete vice cist...
* zdroj Wikipedie
|
|
|
What?
Popíral jsem snad někdy, že v hmotě je vázané obrovské množství energie? Můj druhý odstavec je reakcí na onen dokument, kde se ostatně také neupírají k energii hmoty, ale tvrdí, že s již dnešními technologiemi můžeme veškerou energii SNADNO čerpat z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, vlny, geotermální energie) a že jediné, co tomu brání, jsou zlovolné mezinárodní korporace. Nechápu tedy, proč se mi snažíte omlátit o hlavu ausgerechnet Einsteina...
|
|
|
Jo, mate recht, omluva. Vase propojeni nekolika veci ve druhem odstavci jsem pochopil jinak nez jste to myslel puvodne.
Nicmene rozhodne me neprislo, ze by v danem dokumentu kategoricky tvrdili takove zavery, ktere tu predkladate.
Urcite dany dokument tvrdi "zdroje, které pokryjí potřeby všech a bez potřeby prvotní spotřeby neobnovitelných zdrojů" ?
Urcite ten dokument kategoricky tvrdi, ze DNES a SNADNO muzeme energii z obnovitelnych zdroju vyuzivat ?
Urcite je v tom dokumentu kategoricky receno, ze za vse muzou jakesi zle korporace ?
Jiste tam nevyvozuji zavery zruseni letecke prepravy tak jak to podavate vy, ale spise pohled na alternativy.
Celkove vyzneni dokumentu me rozhodne tak kategoricke jak to tu podavate, nicmene to je veci nazoru.
Jeste jednou ovsem omluva.
|
|
|
No kdyby to tvrdili stejně kategoricky jako já, tak by se jim (doufám) každý vysmál. Samozřejmě že to předkládají jako suprovou alternativu (not perfect, but much better than what we have today či něco v tom smyslu). Nemám čas ani chuť to tam teď hledat, ale rozhodně tam tvrdí, že ropné firmy mají v trezoru patent na superbaterie, že snadno dostupných je 2000 ZJ geotermální energie, která by lidstvu stačila na 4000 let, dále vítězoslavně tvrdili, že americké úřady v roce 2000něco přiznaly, že kdyby se naplno využila větrná energie ze tří států, kde jsou pro to nejlepší podmínky, tak by to stačilo pro celé USA (jak by si ten "full harvest" představovali se ani neodvažuji domyslet) a rozhodně tam tvrdili, že příčinou všech problémů je "monetary system". Letadla chtěli rozhodně zrušit, protože jsou pomalá a neekologická a prý mají nějaké kámoše s projektem těch supermaglev vlaků. Tož asi tak nějak.
|
|
|
Nevim no, se na ten dokument budu muset podivat jeste jednou ;)
|
|
|
A když už jste na to zavedl řeč, tipnete si, za jak dlouho se od LHC dostaneme k zužitkování byť jednoho promile onoho mc^2? Sto, dvěstě, třista let? :-)
P.S.: pokud bych ve svém původním příspěvku přece jen mohl něco opravit, pak by to bylo jednoznačně slovo "výtrisk". Ani značně pozdní hodina mi nemůže být omluvou pro takové faux pas :-)
|
|
|
Ve vede takovehle tipy nefunguji ;)
To promile muzeme dosahnout behem par desetileti, staleti nebo taky nikdy. Prakticke vysledky vyzkumu si ovsem muzete prohlednout jiz dnes v Jiznich Cechach nebo v Praze - Rezi ;)
|
|
Zeitgeist je hezka pohadka, ktera sice oznacuje nektere problemy, ale naprosto nesmyslne je "analyzuje".
Za daleko serioznejsi povazuji http://www.youtube.com/watch?v=mzJmTCYmo9g :-).
Vice knih, mene videa.
|
|
|
tady je to s titlema
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0
|
|
Ony si snad vlády tisknou peníze jak se jim zlíbí?!? (vynechme Zimbabwe a podobné psychózy)
Prostě další článek úplně o ho***. Asi začnu taky psát.
|
|
|
Ono je to možná ještě kapánek horší - vlády nemají zhusta nad vytvářením peněz kontrolu a kdyby měly, tak by si tiskly peníze, jak by se jim zlíbilo.
Raději snad začněte napřed číst...
|
|
|
Číst začni spíš ty. Hlavně to na co odpovídáš.
|
|
|
Fajn, máte snad pocit, že si vlády v konečném důsledku netisknou peníze, jak se jim zachce? Jestli považujete Zimbabwe za úlet, tak se podívejte, co momentálně provádějí v USA. Ostatně není třeba chodit pro příklad až za oceán, EU bude taky "stimulovat" o sto šest.
|
|
|
Ano, ten "pocit" mám. Vy snad máte pocit že si je tisknou? Co dělají v USA? Co bude dělat EU?
|
|
|
No tak, pravda, technicky vzato je netisknou. Když se vláda a kongres USA rozhodnou, že potřebují víc peněz, což se jim poslední dobou jako na potvoru děje každých pár měsíců, tak pověří ministerstvo financí vydáním dluhopisů. Ty skoupí v aukci převážně velké banky, a tak vláda USA získá peníze. Dále FED nakoupí dluhopisy od velkých bank a zaplatí jim za to zbrusu nově VYTVOŘENÝMI penězi. V praxi se s tiskem neobtěžují, pouze překlopí pár bitů v databázi a připíší si peníze na účet.
Abych odpověděl na zbývající otázky, za takto získané peníze potom zachraňují (h)různé zkrachovalé firmy a říkají tomu "Program na podporu problémových aktiv" (TARP). Nově pak plánují stejným způsobem "vytvářet pracovní místa". No a EU bude dělat (dělá) totéž.
Ale to Vy jistě velmi dobře víte a jen tak mě tu škádlíte, že? Tak šup šup, už aby byl ten článek na světě :-)
|
|
|
Zbytečně si plácáš játra. Voslovi stačilo jen ííííííííááááááááá...
|
|
|
Nech bejt, čím více oslům to nasměruje zrak správným směrem tím lépe...
|
|
|
Ty tohohle konkretniho Vosla asi jeste neznas, vid? ;-)
|
|
|
Cože? Tim chceš jako říct že se najdou lidi který berou d-fense jako něco jinýho než jako vadavatele více či méně nesmyslných a více či méně vtipných článků u kterých se dá občas dobře zaflamovat?? Chceš tim říct že se najdou lidi který berou vážně článek, kde se mimo jiné najdou takový "moudra" jako že:
'Peníze tiskne státní tiskárna cenin na popud národní banky, která je ovládána politiky. Tyto nové peníze se dostanou nejprve do národní banky a odtud jako půjčky do komerčních bank, které je půjčují dále. Tím, že se vydají další peníze, se uměle snižuje úroková míra a tedy se peníze takzvaně „zlevní“. Získává nyní kdo? Přece 1) komerční banky, jež mají peníze k půjčování za nižší úrok, než před vydáním těchto peněz (tento úrok platí pak národní bance), 2) subjekty, které si půjčují od komerčních bank za také nižší úrok a tím samozřejmě všichni ti, jenž jsou na tyto subjekty personálně či finančně nebo jakkoli jinak napojeni.'
vážně se najdou takoví? No to potěš koště.
|
|
|
Ehm a odhlédneme-li od skutečnosti, že se jedná o poměrně stručný popis, který možná zbytečně do celého procesu zapojuje státní tiskárnu a fyzické oběživo, co přesně se Vám na tom nezdá? Ona totiž existuje řada lidí, nebál bych se dokonce říct, že většina, kteří žijí v mylném domnění, že banka půjčuje peníze, které do ní napřed někdo vložil, že peníze samy o sobě představují hodnotu nebo že inflace vzniká tak, že Lidl zdraží rohlíky, případně nenasytní pumpaři benzín...
|
|
|
No, nejdřív sem se trochu rozepsal, ale potom sem si řek: co bych tady házel perly sviním. Kdo chce, tak si fakta zjistí sám, kdo nechce toho to co napíšu stejně nebude zajímat a dál bude fantazírovat o tajemných zednářích, zlých Iluminátech, židovských spiknutích nebo čeho se to zrovna chytil. Takže věz, milý Wlku, že se mi na tom nezdá to, že to je přesně naopak.
|
|
|
Tak to je škoda, protože já žádné židozednářské spiknutí nepropaguji a nevšiml jsem si, že by snad autor něco takového naznačoval. Do tohoto vlákna jste už napsal pět příspěvků, které by šly beze ztráty informace zkomprimovat do výkřiku "Tohle jako myslíte fakt vážně, woe?"
Dovoluji si silně zapochybovat, že nějaké "perly" máte.
|
|
|
Krok A) "Když se vláda a kongres USA rozhodnou, že potřebují víc peněz, což se jim poslední dobou jako na potvoru děje každých pár měsíců, tak pověří ministerstvo financí vydáním dluhopisů." Right.
Krok B) "Ty skoupí v aukci převážně velké banky, a tak vláda USA získá peníze." Stále right.
Krok C) "Dále FED nakoupí dluhopisy od velkých bank a zaplatí jim za to zbrusu nově VYTVOŘENÝMI penězi." Samo o sobě také right. Ale NAPROSTO WRONG ve způsobu jakým to podáváte (domnívám se, že se snažíte podsunout nepravdivou skutečnost). To, že proběhnou kroky A a B totiž v žádném případě NEZNAMENÁ, že automaticky proběhne i krok C!
POUZE POKUD se FED rozhodne dluhopisy (nebo jakákoliv jiná aktiva) od bank nakoupit a banky s tím (dobrovolně) souhlasí, tak proběhne krok C. A to bez jakékoliv vazby na kroky A a B!
A navíc, ono se může stát (a naprosto běžně se děje), že centrální banka se naopak rozhodne komerčním bankám v minulosti nakoupení státní dluhopisy prodat...a co se stane? Pokud si je banky rozhodnou koupit, tak za ně zaplatí penězi - a ty z ekonomiky ZMIZÍ.
Proto prosím uvádět oba směry pohybu...
|
|
|
Ale jo, o tom žádná. Já jsem o tom psal proto, že Vosel se zdál rozporovat samotnou skutečnost, že politici si na financování svých vizí tisknou peníze z ničeho. Chtějí zachovat status quo, nechtějí dopustit pád velkých bank, nechtějí dopustit pád velkých automobilek, a tak vydávají dluhopisy jako o život. A v posledních týdnech jim hraje do karet i to, že po dluhopisech je náramná sháňka. Aby investoři nakupovali dluhopisy se záporným výnosem, to se hned tak nevidí... Mno, minulý týden nakoupený TBT to jistí :-)
|
|
|
Seš blbej nebo jen natvrdlej?
|
|
|
|
A nedá mi to abych nepřipoměl že přesně takovou roakci sem předpokládal. "Ale řekni, voni je stejně tisknou, viď?" Prostě nemá cenu se stebou hádat, když vidíš spiknutí tak vidíš spiknutí a nikdo ti to nevymluví.
|
|
|
|
Sorry, ale na větu "Seš blbej nebo jen natvrdlej?" se ode mě ničeho lepšího nedočkáš. Nevím, co to furt blábolíš o spiknutí. Zeitgeist, FahrenHype 911, Loose Change a podobný kraviny nevyznávám.
Finanční krize a současné multimiliardové hrátky kolem ní není žádné spiknutí, to je normální udržování statutu quo ze strany vládnoucích elit. Ještě by se slušelo dodat, že v dlouhodobém horizontu s tím stejně nic nenadělají, akorát všechny zatáhnou do ještě většího průseru - ostatně jako zatím vždy.
P.S.: argument jsi zatím stále žádný nepředložil. Tolik k tvému přihlouplému postesknutí "nikdo ti to nevymluví".
|
|
|
Podobný kraviny vyznáváš, tvrzení že si vlády tisknou peníze podobná kravina je. Jen to přes svou blbost nevidíš.
Tys snad nějaký argumenty předložil? Ne? Tak nekecej!
|
|
|
Mám za to, že v diskusi s DK jsem argumentů předložil až až. Že to nechceš akceptovat ani rozporovat je pouze tvůj problém. Jinak si klidně dál žij v iluzi, že peněžní zásobu moudře spravují zcela nezávislé centrální banky, které v žádném případě nepodléhají politickým tlakům a jde jim o stabilitu příslušné měny, čímž chrání úspory zodpovědných lidí :-)
|
|
|
Nepředložils nic. A co furt kecáš vo FEDu? Tady sme v ČR.
|
|
|
Centrální banka jako centrální banka - možná až na to, že ta česká je daleko více státním než nezávislým orgánem a soukromé vlivy na ni nejsou tak viditelné. Na základním principu fungování to ale zase tak moc nemění.
|
|
|
"...že Vosel se zdál rozporovat samotnou skutečnost, že politici si na financování svých vizí tisknou peníze z ničeho."
Ale vždyť to není pravda...to by platilo jen v případě, že by dluhopisy kupovala centrální banka (což se nazývá přímá monetizace státního dluhu), což se neděje (je to zakázáno).
Pokud dluhopis nakoupí komerční banka, co se stane? Jen se přesunou peníze z komerční banky do rukou státu, žádné nové peníze nevznikají...
|
|
|
Není pravda? Technicky. Asi jako že není pravda, že Mělnická radnice se snaží sprostě zkasírovat řidiče, kteří nedodržují třicítku na nepoužívaném železničním přejezdu. Samozřejmě že ne, oni tam ten radar dali proto, že si místní stěžovali na hluk... Kdo tomu věří, ať tam běží.
Paulson, Bernanke a jejich kamarádíčkové bankéři jsou všichni tatáž pakáž. Bernanke napřed snížil sazbu skoro na nulu a nyní nasadil tzv. "Quantitative Easing", což je jen eufemismus pro vytváření nových peněz, tak o čem se tu hádáme? Centrální banka by se měla starat především o stabilitu měny, ne? To ale FED rozhodně nedělá. Oni "stimulují" ekonomiku - to je momentálně jejich hlavní cíl. Asi je to ale jen nějaká neuvěřitelná shoda okolností, protože politici chtějí přesně toto.
Mimochodem, pokud nyní budou v USA každý rok vydávat nové dluhopisy za cca 1 bilion USD, co se stane s jejich cenou? No, tipnul bych si, že asi dvakrát neporoste, zatímco výnosy porostou, sky is the limit. A co pak udělá FED? Že by začal kupovat dluhopisy? Hmm. A pak že C nezávisí na A a B...
|
|
|
NO a pak si dvě banky navzájem poskytnou úvěry a navzájem si dluhopisy přes několik swapů prodají. No a je dvojnásobek peněz na světě a tím i v oběhu. Jako dnes.
Pokud by to fungovalko tak nějak dobře soudružsky, nejsme po konečky vlasů v há.......ji
Soudruzi většinou vždy někde udělají chybu.
|
|
podle me to se socialismem nema co delat, spis bych to nazval realnym kapitalismem.
|
|
|
No nevím nevím.....
pro mne (zjednodušeně)
kapitalismus = každý za své
socialismus = cizí za moje (nebo já z cizího)
Takže pokud někdo vybere od občanů a firem daně a rozdělí je jiným občanům a firmám tak v čím větším objemu to dělá tím více je to socialismus.
|
|
|
Dokázal byste alespoň přibližně specifikovat období, kdy například v Evropě nebyl socializmus?
Nebo lépe: kdy, kde a jak dlouho v Evropě (pro jednoduchost) byl (ve smyslu Vašeho příspěvku) kapitalizmus?
Ať víme, o čem mluvíme, ne?
|
|
|
Nevytrhujte můj příspěvek z kontextu. Já jsem reagoval na to, že ta současná rekace na fin. krizi, t.j. pumpování peněz daňových poplatníků do bank a jiných prodělečných firem je dle "oldise" reálný kapitalismus...
Nicméně 100% kapitalizmus nebo 100% socialismus je něco jako perpetum mobile....prostě to neexistuje, jen se daný systém vyznačuje větším či menším příklonem k dané definici a navíc existují i jiná kritéria a jiné *ismy ke kterým může daný systém inklinovat.
Takže na Vaši otázku jednoznačně odpovědět neumím....a už vůbec ne nad celým Evropským regionem.
|
|
|
No a já se, imo jiné, snažil naznačit, že souhlasím s oldisem.
Zbývá tedy jedno: definovati, kdy se reálný kapitalizmus mění v reálný socializmus.
Proč se ptám?
Protože se to zde v diskuzích objevuje stále a prostý vidlák nabývá dojmu, že všude na světě je vlastně socializmus s výjimkou Číny, Severní Koreje a Kuby, kde je komunizmus.
Reálný socializmus jsem krátce zažil a jsem hotov jisté rozdíly vidět.
|
|
|
Ono je to vážně moc těžké. To je stejné jako s pravicí a levicí.......on se ten bordel holt blbě popisuje, když se vesměs jedná v prvé řadě o boj o koryta a potažmo o moc, který je uměle roubován na nějakou ideu......nicméně stále mi přijde Evropa i USA čím dál tím více levicovější a tím pádem socialističtější ........
|
|
|
Zbývá tedy jedno: definovati, kdy se reálný kapitalizmus mění v reálný socializmus.
Ze by to bylo v momente, kdy se prestanou nicit ty kultury? V tomhle pripade mozna dokonce realne kultury.
|
|
|
Pokud bys věděl, o čem je řeč, věděl bys i, že s ohledem na ničení kultur mezi socializmem a kapitalizmem není rozdíl. A to ani reálný.
Někdo by mohl namítnout, že socializmus naopak kulturu vytvořil. O tom by ses mohl hezky rozhovořit.*)
________
*) Ale ne tady, proboha!
|
|
|
Probuh! Tak socialismus v tom jede taky?
Prominte, vase bachorovosti, ze se ve tvem oblibenem tematu tak nevyznam, ten tvuj VUML ti na tomto poli poskytuje nedostiznou vyhodu.
A co feudalismus nebo prvobytne pospolni soudruzi? Taky nicili kultury? Mozna ne. Kdyz meli to jidlo uplne zadarmo, tak se jen cpali a na nejake kultury s.. sypali.
|
|
|
Tak ještě jednou:
*) Ale ne tady, proboha!
|
|
|
Proc ne? Jen se tak nestyd.
Vzdycky kdyz zacnes o gulturach nebo o jidle zadarmo, je to k popukani. Jsi tu takova obdoba dvorniho saska, tak se neupejpej.
|
|
Je to skutečně tak jednoduché?
Oprostit se od spotřebních košů a vymyslet poučku/příklad?
Pokud se něco vyrobí s menší spotřebou energie a práce, je to levnější. Chleba to není, u chleba je množství energie a práce již dlouho stejné, vlivy mají úplně jiné ekonomické páky, stejné je to s moukou.
Není-li to chleba, je to třeba jízdní kolo. Nebo LCD televizor. Nebo osobní počítač. Nebo mobilní telefon.
Není to osobní automobil. Třeba proto, že "letos" váží o 50% více než "loni".
|
|
|
"Give me control of a nation's money and I care not who makes her laws." (Mayer Amschel Rothschild)
"Banking establishments are more dangerous than standing armies." (Thomas Jefferson)
|
|
|
Ten první výrok zní strašně kchůl, ale zároveň trochu mimo:
- Předpokládá totiž, že už existuje něco jako "a nation's money".
- Předpokládá, že existují zákony, které ustavují a brání monopol této měny.
V opačném případě se může i Rotschild jít bodnout. Resp. bude se muset snažit o to, aby ty peníze, které ovládá on, byly pro lidi dostatečně zajímavé na to, aby je používali dobrovolně.
|
|
|
"a nation money" a zakony, ktere brani monopol teto meny jsou ovsem zase jen vysledkem pusobeni trhu* ne ? Trhu, ktery tu mame neprerusene uz nekolik tisic let; pusobenim subjektu, kteri drive vlastnim pricinenim dosahli nejake vyhody a moci a ktere si svuj vliv chteli/chteji udrzet a tuto deformaci trhu predavaji na dalsi generace. To je prece svobodny trh, ne ?
Soucasne statni zrizeni preci uz dlouho neni demokraticke (jestli nekdy vubec bylo...), ale spise korporatni, hrajici ve prospech tech, kdo si mohou, trebas pomoci ruznych lobingu, utvaret podminky trhu k obrazu svemu. Bude-li tento system pro zivot vetsiny nevyhodny, trh* sam tohle vyresi.
* skutecny trh se vsemi (lidskymi) plusy a minusy, ne trhy dle umele vytvorenych predstav at uz komunistu/socialistu/libetarianu/zelenych/modrych ci jinych dalsich casti skladacky.
|
|
Protože to dosud nikdo neudělal, musím se z toho otřást sám.
Oslíkovi nemůže vypadnout z bachoru nic. Oslík nemá bachor.
Úvodní vtip se tak stává kontraproduktivním.
|
|
|
Kdyz se zkusis prenest pres sve hnidopisstvi, treba si uvedomis, ze termin 'bachor' se v bezne mluve pouziva pro bricho.
|
|
|
to jo, ale u lidí. U zvířat jsem se s tim ještě nesetkal.
|
|
|
Kdyz myslis. V pohadkach ale jednaji zvirata jako lide ne?
V tomhle pripade ten oslik muze treba zpodobnovat chlapika se jmenem Al Bundy (Bunda) ze serialu The Bundies (Zenaty se zavazky). A ten teda bachor urcite mel. A padaly z nej dolarove bankovky.
|
|
|
Aha.
Až si koupím televizi, budu se tedy moci s tebou bavit na úrovni. Zatím mám smůlu, promiň.
|
|
|
Autor to použil nikoliv jako projev běžné mluvy, ale:
1) Jako nepovedený vtip na úvod.
2) Jako pejorativum vymezují vztah k popisovanému úkonu (také trochu mimo, to mohl použít spíše orgán, do kterého hošši z Chaozu umísťovali kliku).
(Sám se kloním k druhé možnosti.)
Zbytek článku není běžnou mluvou psán a navíc to bude mluva běžná jen v některých rodinách, ne?
Atd.
Vzhledem k tomu, že to navíc jistě dobře víš, zkus radši nějaký ten večení VUML, abych neměl dojem, žes vyměkl.
________
O.T. Oslík a bachor, to je jako Bandit 1200 ccm f špíně, ne?
|
|
|
Ze ty se vzdycky vozis na nejake bezvyznamne malickosti.
Ze by byl ten zbytek uz moc slozity?
Mimochodem jsem nedavno Obusku z pytle ven po vecerech vypravel a kdyz jsem se pri nekolikate reprize uz celkem nudil, paralelne jsem premyslel o tom, kudy vlastne ty mince z toho oslika (beranka) padaly. Pokud to zviratko nemelo nejaky specialni hardware (neco jako sporici prasatko se sterbinou na brise, prichazi v uvahu jen jedna cesta.
|
|
|
Ze by byl ten zbytek uz moc slozity?
Přesně!
Zejména z kulturní stránky.
|
|
|
|
Ano, správně. A to nemluvím o tom, že z oslíka z principu nemůžou padat peníze. Leda tak hovna. Ale to už není tak zajímavé. Hovna zhusta padaj i z leckoho v místní diskuzi.
|
|
|
:-) Nech ho! Ten je muj! :-)
|
|
|
Hovna mají svoji hodnotu. Z principu z něj tedy platidlo padá. Jak tu již bylo několikrát podotknuto, platidlem se může totiž stát cokoliv, tedy i hovna.
Oslí h*** jsou ale mnohem hodnotnější, než h*** virtuální. Zarejeme-li například oslí h*** pod brambory, poskytnou výnos o několik desítek procent vyšší. Prodáme-li tyto brambory na trhu neviditelné ruce za zlaté mince, zvýšený příjem lze přičíst aplikaci dotyčného oslího h*** a tedy lze v principu tvrdit, že z dotyčného osla padaly zlaté mince. Došlo tedy k transmutaci hovna ve zlato, byť poněkud oklikou.
A to je TO hluboké tajemství života. Dobrou noc, děti. Dobrou noc, strýčku PrťoryjeXXX. A jesli budete zlobit, příjde na vás bůh obžerství!
|
|
|
|
To je jako "prodam auto". Nicneříkající, příliš obecné. Jen se rozepiš!
|
|
|
Vosel, když řekne, že prodá hovno, může to znamenat cokoliv. Od hloubání nad ostrostí párátka na zuby, až po čtení seznamu letošních kandidátů na nobelovku.
Prosté ÍíííííííííÁááááá postačí. :-D
|
|
|
Ano, správně. Příklad s hovny a jejich konzumací jsi zde, pokud jsem to správně dohledal, použil jako první Ty. Nemusíš to tak okatě připomínat, nebylo to tak dávno. Nebo je to něco vážnějšího?
|
|
|
Ygorku, však ty víš, co jsem tím chtěl říci. ;-)
|
|
|
Nojo, když mě někdy přepadnou pochybnosti ;-)
Ten koberec sis už vypůjčil?
|
|
Hezký článek. Tak nějak to opravdu je. Dneska v USA tečou peníze do "firem" neuvěřitelnými kanály. Například firma na výrobu zemědělských strojů John Deere dostala úvěr 2,5 miliardy USD od Fondu pojištění vkladů FDIC.
|
|
Realita není zdaleka tak jednoduchá a přímočará jak se nám autor snaží nastínit.
1. inflace se nerovná růstu peněžní zásoby
2. peníze z valné vetšiny netvoří centrální banka, ale banky komerční
3. je zcela opominuta rychlost oběhu peněz v ekonomice (jeden z klíčových problémů současné kritze)
4. zásahy státu jsou v současné době, kdy je trh paralyzován nedůvěrou snad jediné řešení jak zabránit závažným a nevratným škodám
5. v součané době se banky snaží vylepšovat svou solventnost, takže většina peněz které pumpují centrání baky do oběhu zůstávájí u nich a na inflaci nemají žádný vliv
6. trochu více socialismu (regulace) by v bankách, které pracuji většinou s cizími penězí by myslím nebyla vůbec na škodu
|
|
|
1. čemu se tedy podle Vás rovná inflace? Podle rakouské teorie je inflace vskutku růstem peněžní nabídky.
2. prvotní impuls vždy pochází od centrální banky, jinak souhlasím, bankovnictví částečných reserv je zlodějina
3. čím se chudera rychlost podílela na nynější krizi???
4. zásahy státu se v současné (i jakékoliv jiné době) dosáhne v tom naprosto nejlepším případě stejných benefitů, jako škod, které tyto způsobí
5. ano, snaží se získat likviditu, proto, že mají strach z dalších špatných investic, které by mohly vyplavat na povrch, že udělaly a nerady by dosáhly bankroty, až se to otočí, zase ty peníze vyženou nahoru burzu, reality, nebo cokoliv jiného, kde se projeví příští krize
6. když současná regulace a centrální plánování ve finanční oblasti selže, nebude jistě lepšího řešení, než regulaci utužit a centrální plánování znásobit.
|
|
|
1. Dle akademických definic ne, nicméně v praxi to je přesně to, o co běží.
2. Ale centrální banka nastavuje podmínky a dává impulsy. Adolf Hitler a Heinrich Himmler také osobně nikoho nezavraždili...
3. Rychlost oběhu je jeden z detailů, jehož důležitost je dána celkovou blbostí současného systému. V systému kryté měny by to bylo víceméně egal
4. Hahaha. Jak říká pan Williams, to je jako volat žháře, aby šel uhasit požár, nejlépe benzinem. Státní zásahy budou mít za následek jen další deformace trhu a rozšíření krise do ostatních odvětví hospodářství. Fundamentálně průserové firmy budou podrženy na úkor těch, které by jinak mohly prosperovat.
5. To je pouze částečná pravda. Státní peníze se nepumpují pouze do bank.
6. To si děláte srandu?! Co je potřeba u bank je naopak zodpovědnost a dodržování pravidel, na kterých se banka dohodne se zákazníkem - nikoli tedy pravidel pro výrobu peněz, na kterých se dohodne, nebo které jí jsou diktovány státem.
|
|
|
5. I dkyby se nakrásně pumpovaly pouze do bank, tak tam nezůstanou na vždycky, vidina výdělku, když ztráty zatáhnou daňoví poplatníci. A bankéřům rychle otrne a bublina se nafukuje nanovo.
|
|
|
1. Pokud vytvořené poeníze skončí na účtu a není s nimi nykládáno nemají na inflaci žádný vlív
2. Tady můžu pouze zopakovat - peníze se tvoří v valné většině v komerčních bankách. To je fakt.
3. Zamrznutý mezibankovní trh, krize důvery, zhoršený přístup k úverům, atd. Snížená rychlost oběhu peněz výsledkem těchto jevů.Peníze prostě leží bez uřitku v bankách.
4. Tady si zcela jistě z ideologických důvodů neporozumíme. Je to však stát který může kola ekonomiky znova rozhýbyt. Nebo víte o někom jiném dostatěčně silném a odvážném kdo by ho nahradil. V současné době soukromý sektor žádné velké investice činit nebude.
5. Samozřejmě i firmy omezují investice a šatří kde se dá. Vytváří rezervy na horší časy.
6. Jako zákazník nemám žádnou možnost jak kontrolovat svou banku. Banka mi své knihy samozřejmě neukáže a a vůbec je to nesmysl. Prostě já a banka nejsme a nikdy nebudeme rovnocenými partnery. Tady musí nastoupit někdo jiný silnější, který bude tento dozor vykonávat.
|
|
Chtel bych jeste podotknout, ze mimo penezni zasobu existuje jeste neco jako materialni hodnoty, predstavovane onim X. Jenze tim, ze vetsina z nas chodi pravidelne do prace, tak se hodnota toho X zvysuje. Pokud by tedy nominalni penezni zasoba zustavala stale ve stejnem objemu, tak by nutne muselo dochazet k deflaci, coz je rekneme opticky nevyhodne. Proto je podle mne cilem centralnich bank emisi novych penez udrzovat priblizne stejnou nominalni hodnotu zbozi (proste chleba stoji furt stejne), resp. udrzovat mirnou inflaci 1 az 2 %. Ze se tento proces zneuziva i k jinym ucelum, to uz je prosim vec jina.
|
|
|
Proč by centrální banky musely udržovat stejnou nominální (měl jste na mysli spíše reálnou, že) cenu zboží? Co je tak úplně špatného na mírné deflaci? Peněžní zásoba nemusí zůstat za každou cenu úplně stejná, ale její zvyšování by nemělo být záležitostí jednoho škrtu pera (či dnes stisku klávesy).
Často se udává, že pokud by byla deflace, mělo by to demotivující vliv na chování lidí - málo by se zadlužovali, nekupovali by tolik nových věcí atd. atd. Mně to zase tak tragické nepřipadá - ne všechny nákupy člověk může či chce odložit, dá se předpokládat, že spolu se zdrženlivostí utrácet by rostl i tlak na vyšší kvalitu zboží a služeb, což bych taky hodnotil spíše kladně... Velmi pravděpodobně by se změnily relativní ceny nejrůznějších druhů zboží, ale to se v historii stalo už mnohokrát.
|
|
|
Dobrej příklad je třeba IT, i spousta dalších odvětví elektroniky i jiných. Tam bude deflace i v desítkách % ročně a nic nekolabuje.
|
|
|
A coby managementu nadnarodni a. s. mi poroste starost, jak vysvetlim amortisaci zarizeni porizeneho z pujcky, kdyz mit ty penize ve strozoku (= dluhopisech atd.) by vlastne bylo UCETNE vyhodnejsi.
|
|
|
Mohu poprosit o vysvětlení? Ty někde v účetnictví bereš v úvahu inflaci či teoretickou deflaci? Já tedy pracuji v účetnictví pouze s cenami nominálními a inflace se mi projeví pouze současným růstem výnosů a nákladů.
A opět - deflace by představovala tlak na vyšší efektivitu a kvalitu. Zatímco dnes je za výhodnou často považována investice, která pouze vykompensuje inflaci, ale v reálném životě Ti nic extra nepřinese, za deflace by výrobci a poskytovatelé služeb museli poskytovat něco navíc.
|
|
|
Nejsem sice ekonom, ale duvody, ktere jste uvedl jsou presne ty, proc je deflace nezadouci. Proste by bylo vyhodnejsi mit doma ve strozoku prachy, nez je nekam investovat, napr. minimalne je dat na ucet v bance. A toto chovani lidi by totalne zabrzdilo ekonomiku - nebyla by zadna motivace pracovat, inovovat atd. A priznejme si to - nad vetsinou lidi je potreba stat s klackem.
Mimochodem - zvysovani penezni zasoby podle mne rozhodne neni tak trivialni jak uvadite, myslim, ze o tom rozhoduji spravni rady centralnich bank (alespon v normalne fungujicich zemich, v Zimbabwe je to asi trosku jinaci).
|
|
|
Osel dal jasný příklad odvětví, kde deflace funguje i dnes. A v tom odvětví je vidět výrazný tlak na růst kvality, jak jsem psal. A ačkoli každý ví, že za stejné peníze pořídí za rok počítač výrazně lepší (či za stejný zaplatí za rok výrazně méně), stejně se počítače prodávají - a přitom je to věc poměrně zbytná, u které není zase takový problém s odložením nákupu (či snížením četnosti upgradů).
Co se týče peněz ve slamníku, tak v tom je ten důvod ke zvyšování kvality. Když dostanete prachy v Zimbabwe, padáte je utratit co nejrychleji, než ztratí značnou část své hodnoty a nekoukáte zase tak moc na to, za co je utrácíte. Obdobné chování je známo z meziválečného Německa. V situaci, kdy je deflace, se musí výrobce a obchodník daleko více snažit, aby užitek z nákupu nějakého zboží či služby byl vyšší, než to "přirozené" zhodnocení peněz deflací.
|
|
|
To myslíte vážně? A kdo by tu deflaci způsoboval kdyby se všichni flákali?
Měl byste si asi poopravit svůj virtuální model světa, protože jestli Vás někdy uvidím si nade mě stoupnout s klackem, už nikdy nesplodíte potomstvo ;-)
|
|
|
Myslí a bohužel nejen on, je to oficiálně přijatej názor a právě proto se inflace udržuje. Tvrdí se, že radši mírná inflace nez mírná deflace. Existujou takový teorie jako "deflation spiral" (v podstatě opak hyperinflace), který vůbec neberou v úvahu že například lidi jíst musí pořád a nemůžou se najíst o rok dýl. Některý ekonomický teorie zcela otevřeně jdou proti zdravýmu rozumu a faktům.
|
|
Vnesu do diskuse trochu až dost pořádku a tím i důvodů k nenávistným reakcím.
Článek má jednu krajní nectnost, pojednává jen o jedné polovině pravdy.
Druhou polovinu trestuhodně zamlčuje (nebo o ní neví).
Je vcelku zajímavé, že pokud mámě dvě hodnoty, kombinací dostaneme celkem čtyři možné výsledky (pro matematiky variace).
Jeden stav je hodnota zboží a služeb (HZS).
Druhý stav je množství peněz (MP).
1.stav HZS roste MP roste.
2.stav HZS klesá MP klesá.
Tyto dva stavy (1.,2.) jsou v článku vcelku správně zmíněny.
3.stav HZS roste MP klesá.
4.stav HZS klesá MP roste.
Zbylé jsou zamlčeny. Pokud tyto možnosti mohou nastat, tak povětšinou i nastanou a nastávají.
Potud je to matematika střední školy a jestli se nepletu má i název – kombinatorika.
Ostatní vývody jsou důvody pro udělování nobeliho cen, svoláváni mezinárodních fór a jiných vcelku užitečných nejlépe mezinárodních, až nadnárodních ptákovin.
Ano, v současnosti jsme účasni jedné takové ptákoviny kolosálního, nadnárodního rozměru
A teď to přijde. Nejlépe tyto kombinace stavů vystihuje Elliottova teorie vln.
|
|
|
Huuuh, smím se zeptat, jak nějaká křivka (teď zcela pomiňme její tvar) může popisovat 4 možné kombinace? Nota bene když v Eliottově teorii jde pouze o vývoj jedné veličiny a tady máme dvě...
Nejsem-li hoden Vaší geniální odpovědi já, jsem přesvědčen o tom, že to zajímá nejen mne.
|
|
|
JJ, čekám na tak dvě, tři vrchovatě nenávistné reakce a dám se do díla.
Toto bylo vcelku slabý.
Vydrž určitě budou
|
|
|
S nenávistí jděte tentokrát k šípku... Sice mne Váš přístup a Váš svatý zápal často poměrně iritují a pokud urážíte ostatní, tak přímo <censored>, ale tady v tom případě opravdu prostě jen nechápu, jak je to zamýšleno. Jednak nechápu už to, jak můžete kombinace dvou stavů dvou veličin representovat křivkou v grafu a za druhé těch možných kombinací je méně, než vrcholů v těch Vašich vlnách...
|
|
|
V grafu bych viděl nejsmysluplnější podíl obou veličin, pokud se má jednat o jedinou křivku, nebo nějakou funkci obou derivací, pokud má jít o růst a pokles, ale jak to souvisí s těma variacema mi taky neni jasný.
|
|
|
Pokud jsem sto oprášit svou středoškolskou geometrii a doplnit O´Pruzem vyžádanou středoškolskou matematiku, není to s trochou fantazie elipsa?
Po přidání času na osu z pak válec?
Potom by bylo možno do počátku osy z umístit oko, na její konec světlo a vidět ekonomickou theorii v plném rozsahu ;-).
|
|
|
Kombinace 3 a 4 rozhodně povětšinou nenastává, takže nikoho nezajímá. Většinou nastává kombinace 1, kde nás trápí právě ten růst MP, pročež se tím článek zabývá. Tak to chápu já.
A mimochodem, matematik jsem, ale Vy mluvíte o kombinacích, nikoliv variacích. Vaše sebevědomí bych rád měl, ale na informační hodnotě bych klidně ještě zapracoval...
|
|
|
Drahý zgrel-i, pořád slabý.
Přece jen, jsem ze škamen delší dobu, tak neuškodí si látku probrat podrobněji.
Jde skutečně o variaci (obor) jinak též zvanou kombinatorika. Navíc s opakováním prvků.
Pokud jsem napsal „kombinací dostaneme celkem čtyři možné výsledky (pro matematiky variace).
“, tak jsem chtěl použít lidovějšího (nesprávného) přirovnání (kombinace), a pro znalejší ( správné - variace).
Abych předešel obdobným pitomostem počtěte si http://cs.wikipedia.org/wiki/Variace_(kombinatorika)
Tohle byla spíš mizérie od matematika, takto ze mě nic nedostanete. Chlapi zaberte pořádně.
|
|
|
U variace záleží na pořadí prvků, u kombinací nikoliv.
Ve Vašem případě jde o kombinace a navíc ještě bez opakování.
Vím to, protože jsem to mimo jiné v těch škamnech taky kdysi vyučoval.
|
|
|
Hluboce se omluvám. Asi jsem ze škamen ještě déle než Vy.
Aplikovat Vaše variace je opravdu elegantnější něž rozpatlávat to na moje kombinace.
Asi mi v tom mrazu krom naftovýho filtru zamrz i mozek.
|
|
|
Jde skutečně o variaci (obor) jinak též zvanou kombinatorika. Navíc s opakováním prvků.
Pokud myslíš vážně opakování prvků, potom podle mé středoškolské učebnice:
1.stav HZS roste MP roste.
2.stav HZS klesá MP klesá.
Tyto dva stavy (1.,2.) jsou v článku vcelku správně zmíněny.
3.stav HZS roste MP klesá.
4.stav HZS klesá MP roste.
5.stav HZS roste HZS klesá
6.stav MP klesá MP roste
.
.
.
.
|
|
|
Přesně proto jsem psal že to s opakováním rozhodně není!
|
|
|
No, já jsem mezitím byl na půdě pro tu učebnici.....
|
|
|
S kombinatorikou je potíž že na většinu úloh se daj použít jak kombinace tak i variace, jde jen o to kudy na to.
Mám pocit, že víc se v tom patlat už nemá moc smysl...
|
|
|
Kombinace dvou prvků, ne jednoho.
|
|
|
No, to je právě to opakování.
|
|
Příčinou růstu mezd nemusí být jen a pouze předchozí inflace.
Samozřejmě předchozí inflace tlačící na růst mezd je jedna možnost.
Nicméně i samotný růst technologické a životní úrovně vede k růstu mezd, respektive ceny práce.
Lepší životní úroveň znamená vyšší cenu volného času a tím pádem menší ochotu pracovat stejnou dobu za dosavadní mzdy. Například dneska asi nikdo nebude ochotný pracovat 96 hodin týdně jako někteří zaměstnanci v 19. století.
Na straně poptávky po práci nové technologie obvykle vedou k vyšší produktivitě práce a tedy vyšší ceně práce (resp. ochotě platit více).
To je mechanismus, jak může nastat růst mezd, aniž by to byla reakce na předchozí inflaci.
Samozřejmě tohle by ještě nezpůsobilo inflaci- růst mzdy by se zaplatil růstem produktivity práce a cena by zůstala stejná. Potíž je, že nová technologie se obvykle týká jen jednoho odvětví a růst mezd v něm by vyvolal tlak na růst mezd i v ostatních odvětvích, kde by ale už musel být zaplacený růstem cen a tedy inflací.
Další věc, se kterou ekonomické grafy moc nepočítají, že jakmile se životní úroveň různých skupin zaměstnanců začne moc lišit, ti s nízkou životní úrovní se začnou domáhat jejího zvýšení řekněme "netržními prostředky".
|
|
http://video.google.com/videoplay?docid=-5235132603609670233
|
|
Tak matematiku jsme úspěšně probrali, zopakujeme si logiku (MYŠLENKOVÝ POSTUP).
Příčina: zboží, služby – peníze (ony čtyři stavy).
Když se zboží a služby „spojí“ s penízem, utvoří se cena těchto zboží a služeb..
Důsledek: cena v čase.
Osa x je čas.
Osa y je cena, jako důsledek příčiny (to jsou ty nepatřičný, nesmyslný projevy toho trhu v podobě grafu).
No a ty čtyři stavy, jež bezpečně a často všechny nastávají, jsou předmětem takového kolosálního vejvaru.
A ještě vás nakrknu všechny, úplně a pořádně. Ten projev trhu zachycený v grafu nemá jinou možnost než pohybovat se po trajektorií dle Elliottvy teorie vln.
To je ale zarputilost (nebo snad blbost).
|
|
ale pro jistotu: http://www.zlatystandard.cz/
|
|
|