|
|
|
ale no táák
speedpro jsou díly na závodní auta, v tomto případě se jedná o šroub - šteft na přišroubování kola.
Seriové šrouby se nahrazují štefty s matkami pro snažší montáž a většinou je potřeba o dost delší než je běžně k mání. Kolo je ve středu víc masívní a nebo se počítá s podložkou
|
|
|
Ne že bych si nedokázal představit cyklistu, co si dokáže představit, co by s takovým šteftem dělal (čti: kam a čím by si ho zašrouboval):-).
|
|
|
jeden koniec by iste zašrouboval do sedačky :)
|
|
|
a osku v prednim nebo zadnim naboji kola na historickem Favoritovi (kole) jste nekdy videl? Nebyl by to taky steft? :-)
|
|
Šteft jsem doteď taky neznal. Ale když tak na to koukám, tak by si s tím pumpičkáři mohli přišroubovávat prdel k sedátku, aby už nikdy nemuseli sesednout :-)
|
|
Taky pouzivam "steft", ale podobnou zkusenost zatim nemam. V podobnych situacich, kdy musim nekompetentnimu cloveku vysvetlit neco, co nechape, pouzivam terminologii jako blondyna/matfyzak etc., takze "steft" bych popsal jako oboustranny sroub.
Kdyz jsem potreboval stefty na motorkovy motory, koupil jsem ve Faborach zavitovou tyc z nerezu, nadalal flexou stefty, jaky bylo treba a pred montazi je namaznul medenou pastou. Ne moc, aby to po vyhrati neteklo ven na motor, ale i trocha stacila.
|
|
|
I tak je možno, ale tos podle mne právě dělal závitové kolíky, míněno z té tyče. Aspoň tak jsem to pochopil i z D-F článku.
Podle mne závitový kolík má závit po celé délce těla, zatímco šteft má závit jen na obou koncích a střed těla (ať už jakkoliv dlouhý) je bez závitu.
Anebo jsem to celé špatně pochopil.
|
|
|
Já to pochopil stejně, jen "závitový kolík" = šroub bez hlavy se závitem po celé délce se u nás jmenuje "červík"
|
|
|
Cervik ovšem ma na jednom konci udelanou drazku, do které se vklada sroubovak :-)
|
|
|
Lepší jsou inbusové, neurvou se tak, jak se často utrhne celá jedna půlka u plochých, a nepojebou se tak, jak se jebou křížové.
|
|
|
Coz o to...ale pravda je, ze když se rekne "cervik", první co si vybavim (mimo cervika v jablku) je ten sroubek, kterym se upevnuje klika, a tam by ten imbus asi nesel :-)
|
|
|
Ale šel, je to, tuším, trojka imbus.
|
|
|
Zrovna na to koukám, spletl jsem se - je to dvojka.
|
|
|
Jak píše LM, inbusy se dělají i malinké…
|
|
|
|
je, ja si vzdycky myslel, ze to je z anglictiny - neco jako sroub s vnitrni sbernici mi docela davalo smysl :)
|
|
|
V anglicky mluvících zemích je to ovšem Allen nebo hex..
|
|
|
Slovo imbus vzniklo podle vzoru hamba. Prostě se to líp vyslovuje. Ze samohlásky m se na b dostanete snáz, než z n.
|
|
|
ale... jsem ctěl být za chytrýho a jsem za blba...
|
|
|
Fakt jo? Nene, neverim! Delas si srandu a zneuzivas informacni prevahy, coz neni vubec hebke. Ze existuje Inbus mensi nez 6ka? To slysim poprve.
8o)
|
|
|
Á, brouk pytlík. Radši nám zas povykládej, jak je herní průmysl (který překonal všechny odhady) sranda a stavebnictví (kde jste vy klanice stále v úpadku) je ten nejdůležitější.
|
|
|
... stavebnictví (kde jste vy klanice stále v úpadku)...
S tím máš jistě přehršel praktických zkušeností.
|
|
|
|
A když jsi zmínil herní průmysl - snad porty z konzolí nepovažuješ za smysluplnou cestu kupředu. Jediný, co ten vozejk "herní průmysl" ještě táhne kupředu, jsou konzole. A to je jak návrat do roku 1994, ty "stavebnictví v úpadku".
|
|
|
|
Jo ty nevíš, o čem mluvim, ale přitom to je napsaný přímo v tom odkazu, co jsi postoval:).
Some are positing that the new consoles are playing a big part in the upward trend of the PC market.
Čím si tu větu vysvětluješ? :)
Já pochopitelně netvrdím, že neexistují hry, co jsou nativně vyvíjeny pro PC, ale že je takových sakra málo oproti přelomu tisíciletí, kdy ten trend byl přesně naopak. Protože kdo dnes neportuje? Blizzard?
Že to do budoucna bude buřt, tak na to si rád počkám, on nezanedbatelnou úlohu v tom hraje také dementní systém ovládání, s kterým výsledný produkt bude šmejd už jen z principu. Ale Valve to po téhle stránce možná skutečně někam posune. A konečně - ano, next gen konzole už jsou de facto počítače, ale to jen dokazuje, že to právě od toho přelomu tisíciletí byla jen slepá vývojová ulička, která celou branži začala táhnout z jediného důvodu - hry na ně se dají obtížně pajcovat.
|
|
|
No jo, sylnej byjec konzolí, žejo. Upřímně, mě jsou tyhle plky o tom, kdo má větší péro (ať už PC, konzole, telefon nebo cokoli) u prdele. Angry birds jsou ve srovnání s PC taky na piču a přesto se to prodává jak rohlíky a JE TO SOUČÁST HERNÍHO PRŮMYSLU. Tak si tohle prosím stoč do ruličky.
Odkaz jsem poslal jako demonstraci toho, že i PC trh, který podle idiotů z opačného tábora měl už zemřít, stále roste, ale podle té rétoriky to asi nepochopíš.
|
|
|
Byjce si strč do ruličky zase ty, já ti jen připomínam, co ten zupa herní průmysl tlačí, nic víc, nic míň. Je to fakt, tak nevim, co se tak čertíš.
|
|
|
Upřímně řečeno osobně nechápu zaujetí odborné veřejnosti konzolemi. Co se mě týče je to krám navíc, co stojí peníze, zabírá místo na stole a dohromady neumí nic, co by počítač s odpovídajícími periferiemi (tedy především televizí místo monitoru) nezvládl minimálně stejně dobře. Nicméně je fakt, že z lidí, co znám, je jenom jeden "hráč", co konzoli nemá, takže lid si konzolí evidentně žádá...
|
|
|
a dohromady neumí nic, co by počítač s odpovídajícími periferiemi (tedy především televizí místo monitoru) nezvládl minimálně stejně dobře
Tak. Konzole je akorát nesrovnatelně blbuvzdornější a v ničem příliš do hloubky, což je podle mého rozhodující faktor jejich úspěchu.
|
|
|
Uprimne receno je potřeba se na tuto novou dobu divat uprimne a bez zbytečných predsudku.
V dnesni době jiz lidem zacina byt jedno, jak se konkretne jmenuje zarizeni, které pouzivaji - lidi zajima několik hlavnich funkci: (bavim se ted o vetsine uzivatelu)
1. Pristup na WWW, a to především na socialni site Zde vyhovi lecjake zarizeni a není vůbec zadny důvod pro to mit doma PC. Staci mit "trosku chytrejsi TV' , staci mit nejaky tablet a podobne.
2. Hrani her. V této oblasti lidem vylozene vyhovuje styl "strcim tam placku, zmacknu cudlik a hraju". Lide vůbec na hrani her nepotrebuji PC, protože je to na ne zbytecne slozite. Lidem se libi zapnout, vzit do ruky ovladac a hrat. Zadne instalace a podobne věci. Na toto jsou herni konzole idealni a je zcela jedno, jaky je uvnitř HW - jde o princip a verim, ze drtiva většina lidi vůbec netusej, co to v tom jejich xboxu ci playstation vůbec je.
3. Tenhle bod je myslim uz slabsi, ale porad ještě myslim lidi chteji komunikovat, mam na mysli věci jako Skype a podobne. Zde opet vůbec není potřeba PC. Skype mi bezi i na mobilu, a muze bezet v podsate na cemkoliv.
A vice jaksi lide nepotrebuji.
Ano, bude tu urcita skupina lidi, jako jsem třebas ja, kteří mají vyssi nároky a porizuji si pocitace, protože na Pc je par her, co na konzolich nejsou a ti lide je povazuji za zasadni (a tohle myslim bude vždy, protože i PC ma oproti konzolim sve vyhody). Ti lide pripadne budou chtit Pc, protože na nem budou chtit delat malicko sofistikovanejsi věci, jako například strihat video a podobne.
Mozna, ze většina z nas PC potřebuje. To ale neznamena, ze to tak je všude. Naopak. Dostali jsme se do doby, kdy většina lidi PC vůbec nepotrebuje a vystaci s s "nejakou krabičkou, co maj pripojenouk TV, zmacknou cudlik a ono to všechno funguje a nemusej se o to vic starat".
|
|
|
Tak nějak to asi bude, plus ještě výhody, plynoucí v principu z existence dvou oddělených zařízení. Já tohle řeším pomocí koncepce "v každé obytné místnosti po jednom počítači" (což mohu, vzhledem k tomu, jak štědře jsem zásoben různými starými vysloužilými notebooky zákazníků a kolegů), ale dokážu pochopit, že někdo má obývák na hraní, a tak tam má konzoli, a PC s přiměřeně velikým monitorem na práci má třeba v kuchyni. Je fakt, že konzole se do nábytkové stěny i esteticky hodí lépe, než průměrný počítač. Dostat konzoli zadarmo (což se jako bonus k dražšímu PC nebo hernímu NTB občas zadaří), tak to tak nejspíš sám udělám.
|
|
|
Ja třebas konzoli nechci, a to především z duvodu, ze jsem jednak zarytej "oldschooler" a Pc je Pc, ovšem především proto, ze hry, které obvykle hraji, se spise na konzolich nevyskytuji.
Hraju par her, opravdu téměř doslova, nemam potrebu hrat každý tyden jinou hru a hry, co jim herni doba vydrzi na par dni, jdou kompletne mimo mne.
Tudiz bych mel byt první, kdo bude rvat, ze Pc a hry na PC jedine a konzole fuj.
Ovšem to nedelam a velmi dobře si uvedomuji, ze když většina lidi na svete bude hrat jakesi Angry birds a budou ochotni tim autorum prinaset peníze, potom na tom není nic spatneho a necht tedy si to lide hraji, když je to bavi.
Ono je to podobne s mmoha dalsima vecma, viz třebas Slagr TV. Podle mého nazoru tam bezej nonstop silene sracky, ale holt to kupuje RADOVE vice lidi, nez hudbu podle me "kvalitni", tedy mohu tvurcum jen pogratulovat k tomu, ze proste něco delaji dobře a spouste lidi prinaseji nejaky ten užitek.
Mnoho lidi se na to všechno pak diva stylem "me se to nelibi, jsou to sracky, takze to budu hanet, kudy budu chodit"....A tak je to i s konzolema :-))
|
|
|
Co to tlačí? Momentálně astronomický rozvoj smartphonů a tabletů. Ale na to jsi moc pozadu, toho sis asi ani nevšiml.
Krom toho, od počátku nebylo meritum věci to, která část jde dopředu, u stavebnictví jsem se taky nenimral v tom, jestli nejhůř je na tom dopravní stavebnictví nebo výstavba bytovek, už podruhé říkám, že beru průmysl jako celek. Navíc jsem jasně ukázal, že i segment PC roste, a stejně si jedeš pořád svoje, tak já už nevím. Každopádně jestli ti vývoj herního průmyslu vadí, tak tady pláčeš špatně. Ideálně hlasuj peněženkou, já to dělám a funguje to.
|
|
|
Co to tlačí? Momentálně astronomický rozvoj smartphonů a tabletů. Ale na to jsi moc pozadu, toho sis asi ani nevšiml.
Momentálně. Aha, tak to jo, no, já si to myslel.
Jinak když už se znovu rejpeš v tom, co jsi napsal na začátku - rozumim tomu, že cílem úvodního příspěvku bylo hlavně poslat do pr... Janka, tak ses tim srovnáním vůbec moc nezatěžoval, takže srovnáváš výsledky českýho stavebnictví s celosvětovou herní branží, inu, jak by řekl Honza: Hustýýýý!
Ale hlavně, že máš jasno, kdo je tu pozadu a kdo ne, to je hlavní.
|
|
|
To je navázání na jeho ne až tak dávné plky, ale tak jako v 90 % ostatního řečeného v tomto vlákně jsi mimo mísu a nemáš ponětí, o čem je vlastně řeč. Takže díky za příspěvek a zas můžeš jít.
|
|
|
Tu diskusi si tak zběžně pamatuji, ZZR tam tvrdil něco v tom smyslu, že hráči počítačových her jsou banda ubožáků, ale nic to nemění na tom, že to srovnání je stejně nesmysl. Přístě s tou herní branží nezapomeň srovnat třeba českou meziroční produkci jablek, abys ukázal, jaký sou kucí od her koumáci, bude to mít asi stejnou vypovídací hodnotu.
|
|
|
"Takže díky za příspěvek a zas můžeš jít."
Prima,diky...az to na tebe pouziju, tak si snad vzpomenes, ze jsou to tvoje slova.
Pred tim ale fokusuj na to, ze jsi zde jen hostem, takze nemas zadny mandat zde nekoho organizovat. Tady to neni ani hra na demokracii, takze dej bacha, abys nedosel na hranice neci trpelivosti.
|
|
|
Ač neustále všem opakujete, že jsou zde pouze hosty, rád bych Vás upozornil, že to platí i pro Vás a vůbec pro všechny krom D-FENSe, kterému to tu jako jedinému patří.
|
|
|
Jasne, jasne Méďo..jeste, ze te tady mame. Kdo jiny by pruerne pripominal obecne veci, ktere kazdy vi, ze?
Sam jsi ale dukazem, ze zde zadne rovnostarstvi neni...a asi proto ses ozval svym vlezdoprdelistickym stylem, ze? Myslis, ze to tady bude stacit?
8o)
|
|
|
|
Tocis se v kruhu, zlaticko, nevsim sis?
Ja rozumim, ze tve dusevni postizeni te nuti psat i kdyz nemas co, ale mel bys si proto napsat do notysku, ktery nosis na snurce kolem krku, ze nejpozdeji od prvniho pripadu, kdy se opakujes pri svem vsirani se do cizich veci, po kterych ti vubec nic neni (jako napr ted zde), si lide reknou neco ve smyslu: "najdi si jinou nohavici, buzerante zasranej".
8o)
|
|
|
Tak jsem zas jednou marně doufal, že třeba nemluvím s trollem.... no nic, tady s krmením končím.
|
|
|
"blabla...většina her co jsem poslední roky hrál...blabla"
Nechci byt impertinentni, ale nebylo by lepsi najit si 3D holku?
8o)
|
|
|
|
Hustyyy... Kdyz uz si nerdi zaplati zivou a pro ne asi az fantastickou holku na to, aby se jim nekde ve sklepnim kutlochu svlikla, tak ji jen skenujou a vyhotovi se az nad tim, ze dokazou umatlat jeji pribliznou podobu z plastu ve velikosti, kterou si mohou doslova strcit do prdele.
Zajimalo by me, jestli se nejakej ten foreveralone aspon pokusil o naznak "mezidruhove" komunikace a pro kolik z nich to byly prvni kozy, ktery videli a samozrejme kde skoncily ty "skenovaci" fotky.
8o)
|
|
|
Už zase urážíš lidi, co neznáš, kvůli něčemu, co si myslíš, že možná asi určitě čistě hypoteticky mohli udělat? Jako zlepšovák bych ještě navrhoval dodat, že všichni přece vědí, že "Průša je úchyl". To by v. u. příspěvku teprve dodalo na důstojnosti.
|
|
|
Zas vedes moralisticky kecy? (aniz bys dokazal pochopit, ze prusa, jeho tiskarna i ta pipina jsou mi dokonale lhostejni, takze prispevek je ne-vaz-ny vice nez ty ostatni)
Ale kdyz to chces, tak to rozebereme...videl jsem v tom videu jak Prusu, tak tu pipinu...a brutalne podrobne je v clanku popsana nuda zhmotnena do debility tisknout holku na 3D tiskarne v meritku mozna 1:14.
- Prusa je buran, kterej si jednak neumi v mistnosti sundat cepici, druhak se pro foceni do novin neumi oholit i kdyz ty fousy vypadaji spis smesne nez muzne (a to tvrdi, jak ho medialni obraz zajima) a tretak nosi bekovku. Na to ho nepotrebuju znat. Je to asi stejny, jako kdyby si napr. nahlas usral ve vytahu. Soudim tedy, ze neni civilizovan zadnou zenou. Jeho okamzity souhlas s tim, ze mu posedi naha holka to jen potvrzuje.
- pipina je podle vetsinoveho vkusu sukatelna, neb ji neteklo bricho pres rifle a az na ty trojky je vcelku pevna. Pozvat ji na kafe i kdyz by Prusu slusne odmitla, by bylo asi o 1000% chytrejsi nez ji tisknout s presnosti podobnou tomu, jak je predloze podobna Vestonicka Venuse, takze se ukazalo, ze mu chybi tak 5 let do doby nez ze srackoidniho materialu dokaze udelat aspon verny tvar.
---
Uz jsem kopiroval nahatou holku. Latex, sadrovej krunyr, cementovej odlitek...trvalo to cele dopoledne, ale meli jsme pak odlitek v zivotni velikosti z cementu do kteryho se zkopirovala se i husi kuze, o dalsich detailech nemluve. Az tohle Prusa dokaze s aspon polovicni presnosti, teprve potom to bude k otisteni. Zatim to vidim spis jako zdokumentovany debakl.
|
|
|
Že je to celé nevážné, vlastně je to legrace a o nic nejde, protože to tak berou všichni, tedy kromě moralistických obsedantů, je zjevně univerzální omluva téměř pro cokoli, nebo možná spíš úplně pro cokoli, udělá-li to Honza. I kdyby to byla pravda, tak to neplatí minimálně pro dvě specifické situace: když na někoho vytáhneš něco, co o něm víš "ze života" (protože to je prostě z principu špatně bez ohledu na to, kolikrát mě prohlásíš za moralistickýho kecala a dotyčné údaje za bagatelní a nepodstatné), a když se navezeš do někoho mimo okruh zdejších pravidelných čtenářů (protože ten nezná "pravidla moštárny", neví, že HonzaZZR jel profi troll, a jako vtip to tím pádem pravděpodobně nepojme, i kdyby chtěl). Ostatně uznej sám- kolik z toho, co o různých lidech píšeš na web, bys klidně řekl dotyčným do očí, a kolik bys toho musel napřed prohlásit za vtip, aby se to vůbec dalo vyslovit?
|
|
|
Ty by ses furt zdržoval nějakou mezidruhovou komunikací, nejdůležitější je přece co nejrychlejc tu holku nafotit a poslat do háje, abys měl víc času na crackování přírody. No a pak si upatláš libovolnou podle vlastních představ, co ti hlavně nikdy (nejspíš:-)) neřekne "NE!". To je vidět, že jsi jen troglodyt z oboru v úpadku, svět přebíraj jinačý borcí.
|
|
|
Uznavam, ze v tomhle su dost staromodni lopata... Jen by se mel Prusa trochu vice snazit, protoze jestli nepohne, tak vsechny ty dnes treba triadvacetilety foreveralony prejde apetit a budou si moct vytisknout kazdej natisknout leda tak maminku-kucharku-pradlenu.
Kdyz jsem videl vysledek, kterej dokaze doslova vypotit osmi micova masina, tak si rikam, kolik let mu jeste chybi k tomu, aby dorovnal Vestonickou Venusi, ktera je stara 27.000 let, jejiz autor neumel ani cist 8o)
Ba ne, nechtel bych byt tak technologicky pokrocily, abych se obral o to, ze zivy holky jsou obcas sice odbojny, ale dik tomu delaji veci i samy od sebe. Nerdi totiz nevi, ze muset si rict i o nejmensi drobnost je tak strasne unavujici, ze placat si nejako Sirael je jen ztratou casu a meli by zkusit misto zapojovani kabelu jit sbalit nejakou zivou, dokud jsou jejich vrstevnice (aspon ty hloupejsi) jeste naivni. Ale co chtit po nekom, kdo volny vecery travi u PC her a na dobrou noc se chvili taha za sulinka?
8o)
|
|
|
No jo, Ironie, to je ta znama, stredoafricka republika, ze? 8o)
Jsi zarnym prikladem toho, jak moc diskuse ziska na kvalite, kdyz se do ni vserou soplaci a studentici bez zkusenosti i znalosti, ale kteri z guglu vi vsechno nejlip.
Jiste, mohl bys bydlet v chysi slozene z krabic od her pro deti, no i jeji zbudovani by bylo svym zpusobem "stavebnictvi", ze? 8o)
I pres vsechnu bidu stavariny jeste furt nemusim somrovat u lidi o laskavost, aby me nekdo odvezl z A do B, protoze se mi nechce sockou a smrdim korunou, takze IAD je pro me moc draha. Nebo to chces rozporovat? Tys u me takhle somroval, takze to mam z prvni ruky...kdyz to srovnam, nemas jeste cim machrovat a pocit extratstvi k tomu fakt nestaci.
8o)
|
|
|
V hlave je zavit a potrebujes tam naprat kolik se zavitem. Fakt, ze je to origo strukturovany jako zavit-nic-zavit umoznuje zatazeni koliku stranovym klicem, ale prakticky je fuk, jestli je zavit po cele delce nebo ne. Ja tam stejne davam dve matice zatazene proti sobe a nasroubovavam pomoci goly, protoze na stranovej klic zpravidla neni misto az na pripady vymontovanych motoru nebo motoru V2, popr. V4.
Potrebujes teda technicky reseni stejnych, nebo vyssich kvalit, abys predesel problemum zpusobenych cost-cutingem a detaily tohoto druhu jsou podruzne.
|
|
Pochazím ze Sudet a tam se používá název šteft pro šteft a heftnout pro lehké přichycení svářením.
|
|
|
V naší části Sudet se heftnout nepoužívá pouze pro sváření, ale obecně pro lehké přichycení či fixaci před hlavním svářením či jiným upevněním
|
|
|
Nase rodina pochazejici ze strednich cech používala vždy slovo "heftnout / priheftovat" ve vyznamu "provizorne připevnit" ci obecne připevnit.
Tudiz se třebas heftuje jeden kus latky k druhé, a podobne
Priznam se, ze jak vůbec neumim nemecky, tak me to nikdy nenapadlo zkoumat. A také se prizna, ze od te doby, co neziju s rodici tak to uz vlastne ani nepouzivam :-)
|
|
|
Jeden kus latky s druhym se "fercuje", nebo "sfercuje". Zatim jsem o spojeni heftovat latku neslysel. :-)
|
|
|
zajímavé jazykové okénko.
naše rodina pochází ze Sudet a nikdo z nich by slovo "heftnout" nepoužil, protože buď mluvili česky nebo německy, nikdy by nepoužili německé slovo zpotvořené češtinou. :-)
|
|
Z hlediska materiálů na toto použití bych volil kombinaci závrtného šroubu z nerezu a matky z mědi.
|
|
|
Ocel/měď je parádní elektrochemický článek
|
|
|
Není to železo-měď? Nemá být nerez stabilnější?
|
|
|
Nerez je pořád z velké většiny železo, rozdíly nebudou velké - potenciál Fe je -0,44, Cu má 0,34, data pro nerez jsem nenašel. Navíc bych se u mědi bál i vyžíhání vlivem teplot na výfukovém potrubí
|
|
|
Nerez ale prostě není železo. Kovy ve slitinách bývají obecně velmi stabilní a tak jsem přesvědčen, že jak se neuvolňuje nijak výrazně rtuť z amalgámu a olovo z pájky, tak se nebudou uvolňovat ani železo z nerezi a tudíž předpoklad je vadný.
Čistě prakticky, kdyby se podle této teorie železo louhovalo, tak je nerez pořád nahovno, protože se železo vyloučí, shnije a nerezové předměty se rozpadnou.
Navíc spousta ušlchitělšjích nerezí má obsah železa celkem malý…některé skoro minimální a je to pak slitina kde jakých barevných kovů s minimem železa. Některé pokud vím mají železo i jen stopově (pak je zavádějící ten název ocel, ale říká se tomu tak, no).
|
|
|
|
Nemám data ke konkrétním nerez slitinám, nicméně mé zkušenosti technika s dlouholetou praxí hovoří proti použití této kombinace v tomto exponovaném místě.
|
|
|
Vzhledem k tomu, jaké tlaky jsou v dotaženém závitu bych řekl, že to není úplně ekvivalent situace, kdy se železo z nerezu jen tak vyplavuje po jednotlivých atomech z povrchu, případně se povrch někde něčeho dotýká. Spojení matka/ šroub by za správných podmínek IMHO "zarůst" mohlo. Ta alternativa s použitím vysokolegovaných nerezí, které mají malý obsah železa, je zajímavější, pokud se tedy z takového materiálu dá udělat pevnostní šroub (pokud vím, tak tyhle materiály bývají sice houževnaté, ale poměrně měkké a dost špatně obrobitelné).
|
|
|
No jo, teď je ovšem otázka, jak to zaroste. Spíš než na galvanickou korozi bych to viděl na difuzi a tvorbu intermetalických sloučenin, na galvanickou je potřeba roztok pokud vím, samo to nasucho moc nefunguje, a při těch teplotách nevím, co by tvořilo elektrolyt.
|
|
|
Mno auto nejede pořád..... a horká voda je příšerně korozivní. Ale tohle je otázka pro specialistu - zeptej se na Fakultě strojní, zajímala by mě odpověď......
|
|
|
Slaná voda v zimě, neslaná voda v létě... Jasně, zrovna na výfuk se toho nebudou dostávat hektolitry, ale vzhledem k rozměrům ploch, o nichž je řeč, možná bohatě stačí, když tam jednou zateče osvědčená silniční solanka, a pak už se to jen občas namočí třeba v mycí lince...
|
|
|
Priznam se, ze tomu prispevku vubec nerozumim. Nerezu je cela rada, austeniticka, martenziticka a feriticka ma uplne jiny mechanismus zahisteni korozivzdornosti. K vylucovani zeleza skutecne nedochazi, to spise ke vzniku precipitatu zalozenych na chromove bazi po hranici zrn, coz ma za nasledek ochuzeni kovove matrice o dany chrom a pokles odolnosti.
Abych to shrnul, rozporovat ten prispevek je ztrata casu.
|
|
|
Mně by spíš zajímalo, proč se za vysoké teploty (výfuk = max 280°C) zakousne nerezová matka do nerezového šteftu tak, že nejde povolit. Oboje byl materiál A něco, tedy austenitická Cr-Ni ocel, dejme tomu 17240
|
|
|
Nezáleží na teplotě, zakousne se i zastudena, vlastnost nerezu. Domnívám se že nerez nemá kluzné vlastnosti a prostě se při utahování zadře.
|
|
|
Není to ona "zrnitost" popisovná nožíři?
|
|
|
u nerezů se nepoužívají předepnuté spoje, právě proto, aby se do sebe nezahryzly. Alespoň tak si to pamatuju, že mi to kdysi bylo řečeno. Praktické zkušenosti nevedu.
Patrně to souvisí s tím, že tyhle oceli jsou pokryté CrO vrstvou (které vznikne díky zvýšenému obsahu chromu v kovové matrici). Matky pokryté Al2O3 se zadřou úplně stejně. Ale možná se pletu. Nějaký jiný názor?
|
|
|
Abych to shrnul - je to důsledek kombinace vlastností povrchu Cr2O3(!!!vysoká!!! tvrdost, kompaknost), vloženého napětí při vytvoření předepnutého spoje a vibracemi. Teplota s tím dle mého názoru nemá moc co dělat, u austenitického nerezu nedochází při 300°C k žádným změnám rozměrů atd, maximálně, jak jsem psal výše by mohlo docházet precipitaci nějakých minoritních fází, ale tady je to bezpředmětné, Navíc by to trvalo asi tak 20 let.
|
|
|
jsem teda jen pačokář (tak se o mé profesi vyjadřoval jeden rázovitý šéf ocelářů), ale co se týče austenitických nerezů čili spojovací materiál označovaný A2 A4 stejně tuším, že se nerez "kousne" a momentem utažený spoj je jednou a dost - buď rozebiratelný uřezáním nebo ukroucením. druhak ještě tuším cosi o korozivním prostředí, tedy z pohledu silničně-stavebního, kde je nápad kombinovat nerez s uhlíkovou ocelí dost nerozumný, páč uhlíková ocel sežere z nerezu chrom a nerez zrezne (ale možná u vejfuku kde se to moc neválí ve vodě problém není).
|
|
|
Na výfukových a sacích svodech jsou u mnoha aut starých 50+ let často použity ocelové štefty + měděné matice a kupodivu jdou naprosto bez problému i po těch letech povolit ... Asi holt nevěděj, že by měly dělat článek ..:-)
|
|
|
článek udělají jen za mokra :-) Pokud je to v suchu, je to v pohodě :) Ale osobně jsem se s tím ještě nesetkal, a použití mědi bych se dost divil vzhledem k mechanickým vlastnostem. Není tam spíš bronz?
|
|
|
Talk se klidně divte ...
Rozebíral jste někdy výfukové svody na 50 -ti letém autu?
|
|
Anglicky je to "stud" (ano, většinou to najde něco úplně jiného), nebo threaded rod (závitová tyč).
|
|
Čistě technická - nepomohlo by na šteft těsně před montáží nastříkat takovou tu měděnou "vazelínu" ve spreji (složení cca 90 % vazelína a zbytek nějaké lehké benzínové frakce)? Vydrží to cca 1100 °C, používá se to třeba na brzdy...
|
|
|
90 % měď samozřejmě, nějak jsem se upsal
|
|
|
Nam rikal ucitel, ze vazelinu pouzivaji buzeranti, ale technici pouzivaji mazaci tuk 8o)
Medena pasta ve spreji je na tohle zbytecna. Ja pouzivam hustou pastu z tuby a namazu vzdy jen prvni dva zavity. Na zbytek se to nanese samo v dire tim, zet sroubujes do namazanyho zavitu. Vyhoda je v tom, ze je toho akorat dost a po vyhrati to nevytyka ven.
|
|
|
Jasně, ovšem teď na podzim jsem potřeboval udělat zadní brzdy a tu tubu nikde v té okresní díře, co jsem ji sháněl, neměli... Všude jsem slyšel jen "normálně ji míváme, ale teď zrovna ne", tak jsem koupil sprej, protože ten aspoň měli, takže už ho mám doma.
Brzo budu dělat hlavu, proto se ptám jestli to funguje i na tohle... dík za info.
|
|
|
Zakapat cervenou brzdovou kapalinou a nechat pres noc. Zarezly sroub pak obvykle jiz neni zarezly ale jen upatlany.
|
|
se nejlépe vymontuje... pomocí svářečky CO2, céóčka nebo jak se to správně říká...
Vzít (v tomto konkrétním případě) novou matku M8, ideálně černou nezinkovanou ale už se nedají koupit. Přidržet kleštěmi u zbytku šteftu nebo u otvoru kde se zbytek šteftu nachází, případně natočit na zbytek závitu, klidně na hulváta kladivem. No a svařit s úlomkem pěkně k sobě ale tak aby se pokud možno nepoškodil šestihran matky.
Nechat vychladnout, nasadit klíč a pohybem sem tam opatrně rozhýbat a postupně vytočit ulomený zbytek. Pokud svár nevydrží, nevzdávat to a navařit znovu. Opakovaným svářením se zvětšuje šance na úspěch, šteft se ohřeje a šance že se podaří uvolnit je větší.
|
|
|
...novou matku M8, ideálně černou nezinkovanou ale už se nedají koupit...
Jak nedají koupit? Úplně normálně, běžný sortiment.
|
|
|
černé nezinkované matice a šrouby (obojí pevnostní) jsem naprosto normálně koupil v obchodprodilnu.cz . většinou to teda neprodávaj po jednom kusu, což je logický.
|
|
|
V tomto případě beru M10 nebo M12 podle toho co zrovna vezmu do ruky. Pokud kus šteftu ještě vyčnívá nasadím a zavařím COčkem. Svarový kov se dostane částečně i do mezery mezi zlomeným šteftem a matkou. Nechám ÚPLNĚ vychladnou a pokud je tam místo párkrát poklepu, další stejně jak píše Miluna.
|
|
|
Toto je sice vhodny postup, ale bacha na autech narvanych elektronikou a milionem ridicich jednotek.
|
|
|
Přesně. Navařování různých věcí na ulomený štefty je sice efektivní, ale v moderních autech na to není místo a i když je, tak se tím může moc věcí poškodit.
Obyč železný matky jsou problém. Třeba v OBI apod. už je vůbec nemají.
|
|
|
Ono obecně v hobbymarketech je se spojovacím materiálem problém. Když už něco mají, tak je to šíleně předražený. Takovou matičku v ceně 50 halířů se nestydí prodávat za 6 korun. V ČB musí být nějaký obchod se spojovacími materiály, zpravidla vedou i ložiska, gufera, atd. Zkuste se případně zeptat v nějaké menší až střední kovovýrobě, kde nakupují šrouby a jiný spojovák. Nebo truhláři, kam jezdí na vruty...
|
|
|
V CB mohu doporucit www.princ.cz
Neznam ceny, ale prisli mi fer, je to "rodinna firma" a chovaji se velmi prijemne.
A prislo mi, ze tam měli velky vyber, ale kupoval jsem tam věci jiného druhu, pravda
Pokud se nepletu, tak prave remeslnici dost u nich nakupuji.
|
|
|
Spojovací matroš v ČB:
Princ na Rudolfovské: Mají tam toho hodně, vysloveně úsměvné ceny, hlavně pro normovaný materiál, problémem je nepříliš ochotný personál.
Fabory na Novohradské: Velmi široký sortiment, i automotive spojovací prvky, ochota objednat matroš, ale ceny jsou trochu overkill. Dá se tam zaparkovat.
Pokud mám čas, tak si někdy sednu a naobjednám matroš zde www.briol.cz. Vezmu to metodou "mohl bych asi potřebovat" a do druhého dne přijde krabička plná šroubků za pár korun.
|
|
|
To je zvlastni, ze u Prince je problém s personálem, mel jsem opacne zkusenosti..
Ale tak pravda je, ze ja jsem se tam pohyboval vždy v doprovodu pana majitele, takze to asi bylo jiné, no.
Na pana majitele nemuzu rict jediného kriveho slova, je to clovek neuveritelne poctivy, zodpovedny a jeho podnikatelske metody se mi moc libi, takovy clovek ze stare skoly, řekl bych.
|
|
|
spojovací materiál nakupuji zde: http://www.firmy.cz/detail/495735-meast-cz-ceske-budejovice-3.html
rodinná firma sídlící v bytovém domě ve sklepě se super přístupem, nedaleko hospody Šumava a cca 300 od Prince
|
|
|
navařuji ulomené zapeklitosti už minimálně 15let a elektronika nikdy nic, v místě kde není místo to jde také, samozřejmě ne všude ale dají se dát matky trošku zešikma když je hubice dlouhá
|
|
|
|
Zatim se mi vzdy osvedcil vytahovak nasroubovany do predvrtane 3mm dirky.
|
|
|
Nejsu technik a svár pro mě znamená hádku...
|
|
Závitrn navrhuji. Patent pending.
|
|
|
Já navrhuji zcela universální "čudlik". Vůbec nechápu, proč to (popřípadě mírně delší varianta "čudlik se dvěma pravými metrickými závity oddělenými prostou kulatinou") D-Fense v obchodě nenapadlo.
|
|
vždy věděl, že na zarezlý šroub/matici/šteft odjakživa platí nejspolehlivěji "horký klíč" neboli autogen a doruda ..
Dotyčná matice/šroub/šteft jsou pak sice na vyhození ale odvrtávání, následné helicolky či podobně zábavné kratochvíle tuto ztrátu bohatě kompenzují ...
|
|
|
Ano, trochu na to dýchnout... lze použít na podvozku, kde je na pyromanskou show místa dostatek.
|
|
|
Jistě, kdo se bojí nejen, že sere v síni a nesmí i např. do lesa jak známo milý D-Fensi, ale ať raději ani nešahá na autogen .. :-)
|
|
|
Můj dvorní mechanik je celkem machr. Teď mi dělal u Hnissana Veteranno kompletní brzdové trubky od kostky v předním podběhu dozadu, a ač autogen má, na nic tam "nedýchal", neb na to nemá koule. K odvrtávání tam toho bylo přitom fakt dost. Já osobně jsem tak pět šest úrovní pod ním, a nemám příliš varlata ani něco na autě tunit flexou.
Ono je tam toho k pokurvení celkem dost a "frajerů" jsou plný hřbitovy...
|
|
...u nas na apeninskem poloostrove se steftum rika "prigioniero" (čti pridžoniero). Prelozeno do anglictiny by to byl "prisoner", neboli vězeň. Tak priste zkus v mototechne poptavat vězně... :-D
|
|
|
Vězně, vězně, hmm...
Ale žádného ordinerního, ať to má grády: "Dobrý den, máte pět kájínků M8?"
|
|
|
Vězeň se na Moravě používá pro jeden druh hasáku, tak nevím, co by vlastně D-F dostal :D
|
|
Modré Janyšglancovy Dílenské tabulky na straně 438 praví, že šteft nazývá se závrtným šroubem, norma jich pak v červenci roku 1964 pod číslem ČSN 02 1178 zplozena byla. Sáhnuv ještě do Bartošových Strojnických tabulek, jest nám seznati (na straně sté padesáté sedmé), že šteft zmíněný vskutku šroubem závrtným nazývati sluší.
|
|
|
Ze by nekdo v auto-moto nevedel, co jsou stefty jsem zatim nezazil, ale uz jsem jednou v klenotnictvi pri dotazu na material stezi udrzel vaznou tvar pri otazce:
"Platina? Co to je?"
Dalsi diskuse potvrdila, ze nejde o nedorozumeni a odpornice za pultem netusila, ze neco takoveho existuje, nedejboze ze by z toho sly udelat nausnice (ptal jsem se, jestli je vsechno v jedne vitrine bile zlato nebo je neco platina).
|
|
|
Zkus se schválně zeptat legendární Terezy z Auto*Matu na palladium. To budeš teprve čumět, co taky lze odpovědět na zcela obyčejnou otázku...:-)
|
|
|
Co rekla? Nemuzu to najit (nejaka Tereza Vohryzkova z buznomatu se sice v par clancich o piratovi bouchalovi a pomniku vinikum dopravnich nehod objevuje, ale o palladiu nikde nemluvi).
Pro me je zatim nejvetsi myslitelkou Kacenka Biomasa Žako, ale treba se Tereze "svatorecime viniky" Vohryzkove podarilo jeste neco lepsiho, davam ji sanci:-)
|
|
|
nejen v železářství.
tuhle jsem vlezl do flajšeraj jakéhosi, protože mě cosi ve vitríně zaujalo. povidám "dejte mi prosím ten kousek vysokého roštěnce". řezník (no, fakt nevím jestli to tak můžu nazývat) šáhl po roštěnné, čili nízkém roštěnci. povidám "ne, ne, ten vysoký roštěnec vedle". dostalo se mi přednášky na téma "tohle je jediná roštěná co jí na krávě je a podivejte jak je vysoká". "no dobrá", povidám , "tedy vzal bych si ten kousek entrecote". "kohó? nezkoušejte na mě nějaký pindy z televize (!), já jsem boural na jatkách když si tahal kačera", přešel familiárně do tykání. "ehm, jak byste tedy nazval tento kus masa?". "to je přední bez kosti". no, nekoupil jsem. a provozovně se vyhýbám.
|
|
..alespoň dle Strojně technické příručky, přesněji jejího III. doplněného vydání z roku 1933 se šteftu říká "zavrtaný šroub". Osobně ale neřeknu šteftu jinak než šteft.
|
|
|
1933, to už je poměrně uleželá odborná terminologie. Od té doby se toho muselo v této oblasti vcelku dost změnit.
|
|
Možná jsem nemocný studiem na FSI, ale co je na závrtném šroubu špatně? Když už na to máme ČSN, která není nijak nová, tak bych po novotvarech určitě netoužil.
http://www.hasicihustejnet.eu/data/1rocnik/stroje_a_zarizeni/public/strojnicke-tabulky. pdf
|
|
takže ve slezsku je to štyft,ale pozor,štyft je zařízení ke přesnému slícování části zařízení, dokonce opravdu může mít závit i na obou koncích,i na jednom konci,
|
|
šteft je závrtný šroub, tak mě to učili na průmyslovce, heft je krátký pomocný svár - pomocí heftů se konstrukce dá dohromady a pak se teprve po spasování svaří napevno, no a aby šel povolit nerezový šroub - na to mám takové mazadlo - říkám tomu "chetra" - asi podle podniku který to vyráběl a je to nějaké mazadlo na bázi teflonu. Namažete a pak kdykoli povolíte.
|
|
S tím rýpnutím do NOZ to byla trochu střelba naslepo (na autory jeho současné podoby to sedí).
Pacht i výprosa mají původ v antickém Římě a náš právní řád je znal do r. 1948. (§ 974 a § 1090 a násl. obecného zákoníku občanského).
Fakt ale je, že bez výprosy, tj. výpůjčky, kde není ujednán důvod a doba užívání ("Půjč mi hrábě, sousede") a pachtu (obdoby nájmu) bychom se docela dobře obešli. Aspoň doteď mi nepřišlo, že by tyhle typy smluv někomu zásadně chyběly; bude v tom nějakou dobu docela bordel, zvlášť s tím pachtem.
Naopak výměnek (vejminek) bude někdy i docela praktický (krom toho je taky v našwm právním řádu tradiční - vypadl z něj až po "právnické dvouletce" 1948-50). Je to jakési osobní věcné břemeno s povinností se o tuto osobu starat (zaopatřit ji). Většinou to sice bude berle pro ty, kde nefungují normální vztahy: rodič - děti, možnosti je ale víc (např. ho lze sjednat jako reálné břemeno nebo pro někoho třetího). Praxe ukáže.
|
|
|
Jo, takže až na těch 65 let je to vlastně tradice. No docela blbý že těch 65 let jsou 3 generace, takže většina lidí vůbec netuší o co se jedná a s těmito termíny se setkávají až v případě, že se o NOZ začnou zajímat.
|
|
|
a co? Většina lidí taky netuší, co je to tyristor, opce nebo sámek a taky se z toho nikdo nehroutí. Dokud se o to mezajímají, může jím to být u prdele a když se o to začnouá zajímat, tak se to dozví.
|
|
|
Ze samotné existence tyristoru ovšem pro Vás nevyplývají žádné povinnosti a sankce za jejich nedodržování. To se o zákoně říci nedá. Proto by zákon měl být výrazně srozumitelnější, než datasheet.
Znovuzaváděním téhle terminologie autoři NOZ demonstrují návaznost svého díla na ABGB. Můj názor je, že ho měli prostě oprášit a znovu zavést*. Pokud už museli tvořit něco nového, mohli klidně použít modernější termíny.
___
* Jak jsem zde již několikrát psal, v některých oblastech, kde se autoři moc kreativně neodvazovali a opravdu jen opisovali, konkrétně u dědického práva, mi NOZ přijde rozumný.
|
|
|
měl. Ale imho napadat zákoník kvůli těmhle termínům nemá smysl. Pokud znovuzavádí něco, co tu šedesát let nebylo, tak je celkem fuk, jestli opráší archaismus, nebo jestli zavede zcela nový termit. V obou případech se to neználci musí doučit, pokud to budou potřebovat.
A jestli se tomu bude říkat pacht nebo třeba kušmola je z tohohle hlediska naprosto fuk.
|
|
|
Když ale ono nevznika pouze něco nového, ale pokud se nepletu, tak se i meni stavajici. Nekde jsem kdysi cetl, ze jiz nebude dluznik a veritel - podle me vcelku logicke pojmenovani, ale bude něco jako "uverovany" a "uverujici".
Proc? To moc nechapu.
|
|
|
No, to fakt ne. Dlužník a věřitel obecně zůstávají. např. § 1930 ObčZ:
1) Dluh se plní vcelku.
(2) Nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Věřiteli tím nevzniknou žádné jiné povinnosti. Dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plněním.
|
|
|
Potom to byl nejaky Hoax asi :-(
|
|
|
Vycházelo se z vládního návrhu občanského zákoníku z r. 1937 a ten se postupně doplnil o některé moderní prvky (zhusta inspirované právě v moderním ABGB z Rakouska). Pacht, výměnek, výprosa jsou tradiční právní pojmy, nedávalo by smysl vymýšlet něco jiného (trochu by to připomínalo Dfensův dvojšroub a zátrn :-). Tam, kde se ale nejedná o nějaký takovýto pojem, se gramatické znění modernizovat mohlo (aby to neznělo tak zastarale), např:
- "Tomu, kdo koupí budoucí užitky věci úhrnkem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené". Slovo "úhrnek" jsem snad nikdy předtím nepoužil; celé to zní, jak kdyby to řekl dr. Faukner z filmu Ducháček to zařídí. Nebo
"Příkazce může příkaz odvolat podle libosti....." No, budem si zvykat.
|
|
|
V českých zemích byly zakotveny zákonem č. 946/1811 Sb.z.s. Myslím, že je obsahoval i první díl Všeobecného zákoníku občanského z 1.11.1786 a předcházenící dílčí předpisy z oblasti vrchnostenského a poddanského práva. Tradice docela dlouhá. Konec přišel s občanským zákoníkem z r. 1950 (č. 141/1950 Sb) - inspirací pro něj byla úprava obč. práva v SSSR - graždanskij kodeks z r. 1922
|
|
|
Pro mě teda byl vždycky heft rukojeť plynu na mašině, i když původ jsem nezkoumal. Bude to z němčiny, ale proč je to stejný jako zde zmiňované lehké spojení materiálů svařením?
|
|
|
Heft je v němčině jak držadlo, rukojeť, tak i šev, steh.
|
|
Zajímavý jazykový koutek. Podobný systém je upevnění kabelového oka k deonu ze zadní strany. Ta věc, se jmenuje svorník, i podle katalogu, ale říká se jí taky šteft.
Pokud jde o materiály, nerez je fajn, ale jeho kousavost je neštěstí.
Když tak projdu zběžně diskusi, musím dát zapravdu těm, kteří chválí kombinaci ocelový svorník a měděná matka. Nedavno jsem měnil svody u dvacet let starýho fáčka, tři se povolily, čtvrtá strhla, ale šla snadno vykroutit ven. Docela by se mi líbila kombinace nerezového svorníku, zakápnutého lepidlem na svíčky na straně svodů a měděná matka na straně výfuku. Nekorodující, stabilní, rozebiratelné za všech okolností.
|
|
V souvislosti s nějakým šroubkem jsem se zas jednou dozvěděl,že:"Překvapily mě štefty u FIATu, které na sobě měly nějakou šedou velmi dobře kluznou a teplotám odolnou povrchovou úpravu, která připomínala povrch nábojnic 7.62x39. FIATy jsou samozřejmě sráče italský a tak to nebudeme dál řešit."
Tak tomuto myšlenkovému pochodu autora nerozumím... asi měl Fiatů velmi mnoho a hovoří z vlastní zkušenosti a nebo si nevzal příklad z velmi pěkného popisu radostí i strastí s Alfou Romeo 166.
No nic šroubkům zdar!
|
|
Divím se D-fensovi, že používá rád aušusové štefty, protože zlomení je potom velmi nepříjemné, leč pak vysoce pravděpodobné, což by se mi nelíbilo. Jinak správný český název je buď závrtný, nebo oboustranný šroub, ten heft je už spíš slengový výraz z hantýrky automechaniků.
Když jsem já přidělával svody výfukového potrubí na Mitsubishi, sháněl jsem šrouby ve fáborech, ale já chtěl nejlépe se zaručenou vysokou pevností v tahu, ale nakonec jsem nesehnal to, co jsem chtěl, protože jinou délku zašroubovaného závitu potřebujete do Al slitiny a jinou do litiny, aby se vám závit nevytrhl, tak jsem nakonec musel vzít jen pevnost 8G.
Když jsem naproti tomu rozdělával motor 3,0i V6 ze staršího snu opravdových milovníků komfortních francouzských vozů s dvojšípem, tak se mi matice na výfuku povolit nedařilo nikde, ale naproti tomu se vždy a poměrně snadno šteft vytočil celej za matku z Al bloku a některé matky mě pak nešly ani ve svěráku. To se mi takto stalo u obou motorů, tak jsem potom vybíral ty lepší, protože druhý motor ještě měl jezdit. Jinak tu měděnou pastu na štefty bych také doporučil na veškeré šrouby kolem výfuku i závity svíček.
Jinak D-fensovo pohrdání fiaty celkem chápu i když uznávám, že ne vždy a vše mají špatné. Fiaty mě také nikdy neoslovovaly a když jsem se v některých projel, nazýval jsem je pak dokonce "auto za trest", ale zvyknout se nakonec dá i na šibenici, pokud nemáte právě tu možnost srovnání.
|
|
|