Ledvaže jsem napsal shora uvedený titulek, došel jsem na základě sebezpytu
k závěru, že je naprosto chybný.
Ti, na které jsem vlastně alergický, patří
do kategorie píčusů, mezi které se naši termální spoluobčané stačili bohužel
bryskně zařadit.
Můj postoj k tomuto třetímu pohlaví byl po drtivou většinu mého dosavadního
života naprosto neutrální. Tito lidé mi byli trochu směšní, trochu jsem
je litoval, ale nikdy by mne nenapadlo je jakýmkoliv způsobem šikanovat,
což byl ostatně postoj drtivého procenta této společnosti. Konec konců
jsou jiná, mnohem důležitější kriteria, kterými jedince hodnotit (Leonardo
byl homosexuál, Michelangelo byl homosexuál a Čajkovskij jakbysmet).
Na základě jejich vlastních aktivit jsem však byl nucen svoje postoje
poněkud přehodnotit.
Po jistou dobu jsem dokonce zastával názor, že dotyčný zákon o registrovaném
partnerství by měl být přijat. Přijat měl být ovšem zákon vztahující
se všeobecně na jedince různého i stejného pohlaví. Shlédl jsem totiž
v televizi rozhovor s velice starou paní, žijící v domově důchodců (seniorů,
jak se dnes říká, jakoby na výrazu „důchodce“ bylo něco pejorativního)
která vyslovila názor, že by takový zákon uvítala, protože by partnerství
okamžitě uzavřela s panem XY, ale svatba v jejím věku by byla záležitostí
směšnou.
A jsme u prvního totálního kiksu. Zákon o rodině §3, odstavec 2 stanoví
postup uzavření manželství jednoznačně: Prohlášení se činí veřejně a
slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.
Pro jistotu, aby si snad vážení snoubenci nemysleli, že se vyhnou těm
kecům na radnici, pronášeným mnohde za nemalý poplatek, stanoví již §1,
že manželství: „….. musí být založeno zákonem stanoveným způsobem.“
Tedy včetně oněch slavnostních, všude stejných prefabrikovaných žvástů.
Naproti tomu §2, odstavec 2 dotyčného Zákona o registrovaném partnerství
říká: „Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním
úřadem…...“ Punktum, tečka, full stop.
Žádní svědkové, žádný „slavnostní způsob“, žádné kecy o společnosti
a podobné fráze. Takže ta stará paní má, na rozdíl od Ríši s Pavlíkem,
smůlu. Naskýtá se tedy otázka, kdo je tady vlastně úředním šimlem diskriminován.
§11 Zákona o rodině stanoví: „……(manželé) jsou povinni žít spolu,
být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně
pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.“
Myslíte, že obdobné povinnosti jsou stanoveny pro homosexuální dvojici?
Ani náhodou! Žádnou povinnost žít spolu, být si věrní a vzájemně se respektovat
jim zákon neukládá a pokud se domníváte, že společná péče o děti a vytváření
zdravého prostředí (pokud se o tom dá v tomto případě mluvit) nepřichází
v úvahu, tak nemáte tak úplně pravdu. §13, odstavec 2 sice vylučuje osvojení
dítěte, ale předchozí odstavec nevylučuje svěření potomka do péče rozvedené
homosexuální matky, potažmo do péče rozvedeného homosexuálního otce, žijícího
v registrovaném partnerství s jedním, nebo více partnery.
Zarazil vás obrat „..s jedním nebo více partnery“? Četli jste
správně. Zlatým hřebem zákona o globálním oteplování je s největší pravděpodobností
§4, odstavec 4c, který velemoudře stanoví: „Do partnerství nemůže vstoupit
osoba, která již dříve uzavřela manželství nebo která již dříve vstoupila
do partnerství nebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v zahraničí
a její manželství nebo partnerství anebo obdobný svazek trvá.“
Žádná jiná omezení, co do počtu partnerů a existence, či neexistence
manželství zákon neobsahuje. Z toho vyplývá. Pan X ženatý s paní Y může
zcela legálně vstoupit v partnerský vztah s pány Teplým, Teplejším a Nejteplejším,
protože co není zákonem zakázáno, je povoleno. Jediným omezením je, že
nesmí existovat již uzavřený partnerský vztah mezi panem X a panem Těplučkým
na Slovensku.
Totéž platí i pro paní Y. Zcela legálně může existovat partnerský vztah
mezi paní Y a paní Lízalovou, jejíž manžel Lízal může pro změnu uzavřít
partnerský vztah s panem X aniž by bylo kterékoliv manželství rozvedeno.
Jedinou podmínkou je, aby se v celém propletenci nebyly zapleteny osoby
ze zahraničí a vše se odehrávalo výhradně v tom našem českém chlívku.
To ovšem bystrým lidem otvírá obrovské možnosti. Manželé XY, Lízal s
Lízalkou, ba ani pan Teplý homosexuální vůbec nejsou. Rozhodnou se však
vybrat banku, kterou shodou okolností hlídají pan Teplejší s Nejteplejším.
Protože jsou to lidé bystří, zasvětí do plánu pány Teplejšího a Nejteplejšího,
legalizují shora uvedené partnerské vztahy a jdou na věc. Kdyby se to snad
nepovedlo a někoho z nich chytili, legálně odepřou výpověď proti svým partnerům
na základě příslušného paragrafu dotyčného zákona o globálním oteplování.
Tohle ovšem nejsou argumenty, které by měly kohokoliv popuzovat proti
homosexuální komunitě (odmítám používat výrazy jako „gay“ a podobné eufemismy).
Tyto skutečnosti by nás měly spíš popuzovat vůči pánům sedícím za naše
peníze v parlamentu a odvádějícím takto kvalitní práci.
To, co mne ve skutečnosti popuzuje, je ona píčusovská arogance a exhibicionismus,
kterou se dotyčná komunita vyznačuje a která je vlastní i všem ostatním
komunitám píčusů, bez ohledu na jejich sexuální orientaci.
Respektuji, že pan Hromada cítí sexuální vzrušení při pohledu na úhledné
pánské pozadí, protože je tak založen a prostě si nemůže pomoci. Požaduji
ale , aby byly respektovány pocity devadesáti šesti procent mužské populace,
kterým se při pohledu na velkoplošné billboardy zpodobňující dva cicmající
se pány, zvedá žaludek. Rovněž si nemohou pomoci, protože tak jsou založeni.
Když vidím níže zobrazený billboard na cestě do zaměstnání na čtrnácti
kilometrech třikrát, je moje tolerance ta tam.
Pan Hromada promine, ale to, že zvládám problém jeho komunity intelektuálně,
ještě naprosto neznamená, že ho zvládám také biologicky. Za čistě biologickou
reakci svého organismu nemůžu právě tak, jako on nemůže za to, že se mu
topoří úd při pohledu na shora zmíněné pánské pozadí. Rozhodně nehodlám
kvůli panu Hromadovi na své podstatě nic měnit, nebo něco předstírat. Urážet
beztrestně základní biologické instinkty drtivé většiny populace nelze
do nekonečna, zejména v situaci, kdy společnost je vůči homosexualitě značně
tolerantní.
Na této adrese naleznete výsledky průzkumu na téma diskriminace homosexuálů,
provedené jimi samými. Samozřejmě nenajdete ani jediné slůvko o tom, v
čem dotyčná diskriminace spočívala. Jsou to výsledky průzkumu o tom, kdo
se diskriminován cítil, nikoliv o tom, kdo diskriminován skutečně byl.
Učiníte-li podobný průzkum, kdo se v zaměstnání cítí finančně nedoceněn,
získáte dost obdobné výsledky.
Ve škole, na vojně i na pracovišti jsem se setkal s několika mužskými
homosexuály a naprosto odpovědně tvrdím, že nikdo z nich se nesetkal s
žádnými ústrky ani profesními, ani osobními a to ani v takovém prostředí,
jako byla Československá lidová armáda, kde si tedy každý bažant užil své.
Možná, že právě podobné situace považují za onu diskriminaci na základě
své homosexuality.
Cítil snad někdy kterýkoliv redaktor, nebo kterákoliv redaktorka, kterékoliv
televize potřebu sdělit široké divácké obci, že je heterosexuální ? No
vidíte, redaktor Musil tuto potřebu oznámit svoji homosexualitu třetině
národa pociťoval. Proč, proboha? Myslíte, že mne to zajímá? Jsem ochoten
tolerovat páně Musilově homosexualitu, ale nejsem ochoten tolerovat její
provokativní proklamace. Nevím, jak staré má pan Musil děti, ale jak známo,
děti umějí být neuvěřitelně zlé a o tom, do jaké situace své děti dostal,
o tom pan Musil zřejmě nepřemýšlel. Proklamace jeho homosexuality pro něj
byla zřejmě důležitější.
V jakési televizní debatě na dané téma argumentoval přítomný kněz tím,
že homosexualita je proti Bohu. Namísto velice logické repliky ze strany
přítomných zástupců homosexuální obce, proč je tedy všemohoucí Bůh takové
stvořil, když se Ho o to neprosili, následovala přednáška na obvyklé téma,
že se nejedná ani o úchylku, ani o chorobu, ale o jednu z vývojových alternativ
vývoje hypothalamu, atd.
Tak to už je ale vrchol, protože jak známo není homosexualita dědičná
a především, pokud bude ono třetí a čtvrté pohlaví žít podle své „přirozenosti“
(což jim bylo zákonem o globálním oteplování zaručeno), jakým způsobem
(bez další reprodukce) bude dotyčný vývoj probíhat? Předpokládají snad
naše termální iniciativy další reprodukci lidstva prostřednictvím klonování
homosexuální šlechty?
Velice pikantní byl pokřik, který vypukl ještě před přijetím zákona
a který zase rychle utichl, kdy naši homosexuální spoluobčané protestovali
proti tomu, aby jejich partnerství bylo uvedeno v občanském průkazu. Jó
holenkové, když něco chcete, tak to musíte brát se vším všudy. Já mám taky
v občance napsáno „ženatý“ a nevidím ani ten nejmenší důvod, proč bych
proti tomu měl protestovat.
A mimochodem, jak byste asi prokazovali třeba v nemocnici, v jakém vztahu
k nemocnému jste, kdybyste na to neměli štempl? Vždyť to byla právě tahle
situace, která byla jedním z vašich hlavních argumentů a poslouchali jsme
to až do omrzení.
Takže když to shrnu, běhat s holými zadky po (pro mne) naprosto nechutných
festivalech, to našim „utlačeným“ homosexuálním spoluobčanům nevadí. Zato
jim ovšem vadí údaj „Partner“ v občanském průkazu. Zvláštní. Zejména s
přihlédnutím k tomu, že se nejedná ani o úchylku, ani o nemoc, ale o jednu
z alternativ vývoje.
Nicméně akceptujme reálně existující existenci třetího a čtvrtého pohlaví
a respektujme i to, že tuto skutečnost tatíček stát posvětil de iure. Žádejme
však, aby byl tatíček stát alespoň důsledný a vyvodil i všechny další logické
důsledky z tohoto stavu vyplývající. Co navrhuji?
1. Každý občan by ke dni plnoletosti proklamoval svou sexuální orientaci,
kterou by měl uvedenou v osobních dokladech. Vzhledem k tomu, že už dnes
uvádíme v leckterém dotazníku údaje „muž“ , nebo „žena“ a dále vzhledem
k tomu, že homosexualita není ani úchylka, ani onemocnění nevidím nic ponižujícího
na tom, mít v občanském průkazu uvedeno: „Pohlaví: Třetí (mužští homosexuálové),
nebo „čtvrté“ (ženští homosexuálové).
2. Uvedení nepravdivých údajů by bylo trestné, protože:
3. Homosexuální styky někoho, kdo svou homosexualitu neproklamoval
svědčí o zvrácenosti a homosexuální styky takovýchto osob by pro ně (a
pouze pro ně) byly rovněž trestným činem.
4. Na druhé straně by bylo trestným činem sexuální obtěžování ze strany
třetího a čtvrtého pohlaví vůči mužům a ženám.
5. Uvedení sexuální orientace v dokladech by zabránilo účelovým sňatkům
příslušníků třetího a čtvrtého pohlaví s muži , nebo ženami pouze za účelem
plození potomků s následným odchodem z manželství do homosexuálního svazku
(viz případ výše uvedeného televizního redaktora)
6. Při uzavírání sňatku by snoubenci prohlašovali, že znají nejen svůj
zdravotní stav, ale i sexuální orientaci, aniž by takový sňatek byl vyloučen.
Opatření by zabránilo vědomému klamání partnerů, potažmo následné výchově
dětí homosexuální matkou žijící v partnerském svazku s pěti dalšími dámami
stejného založení, protože:
7. Jak bylo uvedeno výše, nesprávné uvedení sexuální orientace by bylo
trestné samo o sobě a automaticky by vylučovalo svěření dítěte do péče
osoby, která tak učinila.
8. Naproti tomu by byl homosexuální partnerský svazek legální výhradně
v případě osob, které svou homosexualitu legalizovali příslušným prohlášením
ke dni plnoletosti. Toto opatření by naopak zabránilo účelovým homosexuálním
svazkům heterosexuálních osob s homosexuálními, třeba ze zištných důvodů
(mužští prostituti).
9. Automaticky by toto opatření usnadnilo potírání právě mužské prostituce
heterosexuálních jedinců.
10. Nikdo neshledává nic zvláštního na tom, že dámské a pánské toalety
(veřejné, v kulturních a sportovních zařízeních, atd.) jsou oddělené. Státu
ovšem naprosto nevadí, že na týchž místech se moje dospívající děti, jako
i kdokoliv jiný mohou stát sexuálním objektem očumování ze strany příslušníků
třetího a čtvrtého pohlaví. Proto požaduji:
11. Důsledné rozdělení shora uvedených sociálních zařízení pro výhradní
použití muži, ženami, třetím a čtvrtým pohlavím.
12. V zájmu odstranění státem legalizovaného voyuerství dále požaduji
důsledné rozdělení hygienických zařízení jako jsou sprchy, sauny, atd.
na sportovištích a v rekreačních zařízeních pro výhradní použití muži,
ženami, třetím a čtvrtým pohlavím.
13. V zájmu všeobecné mravnosti dále požaduji důslednou kontrolu v
dokladech uvedené sexuální orientace před vstupem do kteréhokoliv shora
uvedeného zařízení.
Nevidím žádný problém s realizací shora uvedených opatření. Vzhledem
k tomu, že by se týkala všech občanů nelze je v žádném případě označit
za „diskriminační“ a shrneme-li to, tak :
Většině pomůže, nikomu neublíží!
28.4.2006 Katoda
D-FENSovo P.S.
Mezi autorem a mnou se odehrála následující mailová korespondence. Uvádím
ji bez dalšího komentáře jako námět k čtenářovu zamyšlení nad jednoznačností
zákonů a formulací uvedených v nich. Mělo by snad být pravidlem, že zákony
jsou formulovány tak, aby připoustěly jen jediný možný výklad. Jak ukazuje
můj malý spor s autorem, není tomu tak.
From: D-FENS prispevky [mailto:dfens.prispevky@seznam.cz]
Sent: Sunday, April 23, 2006 8:27 PM
To: Katoda
Subject: RE:
Já myslím, že je tam jedna nepřesnost.
"Četli jste správně. Zlatým hřebem zákona o globálním
oteplování je s největší pravděpodobností §4,
odstavec 4c, který velemoudře stanoví: „Do partnerství
nemůže vstoupit osoba, která již dříve uzavřela manželství nebo která již
dříve vstoupila do
partnerství nebo do obdobného svazku osob stejného
pohlaví v zahraničí a její manželství nebo partnerství anebo obdobný svazek
trvá.“
Registrovat do teplosvazku se tedy nemohou tři
kategorie osob: 1. ti, kteří na území ČR nebo jinde uzavřeli předtím fuj
hetero manželství 2. již registrovaní partneři 3. ti partneři, kteří uzavřeli
teplosňatek v cizině. Slovo "nebo" tyto skupiny vymezuje.
Mám článek odpovídajícím způsobem zkrátit, nebo
to opravíte?
DF
From: Katoda [mailto: df.katoda@seznam.cz ]
Sent: Monday, April 24, 2006 11:38 AM
To: dfens.prispevky@seznam.cz
Subject:
Milý D-FENSi, omylem jsem vymazal Tvoji námitku
proti mému článku „Jak jsem se stal homofobem“, neb jsem netušil , že se
dostaneme do právních debat. Nemohu totiž s Tvojí námitkou plně souhlasit.
Dotyčný §4, odstavec 4, definuje okruh osob, které partnerství uzavřít
nemohou. Tedy:
a) osoby které ještě nedosáhly věku 18 let
b) osoby nesvéprávné
Všimni si! Každá jedna skupina je definována
samostatnou odrážkou. Logicky lze předpokládat, že i další odrážka definuje
jedinou skupinu osob, která svazek uzavřít nemůže. Pod písmenem „c“ je
pak uveden text citovaný v mém příspěvku. Tedy:
(4) Do partnerství nemůže vstoupit osoba, která
c) již dříve uzavřela manželství nebo která již
dříve vstoupila do partnerství nebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví
v zahraničí, a její manželství nebo partnerství anebo obdobný svazek trvá.
Vše shrnuto do jedné odrážky aniž je jasné,
zda se obrat „v zahraničí“ vztahuje k předchozímu, nebo stojí samostatně.
Podle toho, jak to chápu já, je definována opět jediná skupina osob a to
ta, která uzavřela manželství, nebo partnerství v zahraničí. Ono by třeba
pomohlo, kdyby se dámy a páni poslanci obtěžovali třeba interpunkcí. Text
zákona je opsán přesně, včetně oněch interpunkčních nehorázností. Už samotný
fakt, že by výraz „v zahraničí“ byl uveden mezi čárkami, by hovořilo ve
prospěch Tvého výkladu. Ale on není.
Podle Tvého výkladu odrážka c) nedefinuje jednu,
ale hned čtyři skupiny osob, které partnerství uzavřít nemohou. Tedy, manželé
„tuzemští“, manželé „zahraniční“ a totéž se týká partnerů.
Podle Tvého pojetí se ono „v zahraničí“ nevztahuje
k před tím zmiňovanému manželství nebo partnerství, ale tvoří samostatnou
kategorii. Jinými slovy, také vztah uzavřený v zahraničí, vedle svazku
uzavřeného v tuzemsku je limitujícím faktorem pro uzavření dalšího svazku.
Uznávám, že to je velice, převelice logické, ale formulace zákona alespoň
mně vyznívá úplně jinak a důležité je to, co zákon skutečně říká a ne to,
co si kdo myslí, že říká. Nebyl by to ostatně první nelogický zákon, který
náš přeslavný parlament odmával.
Podle toho, jak jeho dikci rozumím já, pouze vztah
uzavřený v zahraničí je limitujícím faktorem pro uzavření dalšího svazku
v tuzemsku,což by ovšem přímo znamenalo, že tuzemských svazků může být
neomezený počet. Při tom ovšem naprosto nevylučuju, že pravdu máš Ty, popřípadě,
že co právník, to jiný výklad, podle toho, co se právě hodí do krámu. Nesvědčí
tohle samo o sobě o šlendriánu při tvorbě zákonů panujícím? Co ostatně
očekávat, když autorem je soudruh Jičínský?
Svůj výklad zakládám na výše uvedeném a dále na
tom, že v opačném případě by formulace odstavce 4, paragrafu 4, uváděla
patrně další dvě, nebo tři odrážky a v zájmu jednoznačnosti by celý odstavec
4 zněl zhruba následovně:
(4) Do partnerství nemůže vstoupit osoba, která:
a) nedosáhla věku 18 let,
b) nemá právní způsobilost
c) již dříve uzavřela manželství a toto manželství
trvá,
d) již dříve vstoupila do partnerství nebo do
obdobného svazku osob stejného pohlaví a tento svazek trvá,
e) již dříve uzavřela manželství v zahraničí
a toto manželství trvá,
f) již dříve vstoupila do partnerství nebo do
obdobného svazku osob stejného pohlaví v zahraničí a tento svazek trvá
Při takovéto formulaci bych Ti nemohl, než dát
za pravdu. Navrhuji (pokud Ti nevadí jiné věci) můj vstup odpublikovat
tak, jak je a tuto naší debatu připojit přímo jako součást textu, popřípadě
s Tvým uvedením nějakého komentáře na téma proč je tak činěno. Prostě jsme
se neshodli na významu paragrafu. Uvidíme jak bude čtenářská obec reagovat
a jak bude formulaci zákona rozumět. Mohla by z toho být docela zajímavá
debata.
Tvůj Katoda