Hlavní menu |  |
FAQ |  |
Toplist |  |
|
Komentáře ke článku: Daně (ze dne 09.01.2011, autor článku: Fuseklos)
Přidat nový komentář
|
Odkaz na obrazek je zrejme chybny
|
|
|
Ja bych skutecne radeji rozlisoval dane a pojisteni - dan je vypalne za vice ci mene specifikovane vyhody toho, ze kolem nas neni divoky zapad, ale ze spolecnost ma nejaka (vice ci mene) VYMAHATELNA pravidla.
Zdravotni a socialni pojisteni je pak ciste humanitarni zalezitost (at uz se k tomu stavite pozitivne ci negativne), ktera by v idealnim priade mela zajistit to, ze nekdo nechcipne cistou zvuli osudu. Tzv. "volny trh" tohle vyresit nemuze, protoze ten funguje na bazi "prirozeneho vyberu" tak, ze by dotycne proste nechal vymrit. A to nelze, protoze nase spolecnost funguje na jinych principech.
Podotykam, ze osobne nejsem prilis zastance cisteho volneho trhu, stejne jako nejsem zastance anarchie (nic jineho to totiz neni), protoze ani jedno neni z globalniho hlediska stabilni system (hlavne ze socialnich duvodu) a vzdy se nekam zvrtne, nemajice zadne obranne prostredky.
|
|
|
Existence statu neni podminkou vymahatelnosti pravidel, ve firme, v krame, v restauraci take dodrzuji nejaka pravidla a ta jsou i zrizovatelem vymahatelna bez ohledu na stat. Divoky zapad zdaleka nevypadal tak divoce jako v beckovych westernech. Uz jen existence obavanych bezohlednych pistolniku ukazuje ze platila pravidla a rad - kdyby se tam strileli vsichni na potkani, proc by se par desperadu stalo tak znamymi? - Prece jen proto, ze to byla tak otresna vyjjimka.
Zdravotni a socialni pojisteni je pojistenim jen podle jmena, jde o dan. Pojisteni se odviji od miry rizika na zaklade pojistne matematiky, dan se odviji od prijmu pojistence.
To o pochcipani tech slabych a nemocnych je blbost, od staroveku fungovala charita, takze ani uplny looser nechcipl hladem, pokud jen trochu chtel. Soukroma charita tam kde ma tradici jako v USA dokonce vytlacuje z nekterych oblasti stat
http://www.libinst.cz/komentare.php?id=444
Clovek by cekal ze stat bude rad, ze usetri a zbyde mu vic penez na jine veci, ale chyba lavky, ztratil by moznost ukazovat jak je dobry.. cili fuj vy rockefelerove a gatesove, strcte si sve spinave miliardy radsi do noveho ferari, na charitu si sahat nedame.
|
|
|
„Existence statu neni podminkou vymahatelnosti pravidel, ve firme, v krame, v restauraci take dodrzuji nejaka pravidla a ta jsou i zrizovatelem vymahatelna bez ohledu na stat.“
Kdyz nebude stat,kdo ti "zakaze" odvest nejakeho (pro tebe) vadneho cloveka nekam do zadni casti obchodu a zabit ho?
„To o pochcipani tech slabych a nemocnych je blbost, od staroveku fungovala charita, takze ani uplny looser nechcipl hladem, pokud jen trochu chtel. “ tehdy ty operace imho byli mnohem levnější než dneska,IMHO nemůžeš srovnávat starověk/středověk s dnešní dobou.
|
|
|
ad kram - A kdo dneska brani tomu aby me nekdo odvezl na temne misto, odkrouhnul, zakopal a nikdo uz o me neslysel? Kazdeho omezuji v jednani moralni zabrany a strach z nasledku - nebo myslite ze se lide mezi sebou nevrazdi proto, ze jim to stat zakazal? Kram vrazdici sve zakazniky bude jednak mit min zakazniku, druhak tim vyvola zajem pribuznych a pratel obeti.
Napr. mafie si muze oddelat koho chce, presto se k tomu uchyluje jen jako k meznimu reseni, protoze to vyvolava odvetu a to nemam na mysli tu statni.
ad charita - charita existovala v dobe, kdy vlastni boty melo jen hornich deset tisic a lidstvo trapily opakovane hladomory, stejne tak existuje i dnes a to tak efektivne ze z nekterych oblasti vytlacuje stat, jak bylo v tom odkaze. Takze zadne co by kdyby - to je popis soucasneho stavu
|
|
|
To, že kolem nás není divoký západ, je hodně špatně.
Dále pak bych rád poznamenal, že jakkoli westerny a jiné buffalobilky jsou zábavné, jako zdroj historických informací jsou značně nevhodné.
Zkuste spíše třeba mises.org/journals/jls/3_1/3_1_2.pdf.
|
|
|
Povinne zdravotni a socialni pojisteni nejsou zadna pojisteni, jsou to dane. Nebo jste snad podepisoval s VZP nebo CSSZ pojistnou smlouvu?
|
|
|
V článku je minimálně jedna chyba, ve větě "Pokud lidé opravdu chtějí zdravotní péči nebo bezpečnostní služby, na trhu by měli možnost si je koupit anebo nekoupit, a tak jasně demonstrovat své hodnoty".
Ani 100% volný trh není spravedlivý, příklad: jak si chcete platit jen svou bezpečnost, respektive, když si zaplatíte ostrahu vašeho bytu v době vaší nepřítomnosti, je vám přece jasné, že na přítomnosti hlídky vydělá i soused - neplatič. Opět tedy budete v situaci, která vám dnes vadí - vy budete čistý plátce a soused bude čistý příjemce.
Zajímavé je, že dnes, když vás vykradou, každá soukromá pojišťovna chce zprávu o vyšetřování od státní policie. Každá soukromá pojišťovna bez výjimky. Musíte tedy policii dotovat. Jaktože tuhle nespravedlnost trh nevyřešil a nikdy nevyřeší?
|
|
|
No tak na mém výdaji a mnou vydělané službě vydělá i soused - a co má být? Pokud já dostanu za ty peníze přijatelnou hodnotu, nemám s tím naprosto žádný problém.
Na námi placeném protahování určité komunikace v zimě vydělávají dva sousedi (přičemž jeden ji používá daleko víc, než my). Pokud dospěju k názoru, že bych jen platil služby sousedovi a sám z toho nic neměl, holt si službu nezaplatím. Klíčem je tam ta dobrovolnost.
Podobně fungovalo dříve například financování provozu majáků. Platili kapitáni lodí, které přistály v přístavu. Ti, kdo jen projížděli okolo měli užitek ze služeb majáku, aniž za ně platili.
|
|
|
No nic, jen že se rozčilujete nad čistými příjemci. Dnes si zaplatíte z daní část silnice a jiný zaplatí 100x méně, tj. je čistý příjemce ve vašem pojetí. A o tom jste se namáhal spáchat článek. Když zavládne váš ráj, opět budete platit část silnice a opět budou všude kolem čistí příjemci, je to dáno jen a jen tím, jak nadprůměrný příjem máte. Protože podle příjmu se odvíjí váš nájezd km a podle nájezdu km bude silnice nejspíš zpoplatněna, až bude soukromá. Všude ve světě je to tak, ať se bavíme o dálnici v Chorvatsku nebo turnpike u Washingtonu.
|
|
|
Je tam klíčový rozdíl v té dobrovolnosti a možnosti svobodně nasměrovat peníze k poskytovateli té služby, která mi nejvíc vyhovuje. Dnes odevzdám státu poměrně slušný balík peněz a on si rozhodne, co s ním udělá.
Když budu jezidt hodně, to je pravda. Ale budu platit majiteli té silnice a bude to tedy v pořádku. Bude-li mi účtovat slušnou cenu a bude-li jeho silnice vyhovující mým potřebám, je mi fuk, za kolik nechá jezdit ostatní.
Dnes když jezdím hodně, tak přes SD (byť jen asi 2 Kč na litru) jen zvyšuju svůj příspěvek do státního rozpočtu, který politici rozkradou a nechají prožrat dle svého uvážení.
|
|
|
Pořád máte chybu v úvaze, je velmi pravděpodobné, že příjezdovka k vaší haciendě povede na jedinou silnici, tj. žádná svobodná volba poskytovatele služby "silnice" nebude možná. Namítnete-li, že si vyberete při stavbě domu, tak už si určitě nevyberete po dostavění, až se provozovatel silnice změní. A pak zase změní.
To, kam mizí státní rozpočet, je zcela mimo téma této diskuse.
|
|
|
JJ muze mit (a mimochodem take ma) tech moznych prijezdovych cest vice. Pravda, nektere jsou prujezdne vicemene pouze terennim vozem, ale jsou. A pak je tu samozrejme varianta pristavani a startovani s letadlem na soukrome louce.
|
|
Mám otázku na zdejší osazenstvo - chápu správně, že daň z příjmu, vypočítaná ze základu obsahujícího daň soc. + zdrav. (nazývanou pojištění) je zdaněním daní?
Lze se proti tomu odvolat?
|
|
|
Ano, je. Asi ne. Jiný příklad - PHM - DPH se počítá i ze spotřební daně.
|
|
|
Tento příklad chápu jinak - i v mezinárodních dohodách se jedná jmenovitě o zamezení dvojího zdanění příjmů.
Spotřebka + DPH je mechanismus, jak mít stejnou DPH, ale z paliv/lihu/... brát mnohem více.
|
|
|
U DPH a spotřebky je to jen o výši spotřebky - kdyby se DPH nepočítala, stačilo by navýšit spotřebku.
Představte si, že se někdo dohodne s rádiem, že mu prodá právo odvysílat skladbu autora, kterého zastupuje. A to pochopitelně pro všechny, co chtějí to rádio poslouchat.
No, ale pokud si toto rádio pustíte např. v restauraci, příjdou a chtějí po vás tu skladbu znovu zaplatit.
Už úplně mimo je výpočet. Nevíme co za rádio si naladíte. Může to být třeba rádio Franta, které vysílá jen skladby skupiny Franta, kterou nezastupujeme. Takže to spočítáme podle počtu a velikosti reprobeden. Případně zahrneme jestli to rádio náhodou nemá CD přehrávač.
|
|
|
Ano, toto vymyslel nejlepší ministr financí předloni jako fintu jak moci veřejně tvrdit, že snížil daň na 15%. Přitom předtím se počítala z hrubé mzdy mínus soc. a zdr. daň - (podle článku z 300-33=267 kK), teď se počítá z hrubé mzdy plus soc. a zdr. daň zaměstnavate (300+102=402 kK). To znamená, že základ pro výpočet se zvedl 402/267=1,5 krát a že tedy "efektivní daň z příjmu"© je 22,6%. Ale oficiálně máme 15%. "Geniální" tah na oblbnutí a podojení ovčanů, akorát nechápu, že se sám před sebou nestydí dělat z lidí takovýhle blbce.
Sociální je jasná daň a eufemismus "pojištění" je blábol na oblbnutí. Jde procentem z příjmu a přímo do státního rozpočtu kde ho vesele dlouhý léta vykrádali, a že tam byly až desetimiliardové přebytky měsíčně, až jim teď klesly odvody od zaměstnanců a museli by to dotovat, tak to dokrmili tím "snížením" daní na 22,6%. Ale pořád ještě je daň z příjmu mnohem menší než sociální daň, tak je kam jít, třeba génius vymyslí ještě nějakou hyperhrubou mzdu, třeba plus důchod rodičů a prarodičů.
Zdravotní je sice taky procentem, ale je to daň, která jde soukromým firmám, protože nejde do státního rozpočtu, ale zdravotním pojišťovnám. Aspoň vás za to ošetří doktor a po nezbytném odsátí farmafirmama a úředníkama pojišťoven dostane zaplaceno nakonec i ten doktor a ne jen porcovači medvědů.
A s tou DPH ze spotřební daně je to takhle myslím odjakživa.
|
|
|
Nepatřím k osazenstvu, ale viděl bych to opačně:
Skutečná mzda je vlastně ta "superhrubá", z ní se počítá jednak všeobecná a necílená daň z příjmu 15 %, jednak specifická zdravotní a sociální daň. Ty pak dokonce vyjdou "menší" - místo 45 % z "hrubé" mzdy je to pouhých 33,6 % ze "superhrubé", takže celková daňová zátěž činí 48,6 %.
Ejchuchu! Přes polovinu výdělku si odnesu domů...
P.S. Jestliže mi pak pětinu z té poloviny ukousne DPH, jsem někde na 60 % a den daňové svobody budu slavit v srpnu - mám to správně?
|
|
|
Úplně správně by se ale mělo počítat s kompletními náklady zaměstnavatele na zaměstnance -- tedy také připočíst to, co jej stojí povinná dovolená, zhola nesmyslné, ale státem vyžadované certifikace a školení apod. Nemluvě o dalších nákladech na povinné účetnictví nad rámec toho, co by podnik vedl sám pro vlastní přehled, a tak dále, a tak dále...
|
|
|
Já tedy nejsem ekonom, ale řekl bych, že Vám tam dost daní ještě chybí. Kromě toho, co doplnil OC, bych připoměl především spotřební daň, všelijaké ekodaně při koupi zboží a milion jiných, ať už se jim říká daně, poplatky nebo třeba kolky, na které si ani z hlavy nevzpomenu. Za daň si dovoluji považovat i povinnou platbu za službu, o kterou nestojím, jako je např. STK. A když si ze zdaněných příjmů nakoupíte zdaněný materiál a zdaněnou práci abyste postavil barák, platíte další daň za to, že ho máte. Já bych ten den daňové svobody odhadl tak na druhou půlku prosince.
|
|
Dlouhý článek, který se v podstatě mohl omezit na tu jednu větu, kde autor říká, že státní zaměstanec de facto daně neplatí, neboť je z nich sám placen. Systém (tedy patrně státy) směřují dle autora nevyhnutelně ke kolapsu, protože stát umí služby poskytovat vždy hůře, než soukromé subjekty. To nám prý dokazují ekonomické teorie a historické zkušenosti. Tak zaprvé, teorie nikdy nic nedokazuje. Zadruhé: jaké zkušenosti měl autor na mysli? Zkolabovat může stát stejně dobře jako soukromý subjekt. Z povahy státu se to však děje pochopitelně mnohem méně často.
Prosím vás, nechte rakouskou školu už konečně být. Myšlenky, ať jakkoli zajímavé a podnětné, jejích představitelů (vč. toho Rothbarda) nebyly nikdy v praxi ověřeny, vše zůstalo v rovině "by to tak bylo, kdyby bylo po našem". Ani Hayek ani Mises se o praktické empirické ověření ekon. teorií nezajímali. Byli to především ekonomičtí filozofové.
|
|
|
Zakony ekonomicke teorie samozrejme prokazuji, ze pouzivanim nastroju jakym jsou utlak a nasili a pri rustu vlivu statu a ztraty svobody docilime pouze upadku. Take historicka zkusenost ukazuje, ze vsechny staty omezujici svobodu obchodu a jdouci cestou statnich sluzeb skoncily v historii ekonomickym kolapsem, valkou, nebo byly vrzeny do revoluce ve kterych umiraly miliony. Viz naposledy SSSR, Nacisticke nemecko, feudalni staty, Rim a i Recko. Myslenky rakouske skoly jsou overovany v praxi denne a jako dukaz lze pouzit napr. i jedinou uznatelnou teorii tzv. ekonomickych cyklu, stejne jako lze diky praxeologii vysvetlit tisice udalosti odehravajicich se v dnesnim svete. Pokud jste studoval rakouskou skolu podrobne a nejen VUML, tak byste mohl pouzit tedy nejaky argument a ne jen osocovani typu "byli to jen fylozofove" a podobne slinty.
|
|
|
Teorie nic neprokazuje, naopak skutečnost může nebo nemusí prokázat správnost teorie. Tento jemný rozdíl je zřejmě nad vaše chápání. Službami státu se (pro vás nepochopitelně) nemyslí umývání oken ve vašem paneláku, ale služby obecné typu bezpečnost, infrastruktura apod.
A teď k tomu osočování - jste ubožák, tolik k Vumlu a vašim "fylozofum".
Otázka závěrem: když jsou koncepty rak. školy tak skvělé a neprůstřelné (a díky praxeologii tisíckrát denně prověřené), proč to tedy nikde na světě nefunguje reálně jako ucelený systém nebo státní zřízení? Že by blbí lidi?
|
|
|
1] Spravnost nejake teorie v praxeologii / ekonimii nelze overit zadnou "skutecnosti", nebot nelze izolovat prvky jako napr. ve fyzice a neni mozne provadet zadne pokusy apod. Ve spolecnosti je tolik ucinenych voleb a zmen prefereci v kazdem okamziku, ze nemuzete z pozorovani sveta nic v teto veci vyvodit a zbyde vam jen vyklad historie. Kdyz vsak postavim logickou argumentaci teorii na zakladnich axiomech jednani, takovou teorii lze napadnout pouze poukazanim na chybne logicke implikace nebo na neexistenci takovych axiomu. To se dodnes nikomu u rakouske skoly nepovedlo. Asi povazujete ekonomickou vedu za matematickou vedu, kde lze pouzivat stejne nastroje jako ve fyzice, ale to je chybne uvazovani.
2] Mezi sluzbou umyvani oken a sluzbou bezpecnosti ci infrastrukturou neni zadny rozdil co se tyce principu. Jestli jej znate, tak jej prosim definujte.
3] Me "osocovani" bylo reakci na vasi vetu, kdy se snazite znevazit ci zesmesnit rakouske ekonomy bez jedineho argumentu. Ubozak nejsem, jen jsem oplatil stejnou merou.
4] A na svete to samozrejme funguje v te mire, v jake lide teze rakouske skoly prijimaji a jednaji podle nich. Otazka je stejne hloupa, jako bych se vas zeptal. proc lide plati dane. Asi proto, ze neplatit je znamena vystavit se stihani a nasili a pri placeni dani tak vznika nizsi ujma. Ze stejneho duvodu nikde neexistuje ciste volny nerelugovany trh, protoze mezi nami ziji lide, kteri pouzivaji nasili ci hrozbu nasili pro prosazeni svych intervenci do takoveho trhu.
|
|
|
ad1) ekonomii považuji za vědu společenskou, v žádném případě exaktní, matematický přístup je podle mě chybou současných "analytiků" a podobných darmošlapů
ad2) ok, bezpečnost si objednám, až ji budu potřebovat, soud si objednám až ho budu potřebovat atd. atd.
ad3) neznevažuji ani nezesměšňuji nikoho z rak.školy! Je to podle mě filozoficko-ekonomický směr, na který se můžeme dívat jako na kterýkoli jiný.
ad4) a co demokracie? Pokud je vše na státu tak principiálně špatné a lidé mají svrchovanost, proč to nezmění u voleb, když je to vlastně přirozené? Chovali by se přece logicky a maximalizovali by užitek nejen osobní, ale i společenský.
|
|
|
Odpovim pouze na poznamku k 4. bodu. Lide nevoli ocividne cestu snizovani role statu a jeho moci, protoze jsou presvedceni, ze stat jim zajisti vetsi vyhody nez system volneho trhu. To, ze si to vetsina mysli neznamena, ze ma pravdu. Ale hlouposti bych to nenazyval, spise neznalosti. Je to podobna situace (nemam moc rad primery, protoze nejsou vzdy presne) jako kdyz prevladalo presvedceni az do konce 16. stoleti, ze Zeme je stedem vesmiru. Trvalo desitky nekde stovky let (a i dnes existuji lide, kteri tomu neveri) nez vetsina (ktera je nutna pro zmenu v demokratickem systemu vladnuti) pripustila, ze Zeme neni stred vesmiru a zacala vedeckym argumentum verit. Proste dogmatici, kterym vyhovovalo, ze Zeme je stredem vesmiru, se snazili novy poznatek zesmesnovat, odmitat a jeho sireni branit, tak stejne dnes politici a dalsi skupiny, jez maji moc vyplyvajici ze silneho statu, maji duvod odmitat teze rakouske skoly a vyhody volneho trhu. Je to stale dokola. Boj mezi svobodou jednotlivce a na vlade se podilejicich skupinach. Jsem presvedcen, ze kdyby meli apologeti volneho trhu a rakouske skoly tolik zdroju na propagaci svych myslenek jako ma vlada na propagaci keynesianské (a na ni navazujici na intervencich postavene ekonomicke teorie) ekonomie, tak by netrvalo dlouho a vlady by sly k certu. Bohuzel takove zdroje nema, protoze filozofii rakouske skoly neni zabavovat lidem penize pod hrozbou nasili a jeji apologeti si je musi nejprve tezce vydelat.
|
|
|
"Ze stejneho duvodu nikde neexistuje ciste volny nerelugovany trh, protoze mezi nami ziji lide, kteri pouzivaji nasili ci hrozbu nasili pro prosazeni svych intervenci do takoveho trhu."
Není to náhodou argument pro to, že systém Rakouské školy nemůže v praxi fungovat, a proto je lepší současný mix tržního hospodářství se zásahy demokratického státu?
|
|
|
Ano, stejné věty jsem slýchal za socialismu. A mnohé z nich byly celkem na první poslech logicky znějící, například: podniková a centrálně řízená autodoprava je mnohem efektivnější než soukromá, protože soukromník jede s nákladem někam a zpět se musí vracet prázdný a ještě na tom vydělat, zatímco podniková autodoprava jede s nějakým nákladem někam, zpátky jede opět plná v rámci zákonem předepsaného vytěžování a zisk produkovat nemusí žádný, protože je státem řízena a dotována podle potřeb a nikoli podle poptávky. Vynechme ten zisk - to první zní logicky. Přesto po zpriavtizování podnikových doprav soukromým sektorem došlo k paradoxu, že cena dopravy podstatně klesla, takže dnes taháme nesmyslně máslo z jednoho kouta Evropy na druhý...
A tak můžeme pokračovat.
Obecně: cokoli bylo státem regulováno v letech 1948-1989 a po roce 1989 přešlo do soukromých rukou, zlevnilo. Stačí vzít přepočet měny podle průměrné mzdy a máme nějaký kurz cca 90 Kčs = 1000 Kč (viz, potraviny, průmyslové zboží, spotřební zboží, textil...).
Ale stejně tak naopak - všechna odvětví, která po roce 1989 zůstala předmětem státních regulací/dotací/řízení, jsou v řádek desítek až statitsíců procent dražší (energetika, bydlení...).
Co z toho vyplývá? Že závěr článku není žádným nesmyslným klišé, jak se nám snažíte tvrdit, ale naopak přesným popisem situace, která je obdobná pro všechny země, které přešly z centrálně řízených ekonomik do alespoň částečně decentralizovaných systémů. EU to sice všechno zase nahnala zpátka a nebude dlouho trvat a do centrálně řízené 95% ekonomiky se během nedlouhé doby vrátíme, faktem ale je, že mezidobí mezi cetrálně řízenými ekonomikami (ať reálně-socialistickými nebo demokraticky-fašistickými) jasně PROKAZUJE pravdivost většiny tvrzení tzv. Rakouské ekonomické školy.
|
|
|
"do centrálně řízené 95% ekonomiky se během nedlouhé doby vrátíme"
Jak se tak prosim pekne stane? Nekdo z pozice statu naridi, ze vyvoj A bude v Bulharsku, zatimco vyvoj B v Madarsku s tim, ze A v Bulharsku se nebude tolerovat a vice versa?
|
|
|
Jak že to bylo s tím cukrem nedávno?
|
|
|
Cukerni poradek? Na to se musime zeptat pp. Dlouheho a Dyby, ti to vyjednali. S nasim mandatem, prosim pekne.
|
|
|
O tom kdo konkretne a s jakym mandatem vyjednaval je celkem off-topic, dulezite je ze nekoho v Bruselu neco takoveho zajima a ze to ridi a omezuje, misto aby si kdokoli kdekoli vyrabel kolik cukru uzna za vhodne a soutezil cenou, kvalitou, ci marketingem.
Jednani s Bruselem stejne pripominaji jednani pana Hachy s risskym kanclerem. Bud se neco dojedna nebo se tehoz dosahne silou (drive tanky, dnes skrcenim ruznych penezovodu nebo zavedenim vypalneho jako ma Norsko)
|
|
|
(Coz je mimochodem pekna ukazka toho, jak silnejsi stanovuje podminky. Pokud silnejsi existuje, neni snad racionalnejsi byt soucasti silnejsiho a o podminkach kolektivne spolurozhodovat, nez stat mimo a jen srazet paty? Jinych moznosti v nasi realite totiz moc neni a nebylo.)
|
|
|
Tuto "argumentaci" na mně už zkoušeli před čtvrt stoletím: "Chcete to tady vylepšit, ale to je správně; a není snad racionálnější vstoupit do KSČ a tam s tím opravdu kolektivně něco spoludělat, než stát mimo a jen srážet paty? Jiných možností v naší realitě totiž moc není, totiž žádná!"
Už tehdy jsem je s ní poslal přesně tam, kam si zasloužili.
|
|
|
Pomer 1:10 dava jine moznosti, i kdyz ta 1/10 v dane dobe rozdava - s mensi ci vetsi ochotou - karty.
|
|
|
Tebe s Tvými názory a kádrovým profilem se opravdu někdo pokoušel získat pro vstup do Strany? :-O
|
|
|
Na VŠ to zkoušeli prakticky na všechny; na ty, kdo měli proti establishmentu výhrady a netajili se jimi, primárně právě s argumentací "my víme, že mnohé je špatně, a takové jako vy právě potřebujeme, aby nám to pomohli zlepšit a spravit, tak pojďte pomáhat, člověče!"
Svině to byly, to ano, ale ne blbé.
FYI, také v 80. letech bylo naprosto samozřejmé, že vstupem na vysokou školu jsi zároveň automaticky "byl vstoupen" do SSM. Jen málokdo z něj následně ještě za studia vystoupil: udělal jsem to já v druháku a stálo mne to děkanát z politické ekonomie, a udělal to Eudoxus na VŠCHT, a stálo jej to ukončení studia...
|
|
|
Ano, Hitler byl evidentně silnější.
Bylo správné být na jeho straně?
A dokonce země, které byly na jeho straně po válcě prosperovaly lépe než ty, které byly na druhé straně.
Přesto tu je ještě nemateriální faktor - svědomí, morálka, víra...
|
|
|
Totéž co má odpověď výše - službami státu není myšlena autodoprava, čištění prádla nebo výroba lokomotiv.
|
|
|
Službami státu ale bylo svého času myšleno prakticky všechno. A všechno bylo stejně nezpochybnitelně nefunkční bez státu. Je to jen věc pohledu a rozřazení skupin.
Můžeme dnes říci, že například zdravotnictví by bez státu nemohlo fungovat? Já to říci nemohu, i když mám jisté pochybnosti. Můžeme říci, že by vůbec něco kolem nás bez státu URČITĚ nefungovalo? Právo? Pořádek? Národní bezpečnost?
A VÍME, že by to fungovat bez státu nemohlo, DOMNÍVÁME SE, že by to bez státu fungovat nemohlo, POCHYBUJEME O TOM, že by to bez státu fungovat nemohlo?
|
|
|
Jestli si do dnešního večera neuděláte pořádek v browseru či v ruce a budete tu dál tapetovat x kopiemi každého svého příspěvku, dáte si týdenní dovolenou
|
|
Daň z chlastu není 28 a půl koruny za litr stoprocentního lihu, ale 285 Kč za litr
|
|
|
hl je 100l. Omlouvam se, mate samozrejme pravdu.
|
|
|
No, vezmu-li v úvahu historické souvislosti, tak dnešní daně jsou ve skutečnosti "berněmi", neboť jsou vybírány bez ohledu na přání "postiženého". Zatímco ve středověku se platil dobrovolně poplatek např. za "ochranu", tak dnes nic takového nefunguje (sice si peníze ten stát ukradne, ale občana neochrání)...:-/
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Daně
|
|
|