Komentáře ke článku: Anarchokapitalismus, díl pátý: Peníze (ze dne 15.07.2013, autor článku: Urza)
Přidat nový komentář
|
Slušné, ale dost nedotažené, tenhle díl by si zasloužil minimálně dvě pokračování o tom, jak takový systém více měn fungoval v praxi dřív a jak by mohl fungovat (resp. částečně funguje - s omezením na měny jiných států) dnes.
|
|
|
Přemýšlel jsem o tom; pak jsem si řekl, že uvidím podle reakcí, protože dle mého názoru je toto sice velmi zajímavé, nicméně ne nutné pro obhajobu anarchokapitalismu jako takovou, neboť si myslím, že to není úplně klíčové, navíc by to mohlo napáchat více škody než užitku, neboť když vidím reakce na první a druhý díl, který měli mnozí problémy pochopit, říkám si, že tohle by byl dosti oříšek a pochopili by to možná tak ti, kteří už to chápali předtím.
Čím nevylučuji, že nějaké díly k tomuto nepřidám, možná ano; uvidím podle toho, co budou říkat lidi a do jaké míry bude tento díl objasňující. Každopádně Vaši námitce rozumím a v zásadě s ní souhlasím, toto jsem řešil jako dilema též.
|
|
|
Včera jsem do fronty zaslal text příspěvku, který se zabývá tvorbou peněz komerčními bankami skrze depozita. Pokud bude přijat, druhý díl to zobecní na tvorbu peněz jakoukoliv, to jest i vlastními (částečně) krytými bankovkami. Třetí pak by měl být vysvětlením příčin hospodářských cyklů postaveným do jisté míry na měnové doktríně v Misesově a Rothbardově podání. Pokud to tedy projde recenzním řízením...
|
|
|
To je moc záslužná činnost.
|
|
Nechtěl byste v nějakém dalším článku, nebo v diskuzi rozebrat měnu Bitcoin z pohledu anarchokapitalisty?
Zejména jak se stavíte k tomu, že její hodnota je dána čistě důvěrou těch , kteří jí používají a není podložena, byť jen minimálně, jakoukoli hmotnou rezervou.
Přesto se tato měna stává v jistých kruzích velmi populární a pokud je mi známo hodnota bitcoinu stoupá.
|
|
|
Bitcoin je podložen "hmotnou rezervou"* ve velmi dobře definovaném smyslu: je sestaven tak, že jeho základem je inherentně vzácný statek (podobně jako je jiný vzácný statek -- totiž zlato -- základem měny ve zlatém standardu, nebo jako stříbro bylo základem Liberty Dollars).
Vzácný statek, na němž stojí měna, nemusí a nepotřebuje vůbec mít jinou hodnotu, než právě tu, již mu dává fakt, že je směnným ekvivalentem. Pro srovnání, zlato nebo stříbro sice mají hodnotu v řadě oborů, ale vůči jejich hodnotě směnného ekvivalentu je poměrně malá. Podpis známého bankovního domu na směnce má sám o sobě hodnotu nulovou; jako směnný ekvivalent ale značnou.
Na bitcoinu je ale řada jiných zajímavostí, jež by rozhodně za detailní analýzu stály, a já bych si fundovaný a technicky dobře podložený článek rád přečtl.
___
* Lze vést diskusi o tom, nakolik jsou nebo nejsou čísla určitých specifických vlastností "hmotná". Medle by taková diskuse neměla valný smysl, neboť i nejsou-li hmotná čísla, je nutně hmotný jejich nosič.
|
|
|
Navíc se objevila řada alternativních kryptoměn a ač jsou některé spíš už k smíchu a asi zaniknou jak vzniknou, tak třeba Litecoin (na Scryptu) se už na jedné burze přímo směňuje oproti dolaru. Zatím je silně vázán na BTC, no myslím si, že jestli ho adoptuje pár organizací co dnes berou bitcoin a jestli se objeví na Mt.Gox, tak se osamostatní.
Navíc těžba bitcoinu na grafikách je v podstatě u konce, ale u litecoinu začíná :)
|
|
|
On bitecoin bude skutečně prověřen právě v budoucnosti, až těžba nebude hrát roli.
Osobně se mi ten jeho princip, zajišťující nezvratný deflační potenciál, vysloveně líbí; ale to je skutečně novinka, jež, pokud aspoň vím, dosud nikdy u žádné měny vyzkoušena nebyla, a jsem opravdu zvědav, jak to v praxi bude fungovat.
|
|
|
Tak tak. Zatím to není nijak valné, nabízím platbu v kryptoměnách, ale krom jednoho těžaře z OC fóra nikdo nic…
|
|
|
Apropo, berete bitcoin? Za tu protstátní literaturu by se to úplně nabízelo :D
|
|
|
Zatím ne, ale jen a jenom a pouze z lenosti, žádný* jiný důvod.
___
* Tedy... na Bitcoinu se mi úplně nelíbí principiální sledovatelnost a nutně omezená spolehlivost anonymizérů. Nicméně to není zásadní, to je jen podružný důvod, proč lenost příliš nepřemáhám, a proč jsem zatím ještě pořád BC do portfolia nezařadil.
|
|
|
Nicméně: sejde-li se mi... řekněme alespoň deset objednávek EHA, jejichž zadavatelé by zásadně preferovali platbu v BC před platbou v Kč, veřejně slibuji, že lenost překonám a něco s tím udělám :)
|
|
|
Moc na tom není - stačí libovolná peněženka (ať už oficiální klient nebo některá webová). Za českokredity se dá měnit přímo v české směnárně (https://www.smenarnabitcoin.cz/smena.html) což vše dost zásadně zjednodušuje.
|
|
|
Až se k tomu jednoho krásného dne rozhoupám, spíše budu udržovat část portfolia přímo v BC, než abych měnil. Tj. směnárny mne tolik nezajímají. Ale stejně dík, samozřejmě.
|
|
|
Sledovatelnost je hlavně na hranici - ve směrnánách. Nicméně někdo začít musí, aby se to rozšířilo a dalo se pak obchodovat přímo v této měně…
|
|
|
Souhlasím bezvýhradně.
Možná jen malinko k těm důvodům, proč se do toho já sám osobně tolik moc nehrnu* -- BC je velmi hi-tech. Zamlada mne to oslovovalo; teď už to ve mně takové nadšení nebudí. Pro srovnání: když mi bylo asi 30 nebo kolik, nadšeně jsem si koupil hi-tech hodinky RADO. Teď už pěkných pár let leží v šuplíku a padá na ně prach, a nosím... na řetízku u vesty kapesní zlaté IWC po pradědovi :) Jasně, na jedno natažení jdou jen asi 12 hodin, a naberou za tu dobu asi minutu sekeru. So what?
___
* Ale samozřejmě www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013071501& lstkom=496106#kom496122 platí :)
|
|
|
Tradičně to "podložení" je definováno tak, že ten, kdo měnu vydává, se zavazuje, že na vyžádání vymění jednotku měny za jednotku toho "podkladu". (Např. bankovka -> určitá hmotnost ve zlatě). Takže z tohoto hlediska bitcoin podložen není. Bitcoin nemůžete zpětně vyměnit za výpočetní sílu, která byla použita na jeho vydolování.
Je myslím pravda, že většina hodnoty zlata je daná jeho použitím pro finanční účely. Kdyby byly dnes peníze kryté zlatem, cena zlata by navíc ještě poskočila nahoru. Složka ceny zlata daná jeho použitím v průmyslu nebo šperkařství je relativně malá. Přesto je nenulová, což dává větší jistotu, že si zlato dlouhodobě zachová hodnotu - narozdíl od bitcoinu, ten může taky jít k nule. Což by se mohlo stát třeba zvůlí států nebo kdyby někdo vynalezl nějaký ještě lepší systém.
Mimochodem, jak to bylo za bolševika? Vím, že na korunách bylo napsáno, že jsou kryté "zlatom a inými aktívami štátnej banky československej" (nebo tak nějak), ale něříkalo se taky, že jsou kryté "prací všeho lidu"? Pokud ano, co to znamenalo?
|
|
|
Erm, nikolivěk. Ta výměna celkem samozřejmě má smysl pouze tam, kde dostanete do ruky jen nějakou tu poukázku; pokud Vám ale tvůrce měny dá rovnou zlaťák, jaksi není potřeba jej měnit, že?
A nejinak tomu je s bitcoinem: i zde máte přímo v ruce tu vlastní hodnotnou "věc", stejně jako kdyby to byl kus zlata.
Souhlasím, že možnost úplné ztráty jakékoli hodnoty je u zlata menší (o hodně menší), ale je to rozdíl pouze kvantitativní, nikoli kvalitativní. Pokud by kupříkladu nějaký průlomový objev ve fysice umožnil levnou transmutaci, je hodnota zlata reálně menší, než hodnota bitcoinu, který je sice pořád jenom číslo, ale aspoň číslo vzácné :)
___
Jak to bylo s krytím peněz za bolševika snad je jasné, ne? Ostatně přesně stejně, jako to je s krytím státních peněz dnes, když jsme u toho.
|
|
|
Myslim, ze to bylo brano tak, ze pokud dostanu do ruky bankovku krytou zlatem, mohu ji vymenit za zlato, pokud dostanu zlatak, to zlato mam rovnou, v obou pripadech mohu to zlato vzit a nejak smysluplne pouzit (pozlatit kontakty, nechat si udelat plombu, sperk, ...), pokud dostanu vertel obili, muzu upect chleba, zatimco pokud dostanu bitcoin, tak mam zajimave cislo (ktere ovsem ma(zna) kazdy, kdo ma pristup k bitchainu) ale co s tim cislem vlastne muzu skutecne udelat, abych z toho mel nejaky uzitek?
|
|
|
gilhad už odpověděl za mě, tak jen krátce. Bitcoin má jen tu monetární hodnotu (možná ještě "coolness factor", ale to má zlato taky), jinou hodnotu nemá, mimo finance je k ničemu - na rozdíl od zlata. S nástupem kvantových počítačů se může stát, že bitcoiny budou prolomeny. Transmutace jednak nebude zadarmo, druhak nic nemění na tom, že zlato bude pořád užitečné. Byť s cenou zlata by určitě zahýbala.
A ten bolševik aspoň na svoje papírky psal, že jsou kryté. Dnes už se s tím nikdo neobtěžuje, takže je jasné, že kryté nesjou.
|
|
|
Bitcoin nemůžete zpětně vyměnit za výpočetní sílu, která byla použita na jeho vydolování.
To "vyměnit" může být vnímáno dvěma způsoby:
1/ Vyměnit nějak fyzikálně, tedy že nepotřebujete nikoho, kdo s Vámi bude obchodovat, prostě se z BTC stane výpočetní síla, podobně jako se třeba sloučením nějakých chemikálií vyrobí třetí; to BTC pochopitelně neumožňuje. Jenže to neumožňuje ani zlato. Když vytěžíte zlato z hory, těžko jej můžete jen tak vyměnit zpět za tu námahu a čas.
2/ Vyměnit s jinými lidmi; tam je to samozřejmě možné, protože si můžete koupit výpočetní čas cizího počítače za BTC. Totéž se zlatem.
Principiálně v tom tedy není rozdíl, tato námitka rozhodně neplatí.
|
|
|
Ano mám na mysli možnost 1. Nejde o nějaké revertování výrobního procesu, jde o to, že výsledkem těžby zlata je něco užitečného i nemonetárně. Výsledkem těžby btc je něco, co má jen monetární hodnotu, zbytek té energie se jen přemění na teplo :)
Ad 2: to záleží na okamžitém kurzu btc, a protože btc nemá nemonetární hodnotu, tak mu nic principiálně nebrání jít k nule. Pak si nekoupíte nic. Cena zlata k nule jít nemůže, dokud bude mít tu nemonetární hodnotu a dokud bude vzácné.
Rozdíl tam tedy podle mě je, byť v praxi není tak důležitý. Bitcoin prostě vyvrací tu teorii, že peníze musí mít nejdřív nemonetární hodnotu, aby se penězi vůbec mohly stát.
|
|
|
Jako jistě, zlato má hodnotu i pro své využití jinak než jako peníze, BTC takovou hodnotu nemá, to je samozřejmě pravda, akorát není asi moc dobrá formulace to říkat ve smyslu, že za něj nemůžete dostat zpět "výpočetní výkon", protože za zlato také nemůžete dostat zpět námahu k jeho získávání.
Ale hypoteticky i cena zlata k nule jít může, když ho bude hodně. Je to sice velmi nepravděpodobné, ale principiálně možné. Ono zas využití pro zlato tolik moc není, takže kdyby se jeho počet zvětšil o několik řádů, jeho hodnota bude skoro nula, protože se s ním zas nedá dělat tak moc věcí.
|
|
|
Antikorozní úpravy a vodiče? Když bude levnější než měď?
|
|
|
Máte samozřejmě pravdu, tak nějak jsem v pominutí smyslů porovnával tu novou cenu zlata se současnou a došel k tomu, že se bude blížit (oproti současné) nule, což je samozřejmě hovadina. Můj příspěvek prosím ignorujte, to jsem jen plácnul blbost xD
|
|
|
|
Jinak je také výborné na chladiče, dobře vede teplo. Chápu, že proti současné ceně to nebude žádné terno, ale už si představuji, jak ve sběrných surovinách Fero prodává zlatý plech ze střechy...
|
|
|
Formulace to možná je špatná, ale chtěl jsem poukázat na to, že není pravda (co občas slýchám), že bitcoin je kryt výpočetním výkonem. Vzácnost výpočetního výkonu zabezpečuje funkci bitcoinového systému, ale není to krytí.
Když to trochu přitáhnu za vlasy, tak zlato (jako peníze) taky není "kryto" prací, kterou někdo vloží do těžby, ale svou užitečností (v nemonetární oblasti).
|
|
|
S tím samozřejmě souhlasím beze zbytku.
|
|
|
Inu, to bych v nějakém dalším článku udělat mohl, nicméně pokud Vás to zajímá už teď, udělali to již dva mí kamarádi. Doporučuji přečíst oba články, jsou psány z různých pohledů, přičemž mnedle jsou oba tyto pohledy pravdivé a zároveň důležité. Sám souhlasím s oběma, ačkoliv se na první pohled může zdát, že jsou trochu protichůdné.
Jednak nadšený pohled Petra Málka (i když se jedná spíše o popis, co to je a jak to používat, leč určité nadšení z toho článku sálá):
www.mises.cz/clanky/bitcoin-pro-zacatecniky-1014.aspx
A jednak skeptický pohled Jakuba Skaly:
www.mises.cz/clanky/bitcoin-nebo-zivot--1060.aspx
|
|
|
Podle mě má ta měna dva hodně blbě řešitelné problémy:
1) Všechny transakce jsou veřejné- informace o nich se dají vytáhnout z blockchainu který se postupně generuje. Takže na nějaké ilegální transakce si musíte určitý obnos vyprat pomocí nějaké třetí strany (pračky), u které je vždy riziko, že Vás buď okrade, nebo (v horším případě) je kompromitovaná.
2) Blockchain postupně bobtná, protože obsahuje celou historii této měny- teď to může mít něco kolem 10 GB a pokud se bude bitcoin nějak více rozšiřovat, začne to být celkem rychle neudržitelné.
|
|
|
Můžete sice (ne úplně jednoduše, ale ano) zjistit, že z adresy 1 šla na adresu 2 suma x, ale nikde z toho nemáte šanci zjistit, kdo je majitelem adresy 1 a kdo majitelem adresy 2. A naopak když sice víte sumu, ale ani jednu adresu a čas, tak nikdy nezjistíte, odkud kam to šlo. A i kdyby ano, tak se vracíme k první části, nezjistíte, kdo je majitelem peněženek.
Komprimovaná má aktuálně asi 7 GB. Už dneska se dá u klienta nechat indexovat třeba jen posledních 10k transakcí, celá transakční historie pro vás obvykle není nutná, běžně se nepracuje s částkami, které někde ležely 100000 bloků. Každopádně očekávám, že časem protokol dozná změn a ještě se to zlepší. U transakcí se to už stalo a dneska jsou transakce rychlejší, než bývaly. U jiných kryptoměn (např. Litecoin) jsou transakce ještě násobně rychlejší.
|
|
|
Nezapomínat na to, že člověk != účet.... takové nakládání s BTC je dokonce vřele nedoporučeno a klient přímo podporuje více účtů, takže se dá ta platba zamaskovat naprosto bezpečně tak, že ji pošlu z více účtů. Tím pak nemáte šanci zjistit už vůbec nic.
|
|
|
To je mi na BTC sympatické.
I když vždy jdou nějaká data odněkud někam ve spojení s dalšími zdroji informací o pohybech osob to nemusí být úplně neprolomitelné.
|
|
|
Tak je jasné, že účty jsou anonymní, ale stejně ale si ty BTC musíte buď koupit nebo vytěžit. V obou případech když se bude někdo hodně snažit, si dokáže k ůčtu identitu přiřadit.
Uvedu modelový příklad:
V blízké budoucnosti si Urza koupí 500 BTC v internetové směnárně a zaplatí paypalem. Na účet 0x55525A4100... se mu připíše částka v BTC. Pak částku náhodně rozdělí a pošle na několik svých účtů. Tak to udělá znova a znova. Z několika účtů pak po několika částech zaplatí honorář entitě s nickem 8-b za to, aby kuchla třeba pana Despota. 8-b dostojí svých závazků, ale je chycen Despotovými hulibrky, kterých se hemží tisíce v okruhu pár stovek kilometrů. 8-b kvůli hlavni CZ75 namířené mezi nohy vykecá keyphrase k disku svého thinkpadu, kde hulibrkové najdou peněženku. Tím pádem vědí, že peněženka 0x3896200000... patří identitě 8-b, které kuchla soudr. Despota, místo kterého je dávno dosazen jiný. Pak už je to jednoduché- stačí se podívat do blockchainu. 0x3896200000... dostal prachy z účtů X, Y a Z. Na účty X, Y a Z zase někdo poslal prachy z účtů A, B a C. Nakonec cach flow vede k účtu 0x55525A4100... Na účet 0x55525A4100... přišly bitcoiny ze směnárny. Tak se prostě udělá raid na směnárnu (pokud není dávno kompromitovaná) a zjistí se, že majitelem účtu 0x55525A4100... je Urza. 3 dny na to Urza skončí na šibenici vedle 8-b.
Proto bez ohledu na to, jak složitý matrix si z toho uděláte, VŽDYCKY je nutné použít nějakou pračku třetí strany, které (teoreticky) míchá bitcoiny všech participantů do jednoho účtu a pak je rozesílá po částech zpátky. Když ale tak nad tím uvažuju, tak bohatě stačí, když bude kompromitována směnárna, protože tím, že své bitcoiny pošlete do (nekompromitované) pračky se dopouštíte praní špinavých peněz. Takže vás třeba nepověsí, ale zaručeně shnijete v lochu. Zatím se tohle neděje pouze proto, že ještě nejde do tuhého.
|
|
|
Počkejte, proč bych si měl kupovat BTC naráz a pak je rozposlat na víc účtů?
Já si je přece mohu koupit zvlášť na různé účty a postupně odeslat na jeden; pak to skutečně vypadá jako platby e-shopu. A jde-li o skutečně velké peníze, tak si ten e-shop i skutečně založím, takže ty "mé" platby budou smíchány s těmi platbami opravdických zákazníků. Ale i když nezaložím, tak to stále není tak, že to všechno vede na počátku k jednomu účtu, to může vést k mnoha účtům.
|
|
|
Jaký je rozdíl v tom, jestli to směníte přes jeden nebo víc účtů? Podle mě je to to samé, pokaždé to povede k Vám, za předpokladu, že je kompromitovaná (některá) směnárna. A když si založíte e-shop, tak ten e-shop v tom stejně bude namočen, a tím pádem i Vy. Nevěřte na listovní tajemství :-D
|
|
|
Ne Vy to pořád nechápete. Jedinou možností, jak ty peníze sledovat, je směrem ZPĚT. Jasně, když se na to podíváte od počítáku (Urza koupil BTC), je to snadné. Jenže tím Vy nemůžete začít.
Vy začínáte tím, že NĚKDO zaplatil BTC na účet XXX. A teď musíte vystopovat toho NĚKOHO. To celkem jde, dokud ty transakce vypadají stále ve stylu A pošle mega B, B pošle mega C, C pošle mega D a tak dále.
Jenže kdykoliv, kdy dva účty pošlou peníze na jeden (A a B pošlou každý půl mega na C), tak se ta stopa rozděluje na dvě a musíte sledovat dvě. Když náhodou A, B, C a D pošlou na E, sledujete čtyři. Jenže v momentě, kdy to projde přes uzel, na který posílají BTC tisíce uzlů, je to problém, protože sledujete najednou tisíc větví, přičemž značná část z nich je falešná; a tito lidé Vás všichni svádí na falešné stopy, protože oni samozřejmě normálně obchodují.
Když to proženete přes několik eshopů, jste vlastně v háji; jediná možnost, jak to najít, by bylo dekódovat pomalu celý BTC.
|
|
|
Mohu se mýlit, a jen málokdo bude tak rád, ukáže-li se, že se pletl, jako já teď -- ale upřímně se obávám, že při současném objemu je dekódovat celý BTC záležitost asi tak na den práce programátora a pak tři minuty strojového času v NSA.
|
|
|
Tak tak, myslím si, že každý druhý akademický nerd by Vám dokázal naprogramovat něco, co tyhle vazby rozklíčuje a vypíše přehledně do grafu, cca za den :-/
|
|
|
Jasně, ale ten graf Vám -při vhodném užívání BTC- bude k ničemu.
|
|
|
Nebude k ničemu, protože reálná osoba (nebo IP adresa) ty BTC musela koupit (nebo vytěžit). Takže abyste se vyhnul tomu, že budete viset, musíte si BTC buď někde v Nigérii koupit za hotovost, nebo je koupit normálně a prohnat nějakou prověřenou pračkou, což je vždycky s nějakou mírou rizika, jak jsem psal.
|
|
|
Propojit IP adresu s fyzickou osobou je takřka nemožné, když ten, kdo se skrývá, problematice rozumí a snaží se.
|
|
|
Při výjimečných přístupech na web bez nejmenších pochyb.
Při běžném každodenním přístupu však neznám žádný způsob, kterak toho docílit při zachování únosné úrovně pohodlí a praktičnosti.
Samozřejmě to může být jen a jenom mou základní neznalostí :)
|
|
|
Tak to je pak přesně o tom, co chceš dělat. Když půjde o velký jednorázový transfer peněz, uděláš to z těch výjimečných přístupů na web.
Jinak máš samozřejmě pravdu, že je s tím obecně sraní, navíc při dlouhodobém přístupu Tě asi odhalí z té druhé strany (tím myslím, že když někdo způsobí státu něco zlého, oni dost možná nebudou stopovat od konce, ale zkusí to od začátku, například prověřením všech autorů a pravidelných čtenářů D-F a podobných serverů).
|
|
|
Tím stopováním "od začátku" místo "od konce" myslím to, že nemusí rozkrývat Tvou supertajnou síť šifrovaných anonymizérům, ale stačí jim vědět, že kdykoliv je OC online a posílá nějaká šifrovaná data kamsi, tak za chvíli odkudsi úplně odjinud přijdou jiná skvěle zašifrovaná data.
|
|
|
Přesně tak. Oni ty možnosti mají opravdu hodně bohaté; a ačkoli v principu lze udržet dokonalou anonymitu, v praxi spíše nikoli, prostě proto, že člověk občas udělá chybu...
Oni samozřejmě také chyby dělají, jenže oni si mohou dovolit desetinásobnou redundanci. U nás stačí jedna chyba, a vezeme se. U nich stačí jeden z deseti sledovacích systémů, který chybu neudělá... a vezeme se.
|
|
|
Maximum, které si umím z hlediska bezpečnosti představit, je to, že budeš 24/7 komunikovat s nějakým serverem kdesi v Africe (vytížená bude celá linka stále, i když reálně nic neděláš), kam tak nějak jurisdikce nesahá, přes ten server budeš komunikovat s dalšími a dalšími, až se přes nějakých hrozně moc serverů dostaneš, kam chceš.
To je celkem neprůstřelné, jenže:
1/ Budou Tě podezřívat.... tak nějak... z čehokoliv, co jim někdo přes síť provede.
2/ Budeš surfovat po webu rychlostmi z devadesátých let.
|
|
|
A ještě navíc, když budeš tuto schovávačku využívat často, zajistíš si spíše pseudonymitu než anonymitu (záleží, kolik času do toho vložíš a kolik akcí budeš chtít vykonávat).
|
|
|
To v závorce byl hodně hypotetický případ, že byste BTC nekupoval, ale těžil. Sám nevím jak tam funguje to vyplácení provize za vytvoření bloku, ale každopádně ta síť musí znát aspoň IP adresu.
|
|
|
No to myslim zase neni tak zcela pravda. Na zacatku nejaka osoba A koupila/vytezila nejakou castku v BTC, nasledne zakoupila od eshopu B,C,D nejake vyrobky a od lidi E,F,G nejake sluzby (nebo treba pdfka). Ty eshopy patri nejakym majitelum a ti za ne zase zakoupili treba pizzu a material, pizzerie zakoupila reklamu, reklamka zaplatila externiho grafika a ten si koupil pane OCS knihu. cimz pan OCS ziskal nejake bitkoiny, aniz by je sam kupoval ci tezil a rozmotat tyto operace jen z pouhych (nahodne generovanych) cisel uctu, pokud se to navic tahne prez par let je takrka nemozne, neb tyto castky se v kazde transakci menily (bud delily, nebo naopak scitaly). Pokud by pan OCS zakoupil Zabijaka primo, (proc by to delal tak hloupe) a Zabijak by prozradil, ze byl zaplacen z nejakeho uctu, ale uz by neprozradil/nevedel jmeno, tak musis projit celym tim spletencem na zacatek, osobne zajit za typkem, co to koupil a zjistit, ze nakupoval v techto eshopech, obejit eshopy a zjistit, kde kupovali co, vcetne te pizzy, zjistit z pizerie reklamku a z ni grafika a pak teprve prichazis k OCS. Mozna jsi ale uz nekolikrat prekrocil hranice a kompetence, nicmene dejme tomu, ze dosud jsi neztratil nit. Pokud by OCS pouzival vic uctu a prohnal to nekolika vrstvami kryti, tak stopa od nej vede k nejakym zahranicnim eshopum, u kterych si uz zcela jiste nepamatuje ani castky, ani adresy, a na tobe je urcit, ktere z tech uctu jsou fakt nejake eshopy a ktere jsou jen alter k OCS. A to same u tech uctu, s kterymi tyto komunikovaly a s s temi dalsimi a dalsimi. Jinak nevis, zda OCS byl posledni realna osoba pred Zabijakem, nebo zda tam bylo jeste pet dalsich realnych lidi v rade. A opet cestujes prez hranice a sfery vlivu. (aka nejakej cinskej eshop, ale dx to asi nebyl, uz nevim, je to dyl nez rok a papiry jsem davno vyhodil. kupoval jsem tam snad tricko nebo botasky.)
A ted si vem, ze by treba majitel pizzerie mel manzelku pizzu^Hcu a zahejbal ji s milenkou a tudiz by sam provadel nejakou lehkou obfuskaci a ze grafik u firmy uz nepracuje, ale zato kdysi kupoval na netu hentai a tak ma stale jeste nejake obfuskovane ucty, ktere pouziva ze zvyku ... cim vic se BTC pouziva, tim mene je dohledatelny
|
|
|
Klíčová je ta poslední věta.
Pokud bude BTC (s jednorázovými účty) používat 10 % světové populace, bude to velmi bezpečné.
To je jako s těmi kamerami přiblblými: pokud by půlka lidí nosila běžně kukly (burky, klobouky, cokoli, co znemožní identifikaci), byly by jim naprosto nanic.
Jenže pokud klobouk nosí akorát Cover a já......
|
|
|
|
Za předpokladu, že OC chce z peněz, které mu lidi posílají za knihu, financovat nájemné vrahy, je stejně na něm, aby ty prachy vypral. Protože OC nebo nějaký e-shop má svou BTC adresu buď veřejnou nebo snadno dohledatelnou (na to ti stačí jedna krysa).
Pokud OC ty BTC bude prát přes reálné zboží nebo služby, tak už je to poněkud jiný level praní, než to poslat do nějaké online pračky. Složitost by podle mě byla neúnosná a ještě roste riziko infiltrace krysama.
|
|
|
To není dobrý pohled na věc.
Realita je taková, že OC hodlá z těch peněz získaných za knihy nakupovat dobrá červená vína a sazenice pnoucích růží.
Ale nestojí ani docela málo o to, aby jej při tom šmíroval nějaký mizerný fízl.
Ono to vypadá jako vtip, ale není. Problém je v tom, že pokud necháme fízly šmírovat nákupy vín a růží, a použijeme-li výjimečná bezpečností opatření při nějakém nákupu nájemného vraha, jsme v hajzlu, velebnosti. Protože (a) oni nejsou úplně blbí a všimnou si toho, že je něco jinak, něco probíhá neobvyklou cestou -- a od toho je mravenčí práce přivede až k panu OC; (b) navíc pan OC, pro nějž není takový nákup rutinní záležitost, značně riskuje, že někde přehlédne jeden z tisíce důležitých detailů.
Je nutné nakupovat víno, růže, chléb, maso, sušenky, kapesníky, ponožky, počítače, toaletní papír, automobily, hřebeny, hodinky, zápalky, cokoli, všechno, you-name-it, tak, aby šmírácí nemohli šmírovat. To je jediný způsob, jak žít svobodně.
|
|
|
Tak. A proto pan OCS kupuje ruze a vina pomoci bitcoinu a generuje tim znacni BTC traffic, ktery se neda rozumne dosledovat. A pokud zast toho trafiku smeruje na cisla, ktera se nedaji snadno dohledat a ta cisla take generuji nejaky trafik, stejne jako dohledatelna cisla, tak neni z principu veci videt, zda nakupuje exoticka vina a ruze neobvyklych barev, ci neco jineho (treba doutniky neobvykle vune)
|
|
|
Tak to jo, ale bylo by to možné jen v případě většího rozšíření bitcoinu. Což se v dohledné době nestane, protože 90 % lidí neví co to je a 9 % v tom vidí podvod. Nějaké nakupování v krámě za BTC mi taky nepřipadá reálné dokud tady bude tento systém. Každopádně vypadá, že vlády v BTC nevidí hrozbu, jinak by jednaly podobně jako v případě těch stříbrných dolarů.
|
|
|
To je sice pravda, ale pouzivani BTC uz ted pomaha na vice frontach naraz:
1- cim vic lidi ho pouziva, tim vetsi sance, ze se pridaji dalsi
2- cim dele ho pouzivam, tim lepe pochopim a naucim se pouzivat vsechny ty technikalie okolo
3- cim dele ho pouzivam, tim delsi a zamotanejsi historii musi rozpletat kazdy, kdo by se o me zajimal.
(Plus si nejsem jisty, ale mam za to, ze jsem kdesi cetl o optimalizaci bitchainu, kde je nejakym zpusobem mozne vypustit nyni jiz nedulezite transakce a zahrnout pouze vysledny stav - v takovem pripade by se me stare transakce mohly v budoucnu stat nedohledatelnymi a tudiz principialne nezjistitelnym pocet a cisla uctu, jimiz disponuji ci disponovat mohu - vyhoda prilis stare historie - a jelikoz je bitcoin deflacni mena, ma smysl drzet v nem hodnoty po delsi dobu nez v mene inflacni = asi vsechny statni meny)
|
|
|
Psal jsem o tom tady, ale je to dobrovolné a na straně klienta. Někde celá historie existovat vždycky bude…
|
|
|
Nešlo by v systému udělat resetovací mezikrok, tedy jednou za čas by systém smazal historii a zachoval pouze status k určitému okamžiku a třeba nějak změnil kódování... nevím,nejsem informatik.
Co s izolovaně uloženými historiemi, které by nebyly se systémem (sítí) propojeny netuším.
|
|
|
Nešlo, až 90 % vytěžených mincí leží na peněženkách bez toho, aby se s nimi manipulovalo. (maximálně tak u historických špiček, kdy se z některých stali doslova milionáři…nakoupili za jednotky dolarů a pak prodali za 200). Tyto mince by se takovým krokem zařízly.
Jinak předjímám otázku, nemalé množství mincí je a navždy zůstane ztraceno po zapomenutí hesel a rozbití peněženek…
|
|
|
Čítam dobre, že OC má v obľube dobré červené vína a ruže??! :-O Tak to je celkom príjemná zhoda okolností, keďže i Viny je veľmi podobne deformovaný ;)
Áno, veľké množstvo vecí nutných k životu, je možné (a potrebné!) kupovať "out of protocol".
|
|
|
Na tom je bohužel lehce nepraktické, že prodávat knihy a tajit to před fízly je MNOHEM větší problém než zaplatit si jednou či dvakrát vraha a tajit to před fízly....
Obecně převést peníze od jednoho člověka k druhému, aby to nebylo vysledovatelné, myslím, není tak těžké. Prodávat knížky mnoha různým lidem opravdu potají, je velký oříšek.
|
|
|
Jistě, to bezesporu! Ale rozhodně ne přiřazení těch účtů k jednotlivým lidem.
A když si představíš, že máš hypoteticky několik "centrálních uzlů" (jak jsem psal v jiném příspěvku, kdyby někdo poskytoval službu: pošlete mi peníze, já je pošlu dál), přes které chodí skoro všechny transakce, tak je Ti samotné sestavení historie transakcí k ničemu, protože nevíš, které k sobě patří.
|
|
|
|
Jo, to je pravda....
Na druhou stranu člověk může použít takových uzlů více v řetězu za sebou, přičemž pak nevadí, když některé z nich jsou fízlové, ono v praxi stačí, aby tam byl jeden nefízl (a když těch nefízlů bude pár, je to OK); pochopitelně za předpokladu, že se všemi (tedy i fízly) komunikujeme anonymně.
Plus další věc je, že ono se v nějakém delším časovém horizontu proflákne, které servery jsou fízlí a které ne.
Samozřejmě míra bezpečnosti závisí na tom, kolik oseru s tím jste ochoten podstoupit, asi to budete dělat jinak v případě, že nechcete platit daně z prodeje knih, a jinak, když si objednáte vraždu Fischera.
|
|
|
Opět, sranda nastává, když se StB dopátrá k vysoce frekventovanému účtu. StB má 3 možnosti:
a) Účet je pračka;
b) účet je e-shop který bokem financuje nájemné vrahy;
c) účet je crowd founding na financování nájemných vrahů, nazvu ho třeba Killstarter :-D
V případě a) stačí pátrat dál a pozavírat všechny uživatele pračky za praní špinavých peněz. Ty, kteří poslali vysoké částky pověsit za nějakou konspiraci nebo něco podobného.
V případě b) jste jasný hned, to je snad bez debat :-)
V případě c) bude StB postupně pověsí většinu investorů na Killstarteru, protože málo kdo dokáže bitcoiny, které hodlá investovat, uspokojivě vyprat. Pátrání může případně pokračovat bodem a) Pračka.
|
|
|
*V případě c) StB postupně pověsí...
|
|
|
C je funkční strategie. Považujeme-li za reálnou možnost, že se za to bude věšet, můžeme úplně stejně brát jako reálnou možnost, že se bude věšet za samotné používání BTC; což netvrdím, že se nemůže stát, ale za těchto předpokladů jsme v hajzlu tak jako tak.
|
|
|
Když poběží v bedně na všech kanálech popravy investorů Killstarteru, myslíte si, že ještě někdo bude chtít investovat?
To se mi zdá už míň rizikové používat hotovost. Mohlo by to třeba fungovat podobně jako Geocaching :-D
Jinak konečně jsme se shodli na tom, že za používání BTC k nějaké nelegální činnosti je možné celkem snadno dopátrat pachatele a případně je věšet. Proto BTC není vhodný pro tento účel. Určitě by nebylo na škodu, kdyby někdo vymyslel měnu na podobném principu, která by nepotřebovala ke své funkci zveřejňovat celou historii transakcí.
|
|
|
Vymyšlená už je ukrutně dávno, vizte toho Chauma.
|
|
|
Teda že něco takového ten borec vymyslel už v roce 82 jsem nevěděl, to je celkem mazec. Kéž by ta jeho měna byla ještě decentralizovaná..
|
|
|
A od toho existuje Hawala. Da se z principu veci ocekavat, ze hawalista nic logovat nebude a nebude tedy mozne zjistit, od koho prisly penize, ktere nekam posilal.
|
|
|
Ano.
Stejně tak se, žel, dá očekávat, že z 10 hawalistů bude 5 státních agentů, již nejenže logují vše, ale zároveň všechny klienty fotografují a za těmi, již proženou jejich hawalou větší finanční částku, rovnou pro sichr pošlou kolegu, aby ověřil místo bydliště a SPZ auta, jímž klient přijel.
|
|
|
Tak na podobném principu vznikly směnky, nicméně zdá se mi to vhodné pouze pokud se vyplácí zboží nebo služby oboustranně. Nakonec se prostě vyplatí pouze rozdíl za nějaké období, a riziko oloupení (dříve loupeživými bandami, dneska státy) tak nastává méně často.
Ale podle mě je toto proveditelné s bitcoiny ještě hůře než s hotovostí.
|
|
|
1/ S ohledem na to, že každý může mít více účtů, které nejsou nijak propojeny, je tento problém řešitelný; zejména s ohledem na to, že ty účty s Vámi (ani mezi sebou) nelze dost dobře spojit. Ilegální transakci lze rozdělit na mnoho malinkých z mnoha různých účtů, čímž to bude vypadat přibližně asi jako platby na eshopu.... a vzhledem k anonymitě takový účet od účtu eshopu prostě nemáte šanci rozpoznat.
2/ 10GB je nic, v podstatě i 100GB je celkem nic; a bude-li to narůstat více, není principiálně nemožné najít technické řešení založené na něčem podobném jako ověřování transakcí (tj. každý nebude muset mít celou historii).
Neříkám, že ta měna nemá těžko řešitelné problémy; ale zrovna tyhle dva k nim mnedle nepatří.
|
|
|
Na druhou stranu právě proto, že se to dělo často a docházelo k neúměrnému zatěžování uzlů sítě, byla vytvořena ochrana proti SPAMu (hromadným botím transakcím) formou poplatků za transakci. Tedy pokud násobek částka×doba v peněžence [den]>=1, neplatíte nic. Pokud <1, platíte nějakou setinu nebo dvě poplatek, a jestli to dobře chápu, netýká se to zůstatku v peněžence, ale každé jedné příchozí částky! Takže momentálně to zrovna pro každodenní hromadné transakce do peněženky i zpět není vhodné, resp., malé částky tam musí úměrnou dobu dnů ležet, než se vydají dál, abyste nebyl zdaněn.
Ale to se dá lehce pořešit snížením treshold na 0,5 nebo i méně, jak bude cena měny růst.
|
|
|
Tak tyhle veci stejne chteji planovat dopredu a provadet v radu mesicu, nikoli hodin. Vlastne az finalni platba pak ceka na spravnou prilezitost. (a samozrejme to ma vetsi vyznam u vetsich castek, posilat takto halire moc smysl nema)
|
|
|
Jelikoz si muzete zalozit libovolny pocet uctu a zadny neni svazany s vami, jako osobou, tak nejjednodussi pracka je preposlat ty penize mezi nima. V blochainu pak bude 8-bit zaplatil 1.000 na ucet A, 2.000 na ucet B, 3.000 na ucet C. Ucet A zaplatil 750 na ucet D, 250 na ucet E ... Ucet Y zaplatil 5.000 na ucet Z, ktery patri znamemu Zabijakovi.
Komu patri ucty B-Y se nevi, proc ktery z nich platil komu za co se nevi, pokud do toho rozhodite vic penez a nektere ucty pouzijete i na nejake jine sluzby, nez na Zabijaka, pripadne zaangazujete par znamych (ze vam na chvili pujci tak, ze zaplati nejakou castku uctu K a prijdou jim penize z uctu P, ktery s K nikdy neobchodoval), tak mate sit, ktera se bude velmi tezko rozmotavat a u ktere nikdo nevi, co jsou jednotlive prestupni stanice zac.
Samozrejme, pokud delate jen jednu transakci a ta cela skonci u Zabijaka, tak seto asi dohledat da a bude se to obtizne vysvetlovat. Pokud ovsem vetsina vasich transakci projde prez nejake "normalni" obchody, tak dokazovat, ze A,B,C nebyly take nejake internetove obchody se bude velmi tezko.
|
|
|
Hmmm. Já Vám nevím, možná něco zásadního přehlížím, ale mně to zase až tak superoptimistické nepřijde. Opravte mne prosím a upozorněte mne prosím na chyby v následující úvaze.
Dejme tomu, že budu přijímat platby za knihu Ecce Homo Armatus v BC.
Nejjednodušší by bylo, kdybych na to vyčlenil jeden veřejný účet: na stránkách www.ocs.cz/EHA by bylo jeho číslo, nějaké 123EHA, kdo preferuje BC, ten by na něj zaplatil.
A vzhledem k veřejné historii by kdokoli věděl, kolik peněz jsem za knihy dostal. Opravte mne prosím pokud se pletu, ale nakolik tomu systému rozumím, zjistit, kolik v roce 2013 přišlo BC na účet 123EHA, dokáže snadno naprosto kdokoli -- dokonce i finanční úředník. To není dobré.
V zásadě mi nic nebrání, abych pro každého potenciálního plátce vytvořil nový samostatný účet, to je jistě pravda. Jenže první problém je v tom, že to enormně zkomplikuje prodej: v současnosti pro platbu za e-knihu není zapotřebí vůbec, abychom se zákazníkem komunikovali; pro platbu za papírovou knihu jen ověřím, zda peníze přišly. Generování nových účtů pro všechny tyto případy by mi hodně zkomplikovalo život. A to ani nemluvím o tom, že musím být ukrutně opatrný na vzájemné převádění peněz mezi těmito účty -- aby si je nepropojili na základě statistiky.
A jak moc by mi to pomohlo, to je otázka. Jakpak bych těm zákazníkům dal vědět, na jaké číslo mají platit? E-mailem? Kolik potenciálních kupců šifruje e-maily? A nešifrované může finanční úřad bez větších problémů odchytávat, automaticky scanovat, automaticky propojovat s novými transakcemi v síti BC (kde se odfiltrují false hits)... a vytvořit si tak docela slušnou mapu mých účtů. Tedy přesněji, úplně všech účtů úplně všech uživatelů, již ty účty napsali do veřejného mailu, který prošel libovolným kompromitovaným serverem. Jistěže taková mapa nebude úplně kompletní; ale třeba i jen 40 % je dost tristní.... a zde spíše hrozí 90 %, obávám se.
A další vazby lze získat triviálně analýzou transakční historie: moje kniha stojí nějakou pevnou částku; kolik asi jiného zboží placeného bitcoiny stojí stejně? A kolik asi potenciálních kupců bude ochotno mi platit nějakým náhodně generovaným vzorcem z více vlastních účtů, navíc rozloženým v čase tak, aby to statistická analýza triviálně neodhalila?
Ostatně... je protokol, jehož prostřednictvím ode mne odcházejí do sítě informace, inherentně bezpečný? Přiznávám, ten jsem nestudoval vůbec; tak se ptám těch, kdo ano: OK, přijde mi pár BC na účet 345TAJNY a já si za ně chci koupit pár granátů; protože si nejsem jist, zda účet 345TAJNY není v nějaké státní databázi spojen se mnou, vytvořím účet 678TAJNEJSI (nebo sto takových účtů), jednorázově jen pro tuto jedinou transakci, a peníze převedu přes něj (přes ně). So far so good. Ale: jakpak je zajištěno, že státní šmírák, který (a) sedí u mého ISP, (b) se přihlásil do sítě BC a sám funguje jako ověřovatel transakcí nebude mít k dispozici informaci "účet 678TAJNEJSI byl vytvořen dne 1. 8. 2013 na IP adrese 1.2.3.4" -- která patřila mému počítači?
A dále a hůře: i pokud je protokol nenapadnutelný, pořád z kompletní transakční historie lze triviálně získat řetěz plateb přes těch sto meziúčtů (z nichž žádný nebude fízl mít spojený s žádnou reálnou identitou, a tedy je pro tu chvíli nebude zkoumat podrobněji) právě k účtu 345TAJNY, který může mít spojený s panem OC, nebo dokonce k účtu 123EHA, který nutně musí mít spojený s panem OC.
A já jsem přesně tamtéž, kde byl Baťa s dřeváky -- sice bych mohl tvrdit, že ty účty po cestě mezi mým známým účtem a účtem prodejce granátů nejsou moje, a že jsem tam platil takovému vousatému pánovi, jehož jméno neznám, za posekání zahrady, ale, ehm, tomu nevěříte ani Vy, natožpak fízl. A i kdyby tomu ten fízl nakrásně věřil, stejně ke mně ty granáty přijde hledat, a to je přesně ten problém, o který nestojím...
Že si mohu vyměňovat náhodně částky s kamarádem? Jasně. A to pomůže přesně jak? Pokud takových kamarádů bude poměrně málo, jen tak fízlům pomohu sestavit síť konspirátorů (a lidí mají dost na to, aby ty granáty přišli hledat jak ke mně, tak k němu, z čehož bude mít mimochodem ukrutnou radost).
Snad by se daly automatizovat zcela náhodné transakce mezi zcela náhodnými účty v takovém množství, aby to analýzu těch reálných znemožnilo... snad, nejsem si jist. Ale (a) aktuálně tomu tak v síti BC není, že ne? A (b) i kdyby se to tak udělalo, obávám se, že by se síť asi utopila v transakčních nákladech.
Jak píši... možná něco zásadního přehlížím a v tom případě prosím o upozornění, ale mně se opravdu zdá, že kompletní a veřejně dostupná transakční historie (již fízl může kdykoli detailně analyzovat, vyhledávat -- a nalézat! -- v ní vzorce apod.) je velmi špatná věc, která praktickou použitelnost dost spolehlivě zabíjí :(
|
|
|
Myslím že jste to napsal naprosto přesně. Jen k tomu šmírování komunikace- sice můžete se svému účtu přistupovat přes TOR, nicméně k tomu, aby někdo peněžní toky mezi vašimi účty rozklíčoval, šmírovat komunikaci vůbec nepotřebuje. Stačí jenom stáhnout blockchain, kde je naprosto všechno. Můžete se podívat třeba tady:
blockchain.info/
kdyžtak mě někdo opravte, ale co já vím tak neexistuje způsob jak se toho zbavit, podle toho ta síť potřebuje poznat, které BTC byly utraceny.
|
|
|
On ani ten TOR není úplně bezpečný, když jsme u toho. Jeho spolehlivost (jako prostředku proti odposlechu) je slušná, ale ke 100 % to má sakra daleko.
V zásadě opět z podobných důvodů: kolikpak asi stanic v síti TOR patří fízlům a pečlivě analyzují a do sítě propojují vše, co analyzovat a propojit mohou -- a toho, pokud jich je více a vzájemně spolupracují, je docela dost.
|
|
|
To není tak docela pravda. Každý uzel dokáže dešifrovat jen adresu dalšího uzlu a neví, jestli další uzel je poslední nebo ne. Nemají proto moc co analyzovat - není možné s jistotou najít zdroj ani cíl přenosu, a to ani za stavu masivní infiltrace.
|
|
|
Pokud ovšem dobrotivý Pámbu zajistí, aby infiltrace vůbec nezasáhla ani výstupní uzly (které vědí vše) ani vstupní (které sice vědí málo, nicméně už jen to, že Vy konkrétně si povídáte s něčím přes TOR, kdy přesně a v jakém rozsahu, je docela analyzovatelná informace).
A na to bych úplně nerad spoléhal :)
|
|
|
Tak teď si nejsem 100% jistý, ale mám za to, že tohle by platilo jen při přístupu z TORu do internetu. V případě infiltrace výstupního uzlu se snad dá zjistit jenom to, že např. někdo (tj. kdokoliv na této planetě) vlezl na stránky s Japonským fekálním pornem :-)
V případě přenosu v rámci sítě TOR se nedá určit adresa zdroje (uzel nemůže vědět, jestli jste zdrojem informace nebo ji jenom směrujete dál) ani adresa cíle (nedá se určit, který uzel je poslední).
Takže asi jedinou hrozbou můžou být ty slavné kvantové počítače které by údajně měly dokázat lousknout šifrování. V aktualitách je link na stránku, kde se někdo obává, že se z toho může vyklubat skynet, ale sám jaksi nechápu jak by ten krám měl fungovat a v čem spočívá ta černá magie :-) Byl bych vděčný kdyby to někdo přiblížil.
|
|
|
Pokud je mi znamo, tak co se da zjistit je toto:
nakazeny pocitac - v podstate vse
nakazeny vstupni uzel TORU - kdo chce komunikovat prez TOR, nevi se s kym
nakazeny vnitrni uzel TORU - neznamo kdo komunikuje prez TOR s neznamo kym
nakazena podstatna cast vnitrnich uzlu TORU - ktery vstupni uzel komunikuje s kterym vystupnim, nevi se proc a o cem
nakazeny vystupni uzel TORU - s kym se komunikuje, obsah komunikace (pokud neni sifrovana, jinak jen sifrovany stream), nejsem si jist, ale mozna nevi, kdo komunikuje
nakazeny cilovy server - obsah (desifrovane komunikace), vystupni uzel TORu a mozna nejaka data o prohlizeci. Pokud se uzivatel nejak prihlasi, tak samozrejme vse co o sobe kdy tomuto serveru (a spratelenym) sdelil
|
|
|
V podstatě i když se nepřihlásí, na cílovém serveru se dají dělat docela věci. Může Vám posílat ošklivé javascripty, přes klientské API o Vás může zjistit daleko víc, než by se Vám líbilo...
Podívejte se na risika, jež přináší přístup přes TOR na HTTP (bez SSL). Ta jsou založena na možnosti, že výstupní server TORu provede nehezké věci s tím HTML, jež Vám server posílá. No a server sám to všechno (a víc) samozřejmě může dělat i přes SSL.
|
|
|
Ten článek mi přijde jako totální sr*čka, četl jste to? Podle mne to psal na 99 % někdo, kdo o kvantových počítačích neví vůbec nic; s pravděpodobností zbývajícího procenta někdo, kdo jim sice rozumí, nicméně je neuvěřitelně netalentovaný co do popularizace vědy.
Ty pindy s tím Skynetem vůbec nemá smysl řešit.
A s tím šifrováním to také není tak horké. Můj vhled do kvantových počítačů je aktuálně hodně slabý (v dohledné době to budu muset dostudovat!), nicméně tolik vím, že v podstatě jediné, co přes ně v současnosti -- a pokud se nestane něco hodně nečekaného, tak i v dohledné budoucnosti -- lze řešit s nebývalou efektivitou je rychlá Fourierova transformace. Tím to tak zhruba končí, a nač se nehodí, to nespočtou.
Stran TORu vizte minulý příspěvek prosím. Nebo rovnou zagůglete, věci jako "hacking TOR", "TOR weakness" a podobně dají docela dost docela rozumných hitů :)
|
|
|
Jo, ten článek je vážně hrozná sračka xD
Osobně si myslím, že se někdo díval na Terminátora pod vlivem drog a měl potřebu vyjádřit své pocity.
|
|
|
Jasně, sám jsem si též z toho dělal prdel, ale celkem by mě zajímalo jakým způsobem ten krám může fungovat a v čem je ta černá magie, že by to mělo být schopno řešit nějaké cyklické výpočty řádově rychleji než běžná logika. Podle mě, když je v tom nějakých 512 nějak ovládaných atomů, které se můžou vzájemně ovlivňovat a být v různých stavech, se to nijak neliší třeba od malého FPGAčka nebo neuronové sítě. Rozdíl je podle mě jenom ve fyzické podobě. Ale nejspíš mi něco uniká, asi proto, že to málo, co jsem o tom přečetl byly nějaké šílené vědecké dřísty a znělo mi to jako když ten magor ve filmu Horizont události vysvětloval jak funguje jeho ohavná loď :-D
|
|
|
Co je špatného na zahnutí prostor a průletu skrz? :D
|
|
|
A ta FFT je taky jenom o násobení, sčítání a dělení dvěma (nebo logický posuv), mě nenapadá žádný důvod, proč by to nějaké atomy měly spočítat rychleji, než třeba grafika s několika stovkama až tisíci jader nebo nebo logický obvod nakonfigurovaný pro tento účel.
|
|
|
Disclaimer: jak jsem nedávno psal, kvantová výpočetní technika není zatím můj šálek čaje a potřebuji ji sám dostudovat!
Ale: nakolik tomu rozumím, toto je poměrně snadno pochopitelné. Trik je v tom, že "ty atomy" v podstatě representují ukrutně silnou paralelizaci: to, co silné CPU simuluje (víceméně) sekvenčně, zde řeší qubity zároveň vedle sebe.
Princip je velmi vzdáleně podobný nějakému nCube. Akorát že nevznikají ty šílené bottlenecky ve vzájemné komunikaci a synchronizaci.
Kdokoli, kdo tomu opravdu rozumí, a vidí, že plácám pitomosti, opravte mne prosím -- předem děkuji :)
|
|
|
Rekl bych, ze takova analogie by byla, kdyz budu potrebovat rozdelit 1.234m na 8.5 stejnych useku - bud muzu vydelit ta cisla, pak vzit metr a postupne pricitat hodne dlouha desetinna mista, nebo vezmu metrovou gumu, nakreslim na ni 10 stejnych useku, chytnu ji v mistech oznacenych 0 a 8.5 a natahnu ji podel toho 1.234m dlouheho predmetu - znacky budou presne v tech spravnych intervalech bez pocitani.
Prvni zpusob je klasicke CPU, druhy je to kvantove zmernmomocnovani atomu. (a jkak videt, neco tim jde resit strasne snadno a neco jineho zase ne)
|
|
|
Takže mám to chápat jako nějaký analogový počítač?
Ale stejně, grafika by to vypočítala za 3 strojové cykly (1,234/8,5*n). A to pro 1 až (třeba)2048 dílů v přesnosti double.
A vzhledem k tomu, že frekvence grafického jádra může být cca GHz a ten kvantový počítač má mít nějaké stovky Hz, nenapadá mě žádný případ, kdy by kvantový počítač mohl být rychlejší.
Každopádně pokud by měl někdo odkaz na nějaký článek, kde je nějak rozumně vysvětleno, jak to funguje, budeme za něj rádi :-)
|
|
|
No,castecne analogovy, castecne hodne paralelni, ale tady slo spis o tu analogii, ze co se v CPU pocita nejakym postupem, tak se v tom kvarkovem dela postupem naprosto jinym, nesouvisejicim.
Berte tu analogii tak, ze byste to mel delat bez kalkulacky, jen tuzkou na papire a pocitat to poctive - nic z hlavy, nic odhadovat. Takze poctive dlouhe deleni, pak opakovane scitani s vypisovanim spousty desetinych mist a proti tomu pouhe natazeni gumy a kouknuti. Vysledek sice stejny, ale cesty dost jine a jedna pracna a dlouha a druha jednoducha a rychla, ale vyzadujici zvlastni vybaveni (gumu) a netradicni postup (natahovat meritko) a resici jen nektere skupiny problemu, na rozdil od te prvni univerzalni.
|
|
|
Tak zrovna tohle se dá lépe vyřešit dvěma pravítky (jedno musí být pravoúhlý trojúhelník) a tužkou, to jde, měřidlo, které se dá rovnoměrně natahovat, ale neznám. To bude asi ono, ne? :D
|
|
|
Měřítko se dá libovolně rovnoměrně natahovat i v případě, že se mi na půdu pro dvě pravítka po dědovi nechce.
Příkazem scale.
A potom vytisknout 1:1.
|
|
|
Někde jsem narazil i na vyjádření autora ve smyslu, že jen blázen by to považoval za neprůstelné a bezpečné. Zhruba v tomto smyslu. Ale zpětně už to vyhledat nedokáži, až tak mne to nezajímalo.
|
|
|
Chtěl jsem napsat něco podobného, ale nemusím se namáhat. BitCoin sice umožňuje rozkládání do různých transakcí a velký počet účtů, ale tím, jak jsou všechny informace na jedné hromadě je to sledovatelné snáz, než tradiční bankovní účty - u nich se ten řetězec dá docela dobře přerušit hotovostí nebo převody přes destinace, které nejsou tak snadno dostupné.
Stran těch náhodných transakcí - něco by asi udělat šlo, ale obávám se, že na výpočetní výkon prohraješ i proti relativně špatně vybaveným šmírákům v BIS a spol. Jen jim to rozkrytí nebude trvat minutu, ale třeba deset.
|
|
|
Já to myslel tak, že by ty náhodné transakce byly zabudovány v klientech, takže by je dělali víceméně všichni uživatelé.
|
|
|
Na druhou stranu, pokud fakt chcete koupit anonymně něco za hranou zákona, tak to jde - prostě musíte dodržet anonymitu za trochu práce, no. Ono to jde i dneska za hotovost, tak proč by to nešlo za kryptoměnu…
Co ovšem popisujete je, že vás chce režim dostat. Ovšem asi tak, pokud režim zakáže kryptoměny pod trestem smrti, tak už vás to přece nemusí vůbec trápit - v takovém stavu ten režim může klidně uzákonit, že jmenovitě OC je nepřítel režimu a to se taky trestá smrtí. Prostě v momentě, kdy vás bude chtít uvařit, protože vás bude chtít uvařit, tak už vám to bude jedno.
V ostatních případech je to pro režim minimálně komplikace a obchod v ne-národní měně může přinést výhody. On režim sice už teď má o lidech všechny informace, ale protože to zoufale nefunguje, tak si to nedokážou propojit, a jakékoli další znesnadnění této jejich potenciální činnosti je k dobru. Když chtějí, tak můžou uvařit už dneska kde koho, ale pokud to budete dělat dost nenápadně, můžete jim pod rukama protáhnout kde co, protože ten moloch si toho pod vlastní vahou nevšimne…
|
|
|
Ono spíše jde o tu ochranu před finančním úřadem primárně, a před obecnou pozorností systému v řadě druhé -- aby nevěděli, že chtějí vařit ausgerechnet mne.
A ani jedno ani druhé BC moc nezajistí, bohužel.
Zde by byly mnohem lepší ty anonymní peníze podle Chauma; ty sice zase nejsou distribuované, ale musím-li si vybrat ze dvou zel, je rozhodně menší zlo plná anonymita a nutnost důvěřovat zvolené bance.
(Systém zároveň plně anonymní a zároveň distribuovaný by byl samozřejmě optimální; ale nejsem si jist, zda je vůbec realizovatelný. Rozhodně pokud ano, nevím jak.)
|
|
|
Zrovna berňák bych osobně neřešil, zatím zvládám jednoduše nevykázat zisk, což je naprosto legální :-) Je fakt, že tržby nejsou nijak drastické, uvidím, co to bude dělat do budoucna, když porostou dosavadním tempem :o)
|
|
|
No, legální... pokud ten zisk reálně máte, je legalita sporná. Ale -to je asi zbytečné řešit, neboť neplatit daně to naprosto správné a mravné, a koho zajímá legalita, pokud se dostane do sporu s etikou?
___
Každopádně osobně se domnívám (mohu se mýlit, ale moc bych se divil), že v současnosti berňák o bitcoinu v podstatě neví -- pro drtivou většinu jeho zaměstnanců a spřátelených fízlů to platí doslova, a ten zbytek ví, ale nedbá.
Nicméně jakmile by se rozšířil výrazněji, starat se začnou. A po technické stránce je bohužel zakrýt bitcoinové příjmy zhruba stejně snadno možné, jako zakrýt příjmy poslané na účet v české bance :(
|
|
|
Já mám legálně hlavně ty náklady, že :-)
|
|
|
Osobně ve Tvé úvaze spatřuji dvě chyby; teda.... ne, že by nebyla pravda cokoliv, co říkáš, ale myslím, že dvě věci jdou udělat lépe:
1/ Když chceš zamaskovat své zisky za knihu, můžeš pro kupující tvořit účty automaticky, strojově, nemusíš se s nimi vůbec domlouvat. Pochopitelně musíš mít svůj server ideálně v nějaké jiné zemi, kam nesahá jurisdikce země Tvé (leda by mezi sebou až tak spolupracovali, což myslím nedělají, rozhodně ne všichni se všemi). Když budeš mít takových serverů několik, stačí uživatele vhodně přesměrovat, darovat mu token na jedno použití, na konci se dozví Tvůj BTC účet. Bude-li sledovaný on, je nutné jej napřed spojit s Tebou. Neříkám, že je to principiálně nemožné, ale nelze to dělat úplně automaticky "mimochodem" bez toho, abys byl přímo na mušce.
2/ Přeposíláním celé částky mezi účty si sice moc nepomůžeš, ale přeposílání malých částek přes účty, které jsou v hojné interakci s ostatními účty (ty eshopy hlavě), vede k praktické nevystopovatelnosti bez toho, aby byla rozklíčovaná celá BTC síť.
3/ Můžeš si vytvořit svou síť účtů, kde budeš tvořit mnoho transakcí a hlavně s nimi náhodně nakupovat a prodávat věci, což může sice něco stát, ale mate to dobře.
4/ Při reálném a hojném používání BTC předpokládám vznik forwardovacích účtů. Někdo si založí účet a bude poskytovat službu "za 0,1% z částky přepošlu poslané BTC na Tebou vybraný účet (či více účtů) v Tebou určeném čase a poměru; informace o přeposílání si vyměníme zašifrované". Čím víc bude takový účet využívat, tím větší to bude dávat smysl, protože když na takovém účtu budou mraky transakcí denně (příchozích i odchozích), takže je nepůjde nijak párovat.
|
|
|
Napsal jsem na začátku dvě, protože ty další dvě mě napadly v průběhu psaní xDD
|
|
|
4. ano, o tom nepochybuji. Dokonce mezi nimi možná někdo nebude z FBI :)
|
|
|
A komunikuješ-li s nimi v anonymitě (nikoliv pseudonymitě), bude Ti ten někdo bohatě stačit (respektive jeden mezi deseti asi stačit nebude, ale třeba tři či čtyři už ano).
|
|
Tyto komodity samozřejmě plnily i nadále svou běžnou funkci (což mimochodem problematizovalo padělání: je-li například měnou obilí, tak „padělání“ znamená, že prostě pěstujete obilí; což není nijak škodlivá činnost, prostě se stanete zemědělcem).
Ne, neznamená.
|
|
...to jen autor má trochu mezery v logice.
Ono totiž z formulace "dejte mi možnost OVLÁDAT" samozřejmě plyne, že to znamená "dejte mi PLNOU KONTROLU", tedy zrušení zákonné povinnosti dotyčnou měnu akceptovat je automaticky vyloučeno.
Podstatná je exkluzivita, tedy případný zákaz používání jakékoli další případné měny.
|
|
|
To je stejně nevynutitelné a v praxi se to ani nevynucuje. Obvykle se vládci spokojí pouze s výrazným zkomplikováním užívání alternativ.
|
|
Opět zdravím.
na tento článek jsem se těšil, protože jsem si nedokázal představit, jak by peníze fungovaly v Ankapu a popravdě řečeno si zatím ani představit nedokážu. Sice jste pěkně popsal, jak fungují peníze dnes a jak dopadla alternativa v případě Liberty Dollaru, ale nějak se mi tam při prvním čtení nepodařilo najít popis principu, na kterém by fungovaly peníze v ankapu.
Přinejmenším zezačátku by byl v měnách asi galimatiáš, protože by si kdekdo nejspíš dělal (vyhýbám se slovu "tiskl") své vlastní peníze a vesměs by se čekalo, které se uchytí.
Leda že by to bylo tak, že by platilo např. 1g Au má hodnotu x, 1g Ag hodnotu y etc. (ta hodnota by se po chvíli ustálila trhem). V tom případě by se daly padělat dvěma způsoby: a) materiál b) hmotnost na "minci". A to by se trestalo, bo padělatel vlastně "omezil na právech" ty, kterým by ty mince dával (viz. předchozí díly a v budoucnu soudnictví).
|
|
|
Já myslel, že je to z článku patrné, takže se omlouvám, není-li....
Místo peněz by se daly normálně používat vzácné kovy, ve kterých by byly vyjadřovány i ceny zboží. Platily by se v nich i výplaty, byly by v nich vedeny i bankovní účty a podobně.
Teď máte na účtu třeba sto tisíc korun, tak v ankapu byste měl na účtu třeba 125 gramů zlata. Přijdete do krámu, tam vidíte chleba za 40mg zlata, zaplatíte kartou, a na účtu rázem máte 124,96 gramů zlata, obchodníkovi zas 40mg přibude (plus nějaké poplatky bance možná).
Hotovostní platby by mohly probíhat spíše stříbrem, případně klidně i nějakým jiným kovem, protože nakupovat chleba za zlato je trochu nešikovné (ono lovit někde nějaké miligramy).... na druhou stranu by mohly existovat mince (nebo něco jako mince), co by obsahovalo těch pár miligramů zlata a jiný kov kolem, případně prostě něco kolem (prostě něco jako dobře zapečetěná krabička s třeba 0,1g zlata a podobně).
Nelze samozřejmě přesně takhle s jistotou odpovědět, které řešení by bylo uznáno za nejlepší. Osobně si myslím, že zlato by sloužilo k bezhotovostním transakcím a stříbro (či možná ještě nějaký jiný kov) k hotovostním.... ale jak říkám, třeba by se na trhu objevilo nějaké daleko lepší řešení, ale i tohle, o kterém mluvím, je funkční a představitelné.
|
|
|
Jo, vlastně jsem ještě zapomněl.... k těm hotovostním platbám by bylo možné používat papírové bankovky, které by byly směnitelné za zlato/stříbro. To by možná dávalo větší smysl než mince, protože zlaté i stříbrné mince jsou vážně moc drahé na nákup chleba.
|
|
|
Gram stříbra stojí tuším něco mezi 10 a 15 korunami. To zase tak nepraktické není. Stříbrná padesátikoruna by měla velikost někde mezi dnešní dvojkorunou a pětikorunou. Drobnější oběživo se řešilo levnějšími kovy - mědí a později zinkem, které také mají nějakou vlastní reálnou hodnotu.
Samozřejmě takový systém může vést k přetavování mincí při změně vzájemné ceny těch kovů, ale v tom nevidím tragedii, pokud se to stát nerozhodne nějak usměrňovat.
Pochopitelně, že poukázky to řeší také - ať už ve formě papírové nebo elektronické, nicméně otvírá se tam příležitost ke snazším emisím nekrytých papírů. Ale opět, pokud to celé stojí na důvěře a ne na donucování, nevidím v tom zásadní problém.
|
|
|
Samozřejmě takový systém může vést k přetavování mincí při změně vzájemné ceny těch kovů, ale v tom nevidím tragedii, pokud se to stát nerozhodne nějak usměrňovat.
No, k tomu by mohlo dojít, pokud by byl někde (třeba v obchodech) nějak fixován ten poměr. Já si ale spíše myslím, že pokud se bude zároveň používat více vzácných kovů, tak si spíše budou obchody nastavovat ceny v těch kovech separátně (podobně jako na hranicích máte obchody, které uvádějí ceny v obou měnách, tak můžou uvádět ceny v různých kovech).
|
|
|
Ano, při fixním poměru, jako ho měl americký bimetalický standard k tomu prostě dříve či později dojít musí, protože je tam ta velká motivace v podobě směny jednoho kovu za druhý. Ale může k tomu dojít i bez takového standardu.
Pokud by se například objevilo nějaké revoluční použití mědi, které by vedlo k velké poptávce po ní, pravděpodobně by měděné mince z oběhu velmi brzy zmizely.
S těmi dvojitými cenami - může být, ale nějaké konversi se tam stejně nevyhnete. Když například bochnik chleba bude stát měďák nebo 0,1 stříbrňáku, tak tam prostě ten kurs vzniká. Při malém nákupu stříbrem navíc moc snadno platit nemůžete
|
|
|
Jasně, ten poměr tam pochopitelně vzniká, nicméně v každém obchodu je různý, takže se bude držet kolem toho "přirozeného".
Pokud přirozená cena mědi stoupne, pochopitelně ten chleba přestane stát 1 měďák, nebo 0,1 stříbrňáku, ale obchodník tam dá novou cedulku 0,5 měďáku, nebo 0,1 stříbrňáku.
Ale jinak máte samozřejmě pravdu v tom, že to přetavování ničemu nevadí. Soukromé mincovny fungovaly bez problémů, dokud se do toho nezačal srát st*t, takže se to dá vždy přetavit zas zpátky.
|
|
|
Pozor, zcela soukromé mincovny IMHO neexistovaly nikdy nebo jen velmi krátce, alespoň v historii střední Evropy. Právo ražby náleželo pouze panovníkovi, který ho za stanovených podmínek soukromníkům pronajímal. Padělání patřilo k nejpřísněji trestaným zločinům.
Nicméně i v době tohoto de facto státního monopolu na ražbu nebyly tyhle mince jediným legálním platidlem. Běžně se platilo mincemi jiných mincoven, podle toho, kdo kterému emitentovi více důvěřoval. Takže na českém území se běžně používaly zlaté mince z Itálie a naopak pražský groš byl velmi populární v německých zemích. Pro větší platby se relativně běžně používaly slitky, hřivny apod.
|
|
|
|
Nějaký takovýhle popis jsem měl na mysli. Nakonec jsem si ho přece i odvodil, takže možná nebudu úplně blbej :)
Drahé kovy by byly nejlepší. On když někdo pak nechá vyrobit třeba ze zubů po pradědečkovi nové mince, tak by vlastně nikoho nepoškodil, protože by při platbě předal zlato o dané hmotnosti.
Akorát by se místo peněženky asi znovu vrátily do módy váčky :D
Papírové peníze jsou zase trochu problém - musely by mít nějakou formu ochrany, aby si je nemohl tisknout kde kdo a jsem tam kde na začátku (nebo aspoň skoro).
|
|
|
S těmi zuby po pradědečkovi pochopitelně: ceny statků nejsou uváděny v mincích, ale hmotnosti, takže by nemusel být problém platit ani přímo těmi zuby (jen praktický, že by se musely vážit, ale jinak proč ne).
Co se týče papírových peněz, samozřejmě by nebyly jednotné. Různé banky by tiskly různé peníze, přičemž záleží na lidech, jak budou těm bankám důvěřovat; nikdo pochopitelně není povinný tu bankovku přijmout.
|
|
|
On by tedy samozřejmě mohl kdokoliv tisknout cokoliv, nicméně nedůvěryhodným subjektům by to nikdo nepřijímal.
Pochopitelně se může stát, že někdo bude ty bankovky padělat, ale to se dá i teď, navíc padělat lze i mince, takže padělání úplně zabránit nelze tak či tak, jen je lze různými technickými prostředky učinit velmi složitým.
|
|
|
Padelat mince nema smysl. Vyroba je drazsi nez jejich cena. Navic zkuste ve velkym platit mincema...
|
|
|
padělat mince se samozřejmě vyplatí, ale ne u pětikaček do automatů, ale u sběratelských a historických mincí. Takový mince jsou nezřídka ze stejného kovu jako originál a padělatel kalkuluje s přirážkou za sběratelskou cenu. by ses divil, co se všechno dneska padělá (třeba nacistický militárie, tam to jede jak víno. a nemyslím novovýrobu pro reenactory)
|
|
|
Padelani historickych minci neni padelani meny. To je stejne jako malovani falesneho Picassa. Mluvil jsem o falsovani minci, ktere nemaji zadnou jinou hodnotu nez tu menovou.
|
|
|
tak to se nevyplatí v současnosti, protože mince mají nízké nominály a kupní cenu (i když padělanou papírovou padesátikorunu jsem viděl). Nicméně ještě za komančů se čas od časů padělaly kovové pětikoruny. Můj kamarád počátkem 90. let "padělal" pětikoruny a kovové desetikoruny tím, že z olova odléval kolečka o stejných rozměrech a cpal je do mechanických automatů na žvýkačky a podobné blbosti. nevím, jakou měl výtěžnost olova, ale kilo stále tenkrát asi 10 korun, takže mu to docela vyplatilo. kdyby měl zločineckou mysl, rozjel to ve větším měřítku a své výrobky dále prodával mezi své spolužáky "bůra" za dvě kačky a "pětku" za čtyři, mohl na tehdejší poměry žáka základní školy slušně vydělávat. Pokud by se začalo platit mincemi větších nominálů a kupní síly než dnes, tak se to zase vyplatí.
|
|
|
Co se týče krytých mincí (které mají hodnotu toho kovu, ze kterého jsou vyrobeny), ty samozřejmě padělat smysl má; zlato a stříbro lze nahradit jiným kovem, případně lze místo zlaté mince podvrhnout třeba pozlacenou a podobně. O tom jsem pochopitelně mluvil.
Co se týče dnešních mincí, tak se vyplatí padělat ty historické (jak už Vám to někdo řekl), přičemž právě mince, jejíž hodnota je nižší než výrobní cena, je naprosto úchylná věc, která by neměla vůbec existovat.... takto plýtvat může právě jedině stát.
|
|
|
A jak jsem ja odpovedel, falsovani historickych minci nema nic spolecneho s falsovanim meny. Je to stejny pripad jako malovat falesne obrazy a s menou jako takovou to nema zadnou souvislost.
Jinak mince s vyssi vyrobni cenou nez je jejich hodnota je naopak svym zpusobem uzasny napad - v podstate 100% ochrana pred padelanim.
|
|
|
Je to ovsem de facto totez. Podvod na prijemci ci kupujicim takove veci. Neni duvod, proc by se to nemelo posuzovat stejne.
|
|
|
Mimochodem k tomu pry uz nekolikrat doslo a vedlo to ke "skupovani" takovych minci a jejich pouziti pro jine ucely (zejmena roztaveni na surovy material). (Ale detaily si nepamatuju a napada me jen postupna inflace, kdy hodnota meny klesla pod hodnotu kovu, z nej se delaly mince)
|
|
|
V Polsku se svého času používaly nějaké desetigroše (nebo snad dokonce padesátigroše, už nevím, je to dlouho) namísto podložek při přitloukání dehtovaného papíru na střechy kůlen -- ta podložka tehdy stála tuším asi třikrát tolik, než byla hodnota té mince :)
|
|
|
to si pamatuju. btw, on ty podložky někdo někdy kupoval? třeba jako podložky na přitloukání heraklitu jsem neviděl nikdy nic jinýho než zátky od piva a limonád (asi podle toho, jak přísnýho měli mistra :) )
|
|
|
Inu, ostatní Vám už vysvětlili, jaký je to nesmysl, přičemž já bych jen dodal, že Vaše tvrzení je paradoxní.... kdyby tato ochrana před paděláním byla tak úžasný nápad, lidé by byli ochotni jej nějak ocenit, čímž by vzrostla cena podobných mincí, čímž by se ztratila právě ta ochrana.
|
|
|
Ochranu papírových peněz před paděláním by si pochopitelně ve svém zájmu zajistil sám jejich emitent, protože je to jedno ze zásadních kriterií, podle kterých se lidé budou rozhodovat, zda ty peníze přijímat.
Tady je trochu „problém“ v tom, že je potřeba nechat věcem opravdu úplně volný průběh. Pokud byste se to pokusil regulovat a zavádět například nějaký státní dohled a garance stran emisních bank, tak to fungovat opravdu nebude.
|
|
|
Státní dohled nikdy! Proto jsem nic takového nezmínil. Navíc v anarchokapitalismu vlastně stát není :)
Ale založil-li by si někdo důvěryhodnou společnost, která by tohle nějak hlídala (NE regulovala) a vydávala zprávy typu: "Od subjektu A mají peníze skutečně svoji hodnotu. Peníze od subjektu B jsou dobré maximálně na zateplení střechy, protože jsou z hrubého papíru a škrábou." Když by v té zprávě došlo k nějaké "změně výsledků ke které došlo na základě motivace od původně nehezky hodnoceného subjektu", pak by to byl opět čin pro vyšetřovatele.
|
|
|
Tak ona organizace, která informuje o důvěryhodnosti peněz, je taková trochu redundantní, neboť o důvěryhodnosti peněz nejlépe vypovídá to, jsou-li přijímány, nebo nejsou.
|
|
|
Není to tak trochu začarovaný kruh? Já si třeba dovedu velmi dobře představit nezávislý externí audit množství zlata v sejfech emitující instituce...
|
|
|
|
A tak jsem to měl i na mysli, jak pan JJ napsal.
|
|
|
Jojo, já se jen trochu unáhlil s tou reakcí, měl jste pravdu.
|
|
|
Tady bych si dovolil odkázat na knihu George Selgina The Theory of Free Banking: Money Supply under Competitive Note Issue (http://oll.libertyfund.org/?option=com_staticxt&staticfile=show.php%3Ftitle=2307)
Popisuje tam tuším systémy ve Skotsku, Kanadě a USA (kde mimochodem free banking nikdy nebyl). Banky vydávaly různé peníze, ale v praxi měly všechny stejnou hodnotu (ve zlatě nebo stříbře), takže nevznikal žádný chaos s mnoha směnnými kurzy. Padělání bylo omezeno tím, že bankovky necirkulovaly moc dlouho. Narozdíl od bankovek v centrálně plánovaných systémech, jaké máme dnes.
|
|
|
Pri počítaní so scénármi vývoja používania mien je potrebné počítať hlavne s tým, v akých podmienkach by ten AnCAp nastal.
Napr ak by prišlo k akémusi kolapsu spoločnosti, napr obrovská planetárna katastrofa ktorá by okrem zmasenia pár mld ľudí vyradila elektroniku...myslím že striebro a zlato by neboli komodity, za ktoré by niekto primárne menil potravu, čistú vodu, alebo teplo. Išlo by skôr o koexistenciu jednotlivcov v skupinách, kde by platilo že najschopnejší jedinec by "smečku" prirodzene viedol a ostatní členovia by mali práva vyvážené ich schopnosťami prinášať skupine užitok.
Prvoradé by boli vzduch; voda; jedlo; teplo; bezpečie. Veci by sa menili napr za šampón skôr, než za zlato. Akonáhle by ľudia pochopili, že žiaden šampón sa tak skoro nevyrobí, bola by to vzhľadom ku spotrebe asi najlepšia investícia - lepšia než zlato;)
Tiež by s najväčšou pravdepodobnosťou v rámci komunít prišlo ku akejsi "platbe za potenciál", napr vo forme pokrytia základných potrieb niekomu, kto je kvôli svojim jedinečným schopnostiam jedinečný. Príkladom môže byť lekár, ktorý vie spraviť zlomenú nohu, či prípadne riešiť jednoduché zákroky, alebo vie namiešať bylinky. A i keď jeho prínos je nefyzický a nemusí byť plánovaný (ako napr práca na poli), komunita by so ho mohla držať kvôli jeho schopnostiam, ktoré použije sice z času na čas, ale jeho skills im za to stoja.
Tých možností vývoja je obrovské množstvo a záleží na podmienkach života, oblasti, populácie....v ktorých o tom vývoji uvažujeme.
|
|
|
Vařit podomácku mýdlo není moc obtížné, když jsme u toho; a tak nějak si myslím, že to, že by nemělo citrusový odér a přidaný kondicionér tři v jednom by asi nikomu moc nevadilo.
|
|
|
Novousadlíkom by to asi nevadilo, keďže nič iné nepoznajú...ale starousadlíci? Dovolím si pochybovať ;)
Ale nakoniec, vyrábať napr mydlo s rose otto by mohol byť relatívne lukratívny biznis. Potom by sa prešlo k niečomu zaujímavejšiemu.
Skôr si myslím, že by sa situácia v takom prípade mohla vyvinúť celkom zaujímavo. Ako rodina by sme asi zlato resp kovy ako prostriedok zmeny neakceptovali. Skôr by sme sa priklonili ku výmene jednej použiteľnej veci za inú a držali by sme si v blízkosti jedinečných ľudí, ktorí nám umožnia (a my im) fungovať a rozvíjať sa.
Ono, teraz keď chcete niečo meniť, väčšinou je otákza "čo máš" a v budúcnosti by to kľudne mohlo byť "čo vieš"; "akým prínosom pre nás môžeš byť"...čo by v konečnom dôsledku mohlo mať väčšie dopady na možné používané meny, než sa na prvý pohľad zdá.
|
|
|
Ono na této úrovni naprosto nemá smysl teoretisovat; přesně jak jste psal, záleží na podmienkach.
Třeba bychom zlato akceptovali proto, že bychom viděli, že je akceptuje většina okolních komunit; nám samotným by to sice přišlo nelogické a směšné, nicméně velmi dobře by se nám hodilo jako směnný ekvivalent.
Ono je to podstatně pohodlnější prodat obilí za zlaťáky a to následně vydat za býka, než vyvažovat to vzájemně, zvlášť když zrovna náhodou majitel býka nepotřebuje obilí, nýbrž sekeru a spravit komín od krbu.
|
|
|
|
Podívejte se například na skotský bankovní systém mezi léty 172x - 1845. Žádný ancap, ale v mnoha ohledech velmi blízko.
|
|
|
Jojo, moc dobrý příklad, už jsem jej tu někde dával.
|
|
|
Zlato je ještě uměleší platidlo jak "pod hrozbou rozbití huby vem ten papír". Všude kde se důkladně zhroutila měna se začalo platit chlastem, cigárama a tkaničkama od bot.Transakce pomocí kolony nákladáků s pšenicí je uplný sci-fi protože z deseti ti jeden někde skysne (pro poruchu součástky č 2375) s třema ti ujedou řidiči, dva ti roztřílí a ten zbytek se zastaví u prvního checkpointu kde budou tvrdošijně vyžadovat cigára nebo chlast.
|
|
|
Zajímavé, že když je zlato tak "umělé platidlo", tak proč se pak tak šíleně moc používalo, dokud to státy nezatrhly? A i teď, se používá jako uchovatel hodnoty.
|
|
|
zlato je jen blejskavej kov pro běžnýho smrtelníka využitelnej snad jen jako řetízek nebo kontakt v elektronice.Jakmile shodíš centrálně uznávanou měnu tak si můžeš zlato (a je uplně jedno jaká je) možná tak někde zakopat a doufat v lepší časy ale v momentální situaci ti bude uplně k hovnu protože tehdy se společnost chová jako šílená.Stát není nic jinýho jak organizační řetěz (a ten ti vytvoří už dva lidi) a prachy jsou jen momentální organizační pomůcka.
|
|
|
No, ja si to predstaviť viem. Ak vezmeme do úvahy, že v AnCApe je všetko založené na slobodnom rozhodnutí ľudí, bude to fungovať tak, ako sa dohodnú. Veľmi jednoduché.
Mien je možno nadizajnovať mraky, aby plnili svoje špecifické úlohy a môžu byť kryté čímkoľvek a motivovať svojich účastníkov rôzne, podľa dizajnu.
Tým najjednoduchším princípom je kredit/debet systém, krytý napr časom. Niečo ako kvantifikovaný barter. Vy mi hodinu posekáte trávnik - ja mám debet 1 hodinu a vy kredit 1 hodinu, vy použijete svoj kredit zas na niečo iné a ja aby som sa dostal z debetu, urobím niečo pre niekoho druhého a t.d. Na tomto princípe funguje napr časový dolar.
Švajčiarsko, Japonsko, Bali, Nálepky za tankovanie na benzínkach, Miles & More, TESCO kredity....
...a ešte nekonečné množstvo mien, ktoré vyjdú z dizajnu na ktorom sa nejaká partia dohodne a nadizajnuje si to tak, aby jej to vyhovovalo rovnako, ako si iná partia kedysi nadizajnovala ten stávajúci systém a ten im fakt vyhovuje (hehe:-D), len prostredníctvom štátnych útvarov, ktoré ovládajú, donútili ľudí násilím ich systém používať. A kto nie....viď zmienka Urzu o Liberty Dolar.
|
|
Tahle "posedlost krytim" me vzdycky fascinovala. Vzdyt to nicemu nezabrani. Cele to hopkani okolo tisknuti penez neni viceme o kryti, ale zavist nad tim, ze tisknout "normalni" prachy smi jenom stat, ale vy ne.
Jinak lokalni a neregulovane meny funguji napriklad i v ramci EU, takze zadne "vlády po celém světě uzurpují monopol na peníze" neplati.
Chytim-li se Urzova prikladu, tak mnozstvi obili muze velmi snadno fluktuovat - bude-li ho hodne, cena vyrobku vyjadrena v obili bude stoupat. Bude-li obili mene, bude tomu naopak - uplne stejne jako v pripade "nekrytych" penez. Navic nic nikomu nezabrani vydat dluzni upis s napisem "dal si mi pytel obili a ja ti za rok dam pytle dva" - cim se objem "penez" v systemu opet zvysi. Cele to bude stat na duvere, ze bude schopny ty dva pytle vygenerovat, ale stejne tak i soucasny monetarni system stoji na stejnem principu duvery, akorat na statni urovni. V pripade meny neduveryhodne vlady pak dochazi ke stejnemu efektu jako dluzniho upisu neduveryhodneho vydavatele - ztraci na hodnote.
A jinak diky multiplikacnimu efektu ekonomika cele tehle civilizace funguje - a nevyuzivaji ho statni organizace, ale soukrome - banky. Kterym naopak "zly stat" zabranuje regulacemi vyuzivat multiplikacniho efektu donekonecna. Protestuje nekdo z vas proti tomuto chovani soukromych spolecnosti? Skladate se v ramci mises na banku, ktera pujci jenom presne to, co ma ulozeno? Odmitate mit ulozene penize ve spolecnostech, ktere se takto chovaji? I doubt that...
Nekdo uctiva zlaty tele, nekdo zase zlaty standard. :)
|
|
|
|
Pro toho chytráka, co mi tam zkouší házet SQL injection:
Můžete si ušetřit práci ze dvou důvodů:
1/ Vstupy jsou ošetřené, takže tu databázi nedropnete.... teď jsem se na to pro jistotu znovu podíval, jestli jsme něco nepřehlédl.
2/ I kdybyste tu databázi dropl, bude Vám to k ničemu. Ten web jsem napsal během chvilky a s ohledem na to, že nebylo nutné jej optimalizovat na výkon, dovolil jsem si udělat pohodlí, abych mohl prostě články jen nahrávat na FTPko jako texťáky.... ta databáze je jen indexuje; když tu databázi tedy nějakým zázrakem skutečně dropnete, obsah stejně nesmažete, mám tam skript, který ji postaví znovu a vyplní daty z těch souborů, které se válí kolem.
|
|
|
Banka je soukroma jen podle nazvu. Sice ma nejake nestatni vlastniky, ale pracuje ve zcela statem zregulovanem odvetvi. Je to stejne jako kdyz pan Krupp vlastnil ocelarny a vudcovy zakony mu jen rikaly co ma delat, za kolik a komu a v jakem mnozstvi to prodavat.
Navic soucasny system neni vubec o nejake duvere, protoze statni platidlo zkratka prijmout musim i pri existenci alternativ.
Jedine co mi prijde nepochopitelne na zbozsteni zlata je jeho omezena dostupnost v kontrastu s volnym tiskem papiru a tim vyvolanou inflaci. Jakmile by nekdo dotahl do konce transmutaci prvku, tak bude zlato celit stejnym problemum jako papir nebo listi ze stromu a jako menu ho nebude nikdo chtit. Nic bozskeho samo o sobe zlato neobsahuje.
|
|
|
Tak ono je to myšleno asi tak, že by si banky tak nějak samy dobrovolně snižovaly zisk vytvářením dnešní podoby povinných minimálních rezerv :).
|
|
|
Tak ono kdyby neplatily takové kraviny jako "too-big-to-fail" a státní záchrany krachujících bank, banky by si skutečně dobrovolně držely rezervy; pochopitelně ne proto, aby si snižovaly zisk, ale proto, aby nekrachovaly.
Tohle je takový klasický případ toho, kde etatisté zrovna moc nedomýšlejí důsledky, když předpokládají, že banky by se na volném trhu chovaly stejně jako teď a snažily by se jít s rezervami na nulu; to je pochopitelně kravina, protože na volném trhu by nikdo nikoho nenutil přijímat jejich měnu a nikdo by je nezachraňoval před krachem.
Chcete-li odhadovat, jak se budou banky chovat na volném trhu, není přece možné předpokládat podmínky státní měny! V momentě, kdy stát vnucuje lidem měnu násilím, musí zároveň krotit banky a nařizovat jim držení rezerv; kdyby tato měna ale násilím vnucována nebyla, banky budou rezervy držet samy a MNOHEM výše než teď.
Historickým příkladem budiž Skotsko v 18. století. Byly tam dvě konkurující si banky: "Bank of Scotland" a "Royal Bank of Scotland". Více bank nedostalo licenci z Londýna, která byla k provozování banky potřeba. A i v takovém skoro monopolním postavení (respektive to byly jen dvě konkurující si společnosti) držely tyto banky rezervy skoro na stu procent prakticky pořád.
Proč? Odpověď je jednoduchá: nepřátelský clearing. To je tríček, kdy banky nakupují bankovky své konkurence a drží jich pokud možno co nejvíc. Pak v nějakou chvíli, kdy předpokládají, že konkurence má málo zlata, požádají o výměnu všech těch bankovek za zlato; když konkurence nemá dost, krachuje.
Proti této taktice lze bojovat tím, že držíte rezervy; máte-li 100 %, nikdo Vás takto nemůže ohrozit. Za předpokladu, že by ta konkurence byla větší, nutilo by to prakticky všechny banky držet téměř 100% rezervy, neboť se může kdykoliv stát, že konkurence zahájí nepřátelský clearing a je vymalováno.
Právě naopak stát začal této strategii později bránit a zakazoval bankám shromažďovat bankovky cizích bank za tímto účelem. Nepřátelský clearing byl tedy prakticky postaven mimo zákon, měna byla naopak zákonem vynucena, takže ji lidé museli přijímat, nové banky nemůže nikdo zakládat bez licence, ergo je celé to odvětví pod naprostou kontrolou státu; tyto poznámky typu "banky přece na volném trhu nebudou držet rezervy, když je stát nebude nutit", jsou naprosto bláhové, neboť předpokládají stav státní měny a zároveň volný trh, což je spor.
Ostatně už jsem to tak nějak polopaticky vysvětlil v tom odkazu:
ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=16
|
|
|
OK, tak nepředpokládejme státem vnucenou měnu, ale přímo zlato -> banky budou přijímat vkaldy ve zlatě a půjčovat ve zlatě, stát ani centrální banka není.
Pokud bude chtít být banka super save tak bude držet 100% vkladů, tím pádem ale přestává být bankou, protože nemá zlato, které by mohla půjčovat a stává se něčím jako úschovnou. Tím se ztrácí i motivace vkladatelů, protože takováto banka jim těžko vyplatí nějaký úrok, protože nemá z čeho. Výsledek bude stejný jako když si vkladatel zakope zlaťáky někde na zahradě.
Pokud se takto budou chovat všechny banky, přestanou plnit svou základní funkci zprostředkovatele mezi poskytovateli volných peněžních zůstatků a investory. Jasně, investor si bude moct sehnat peníze sám přímo od střadatelů, ale tím mu zase rostou náklady na investici.
Takže banky nebudou držet plný depozit, ale část budou půjčovat. Je zřejmé, že vztah mezi procentem půjčených depozit a požadovanou úrokovou mírou při zachování stejného zisku je nepřímo úměrný. V silně konkurenčním prostředí je možné předpokládat u nediferencovaného produktu (půjčení jednotky zlata) víceméně jednotnou cenu (úroková míra), banky tak mohou v krátkodobém horizontu zvýšit svůj zisk při konstatní úrokové míře pouze tak, že sníží objem držených depozit ve prospěch půjček. Tím se ale zvýší nabídka zlata a tím pádem poroste tlak na snížení úrokových měr.
Konkrétní banka samozřejmě může z důvodu opatrnosti zafixovat procentní objem držených depozit, ale tím pádem se stává méně konkureceschopnou v porovnání s ostatními bankami, protože pro zachování stejné úrokové míry z vkladů musí zároveň i za vyšší úrokovou míru než konkurence půjčovat. Tímto procesem se nijak neregulované banky dostanou do stavu, kdy bude objem držených depozit minimální.
V silně konkurenčním prostředí si žádná banka nemůže dovolit vyvolat ani náznak runu na banku konkurenta, protože by tím v končném důsledku poškodila i sebe.
Z pohledu trhu je to situace ideální, bohužel až do okamžiku nějakého šokového negativního skoku na straně agregátní poptávky (katastrofa, válka, neúroda...) a s tím spojené neschopnosti splácet.
Plus je ještě fajn vzít v potaz to, že přinejmenším z krátkodobého ale i střednědobého hlediska je výrobní faktor půda fixní. Takže po prvotním monetární expanzi způsebené mltiplikačním efektem snižování rezerv by agregátní nabídka nebyla schopna kompenzovat růst agrgátní poptávky, což by zapříčinilo růst cenové hladiny a znehodnocení zlata.
|
|
|
To je samozřejmě krátkozraké. Je třeba rozlišovat dvě funkce, které principiálně banky mohou poskytovat:
1/ Službu "úložny", kam si dáte peníze/zlato, oni se tam o to budou starat, chránit je proti zlodějům, vést Vám účet, dají Vám k němu nějakou platební kartu, případně Vám z Vašich kovů mohou i razit mince a tak dále. Je naprosto absurdní představa, že by Vám za tuto službu banka platila!! Za takovou službu budete platit Vy bance.
2/ Službu investiční instituce.... ukládání peněz tam bude znamenat určité riziko, nebudete je mít nutně vždy k dispozici, můžete mít různá omezení, přičemž tím primárním a největším omezením je to, že můžete o své peníze přijít. Zde je pochopitelně možné a rozumné očekávat úrok!! Banka bude platit Vám; prostě dostanete podíl z vejvaru.
V zásadě neexistuje žádný principiální problém s tím, aby obě tyto služby poskytovaly tytéž instituce, shodou okolností nazvané bankami. Je však třeba tyto služby důsledně odlišovat: představa, že si uložíte do banky peníze, budete mít jistotu, že je dostanete zpět, budete mít možnost s nimi libovolně nakládat A ZÁROVEŇ Vám banka bude platit úrok, je naprosto scestná a nesmyslná. Současné státy a banky se snaží tento dojem budit, nicméně je to samozřejmě za cenu příšerné zlodějiny, kterou dotuje v podstatě celá naše společnost a to mnohými způsoby (od pokrývání failů bank z daní, přes inflaci a hospodářské cykly, až po rizika hyperinflace a násilnou kontrolu měny vládou).
Celkem nevím, co se snažíte svým příspěvkem naznačit. Že "by to na volném trhu nefungovalo"? Inu, už to fungovalo.... takže v čem je problém?
Chápu, že je tady taková oblíbená kratochvíle, poukazovat na to, "co všechno by na volném trhu nefungovalo" (což je typicky vše, co na volném trhu teď aktuálně není), přičemž nejoblíbenějším argumentem je, že když to fungovalo, ještě daný obor vypadal jinak, došlo k technickému pokroku a tak dále. Leč tady ani tento argument nedává smysl.
|
|
|
Nic takového naznačit nechci. Věcně diskutuji a nastiňuji problémy, které s sebou nese neregulovaný bankovní trh, čímž ale myslím neregulovaný centrální bankou (nemusí být nutně státní).
Výhoda je zde v tom, a sám to píšete, že toto podnikání fungovalo víceméně volně bez státních (královských) regulací v podstatě celý středověk. Ono půjčovat peníze za úplatu bylo z křesťanského pohledu dost fujky. Je tedy možné mechanismy neregulovaného trhu a s tím spojené konskvence sledovat na velice reálném modelu.
BTW státovky dnes žádný snad alespoň polorozumný stát neemituje.
|
|
|
Ano, lichva (teď myslím lichvu v původním významu, ne dnešním) byla skutečně brána velmi negativně, nicméně třeba v osmnáctém století už rozhodně ne.... a neregulované bankovnictví stejně fungovalo. Moc krásný příklad je to Skotsko a Anglie, kde ve Skotsku byly dvě konkurující si banky, v Anglii jen Bank of England, přičemž to Skotsko se vyhýbalo všem finančním krizím, Anglie nikoliv.
|
|
|
V tom pripade mi vysvetlete, jaktoze takova banka ve velkem meritku neexistuje? Zalozit ji je bezproblemu mozne, ale nikdo to nedela. Takze evidentne "trh" takovou sluzbu nechce.
|
|
|
Státní zásahy přinejmenším velmi preferují „banky dnešního typu“ tím, že jim poskytují konkureční výhody oproti bankám rozumnějším. Nehledě na to, že bez státní bumážky si banku nezaložíte snad nikde na světě.
|
|
|
Ale houby. Jakou konkurencni vyhodu jim poskytuje?
K ziskani bankovni licence staci v CR pul miliarda korun ceskych a intelektualne zpusobile vedeni. That's all. To mi neprijde jako drsna podminka.
Nehlede na moznost tu pusobit jako pobocka zahranicni banky.
|
|
|
Tak například takový drobný "detail", že těm bankám stojí za prdelí ČNB, která za ně ručí.... takže nebezpečnost tríčků s částečným krytím je redukována prakticky na nulu.
Ono když srovnáváte ty dva způsoby bankovnictví, které jsem popsal výše, tak jde o to, že jeden z nich je prostě bezpečný, ale málo výdělečný; ten druhý je nebezpečný, ale potenciálně výdělečný. Tedy tak by tomu bylo na volném trhu.
Pokud stát -na náklady nás všech- udělá ten nebezpečný způsob bezpečným, tak potom -kupodivu- nikdo nemá zájem o ten druhý způsob, neboť výběr už není jako by byl na volném trhu "bezpečný a nevýdělečný" vs "riskantní a výdělečný", nýbrž je teď "bezpečný a nevýdělečný" vs" bezpečný a výdělečný", takže si najednou -překvapivě- všichni zvolí druhou možnost.
Problém je, že recept "jak udělat z riskantního bezpečný" tak nějak není kouzelný trik, ale spočívá v tom, že případné ztráty se tak nějak kolektivizují a zatáhnou to všichni.
|
|
|
Chlacholive vedomi garancniho fondu plati plati pro nas, bankovni nicky. Pro lidi s cash v desitkach milionu je bankovni garance naprd, protoze pokud jim zustane diky garancim 100 TEUR, tak vysmaty stejne nebudou.
A ani tenhle typ nepouziva bankovni ustavy o jakych mluvite.
Proste poptavka po tomhle typu sluzby neni.
|
|
|
Poptávka po tomto typu služby není z toho, důvodu, že je nabízena jiná služba, která je prostě uměle zlevněna, takže je lepší; je však lepší proto, že jsou lidé donuceni ji financovat.
Je to podobné, jako kdyby třeba stát udělal 50% slevu na harddisky SeaGate; platilo by se to z veřejného rozpočtu. Výsledkem by bylo, že by prakticky všichni nakupovali pouze harddisky SeaGate, jiné by se v podstatě neprodávaly. Prohlašoval byste pak také, že po discích Western Digital prostě není poptávka?
|
|
|
Opakuju.
Zadna statem dotovana sluzba pro lidi s hotovosti v (deseti)nasobcich garancni castky neexistuje, presto tito lide neukladaji svoje prostredky v ustavech jake jste si vysnil.
|
|
|
Tak když odhlédneme od toho, že lidé, kteří mají opravdu velké peníze, je budou spíše chtít investovat, než nechat někde ležet, zatímco lidé, co tak bohatí nejsou a úroky pro ně znamenají v absolutních číslech nějaké stovky či velmi malé tisícovky ročně, by patrně daleko spíše tíhli k využití pouze skladovacích služeb než úroků, tak moc nechápu jaký smysl má to, co říkáte a proč mi to opakujete.
Vy jste se mě ptal, v čem stát současný typ bankovnictví zvýhodňuje.
Já Vám ukázal, v čem jej zvýhodňuje.
A Vy mi teď ukazujete, že v něčem jiném jej nezvýhodňuje? Proč?
To je jako kdybyste se mě zeptal, v čem je automobil A lepší než automobil B, Vy byste mi uvedl několik výhod automobilu A a já bych na to odpověděl: "No jo, ale volant mají obě stejné."
|
|
|
Takze uznavate, ze bohati by takovych sluzeb nevyuzivali, ale predpokladate, ze "chudi" ano. A racite predpokladat na zaklade ceho, ze by lide platili za ulozeni penez misto toho, aby si je dali doma do polstare?
|
|
|
Ne, neuznávám, že bohatí by takových služeb nevyužívali, pouze předpokládám, že méně pravděpodobněji než chudí, přičemž je to pouhý předpoklad.
A na základě čeho ráčím předpokládat, že by chudí lidé platili za uložení peněz místo toho, aby si je dali doma do polštáře? Inu, to je docela jednoduché.... Vy definujete chudého člověka jako takového, který nemá výrazně více než 100k euro na účtu v jedné bance.
Dále by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby kupní síla všech lidí, kteří mají v bance na jednom účtu výrazně více než 100k euro, tedy těch "bohatých", byla ŘÁDOVĚ nižší než kupní síla těch ostatních, tedy "chudých".
Nejsem expert na rozdělení majetku ve společnosti, ale od pohledu mi připadá, že ti "chudí" dělají bankám ŘÁDOVĚ větší zisky než ti "bohatí" (je-li dělící čára mezi chudým a bohatým to, zda má na účtu v jedné bance výrazně více než 100k euro); a i kdyby tomu tak nebylo, rozhodně tvoří ti "chudí" VELMI PODSTATNÝ zdroj příjmů banky.
|
|
|
Ono je třeba si uvědomit, že je-li garance 100k euro na účet, rozhodně to není tak, že pro toho, kdo tam má 200k euro, tato garance nemá význam. Má pro něj zatraceně zásadní význam. Nějaký význam má i pro toho, kdo tam má 1M euro. V zásadě bezvýznamná garance je to pro ty, kteří mají na účtu třeba 10M euro, tam, pravda, už těch 100k euro není důležitých.
Přičemž bych skoro řekl, že banky budou určitě vydělávat MNOHEM víc na klientech, kteří tam mají uloženo pod 1M euro, než na těch, kteří tam mají uloženo nad 10M euro.
Je třeba si totiž uvědomit, že blbá tisícovka Frantů Vomáčků, z nichž každý má na účtu nějakých blbých 5k euro pro strýčka Příhodu, vyvažuje nějakého milionáře s 5M euro na účtu.
|
|
|
Navíc si představte, jak by takovou banku někdo založil.... co by pak vlastně nabízel? Když to srhnu, tak asi toto:
Můžete si u nás uložit peníze a budete nám za to platit. Na rozdíl od jiných bank máme 100% krytí zlatem, což pro normální lidi s normálními penězi nemá žádný efekt, ba dokonce negativní, protože u jiných bank Vám to kryje stát z peněz daňových poplatníků, takže Vám tam ještě platí úroky, na rozdíl od nás, kteří Vám peníze bereme. Nabízíme tedy služby lidem, kteří chtějí někam uložit peníze v hodnotách kolem 10M euro; kašlete na nějaké renomované banky, ale uložte si to u nás, vždyť náš vlastní kapitál je 20M euro, od kterých můžeme mít bankovní licenci! K těm 20M euro přidejte svých 20M a bude to krásné, fakt nám můžete věřit.
Už chápete, proč je trh pro takovou službu státem naprosto zabitý?
|
|
|
Mimochodem, teď aniž bych chtěl vyvolávat nějaký flame (to myslím naprosto vážně) bych Vám rád položil následující otázku: Proč diskutujete pod mými články?
Vždycky nastoupíte poměrně agresivně s nějakou tezí, která by měla něco vyvracet; když je Vám to časem vysvětleno, už na to nereagujete, pak přijdete -opět celkem nepřátelsky- s něčím jiným a tak pořád dokola.
Přemýšlel jste o tom, proč to děláte? Mohl byste mi to případně říci, prosím?
Skutečně Vás anarchokapitalismus zajímá? Ptáte se proto, že když je Vám to vysvětleno, tak to uznáte a dále nereagujete, protože je to zbytečné, nebo si prostě jen řeknete "to jsou ale blbci" a za chvíli přijdete zas s něčím jiný?
Neříkám, abyste to nedělal, jen se Vás chci zeptat, proč pod mými články diskutujete, co tím sledujete, zda vůbec něco sledujete, a zda doopravdy vedeme diskusi třeba za účelem se nějak vzájemně obohatit, nebo jde o nějaké zabíjení času hádáním a podobně.
|
|
|
Hele, moc poctivě asi toho Smullyana nečtls. Takto formulovaná otázka pro odlišení nezafunguje :)
|
|
|
Pro odlišení pravděpodobně nikoliv (i když by mě to vážně zajímalo), avšak za předpokladu, že on sám si aktivně důvody svého počínání neuvědomuje, třeba se nad nimi zamyslí.
|
|
|
Ale jinak mě samozřejmě už při psaní napadla analogie s otázkou: "Jste poctivec?"
|
|
|
|
|
|
(a jeste jsem navic nedusledny a domyslivy, no proste jsem normalni clovek :D )
|
|
|
Založit banku samozřejmě bezproblémů možné není.... je to prakticky nemožné, banky totiž musí posvětit stát, víme?
Krom toho je oblast bankovnictví a peněz regulována tak šíleně, jako snad skoro nic dalšího, takže nic, co by se byť jen velmi vzdáleně podobalo "svobodnému trhu" tu v této oblasti prostě není.
Mimochodem, zajímavé čtení, co jsem teď náhodou objevil; neříkám, že tam úplně se vším souhlasím, ani že je to bezvýhradně pravda, ale zajímavé k zamyšlení to bezesporu je:
borivojfilip.wordpress.com/2013/07/16/5-logickych-klamu-kvuli-kterym- se-pletete-vic-nez-si-myslite/
|
|
|
Banky musí posvetiť štát, keďže mu to vlastníci "too-big-to fail" nariadili, aby ošetrili svoj monopol. ;)
|
|
|
No, z historie bych řekl, že ty důvody pro zavedení tohoto opatření byly jiné, ale myslím, že teď už máte pravdu; skutečně se to mnedle neruší právě proto, že mocní chtějí monopol.
|
|
|
Jak si představujete to znehodnocení zlata v důsledku růstu nabídky jeho substitutů?
Monetární expanze bankou regulovanou výhradně omezeními obchodního zákoníku je přirozeně omezena celou řadou mechanismů. Prvním z nich je vnitřní reflux, na nějž upozornil již například Smith, a sice neochota veřejnosti akceptovat libovolné množství peněžních substitutů daného emitenta. Efektivnější je reflux vnější, to jest neochota bank držet produkty svého konkurenta, které se mu tedy jeho emise poměrně rychle vrací skrze clearingový systém. Tento mechanismus rozvinuli autoři první poloviny devatenáctého století, kupříkladu Henry Parnell. Dále zde akcionáři a další aktéři na kapitálovém trhu mají zájem zamezit nadměrné expanzi, která by banku ohrozila, ještě dříve, než k ní vůbec dojde, a to výběrem managementu a stanovením pravidel a způsobu kontroly jejich dodržování. Laissez faire bankovnictví nepředstavuje závod ve znehodnocování peněz, jak naznačujete.
|
|
|
Ono je to složitější. Poté, co Bank of Scotland nebyl prodloužen monopol, vznikla Royal Bank of Scotland a mezi oběma došlo k prudkému střetu. BoS na čas musela pozastavit konvertibilitu svých bankovek v drahé kovy, čímž silně utrpěla její prestiž, dlouhé roky se pak ty dvě instituce nesnášely. K nim pak někdy ve čtyřicátých letech přibyla British Linen Company (původně se fakticky nemělo jednat o banku, ale brzy se už věnovala jen bankovnictví). Tyto banky všechny měly charter, nicméně vedle toho existovalo po celou dobu poměrně dost privátních bankéřů. Stoprocentní rezervy nedržela žádná ani vzdáleně! Již Adam Smith hovoří v roce 1776 (a díky svému přítelství s vévodou z Buccleuchu pouze nereoretizoval) o 20 procentech, realita ale byla nejspíše ještě nižší (4 - 6). A to se rozhodně v průběhu času nezlepšovalo, a to ani v devatenáctém století, kdy se objevily první moderní banky s velkým počtem akcionářů, viz Commercial Bank of Scotland v roce 1810.
Dá se již jen spekulovat, proč rezervy byly poměrně malé. Nejlepší odpovědí je, že to bylo možno díky Bank of England, jelikož banky držely namísto zlata poměrně velké množství jejích závazků. Skotské banky také poměrně často krachovaly. Na rozdíl od Anglie však jejich krachy měly jen malý dopad na klienty, což bylo dáno jednak tradicí plného krytí závazků akcionáři (tj. až do výše jejich veškerého jmění) a pak také tím, že konkurenční banky často sanovaly ztráty upadající instutuce (fakticky si tak kupovali její klienty). Nic tak hrozivého jako úpadek několika stovek malých bank v roce 1825 a 1826 se ve Skotsku nedělo.
Právě ze srovnání Anglie a Skotska pak plyne asi největší poučení, a sice že skotský jen málo regulovaný systém překonával výkony systému regulovaného. Velice neochotně to přiznávali i guvernéři Bank of England (například J.H.Palmer). Je ale chybou tvrdit, jak to dělá Lawrence White, George Selgin a další zastánci svobodného bankovnictví, že Skotsko bylo svobodným systémem beze zbytku, a pak zavírat oči před chybami tamějšího uspořádání...
|
|
|
Nevím, jak White, ale Selgin pokud vím vyzdvihoval hlavně Kanadský systém. Ale myslím, že někde napsal, že dokonalý free banking nikdy nikde nebyl. Takže ani ve Skotsku. Naopak dost kritizoval systém v USA v 19.st, o kterém si lidé myslí, jak byl free, a přitom měl dost fatální nefree prvky, takže ve výsledku udělal free bankingu dost špatnou pověst.
Taky myslím, že někde psal, že 100% banky (banky se 100% rezervami) historicky fungovaly jen na základě privilegií, tedy že to nebyl přirozený výsledek svobodného trhu, ale naopak zárodek centrálního bankovnictví. (Ale možná to psal hlavně, aby popudil Rothbardisty :) )
Jinak míra rezerv u soukromé banky má odpovídat tomu, jaká je poptávka po penězích, a jak rychle ty peníze cirkulují (než se vrátí zpět k bance, která je vydala) a na dalších okolnostech. To je u každé banky jinak, takže neexistuje nějaká jedna univerzální správná míra rezerv.
|
|
|
Já bych byl hodně opatrný s tím, že rezervy jsou závislé na poptávce po penězích a na peněžní rychlosti.
1) Poptávka po úvěrech vždy bude, tedy tahle veličina nedeterminuje nic. Jasně, stará bankovní škola a dnes postkeynesiánci by nesouhlasili.
2) Peněžní rychlost nemá přímý vliv na nabídku peněz individuální bankou. Klíčový je pro ni podíl bankovek, nově vytvořených depozit, nebo jiných nástrojů emise, které se jí z celkové emise vrátí. Dokud lidé drží její produkty, peněžní rychlost je pro ni poměrně irelevantní (nanejvýš zvyšuje riziko neočekávané změny chování klientů).
3) Banka je vedle chování svých klientů též omezena charakterem půjček, které poskytuje. Pokud budou bídné a/nebo poměrně dlouhodobé, bude nutno držet vyšší rezervy.
|
|
|
Ad 1) Měl jsem na mysli poptávku po penězích = poptávku po držení peněz. Poptávka po úvěrech je něco jiného.
Oproti minulému postu bych to ale viděl tak, že rychlost je jen cosi jako převrácená hodnota poptávky po držení peněz. Jedno roste, když to druhé klesá. Takže nebylo třeba je zmiňovat zvlášť.
Platí to jak lokálně (pro jednu banku), tak globálně pro všechny banky a jimi vydávané bankovky.
Ad 2) Tomu nerozumím, od druhé věty souhlasím. Ale vyšší rychlost (malá poptávka) přece způsobuje, že se bankovky dřív dostanou zpět do banky. Pokud lidé bankovky drží ve slamníku, tak se do banky nedostanou "by definition".
Tedy při zvýšení poptávky po bankovkách jak celého systému, tak obzvlášť jednotlivé banky, může banka expandovat (snižovat rezervy).
Ad 3) Jasně, ale to je něco, co banka ovlivňuje sama zevnitř.
|
|
|
1) Držme se termínu poptávka po peněžních zůstatcích. Odsud není daleko k otázce, o jaké peníze se jedná, tedy o peníze které banky. Jistě obecná poptávka po peněžních zůstatcích nemá přímý vztah k poptávce po zůstatcích ve formě řekněme depozit u konkrétní banky, velice snadno obecný růst jednoho může být provázen poklesem druhého. Ohrazoval jsem se právě proti směšování obecné "poptávky po penězích" a poptávky po penězích individuální banky, o nic jiného mi nešlo.
Termínu peněžní rychlost se raději vyhnu, dávám přednost představě peněz nikoliv "v oběhu", ale peněz "v klidu", to jest jakožto zůstatku na účtu, hotovosti v kapse atp. Nechce se mi používat pojem, jehož reálnému obsahu je komplikované porozumět.
2) Vedle ochoty držet peněžní zůstatky ve formě peněz dané banky je také důležitá pravděpodobnost, s níž se nová emise dostane do rukou klientů konkurence, což vede ke ztrátě rezerv. Jedná se o něco jiného než o "rychlost" cirkulace, o níž jste hovořil. Opětovně se mi zdá, že představa peněz kdesi obíhajících je velmi mlhavá.
3) Bezesporu, ale to stěží mění můj argument. Minulá rozhodnutí managementu ovlivňují současnou skladbu portfolia aktiv banky včetně žádoucí úrovně rezerv. Vedle toho současný vývoj v různých odvětví má také relevanci, kupříkladu těžkosti některých dlužníků výrazně sníží tržní hodnotu jejich závazků, což banku přivede k poznání, že musí zvýšit své rezervy. Obecněji vzato říkám jen to, že dlužníci nejsou o nic méně důležití než klienti (ty si ostatně banka také vybírá). Zdá se mi, že Váš pohled je poněkud asymetrický.
4) Vliv má také rozhodování konkurence. Jeho expanze může spustit buď kontrakci v očekávání jeho budoucího selhání, anebo naopak expanzi, jestliže jeho kroky v podstatě odhalily zbytečnost dosavadní opatrnosti.
|
|
|
ad 1: Ok, netvrdím víc, než že pokud relativní poptávky bankovek jednotlivých bank zůstanou stejné, tak globální změna poptávky po penězích obecně má na jednotlivé banky podobný vliv jako změna relativní.
Souhlasím, že v každém okamžiku mají bankovky nějakého vlastníka. Rychlost je jen počet změn vlastníků jednotky za dané období. Jsou tam jistě otázky jako, jak rychlost ovlivňuje clearing aj., ale to mi nepřijde zásadní, a nepotřebuje to žádné peníze "kdesi v oběhu".
ad 2: to spolu myslím dost souvisí. Vyšší rychlost statisticky vede k tomu, že se bankovky častěji dostávají do jiných bank. Je samozřejmě diskutabilní, nakolik se lidské jednání dá brát jako náhodné.
ad 3: jak tomu rozumím, tak analogicky jako je přirozená úroková míra daná časovými preferencemi lidí a tržní míry se liší o různé korekce (riziko, manipulace CB, ...), tak z těch poptávek po držení peněžních zůstatků vyplývá pro každou banku nějaká přirozená míra rezerv. Jde mi o to, že míra rezerv není z prstu vycucané číslo, které je tak nízké, kolik bankám legálně projde a které by mělo být správně co nejvyšší.
ad 4: jestli tomu dobře rozumím, tak se jedná o informace, které má vedení banky k dispozici. To ovlivňuje, nakolik banka trefí správnou míru rezerv, ne velikost té správné míry.
|
|
|
1a) Ta úvaha je moc mechanická. Růst poptávky po penězích obecně může být způsoben obavami lidí z držby bohatství v podob akcií, obligací a dalších papírů, což však nejspíše zároveň ohrozí některé banky, protože tržní cena jejich portfolia významně klesne a objeví se problémy se splácením poskytnutých úvěrů. Takže velmi snadno obecný růst poptávky po penězích povede tyto banky přinejmenším k opatrnosti, ne-li rovnou ke kontrakci ve snaze upevnit svou pozici. Jiné banky zas mohou být díky své dřívější prozíravosti schopny expanze, kdy za své nové peníze ve výhodném poměru nakoupí cenné papíry, kterých se ostatní zbavují. Záleží na tom, která tendence převládne. Lze si však snadno představit situaci, kdy růst poptávky po penězích obecně bude mít přesně opačný důsledek než růst poptávky po penězích konkrétní banky, protože způsobí kontrakci.
Ostatně toto přesně kartelizovaný bankovní systém dneška dělá. Protože různé pobídky ze strany centrální banky, systému pojištění vkladů a obecně ochota státu sanovat případné ztráty akcionářů motivuje všechny banky, aby jednaly poměrně riskantně, pak v okamžiku krachu konjunktury dojde k výrazné kontrakci, či alespoň taková výrazná kontrakce hrozí. Centrální banka pak "zachrání" situaci masivními intervencemi, nicméně na rozdíl od hypotetických zachránců ze strany prozíravých soukromých bank není motivována (ani schopna) řádně rozlišovat aktiva bezcenná (či jen se zlomkem své nominální hodnoty) od těch, která poklesla výhradně důsledkem paniky. Nalije pak peníze do všeho bezhlavě, což jen udržuje při životě nesprávnou kapitálovou strukturu. Utrpěné škody však jsou tím, co není vidět.
1b) S Vaším dovolením budu tedy raději používat termín průměrná četnost transakcí (provedených s peněžní jednotkou za dané období).
2) Zde nesouhlasím. Za jinak stejných okolností růst průměrné četnosti transakcí zvyšuje objem požadavků na výplatu rezerv skrze clearingový systém zároveň s objemem nároků na výplatu rezerv jinými bankami. Mělo by to tedy být bez efektu.
Za jinak ne-stejných okolností záleží silně na tom, zda roste četnost transakcí mezi klienty naší banky a řekněme bankou X, anebo zda došlo ke změně chování klientů bank X a Y bez účinku na chování vůči klientům naší banky. Stejně tak je daná banka do značné míry indiferentní vůči růstu průměrné četnosti transakcí mezi svými klienty. Termín >>průměrná<< četnost transakcí je tedy poněkud nešikovný. Je to jak pozvat si bagr na zrýpání záhonku. S takovými terminologickými nástroji se dobrá úroda (teorie) nedostaví.
3) Jedině souhlasím, míra rezerv není vycucaná a rozhodně není jednostranně stanovována centrální bankou (ta ji nanejvýš svými intervencemi ovlivňuje). Snažím se však zároveň ukázat, že závisí na celé řadě faktorů, které jste nezmínil, z nichž minulá rozhodnutí banky o poskytnutí určitých půjček jsou klíčová.
4) Chování ostatních bank má jistě vliv na správnou výši rezerv, viz příklad výše. Rizikové chování konkurence by mělo prozíravé bankéře vést ke zvýšení rezerv a přípravě na jednak jistou ztrátu důvěry veřejnosti (ztráta ochoty držet peněžní zůstatky nejen postižené banky, ale i bank ostatních) a zároveň v očekávání příležitosti výhodných nákupů pod cenou. Ostatně ve Skotsku bývalo zvykem, že banky přebíraly emise svých upadajících konkurentů.
|
|
|
1a) To je pravda. Na druhou stranu, pokud by situace byla tak vážná, že se očekává panika na burze, tak je otázka, zda lidé místo akcií budou raději držet peníze, když vědí, že do problémů se mohou dostat i banky. Pokud situace není vážná, tak záleží na tom, jak dobře banka v minulosti zainvestovala.
2) Z hlediska banky představují clearingové operace nějakou náhodnou veličinu, v součtu přes nějaké rozumné období snad s normálním rozdělením. Střední hodnota je za normálních okolností kolem nuly, rezervy netečou ani ven ani dovnitř. Na správnou míru rezerv má ale vliv i rozptyl. A ten se zvyšuje s nárůstem jak frekvence, tak objemu clearingových operací.
Není asi moc pravděpodobné, pokud máme hodně bank, aby se rychlost zvýšila jen v rámci klientů jedné (nebo několika málo) bank. To by v případě, že je zvýšená rychlost vyvolána nižší poptávkou po držení nevedlo ke kýženému cíli se zbavit peněz. Je to samozřejmě zjednodušení, ale nezdá se mi to až tak od věci.
4) Pokud to bude ztráta důvěry jedné banky vedoucí k nárůstu důvěry v jiné banky, tak není problém. Pokud půjde o ztrátu důvěry bez náhrady, tak záleží na míře. Ztráty důvěry v mnoho bank se projeví v celém systému.
|
|
|
Diskutujeme v podstatě o způsobu, jak k problému přistupovat. Já říkám dekomponujme to celé až na jednotlivé banky, jednotlivé lidi a jednotlivé transakce, zkusme se podívat na fungování toho všeho a pak snad můžeme si něco usnadnit. Poněkud mi vadí, že Vy nejprve chcete na věc hledět spíše holisticky a s pomocí pohříchu agregujících termínů, přičemž jen po určité kritice uznáte, že se vlastně jedná o zjednodušení.
ad 2) Pro banku není zisk nebo ztráta rezerv skrze clearingový systém náhodná veličina, takový pohled eliminuje všechno důležité. Nemůže snad banka výslednou bilanci ovlivnit skrze volbu objemu své peněžní emise, volbou příjemců nové emise - jejích dlužníků, marketingem (tedy preferencí určitých držitelů účtů před jinými) i svým soustředěním na určité geografické oblasti? Jak já to vidím, vedle náhodné složky jsou tu také některé jasné kauzální vztahy.
Implicite předpokládáte poměrně malou zemi, kde všechny banky mají cca stejnou skladbu klientely a vzájemně se neliší svou strategií. Potom střední hodnota a rozptyl mají poměrně slušnou výpovědní hodnotu o singulárních případech. To beru, ale je to model pohříchu speciální.
ad 4) Nesouhlasím. Jestliže jedna banka ztratí důvěru a jiná ji stejnou měrou získá, pak na konci tohoto procesu máme jednu banku menší a druhou větší oproti výchozímu stavu. Přitom velké banky jsou spíše než malé, ceteris paribus, schopny snížit své rezervy, tj. vytvořit více fiduciárních prostředků. A změnit se může ještě mnoho dalších věcí. Vy však to nějak sečtete (- x důvěry + x důvěry = 0) a konstatujete, že "není problém". Opravdu zvláštní počítání.
|
|
|
Pokud zjednodušování nepřeroste nějakou rozumnou mez, tak bych v něm neviděl nějaký problém. To pak můžeme říkat, že zjednodušený pohled je i to, že ceny na trhu jsou dány nabídkou a poptávkou.
2) To příliš hrotíte na druhou stranu. Banka ovlivní parametry té náhodné veličiny. Aby to nebyla náhodná veličina, tak by banka musela svým klientům nařídit s kým a kdy mají obchodovat.
Nevím proč malou zemi. Co se týče stejných strategií, tak spíš než bych je předpokládal, mě nepřijdou jako zajímavý problém. Každá banka je motivována hledat nejlepší strategii. Komu se to daří lépe, tak si může dovolit víc expandovat a mít vyšší zisky. Ale nic to nemění na tom, že pořád musí sledovat, kolik mu v rámci clearingu přitéká nebo odtéká rezerv a reagovat na základě toho. Případně se snažit předpovědět, jak to bude v budoucnu a připravit se na to.
4) Ta důvěra se pozná podle té poptávky. Pokud se sníží poptávka u jedné banky o 1M$ a stejnou měrou se zvýší u jiné banky, tak to všechno zůstává v platnosti. Problém (nepoměr mezi rezervami, které by banka měla mít správně a rezervami, které by měla mít kvůli změně poptávky) tu nevidím.
Každopádně díky za Váš čas o podnětnou diskuzi. Budu teď mít málo času a pak dovolenou, tak už asi nebudu mít možnost reagovat.
|
|
|
Mimochodem, uvedomujete si, ze uvedene povinne instituce financujete Vy? O naklady na minimalni reservy (nebot i ty maji svuj naklad prilezitosti) i o naklady na fond pojisteni vkladu jsou nizsi urokove sazby u vkladu a vyssi urokove sazby u uveru.
|
|
|
Nebudte naivni. Minimalni rezervni pozadavky jsou podstatne nizsi (a v rade zemi ani nejsou definovany), nez historicky byly minimalni rezervy bank fungujicich bez regulace. Procpak asi? Ze by snad veritel posledni instance a pojisteni vkladu?
|
|
|
S těmito důvody souhlasím, ale myslím, že ten hlavní důvod je právě to vnucování měny.... když existuje na měnu téměř monopol, nelze se divit ničemu....
|
|
|
Tohle je bohužel poměrně rozšířené nedorozumění, myslím ten monopol. Ve skutečnosti je zde monopol na emisi bankovek, to bezesporu, ale vedle něho kartelizovaný, přesto však do jisté míry konkurenční systém emise depozit.
Má to své kouzlo, a sice každý trotl, kupříkladu profesor Revenda z VŠE, si může vytahovat tričko, že zastánci zlata jsou nevědomí, neboť většinu peněžní zásoby tvoří ty složky, které jsou produkovány kompetitivně, a tedy jakýpak monopol! Zároveň leckterý zastánce úplného monopolu (viz tzv. Chicago Plan, který poslední dobou získává na oblibě) může hudrat, že zde soukromníci produkují peníze, považte to!
|
|
|
Pravda, jedno je kartel, druhé skoro monopol xD
|
|
|
Vo svetle toho o čom sa tu diskutuje (peňažný monopol/kartel), stále trváte na tom, že tu je zlý štát a hodné korporácie resp finančný kapitál, ktoré niesu rovnakými štruktúrami resp jedna nieje produktom/vazalom tej druhej - že finančný kapitál nevlastní štáty??
Nevyplýva z toho práve jasne to, že ten finančný kapitál používa štátne uskupenia a nadnárodné uskupenia (napr EU a pod) na presadenie a udržanie svojej moci/vplyvu? Veď už asi nejestvuje príklad, na ktorom by to mohlo byť vidieť jasnejšie.
Monopol na vydávanie peňazí je svinstvo najsvinskejšie, ale dôležité je, že to bol práve finančný kapitál na pozadí (s pár menami na špici), ktorý použil štát(y) aby presadil a udržal a rozvíjal svoj vplyv a moc. Z tohto príkaldu je evidentné, že štáty sú používané ako nástroj účinnej kontroly nad populáciou a presadenie zámerov kapitálu na pozadí cez zákony, ktoré mu zabezpečia plošnú akceptáciu jeho dizajnu v populácii, pod trestom.
Ak to nieje jasné z tohto, tak...sleep well. Veď aj kauza Liberty Dolar jasne dokázala, že v tomto prípade US, prostredníctvom zákonov ušitých na mieru monopolu finančného kapitálu zabezpečili jeho pokračovanie. Štáty sú výkonnou mocou finančného kapitálu, zabezpečujúcou plošnú akceptáciu ich zámerov populáciou, prostredníctvom zákonov a nariadení a represií.
Ak to však jasné je, tak príčiny dnešného stavu sú úplne iné než sme mysleli a preto aj prítomnosť a východiská z nej musia byť naprosto odlišné.
Skrátka tzv zrušenie štátov nestačí. Ak sú veľmi účinným produktom kontroly finančného kapitálu na pozadí, zrušenie "výčnelku" chobotnice nič nerieši. Vznikne iný "výčnelok", prostredníctvom ktorého bude možné zabezpečiť to isté - ich tendencie ostali rovnaké.
A čo takto úplne nezávislý dizajn meny, barter, whatever....skrátka odmietnutie používania akejkoľvek ríšskej meny do takej miery, ako je to len možné? Nieje toto ten sweet spot celej maškarády? Tá najväčšia prča je v tom, že s tým možno začať individuálne, v malom, okamžite hneď teraz, bez kecov o zložitosti, kľudne barter ak už nič iné. Ak sa zapojí dostatok ľudí, stabilita sa naruší................. Všetko stojí a padá len na mojej, Vašej, našej, akceptácii toho monopolu, na ničom inom. Thats it. Je to celé krehšie než sa zdá!
|
|
|
Zeptám se Vás takto, a sice co to je ten stát? Potkal jste jej někdy, podal jste mu ruku? Stěží. Je to jen myšlenka, která vede populaci k přesvědčení, že určitá menšina má morální právo většinu okrádat a omezovat její svobodu. Zrušení státu je zrušením ideje, ne zrušením zdravotní péče, zrušením vzdělání, neobejdeme se bez soudů, silnic atp. Jediným, co má být skutečně zrušeno, je ospravedlnění vykořisťování jedné skupiny druhou. S tím pochopitelně padá i šance něktěrých podnikatelů v oblasti bankovnictví vymoci si pro sebe ochranu před konkurencí a ochranu před důsledky vlastních pochybění socializací ztrát. Naopak platí, že dokud bude možné ospravedlnit kdejakou zlodějnu a nesvobodu, pak peníze budou jedním z prvních cílů predátorů mezi námi.
|
|
|
Ako som už písal inde - je to virtuálna štruktúra, rovnako ako korporácia, na ktorej virtuálnych miestach sedia reálni ľudia s rovnakými tendenciami a pohnútkami.
S ostatným súhlasím.
Tvrdím že: ....štáty sú používané ako nástroj účinnej kontroly nad populáciou a presadenie zámerov kapitálu na pozadí cez zákony, ktoré mu zabezpečia plošnú akceptáciu jeho dizajnu v populácii, pod trestom.
V tomto pohľade sa s niektorými nezhodneme a preto to dávam (znova) do diskusie, ktorá to na príkladoch potvrdzuje.
|
|
|
Nikdy jsem nic neřekl o zlém státu a hodných korporacích.
A ano, vinu na tom nese stát. Korporace se budou chovat vždy stejně: snažit se o co největší zisk; bude-li jim umožněn monopol, pokusí se o to; bude-li jim umožněno něco jiného, pokusí se o to také, když jim to přinese zisky. Chování korporací je mnedle naprosto předvídatelné: vždy budou dělat to, co jim přinese zisk.
Když stát nebude nic omezovat a do ničeho se srát, bude typicky nejziskovější sloužit zákazníkům, takže to korporace budou dělat. Když jim stát povolí mít větší zisk jinak, budou dělat to.
Takže neříkám, že korporace jsou hodné a stát zlý. Říkám jen, že korporace nejsou dobré/zlé, jdou prostě po zisku, skoro vždy se v rámci daných parametrů a nastavení zachovají tak, aby maximalizovaly svůj zisk. Nenazýval bych je hodnými, ale ani zlými, jsou prostě ziskuchtivé. Stát je pak samozřejmě zlý, protože ten nastavuje ty podmínky takovým způsobem, aby největšího zisku bylo dosahováno jinak než uspokojováním potřeb zákazníků.
|
|
|
(Prvá vs posledná veta??)
Monopol im je umožnený práve prostredníctvom štátov, ktoré ovládajú a sú ich nástrojom - veľmi účinnými nástrojmi, ako môžme vidieť.
Chování korporací je mnedle naprosto předvídatelné: vždy budou dělat to, co jim přinese zisk. Napr využívať mocenské štruktúry (napr štáty) na presadenie svojej moci. Chýbajúce mocenské štruktúry si sami vytvoria.
Ten štát ale nastavuje také podmienky, aby to korporáciám vyhovovalo, keďže je ich nástrojom. Stále sa mi však zdá, že to nieje jasné. Mocenské štruktúry s názvom "štát" niesu samorastmi. Sú účinným nástrojom korporácií, finančného kapitálu na uplatnenie ich vplyvu nad populáciou. Ak zrušíme štáty, vytvoria iné štruktúry, je to fuk. Tam nieje ten sweet spot.
Niesom si istý, či obaja rozprávame o tom istom a len si nerozumieme, alebo presadzujete myšlienku, že ak zrušíme štáty, tak tu bude fajn. Ak je to druhá varianta, tak s tou v súvislosti s hore uvedeným, za podpory už evedených argumentov, nesúhlasím.
Viď napr celé pozadie Federal Reserve Act, schválený December 19, 1913 o 1:30.
|
|
|
Prvá vs posledná věta? WTF? Chápete, že v té první je konjunkce? Vnímáte ten rozdíl mezi "nikdy jsem nic neřekl o zlém státu A hodných korporacích" a "nikdy jsem nic neřekl o zlém státu NEBO hodných korporacích"?
A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se s Vámi nechci bavit, neboť je to pro mě velmi vysilující. Omlouvám se, ale najděte si na diskusi někoho jiného, už to zase začíná a já to nechci znovu absolvovat.
|
|
|
WTF??!! Takže:
V článku Anarchokapitalismus: Úvod píšete, že:
V současné společnosti existuje jeden typ organizací, které značně odporují anarchokapitalistickým principům. Jsou to státy. Ty svou neúctou k vlastnickým právům jednotlivců, která hrubě porušují –zákony upravujícími, jak si kdo může postavit vlastní dům na vlastním pozemku počínaje, výběrem daní konče– bez ustání den za dnem více a více, šlapou po jejich svobodě. Z tohoto důvodu vnímají anarchokapitalisté státy jako kořen většiny současného zla.
Čo sa týka vašej obhajoby korporácií, sú pod vašimi článkami celé vlákna, kde korporácie VY OSOBNE OPAKOVANE OBHAJUJETE. Predpokladám, že si pamätáte čo sám píšete?! Skúste sa teda prosém vykašľať na konjunkciu preboha.
Vzhľadom k hore uvedenému teda platí, že skutočne nadovšetku pochybnosť tvrdíte, že korporácie mňam a štáty fuj. TO ALE NIEJE HLAVNYM BODOM JADRA PUDLA diskusie.
No, odhadoval som vás, vzhľadom k tomu že ste ochotný napísať seriál o AnCap a zverejniť ho na webe na človeka, ktorý je schopný vnímať iné pohľady, len prostredníctvom ktorých nakoniec je možné akýkoľvek koncept vypilovať a odstrániť v ňom chyby. Zdá sa, že som sa vo vás mýlil. Začínam mať pocit, že akonáhle sa objavia argumenty, ktoré nabúravajú váš ustálený, nqačítaný pohľad na svet, uskočíte do akejsi úchylnej defenzívy. Potom ale radšej nepíšte svoje koncepty na web, lebo tu hrozí, že sa toto presne stane.....dokonca je to väčšinou žiadúce, ak chce dotyčný dostať feedback. Ale vo vašom prípade vlastne neviem...
Ak ste schopný z celej mojej reakcie vytrhnúť len prvý riadok, ktorý je dokonca v zátvorkách a obmedziť sa len na reakciu naň, i keď píšem o oveľa dôležitejších veciach a to o: ....štáty sú používané ako nástroj účinnej kontroly nad populáciou a presadenie zámerov kapitálu na pozadí cez zákony, ktoré mu zabezpečia plošnú akceptáciu jeho dizajnu v populácii, pod trestom. neviem čo dodať.
To je ten dôležitý bod na ktorý upozorňujem, viď Federal Reserve Act a pod. Predpoklad, že že stát má na peníze násilím vynucený monopol je totiž nesprávny, keďže v skutočnosti bol štát použitý len ako nástroj na vnútenie korporátnej vôle (vôle finančného kapitálu) a jeho monopolu jeho občanom, plošne, pod hrozbou násilia. Inak by to nebolo možné - preto hovorím, že sú štáty výborným a výkonným nástrojom finančného kapitálu na ovládanie ľudí. Štáty nebojujú s finančným kapitálom - sú jeho nástrojmi. Preto súčasne neplatí, že by sa problémy vyriešili zrušením štátu, rovnako ako sa nevyrieši bičovanie otroka tým, že otrokárovi zoberiete bič - urobí si druhý. Tvrdím, že sweet spot je (ne)používanie základu zotročovania - teda dizajnu ríšskych, monopolných fiat peňazí a namiesto toho používať niečo iné. Vtedy totiž štáty strácajú svoju skutočnú, primárnu úlohu a tou je udržanie monopolu finančného kapitálu a s tým aj silu ovládať ľudí.
|
|
|
Ne, nevykašlu se na konjunkci.
Nařknete-li mě z toho, že tvrídm, že stát je zlý a korporace hodné, pak mi předhazujete, že tvrdím obojí; inu, není tomu tak, tvrdím jen jedno z toho, ergo Vaše tvrzení není validní a to ani poté, co jej konfrontujete s tím, jak tvrdím polovinu z něj.
Nařknete-li mě, že tvrdím A a B, ale skutečnost je taková, že já tvrdím pouze A, pak prostě nemáte pravdu, přičemž je úplně jedno, kolikrát zdůrazníte, kde všude jsem tvrdil A.
A jak říkám, nemám náladu se s Vámi bavit, vždycky to skončí stejně.
|
|
|
Urza, vy ste schopný poprieť vlastné slová, vo svojich vlastných článkoch a diskusiách pod nimi, mimo akúkoľvek logiku a to tak neohrabaným spôsobom, že to svet nevidel. Tvrdíte A aj B a dávate to neprestajne do súvisu, stačí si po sebe prečítať svoje vlastné texty....
Toto som našiel za 20 sek vo vašom vlastnom článku, citujem: Má-li celý trh v rukou stát, občané žijí v chudobě a nedostatku (příkladem budiž SSSR). Když stát část trhu uvolní svobodným podnikatelům, ta začne jako mávnutím kouzelného proutku fungovat k obrazu spotřebitelů Asi by som našiel ešte asi x ďalších príkladov, kde v nekonečných obmenách tvrdíte stále to isté, ale u vás to obávam sa nemá cenu... Sebareflexia na stupnici od 0 po 10 je u vás na -13....
Môžte odmietať sa so mnou baviť ako len chcete, ale ja budem spokojne naďalej (a teraz o to intenzívnejšie) upozorňovať na vaše klamstvá, uhýbania a prešľapy, ktorých sa vo svojich konstruktoch a diskusiách dopúšťate. Spôsob komunikácie, ktorý používate je skutočne odporný, ale keďže zverejňujete svoje koncepty, musíte očakávať jqasný feedback.
Znova. Toto je to, čo bolo základom tej diskusie, od ktorej ste ZNOVA uhol mimo: ....štáty sú používané ako nástroj účinnej kontroly nad populáciou a presadenie zámerov kapitálu na pozadí cez zákony, ktoré mu zabezpečia plošnú akceptáciu jeho dizajnu v populácii, pod trestom.
|
|
|
Vám přijde "svobodný podnikatel" jako ekvivalent nějaké korporace, která skrze stát omezuje konkurenci? Mazec, no....
A vidíte tam někde, že píšu, že by byl ten "svobodný podnikatel" hodný? Naopak všude v článcích píšu, že prostě sleduje zisk, čímž slouží společnosti, nemíchá-li se do toho stát; začne-li se do toho stát míchat, takový podnikatel může získávat zisk i jinými způsoby.
Mimochodem, přesně to, co jste mi tu vykopíroval, ve v naprostém souladu s příspěvkem, který jsem Vám psal v tomto vlákně: www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2013071501& lstkom=496166#kom497117
Neodmítám se s Vámi bavit (jak ostatně vidíte z toho, že reaguji), jen je to neuvěřitelný opruz a nuda.
|
|
|
Škoda no....nevadí. Ďalšie príklady a rozoberanie by asi nemalo zmysel.
Myslíte, že sa môžme vrátiť ku konštruktívnej debate, a to k: ....štáty sú používané ako nástroj účinnej kontroly nad populáciou a presadenie zámerov kapitálu na pozadí cez zákony, ktoré mu zabezpečia plošnú akceptáciu jeho dizajnu v populácii, pod trestom.
Myslím si totiž, že pochopenie týchto štruktúr a ich vzájomnej prepojenosti je kľúčové pri pomenovávaní neduhov aktuálnej spoločnosti a následne tiež pri hľadaní východísk.
|
|
|
Duplikácia textu - vymazať prosím.
|
|
Škoda, že jsem se nedozvěděl, proč při tak velkém QE stále neakceleruje inflace.
Dále jsem se nedozvěděl, co by mělo být špatného na ekonomických cyklech.
V neposlední řadě jsem se nedozvěděl, proč nemůže dnes fungovat zlatý standard a proč je dněšní systém daleko lepší.
Takže závěrem. Po přečtení článku více nezodpovězených otázek, více pochybností a více nesouhlasu. Čistá pětka.
|
|
|
Škoda, že jsem se nedozvěděl, proč při tak velkém QE stále neakceleruje inflace.
Tak ono poměrně logicky, když inflace je udávaná v procentech, tak i když deset let "nebude akcelerovat" a zůstane na pěti procentech, každý dolar/koruna ztratí skoro polovinu své hodnoty; pochopitelně QE udávané v absolutních číslech může pořád růst, aby inflace udávána v procentech "neakcelerovala". Prostá matematika. Ale nic to nemění na tom, že je to pořád stejné svinstvo.
Dále jsem se nedozvěděl, co by mělo být špatného na ekonomických cyklech.
Hospodářské krize, recese, špatné investice, plýtvání -> mnoho lidského neštěstí.
V neposlední řadě jsem se nedozvěděl, proč nemůže dnes fungovat zlatý standard a proč je dněšní systém daleko lepší.
Zlatý standard dnes nefunguje proto, že jej státy blokují vynucováním svých peněz (případně zavíráním lidí). A dnešní systém daleko lepší není.
Takže závěrem. Po přečtení článku více nezodpovězených otázek, více pochybností a více nesouhlasu. Čistá pětka.
Jojo, Vy vypadáte přesně jako ten, kdo tomu byl celkem nakloněn a článek ho od toho odradil xDD
|
|
|
Jinak důvody, proč jste se to v článku nedozvěděl, jsou následující:
U QE a inflace jsem myslel, že tu základoškolskou matiku aplikujete sám.
Co je špatného na cyklech a krizích jsem tušil, že ví každý.
A proč je dnešní systém daleko lepší jste se nedozvěděl proto, že není (a proč není používán zlatý standard v článku je).
|
|
|
QE neimplikuje inflaci, což je v rozporu s tvrzením v článku. Spousta Vám podobným v současné době už jen kroutí hlavou a začíná věřit ve spiklenecké teorie neoficiální inflace, stejně jako se věřící chytají boha v případě jim nevysvětlitelných jevů.
Cykly jsou naopak zdravé, protože právě likvidují neefektivní alokaci kapitálu, která se prohlubuje v dobách konjunktury. Na rozdíl od článku, který je vidí jako překážku k dokonalé společnosti.
Dnešní systém je lepší a zlatý standard měl daleko více negativ než systém dnešní. Už jen předpoklad z omezeného objemu zlata je nesmysl, stejně tak víra v to, že za dob zlatého standartu cenové výkyvy neexistovaly. Opak je pravdou.
Mno, od Urzy se toho asi moc nedozvím. Maximálně jen to, jak dokáže dehonestovat lidi s opačným názorem.
|
|
|
QE neimplikuje inflaci, což je v rozporu s tvrzením v článku.
Jinými slovy tvrdíte, že když je nějakého statku více, tak ceteris paribus neklesá jeho cena? To je skutečně.... převratné xDD
Cykly jsou naopak zdravé, protože právě likvidují neefektivní alokaci kapitálu, která se prohlubuje v dobách konjunktury. Na rozdíl od článku, který je vidí jako překážku k dokonalé společnosti.
Jestli ono by nebylo lepší tu neefektivní alokaci kapitálu vůbec nepodporovat. Když cykly nejsou, není to proto, že by ten kapitál byl alokován neefektivně, nýbrž proto, že je naopak alokován správně.
|
|
|
V tom vzorečku na zvyšování cenové hladiny je velmi důležitá jedna veličina, se kterou neoperujete. A tou je rychlost obratu peněz. A jelikož se ty "peníze" z QE vůbec, ale vůbec neobracej, není ani inflace. Ovšem čekal jsem, že když se trefujete do QE, objasníte širší souvislosti.
Problém je, že ideální ekonomický růst, ideální efektivní alokace a ideální volič je jen v představách zdejších diskutérů.
|
|
|
Jasně, ale to je jen formální rozdíl, pokud peníze přibývají, ale nic se s nimi neděje, logicky nenastává inflace. V momentě, kdy by byly uvolněny, celé se to zhroutí. Zrovna o tomto byl pěkný článek na Mises asi před dvěma týdny.
Ideální ekonomický růst a ideální efektivní alokace.... to teda nevím, to jsem od zdejších diskutérů moc neslyšel.
A ideální volič? No, toho někteří předpokládají, také mě to štve.... respektive abych byl spravedlivý, nepředpokládají úplně ideálního voliče, předpokládají alespoň celkem rozumného a zodpovědného voliče.
|
|
|
Tomu taky moc nerozumím.
Pokud vím, tak ty peníze jsou "zaparkované" ve FEDu jako rezervy. A to proto, že FED začal za rezervy platit úroky, takže se bankám nevyplácí je půjčovat ven.
Na druhé straně, pokud vím, tak FED chtěl pomocí QE "nastartovat ekonomiku", což se mu ale asi těžko podaří, když ty peníze nejdou ven (i pokud předpokládám, že Keynesiánci mají pravdu a ekonomika se dá takhle "startovat")
Celkově tedy jenom zvýšili nestabilitu systému a obohatili banky.
|
|
|
Je potřeba si odpovědět na otázku, co tím Fed sledoval, čeho tím chtěl dosáhnout. Tím, že je vše v rezervách, došlo ke stabilizaci bankovního sektoru. Tím, že banky nepůjčují nijak výrazně více než před krizí, dochází ke kýženému efektu, kterého chtěl Fed dosáhnout. Zde totiž dochází kritikům dech s jejich multiplikační mantrou.
A jedna věc k zamyšlení: Fed z těch nasyslených dluhopisů inkasuje poměrně zajímavé výnosy.
Vysvětlete prosím tu vyšší nestabilitu. Co tím myslíte?
Pokud plivu na QE (jako autor článku), musím umět opravdu dobře flusnout.
|
|
|
Ono je poměrně snadné rýpat do cizího článku, než se pokusit vlastní stanovisko zformulovat.
|
|
|
To co mi tam chybělo jsem napsal už na začátku. Jako rýpání jsem to rozhodně nebral. Chro chro
|
|
|
Řekl jste akorát, co v článku chybí. No já jsem se tam také nedozvěděl, proč turbínové parní lokomotivy nebyly úspěšný koncept, ale hned si nestěžuju. Každý článek má nějaké téma, záměr a daný rozsah, takže drtivé většiny věcí se ani náznakem nedotkne, neb to není možné. Ergo Vaše kritika nebyla ničím než pouhým rýpáním.
K Urzově textu mám sám celou řadu výhrad, ale akceptuji, že v daném prostoru a pro laické publikum nešlo udělat o moc více. A když to srovnám s tím, co se o problému peněz dozvídají studenti bakalářských kurzů, je to dobré.
|
|
|
Tu nestabilitu vidím (trochu fyzikálně) v tom, že se systém vzdálil od toho, co by se stalo na svobodném trhu. Máme tu obrovský balík peněz, který hrozí, že proteče ven. FED musí aktivně balancovat, aby ho udržel na uzdě - musí vyplácet ty úroky v dostatečné výši a udržovat (přléváním dalších peněz) nízké úroky všude jinde. Je možné, že z toho nakonec vybruslí, prodají své cenné papíry a nechají obrovský balík peněz zmizet. Ale než se tak stane, tak bych měl dost obavy.
|
|
|
Klíčová bude cena, za kterou ty papíry, mnohé označované původně za toxické, nakonec prodají. Velká ztráta by znamenala poměrně velký "průsak".
|
|
|
Ta původně toxická aktiva bank jsou dávno odepsána. Neměla nikdy nic společného s tzv. QE.
|
|
|
Na základě čeho to tvrdíte? Skutečně víte, o jaké papíry se jedná, zakládáte své tvrzení na nějaké kalkulaci?
Jinak podstatnou část nákupů představuje státní dluh, k jehož masivnímu výprodeji ani přistoupit nemohou.
|
|
|
Protože se jedná v drtivé většíně o státní bondy a MBS, nejedná se o toxická aktiva:). Toxickým aktivem byly nazývány sekuritizované produkty, u kterých skutečně nikdo pořádně neznal reálnou cenu. Nikdo nevěděl co kupuje. U QE se to ví velmi dobře.
|
|
|
Vezměme to odděleně.
terminologie) Toxicita nebyla dána sekuritizací, ale odhalením, že cena aktiva byla podstatně nižší, než se ještě donedávna mělo za to. Takové odhalení je běžné pro konec každé konjunktury, ať už se jednalo o tuhle, dotcom bublinu, anebo odhalení, že ty tulipány za cenu jednoho domu nebyly dobrý nákup. Každá krize má svá toxická aktiva, zatímco sekuritizace je problém historicky jedinečný.
MBS) Problematická situace bank, ze které vůbec vyplynula nutnost spustit QE, spočívala právě v toxicitě MBS. Kdyby jejich tržní hodnota neklesala, pak by banky stěží potřebovaly jejich záměnu za rezervy. Zpětný prodej bude možný se ztrátou, rozdíl bude bází pro příští expanzi. Na rozdíl od jiných však větší problém spatřuji v tom, že se realitní trh několik let drží na přístrojích, namísto aby přišel korektivní krach.
státní dluh) Zde je možný pouze výprodej opatrný a pozvolný. Možná k němu ani nepřistoupí, když už byl tak pěkně monetizován.
|
|
Pánovi Rotschildovi to samozrejme jedno bolo a aj v súčasnosti je (keďže máme FED) a USD je rezervnou menou.
Totiž pochopil jednoduchý axiom - každý politik je závislý práve na tých peniazoch, ktoré tí páni Rotschildi a pod vlastnia/kontrolujú...doplňte vhodné.
Politik bez peňazí je ako ryba bez vody a preto logicky, proti vode nemôže vystupovať. Preto štáty ako také, sú len mocenskými uskupeniami, ktoré sú riadené kapitálom na pozadí, či už prostrednístvom nadnárodných korporácií, médiami počínajúc, cez farma, petro pokračujúc a zbrojárskymi korporáciami končiac. Sú to uskupenia vytvorené kapitálom na pozadí, ako účinný prostriedok kontroly ľudských kmeňov, ktoré sa rozvinuli v tzv národy.
Human farming....
|
|
|
A ktereho konkretniho Rotschilda mate na mysli?
|
|
|
"... tí páni Rotschildi a pod vlastnia/kontrolujú..."
|
|
|
Aha, takze zase jen tupe povsechne blaboly.
|
|
|
...moudrému napověz, hloupého.... ;)
Predpokladám, že poznáte históriu Federal Reserve Act a mená tých "pánov Rotschildov" si tam už snáď sám dosadíte. A ak nie, nevadí, ešte stále môžte hádzať kamienky do jazera a pozorovať z nejakého dôvodu sa rozširujúce kruhy na hladine...
|
|
Inak článok veľmi dobrý, vhodný aj pre ľudí, ktorí začínajú. Napr pre tých, ktorých prebudil úder teleskopickým obuškom od teroristov, čo sa hlásia ako "polícia".
Inak je dôležité si uvedomiť, že jednou z vlastností dizajnu meny je to, že ten dizajn sám motivuje ľudí ku určitému typu správania a iný dizajn ich môže motivovať k niečomu úplne inému. Je to extrémne dôležité, ale nepochopené. Ak by totiž jestvovali napr dve komplementárne meny, ktoré majú opačné cykly (teraz ich tu do istej miery máme - USD vs zlato), môžu sa vzájomne vyvažovať a pod. Niektoré dizajny meny môžu motivovať ľudí k rýchlej obrátke a pod.
Decentralizáciou meny by sa vyriešilo mnoho problémov spoločnosti. Monopol na peniaze tu je a....Urza, nieje štátny. Bol to kapitál na pozadí, ktorý použil svoj nástroj - štát - aby vnútil ľuďom povinnosť ich menu používať. Bez štátu by to nešlo, ale štát je výborným nástrojom ovládania a nútenia vôle veľkého kapitálu ľuďom.
|
|
|
Inak článok veľmi dobrý, vhodný aj pre ľudí, ktorí začínajú.
Pro ty to také bylo psané.
Decentralizáciou meny by sa vyriešilo mnoho problémov spoločnosti. Monopol na peniaze tu je a....Urza, nieje štátny. Bol to kapitál na pozadí, ktorý použil svoj nástroj - štát - aby vnútil ľuďom povinnosť ich menu používať. Bez štátu by to nešlo, ale štát je výborným nástrojom ovládania a nútenia vôle veľkého kapitálu ľuďom.
Stát je složen z lidí, kteří jsou samozřejmě úplatní. Jestli ti konkrétní lidi, z jejichž hlav to pochází, byli součástmi státu, nebo ne, je asi celkem jedno....
|
|
Predchozi clanek perfektni, ctive napsany bez moralizovani. Tenhle by si mozna zaslouzil rozsireni. Ne ted, ale nekdy v budoucnu.
Nelze si nevsimnout, ze v ctivosti tvoje clanky vedou, diskuse se odkyblovala, clanky maji vyssi uroven, takze za me no problem.
|
|
|
Díky moc. Jojo, někdy v budoucnu to možná rozšířím, tohle by si skutečně zasloužilo více.
Co se týče čtenosti, je to asi hodně dáno tím, že ty články rozesílám všude možně po kamarádech a známých, kteří to sdílejí i přes sociální sítě a tak, snažím se to propagovat hodně.
Kýblování bylo těžké odstranit, nicméně jsem to za pomoci OC nějak zvládnul; hodně tomu přispělo také to, že Honza mě nechal konečně být, takže už není ani tak těžké odolat pokušení se bránit.
A konečně ještě jedna věc: klobouk dolu za Vaši.... řekl bych "objektivitu", ale je to divné, jeden člověk je těžko objektivní; ale myslím tím to, že většina lidí, když si vytvoří na něco negativní názor, tak mají tendence v tom stále pokračovat a být negativní za každou cenu, bez ohledu na to, co se děje.... Vy jste mé články i projev hodně kritizoval, teď jste mi je zas pochválil, čehož si opravdu cením, protože vidím, že nemáte předsudky; o to vážněji budu brát Vaši příští kritiku.
|
|
Ten článek je v popisu současného stavu dost nepřesný. Přitom vše je řečeno Rothschieldovým citátem na začátku. Problém je, že státy jsou už dnes od tvorby peněz úplně odříznuty. Státy mají dokonce MMF a SB zakázáno peníze vytvářet. Peníze vytvářejí často soukromě (Rothschieldy) vlastněné centrální banky, které tím mohou libovolně tvořit hospodářský cyklus. Když uberou peníze z ekonomiky tím, že zdraží úvěry, vyvolají krizi, když zlevní úvěry, vyvolají inflaci. Navíc na vznikající peníze uvalují úrok, takže vytvářejí stav nesplatitelnosti (agregovaně v celé ekonomice), protože když vytisknu 1000 Kč, půjčím je, ale nazpět chci 1008 Kč, tak kde těch 8 Kč vezmu, když neexistují? Kdyby vznikající peníze patřily státu a ten by jich část vložil do ekonomiky prostřednictvím svých výdajů (tedy bez úroku), situace by se mohla stabilizovat. V minulosti peníze vydávaly jen státy (monarchové), pak v pozdním feudalismu a raném kapitalismu to bylo tak, jak to popsal autor článku a pak to pro sebe nejprve v Anglii uchvátil Rothschield a posléze to v průběhu 200 let rozšířil na celou planetu. Velká fr. revoluce, VŘSR, světové války nebylo nic jiného než likvidace monarchií, aby tvorba peněz přešla pod bankéře.
|
|
|
A teď mi jen odpovězte na otázku: Která instituce určuje, kdo ty peníze může a nemůže tisknout, za jakých podmínek a tak dále?
Až ji zodpovíte, pak mi můžete znovu říct, kdo že je od tvorby peněz "úplně odříznut".
|
|
|
Jo, plus ještě samozřejmě která instituce vynucuje přijímání těch peněz a likviduje konkurenci.
|
|
|
To máte marný! Když podnikatelé ruku v ruce se státem okrádají své spoluobčany, v očích mnoha těch hlupců okrádaných to je jen důkazem, že podnikání je svinstvo a mělo by se to zakázat.
V monetární oblasti na jedné straně máme teorii zastánců rakouské školy, která kritiku intervence státu do peněžních záležitostí vede k požadavku, aby stát toho nechal a aby peníze byly opětovně v rukou lidí, kteří si je vydělali. Na straně druhé však ze stejné premisy, tedy že vztah státu a komerčních bank je nechutnou mesaliancí, jiní vyvozují, že je třeba komerční banky zrušit, anebo je alespoň tak důkladně zregulovat, aby veškerá peněžní tvorba byla pevně v rukou státu a demokraticky (jaká ironie!) volených politiků, viz The Chicago Plan.
|
|
|
Mě na tom spíš překvapuje ten paradox, že i když někdo vychází z premisy, že primární zlo pochází od podnikatelů, kteří si platí politiky a manipulují státem a využívají jej jako prostředku k získání moci, jak může tentýž člověk požadovat řešení od státu? Jestliže i on sám připouští, že stát je nástrojem zlých podnikatelů, je přece nesmysl požadovat řešení od státu!
|
|
|
Když někdo vychází z premisy, že primární zlo pochází od podnikatelů, opravdu Tě překvapuje, že dotyčný nedovádí své úvahy korektně do konce a jeho odvozování není logicky konsistentní? Fakt?
Mne by tedy překvapil spíše opak :)
|
|
|
Ano, podle toho, jak jsem to napsal, máš samozřejmě pravdu, toto překvapující není.
Na druhou stranu jsem to myslel trochu jinak, než jsem to vyjádřil, takže oprava:
Když někdo vychází z premisy, že primární zlo monetární politiky a prasárny, které se dějí s penězi, pochází od bankérů, ....
Že prasit s penězi začal stát a následná legalizace toho prasení pochází též od státu, je sice pravda, ale netroufám si tvrdit, jak je to teď; a nijak by mě nepřekvapilo, kdyby byly nyní ty hlavní svině majitelé těch bank a kupovali si politiky, aby tito dělali zákony pro ně (nepřekvapil by mě ani opak, stejně jako by mě nepřekvapilo, kdyby primární svině byli jak bankéři, tak politici). Když mi tedy někdo tvrdí, že momentální realita spočívá v tom, že bankéři jsou hlavní svině a kupují si politiky, kteří skáčou, jak bankéři pískají, nevyvracím mu to, protože si umím představit, že to tak skutečně je; je však evidentní, že ať už je stát strůjcem zla v této oblasti, nebo "jen" jeho nástrojem, rozhodně není ochrancem ani řešením.
|
|
|
Bylo by chybou si stát představovat ryze materiálně, tj. jako pár lidí, kteří právě zastávají nějaké funkce, a pak se tázat, zda tito lidé jsou sami původci některého svinstva, anebo zda byli "pouze" upláceni. Stát je především abstraktní idea, která vede své vyznavače většinově k pokleknutí a bití hlavou o zem před menšinou hajzlíků, ať už funkcionářů nebo jejich bankéřů kamárádů. Tedy stát JE zlo.
Anebo slovy klasika: L'État, c'est la grande fiction à travers laquelle tout le monde s'efforce de vivre aux dépens de tout le monde.
|
|
|
Já s tím v zásadě souhlasím, nicméně mi nepřijde korektní vycházet při diskusích s etatisty z premisy, že stát je zlo z definice, neboť se to trochu podobá tomu, co dělají často oni, že si takto nadefinují anarchii.
|
|
|
Anarchie bezesporu zlem je, stejně jako stát, nevidím důvodu zde s nimi nesouhlasit. Potíž bývá jen v tom, že neumí rozpoznat anarchii a svobodnou společnost.
|
|
|
|
No, když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně ano, ne každá anarchie musí být svobodná společnost, i když si neumím představit skutečně svobodnou společnost, která není anarchií.
A už vůbec nespatřuji v anarchii to zlo.
|
|
|
|
Ach, už je mi jasno, na tohle jsem nějak vůbec nepomyslel.
|
|
|
Ve svobodné společnosti přeci nepřevládá nic jako anarchie, naopak existuje mnoho autorit v různých oblastech, navíc autorit navzájem se překrývajících.
Začneme-li od nejnižší úrovně, tak autorita starších členů rodiny by byla vyšší než dnes, nepoměrně vyšší, neboť pokud nejste soustavně okrádáni o třetinu svého příjmu, abyste pak dostali směšný důchod, pak jste nejspíše poměrně bohatý, méně odkázaný na pomoc ze strany mladých, spíše více schopný odměnit jejich pomoc, spolupráci, anebo prostě jednání vyhovující Vašim představám. Vice versa, mladí na počátku své kariéry nemají prakticky nic, neexistuje žádný "sociální" systém, tedy buď se podrobí radám starších, anebo se musí poprat o svůj kus chleba jim navzdory.
Bez všudypřítomného přerozdělování jsou více odměňovány snaha a dobrý úsudek, někteří lidé budou bohatší (pozor, jiní proto nebudou chudší). Tito lidé pak mají skrze své peníze velký vliv na chod věcí, aniž by se museli ohlížet na nějaká hlasování a politické parazity. Bohatí kolem sebe také shlukují umělce a intelektuály, přičemž zároveň neexistují žádné instituce, které by umělcům a intelektuálům poskytovaly snadnou obživu bez potřeby sloužit svému zákazníku. Vedle materiální převahy by tak bohatší vrstva měla převahu i ve věcech dobrého vkusu a v humanitních disciplínách. V těchto ohledech by tedy jejich autorita převládala, zatímco dnes intersubjektivní měřítka převážně erodují.
Služby bezpečnosti a práva by byly produkovány kompetitivně. Situace, kdy člověk nemůže dělat NIC, aby se domohl spravedlnosti, by tedy vymizela. Nanejvýš by někdy lidé na určitá bezpečností opatření, nebo na určité křivdy, rezignovali kvůli ceně, nikoliv však kvůli tomu, že to cliftoni nehodlají řešit a soudní tahanice jsou drahé a bez konce. Autorita zákona by tedy byla mnohem pevnější.
Anebo pro čtenáře zdejšího blogu aktuálněji, nikdo by je nenutil jezdit s oturbeným motůrkem jen proto, aby produkovali marginálně méně CO2 (v reálném provozu stejně pochybné), a tím dle nějaké zdiskreditované teorie přispívali méně ke globálnímu oteplení. Každý spotřebitel by tak měl ve vztahu s automobilkou nepoměrně vyšší autoritu.
A takto bychom mohli pokračovat velice dlouhu...
|
|
|
Já Vám nerozumím.
Vy se snad domníváte, že "anarchie" a "autority" se nějak vzájemně vylučují?
Co přesně si představujete pod pojmem "anarchie"?
|
|
|
Anarchie = Bezvládí
Takový stav je možný tam, kde například existoval donedávna monopolista na násilí, který se pak zhroutil, přičemž různí jiní aktéři bojují o získání tohoto monopolu. Obvykle to vede ke spoustě materiálních škod a násilí, autorita se začne převážně odvíjet od schopnosti přesvědčit dostatek lidí, aby ve Vašem jménu riskovali své životy, za což jim slibujete podíl na lupu.
Oproti tomu svobodná společnost je vysoce organizovaná, hierarchichá struktura, kde však absentují autority - monopolisté a násilí je ohavnou aberací, ne předmětem obdivu. A ano, jak by mnozí zarytí zastánci monopolních lupičů, katů a zlodějů nezapomněli podotknout, tohoto stavu jsme ani zdaleka zatím nedosáhli.
|
|
|
|
Ono je logicky jedno, jestli prvnímu stavu budete jak já říkat anarchie, zatímco stavu druhému stavu svobodná společnost, anebo zda obojí označíte za anarchii a pak to nějak dále rozlišíte. Logicky to je jedno. Ale pokud to chcete, viz výše Urza, vysvětlovat někomu, kdo si pod pojmem anarchie představí jen tu první věc a svobodnou společnost ani pochopit (zatím) neumí, pak se hodí raději anarchii hodit přes palubu...
|
|
|
Já bych asi použil svou oblíbenou okřídlenou frázi:
Anarchy is not the lack of order; anarchy is the lack of orders.
|
|
|
Ono je to ve skutečnosti tak, že v současnosti jsou mnohé "soukromé" firmy reálně součástí státu. Jako celkem logický a pochopitelný důsledek vývoje za poslední desítky let.
Ostatně virtually.cz/archiv.php?art=5879.
|
|
|
No jak už poznamenal J.C.Calhoun, populace se z logiky věci musí dělit na daňové plátce a daňové příjemce. Že někteří příjemci jsou soukromé osoby a jiné zas osoby právnické, v tom bych neviděl chybu. Snad dokonce, pokud ty právnické osoby jsou akciové společnosti a nic nebrání transferu majetkových práv, je to poněkud lepší než přídělit výsady konkrétním personám a nikdy jinak.
|
|
|
No, tam je ale trochu problém to odlišit.... a zejména v diskusi s někým, kdo obhajuje stát jako toho, kdo nás má chránit před zlými soukromými společnostmi, mi přijde nekokretní nadefinovat ty zlé soukromé společnosti jako součást státu by default.
|
|
|
V jakém supermarktu že se dají koupit politici či funkce?
Ať jsou svině politici či bankéři, zásadními problémy jsou hloupost, úplatnost a v některých případech i zlé úmysly voličů, resp. jejich značné části.
A dovolil bych si znovu požádat nejen Vás o to, abyste konečně přestali s těmi hloupými povídačkami o Rotschildech apod. Ačkoli se jim dozajista vede lépe než mně nebo Vám, tak takové moci, jaká se jim tu připisuje, nedosahovali ani v 19. století. Rovněž tak „bankéři“ dneška nejsou až na naprosté výjimky majiteli bank, ale pouhými najatými správci. Skutečné vlastnictví (nejen) bank je dnes rozdistribuováno mezi tolik lidí, jako nikdy v historii.
|
|
|
Stran toho supermarketu, já nevím, ale Bárta by mohl, zkus se jej optat :)
Jinak samozřejmě naprostý souhlas.
|
|
|
To jste mě asi nepochopil, nebo jsem se špatně vyjádřil; rozhodně nepatřím k žádným konspiračním kritikům Rotschildů a podobně, tomu jsem vážně dalek.
|
|
Kryptoměny tak nějak pochybně zakázány v Thajsku: https://bitcointalk.org/index.php?topic=264203.0 Pravděpodobně v důsledku toho opět BTC atakuje hranici 100 dolarů.
|
|
Čtu jen o kritice peněz, ale řešení nikde? Tedy návrat k barteru? Nebo návrat k podkladu peněz?
|
|
|
V tom případě jste ale velmi mizerný čtenář, milý pane.
Peníze jako takové nekritizuji nikde, ba naopak na ně v předchozích dílech pěji ódy; jediné, co kritizuji, je státní monopol na peníze, který je svinstem non plus ultra. Řešením může být například zlatý standard, případně (i když se to se zlatým standardem nijak nevylučuje) soukromé peníze emitované jednotlivými bankami, avšak nikdo by neměl nikoho nutit k jejich používání.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Anarchokapitalismus, díl pátý: Peníze
|