O tom zda mají naší vojáci být v Iráku a Afghánistánu toho bylo napsáno
mnoho. Není účelem tohoto článku zabývat se oprávněnosti jejich přítomosti,
nebo ji naopak hájit. Spíše se podíváme proč došlo k úmrtí českého vojáka
v Afghánistánu, jestli se tomu dalo zabránit a co vlastně zabíjí tolik
koaličních (Amerických) vojáků.
S příslušníky speciálních sil z Prostějova
jsem se párkrát potkal stejně tak jako s příslušníky Vojenské Policie,
kteří působí v Iráku. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se nejedná o bezmozky,
kteří si do Iráku nebo Afghánistánu jedou zastřílet, ale o profesionály
s IQ vyšším než velká část čtenářů přispívajících do diskuzi na D-FENS.
Nejsou to ani žoldáci, kteří tam jedou za vidinou velkých peněz, prostě
jsou to lidé, kteří mají svou práci rádi a chtějí ji dělat. Stejně tak
jako někoho baví vrtat se v PC, tunit své TDičko nebo si hrát s motorkou.
Největší ztráty koaličních vojáků jsou podle statistik připisovány IED
a hlavně EFP (IED = Improvised Explosive Device, EFP = Explosively Formed
Penetrator) a to z několika prostých důvodů.
1. S kalašnikovem v ruce nemáte v přímém boji s lépe vyzbrojenými a
vycvičenými a chraněnými
koaličními vojáky šanci. Skóre je pak většinou 0:1 v útočníkův neprospěch,
případně 1:1 ale téměř nikdy 2:1 a více.
2. Výbušiny jakéhokoliv tvaru, velikosti, barvy a účinku jsou velmi
snadno dostupné a dokáže s nimi zacházet kdejaký pastevec koz v horách.
3. Maji přístup na Youtube a Wikipedii kde si mohou najít všechny detaily
o IED a EFP a pak je zkoušet v praxi.
Vžijme se teď do pozice místního mujjahedina, který v rámci džihádu
dostal od mully za úkol zabít co největší počet nevěřících. Po brainstormingu
s fellow-mujahediny došli k závěru, že nejjednodušší bude zahrabat u silnice
pytel Amonium Nitrate s trochou nafty a hliníkového prášku nebo hořčíku
- přesně takového, který mu poslal strejda z Íránu i s návodem a penězi
na nákup hnojiva. Stačí pak přidělat upravený mobilní telefon, rozbušku
a čekat na Humříka. Kdyby nebylo hnojivo, stačí tam zahrabat třeba dělostřelecký
náboj nebo cokoli, co dokáže pěkně explodovat a video pak uploadovat na
Youtube. Určitě pak místo 72 pannen dostupných v prvním levelu, postoupí
do dalšího kola…
Takovéto IED jsou účinné halvne proti nepancéřovaným, nebo lehce pancéřovaným
vozidlům jako je například HMMWV.
Problém u HMMWV je téměř žádná ochrana proti minám a plochý podvozek,
který abosrbuje celou sílu výbuchu. I když na většinu těchto vozidel je
přiděláváno dodatečně pancéřování, proti IED nebo minám nemají šanci. V
podobném vozidle zemřel i český voják v Afghánistánu. Veškeré detaily jsou
zatím tajné, takže přesně jaký výbušný systém byl použít a jaký byl způsob
odpálení není jasné. Jedna paní ale povídala, že se jednalo o mechanicky
odpálenou “double-stack” protitankovou minu. Double stack znamená že se
položí dvě miny na sebe a tím se zvýší účinek výbuchu. Způsob odpálení
byl pravděpodobně mechanicky, protože většina vojenských konvojů nebo hlídek
má vozidla vybavena RCIED Jammery (Radio Controlled Improvised Explosive
Device). Ty jsou schopny v okruhu cca 40m zarušit veškeré vysílače od 20
do 2500 Mhz.
Není možné okamžitě nahradit veškeré nevyhovující vozidla, ale postupně
se v Iráku a Afghánistánu začaly objevovat stroje jako DINGO II od německé
KMWEG kterým jsou nyní vybavení i čeští
vojáci v Afghánistánu, BUFFALO a COUGAR od americké firmy FORCE
PROTECTION, a nebo jejich novinkou CHEETAH. Měl jsem tu možnost zúčastnit
se předvádění tohoto vozidla u příležitosti jedné vojenské výstavy v Asii,
bohužel se tam nesmělo fotit a téměř veškeré informace byly označeny jako
“restricted”. Mohu ale potvrdit, že i když je to “pěkný macek”, tak má
opravdu solidní průchodnost terénem a co je hlavní, i výbornou ochranu
proti výbušným systémům (blast protection).
Jak je patrno z fotek, vozidlo nemá plochý podvozek, ale ve tvaru písmena
“V” protože tím se velká část energie výbuchu odkloní a nezpůsobí takovou
destrukci. Celá kabina je jednotná kapsle, která dokáže lépe ochránit posádku
a motor, ale co je hlavní, i po zásahu vozidla IED, je jeho oprava většinou
otázkou několika hodin (zatím co Hummer je v 90% případů na odpis, protože
je potřeba posbírat motor v okruhu několika desítek metrů). Posádka vozidla
může být 2 až 7 východoněmeckých soudruhů a samozřejmě dovybavena o RCIED
Jammer a další prvky elektronického boje včetně čehokoli od lehkého kulometů
až po malé dělo.
Žádné vozidlo ale není nezničitelné, a “obyčejné” IED si s výše zminěnými
zvířaty neporadí, tak mujjahedinové začali používat EFP. Výroba EFP je
velmi jednoduchá, stačí kvalitní nerezový hrnec, vycpaný plastickou trhavinou
a místo pokličky do něj zabodnutý měděný kužel. Po iniciování výbušného
systému, se měděný kužel “obrátí naruby” a stane se z něj “penetrator”
letící rychlosti kolem 2500 m/s a schopný penetrace i několika centimetrů
oceli. Jak takové EFP vypadá a co dokáže udělat je patrno z následujících
obrázků.
A jak výbuch EFP vypadá ve skutečnosti je vidět na tomto
videu.
Mujjahedinové naštěstí nemají přístup k nejnovějším technologiím, jako
je napřípklad nová evropská hráčka Bofors
155 BONUS a mobilní telefon není také
úpne nejvhodnější k odpálení EFP, protože je vyžadována maximální přesnost
a navíc konvoje jsou téměř vždy chráněny jammery. EFP není možno je tak
někde zahrabat nebo umístit pod most, celé zařízení musí být přesně nasměrováno
a není tak jednoduché ho skrýt. Uplatnila se zde opět improvizace. Výbušné
zařízení je často obaleno směsi papírů a prachu, takže vypadá jako kámen
a položeno u silnice, nebo umístěno do betonové bariéry. S pomoci mobilního
telefonu nebo ručně je aktivováno až když je v dohledu vojenský konvoj
a vlastní odpálení nálože pak obstará například IR senzor.
Takovéto výbušné systémy jsou jednoduché, levné, účinné a hlavně je
těžké se proti ním bránit, takže se dá bohužel očekávat, že ztráty koaličních
(a tím pádem i českých) vojáků se snižovat nebudou.
09.05.2008 NoWork