Jak jsem před několika roky slíbil v
článku o Hondě Civic, tak se dnes snažím předložit článek o motocyklu
větším, silnějším a pohodlnějším, než je můj vůz. Předmětem bude Honda
Goldwing GL 1500.
Jak k tomu došlo. Jezdím na motorkách už fakt dlouho, takže jsem vlastnil
a aktivně jezdil všechny možné styly. Od Jawy 350 po současného Golda.
V podstatě jsem měl prvního favorita a to je veliké enduro. Špekuloval
jsem o Honda Africa Twin, později o Varaderu, ale opravdu jsem si to splnil
až u BMW GS 1100 R. Motorka mě uchvátila, jednak jízdními vlastnostmi a
druhak velmi příjemnou spotřebou (na nádrž nebyl problem nalítat 400km).
Nicméně to pořád nebylo ono. Sesumíroval jsem požadavky a chtěl jsem, aby
se na tom výborně cestovalo, aby to skvěle vypadalo (no jo, ego je svině),
aby to bylo bezporuchový a aby to bylo fakt velký (kompenzace samozřejmě).
Výsledkem byla právě 1500 Gold. Seděl jsem i na 1800 ale k její smůle až
po 1500. Takže to holka vyhrála, provedl jsem výběrové řízení, několik
pohovorů, několik jízd na fakt šrotech a nakonec jsem se domluvil v Týně
nad Vltavou přímo s panem Hodným, který těchto strojů má dost a byl mi
i celou dobu rádcem, že mi prodá jeden ze svých kousků.
První jízda. Obrovská kráva. Problem je, že před ní jsem sedlal právě
to BMW, takže každá další motorka plave a Gold obzvlášť. První dojem …
nádhera. Druhý dojem … co jsem to sakra koupil. Ano Gold se vlní, jak když
hada bije. Člověk si musí zvyknout. Nyní jsem ve stavu, kdy už to neřeším.
Je to prostě tak, nemá to BMW podvozek. Začal jsem vychytávat všechny fičury
co to má. Takže tempomat, zpátečka, rádio s vazbou na rychlost jízdy a
hovory v intekomu (ten stejně nepoužívám, protože od spolujezdkyně se všechno
beztak dozvím), dofukování zadního tlumiče a v neposlední řadě velkorysé
kufry.
Technika. No … motorka dva roky stála na krámě a před tím toho taky
moc nenajezdila, tak se pár věcí muselo vychytat. Postupně tedy přepínátka
vyčistit, kontrola šroubků a tak. Poruchu jsem měl dvakrát. Jednou to byl
náhon tachometru, kdy odešlo lanko i šnek v kole a podruhé to bylo trochu
horší, to odešel altík. Vyřešeno vyndáním a dovezením k alternátorovému
kouzelníkovi na Rudolfov. Horší bylo tu motorku dostat z Prahy do ČB. Naložit
to do auta je problém. Prvně musíte najít kamaráda s dostatečně velkou
dodávkou (T4 long s dveřmi do boku je minimum), pak ještě nekoho, kdo vím
to pomůže naložit. Motocykl totiž váží kolem 400 kg, tak když nejede je
trochu problém. No ve třech jsme to naložili a odvezli. Nakonec bez problémů.
Jinak jsou to drobnůstky. Zpátečka je elektrická a u Golda v podstatě nutnost.
Dělaly se i verze bez rádia a zpátečky. Rádio má tříohmový systém, takže
klasické repráčky tam nějak dobře nehrajou. Navíc se musí kupovat speciální,
protože jsou v podstatě venkovní. Co mě překvapilo je absence zásuvky 12V.
Tu jsem tam dodělal pružně hned první týden. Některé modely (zejména dovoz
USA) mají i CB vysílačku rovněž propojenou skrz rádio a celý systém motocyklu.
Cestování. No to je různé. Nevadí s tím brázdit slušné okresky, ale
jak se jezdí na hrubších záplatách a dírách, tak se vám chce plakat, protože
pořád čekáte, co vám upadne, koukáte jak trpí tlumíče, uložení hlavy řízení
a podobně. Jinak jízda na dálku není problémem ani minimálně. Pohodlí tvoří
zejména opěrka řidiče, křeslo pro spolujezdce v mém případě i s opěrkama
pro ruce, přidané stupátka na hovění si a možnost si natáhnout nohy. Rádio
má repro v předu i v zadu, takže si seřídíte poměry pomocí levé ruky a
ovladače na řidítku. Hlasitost jde podle rychlosti (tuším se to jmenuje
Automatic Volume Control). Výbavou rádia je přehrávač kazet u kterého ani
netuším, jestli funguje. Používám FM Transmitter, jenž je ideálním řešením,
když nechcete dělat technické zásahy do rádia na přehrávání externí MP3.
Plexi je stavitelné, ale ne automaticky. Problém je, když začne pršet.
Říkám rovnou, že vidíte prd a musí se koukat nad plexi. Existuje možnost
dokoupení stěrače, ale nedokážu si představit, jak to na pružném plexíku
bude fungovat. Když nemáte plexi čisté, tak díky velikosti se jezdí celkem
špatně hlavně v noci. Pokud je čisté a nepoškrabané, tak je to v pohodě.
Další šikovnost je, že když je chladno, tak si přesměrujete teplý vzduch
od motoru na nohy. Voda na nohy skoro necáká, takže jste v suchu celkem
i bez nepromoků. Do kufrů se toho vejde mrak, ale cestujete-li ve dvou
pod stan, tak stejně využijete (ten kdo to má) nosič na horním kufru na
stan a karimatky. Většinou máme kufry plné a nosič taky. Jak se člověk
malinko rozmazlí, tak tahá kdejakou kravinu. Dřív jsem jezdil jen s peněženkou
v kapse a celtou smotanou na řidítkách.
Celkově shrnuto. Golďas je impozantní motorka s velmi pružným boxerem
šestiválcem, který je velmi citlivý na plyn. Spotřeba se mi pohybovala
od příjemných 5,5 až po velmi nepříjemných 11. Opravdu záleží na pravačce.
Luxusní posed pro řidiče i spolujezdce. Ujedete 300 km a nejste unavený.
Na moc motorkách jsem to nezažil asi i proto, že jezdím pomalu a sedím
na nich dlouho. Ideální cestovka po okreskách je kolem 70 km/h, protože
nejde nějak extra naklopit a hlavně i proto, že silnice jsou většinou zakydaný
a položit to je nic moc nejen kvůli náhradním dílům, ale i kvůli tomu,
že 400 kilo se fakt blbě zvedá. Státovky a dálnice 90-100 jak to klapne.
Při rychlostech vyšších je třeba počítat s odporem vzduchu a to hlavně
když míjíte větší auto. Manipulování na místě je celkem problém, ale zpátečka
je veliký pomocník. Při jízdě jako takové je to hladké, bezproblémové,
příjemné.
Mimochodem …. Honda Goldwing udajně dostala svou finálovou podobu, když
ožralý vývojář z Hondy, co dělal auta, přišel o práce, celej den makal
a večer zjistil, že byl na oddělení motorek ...
19.05.2011 Robasco