Náboženský fanatismus, nacismus, fašismus, marxismus... vlastně autoritářství
obecně, potřebují ke svému šíření mezi lidmi vyvolávat a udržovat pocit
ohrožení - strachu. Co jiného by člověka motivovalo k poslušnosti? K čemu
by vlastně autority potřeboval, kdyby se bez nich necítil ohrožen?
Každý despota, usilující o moc nad jinými lidmi, musí chtě nechtě přijmout
tutéž starověkou strategii - rozděl a panuj. Jinými slovy, potřebuje, aby
měli lidé zažitý přístup "my vs. oni". Komunisté to dobře věděli, když
psali hesla - kdo nejde s námi, jde proti nám. Věděl to i George Orwell,
když psal o trvalé globální válce a o pětiminutovkách nenávisti.
Vládní propaganda KSČ se mohla přetrhnout, aby vzbudila zdání bezprostřední
hrozby útoku západních imperialistů. Stejně postupují i vůdci náboženských
organizací typu ISIS, ukazující svým potenciálním stoupencům a spolubojovnkům
své nepřátele jako bezprostřední hrozbu, na kterou nabízí řešení.
Vystrašený občan - poslušný ovčan
Jaké pocity mohou v běžném českém etatistovi vyvolávat hlasitá varování
před hrozbou masové muslimské imigrace a šířením islámu, demonstrace a
iniciativy typu Islám v ČR nechceme? Nejspíš strach z islámu a muslimů.
Jak takový problém vyřeší? Jakými prostředky se bude bránit (ať už domělé
či skutečné) hrozbě? Od toho je přeci vláda, ta za něj musí problém řešit.
Zpřísněním kontroly, posílením pravomocí, navýšením rozpočtů, omezováním
svobody, intervencemi, zákazy, regulací...
On sám to nijak aktivně prosazovat nebude, maximálně si o tom poklábosí
s kamarády u piva, ale bude spíše ochotný poslušně vládě tolerovat nové
zákazy, růst byrokracie, policejní buzeraci, zvyšování daní, a podobně.
Bude taková opatření hájit, bude takové politiky volit. Proč? Protože má
strach...
Jen díky panickému strachu z terorismu mohl být v USA schválen Patriot
Act.
Jen díky strachu je možné, aby NSA legálě kohokoli bez omezení šmírovala
a odposlouchávala.
Šíření strachu z muslimů v důsledku posiluje moc vlády a vede k omezování
naší svobody. Současně působí na samotné muslimy, ve kterých rovněž vyvolává
strach a nedůvěru. To se i u nich projevuje nárůstem ochoty podřizovat
se svým autoritám, ať už politickým, či náboženským. Ochotou vzdát se svobody
za příslib bezpečí.
Strach nikdy nestojí na straně toho, jehož cílem je svoboda. Vždy stojí
na straně moci.
29.03.2015 Marpes