nemá asi cenu řešit proč a jak, ale s příchodem prázdnin pominuly
moje závazky k různým institucím a získal jsem něco volného času, tedy
asi čtyři hodiny za týden. Což není málo.
Přemýšlel jsem, jak tohoto daru
využít. Klima se votepluje pyčo, lední medvědi se topí, jeleni mají o 132,13%
tužší bobky a to je nepochybně příznakem blížící se globální krize, Paroub
se rozvádí a Shrek má děti. A mě se zachtělo dělat něco banálního.
Exkolega z bývalého zaměstnání, který bude dále vystupovat pod krycím
jménem Vojtěch, mě následně přesvědčil, že pokud chceme zakročit proti
zmrdům globálně, potřebujeme nutně vlastní luftwaffe. Několik letadel ochotně
předvedl. Byl to jednak spalovacím motorem poháněný cvičný model a pak
akrobat s motorem o objemu 7,5ccm. Vojtěch se problematikou zabývá už dlouho
a myslím, že by přinutil létat i smeták, kdyby to po něm někdo požadoval
a nalezl k tomu dostatečně výkonný motor.
Samozřejmě mě to nadchlo a začal jsem se poohlížet po nějakém RC modelu.
Bylo mi řečeno, že pravděpodobně dojde k rozstřelu letounu a také jsem
byl skeptický k nějakým zdlouhavým konstrukčním pracem, takže v úvahu připadal
polystyrenový RC set. Pokud možno na elektromotor.
Nakonec padla volba na Bellancu
od RCM Pelikán, která se dá pořídit za necelé tři tisíce. Hlavním kritériem
hovořícím pro Bellancu bylo, že je to poměrně rozšířený a populární model,
na který se dají dobře sehnat náhradní díly. Tato úvaha se ukázala být
opodstatněná, dostupnost náhradních dílů během následujících dnů zatlačila
všechny ostatní featury do pozadí. Bellanca je poháněná jedním stejnosměrným
elektromotorem 480 bez převodovky a osmi NiMH články. Doba letu je kolem
deseti minut, ale zatím jsem vždy spadnul mnohem dříve.
Sestavení modelu byla brnkačka. I s nastavením jsem na to potřeboval
hodinu a půl. Současně jsem přepojil ovládání, protože mít na jednom ovladači
směrovku i plynovou páku mi připadalo jaksi úchylné. Bellanca fzákladu
nemá příčné řízení a ovládána je jen výškovka a směrovka. Čtvrtou osu lze
poměrně snadno dodělat, ale nepocítil jsem tu potřebu vzhledem k tomu,
že mi tři osy připadaly až dost na pořádnej stres. To byla mylná domněnka.
Dost keců, jdeme lítat.
Při prvním letu se vyskytly potíže, protože jsem neměl dostatečně nabitou
pohonnou baterii. Sice jsem jí nechal v nabíječce předepsaných dvě a půl
hodiny, konektor nabíječky byl však z výroby vadný a tak baterií žádný
proud netekl. Po odstranění tohoto drobného nedostatku již nestálo nic
v cestě leteckým katastrofám v dimenzích zpráv na TV Hovn@. Dále pouze
telegraficky:
- při prvním skutečném letu se zjistilo, že nelze současně ovládat výškovku
a směrovku. Pád a menší škody. Ukazuje se, že Bellanca je poměrně robustní.
Úprava VOP a SOP tak, aby mezi sebou ovládací plochy nekolidovaly.
- při druhém letu jsem uletěl dva celé okruhy. Začínám se učit, že za
žádných okolností nesmím modelu dovolit, aby letěl nade mně, za mě či dokonce
přímo na mě. Letecký den završen krásným přistáním s odlomením podvozku.
Identifikujeme první slabinu Bellancy - uložení podvozku není dostatečně
tuhé - a podvozek se při tvrdším dosednutí, tedy při završení prakticky
každého mého letu kromě těch, které skončily pádem, vyvrátí i s kusem bateriové
šachty. Nalepení plastové destičky ke zpevnění. Oproti tomu se jako maximálně
odolná ukazuje polyamidová vrtule, ale i na ní ještě dojde.
- třetí let - crash - extrakce motorového lože z trupu. Lože s motorkem
je v trupu nalepeno pouze oboustrannou páskou. Zalepení lože lepidlem Purex.
Další drobný upgrade - dlouhá táhla na pohyb výškovky a směrovky jsou měkká
a pruží. Řešením by bylo přendat serva dozadu, ale na tak zásadní přestavbu
nemám čas. Předělávám proto výškovku na pantíky od MP Jet, čímž se ovládací
síly snižují a táhla nepruží.
- čtvrtý let - lítá to fakt pěkně. Liberály potěší následující zjištění:
(nejen) model letadla létá nejlépe, když se neřídí. Náraz do stromu (oslnění
sluncem). Po opravách další let a další pád. Vyvinul jsem novou technologii
pádů zvanou Stuka Bomber podle proslulého německého bombardéru, jenže v
mém případě se na cíl neshazuje puma, ale rovnou celé letadlo. Dělá se
to tak, že se letadlo nechá přepadnout v zatáčce pro ztrátu rychlosti a
pak se to marně pokouším vybrat. Bellanca je po jedné takové simulaci Stuky
na odpis. Zjišťujeme, že kromě nárazu samotného mají nemalý ničivý efekt
také baterie, které se ve své šachtě vydají kupředu a probourají se až
k motoru.
- halelúja, poštou přišel nový motor, trup a křídlo. Ocas se zachoval.
Kompletace další Bellancy. Polystyren v přední část bateriové šachty nahrazen
pevnějším pěnovým polypropylenem. Do trupu vestavěny různé výztuhy. Nastavení,
vyvážení, zkušební let.
- v crash testu získala upravená Bellanca nula celá pět hvězdičky. Tentokrát
to odnesl motor. Neohnula se hřídelka, jak by se asi dalo čekat, ale prohnul
se plech na čele motorku a v ložisku vůči hřídelce nastalo zvýšené tření.
Motor nedosáhl požadovaných otáček. Zakoupení nového motoru.
- Bellanca se v duchu doby orientuje nalevo a zatáčí pouze na jednu
stranu. Crash a zlomení křídla. Slepení křídla. Výměna serva. Crash a zlomení
křídla. Slepení křídla. Crash a ohnutí motorku. Na kupování třetího motorku
nemám náladu - vrážím do něj šroubovák a rovnám čelní plochu. Kupodivu
to funguje.
- velice komický start se zataženou anténou na rádiu a následný pád.
Opatření: instalace multifunkční červené mašličky, která a) vizualizuje
polohu antény b) dá se pomocí ní měří síla větru c) mohla by vyjadřovat
podporu teplosexuálům v boji
proti AIDS, ale to poslední není můj případ
- kvůli změně geometrie křídla lepením má letadlo divné letové vlastnosti.
Ačkoli všichni tvrdí, že letadlo bez příčného řízení není možno otočit
na záda, snad pouze v loopingu, udělala Bellanca těsně nad zemí efektní
půlvýkrut. Havárie spojená s demolicí trupu a jeho přeměnou na hromádku
polystyrenových kuliček.
Jsem rád, že v tom letadle nemusím sedět. Také se divím, že ta elektronika
ty hrozný pády vydrží.
Počet letuschopných strojů aktuálně: 0.
Zbylo mi rádio, přijímač, něco polystyrenových kousků, jedno servo a
regulátor motoru, ale samozřejmě toho nehodlám nechat.
Zde je seznam drobných vylepšení Bellancy, pokud by o něj někdo měl
zájem:
- vlepení výztuhy do "kabiny" v trupu pod křídlo
- vyztužení lůžka křídla na trupu u náběžné i odtokové hrany
- polepení náběžné hrany křídla tenkou izolepou zvýší její odolnost
zejména při pádu mezi rostliny se silnějšími stonky (tím nemám na mysli
duby nebo buky)
- odtokovou hranu křídla polepit lepenkou se skelnými vlákny v délce
ca 25cm zabrání jeho přelomení v centroplánu při Stuka Angriffu
- odpárat motorové lože a vlepit ho tam pořádně
- přední část bateriové šachty buď polepit lepenkou, nebo ji vyrobit
z nějakého odolnějšího materiálu
- řešit problém měkkých táhel
Co RC létání přineslo do mého života:
- zábavička je poměrně náročná na prostorovou představivost. Dozvěděl
jsem se, že zatočit vpravo nutně neznamená směrovkou vpravo.
- zásadní rozdíl RC proti tradičnímu pilot-inside letectví je, že prdelní
gyroskop je vyřazen z činnosti, to je kompenzováno výhodou, že při pádu
je pilot mimo letadlo.
- v návodu k Bellance je správně konstatováno, že předpokladem úspěchu
je dělat správné pohyby ve správnou chvíli. Škoda, že tam také nestojí,
kdy je ta správná chvíle. Většinu důležitých pohybů dělám moc brzy nebo
moc pozdě.
- narozdíl od tradičního letectví, důsledky pádu se velmi liší podle
toho, do čeho se padá. Naučil jsem se rozeznávat zemědělské plodiny, což
mi až dosud moc nešlo, a hodnotit je z hlediska pádové kinematiky. Ideální
pro pád je vysoká tráva nebo pšenice. Zdaleka nejhorší je kukuřice, o kterou
se letadlo rozbije ještě dříve, než narazí do země.
- poznal jsem několik nových druhů lepidel. Po večerech řeším otázku,
zda psát kraviny na D-F nebo opravovat letadlo. Letadlo zpravidla vítězí.
- hezky jsem se pobavil u sportu kombinujícího golf, orientační běh
a leteckou archeologii. Neběhá se při něm po louce s holí, ale s rádiem,
a nehledá se míček, ale trosky.
- při jedné soutěži v orientačním běhu se nám cikán pokusil hacknout
auto. Nepochodil.
- přítelkyně dostala vrtulí přes ruku. Teď ví, že motor řady 480 má
celkem slušnou sílu, což se jí jistě bude v životě hodit
Kdybych abstrahoval od vlastností Bellancy vliv mého RC-pilotního neumětelství
a vliv oprav, je to příjemné letadlo, které létá v podstatě samo. Problémy
nastanou pouze tehdy, když jí do toho někdo kecá. Dokonce i sama přistává
- při plynu staženém zhruba na čtvrtinu provede sama proti větru klesání
a stačí jen lehce podrovnat. Její nevýhodou je poměrně velké plošné zatížení,
podvozek umístěný hodně vzadu (neslouží jako tlumič nárazu) a zjevně malá
odolnost podvozku a uložení baterií, i když pro dosažení mnou vyžadované
robustnosti bylo možné jen za cenu použití železobetonu jako stavebního
materiálu. Další důležitá okolnost je, že skutečné letadlo se směrovkou
moc neřídí, což sice umožnilo Meresjevovi opět vzlétnout, ale mě to komplikuje
život. Čtvrtá osa by přidala zážitku na realističnosti. Přesto všechno
se jedná o hezkou hračku, se kterou by se mohla například vydovádět celá
rodina místo víkendového prohlížení zboží v supermarketech. A pokud s tím
nějak brutálně nepraští, tak to dokonce vyjde levněji. Bellanca je low-cost
model pro začátečníky, úroveň použité techniky je tedy poněkud nižší, jak
se ostatně za tři litry dalo očekávat, ale na mlácení do zeměkoule je dobrá
dost.
Už se pomalu poohlížím po jiném stroji. Vrtule v tlačném uspořádání,
malé plošné zatížení a ovládaná čtvrtá osa by velmi zpříjemnily moje letové
zážitky a minimalizovaly potřebu oprav, éro,
který obě vlastnosti spojuje, vypadá jako všechno možné jen ne letadlo.
Vítaná fíčura by bylo shazování
bomb, ale asi to nedoletí až nad Moskvu. Co se týče estetiky, vítězí
Chubby
Lady, která sice připomíná klobásu s křídlama, ale má svoje kouzlo.
Bohužel, dvojplošné uspořádání by fungovalo jako multiplikátor škod a prodloužilo
dobu oprav až do nočních hodin. Oba modely jsou však malé a malý model
je pro začátečníka spíše nevýhoda.
Pokud má někdo nějakou pozitivní zkušenost s nějakým modelem, nechť
se neváhá o ni podělit.
07.04.2007 D-FENS