|
Docela sileny clanek, coz o to. Spolecnost Gorbacova, Mandely, Arafata... Skoda, ze se toho nedockal Kaddafi, treba by taky nejakou ocenil.
|
|
|
Na pristiho nositele Nobelovy ceny za mir navrhuji Anderse Breivika. Je nekdo proti?
|
|
|
|
Zabil tuším 77 lidí a způsobil hmotné škody za několik málo milionů? Proti konkurenci je to úplnný žabař, zamítá se.
Navrhuji duo Hitler - Stalin za pakt o neútočení, který zajistil několik let míru ve východní Evropě, u Hitlera nutno vzít v úvahu nenásilné vyřešení připojení Sudet mírovou dohodou a následné v podstatě mírové včlenění Protektorátu do Říše.
|
|
|
Na těch Hitlerových zásluhách měl klíčový podíl náš milovaný prezident pan doktor Edvard Beneš, budiž mu země lehká. Takže navrhuji, že by také měl být minimálně kandidátem, je pravda, že zatím byla Nobelova cena udělována pouze vrahům a diktátorům, takže zloděj a kolaborant je novinka, ale někde se musí začít a Dr. Beneš je s ohledem na svůj přínos na tomto poli rozhodně volba č. 1.
|
|
|
Nobelova cena se neda udelit posmrtne.
|
|
|
A sakra, to jsme nevěděl.
Ale je to možná dobré znamení - třeba jí EU dali, když viděli jak umírá.
Když onemocněl můj dědeček, přinesli mu nějaký diplom od svazu zahrádkářů (myslím, že tam nebyl, ale nějak jim pomáhal s něčím). To dědečka, pokud si pamatuji, psychicky dost podetlo, protože dospěl k názoru, že očekávají jeho úmrtí...
|
|
|
Tak to by EU taky neměla nic dostat, ne?
|
|
|
Já navrhuji vůdce Hamásu za to, že si dávají pozor na collateral damages a tisícovkou svých vystřelených raket způsobili ve válce proti Izraeli pouze tři civilní oběti.
|
|
|
No jo, ale jak je znám, tak to je pořád o dvě oběti víc, než si ten útok vyžádal mezi vojáky...
|
|
|
Což ovšem nevadí odpůrcům Darvinovy teorie - kdyby byla pravdivá, tak by Darvin přece tu nobelovu cenu dostal, to dá rozum ne?
|
|
Kdysi dávno jsem četl knížku (teda byly to dva díly) o Vikinzích a kromě jiného mě zaujala historka, jak se dánští Vikingové usadili (nenásilně, nebo snad ne?) na britských ostrovech a začali se tam věnovat zemědělství*. Když na ně po několika generacích přitáhla další vlna nájezdníků (nevím už, jestli ne nějakých vzdálených bratranců), ukázalo se, že - nepřesně cituji ze vzpomínek: V létě sice od svitu do mrku hrdlačili na poli, ale za dlouhých zimních večerů vyprávěli svým dětem hrdinské ságy. Sedlačili ještě příliš krátce, aby se naučili na krutost odpovídat pokorou. Tož vytáhli z truhlic rohaté plembáky a dlouhé meče po pradědečkovi a začali se bránit.
* Mmch. Maďaři kdysi přitáhli z Asie na malých chlupatých konících. Pak se usadili a začali pěstovat** malá chlupatá prasata. Když pak přitáhli Tataři na malých chlupatých konících, Maďary to dost zaskočilo...
** Jo, já vím, že chovat, ale mně se to líbí...
|
|
Grónsko se tak nejmenovalo kvůli tomu, že by bylo opravdu zelené, ale kvůli tomu, že Erik Rudý tvrdil, že zelené je. Detaily např. na Wiki...
|
|
|
Ony jsou to teorie. Vzhledem k tomu, ze nebyl ubit hned, jakmile se ti, co mu uverili, dostali na dohled teto zeme, svedci o tom, ze mel pravdu. Obecne bylo tehdy tepleji, nez je dnes.
|
|
|
Grónsko se opravdu jmenuje zelené podle toho, že opravdu zelené bylo. Dokonce tam pěstovali nějaké nenáročné plodiny.
Mimochodem, z Grónska vikingové jezdili do kanady na dříví (od toho název Markland, dnešní Labrador) a víte na co narazili jen kousek pod Labradorem? Na víno (od toho název Vinland). Dokážete si představit, že by se v dnešní době v kanadě pěstovalo víno?
|
|
|
ještě si dovolim doporučit dokument
http://www.csfd.cz/film/230330-vikingove/
|
|
|
Pěstování vína v Kanadě si představit dovedu. S jeho pitím je to o něco horší.
Nejsem si tím ale jistý 100%. Ono třeba Toronto leží jižněji než celé Rakousko a většina Francie, ale zase to kontinentální podnebí nebude úplně to pravé.
|
|
|
bohuzel
http://www.rodiswine.cz/kategorie/kanada-45/1/
|
|
|
Zeměpisná šírka není vše, nejdůležitejší faktor jsou mořské proudy.
Máš pravdu, v Kanadě se v dnešní době pěstuje víno. Nicméně musím upozornit, že Okanagan Valley je v západní Severní Americe, která je teplejší než východní. Bájný vinland by měl být na dnešní Nova Scotia.
|
|
|
Kousek od tam jsem nejakou dobu zil. Take dnes jsou odrudy, ktere vydrzi opravdu brutalni zachazeni. Problem vychodniho pobrezi je nejen proud studene vody, ale hlavne neustale stridani dvou rocnivh obdobi "winter" a "construction", coz reve dle meho usudku skodi vic.
www.winesofcanada.com/nfld.html
Ja tedy uz zkousel ruzne veci, jedl jsem psa, kone, pil neco z flasky s cervem, jezdil na zelve, skakal z www.heureka.clara.net/sussex/brighton-pier02.jpg ale pit tohle vino, to mi prijde velmi divne.
|
|
|
Ale no...vsetky spominane wineries okrem jednej robia vino z kadejakych bobul. Ta jedina co robi vino z hrozna je velmi daleko od vychodneho pobrezia. Klima je tam uplne ina ako na Avalon Peninsula.
Inak hafo vina sa robi u nas, v Ontariu. Pocasie je vcelku vhodne, snad az na privysoku vlhkost vzduchu. Takisto teren v oblasti Niagara Peninsula sa podoba tomu v oblasti Tokaja (teda, az na tie kopce) - je tam tenka vrstva pody na skalnom podlozi, ktora sa velmi dobre prehreje.
|
|
|
jasně, ale dokud nenaučíš koně chodit pozpátku a neuvidíš couvat hada jako bys nebyl.
|
|
|
no, s tím vínem je to poměrně jednoduché - narazili na cosi, o čem se domnívali, že by to víno mohlo být - čertví jestli to byla nějaká místní borůvka, jahoda či kýho čerta, nikdo z nich révu v životě neviděl. někteří se snaží nalézt vysvětlení v tom, že jeden z členů výpravy Leifa Eriksona byl němec, který v mládá víno viděl, ale to jsou spekulace na úrovni starých pověstí českých.
a jezdili pro dříví? no, když už tam byli tak přivezli. ale mluvit o pravidelném obchodním spojení je poněkud nadnesené.
Gudmundur Kamban píše pěkně, ale rozhodně se nedá mluvit o nějaké literatuře faktu, v míře spekulací ku historii se má jako Waltariho Sinuhet. dejmetomu že se to literárně poutavě snaží přiblížit tehdejší způsob myšlení a srovnávat s dnešním.
|
|
|
ostatně, pokud vím, tak vinnou révu zatáhli do Ameriky až běloši. Předtím tam divoce nic takovýho nerostlo, takže to tam Vikingové mohli těžko potkat.
|
|
|
pravda jenom zčásti, vitis vinifera v americe skutečně nerostla. rostla tam ovšem labrusca, kterou na první pohled nezahradník a nevinař nerozezná. ovšem jakkoli jsem v problematice warmyngbyznysu zavilým skeptikem, tak bych takhle teplomilnou rostlinu tak vysoko na severu opravdu nehledal.
|
|
|
Erik Rudý zemi takto pojmenoval a jen doplním, že tvrdil: "když země bude mít krásné jméno, tak bude lidi lákat". Smyslem tedy bylo lidi motivovat k osídlení. Absolutně to nemělo nic společného s něčím zeleným v Grónsku za jeho éry, to je silně zavádějící a autor by článku by měl vážit slova, než to pustí ven.
|
|
|
no, tuhle fintu sice znají všichni developeři, ale obávám se, že pokud by natěšení kolonisté zjistili, že v Grónsku je akorát mráz, závěje, medvědi a eskymáci, tak by majzli Erika po šišce sekerou a Erik si to dobře vědomoval, takže by zas až tak nepřeháněl (i když si realitu nepochybně přibarvil). krom toho mu šlo o to, aby se tam lidé usadili a ne aby přijeli do Grónska, rozhlídli se, odplivli si a jeli zase zpátky. byl to vikingský náčelník, ne majitel cestovky.
Vikingské osídlení v Grónsku je historicky doložený fakt, osady tam existovaly několik generací a až zhoršení klimatu vedlo k zániku osídlení.
To, že v poměrně nedávné minulosti bylo vEvropě a okolí mnohem tepleji než dnes je rovněž doložený fakt, stejně jako to, že bylo i chladněji (v 16-17 století zamrzala v Londýně Temže natolik, že po ní jezdily povozy, což každému, kdo byl v současnosti v Londýně v zimě přijde jako zimní pohádka)
|
|
|
rozhlídnout se, odplivnout si a jet zase zpátky nebylo zas až tak jednoduché. v celém Gronsku bylo jen pár lodí schopných plavby na island či do Evropy, a logisticky bylo možné otočit loď jednou za sezonu. a navíc kolonisté v Gronsku se neměli kam vracet. takže asi přibarvil dost.
|
|
|
píšeš nesmysl, který vyvrátí tamní archeologická naleziště, která jasně dokazují např. pěstování a zpracování ovoce.
|
|
|
ovoce? pěstování? no to bych tě prosil o nějaký zdroj. jo, nějaké morušky nebo brusinky možná...
|
|
|
teda takhle: netvrdím že neexistovalo nějaké středověké klimatické optimum - rozhodně existovalo a rozhodně bylo Gronsko obyvatelnější než o pár století později. akorát "my klimaskeptici" bychom se neměli v principu uchylovat ke stejně nepodložené argumentaci kde je přáním otcem myšlenky (jak zhusta činí klimahujeři).
samozřejmě je času málo a mé polárnické nadšení už pře časem vyčpělo, a nevylučuji tedy, že byl v posledních letech nějaký epochální archeologický objev který amatérovi z Prahe unikl.
|
|
|
r. 1350 - Ivar Bardarsson s odkazem na Adama Brémského a jeho kroniku z r. 1076. našel jsem to v nějaké diplomce v *.pdf, když se zde rozebíralo pěstování vína na islandu.
|
|
|
|
No asi si moc nevymejšlel,když tam vikingské osady existovaly do-tuším-15.století,cca 400-500 let,sníh asi nežrali/vikingové,ne osady/
|
|
|
Ty lidě se tam neteleportovaly, pokud tam přijela loď s lidmi, jistě by s lidmi mohla i odjet ;)
|
|
|
no jasně že mohla odjet. ale aby taková cesta neskončila ekonomickým krachem, tak s nákladem prodejného zboží, to jest kožešin, mrožoviny apod. a ne bez nebezpečí - z Erikovy výpravy (zhruba 30 lodí) doplula sotva polovina, část se potopila a část vrátila.
další věc je, že na návrat bylo nutno loď obsadit, ne že si vzpomene teď jeden, potom druhej, pak si to zas tenhle rozmyslí atakdále, a trefit se do nějakého šénvetrfenstru. to není jako jet autobusem na kokořín!
|
|
|
Kdyz to tedy bylo tak, proc potom osidleni trvalo stovky let? jde najit dost pramenu, od informani o biskupstvi se sidlem v gardaru az po pravdepodobny osud vikingu v severni americe, kde se spekuluje o evropskych rysech (a zminkach v legendach) u kmene mandanu (catlinovy malby, pres ty se da najit vic zdroju).
V cestine skoro nic neni.
|
|
|
JJ. zatímco o přítomnosti vikingů se ještě donedávna vedly spory a považovalo se to víceméně za nedoloženou hypotézu, tak vikingské osídlení Grónska bylo vždycky bráno jako historický fakt. Samozřejmě je možno spekulovat, co vše jim tam rostlo, nebo jestli fakt našli v Newfoundlandu nebo kde vinnou révu, ale samotný fakt osídlení Grónska je nezpochybnitelný.
|
|
|
o přítomnosti vikingů v Severní americe ...
|
|
|
Ono uz tech dukazu asi dost bude, ale bohuzel, v archeologii, jako i v jinych oborech, plati, ze nejskou dobu trva, nez je myslenka prijata, byt je sebelip prokazatelna. Nekteri lidi tvrdi, ze nova myslenka se ve vede prosadi casto tak, ze jeji odpurci postupne zestarnou a umrou a nova generace ji povazuje za normalni.
Jen co se v oblasti archeologie v americe tyka, porad je dost vedcu, co tvrdi, ze prvni lidi (kultura clovis) se tam dostali po rozestupu ledovcu na severu, ackoli existuji cele osady, datovane do doby pred timto rozestupem... Byla by toho spousta.
Je nesporne, ze se po ochlazeni klima zhorsilo natolik, ze se pro vikingy stalo gronsko neobyvatelnym a ti, co neodesli, vymreli, mnozi po onemocnenich a vadach ze spatne vyzivy. Ale pred tim tam museli zit pomerne dobre a z neceho museli mit dostatek vitaminu.
|
|
|
"Je nesporne, ze se po ochlazeni klima zhorsilo natolik, ze se pro vikingy stalo gronsko neobyvatelnym a ti, co neodesli, vymreli, mnozi po onemocnenich a vadach ze spatne vyzivy. Ale pred tim tam museli zit pomerne dobre a z neceho museli mit dostatek vitaminu."
nedostatek vitamínů asi nebyl zásadní problém (vono se to céčko dost přeceňuje), problém byl globalizace (což je teda můj soukromý názor). globalizace přivlekla do evropy nemoci jak lidské tak dobytčí, a mor byl s nějakým zpožděním zavlečen i na Gronsko (fakt). no a pak stačilo kombinace moru, zdecimovaný dobytek, jedno dvě neúrodná léta, méně štěstí při lovu a místní původní pokojné obyvatelstvo využilo šanci a zbavilo se nepříjemných sousedů.
samozřejmě s tehdejšími "technologiemi" Gronsko uživilo jen hrstku "civilizovaných" obyvatel, hlavní problém byl nedostatek dřeva, stavebního absolutní a palivového veliký - tedy extenzivní sběr zakrslých vrbiček na přežití zimy nebude nic moc a umožňuje jen řídké a nepočetné osídlení.
|
|
Bretschneider vstal a řekl slavnostně: "Víc nemusíte povídat, pojďte se mnou na chodbu, tam vám něco povím."
|
|
Norsko není v EU, protože by neustálo rybolov, ropu, apod. Muselo by změnit spoustu pravidel a to se místním moc nelíbí. Proč uděluje cenu míru někomu, komu současně poskytuje nemálo peněz ze svých fondů původně určených na humanitární pomoc, je nepochopitelné. Ale možná je to jen úlitbička, aby je EU nenutila ke vstupu. Protože EU teď možná bude zběsile tlačit na přistoupení bohatších států. :-)
|
|
|
norsko hlavně eu nepotřebuje, stačí mu efta
|
|
|
do EU se nevstupuje kvůli potřebě. My snad EU potřebujeme?
|
|
|
To sice nepotřebujeme...ale jdi si sednout někam mezi lidi a zkus se nahlas zeptat kdo z těch lidí tenkrát do tý truhly šel hodit NE...no a vo tom to je.......
Já se všech těch vohnoutů co řvou a čertěj se, že všude je plno socanů a komoušů a že ODSTOPKSČSSDKRADEM všini jsou na hovno a kradou vždycky zeptám "Šel jsi k volbám a hodil jsi tam někoho jiného než ODSTOPKSČSSDKRADEM na který nadáváš ?" jestli ne - páč si musel jet vokopávat zahrádku nebo si byl línej si vybrat tak di do prdele a neskuč idiote.....
|
|
|
vstup do Unie je politické rozhodnutí a pokud těm lidem politici předvedli masivní kampaň, jak vstupem do EU sklouzne na zem kouzlo, tak je to těžký. Když jsem tenkrát někomu řekla, že to bude špatný, všichni se se mnou hádali, že ne, protože v TV říkali . . . . . .
a s otázkami na volby je to také složité. Někteří volili TOP a VV, protože jim někdo při další masivní kampani nakukal, že jsou to pravicové strany. Levičáků jako je ČSSD už měli dost, tak šli volit "pravičáky" a dopadlo to tak, že příště budou volit komouše pod komoušskou vlajkou. Ujalo se, že pravičáci prostě kradou.
faktem je, že běžný jouda nemá kapacitu si zjišťovat co pro něj je a není dobré, nemá čas ani kapacitu se zanořit do volebních programů, zamýšlet se nad nimi a pak je ještě vymáhat. Chce si žít dobře a ať se o to někdo postará. To je sice hloupé, ale většina lidí nechápe daleko triviálnější věci. Především má představu, že nám bude lépe, když se přestane uplácet a krást, jenže je otázka, jak velkou položku celého toho cirkusu tvoří opravdu zlodějina a korupce. Jenže to už je na běžného joudu příliš.
|
|
|
Já si jenom kladu otázku, za co se utratilo těch 23 mega EUR, co věnovala EU na podporu vstupu ČR di Euromumie. Snad by nám o tom choť Ivana Pillipa mohla něco povyprávět.
|
|
|
já bych se na vašem místě raději neptala, kdo se ptá, riskuje, že se něco dozví, buďte rád, že to nevíte, nemusel byste tu odpověď možná přežít. :-)
|
|
|
Tenkrát jsem ještě neměl právo volit, ale hodil bych býval Ano. A ještě před pár lety bych na tom nic nezměnil, protože dle mého přesvědčení není ČR schopna fungovat samostatně.
Dneska jsem přesvědčen, že sice fungovat samostatně schopni nejsme, nicméně s EU je situace ještě mnohem horší :)
|
|
|
proč nejsme schopni fungovat samostatně? Podle mého schopni jsme, co si pod takovým samostatným fungováním představujete?
|
|
|
To s tím čtení volebních programů myslíte vážně? Co jste tam za posledních 20 let vyčetla? Vždyť jsou to akorát papíry, který nejsou dobrý ani na vytření prdele.. Prej obyčejnej Jouda..
|
|
|
:-)), tak jsou to takové zbytečně popsané papíry. Myslela jsem to tak, že většině joudů stačí nějaké "budovatelské heslo" a vůbec neřeší, jestli je něco takového reálné. Z poslední doby třeba hitovka "zatočíme s korupcí", jouda netuší jak, ale věří, že to určitě půjde.
|
|
|
tentokrát bez výhrad podepisuji.
Pamatuji ty kampaně, kdy se lidem vyplachovaly mozky. Ty klipy v TV, ach jo.
Bylo to ostudné. I moji přátelé, velmi inteligentní lidé, žvatlali nesmysly. Nedalo se to poslouchat...
Oficiální propaganda jela na plný plyn, jak za starých časů. Nikomu tenkrát nedopřáli kritickému pohledu. Kritika nebyla žádoucí.
Kdokoliv se proti stávajícímu systému a směřování ohradil, byl špatný. Z principu. Mně tenhle přístup stačil...
|
|
Bohužel lidi nerozeznají levici od pravice. Páč v TV říkali... a co je v TV tak je prostě pravda pravdoucí a né matoucí jak tvrdí moje maličkost. Nu a vo to přece jde...no ni.
|
|
Jen bych podotkl, že Alfred Nobel se narodil ve Stockholmu, a tedy ve Švédsku, nikoli v Norsku.
|
|
Francie z NATO nevystoupila. http://www.nato.int/cps/en/SID-63818F5C-925C73D7/natolive/nato_countries.htm
|
|
|
Dostudovat. Pročpak se vrchní velení stěhovalo z Francie do Belgie? Vystoupil z ní uražený de Gaulle a návrat proběhl tuším před čtyřmi nebo pěti lety.
|
|
|
Francie vystoupila z vojenských struktur, protože de Gaulle nechtěl podřizovat francouzské ozbrojené síly nefrancouzskému velení. "Politickým členem" NATO byl Žabožroutistán celou dobu.
|
|
|
Politickým ano, vojensky se neangažoval. Což je u vojenského paktu podstatný nedostatek.
|
|
|
Dostudovat doporučuji já Vám. Ale než přejdete k samotnému případu, zkuste nejdříve teorii práva a něco málo z mezinárodního práva veřejného.
|
|
Já osobně chápu Nobelovu cenu jako ocenění pro jednotlivce a předpokládám, že přesně tak to zamýšlel i její autor. Ostatně, i v pravidlech pro udělování je uvedeno, že jednu cenu mohou získat nanejvýš 3 osoby. Tak jak ji mohou dát něčemu, jako je politické uskupení států? To je bordel.
|
|
|