D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    Komentáře
    ke článku: Duhový tanec s kůrovcem
    (ze dne 14.08.2011, autor článku: KaJa)

      Stránkovat

    Komentář ze dne: 15.08.2011 14:08:59     Reagovat
    Autor: iFos - iFos
    Titulek:Starosta Modravy: Aktivistům vadí víc Stráský než kůrovec

    Komentář ze dne: 15.08.2011 18:20:55     Reagovat
    Autor: Felix - Neregistrovaný
    Titulek:
    V článku není úplně správně několik faktů:
    1) na území ČR se sice lesnicky hospodaří asi 1000 let, ale na Šumavě spíše až od 18. století - rozvoj sklářského průmyslu, při němž se začaly těžit dosavadní pralesy
    2) jádrová část Šumavy byla dosud člověkem a přírodou pokácena jen jednou, a to mezi lety 1868-1895, dvě větrné smrště, následně gradace "zlatého broučka", následně ostříhání Šumavy na ježka a osázení smrkem
    Dokonce by se daly pohledat některé hektarové ostrůvky, na které kůrovec i člověk na konci 19. století zapomněli a de fakto se jedná o lesy blízké pralesu.
    3) jak vypadal původní prales, se ví, jednalo se o smíšený různověký les s vysokým zastoupením jedle, buku; ale od 1000 nadmořských metrů výše (na jižních svazích někdy až od 1200 výše) byly takzvané "horské smrčiny". Tedy čistě smrkový les, častěji různověký, ale někde i stejnověký; častěji se zastoupením jeřábu, buku, javoru; ve starších porostech docházelo k vytlačení listnáčů. Někdy do něj vletěl vítr a kůrovec, ale les se na těchto plochách vždy obnovil sám, a to již za cca 30 let částečně a za 300 let úplně.

    4) Způsoby hospodaření v lese jsou popsány správně, snad jen bod "Kácet a obnovovat" bych rozvedl do dvou důležitých podbodů: "Plantážové kácení a vysazování" a takzvané "Přírodě blízké hospodaření". První je centralizované verze, druhé decentralizovaná, přičemž rozježdění lesní půdy lakatošem je u obou verzí srovnatelné.
    Dnes už se ví, že dělat na nějaké ploše "přírodě blízké hospodaření" může být horší, než nedělat vůbec nic, viz Plesná a Ždánidla.

    5) Autor KaJa naprosto správně došel k závěru, že nejefektivnější je stromy kácet a vysazovat nové. ANO, ROZHODNĚ! Ale pak je naprosto zbytečná instituce jménem Národní park, která stojí mnoho peněz - přímých i potencionálních (tolik se toho mohlo vytěžit). Starostové jako pan Schubert by možná nejradši chtěli celou Šumavu jako hospodářské pěstované lesy, ale s marketingovou nálepkou jakéhosi "národního parku", přičemž nálepku včetně štědrých dotací zúčastněným obcím platí stát. To je jako koupit za šrotovné Fabii HTP s carbonovou samolepkou na víčku od nádrže!
    Stráský se Zimolou a Jirsou hrdině porazí kůrovce, utkání komentováno celostátním tiskem, pak se potichu přerozdělí některé pozemky ze správy NPŠ místním kmotrům a Bakalovi na developerské projekty a všichni budou spokojení, jaký že to máme skvělý lunapark! Národní Šumava!

    PRALESNÍ hypotéza: Pokud bychom chtěli, aby na nějaké části Šumavy (kde vlastní pozemky stát a spravuje je NPŠ) – nejlépe v „horských smrčinách“ výše než 1000mnm - vznikl prales, mělo by tam zůstat tlející dřevo. Tak to prostě je a internet a hesla jako "chudé půdy", "horčík", "vápník", "kyselé deště" a "toxický hliník" mohou napovědět více. Tlející dřevo tam může vzniknout tak, že necháme nějaký les uschnout a stromy spadnou a zetlejí. Nebo když se všechno vykácí a odveze, musí se tam nějaké jiné dřevo přivézt (magořina!). Nebo můžeme nechat spadnout a zetlít oloupané stromy, ve kterých je sice 0% kůrovce, ale dřevo hnije pomaleji a loupání stojí peníze - taky kravina. Možná jsou i další varianty, ale lesnictvo na ně dosud nepřišlo.

    CO JE NEJVĚTŠÍ PROBLÉM v NPŠ, popsal sám Schubert: „...blokáda Na Ztraceném u Modravy. V lokalitě, kde se 17 let zasahovalo, pak čtyři roky bylo území bezzásahové a teď je znovu v zásahovém režimu.“ Různé kusy šumavských hvozdů mění ze dne na den svou zásahovost a zonaci, přičemž v tom musí být bordel snad i sám kůrovec. Přičemž situace se ani trochu neblíží tomu, aby tu jednou byla pouze jedna bezzásahová „pralesní zóna“ s co nejkratší hranicí. Na takové hranici by se dalo intenzivně hospodařit a lapačovat a lapákovat a rojení kůrovce v hospodářských lesích by se podobalo radioaktivitě v okolí Temelína.

    Jenže lepší než říct celou pravdu je šířit paniku jak z kůrovce, tak ze Stráského, nikdy nepřijmout žádnou koncepci. Pěstovat v okolí Kvildy v bezzásahové zóně kůrovce, pak to změnit na zásahovou a těžit dříví pod cenou. A pomalu rozkrádat Šumavu, hřát polívčičku Zimolovi, aby byl prostřednictvím svých pohůnků štědrý k developerům. Kůrovec, bububu, ovečky, třeste se! Ekologisté se přivazují, ovečky, třeste se! Bububu!

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 19:15:08     Reagovat
    Autor: ud?i - udzi
    Titulek:Re:
    K Vašemu bodu 1) bych rád upřesnil, že masivní potřeba dřeva pro sklárny se týkala zejména nižších poloh, a to kvůli tomu, že velké sklárny potřebovaly ke svému provozu také dostatek vody a zásoby písku, nemluvě o komunikacích zajišťující odbytiště. Ony ty naše obecné romantické představy o bohem zapomenutých místech hluboko v horách, kde kvetl průmysl, mají k realitě docela daleko. Čili se, až na výjimky, nebavíme o horních oblastech, to jest těch, které dnes tvoří jádro NP.
    Jinak nejsme ve při a ostatní podepisuji.

    Nicméně, je zde jeden aspekt, který je zhusta opomíjen a je naprosto zásadní pro vnímání probíhajícího sporu mezi ekology (což by měli být správci parku) a tzv. ekology (což jsou duhoví chlapci a duhová děvčata), přičemž je mezi nimi rozdíl asi jako mezi cyklisty a cyklisty (vnímáno optikou tohoto webu).
    Jádrem problému jsou zejména zájmy soukromých vlastníků lesů, včetně obcí a měst. Pro tyto vlastníky je hospodářské využití lesa mnohdy otázkou existenční. Nechť si park a jeho odpůrci či naopak ortodoxní zastánci tančí své tanečky, ale brouka hranice nezajímají. Pokud tito vlastníci doplácejí na rozhodnutí státního aparátu, vylobbovaná rozhodnutí v zájmu ekoteroristů nebo naopak dřevařských firem, je zle.
    Takže tvrdím, že pravým důvodem, proč se situace vyhrotila natolik, je, že teď už i běžným obyvatelům Šumavy došla trpělivost. A zdaleka to není jen o tom, že většina místních je na práci v lese životně závislá, a to přesto (nebo právě proto), že většina z nich na zakázku na státním majetku kvůli jinde propíraným tendrům nedosáhne.
    Čili pan Schubert zde nekope pouze, jak naivně doufám, za zájmy těžařů, ale i těch ostatních obyvatel, bez kterých by tam zbyl jen Bakala a chalupáři z Prahy.

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 21:24:03     Reagovat
    Autor: noname - Neregistrovaný
    Titulek:Re: Re:
    Ten aspekt, ktery zminujete naprosto opomijen neni. Ba naopak, stale dokola je omilan vsude v mediich. To ze tam lide bydli a jsou na tom bytostne zavisli je vec jedna. Slovo 'narodni' ve spojeni 'narodni park' odkazuje k faktu, ze uzemi, tak jak je, je vyzamne v celostatnim meritku. tedy, ze v jeho existenci jsme silne zainteresovani i na ostravsku. ba co vic, uzemi je v systemu evropsky vyznamnychc stanovist. dusledky toho, ze pro nas vsechny je lokalita vyznamna, tak mistni odnaseji. jsou jim za to vsak vyplaceny velmi stedre kompenzace na urovni dotaci mistnich samosprav. mistni by vsach chteli dotace na chudy region, a zarove rozhodovat o prirodnim dedictvi nas vsech (nejen jejich, ale i nas ostravaku, a vubec evropanu).

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:21:31     Reagovat
    Autor: safy - safy
    Titulek:Re: Re: Re:
    A zde zase podepisuji já. Jen dodám, že tamější ekosystém je unikum ve světě. Podobný je jen už ve Skandinávii.


     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:28:45     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re:
    Unikum na světě? To unikum které nasázeli švarcemberci po x požárech a kalamitách? Taky dobrý.

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:52:42     Reagovat
    Autor: safy - safy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re:
    Já vím, ono jak ta Šumava celá lehla tím popelem, tak to tam bylo moc smutný. No a švarci tam vysázel tůjky a zase bylo veselo.

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:58:07     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Smutný je hlavně, když někdo mele o unikátním ekosystému v dříve normálně hospodářsky využívané oblasti. Ačkoli proč ne, krysy u kontejněrů na Jižním městě také mohou být celosvětově unikátním ekosystémem a dědictvím každého Evropana.

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 23:03:54     Reagovat
    Autor: safy - safy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Ale a kde?

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 23:09:30     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Co na to Jan Tleskač?

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 23:12:02     Reagovat
    Autor: safy - safy
    Titulek:Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
    Typické...

     
    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:26:54     Reagovat
    Autor: Arnold J Rimmer - Arnold J Rimmer
    Titulek:Re: Re: Re:
    aha, dědictví nás všech Evropanů. No potěš koště, ani nevím že jsem něco zdědil.

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 16:24:05     Reagovat
    Autor: ud?i - udzi
    Titulek:Re: Re: Re:
    Nejsem si úplně jist, jestli mluvíme o tom samém, anebo jsem skutečně v záplavě eko-friendly komentářů v médiích přehlédl zmínky o tom, co v předchozím příspěvku zmiňuji.
    Při vší úctě a bez urážky mám dojem, že jste byl manipulován a zmanipulován. Nevím, jak u vás v Ostravě, ale u nás na Šumavě rozhodně netečou do místních samospráv žádné horentní dotace, resp. o nic větší nebo menší, než do jiných samospráv kdekoli v republice. Je to závislé nikoli na umístění obce, ale na schopnostech starosty, opodstatněnosti a smysluplnosti projektů apod. Otázka, která zde jinde a jindy již byla diskutována, je právě ono nesmyslné čerpání dotací, ale v tom se obce Šumavy mohou směle měřit se všemi ostatními. Nicméně toto není meritem.
    Stále tvrdím, že lidé, kteří tam žijí a kteří mají své majetkové zájmy v tomto regionu, jsou poškozováni právě tím přístupem, kdy o jejich zájmech šmahem rozhodují lidé z jiných koutů republiky, aniž by znali místní poměry. A pokud rozhodovací pravomoc nemají, tak alespoň pořádají nátlakové akce, jejichž podstata se pro zbytek národa smrskla na "pokácet 100 stromů nebo nepokácet 100 stromů".
    Argument o tom, že národní park je tak nějak celospolečensky vzájemně "náš" a "vy v něm" se prostě přizpůsobíte, nekomentuji. Já vám také nekecám do Beskyd.

    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:50:55     Reagovat
    Autor: takaru - ppetr
    Titulek:Třikrát nebo raděj čtyřikrát
    Neuvědomil jsem si to, dokud mne na to synek neupozornil :

    Celá akce nás všechny v ukončené fázi stála třikrát :

    1) Policie odvádějící ekologické aktivisty, (pokud z PČR, pak placeni ze státního rozpočtu, našich daní cestou MVČR).
    Pomáhat a chránit
    2) Ekologičtí aktivisté, (pokud z Duhy, pak placení ze státního rozpočtu, našich daní cestou dotací a grantů MŽPČR)
    Poznávat a chránit - heslo ex. organizace Tis
    3)Platy úředníků Parku a drevorúbačů (placení ze státního rozpočtu, našich daní cestou dotací a grantů M??ČR)
    Pokácet a chránit
    4) Já bych si s dovolením také něco vzal. (Třeba z mých daní, JÁČR.)
    Pobrat a nachránit (si)

    8o) Takaru

    PS :
    a) jako mladík jsem jezdil sázet do jizerek (jinej důvod poškození - imise), ale pamatuju smrčky, které rostly 2-3-4 roky, vypadaly zdravě a pak tiše odešly za svými předky (skoro všechny). (Zaplaťpanbůh za to, že klekla chemie v ex NDR.)
    b) tvrzení, že na území ČR je někde zachovaný souvislejší původní porost, vyvolává úsměv. Žijeme v kulturní krajině, obhospodařované po tisíce let. Snaha zelených o ochranu prostředí je vidět na usikovné péči o území cca 150 x 3200 m, nalétové, plné bordelu, původně vytěžená napršená cihelna, pak součást technického zázemí (kotelna), dnes výjimečně cenné místo, za které jsou schopni se za úsvitu bít na dřevěné meče.

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:09:30     Reagovat
    Autor: Klokan s tyčí - klokanstyci
    Titulek:Re: Třikrát nebo raděj čtyřikrát
    Byl jste v tom Opičáku někdy? Nejlépe po ránu? Minimálně ten ptačí život je tam velice pozoruhodný. Myslím, že je dobře, že je Opičák takto zachován. Zvláště proto, že je to původně průmyslová zóna - jako ukázka, jak si s tím příroda poradí.

    Komentář ze dne: 15.08.2011 22:53:02     Reagovat
    Autor: takaru - ppetr
    Titulek:oprava překlepu
    oprava 150 x 200 m
    Takaru

    Komentář ze dne: 15.08.2011 23:15:45     Reagovat
    Autor: takaru - ppetr
    Titulek:
    http://osel.cz/index.php?clanek=5831

    Komentář ze dne: 16.08.2011 06:51:01     Reagovat
    Autor: Katoda - Neregistrovaný
    Titulek:
    Když jsem viděl některé šoty z akcí "ekologů" a jejich typy, napadla mne jedna věc. Policie měla udělat ještě jednu věc, a to zjistit, co a v jakém množství měli tito "ekologové" v krvi.

    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:27:03     Reagovat
    Autor: pk202 - pk202
    Titulek:ekologismus
    Kousek od Prahe, v jednom lesíku teče potůček - tedy spíše odvodňovací strouha a svádí vodu z lesů do Labe. Kolem potůčku byla louka. Jeden, již před 40 lety starý pán tu louku sekal kosou a pásl tam ovce, později když umřel tu louku dvakrát do roka posekali jezeďáci traktorem. Každý rok tam na jaře vykvetla u nás velmi vzácná odrůda modrého ocůnu. Alespoň ti co se šťourali do kytek to tvrdili. Po roce 89 se o tom dozvěděli "ochránci" přírody a velmi je naštvalo, že na louku jezdí traktor a že to tam někdo seká. Na základě výskytu tohoto vzácného druhu květeny, vyhlásili toto místo za chráněné území a pod pohrůřkou nabodení na kůl zakázali louku obhospodařovat. Dnes, o 20 let pozděli již louka není, je tam neprostupné křovisko z náletů vrby a bůhví čeho ještě a ocůny zcela vymizely. A tak marně přemýšlím, jestli by bylo možné dnes ta hovada nějak identifikovat a alespoň jim ukázat co udělali za škodu. Když vezmu v potaz vývoj a těch 20 let budou to dnes možná několikanásobní dochtoři přírodních věd a budou "seriózně" vystupovat v různých stínových "vědeckých" radách a pod.
    A tak nějak je mi z toho všeho k zblití.......

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:36:12     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: ekologismus
    Přírodní rezevace Černíčský rybník prý kdysi dávno dopadla podobně - sekalo se tam rákosí, rostala tam vzácná kytka - nesekat rákosí, roste tam vzácná kytka - kuva, kytka nikde - jasně, ta potřebovala to sekání rákosí - a kuva!

    Dnes na stránkách mikroregionu:

    Ohrožené a vzácné druhy vodních makrofyt postupně vymizely na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, především v důsledku postupné eutrofizace a zanášení rybníka sedimenty.

    Že rybník zarostlo dříve nesekané rákosí, které také přispělo k jeho přeměně na močál (byť zanášení probíhalo i bez něj), to tam napsat zapomněli.

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:54:13     Reagovat
    Autor: JVP - JVP.
    Titulek:Re: Re: ekologismus
    Pan kolega je z oblasti?

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:56:29     Reagovat
    Autor: LWG - LWG
    Titulek:Re: Re: Re: ekologismus
    Nedaleko. Leč kytka chcípla, když jsem byl malé dítě. Vy také z oblasti?

     
    Komentář ze dne: 16.08.2011 15:38:02     Reagovat
    Autor: z477 - tomsth
    Titulek:Re: ekologismus
    Něco na podobné téma je zde mve.energetika.cz/ekologie/zeleny.htm, bohužel zelení mozci často přes stromy nevidí les. Žijeme vlastně v umělé krajině přetvořené už našimi předky, jejichž dílo do krajiny citlivě vrostlo a dnes je vnímáme jako její přirozenou součást. Typickým příkladem je Třeboňsko se všemi jeho rybníky a košatými staletými duby na jeho hrázích - tato krajina je uměle vytvořená, přičemž na počátku byl pouze a jedině podnikatelský záměr - chov a prodej ryb. Dnes jej vnímáme jako jedno z nejhezčích území u nás..

    Komentář ze dne: 16.08.2011 13:59:03     Reagovat
    Autor: JVP. - JVP.
    Titulek:re
    Část mládí a ranné dospělosti jsem strávil pod loubím.

    Komentář ze dne: 16.08.2011 21:18:46     Reagovat
    Autor: takaru - ppetr
    Titulek:
    cit.: Byl jste v tom Opičáku někdy? Nejlépe po ránu? Minimálně ten ptačí život je tam velice pozoruhodný. Myslím, že je dobře, že je Opičák takto zachován. Zvláště proto, že je to původně průmyslová zóna - jako ukázka, jak si s tím příroda poradí.

    --- Ale byl, já jsem totiž pracoval v tom hangáru, který stával deset metrů vedle (dnes díky násypu 20). Dokonce tam někde leží i handgranát, kromě mnoha jiných fujtaflů. Mohlo by to d-fense zajímat, po cihelně tam byla kotelna, která vytápěla tehdy 3 hangáry a taky tam byl nástřelný tunel, pro zastřelování leteckých kulometů. Já jsem tam zažil už jen ten komín, čolky a vodní vši. Ale opravdu to tam v opičárně bylo a je tutové a bahnité a "ptačí".

    Příroda si stím takhle poradila jen díky tomu, že se kdysi dávno za hlubokého sociku ucpal propustek pod silnicí, který odváděl vodu, která tam do opičárny (někde jsem četl polemiku o jménu opičák a opičárna, ale nehodlám to otevírat) stéká z letištní plochy, díky jejímu špatnému odvodnění.

    Poté co byla vytvořena parkovací plocha u Decathlonu a propustek se při obnově komunikace vyčistil - celý slavný mokřad ztvrdl na kámen. Nechci nikoho podezřívat, ale proč je tam zase voda ?? Asi to ti ptáci po ránu ucpali.

    8o)

      Stránkovat

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.