Čistě subjektivní zhodnocení Sčítání ovčanů na Slovensku a pokus o jeho
rovněž čistě subjektivní porovnání s tímž v Česku, napsaný jazykem vzdáleně
snad připomínajícím češtinu.
Nejprve vybereme obecně známé podstatné rozdíly, kterými se slovenská
verze Sčítání obyvatel atd. 2011 (dále „S2011“) liší od české :
- Neuvádí se jméno, rodné číslo ani není třeba nic podepisovat.
- Sčítáni bylo tudíž od počátku (lživě - viz níže) deklarováno coby
plně anonymní.
- Sčítat se šlo pouze a) odevzdáním archu sčítacímu komisaři do rukou,
nebo b) online.
- Aby v tom bordelu mohl Statistický úřad SR (dále ŠUSR) předstírat
alespoň nějaký přehled, se sčítacím archem vyfasoval sčítávaný jedinec
taky unikátní alfanumerický kód, který se měl buď nalepit na arch, nebo
použít při online sčítání.
Když akce začínala u vás, téma se probíralo zleva zprava od mainstreamu
až po blogy a jeden měl chvílemi dojem, že u vás máte jenom málo významnějších
témat. To u nás na Slovensku, na rozdíl od české bouře veřejně deklarovaného
odporu, panovalo ticho po pěšině. Asi takové, jaké obvykle nastane když
si náhodně odchytíte nějakého zvoleného politika a zeptáte se ho, čím konkrétním
zrovna dneska přispěl k lepšímu životu svých voličů. O to více pobavení
pak přinesla koncovka v slovenském tradičním stylu, t.j. věci se podělali
na něčem totálně nepravděpodobném a lidi následně začali masově konat v
zásadě dobré věci ze v zásadě špatných důvodů.
První naději že se to významným způsobem zvrtne přinesla neuvěřitelná
neschopnost ŠUSR, která by za temperamentnějších vladařů (kupř. soudruha
Džugašvilliho) byla rázem označena za škůdcovství se všemi myslitelnými
následky pro všechny zúčastněné + každého kdo je byť jenom z vidění zná.
Stručně : podklady byly zpracovány na základě špatných map, a tak v některých
obcích z radaru kompletně zmizely celé ulice, a to až do 20% celkové populace.
Detaily viz zde.
Nutkání vyjádřit se pocítil dokonce i ministr vnitra – a já plně souhlasím
s jeho názorem, že když ústřední orgán státní správy něco posere takhle
neskutečným způsobem, je nejvyšší čas aby vedení onoho orgánu bylo obratem
vykopnuto tak mohutným obloukem, že to ohrozí bezpečný provoz ISS na oběžné
dráze. Ovšem to byl ještě pořád relativní klid a vypadalo to tak, že s
výjimkou výše uvedeného se nic podstatného dít nebude.
A pak se to celé definitivně zvrhlo…
Na počátku bylo slovo. A to slovo řekl bloger,
který velice polopatickým způsobem popsal jaký neskutečně primitivní mindfuck
na nás ŠUSR zkouší ohledně anonymity sčítání. Jak už to v podobných případech
bývá, blog se Slovenskem rozšířil zhruba takovou rychlostí, jakou obvykle
dosahuje pouze mail ve kterém Bill Gates slíbuje půl království a zdrojový
kód k Windows každému, kdo tuhle zprávu rozešle 832 známým, každému z nich
alespoň 12x. Ovečky znervózněly a začaly se obracet na univerzálního poradce
ve všech životních situacích, t.j. na televizní stanice.
Když se článek začal propírat v mainstream médiích, SÚSR (mezitím znervóznělý
až na hranici nepříčetnosti) vydal ofiko
prohlášení, že ono je to všechno jinak. A že tady někdo šíří pitomé
zvěsti, patrně aby je diskreditoval (jako kdyby pořád bylo možné zdiskreditovat
je ještě víc) a že zvažují příslušné právní kroky. Jinak je všechno v pořádku,
krásná markýzo, akce proběhne tak jak má a doposud se projevivší drobné
svízele jsou zařaditelné pod souhrnnou kolonku „nepodstatné potíže růstu“.
Přičemž znovu lhal totálně primitivním způsobem.
Následně se ozval Úřad pro ochranu osobních údajů (dále ÚOOU), který
doporučil kódy na archy nelepit, pohádku o anonymnosti sčítání oficiálně
poslal pod kytičky a ŠUSR doporučil ať svá prohlášení zkoriguje do stavu
kompatibilního s kolem probíhající realitou, tj. otočí je cca o 180 stupňů.
Link zde.
Tady doporučuji povšimnout si detail, že zatímco na západ od Rio
Morava se lidi bouřili proti S2011 jako takovému, u nás je nadzvedlo až
lhaní o jeho deklarované anonymnosti. Která je – a to jsou ty paradoxy
- mimochodem asi unikátní a vysoce nadstandardní v rámci celé Evropy. Ovšem
(ne)anonymnost je, upřímně řečeno, pouze shnilou třešničkou na vrcholku
hory sraček o velikosti Lomnického štítu, upravené Velkým bratrem do lákavé
podoby dortu a cpané národu do uší coby obzvláště vybíraná lahůdka. Protože
kdybych chtěl nějakému ufonovi vysvětlit co to tady u nás vlastně proběhlo,
řekl bych asi tohle : Stát si chtěl od daňových poplatníků za jejich peníze
ještě jednou poslechnout to co o nich už dávno beztak ví (ale není schopen
si to ve vlastních databázích dohledat, čili svou impotenci kompenzuje
buzerací výše zmiňovaných daňových poplatníků) plus to, co o nich sice
neví ale v zásadě ho je po tom velký kulový. Přípravu beztak ponižujícího
aktu zmršil jak to jenom šlo. Po celou dobu nám lhaním nepokrytě dával
najevo že nás má za bandu tupých hlav, způsobilou jen a pouze na požádání
zařvat jméno, hodnost, dojivost a kvalitu stolice. Jo, a taky to celé zaplatit.
Odhaduje se, že sčítáni uniklo/bylo vynecháno cca 3 – 5 % populace. Kolik
přesně nevíme a čistě z logiky věci vědět ani nebudeme. (Btw : 5 % z 5
mega je 250 000, tj. cca město o velikosti Košic…) Část zjištěných dat
bude zveřejněna někdy v roce 2014, zbylá budou k mání ještě později a pouze
za extra příplatek (???!!!). Skutečnou využitelnost zjišťovaných údajů
typu „délka dojíždění do práce“ nebo „ovládání práce s tabulkami“ buďto
nejsem schopen pochopit, nebo je ŠUSR není schopen vysvětlit, nebo jde
opravdu o nevysvětlitelnou krávovinu, kterou by v dokonalém světě někdo
dostal k náhradě. K tomu nám ze strany ŠUSR dokolečka zní oficiální stanovisko
- jestliže se někomu S2011 nelíbí a hodlá ho sabotovat/ignorovat, nemohl
na tak perfidní a šílenou myšlenku přijít sám („občan“ coby synonymum pro
„nemyslící kretén“), tudíž bůh suď kdo ho zneužil a komu asi tak prospěje
zmaření celé operace. Mimochodem – tohle bych opravdu rád věděl, protože
podobný subjekt si představit prostě neumím, a to ani po zapojení vyšších
modulů paranoidního myšlení. Jo, a abych nezapomněl – účast na S2011 není
jenom povinností (tak vida!), ono je to taky právem. Patrně jde o něco
téměř tak vynikající, jako právo statečně padnout za vlast.
Samozřejmě, když už o mně Velký bratr mermo mocí něco bude chtít vědět,
zjistí si to (resp. čistě teoreticky je schopen to zjistit) i bez S2011,
tudíž na data z něj vzešlá se z principu můžou všichni vysrat, stejně jim
nikdo nevěří ani „ahoj“. Objektivně je třeba uznat kousíček pravdy taky
ŠUSR, že od nich ještě nikdo
žádná citlivá data nevynesl. (No jo, nevynesl. Ještě. Ale není tomu
tak dlouhá doba, co se tady pomalu každý týden nalezlo
v exteriéru volně pohozené USB, plné dat kupř. z prostředí Vojenské zpravodajské
služby, u které člověk reflexivně očekává poněkud vyšší bezpečnostní standardy.
Zhruba tady někde běží lomová čára vývoje občanské společnosti po obou
stranách hranice – pokud jsem sledoval českou scénu, lidi byli defaultně
nasraní na S2011 jako zbytečný, drahý a ponižující institut, kdy Velký
bratr lidem za jejich peníze leze do ložnice a čmuchá. U nás jsou lidi
zjevně více zvyklí na špiclování a rozhazování peněz. Zvedli se až když
jim bylo jako special bonus v televizi vysvětleno že je stát považuje za
bandu vylízaných debilů, která představa je pro běžného vohnouta paradoxně
tím nesnesitelnější, čím více se objektivně blíží skutečnosti.
A pak znovu zareagoval ministr vnitra. Prostřednictvím mluvčího veřejnosti
vzkázal, že sčítací archy mohou klidně odevzdat i bez identifikátoru, částečně
nevyplněné,
nebo je případně neodevzdat vůbec. Protože prý žádnou takovou povinnost
nikdo nemá a žádna sankce nehrozí. Pokusme se ignorovat, že ve skutečnosti
takový předpis, povinnost a z jejího nesplnění vyplývající sankce (66 EUR)
v našem právním řádu existuje, jenom je třeba přečíst si 2 (slovy : dva)
zákony. Nechme stranou taky to, že jeden JUDr. (ne z Plzně), bývalý to
ministr spravedlnosti a současný to ministr vnitra, by alespoň rámcově
měl znát zákony, ke kterým se míní vyjádřovat do medií. V minimální konfiguraci
pak alespoň nepopírat jejich existenci. Klíčovým bodem je totiž vtipný
detail, že za účelem uložení sankce ve správním řízení by musel být založen
spis, kterého nedílnou součástí by musel být listinný důkaz v podobě zrovinka
toho sčítacího archu, o kterém se povídá že není spojitelný s konkrétní
osobou.
Další den se v televizi rozpovídal i sám ředitel ÚOOÚ. Předvedl kroucení
se připíchlého hada a z jeho vyjádření se dalo pochopit pouze to, že on
sám si není tak zcela jistý v podstatě ničím, co bychom taky chtěli za
ty prachy, že ano. Ale identifikátor ještě nikam nenalepil.
Mimochodem, jak by jste oznámkovali státní úřad na ochranu osobních
údajů, který dva roky bez povšimnutí ignoruje chystanou nejmasovější akci
na sesbírání osobních dat občanů široko daleko, a pak ho za dva dny do
pozoru postaví obyčejný blog? Hint : hodnocení 1 -5 jako ve škole, 1 =
fantastická práce, dejme jim víc peněz, 5 = vedení ke zdi, zbylý personál
rozehnat, budovu asanovat, vzniklé škody dát k náhradě zakladateli úřadu.
Pak bylo malinké intermezzo, dostavila se sčítací komisařka, slušně
popřála dobrý den, slušně jsem odzdravil, podal jsem jí archy, ona je shrábla,
hodila je do bedny a.k.a. pojízdné kanceláře na haldu jiných a odkráčela,
nejevíce absolutně žádný zájem cokoliv kontrolovat, doplňovat nebo jakýmkoliv
jiným způsobem riskovat poslání doprdele nebo i na mnohem exotičtější místa
(podle těkavých pohybů, lehce vyděšeného výrazu v obličeji a rychlosti
vycouvání jsem odhadl, že ji už několikrát potkalo). Archy jsem proto odevzdal
ještě prázdnější než jsem plánoval, snad to na ŠUSR zvládnou i bez informace
jestli kotelna na mém sídlišti jede na plyn nebo na uhlí.
Že to komisaři opravdu neměli lehké naznačuje dosti trapný aspekt :
jenom v bratislavské Petržalce vrátila průkaz komisaře dobrá stovka lidí,
v mnoha jiných městech nápodobně, co ovšem dohromady dává průser
středního doletu. Důvod proč lidi opustili možnost relativně rychlého
a snadného výdělku je zřejmý – všichni si poslechli televizi plus pár z
nich dostalo vynadáno (uznávám že pouze naprostý kretén seřve pianistu,
když klavír potřebuje naladit, ale na druhé straně… taky hezký). Primátor
Bratislavy se urychleně nechal slyšet ať lidi neblbnou a že hledá další
stovku dobrovolníků. Nesledoval jsem jestli se povedlo, ale ještě týden
po oficiálním ukončení akce má halda lidí (po celé republice) sčítací archy
pořád doma a marně vyhlíží komisaře. Být trochu paranoidnější, hlasitě
tleskám ke geniální předem připravené sabotážní akci vpravdě mamutích rozměrů,
jsem si však téměř jistý, že šlo o stovky individuálních rozhodnutí. Co
ovšem taky není špatné.
Shootout mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy probíhá nadále
a slibuje docela zajímavé finále, ale upřímně řečeno - já už své odevzdal,
svou lopatku písku do koleček jsem si taky
nasypal, že je celá akce zmršená zleva zprava, odshora dolů a několikrát
napříč je už taky docela zjevné a můj masochismus má taky své meze. Proto
se čestně přiznávám, že další vývoj jsem sledoval jenom podprahově, asi
jako bublání kotle s něčím obzvláště nechutným – dokud to nejeví sklony
k explozivnímu finále, snažím se pouze zapomenout. Vylepšit celkový dojem
už podle mě stejně nešlo a jestli se to podělá ještě víc … oprava, ještě
víc posrat to už nejspíš ani není možné. Tedy, pomineme–li opravdu extrémní
verze, jako od nedopalku cigarety (vykouřené pokud možno osobně šéfkou
ŠUSR) vypuknuvší rozsáhlý požár, při kterém by lehla popelem statisticky
významná část archů ještě před jejich zpracováním. Postřehl jsem proto
už jenom vyjádření našeho
pana prezidenta, že to tedy od spořádaných občanů opravdu není hezké,
takhle sabotovat domácí úkoly z Bruselu, a vůbec, lidi, jste hovada, nechali
jste se zmanipulovat, bůh suď kdo z toho bude mít prospěch. Pelíšky
hadr.
Závěrem čistě subjektivní a pouze na mých dojmech a pozorováních založené
malé porovnání jednotlivých aspektů celé operace u nás a u vás.
Jak vidíte, určit vítěze v takhle vyrovnaném souboji je velice obtížné
a závisí pouze na osobních preferencích. Pokud vás defaultně sere vyhazování
peněz oknem na zjišťování neskutečných pýčovin neskutečně pitomým způsobem,
je to jasná remíza, neboť bruselské mantinely nepovolí. Pokud se vám líbí,
když se občanská společnost dokáže plusmínus účinně bránit před Velkým
bratrem, zvládli jste to líp. Pokud spíše oceníte to, že občané se sice
bránit nedovedou, ale Velký bratr je stejně tak impotentní, že tato schopnost
se mezi populací objektivně ani neměla proč vyvinout, o prsa vedeme na
Slovensku.
Ale je to za námi, přežili jsme relativně ve zdraví. Ty prachy stejně
byly už odepsané, nad výsledky se spolu zasmějeme až je jednoho dne statistické
úřady publikují (a pak pokaždé kdy je kdokoliv na cokoli použije) a Velký
bratr zjistil že všechno má své meze, včetně ochoty lidí nechat si srát
za límec. A to úplně nejdůležitější zjištění plynoucí z celého procesu
sčítání je stejně nejspíš tohle.
A pak mi povídejte, že to za tu legraci nestálo.
13.06.2011
Krebec.
P.S. : Tenhle text je mimo jiného taky sázkou na Murphyho zákony. Bude-li
zveřejněn, dle mých zkušeností dojde do 48 hodin k zásadním změnám a/nebo
průseru. Šance na fatal error v podobě výše zmiňovaného požáru budovy SUSR
tudíž rázem roste do nebe.
Burn, baby, burn.
P.S.2 : A že prý vysocí státní úředníci nemají
smysl pro humor..