D-FENS

  Hlavní menukulatý roh
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Personalizace
  • Kniha hostů
  • Autoři webu
  • Oldschool D-FENS
  • Chlívek

  •   FAQkulatý roh
  • Jak se stát autorem?

  •   Toplistkulatý roh



    téma * Já jsem asi rasista
    Vydáno 04. 03. 2012 (12548 přečtení)

    James Dewey Watson se narodil v roce 1928 v Chicagu. Lidem, kteří si něco pamatují ze středoškolské biologie, bude jeho jméno známé z naprosto profláknuté dvojice Watson a Crick, kteří v roce 1953 objasnili (spíše než objevili) strukturu dvoušroubovice DNA, což byl objev pro biologii a všechny návazné obory včetně medicíny tak přelomový, jako pro fyziku použití matematické analýzy Newtonem nebo objasnění vzájemného vztahu velikosti úhlů a stran v trojúhelníku Pythagorem.

    Do té doby byla genetika věda o tom, jak zkřížit co modrého s červeným aby to bylo opravdu fialové. Ne, to jsem přehnal, ale převládající názor byl ten, že geny jsou tvořeny proteiny, které se replikují, a že DNA je jenom taková ta kostra, která je v tom podporuje. Díky možnosti přenosu genů si v roce 1982 lidé s cukrovkou mohli místo prasečího inzulinu poprvé začít píchat „lidský“ inzulín vytvářený bakteriemi E. coli. V roce 2003 byl „přečten“ soubor lidských genů. Bohužel je nějaká na genetický profil vázaná léčba nádorů je ještě hudbou budoucnosti, ale význam toho objevu z roku 1953 je myslím ilustrován dostatečně. Dovolím si malou osobní vsuvku – nevěřím tomu, že se lidstvo nějak „samo“ posunuje dál a dál ve svém technologicko-vědeckém vývoji. Ten ohromný neustále se zrychlující vývoj, který vidíme kolem sebe, není poháněn nějakou ohromnou bezejmennou masou lidí, jsou to jednotlivé, relativně malé skupiny vědců a technologů, které rozvíjejí jak biologické tak technologické a fyzikální poznání. Z odhadovaných sedmi miliard lidí na Zemi to budou pouhé desítky tisíc, a i to jsem možná přehnal.  Čas od času se vyskytne zvlášť nadaný jednotlivec nebo skupina lidí, která změní vývoj poznání poměrně skokově, a mezi tyhle lidi Watson rozhodně patří.  Nobelova cena následovala v roce 1962, příjemci byli Watson, Crick a Maurice Wilkins – Watsonovi bylo v té době 34 let (v době objevu 25 let, PhD získal ve 22 letech). Watson samozřejmě neusnul na vavřínech, v posledních letech pracoval v různých řídících pozicích v Cold Spring Harbor Laboratory. Skončit musel v roce 2007 poté, co se v rozhovoru vyjádřil proti všeobecně přijímané teorii o intelektuální rovnosti jednotlivých ras. Jedním dechem s předchozím musím hned dodat, že ve stejném rozhovoru odmítl rasovou diskriminaci. Politická korektnost ale zvítězila, Watson byl označen za rasistu a odsunut někam do ústraní, v roce 2008 o události řekl, že se necítí jako rasista, nikdy jím nebyl a že to byla nejhorší věc v jeho životě.

    Co vlastně řekl? Když Nature publikovalo zprávu o jeho odvolání, uvedlo jako důvod následující vyjádření:
    The 79-year-old said he was “inherently gloomy about the prospect of Africa” because “all our social policies are based on the fact that their intelligence is the same as ours — whereas all the testing says not really”.

    Pod tímhle článkem v Nature je mimochodem velmi podnětná diskuse o argumentech, které Watson uvedl. Další pokračování přepisu rozhovoru:

    His hope is that everyone is equal, but he counters that “people who have to deal with black employees find this not true”. He says that you should not discriminate on the basis of colour, because “there are many people of colour who are very talented, but don’t promote them when they haven’t succeeded at the lower level”. He writes that “there is no firm reason to anticipate that the intellectual capacities of peoples geographically separated in their evolution should prove to have evolved identically. Our wanting to reserve equal powers of reason as some universal heritage of humanity will not be enough to make it so”.

    Má pravdu, nebo nemá pravdu, když říká, že není žádný důvod předpokládat, že populace vyvíjející se v různých podmínkách by měli mít stejnou inteligenci? Asi ano, a naše empirická zkušenost s cikánskou populací tomu rozhodně napovídá. Empirii by se ale nemělo věřit bezmezně, musíme si uvědomit, že u cikánů docházelo po dlouhá staletí k vyřazování těch relativně schopnějších z komunity a jejich začleňování do většinové populace, hnědost kůže se po pár generacích rozředí tak, že není prakticky poznat, což nám z velké míry bere možnost zjistit, jak ta populace vypadala před „spolupobytem“ v Evropě, slabší inteligence současných cikánů, pokud ji přijmeme jako předpokládaný fakt může být pouhým důsledkem negativní selekce.  Na druhou stranu, pokud máme jasný důkaz toho, že vývoj v různém prostředí způsobuje různé zbarvení kůže a u černochů třeba lepší fyzickou výkonnost, není důvod si myslet, že by to s inteligencí mohlo být jinak. Problém je v tom, že když budete tvrdit, že běloši prostě v průměru běhají hůře, než černoši, nikdo vám do rasistů nadávat nebude, když ale budete hodnotit mentální schopnosti té které rasy, už to zavání průserem.  Prostě o některých věcech se otevřeně nemluví.

    V jednom neměl Watson tak úplně pravdu, a to v tom tvrzení, že veškeré testování prokazuje, že afričani / černoši mají inteligenci nižší než běloši. Tedy pravdu – vše je zpochybnitelné, ale problém je s metodou, jakou se to dá zjistit. I kdyby podle inteligenčních testů používaných v euro-americko-asijské civilizaci (dále jen naše civilizace) vycházeli afričtí černoši hůře, je to proto, že si v dětství hráli maximálně tak s klackem a mičudou a že se od školky neučili rozpoznat čtvereček od kolečka a trojúhelník od kosočtverce? Nebo je to proto, že se jejich mozek vyvíjí od začátku jinak, s horším vybavením pro řešení problémů typu který trojúhelník patří k téhle řadě? Problém s testováním IQ je obecný, kdybychom se mohli vrátit v čase a dát naše testy populaci v českých zemích před třemi sty lety, a chtěli z výsledků dovozovat genetické vlohy k inteligenci, dospěli bychom asi k závěru, že se za těch 300 let s naším genomem stalo něco úžasného, protože se za pár generací z naprostých blbců stali géniové (vše relativně).

    Řekli jsme A, kdy kriticky posuzujeme metody, o které se opíráme ve svých tvrzeních, ale řekněme i B, protože výsledky studií existují. Kdo se podívá na odkaz na Nature nahoře, najde v diskuzi pod tím spoustu odkazů na články o průměrné inteligenci jednotlivých ras, hmotnosti mozku apod. od diskutujícího, který se před politicky korektními odsuzovači snažil Watsona hájit. Z některých z nich vyplývá mimo jiné to, že nejvyšší inteligenci by měla mít východoasijská populace, byť rozdíl mezi prostřední bílou rasou a černochy je větší.  Další články hovoří pro to, že tyhle rozdíly mají určitou genetickou komponentu, včetně korelace s průměrnou hmotností mozku.

    Jsou tedy asiati nadlidi, bílá rasa takový ten prostřední balast a černoši genetický odpad? I tak by se výsledky výše zmíněných studií daly interpretovat, pokud by se toho chytil nějaký správně zapálený žlutý fanatik s IQ 80. Údaje o průměru populace totiž neříkají nic o jednotlivci. I proto se Watson ve svém otevřeném vyjádření vyslovuje proti diskriminaci na základě rasy. Každý, kdo ví, jak vypadá Gaussova křivka, si jistě uvědomí, že i černoch může být geniální a chytřejší než 99% bílé populace. Takhle to zní hrozně zle („i (dokonce) černoch“), ale to „dokonce i“ je tam jen kvůli tomu, že to jaksi odporuje té představě blbého černocha, kterou v nás vyvolává údaj o nižší průměrné inteligenci jeho rasy.  Watson byl veřejně označen za rasistu, jsem asi taky rasista, v politicko-korektním pohledu na věc. Nemám žádný důvod věřit, že rasy lišící se vnějším vzhledem mají stejné kognitivní schopnosti. Myslím si, že třeba Izraelci a Japonci jsou v průměru inteligentnější než Češi, a taky že Češi jsou inteligentnější než Arabové a černoši. Zároveň ale taky nemám důvod si myslet, že každý černoch musí být hloupější než já.
    Ale teď se vrátím k té empirické zkušenosti, týká se to naší situace a cikánů u nás. Vídám spoustu cikánů, kteří žijí desetiletí z invalidního důchodu a k doktoru přijdou, až když jim hrozí posudková komise, tedy v tom mezidobí je nic moc netrápí. Na druhou stranu vídám i malé množství cikánů, kteří opravdu poctivě pracují, a to přes vážné zdravotní obtíže. Shrnu to celé dohromady – cikánská populace je podle mě v průměru nesrovnatelně méně inteligentní než česká, většina cikánů krade, nejsou schopni se nic naučit a jejich příchylnost k práci je velmi nízká, také si myslím, že je to dáno z velké míry geneticky a žádná převýchova, školka zadarmo jeden rok před školou nebo zvláštní programy výhod na tom nic nezmění. To je můj pohled na cikánské etnikum jako takové, a nehodlám na něm nic měnit. Zároveň vím, že jsou cikáni, kteří jsou naprosto mimo tenhle mnou definovaný průměr, a rozhodně jim nepřeju nic zlého, proto se také snažím předem nikoho nesoudit (nediskriminovat), poctivý cikán to má v Čechách už takhle dost těžké, z obou stran rasového konfliktu.

    Watson řekl, nemělo by se diskriminovat, i hodně barevných jsou talentovaní lidé, ale pokud neuspějí, nepovyšoval bych je (moje pozn.: asi by je nepovyšoval jenom proto, že jsou černí). Trošku to převrátím k Petru Machovi a jeho boji proti diskriminačním zákonům. Kdyby tu někdo navrhoval nějaké výrazné zvýhodňování „diskriminované“ populace, chápal bych, že proti tomu chce bojovat. Přidal bych se k němu. Přikazovat někomu 20 procent cikánů ve firmě jestli chce veřejné zakázky, to bych šel střílet. Když ale brojí proti antidiskriminačním zákonům, nechápu to, a to opravdu nejsem žádný příznivce cikánů jako národa. Respektive chápu jeho vybájený předpoklad, že když se lidem a korporacím dá ta krása svoboda a povolí se jim zakazovat vstup do podniků (a autobusů - abych se vztáhnul k tomu neautorizovanému rozhovoru) lidem na základě rasy, vzniknou jiné podniky, které budou provozovat jiní lidé a jiné korporace a ty budou naopak profitovat z toho, že k nim ty rasy zakázané jinde budou smět. A všichni si budou svobodně dělat, co chtějí. Je to hezká pohádka, ale nikdy by to tak nefungovalo, člověk je poměrně sobecké a v průměru velmi hloupé a zlé zvíře a celé by to vyústilo ve velkou řadu nespravedlnosti. Vzhledem k tomu, jak malá cikánská populace je, by to nevedlo k ničemu jinému, než že by rázem cikáni nesměli prakticky nikam, protože nepouštět k sobě do obchodu / autobusu / kina cikány paušálně by byla velká konkurenční výhoda, kdo by taky s nima chtěl být v jedné místnosti, nehledě na problém vedlejšího sedadla v autobusu. Cikáni nemají a nebudou mít takovou kupní sílu, aby pro ně vznikaly zvláštní podniky. Chceme vůbec podniky zvlášť, tedy segregaci, byť na základě rozhodnutí soukromých vlastníků? Svoboda cestovat, chodit do kina, do obchodu, takové ty normální věci, co všichni děláme, by byla pro cikány brzo ta tam. Nicméně teorie o tom, k čemu by to všechno vedlo (můžu to tu jak pablb vyarmagedonovat až k ghettům a plynovým komorám), jsou taky jen pohádky a nechci je tady rozvádět, protože by to bylo jen plácání, člověk ví vlastně prd co by se stalo. Koneckonců kdo chce diskriminovat dneska, už diskriminuje, je to jeho věc a nic proti tomu nemam, pokud je natolik s prominutím blbej, že do papíru z pracáku napíše „něchcy ju je to cygoška“, může si za problémy konečně sám.

    Můj finální argument zní, že poskytnutí toho luxusu svobody diskriminovat paušálně na základě rasy ve velkém a otevřeně by do velké míry omezilo svobodu cikánů a asi i jiných ras a to mi prostě nepřijde vůbec fér, tahle výměna svobody „nás“ za svobodu někoho jiného. Už kvůli tomu, že odchylky od průměru prostě z definice věci existují a spousta (opravdu spousta, slušní cikáni nejsou tak vidět) lidí by se dočkala zacházení, které si nezaslouží.
     

    [Akt. známka: 1,84] 1 2 3 4 5

    ( Celý článek | Autor: Acko | Komentářů: 286 | Informační e-mailVytisknout článek )

    TOPlist

    Web site powered by phpRS V kodu tohoto webu byly pouzity casti z phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.