Sám mám doma pár pepřáků, hlavně kvůli psům. To, o čem ale v tomhle
článku budu psát je zbraň úplně jiné kategorie - jmenuje se soudnost.
Většina zranění způsobená během fyzických konfliktů je důsledkem nepochopení
dvou problémů. Prvním problémem je existence agresivních magorů, napadený
často nechápe, k čemu počáteční verbální “konflikt” může vést. Druhým problémem
je pocit vlastní nezranitelnosti, popřípadě na straně agresora pocit, že
po pár “tečkách do frňáku” se napadenému prakticky nic nestane.
Problém 1: Magoři.
Určitě jste se už někdy setkali s magorem. Stačí maličkost, magor se
ožere a začne mít chuť se rvát. Pak už stačí být poblíž. Jedno z klasických
paradigmat představuje situace "co čumíš". Stojíte někde frontu na pivo
pro sebe a další čtyři kamarády, což už je samo o sobě nevýhoda, protože
v tu chvíli jste tam sám. Najednou začne někdo řvát "co na mě čumíš čuráku".
Jakmile to slyšíte, otočte se, vykašlete se na dobrý místo ve frontě a
vraťte se tam, kde je "vás víc". Pro pivo můžete skočit i ve víc lidech
a většinou i do jiný fronty. Rozhodně není dobré se rozhlížet a zjišťovat,
kdo to řve a na koho. Útěk je v tomhle případě jedinou rozumnou alternativou,
ať máte v kapse zbraň, pepřák, nebo cokoli. Zbraň i pepřák se může obrátit
proti vám, ať už přímo a fyzicky, nebo nepřímo při následném vyšetřování,
kde stojí na straně agresora část jeho kamarádů jako svědci. A kdybyste
měli jasnou fyzickou převahu (většinou si člověk jenom myslí, že ji má),
tak se vás nikdo na čumění ptát nebude.
Další populární záminkou je fyzický kontakt. Např. při vstávání z lavice
neodhadnete převis pozadí za vámi sedícího týpka přes jeho lavici a lehce
do něj šťouchnete. I když se omluvíte, pokud narazíte na magora, tak ta
omluva většinou neplatí. I tady je potřeba buďto zapadnout zpět do vizuálně
silnější sociální skupiny - a magorova sociální skupina posoudí poměr sil
a rozbíhající se útok zastaví. Pokud je vlastní sociální skupina slabá
(např. jedna přítelkyně), je potřeba zmizet ještě ve fázi řvaní na dálku.
Agrese je u primátů poměrně stereotypní proces, zdrhat je potřeba v tu
chvíli, kdy agresor huláká a mlátí se do prsou. Ve chvíli, kdy už vás někdo
drží za triko se odchází špatně.
Magorů je hodně a lze na ně narazit prakticky všude, existují ale predispoziční
místa, kde na ně narazíte pravděpodobněji. Co jsem vypozoroval, jsou zejména
vesnické zábavy, různé pivní slavnosti a rockové bary poměrně rizikové.
Dalo by se to možná charakterizovat tak, že pravděpodobnost výskytu magora
roste s poměrem v jakém je vůči ostatním nápojům konzumováno pivo a klesá
s jeho stoupající cenou. V restauraci, kde kolem vás chodí slušně oblečení
číšníci a servírky a nosí vám dvojku rozlévaného vína za 60 nebo láhev
od 300 na vás velmi pravděpodobně nikdo od vedlejšího stolu "co čumíš"
křičet nebude.
Problém 2. Pět kopů do hlavy botou s lehkým natržením pravého koutku
Všichni koukáme na akční filmy. Nejvíc se mi v poslední době líbil ten,
jak člověku, který osvobodil tisíce židů od nacistů, vycvičil Obi-Wana
a působil i jako Zeus, nakonec unesli v Evropě dceru. Nemohli si přece
myslet, že to dopadne dobře. Ten týpek totiž není člověk, ale bůh, rytíř
Jedi a spravedlivý mezi národy v jedné osobě, jinak si nedokážu vysvětlit,
jakto že vydržel tolik fyzického násilí bez toho, aby alespoň 3 měsíce
z děje filmu strávil na JIP. A to je to z tohohle hlediska ještě konzervativní
film. Třeba Jan Claude van Damme zřejmě neumí pořádně kopat. I v botech
většinou musí kopnout protivníka do hlavy 3x - 4x, než ten člověk přestane
otravovat.
Mám jedno doporučení. Na youtube je spousta videí z různých bojových
sportů týkajících se kopů do hlavy. Podívejte se na ně. Uvědomíte si, že
i kop bosou nohou do hlavy a třeba i přes helmu naprosto stačí na "vypnutí"
člověka. Představte si, co udělá kop botou a bez helmy. Velká část vážných
nebo smrtelných zranění z pouličních bitek je důsledkem právě toho, že
si ani útočník ani napadený neuvědomují důsledky takové fyzické konfrontace,
zvlášť když je většina útoků cílená na obličej a hlavu. Útočník by si možná
rozmyslel, jestli bude dávat někomu na budku a napadený by šel nejspíš
radši pryč než by posílal toho zmrda co se ho ptá na co čumí do prdele.
Jenom jeden příklad - mám známého, který se nedobrovolně zúčastnil hry
"co čumíš" když šel pro pivo na jedné vesnické zábavě. Cizák odněkud z
města u někoho na chatě s partou kamarádů. V zakrváceném oku se mu pak
rozvinul tzv. posttraumatický glaukom (v poraněném oku se nevstřebává dobře
mok a vzniká tzv. zelený zákal). Je to dlouhodobý následek zranění, se
kterým bude mít problémy už navždycky. Na policajty nešel, protože to nemělo
cenu, bylo velké riziko, že by z toho mohl mít problémy ještě sám. Přece
jenom, místní magor, místní svědci a někdo odjinud co "provokoval" a byl
tam s kamarádama kteří nic neviděli - to není dobrá kombinace. Vidíte,
že to nemusí skončit nijak vážně, nijak smrtelně ani příšerně, stejně si
důsledky takového setkání s magorem můžete nést celý život.
I u menších následků hospodských bitek (jizvy v obličeji, bolesti krční
páteře, bolesti hlavy) si dovoluji tvrdit, že nestojí za tu hypotetickou
možnost magora umravnit. Nepřipadejte si jako srabové a bábovky, pokud
se od nesmyslných a nebezpečných situací budete držet stranou.
27.07.2014 Áčko