Komentáře ke článku: Je to zkrátka k popukání... (ze dne 01.01.2008, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
No to já se zase celkem těším na obvyklou hromadu pozorností, která téměř jistě čeká na mém stole v kanceláři na můj návrat :-) Nevím, v jakém prostředí se autor pohybuje, ale tohle je opravdu nezávazná pozornost a poděkování (alespoň v NL). Pokusů o korupci své maličkosti jsem také pár zažil a to vypadá trochu jinak.
|
|
|
nebuď takk upjatý - je zřejmě ještě ..
a) příliš mlád a blije oprávněně nad zmatením jazyků
b) ještě se nepovznesl a nedokáže to ignorovat.
mám-l připojit osobní vsuvku, tak skutečné kamarádství do business zóny nepatří, neboť dobré vztahy mají být pouze výsledkem oboustranné příkladné spolupráce v souladu se sml. apod. apod. - to, že si průměrný vool myslí, že je jeho povinností věnovat dar a snnaží se odhadnout, jak moc drahé a "osobní" to má být, je pouze jeho boj / zřejmě se obává, že dražší pozornost jej vyřadí ze hry a musím konstatovat, že až na několik procent či promile to tak bohužel v dnešním světě funguje.
co mě ale zaráží je, kolik lidí sází na dar v podobě démona alkoholu. tento rok jsem toho dostal tolik, že jsem musel rozdávat, takže si třeba má skvěllá sekretářka přišla na limited edici (6000 ks only) klášterního rýnského ryzlinku ročník 1996 :o)))
každý se holt vyrovnává s kkřesťanskými hodnotami po svém - i bezvěrci (antikristti brekeke) :o)))
|
|
|
Ono to, milý JJ záleží na tom, jak "velký" jsi manager.
Ale o tom se autor článku zmiňuje také. Já např. již léta dostávám každé Vánoce od majitele firmy, která nám před jistou dobou několikrát dodala technologii za pár desítek milionů automobil. Už jsem si zvykl - dávám nová auta postupně do police a až se naplní, ty první půjdou do šrotu - tedy do koše. Jsou to totiž modely.... :-)
|
|
Je to ale dilema : pochlubit se nebo se nepochlubit, když jsem něco udělal z "morálních" důvodů. Bude morální ukazovat svou "moralitu" ostatním?
Já osobně bych si ten iPod nechal. Protože když vím, že k tomuto obdarování nedošlo na základě nějakého citového vztahu, ale v rámci reklamní kampaně s jejímiž metodami nesouhlasím, nepříjde mi nemorální zcela zapomenout kdo mě obdaroval.
Já osobně si zpravidla nečtu popisky reklamních propisek které používám, protože pro mě ten nápis neznamená nic víc, než název nějaké firmy která si zaplatila za reklamní předměty, a tudíž proč by mě měla zajímat. A pokud se nějaká firma rozhodne investovat do reklamy víc peněz, tak je mi to upřímě jedno. A vězte že cena toho iPodu je pro druhou stranu jen pouhá investice do marketingu, stejně citově prázdná jako ty potisky na propiskách.
Rád bych autorovi článku poradil, aby se o svém samaritánství příliš nešířil.
a) situaci to nezmění
b) někdo by si mohl myslet, že jste náfuka
|
|
ja bych se klidne korumpovat nechal, ale nikdo nechce :(
btw jeden sef ve firme, kera nam dava zakazky, kazdorocne dostava od nas bud mobil (9210, 9500, latest HP atd. a k vanocum notes) cca tak za 50k rocne, na druhou stranu, nase firma odnich dostava zakazky tak za 5 mega rocne a to je to jen jeden z nejmensich zakazniku.
Nasi nejvetsi zakaznici nam delaj 20-30Mega rocne, a ty mega extra zakaznici delaj i stovky mega (ale dlouhodobe, treba na 5let) co se dava jim, je asi jasny z vyse uvedeneho (trojclenkou :D )
imho tenhle spusob je asi v cechach branej vsude, kde jde o nejaky poradny prachy (kor ve statni sprave, takovy myto hodilo peknejch par kapriku domu), a osobne mi to neprijde ani nijak zavadny, protoze to beru jako vicemene sluzbycku jeden druhymu :)
Ale treba to myto, me sere, pac tuhle malou domu sem zaplatil z MYCH nemalych dani, a ze nejaky curaci v nemecku maj 10 milionu, za kery mohla bejt u nas konecne poradna silnice (po 30 letech) to me sere vyslovene !
|
|
Keď dávajú - ber, keď bijú - utekaj ... :)))
|
|
|
Krásne Slovenské porekadlo :-O
|
|
|
A ked robia - nezavadzaj... 8-))
|
|
|
Tak, tak - kto nič nerobí, nič nepokazí :) )
|
|
|
u nás na vesnici se říká: hloupej kdo dává hloupější kdo nebere
a nevim co si z nějakýho ipoda dělá dyť to zas takovej zázrak neni...
|
|
dávání takových "darů" je podivnost, dárek to není (dárek se dává někomu koho chceme potěšit nebo tak něco, tihle dárci mají shodou "náhod" jako největšího oblíbence nejvyššího šéfa :-) ), úplatek to také není, protože jako úplatek je to slabota. Firma, která by volila dodavatele podle toho, že šéf dostal empici, by musela být mimo čas a prostor, buď má odběratel důvod - kvalita nebo podobné výhody nebo by měl chtít nějaký "lepší" dárek . . . nebo jsou lidé ještě blbější než si myslím.
Asi autorovi neporadím, sama nevím, nikdy jsem takovéhle "dary" nevracela, ale mockrát jsem měla chuť hodit je do odpadků. Ale možná se pletu a firmy dávající pozornosti nejsou mimo čas a prostor a opravdu dokáží většinu obdarovaných (jakkoliv se to mně zdá divný) potěšit . . .
|
|
Před lety jsem v akci: Melouni se vale do Prahe dostal od svého dodavatele spojových služeb několik krabic s čokoládou - kolekcí nebo co. Vrátil jsem je se zdvořilým dopisem, ať mi políbí šos. Dodavatel mi odpověděl ještě zdvořilejším dopisem, jak moc litují atd. a že již mě nebudou obtěžovat. A skutečně, již jsem nedostal nic. Až letos přišla krabička s čokoládou, patrně jako reakce na uzavření další smlouvy.
Kašlu na to, souboj s mechanismem je v této oblasti asi zbytečný.
Dosud jsem nepotkal nikoho, kdo by si věděl rady.
|
|
Skutečný pokus o uplácení vypadá tak, že obchodník při předkládání nabídky řekne něco ve smyslu "Můžeme vám také předvést obdobné pracoviště na vaší měsíční stáži v jižní americe."
Za vánoční dárky firma nic nechce, je to od nich forma poděkování.
|
|
..a já dostal tak maximálně kalendář.. a že bych na tu firmu něak myslel, to se říct nedá...
|
|
Zapomněl jste rozebrat, komu jsou dary primárně určeny. Jsou to lidé, kteří rozhodují o cizím kapitálu. Málokdy o vlastním. Sázka je na mentalitu. Dárek je zdarma... jenže on je započítán v ceně. Bohužel znám manažery a obyčejné lidi, kteří výrobek bez dárku nekoupí. Je to sice dražší než u konkurence, ale je k tomu dárek. A výsledky jsou známé. Cena kilometru dálnice je poněkud vyšší než u sousedů. Pan Gross nám najednou zbohatne na dárku o 100mio. A samozřejmě další. Ve státní správě je takhle zaveden systém konkurenčních nabídek. Prostě nedáš nedostaneš. Ve velkých firmách je princip stejný. Pamatuji, že systém v řádu mil. korun byl zamítnut a byl zakoupen systém v řádu desítek mil. korun. Ten levnější byl mnohem lepší. Na názor specialistů nebyl brán ohled. Dodavatel si nemohl dovolit dát dárek. Asi tak.
|
|
Jestli toto je největší nepravost, se kterou se autor setkal, může se počítat mezi poměrně šťastné lidi.
Ať jsou dárky jakékoli, vnímám je maximálně jako jakousi formu poděkování. Sám jsem jich několik dostal. A až budu dělat nové výběrové řízení na dodavatele, tak to bude to poslední, co mě bude zajímat daleko za kvalitou, cenou, spolehlivostí a platebními podmínkami.
Ale i kdyby mě to zajímalo, je to věc mého nadřízeného, který by mohl být nespokojen s mým výběrem. Je to mezi soukromým subjektem a soukromým subjektem, takže jak si to mezi sebou tyto dva soukromé subjekty udělají, je vesměs jejich problém.
Průšvih nastává, když se to stane (a stává) ve státní správě...
|
|
|
Ako kde v štátnej správe. My sme od firiem s ktorými sme spolupracovali dostávali darčeky bežne. Nemohlo byť však ani reči o nejakom uprednostňovaní, lebo iba tie firmy mali istý certifikát, ktorý sme potrebovali aby mali. Iné to jednoducho robiť nemohli.
|
|
a nestydím se za to. Sice mi bezdrátová značková sluchátka poněkud vyrazila dech, zvláště po zjištění jejich reálné ceny, na druhou stranu mi dodavatel (dovozce produktů do ČR) způsobil (ne vlastní vinou) řadu horkých chvil s neočekávaně se prodlužujícími dodávkami pro větší instalace, které navrhuji. Takže jsem usoudil, že je vše OK.
Zavolal jsem mu, naznačil, že se poněkud zbláznil, poté poděkoval a sluchadla si nechal. Šéf to ví, technici to také vědí, o nic nejde. Hrají nádherně. Není třeba všechno brát jako úplatek nebo za tím vidět něco nekalého. Nedělám ve státní správě :-)
|
|
Pane Ondro K., autore, cítíte to dobře.
Proč byste si měl špinit svědomí nebo mysl. V klidu se zeptejte, proč vám dárek dávají a čím jste si ho zasloužil (třeba může být něco o čem ani nevíte) ... a v klidu a bez urážek jim ho vraťte. K čemu hromadit věci, které nám nepřinášejí dobré pocity ... ?
|
|
Osobně příliš nechápu, proč proti tomuto zvyku bojovat. Pokud hodnota dárků je vzhledem k poskytnutým službám zanedbatelná, pak se podle mě jedná pouze o více či méně milou pozornost. Krom toho člověk většinu dárků, o které nestojí, obvykle bez problémů rozdá a zbytek holt skončí v koši.
Zkušenosti člověka naučí tak přímo nevnímat závislost mezi osobním vztahem k dárku vůči jeho peněžní hodnotě. Pokud budete někdy vydělávat více peněz, přijdou Vám dárky za několik tisíc stejně bezcenné jako dneska dárky za pár kaček a budete je jako nepotřebný brak rozdávat známým, kteří Vám spíše budou závidět než děkovat. Ale takový je prostě život.
|
|
Kalendář, láhev kvalitního vína a cokoli jiného považuji za milé. Aniž by to jakkoli měnilo můj úsudek nebo názor na firmu co mi přináší pozornost, rád přijímám o vánocích různé ptákoviny - obvykle se jedná o lahvinku.
Ipoda bych bez skrupulí přijal, aniž bych se kvůli tomu cítil nějak prachbídně. Autor článku je zřejmě příliš mlád a nezkušený, nebo ve skutečnosti nic nedostal - ipoda shrábnul kolega a autor napsal ve svém svatém rozhořčení článek, aby si nad touto nespravedlností zchladil žáhu...:-D
|
|
Já osobně si myslím, že autorův náhled na věc je značně zavádějící. Kupříkladu moje zkušenost je ta, že každý rok před vánocemi vezmu auto, a objedu všechny naše odběratele, se kterými mám dobré vztahy, a každému dám nějaký dárek, financovaný firmou ( kvalitní víno....etc.). Není to proto, že bych jim chtěl lézt do zadku - je to poděkování za to, že spolupráce s nimi byla dobrá, a já si jich vážím jako dobrých obchodních partnerů. A je jedno, jestli to je MP3 přehrávač, víno, propisky, bloky, nebo cokoli jiného. Mě těší to, že navštívím lidi se kterými se dobře obchoduje a dám jim dárek, který mě samotného nic nestojí. Úplatkařství bych v podobě položek do 3.000,- Kč rozhodně nehledal :-D Jednateli firmy, která je naším největším odběratelem prostě propisku a blok dát nelze. A pokud se nepletu, tak se takovéto drobné dary dají odečíst z daní.
|
|
forma poděkování za spolupráci a ne něco, kvůli čemu by se měl někdo vytočit až do té míry, že napíše vzteklý článek na D-Fense :-)).
Tak si to tak neber a ten Ipod si užij.
|
|
často cestuju a cesty mi zařizuje paní v cestovní kanceláři. Nezřídka měním podmínky na poslední chvíli, jak si vzpomene protistrana, a paní vždycky trpělivě a ochotně vyhoví, neremcá, chápe, přebukuje letenky, sežene nové jízdenky, vymění hotel za jiný na druhém konci města.
Potkaly jsme se jen jednou. O vánocích jsem jí poslala firemní balíček s Baileys, bomboškou a nějakými vánočními svíčičkami a cingrlátky.
Protože cena asi přesáhla 1000 Kč, cítím se jak špína a hrozně se stydím před autorem, který by nic tak hnusného a neupřímného nikdy ani neposlal ani nepřijal. Paní měla nesmírnou radost a byla upřímně šťastná, že jí prý poprvé v životě někdo něco poslal.
|
|
Možná mě ukamenujete a označíte za zmrda, ale příliš nechápu, nad čím se autor tak rozčiluje. Dostal dárek. Nelíbí? Tak ať ho vrátí, když je taková ryzí osobnost. No a pokud líbí a já bych se divil, kdyby nelíbil, není problém. Když někoho štve, že dostává ipody a flešky, má mojí hlubokou úctu, že tolik pohrdá materiálními hodnotami, ale nechápu ho. Já bych si to líbit nechal. Howgh
|
|
Dle mého názoru je autor prostě našňupnutej že nic nedostal...
|
|
překvapilo mě kolik lidí v diskuzi "dárkovací zvyk" schvaluje, někteří autorovi domlouvají, jiní se na své dárky těší. Opravdu si všichni myslí, že jde čistě o milou pozornost? Opravdu myslíte, že někdo dává dárky cizím lidem jen tak, že tím nic nesleduje? Zajímalo by mě kolik z nich by dokázalo z objektivních důvodů změnit dodavatele chvíli po obdržení dárku.
Dárky zavazují, vždycky to platilo a nikdy se to nezmění, ale možná je to ještě horší, možná dostanete dárek, protože za úplatek jim nestojíte. Proč by vám rvali miliony do kapsy, když se spokojíte s "drobnou pozorností". Není to možné??
Pro upřesnění dárky dostávám a štvou mě, ale možná je to tím, že někdy dárky dávám (za firmu) a věřte, že tím sleduji minimálně to, že mě neodmítnou, když budu něco potřebovat. Když člověk vidí tu dětinskou radost z dárku, skoro lituje jak málo lidem stačí. Dlužno říct, že člověk, který by dárek odmítl by si získal můj respekt. Pořád platí to co říká moje matka - co šílíš, každej si rád vezme.
No nic, nechci nikoho vychovávat, jen mě to překvapilo.
|
|
|
Jen v loňském roce jsem podepisoval nákupy za v přepočtu ca 30 milonů korun. Hodnota dárků je proti tomu plivnutím v moři (dohromady tak 500 Euro?). O pozornost, vázanou na určité rozhodnutí, se někteří dodavatelé pokusili také a věřte mi, taková situace vypadá úplně jinak.
|
|
|
> Opravdu myslíte, že někdo dává dárky cizím lidem jen tak, že tím nic nesleduje?
Samozřejmě, že tím něco sleduje. Má velmi specifický cíl: chce dotyčného potěšit, udělat mu radost.
A tak je to medle správné.
Ono totiž "cizí" je dosti ambivalentní termín; co to znamená? Rozhodně je mi jinak "cizí" někdo, koho náhodně potkám na ulici, a dlouholetý obchodní partner. Já osobně dokonce celkem vysoké procento mých obchodních partnerů počítám zároveň mezi své přátele.
|
|
Cizim lidem bych teda rozhodne darky nedaval. Ale obchodak dodavatele se kterym jsem v kontaktu snad obden telefonem a minimalne tri krat do mesice osobne, nebo odberatel ktereho znam uz 10 let, potkavame se na skolenich, firemnych dnech a dalsich akcich snad proboha neni cizi clovek ?
Proc bych mel mit vycitky z toho, ze tem lidem koncem roku poslu nejakou malickost, nebo ze oni neco poslou mne. Navic se snazim aby darky byly i trochu osobni...
|
|
Tak zle bych to neviděl. Úplatky opravdu vypadají jinak. U větších firem jsou tyto pozornosti celkem samozřejmostí a nevidím na tom nic špatného.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek Je to zkrátka k popukání...
|