Komentáře ke článku: O systému permanentní volby (ze dne 20.06.2010, autor článku: [Neregistrovaný autor])
Přidat nový komentář
|
Zajímavé, ale ta permanentní volba se mi moc nezdá - řada lidí by si prostě jednou vybrala nějakou stranu a pak už by se o nic nezajímali. Ale možná taky ne. Jinak co říkáte na to, že by se mandáty poslanců rozdělovaly poměrně k celkovému počtu oprávněných voličů - myslím tak, že například při letošní téměř čtyřicetiprocentní neúčasti by prostě 40% křesel zůstalo prázdných (nebo jinak - započítávaly by se i neplatné hlasy, takže člověk by měl možnost vyjádřit, že nemá důvěru k žádné z kandidujících stran?)
Zaráží mě jiná věc - proč mohou volit i vězni? Není snad vězení dočasným vyloučením ze společnosti?
|
|
|
Vězení je přece určeno k převýchově, to nevíte? ;-) Osobně mi ale volící vězni přijdou méně problematičtí než volící dozorci (a jiní státní úředníci) - neprůstřelný systém jak je odfiltrovat ale nemám.
IMHO by klidně mohlo být možné u některých trestných činů uložit ztrátu volebního práva jako součást rozsudku, ale automatickou ztrátu při každém odnětí svobody považuju za hloupost.
|
|
|
Souhlasím, asi by nebylo dobré odebírat volební právo všem automaticky (třeba odsouzeným za nedbalostní nebo neúmyslné TČ), ale třeba násilníkům nebo podvodnímům bych ho sebral. Ačkoli to je možná zase skupina lidí, kterým by to bylo jedno.
|
|
|
Jasně, tak ať to může rozhodnout soud, jak navrhuju, ne?
|
|
|
|
U vězňů je třeba rozlišovat mezi těmi kdo byli pravomocně odsouzeni a těmi kdo jsou ve vazbě. U pravomocně odsouzených bych byl pro odnětí volebního práva po dobu výkonu trestu.
Není to tak dávno co jsem se účastnil voleb ve vazební věznici Ruzyň, a co jsem měl možnost pozorovat většina vězňů šla volit jen pro to aby si udělali procházku z cely a pokusili se využít příležitosti k různé drobné směně (obchoduje se hlavně tabák, různé léky a drobné šperky). Že by o politiku měl někdo z nich zájem se říct nedá. Krásným příkladem naprosté neznalosti byli dva kofoláči kteří se ostatním svěřili s tím že volili dělnickou stranu :-)
Jak je to s volbami a zájmem o ně ve výkonu trestu nevím, tam mě bohudík nedostali.
|
|
|
No a co Vás vede k přesvědčení, že "politická vyspělost" elektorátu n druhé straně vězeňské zdi je nějak výrazně vyšší?
Pravda, odnětí volebního práva by bylo možno chápat jako jistý postih za blbost (tedy za to, že se dotyční nechali chytit a usvědčit).
|
|
|
No jsem přesvědčen že nejen "politická vyspělost" ale vůbec vyspělost jako taková je "venku za zdí" v průměru výrazně vyšší. To co jsem tam potkal se snad ani nedá považovat za lidi, kupříkladu se mnou na cele byl chvíli blbec kterýho se mi bez problémů povedlo přesvědčit že brambory rostou na keři, a takovejch tam bylo víc. Třeba jen na patře kde jsem byl (cca 170 lidí na patro) bylo asi 8 analfabetů (vím že člověk který je analfabet nemusí být nutně blbec, tohle ale byli idioti do jednoho), a to nepočítám ty kteří sice byli schopní číst, ale měli problém pochopit význam textu. Prostě tam byla neuvěřitelně vysoká koncentrace neskutečně blbejch lidí, venku je to podstatně lepší.
|
|
Permanentní volba mi naopak nepřijde tak špatná, jen bych se v případě vyhodnocování každý měsíc (podle mne moc častý interval) bál, že při jakémkoli masově nepopulárním opatření (např. nezvýšení pastelkovného) došlo k parlamentní personální smršti - a strany by se proto ještě více než dnes soustředily na okamžitou popularitu bez ohhledu na dlouhodobé ekonomické potřeby státu. V podstatě by pořád "bylo před volbami".
Pokud by se odstranila tahle vada na kráse, proč ne? :-)
|
|
|
Také mě připadá stabilita jako zajímavý prvek, každoměsíční obměny situace vnesou chaos do vyjednávání (připravuji zákon tak, aby prošel za určité konstelace, aby na něm byla shoda. První čtení už má jinou konstelaci, druhé také, ale dá se to nějak dohromady - hup změna jako prase kvůli něčemu úplně jinému a můžeme začít od začátku).
Takže interval bych protáhnul.
|
|
|
V soucasnem systemu zdravotnich pojistoven se muzete prehlasit vzdy k zacatku ctvrtleti a muzete to udelat jednou za rok (nebo za dva?). Nevidel bych v takovem systemu "prehlasovani" problem i u politickych stran.
Technicky je to urcite vhodnejsi system, ale otazka je, jake politiky by generoval - dokazete si predstavit toho poslance, jak nevi, jestli tu za ctvrt roku jeste bude? A tu vladu?
|
|
|
Omezeni na pocet zmen za urcity cas bohuzel rozbiji jednu skrytou ficuru systemu.
Pocitam s tim, ze verejny vystup voleb je jenom statistika. Konkretni hlasy nikde neuvidite.
Jenze v tu chvili se nam vraci problem s falsovanim vysledku.
Vy si sice nakrasne muze zkontrolovat hlas po prihlaseni do systemu, ale nemate zaruceno, ze je spravne zapocitany. Takze treba na jeden den date nekomu z Vami volene strany preferencni hlas a zkontrolujete si, jestli se ve verejnych vysledcich zmena projevila.
|
|
|
Lide nastesti nejsou uplne blbi. Kdyby lide skutecne chteli pastelkovne, tak ho tu jednoduse mame.
Vetsina stran bude mit stovky tisic volicu a riziko ztraty mandatu bude hrozit hlavne poslednimu zavolenemu z kandidatky.
Nicmene je mozne konkretni hajzly vyhazet pomoci preferencnich hlasu. A zbytek staniku snad pochopi o co jde. V opacnem pripade tam stejne nemaji co delat.
|
|
Cítím v tom americký systém voleb - při dosažení věku 18 let vám dají vybrat, jestli chcete být republikán, nebo demokrat. Vyberete si a kdykoliv to můžete změnit, ale hlasy se nepřepočítávají tak často (přesný interval ale neznám). Doporučil bych přepočítávání jednou za 2-3 roky.
Nicméně s tímhle souhlasím a stranu, která by to navrhla, bych volil.
|
|
|
no moment, ale co ty davy negramotnych negru, kteri se pri predposlednich volbach snazili uz tenkrat dostat do Whitehousu misto Bushe nejakou podobnou sracku jako je tam ted a nezvladli udelat krizek ve ctverecku? Tech se nikdo neptal, nebo je to jeste jiny system v jine americe?
PS: Permanentni volba zni dobre, ale zachoval bych volebni obdobi. Takze by okamzita zmena hlasu na te poste vedla spis jen k velmi realnemu pravidelne zverejnovanemu "volebnimu prozkumu" pro nasledujici den D. Tim by se dalo i testovat, ktera strana ma sanci na tech 5% a i ty srajdy "prece ten hlas nezahodim" by se pak mozna odhodlaly. Vetsi snahu politiku zduvodnovat chystane akce a predkladat pruhledne ucty neni treba zminovat.
|
|
Neanonnymní volby skrývají jedno vážné nebezpečí. Pokud zvolíte jinou stranu než tu, která se dostala k moci, hrozí vám od ní šikana. A že hrozí reálně, to mi věřte. Uvedu příklad.
Neanonymní "volby" připomíná petice. Tam musíte napsat své jméno, adresu a podepsat se. Jedna taková proběhla v Chomutově (přesněji dvě). Víc jak 6 tisíc občanů se domáhalo odstoupení rady magistrátu v čele s primátorkou. Petici podepsalo víc jak 10% občanů (počítáno i s kojenci a cca 300 bezdomovci, které si radnice přihlásila k bydlení na rathausu, aby se mohla VI upgradnout ze starostky na primátorku). Nejenom, že si radnice s peticí vytřela zadek, ale navíc každému signatáři petice odeslala osobní dopis. Kromě nicneříkajících PR blábolů o tom, jak to s náma myslí dobře a jak je mrzí, že to nechápem, bylo mezi řádky tučným písmem napsáno: TOS POSRAL! VÍME O TOBĚ! V CHOMUTOVĚ SE UŽ ANI NEUSEREŠ, HAJZLE!
|
|
|
Nikde jsem nenapsal, ze vysledky musi byt verejne.
Sikana hrozi pouze v pripade, ze se strana dostane k datum ve volebnim systemu.
Navrzeny system hlavne vyse zmineny problem resi. Nelibi se Vam primatorka? Tak staci parkrat kliknou a nazor jste vyjadril. Kdyz se takovych najde dost, bude za mesic Rapkova ex-primatorkou.
|
|
|
Straně, která vyhraje volby pak stačí obsadit ministerstvo voleb a tajné seznamy voličů i s hlasováním má jako na dlani. Utajení čehokoliv lze dosáhnout velmi obtížně, když se o tajná data bude starat ten, před kterým by měla chráněná.
A co v případě, že jinak schopná vláda bude muset činit nepopulární rozhodnutí? Nepřežije měsíc. Názor spousty ovčanů ovlivňují kecy v hospodě a bulvár. Politici pak nepopulární kroky dělat nebudou a stát úspěšně zamíří cestou budování rozvinutého socializmu.
|
|
|
Ach jo, kdy vám lidi dojde, že volená vláda je neskutečná pitomost, ať už ji volíte jak chcete? ;-)
Vládu si má sestavovat panovník. Volený může být, když už tedy není zbytí, dejme tomu parlament, který bude mít za nějakých daných okolností právo veta na rozhodnutí panovníka a vlády.
|
|
|
Hm, měl jsem za to, že vláda se nevolí, jak chceme.
Volí se, když už tedy není zbytí, parlament.
Sestaví - li vládu panovník (osobně?), nebo prezidentem pověřený člověk, je pak lhostejné.
_________
Představa, že by panovník nepřihlížel k skupinovým zájmům, je neuvěřitelná.
|
|
|
Vláda se de facto volí, protože parlament jednak v podstatě neomezeně určuje pravidla hry a za druhé vládu schvaluje i jako takovou, tedy rozhoduje o její existenci, nejen o jejích jednotlivých krocích.
Ano, panovník může někdy přihlížet ke skupinovým zájmům, leč historie nám ukazuje, že korunované hlavy jsou k tomuto výrazně méně náchylné než ty volené, které potřebují shánět a udržovat voliče.
|
|
|
A to je, nebo není, více než právo veta?
Síla skupin a váha jejich zájmů se tedy v průběhu času nemění?
|
|
|
“Ano, panovník může někdy přihlížet ke skupinovým zájmům, leč historie nám ukazuje, že korunované hlavy jsou k tomuto výrazně méně náchylné než ty volené, které potřebují shánět a udržovat voliče.“
Ano, třeba je dobré si vzpomenout, kdypak se vymyslela jedna z největších sviňáren - centrální bankovnictví a tisk nekrytých peněz (kdopak byl takový otec inflace a hospodářských cyklů). A kdo že je ten vítěz ... ano, Vilém III., král Anglie. Když už mu žádný soudný člověk nechtěl půjčit, tak si ty peníze pro sebe nechal natisknout. Jak uvážlivé, spravedlivé a nepodléhající skupinovým zájmům.
O vydávání povolení a koncesí na kde co se raději nebudeme zmiňovat, tam to panovníci obvykle dělali také pro blaho občanů.
Je přece úplně jedno, jestli korumpujete úředníka, nebo panovníka. U toho panovníka to jenom stojí víc, takže to, co si zaplatíte, musí být větší svinstvo, aby se to vyplatilo.
|
|
|
Na komentář bych si dovolil navázat jednou aktuální poznámkou, zde:
Takřka souběžně se na tomto webu diskutuje registrace vozidel a poznávací značky, které jsou téměř v absolutní shodě diskutujícíh odmítány, protože jsou fuj.
Možná, že by nám JJ mohl vysvětlit, proč je například v "našem středoevropsko-balkánském prostoru" císařpán zavedl. Snad aby mohl prostřednictvím své policie snáze buzerovat řidiče obou vídeňských automobilů?
|
|
|
Ale pánové (oba)...
Jednak jsem nikdy nikde netvrdil, že panovník je Bůh a nemůže nikdy nic udělat blbě.
Za druhé se zkuste laskavě trochu zamyslet. Ani Willem III ani František Josef v době zavedení těch (právem) kritisovaných věcí nevládli absolutisticky. Ty nesmysly vymyslely a zavedly *volené vlády* se souhlasem parlamentů tedy z vůle lidu (ve druhém případě jeho převážné většiny protože v té době už bylo volební právo velmi rozšířené). Chcete-li tedy panovníkům v těchto případech něco vyčítat, tak jen to, že se zachovali demokraticky podle vůle lidu. a ty blbosti místo veta podepsali... Já jim to pochopitelně velmi vyčítám - ale já jsem známý antidemokrat.
|
|
|
To je od Tebe dost nestoudne, chtit po te nepatrne osobe takove odpone veci...
|
|
|
Ale pane,
nikdy nikde jsem netvrdil, že byste někdy někde tvrdil, že panovník je Bůh a nemůže nic udělat blbě.
Děkuji, přesně takhle bych si odpvoěď napsal sám.
Myslíte, že na základě tohoto Vašeho vysvětlení mi je Vaše nadšení pro vladaře pochopitelnější?
Není princip udělování koncesí přece jen trochu starší?
|
|
|
|
Hmm...cili vudce vznikly volbou je spatny, zatimco vudce vznikly takrikajic "at random" je apriori dobry...neco mi v te logice unika.
|
|
|
Kdyby Vám unikalo jen tohle...
Pravděpodobnost toho, že vůdce vzniklý lidovou volbou bude špatný je nepoměrně vyšší, než pravděpodobnost toho, že špatný bude vůdce, který takovou volbu nemusí postoupit a nemusí se tedy snažit volitelům zalíbit, něco jim slibovat apod. K volbě by se mělo sahat výjimečně, například při vymření dynastie.
Panovníka, který svoji posici zdědil a byl pro ni od mládí připravován, bych asi neoznačil jako "vzniklého takříkajíc 'at random'".
Důležité je také to, že panovník je omezen nějak zvenčí systému (tj. ne snadno změnitelnými zákony či jen o něco méně snadno změnitelnou ústavou) - v minulosti například zodpovědností vůči Bohu, v dnešní době by se naopak mohl použít princip kde panovník nesmí porušovat základní práva jednotlivých občanů, ale smí víceméně bez omezení zasahovat proti státnímu aparátu (např. bezpodmínečné právo veta na libovolné rozhodnutí libovolného státního orgánu).
I česká historická zkušenost IMHO podporuje můj názor - podívejte se třeba na Rudolfa II, Františka I/II (syn Leopolda II) či Ferdinanda Dobrotivého. Ačkoli ty karikatury, ve které je proměnilo národovecko-komunistické pojetí dějepisu jsou jen žvásty, asi málokdo je označí za nějaké extrémně schopné panovníky. I tak se za jejich vlády naší monarchii dařilo velice dobře. Dokonce ani v dobách velkých problémů (Napoleonské války, revoluce 1848) to nevedlo ke katastrofě a nástupnický řád se dokázal se skutečnou neschopností vládnout vypořádat poměrně dobře (abdikace, resignace na místo v nástupnické linii atd...).
|
|
|
Tak jistě, pokud se nechá volit prostý lid tak výsledek volby nebude nikdy racionální, to je známo už velmi dlouho (a takto mimojiné USA ovládají "svá" území - říkají tomu šíření demokracie).
Značný problém dnes je, že současné vládnutí je řekl bych téměř nerozlučně spjato s mandátem (taky přímý důsledek zejména US pojetí demokracie), což značně ztíží vládu takového panovníka s absolutním vetem. Pokud nebude moci zasahovat do práv občanů tak to bude jen tajtrlík, kderý může vetovat, čímž časem nasere naprosto všechny pokud bude nezávislý.
|
|
Proč je volba anonymní a proč s lístky musíte chodit za plentu?
Asi si nepamatujete předlistopadové volby. Ty sice také byly anonymní, ale pouze papírově. Dali vám do ruky hlasovací lístek kandidátů Národní fronty, a očekávali, že ho ihned vhodíte do urny. Pokud jste šel za plentu, byl jste zapsán na seznam podezřelých.
Pak už stačí málo, a politické vyhazovy z práce mohou být opět snadno na pořadu dne.
Stejně tak korupce bude snadnější: Hodíš do urny hlas, dostaneš stovku. V komisi mám člověka, který si tě zkontroluje!
Veřejná volba je nebezpečná, i když novináři by možná oslavně hýkali, jak pomáhá veřejná volba bojovat proti "extrémismu".
|
|
|
Jo, "volby" za socialismu byly zajímavé. Vždycky mě zajímalo, co by se muselo stát, aby ta kandidátka NF nebyla zvolena, zda to mohlo alespoň teoreticky nastat a co by dělali komouši, kdyby se to náhodou opravdu stalo :-)
|
|
|
Spocitali by to znova a zacali by premyslet co s tim ze jim ovecky zacinaji revoltovat nebo by po plamennem projevu o reakcionarich a ovlivnovani voleb udelali volby znova (jako dnesni soudruzi v Irsku)
|
|
|
Jak "spočítali by to znova"?
Tenkrát možná spočítali, kolik živlů se nedostavilo k volbám!
|
|
|
Ale ona byla zvolena VŽDY. Jednak proto, že neexistovali protikandidáti a taky proto, že nechodit k volbám znamenalo černý puntík a průser.
Obálku jsem nafasoval až ve volební místnosti. Komise bedlivě sledovala, jestli s ní nějak nemanipuluju a jestli jí vhodím do urny (lístky se nepřendávali).
Jak šel někdo za plentu (byla v protilehlé místnosti), tam opět puntík a průser. Většinou se vědělo, koho škrtal (tenkrát se tuším škrtalo), protože byl obvykle jeden z mála.
Kdo se nedostavil, pro toho si došli s urnou až domů.
Perličkou byla situace v jednom obvodě v Chomutově, kde po sečtení všech hlasů vyšla volební účast na 101%. Někdo si nevšiml, že pár babiček z důchoďáku, za které naházeli lístky do urny už buduje socializmus na druhým břehu řeky Styx...
|
|
|
Jasně, samozřejmě, že v praxi byla zvolena vždy.
Ale dejme tomu, že by se našlo dost lidí, ochotných zůstat doma, lístek znehodnotit, škrtat nebo co já vím co ještě. Byla nějaká požadovaná minimální účast? Existovalo alespoň teoreticky něco jako minimální počet hlasů (či procent) pro zvolení?
Jiná věc je to, že v podobném případě by to asi strana a vláda zatajily a vyhlásily by nějaké zcela vymyšlené výsledky.
|
|
|
Tolik odvážných v republice nebylo. Naposled touha po svobodných volbách a jiných benefitech svobodné společnosti skončila invazí vojsk pěti států Varšavský smlouvy.
Kolik procent někdo potřeboval nevím, protože kandidáti obvykle dosahovali téměř 100% hlasů (někdy i víc :). Lid prostě musel být jednotný v boji za revoluční odkaz soudruha Lenina, samozřejmě pod vedením Komunistické strany. A běda jak ne!
|
|
|
Ano, jak vypadala praxe pochpitelně vím.
Jen mě zajímalo, zda se soudruzi při návrhu volebního zákona vůbec zabývali takovými věcmi, co to znamená "být zvolen" (byť třeba jen pro ukázku světu), nebo jestli si řekli "jednou za 4 roky volby s kandidátkou NF a s ničím dalším se nemusíme patlat, protože je stejně vždycky vyhrajeme).
|
|
|
Upravoval to např. zákon č. 44/1971, o volbách do Federálního shromáždění. Volební právo bylo podle zákona všeobecné, rovné a přímé s tajným hlasováním (§ 2). Nevolili vězni, pasivní volební právo bylo nastaveno na 21 let, jako ostatně do PS nyní.
Kandidáti byli kandidáty Národní fronty, navrhovala je KSČ, případně jiné politické strany a společenské organizace sdružené v Národní frontě(§ 24). Je tedy zřejmé, že i pokud chtěl někdo do FS kandidovat, musela ho navrhnout nějaká organizace sdružená v NF, jinak jej volební komise nemohla zapsat. Vím, že na to nějak dojel Pavel Wonka, ale detaily neznám a nemám čas to hledat.
Hlasovalo se osobně, pomocí hlasovacího lístku, který volič (jako nyní) dostal při registraci. Na rozdíl od dnešní úpravy, kdy každý musí odejít "za plentu", tehdy žádná podobná povinnost neplatila. Na hlasovacím lístku se mohli škrtat kandidáti, pro které volič nehlasoval (§ 35/1). Fyzicky ovšem nevím, jak to bylo, jestli bylo uvedeno víc kandidátů nebo jen jeden, volil jsem poprvé až v roce 1992.
Povinná minimální volební účast byla 50%+1 volič v daném volebním obvodu, které byly jednomandátové. Ke zvolení byla potřeba nadpoloviční většina platných (=odevzdaných) hlasů (§ 45/1). Pokud se nezúčastnila nadpoloviční většina voličů, anebo pokud ani jeden z kandidátů nedostal nadpoloviční počet hlasů, konaly se do 14 dnů nové volby (§ 46/1). Zákon výslovně neřešil otázku kandidátů ani nesnižoval potřebné kvórum, takže předpokládám, že i v opakovaných volbách by byla podmínkou nadpoloviční účast a nadpoloviční většina hlasů potřebných pro zvolení, voleb by se účastnili všichni kandidáti-podle § 46/2 "Nová volba se provádí na podkladě seznamů voličů sestavených pro první volby a přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona".
Zajímavě byla řešena odvolatelnost poslanců:poslanec, "který zklamal důvěru voličů nebo který se dopustil činu nedůstojného funkce poslance" mohl být odvolán. Návrh podával "příslušný" orgán NF (příslušný byl předpokládám ten, který poslance navrhnul) předsednictvu FS. Následně se konaly veřejné schůze voličů v příslušném volebním obvodu a na těchto schůzích se VEŘEJNĚ hlasovalo o odvolání (§ 49/4); nešlo tedy o "volby naopak". nemyslím ovšem, že by se tato procedura někdy použila v praxi.
Jako perlička nakonec § 29: "Každá organizace sdružená v Národní frontě a každý občan Československé socialistické republiky má právo svobodně agitovat v tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, na schůzích i jiným způsobem pro kandidáta Národní fronty."
|
|
|
Reakce v zasede viz vyse.
Neni absolutne zadny duvod, aby volene strany mely pristup k informaci, jak kdo volil.
|
|
"Předpokládám, ze po stabilizování situace se podstatně zvětsí zastoupení malých stran, které přesneji vyjádří názor veřejnosti. Měla by stoupnout volební účast, protože alespoň jednou se na poštu dostaví snad každý.
Hlasy všech voličů budou rovnocenné.
Politici budou odvolatelní.
Dále je možné zavést odložené schvalování zákonů, kdy by se počkalo, jestli veřejnost neodebere za pokus o protlačení vadného zákona mandát. "
Jelikož změny ústavních zákonů schvalují současní politici, tak toto přesně jsou důvody, proč žádná reforma, hrozící větší kontrolou občana, odvolatelností nebo třeba větším prostorem pro menší strany, nikdy schválena nebude.
|
|
|
Odložené schvalování zákonů by se mi taky líbilo. Mohlo by to například fungovat tak, že zákon by musel potvrdit i parlament, vzešlý z dalších voleb.
Případně i to, co mají v USA, kde se zákon nejprve schválí na dobu určitou a po této době (5 let?) musí být opět schválen. Nepoužívá se to ale u všech zákonů a teď nevím, jaký je tam klíčk u rozhodování kdy ano a kdy ne.
Nevyřešilo by to všechno, ale rozhodně by to pomohlo omezit takovou tu snahu "sakra tady nám něco nefunguje, šup schválíme na to nějaký hotfix" a mírně by to asi zkomplikovalo i schvalování zákonů na zakázku zájmových skupin, protože by bylo nutno podplácet dva parlamenty, riskovat že se to rozkecá v "čekací době" a čekat než z nového opatření bude nějaký ten praktický prospěch.
|
|
hm, a jak by autor vyresil skladani vlady? jakoze by se kazdy mesic tvorila nova? nebo by tu byla nejaka "permanentni vlada" bez ohledu na soucasne slozeni parlamentu? to by asi tezko fungovalo, ze?
jinak pokud se nekdo opravdu nemuze dockat voleb, nema to u nas tak tezke, volby jsou skoro co rok - snemovna, senat, obecni, evropske, krajske a vyhledove prezidentske. mlady volic tak ma spoustu prilezitosti se vyradit.
a kdyz uz jsme u toho - chtel by autor mesicne prepocitavat vsechny volby? menil by se nam mesicne i prezident? starosta?
|
|
Prubezne zmeny behem volebniho obdobi na zaklade moznych zmen hlasu kdykoli bych fakt neprovadel. Byl by v tom neskutecnej bordel, kdyz by s poslancema cachrovaly medialni masaze... dnes je totiz bezne o komkoli beztrestne rict cokoli a nez by soud neco vysetril, bylo by pozde, stejne tak kratkozrakost lidi pri opatrenich, jejichz dusledky se projevi az za urcitou dobu, ale v dobe zavadeni jsou nepopularni... to by nebylo dobre.
Ja bych se spokojil s tim, ze by slo volit i online. Znam spoustu lidi, vcetne me, kteri letos nevolili, protoze nebyli doma. Kvuli letosnim volbam bych byval musel obetovat prodlouzeny vikend ve Slovinsku a to fakt ne. Presto me mrzelo, ze SSO nedostala muj hlas.
Duchodci a obecne spis starsi lide sedi doma na prdelich, bydli tam, kde maji trvale bydliste a zajit par metru do mistni telocvicny jim fakt nedela problem, kdezto studenti a vetsina mladych, kteri ziji mimo misto, kde muzou volit (tak samozrejme to zmenit jde, ale uz je to uradovani) si musi rozmyslet, jestli pojedou na vikend domu. Online by to proste bylo fajn.
|
|
si vybere stranu s tím, že může svůj hlas kdykoliv změnit. Po smrti nebo ztrátě volebního práva se hlas ze systému smaže.
Takze staci rozsirit famu, ze za hlas pro CSSD bude vyplaceno 100,-, prijedou cikani i s rodinama a malyma detma, odvoli kdo muze, ukaze se, ze nikdo ty penize nedostane, tudiz uz je u voleb nikdy neuvidime a CSSD bude mit svuj zaklad jisty dokud nekdo neprijde s jeste neuveritelnejsim slibem - takhle to bylo mineno?
Podle me prave opakovani voleb aspon trochu odfiltruje ty, kteri se o politiku nezajimaji ani natolik, aby si udelali o vikendu prochazku k nejblizsi skole. A Povazuju za dobre, ze takovito lide neovlivnuji politiku statu - po pravde receno bych dal prednost tomu, kdyby byl ten filtr ucinnejsi a prah vyssi, protoze kdo chce, ten si to vetsinou nejak zaridi, zatimco komu je vsechno fuk by do rizeni fakt kecat nemel.
(Situace, kdy je nekdo mimo republiku se da resit jinymi zpusoby napriklad deponovanim hlasu pred odjezdem na stanovenem miste = "odvoleni v predterminu")
|
|
|
Jasne, takhle staci tu famu rozsirit jednou za 4 roky bez sance, aby nasrani cigani svoje hlasy zase odvolali.
|
|
|
Přidat nový komentář
Zobraz článek O systému permanentní volby
|