|
Když jsem tu naposled, pár let zpátky, kritizoval články ve slovenštině, byl jsem nazván skoro provokatérem. Já to nemyslím zle, ale mě se to tak špatně čte, že si to prostě nepřečtu, ač by mě to téma zajímalo... škoda..
|
|
|
Berte to jako trenink a vyzvu! ;-)
|
|
|
My starsi generace odkojena slovenskymi pondelnimi a ctvrtecnimi televiznimi vecery to precteme bez problemu. A navic mam par kolegyn a kolegu stejne mluvicich takze se denne procvicuji.
Ale chapu te - moje dcery mely naprosto stejny problem, ta jazykova bariera u mladsi generace proste existuje.
|
|
|
Sem docela mladej a čtu to normálně. Ale je fakt, že u mojí generace už sem se už setkal s tím, že když na ně mluví slovák, tak koukaj jak telata :-\
|
|
|
To právě nechápu. My televizi neměli a na slovensku nežili, takže přímá zkušenost nic, ale stejně jsem slovensky rozumím díky čtení "bilinguálního" Letectví+Kosmonautiky v relativně útlém věku.
Šlo to samo, stačilo chtít.
Že člověk čas od času nezná nějaké slovo? A co má být -- tak tomu je se všemi "nemateřskými" jazyky a schopnost domyslet se pravděpodobného významu z kontextu je k nezaplacení.
A proto mi přijde, že u té "dnešní generace" (whatever that is) je to spíše o "chtění" než o nějaké skutečné "bariéře".
|
|
|
Samozřejmě, že když se chce, tak to jde. Ale čte se to špatně, pokud člověk není zvyklý – například mně se to čte přibližně tak, jako kdyby to bylo česky bez diakritiky. A to pak oželím dost článků, pokud vyloženě nesklouznou do "tohle téma mě extrémně zajímá, musím přečíst".
|
|
|
Přesně tak, samozřejmě že když chci, tak tomu textu až na pár slov porozumím, ale je to pro mě tak nepohodlné, že to, až na výjimky, nedělám.
|
|
|
Přesně tak, je to otázka zvyku...
Já osobně česky/slovensky neřeším, odjakživa jsem používal obojí (navíc v několika nářečních verzích* podle různých babiček a tetiček), ale nedělá mi problém přečíst a správně vyslovit střídavě text polský (čemuž normálně rozumím) a pak maďarský (kde si sotva umím říct o chleba), přitom třeba s/sz se vyslovuje právě opačně...
* Z dětství mi nějaký čas zůstala tendence přizpůsobovat se v průběhu hovoru výslovností (přízvuk, melodie apod.) svému protějšku, což někdy vedlo k poněkud trapným situacím...
|
|
|
|
Je to lenost ovencena blbosti. Moje zena jezdi nakupovat do Rakouska vcetne naseho plodu lasky a ten prakticky od tri let nemel problem se tak nejak "domluvit" s mistnimi detmi v obchodech, i kdyz si vsiml, ze "mluvi nejak divne mami".
|
|
|
A co zkusit Google translator?
|
|
|
Kurva zvykni si nebo to nečti. Ten,kdo to "písal", si s tím dál práci, má auto, které ho baví a snaží se to sdělit ostatním. Buď shovívavý!
|
|
U nas mladi to same, anglicky neumi, jinou rec taky ne a ani slovensky nebo polsky nerozumi nebo nechteji rozumet...
|
|
|
Pokud „u nás mladí“ znamená Vaše děti, není to tak trochu Vaše vina?
Naše děti (nejstarší je 11) slovenštinu zvládají bez problémů, v polštině jakž takž rozumějí běžné věci např. při nákupu a angličtinu se učí taky relativně slušně. Holandštinu nepočítám, to je samozřejmost.
|
|
|
Zásadní otázka ovšem je, zda si po večerech čtou Vergilia v originále.
|
|
|
Ne, leda Kačera Donalda a Tajuplný ostrov.
|
|
|
Tajuplny ostrov v originale? Uci se snad zabozroutsky?
|
|
|
U nas v tovarne 22 km od polskych a 45 od slovenskych hranic.
Jinak dcera polsky rozumi a snazi se i mluvit. Ale az ji budou tri, dame ji stejne do ceske skolky, doma se polsky nemluvi, jen zena a pribuzenstvo a znami obcas narecim, ac povetsinou absolventi polskych zakladek a gymplu.
|
|
|
Nase deti jsou spolecnosti vychovavany do americkeho konzumniho idealu: umet jen vlastni jazyk a v pripade neamericana jeste je vhodna anglictina. Takovy clovek je pak plne odkazan na to, co je mu naservirovano.
U nas doma jsme jednoznacne zacali dite ucit nemecky, protoze to je jazyk, ktery ve stredni Evrope ma smysl. Anglictina se na nej stejne bude v ramci naseho statniho ritolezectvi tlacit uplne vsude, takze tu se nauci tak nebo tak.
V pozdejsim veku pak uvidime, co potomka bude bavit. Pokud to bude vypadat spise na cestovani, pak zkusime spanelstinu. Pokud to bude vypadat na nejake nadani pro obchod a podobne, tak cinstinu ev. rustinu.
Pevne doufam, ze ostatni odvetvi si zachovaji svoji kulturu (felcarina latinu, umeni franinu, hudba intalstinu, atd.) co nejdele. Unifikace na anglictinu je nechutna.
Krasa zivota je v jeho ruznorodosti. Mit vsechno ze sadrokartonu, vsechny limonady s cervenobilym logem a vsechny "hudebniky" s xiltem dozadu, spadlyma kalhotama, cernou drzkou a hekajici nejake nerymujici se verse do mikrofonu -> des a hruza.
|
|
|
Nejsem si jistý že by němčina měla ve střední Evropě nějaké výsostné postavení. Německy jsem se z donucení učil 4 roky na gymplu a jsem rád že se potvrdil můj odhad a ne odhad němčinářky. Totiž že němčina je jazyk téměř naprosto k ničemu. Nikdy jsem neměl ambice přivydělávat si překlady textů dechovky a manuálů k pračkám jako ona. Když nepočítám občasné objednání Bratwurstu a Gulasch Suppe na sjezdovce a domluvu na benzince či s hoteliérem, vždy jsem si s Němci při pracovním jednání v pohodě vystačil s angličtinou. Hodí se, ale do dětí bych jí cizí jako jazyk číslo jedna rozhodně necpal. Angličtina a ruština se mi hodila mnohem mnohem víc. A kdybych se měl znova rozhodovat, z němčiny bych si dal nějaký rychlokurz a raději bral francouzštinu nebo španělštinu.
Slovenčina je úžasný jazyk. První setkání s Drákulou (grófovy bosorky a ich smädné pery), další setkání četba Kámasůtry (čo sa bozka môže sa aj uhryznuť) a v neposlední řadě Kámasůtra v praxi (bozkaj mi dudušky, milláčik).
|
|
|
Znalost angličtiny je imho dnes na úrovni znalosti čtení, psaní a počítání, prostě nutnost. Za znalost cizího jazyka považuju francouzštinu, němčinu, španělštinu.
Mluvím německy a anglicky a samozřejmě, že při jednání s Němcem stačí angličtina, ovšem při použití němčiny je jednání na úplně jiné úrovni.
Na sjezdovce, pumpě a v restauraci, zejména v Rakousku je němčina nutná už jen na to, aby si člověk nevykoledoval potupné tykání vyhrazené Untermenschům z východu, případně aby na je mohl oplatit stejnou mincí, což v AJ jaksi nejde.
|
|
|
Přesně! Jednání s Němcem či obyvatelem východní říše v jeho mateřském jazyce je úplně o něčem jiném, než když se odehrává anglicky, byť se i tak lze zpravidla dohovořit.
Navíc anglicky umí kdekdo (resp. si to o sobě alespoň myslí), zato opravdu dobře německy hovořícího technika jsem k nám do firmy sháněl s velkým úsilím řadu měsíců a také je díky své znalosti nemčiny patřičně placen. Anglicky rádoby hovořící lze dnes přehazovat vidlema, ale nemčinářů je prostě - alespoň v technických oborech - zoufalý nedostatek.
|
|
|
Němčinářů je krutý nedostatek, tuším, že slavná socdem ministryně školství s dcerou na soukromém lyceu de-facto znemožnila mít němčinu na zš jako hlavní jazyk (což je třeba v takovém Novém Boru náramně praktické). A zaplaťpámbů za to! :-)
|
|
|
A ponemecky si zanadávať na židobolševický panslavizmus musí byť na nezaplatenie.
|
|
|
Pochopitelně, že probereme ten pronárod smíchaný částečně z Haliče, částečně z Polska částečně z Maďarska, říznutý Ruskem, který se pokusil vlísat se pod křídla Velkoněmecké říše.
|
|
|
... aby si člověk nevykoledoval potupné tykání ... případně aby na je mohl oplatit stejnou mincí, což v AJ jaksi nejde
Vskutku. Neboť v angličtině tykání již dávno není ani docela málo potupné, ba právě naopak.
|
|
|
Kdysi mi bylo vysvětleno (na tomto fóru) že tykání historicky v angličtině získalo zavrženíhodný charakter, následně bylo opouštěno a dnešní oslovování je vykáním.
Tak nevím.
|
|
|
Vždyť ano, odpovídá.<p>
Tykání ovšem stále existuje, ale pejorativní nádech dávno ztratilo; v současnosti nese konotace především archaického vyššího stylu -- zhruba nějak podobně, jako v češtině infinitivy končící -ti --, případně ve velmi výjimečných kontextech intimní (naprosto běžně se např. tyká Bohu).
|
|
|
To bohužel nic nemění na tom, že v Rakousku velmi rádi tykají, aby tím naznačili domnělou nadřazenost. Nikdy se mi nestalo, že by si to dovolili ve chvíli, kdy jsem mluvil výhradně německy. Jakmile zaslechnou slovanský jazyk tak v nemalém procentu případů přepnou do tykání. Asi jako když správný řepák vstoupí do vietnamské večerky.
|
|
|
Anglictina v nemecky hovoricich zemich konci presne v okamziku, kdy clovek opusti hotel, drazsi restauraci, nebo obchodni jednani.
V prvnim krame clovek zjisti, ze si neprecte ani to, co to vlastne kupuje.
Obecne si myslim, ze je dobre znat jazyk souseda. Nevim, ale s zadnou anglicky hovorici zemi nesousedime. Jen to jen zprostredkovatelsky jazyk, ktery muze mit vyhodu treba pri tom obchodnim jednani, kde pak obe strany na tom mohou byt stejne blbe.
Mam chalupu v sudetech, kdyz zajdu o vikendu do hospody, tak zahrat si marias s Nemcem a hovorit anglicky, to bych si fakt nezahral a on taky ne. On se snazi cesky, ja nemecky a je to ok.
Ale hlavne - razim heslo, ze pokud moje deti budou umet to, co vsichni ostatni, pak na trhu prace maji stejnou sanci, jako vsichni ostatni. Takze AJ ano abychom nemeli doma cernou ovci, ale to je proste nutnost, zadna vysada.
|
|
|
Je to tak. Nicmene v nasem prihranici aby se clovek ucil bavorstinu, sastinu a rakoustinu, coz jsou jazyky, ktere hochdeutsch jen velmi vzdalene pripominaji... A jeste stesti, ze nesousedime se Svycarskem, protoze ucit se Alemannisch, to bych nepral fakt nikomu.
|
|
Prídem večer, čakám že dakto reagoval na článok a tu sa rieši slovenčina :D Ale zase popravde, odborné články a recenzie ja osobne radšej čítam v češtine ako v Slovenčine, a o dabingu nemôže byť reč.
|
|
Kdyz ono se uz o BMW napsalo mnoho a mnoho. Ale ty osobni zkusenosti byly popsany krasne. A v to pocitam i jazyk:-)
A slovenstina? Co si pamatuju, tak jsme poslouchali dost slovenskych kapel - Modus (jeste se Zbirkou ci Gombitovou), prvni desky Elanu, Prudy s P. Hammelom, Collegium Musicum, pozdeji Petera Lipu ci Deza Ursinyho - tedy abych mluvil aspon za sebe. Spousta knizek za socialismu vysla jenom ve slovenstine a mohl bych pokracovat. Proste pro me to je - a ted se omlouvam - neco jako dalsi nareci cestiny, kteremu bez problemu rozumim a ve kterem se celkem bez problemu domluvim. Navic ma tento jazyk spoustu slov ktere presly do cestiny - napr. jebat ma nepocitatelne vyznamu:-)))))))
|
|
|
Tak rozumět je jedna věc, číst druhá. Já zvládám v poho oboje, taky aby ne, v mém věku:-), ale zatímco mluvená slovenština se mi vyloženě líbí a mám ji opravdu rád ... a u ženských mi přijde vyloženě sexy:-) ... tak psanou sice přečtu, ale prostě nerad. Rve mi to oči. S polštinou jsem na tom úplně stejně.
Holt každý máme své úchylky:-).
|
|
|
Ano, mluvena slovenstina u bab je opravdu sexy:-)))))
Pro me byla nejhorsi kombinace cestiny, polstiny a slovenstiny (zazil jsme u Jablunkova na vojne v roce 1983) - tam jsem za strizliva nerozumel snad ani slova. Po par 'decacich' to uz bylo podstatne lepsi:-))))) A to jsem mel uz slusne zkusenosti s 'vychodnari'...
|
|
|
Ano nekteri goroli mluvi jen reci sveho kmene...
|
|
|
Po naszymu tomu rikaji...
|
|
|
Váš kmen má vlastní gorily? Ještě máme co dohánět...
|
|
|
Gorol vetsinou neni gorila.
Ja jsem ovsem Slezan. Ded z matciny i praded z otcovy strany se ve Slezsku narodili a zili skoro cely zivot. Rozumim a ctu polsky, slovensky i nemecky. Krome anglictiny a rustiny. Dovolenkovou francouzstinu a italstinu zvladam.
|
|
|
Tak to jsem si oddechnul, gorily se špatně shání a je okolo nich lítání, tak je tedy nebudu pořizovat.
Jazykovou vybavenost závidím. Přes různé pokusy školského systému i soukromé výuky si lámaně objednám jídlo, zeptám na cestu a celkem obstojně řeku Scheissekatze, ale tím bohužel víceméně končím .
|
|
Tak ve finale stejne skoncim u anglictiny. Rusky, nemecky ani polsky nenapisu bez chyby ani vetu. A ta IT a FR je opravdu do 200 slov a dvaceti frazi...
|
|
|