Kapitán Minárik položil Jablotron na střechu a zavolal na centrálu.
Po fenomenálním úspěchu prvního stacionárního mobilu v roce 2005 se dělaly
Jablotrony čím dál větší a těžší, aby tím kompenzovaly neustále změnšující
se mobilní mobily. Střecha Doomsteru vyrobená kvůli úspoře nákladů z dvojitého
alobalu se tedy mírně prohnula. Zjistit číslo Hemmerové mobilu, jeho pozici,
číslo mobilu do auta, typ a polohu auta nebyl pro centrálu problém, všechny
údaje měl Minárik během dvou minut. Vypadalo to dobře. Ministryně se účastnila
zasedání v sídle vlády a to celý plán činilo snazším.
Minárik se odebral do obchodu Globvita. Poté, co vláda v roce 2006 zestátnila
všechny obchodní řetězce a spojila je do třech megařetězců, které si podle
státního nařízení povinně tvrdě konkurovaly, bylo celkem jedno, kde nakupujete.
Koupil dva balíčky listového těsta, laciný kufřík neevropské provenience,
kus drátu, pouzdro na legitimaci, pastelky a čtvrtku. Před obchodem na
parkovišti namaloval pastelkami na čtvrtku poměrně zdařilou imitaci odborářské
průkazky a vložil ji do pouzdra. Z listového těsta uplácal dlouhou šišku
a položil ji na dno kufříku. Do těsta zapíchnul drát.
Proniknout pomocí policejní legitimace do podzemních garáží vládního
komplexu nebyl problém. Silně krátkozraký vrátný ignoroval procházející
postavu a věnoval se sledování televizního kvízu a přemýšlel nad aktuální
otázkou, která zněla "Co je to CHLÓR? a) kostelní sbor b) otravný plyn".
Vyhledal Hemmerové audi, za jehož volantem chrápal řidič. Bouchnul mu pěstí
do skla.
"Vstávej, ty línej dobytku!" a vrazil mu před mžourající oči
imitaci průkazky, "nemáš zaplacený členský známky ani na příští rok!"
"JJJááá? Já mám zaplaceno až do roku 2010...!"
"Hovno, hajzle. V odborech seš, na poznávací zájezdy jezdíš, vánoční
kolekce dostáváš a neplatíš. Švihej zacálovat, jinak si tě camorra ze svazu
najde a ... čet si Kola vod Hejliho, že jo?"
Řidič vystřelil, jakoby mu za patama hořelo. Dostat se do sporu s Odborovou
centrálou řidičů reprezentačních limuzín zavánělo velkými problémy a zaměstnání
bylo to nejmenší, o co mohl neposlušný jedinec přijít. Nelze se proto divit,
že řidič spontánně vyběhl ze státem mu svěřeného Audi a uháněl do dva kilometry
vzdálené centrály cvakat.
Minárik se rozvalil v audině a dopřával si ministerský luxus. Kufřík
s těstem položil na zadní sedadlo a čekal, až si ministryně zavolá o odvoz.
Stalo se tak po půl hodině. Minárik zajel ke vchodu a Hemmerová usedla
dovnitř, jak byla navyklá. Přítomnost neznámého řidiče zaznamenala až po
chvíli.
"Kdepak je Péťa?", otázala se.
"Péťa má syfilis", odpověděl Minárik.
"Já myslela, že má fabii".
"To je nemoc. Syfilis."
Ministryně zbledla. "Je to nakažlivý?", zeptala se.
"Jen pohlavním stykem", poučil policista Minárik ministryni
zdravotnictví, nezdálo se však, že by jí to uklidnilo.
"Hele, támhle stojí Buzková! Svezeme ji.", projevila přání mistryně.
Minárik krátce přemýšlel, zda to nějak může ovlivnit jeho plány a usoudil,
že ne.
"Hele, támhle stojí sestry Bártovy. Svezeme je!", projevila
přání Buzková.
"To ale budete muset, soudružko, vzít na kolena ten kufřík".
"Ale jo".
Auto obsazené pěti osobami se znovu rozjelo. Minárik zamknul centrálem
dveře a požádal Buzkovou, zda by mohla otevřít kufřík.
"Cccco to je?"
"Bomba. Kilo trhaviny C4. Zkuste si zavolat nebo tak něco a všichni
budeme lítat nahoře s holubama. Takže děvenky, tohle je opravdovej únos."
Po počáteční hysterii, kdy se Buzková pokoušela skrýt před výbuchem
pod sedačkou a Hemmerová ve schránce na palubní desce, proběhl zbytek cesty
klidně. Buzková fascinovaně čuměla na těsto a nikdo ani nedutal.
Před ordinací Kostohryzové vytáhl Minárik devítku a pomohl dámám vystoupit.
Sestry Bártovy a Buzkovou připoutal v čekárně k topení a Hemmerovou vzal
do ordinace. Přesvědčil Kostohryzovou, aby upustila od okamžité aplikace
sadistických praktik, na které očividně myslela, a podal Hemmerové papír
a tužku, by vydala poslední ministerskou vyhlášku ve své kariéře. Stála
v ní tato věta: Každý je oprávněn zvolit si lékaře tak, jak mu to nejlépe
vyhovuje. Po registraci je lékař povinen jej ošetřit nebo předat do péče
specialisty. Minárik ještě zvažoval, zda nemá ministryni motivovat
zahájit zásadnější reformu zdravotního systému, ale nakonec na to rezignoval.
Kostohryzová neměla námitek a neprodleně ošetřila Minárikovu vypadlou plombu.
"Ahoj Vasjo, tady je Minárik. Pavouk chytil čtyři mouchy. Přijeď."
Za pár minut zastavil před ordinací VW Transporter se zatmavenými skly,
řízený dvěma muži, kteří se představili jako Vasja a Ahmed. Vasja znaleckým
okem obhlédl Minárikovu kořist a projevil mizivé nadšení. Finální dohoda
s Minárikem zněla, že za Buzkovou zaplatí Vasja a Ahmed 10 samopalů AK-47,
za obě sestry Bártovy jeden protiletadlový komplet Stinger a za Hemmerovou
zaplatí Minárik dva tisíce dolarů odškodné. VW Transporter překročil ještě
toho dne hranici v Čierne při Čope. Celník mlčky přijal obálku a pomyslel
si, že estetické nároky návštěvníků ruských nevěstinců klesly na historicky
nejnizší úroveň od Velké vlastenecké války.
Po ministryni Hemmerové se nikdo nesháněl. Úřad žil dál svým životem
a ministryně nikomu nechyběla. Tisková mluvčí ji vytrvale omlouvala kvůli
zaneprázdněnosti, přičemž ani netušila, jak blízko je pravdy. Po dvou měsících
začala její absence být podezřelá i premiéru Kleinovi. Potichu byla v tichosti
nahrazena doktorem Liškou ze seriálu Rodinná pouta, který mezitím při natáčení
nabyl lékařských znalostí srovnatelných s know-how ministryně Součkové
a navíc byl mediálně přitažlivý. Liška se rozhodl zachovat kontinuitu se
svými předchůdci tím, že taky nic nebude dělat. Buzkovou vystřídal na jejím
postu dosavadní ministr kultury Julián Záhorovský.
TV Prima po nějaké době začala postrádat další díly Rodinných pout od
sester Bártových. Po marných snazách nezvěstné sestry nalézt začali vysílat
seriál znovu od počátku. Ani to nikdo nezaznamenal.
Během cesty se ukázalo, že sestry Bártovy nejsou dvě sestry, ale jeden
dvouprocesorový android. První Bártovou sestavila firma Cyberdyne jako
tzv. SGC humanoida, tzv. Story Generator Core neboli automatický generátor
scénářů. Druhý SGC pak stvořili jako redundanci pro případ výpadku toho
prvního. Ukázalo se však, že textový procesor scénářového generátoru na
principu fuzzy logic funguje nespolehlivě a jediný ukazatel, který se mu
daří dodržet, je kvantita. Oba vývojové exempláře SGC 1.0 byly pak prodány
TV Prima. Pro Vasju ani Ahmeda neměly oba stroje význam, tak je prodal
Borisi Jelcinovi, který je jednoduchou úpravou software předělal na samovar
a destilační přístroj. Tam stopa končí.
Zákazníci ruského bordelu Lotos v Zapadlém u Mukačeva nebyli zprvu nadšeni
novými přírůstky. Ze západu dovezené exempláře byly použitelné po zkonzumování
nejméně jedné láhve vodky. Až časem se situace konsolidovala. Sadomasochistická
show lady Petry začala sklízet nebývalý úspěch v podnikatelských kruzích.
Otrok byl postaven do role žáka a za každý nepatrný omyl paní učitelkou
nemilosrdně bičován. Například akt podání přihlášky na školu misstres Petry
se směl konat pouze jednou a ještě za neustálého ponižování. V případě
neúspěchu se uchazeč musel k domině poníženě odvolávat. Podle údajů controlling
managera Lotosu generovala Buzková po jednom roce nejvíce zisku.
Hemmerová díky svému talentu zaujímat v práci i v životě vedoucí roli
nezůstala dlouho řadovou kurvou. Povýšila na odborovou centrálu ruských
kurev (OCRK) a stoupala v její hierarchii čím dál tím výše. Po úspěšné
akci INDOB (Internet do bordelů) prosadila pro kurvy pracovní dobu od sedmi
do čtrnácti hodin a to jen v pracovní dny, řekla si pornomafie dost a udělila
osobě vzpurné odborářky prioritu. Naléhavost problému se projevila i na
volbě technických prostředků, kterými se rozhodla jej vyřešit. Nálož 25kg
tritolu byla umístěna do prostoru pro rezervu Hemmerové služební Volgy.
Roznětka byla odpálena primitivním mechanismem pozestávajícím se z lanka
navíjejícího se na poloosu. Z vozu se našly pouze dva písty a zpátečkové
kolečko. Z Hemmerové se nenašlo nic. Fiktivní ostatky byly pohřbeny na
centrálním moskevském hřbitově. Vzhledem k síle exploze bylo možno slova
odborového předáka, který pronášel poslední řeč ("kousek z ní je tady
všude kolem nás") považovat za zcela pravdivá.
Kapitán Minárik se vrátil ke své práci. Na vyšetřování údajného zmizení
Hemmerové byl nasazen jeho nadřízený major Chvost. Po třech týdnech případ
odložil s tím, že cizí zavinění nebylo zjištěno.
20.3.2005 D-FENS