|
Je to článek vcelku o ničem - za 50 let (do té doby tekutí dinosauři nedojdou) tu bude buď totalita řídící krom našeho sraní i přemisťování :-) a pokud ne, tak budou automobily poháněny elektřinou (problém dneška je akorát způsob jejího skladování a "tankování" dostatečnou "rychlostí", ale fakt se nemusíme držet při zemi a Li-cokoli baterii - před sto a pár lety si spoustu dnes běžných věcí uměl představit akorát Jules Verne), z čehož budou hysteričtí ekologisti, protože přijdou o možnost tepat indivindi dopravu za vypouštění fujfuj čmoudíků...
...on totiž jediný nevyčerpatelný zdroj je lidská invence a vynalézavost.
|
|
|
Je třeba si také přečíst tu bakalářskou práci na níž je tam dán odkaz. Zatím nikdo nevyřešil to, kde se vezme to množství elektřiny, která by nahradila potřebnou energii z ropy. Jinak souhlasím s tím, že už v podstatě nám 20 let říkají, že ropa vydrží 50 let. Lepší by bylo se zajímat o to jak lze jinou cestou vyrobit ty uhlovodíky, jako cetan a oktan.
|
|
|
Procesy pro syntetickou přípravu vhodných uhlovodíků jsou už dlouho známé. Například Fischer-Tropschův proces, MTG proces a další. Ale i tyhle procesy obvykle vycházejí z neobnovitelných zdrojů redukovaného uhlíku, jako je uhlí nebo zemní plyn. Biomasu lze zřejmě použít taky, ale nijak masivně se to nedělá.
|
|
|
S tou "neobnoviteností" zemního plynu je to podle posledních studií asi taky trošku jinak než jak nám prezentují greenpiss ...
|
|
|
A co vlastně říkají ty poslední studie?
Máte pravdu, že methanu je plný vesmír. Máme ve sluneční soustavě celé planety zmrzlého methanu. Prakticky nekonečný zdroj. Jenom aby nám nedošel kyslík na spalování a warp pohon na dopravu...
|
|
|
Rozhodně zajímavá je teorie, že ropa je anorganického původu :-)
|
|
|
Doporučuji přečíst tohle: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6903
|
|
|
Tak hlavně to, co bude za 50 let, si asi netroufne odhadovat nikdo.
Klidně tu může být za 50 let postapokalyptická pustina, takže to poslední, co nás bude zajímat, budou auta. Nebo taky během těch padesáti let postoupí vědecký vývoj tak dopředu, že se způsob přepravy změní natolik, že si to vůbec nedokážeme představit (např. pohon na vodík, nebo teleportace - obojí je prakticky možné a limitované jenom stávajícími technologickými bariérami, abych tak řekl). Nebo ani jedno z toho. Jooo, a kdybych se náhodou jedním z těch dvou trefil, tak to je proto, že jsem prorok...:-))
|
|
|
Víte co si Jules Verne představovat nemusel? Elektromobil. A víte proč? Protože prakticky v té samé době kdy se narodil už elektromobil existoval, a během jeho života se vyráběl, a v době jeho smrti byl běžnější než vůz se spalovacím motorem. Už tehdy měly vozy dojezd i přes 100 km.
Jen jaksi to co vy uvádíte jako "problém dneška" měly i před těmi sto lety a stopadesáti lety. A proto je vytlačil Ford T. No a dnes ten "problém dneška" je pořád stejný jako před těmi 170ti lety, jenže navíc je dnes v autě spousta elektroniky která vybíjí ten akumulátor taky. A to že z toho nejde kouř neznamená, že je to ekologické - tu EE musíte někde vyrobit, a u nás ji pořád vyrábíte z více než 50 % spalováním těch fosilních paliv.
|
|
|
Jo. dokonce první kdo překonal rychlost 100 km/h dal Jenatzy v elektromobilu. krom toho tehdy existovaly i prakticky použitelné parní automobily.* Poslední modely z počátku 20. let už byly docela vymakané a daly se rozjet asi do dvou minut od nastartování. Pak tu byl ještě dřevoplyn. Možností je dost, ale ujal se benzín a přejít na cokoliv jinýho je dost náročný a ani to zatím není potřeba.
*dokonce existovalo i parní letadlo, který roku tuším 1898 skočilo asi 300 metrů, což bylí víc než bratři Wrightové. Ale jednak to nebylo perspektivní a druhak ho nezkonstruoval Američan ale Francouz, takže se o tom moc neví, stejně jako se neví, že první nepřeletěl Atlantik Lindbergh, ale že první přelet Atlantiku letadlem těžším než vzduch byl už roku 1919.
|
|
|
Máte nějaký zdroj k tomu skoku? Pokud já vím -- a samozřejmě zdaleka nevím vše! -- parních letadel existovalo více, ale neletělo z nich žádné. Ani metr.
(Naopak je zajímavé dohledat si, jak byl poháněn automobil, který jako vůbec první v historii -- bylo to v roce 1906 -- překonal rychlost 200 km/h, ale to jen tak pro úplnost ;))
|
|
|
Kdysi jsem o tom četl nějaký článek, nicméně teď jsem se na to znova koukal a byla to Aderova Eole v roce 1890, jenže neskočila 300 metrů, jak jsem si pamatoval, ale jen asi 50 metrů. Paměť je holt ošidná :(
Nicméně s parními letadly se dělaly docela zajímavé pokusy, ale pochopitelně to ztroskotalo na tom, že pístový motor se ukázal mnohem perspektivnější.
http://en.wikipedia.org/wiki/Steam_aircraft
http://en.wikipedia.org/wiki/Cl%C3%A9ment_Ader
1906 - Fred Mariot na parním Stanley Rocket?(I když tu letmou míli mu neuznali, oficiálně dvoustovku překonal až Hemery na Benzu v roce 1909). Tak ony se osobní parní automobily vyráběly někdy do konce dvacátých let. Nějaká videa parních veteránů jsem viděl na youtube a byly to krásný a tichý stroje s překvapivě dobrejma jízdníma vlastnostma.
|
|
|
Vida, díky.
Ano, přesně tak -- nešlo to uznat jako rekord podle smluvených pravidel, ale o tom, že Mariot v tom parníku jel rychleji než 200 km/h jako vůbec první člověk v autě, celkem nikdo nepochybuje :)
|
|
|
mimochodem, ty první rekordní auta byly nádherný stroje. V Coventry jsem viděl vystavený auto, co s ním překonali rychlost zvuku, je to zajímavý vozidlo, ale krásný neni :(
|
|
|
To byl Blue Flame, ne? Nebo si to blbě pamatuji?
Poslední opravdu hezké rekordní vozidlo byl GoldenRod. Pak už to šlo do háje.
|
|
|
ThrustSSC. Blue Flame první překonal 1000 km/h
V Coventry tam k tomu maj i simulaci tý jízdy. Je to zajímavý, ale žádnej velkej odvaz to teda neni. :) To Jenatzy to měli zajímavějš, když mu mouchy pleskaly o brejle :)
|
|
|
P.S. Za zmínku v tomto kontextu také stojí to, že v době, kdy Lindbergh a jiní uvažovali o tom, že by třeba mohli za cenu enormního risika snad přeletět oceán, létala mnohem rozumnější a smysluplnější* technologie přes týž oceán dávno na pravidelné dopravní lince.
___
* Ovšem vojensky prakticky nevyužitelná, což vedlo k jejímu konci, bohužel.
|
|
|
Vzducholodě? Taková debata už tu byla, na to se pamatuju. Že by ale zanikly kvůli vojenskému nevyužití nebo že by to byl ten hlavní důvod, to teda silně pochybuju.
|
|
|
tak vojenský využití vzducholodě pochopitelně měly, za první války s nima Němci vesele bombardovali Londýn a za druhý je používalo US Navy jako hlídkové stroje, nicméně vícemotorový bombardér se ukázal jako praktičtější než vzducholoď.
Ostatně, první přelet Atlantiku dali Britové se vzducholodí R34 a první přelet těžší než vzduch byli opět Britové s bombardéry DeHavilland DH9
|
|
|
Obávám se, že hlídkové vzducholodě US Navy vzaly do války za své, ale mohu se mílit.
|
|
|
Všechny vzducholodě měly za svoji službu alespoň 1 vážnou nehodu, snad žádná nešla do šrotu kvůli zastaralosti, ale protože buď nemělo smysl ji opravovat nebo byla úplně na cucky...
Bejt lehčí než vzduch má svoje dost nevýhod ;-)
|
|
Existuje někde odhad, že pokud poroste počet aut jako dosud - myšleno zejména v Číně a té části světa ... narazíme dřív na strop v množství železa.
|
|
|
Jsou jiné materiály než železo, to je navíc recyklovatelné - že by se v případě nouze nedaly vytěžit různé skládky apod.?
|
|
|
Když bylo železo před ix léty drahé, tak to technici vyřešili jednoduše. Pryskyřičník pádivý, neboli Trabant.
Hliník se sice odstěhoval do Humpolce, ale jinak je skoro všude, drahá je pouze jeho výroba - ale nic co by atomový rekator nezvládl.
|
|
|
Už to asi začalo – moje auto má plastový blatníky a laminátový dveře. I když v roce '98 šlo nejspíš o úsporu hmotnosti, takže to má jen jedenapůl tuny.
|
|
|
Spíš aby to nehnilo. Pochybuju, že by to bylo o moc lehčí než ten tenkej plech, co se dneska na auta používá.
|
|
|
No, nevím jak ty plasty, o nichž jde řeč výše, ale hliník se docela pozná. Doporučuji dohledat si váhu nejnovější generace Range Roveru, a srovnat s předchozími...
|
|
|
Ono v kosmickém a leteckém průmyslu taky s tou poctivou ocelí dost šetří. Šiděj to kompozitama a titanem, už ani ten hliník jim není dost...
:-)
|
|
|
Hlavní důvod byla cena. (General Motors, 1990's...). Pak možná hmotnost.
O ochraně před korozí pochybuju, když podlaha na 14 letým autě dokáže vypadat takhle: http://ls1tech.com/forums/paint-body-work/1080516-floor-pan-rust-what-do.html :D
|
|
"k destilaci potřebujete energii. A tu získáte tase jenom spalováním fosilních paliv"
Což takhle destilovat elektřinou získanou z jaderné elektrárny/ větrníků/soláru/"biomasné elektrárny"či elektrárny atd?
Co se týká olejíčků tak což takhle použít živočišný- kafilerní tuk, jeden to leje do slávie a vyrábí si tim teplo a elektřinu.
A nebo lidský tuk z liposukce:-)
|
|
|
Dle meho laickeho nazoru je jedina budoucnost techto eko-nesmyslu skutecne jen zpracovani "odpadu", tedy ne ze budeme pestovat rostliny, abychom je nasledne mohli fermentovat a pak si uzivat tepla bioplynu, ale ze zuzitkujeme realny odpad a prirodu pouzijeme na pestovani neceho smysluplnejsiho (v kazdem kroku u dnesnich technologii dochazi ke ztratam nebo nutnosti dodat energii).
Uplne zverstvo mi prijde, ze z vesnic se svazi BIOodpad (zejmena kdyz potom dotycny vozi zahradnicky substrat z hobbymarketu).
|
|
|
Pěstování rostlin pro produkci energie je volovina, to i ten fotovoltaickej panel nabídne lepší účinnost, jak na poměr získaný/ztracený energie, tak i na použitou plochu. Fotosyntéza je značně neúčinnej proces ;-)
Mluvě o odpadu - z toho, co dneska JE posílaj pod zem jako odpad, bylo spotřebováno ztěží 4% dostupný energie, po recyklaci se s tim jen s minimálnim přidavkem novýho matroše dá zase "vyrábět" energie. Ale přepracování jadernýho materiálu způsobuje ekoteroristům zvadnutí údů. Takže s tim většina mocností přestala.
Stejně tak existujou i jiný typy jad. reaktorů, bezpečnější, účinnější a líp použitelný pro 100% pokrytí poptávky. (se současnejma to neni technicky možný kvůli značně měnícímu-se odběru).
Thoria (místo uranu) je na Zemi tolik, že ho při současnym růstu nelze spotřebovat. Chce to ale jinej reaktor.
"Jedinym" problémem jsou peníze. Vždycky byly. Vývoj novýho reaktoru stojí miliardy (výzkumnej reaktůrek a 4GW JE jsou docela rozdíl), stavby JE taky, jen málokdo si může vůbec dovolit takovou investici, a z toho mála si dneska nikdo netroufne invesovat do něčeho tak sešněrovanýho legislativou a neustále ovlivňovanýho neználkama.
|
|
|
Nikdo od ničeho neupustil, nevím, co vykládáte za nesmysly. Akorát se poslední dobou moc nových přepracovacích závodů nestaví, většina zemí s velkým množstvím reaktorů už je má a i tak jsou zatím na hranici rentability (nebo možná za), je pořád levnější vytěžit čerstvý uran.
|
|
|
JE Temelín se ty miliardy na výstavbu zaplatili za deset let... ;-)
|
|
|
Alternativně by bylo možné -- a poměrně efektivní, ve srovnání s alternativami -- nahnat nezaměstnané na rotopedy, aby šlapali dynama.
Někde o tom byl docela hezký článek, dokonce mám nejistý dojem, že tady -- ale nedaří se mi to dohledat.
|
|
|
Něco takovýho bylo v jedný francouzský komedii o pařížském podzemí. jak tam šlapali dynama pod dohledem německýho vojcla, co se tam schoval ve čtyřiačtyřicátým. Bohužel jsem zapomněl, jak se to jmenovalo :(
|
|
|
|
mají tyto návrhy původ u lidí alespoň ze základní školou?
efektivnější by bylo to jídlo spálit v elektrárně
|
|
|
to byla komedie. Vtip a nadsázka. V Pánu prstenů se taky sekali mečema, i když by bylo bejvalo jednodušší postřílet skřety kulometem :)
|
|
|
No, ještě jednodušší by bylo nasadit si Prsten a říci "Skřeti, zmizte."
Což mi neodbytně připomíná spoustu řešení, navrhovaných nejen v těchto debatách, ale žel také v Parlamentu a přilehlých kuloárech :(
|
|
|
Ve sterdozemi kulomety (ani pusky) nebyly znamy, takze je na postrileni skretu pouzit neslo (jinak by na to byly nepochybne pouzity).
Prsten umoznoval zmizeni (ve smyslu zneviditelneni, nikoli znehmotneni) pouze sveho nositele, mozna par postav by za znacne neprimerenou cenu mohlo zkusit jim ovlivnovat (nikoli ovladnout) nazguly a asi jediny Gandalf by mozna mohl zkusit i o neco malo vic. Ale rizikem byla ztrata vlastni duse a ovladnuti Prstenem. Ackoli obsahoval Prsten znacnou moc, tak jeho prime bojove pouziti bylo nepatrne a kazde jeho pouziti bylo extremne riskantni.
|
|
|
no tak nejjednodušší by bylo přivolat si ty orly, zaletět nad Mount of Doom a mrsknout prsten do sopky. A večer si jít v klidu ožrat držku :)
(Lord of Rings How it should have ended)
|
|
|
|
http://www.csfd.cz/film/12045-krysy-z-temnot/ ?
|
|
|
jo, to je vono. Díky oběma
|
|
|
Simek se Sobotou meli kdysi vtipnou scenku o vyrobe elektriny. Ta totiz vznika trenim lisciho ohonu o ebonitovou tyc, takze na rano na vratnici vyfasuje kazdy zamestnanec lisci ohon, v tech vysokych kominech je uprostred ebonitova tyc a zamestnanci celou sichtu trou tu tyc liscima ohonama, az se z tech kominu kouri ...
|
|
bych bioložkám až tak nevyčítal...
Mají ho trochu nižší než my macho-lidi, zase mají trochu víc tuku (v průměru, samozřejmě - já ho zrovna kazím) a díky tomu jsou (v průměru) docela příjemné na omak...
Ale do nádrže bych je nedával - spíš bych do té kafilérie směroval nějaké eko-aktivistky...
|
|
|
|
Podle předpovědí z roku +- 1930 nám mělo dojít uhlí v roce +- 1970. V ČR jsou ho miliony tun, jenom se ho nevyplatí dolovat z kilometorvých hloubek, když v okolí jsou povrchové doly.
|
|
|
No právě - když se k tomu ještě přidá fakt, že Američani dokážou uhlí vytěžit + prodat za zlomek ceny, za kterou by se zde v Kocourkově nezaplatili ani samotné náklady na těžbu.
Mnou odkazovaný článek tvrdí v podstatě jediné: surovin, kterým jsme si zvykli říkat fosilní (ač k tomu není jediný důkaz) je na celém světě dost a s největší pravděpodobností se jejich zásoby neustále obnovují. Pouze jsou některá ložiska lépe a některá hůře těžitelná, od čeho se odvíjí prodejní cena komodity a potažmo i (ne)rentabilita příslušného naleziště.
Je také jasné, že největší hráči na trhu s uhlíkatými zdroji budou ve veřejnosti živit pohádku o zetlelých dinosaurech a zuhelnatělých přesličkách, seč to jen půjde. Vždyť proč by si podkopávali vlastní byznys?
|
|
|
V učebnici ložiskové geologie jsem četl u pojmu antracit: "Obě naše naleziště byla již zcela vytěžena."
Mohl byste upřesnit, v jaké stadiu obnovy se aktuálně nacházejí?
(Oné učebnici by letos bylo přes šedesát let.)
|
|
|
To si nerozumíme. Pokud lze mluvit o nějaké obnově, není možné uvažovat pouze relativně malé území ČR v současných hranicích, ale brát v potaz minimálně region střední Evropy.
Podle abiotické teorie vzniku uhlíkatých paliv (která je zmiňována v odkazovaném článku) má rozhodující vliv na vznik těchto ložisek především vulkanická činnost v dané oblasti. Ta totiž dodává chemické reakci, při které uhlíkatá paliva podle zmiňované teorie vznikají, tu nejdůležitější složku - tepelnou energii. Pokud totiž směs uhlovodíkatých látek zahřejete na teplotu 500 °C po určitou dobu, dojde ke štěpení složitějších uhlovodíků na jednodušší. Ze vzniklé frakce je možné jednotlivé látky oddělit destilací a dále je zpracovávat. Toto je velmi zjednodušeně princip tzv. "termální depolymerizace", kterou je možné provést i v případě, že pod touto směsí uhlovodíků zatopí nikoliv matička Země, ale člověk, který si teplo potřebné do reakce doplní uměle. Zkušební provozy na zpracování organického odpadu fungují na více místech ve světě (namátkou např. v US v Syracusách poblíže Chicaga, kde zpracovávají biologický odpad z nedalekých drůbežích jatek).
Ale abych se vrátil k vaší otázce. K obnově uhlíkatých zdrojů v dané oblasti (v tomto případě střední Evropy) může dojít pouze v případě, máme - li v dané oblasti v dostatečně silný zdroj geotermální energie, který přímo souvisí s vulkanickou činností Země v dané oblasti. Což bohužel v celé střední Evropě s lokálními vyjímkami (Chebsko) splněno není.
Má to své výhody i nevýhody. Díky velice nízké tektonické činnosti Země v regionu netrpí naše města častými zemětřeseními (pouze velmi slabými na severozápadě republiky), na druhé straně zde zatím nemůžeme počítat s nějakými nalezišti ropy, či uhlí.
|
|
|
jo, ale to se mluví o ropě. To je taková ta mazlavá sračka. U tý tvrdý sračky - uhlí - pokud vím nikdo jeho fosilní původ nezpochybnil (a listí v uhlí jsem viděl na vlastní oči. V dobách, kde se u nás ještě běžně topilo uhlím, tj. koncem osmdesátých let, mě bavilo na podzim obcházet haldy před domy a hledat kyzy a zkameněliny)
|
|
|
(o ropě a o zemním plynu)
|
|
|
Otisk listu, nebo trilobita můžete naopak nalézt i na horninách, které jsou prokazatelně sopečného původu. Hint: barrandovské skály. Tam bylo možno různých otisků nalézti požehnaně a myslím, že ještě dnes by se dalo.
|
|
|
Můžete objasnit z jaké sopky ty horniny s listy a trilobity pocházejí?
|
|
|
|
Číst ještě umíme:
"motolské vrstvy (wenlock) - mocnost 100-200 metrů, vápenaté břidlice, graptolitové břidlice (Cyrtograptus), tufitické břidlice, bazické vulkanity oceánického typu (dolerity, pikrity) v submarinních lávových příkrovech s mocnými pyroklastikami o mocnosti až 400 metrů zapříčinily změlčení moře (místy i vynoření), doprovázené karbonátickou sedimentací s bohatou faunou (trilobiti, brachipodi, krinoidi, koráli)"
Víme, co to je sedimentace?? Že by to byly usazeniny?
|
|
|
Dovolil bych si dodat jenom detaily:
Od davelského souvrství až po xxx-kralupské formace jde o usazeniny (hluboko) mořské typické nedostakem kyslíku.
Pokud si chce někdo na vlastní prohlédnout pozůstatek sopečné činnosti, výbornou příležitostí je lom na Zbraslavi - v místě bylo davelské souvrství "proraženo" bazickou vyvřelinou (spilit) s doprovodnými tufity, proto je tam kámen rozdílných druhů a kvalit, jak se přesvědčili stavitelé jezu ve Vraném nad Vltavou a jak si nedávno ověřilo ŘSD.
Právě přítomnost spilitového tělesa je důkazem, že výlev a tuhnutí magmatu se odehrály v usazeninách pod mořskou hladinou a přítomnost otisků nebo zkamenělin v blízkosti vyvřelin je očekávatelná, ne překvapivá.
|
|
|
Z paleontologie a geologie nedostatečně. A kde tam máte ty kytky?
|
|
|
Vodkdy jsou barrandovské skály sopečného původu? Dyk to jsou usazený horniny jak z učebnice. Teda aspoň ta část, kde jsou ty zkameněliny.
|
|
|
Taky mám ten silnej pocit..:-))
|
|
|
Viz má odpověď A.J. Rimmerovi výše;-)
|
|
|
no, lávové jádro a na něm tlustá vrstva sedimentů s trilobitama. Jediná vulkanická hornina, kde by se mohla dát najít nějaká zkamenělina je tak maximálně sopečnej popel. Hezky je to vidět v Pompejích. V horký lávě všecky ty diluviální bereberky shořej dřív než stačej zkamenět a zbyde z nich akorát prd.
|
|
|
Helejte mam tady třeba kompletního Němejce. Ale ať v tom listuju, jak v tom listuju, žádný otisky listů v barrandovskejch sopečnejch skálach nevidim. Jestli jste je tam našel, tak honem s tim ven. To budete slavnej, člověče!
|
|
|
jo, to by bylo ještě lepší než kutnohorskej dinosaurus :)
|
|
|
Psssst, nevyplašit! Jsme evidentně na prahu důležitýho vobjevu! :)
|
|
|
No ona ta biologická teorie je opravdu ze selského pohledu trochu přitažená za vlasy. Ve sluneční soustavě je methan alias zemní plyn nejrozšířenější sloučenina. Složitější uhlovodíky nesou žádnou vyjímkou, na Titanu jsou těch sraček celé oceány. A protože se v těch našich pozemských sračkách utopilo a zkamenělo kdysi pár přesliček a brontosaurů, budeme je hned považovat za echt biologické?
|
|
|
Ještě byste mohl vysvětlit, co se tedy stane s organickou hmotou v anaerobním prostředí a v podmínkách, ve kterých z ulity vznikne skála.
S vědomím, že objem a hmotnost té hmoty obvykle převyšují objem a hmotnost té ulity.
Zajímavou ukázkou a nápovědou jsou vápence typu, který lze najít a pozorovat napříkad v okolí Mokré.
Pár přesliček a brontosaurů je asi tak kolik?
Brontosauři jsou víc vidět, jistě, ale před jejich příchodem na Zemi žilo několik let mnoho menších a nenápadnějších organizmů, kteří svou hmotností v součtu ty brontosaury přece jen trochu překonávali, o době pobytu nemluvě.
|
|
|
No a kde se tam vzaly ty slozitejsi uhlovodiky?
|
|
|
Odpověď je: tlak, teplota a čas.
Kde by se vzal propylen na Titanu? Co se stane s přesličkou, která spadne do směsi kapalných uhlovodíků a projde za pár set milionů let v rámci pohybu desek několikrát Zemskou kůrou a zpátky. Že by uhlí?
Samozřejmě úplná obnova je nesmysl, množství úhlovodíku je pořád konečné.
|
|
|
Problem je, ze ke vzniku uhlovodikovych latek potrebujete vodik. Ten je ale, potvora, maly a lehky a z jadra nam tedy ve velkem unikal, uz kdyz bylo zhave.
|
|
|
Tato teori předpokládá, že vodíku je všude nejvíc. Tedy ve vesmíru. A klidně ve formě methanu, kterého je taky všude hodně. Jedna z nečastějších sloučenin.
|
|
|
To bylo ovšem od něj velmi bezohledné.
|
|
|
Bezohledné od něj je, že tvoří asi 98% hmoty vesmíru, v klidu pronikne přez několikacentimetrový pancíř (pomalu), sluneční vítr je prakticky jenom ionizovaný vodík, obsahuje ho každá druhá sloučenina. Povrch Země tvoří z větší části jeho sloučenina s dosti obskurním a velmi toxickým kyslíkem.
No je to sfině...
|
|
|
Děkuji za vyčerpávající vysvětlení.
Teď již jen příklad, kde došlo k oné obnově kdekoli na světě.
Lokalit s vulkanickou činností ještě nekolik existuje, není-liž pravda?
|
|
|
třeba u mě ve sporáku. Ať to pálim jak to pálim, furt tam to svinstvo smradlavý je :)
|
|
Hele, doktore, přiznám se zcela bez váhání. Přestal jsem ty kydy číst v tu chvíli, kdy jsem narazil na nějakou kyselinu z Eidamu, či co. Další naprosto zbytečnej článek na tomhle jinak bezvadným webu.
|
|
|
Článek je hezká ukázka jednoty formy a obsahu.
Prostě Kameňák 007.
|
|
JA by som chcel elektromobil, už len kvôli charakteristike elektromotoru (veľký rozsah otáčok, kratkodobé preťaženie, na asynchronnom motore nie je veľa toho čo by sa mohlo pokaziť). Auto kde by boli 2, max 3 prevody (jeden na jazdenie po meste, jeden na jazdenie mimo mesta, jeden na jazdenie po dialnici), hlavne pri pomalej jazde po meste v zapche ma štve koľko úkonov je treba spraviť aby sa pohlo auto (stlačiť spojku, zaradiť rychlosť, stlačiť plyn, povoliť spojku a po par metroch zase zastaviť a vyradiť rýchlosť). Alebo by mohol byť klasický benzinák s variatorom.
Nejaké ekoproblémy benzinákov alebo elektromobilov ma nezaujímaju, obidva druhy aut znečistuju. Skôr sa obávam že za pár rokov nebude možné(alebo bude príliš zdanené) kupiť veľký poriadny atmosferický benzinák, iba nejaký minikriplmotor s 2 turbami.
|
|
|
Budoucnost automobilové dopravy v Evropě kolem roku 2030: šestkrát přeplňovaný čtvrtlitrový půlválec :o)
|
|
|
A čo potom bude lepšie ? Elektromobil alebo šestkrát preplňovaný polvalec ?
|
|
|
budoucnost městské dopravy bude v EU r. 2030 350kg elektro-robotaxi
stejně jako všude na světě
|
|
|
budoucnost bude v konečném výhledu odpoutání ducha od těla.
samozřejmě budou nějaké mezistupně, první co mě napadá je teleportace, čili čtečka v místě A, , datový přenos z A do B, replikátor na místě B a dylít původního vzoru v místě A aby se nám teleportovaní neschizofrenili, pak se to zjednoduší jenom na ten datovej tok a půjčovny neoživených androidů v oblíbených destinacích.
ale toho se, obávám se, asi nedožiji.
|
|
|
Já také ne. I když, jak to tak čtu, tak mě to ani nemrzí. Přechod na nesmrtelnost fyzického těla bude podle mě poněkud náročný a já už se nadřel dost...
|
|
|
nakonec, mé zájmy jsou materiální, já si to přiznám. sice se říká, že jeden rád holky a druhej holky, ale furt je to jen to materiálno a furt smyslno. nehmotná naše existence bude cudná a nudná. jediné vzrušení nabídne vyšší matematika, a když ji teda porovnám s čerstvou zabijačkou a dobře ošetřovaným ležákem, neřknu-li s povolným děvčetem, potom zlatá hmotná existence a problémy s dopravou.
|
|
|
|
Taky by se mi elektromobil líbil. Denně najezdím 100km při cestě do a z práce.
Ale ceny jsou prozatím nesmyslné. Dojezd s odřenejma ušima by možná i stačil i když tam mám dost kopců. Ale to nejzajímavější by asi byla zima. Taková ta hra zatopit si a nedoject nebo mrznout? A v tom shledávám největší problém elektromobilu.
Mimochodem k tomu benzíňáku a variátoru. Nissan Murano, Mitshubishi Lancer oboje má variátor. Případně klasickou automatickou převodovku s mněničem kterej není na jedničku uzamčený na popojíždění paráda.
|
|
|
Copak topení, to by šlo vyřešit nezávislým topením na naftu, LTO, nějaký propanbutan nebo jakékoliv jiné palivo. U některých elektromobilů se to tak i řeší.
|
|
|
Už asi tak 60 let stačí při popojíždění v zácpě jediné - povolit brzdu. Exotických technologií netřeba.
|
|
|
Ked človek stlačí spojku, tak na rozbehnutie mu stačí povoliť brzdu a stlačiť plyn. V autoškole ma buzerovali ked som stál na semaforoch so stlačenou spojkou. Myslíte si že je dobré dlho stáť so stlačenou spojkou ?
|
|
|
Myslím, že z toho bolí noha, ale pan JJ narážel na to, aby jste se uráčil pořídit vozidlo vybavené automatickou převodovkou.
|
|
|
Přesně tak. Je to návykové. Věřte mi :-).
|
|
|
Tak. Krome toho, pokud spojka neni v zaberu, tak ji proslapnuti nikterak zasadne nevadi.
|
|
|
Tak spojce 'jako takové' asi ne, ale co třeba spojkové ložisko...
Jinak automat vs. manuál bude asi věčná diskuse...
|
|
|
jedine, cemu to muze teoreticky vadit, je pruzina, ale i ta ma zivotnost rozhodne vetsi, nez lamela a jeji cena je zanedbatelna, takze pokud se pri vymene lamely vymeni i pruzina, prakticky to na uctu nepoznate.
|
|
|
to chce trochu rozumět fungování spojkového mechanismu... aby pak lamela několikrát 'nepřežila' zmiňované spojkové ložisko...
|
|
|
tohle všechno bejvalo tak před deseti lety
nyní jsou spojky někde jinde
to ložisko přežije asi pětinásobně průměrnou dobu, po kterou běžný řidič drží spojku sešlápnutou. To sešlápnutí tam ve skutečnosti nehraje významnou roli
pro životnost spojky je určující způsob ovládání, hmotnost setrvačníku a z ní plynoucí prokluz, torzní kmity a taky se hodně projevuje vyšlapování spojky na nerovnostech
když se tam místo řidiče přidělá servo, které šlape na pedál pořád stejně, klesne opotřebení lamely asi na polovinu životnosti s živým řidičem. Tzn. kdyby řidiči nebyli lempli, mohli by mít levnější auta.
"statické" vyšlápnutí spojky s motorem ve volnoběhu je úplně buřt
|
|
|
před deseti lety - no právě - když si vezmu průměrné stáří auta provozovaného v našich zemích tak se to týká většiny...
|
|
|
a ještě - běžný řidič stojí na každé červené/stopce celou dobu se zařazeným kvaltem a sešlápnutou spojkou, nebo sešlapuje a řadí až v okamžiku, kdy se chce vážně rozjet?
|
|
|
Tak. Musím ale říci, že i u auta s civilisovaným motorem, kerý je nějakým nedopatřením vybaven převodovkou manuální, stačí pustit spojku. S T613 V8 4,36 se takhle dá rozjet i na pětku :-)
|
|
|
na druhou stranu je v našich (tedy českých/moravských/slezských) končinách docela dost aut (simply clever), kterým musíte trochu přidat při rozjezdu plyn, jinak preventivně chcípnou...
|
|
|
1,9SDI ve městě plyn na rozjíždění netřeba ani v kopci (fabia/golf), ale je jasný, že jak je tam 1,4 ať už na benzín nebo mazut tak tam už se na plyn musí.
|
|
|
Když jsem koukal na ceny, tak "klasický" Smart stál čtvrt mega. Eco verze byla za půl mega bez aku, aku dalších sto litrů. A pro mě je vážně záhada, proč nahrazení "komplikovaného" spalovacího motoru "jednoduchým" elektromotorem stojí o čtvrt milionu navíc. Kde se stala chyba?
K tomu všemu, ty kalkulace "jak se ty prachy vrátí v levnějším provozu" jsou dost záhadné: i kdybych totiž ignoroval náklady na tankování elektromobilu, pořád to je notně přes 100 000 km i při stávající ceně benzínu. A to ani nemluvím o tom, že ta "cena benzínu" je téměř z poloviny dána daněmi. A kdyby začal nějaký masivní přechod na elektromobil/vodík/whatever, stejně ty silnice bude potřeba z něčeho zaplatit. Nemám páru kolik stát z aut skutečně vybere, ale určitě ta částka bude alespoň 10 mld ročně.
|
|
Snad bych jen podotknul, že u LPG není situace se zásobami podobná jako u ropy, ale je naprosto stejná, neb se LPG z ropy vyrábí.
|
|
|
Nazývat získávání propan-butanu výrobou je příliš nadnesené, Propan-butan je odpad při zpracovávání ropy
|
|
|
V minulosti určitě, dnes už bych se ale nebál nazvat to výrobou, přeci jen to nestáčí, jak jim to z destilace vyleze. Aut na LPG už jezdí dost, je jiná zimní a letní směs, butan se používá jako tlačný plyn ve sprejích, turistické vařiče už také nejsou jen na propanbutanové dvoukilovky, které v záporných teplotách zamrznou...
|
|
|
Ovsem LPG je vyrobitelne (byt o neco draze) i z jinych zdroju, nez jen z ropy, kuprikladu z metanu nebo z uhli.
|
|
Největší problém získávání energie je účinnost:
Mlýnské kolo mělo směšně malou účinnost, pak přišel jakýsi Francis. Francisova turbína má účinnost přes 95 %, tam problém není.
Elektrické generátory jsou dneska s účinností také velmi blízko ideálu - 99 % a více nejde moc zlepšit.
Parní turbína. Účinnost kolem 50 %. Sice pořád lepší než pístový stroj, ale dovedete si představit, že by to mohlo být lepší. Otázka je: JAK.
Dostat elekřinu do auta? Rozdíl mezi elektrobusem a trolejbusem je v tom, že první má tykadla a dojede jenom do smyčky, druhý půl tuny baterek dojezd kolem 30 km. Nicméně technologie tady jde velmi rychle dopředu z celkem zřejmých důvodů. Často zastavující bus potřebuje hodně energie a nafťák (narozdíl od elektromotoru) při brždění motorem naftu nevyrábí. Elektromotor pochopitelně taky ne, ale vyrobí elektřinu. Vyvinuto bylo dobíjení proudem 300 A při napětí 600-750 V, jde to do provozu. Zhruba takový odběr má tramvaj (25 tun) při rozjezdu. Siemens testuje: www.youtube.com/watch?v=--HWis8NZBI Na osobáka byste si to asi nedali, ale pokud na tohle začnou přecházet kamioňáci, tak zbude více paliva do osobáku. Také Vám to připomíná železnici? No nic, to byla odbočka.
Zemní plyn - je ho dost (, ale ekoaktivisti se starají, aby ho nebylo dost. U přepracování vyhořelého paliva dokázali, že dokážou zastavit technologii, snižující množství jaderného odpadu o 90%. Střílet, oni si vzali rovnou RPG.
Palivový článek na vodík není žádné terno - viz výroba a skladování plynu, který je jako D. Copperfield - uteče odevšad. Takový palivový článek na uhlovodíky, to by bylo něco. Ty metanolové už přeskočily 35% účinnost. Nevýhoda metanolu je především jeho jedovatost, nějaký blbec by se napil a zatřepal paprčema. Takže na běžné použití ee.
Pak tady máme vysokoteplotní palivové články. To už vypadá zajímavě ... pro stabilní aplikace - pracovní teploty 700 °C. www.tzb-info.cz/1837-vysokoteplotni-palivove-clanky-vhodna-paliva-a- moznosti-jejich-vyuziti-i
Baterky, baterky, baterky. Dostaňte 30 MJ energie do kilogramu baterky.
Co je ale možné, tak že se výrobně náročná převodovka (dneska až 7 stupňů) z auta vytratí a místo ní půjde generátor a elektromory na zadní nápravu. Ten spalovák bude hodně zjednodušený jelikož bude řešit požadovaný výkon bez závisloti na otáčkách kol. Plus bude v autě superkapacitor pro akumulaci elektřiny při elektrickém brždění a opětovný rozjezd na cca 50-60 km/h.
A nebo někdo vymyslí, jak odebrat teplo z prostředí a přeměnit jej na elektřinu přímo, bez mechanických mezistupňů v podobě vrtule/turbíny a generátoru.
A nebo někdo konečně odhalí, že Westinghouse skutečně využívá "tajné" znalosti od Tesly a uhlí/uran/plyn do ektráren nakupuje jenom aby utajil, že vyrábí elektřinu z ničeho a tudíž nejlevněji na trhu. Zároveň ale udržuje konkurenci, ikdyž by ji mohl nižší cenou vytlačit a stát se jediným výrobcem elektřiny na světě. To pro přiznivce konspiračních teorií.
A nebo bude vlastniství auta pouze na povolení (rozuměj uplacení) úřadu a ujeté kilometry na příděl. To pro přiznivce socialismu/fašismu.
|
|
Na výrobu vodíku je potřeba elektřina. Jenže elektřina je drahá. A proč je drahá? Protože je drahé její rozvedení dráty.
Na patě elekrárny je elektřina levná. V budoucnu tedy bude možno zapnout elektrárny na plný kotel, co se odebere do sítě se prodá a zbytek se požene do přidružené vodíkárny.
Takže místo regulace elekráren se prostě bude regulovat výroba vodíku.
|
|
|
A rozvoz vodíku, oproti rozvodu elektřiny dráty, bude...
... oh, wait.
|
|
|
Pokud už by se našel šílenec, co bude dělat vodík přímo v elketrárně (ideálně jaderné, u některých konstrukcí to jde prakticky přímo), může rovnou dělat lépe skladovatelný methan. Tedy vlastně CNG neboli skoro zemní plyn, případně bioplyn. Na to už auta jsou...
|
|
|
A nakonec, z toho metanu jde vyrobit ledacos, i vyssi uhlovodiky, ktere se prepravuji jeste ponekud lepe, nez ten metan a maji i lepsi vyhrevnost (vztahneme-li ji k objemu).
|
|
|
To už je čistě technologická záležitost jak to naši vnuci budou nakonec dělat, Já ale sázím na methan.
Jde ho vyrábět i pod značkou bioplyn. To by mohl být hlavní marketingový spouštěč celé přeměny, i když nakonec bude 98% CNG z jaderných elektráren.
|
|
|
A rozvoz vodíku, oproti rozvodu elektřiny dráty, bude...
Možná mi něco uniklo, ale předpokládám, že by Opas vodík vyráběl jako pohonnou hmotu do automobilů, nikoli elektrických lokomotiv, tramvají nebo trolejbusů. Benzín se na pumpu taky nerozvádí dráty.
|
|
|
Jenze vsechny slozky benzinu maji dost velke molekuly na to, aby se jim az tak snadno nezdrhalo krz prakticky jakoukoli strukturu jinych molekul.
|
|
|
Přesně tak. Nemluvě ani o tom, že převážet energii ve formě benzinu přijde pořád násobně dráž, než ji posílat po drátech jako elektřinu.
Kdybychom čistě hypoteticky uměli převádět vzájemně benzin a elektřinu s dejme tomu 75% účinností, byl by to okamžitý konec všech cisteren -- vyplatilo by se v rafinerii udělat z benzinu elektrony a na pumpě naopak.
|
|
|
Nemluvě ani o tom, že převážet energii ve formě benzinu přijde pořád násobně dráž, než ji posílat po drátech jako elektřinu.
To samozřejmě platí v případě, že potřebujete energii pouze tam, kam ty dráty vedou. Ne-li (což je v případě automobilové dopravy mnohem častější případ), musíte se poohlédnout po takovém zdroji energie, ke kterému nebudete připoután pupeční šňůrou.
Kdybychom čistě hypoteticky uměli převádět vzájemně benzin a elektřinu s dejme tomu 75% účinností, byl by to okamžitý konec všech cisteren -- vyplatilo by se v rafinerii udělat z benzinu elektrony a na pumpě naopak.
Nechce se mi to počítat, ale vzal jste v úvahu i ztráty při přenosu na vedení? Protože CYKY 3x2,5 na výživu průměrné čerpací stanice asi stačit nebude... Zas ale, pokud už budeme mít zvládnutou transmutaci, tak bychom mohli umět ekonomicky vyrábět i supravodiče pro pokojovou teplotu, že :-)
|
|
|
Kdybychom čistě hypoteticky uměli převádět vzájemně benzin a elektřinu s dejme tomu 75% účinností, byl by to okamžitý konec všech cisteren -- vyplatilo by se v rafinerii udělat z benzinu elektrony a na pumpě naopak.
Tak mi to nedalo, a cvičně jsem to zkusil spočítat.
Jako výchozí data pro odhad instalace na jedné čerpací stanici jsem použil údaje o prodeji nafty a benzínu u Tank ONO - v roce 2011 prodali 259 mil. litrů nafty a 155 mil. litrů benzínu. Při výhřevnosti 32,7MJ/l u benzínu a 35,8MJ/l u nafty to při 29 čerpacích stanicích dělá něco přes 490 TJ/rok/stanici. Rok má 365*24*60*60 sec, takže průměrný výkon potřebný pro konverzi při předpokládané účinnosti 75% bude pro jednu stanici zhruba 20MW. K tomu by byla potřebná přípojka 17kA (3*400V); je samozřejmé, že by se to asi řešilo trafostanicí z 22kV, nicméně úplně levné by to rozhodně nebylo.
Podle údajů z Lex Europa se v roce 2009 v ČR prodalo 2762 mil. litrů benzínu a 4899 mil. litrů nafty. Aplikací předchozích úvah dojdeme k tomu, že pro konverzi (na výstupní straně) by bylo nutné někde pořídit trvalý výkon přes 11Gw a dodat do sítě přes 98000 GWh ročně.
Pro ilustraci, JETE a JEDU mají dohromady nominální výkon zhruba 4GW a v roce 2012 vyrobily dohromady něco přes 30000 GWh. Celkový instalovaný výkon v ČR v roce 2012 byl (podle údajů ČEPS) něco přes 20 GW (včetně fotovoltaiky, větru, vody atd.) a vyrobilo se něco přes 85000 GWh.
Z toho je hezky vidět, že pro náhradu cisteren elektrickým vedením by se musela více než zdvojnásobit stávající přenosová kapacita elektrizační soustavy v ČR. Nejsem si zcela jistý, jestli by ty cisterny nakonec nevyšly levněji ;-)
Vzhledem k pozdní hodině je možné, že se mi do kalkulací někde vloudila chybička. Pokud se tak stalo, ctěnému auditoriu se za případnou mystifikaci omlouvám.
|
|
|
?
To je doufám jasné každému, kdo dával pozor ve fyzice na základní škole, nicméně s tématem rozdílů mezi transportem vodíku a elektrického proudu to nijak nesouvisí. Elektrony taky do kýble nenaberete.
Pokud se vodík jako palivo pro automobily neprosadí, tak to rozhodně nebude kvůli tomu, že by nešel transportovat dráty jako elektrický proud. K tomu směřovala má poznámka.
|
|
|
Vodík by bolo možné vyrábať v atomových reaktoroch 4 generácie ktoré su chladené tekutým kovom (napr. sodíkom, olovom). Teplota v chladiacom systéme je dosť vysoká na tepelný rozklad vody a uvolnenie vodíku.
|
|
|
ne, vodíková ekonomie je totální hovadina - vodík nelze skladovat!
|
|
|
Vodík, stejně jako jiný plyn, skladovat lze.
|
|
|
samozřejmě, vodík skladovat lze. aby ovšem mělo skladování smysl, tak by bylo fajn ho skladovat ve skupenství kapalném a nikoli ve vzducholodích. ale pozor - není to propanbutan, kterému stačí při pokojové teplotě pár atmosfér a pro turistické účely stačí ku transportu kartuše z konzervového plechu.
|
|
|
|
i kapalný vodík ma pětinovou energetickou hustotu oproti benzínu, s nádobou tak 1/7
|
|
|
No a? Zase je ho "neurekom".
|
|
|
Ano, pokud počítáte energii na jednotku objemu. Pokud na jednotku hmotnosti, je na tom vodík výrazně lépe (asi 3 x). Taky nevidím ve vodíku řešení, ale v energetické hustotě problém není - ten je daleko spíš v celkově obrovské technické náročnosti nutné infrastruktury pro skladování a dopravu. Samotná výroba, byť taky energeticky velmi náročná, by časem asi šla pořešit, ale že by v dohledné době výrazně zlevnilo to skladování apod, tomu moc nevěřím.
|
|
Kdykoli ve vývoji lidstva došlo ke zdrojové či energetické "krizi", nastoupil další vývojový a technologický level ..
Není jediný důvod se domnívat, že se tak stejně nestane po "vyčerpání" fosilních či jinak neobnovitelvých zdrojích.
Prostě jednoho dne/roku/století začne být levnější/výhodnější začít používat jiné zdroje energie.
Identicky jako se stalo kdysi při přechodu z pálení dřeva na uhlí , pak ropu a zítra ? ....
|
|
|
Ropu (jako zdroj energie) po technologické stránce nahradilo úspěšně jádro už dávno.
Akorát že se do toho se svou typickou elegancí a efektivitou plete politika a jí vyvolané a podporované totálně slepé uličky nejrůznějších fotovoltaik, řepek, větrníků a podobných dokonalých hovadin* :(
Po jádru přijde pravděpodobně fúze, ale úplně spolehnout se na to nedá, už hodně dlouho si s tím hrajeme a pořád máme houby. Ale zdá se, že už jsme opravdu poměrně hodně blízko k funkčnímu řešení. Zdá se.
___
* Místně za vhodných podmínek může samozřejmě větrná, sluneční, přílivová, jakákoli podobná energie dávat více než dobrý smysl. Místně za vhodných podmínek. A dokud se o tom bude rozhodovat idiotsky, pardon, demokraticky, což je synonymum, a nikoli tržně, nikdo nemá ani tu nejmenší šanci zjistit, kdy ano, a kdy ne :(((((((
|
|
|
Dobře.
Ale proč ten přirozený vývoj se snažit vůbec nějak predikovat?
Až přestane být efektivní a únosné současný mix energetiky provozovat, nastoupí přirozeně jiný ...
Tuhle jsem se hrabal ve starých 100+1 z konce 60. let co byly na chalupě na půdě a podle nich jsme dnes měli bydlet na Marsu, rakovina leda v učebnicích dějepisu a auta už dávno tamtéž ..
|
|
|
No jen aby přirozeně nenastoupil energetický mix seno oves, obrok (to je asi taky oves).
Spojeno s odpovídajícím "přirozeným" úbytkem parazitů druhu "homo".
|
|
|
Jádro samozřejmě nenahradilo vůbec nic. Zjevně si neuvědomujete, kolik procent světové spotřeby energie pokrývají jaderné elektrárny.
A s jakou účinností. Uhlí, ropa a zemní plyn jsou na tom pořád o poznání lépe.
Politika v tom samozřejmě hraje velkou roli, ale úplně jinak, než si myslíte. Jaderná elektrárna znamená v podstatě jadernou bombu. To je a vždy byla ta hlavní brzda.
|
|
|
Ropu (jako zdroj energie) po technologické stránce nahradilo úspěšně jádro už dávno.
Hmm, celkem by mě zajímalo, co má znamenat to "po technologické stránce", co?
|
|
|
Tak co se ucinnosti tyce, existuji dnes i jina reseni, nez je sedmdesat let stara koncepce horkovodnich reaktoru.
|
|
|
Koncepce jistě existují. Reálný reaktor neexistuje a existovat nebude.
Svět přepnul z gigawattů na gigahertzy a gigabity. Většina chytrých lidí jede v návrhu elektroniky a programování, na "primitivní hardware" nejsou kapacity ani peníze.
Už dávno nelítáme na Měsíc, raketoplánem do vesmíru nebo s Concordem přes Atlantik, není čas. Programujeme aplikace...
|
|
|
Ale houbeles. Vygůglete si JET, TFTR, v Čechách pak třeba COMPASS-D a GOLEM. Pak můžete upřít svou pozornost třeba na ITER, ačkoli ten se teprve staví.
Jsou to sice prototypy pro vědecké účely, ale funkční. Ono taky udržet pohromadě plazma s teplotou 100 miliónů Kelvinů je jedním z nejsložitějších technických problémů, které kdy lidstvo řešilo, takže není divu, že se na tom pracuje už padesát let.
Stavba komerčních Tokamaků se plánuje zhruba za třicet až čtyřicet let.
|
|
|
ne, 2060 a s tím, že šíření těchto reaktorů bude velmi pomalé
- ITER plánuje zážeh na 2030
navíc budou pravděpodobně dražší (minimálně o polovinu) než soudobé jaderné elektrárny
fúzí cesta nevede
- dalším slintům na diskuzi: soustava benzín - elektrárna - kola má skoro dvojnásobnou účinnost oproti benzín-kola
- budoucnost osobní dopravy bude robotaxi a tam budou velmi lehká, elektrická auta - lehká auta se zatím neprosadila, protože robo...
|
|
|
Jo, to je přesně ten druh kategorických výroků, které mě baví:
- letadla těžší než vzduch nemohou létat
- při cestování vlakem rychlostí větší než 40 km/h se cestující udusí
- 640 K je dost pro každého
- fúzí cesta nevede
Šíření reaktorů bude pomalé, dokud bude existovat levnější alternativa. Co je na tom špatně?
Předchůdce se v diskusi zmiňoval, že reálný reaktor neexistuje. Po doložení fungujících příkladů se dozvídáme, že to bude drahé a beztak to nebude fungovat. Co přijde v dalším kole?
|
|
|
jediná alternativa je současná jaderná elektrárna a výhledově solár
- ITER není elektrárna, mimo jiné nemá dostatečné Q pro elektrárnu, pulzy, nedokáže plně vyrábět tritium
- ITER má za cíl pochopit turbulence v plasmě, divertor apod.
- teprve na základě ITERu se bude stavit DEMO, experimentální elekt. - 2040-2045
- DEMO nebude komerční
PROTO 2050-2060
- bude to drahé, je-li to vůbec možné
|
|
|
Zkuste si najít něco o projektu HiPER. Účastní se toho i AV ČR.
|
|
|
- cena zařízení v poměru k ceně produkované elektřiny (neřešitelné)
- cena palivové peletky v poměru k produkované elektřině (neřešitelné)
- Q celého procesu (potřeba zlepšení 40×)
- rychlost opakování zážehů (potřeba zlepšení 100 000 ×)
- trvanlivost takové elektrárny
- produkce tritia (neřešitelné)
LASERY zapalovaná fúze nikdy neměla ani trochu šance a ani ji mít nebude
|
|
|
Práveže laserom zapalovanou fuziou sa už podarilo tento rok získať (tuším američanom) viac energie než sa dodalo.
|
|
|
energie dopadajícího světla, nikoliv v poměru energie do elektrárny/z peletky
stále jsou jen asi na 10%
komerční elektrárna musí produkovat min. 20× víc energie, než je její spotřeba
|
|
|
Tu o komerčních tokamacích za třicet let jsem čítával už v osmdesátých letech hned poté, co jsem se naučil číst...
Problém s těmito výzkumy je dle mého názoru hlavně ten, že se často upínají na nějakou konkrétní oblíbenou technologii a ne na řešení primárního problému.
|
|
|
to zdržení od 80. let není vinou fyziků ale vlád
od 80. let totiž nedostali žádné peníze na nový tokamak - to ale nezamená, že by věděli jak na to
|
|
|
Tak, cili to je vinou fyziku. Nota bene, pokud cekaji, az jim vlada da prachy, tak si muzou trhnout nohou a patri jim to, necht se snazi radeji k penezum prijit poctive, to bych jim treba i prispel.
|
|
|
[]i] to bych jim treba i prispel.[/]
Jo, třeba dárcovskou DMS za třicet káčé.
Nebo máte volnou zhruba miliardu CHF ročně (to kdybyste nebyl škrob a rozhodl se financovat výzkumné pracoviště, které zařídilo letošní nobelovku za fyziku)?
|
|
|
Vite, jak to byvalo v te nasi hymne, nez nam ji republikani nahradili tim, ze nemuzou najit domov?
Spojené kde vládnou síly,
vše se snadno překoná.
Když se ruka k ruce vine,
tak se dílo podaří.
|
|
|
(Vida, to jsem si nikdy neuvědomil! Ona ta aktuální hymna vlastně říká, že tu krásnou zemi jaksi nejde nalézt, neboť ji demokrati komplet celou rozkradli.)
|
|
|
Vite, jak to byvalo v te nasi hymne
Omlouvám se, ale vaši hymnu neznám. Nicméně je-li jejím textem následující odstavec, přijměte prosím mé blahopřání k věku, kterého se dožíváte. Vždycky jsem záviděl svým prarodičům, kteří když mluvili o tom, jaké to bylo za císaře pána nebo za první světové války, tak to bylo na základě jejich osobní zkušenosti.
Nicméně souvislost s mou předchozí poznámkou nemohu nalézt (tedy měla-li by tam nějaká být).
|
|
|
Ehem Concordem nelítáme, protože už není studená válka a mocnosti svejma subvencema nepodporují píčoviny jako je nadzvukový dopravní letoun, který při x-krát větších nákladech ušeří 20 - 30% času a na to mu sere pes.
Kdyby nebylo vládních subvencí tak by tahle kokotina ani nevznikla (ano je to krásný kus techniky, ale význam má stejnej jako Ford Mustang Shelby 500 - hračka pro někoho kdo si to zaplatí).
|
|
|
Ve své době ušetřil Concorde přes 50 % času. Provoz byl dotován jen na samotném začátku, později už ne - to několikrát přezkoumávaly americké úřady na podnět amerických leteckých společností. Po vyřazení Concordů se Branson nabízel, že je odkoupí a tvrdil, že je schopen je provozovat se ziskem.
Pravdou je, že dotován byl vývoj a nevím, zda se to na ziscích z provozu vrátilo. Spíše ne, ale nejsem si 100% jistý - třeba holandská vláda na podpoře vývoje F27 a později F50 vydělala ca desetinásobek vložených prostředků.
|
|
|
50% času je docela zajímavá úspora. Nejsem si tím jistý, ale myslím, že během provozu se úspora zmenšila kvůli požadavku, aby letoun překračoval rychlost zvuku až nad oceánem, kvůli obtěžování hlukem. A to dost omezuje možné nasazení na jiných linkách. A vzhledem k počtu letounů, by se vývoj zřejmě nikdy nezaplatil. A to je zřejmě i důvod proč dneska žádnej supersonic nelítá, protože letecké společnosti o něj nemají zájem.
Náklady na palivo až na prvním místě. Aerolinky se vydali spíše směrem zajišťování pasažérům důležité služby v letadle jako internet a tak se čas strávený v přepravě dá využít k práci a není takový tlak na snižování doby přepravy. A co si budeme povídat stejně člověka nejvíc sere ten čas co se plácá po letišti.
|
|
|
Naopak, později se úspora času mírně zmenšovala, protože došlo ke zvýšení rychlosti novějších podzvukových letadel. Ale k těm 50 % to mělo pořád docela blízko. Omezení na linky není kupodivu zase takový problém, protože s výjimkou pár vnitrozemských hubů v USA a Frankfurtu většina velkých letišť u moře leží.
Cena paliva je sice důležitá, ale dnes hraje v ceně letenek menší roli než ve druhé polovině sedmdesátých let, kdy zabránila většímu rozšíření Concordů (předběžných objednávek, i z USA, bylo na více než sto kusů). A dají-li se dnes prodat letenky na první třídu do A380, kde se pohodlím kompensuje malá rychlost, nejspíš by si Concorde zákazníky našel.
Jak jsem psal - Branson zájem měl, ale BA a AF mu z prestižních důvodů odmítly vyřazené Concordy prodat. Vývoj nového nadzvukového letadla je samozřejmě podstatně dražší legrace, ale i s touto myšlenkou si občas výrobci pohrávají.
Internet v letadle je i dnes velmi neobvyklá služba. Ani společnosti, keré se tím velmi chlubí nemají vybavena všechna letadla (s výjimkou Lufthansy, ta jich má na mezikontinentálních trasách ca 3/4). Nejdůležitější službu - dostatek místa na spaní, Vám v Economy class nedá nikdo a v tomto směru neočekávám žádnou změnu.
Pokud jde o čas na letišti, tak já osobně si nemohu stěžovat - ačkoli Schiphol je docela rozlehlý, tak díky odbavení po netu a bezkontrolnímu průchodu hranice (Privium) to zase takový problém není. London City, Stockholm i EWR, kam létám asi nejčastěji, jsou také docela snesitelné.
|
|
|
Verte tomu, ze cas straveny na letisti je neprijemny pri nejakem poskakovani po kontinentu, ale pri dlouhych letech je mnohem prijemnejsi to letiste, nez sedet v letadle. Jedine, co bytostne nesnasim, je cekani u pasu na zavazadla, proto se snazim letat jen s cabin luggage, pokud je to mozne.
|
|
|
To je jeden z největších blábolů, co jsem kdy slyšel.
Když kdykoli ve vývoji lidstva došlo k opravdové energetické krizi, znamenalo to hladomor, rozpad dosavadních mocenských struktur a velké vymírání.
Naopak, když na začátku 20 století došlo k přesunu na další technologický level z uhlí na ropu, znamenalo to jenom velmi poklidný přesun centra světové vlády z Anglie do USA. O přesunu k jádru nemluvě, protože ten fakticky nenastal. Uvidíme co udělá přesun k "obnovitelným zdrojům" :-)
|
|
|
OK.
V těch 3 odstavcích jste se zároveň 3x popřel. Slušný to výkon ...
|
|
|
|
Chytrému napověz. Jinak čistě Váš boj samozřejmě :-)
|
|
|
OK, boj čistě pro mně osobně:
1. Samo od sebe se nikdy nic nevyřeší, tedy ani energetická krize. Tedy pokud za řešení nepovažujeme, že většina zemře.
2.Nejlepší řešení zatím neexistující krize je methan (zemní plyn, CNG). Je totiž všude ve vesmíru hojně zastoupen. Lze ho vyrábět i "ekologicky" pod značkou bioplyn. Dokonce ho jde relativně jednoduše vyrábět v JE.
3. JE by bylo dle mě ideální dlouhodobé energetické řešení. Bohužel většina lidí jsou hlupáci.
|
|
|
Spousta lidí o tom neví, ale NH3 (ano, starej, dobrej smradlavej člapek) v kyslíkatý atmosféře umí hořet, dá se i použít pro spalovací motor pokud se lehce upraví. Výroba je technologicky zvládnutej proces, při použití vysokoteplotního jadernýho reaktoru se dá použít i přímej pohon od JE...
Zároveň je to důležitá technická surovina, takže existuje alespoň nějaká infrastruktura pro skladování a rozvoz ;-)
Nevýhodou je nižší měrná kapacita (proti uhlovodíkům) a v případě spalování emise NOx. V neposlední řadě je člověku ve většim množství nebezpečnej. (zase je ale každej únik velmi dobře cejtit :D)
|
|
|
opravdu nedá, u NH3 se využívá vodík z methanu = self debunk
NH3 jako palivo je tedy celkem dost deficitní
|
|
|
Můžete prosím připomenout nějaké příklady toho, kdy "ve vývoji lidstva došlo k opravdové energetické krizi", které měly za následek hladomory, vymírání a to ostatní?
|
|
|
No treba kdyz kvuli vyhubeni verlyb dosly kostice, jakozto klicova prumyslova surovina, bez ktere se nedalo obejit. Teda, az na to, ze je nahradily plasty, takze velryby prezily ...
|
|
|
Jo, každej vzdělanej hlupák co si přečetl první učebnici ekonomie argumentuje v případě neergetický krize plastovejma kosticema.
Zajeďte si do Somálska nebo si aspoň pořiďte akvárko a chvíli ty ryby nekrmte, ať si uděláte představu, co znamená pro biologický systém nedostatek zdrojů.
|
|
|
Zrovna Somálsko se tu párkrát probíralo a nějak jsem si z té diskuse neodnesl dojem, že to tam vzniklo kvůli nedostatku zdrojů.
|
|
|
Konec západořímské říše, konec osídlení v Grónsku, 30ti letá válka, hladomor spojený s exodem v Irsku, ve 20tém století hladomor na Ukraině nebo kdekoli v Africe.
Pokud trváte na "celém" lidstvu, tak prakticka každá doba ledová, včetně té "malé" vrcholící někdy v sedmnáctém století.
Problém je, že po skutečné krizi se toho moc nezachová. Žádní básnící opěvující hrdinstství a chrabrost. Jenom pár set/tisíc let prázdnoty...
|
|
|
Wow, všechno, co jste sem hodil, byly energetické krize, jak vyšité. 30ti letá válka, Západořímská říše a kdekoliv v Africe. To je materiál.
Už jsem myslel, že půjdu spát, ale ono je to tu čím dál lepší. Pokud budete pokračovat nadále ve stejném duchu, tak se tu budeme plácat do stehen ještě za měsíc.
|
|
|
A proc se tedy kocovnici z nitra Asie vydali na pochod? jen tak z pleziru?
|
|
|
Zřejmě proto, že nastala energetická krize, takže přestalo svítit slunce a nebylo co hodit na ohniště.
Nebo třeba kvůli územní expanzi či nějaké formě útlaku, to se bude lišit od toho, které kočovníky máte zrovna na mysli.
|
|
|
Nebylo to tím, že prostě byli "kočovníci"?
Místo aby si sedli na prdel a začli orat, jednoduše táhli pást dál.
|
|
Nebyl jsem fanda elektromobilů, ani petrolhead.
Když jsem se poprvé setkal s elektromobily, tak to bylo takové bídné auto, co nemělo výkon, ani dojezd a kolem toho se motala parta nadšenců, kteří se chlubili, že mohou jezdit za pakatel bez benzinu i nafty. První elektroauta byla u nás opravdu přestavěné konvekční auta, nebo dotažené staré elektromobily ze zahraničí, často ještě s NIMH bateriemi, které se dají dnes už vyměnit za LI-FE-PO a tím podstatně zlepšit parametry takového vozítka. Pořád mi ale taková auta připadala nepraktická, s malým dojezdem i výkonem, spíše do městského provozu, prostě ale pořád jako že by to nebylo pro mě vhidné.
Když ale v USA vznikla tesla S, které nechybí výkon a protože má konečně pořádnou baterii, tak dysponuje i slušným dojezdem, tak jsem si říkal, že takový elektromobil bych si už i já dokázal představit jako náhradu dosavadních vozidel na uhlovodíková paliva z ropy pro sebe (když pominu tu vysokou pořizovací cenu, která je vyvážena ultralevným provozem).
Myslím, že elektromobil pro dopravu není špatná koncepce, akorát doposud měl hodně much, které ale už Tesla dokázala potlačit velmi výrazně, takže se mi toto vozidlo zdá již docela dobře použitelné na rozdíl od jeho předchůdců..
Když ale vezmu v úvahu drsný fakt, že přírodní zdroje, které se nemají možnost obnovovat jsou vyčerpatelné. Ropa je výsledkem 2 období v historii země, kdy za extrémního globálního oteplení byly močály s organickou hmotou překryty nepropustnými vrstvami a za nepřístupu vzduchu zetlely. Světové zásoby ropy nejsou bezedné a jednou příjde ta doba, kdy už tu žádná ropa nebude.
https://www.youtube.com/watch?v=xbh5Ea_hP5c&list=PL5D7725B18E6B52B4
Pro naši civilizaci to bude obrovská rána, protože nejen že se zkomplikuje doprava, ale obrovský průser to bude i pro chemický průmysl, který bude muset tuto cennou surovinu nějak nahradit, což bude obrovský problém ve všech oborech lidské činnosti.
|
|
|
To, že ropa je fosilního původu je pouze teorie jakýhosi ruskýho vědce z konce 19. stotetí. Zatim nikdo nebyl schopnej předložit použitelnej důkaz pro tuhle teorii.
Naopak existují teorie (a pár skutečných pokusů který je podporují), že ropa vzniká geologickými procesy.
Fosilního původu je uhlí...možná proto se v něm dají najít fosílie ;-)
Tesla S je krok kupředu v tom smyslu, že auto se na první pohled nedá rozpoznat od spalovacího. Laik by mezi "S" a BMW řady 7 moc rozdílů neviděl. V tom spočívá jeho úžasnost, v tomhle udělal Elon Musk to dokonalý rozhodnutí. Všechny ostatní čistě elektro-auta buď alespoň vypadaj divně, nebo jsou celý divný :P
Teď jen kdyby tady v ČR nebyla základní verze za 2,5Mkč :(
|
|
|
Nej eko auto? Eko jako ekologie, nebo ekonomie? Ani jedno!
Co víme o Li-On bateriích? Počet dobíjecích cyklů je 300 až 600. Takže průměr je 450. Na jedno nabití ujede Tesla prakticky 350 km – nikdy asi majitel nevyjezdí baterii až do nuly – je to dost nepraktické. Z toho plyne, že životnost baterií u Tesla S je 157.500 kilometrů, Pak je nutná výměna baterie. A to bude stát kolik? Odhaduji, že baterie tvoří cca 33% ceny auta, takže cca 800.000 kč. To znamená, že jeden kilometr přijde na 5,08 káčé. K tomu připočítejme ekvivalent spotřeby EE, výrobce tvrdí že náklady na spotřebu odpovídají spotřeba 2,3 litrů benzínu na 100 Km, což je dalších 0,85 káčé na kilometr. Celkové (přímé) náklady na kilometr ujetý v Tesle S je 5,93 káčé/1km. Gratuluji všem majitelům.
|
|
|
|
Ovšem pánové toto je argument! Já si z toho sednul na prdel!
|
|
|
"Ultralevný provoz" je na autě za 2 miliony samozřejmě to nejdůležitější. Jestli on tam nebude hrát tak trochu roli i fakt, že téměř 50 % ceny benzínu tvoří daň, z které pak stát tak trochu staví občas i silnice? Co myslíte že se stane, pokud by lidi ty elektromobily začali kupovat?
|
|
|
Na moje cesty by Tesla S použitelná nebyla. 1000-1.100 km NL-CZ, průměrná rychost na celé trase ca 110 km/hod. Při téhle rychlosti bude mít S-ko dojezd možná 250 km (udává se 300 km při ustálené jízdě rychlostí 70 mph). I pokud by po cestě byly na všech pumpách ty supernabíječky od Tesly, prodlouží mi to cestu o dobré dvě hodiny. Pokud bych na to šlápl, což občas dělám, tak si nepomohu, protože to, co ušetřím na čase jízdy zase ztratím na delším nabíjení.
IMHO je v současné době nejefektivnějším řešením elektrický přenos výkonu od spalovacího motoru (klidně i malé plynové turbíny) s nějakým menším akumulátorem na pokrytí vyšší spotřeby při rozjezdu a zrychlování.
|
|
|
Nevedla by cesta k vyšší účinnosti přes odlehčení auta? Nechápu proč třeba kapota a blatníky už dávno nejsou plastové či obstříknutý plast. Pokud to uměli už východní němci na Trabantu :)
|
|
|
Karoserie na Tesle S je z kompozitů, tam už moc nevykouzlíte. U elektromobilu je problém pochopitelně v tom, že zatím co u spalovacího motoru potřebujete na 100 km nějakých 5-6 kg paliva, takže můžete uvažovat o lineární závislosti (přidám 6 kg, dojedu o 100 km dál = přidám 60 kg, dojedu o 1000 km dál), u elektromobilu přidáváte po cca 80 kg a tam už to fakt lineární není protože ten podíl aku na hmotnosti vozu není "zanedbatelný".
|
|
|
Elektromobily považuju zatím spíš za technickou hříčku. Ale nechápu proč je tak nízký podíl plastů na karosérii....
|
|
|
No tak jistě, vyhozením převodovky a zjednodušením celého powertrainu bys té hmotnosti asi ušetřil docela dost. Ale snižování hmotnosti má své meze. Auto musí mít nějaký přítlak, mělo by mít deformační zóny a nákupní taška by neměla stát milion. Tyhle požadavky Ti vyřadí většinu alternativních konstrukčních materiálů, takže v praxi bude ještě nějakou dobu vrcholem možného železný či hliníkový rám s kompositními panely. Což byl ostatně i případ toho Trabantu.
|
|
|
Trabanta znám velmi dobře, a podonbou konstrukci jsem měl na mysli. Prostě auto zjednodušené "až na kost", vyrobené z kvalitních materiálů. Díky nízké hmotnosti i ekonomické.
|
|
|
Ten cenový výpočet prostě nevychází. Nízká hmotnost nemá jen samá positiva a jsou to spojené nádoby. Určitě nebude problém ušetřit například 10 % hmotnosti. Ale má to smysl, pokud to zlepší efektivitu o 5 % a zvýší cenu o 30 %? V kategorii supersportů od 10 milionů nahoru to zákazníkům smysl dává, v ostatních kategoriích Tě nejspíš pošlou k šípku.
|
|
|
Někdy bych strašně rád viděl nějakou tabulku poměru hmotností jednotlivých částí. Pro mě je to totiž pořád tak trochu záhada: vůz má hmotnost 2,1 tuny, lze předpokládat že akumulátory jsou zhruba 0,4-0,5 tuny. Jenže co je sakra 1,6-1,7 tuny? Já měl za to, že elektromotor je lehčí než spalovací už sám o sobě, a navíc nepotřebuje všecky ty turba, katalyzátory a kde co. Jenže on je ten krám nějak záhadně těžší než spalovací i vznětový krám.
|
|
|
Ocelová karoserie běžného osobního auta nižší střední (dnes, tzn. vyšší třídy před 15 lety...) má 600-800 kg, když zvýšíte podíl vysokopevnostního plechu nebo neželezných kovů, může mít i méně. Agregáty předohrabu dělají třeba 200 kg, u čtyřkolek plus dalších 100 kilo. 100 kilo mají brzdy + podvozek. celkem cca tuna.
Zbytek jsou tlumicí materiály, skla, ftalátové plasty a hromady sraček, které jsou nepostradatelné pro "novináře", ale k provozu auta nemají přímý vztah. I taková klimatizace něco váží...
Tedy snížením luxusu a eliminací novinářských blábolů ušetříme cca 300 kg bez nejmenších problémů, aniž bychom to nějak výrazně poznali.
|
|
|
Aha, děkuji za info. To mě po pravdě dost šokovalo, netušil jsem že karoserie je tak těžká.
|
|
|
to, co ušetříte na agregátu (oč je elektromotor lehčí než spalovací motor se všemi těmi výfuky, chladiči a katalyzátory), to s rezervou promrháte na výrazně robustnějším podvozku aby ten balast bateriový uvezl a nebyla nutnost měnit všeliká ta ramena a čepy dvakrát do týdne.
|
|
|
Nebolo by pre vás lepšie ultraľahké lietadlo ?
|
|
|
Doporučuji vám přečíst si knihu Juliana Simona - Největší bohatství. Základní myšlenkou knihy je, že největším bohatstvím této planety je člověk a jeho schopnost vyřešit jakýkoliv problém, který se mu postaví do cesty. Fungovalo to tak do současnosti a není důvod věřit, že si neporadí i s problémy budoucími. Rozhodně bych neměl strach že lidstvo bude mít nějaký vážný problém po spotřebování fosilních paliv, a jak píše Lomborg - "doba kamenná neskočila proto, že došly kameny" :-)
|
|
Dokud podobní pisálkové jako autor píší svůj doom saying, bavím se. Jakmile na základě toho někdo žádá akci a peníze, začínám vidět rudě.
Autorovi doporučuju studium Malthusiánství a dalších zdrojů, to mu spoustu jeho tzv. otázek zodpoví.
Nechápu diskutující, kteří se snaží na příkladu Somálska extrapolovat budoucnost lidstva. Ti chudáci v Africe přece reagovali na rostoucí sucho populační explozí. Mít co nejvíce dětí, je velice úspěšná strategie přežití (zvlášť pro některá etnika), nicméně pokud není co jíst, jaksi to není to pravé ořechové.
Já bych jen dodal, že i díky kapitalismu se podařilo několik úspěšných změn energetických zdrojů. Nejprve přechod ze dřeva a vody na uhlí, poté z uhlí na ropu. Následně rozšíření na jádro s kontinuálním využitím uhlí a plynu.
K ropné krizi jen tolik - tento rok se těží nejvíce ropy a zemního plynu v historii. Jak je to možné, když jsme se před 20, 10 a 5 lety znovu a znovu dostávali na vrchol těžby a věhlasní vědci nás varovali před sešupem? Je to jednoduché, zatím nikdo nedokázal definovat, kolik zásob ropy a plynu máme pod zemí k dispozici. Navíc díky vývoji technologií se rozšiřují možnosti těžby.
Proces technologického vývoje těžby koreluje s poptávkou a náročností těžby. Myslet si, že ze dne na den ropa dojde a státy budou muset pomocí pobídek dotovat těžaře, aby milostivě zkusily hrábnout hlouběji je naivní.
|
|
1) Vodík se plánoval pro palivové články, ale ty se pravděpodobně nikdy masověji nerozšíří a beztak vyrábí z ropy nebo zemního plynu, kdyby se měl dělat elektrolýzou vody, tak bychom potřebovali jen pro naši spotřebu v ČR za současných podmínek druhej Temelín.
2) Olejíčky se do aut nelejó v surové formě, nýbrž se provádí reesterifikace na methylester, kterej na tom s emisema není zas tak špatně, rozhodně to ve výfuku nesmrdí jak ve friťáku. Problém tohoto z hlediska techniky je ten, že kvůli velké koncentraci dvojných vazeb časem vlivem kyslíku polymerizuje do síťovaného stavu a tím zalepuje pohyblivé části, což se pak projeví odkráglováním vstřikovacího čerpadla a podobně.
3) Momentálně se dost otřásá bioteorie vzniku ropy, takže to s odhadem zásob vypadá velmi neurčitě, takže poměrně brzo na tohle téma polemizovat, navíc je tu spoustu neznámých v pdobě různých lobby a dlouhoprsťáků, takže lez říct tak leda "Who know´s"
|
|
Měl bych k článku dvě poznámky:
Jednak skladování vodíku, ten lze skladovat v poměrně velkém množství a za přijatelného tlaku tak, že je tlaková lahev naplněna vysoce porézním a nebo nanočásticovým niklem. Na tento se pak nasorbuje vodík v množství až 20%hm. Výsledkem je pak to, že není nutný takový plnicí tlak, jedna drobná nevýhoda je, že pro snadnější uvolnění je nutno ten nikl zahřát, ale to se dá vyřešit poměrně snadno.
Druhá věc - už jsem tu o ní kdysi psal v diskusi pod článkem je poměrně zajímavý koncept palivového článku na bázi hliníku, který by byl oxidován v roztoku hydroxidu sodného a produkoval by oxid-hydroxid hliníku ve formě kaše. Energie, která by se takto ukládala do hliníku by pocházela nejspíš z mého oblíbeného jádra a hliník by tvořil uzavřený cyklus. Výhoda takového systému je zřejmá - hliník má spalné teplo 31MJ/kg (benzín má 47MJ/kg). Těch nevýhod by se jistě našlo taky hodně, především potřeba infrastruktury.
|
|
Autore, ze soucasnych lithiovek jsou do automotive segmentu nejvhodnejsi ty s technologii LiFePO. Vydrzi az 3000 nabijecich a vybijecich cyklu pri zachovani 80% kapacity, To znamena, ze pro bezneho mestskeho uzivatele, ktery by to jezdil denne 50 km do prace a z prace to pokryje prakticky celou moralni zivotnost auta. Nenechte ze se zmast tim, ze by to muselo nutne byt drahe. Ted takova baterka stoji asi 200kKc. Vemte si jak by ceny klesly, kdyby na to jezdili vsichni a hromadne se takove baterky recyklovaly. Recyklace by byla relativne snadna a od urciteho bodu drasticky ulevila narokum na tezbu litiovych rud. A litia jsou mraky treba v takovem Afganistanu jsou pry primo netusene zasoby....
K jinym cestam. Mimo ethanolu jde vyrabet i metanol. Sice je jedovaty ale jede to na nej lepe nez na benzin. Vyrabet se nemusi rovnou nejen z cukru, ale po "rozstepeni" i z vyssich karbohydratu(drevny odpad). Hledaji se (a nachazeji) cesty, jak tyto vyssi karbohydraty enzymaticky stepit nas nizsi ... a pak uz tu mame starou zname kvaseni a destilaci. A alkohol lze vyrabet i jinak.
Dle meho soukromeho nazoru by tyto "alternativni" cesty mohly benzin uz davno prevalcovat, ale PROC menit neci zabehnuty model, ktery tak krasne a spolehlive plni deficitni rozpocty prakticky vsech statu sveta a prinasi az tak snadny zisk nadnardnim monopolum... a ropy je a bude dost, zadne strachy. Ano bude drazsi a drazsi. Duvod jejiho zdrazovani je ale spise otazkou pro danove uredniky a soudruhy kteri prerozdeluji vybrane dane, nez proto, ze je nutne cas od casu investovat neco malo do hledani novych nalezist.
|
|
|
LFP má zatím jisté nevýhody…zatím žádný kvalitní výrobce a v reálu jde kapacita pěkně doprdele, protože se rozejdou články. To se dá omezit lepší synchronizací na začátku a lepší elektronikou, která udrží i jednotlivé články v sérii nabité všechny, no ale chtějte to po náhodném číňanovi…
|
|
|
myslim si, ze co zminujete je resitelne. Jestlize se v dnesich "hybridech" kde je baterka s napetim kolem 100V a jen par Ah (6Ah?), tedy se zhruba 100/1.2V NiMH clanku a je to zvladnute tak u LiFePo, kde je napeti 3V na clanek je teoreticky skoro 3x mene problemu, ne? A Cinan zvladne kvalitni vyrobek, kdyz chce a zaplati se mu za to. Jaky je rozdil mezi nekvalilnim/generickym/znackovym/technologicky spickovym vyrobkem mimo ceny a relevance vyrobniho procesu? Vystupni kontrola?
|
|
|
Otázka metanolu se probírala důkladně při nedávné prohibici, přesto nějaké nejasnosti zůstaly.
Mohl byste napovědět, jak se vyrábí metanol (dřevní líh) z cukru?
Co a jak způsobuje metanolové kvašení?
(Pod názvem metanolové kvašení se někdy uvádí výroba bioplynu fermentací biomasy, kde ovšem vzniká metan a nejde o kvašení, ale o hnití.)
Děkuji.
|
|
|
take jsem tam nemel hacky a carky. Mozna jsem tam nekde dokonce napsal spatne y i :-) ...Sam vidite jak to myslim, ze?
|
|
|
Ano.
Zrejme tomu nerozumite.
|
|
|
Tak jo, metanol suchou destilaci dreva nebo z CO a smesi vodiku, protoze v kvasu sice take je, ale je ho tam malo. Budete se ted dotazovat po tom, kde vezmu CO a jeden H2?
Etanol rovnou z cukru anebo ze dreva nebo slamy rozbouraneho na jednodussi cukry take treba jako:
http://www.technologyreview.com/news/406886/making-ethanol-from-wood-chips/ ... nebo jakkoliv jinak, jak to nekdo vymysli.
Ano, uznavam. obcas bych mel sladit lepe to na co myslim s tim co pisu.
|
|
|
Kvasenie (fermentácia) je premena organických látok, hlavne sacharidov (cukrov) na menej zložité látky za prítomnosti enzýmov ako katalyzátorov.
|
|
|
|
Jak moc klesla cena baterek je videt na Priusu. Co kdysi stalo 160k je dnes za zhruba 40-50k "f originalu" a okolo 30k u alternativniho vyrobce. S ohledem na vydrz (asi nikdo nemenil pred cca 110k km, typicky to vydrzi 200k) ta cena neni nijak tragicka.
Otazkou je predevsim kapacita v zime, ktera dela z Leafu a dalsich v nasich podminkach nepouzitelne auto. Hybrid je jednoznacne nejlepsi aktualni moznost, zvlast pro vetsi auta
|
|
|
nebo take znicene auto. Jestli se nemylim, lithiovka nesmi zmrznout. Ale jak mohlo byt drive nepredstavitelne, ze vsude povede silnice, proc by melo byt tezke si prestavit, ze pod kazdym stanim bude zasuvka, aby bylo jak pred panelakem stravit nekych tech par set Wattu na zahrati baterky za mrazive noci, kdyby uz ne rovnou nabijenim. A i to by slo resit rozumne. Tepelne by sla izolovat urcite i ta hloupa baterka,.. proste mimo nabijeciho managementu jeste upravit tepelny management ... izolace
|
|
|
Pokud se nepletu, tahle vozítka mají vytápění akumulátorového prostoru právě proto, aby aku nešly pod určitou teplotu (přičemž to logicky vybíjí ty aku).
|
|
|
|
Boze clovece. Kdo chce hleda zpusoby, kdo nechce duvody..?
Na strome? V kanale? Zapustene do asfaltu? Nekontaktni s indukcnim prenosem. 6kV holy drat aby to sejmulo rejpaly jako vas?
|
|
|
Litiova baterka má vačší rozsah pracovných teplot než NiCd.
|
|
|
Zasuvka pod kazdym stanim a vyhrivani je za soucasneho zpusobu vyroby el. energie nerealne. Pokud klapne fuze nebo neco podobneho, pak se o tom da uvazovat.
Izolace nepomuze, kdyz auto stoji v zime 12 hodin na mrazu, tezko to lze bez aktivniho vytapeni udrzet teple. Navic nabijeni neni problem, problem je snizeni kapacity plne nabite baterky, tj. primarni by bylo mit baterku ohratou na nejakou teplotu nad nulou, pricemz to ohrivani by muselo pokracovat za jizdy, takze baterka by se vybijela snahou udrzet ji zahratou a se snizujici se teplotou by sel dojezd stale vice do haje.
Cesta k elektromobilu pro nase podminky je jeste docela dlouha, proto jsem zminil hybrid, ktery je podle me idealni kombinace (nesmrdi jako nafta a pritom zere stejne nebo i min).
|
|
|
kdyz jsem sveho casu nekdy pred 25 lety poslusne navstevoval elektroprumyslovku, tak uz tehdy nam rikali, ze treba v Belgii se vecer na dalnici sviti proto, ze neni rozumne uziti pro tzv nocni proud z belgickych jadernych elektraren. Vyjde jim levneji to prosvitit na dalnici, nez "travit" reaktor tim, ze by tlumili reakci. Proc by se misto sviceni jednou v budoucnu nevyhrivalo. Tedy pokud uz tou dobou nebude pod kazdym panelakem pozdemni garaz. Ja vim, smich ... ale proc bych si mozkove nezabouril :-D
Spatne jsem se vyjadril v predchocim prispevku ohledne tepla a baterky. Za provozu elektrovozitka take vznika odpadni teplo. Dovedu si predstavit, ze baterka nebo cokoliv co tam hreje ma chladici okruh za provozu motoru a tentyz se stava ohrivacim za dobu stani a toto by bylo dodatecnym telepelnym managementem nejak rizeno. Jen do neceho naakumulovat to provozni teplo. Roztapet normalnim vodnim okruhem neco ve vymeniku s bodem tani kolem 30C. Delaly se tusim pokusy na toto tema udrzet motor teplejsi pred noc, aby se lepe rano startovalo...??
Take si myslim, ze casem mozna hybridy k necemu budou.
|
|
|
Ale to jsme u jadra problemu - odber zarovek je ve srovnani s kapacitou, nutnou pro vyhrivani kazdeho parkovaciho mista plivnuti do oceanu. Proto jedno jde a druhe ne. Princip by sice pro oboji byl stejny (vyuziti "nepotrebne" energie), ale zatimco na to prvni to staci, na to druhe ani omylem. Takze by te energie muselo byt nasobne vic a to zase s aktualnimi zdroji neni realne. Jedine, ze by se takto palil benzin po te, co ho nebude potreba pro pohon auta:-)
Tak mozna by slo ty baterky obestavet cihlama z akumulacnich kamen, ty by vydrzely teple docela dlouho:-)
Hybridy k necemu jsou uz dnes a fandim kazdemu, kdo si to koupi misto nafty a v centru mesta nesmrdi.
|
|
|
to zahřívání přes noc je tak kilowatt.. 12 kWh.. to je z kapacity baterie úplné nic. Mohlo by se to vyhřívat i dva dny a nic moc by se nestalo.
|
|
|
Jakoze baterka z Tesly, treba ta zakladni s 60 kWh by za dve noci na vyhrivani spotrebovala temer pouhou polovinu sve maximalni kapacity a "nic moc by se nestalo"?:-D No kdyz to auto bude stat 2 dny v kuse, jsme na spotrebe 48 kWh a baterky budou sice teple, ale nikam s tim nedojedu. A to se vyplati:-)
|
|
|
100W zarovkou vytopite v hodne tvrde zime neizolovany kurnik slepicim tak, aby nezmrzly :-) I hodne cholulostivy aku s nejakou "aktivni" izolaci by mohl vydrzet podstatne vice s podstatne mensim prikonem. Tedy 48kW za dva dny ani nahodou. Kdybyste rekl 2kw za dva dny, tak mozna.... Az dojde na elektrovozitka ve velkem bude to mozna po case i v jinych ohledech jine. Auta uz asi nebudou moci byt jen plechova. Klima a topeni by prilis ubiralo dojezdu. Co ale brani, aby auto budoucnosti vypadalo jako polystyrenova bublina. Jooo pertolheadum se to libit asi nebude az se budou zateplovat auta :-)
|
|
|
V cem to smankote pocitate? WTF "2 kW za dva dny" ?!?! V takovych jednotkach muzete merit leda zmenu vykonu, pokud chcete merit jednotky energie, tak doporucuji radsi prejit na hrivny spaleneho velbloudiho trusu za otcenas.
|
|
|
jo, to je blbost. Sorry. 2kWh tam melo byt.
|
|
|
Tepelný management - ony ty baterky se při dobíjení zahřívají a pak je naopak nutné je chladit. Když je chceš dobíjet rychle, musíš je nabíjet velkým proudem a pak se i víc zahřívají. Tepelná izolace je jednoduchá myšlenka, ale musela by to být nějaká inteligentní izolace, resp. nějaké větráky když je potřeba chladit. Prototypy priusů trpěly právě přehříváním a první testovací jízdy probíhaly s prstem připraveným na STOP tlačítku, kdyby se teplota vyšplhala nad nebezpečnou mez.
|
|
|
neco podobneho jsem mel na mysli
|
|
Vaše kyselina sýrová mi vyleptala díru do očí...
|
|
|
Tak to mas ted misto oci emental :-)
|
|
hlavně když to nebude benzín a nafta. Ve Švédsku ví jak na to, a jsou o krok před ostatními :-) Toto je velice vhodná metoda i pro naše končiny.
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=797479#utm_source=atlasHP& utm_medium=newsbox&utm_term=position-4
|
|
Docela mě baví úvahy lidí co jako budou tankovat do svých aut, až dojde ropa a na co budou jezdit?
No přece na nic, jezdit se nebude!
Tihle lidé si neuvědomují, že ropa neslouží jen jako zdroj paliv a maziv do jejich miláčků, ale že se z ní vyrábí kdeco na světě - hlavně plasty. Takže i půl vašeho auta je vyrobeno z ropy a kdyby ropa došla, tak se ani to auto nevyrobí. A nevyrobí se ani váš počítač, váš mobil, vaše oblečení, léky, hnojiva, nevyrobí se prostě skoro nic, co denně používáme a bereme jako naprostou samozřejmost. A nic z toho, co se bez ropy vyrobí, se bez ní stejně nikam nepřepraví, tak je to jedno. Z ropy je prostě všechno, ropa je všude. Bez ropy bychom byli takzvaně v háji a museli bychom se vrátit před průmyslovou revoluci a s pokorou začít spolupracovat s přírodou a naučit se znovu být její součástí, protože nic kromě železa a dřeva bychom bez ropy nejspíš nevyrobili. Samosebou přeháním, ropa nedojde ze dne na den a pokud skutečně začne docházet, bude to dlouhodobý proces, ovšem důsledky tohoto procesu budou pro společnost a pro celý svět pravděpodobně fatální, je jasné, že dobrovolně se nikdo ničeho nevzdá.
|
|
|
Proč by nešlo vyrobit auto bez použití plastů?
|
|
|
...asi by to šlo, ale celá koncepce by se musela překopat od základu. Určitě by to bylo děsivě drahý a není mi jasno, jak byste primárně řešil různé těsnící elementy, atd. Koudelí?
Dále, soudím, že auto by bylo bez plastů tuze těžké - leda byste plasty nahradil třeba grafitovými kompozity...
Spousta komponentů použití plastu přímo předpokládá, musel byste vymyslet jiné a jinak.
|
|
|
Konopí, proč ne. Ale kaučukovníky snad bude možné pěstovat dál.
Na koncepci se toho moc měnit nemusí. Třeba se opráší nějaký předválečný model:).
|
|
|
Plasty se ve větším začaly používat během války, do té doby bylo vše většinou z kovů, dřeva, kůže apod.
|
|
|
...já bych ale auto předválečného typu na denní ježdění nechtěl. Jsem rozmazlený...
|
|
|
To jste blb nebo si na něj jen hrajete?
|
|
|
Kdybys věděl kdo Childeater je tak bys pochopil kdo je tu blb..... M. opravdu ne :-)
|
|
|
Argumenty typu
A: v době xyz to fungovalo dobře
B: no ale v době xyz nebyla elektřina a počítače a bla bla
používá blb. No, možná tak ještě trol. Když to jednou fungovalo, není problém aby to fungovalo znovu, přičemž je snad naprosto automatické, že to bude v provedení poplatném době. Tedy když poukazuji na nějaký výrobek v historii, tak to snad neznamená, že se má vyrábět kopie 1:1.
|
|
|
...kristepane, pokud jste v mém příspěvku nenašel pokus o zlehčení a považoval ho za argument, tak jste mne opravdu překvapil.
Příště si na to dám pozor. Netušil jsem, jak ostré kolbiště to tady vypučelo.
Jak jsem psal výše, nepochybuju o tom, že by to nějak šlo. Jenom by to bylo strašně drahý.
|
|
|
Asi by v době bezropné bylo celkem jedno, kdo co chce, nebo nechce. K mání je auto z kovů, dřeva, kůže a lnu, kdo chce jezdit může, kdo nechce, může dupat nožičkou.
|
|
|
...asi bych v téhle době zvážil pořízení koně namísto off-roadu a pro delší cesty v nepříznivém počasí pak kočár.
|
|
|
zajímavé intelektuální cvičení.
bez plastů absolutně by to byl docela oříšek. když to ovšem zúžíme na "bez plastů vyrobených z ropy", tak tady máme širokou škálu sajrajtů z kukuřice, hrachu, pilin, řepkového oleje, kůže, kravských paznehtů a tak dále, něco by šlo nahradit gumou (z kaučuku, který teče z nařítnutého stromu), něco by řešil plech, něco překližka....
dejmetomu takový klasický americký koráb z padesátých let zas tolik moc ropných plastů neměl, soudím....
důvodem použití plastů v současném konfekčním automobilu není ani tak moc to, že je to materiál nejvhodnější, nejlehčí nebo tak nějak, ale především proto že je to levnější.
|
|
|
...inu, Kat řekl jasně, "bez plastů", nu ni? ... :-)
Cena je samosebou KO kritérium, to tvrdím taky.
|
|
|
jasně, bez plastů. kde je ta hranice co považujete za plast? jako klasicky kunstštof, čili cokoli co se neválí v lese, neběhá po louce, neválí pod zemí nebo se nevyrábí v hutích a cementárnách? koučuk roste v lese, guma hraje (nebo ne? to je taky přece kunstštof.). a když dovolíme dřevo, proč nedovolíme celuozu? proč ne bakelit - ten je v podstatě komplet ze dřeva (tedy dá se komplet vyrobit ze dřeva). atakdále. jak říkám, prima intelektuální cvičení...
|
|
|
Napríklad predpokladajme auto z materiálu ktorý neobsahuje polymér ktorý sa nevyskytuje bežne v prírode ako napr drevo, prírodný kaučuk. Najbližšie je k tomu asi Koenigsegg Agera, v interieri nie je žiadny plast, aj podsvietený vypínač je z kovu v ktorom sy navrtané drobné dierny vytvarajuce svietiaci piktogram.
|
|
|
Všechno se to dá dělat z uhlí. A uhlí se dá dělat ze dřeva. Případně porůznu přímo z toho dřeva, to už jsou samozřejmě výrobní optimalizace.
|
|
|
to jasně.chystal jsem to jako následující logický krok po té celuoze a bakelitu.
z ropy se to aktuálně vyrábí proto, že je to nejlevnější způsob. až to bude neúnosně drahé, bude se to všechno dělat postupně z uhlí, z topolového dřeva, z jater postřílených nepřátel...
|
|
|
... a co takhle zkusit škrtnout všechny syntetické a polosyntetické polymery, jak už psal někdo výše, hm?
|
|
|
jo, to bude trošku těžké. těsnění se dají (s omezenou životností, pravda) udělat kožená, ale na těch plechovejch ráfcích to bude zatraceně drncat, a nikomu se nebude chtít dofukovat kožené pneumatiky s dušemi z ovčích střev (dovolíte kutizin?) co deset kilometrů. aspoň tu gumu a fermež (jakkoli to jsou přirozené polymery) mi dovolte, prosímprosím...
|
|
|
...navrhuji eliptická listová pera, jako osvědčené řešení. Samosebou, modely nižší řady by byly vybaveny rozvorou.
Ostatně, i soudobé koncernové vozy mají několikero variant odpružení (o Citroenu ani nemluvě). Kola dřevěná, loukoťová.
Přirozené polymery budeme muset připustit, nebo se neposuneme příliš významně... ;-)
|
|
|
Mne sa vždy páčili pásové vozidlá.
|
|
Podle mě bude mainstream směřovat směrem k autům na CNG. Zemního plynu je víc než ropy a nevyžaduje to velké změny v koncepci a funkčnosti aut, jen holt nádrž zabírá více místa než u kapalných paliv.
Ostatní alternativy budou lokální. Ethanol v Brazílii, elektromobily v městských autech, tu a tam vodík.
|
|
|